law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 37/1985 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 37/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií č. 115/1961 Zb. o vydaní nových kolkových známok
Vyhlášeno 30. 4. 1985, datum účinnosti 1. 6. 1985, částka 8/1985
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií č. 115/1961 Zb. o vydaní nových kolkových známok sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1985.
Aktuální znění od 1. 6. 1985
37
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky
z 12. apríla 1985,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií č. 115/1961 Zb. o vydaní nových kolkových známok
Ministerstvo financií Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 5 ods. 2 zákona č. 105/1951 Zb. o správnych poplatkoch:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva financií č. 115/1961 Zb. o vydaní nových kolkových známok sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
(1)
Vydávajú sa kolkové známky v týchto hodnotách: s vrchnou tlačou vo farbe
1, 2, 3, 4, 5 Kčs | trávovozelenej
---|---
10, 15, 20, 30, 40, 50 Kčs | oceľovomodrej
100, 200 Kčs | čiernohnedej
400, 500 Kčs | karmínovej.
(2)
Na celej ploche všetkých týchto kolkových známok je vytlačená hĺbkotlačou ornamentálna línia so štylizovanými srdiečkami vo farbe sivožltej.“.
2.
V § 2 ods. 2 a 3 sa vypúšťa text „h“ alebo“.
3.
§ 3 znie:
㤠3
Kolkovými známkami možno platiť iba správne poplatky, súdne poplatky, notárske poplatky a arbitrážne poplatky.“.
4.
§ 5 sa dopĺňa o odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Kolkové známky v hodnotách 20 a 40 halierov strácajú platnosť 1. júlom 1985.“.
5.
§ 6 znie:
㤠6
(1)
Občania a organizácie sú oprávnené predávať nepoužité a nepoškodené kolkové známky v hodnotách 20 a 40 halierov len poštám za peňažnú náhradu v plnej hodnote v čase od 1. júla 1985 do 30. septembra 1985; pošty sú povinné za týchto podmienok tieto známky prevziať.
(2)
Kolkové známky vo vyššom počte ako 10 kusov tej istej hodnoty, roztriedené podľa jednotlivých hodnôt, sa odovzdajú poštám v obálkach a so zoznamom, ktorý obsahuje počet a hodnotu kolkových známok podľa jednotlivých hodnôt a celkový počet a úhrnnú hodnotu odovzdaných známok.
(3)
Neplatné kolkové známky v hodnotách 20 a 40 halierov sa po 30. septembri 1985 neodkúpia ani inak neuhradia.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1985.
Minister:
Ing. Mišeje v. r. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 43/1985 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 43/1985 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce o zaistení bezpečnosti práce s ručnými motorovými reťazovými pílami
Vyhlášeno 15. 5. 1985, datum účinnosti 1. 7. 1985, částka 10/1985
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Ručné motorové reťazové píly
* § 3 - Požiadavky na reťazovú pílu1)
* § 4 - Zákaz používania reťazovej píly
* § 5 - Povinnosti organizácie
* § 6 - Povinnosti pracovníka
* § 7 - Odborná spôsobilosť obsluhy
* § 8 - Oprava
* Kontrola
* § 9 - Kontrola technického stavu reťazovej píly
* § 10 - (1) Pri kontrole reťazovej píly (§ 9 ods. 1) sa overuje
* § 11 - Odborná spôsobilosť kontroly
* § 12 - (1) O výsledku kontroly podľa § 9 urobí pracovník, ktorý ju vykonal, zápis do záznamníka reťazovej píly. Uvedie v ňom najmä
* § 13 - Prechodné ustanovenie
* § 14 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 7. 1985
43
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce
z 25. marca 1985
o zaistení bezpečnosti práce s ručnými motorovými reťazovými pílami
Slovenský úrad bezpečnosti práce ustanovuje podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi:
§ 1
Rozsah platnosti
Vyhláška ustanovuje povinnosti organizáciám a pracovníkom pri prevádzke, oprave a kontrole ručných motorových reťazových píl.
§ 2
Ručné motorové reťazové píly
Za ručné motorové reťazové píly sa podľa tejto vyhlášky považujú všetky prenosné zariadenia, ktorých rezacou časťou je nekonečná pílová reťaz, vedená po vodiacej lište, a ktoré sú poháňané spaľovacím alebo elektrickým motorom (ďalej len „reťazová píla“).
§ 3
Požiadavky na reťazovú pílu1)
(1)
Reťazová píla musí byť vybavená
a)
krytom pohybujúcich sa častí reťazovej píly (okrem činnej časti pílovej reťaze),
b)
tlmičmi vibrujúcich častí,
c)
zachytávačom roztrhnutej reťaze.
(2)
Súčasťou vybavenia reťazovej píly sú
a)
technická dokumentácia, ktorá obsahuje
1.
technický popis reťazovej píly,
2.
návod na obsluhu, údržbu a nastavenie reťazovej píly (ďalej len „návod na obsluhu“) v českom alebo slovenskom jazyku s určením hodnoty dovoleného opotrebovania rezacej časti píly a náhonového kolieska,
b)
náradie na údržbu, ktoré určil výrobca v návode na obsluhu,
c)
ochranné púzdro rezacej časti na prepravu.
(3)
Reťazová píla so spaľovacím motorom musí mať okrem toho bezpečnostnú brzdu reťaze, tlmič výfuku a spojku automatického vypínania chodu reťaze pri voľnobežnom chode motora.
(4)
Reťazová píla dvojmužná musí mať okrem toho ochrannú lištu nad hornou (odbiehajúcou) časťou pílovej reťaze.
(5)
Reťazová píla poháňaná elektrickým motorom musí byť vybavená a zabezpečená proti nebezpečnému dotykovému napätiu.
§ 4
Zákaz používania reťazovej píly
Reťazovú pílu je zakázané používať,
a)
keď niektorá jej časť uvedená v § 3 ods. 1, 3, 4, 5 neplní svoju funkciu,
b)
pri poškodení alebo opotrebovaní rezacej časti píly alebo náhonového kolieska nad hodnotu určenú výrobcom v návode na obsluhu,
c)
pri poškodení alebo opotrebovaní elektrického zariadenia reťazovej píly, ktorá má elektrický pohon (prívod, ovládacie prvky a pod.).
§ 5
Povinnosti organizácie
(1)
Organizácia je povinná
a)
dať pracovníkovi na používanie len reťazovú pílu, ktorú schválil príslušný skúšobný orgán,
b)
zabezpečovať vykonávanie údržby, nastavenie a opravy reťazovej píly v súlade s návodom na obsluhu,
c)
vypracovať technologický postup pre práce vykonávané reťazovou pílou, ktorý musí schváliť nadriadený orgán. Postup musí obsahovať najmä hlavné zásady bezpečnej práce pri prevádzke, opravách a údržbe reťazovej píly pracovníkom s prihliadnutím na špecifické podmienky organizácie, ktorá tieto činnosti zabezpečuje,
d)
zabezpečovať vykonávanie revízií reťazovej píly poháňanej elektrickým motorom,2)
e)
viesť záznamník reťazovej píly, ktorý musí obsahovať najmä
1.
typ reťazovej píly, jej výrobné a evidenčné číslo a rok výroby,
2.
dátum jej uvedenia do prevádzky a vyradenia z prevádzky,
3.
počet dní alebo hodín prevádzky reťazovej píly za mesiac,
4.
výsledky kontrol a opráv reťazovej píly a výsledky revízií reťazovej píly [písm. d)],
f)
uschovávať záznamník reťazovej píly najmenej 1 rok po jej vyradení z prevádzky.
§ 6
Povinnosti pracovníka
Pracovník, ktorý obsluhuje reťazovú pílu, je povinný najmä
a)
pred začiatkom práce si overiť
1.
funkciu automatického vypínania chodu reťaze pri voľnobežnom chode motora na reťazovej píle so spaľovacím motorom,
2.
funkciu bezpečnostnej brzdy reťaze,
3.
funkciu poistky plynu na reťazovej píle so spaľovacím motorom,
4.
či nie je na reťazovej píle s elektrickým motorom poškodený pohyblivý prívod a ovládacie prvky,3)
a zistené závady ohlásiť ihneď bezprostredne nadriadenému pracovníkovi a do odstránenia závad reťazovú pílu nepoužívať,
b)
dodržiavať predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, predpísaný technologický postup, návod na obsluhu a pracovné podmienky určené príslušným orgánom hygienickej služby, s ktorými bol oboznámený,
c)
pri štartovaní položiť reťazovú pílu na vhodné a bezpečné miesto, pevne ju držať, pričom sa reťaz nesmie dotýkať žiadneho predmetu,
d)
pri manipulácii s pohonnými hmotami dodržiavať osobitné predpisy,4)
e)
pred bežnou opravou počas prevádzky
1.
zastaviť chod motora,
2.
odpojiť pohyblivý prívod od elektrickej siete pri reťazovej píle s elektrickým motorom,
f)
pri prenášaní reťazovej píly na vzdialenosť väčšiu ako 150 metrov zastaviť chod motora, ak podmienky bezpečnej práce nevyžadujú zastavenie chodu motora už pri menšej vzdialenosti,
g)
reťazovú pílu prevážať iba s nasadeným ochranným púzdrom rezacej časti alebo demontovanou rezacou časťou a uložiť pílu tak, aby nemohla ohroziť prepravované osoby,
h)
preukázať sa na vyzvanie kontrolných orgánov preukazom na obsluhu reťazovej píly (ďalej len „preukaz na obsluhu“).
§ 7
Odborná spôsobilosť obsluhy
(1)
Obsluhou reťazovej píly môže organizácia poveriť len muža, ktorý
a)
je zdravotne spôsobilý,5)
b)
dovŕšil vek 18 rokov,
c)
je na obsluhu vyškolený,
d)
má preukaz na obsluhu,
e)
pre reťazovú pílu poháňanú elektrickým motorom má odbornú spôsobilosť podľa osobitného predpisu.6)
(2)
Výnimočne môže pracovať s reťazovou pílou aj absolvent strednej lesníckej technickej školy a lesníckeho stredného odborného učilišťa, ktorý nedovŕšil 18. rok, pod vedením skúseného pracovníka, ktorý má preukaz na obsluhu.
(3)
Organizácia je povinná zabezpečiť vyškolenie pracovníka na obsluhu reťazovej píly podľa ňou vypracovanej osnovy schválenej nadriadeným orgánom. Školenie pozostáva z teoretickej a praktickej časti.
(4)
V teoretickej časti sa oboznámi pracovník
a)
s pracovnými a technologickými postupmi, ako aj s návodom na obsluhu,
b)
s predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci týkajúcimi sa používania reťazovej píly,7)
c)
s konštrukciou reťazovej píly.
(5)
V praktickej časti si pracovník pod vedením skúseného pracovníka osvojí správne a bezpečné pracovné postupy.
(6)
Na záver školenia sa pracovník podrobí skúške pred trojčlennou komisiou. Skúšobná komisia sa skladá z predsedu, ktorým je zástupca vedenia organizácie, a z dvoch členov, z ktorých jeden je odborným pracovníkom organizácie (napr. technológ, vedúci mechanizátor, vedúci údržbár) a druhý zástupcom orgánu Revolučného odborového hnutia alebo v družstve orgánu spoločenskej kontroly. V prípade potreby si môžu organizácie vytvoriť spoločnú skúšobnú komisiu, pričom sa dohodnú na zložení a spôsobe zvolávania skúšobnej komisie. O vykonanej skúške vyhotoví komisia zápisnicu, ktorú podpíšu všetci jej členovia.
(7)
Organizácia je povinná oznámiť príslušnému inšpektorátu bezpečnosti práce aspoň štyri týždne vopred termín a miesto konania skúšok. Zástupca inšpektorátu bezpečnosti práce v prípade, že skúška sa neuskutočňuje predpísaným spôsobom a jej rozsah nezodpovedá predpokladanej činnosti, nariadi jej opakovanie.
(8)
Po úspešne vykonanej skúške vydá organizácia pracovníkovi preukaz na obsluhu, v ktorom uvedie rozsah získanej odbornej spôsobilosti (pre reťazové píly s motorom spaľovacím alebo elektrickým, prípadne pre obidva druhy). Organizácia je povinná viesť evidenciu vydaných preukazov na obsluhu.
(9)
Pre pracovníka, ktorý má preukaz na obsluhu, je organizácia povinná zabezpečiť najmenej raz za dva roky opakované školenie a preskúšanie komisiou, ktorá zaznačí výsledok do preukazu na obsluhu. Organizácia nariadi opakované školenie aj skôr, ak pracovník závažným spôsobom porušuje predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci alebo nedodržiava určené pracovné a technologické postupy.
(10)
Organizácia je povinná preskúšať novoprijatého pracovníka, ktorý má preukaz na obsluhu, a výsledok skúšky zaznačiť do preukazu na obsluhu alebo preukaz odobrať a nariadiť opakované školenie.
(11)
Ak pracovník aj po opakovanom školení nevykoná skúšku úspešne alebo závažným spôsobom porušuje predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci alebo nedodržiava určené pracovné a technologické postupy, organizácia mu preukaz na obsluhu odoberie.
§ 8
Oprava
(1)
Opravou reťazovej píly so spaľovacím motorom okrem údržby a bežných opráv, ktoré môže vykonávať obsluha píly (napr. výmena zapaľovacej sviečky, nastavenie karburátora, výmena poškodenej lišty, náhonového kolieska), je organizácia povinná poveriť len pracovníka vyškoleného na opravy mechanizačných prostriedkov.
(2)
Opravu reťazovej píly s elektrickým motorom môže vykonávať iba pracovník, ktorý má odbornú spôsobilosť podľa osobitného predpisu.8)
(3)
Opravu môže organizácia zabezpečiť aj prostredníctvom inej organizácie.
Kontrola
§ 9
Kontrola technického stavu reťazovej píly
(1)
Kontrolu technického stavu reťazovej píly je povinný vykonať pracovník priamo nadriadený obsluhe (napr. majster), najneskôr po 20 dňoch jej prevádzky. O výsledku kontroly musí urobiť zápis do záznamníka reťazovej píly.
(2)
Poverený pracovník (§ 11) je povinný vykonať kontrolu reťazovej píly
a)
v prípade poruchy alebo poškodenia niektorej časti reťazovej píly dôležitej pre bezpečnú prevádzku (§ 4),
b)
najneskôr po 150 dňoch alebo 800 hodinách jej prevádzky,
c)
v ostatných prípadoch najmenej raz za dva roky.
(3)
Kontrolu podľa odseku 2 môže organizácia zabezpečiť aj prostredníctvom inej organizácie.
(4)
Kontrolu môže v odôvodnených prípadoch nariadiť
a)
nadriadený orgán,
b)
príslušný inšpektorát bezpečnosti práce.
§ 10
(1)
Pri kontrole reťazovej píly (§ 9 ods. 1) sa overuje
a)
funkcia ochranných zariadení píly (napr. bezpečnostnej brzdy reťaze, automatického vypínania chodu reťaze pri voľnobežnom chode motora, neporušenosť zachytávača reťaze),
b)
opotrebovanie rezacej časti píly alebo náhonového kolieska nad hodnotu určenú výrobcom.
(2)
Pri kontrole reťazovej píly vykonávanej povereným pracovníkom (§ 9 ods. 2) sa prehliadkou, vyskúšaním alebo meraním overuje
a)
prevádzková bezpečnosť reťazovej píly alebo jej časti,
b)
technický stav reťazovej píly od poslednej kontroly,
c)
vedenie záznamov o vykonaných kontrolách a skúškach,
d)
funkcia motorickej a rezacej časti vrátane vyskúšania simulovaných stavov (napr. funkcia bezpečnostnej brzdy reťaze).
§ 11
Odborná spôsobilosť kontroly
(1)
Kontrolou reťazovej píly podľa § 9 ods. 2 môže organizácia poveriť iba pracovníka, ktorý má preukaz na vykonávanie kontrol reťazových píl (ďalej len „preukaz na kontrolu“) a spĺňa tieto predpoklady
a)
má úplné stredné vzdelanie príslušného technického smeru (napr. strojárske, elektrotechnické) a najmenej 1 rok odbornej praxe alebo
b)
má stredné vzdelanie príslušného technického smeru (napr. strojárske, elektrotechnické) a najmenej dva roky praxe alebo
c)
je vyškoleným pracovníkom na opravy mechanizačných prostriedkov alebo
d)
má preukaz na obsluhu (§ 7) a najmenej dva roky praxe s reťazovou pílou.
(2)
Kontrolu reťazovej píly s elektrickým motorom môže vykonávať iba pracovník, ktorý má odbornú spôsobilosť podľa osobitného predpisu.8)
(3)
Pracovníka povereného vykonávaním kontrol reťazových píl preskúšava organizácia raz za tri roky pred trojčlennou skúšobnou komisiou. Skúšobná komisia sa skladá z predsedu, ktorým je zástupca vedenia organizácie, a z dvoch členov, z ktorých jeden je odborným pracovníkom organizácie (napr. technológ, vedúci mechanizátor, vedúci údržbár) a druhý je zástupcom orgánu Revolučného odborového hnutia alebo v družstve orgánu spoločenskej kontroly. V prípade potreby si môžu organizácie vytvoriť spoločnú skúšobnú komisiu, pričom sa dohodnú na zložení o spôsobe zvolávania skúšobnej komisie. O vykonanej skúške vyhotoví komisia zápisnicu, ktorú podpíšu všetci jej členovia. Výsledok skúšky zaznačí do preukazu na kontrolu.
(4)
Organizácia je povinná oznámiť príslušnému inšpektorátu bezpečnosti práce aspoň štyri týždne vopred termín a miesto konania skúšok. Zástupca inšpektorátu bezpečnosti práce v prípade, že skúška sa neuskutočňuje predpísaným spôsobom a jej rozsah nezodpovedá predpokladanej činnosti, nariadi jej opakovanie.
(5)
Pri skúške podľa odseku 3 musí pracovník preukázať teoretické a praktické vedomosti o reťazových pílach s prihliadnutím na požadovaný rozsah odbornej spôsobilosti.
(6)
Po úspešnom vykonaní skúšky vydá organizácia pracovníkovi preukaz na kontrolu, v ktorom vyznačí rozsah získanej odbornej spôsobilosti pre reťazové píly s elektrickým alebo spaľovacím motorom, prípadne pre obidva druhy reťazových píl.
(7)
Organizácia vedie evidenciu vydaných preukazov na kontrolu.
(8)
Ak pracovník poverený vykonávaním kontrol vykonáva kontrolu v rozpore s touto vyhláškou alebo predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, organizácia mu preukaz na kontrolu odoberie.
§ 12
(1)
O výsledku kontroly podľa § 9 urobí pracovník, ktorý ju vykonal, zápis do záznamníka reťazovej píly. Uvedie v ňom najmä
a)
dátum vykonania kontroly,
b)
svoje meno a priezvisko,
c)
druh kontroly (§ 9 ods. 1, 2),
d)
závady a nedostatky zistené pri kontrole,
e)
návrh na opravu alebo vyradenie kontrolovanej píly z prevádzky,
f)
svoj podpis.
(2)
Záznam o výsledku kontroly podľa § 9 ods. 2 musí ďalej obsahovať
a)
evidenčné číslo preukazu na kontrolu,
b)
ak kontrolu vykonal pracovník inej organizácie, aj jej názov,
c)
údaje o odstránení nedostatkov z predchádzajúcej kontroly,
d)
celkové zhodnotenie kontrolovanej píly z hľadiska bezpečnosti a prevádzkovej spoľahlivosti.
§ 13
Prechodné ustanovenie
(1)
Reťazové píly, ktoré boli uvedené do prevádzky pred účinnosťou tejto vyhlášky a neohrozujú život a zdravie pracovníkov, je organizácia povinná uviesť do súladu s požiadavkami tejto vyhlášky do jedného roka od nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky alebo ich vyradiť z prevádzky.
(2)
Preukazy na obsluhu reťazových píl vydané pred účinnosťou tejto vyhlášky zostávajú v platnosti. Organizácie sú povinné vykonať opakované školenie a preskúšanie obsluhy podľa § 7 ods. 9 do jedného roka od nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky.
§ 14
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1985.
Riaditeľ:
Ing. Macháč v. r.
1)
Požiadavky uvedené v § 67 vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Zb., ktorou sa ustanovujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení, zostávajú nedotknuté.
2)
ČSN 34 3880 Revízie elektrického prenosného náradia v prevádzke. Bezpečnostné opatrenia.
ČSN 34 3881 Revízie prenosného elektromechanického náradia triedy II. a III. v prevádzke. Bezpečnostné opatrenia.
3)
ČSN 34 3108 Bezpečnostné predpisy o zaobchádzaní s elektrickým zariadením pracovníkmi oboznámenými.
4)
ČSN 65 0201 Horľavé kvapaliny. Prevádzkárne a sklady.
ČSN 65 6060 Ropné výrobky. Balenie, značenie a doprava.
5)
Smernica č. 17/1970 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR o posudzovaní zdravotnej spôsobilosti na prácu (reg. v čiastke č. 24/1970 Zb.)
6)
§ 4, 5, 6 vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 51/1978 Zb. o odbornej spôsobilosti v elektrotechnike v znení vyhlášky č. 83/1982 Zb.
7)
§ 272 Zákonníka práce.
8)
§ 5, 6, 9 vyhlášky č. 51/1978 Zb. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1985 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky o postupe pri úmrtí a o pohrebníctve
Vyhlášeno 10. 6. 1985, datum účinnosti 1. 7. 1985, částka 11/1985
* I. ODDIEL - OZNÁMENIE ÚMRTIA A PREHLIADKA MŔTVYCH (§ 1 — § 3)
* II. ODDIEL - PITVY A ODOBERANIE TKANÍV A ORGÁNOV Z TIEL MŔTVYCH (§ 4 — § 8)
* III. ODDIEL - POCHOVÁVANIE (§ 9 — § 16)
* IV. ODDIEL - POHREBISKO (§ 17 — § 22)
* V. ODDIEL - KREMATÓRIÁ (§ 23 — § 24)
* VI. ODDIEL - PREPRAVA MŔTVYCH A OSTATKOV (§ 25 — § 26)
* VII. ODDIEL - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 27 — § 27)
* § 28 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.júlom 1985.
Aktuální znění od 1. 7. 1985
46
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky
z 5. februára 1985
o postupe pri úmrtí a o pohrebníctve
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky podľa § 82 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu po prerokovaní so zúčastnenými ústrednými orgánmi ustanovuje:
I. ODDIEL
OZNÁMENIE ÚMRTIA A PREHLIADKA MŔTVYCH
§ 1
Oznámenie úmrtia
(1)
Úmrtie mimo zdravotníckeho zariadenia a nález tela mŕtveho sa musí bez meškania oznámiť územnému alebo závodnému obvodnému lekárovi, prípadne lekárovi, ktorý je poverený vykonávať túto činnosť (ďalej len „obvodný lekár“), v obvode ktorého osoba zomrela alebo sa našlo telo mŕtveho, prípadne bolo vyložené z dopravného prostriedku. Ak je podozrenie, že smrť bola spôsobená trestným činom alebo samovraždou, treba bez meškania oznámiť úmrtie aj orgánu Zboru národnej bezpečnosti (ďalej len „orgán ZNB“).
(2)
Hlásiť úmrtie obvodnému lekárovi je povinná
a)
osoba, ktorá v čase úmrtia žila so zomretým v spoločnej domácnosti,
b)
osoba, v ktorej byte alebo dome k úmrtiu došlo, prípadne správca domu alebo domovník,
c)
lekár, ktorý zomretého pri úmrtí ošetroval alebo bol k nemu privolaný.
(3)
Ak niet osoby uvedenej v odseku 2 písm. a) alebo ak táto osoba nemôže svoju povinnosť splniť, oznamovacia povinnosť prechádza na osobu uvedenú v ďalšom poradí.
(4)
Úmrtie osoby, ktorá zomrela vo verejnom ústave, zariadení alebo na pracovisku, je povinný hlásiť obvodnému lekárovi vedúci takého ústavu, zariadenia alebo pracoviska, prípadne ním poverený pracovník.
(5)
Ak niet osoby, ktorá je povinná oznámiť úmrtie podľa predchádzajúcich odsekov, oznamovaciu povinnosť má každý, kto sa o úmrtí dozvedel alebo našiel telo mŕtveho a nevie, že úmrtie už bolo oznámené.
(6)
Úmrtie v zdravotníckych zariadeniach sa bez meškania oznamuje osobám blízkym zomretému.1)
Prehliadka mŕtveho
§ 2
(1)
Cieľom prehliadky mŕtveho je zistiť smrť a jej príčinu.
(2)
Prehliadku mŕtveho mimo zdravotníckeho zariadenia urobí obvodný lekár. Ak príslušný lekár zomretého pred smrťou ošetroval alebo pomáhal pri pôrode dieťaťa, ktoré sa narodilo mŕtve, alebo je k zomretému v príbuzenskom vzťahu, prehliadku urobí lekár určený riaditeľom (vedúcim lekárom) príslušného zdravotníckeho zariadenia.
(3)
Prehliadku zomretého v zdravotníckom zariadení urobí lekár určený riaditeľom (vedúcim lekárom) tohto zariadenia. Ak riaditeľ (vedúci lekár) zdravotníckeho zariadenia zomretého pred smrťou ošetroval alebo pomáhal pri pôrode dieťaťa, ktoré sa narodilo mŕtve, alebo je k zomretému v príbuzenskom vzťahu, určí lekára nadriadený orgán.
(4)
Prehliadku osôb, ktoré zomreli v objektoch ozbrojených síl alebo bezpečnostných zborov, vykonávajú lekári zariadení týchto síl a zborov, prípadne príslušní obvodní lekári.
§ 3
(1)
Ak lekár oprávnený na prehliadku mŕtveho podľa § 2 (ďalej len „prehliadajúci lekár“) nenariadi pitvu, je povinný oznámiť úmrtie bez meškania po prehliadke mŕtveho príslušnému národnému výboru poverenému vedením matrík, a to na predpísanom tlačive.2)
(2)
V prípadoch, v ktorých je určená povinnosť pitvy (§ 4 ods. 2 a 4) prehliadajúci lekár nariadi na predpísanom tlačive2) vykonanie príslušnej pitvy, prevoz mŕtveho a súčasne zašle predbežné oznámenie o úmrtí národnému výboru poverenému viesť matriky.3)
(3)
Pri podozrení, že smrť mohla byť spôsobená trestným činom alebo násilím, pri vyložení mŕtveho z dopravného prostriedku alebo pri mŕtvom neznámej totožnosti, prehliadajúci lekár upovedomí ihneď aj príslušný orgán ZNB.
(4)
Ak príčinou smrti bola prenosná choroba alebo ak prehliadajúci lekár má na takúto chorobu podozrenie, oznámi to ihneď príslušnému orgánu hygienickej služby a po konzultácii s ním zabezpečí vykonanie základných protiepidemických opatrení.
(5)
Po tom, ako prehliadajúci lekár zistí smrť, nemožno na tele mŕtveho robiť žiadne iné zdravotnícke výkony okrem nariadenej pitvy a iných úkonov podľa § 7 alebo odobratia tkanív a orgánov, prípadne zdravotníckych výkonov k tomu smerujúcich.
II. ODDIEL
PITVY A ODOBERANIE TKANÍV A ORGÁNOV Z TIEL MŔTVYCH
Druhy pitiev
§ 4
(1)
Pitvy mŕtvych sa podľa svojho účelu delia na
a)
pitvy na overenie diagnózy a liečebného postupu u zomretých v zdravotníckych zariadeniach (ďalej len „patologické pitvy“),
b)
pitvy zomretých náhlou a násilnou smrťou (ďalej len „súdnolekárske pitvy“),
c)
pitvy na vedeckovýskumné a vyučovacie ciele,
d)
pitvy nariadené podľa Trestného poriadku4) (ďalej len „súdne pitvy“).
(2)
Patologické pitvy u zomretých v zdravotníckych zariadeniach sa robia na patologicko-anatomických oddeleniach, a to povinne
a)
u detí mŕtvonarodených alebo zomretých do 15 rokov; u mladistvých v rozsahu určenom riaditeľom nemocnice s poliklinikou,
b)
u žien, ktoré zomreli v súvislosti s ťarchavosťou, potratom, pôrodom alebo šestonedelím,
c)
u osôb, ktorým boli aplikované rádioaktívne žiariče, kardiostimulátory alebo iné ďalej použiteľné implantované predmety,
d)
v prípadoch, keď bol z tela mŕtveho odobratý orgán alebo tkanivo na transplantáciu, okrem prípadov, v ktorých sa vykonáva súdnolekárska pitva podľa odseku 4.
(3)
V ostatných prípadoch sa pri úmrtiach v zdravotníckych zariadeniach vykonávajú spravidla patologické pitvy, ak sa nevyžadujú súdnolekárske pitvy alebo ak riaditeľ zdravotníckeho zariadenia nerozhodne inak.
(4)
Súdnolekárske pitvy sa vykonávajú na súdno-lekárskych oddeleniach s cieľom zistiť príčiny smrti a objasniť ďalšie pre zdravotníctvo závažné okolnosti, a to povinne
a)
pri náhlych ochoreniach, ak pri obhliadke mŕtveho nebolo možné zistiť príčinu smrti,
b)
pri násilnej smrti, bez ohľadu na to, kde došlo k úmrtiu, ak pri obhliadke mŕtvoly nebola príčina smrti celkom zrejmá,
c)
ak príčinou smrti bola priemyselná otrava, úraz pri výkone práce alebo ak je podozrenie smrti z týchto príčin,
d)
u osôb, ktoré zomreli vo výkone trestu odňatia slobody a vo vyšetrovacej väzbe,
e)
ak je podozrenie, že smrť bola v príčinnej súvislosti s nesprávnym postupom pri výkone zdravotníckych služieb.
(5)
Pitvy podľa odseku 4 sa vykonávajú aj v prípadoch úmrtí mimo zdravotníckych zariadení.
(6)
Pitvy na vedeckovýskumné a vyučovacie ciele sa vykonávajú v zariadeniach poverených výskumom alebo vyučovaním.
(7)
Riaditeľ zdravotníckeho zariadenia môže v odôvodnených prípadoch rozhodnúť o upustení od patologickej alebo súdnolekárskej pitvy po konzultácii s vedúcim lekárom patologicko-anatomického alebo súdno-lekárskeho oddelenia okrem prípadov, keď sa pitva vykonáva povinne.
(8)
Pri odôvodnenom podozrení na kontamináciu mŕtveho rádioaktívnymi látkami informuje o tejto skutočnosti prehliadajúci lekár riaditeľa zdravotníckeho zariadenia. V takýchto prípadoch povoľuje pitvu krajský hygienik, a to s ohľadom na vybavenie zdravotníckeho zariadenia prostriedkami na ochranu pitvajúcich a ostatných pracovníkov podľa osobitných predpisov.5) Podľa výsledku pitvy určí krajský hygienik podľa potreby osobitný režim pre prepravu mŕtveho, pohreb, prípadne exhumáciu.
(9)
O pitvách príslušníkov ozbrojených síl a bezpečnostných zborov, ktorí zomreli mimo zdravotníckych zariadení, platia osobitné predpisy.
§ 5
(1)
Pitva sa smie vykonať najskôr dve hodiny po tom, ako prehliadajúci lekár zistil smrť.
(2)
Lekár, ktorý vykonal pitvu, bez meškania spíše zápisnicu o pitve a pitevnú diagnózu uvedie v liste o prehliadke mŕtveho. Okrem neho zápisnicu o pitve podpíše vedúci patologicko-anatomického alebo súdno-lekárskeho oddelenia.
(3)
Ak pri pitve [§ 4 ods. 1 písm. a) až c)] vznikne podozrenie, že smrť mohla byť spôsobená trestným činom a úmrtie ešte nebolo oznámené orgánom ZNB, pitva sa musí prerušiť. Túto skutočnosť lekár ihneď oznámi príslušnému orgánu ZNB s návrhom na nariadenie súdnej pitvy a na jej vykonanie tam, kde sa pitva začala. Ak takáto pitva nariadená nebola, dokončí sa pôvodne začatá pitva.
§ 6
Riaditeľ zdravotníckeho zariadenia môže nariadiť alebo povoliť pitvu aj z iných dôvodov hodných osobitného zreteľa. V takýchto prípadoch sa postupuje obdobne podľa ustanovení § 4 ods. 1 a § 5.
§ 7
Iné úkony pri pitvách
(1)
V osobitne odôvodnených prípadoch, ak sú na to utvorené vhodné podmienky, môže riaditeľ zdravotníckeho zariadenia povoliť balzamovanie tela mŕtveho. Náklady znáša ten, kto o to požiadal.
(2)
Ak bol v tele mŕtveho občana ČSSR implantovaný prístroj alebo iný predmet, ktorý sa môže použiť pri ďalšom poskytovaní zdravotníckych služieb československým občanom, vyberie sa pri pitve z tela a zabezpečí sa oň potrebná starostlivosť. Prístroj alebo predmet sa po preskúmaní jeho funkčnosti vo vzťahu k príčine ochorenia alebo smrti zašle príslušnému zdravotníckemu zariadeniu.
§ 8
Odoberanie tkanív a orgánov z tiel mŕtvych
(1)
Na špeciálne diagnostické vyšetrenia možno z tiel mŕtvych odobrať tkanivá bezprostredne po úmrtí, ak je to možné vykonať takým spôsobom, ktorý neohrozí ani živého človeka.
(2)
Na liečebné a vedeckovýskumné ciele možno z tiel mŕtvych odoberať tkanivá a orgány (ďalej len „orgány“) spravidla dve hodiny po tom, ako prehliadajúci lekár zistil smrť.
(3)
Ak to vyžaduje povaha odoberaného orgánu, prípadne účel jeho použitia, možno odoberať orgány pred uplynutím dvojhodinovej lehoty za podmienok, ktoré určí Ministerstvo zdravotníctva SSR v osobitnom predpise.
(4)
Odoberať orgány možno len s podmienkou, že nebude zmarený účel pitvy, a to najmä vtedy, ak má prehliadajúci lekár podozrenie z trestného činutrestného činu.
(5)
Orgány sa z tiel mŕtvych nesmú odoberať, ak je známe, že mŕtvy za svojho života písomne vyhlásil, že s odobratím nesúhlasí, alebo ak ide o zomretých vo výkone trestu odňatia slobody.
III. ODDIEL
POCHOVÁVANIE
§ 9
Dočasné uloženie mŕtveho
Mŕtvi sa dočasne ukladajú v domoch smútku. V miestach, kde je dom smútku vybudovaný, musí byť telo osoby zomretej mimo zdravotníckeho zariadenia premiestnené do tohto domu najneskôr do ôsmich hodín po prehliadke, ak v tej istej lehote nebolo umiestnené v obdobnom zariadení pre dočasné uloženie mŕtvych v krematóriu, na cintoríne alebo prevezené na pitvu. Do ôsmich hodín sa nepočíta čas medzi 22. a 6. hodinou. Prevoz mŕtveho okrem prípadov uvedených v § 3 ods. 2 zabezpečí obstarávateľ pohrebu.
§ 10
Pochovávacia povinnosť
(1)
Mŕtvy musí byť pochovaný spravidla do 96 hodín, nie však pred uplynutím 48 hodín od úmrtia. Ak bola vykonaná pitva, možno mŕtveho pochovať ihneď po pitve; ak ide o súdnu pitvu, možno mŕtveho pochovať len so súhlasom prokurátora alebo vyšetrovateľa. V odôvodnených prípadoch a za predpokladu uloženia mŕtveho v miestnosti pre dočasné uloženie mŕtvych vybavenej chladiacim zariadením môže okresný národný výbor povoliť odklad pohrebu, najviac o ďalších 48 hodín. Od pohrebu sa môže upustiť, ak sa telo mŕtveho má trvale použiť na vedecké alebo vyučovacie ciele. Takto možno použiť telá mŕtvych, ktorí s tým prejavili pred smrťou súhlas v písomnej forme alebo totožnosť ktorých nemožno zistiť. Na také ciele možno tiež použiť telo mŕtveho, o ktoré sa do 96 hodín od úmrtia nikto neprihlásil napriek tomu, že osoby jemu blízke1) boli včas preukázateľne upovedomené, a mŕtvy neurobil pred smrťou opatrenia o pohrebe.
(2)
Pred pohrebom alebo pred určením tela mŕtveho na vedecké alebo vyučovacie ciele sa musí preukázať, že bola vykonaná jeho prehliadka, prípadne aj pitva.
(3)
Ak sa od pohrebu neupustilo podľa odseku 1 alebo ak nikto pohreb nezabezpečil, je povinný tak urobiť príslušný národný výbor, v obvode ktorého došlo k úmrtiu, našlo sa telo alebo bolo telo mŕtveho vyložené z dopravného prostriedku.
§ 11
Druhy pohrebov
(1)
Pochováva sa uložením do zeme alebo spopolnením, ak dôležitý všeobecný záujem nevyžaduje iný druh pohrebu, na ktorý dal súhlas okresný hygienik.
(2)
Výnimočne možno uložiť rakvu s telom mŕtveho do hrobky vybudovanej so súhlasom správy cintorína.
(3)
Rakvy, v ktorých sa mŕtvi pochovávajú, musia byť dôkladne utesnené. Ak to vyžadujú klimatické podmienky, na dne rakvy musí byť tesniaca vložka, prípadne vrstva absorbčnej hmoty.
(4)
Mŕtvi sa ukladajú do zeme na cintorínoch. Uloženie mimo cintorína môže povoliť príslušný národný výbor len z dôvodov hodných osobitného zreteľa so súhlasom okresného hygienika.
(5)
Spopolnené ostatky sa ukladajú na pohrebiskách (§ 15).
(6)
Ak sú splnené všetky predpísané podmienky pohrebu, ktorý si mŕtvy zvolil, treba podľa možnosti jeho prianiu vyhovieť. Ak mŕtvy neurčil druh pohrebu, určí ho ten, kto pohreb obstaráva. Tieto ustanovenia neplatia, ak dôležitý všeobecný záujem vyžaduje iný druh pohrebu.
§ 12
Pochovávacie obvody
(1)
Uloženie mŕtvych do zeme sa má vykonať spravidla na cintoríne, v územnom obvode ktorého osoba zomrela, pred úmrtím žila, alebo sa našlo telo mŕtveho, prípadne bolo vyložené z dopravného prostriedku. Územné obvody, z ktorých sa mŕtvi ukladajú na určité cintoríny, určí príslušný národný výbor.
(2)
Pochovať mŕtveho na inom cintoríne možno len s povolením príslušného národného výboru, do obvodu ktorého tento cintorín patrí.
Spopoľňovanie mŕtvych
§ 13
(1)
Spopolnenie možno vykonať len s povolením príslušného národného výboru, v obvode ktorého osoba zomrela alebo sa našlo telo mŕtveho, prípadne bolo vyložené z dopravného prostriedku. Povolenie sa udelí, ak je totožnosť mŕtveho nepochybná a ak je potvrdenie prehliadajúceho lekára alebo doklad o vykonanej pitve, že nie je podozrenie z trestného činutrestného činu. Ak je podozrenie z trestného činutrestného činu, možno povoliť po súdnej pitve spopolnenie len so súhlasom prokurátora alebo vyšetrovateľa.
(2)
Povolenie na spopolnenie mŕtveho dopraveného z cudziny dáva príslušný národný výbor, v obvode ktorého má byť mŕtvy spopolnený.
(3)
Proti rozhodnutiu príslušného národného výboru, ktorý odoprel udeliť povolenie na spopolnenie, sa možno odvolať do troch dní od doručenia rozhodnutia. Proti predbežnému opatreniu príslušného národného výboru, ako naložiť s telom mŕtveho do rozhodnutia o odvolaní, niet opravného prostriedku.
(4)
Ak to vyžaduje všeobecný zdravotný záujem, najmä pri epidémiách, hlavný hygienik môže uložiť povinnosť spopolňovať mŕtvych, aj keď nie sú splnené podmienky ustanovené v predchádzajúcich odsekoch; pri podozrení z trestného činutrestného činu je však i v týchto prípadoch potrebný súhlas prokurátora alebo vyšetrovateľa.
§ 14
(1)
Spopolnenie mŕtvych sa smie vykonávať len v krematóriách.
(2)
Správy krematórií sú povinné prijímať na spopolnenie všetkých mŕtvych, ktorých spopolnenie bolo povolené.
(3)
Správa krematória zariadi, aby spopolnené ostatky (ďalej len „popol“) boli uložené do presne označenej urny s uzáverom. Urnu s popolom vydá správa krematória obstarávateľovi pohrebu alebo správe pohrebiska, kde má byť uložená, prípadne splnomocnenej osobe, ktorá predloží doklad o tom, že popol bude uložený na pohrebisku alebo že príslušný národný výbor povolil uloženie mimo pohrebiska. Ak obstarávateľ pohrebu alebo príslušné orgány neurobia iné opatrenia, správa krematória je povinná uschovať urnu počas jedného roka od spopolnenia. Po uplynutí tejto doby môže odovzdať popol správe pohrebiska na voľné uloženie.
§ 15
Uloženie popola
(1)
Prijať popol na uloženie je povinná správa každého urnového pohrebiska. Správa cintorína má túto povinnosť len vtedy, ak v pochovávacom obvode nie je urnové pohrebisko alebo ak ide o uloženie do hrobu, prípadne do náhrobku k inému príslušníkovi rodiny.
(2)
Popol sa ukladá na pohrebisku podľa želania mŕtveho alebo obstarávateľa pohrebu v urne, voľným zmiešaním so zemou, rozptylom alebo vsypom.
(3)
Voľné zmiešanie popola so zemou sa vykonáva na mieste, ktoré je na tento účel na pohrebisku vyhradené. Rozptyl je možné vykonávať iba na pohrebisku, ktoré je vopred na tento účel schválené (rozptylová lúka). Vsyp sa vykoná na určitom mieste pohrebiska do zeme tak, že pozostalí majú k nemu prístup, ako aj možnosť vsypu popola ďalších členov rodiny, prípadne iných osôb.
(4)
O vykonanom voľnom zmiešaní so zemou, rozptyle alebo vsype vedie správa pohrebiska evidenciu v osobitnej knihe. V nej sa uvádza meno a priezvisko mŕtveho, jeho posledné bydlisko, deň narodenia, úmrtia, deň a miesto spopolnenia a spôsob uloženia popola. Súčasťou evidencie je abecedný zoznam osôb, ktoré boli týmto spôsobom pochované.
(5)
Národný výbor príslušný podľa miesta pohrebiska, kde sa má popol uložiť, môže z dôvodov hodných osobitného zreteľa povoliť, aby sa podľa priania mŕtveho alebo obstarávateľa pohrebu uložil popol na mieste, ktoré si oni zvolili. O uložení popola mimo pohrebiska vedie príslušný národný výbor osobitnú evidenciu.
§ 16
Ostatky
(1)
Na uloženie alebo splnomocnenie exhumovaných tiel mŕtvych a ostatkov tiel pochovaných alebo spopolnených inak než podľa predpisov o pochovávaní platia obdobné ustanovenia tejto vyhlášky.
(2)
Iné ostatky, najmä potratené alebo predčasne odňaté ľudské plody, ako aj časti tela alebo orgány odňaté žijúcim alebo mŕtvym osobám, pokiaľ sa nepoužijú na vedecké alebo vyučovacie ciele, uložia sa do zeme na cintoríne alebo sa spopolnia v spaľovniach zdravotníckych zariadení, a to len vtedy, ak nie je podozrenie z trestného činutrestného činu.
IV. ODDIEL
POHREBISKO
§ 17
Zriadenie a správa pohrebiska
(1)
Pohrebiská (cintoríny, kolumbáriá, urnové háje a rozptylové lúky) zriaďujú a spravujú miestne (mestské) národné výbory, ktoré ich správu môžu zveriť iným socialistickým organizáciám.
(2)
Na zriadenie pohrebiska treba súhlas okresného hygienika, ktorý schváli aj zásobovanie vodou, kapacitu zariadení pre osobnú hygienu a likvidáciu odpadkov. Pre cintorín určí aj najmenšiu hĺbku hrobov.
§ 18
Prepožičanie miesta na pohrebisku
(1)
Správa pohrebiska je povinná prepožičať miesto na hrob minimálne na tleciu dobu (§ 20) a miesto na urnu na 25 rokov od prvého uloženia. Ak to pomery na pohrebisku umožňujú, správa pohrebiska je povinná prepožičať miesto na hrob ešte na ďalšiu dobu; v opačnom prípade musí o tom včas upovedomiť toho, komu doteraz bolo miesto prepožičané. Prepožičaním vzniká právo na užívanie miesta na hrob tomu, komu bolo prvýkrát prepožičané a prechádza na osoby jemu blízke.1)
(2)
Po uplynutí doby, na ktorú bolo miesto prepožičané, naloží sa s ostatkami, urnami a náhrobkami obdobne ako pri zrušení pohrebiska (§ 22).
(3)
Hroby a urny, ktoré majú kultúrny význam, nemôžu sa s výnimkou prípadov, v ktorých je pohrebisko zrušené, odstrániť ani po uplynutí doby, na ktorú bolo miesto prepožičané.
§ 19
Spôsob ukladania do hrobu
(1)
Mŕtvi sa spravidla ukladajú len po jednom do každého hrobu, ak dôležitý všeobecný záujem nevyžaduje uloženie do spoločného hrobu.
(2)
Správa cintorína môže na žiadosť alebo so súhlasom toho, komu bolo miesto na hrob prepožičané, povoliť, aby do toho istého hrobu boli uložení ďalší mŕtvi príbuzní, prípadne aj iné blízke osoby, a to po uplynutí tlecej doby. Pred uplynutím tlecej doby možno tak urobiť len so súhlasom okresného hygienika.
§ 20
Tlecia doba
Telo mŕtveho musí byť uložené v zemi na dobu, ktorá so zreteľom na zloženie pôdy nesmie byť kratšia ako 10 rokov (tlecia doba). Dĺžku tlecej doby určí na základe výsledkov hydrogeologického prieskumu okresný hygienik pri zriadení cintorína.
§ 21
Exhumácia
(1)
Pred uplynutím tlecej doby sa smie telo mŕtveho (ostatky) vyňať zo zeme (exhumovať) z úradnej moci alebo na žiadosť pozostalých. Exhumáciu možno vykonať len za prítomnosti zástupcov správy cintorína, ak osobitný predpis neustanovuje iné.4)
(2)
Na žiadosť pozostalých možno vykonať exhumáciu len výnimočne z osobitne závažných dôvodov so súhlasom okresného hygienika, a to len vtedy, ak je tiež preukázané, že sa na tom dohodli osoby blízke mŕtvemu.1)
(3)
Náklady na exhumáciu uhrádza ten, kto o ňu požiadal.
§ 22
Zrušenie pohrebiska
(1)
Ak pohrebisko alebo jeho časť nevyhovuje zdravotnému alebo inému všeobecnému záujmu, príslušný národný výbor zakáže pochovávanie na ňom alebo pohrebisko zruší.
(2)
Po zrušení pohrebiska sa ostatky a urny uložené v zemi ponechajú na mieste a urny uložené v kolumbáriách alebo náhrobkoch sa vyberú a popol sa na vyhradenom mieste zmieša so zemou, ak užívatelia prepožičaných miest neumiestnia v určenej lehote ostatky na inom pohrebisku.
(3)
Náhrobky a ostatné príslušenstvo hrobu, ktoré vlastníci neodstránia v určenej lehote, odstráni na svoj náklad organizácia, v záujme ktorej sa pohrebisko zrušuje.
(4)
Rozhodnutie o zrušení pohrebiska sa zverejní na pohrebisku spôsobom, ktorý je v mieste obvyklý, a to najmenej 1 rok predo dňom, ktorým sa pohrebisko zruší. Pritom sa užívatelia miest upozornia, ako sa naloží s ostatkami a príslušenstvom hrobu v prípade, že sa o ne sami v lehote najmenej do 6 týždňov odo dňa zrušenia pohrebiska nepostarajú.
(5)
Cintorín možno zrušiť až po uplynutí tlecej doby od uloženia posledného mŕtveho. Na účely, pri ktorých je potrebné terén prehĺbiť, možno zrušený cintorín použiť až po uplynutí 20 rokov od posledného pohrebu; ak sa pritom príde na ostatky, uložia sa do zeme na vyhradenom mieste alebo sa spopolnia. Ak príslušný národný výbor neurčí inak, je možné na cintoríne, kde je zákaz pochovávania tiel mŕtvych, ukladať aj naďalej urny s popolom.
(6)
Ak ide o všeobecný záujem, po prevoze ostatkov na iný cintorín možno zrušiť cintorín aj pred uplynutím tlecej doby od uloženia posledného mŕtveho. Ak tlecia doba neuplynula, treba spolu s ostatkami previesť aj príslušenstvo hrobu (náhrobky, kríže, obrubníky a pod.). Náklady spojené s predčasným zrušením cintorína znáša organizácia, v záujme ktorej bol cintorín zrušený.
V. ODDIEL
KREMATÓRIÁ
§ 23
Zriadenie a správa krematórií
(1)
Krematóriá zriaďujú a spravujú mestské národné výbory (v hl. m. SSR Bratislave obvodné národné výbory), ktoré môžu toto oprávnenie zveriť inej socialistickej organizácii. Príslušný krajský národný výbor určí pre krematórium spádové územie.
(2)
V okolí krematória musí byť zriadený pás zelene, ktorého časti možno využiť na uloženie urien (urnový háj), prípadne na rozptylovú lúku.
§ 24
Vybavenie krematória
(1)
Spaľovacie zariadenie krematória musí byť technicky vybavené tak, aby spopolnenie bolo rýchle a úplné bez viditeľného vývinu dymu. Popol musí byť čistý a biely.
(2)
Pri každom krematóriu musí byť vhodné zariadenie na dočasné uloženie mŕtvych (chladiace boxy), dimenzované podľa spádovej oblasti krematória a priestory na dočasnú úschovu urien.
VI. ODDIEL
PREPRAVA MŔTVYCH A OSTATKOV
§ 25
Povolenie na prepravu
(1)
Na prepravu mŕtvych a ostatkov (ďalej len „mŕtvych“) je potrebné povolenie, ak sa táto preprava nerobí priamo na príslušný cintorín alebo na miesto dočasného uloženia. Povolenie na prepravu mŕtvych vydáva prehliadajúci lekár alebo pitvajúci lekár, ktorý súčasne určí podmienky na jej uskutočnenie.
(2)
Povolenie na spopolnenie mŕtveho (§ 13) zahŕňa aj povolenie na jeho prepravu do určeného krematória.
(3)
Pri preprave mŕtveho do cudziny je potrebný sprievodný list, ktorý musí obsahovať meno, priezvisko, povolanie a vek, miesto, deň a príčinu smrti mŕtveho. Tento sprievodný list vydáva prehliadajúci lekár. Overený preklad sprievodného listu zo slovenského alebo českého jazyka do niektorého jazyka najviac používaného na trase prepravy si zaobstará ten, kto o prepravu žiada. V prípade úmrtia na karanténnu chorobu je prehliadajúci lekár povinný upovedomiť okresného hygienika a riadiť sa jeho pokynmi o ďalšom zaobchádzaní s mŕtvym.
(4)
Pri preprave z cudziny alebo pri preprave mŕtveho územím ČSSR vydáva sprievodný list československý zastupiteľský úrad, ak ustanovenia medzinárodných dohôd, ktorými je ČSSR viazaná, neustanovuje inak.
(5)
Povolenie na prepravu alebo sprievodný list na prepravu mŕtvych nemožno vydať, ak by preprava ohrozovala všeobecný zdravotný záujem. Prepravu osôb zomretých na karanténnu chorobu možno povoliť na základe súhlasu okresného hygienika.
(6)
Na prepravu urien so spopolnenými ostatkami netreba povolenie ani sprievodný list.
§ 26
Preprava
(1)
Ak lekár pri prehliadke mŕtveho nariadi patologickú alebo súdnolekársku pitvu, prepravu tela mŕtveho zaobstaráva a náklady na túto prepravu do zdravotníckeho zariadenia, kde sa vykoná pitva, znáša príslušný okresný ústav národného zdravia (Ústav národného zdravia mesta Bratislavy), v obvode ktorého osoba zomrela alebo sa našlo telo mŕtveho. Náklady na patologickú alebo súdnolekársku pitvu povolenú riaditeľom zdravotníckeho zariadenia (§ 6) znáša ten, kto o ňu požiadal.
(2)
Prepravu tela mŕtveho na súdnu pitvu zabezpečuje a náklady uhrádza orgán, ktorý pitvu nariadil. Ústav národného zdravia nezabezpečuje prepravu mŕtvych na vykonanie súdnej pitvy, aj keď sa táto v ňom vykonala.
(3)
Prepravu mŕtvych, u ktorých nebola nariadená pitva, a prepravu mŕtvych po pitve zabezpečuje organizácia vykonávajúca pohrebné služby. Náklady na prepravu znáša ten, kto obstaráva pohreb. Ak takej osoby niet, náklady znáša príslušný národný výbor.
(4)
Pri preprave po železnici sa musí rakva s telom mŕtveho prevážať v osobitnom uzavretom vagóne.
(5)
Pri preprave rakvy s telom mŕtveho motorovým vozidlom možno používať iba vozidlo pohrebnej služby, v mimoriadnych prípadoch vozidlo inej organizácie na tento účel určené a prispôsobené.
(6)
Pri preprave lietadlom sa telo mŕtveho prepravuje v leteckej rakve.
(7)
Podrobnejšie podmienky sú ustanovené v prepravných poriadkoch; inak ich určuje príslušný národný výbor. Pri preprave do cudziny sa postupuje podľa medzinárodnej dohody.6)
VII. ODDIEL
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 27
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 47/1966 Zb. o pohrebníctve.
§ 28
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.júlom 1985.
Minister:
Prof. MUDr. Matejíček DrSc. v. r.
1)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
2)
Tlačivo ŠEVT 14 195 05 „List o prehliadke mŕtveho“ a smernice Ministerstva zdravotníctva č. 46/1963 Zb. NV o používaní listu o prehliadke mŕtveho.
3)
Tlačivo ŠEVT 14 168 0.
4)
§ 115 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov (úplné znenie vyhlásené pod č. 148/1973 Zb.).
5)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva SSR č. 65/1972 Zb. o ochrane zdravia pred ionizujúcim žiarením.
6)
Medzinárodná dohoda o preprave mŕtvol dojednaná v Berlíne z 10.februára 1937 vyhlásená pod č. 44/1938 Zb. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 48/1985 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 48/1985 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení
Vyhlášeno 14. 6. 1985, datum účinnosti 1. 7. 1985, částka 12/1985
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 12/1980 Sb., kterým se mění a
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1985
48
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 13. června 1985,
kterým se mění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 12 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 12/1980 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády ČSSR č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, a nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví, se mění takto:
1.
V § 4 odst. 4 se na konci vypouštějí tato slova: „a takový výkon trvá aspoň po dobu 6 měsíců po sobě jdoucích a jde-li o podzemí hlubinných dolů, takový výkon trvá aspoň po dobu 6 měsíců v kalendářním roce“.
2.
V dílu II. části C, písm. a) přílohy k nařízení vlády se vypouštějí tato slova: „Egyptské arabské republiky“.
3.
V dílu II, části C, písm. d) přílohy k nařízení vlády se slova „měst Damašek, Ankara a Bejrút“ nahrazují slovy „města Ankary“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Podle tohoto nařízení se postupuje též při přiznávání důchodů, na které vznikl nárok do 30. června 1985, jestliže pracující důchod ani jeho část nepobíral.
Čl. III
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1985.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Slovenského úradu geodézie a kartografie č. 52/1985 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu geodézie a kartografie č. 52/1985 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu geodézie a kartografie, ktorou sa mení vyhláška č. 81/1973 Zb. o vykonávaní geodetických a kartografických prác a o kartografických dielach
Vyhlášeno 9. 7. 1985, datum účinnosti 1. 8. 1985, částka 13/1985
* Čl. I - Vyhláška č. 81/1973 Zb. o vykonávaní geodetických a kartografických prác a o kartografických dielach sa mení takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1985.
Aktuální znění od 1. 8. 1985
52
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu geodézie a kartografie
z 5. júna 1985,
ktorou sa mení vyhláška č. 81/1973 Zb. o vykonávaní geodetických a kartografických prác a o kartografických dielach
Slovenský úrad geodézie a kartografie po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi štátnej správy ustanovuje podľa § 22 písm. c) a d) zákona č. 46/1971 Zb. o geodézii a kartografii:
Čl. I
Vyhláška č. 81/1973 Zb. o vykonávaní geodetických a kartografických prác a o kartografických dielach sa mení takto:
Štvrtá časť včítane nadpisu znie takto:
„ŠTVRTÁ ČASŤ
Kartografické diela
§ 7
(1)
Kartografické diela1) pre civilnú potrebu (ďalej len „kartografické diela“) sú určené
a)
pre verejnosť,
b)
pre vnútornú potrebu orgánov a organizácií.
(2)
Štátnym mapovým dielom sa rozumie súvislé zobrazenie štátneho územia vyhotovené v štátnom záujme a podľa jednotných zásad; štátne mapové diela ako kartografické diela sú určené len pre vnútornú potrebu orgánov a organizácií.
(3)
Znakmi kartografického diela sú najmä kartografické znázornenie, kartografické vyjadrovacie prostriedky, kartografická generalizácia, mierka a zvolená presnosť znázornenia predmetov a javov.
(4)
Na každej rozmnoženine vydaného kartografického diela sa uvádza názov diela, mierka, názov a sídlo vydavateľa a rok vydania.
§ 7a
Súhlas na vydanie kartografického diela
(1)
Orgány a organizácie, ktoré nie sú podľa osobitných predpisov oprávnené vydávať kartografické diela, požiadajú Slovenský úrad geodézie a kartografie (ďalej len „úrad“) o súhlas na vydanie kartografického diela2) najneskôr 60 dní pred začatím jeho tvorby.
(2)
Žiadosť o súhlas obsahuje
a)
názov a druh diela,
b)
mierku,
c)
rozsah znázorňovaného územia,
d)
názov a sídlo vydavateľa,
e)
rok vydania diela,
f)
rozsah použitia kartografického diela, ktoré bude slúžiť ako podklad na tvorbu nového kartografického diela s uvedením údajov podľa § 7 ods. 4.
(3)
V rozhodnutí o žiadosti úrad určí podmienky na tvorbu a vydanie kartografického diela.
(4)
Ak nedôjde k vydaniu kartografického diela, sú orgány a organizácie povinné oznámiť túto skutočnosť do 30 dní úradu.
§ 7b
Oznamovacia povinnosť
(1)
Orgány a organizácie oprávnené podľa osobitných predpisov vydávať kartografické diela oznámia úradu zámer vydať kartografické dielo3) najneskôr 30 dní pred začatím jeho tvorby.
(2)
Oznámenie obsahuje
a)
názov a druh diela,
b)
mierku,
c)
názov a sídlo vydavateľa,
d)
účel vydania,
e)
rok vydania,
f)
rozsah použitia kartografického diela, ktoré bude slúžiť ako podklad na tvorbu nového kartografického diela s uvedením údajov podľa § 7 ods. 4.
(3)
Ak to vyžaduje koordinácia vydávania kartografických diel alebo záujmy obrany štátu,4) oznámi úrad svoje stanovisko do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia.
(4)
Ak nedôjde k vydaniu kartografického diela, je vydavateľ povinný oznámiť túto skutočnosť do 30 dní úradu.
§ 8
Tvorba a vydávanie kartografických diel
(1)
Pri tvorbe a vydávaní kartografických diel sa postupuje podľa osobitných predpisov.5)
(2)
Obsah kartografického diela musí byť v súlade s jeho určením. Za obsah vydaného kartografického diela zodpovedá vydavateľ.
(3)
Na tvorbu a vydávanie kartografických diel sa využívajú skôr vydané kartografické diela, najmä štátne mapové diela.
(4)
Pri tvorbe a vydaní nového kartografického diela možno použiť už vydané kartografické dielo alebo niektoré jeho funkčné doplnky (najmä textové, grafické, štatistické, výtvarné a fotografické) len so súhlasom jeho vydavateľa, ktorý určí podmienky jeho použitia. Tým nie sú dotknuté ďalšie práva autora vyplývajúce z osobitného predpisu.6)
(5)
Na použitie štátneho mapového diela podľa odseku 4 je potrebný súhlas príslušnej krajskej správy geodézie a kartografie.7) V žiadosti vydavateľ uvedie údaje podľa § 7a ods. 2. Krajská správa geodézie a kartografie v rozhodnutí o povolení určí výšku úhrady za použitie štátneho mapového diela a podmienky jeho použitia. O žiadosti rozhodne do 30 dní.
(6)
Kartografické dielo vytvorené len pre vlastnú potrebu určitého orgánu alebo organizácie, ktorého rozmnoženiny sa ďalej nerozširujú, nepovažuje sa za vydané.
§ 8a
Rozmnožovanie kartografických diel
(1)
Orgány a organizácie môžu rozmnožovať vydané kartografické diela bez súhlasu autora8) a vydavateľa tiež vtedy, ak sa rozmnoženiny vyhotovujú len pre ich vlastnú potrebu.
(2)
Na každej rozmnoženine kartografického diela vyhotovenej podľa odseku 1 musia byť uvedené údaje podľa § 7 ods. 4.
§ 8b
Rozširovanie kartografických diel
(1)
Kartografické diela sa rozširujú v súlade s ich určením. Kartografické diela určené pre vnútornú potrebu orgánov a organizácií majú obmedzené rozširovanie. Spôsob, akým sa toto obmedzenie vyznačí na každej rozmnoženine kartografického diela, určí úrad.
(2)
Kartografické diela určené pre vnútornú potrebu orgánov a organizácií, ktoré vydáva úrad, a štátne mapové diela rozširujú poverené orgány a organizácie rezortu geodézie a kartografie. Rozširovanie ostatných kartografických diel určených pre vnútornú potrebu orgánov a organizácií zabezpečujú ich vydavatelia.
(3)
Rozširovanie kartografických diel určených pre vnútornú potrebu orgánov a organizácií je dovolené len na území Československej socialistickej republiky.
(4)
Rozširovanie kartografických diel určených pre verejnosť upravuje osobitný predpis.9)
§ 9
Používanie geografických názvov
(1)
Súčasťou popisu kartografického diela sú geografické názvy, ktorými sú vlastné mená neživých prírodných objektov alebo javov a človekom vytvorených objektov geosféry.10) Vydané kartografické dielo obsahuje len štandardizované geografické názvy.
(2)
Štandardizáciu geografických názvov upravujú osobitné predpisy.11)
§ 10
Dokumentácia kartografických diel
(1)
Dokumentáciu vydaného kartografického diela zabezpečuje vydavateľ až do ďalšieho vydania diela alebo desať rokov od prvého vydania diela.
(2)
Predmetom dokumentácie vydaného kartografického diela sú najmä jeho rozmnoženiny, tlačové podklady a autorské originály. Rozmnoženiny vyhotovené podľa § 8a ods. 1 nie sú predmetom dokumentácie.
(3)
Orgány a organizácie, ktoré vydávajú kartografické diela, sú povinné bezplatne dodať na dokumentačné účely dve rozmnoženiny každého kartografického diela úradu, ako aj krajskej správe geodézie a kartografie, ktorá dala súhlas na použitie štátneho mapového diela podľa § 8 ods. 5.
(4)
Pri archivácii a škartácii kartografických diel sa postupuje podľa osobitných predpisov.12)
§ 11
(1)
Ustanovenia § 7 ods. 4 až § 10 sa nevzťahujú na kartografické diela mierok väčších ako 1:5000, ktoré nie sú štátnymi mapovými dielami, a na jednoduché plány a mapové doplnky literárnych diel a ich grafické prílohy, ktoré nespĺňajú náležitosti uvedené v § 7 ods. 3.
(2)
V pochybnostiach, či sa na kartografické dielo vzťahujú ustanovenia § 7 ods. 4 až § 10, rozhodne úrad.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1985.
Predseda:
Ing. Michalko v. r.
1)
§ 21 ods. 3 a 4 zákona č. 46/1971 Zb. o geodézii a kartografii.
2)
§ 10 ods. 1 a 3 zákona č. 46/1971 Zb.
3)
§ 10 ods. 2 zákona č. 46/1971 Zb.
4)
§ 2 písm. f) a g) zákona č. 46/1971 Zb.
5)
Smernice Slovenskej správy geodézie a kartografie č. 3-0138/1969 pre spracovanie kartografických publikácií územia ČSSR určených na verejné rozširovanie, registrované v čiastke 21/1970 Zb.
Zásady tvorby, vydávania a rozširovania súboru máp určených pre potreby národného hospodárstva vydané Ústrednou správou geodézie a kartografie pod č. 6070/1968-5.
6)
§ 12 ods. 1 písm. a) a c) zákona č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon).
7)
§ 10 ods. 4 zákona č. 46/1971 Zb.
§ 2 zákona SNR č. 39/1973 Zb. o orgánoch geodézie a kartografie.
8)
§ 15, 17 a 18 zákona č. 35/1965 Zb.
9)
Zákon č. 94/1949 Zb. o vydávaní a rozširovaní kníh, hudobnín a iných neperiodických publikácií.
10)
Geografickým názvom sa rozumie i názov mimozemského objektu.
11)
Vyhláška Ministerstva vnútra SSR č. 93/1970 Zb. o určovaní názvov obcí a ich častí, ulíc a iných verejných priestranstiev a o číslovaní budov.
Smernice Slovenského úradu geodézie a kartografie z 31. 10. 1984 č. 3-3500/1984 na štandardizáciu geografického názvoslovia.
12)
Zákon SNR č. 149/1975 Zb. o archívnictve.
Vyhláška Ministerstva vnútra SSR č. 167/1975 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o postupe pri posudzovaní archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a spôsob zabezpečenia zvýšenej ochrany archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a národných kultúrnych pamiatok.
Vyhláška Ministerstva vnútra SSR č. 168/1975 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o postupe pri nadobúdaní archívnych dokumentov štátom.
Vyhláška Ministerstva vnútra SSR č. 63/1976 Zb., ktorou sa určujú kritériá na posudzovanie písomností ako archívnych dokumentov a upravujú niektoré podrobnosti o postupe pri vyraďovaní (škartácii) písomností.
Vyhláška Ministerstva vnútra SSR č. 122/1976 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o podmienkach a spôsobe využívania archívnych dokumentov. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 58/1985 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 58/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa vyhlasuje chránená krajinná oblasť Ponitrie
Vyhlášeno 31. 7. 1985, datum účinnosti 31. 7. 1985, částka 16/1985
* § 1 - (1) Územie vymedzené v prílohe, ktorá tvorí súčasť tejto vyhlášky, sa vyhlasuje za chránenú krajinnú oblasť Ponitrie (ďalej len „oblasť“).
* § 2 - (1) Na celom území oblasti možno len po dohode s príslušným okresným národným výborom alebo orgánom štátnej ochrany prírody:
* § 3 - Vo veciach, ktoré sa týkajú oblasti, rozhodujú príslušné orgány štátnej správy s ohľadom na poslanie oblasti v spolupráci s príslušným orgánom štátnej ochrany prírody. Obdobne postupujú orgány a organizácie, ktoré v oblasti robia vlastné opatrenia na ochra
* § 4 - (1) Vyhlásením oblasti nie sú dotknuté predpisy týkajúce sa osobitne chránených území a ich ochranných pásiem, ktoré sú v oblasti.3)
* § 5 - (1) Odborné úlohy príslušných orgánov štátnej ochrany prírody na území oblasti podľa tejto vyhlášky vykonáva Správa chránenej krajinnej oblasti Ponitrie, ktorú riadi Okresný národný výbor v Nitre. Túto organizáciu odborne a metodicky usmerňuje Ústredie štá
* § 6 - Mapy, v ktorých je zakreslené územie oblasti, sú uložené na Ústredí štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši a na jeho stredisku v Bratislave, na Západoslovenskom krajskom národnom výbore v Bratislave, na Stredoslovenskom krajskom národnom výbore v Ba
* § 7 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha vyhlášky č. 58/1985 Sb.
Aktuální znění od 31. 7. 1985
58
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky
z 24. júna 1985,
ktorou sa vyhlasuje chránená krajinná oblasť Ponitrie
Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 10 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody (ďalej len „zákon“) po dohode so zúčastnenými orgánmi štátnej správy:
§ 1
(1)
Územie vymedzené v prílohe, ktorá tvorí súčasť tejto vyhlášky, sa vyhlasuje za chránenú krajinnú oblasť Ponitrie (ďalej len „oblasť“).
(2)
Účelom vyhlásenia oblasti je ochrana a zveľaďovanie prírody, najmä Tríbeča a Vtáčnika, ich prírodných hodnôt a krajiny s rozptýleným osídlením, zabezpečenie jej optimálneho využívania so zreteľom na všestranný kultúrny, vedecký, ekonomický, vodohospodársky a zdravotnorekreačný význam.
(3)
Ochrana prírody a prírodných hodnôt a dodržiavanie určených podmienok ochrany oblasti je povinnosťou všetkých orgánov a organizácií, ktoré na jej území pôsobia, ako aj občanov, ktorí majú v oblasti bydlisko alebo sa v nej zdržiavajú.
(4)
Vyhlásením oblasti sa nenahradzuje osobitná ochrana jej mimoriadne významných častí podľa § 6 ods. 3 a § 7 a 8 zákona.
§ 2
(1)
Na celom území oblasti možno len po dohode s príslušným okresným národným výborom alebo orgánom štátnej ochrany prírody:
a)
používať lesné a poľnohospodárske pozemky na iné účely,
b)
zavádzať nepôvodné druhy rastlín a živočíchov do voľnej prírody zásadne len pri vykonávaní výskumov v rámci experimentálnej činnosti, pričom sa podľa výsledkov týchto výskumov rozhodne o ich prípadnom hospodárskom využití. Toto ustanovenie sa nevzťahuje na využívanie poľnohospodárskej pôdy pri pestovaní poľnohospodárskych plodín a jej využívaní hospodárskymi zvieratami;
c)
mimo intravilánu obcí budovať stavby akéhokoľvek druhu (priemyselné, vodohospodárske, inžinierske, rekreačné, obytné, garáže a podobne);
d)
vykonávať také stavebné zásahy na doterajších stavbách, ktorými by sa podstatne zmenil architektonický charakter a vonkajší vzhľad stavieb a ich areálov;
e)
vykonávať geologické práce a dobývať ložiská nerastov;
f)
vykonávať archeologické výkopy alebo iné výkopy spojené s výskumom a prieskumom v prírode;
g)
umiestňovať skládky a skladovať odpady mimo miest na to určených;
h)
mimo intravilánu obcí a mimo oplotených pozemkov vypaľovať krovie, trávu a ostatnú vegetáciu, zakladať ohne mimo vyznačených miest;
i)
používať povolené prostriedky na ochranu rastlín a agrochemikálie v bezprostrednej blízkosti maloplošných chránených území, prírodných výtvorov a prírodných pamiatok;
j)
zachytávať a upravovať pramene a vodné toky;
k)
mimo intravilánu obcí umiestňovať informačné, reklamné a iné podobné zariadenia.
(2)
Rozsah vykonávania ostatných činností na území celej oblasti sa vymedzuje takto:
a)
v lesoch sa hospodári podľa schválených lesných hospodárskych plánov, v ktorých sa hospodárske opatrenia pre časti lesov chránené z dôvodov ochrany prírody určujú po prerokovaní s orgánmi štátnej ochrany prírody;
b)
pri všetkých zámeroch a zásahoch sa musí rešpektovať vodohospodársky význam územia a dbať o čistotu vodných tokov a ostatných povrchových vôd. Z toho dôvodu treba najmä zabrániť rozširovaniu erózie a zosuvov vylúčením príčin ich vzniku a tieto plochy asanovať. Vodohospodárske zásahy akéhokoľvek druhu1) (nádrže, úpravy tokov a pod.) možno v oblasti realizovať v súlade so schváleným smerným vodohospodárskym plánom Slovenskej socialistickej republiky iba na základe príslušnej dokumentácie prerokovanej s orgánmi štátnej ochrany prírody;
c)
výstavba sa realizuje podľa schválenej územnoplánovacej dokumentácie so zreteľom na zachovanie neurbanizovaných priestorov pôvodného prírodného prostredia. Pri projektovaní a výstavbe treba prihliadať na charakter krajiny a používaný materiál. Výstavba chát na rekreáciu, stavieb na dočasné ubytovanie vrátane podnikových zotavovní, chatových táborov, priestorov vyhradených na stanovanie, autocampingov, parkovísk, lyžiarskych výťahov a vlekov a iných funkčných zariadení2) sa dovoľuje len v priestoroch vymedzených orgánmi územného plánovania so súhlasom orgánov štátnej ochrany prírody, na podklade schválenej územnoplánovacej dokumentácie, ako aj uznesením rady príslušného okresného národného výboru o schválení rekreačnej oblasti;
d)
poľovníctvo a rybárstvo sa vykonáva podľa schválených plánov chovu a lovu zveri a rýb so zreteľom na zachovanie a zveľaďovanie prirodzených živočíšnych spoločenstiev, a ak ide o voľne žijúcich živočíchov, v spolupráci s orgánmi štátnej ochrany prírody;
e)
turistické chodníky sa rozširujú a značkujú a náučné chodníky sa budujú v súlade s koncepciou ochrany prírody v oblasti po dohode s orgánmi štátnej ochrany prírody. Prieskum lesnej dopravnej siete sa odsúhlasuje za účasti orgánov štátnej ochrany prírody pri záverečnom protokole k lesnému hospodárskemu plánu;
f)
výskum a prieskum, ktorý sa týka prírodných pomerov oblasti, možno vykonávať len s vedomím Správy chránenej krajinnej oblasti Ponitrie, ktorá vedie ich evidenciu a koordinuje tieto práce tak, aby sa v čase a mieste nestretávali záujmy rozličných organizácií a aby sa nepoškodzovali chránené prírodné hodnoty; toto sa nevzťahuje na výskumy a prieskumy na spracovanie územnoplánovacej dokumentácie, plánov poľnohospodárskej výroby, lesných hospodárskych plánov a vodohospodárskych plánov.
§ 3
Vo veciach, ktoré sa týkajú oblasti, rozhodujú príslušné orgány štátnej správy s ohľadom na poslanie oblasti v spolupráci s príslušným orgánom štátnej ochrany prírody. Obdobne postupujú orgány a organizácie, ktoré v oblasti robia vlastné opatrenia na ochranu ovzdušia, vody, pôdy, rastlinstva, zveri, rýb a iných voľne žijúcich živočíchov, ak by týmto konaním boli dotknuté záujmy ochrany prírody.
§ 4
(1)
Vyhlásením oblasti nie sú dotknuté predpisy týkajúce sa osobitne chránených území a ich ochranných pásiem, ktoré sú v oblasti.3)
(2)
Na územiach, na ktoré sa vzťahuje pôsobnosť Federálneho ministerstva národnej obrany, Federálneho ministerstva vnútra a Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky, sú orgány štátnej ochrany prírody povinné dbať na ich záujmy a pri zmenách, ktoré sa dotýkajú obrany a bezpečnosti štátu, zariadení alebo priestorov slúžiacich na tento cieľ, vyžiadať si súhlas vojenskej správy alebo príslušných orgánov ministerstiev vnútra; ich záujmové územia nie sú vyhlásením oblasti dotknuté.
(3)
Vyhlásením oblasti nie sú dotknuté vlastnícke práva a iné majetkové vzťahy k nehnuteľnostiam, ktoré sú na území oblasti.
§ 5
(1)
Odborné úlohy príslušných orgánov štátnej ochrany prírody na území oblasti podľa tejto vyhlášky vykonáva Správa chránenej krajinnej oblasti Ponitrie, ktorú riadi Okresný národný výbor v Nitre. Túto organizáciu odborne a metodicky usmerňuje Ústredie štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši.
(2)
Ochranu, obnovu a zveľaďovanie prírody a prírodných hodnôt oblasti zabezpečujú národné výbory pôsobiace na jej území.
(3)
Orgány a organizácie, ktoré využívajú územie oblasti, zabezpečujú v rámci svojej pôsobnosti finančné a materiálne prostriedky na ochranu, rozvoj a zveľaďovanie oblasti v rámci schválených hospodárskych a finančných plánov, ak potreba týchto prostriedkov vyplýva z činnosti, ktorú na tomto území vykonávajú.
§ 6
Mapy, v ktorých je zakreslené územie oblasti, sú uložené na Ústredí štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši a na jeho stredisku v Bratislave, na Západoslovenskom krajskom národnom výbore v Bratislave, na Stredoslovenskom krajskom národnom výbore v Banskej Bystrici, na krajských ústavoch štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave a v Banskej Bystrici, na okresných národných výboroch v Nitre, Topoľčanoch, Prievidzi a v Žiari nad Hronom, ako aj na strediskách geodézie v Nitre, Topoľčanoch, Prievidzi a v Žiari nad Hronom.
§ 7
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Válek v. r.
Príloha vyhlášky č. 58/1985 Sb.
Vymedzenie územia chránenej krajinnej oblasti Ponitrie
Chránená krajinná oblasť Ponitrie (ďalej len „oblasť“) sa rozprestiera na území Slovenskej socialistickej republiky v Západoslovenskom kraji a Stredoslovenskom kraji v okresoch:
a)
Nitra
na územiach obcí Nitra, Žirany, Lefantovce, Jelenec, Kostoľany pod Tríbečom, Ladice, Velčice, Zlatno,
b)
Topoľčany
na územiach obcí Oponice, Súlovce, Kovarce, Nitrianska Streda, Solčany, Krnča, Veľký Klíž, Klátova Nová Ves, Veľké Uherce, Partizánske, Kolačno, Topoľčany,
c)
Prievidza
na územiach obcí Radobica, Horná Ves, Osľany, Čereňany, Bystričany, Kamenec pod Vtáčnikom, Podhradie,
d)
Žiar nad Hronom
na územiach obcí Prochoť, Kľak, Ostrý Grúň, Veľké Pole, Píla, Malá Lehota.
Územie oblasti je vyznačené na odtlačkoch Základnej mapy ČSSR v mierke 1:50 000 na týchto mapových listoch:
35 – 41| Topoľčany | 1971
---|---|---
35 – 42| Partizánske| 1977
35 – 43| Výčapy-Opatovce| 1971
35 – 44| Zlaté Moravce| 1975
36 – 31| Žiar nad Hronom| 1975
45 – 21| Nitra| 1971
Hranica oblasti prebieha od východiskového bodu v mieste okraja kameňolomu Dražovce juhovýchodným smerom po okraji lesa nad zastavanou časťou Zobora. Pri Hrnčiarovciach sa stáča na severovýchod a východne od kóty Vápeník (531) na severozápad. Ďalej pokračuje okrajom lesa a pri obci Jelenec hranica opúšťa okraj lesa, severovýchodným smerom prechádza na druhú stranu doliny Jelenského potoka cez kótu 206 a opäť pokračuje okrajom lesa cez kótu 243 ku kóte 304. Tu sa stáča na severozápad, prechádza západným okrajom obce Kostoľany pod Tríbečom a sleduje okrajom lesa celú odlesnenú dolinu potoka Drevenica cez kótu 258 ku kóte 341. Severozápadne od obce Velčice prechádza hranica pod kótou Hôrka (314) na Čerešňový potok, pokračuje ľavým brehom vodnej nádrže a potokom proti jeho prúdu na okraj lesa. Ďalej odbočuje severovýchodným smerom po okraji lesa ku kóte 306, kde sa stáča na sever. Južne od kóty Vŕšky (487) sa stáča na juh a sleduje stále okraj lesa okolo kóty Skalka (419). Pokračuje severným smerom hranicou intravilánu obce Zlatno, potom sa stáča na východ a juh.
Severozápadne od kóty Člnok (438) hranica prechádza smerom na východ z okraja lesa na lesnú cestu Zlatno–Lovce, ktorou sa dostáva na hranicu oplotenej Veľkej obory Štátnych lesov Topoľčianky. Ďalej pokračuje súbežne s oplotením Veľkej obory a katastrálnou hranicou obcí Zlatno–Hosťovce smerom na sever. Východne od kóty Javorov vrch (730) sa dostáva na okresnú hranicu a po nej sa stáča na východ. Západne od kóty Rakytka (598) sa stáča na sever a pokračuje dolinou Hradského potoka, z ktorej súbežne s oplotením Veľkej obory odbočuje severozápadne od kóty 354 smerom na severovýchod a pokračuje po lesnej ceste k okraju lesného komplexu Tríbeča k rekreačnému stredisku Garbian. Juhovýchodným smerom pokračuje okrajom lesa k horárni Sliače, kde sa stáča na severovýchod a ďalej prebieha pozdĺž potoka Vyčoma. Z doliny tohto potoka súbežne s oplotením Veľkej obory sa stáča na sever, až dosahuje potok Hlomné, ktorým pokračuje severovýchodným smerom pod kótu Malá Ostrá (470). Južne od tejto kóty pokračuje hranica spolu s oplotením Veľkej obory smerom na severozápad a sever, až sa dostáva na okraj lesa východne od obce Klížske Hradište. Tu sa stáča na východ a pokračuje týmto smerom južne od kóty 498, súbežne s katastrálnou hranicou obcí Kolačno–Veľký Klíž pod kótou Veľký Vracov (609), ku kóte Hrubý vrch (734). Južne od kóty Hrubý vrch už prebieha po okresnej hranici, ktorú opúšťa spolu s oplotením Veľkej obory na styku s hranicou Západoslovenského a Stredoslovenského kraja. Ďalej pokračuje od styku tejto hranice po lesnej ceste na okraj lesa západne od prameňa Müller až po štátnu cestu Horná Ves–Veľké Pole. Od nej sa stáča na juh a pokračuje pozdĺž lesnej cesty dolinou Hostianskeho potoka k horárni Trubiansky, odtiaľ lesnou cestou smerom na východ k samote Düreš. Tu sa spolu s oplotením Veľkej obory stáča na juh a pokračuje súvislým lesným komplexom východne od horárne Husárová k horárni Krížne cesty, kde hranica oblasti opúšťa oplotenie Veľkej obory a stáča sa na východ po lesnej ceste k severnému okraju Debnárovho štálu. Od neho pokračuje okrajom štátnej cesty k Zimmermannovmu štálu a ďalej po lesnej ceste cez samotu Miškalcovci k štátnej ceste Veľké Pole–Píla, pozdĺž nej juhovýchodným smerom na premostenie Čierneho potoka miestnou komunikáciou na západnom kraji obce Píla, kde sa stáča na sever pokračujúc Čiernym potokom. Východne od štálu Ištok prebieha severovýchodným smerom po katastrálnej hranici obcí Veľké Pole–Píla k hranici okresov Prievidza a Žiar nad Hronom.
Od nej sa stáča na východ a pokračuje týmto smerom súbežne s potokom, ktorý tečie Mackovou dolinou. Východne od kóty Klenový vrch (766) prechádza na okraj lesa a pokračuje ním juhovýchodným smerom popri osadách Kršlovci, Homôlka a Štefankovci až po kótu 402. Tu sa stáča na sever a okolo kóty Ostrý Grúň 583) na východ. Pri osade Gregorov vrch sa dostáva na lesnú cestu. Touto cestou pokračuje severným smerom dolinou Pokutského potoka ku kóte 905. Pri horárni južne od kóty Magurka (1129) pokračuje severovýchodným smerom lesnou cestou východne od kóty 911, kde sa stáča na severozápad cez kótu Hrebienky (1086) na kótu Jarabá skala (1168). Odtiaľto pokračuje západným smerom dolinou pravostranného prítoku Lehotského potoka.
Severozápadne od kóty Repiská (629) sa stáča hranica na juh a okrajom lesa sa dostáva do doliny Lehockého potoka. Okrajom lesa pokračuje na západ a ďalej sleduje juhozápadným smerom hranicu súvislého lesného komplexu juhovýchodne od obcí Kamenec pod Vtáčnikom, Bystričany, Čereňany, Osľany, popri Volfových štáloch, Bridových štáloch až po dolinu Oslianskeho potoka. Severne od kóty Vtáčnik (460) pokračuje okrajom lesa ku kóte Chlmok (439), kde sa stáča na juh popri obci Radobica. pri kóte Vtáčnik (528) sa stáča na východ a vedie okrajom lesa k štátnej ceste Horná Ves–Veľké Pole, po nej pokračuje južným smerom. Pri samote Vápenica z nej odbočuje na západ a pokračuje okrajom lesa popri samotách U Košovských, Gočálová, Pacov, západne od obce Horná Ves až k Veľkým Uherciam, kde hrádzou vodnej nádrže prechádza k južnému okraju intravilánov obcí Veľké Uherce a Kolačno.
Okrajom lesa pokračuje hranica oblasti okolo obce Kolačno až po samotu Valachov, kde vchádza do lesa a prebieha lesnou cestou smerom na západ po kótu 323, pri ktorej sa dostáva opäť na okraj lesa. Ďalej vedie smerom na juh k Brodzianskemu Potoku a na severozápad k južnému okraju intravilánu obce Brodzany, popri obci Turčianky k okraju obce Klížske Hradište. Tu schádza smerom na juh južným okrajom obce Klížske Hradište a Klíž, južným okrajom štátnej cesty a obce Ješkova Ves. Zo štátnej cesty schádza na západnom okraji obce Ješkova Ves a pokračuje Klížskym potokom až na okraj lesného komplexu Tríbeča, ktorým potom vedie až do východiskového bodu na okraji kameňolomu Dražovce.
Súčasťou oblasti je ako samostatné územie okolo kóty Župka (249), na území obce Nitra, štátna prírodná rezervácia Lupka s výmerou 0,2073 km2.
Celková výmera oblasti je 376,6541 km2 (z toho je 348,67 km2 lesnej pôdy a 27,94 km2 poľnohospodárskej pôdy, z ktorej 12,755 km2 zaberajú lúky, 11,125 km2 pasienky, 3,24 km2 orná pôda a 0,82 km2 záhrady).
1)
§ 38 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon).
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu.
3)
Zákon č. 138/1973 Zb.
Zákon č. 51/1964 Zb. o dráhach v znení zákona č. 104/1974 Zb.
Zákon č. 135/1961 Zb. o pozemných komunikáciách (cestný zákon) v znení zákona č. 27/1984 Zb.
Zákon č. 47/1956 Zb. o civilnom letectve (letecký zákon) v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 127/1976 Zb.).
Zákon č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách.
Zákon č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon).
Zákon č. 79/1957 Zb. o výrobe, rozvode a spotrebe elektriny (elektrizačný zákon).
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
Vyhláška č. 15/1972 Zb. o ochrane a rozvoji prírodných liečebných kúpeľov a prírodných liečebných zdrojov. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 64/1985 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 64/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov
Vyhlášeno 15. 8. 1985, datum účinnosti 1. 9. 1985, částka 18/1985
* § 1 - Rozsah
* Odborná a pedagogická spôsobilosť pedagogických pracovníkov
* § 2 - (1) Pod odbornou spôsobilosťou sa rozumie súhrn odborných predpokladov získaných štúdiom na vysokej alebo strednej škole a odborná prax.
* § 3 - (1) Pedagogickými pracovníkmi sú učitelia základných škôl, stredných škôl a škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť vrátane riaditeľov a zástupcov riaditeľov týchto škôl, vychovávatelia škôl a školských zariadení a zariadení sociálnej starostlivo
* § 4 - (1) Výchovno-vzdelávaciu činnosť pedagogických pracovníkov môže vykonávať tiež pracovník, ktorý má odbornú spôsobilosť, ale nezískal požadovanú pedagogickú spôsobilosť. Pre jej získanie je povinný začať najneskôr do štyroch rokov od vzniku pracovného pomer
* § 5 - (1) Pedagogický pracovník, ktorý získal vzdelanie na škole s iným vyučovacím jazykom než slovenským, môže pôsobiť na škole s vyučovacím jazykom slovenským, ak preukáže znalosť slovenského jazyka.4)
* Prechodné a záverečné ustanovenia
* § 6 - Pracovníkovi, ktorý nespĺňa podmienky odbornej a pedagogickej spôsobilosti ustanovené touto vyhláškou a pracovný pomer bol s ním uzavretý na neurčitý čas pred začiatkom účinnosti tejto vyhlášky, určí organizácia lehotu na doplnenie vzdelania. Ak dovŕšil ta
* § 7 - Zrušovacie ustanovenie
* § 8 - Účinnosť
* Príloha k vyhlášce č. 64/1985 Sb.
Aktuální znění od 1. 9. 1985
64
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 19. júla 1985
o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 45 ods. 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 51/1984 Zb.) a po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky podľa § 51 ods. 3 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon):
§ 1
Rozsah
Vyhláška ustanovuje podmienky odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov a určuje školské zariadenia, v ktorých majú pedagogickí pracovníci postavenie učiteľa.
Odborná a pedagogická spôsobilosť pedagogických pracovníkov
§ 2
(1)
Pod odbornou spôsobilosťou sa rozumie súhrn odborných predpokladov získaných štúdiom na vysokej alebo strednej škole a odborná prax.
(2)
Pod pedagogickou spôsobilosťou sa rozumejú vedomosti a zručnosti v oblasti pedagogických a psychologických vied nevyhnutné pre výkon pedagogických činností získané štúdiom na vysokej škole alebo na strednej škole v skupine študijných odborov učiteľstvo.
(3)
Podmienky odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov uvedené v prílohe tejto vyhlášky posudzuje národný výbor, ktorý školy alebo školské zariadenia odborne vedie.
§ 3
(1)
Pedagogickými pracovníkmi sú učitelia základných škôl, stredných škôl a škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť vrátane riaditeľov a zástupcov riaditeľov týchto škôl, vychovávatelia škôl a školských zariadení a zariadení sociálnej starostlivosti, odborní pracovníci mimoškolských výchovných zariadení, zariadení pre výkon ústavnej a ochrannej výchovy a odborní pracovníci pedagogicko-psychologických poradní, vedúci pionierskych skupín z povolania na základných školách, riaditelia a zástupcovia riaditeľov uvedených školských zariadení, vedúci stredísk praktického vyučovania, vedúci odlúčených pracovísk stredných odborných učilíšť, majstri odbornej výchovy, hlavní majstri odbornej výchovy a školskí inšpektori.
(2)
Postavenie učiteľov majú tiež pedagogickí pracovníci predškolských zariadení, zariadení pre záujmové štúdium a školských zotavovacích zariadení vrátane riaditeľov a zástupcov riaditeľov týchto zariadení a pracovníci školských zariadení pre ďalšie vzdelávanie pedagogických pracovníkov,1) ktorí v prevažnej miere vykonávajú výchovno-vzdelávaciu činnosť.2)
§ 4
(1)
Výchovno-vzdelávaciu činnosť pedagogických pracovníkov môže vykonávať tiež pracovník, ktorý má odbornú spôsobilosť, ale nezískal požadovanú pedagogickú spôsobilosť. Pre jej získanie je povinný začať najneskôr do štyroch rokov od vzniku pracovného pomeru doplňujúce štúdium a úspešne ho ukončiť.
(2)
U učiteľov odborných predmetov sa požaduje odborná prax. Odborná prax je práca vykonaná v príslušnom odbore po dovŕšení osemnásteho roku veku; dĺžku a zameranie odbornej praxe určujú organizácie podľa osobitných predpisov;3) do dĺžky odbornej praxe sa nezapočítava príprava na povolanie, základná vojenská (náhradná) služba a ďalšia materská dovolenka.
§ 5
(1)
Pedagogický pracovníkPedagogický pracovník, ktorý získal vzdelanie na škole s iným vyučovacím jazykom než slovenským, môže pôsobiť na škole s vyučovacím jazykom slovenským, ak preukáže znalosť slovenského jazyka.4)
(2)
Povinnosť preukázať znalosť slovenského jazyka sa nevzťahuje na učiteľov cudzích jazykov na jazykových školách a na zahraničných lektorov, ktorí pôsobia na základných a stredných školách.
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 6
Pracovníkovi, ktorý nespĺňa podmienky odbornej a pedagogickej spôsobilosti ustanovené touto vyhláškou a pracovný pomer bol s ním uzavretý na neurčitý čas pred začiatkom účinnosti tejto vyhlášky, určí organizácia lehotu na doplnenie vzdelania. Ak dovŕšil takýto pracovník 50 rokov veku a pracovníčka 45 rokov veku, pracuje aspoň 15 rokov ako pedagogický pracovníkpedagogický pracovník a vo svojej funkcii sa osvedčuje, môže organizácia u tohto pracovník upustiť od požiadavky doplnenia vzdelania.
§ 7
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa:
1.
Úprava Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 8.septembra 1972 č. 9436/1972-A/IV-1 o kvalifikácii výchovných pracovníkov na školách a výchovných zariadeniach, registrovaná v čiastke 24/1972 7b.,
2.
Úprava Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 11.júna 1975 č. 6 829/1975-A/IV, ktorou sa mení a dopĺňa úprava o kvalifikácii výchovných pracovníkov na školách a výchovných zariadeniach, registrovaná v čiastke 24/1975 Zb.
§ 8
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.septembrom 1985.
Minister:
Ing. Buša v. r.
Príloha k vyhlášce č. 64/1985 Sb.
I. časť
Učitelia| Požadované vzdelanie| Vzdelanie nahradzujúce požadované vzdelanie
---|---|---
a| b| c
A.| |
Učitelia pre 1. stupeň základnej školy (1.–4.ročník) | Vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre 1. stupeň základnej školy| Ako vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre školy I. cyklu;
– vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre školy I. cyklu
– štátna záverečná skúška na pedagogickom inštitúte;
– záverečná skúška na pedagogickom inštitúte z jednopredmetového štúdia učiteľstva popri zamestnaní pre 6.–9.ročník základnej deväťročnej školy vrátane spôsobilosti na vyučovanie v 1.–5. ročníku základnej deväťročnej školy s doložkou o vykonaní skúšky na pedagogickom inštitúte z praktických cvičení v dielňach alebo praktických cvičeniach na školských pozemkoch;
– štátna záverečná skúška na vyššej pedagogickej škole;
– záverečná skúška pre učiteľstvo na národných školách alebo na školách II. stupňa na bývalej pedagogickej fakulte;
– štátna záverečná skúška z odboru učiteľstvo pre 1.–5. ročník základnej deväťročnej školy na pedagogickej fakulte;
– odborná skúška spôsobilosť vyučovať niektorý odbor na bývalých meštianskych školách;
– skúška spôsobilosti vyučovať domáce náuky na bývalých meštianskych školách doplnená skúškou spôsobilosti vyučovať niektorý ďalší odbor (predmet) na týchto školách;
– skúška spôsobilosti vyučovať na bývalých odborných školách pre ženské povolania doplnená skúškou spôsobilosti pre niektorý ďalší odbor (predmet) na bývalých meštianskych školách (školách II. stupňa);
– len na vyučovanie predmetu pracovné vyučovanie maturita na strednej priemyselnej škole doplnená úspešne ukončeným pedagogicko-odborným kurzom;1)
Ako úplné stredné vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre 1. stupeň základnej školy:
– záverečná skúška na bývalej pedagogickej škole pre učiteľov národných škôl (vrátane vychovávateľskej vetvy);
– záverečná skúška na bývalom pedagogickom gymnáziu pre vzdelávanie učiteľov národných škôl;
– skúška dospelosti na bývalom učiteľskom ústave (učiteľskej akadémii, štátnej pedagogickej akadémii);
– skúška dospelosti pre bývalé školy I. stupňa (národné, obecné);
– skúška dospelosti alebo spôsobilosti na bývalom ústave pre vzdelávanie učiteliek odborných škôl pre ženské povolania;
– skúška spôsobilosti vyučovať domáce náuky pre bývalé školy I. stupňa (národné, obecné);
– absolvovanie bývalého pedagogického seminára pre učiteľky gazdinských škôl so skúškou spôsobilosti pre učiteľov na bývalých gazdinských školách;
– skúška dospelosti v Štátnom kurze pre prípravu pracujúcich na vysokých školáchvysokých školách v Bratislave;
– na vyučovanie predmetu pohybové hry aj absolvovanie športovej školy s maturitnou skúškou z telesnej výchovy;
– na vyučovanie predmetu pracovné vyučovanie stredná priemyselná škola s dvojročným štúdiom doplnená úspešne ukončeným pedagogicko-odborným kurzom;1)
B.
Učitelia všeobecnovzdelávacích predmetov (pre 2.stupeň základnej školy, pre stredné školy) | – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov; | Ako vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov:
– doplňujúce štúdium učiteľstva všeobecnovzdelávacích predmetov;2)| a) pre 2. stupeň základnej školy
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy I. cyklu;
– pre predmet pracovné vyučovanie vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov so zodpovedajúcou aprobáciou;
– štátna záverečná skúška na pedagogickom inštitúte;
– záverečná skúška na pedagogickom inštitúte z jednopredmetového štúdia učiteľstva popri zamestnaní pre 6.–9. ročník základnej deväťročnej školy vrátane spôsobilosti na vyučovanie v 1.–5. ročníku základnej deväťročnej školy s doložkou o vykonaní skúšky na pedagogickom inštitúte z praktických cvičení v dielňach alebo z praktických cvičení na školských pozemkoch;
– štátna záverečná skúška na vyššej pedagogickej škole;
– štátna záverečná skúška na pedagogickej fakulte študijný odbor učiteľstvo pre 6.–9.ročník základnej deväťročnej školy;
– záverečná skúška pre učiteľstvo na národných školách alebo na školách II.stupňa na bývalej pedagogickej fakulte;
– odborná skúška spôsobilosti vyučovať niektorý odbor na bývalých meštianskych školách;
– skúška spôsobilosti vyučovať domáce náuky na bývalých meštianskych školách doplnená skúškou spôsobilosti vyučovať niektorý ďalší odbor (predmet) na týchto školách;
– skúška spôsobilosti vyučovať na bývalých odborných školách pre ženské povolania doplnená skúškou spôsobilosti vyučovať niektorý ďalší odbor (predmet) na bývalých meštianskych školách (školách II.stupňa);
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy II.cyklu;
– len na vyučovanie všeobecnovzdelávacích predmetov príslušného študijného odboru vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru (neučiteľské);
– len na vyučovanie predmetov svojej aprobácie vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre jazykové školy;
– len na vyučovanie predmetu pracovné vyučovanie (práca v dielňach) maturita na strednej priemyselnej škole doplnená úspešne ukončeným pedagogickým odborným kurzom;
– len na vyučovanie predmetu pracovné vyučovanie (zložky technické práce a pestovateľské práce) v 5.–8.ročníku základnej školy vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre školy I.cyklu s aprobáciou pre predmet prírodopis alebo vysokoškolské vzdelanie technického alebo poľnohospodárskeho smeru;
– na vyučovanie športovej špecializácie v športových triedach a športových školách aj vysokoškolské vzdelanie študijný odbor telesná výchova a šport;
– len na vyučovanie občianskej výchovy (náuky) aj vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor učiteľstvo pre školy I.cyklu s aprobáciou občianska výchova (náuka) alebo vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre školy I.cyklu s inou aprobáciou doplnené trojsemestrovým rozširujúcim štúdiom občianskej výchovy (náuky) na pedagogickej fakulte, prípadne ďalšími formami štúdia, ktoré schválilo ministerstvo školstva pre učiteľov občianskej výchovy (náuky) na pedagogickej fakulte, prípadne ďalšími formami štúdia, ktoré schválilo ministerstvo školstva pre učiteľov občianskej výchovy (náuky) alebo doplnené dvojročným štúdiom spoločenskovedných odborov na Vysokej škole politickej ÚV KSČ, prípadne najmenej polročným internátnym školením v oblastnej alebo ústrednej škole KSČ (KSS) alebo úplnou Večernou univerzitou marxizmu-leninizmu alebo vysokoškolské vzdelanie na Vysokej škole pedagogickej alebo Vyššej pedagogickej škole – odbor dejepis alebo na filozofickej fakulte odbor filozofia (po r. 1949);
b) pre stredné školy
– vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre školy II.cyklu;
– ukončené vzdelanie na vysokej škole pedagogickej, záverečná skúška na pedagogickej fakulte pre učiteľstvo na bývalých školách III.stupňa (stredné);
– len na vyučovanie všeobecnovzdelávacích predmetov príslušného študijného odboru vysokoškolské vzdelanie (neučiteľské) univerzitného smeru;
– ukončené vzdelanie v učiteľskom štúdiu na vysokej škole ruského jazyka a literatúry;
– skúška učiteľskej spôsobilosti pre štátnou skúšobnou komisiou pre učiteľstvo hudby na bývalých učiteľských ústavoch;
– na vyučovanie občianskej náuky vzdelanie na vyučovanie všeobecnovzdelávacích alebo odborných predmetov na stredných školách doplnené trojsemestrovým rozširujúcim štúdiom (prípadne ďalšími formami štúdia schválenými ministerstvom školstva) pre učiteľov občianskej náuky alebo doplnené vyšším straníckym vzdelaním, t.j. najmenej polročným internátnym školením v oblastnej alebo ústrednej straníckej škole KSČ alebo úplnou Večernou univerzitou marxizmu-leninizmu alebo vysokoškolské vzdelanie - odbor učiteľstvo pre školy II.cyklu, aprobačné predmety filozofia alebo politická ekonómia alebo občianska výchova na školách II.cyklu;
– na jazykových školách a ľudových školách jazykových pre vyučovanie jazykov, ktoré nie sú aprobačným predmetom v štúdiu učiteľstva všeobecnovzdelávacích predmetov aj vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor filologické vedy - pre príslušný cudzí jazyk;
– len na vyučovanie predmetov svoje aprobácie vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre jazykové školy;
– na vyučovanie chémie v stredných školách vysokoškolské vzdelanie technického smeru príslušné študijné odbory skupiny odborov technickej chémie;
– na vyučovanie nepovinného predmetu športové hry a na športovú prípravu v triedach so zameraním na telesnú výchovu vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov s aprobáciou pre Tv a kvalifikačná II.trieda trenéra- cvičiteľa príslušnej športovej špecializácie;
– na vyučovanie športovej špecializácie v športových triedach a športových strediskách aj vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor telesná výchova a šport;
– na vyučovanie predmetu branná výchova aj vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre 6.–9.ročník základnej deväťročnej školy s aprobáciou branná výchova;
– na vyučovanie matematiky, fyziky, chémie, biológie a spoločenskovedných predmetov na stredných poľnohospodárskych technických a stredných lesníckych technických školách a stredných odborných učilištiach poľnohospodárskych a stredných odborných učilištiach lesníckych aj štátna skúška učiteľskej spôsobilosti;3)
– na vyučovanie výtvarnej výchovy tiež absolutórium špeciálnej školy na bývalej štátnej umelecko-priemyselnej škole doplnené skúškou učiteľskej spôsobilosti pre učiteľstvo na školách II.cyklu;
Ako úplné stredné vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov;
a) pre 2.stupeň základnej školy
– skúška dospelosti na bývalom učiteľskom ústave (učiteľskej akadémii, štátnej pedagogickej akadémii);
– skúška dospelosti alebo spôsobilosti na bývalom ústave pre vzdelávanie učiteliek odborných škôl pre ženské povolania;
– absolvovanie bývalého pedagogického seminára pre učiteľky gazdinských škôl so skúškou spôsobilosti pre učiteľstvo na bývalých gazdinských školách;
– záverečná skúška na bývalej pedagogickej škole pre učiteľov národných škôl (vrátane vychovávateľskej vetvy);
– skúška spôsobilosti pre bývalé školy 1.stupňa (národné, obecné);
– záverečná skúška na bývalom pedagogickom gymnáziu pre vzdelávanie učiteľov národných škôl;
– skúška spôsobilosti vyučovať domáce náuky pre bývalé školy 1.stupňa (národné, obecné);
– na vyučovanie športovej špecializácie v športových triedach a športových školách skúška dospelosti na strednej všeobecnovzdelávacej alebo strednej odbornej škole doplnená skúškou trénera II.triedy z príslušnej športovej špecializácie alebo maturitná skúška a 3-ročný kurz trénerov na fakulte telesnej výchovy a športu s I.trénerskou triedou;
b) pre stredné školy
– na vyučovanie telesnej výchovy maturita na strednej škole doplnená absolvovaním bývalého Tyršovho ústavu telesnej výchovy a športu alebo skúška dospelosti na internátnej škole s maturitou z telesnej výchovy;
C.| |
Učitelia odborných predmetov4)| – vysokoškolské vzdelanie technické – študijný odbor učiteľstvo odborných predmetov (baníckych a ekologických, hutníckych, strojárskych, elektrotechnických, chemických, potravinárskych a biochemických, textilných a odevných, stavebníckych a zememeračských, dopravy a spojov); | Ako vysokoškolské vzdelanie príslušného študijného odboru:
1\\. Učitelia odborných predmetov technických (baníckych a geologických, hutníckych, strojárskych, elektrotechnických, chemických, potravinárskych a biochemických, textilných a odevných, stavebníckych a zememeračských, dopravy a spojov)| – šesťsemestrové doplňujúce štúdium učiteľstva odborných predmetov alebo doplnkové pedagogické štúdium;4)
– na vyučovanie odborných predmetov na stredných školách vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo odborných predmetov pre učňovské zariadenia;5)
– rozširujúce štúdium učiteľstva odborných predmetov;
– vysokoškolské vzdelanie technického smeru príslušného študijného odboru; | – vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru príslušného odboru;
– na vyučovanie predmetu základy výroby a odbornej prípravy v 1.ročníku gymnázia – vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru študijný odbor učiteľstvo všeobecno-
– pre predmety chémia, analytická a fyzikálna chémia a chemické laboratórne cvičenia tiež vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru príslušného študijného odboru;| vzdelávacích predmetov s aprobáciou základy techniky alebo vysokoškolské vzdelanie technického, ekonomického alebo poľnohospodárskeho smeru príslušného technického odboru;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– na vyučovanie zodpovedajúcich odborných predmetov technických na stredných priemyselných školách odevných, stredných školách pre spoločné stravovanie, stredných hotelových školách a iných aj skúška dospelosti alebo spôsobilosti vyučovať I.odbor (šitie bielizne), II.odbor (šitie šiat), III.odbor (výživa), IV.odbor (kreslenie) na bývalých odborných školách pre ženské povolania;
– skúška učiteľskej spôsobilosti na vyučovanie odborných predmetov na základných odborných (učňovských, živnostenských, pokračovacích) školách alebo odborná spôsobilosť vyučovať odborné predmety na odborných učilištiach a učňovských školách;
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
2\\. Učitelia odborných predmetov poľnohospodárskych a lesníckych| – vysokoškolské vzdelanie poľnohospodárskeho smeru študijný odbor učiteľstvo odborných predmetov poľnohospodárskych a lesníckych; | Ako vysokoškolské vzdelania príslušného študijného odboru:
– šesťsemestrové doplňujúce štúdium učiteľstva odborných predmetov;4)
– rozširujúce štúdium učiteľstva odborných predmetov;
– na vyučovanie odborných predmetov biológia a chémia aj vysokoškolské vzdelanie skupina odborov chemické vedy a biologické vedy;
– vysokoškolské vzdelanie poľnohospodárske (lesnícke) príslušného študijného odboru; | – šesťsemestrové diaľkové štúdium pre pracovníkov štátnych lesov na lesníckej fakulte;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– v odborných predmetoch zootechnických a veterinárskych tiež vysokoškolské vzdelanie skupina odborov veterinárske vedy;
– skúška učiteľskej spôsobilosti vyučovať odborné predmety na základných odborných (učňovských, živnostenských, pokračovacích) školách alebo odborná spôsobilosť vyučovať odborné predmety na odborných učilištiach a učňovských školách;
– skúška dospelosti alebo spôsobilosti na vyučovanie III.odboru (výživa) na bývalých odborných školách pre ženské povolania;
– absolvovanie bývalého pedagogického seminára pre učiteľky gazdinských škôl so skúškou spôsobilosti pre učiteľstvo na bývalých gazdinských školách;
– v stredných odborných učilištiach poľnohospodárskych aj skúška spôsobilosti vyučovať odborné náuky poľnohospodárske na bývalých ľudových školách hospodárskych;
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
3.Učitelia odborných predmetov veterinárnych| – vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru študijný odbor učiteľstvo veterinárnych predmetov; | Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– skúška učiteľskej spôsobilosti na vyučovanie odborných predmetov na základných odborných (učňovských, živnostenských, pokračovacích) školách alebo odborná spôsobilosť vyučovať odborné predmety na odborných učilištiach a učňovských školách;
– vysokoškolské vzdelanie skupiny odborov veterinárskej vedy; | – úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
– na vyučovanie predmetu veterinárstvo tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor zootechnika; |
4.Učitelia odborných predmetov farmaceutických| – vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru – študijný odbor učiteľstvo odborných predmetov farmaceutických; | Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
– vysokoškolské vzdelanie skupina študijných odborov farmaceutické vedy;|
5.Učitelia odborných predmetov zdravotníckych| – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo odborných predmetov pre stredné zdravotnícke školy | Ako vysokoškolské vzdelanie príslušného študijného odboru:
– vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru študijný odbor pedagogika alebo psychológia alebo starostlivosť o chorých;
– vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru skupina študijných odborov lekárske vedy; | Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– na zdravotníckych školách tiež absolvovanie vyššej ošetrovateľskej školy alebo odbornej školy pre vzdelávanie inštruktoriek vyšších zdravotníckych škôl;
– pre odbor diétnych sestier tiež skúška dospelosti alebo spôsobilosti na vyučovanie III.odboru (výživa) na bývalých odborných školách pre ženské povolania;
– vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru študijný odbor starostlivosť o chorých alebo študijný odbor psychológia;
– na zdravotníckych školách tiež úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru a základné pedagogické školenie učiteľov praktického vyučovania a starostlivosť o chorých a špecializačný pedagogický seminár;
– na vyučovanie odborných predmetov na stredných zdravotníckych školách vysokoškolské vzdelanie študijný odbor telesná výchova a šport (rehabilitácia);
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
6.Učitelia odborných predmetov ekonomických| – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo ekonomických predmetov; | Ako vysokoškolské vzdelanie príslušného študijného odboru:
– vzdelanie na bývalých školách postavených na úroveň dnešnej školy ekonomickej;
– štátna skúška učiteľskej spôsobilosti vyučovať hospodárske predmety (I.odbor) na bývalých hospodárskych školách a obchodných akadémiách;
– vysokoškolské vzdelanie ekonomického, technického, poľnohospodárskeho, prípadne univerzitného smeru príslušného študijného odboru; | – spôsobilosť vyučovať písanie na stroji a stenografiu v spojení s dvojročným štúdiom na vysokej škole ekonomickej, ktorým absolvent získal spôsobilosť vyučovať predmety socialistické hospodárstvo a technika hospodárskej administratívy;
– na vyučovanie stenografie a písania na stroji (technika administratívy) tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy I. a II. cyklu doplnené skúškou učiteľskej spôsobilosti na vyučovanie týchto predmetov;
– pre predmet technika administratívy a hospodárska korešpondencia, písanie na stroji, stenografia, sekretárske práce tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecno-vzdelávacích predmetov a rozširujúce štúdium na vyučovanie týchto predmetov;
– na vyučovanie stenografie a písania na stroji (technika administratívy, hospodárska korešpondencia, sekretárske práce) vysokoškolské vzdelanie doplnené skúškou učiteľskej spôsobilosti na vyučovanie týchto predmetov;
– doplňujúce štúdium učiteľstva odborných predmetov odboru obchodu a služieb;4)
– rozširujúce štúdium učiteľstva odborných predmetov;
– záverečná skúška v šesťsemestrovom štúdiu vybraných predmetov na vysokej škole ekonomickej pre učiteľov odborných predmetov na stredných školách pre spoločné stravovanie, stredných hotelových školách a stredných zdravotníckych školách odboru diétna sestra a na učňovských školách odboru čašník-kuchár, kuchár-čašník;
– záverečná skúška (obhajoba záverečnej seminárnej práce) v šesťsemestrovom štúdiu vybraných predmetov tovaroznalectvo a ekonomika a technika predaja v stredných odborných učilištiach a učňovských školách;
– na vyučovanie predmetu hospodársky zemepis tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov s príslušnou aprobáciou;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– skúška učiteľskej spôsobilosti na vyučovanie odborných predmetov na základných odborných (učňovských, živnostenských, pokračovacích) školách alebo odborná spôsobilosť vyučovať odborné predmety na stredných odborných učilištiach a učňovských školách;
– maturita na škole poskytujúcej úplné stredné vzdelanie doplnená skúškou spôsobilosti vyučovať písanie na stroji, stenografiu alebo techniku administratívy;
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
7.Učitelia odborných predmetov umeleckých (hudobných, tanečných, divadelných, rozhlasových, filmových a televíznych umení) a ostatných| – vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo umeleckých predmetov;| Ako vysokoškolské vzdelanie príslušného študijného odboru:
– vysokoškolské vzdelanie umeleckého smeru príslušného študijného odboru;| – na vyučovanie predmetu praktikum bábkového divadla a praktikum dramatickej výchovy na stredných pedagogických školách a pre predmety bábkárskeho oddelenia literárno- dramatického odboru na ľudových školách umenia vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor učiteľstvo pre školy I. a II. cyklu rozšírené dvojročným štúdiom bábkárstva na divadelnej fakulte Akadémie múzických umení;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov s príslušnou aprobáciou;
– len pre predmet aranžovanie vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov s aprobáciou výtvarná výchova;| – na vyučovanie odborných predmetov výtvarná výchova a aranžovanie aj vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor učiteľstvo pre školy II. cyklu – zodpovedajúce aprobačné predmety;
– len pre predmet praktikum bábkového divadla a praktikum dramatickej výchovy na stredných pedagogických školách vysokoškolské vzdelanie umeleckého smeru študijný odbor divadelné a rozhlasové umenie zameranie bábkárstvo;| – vysokoškolské vzdelanie odbor vedy a náuky o umení - príslušná špecializácia;
– vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor učiteľstvo pre školy II. cyklu – príslušné aprobačné predmety;
– vysokoškolské vzdelanie na bývalých školách postavených na úroveň dnešným vysokým školámvysokým školám umeleckým;
– pre ľudové školy umenia tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre ľudové školy umenia;
– na vyučovanie odborných predmetov výtvarných aj absolutórium špeciálnej školy na bývalej štátnej umelecko-priemyselnej škole doplnené skúškou učiteľskej spôsobilosti pre učiteľstvo na školách II. cyklu;
– na vyučovanie predmetu hra na hudobný nástroj a hudobná výchova na stredných pedagogických školách tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre ľudové školy umenia;
Ako vysokoškolské vzdelanie iné než požadované príslušného študijného odboru:
– pomaturitné štúdium na konzervatóriu ukončené absolventskou skúškou;
–- na vyučovanie na konzervatóriách a ľudových školách umenia tiež absolutórium konzervatória alebo záverečná skúška na vyšších hudobných (hudobno-pedagogických) školách, na Odbornej hudobnej škole pre slepých v Prahe, ak je vysvedčenie opatrené doložkou o spôsobilosti vyučovať na ľudových školách umenia (bývalých základných hudobných školách);
– na vyučovanie predmetu prípravná hudobná výchova, hudobná náuka, zborový spev, predmetov výtvarného a literárno-dramatického odboru na ľudovej škole umenia tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre 6.–9. ročník základnej deväťročnej školy s príslušnou aprobáciou;
– na vyučovanie predmetu hra na hudobný nástroj na stredných pedagogických školách tiež absolutórium konzervatória, zodpovedajúci hudobný nástroj;
– vyššie odborné vzdelanie na konzervatóriu alebo v nadstavbovom štúdiu na Strednej hudobnej škole internátnej pre mládež a vadami zraku;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– pre tanečný odbor na ľudových školách umenia doplnkové pedagogické štúdium pre učiteľov tanečných odborov na ľudovej škole umenia;6)
– záverečná skúška na pedagogickom oddelení bývalých základných hudobných škôl;
– skúška učiteľskej spôsobilosti vykonaná pred štátnou skúšobnou komisiou pre učiteľstvo hudby a pohybového umenia;
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
8.Učitelia ostatných odborných predmetov | – vysokoškolské vzdelanie príslušného študijného odboru; | Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
– na vyučovanie predmetu základy programovania a počítačových systémov na gymnáziách vysokoškolské vzdelanie ekonomického, technického, univerzitného smeru príslušného študijného odboru alebo študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov aprobácia matematika – informatika;
– na vyučovanie predmetov pedagogika, psychológia na stredných pedagogických školách vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov aprobácia pedagogika – psychológia alebo vysokoškolské vzdelanie univerzitného smeru príslušného študijného odboru;
– na vyučovanie predmetov technológia prípravy pokrmov a prevádzková prax vysokoškolské vzdelanie študijný odbor veterinárske lekárstvo – hygiena potravín alebo vysokoškolské vzdelanie ekonomického smeru študijný odbor ekonomika služieb a cestovného ruchu;
9.Učitelia praktického vyučovania | – vysokoškolské vzdelanie príslušného smeru a študijného odboru; | Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;
– na školách a zariadeniach pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru a vyučenie v príslušnom študijnom alebo učebnom odbore doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky; |
– na vyučovanie predmetu riadenie motorových vozidiel vysokoškolské vzdelanie alebo úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru, vodičský preukaz pre príslušnú skupinu motorových vozidiel a učiteľské oprávnenie na toto vyučovanie;
D.| |
Učitelia pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť| – úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru; vzdelanie uvedené v tomto stĺpci pod písmenami A, B, C pre jednotlivé stupne a druhy škôl rozšírené alebo doplnené štúdiom špeciálnej pedagogiky; | Ako vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť:
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru; na vyučovanie na osobitných školách, pomocných školách (ročník 1.–8.), na školách pre sluchovo postihnutých (roč. 1.–5.), na školách pre nehovoriacich (roč. 1.–5.) a v 1.–4. ročníku ostatných druhov škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť; | – vzdelanie uvedené v tomto stĺpci v časti I. pod písmenami A, B, C pre príslušný stupeň a druh školy a záverečná, prípadne štátna záverečná skúška zo špeciálnej pedagogiky alebo záverečná, prípadne štátne záverečná skúška z defektológie alebo skúška z defektológie podľa platných predpisov;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre 1. stupeň základnej školy doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor defektológia, pedagogika, psychológia alebo špeciálna alebo liečebná pedagogika pre príslušný stupeň a druh školy;
Ako vysokoškolské vzdelanie iné než požadované príslušného študijného odboru:
– na vyučovanie predmetu hra na hudobný nástroj na základných školách pre nevidiacich a základných školách pre žiakov so zbytkami zraku pomaturitné štúdium konzervatória ukončené absolventskou skúškou alebo absolutórium konzervatória, zodpovedajúci hudobný nástroj, rozšírené alebo doplnené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– úplné stredné vzdelanie uvedené v tomto stĺpci v časti I. pod písmenami A, B, C pre príslušný stupeň a druh školy rozšírené alebo doplnené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
E.| |
Učitelia pre materské školy a výchovné skupiny pre deti predškolského veku v detských domoch a detských útulkoch | \\- vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy; | Ako vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy:
\\- úplné stredné vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy; | – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy II. cyklu, aprobačné predmety pedagogika - psychológia alebo pedagogika;
\\- pre materské školy pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť alebo vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy alebo úplné stredné vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy doplnené lebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor pedagogika, špecializácia predškolská pedagogika;
– záverečná skúška učiteľstvo na materských školách na bývalej pedagogickej fakulte;
– štátna záverečná skúška v štúdiu učiteľstvo pre materské školy - študijný odbor predškolská pedagogika a špeciálna pedagogika;
– pre materské školy pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť aj vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť;
Ako úplné stredné vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy:
– záverečná skúška na pedagogickej škole pre vzdelávanie učiteliek materských škôl s doložkou o odbornej spôsobilosti po ročnej riadenej praxi;
– maturitná skúška na jednoročnom nadstavbovom štúdiu učiteľstva pre materské školy;
– záverečná skúška na pedagogickom gymnáziu pre učiteľky materských škôl;
– študijný odbor vychovávateľstvo na strednej pedagogickej škole a doplnková maturitná skúška;
– absolvovanie dvojročného ústavu pre učiteľky (pestúnky) materských škôl alebo externé štúdium na tejto škole ukončené skúškou;
– skúška spôsobilosti pre materské školy;
– záverečná skúška z dvojročného študijného kurzu pre vybrané nekvalifikované učiteľky materských škôl;
F.| |
Pedagogickí pracovníci v zariadeniach pre ďalšie vzdelávanie pedagogických pracovníkov | – vysokoškolské vzdelanie uvedené v časti I. a II. v stĺpci požadovaného vzdelania (b) alebo vzdelania nahradzujúceho požadované vzdelanie (c); |
II. časť
Ďalší pedagogickí pracovníci| Požadované vzdelanie| Vzdelanie nahradzujúce požadované vzdelanie
---|---|---
a| b| c
A.| |
Vychovávatelia pre výchovné zariadenia| – pre výchovnú činnosť v skupinách detí predškolského veku v detských domoch vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy alebo úplné stredné vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy;| Ako vysokoškolské vzdelanie študijný odbor vychovávateľstvo:
– vzdelanie uvedené v tomto stĺpci v časti I. písmena A, B pre príslušný druh a stupeň výchovného zariadenia;
– pre príslušný druh a stupeň výchovného zariadenia vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy II. cyklu aprobačné predmety pedagogika – psychológia alebo pedagogika;
– pre školské družiny a výchovné skupiny detí tohto veku v detských domovoch tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre 1. stupeň základnej školy;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor pedagogika špecializácia mimoškolská pedagogika;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť odbor liečebná pedagogika terapeuticko-výchovný smer;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor vychovávateľstvo podľa predtým platných predpisov;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor psychológia alebo pedagogika;
– pre výchovnú prácu v domovoch mládeže tiež vzdelanie uvedené v časti I. písmeno C;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– študijný odbor vychovávateľstvo na strednej pedagogickej škole;
– študijný odbor učiteľstvo pre materské školy na strednej pedagogickej škole a doplnková maturitná skúška pre študijný odbor vychovávateľstvo;
– záverečná skúška v študijnom kurze pre vychovávateľov;
– záverečná skúška v študijnom kurze pre vychovávateľky v mimoškolských výchovných zariadeniach;
– záverečná skúška na bývalej vyššej sociálnej škole a na sociálnoprávnej škole;
– pre výchovnú prácu v domovoch mládeže aj vzdelanie pre učiteľstvo uvedené v tomto stĺpci ako úplné stredné vzdelanie pre vyučovanie na stredných školách;
– pre výchovnú prácu v domovoch mládeže tiež úplné stredné vzdelanie uvedené v časti I. písmeno C;
Vychovávatelia pre výchovné zariadenia pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť| – vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor vychovávateľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť;| Ako vysokoškolské vzdelanie príslušného študijného odboru:
– pre výchovnú činnosť v skupinách detí predškolského veku v detských domovoch vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy alebo úplné stredné vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre materské školy doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;| – vzdelanie uvedené v tomto stĺpci v časti I. písmená A, B pre príslušný druha stupeň výchovného zariadenia doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– pre príslušný druh a stupeň výchovného zariadenia vysokoškolské vzdelanie odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;| – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor vychovávateľstvo podľa predtým platných predpisov doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– pre školské družiny a výchovné skupiny detí tohto veku v detských domovoch tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre 1. stupeň základnej školy doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;| – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť, aprobácia liečebná pedagogika terapeuticko-výchovný smer;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť;
– pre výchovnú prácu v domovoch mládeže tiež vzdelanie uvedené v časti I. písmeno C doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– študijný odbor vychovávateľstvo na strednej pedagogickej škole doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– študijný odbor učiteľstvo pre materské školy na strednej pedagogickej škole a doplnková maturitná skúška pre študijný odbor vychovávateľstvo doplnená alebo rozšírená štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– záverečná skúška v študijnom kurze pre vychovávateľov v mimoškolských zariadeniach doplnená alebo rozšírená štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– učiteľstvo pre 1.–5. ročník na bývalých pedagogických gymnáziách doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky alebo skúška zo špeciálnej pedagogiky;
– záverečná skúška na bývalej vyššej sociálno-právnej škole doplnená alebo rozšírená štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– dvojročné štúdium jednotlivých predmetov určené pre nekvalifikovaných pedagogických pracovníkov v ústavoch sociálnej starostlivosti;
– záverečná skúška na bývalej vyššej sociálnej škole doplnená alebo rozšírená štúdiom špeciálnej pedagogiky;
– pre výchovnú prácu v domovoch mládeže tiež úplné stredné vzdelanie uvedené v časti I. písmeno C doplnené alebo rozšírené štúdiom špeciálnej pedagogiky;
B.| |
Odborní pracovníci školských zariadení pre výkon ústavnej výchovy a ochrannej výchovy| – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor psychológia;|
| – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecno-vzdelávacích predmetov aprobácia pedagogika – psychológia;|
C.| |
Vedúci pionierskych skupín z povolania| – vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov aprobácia pedagogika s iným predmetom alebo pedagogika so zameraním na problematiku detského a mládežníckeho hnutia v kombinácii s iným predmetom;| Ako vysokoškolské vzdelanie požadovaného študijného odboru:
– učiteľstvo pre školy I. a II. cyklu;
– vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor vychovávateľstvo so zameraním na PO SZM;
– vysokoškolské vzdelanie - študijný odbor učiteľstvo pre 1. stupeň základnej školy a študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích premetov;| – vysokoškolské vzdelanie študijný odbor vychovávateľstvo podľa platných predpisov;
– vysokoškolské vzdelanie uvedené v tomto stĺpci v časti I. pod písmenom A, B, C;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor pedagogika - špecializácia mimoškolská pedagogika; - vysokoškolské vzdelanie študijný odbor výchova a vzdelávanie dospelých;| Ako úplné stredné vzdelanie požadovaného študijného odboru:
– študijný odbor vychovávateľstvo na stredných pedagogických školách so zameraním na Pioniersku organizáciu Socialistického zväzu mládeže;
– študijný odbor vychovávateľstvo na stredných pedagogických školách;
– príslušné úplné stredné vzdelanie uvedené v časti I. pod písmenami A, B, C;
D.| |
Odborní pracovníci domov pionierov a mládeže, staníc mladých technikov, prírodovedcov a turistov| – vysokoškolské vzdelanie uvedené v časti I. písmena A, B, C alebo v časti II. písmeno C;
– úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru;| Ako vysokoškolské vzdelanie požadovaného študijného odboru:
– príslušné vysokoškolské vzdelanie uvedené v časti I. písmená A, B, C alebo v časti II. písmeno C;
– v metodickom oddelení, oddelení spoločenských vied a na školách pre výchovu pionierskych pracovníkov tiež vysokoškolské vzdelanie študijný odbor pedagogika špecializácia mimoškolská pedagogika;
– v oddelení spoločenských vied a oddelení estetickej výchovy vysokoškolské vzdelanie študijný odbor teória kultúry;
Ako úplné stredné vzdelanie príslušného študijného odboru:
– v oddelení estetickej výchovy stredoškolské vzdelanie so zameraním na kultúrno-výchovnú prácu;
– v oddelení telovýchovy a športu a oddelení brannej výchovy a turistiky ukončené štúdium na bývalom Tyršovom ústave telesnej výchovy a športu alebo maturitná skúška na internátnej strednej škole s maturitou z telesnej výchovy alebo maturitná skúška a 3-ročný kurz trénerov na fakulte telesnej výchovy a športu s I. trénerskou triedou;
– záverečná skúška v študijnom kurze pre vychovávateľov v mimoškolských zariadeniach;
– záverečná skúška na bývalej vyššej sociálnej škole;
– príslušné úplné stredné vzdelanie uvedené v časti I. písmená A, B, C alebo v časti II. písmeno C;
E.| |
Odborní pracovníci pedagogicko-psycho-logických poradní| – vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor psychológia;| Ako vysokoškolské vzdelanie požadovaného študijného odboru:
– vysokoškolské vzdelanie – študijný odbor pedagogika;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo pre školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor vychovávateľstvo;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor marxisticko-leninská sociológia;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích predmetov aprobácia pedagogika – psychológia, prípadne pedagogika alebo psychológia v kombinácii s iným predmetom alebo študijný odbor predškolská pedagogika;
– vysokoškolské vzdelanie študijný odbor učiteľstvo všeobecnovzdelávacích premetov doplnené špecializačným štúdiom výchovných poradcov;
F.| |
Majstri odbornej výchovy| – úplné stredné vzdelanie s vyučenie v príslušnom študijnom alebo učebnom odbore;|
III. časť
Podmienky odbornej a pedagogickej spôsobilosti, praxe a ďalšieho vzdelávania vedúcich pedagogických pracovníkov, učiteľov zabezpečujúcich úlohy výchovného poradenstva a školských inšpektorov
Vedúci pedagogický pracovník| Požadované vzdelanie | Prax | Ďalšie vzdelávanie
---|---|---|---
a| b| c| d
Riaditeľky materských škôl | – vzdelanie uvedené v časti I. písmeno E; | – 3 roky pedagogickej praxe;| – funkčné štúdium
Riaditelia základných škôl (1.–4. ročník)| – vzdelanie uvedené v časti I. písmeno A; | – 7 rokov pedagogickej praxe| – funkčné štúdium
Zástupcovia riaditeľov| | – 5 rokov pedagogickej praxe;| – funkčné štúdium
Riaditelia základných škôl 5.–8. ročník), stredných škôl, škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť, domovov mládeže, domovov pionierov a mládeže | – vzdelanie uvedené v časti I. písmená B, C, D podľa druhu školy alebo výchovného zariadenia a v časti II. písmená A, B, C, D; | – 7 rokov pedagogickej praxe; | – funkčné štúdium
Zástupcovia riaditeľov | – vzdelanie uvedené v časti I. písmená B, C, D podľa druhu školy alebo výchovného zariadenia a v časti II. písmená A, B, C, D; | – 5 rokov pedagogickej praxe; | – funkčné štúdium
Vedúci vychovávatelia | dtto| – 5 rokov pedagogickej praxe;| – funkčné štúdium
Výchovní poradcovia| – vzdelanie uvedené v časti I. písmená A, B, C, D; | – 3 roky pedagogickej praxe;| – špecializačné štúdium výchovných poradcov
Riaditelia krajských pedagogických ústavov a vedúci okresných pedagogických stredísk | – vzdelanie uvedené v časti I. a II.;| – 12 rokov pedagogickej praxe, z toho 3 roky riadiacej praxe; | – funkčné štúdium
Vedúci kabinetov krajských pedagogických ústavov a okresných pedagogických stredísk | dtto| – 10 rokov pedagogickej praxe | – funkčné štúdium
Riaditelia krajských a okresných pedagogicko-psychologických poradní | – vzdelanie uvedené v časti I.a II. (vysokoškolské); | – 12 rokov pedagogickej praxe, z toho 3 roky riadiacej praxe; | – funkčné štúdium
Zástupcovia riaditeľov a vedúci oddelenia | dtto| – 6 rokov pedagogickej praxe, | – funkčné štúdium
Vedúci pionierskych skupín z povolania | – vzdelanie uvedené v časti II. písmeno C; | – 3 roky pedagogickej praxe alebo 3 roky praxe v Pionierskej organizácii Socialistického zväzu mládeže;| – II. kvalifikačný stupeň pionierskeho pracovníka a priebežné ďalšie vzdelávanie vedúcich pionierskych skupín z povolania
Vedúci stredísk praktického vyučovania| – úplné stredné vzdelanie príslušného smeru; | – 6 rokov pedagogickej praxe;| – funkčné štúdium
Hlavní majstri odbornej výchovy | – vzdelanie uvedené v časti II. písmeno F; | – 4 roky pedagogickej praxe; | – funkčné štúdium
Vedúci odlúčených pracovísk stredných odborných učilíšť | – na praktické vyučovanie vzdelanie uvedené v časti F, na teoretické vyučovanie vzdelanie uvedené v časti I. písmeno C; | – 4 roky pedagogickej praxe; | – funkčné štúdium
Okresní školskí inšpektori | – vzdelanie uvedené v časti I. a II.;| – 7 rokov pedagogickej praxe, z toho 3 roky riadiacej praxe; | – funkčné štúdium
Krajskí školskí inšpektori | dtto| – 10 rokov pedagogickej praxe, z toho 3 roky riadiacej praxe; | – funkčné štúdium
Ústrední školskí inšpektori | – vzdelanie uvedené v časti I.a II. (vysokoškolské); | – 12 rokov pedagogickej praxe, z toho 3 roky riadiacej praxe; | – funkčné štúdium
1)
§ 37 a 38 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach (úplné znenie č. 51/1984 Zb.).
2)
§ 50 ods. 2 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon).
3)
Úprava Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí z 12.septembra 1984 č. 51-12 430-3156 o odmieňaní technicko-hospodárskych pracovníkov, reg. v čiastke 22/1984 Zb.
4)
Úprava Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 11.júna 1975 č. 3780/1975-A/IV o skúške zo slovenského jazyka pre učiteľov a vychovávateľov, ktorí získali vzdelanie na školách s iným vyučovacím jazykom než slovenským (zošit 7/1975 Zvesti Ministerstva školstva SSR a Ministerstva kultúry SSR).
1)
Výnos MŠK č. 54262/58-I./2 z 24.12.1958 (priama inštrukcia pre NV, reg. č. 170/P-1958) alebo podľa výnosu PŠK z 28.1.1959 č. 31283/58-I. (priama inštrukcia pre NV, reg. č. 22/P-1959).
2)
Úprava MŠ SSR z 15.1.1979 č. 607/1979-301 o doplňujúcom štúdiu učiteľov všeobecnovzdelávacích predmetov v znení úpravy MŠ SSR z 23.novembra 1979 č. 16784/1979-301 (zošit 4/1979 Zvesti MŠ SSR a MK SSR, reg. v čiastke 8/1979 Zb. a 18/1980 Zb.).
3)
Smernice z 15.júla 1964 č. 31134/64 pre pedagogickú prípravu učiteľov odborných predmetov na poľnohospodárskych a lesníckych školách a učilištiach (zošit 24/1964 Vestník MŠK).
Doplnkové pedagogické štúdium majstrov odborného výcviku poľnohospodárskych odborných učilíšť na pedagogických fakultách (zošit 29/1964 Vestník MŠK).
Úprava MŠ SSR z 2.októbra 1974 č. 2051/1974-II/3 o doplnkovom pedagogickom štúdiu učiteľov odborných premetov na poľnohospodárskych a lesníckych školách a odborných učilištiach riadených krajskými národnými výbormi (zošit 11/1974 Zvesti MŠ SSR a MK SSR).
4)
Úprava MŠ SSR z 8.januára 1980 č. 7/1980-301 o doplňujúcom štúdiu učiteľstva odborných predmetov pre učiteľov stredných odborných učilíšť, reg. v čiastke 3/1980 Zb. (zošit 2/1980 Zvesti MŠ SSR a MK SSR).
Úprava MŠ SSR o štúdiu na získanie učiteľskej spôsobilosti vyučovať odborné predmety na stredných priemyselných školách, učňovských školách a odborných učilištiach a v sústave podnikového vzdelávania, reg. v čiastke 38/1970 Zb. (zošit 26/1969 Zvesti MŠ SSR a MK SSR).
5)
Smernice MŠ SSR č. Š 6474/70-VŠ, v znení smerníc MŠ SSR z 5.októbra 1971 č. Š 12509/71 a v znení smerníc MŠ SSR z 1.marca 1973 č. 2681/73 (zošit 11-12/1969 Zvesti MŠ SSR a MK SSR, zošit 12-13/1970 Zvesti MŠ SSR a MK SSR, zošit 21-22/1971 Zvesti MŠ SSR a MŠ SSR, zošit 4/1973 Zvesti MŠ SSR a MK SSR, reg. v čiastke 38/1970 Zb., 28/1973 Zb.).
6)
Smernice MŠ z 20.júna 1968 č. 19776/68-III/2 pre doplnkové štúdium popri zamestnaní pre učiteľov tanečných odborov na ĽŠU (Vestník MŠKI, zošit 19/1968). |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 65/1985 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 65/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o ďalšom vzdelávaní pedagogických pracovníkov
Vyhlášeno 15. 8. 1985, datum účinnosti 1. 9. 1985, částka 18/1985
* § 1 - Rozsah
* § 2 - (1) Cieľom ďalšieho vzdelávania pedagogických pracovníkov (ďalej len „ďalšie vzdelávanie“) je obnovovať, prehlbovať, doplňovať a rozširovať vedomosti a zručnosti pedagogických pracovníkov v ideovopolitickej, pedagogicko-psychologickej a odborno-predmetovej
* § 3 - (1) Ďalším vzdelávaním je ideovopolitické vzdelávanie, uvádzanie začínajúcich pedagogických pracovníkov do praxe, pomaturitné štúdium,2) postgraduálne štúdium,3) špecializačné štúdium, funkčné štúdium, priebežné vzdelávanie a rozširujúce štúdium.
* § 4 - Ideovopolitické vzdelávanie
* § 5 - Uvádzanie začínajúcich pedagogických pracovníkov do praxe
* § 6 - Pomaturitné a postgraduálne štúdium
* § 7 - Špecializačné štúdium
* § 8 - Funkčné štúdium
* § 9 - Priebežné vzdelávanie
* § 10 - Rozširujúce štúdium
* § 11 - Na pracovné úľavy a hospodárske zabezpečenie pedagogických pracovníkov pri ďalšom vzdelávaní sa vzťahujú osobitné predpisy.11)
* § 12 - Prechodné ustanovenie
* § 13 - Zrušovacie ustanovenie
* § 14 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 9. 1985
65
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 19. júla 1985
o ďalšom vzdelávaní pedagogických pracovníkov
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 51 ods. 4 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) a podľa § 51 a § 98 ods. 1 písm. d) zákona č. 39/1980 Zb. o vysokých školách:
§ 1
Rozsah
Vyhláška upravuje organizáciu, obsah, rozsah a formy ďalšieho vzdelávania pedagogických pracovníkov.
§ 2
(1)
Cieľom ďalšieho vzdelávania pedagogických pracovníkov (ďalej len „ďalšie vzdelávanieďalšie vzdelávanie“) je obnovovať, prehlbovať, doplňovať a rozširovať vedomosti a zručnosti pedagogických pracovníkov v ideovopolitickej, pedagogicko-psychologickej a odborno-predmetovej oblasti, a to ako predpoklad zdokonalenia pedagogickej praxe.
(2)
Ďalšie vzdelávanie riadi Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“) a iné ústredné orgány, ktoré riadia školy a školské zariadenia a národné výbory, ktoré odborne vedú školy a školské zariadenia.1)
§ 3
(1)
Ďalším vzdelávaním je ideovopolitické vzdelávanie, uvádzanie začínajúcich pedagogických pracovníkov do praxe, pomaturitné štúdium,2) postgraduálne štúdium,3) špecializačné štúdium, funkčné štúdium, priebežné vzdelávanie a rozširujúce štúdium.
(2)
Ideovopolitické vzdelávanie, uvádzanie začínajúcich pedagogických pracovníkov do praxe, pomaturitné štúdium, postgraduálne štúdium, funkčné štúdium a priebežné vzdelávanie je povinné.4) Špecializačné štúdium je povinné, ak je kvalifikačným predpokladom.5) Rozširujúce štúdium nie je povinné.
§ 4
Ideovopolitické vzdelávanie
(1)
Ideovopolitické vzdelávanie organizujú školy a školské zariadenia.
(2)
Obsahom ideovopolitického vzdelávania sú aktuálne otázky školskej politiky; uskutočňuje sa v rozsahu 6 seminárov za školský rok, ukončuje sa besedou.
§ 5
Uvádzanie začínajúcich pedagogických pracovníkov do praxe
(1)
Uvádzanie začínajúcich pedagogických pracovníkov do praxe (ďalej len „uvádzanie“) organizuje škola alebo školské zariadenie v spolupráci s okresným pedagogickým strediskom alebo krajským pedagogickým ústavom, Ústredným ústavom pre vzdelávanie učiteľov6) (ďalej len „ústredný ústav“) a odvetvovými vzdelávacími zariadeniami.
(2)
Uvádzaním sa začínajúci pedagogický pracovnícipedagogický pracovníci adaptujú na konkrétne podmienky povolania, učia sa tvorivo uplatňovať vedomosti získané v období prípravy na povolanie a rozvíjajú svoje praktické pedagogické zručnosti.
(3)
Uvádzanie sa uskutočňuje v prvom roku po nástupe pedagogického pracovníkapedagogického pracovníka do pracovného pomeru a trvá jeden rok. Ukončuje sa záverečným hodnotením. Ak sa po roku uvádzania nedosiahne ustanovený cieľ, predĺži riaditeľ uvádzanie primerane, najdlhšie však o jeden rok.
§ 6
Pomaturitné a postgraduálne štúdium
(1)
Stredné školy určené krajským národným výborom organizujú pomaturitné štúdium pedagogických pracovníkov v spolupráci s príslušným krajským pedagogickým ústavom, ďalej s ústredným ústavom, prípadne po dohode s príslušnými vysokými školamivysokými školami.
(2)
Postgraduálne štúdium organizujú vysoké školyvysoké školy v spolupráci s ústredným ústavom, prípadne s odvetvovými vzdelávacími zariadeniami.
(3)
Rozsah a obsah pomaturitného a postgraduálneho štúdia ustanovujú osobitné predpisy.2,3)
(4)
Pedagogickí pracovníci sa na postmaturitné a postgraduálne štúdium prihlasujú prostredníctvom organizácie, s ktorou sú v pracovnom pomere, členskom, služobnom pomere alebo v inom pracovnoprávnom vzťahu (ďalej len „pracovný pomer“), najskôr po piatich rokoch a najneskôr do skončenia dvanásteho roku ich pedagogickej praxe.
§ 7
Špecializačné štúdium
(1)
Špecializačné štúdium organizujú ústredný ústav, krajské pedagogické ústavy, vysoké školyvysoké školy, stredné školy a odvetvové vzdelávacie zariadenia. Špecializačné štúdium sa ukončuje záverečným pohovorom. Ak je absolvovanie príslušného druhu špecializačného štúdia kvalifikačným predpokladom,5) ukončuje sa záverečnou skúškou. O absolvovaní špecializovaného štúdia sa vydáva osvedčenie.
(2)
Špecializačné štúdium je prípravou na vykonávanie špecializovaných pedagogických činností, na výskumnú a publikačnú činnosť, prehlbujú sa ním vedomosti vo vednom, technickom alebo umeleckom odbore, rozvíjajú sa ním záujmy o vedu, techniku a umenie.
(3)
Špecializačné štúdium sa organizuje v rozsahu najviac dvoch rokov formou štúdia popri zamestnaní.
(4)
Pedagogickí pracovníci sa na špecializačné štúdium prihlasujú v súlade s potrebami školy alebo školského zariadenia, na ktorých pôsobia, a podľa vlastného záujmu.
§ 8
Funkčné štúdium
(1)
Funkčné štúdium riaditeľov, ich zástupcov a kádrových rezerv škôl a školských zariadení, ktoré odborne vedú okresné národné výbory, organizujú krajské pedagogické ústavy v spolupráci s ústredným ústavom, vysokými školamivysokými školami a odvetvovými vzdelávacími zariadeniami. Funkčné štúdium riaditeľov, ich zástupcov a kádrových rezerv škôl a školských zariadení, ktoré odborne vedú krajské národné výbory, vedúcich stredísk praktického vyučovania, vedúcich kabinetov krajských pedagogických ústavov, okresných pedagogických stredísk alebo mestských pedagogických stredísk a školských inšpektorov organizuje ústredný ústav v spolupráci s vysokými školamivysokými školami a odvetvovými vzdelávacími zariadeniami. Funkčné štúdium riaditeľov stredných zdravotníckych škôl, ich zástupcov a kádrových rezerv, riaditeľov domovov mládeže týchto škôl, vedúcich stredísk praktického vyučovania, hlavných majstrov odbornej výchovy, vedúcich odlúčených pracovísk a vedúcich vychovávateľov stredných odborných učilíšť organizujú odvetvové vzdelávacie zariadenia v spolupráci s ústredným ústavom a vysokými školamivysokými školami.
(2)
Funkčné štúdium poskytuje pracovníkom uvedeným v odseku 1 spôsobilosť na výkon funkcie.
(3)
Funkčné štúdium trvá spravidla dva roky. Uchádzač sa na štúdium prihlasuje na podnet organizácie, s ktorou je v pracovnom pomere, najneskôr do dvoch rokov po nástupe do funkcie. Skúšobnú komisiu menuje pre štúdium organizované ústredným ústavom na návrh jeho riaditeľa ministerstvo školstva, pre štúdium organizované krajským pedagogickým ústavom na návrh jeho riaditeľa príslušný krajský národný výbor. Členmi skúšobných komisií sú poprední pracovníci z oblasti školstva. O absolvovaní funkčného štúdia sa vydáva osvedčenie.
§ 9
Priebežné vzdelávanie
(1)
Priebežné vzdelávanie organizujú a jeho obsah v súlade s celospoločenskými a miestnymi potrebami ďalšieho rozvoja československej výchovno-vzdelávacej sústavy určujú školy a školské zariadenia, okresné pedagogické strediská, krajské pedagogické ústavy a odvetvové vzdelávacie zariadenia v spolupráci s ústredným ústavom a vysokými školamivysokými školami.
(2)
Priebežné vzdelávanie je svojím obsahom zamerané na teoretické a praktické otázky zjednocovania výchovno-vzdelávacieho pôsobenia všetkých pedagogických pracovníkov na rozvoj osobnosti žiaka školy alebo školského zariadenia, na zmeny v koncepciách výchovy a vzdelávania vyjadrené v učebných plánoch, osnovách, v učebniciach a programoch výchovnej práce, na nové právne normy v oblasti školstva a na nové poznatky z pedagogiky, psychológie a didaktiky.
§ 10
Rozširujúce štúdium
(1)
Rozširujúce štúdium je osobitný druh štúdia na vysokých školáchvysokých školách na rozšírenie pedagogickej a odbornej spôsobilosti na výchovno-vzdelávaciu činnosť na školách a školských zariadeniach.
(2)
Rozširujúcim štúdiom získavajú
a)
učitelia všeobecnovzdelávacích predmetov, ktorí sú absolventmi vysokých škôl študijného odboru učiteľstvo, spôsobilosť na vyučovanie ďalšieho aprobačného predmetu na základných a stredných školách a jednotlivých zložiek predmetu pracovné vyučovanie na základnej škole,
b)
učitelia odborných predmetov na stredných školách, ktorí sú absolventmi vysokých škôl neučiteľského študijného odboru a doplňujúceho štúdia, spôsobilosť na vyučovanie všeobecnovzdelávacích predmetov na základných a stredných školách,
c)
učitelia, ktorí sú absolventmi vysokých škôl študijného odboru učiteľstvo a dosiahli kvalifikáciu v odbore učiteľstvo pre školy I. cyklu (pre 6. až 9. ročník základnej deväťročnej školy), spôsobilosť na vyučovanie všeobecnovzdelávacích predmetov na stredných školách,
d)
učitelia, ktorí sú absolventmi stredných škôl so spôsobilosťou na vyučovanie na 1. stupni základnej školy, učitelia praktického vyučovania na stredných školách a majstri odbornej výchovy, spôsobilosť pre školy a výchovné zariadenia pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť,
e)
učiteľky materských škôl spôsobilosť pre prácu na materských školách pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť,
f)
pedagogickí pracovníci, ktorí sú absolventmi vysokých škôl študijného odboru učiteľstvo, spôsobilosť na vyučovanie a výchovnú činnosť na školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
(3)
Prihlášky sa podávajú na tlačivách pre riadne štúdium na vysokej škole. Uchádzač podáva prihlášku prostredníctvom organizácie, s ktorou je v pracovnom pomere, do 30. novembra kalendárneho roku. Organizácia, prípadne miestny národný výbor v mieste trvalého bydliska uchádzača doplní prihlášku o osobnú charakteristiku uchádzača vrátane vyjadrenia, či ho na štúdium odporúča a zašle ju dekanátu fakulty, na ktorú sa uchádzač hlási, do 28. februára kalendárneho roku. Súčasťou prihlášky uchádzača je súhlas krajského národného výboru a lekárske potvrdenie o jeho zdravotnej spôsobilosti. Uchádzač so zmenenou pracovnou schopnosťou priloží tiež posudok vydaný posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia okresného národného výboru.7) O prijatí uchádzača na štúdium rozhoduje dekan fakulty s prihliadnutím na študijné výsledky a osobnú charakteristiku uchádzača.8) Na prijatie sa nevyžaduje konanie prijímacej skúšky s výnimkou overenia praktických zručností v hudobnej, výtvarnej alebo telesnej výchove na rozširujúce štúdium podľa odseku 2 písm. a) a b).
(4)
Rozširujúce štúdium sa organizuje formou štúdia popri zamestnaní, ktoré trvá 4 až 6 semestrov. Na priebeh štúdia sa vzťahujú osobitné predpisy.9)
(5)
Rozširujúce štúdium sa ukončuje úspešným vykonaním záverečnej skúšky. Záverečná skúška sa koná pred skúšobnou komisiou, ktorá sa skladá z predsedu a aspoň dvoch členov. Komisiu menuje dekan fakulty. Záverečná skúška sa koná v jednom dni. Absolventom sa vydá osvedčenie, ktoré je dokladom o rozšírení pedagogickej spôsobilosti. Na vysvedčení sa uvedie klasifikácia z jednotlivých študijných predmetov záverečnej skúšky, spôsobilosť, ktorú absolvent získa, a deň konania záverečnej skúšky.10)
§ 11
Na pracovné úľavy a hospodárske zabezpečenie pedagogických pracovníkov pri ďalšom vzdelávaní sa vzťahujú osobitné predpisy.11)
§ 12
Prechodné ustanovenie
Ďalšie vzdelávanie začaté pred účinnosťou tejto vyhlášky sa ukončí podľa doterajších právnych predpisov.
§ 13
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 80/1977 Zb. o jednotnom systéme ďalšieho vzdelávania učiteľov škôl poskytujúcich základné, stredné a vyššie vzdelanie a ostatných pedagogických a výchovných pracovníkov.
§ 14
Účinnosť
Táto vyhláška12) nadobúda účinnosť 1.septembrom 1985.
Minister:
Ing. Buša v. r.
1)
§ 14 ods. 1 zákona č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení vyhlásenom pod č. 50/1984 Zb.
§ 51 ods. 4 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon).
2)
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 152/1984 Zb. o stredných školách.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 96/1984 Zb. o prijímaní na štúdium na stredných školách.
3)
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 49/1967 Zb. o postgraduálnom štúdiu na vysokých školách.
4)
§ 51 ods. 2 školského zákona.
5)
Príloha vyhlášky č. 64/1985 Zb. o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov.
6)
Štatút Ústredného ústavu pre vzdelávanie učiteľov v Bratislave č. 4003/1974-A/IV zo dňa 21. novembra 1974 (Zvesti MŠ a MK SSR zošit 12/1974).
7)
§ 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 140/1982 Zb. (úplné znenie č. 36/1983 Zb.).
8)
§ 57 ods. 1 zákona č. 39/1980 Zb. o vysokých školách.
9)
Vyhláška Ministerstva školstva SSR č. 105/1980 Zb. o štúdiu na vysokých školách (študijné predpisy).
10)
Tlačivá vysvedčení vydá ŠEVT.
11)
Vyhláška Ministerstva školstva č. 140/1968 Zb. o pracovných úľavách a hospodárskom zabezpečení študujúcich popri zamestnaní.
Vyhláška Ministerstva financií č. 8/1967 Zb. o poskytovaní pracovného voľna a hospodárskom zabezpečení pracovníkov pri účasti na odbornom školení organizovanom formou krátkodobého internátneho sústredenia.
12)
Smernice Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 13 608/1979—23 z 12. septembra 1979 o uvádzaní začínajúcich učiteľov do praxe, o pomaturitnom štúdiu vedúcich kabinetov krajských pedagogických ústavov a okresných pedagogických stredísk (zošit 10/1979 Zvesti MŠ a MK SSR, č. 17/1979 V. v. SSR pre NV) boli zrušené smernicami Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 5. júla 1985 č. 7496/1985-20 o základnej škole. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 68/1985 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 68/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o doplňujúcom štúdiu študentov vysokých škôl a absolventov vysokých a stredných škôl na získanie pedagogickej spôsobilosti
Vyhlášeno 16. 8. 1985, datum účinnosti 1. 9. 1985, částka 19/1985
* § 1 - Všeobecné ustanovenia
* § 2 - Prijímanie na štúdium
* § 3 - Organizácia a priebeh štúdia
* § 4 - Ukončenie štúdia
* Záverečné a prechodné ustanovenia
* § 5 - Študujúcim popri zamestnaní sa poskytujú pracovné úľavy a hospodárske zabezpečenie podľa osobitných predpisov.6) Doplňujúce štúdium sa považuje za iné štúdium než dvojpredmetové.7)
* § 6 - (1) Na vysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, plní úlohy dekana podľa tejto vyhlášky rektor a úlohy dekanátu rektorát.
* § 7 - Zrušovacie ustanovenia
* § 8 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 9. 1985
68
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 18. júla 1985
o doplňujúcom štúdiu študentov vysokých škôl a absolventov vysokých a stredných škôl na získanie pedagogickej spôsobilosti
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 98 ods. 1 písm. d) zákona č. 39/1980 Zb. o vysokých školách:
§ 1
Všeobecné ustanovenia
(1)
Doplňujúce štúdium podľa tejto vyhlášky je osobitný druh štúdia na vysokých školáchvysokých školách na získanie pedagogickej spôsobilosti na výchovno-vzdelávaciu činnosť na školách a školských zariadeniach1) (ďalej len „pedagogická spôsobilosť“).
(2)
Doplňujúcim štúdiom získavajú pedagogickú spôsobilosť
a)
absolventi a študenti vysokých škôl neučiteľského študijného odboru na vyučovanie predmetov, ktorých obsah nadväzuje na obsah učebných plánov študijných odborov a profily ich absolventov;
b)
absolventi stredných škôl neučiteľských študijných odborov na praktické vyučovanie alebo na vyučovanie v školských výchovných zariadeniach alebo na vychovávateľstvo v domovoch mládeže a na vyučovanie odborných predmetov na stredných odborných učilištiach.
§ 2
Prijímanie na štúdium
(1)
Prihlášky na doplňujúce štúdium (ďalej len „prihláška“) sa podávajú na tlačivách pre riadne štúdium na vysokej škole.
(2)
Uchádzač podáva prihlášku prostredníctvom organizácie, s ktorou je v pracovnom, členskom, služobnom pomere alebo v inom obdobnom vzťahu (ďalej len „pracovný pomer“), uchádzač, ktorý je študentom vysokej školy, dekanátu fakulty, na ktorej študuje; ak nie je uchádzač v pracovnom pomere, miestnemu (mestskému) národnému výboru v mieste svojho trvalého bydliska do 31. novembra bežného roku pre nasledujúci školský rok. Organizácia, škola, prípadne národný výbor doplní prihlášku osobnou charakteristikou uchádzača vrátane vyjadrenia, či ho na štúdium odporúča, a zašle ju dekanátu fakulty, na ktorú sa uchádzač hlási, do 28. februára bežného roku.
(3)
Súčasťou prihlášky uchádzača je lekárske potvrdenie o jeho zdravotnej spôsobilosti na doplňujúce štúdium. Uchádzač so zmenenou pracovnou schopnosťou priloží i posudok vydaný posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia okresného národného výboru.2)
(4)
O prijatí uchádzača na štúdium rozhoduje dekan fakulty s prihliadnutím na študijné výsledky a na osobnú charakteristiku uchádzača. Prijímacia skúška sa nekoná.3)
§ 3
Organizácia a priebeh štúdia
(1)
Doplňujúce štúdium sa organizuje ako
a)
štvorsemestrové štúdium v priebehu štúdia neučiteľského študijného odboru na vysokej škole alebo
b)
trojsemestrové štúdium popri zamestnaní po absolvovaní strednej alebo vysokej školy alebo
c)
štvorsemestrové štúdium, ktoré je kombináciou štúdia podľa písmen a) a b).
(2)
Priebeh štúdia upravujú osobitné predpisy.4)
§ 4
Ukončenie štúdia
(1)
Doplňujúce štúdium sa ukončuje úspešným vykonaním záverečnej skúšky pred skúšobnou komisiou, ktorá sa skladá z predsedu a aspoň dvoch členov. Komisiu vymenúva dekan fakulty.
(2)
Záverečná skúška sa koná v jednom dni.
(3)
O záverečnej skúške sa vydá absolventovi vysvedčenie, ktoré je dokladom o získaní pedagogickej spôsobilosti. Na vysvedčení sa uvedie klasifikácia z jednotlivých študijných predmetov záverečnej skúšky a pedagogická spôsobilosť, ktorú absolvent nadobúda. Vysvedčenie sa označí dňom konania záverečnej skúšky.5)
Záverečné a prechodné ustanovenia
§ 5
Študujúcim popri zamestnaní sa poskytujú pracovné úľavy a hospodárske zabezpečenie podľa osobitných predpisov.6) Doplňujúce štúdium sa považuje za iné štúdium než dvojpredmetové.7)
§ 6
(1)
Na vysokých školáchvysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, plní úlohy dekana podľa tejto vyhlášky rektor a úlohy dekanátu rektorátrektorát.
(2)
Doplňujúce štúdium začaté pred účinnosťou tejto vyhlášky sa ukončí podľa doterajších predpisov.
(3)
Doplňujúce štúdium ukončené podľa doterajších predpisov sa považuje za doplňujúce štúdium podľa tejto vyhlášky.
§ 7
Zrušovacie ustanovenia
Zrušujú sa:
1.
pre územie Slovenskej socialistickej republiky smernice Ministerstva školstva z 20. júna 1968 č. 19776/68-III/2 pre doplnkové pedagogické štúdium popri zamestnaní pre učiteľov tanečného odboru na ľudových školách umenia, registrované v čiastke 40/1968 Zb. (zošit 19/1968 Vestníka Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry a informácií),
2.
smernice Ministerstva školstva SSR z 30. apríla 1969 č. 3248/1969-VŠ o rozširovaní a doplňovaní kvalifikácie učiteľov štúdiom popri zamestnaní na pedagogických fakultách, registrované v čiastke 38/1970 Zb. (zošit 11—12/1969 Zvestí Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR),
3.
úprava Ministerstva školstva SSR z 10. júna 1970 č. Š 6474/70-VŠ, ktorou sa dopĺňajú smernice o rozširovaní a doplňovaní kvalifikácie učiteľov štúdiom popri zamestnaní na pedagogických fakultách, registrovaná v čiastke 38/1970 Zb. (zošit 12—13/1970 Zvestí Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR),
4.
úprava Ministerstva školstva SSR č. 4/1969 Ú. v. SSR o štúdiu na získanie učiteľskej spôsobilosti vyučovať odborné predmety na stredných priemyselných školách, učňovských školách a odborných učilištiach a v sústave podnikového vzdelávania, registrovaná v čiastke 38/1970 (zošit 26/1969 Zvestí Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR),
5.
úprava Ministerstva školstva SSR z 1. marca 1973 č. 2681/73, ktorou sa menia a dopĺňajú smernice o rozširovaní a dopĺňaní kvalifikácie učiteľov štúdiom popri zamestnaní na pedagogických fakultách, registrovaná v čiastke 28/1973 Zb. (uverejnená v zošite 4/1973 Zvestí Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR ako smernica),
6.
úprava Ministerstva školstva SSR z 15. januára 1979 č. 607/1979-301 o doplňujúcom štúdiu učiteľov všeobecnovzdelávacích predmetov, registrovaná v čiastke 8/1979 Zb. (zošit 4/1979 Zvestí Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR),
7.
úprava Ministerstva školstva SSR z 23. novembra 1979 č. 16784/1979-301, ktorou sa mení a dopĺňa úprava Ministerstva školstva SSR z 15. januára 1979 č. 607/1979-301 o doplňujúcom štúdiu učiteľov všeobecnovzdelávacích predmetov, registrovaná v čiastke 18/1980 Zb. (zošit 4/1980 Zvestí Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR),
8.
úprava Ministerstva školstva SSR č. 7/1980-301 z 8. januára 1980 o doplňujúcom štúdiu učiteľstva odborných predmetov pre učiteľov SOU, registrovaná v čiastke 3/1980 Zb. (zošit 2/1980 Zvestí Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR).
§ 8
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1985.
Minister:
Ing. Buša v. r.
1)
Vyhláška Ministerstva školstva SSR č. 64/1985 Zb. o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov.
2)
§ 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 132/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
3)
§ 9 ods. 4 vyhlášky Ministerstva školstva SSR č. 104/1980 Zb. o prijímaní na štúdium na vysokých školách.
4)
Tretia časť vyhlášky Ministerstva školstva SSR č. 105/1980 Zb. o štúdiu na vysokých školách (študijné predpisy).
5)
Tlačivá vysvedčenia vydáva ŠEVT.
6)
Vyhláška Ministerstva školstva č. 140/1968 Zb. o pracovných úľavách a hospodárskom zabezpečení študujúcich popri zamestnaní.
7)
§ 4 písm. e) veta za bodkočiarkou vyhlášky č. 140/1968 Zb. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 69/1985 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 69/1985 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o některých změnách v organizaci vysokých škol
Vyhlášeno 30. 8. 1985, datum účinnosti 1. 9. 1985, částka 20/1985
* § 1 - Na Vysoké škole zemědělské v Brně se zřizuje fakulta zahradnická se sídlem v Lednici na Moravě.
* § 2 - Na Vysoké škole zemědělské v Praze se zřizuje fakulta agronomická se sídlem v Českých Budějovicích.
* § 3 - Na Vysoké škole zemědělské v Praze se zrušuje fakulta provozně ekonomická se sídlem v Českých Budějovicích, která byla zřízena vládním nařízením č. 120/1960 Sb., o změnách v organizaci vysokých škol.
* § 4 - Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. září 1985.
Aktuální znění od 1. 9. 1985
69
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 22. srpna 1985
o některých změnách v organizaci vysokých škol
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 5 odst. 2 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Na Vysoké školeVysoké škole zemědělské v Brně se zřizuje fakulta zahradnická se sídlem v Lednici na Moravě.
§ 2
Na Vysoké školeVysoké škole zemědělské v Praze se zřizuje fakulta agronomická se sídlem v Českých Budějovicích.
§ 3
Na Vysoké školeVysoké škole zemědělské v Praze se zrušuje fakulta provozně ekonomická se sídlem v Českých Budějovicích, která byla zřízena vládním nařízením č. 120/1960 Sb., o změnách v organizaci vysokých škol.
§ 4
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. září 1985.
Štrougal v. r. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 70/1985 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 70/1985 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o doplnění soustavy zákonných peněz bankovkami po 1000 Kčs
Vyhlášeno 30. 8. 1985, datum účinnosti 30. 8. 1985, částka 20/1985
* § 1 - Soustava zákonných peněz se doplňuje bankovkami po 1000 Kčs.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 8. 1985
70
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 22. srpna 1985
o doplnění soustavy zákonných peněz bankovkami po 1000 Kčs
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 písm. b) zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě:
§ 1
Soustava zákonných peněz se doplňuje bankovkami po 1000 Kčs.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 71/1985 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 71/1985 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání bankovek po 1000 Kčs
Vyhlášeno 30. 8. 1985, datum účinnosti 30. 8. 1985, částka 20/1985
* § 1 - Dnem 1. října 1985 se vydávají bankovky Státní banky československé po 1000 Kčs vzoru 1985.
* § 2 - (1) 1000 Kčs bankovka vzoru 1985 je 67 mm široká a 157 mm dlouhá. Je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem a ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papíru.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 8. 1985
71
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 31. července 1985
o vydání bankovek po 1000 Kčs
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, vyhlašuje:
§ 1
Dnem 1. října 1985 se vydávají bankovky Státní banky československé po 1000 Kčs vzoru 1985.
§ 2
(1)
1000 Kčs bankovka vzoru 1985 je 67 mm široká a 157 mm dlouhá. Je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem a ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papíru.
(2)
Vodotisk vytváří po celé ploše papíru vodorovné řady střídajících se lípových lístků a pěticípých hvězd.
(3)
Lícní i rubová strana 1000 Kčs bankovky je opatřena po celé ploše podbarvujícími ochrannými podtisky.
(4)
Na líci bankovky je hlavní tisk proveden tříbarevným liniovým hlubotiskem ve třech odstínech modré barvy. Plocha líce je rozdělena na tři nestejná pole; ukončením hlavního tisku cca 4 mm před ořezem bankovky se vytváří u středního a pravého pole náznak orámování. Střední a pravé pole je podloženo ornamentem připomínajícím notovou osnovu a noty.
V levém poli je velké číselné označení hodnoty „1000“, situované ve směru svislé strany bankovky. Je složeno z číslic obsahujících mikropísmo a mikrošrafury, na jeho pozadí je šedá ofsetová giloše. V dolní části levého pole jsou dva hmatové geometrické znaky pro nevidomé, provedené v hlubotisku.
Ve středním poli v horní části je státní znak ČSSR v červené barvě. Je umístěn v kytici konvalinek v zelené a bílé barvě s pozadím velké modré giloše. Pod kyticí je irisující (duhová) pětibarevná gilošová růžice. Nahoře vlevo jsou dvě podélné giloše, rozdělené ornamentem. V levé giloši je umístěno hodnotové číslo „1000“. Ve spodní části je gilošový pás, jehož střední část je modrofialová a kraje modré.
Na společné svislici jsou texty
„BANKOVKA STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ
TISÍC
KORUN
ČESKOSLOVENSKÝCH“
„1985“
Mezi levým a středním polem je umístěna svisle trestní pohrůžka „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“.
Pravému poli dominuje portrét Bedřicha Smetany. Jméno „BEDŘICH SMETANA“ a letopočty narození a úmrtí „1824-1884“ jsou ve třech řádcích vpravo od portrétu. V dolní části je umístěno velké světlé hodnotové číslo „1000“. Pravé pole uzavírá velká giloše.
V náznaku orámování dole jsou drobným písmem vytištěna jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu „A. BRUNOVSKÝ DEL.“ (navrhl) a vpravo jméno rytce „M. ONDRÁČEK SC.“ (vyryl); uprostřed je název tiskárny „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA.“
Označení série bankovky jedním velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem je umístěno nahoře v levém poli, šestimístné pořadové číslo je nad znaky pro nevidomé dole. V pravém poli bankovky se označení série a pořadového čísla opakuje v řádce nad portrétem. Série i pořadová čísla jsou vytištěna červenou barvou.
(5)
Na rubu bankovky je hlavní tisk proveden tříbarevným liniovým hlubotiskem ve třech odstínech modré barvy. Plocha je rozdělena na dvě nestejná pole, levé s náznakem orámování.
Levému poli dominuje zobrazení Vyšehradu. Nápis „VYŠEHRAD“ je umístěn vlevo dole. Vlevo nahoře a vpravo dole jsou umístěna hodnotová čísla „1000“. Levé pole je vpravo ukončeno velkou pestrobarevnou irisující giloší.
V pravém světlém poli je ve směru svislé strany bankovky velké hodnotové číslo „1000“ ve fialové barvě. Na jeho pozadí je velká pestrobarevná irisující giloše, v zrcadlovém postavení vůči pestrobarevné giloši ukončující levé pole. Obě giloše jsou odděleny svislým nápisem „BANKOVKY JSOU KRYTY ZLATEM A OSTATNÍMI AKTIVY STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ“.
V náznaku orámování dole jsou drobným písmem vytištěna jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu „A. BRUNOVSKÝ DEL.“ a vpravo jméno rytce „B. ŠNEIDER SC.“; uprostřed je označení „© STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ“.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 93/1985 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 93/1985 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu o zaistení bezpečnosti práce pri stabilných zásobníkoch na sypké materiály
Vyhlášeno 13. 11. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 26/1985
* Úvodné ustanovenia
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Výklad pojmov
* Konštrukcia a výroba zásobníkov
* § 3 - (1) Tvar, rozmery, konštrukčný materiál a vyhotovenie1) zásobníkov musia zodpovedať vlastnostiam skladovaných sypkých materiálov (najmä vzhľadom na ich sklon k samovznieteniu, na ich chemickú reaktívnosť, agresivitu) a musia byť volené s ohľadom na zamedze
* § 4 - (1) Umiestnenie, tvar ovládačov a sily potrebné na ich ovládanie musia zodpovedať ergonomickým požiadavkám. Ovládače musia byť stále prístupné a ich účel a funkcie trvalo a zreteľne označené symbolmi alebo nápismi v slovenskom alebo českom jazyku.
* § 5 - Dlážky, plošiny, lávky, schodištia a rebríky
* § 6 - Kryty a ohradenia
* Vstupy a otvory do zásobníkov
* § 7 - (1) Vstupy do zásobníkov a prístupové otvory sa musia zabezpečiť zamykateľnou mrežou alebo vekom, ktoré musia byť počas prevádzky zamknuté. Zamknutie mrežou alebo vekom môže pri zásobníkoch nahrádzať zamknutie dverí do miestnosti (priestoru), ktorá slúži l
* § 8 - (1) Otvory na vstup do zásobníkov nesmú mať ani jeden rozmer menší ako 700 mm.
* Priestorové podmienky
* § 9 - Prejazdové profily pod zásobníkmi musia zodpovedať ustanoveniam osobitných predpisov.4) Neplatí to však pre zásobníky umiestnené mimo komunikácie alebo na komunikáciách vyhradených určitému druhu dopravných prostriedkov (napr. úzkokoľajná dráha, špeciálne
* § 10 - (1) Zásobníky, z ktorých sa sypký materiál odváža vozidlami, musia sa označiť najväčšími rozmermi vozidiel, ktorých prechod je povolený; pritom sa medzi ich najväčším obrysom a najbližšími konštrukciami musia zachovať tieto najmenšie vzdialenosti:
* Vypúšťacie otvory a uzávery zásobníkov
* § 11 - Tvar a rozmery vypúšťacích otvorov musia zodpovedať vlastnostiam skladovaných sypkých materiálov a musia sa zabezpečiť proti vstupu do zásobníkov pri prevádzke.
* § 12 - (1) Druh uzáverov zásobníkov musí zodpovedať požadovanej funkcii, prostrediu, vlastnostiam skladovaných sypkých materiálov a prevádzkovým požiadavkám. Uzávery musia byť ľahko ovládateľné a musia umožňovať pozvoľné uvedenie sypkého materiálu do pohybu a ply
* § 13 - Kontrola vyprázdňovania zásobníka sa musí zabezpečiť z ovládacieho miesta. Uzáver alebo jeho spúšťacie zariadenia sa musia upraviť alebo umiestniť tak, aby s nimi nemohli manipulovať nepovolané osoby.
* Povinnosti výrobcu (dodávateľa)
* § 14 - (1) Výrobca (dodávateľ) je povinný trvanlivo označiť zásobník na viditeľnom mieste týmito údajmi:
* § 15 - (1) S každým zásobníkom je výrobca (dodávateľ) povinný dodať sprievodnú technickú dokumentáciu, ktorá obsahuje najmä:
* Povinnosti prevádzkovateľa
* § 16 - (1) Prevádzkovateľ je povinný písomne určiť pracovníka zodpovedného za prevádzku a technický stav zásobníkov (ďalej len „zodpovedný pracovník“) a pracovníkov na ich obsluhu.
* § 17 - (1) Prevádzkovateľ je povinný v súlade so sprievodnou technickou dokumentáciou, v súlade s touto vyhláškou a predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a s prihliadnutím na vlastné prevádzkové podmienky vypracovať prevádzkový poriadok,
* § 18 - Na zaistenie bezpečnej prevádzky zásobníkov je prevádzkovateľ povinný
* Povinnosti pracovníkov
* § 19 - (1) Je zakázané
* § 20 - (1) Vstup do zásobníka môže povoliť iba zodpovedný pracovník, ktorý určí pracovný postup v súlade s prevádzkovým poriadkom a vykoná o tom zápis do prevádzkového denníka; v prípade záchranných prác vykoná zápis do denníka dodatočne.
* § 21 - (1) Pri odstraňovaní nedostatkov v zásobníku (klenieb, dutín, lievikov, previsov) musí zodpovedný pracovník prácu riadiť a dbať najmä na to,
* § 22 - Bezpečnostné pásy a postroje,6) prídavné a zabezpečovacie laná, prípadne ďalšie osobné ochranné pracovné prostriedky sa musia uložiť predpísaným spôsobom. Po každom použití sa tieto prostriedky musia očistiť, osušiť a uviesť do použiteľného stavu. Pravidel
* § 23 - Prechodné ustanovenie
* § 24 - Zrušujúce ustanovenie
* § 25 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1986
93
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
z 25. októbra 1985
o zaistení bezpečnosti práce pri stabilných zásobníkoch na sypké materiály
Slovenský úrad bezpečnosti práce ustanovuje podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a Slovenský banský úrad podľa § 57 ods. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon) a podľa § 10 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 42/1972 Zb. o organizácii a o rozšírení dozoru štátnej banskej správy po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi:
Úvodné ustanovenia
§ 1
Rozsah platnosti
Vyhláška sa vzťahuje na organizácie a ich pracovníkov pri konštruovaní, výrobe, prevádzke, obsluhe, údržbe, opravách a rekonštrukciách stabilných zásobníkov na sypké materiály.
§ 2
Výklad pojmov
(1)
Stabilné zásobníky na sypké materiály sú podľa tejto vyhlášky zásobníky trvalo alebo dočasne zabudované nad zemou, pod zemou alebo pod úrovňou podlahy s vnútorným horizontálnym priemerom kruhu najmenej 1000 mm alebo s nekruhovým prierezom, ktorého priemer vpísanej kružnice je aspoň 1000 mm, v ktorých možno skladovať sypké materiály vo výške presahujúcej 1500 mm (ďalej len „zásobníky“); nepovažujú sa za ne zásobníky, ktoré vznikli razením banských diel v prírodných horninových štruktúrach.
(2)
Sypké materiály sú také materiály, ktoré sa skladajú z jednotlivých častíc a nemajú inú súdržnosť ako súdržnosť pôsobenú trením; ich množstvo sa udáva objemom alebo hmotnosťou.
Konštrukcia a výroba zásobníkov
§ 3
(1)
Tvar, rozmery, konštrukčný materiál a vyhotovenie1) zásobníkov musia zodpovedať vlastnostiam skladovaných sypkých materiálov (najmä vzhľadom na ich sklon k samovznieteniu, na ich chemickú reaktívnosť, agresivitu) a musia byť volené s ohľadom na zamedzenie alebo čo najväčšie zníženie prašnosti pracovného prostredia a hladiny hluku.2) Súčasne musia zabezpečovať ich rovnomerné vyprázdňovanie buď samočinne, alebo za pomoci technických zariadení (vibrátory, pneumatické vankúše, prevzdušňovače, miešadlá a pod.).
(2)
Konštrukcia zásobníkov na horľavé sypké materiály musí byť z nehorľavého materiálu. Vonkajší plášť týchto zásobníkov musí byť z nehorľavého materiálu alebo musí byť z vonkajšej strany opatrený ochranným náterom proti ohňu. Skúškou horľavosti musí mať takto upravený vonkajší plášť stupeň horľavosti skupiny C1 — ťažko horľavé.3) Účinnosť ochranného náteru zásobníka musí organizácia zodpovedná za jeho prevádzku (ďalej len „prevádzkovateľ“) preukázať záznamom o skúške horľavosti.
(3)
Zásobníky určené na skladovanie sypkých materiálov, pri ktorých môže nastať pri prevádzke náhle zvýšenie tlaku (napr. pri explózii), musia byť vybavené zariadením umožňujúcim uvoľnenie tlakovej vlny (napr. výbušnou klapkou, prietržnou membránou) do bezpečného priestoru.
(4)
Do zásobníkov na sypké materiály, ktoré môžu vytvoriť výbušnú zmes, nesmie sa montovať zariadenie, ktoré môže privodiť výbuch.
(5)
Zásobníky na sypké materiály, ktoré účinkom nízkych teplôt zamŕzajú a sú určené aj na prevádzku v období mrazov, musia byť vybavené vhodným zariadením zabraňujúcim ich zamrznutiu, prípadne umožňujúcim ich rozmrazenie.
(6)
Zásobníky na sypké materiály, pri ktorých je nebezpečenstvo vzniku vzperných klenieb i pri predpísanom spôsobe skladovania, musia byť vybavené zariadením na rozrušovanie klenieb, lievikov a previsov; toto zariadenie sa musí zabezpečiť proti preťaženiu (napr. klznou spojkou, strihovým prvkom, tepelnou ochranou motora) a proti ohrozeniu osôb alebo zariadenia jeho odlomenými alebo vypadnutými súčiastkami.
(7)
Horné hrany násypiek na ručné nakladanie musia byť zaoblené.
§ 4
(1)
Umiestnenie, tvar ovládačov a sily potrebné na ich ovládanie musia zodpovedať ergonomickým požiadavkám. Ovládače musia byť stále prístupné a ich účel a funkcie trvalo a zreteľne označené symbolmi alebo nápismi v slovenskom alebo českom jazyku.
(2)
Hlavný vypínač elektrického zariadenia zásobníkov musí byť zaistiteľný vo vypnutej polohe.
(3)
Zásobníky, pri ktorých nie sú všetky funkčné a manipulačné miesta priamo viditeľné z ovládacieho miesta, musia mať vhodnú signalizáciu na upozornenie pracovníkov na uvedenie zariadenia do činnosti, jeho zastavenie, poruchu a pod. a musia mať spätnú signalizáciu k ovládaciemu miestu. Zvuková signalizácia musí prevyšovať hluk prostredia najmenej o 10 decibelov a musí sa od neho kmitočtovo odlišovať.
§ 5
Dlážky, plošiny, lávky, schodištia a rebríky
(1)
Dlážky pracovných priestorov na obsluhu, montáž, demontáž a údržbu musia byť rovné, nepoškodené a nesmú byť klzké. Vonkajšie plošiny, lávky a schodištia musia byť zhotovené tak, aby sa na nich nehromadil prach, blato, voda a iné látky (napr. z roštu).
(2)
Pre obslužné a kontrolné stanovištia nad úrovňou dlážky sa musia zriadiť plošiny alebo lávky široké najmenej 500 mm s podchodnou výškou najmenej 2100 mm. Výnimočne môže byť podchodná výška, okrem miesta obsluhy, miestne znížená až na 1900 mm. V takýchto prípadoch sa znížené miesta musia vhodne upraviť (šikmé nábehy, pružné obloženie a pod.) a farebne označiť.
(3)
K plošinám a lávkam musia viesť schody, výnimočne pevne zabudované rebríky.
§ 6
Kryty a ohradenia
(1)
Kryty a ohradenia musia
a)
zamedzovať prístup k zdrojom nebezpečenstva, nebezpečnému dotyku alebo zachyteniu osôb a častí ich odevu,
b)
chrániť osoby a zariadenia pred padajúcimi, odlietavajúcimi alebo rozprašovanými sypkými materiálmi,
c)
zabraňovať pádu osôb,
d)
zabraňovať nežiadúcemu vniknutiu cudzích predmetov do mechanizmov alebo zariadení,
e)
tlmiť hlučnosť, znižovať prašnosť a zabraňovať rozstrekovaniu sypkých materiálov.
(2)
Veľkosť a tvar otvorov v krytoch a ohradeniach sa musia voliť s prihliadnutím na vzdialenosť zdroja nebezpečenstva od krytu, na štruktúru a veľkosť skladovaného materiálu a možnosti prepadnutia osôb alebo predmetov.
(3)
Kryty a ohradenia sa musia zabezpečiť proti samovoľnému uvoľneniu.
Vstupy a otvory do zásobníkov
§ 7
(1)
Vstupy do zásobníkov a prístupové otvory sa musia zabezpečiť zamykateľnou mrežou alebo vekom, ktoré musia byť počas prevádzky zamknuté. Zamknutie mrežou alebo vekom môže pri zásobníkoch nahrádzať zamknutie dverí do miestnosti (priestoru), ktorá slúži len na vstup do zásobníkov.
(2)
Mreže, po ktorých treba z prevádzkových dôvodov prechádzať a ktoré neslúžia ako komunikácia, nesmú mať otvory s rozmermi väčšími ako 60 mm a ich pevnosť musí zodpovedať prevádzkovým podmienkam.
(3)
Otvory mreží so zákazom prechádzania môžu mať rozmery väčšie ako 60 mm, najviac však 300 X 300 mm.
§ 8
(1)
Otvory na vstup do zásobníkov nesmú mať ani jeden rozmer menší ako 700 mm.
(2)
Do priestoru vstupných otvorov nesmú zasahovať nijaké výstupky ani iné konštrukčné časti.
Priestorové podmienky
§ 9
Prejazdové profily pod zásobníkmi musia zodpovedať ustanoveniam osobitných predpisov.4) Neplatí to však pre zásobníky umiestnené mimo komunikácie alebo na komunikáciách vyhradených určitému druhu dopravných prostriedkov (napr. úzkokoľajná dráha, špeciálne dopravné prostriedky); na týchto zásobníkoch sa musia umiestniť príslušné bezpečnostné značky.
§ 10
(1)
Zásobníky, z ktorých sa sypký materiál odváža vozidlami, musia sa označiť najväčšími rozmermi vozidiel, ktorých prechod je povolený; pritom sa medzi ich najväčším obrysom a najbližšími konštrukciami musia zachovať tieto najmenšie vzdialenosti:
a)
600 mm pri ojedinelej prekážke užšej ako 300 mm (pilier, stĺp, prievlak a pod.),
b)
750 mm pri priebežnej prekážke (stena, rampa, strop a pod.).
(2)
Prekážky sa musia označiť bezpečnostnou farbou.
(3)
Pracovisko pri zásobníkoch musí byť usporiadané tak, aby sa pracovníci v prípade nebezpečenstva mohli urýchlene vzdialiť z ohrozeného priestoru.
Vypúšťacie otvory a uzávery zásobníkov
§ 11
Tvar a rozmery vypúšťacích otvorov musia zodpovedať vlastnostiam skladovaných sypkých materiálov a musia sa zabezpečiť proti vstupu do zásobníkov pri prevádzke.
§ 12
(1)
Druh uzáverov zásobníkov musí zodpovedať požadovanej funkcii, prostrediu, vlastnostiam skladovaných sypkých materiálov a prevádzkovým požiadavkám. Uzávery musia byť ľahko ovládateľné a musia umožňovať pozvoľné uvedenie sypkého materiálu do pohybu a plynulé vyprázdňovanie zásobníka.
(2)
Uzávery musia byť skonštruované tak, aby umožnili demontáž zatváracieho prvku bez demontáže motorového pohonu a výmenu pohonu pri uzavretom prechode skladovaného sypkého materiálu. Ak konštrukcia umožňuje demontáž zatváracieho prvku bez demontáže motorového pohonu, je zakázané vykonávať demontáž pri prevádzke.
§ 13
Kontrola vyprázdňovania zásobníka sa musí zabezpečiť z ovládacieho miesta. Uzáver alebo jeho spúšťacie zariadenia sa musia upraviť alebo umiestniť tak, aby s nimi nemohli manipulovať nepovolané osoby.
Povinnosti výrobcu (dodávateľa)
§ 14
(1)
Výrobca (dodávateľ) je povinný trvanlivo označiť zásobník na viditeľnom mieste týmito údajmi:
a)
výrobca (dodávateľ),
b)
rok výroby (stavby), výrobné číslo,
c)
energia používaná na pohon agregátov zásobníka,
d)
najväčšia prípustná hmotnosť a objem sypkého materiálu, ktorý sa má skladovať.
(2)
Zásobník, ktorý je súčasťou technologického zariadenia, môže mať označenie uvedené v odseku 1 umiestnené spoločne s ostatnými údajmi o tomto zariadení.
§ 15
(1)
S každým zásobníkom je výrobca (dodávateľ) povinný dodať sprievodnú technickú dokumentáciu, ktorá obsahuje najmä:
a)
technické parametre a popis zásobníka,
b)
druh a vlastnosti materiálu, na skladovanie ktorého je zásobník určený,
c)
termíny a rozsah prehliadok, údržby a pravidelných opráv,
d)
návod na obsluhu, nariadené a zakázané manipulácie,
e)
opatrenia nevyhnutné pri riadnom a mimoriadnom vstupe do zásobníka,
f)
spôsob požiarneho zabezpečenia určený vzhľadom na skladovaný materiál a prípadný protipožiarny zásah vrátane určenia druhov hasiacich prístrojov.
(2)
Ak je zásobník súčasťou technologického zariadenia, sprievodná technická dokumentácia podľa odseku 1 môže byť súčasťou sprievodnej technickej dokumentácie celého technologického zariadenia.
Povinnosti prevádzkovateľa
§ 16
(1)
Prevádzkovateľ je povinný písomne určiť pracovníka zodpovedného za prevádzku a technický stav zásobníkov (ďalej len „zodpovedný pracovník“) a pracovníkov na ich obsluhu.
(2)
Zásobníky môžu obsluhovať pracovníci duševne a telesne spôsobilí,5) starší ako 18 rokov, teoreticky a prakticky zaškolení a poverení obsluhou zásobníkov (ďalej len „obsluhujúci pracovníci“). Školenie a overenie znalostí obsluhujúcich pracovníkov musí prevádzkovateľ vykonať podľa tejto vyhlášky a pokynov uvedených v návode na obsluhu najmenej jedenkrát za dva roky. O školení a overení znalostí vedie prevádzkovateľ záznamy.
§ 17
(1)
Prevádzkovateľ je povinný v súlade so sprievodnou technickou dokumentáciou, v súlade s touto vyhláškou a predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a s prihliadnutím na vlastné prevádzkové podmienky vypracovať prevádzkový poriadok, v ktorom určí
a)
povinnosti zodpovedných pracovníkov, obsluhujúcich pracovníkov a pracovníkov vykonávajúcich údržbu, opravy a prehliadky zásobníkov,
b)
termíny, rozsah a spôsob prehliadok, údržby, čistenia, opráv a vyprázdňovania zásobníkov,
c)
termíny vykonávania prehliadok, revízií a skúšok technických zariadení zásobníkov,
d)
podmienky na vstup do zásobníkov, pracovný postup, spôsob signalizácie a zabezpečenia pracovníkov,
e)
opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce v škodlivom prostredí,
f)
podmienky mimoriadnych prác v prostredí so zvýšeným nebezpečenstvom,
g)
spôsob zabezpečenia pracovníkov a pracoviska pri údržbe a opravách zásobníkov a v pracovných prestávkach,
h)
miesto uloženia náhradného kľúča od vstupu do zásobníkov.
(2)
Prevádzkovateľ je povinný vypracovať požiarny poriadok pre prevádzku, obsluhu a údržbu zásobníkov v súlade s ustanovením § 15 ods. 1 písm. f).
§ 18
Na zaistenie bezpečnej prevádzky zásobníkov je prevádzkovateľ povinný
a)
zabezpečiť osvetlenie zásobníkov, ich príslušenstva a okolia,
b)
určiť druh, význam a použitie výstražných znamení a oboznámiť s nimi príslušných pracovníkov,
c)
označiť zdroje nebezpečenstva bezpečnostnými farbami, značkami a tabuľkami,
d)
určiť pracovníka, ktorému sa zverí kľúč od mreží a vstupov,
e)
vybaviť pracovisko lekárničkami prvej pomoci a zabezpečiť, aby bol v každej pracovnej smene pracovník, ktorý ovláda zásady poskytovania prvej pomoci,
f)
viesť prevádzkový denník zásobníka s údajmi o údržbe, prevádzke, čistení, nedostatkoch, opravách, výsledkoch prehliadok (vrátane navrhnutých opatrení na odstránenie zistených nedostatkov), o výdaji a vrátení kľúčov od mreží a prielezov zásobníka a o mimoriadnych udalostiach a opatreniach; pre skupiny zásobníkov rovnakého typu sústredených na jednom pracovisku – výrobnej linke stačí viesť jeden denník,
g)
skontrolovať zásobník a jeho príslušenstvo pred každým uvedením do prevádzky,
h)
nahŕňať skladovaný sypký materiál v okolí plniacich otvorov hlbinných zásobníkov a zásobníkov umiestnených pod úrovňou dlážky iba do výšky 1500 mm nad úrovňou okolitého terénu alebo dlážky,
i)
zabezpečovať vstupné a periodické lekárske prehliadky obsluhujúcich pracovníkov,
j)
v prípade mimoriadnej udalosti dať pracovníkom k dispozícii na okamžitý zásah pohotovostné osobné ochranné pracovné prostriedky a pracovné pomôcky podľa charakteru skladovaných sypkých materiálov a prevádzky,
k)
zabezpečiť prehliadky zásobníkov vrátane ich technických zariadení v termínoch uvedených v prevádzkovom poriadku,
l)
pri zistení závady, ktorá ohrozuje bezpečnosť pracovníkov, vyradiť zásobník ihneď z prevádzky až do odstránenia závady,
m)
ak zistí na mrežiach nedostatky, vykonať až do ich odstránenia opatrenia, ktoré zabránia pádu pracovníkov do zásobníka,
n)
z hľadiska možného samovznietenia priebežne kontrolovať vlastnosti skladovaného sypkého materiálu.
Povinnosti pracovníkov
§ 19
(1)
Je zakázané
a)
uviesť zásobník do činnosti
1.
ak sú vo vnútri pracovníci,
2.
pred prijatím spätného signálu (§ 4 ods. 3),
3.
ak sú poškodené alebo vyradené z činnosti bezpečnostné zariadenia alebo
4.
ak sa zistili iné nedostatky ohrozujúce bezpečnosť pracovníkov alebo zariadení,
b)
preplňovať zásobník alebo ho plniť inak ako určí výrobca,
c)
používať bezpečnostné zariadenia ako prevádzkové ovládače,
d)
vyraďovať z činnosti bezpečnostné a dorozumievacie zariadenia, poškodzovať alebo neoprávnene odstraňovať bezpečnostné značky a tabuľky,
e)
čistiť, opravovať, nastavovať alebo mastiť funkčné a pohyblivé časti zásobníka počas ich prevádzky, ak nie je zásobník na takýto postup konštrukčne prispôsobený,
f)
pracovníkom bez predpísanej kvalifikácie (§ 16 ods. 2) obsluhovať zásobník a jeho technické zariadenia,
g)
vstupovať na miesta, ktoré nie sú pracovnými priestormi a komunikáciami, podliezať alebo preliezať zábradlia pracovných priechodov, plošín, lávok a iných ohradených priestorov,
h)
zdržiavať sa v označených nebezpečných priestoroch a vstupovať bez povolenia do zásobníka,
i)
vypúšťacím otvorom uvoľňovať prerušené vysýpanie materiálu,
j)
vstupovať do zásobníka vypúšťacím otvorom, ak zásobník nie je prázdny,
k)
ovládať uzáver zásobníka z ložnej plochy dopravného prostriedku, na ktorý je obsah zásobníka vyprázdňovaný,
l)
demontovať uzatvárací prvok nevyprázdneného zásobníka.
(2)
Pred plnením zásobníka sypkým materiálom musí obsluhujúci pracovník skontrolovať stav veka a mreží, najmä či nie sú porušené jednotlivé prúty mreží a či sú veká a mreže uzamknuté.
(3)
Pred opustením pracoviska musí obsluhujúci pracovník zabezpečiť zásobník a jeho zariadenia pred uvedením do chodu nepovolanou osobou.
(4)
Pri plnení vozidiel alebo transportných zariadení pri zásobníku musí pracovník urovnávať sypký materiál z bezpečného miesta určeným náradím.
§ 20
(1)
Vstup do zásobníka môže povoliť iba zodpovedný pracovník, ktorý určí pracovný postup v súlade s prevádzkovým poriadkom a vykoná o tom zápis do prevádzkového denníka; v prípade záchranných prác vykoná zápis do denníka dodatočne.
(2)
Pred vstupom do zásobníka musí zodpovedný pracovník zabezpečiť
a)
zastavenie prísunu a odberu sypkého materiálu,
b)
zásobník proti uvedeniu do chodu spôsobom uvedeným v prevádzkovom poriadku,
c)
označenie zásobníka bezpečnostnou značkou upozorňujúcou na to, že sa vnútri zásobníka pracuje,
d)
otvorenie zásobníka a zaistenie otvorenej ochrannej mreže proti pádu,
e)
preverenie výskytu nebezpečných látok v zásobníku a podľa toho vybavenie vstupujúcej osoby dýchacím prístrojom, bezpečnostným svietidlom, ohňovzdorným oblekom a pod.,
f)
prekontrolovanie zariadenia umožňujúceho vstup do zásobníka.
(3)
Každý vstup pracovníka do zásobníka a jeho pobyt vo vnútri musia ustavične zabezpečovať aspoň dvaja ďalší pracovníci vyškolení na túto prácu. Pracovník vstupujúci do zásobníka musí byť vystrojený ochranným postrojom6) a pripútaný zabezpečovacím lanom.
(4)
Vstup do zásobníka s tlejúcim sypkým materiálom je možný len vo výnimočných prípadoch; možno ho povoliť len po vykonaní potrebných bezpečnostných opatrení.
§ 21
(1)
Pri odstraňovaní nedostatkov v zásobníku (klenieb, dutín, lievikov, previsov) musí zodpovedný pracovník prácu riadiť a dbať najmä na to,
a)
aby sa do zásobníka vstupovalo pomocou pevne zabudovaných súvislých rebríkov alebo zdvíhacích zariadení (plošiny, koše, klietky, lávky a pod.) alebo pomocou prenosného závesného rebríka, ak ho možno vnútri zásobníka pevne zavesiť a v tejto polohe zabezpečiť,
b)
aby pracovník vnútri zásobníka nedosahoval chodidlami hlbšie ako 1 m pod hranicu previsu sypkého materiálu alebo ním vytvoreného lievika a aby nevstupoval na skladovaný materiál,
c)
aby bolo zabezpečovacie lano stále napnuté a zaisťované poverenými pracovníkmi,
d)
aby sa s pracovníkmi vnútri zásobníka udržiavalo stále spojenie dohovorenými znameniami.
(2)
Po skončení práce vnútri zásobníka zodpovedný pracovník uzamkne mreže alebo veko otvoru zásobníka.
§ 22
Bezpečnostné pásy a postroje,6) prídavné a zabezpečovacie laná, prípadne ďalšie osobné ochranné pracovné prostriedky sa musia uložiť predpísaným spôsobom. Po každom použití sa tieto prostriedky musia očistiť, osušiť a uviesť do použiteľného stavu. Pravidelnými prehliadkami a skúškami sa musí overovať ich spoľahlivosť.
§ 23
Prechodné ustanovenie
(1)
Pri zásobníkoch uvedených do prevádzky pred účinnosťou tejto vyhlášky musí prevádzkovateľ do pol roka od nadobudnutia jej účinnosti
a)
vypracovať prevádzkový poriadok a požiarny poriadok podľa § 17,
b)
trvanlivo ich označiť na viditeľnom mieste údajmi o druhu, najvyššej prípustnej hmotnosti a objeme sypkého materiálu, ktorý možno v zásobníku skladovať,
c)
vykonať náhradné opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce, ak ich nemožno z technických dôvodov upraviť podľa požiadaviek tejto vyhlášky.
(2)
Ak sú otvory pre vstup do zásobníkov uvedených do prevádzky pred účinnosťou tejto vyhlášky menšieho rozmeru ako 700 X 700 mm, a ich dodatočným zväčšením by došlo k narušeniu statiky zásobníkov, budú ponechané v pôvodnom rozmere za podmienky, že ich rozmer bude aspoň 500 X 500 mm.
§ 24
Zrušujúce ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 23/1976 Zb. o zaistení bezpečnosti práce pri stabilných zásobníkoch na sypké materiály.
§ 25
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Riaditeľ Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Macháč v. r.
1)
ČSN 73 55 70 Navrhovanie konštrukcií zásobníkov.
ČSN 73 1701 Navrhovanie drevených stavebných konštrukcií.
2)
§ 5 a nasl. vyhlášky Ministerstva zdravotníctva SSR č. 14/1977 Zb. o ochrane zdravia pred nepriaznivými účinkami hluku a vibrácií.
3)
ČSN 73 0862 Stanovenie stupňa horľavosti stavebných materiálov.
4)
ČSN 73 5105 Výrobné priemyselné budovy.
5)
Smernice č. 17/1970 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR o posudzovaní zdravotnej spôsobilosti na prácu (reg. v čiastke 24/1970 Zb.).
6)
ČSN 83 2611 Ochranné pásy a postroje. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 100/1985 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 100/1985 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků
Vyhlášeno 6. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 29/1985
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti výjimky povolené podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.
* Čl. III - Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, jak vypl
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1986
100
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 24. října 1985,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje k provedení hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 45/1983 Sb.), zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla), a zákona č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Výrobní hospodářská jednotka používá zisku v tomto pořadí:
a)
k odvodům a platbám daní prováděným výrobní hospodářskou jednotkou do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů;
b)
k přídělům do obratového fondu;
c)
k přídělům do investičního fondu;
d)
k přídělům do fondu technického rozvoje;
e)
k přídělům do rezervního fondu;
f)
k přídělům do fondu kulturních a sociálních potřeb a do fondu odměn;
g)
k dalším účelům stanoveným zvláštními předpisy;
h)
k dodatkovému odvodu nadřízenému ústřednímu orgánu.“.
2.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Výrobní hospodářská jednotka zřizuje
a)
fond investiční,
b)
fond technického rozvoje, pokud zvláštní předpis1) nestanoví jinak,
c)
fond odměn,
d)
fond kulturních a sociálních potřeb,
e)
fond rezervní,
f)
fond hmotné stimulace vývozu.“.
3.
V § 8 odst. 4 se slova „bod 1 a 3 a písm. b) bod 1 až 3“ nahrazují slovy „až d)“.
4.
§ 8 odst. 5 zní:
„(5)
Rozsah tvorby a používání fondů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), popřípadě v odstavci 2 upravuje statut výrobní hospodářské jednotky.2)“.
5.
§ 9 odst. 1 zní:
„(1)
Rezervní fond výrobní hospodářské jednotky se tvoří
a)
přídělem ze zisku výrobní hospodářské jednotky,
b)
převodem nerozděleného zisku podle § 5 a 10,
c)
přídělem z fondu hmotné stimulace vývozu,
d)
převodem z dalších zdrojů stanovených zvláštními předpisy.“.
6.
V § 9 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Do stanoveného limitu maximálního zůstatku fondu se zahrnuje nerozdělený zisk podniků začleněných do výrobní hospodářské jednotky převáděný do následujícího roku (§ 10 odst. 3).“.
7.
§ 9 odst. 3 zní:
„(3)
Rezervní fond výrobní hospodářské jednotky se používá
a)
ke krytí potřeb uvedených v § 5 odst. 1 a § 10 odst. 1 a k účelům stanoveným zvláštním předpisem;3) přitom ke krytí potřeb, které výrobní hospodářská jednotka a podniky do ní začleněné nejsou povinny zabezpečovat, pouze tehdy, pokud tím nedojde k oslabení odpovědnosti za výsledky hospodaření,
b)
ke krytí ztrát, popřípadě vyšších nákladů nebo nižších výnosů vzniklých podnikům z rozhodnutí výrobní hospodářské jednotky,
c)
ke krytí ztrát a rizik vyplývajících z vývozu, pokud k jejich krytí není určen jiný účelový fond,
d)
ke krytí výdajů v socialistickém soutěžení podle zvláštního předpisu,4)
e)
ke krytí ztrát z fyzické likvidace nepoužitelných zásob a z prodeje nepotřebných zásob, pokud k jejich krytí není určen jiný účelový fond,
f)
ke krytí nákladů přesahujících plánované náklady na přípravu a ověření nových výrobků a technologií,
g)
ke krytí rizik z výzkumné a vývojové činnosti organizací výzkumné a vývojové základny začleněných do výrobní hospodářské jednotky,
h)
k převzetí záruky za bankovní úvěr,
i)
k dalším účelům stanoveným na návrh nadřízeného ústředního orgánu příslušným ministerstvem financí; ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky přitom postupují v dohodě s federálním ministerstvem financí.“.
8.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Podnik používá zisku v tomto pořadí:
a)
k odvodům a platbám daní prováděným podnikem do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů;
b)
k odvodu výrobní hospodářské jednotce;
c)
k přídělům do obratového fondu;
d)
k přídělům do investičního fondu;
e)
k přídělům do fondu technického rozvoje;
f)
k přídělům do fondu odměn na základě schválení nadřízeného ústředního orgánu (§ 23) a k přídělům do fondu kulturních a sociálních potřeb;
g)
k dalším účelům stanoveným zvláštními předpisy, a to se souhlasem výrobní hospodářské jednotky.
(2)
Nestačí-li zisk ke krytí potřeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až g), podnik pokryje tyto potřeby v rozsahu schváleném výrobní hospodářskou jednotkou.
(3)
Zisk, který nebyl rozdělen podle odstavce 1, zvýšený popřípadě o další zdroje k rozdělení, převede podnik koncem roku do následujícího roku nebo do rezervního fondu výrobní hospodářské jednotky, a to ve výši předem stanovené výrobní hospodářskou jednotkou.“.
9.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Fondy podniku
(1)
Podnik zřizuje
a)
fond obratový, pokud zvláštní předpis5) nestanoví jinak,
b)
fond investiční,
c)
fond technického rozvoje, pokud zvláštní předpis1) nestanoví jinak,
d)
fond odměn,
e)
fond kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Způsob tvorby a použití fondů uvedených v odstavci 1 upravují zvláštní předpisy.6)
(3)
Při stanovení rozsahu tvorby a používání fondů uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) na úrovni podniku se postupuje obdobně podle § 8 odst. 5.
(4)
Podnik může se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu vydaným v dohodě s příslušným ministerstvem financí zřizovat další účelové fondy (např. rizikový fond). Způsob tvorby a použití těchto fondů stanoví nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí.“.
10.
§ 17 odst. 2 zní:
„(2)
Zisk, který nebyl rozdělen obdobně podle § 5 odst. 1, zvýšený popřípadě o další zdroje k rozdělení, převede podnik koncem roku ve výši předem stanovené nadřízeným ústředním orgánem do svého rezervního fondu (§ 19 odst. 3) nebo jej převede do resortního rezervního fondu.“.
11.
§ 19 zní:
㤠19
(1)
Podnik zřizuje
a)
fond obratový, pokud zvláštní předpis5) nestanoví jinak,
b)
fond investiční,
c)
fond technického rozvoje, pokud zvláštní předpis1) nestanoví jinak,
d)
fond odměn,
e)
fond kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Způsob tvorby a použití fondů uvedených v odstavci 1 upravují zvláštní předpisy.6)
(3)
Organizace výzkumné a vývojové základny, oborové podniky bez přidružených národních podniků, popřípadě účelových organizací a podniky, které zřizují fond hmotné stimulace vývozu, zřizují též rezervní fond; ostatní podniky, s výjimkou organizací zahraničního obchodu, mohou zřizovat rezervní fond podle rozhodnutí nadřízeného ústředního orgánu.
(4)
Podnik (s výjimkou uvedenou v § 21) může zřídit fond hmotné stimulace vývozu. Způsob tvorby a použití tohoto fondu stanoví federální ministerstvo financí.
(5)
Podnik může se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu, vydaným v dohodě s příslušným ministerstvem financí zřizovat další účelové fondy. Způsob tvorby a použití těchto fondů stanoví nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí.“.
12.
Za § 19 se vkládá § 19a, který včetně nadpisu zní:
㤠19a
Rezervní fond podniku
(1)
Rezervní fond podniku se tvoří
a)
přídělem ze zisku, jehož maximální výši stanoví nadřízený ústřední orgán v rámci svého finančního plánu,
b)
převodem nerozděleného zisku podle § 17 odst. 2,
c)
přídělem z fondu hmotné stimulace vývozu,
d)
převodem z dalších zdrojů stanovených zvláštními předpisy.
(2)
Rezervní fond podniku se používá obdobně podle § 9 odst. 3 písm. a), c), e), f) a i); přitom se však nepoužívá k účelům stanoveným zvláštním předpisem.3)
(3)
Limit maximálního zůstatku rezervního fondu podniku stanoví nadřízený ústřední orgán. Částka převyšující limit se převede koncem roku do resortního rezervního fondu.
(4)
Peněžní prostředky rezervního fondu podniku se vedou na běžném účtu u Státní banky československé.“.
13.
§ 20 odst. 2 zní:
„(2)
Způsob tvorby a použití rezervního fondu stanoví nadřízený ústřední orgán, a to pokud jde o organizace řízené orgány federace, v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s federálním ministerstvem financí, a pokud jde o organizace řízené orgány republik, v dohodě s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, popřípadě se Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s ministerstvem financí České socialistické republiky, popřípadě s ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky.“.
14.
§ 23 zní:
㤠23
Ústřední orgány provádějí v rámci své řídící činnosti přerozdělování zdrojů a prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami a přímo řízenými podniky, zřizují resortní účelové fondy a schvalují rozsah tvorby a používání fondů na úrovni výrobních hospodářských jednotek a podniků do nich začleněných, v rámci stanoveném zvláštními předpisy,7) podle reálných podmínek centralizace řídících funkcí.“.
15.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Ústřední orgán zřizuje
a)
resortní rezervní fond,
b)
resortní fond technického rozvoje,
c)
resortní investiční fond k přerozdělování odpisů.
(2)
Způsob tvorby a použití resortního fondu technického rozvoje upravuje zvláštní předpis.1)
(3)
Ústřední orgán může se souhlasem příslušného ministerstva financí zřizovat další účelové fondy. Způsob tvorby a použití těchto fondů stanoví ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí.“.
16.
§ 25 odst. 1 zní:
„(1)
Resortní rezervní fond se tvoří
a)
centralizací nadlimitních zůstatků rezervních fondů výrobních hospodářských jednotek a přímo řízených podniků,
b)
přídělem části zisku centralizovaného z dodatkových odvodů přímo řízených podniků do výše stanovené v rámci finančního plánu ústředního orgánu,
c)
převodem nerozděleného zisku přímo řízených podniků podle § 17 odst. 2,
d)
ze sankcí placených podle § 72 odst. 2.“.
17.
§ 25 odst. 2 zní:
„(2)
Resortní rezervní fond se používá pro výrobní hospodářské jednotky a přímo řízené podniky obdobně podle § 9.“.
18.
§ 26 se vypouští.
19.
V § 27 v první větě se vypouštějí slova „a resortního fondu technického rozvoje“ a na konci § 27 se připojuje tato věta: „Do stanoveného limitu maximálního zůstatku fondu se zahrnují zůstatky rezervních fondů přímo řízených podniků (§ 19a) a zůstatek zisku centralizovaného na resortním účtě přerozdělování zisku, převáděný do následujícího roku (§ 29 odst. 3).“.
20.
§ 29 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
„(3)
Vznikne-li koncem roku v důsledku rozdílu mezi skutečným a plánovaným vytvářením a používáním zdrojů na resortním účtě přerozdělování zisku přebytek zdrojů, použije se jako zdroj ve finančním plánu následujícího roku k účelům stanoveným tímto nařízením.
(4)
Peněžní prostředky účtu přerozdělování zisku se vedou na samostatném účtu u Státní banky československé.“.
21.
§ 30 včetně nadpisu zní:
㤠30
Přerozdělování odpisů na úrovni ústředního orgánu
(1)
Přerozdělování odpisů na úrovni ústředního orgánu se provádí mezi přímo řízenými podniky a výrobními hospodářskými jednotkami. Odpisy se centralizují v resortním investičním fondu.
(2)
Finančních zdrojů centralizovaných v resortním investičním fondu se používá
a)
k odvodům do státního rozpočtu (§ 69, 70),
b)
k přídělům do investičních fondů přímo řízených podniků a výrobních hospodářských jednotek maximálně ve výši stanovené finančním plánem.
(3)
Zůstatek resortního investičního fondu se převede koncem roku do následujícího roku.
(4)
Peněžní prostředky resortního investičního fondu se vedou na samostatném účtu u Státní banky československé.“.
22.
§ 31 se vypouští.
23.
V § 33 odst. 1 se na konci druhé věty připojují slova „a aby jim přitom ponechala zdroje ze zisku jimi vytvořeného ke krytí plánovaných potřeb.“.
24.
§ 34 odst. 2 zní:
„(2)
Centralizovaných odpisů se používá
a)
k odvodu uloženému nadřízeným ústředním orgánem,
b)
k přídělu do investičního fondu výrobní hospodářské jednotky.“.
25.
§ 37 se vypouští.
26.
§ 39 včetně nadpisu zní:
㤠39
Použití zisku podniku
(1)
Podnik řízený zemědělskou správou nebo ústředním orgánem používá zisku v pořadí stanoveném obdobně podle § 5 odst. 1, podnik začleněný do výrobní hospodářské jednotky v pořadí stanoveném obdobně podle § 10 odst. 1.
(2)
Nestačí-li zisk ke krytí potřeb uvedených v § 5 odst. 1 písm. b) až h), popřípadě v § 10 odst. 1 písm. b) až g), podnik pokryje tyto potřeby v rozsahu schváleném nadřízeným orgánem.
(3)
Podnik používá zisku k dalším účelům stanoveným zvláštními předpisy se souhlasem nadřízeného orgánu.“.
27.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Fondy podniku
Pro fondy podniku platí obdobně § 19 s tím, že rezervní fond zřizuje podnik podle zvláštního opatření nadřízených orgánů.8)“.
28.
V § 43 odst. 1 se vypouštějí slova „s tím, že s výjimkou výrobní hospodářské jednotky technických služeb nezřizuje fond rozvoje.“.
29.
V § 43 odst. 2 se za slovo „§ 24“ vkládají slova „a 25“ a na konci věty se nahrazují slova „32 a § 37“ slovy „30 a § 32.“.
30.
§ 44 zní:
㤠44
Ustanovení této části se vztahují
a)
na podniky
1.
řízené federálním ministerstvem dopravy,
2.
řízené federálním ministerstvem spojů,
3.
státních lesů,
4.
vodního hospodářství (podniky povodí, investorské vodohospodářské organizace a vodohospodářské opravny),
5.
státního filmu,
6.
geodézie a kartografie,
7.
peněžnictví a pojišťovnictví,
8.
Intergeo,
b)
na výpočetní střediska, jsou-li státními hospodářskými organizacemi,
c)
na výrobně hospodářské organizace federálního ministerstva národní obrany s výjimkou vojenských lesů a statků.“.
31.
V § 46 se vypouští druhá věta.
32.
V § 48 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a zní:
„(2)
Při zúčtování odvodu volného zůstatku zisku koncem roku se provádí odvod zisku vytvořeného z veškeré činnosti podniku, zjištěného v účetnictví, který nebyl přidělen do fondů podniku podle zvláštních předpisů6) nebo do dalších účelových fondů zřizovaných obdobně podle § 19 odst. 5 anebo nebyl použit k dalším účelům stanoveným zvláštními předpisy, pokud zvláštní předpisy9) nestanoví jinak.“.
33.
§ 50 včetně nadpisu zní:
㤠50
Příspěvek na sociální zabezpečení
(1)
Sazba příspěvku na sociální zabezpečení u podniků řízených federálním ministerstvem dopravy a federálním ministerstvem spojů, u podniků geodézie a kartografie, výpočetních středisek, u o. p. Vojenské stavby, u Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení, s výjimkou organizací výzkumné a vývojové základny, činí 10 % ze základu.
(2)
Podniky peněžnictví a pojišťovnictví příspěvek na sociální zabezpečení neodvádějí.“.
34.
V § 51 odst. 1 ustanovení označené písm. a) se vypouští a ustanovení označené písm. b), c), d) se označují písm. a), b), c).
35.
V § 52 odst. 1 písm. a) se nahrazuje slovo „bonifikace“ slovem „zdržného“.
36.
V § 52 odst. 1 se za písm. a) vkládá nové písm. b) v tomto znění:
„b)
federální ministerstvo spojů zřizuje fond hmotné stimulace příjmů z mezinárodního spojového provozu,“.
Dosavadní písm. b) se označuje jako písm. c).
37.
§ 54 včetně nadpisu zní:
㤠54
Použití zisku podniku
(1)
Podnik používá zisku v tomto pořadí:
a)
k odvodům a platbám daní do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů;
b)
k přídělům do obratového fondu;
c)
k přídělům do investičního fondu;
d)
k přídělům do fondu technického rozvoje;
e)
k přídělům do fondu oprav;
f)
k přídělům do fondu odměn a do fondu kulturních a sociálních potřeb;
g)
k dalším účelům stanoveným zvláštními předpisy;
h)
k dodatkovému odvodu příslušnému národnímu výboru k přerozdělení zdrojů.
(2)
Nestačí-li zisk ke krytí potřeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až h), podnik pokryje tyto potřeby v rozsahu schváleném příslušným národním výborem.
(3)
O zisku zvýšeném popřípadě o další zdroje k rozdělení, který nebyl rozdělen podle odstavce 1, rozhodne koncem roku příslušný národní výbor při ročním zúčtování dodatkového odvodu ze zisku k přerozdělení.“.
38.
§ 56 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Podnik přímo řízený krajským národním výborem, Národním výborem hlavního města Prahy nebo Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) provádí též odvod příspěvku do fondu technického rozvoje krajského národního výboru podle zvláštního předpisu.1)“.
39.
§ 57 odst. 1 zní:
„(1)
Podnik zřizuje
a)
fond obratový, pokud zvláštní předpis5) nestanoví jinak,
b)
fond investiční,
c)
fond technického rozvoje, pokud zvláštní předpis1) nestanoví jinak,
d)
fond oprav; způsob tvorby a použití stanoví zvláštní předpisy,
e)
fond odměn,
f)
fond kulturních a sociálních potřeb.“.
40.
V § 57 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavce 3, 4, 5 se označují jako odstavce 2, 3, 4.
41.
V § 57 odst. 4 se slova „odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavci 1 s výjimkou písm. d)“.
42.
V § 62 odst. 2 v první větě se slova „fondu výstavby“ nahrazují slovy „investičního fondu“.
43.
V § 63 odst. 1 se na konci věty připojují slova „popřípadě odst. 4.“.
44.
V § 64 se vypouští odstavec 1 a odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
45.
V § 65 odst. 1 a 4 se slova „ve fondu výstavby“ a „ve fondech výstavby“ nahrazují slovy „v investičním fondu“ a „v investičních fondech“.
46.
§ 65 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
„(6)
Krajský národní výbor může zřizovat též fond technického rozvoje; způsob tvorby a použití fondu upravuje zvláštní předpis.1)“.
47.
V § 66 včetně nadpisu se nahrazují slova „fond výstavby“ a „fondu výstavby“ slovy „investiční fond“ a „investičního fondu“.
48.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Rezervní fond národního výboru
(1)
Rezervní fond národního výboru se tvoří
a)
z dodatkových odvodů ze zisku podniků uvedených v hlavě 1 části čtvrté; tyto odvody stanoví příslušný národní výbor jednotlivým podnikům diferencovaně v zásadě na delší než roční období (např. formou diferencovaných procentních sazeb ze zisku) tak, aby jim k podpoře účinnosti podnikového chozrasčotu ponechal zdroje ze zisku jimi vytvořeného ke krytí plánovaných potřeb,
b)
ze sankcí podle § 72 odst. 2,
c)
převodem nerozděleného zisku podniků podle § 54 odst. 3.
(2)
Rezervní fond národního výboru se používá
a)
ke krytí plánované ztráty, popřípadě plánovaného nedostatku zisku podniků k rozdělení,
b)
k doplnění zisku podniků k rozdělení ke krytí potřeb uvedených v § 54 odst. 1 a k účelům stanoveným zvláštním předpisem;3) přitom ke krytí potřeb, které podniky nejsou povinny zabezpečovat, pouze tehdy, pokud tím nedojde k oslabení odpovědnosti za výsledky hospodaření,
c)
ke krytí ztrát, popřípadě vyšších nákladů nebo nižších výnosů vzniklých podnikům z rozhodnutí příslušného národního výboru,
d)
ke krytí výdajů v socialistickém soutěžení podle zvláštního předpisu,4)
e)
ke krytí nákladů přesahujících plánované náklady na přípravu a ověření nových výrobků a technologií,
f)
k převodu do svého investičního fondu,
g)
ke krytí ztrát z fyzické likvidace nepoužitelných zásob a z prodeje nepotřebných zásob, pokud k jejich krytí není určen jiný účelový fond,
h)
k dotacím do fondů oprav,
i)
k příspěvku do podnikových fondů technického rozvoje podle zvláštního předpisu,1)
j)
k dalším účelům stanoveným krajským národním výborem se souhlasem příslušného ministerstva financí.
(3)
Prostředků rezervního fondu národního výboru lze použít též k poskytnutí dočasné finanční výpomoci podnikům k překlenutí výkyvů v jejich finančním hospodaření (do oblasti provozní i investiční), a to maximálně na dobu jednoho roku od poskytnutí této výpomoci.“.
49.
V § 72 odst. 2 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „nebo národním výborem“ a nahrazuje se slovo „ústředního“ slovem „tohoto“.
50.
V § 72 odst. 3 se na konci připojuje věta, která zní: „Přijaté penále u výrobní hospodářské jednotky snižuje náklady na její řídící činnost.“.
51.
§ 73 zní:
㤠73
(1)
Jestliže výrobní hospodářská jednotka nebo podnik poruší ustanovení o tvorbě nebo použití svých fondů, anebo poruší ustanovení o provádění přerozdělování zisku nebo odpisů, jsou povinny zaplatit do příslušného státního rozpočtu, popřípadě do rozpočtu příslušného národního výboru penále ve výši 0,1 % z částky neoprávněné tvorby nebo použití za každý den, nejvýše však 10 % z této částky, pokud byl nedostatek zjištěn státním kontrolním orgánem, popřípadě finančním orgánem republiky nebo federálním ministerstvem financí. Byl-li nedostatek zjištěn nadřízeným orgánem nebo vnitropodnikovou revizí, zaplatí penále v poloviční výši.
(2)
Za porušení ustanovení předpisů o tvorbě fondů se nepovažuje případ, kdy výrobní hospodářská jednotka nebo podnik provede do svého fondu příděl menší, než to umožňuje zvláštní předpis, pokud tento předpis nestanoví příděl jako povinný.
(3)
Penále podle odstavce 1 a podle § 73a, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 100 Kčs, se neplatí.
(4)
Zaplacením penále podle odstavce 1 a § 73a, popřípadě při jeho neplacení z důvodu jeho minimální výše (podle odstavce 3), není dotčena povinnost uvést fond do předepsaného stavu nebo zabezpečit vrácení nesprávně použitých peněžních prostředků (§ 73a).
(5)
V případech uvedených v odstavci 1 a § 73a odst. 2 oznámí nadřízený orgán nebo organizace, které nedostatek zjistily, toto zjištění společně s výpočtem penále nejpozději do konce následujícího měsíce příslušnému orgánu vykonávajícímu správu odvodu.“.
52.
Za § 73 se vkládá § 73a, který zní:
㤠73a
(1)
Jestliže výrobní hospodářská jednotka nebo podnik použije zisku k dalším účelům, které nejsou stanoveny zvláštními předpisy, nebo v rozporu se zvláštními předpisy zvýší náklady nebo sníží výnosy, pokud tento nedostatek neodstranily nejpozději do lhůty stanovené pro odeslání ročních účetních výkazů, zaplatí penále ve výši 10 % z neoprávněně použitých peněžních prostředků do příslušného státního rozpočtu, popřípadě do rozpočtu příslušného národního výboru, pokud jim za tento nedostatek nebylo předepsáno penále podle zákona o odvodech10) nebo uložena hospodářská pokuta.11)
(2)
Jestliže nedostatek uvedený v odstavci 1 zjistí nadřízený orgán nebo vnitropodniková revize, zaplatí výrobní hospodářská jednotka nebo podnik penále ve výši 5 %.“.
53.
V § 74 se za slovem „72“ nahrazuje slovo „a“ čárkou a za slovem „73“ se doplňují slova „a 73a“.
54.
V § 75 se nahrazují slova „a státních hmotných rezerv stanoví zvláštní předpisy“ slovy „státních hmotných rezerv a způsob stanovení výše dodatkového odvodu z provozu československé plynovodní soustavy stanoví zvláštní předpisy.“.
Čl. II
Dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti výjimky povolené podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.
Čl. III
Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto nařízením.
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Štrougal v. r.
1)
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky.
2)
§ 13 a 14 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.
3)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků.
4)
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu.
5)
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 109/1985 Sb., o financování oběžných prostředků.
6)
Vyhláška č. 109/1985 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 108/1985 Sb.
Vyhláška č. 118/1984 Sb.
Vyhláška č. 98/1985 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
7)
Vyhláška č. 109/1985 Sb.
Vyhláška č. 162/1980 Sb., ve znění vyhlášky č. 108/1985 Sb.
Vyhláška č. 118/1984 Sb.
Vyhláška č. 98/1985 Sb.
8)
Instrukce pro tvorbu a použití rezervních fondů ve státních hospodářských organizacích v odvětví zemědělství a výživy (Věstník ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, částka 5/1973).
Směrnice pro tvorbu a použití rezervních fondů ve státních hospodářských organizacích v odvětví zemědělství Slovenské socialistické republiky (Věstník ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, částka 15/1974).
9)
Např. § 4 odst. 1 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 40/1982 Sb., o dodatkovém odvodu a postihu za překročení závazných limitů odběru některých druhů ropných výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 17 odst. 2 zákona o odvodech.
11)
§ 384a a 384b hospodářského zákoníku. |
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 102/1985 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 102/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky o určení vybraných lesných výrobkov a organizácií oprávnených na ich nákup
Vyhlášeno 6. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 29/1985
* § 1 - Určenie vybraných lesných výrobkov
* § 2 - Organizácie oprávnené nakupovať vybrané lesné výrobky
* § 3 - Organizácie oprávnené dodávať vybrané lesné výrobky
* § 4 - Organizácia oprávnená na nákup a spracovanie semenných šušiek a plodov, uskladňovanie a dodávku semien lesných drevín
* § 5 - Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode so zúčastnenými ministerstvami môže v odôvodnených prípadoch na prechodnú dobu preradiť niektorý ostatný lesný výrobok medzi vybrané lesné výrobky a naopak.
* § 6 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
Aktuální znění od 1. 1. 1986
102
VYHLÁŠKA
Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky
z 13. novembra 1985
o určení vybraných lesných výrobkov a organizácií oprávnených na ich nákup
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje po dohode so zúčastnenými ministerstvami podľa § 391 ods. 4 Hospodárskeho zákonníka č. 109/1964 Zb. v úplnom znení vyhlásenom pod č. 45/1983 Zb.:
§ 1
Určenie vybraných lesných výrobkov
(1)
Vybrané lesné výrobky sú
a)
výrezy I. až IV. triedy akosti ihličnaté a listnaté, drevo V. triedy akosti ihličnaté a listnaté, výmetová guľatina ihličnatá a listnatá, priemyslová tenčina ihličnatá a listnatá, surové kmene ihličnaté a listnaté,
b)
vianočné stromčeky,
c)
šušky, plody a semená lesných drevín,
d)
semenáčiky, sadenice a odrezky lesných drevín.
(2)
Drevom z vybraných stromov rastúcich mimo lesa sú sortimenty dreva uvedené v odseku 1 písm. a), ktoré vlastník (správca, užívateľ) stromov ponúka organizácii určenej na nákup.
(3)
Ostatné lesné výrobky sú najmä:
a)
drevo VI. triedy akosti ihličnaté a listnaté, tenčina a štiepky,
b)
kôra,
c)
raždie a haluzina,
d)
živica a miazga,
e)
brezové a vrbové prútie, prúty a palice,
f)
lyko,
g)
čalunícka tráva,
h)
imelo.
§ 2
Organizácie oprávnené nakupovať vybrané lesné výrobky
(1)
Vybrané lesné výrobky od užívateľov lesov môžu nakupovať len určené organizácie, ktorými sú:
a)
štátne organizácie lesného hospodárstva riadené Ministerstvom lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, a to:
Západoslovenské štátne lesy Bratislava,
Stredoslovenské štátne lesy Banská Bystrica,
Severoslovenské štátne lesy Žilina,
Východoslovenské štátne lesy Košice,
Štátne lesy Topoľčianky,
Správa Tatranského národného parku Tatranská Lomnica
v obvode svojich lesných hospodárskych celkov a v obvodoch lesných hospodárskych celkov, v ktorých vykonávajú odbornú správu lesov,1)
b)
štátne organizácie lesného hospodárstva riadené Ministerstvom národnej obrany, a to:
Vojenské lesy a majetky n. p. Malacky,
Vojenské lesy a majetky n. p. Pliešovce,
Vojenské lesy a majetky n. p. Kežmarok,
Vojenské lesy a majetky n. p. Kamenica nad Cirochou
v obvodoch svojich lesných hospodárskych celkov,
c)
organizácie, ktorým Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky zverilo1) výkon odbornej správy lesov, a to:
Školský lesný podnik Vysokej školy lesníckej a drevárskej Zvolen.
(2)
Drevo zo stromov rastúcich mimo lesa vykupujú na to určené organizácie.2)
§ 3
Organizácie oprávnené dodávať vybrané lesné výrobky
Vybrané lesné výrobky dodávajú odberateľom:
a)
organizácie uvedené v § 2 ods. 1,
b)
organizácie, ktorým bol obmedzený výkon odbornej správy lesov:
Školské lesy Strednej lesníckej školy Banská Štiavnica,
Školské lesy Prešov – Cemjata,
Školské lesy Strednej lesníckej školy Liptovský Hrádok,
Závody všeobecného strojárstva – Zbrojovka
Vsetín koncernový podnik – Lesná správa Vsetín,
Chemko n. p. Strážske, okres Michalovce,
Závody ťažkého strojárstva n. p. Dubnica nad Váhom,
Závody všeobecného strojárstva, koncernový podnik, Dubnica nad
Váhom,
Lesopoľnohospodársky štátny majetok Ulíč;
tieto organizácie môžu dodávať vybrané lesné výrobky, ak sa dohodnú s určenou organizáciou,
c)
ostatní užívatelia alebo socialistické organizácie po dohode s určenou organizáciou.
§ 4
Organizácia oprávnená na nákup a spracovanie semenných šušiek a plodov, uskladňovanie a dodávku semien lesných drevín
Semenné šušky nakupujú a spracúvajú a semená lesných drevín dodávajú Severoslovenské štátne lesy Žilina.
§ 5
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode so zúčastnenými ministerstvami môže v odôvodnených prípadoch na prechodnú dobu preradiť niektorý ostatný lesný výrobok medzi vybrané lesné výrobky a naopak.
§ 6
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
Minister:
Ing. Margetin v. r.
1)
Zákon č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
2)
V Západoslovenskom kraji Drevoindustria n. p. Žilina.
V Stredoslovenskom kraji Bučina n. p. Zvolen.
Vo Východoslovenskom kraji Bukóza n. p. Vranov. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 108/1985 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 108/1985 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb.
Vyhlášeno 9. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 30/1985
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1986
108
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé
ze dne 18. listopadu 1985,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb.
Federální ministerstvo financí podle § 391 odst. 1 písm. a) č. 2 a písm. b) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb., a § 28 písm. d) a e) zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla), ministerstvo financí České socialistické republiky podle § 39 odst. 2 zákona České národní rady č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla republiky), ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona Slovenské národní rady č. 32/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla), a předseda Státní banky československé podle § 7 odst. 5 písm. d) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, stanoví:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Tato vyhláška upravuje tvorbu a použití investičního fondu a dalších zdrojů a způsob financování reprodukce základních prostředků a jiného hmotného majetku ve výrobních hospodářských jednotkách,1) ve státních hospodářských organizacích uspořádaných do výrobní hospodářské jednotky, koncernových podnicích a koncernových účelových organizacích, ve státních hospodářských organizacích uspořádaných mimo výrobní hospodářské jednotky, v ostatních státních socialistických organizacích a v organizacích zahraničního obchodu2) (dále jen „organizace“), prováděné dodavatelským způsobem nebo ve vlastní režii.“.
2.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
Základními prostředky jsou dále předměty získané organizací v rámci neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,3) pokud odpovídají pojmu základních prostředků podle odstavce 1.“.
3.
V 10 se vypouští písmeno d).
4.
Název části třetí zní:
„ČÁST TŘETÍ
INVESTIČNÍ FOND“
5.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Investiční fond výrobní hospodářské jednotky
(1)
Investiční fond výrobní hospodářské jednotky1) se tvoří:
a)
přídělem podle normativu z odpisů základních prostředků, který se stanoví procentním podílem z plánované tvorby odpisů a přídělem podle normativu ze zisku, který se stanoví procentem ze zisku; normativy se stanoví z odpisů základních prostředků a ze zisku výrobní hospodářské jednotky jako celku v jejím finančním plánu, a to ve vztahu k plánovanému objemu investic (včetně plánovaných jiných investic), projektové dokumentace a splátek investičních úvěrů,
b)
z příspěvků od jiných organizací,4)
c)
z tržeb z prodeje základních prostředků a investic,
d)
převodem z jiných fondů ve stanovených případech,5)
e)
z odpisů podřízených podniků6) určených k centralizaci,
f)
převodem z jiných zdrojů ve stanovených případech.7)
(2)
Investiční fond výrobní hospodářské jednotky je možno tvořit též:
a)
nadnormativním přídělem
-
z přírůstku zisku podle rozhodnutí a podmínek stanovených nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným ministerstvem financí,
-
z fondu hmotné stimulace vývozu8) až do výše 50 % plánovaného přídělu ze zisku podle normativu,
b)
přídělem od nadřízeného ústředního orgánu z centralizovaných zdrojů,
c)
účelovým přídělem od nadřízeného ústředního orgánu (z centralizovaných odpisů základních prostředků, popřípadě ze zisku) k financování investic stanovených jako závazné úkoly státního plánu,
d)
účelovými dotacemi ze státního rozpočtu,9) popřípadě ze státních fondů.
(3)
Při výpočtu přídělu ze zisku do investičního fondu výrobní hospodářské jednotky se od skutečného zisku použitého pro výpočet výše přídělu odečítají a ke skutečné ztrátě připočítávají částky vyjadřující ztráty způsobené nejakostní výrobou v plné výši těchto ztrát, nejvýše však do částky, která nepřesáhne 2 % z výkonů.10)
(4)
Příděl ze zisku podle normativu lze provádět v průběhu roku měsíčně ve výši skutečné potřeby, nejvýše však do výše stanoveného normativu. Nadnormativní příděl lze provádět v průběhu roku zálohově, nejvýše však do výše stanovené v odstavci 2 písm. a).
(5)
Příděl z odpisů základních prostředků lze provádět v průběhu roku zálohově měsíčně až do výše ročního plánu způsobem a ve lhůtách stanovených zvláštním předpisem.11)
(6)
Investiční fond výrobních hospodářských jednotek s plánovanou ztrátou nebo s relativně nízkou tvorbou zisku a výrobních hospodářských jednotek podléhajících odvodu volného zůstatku zisku, výrobních hospodářských jednotek v působnosti federálního ministerstva paliv a energetiky a výrobních hospodářských jednotek zemědělského zásobování a nákupu a zemědělské výroby, se tvoří pevnou částkou podle podmínek stanovených nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným ministerstvem financí.
(7)
Investiční fond výrobní hospodářské jednotky se používá:
a)
k financování plánovaných investic a projektové dokumentace včetně autorského dozoru výrobní hospodářské jednotky,
b)
k financování jiných investic výrobní hospodářské jednotky,
c)
k úhradě splátek investičních úvěrů výrobní hospodářské jednotky,
d)
k poskytování příspěvků jiným organizacím,4)
e)
k přídělům do investičních fondů podřízeným podnikům z centralizovaných zdrojů,
f)
k odvodům nadřízenému ústřednímu orgánu,
g)
k jiným účelům podle zvláštních předpisů.
(8)
Finanční prostředky, které nebudou čerpány v důsledku neplnění úkolů na stavbách nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů, nelze použít k financování ostatních investičních potřeb podle odstavce 7, s výjimkou skutečně dosažených úspor rozpočtových nákladů dokončených staveb.
(9)
Prostředky investičního fondu výrobní hospodářské jednotky se ukládají na samostatném účtu u banky.
(10)
Převody z investičního fondu výrobní hospodářské jednotky do jiných fondů výrobní hospodářské jednotky nejsou dovoleny.“.
6.
§ 12 se vypouští.
7.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Investiční fond podniku
(1)
Investiční fond podniku,6) s výjimkou organizací zahraničního obchodu, se tvoří přídělem podle normativu z odpisů základních prostředků a ze zisku obdobně podle § 11 odst. 1 písm. a), odst. 3 a dalšími příděly podle § 11 odst. 1 písm. b), c), d) a f).
(2)
Investiční fond podniku,6) s výjimkou organizací zahraničního obchodu, je možno tvořit též obdobně podle § 11 odst. 2.
(3)
Příděly do investičního fondu podniku, s výjimkou organizací zahraničního obchodu, se provádějí obdobně podle § 11 odst. 3, 4 a 5.
(4)
Investiční fond podniků s plánovanou ztrátou nebo s relativně nízkou tvorbou zisku, podniků podléhajících odvodu volného zůstatku zisku, organizací zahraničního obchodu, organizací v působnosti federálního ministerstva paliv a energetiky, státních hospodářských organizací zemědělské výroby, organizací řízených výrobní hospodářskou jednotkou zemědělského zásobování a nákupu se tvoří pevnou částkou podle podmínek stanovených nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným ministerstvem financí; ministerstva financí republik stanoví podmínky pro organizace řízené národními výbory.
(5)
Investiční fond podniků a organizací uvedených v odstavci 4 se používá:
a)
k financování plánovaných investic a projektové dokumentace včetně autorského dozoru,
b)
k financování jiných investic,
c)
k úhradě splátek investičních úvěrů,
d)
k poskytování příspěvků jiným organizacím,4)
e)
k jiným účelům podle zvláštních předpisů.
(6)
Finanční prostředky, které nebudou čerpány v důsledku neplnění úkolů na stavbách nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů, nelze použít k financování ostatních investičních potřeb podle odstavce 5 s výjimkou skutečně dosažených úspor rozpočtových nákladů dokončených staveb.
(7)
Prostředky investičního fondu se ukládají na samostatném účtu u banky.
(8)
Převody z investičního fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.“.
8.
§ 14 se vypouští.
9.
§ 15 se vypouští.
10.
§ 16 odst. 5 zní:
„(5)
U všech staveb nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů (hlava II–VIII souhrnného rozpočtu stavby) předkládají organizace pobočce banky před zahájením financování:
a)
doklad o registraci připravované stavby12) (jako podklad pro financování projektových prací); nepředkládá se pro stavby akce Z,
b)
schválený souhrnný rozpočet stavby včetně rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu13) a rekapitulaci nákladů podle ucelených částí stavby, která se člení na ucelené části,14)
c)
doklad o registraci zahajované stavby.12)“.
11.
§ 17 odst. 4 zní:
„(4)
Pobočka banky provádí financování podle odstavce 3 po předložení podkladů podle § 16:
a)
u staveb nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů a u staveb uvedených v § 16 odst. 6 do výše schváleného souhrnného rozpočtu stavby; u těchto staveb, které se člení na ucelené části,14) může pobočka banky provádět financování podle ucelených částí stavby,
b)
u projektové dokumentace staveb nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů do výše hlavy I schváleného souhrnného rozpočtu stavby, popřípadě do výše částky na projektové práce uvedené v dokladu o registraci připravované stavby,12)
c)
u staveb do 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů, s výjimkou staveb uvedených v § 16 odst. 6, strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu stavby a jiných investic nezahrnutých do rozpočtu stavby do výše zdrojů v investičním fondu nebo do výše finančních limitů, popřípadě povoleného investičního úvěru nebo dotace.“.
12.
V § 17 se vypouštějí odstavce 5 a 6. Odstavec 7 se označuje jako odstavec 5 a zní:
„(5)
U staveb komplexní bytové výstavby pobočka banky provádí financování této výstavby podle ucelených částí staveb, 14) popřípadě podle objektů a provozních souborů.“.
13.
§ 20 odst. 2 zní:
„(2)
Z provozních (neinvestičních) prostředků, popřípadě z fondu oprav mohou organizace financovat též:
a)
náklady vynaložené na rekonstrukce a modernizace základních prostředků (včetně příslušné dokumentace) prováděné současně s opravou
1.
činí-li celkový rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace včetně opravy nejvýše 10 mil. Kčs; v souhrnném rozpočtu se nespecifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci nebo modernizaci, popřípadě
2.
činí-li rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace nejvýše 10 mil. Kčs; u základních prostředků s pořizovací cenou nepřesahující 20 mil. Kčs může rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace činit nejvýše 50 % pořizovací ceny základního prostředku (do tohoto rozpočtového nákladu se nezahrnují náklady na opravu). V souhrnném rozpočtu se specifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci nebo modernizaci.
Nadřízený ústřední orgán rozhodne, který z postupů uvedených pod č. 1 nebo 2 může být ve všech organizacích jím řízených uplatňován,
b)
náklady vynaložené na práce a dodávky spojené se zachováním a obnovou základních funkcí objektů nemovitých kulturních památek zapsaných do státního seznamu nemovitých kulturních památek, pokud těmito pracemi nevznikne nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením; přitom mohou být prováděny i zdravotně technické, topenářské, elektrotechnické a jiné technické a bezpečnostní úpravy zabezpečující základní funkci kulturní památky. Za nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením nemovité kulturní památky se pro účely této vyhlášky nepovažuje její využití ke kulturním nebo kulturně politickým účelům, k účelům obchodu a služeb a k účelům sociálního zabezpečení.“.
14.
V § 23 se vypouští odstavec 3.
15.
§ 26 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Federální ministerstvo financí může stanovit odchylku a pro jednotlivé případy povolit výjimku z ustanovení § 2, 6, 11, 13, 18, 19, 20 a 23 pro organizace řízené orgány federace. Ministerstva financí republik mohou stanovit odchylku a pro jednotlivé případy povolit výjimku ze stejných ustanovení pro organizace řízené orgány republik; přitom postupují, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací a organizací řízených národními výbory, v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(2)
Federální ministerstvo financí ve zvláště odůvodněných případech může v dohodě s ústředím banky, pokud jde o organizace řízené orgány federace, a příslušné ministerstvo financí republiky v dohodě s příslušným hlavním ústavem banky, pokud jde o organizace řízené orgány republik a organizace řízené národními výbory, na návrh příslušného ústředního orgánu stanovit odchylku, v níž zvýší, popřípadě sníží u jednotlivých předmětů hranici pěti tisíc Kčs stanovenou pro základní prostředky; přitom ministerstva financí republik postupují, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací a organizací řízených národními výbory, v dohodě s federálním ministerstvem financí.“.
16.
V § 27 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Určení souborů předmětů a kombinovaných technologických a stavebních celků, které jsou považovány za jediný základní prostředek, zůstává v platnosti, pokud nadřízený ústřední orgán nerozhodne jinak; u organizací řízených národními výbory rozhodují ministerstva financí republik.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Ministr financí Československé socialistické republiky:
vz. Ing. Jombík CSc. v. r.
Ministr financí České socialistické republiky:
Ing. Tlapák v. r.
Ministr financí Slovenské socialistické republiky:
Ing. Mišeje v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Stejskal v. r.
1)
§ 2 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 100/1985 Sb. (úplné znění č. 106/1985 Sb.).
2)
§ 3 písm. c) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.
3)
§ 3 a 6 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky.
4)
Např. vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb.
5)
Např. vyhláška č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
6)
§ 2 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 100/1985 Sb. (úplné znění č. 106/1985 Sb.).
7)
Např. § 5 odst. 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu.
8)
Pravidla uplatňování finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě pro období 1986–1990 čj. IX/1-1450/1985.
9)
Rámcové zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na investiční výstavbu stanovené vládou ČSSR.
10)
Opatření vlády ČSSR č. 116/1982 Sb., k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, schválené usnesením vlády ČSSR ze dne 9. září 1982 č. 253, ve znění opatření vlády ČSSR č. 39/1985 Sb.
11)
§ 32 a § 71 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 100/1985 Sb. (úplné znění č. 106/1985 Sb.).
12)
§ 11 odst. 1 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu č. 145/1983 Sb., o povolování zahájení staveb, potvrzování termínu jejich dokončení a registraci staveb.
13)
Příloha č. 12 k vyhlášce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.
14)
Např. metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 31. března 1983 pro zpracování některých částí dokumentace staveb – příloha č. 2 těchto pokynů. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 118/1985 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 118/1985 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky o vykonávaní dodatkových odvodov národnými výbormi a rozpočtovými a príspevkovými organizáciami riadenými ústrednými orgánmi Slovenskej socialistickej republiky a národnými výbormi v oblasti cien
Vyhlášeno 11. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 32/1985
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Neoprávnene získané prostriedky
* § 3 - Dodatkový odvod neoprávnene získaných prostriedkov
* § 4 - Dodatkové odvody na odčerpanie prostriedkov na základe cenového znevýhodnenia alebo v dôsledku cenových opatrení
* § 5 - Úľavy z dodatkových odvodov
* § 6 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1986
118
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
z 22. novembra 1985
o vykonávaní dodatkových odvodov národnými výbormi a rozpočtovými a príspevkovými organizáciami riadenými ústrednými orgánmi Slovenskej socialistickej republiky a národnými výbormi v oblasti cien
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariaďuje podľa § 9 ods. 3 zákona č. 161/1982 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu:
§ 1
Úvodné ustanovenie
(1)
Dodatkové odvody v oblasti cien1) podľa tohto nariadenia vykonávajú
a)
národné výbory,
b)
rozpočtové a príspevkové organizácie riadené ústrednými orgánmi Slovenskej socialistickej republiky a národnými výbormi
(ďalej len „organizácie“).
(2)
Dodatkové odvody prostriedkov získaných porušením cenových predpisov2) (ďalej len „neoprávnene získané prostriedky“) slúžia na odčerpanie prostriedkov, ktoré podľa cenových predpisov organizácii nepatria, a na presadzovanie cenovej disciplíny v organizáciách.
(3)
Dodatkové odvody na odčerpanie prostriedkov na základe cenového znevýhodnenia alebo v dôsledku cenových opatrení 3) sa používajú v prípadoch, keď je táto forma ekonomicky a administratívne vhodnejšia ako zníženie alebo zvýšenie cien.
(4)
Dodatkové odvody organizácie odvádzajú do príslušného rozpočtu.4)
(5)
Dodatkový odvod neoprávnene získaných prostriedkov je splatný do pätnástich dní odo dňa doručenia rozhodnutia o jeho uložení. Ak je tento odvod vykonávaný bez rozhodnutia príslušného orgánu, je splatný do pätnástich dní po uplynutí mesiaca, v ktorom boli neoprávnene získané prostriedky zistené. V ostatných prípadoch je dodatkový odvod splatný najneskoršie tretí deň pred koncom mesiaca nasledujúceho po uplynutí obdobia, za ktoré má byť odvedený. Organizácia je povinná predložiť v lehote splatnosti dodatkového odvodu príslušnému finančnému orgánu výpočet dodatkového odvodu, ak nie je výška odvodu určená v rozhodnutí o jeho uložení.
(6)
Pre správu dodatkových odvodov platia ustanovenia osobitného predpisu.5)
§ 2
Neoprávnene získané prostriedky
(1)
Za neoprávnene získané prostriedky sa považujú prostriedky, ktoré organizácia získala tým, že
a)
dodala výrobok, službu, výkon, prácu alebo nehnuteľnosť (ďalej len „výrobok“) za vyššiu cenu,
1.
ktorá nebola správne utvorená pre nový výrobok, alebo pri vykonávaní zmeny ceny výrobku,
2.
ktorá bola pri predaji nesprávne použitá,
3.
pretože neboli dodržané podstatné kvalitatívne alebo dodacie podmienky uvedené v rozhodnutí o cene alebo dohodnuté pri dojednaní ceny,
b)
nakúpila výrobok za nesprávne nižšiu cenu, ktorú sama určila, alebo ktorá bola určená, dojednaná alebo uplatnená podľa jej návrhu, prípadne ohodnotenia, alebo nakúpila výrobok za nesprávne nižšiu cenu, ale pri jeho predaji alebo pri kalkulácii ceny svojho nového výrobku použila platnú vyššiu cenu,
c)
nevykonala dodatkový odvod podľa § 4,
d)
čerpala investičné prostriedky zo štátneho rozpočtu alebo z rozpočtu národného výboru na úhradu nesprávne vyššej ceny podľa písmena a),
e)
dodala výrobok, pre ktorý nebola cena určená alebo dojednaná príslušným orgánom alebo organizáciou, alebo jeho cenu neurčila (nedojednala) v predpísanej forme,6)
f)
nevymedzila pri určení (dojednaní) cien podstatné kvalitatívne alebo dodacie podmienky výrobku,
g)
neurčila predbežnú cenu služby alebo opravy podľa osobitného predpisu,7)
h)
cenu navrhla, určila alebo dojednala a nemá v čase určenom osobitnými predpismi 8) predpísané doklady potrebné na overenie správnosti ceny nového výrobku alebo zmeny platnej ceny,
ch)
nesplnila povinnosť predložiť návrh limitu veľkoobchodnej, maloobchodnej alebo kúpnej ceny pre výrobok, ktorý je výsledkom riešenia úlohy plánu rozvoja vedy a techniky alebo plánu štandardizácie, ak túto povinnosť cenové predpisy ukladajú.
(2)
Ak organizácia cenu nenavrhla ani neurčila (nedojednala), získa neoprávnene prostriedky podľa odseku 1 písm. a) bod 1 a 2 len vtedy, ak
a)
použila vyššiu cenu, než je cena uvedená v cenníku, jeho dodatku alebo v Cenovom vestníku,
b)
použila nesprávnu veľkoobchodnú cenu, pričom bola účastníkom cenového konania a v návrhu veľkoobchodnej ceny sa kalkulovala nesprávne vyššia sadzba pri tvorbe cien ako sadzba uvedená vo vyhláške o cenách alebo v pravidlách pre tvorbu cien stavebných a montážnych prác.
(3)
Neoprávnene získané prostriedky sa určia ako
a)
rozdiel medzi nesprávnou cenou a cenou zodpovedajúcou cenovým predpisom v prípadoch podľa odseku 1 písm. a) a b); ak ide o obchodné ceny alebo veľkoobchodné ceny s daňou z obratu, prípadne o ceny s daňou z obratu rovnaké pre odberateľské organizácie aj občanov, určia sa z veľkoobchodných cien,
b)
suma nevykonaného dodatkového odvodu v prípadoch podľa odseku 1 písm. c),
c)
podiel zo sumy presahujúcej cenu podľa cenových predpisov zodpovedajúci účasti štátneho rozpočtu alebo rozpočtu národného výboru na financovaní príslušnej investície v prípadoch podľa odseku 1 písm. d),
d)
3 % z vyúčtovanej ceny výrobku v prípadoch podľa odseku 1 písm. e) až h), najviac však 1 mil. Kčs spolu za organizáciu v jednom kalendárnom roku,
e)
3 % z ceny príslušnej úlohy plánu rozvoja vedy a techniky alebo plánu štandardizácie v prípadoch podľa odseku 1 písm. ch).
(4)
Neoprávnene získané prostriedky podľa odseku 3 sa vyčíslia za obdobie troch rokov pred prvým dňom mesiaca, v ktorom boli zistené, a ďalej za čas po tomto dátume až do uloženia dodatkového odvodu; pritom sa neprihliada na dátum vykonania zmeny nesprávnej ceny. Za neoprávnene získané prostriedky sa nepovažujú prostriedky získané uplatnením dočasnej ceny, ak bola vyrovnaná podľa osobitných predpisov.9)
(5)
Neoprávnene získané prostriedky sa vyčíslia vyčerpávajúcim spôsobom a ak ho nemožno použiť, uplatní sa výberový spôsob;10) výberový spôsob určí kontrolný orgán oprávnený na vykonávanie cenovej kontroly podľa osobitných predpisov11) a v prípade vlastného zistenia organizácie, jej nadriadený orgán. Ak nemožno uplatniť uvedené spôsoby, postupuje sa podľa ustanovenia § 3 ods. 3.
(6)
Ak získa organizácia pri tom istom výrobku prostriedky podľa odseku 1 písm. a) alebo b) a súbežne podľa odseku 1 písm. e) až h), odvedie neoprávnene získané prostriedky podľa toho ustanovenia cenového predpisu, ktorého porušením získala vyššiu sumu.
§ 3
Dodatkový odvod neoprávnene získaných prostriedkov
(1)
Predmetom dodatkového odvodu sú neoprávnene získané prostriedky podľa § 2 po odpočítaní prostriedkov, ktoré
a)
boli vrátené alebo ktoré budú podľa osobitných predpisov12) vrátené bez meškania, najneskoršie však do dvoch mesiacov odo dňa kontrolného zistenia,
b)
pre porušenie aj iného právneho predpisu13) boli odvedené do príslušných rozpočtov,
c)
boli vydané alebo ktoré budú podľa osobitného predpisu14) vydané štátu ako neoprávnený majetkový prospech.
(2)
Pri dodávkach pre investičnú výstavbu podliehajú dodatkovému odvodu neoprávnene získané prostriedky na základe faktúry alebo splátkových listov. Od dodatkového odvodu sa odpočítajú sumy získané v trojročnom období, ktoré boli alebo budú odberateľovi vrátené odpočtom v bezprostredne nasledujúcej splátke alebo faktúre.
(3)
Ak nemožno úhrn neoprávnene získaných prostriedkov zistiť vyčerpávajúcim ani výberovým spôsobom, tvorí dodatkový odvod desaťnásobok neoprávnene získaných prostriedkov preukázaných pri kontrole. Od desaťnásobku sa neodpočítajú prostriedky vrátené podľa osobitných predpisov.12)
(4)
Ak získa organizácia neoprávnene prostriedky podľa § 2 ods. 1 podľa vlastného zistenia, odvedie dodatkový odvod do príslušného rozpočtu bez osobitného rozhodnutia.
(5)
Ak zistí orgán nadriadený organizácii alebo orgán oprávnený na vykonávanie cenovej kontroly, že organizácia získala neoprávnene prostriedky, dodatkový odvod sa zvyšuje o 50 % úhrnu neoprávnene získaných prostriedkov podľa § 2. Zvýšenie dodatkového odvodu sa neuplatňuje v prípadoch uvedených v odseku 3 a v § 2 ods. 1 písm. d) až ch).
(6)
Dodatkový odvod vrátane jeho zvýšenia ukladá kontrolný orgán, ktorý zistil porušenie cenových predpisov. Ak na to podľa osobitných predpisov nemá oprávnenie alebo oprávnenie má a dodatkový odvod neuloží, uloží ho Slovenský cenový úrad.
(7)
Dodatkový odvod vrátane jeho zvýšenia sa ukladá kontrolovanej organizácii.
(8)
Vykonaním dodatkového odvodu do príslušného rozpočtu nie sú dotknuté nároky na vrátenie neoprávneného majetkového prospechu.
(9)
Spôsob premietania neoprávnene získaných prostriedkov podľa § 2 ods. 1 písm. a) do plnenia ukazovateľov plánu, do vzťahov k príslušným rozpočtom a do rozpočtov stavieb určujú príslušné ústredné orgány tak, aby pôsobili rovnako, ako keby k porušeniu cenových predpisov nedošlo.
§ 4
Dodatkové odvody na odčerpanie prostriedkov na základe cenového znevýhodnenia alebo v dôsledku cenových opatrení
(1)
Príslušný cenový orgán15) môže namiesto cenového znevýhodnenia výrobkov technicky a morálne zastaraných a výrobkov nedosahujúcich určenú akosť alebo efektívnosť, vykonávaného podľa osobitného predpisu16) alebo rozhodnutia Slovenského cenového úradu, uložiť organizácii dodatkový odvod, a to najviac 30 % z ceny príslušného výrobku. Dodatkový odvod sa vypočíta z množstva výrobkov skutočne dodaných od dátumu cenového znevýhodnenia, najmenej však z množstva, ktoré má byť počas cenového znevýhodnenia dodané podľa plánu odbytu a ak nie je tento plán v potrebnom členení zostavovaný, z množstva podľa zmlúv o dodávkach.
(2)
Dodatkový odvod až 30 % zo základnej ceny finálneho výrobku môže Slovenský cenový úrad uložiť aj organizácii, ktorá k dodávanému finálnemu výrobku nezabezpečuje nevyhnutne potrebné množstvo náhradných dielcov. Dodatkový odvod sa vypočíta najviac z množstva finálnych výrobkov dodávaných v predchádzajúcom roku, prípadne v dvoch rokoch, keď boli dodávané, ak ide o výrobky, ktoré sa prestali vyrábať alebo dovážať.
(3)
Príslušný cenový orgán môže uložiť dodatkový odvod tých prostriedkov, ktoré organizácia získala ako dôsledok cenových opatrení, najmä v prípadoch zníženia cien nakupovaných surovín, materiálov a výrobkov alebo povolenej odchýlky od podstatných kvalitatívnych alebo dodacích podmienok dodávaného výrobku, na uplatnenie cien rozdielnych pre dodávateľa a odberateľa a v ďalších prípadoch, keď organizácia získa prostriedky bez vlastnej zásluhy.
(4)
Dodatkový odvod podľa odseku 1 sa neukladá za dovážané výrobky a za objem výrobkov dodaných na vývoz.
(5)
Spôsob riešenia dôsledkov uplatnenia dodatkových odvodov v ukazovateľoch štátnych a hospodárskych plánov, v štátnom rozpočte a v rozpočtoch národných výborov a v sústave hmotnej zainteresovanosti organizácií určujú príslušné ústredné orgány tak, aby pôsobili na organizáciu rovnako ako zníženie, prípadne zvýšenie cien.
§ 5
Úľavy z dodatkových odvodov
Slovenský cenový úrad môže so súhlasom Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky na zamedzenie tvrdosti a nezrovnalostí, prípadne ak to vyžaduje spoločenský záujem, povoliť organizáciám úľavy z dodatkových odvodov. Žiadosť musí obsahovať aj rozbor finančnej situácie organizácie.
§ 6
Účinnosť
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
Prof. JUDr. Colotka v. r.
1)
§ 9 ods. 1 písm. a) a b) zákona č. 161/1982 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu.
2)
§ 9 ods. 1 písm. a) zákona č. 161/1982 Zb.
3)
§ 9 ods. 1 písm. b) zákona č. 161/1982 Zb.
4)
§ 2 ods. 2 písm. a) zákona SNR č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie.
5)
§ 1 ods. 1 písm. a) zákona SNR č. 115/1970 Zb. o finančných správach.
6)
§ 54 ods. 3 až 7 vyhlášky č. 113/1985 Zb. o cenách.
§ 2 ods. 1 až 3 úpravy Federálneho cenového úradu, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. V-1/86 o cenách dojednávaných dohodou uverejnenej v Cenovom vestníku, čiastka 52/1985 (reg. v čiastke 32/1985 Zb.).
7)
§ 36 ods. 6 vyhlášky č. 113/1985 Zb.
8)
Napr. § 57 ods. 4 vyhlášky č. 113/1985 Zb.
9)
§ 7 ods. 1 vyhlášky č. 154/1975 Zb. o fakturovaní a platení dodávok neinvestičnej povahy.
§ 3 ods. 2 vyhlášky č. 113/1985 Zb.
10)
§ 3 ods. 3 úpravy Federálneho cenového úradu, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. V-2/86 o cenovej kontrole, registrovanej v čiastke 32/1985 Zb.
11)
Zákon č. 103/1971 Zb. o ľudovej kontrole.
Zákon č. 122/1962 Zb. o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii v znení zákona č. 31/1968 Zb.
Zákon SNR č. 121/1971 Zb. o ľudovej kontrole v Slovenskej socialistickej republike.
§ 31 ods. 2 zákona č. 145/1970 Zb. o národohospodárskom plánovaní.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien v znení zákona č. 47/1983 Zb.
Vyhláška č. 113/1985 Zb.
12)
§ 123 Hospodárskeho zákonníka.
§ 451 Občianskeho zákonníka.
13)
Napr. § 24 ods. 2 Hospodárskeho zákonníka.
14)
§ 456 Občianskeho zákonníka.
15)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 47/1983 Zb.
16)
§ 21 ods. 4 a 5 vyhlášky č. 113/1985 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 122/1985 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 122/1985 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986
Vyhlášeno 13. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 33/1985
* § 1 - Základným cieľom štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986 (ďalej len „štátny plán“) je zabezpečiť plynulý rozvoj národného hospodárstva, predovšetkým výraznejším zvyšovaním efektívnosti a kvality všetkej
* § 2 - Hlavné úlohy štátneho plánu sú:
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
Aktuální znění od 1. 1. 1986
122
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. decembra 1985
o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základným cieľom štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986 (ďalej len „štátny plán“) je zabezpečiť plynulý rozvoj národného hospodárstva, predovšetkým výraznejším zvyšovaním efektívnosti a kvality všetkej práce, hospodárnejším vynakladaním materiálových i finančných prostriedkov a na tomto základe dosiahnuť ďalšie skvalitnenie úrovne uspokojovania hmotných a kultúrnych potrieb obyvateľstva a upevnenie jeho sociálnych istôt.
§ 2
Hlavné úlohy štátneho plánu sú:
a)
zvýšiť tvorbu spoločenského produktu o 2,2 %, národného dôchodku o 4,2 %, najmä rastom priemyselnej výroby o 2,9 %, stavebnej výroby o 4 %, poľnohospodárskej výroby o 3,1 % a zvyšovaním efektívnosti;
b)
orientovať výskumnú, vývojovú a technickú tvorivú činnosť na riešenie rozhodujúcich úloh rozvoja národného hospodárstva; dôsledne uskutočňovať realizáciu vyriešených úloh technického rozvoja na zvyšovanie kvality, technickej úrovne, prevádzkovej spoľahlivosti, na inováciu a zavádzanie nových žiadaných výrobkov;
c)
pokračovať v uskutočňovaní štrukturálnych zmien v priemysle, najmä rýchlejším rozvojom strojárskej výroby, hlavne elektrotechnického priemyslu a výroby založenej na domácej surovinovej základni;
d)
zabezpečovať dodávky a sortimentnú skladbu výrobkov pre trhové fondy v súlade s požiadavkami obyvateľstva, operatívne riešiť dodávky nedostatkových druhov tovarov pre vnútorný trh;
e)
presadzovať predstih rastu vývozu pred dovozom; pokračovať v uskutočňovaní úloh socialistickej ekonomickej integrácie s členskými štátmi Rady vzájomnej hospodárskej pomoci;
f)
uplatňovať maximálnu hospodárnosť v spotrebe surovín, materiálov, palív, energie a pohonných látok, zvyšovať ich zhodnocovanie vo výrobe a utvárať všestranné podmienky na znižovanie energetickej a materiálovej náročnosti výroby;
g)
zamerať investičné prostriedky prednostne na dokončovanie stavieb, uvádzanie kapacít do prevádzky, na modernizáciu a rekonštrukciu kapacít a na zabezpečovanie spoločenských priorít;
h)
zvýšiť zamestnanosť v socialistickom sektore národného hospodárstva zhruba o 28 tisíc osôb pri súčasnom raste odbornej a vzdelanostnej úrovne; pokračovať v presadzovaní zásady odmeňovania podľa výsledkov práce;
i)
rozširovať a skvalitňovať služby pre obyvateľstvo a zlepšovať životné prostredie a podmienky bývania.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 123/1985 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 123/1985 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986
Vyhlášeno 13. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 33/1985
* § 1 - (1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou85 035 800 000 Kčs
* § 2 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej sociali
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 123/1985 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 123/1985 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1986
123
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. decembra 1985
o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu
Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou| 85 035 800 000 Kčs
---|---
celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou | 85 035 800 000 Kčs
---|---
(príloha č. 1).
(2) V štátnom rozpočte republiky je
obsiahnutý súhrnný finančný vzťah rozpočtov národných výborov k štátnemu rozpočtu republiky (dotácie zo štátneho rozpočtu republiky) vo výške| 10 411 900 000 Kčs
---|---
a účelové subvencie poskytované zo
štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške | 10 943 000 000 Kčs
---|---
(príloha č. 2).
§ 2
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, organizačné a cenové zmeny, úpravy ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a upraviť súhrnný finančný vzťah a účelové subvencie národným výborom, ak sa zmenia predpoklady, za ktorých boli tieto vzťahy k štátnemu rozpočtu republiky určené.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 123/1985 Zb.
Celkový prehľad štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986
Príjmy| v tis. Kčs
---|---
Príjmy zo socialistického hospodárstva
z toho:| | 18 325 484
| z hospodárstva| 15 853 044|
| z vedy a techniky| 98 983|
| z peňažných a technických služieb| 1 628 797|
| zo spoločenských služieb a činností| 705 760|
| z obrany a bezpečnosti| 38 900|
Dane od obyvateľstva a poplatky| | 10 060 000
Ostatné príjmy| | 567 716
Dotácie a subvencie zo štátneho rozpočtu federácie| | 56 082 600
Spolu| 85 035 800
Výdavky| v tis. Kčs
---|---
Hospodárstvo| 25 157 900
Veda a technika| 1 889 446
Peňažné a technické služby| 1 686 259
Spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 32 161 932
Obrana a bezpečnosť| 1 759 880
Správa| 1 025 483
Súhrnný finančný vzťah a účelové subvencie národným výborom| 21 354 900
Spolu| 85 035 800
Príloha č. 2 zákona SNR č. 123/1985 Zb.
Súhrnný finančný vzťah (dotácie) a účelové subvencie národným výborom zo štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986
Kraj| Dotácie| Účelové
subvencie
---|---|---
v tis. Kčs
Národný výbor hlavného mesta Slovenskej
socialistickej republiky Bratislavy| 1 451 200| 2 641 600
Západoslovenský krajský národný výbor| 1 845 200| 2 621 400
Stredoslovenský krajský národný výbor| 3 376 700| 2 885 500
Východoslovenský krajský národný výbor| 3 738 800| 2 794 500
Spolu| 10 411 900| 10 943 000 |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 125/1985 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 125/1985 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1974 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o niektorých zmenách zákona č. 143/1961 Zb. o domovej dani
Vyhlášeno 13. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 33/1985
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1974 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o niektorých zmenách zákona č. 143/1961 Zb. o domovej dani sa mení takto:
* Čl. II - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1986
125
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. decembra 1985,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1974 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o niektorých zmenách zákona č. 143/1961 Zb. o domovej dani
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 134/1974 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o niektorých zmenách zákona č. 143/1961 Zb. o domovej dani sa mení takto:
§ 1 znie:
㤠1
(1)
Výnos poľnohospodárskej dane a príspevku na sociálne zabezpečeni1) od organizácií s výnimkou tých, ktoré sú riadené Federálnym ministerstvom národnej obrany a Federálnym ministerstvom vnútra, je príjmom rozpočtu okresného národného výboru, Národného výboru mesta Košíc (ďalej len „okresný národný výbor“) a Národného výboru hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy, v územnom obvode ktorého má organizácia sídlo.
(2)
Výnos poľnohospodárskej dane vyrubovanej občanom je príjmom rozpočtu miestneho alebo mestského, obvodného národného výboru (ďalej len „miestny národný výbor“).“.
Čl. II
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1986.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
1)
Zákon č. 103/1974 Zb. o poľnohospodárskej dani v znení neskorších predpisov (úplne znenie č. 74/1977 Zb.) a zákona č. 113/1979 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o poľnohospodárskej dani. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o požiarnej ochrane
Vyhlášeno 13. 12. 1985, datum účinnosti 1. 7. 1986, částka 33/1985
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* PRVÁ ČASŤ - POVINNOSTI ORGÁNOV, ORGANIZÁCIÍ A OBČANOV NA ÚSEKU POŽIARNEJ OCHRANY (§ 2 — § 22)
* DRUHÁ ČASŤ - ŠTÁTNA SPRÁVA NA ÚSEKU POŽIARNEJ OCHRANY (§ 23 — § 42)
* TRETIA ČASŤ - ZBOR POŽIARNEJ OCHRANY (§ 43 — § 64)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - JEDNOTKY POŽIARNEJ OCHRANY (§ 65 — § 73)
* PIATA ČASŤ - SPOLUPRÁCA S DOBROVOĽNÝMI SPOLOČENSKÝMI ORGANIZÁCIAMI (§ 74 — § 75)
* ŠIESTA ČASŤ - POSTIH ORGANIZÁCIÍ A OBČANOV (§ 76 — § 79)
* SIEDMA ČASŤ - NÁHRADA ŠKODY (§ 80 — § 84)
* ÔSMA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 85 — § 101)
* § 102 - (1) Zrušujú sa:
* § 103 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 7. 1986
126
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. decembra 1985
o požiarnej ochrane
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenie
(1)
Požiare spôsobujú straty na životoch, poškodenie zdravia i závažné škody na majetku. Preto je povinnosťou orgánov, organizácií a občanov požiarom predchádzať a v prípade ich vzniku prispieť na ich zdolanie.
(2)
Účelom zákona je ustanoviť povinnosti orgánov, organizácií a občanov, ako aj postavenie a pôsobnosť orgánov štátnej správy na úseku požiarnej ochrany a postavenie a povinnosti jednotiek požiarnej ochrany tak, aby boli vytvorené podmienky pre účinnú ochranu života a zdravia občanov a majetku pred požiarmi a poskytovanie pomoci pri živelných pohromách a iných mimoriadnych udalostiach.
PRVÁ ČASŤ
POVINNOSTI ORGÁNOV, ORGANIZÁCIÍ A OBČANOV NA ÚSEKU POŽIARNEJ OCHRANY
Prvý oddiel
Povinnosti orgánov a organizácií
§ 2
Všeobecné ustanovenia
(1)
Orgány a organizácie zabezpečujú plnenie povinností vyplývajúcich pre nich z tohto zákona a predpisov vydaných na jeho základe alebo z iných predpisov upravujúcich povinnosti na úseku požiarnej ochrany (ďalej len „predpisy o požiarnej ochrane“) ako neoddeliteľnú súčasť svojej riadiacej, hospodárskej alebo inej základnej činnosti a neodkladne odstraňujú zistené nedostatky.
(2)
Za plnenie úloh na úseku požiarnej ochrany v orgánoch a organizáciách zodpovedajú ich vedúci. Ak je na čele organizácie kolektívny orgán, organizačné predpisy určujú, kto zodpovedá za plnenie úloh na úseku požiarnej ochrany.
Povinnosti ústredných orgánov
§ 3
(1)
Ústredné orgány štátnej správy a iné ústredné orgány (ďalej len „ústredné orgány“) vo vzťahu k nimi riadeným orgánom a organizáciám
a)
upravujú po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“) organizáciu a vykonávanie požiarnej ochrany podľa podmienok nimi riadeného odvetvia,
b)
kontrolujú plnenie úloh na úseku požiarnej ochrany a dodržiavanie predpisov o požiarnej ochrane,
c)
zabezpečujú v pláne prostriedky na kádrové a materiálno-technické vybavenie požiarnej ochrany podľa osobitných predpisov,1)
d)
dbajú na to, aby súčasťou hodnotenia činnosti organizácií bolo aj hodnotenie účinnosti opatrení na úseku požiarnej ochrany.
(2)
Vo vzťahu k organizáciám riadeným alebo spravovaným národnými výbormi plnia povinnosti ústredných orgánov podľa odseku 1 krajské národné výbory; pri úprave organizácie a vykonávania požiarnej ochrany vychádzajú zo zásad, ktoré po dohode s ministerstvom vnútra určia ústredné orgány, do pôsobnosti ktorých patrí príslušné odvetvie. Krajské národné výbory si môžu vyžiadať súčinnosť týchto ústredných orgánov pri kontrole plnenia úloh na úseku požiarnej ochrany a dodržiavania predpisov o požiarnej ochrane.
§ 4
(1)
Ústredné orgány, do pôsobnosti ktorých patrí výroba, dovoz alebo predaj prostriedkov požiarnej ochrany, sú povinné zabezpečovať túto činnosť tak, aby boli uspokojené odôvodnené potreby požiarnej ochrany.
(2)
Ústredné orgány, do pôsobnosti ktorých patrí riadenie výkonu štátnej správy na úseku školstva, zabezpečujú, aby obsah výchovy a vzdelávania na všetkých druhoch a stupňoch škôl v primeranom rozsahu zahŕňal aj otázky požiarnej ochrany.
(3)
Pri plnení povinností uvedených v odsekoch 1 a 2 ústredné orgány spolupracujú s ministerstvom vnútra.
§ 5
Povinnosti nadriadených orgánov
Nadriadené orgány vo vzťahu k organizáciám, ktoré priamo riadia alebo spravujú
a)
zabezpečujú a kontrolujú plnenie povinností vyplývajúcich z predpisov o požiarnej ochrane a z opatrení uložených ústredným orgánom alebo orgánom vykonávajúcim štátny požiarny dozor,
b)
zabezpečujú v pláne prostriedky na kádrové a materiálno-technické vybavenie požiarnej ochrany podľa osobitných predpisov,1)
c)
zabezpečujú a kontrolujú pri výskume a vývoji nových výrobkov, materiálov a technológií požiadavky na požiarnu bezpečnosť,
d)
dbajú na to, aby súčasťou hodnotenia činnosti organizácií bolo aj hodnotenie účinnosti opatrení na úseku požiarnej ochrany.
§ 6
Povinnosti organizácií
(1)
Organizácie
a)
obstarávajú a inštalujú v potrebnom množstve a druhoch požiarnu signalizáciu, hasiace zariadenia, požiarnu techniku a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany so zreteľom na požiarne nebezpečenstvo v organizácii a udržiavajú ich v riadnom stave,
b)
vykonávajú určené opatrenia pri činnostiach alebo v čase zvýšeného nebezpečenstva vzniku požiaru a pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb,
c)
oznamujú bezodkladne okresnému národnému výboru a nadriadenému orgánu každý požiar, ktorý vznikol v organizácii,
d)
uplatňujú pri výskume a vývoji nových výrobkov, materiálov a technológií požiadavky na požiarnu bezpečnosť,
e)
vykonávajú pravidelnú kontrolu dodržiavania predpisov o požiarnej ochrane a plnenia príkazov, zákazov a pokynov týkajúcich sa požiarnej ochrany,
f)
plnia ostatné povinnosti vyplývajúce pre nich z predpisov o požiarnej ochrane a z opatrení uložených im nadriadeným orgánom alebo orgánom vykonávajúcim štátny požiarny dozor.
(2)
Všeobecne záväzný právny predpis ustanoví
a)
spôsob vybavenia organizácií požiarnou signalizáciou, hasiacimi zariadeniami a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany, ako aj ich montáž, údržbu, opravy a kontrolu,
b)
povinnosti organizácií pri činnostiach alebo v čase zvýšeného nebezpečenstva vzniku požiaru a pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb.
Technik požiarnej ochrany
§ 7
(1)
Ústredné orgány, nadriadené orgány a organizácie ustanovujú na plnenie svojich povinností na úseku požiarnej ochrany technika požiarnej ochrany. Ústredné orgány ho ustanovujú po vyjadrení ministerstva vnútra, nadriadené orgány po vyjadrení krajského národného výboru a organizácie po vyjadrení národného výboru, ktorý v nich vykonáva štátny požiarny dozor.
(2)
Všeobecne záväzný právny predpis ustanoví úlohy technikov požiarnej ochrany a ďalej, v ktorých organizáciách
a)
plnia povinnosti na úseku požiarnej ochrany dvaja alebo viacerí technici požiarnej ochrany,
b)
nemožno spájať funkciu technika požiarnej ochrany s inou funkciou,
c)
technik požiarnej ochrany je priamo podriadený vedúcemu organizácie
d)
výnimočne sa nevyžaduje ustanovenie technika požiarnej ochrany.
§ 8
Namiesto funkcie technika požiarnej ochrany môže ústredný orgán zriadiť s ohľadom na špecifické podmienky v ním riadenom odvetví inú funkciu alebo organizačný útvar na plnenie povinností na úseku požiarnej ochrany, a to po predchádzajúcom súhlase ministerstva vnútra.
§ 9
(1)
Ak technik požiarnej ochrany zistí nedostatky, ktoré môžu viesť bezprostredne k vzniku požiaru v organizácii, je oprávnený nariadiť vykonanie nevyhnutných opatrení smerujúcich na odstránenie toho nebezpečenstva. O nariadených opatreniach bezodkladne informuje príslušného vedúceho organizácie a orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor.
(2)
Rovnaké oprávnenia majú pracovníci zaradení vo funkciách zriadených podľa § 8.
§ 10
Špecialista požiarnej ochrany
(1)
Organizácie oprávnené na projektovú činnosť2) ustanovujú za účelom riešenia požiadaviek požiarnej ochrany v dokumentácii stavieb špecialistu požiarnej ochrany.
(2)
Špecialistu požiarnej ochrany ustanovujú tiež organizácie vykonávajúce výskum a vývoj, pokiaľ tieto organizácie posudzujú vo svojej činnosti aj otázky zabezpečenia požiarnej ochrany.
(3)
Organizácie poverené výkonom funkcie štátnej skúšobne ustanovujú špecialistu požiarnej ochrany, ak tak určí so zreteľom na charakter ich činnosti príslušný ústredný orgán po dohode s ministerstvom vnútra.
(4)
Ustanoveniami odsekov 1 až 3 nie sú dotknuté ustanovenia § 7 a § 8.
(5)
Úlohy špecialistov požiarnej ochrany ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 11
Odborná spôsobilosť
(1)
Funkciu technika požiarnej ochrany, špecialistu požiarnej ochrany alebo funkciu zriadenú podľa § 8 môžu vykonávať len pracovníci s požadovanou odbornou spôsobilosťou.
(2)
Obsah odbornej spôsobilosti, spôsob a podmienky jej overovania a osvedčovania, ako aj vydávanie a odnímanie osvedčení o odbornej spôsobilosti ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 12
Iní pracovníci poverení plnením úloh na úseku požiarnej ochrany
(1)
Vykonávaním kontroly dodržiavania predpisov o požiarnej ochrane a na ich základe vydaných príkazov, zákazov a pokynov na určených pracoviskách môže poveriť vedúci organizácie podľa potreby, popri technikovi požiarnej ochrany aj iných spôsobilých pracovníkov.
(2)
Povinnosti iných pracovníkov poverených plnením úloh na úseku požiarnej ochrany ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 13
Požiarne hliadky
(1)
Organizácie zriaďujú požiarne hliadky
a)
v čase zvýšeného nebezpečenstva vzniku požiaru,
b)
na pracoviskách so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom,
c)
v prípadoch určených miestnym národným výborom alebo národným výborom vyššieho stupňa, najmä pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb.
(2)
Organizácia zriaďuje požiarnu hliadku tiež vtedy, ak nie je v organizácii zriadená jednotka požiarnej ochrany.
(3)
Úlohy požiarnych hliadok ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 14
Požiarnotechnická komisia
(1)
Požiarnotechnická komisia je poradným orgánom vedúceho organizácie na posudzovanie a zabezpečovanie úloh na úseku požiarnej ochrany.
(2)
Všeobecne záväzný právny predpis ustanoví, v ktorých organizáciách sa zriaďuje požiarnotechnická komisia, jej zloženie a úlohy.
§ 15
Dokumentácia požiarnej ochrany
(1)
Ústredné orgány, nadriadené orgány a organizácie sú povinné vypracúvať a udržiavať v súlade so skutočným stavom predpísanú dokumentáciu požiarnej ochrany.
(2)
Druhy dokumentácie požiarnej ochrany, jej obsah a vedenie tejto dokumentácie ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 16
Školenie a odborná príprava pracovníkov o požiarnej ochrane
(1)
Organizácie sú povinné vykonávať pravidelné školenie pracovníkov o požiarnej ochrane a odbornú prípravu pracovníkov zaradených do požiarnych hliadok a jednotiek požiarnej ochrany, ak túto prípravu nevykonávajú iné orgány.
(2)
Ústredné orgány a nadriadené orgány zabezpečujú školenie určených pracovníkov a odbornú prípravu technikov požiarnej ochrany, špecialistov požiarnej ochrany a pracovníkov zaradených vo funkciách zriadených podľa § 8.
(3)
Okruh pracovníkov, ktorí sa zúčastňujú školenia o požiarnej ochrane, druhy, obsah a rozsah tohto školenia, ako aj druhy, obsah a rozsah odbornej prípravy pracovníkov zaradených do požiarnych hliadok a jednotiek požiarnej ochrany, technikov požiarnej ochrany, špecialistov požiarnej ochrany a pracovníkov zaradených vo funkciách zriadených podľa § 8 ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
Druhý oddiel
Povinnosti občanov
§ 17
(1)
Občania sú povinní
a)
počínať si tak, aby nedochádzalo k vzniku požiarov, najmä pri používaní tepelných, elektrických, plynových a iných spotrebičov, pri skladovaní a používaní horľavých alebo požiarno nebezpečných látok a pri manipulácii s otvoreným ohňom,
b)
umožniť pravidelné čistenie komínov v rodinných domčekoch a v iných objektoch v ich vlastníctve alebo užívaní,
c)
plniť príkazy a dodržiavať zákazy týkajúce sa požiarnej ochrany na označených miestach,
d)
obstarať a udržiavať v použiteľnom stave hasiace zariadenia a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany v rozsahu určenom predpismi o požiarnej ochrane,
e)
utvárať v rodinných domčekoch a v iných objektoch v ich vlastníctve alebo užívaní podmienky pre rýchle zdolanie požiaru a pre záchranné práce,
f)
umožniť kontrolným skupinám (§ 40) vykonať preventívnu požiarnu kontrolu na overenie dodržiavania predpisov o požiarnej ochrane v rodinných domčekoch a v iných objektoch v ich vlastníctve alebo užívaní a odstrániť zistené nedostatky v lehote určenej týmito orgánmi.
(2)
Ten, kto je povinný vykonávať dohľad nad osobami, ktoré nemôžu posúdiť následky svojho konania, je povinný dbať, aby tieto osoby svojím konaním nespôsobili požiar.
(3)
Občan nesmie
a)
vykonávať práce, ktoré môžu viesť k vzniku požiaru, ak nemá odbornú spôsobilosť, ktorú požadujú pre vykonávanie takýchto prác osobitné predpisy,
b)
poškodzovať alebo zneužívať hasiace prístroje alebo iné vecné prostriedky požiarnej ochrany.
(4)
Všeobecne záväzný právny predpis ustanoví podrobnosti o povinnostiach občanov pri predchádzaní požiarom a pri ich zdolávaní.
Tretí oddiel
Pomoc pri zdolávaní požiarov
§ 18
Osobná pomoc
Každý je povinný v súvislosti so zdolávaním požiaru
a)
vykonať nevyhnutné opatrenia pre záchranu ohrozených osôb,
b)
uhasiť požiar, ak je to možné, alebo vykonať nevyhnutné opatrenia na zamedzenie jeho šírenia,
c)
ohlásiť bezodkladne na určenom mieste zistený požiar alebo zabezpečiť jeho ohlásenie,
d)
poskytnúť osobnú pomoc jednotke požiarnej ochrany na výzvu veliteľa zásahu, veliteľa jednotky požiarnej ochrany alebo národného výboru.
§ 19
Vecná pomoc
Každý je povinný na výzvu veliteľa zásahu, veliteľa jednotky požiarnej ochrany alebo národného výboru poskytnúť dopravné prostriedky, zdroje vody, spojovacie zariadenia a iné veci potrebné na zdolanie požiaru.
§ 20
Vyňatie z povinnosti poskytnúť osobnú a vecnú pomoc
(1)
Povinnosť poskytnúť pomoc uvedenú v § 18 a § 19 sa nevzťahuje na
a)
útvary a vojakov Československej ľudovej armády, vojsk ministerstva vnútra, útvary a príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti a Zboru nápravnej výchovy, ak by poskytnutím pomoci bolo vážne ohrozené plnenie bojovej úlohy alebo výkon služby,
b)
organizácie a pracovníkov verejnej hromadnej dopravy, energetiky a spojov, ak by poskytnutie pomoci mohlo mať za následok závažnú poruchu prevádzky v týchto organizáciách alebo iný závažný následok,
c)
organizácie a pracovníkov zdravotníctva, ak by poskytnutím pomoci bolo vážne ohrozené plnenie úloh podľa osobitných predpisov.3)
(2)
Občan nie je povinný poskytnúť pomoc uvedenú v § 18 a § 19, ak mu v tom bráni dôležitá okolnosť alebo ak by tým vystavil vážnemu ohrozeniu seba alebo blízke osoby.4)
§ 21
Náhrada výdavkov
(1)
Ak sú s poskytovaním vecnej pomoci spojené výdavky, patrí tomu, kto ich poskytol, náhrada výdavkov. Právo na náhradu výdavkov môže oprávnený uplatniť do troch mesiacov odo dňa, keď ich zistil, najneskôr do dvoch rokov od ich vzniku; inak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdavkov sa uplatňuje na okresnom národnom výbore, v územnom obvode ktorého požiar vznikol. Tento národný výbor o náhrade výdavkov rozhoduje a náhradu poskytuje.
(2)
Ak poskytla organizácia vecnú pomoc pri zdolávaní požiaru inej organizácii, o náhrade výdavkov s tým spojených platia osobitné predpisy.5)
(3)
Ustanoveniami odsekov 1 a 2 nie je dotknuté právo na náhradu škody.
§ 22
Vstup na nehnuteľnosti
(1)
Vlastník (správca, užívateľ) nehnuteľnosti je povinný umožniť vstup na nehnuteľnosť na vykonanie opatrení nevyhnutných na zdolanie požiaru alebo na zamedzenie jeho šírenia, prípadne na vykonanie iných záchranných prác, najmä vypratať alebo strpieť vypratanie pozemku, odstrániť alebo strpieť odstránenie stavieb, ich častí alebo porastov. O potrebe a rozsahu týchto opatrení rozhoduje veliteľ zásahu.
(2)
Ak je to nevyhnutné na účely cvičenia jednotky požiarnej ochrany, vlastník (správca, užívateľ) nehnuteľnosti je povinný umožniť vstup na nehnuteľnosť; o tomto vstupe musí byť vopred upovedomený národným výborom, ktorý organizuje cvičenie jednotky požiarnej ochrany. Pritom sa musí dbať, aby cvičením jednotky požiarnej ochrany bolo čo najmenej rušené užívanie nehnuteľnosti a aby nevznikli škody, ktorým možno zabrániť.
(3)
Ak nesúhlasí vlastník (správca, užívateľ) nehnuteľnosti so vstupom na nehnuteľnosť podľa odseku 2, rozhodne národný výbor, ktorý cvičenie jednotky požiarnej ochrany organizuje, o tom, či vstup na nehnuteľnosť je pre cvičenie tejto jednotky nevyhnutný. Vstupovať do rodinných domčekov a iných objektov vo vlastníctve alebo užívaní občanov pri cvičení jednotky požiarnej ochrany možno len so súhlasom ich vlastníka alebo užívateľa.
(4)
O vstupe do zariadení určených na obranu vlasti a do objektov Zboru nápravnej výchovy platia osobitné predpisy.6)
DRUHÁ ČASŤ
ŠTÁTNA SPRÁVA NA ÚSEKU POŽIARNEJ OCHRANY
Prvý oddiel
Orgány štátnej správy a ich pôsobnosť
§ 23
Orgánmi štátnej správy na úseku požiarnej ochrany sú ministerstvo vnútra a národné výbory.
Ministerstvo vnútra
§ 24
(1)
Ministerstvo vnútra ako ústredný orgán štátnej správy na úseku požiarnej ochrany
a)
riadi výkon štátnej správy na úseku požiarnej ochrany,
b)
vypracúva koncepciu organizácie a rozvoja požiarnej ochrany,
c)
vykonáva štátny požiarny dozor a hlavný štátny požiarny dozor,
d)
ústredne plánuje podľa osobitných predpisov bilančné a finančné krytie na vybranú požiarnu techniku a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany určené pre národné výbory; pre organizácie túto techniku bilančne zabezpečuje,
e)
riadi odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany,
f)
usmerňuje po odbornej stránke výkon služby v jednotkách požiarnej ochrany,
g)
zabezpečuje a vykonáva výskum a vývoj na úseku požiarnej ochrany,
h)
určuje postup zisťovania príčin vzniku požiarov a v závažných prípadoch sa na zisťovaní týchto príčin zúčastňuje; vypracúva rozbory príčin vzniku požiarov,
i)
určuje zameranie preventívnovýchovnej, propagačnej a edičnej činnosti a podieľa sa na jej zabezpečovaní,
j)
riadi a organizuje požiarnu službu civilnej obrany.
(2)
Ministerstvo vnútra je oprávnené určovať technické podmienky požiarnej ochrany stavieb.
§ 25
(1)
Ministerstvo vnútra je orgánom štátnej správy vo veciach stredných škôl požiarnej ochrany.7) V rámci tejto pôsobnosti zriaďuje a zrušuje stredné školy požiarnej ochrany, vykonáva v nich inšpekciu výchovy a vzdelávania a hospodársky ich zabezpečuje.
(2)
Žiakom stredných škôl požiarnej ochrany sa poskytuje finančné a hmotné zabezpečenie, ktorým sa sledujú výchovné ciele v súlade s potrebami štátnej správy a národného hospodárstva. Finančné zabezpečenie sa poskytuje formou odmien a štipendií. Hmotné zabezpečenie zahŕňa najmä stravovanie a ubytovanie.
(3)
Podrobnosti o finančnom a hmotnom zabezpečení žiakov stredných škôl požiarnej ochrany ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
Národné výbory
§ 26
(1)
Národné výbory na úseku požiarnej ochrany zameriavajú svoju činnosť na účinné predchádzanie požiarom a na ich zdolávanie. Za týmto účelom
a)
zabezpečujú po materiálnej a finančnej stránke potreby požiarnej ochrany,
b)
spolupracujú s ostatnými štátnymi orgánmi a dobrovoľnými spoločenskými organizáciami pri zabezpečovaní úloh na úseku požiarnej ochrany,
c)
vytvárajú predpoklady pre aktívnu účasť občanov na plnení úloh podľa predpisov o požiarnej ochrane,
d)
pravidelne prerokúvajú stav na úseku požiarnej ochrany a prijímajú potrebné opatrenia,
e)
zabezpečujú výstavbu a údržbu objektov a zariadení požiarnej ochrany pre potreby svojho územného obvodu.
(2)
Národné výbory pri plnení úloh na úseku požiarnej ochrany si poskytujú vzájomnú pomoc, najmä pri zdolávaní požiarov.
§ 27
Krajský národný výbor
a)
vykonáva štátny požiarny dozor,
b)
zabezpečuje a v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra vykonáva odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany,
c)
riadi po odbornej stránke výkon služby v útvaroch Zboru požiarnej ochrany národných výborov v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra,
d)
zisťuje v závažných prípadoch príčiny vzniku požiarov a vypracúva rozbory príčin ich vzniku,
e)
organizuje preventívnovýchovnú a propagačnú činnosť,
f)
koordinuje zabezpečovanie požiarnej ochrany s ostatnými orgánmi vo svojom územnom obvode,
g)
vypracúva určenú dokumentáciu požiarnej ochrany,
h)
organizuje a zabezpečuje požiarnu službu civilnej obrany.
§ 28
Okresný národný výbor
a)
vykonáva štátny požiarny dozor,
b)
riadi po odbornej stránke výkon služby v jednotkách požiarnej ochrany, ak toto riadenie nie je zverené ministerstvu vnútra alebo krajskému národnému výboru,
c)
zabezpečuje požiarnu techniku a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany pre miestne národné výbory,
d)
riadi, organizuje a v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra vykonáva odbornú prípravu najmä veliteľov závodných požiarnych útvarov, veliteľov a strojníkov dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany a preventivárov požiarnej ochrany národných výborov,
e)
zisťuje príčiny vzniku požiarov a vypracúva rozbory príčin ich vzniku,
f)
vypracúva určenú dokumentáciu požiarnej ochrany,
g)
organizuje a vykonáva preventívnovýchovnú a propagačnú činnosť,
h)
koordinuje zabezpečovanie požiarnej ochrany s ostatnými orgánmi vo svojom územnom obvode,
i)
organizuje požiarnu službu civilnej obrany a vykonáva jej prípravu.
§ 29
Miestny národný výbor
a)
vykonáva preventívne požiarne kontroly,
b)
zabezpečuje odbornú prípravu svojich jednotiek požiarnej ochrany a požiarnych hliadok,
c)
vypracúva určenú dokumentáciu požiarnej ochrany,
d)
zriaďuje ohlasovne požiarov,
e)
vykonáva preventívnovýchovnú činnosť,
f)
pomáha plniť úlohy na úseku požiarnej služby civilnej obrany.
§ 30
Všeobecne záväzný právny predpis ustanoví
a)
postup zisťovania príčin vzniku požiarov,
b)
postup vypracúvania rozborov požiarov,
c)
druhy dokumentácie požiarnej ochrany národných výborov, jej obsah a vedenie.
Druhý oddiel
Štátny požiarny dozor
§ 31
Vykonávanie štátneho požiarneho dozoru
(1)
Štátny požiarny dozor sa vykonáva
a)
kontrolou dodržiavania povinností orgánov a organizácií ustanovených predpismi o požiarnej ochrane,
b)
posudzovaním typizačných prác z hľadiska požiarnej bezpečnosti stavieb,
c)
posudzovaním dokumentácie stavieb vrátane technológií z hľadiska ich požiarnej bezpečnosti,
d)
posudzovaním výrobkov z hľadiska ich požiarnej bezpečnosti,
e)
kontrolou pripravenosti a akcieschopnosti jednotiek požiarnej ochrany a materiálno-technického vybavenia požiarnej ochrany v organizáciách,
f)
ukladaním opatrení na odstránenie zistených nedostatkov a kontrolou plnenia týchto opatrení.
(2)
Podrobnosti o vykonávaní štátneho požiarneho dozoru ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
Orgány vykonávajúce štátny požiarny dozor
§ 32
(1)
Ministerstvo vnútra vykonáva štátny požiarny dozor
a)
na ústredných orgánoch a krajských národných výboroch z hľadiska plnenia ich povinností ustanovených v § 3 a § 5,
b)
posudzovaním
1.
typizačných úloh, typových podkladov a typizačných smerníc podľa osobitných predpisov,8)
2.
dokumentácie stavieb9) vrátane technológií v prípadoch ustanovených vo všeobecne záväznom právnom predpise,
3.
výrobkov, ktoré neboli určené na schvaľovanie štátnym skúšobniam, ak si posúdenie takýchto výrobkov vyhradí.
(2)
Ak si ministerstvo vnútra vyhradí podľa odseku 1 písm. b) bod 3 na posúdenie výrobok, je organizácia, ktorá takýto výrobok vyrába alebo dováža, povinná na svoj náklad bezplatne predložiť ministerstvu vnútra vzorku výrobku v nevyhnutne potrebnom množstve a s požadovanou dokumentáciou. Ministerstvo vnútra vzorky vracia organizácii v stave, v akom sú po skúškach. Ak je to technicky možné a hospodársky účelné, ministerstvo vnútra s organizáciou dohodne, že si vzorku ponechá ako doklad.
(3)
Ak ministerstvo vnútra zistí, že výrobok má závažné nedostatky z hľadiska požiarnej bezpečnosti, môže zakázať jeho výrobu, uvedenie do obehu alebo dovoz alebo uložiť vykonanie iných opatrení.
(4)
Posudok vydaný Ministerstvom vnútra Českej socialistickej republiky v rámci jeho pôsobnosti vo veciach uvedených v odseku 1 písm. b) bod 3 platí aj v Slovenskej socialistickej republike.
§ 33
Ministerstvo vnútra vo vzťahu ku krajským národným výborom a okresným národným výborom vykonáva hlavný štátny požiarny dozor. Pri vykonávaní tohto dozoru zisťuje, ako krajské národné výbory a okresné národné výbory plnia úlohy štátneho požiarneho dozoru; pritom je oprávnené vykonať kontrolu v ktoromkoľvek orgáne a organizácii.
§ 34
(1)
Krajský národný výbor vykonáva štátny požiarny dozor
a)
na orgánoch nadriadených organizáciám z hľadiska plnenia ich povinností ustanovených v § 5, ak tento dozor neprislúcha ministerstvu vnútra,
b)
posudzovaním dokumentácie stavieb vrátane technológií, v prípadoch ustanovených vo všeobecne záväznom právnom predpise,
c)
v organizáciách určených ministerstvom vnútra v rozsahu § 31 písm. a), c), e), f), ak tento dozor neprislúcha ministerstvu vnútra.
(2)
Krajský národný výbor dozerá, ako okresné národné výbory plnia úlohy pri vykonávaní štátneho požiarneho dozoru; pritom je oprávnený vykonať kontrolu v ktorejkoľvek organizácii vo svojom územnom obvode.
§ 35
Okresný národný výbor vykonáva štátny požiarny dozor v rozsahu § 31 písm. a), c), e), f), ak tento dozor neprislúcha ministerstvu vnútra alebo krajskému národnému výboru.
Vylúčenie veci z používania a zastavenie prevádzky
§ 36
(1)
Ak vec alebo prevádzka vyvolávajú bezprostredné nebezpečenstvo vzniku požiaru a na odstránenie tohto nebezpečenstva nestačia iné opatrenia, orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor rozhodne o
a)
vylúčení veci z používania,
b)
zastavení prevádzky v objektoch, ktoré toto nebezpečenstvo vyvolávajú.
(2)
O zastavení prevádzky sa môže rozhodnúť aj vtedy, ak by bola znemožnená záchrana osôb alebo majetku v prípade vzniku požiaru.
(3)
Ak to vyžaduje naliehavosť situácie, možno rozhodnutie podľa odsekov 1 a 2 oznámiť ústne a uviesť ho do zápisnice; písomné vyhotovenie tohto rozhodnutia je potrebné doručiť bezodkladne.
(4)
Proti rozhodnutiu o opatreniach uvedených v odsekoch 1 a 2 možno podať odvolanie do troch dní odo dňa doručenia písomného vyhotovenia tohto rozhodnutia. Odvolanie nemá odkladný účinok. Odvolací orgán o ňom rozhodne bezodkladne.
§ 37
Zastavenie prevádzky sa musí vopred prerokovať s vedúcim organizácie. Ak dôjde vylúčením veci z používania alebo zastavením prevádzky v jednotlivých objektoch k podstatnému obmedzeniu alebo zastaveniu prevádzky v celom závode alebo v celej organizácii, orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor o tom bezodkladne upovedomí orgán nadriadený organizácii.
§ 38
Používať vec, ktorá bola vylúčená z používania [§ 36 ods. 1 písm. a)], alebo obnoviť zastavenú prevádzku [§ 36 ods. 1 písm. b)] možno až po odstránení nedostatkov vyvolávajúcich bezprostredné nebezpečenstvo vzniku požiaru a len s písomným súhlasom orgánu, ktorý vylúčil vec z používania alebo rozhodol o zastavení prevádzky.
Tretí oddiel
Preventívne požiarne kontroly
§ 39
(1)
Účelom preventívnych požiarnych kontrol je previerka dodržiavania povinností ustanovených predpismi o požiarnej ochrane
a)
v objektoch organizácií, ktoré urči okresný národný výbor,
b)
v rodinných domčekoch a iných objektoch vo vlastníctve alebo užívaní občanov.
(2)
Okresný národný výbor určí na vykonávanie preventívnych požiarnych kontrol také objekty, v ktorých vzhľadom na ich veľkosť a význam, malé požiarne nebezpečenstvo a na malý rozsah chránených hodnôt nie je potrebné vykonávať štátny požiarny dozor.
§ 40
(1)
Miestny národný výbor vytvára na vykonávanie preventívnych požiarnych kontrol kontrolné skupiny. Do týchto skupín zaraďuje členov Zväzu požiarnej ochrany, prípadne aj iné osoby; pritom prihliada najmä na ich odborné predpoklady. Vedúceho kontrolnej skupiny ustanovuje po prerokovaní so Zväzom požiarnej ochrany.
(2)
Miestny národný výbor môže ustanoviť na organizovanie a vyhodnocovanie preventívnych požiarnych kontrol preventivára požiarnej ochrany národného výboru, spravidla z členov Zväzu požiarnej ochrany.
§ 41
(1)
Kontrolné skupiny pri vykonávaní preventívnych požiarnych kontrol upozorňujú občanov a príslušných pracovníkov organizácií na zistené nedostatky, požadujú ich bezodkladné odstránenie a na tieto účely poskytujú potrebné informácie a vysvetlenia; nedostatky, ktoré nemožno odstrániť bezodkladne, oznamujú miestnemu národnému výboru.
(2)
Miestny národný výbor
a)
ukladá opatrenia na odstránenie nedostatkov, ktoré môžu viesť k vzniku požiaru alebo sťaženiu záchrany osôb a majetku, a kontroluje plnenie týchto opatrení,
b)
rozhoduje o vylúčení veci z používania; ustanovenia § 36 a § 38 platia obdobne,
c)
navrhuje okresnému národnému výboru vydať rozhodnutie o zastavení prevádzky.
§ 42
Podrobnosti o vykonávaní preventívnych požiarnych kontrol ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
TRETIA ČASŤ
ZBOR POŽIARNEJ OCHRANY
Prvý oddiel
Postavenie a organizácia Zboru požiarnej ochrany
§ 43
(1)
Zriaďuje sa Zbor požiarnej ochrany. Jeho základným poslaním je chrániť pred požiarmi život a zdravie občanov a majetok.
(2)
Zbor požiarnej ochrany je budovaný podľa zásady nadriadenosti a podriadenosti. Minister vnútra Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „minister vnútra“) je predstaveným príslušníkov Zboru požiarnej ochrany.
(3)
V rámci Zboru požiarnej ochrany sa vytvárajú správy Zboru požiarnej ochrany a útvary Zboru požiarnej ochrany.
§ 44
(1)
Ministerstvo vnútra, krajské národné výbory a okresné národné výbory zriaďujú na plnenie svojich úloh na úseku požiarnej ochrany správy Zboru požiarnej ochrany.
(2)
Náčelníka správy Zboru požiarnej ochrany národného výboru ustanovuje do funkcie a odvoláva z nej plenárne zasadanie príslušného národného výboru na návrh náčelníka správy Zboru požiarnej ochrany vyššieho stupňa.
(3)
Zástupcu náčelníka správy Zboru požiarnej ochrany národného výboru a veliteľa útvaru Zboru požiarnej ochrany ustanovuje do funkcie a odvoláva z nej rada príslušného národného výboru na návrh náčelníka správy Zboru požiarnej ochrany po prerokovaní s náčelníkom správy Zboru požiarnej ochrany vyššieho stupňa.
§ 45
(1)
Správa Zboru požiarnej ochrany národného výboru je osobitným orgánom národného výboru.10) Je riadená radou národného výboru a správou Zboru požiarnej ochrany vyššieho stupňa. Za svoju činnosť zodpovedá rade národného výboru.
(2)
Správa Zboru požiarnej ochrany národného výboru
a)
vykonáva štátnu správu na úseku požiarnej ochrany s výnimkou vecí patriacich do právomoci plenárneho zasadania národného výboru, jeho rady, komisií a správnych komisií,
b)
riadi útvar Zboru požiarnej ochrany,
c)
spracúva odborné podklady na rokovanie národného výboru, jeho rady, komisií a správnych komisií a zabezpečuje plnenie uznesení národného výboru a jeho orgánov,
d)
informuje poslancov o svojej činnosti.
(3)
Príslušníci správy Zboru požiarnej ochrany národného výboru sa zúčastňujú schôdzí a besied poslancov s voličmi.
§ 46
(1)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky určí celkové početné stavy Zboru požiarnej ochrany.
(2)
Minister vnútra po prerokovaní s krajskými národnými výbormi určí organizáciu a početné stavy správ Zboru požiarnej ochrany národných výborov a útvarov Zboru požiarnej ochrany.
Druhý oddiel
Pracovnoprávne vzťahy príslušníkov Zboru požiarnej ochrany
§ 47
Podmienky prijatia
(1)
Príslušníkom Zboru požiarnej ochrany (ďalej len „príslušník“) môže byť len československý štátny občan, ktorý je bezúhonný, morálne a zdravotne spôsobilý na predpokladaný druh práce v Zbore požiarnej ochrany, dosiahol požadované vzdelanie a dovŕšil vek 18 rokov.
(2)
Podmienku dovŕšenia veku podľa odseku 1 nemusia spĺňať absolventi stredných škôl požiarnej ochrany. Tým nie sú dotknuté ustanovenia všeobecných predpisov o pracovných podmienkach mladistvých.
(3)
Podrobnosti o podmienkach prijatia a výnimky z podmienky vzdelania ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 48
Sľub
(1)
Po vzniku pracovného pomeru, najskôr však po dovŕšení 18 rokov veku, skladá príslušník tento sľub:
„Sľubujem na svoju česť a svedomie, že budem verný Československej socialistickej republike a jej socialistickému spoločenskému zriadeniu, budem chrániť životy a zdravie občanov a majetok pred požiarmi.
Svoje povinnosti budem vykonávať svedomite, dôsledne budem plniť rozkazy a pokyny náčelníkov a veliteľov Zboru požiarnej ochrany a pri svojom konaní budem mať stále na zreteli záujmy socialistickej spoločnosti.“
(2)
Zloženie sľubu sa nevyžaduje, ak príslušník zložil tento sľub v bezprostredne predchádzajúcom pracovnom pomere.
§ 49
Pracovný pomer a skúšobná doba
(1)
Príslušník je v pracovnom pomere
a)
k okresnému národnému výboru alebo
b)
ku krajskému národnému výboru alebo
c)
k ministerstvu vnútra alebo ním riadenej organizácii na úseku požiarnej ochrany.
(2)
S príslušníkom sa môže pri prijatí do pracovného pomeru dohodnúť skúšobná doba až na 6 mesiacov.
§ 50
Prevedenie na inú prácu a preloženie
(1)
Príslušníka možno previesť aj bez jeho súhlasu na inú prácu (funkciu) až na 90 pracovných dní v kalendárnom roku, ak to vyžaduje dôležitá potreba služby.
(2)
Príslušníka možno preložiť aj bez jeho súhlasu do iného miesta výkonu služby v rámci organizácie aj na čas dlhší ako 90 dní, najviac však na jeden rok, ak to vyžaduje dôležitá potreba služby. Opätovne možno príslušníka preložiť najskôr po uplynutí jedného roka od doby, keď sa skončilo jeho predchádzajúce preloženie, ak sa s organizáciou nedohodne inak.
§ 51
Pracovná cesta pri plnení mimoriadnych úloh Zboru požiarnej ochrany
(1)
Správa Zboru požiarnej ochrany je povinná na požiadanie správy Zboru požiarnej ochrany vyššieho stupňa vyslať potrebný počet príslušníkov na pracovnú cestu na plnenie mimoriadnych úloh Zboru požiarnej ochrany. Všeobecne záväzný právny predpis ustanoví, čo sa rozumie mimoriadnymi úlohami Zboru požiarnej ochrany.
(2)
Na plnenie mimoriadnych úloh Zboru požiarnej ochrany môže byť príslušník vyslaný na pracovnú cestu na čas nevyhnutne potrebný, najdlhšie celkove na 30 pracovných dní v kalendárnom roku. Pritom môže byť poverený aj inou prácou, než bolo dohodnuté v pracovnej zmluve.
(3)
Na pracovnej ceste pri plnení mimoriadnych úloh podľa odseku 1 podlieha príslušník rozkazom a pokynom náčelníka správy Zboru požiarnej ochrany alebo veliteľa útvaru Zboru požiarnej ochrany, v pôsobnosti ktorého sa mimoriadne úlohy plnia.
(4)
Náklady spojené s vyslaním príslušníka na pracovnú cestu pri plnení mimoriadnych úloh Zboru požiarnej ochrany uhradí ten národný výbor, ktorého správa Zboru požiarnej ochrany o vyslanie požiadala; to isté platí, ak o vyslanie požiadalo ministerstvo vnútra.
(5)
Ak národný výbor, ku ktorému je príslušník v pracovnom pomere, nahradil tomuto príslušníkovi škodu, ku ktorej došlo na pracovnej ceste pri plnení mimoriadnych úloh Zboru požiarnej ochrany, má nárok na náhradu voči národnému výboru, ktorého správa Zboru požiarnej ochrany o vyslanie požiadala; to isté platí, ak o vyslanie požiadalo ministerstvo vnútra.
§ 52
Okamžité zrušenie pracovného pomeru
S príslušníkom možno okamžite zrušiť pracovný pomer aj vtedy, ak odmietne zložiť predpísaný sľub alebo ak mu bola odňatá hodnosť.
§ 53
Povinnosti príslušníkov
(1)
Príslušník je povinný okrem ostatných povinností vyplývajúcich z jeho pracovného pomeru
a)
plniť dôsledne a presne úlohy vyplývajúce zo základného poslania Zboru požiarnej ochrany a z rozkazov a pokynov náčelníkov a veliteľov Zboru požiarnej ochrany; splnenie rozkazu smie odmietnuť, ak by jeho splnením spáchal trestný čintrestný čin alebo prečin,
b)
zvyšovať svoje politické a odborné znalosti a udržiavať si potrebnú fyzickú zdatnosť,
c)
dodržiavať zásady služobnej zdvorilosti.
(2)
Podrobnosti o výkone služby príslušníkov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 54
Odmeny a kárne opatrenia
(1)
Minister vnútra, náčelníci správ a velitelia útvarov Zboru požiarnej ochrany môžu príslušníkom udeľovať odmeny a ukladať kárne opatrenia. Rozsah ich právomoci udeľovať odmeny a ukladať kárne opatrenia ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
(2)
Odmenami sú:
a)
písomná pochvala,
b)
vecný dar,
c)
peňažná odmena,
d)
mimoriadne povýšenie alebo vymenovanie do prvej dôstojníckej hodnosti.
(3)
Ďalším kárnym opatrením je zníženie hodnosti o jeden stupeň na dobu jedného roka.
(4)
Náčelníkovi správy Zboru požiarnej ochrany národného výboru môže udeľovať odmeny, s výnimkou odmeny uvedenej v odseku 2 písm. d), a ukladať kárne opatrenia, s výnimkou kárneho opatrenia uvedeného v odseku 3, predseda tohto národného výboru, a to spravidla na návrh náčelníka správy Zboru požiarnej ochrany vyššieho stupňa.
Pracovný čas
§ 55
(1)
Pracovný čas príslušníkov môže byť rozvrhnutý nerovnomerne. Dĺžka pracovnej smeny pri nerovnomerne rozvrhnutom pracovnom čase môže byť najviac 24 hodín; pritom dĺžka pracovného času v tejto smene môže byť najviac 18 hodín.
(2)
Príslušníkovi sa poskytuje najneskôr po každých piatich hodinách nepretržitej práce pracovná prestávka na jedlo a oddych v trvaní najmenej 15 minút. Jednotlivé prestávky na jedlo a oddych sa započítavajú do pracovného času v rozsahu 15 minút, najviac však v rozsahu 45 minút za smenu.
(3)
Začiatok a koniec pracovného času príslušníkov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 56
(1)
Príslušníkom sa môže nariadiť pracovná pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska.
(2)
Príslušníkom s nerovnomerne rozvrhnutým pracovným časom sa nariaďuje v rámci pracovnej smeny pracovná pohotovosť na pracovisku.
(3)
U príslušníka, ktorý je v čase pracovnej pohotovosti na pracovisku povolaný na výkon práce nad rozsah určeného a rozvrhnutého týždenného pracovného času, ide o výkon práce nadčas.
(4)
Pracovná pohotovosť na pracovisku, pri ktorej príslušník nevykonáva prácu, sa v kalendárnom roku započítava do pracovného času v rozsahu najviac týždenného pracovného času vrátane pracovnej pohotovosti a posudzuje sa ako práca nadčas. To neplatí u príslušníkov s kratším pracovným časom.
(5)
Príslušníkovi sa za prácu nadčas podľa odseku 4 poskytuje náhradné voľno, ak jeho pracovná pohotovosť na pracovisku trvala v kalendárnom roku najmenej 180 hodín, počas ktorých nebol povolaný na výkon práce; toto náhradné voľno sa poskytuje v tom istom kalendárnom roku a len výnimočne ho možno poskytnúť tak, aby bolo vyčerpané najneskôr do 30. apríla nasledujúceho roka. Za nevyčerpané náhradné voľno nemožno poskytnúť mzdu ani náhradu mzdy; mzda sa však poskytne, ak náhradné voľno nebolo vyčerpané z dôvodov na strane organizácie.
(6)
Podrobnosti o poskytovaní náhradného voľna podľa odseku 5 a spôsob jeho čerpania ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 57
Starostlivosť o príslušníkov
(1)
Náčelník správy Zboru požiarnej ochrany je povinný zabezpečiť príslušníkom, ktorí vykonávajú službu za sťažených podmienok pri zásahu alebo v súvislosti s ním, v potrebnom rozsahu bezplatné stravovanie a vhodné ubytovanie; pri plnení tejto úlohy sú organizácie povinné poskytnúť pomoc.
(2)
Podrobnosti o poskytovaní bezplatného stravovania a ubytovania ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
Spoločné ustanovenia o pracovnoprávnych vzťahoch príslušníkov
§ 58
V pracovnoprávnych vzťahoch príslušníkov, ktorí sú v pracovnom pomere k okresnému národnému výboru alebo ku krajskému národnému výboru, plnia úlohy vedúceho organizácie náčelníci správ Zboru požiarnej ochrany týchto národných výborov; v pracovnoprávnych vzťahoch náčelníka správy Zboru požiarnej ochrany okresného národného výboru alebo krajského národného výboru plní úlohy vedúceho organizácie predseda tohto národného výboru.
§ 59
Ak sa v tomto zákone neustanovuje inak, vzťahujú sa na pracovnoprávne vzťahy príslušníkov Zákonník práce a všeobecne záväzné právne predpisy vydané na jeho základe.
Tretí oddiel
Hodnosti a rovnošata
§ 60
Hodnosti
(1)
Príslušníkom patria hodnosti s označením príslušnosti k Zboru požiarnej ochrany. Príslušnosť k Zboru požiarnej ochrany sa vyjadruje skratkou „PO“ pri hodnosti.
(2)
Ustanovujú sa tieto hodnosti:
a)
práporčícke: rotný PO, rotmajster PO, nadrotmajster PO, podpráporčík PO, práporčík PO, nadpráporčík PO,
b)
dôstojnícke: podporučík PO, poručík PO, nadporučík PO, kapitán PO, major PO, podplukovník PO, plukovník PO.
§ 61
Vymenúvanie a povyšovanie do hodností
(1)
Po vzniku pracovného pomeru sa príslušník vymenúva do hodnosti rotného PO; ak má úplné stredné vzdelanie, do hodnosti rotmajstra PO a ak má vysokoškolské vzdelanie, do hodnosti podporučíka PO.
(2)
Do práporčíckej alebo dôstojníckej hodnosti vymenúva a povyšuje príslušníkov príslušný náčelník správy Zboru požiarnej ochrany alebo minister vnútra.
(3)
Príslušník má nárok na povýšenie, ak
a)
vykonáva počas určenej doby funkciu, pre ktorú je ustanovená vyššia hodnosť,
b)
dosahuje dobré výsledky v službe,
c)
uplynula mu určená doba výsluhy rokov v hodnosti a
d)
spĺňa podmienku požadovaného vzdelania alebo ak mu bola táto podmienka odpustená.
(4)
Povyšovanie do hodnosti plukovníka PO je výberové.
§ 62
Odňatie hodnosti
Minister vnútra môže odňať práporčícku alebo dôstojnícku hodnosť príslušníkovi, ktorý sa dopustil konania, ktoré je v príkrom rozpore s požiadavkami kladenými na príslušníka.
§ 63
Rovnošata
(1)
Príslušníkom patrí rovnošata.
(2)
Príslušníci, ktorým je pre výkon služby predpísaná rovnošata, sú povinní ju nosiť pri výkone služby.
§ 64
Podrobnosti o hodnostiach a rovnošate príslušníkov, výnimky z § 61 ods. 1, § 63 ods. 2 a konanie vo veciach hodnosti príslušníkov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
ŠTVRTÁ ČASŤ
JEDNOTKY POŽIARNEJ OCHRANY
§ 65
Druhy jednotiek požiarnej ochrany
(1)
Jednotkami požiarnej ochrany sú:
a)
útvar Zboru požiarnej ochrany, ktorý je zložený z príslušníkov,
b)
závodný požiarny útvar, ktorý je zložený z pracovníkov organizácie (ďalej len „pracovníci“),
c)
dobrovoľný verejný požiarny zbor a dobrovoľný závodný požiarny zbor, ktoré sú zložené z osôb, ktoré vykonávajú činnosť v týchto jednotkách požiarnej ochrany dobrovoľne popri svojom zamestnaní (ďalej len „členovia“) a sú spravidla členmi Zväzu požiarnej ochrany.
(2)
Zriaďovanie, vnútornú organizáciu a vybavenie jednotiek požiarnej ochrany požiarnou technikou a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany, ako aj ich používanie ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 66
Útvary Zboru požiarnej ochrany
(1)
Okresný národný výbor zriaďuje okresný útvar Zboru požiarnej ochrany.
(2)
Krajský národný výbor zriaďuje krajský útvar Zboru požiarnej ochrany.
(3)
Ministerstvo vnútra môže na plnenie osobitných úloh zriadiť útvar Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra.
(4)
Ministerstvo vnútra môže v odôvodnených prípadoch udeliť výnimku z povinnosti zriadiť útvar Zboru požiarnej ochrany podľa odseku 1 alebo 2. So súhlasom ministerstva vnútra môže výnimočne zriadiť útvar Zboru požiarnej ochrany aj iný ako okresný národný výbor alebo krajský národný výbor.
(5)
Na základe dohody medzi ministerstvom vnútra, ústredným orgánom a krajským národným výborom môže byť zriadený útvar Zboru požiarnej ochrany aj v organizácii. Zásady zriaďovania útvarov Zboru požiarnej ochrany v organizáciách ustanoví vláda Slovenskej socialistickej republiky.
§ 67
Závodný požiarny útvar
(1)
Závodný požiarny útvar zriaďuje organizácia, ktorú určí krajský národný výbor po dohode s orgánom nadriadeným organizácii. Pritom sa prihliada najmä na veľkosť organizácie, jej význam pre národné hospodárstvo, požiarne nebezpečenstvo vyplývajúce z technológie alebo z povahy skladovaných materiálov.
(2)
Organizácia môže zrušiť závodný požiarny útvar len so súhlasom krajského národného výboru.
(3)
Ak to odôvodňujú hospodárske alebo iné dôležité okolnosti, môže sa zriadiť závodný požiarny útvar pre dve alebo viac organizácií na základe zmluvy o združení; k zriadeniu takéhoto závodného požiarneho útvaru je potrebný súhlas krajského národného výboru, v územnom obvode ktorého má tento útvar pôsobiť.
Dobrovoľné jednotky požiarnej ochrany
§ 68
(1)
Miestny národný výbor zriaďuje a spravuje dobrovoľný verejný požiarny zbor. Veliteľa tohto zboru vymenúva a odvoláva po prerokovaní s okresným národným výborom, a to spravidla na návrh Zväzu požiarnej ochrany.
(2)
Organizácia, ktorú určí okresný národný výbor, zriaďuje dobrovoľný závodný požiarny zbor; so súhlasom okresného národného výboru vymenúva a odvoláva jeho veliteľa.
(3)
Na zvýšenie akcieschopnosti a skvalitnenie činnosti dobrovoľného verejného požiarneho zboru alebo dobrovoľného závodného požiarneho zboru môžu sa do neho zaradiť v nevyhnutnom počte aj osoby vykonávajúce túto službu ako svoje povolanie. O tomto opatrení rozhodne okresný národný výbor; v organizácii so súhlasom orgánu nadriadeného organizácii.
§ 69
(1)
V organizácii, v ktorej sa nezriaďuje jednotka požiarnej ochrany, plnia úlohy jednotky požiarnej ochrany požiarne hliadky.
(2)
Miestny národný výbor môže namiesto dobrovoľného verejného požiarneho zboru zriadiť požiarnu hliadku len so súhlasom okresného národného výboru.
§ 70
Základné úlohy jednotiek požiarnej ochrany
(1)
Jednotka požiarnej ochrany plní tieto základné úlohy:
a)
vykonáva požiarny zásah podľa príslušnej dokumentácie požiarnej ochrany alebo pri sústredení a nasadzovaní síl a prostriedkov,
b)
vykonáva záchranné práce pri živelných pohromách a iných mimoriadnych udalostiach.
(2)
Pri zdolávaní požiaru jednotky požiarnej ochrany spolupracujú s útvarmi Zboru národnej bezpečnosti a ďalšími orgánmi podľa osobitných predpisov.11)
(3)
Podrobnosti o úlohách jednotiek požiarnej ochrany ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 71
Riadenie činnosti v jednotkách požiarnej ochrany
(1)
Príslušníci, pracovníci a členovia jednotiek požiarnej ochrany sú pri činnosti v jednotke požiarnej ochrany podriadení svojim veliteľom a pri zdolávaní požiaru veliteľovi zásahu.
(2)
Veliteľ jednotky požiarnej ochrany zodpovedá za pripravenosť a činnosť jemu podriadenej jednotky tomu národnému výboru alebo organizácii, ktorá jednotku zriadila.
(3)
Činnosť veliteľov, príslušníkov, pracovníkov a členov jednotiek požiarnej ochrany a zásady velenia pri spoločnom zásahu ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 72
Odborná spôsobilosť a príprava
(1)
Určené funkcie v jednotkách požiarnej ochrany môžu zastávať príslušníci, pracovníci a členovia s požadovanou odbornou spôsobilosťou. Okruh týchto funkcií, obsah odbornej spôsobilosti, spôsob a podmienky jej overovania a osvedčovania, ako aj vydávanie a odnímanie osvedčení o odbornej spôsobilosti ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
(2)
Príslušníci, pracovníci a členovia jednotiek požiarnej ochrany môžu samostatne vykonávať službu pri zdolávaní požiarov až po absolvovaní základnej odbornej prípravy.
(3)
Pracovníci [§ 65 ods. 1 písm. b)], členovia dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany [§ 65 ods. 1 písm. c)] a členovia požiarnych hliadok (§ 69) sú povinní zúčastňovať sa v určenom rozsahu na odbornej príprave. Ak sa na odbornej príprave zúčastňujú členovia dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany a členovia požiarnych hliadok vo svojom pracovnom čase, považuje sa to za prekážku na strane pracovníka z dôvodov všeobecného záujmu.12)
(4)
Odborná príprava jednotiek požiarnej ochrany zahŕňa teoretickú prípravu, praktický výcvik a telesnú prípravu. Súčasťou odbornej prípravy je aj požiarnický šport. Podrobnosti o odbornej príprave jednotiek požiarnej ochrany a o organizovaní súťaží v požiarnickom športe ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 73
Poskytovanie pomoci pri zdolávaní požiaru
(1)
Národné výbory a organizácie sú povinné si poskytovať pri zdolávaní požiarov vzájomnú pomoc.
(2)
Krajské národné výbory a okresné národné výbory sú oprávnené vo svojom územnom obvode v prípade naliehavej potreby pri zdolávaní požiarov sústreďovať a nasadzovať jednotky požiarnej ochrany bez ohľadu na to, kto s nimi disponuje. Obdobné oprávnenie má ministerstvo vnútra pri potrebe nasadenia jednotiek a vecných prostriedkov požiarnej ochrany z viac krajov alebo ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania.
(3)
Orgán, ktorý rozhoduje o opatreniach uvedených v odseku 2, je povinný prihliadať na to, aby bola v nevyhnutnom rozsahu zabezpečená požiarna ochrana v územných obvodoch národných výborov alebo organizáciách, ktoré takúto pomoc poskytnú.
(4)
O vyžadovaní vojenskej výpomoci a o poskytovaní medzištátnej pomoci platia osobitné predpisy.13)
PIATA ČASŤ
SPOLUPRÁCA S DOBROVOĽNÝMI SPOLOČENSKÝMI ORGANIZÁCIAMI
§ 74
Ministerstvo vnútra, národné výbory a ostatné orgány a organizácie pri plnení úloh podľa tohto zákona spolupracujú s príslušnými orgánmi dobrovoľných spoločenských organizácií, najmä Zväzu požiarnej ochrany, Revolučného odborového hnutia a Socialistického zväzu mládeže.
§ 75
Zväz požiarnej ochrany
Zväz požiarnej ochrany pomáha národným výborom pri plnení úloh na úseku požiarnej ochrany najmä tým, že
a)
zúčastňuje sa na organizovaní a vykonávaní preventívnych požiarnych kontrol,
b)
spolupracuje pri zriaďovaní a zabezpečovaní činností dobrovoľných verejných požiarnych zborov a požiarnych hliadok, pri údržbe požiarnej techniky a iných vecných prostriedkov požiarnej ochrany,
c)
podieľa sa na odbornej príprave členov dobrovoľných verejných požiarnych zborov a požiarnych hliadok, ako aj na odbornej príprave členov kontrolných skupín,
d)
podieľa sa na preventívnovýchovnej činnosti na úseku požiarnej ochrany,
e)
podieľa sa na spracúvaní dokumentácie požiarnej ochrany miestnych národných výborov,
f)
predkladá návrhy na materiálno-technické vybavenie dobrovoľných verejných požiarnych zborov,
g)
podieľa sa na plnení úloh na úseku civilnej obrany.
ŠIESTA ČASŤ
POSTIH ORGANIZÁCIÍ A OBČANOV
Pokuty organizáciám
§ 76
(1)
Ministerstvo vnútra, krajský národný výbor alebo okresný národný výbor pri vykonávaní štátneho požiarneho dozoru môže uložiť pokutu až do 100 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosti vyplývajúce z predpisov o požiarnej ochrane tým, že
a)
neoznačí pracoviská so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom príslušnými príkazmi, zákazmi a pokynmi,
b)
nevykonáva pravidelnú kontrolu dodržiavania predpisov o požiarnej ochrane a plnenia príkazov, zákazov a pokynov týkajúcich sa požiarnej ochrany,
c)
nevykonáva pravidelné školenie pracovníkov organizácie o požiarnej ochrane a odbornú prípravu jednotky požiarnej ochrany a požiarnych hliadok,
d)
neumožní alebo sťažuje výkon štátneho požiarneho dozoru,
e)
nevyhotoví predpísanú dokumentáciu požiarnej ochrany alebo ju neudržiava v súlade so skutočným stavom,
f)
nezabezpečí vybavenie objektov požiarnou signalizáciou, hasiacimi zariadeniami, požiarnou technikou a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany v množstve a druhoch zodpovedajúcich požiarnemu nebezpečenstvu v organizácii alebo tieto neudržiava v použiteľnom stave,
g)
neposkytne na výzvu veliteľa cvičenia, veliteľa jednotky požiarnej ochrany alebo národného výboru potrebnú vecnú pomoc alebo neumožní vstup na nehnuteľnosť na vykonanie potrebných opatrení v súvislosti s cvičením jednotiek požiarnej ochrany, hoci na to bola povinná podľa rozhodnutia národného výboru,
h)
neoznámi okresnému národnému výboru vznik požiaru v organizácii.
(2)
Ministerstvo vnútra, krajský národný výbor alebo okresný národný výbor pri vykonávaní štátneho požiarneho dozoru môže uložiť pokutu až do 250 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosť vyplývajúcu z predpisov o požiarnej ochrane tým, že
a)
znemožní prístup k núdzovým východom, únikovým cestám alebo k rozvodným zariadeniam elektrickej energie, plynu a vody, najmä nesprávnym uskladňovaním materiálov,
b)
poruší rozhodnutie o vylúčení veci z používania alebo rozhodnutie o zastavení prevádzky,
c)
neustanoví technika požiarnej ochrany alebo špecialistu požiarnej ochrany alebo nezriadi požiarnu hliadku alebo požiarnotechnickú komisiu,
d)
nezriadi jednotku požiarnej ochrany, hoci bola podľa rozhodnutia príslušného národného výboru povinná ju zriadiť, alebo ju nevybaví potrebnou požiarnou technikou a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany alebo ju používa na činnosť nesúvisiacu s požiarnou ochranou,
e)
nedodrží predpisy o skladovaní a manipulácii s horľavými látkami alebo nevykoná potrebné opatrenia pri činnostiach spojených so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom alebo pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb,
f)
nevykoná v určenej lehote opatrenia uložené a odstránenie zistených nedostatkov,
g)
postupuje v rozpore s rozhodnutím, ktorým jej bola zakázaná výroba, uvádzanie do obehu, dovoz alebo ktorým jej bolo uložené vykonanie iných opatrení pri výrobkoch vykazujúcich závažné nedostatky z hľadiska požiarnej bezpečnosti,
h)
neposkytne na výzvu veliteľa zásahu, veliteľa jednotky požiarnej ochrany alebo národného výboru potrebnú vecnú pomoc, neumožní vstup na nehnuteľnosť na vykonanie potrebných opatrení v súvislosti so zdolávaním požiaru alebo záchrannými prácami, hoci na to bola povinná.
(3)
Ministerstvo vnútra alebo krajský národný výbor pri vykonávaní štátneho požiarneho dozoru môže uložiť pokutu až do 250 000 Kčs nadriadenému orgánu, ktorý porušil povinnosti vyplývajúce z ustanovenia § 5.
(4)
Organizácii alebo nadriadenému orgánu, ktoré opätovne porušili povinnosť, za ktorú im bola v predchádzajúcich troch rokoch uložená pokuta, môže ministerstvo vnútra, krajský národný výbor alebo okresný národný výbor pri vykonávaní štátneho požiarneho dozoru uložiť ďalšiu pokutu až do dvojnásobku pokuty ustanovenej v odsekoch 1 až 3.
(5)
Pri určovaní výšky pokuty sa prihliada najmä na závažnosť a čas trvania protiprávneho konania a na rozsah spôsobenej škody.
(6)
Uložením pokuty podľa odsekov 1 až 4 zostáva nedotknutá zodpovednosť organizácie alebo nadriadeného orgánu za spôsobenú škodu a postih ich pracovníkov podľa pracovnoprávnych predpisov.
§ 77
(1)
Pokutu podľa § 76 možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa o porušení povinnosti dozvedel orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor, najneskôr do troch rokov odo dňa, keď došlo k porušeniu povinnosti.
(2)
Pokuta je príjmom národného výboru, ktorý ju uložil. Pokuta uložená ministerstvom vnútra je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky.
Priestupky
§ 78
(1)
Za priestupok na úseku požiarnej ochrany môže národný výbor uložiť
a)
pokarhanie,
b)
pokutu vo výške uvedenej v odsekoch 2, 3 alebo 4.
(2)
Pokarhanie alebo pokutu až do 1000 Kčs možno uložiť občanovi, ktorý sa dopustil priestupku na úseku požiarnej ochrany tým, že
a)
porušil predpisy a príkazy o vybavení hasiacimi zariadeniami a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany,
b)
neumožnil alebo sťažil vykonanie preventívnej požiarnej kontroly alebo iných opatrení na úseku požiarnej ochrany,
c)
neuposlúchol nariadenie veliteľa zásahu alebo veliteľa jednotky požiarnej ochrany vydané podľa § 88 ods. 2 písm. a).
(3)
Pokarhanie alebo pokutu až do 3000 Kčs možno uložiť občanovi, ktorý sa dopustil priestupku na úseku požiarnej ochrany tým, že
a)
porušil zásady bezpečnej prevádzky tepelných, elektrických, plynových a iných spotrebičov alebo neumožnil pravidelné čistenie komínov,
b)
nevykonal v určenej lehote opatrenia uložené národným výborom,
c)
poškodil, odstránil, zneužil alebo inak znížil účinnosť zariadení a prostriedkov slúžiacich na ochranu pred požiarmi alebo vedome bezdôvodne privolal jednotku požiarnej ochrany,
d)
neposkytol osobnú alebo vecnú pomoc v súvislosti so zdolávaním požiaru, hoci bol na to povinný,
e)
neumožnil vstup na nehnuteľnosť pri cvičení jednotky požiarnej ochrany, hoci bol na to povinný podľa rozhodnutia národného výboru.
(4)
Pokarhanie alebo pokutu až do 5000 Kčs možno uložiť občanovi, ktorý sa dopustil priestupku na úseku požiarnej ochrany tým, že
a)
nedodržal predpisy o skladovaní a manipulácii s horľavými látkami alebo nesprávnym skladovaním materiálov znemožnil prístup k rozvodným zariadeniam elektrickej energie, plynu a vody,
b)
porušil príkazy a zákazy o fajčení a o manipulácii s otvoreným ohňom na miestach so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom,
c)
neumožnil jednotke požiarnej ochrany vstup na nehnuteľnosť pri zdolávaní požiaru alebo inak sťažil vykonanie opatrení nevyhnutných na zdolanie požiaru alebo záchranných prác,
d)
porušil rozhodnutie o vylúčení veci z používania alebo rozhodnutie o zastavení prevádzky,
e)
vykonával práce, ktoré môžu viesť k vzniku požiaru, ak nemal odbornú spôsobilosť, ktorú požadujú na vykonávanie takýchto prác osobitné predpisy,
f)
zanedbal z hľadiska požiarnej ochrany dohľad nad osobami, ktoré nemôžu posúdiť následky svojho konania.
§ 79
(1)
Ak sa v tomto zákone neustanovuje inak, platia o priestupkoch a ich prerokúvaní všeobecné predpisy.14)
(2)
Pokuta uložená podľa § 78 je príjmom národného výboru, ktorý ju uložil.
SIEDMA ČASŤ
NÁHRADA ŠKODY
§ 80
Odškodňovanie úrazov
(1)
Ak došlo u občana k poškodeniu na zdraví alebo k jeho smrti
a)
pri jeho činnosti v dobrovoľnom verejnom požiarnom zbore, v požiarnej hliadke alebo v kontrolnej skupine,
b)
v súvislosti s pomocou, ktorú poskytol pri zdolávaní požiaru alebo pri odstraňovaní jeho následkov alebo pri cvičení jednotky požiarnej ochrany
(ďalej len „poškodený“) uhradí škodu tým vzniknutú štát obdobne podľa predpisov pri odškodňovaní pracovných úrazov,15) pokiaľ mu nevznikol nárok na náhradu tejto škody už z pracovnoprávneho vzťahu.
(2)
Náhradu škody podľa odseku 1 poskytuje v zastúpení štátu okresný národný výbor, v územnom obvode ktorého došlo k poškodeniu na zdraví alebo k smrti poškodeného.
§ 81
Jednorazové mimoriadne odškodnenie
(1)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky ustanoví nariadením, v ktorých prípadoch a v akom rozsahu prislúcha poškodenému a pozostalým po poškodenom, okrem nárokov podľa predpisov o odškodňovaní pracovných úrazov, aj jednorazové mimoriadne odškodnenie a kedy možno takéto odškodnenie priznať osobám, ktoré boli na poškodeného odkázané výživou.
(2)
V tomto nariadení sa upraví tiež jednorazové mimoriadne odškodnenie aj príslušníkovi, pracovníkovi jednotky požiarnej ochrany a členovi dobrovoľného závodného požiarneho zboru a pozostalým po nich.
(3)
Jednorazové mimoriadne odškodnenie pracovníkom závodného požiarneho útvaru, členom dobrovoľného závodného požiarneho zboru, ako aj ďalším pracovníkom organizácie a pozostalým po nich poskytuje organizácia, ak ku škode na zdraví došlo v súvislosti s činnosťou jednotiek požiarnej ochrany v objektoch vlastnej organizácie. V ostatných prípadoch poskytuje jednorazové mimoriadne odškodnenie ministerstvo vnútra.
(4)
Nárok na odškodnenie podľa odsekov 1 až 3 sa premlčuje v lehote troch rokov odo dňa vzniku škody.
Náhrada vecnej škody
§ 82
Občan má nárok na náhradu vecnej škody, ktorá mu vznikla pri pomoci poskytnutej pri zdolávaní požiaru, prípadne pri cvičení jednotky požiarnej ochrany. V osobitne odôvodnených prípadoch môže sa priznať náhrada nákladov spojených s obstaraním novej veci za vec poškodenú.
§ 83
(1)
Občanovi sa nahrádza tiež vecná škoda, ktorá mu vznikla v dôsledku opatrení nevyhnutných na zdolanie požiaru, zamedzenie jeho šírenia alebo záchranných prác vykonaných na príkaz veliteľa zásahu alebo veliteľa jednotky požiarnej ochrany alebo pri cvičení jednotky požiarnej ochrany; to neplatí, ak škoda vznikla použitím hasiacich látok v súvislosti so zdolávaním požiaru.
(2)
Náhrada vecnej škody podľa odseku 1 sa neposkytuje občanovi, ktorého objekty boli zasiahnuté požiarom.
§ 84
(1)
Náhradu škody podľa § 82 a § 83 poskytuje a o nej rozhoduje okresný národný výbor, v územnom obvode ktorého požiar vznikol alebo sa konalo cvičenie jednotky požiarnej ochrany.
(2)
Ak vznikla občanovi vecná škoda v súvislosti s pomocou poskytnutou v záujme organizácie, má okresný národný výbor voči tejto organizácii právo na náhradu toho, čo občanovi poskytol.
(3)
Právo na náhradu škody podľa § 82 a § 83 treba uplatniť do troch mesiacov odo dňa, keď sa poškodený dozvedel o škode, najneskôr do dvoch rokov od vzniku škody; inak toto právo zanikne.
ÔSMA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 85
(1)
Pôsobnosť ministerstva vnútra, krajského národného výboru a okresného národného výboru pri vykonávaní štátneho požiarneho dozoru, ako aj pôsobnosť miestneho národného výboru pri vykonávaní preventívnych požiarnych kontrol sa nevzťahuje na
a)
útvary a zariadenia Československej ľudovej armády, vojsk ministerstva vnútra, Zboru národnej bezpečnosti a Zboru nápravnej výchovy; v týchto útvaroch a zariadeniach sa zabezpečujú a vykonávajú uvedené úlohy podľa osobitných predpisov,
b)
banské diela, zariadenia, pracoviská a činnosti pod zemou podliehajúce dozoru orgánov štátnej banskej správy,
c)
dráhové vozidlá, riečne plavidlá, námorné lode a civilné lietadlá; v týchto dopravných prostriedkoch sa zabezpečujú a vykonávajú uvedené úlohy podľa osobitných predpisov.
(2)
Pôsobnosť ministerstva vnútra, krajského národného výboru a okresného národného výboru pri zisťovaní príčin vzniku požiarov sa nevzťahuje na prípady uvedené v odseku 1 s výnimkou dráhových vozidiel a riečnych plavidiel.
§ 86
Ustanovenia tohto zákona sa vzťahujú na železničnú, vodnú a leteckú dopravu, ak medzinárodné zmluvy, ktorými je Československá socialistická republika viazaná, neustanovujú inak.
§ 87
(1)
Ustanovenia tohto zákona sa nedotýkajú výsad a imunít priznávaných podľa medzinárodného práva alebo medzinárodných zmlúv, ktorými je Československá socialistická republika viazaná.
(2)
Pri zdolávaní požiarov možno vstúpiť do objektov, ktoré požívajú ochranu podľa odseku 1, iba na základe príslušného súhlasu.
§ 88
Oprávnenia osôb poverených plnením úloh na úseku požiarnej ochrany
(1)
Príslušníci pri vykonávaní štátneho požiarneho dozoru a pri zisťovaní príčin vzniku požiarov a členovia kontrolných skupín pri vykonávaní preventívnych požiarnych kontrol sú oprávnení vstupovať do objektov zariadení, vykonávať potrebné zisťovania a úkony, nazerať do príslušnej dokumentácie, požadovať potrebné údaje a vysvetlenia a potrebnú súčinnosť od vedúcich a ostatných pracovníkov organizácií a občanov.
(2)
Príslušníci, velitelia závodných požiarnych útvarov, velitelia dobrovoľných verejných požiarnych zborov alebo dobrovoľných závodných požiarnych zborov a velitelia zásahu sú pri plnení úloh na úseku požiarnej ochrany oprávnení
a)
nariadiť v súvislosti so zdolávaním požiaru alebo pri cvičení jednotky požiarnej ochrany, aby sa z miesta zásahu vzdialili osoby, ktorých prítomnosť nie je potrebná, alebo aby sa podriadili iným obmedzeniam nevyhnutným na úspešné vykonanie zásahu,
b)
vyzvať občana, ktorý porušil predpisy o požiarnej ochrane, aby preukázal svoju totožnosť; ak ju hodnoverne nepreukáže, sú oprávnení predviesť tohto občana na miestny národný výbor alebo na útvar Zboru národnej bezpečnosti.
(3)
Oprávnenie podľa odsekov 1 a 2 sa preukazuje spôsobom, ktorý ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 89
Povinnosť mlčanlivosti
(1)
Osoby poverené plnením úloh na úseku požiarnej ochrany sú povinné zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré vo všeobecnom záujme alebo v záujme zúčastnených osôb majú zostať utajené pred nepovolanými osobami. Povinnosť mlčanlivosti trvá aj po skončení pracovného pomeru alebo po splnení úlohy.
(2)
O oslobodení od mlčanlivosti a jeho rozsahu rozhoduje
a)
náčelník správy Zboru požiarnej ochrany, ak ide o podriadených príslušníkov,
b)
náčelník správy Zboru požiarnej ochrany okresného národného výboru, ak ide o ostatné osoby poverené plnením úloh na úseku požiarnej ochrany.
§ 90
Predpisy o ochrane štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva16) nie sú ustanoveniami § 88 a § 89 dotknuté.
§ 91
Ocenenie mimoriadnej odvahy
(1)
Na ocenenie mimoriadnej odvahy a obetavosti príslušníkov, pracovníkov a členov jednotiek požiarnej ochrany a občanov pri záchrane života a majetku môže minister vnútra udeliť vecný alebo peňažný dar.
(2)
Zásady poskytovania darov uvedených v odseku 1 ustanoví vláda Slovenskej socialistickej republiky.
§ 92
Živelné pohromy a iné mimoriadne udalosti
Ak osobitné predpisy neustanovujú inak, vzťahujú sa ustanovenia tohto zákona o poskytovaní osobnej a vecnej pomoci, o jednotkách požiarnej ochrany, o právach a povinnostiach príslušníkov, pracovníkov a členov jednotiek požiarnej ochrany, o náhrade škody a ustanovenia o ocenení mimoriadnej odvahy primerane aj na záchranné práce pri živelných pohromách. To isté platí na záchranné práce pri mimoriadnych udalostiach, ak sú bezprostredne ohrozené ľudské životy alebo hrozí značná škoda.
§ 93
Hodnosti a rovnošaty pracovníkov a členov
(1)
Pracovníkom závodných požiarnych útvarov patria hodnosti s označením príslušnosti k závodnému požiarnemu útvaru a rovnošata.
(2)
Členom dobrovoľných verejných požiarnych zborov a dobrovoľných závodných požiarnych zborov patrí rovnošata a funkčné označenie.
(3)
Podrobnosti o hodnostiach, funkčných označeniach a rovnošatách pracovníkov a členov jednotiek požiarnej ochrany ustanoví všeobecne záväzný právny predpis. Tento predpis môže tiež ustanoviť, ktorým ďalším osobám plniacim úlohy na úseku požiarnej ochrany patrí rovnošata.
§ 94
Vzťah zákona k všeobecným predpisom o správnom konaní
Na vydávanie a odnímanie osvedčení o odbornej spôsobilosti na výkon funkcie technika požiarnej ochrany, špecialistu požiarnej ochrany alebo funkcie zriadenej podľa § 8 a ďalej na rozhodovanie podľa § 32 ods. 1 písm. b) bod 1 a 2, § 38, § 67 ods. 2 a 3 a § 73 ods. 2 tohto zákona sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.17)
§ 95
Ak vznikne pochybnosť o povinnosti organizácie
a)
ustanoviť na plnenie povinnosti na úseku požiarnej ochrany dvoch alebo viacerých technikov požiarnej ochrany alebo ustanoviť technika požiarnej ochrany, ktorého funkcia nebude spojená s inou funkciou [§ 7 ods. 2 písm. a), b)],
b)
ustanoviť špecialistu požiarnej ochrany v organizáciách vykonávajúcich výskum a vývoj (§ 10 ods. 2),
c)
zriadiť požiarnu hliadku (§ 13),
d)
zriadiť požiarnotechnickú komisiu (§ 14),
rozhodne o tejto povinnosti orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor v organizácii.
§ 96
Zákaz používania jednotiek požiarnej ochrany a vecných prostriedkov požiarnej ochrany
Ak tento zákon neustanovuje inak (§ 92), jednotky požiarnej ochrany, požiarnu techniku a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany nemožno používať na činnosť nesúvisiacu s požiarnou ochranou.
Prechodné ustanovenia
§ 97
Organizácie, v ktorých ku dňu nadobudnutia účinnosti tohto zákona bol zriadený závodný požiarny útvar alebo závodný požiarny zbor, sa považujú za organizácie určené na zriadenie týchto jednotiek požiarnej ochrany príslušným národným výborom (§ 67 ods. 1 a § 68 ods. 2).
§ 98
(1)
Inšpekcie požiarnej ochrany národných výborov zriadené podľa doterajších predpisov18) sa považujú odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona za správy Zboru požiarnej ochrany národných výborov podľa tohto zákona.
(2)
Verejné požiarne útvary sa považujú odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona za útvary Zboru požiarnej ochrany podľa tohto zákona.
§ 99
Pracovníci ministerstva vnútra zaradení na úseku požiarnej ochrany, pracovníci inšpekcií požiarnej ochrany národných výborov a príslušníci verejných požiarnych útvarov sa považujú odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona za príslušníkov Zboru požiarnej ochrany; zloženie sľubu u týchto príslušníkov zabezpečia náčelníci správ Zboru požiarnej ochrany najneskôr do piatich dní od nástupu príslušníka do práce po dni nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
Záverečné ustanovenia
§ 100
Ministerstvo vnútra vydá
a)
všeobecne záväzné právne predpisy na vykonanie § 6 ods. 2, § 10 ods. 5, § 11 ods. 2, § 12 ods. 3, § 14 ods. 2, § 15 ods. 2, § 16 ods. 3, § 17 ods. 4, § 30, § 31 ods. 2, § 32 ods. 1 písm. b) bod b), § 34 ods. 1 písm. b), § 42, § 51 ods. 1, § 57 ods. 2, § 65 ods. 2, § 70 ods. 3, § 71 ods. 3, § 72 ods. 1 a 4 a § 88 ods. 3 tohto zákona,
b)
po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky a príslušným odborovým orgánom všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 47 ods. 3, § 53 ods. 2, § 54 ods. 1, § 55 ods. 3 a § 56 ods. 6 tohto zákona,
c)
po dohode s Ministerstvom školstva Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstvom financií Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 25 ods. 3 tohto zákona,
d)
po prerokovaní s Federálnym ministerstvom národnej obrany a Federálnym ministerstvom vnútra všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 64 a § 93 ods. 3 tohto zákona.
§ 101
(1)
V zákone č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 35/1983 Zb.) sa v § 30 ods. 1 vypúšťajú slová „najmä verejné požiarne útvary“.
(2)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 50/1984 Zb.) sa mení a dopĺňa takto:
1.
v § 33 ods. 2 sa vypúšťajú slová „školy požiarnej ochrany“,
2.
v § 33 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Na stredné školy požiarnej ochrany sa vzťahujú ustanovenia § 22a, § 22b, § 23, § 24 ods. 1, 2, 3, 4, 7 a 8, § 26a, § 26b, § 27, § 32a ods. 1, § 32b a § 32e. Pôsobnosť, ktorá patrí podľa týchto ustanovení ministerstvu školstva alebo krajskému národnému výboru, vykonáva vo veciach stredných škôl požiarnej ochrany Ministerstvo vnútra Slovenskej socialistickej republiky.“.
Doterajšie odseky 2 a 3 sa označujú ako odseky 3 a 4.
(3)
V nariadení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 155/1982 Zb. o zriaďovaní odborov a iných útvarov národných výborov sa vypúšťajú slová
a)
v § 1 ods. 1 „krajskú inšpekciu požiarnej ochrany“,
b)
v § 2 ods. 1 „mestskú inšpekciu požiarnej ochrany“,
c)
v § 2 ods. 4 „obvodnú inšpekciu požiarnej ochrany“,
d)
v § 3 ods. 1 „okresnú inšpekciu požiarnej ochrany“,
e)
v § 4 ods. 1 „mestskú inšpekciu požiarnej ochrany“.
§ 102
(1)
Zrušujú sa:
1.
zákon č. 18/1958 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb. (položky 48 a 49 prílohy A), zákona č. 20/1975 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Zb. (položka 22 prílohy),
2.
§ 18 zákona č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku, pokiaľ upravuje skutkové podstaty priestupkov proti ochrane pred požiarmi,
3.
vládne nariadenie č. 12/1951 Zb. o náhrade škody príslušníkom hasičstva a iným osobám v odbore ochrany pred požiarmi a inými živelnými pohromami,
4.
vyhláška povereníctva vnútra č. 752/1951 Ú.v. o úprave požiarnej stráže v kinách,
5.
vyhláška ministra vnútra č. 266/1951 Ú.v., ktorou sa upravujú podrobnosti o náhrade škody v odbore ochrany pred požiarmi a inými živelnými pohromami,
6.
vyhláška Ministerstva vnútra č. 120/1952 Ú.v., ktorou sa vydáva služobný a disciplinárny poriadok pre príslušníkov požiarnych zborov, požiarnych hliadok a pre príslušníkov veliteľstiev požiarnej ochrany,
7.
vyhláška ministra vnútra č. 169/1955 Ú.v. o zabezpečení a organizácii požiarnej ochrany v závodoch v znení vyhlášky ministra vnútra č. 119/1958 Ú.v. a vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 61/1967 Zb.,
8.
vyhláška Ministerstva vnútra č. 198/1958 Ú.v. o obstarávaní, rozdeľovaní a skúšaní vecných prostriedkov požiarnej ochrany,
9.
vyhláška Ministerstva vnútra č. 106/1959 Ú.v. o organizácii požiarnej ochrany v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb. (položky 48, 50 až 52 prílohy A),
10.
vyhláška Ministerstva školstva a kultúry a Ministerstva vnútra č. 87/1960 Zb. o zavedení bezpečného filmu,
11.
vyhláška Ministerstva vnútra č. 70/1960 Zb. o zabezpečení pohotovosti hasiacich zariadení,
12.
vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 61/1976 Zb., ktorou sa ustanovujú zásady školenia pracovníkov o požiarnej ochrane,
13.
úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. PO-191/3-1974 o ochrane úrody pred požiarmi (reg. v čiastke 10/1974 Zb.).
14.
vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 166/1976 Zb. o požiarnej bezpečnosti pri skladovaní vykurovacej nafty,
15.
úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. PO-1133/3-1976, ktorou sa vydávajú zásady riadenia a organizácie požiarnej ochrany národných výborov (reg. v čiastke 33/1976 Zb.),
16.
vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 8/1978 Zb., ktorou sa vydávajú zásady pre vypracúvanie dokumentácie hasenia požiarov.
(2)
Platnosť strácajú:
1.
pre príslušníkov úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. PO-114/3-1978 o hodnostiach pracovníkov požiarnej ochrany (reg. v čiastke 3/1978 Zb.),
2.
predpisy, ktoré boli ponechané v platnosti podľa vyhlášky predsedu vlády č. 129/1967 Zb. a uvedené v čiastke č. 47/1967 Zb. (časť XVIII).
§ 103
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1986.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
1)
Zákon č. 145/1970 Zb. o národohospodárskom plánovaní.
2)
§ 43 ods. 1 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
3)
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
4)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
5)
§ 15 a § 122 Hospodárskeho zákonníka v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 45/1983 Zb.).
6)
Zákon č. 169/1949 Zb. o vojenských obvodoch.
§ 22 zákona č. 40/1961 Zb. o obrane Československej socialistickej republiky.
§ 17 a § 18 zákona č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva.
7)
§ 55 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon).
8)
Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 95/1977 Zb. o typizácii vo výstavbe.
9)
Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 105/1981 Zb. o dokumentácii stavieb.
10)
§ 63b zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 35/1983 Zb.).
11)
Napríklad: § 16 zákona č. 28/1984 Zb. o štátnom dozore nad jadrovou bezpečnosťou jadrových zariadení, § 6 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva č. 42/1966 Zb. o poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
12)
§ 124 Zákonníka práce.
13)
Napríklad: vyhláška ministra zahraničných vecí č. 80/1971 Zb. o Zmluve medzi ČSSR a PĽR o právnych vzťahoch na československo-poľských štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, vyhláška ministra zahraničných vecí č. 39/1978 Zb. o Zmluve medzi ČSSR a MĽR o spolupráci a vzájomnej pomoci na československo-maďarských hraniciach, smernice Federálneho ministerstva národnej obrany zo dňa 25. júna 1974 na poskytovanie vojenskej pomoci, uverejnené pod č. 6 v čiastke 7/1974 Ú. v. SSR.
14)
Napríklad: zákon č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku, zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
15)
§ 190 až § 203, § 260 Zákonníka práce.
§ 44 ods. 1 a 2 nariadenia vlády ČSSR č. 54/1975 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce.
16)
Zákon č. 102/1971 Zb.
17)
Zákon č. 71/1967 Zb.
18)
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 155/1982 Zb. o zriaďovaní odborov a iných útvarov národných výborov. |
Zákon České národní rady č. 132/1985 Sb. | Zákon České národní rady č. 132/1985 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani
Vyhlášeno 17. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 34/1985
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1986
132
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1985,
kterým se mění zákon České národní rady č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, se mění takto:
§ 1 zní:
㤠1
Výnos zemědělské daně, s výjimkou zemědělské daně od organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany nebo federálním ministerstvem vnitra, je příjmem rozpočtu národního výboru, který vykonává správu této daně. To platí obdobně i o výnosu příspěvku na sociální zabezpečení odváděného podle zákona o zemědělské dani.1) “.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Kempný v. r.
Korčák v. r.
1)
Zákon č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb. | Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb.
Zákon České národní rady o požární ochraně
Vyhlášeno 17. 12. 1985, datum účinnosti 1. 7. 1986, částka 34/1985
* § 1 - Úvodní ustanovení
* ČÁST PRVNÍ - POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY (§ 2 — § 22)
* ČÁST DRUHÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY (§ 23 — § 40)
* ČÁST TŘETÍ - ČIŠTĚNÍ, KONTROLA A REVIZE SPALINOVÉ CESTY (§ 43 — § 47)
* ČÁST ČTVRTÁ - JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY (§ 65 — § 73)
* ČÁST PÁTÁ - Spolupráce na úseku požární ochrany (§ 74 — § 75)
* ČÁST ŠESTÁ - POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB (§ 76 — § 79)
* ČÁST SEDMÁ - NÁHRADA ŠKODY (§ 80 — § 84)
* ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 85 — § 104) k zákonu č. 133/1985 Sb.
Aktuální znění od 22. 3. 2024 (54/2024 Sb.)
133
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1985
o požární ochraně
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.
(2)
Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a fyzických osob
§ 2
Obecná ustanovení
(1)
Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně“) jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.
(2)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.
§ 3
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů
(1)
Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti spolupracují s Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“) při zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.
(2)
Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
§ 4
Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
(1)
Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií
a)
bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b)
se zvýšeným požárním nebezpečím,
c)
s vysokým požárním nebezpečím.
(2)
Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti
a)
při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu,
b)
při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,
c)
u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,
d)
ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,
e)
v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,
f)
při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,
g)
v budovách1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,1d)
h)
ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách pro obchod,1f) ve stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,1h)
i)
v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,
j)
u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.
(3)
Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti
a)
při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun,
b)
při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,
c)
v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, anebo kapalných nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a 2.15 typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13),
d)
v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,
e)
v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.
(4)
Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.
(5)
Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.
§ 5
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
a)
obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze instalovat a používat pouze schválené druhy,
b)
vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c)
dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
d)
označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
e)
pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
f)
umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
g)
poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h)
bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.
(2)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.1k)
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 6
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny
a)
stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti,
b)
prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,
c)
zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
d)
stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,
e)
mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.
(2)
Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.
§ 6a
Posouzení požárního nebezpečí
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí posouzení požárního nebezpečí.
(2)
Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
a)
popis a posouzení rizik z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku,
b)
zhodnocení možnosti provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru, včetně popisu jeho možných následků,
c)
systém řízení požární ochrany a
d)
návrhy na opatření ke snížení rizika možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku, návrhy na provedení záchranných prací a návrhy opatření k účinné likvidaci požáru, včetně stanovení lhůt k jejich plnění.
(3)
Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží posouzení požárního nebezpečí zpracované osobou uvedenou v § 11 odst. 1 ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru.
(4)
Neshledá-li orgán státního požárního dozoru v posouzení požárního nebezpečí nedostatky, posouzení požárního nebezpečí schválí.
(5)
Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje obsahové nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení vráceného posouzení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení.
(6)
Neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě stanovené podle odstavce 5, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení posouzení požárního nebezpečí.
(7)
Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení doplněné nebo je-li to vzhledem k rozsahu změny potřebné nové posouzení požárního nebezpečí. Do doby schválení předloženého materiálu nelze změny v provozované činnosti provést.
(8)
Změny v objemu roční produkce nejsou důvodem pro předložení nového posouzení požárního nebezpečí, je-li toto schváleno výhradně pro činnost uvedenou v § 4 odst. 3 písm. b).
§ 6b
Dokumentace zdolávání požárů
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí dokumentaci zdolávání požárů.
(2)
Dokumentace zdolávání požárů obsahuje operativní plán zdolávání požárů a operativní kartu zdolávání požárů upravující zásady rychlého a účinného zdolávání požáru a záchrany osob, zvířat a majetku.
(3)
Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží dokumentaci zdolávání požárů zpracovanou osobou uvedenou v § 11 odst. 1 nebo 2 ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru.
(4)
Neshledá-li orgán státního požárního dozoru v dokumentaci zdolávání požárů nedostatky, dokumentaci zdolávání požárů schválí.
(5)
Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložená dokumentace zdolávání požárů vykazuje obsahové nedostatky, pro které ji nelze schválit, vrátí ji zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení.
(6)
Neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě stanovené podle odstavce 5, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení dokumentace zdolávání požárů.
(7)
Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schválené dokumentace zdolávání požárů, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení novou dokumentaci zdolávání požárů. Do doby schválení předložené dokumentace nelze změny v provozované činnosti provést.
(8)
Podle odstavců 1 až 7 se postupuje i v případě, kdy zpracování dokumentace zdolávání požárů stanoví dokumentace požární ochrany.
§ 6c
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí,
b)
vymezení složitých podmínek pro zásah,
c)
množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,
d)
druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e)
způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,
f)
lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně,
g)
postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru,
h)
způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím a
i)
způsob posuzování požárního nebezpečí.
§ 7
(1)
Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů.
(2)
Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.1m)
(3)
Vlastník nebo uživatel nástupní plochy pro požární techniku je povinen ji označovat a udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky.
§ 8
(1)
Zařízení sociálních služeb, které poskytuje služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, musí být v části stavby, v níž je služba poskytována, vybaveno
a)
elektrickou požární signalizací, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení nad 50 osob,
b)
zařízením autonomní detekce a signalizace, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení 50 osob nebo nižší, pokud není vybaveno podle písmene a).
(2)
Pokud je ve stavbě provozováno více zařízení sociálních služeb, která poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, a součet ubytovací kapacity těchto zařízení je nad 50 osob, postupuje se podle odstavce 1 písm. a).
(3)
Na žádost provozovatele elektrické požární signalizace v části stavby, kde je poskytována sociální služba podle odstavce 1, hasičský záchranný sbor kraje připojí elektrickou požární signalizaci podle odstavce 1 písm. a) prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje, po splnění podmínek pro toto připojení.
(4)
Hasičský záchranný sbor kraje žádost podle odstavce 3 posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.
§ 9
(1)
Nemovitou národní kulturní památku, která je vybavena elektrickou požární signalizací, lze na žádost provozovatele elektrické požární signalizace připojit prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje žádost posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.
(3)
Nemovitou kulturní památku uvedenou v dohodě uzavřené mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) a Ministerstvem kultury lze připojit na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje za obdobných podmínek jako nemovitou národní kulturní památku.
§ 8
(1)
Zařízení sociálních služeb, které poskytuje služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, musí být v části stavby, v níž je služba poskytována, vybaveno
a)
elektrickou požární signalizací, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení nad 50 osob,
b)
zařízením autonomní detekce a signalizace, je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení 50 osob nebo nižší, pokud není vybaveno podle písmene a).
(2)
Pokud je ve stavbě provozováno více zařízení sociálních služeb, které poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, a součet ubytovací kapacity těchto zařízení je nad 50 osob, postupuje se podle odstavce 1 písm. a).
(3)
Na žádost provozovatele elektrické požární signalizace v části stavby, kde je poskytována sociální služba podle odstavce 1, hasičský záchranný sbor kraje připojí elektrickou požární signalizaci prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje, po splnění podmínek pro toto připojení.
(4)
Hasičský záchranný sbor kraje žádost podle odstavce 3 posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.
§ 9
(1)
Nemovitou národní kulturní památku, která je vybavená elektrickou požární signalizací, lze na žádost provozovatele elektrické požární signalizace připojit prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje žádost posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.
(3)
Nemovitou kulturní památku uvedenou v dohodě uzavřené mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) a Ministerstvem kultury, lze připojit na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje za obdobných podmínek, jako nemovitou národní kulturní památku.
§ 11
Odborná způsobilost
(1)
Plnění povinností podle § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“)1j) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.
(2)
Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.
(3)
Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Ministerstvo může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.
(4)
Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména
a)
právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,
b)
požární bezpečnosti staveb a technologií,
c)
posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,
d)
funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e)
fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
(5)
Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovněprávním vztahu1n) anebo na základě zvláštního zákona.1o)
(6)
Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1).
(7)
Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.
§ 13
Preventivní požární hlídka
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky
a)
v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b)
v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].
(2)
Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.
§ 15
Dokumentace požární ochrany
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.
§ 16
Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.
(2)
Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.
(3)
Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.
§ 16a
(1)
U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí
a)
odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b)
odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c)
proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
(2)
U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí
a)
odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b)
odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c)
technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
§ 17
Základní povinnosti fyzických osob
(1)
Fyzická osoba je povinna
a)
počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,
b)
zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení,
c)
plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
d)
obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
e)
zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
f)
vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
g)
umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h)
oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i)
dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.
(2)
Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.
(3)
Fyzická osoba nesmí
a)
vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít tísňovou komunikaci,
b)
provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,1l)
c)
poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d)
omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
e)
používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
f)
provádět vypalování porostů.
(4)
Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).
Oddíl druhý
Pomoc při zdolávání požárů
§ 18
Osobní pomoc
Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a)
provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,
b)
uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,
c)
ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,
d)
poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.
§ 19
Věcná pomoc
Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.
§ 20
Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc
(1)
Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na
a)
útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky PoliciePolicie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské službyVězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,
b)
právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek,
c)
právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.1p)
(2)
Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
§ 20a
Náhrada ušlého výdělku
(1)
Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obceobce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.
(2)
O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.
§ 21
Náhrada výdajů
(1)
Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
(2)
Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.
(3)
Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 22
Vstup na nemovitosti
(1)
Vlastník (správce, uživatel) nemovitostinemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitostnemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
(2)
Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitostinemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitostnemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcíobcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitostinemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.
(3)
Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitostinemovitosti se vstupem na nemovitostnemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obecobec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitostnemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.
ČÁST DRUHÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost
§ 23
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů2a) a orgány obcíobcí.
Ministerstvo
§ 24
(1)
Ministerstvo na úseku požární ochrany
a)
schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b)
zpracovává návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,
c)
poskytuje účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcíobcí,
d)
zabezpečuje uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky a staveb sloužících pro výkon služby jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí pro obceobce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen „vybrané obecní úřady“), nebo se podílí na úkolech obceobce, které plní v přenesené působnosti státní správy podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,
e)
po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,2b)
f)
řídí výkon státní správy,
g)
vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
h)
kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů,
i)
řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
j)
zabezpečuje výzkum a vývoj,
k)
stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
l)
stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,
m)
vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,
n)
na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,
o)
soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,
p)
zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany,
r)
zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,
s)
zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru,
t)
je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a uplatňuje závazné stanovisko pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury14) z hlediska požární ochrany.
(2)
Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.
§ 25
(1)
Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.3) V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.
(2)
Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který
a)
řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků,
b)
rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku,
c)
zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.
§ 26
Hasičský záchranný sbor
(1)
Generální ředitelství plní úkoly ministerstva na úseku požární ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje
a)
zpracovává koncepci požární ochrany kraje,
b)
vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
c)
kontroluje plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární ochrany,
d)
odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného sboru kraje,
e)
zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru,
f)
řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
g)
koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,
h)
soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,
i)
zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje v oblastech, které vymezuje zákon,
j)
soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a řízení záchranných prací,
k)
zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,
l)
v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,
m)
projednává přestupkypřestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,
n)
zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému úřadu,
o)
zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.
§ 27
Kraj
(1)
Krajské úřady
a)
projednávají koncepci požární ochrany v kraji,
b)
vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru,
c)
organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
d)
hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky.
(2)
Rada kraje
a)
vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,
b)
stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení
1.
plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany,
2.
zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí,
3.
požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
4.
požární ochrany v budovách zvláštního významu,
5.
požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
(3)
Kraj
a)
projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b)
k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany přispívá
1.
hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,
2.
obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
§ 29
Obec a obecní úřad
(1)
Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a)
zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,
b)
udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
c)
zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
d)
zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,
e)
zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
f)
poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,
g)
zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní zdravotní prohlídky,
h)
zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i)
zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j)
zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
k)
zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,
l)
umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,
m)
spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
n)
organizuje preventivně výchovnou činnost,
o)
obecně závaznou vyhláškou
1.
vydává požární řád obce,
2.
stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.
(2)
Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
(3)
Obecní úřad na úseku požární ochrany
a)
zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě,
b)
zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu.
(4)
Vybrané obecní úřady
a)
zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní obvod,
b)
zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům mimo svůj územní obvod,
c)
na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)
§ 30
Vláda stanoví nařízením
a)
druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a vedení,
b)
minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci podle § 18,
c)
systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,
d)
způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy ze samostatné činnosti,
e)
podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí.
Oddíl druhý
Státní požární dozor
§ 31
Výkon státního požárního dozoru
(1)
Státní požární dozor se vykonává
a)
kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b)
posuzováním
1.
dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
2.
dokumentace pro provádění stavby,
3.
dokumentace pro rámcové povolení,
4.
dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5.
dokumentace ke změně dokončené stavby,
c)
ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
d)
posuzováním a typovým schvalováním zařízení dálkového přenosu určeného pro účely Hasičského záchranného sboru České republiky,
e)
schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností a schválením dokumentace zdolávání požárů,
f)
zjišťováním příčin vzniku požárů,
g)
kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)],
h)
ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
(2)
V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán vykonávající státní požární dozor stanoví kontrolované osobě lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků uloženém podle odstavce 1 písm. h) orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.
(3)
Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.
(4)
Podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) předkládá orgánu vykonávajícímu státní požární dozor stavebník nebo stavební úřad elektronicky.
(5)
Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem kraje je u stavby
a)
v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje,
b)
v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.
(5)
Posuzování podle odstavce 1 písm. b) se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu13), a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.
(6)
Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem kraje je u stavby
a)
v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje,
b)
v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.
§ 31a
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob výkonu státního požárního dozoru,
b)
obsah a rozsah požárně technických expertiz,
c)
obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.
Orgány vykonávající státní požární dozor
§ 32
Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c)
a)
u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů,
b)
u staveb, které si vyhradí,
c)
u zařízení podle § 31 odst. 1 písm. d).
§ 35
Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor
a)
podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2), u obcíobcí (§ 29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,
b)
podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,
c)
podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu
§ 36
(1)
Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o
a)
vyloučení věci z užívání,
b)
zákazu činnosti,
c)
zastavení provozu.
(2)
O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
(3)
Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a poznamenat je do protokolu o kontrole; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
(4)
Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.
§ 37
Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.
§ 38
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)], obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)] lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.
Oddíl třetí
Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti
§ 39
(1)
Z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva se stavba člení na
a)
stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí,
b)
stavbu kategorie I, představující mírné nebezpečí,
c)
stavbu kategorie II, představující vyšší nebezpečí,
d)
stavbu kategorie III, představující vysoké nebezpečí.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví kritéria a charakteristiku stavby pro její zařazení do kategorie podle odstavce 1. Charakteristikou stavby je stavebně technický parametr stavby a její umístění. Kritériem se rozumí
a)
požadavek na stavbu z hlediska podmínek evakuace,
b)
rizikovost stavby, v níž je hořlavá nebo požárně nebezpečná látka nebo jiná obdobně nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a
c)
ochrana jiného veřejného zájmu významného z hlediska zařazení stavby do příslušné kategorie.
§ 40
(1)
Státní požární dozor se v rozsahu podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) nevykonává u stavby kategorie 0 a I.
(2)
Pro stavbu uvedenou v § 39 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se zpracovává požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu13). V požárně bezpečnostním řešení jeho zpracovatel prokazuje shodu navrhovaného záměru stavby s technickými podmínkami požární ochrany pro navrhování staveb stanovenými prováděcím právním předpisem15).
(3)
K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12).
(4)
K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12) a které k tomuto současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu12).
Oddíl třetí
Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti
§ 39
(1)
Z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva se stavba člení na
a)
stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí,
b)
stavbu kategorie I, představující mírné nebezpečí,
c)
stavbu kategorie II, představující vyšší nebezpečí,
d)
stavbu kategorie III, představující vysoké nebezpečí.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví kritéria a charakteristiku stavby pro její zařazení do kategorie podle odstavce 1. Charakteristikou stavby je stavebně technický parametr stavby a její umístění. Kritériem se rozumí
a)
požadavek na stavbu z hlediska podmínek evakuace,
b)
rizikovost stavby, v níž je hořlavá nebo požárně nebezpečná látka nebo jiná obdobně nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a
c)
ochrana jiného veřejného zájmu významného z hlediska zařazení stavby do příslušné kategorie.
§ 40
(1)
Státní požární dozor se v rozsahu podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) nevykonává u stavby kategorie 0 a I.
(2)
Pro stavbu uvedenou v § 39 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se zpracovává požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu13). V požárně bezpečnostním řešení jeho zpracovatel prokazuje shodu navrhovaného záměru stavby s technickými podmínkami požární ochrany pro navrhování staveb stanovenými prováděcím právním předpisem15).
(3)
K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12).
(4)
K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12) a které k tomuto současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu12).
ČÁST TŘETÍ
ČIŠTĚNÍ, KONTROLA A REVIZE SPALINOVÉ CESTY
§ 43
Spalinová cesta
(1)
Provoz spalinové cestyspalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cestyspalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.
(2)
Spalinovou cestouSpalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestuspalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.
(3)
Ustanovení § 44 až 47 se nepoužijí na spalinovou cestuspalinovou cestu, která není součástí stavby, nebo na spalinovou cestuspalinovou cestu, která je součástí volně stojícího komínu o vnitřním průměru komínového průduchu 800 mm a větším nebo komínu o stavební výšce 60 metrů a větší, anebo na spotřebič paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW.
§ 44
Čištění a kontrola spalinové cesty
(1)
Čištění nebo kontrolu spalinové cestyspalinové cesty provádí osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví (dále jen „oprávněná osoba“).
(2)
Čištění používané spalinové cestyspalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cestyspalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cestyspalinové cesty podle tohoto zákona u spalinové cestyspalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce.
(3)
Lhůty čištění a kontrol, způsob čištění spalinové cestyspalinové cesty a způsob kontroly spalinové cestyspalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45
Revize spalinové cesty
(1)
Revizi spalinové cestyspalinové cesty provádí oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cestspalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen „revizní technik spalinových cestspalinových cest“).
(2)
Důvody pro provádění revize spalinové cestyspalinové cesty a způsob tohoto provádění stanoví prováděcí právní předpis.
§ 46
Postup při zjištění nedostatků
Pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cestyspalinové cesty nebo revizní technik spalinových cestspalinových cest při revizi spalinové cestyspalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru.
§ 47
Zpráva o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a zpráva o revizi spalinové cesty
(1)
Oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cestyspalinové cesty, písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cestyspalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cestyspalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní o tom písemný záznam.
(2)
Revizní technik spalinových cestspalinových cest předá objednateli neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi spalinové cestyspalinové cesty.
(3)
Vzor písemné zprávy o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cestyspalinové cesty a písemné zprávy o revizi spalinové cestyspalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST ČTVRTÁ
JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 65
Druhy jednotek požární ochrany
(1)
Jednotkami požární ochrany jsou
a)
jednotka hasičského záchranného sboru zřízená jako jednotka hasičského záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo jednotka záchranného útvaru hasičského záchranného sboru, která je složena z příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen „příslušník“) určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru,
b)
jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, (dále jen „zaměstnanec podniku“),
c)
jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,
d)
jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.
(2)
Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obceobce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obceobce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.4a)
(3)
Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obceobce je vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obciobci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.
(4)
Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí.
(5)
Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.
(6)
Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby území obceobce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
(7)
Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany4b) mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v odstavci 1.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,
b)
organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí a podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr,
c)
barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
d)
způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání.
§ 65a
Vojenská hasičská jednotka
(1)
Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.
(2)
Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců (dále jen „členové vojenské hasičské jednotky“). Zřizování, vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného sboru.
(3)
Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.
(4)
Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.
§ 66
Jednotka hasičského záchranného sboru kraje
(1)
Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského záchranného sboru kraje.
(2)
V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru kraje i u právnických osob.
§ 67
Jednotka hasičského záchranného sboru podniku
(1)
Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.
(3)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů
§ 68
(1)
ObecObec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obceobce. Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obceobce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.
(2)
Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
(3)
Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen „dobrovolná jednotka požární ochrany“) se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem kraje.
(4)
ObecObec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.
§ 69
(1)
Požární hlídku zřizuje
a)
právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67 ani podle § 68,
b)
obecobec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje.
(2)
Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.
§ 69a
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, nebo obceobce mohou namísto vlastní jednotky požární ochrany zajistit plnění úkolů této jednotky na základě smlouvy mezi sebou nebo se státem, který zastupuje hasičský záchranný sbor kraje, nebo zřízením společné jednotky požární ochrany.
(2)
Za společnou jednotku požární ochrany se považuje také jednotka požární ochrany podle § 65 odst. 1, na jejíž činnost a vybavení na základě smlouvy podle odstavce 1 finančně přispívá právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo obecobec, které jsou jinak povinny jednotku požární ochrany zřídit.
(3)
Postup podle odstavce 1 je podmíněn předchozím souhlasem hasičského záchranného sboru kraje. Hasičský záchranný sbor kraje může udělit souhlas za podmínky, že budou dodrženy mimo jiné požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona a smlouvou určená jednotka bude akceschopná. Hasičský záchranný sbor kraje současně stanoví druh společné jednotky v souladu s § 65 odst. 1. V případě, že smlouvu podle odstavce 1 uzavírá hasičský záchranný sbor kraje, souhlas uděluje generální ředitelství.
(4)
Na základě smlouvy podle odstavce 1 musí být hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obciobci poskytovány finanční prostředky ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o zmenšeném početním stavu. V případě, kdy je smlouva uzavírána mezi hasičským záchranným sborem kraje a obcíobcí v místě dislokace stanice hasičského záchranného sboru kraje, musí být tyto prostředky ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obciobci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona, pokud není ve smlouvě podle odstavce 1 stanoveno jinak. V případě, kdy je smlouva uzavřena mezi hasičským záchranným sborem kraje a zřizovatelem jednotky hasičského záchranného sboru podniku, bude zaměstnanec podniku zařazený v této jednotce upřednostněn v řízení ve věcech služebního poměru vedeném v návaznosti na mimořádné zřízení služebního místa.
(5)
ObceObce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1 nebo postupem uvedeným v odstavci 1, jsou povinny přispívat na společnou jednotku podle odstavce 2 hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obciobci, jejíž jednotka požární ochrany je předurčena požárním poplachovým plánem kraje pro uvedenou obecobec jako první za dodržení podmínek uvedených v § 65 odst. 6.
(6)
ObecObec, na jejímž území je dislokována stanice hasičského záchranného sboru kraje, může uzavřít s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje smlouvu, v níž upraví užívání majetku ve vlastnictví této obceobce, poskytování prostředků, případně další vztahy ve vazbě na činnosti hasičského záchranného sboru kraje.
§ 69b
Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany
Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni
a)
důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek požární ochrany,
b)
při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých nadřízených,
c)
dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě zásahu,
d)
prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
e)
podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.
§ 69c
Výjimka pro členy dobrovolných jednotek požární ochrany
Pokud je činnost členů dobrovolných jednotek požární ochrany v souvislosti se zásahem vykonávána na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.
§ 70
Základní úkoly jednotek požární ochrany
(1)
Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
a)
provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,
b)
provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,
c)
podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje.
(2)
Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízeníoperační řízení.
(3)
Organizačním řízenímOrganizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízenímOperačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.
(4)
Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s PoliciíPolicií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.5)
(5)
Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.5a)
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,
b)
podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c)
zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,
d)
zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.
§ 71
Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany
(1)
Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.
(2)
Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.
§ 72
Odborná způsobilost a příprava
(1)
Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.
(2)
Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.
(3)
Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.4a)
(4)
Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.
(5)
Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí
a)
ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcíobcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,
b)
hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany,
c)
velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku.
(6)
Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti závažné nedostatky.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.
§ 73
Poskytování pomoci při zdolávání požárů
(1)
Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.
(2)
Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má Ministerstvo při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více krajů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.
(4)
O použití ArmádyArmády České republiky k záchranným pracím6a) a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.7)
ČÁST PÁTÁ
Spolupráce na úseku požární ochrany
§ 74
Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.
§ 75
Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany
(1)
Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že
a)
pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí,
b)
podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí,
c)
podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů,
d)
podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e)
podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany a hasičstva.
(2)
Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.7a)
ČÁST ŠESTÁ
POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
§ 76
(1)
Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a)
neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
b)
neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné závady,
c)
nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,
d)
neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e)
nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,
f)
nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,
g)
neumožní vstup na nemovitostnemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obceobce nebo hasičského záchranného sboru kraje,
h)
neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i)
nepodá písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
j)
nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,
k)
nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l)
nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,
m)
používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a)
nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
b)
poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
c)
nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku podle § 13 odst. 1,
d)
nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli k tomu byla povinna,
e)
nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost,
f)
neplní opatření nebo lhůty stanovené posouzením požárního nebezpečí,
g)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,
h)
neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany obceobce potřebnou věcnou pomoc,
i)
neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,
j)
nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,
k)
nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,
l)
neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,
m)
vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti vzniku a šíření požáru,
n)
neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,
o)
nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,
p)
neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,
q)
při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2.
(4)
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.
(5)
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.
(6)
Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(7)
Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit nedostatky ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.
§ 76a
(1)
Oprávněné osobě, která
a)
neprovede čištění nebo kontrolu spalinové cestyspalinové cesty stanoveným způsobem, nebo
b)
v rozporu s § 47 odst. 1 nepředá písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cestyspalinové cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(2)
Oprávněné osobě nebo reviznímu technikovi spalinových cestspalinových cest, který v rozporu s § 46 neoznámí zjištěné nedostatky příslušnému stavebnímu úřadu nebo orgánu státního požárního dozoru nebo je oznámí opožděně, se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(3)
Reviznímu technikovi spalinových cestspalinových cest, který
a)
neprovede revizi spalinové cestyspalinové cesty stanoveným způsobem, nebo
b)
v rozporu s § 47 odst. 2 nepředá písemnou zprávu o revizi spalinové cestyspalinové cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
§ 76b
Vlastníkovi nebo provozovateli objektu, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou a který provozuje spalinovou cestuspalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem, se uloží pokuta do 100 000 Kč.
§ 76c
(1)
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost s vysokým požárním nebezpečím bez odsouhlaseného posouzení požárního nebezpečí nebo provede v rozporu s § 6a odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.
(2)
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, bez odsouhlasení dokumentace zdolávání požárů nebo provede v rozporu s § 6b odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schválené dokumentace zdolávání požárů, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.
§ 76d
Pokutu podle § 76a až 76c ukládá hasičský záchranný sbor kraje. Pro stanovení výše pokuty přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání.
§ 77
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízenítrestní řízení.
Přestupky
§ 78
(1)
PřestupkuPřestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
a)
poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
b)
neumožní vstup na nemovitostnemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obceobce,
c)
neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),
d)
poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů,
e)
neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení,
f)
vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije tísňovou komunikaci,
g)
nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
h)
neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,
i)
neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je k tomu povinen,
j)
neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,
k)
nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení,
l)
nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení,
m)
nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitostnemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,
n)
poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,
o)
provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,
p)
zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání,
r)
způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čintrestný čin,
s)
vypaluje porosty,
t)
neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u)
omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
v)
používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
z)
neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2, nebo
aa)
kdo provozuje spalinovou cestuspalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a aa) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.
§ 79
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8)
(2)
Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor kraje.
ČÁST SEDMÁ
NÁHRADA ŠKODY
§ 80
Odškodňování úrazů
(1)
Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a)
při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obceobce a v požární hlídce,
b)
v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,
(dále jen „poškozený“), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,9) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.
(2)
Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.
§ 81
Jednorázové mimořádné odškodnění
(1)
Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(2)
Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich.
(3)
Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitostinemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo.
(4)
Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.
Náhrada škody
§ 82
Fyzická osoba má právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru.
§ 83
(1)
Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
(2)
Náhrada škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.
§ 84
(1)
Náhradu škody podle § 83 poskytuje a rozhoduje o ní hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2)
Náhradu škody právnické nebo fyzické osobě, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru na výzvu obceobce podle § 19, poskytuje a rozhoduje o ní obecobec.
(3)
Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.
(4)
Právo na náhradu škody podle § 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.
(5)
Náhrada škody fyzické osobě, která jí vznikla v souvislosti s pomocí poskytnutou podle § 82, se poskytuje podle občanského zákoníku.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 85
(1)
Zvláštní požární dozor vykonává v případě
a)
útvaru nebo zařízení bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor,
b)
vojenského objektu, vojenského útvaru, vojenského zařízení, vojenského záchranného útvaru nebo právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany Ministerstvo obrany,
c)
objektu, zařízení, pracoviště nebo činnosti v podzemí náležející do působnosti orgánu státní báňské správy Český báňský úřad,
d)
námořní lodě a civilního letadla Ministerstvo dopravy,
e)
drážního vozidla nebo říčního plavidla Ministerstvo dopravy, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů, nebo
f)
objektu Ministerstva zahraničních věcí nacházejícího se mimo území České republiky Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Zvláštní požární dozor se vykonává v rozsahu stanoveném v § 31, s výjimkou odstavce 1 písm. d). Při zvláštním požárním dozoru se postupuje obdobně jako u státního požárního dozoru.
(3)
Orgán vykonávající zvláštní požární dozor rozhoduje o správních deliktech podle § 76 a 76c zjištěných při výkonu tohoto dozoru u právnické nebo podnikající fyzické osoby, s výjimkou § 76 odst. 4.
(4)
Před změnou vlastnictví nebo převodem práva hospodařit, kterými se přenese odpovědnost za výkon dozoru na státní požární dozor, oznámí orgán vykonávající zvláštní požární dozor tuto skutečnost příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje a následně mu bez zbytečného odkladu oznámí datum, kdy tato skutečnost nastala. V případě změny vlastnictví nebo převodu práva hospodařit, kterými se přenese odpovědnost za výkon zvláštního požárního dozoru na jiný orgán, oznámí orgán, který zvláštní požární dozor vykonává, tuto skutečnost hasičskému záchrannému sboru kraje a následně mu bez zbytečného odkladu oznámí datum, kdy tato skutečnost nastala a kdo zvláštní požární dozor od tohoto data vykonává.
(5)
Vykonávat zvláštní požární dozor mohou osoby s odbornou způsobilostí podle § 11 odst. 1.
§ 86
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 87
(1)
Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(2)
Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.
§ 87a
Hasičský záchranný sbor a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcíobcí mohou při plnění svých úkolů používat zásahovou požární techniku s celkovou hmotností převyšující 3 500 kg, která je schopna dlouhodobého provozu
a)
bez pomocných činidel do systému pro kontrolu oxidů dusíku,
b)
při použití nestandardního paliva.
§ 88
Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany
(1)
Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni
a)
nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,
b)
nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle odstavce 1.
§ 89
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.
(2)
O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského záchranného sboru kraje.
§ 89a
Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 90
Zvláštní právní předpisy o ochraně utajovaných informací10) nejsou ustanovením § 89 dotčeny.
§ 91
Ocenění mimořádné odvahy
(1)
K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.
§ 92
Živelní pohromy a jiné mimořádné události
Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a povinnostech zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.
§ 93
Stejnokroje a funkční označení
(1)
Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.
(2)
Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým náleží stejnokroj.
§ 95
Správní řád se nepoužije na rozhodování podle § 73 odst. 3. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního zákona jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Stanoviska uplatněná k návrhu regulačního plánu nejsou správním rozhodnutím.
§ 97
Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti, nebo o obdobnou činnost podle zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky.
§ 98
(1)
Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle dosavadních předpisů.
(2)
Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.
(3)
Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a nepovažují.
(4)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
§ 99
Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb12), který splňuje podmínky podle § 40 odst. 4 (dále jen „autorizovaná osoba“), je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.
Závěrečná ustanovení
§ 101
Ministerstvo vydá
a)
prováděcí právní předpisy k provedení § 6c, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 39 odst. 2, § 44 odst. 3, § 45 odst. 2, § 47 odst. 3, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3,
b)
po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis k provedení § 65 odst. 7 písm. b),
c)
po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3.
§ 103
(1)
Zrušují se:
1.
zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),
2.
§ 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupkůpřestupků proti ochraně před požáry,
3.
vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
4.
vyhláška ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
5.
vyhláška ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,
6.
vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,
7.
vyhláška ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování, rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,
8.
vyhláška ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 42 přílohy C),
9.
vyhláška ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení,
10.
vyhláška ministerstva školství a kultury a ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,
11.
vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,
12.
vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,
13.
směrnice ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce 14/1972 Sb.
(2)
Platnosti pozbývají
1.
pro příslušníky směrnice ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,
2.
předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
Kempný v. r.
Korčák v. r.
Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
a)
s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
1.
JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,
2.
JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
3.
JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
b)
s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
1.
JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
2.
JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
3.
JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i mimo svůj územní obvod.
Základní tabulka plošného pokrytí
---
Stupeň nebezpečí území obce| Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu
na místo zásahu
I| A| 2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min
B| 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min
II| A| 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min
B| 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min
III| A| 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min
B| 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min
IV| A| 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min
Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut.
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
a)
pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou;
Poznámka:
U obcíobcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obceobce III A, III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.
b)
pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru.
Poznámka:
U všech obcíobcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí území obceobce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.
1a)
§ 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
1b)
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).
1c)
§ 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1d)
§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1e)
§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1f)
§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1g)
§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1h)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
1i)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1j)
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
1k)
Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
1l)
Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
1m)
§ 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
1n)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
1o)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1p)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
2b)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3)
§ 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3a)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
3b)
§ 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
3c)
§ 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
3d)
§ 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3e)
§ 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
3f)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
3g)
§ 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
4)
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.
4a)
§ 124 zákoníku práce.
4b)
Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.
4c)
§ 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.
4d)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4e)
§ 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4f)
§ 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
4g)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4h)
§ 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
4i)
Např. § 83 a 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
4j)
Zákon č. 586/1992 Sb.
4k)
Zákon č. 143/1992 Sb.
5)
Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
6)
§ 124 zákoníku práce.
6a)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
7)
Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.
7a)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
8)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9)
§ 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
10)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12)
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
13)
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
15)
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
15)
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 137/1985 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 137/1985 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o změně a doplnění vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 49/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských a některých jiných výrobků
Vyhlášeno 20. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 35/1985
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 49/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských a některých jiných výrobků, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1986
137
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 20. prosince 1985
o změně a doplnění vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 49/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských a některých jiných výrobků
Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 49/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských a některých jiných výrobků, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Přípravné smlouvy
(1)
V zájmu zlepšení uspokojování potřeb vnitřního trhu a stabilizace dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů uzavírají organizace, popřípadě orgány hospodářského řízení přípravné smlouvy, kterými jsou smlouvy o přípravě dodávek nebo smlouvy o spolupráci.1)
(2)
V přípravných smlouvách organizace zejména
a)
uvádějí předpokládaný celkový roční objem dodávek členěný na čtvrtletí a jejich sortimentní skladbu,
b)
sjednávají způsob uzavírání smluv o dodávce, případně termíny společných kontraktačních jednání,
c)
sjednávají podmínky průzkumu trhu a vzájemné koordinace při jeho provádění,
d)
sjednávají podmínky spolupráce na úseku inovace výrobků v souladu se schválenými programy se zvláštním zřetelem na požadavky racionální výživy a rozšiřování sortimentu,
e)
sjednávají podmínky spolupráce na úseku propagace, zejména o rozsahu dodávek propagačního materiálu nebo jiných prostředků, které dodavatel poskytuje k propagaci vlastních výrobků zdarma,
f)
sjednávají postup při nakládání se zásobami, které vzniknou dodavateli v důsledku toho, že celkový objem dodávek nebo objem dodávek v určitém sortimentu výrobků byl nižší, než bylo dohodnuto v přípravné smlouvě.
(3)
V případech, kdy je jmenovitě stanovena nebo uložena povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy2) a nebyla-li smlouva o přípravě dodávek uzavřena namísto protokolu o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů,3) předkládá odběratel návrh smlouvy o přípravě dodávek nejpozději do jednoho měsíce od pořízení protokolu, a pokud došlo k rozporu, od rozhodnutí rozporu nadřízenými orgány hospodářského řízení. V ostatních případech předkládá odběratel návrh smlouvy o přípravě dodávek nejpozději do 30. září roku předcházejícího uskutečnění prvé dodávky.
(4)
Smlouva o přípravě dodávek se uzavírá nejméně na dobu jednoho roku.
(5)
Nepředložil-li odběratel návrh smlouvy o dodávce ke splnění závazku ze smlouvy o přípravě dodávek na celý předpokládaný rozsah a obsah dodávek výrobků, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 5 % z ceny výrobků, popřípadě průměrné ceny skupin výrobků, u nichž nesplnil povinnost předložit návrh smlouvy. Toto penále nemusí být účtováno a vymáháno.“.
2.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Smlouva o dodávce
(1)
Odběratel je povinen předložit návrh smlouvy o dodávce (objednávku) nejpozději do 45 dnů před začátkem čtvrtletí, v němž má být dodávka uskutečněna.
(2)
V případě, že se na základě dohody organizací nebo jejich nadřízených orgánů uzavírají u některých výrobků měsíční dodávkové smlouvy, je odběratel povinen předložit návrh smlouvy nejpozději do 12. dne předcházejícího měsíce, pokud si organizace nesjednají jinou lhůtu.
(3)
V návrhu smlouvy odběratel vymezí předmět plnění uvedením podrobného sortimentu, včetně balení a čísla jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků. Dodavatel je povinen vyjádřit se k návrhu smlouvy do 10 dnů po jeho obdržení, a to i v případě, že byl návrh smlouvy předložen opožděně.
(4)
Dohodnou-li se organizace nebo jejich nadřízené orgány, že množství a podrobný sortiment výrobků se sjednává na společných kontraktačních jednáních, která se konají nejpozději 35 dnů před počátkem čtvrtletí, v němž mají být dodávky uskutečněny, je zápis z těchto jednání smlouvou, pokud obsahuje náležitosti hospodářské smlouvy a je podepsaný odběratelem a dodavatelem.
(5)
V případech, kdy množství a sortiment výrobků jsou určovány na jednotlivá čtvrtletí nebo měsíce operativními rozpisy prováděnými nadřízenými orgány, jsou těmito rozpisy uloženy dodavatelům a odběratelům závazky ve smyslu § 118 zákona.“.
3.
V § 4 odst. 2 se vypouští druhá věta.
4.
V § 8 se odstavce 1 a 2 nahrazují novým odstavcem 1, který zní:
„(1)
Přepravu výrobků do místa určení zajišťuje dodavatel. V případě, že odběratel zajistí na svůj náklad odvoz výrobků ze závodu (skladu) dodavatele, přičemž náklady dopravy jsou zahrnuty v ceně, je dodavatel povinen poskytnout srážku z velkoobchodní ceny (odbytové přirážky) podle zvláštních předpisů.2a)“.
Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.
5.
§ 10 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Dodavatel je povinen umožnit odběrateli provést jeho vstupní kontrolu v závodě dodavatele před splněním dodávky. K provedení vstupní kontroly odběratele jsou oprávněny odborně způsobilí pracovníci, které pověří nadřízený orgán odběratele, pokud se organizace nedohodnou jinak. V případech, kdy při takto prováděné kontrole se zjistí, že výrobky jsou vadné, je pracovník odběratele provádějící vstupní kontrolu oprávněn k ověření jakosti výrobků i během výrobního procesu.“.
6.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Označování výrobků
Dojde-li ke změně maloobchodní ceny, postupuje se při označování výrobků podle zvláštních předpisů.5a)“.
7.
§ 16 zní:
㤠16
Organizace se nemohou dohodnout ve smlouvě odchylně od ustanovení této vyhlášky, s výjimkou § 4 odst. 2, § 5, § 8 odst. 4, § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 a 4.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Ministr:
Ing. Toman CSc. v. r.
1)
§ 162 až 164 zákona.
2)
§ 4 odst. 5 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
3)
§ 7 odst. 6 vyhlášky č. 48/1980 Sb.
2a)
§ 24 odst. 7 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách.
5a)
Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu ze dne 29. 11. 1985 č. V-3/86 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami, registrovaný v částce 32/1985 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 138/1985 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 138/1985 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o změně a doplnění vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 50/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských výrobků dodávaných organizacím státního a družstevního maloobchodu a spotřebitelským organizacím
Vyhlášeno 20. 12. 1985, datum účinnosti 1. 1. 1986, částka 35/1985
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 50/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských výrobků dodávaných organizacím státního a družstevního maloobchodu a spotřebitelským organizacím, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1986
138
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 20. prosince 1985
o změně a doplnění vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 50/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských výrobků dodávaných organizacím státního a družstevního maloobchodu a spotřebitelským organizacím
Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 50/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky potravinářských výrobků dodávaných organizacím státního a družstevního maloobchodu a spotřebitelským organizacím, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Rozsah platnosti
Tato vyhláška upravuje dodávky potravinářských výrobků vyráběných organizacemi v působnosti ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a organizacemi řízenými národními výbory organizacím státního a družstevního maloobchodu a spotřebitelským organizacím.“.
2.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Přípravné smlouvy
(1)
V zájmu zlepšení uspokojování potřeb vnitřního trhu a stabilizace dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů uzavírají organizace, popřípadě orgány hospodářského řízení přípravné smlouvy, kterými jsou smlouvy o přípravě dodávek nebo smlouvy o spolupráci.1)
(2)
V přípravných smlouvách organizace zejména
a)
uvádějí předpokládaný celkový roční objem dodávek členěný na čtvrtletí a jejich hlavní sortimentní skupiny,
b)
sjednávají lhůty pro předkládání návrhů smluv o dodávce (objednávek) a případy, kdy je možno učinit tento návrh telefonicky,
c)
sjednávají podmínky průzkumu trhu a vzájemné koordinace při jeho provádění,
d)
sjednávají podmínky spolupráce na úseku inovace potravinářských výrobků v souladu se schválenými programy se zvláštním zřetelem na požadavky racionální výživy a rozšiřování sortimentu,
e)
sjednávají podmínky spolupráce na úseku propagace, zejména o rozsahu dodávek propagačního materiálu nebo jiných prostředků, které dodavatel poskytuje k propagaci vlastních výrobků zdarma,
f)
sjednávají postup při nakládání se zásobami, které vzniknou dodavateli v důsledku toho, že celkový objem dodávek nebo objem dodávek v určitém sortimentu výrobků byl nižší, než bylo dohodnuto v přípravné smlouvě,
g)
sjednávají bližší podrobnosti o uplatňování a vyřizování reklamací.
(3)
V případech, kdy je jmenovitě stanovena nebo uložena povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy2) a nebyla-li smlouva o přípravě dodávek uzavřena namísto protokolu o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů,3) předkládá odběratel návrh smlouvy o přípravě dodávek nejpozději do jednoho měsíce od pořízení protokolu, a pokud došlo k rozporu, od rozhodnutí rozporu nadřízenými orgány hospodářského řízení. V ostatních případech předkládá odběratel návrh smlouvy o přípravě dodávek nejpozději do 30. září roku předcházejícího uskutečnění prvé dodávky.
(4)
Smlouva o přípravě dodávek se uzavírá nejméně na dobu jednoho roku.“.
3.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Smlouva o dodávce
(1)
Smlouvu o dodávce výrobků uzavírá jménem odběratele jím určený pracovník, zpravidla vedoucí prodejny, pokud organizační předpisy nestanoví jinak.
(2)
Odběratel předkládá návrh smlouvy (objednávku) v dohodnutém počtu vyhotovení ve lhůtách uvedených v přípravné smlouvě [§ 2 odst. 2 písm. b)]. Návrh se předkládá na tiskopisech dodavatele, pokud se organizace nedohodnou jinak.
(3)
V případech, kdy se organizace o tom dohodnou [§ 2 odst. 2 písm. b)], může být návrh smlouvy (objednávka) učiněn telefonicky. Obě organizace jsou povinny vést evidenci o době a obsahu takto předložených návrhů smluv.
(4)
Dodávky, které rozsahem nebo skladbou požadovaných výrobků jsou zřejmě mimořádné (zvláštní příležitosti, svátky, oslavy apod.), musí odběratel dohodnout s dodavatelem alespoň 5 pracovních dnů před požadovaným plněním.“.
4.
V § 7 se odstavce 1 a 2 nahrazují novým ustanovením, které zní:
„Přepravu výrobků do místa určení zajišťuje dodavatel. V případě, že odběratel zajistí na svůj náklad odvoz výrobků ze závodu (skladu) dodavatele, přičemž náklady dopravy jsou zahrnuty v ceně, je dodavatel povinen poskytnout srážku z velkoobchodní ceny (odbytové přirážky) podle zvláštních předpisů.1a)“.
5.
§ 9 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Dodavatel je povinen umožnit odběrateli provést jeho vstupní kontrolu v závodě dodavatele před splněním dodávky. K provedení vstupní kontroly odběratele jsou oprávněni odborně způsobilí pracovníci, které pověří nadřízený orgán odběratele, pokud se organizace nedohodnou jinak. V případech, kdy při takto prováděné kontrole se zjistí, že výrobky jsou vadné, je pracovník odběratele provádějící vstupní kontrolu oprávněn k ověření jakosti výrobků i během výrobního procesu.“.
6.
§ 13 zní:
㤠13
Organizace se nemohou dohodnout ve smlouvě odchylně od ustanovení této vyhlášky, s výjimkou § 8 odst. 4, § 9 odst. 4, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2 a 3 a § 12 odst. 2.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Ministr:
Ing. Toman CSc. v. r.
1)
§ 162 až 164 zákona.
2)
§ 4 odst. 5 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
3)
§ 7 odst. 6 vyhlášky č. 48/1980 Sb.
1a)
§ 24 odst. 7 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 2/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 2/1986 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 149/1961 Zb. o nákupe, zadávaní a predaji diel výtvarných umení a o niektorých iných opatreniach v odbore výtvarných umení
Vyhlášeno 27. 1. 1986, datum účinnosti 27. 1. 1986, částka 1/1986
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 149/1961 Zb. o nákupe, zadávaní a predaji diel výtvarných umení a o niektorých iných opatreniach v odbore výtvarných umení sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 27. 1. 1986
2
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky
z 10. januára 1986,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 149/1961 Zb. o nákupe, zadávaní a predaji diel výtvarných umení a o niektorých iných opatreniach v odbore výtvarných umení
Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo“) ustanovuje po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 1 zákona č. 272/1949 Zb. o vedení výroby a distribúcie v odbore pôsobnosti ministra informácií a osvety:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 149/1961 Zb. o nákupe, zadávaní a predaji diel výtvarných umení a o niektorých iných opatreniach v odbore výtvarných umení sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 5 sa v prvej vete za slová „umeleckými komisiami fondov“ vkladajú slová „alebo odbornými posudzovateľmi“.
2.
Nadpis tretieho oddielu znie:
„Umelecké komisie a odborní posudzovatelia“.
3.
Za § 9 sa vkladá § 9a, ktorý znie:
㤠9a
(1)
Vo vzťahu k Slovenskému fondu výtvarných umení úlohu umeleckých komisií plnia v oblastiach a prípadoch určených ministerstvom odborní posudzovatelia zapísaní v zozname vedenom na ministerstve. Odbornými posudzovateľmi môžu byť československí štátni občania s potrebnými odbornými znalosťami a osobnými vlastnosťami, ktoré dávajú predpoklad na to, že budú tieto úlohy riadne vykonávať. Ministerstvo môže tiež ustanoviť využitie odborných posudzovateľov pri hodnotení súborných a spojených diel určených na spoločenské uplatnenie.
(2)
Odborní posudzovatelia plnia svoje úlohy v rozsahu ustanovenia § 7 ods. 1 a 2; posudky podávajú písomne.
(3)
Dielo výtvarného umenia posudzujú najmenej dvaja odborní posudzovatelia; svoju činnosť vykonávajú na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Válek v. r. |
Vyhláška Československé akademie věd č. 5/1986 Sb. | Vyhláška Československé akademie věd č. 5/1986 Sb.
Vyhláška Československé akademie věd, kterou se mění a doplňuje vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech
Vyhlášeno 27. 1. 1986, datum účinnosti 27. 1. 1986, částka 1/1986
* Čl. I - Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 1. 1986 (20/1986 Sb.), po opravě
5
VYHLÁŠKA
Československé akademie věd
ze dne 16. prosince 1985,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech
Československá akademie věd podle § 50 písm. a) zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, spolu se Slovenskou akademií věd, po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností, a se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, stanoví:
Čl. I
Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, se mění a doplňuje takto:
Příloha vyhlášky Československé akademie věd č. 53/1977 Sb. zní:
„OBORY VĚDECKÉ VÝCHOVY1)
Fyzikálně matematické vědy
---
11-01-9| Matematická logika
11-02-9| Algebra a teorie čísel
11-03-9| Geometrie a topologie
11-04-9| Matematická analýza
11-05-9| Přibližné a numerické metody
11-06-9| Pravděpodobnost a matematická statistika
11-07-9| Matematická informatika a teoretická kybernetika
11-21-9| Obecná fyzika a matematická fyzika
11-22-9| Fyzika kondenzovaných látek a akustika
11-23-9| Kvantová elektronika a optika
11-24-9| Jaderná a subjaderná fyzika
11-25-9| Fyzika plazmatu
11-40-9| Astronomie
11-41-9| Astrofyzika
11-45-9| Geofyzika
11-50-9| Geodézie (také technické vědy)
11-55-9| Meteorologie a klimatologie
Geologické vědy
12-01-9| Geologie
12-02-9| Hydrogeologie
12-03-9| Inženýrská geologie
12-04-9| Ložisková geologie a užitá geofyzika (také technické vědy)
12-05-9| Geochemie
12-10-9| Mineralogie a petrografie
12-20-9| Paleontologie
Geografické vědy
13-01-9| Fyzická geografie
13-02-9| Ekonomická geografie
13-03-9| Regionální geografie
13-04-9| Kartografie (také technické vědy)
Chemické vědy
14-01-9| Anorganická chemie
14-02-9| Organická chemie
14-03-9| Analytická chemie
14-04-9| Fyzikální chemie
14-05-9| Makromolekulární chemie
14-06-9| Chemická fyzika (také fyzikálně matematické vědy)
14-07-9| Jaderná chemie
14-08-9| Teorie chemické techniky
14-10-9| Biochemie (také biologické vědy, lékařské vědy, veterinární vědy)
Biologické vědy
15-01-9| Obecná biologie (také lékařské vědy)
15-02-9| Molekulární biologie
15-03-9| Genetika (také lékařské vědy)
15-04-9| Fyziologie živočichů
15-05-9| Fyziologie rostlin
15-06-9| Zoologie
15-07-9| Botanika
15-08-9| Hydrobiologie
15-09-9| Entomologie
15-10-9| Mikrobiologie
15-11-9| Virologie
15-12-9| Parazitologie
15-13-9| Mykologie
15-14-9| Onkologie (také lékařské vědy)
15-15-9| Biofyzika (také fyzikálně matematické vědy, lékařské vědy)
15-16-9| Imunologie (také lékařské vědy, veterinární vědy)
15-20-9| Antropologie
15-21-9| Ekologie
Technické vědy
Hornictví
21-01-9| Dobývání ložisek
21-02-9| Důlní měřičství
21-03-9| Úpravnictví
Hutnictví
22-01-9| Hutnictví kovů
22-02-9| Chemická metalurgie
22-04-9| Fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálů
Strojírenství
23-01-9| Části strojů a mechanismů
23-02-9| Stavba dopravních strojů a zařízení
23-03-9| Stavba výrobních strojů a zařízení
23-04-9| Stavba energetických strojů a zařízení
23-05-9| Stavba jaderných zařízení
23-06-9| Přesná mechanika
23-07-9| Strojírenská technologie
23-08-9| Technika prostředí
23-09-9| Textilní technika
Elektrotechnika
26-01-9| Elektrotechnologie
26-02-9| Elektrické stroje a přístroje
26-04-9| Elektrická trakce a elektrické pohony
26-06-9| Teoretická elektrotechnika
26-07-9| Radioelektronika
26-08-9| Sdělovací technika po vedeních
26-09-9| Elektroakustika
26-10-9| Elektronika a vakuová technika
26-11-9| Mikroelektronika
26-12-9| Výkonové polovodičové systémy
26-15-9| Technická kybernetika
26-16-9| Měřící technika
26-17-9| Výpočetní technika
Chemická technologie
27-06-9| Technologie silikátů
28-01-9| Anorganická technologie
28-02-9| Organická technologie
28-03-9| Technologie makromolekulárních látek
28-04-9| Technologie paliv (nejaderných)
28-05-9| Technologie vody
29-01-9| Chemie a technologie poživatin
29-02-9| Kvasná chemie a technologie
Stavebnictví
33-01-9| Technologie dřeva
35-01-9| Architektura
35-02-9| Urbanismus
36-01-9| Teorie a konstrukce pozemních staveb
36-02-9| Teorie a konstrukce inženýrských staveb
36-03-9| Technologie staveb
36-04-9| Hydrotechnika
36-05-9| Zdravotně technické stavby
Ostatní technické obory
37-01-9| Dopravní technika a technologie
39-01-9| Mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí
39-02-9| Termomechanika a mechanika tekutin
39-03-9| Bionika (také biologické vědy, lékařské vědy, zemědělsko-lesnické vědy)
39-13-9| Nauka o nekovových materiálech a stavebních hmotách
39-21-9| Energetika
39-25-9| Hydrologie a vodní hospodářství
39-38-9| Technologie jaderných paliv
Zemědělsko-lesnické vědy
41-01-9| Obecná produkce rostlinná
41-02-9| Speciální produkce rostlinná
41-03-9| Zemědělská a lesnická fytopatologie a ochrana rostlin
41-04-9| Obecná zootechnika
41-05-9| Speciální zootechnika
41-06-9| Nauka o lesním prostředí
41-07-9| Pěstění lesa
41-10-9| Meliorace (také technické vědy)
41-15-9| Technika a mechanizace zemědělské a lesnické výroby
Veterinární vědy
43-01-9| Veterinární morfologie a fyziologie
43-02-9| Vnitřní choroby hospodářských zvířat
43-03-9| Veterinární farmakologie
43-04-9| Veterinární chirurgie
43-05-9| Veterinární porodnictví a gynekologie
43-06-9| Epizootologie a zoohygiena
43-07-9| Invazní choroby
43-08-9| Veterinární hygiena
Lékařské vědy
51-01-9| Normální anatomie, histologie a embryologie
51-02-9| Normální a patologická fyziologie
51-03-9| Patologická anatomie a soudní lékařství
51-04-9| Farmakologie (také farmaceutické vědy)
51-05-9| Vnitřní nemoci
51-06-9| Epidemiologie
51-07-9| Hygiena
51-08-9| Chirurgie
51-09-9| Rentgenologie a radiologie
51-10-9| Gynekologie a porodnictví
51-11-9| Pediatrie
51-12-9| Neurologie
51-13-9| Psychiatrie
51-14-9| Dermatovenerologie
51-15-9| Otorhinolaryngologie
51-16-9| Oční lékařství
51-17-9| Stomatologie
51-18-9| Nauka o zdravotnictví
51-19-9| Výživa
51-20-9| Tělovýchovné lékařství
51-21-9| Nukleární medicína
Farmaceutické vědy
52-01-9| Farmaceutická chemie
52-02-9| Farmakognosie
52-03-9| Galenická farmacie
Filozofické vědy
61-02-9| Dějiny filozofie
61-03-9| Logika
61-04-9| Dialektický a historický materialismus
61-05-9| Teorie vědeckého komunismu
61-11-9| Marxisticko-leninská etika
61-21-9| Marxisticko-leninská sociologie
Ekonomické vědy
62-01-9| Politická ekonomie
62-02-9| Teorie řízení a plánování
62-03-9| Odvětvové a průřezové ekonomiky
62-04-9| Světová ekonomika
62-05-9| Dějiny ekonomických teorií
62-06-9| Dějiny národního hospodářství
Právní vědy
68-01-9| Dějiny státu a práva
68-02-9| Teorie státu a práva
68-03-9| Ústavní právo
68-04-9| Správní právo a zemědělsko-družstevní právo
68-05-9| Hospodářské právo a finanční právo
68-06-9| Pracovní právo
68-07-9| Občanské právo hmotné a občanské právo procesní
68-08-9| Trestní právo
68-09-9| Mezinárodní právo
Historické vědy
71-01-9| Obecné dějiny
71-02-9| Československé dějiny
71-03-9| Archeologie
71-04-9| Pomocné vědy historické
71-05-9| Národopis
71-06-9| Dějiny věd a techniky
Filologické vědy
73-01-9| Obecná jazykověda
73-02-9| Srovnávací indoevropská jazykověda
73-03-9| Český jazyk
73-04-9| Slovenský jazyk
73-05-9| Jazykověda konkrétních jazykových skupin
Pedagogické vědy
75-01-9| Pedagogika
75-02-9| Teorie vyučování předmětům všeobecně vzdělávací a odborné povahy
Psychologické vědy
77-01-9| Psychologie
77-02-9| Pedagogická psychologie
Vědy o umění
81-01-9| Marxisticko-leninská estetika
81-02-9| Teorie literatury a dějiny konkrétních národních literatur
81-03-9| Teorie a dějiny hudby
81-04-9| Teorie a dějiny výtvarných umění
81-05-9| Teorie a dějiny divadla, filmu, rozhlasu a televize“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
akademik Říman v. r.
1)
Obory vědecké výchovy jsou identické s vědními obory pro udělování vědeckých hodností (zákon č. 53/1964 Sb.). V některých (smíšených) vědních oborech lze udělit vědeckou hodnost také v jiných skupinách věd podle oprávnění uděleného příslušným orgánům Českou komisí pro vědecké hodnosti nebo Slovenskou komisí pro vědecké hodnosti. Tyto jiné skupiny věd jsou za názvem oboru uvedeny v závorce. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 7/1986 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 7/1986 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání stříbrných pamětních padesátikorun s tématikou městských památkových rezervací Prahy, Českého Krumlova, Telče, Bratislavy a Levoče
Vyhlášeno 17. 2. 1986, datum účinnosti 27. 2. 1986, částka 2/1986
* § 1 - (1) K připomenutí významu kulturního odkazu našich předků a péče socialistického státu o zachování významných architektonických celků se vydává pět stříbrných pamětních padesátikorun s motivy městských památkových rezervací Prahy, Českého Krumlova, Telče,
* § 2 - Městská památková rezervace PRAHA
* § 3 - Městská památková rezervace ČESKÝ KRUMLOV
* § 4 - Městská památková rezervace TELČ
* § 5 - Městská památková rezervace BRATISLAVA
* § 6 - Městská památková rezervace LEVOČA
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. února 1986.
Aktuální znění od 27. 2. 1986
7
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 6. února 1986
o vydání stříbrných pamětních padesátikorun s tématikou městských památkových rezervací Prahy, Českého Krumlova, Telče, Bratislavy a Levoče
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K připomenutí významu kulturního odkazu našich předků a péče socialistického státu o zachování významných architektonických celků se vydává pět stříbrných pamětních padesátikorun s motivy městských památkových rezervací Prahy, Českého Krumlova, Telče, Bratislavy a Levoče (dále jen „padesátikoruny“).
(2)
Padesátikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost padesátikorun je 7 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikorun je 27 mm, jejich hrana je vroubkovaná.
§ 2
Městská památková rezervace PRAHA
(1)
Na líci padesátikoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „Československá socialistická republika“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „50 Kčs“ a letopočet „1986“.
(2)
Na rubu padesátikoruny je v popředí renesanční fontána, stylizace Karlova mostu a Vltavy. Nad mostem je seskupení historických budov znázorňujících architektonické slohy. Vlevo je barokní chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, uprostřed renesanční letohrádek Belveder a vpravo románská bazilika sv. Jiří. Nad nimi dominuje panorama Hradčan s gotickou katedrálou sv. Víta. Název města „PRAHA“ je umístěn dole.
(3)
Autorem návrhu padesátikoruny je akademický sochař Ladislav Kozák, iniciály jeho jména „LK“ jsou umístěny v levém mostním oblouku na rubu.
§ 3
Městská památková rezervace ČESKÝ KRUMLOV
(1)
Na líci padesátikoruny je uprostřed státní znak československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „Československá socialistická republika“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „50 Kčs“ a letopočet „1986“.
(2)
Na rubu padesátikoruny je v popředí radnice, vlevo chrám sv. Víta a vpravo hradební věž. Dominantou seskupení historických budov je krumlovský zámek. Pod chrámem sv. Víta je stylizovaná pětilistá rožmberská růže. Název města „ČESKÝ KRUMLOV“ je umístěn v řádku dole.
(3)
Autorem návrhu padesátikoruny je akademický sochař Ladislav Kozák, iniciály jeho jména „LK“ jsou umístěny v prvním oblouku radnice vpravo na rubu.
§ 4
Městská památková rezervace TELČ
(1)
Na líci padesátikoruny je v horní části uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Po stranách státního znaku je v rozděleném řádku označení hodnoty „50 Kčs“. Letopočet „1986“ je uprostřed dole.
(2)
Na rubu padesátikoruny je zobrazeno průčelí tří renesančních měšťanských domů z telčského náměstí. Pod nimi je umístěn název města „TELČ“.
(3)
Autorem návrhu padesátikoruny je akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková, iniciály jejího jména „JTS“ jsou na rubu uprostřed dole.
§ 5
Městská památková rezervace BRATISLAVA
(1)
Na líci padesátikoruny je v horní části uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Po stranách státního znaku je v rozděleném řádku označení hodnoty „50 Kčs“. Letopočet „1986“ je uprostřed dole.
(2)
Na rubu padesátikoruny je v popředí Michalská věž a za ní stylizovaný Dunaj. Nad řekou dominuje Bratislavský hrad s historickými hradbami a budovami. V pozadí vpravo je v náznaku vrch Kamzík s televizní věží. Název města „BRATISLAVA“ je umístěn vlevo dole.
(3)
Autorem návrhu padesátikoruny je akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková, iniciály jejího jména „JTS“ jsou na rubu vpravo dole.
§ 6
Městská památková rezervace LEVOČA
(1)
Na líci padesátikoruny je v horní části uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Po stranách státního znaku je v rozděleném řádku označení hodnoty „50 Kčs“. Letopočet „1986“ je uprostřed dole.
(2)
Na rubu padesátikoruny je v popředí část pozdně gotického oltáře z chrámu sv. Jakuba s ústředním figurálním motivem od řezbáře Mistra Pavla z Levoče. V pozadí nad ním je průčelí levočské renesanční radnice. Název města „LEVOČA“ je umístěn uprostřed dole.
(3)
Autorem návrhu padesátikoruny je Drahomír Zobek, iniciály jeho jména „DZ“ jsou na rubu pod spodní částí radnice vpravo.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. února 1986.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
96kB
94kB
92kB
106kB
89kB
86kB
89kB
93kB
94kB
88kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 17/1986 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 17/1986 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 166/1980 Sb.
Vyhlášeno 14. 3. 1986, datum účinnosti 1. 4. 1986, částka 4/1986
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 166/1980 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - V sazebnících I a II se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je součástí této vyhlášky.
* Čl. III k vyhlášce č. 17/1986 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1986
17
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
ze dne 13. února 1986,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 166/1980 Sb.
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 166/1980 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. c) se částka „600,– Kčs“ nahrazuje částkou „1000,– Kčs“.
2.
V § 5 odst. 2 se vypouští druhá věta.
3.
V § 5 se doplňují odstavce 3 a 4, které zní:
„(3)
Československý zastupitelský úřad může přijmout placení poplatku i v měně jiného státu, než ve kterém má své sídlo; tato měna však musí být znamenána v kursovním lístku Státní banky československé v oddílu „Valuty“.
(4)
Přepočet československých korun na zahraniční měnu a naopak se provádí kursem příslušné měny podle kursovního lístku Státní banky československé platného v době vyměření poplatku.“.
4.
§ 6 včetně nadpisu se vypouští.
5.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Osvobození
(1)
Od poplatků jsou kromě orgánů osvobozených podle § 10 odst. 1 zákona o osvobození uvedených v položkách sazebníku dále osvobozeni diplomatičtí zástupci a konsulové z povolání pověření v Československé socialistické republice a další osoby, které podle mezinárodního práva požívají diplomatické výsady a imunity za předpokladu, že nejsou československými státními občany a je zaručena vzájemnost.1)
(2)
Kromě úkonů osvobozených v jednotlivých položkách sazebníků jsou dále osvobozeny úkony:
a)
k provádění předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení v nemoci), sociálním zabezpečení, poskytování zdravotnických služeb, poskytování péče o pracovní síly, rodinu a matku a dítě,
b)
k provádění předpisů o obraně státu,
c)
k založení jednotných zemědělských družstev, nebo ke sloučení dosavadních jednotných zemědělských družstev,
d)
související s prováděním pozemkových úprav nebo se zaokrouhlováním pozemků,
e)
potřebné při zakládání a vedení evidence nemovitostí,
f)
související s úplatnými nebo bezúplatnými převody nemovitostí nebo s bezúplatnými převody movitého majetku z osobního nebo soukromého vlastnictví občanů do vlastnictví socialistického,
g)
v řízení o přihlášce k vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení nebo úkony v řízení o přihlášce průmyslového vzoru se žádostí o udělení osvědčení na průmyslový vzor,
h)
v řízení o vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení, nebo úkony v řízení o průmyslovém vzoru, na který bylo uděleno osvědčení.“.
6.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Vrácení poplatku
(1)
Správní orgán, který poplatek vyměřil nebo vybral, rozhodne o vrácení zaplaceného poplatku v plné výši, jestliže k provedení úkonu nebo k věcnému projednání nedošlo bez zavinění poplatníka, anebo poplatek byl zaplacen, aniž byl k tomu poplatník povinen.
(2)
Správní orgán, který vyměřil nebo vybral poplatek, rozhodne o vrácení částky, o kterou poplatník zaplatil na poplatek více, než byl povinen, nebo o kterou byl zaplacený poplatek dodatečně snížen nebo prominut.
(3)
Správní orgán, který vyměřil nebo vybral poplatek, rozhodne na žádost poplatníka, zda a jaká část zaplaceného poplatku se vrátí, nedošlo-li k provedení úkonu, za který poplatek zaplatil vinou poplatníka. Správní orgán může vrátit nejvýše 65 % z částky zaplacené na poplatek. Vrácené částky se zaokrouhlují na celé Kčs dolů. Poplatek se nevrátí, nepřesahuje-li částku 30 Kčs.
(4)
O vrácení poplatku (přeplatku) nelze rozhodovat po uplynutí tří let od počátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž byl poplatek zaplacen.“.
Čl. II
V sazebnících I a II se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je součástí této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1986.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Žák v. r.
Ministr financí SSR:
Ing. Mišeje v. r.
Ministr financí ČSR:
Ing. Tlapák v. r.
Příloha k vyhlášce č. 17/1986 Sb.
Změny a doplňky sazebníků I a II
1.
Položka 19 písmeno b) se vypouští.
2.
V položce 37 písmeno a) bod 1 se horní hranice sazby „Kčs 2000,–“ nahrazuje sazbou „Kčs 3000,–“.
3.
Ve zmocnění bod 1 k položce 37 se slova „§ 136 až 151 vyhlášky č. 123/1976 Sb.“ nahrazují slovy „§ 37 až 41 vyhlášky č. 73/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a zemědělských potřeb“.
4.
Ve zmocnění bod 2 k položce 37 se slovo „dvojnásobku“ nahrazuje slovem „trojnásobku“.
5.
Poznámky k položce 37 se doplňují o poznámky pod body 3 a 4, které zní:
„3.
Výši poplatku v rámci sazby stanovené rozpětím určí správní orgán zejména podle rozsahu, doby trvání, obtížnosti a závažnosti úkonu se souhlasem příslušného ministerstva financí.
4.
Povolení se předá (doručí) až po zaplacení poplatku podle této položky.“.
6.
Položka 39 zní:
„Povolení ke zvláštnímu užívání dálnic, silnic a místních komunikací při přepravách zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a k užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy:
a) při dopravě v obvodu jednoho okresu| Kčs 200,- až 2 000,-
---|---
b) při dopravě přesahující území jednoho okresu| Kčs 600,- až 6 000,-
---|---
c) při mezinárodní dopravě a v rámci mezinárodní dopravy| Kčs 1000,- až 120 000,-
---|---
Osvobození:
Od poplatku podle písmene b) této položky jsou osvobozena povolení k dopravě zemědělských strojů v souvislosti se žňovými pracemi.
Zmocnění:
1.
Správní orgán může poplatek podle písmene c) této položky snížit nebo od jeho vybrání upustit na základě vzájemnosti. V odůvodněných případech, zejména z hlediska zabezpečení zásad přepravní politiky, může horní hranici sazby poplatku zvýšit až na dvojnásobek.
2.
Za dodatečně vydávané povolení může správní orgán zvýšit horní hranici sazby poplatku až na dvojnásobek.
Poznámky:
1.
Výši poplatku v rámci sazby stanovené rozpětím určí federální ministerstvo dopravy, ministerstvo vnitra ČSR a ministerstvo vnitra SSR zejména podle rozsahu, doby trvání, obtížnosti a závažnosti úkonu se souhlasem příslušného ministerstva financí.
2.
Povoleními podle této položky se rozumí povolení podle § 11 odst. 1 písmene a) vyhlášky č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).
3.
Povolení se předá (doručí) až po zaplacení poplatku podle této položky, s výjimkou dodatečně vydávaných povolení.“.
7.
Položka 63 zní:
„a) Vydání povolení k neobchodnímu vývozu věcí| 3 % až 150 % nejméně Kčs 20,-
---|---
b) Prodloužení platnosti povolení k neobchodnímu vývozu| Kčs 20,-
---|---
c) Prodloužení platnosti celního dokladu| Kčs 10,- až 100,-
---|---
d) Ověření obchodních dokladů pro zahraniční orgány| Kčs 10,- až 100,-
---|---
Osvobození:
Od poplatku podle písmen a) a b) této položky jsou osvobozeny mezinárodní organizace se sídlem v ČSSR a Československý Červený kříž, jedná-li se o neobchodní vývoz věcí v rámci jejich činnosti.
Zmocnění:
Správní orgán může poplatek podle písmene a) této položky snížit nebo od jeho vybrání upustit na základě vzájemnosti.
Poznámky:
1.
Poplatek podle písmene a) této položky se platí nejpozději při vývozu zboží.
2.
Výši poplatku v rámci sazby stanovené rozpětím určí správní orgán zejména podle rozsahu, doby trvání, obtížnosti a závažnosti úkonu se souhlasem příslušného ministerstva financí.“.
8.
Za položku 63A se vkládá položka 63B, která zní:
„Položka 63 B:
Povolení udělovaná podle zákona o devizovém hospodářství| 3 % až 150 % nejméně Kčs 20,-
---|---
Zmocnění:
Správní orgán může poplatek podle této položky snížit nebo od jeho vybrání upustit na základě vzájemnosti.
Poznámky:
1.
Výši poplatku v rámci sazby stanovené rozpětím určí správní orgán zejména podle rozsahu, doby trvání, obtížnosti a závažnosti úkonu se souhlasem příslušného ministerstva financí.
2.
Poplatek podle této položky vybírá správní orgán jen za povolení v neobchodní oblasti,1) pokud se udělují výhradně v zájmu žadatele.“.
9.
Položka 66 zní:
„Vydání povolení občanům k provozování služeb, k prodeji zboží nebo k jiné činnosti| Kčs 20,- až 500,-
---|---
Zmocnění:
Vydává-li správní orgán povolení dodatečně (po započetí této činnosti bez povolení) zvyšuje se sazba poplatku na dvojnásobek.“.
10.
Položka 67 zní:
„a)| Vydání nebo prodloužení povolení|
---|---|---
| \\- ke zřízení obchodního zastupitelství zahraničním osobám2)| Kčs 1000,- až 10 000,-
| \\- k zahraničně obchodní činnosti| Kčs 1000,- až 10 000,-
| \\- k poskytování zahraničně hospodářských služeb| Kčs 1000,- až 10 000,-
b) Vydání souhlasu se zahájením jednání o obsahu licenční smlouvy| Kčs 50,- až 500,-
---|---
c) Vydání povolení k uzavření licenční smlouvy| Kčs 1000,- až 10 000,-
---|---
Osvobození:
Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny československé socialistické organizace.
Zmocnění:
Podle zásad vzájemnosti nebo z důvodu obecného zájmu může správní orgán od vybrání poplatku podle této položky upustit nebo jej snížit. V odůvodněných případech může správní orgán zvýšit horní hranici sazby poplatků podle této položky až na dvojnásobek.
Poznámky:
1.
Poplatek podle písmene a) této položky je splatný před registrací povolení.
2.
Výši poplatku v rámci sazby stanovené rozpětím určí správní orgán zejména podle rozsahu, doby trvání, obtížnosti a závažnosti úkonu se souhlasem příslušného ministerstva financí.“.
11.
Sazebník II oddíl A zní:
„Oddíl A
Konzulární poplatky
Zmocnění k oddílu A
Správní orgány vyměřující a vybírající poplatky podle této části sazebníku mohou stanovenou sazbu poplatku snížit nebo upustit od vybrání poplatku z důvodu vzájemnosti, z důvodu obecného zájmu nebo ve vztahu k devizovému tuzemci.
Poznámky k oddílu A
1.
Poplatky podle této části sazebníku vyměřují a vybírají federální ministerstvo zahraničních věcí, československé zastupitelské úřady a další správní orgány, pokud tak stanoví jednotlivé položky.
2.
Československé zastupitelské úřady a federální ministerstvo zahraničních věcí mohou podle zmocnění k této části postupovat i při vyměřování a vybírání poplatků podle položek sazebníku I.
3.
Výši poplatku v rámci sazby stanovené rozpětím určí správní orgán zejména podle rozsahu, doby trvání, obtížnosti a závažnosti úkonu se souhlasem příslušného ministerstva financí.
Položka 1:
Udělení československého víza nebo prodloužení jeho platnosti| Kčs 30,- až 1500,-
---|---
Osvobození:
Od poplatku jsou osvobozena víza udělovaná
-
do diplomatických, služebních a zvláštních pasů, je-li zachována vzájemnost,
-
významným osobám,
-
dětem do 15 let,
-
státním příslušníkům rozvojových států Asie, Afriky, Střední a Jižní Ameriky, kteří do ČSSR přijíždějí na pozvání Ústřední rady odborů.
Poznámky:
1.
Správní orgán vybere poplatek podle této položky i za povolení k cestě do ČSSR.
2.
Poplatek podle této položky vybírají též útvary pasů a víz Sboru národní bezpečnosti a orgány pasové kontroly.
3.
Poplatek podle této položky je splatný bez vyměření před provedením úkonu.
Položka 2:
Provedení uzavření manželství československým zastupitelským úřadem| Kčs 300,- až 1500,-
---|---
Osvobození:
Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni českoslovenští státní občané zdržující se služebně v zahraničí.
Položka 3:
Podání žádosti u československého zastupitelského úřadu| Kčs 5,- až 1000,-
---|---
Poznámka:
Podle této položky se nepostupuje, je-li za žádaný úkon vyměřován a vybírán poplatek podle jiné položky tohoto oddílu nebo podle položek v sazebníku I.
Položka 4:
Vybrání pohledávky, renty apod., s výjimkou požitků ze sociálního zabezpečení, úkony v řízení o dědictví (včetně intervence u příslušných orgánů, vymáhání a doručení dědictví) z vybrané částky (ceny) nebo z hodnoty dědictví| 2 % nejméně Kčs 30,-
---|---
Poznámky:
1.
Pokud je k žádosti věřitele (příjemce) nebo dědice prováděn pouze úkon k zajištění pohledávky, renty nebo dědictví, vyměří se poplatek podle položky 3 tohoto oddílu.
2.
Poplatek za úkony v řízení o dědictví podle této položky se vyměřuje z hodnoty dědictví nesnížené o honorář právního zástupce.
Položka 5:
Úřední úschova
\\- peněz, cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů z částky nebo ceny předmětu za každý rok | 1 % nejméně Kčs 100,-
---|---
\\- listin nebo spisů za každý rok| Kčs 10,- až 100,-
---|---
Položka 6:
Sepsání písemností o právních úkonech, zejména smluv, závětí, plných mocí apod.| Kčs 25,- až 500,-
---|---
Poznámka:
Poplatek se nevybírá za vyplnění tiskopisů pasových, vízových a dalších, které slouží k úřední potřebě či k potřebě československého zastupitelského úřadu.
Položka 7:
Vidování listin bez ověřování | Kčs 30,- až 100,-
---|---
Položka 8:
Ověření
\\- podpisu na listině i na jejím stejnopisu za každý podpis| Kčs 30,- až 100,-
---|---
\\- úředních razítek a úředních podpisů (superlegalizace)| Kčs 40,- až 500,-
---|---
Položka 9:
a) Vyhotovení opisu (fotokopie) včetně ověření| Kčs 40,- až 120,-
---|---
b) Ověření správnosti opisu (fotokopie) předloženého stranou| Kčs 10,- až 100,-
---|---
c) Ověření správnosti překladu předloženého stranou| Kčs 20,- až 100,-
---|---
Položka 10:
a) Vystavení a doručení matričního dokladu| Kčs 20,- až 500,-
---|---
b) Vyhotovení překladu matričního dokladu a jeho ověření| Kčs 30,- až 120,-
---|---
Položka 11:
Vyhotovení překladu spisového materiálu
I. do jazyka českého nebo slovenského| za každou i započatou stránku
Kčs 40,- až 100,-
---|---
II. z jazyka českého nebo slovenského| za každou i započatou stránku
Kčs 50,- až 120,-
---|---
III. z jednoho cizího jazyka do druhého| za každou i započatou stránku
Kčs 100,- až 200,-
---|---
IV. z jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každý slovní znak| Kčs 3,-
---|---
V. do jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každý slovní znak| Kčs 5,-
---|---
Položka 12:
Vystavení a doručení archivní rešerše| Kčs 20,- až 2000,-
---|---
Položka 13:
Vydání povolení k průvozu nebo k dovozu každé zbraně nebo její hlavní části nebo střeliva| Kčs 40,- až 100,-
---|---
Osvobození:
1.
Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do ČSSR na pozvání nebo se souhlasem ústředních orgánů stranických nebo státních nebo jsou hosty Českého nebo Slovenského mysliveckého svazu, bylo-li pozvání těchto hostů schváleno příslušnými ministerstvy. Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních akcí plánovaných ÚV ČSTV ve sportovní střelbě.
2.
Od poplatku podle této položky jsou osvobozena povolení na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích.“.
12.
Oddíl C zní:
„Oddíl C
Zmocnění k oddílu C:
Úřad pro normalizaci a měření může zvýšit poplatek až na dvojnásobek v případech, kdy o povolení bylo žádáno opožděně.
Položka 23:
Povolení dovozu měřidla| Kčs 200,-
---|---
Položka 24:
Povolení úředního ověření měřidla v cizině| Kčs 200,-“.
---|---
1)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
1)
§ 28 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství.
2)
§ 3 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím. |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 18/1986 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 18/1986 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona
Vyhlášeno 14. 3. 1986, datum účinnosti 1. 5. 1986, částka 4/1986
* Článek I - Vyhláška č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 5. 1986
18
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 27. února 1986,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona
Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 26 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon) – dále jen „zákon“:
Článek I
Vyhláška č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona se mění a doplňuje takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „stabilní tlakové nádoby“ nahrazují slovy „stabilní zásobníky a stabilní tlakové nádoby“.
2.
V § 4 se vypouští odstavec 3.
3.
V § 10 odst. 1 se vkládá na začátek druhé věty slovo „Montážní“.
4.
Za § 13 se vkládá § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Osazování měřidel topných plynů
(1)
Před uvedením přípojky do trvalého provozu a zahájením provozu odběrních plynových zařízení osadí plynárenský podnik měřidla topných plynů (dále jen plynoměry). O druhu, místě a jejich umístění rozhodne plynárenský podnik.
(2)
Při rozšíření odběru topných plynů je odběratel, provozovatel, popřípadě uživatel odběrního plynového zařízení povinen připravit a zabezpečit v místě určeném plynárenským podnikem podmínky pro osazení jiného plynoměru.
(3)
K zabezpečení řádné funkce plynoměru je plynárenský podnik oprávněn zajistit jej podnikovými plombami a jejich neporušenost kontrolovat. Poškození nebo odstranění plomby se považuje za poškození plynoměru.“.
5.
§ 15 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
vnitrozávodní rozvod topných plynů včetně hlavního uzávěru, pokud tento rozvod není součástí zařízení pro výrobu topných plynů (§ 2 odst. 2),“.
6.
V § 15 odst. 1 písm. e) se vypouštějí na konci slova „s výjimkou přenosných tlakových nádob na obsah o hmotnosti 50 kg a vyšší,“.
7.
V § 15 odst. 1 písm. f) se vypouští na začátku slovo „centrální“.
8.
V § 15 odst. 1 písm. g) se vypouští na začátku slovo „centrální“.
9.
§ 16 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
podle právních předpisů včetně technických norem a podle místních provozních řádů, popřípadě místních provozních a bezpečnostních pokynů [písmeno f)] zajišťovat provádění kontrol a revizí těchto zařízení ve stanovených lhůtách,“.
10.
V § 16 odst. 1 písm. b) se vkládá za slova „obsluhou a“ slovo „běžnou“.
11.
V § 16 odst. 1 písm. d) se vkládají za slovo „obsluhou“ slova „a běžnou údržbou“.
12.
§ 16 odst. 1 písm. e) zní:
„e)
vést předepsanou dokumentaci zařízení včetně dokumentace skutečného provedení a uschovávat ji, jakož i další doklady stanovené právními předpisy a technickými normami po celou dobu užívání zařízení,“.
13.
§ 16 odst. 1 písm. f) zní:
„f)
pro provoz zařízení vypracovat místní provozní řád nebo místní provozní a bezpečnostní pokyny k zabezpečení řádného provozu, obsluhy a běžné údržby zařízení;10) místní provozní řády nebo místní provozní a bezpečnostní pokyny musí být k dispozici všem pracovníkům obsluhy a běžné údržby, kteří s nimi musí být prokazatelně předem seznámeni.“.
14.
§ 16 odst. 2 zní:
„(2)
Výměnu a opravy hlavních uzávěrů u přípojek a regulátorů tlaku plynu za hlavním uzávěrem provádí plynárenský podnik, a to na náklad správce, vlastníka stavby nebo zařízení.“.
15.
§ 16 odst. 3 zní:
“(3)
Správci, vlastníci, provozovatelé a uživatelé odběrních plynových zařízení v obytných budovách a drobných provozovnách jsou povinni zejména:
a)
zachovávat při používání plynových spotřebičů potřebnou opatrnost,11) aby nedocházelo k ohrožení nebo škodám na zdraví nebo majetku a řídit se přitom návodem pro jejich používání,
b)
dodržovat lhůty kontrol, seřizování a čistění plynových spotřebičů stanovené v návodech pro jejich používání, případně v pokynech daných oprávněnou organizací k provádění oprav, údržby a seřizování spotřebičů,
c)
zabezpečit předložení dokumentace skutečného provedení domovního plynovodu před každým požadovaným rozšířením odběru plynu v objektu, pokud ji plynárenský podnik již nemá, popř. je zřejmé, že tato dokumentace neodpovídá skutečnosti,
d)
zajišťovat provádění pravidelné údržby a oprav oprávněnou organizací,
e)
vyžadovat od oprávněných provádějících organizací protokoly o provedených revizích, opravách, kontrolách, seřizování a čistění odběrního plynového zařízení a jeho částí a tyto protokoly uschovávat.“.
16.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Plynárenská organizace a plynárenský podnik
(K § 10 zákona)
(1)
Plynárenskou organizací ve smyslu zákona je státní hospodářská organizace výroby a rozvodu plynu v odvětví průmyslu paliv, zřízená ministrem paliv a energetiky ČSSR.
(2)
Plynárenským podnikem ve smyslu zákona je organizační jednotka plynárenské organizace, vystupující v hospodářských vztazích svým jménem,12a) která má v předmětu činnosti zejména výrobu, rozvod a uskladňování topných plynů, plnění a distribuci zkapalněných topných plynů, výstavbu a provoz tranzitních plynovodních soustav, jakož i výstavbu plynovodů a přípojek, které po uvedení do trvalého provozu jsou v jeho výkonu správy.“.
17.
Vkládá se poznámka 12a), která zní:
„12a)
§ 17 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 45/1983 Sb.“.
18.
§ 20 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
Odběrní plynová zařízení (§ 15 odst. 1) připojí plynárenský podnik jen tehdy, odpovídají-li podané přihlášce, podkladům projednaným podle § 21 této vyhlášky a byla-li odborně technicky přezkoušena (§ 22).
(3)
Správci, vlastníci staveb a zařízení, popřípadě provozovatelé odběrních plynových zařízení jsou povinni umožnit pověřeným pracovníkům plynárenského podniku přístup k plynoměrům (§ 7), souvisejícím zařízením a odběrním plynovým zařízením (§ 15 odst. 1). Pro vstup do zařízení na obranu vlasti platí zvláštní předpisy.16)“.
19.
Poznámka 16) zní:
„16)
§ 17 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.“.
20.
§ 21 odst. 3 zní:
„(3)
Odběratel plynu je povinen znovu projednat s plynárenským podnikem podklady, nebudou-li montážní práce na odběrním plynovém zařízení započaty do dvou let.“.
21.
§ 22 odst. 4 zní:
„(4)
Odborným technickým přezkoušením (§ 17 zákona) se rozumí zhodnocení, zda odběrní plynové zařízení bylo provedeno podle podmínek stanovených plynárenským podnikem a zda na odběrním plynovém zařízení byla provedena výchozí revize podle předpisu o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení18) bez závad bránících uvedení do provozu.“.
22.
Poznámka 18) zní:
„18)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 86/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.“.
23.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Podmínky odborné způsobilosti pro provádění montážních prací na plynárenských a odběrních plynových zařízeních
(1)
Montážní práce na plynárenských a odběrních plynových zařízeních smějí provádět jen pracovníci
a)
s úplným středním vzděláním nebo se středním vzděláním příslušného nebo vhodného studijního oboru, nebo
b)
vyučení v učebním oboru instalatér, potrubář a provozní nebo strojní zámečník, elektromechanik19) nebo v učebních oborech, odpovídajících druhu vykonávané práce,
kteří mají alespoň jednoroční praxi v činnosti na plynárenských a odběrních plynových zařízeních, absolvovali odborný kurs pořádaný oprávněnou organizací a vlastní doklad o jeho úspěšném ukončení, opravňující je k činnosti na těchto zařízeních.
(2)
Pracovníci, kteří nemají způsobilost uvedenou v odstavci 1, smějí provádět montážní práce jen pod přímým dohledem a odpovědností pracovníků, kteří tuto způsobilost mají.
(3)
Pro provádění svářečských prací platí ustanovení zvláštních právních předpisů a příslušných technických norem.20)“.
24.
V § 25 odst. 1 věta druhá zní:
„Za změnu tlaku se považuje taková změna tlaku v zařízení pro rozvod plynů, v jejímž důsledku je nutno osadit nebo demontovat regulační zařízení na úpravu tlaku plynu pro řádnou a bezpečnou funkci spotřebičů.“.
25.
V § 25 odst. 4 věta druhá zní:
„Spotřebiče, jejichž úprava by byla neekonomická nebo technicky neřešitelná, popř. by nebyl zajištěn jejich bezpečný provoz, musí být vyměněny za spotřebiče nové; nový spotřebič zajistí odběrateli plynárenský podnik.“.
26.
V § 28 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Jiná organizace může provádět gazifikaci jen za podmínek stanovených plynárenským podnikem.“.
27.
§ 31 odst. 2 písm. d) zní:
„d)
u plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem musí být od jiných objektů dodržovány minimální vzdálenosti stanovené technickou normou a v souladu s ustanovením § 24 zákona.“.
28.
V § 31 odst. 3 se na začátek první věty vkládají slova:
„Nízkotlaké a středotlaké“.
29.
V § 32 se za odstavec 5 připojují nové odstavce 6 a 7, které zní:
„(6)
Při výstavbě jiných objektů musí být z důvodu ochrany objektů před možnými důsledky poruch plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem dodržena ustanovení příslušné ČSN30) o nejmenších dovolených vzdálenostech plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem od jiných objektů.
(7)
Pro vzdálenosti mezi plynárenskými zařízeními platí ustanovení technických norem o nejmenších vzdálenostech při křížení a souběhu.“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1986.
Ministr:
Ing. Ehrenberger CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 25/1986 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 25/1986 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb.
Vyhlášeno 28. 3. 1986, datum účinnosti 1. 4. 1986, částka 6/1986
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1986
25
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 27. března 1986,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb.
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví podle § 97 odst. 1 a 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní arbitráží Československé socialistické republiky:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 12 odst. 1 písm. f) se slova „fondu výstavby“ nahrazují slovy „investičního fondu“.
2.
§ 14a odst. 1 zní:
„(1)
V kooperačním sdružení se zřizuje u provozovatele investiční fond, jehož zdrojem jsou odpisy ze společně používaných základních prostředků, tržby z prodeje základních prostředků a investic, příspěvky od členských organizací a dotace a subvence ze státního rozpočtu; dojde-li v případě ukončení rozvoje kooperačního sdružení k neúčelnému hromadění zdrojů v investičním fondu, lze na návrh kooperační rady, schválený příslušnou zemědělskou správou, převést přiměřenou část investičního fondu do investičních fondů členských organizací podle zásad dohodnutých ve smlouvě o spolupráci, popřípadě v jejím dodatku.“.
3.
§ 27 odst. 7 písm. a) zní:
„a)
z investičního fondu členských organizací do investičního fondu podniku,“.
4.
§ 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Použití zisku
(1)
Podnik používá zisk v tomto pořadí:
a)
k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů,
b)
k přídělům do fondů podniku v pořadí uvedeném v § 31,
c)
k dalším účelům stanoveným zvláštními předpisy,2a)
d)
k vyplacení podílů na zisku členským organizacím podle zásad dohodnutých ve smlouvě [§ 16 odst. 1 písm. h)].
(2)
Nestačí-li zisk ke krytí potřeb uvedených v odstavci 1 písm. b) a c), pokryje podnik tyto potřeby v rozsahu projednaném s příslušnou zemědělskou správou.“.
5.
V § 30 se slova „fondu výstavby.“ nahrazují slovy „investičního fondu.“.
6.
§ 31 včetně nadpisu zní:
㤠31
Fondy podniku
(1)
Podnik zřizuje tyto fondy:
a)
obratový fond,
b)
investiční fond,
c)
fond technického rozvoje, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
d)
fond odměn,
e)
fond kulturních a sociálních potřeb,
f)
rezervní fond.
(2)
Pro tvorbu a použití fondů uvedených v odstavci 1 platí zvláštní předpisy.3)
(3)
Podnik může vytvářet další účelové fondy jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky vydaným v dohodě s ministerstvem financí republiky.“.
7.
V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Sbor zástupců může se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky ve svém rozhodnutí o zrušení podniku stanovit, že na základě uzavřené dohody bude jeho činnost napříště zajišťovat některá z členských organizací, popřípadě i nečlenská zemědělská socialistická organizace; v takovém případě přecházejí práva a závazky, jakož i veškerý majetek zaniklého podniku na tuto organizaci, popřípadě více organizací, bez likvidace. Ke dni zrušení podniku předloží předseda představenstva příslušnému soudu návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku.“.
8.
§ 36 zní:
㤠36
Pokud ministerstvo zemědělství a výživy republiky vydalo před účinností této vyhlášky souhlas ke zrušení podniku a likvidace nebyla dosud započata, může se v těchto případech uskutečnit převod práv a závazků, jakož i veškerého majetku podniku na nabývající organizaci za podmínek stanovených v § 34 odst. 3.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1986.
Ministr:
Ing. Toman CSc. v. r.
2a)
Například:
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášek č. 15/1984 Sb. a č. 22/1986 Sb.
Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 83/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol a vyhláška ministerstva školství SSR č. 87/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol.
Vyhláška ministerstva školství ČSR, ministerstva zdravotnictví ČSR a ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 84/1984 Sb., o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií a středních odborných škol a vyhláška ministerstva školství SSR, ministerstva zdravotnictví SSR a ministerstva práce a sociálních věcí SSR č. 88/1984 Sb., o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií a středních odborných škol.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.
3)
Směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. 12. 1985 čj. FM 041-2003/85 o financování oběžných prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích (reg. v částce 1/1986 Sb.).
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy a předsedy Státní banky československé č. 120/1985 Sb., o financování reprodukce základních prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1985 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích.
Výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 22. 11. 1985 čj. FM 01-1968/85 o usměrňování mzdových prostředků ve společných zemědělských podnicích a melioračních družstvech (reg. v částce 5/1986 Sb.).
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 26/1986 Sb., o rezervním fondu v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany
Vyhlášeno 30. 5. 1986, datum účinnosti 1. 7. 1986, částka 11/1986
* § 1 - (1) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží
* § 2 - (1) Jestliže poškozený následkem poškození na zdraví zemřel, náleží jednorázové mimořádné odškodnění jeho manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod; v případech odůvodněných osobními, rodinnými a sociálními poměry lze jednorázové mimořádné odškodn
* § 3 - Jednorázové mimořádné odškodnění podle § 1 a 2 náleží vedle nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
Aktuální znění od 30. 11. 2018 (257/2018 Sb.)
34
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 13. května 1986
o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 81 zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně:
§ 1
(1)
Jednorázové mimořádné odškodnění náleží
a)
zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zařazenému do jednotky hasičského záchranného sboru podniku, členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce, členu jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a členu požární hlídky, který při zdolávání požáru, při cvičení v jednotce požární ochrany nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události1) anebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů a
b)
občanu, který při osobní pomoci, kterou poskytl
1.
při zdolávání požáru nebo záchraně osob nebo majetku při požáru,
2.
při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události1) jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo s jejich vědomím anebo na výzvu obce,
utrpěl poškození na zdraví, jehož následkem se stal osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti2) (dále jen „poškozený“).
(2)
Jednorázové mimořádné odškodnění podle odstavce 1 se poskytuje ve výši sedminásobku až dvanáctinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (dále jen „průměrná mzda“) podle stupně poškození na zdraví a s přihlédnutím k míře ztížení společenského uplatnění, k podílu poškozeného na zdolávání požáru nebo záchranných pracích, jakož i k osobním, rodinným a sociálním poměrům poškozeného.
§ 2
(1)
Jestliže poškozený následkem poškození na zdraví zemřel, náleží jednorázové mimořádné odškodnění jeho manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod; v případech odůvodněných osobními, rodinnými a sociálními poměry lze jednorázové mimořádné odškodnění přiznat i jeho rodičům, popřípadě dalším osobám, které na něho byly odkázány výživou.
(2)
Jednorázové mimořádné odškodnění podle odstavce 1 se poskytuje
a)
dítěti poškozeného ve výši dvanáctinásobku průměrné mzdy,
b)
manželu poškozeného ve výši dvanáctinásobku průměrné mzdy,
c)
rodičům poškozeného v úhrnné výši dvanáctinásobku průměrné mzdy,
d)
dalším osobám, které byly odkázány výživou na poškozeného, do úhrnné výše dvanáctinásobku průměrné mzdy.
§ 3
Jednorázové mimořádné odškodnění podle § 1 a 2 náleží vedle nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
Korčák v. r.
1)
§ 92 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.
2)
§ 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 36/1986 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 36/1986 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání bankovek po 10 Kčs
Vyhlášeno 30. 5. 1986, datum účinnosti 30. 5. 1986, částka 11/1986
* § 1 - Dnem 1. 7. 1986 se vydávají bankovky Státní banky československé po 10 Kčs vzoru 1986.
* § 2 - (1) 10 Kčs bankovka vzoru 1986 je 67 mm široká a 132 mm dlouhá. Je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem s ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papíru.
* § 3 - Bankovky po 10 Kčs vzoru 1960 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 5. 1986
36
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 19. května 1986
o vydání bankovek po 10 Kčs
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, vyhlašuje:
§ 1
Dnem 1. 7. 1986 se vydávají bankovky Státní banky československé po 10 Kčs vzoru 1986.
§ 2
(1)
10 Kčs bankovka vzoru 1986 je 67 mm široká a 132 mm dlouhá. Je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem s ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papíru.
(2)
Vodotisk vytváří po celé ploše papíru vodorovné řady střídajících se lipových lístků a pěticípých hvězd.
(3)
Lícní i rubová strana 10 Kčs bankovky je opatřena po celé ploše podbarvujícími ochrannými podtisky.
(4)
Na líci bankovky je hlavní tisk proveden tříbarevným liniovým hlubotiskem ve třech odstínech hnědé barvy. Plocha líce je rozdělena na tři nestejná pole; ukončením hlavního tisku cca 4 mm před ořezem bankovky se vytváří u středního a pravého pole náznak orámování. Střední a pravé pole je podloženo hnědým tečkovaným rastrem v blízkosti portrétu nejtmavším, který vpravo od portrétu přechází do světlejšího podtisku liniového.
V levém poli je velké tmavé číselné označení hodnoty „10“, situované ve směru svislé strany bankovky. Je složeno z číslic obsahujících mikrošrafury. Na jeho pozadí je giloše, předcházející na okrajích plynule do světlejší barvy. V dolní části levého pole je kulatý hmatový znak pro nevidomé, provedený v hlubotisku.
Ve středním poli v horní části je státní znak v červené barvě. Je umístěn v pestrobarevné rozetě, připomínající stylizovaný květ. Rozeta je složena z vnitřního modrého věnce směrem ke středu růžově podbarveného a dále z vnějšího věnce s geometrickými paprsky s mikroskopickým opakujícím se textem „DESAŤ KORÚN“ v barvě modré, žluté a zelené. Mezi geometrické paprsky jsou vloženy prvky rostlinného dekoru v barvě žluté a červenohnědé. Vlevo nad rozetou je umístěno tmavé hodnotové číslo „10“. Rozeta je obkroužena hlubotiskovým vlnkovým rastrem pokrývajícím s výjimkou portrétu a giloše i část pravého pole. V horní části rozety je do oblouku zakompovaný text
„BANKOVKA ŠTÁTNEJ BANKY ČESKOSLOVENSKEJ“,
pod ním na společné svislici jsou texty
DESAŤ
KORÚN
ČESKOSLOVENSKÝCH
1986
a menšími písmeny trestní pohrůžka
FALŠOVANIE BANKOVIEK
SA TRESCE PODĽA ZÁKONA.
Pravému poli dominuje portrét Pavla Országha-Hviezdoslava. Jméno „PAVOL ORSZÁGH HVIEZDOSLAV“, letopočty narození a úmrtí „1949–1921“ jsou umístěny ve čtyřech řádcích vpravo od portrétu. V dolní části vpravo je umístěno světlé hodnotové číslo „10“. Horní část pravého pole uzavírá velká giloše.
V náznaku orámování dole jsou drobným písmem vytištěna jména autorů, a to vlevo autora návrhu „A. BRUNOVSKÝ DEL.“ (navrhl) a vpravo jméno rytce „V. FAJT SC.“ (vyryl); uprostřed je název „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“.
Označení série jedním velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem je umístěno nahoře v levém poli, šestimístné pořadové číslo je nad znakem pro nevidomé dole. V pravém poli bankovky se označení série a pořadového čísla opakuje v řádce nad portrétem. Série a pořadová čísla jsou vytištěna modrou barvou.
(5)
Na rubu bankovky je hlavní tisk proveden vícebarevným ofsetem v převládající barvě hnědé. Plocha je rozdělena na dvě nestejná pole, levé s náznakem orámování.
V levém poli je ve třech odstínech hnědé barvy zobrazena oravská krajina s horou Choč v pozadí. Nápis „ORAVA“ je umístěn vpravo dole. Vlevo nahoře je na pozadí modré a zelené giloše s rozbíhajícími se nazelenalými paprsky tmavé hodnotové číslo „10“. Při levém okraji jsou keře jalovce, symbolické kapky deště a dole slavík. Vpravo dole je na pozadí modré a hnědočervené gilošové růžice světlé hodnotové číslo „10“. Nahoře v mracích a prosvítající modré obloze je text „BANKOVKY SÚ KRYTÉ ZLATOM A OSTATNÝMI AKTÍVAMI ŠTÁTNEJ BANKY ČESKOSLOVENSKEJ“.
V pravém poli je ve směru svislé strany bankovky na pozadí kytičky lesních jahod v barvě zelené a červené velké hodnotové číslo v barvě hnědočervené.
V náznaku orámování dole jsou drobným písmem vytištěna jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu „A. BRUNOVSKÝ DEL.“ a vpravo jméno autora rytecké kresby „B. ŠNEIDER SC.“, uprostřed je označení „© ŠTÁTNA BANKA ČESKOSLOVENSKÁ“.
§ 3
Bankovky po 10 Kčs vzoru 1960 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Žák v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
Vyhlášeno 30. 5. 1986, datum účinnosti 1. 7. 1986, částka 11/1986
* ČÁST PRVNÍ - POVINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ
* ČÁST DRUHÁ - POVINNOSTI OBČANŮ
* ČÁST TŘETÍ - ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
* ČÁST ČTVRTÁ - JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
* ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Aktuální znění od 6. 2. 1996 (21/1996 Sb., 22/1996 Sb.)
37
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra České socialistické republiky
ze dne 30. května 1986,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
Ministerstvo vnitra České socialistické republiky stanoví podle § 101 písm. a) zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ
Oddíl první
Technici požární ochrany a specialisté požární ochrany
Funkce techniků požární ochrany
Úkoly techniků požární ochrany
Úkoly specialistů požární ochrany
Oddíl druhý
Povinnosti jiných pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany
Požární hlídky
Pracovníci určení k zabezpečování požární ochrany v mimopracovní době
Požárně technická komise
Oddíl třetí
Odborná způsobilost techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany
Oddíl čtvrtý
Povinnosti organizací při vybavování věcnými prostředky požární ochrany a zabezpečování jejich akceschopnosti
Oddíl pátý
Dokumentace požární ochrany
Operativní plán
Oddíl šestý
Povinnosti organizací při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a při akcích, kterých se účastní větší počet osob
Oddíl sedmý
Školení o požární ochraně
Organizace školení o požární ochraně
Oddíl osmý
Odborná příprava pracovníků o požární ochraně
ČÁST DRUHÁ
POVINNOSTI OBČANŮ
ČÁST TŘETÍ
ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Výkon státního požárního dozoru
Oddíl druhý
Zjišťování příčin vzniku požárů a zpracování rozborů požárů
Oddíl třetí
Dokumentace požární ochrany národních výborů
Požární řád obce
Oddíl čtvrtý
Provádění preventivních požárních kontrol
ČÁST ČTVRTÁ
JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Zřizování jednotek požární ochrany a jejich vybavení
Dobrovolný veřejný požární sbor
Oddíl druhý
Organizace jednotek požární ochrany
Oddíl třetí
Úkoly jednotek požární ochrany
Oddíl čtvrtý
Odborná příprava jednotek požární ochrany
Oddíl pátý
Odborná způsobilost příslušníků, pracovníků útvarů a členů dobrovolných jednotek požární ochrany
Oddíl šestý
Řízení zásahu jednotek požární ochrany
Stravování a ubytování jednotek požární ochrany
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
Přechodná ustanovení
Závěrečné ustanovení
Ministr:
Ing. Jung v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 38/1986 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 38/1986 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky o jednorazovom mimoriadnom odškodňovaní osôb za poškodenie na zdraví pri plnení úloh požiarnej ochrany
Vyhlášeno 6. 6. 1986, datum účinnosti 1. 7. 1986, částka 12/1986
* § 1 - (1) Jednorazové mimoriadne odškodnenie patrí
* § 2 - (1) Ak poškodený následkom poškodenia na zdraví zomrel, patrí jednorazové mimoriadne odškodnenie jeho manželovi a dieťaťu, ktoré má nárok na sirotský dôchodok; v prípadoch odôvodnených osobnými, rodinnými a sociálnymi pomermi možno jednorazové mimoriadne o
* § 3 - Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa § 1 a 2 patrí okrem nárokov podľa predpisov o odškodňovaní pracovných úrazov.
* § 4 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1986.
Aktuální znění od 1. 7. 1986
38
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
zo 16. mája 1986
o jednorazovom mimoriadnom odškodňovaní osôb za poškodenie na zdraví pri plnení úloh požiarnej ochrany
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariaďuje podľa § 81 zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane:
§ 1
(1)
Jednorazové mimoriadne odškodnenie patrí
a)
príslušníkovi Zboru požiarnej ochrany, pracovníkovi závodného požiarneho útvaru, členovi dobrovoľného verejného požiarneho zboru, členovi dobrovoľného závodného požiarneho zboru a členovi požiarnej hliadky, ktorý pri zdolávaní požiaru, pri cvičení v jednotke požiarnej ochrany alebo pri záchranných prácach pri živelnej pohrome alebo inej mimoriadnej udalosti1) alebo v priamej súvislosti s plnením týchto úloh a
b)
občanovi, ktorý pri osobnej pomoci, ktorú poskytol
1.
pri zdolávaní požiaru alebo záchrane osôb alebo majetku pri požiari,
2.
pri záchranných prácach pri živelnej pohrome alebo inej mimoriadnej udalosti1) jednotke požiarnej ochrany na výzvu veliteľa zásahu, veliteľa jednotky požiarnej ochrany alebo s ich vedomím alebo na výzvu národného výboru,
utrpel poškodenie na zdraví, následkom ktorého sa stal osobou so zmenenou pracovnou schopnosťou alebo čiastočne invalidným alebo invalidným (ďalej len „poškodený“).
(2)
Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa odseku 1 sa poskytuje vo výške od 5000 Kčs do 25 000 Kčs podľa stupňa poškodenia na zdraví a s prihliadnutím na mieru sťaženia spoločenského uplatnenia, na podiel poškodeného pri zdolávaní požiaru alebo záchranných prácach, ako aj na osobné, rodinné a sociálne pomery poškodeného.
§ 2
(1)
Ak poškodený následkom poškodenia na zdraví zomrel, patrí jednorazové mimoriadne odškodnenie jeho manželovi a dieťaťu, ktoré má nárok na sirotský dôchodok; v prípadoch odôvodnených osobnými, rodinnými a sociálnymi pomermi možno jednorazové mimoriadne odškodnenie priznať aj jeho rodičom, prípadne ďalším osobám, ktoré boli na neho odkázané výživou.
(2)
Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa odseku 1 sa poskytuje
a)
dieťaťu poškodeného vo výške 5000 Kčs,
b)
manželovi poškodeného vo výške 3000 Kčs,
c)
rodičom poškodeného v úhrnnej výške 3000 Kčs,
d)
ďalším osobám, ktoré boli na poškodeného odkázané výživou, do úhrnnej výšky 3000 Kčs.
§ 3
Jednorazové mimoriadne odškodnenie podľa § 1 a 2 patrí okrem nárokov podľa predpisov o odškodňovaní pracovných úrazov.
§ 4
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1986.
Prof. JUDr. Colotka v. r.
1)
§ 92 zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 39/1986 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 39/1986 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky o medaile Za hrdinský čin a o čestnom titule Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany
Vyhlášeno 6. 6. 1986, datum účinnosti 1. 7. 1986, částka 12/1986
* § 1 - Zriaďujú sa čestné uznania
* § 2 - (1) Medailu Za hrdinský čin možno udeliť príslušníkom Zboru požiarnej ochrany, pracovníkom závodných požiarnych útvarov, členom dobrovoľných verejných požiarnych zborov, členom dobrovoľných závodných požiarnych zborov, členom požiarnych hliadok a občanom n
* § 3 - (1) Čestný titul Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany možno udeliť príslušníkom Zboru požiarnej ochrany na ocenenie
* § 4 - (1) Medailu Za hrdinský čin a čestný titul Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany udeľuje minister vnútra Slovenskej socialistickej republiky.
* § 5 - (1) Minister vnútra Slovenskej socialistickej republiky vydá štatút medaily Za hrdinský čin a štatút čestného titulu Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany.
* § 6 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1986.
Aktuální znění od 1. 7. 1986
39
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
zo 16. mája 1986
o medaile Za hrdinský čin a o čestnom titule Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariaďuje podľa § 9 ods. 4 zákona č. 62/1962 Zb. o udeľovaní vyznamenaní:
§ 1
Zriaďujú sa čestné uznania
a)
medaila Za hrdinský čin,
b)
čestný titul Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany.
§ 2
(1)
Medailu Za hrdinský čin možno udeliť príslušníkom Zboru požiarnej ochrany, pracovníkom závodných požiarnych útvarov, členom dobrovoľných verejných požiarnych zborov, členom dobrovoľných závodných požiarnych zborov, členom požiarnych hliadok a občanom na ocenenie ich odvahy a obetavosti pri zdolávaní požiaru alebo pri záchranných prácach pri živelnej pohrome alebo inej mimoriadnej udalosti.1)
(2)
S medailou Za hrdinský čin sa odovzdáva listina o jej udelení.
§ 3
(1)
Čestný titul Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany možno udeliť príslušníkom Zboru požiarnej ochrany na ocenenie
a)
mimoriadnych pracovných výsledkov pri ochrane života a zdravia občanov a majetku pred požiarmi, živelnými pohromami a inými mimoriadnymi udalosťami,1)
b)
osobitných zásluh o rozvoj požiarnej ochrany; pritom sa prihliada aj na spoločenskú angažovanosť príslušníka.
(2)
S udelením čestného titulu Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany sa odovzdáva listina o jeho udelení.
(3)
S čestným titulom Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany je spojené právo nosiť čestný odznak.
§ 4
(1)
Medailu Za hrdinský čin a čestný titul Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany udeľuje minister vnútra Slovenskej socialistickej republiky.
(2)
Minister vnútra Slovenskej socialistickej republiky môže odňať medailu Za hrdinský čin alebo čestný titul Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany tomu, kto sa dopustil konania, ktorým sa stal nehodným tohto čestného uznania alebo ak vyjde najavo, že mu bolo čestné uznanie udelené nezaslúžene.
(3)
Ten, komu boli medaila Za hrdinský čin alebo čestný titul Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany odňaté, je povinný vrátiť listinu o ich udelení a medailu alebo čestný odznak orgánu, ktorý spravuje veci týchto čestných uznaní.
§ 5
(1)
Minister vnútra Slovenskej socialistickej republiky vydá štatút medaily Za hrdinský čin a štatút čestného titulu Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany.
(2)
Veci medaily Za hrdinský čin a čestného titulu Zaslúžilý príslušník Zboru požiarnej ochrany spravuje Ministerstvo vnútra Slovenskej socialistickej republiky.
§ 6
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1986.
Prof. JUDr. Colotka v. r.
1)
§ 92 zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 42/1986 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 42/1986 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky o zmene územia Západoslovenského kraja a Stredoslovenského kraja
Vyhlášeno 14. 6. 1986, datum účinnosti 14. 6. 1986, částka 13/1986
* § 1 - Z územia Západoslovenského kraja sa odčleňuje časť územia obce Trenčianske Teplice v okrese Trenčín vo výmere 10 ha, 97 a a 84 m2; táto časť územia sa pričleňuje k územiu Stredoslovenského kraja a pripája sa k priľahlému územiu obce Nová Dubnica v okrese P
* § 2 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 14. 6. 1986
42
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
zo 16. mája 1986
o zmene územia Západoslovenského kraja a Stredoslovenského kraja
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariaďuje podľa § 7 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1970 Zb. o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky:
§ 1
Z územia Západoslovenského kraja sa odčleňuje časť územia obce Trenčianske Teplice v okrese Trenčín vo výmere 10 ha, 97 a a 84 m2; táto časť územia sa pričleňuje k územiu Stredoslovenského kraja a pripája sa k priľahlému územiu obce Nová Dubnica v okrese Považská Bystrica.
§ 2
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Prof. JUDr. Colotka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 44/1986 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 44/1986 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí úmrtí Karla Hynka Máchy
Vyhlášeno 11. 7. 1986, datum účinnosti 28. 7. 1986, částka 14/1986
* § 1 - (1) K 150. výročí úmrtí básníka Karla Hynka Máchy se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
* § 2 - (1) Na líci stokoruny je uprostřed v horní části umístěn státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Po stranách státního znaku je v rozděleném řádku označení hodnoty „
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. července 1986.
Aktuální znění od 28. 7. 1986
44
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 2. července 1986
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí úmrtí Karla Hynka Máchy
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 150. výročí úmrtí básníka Karla Hynka Máchy se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
(2)
Stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci stokoruny je uprostřed v horní části umístěn státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Po stranách státního znaku je v rozděleném řádku označení hodnoty „100 Kčs“.
(2)
Na rubu stokoruny je portrét Karla Hynka Máchy. Jeho jméno „KAREL HYNEK MÁCHA“ je ve třech řádcích vlevo, letopočty „1836“ a „1986“ ve dvou řádcích vpravo.
(3)
Autorem návrhu stokoruny je Miloš Vavro, iniciály jeho jména „V“ a „M“ jsou umístěny vpravo dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. července 1986.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
96kB
94kB |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 55/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 55/1986 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 83/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol
Vyhlášeno 15. 9. 1986, datum účinnosti 1. 10. 1986, částka 18/1986
* Čl. I - Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 83/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 10. 1986
55
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 2. září 1986,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 83/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol
Ministerstvo školství České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 98 odst. 2 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách:
Čl. I
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 83/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Podmínky pro poskytování stipendií a příspěvků a jejich výše
(1)
Ústřední orgány, krajské národní výbory, státní hospodářské organizace, družstevní a společenské organizace (dále jen „organizace“) mohou v zájmu získání vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků na místa výkonu práce v okrese Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov, Česká Lípa a Sokolov poskytovat ze svých prostředků resortní, krajská a podniková stipendia (dále jen „stipendia“). Studentům, kteří se písemnou dohodou zaváží, že po skončení studia na vysoké škole setrvají nejméně
a)
5 let v místě výkonu práce určeném organizací, se poskytuje v zásadě od 2. ročníku studia stipendium ve výši 1200 Kčs,
b)
7 let v místě výkonu práce určeném organizací, se poskytuje v zásadě od 2. ročníku studia stipendium ve výši 1400 Kčs.
(2)
Organizace mohou v zájmu získání vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků na místa výkonu práce v ostatních územních vybraných oblastech stanovených zainteresovaným ústředním orgánem v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí, pokud jde o krajská stipendia a příslušným krajským národním výborem v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství poskytovat stipendia v zásadě v posledních dvou ročnících studia. Studentům, kteří se písemnou dohodou zaváží, že po skončení studia na vysoké škole setrvají nejméně
a)
5 let v místě výkonu práce určeném organizací, se poskytuje stipendium ve výši 1000 Kčs měsíčně v případě preferovaného studijního oboru,
b)
5 let v místě výkonu práce určeném organizací, se poskytuje stipendium ve výši 800 Kčs měsíčně v případě ostatních studijních oborů.
(3)
Organizace mohou poskytovat studentům též tyto příspěvky:
a)
příspěvek na učebnice, učební pomůcky a kulturní potřeby ve výši 400 Kčs ročně,
b)
náhradu prokázaného jízdného za přepravu veřejným hromadným dopravním prostředkem při nástupu do školy a při ukončení školního roku, jakož i náhradu prokázaného jízdného k návštěvě rodiny během školního roku; ženatým studentům se hradí jízdné jednou za měsíc a svobodným nejvýše jednou za tři měsíce. Při jízdě vlakem se hradí jízdné druhé třídy osobního vlaku a při vzdálenosti nad 100 km i příplatek na rychlík. Náhrada jízdného se poskytuje pouze do výše jízdného se slevou, na kterou má student nárok. Výdaje za jízdné místními dopravními prostředky organizace nehradí,
c)
příspěvek na manžela, který nemůže být výdělečně činný, ve výši 500 Kčs měsíčně, popřípadě snížený o částku zaopatřovacího příspěvku nebo sociálního stipendia; pokud je výdělečně činný a pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo podporu při ošetřování člena rodiny nebo invalidní nebo částečný invalidní důchod, sníží se příspěvek o takto vyplacené částky,
d)
příspěvek na každé nezaopatřené dítě ve výši 100 Kčs měsíčně; pokud oba manželé – studenti uzavřeli dohodu o stipendiu, poskytne se zaopatřovací příspěvek na nezaopatřené dítě jen jednomu z nich,
e)
jednorázovou sociální výpomoc do výše 1000 Kčs za školní rok v případech zvláštního zřetele hodných.
(4)
V písemné dohodě uzavřené podle odstavce 1 nebo 2 se student zaváže, že vrátí stipendium, popřípadě stipendium a příspěvek nebo jejich odpovídající část, pokud závazek zcela nebo zčásti nesplní. Do odpracované doby se nezapočítává doba výkonu základní (náhradní) vojenské služby a doba další mateřské dovolené.
(5)
Student je povinen neprodleně předložit dohodu nebo její opis na vědomí děkanátu. “.
2.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Doba poskytování stipendií a příspěvků
(1)
Stipendia a příspěvky se poskytují po dobu stanovenou v dohodě, a to od prvního dne měsíce, ve kterém byla dohoda uzavřena.
(2)
Stipendia, popřípadě stipendia a příspěvky lze poskytovat i studentům, kteří opakují ročník ze zdravotních důvodů, vážných rodinných důvodů nebo z jiných důvodů zvláštního zřetele hodných.
(3)
Stipendia, popřípadě stipendia a příspěvky podle § 16 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. c) a d) se poskytují po dobu 12 měsíců ve školním roce; studentům studujícím podle individuálního studijního plánu se poskytují stipendia, popřípadě stipendia a příspěvky po dobu studia určenou individuálním studijním plánem. “.
3.
V § 18 se vypouští v 1. větě odkaz na § 16 odst. 2 a nahrazuje se odkazem na § 16 odst. 1 a 2.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1986.
Ministr:
Vondruška v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 56/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 56/1986 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 119/1980 Zb. o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach v znení vyhlášky č. 46/1982 Zb.
Vyhlášeno 15. 9. 1986, datum účinnosti 15. 9. 1986, částka 18/1986
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 9. 1986
56
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 1. júla 1986.
ktorou sa mení vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 119/1980 Zb. o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach v znení vyhlášky č. 46/1982 Zb.
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi ustanovuje podľa § 45 ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach a podľa § 14 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve:
Čl. I
Ustanovenie § 17 ods. 2 vyhlášky Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 119/1980 Zb. o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach v znení vyhlášky č. 46/1982 Zb. znie:
„(2)
Vreckové sa poskytuje deťom predškolského veku najviac vo výške 15 Kčs mesačne, žiakom základnej školy a osobitnej školy najviac vo výške 30 Kčs mesačne, žiakom stredných škôl a žiakom osobitných odborných učilíšť 80 Kčs mesačne; jeho výšku jednotlivým chovancom určuje riaditeľ zariadenia podľa celkového zhodnotenia správania a účasti na výchove mimo vyučovania. Vreckové sa neposkytuje chovancom, ktorí majú vlastný príjem.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Prof. PhDr. Kilár CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1986 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky o chránených druhoch nerastov
Vyhlášeno 14. 10. 1986, datum účinnosti 1. 11. 1986, částka 20/1986
* § 1 - Predmet a rozsah úpravy
* § 2 - Oznamovanie nálezu chráneného nerastu
* § 3 - Odber chránených nerastov
* § 4 - Starostlivosť o chránené nerasty
* § 5 - Vývoz chránených nerastov
* § 6 - Účinnosť
* Príloha vyhlášky č. 60/1986 Zb.
Aktuální znění od 1. 11. 1986
60
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky
z 25. augusta 1986
o chránených druhoch nerastov
Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 10 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody po dohode so zúčastnenými orgánmi štátnej správy:
§ 1
Predmet a rozsah úpravy
Druhy nerastov vzácne pre svoju vedeckú, kultúrnu alebo estetickú hodnotu vyhlasujú sa za chránené (ďalej len „chránené nerasty“). Chránené nerasty sú určené a vymedzené v prílohe tejto vyhlášky.
§ 2
Oznamovanie nálezu chráneného nerastu
(1)
Nález chráneného nerastu (ďalej len „nález“) je nálezca alebo osoba zodpovedná za vykonávanie prác, pri ktorých došlo k nálezu (ďalej len „nálezca“), povinný oznámiť okresnému národnému výboru alebo miestnemu národnému výboru (ďalej len „orgán“) alebo príslušnému múzeu alebo organizácii štátnej ochrany prírody (ďalej len „organizácia“), a to najneskôr na druhý deň po nájdení alebo po tom, čo sa o náleze dozvedel.
(2)
Orgán alebo organizácia, ktorým bol nález oznámený, vydajú nálezcovi, ak o to požiada, potvrdenie o oznámení nálezu.
(3)
Orgán alebo organizácia, ktorým bol nález oznámený, zabezpečí jeho overenie a v prípade potreby vykoná opatrenie na jeho ochranu.
(4)
Overenie, či ide o o chránený nerast, môžu vykonávať aj organizácie, ktorých činnosť je zameraná na vyhľadávanie, výskum, prieskum a ťažbu nerastov.
(5)
V pochybnostiach, či ide o chránený nerast, rozhoduje okresný národný výbor na základe znaleckého posudku.1)
§ 3
Odber chránených nerastov
(1)
Ak chránenému nerastu nehrozí poškodenie, odcudzenie alebo zničenie a nie je ohrozený plynulý chod prevádzkovej činnosti organizácie, musí sa ponechať na mieste bez zmeny do jeho overenia a vykonania opatrení na jeho ochranu. V tomto prípade odber chránených nerastov z prírody môžu vykonávať len organizácie, ktorých činnosť je zameraná na vyhľadávanie, výskum, prieskum, ťažbu, zber, poznávanie alebo ochranu nerastov.
(2)
Ak chránenému nerastu hrozí poškodenie, odcudzenie alebo zničenie, alebo ak by bol ohrozený plynulý chod prevádzkovej činnosti organizácie, je nálezca povinný vykonať jeho odber z prírody.
§ 4
Starostlivosť o chránené nerasty
(1)
Orgány a organizácie, ktoré spravujú alebo vlastnia odobraté chránené nerasty, ak ich nepotrebujú pre svoju činnosť, prevádzajú ich do správy Slovenského národného múzea v Bratislave, Slovenského banského múzea v Banskej Štiavnici, do múzea Ústredia štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši, prípadne do správy krajského alebo okresného múzea, aby sa mohli využívať na vedecké, dokumentačné, kultúrno-výchovné a náučné účely.
(2)
Občania, ktorí vlastnia odobraté chránené nerasty, dbajú za účelom zachovania ich hodnôt a celospoločenského využitia o to, aby ich prevádzali najmä do štátneho vlastníctva a správy organizácií uvedených v odseku 1.
§ 5
Vývoz chránených nerastov
Vývoz chránených nerastov upravujú osobitné predpisy.2)
§ 6
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1986.
Minister:
Válek v. r.
Príloha vyhlášky č. 60/1986 Zb.
Zoznam
chránených nerastov v Slovenskej socialistickej republike
Názov| Vymedzenie
---|---
achát| geóda1) nad 5 cm
aikinit| kryštál2)
alabandín| kryštál
allanit| kryštál
alofán| sklovitá masa v plošnom priemere nad 25 cm2
amfibol| kryštál nad 3 cm
amfibol - aktinolit| kryštál nad 10 cm
analcím| kryštál nad 1 cm
anatas| kryštál nad 0,3 cm
andaluzit| kryštál nad 3 cm
anglesit| kryštál
ankerit| kryštál
antimonit| kryštál nad 5 cm
apatit| kryštál nad 1 cm
apjohnit| kryštál
apofylit| kryštál
aragonit| kryštál nad 5 cm
argentit| kryštál
arzenopyrit| kryštál nad 1 cm
auripigment| kryštál nad 1 cm, kryštalický
| agregát3) v plošnom priemete nad 25 cm2
autunit| kryštál
axinit| kryštál
azurit| kryštál nad 0,5 cm, kryštalický
| agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
baryt| kryštál nad 5 cm
beryl| kryštál nad 1 cm
biotit| kryštál nad 10 cm
bizmutín| kryštál
bornit| kryštál
boulangerit| kryštál
bournonit| kryštál
braunit| kryštál
brookit| kryštál
celestín| kryštál nad 1 cm
ceruzit| kryštál nad 1 cm
cínovec| kryštál nad 0,5 cm
cinvaldit| kryštál nad 1 cm
copiapit| kryštál
coquimbit| kryštál
cordierit| kryštál nad 1 cm
cosalit| kryštál
covellín| kryštál
cristobalit| kryštál
danburit| kryštál nad 0,5 cm
datolit| kryštál nad 0,5 cm
delafossit| kryštalický agregát v plošnom priemete 25 cm2
delessit| kryštál
devillín| kryštál
dillnit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
distén| kryštál nad 2 cm
dolomit| kryštál
enargit| kryštál
epidot| kryštál nad 3 cm
euchroit| kryštál
evansit (vashegyit)| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
flogopit| kryštál
fluorit| kryštál nad 2 cm
galenit| kryštál nad 2 cm
geokronit| kryštál
gersdorffit| kryštál nad 0,5 cm
goethit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 50 cm2
granát| kryštál nad 1 cm
halit| kryštál nad 3 cm
hauerit| kryštál nad 0,5 cm
hematit| kryštál nad 2 cm
hemimorfit| kryštál
hodrušit| kryštál
hyalit| sklovitá masa v plošnom priemete nad 25 cm2
chalkofylit| kryštál
chalkopyrit| kryštál nad 2 cm
chalkozín| kryštál
chlorit| kryštál nad 1 cm
chromit| kryštál
chryzokol| kryštál
ilmenit| kryštál nad 1 cm
jarosit| kryštál
jamesonit| kryštál
kalcit| kryštál nad 5 cm
kermezit| kryštál nad 3 cm
kobaltín| kryštál
kobellit| kryštál
korund| kryštál nad 1 cm
kremeň| kryštál nad 10 cm
kremeň - ametyst| kryštál nad 3 cm
kremeň - avanturín| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 10 cm2
kremeň - holubníkovitý| kryštál nad 3 cm
kremeň - chalcedón| v plošnom priemete nad 50 cm2
kremeň - jaspis| v plošnom priemete nad 50 cm2
kremeň - krištáľ| kryštál nad 3 cm
kremeň - marmarošský diamant| kryštál nad 0,5 cm
kremeň - ruženín| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 50 cm2
kremeň - záhneda| kryštál nad 3 cm
kuprit| kryštál
langit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
lazurit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
leucit| kryštál nad 1,5 cm
libethenit| kryštál
limonit| kvapľový útvar v plošnom priemete nad 100 cm2
löllingit| kryštál
magnetit| kryštál nad 1 cm
magnezit| kryštál
malachit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 20 cm2
manganit| kryštál nad 1 cm
manganokalcit| kryštál
markazit| kryštál
meď| kryštál
millerit| kryštál nad 3 cm
minerály meteoritov| každý meteorit
molybdenit| kryštál
muskovit| kryštál nad 10 cm
nefelín| kryštál nad 1,5 cm
nikelín| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 30 cm2
olivenit| kryštál
olivín| kryštál nad 1 cm
opál - drahý| v plošnom priemete nad 0,5 cm2
opál - ostatné druhy| v plošnom priemete nad 75 cm2
pearceit| kryštál
pickeringit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
polybázit| kryštál
posnjakit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
prehnit| gulôčka nad 1 cm, kryštalický agregát v plošnom priemete nad 50 cm2
proustit| kryštál
psilomelán| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 50 cm2
pyrargyrit| kryštál
pyrit| kryštál nad 5 cm
pyroluzit| kryštál nad 1 cm
pyromorfit| kryštál
pyroxén| kryštál nad 1 cm
realgár| kryštál nad 1 cm, kryštalický agregát v plošnom priemete nad 50 cm2
rézbányit| kryštál
rodochrozit| kryštál
rodonit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
romboklas| kryštál
rumelka| kryštál nad 0,5 cm
rutil| kryštál nad 1 cm
sadrovec| kryštál nad 10 cm
senarmontit| kryštál
sfalerit| kryštál nad 2 cm
schafarzikit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
scheelit| kryštál nad 0,5 cm
siderit| kryštál
sillimanit| kryštál nad 3 cm
síra| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
slavíkit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
smithsonit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
spinel| kryštál
staurolit| kryštál nad 2 cm
stefanit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
striebro| kryštalický agregát, drôtiky alebo pliešky v plošnom priemete nad 10 cm2
strašimirit| kryštál
szomolnokit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 10 cm2
tennantit| kryštál nad 0,5 cm
tenorit| kryštál
tetradymit| kryštál
tetraedrit| kryštál nad 0,5 cm
tirolit| kryštál
titanit| kryštál
topás| kryštál nad 1 cm
torbernit| kryštál
tridymit| kryštál nad 1 cm
turmalín| kryštál nad 5 cm
uraninit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
valentinit| kryštál nad 0,5 cm
variscit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
vezuvián| kryštál nad 1 cm
vivianit| kryštál nad 0,5 cm
volframit| kryštál nad 1 cm
wavellit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 25 cm2
wollastonit| kryštalický agregát v plošnom priemete nad 50 cm2
wolnýn| kryštál nad 1 cm
wulfenit| kryštál
wurtzit| kryštál
zeolit| kryštál nad 1 cm
zirkón| kryštál nad 0,5 cm
zlato| kryštál nad 0,2 cm, pliešky a drôtiky
živec - adulár| kryštál nad 1 cm
živec - albit| kryštál nad 2 cm
živec - mikroklín| kryštál nad 3 cm
1)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
2)
Zákon SNR č. 109/1961 Zb. o múzeách a galériách. Vyhláška ministra zahraničných vecí č. 15/1980 Zb. o Dohovore o opatreniach na zákaz a zamedzenie nedovoleného dovozu, vývozu a prevodu vlastníctva kultúrnych statkov. Vyhláška Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 11/1964 Zb. o vývoze kultúrnych pamiatok a predmetov muzeálnej hodnoty.
1)
Geóda je minerálna výplň dutiny v hornine, pričom dutina má spravidla okrúhly tvar a veľkosť nad 1 cm v priemere.
2)
Kryštál je morfologicky ohraničené prírodné tuhé teleso s dokonale, dobre alebo čiastočne vyvinutou kryštálovou štruktúrou.
3)
Kryštalický agregát je zhluk viacerých kryštálov vytvárajúci priestorový útvar. |
Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb. | Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb.
Zákon České národní rady o České obchodní inspekci
Vyhlášeno 3. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 22/1986
* § 1 - (1) Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu průmyslu a obchodu.
* § 2 - Česká obchodní inspekce kontroluje fyzické a právnické osoby, které nabízejí, prodávají, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu9), pokud t
* § 3 - (1) Česká obchodní inspekce dále
* § 4 - Zaměstnanci České obchodní inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen „inspektoři“) se při výkonu kontroly prokazují služebním průkazem vydaným Českou obchodní inspekcí, který je současně jejich pověřením ke kontrole. Vzor služebního průk
* § 4a - Inspektor je při provádění kontroly oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dot
* § 5 - (1) Jestliže inspektor příslušný k plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem10) provádí kontrolní nákup, hledí se pro účely kontroly na jednání kontrolované osoby a inspektora při kontrolním nákupu jako na uzavření smlouv
* § 5a - Vyžaduje-li to předmět kontroly a nelze-li účelu kontroly dosáhnout jinak, je inspektor oprávněn v rámci výkonu své činnosti, ve výjimečných případech a v nezbytné míře, jednat pod změněnou identitou a využít krycí prostředek.
* § 5b - Krycí prostředek
* § 5c - Krycí doklady
* § 5d - Opatření k evidenční ochraně
* § 6 - (1) Pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, je inspektor oprávněn v případě důvodného podezření na závažné porušení povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem10) zjednat si v souvislosti s výkonem kontroly přístup do staveb, dopravních prostředků
* § 6a - Inspektor je pro účely zahájení kontroly oprávněn požadovat informace, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti prodávajícího, který nabízí nebo prodává zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku, a spotřebite
* § 7 - (1) Inspektor na základě provedené kontroly zakáže až do doby zjednání nápravy
* § 7b - (1) Inspektor v případě důvodného podezření, že jsou nabízeny, prodávány nebo skladovány výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněně užívající označení chráněné podle zvláštního právního předpisu3f), uloží zajištění těchto výrob
* § 8 - (1) Na základě zjištěného porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn zakázat výkon další činnosti nebo nařídit uzavření provozovny až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů ná
* § 9 - (1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
* § 12 - (1) O přestupcích podle § 9 rozhoduje inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí o přestupku rozhoduje ústřední inspektorát. Inspektor České obchodní inspekce může vydat příkaz na místě.
* § 13 - (1) Česká obchodní inspekce při své činnosti spolupracuje:
* § 14 - Česká obchodní inspekce oznamuje zjištění závažného porušení podmínek stanovených pro výkon činností uvedených v § 2 odst. 1 bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu.5)
* § 15 - Výkon kontroly prodeje výrobků v útvarech a zařízeních ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů vzájemně dohodnou v souladu s tímto zákonem Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.
* § 16 - Při ukládání sankcí příkazem na místě inspektory České obchodní inspekce se § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, nepoužije.
* § 20 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1987.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
64
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. října 1986
o České obchodní inspekci
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu průmyslu a obchodu.
(2)
V čele České obchodní inspekce je ústřední ředitel; výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele se řídí zákonem o státní službě. V čele inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel; výběr, jmenování a odvolání ředitele inspektorátu se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Česká obchodní inspekce se člení na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty mající územní působnost pro tyto kraje a toto sídlo:
a)
Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
b)
Jihočeský a Vysočina se sídlem v Českých Budějovicích,
c)
Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni,
d)
Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem,
e)
Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové,
f)
Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně,
g)
Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Ostravě.
(4)
Česká obchodní inspekce je organizační složkou státu3g) a je účetní jednotkou8).
(5)
Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát; v případech, kdy v prvním stupni rozhodl inspektorát podle věty první, je ústřední inspektorát příslušný též k vedení přezkumného řízení.
(6)
Česká obchodní inspekce je subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů7).
§ 2
Česká obchodní inspekce kontroluje fyzické a právnické osoby, které nabízejí, prodávají, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu9), pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis10) stanoví.
§ 3
(1)
Česká obchodní inspekce dále
a)
ukládá pokuty a jiná opatření podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu10),
b)
zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a zveřejňuje výsledky kontroly s cílem předcházet porušování právních předpisů,
c)
provádí rozbory nebo zajišťuje jejich provedení pro účely kontroly; provedení těchto rozborů zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; na náklady kontrolovaných osob provádí rozbory nebo zajišťuje jejich provedení jen tehdy, byly-li rozborem zjištěny vlastnosti výrobků, které neodpovídají právnímu předpisu nebo jsou v rozporu s deklarací o vlastnostech výrobků uvedených zejména v prohlášení nebo v obchodním sdělení.
(2)
Analýzu vzorků vybraných minerálních olejů a některých dalších minerálních olejů odebraných Českou obchodní inspekcí podle zákona upravujícího spotřební daně může na žádost České obchodní inspekce provádět pouze osoba, která byla akreditována podle zvláštního právního předpisu12).
§ 4
Zaměstnanci České obchodní inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen „inspektoři“) se při výkonu kontroly prokazují služebním průkazem vydaným Českou obchodní inspekcí, který je současně jejich pověřením ke kontrole. Vzor služebního průkazu stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou.
§ 4a
Inspektor je při provádění kontroly oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno.
§ 5
(1)
Jestliže inspektor příslušný k plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem10) provádí kontrolní nákup, hledí se pro účely kontroly na jednání kontrolované osoby a inspektora při kontrolním nákupu jako na uzavření smlouvy.
(2)
Inspektor oznámí, že provedený nákup byl kontrolní, kontrolované osobě nebo osobě, která je s kontrolovanou osobou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, případně osobě, která fakticky vykonává úkoly, jež by jí vyplývaly z pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud je plnění těchto úkolů spojeno s předmětem kontroly a pokud je tato osoba přítomna na místě kontroly (dále jen „zúčastněná osoba“), a to bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění anebo nejpozději do okamžiku splnění účelu kontroly.
(3)
Neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li způsobena kontrolované osobě majetková újma, lze od smlouvy podle odstavce 1, která byla uzavřena jednáním při kontrolním nákupu, odstoupit.
(4)
Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, inspektor jej vrátí kontrolované osobě bezprostředně po oznámení podle odstavce 2. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese Česká obchodní inspekce.
(5)
Kontrolovaná osoba je povinna vrátit České obchodní inspekci zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít.
(6)
Byl-li kontrolní nákup proveden také za účelem posouzení vlastností výrobku, pohlíží se na takový výrobek jako na odebraný vzorek13).
§ 5a
Vyžaduje-li to předmět kontroly a nelze-li účelu kontroly dosáhnout jinak, je inspektor oprávněn v rámci výkonu své činnosti, ve výjimečných případech a v nezbytné míře, jednat pod změněnou identitou a využít krycí prostředekkrycí prostředek.
§ 5b
Krycí prostředek
Krycím prostředkemKrycím prostředkem se rozumí listina, včetně krycího dokladukrycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo zastírání činnosti České obchodní inspekce.
§ 5c
Krycí doklady
(1)
Krycím doklademKrycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti fyzické osoby a k zabránění vyzrazení činnosti orgánů České obchodní inspekce.
(2)
O vydání krycího dokladukrycího dokladu rozhoduje na návrh ústředního ředitele České obchodní inspekce ministr průmyslu a obchodu. Krycí dokladKrycí doklad na žádost České obchodní inspekce vydá nebo opatří Ministerstvo vnitra, s výjimkou služebního průkazu České obchodní inspekce vystaveného na změněnou identitu inspektora (§ 5a), který vydá Česká obchodní inspekce.
(3)
Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, členů bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.
(4)
Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, je Ministerstvo vnitra oprávněno při opatřování nebo vydávání krycího dokladukrycího dokladu zajistit v nezbytné míře v informačních systémech veřejné správy vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, blokování nebo likvidaci údajů souvisejících s vydáním a užíváním krycího dokladukrycího dokladu. Správce informačního systému je povinen poskytnout k provádění informační činnosti v uvedeném rozsahu a zajištění jejího účelu potřebnou součinnost a přitom postupovat tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo České obchodní inspekce.
(5)
Evidenci krycích dokladůkrycích dokladů opatřených a vydaných Ministerstvem vnitra vede souběžně Ministerstvo vnitra a Česká obchodní inspekce.
§ 5d
Opatření k evidenční ochraně
V souvislosti s výkonem své působnosti mohou orgány České obchodní inspekce požadovat na Ministerstvu vnitra opatření k evidenční ochraně osobních údajůosobních údajů svého zaměstnance, u kterého lze důvodně předpokládat ohrožení jeho života nebo zdraví, jeho manžela, partnera, dítěte a rodičů, jejich soukromých vozidel, jakož i opatření k evidenční ochraně krycích dokladůkrycích dokladů a služebních vozidel.
§ 6
(1)
Pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, je inspektor oprávněn v případě důvodného podezření na závažné porušení povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem10) zjednat si v souvislosti s výkonem kontroly přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, včetně otevření uzavřených prostor.
(2)
Inspektor je povinen při vstupu do těchto prostor a při následném výkonu kontroly zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
Po výkonu kontroly inspektor zajistí zabezpečení těchto prostor. Pokud je jejich vlastník inspektorovi znám, bez zbytečného odkladu jej o provedeném kontrolním úkonu vyrozumí.
§ 6a
Inspektor je pro účely zahájení kontroly oprávněn požadovat informace, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti prodávajícího, který nabízí nebo prodává zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku, a spotřebitelspotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce nebo prostřednictvím jiného elektronického prostředku může objednat. Oprávnění podle věty první má inspektor vůči osobě, která s požadovanými informacemi nakládá. Osoba podle věty druhé poskytne inspektorovi informace bez zbytečného odkladu.
§ 7
(1)
Inspektor na základě provedené kontroly zakáže až do doby zjednání nápravy
a)
uvedení na trh, distribuci včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků, které neodpovídají požadavkům zvláštních právních předpisů3c) pro činnosti uvedené v § 2, nebo které byly neoprávněně nebo klamavě opatřeny označením stanoveným zvláštním právním předpisem,3d)
b)
používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu.
(2)
Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované nebo zúčastněné osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. Inspektor bez zbytečného odkladu doručí kopii písemného záznamu kontrolované osobě.
(3)
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 2, nebo je může podat písemně nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením místně příslušnému inspektorátu. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel inspektorátu, a pokud opatření podle odstavce 1 uložil inspektor ústředního inspektorátu, ústřední ředitel. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.
(4)
Jestliže bylo Českou obchodní inspekcí uloženo kontrolované osobě opatření podle odstavce 1 a kontrolovaná osoba zjedná nápravu, je povinna o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu písemně Českou obchodní inspekci informovat.
§ 7b
(1)
Inspektor v případě důvodného podezření, že jsou nabízeny, prodávány nebo skladovány výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněně užívající označení chráněné podle zvláštního právního předpisu3f), uloží zajištění těchto výrobků. Opatření o zajištění výrobků oznámí inspektor ústně kontrolované nebo zúčastněné osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků a jejich množství. Inspektor bez zbytečného odkladu doručí kopii písemného záznamu kontrolované osobě.
(2)
Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3f) mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že výrobky zvláštním právním předpisům3f) odpovídají.
(3)
Proti uloženému opatření o zajištění výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3f) může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky místně příslušnému inspektorátu. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspektorátu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
(4)
Zajištění výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3f) trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto výrobky. Zrušení opatření o zajištění výrobků, o kterých se prokáže, že odpovídají zvláštním právním předpisům,3f) provede písemně ředitel inspektorátu. Písemnost se doručí kontrolované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, musí být kontrolované osobě zajištěné výrobky bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků použitých pro posouzení. O vrácení sepíše inspektor písemný záznam.
(5)
Ředitel inspektorátu uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům.3f) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných výrobků se stává stát.3g)
(6)
Ředitel inspektorátu určí, že zabrané nebo propadnuté výrobky budou zničeny, anebo jsou-li využitelné pro humanitární účelyhumanitární účely, může ředitel inspektorátu určit, že budou poskytnuty k těmto účelům, a to bezplatně. Humanitárními účelyHumanitárními účely se rozumí činnosti prováděné s cílem zajistit základní potřeby obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů.
(7)
Je-li rozhodnutí podle odstavce 5 pravomocné a určil-li ředitel inspektorátu, že zabrané nebo propadnuté výrobky budou zničeny, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni tři členové komise. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nabízela, prodávala nebo skladovala.
(8)
Výrobky propadnuté nebo zabrané na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci, mohou být poskytnuty k humanitárním účelůmhumanitárním účelům za podmínek stanovených tímto zákonem pouze přejímajícím organizacím, jimiž mohou být
a)
organizační složky a příspěvkové organizace státu nebo územních samosprávných celků, zřízené za účelem poskytování sociální péče nebo působících v oblasti zdravotnictví nebo školství,3h) nebo
b)
jiné právnické osoby,3i) pokud splňují následující podmínky:
1.
nebyly zřízeny za účelem podnikání,
2.
předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblastech uvedených v písmenu a),
3.
poskytují humanitární pomoc nejméně 2 roky, a
4.
doloží, že nemají daňové nedoplatky nebo nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a není-li proti nim vedeno soudní řízení.
(9)
Pro humanitární účelyhumanitární účely mohou být poskytnuty výrobky, které nejsou zdravotně závadné, jsou bezpečné a ze kterých byly přejímající organizací beze zbytku odstraněny a zničeny prvky porušující práva duševního vlastnictví.
(10)
O poskytnutí výrobku k humanitárním účelůmhumanitárním účelům uzavře Česká obchodní inspekce a přejímající organizace písemnou smlouvu,3j) která musí kromě obvyklých podstatných náležitostí obsahovat vždy druh a množství poskytnutých výrobků a dále ustanovení o smluvní pokutě pro případ porušení závazku o poskytnutí výrobku výhradně pro humanitární účelyhumanitární účely a konkrétní účel, k jakému je přejímající organizace použije; změnou smlouvy lze tento účel změnit, při zachování souladu s tímto zákonem. Výrobky budou poskytovány přejímajícím organizacím podle pořadí došlých žádostí a s přihlédnutím k účelnosti využití nebo naléhavosti potřeb. Odstranění prvků porušujících práva duševního vlastnictví, jejich zničení a příslušné označení podle odstavce 9 provede nebo zajistí na své náklady přejímající organizace. O provedených úpravách a zničení sepíše protokol tříčlenná komise jmenovaná ředitelem inspektorátu, jejímiž členy mohou být majitelé práva duševního vlastnictví nebo jejich zástupci. Protokol podepíší všichni tři členové komise.
(11)
Přejímající organizace po převzetí výrobku je povinna
a)
neprodleně odstranit a zničit prvky porušující práva duševního vlastnictví,
b)
použít výrobky pouze k humanitárním účelůmhumanitárním účelům na území České republiky, a
c)
přijmout opatření k zabránění zneužití výrobků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku.
(12)
Česká obchodní inspekce kontroluje u přejímající organizace plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala.
(13)
Přejímající organizace po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí výrobků eviduje a archivuje pro účely kontroly, prováděné Českou obchodní inspekcí, doklady o příjmu výrobků a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující evidenci a archivaci stanovených dokladů.3k)
§ 8
(1)
Na základě zjištěného porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn zakázat výkon další činnosti nebo nařídit uzavření provozovny až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni zjištění nedostatků.
(2)
Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované nebo zúčastněné osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. Inspektor bez zbytečného odkladu doručí kopii písemného záznamu kontrolované osobě.
(3)
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 2, nebo je může podat písemně nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením místně příslušnému inspektorátu. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bez zbytečného odkladu ředitel inspektorátu. Rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.
(4)
Jestliže bylo Českou obchodní inspekcí uloženo kontrolované osobě opatření podle odstavce 1 a kontrolovaná osoba zjedná nápravu, je povinna o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu písemně Českou obchodní inspekci informovat.
(5)
Nedojde-li k odstranění zjištěného nedostatku ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je ředitel inspektorátu oprávněn tuto lhůtu prodloužit, a to až do doby, kdy k odstranění nedostatku dojde.
(6)
Opatření ukládané podle odstavce 5 oznámí ředitel inspektorátu písemně kontrolované osobě.
(7)
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 5, může proti němu podat písemné námitky nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel inspektorátu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.
§ 9
(1)
Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 5 nevrátí bez zbytečného odkladu České obchodní inspekci cenu zaplacenou za kontrolní nákup,
b)
poruší zákaz uvedení na trh, distribuce včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků uložený podle § 7 odst. 1 písm. a),
c)
poruší zákaz používání měřidel uložený podle § 7 odst. 1 písm. b),
d)
v rozporu s § 7 odst. 4 neinformuje Českou obchodní inspekci o zjednání nápravy,
e)
v rozporu s § 7b odst. 1 neplní uložené opatření o zajištění výrobků,
f)
v rozporu s § 7b odst. 2 nevydá inspektorovi zajištěné výrobky,
g)
poruší zákaz jednání poškozujícího společný zájem spotřebitelůspotřebitelů nebo jednání, které může poškodit společný zájem spotřebitelůspotřebitelů podle § 7c, nebo
h)
poruší zákaz výkonu činnosti nebo opatření spočívající v uzavření provozovny podle § 8,
i)
v rozporu s § 8 odst. 4 neinformuje Českou obchodní inspekci o zjednání nápravy.
(2)
Osoba, která nakládá s informacemi, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti prodávajícího, který nabízí nebo prodává zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku a spotřebitelspotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce nebo prostřednictvím jiného elektronického prostředku může objednat, se dopustí přestupku tím, že požadované informace neposkytne bez zbytečného odkladu po jejich vyžádání podle § 6a.
(3)
Přejímající organizace se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7b odst. 11 písm. a) neodstraní nebo nezničí prvky porušující práva duševního vlastnictví,
b)
nepoužije výrobky pouze k humanitárním účelůmhumanitárním účelům na území České republiky podle § 7b odst. 11 písm. b),
c)
nepřijme opatření k zabránění zneužití výrobků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku podle § 7b odst. 11 písm. c), nebo
d)
v rozporu s § 7b odst. 13 neeviduje nebo nearchivuje doklady o příjmu výrobků a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2 spáchán opakovaně v období 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
(5)
Pokutu nelze uložit tomu, kdo byl za totéž jednání postižen podle zvláštních právních předpisů.
§ 12
(1)
O přestupcích podle § 9 rozhoduje inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí o přestupku rozhoduje ústřední inspektorát. Inspektor České obchodní inspekce může vydat příkaz na místě.
(2)
Pokutu vybírá Česká obchodní inspekce.
§ 13
(1)
Česká obchodní inspekce při své činnosti spolupracuje:
a)
se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly,
b)
se spolky4) za účelem zvyšování ochrany a bezpečnosti spotřebitelespotřebitele, zlepšování informovanosti a překonání nežádoucího chování spotřebitelůspotřebitelů a podnikatelských subjektů, působících na vnitřním trhu a vytváření příznivého prostředí pro prodej výrobků, zboží a poskytování služeb,
c)
s profesními stavovskými sdruženími, pokud budou zřízena zvláštním zákonem.
(2)
Česká obchodní inspekce
a)
při své činnosti využívá stížností, oznámení a podnětů občanů,
b)
zajišťuje pro občany poradensko-informační činnost.
(3)
Orgány a osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) poskytují České obchodní inspekci podklady, údaje a vysvětlení nezbytné pro její kontrolní činnost. Vyžaduje-li to povaha věci, zejména při zjišťování příčin nedostatků, poskytují jí kontrolní orgány a orgány státního zkušebnictví, hygienické služby a veterinární péče také potřebnou odbornou pomoc.
(4)
Zjistí-li Česká obchodní inspekce při kontrole skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí je těmto orgánům.
(5)
Obdrží-li Česká obchodní inspekce sdělení celních orgánů o přerušení řízení o propuštění výrobků do volného oběhu z důvodu podezření, že výrobek není bezpečný nebo není označen v souladu s právními předpisy nebo s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydá ve lhůtě tří pracovních dnů pro tento orgán závazné stanovisko, zda přerušení řízení považuje za důvodné a jaká byla v konkrétním případě přijata opatření, nebo že výrobek lze uvolnit do oběhu. Za účelem posouzení výrobků pro vydání tohoto stanoviska je Česká obchodní inspekce oprávněna převzít od celních orgánů potřebné vzorky výrobků, u kterých došlo k pozastavení propuštění do volného oběhu.
§ 14
Česká obchodní inspekce oznamuje zjištění závažného porušení podmínek stanovených pro výkon činností uvedených v § 2 odst. 1 bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu.5)
§ 15
Výkon kontroly prodeje výrobků v útvarech a zařízeních ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů vzájemně dohodnou v souladu s tímto zákonem Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.
§ 16
Při ukládání sankcí příkazem na místě inspektory České obchodní inspekce se § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, nepoužije.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1987.
Kempný v. r.
Korčák v. r.
1)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
1a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1b)
§ 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 145/2000 Sb.
1d)
Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění pozdějších předpisů.
1g)
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).
1e)
Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb.
1h)
§ 5 a 5a zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 17 a násl. obchodního zákoníku.
3c)
Například zákon č. 634/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
3d)
Například § 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
3e)
Například § 5 nařízení vlády č. 17/2003 Sb.
3c)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3l)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
3f)
§ 2 odst. 1 písm. n) a § 8 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3g)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
3h)
Například zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
3i)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
3j)
§ 1746 odst. 2 občanského zákoníku.
3k)
Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
5)
Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.
7)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například § 14a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
13)
§ 11 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). |
Zákon České národní rady č. 65/1986 Sb. | Zákon České národní rady č. 65/1986 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se doplňuje zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
Vyhlášeno 3. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 22/1986
* Čl. I - Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, se doplňuje takto:
* Čl. II - Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, se mění takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1987
65
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. října 1986,
kterým se doplňuje zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, se doplňuje takto:
1.
Za § 17 se vkládají § 17a a 17b, které včetně nadpisů zní:
㤠17a
Přestupky
(1)
Za přestupek na úseku státní ochrany přírody může uložit okresní národní výbor občanovi
a)
důtku,
b)
pokutu ve výši uvedené v odstavci 2 nebo 3.
(2)
Důtku nebo pokutu až do výše 1000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí součásti přírody v chráněných územích nebo mění dochovaný stav chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek nebo jinak ohrožuje jejich stav,
b)
chová bez povolení chráněné živočichy1) v zajetí, sbírá, přemisťuje nebo poškozuje jejich vývojová stadia, ruší nebo jinak nepříznivě zasahuje do jejich přirozeného vývoje nebo životního prostředí,
c)
nevede předepsané záznamy o chovu a zpracování chráněných živočichů a obchodování s nimi nebo vede tyto záznamy nesprávně,
d)
používá při dovoleném chytání nebo usmrcování chráněných živočichů prostředků a zařízení, kterými je nelze chytit neporušené nebo okamžitě usmrtit,
e)
ničí chráněné rostliny nebo chráněné části rostlin2) nebo je ruší ve vývoji,
f)
neoznámí příslušnému národnímu výboru nutné skácení stromů rostoucích mimo les,3) které bezprostředně ohrožovaly životy osob nebo provozování obecně prospěšného zařízení,
g)
vykonává činnost, která není dovolena v ochranném pásmu určeném k zabezpečení chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo chráněných přírodních památek.
(3)
Pokutu až do výše 5000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že
a)
ničí součásti přírody v chráněných územích nebo zařízení určená k jejich ochraně, ničí chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky,
b)
poškodí stromy rostoucí mimo les3) nebo je skácí bez povolení,
c)
bez povolení usmrcuje nebo chytá chráněné živočichy nebo ničí jejich životní prostředí,
d)
ohrožuje chráněné živočichy nad nezbytnou míru při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelu a při hygienických opatřeních,
e)
vyváží bez povolení do zahraničí chráněné živočichy nebo jejich vývojová stadia,
f)
jinak porušuje podmínky ochrany v chráněných územích, na chráněných přírodních výtvorech nebo na chráněných přírodních památkách.
(4)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.4)
(5)
Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.
§ 17b
Pokuty organizacím
(1)
Okresní národní výbor může uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs organizaci, která
a)
poškodí součásti přírody v chráněných územích nebo mění dochovaný stav chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek nebo jinak ohrožuje jejich stav,
b)
poškodí stromy rostoucí mimo les nebo je skácí bez povolení, neoznámí příslušnému národnímu výboru nutné skácení stromů rostoucích mimo les,3) které bezprostředně ohrožovaly životy osob nebo provozování obecně prospěšného zařízení,
c)
ničí chráněné rostliny nebo chráněné části rostlin2) nebo je ruší ve vývoji,
d)
chová bez povolení chráněné živočichy1) v zajetí, sbírá, přemisťuje nebo poškozuje jejich vývojová stadia, ruší nebo jinak nepříznivě zasahuje do jejich přirozeného vývoje nebo životního prostředí,
e)
nevede předepsané záznamy o chovu a zpracování chráněných živočichů a obchodování s nimi nebo vede tyto záznamy nesprávně,
f)
používá při dovoleném chytání nebo usmrcování chráněných živočichů prostředků a zařízení, kterými je nelze chytit neporušené nebo okamžitě usmrtit,
g)
vykonává činnost, která není dovolena v ochranném pásmu určeném k zabezpečení chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo chráněných přírodních památek.
(2)
Okresní národní výbor může uložit pokutu až do výše 250 000 Kčs organizaci, která
a)
ničí součásti přírody v chráněných územích nebo zařízení určená k jejich ochraně, ničí chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky,
b)
bez povolení usmrcuje nebo chytá chráněné živočichy nebo ničí jejich životní prostředí,
c)
ohrožuje chráněné živočichy nad nezbytnou míru při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelu a při hygienických opatřeních,
d)
vyváží bez povolení do zahraničí chráněné živočichy nebo jejich vývojová stadia,
e)
jinak porušuje podmínky ochrany v chráněných územích, na chráněných přírodních výtvorech nebo na chráněných přírodních památkách.
(3)
Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti protiprávního jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené škody.
(4)
Okresní národní výbor může v rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 1 nebo 2 současně organizaci uložit, aby v určené lhůtě provedla opatření k nápravě následků jednání, za něž byla pokuta uložena; jestliže tak organizace neučiní, lze jí uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty uložené podle odstavce 1 nebo 2.
(5)
Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne, kdy se okresní národní výbor o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo; další pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy měla být povinnost uložená organizaci splněna.
(6)
Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(7)
Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.
(8)
Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.“.
2.
§ 19 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo kultury České socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy může stanovit obecně závazným právním předpisem způsob společenského ohodnocení vybraných částí přírody chráněných tímto zákonem a k němu vydanými prováděcími předpisy.5)“.
Čl. II
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, se mění takto:
1.
V § 11 úvodní věta zní: „Přestupku na úseku školství a kultury se dopustí ten, kdo“
2.
V § 11 se vypouští ustanovení písmena d).
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1987.
Kempný v. r.
Korčák v. r.
1)
Vyhláška č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.
2)
Vyhláška č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.
3)
Vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.
4)
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
5)
Vyhláška č. 80/1965 Sb.
Vyhláška č. 54/1958 Ú. l. |
Zákon České národní rady č. 66/1986 Sb. | Zákon České národní rady č. 66/1986 Sb.
Zákon České národní rady o umělém přerušení těhotenství
Vyhlášeno 3. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 22/1986
* § 1 - Účel zákona
* Předcházení nežádoucímu těhotenství
* § 2 - Nežádoucímu těhotenství se předchází především výchovou k plánovanému a odpovědnému rodičovství v rodině, ve škole a zdravotnických zařízeních, výchovným působením v oblasti sociální a kulturní a využíváním prostředků k zabránění těhotenství.
* § 3 - Prostředky k zabránění těhotenství, které jsou na lékařský předpis, jakož i lékařské vyšetření a kontrola s tím související se poskytují ženě bezplatně.
* Podmínky pro umělé přerušení těhotenství
* § 4 - Ženě se uměle přeruší těhotenství, jestliže o to písemně požádá, nepřesahuje-li těhotenství dvanáct týdnů a nebrání-li tomu její zdravotní důvody.
* § 5 - Ženě lze uměle přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů s jejím souhlasem nebo z jejího podnětu, jestliže je ohrožen její život nebo zdraví nebo zdravý vývoj plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu.
* § 6 - (1) Ženě, která nedovršila šestnácti let, lze uměle přerušit těhotenství podle § 4 se souhlasem zákonného zástupce, popřípadě toho, jemuž byla svěřena do výchovy.
* Postup při projednání umělého přerušení těhotenství
* § 7 - Žena písemně požádá o umělé přerušení těhotenství ženského lékaře zdravotnického zařízení příslušného podle místa jejího trvalého pobytu nebo místa pracoviště nebo školy. Lékař je povinen poučit ženu o možných zdravotních důsledcích umělého přerušení těhot
* § 8 - (1) Jestliže lékař neshledal podmínky pro umělé přerušení těhotenství (§ 4 a 5), může žena do tří dnů písemně požádat o přezkoumání jeho závěru okresního odborníka pro obor gynekologie a porodnictví, který tuto žádost přezkoumá nejpozději do dvou dnů od je
* § 9 - Na postup stanovený tímto zákonem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
* § 10 - Umělé přerušení těhotenství cizinkám
* § 11 - Příplatek nebo úhrada za umělé přerušení těhotenství
* § 12 - Zmocnění
* § 13 - Přechodné ustanovení
* § 14 - Zrušovací ustanovení
* § 15 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 1987
66
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. října 1986
o umělém přerušení těhotenství
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Zákon upravuje umělé přerušení těhotenství a se zřetelem na ochranu života a zdraví ženy a v zájmu plánovaného a odpovědného rodičovství stanoví podmínky pro jeho provádění.
Předcházení nežádoucímu těhotenství
§ 2
Nežádoucímu těhotenství se předchází především výchovou k plánovanému a odpovědnému rodičovství v rodině, ve škole a zdravotnických zařízeních, výchovným působením v oblasti sociální a kulturní a využíváním prostředků k zabránění těhotenství.
§ 3
Prostředky k zabránění těhotenství, které jsou na lékařský předpis, jakož i lékařské vyšetření a kontrola s tím související se poskytují ženě bezplatně.
Podmínky pro umělé přerušení těhotenství
§ 4
Ženě se uměle přeruší těhotenství, jestliže o to písemně požádá, nepřesahuje-li těhotenství dvanáct týdnů a nebrání-li tomu její zdravotní důvody.
§ 5
Ženě lze uměle přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů s jejím souhlasem nebo z jejího podnětu, jestliže je ohrožen její život nebo zdraví nebo zdravý vývoj plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu.
§ 6
(1)
Ženě, která nedovršila šestnácti let, lze uměle přerušit těhotenství podle § 4 se souhlasem zákonného zástupce, popřípadě toho, jemuž byla svěřena do výchovy.
(2)
Jestliže bylo podle § 4 uměle přerušeno těhotenství ženě ve věku od šestnácti do osmnácti let, vyrozumí o tom zdravotnické zařízení jejího zákonného zástupce.
Postup při projednání umělého přerušení těhotenství
§ 7
Žena písemně požádá o umělé přerušení těhotenství ženského lékaře zdravotnického zařízení příslušného podle místa jejího trvalého pobytu nebo místa pracoviště nebo školy. Lékař je povinen poučit ženu o možných zdravotních důsledcích umělého přerušení těhotenství i o způsobech používání antikoncepčních metod a prostředků. Jestliže žena na umělém přerušení těhotenství trvá a zjistí-li lékař, že jsou splněny podmínky pro jeho výkon, určí zdravotnické zařízení, kde se výkon provede.
§ 8
(1)
Jestliže lékař neshledal podmínky pro umělé přerušení těhotenství (§ 4 a 5), může žena do tří dnů písemně požádat o přezkoumání jeho závěru okresního odborníka pro obor gynekologie a porodnictví, který tuto žádost přezkoumá nejpozději do dvou dnů od jejího doručení. K přezkoumání žádosti si tento odborník přizve dva další lékaře z tohoto oboru, popřípadě i lékaře z jiného dotčeného oboru. Zjistí-li, že podmínky pro umělé přerušení těhotenství jsou splněny, oznámí to ženě a určí zdravotnické zařízení, kde se výkon provede.
(2)
Jestliže okresní odborník pro obor gynekologie a porodnictví neshledal podmínky pro umělé přerušení těhotenství a žena na něm trvá, postoupí ihned její písemnou žádost k přezkoumání krajskému odborníkovi pro obor gynekologie a porodnictví, který si přizve dva další lékaře z tohoto oboru, popřípadě i lékaře z jiného dotčeného oboru a přezkoumá žádost nejpozději do tří dnů od jejího doručení. Neshledal-li podmínky pro umělé přerušení těhotenství, písemně oznámí ženě výsledek přezkoumání, který je konečný; v případě, že podmínky pro umělé přerušení těhotenství jsou splněny, postupuje obdobně jako okresní odborník pro obor gynekologie a porodnictví podle odstavce 1.
§ 9
Na postup stanovený tímto zákonem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 10
Umělé přerušení těhotenství cizinkám
Umělé přerušení těhotenství podle § 4 se neprovede cizinkám, které se v České socialistické republice zdržují pouze přechodně.
§ 11
Příplatek nebo úhrada za umělé přerušení těhotenství
(1)
Za umělé přerušení těhotenství provedené podle § 4 uhradí žena v případech stanovených obecně závazným právním předpisem zdravotnickému zařízení příplatek.
(2)
Úhradu za umělé přerušení těhotenství cizinkám upravuje zvláštní předpis.
§ 12
Zmocnění
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis, jímž podrobněji upraví podmínky pro umělé přerušení těhotenství, postup při projednávání umělého přerušení těhotenství a výši příplatku a podmínky jeho placení. Tento předpis též upraví okruh cizinek, kterým lze provést umělé přerušení těhotenství za úhradu.
§ 13
Přechodné ustanovení
Podle tohoto zákona se projednají též žádosti o umělé přerušení těhotenství, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto před počátkem jeho účinnosti.
§ 14
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství,
2.
vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizuje interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 54/1966 Sb., a nařízení vlády ČSR č. 69/1973 Sb.,
3.
vyhláška č. 71/1973 Sb., kterou se provádí zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, ve znění vyhlášky č. 80/1980 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 71/1973 Sb.
§ 15
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1987.
Kempný v. r.
Korčák v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii
Vyhlášeno 6. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 23/1986
* § 1 - (1) Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia je orgánom štátnej správy podriadeným Ministerstvu poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky; člení sa na ústredný inšpektorát a jemu podriadené krajské inšpektoráty.
* § 2 - (1) Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia kontroluje v organizáciách, ktoré vyrábajú, nakupujú, skladujú, dopravujú alebo predávajú poľnohospodárske, potravinárske,1) kozmetické, mydlárske, saponátové alebo tabakové výrobky,
* § 3 - (1) Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia
* § 4 - (1) Pracovníci Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie poverení plnením jej kontrolných úloh (ďalej len „inšpektori“) sú pri kontrole oprávnení
* § 5 - (1) Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení priberať k účasti na kontrole odborných pracovníkov iných orgánov a organizácií, ak je to odôvodnené osobitnou povahou kontrolovanej činnosti, a poža
* § 6 - (1) Kontrolované organizácie, nadriadené orgány, ako aj organizácie uvedené v § 3 ods. 2 sú povinné umožniť inšpektorom a odborným pracovníkom pribratým k účasti na kontrole plniť ich úlohy súvisiace s výkonom kontroly.
* § 7 - (1) Inšpektor na základe vykonanej kontroly
* § 8 - Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení ukladať organizáciám za porušenie cenových predpisov dodatkové odvody ustanovené osobitným predpisom.3)
* § 9 - (1) Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie, ktorý zavinene
* § 10 - (1) Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie uložiť kontrolovanej organizácii, ktorá
* § 11 - (1) Pri určení výšky pokuty a poriadkovej pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, spôsob, čas trvania a následky protiprávneho konania a u pracovníka kontrolovanej organizácie aj na mieru zavinenia.
* § 12 - (1) Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia plní svoje úlohy plánovite. Pri svojej činnosti spolupracuje
* § 13 - Ustanovenia § 2 až 7 a § 12 platia primerane i pre kontrolu akosti poľnohospodárskych výrobkov predávaných občanmi nákupným organizáciám. Predávajúcemu občanovi, ktorý pri tejto kontrole marí, ruší alebo inak sťažuje výkon kontroly, možno uložiť poriadkovú
* § 14 - Ak neustanovuje tento zákon inak, vzťahujú sa na ukladanie pokarhania, pokuty alebo poriadkovej pokuty všeobecné predpisy o správnom konaní. V ostatných prípadoch sa na konanie podľa tohto zákona všeobecné predpisy o správnom konaní nevzťahujú.
* § 15 - Tento zákon sa nevzťahuje na
* § 16 - Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov, prípadne organizácií, ktoré kontrolujú akosť alebo zdravotnú nezávadnosť poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov podľa osobitných predpisov.4)
* § 17 - Posudky a osvedčenia vydané Českou poľnohospodárskou a potravinárskou inšpekciou v rámci jej pôsobnosti vo veciach uvedených v § 3 ods. 1 písm. f) platia aj v Slovenskej socialistickej republike.
* § 18 - Ustanovenia zákona č. 122/1962 Zb. o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii v znení zákona č. 31/1968 Zb., ak sa týkajú Štátnej inšpekcie akosti poľnohospodárskych výrobkov a Štátnej inšpekcie akosti výrobkov potravinárskeho priemy
* § 19 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
Aktuální znění od 1. 1. 1987
70
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 23. októbra 1986
o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia je orgánom štátnej správy podriadeným Ministerstvu poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky; člení sa na ústredný inšpektorát a jemu podriadené krajské inšpektoráty.
(2)
Na čele Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie je ústredný riaditeľ, ktorého vymenúva, riadi a odvoláva minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky. Na čele krajského inšpektorátu je riaditeľ, ktorého riadi ústredný riaditeľ.
(3)
Sídla krajských inšpektorátov určuje ústredný riaditeľ.
(4)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia je rozpočtovou organizáciou.
§ 2
(1)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia kontroluje v organizáciách, ktoré vyrábajú, nakupujú, skladujú, dopravujú alebo predávajú poľnohospodárske, potravinárske,1) kozmetické, mydlárske, saponátové alebo tabakové výrobky,
a)
či tieto výrobky zodpovedajú
1.
akosti určenej právnym predpisom, technickou normou alebo iným záväzným spôsobom;
2.
akostným a hmotnostným podmienkam, za ktorých bola určená ich cena,
b)
či sa pri výrobe potravinárskych,1) kozmetických, mydlárskych, saponátových a tabakových výrobkov (ďalej len „potravinárske výrobky“) a pri nákupe, skladovaní, doprave a predaji poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov dodržiavajú podmienky určené na zabezpečenie akosti, vrátane zdravotnej nezávadnosti týchto výrobkov, najmä predpísané receptúry, technologické postupy, podmienky pre skladovanie a dopravu a požiadavky na osobnú hygienu a hygienickú nezávadnosť prevádzky,
c)
či sa nepoužívajú neoverené meradlá, ak overeniu podliehajú, alebo meradlá nezodpovedajúce štátnym alebo odborovým technickým normám alebo iné závadné prístroje a zariadenia ovplyvňujúce akosť poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov.
(2)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia pri svojej kontrolnej činnosti posudzuje tiež vplyv obalov a iných činiteľov na akosť poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov.
§ 3
(1)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia
a)
zisťuje v kontrolovaných organizáciách nedostatky, ich príčiny a osoby zodpovedné za ich vznik alebo trvanie; podľa povahy veci zisťuje príčiny nedostatkov a osoby zodpovedné za vznik alebo trvanie týchto nedostatkov aj v orgánoch, ktoré riadia kontrolované organizácie (ďalej len „nadriadené orgány“),
b)
vyžaduje odstránenie zistených nedostatkov, ich príčin a škodlivých následkov a ukladá, prípadne navrhuje opatrenia na ich odstránenie; pri zistení hrubých nedostatkov alebo nedostatkov, ktorých odstránenie nie je možné v rámci pôsobnosti kontrolovanej organizácie, vyžaduje urobiť nápravu od nadriadeného orgánu,
c)
zabezpečuje a vykonáva systematickú kontrolu plnenia opatrení na odstránenie zistených nedostatkov a ich príčin,
d)
zovšeobecňuje poznatky z výkonu kontroly, oboznamuje s nimi nadriadené orgány a odporúča im opatrenia na zlepšenie starostlivosti o akosť poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov,
e)
predchádza vzniku nedostatkov najmä včasným odhaľovaním ich príčin, výchovným pôsobením a uverejňovaním výsledkov kontrol,
f)
vykonáva na overenie akosti poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov rozbory ich vzoriek a na ich základe vydáva posudky a osvedčenia o akosti týchto výrobkov, ktoré sú záväzné pre zúčastnené organizácie a občanov a pre orgány štátnej správy,
g)
ukladá sankčné a iné opatrenia podľa tohto zákona.
(2)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia pri zisťovaní príčin nedostatkov vykonáva potrebné šetrenia tiež v ostatných organizáciách ovplyvňujúcich akosť poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov.
§ 4
(1)
Pracovníci Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie poverení plnením jej kontrolných úloh (ďalej len „inšpektori“) sú pri kontrole oprávnení
a)
vstupovať do priestorov kontrolovaných organizácií, nadriadených orgánov a do priestorov organizácií uvedených v § 3 ods. 2,
b)
požadovať od príslušných pracovníkov kontrolovaných organizácií, nadriadených orgánov a od príslušných pracovníkov uvedených v § 3 ods. 2 potrebné doklady, údaje a písomné alebo ústne vysvetlenie,
c)
odoberať na náklad kontrolovaných organizácií potrebné vzorky poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov na posúdenie ich akosti a používať na náklad týchto organizácií zariadenia ich technickej kontroly,
d)
požadovať od príslušných vedúcich pracovníkov kontrolovaných organizácií, prípadne nadriadených orgánov, aby v určenej lehote odstránili zistené nedostatky, ich príčiny a škodlivé následky alebo aby na ich odstránenie neodkladne vykonali nevyhnutné opatrenia a podali o nich a o ich výsledkoch v určenej lehote správu Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii.
(2)
Pri plnení úloh podľa tohto zákona sa inšpektori preukazujú preukazmi Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie.
§ 5
(1)
Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení priberať k účasti na kontrole odborných pracovníkov iných orgánov a organizácií, ak je to odôvodnené osobitnou povahou kontrolovanej činnosti, a požadovať ich uvoľnenie najdlhšie na desať pracovných dní v roku. Účasť týchto pracovníkov na kontrole sa považuje za činnosť vo všeobecnom záujme;2) uvoľňujúci orgán alebo organizácia sú povinné poskytnúť im náhradu mzdy. O podmienkach účasti na kontrole sa ústredný riaditeľ alebo riaditeľ krajského inšpektorátu vopred dohodne s príslušným orgánom alebo organizáciou.
(2)
Odborní pracovníci pribratí k účasti na kontrole majú práva a povinnosti podľa tohto zákona v rozsahu poverenie daného im Slovenskou poľnohospodárskou a potravinárskou inšpekciou. Týmto poverením sa preukazujú pri plnení svojich úloh.
§ 6
(1)
Kontrolované organizácie, nadriadené orgány, ako aj organizácie uvedené v § 3 ods. 2 sú povinné umožniť inšpektorom a odborným pracovníkom pribratým k účasti na kontrole plniť ich úlohy súvisiace s výkonom kontroly.
(2)
Príslušní vedúci pracovníci kontrolovaných organizácií, prípadne nadriadených orgánov sú povinní v určenej lehote odstrániť zistené nedostatky, ich príčiny a škodlivé následky alebo neodkladne vykonať nevyhnutné opatrenia na ich odstránenie a podať o nich a o ich výsledkoch v určenej lehote správu Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii.
§ 7
(1)
Inšpektor na základe vykonanej kontroly
a)
zakáže do urobenia nápravy
1.
výrobu potravinárskych výrobkov, nákup, dodávku, predaj alebo použitie týchto výrobkov alebo surovín na ich výrobu alebo poľnohospodárskych výrobkov, ak sú tieto výrobky alebo suroviny zdravotne závadné alebo inak akostne vadné;
2.
používanie neoverených meradiel, ak overeniu podliehajú, alebo meradiel nezodpovedajúcich štátnym alebo odborovým technickým normám a používanie iných závadných prístrojov a zariadení ovplyvňujúcich akosť poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
b)
preradí do zodpovedajúcej akostnej triedy poľnohospodárske a potravinárske výrobky, ktoré boli do akostnej triedy nesprávne zaradené.
(2)
Opatrenie podľa odseku 1 oznámi inšpektor ústne príslušnému vedúcemu pracovníkovi kontrolovanej organizácie a neodkladne o ňom urobí písomný záznam.
(3)
Ak nesúhlasí kontrolovaná organizácia s uloženým opatrením, môže proti nemu podať námietky, ktoré sa uvedú v zázname podľa odseku 2, alebo ich môže podať písomne najneskôr do troch dní. Podané námietky nemajú odkladný účinok. O podaných námietkach neodkladne rozhodne riaditeľ krajského inšpektorátu, a ak opatrenie podľa odseku 1 uložil inšpektor ústredného inšpektorátu, ústredný riaditeľ. Písomné vyhotovenie rozhodnutia o námietkach sa doručuje kontrolovanej organizácii a je konečné.
§ 8
Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení ukladať organizáciám za porušenie cenových predpisov dodatkové odvody ustanovené osobitným predpisom.3)
§ 9
(1)
Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie, ktorý zavinene
a)
poruší akosť poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov,
b)
nedodržiava určené podmienky pre dopravu alebo skladovanie poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
c)
nedodržiava určený technologický postup alebo predpísanú receptúru pri výrobe potravinárskych výrobkov,
d)
spôsobí, že organizácia neplní povinnosti pri vykonávaní technickej kontroly akosti poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
e)
porušuje predpisy alebo opatrenia pre riadenie a kontrolu akosti poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
f)
používa neoverené meradlá, ak overeniu podliehajú, alebo meradlá nezodpovedajúce štátnym alebo odborovým technickým normám alebo iné závadné prístroje a zariadenia ovplyvňujúce akosť poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
g)
nedodržiava určené požiadavky na osobnú hygienu alebo hygienickú nezávadnosť prevádzky,
h)
porušuje iné podmienky určené na zabezpečenie akosti, vrátane zdravotnej nezávadnosti poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
i)
nesplní alebo spôsobí, že nebolo splnené opatrenie na nápravu zistených nedostatkov,
j)
poruší rozhodnutie vydané podľa § 7 ods. 1,
pokarhanie alebo pokutu až do výšky 5000 Kčs.
(2)
Inšpektor na základe svojho zistenia pri kontrole môže uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie za menej závažné zavinené porušenie povinností uvedených v odseku 1 pokutu až do výšky 200 Kčs bez ďalšieho prejednania, ak bolo porušenie povinnosti spoľahlivo zistené a pracovník je ochotný pokutu zaplatiť. Proti uloženiu takejto pokuty sa nemožno odvolať; o tom musí byť pracovník vopred poučený. Inšpektor je oprávnený uloženú pokutu vybrať; na jej uloženie a vybratie použije bloky, ktoré sa používajú na ukladanie a vyberanie pokút v blokovom konaní o priestupkoch.
(3)
Riaditeľ krajského inšpektorátu môže uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie, ktorý marí, ruší alebo inak sťažuje výkon kontroly, poriadkovú pokutu až do výšky 1000 Kčs, a to aj opätovne.
(4)
Pokarhanie, pokutu alebo poriadkovú pokutu nemožno uložiť tomu, kto bol za to isté konanie postihnutý podľa iných právnych predpisov.
(5)
Pokarhanie, pokutu alebo poriadkovú pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď došlo k porušeniu povinnosti.
§ 10
(1)
Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcie uložiť kontrolovanej organizácii, ktorá
a)
dodá poľnohospodárske alebo potravinárske výrobky vadnej akosti,
b)
neplní povinnosti pri vykonávaní technickej kontroly akosti poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
c)
závažným spôsobom poruší určený technologický postup alebo predpísanú receptúru pri výrobe potravinárskych výrobkov alebo určené podmienky pre dopravu alebo skladovanie poľnohospodárskych alebo potravinárskych výrobkov,
pokutu až do výšky 50 000 Kčs.
(2)
Pokutu nemožno organizácii uložiť, ak jej bola za to isté konanie uložená pokuta podľa iných právnych predpisov.
(3)
Pokutu možno uložiť organizácii do jedného roka odo dňa, keď Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia zistila porušenie povinnosti, najneskoršie však do troch rokov odo dňa, keď došlo k porušeniu povinnosti.
§ 11
(1)
Pri určení výšky pokuty a poriadkovej pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, spôsob, čas trvania a následky protiprávneho konania a u pracovníka kontrolovanej organizácie aj na mieru zavinenia.
(2)
O odvolaní proti uloženiu pokarhania, pokuty alebo poriadkovej pokuty rozhoduje ústredný riaditeľ.
(3)
Pokuty a poriadkové pokuty uložené podľa tohto zákona sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky.
§ 12
(1)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia plní svoje úlohy plánovite. Pri svojej činnosti spolupracuje
a)
s národnými výbormi a ich aktívmi, s inými štátnymi orgánmi a so socialistickými organizáciami, najmä s orgánmi vonkajšej kontroly, štátneho skúšobníctva, hygienickej služby a veterinárnej starostlivosti,
b)
s orgánmi spoločenských organizácií, najmä Revolučného odborového hnutia, Socialistického zväzu mládeže a Zväzu družstevných roľníkov.
(2)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia sa pri svojej činnosti opiera o skúsenosti a iniciatívu pracujúcich a využíva ich sťažnosti, podnety a oznámenia.
(3)
Orgány a organizácie uvedené v odseku 1 písm. a) poskytujú Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii podklady, údaje a vysvetlenia nevyhnutné pre jej kontrolnú činnosť. Ak to vyžaduje povaha veci, najmä pri zisťovaní príčin nedostatkov, poskytujú jej kontrolné orgány a orgány štátneho skúšobníctva, hygienickej služby a veterinárnej starostlivosti tiež potrebnú odbornú pomoc.
(4)
Ak Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia pri kontrole zistí skutočnosti, na základe ktorých je potrebné urobiť opatrenia, ktoré sú v právomoci iných orgánov, oznámi ich týmto orgánom.
§ 13
Ustanovenia § 2 až 7 a § 12 platia primerane i pre kontrolu akosti poľnohospodárskych výrobkov predávaných občanmi nákupným organizáciám. Predávajúcemu občanovi, ktorý pri tejto kontrole marí, ruší alebo inak sťažuje výkon kontroly, možno uložiť poriadkovú pokutu obdobne podľa ustanovení tohto zákona o poriadkovej pokute.
§ 14
Ak neustanovuje tento zákon inak, vzťahujú sa na ukladanie pokarhania, pokuty alebo poriadkovej pokuty všeobecné predpisy o správnom konaní. V ostatných prípadoch sa na konanie podľa tohto zákona všeobecné predpisy o správnom konaní nevzťahujú.
§ 15
Tento zákon sa nevzťahuje na
a)
kontrolu akosti
1.
osiva, sadiva, škôlkárskych výpestkov, krmív, kŕmnych zmesí a surovín na ich výrobu a násadových vajec;
2.
chovných a úžitkových zvierat, rybích násad, rybích plôdikov a ikier;
3.
plemenných zvierat;
4.
liečivých rastlín,
b)
kontrolu akosti poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov v útvaroch a zariadeniach ozbrojených síl alebo ozbrojených zborov a v objektoch Správy federálnych hmotných rezerv.
§ 16
Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov, prípadne organizácií, ktoré kontrolujú akosť alebo zdravotnú nezávadnosť poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov podľa osobitných predpisov.4)
§ 17
Posudky a osvedčenia vydané Českou poľnohospodárskou a potravinárskou inšpekciou v rámci jej pôsobnosti vo veciach uvedených v § 3 ods. 1 písm. f) platia aj v Slovenskej socialistickej republike.
§ 18
Ustanovenia zákona č. 122/1962 Zb. o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii v znení zákona č. 31/1968 Zb., ak sa týkajú Štátnej inšpekcie akosti poľnohospodárskych výrobkov a Štátnej inšpekcie akosti výrobkov potravinárskeho priemyslu, sa v Slovenskej socialistickej republike zrušujú.
§ 19
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
1)
ČSN 56 0000 - Základné potravinárske názvoslovie.
2)
§ 124 ods. 1 Zákonníka práce.
3)
§ 9 zákona č. 161/1982 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu.
Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 112/1985 Zb. o štátnom riadení cien.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 118/1985 Zb. o vykonávaní dodatkových odvodov národnými výbormi a rozpočtovými a príspevkovými organizáciami riadenými orgánmi Slovenskej socialistickej republiky a národnými výbormi v oblasti cien.
4)
Zákon č. 66/1961 Zb. o veterinárnej starostlivosti.
Zákon č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
Zákon č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve.
Zákon SNR č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej obchodnej inšpekcii
Vyhlášeno 6. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 23/1986
* § 1 - (1) Slovenská obchodná inšpekcia je orgánom štátnej správy podriadeným Ministerstvu obchodu Slovenskej socialistickej republiky; člení sa na ústredný inšpektorát a jemu podriadené krajské inšpektoráty.
* § 2 - (1) Slovenská obchodná inšpekcia kontroluje v organizáciách vykonávajúcich obchodnú činnosť na vnútornom trhu a u občanov predávajúcich tovar na vnútornom trhu
* § 3 - Slovenská obchodná inšpekcia
* § 4 - (1) Pracovníci Slovenskej obchodnej inšpekcie poverení plnením jej kontrolných úloh (ďalej len „inšpektori“) sú pri kontrole oprávnení
* § 5 - (1) Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení priberať k účasti na kontrole odborných pracovníkov iných orgánov a organizácií, ak je to odôvodnené osobitnou povahou kontrolovanej činnosti, a poža
* § 6 - (1) Kontrolované organizácie, nadriadené orgány, ako aj kontrolovaní občania sú povinní umožniť inšpektorom a odborným pracovníkom pribratým k účasti na kontrole plniť ich úlohy súvisiace s výkonom kontroly.
* § 7 - (1) Inšpektor na základe vykonanej kontroly zakáže do urobenia nápravy
* § 8 - Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení ukladať organizáciám za porušenie cenových predpisov dodatkové odvody ustanovené osobitným predpisom.2)
* § 9 - (1) Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej obchodnej inšpekcie uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie, ktorý zavinene
* § 10 - Inšpektor môže v blokovom konaní o priestupkoch3) uložiť za priestupok pri predaji tovaru občanmi4) pokutu až do výšky 200 Kčs.
* § 11 - (1) Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej obchodnej inšpekcie uložiť organizácii podieľajúcej sa svojou výrobnou alebo inou činnosťou na zabezpečovaní potrieb občanov na vnútornom trhu, ktorá
* § 12 - (1) Pri určení výšky pokuty a poriadkovej pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, spôsob, čas trvania a následky protiprávneho konania a u pracovníka kontrolovanej organizácie a u kontrolovaného občana aj na mieru zavinenia.
* § 13 - (1) Slovenská obchodná inšpekcia plní svoje úlohy plánovite. Pri svojej činnosti spolupracuje
* § 14 - Krajské národné výbory sú oprávnené ukladať v záujme ochrany občanov krajským inšpektorátom, najmä pri zostavovaní plánov kontrolnej činnosti, vykonanie kontroly dodržiavania podmienok
* § 15 - Výkon kontroly vykonávania obchodnej činnosti v útvaroch a zariadeniach ozbrojených síl alebo ozbrojených zborov vzájomne dohodnú v súlade s týmto zákonom Ministerstvo obchodu Slovenskej socialistickej republiky, Federálne ministerstvo národnej obrany, Fed
* § 16 - (1) Slovenská obchodná inšpekcia tiež kontroluje
* § 17 - Ak neustanovuje tento zákon inak, vzťahujú sa na ukladanie pokarhania, pokuty alebo poriadkovej pokuty všeobecné predpisy o správnom konaní. V ostatných prípadoch sa na konanie podľa tohto zákona všeobecné predpisy o správnom konaní nevzťahujú.
* § 18 - Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov, prípadne organizácií, ktoré kontrolujú akosť alebo zdravotnú nezávadnosť tovaru podľa osobitných predpisov.5)
* § 19 - Ustanovenia zákona č. 122/1962 Zb. o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii v znení zákona č. 31/1968 Zb., ak sa týkajú Štátnej obchodnej inšpekcie, sa v Slovenskej socialistickej republike zrušujú.
* § 20 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
Aktuální znění od 1. 1. 1987
71
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 23. októbra 1986
o Slovenskej obchodnej inšpekcii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia je orgánom štátnej správy podriadeným Ministerstvu obchodu Slovenskej socialistickej republiky; člení sa na ústredný inšpektorát a jemu podriadené krajské inšpektoráty.
(2)
Na čele Slovenskej obchodnej inšpekcii je ústredný riaditeľ, ktorého vymenúva, riadi a odvoláva minister obchodu Slovenskej socialistickej republiky. Na čele krajského inšpektorátu je riaditeľ, ktorého riadi ústredný riaditeľ.
(3)
Sídla krajských inšpektorátov určuje ústredný riaditeľ.
(4)
Slovenská obchodná inšpekcia je rozpočtovou organizáciou.
§ 2
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia kontroluje v organizáciách vykonávajúcich obchodnú činnosť na vnútornom trhu a u občanov predávajúcich tovar na vnútornom trhu
a)
dodržiavanie zásad jednotnej socialistickej obchodnej politiky,
b)
dodržiavanie určeného sortimentu a riadneho zásobovania predajní a prevádzkární, dodržiavanie času predaja alebo času prevádzky, úrovne obsluhy, vykonávania prebierky tovaru čo do množstva a akosti a dodržiavanie podmienok určených na zabezpečenie akosti, vrátane zdravotnej nezávadnosti tovaru, najmä dodržiavanie noriem výroby a prípravy jedál a nápojov, podmienok pre skladovanie a dopravu tovaru a požiadaviek na osobnú hygienu a hygienickú nezávadnosť prevádzky,
c)
či sa tovar predáva v správnej miere, množstve, hmotnosti, akosti určenej právnym predpisom, technickou normou alebo iným záväzným spôsobom a za platné ceny,
d)
správnosť vykonávania nákupu tovaru organizáciami od občanov,
e)
či sa nepoužívajú neoverené meradlá, ak overeniu podliehajú, alebo meradlá nezodpovedajúce štátnym alebo odborovým technickým normám,
f)
dodržiavania ostatných podmienok ustanovených všeobecne záväznými právnymi predpismi alebo inými záväznými opatreniami na vykonávanie maloobchodnej a veľkoobchodnej činnosti, poskytovanie obchodných služieb, služieb verejného stravovania, ubytovacích služieb a služieb cestovných kancelárií a na predaj tovaru občanmi.
(2)
Slovenská obchodná inšpekcia kontroluje v organizáciách, ktoré sa svojou výrobnou alebo inou činnosťou podieľajú na zabezpečovaní potrieb občanov na vnútornom trhu, dodržiavanie akosti a sortimentu tovaru určeného na vnútorný trh a podmienok určených na skladovanie a dopravu tohto tovaru.
§ 3
Slovenská obchodná inšpekcia
a)
zisťuje v kontrolovaných organizáciách nedostatky, ich príčiny a osoby zodpovedné za ich vznik alebo trvanie; podľa povahy veci zisťuje príčiny nedostatkov a osoby zodpovedné za vznik alebo trvanie týchto nedostatkov aj v orgánoch, ktoré riadia kontrolované organizácie (ďalej len „nadriadené orgány“),
b)
vyžaduje odstránenie zistených nedostatkov, ich príčin a škodlivých následkov a ukladá, prípadne navrhuje opatrenia na ich odstránenie; pri zistení hrubých nedostatkov alebo nedostatkov, ktorých odstránenie nie je možné v rámci pôsobnosti kontrolovanej organizácie, vyžaduje urobiť nápravu od nadriadeného orgánu,
c)
zabezpečuje a vykonáva systematickú kontrolu plnenia opatrení na odstránenie zistených nedostatkov a ich príčin,
d)
zovšeobecňuje poznatky z výkonu kontroly, oboznamuje s nimi nadriadené orgány a odporúča im opatrenia na zlepšenie riadenia a kontroly a iné opatrenia na zlepšenie práce na príslušných úsekoch,
e)
predchádza vzniku nedostatkov najmä včasným odhaľovaním ich príčin, výchovným pôsobením a uverejňovaním výsledkov kontrol,
f)
vykonáva na overenie akosti tovaru rozbory jeho vzoriek alebo vykonanie týchto rozborov požaduje od príslušných orgánov alebo organizácií; rozbory vykonáva alebo ich vykonanie požaduje na náklad kontrolovaných organizácií, na náklad kontrolovaných občanov len vtedy, ak bola rozborom zistená nezodpovedajúca akosť kontrolovaného tovaru; posudky vydané na základe týchto rozborov sú pre kontrolované organizácie a kontrolovaných občanov záväzné,
g)
ukladá sankčné a iné opatrenia podľa tohto zákona.
§ 4
(1)
Pracovníci Slovenskej obchodnej inšpekcie poverení plnením jej kontrolných úloh (ďalej len „inšpektori“) sú pri kontrole oprávnení
a)
vstupovať
1.
do priestorov organizácií vykonávajúcich obchodnú činnosť na vnútornom trhu;
2.
do expedičných priestorov a skladov organizácií, ktoré sa svojou výrobnou alebo inou činnosťou podieľajú na zabezpečovaní potrieb občanov na vnútornom trhu; pri zisťovaní príčin nedostatkov vstupovať aj do ostatných priestorov týchto organizácií;
3.
do priestorov nadriadených orgánov,
b)
požadovať od príslušných pracovníkov kontrolovaných organizácií a nadriadených orgánov a od kontrolovaných občanov potrebné doklady, údaje a písomné alebo ústne vysvetlenie,
c)
odoberať na náklad kontrolovaných organizácií alebo kontrolovaných občanov potrebné vzorky tovaru na posúdenie jeho akosti,
d)
požadovať od príslušných vedúcich pracovníkov kontrolovaných organizácií, prípadne nadriadených orgánov, ako aj od kontrolovaných občanov, aby v určenej lehote odstránili zistené nedostatky, ich príčiny a škodlivé následky alebo aby na ich odstránenie neodkladne vykonali nevyhnutné opatrenia a podali o nich a o ich výsledkoch v určenej lehote správu Slovenskej obchodnej inšpekcii.
(2)
Pri plnení úloh podľa tohto zákona sa inšpektori preukazujú preukazmi Slovenskej obchodnej inšpekcie.
§ 5
(1)
Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení priberať k účasti na kontrole odborných pracovníkov iných orgánov a organizácií, ak je to odôvodnené osobitnou povahou kontrolovanej činnosti, a požadovať ich uvoľnenie najdlhšie na desať pracovných dní v roku. Účasť týchto pracovníkov na kontrole sa považuje za činnosť vo všeobecnom záujme;1) uvoľňujúci orgán alebo organizácia sú povinné poskytnúť im náhradu mzdy. O podmienkach účasti na kontrole sa ústredný riaditeľ alebo riaditeľ krajského inšpektorátu vopred dohodne s príslušným orgánom alebo organizáciou.
(2)
Odborní pracovníci pribratí k účasti na kontrole majú práva a povinnosti podľa tohto zákona v rozsahu poverenia daného im Slovenskou obchodnou inšpekciou. Týmto poverením sa preukazujú pri plnení svojich úloh.
§ 6
(1)
Kontrolované organizácie, nadriadené orgány, ako aj kontrolovaní občania sú povinní umožniť inšpektorom a odborným pracovníkom pribratým k účasti na kontrole plniť ich úlohy súvisiace s výkonom kontroly.
(2)
Príslušní vedúci pracovníci, kontrolovaných organizácií, prípadne nadriadených orgánov, ako aj kontrolovaní občania sú povinní v určenej lehote odstrániť zistené nedostatky, ich príčiny a škodlivé následky alebo neodkladne vykonať nevyhnutné opatrenia na ich odstránenie a podať o nich a o ich výsledkoch v určenej lehote správu Slovenskej obchodnej inšpekcii.
§ 7
(1)
Inšpektor na základe vykonanej kontroly zakáže do urobenia nápravy
a)
nákup, dodávku, predaj alebo použitie tovaru alebo použitie surovín na prípravu jedál alebo nápojov, ak tento tovar alebo suroviny sú zdravotne závadné alebo inak akostne vadné,
b)
používanie neoverených meradiel, ak podliehajú overeniu, alebo meradiel nezodpovedajúcich štátnym alebo odborovým technickým normám.
(2)
Opatrenie podľa odseku 1 oznámi inšpektor ústne príslušnému vedúcemu pracovníkovi kontrolovanej organizácie alebo kontrolovanému občanovi a neodkladne o ňom urobí písomný záznam.
(3)
Ak nesúhlasí kontrolovaná organizácia alebo kontrolovaný občan s uloženým opatrením, môže proti nemu podať námietky, ktoré sa uvedú v zázname podľa odseku 2, alebo ich môže podať písomne najneskôr do troch dní. Podané námietky nemajú odkladný účinok. O podaných námietkach neodkladne rozhodne riaditeľ krajského inšpektorátu, a ak opatrenie podľa odseku 1 uložil inšpektor ústredného inšpektorátu, ústredný riaditeľ. Písomné vyhotovenie rozhodnutia o námietkach sa doručuje kontrolovanej organizácii alebo kontrolovanému občanovi a je konečné.
§ 8
Ústredný riaditeľ a riaditelia krajských inšpektorátov sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení ukladať organizáciám za porušenie cenových predpisov dodatkové odvody ustanovené osobitným predpisom.2)
§ 9
(1)
Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej obchodnej inšpekcie uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie, ktorý zavinene
a)
nedodržiava určené podmienky pre dopravu alebo skladovanie tovaru,
b)
spôsobí, že organizácia nevykonala pri prebierke tovaru kontrolu jeho akosti,
c)
porušuje predpisy alebo opatrenia pre riadenie a kontrolu akosti tovaru,
d)
nedodržiava určený sortiment, určené množstvo, akosť, mieru alebo hmotnosť tovaru a platné ceny,
e)
nedodržiava predpísanú receptúru pri výrobe jedál alebo nápojov,
f)
uzavrie neoprávnene predajňu alebo prevádzkáreň,
g)
používa neoverené meradlá, ak overeniu podliehajú, alebo meradlá nezodpovedajúce štátnym alebo odborovým technickým normám,
h)
nedodržiava určené požiadavky na osobnú hygienu alebo hygienickú nezávadnosť prevádzky, prípadne iné požiadavky určené na zabezpečenie zdravotnej nezávadnosti tovaru,
i)
porušuje iné podmienky určené na vykonávanie obchodnej činnosti na vnútornom trhu,
j)
nesplní alebo spôsobí, že nebolo splnené opatrenie na nápravu zistených nedostatkov,
k)
poruší rozhodnutie vydané podľa § 7 ods. 1,
pokarhanie alebo pokutu až do výšky 5 000 Kčs.
(2)
Inšpektor na základe svojho zistenia pri kontrole môže uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie za menej závažné zavinené porušenie povinností uvedených v odseku 1 pokutu až do výšky 200 Kčs bez ďalšieho prejednania, ak bolo porušenie povinnosti spoľahlivo zistené a pracovník je ochotný pokutu zaplatiť. Proti uloženiu tejto pokuty sa nemožno odvolať; o tom musí byť pracovník vopred poučený. Inšpektor je oprávnený uloženú pokutu vybrať; na jej uloženie a vybratie použije bloky, ktoré sa používajú na ukladanie a vyberanie pokút v blokovom konaní o priestupkoch.
(3)
Riaditeľ inšpektorátu môže uložiť pracovníkovi kontrolovanej organizácie alebo kontrolovanému občanovi, ktorý marí, ruší alebo inak sťažuje výkon kontroly, poriadkovú pokutu až do výšky 1 000 Kčs, a to aj opätovne.
(4)
Pokarhanie, pokutu alebo poriadkovú pokutu nemožno uložiť tomu, kto bol za to isté konanie postihnutý podľa iných právnych predpisov.
(5)
Pokarhanie, pokutu alebo poriadkovú pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď došlo k porušeniu povinnosti.
§ 10
Inšpektor môže v blokovom konaní o priestupkoch3) uložiť za priestupok pri predaji tovaru občanmi4) pokutu až do výšky 200 Kčs.
§ 11
(1)
Riaditeľ krajského inšpektorátu môže na základe zistenia Slovenskej obchodnej inšpekcie uložiť organizácii podieľajúcej sa svojou výrobnou alebo inou činnosťou na zabezpečovaní potrieb občanov na vnútornom trhu, ktorá
a)
dodá výrobky vadnej akosti,
b)
poruší povinnosť dodať výrobky v dohodnutom sortimente,
c)
poruší určené podmienky pre skladovanie alebo dopravu výrobkov,
pokutu až do výšky 50 000 Kčs.
(2)
Pokutu nemožno organizácii uložiť, ak jej bola za to isté konanie uložená pokuta podľa iných právnych predpisov.
(3)
Pokutu možno uložiť organizácii do jedného roka odo dňa, keď Slovenská obchodná inšpekcia zistila porušenie povinnosti, najneskoršie však do troch rokov odo dňa, keď došlo k porušeniu povinnosti.
§ 12
(1)
Pri určení výšky pokuty a poriadkovej pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, spôsob, čas trvania a následky protiprávneho konania a u pracovníka kontrolovanej organizácie a u kontrolovaného občana aj na mieru zavinenia.
(2)
O odvolaní proti uloženiu pokarhania, pokuty alebo poriadkovej pokuty rozhoduje ústredný riaditeľ.
(3)
Pokuty a poriadkové pokuty uložené podľa tohto zákona sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky.
§ 13
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia plní svoje úlohy plánovite. Pri svojej činnosti spolupracuje
a)
s národnými výbormi a ich aktívmi, s inými štátnymi orgánmi a so socialistickými organizáciami, najmä s orgánmi vonkajšej kontroly, štátneho skúšobníctva, hygienickej služby a veterinárnej starostlivosti,
b)
s orgánmi spoločenských organizácií, najmä Revolučného odborového hnutia, Socialistického zväzu mládeže a Československého zväzu žien.
(2)
Slovenská obchodná inšpekcia sa pri svojej činnosti opiera o skúsenosti a iniciatívu pracujúcich a využíva ich sťažnosti, podnety a oznámenia.
(3)
V súčinnosti s orgánmi spoločenských organizácií prispieva Slovenská obchodná inšpekcia k zvyšovaniu kvalifikácie pracovníkov v obchode, pomáha národným výborom pri školení členov dobrovoľných kontrolných aktívov a taktiež pomáha pri školení dozorných výborov spotrebných družstiev.
(4)
Orgány a organizácie uvedené v odseku 1 písm. a) poskytujú Slovenskej obchodnej inšpekcii podklady, údaje a vysvetlenia nevyhnutné pre jej kontrolnú činnosť. Ak to vyžaduje povaha veci. najmä pri zisťovaní príčin nedostatkov, poskytujú jej kontrolné orgány a orgány štátneho skúšobníctva, hygienickej služby a veterinárnej starostlivosti tiež potrebnú odbornú pomoc.
(5)
Ak Slovenská obchodná inšpekcia pri kontrole zistí skutočnosti, na základe ktorých je potrebné urobiť opatrenia, ktoré sú v právomoci iných orgánov, oznámi ich týmto orgánom.
§ 14
Krajské národné výbory sú oprávnené ukladať v záujme ochrany občanov krajským inšpektorátom, najmä pri zostavovaní plánov kontrolnej činnosti, vykonanie kontroly dodržiavania podmienok
a)
vykonávania obchodnej činnosti, najmä dodržiavanie maloobchodných cien, vrátane zdravotnej nezávadnosti tovaru a požiadaviek na osobnú hygienu a hygienickú nezávadnosť prevádzky,
b)
pri stánkovom predaji, predaji na trhoch a v tržniciach a pri predaji tovaru občanmi,
c)
na základe ktorých boli odbytové strediská reštauračného stravovania zaradené do kategórií a skupín a závody a zariadenia poskytujúce ubytovacie služby do kategórií a tried.
§ 15
Výkon kontroly vykonávania obchodnej činnosti v útvaroch a zariadeniach ozbrojených síl alebo ozbrojených zborov vzájomne dohodnú v súlade s týmto zákonom Ministerstvo obchodu Slovenskej socialistickej republiky, Federálne ministerstvo národnej obrany, Federálne ministerstvo vnútra, Ministerstvo vnútra Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky.
§ 16
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia tiež kontroluje
a)
v rozsahu dohodnutom Ministerstvom obchodu Slovenskej socialistickej republiky a príslušnými ústrednými orgánmi štátnej správy
1.
predaj liečiv alebo zdravotníckych potrieb vykonávaný organizáciami alebo zariadeniami jednotnej zdravotníckej sústavy;
2.
predaj periodickej tlače vykonávaný organizáciami alebo zariadeniami spojov;
3.
obchodnú činnosť organizácií riadených Ministerstvom kultúry Slovenskej socialistickej republiky,
b)
v rozsahu dohodnutom Ministerstvom obchodu Slovenskej socialistickej republiky a Slovenskou odborovou radou vykonávanie závodného stravovania.
(2)
Na kontrolnú činnosť podľa odseku 1 sa primerane vzťahujú ustanovenia § 2 ods. 1, § 3 až 7 a § 13. Na ukladanie pokarhania, pokuty a poriadkovej pokuty sa obdobne použije ustanovenie § 9 a 12.
§ 17
Ak neustanovuje tento zákon inak, vzťahujú sa na ukladanie pokarhania, pokuty alebo poriadkovej pokuty všeobecné predpisy o správnom konaní. V ostatných prípadoch sa na konanie podľa tohto zákona všeobecné predpisy o správnom konaní nevzťahujú.
§ 18
Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov, prípadne organizácií, ktoré kontrolujú akosť alebo zdravotnú nezávadnosť tovaru podľa osobitných predpisov.5)
§ 19
Ustanovenia zákona č. 122/1962 Zb. o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii v znení zákona č. 31/1968 Zb., ak sa týkajú Štátnej obchodnej inšpekcie, sa v Slovenskej socialistickej republike zrušujú.
§ 20
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
1)
§ 124 ods. 1 Zákonníka práce.
2)
§ 9 zákona č. 161/1982 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu.
Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 112/1985 Zb. o štátnom riadení cien.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 118/1985 Zb. o vykonávaní dodatkových odvodov národnými výbormi a rozpočtovými a príspevkovými organizáciami riadenými ústrednými orgánmi Slovenskej socialistickej republiky a národnými výbormi v oblasti cien.
3)
§ 29 zákona č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku.
Vyhláška Ministerstva vnútra č. 61/1961 Zb. o blokovom konaní v znení neskorších predpisov.
4)
§ 49 zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode.
5)
Zákon č. 66/1961 Zb. o veterinárnej starostlivosti.
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
Zákon č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 72/1986 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 72/1986 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva
Vyhlášeno 6. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 23/1986
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva sa dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
Aktuální znění od 1. 1. 1987
72
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 23. októbra 1986,
ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva sa dopĺňa takto:
1.
Za § 19 sa vkladajú § 19a a 19b, ktoré vrátane nadpisov znejú:
"§ 19a
Priestupky
(1)
Za priestupok na úseku štátnej ochrany prírody môže uložiť okresný národný výbor občanovi
a)
pokarhanie,
b)
pokutu vo výške uvedenej v odsekoch 2 alebo 3.
(2)
Pokarhanie alebo pokutu až do výšky 1000 Kčs možno uložiť občanovi, ktorý sa dopustí priestupku tým, že
a)
poškodí súčasti prírody v chránených územiach alebo mení zachovaný stav chránených prírodných výtvorov a chránených prírodných pamiatok alebo inak ohrozuje ich stav,
b)
chová bez povolenia chránené živočíchy1) v zajatí, zbiera, premiestňuje alebo poškodzuje ich vývojové štádiá, ruší alebo inak nepriaznivo zasahuje do ich prirodzeného vývoja alebo životného prostredia,
c)
nevedie predpísané záznamy o chove a spracovaní chránených živočíchov a obchodovaní s nimi alebo vedie tieto záznamy nesprávne,
d)
používa pri dovolenom chytaní alebo usmrcovaní chránených živočíchov prostriedky a zariadenia, ktorými ich nemožno chytiť neporušené alebo okamžite usmrtiť,
e)
ničí chránené rastliny alebo chránené časti rastlín2) alebo ich ruší vo vývoji,
f)
neoznámi príslušnému národnému výboru nevyhnutný výrub stromov rastúcich mimo lesa,3) ktoré bezprostredne ohrozovali životy osôb alebo prevádzkyschopnosť všeobecne prospešného zariadenia,
g)
vykonáva činnosť, ktorá nie je dovolená v ochrannom pásme určenom na zabezpečenie chránených území, chránených prírodných výtvorov alebo chránených prírodných pamiatok.
(3)
Pokutu až do výšky 5000 Kčs možno uložiť občanovi, ktorý sa dopustí priestupku tým, že
a)
ničí súčasti prírody v chránených územiach alebo zariadenia určené na ich ochranu, ničí chránené prírodné výtvory alebo chránené prírodné pamiatky,
b)
poškodí stromy rastúce mimo lesa3) alebo ich vyrúbe bez povolenia,
c)
bez povolenia usmrcuje alebo chytá chránené živočíchy alebo ničí ich životné prostredie,
d)
ohrozuje chránené živočíchy nad nevyhnutnú mieru pri zásahoch proti škodcom, rastlinným chorobám, burinám a pri hygienických opatreniach,
e)
vyváža bez povolenia do zahraničia chránené živočíchy alebo ich vývojové štádiá,
f)
inak porušuje podmienky ochrany v chránených územiach, na chránených prírodných výtvoroch alebo na chránených prírodných pamiatkach.
(4)
Ak sa v tomto zákone neustanovuje inak, platia o priestupkoch a ich prejednávaní všeobecné predpisy.4)
(5)
Pokuta je príjmom národného výboru, ktorý ju uložil.
§ 19b
Pokuty organizáciám
(1)
Okresný národný výbor môže uložiť pokutu až do výšky 100 000 Kčs organizácii, ktorá
a)
poškodí súčasti prírody v chránených územiach alebo mení zachovaný stav chránených prírodných výtvorov a chránených prírodných pamiatok alebo inak ohrozuje ich stav,
b)
poškodí stromy rastúce mimo lesa alebo ich vyrúbe bez povolenia, neoznámi príslušnému národnému výboru nevyhnutný výrub stromov rastúcich mimo lesa,3) ktoré bezprostredne ohrozovali životy osôb alebo prevádzkyschopnosť všeobecne prospešného zariadenia,
c)
ničí chránené rastliny alebo chránené časti rastlín2) alebo ich ruší vo vývoji,
d)
chová bez povolenia chránené živočíchy1) v zajatí, zbiera, premiestňuje alebo poškodzuje ich vývojové štádiá, ruší alebo inak nepriaznivo zasahuje do ich prirodzeného vývoja alebo životného prostredia,
e)
nevedie predpísané záznamy o chove a spracovaní chránených živočíchov a obchodovaní s nimi alebo vedie tieto záznamy nesprávne,
f)
používa pri dovolenom chytaní alebo usmrcovaní chránených živočíchov prostriedky a zariadenia, ktorými ich nemožno chytiť neporušené alebo okamžite usmrtiť,
g)
vykonáva činnosť, ktorá nie je dovolená v ochrannom pásme určenom na zabezpečenie chránených území, chránených prírodných výtvorov alebo chránených prírodných pamiatok.
(2)
Okresný národný výbor môže uložiť pokutu až do výšky 250 000 Kčs organizácii, ktorá
a)
ničí súčasti prírody v chránených územiach alebo zariadenia určené na ich ochranu, ničí chránené prírodné výtvory alebo chránené prírodné pamiatky,
b)
bez povolenia usmrcuje alebo chytá chránené živočíchy alebo ničí ich životné prostredie,
c)
ohrozuje chránené živočíchy nad nevyhnutnú mieru pri zásahoch proti škodcom, rastlinným chorobám, burinám a pri hygienických opatreniach,
d)
vyváža bez povolenia do zahraničia chránené živočíchy alebo ich vývojové štádiá,
e)
inak porušuje podmienky ochrany v chránených územiach, na chránených prírodných výtvoroch alebo na chránených prírodných pamiatkach.
(3)
Pri určení výšky pokuty sa prihliada najmä na závažnosť protiprávneho konania a na rozsah hroziacej alebo spôsobenej škody.
(4)
Okresný národný výbor môže v rozhodnutí o uložení pokuty podľa odseku 1 alebo 2 súčasne uložiť organizácii, aby v určenej lehote vykonala opatrenia na nápravu následkov konania, za ktoré bola pokuta uložená; ak tak organizácia neurobí, možno jej uložiť ďalšiu pokutu až do výšky dvojnásobku pokuty uloženej podľa odseku 1 alebo 2.
(5)
Pokutu možno organizácii uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa okresný národný výbor dozvedel o porušení povinnosti, najneskôr do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu povinnosti došlo; ďalšiu pokutu podľa odseku 4 možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa mala povinnosť uložená organizácii splniť.
(6)
Pokuta je splatná do tridsiatich dní odo dňa nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia, ktorým bola uložená.
(7)
Uložením pokuty organizácii zostáva nedotknutá zodpovednosť organizácie, prípadne jej pracovníkov podľa osobitných predpisov.
(8)
Pokuta je príjmom národného výboru, ktorý ju uložil.“.
2.
§ 20 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi štátnej správy môže ustanoviť všeobecne záväzným právnym predpisom spôsob spoločenského ohodnotenia vybratých častí prírody chránených týmto zákonom a predpismi vydanými na jeho vykonanie.5)“.
Čl. II
Zákon č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku sa mení takto:
1.
V § 11 úvodná veta znie: "Priestupku na úseku školstva a kultúry sa dopustí ten, kto";
2.
V § 11 sa vypúšťa ustanovenie označená písmenom d).
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
1)
Vyhláška Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 125/1965 Zb., o ochrane voľne žijúcich živočíchov.
2)
Vyhláška Povereníctva školstva a kultúry č. 211/1958 Ú. v., ktorou sa určujú chránené druhy rastlín a podmienky ich ochrany.
3)
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 149/1980 Zb., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o ochrane stromov rastúcich mimo lesa, o postupe pri výnimočnom povoľovaní ich výrubu a o spôsobe využitia drevnej hmoty z týchto stromov.
4)
Zákon č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
5)
Vyhláška č. 125/1965 Zb.
Vyhláška č. 211/1958 Ú. v. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o umelom prerušení tehotenstva
Vyhlášeno 6. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 23/1986
* § 1 - Účel zákona
* Predchádzanie nežiadúcemu tehotenstvu
* § 2 - Nežiadúcemu tehotenstvu sa predchádza predovšetkým výchovou k plánovanému a zodpovednému rodičovstvu v rodine, v školách a zdravotníckych zariadeniach, výchovným pôsobením v oblasti sociálnej a kultúrnej a využívaním prostriedkov na zabránenie tehotenstva.
* § 3 - Prostriedky na zabránenie tehotenstva, ktoré sú na lekársky predpis, ako aj lekárske vyšetrenia a kontrola s tým súvisiaca, sa poskytujú žene bezplatne.
* Podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva
* § 4 - Žene sa umelo preruší tehotenstvo, ak o to písomne požiada, ak tehotenstvo nepresahuje 12 týždňov a ak tomu nebránia jej zdravotné dôvody.
* § 5 - Žene možno umelo prerušiť tehotenstvo zo zdravotných dôvodov s jej súhlasom alebo na jej podnet, ak je ohrozený jej život alebo zdravie alebo zdravý vývoj plodu alebo ak ide o genetický chybný vývoj plodu.
* § 6 - (1) Žene, ktorá nedovŕšila šestnásť rokov, možno umelo prerušiť tehotenstvo podľa § 4 so súhlasom zákonného zástupcu, prípadne toho, komu bola zverená do výchovy.
* Postup pri prejednávaní umelého prerušenia tehotenstva
* § 7 - Žena písomne požiada o umelé prerušenie tehotenstva ženského lekára zdravotníckeho zariadenia príslušného podľa miesta jej trvalého pobytu alebo miesta pracoviska alebo školy. Lekár je povinný poučiť ženu o možných zdravotných dôsledkoch umelého prerušenia
* § 8 - (1) Ak lekár nezistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva (§ 4, 5), môže žena do troch dní písomne požiadať o preskúmanie jeho záveru okresného odborníka pre odbor gynekológie a pôrodníctva, ktorý túto žiadosť preskúma najneskoršie do dvoch dní od j
* § 9 - Na postup ustanovený týmto zákonom sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
* § 10 - Umelé prerušenie tehotenstva cudzinkám
* § 11 - Príplatok alebo úhrada za umelé prerušenie tehotenstva
* § 12 - Splnomocnenie
* § 13 - Prechodné ustanovenie
* § 14 - Zrušovacie ustanovenie
* § 15 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1987
73
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 23. októbra 1986
o umelom prerušení tehotenstva
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Účel zákona
Zákon upravuje umelé prerušenie tehotenstva a so zreteľom na ochranu života a zdravia ženy a v záujme plánovaného a zodpovedného rodičovstva ustanovuje podmienky na jeho vykonávanie.
Predchádzanie nežiadúcemu tehotenstvu
§ 2
Nežiadúcemu tehotenstvu sa predchádza predovšetkým výchovou k plánovanému a zodpovednému rodičovstvu v rodine, v školách a zdravotníckych zariadeniach, výchovným pôsobením v oblasti sociálnej a kultúrnej a využívaním prostriedkov na zabránenie tehotenstva.
§ 3
Prostriedky na zabránenie tehotenstva, ktoré sú na lekársky predpis, ako aj lekárske vyšetrenia a kontrola s tým súvisiaca, sa poskytujú žene bezplatne.
Podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva
§ 4
Žene sa umelo preruší tehotenstvo, ak o to písomne požiada, ak tehotenstvo nepresahuje 12 týždňov a ak tomu nebránia jej zdravotné dôvody.
§ 5
Žene možno umelo prerušiť tehotenstvo zo zdravotných dôvodov s jej súhlasom alebo na jej podnet, ak je ohrozený jej život alebo zdravie alebo zdravý vývoj plodu alebo ak ide o genetický chybný vývoj plodu.
§ 6
(1)
Žene, ktorá nedovŕšila šestnásť rokov, možno umelo prerušiť tehotenstvo podľa § 4 so súhlasom zákonného zástupcu, prípadne toho, komu bola zverená do výchovy.
(2)
Ak bolo podľa § 4 umelo prerušené tehotenstvo žene vo veku od šestnásť do osemnásť rokov, vyrozumie sa o tom zdravotnícke zariadenie jej zákonného zástupcu.
Postup pri prejednávaní umelého prerušenia tehotenstva
§ 7
Žena písomne požiada o umelé prerušenie tehotenstva ženského lekára zdravotníckeho zariadenia príslušného podľa miesta jej trvalého pobytu alebo miesta pracoviska alebo školy. Lekár je povinný poučiť ženu o možných zdravotných dôsledkoch umelého prerušenia tehotenstva aj o spôsoboch používania antikoncepčných metód a prostriedkov. Ak žena na umelom prerušení tehotenstva trvá a ak zistí lekár, že sú splnené podmienky pre jeho výkon, určí zdravotnícke zariadenie, kde sa výkon urobí.
§ 8
(1)
Ak lekár nezistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva (§ 4, 5), môže žena do troch dní písomne požiadať o preskúmanie jeho záveru okresného odborníka pre odbor gynekológie a pôrodníctva, ktorý túto žiadosť preskúma najneskoršie do dvoch dní od jej doručenia. Na preskúmanie žiadosti si tento odborník prizve dvoch ďalších lekárov z tohto odboru, prípadne aj lekára z iného dotknutého odboru. Ak zistí, že podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva sú splnené, oznámi to žene a určí zdravotnícke zariadenie, kde sa výkon urobí.
(2)
AK okresný odborník pre odbor gynekológie a pôrodníctva nezistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva a žena na ňom trvá, postúpi ihneď jej písomnú žiadosť na preskúmanie krajskému odborníkovi pre odbor gynekológie a pôrodníctva, ktorý si prizve dvoch ďalších lekárov z tohto odboru, prípadne aj lekára z iného dotknutého odboru a preskúma žiadosť najneskôr do troch dní od jej doručenia. Ak nezistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva, oznámi žene písomne výsledky preskúmania, ktorý je konečný; v prípade, že podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva sú splnené, postupuje obdobne ako okresný odborník pre odbor gynekológie a pôrodníctva podľa odseku 1.
§ 9
Na postup ustanovený týmto zákonom sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
§ 10
Umelé prerušenie tehotenstva cudzinkám
Umelé prerušenie tehotenstva podľa § 4 sa nevykoná cudzinkám, ktoré sa v Slovenskej socialistickej republike zdržiavajú len prechodne.
§ 11
Príplatok alebo úhrada za umelé prerušenie tehotenstva
(1)
Za umelé prerušenie tehotenstva vykonaného podľa § 4 uhradí žena v prípadoch ustanovených všeobecne záväzným právnym predpisom zdravotníckemu zariadeniu príplatok.
(2)
Úhradu za umelé prerušenie tehotenstva cudzinkám upravuje osobitný predpis.
§ 12
Splnomocnenie
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky vydá všeobecne záväzný právny predpis, ktorým podrobnejšie upraví podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva, postup pri prejednávaní umelého prerušenia tehotenstva a výšku príplatku a podmienky jeho platenia. Tento predpis tiež upraví okruh cudziniek, ktorým možno umelé prerušenie tehotenstva vykonať za úhradu.
§ 13
Prechodné ustanovenie
Podľa tohto zákona sa prejednávajú aj žiadosti o umelé prerušenie tehotenstva, o ktorých sa právoplatne nerozhodlo pred začiatkom jeho účinnosti.
§ 14
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa:
1.
zákon č. 68/1957 Zb. o umelom prerušení tehotnosti;
2.
vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 72/1973 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 68/1957 Zb. o umelom prerušení tehotnosti;
3.
vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1982 Zb. o zmene a doplnení vyhlášky č. 72/1973 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 68/1957 Zb. o umelom prerušení tehotnosti.
§ 15
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 74/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 74/1986 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva
Vyhlášeno 6. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 23/1986
* § 1 - Zdravotné prekážky pre umelé prerušenie tehotenstva na žiadosť ženy
* Umelé prerušenie tehotenstva zo zdravotných dôvodov
* § 2 - (1) Zo zdravotných dôvodov možno umelo prerušiť tehotenstvo najneskoršie do dvanásť týždňov jeho trvania.
* § 3 - (1) Zo zdravotných dôvodov sa žene s jej súhlasom umelo preruší tehotenstvo, ak k tomu dalo podnet zdravotnícke zariadenie, alebo z jej podnetu, ak sa zdravotný dôvod potvrdí podľa prílohy tejto vyhlášky.
* § 4 - Postup pri umelom prerušení tehotenstva
* Miesto výkonu umelého prerušenia tehotenstva, hlásenie a povinnosti zdravotníckych pracovníkov
* § 5 - (1) Lekár, prípadne okresný alebo krajský odborník pre odbor gynekológie a pôrodníctva, ktorý zistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva, určí pre jeho výkon spádové zdravotnícke zariadenie ústavnej starostlivosti. Na prianie ženy môže určiť aj iné
* § 6 - Zdravotnícke zariadenie o umelo prerušených tehotenstvách podáva hlásenie2) do piateho dňa každého mesiaca okresnému odborníkovi pre odbor gynekológie a pôrodníctva príslušnému podľa miesta trvalého pobytu ženy a krajskému ústavu národného zdravia.
* § 7 - Všetci pracovníci zdravotníckeho zariadenia sú povinní podľa osobitného predpisu3) zachovať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli v súvislosti s umelým prerušením tehotenstva, dbať na diskrétnosť a chrániť oprávnené záujmy ženy.
* § 8 - Príplatok
* § 9 - Umelé prerušenie tehotenstva cudzinkám
* § 10 - Zrušovacie ustanovenie
* § 11 - Účinnosť
* Príloha vyhlášky č. 74/1986 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1987
74
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky
z 5. novembra 1986,
ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 12 zákona Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva:
§ 1
Zdravotné prekážky pre umelé prerušenie tehotenstva na žiadosť ženy
(1)
Zdravotnou prekážkou (kontraindikáciou), pre ktorú na žiadosť ženy nemožno prerušiť tehotenstvo je:
a)
zdravotný stav ženy, ktorý podstatne zvyšuje zdravotné riziko spojené s umelým prerušením tehotenstva,
b)
umelé prerušenie tehotenstva, od ktorého neuplynulo šesť mesiacov.
(2)
Pri zdravotnej prekážke uvedenej v písmene b) možno umelo prerušiť tehotenstvo, ak
a)
žena už dvakrát rodila,
b)
dovŕšila 35 rokov veku,
c)
je dôvodné podozrenie, že žena otehotnela v dôsledku trestného činutrestného činu, ktorý bol na nej spáchaný.
Umelé prerušenie tehotenstva zo zdravotných dôvodov
§ 2
(1)
Zo zdravotných dôvodov možno umelo prerušiť tehotenstvo najneskoršie do dvanásť týždňov jeho trvania.
(2)
Bez ohľadu na trvanie tehotenstva možno ho umelo prerušiť, ak je ohrozený život ženy alebo ak zistilo, že plod nie je schopný života alebo že je ťažko poškodený.
(3)
Z genetických dôvodov možno umelo prerušiť tehotenstvo do dvadsaťštyri týždňov jeho trvania.
§ 3
(1)
Zo zdravotných dôvodov sa žene s jej súhlasom umelo preruší tehotenstvo, ak k tomu dalo podnet zdravotnícke zariadenie, alebo z jej podnetu, ak sa zdravotný dôvod potvrdí podľa prílohy tejto vyhlášky.
(2)
Zdravotný dôvod pre umelé prerušenie tehotenstva je oprávnený posúdiť vedúci oddelenia zdravotníckeho zariadenia, do ktorého ochorenie odborne patrí, alebo zástupca vedúceho oddelenia.
(3)
Ak žena nesúhlasí s umelým prerušením tehotenstva, hoci sú na to zdravotné dôvody, vyžiada si od nej lekár zdravotníckeho zariadenia písomné vyhlásenie, že s umelým prerušením tehotenstva nesúhlasí. Ak odmietne dať písomné vyhlásenie, zaznačí to lekár do zdravotníckej dokumentácie.
§ 4
Postup pri umelom prerušení tehotenstva
(1)
Žena písomne požiada o umelé prerušenie tehotenstva ženského lekára zdravotníckeho zariadenia príslušného podľa miesta jej trvalého pobytu, miesta pracoviska alebo školy. Žiadosť musí obsahovať prejav vôle ženy, že chce, aby jej bolo umelo prerušené tehotenstvo. Žiadosť sa podáva na tlačive, ktoré jej poskytne zdravotnícke zariadenie.1)
(2)
Ženský lekár príslušného zdravotníckeho zariadenia ženu vyšetrí, určí trvanie tehotenstva, zistí, či umelému prerušeniu tehotenstva nebráni zdravotná prekážka (kontraindikácia) a urobí záver.2) Trvanie tehotenstva sa ráta v dokončených týždňoch počínajúc prvým dňom poslednej menštruácie.
(3)
Žena písomne potvrdí zdravotníckemu zariadeniu na predpísanom tlačive, že ju lekár oboznámil so svojím záverom a že ju poučil o možných zdravotných dôsledkoch umelého prerušenia tehotenstva, ako aj o spôsobe použitia antikoncepčných metód a prostriedkov. Povinnosť poučenia má aj okresný, prípadne krajský odborník pre odbor gynekológie a pôrodníctva, ktorý písomnú žiadosť ženy preskúmal.
(4)
Žena môže až do výkonu umelého prerušenia tehotenstva vziať svoju žiadosť späť. Túto skutočnosť uvedie lekár v zdravotníckej dokumentácii.
(5)
Ak pre umelé prerušenie tehotenstva je potrebný súhlas zákonného zástupcu alebo toho, komu bola tehotná žena zverená do výchovy, uvedie svoj súhlas v zdravotníckej dokumentácii alebo zašle overený súhlas, ktorý sa k nej pripojí.
Miesto výkonu umelého prerušenia tehotenstva, hlásenie a povinnosti zdravotníckych pracovníkov
§ 5
(1)
Lekár, prípadne okresný alebo krajský odborník pre odbor gynekológie a pôrodníctva, ktorý zistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva, určí pre jeho výkon spádové zdravotnícke zariadenie ústavnej starostlivosti. Na prianie ženy môže určiť aj iné zdravotnícke zariadenie ústavnej starostlivosti, ak s tým toto zariadenie súhlasí.
(2)
Zdravotnícke zariadenie ústavnej starostlivosti tehotenstva umelo preruší bez meškania. O čase umelého prerušenia tehotenstva lekár upovedomí ženu.
(3)
O umelom prerušení tehotenstva vykonanom na žiadosť ženy vo veku od 16 do 18 rokov bez meškania vyrozumie zdravotnícke zariadenie jej zákonného zástupcu alebo toho, komu bola zverená do výchovy, ústne alebo písomne do vlastných rúk. Vyrozumenie sa zaznačí do zdravotníckej dokumentácie.
§ 6
Zdravotnícke zariadenie o umelo prerušených tehotenstvách podáva hlásenie2) do piateho dňa každého mesiaca okresnému odborníkovi pre odbor gynekológie a pôrodníctva príslušnému podľa miesta trvalého pobytu ženy a krajskému ústavu národného zdravia.
§ 7
Všetci pracovníci zdravotníckeho zariadenia sú povinní podľa osobitného predpisu3) zachovať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli v súvislosti s umelým prerušením tehotenstva, dbať na diskrétnosť a chrániť oprávnené záujmy ženy.
§ 8
Príplatok
Za umelé prerušenie tehotenstva na žiadosť ženy,4) ktoré bolo pri zistení tehotenstva v zdravotníckom zariadení ústavnej starostlivosti viac ako osemtýždňové, zaplatí žena zdravotníckemu zariadeniu pred výkonom príplatok vo výške 500 Kčs.
§ 9
Umelé prerušenie tehotenstva cudzinkám
(1)
Umelé prerušenie tehotenstva na žiadosť ženy4) sa nevykoná cudzinkám, ktoré sa v Slovenskej socialistickej republike zdržiavajú len prechodne. Za prechodný pobyt5) sa nepovažuje pobyt cudziniek, ktoré pracujú na orgánoch a v organizáciách so sídlom v Slovenskej socialistickej republike, alebo členiek rodín pracovníkov týchto orgánov a organizácií, pobyt študujúcich a iných cudziniek, ktoré majú povolenie na pobyt v Slovenskej socialistickej republike podľa osobitných predpisov,6) prípadne podľa medzištátnych dohôd. Zdravotnícke zariadenie má povinnosť požadovať predloženie príslušného dokladu.7)
(2)
Cudzinky, ktoré majú nárok na bezplatnú liečebno-preventívnu starostlivosť,8) uhradia zdravotníckemu zariadeniu príplatok podľa § 8. Ostatné cudzinky platia úhradu podľa osobitného predpisu.9)
§ 10
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa úprava Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky z 20. januára 1981 č.: Z-501/1981-B/1 o poplatkoch za vyšetrenie a kontrolu pri hormonálnej a vnútromaternicovej antikoncepcii.10)
§ 11
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
Ministerka:
Mudr.Tökölyová v. r.
Príloha vyhlášky č. 74/1986 Zb.
Zoznam chorôb, syndrómov a stavov, ktoré sú zdravotnými dôvodmi pre umelé prerušenie tehotenstva
I.
INTERNÉ
a)
choroby srdca a cievneho systému
Chyby chlopní, najmä mitrálna stenóza a insuficiencia aorty s obmedzením výkonnosti srdca alebo také, pri ktorých došlo pred tehotenstvom k prejavom obehovej slabosti, k infarktu pľúc, k embóliám do veľkého obehu alebo k akútnemu edému pľúc. Akútne alebo evolutívne srdcové choroby (myokarditída, bakteriálna endokarditída, evolutívny reumatizmus).
Infarkty srdcového svalu.
Všetky choroby srdca, pri ktorých dochádza po ukončení 12. týždňa tehotenstva k arytmiám (mihanie alebo kmitanie komôr, kardiálne synkopy), k venostáze alebo k cyanóze.
Vrodené srdcové chyby s poruchou krvného obehu, najmä chyby s cyanózou a koarktáciou aorty so zreteľným pretlakom na horných končatinách.
Stavy po operácii srdca a veľkých ciev pre vrodené alebo získané srdcové chyby, pokiaľ nebola dosiahnutá úplná korekcia chyby a normalizácia hemodynamických pomerov.
Hypertenzia rezistentná na terapiu s vysokým diastolickým tlakom.
Varikózny komplex rozsiahleho stupňa postihujúci najmä oblasti rodidiel a dolné končatiny so stavmi po ulceráciách a tromboflebitídach.
Diagnosticky bezpečne preukázané kardiomyopatie.
Pri ľahších chorobách srdca, ktoré nejavia známky progresie, treba zvážiť, či bude možné matku uchrániť ostatnej námahy (domácnosť, zamestnanie, ošetrovanie dieťaťa najmä v prvých 2-3 rokoch, ak je v rodine viacero malých detí vyžadujúcich opateru aj v noci).
b)
choroby pľúc
Choroby pľúc s obmedzením respiračnej funkcie (pulmonálna insuficiencia, bronchiektázia, chronická bronchitída, emfyzém).
Chronické pľúcne infekcie.
c)
choroby obličiek
Chronická glomerulonefritída, najmä so známkami akútneho zápalového procesu.
Chronická glomerulonefritída sprevádzaná nefrotickým syndrómom alebo hypertenzným syndrómom.
Pyelonefritída s obmedzením renálnych funkcií.
Nefrotický syndróm.
Polycystické obličky.
Geneticky podmienené nefropatie (napr. metabolické tubulárne syndrómy), každé ochorenie obličiek, kde je znížená glomerulárna filtrácia trvale 50 %.
d)
chorobné stavy krvotvorby
Krvácavé choroby, kde možno pri pôrode a v šestonedelí očakávať závažné krvácanie.
Všetky hemoblastózy a hemoblastómy.
Hemolytické anémie.
Preukázané prenášanie ťažkých foriem hemofílií alebo Rendu-Osler-Weberovej choroby.
e)
choroby tráviaceho ústrojenstva
Komplikovaná cholelitiáza (biliárna cirhóza, choledocholitiáza, empyém žlčníka, cholangoitída, pankreatitída).
Recidivujúca pankreatitída, pankreatolitiáza.
Aktívna alebo dlhotrvajúca recidivujúca vredová gastroduodenálna choroba.
Hemoragická (ulcerózna) proktokolitída a regionálna enterokolitída (Crohnova choroba).
Stavy zistiteľnej denutrície vyvolané chorobami tráviaceho ústrojenstva.
Chronické parenchymatózne choroby pečene. Stav po infekčnej hepatitíde do 1. roka so známkami poruchy funkcií pečene.
f)
endokrinné poruchy
Basedowova choroba.
Struma s mechanickými následkami, najmä retrosteruálna struma s kompresiou krčných žíl.
Hyperthyreóza – metabolicky nestabilná (všetky formy).
Nekompenzovaná hypothyreóza.
Hyperparathyreoidizmus.
Adenómy nadobličiek.
Feochromocytóm.
Diabetes mellitus I. typu, pokiaľ diabetička nebola v čase počatia alebo v prvých týždňoch tehotenstva ideálne kompenzovaná.
Diabetes mellitus I. typu s komplikáciami (najmä cievnymi), pri juvenilných formách, pri opakovaných potratoch a úmrtiach plodu, ale aj pri diabetes mellitus (juvenilného typu) bez komplikácií.
Diabetes mellitus II. typu, kde môže tehotenstvo zhoršiť základné ochorenie.
Diabetes mellitus II. typu s komplikáciami (najmä cievnymi, kardiovaskulárnymi).
Diabetes mellitus I. a II. typu pri obojstrannom zaťažení (diabetes oboch rodičov alebo v obidvoch rodinách).
Gestačný diabetes v predchádzajúcom tehotenstve (vyžadujúci aplikáciu inzulínu), ak sú prítomné ďalšie rizikové faktory, najmä genetická záťaž.
Vo všetkých prípadoch diabetes I., II., aj gestačného DM, kde preukázaným vyšetrovaním HbA1c, alebo iného indikátora dlhodobej kompenzácie bola zistená zlá kompenzácia v čase počatia (hladina HbA1c vyššia ako 10 %).
Ostatné endokrinopatie na základe vyšetrenia odborného ústavu.
g)
infekčné choroby
V prvých 16. týždňoch tehotenstva pri ochorení:
s bezpečne preukázanou teratogenitou alebo iným rizikom pre plod, ako je rubeola, infekcia cytomegalovirom, toxoplazmóza, AIDS.
Infekcia s možnou teratogenitou alebo iným rizikom pre plod, ako: varicella, chrípka, mumps, herpes simplex, EB viróza, coxakióza B, lymfocytárna choriomeningitída, parvoviróza, vírusová hepatitída (najmä typu B), listerióza, lymská choroba, event. aplikácia živých očkovacích látok matke.
h)
metabolické poruchy
Arthritis urica s opakovanými záchvatmi alebo u pacientiek sústavne liečených na túto chorobu.
Poruchy lipidového metabolizmu biochemicky preukázané, najmä podmienené geneticky alebo s prejavmi neskorších zmien orgánov (napr. arterioskleróza).
Tesaurizmózy preukázané histologicky alebo biochemicky.
II.
CHIRURGICKÉ
Rozsiahle brušné prietrže, bráničné a hiátové prietrže, ak žena nesúhlasí s operáciou.
Postresekčný syndróm po resekcii žalúdka, postcholecystektomické syndrómy.
Opakujúce sa ileózne stavy.
Chirurgicky liečené vrodené anomálie hrubého čreva a konečníka.
Rozsiahle brušné a panvové benígne nádory.
Stavy po resekcii pľúc so znížením funkčnej kapacity pľúc.
Aktinomykóza pľúc a pľúcne abscesy.
Pravé a nepravé arteriovenózne aneuryzmy aorty a veľkých ciev vnútrobrušných a končatinových.
Malformácie mozgových ciev anatomicky benígne.
III.
UROLOGICKÉ
Stavy po odobratí obličky, alebo ak jedna oblička chýba (agenéza) alebo je nedostatočne vyvinutá (hypoplázia) pri funkčnej nedostatočnosti zvyšnej obličky.
Cystóza obličiek.
Pyelonefritída s obmedzení, renálnych funkcií.
Hematúria z neznámej príčiny.
Obojstranná nefrolitiáza, aj keď nie sú konkrementy fixné a často z obidvoch obličiek spontánne odchádzajú – urátová urolitiáza.
Papilomatóza mechúra.
Hydronefróza.
Iné závažné vývojové odchýlky vedúce k zníženiu funkčnej schopnosti obličiek.
IV.
ORTOPEDICKÉ
Všetky dedičné vrodené chyby osteoartikulárneho aparátu.
Stavy po vrodenej bedrovej dysplázii od subluxácie vyššie.
Stavy po Perthesovom ochorení s neskoršou prearthrózou.
Stavy po juvenílnej epifyzeolýze hlavice stehennej kosti.
Spondylolýza, spondylolistéza.
Skolióza hrudnej a bedrovej chrbtice nad 30 st.
Vrodené deformity panvy (hypoplázie) nadobudnuté (postradiačné, Chrobakova panva, atp.) posttraumatické s poruchou panvového kruhu.
Deformačná artróza nosných kĺbov.
Stavy po rozsiahlych a komplikovaných zlomeninách s funkčným alebo anantomickým defektom.
Juvenílna reuamtoídna artritída, PCP.
Ťažké poruchy stereotypu chôdze.
Ankylózy veľkých kĺbov.
Poúrazové stavy sprevádzané parézou veľkých periférnych nervov.
Systémové ochorenie, metabolické osteopatie.
Stavy po poliomyelitíde.
Stavy po detskej mozgovej obrne.
Recidivujúca chronická osteomyelitída.
Nádory pohybového aparátu a im podobné malígne afekcie, potenciálne malígne, úporne recidivujúce alebo pôsobiace ťažkosti v dôsledku lokalizácie.
V.
REUMATOLOGICKÉ
Ankylotizujúca spondyloartritída – Morbus Bechterev.
Progresívna polyartritída „reumatoídna artritída“. Pri chronických polyartritídach treba prihliadnuť najmä na priebeh choroby, jej aktivitu a ovplyvniteľnosť liečbou, ako aj na funkčnú zdatnosť.
Chronická dna s pokročilými deformáciami a najmä orgánovým postihnutím.
Reumatická horúčka v štádiu aktivity a v čase prevencie liečbou penicilínom.
Difúzne ochorenie spojiva (tzv. kolagenózy),
a)
systémový lupus erythematodes, najmä evolutívne formy s príznakmi lupusu (nefritídy),
b)
difúza sclerodermia, najmä progredujúce formy s prejavmi postihnutia orgánov,
c)
dermatomyóza s polymyositickým syndrómom a orgánovými zmenami,
d)
nodózna polyarteritída.
VI.
ONKOLOGICKÉ
a)
zhubné novotvary a stavy po ich operatívnom odstránení alebo liečbe ožarovaním, ktoré môžu nepriaznivo ovplyvniť priebeh tehotenstva, mať vplyv na plod alebo ohroziť zdravotný stav ženy,
b)
carcinoma in situ, pokiaľ ohrozuje zdravotný stav matky,
c)
chemoterapia.
VII.
PNEUMOLOGICKÉ
Tuberkulóza a iné mykobakteriózy
a)
Tuberkulóza a iné mykobakteriózy v evolutívnej fáze (rozpad, rozsev, infiltrácia) s nálezom aj bez nálezu mykobaktérií, keď aj napriek liečbe antituberkulotikami možno čakať, že by tehotenstvo zhoršilo ochorenie budúcej matky. Všetky formy tuberkulózy alebo iné mykobakteriózy v rezorpcii alebo inaktívne formy:
-
pri podstatne zníženej kardiorespiračnej funkcii v dôsledku základného ochorenia,
-
komplikované iným závažným ochorením, aj keď jeho stupeň sám osebe nie je indikáciou pre umelé prerušenie tehotenstva (napr. diabetes mellitus),
-
ak predchádzajúce tehotenstvo malo vplyv na zhoršenie tuberkulózneho ochorenia.
Nákazlivé formy tuberkulózy u osôb žijúcich v spoločnej domácnosti s budúcou matkou, ktoré nemožno negativizovať antituberkulóznou liečbou a nemožno zabezpečiť ich izoláciu.
b)
Mimopľúcna tuberkulóza
Tuberkulóza obličiek s výrazným úbytkom parenchýmu a chronickou insuficienciou obličiek.
Posttuberkulózne nefropatie, pri ktorých by tehotenstvo mohlo viesť k dekompenzácii.
Florídna špecifická cystitída pri renálnej tuberkulóze, ktorá pretrváva aj napriek liečbe antituberkulotikami a vyvoláva funkčné zmeny obličiek.
Nešpecifické ochorenia pľúc a pohrudnice
Všetky choroby pľúc komplikované obmedzením kardiorespiračnej funkcie, ktoré je rozhodujúce pre indikácie na umelé prerušenie tehotenstva.
Toto obmedzenie môžu vyvolať predovšetkým tieto choroby:
-
chronické obštrukčné choroby pľúc (chronická bronchitída, asthma bronchiale, emfyzém pľúc, bronchiektázie,
-
rozsiahla sarkoidóza,
-
pneumokoniózy,
-
difúzne pľúcne fibrózy a alergická alveolitída,
-
rozsiahle pohrudničné zrasty.
Chronické zápalové ochorenia pľúc (napr. pľúcny absces, bronchiektázie).
VIII.
NEUROLOGICKÉ
Roztrúsená mozgomiešna skleróza a iné demyelinizačné choroby (podľa závažnosti stavu a obrazu choroby).
Paraplégie a ťažké paraparézy dolných končatín z organickej príčiny.
Nádory mozgu, miechy a ich obalov.
Parazitárne ochorenie centrálneho nervového systému.
Degeneratívne a heredodegeneratívne choroby centrálneho nervového systému (napr. choroba Friedreichova, Pierre-Marieova, Wilsonova, Westphal-Strümpellova, Creutzfeld-Jakobsova, Alsheimarova, Gerstmmen-Sträusslerov sy., amyotrofická leterálna skleróza).
Všetky myopatie.
Dystrofické myotónie.
Huntingtonova choroba.
Ťažké formy cievnych ochorení a príhod mozgových a miešnych.
Aneuryzmy a intrakraniálne cievne malformácie.
Funikulárne myelózy.
Encefalitídy, encefalomyetitídy a meningitídy v akútnom štádiu a ťažšie neskoršie reziduálne syndrómy.
Polyradikuloneuritídy.
Ťažké formy polyneuropatie.
Myasténia.
Syringomyalia a syringobulbia.
Úrazy mozgu a miechy s výraznou ložiskovou symptomatológiou, vrátane reziduálnych stavov tohto typu.
Athetosis duplex.
Primárna atrofia mozočková.
Dysbasia lordotica progressiva.
Familiárna periodická obrna.
Ťažšie bedrové diskopatie.
Ťažké rezistentné neuralgie.
Epilepsia rezistentná na modernú medikamentóznu liečbu.
Detská mozgová obrna.
Neurolues – neurotabes.
Ťažké sekundárne neurastenické syndrómy.
Ťažké neurovegetatívne neurózy.
Ťažké formy migrény s častými nezvládnuteľnými záchvatmi.
Všetky akútne a chronické intoxikácie s postihnutím periférneho alebo centrálneho nervového systému.
Všetky ostatné nervové choroby, ktoré sa podstatne zhoršili počas predchádzajúceho tehotenstva.
IX.
PSYCHIATRICKÉ
a)
choroby ženy:
Psychózy.
Ťažšia forma psychopatie, dekompenzácia psychopatie.
Ťažšia reaktívna psychická porucha s nebezpečenstvom suicídia, event. overená hospitalizáciou.
Anxiózna a obsedantná neuróza.
Nervové heredofamiliárne ochorenie s psychickými poruchami.
b)
Choroby vyskytujúce sa u jedného z rodičov, najmä dedične prenosné:
Psychózy.
Oligofrénia.
Ťažšie formy psychopatií.
Závažné sexuálne deviácie.
c)
Ak žena porodila oligofrénne alebo inak psychicky poškodené dieťa a znovu otehotnela od toho istého muža.
d)
Alkoholizmus alebo iná toxikománia u jedného z rodičov, ak sa prejavuje aj povahovými defektami.
e)
Ak je žena v čase tehotenstva aktívne liečená alebo doliečovaná psychofarmakami.
X.
DERMATOVENEROLOGICKÉ
a)
Kožné.
Penfigus a dermatitis herpetiformis.
Erytrodermia.
Lupus erythematodes acutus ev. disseminátus.
Dermatomyositis acuta.
Sklerodermia.
Herpetiformné impetigo.
Purpury zhoršujúce sa počas tehotenstva.
Mycosis fungoidos.
Xeroderma pigmentosum.
Malígny melanóm.
Iné zhubné kožné novotvary.
Závažné genodermatózy a vývojové kožné chyby.
Generalizovaná pustulózna psoriáza.
Všetky závažné rozsiahle kožné ochorenia.
Stavy po ťažkých popáleninách na prsníkoch a okolo rodidiel.
Chronické pruriginózne dermatózy so psychopatiami.
b)
Manifestný syfilis vo všetkých štádiách a formách so syfilofóbickými obavami o zdravie dieťaťa (pri antibiotickej clone).
Lymfogranuloma venereum.
XI.
OFTALMOLOGICKÉ
a)
Choroby zrakového ústrojenstva a očné prejavy celkových ochorení, pri ktorých možno umelým prerušením tehotenstva zabrániť trvalému poškodeniu zraku matky, pokiaľ poškodeniu nemožno zabrániť inými spôsobmi ako oftalmologickou prevenciou (fotokoagulácia, kryopexia a pod.) alebo pôrodom cisárskym rezom. Sem patria najmä:
Recidivujúce zápaly sietnice a cievnatky, najmä nezistené etiológie a preukázateľne zhoršené predchádzajúcim tehotenstvom.
Zápaly sietnicových ciest s opakovaným krvácaním.
Vysoká krátkozrakosť s pokročilými degeneratívnymi zmenami sietnice a cievnatky, s krvácaním alebo odchýlením sietnice a vitreoretinálnej degenerácie s nebezpečenstvom odchýlenia sietnice.
Retinopatie, najmä diabetické a toxemické.
b)
Familiárne a hereditárne ochorenia sietnice, zrakového nervu a dioptrického ústrojenstva oka (rohovky, šošovky), ktorých genetický podklad je dostatočne preukázaný a dominantne dedične vrodený glaukóm (potrebné vyjadrenie genetickej poradne).
XII.
OTORINOLARYNGOLOGICKÉ
Relatívnou indikáciou pre prerušenie tehotenstva je otoskleróza
a)
ak počas predchádzajúceho tehotenstva došlo k väčšiemu poškodeniu sluchu,
b)
pri zaťažení obidvoch rodičov otosklerózou,
c)
ak vzhľadom na poruchu sluchu a ďalšie sprievodné zmeny došlo k ťažkej psychóze (podľa vyjadrenia psychiatra a otológa).
Relatívnou indikáciou pre prerušenie tehotenstva je dedičná hluchota alebo ťažká vnútroušná nedoslýchavosť heredodegeneratívneho pôvodu oboch alebo jedného z rodičov, keď oddelenie pre lekársku genetiku určí riziko možného postihnutia dieťaťa.
XIII.
GYNEKOLOGICKÉ A PÔRODNÍCKE
Hypermezis gravidarum v prípade orgánových zmien.
Ťažká neskorá gestóza zistená počas predchádzajúceho tehotenstva, najmä ak bola spojená s hypertenziou a proteinúriou.
Patologické stavy v pôrodníckej anamnéze:
-
opakované atonické krvácanie po pôrode, opakované krvácanie spojené s adherentnou placentou, pre ktorú bolo potrebné vykonať manuálne vybavenie,
-
po dvoch pôrodoch ukončených cisárskym rezom,
-
po operačnej úprave závesného a podporného aparátu, ak má žena dve živé deti.
Venter pendulus, ktorý vznikol diastázou priamych svalov po dvoch pôrodoch.
Stavy po operáciách pre neudržanie moču.
Nepravideľnosť plodového vajca, opakované pôrody detí s fetálnou erytroblastózou, ak jej predchádzali dve tehotenstvá s mŕtvymi alebo poškodenými plodmi a prejavmi sérologického konfliktu.
Počatie po dočasnej rtg kastrácii, alebo ak má žena poškodené vaječníky rtg ožarovaním z iných príčin.
Počatie medzi príbuznými v priamom rade alebo medzi súrodencami.
Počatie do dovŕšenia 15. roku veku.
Počatie po 40. roku veku.
Zlyhanie intrauterinnej antikoncepcie.
XIV.
GENETICKÉ
Závažné dedičné choroby a vývojové chyby diagnostikované na plode metódami prenatálnej diagnostiky alebo dôkaz ich vysokého rizika.
Závažné dedičné choroby a chyby, ak riziko poškodenia plodu určené genetickým vyšetrením prevyšuje 10 %.
Pri syndrómoch semiletálnych alebo vedúcich k nutnosti azylového ošetrovania výnimočne i pri nižšom riziku.
Faktory s preukázanými mutagénnymi a teratogénnymi účinkami na plod, najmä preukázané užívanie liekov s mutagénnym alebo teratogénnym účinkom, profesionálna expozícia chemickými látkami s mutagénnym alebo teratogénnym účinkom a nadmerná expozícia ionizujúcim žiarením.
Poznámka: Žena predloží potvrdenie lekára, ktorý liek predpísal, s uvedením diagnózy, dátumu vystavenia receptu a predpísanej dávky. Pri profesionálnej expozícii a expozícii ionizujúcim žiarením predloží posudok, ktorý obsahuje dátum a dávky expozície.
1)
Tlačivo ŠEVT, sklad. číslo 14 337 0.
2)
Tlačivo ŠEVT, sklad. číslo 14 338 0.
3)
§ 55 ods. 2 písm. e) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
4)
§ 4 zákona SNR č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva.
5)
§ 10 zákona SNR č. 73/1986 Zb.
6)
Vyhláška Ministerstva vnútra č. 69/1965 Zb., ktorou sa vydávajú podrobnejšie predpisy o pobyte cudzincov na území Československej socialistickej republiky.
7)
Napr. povolenie na pobyt pre cudzincov vydané príslušným orgánom Zboru národnej bezpečnosti alebo preukaz vydaný Federálnym ministerstvom zahraničných vecí, u pracovníčok vyznačený pracovný účel v cestovnom doklade, pri služobnom pridelení potvrdenie orgánu alebo organizácie, v ktorej vykonáva pracovnú činnosť.
8)
§ 30 zákona č. 20/1966 Zb.
§ 66 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva č. 42/1966 Zb. o poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
9)
Výmer Českého a Slovenského cenového úradu č. 1160/686/1981 o určení maloobchodných cien za liečebno-preventívnu starostlivosť uhradzovanú devízovými cudzozemcami (uverejnený pod č. 25/1981 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR) a I. dodatok k tomuto výmeru č. 1159/1005/1985 (uverejnený pod č. 24/1985 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR).
10)
Uverejnená pod č. 12/1981 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR, registrovaná v čiastke 18/1981 Zb. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 75/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 75/1986 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, kterou se provádí zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství
Vyhlášeno 28. 11. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 24/1986
* Podmínky pro umělé přerušení těhotenství
* § 1 - Za zdravotní důvody, pro které nelze na žádost ženy uměle přerušit těhotenství (kontraindikace), se považují
* § 2 - (1) Seznam nemocí, syndromů a stavů, které jsou zdravotními důvody pro umělé přerušení těhotenství, je uveden v příloze této vyhlášky. Po uplynutí dvanácti týdnů délky těhotenství lze uměle přerušit těhotenství, jen je-li ohrožen život ženy nebo je prokázá
* § 3 - (1) Ze zdravotních důvodů se ženě s jejím souhlasem uměle přeruší těhotenství, jestliže k tomu dalo podnět zdravotnické zařízení, nebo z jejího podnětu, jestliže se zdravotní důvod potvrdí.
* Postup při projednání umělého přerušení těhotenství
* § 4 - (1) Ženský lékař zdravotnického zařízení příslušného podle místa trvalého pobytu ženy nebo místa jejího pracoviště nebo školy (dále jen „lékař“), kterého žena písemně požádala o umělé přerušení těhotenství, ženu vyšetří, určí délku těhotenství, zjistí, zda
* § 5 - (1) K umělému přerušení těhotenství na žádost ženy ve věku do šestnácti let je třeba souhlasu zákonného zástupce, popřípadě toho, jemuž byla svěřena do výchovy (dále jen „zákonný zástupce“);4) souhlas zákonného zástupce se vyžádá též k umělému přerušení tě
* Místo výkonu umělého přerušení těhotenství, hlášení a povinnosti zdravotnických pracovníků
* § 6 - (1) Lékař, popřípadě okresní nebo krajský odborník pro obor gynekologie a porodnictví, který přezkoumal závěr lékaře, určí pro výkon umělého přerušení těhotenství (dále jen „výkon“) spádové zdravotnické zařízení ústavní péče. Na přání ženy může určit i jin
* § 7 - Zdravotnické zařízení, ve kterém bylo uměle přerušeno těhotenství, podává o tom do pátého dne každého měsíce hlášení2) krajskému ústavu národního zdraví pro statistické zpracování. Obdobné hlášení zasílá toto zařízení okresnímu odborníkovi pro obor gynekol
* § 8 - Všichni zúčastnění pracovníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli v souvislosti s umělým přerušením těhotenství, a šetřit oprávněné zájmy ženy.
* § 10 - Umělé přerušení těhotenství cizinkám
* § 11 - Zrušovací ustanovení
* § 12 - Účinnost k vyhlášce č. 75/1986 Sb.
Aktuální znění od 15. 10. 1992 (467/1992 Sb.)
75
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 7. listopadu 1986,
kterou se provádí zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví podle § 12 zákona České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství:
Podmínky pro umělé přerušení těhotenství
§ 1
Za zdravotní důvody, pro které nelze na žádost ženy uměle přerušit těhotenství (kontraindikace), se považují
a)
zdravotní stav ženy, kterým se podstatně zvyšuje zdravotní riziko spojené s umělým přerušením těhotenství, zejména zánětlivá onemocnění,
b)
umělé přerušení těhotenství, od něhož neuplynulo šest měsíců, s výjimkou případů, kdy
1.
žena alespoň dvakrát rodila nebo
2.
žena dovršila 35 let věku nebo
3.
je důvodné podezření, že žena otěhotněla v důsledku trestné činnosti, která vůči ní byla spáchána.
§ 2
(1)
Seznam nemocí, syndromů a stavů, které jsou zdravotními důvody pro umělé přerušení těhotenství, je uveden v příloze této vyhlášky. Po uplynutí dvanácti týdnů délky těhotenství lze uměle přerušit těhotenství, jen je-li ohrožen život ženy nebo je prokázáno těžké poškození plodu nebo že plod je neschopen života.
(2)
Svědčí-li pro umělé přerušení těhotenství genetické důvody, lze uměle přerušit těhotenství nejpozději do dosažení dvacetičtyř týdnů těhotenství.
§ 3
(1)
Ze zdravotních důvodů se ženě s jejím souhlasem uměle přeruší těhotenství, jestliže k tomu dalo podnět zdravotnické zařízení, nebo z jejího podnětu, jestliže se zdravotní důvod potvrdí.
(2)
Zdravotní důvody pro umělé přerušení těhotenství je oprávněn posoudit vedoucí oddělení zdravotnického zařízení, do jehož oboru onemocnění patří, nebo jím pověřený zástupce.
(3)
Jestliže k umělému přerušení těhotenství dalo podnět zdravotnické zařízení a žena k němu odmítá dát souhlas, učiní o tom žena, která odmítá umělé přerušení těhotenství, písemné prohlášení (revers).
Postup při projednání umělého přerušení těhotenství
§ 4
(1)
Ženský lékař zdravotnického zařízení příslušného podle místa trvalého pobytu ženy nebo místa jejího pracoviště nebo školy (dále jen „lékař“), kterého žena písemně požádala o umělé přerušení těhotenství, ženu vyšetří, určí délku těhotenství, zjistí, zda umělému přerušení těhotenství nebrání zdravotní důvody (kontraindikace) a učiní závěr. Délka těhotenství se počítá v dokončených týdnech počínaje prvním dnem poslední menstruace. Žena zdravotnickému zařízení písemně potvrdí, že ji lékař seznámil se svým závěrem a že ji poučil o možných zdravotních důsledcích umělého přerušení těhotenství, jakož i způsobech použití antikoncepčních metod a prostředků.1)
(2)
K podání žádosti o umělé přerušení těhotenství a k dalšímu postupu se použije tiskopis Žádost o umělé přerušení těhotenství a hlášení potratu,2) k přezkoumání závěrů lékaře se použije tiskopis Žádost o přezkoumání závěru lékaře.3) Tyto tiskopisy lékař ženě odevzdá.
(3)
Žena může až do začátku výkonu umělého přerušení těhotenství vzít svou žádost nebo souhlas zpět. Tuto skutečnost uvede lékař ve zdravotnické dokumentaci ženy.
§ 5
(1)
K umělému přerušení těhotenství na žádost ženy ve věku do šestnácti let je třeba souhlasu zákonného zástupce, popřípadě toho, jemuž byla svěřena do výchovy (dále jen „zákonný zástupce“);4) souhlas zákonného zástupce se vyžádá též k umělému přerušení těhotenství této ženě ze zdravotních důvodů.
(2)
Je-li k umělému přerušení těhotenství třeba souhlasu zákonného zástupce, uvede se jeho souhlas ve zdravotnické dokumentaci.
Místo výkonu umělého přerušení těhotenství, hlášení a povinnosti zdravotnických pracovníků
§ 6
(1)
Lékař, popřípadě okresní nebo krajský odborník pro obor gynekologie a porodnictví, který přezkoumal závěr lékaře, určí pro výkon umělého přerušení těhotenství (dále jen „výkon“) spádové zdravotnické zařízení ústavní péče. Na přání ženy může určit i jiné zdravotnické zařízení ústavní péče, pokud s tím toto zařízení bude souhlasit.
(2)
Zdravotnické zařízení provede výkon neprodleně; o době provedení výkonu uvědomí ženu při předložení její žádosti se závěrem lékaře nebo toho, kdo jeho závěr přezkoumal.
(3)
O umělém přerušení těhotenství na žádost ženy ve věku od šestnácti do osmnácti let5) uvědomí zdravotnické zařízení jejího zákonného zástupce neprodleně po provedení výkonu vhodným způsobem ústně nebo písemným oznámením do vlastních rukou.
§ 7
Zdravotnické zařízení, ve kterém bylo uměle přerušeno těhotenství, podává o tom do pátého dne každého měsíce hlášení2) krajskému ústavu národního zdraví pro statistické zpracování. Obdobné hlášení zasílá toto zařízení okresnímu odborníkovi pro obor gynekologie a porodnictví příslušnému podle místa trvalého pobytu ženy.
§ 8
Všichni zúčastnění pracovníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli v souvislosti s umělým přerušením těhotenství, a šetřit oprávněné zájmy ženy.
§ 10
Umělé přerušení těhotenství cizinkám
(1)
Za přechodný pobyt6) se nepovažuje pobyt cizinek, které pracují v orgánech a organizacích se sídlem v České socialistické republice, popřípadě členek rodin pracovníků těchto orgánů a organizací, pobyt studujících a jiných cizinek, které mají povolení k pobytu pro cizince podle zvláštních předpisů,7) popřípadě mezistátních dohod. Zdravotnické zařízení má povinnost požadovat předložení příslušného dokladu.8)
§ 11
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se výnos ministerstva zdravotnictví ČSR ze dne 26. května 1977 čj. LP/2-251-10.5.1977 č. 3/1977 Věst. MZ ČSR o úhradě za vyšetření a kontrolu při hormonální a nitroděložní antikoncepci, registrovaný v částce 2/1978 Sb.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1987.
Ministr:
Prof. MUDr. Prokopec CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 75/1986 Sb.
Seznam nemocí, syndromů a stavů, které jsou zdravotními důvody k umělému přerušení těhotenství
1.
Interní
a)
choroby srdce a cévního systému
Chlopenní vady, zejména stenóza mitrální a insuficience aorty s omezením výkonnosti srdce nebo takové, u kterých došlo před těhotenstvím k projevům oběhové slabosti, k infarktu plic, k emboliím do velkého oběhu nebo k akutnímu edému plic. Akutní nebo evolutivní zánětlivá onemocnění srdeční (myokarditida, infekční endokarditida, revmatická horečka).
Infarkty srdečního svalu.
Veškeré srdeční choroby, u nichž dochází do skončení 12. týdne těhotenství k arytmiím (míhání nebo kmitání síní, kardiální synkopy), k žilním městnáním nebo cyanóze.
Vrozené srdeční vady s poruchou oběhu krevního, zejména vady s cyanózou a koarktace aorty se zřetelným přetlakem na horních končetinách.
Stavy po operaci srdce a velkých cév pro vrozené nebo získané srdeční vady, pokud nebylo dosaženo úplné korekce vady a normalizace hemodynamických poměrů.
Hypertenze rezistentní na terapii s vysokým diastolickým tlakem.
Varikózní komplex rozsáhlého stupně, postihující zvláště krajiny rodidel a dolní končetiny, s proběhlými ulceracemi a tromboflebitidami.
Diagnosticky bezpečně prokázané kardiomyopatie.
U lehčích srdečních onemocnění, která nejeví známky progrese, je nutno uvážit, zda se matka bude moci dostatečně chránit námahy (domácnost, zaměstnání, ošetřování dítěte zvláště v prvních 2-3 letech, je-li v rodině více malých dětí potřebných dozoru i v noci).
b)
choroby plic
Plicní choroby s omezením respirační funkce (pulmonální insuficience, bronchiektázie, chronická bronchitida, emfyzém).
Chronické plicní infekce.
c)
choroby ledvin
Chronická glomerulonefritida zejména se známkami aktivního zánětlivého procesu.
Chronická glomerulonefritida provázená nefrotickým syndromem nebo hypertenzním syndromem.
Pyelonefritida s omezením renálních funkcí.
Nefrotický syndrom.
Polycystické ledviny.
Geneticky podmíněné nefropatie (např. metabolické tubulární syndromy), každé onemocnění ledvin, kde je snížena glomerulární filtrace trvale pod 50 %.
d)
chorobné stavy tvorby krve
Krvácivé choroby, kde lze při porodu a v šestinedělí očekávat závažné krvácení.
Veškeré hemoblastózy a hemoblastómy.
Myeloproliferativní stavy.
Hemolytické anémie.
Prokázané přenášení těžkých forem hemofilií nebo choroby Renduovy – Oslerovy – Weberovy.
e)
choroby trávicího ústrojí
Komplikovaná cholelitiáza (biliární cirhóza, choledocholitiáza, empyém žlučníku, cholangoitida, pankreatitida).
Recidivující pankreatitida, pankreatolitiáza.
Aktivní nebo vleklá recidivující vředová choroba gastroduodenální,
Hemoragická (ulcerozní) proktokolitida a regionální enterokolitida (Crohnova choroba).
Stavy zjistitelné denutrice vyvolané chorobami trávicího ústrojí.
Chronické parenchymatózní choroby jater.
Stav po infekční hepatitidě do 1 roku se známkami poruchy jaterních funkcí.
f)
poruchy endokrinní
Nemoc Basedowova.
Struma s mechanickými následky zvláště retrosternální struma s kompresí krčních žil.
Hyperthyreóza – metabolicky nestabilní (všechny formy).
Nekompenzovaná hypothyreóza.
Hyperparat hyroidismus.
Adenomy nadledvinek.
Feochromocytom.
Diabetes mellitus I. typu, pokud diabetička nebyla v období početí nebo v prvních týdnech těhotenství ideálně kompenzovaná.
Diabetes mellitus I. typu s komplikacemi (zejména cévními), u juvenilních forem při opětovných potratech a úmrtí plodu, ale i diabetes mellitus (juvenilního typu) bez komplikací.
Diabetes mellitus II. typu, kde lze těhotenstvím očekávat zhoršení základního onemocnění.
Diabetes mellitus II. typu s komplikacemi (zejména cévními, kardiovaskulárními).
Diabetes mellitus I. a II. typu při oboustranném zatížení (diabetes obou rodičů nebo v obou rodinách).
Gestační diabetes v předchozím těhotenství (vyžadující aplikaci inzulinu), jsou-li přítomny další rizikové faktory, zejména genetická zátěž.
Ve všech případech diabetu I., II. i gestačního DM, kde průkazným vyšetřováním HbA1c, nebo jiného indikátoru dlouhodobé kompenzace byla zjištěna špatná kompenzace v době početí (hladina HbA1c, vyšší než 10 %).
Ostatní endokrinopatie na základě vyšetření odborného ústavu.
g)
infekční choroby
Při onemocnění: bezpečně prokázanou teratogenitou či jiným rizikem pro plod jako jsou zarděnky, infekce cytomegalovirem, toxoplasmóza, varicela, AIDS je přerušení možné ve spolupráci s genetickým oddělením až do 24. týdne těhotenství. Infekce s možnou teratogenitou nebo jiným možným rizikem pro plod jako příušnice, herpes simplex, EB virosa, coxsackióza B, chřipka s teplotami 40 °C a více, lymfocytární choriomeningitida, parvovirosa, virová hepatitida (zvláště typ B), listerióza a aplikace živých očkovacích látek matce.
h)
poruchy metabolické
Dna s opakovanými záchvaty nebo u pacientek soustavně pro tuto chorobu léčených.
Poruchy lipidového metabolismu biochemicky prokázané, zejména geneticky podmíněné nebo s projevy orgánových následných změn (např. arterioskleróza).
Thesaurismosy prokázané histologicky nebo biochemicky.
2.
Chirurgické
Rozsáhlé břišní kýly, brániční a hiátové kýly, nesouhlasí-li žena s operací.
Postresekční syndrom po resekci žaludku a syndromy postcholecystektomické.
Opakující se ileózní stavy.
Chirurgicky léčené vrozené anomálie tlustého střeva a konečníku.
Rozsáhlé benigní nádory břišní a pánevní.
Stavy po resekci plic se snížením funkční kapacity plic.
Aktinomykóza plic a plicní abscesy.
Pokročilé organické změny periferních cév.
Pravá a nepravá arteriovenózní aneurysmata aorty a velkých cév nitrobřišních a končetinových.
Malformace mozkových cév anatomicky benigní.
3.
Urologické
Stavy po vynětí ledviny, nebo jestliže jedna ledvina chybí (agenezie) nebo je zakrnělá (hypoplazie) při funkční nedostatečnosti zbylé ledviny.
Cystóza ledvin.
Pyelonefritida s omezením renálních funkcí.
Hematurie z neznámé příčiny.
Nefrolitiáza oboustranná, i když konkrementy nejsou fixní a často z obou ledvin současně spontánně odcházejí – urátová urolitiáza.
Papilomatóza měchýře.
Hydronefróza.
Jiné závažné vývojové úchylky vedoucí ke snížení funkční schopnosti ledvin.
4.
Ortopedické
Všechny dědičné vrozené vady osteoartikulárního aparátu.
Stavy po vrozené kyčelní dysplazii od subluxace výše.
Stavy po Perthesově onemocnění s následnou prearthrosou.
Stavy po juvenilní epifyzeolýze hlavice kosti stehenní.
Spondylolysa, spondylolistesa.
Skoliósa hrudní a bederní páteře nad 30 st.
Deformity pánve vrozené (hypoplázie)
získané (postradiační, Chrobakova pánev, atd.)
posttraumatické s poruchou pánevního kruhu.
Deformační artróza nosných kloubů.
Stavy po rozsáhlých a komplikovaných zlomeninách s funkčním či anatomickým defektem.
Juvenilní revmatoidní artritida, progresívní chronická polyarthritida.
Těžké poruchy stereotypu chůze.
Ankylózy velkých kloubů.
Poúrazové stavy provázené parézou velkých periferních nervů.
Systémová onemocnění, metabolické osteopatie.
Stavy po poliomyelitidě.
Stavy po dětské mozkové obrně.
Recidivující chronická osteomyelitida.
Nádory pohybového aparátu a jim podobné maligní afekce, potenciálně maligní, úporně recidivující nebo působící potíže v důsledku lokalizace.
5.
Revmatologické
Spondylarthritida ankylosující – Morbus Bechtěrev.
Polyarthritida progressivní „revmatoidní artritida“.
Při chronických polyartritidách je třeba přihlédnout zejména k průběhu nemoci, k její aktivitě a ovlivnitelnosti léčbou, jakož i funkční zdatnosti.
Chronická dna s pokročilými deformacemi a zvláště viscerálním (ledvinným) postižením.
Revmatická horečka ve stádiu aktivity a v době prevence penicilinem.
Difuzní onemocnění pojiva (tzv. kolagenózy)
a)
systémový lupus erythematodes, zvláště evolutivní formy s příznaky lupusu, nefritidy,
b)
sclerodermia difusa, zvláště progredující formy s projevy orgánového postižení,
c)
dermatomyosa s polymyositickým syndromem a viscerálními změnami,
d)
polyarteritida nodosní.
6.
Onkologické
a)
zhoubné novotvary a stavy po jejich odstranění operativním nebo léčením zářením, které mohou nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství, mít vliv na plod anebo hrozit ženu ve zdravotním stavu,
b)
carcinoma in situ, pokud ohrožuje zdravotní stav matky.
7.
Pneumologické
Tuberkulóza a jiné mykobakteriózy
a)
Tuberkulóza a jiné mykobakteriózy dýchacího ústrojí
Všechny formy tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy v evolutivní fázi (rozpad, rozsev, infiltrace) s nálezem i bez nálezu mykobakterií, když i přes léčbu antituberkulotiky lze očekávat, že by těhotenství zhoršilo onemocnění budoucí matky.
Všechny formy tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy v resorpci nebo inaktivní formy:
-
při podstatně snížené kardiorespirační funkci v důsledku základního onemocnění
-
komplikované jiným závažným onemocněním, i když jeho stupeň sám o sobě není indikací k interrupci těhotenství (např. diabetes mellitus)
-
mělo-li předchozí těhotenství vliv na zhoršení tuberkulózního onemocnění.
Nakažlivé formy tuberkulózy u osob žijících ve společné domácnosti s budoucí matkou, které nelze negativizovat antituberkulotickou léčbou a nelze zajistit jejich izolaci.
b)
Tuberkulóza mimoplicní
Tuberkulóza ledvin s výrazným úbytkem renálního parenchymu a chronickou insuficiencí ledvin.
Posttuberkulózní nefropatie, u nichž by těhotenství mohlo vést k dekompenzaci.
Floridní specifická cystitida při renální tuberkolóze, která přetrvává i přes léčbu antituberkulotiky a vyvolává funkční změny.
Nespecifické choroby plic a pohrudnice
Všechny choroby plic, komplikované omezením kardiorespirační funkce, které je rozhodující pro indikaci k přerušení těhotenství. Toto omezení mohou vyvolat především tyto choroby:
-
chronické obstruktivní nemoci plic (chronická bronchitida, asthma bronchiale, emfyzém plic, bronchiektázie)
-
rozsáhlá sarkoidóza
-
pneumokoniózy
-
difúzní plicní fibrózy a alergická alveolitida
-
rozsáhlé pohrudniční srůsty.
Chronická zánětlivá onemocnění plic (např. plicní absces, bronchiektázie).
8.
Neurologické
Roztroušená skleróza mozkomíšní a jiné demyelinizační choroby (podle závažnosti stavu a obrazu choroby).
Paraplegie a těžké paraparézy dolních končetin z organické příčiny.
Nádory mozku, míchy a jejich obalů.
Parazitární onemocnění centrálního nervového systému.
Degenerativní a heredodegenerativní nemoci centrálního nervového systému (např. choroba Friedreichova, Pierre-Marierova, Wilsonova, Westphal-Strümpellova, Creutzfeldova-Jakobova, Alsheimarova, Gerstmmenův-Sträusslerův sy., amyotrofická laterální skleróza).
Všechny myopatie.
Dystrofické myotonie.
Choroba Huntingtonova.
Těžké formy cévních onemocnění a příhod mozkových a míšních.
Aneurysmata a intrakraniální cévní malformace.
Funikulární myelózy.
Encefalitidy, encefalomyelitidy a meningitidy v akutním stavu a těžší následné reziduální syndromy.
Polyradikuloneuritidy.
Těžké formy polyneuropatie.
Myastenia.
Syringomyelie a syringobulbie.
Traumata mozku a míchy s výraznou ložiskovou symptomatologií, včetně reziduálních stavů tohoto typu.
Athetosis duplex.
Primární atrofie mozečkové.
Dysbasia lordotica progressiva.
Familiární periodická obrna.
Těžší diskopatie bederní.
Těžké rezistentní neuralgie.
Epilepsie rezistentní na moderní medikamentózní léčbu.
Těžké formy dětské mozkové obrny.
Neurolues-neurotabes.
Těžké sekundární neurastenické syndromy.
Těžké neurovegetativní neurózy.
Těžké formy migrény s častými nezvládnutelnými záchvaty.
Všechny akutní a chronické intoxikace s postižením periferního nebo centrálního nervového systému.
Všechny ostatní nervové choroby, které se značně zhoršily v předchozím těhotenství.
9.
Psychiatrické
a)
Choroby ženy:
Psychózy.
Těžší forma psychopatie, dekompenzace psychopatie.
Těžší reaktivní psychická porucha s nebezpečím suicidia event. ověřena hospitalizací.
Neuróza úzkostná a obsedantní.
Nervová heredofamilární onemocnění s psychickými poruchami.
b)
Choroby vyskytující se u jednoho z rodičů, zvláště dědičně přenosné:
Psychózy.
Oligofrenie.
Těžší forma psychopatie.
Závažné sexuální deviace.
c)
Porodila-li žena ve spojení s týmž otcem již oligofrenní nebo jinak psychicky stigmatizované dítě.
d)
Alkoholismus nebo jiná toxikománie jednoho z rodičů, projevuje-li se též povahovými defekty.
e)
Je-li žena v době těhotenství aktivně léčena nebo doléčována psychofarmaky.
10.
Dermatovenerologické
a)
Kožní
Penfigi a dermatitis herpetiformis.
Erytrodermie.
Erythematodes acutus ev. disseminátus.
Dermatomyositida akutní.
Sklerodermie.
Impetigo herpetiformní.
Purpury zhoršující se za těhotenství.
Mycosa fungoidní.
Xeroderma pigmentosum.
Maligní melanom.
Jiné zhoubné kožní novotvary.
Závažné genodermatosy a vývojové kožní vady.
Psoriasa pustulosní generalisovaná.
Všechna závažná rozsáhlá kožní onemocnění.
Stavy po těžkých popáleninách na prsech a kolem genitálu.
Chronické pruriginosní dermatosy s psychopatiemi.
b)
Syfilis manifestní všech stadií a forem se syfilofobickými obavami o zdraví dítěte (za antibiotické clony).
Lymbogranuloma venereum.
11.
Oftalmologické
a)
Choroby zrakového ústrojí a oční projevy celkových onemocnění, při nichž lze umělým přerušením těhotenství zabránit trvalému poškození zraku matky, pokud poškození nelze zabránit jinými způsoby jako oftalmologickou prevencí (fotokoagulace, kryopexe apod.) či šetrným vedením porodu (císařským řezem).
Sem patří zejména:
recidivující záněty sítnice a cévnatky, zejména nezjištěné etiologie a prokazatelně zhoršené dřívějším těhotenstvím.
Záněty sítnicových cest s opakovaným krvácením.
Vysoká krátkozrakost s pokročilými degenerativními změnami sítnice a cévnatky, s krvácením nebo odchlípením sítnice a vitreoretinální degenerace s nebezpečím odchlípení sítnice.
Retinopatie, zvláště diabetické a toxemické.
b)
Familiární a hereditární onemocnění sítnice, zrakového nervu a dioptrického ústrojí oka (rohovky, čočky), jejichž genetický podklad je dostatečně prokázaný a dominantně dědičný vrozený glaukom (nutné vyjádření genetické poradny).
c)
Retinoblastom s familiárním výskytem nebo oboustranný.
12.
Otorinolaryngologické
Relativní indikací pro přerušení těhotenství je otosklerosa,
a)
jestliže při předchozím těhotenství došlo k většímu snížení sluchu,
b)
při zatížení obou rodičů otosklerosou,
c)
jestliže vzhledem k poruše sluchu a dalším průvodním změnám došlo k těžké psychóze podle dobrozdání psychiatra a otologa.
Relativní indikací k přerušení těhotenství je dědičná hluchota nebo těžká a středně těžká nitroušní nedoslýchavost heredodegenerativního původu obou, nebo jednoho z rodičů, kdy oddělení pro lidskou genetiku určí riziko za příliš vysoké vzhledem k postižení dítěte.
13.
Gynekologické a porodnické
Hyperemesis gravidarum, kde jsou orgánové změny.
Těžká pozdní gestóza zjištěná předchozím těhotenstvím, zvláště byla-li sdružená s hypertenzí a proteinurií.
Patologické stavy v porodnické anamnéze:
-
opakované atonické krvácení po porodu
-
po dvou porodech ukončených císařským řezem
-
po operativní úpravě závěsného a podpůrného aparátu, má-li žena dvě živé děti.
Venter pendulus vzniklý diastázou přímých svalů po dvou porodech.
Stavy po operacích pro neudržení moči.
Nepravidelnost plodového vejce, porod dítěte s fetální erytroblastosou nebo riziko poškození plodu prokázané vyšetřením protilátek.
Početí po dočasné RTG kastraci, nebo má-li žena vaječníky poškozené RTG ozařováním z jiných příčin.
Početí mezi příbuznými v pokolení přímém nebo se sourozenci.
Početí do dokonaného 15. roku věku.
Početí po 40. roce věku.
Selhání intrauterinní antikoncepce.
14.
Genetické
Závažné dědičné choroby a vývojové vady diagnostikované u plodu metodami prenatální diagnostiky nebo průkaz jejich vysokého rizika.
Závažné dědičné choroby a vývojové vady, jejichž riziko postižení plodu stanovené genetickým vyšetřením převyšuje 10 %.
U syndromů semiletálních nebo vedoucích k nutnosti azylového ošetřování výjimečně i při riziku nižším.
Faktory s prokázanými mutagenními a teratogenními účinky pro plod, zejména prokázané užívání léků s mutagenním nebo teratogenním účinkem, profesionální expozice chemickým látkám s mutagenním nebo teratogenním účinkem a nadměrná expozice ionizujícímu záření.
Poznámka: Žena předloží potvrzení lékaře, který lék předepsal, s uvedením diagnózy, data vystavení receptu a předepsané dávky. Při profesionální expozici a expozici ionizujícímu záření předloží posudek, který obsahuje data a dávky expozice. Je-li důvodem užívání léků, předloží vyplněnou zprávu o nežádoucím účinku léku (SEVT 14 084 0).
1)
§ 8 zákona ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
2)
Tiskopis SEVT, skl. č. 14 331 0.
3)
Tiskopis SEVT, skl. č. 14 331 1.
4)
§ 6 odst. 1 zákona ČNR č. 66/1986 Sb.
5)
§ 6 odst. 2 zákona ČNR č. 66/1986 Sb.
6)
§ 10 zákona ČNR č. 66/1986 Sb.
7)
Vyhláška ministerstva vnitra č. 69/1965 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky.
8)
Např. povolení k pobytu pro cizince vydané příslušným orgánem Sboru národní bezpečnosti nebo průkaz vydaný federálním ministerstvem zahraničních věcí, u pracovnic vyznačený pracovní účel v cestovním dokladu, při služebním přidělení potvrzení orgánu nebo organizace, v níž vykonává pracovní činnost.
9)
§ 30 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
§ 66 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče.
10)
Výměr Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 1160/686/1981 o určení maloobchodních cen za léčebně preventivní péči hrazenou devizovými cizozemci (č. JKV 964), přetištěn v částce 9-10/1981 Věst. MZ ČSR a Výměr č. 1159/1005/1985 o určení prvního dodatku k Výměru ČCÚ a SCÚ č. 1160/686/1981 o určení maloobchodních cen za léčebně preventivní péči hrazenou devizovými cizozemci (JKPOV 964), přetištěn v částce 7-9/1986 Věst. MZ ČSR. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1986 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1986 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na roky 1986 - 1990 (zákon o ôsmom päťročnom pláne)
Vyhlášeno 22. 12. 1986, datum účinnosti 22. 12. 1986, částka 26/1986
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ ÚLOHY ÔSMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - HLAVNÉ ÚLOHY ODVETVÍ A ÚSEKOV EKONOMIKY (§ 4 — § 13)
* TRETIA ČASŤ - PODMIENKY A PREDPOKLADY PRE REALIZÁCIU ÔSMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU (§ 14 — § 17)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 18 — § 19)
* § 20 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 22. 12. 1986
83
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 11. decembra 1986
o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na roky 1986–1990 (zákon o ôsmom pätročnom pláne)
Vychádzajúc z generálnej línie výstavby rozvinutej socialistickej spoločnosti, z Hlavných smerov hospodárskeho a sociálneho rozvoja Československej socialistickej republiky na roky 1986–1990 a výhľadu do roku 2000 schválených XVII. zjazdom Komunistickej strany Československa, z Rezolúcie zjazdu Komunistickej strany Slovenska, z výsledkov rozvoja dosiahnutých v minulom období, ako aj z meniacich sa vnútorných a vonkajších podmienok rozvoja národného hospodárstva a v súlade so zákonom č. 81/1986 Zb. o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky na roky 1986–1990
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ ÚLOHY ÔSMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU
§ 1
Poslanie zákona
Tento zákon určuje základné úlohy štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na roky 1986–1990 (ďalej len „ôsmy päťročný plán“) a rozhodujúce podmienky na jeho realizáciu ako záväznú smernicu pre riadiacu činnosť vlády Slovenskej socialistickej republiky, ústredných orgánov, národných výborov a iných orgánov Slovenskej socialistickej republiky a pre hospodársku činnosť orgánov stredného článku riadenia a socialistických organizácií.
§ 2
Základné zameranie ôsmeho päťročného plánu
Ôsmy päťročný plán zabezpečuje realizáciu dlhodobej hospodárskej stratégie založenej na urýchlení sociálno-ekonomického rozvoja cestou intenzifikácie a zvyšovania efektívnosti spoločenskej výroby, kvality všetkej práce a prísnej hospodárnosti, na efektívnom využívaní územného, výrobného a ľudského potenciálu Slovenskej socialistickej republiky a na prehlbovaní účasti Československej socialistickej republiky v medzinárodnej deľbe práce a upevňovaní jej obranyschopnosti.
§ 3
Základné úlohy ôsmeho päťročného plánu
Na splnenie základného zamerania sociálno-ekonomického rozvoja sa určuje zvýšiť vytvorený hrubý národný dôchodok do roku 1990 o 23–25 % oproti roku 1985 pri raste spoločenskej produktivity práce o 19–20 %.
V záujme toho predovšetkým:
a)
urýchliť vedecko-technický pokrok na základe účinného zapojenia národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky do realizácie Komplexného programu vedecko-technického pokroku členských štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci do roku 2000; výraznejšie a rýchlejšie zavádzať najnovšie výsledky vedecko-technického rozvoja do výrobnej a spoločenskej praxe pri realizácii spoločensky žiadúcich štrukturálnych zmien ekonomiky, vrátane útlmu ekonomicky neefektívnych výrob;
b)
ďalej znižovať materiálovú náročnosť výroby a obehu; dôsledne zabezpečovať programy racionalizácie spotreby palív, elektrickej energie, kovov a dosiahnuť zníženie ich mernej spotreby na jednotku vytvoreného hrubého národného dôchodku o 3–3,5 % ročne;
c)
na všetkých úsekoch národného hospodárstva podstatne zlepšiť hospodárenie s kovovým fondom, ropnými produktmi, cementom a drevnou surovinou; v rokoch 1986–1990 dosiahnuť relatívne úspory finálnej spotreby železných i neželezných kovov;
d)
znížiť prepravnú náročnosť v priebehu realizácie ôsmeho päťročného plánu zhruba o 10 % a postupne komplexne racionalizovať obeh tovarov a modernizovať skladové hospodárstvo;
e)
v súlade s celoštátnymi tendenciami celkového vývoja obratu zahraničného obchodu a jeho štruktúry prehlbovať zapojenie Slovenskej socialistickej republiky do medzinárodnej deľby práce, predovšetkým v rámci socialistickej ekonomickej integrácie; dosiahnuť rýchlejší rast vývozu v porovnaní s dynamikou vývoja tvorby národného dôchodku;
f)
využívať neustále sa zvyšujúcu kvalifikáciu pracujúcich na urýchlenie rastu produktivity práce vo všetkých odvetviach národného hospodárstva a zabezpečovať rýchlejší rast produktivity práce ako priemerných miezd pri dôslednom uplatňovaní princípu zásluhovosti;
g)
podstatne zlepšiť využívanie kapacít a základných prostriedkov a urýchliť likvidáciu tých, ktoré sú zastarané a neefektívne; výrazne zvýšiť efektívnosť investícií;
h)
výrazne zlepšiť vývoj a využívanie zásob;
i)
prehĺbiť úlohu plánu ako základného nástroja riadenia sociálno-ekonomických procesov na všetkých stupňoch; podieľať sa na príprave komplexnej prestavby hospodárskeho mechanizmu tak, aby výrazne usmernila postup zdokonaľovania sústavy plánovitého riadenia v rokoch 1987–1990 a aby sa plne využila pri zostavovaní päťročného plánu na roky 1991–1995; pritom účinnejšie ako doteraz využívať hodnotové vzťahy a nástroje;
j)
vytvárať racionálnu oblastnú štruktúru, rozšíriť územnú deľbu práce a zabezpečovať vyvážené hospodárske a sociálne proporcie v oblastnom usporiadaní výrobných a nevýrobných odvetví pri plnšom využití zdrojov jednotlivých oblastí;
k)
venovať osobitnú starostlivosť ďalšiemu rozvoju hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy, najmä z hľadiska zabezpečenia bytovej výstavby, riešenia vybavenosti zdravotníckymi zariadeniami, dopravného systému, zdokonalenia štruktúry priemyslu a dobudovania V. mestského obvodu – Petržalky. Vo Východoslovenskom kraji vytvárať podmienky pre rozvoj spracovateľského priemyslu, zintenzívnenie poľnohospodárskej výroby a zlepšenie zásobovania vodou; v Stredoslovenskom kraji vytvárať všestranné predpoklady pre rozvoj strojárskeho a elektrotechnického priemyslu; v Západoslovenskom kraji zabezpečiť rozvojové zámery predovšetkým v elektrotechnickom priemysle, vo výstavbe veľkých energetických komplexov a pokračovať v intenzifikácii poľnohospodárskej výroby a v ochrane zdrojov pitnej vody.
DRUHÁ ČASŤ
HLAVNÉ ÚLOHY ODVETVÍ A ÚSEKOV EKONOMIKY
§ 4
Uplatnenie vedecko-technického rozvoja
Na zvýšenie úlohy vedecko-technického rozvoja, ako rozhodujúceho činiteľa intenzifikácie ekonomiky, sa určuje:
a)
podieľať sa na raste účinnosti medzinárodnej vedecko-technickej spolupráce, najmä so Zväzom sovietskych socialistických republík a ostatnými socialistickými štátmi; zabezpečovať úlohy vyplývajúce z Komplexného programu vedecko-technického pokroku členských štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci do roku 2000;
b)
koncentrovať sily a prostriedky vedy, výskumu, vývoja a výroby predovšetkým na perspektívne, efektívne a pre rozvoj národného hospodárstva rozhodujúce akcie a smery riešenia;
c)
skracovať lehoty riešenia a realizácie výskumných a vývojových úloh a zabezpečovať dosahovanie výsledkov porovnateľných so svetovou úrovňou a ich urýchlené uplatnenie vo výrobe;
d)
zvýšiť efektívne využívanie licencií ako významného zdroja vedecko-technického pokroku;
e)
rozšíriť a sprísniť hodnotenie kvality výrobkov v súlade s potrebami vnútorného a zahraničného trhu na základe náročných kritérií podložených medzinárodným porovnávaním;
f)
zvýšiť 2–2,5 násobne výrobu na základe realizačných výstupov technického rozvoja v porovnaní so siedmou päťročnicou;
g)
zabezpečovať zvýšenie akosti produkcie tak, aby podiel výrobkov vysokej technicko-ekonomickej úrovne z výroby tovaru dosiahol do roku 1990 celkove 25 % pri diferencovanej úrovni podľa podmienok jednotlivých odvetví.
§ 5
Rozvoj priemyslu
Rozhodujúce úsilie o intenzifikáciu národného hospodárstva vyvinúť najmä v priemysle, v rozvoji ktorého sa na obdobie ôsmeho päťročného plánu určuje:
a)
zvýšiť objem priemyselnej produkcie do roku 1990 v porovnaní s rokom 1985 o 18–20 %, rozvoj priemyslu zakladať na rýchlejšej dynamike rastu spracovateľských odvetví, urýchlení štrukturálnej prestavby a na prioritnom zabezpečovaní štátnych cieľových a vedecko-technických programov;
b)
v štruktúre priemyselnej výroby posilňovať úlohu strojárstva a elektrotechnického priemyslu a ich výrobu zvýšiť v súhrne o 42 %; rozvoj zamerať na zvýšenie technicko-ekonomickej úrovne výrobkov, a tým prispieť k zlepšeniu technickej vybavenosti ekonomiky, obohateniu vnútorného trhu novým a inovovaným spotrebným tovarom a k posilneniu exportnej spôsobilosti;
c)
zamerať rozvoj hutníctva na intenzifikáciu výroby a zlepšovaním štruktúry a sortimentu hutníckej výroby dosiahnuť lepšie využitie kapacít a modernizáciu výrobnej základne, a to pri postupnom znižovaní výroby surového železa a ocele a pri zvyšovaní ich kvality;
d)
sústrediť pozornosť na výstavbu jadrovej elektrárne v Mochovciach; intenzívne pokračovať vo výstavbe Sústavy vodných diel na Dunaji tak, aby sa vytvorili predpoklady pre uvedenie dvoch agregátov do prevádzky do konca roku 1990;
e)
zvýšiť výrobu chemického priemyslu o viac ako 10 %, zabezpečiť vyššie zhodnocovanie spracúvanej ropy viac ako o 7 %, rozvíjať malotonážnu chemickú výrobu vrátane antibiotík, špeciálnych farmaceutických výrobkov i výrobkov pre elektrotechnický priemysel; výrobu farmaceutického priemyslu zvýšiť približne o 45 %;
f)
uskutočňovať rozvoj drevospracujúceho priemyslu na báze maximálneho zhodnocovania drevnej suroviny a jej komplexného využitia a zvýšiť jeho produkciu približne o 15 %;
g)
v ľahkom priemysle zvýšiť produkciu približne o 18 % pri zvyšovaní kvality a módnosti výrobkov, rozšírení výroby tovarov mimoriadnej akosti a pri sústavnej inovácii výrobkov spotrebného tovaru;
h)
rozvojom výroby stavebných látok zabezpečiť krytie potrieb národného hospodárstva a obyvateľstva v objeme, sortimentovej skladbe a vo vysokej kvalite výrobkov.
§ 6
Rozvoj poľnohospodársko-priemyselného komplexu
Základnou úlohou poľnohospodársko-priemyselného komplexu je zabezpečovať a skvalitňovať výživu ľudu pri súčasnom zvyšovaní celkovej miery sebestačnosti vo výrobe potravín. Na zabezpečenie tejto úlohy sa určuje:
a)
orientovať poľnohospodársko-priemyselný komplex na výrazný posun v efektívnosti a v znižovaní nákladovosti výroby; v odvetviach zabezpečujúcich výrobné prostriedky pre poľnohospodárstvo a výrobu potravín zabezpečovať trvalý rast jej technickej úrovne, vyššiu produktívnosť, prevádzkovú operatívnosť a komplexnosť dodávok;
b)
zvýšiť hrubú poľnohospodársku výrobu v období ôsmej päťročnice oproti siedmej päťročnici o 8–9 % pri zabezpečovaní prednostného rastu rastlinnej výroby pred živočíšnou;
c)
dôslednejšie uplatňovať opatrenia na ochranu pôdneho fondu a na zvyšovanie úrodnosti pôd;
d)
zabezpečiť stabilitu produkcie obilnín a v súhrne za ôsmu päťročnicu dosiahnuť produkciu 19,7 mil. ton; osobitný dôraz klásť pritom tiež na produkciu olejnín, strukovín, objemových krmovín, zemiakov, cukrovej repy, zeleniny a ovocia;
e)
rozvíjať živočíšnu výrobu v súlade s celospoločenskými potrebami a reálnymi zdrojmi krmív;
f)
riešiť disproporcie medzi výrobou, skladovaním a spracovaním poľnohospodárskej produkcie; zvýšiť kvalitu a rozšíriť sortiment výrobkov pre výživu a ochranu rastlín z vlastnej výroby pri podstatnom zvýšení dodávok vápenatých hnojív;
g)
v potravinárskom priemysle zvýšiť do roku 1990 výrobu a dodávky do trhových fondov o 10 - 11 %; rozširovať sortiment výrobkov vo všetkých cenových hladinách a ich inováciu spájať so zlepšovaním úžitkových vlastností a kvality a s predĺžením ich trvanlivosti.
§ 7
Rozvoj lesného a vodného hospodárstva
(1)
V záujme udržania produkčných a ostatných funkcií lesov sa určuje:
a)
zamerať hlavnú pozornosť na intenzifikáciu pestovateľskej činnosti, na zvýšenie starostlivosti o porasty do 50 rokov, na zosilnenie prevencie, ochrany a starostlivosti o čistotu lesa a odstraňovanie škôd spôsobených škodcami, exhaláciami a ostatnými civilizačnými vplyvmi;
b)
výrazne zlepšiť v celom národnom hospodárstve hospodárenie s drevom a vytvárať podmienky na jeho zvýšené využitie.
(2)
Vo vodnom hospodárstve sa určuje:
a)
zvýšiť dodávky vody pre obyvateľstvo o 12 % a úžitkovej vody o 11 % pri dôslednom presadzovaní racionálneho hospodárenia s vodou;
b)
rozširovať a chrániť všetky zdroje vody a zabezpečovať ochranu vôd pred znečistením;
c)
vytvárať predpoklady pre efektívny rozvoj závlah, využívanie vodnej energie a zvyšovanie ochrany pred povodňami.
§ 8
Rozvoj stavebnej výroby
V rozvoji stavebnej výroby sa určuje:
a)
zabezpečiť rast stavebnej výroby dodávateľských organizácií o 10–11 % a zvýšiť jej výkonnosť;
b)
dôslednejšie prispôsobovať stavebné kapacity určeným prioritám v zameraní investičnej výstavby v tuzemsku a pri vývoze, vrátane integračných akcií; zabezpečiť potreby modernizácie, rekonštrukcie, opráv a údržby základných prostriedkov, najmä bytového fondu;
c)
venovať zvýšenú starostlivosť kvalite stavebných prác; zvyšovať technologickú disciplínu a osobnú zodpovednosť za vykonané práce, využitie stavebných strojov, zariadení a dopravných prostriedkov a dôslednejšie využívať fond pracovného času.
§ 9
Rozvoj dopravy a spojov
(1)
Rozhodujúcou úlohou dopravnej sústavy je zvyšovať kvalitu, spoľahlivosť, bezpečnosť a hospodárnosť pri uspokojovaní prepravných potrieb národného hospodárstva a obyvateľstva. Na jej zabezpečenie sa určuje:
a)
v súlade s dopravnou politikou v nákladnej doprave posilňovať verejnú dopravu a v jej rámci najmä železničnú a vodnú dopravu;
b)
prednostne rozvíjať elektrickú trakciu v železničnej a mestskej hromadnej doprave pri súčasnom znižovaní merných spotrieb pohonných látok a elektrickej energie na jednotku výkonu vo všetkých odboroch dopravy, predovšetkým v závodnej doprave;
c)
dosiahnuť rast efektívnosti dopravy zvýšeným využívaním dopravných prostriedkov, ich modernizáciou, skvalitnením opravárenskej činnosti, zvýšením disciplíny a poriadku a rýchlejším rozvíjaním progresívnych prepravných systémov;
d)
inovovať a modernizovať dopravné cesty, dopravné, prepravné a manipulačné prostriedky, rekonštruovať železničné trate a stanice pri ďalšej elektrifikácii tratí a ich vybavením automatickým zabezpečovacím zariadením a pokračovať vo výstavbe južného železničného ťahu, diaľníc a rozhodujúcich pozemných komunikácií.
(2)
V rozvoji spojov sa určuje pokračovať v rozširovaní a skvalitňovaní spojových služieb; modernizovať, rekonštruovať a rozvíjať technickú základňu spojových sietí a pripravovať podmienky na zavádzanie nových služieb vrátane prenosu dát i textových informácií pre potreby riadenia.
§ 10
Rozvoj hospodárskych stykov so zahraničím
Na rozvíjanie hospodárskych stykov so zahraničím sa určuje:
a)
zlepšovať výmenné relácie predovšetkým vyšším zhodnotením vynakladanej práce a efektívnou vývozno-dovoznou štruktúrou;
b)
zvýšiť podiel strojárstva a odborov založených na domácej surovinovej základni v medzinárodnej deľbe práce;
c)
zvyšovať devízový prínos z poskytovaných služieb, najmä zo zahraničného cestovného ruchu, kúpeľníctva a ďalších foriem nehmotného vývozu;
d)
trvale prehlbovať vo vzťahu k socialistickým štátom všestranné hospodárske styky a vedecko-technickú spoluprácu, najmä s členskými štátmi Rady vzájomnej hospodárskej pomoci, predovšetkým so Zväzom sovietskych socialistických republík;
e)
rozvíjať vo vzťahu k nesocialistickým štátom vzájomne výhodnú výmenu pri väčšom využívaní kooperácie a spolupráce na tretích trhoch; prehlbovať hospodársku spoluprácu s rozvojovými krajinami zabezpečujúcu obojstranne vyšší prínos zo vzájomnej spolupráce a účasť na ich industrializácii.
§ 11
Rozvoj investičnej výstavby
V rozvoji investičnej výstavby sa určuje:
a)
realizovať celkový objem investičnej výstavby v súhrne za roky 1986–1990 o 10–12 % vyšší ako v období siedmej päťročnice pri výraznejšej zmene štruktúry v prospech podielu strojov a zariadení;
b)
zvýšiť podiel investícií na efektívnu modernizáciu a rekonštrukciu výrobnej základne a zabezpečovať včasné uvádzanie kapacít do prevádzky pri dosiahnutí projektovaných parametrov; nezačínať nepripravené a dodávateľsky nezabezpečené akcie a vytvárať podmienky pre dôsledné znižovanie nadmernej rozostavanosti a skracovanie lehôt investičnej výstavby;
c)
zabezpečiť hospodárne vynakladanie investícií a zastaviť neodôvodnený rast rozpočtových nákladov; výrazne urýchliť obnovu opotrebovaných základných prostriedkov na vyššej technickej úrovni a vyraďovanie zastaraných strojných základných prostriedkov.
§ 12
Rozvoj životnej úrovne
(1)
V rozvoji životnej úrovne sa určuje:
a)
spájať ďalší rast životnej úrovne obyvateľstva a upevňovanie jeho životných istôt dôsledne s výsledkami, ktoré sa dosiahnu v rozvoji národného hospodárstva; hlavné smery a cesty rozvoja životnej úrovne orientovať na prednostnú realizáciu takých opatrení, ktoré povedú k výraznejšej spätosti záujmov jednotlivých členov spoločnosti s celospoločenskými záujmami, a preto rast osobnej spotreby čo najtesnejšie spájať s výsledkami práce;
b)
ďalej zdokonaľovať systém dôchodkového zabezpečenia, pomoci spoločnosti rodinám s deťmi a zabezpečenie pracujúcich počas choroby v súlade s vytváranými ekonomickými možnosťami a s celkovým vývojom reálnych príjmov obyvateľstva;
c)
všestranne zlepšovať podmienky bývania a vytvárať územné, technicko-ekonomické, materiálne a kapacitné podmienky pre výstavbu 185 tisíc nových bytov vrátane občianskej a technickej vybavenosti; dôslednejšie využívať jestvujúci bytový fond, pokračovať v jeho modernizácii a zvyšovať rozsah a kvalitu jeho opráv a údržby a podporovať individuálnu bytovú výstavbu;
d)
zamerať široko rozvinutý systém starostlivosti o zdravie obyvateľstva, najmä na zlepšovanie kvality zdravotníckych služieb, vrátane prevencie, racionalizovať a modernizovať sieť zdravotníckych zariadení a ďalej ju rozšíriť najmenej o 5,6 tisíc lôžok;
e)
pružnejšie prispôsobovať ďalší rozvoj platených služieb rastúcej životnej úrovni obyvateľstva, zmenám v spôsobe života a vyššiemu stupňu vybavenosti domácností;
f)
prispôsobovať výchovno-vzdelávací proces na školách a štruktúru jednotlivých odborov štúdia uplatňovaným hlavným smerom vedecko-technického rozvoja a strategickým zámerom sociálno-ekonomického rozvoja.
(2)
V oblasti mzdovej a pracovnej politiky sa určuje:
a)
opierať rast príjmov obyvateľstva o zvyšovanie produktivity práce; zabezpečovať väčšiu diferenciáciu v odmeňovaní;
b)
zabezpečovať proporcionalitu mzdového vývoja vo výrobnej i nevýrobnej sfére;
c)
rozvíjať brigádne formy organizácie práce a odmeňovania;
d)
zvyšovať za účasti odborových orgánov a pracujúcich starostlivosť organizácií o zlepšovanie pracovných a životných podmienok, pracovného prostredia, hygieny a bezpečnosti pri práci.
§ 13
Tvorba a ochrana životného prostredia
Na zabezpečenie tvorby a ochrany životného prostredia, ako jednej z kľúčových otázok zvyšovania životnej úrovne občanov a základného predpokladu starostlivosti o človeka, sa určuje:
a)
vyčleniť na menovité ekologické akcie účelové prostriedky v objeme 5,9 mld. Kčs, z toho v odvetviach v pôsobnosti vlády Slovenskej socialistickej republiky 4,8 mld. Kčs;
b)
riešiť postupne problémy životného prostredia, hlavne zastavením rastu znečisťovania ovzdušia, dôslednou ochranou a racionálnym využívaním zdrojov podzemnej a povrchovej vody, zvýšenou ochranou poľnohospodárskej a lesnej pôdy, likvidáciou komunálneho odpadu a celkovým posilňovaním ekologickej stability krajiny.
TRETIA ČASŤ
PODMIENKY A PREDPOKLADY PRE REALIZÁCIU ÔSMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU
§ 14
Úlohy vlády
Vláda Slovenskej socialistickej republiky:
a)
zabezpečuje vo svojej riadiacej činnosti konkretizáciu základných úloh určených týmto zákonom;
b)
spresňuje úlohy určené týmto zákonom a sústavne kontroluje ich plnenie;
c)
koordinuje v rámci svojej pôsobnosti a podľa predchádzajúcich ustanovení činnosť orgánov štátnej správy a orgánov hospodárskeho riadenia tak, aby sa úlohy určené týmto zákonom plnili optimálne a dosahovali najpriaznivejšie hospodárske i spoločenské výsledky;
d)
organizuje práce na vykonávacích (ročných) štátnych plánoch tak, aby sa zabezpečilo splnenie ôsmeho päťročného plánu;
e)
zabezpečuje zdokonaľovanie systému riadenia národného hospodárstva.
§ 15
Úlohy orgánov štátnej správy, národných výborov, orgánov hospodárskeho riadenia a organizácií
(1)
Orgány štátnej správy a orgány hospodárskeho riadenia zodpovedajú za dôslednú realizáciu úloh určených týmto zákonom, za určenie konkrétnych úloh a povinností podriadeným orgánom a organizáciám a za ich sústavnú kontrolu a vyhodnocovanie.
(2)
Orgány stredného článku riadenia a organizácie sú povinné aktívne a iniciatívne hľadať a uplatňovať najúčinnejšie cesty, postupy a opatrenia pri zabezpečovaní svojich povinností a na tento účel využívať i ústretové plánovanie a socialistické súťaženie.
(3)
Národné výbory okrem úloh v odseku 1 a 2 zabezpečujú určené smery hospodárskej politiky na svojom území a v miestnych podmienkach, najmä racionálnym rozmiestňovaním a využívaním pracovných síl a materiálnej základne nevýrobných odvetví; rozvíjajú a organizujú tiež účasť občanov na dobrovoľných zveľaďovacích prácach.
(4)
Všetky stupne riadenia sú povinné vykonávať kontrolu plnenia ôsmeho päťročného plánu a vytvárať podmienky pre jeho realizáciu.
§ 16
Zdokonaľovanie plánovitého riadenia národného hospodárstva
Za účelom posilnenia vplyvu na urýchľovanie procesu intenzifikácie, rastu efektívnosti a kvality sa určuje:
a)
posilniť perspektívnosť centrálneho plánovania, zvýšiť jeho vedeckú úroveň a zabezpečiť formovanie progresívnej štruktúry výroby a jej intenzifikáciu; pritom zabezpečiť sústavné prepojovanie päťročných a ročných plánov;
b)
vytvoriť predpoklady pre účinnejšie pôsobenie hodnotových vzťahov, najmä cenovej sústavy, kalkulácií a technicko-ekonomických noriem, s dôrazom na uplatnenie náročných podmienok; zdokonaľovať a dôslednejšie využívať finančné nástroje a posilňovať optimálne spojenie plánu a chozrasčotu s cieľom účinnejšie pôsobiť na ekonomickú a finančnú rovnováhu;
c)
zvyšovať účinnosť práce štátneho aparátu, zjednodušiť a zhospodárniť jeho činnosť a znižovať administratívnu náročnosť riadenia;
d)
vytvárať podmienky pre zvyšovanie účasti pracujúcich na riadení ako základný predpoklad mobilizácie pracovných kolektívov a ich iniciatívy na dosiahnutie zámerov určených týmto zákonom.
§ 17
Úlohy finančnej a rozpočtovej sústavy
(1)
Štátne rozpočty Slovenskej socialistickej republiky vychádzajú zo základných úloh ôsmeho päťročného plánu, z rozpočtového výhľadu Slovenskej socialistickej republiky na roky 1986 - 1990, z vykonávacích štátnych plánov, zo vzťahu k štátnym rozpočtom federácie a zo zásad finančnej politiky určených vládou Československej socialistickej republiky.
(2)
Štátne rozpočty Slovenskej socialistickej republiky podporujú zámery a úlohy štátnych plánov a pomocou finančno-ekonomických nástrojov aktívne pôsobia na ich plnenie a na presadzovanie hospodárnosti.
(3)
Na konkretizáciu cieľov a na zabezpečenie celospoločenských zámerov finančnej, rozpočtovej a menovej politiky určí vláda Slovenskej socialistickej republiky zodpovedajúce úlohy.
(4)
Všetky orgány Slovenskej socialistickej republiky zodpovedné za vypracovanie návrhov rozpočtov usilujú pri ich príprave a v priebehu rozpočtového hospodárenia o spevnenie úloh uložených podľa odseku 3.
(5)
Štátne rozpočty Slovenskej socialistickej republiky sú v zásade vyrovnané.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 18
Splnomocnenie
(1)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky môže povoliť na účely experimentálneho overovania nových prvkov plánovitého riadenia národného hospodárstva a na účely zabezpečenia realizácie integračných akcií určených v ôsmom päťročnom pláne výnimky z ustanovení zákonov Slovenskej národnej rady upravujúcich riadenie národného hospodárstva.
(2)
Na zabezpečenie hospodárneho využívania vybraných materiálových a surovinových zdrojov môžu ústredné orgány štátnej správy na základe tohto zákona a zásad určených vládou Slovenskej socialistickej republiky vydávať všeobecne záväzné právne predpisy.
§ 19
Postavenie štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986
Štátny plán rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1986 ustanovený na základe zákona Slovenskej národnej rady č. 122/1985 Zb. je vykonávacím štátnym plánom k ôsmemu päťročnému plánu.
§ 20
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1986 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1986 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1987
Vyhlášeno 22. 12. 1986, datum účinnosti 1. 1. 1987, částka 26/1986
* § 1 - (1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou 88 516 000 000 Kčscelkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou88 516 000 000 Kčs
* § 2 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej sociali
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 84/1986 Sb.
* Príloha č. 2 zákona č. 84/1986 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1987
84
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 11. decembra 1986
o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1987
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou | 88 516 000 000 Kčs
---|---
celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou| 88 516 000 000 Kčs
(príloha č. 1).
(2) V štátnom rozpočte republiky je obsiahnutý|
---|---
súhrnný finančný vzťah rozpočtov národných výborov k štátnemu rozpočtu republiky (dotácie zo štátneho rozpočtu republiky) vo výške| 10 787 000 000 Kčs
a účelové subvencie poskytované zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške| 11 193 300 000 Kčs
(príloha č. 2).
§ 2
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, organizačné a cenové zmeny, úpravy ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a upraviť súhrnný finančný vzťah a účelové subvencie národným výborom, ak sa zmenia predpoklady, za ktorých boli tieto vzťahy k štátnemu rozpočtu republiky určené.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1987.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 84/1986 Sb.
Celkový prehľad štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1987
Príjmy | v tis. Kčs
---|---
Príjmy zo socialistického hospodárstva| 21 368 058
z toho: | |
z hospodárstva| 18 693 199 |
z vedy a techniky| 114 315 |
z peňažných a technických služieb| 1 800 915 |
zo spoločenských služieb a činností | 720 679 |
z obrany a bezpečnosti| 38 950 |
Dane od obyvateľstva a poplatky| 10 019 000
Ostatné príjmy| 878 942
Dotácie a subvencie zo štátneho rozpočtu federácie| 56 250 000
Spolu| 88 516 000
Výdavky| v tis. Kčs
Hospodárstvo| 26 982 933
Veda a technika| 1 972 001
Peňažné a technické služby| 1 741 130
Spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 32 984 013
Obrana a bezpečnosť| 1 796 768
Správa| 1 058 855
Súhrnný finančný vzťah a účelové
subvencie národným výborom | 21 980 300
Spolu| 88 516 000
Príloha č. 2 zákona č. 84/1986 Sb.
Súhrnný finančný vzťah (dotácie) a účelové subvencie národným výborom zo štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1987
Kraj| Dotácie| Účelové
subvencie
---|---|---
v tis. Kčs
Národný výbor hlavného mesta
Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy | 1 650 500| 2 814 600
Západoslovenský
krajský národný výbor | 1 745 400| 2 602 500
Stredoslovenský
krajský národný výbor | 3 476 300| 2 908 500
Východoslovenský
krajský národný výbor| 3 914 800| 2 867 700
Spolu| 10 787 000| 11 193 300 |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 85/1986 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 85/1986 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o doplnění vládního nařízení č. 36/1969 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy lze přidělit byt ve státním zájmu, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 88/1970 Sb. a nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1985 Sb.
Vyhlášeno 22. 12. 1986, datum účinnosti 22. 12. 1986, částka 26/1986
* Čl. I - Vládní nařízení č. 36/1969 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy lze přidělit byt ve státním zájmu, ve znění nařízení vlády ČSR č. 88/1970 Sb. a nařízení vlády ČSR č. 1/1985 Sb., se doplňuje takto:
* Čl. II k nařízení vlády ČSR č. 85/1986 Sb.
Aktuální znění od 22. 12. 1986
85
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 25. listopadu 1986
o doplnění vládního nařízení č. 36/1969 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy lze přidělit byt ve státním zájmu, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 88/1970 Sb. a nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1985 Sb.
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 20 odst. 2 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty:
Čl. I
Vládní nařízení č. 36/1969 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy lze přidělit byt ve státním zájmu, ve znění nařízení vlády ČSR č. 88/1970 Sb. a nařízení vlády ČSR č. 1/1985 Sb., se doplňuje takto:
V článku I se na konci připojuje ustanovení písmene o), které zní:
„o)
pracovníkům získaným náborem v rámci doosidlování vybraných území, a to v obcích nebo částech obcí uvedených v příloze tohoto nařízení.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Korčák v. r.
Příloha k nařízení vlády ČSR č. 85/1986 Sb.
VYBRANÁ ÚZEMÍ
ZÁPADOČESKÝ KRAJ
Okres Cheb
obce: Cheb, Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Plesná, Skalná, Trstěnice, Tři Sekery.
Okres Tachov
obce: Tachov, Bezdružice, Bor, Cebiv, Černošín, Erpužice, Halže, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Konstantinovy Lázně, Lesná, Lestkov, Planá, Přimda, Rozvadov, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Svojšín, Třemešné.
Okres Domažlice
obce: Domažlice, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Černíkov, Česká Kubice, Draženov, Horšovský Týn (mimo části obce Křenovy a Semošice), Hostouň, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Klíčov, Kout na Šumavě, Luženičky, Meclov, Mezholezy (u Domažlic), Mezholezy (u Horšovského Týna), Milavče, Mrákov, Nemanice, Nevolice, Pec, Poběžovice, Pocinovice, Postřekov, Rybník, Semněvice, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Úsilov, Všeruby, Zahořany;
části obce: Bukovec, Čečovice, Černovice a Nemněnice v obci Holýšov.
Okres Klatovy
obce: Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Dobrá Voda, Hartmanice, Hlavňovice, Hrádek, Chudenín, Kašperské Hory, Nezdice, Nýrsko, Petrovice, Rejštejn, Srní, Strašín, Strážov, Sušice, Velhartice, Železná Ruda, Žihobce.
JIHOČESKÝ KRAJ
Okres Prachatice
obce: Borová Lada, Horní Vltavice, Ktiš, Kvilda, Lenora, Nová Pec, Stožec, Strážný, Volary, Zbytiny.
Okres Český Krumlov
obce: Benešov nad Černou, Boletice, Bujanov, Černá v Pošumaví, Dolní Dvořiště, Frymburk, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chvalšiny, Kájov, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Omlenice, Přední Výtoň, Přídolí, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Světlík, Větřní, Vyšší Brod.
Okres České Budějovice
obce: Horní Stropnice, Nové Hrady;
část obce: Buková v obci Olešnice
Okres Jindřichův Hradec
obce: Blažejov, Cizkrajov, České Velenice, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dešná, Hospříz, Nová Bystřice, Písečné, Slavonice, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem;
části obcí: Staňkov v obci Chlum u Třeboně, Dolní Lhota a Dvorce v obci Stráž nad Nežárkou, Dvory nad Lužnicí, Halámky a Rapšach v obci Suchdol nad Lužnicí, Kaproun v obci Kunžak.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Okres Břeclav
obce: Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Jevišovka, Novosedly, Nový Přerov, Perná.
Okres Znojmo
obce: Dyjákovice, Dyjákovičky, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Horní Břečkov, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalovice, Jaroslavice, Korolupy, Krhovice, Lančov, Lubnice, Lukov, Onšov, Oslnovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Slup, Stálky, Starý Petřín, Strachotice, Šafov, Šanov, Šatov, Uherčice, Valtrovice, Vranov nad Dyjí, Vratěnín, Vrbovec. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 86/1986 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 86/1986 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o združení rodičov a priateľov školy
Vyhlášeno 22. 12. 1986, datum účinnosti 1. 2. 1987, částka 26/1986
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Ustanovovanie združenia
* § 3 - Postavenie združenia
* § 4 - Činnosť združenia
* Organizácia združenia
* § 5 - (1) Orgánmi združenia sú členská schôdza, výbor združenia, stále a dočasné komisie, revízna komisia, triedna schôdza, triedny výbor a triedny dôverník.
* § 6 - (1) Výročná členská schôdza prerokúva správu výboru združenia za uplynulý školský rok, správu o výsledku kontroly hospodárenia a návrh celoročného plánu činnosti na nový školský rok; uznáša sa na výške členského príspevku a schvaľuje rozpočet združenia, vo
* § 7 - (1) Na členskej schôdzi sa prerokúvajú najmä zásadné otázky komunistickej výchovy a vzdelávania žiakov, pedagogickej osvety a dôležité zmeny plánu činnosti a rozpočtu.
* § 8 - (1) Výbor združenia zvoláva výročnú členskú schôdzu, členské schôdze, zriaďuje komisie, riadi celú činnosť združenia a s prihliadnutím na počet žiakov v triede rozhoduje o tom, či sa majú zvoliť triedne výbory alebo len triedni dôverníci a riadi ich prácu.
* § 9 - Komisie sa zriaďujú pre jednotlivé druhy činnosti, najmä komisia pre ideovo-politickú prácu, pre výchovné otázky a voľbu povolania, pre záujmovú činnosť žiakov, pre hospodárske otázky, pre spoluprácu so Socialistickým zväzom mládeže alebo s jeho Pioniersko
* § 10 - (1) Revízna komisia vykonáva inventarizáciu majetku, kontroluje hospodárenie s prostriedkami združenia a správu jeho majetku. Upozorňuje výbor združenia na zistené nedostatky a predkladá mu návrhy opatrení na zlepšenie hospodárenia s prostriedkami. Správu
* § 11 - (1) Triedne schôdze prerokúvajú otázky výchovy a vzdelávania žiakov príslušnej triedy. Konajú sa spravidla raz za štvrť roka.
* § 12 - Z výročnej členskej schôdze, z členských schôdzí, zo schôdzí výboru združenia, revíznej komisie a triednych schôdzí sa robia stručné zápisnice. Celá dokumentácia sa po skončení funkčného obdobia orgánov združenia ukladá v archíve školy na päť rokov.
* § 13 - Práva a povinnosti členov združenia
* Hospodárenie združenia
* § 14 - (1) Príjmy združenia tvoria členské príspevky, dary, výnosy akcií združenia a výnosy jeho majetku.
* § 15 - (1) Združenie hospodári s finančnými prostriedkami podľa rozpočtu.
* § 16 - (1) Finančné prostriedky združenia sú oddelené od finančných prostriedkov školy. Evidenciu majetku združenia a hospodárenia s jeho prostriedkami vedie hospodár podľa osobitných predpisov.4)
* § 17 - (1) Výdavkami za pohostenie a občerstvenie sa rozumejú výdavky na
* § 18 - (1) Dary upomienkového charakteru možno poskytnúť
* § 19 - (1) Finančné prostriedky na pohostenie, občerstvenie a dary sú súčasťou rozpočtu združenia, môžu dosiahnuť najviac 10 % objemu finančných prostriedkov ročného rozpočtu združenia.
* § 20 - (1) Veci trvalej hodnoty sa evidujú v inventárnej knihe.
* § 21 - Zánik združenia
* ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
* § 22 - Zrušovacie ustanovenia
* § 23 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.februárom 1987.
Aktuální znění od 1. 2. 1987
86
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 20. novembra 1986
o združení rodičov a priateľov školy
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 32b ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 50/1984 Zb.):
§ 1
Úvodné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje ustanovovanie a činnosť združeniačinnosť združenia rodičov a priateľov školy (ďalej len „združenie“), jeho organizáciu, hospodárenie a zánik.
§ 2
Ustanovovanie združenia
(1)
Zákonní zástupcovia, pestúni alebo občania, prípadne ústavy, ktorým boli deti na základe súdneho rozhodnutia zverené do výchovy (ďalej len „zástupcovia žiakov“), bývalí žiaci školy alebo školského zariadenia a ostatní občania, ktorí sa zaujímajú o prácu školy a výchovu detí a mládeže, socialistické organizácie (napr. patronátne závody, organizácie, pre ktoré sa pripravuje mládež na robotnícke povolania, spoločenské organizácie, jednotné roľnícke družstvá, kultúrne a osvetové zariadenia), zástupcovia vojenskej správy a vojenských útvarov v obvode školy alebo školského zariadenia sa môžu organizovať v združení.
(2)
Združenie sa ustanovuje pri predškolských zariadeniach, základných školách, stredných školách a pri školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť; môže sa ustanovovať aj pri školských výchovných zariadeniach (ďalej len „škola“).
(3)
Ustanovujúcu schôdzu združenia zvoláva a vedie riaditeľ školy. Na ustanovenie združenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných. Na tejto schôdzi sa zvolí výbor združenia. Výbor ustanovenie združenia oznámi do 15 dní národnému výboru, ktorý školu odborne vedie (ďalej len „národný výbor“).
§ 3
Postavenie združenia
(1)
Združenie je socialistickou organizáciou.1) Združenie vo svojom mene nadobúda práva, zaväzuje sa a hospodári s vlastným majetkom.
(2)
Národný výbor usmerňuje činnosť združeniačinnosť združenia, jeho spoluprácu so školou, spoločenskými organizáciami, závodmi a kultúrnymi zariadeniami a poskytuje združeniu aj metodickú pomoc.2)
(3)
Národný výbor zvoláva podľa potreby funkcionárov združenia na prerokovanie hlavných úloh školskej politiky a iných úloh dotýkajúcich sa združení.
§ 4
Činnosť združenia
(1)
Činnosť združenia je významnou formou aktívnej účasti pracujúcich na riešení otázok komunistickej výchovy detí a mládeže, nadväzuje na plán práce školy a vychádza z konkrétnych potrieb spolupráce školy s rodičmi a verejnosťou.
(2)
Združenie pôsobí v zhode so školskou politikou socialistického štátu, oboznamuje zástupcov žiakov a ostatných členov združenia s ideologickým a politickým poslaním a úlohami školy a socialistickej pedagogiky, pomáha pri zjednocovaní výchovného pôsobenia školy a rodiny.
(3)
Združenie podporuje úsilie riaditeľa školy, učiteľov a ostatných pedagogických pracovníkov vo výchovno-vzdelávacom procese najmä tým, že
a)
získava podporu zástupcov žiakov pri utváraní podmienok pre výchovu a vzdelávanie žiakov v záujme docielenia trvalých a hlbokých vedomostí žiakov, zníženia počtu zaostávajúcich žiakov, výchovy žiakov k uvedomelej disciplíne, dodržiavania pravidiel správania (školského poriadku) v škole i mimo nej,
b)
pomáha pri výchove žiakov mimo vyučovania, pri organizovaní školských výletov a exkurzií a lyžiarskych zájazdov,
c)
spolupracuje pri výchove žiakov k voľbe povolania a zvolenému povolaniu a výchove vzťahu k práci,
d)
pomáha riešiť výchovné problémy žiakov a spolupôsobí pri ochrane mládeže pred škodlivými vplyvmi.
(4)
Združenie poskytuje škole materiálnu a odbornú pomoc spoločensky užitočnou prácou svojich členov, najmä pri zlepšovaní školského prostredia.
(5)
Združenie pomáha škole
a)
pri zabezpečovaní dochádzky detí a žiakov do školy, pri školskom stravovaní, pri evidencii a údržbe fondu učebníc,
b)
pri spolupráci so závodmi, kultúrnymi a spoločenskými organizáciami, vojenskými útvarmi, pri uzavieraní a plnení dohôd o spolupráci, pri rozvoji družobných stykov so školami v ČSSR a v socialistických štátoch,
c)
pri rozvíjaní spoločensky užitočnej práce žiakov.
(6)
Združenie pomáha škole pri spolupráci so Socialistickým zväzom mládeže a jeho Pionierskou organizáciou3) najmä pri organizovaní a kádrovom zabezpečovaní činnosti pionierskych oddielov a záujmových útvarov a stredoškolskej odbornej činnosti.
Organizácia združenia
§ 5
(1)
Orgánmi združenia sú členská schôdza, výbor združenia, stále a dočasné komisie, revízna komisia, triedna schôdza, triedny výbor a triedny dôverník.
(2)
Funkčné obdobie výboru združenia, stálych komisií, revíznej komisie, triedneho výboru alebo triedneho dôverníka trvá jeden rok. Orgány združenia sa volia najneskoršie do 31. októbra.
§ 6
(1)
Výročná členská schôdza prerokúva správu výboru združenia za uplynulý školský rok, správu o výsledku kontroly hospodárenia a návrh celoročného plánu činnosti na nový školský rok; uznáša sa na výške členského príspevku a schvaľuje rozpočet združenia, volí výbor združenia a revíznu komisiu.
(2)
Výbor združenia má podľa veľkosti združenia päť až pätnásť členov, revízna komisia má troch členov. Členovia výboru združenia a revíznej komisie sa volia zo zástupcov žiakov a ostatných členov, ktorí sú presvedčení o správnosti socialistickej výchovy a majú dôveru členov združenia. Zo zvolených členov výboru združenia musí byť nadpolovičná väčšina zástupcov žiakov školy.
§ 7
(1)
Na členskej schôdzi sa prerokúvajú najmä zásadné otázky komunistickej výchovy a vzdelávania žiakov, pedagogickej osvety a dôležité zmeny plánu činnosti a rozpočtu.
(2)
Členská schôdza sa koná najmenej dvakrát v školskom roku.
§ 8
(1)
Výbor združenia zvoláva výročnú členskú schôdzu, členské schôdze, zriaďuje komisie, riadi celú činnosť združeniačinnosť združenia a s prihliadnutím na počet žiakov v triede rozhoduje o tom, či sa majú zvoliť triedne výbory alebo len triedni dôverníci a riadi ich prácu. Za svoju činnosť zodpovedá členskej schôdzi.
(2)
Schôdza výboru združenia sa koná spravidla raz mesačne.
(3)
Výbor združenia volí na svojej prvej schôdzi funkcionárov výboru: predsedu, podpredsedu, tajomníka, hospodára, člena povereného spoluprácou so Socialistickým zväzom mládeže alebo s jeho Pionierskou organizáciou a vedúcich jednotlivých komisií. Predseda a podpredseda sa volia vždy zo zástupcov žiakov školy.
(4)
Schôdze výboru združenia zvoláva a jeho činnosť riadi predseda združenia, ktorý zastupuje združenie navonok a koná v jeho mene. Listiny finančnej povahy podpisuje predseda spolu s hospodárom. Predsedu počas neprítomnosti zastupuje podpredseda, ak nie je prítomný podpredseda, zastupuje ho iný člen výboru určený predsedom. V mene združenia môžu konať aj iní funkcionári, ak ich splnomocní výbor združenia.
(5)
Na rokovanie výboru združenia sa pozývajú vždy členovia revíznej komisie a riaditeľ školy alebo jeho zástupca a podľa potreby predsedovia triednych výborov alebo triedni dôverníci, ďalší pedagogickí pracovníci, školskí lekári a pod.; podľa vzájomnej dohody sa môžu na rokovaní zúčastniť aj zástupcovia pionierskej skupiny, organizácie Socialistického zväzu mládeže, prípadne zástupca základnej organizácie ROH v zariadeniach pripravujúcich mládež na robotnícke povolania, zástupcovia ostatných spoločenských organizácií národného frontu pôsobiacich na škole a patronátnych závodov.
§ 9
Komisie sa zriaďujú pre jednotlivé druhy činnosti, najmä komisia pre ideovo-politickú prácu, pre výchovné otázky a voľbu povolania, pre záujmovú činnosť žiakov, pre hospodárske otázky, pre spoluprácu so Socialistickým zväzom mládeže alebo s jeho Pionierskou organizáciou.
§ 10
(1)
Revízna komisia vykonáva inventarizáciu majetku, kontroluje hospodárenie s prostriedkami združenia a správu jeho majetku. Upozorňuje výbor združenia na zistené nedostatky a predkladá mu návrhy opatrení na zlepšenie hospodárenia s prostriedkami. Správu o výsledku kontroly hospodárenia predkladá výročnej členskej schôdzi.
(2)
Revízna komisia združenia sa schádza podľa potreby, na svojej prvej schôdzi si volí zo svojich členov predsedu.
(3)
Revízna komisia pozastaví výkon uznesenia výboru združenia až do rozhodnutia najbližšej členskej schôdze, ak zistí, že uznesenie výboru je v rozpore so zásadami hospodárenia združenia a s rozpočtom združenia.
§ 11
(1)
Triedne schôdze prerokúvajú otázky výchovy a vzdelávania žiakov príslušnej triedy. Konajú sa spravidla raz za štvrť roka.
(2)
Na triednej schôdzi sa zúčastňujú zástupcovia žiakov a triedny učiteľ, na rokovanie sa podľa potreby pozývajú výchovný poradca a ďalší pedagogickí pracovníci, oddieloví vedúci Pionierskej organizácie Socialistického zväzu mládeže, zástupcovia organizácie Socialistického zväzu mládeže.
(3)
Na prvej triednej schôdzi v školskom roku sa volí trojčlenný triedny výbor (predseda, pokladník a zapisovateľ) alebo triedny dôverník. Predseda triedneho výboru (triedny dôverník) zvoláva a riadi triedne schôdze a za svoju činnosť zodpovedá spolu s ostatnými členmi triedneho výboru triednej schôdzi a výboru združenia.
§ 12
Z výročnej členskej schôdze, z členských schôdzí, zo schôdzí výboru združenia, revíznej komisie a triednych schôdzí sa robia stručné zápisnice. Celá dokumentácia sa po skončení funkčného obdobia orgánov združenia ukladá v archíve školy na päť rokov.
§ 13
Práva a povinnosti členov združenia
(1)
Členstvo v združení vzniká zápisom do zoznamu členov združenia.
(2)
Členovia združenia majú právo voliť orgány združenia, byť do nich volení a vyjadrovať sa prostredníctvom združenia k práci školy. Majú právo byť informovaní, ako sa využívajú ich podnety, návrhy a kritika na zlepšenie výchovno-vzdelávacej práce školy.
(3)
Členovia združenia sú povinní zúčastňovať sa na schôdzach združenia a platiť členské príspevky. Ak člen združenia tieto povinnosti neplní, môže výbor združenia jeho členstvo zrušiť.
Hospodárenie združenia
§ 14
(1)
Príjmy združenia tvoria členské príspevky, dary, výnosy akcií združenia a výnosy jeho majetku.
(2)
Výška členského príspevku určeného členskou schôdzou nesmie presiahnuť 20 Kčs ročne. Ak zástupcovia žiakov majú na jednej škole viac detí, platia len jeden členský príspevok.
(3)
Príspevky vyberá pokladník triedneho výboru alebo triedny dôverník. Vyhotoví menný zoznam, na ktorom potvrdí prevzatie príspevkov a platiteľ potvrdí zaplatenie. Peňažné dary sa evidujú na osobitnom zozname.
(4)
Združenie si založí v Slovenskej štátnej sporiteľni bežný účet alebo cestovnú vkladnú knižku, na ktorú prevádza vlastné prostriedky. Bežný účet v Slovenskej štátnej sporiteľni alebo cestovnú vkladnú knižku nezakladajú združenia pri malých školách, ktorých príjmy (majetok) neprevýšia limit určený pre pokladničnú hotovosť. Podpisové právo majú predseda, tajomník a hospodár výboru združenia.
§ 15
(1)
Združenie hospodári s finančnými prostriedkami podľa rozpočtu.
(2)
Návrh rozpočtu zostavuje hospodár výboru združenia podľa požiadaviek výboru združenia, vedúcich komisií a triednych výborov (dôverníkov). Výbor združenia návrh prerokuje a predloží ho na schválenie výročnej členskej schôdzi.
(3)
Zmeny rozpočtu treba vopred schváliť, zmeny do 1000 Kčs schvaľuje výbor združenia, zmeny nad 1000 Kčs musí schváliť členská schôdza alebo výbor združenia za účasti predsedov triednych výborov alebo triednych dôverníkov.
§ 16
(1)
Finančné prostriedky združenia sú oddelené od finančných prostriedkov školy. Evidenciu majetku združenia a hospodárenia s jeho prostriedkami vedie hospodár podľa osobitných predpisov.4)
(2)
Finančné prostriedky združenia sa vynakladajú na bežné náklady spojené s činnosťou združenia, a to na akcie, ktoré sa v celom rozsahu neuhrádzajú z rozpočtu národných výborov:
a)
na nevyhnutné materiálové a kádrové zabezpečenie výchovy mimo vyučovania a záujmovej činnosti,
b)
na materiálne zabezpečenie a príspevky žiakom na rekreáciu, prázdninovú, športovú činnosť,
c)
na družobnú činnosť medzi školami v ČSSR a v socialistických krajinách, ako aj na výdavky za funkcionárov združenia a plnoleté osoby vykonávajúce pedagogický dozor pri vycestovaní (ubytovanie, stravovanie hostí, vstupenky na kultúrne podujatia),
d)
príspevky na zlepšenie stravovania žiakov,
e)
vecné ceny súťažiacim a vecné odmeny vynikajúcim žiakom, dary upomienkového charakteru.
(3)
Prípadnú finančnú pomoc škole na skvalitnenie podmienok pre výchovno-vzdelávací proces prerokuje výbor združenia z hľadiska účelnosti využitia poskytovaných prostriedkov s národným výborom.
(4)
Prostriedky, ktoré sa nevyužijú do konca školského roku, prenášajú sa do nasledujúceho školského roku.
(5)
Hospodárenie s prostriedkami združenia a správu jeho majetku kontroluje národný výbor.5)
(6)
Z peňažných odmien za prácu fyzických osôb sa zráža daň zo mzdy vo výške 10 %. Daň treba odviesť v určených lehotách príslušnému národnému výboru.
§ 17
(1)
Výdavkami za pohostenie a občerstvenie sa rozumejú výdavky na
a)
pohostenie návštev zo zahraničia, ak boli pozvané združením [§ 16 ods. 2 písm. c)],
b)
pohostenie tuzemských hostí (obed, večera a pod.),
c)
občerstvenie účastníkov besied a pod.
(2)
Na občerstvenie uvedené v odseku 1 písm. c) možno poskytnúť kávu, nealkoholické nápoje, chlebíčky, párky a pod., výnimočne pri celodenných akciách tiež jednoduchý obed.
§ 18
(1)
Dary upomienkového charakteru možno poskytnúť
a)
hosťom združenia,
b)
úspešným vedúcim záujmových útvarov,
c)
funkcionárom združenia a pedagogickým pracovníkom za aktívnu činnosť v združení.
(2)
Dar možno poskytnúť najviac v hodnote 500 Kčs na osobu. Delegáciám možno poskytnúť spoločný dar, ktorého cena nepresiahne hodnotu násobku počtu členov delegácie a sumy 300 Kčs.
§ 19
(1)
Finančné prostriedky na pohostenie, občerstvenie a dary sú súčasťou rozpočtu združenia, môžu dosiahnuť najviac 10 % objemu finančných prostriedkov ročného rozpočtu združenia.
(2)
Výdavky na pohostenie, občerstvenie a dary poskytované nedodávateľským a dodávateľským spôsobom treba preukázateľne doložiť. Doklady potvrdzujúce výdavky na tento účel majú obsahovať okrem všeobecných náležitostí účtovných dokladov tieto údaje:
a)
pri výdavkoch na pohostenie a pri občerstvení poskytovanom dodávateľským spôsobom údaje o tom, pri akej príležitosti a kedy sa poskytli, počet účastníkov, z toho zahraničných, rozpis konzumácie potvrdený dodávateľom,
b)
pri výdavkoch na dary označenie darovanej veci, jednotkovú cenu a pri akej príležitosti, kedy a komu sa dar poskytol.
§ 20
(1)
Veci trvalej hodnoty sa evidujú v inventárnej knihe.
(2)
Inventarizácia majetku sa vykonáva raz za rok.
§ 21
Zánik združenia
(1)
Združenie zanikne, ak sa o tom uznesie členská schôdza alebo pri zrušení školy.
(2)
Zánik združenia oznámi riaditeľ školy národnému výboru.
(3)
Majetok združenia, ktoré má zaniknúť, výbor riadne zabezpečí a vyrovná z neho všetky záväzky združenia. Zvyšok majetku odovzdá národnému výboru, ktorý ho použije na školské účely.
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 22
Zrušovacie ustanovenia
Zrušuje sa:
1.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 103/1973 Zb. o združení rodičov a priateľov školy.
2.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 2/1977 Zb., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 103/1973 Zb. o združení rodičov a priateľov školy.
§ 23
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.februárom 1987.
Minister:
Prof. PhDr. Kilár CSc. v. r.
1)
§ 32b ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 50/1984 Zb.).
2)
§ 65 zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 35/1983 Zb.).
3)
§ 47 ods. 2 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon).
4)
Vyhláška č. 118/1972 Zb. o pokladničných operáciách v socialistických organizáciách v znení neskorších predpisov.
5)
§ 32b ods. 4 zákona SNR č. 79/1978 Zb. |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 1/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 1/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 106/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky tuhých paliv
Vyhlášeno 16. 1. 1987, datum účinnosti 1. 3. 1987, částka 1/1987
* Článek I - Ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 106/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky tuhých paliv, se vypouští.
* Článek II
Aktuální znění od 1. 3. 1987
1
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 17. prosince 1986,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 106/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky tuhých paliv
Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb.:
Článek I
Ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 106/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky tuhých paliv, se vypouští.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1987.
Ministr:
Ing. Ehrenberger CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 9/1987 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 9/1987 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 124/1984 Sb., o středních školách
Vyhlášeno 10. 3. 1987, datum účinnosti 1. 4. 1987, částka 4/1987
* Čl. I - Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 124/1984 Sb., o středních školách, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
* ODDÍL A - I. Soustava skupin studijních oborů, studijních oborů a zaměření studijních oborů středních odborných učilišť
* ODDÍL E - II. Soustava skupin učebních oborů, učebních oborů a zaměření učebních oborů středních odborných učilišť, jejichž denní studium trvá 3 roky
Aktuální znění od 1. 4. 1987
9
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 5. ledna 1987,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 124/1984 Sb., o středních školách
Ministerstvo školství České socialistické republiky po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 19 odst. 5 písm. b), § 20 odst. 3 a § 21 odst. 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon):
Čl. I
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 124/1984 Sb., o středních školách, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 20 odst. 2 písm. b) se před poslední větu vkládá věta, která zní: „Instruktor provádí přímý dozor nejvýše nad třemi žáky.“.
2.
§ 27 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
pro pracující, kteří vykonali závěrečnou zkoušku v učebních oborech uvedených v oddílu E části III. přílohy, trvá v příslušném učebním oboru uvedeném v oddílu E části I. a II. přílohy jeden rok,“.
3.
§ 27 odst. 1 písm. e) zní:
„e)
pro absolventy gymnázií a pro absolventy středních odborných škol trvá jeden rok.“.
4.
V § 27 odst. 1 se text písmena f) vypouští.
5.
§ 27 odst. 2 písm. c) zní:
„c)
jeden rok pro pracující s úplným středním vzděláním.“.
6.
V § 27 odst. 2 se text písmena d) vypouští.
7.
§ 28 odst. 5 zní:
„(5)
V kombinovaném studiu ve středních odborných učilištích, které je určeno pro studijní obory podle oddílu D přílohy, se střídá denní studium se studiem při zaměstnání. Denní studium může trvat nepřetržitě ve školním roce nejvíce pět měsíců a nejméně jeden měsíc. Z celkové délky studia může denní studium trvat nejvíce sedm měsíců.“.
8.
Oddíl A a oddíl E přílohy se nahrazuje zněním uvedeným v příloze této vyhlášky.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1987.
Ministr:
Vondruška v. r.
ODDÍL A
I.
Soustava skupin studijních oborů, studijních oborů a zaměření studijních oborů středních odborných učilišť
Kód | SKUPINA STUDIJNÍCH OBORŮ| Určen pro:
hochy – H
dívky – D | Počet žáků na jednoho mistra odborné výchovy| Délka přípravného období v měsících | Kód odpovídajících studijních oborů a jejich zaměření podle dosavadních předpisů1)| Studijní obor bude počínaje 1 ročníkem zaveden od
---|---|---|---|---|---|---
Studijní obor
Zaměření studijního oboru pro:| 1\\. r.| 2\\. až 4. r.
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8
21| HORNICTVÍ
21-51-4| Horník mechanizátor| H| 7-12| 7-12| 34| 01-11-4| 1\\. 9. 1988
21-52-4| Mechanik důlních strojů a velkostrojů| H| 7-12| 7-12| 34| 01-12-4| 1\\. 9. 1988
22| HUTNICTVÍ
22-62-4| Hutník operátor| | | | | | 1\\. 9. 1988
01| metalurgii| H| 7-12| 6-8| 34| 02 21-4|
02| tváření kovů| H| 7-12| 6-8| 34| 02-22-4|
24| STROJÍRENSTVÍ A OSTATNÍ KOVODĚLNÁ VÝROBA
24-11-4| Mechanik seřizovač Mechanička seřizovačka| | | | | | 1\\. 9. 1989
| | | | |
01| obráběcí stroje a linky| H, D| 7-12| 7-12| 34| 01-32-4|
02| stavební stroje| H| 7-12| 7-12| 34| |
03| linky na výrobu stavebních hmot| H| 7-12| 7-12| 34| 01-31-4|
24-12-4| Mechanik číslicově řízených strojů
Mechanička číslicově řízených strojů| H, D| 7-12| 6- 8| 41| 02-32-4| 1\\. 9. 1989
24-13-4| Mechanik strojů a zařízení
Mechanička strojů a zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 02-45-4| 1\\. 9. 1987
24-50-4| Mechanik letadlových přístrojů
Mechanička letadlových přístrojů| H, D| 7-12| 7-12| 34| 02-44-4| 1\\. 9. 1988
24-53-4| Letecký mechanik| H| 7-12| 6-10| 34| 02-43-4| 1\\. 9. 1987
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKACE
26-70-4| Mechanik silnoproudých zařízení
Mechanička silnoproudých zařízení| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-41-4| 1\\. 9. 1987
26-71-4| Důlní elektromontér| H| 7-12| 7-12| 34| 04-42-4| 1\\. 9. 1988
26-72-4| Mechanik elektronik Mechanička elektronička| | | | | | 1\\. 9. 1988
01| automatizační techniku| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-44-4|
02| organizační a výpočetní techniku| H, D| 7-12| 6-10| 34| 02-33-4|
03| sdělovací a zabezpečovací techniku| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-43-4|
04| telekomunikační zařízení| H, D| 7-12| 6-10| 41| |
05| přenosová zařízení| H, D| 7-12| 6-10| 41| 04-46-4|
06| vysílače a techniku VKV| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-45-4|
07| spotřební elektroniku| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-45-4|
08| číslicovou a řídící techniku| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-45-4|
09| časoměrná zařízení| H, D| 7-12| 6-10| 34| |
10| zdravotnickou elektroniku| H, D| 7-12| 6-10| 34| |
11| optoelektronická zařízení| H, D| 7-12| 6-10| 34| |
28| TECHNICKÁ CHEMIE OSTATNÍ
28-59-4| Operátor gumárenské a plastikářské výroby
Operátorka gumárenské a plastikářské výroby| H, D| 9-17| 7-12| 34| | 1\\. 9. 1987
28-60-4| Chemik operátor Chemička operátorka| | | | | | 1\\. 9. 1987
01| průmyslovou chemii| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-21-4|
02| výrobu celulózy a papíru| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-22-4|
03| farmaceutickou výrobu| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-23-4|
29| POTRAVINÁŘSTVÍ
29-60-4| Operátor potravinářské výroby
Operátorka potravinářské výroby| H, D| 7-12| 7-12| 41| | 1\\. 9. 1989
31| TEXTIL A ODĚVNICTVÍ
31-37-4| Operátor oděvní výroby
Operátorka oděvní výroby| | | | | | 1\\. 9. 1988
01| oděvní výrobu| H, D| 7-12| 7-12| 34| |
02| oděvní stroje a zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| |
31 38-4| Operátor textilní výroby
Operátorka textilní výroby| | | | | | 1\\. 9. 1989
01| tkalcovny| H, D| 7-12| 7-12| 34| |
02| prádelny| H, D| 7-12| 7-12| 34| |
03| pletárny| H, D| 7-12| 7-12| 34| |
04| zušlechťování textilií| H, D| 7-12| 7-12| 34| |
32| ZPRACOVÁNÍ KŮŽE A VÝROBA OBUVI
32-43-4| Operátor kožedělné výroby
Operátorka kožedělné výroby| H, D| 7-12| 7-10| 41| | 1\\. 9. 1987
32-44-4| Operátor kožešnické výroby
Operátorka kožešnické výroby| H, D| 7-12| 7-10| 34| | 1\\. 9. 1988
33| ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBA HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ
33-41-4| Operátor dřevařské a nábytkářské výroby
Operátorka dřevařské a nábytkářské výroby| H, D| 7-12| 7-12| 41| | 1\\. 9. 1988
34| POLYGRAFIE A ZPRACOVÁNÍ FILMU
34-51-4| Sazeč
Sazečka| H, D| 4-7| 4-7| 41| 06-35-4| 1\\. 9. 1987
34-53-4| Tiskař na polygrafických strojích| H| 4-7| 4-7| 41| 06-36-4| 1\\. 9. 1987
34-71-4| Reprodukční grafik Reprodukční grafička| H, D| 4-7| 4-7| 41| 06-37-4| 1\\. 9. 1987
36| STAVEBNICTVÍ A VODOHOSPODÁŘSTVÍ
36-56-4| Operátor stavební výroby| | | | | | 1\\. 9. 1988
01| zděné konstrukce| H| 7-12| 7-12| 41| |
02| betonové konstrukce| H| 7-12| 7-10| 41| |
36-57-4| Mechanik tepelných soustav| H| 9-17| 4-7| 34| | 1\\. 9. 1989
36-58-4| Mechanik stavebně instalačních zařízení| H| 7-12| 4-7| 34| | 1\\. 9. 1988
37| DOPRAVA A POŠTY
37-91-4| Spojový manipulant Spojové manipulantka| H, D| 7-12| 6-10| 41| 04-48-4| 1\\. 9. 1987
45| ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
45-03-4| Operátor zemědělské techniky
Operátorka zemědělské techniky| | | | | | 1\\. 9. 1988
01| rostlinnou výrobu| H| 7-12| 4-7| 41| 45-41-4|
02| živočišnou výrobu| H, D| 7-12| 4-7| 41| 45-42-4|
45-55-4| Chovatel cizokrajných zvířat
Chovatelka cizokrajných zvířat| H, D| 2-6| 2-6| 34| 45-55-4| 1\\. 9. 1987
45-56-4| Operátor lesní techniky| H| 7-15| 7-10| 34| | 1\\. 9.1989
64| EKONOMIKA A ORGANIZACE, OBCHOD A SLUŽBY
64-41-4| Knihkupec Knihkupkyně| H, D| 4-12| 4-12| 34| 64-41-4| 1\\. 9. 1988
64-42-4| Obchodní pracovník Obchodní pracovnice| | | | | | 1\\. 9.1989
01| potravinářské zboží| H, D| 9-17| 5-16| 34| |
02| technické zboží| H, D| 9-17| 5-16| 34| |
03| chemické zboží| H, D| 9-17| 5-16| 34| |
04| odívání| H, D| 9-17| 5-16| 34| |
64-44-4| Číšník
Servírka| H, D| 9-17| 7-12| 34| 64-44-4| 1\\. 9. 1988
64-45-4| Kuchař
Kuchařka| H, D| 9-17| 7-12| 34| | 1\\. 9. 1988
64-46-4| Kosmetička| D| 7-15| 7-102)| 34| 64-46-4| 1\\. 9. 1987
85| UMĚNÍ, UŽITÉ UMĚNÍ A RUKODÍLNÁ UMĚLECKOŘEMESLNÁ VÝROBA
85-03-4| Uměleckořemeslné zpracování kovů| | | | | | 1\\. 9.1988
01| práce kovářské a zámečnické| H| 4-6| 4-6| 34| 85-41-2|
02| práce kovolijecké a cizelérské| H| 4-6| 4-6| 34| 85-42-2|
03| práce rytecké| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
04| práce pasířské| H, D| 4-6| 4-6| 34| 85-43-2|
85-04-4| Uměleckořemeslné zpracování dřeva| | | | | | 1\\. 9.1989
01| práce truhlářské| H, D| 4-6| 4-6| 34| 08-23-2|
02| práce řezbářské| H, D| 4-6| 4-6| 34| 85-55-2|
03| práce čalounické a dekoratérské| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
85-05-4 | Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů | | | | | 1\\. 9.1989 |
01| strunné nástroje| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
02| klávesové nástroje| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
03| dechové a bicí nástroje| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
85-06-4| Uměleckořemeslné zpracování textilu| | | | | | 1\\. 9. 1989
01| práce tkalcovské| H, D| 4-6| 4-6| 34| 07-43-2|
02| práce gobelínářské| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
03| ruční krajku| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
04| ruční výšivku| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
05| ruční tisk| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
85-07-4| Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky| | | | | | 1\\. 9. 1989
01| práce kamenosochařské| H| 4-6| 4-6| 34| 09 42-2|
02| práce mozaikářské| H, D| 4-6| 4-6| 34| 09-74-2|
03| práce štukatérské| H| 4-6| 4-6| 34| |
04| práce keramické| H, D| 4-6| 4-6| 34| 05-35-2|
85-08-4| Uměleckořemeslné práce scénické| | | | | | 1\\. 9. 1989
01| práce vlásenkářské a maskérské| H, D| 4-6| 4-6| 34| 85-76-2|
02| malbu dekorací a interiérů| H| 4-6| 4-6| 34| |
03| kroje a kostýmy| H, D| 4-6| 4-6| 34| 07 73 2|
04| krojovou a divadelní obuv| H, D| 4-6| 4-6| 34| 08-73-2|
85-09-4| Uměleckořemeslné zpracování skla| | | | | | 1\\. 9. 1988
01| hutní tvarování| H| 4-6| 4-6| 34| |
02| broušení a rytí| H, D| 4-6| 4-6| 34| |
85-11-4| Uměleckořemeslné pozlacování| H, D| 4-6| 4-6| 34| 85-62-2| 1\\. 9. 1988
II.
Studijní obor 55-31-4 Ortopedický protetik, ortopedická protetička se k 1. září 1987 počínaje 1. ročníkem ruší.
ODDÍL E
II.
Soustava skupin učebních oborů, učebních oborů a zaměření učebních oborů středních odborných učilišť, jejichž denní studium trvá 3 roky
Kód| SKUPINA UČEBNÍCH OBORŮ| Určen pro
hochy – H
dívky – D| Počet žáků na jednoho mistra odb. výchovy| Délka přípr. období v měsících| Kód odpovídajících učeb. oborů a jejich zaměření podle dosavadních předpisů| Učební obor bude; počínaje 1. ročníkem zaveden od| Kód studijního oboru
pro absolventy učebních oborů uvedených v tomto oddíle3)
---|---|---|---|---|---|---|---
Učební obor
Zaměření učebního oboru pro:| 1\\. r.| 2\\. a 3. r.
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
24| STROJÍRENSTVÍ A OSTATNÍ KOVODĚLNÁ VÝROBA
24-68-2| Seřizovač textilních strojů
Seřizovačka textilních strojů| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| tkalcovny| H, D| 7-12| 7-12| 29| | | 02-14-4
02| prádelny| H, D| 7-12| 7-12| 29| | | 02-14-4
03| pletárny| H, D| 7-12| 7-12| 29| | | 02-14-4
28| TECHNICKÁ CHEMIE OSTATNÍ
28-73-2| Textilní chemik
Textilní chemička| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| úpravu textilií| H, D| 7-12| 7-12| 29| 06-51 2| | 06-03-4
02| barvení textilií| H, D| 7-12| 7-12| 29| 06 52-2| | 06-03-4
03| potiskování textilií| H, D| 7-12| 4-7| 29| 06-53-2| | 06-03-4
28-74-2| Koželužský chemik Koželužská chemička| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| zpracování kůže| H, D| 7-12| 7-10| 29| 06-61-2| | 08-11-4
02| zpracování kožešnických kožek| H, D| 7-12| 7-10| 29| 06-62-2| | 08-11-4
29| POTRAVINÁŘSTVÍ
29-61-2| Mlynář| H| 7-12| 7-10| 29| 06 91-2| 1\\. 9. 1987| 02 14-4
06-15-4
29-62-2| Pekař
Pekařka| H, D| 7-12| 7-10| 29| 06-92-2| 1\\. 9. 1987| 06-15-4
29-64-2| Cukrář
Cukrářka| H, D| 7-12| 7-10| 29| 06-93-2| 1\\. 9. 1988| 06-15-4
29-65-2| Cukrovinkář-pečivář Cukrovinkářka-pečivářka| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| výrobu cukrovinek| H, D| 9-17| 7-10| 29| 06-94-2| | 06-15-4
02| výrobu trvanlivého pečiva| H, D| 9-17| 7-10| 29| 06 94-2| | 06-15-4
29-68-2| Řezník-uzenář
Řeznice-uzenářka| H, D| 7-12| 7- 10| 29| 06-95-2| 1\\. 9. 1989| 06-15-4
31| TEXTIL A ODĚVNICTVÍ
31-43-2| Přadlák
Přadlena| | | | | | 1.9. 1987|
01| zpracování textilních vláken| H, D| 7-12| 7-12| 29| 07-32-2| | 07-01-4
07-31-2
02| výrobu netkaných textilií| H, D| 7-12| 7-12| 29| 07-33-2| | 07-01-4
31-45-2| Plsťař
Plsťařka| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| technické plstě| H, D| 9-17| 7-12| 29| 07-21-2| | 07-01-4
02| kloboučnické plstě| H, D| 9-17| 7-12| 29| 07-22-2| | 07-01-4
31-46-2| Tkadlec
Tkadlena| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| plošné textilie| H, D| 7-12| 7-12| 29| 07-41-2| | 07-01-4
02| kovové tkaniny a síta| H, D| 7-12| 7-12| 29| 07-42-2| | 07-01-4
31-49-2| Výrobce textilních rukavic
Výrobkyně textilních rukavic| H, D| 7-12| 7-12| 29| | 1\\. 9. 1989| 07-01-4
| | | | | | 07-02-4
31-50-2| Prýmkař
Prýmkařka| H, D| 7-12| 7- 12| 29| 07-81-2| 1\\. 9. 1988| 07-01-4
31-51-2| Pletař
Pletařka| H, D| 7-12| 7-12| 29| 07-82-2| 1\\. 9. 1988| 07-01-4
31-77-2| Strojní vyšívačka| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| průmyslovou výrobu| D| 7-12| 7-10| 29| 07-83-2| | 07-01-4
02| zakázkovou výrobu| D| 7-12| 7-10| 29| | | 07-01-4
31-81-2| Kloboučník
Kloboučnice| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| průmyslovou výrobu| H, D| 9-17| 7-12| 29| 07 51-2| | 07 01-4
02| zakázkovou výrobu| H, D| 9-17| 7-12| 29| 07-52-2| | 07-01-4
31-85-2| Švadlena| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| oděvní konfekci a prádlo| D| 7-12| 7-12| 29| 07-61-2| | 07-02-4
02| technickou konfekci| D| 7-12| 7-12| 29| 07-62-2| | 07-02-4
03| textilní hračky| D| 7-12| 7-15| 29| 07-63-2| | 07-02-4
32| ZPRACOVÁNI KŮŽE A VÝROBA OBUVI
32-72-2| Svrškař
Svrškařka| H, D| 7-12| 7-12| 29| 08-86-2| 1\\. 9. 1988| 08-12-4
33| ZPRACOVANÍ DŘEVA A VÝROBA HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ
33-62-2| Kartáčník
Kartáčnice| H, D| 9-17| 7-15| 29| 08-82-2| 1\\. 9. 1989| 08 01-4
45| ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
45-60-2| Pěstitel
Pěstitelka| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| chmelařství| H, D| 7-12| 7-12| 29| | | 45-01-4
45-11-4
02| ovocnářství a včelařství| H, D| 7-12| 7-12| 29| 45-62-2| | 45-01-4
45 11-4
03| šlechtitelství a semenářství| H, D| 7-12| 7-12| 29| 45 63-2| | 45-01-4
45-11-4
04| vinohradnictví| H, D| 7-12| 7-12| 29| 45-61 2| | 45-01-4
45-11-4
45-71-2| Zahradník
Zahradnice| H, D| 7-12| 7-12| 29| 45-71-2| 1\\. 9. 1987| 45 11-4
45-12-4
64-11-4
45-77-2| Drůbežář
Drůbežářka| H, D| 7-12| 7-12| 29| 45-77-2| 1\\. 9. 1987| 45-02-4
45-80-2| Chovatel
Chovatelka| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| chov hospodářských zvířat| H, D| 7-12| 7-10| 29| 45-81-2| | 45-02-4
02| chov koní a jezdectví| H, D| 7-12| 4-7| 29| 45-82-2| | 45-02-4
03| chov ovcí| H, D| 7-12| 7-10| 29| 45-81-2| | 45-02-4
55| ZDRAVOTNICTVÍ
55-72-2| Zdravotník
Zdravotnice| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| ošetřovatelské a pečovatelské práce| H, D| 7-12| 4-7| 29| | | 55 01-4/01
02| laboratorní práce a lékárenství| H, D| 7-12| 4-7| 29| | | 55-01-4/02
64| EKONOMIKA A ORGANIZACE, OBCHOD A SLUŽBY
64-51-2| Aranžér
Aranžérka| H, D| 7-12| 7-124)| 29| 64-51-2| 1\\. 9. 1988| 62-12-4
64-60-2| Prodavač Prodavačka| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| potravinářské zboží| H, D| 9-17| 5-16| 29| 64-61-2| | 64-11-4
02| smíšené zboží| H, D| 9-17| 5-16| 29| 64-62-2| | 64-11-4
03| elektrotechnické zboží| H, D| 9-17| 5-10| 29| 64-63-2| | 64-11-4
04| drogistické zboží| H, D| 9-17| 5-16| 29| 64-64-2| | 64-11-4
05| motorová vozidla| H, D| 9-17| 5-16| 29| 64-65-2| | 64-11-4
06| stavebniny a řemeslnické potřeby| H, D| 9-17| 5-10| 29| 64-66-2| | 64-11-4
07| textil a oděv| H, D| 9-17| 5-16| 29| 64-67-2| | 64-11-4
08| obuv a koženou galanterii| H, D| 9-17| 5-16| 29| 64-68-2| | 64-11-4
09| domácí potřeby| H, D| 9-17| 5-16| 29| 64-69-2| | 64-11-4
10| drobné zboží| H, D| 9-17| 5-10| 29| 64-71-2| | 64-11-4
11| hodiny a klenoty| H, D| 9-17| 5-10| 29| 64-72-2| | 64-11-4
12| nábytek a bytové zařízení| H, D| 9-17| 5-10| 29| 64-73-2| | 64-11-4
64-90-2| Kuchař-číšník
Kuchařka-servírka| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| přípravu jídel| H, D| 9-17| 7-12| 29| 64-91-2| | 64-21-4
02| obsluhu| H, D| 9-17| 7-12| 29| 64-92-2| | 64-21-4
03| pohostinství| H, D| 9-17| 7-12| 29| 64-93-2| | 64-21-4
II.
Soustava skupin učebních oborů, učebních oborů a zaměření učebních oborů středních odborných učilišť, jejichž denní studium trvá 3 roky a 4 měsíce
1| 2| 2| 4| 5| 6| 7| 8| 9
---|---|---|---|---|---|---|---|---
21| HORNICTVÍ
21-70-2| Mechanik důlních provozů| H| 9-17| 5-135)| 34| 03-83-2| 1\\. 9. 1987| 01-01-4
02-11-4
02-14-4
22| HUTNICTVÍ
22-75-2| Hutník| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| výrobu koksu| H| 7-12| 6-8| 34| 06-43-2| | 02-01-4
02-01-4
02-14-4
02| výrobu železných kovů| H| 7-12| 6-8| 34| 02-51-2
03| výrobu neželezných kovů| H| 7-12| 6-8| 34| 04-52-2| | 02-01-4
04| tváření kovů| H| 7-12| 6-8| 34| 01-65-2| | 02-01-4
02-14-4
24| STROJÍRENSTVÍ A OSTATNÍ KOVODĚLNÁ VÝROBA
24-01-2| Slévač| H| 7-12| 7-12| 34| 03 71-2| 1\\. 9. 1989| 02 01-4
02-13-4
24-23-2| Nástrojař
Nástrojařka| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-74-2| 1\\. 9. 1987| 02-11-4
02-14-4
24-33-2| Obráběč kovů
Obráběčka kovů| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| univerzální obrábění| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-64-2| | 02 12-4
02-14-4
02| soustružení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-61-2| | 02-12-4
02-14-4
03| frézování| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-62-2| | 02-12-4
02-14-4
04| broušení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-63-2| | 02-12-4
02-14-4
24-34-2| Strojní kovář| H| 7-12| 7-12| 34| 03-72-2| 1\\. 9. 1989| 02-13-4
24-35-2| Klempíř| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| strojírenskou výrobu| H| 7-12| 7-12| 34| 02-71-2
02-73-2| | 02-11-4
02-14-4
02| stavební výrobu| H| 7-12| 7-126)| 34| 02-72-2| | 02-11-4
02-14-4
24-36-2| Modelář
Modelářka| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-73-2| 1\\. 9. 1989| 02-11-4
02-13-4
24-39-2| Lakýrník
Lakýrnice| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-79-2| 1\\. 9. 1989| 64-01-4
24-40-2| Optik
Optička| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| přístrojovou techniku| H, D| 7 - 12| 7-12| 34| 05-86-2/01| | 02-11-4
05-13-4
02| brýlovou optiku| H, D| 7 - 12| 7-12| 34| 05-86-2/02| | 02-11-4
05-13-4
24-61-2| Mechanik optických přístrojů
Mechanická optických přístrojů| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-76-2| 1\\. 9. 1988| 02-11-4
24-63-2| Hodinář
Hodinářka| H, D| 7-12| 4-7| 34| 03-77-2| 1\\. 9. 1988| 02 11-4
04-03-4
24-64-2| Strojní mechanik
Strojní mechanička| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| stroje a zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 02-81-2| | 02-11-4
02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
02| ocelové konstrukce| H| 7-12| 7-12| 34| 02-84-2| | 02-11-4
02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
03| výrobu a montáž potrubí| H| 7-12| 7-12| 34| 02-85-2| | 02-11-4
02-14-4
04| výrobu a montáž kotlů| H| 7-12| 7-12| 34| 02-86-2| | 02-11-4
02-14-4
05| brýlovou výrobu| H, D| 7-12| 7-12| 34| 02-83-2| | 02-11-4
02-14-4
06| traťové montáže| H| 7-12| 7-12| 34| 02-87-2| | 02-14-4
02-14-4
04-21-4
V 04-22-4
24-65-2| Strojník
Strojnice| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| vrtné soupravy| H| 7-12| 7-15| 34| 01-63-2| | 02 14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
02| hutní druhovýrobu kovů| H, D| 7-12| 6-10| 34| 01-78-2| | 02-14-4
03| energetická zařízení| H, D| 7-12| 7-10| 34| 01-66-2| | 02-14-4
04-01-4
V 04-21-4
V 04-22-4
04| výrobu stavebních hmot| H, D| 7-12| 7-10| 34| 01-71-2| | 02-14-4
05| duté sklo| H| 7-12| 7-12| 34| 01-68-2| | 02-14-4
06| ploché sklo| H| 7-12| 7-10| 34| 01-69-2| | 02-14-4
07| výrobu krmiv a úpravu plodin| H, D| 7-12| 7-12| 34| 01-62-2| | 02-14-4
08| dřevařské polotovary| H, D| 7-12| 7-15| 34| 01-72-2| | 02-14-4
09| konstrukční desky| H, D| 7-12| 7-15| 34| 01-73-2| | 02-14-4
10| stavební stroje| H| 7-12| 7-12| 34| 01-77-2| | 02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
11| vodohospodářská zařízení| H, D| 9-17| 7-12| 34| 06-42-2| | 02-14-4
12| tratové stroje| H| 7-12| 7-12| 34| 01-77-2| | 02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
13| lodní dopravu| H| 7-12| 7-12| 34| 01-67-2| | 04-23-4
02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
14| výrobu papíru| H, D| 7-12| 7 - 12| 34| 01-74-2| | 02-14-4
15| zpracováni papíru| H, D| 7-12| 7 - 12| 34| 01-75-2| | 02-14-4
16| báňské úpravny| H| 9-17| 7 - 12| 34| 06-44-2| | 02-14-4
24-66-2| Mechanik opravář
Mechanička opravářka| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| plynárenská zařízení| H| 7-12| 7-12| 34| 03-16-2| | 02-11-4
02-14-4
02| stroje a zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-13-2| | 02-11-4
02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
03| požární techniku| H, D| 7-12| 7-12| 34| | | 02-11-4
02-14-4
04| lesní stroje a zařízení| H| 7-12| 7-10| 34| 03-11-2| | 02-11-4
02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
45-26-4
05| zemědělskou techniku rostlinné výroby| H| 7-12| 7-10| 34| 03-11-2| | 02-11-4
02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
45-26-4
06| zemědělskou techniku živočišné výroby| H| 7-12| 7-10| 34| 03-11-2| | 02-14-4
02-11-4
V 04-21-4
V 04-22-4
45-26-4
07| cukrovary a škrobárny| H, D| 7-12| 7-12| 34| 01-76-2| | 02-11-4
02-14-4
08| renovaci zemědělské techniky a kovářství| H| 7-12| 7-10| 34| 03-11-2| | 02-11-4
02-14-4
V 04-21-4
V 04-22-4
45-26-4
09| silniční motorová vozidla| H, D| 7-12| 7-10| 34| 03-17-2| | 02-11-4
02-14-4
V 04-21-4
04-22-4
10| kolejová vozidla| H| 7-12| 7-12| 34| 03-19-2| | 04-22-4
V 04-21-4
02-11-4
02-14-4
11| letadla| H| 7-12| 7-12| 34| 03-22-2| | 02-11-4
02-14-4
24-67-2| Opravář kovů| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| tepelné zpracování| H| 7-12| 7-12| 34| 03-41-2| | 02-13-4
02| pokovování| H| 7-12| 7-12| 34| 03-42-2| | 02-13-4
24-85-2| Rytec kovů
Rytkyně kovů| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| tiskací a razicí válce| H, D| 7-12| | 34| 03-52-2| | 02-11-4
02| nástroje a znaky| H, D| 7-12| 4-7| 34| 03-51-2| | 02-11-4
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKACE
26-80-2| Mechanik
Mechanička| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| vážící zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-12-2| | 02-11-4
03-04-4
02| zdvihací zařízení| H| 7-12| 7-10| 34| 03-18-2| | 02-11-4
02-14-4
02-02-4
03| chladicí zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-21-2| | 02-11-4
02-14-4
04-02-4
V 04-21-4
V 04-22-4
04| stroje a zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| | | 02-11-4
02-14-4
04-02-4
V 04-21-4
V 04-22-4
05| elektrotechniku| H, D| 7-12| 7-12| 34| | | 04-02-4
04-03-4
06| měřící přístroje a zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 04-64-2| | 04-02-4
04-03-4
07| administrativní techniku| H, D| 7-12| 7-12| 34| 03-14-2| | 02-11-4
02-14-4
04-03-4
26-83-2| Elektromechanik
Elektromechanička| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| důlní stroje a zařízení| H| 7-12| 6-10| 34| 04-62-2| | 01-01-4
04-02-4
04-03-4
02 | sdělovací a zabezpečovací zařízení| H, D| 7-12| 6 - 10| 34| | | 04-03-4
04-11-4
03| rozvodná zařízení| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-63-2| | 04-01-4
04-02-4
04-03-4
04| stroje a zařízení| H, D| 7-12| 6-10| 34| 04-61-2| | 04-02-4
04-03-4
26-86-2| Mechanik elektronických zařízení
Mechanička elektronických zařízení| H, D| 7-12| 7-10| 34| 04-81-2| 1\\. 9. 1987| 04-03-4
26-89-2| Spojový mechanik
Spojová mechanička| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| sdělovací sítě| H| 7-12| 7-10| 34| 04-71-2| | 04-03-4
04-11-4
02| spojovací zařízení| H, D| 7-12| 7-10| 34| 04-72-2| | 04-03-4
04-11-4
27| TECHNICKÁ CHEMIE SILIKÁTŮ
27-35-2| Keramik
Keramička| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| porcelán a keramiku| H, D| 9-17| 7-12| 34| 05 31-2| | 05-01-4
02| stavební a žárovzdornou keramiku| H, D| 9-17| 7-10| 34| 05-32-2| | 05-01-4
03| brousící prostředky| H, D| 9-17| 7-10| 34| 05-34-2| | 05-01-4
04| elektrokeramiku| H, D| 9-17| 7-10| 34| 05-33-2| | 05-01-4
05| modelování| H, D| 9-17| 7-12| 34| 05-36-2| | 05-01-4
85-01-4
27-55-2| Malíř skla a keramiky
Malířka skla a keramiky| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| malbu skla| H, D| 9-17| 7-12| 34| 05-41-2| | 05-12-4
02| malbu a dekoraci keramiky| H, D| 9-17| 7-12| 34| 05-42-2| | 05-01-4
05-12-4
27-56-2| Sklář
Sklářka| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| duté a lisované sklo| H| 7-12| 7-10| 34| 05-51-2
05-52-2| | 05-11-4
02| výrobu forem| H| 7-12| 7-10| 34| 05-54-2| | 02-13-4
05-11-4
08-01-4
03| technická sklo| H, D| 7-12| 7-10| 34| 05-53-2| | 05-11-4
27-57 2| Výrobce bižuterie
Výrobkyně bižuterie| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| skleněnou bižuterii| H, D| 7-12| 7-12| 34| 05-71-2| | 05 02-4
02| kovovou bižuterii| H, D| 7-12| 7-12| 34| 05-72-2| | 05-02-4
27-59-2| Výrobce ozdobných předmětů a zapínadel
Výrobkyně ozdobných předmětů a zapínadel| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| ozdobné předměty| H, D| 7-12| 7-15| 34| 05-73-2| | 05 02-4
02| zapínadla| H, D| 7-12| 7-12| 34| 05-74-2| | 02-14-4
05-02-4
27-03-2| Brusič skla
Brusička skla| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| zabrušování a obrušování| H, D| 7-12| 7-12| 34| 05-61-2| | 05-12-4
02| vybrušování| H, D| 7-12| 7-12| 34| 05-62-2| | 05-12-4
03| rytí| H, D| 7-12| 7-10| 34| 05-63-2| | 05-12-4
27-94-2| Brusič technického a šperkového kamene
Brusička technického a šperkového kamene| H, D| 7-12| 7-12| 34| 05-81-2| 1\\. 9. 1989| 05-12-4
28| TECHNICKÁ CHEMIE OSTATNÍ
28-61-2| Provozní chemik
Provozní chemička| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| průmyslovou chemii| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-41-2| | 06 01-4
02| výrobu tuků a kosmetiky| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-46-2| | 06 01-4
03| farmaceutickou výrobu| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-48-2| | 06-04-4
28-66-2| Gumař-plastikář
Gumařka-plastikářka| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| zpracování kaučuku| H, D| 7-12| 7-127)| 34| 06-81-2| | 06-01-4
06-02-4
02| zpracování plastů| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-81-2| | 06 01-4
06-02-4
28-75-2| Výrobce a zpracovatel silikátových vláken
Výrobkyně a zpracovatelka silikátových vláken| H, D| 9-17| 7-12| 34| 06-45-2| 1\\. 9. 1989| 05-11-4
06-01-4
07-01-4
28-76-2| Chemik prádelen a čistíren
Chemička prádelen a čistíren| H, D| 7-12| 7-12| 34| 06-47-2| 1\\. 9. 1987| 06-01-4
64-01-4
28-78-2| Biochemik
Biochemička| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| mlékárenskou výrobu| H, D| 7-12| 7-10| 34| 06-71-2| | 06-15-4
02| výrobu piva a sladu| H, D| 7-12| 7-10| 34| 06-72-2| | 06-15-4
03| lihovarskou výrobu a výrobu vína| H, D| 7-12| 7-10| 34| 06-73-2| | 06-15-4
29| POTRAVINÁŘSTVÍ
29-70-2| Konzervář
Konzervářka| H, D| 7-12| 7-10| 34| 06-96-2| 1\\. 9. 1988| 06-15-4
31| TEXTIL A ODĚVNICTVÍ
31-52-2| Krejčí
Krejčová| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| pánské oděvy| H, D| 7-12| 7-128)| 34| 07-72-2| | 07-02-4
02| dámské oděvy| H, D| 7-12| 7-128)| 34| 07-71-2| | 07-02-4
32| ZPRACOVANÍ KŮŽE A VÝROBA OBUVI
32-50-2| Brašnář sedlář
Brašnářka-sedlářka| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-85-2| 1\\. 9. 1989| 08-13-4
32-51-2| Kožešník
Kožešnice| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| přípravu kožešinových výrobků| H, D| 7-12| 7-10| 34| 08-51-2| | 08-05-4
02| šití a opravy kožešinových výrobků| H, D| 7-12| 7-10| 34| 08-52-2| | 08-05-4
32-53-2| Rukavičkář
Rukavičkářka| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| střih| H, D| 7-12| 7-10| 34| 08-61 2| | 08-13-4
02| šití| H, D| 7-12| 7-15| 34| 08-62-2| | 08-13-4
32-74-2| Obuvník
Obuvnice| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| průmyslovou výrobu| H, D| 7-12| 7-10| 34| 08-71-2| | 08-12-4
02| zakázkovou výrobu a opravy| H, D| 7-12| 7-10| 34| | | 08-12-4
64-01-4
03| ortopedickou obuv| H, D| 4-7| 7-10| 34| 55-63 2| | 55-02-4
08 12-4
04| obuvnické polotovary| H, D| 7-12| 7-10| 34| 08-72-2| | 08 12-4
33| ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBA HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ
33-55-2| Truhlář
Truhlářka| | | | | | 1\\. 9. 1987|
01| výrobu nábytku a zařízení| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08 21-2| | 08-02-4
02| stavební truhlářskou výrob| H| 7-12| 7-12| 34| 08-22-2| | 08-01-4
03| zemědělskou výrobu| H| 7-12| 7-10| 34| | | 08-01-4
04| průmyslové obrábění dřeva| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-81-2| | 08-01-4
33-56-2| Zpracovatel přírodních ple
Zpracovatelka přírodních pletivtiv| H, D| 7-12| 7-10| 34| 08-31-2
08-32-2| 1\\. 9. 1939| 64-01-4
33-59-2| Bednář| H| 7-12| 7-10| 34| | 1 9 1987| 08 01-4
33-64-2| Rámař-pozlacovač
Rámařka-pozlacovačka| H, D| 9-17| 7-12| 34| 85-61-2| 1\\. 9. 1988| 08-01-4
33-67-2| Výrobce sportovních potřeb
Výrobkyně sportovních potřeb| H, D| 7-12| 7-10| 34| | 1\\. 9. 1989| není stanoveno
33-68-2| Mechanik hudebních nástrojů
Mechanička hudebních nástrojů| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| akordeony a foukací harmoniky| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-41-2| | není stanoveno
02| klávesové nástroje| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-43-2| | není stanoveno
03| strunné nástroje| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-44-2| | není stanoveno
33-69-2| Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů
Mechanička dechových a bicích hudebních nástrojů| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| bicí nástroje| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-42-2| | není stanoveno
02| jazýčkové a retné nástroje| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-42-2| | není stanoveno
03| nátrubkové nástroje| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-42-2| | není stanoveno
04| strojiva| H, D| 7-12| 7-12| 34| | | není stanoveno
33-70-2| Čalouník
Čalounice| H, D| 7-12| 7-12| 34| 08-83-2| 1\\. 9. 1989| 08-02-4
34| POLYGRAFIE A ZPRACOVÁNÍ FILMU
34-68-2| Razítkář
Razítkářka| H, D| 9-17| 4-7| 34| 08-84-2| 1\\. 9. 1989| 64-01-4
34-70-2| Tiskař na maloofsetových strojích
Tiskařka na maloofsetových strojích| H, D| 7-12| 7-10| 34| 06-85-2| 1\\. 9. 1987| 06-17-4
31-72-2| Lijec v polygrafii| H| 4-7| 4-7| 34| 06-86-2| 1\\. 9. 1987| 06-17-4
34-92-2| Filmový laborant
Filmová laborantka| H, D| 4-7| 7-10| 34| 06-84-2| 1\\. 9. 1988| 64-02-4
36| STAVEBNICTVÍ A VODOHOSPODÁŘSTVÍ
36-61-2| Zedník| H| 7-12| 7-12| 34| 09-71-2| 1\\. 9. 1987| 09-01-4
36-63-2| Tesař| H| 7-12| 4-7| 34| 09-72-2| 1\\. 9. 1987| 08-01-4
09-01-4
36-64-2| Železobetonář| H| 7-12| 7-10| 34| 09-31-2
09-32-2| 1\\. 9. 1988| 09-01-4
36-65-2| Štukatér| H| 7-12| 4-7| 34| 85-51-2| 1\\. 9. 1989| 09-01-4
85-01-4
36-66-2| Voďař-meliorátor| H| 9-17| 7-10| 34| 09-73-2| 1\\. 9. 1989| 09-01-4
09-02-4
36-72-2| Kameník| H| 7-12| 7-10| 34| 09-41-2| 1\\. 9. 1989| 64-01-4
85-01-4
36-74-2| Dlaždič-cestář| H| 7-12| 7-12| 34| 09-75-2| 1\\. 9. 1988| 09-01-4
36-75-2| Malíř| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| interiéry| H| 7-12| 7-10| 34| 09-62-2| | 64 01-4
02| stavební výrobu| H| 7-12| 7-10| 34| 09-61-2| | 64-01-4
36-76-2| Izolatér| H| 7-12| 4-7| 34| 09-76-2| 1\\. 9. 1988| 09-01-4
36-77-2| Pokrývač| H| 7-12| 4-76)| 34| 09-77-2| 1\\. 9. 1987| 09-01-4
36-78-2| Instalatér| H| 7-12| 4-7| 34| 09-78-2| 1\\. 9. 1988| 09-01-4
02-11-4
02-14-4
36-79-2| Sklenář
Sklenářka| H, D| 7-12| 7-10| 34| 09-51-2| 1\\. 9. 1989| 64-01-4
36 - 80-2| Podlahář| H| 7-12| 4-7| 34| 09-79 2| 1 9 1989| 09-01-4
36 - 88-2| Kominík| H| 9-17| 7-106)| 34| 09-81-2| 1\\. 9. 1988| 64-01-4
37| DOPRAVA A POŠTY
37-62-2| Železničář
Železničářka| H, D| 7 - 12| 7 - 12| 34| 04-86-2| 1\\. 9. 1987| 04-21-4
37-63-2| Manipulant poštovního provozu a přepravy| H, D| 7 - 12| 7 - 10| 34| 04-85-2| 1\\. 9. 1987| 04-16-4
Manipulantka poštovního provozu a přepravy
45| ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
45-75-2| Mechanizátor lesní výroby | H| 9-17| 7-10| 34| 45-75-2| 1\\. 9 1987| 45-21-4
45-76-2| Mechanizátor rostlinné výroby| H| 7-12| 7-10| 34| 01-61-2| 1\\. 9. 1987| 02-14-4
45-01-4
V 04-21-4
V 04-22-4
45-78-2| Rybář| H| 7-12| 4-7| 34| 45-78-2| 1\\. 9. 1989| 45-02-4
55| ZDRAVOTNICTVÍ
55-60-2| Protetik
Protetička| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| mechaniku| H, D| 4-7| 7-10| 34| 55-61-2| | 55-02-4
02| bandáže| H, D| 4-7| 7-10| 34| 55-62-2| | 55-02-4
64| EKONOMIKA A ORGANIZACE, OBCHOD A SLUŽBY
64-52-2| Fotograf
Fotografka| H, D| 9-17| 7-12| 34| 64-52-2| 1\\. 9. 1988| 64-02-4
64-53-2| Knihař
Knihařka| | | | | | 1\\. 9. 1989|
01| ruční výrobu| H, D| 7-12| 4-7| 34| 64-53-2| | 06-17-4
02| průmyslovou výrobu| H, D| 7-12| 7-12| 34| 64-53-2| | 06-17-4
64-56-2| Kadeřník
Kadeřnice| H, D| 9-17| 7-10| 34| 64-56-2| 1\\. 9. 1987| 64-26-4
85-02-4
64-80-2| Operátor skladování
Operátorka skladování| | | | | | 1\\. 9. 1988|
01| hutní a strojírenské výrobky| H, D| 7-12| 6-10| 34| 64-81-2| | 02-11-4
64-11-4
02| obchod| H, D| 7-12| 6-10| 34| 64-83-2| | 64-11-4
85| UMĚNÍ, UŽITÉ UMĚNÍ A RUKODĚLNÁ UMĚLECKOŘEMESLNÁ VÝROBA
85-45-2| Zlatník a klenotník
Zlatnice a klenotnice| H, D| 9-17| 7-10| 34| 85-45-2| 1\\. 9. 1988| 05-02-4
85-01-4
85-71-2| Ruční vyšívačka| D| 4-7| 4-7| 34| 85-71-2| 1\\. 9. 1989| 07-02-4
85-01-4
85-72-2| Ruční krajkářka| D| 4-7| 4-7| 34| 85-72-2| 1\\. 9. 1989| 07-01-4
85-01-4
III.
Soustava skupin učebních oborů a učebních oborů středních odborných učilišť, jejichž denní studium trvá 2 roky
Kód| Učební úbor| SKUPINA UČEBNÍCH OBORŮ| Počet žáků na 1 mistra odborné výchovy| Délka přípravného období v měsících| Kód odpovídajících učebních oborů podle dosavadních předpisů| Učební obor bude zaveden počínaje 1. ročníkem od| Kód příslušného tříletého učebního oboru
---|---|---|---|---|---|---|---
Určen pro hochy - H
dívky - D| 1\\. r.| 2\\. r.
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
21| HORNICTVÍ
21-72-2| Povrchové dobývání| H| 7-12| 7-12| 17| 01-56-2| 1\\. 9. 1989| není stanoven
22| HUTNICTVÍ
22-76-2| Hutní výroba| H, D| 7-12| 6-10| 17| 02-61-2| 1\\. 9. 1988| 22 75-2
24-65-2/01
24| STROJÍRENSTVÍ A OSTATNÍ KOVODĚLNÁ VÝROBA
2 -75-2| Provoz energetických výroben| H| 7-12| 7-10| 17| 03-81-2| 1\\. 9 1987| 24-65-2/03
24-76-2| Stavba rozvodných zařízení| H| 7-12| 7-10| 17| 03-82-2| 1\\. 9. 1989| 26-83-2/03
24-77-2| Obrábění kovů| H, D| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2/01| 1\\. 9. 1988| 24 33-2
24-78-2| Strojírenská výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2/02| 1\\. 9. 1988| 24-64-2/01
24-66-2/02
24-79 2| Povrchová úprava| H, D| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2/03| 1\\. 9 1988| 24-67-2
24-80-2| Slévárenská výroba| H| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2/04| 1\\. 9. 1989| 24-01-2
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKACE
26-91-2| Elektrotechnická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 04-88-2| 1\\. 9. 1987| 26 - 83-2/04
26 - 86-2
26-93-2| Spojové montáže a opravy| H, D| 7-12| 7-10| 17| 04-89-2| 1\\. 9. 1988| 26 - 89-2
27| TECHNICKÁ CHEMIE SILIKÁTŮ
27-81-2| Keramická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 05-84-2| 1 9 1987| 27 35-2
27-82-2| Sklářská výroba| H, D| 4-7| 4-7| 17| 05-85-2| 1\\. 9. 1987| 27-56-2
27-83-2
27-88-2| Bižutérní výroba| H, D| 4-7| 4-7| 17| 05-85-2/03| 1\\. 9 1988| 27-57-2
27-89-2| Výroba stavebních hmot| H, D| 4-7| 4-7| 17| 05-89-2| 1\\. 9. 1988| 24-65-2/04
27-90-2| Výroba vánočních ozdob| H, D| 4-7| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1987| 27-57-2
28| TECHNICKÁ CHEMIE OSTATNÍ
28-83-2| Výroba umělých květin| H, D| 4-7| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1987| 27-35-2/01
28-84-2| Gumárenská a plastikářská výroba| H, D| 7- 12| 7-12| 17| 06 - 83-2| 1\\. 9. 1987| 28-66-2
28-85-2| Chemická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 28-85-2| 1\\. 9. 1988| 28-61-2
28-92-2| Zpracování papíru| H, D| 7 - 12| 7-12| 17| 28-92-2| 1\\. 9. 1988| 24-65-2/15
29| POTRAVINÁŘSTVÍ
29-82-2| Potravinářská výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 06-97-2| 1\\. 9. 1988| 28-78-2
29-62-2
29-64-2
29-65-2
29-68-2
29-70-2
31| TEXTIL A ODĚVNICTVÍ
31-78-2| Výroba konfekce| H, D| 9-17| 7-12| 17| 07-85-2| 1\\. 9. 1987| 31-52-2
31-85-2
31-79-2| Textilní výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 07-88-2| 1\\. 9. 1987| 31-46-2/01
32| ZPRACOVÁNÍ KŮŽE A VÝROBA OBUVI
32-82-2| Výroba obuvi| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-89-2/01| 1\\. 9. 1989| 32-72-2
32-74-2
32-83-2| Výroba kožené galanterie| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-89-2/02| 1\\. 9. 1989| 32-50-2
32-53-2
32-84-2| Kožešnická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-89-2/03| 1\\. 9. 1989| 32-51-2
33| ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBA HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ
33-82-2| Košíkářská výroba| H, D| 7-12| 4-7| 17| 08-88-2| 1\\. 9. 1989| 33-56-2
33-83-2| Zpracování dřeva| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-87-2| 1\\. 9. 1989| 33-55-2
33-84-2| Čalounická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-87-2/03| 1\\. 9. 1989| 33-70-2
33-85-2| Výroba kancelářských potřeb| H, D| 7-12| 7-12| 17| | 1\\. 9. 1988| není stanoveno
34| POLYGRAFIE A ZPRACOVANÍ FILMU
34-90-2| Polygrafická výroba| H, D| 7-12| 4-7| 17| 06-82-2| 1\\. 9. 1987| 34-70-2
64-53-2
34-94-2| Výroba gramofonových desek a magnetofonových kazet| H, D| 4-7| 7-12| 17| 34-94-2| 1\\. 9. 1987| 28-66-2/02
36| STAVEBNICTVÍ A VODOHOSPODÁŘSTVÍ
36 - 86-2| Stavební výroba| H| 7-12| 7-12| 17| 09-82-2| 1\\. 9. 1987| 36-61-2
36-64-2
36 - 87-2| Kominické služby9)| H| 4-7| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1988| 36-88-2
37| DOPRAVA A POSTY
37-72-2| Doprava| H| 7-12| 7-12| 17| 04-91-2| 1\\. 9. 1988| 26 - 83-2/02
37-62-2
37-73-2| Spojový provoz| H, D| 7-12| 7-10| 17| 04-87-2| 1\\. 9. 1988| 37-63-2
45| ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
45-72-2| Zemědělská výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 45-72-2| 1\\. 9. 1987| 45-76-2
45-80-2
45-79-2| Lesní výroba| H, D| 9-17| 7-12| 17| 45-79-2| 1\\. 9. 1988| 45-75-2
55| ZDRAVOTNICTVÍ
55-73-2| Farmaceutická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 55-71-2/02| 1\\. 9. 1988| 28-61-2/02
55-74-2| Ortopedická výroba| H, D| 7-12| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1989| 55-60-2
32-74-2/03
55-75-2| Brýlová optika| H, D| 7-12| 7-12| 17| 55-71-2/01| 1\\. 9. 1988| 24-64-2/05
24-40-2/02
55-93-2| Provoz zdravotnických zařízení| H, D| 7-12| 7-10| 17| 55-93-2| 1\\. 9. 1987| 55-72-2
64| EKONOMIKA A ORGANIZACE, OBCHOD A SLUŽBY
64-47-2| Technickoadministrativní práce| D| 4-7| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1988| není stanoveno
64-48-2| Příprava vstupních dat pro číslicové počítače| H, D| 4-7| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1987| není stanoveno
64-49-2| Technické služby v autoservisu| H| 7-10| 7-10| 17| 64-57 2/01| 1\\. 9. 1989| 24-66-2/09
64-50-2| Provoz prádelen a čistíren| H, D| 7-10| 7-10| 17| 64-57-2-02| 1\\. 9. 1989| 28-76-2
64-54-2| Provoz společného stravování| H, D| 9-17| 7-10| 17| 64-59-2/03| 1\\. 9. 1988| 64-90-2
64-55-2| Zpracování technické dokumentace| H, D| 7-12| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1987| není stanoveno
64-57-2| Laboratorní práce ve fotografii| H, D| 7-10| 7-10| 17| 64-57-2/03| 1\\. 9. 1989| 64-52-2
64-59-2| Obchodní provoz| H, D| 9-17| 7-10| 17| 64-59-2/01| 1\\. 9. 1986| 64-60-2
IV.
Soustava skupin učebních oborů a učebních oborů středních odborných učilišť, se zvlášť upravenými učebními plány
Kód| SKUPINA UČEBNÍCH OBORŮ| Určen pro
hochy - H
dívky - D| Počet žáků na jednoho mistra odborné výchovy | Délka přípravného období v měsících| Kód odpovídajících učebních oborů podle dosavadních předpisů| Učební obor bude zaveden počínaje 1. ročníkem od
---|---|---|---|---|---|---
Učební obor| 1\\. r.| 2\\. r.
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8
| A - učební obory, jejichž denní studium trvá 3 roky
21| HORNICTVÍ
21-71-0| Důlní provoz| H| 7-12| 7-12| 29| 01-54-2 (11)| 1\\. 9. 1989
| B - učební obory, jejichž denní studium trvá 2 roky
21| HORNICTVÍ
21-72-0| Povrchové dobývání| H| 7-12| 7-12| 17| 01-56-2 (12)| 1\\. 9. 1989
22| HUTNICTVÍ
22-76-0| Hutní výroba| H, D| 6-10| 6-10| 17| 02-61-2 (15)| 1\\. 9. 1988
24| STROJÍRENSTVÍ A OSTATNÍ KOVODĚLNÁ VÝROBA
24-75-0| Provoz energetických výroben| H| 7-12| 7-10| 17| 03-81-2 (18)| 1\\. 9. 1987
24-76-0| Stavba rozvodných zařízení| H| 7-12| 7-10| 17| 03-82-2 (19)| 1\\. 9. 1989
24-77-0| Obrábění kovů| H, D| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2 (22)| 1\\. 9. 1988
24-78-0| Strojírenská výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2 (23)| 1\\. 9. 1988
24-79-0| Povrchová úprava| H, D| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2 (24)| 1\\. 9. 1988
24-80-0| Slévárenská výroba| H| 7-12| 7-12| 17| 03-85-2 (25)| 1\\. 9. 1989
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKACE
26-91-0| Elektrotechnická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 04-88-2 (29)| 1\\. 9. 1987
26-93-0| Spojové montáže a opravy| H, D| 7-12| 7-10| 17| 04-89-2 (31)| 1\\. 9. 1988
27| TECHNICKÁ CHEMIE SILIKÁTŮ
27-81-0| Keramická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 05-84-2 (36)| 1\\. 9. 1987
27-82-0| Sklářská výroba| H, D| 4-7| 4-7| 17| 05-85-2 (37)
(38)| 1\\. 9. 1987
27-88-0| Bižuterní výroba| H, D| 4-7| 4-7| 17| 05-85-2 (39)| 1\\. 9. 1988
27-89-0| Výroba stavebních hmot| H, D| 4-7| 4-7| 17| 05-89-2 (41)| 1\\. 9 1988
27-90-0| Výroba vánočních ozdob| H, D| 4-7| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1987
28| TECHNICKÁ CHEMIE OSTATNÍ
28-83-0| Výroba umělých květin| H, D| 4-7| 4-7| 17| | 1\\. 9 1987
28-84-0| Gumárenská a plastikářská výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 06-83-2 (48)| 1\\. 9. 1987
28-85-0| Chemická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 28-85-2 (51)
(52)
(53)| 1\\. 9. 1988
28-92-0| Zpracování papíru| H, D| 7-12| 7-12| 17| 28-92-2 (54)| 1\\. 9. 1983
29| POTRAVINÁŘSTVÍ
29-82-0| Potravinářská výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 06 97-2 (59)
(60)
(61)
(62)
(63)
(64)
(65)| 1\\. 9. 1988
31| TEXTIL A ODĚVNICTVÍ
31-78-0| Výroba konfekce| H, D| 9-17| 7-12| 17| 07-85-2 (67)| 1 9 1987
31-79-0| Textilní výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 07-88-2 (68)
(69)
(70)
(71)
(72)| 1\\. 9. 1987
32| ZPRACOVÁNÍ KŮŽE A VÝROBA OBUVI
32-82-0| Výroba obuvi| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-89-2 (77)| 1\\. 9 1989
32-83-0| Výroba kožené galanterie| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-89-2 (78)| 1\\. 9. 1989
32-84-0| Kožešnická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-89-2 (79)| 1\\. 9. 1989
33| ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBA HUDEBNÍCH NÁSTROJE
33-82-0| Košíkářská výroba| H, D| 7-12| 4-7| 17| 08-88-2 (76)| 1\\. 9 1989
33-83-0| Zpracování dřeva| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-87-2 (73)
(74)| 1\\. 9. 1989
33-84-0| Čalounická výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 08-87-2 (75)| 1\\. 9. 1989
33-85-0| Výroba kancelářských potřeb| H, D| 7-12| 7-12| 17| | 1\\. 9. 1988
34| POLYGRAFIE A ZPRACOVÁNI FILMU
34-90-0| Polygrafická výroba| H, D| 7-12| 4-7| 17| 06-82-2 (45)
(46)
(47)| 1\\. 9. 1987
34-94-0| Výroba gramofonových desek a magnetofonových kazet| H, D| 4-7| 7-12| 17| 34-94-2 (56)| 1\\. 9. 1987
36| STAVEBNICTVÍ A VODOHOSPODÁŘSTVÍ
36 - 86-0| Stavební výroba| H| 7-12| 7-12| 17| 09-82-2 (83)| 1\\. 9.1987
37| DOPRAVA A POSTY
37-72-0| Doprava| H| 7-12| 7-12| 17| 04-91-2 (32)
(33)| 1\\. 9.1988
37-73-0| Spojový provoz| H, D| 7-12| 7-10| 17| 04-87-2 (28)| 1\\. 9.1988
45| ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
45-72-0| Zemědělská výroba| H, D| 7-12| 7-12| 17| 45-72-2 (84)| 1\\. 9. 1987
45-79-0| Lesní výroba| H, D| 9-17| 7-12| 17| 45-79-2 (85)| 1\\. 9. 1988
55| ZDRAVOTNICTVÍ
55-74-0| Ortopedická výroba| H, D| 7-12| 4-7| 17| | 1\\. 9. 1989
55-93-0| Provoz zdravotnických zařízení| H, D| 7-12| 7-10| 17| 55-93-2 (88)| 1\\. 9. 1987
64| EKONOMIKA A ORGANIZACE, OBCHOD A SLUŽBY
64-49-0| Technické služby v autoservisu| H| 7-10| 7-10| 17| 64-57-2 (89)| 1\\. 9. 1989
64-50-0| Provoz prádelen a čistíren| H, D| 7-10| 7-10| 17| 64-57-2 (90)| 1\\. 9. 1989
64-54-0| Provoz společného stravování| H, D| 9-17| 7-10| 17| 64-59-2 (96)| 1\\. 9. 1988
64-59-0| Obchodní provoz| H, D| 9-17| 7-10| 17| 64-59-2 (94)
(95)| 1\\. 9. 1988
1)
Ve skupině studijních oborů 85 se uvádí kód odpovídajících učebních oborů podle dosavadních předpisů.
2)
Při práci se zákazníkem 4-6 žáků na jednoho mistra odborné výchovy.
3)
Rozumí se studijní obor podle oddílu D, který obsahově navazuje na učební obor. Pro vojenská střední odborná učiliště se sloupec 9 rozšiřuje o studijní obory označené „V“.
4)
Při aranžérských pracích v obchodním provozu 5–10 žáků na jednoho mistra odborné výchovy.
5)
V učebním oboru mechanik důlních provozů je na jednoho mistra odborné výchovy až 30 žáků, jestliže jsou přidělováni kádrovým dělníkům na soustředěných pracovištích.
6)
V 3. ročníku při práci ve výškách 4 žáci na jednoho mistra odborné výchovy.
7)
V blocích učiva pro vulkanizaci je 4–6 žáků na jednoho mistra odborné výchovy.
8)
V průmyslové výrobě ve 3. ročníku až 15 žáků na jednoho mistra odborné výchovy.
9)
Pouze studium při zaměstnání. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky o vyhlásení části Západných Tatier za súčasť Tatranského národného parku
Vyhlášeno 16. 3. 1987, datum účinnosti 1. 4. 1987, částka 5/1987
* § 1 - Časť územia Západných Tatier vymedzená v prílohe 1 tohto nariadenia sa vyhlasuje za súčasť Tatranského národného parku.
* § 2 - Na zabezpečenie ochrany časti územia Západných Tatier vyhláseného za súčasť Tatranského národného parku pred rušivými vplyvmi okolia sa určuje ochranné pásmo, vymedzené v prílohe 2 tohto nariadenia.
* § 3 - Cieľom rozšírenia Tatranského národného parku je najmä chrániť, obnovovať a zveľaďovať prírodné bohatstvo a krajinné krásy územia Západných Tatier s ohľadom na ich kultúrne, zdravotné, vodohospodárske a estetické hodnoty.
* § 4 - Hospodársku činnosť v lesoch na území vymedzenom týmto nariadením vykonávajú Severoslovenské štátne lesy Žilina podľa schválených lesných hospodárskych plánov.
* § 5 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. aprílom 1987.
* Príloha 1 nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Zb.
* Príloha 2 nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Zb.
Aktuální znění od 1. 4. 1987
12
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
zo 6. februára 1987
o vyhlásení časti Západných Tatier za súčasť Tatranského národného parku
Vláda Slovenskej socialistickej republiky podľa § 1 ods.3 zákona Slovenskej národnej rady č. 11/1949 Zb. SNR o Tatranskom národnom parku a § 10 ods.1 a § 11 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody nariaďuje:
§ 1
Časť územia Západných Tatier vymedzená v prílohe 1 tohto nariadenia sa vyhlasuje za súčasť Tatranského národného parku.
§ 2
Na zabezpečenie ochrany časti územia Západných Tatier vyhláseného za súčasť Tatranského národného parku pred rušivými vplyvmi okolia sa určuje ochranné pásmo, vymedzené v prílohe 2 tohto nariadenia.
§ 3
Cieľom rozšírenia Tatranského národného parku je najmä chrániť, obnovovať a zveľaďovať prírodné bohatstvo a krajinné krásy územia Západných Tatier s ohľadom na ich kultúrne, zdravotné, vodohospodárske a estetické hodnoty.
§ 4
Hospodársku činnosť v lesoch na území vymedzenom týmto nariadením vykonávajú Severoslovenské štátne lesy Žilina podľa schválených lesných hospodárskych plánov.
§ 5
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. aprílom 1987.
Prof. JUDr.Colotka v. r.
Príloha 1 nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Zb.
Vymedzenie územia, o ktoré sa rozširuje Tatranský národný park
Územie, o ktoré sa rozširuje Tatranský národný park, je v okresoch Liptovský Mikuláš a Dolný Kubín. Toto územie sa nachádza v katastroch obcí: Vitanová, Habovka, Zuberec - okres Dolný Kubín; Kvačany, Liptovské Matiašovce, Liptovský Trnovec, Pavlova Ves - sídelná lokalita Babky, Bobrovec, Jalovec, Smrečany, Žiar, Liptovský Mikuláš - časť Okoličné, Liptovský Ondrej, Jakubovany, Jamník, Pribylina - okres Liptovský Mikuláš.
Územie národného parku bolo vymedzené na lesníckych organizačných mapách M 1:25 000, z ktorých bola hranica národného parku prenesená do Základnej mapy Československej socialistickej republiky M 1:50 000 na tieto mapové listy:
26 - 41| Trstená| \\- 1971
---|---|---
26 - 42| Oravice| \\- 1971
26 - 43| Liptovský Mikuláš| \\- 1971
26 - 44| Važec| \\- 1971
Hranica tohto územia sa začína na štátnej hranici s Poľskou ľudovou republikou na kóte Veľká Kamenistá (2121 m), pokračuje hranicou vlastného územia Tatranského národného parku, ktorá je totožná s hranicou okresu Poprad. Pri sídelnej lokalite Podbanské sa napája na štátnu cestu (Podbanské - Liptovský Hrádok), ktorou pokračuje až po most cez potok Bystrá. Potokom ide proti prúdu k jeho pravostrannému prítoku. Odtiaľ pokračuje severozápadne smerom okrajom lesných porastov popod lokalitu Suchý hrádok. Za Suchým hrádkom prechádza cez potok Krivuľa (920) a ďalej ide okrajom lesných porastov ponad kejdové hospodárstvo Jednotného roľníckeho družstva Pribylina, kde sa napája na cestu nad horárňou a pokračuje cestou až k rekreačným zariadeniam Vysokej školy poľnohospodárskej Nitra a Mier Topoľčany. Odtiaľ pokračuje lesnou cestou západným smerom k potoku Trnovec, ktorým prechádza vo výške 872 m n. m. na lesnú cestu a pokračuje úpätím až k pionierskemu táboru Cukrovar Sládkovičovo. Odtiaľ pokračuje západným smerom miestnou komunikáciou pred Žiarsku dolinu. Pri cestnom moste na potoku Smrečianka prechádza opätovne na úpätie a okrajom lesných porastov ide západným smerom až pred Jaloveckú dolinu. Od Jaloveckého potoka juhozápadne až k lesnej škôlke, odtiaľ severozápadne popod opustený kameňolom na lesnú cestu - Dlhá. Touto pokračuje až na lokalitu Skalné. Odtiaľ ide severozápadne smerom na rozhraní ochranných a hospodárskych lesov pred Suchú dolinu. Suchou dolinou (potokom) severným smerom na hrebeň vľavo od Bielej skaly, kde v 1200 m n.m. prechádza hrebeňom do okresu Dolný Kubín. Po spádnici schádza na štátnu cestu (Huty - Zuberec). Štátnou cestou pokračuje ku kameňolomu Podspády. Z východnej strany obchádza kameňolom a ďalej pokračuje okrajom lesných porastov východným smerom na lesnú cestu pod Ostrým grúňom. Cestou ide na okraj lesa Pribisko. Odtiaľ pokračuje k obci Zuberec. Nad Zubercom prechádza východným smerom na Studený potok, cez ktorý prechádza a pokračuje brehovými porastmi východným smerom pod horáreň Brestová. Okrajom lesných porastov pokračuje ďalej severným smerom až do Blatnej doliny. Cestou Blatnou dolinou prechádza do doliny Mihulčie k sídelnej lokalite Oravice. Odtiaľ ide cestou Tichou dolinou až na štátnu hranicu s Poľskou ľudovou republikou.
Rozloha Tatranského národného parku sa rozširuje o plochu Západných Tatier, ktoré tvorili pôvodne ochranné pásmo Tatranského národného parku, a to o 25 918 ha (z toho 19 100 ha porastovej plochy, 32 ha poľnohospodárskej pôdy a 6786 ha ostatnej plochy).
Príloha 2 nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Zb.
Vymedzenie územia, o ktoré sa rozširuje ochranné pásmo Tatranského národného parku
Územie, o ktoré sa rozširuje ochranné pásmo Tatranského národného parku (ďalej len „ochranné pásmo“), je v okresoch Liptovský Mikuláš a Dolný Kubín. Toto územie sa nachádza v katastroch obcí: Habovka, Zuberec - okres Dolný Kubín; Liptovské Matiašovce, Liptovský Trnovec, Liptovské Behárovce, Pavlova Ves - sídelná lokalita Babky, Bobrovček, Bobrovec, Jalovec, Smrečany, Žiar, Liptovský Mikuláš - časť Okoličné, Liptovský Ondrej, Jakubovany, Pribylina, Liptovská Kokava - okres Liptovský Mikuláš.
Hranica ochranného pásma sa začína sútokom potoka Bystrá s Belou. Odtiaľ pokračuje po prúde Belou po sútok s potokom Račková, ktorým ide proti toku až k rozdvojeniu Račkového potoka. Tu prechádza na ľavú stranu a okrajom porastu pokračuje severným smerom až pod rekreačné zariadenie pred Račkovou dolinou. Odtiaľ pokračuje západným smerom lesnými cestami medzi lokalitami Hrbačka a Gabajka na poľnú cestu smerom k obci Jakubovany. V oblasti Podláz ide severným smerom potoka Trnovec ponad kótu „Vrch Lazy“, ktorú obchádza a napája sa na spodný okraj lesných porastov. Okrajom lesných porastov pokračuje západným smerom až k objektu Jednotného roľníckeho družstva Konská (nad Mlákami). Ponad „Mláky“ pokračuje juhozápadným smerom do brehových porastov potoka Smrečianka; potokom pokračuje k obci Žiar. Ponad obec prechádza západným smerom k okraju lesného porastu na poľnú cestu, ktorou pokračuje severozápadným smerom k okraju lesného porastu "Pod Závozom". Odtiaľ pokračuje západným smerom spodným okrajom lesa popod lokalitu Laništia k hospodárskemu dvoru Jednotného roľníckeho družstva Jalovec. Potom ide okrajom lesa okolo lokality Tokariny hranicou lesa ponad sídelnú lokalitu Beníky a Liptovský Trnovec - časť obce Beňušovce, kde ide severným smerom ponad obec Liptovské Matiašovce až k lokalite Meštrová. Tu sa napája na hranicu vlastného územia. Touto pokračuje až do okresu Dolný Kubín ku kameňolomu Podspády. Odtiaľ ide štátnou cestou k obci Zuberec, pokračuje po prúde Sivého potoka po sútok s potokom Blatná, ďalej na východ proti prúdu Blatnej po lokalitu Hájik, kde sa pripája na hranicu vlastného územia.
Rozloha ochranného pásma Tatranského národného parku sa zväčšuje o 2 034 ha (z toho 1 084 ha porastovej plochy a 950 ha poľnohospodárskej pôdy). |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1987 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1987 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky o niektorých chránených oblastiach prirodzenej akumulácie vôd
Vyhlášeno 16. 3. 1987, datum účinnosti 1. 4. 1987, částka 5/1987
* § 1 - (1) Oblasti Strážovské vrchy, Beskydy a Javorníky, Veľká Fatra, Nízke Tatry (západná časť a východná časť), Horné povodie Ipľa, Rimavice a Slatiny, Muránska planina, Horné povodie rieky Hnilec, Slovenský kras (Plešivská planina a Horný vrch) a Vihorlat, kt
* § 2 - (1) V chránených vodohospodárskych oblastiach možno plánovať a vykonávať hospodársku, technickú alebo inú činnosť, len ak sa zabezpečí všestranná ochrana povrchových a podzemných vôd.
* § 3 - (1) V chránených vodohospodárskych oblastiach sa zakazuje:
* § 4 - (1) Vodohospodárske orgány pri vydávaní povolení, súhlasov a vyjadrení6) na stavby, zariadenia, prípadne činnosti, ktoré môžu nepriaznivo ovplyvniť vodné pomery v chránenej vodohospodárskej oblasti, sú povinné vychádzať z potreby ochrany vôd chránenej vodo
* § 5 - Dozor nad dodržiavaním ustanovení tohto nariadenia vykonávajú vodohospodárske orgány a Slovenská vodohospodárska inšpekcia podľa osobitných predpisov,9) správcovia vodohospodársky významných vodných tokov10) a vodná stráž.11)
* § 6 - Správcovia vodohospodársky významných vodných tokov zabezpečia v rámci svojej územnej pôsobnosti vyznačenie územia chránených vodohospodárskych oblastí v teréne informačnými tabuľami a ich údržbou.
* § 7 - Týmto nariadením nie sú dotknuté záujmy obrany štátu a ochrany štátnych hraníc ani záujmy chránené osobitnými predpismi12) a ochranné pásma vodných zdrojov určené podľa osobitných predpisov.13)
* § 8 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. aprílom 1987.
* Príloha nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1987 Zb.
Aktuální znění od 1. 4. 1987
13
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
zo 6. februára 1987
o niektorých chránených oblastiach prirodzenej akumulácie vôd
Vláda Slovenskej socialistickej republiky podľa § 18 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon) nariaďuje:
§ 1
(1)
Oblasti Strážovské vrchy, Beskydy a Javorníky, Veľká Fatra, Nízke Tatry (západná časť a východná časť), Horné povodie Ipľa, Rimavice a Slatiny, Muránska planina, Horné povodie rieky Hnilec, Slovenský kras (Plešivská planina a Horný vrch) a Vihorlat, ktoré svojimi prírodnými podmienkami tvoria významnú prirodzenú akumuláciu povrchových a podzemných vôd, sú chránenými oblasťami prirodzenej akumulácie vôd (ďalej len „chránené vodohospodárske oblasti“).
(2)
Hranice chránených vodohospodárskych oblastí uvedených v odseku 1 sú vymedzené v prílohe tohto nariadenia.
(3)
Územia chránených vodohospodárskych oblastí vyznačia príslušné orgány geodézie a kartografie v evidencii nehnuteľností; mapy, v ktorých sú zakreslené územia chránených vodohospodárskych oblastí, sú uložené na krajských a okresných národných výboroch a príslušných strediskách geodézie a kartografie, v ktorých územnom obvode sú tieto oblasti.
§ 2
(1)
V chránených vodohospodárskych oblastiach možno plánovať a vykonávať hospodársku, technickú alebo inú činnosť, len ak sa zabezpečí všestranná ochrana povrchových a podzemných vôd.
(2)
Hospodárske a iné záujmy treba zosúladiť s požiadavkami ochrany povrchových a podzemných vôd a ostatnými vodohospodárskymi potrebami predovšetkým v rámci národohospodárskych plánov a územnoplánovacej dokumentácie.
§ 3
(1)
V chránených vodohospodárskych oblastiach sa zakazuje:
a)
budovať alebo rozširovať
1.
priemyselné závody (objekty), v ktorých sa na výrobné účely používajú alebo ktoré produkujú látky ohrozujúce akosť alebo zdravotnú nezávadnosť vôd (ďalej len „škodlivé látky“);1) zákaz sa nevzťahuje na prípady ich rozširovania, ak sa dosiahne účinnejšia ochrana vôd a celkové zlepšenie ekologických pomerov,
2.
závody (objekty), ktoré produkujú odpadové vody obsahujúce jedy alebo rádioaktívne látky,2)
3.
ropovody a produktovody, ktorými sa prepravujú škodlivé látky,3)
4.
sklady ropných látok s celkovou kapacitou nad 1000 m3 a s kapacitou jednotlivých nádrží nad 100 m3,
5.
sklady škodlivých látok,4) ktorých kapacita presahuje potrebu vlastnej prevádzky závodu (zariadenia, prevádzkárne),
6.
asanačno-veterinárne zariadenia a sanitárne bitúnky,
7.
stavby na chov ošípaných nad 5000 kusov.
b)
používať leteckú aplikáciu pesticídnych prostriedkov v takej blízkosti vodných nádrží a vodných tokov, pri ktorej by sa mohli znečistiť povrchové vody alebo ohroziť ich akosť a zdravotná nezávadnosť,
c)
znižovať výmeru lesných pozemkov v jednotlivých prípadoch o viac ako 10 ha, pričom sa v jednotlivej chránenej vodohospodárskej oblasti nesmie znížiť celková výmera lesného pôdneho fondu oproti stavu ku dňu vyhlásenia chránených vodohospodárskych oblastí,
d)
vykonávať plošné odvodnenie lesných pozemkov v takom rozsahu, ktorým by sa podstatne narušili vodohospodárske pomery dotknutej lokality,
e)
odvodňovať poľnohospodárske pozemky vo výmere presahujúcej 50 ha súvislej plochy; zákaz sa nevzťahuje na prípady, pri ktorých sa na základe hydrogeologického prieskumu preukáže, že odvodnenie neohrozí kapacitu zbernej oblasti,
f)
ťažiť rašelinu v množstve presahujúcom 500 000 m3 na jednej lokalite; zákaz sa nevzťahuje na prípady, pri ktorých sa na základe hydrogeologického prieskumu preukáže, že ťažba neohrozí kapacitu zbernej oblasti,
g)
ťažiť nevyhradené nerasty povrchovým spôsobom alebo vykonávať iné zemné práce, ktoré by viedli k odkrytiu súvislej hladiny podzemných vôd; zákaz sa nevzťahuje na ťažbu
1.
s možnosťou následného vodohospodárskeho využitia priestoru ložiska,
2.
ak sa na základe hydrogeologického prieskumu preukáže, že táto činnosť neohrozí kapacitu zbernej oblasti,
h)
spracúvať rádioaktívne suroviny, pri ktorých nie je zabezpečené zneškodňovanie odpadov v súlade s predpismi na ochranu akosti vôd,5)
i)
ukladať rádioaktívne odpady.
(2)
Zákazy podľa odseku 1 sa nevzťahujú na činnosti uvedené v písm. c), f) a g), ak súvisia s výstavbou vodných nádrží.
(3)
V prípadoch odôvodnených celospoločenskými záujmami, pri ktorých sa preukáže zabezpečenie ochrany vôd, môže Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky povoliť výnimku zo zákazu činnosti uvedených v odseku 1 písm. a) bod 1 až 4.
(4)
Na území chránených vodohospodárskych oblastí sú organizácie povinné
a)
hospodáriť v lesoch spôsobom, ktorý napomáha zlepšenie vodohospodárskych pomerov najmä vhodnou priestorovou úpravou lesných porastov, dodržiavaním vhodného drevinového zloženia; pri ťažbovo-obnovných postupoch uplatňovať najmä podrastové a výberkové formy hospodárskych spôsobov a veľkoplošné holoruby použiť pri obnove lesných hospodárskych plánov len po predchádzajúcom prerokovaní s príslušným vodohospodárskym orgánom,
b)
pásť hospodárske zvieratá organizovane a používať na ich preháňanie priehony zabezpečené proti erózii a znečisťovaniu povrchových vôd,
c)
zabezpečovať neupravené úseky vodných tokov brehovými porastmi a vhodnými technickými úpravami.
§ 4
(1)
Vodohospodárske orgány pri vydávaní povolení, súhlasov a vyjadrení6) na stavby, zariadenia, prípadne činnosti, ktoré môžu nepriaznivo ovplyvniť vodné pomery v chránenej vodohospodárskej oblasti, sú povinné vychádzať z potreby ochrany vôd chránenej vodohospodárskej oblasti; národné výbory postupujú v úzkej súčinnosti so Slovenskou vodohospodárskou inšpekciou.7)
(2)
Stavby, zariadenia, prípadne činnosti podľa odseku 1 sú najmä:
a)
veľkokapacitné farmy živočíšnej výroby8) a agrochemické strediská,
b)
používanie tekutých odpadov z veľkokapacitných fariem živočíšnej výroby na závlahy alebo na priamu aplikáciu na pozemkoch,
c)
stavby, zariadenia a činnosti vo vodárenských tokoch a na pozemkoch pri nich,
d)
skládky tuhých komunálnych a priemyselných odpadov.
§ 5
Dozor nad dodržiavaním ustanovení tohto nariadenia vykonávajú vodohospodárske orgány a Slovenská vodohospodárska inšpekcia podľa osobitných predpisov,9) správcovia vodohospodársky významných vodných tokov10) a vodná stráž.11)
§ 6
Správcovia vodohospodársky významných vodných tokov zabezpečia v rámci svojej územnej pôsobnosti vyznačenie územia chránených vodohospodárskych oblastí v teréne informačnými tabuľami a ich údržbou.
§ 7
Týmto nariadením nie sú dotknuté záujmy obrany štátu a ochrany štátnych hraníc ani záujmy chránené osobitnými predpismi12) a ochranné pásma vodných zdrojov určené podľa osobitných predpisov.13)
§ 8
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. aprílom 1987.
Prof. JUDr. Colotka v. r.
Príloha nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1987 Zb.
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Strážovské vrchy
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti prebieha od východiskového bodu východne od obce Plevník-Drienové juhovýchodným smerom tak, že sleduje rozvodnicu medzi povodím Rajčianky (4-21-06) a povodím Váhu (4-21-08). V oblasti obce Fačkov hranica chránenej vodohospodárskej oblasti zasahuje do povodia Rajčianky smerom ku kóte Kľak (1351), odtiaľ sa stáča na juh až juhozápad a pokračuje po rozvodnici medzi povodím Nitry (4-22=01) a povodím Váhu (4-21-08). Severne asi 3 km od obce Čierna Lehota sa hranica stáča na juhovýchod, pokračuje po hranici medzi Západoslovenským a Stredoslovenským krajom asi v dĺžke 4 km, odtiaľ mení svoj smer na juhozápad tak, že zasahuje do povodia Nitry (4-22-01). Južne od obce Trebichava mení svoj smer na západ, prechádza cez kótu Udrina (652) k severnému okraju intravilánu obce Horné Motešice, odtiaľ sleduje súvislý okraj lesa až po obec Trenčianske Mitice. Tu mení svoj smer na sever až severovýchod, sleduje opäť rozvodnicu medzi povodím Váhu (4-21-09) a povodím Nitry (4-22-02). Severne od kóty Ostrá (768) sa stáča na severozápad po rozvodnici medzi povodím (4-21-08) a (4-21-09) k mestu Trenčín až po styk alúvia Váhu so svahmi Strážovských vrchov. Odtiaľ hranica severovýchodným smerom sleduje styk alúvia Váhu s priľahlými svahmi tak, že obchádza územia určené na osobitné účely v priestore Závodov ťažkého strojárstva a Závodov všeobecného strojárstva Dubnica nad Váhom a pokračuje až po východiskový bod opisu tohto územia pri obci Plevník-Drienové.
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Beskydy a Javorníky
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti prebieha od východiskového bodu (v mieste styku hraníc medzi Slovenskou socialistickou republikou, Českou socialistickou republikou a Poľskou ľudovou republikou severozápadne od obce Skalité) spočiatku východným, potom južným a opäť východným smerom po hranicu medzi okresmi Čadca a Dolný Kubín.
Odtiaľ južným smerom sleduje hranicu medzi okresmi Čadca a Dolný Kubín, ďalej medzi okresmi Žilina a Dolný Kubín až po kótu Veľký Stoh (1608).
Tu hranica mení smer na juhozápad tak, že sleduje hranicu medzi okresmi Žilina a Martin až po koryto rieky Váh. Tu sa stáča na severozápad a súvisle sleduje pravý breh koryta Váhu, pričom severne obchádza aglomeráciu mesta Žiliny. Pod nádržou Hričov sa stáča na juhozápad, obchádza mestá Bytču a Púchov. Asi 5 km juhozápadne od mesta Púchova sa hranica stáča na severozápad až západ, pričom sleduje rozvodnicu medzi vodnými tokmi Zubák a Biela Voda až po hranicu medzi Slovenskou socialistickou republikou a Českou socialistickou republikou. Odtiaľ pokračuje severovýchodným a východným smerom, pričom sleduje uvedenú hranicu až po východiskový bod.
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Veľká Fatra
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti prebieha od východiskového bodu v úžine medzi Kraľovanmi a Krpeľanmi východným až juhovýchodným smerom po ľavom brehu Váhu až k Ružomberku tak, že obchádza intravilány obcí Ľubochňa a Hubová. Západne od Ružomberka sa hranica stáča na juh, sleduje ľavý breh vodného toku Revúca po obec Liptovské Revúce, ďalej pokračuje juhozápadným smerom k obciam Staré Hory a Harmanec. Asi 5 km juhozápadne od obce Harmanec sa hranica stáča na západ až severozápad, prechádza cez kótu Flochová (1318) a schádza k štátnej ceste Horná Štubňa-Turčianske Teplice. Odtiaľ k obciam Háj, Blatnica, Necpaly, Nolčovo a Krpeľany tak, že sleduje súvislý okraj lesa, pritom východne obchádza intravilány menovaných obcí a vracia sa k východiskovému bodu - k úžine Váhu medzi Krpeľanmi a Kraľovanmi.
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Nízke Tatry
(západná časť a východná časť)
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti prebieha od východiskového bodu (severozápadne od obce Kordíky) smerom na severovýchod k obciam Harmanec, Staré Hory, Liptovské Revúce a Liptovská Osada až na kótu Salatín (1630) východne od Veľkého Brankova (1134). Tu sa stáča na juh až juhovýchod k rozvodnici medzi povodiami Váhu (4-21) a Hrona (4-23), po ktorej ide východným smerom cez Chabenec (1955) ku kóte Poľana (1889). Odtiaľ hranica mení svoj smer na sever k obci Pavčina Lehota, stáča sa na severovýchod, pokračuje súvislým okrajom lesa k obci Závažná Poruba, ďalej prebieha po ľavom brehu Váhu až po sútok Bieleho a Čierneho Váhu. Severovýchodným smerom pokračuje pozdĺž ľavého brehu Bieleho Váhu až k obci Važec a mení svoj smer na východ k obci Šuňava - časť Vyšná Šuňava.
Tu sa hranica stáča na juhovýchod a sleduje rozvodnicu medzi povodím Váhu (4-21) a povodím Hornádu (4-32) až po Kráľovu hoľu (1948), kde mení svoj smer na západ, ďalej sleduje rozvodnicu medzi povodiami Váhu (4-21) a Hrona (4-23) cez kóty Veľká Vápenica (1691) a Homôlka (1659) ku kóte Čertova svadba (1463) východne od sedla Čertovica.
Odtiaľ sa hranica stáča na juhozápad, sleduje rozvodnicu medzi základnými povodiami (4-23-01) a (4-23-02) cez kóty Kačka (1452) a Krajčovo (860) schádza k obci Valaská. Západným smerom sleduje styk alúvia s priľahlými svahmi, až k severnému okraju intravilánu obce Predajná, kde sa stáča na severozápad ku kótam Čierny diel (1146) a Veľká Chochoľná (1563). Tu hranica mení svoj smer na juh a schádza k severnému okraju obce Hiadeľ.
Pri tejto obci sa hranica oblasti stáča na juhozápad, severne obchádza intravilány obcí Moštenica, Podkonice, Priechod, Selce, mesta Banskej Bystrice a od jeho časti Podlavice smeruje na kótu Zlatá Studňa (1265) v Kremnických vrchoch. Tu sa stáča na sever ku kóte Vyhnatová (1283) a prichádza k východiskovému bodu severozápadne od obce Kordíky.
Hranicu medzi západnou a východnou časťou chránenej vodohospodárskej oblasti v dĺžke asi 5,5 km severovýchodne od kóty Veľká Chochoľná (1563) tvorí rozvodnicu medzi povodiami Váhu (4-21) a Hrona (4-23).
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Horné povodie Ipľa, Rimavice a Slatiny
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti vychádza z vrcholového bodu rozvodnice medzi vodnými tokmi Rimavy a Klenovskej Rimavy, odtiaľ juhovýchodným smerom pokračuje po tejto rozvodnici až po vrch Ostrá (1012). Tu sa hranica stáča na juhozápad, prechádza priehradným profilom vodárenskej nádrže Klenovec a ďalej smerom na západ k obci Kokava nad Rimavicou - časť Utekáč, odtiaľ juhozápadným smerom pokračuje k priehradnému profilu budúcej vodárenskej nádrže Málinec (1,5 km nad obcou Málinec). Odtiaľ hranica prechádza cez kótu Nad Ráztokami (757) k obciam Dobroč a Píla až po rozvodnicu medzi povodiami Ipľa a Slatiny. Po tejto rozvodnici pokračuje severovýchodným smerom k Detvianskej Hute - časti Žabica asi 2 km južne od obce Látky, kde sa stáča na severozápad a prechádza profilom vodárenskej nádrže Hriňová až na kótu Poľana (1458). Odtiaľ pokračuje východným smerom po rozvodnici medzi povodiami Slatiny a Kamenistého potoka, ďalej severovýchodným smerom po rozvodnici medzi povodiami Ipľa a čierneho Hrona a cez kótu Klenovský Vepor (1338) sa vracia späť k východiskovému bodu opisu tohto územia.
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Muránska planina
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti prebieha od východiskového bodu na rozvodnici medzi povodiami Hrona (4-23) a Hornádu (4-23) smerom na juh a juhozápad. V tomto smere sleduje hranicu medzi Stredoslovenským a Východoslovenským krajom až po obec Muránska Huta, odtiaľ pokračuje po západnom okraji štátnej cesty Muránska Huta-Muráň-Tisovec tak, že obchádza intravilány týchto obcí. Od mesta Tisovec pokračuje hranica opäť juhozápadným smerom asi 5,5 km ku kóte Poľana (882), kde sa lomí na severozápad k rozvodnici medzi povodím Slanej (4-31-02) a povodím Hrona (4-23-01). Po tejto rozvodnici pokračuje severovýchodným smerom, prechádza cez kóty Fabova hoľa (1439) a Kľak (1409). tu sa stáča na sever do údolia Hrona k obci Pohorelá - časť Pohorelská Maša. Odtiaľ hranica pokračuje východným smerom po ľavom brehu Hrona k jeho pramenisku až po východiskový bod opisu tohto územia.
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Horné povodie rieky Hnilec
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti vychádza z najvyššieho bodu oblasti z kóty Kráľova hoľa (1948), odtiaľ pokračuje severovýchodným smerom asi 4 km ku kóte Úplaz (1555), kde sa stáča na juhovýchod až východ, pričom sleduje rozvodnicu medzi povodím Hnilca (4-23-02) a povodím Hornádu (4-32-01) po kótu Hýľ (1158).
Odtiaľ sa hranica stáča na juhozápad do údolia potoka Biela Voda, ktorý sleduje až po obec Mlynky - časť Biele Vody, prechádza priehradným profilom vodnej nádrže Palcmanská Maša a pokračuje západným smerom po rozvodnici medzi povodím Hnilca (4-32-02) a povodím Slanej (4-31-01) cez kótu Ondrejisko (1271) a Gregová (1168) späť k východiskovému bodu opisu tohto územia na kótu Kráľova hoľa (1948).
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Slovenský kras
(Plešivská planina a Horný vrch)
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti - podoblasti Plešiveckej planiny sa začína pri severnom okraji intravilánu mesta Plešivec, pokračuje severným smerom k obci Kunova Teplica tak, že sleduje súvislý okraj lesa. ďalej pokračuje v tomto smere v dĺžke asi 4 km a stáča sa na severovýchod až východ k obci Rožňavské Bystré. Odtiaľ hranica mení svoj smer na juhovýchod, sleduje súvislý okraj lesa k mestu Rožňava - časť Kružná, kde sa stáča na juh a v tomto smere sleduje styk úpätia svahov Plešivskej planiny s Rožňavskou kotlinou až k obci Slavec. Tu sa stáča na juhozápad, obchádza intravilán obce Slavec - časť Vidová a vracia sa späť k východiskovému bodu.
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti - podoblasti planiny Horného vrchu prebieha od východiskového bodu severne od obce Drienovec smerom na západ a sleduje súvislý okraj lesa až po obec Turnianske Podhradie - časť Háj. Tu sa lomí na juhovýchod a sleduje pravý breh Hájskeho potoka. Severne od obce Turnianske Podhradie sa hranica stáča opäť na západ a sleduje styk úpätia svahov Plešivskej planiny s Turnianskou kotlinou tak, že severne obchádza intravilány obcí Zádielske Dvorníky - časť Zádiel, Hrhov a Jablonov nad Turňou.
Tu hranica mení svoj smer na severozápad a sleduje východný okraj štátnej cesty Jablonov nad Turňou-Lipovník. Pri obci Lipovník sa stáča smerom na východ a sleduje južný okraj štátnej cesty Lipovník-Bôrka, pričom obchádza intravilány obcí Drnava, Kováčová, Lúčka a Bôrka.
Východne od obce Bôrka sa hranica stáča na sever, pretína štátnu cestu Bôrka-Zádiel a pokračuje severozápadným smerom cez kótu Matesova skala (925) ku kóte Osadník (1186). Tu sa lomí najskôr smerom na severovýchod, potom na východ, sleduje pravý breh rieky Bodvy, južne obchádza intravilán obce Medzev a pokračuje k západnému okraju obce Jasov. Odtiaľ hranica mení svoj smer na juh sleduje opäť súvislý okraj lesa až k východiskovému bodu - k severnému okraju obce Drienovec.
Chránená oblasť prirodzenej akumulácie vôd
Vihorlat
Hranica chránenej vodohospodárskej oblasti prebieha od východiskového bodu severne od obce Trnava pri Laborci, severozápadným až severným smerom k obciam Oreské a Porúbka tak, že sleduje súvislý okraj lesa. Po okraji lesa pokračuje severovýchodným smerom k obciam Kamienka a Zemplínske Hámre, odtiaľ sa stáča na juhovýchod ku kóte Nežabec (1023). Odtiaľ pokračuje južným smerom ku kóte Diel (858), kde mení svoj smer na západ k obci Remetské Hámre. V tomto smere hranica chránenej vodohospodárskej oblasti sleduje súvislý okraj lesa, severne obchádza intravilán obce Vinné a vracia sa k východiskovému bodu opisu územia - k obci Trnava pri Laborci.
1)
§ 1 ods. 1 písm. a) až c), e) až h), i) bod 2, 3, písm. j) vyhlášky Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 23/1977 Zb. o ochrane akosti povrchových a podzemných vôd.
2)
Vládne nariadenie č. 56/1967 Zb. o jedoch a iných látkach škodlivých zdraviu.
Vyhláška ministerstiev zdravotníctva a spravodlivosti č. 57/1967 Zb., ktorou sa vykonáva vládne nariadenie o jedoch a iných látkach škodlivých zdraviu v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1981 Zb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 65/1972 Zb. o ochrane zdravia pred ionizujúcim žiarením.
3)
§ 1 ods. 1 písm. a) až c), e) až j) vyhlášky č. 23/1977 Zb.
4)
§ 1 ods. 1 písm. b) až f), h) a j) vyhlášky č. 23/1977 Zb.
5)
Vyhláška č. 23/1977 Zb.
6)
§ 8 až 14 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon).
7)
§ 4 vyhlášky Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 117/1976 Zb. o Slovenskej vodohospodárskej inšpekcii.
8)
Veľkokapacitné farmy živočíšnej výroby sú farmy s celkovou kapacitou zástavu pri chove dojníc nad 400 kusov, pri chove teliat nad 800 kusov, pri chove mladého hovädzieho dobytka nad 500 kusov a pri maštaľných objektoch na chov na výkrm nad 500 kusov hovädzieho dobytka; pri pôrodniciach prasníc a odchovniach ošípaných v predvýkrme nad 700 kusov.
9)
§ 10, 11 a 12 zákona SNR č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve.
10)
Správcami vodohospodársky významných vodných tokov sú štátne vodohospodárske organizácie Povodie Dunaja, Povodie Váhu, Povodie Hrona a Povodie Bodrogu a Hornádu.
11)
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 158/1976 Zb. o vodnej stráži v znení vyhlášky Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 112/1978 Zb., ktorou sa dopĺňa vyhláška č. 158/1976 Zb. o vodnej stráži.
12)
Napr. zákon č. 169/1949 Zb. o vojenských obvodoch, zákon č. 69/1951 Zb. o ochrane štátnych hraníc, zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody, zákon SNR č. 7/1958 Zb. SNR o kultúrnych pamiatkach, zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 45/1966 Zb. o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok.
13)
§ 19 zákona o vodách. |
Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 16/1987 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 16/1987 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl, ve znění vyhlášky č. 142/1979 Sb.
Vyhlášeno 16. 3. 1987, datum účinnosti 1. 4. 1987, částka 5/1987
* Čl. I - Vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl, ve znění vyhlášky č. 142/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Odměny sjednané v nakladatelských smlouvách před nabytím účinnosti této vyhlášky zůstávají nedotčeny na jedno vydání díla.
* Čl. III k vyhlášce č. 16/1987 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1987
16
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury České socialistické republiky
ze dne 2. března 1987,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl, ve znění vyhlášky č. 142/1979 Sb.
Ministerstvo kultury České socialistické republiky stanoví podle § 13 odst. 2 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon):
Čl. I
Vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl, ve znění vyhlášky č. 142/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 6 odst. 1 zní:
„(1)
Za vydání mimořádně hodnotných a společensky významných děl krásné prózy nebo poezie [část I sazebníku, s výjimkou položky 1b)] lze odměnu za pátou, šestou, sedmou a osmou normu, popř. za část některé z nich zvýšit u každé této normy nebo její části až do výše odměny za první normu, popř. její poměrné části.“.
2.
Sazebník odměn, který tvoří přílohu k vyhlášce č. 142/1979 Sb., se nahrazuje novým sazebníkem uvedeným v příloze k této vyhlášce.
Čl. II
Odměny sjednané v nakladatelských smlouvách před nabytím účinnosti této vyhlášky zůstávají nedotčeny na jedno vydání díla.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1987.
Ministr:
Doc. JUDr. Klusák CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 16/1987 Sb.
Sazebník odměn
Část I
Původní krásná próza, původní poezie a překlady poezie
Položka| Druh slovesného díla| Norma při vydávání díla v jazyku českém a jiném než slovenském| Základní sazba za autorský arch nebo verš při 1. normě v Kčs| Sazba za autorský arch nebo verš při další normě v procentech ze základní sazby, a to za normu
---|---|---|---|---
2\\. | 3\\. | 4\\. | 5\\. a každou další
1.| Původní krásná próza| | | | | |
a) umělecká próza závažného významu| 5 000 – 2 500| 600 – 2 400| 100| 100| 100| 50
b) ostatní umělecká próza| 20 000 – 10 000| 600 – 1 800| 80| 70| 60| 50
c) literatura faktu a uměleckonaučná próza| 10 000 – 5 000| 600 – 1 800| 100| 100| 100| 50
Poznámka k pol. 1a):
Za nová díla původní prózy při jejich prvním vydání v nižším počtu výtisků se norma snižuje o 50 %; toto snížení normy se nepoužije, jestliže dílo nevyniká svou ideově uměleckou úrovní nad průměr původní literární tvorby a neřeší naléhavé otázky současnosti.
2.| Původní poezie| 3 000 – 1 500| 6 – 19| 100| 100| 100| 50
Poznámka k pol. 2:
Za nová díla původní poezie při jejich prvním vydání v nižším počtu výtisků se norma snižuje o 50 %; toto snížení normy se nepoužije, jestliže dílo nevyniká svou ideově uměleckou úrovní nad průměr původní básnické tvorby.
3.| Původní poezie pro děti| 3 000 – 1 500| 6 – 19| 100| 100| 100| 50
4.| Překlady poezie (včetně odměny za doslovný překlad)| 5 000 – 2 500| 4 – 16| 100| 100| 100| 50
Poznámka k pol. 4:
Za nové překlady poezie, které významně obohacují národní kulturu, se norma při jejich prvním vydání snižuje o 25 %.
Část II
Oddíl A – Původní vědecká a odborná díla včetně učebnic
Položka| Druh slovesného díla| Základní sazba za autorský arch při 1. vydání v Kčs| Sazba za autorský arch při dalším podstatně nezměněném vydání v procentech ze základní sazby, a to za vydání
---|---|---|---
2.| 3.| 4.| 5\\. a každé další
1.| Vědecká díla základního významu ze všech vědních oborů| 1 800 – 3 600| 90| 80| 70| 70
Pozn. k pol. 1:
Podle této položky se výjimečně může dohodnout i odměna za vysokoškolské učebnice, které jí podle svého charakteru odpovídají.
2.| Ostatní vědecká a kritická díla, vysokoškolské učebnice, naučné slovníky, encyklopedická a populárně vědecká díla| 1 000 – 3 000| 80| 70| 60| 50
Poznámka k pol. 1 a 2:
Horní hranici základní sazby lze při 1. vydání zvýšit ve zvlášť závažných případech až o 50 %.
3.| Odborná díla, příručky, samostatné vědecké a odborné bibliografie, jazykové slovníky a populárně naučná díla| 600 – 2 400| 70| 50| 50| 50
4.| Učebnice a knižní učební pomůcky pro mateřské, základní a střední školy a učební texty pro vysoké školyvysoké školy (skripta)| 600 – 2 400| 60| 60| 60| 60
5.| Učební pomůcky pro všechny druhy škol a vzdělávacích zařízení, s výjimkou děl uvedených pod položkou 4, a ostatní bibliografie| 200 – 1 000| 50| 50| 50| 50
Oddíl B – Překlady krásné prózy, vědecké a odborné literatury
Položka| Druh slovesného díla| Základní sazba za autorský arch při 1. vydání v Kčs| Sazba za autorský arch při dalším podstatně nezměněném vydání v procentech ze základní sazby, a to za vydání
---|---|---|---
2.| 3.| 4.| 5\\. a každé další
1.| Překlady| | | | |
a) umělecké prózy závažného významu| 350 – 1 440| 80| 70| 60| 50
b) ostatní umělecké prózy| 350 – 1 200| 80| 70| 60| 50
2.| Překlady vědecké, politické a společensko-vědné literatury základního významu| 350 – 1 440| 80| 70| 60| 50
Poznámka k pol. 1a) a 2:
U odměn za překlady, které jsou umělecky anebo jazykově obzvlášť náročné, je možno při 1. vydání zvýšit horní hranici sazby až o 50 %.
3.| Překlady odborné literatury, učebnic a ostatní literatury| 280 – 960| 70| 60| 50| 50
Oddíl C – Doplňky děl a uspořádání děl souborných
Položka| Druh slovesného díla| Základní sazba za autorský arch při 1. vydání v Kčs| Sazba za autorský arch při dalším podstatně nezměněném vydání v procentech ze základní sazby, a to za vydání
---|---|---|---
2.| 3.| 4.| 5\\. a každé další
1.| Doplňky díla:| | | | |
a) kritická studie, předmluva nebo doslov| 650 – 2 400| 70| 60| 50| 50
b) literární či biografické doplňky, resumé, věcné vysvětlivky nebo poznámky| 600 – 1 800| 25| 25| 25| 25
c) bibliografické doplňky| 200 – 1 200| 25| 25| 25| 25
d) rejstřík| 20 – 240| 25| 25| 25| 25
Poznámky k pol. 1a):
Při rozsahu kritické studie, předmluvy nebo doslovu menším než jeden autorský arch lze vzhledem k hodnotě a společenskému významu díla a se zřetelem k obtížnosti jeho vytvoření odměnu zvýšit až do výše odpovídající odměně za celý autorský arch.
Horní hranici základní sazby při 1. vydání lze ve zvlášť závažných případech zvýšit až o 50 %.
Poznámka k pol. 1d):
Stanovená sazba se rozumí za autorský arch zpracovaného textu; vytvoří-li však rejstřík autor díla, k němuž rejstřík patří, odměňuje se jako nedílná součást díla.
2.| Sestavení a uspořádání:| | | | |
a) krásné prózy, poezie, vědeckých děl, politických děl základního významu a školních učebnic| 80 – 960| 25| 25| 25| 25
b) ostatních děl a pramenů vůbec| 80 – 420| 25| 25| 25| 25
c) textologická úprava starších děl| 80 – 600| 25| 25| 25| 25 |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 19/1987 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 19/1987 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu, ktorou sa ustanovujú požiadavky na ochranu pred výbuchmi horľavých plynov a pár
Vyhlášeno 16. 3. 1987, datum účinnosti 1. 6. 1987, částka 5/1987
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Výklad pojmov
* § 3 - Zásady ochrany pred výbuchmi
* Požiadavky na vyhotovenie, umiestnenie a prevádzku zariadení
* § 4 - (1) Zariadenia sa musia chrániť pred nežiadúcimi účinkami statickej a atmosferickej elektriny a blúdivých elektrických prúdov.5)
* § 5 - (1) Zariadenia sa môžu umiestniť iba tam, kde je zabezpečené dokonalé vetranie prirodzeným alebo núteným spôsobom.6)
* § 6 - (1) Organizácia je povinná vypracovať na prevádzku zariadenia miestny prevádzkový poriadok, ktorý musí obsahovať:
* § 7 - Odborná spôsobilosť pracovníkov
* Práce na zariadeniach a v priestoroch
* § 8 - (1) Práce na zariadeniach a v priestoroch sa smú vykonávať len na základe písomného príkazu, ktorý vydá pracovník poverený organizáciou.
* § 9 - (1) Vstupovať do zariadenia možno iba po určení obsahu kyslíka a vykonávať práce na zariadeniach a priestoroch, pri ktorých sa používajú nástroje, náradie, stroje a prístroje, ktoré môžu spôsobiť iniciáciu výbuchu, sa môže len po zistení látok tvoriacich v
* § 10 - (1) Organizácia je povinná pred zaradením na práce alebo pred poverením samostatnou obsluhou vykonať výcvik
* § 11 - Organizácia je povinná upozorniť dodávateľa prác na nebezpečenstvo vyplývajúce z povahy zariadení. Tým nie je dotknutá zodpovednosť dodávateľa prác za vykonanie bezpečnostných opatrení vyplývajúcich z povahy týchto prác.
* § 12 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 6. 1987
19
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
zo 17. novembra 1986,
ktorou sa ustanovujú požiadavky na ochranu pred výbuchmi horľavých plynov a pár
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a Slovenský banský úrad podľa § 57 ods. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon) a podľa § 10 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 42/1972 Zb. o organizácii a o rozšírení dozoru štátnej banskej správy ustanovujú po dohode so Slovenskou odborovou radou a príslušnými ústrednými orgánmi:
§ 1
Úvodné ustanovenie
(1)
Vyhláška ustanovuje povinnosti organizáciám podliehajúcim dozoru orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce a dozoru orgánov štátnej banskej správy1) pri prevádzkovaní zariadení s nebezpečenstvom výbuchu horľavých plynov a pár.
(2)
Vyhláška sa nevzťahuje na2)
a)
zariadenia na rozvod a spotrebu plynov spaľovaním,
b)
zariadenia na spotrebu kvapalných palív spaľovaním,
c)
nádoby na dopravu plynov a kvapalín,
d)
tlakové stanice plynov,
e)
hlbinné ťažobné a prieskumné bane a k nim patriace podzemné banské diela,
f)
podzemné zásobníky plynov a kvapalín v prírodných horninových štruktúrach.
§ 2
Výklad pojmov
Na účely tejto vyhlášky sa považuje za
a)
zariadenie s nebezpečenstvom výbuchu (ďalej len „zariadenie“) také zariadenie, v ktorom sa vyskytujú horľavé plyny alebo pary, ktoré môžu vytvárať výbušnú zmes,
b)
priestory s nebezpečenstvom výbuchu (ďalej len „priestory“) také priestory, v ktorých sú umiestnené zariadenia, alebo priestory, v ktorých sa môže vytvoriť výbušná zmes,3)
c)
práce také práce na zariadeniach alebo v priestoroch, pri ktorých sa používajú nástroje, náradie, stroje a prístroje, ktoré môžu spôsobiť iniciáciu výbuchu výbušnej zmesi, alebo práce, pri ktorých môže dôjsť k vzniku výbušnej zmesi,
d)
výbušnú zmes taká zmes horľavých plynov alebo pár so vzduchom (alebo iným okysličovadlom), že po iniciácii nastane výbuch, alebo taký plyn, ktorý je schopný rozkladať sa výbuchom.
§ 3
Zásady ochrany pred výbuchmi
(1)
Organizácie sú povinné vykonávať také preventívne opatrenia, aby pri prácach na nich nevznikla výbušná zmes. Ak nemožno zabrániť vzniku výbušnej zmesi, musia sa vopred vykonať opatrenia na zabránenie iniciácie výbuchu.4)
(2)
Ak napriek opatreniam urobeným podľa odseku 1 nemožno zabrániť vzniku nebezpečenstva výbuchu, musia sa podľa miery ohrozenia vykonať opatrenia na zníženie jeho nepriaznivých účinkov (napr. odsun pracovníkov, odvoz nebezpečných látok, inertizácia, použitie protivýbuchových zariadení).
Požiadavky na vyhotovenie, umiestnenie a prevádzku zariadení
§ 4
(1)
Zariadenia sa musia chrániť pred nežiadúcimi účinkami statickej a atmosferickej elektriny a blúdivých elektrických prúdov.5)
(2)
Zariadenia sa musia zabezpečiť tak, aby spôsob alebo účinky ich prevádzky (napr. teplota, tlak) nemohli spôsobiť výbuch.
(3)
Zariadenia, v ktorých je už počas prevádzky výbušná zmes a nie je zabránené vzniku nebezpečenstva výbuchu (napr. inertizáciou, vylúčením možnosti iniciácie), musia sa zabezpečiť proti nepriaznivým účinkom výbuchu (napr. uvoľnením tlaku pri výbuchu do voľného priestoru).
§ 5
(1)
Zariadenia sa môžu umiestniť iba tam, kde je zabezpečené dokonalé vetranie prirodzeným alebo núteným spôsobom.6)
(2)
Výskyt horľavých plynov alebo pár musí organizácia kontrolovať vždy pri uvádzaní zariadenia do prevádzky alebo pri podozrení, že horľavé plyny alebo pary zo zariadenia unikajú. V obstavaných priestoroch je organizácia povinná kontrolovať ich výskyt najmenej raz mesačne.
(3)
Zariadenia, v ktorých sa vyrábajú alebo skladujú skvapalnené horľavé plyny, alebo priestory, v ktorých sú takéto zariadenia trvalo umiestnené, musia sa vybaviť indikátormi zmien vlastností prostredia dôležitých pre bezpečnosť obsluhy a prevádzky (napr. koncentrácia horľavých látok).
§ 6
(1)
Organizácia je povinná vypracovať na prevádzku zariadenia miestny prevádzkový poriadok, ktorý musí obsahovať:
a)
stručnú charakteristiku používaných látok a miest (častí), ktoré predstavujú zvýšené riziko vzniku výbuchu,
b)
pokyny na obsluhu zariadenia, nastavenie a skúšanie zabezpečovacích, regulačných, meracích a signalizačných zariadení,
c)
bezpečnostné a protipožiarne opatrenia pri uvádzaní zariadenia do prevádzky alebo pri jeho odstavovaní z prevádzky,
d)
spôsob vykonávania čistiacich prác,
e)
rozsah a lehoty kontrol,
f)
lehoty na vykonávanie revízií a skúšok,
g)
lehoty, rozsah a spôsob zisťovania výskytu horľavých plynov a pár v priestoroch,
h)
opatrenia pri vzniku výbušnej zmesi alebo nebezpečenstva výbuchu vrátane spôsobu opustenia pracoviska, poskytnutia prvej pomoci a opatrenia na likvidáciu následkov výbuchu,7)
i)
zoznam prác, na výkon ktorých je potrebný príkaz (§ 8).
(2)
Organizácia musí zariadenie evidovať.
§ 7
Odborná spôsobilosť pracovníkov
(1)
Organizácia je povinná oboznámiť pracovníkov povereným obsluhou zariadení s miestnym prevádzkovým poriadkom pracoviska, poplachovými smernicami, prípadne havarijným plánom a musí ich zaškoliť na obsluhu týchto zariadení. Pred poverením samostatnou obsluhou zariadenia musia byť pracovníci preskúšaní z teoretických a praktických vedomostí obsluhy zariadení.
(2)
Organizácia určí obsah a dĺžku zaškolenia podľa charakteru zariadenia a rozsahu vykonávanej činnosti a overuje znalosti pracovníkov obsluhy skúškou najmenej raz za tri roky.
(3)
Na zariadeniach môžu vykonávať práce len pracovníci, ktorí boli organizáciou zaškolení a oboznámení s postupom pri prácach na zariadeniach a so súvisiacimi bezpečnostnými predpismi.
(4)
Ustanoveniami odsekov 1 až 3 nie sú dotknuté ustanovenia iných predpisov,8) ktoré ustanovujú spôsobilosť pracovníka.
Práce na zariadeniach a v priestoroch
§ 8
(1)
Práce na zariadeniach a v priestoroch sa smú vykonávať len na základe písomného príkazu, ktorý vydá pracovník poverený organizáciou.
(2)
Príkaz musí obsahovať:
a)
meno, priezvisko a funkciu pracovníka zodpovedného za vykonanie prác,
b)
označenie pracoviska a pracovnej skupiny, ktorá bude práce vykonávať, druh prác a dĺžku platnosti príkazu,
c)
spôsob kontroly a zabezpečenia pracovníkov a pracoviska počas vykonávania prác, prípadne spôsob kontroly pracoviska po skončení prác,
d)
upozornenie na možnosti ohrozenia,
e)
preventívne bezpečnostné a protipožiarne opatrenia podľa druhu práce a bezpečnostné a protipožiarne opatrenia pri vzniku ohrozenia.
(3)
Organizácia pred začatím prác oboznámi pracovníkov, ktorí budú práce vykonávať, s obsahom príkazu na prácu a s výstražnými znameniami oznamujúcimi prítomnosť horľavých plynov a pár.
(4)
Organizácia je pred začatím prác povinná zabezpečiť pracovníkom predpísané osobné ochranné pracovné prostriedky, nástroje, náradie, stroje a prístroje a podľa opatrení uvedených v príkaze na prácu zabezpečovaciu techniku, izolačné dýchacie prístroje, prostriedky na hasenie, vyprosťovanie a prvú pomoc.
(5)
Práce sa môžu začať len po splnení preventívnych bezpečnostných opatrení uvedených v príkaze na prácu.
(6)
Práce na zariadeniach sa musia vykonávať pod stálym dozorom zodpovedného pracovníka, ktorý je oboznámený so správnym a bezpečným spôsobom vykonávania prác a pri vzniku ohrozenia je spôsobilý vykonávať predpísané opatrenia. Súčasne musí kontrolovať používanie predpísaných osobných ochranných pracovných prostriedkov, nástrojov, náradia, strojov a prístrojov.
(7)
Osobné ochranné pracovné prostriedky a meracia a zabezpečovacia technika používaná pri prácach, pri ktorých môže vzniknúť výbušná zmes, nesmú byť iniciátorom výbuchu.
(8)
Pri prácach, pri ktorých môže vzniknúť výbušná zmes, je zakázaná manipulácia s materiálmi, pri ktorej by mohlo dôjsť k iniciácii výbuchu (napr. mechanickou iskrou, výbojom statickej elektriny). V prípade, že pri týchto prácach vzniká tepelná energia, musí byť odvádzaná tak, aby nedošlo k iniciácii výbuchu.
(9)
Pri prácach, pri ktorých môže vzniknúť výbušná zmes, povrchová teplota zariadení bez nebezpečenstva výbuchu v priestoroch nesmie presahovať teplotu, ktorá je nižšia o 10 % (najmenej však o 10°), ako je najnižšia zápalná teplota výbušnej zmesi.
(10)
Ak nemožno zabrániť vzniku výbušnej zmesi, musia sa použiť iba nástroje, náradie, stroje a prístroje, ktoré sú vyhotovené tak, že pri použití alebo styku s materiálom nespôsobia iniciáciu výbuchu (ďalej len „nevýbušné vyhotovenie“). Ak je nevýbušné vyhotovenie nástrojov a náradia zabezpečené ochrannou neiskriacou vrstvou, neporušenosť tejto vrstvy sa musí preskúšať9) najmenej raz za tri roky. Je zakázané používať nástroje a náradie, ktorých ochranná neiskriaca vrstva je porušená.
§ 9
(1)
Vstupovať do zariadenia možno iba po určení obsahu kyslíka a vykonávať práce na zariadeniach a priestoroch, pri ktorých sa používajú nástroje, náradie, stroje a prístroje, ktoré môžu spôsobiť iniciáciu výbuchu, sa môže len po zistení látok tvoriacich výbušnú zmes v pracovnom priestore.
(2)
Vlastnosti prostredia (najmä koncentrácia horľavej látky) pri vykonávaní prác v zariadeniach a priestoroch sa musia kontrolovať po celý čas trvania prác.
(3)
Pri zvýšení koncentrácie horľavých plynov a pár počas prác nad 25 % dolnej medze výbušnosti, musia sa práce zastaviť a pracovníci musia pracovný priestor opustiť.
(4)
Do priestorov, kde koncentrácia horľavých plynov a pár presahuje 50 % dolnej medze výbušnosti, je vstup zakázaný.
(5)
Ustanovenia odsekov 3 a 4 sa nevzťahujú na prípady, v ktorých je možnosť výbuchu odstránená (napr. inertizáciou).
(6)
Ak plyny alebo pary sú súčasne škodlivinou a ich koncentrácia presahuje najvyššie prípustné koncentrácie,10) musí byť pracovník vstupujúci do zariadenia s tým oboznámený a okrem predpísaných osobných ochranných pracovných prostriedkoch musí byť vybavený ochranou dýchacích ciest, záchranným pásom so závesom v tyle,11) lanom a musí byť zabezpečovaný ďalším pracovníkom. Druhý koniec lana musí byť upevnený na bezpečnom mieste.
(7)
Pri prácach na zariadeniach sa musí v pracovnom priestore zabezpečiť dostatočný obsah kyslíka (min. 19 %). V opačnom prípade musí pracovník použiť izolačný dýchací prístroj. Pracovný priestor sa nesmie vetrať kyslíkom.
(8)
Organizácia musí pred začatím prác informovať obsluhu zariadenia o povahe vykonávaných prác.
§ 10
(1)
Organizácia je povinná pred zaradením na práce alebo pred poverením samostatnou obsluhou vykonať výcvik
a)
pracovníkov, ktorí pri prácach používajú izolačné dýchacie prístroje, v používaní týchto prístrojov,
b)
pracovníkov obsluhy zariadení a pracovníkov vykonávajúcich práce a činnosti pri havarijných situáciách zariadení vo vykonávaní opatrení na zníženie nepriaznivých účinkov výbuchu.
(2)
Výcvik týchto pracovníkov treba opakovať aspoň raz za rok.
(3)
Rozsah a spôsob výcviku určí organizácia.
§ 11
Organizácia je povinná upozorniť dodávateľa prác na nebezpečenstvo vyplývajúce z povahy zariadení. Tým nie je dotknutá zodpovednosť dodávateľa prác za vykonanie bezpečnostných opatrení vyplývajúcich z povahy týchto prác.
§ 12
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1987.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Riaditeľ Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Macháč v. r.
1)
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
Zákon č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon).
Zákon Slovenskej národnej rady č. 42/1972 Zb. o organizácii a o rozšírení dozoru štátnej banskej správy.
2)
Pre tieto zariadenia platia osobitné predpisy:
Napr. vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 86/1978 Zb. o kontrolách, revíziách a skúškach plynových zariadení.
Úprava Slovenského banského úradu z 1.2.1971 č. 10/1971, ktorou sa vydáva predpis o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o bezpečnosti prevádzky v organizáciách, pokiaľ podliehajú zákonu č. 41/1957 Zb.
Úprava Slovenského banského úradu zo 4.1.1981 č. 8/1981 o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o bezpečnosti prevádzky pre vrtné a geofyzikálne práce a pre ťažbu, úpravu a podzemné uskladňovanie kvapalných nerastov a plynov v prírodných horninových štruktúrach, registrovaná v čiastke 16/1981 Zbierky zákonov, v znení úpravy zo 7. júla 1986, registrovanej v čiastke 20/1986 Zbierky zákonov.
ČSN 65 0201 Horľavé kvapaliny. Prevádzky a sklady.
ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby na prepravu plynov. Prevádzkové pravidlá.
3)
Rozmery týchto priestorov sa určujú podľa osobitných predpisov. Napr. ČSN 33 0300 Elektrotechnické predpisy. Druhy prostredí pre elektrické zariadenia.
ČSN 33 2320 Elektrotechnické predpisy. Predpisy pre elektrické zariadenia v miestach s nebezpečenstvom výbuchu horľavých plynov a pár.
4)
ČSN 83 2061 Pracovná ochrana. Zabezpečenie proti výbuchu. Všeobecné požiadavky.
5)
ČSN 33 2030 Elektrotechnické predpisy. Ochrana pred nebezpečnými účinkami statickej elektriny.
ČSN 34 1390 Predpisy pre ochranu pred bleskom.
ČSN 03 8370 Zníženie korózneho účinku blúdivých prúdov na úložné zariadenia.
6)
§ 30 vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Zb., ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení.
ČSN 33 2320.
7)
§ 8 ods. 2 vyhlášky č. 59/1982 Zb.
Smernice Ústredného banského úradu z 1.4.1966 č. 2200/1966 pre zostavenie plánu na likvidáciu závažných nehôd pri baníckej činnosti vykonávanej povrchovým spôsobom s výnimkou povrchových prevádzok hlbinných baní (povrchové havarijné smernice), registrované v čiastke 1/1967 Zbierky zákonov. Úprava Slovenského banského úradu z 9.11.1983 č. 4200/1983 o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o bezpečnosti prevádzky v organizáciách, ktoré podliehajú štátnemu odbornému dozoru orgánov štátnej banskej správy podľa zákona Slovenskej národnej rady č. 42/1972 Zb., registrovaná v čiastke 19/1984 Zbierky zákonov.
8)
Napr. vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 26/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené plynové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti.
Vyhláška Federálneho ministerstva palív a energetiky č. 175/1975 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia plynárenského zákona, zmenená a doplnená vyhláškou č. 18/1986 Zb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského Banského úradu č. 51/1978 Zb. o odbornej spôsobilosti v elektrotechnike v znení vyhlášky č. 18/1982 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane.
ČSN 05 0610 Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie plameňom a rezanie kyslíkom.
ČSN 05 0630 Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie elektrickým oblúkom.
9)
ČSN 83 0090 Overovanie vzniku zápalných mechanických iskier.
10)
Úprava Ministerstva zdravotníctva SSR č. Z-1629/1978-B/3-06 zo 14. februára 1978 o hygienických požiadavkách na pracovné prostredie, registrovaná v čiastke 20/1978 Zbierky zákonov (uverejnená pod č. 7/1978 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR).
11)
Napr. celokožený pás pre čističov kotlov (skupina 8.1 por.č. 5 Katalóg OOPP, Práce Praha 1980), bezpečnostný krížový pás A4 JKPOV 723 495 (Katalóg OOPP, Práca Bratislava 1984). |
Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb. | Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb.
Zákon České národní rady o státní památkové péči
Vyhlášeno 13. 4. 1987, datum účinnosti 1. 1. 1988, částka 6/1987
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - PÉČE O KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 9 — § 20)
* ČÁST TŘETÍ - ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY A NÁLEZY (§ 21 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - ORGÁNY A ORGANIZACE STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE (§ 25 — § 34)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 35 — § 40)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 42 — § 47) č. 1 č. 2 č. 3 k zákonu č. 20/1987 Sb. č. 4 k zákonu č. 20/1987 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (169/2024 Sb.)
20
ZÁKON
České národní rady
ze dne 30. března 1987
o státní památkové péči
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
(1)
Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti.
(2)
Péče státu o kulturní památky (dále jen „státní památková péče“) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy, a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.
§ 2
Kulturní památky
(1)
Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
a)
které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,
b)
které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
(2)
Za podmínek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze za kulturní památku samostatně prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; i taková kulturní památka se považuje za nemovitou kulturní památku.
(3)
Za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1.
§ 3
Prohlašování kulturních památek
(1)
Ministerstvo kultury si před prohlášením věci nebo stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo. Archeologický nálezArcheologický nález (§ 23) prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky.
(2)
Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka o podání návrhu na prohlášení jeho věci nebo stavby za kulturní památku nebo o tom, že hodlá jeho věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit.
(3)
Vlastník je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání.
(4)
V rozhodnutí o prohlášení nemovité věci za kulturní památku může ministerstvo kultury současně uvést, že výslovně uvedené stavby se kulturní památkou nestávají, ačkoli pozemek, na kterém jsou zřízeny, se za kulturní památku prohlašuje. Ministerstvo kultury vyrozumí písemně o prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku jejího vlastníka, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a odbornou organizaci státní památkové péče (§ 32) a u archeologických nálezůarcheologických nálezů též Akademii věd České republiky. Vyrozumí je i v tom případě, že neshledalo důvody pro prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku.
(5)
Vlastníci věcí nebo staveb, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být v souladu se společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, jsou povinni oznámit ministerstvu kultury, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností na jejich písemné vyzvání požadované údaje o těchto věcech nebo stavbách a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo jimi pověřené odborné organizaci státní památkové péče prohlídku těchto věcí nebo staveb, popřípadě pořízení jejich vědecké dokumentace.
(6)
Podrobnosti o prohlašování věcí nebo staveb za kulturní památky a způsob oznamovací povinnosti podle odstavce 5 stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 4
Národní kulturní památky
(1)
Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany.
(2)
Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče o národní kulturní památky.
§ 5
Památkové rezervace
(1)
Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitostinemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.
(2)
Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích.
§ 6
Památkové zóny
(1)
Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit opatřením obecné povahy za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.
(2)
Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 6a
Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón
(1)
Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury, úřadem územního plánování1) a příslušnou obcíobcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán ochrany“), ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem rozhodnutí nebo závazné stanovisko podle § 14 odst. 2.
(2)
Pokud po vydání plánu ochrany nabude účinnosti pro památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo jejich část regulační plán1), pozbývají účinnosti ty podmínky plánu ochrany, které jsou v rozporu s tímto regulačním plánem.
(3)
Plán ochrany lze změnit, pokud se změnily kulturní hodnoty daného území nebo způsob jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče. Pro vydání změny plánu ochrany se použije odstavec 1 obdobně.
(4)
Odborná organizace státní památkové péče poskytuje krajskému úřadu bezplatně odborné podklady, údaje a informace, které slouží jako podklad pro vydání plánu ochrany.
(5)
Po nabytí účinnosti plánu ochrany krajský úřad bez zbytečného odkladu posoudí, zda jsou dány důvody pro podnět k postupu podle § 17 odst. 4.
(6)
Náležitosti a obsah plánu ochrany stanoví ministerstvo kultury prováděcím právním předpisem.
§ 7
Evidence kulturních památek
(1)
Kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen „ústřední seznam“). Ústřední seznam vede odborná organizace státní památkové péče.
(2)
Odborná organizace státní památkové péče po zápisu nemovité kulturní památky nebo nemovité národní kulturní památky do ústředního seznamu podle tohoto zákona ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu údaje a popřípadě změny těchto údajů týkající se ochrany nemovitostí podle tohoto zákona zapisované do katastrukatastru nemovitostí podle katastrálního zákona.
(3)
Památková rezervace, památková zóna a ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny se vedou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jako účelové územní prvky32).
(4)
Editorem údajů o účelovém územním prvku uvedeném v odstavci 3 je odborná organizace státní památkové péče, která údaje o něm do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí zapíše bezodkladně po jeho zápisu do ústředního seznamu.
(5)
O památkové rezervaci, památkové zóně a ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou
1.
kód, který je památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochrannému pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny přiřazen v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
2.
název a rejstříkové číslo památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, pod kterými jsou vedeny v ústředním seznamu,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky a
d)
údaje o vzniku ochrany nebo údaje o vymezení ochranného pásma, kterými jsou u
1.
památkové rezervace nebo památkové zóny údaje o právním aktu, na jehož základě byla ochrana poskytnuta,
2.
ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny číslo jednací rozhodnutí nebo jiného opatření, kterým bylo ochranné pásmo vymezeno, a datum nabytí jeho právní moci nebo účinnosti.
(6)
Prostřednictvím základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí se zprostředkovávají z ústředního seznamu údaje o památkové rezervaci, památkové zóně a ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, které jsou veřejné.
(7)
Odborná organizace státní památkové péče vyrozumí o zápisu kulturní památky do ústředního seznamu, jakož i o zrušení prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku (§ 8) vlastníka kulturní památky, krajský úřad a obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Jde-li o nemovitou kulturní památku, vyrozumí kromě toho také stavební úřad1). U archeologického nálezuarcheologického nálezu prohlášeného za kulturní památku vyrozumí též Archeologický ústav Akademie věd České republiky.
(8)
Vlastník kulturní památky je povinen oznámit odborné organizaci státní památkové péče každou změnu vlastnictví (správy, užívání) kulturní památky nebo její přemístění. Oznámení musí učinit vlastník kulturní památky nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy k takové změně došlo.
(9)
Podrobnosti o evidenci kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 7a
Ministerstvo kultury může na žádost vlastníka stavby, která vznikla následně na nemovitosti již chráněné jako kulturní památka, nebo z moci úřední rozhodnout, že tato stavba není kulturní památkou.
§ 8
Zrušení prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku
(1)
Pokud nejde o národní kulturní památku, může ministerstvo kultury z mimořádně závažných důvodů prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku zrušit na žádost vlastníka kulturní památky nebo organizace, která na zrušení prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku (dále jen „zrušení prohlášení“) prokáže právní zájem, nebo z vlastního podnětu.
(2)
Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, popřípadě vyjádření Akademie věd České republiky, jde-li o archeologický nálezarcheologický nález prohlášený za kulturní památku, pokud o zrušení prohlášení Akademie věd České republiky sama nepožádala. V případě, že vlastník kulturní památky není žadatelem o zrušení prohlášení, musí mu být umožněno zúčastnit se ohledání a ke zrušení prohlášení se vyjádřit.
(3)
Ministerstvo kultury může zrušení prohlášení vázat na předchozí splnění jím určených podmínek. Náklady vynaložené na splnění podmínek nese žadatel a v případě, kdy řízení o zrušení prohlášení zahajuje z vlastního podnětu ministerstvo kultury, nese náklady ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo.
(4)
Ustanovení § 3 odst. 4 platí obdobně i pro zrušení prohlášení.
(5)
Podrobnosti o zrušení prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku stanoví obecně závazný právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
PÉČE O KULTURNÍ PAMÁTKY
Ochrana a užívání kulturních památek
§ 9
(1)
Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Je-li kulturní památka v společenském vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nadřízeného orgánu vytvářet pro plnění uvedených povinností všechny potřebné předpoklady.
(2)
Povinnost pečovat o zachování kulturní památky, udržovat kulturní památku v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením má také ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe; povinnost nést náklady spojené s touto péčí o kulturní památku má však jen tehdy, jestliže to vyplývá z právního vztahu mezi ním a vlastníkem kulturní památky.
(3)
Organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni si počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek.
(4)
Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, někomu přenechá k dočasnému užívání nebo předá k provedení její obnovy (§ 14), nebo k jinému účelu, je povinen toho, na koho ji převádí nebo komu ji přenechá nebo předá, uvědomit, že je kulturní památkou.
§ 10
(1)
Neplní-li vlastník kulturní památky povinnosti uvedené v § 9, vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče rozhodnutí o opatřeních, která je povinen vlastník kulturní památky učinit, a zároveň určí lhůtu, v níž je vlastník kulturní památky povinen tato opatření vykonat. Jde-li o národní kulturní památku, vydá toto rozhodnutí po vyjádření odborné organizace státní památkové péče krajský úřad v souladu s podmínkami, které pro zabezpečení ochrany národní kulturní památky stanovila vláda České republiky.
(2)
Rozhodnutí o opatřeních, která je povinen vlastník kulturní památky učinit, vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, též na žádost jejího vlastníka.
(3)
Podrobnosti o povinnostech vlastníků kulturních památek při jejich ochraně a užívání stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 11
Povinnosti správních úřadů, právnických a fyzických osob
(1)
Jestliže fyzická nebo právnická osoba svou činností působí nebo by mohli způsobit nepříznivé změny stavu kulturní památky nebo jejího prostředí anebo ohrožují zachování nebo společenské uplatnění kulturní památky, určí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, podmínky pro další výkon takové činnosti nebo výkon činnosti zakáže.
(2)
Správní úřady a orgány krajů a obcíobcí vydávají svá rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, jimiž mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo zachování kulturních památek nebo památkových rezervací a památkových zón a na jejich vhodném využití, jen na základě závazného stanoviska obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památky, jen na základě závazného stanoviska krajského úřadu.
§ 12
Oznamovací povinnost vlastníka kulturní památky
(1)
Vlastník kulturní památky je povinen bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo poškození kulturní památky oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu, a vyžádat si jeho rozhodnutí o způsobu odstranění závady. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, vyrozumí též stavební úřad.1)
(2)
Vlastník kulturní památky je povinen každou zamýšlenou změnu jejího užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení, předem oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu.
§ 13
Právo státu na přednostní koupi kulturních památek
(1)
Vlastník kulturní památky je povinen v případě zamýšleného prodeje (úplatného převodu vlastnictví) kulturní památky, jde-li o movitou kulturní památku nebo jde-li o národní kulturní památku, ji přednostně nabídnout ministerstvu kultury ke koupi (úplatnému nabytí do státního vlastnictví), s výjimkou prodeje mezi osobami blízkými nebo spoluvlastníky; je-li národní kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se právo státu na přednostní koupi na nemovitost, jíž je národní kulturní památka součástí.
(2)
Ministerstvo kultury může na základě nabídky vlastníka kulturní památky z mimořádně závažných kulturně společenských důvodů uplatnit právo státu na přednostní koupi (úplatné nabytí do státního vlastnictví) kulturní památky buď přímo nebo prostřednictvím organizací zřizovaných ministerstvem kultury, a to za cenu stanovenou podle zvláštních právních předpisů4), a nelze-li cenu takto určit, za cenu obvyklou odpovídající povaze věci. Přitom si ministerstvo kultury vyžádá od vlastníka kulturní památky doklad, popřípadě prohlášení o vlastnictví movité kulturní památky.
(3)
Ministerstvo kultury, jemuž nabídka podle odstavce 1 došla, je povinno, jde-li o movitou věc ve lhůtě tří měsíců a jde-li o nemovitou věc ve lhůtě šesti měsíců od doručení nabídky oznámit vlastníku kulturní památky, že nabídku koupě (úplatného nabytí do státního vlastnictví) přijímá, jinak právo státu na přednostní koupi kulturní památky vůči vlastníku, který nabídku učinil, zaniká.
(4)
Nesplní-li vlastník kulturní památky povinnost uvedenou v odstavci 1, je právní úkon, kterým převedl vlastnictví ke kulturní památce na jinou osobu neplatný, pokud se této neplatnosti dovolá ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury může toto právo uplatnit do tří let ode dne provedení uvedeného právního úkonu.
(5)
Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny předpisy upravující bezplatný převod věcí do státního vlastnictví.6)
§ 14
Obnova kulturních památek
(1)
Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen „obnova“), je povinen si předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, rozhodnutí nebo závazné stanovisko krajského úřadu.
(2)
Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního nebo informačního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na této nemovitosti si předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a a 17).
(3)
V rozhodnutí nebo závazném stanovisku podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví se podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru.
(4)
Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 vydá rozhodnutí nebo závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto rozhodnutí nebo závazného stanoviska. Písemné vyjádření předloží odborná organizace státní památkové péče příslušnému orgánu státní památkové péče nejpozději ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení žádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní památkové péče ve zvlášť složitých případech lhůtu delší, která nesmí být delší než 30 dnů. Pokud ve lhůtě 20 dnů nebo v prodloužené lhůtě příslušný orgán státní památkové péče písemné vyjádření neobdrží, vydá rozhodnutí nebo závazné stanovisko bez tohoto vyjádření.
(5)
Dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, změny stavby, terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního či informačního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravy dřevin nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní památky projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek rozhodnutí nebo závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Ke každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje odborná organizace státní památkové péče písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko krajského úřadu.
(6)
Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen „restaurování“), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.
(7)
Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace.
(8)
Orgán státní památkové péče vydává závazné stanovisko podle odstavce 1 nebo 2 v případech, navazuje-li na jeho postup rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona; v ostatních případech vydává orgán státní památkové péče rozhodnutí.
(9)
Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 14a
Povolení k restaurování kulturní památky
(1)
RestaurováníRestaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, může provádět fyzická osoba, která je plně svéprávná a bezúhonná, na základě povolení (dále jen „povolení k restaurovánírestaurování“).
(2)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s restaurovánímrestaurováním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti fyzické osoby si ministerstvo kultury vyžádá podle zvláštního právního předpisu11) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že fyzická osoba není státním občanem České republiky, doloží svou bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo obdobným dokladem vydaným příslušným orgánem státu původu této fyzické osoby; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.
(3)
Povolení k restaurovánírestaurování uděluje ministerstvo kultury fyzické osobě po předchozím prokázání jejích odborných předpokladů.
(4)
Odborné předpoklady se prokazují splněním
a)
odborné kvalifikace, kterou se rozumí dosažená kvalifikace a odborná praxe pro restaurovánírestaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění, jimiž je vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu11a) v oblasti umění se zaměřením na restaurovánírestaurování nebo vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském programu v příslušném uměleckém oboru doplněné osvědčením o absolvování restaurátorského studia v rámci celoživotního vzdělávání,11a) nebo vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu11a) v oblasti umění se zaměřením na restaurovánírestaurování a 2 roky odborné praxe, a pro restaurovánírestaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou uměleckořemeslnými pracemi, vyšší odborné nebo úplné střední odborné vzdělání v oboru restaurovánírestaurování nebo vyšší odborné nebo úplné střední odborné vzdělání v příslušném oboru a 5 let odborné praxe; pro specializace, pro něž středoškolské studium nebylo zřízeno, vyučení v příslušném oboru11b) a 8 let odborné praxe při restaurovánírestaurování věcí, které nejsou kulturními památkami, a
b)
odborných schopností, které jsou souhrnem znalostí a dovedností, zaručujících zachování hmotné podstaty kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi při respektování jejich autenticity; prokazují se předložením dokumentace, ze které vyplývá, že fyzická osoba žádající o udělení povolení k restaurovánírestaurování již úspěšně a samostatně restaurovala věci, které nejsou kulturními památkami.
(5)
Povolení k restaurovánírestaurování je udělováno na základě písemné žádosti, která musí obsahovat vymezení požadované restaurátorské specializace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. K žádosti se přikládají
a)
vyplněný evidenční dotazník, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
b)
ověřené kopie dokladů o dosažené kvalifikaci a odborné praxi podle odstavce 4 písm. a), nejde-li o fyzickou osobu, na kterou se vztahuje postup při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti podle zákona o uznávání odborné kvalifikace (dále jen „uchazeč“)11c),
c)
dokumentace nejméně 3 restaurátorských prací na věcech, které nejsou kulturními památkami, z nichž nejméně 1 nesmí být starší 2 let, provedených v restaurátorské specializaci, v níž se žádá o udělení povolení k restaurovánírestaurování.
(6)
Dokumentace podle odstavce 4 písm. b) musí obsahovat komplexní vyhodnocení příslušných průzkumů a výzkumů, fotodokumentaci stavu díla před započetím restaurátorské práce, v průběhu jednotlivých etap, a po ukončení práce, popis použitých technických a technologických postupů a materiálů, rozbor a vyhodnocení případných nových zjištění o díle a pokyny pro jeho další ochranný režim.
(7)
V rozhodnutí o udělení povolení k restaurovánírestaurování ministerstvo kultury stanoví specializaci restaurátorské činnosti podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a další podmínky pro její výkon.
(8)
Ministerstvo kultury vede Seznam osob s povolením k restaurovánírestaurování (dále jen „seznam osob“), do něhož se zapisuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, státní občanství, trvalý pobyt, popřípadě přechodný pobyt či bydliště, a identifikační číslo osoby; identifikační číslo osoby poskytne správce základního registru osob11d),
b)
specializace restaurátorské činnosti,
c)
změny uvedených údajů,
d)
zrušení povolení k restaurovánírestaurování nebo pozastavení výkonu práv spojených s povolením k restaurovánírestaurování.
Do seznamu osob může nahlížet každý, kdo osvědčí právní zájem. Ochrana osobních údajůosobních údajů, které se zapisují do seznamu osob, se řídí zvláštním právním předpisem.11e)
(9)
Držitel povolení k restaurovánírestaurování je povinen oznámit změnu údajů podle odstavce 8 písm. a) neprodleně ministerstvu kultury a zároveň je tuto skutečnost povinen doložit do 30 dnů od vzniku těchto změn.
(10)
Ministerstvo kultury zruší povolení k restaurovánírestaurování, jestliže držitel povolení k restaurovánírestaurování
a)
byl omezen ve svéprávnosti,
b)
přestal splňovat podmínku bezúhonnostibezúhonnosti,
c)
hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodil při restaurovánírestaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,
d)
uvedl v žádosti podle odstavce 5 nepravdivé údaje,
e)
požádal o zrušení povolení k restaurovánírestaurování.
(11)
Ministerstvo kultury může rozhodnout o pozastavení restaurátorské činnosti prováděné na základě povolení k restaurovánírestaurování, jestliže proti jeho držiteli
a)
bylo zahájeno trestní řízenítrestní řízení, v jehož důsledku může přestat splňovat podmínku bezúhonnostibezúhonnosti,
b)
bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti,
a to až do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým toto řízení končí.
(12)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které vykonávají restaurátorskou činnost jako součást svého řádného studia v oboru restaurovánírestaurování na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole zařazené v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení11b) pod dohledem pedagoga, který je držitelem povolení k restaurovánírestaurování.
(13)
Uchazeči ministerstvo kultury udělí za podmínek podle odstavců 1 a 3 povolení k restaurovánírestaurování, pokud je mu uznána odborná kvalifikace a bezúhonnostbezúhonnost.
(14)
V případě řízení o udělení povolení k restaurovánírestaurování uchazeči se vede společné řízení o udělení povolení k restaurovánírestaurování a o uznání odborné kvalifikace a bezúhonnostibezúhonnosti11f).
Uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti uchazeče pro restaurování kulturních památek
§ 14b
(1)
Při uznávání odborné kvalifikace a bezúhonnostibezúhonnosti uchazeče postupuje Ministerstvo kultury podle zákona o uznávání odborné kvalifikace11g).
(2)
Na osobu, která ministerstvu kultury oznámila svůj záměr provést restaurovánírestaurování v rámci svobody poskytování služeb a přiložila doklady podle zákona o uznávání odborné kvalifikace a zároveň doložila náležitosti oznámení podle odstavce 3 (dále jen „osoba oprávněná k restaurovánírestaurování“)11h), se nevztahuje ustanovení § 14a odst. 1.
(3)
Oznámení podle odstavce 2 obsahuje vedle náležitostí podle zákona o uznávání odborné kvalifikace11h)
a)
adresu pro doručování písemností,
b)
předpokládanou dobu restaurovánírestaurování na území České republiky,
c)
restaurátorskou specializaci, kterou hodlá osoba oprávněná k restaurovánírestaurování na území České republiky vykonávat.
(4)
Ministerstvo kultury vede evidenci osob oprávněných k restaurovánírestaurování, do níž se zapisuje
a)
jméno a příjmení osoby oprávněné k restaurovánírestaurování,
b)
adresa pro doručování písemností,
c)
restaurátorská specializace,
d)
doba platnosti oprávnění k restaurovánírestaurování na území České republiky,
e)
předpokládaná doba restaurovánírestaurování na území České republiky osobou oprávněnou k restaurovánírestaurování,
f)
zákaz restaurovánírestaurování podle § 35 odst. 3 nebo § 39 odst. 3.
Ochrana osobních údajůosobních údajů, které se zapisují do evidence, se řídí zvláštním právním předpisem.11e)
§ 14c
(1)
Pokud je uchazeči uloženo podle zákona o uznávání odborné kvalifikace kompenzační opatření11i), ministerstvo kultury v rozhodnutí současně stanoví
a)
pro případ volby splnění kompenzačního opatření formou rozdílové zkoušky rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických, tak i praktických dovedností uchazeče, které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče, a školu, na které uchazeč složí rozdílovou zkoušku podle restaurátorské specializace, ve které hodlá v České republice působit, a
b)
pro případ volby splnění kompenzačního opatření formou adaptačního období délku a odborné zaměření adaptačního období, včetně oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro restaurovánírestaurování v restaurátorské specializaci, ve které uchazeč hodlá působit v České republice, a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče, obsahu dokumentace restaurátorských prací v rozsahu nejvýše 3 prací provedených během adaptačního období a způsobu jejího vyhodnocení a způsobu vyhodnocení adaptačního období.
(2)
Školu podle odstavce 1 písm. a) určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost ministerstva kultury ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti. Ministerstvo kultury v žádosti stanoví rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických, tak i praktických dovedností uchazeče. Podrobnosti obsahu a formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola.
(3)
V případě volby splnění kompenzačního opatření formou adaptačního období uchazeč absolvuje adaptační období odbornou praxí v oboru restaurovánírestaurování vykonanou
a)
v muzeu nebo galerii zřizovaných Ministerstvem kultury nebo krajem, v odborné organizaci státní památkové péče nebo Národní knihovně České republiky, pokud je v nich vytvořeno restaurátorské pracoviště, ve kterém je nejméně 1 zaměstnanec držitelem povolení k restaurovánírestaurování pro restaurátorskou specializaci, ve které uchazeč hodlá působit v České republice, nebo
b)
pod dohledem fyzické osoby, která je držitelem povolení k restaurovánírestaurování pro restaurátorskou specializaci, ve které uchazeč hodlá působit v České republice, a která je současně pedagogem v oboru restaurovánírestaurování ve stejné specializaci na vysoké škole nebo vyšší odborné škole zařazené v síti škol a školských zařízení.11b)
(4)
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurovánírestaurování, jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 15
Opatření k zajištění péče o kulturní památky
(1)
Jestliže vlastník kulturní památky v určené lhůtě neprovede opatření podle § 10 odst. 1, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, rozhodnout, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na náklad jejího vlastníka.
(2)
Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, může krajský úřad z vlastního podnětu nebo na návrh obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo na návrh ministerstva kultury, jde-li o movitou kulturní památku nebo movitou národní kulturní památku, uložit jejímu vlastníku povinnost určitým způsobem s ní nakládat, popřípadě mu uložit, aby ji bezplatně svěřil na nezbytně dlouhou dobu do úschovy odborné organizaci, kterou krajský úřad zároveň určí.
(3)
Zanedbává-li vlastník nemovité kulturní památky, která není státním majetkem, trvale své povinnosti a ohrožuje tím její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturně politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem, může se ve společenském zájmu, nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu, výjimečně kulturní památka na návrh obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu vyvlastnit. V případě vyvlastnění nemovité národní kulturní památky zahajuje řízení o vyvlastnění vyvlastňovací úřad na návrh krajského úřadu. Jinak platí pro vyvlastnění obecné předpisy.12)
(4)
Je-li kulturní památka bezprostředně ohrožena, provede obecobec s předchozím souhlasem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nutná opatření k její ochraně. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, dá obecobec, podnět stavebnímu úřadu k nařízení opatření k nápravě a vyrozumí o tom obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, i krajský úřad.
§ 16
Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky
(1)
Vlastníku kulturní památky může obecobec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění. Příspěvek může poskytnout i tehdy, nemůže-li vlastník kulturní památky uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky.
(2)
V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek ministerstvo kultury buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Podrobnosti o poskytování příspěvku na zachování a obnovu kulturní památky stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 17
Ochranné pásmo
(1)
Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny nebo jejich prostředí, vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče opatření obecné povahy o ochranném pásmu. V ochranném pásmu může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může současně v opatření obecné povahy určit, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2; tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti.
(2)
Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popřípadě provést jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby vyvlastnit.12) Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku.
(3)
Vznikne-li vlastníku nebo uživateli pozemku, který není ve státním majetku, majetková újma v důsledku opatření podle odstavců 1 a 2, přísluší mu přiměřená náhrada, kterou poskytuje obecobec s rozšířenou působností.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může po vyjádření odborné organizace státní památkové péče opatření obecné povahy podle odstavce 1 změnit, pokud se změnil účel, pro který bylo ochranné pásmo vymezeno, a může je i zrušit, pokud zanikl předmět ochrany.
(5)
Podrobnosti o vymezení ochranného pásma stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 18
Přemístění kulturní památky
(1)
Stavbu, která je kulturní památkou, lze přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.
(2)
Movitou věc, která je kulturní památkou, lze z veřejně přístupného místa trvale přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.
(3)
Krajský úřad, který dal souhlas k přemístění kulturní památky podle odstavců 1 a 2, uvědomí o tom odbornou organizaci státní památkové péče.
§ 19
Užívání kulturních památek pro vědecký výzkum nebo pro účely výstavní
(1)
Vlastník kulturní památky je povinen umožnit osobám pověřeným orgány státní památkové péče vědecký výzkum kulturní památky, popřípadě pořízení její dokumentace. Jde-li o důležitý společenský zájem, je vlastník movité kulturní památky povinen kulturní památku přenechat především odborné organizaci k dočasnému užívání pro účely vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní na náklad toho, jemuž se kulturní památka přenechá k užívání.
(2)
O podmínkách přenechání kulturní památky nebo národní kulturní památky k dočasnému užívání rozhodne krajský úřad po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.
§ 20
Kulturní památky ve vztahu k zahraničí
(1)
Kulturní památku lze v zahraničí vystavovat, do zahraničí zapůjčit nebo do zahraničí vyvézt pro jiné účely jen s předchozím souhlasem ministerstva kultury.
(2)
Věc, která vykazuje znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, lze trvale převézt ze zahraničí do České republiky jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu státu, z něhož má být dovezena, je-li zaručena vzájemnost.16)
(3)
Věc vykazující znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, která byla na území České republiky zapůjčena za účelem vystavování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, nepodléhá provedení jakéhokoliv výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci a předběžným opatřením nelze uložit s takovou věcí nenakládat, je-li takové zapůjčení v zájmu České republiky; nelze ani přijmout jakékoli rozhodnutí nebo opatření, které by bránilo vrácení takové věci. Zájem České republiky na zapůjčení osvědčuje ministerstvo kultury.
(4)
Ustanovením odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny předpisy upravující hospodářské styky se zahraničím.17)
(5)
Podrobnosti o udílení souhlasu s vývozem kulturních památek do zahraničí stanoví obecně závazný právní předpis.
ČÁST TŘETÍ
ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY A NÁLEZY
§ 21
Oprávnění k archeologickým výzkumům
(1)
Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Akademie věd České republiky (dále jen „Archeologický ústav“), který se také vyjadřuje k ochraně archeologického dědictví17a) v řízeních podle zvláštních právních předpisů.17b)
(2)
Ministerstvo kultury může na žádost v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, popřípadě fyzické osobě, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen „oprávněná organizace“). Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.
(3)
Potřebnými předpoklady podle odstavce 2 se rozumí odborná kvalifikace fyzické osoby žádající o udělení povolení, nebo odborná kvalifikace fyzické osoby, která je v pracovním nebo jiném obdobném poměru k osobě žádající o udělení povolení, jejichž prostřednictvím bude zajištěna odbornost provádění archeologických výzkumů, a vybavení laboratorním zařízením a prostory nezbytně nutnými pro vědecké poznání a dokumentaci archeologických nálezůarcheologických nálezů a dočasné uložení movitých archeologických nálezůarcheologických nálezů. Odborná kvalifikace se prokazuje splněním dosažené kvalifikace, jíž je vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu11a) v oblasti společenských věd se zaměřením na archeologii, a 2 roky odborné praxe.
(4)
Oprávněná organizace je povinna oznámit Archeologickému ústavu zahájení archeologických výzkumů a podat mu o jejich výsledcích zprávu. Jde-li o archeologické výzkumy na území prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu, Archeologický ústav a oprávněné organizace oznámí zahájení archeologických výzkumů odborné organizaci státní památkové péče, které podají též zprávu o jejich výsledcích.
(5)
Ministerstvo kultury odejme povolení k provádění archeologických výzkumů, pokud o to oprávněná organizace požádá. Ministerstvo kultury odejme povolení k provádění archeologických výzkumů oprávněné organizaci, pokud
a)
přestane splňovat potřebné předpoklady podle tohoto zákona a nedojde-li k nápravě v ministerstvem kultury stanovené přiměřené lhůtě nebo nelze-li nápravu zjednat, nebo
b)
opakovaně v průběhu posledních 2 let nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona.
(6)
Uchazeči Ministerstvo kultury udělí za podmínek podle odstavce 2 povolení k provádění archeologických výzkumů, pokud mu je uznána odborná kvalifikace.
(7)
V případě řízení o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů uchazeči se vede společné řízení o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů a o uznání odborné kvalifikace.11f)
Uznávání odborné kvalifikace uchazeče pro provádění archeologických výzkumů
§ 21a
(1)
Při uznávání odborné kvalifikace uchazeče postupuje Ministerstvo kultury podle zákona o uznávání odborné kvalifikace11g).
(2)
Na osobu, která ministerstvu kultury oznámila svůj záměr provést archeologický výzkum v rámci svobody poskytování služeb a přiložila doklady podle zákona o uznávání odborné kvalifikace a zároveň doložila náležitosti oznámení podle odstavce 3 (dále jen „osoba oprávněná k výzkumům“)11h), se nevztahuje ustanovení § 21 odst. 2.
(3)
Oznámení podle odstavce 2 obsahuje vedle náležitostí podle zákona o uznávání odborné kvalifikace11h)
a)
adresu pro doručování písemností,
b)
předpokládanou dobu provádění archeologických výzkumů na území České republiky,
c)
místo, kde se mají archeologické výzkumy provést,
d)
důvody pro provedení archeologických výzkumů,
e)
popis odborných postupů, které mají být při archeologických výzkumech použity,
f)
smlouvu uzavřenou s muzeem o uložení movitých archeologických nálezůarcheologických nálezů učiněných při provádění archeologických výzkumů.
(4)
Ministerstvo kultury vede evidenci uchazečů, kterým bylo uděleno povolení k provádění archeologických výzkumů, a osob oprávněných k výzkumům, do níž se zapisuje
a)
jméno a příjmení uchazeče, kterému bylo uděleno povolení k provádění archeologických výzkumů,
b)
jméno a příjmení osoby oprávněné k výzkumům,
c)
adresa pro doručování písemností,
d)
doba platnosti oprávnění k provádění archeologických výzkumů na území České republiky,
e)
předpokládaná doba provádění archeologických výzkumů na území České republiky osobou oprávněnou k výzkumům,
f)
zákaz provádění archeologických výzkumů podle § 35 odst. 4 nebo § 39 odst. 4.
Ochrana osobních údajůosobních údajů, které se zapisují do evidence, se řídí zvláštním právním předpisem.11e)
§ 21b
(1)
Pokud je uchazeči uloženo podle zákona o uznávání odborné kvalifikace kompenzační opatření11i), ministerstvo kultury v rozhodnutí současně stanoví
a)
pro případ volby splnění kompenzačního opatření formou rozdílové zkoušky rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických, tak i praktických dovedností uchazeče, které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče, a školu, na které uchazeč složí uloženou rozdílovou zkoušku, a
b)
pro případ volby splnění kompenzačního opatření formou adaptačního období délku adaptačního období, oblasti, jejichž znalost je nezbytná pro provádění archeologických výzkumů a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče, povinnost předložit závěrečnou zprávu o průběhu adaptačního období a způsob vyhodnocení adaptačního období.
(2)
Školu podle odstavce 1 písm. a) určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost ministerstva kultury ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti. Ministerstvo kultury v žádosti stanoví rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických, tak i praktických dovedností uchazeče. Podrobnosti obsahu a formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola.
(3)
V případě volby splnění kompenzačního opatření formou adaptačního období uchazeč absolvuje adaptační období pod dohledem odborně způsobilé fyzické osoby odbornou praxí v oboru provádění archeologických výzkumů vykonanou u Archeologického ústavu nebo oprávněné organizace.
(4)
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů, jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
§ 21c
Povinnosti stanovené oprávněným organizacím v § 21 odst. 4, § 22, § 23 odst. 3 a § 24 platí pro osobu oprávněnou k výzkumům obdobně.
§ 22
Provádění archeologických výzkumů
(1)
Archeologický ústav a oprávněné organizace jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitostinemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitostinemovitosti. Nedojde-li k dohodě, rozhodne krajský úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitostinemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny.
(2)
Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezyarcheologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy záměru podle stavebního zákona, odstranění stavby nebo odstranění terénní úpravy povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.
§ 23
Archeologické nálezy
(1)
Archeologickým nálezemArcheologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.
(2)
O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obceobce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.
(3)
Archeologický nálezArcheologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezuarcheologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.
(4)
Jde-li o archeologický nález uvedený v odstavci 2, má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne krajský úřad. Podrobnosti o podmínkách pro poskytování odměny a náhrady nálezci stanoví obecně závazný právní předpis.
(5)
Dojde-li v souvislosti s uskutečňováním záměru podle stavebního zákona, s odstraněním stavby nebo s odstraněním terénní úpravy podle stavebního zákona k archeologickému nálezuarcheologickému nálezu, postupuje se podle stavebního zákona.
§ 23a
Vlastnictví movitých archeologických nálezů
(1)
Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obceobce podle odstavce 2.
(2)
Movité archeologické nálezyarcheologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezyarcheologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obceobce, které jsou vlastnictvím této obceobce, nebo o movité archeologické nálezyarcheologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní příspěvkovou organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky.
(3)
Oprávněná organizace, která není příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obceobce, státní příspěvkovou organizací nebo organizační složkou státu, oznamuje kraji zahájení archeologického výzkumu v jeho územním obvodu. Oprávněná organizace podle věty první zpracuje movité archeologické nálezyarcheologické nálezy, včetně dokumentace, a předá je kraji. Movité archeologické nálezyarcheologické nálezy, které jsou vlastnictvím kraje, se ukládají v jím zřízeném muzeu. Movité archeologické nálezyarcheologické nálezy, které jsou vlastnictvím obceobce, se ukládají v muzeu zřízeném touto obcíobcí, případně v muzeu zřízeném jinou obcíobcí nebo krajem. S movitými archeologickými nálezyarcheologickými nálezy, které jsou vlastnictvím České republiky, jsou příslušné hospodařit18a) státní příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, které při provádění archeologických výzkumů podle odstavce 2 nález učinily; tyto movité archeologické nálezyarcheologické nálezy se ukládají zpravidla v muzeích zřízených ministerstvem kultury nebo v jiných státních příspěvkových organizacích nebo organizačních složkách státu, pokud jsou v nich trvale uchovávány sbírky muzejní povahy.
(4)
Kraj může nařízením upravit požadavky na zpracování movitých archeologických nálezůarcheologických nálezů, dokumentace k nim a na způsob jejich předání kraji. V nařízení kraj stanoví způsob plnění oznamovací povinnosti související s prováděním archeologického výzkumu, způsob ošetření movitých archeologických nálezůarcheologických nálezů, způsob jejich evidence, obsahové náležitosti dokumentace o předávaných movitých archeologických nálezecharcheologických nálezech, lhůty pro předání informací o movitých archeologických nálezecharcheologických nálezech, lhůty pro předání movitých archeologických nálezůarcheologických nálezů a místo pro předávání movitých archeologických nálezůarcheologických nálezů.
(5)
Krajský úřad je oprávněn v průběhu provádění archeologického výzkumu kontrolovat nakládání s movitými archeologickými nálezyarcheologickými nálezy.
(6)
Kraj a obecobec jsou povinny převést movitý archeologický nálezarcheologický nález do vlastnictví České republiky za cenu stanovenou v posudku znalcem, pokud je o to ministerstvo kultury písemně požádá ve lhůtě 3 let ode dne, kdy byl movitý archeologický nálezarcheologický nález učiněn. V tomto případě je ministerstvo kultury současně povinno uhradit kraji nebo obciobci nutné náklady, které jim vznikly v souvislosti s movitým archeologickým nálezemarcheologickým nálezem, s výjimkou odměny a náhrady poskytnutých nálezci podle § 23 odst. 4. Znalce určí a náklady spojené s vyhotovením posudku nese ministerstvo kultury.
§ 23b
Plány území s archeologickými nálezy
(1)
Kraj může vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví17a) a jako podklad pro plnění oznamovací povinnosti stavebníka podle § 22 odst. 2.
(2)
Plán území s archeologickými nálezy lze vydat na dobu nejdéle 20 let.
(3)
Plán území s archeologickými nálezy lze změnit, pokud se významně změnily vědecké poznatky o archeologických nálezech a jejich výskytu v území. Pro vydání změny plánu území s archeologickými nálezy se použije odstavec 1 obdobně.
(4)
Archeologický ústav a odborná organizace státní památkové péče poskytují kraji na požádání bezplatně potřebnou odbornou pomoc a odborné podklady, údaje a informace nezbytné pro vydání plánu území s archeologickými nálezy.
(5)
Náležitosti a obsah plánu území s archeologickými nálezy stanoví ministerstvo kultury prováděcím právním předpisem.
§ 24
Náhrada za majetkovou újmu
(1)
Při provádění archeologických výzkumů jsou Archeologický ústav a oprávněné organizace povinny dbát zájmů chráněných zvláštními předpisy, spolupracovat s orgány zabezpečujícími ochranu těchto zájmů a co nejvíce chránit práva a oprávněné zájmy vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostínemovitostí, popřípadě jiného majetku.
(2)
Je-li vlastník (správce, uživatel) nemovitostinemovitosti nebo jiného majetku prováděním archeologického výzkumu nebo opatřeními na ochranu archeologického nálezuarcheologického nálezu podstatně omezen v běžném užívání nemovitostinemovitosti nebo jiného majetku, má právo, aby mu Archeologický ústav nebo oprávněná organizace poskytly přiměřenou jednorázovou náhradu. Po ukončení prací jsou Archeologický ústav nebo oprávněná organizace povinny uvést nemovitostnemovitost nebo jiný majetek do předešlého stavu. Není-li to možné nebo hospodářsky účelné, má vlastník (správce, uživatel) nemovitostinemovitosti nebo jiného majetku právo na peněžitou náhradu.
(3)
Právo na náhradu za majetkovou újmu podle odstavce 2 je třeba uplatnit u Archeologického ústavu nebo u oprávněné organizace do šesti měsíců od ukončení archeologického výzkumu nebo od ukončení opatření na ochranu archeologického nálezu, jinak právo zaniká. Nedojde-li k dohodě, rozhoduje o náhradě a její výši krajský úřad.
ČÁST ČTVRTÁ
ORGÁNY A ORGANIZACE STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE
§ 25
Organizační uspořádání státní památkové péče
(1)
Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace státní památkové péče.
(3)
Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci odborné organizace státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje.
§ 26
Ministerstvo kultury
(1)
Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice.
(2)
Ministerstvo kultury
a)
zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče,
b)
sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek,
c)
uplatňuje stanovisko při pořizování územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, stanovisko při pořizování další územně plánovací dokumentace a při vymezení zastavěného územízastavěného území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází památková rezervace nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví18b), včetně pořizování změny takové územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného územízastavěného území,
d)
uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, ve kterém se nachází památková rezervace, její ochranné pásmo nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví18b) nebo jejich ochranné pásmo,
e)
je dotčeným orgánem k projednání návrhu opatření obecné povahy podle § 6a,
f)
usměrňuje kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a kulturně výchovné využívání ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní politiky,
g)
koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče,
h)
zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči,
i)
spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání,
j)
zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče,
k)
vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností,
l)
plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.
(3)
Ministerstvo kultury je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury31) a uplatňuje závazné stanovisko v řízení podle stavebního zákona pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti ministerstva, krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti státní památkové péče.
§ 27
Památková inspekce
(1)
Ministerstvo kultury zřizuje památkovou inspekci jako svůj specializovaný kontrolní orgán v oboru státní památkové péče. Hlavním posláním památkové inspekce je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
(2)
Památková inspekce plní zejména tyto úkoly:
a)
dozírá, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky,
b)
dozírá, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní památkové péče k zajištění péče o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti,
c)
na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení.
(3)
Památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s orgány státní památkové péče a ostatními správními úřady, kontrolními orgány, kraji, obcemiobcemi a odbornou organizací státní památkové péče a opírá se o jejich pomoc.
(4)
Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péči o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu státní památkové péče opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě uložení pokuty, a dozírá, aby se uložená opatření řádně plnila.
(5)
Podrobnosti o úkolech a oprávněních památkové inspekce stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 27a
(1)
Celní úřady
a)
kontrolují, jak je dodržován předchozí souhlas Ministerstva kultury (§ 20 odst. 1) a zda kulturní památka vystavovaná, zapůjčená nebo pro jiné účely vyvezená do zahraničí byla ze zahraničí vrácena zpět a v dobrém stavu,
b)
kontrolují u věcí, které vykazují znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1 a mají být trvale převezeny ze zahraničí do České republiky, zda se jejich převoz provádí s předchozím souhlasem příslušného orgánu státu, z něhož mají být dovezeny, je-li zaručena vzájemnost,16)
c)
se podílejí na dokumentaci, výzkumech a průzkumech zejména movitých kulturních památek.
(2)
Celní úřady při plnění svých úkolů spolupracují s orgány státní památkové péče, jimž podle jejich příslušnosti podávají v případě zjištění nedostatků podněty pro přijetí opatření k nápravě nebo návrhy na zahájení řízení podle § 35 a 39. Dále spolupracují s odbornou organizací státní památkové péče a památkovou inspekcí.
§ 27b
Kancelář prezidenta republiky
(1)
Na území národní kulturní památky Pražský hrad vykonává na úseku státní památkové péče působnost krajského úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, s výjimkou působnosti orgánů státní památkové péče na úseku územního plánování, Kancelář prezidenta republiky. V případech, kdy tento zákon stanoví krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností povinnost vyžádat si vyjádření odborné organizace státní památkové péče, může si Kancelář prezidenta republiky takovéto vyjádření rovněž vyžádat.
(2)
Nadřízeným orgánem Kanceláře prezidenta republiky na úseku státní památkové péče je ministerstvo kultury.
(3)
Archeologický výzkum na území uvedeném v odstavci 1 provádí Archeologický ústav.
§ 28
(1)
Krajský úřad metodicky řídí výkon státní památkové péče v kraji.
(2)
Krajský úřad
a)
plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky,
b)
dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provedení,
c)
uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánuúzemního plánu, regulačního plánu a při vymezení zastavěného územízastavěného území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází národní kulturní památka nebo památková zóna, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury, a je dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací dokumentace,
d)
uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, ve kterém se nachází národní kulturní památka, její ochranné pásmo, památková zóna nebo její ochranné pásmo, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury,
e)
je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezuarcheologického nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění obnovy národní kulturní památky, při přípravě záměru, uskutečňování záměru, odstranění stavby nebo odstranění terénní úpravy podle stavebního zákona, není-li dotčeným orgánem obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
f)
vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů, jde-li o zabezpečení péče o národní kulturní památky,
g)
vykonává dozor při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče,
h)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
(3)
Krajský úřad se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.
§ 28a
Kraj v samostatné působnosti
a)
schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury,
b)
schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji,
c)
usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji.
§ 29
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracování střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek,
b)
zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, a v souvislosti s tím vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů,
c)
uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánu, regulačního plánu a při vymezení zastavěného územízastavěného území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo krajský úřad, a je dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací dokumentace,
d)
uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření o asanaci území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo krajský úřad,
e)
je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezuarcheologického nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění obnovy nemovité kulturní památky podle stavebního zákona, při přípravě nebo provádění prací podle stavebního zákona na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
f)
usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou obcemiobcemi,
g)
vykonává státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle tohoto zákona není příslušný jiný orgán státní památkové péče,
h)
koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou nápisem „Kulturní památka“ a velkým státním znakem, popřípadě i značkami stanovenými mezinárodními smlouvami,
i)
vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek a při stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
j)
dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,
k)
plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.
(4)
Podrobnosti o způsobech zabezpečování předpokladů pro komplexní péči o kulturní památky obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností stanoví ministerstvo kultury vyhláškou.
§ 30
Obec
(1)
ObecObec pečuje o kulturní památky v místě a kontroluje, jak vlastníci kulturních památek plní povinnosti uložené jim tímto zákonem. ObecObec vychází přitom z odborných vyjádření odborné organizace státní památkové péče.
(2)
ObecObec může podle místních podmínek po projednání s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností zřídit právnickou osobu nebo organizační složku pro obnovu kulturních památek.
§ 31
Komise státní památkové péče, konzervátor státní památkové péče a zpravodajové státní památkové péče
(1)
Rada kraje a rada obceobce s rozšířenou působností zřizují podle potřeby pro všestranné posuzování a koordinaci úkolů státní památkové péče komise státní památkové péče jako pracovní komise.21)
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jmenuje po vyjádření odborné organizace státní památkové péče konzervátora státní památkové péče (dále jen „konzervátor“) jako dobrovolného pracovníka. Konzervátor je členem komise státní památkové péče zřízené radou obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Úkolem konzervátora je soustavně sledovat stav kulturních památek, podávat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností zprávy o jejich stavu, o péči o ně a jejich využití, navrhovat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností potřebná opatření a napomáhat propagaci kulturních památek a státní památkové péče.
(4)
Na návrh konzervátora může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pověřit pro určitý vymezený územní obvod dobrovolné pracovníky funkcí zpravodaje státní památkové péče (dále jen „zpravodaj“), kteří spolupracují s konzervátorem při plnění jeho úkolů.
(5)
Činnost konzervátora a zpravodaje řídí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Odbornou pomoc mu přitom poskytuje odborná organizace státní památkové péče.
(6)
Podrobnosti o úkolech konzervátorů a zpravodajů stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 32
Odborná organizace státní památkové péče
(1)
Odborná organizace státní památkové péče je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i perspektivního rozvoje státní památkové péče.
(2)
Odborná organizace státní památkové péče
a)
zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče,
b)
organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče, rozpracovává teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních památek,
c)
plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní památkové péče a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón a je současně poskytovatelem údajů podle zvláštního právního předpisu1),
d)
vede ústřední seznam kulturních památek,
e)
připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlašování kulturních památek,
f)
zpracovává potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky usměrňuje činnost konzervátorů a zpravodajů a poskytuje bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky,
g)
zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich soustavným využíváním,
h)
sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek, s nimiž hospodaří,
i)
zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče,
j)
má pro účely postupů podle tohoto zákona právo na přístup do evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací podle stavebního zákona,
k)
plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury.
(3)
Odborné organizaci státní památkové péče se za účelem vedení ústředního seznamu a zajištění dalších činností pro výkon odborné činnosti v oboru státní památkové péče podle § 7 a § 32 odst. 2 poskytují údaje z katastrukatastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím dálkového přístupu.
(4)
Odborná organizace státní památkové péče si pro zajištění činností pro výkon státní památkové péče vytváří se souhlasem ministerstva kultury a po projednání s krajem krajská, popřípadě i další územní odborná pracoviště (střediska).
§ 34
Oprávnění orgánů a odborné organizace státní památkové péče
(1)
Orgán nebo odborná organizace státní památkové péče, popřípadě celní úřady vydají osobám pověřeným plněním úkolů státní památkové péče osvědčení, na základě kterého jsou oprávněny:
a)
vstupovat do podniků, závodů, zařízení, objektů a na ostatní nemovitostinemovitosti,
b)
vykonávat v nich potřebné odborné práce na ochranu kulturních památek nebo pro vědecké účely, zejména dokumentační a konzervační, jakož i odborný dozor,
c)
požadovat za tím účelem potřebné údaje a vysvětlení,
d)
nahlížet do příslušných dokladů.
(2)
Při činnosti uvedené v odstavci 1 se osoby pověřené plněním úkolů státní památkové péče mohou seznamovat se státním hospodářským a služebním tajemstvím, jen jsou-li k tomu určeny podle zvláštních předpisů.22) Jsou přitom povinny dbát zájmů obrany státu a zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství. Své úkoly jsou povinny plnit tak, aby organizace ve své činnosti nebo občan ve svých právech byli omezeni jen v nezbytném rozsahu.
(3)
Pro vstup do objektů a zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů platí zvláštní předpisy.23)
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 35
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nechrání věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení vyrozumění o podání návrhu na prohlášení za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo kultury hodlá věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, až do rozhodnutí ministerstva kultury,
b)
nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5, § 12 tohoto zákona,
c)
nepečuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo zničí,
d)
poruší podmínku ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
e)
porušuje podmínky určené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
f)
provádí obnovu kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku,
g)
provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, prostřednictvím fyzické osoby, která nemá povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou oprávněnou k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se zákazem podle § 35 odst. 3 nebo § 39 odst. 3,
g)
provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravu, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si rozhodnutí nebo závazné stanovisko.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo zničí,
b)
provádí obnovu národní kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska krajského úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku,
c)
provádí restaurovánírestaurování, jde-li o národní kulturní památku, prostřednictvím fyzické osoby, která nemá povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou oprávněnou k restaurovánírestaurování podle § 14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se zákazem podle § 35 odst. 3 nebo § 39 odst. 3,
d)
přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou věc, která je kulturní památkou,
e)
zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez předchozího souhlasu ministerstva kultury,
f)
nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 4, § 22 odst. 2 nebo § 23 odst. 2 tohoto zákona,
g)
provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum, nebo provádí archeologický výzkum, přestože není osobou oprávněnou k výzkumům podle § 21a odst. 2, nebo postupuje v rozporu se zákazem podle § 35 odst. 4 nebo § 39 odst. 4,
h)
poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k restaurovánírestaurování dopustí přestupku tím, že hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodila při restaurovánírestaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k výzkumům dopustí přestupku tím, že provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezyarcheologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, 4 nebo 5.
(6)
Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.
§ 36
(1)
Přestupek projednává
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1,
b)
ministerstvo kultury, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 2 nebo 4.
(2)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
Přestupky fyzických osob
§ 39
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nechrání věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení vyrozumění o podání návrhu na prohlášení za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo kultury hodlá věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu až do rozhodnutí ministerstva kultury,
b)
nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5, § 12 tohoto zákona,
c)
nepečuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu a nechrání ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, nebo kulturní památku užívá způsobem, který neodpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu,
d)
poruší podmínky určené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
e)
provádí obnovu kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku,
f)
provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravu, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo památkové zóně, bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si rozhodnutí nebo závazné stanovisko,
g)
provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práce na nemovitostinemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny bez závazného stanoviska obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si závazné stanovisko (§ 17),
h)
provádí restaurovánírestaurování, jde-li o kulturní památku, bez povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože jí byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou oprávněnou k restaurovánírestaurování podle § 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle § 35 odst. 3 nebo § 39 odst. 3,
i)
jako držitel povolení k restaurovánírestaurování neoznámil ministerstvu kultury neprodleně změnu údajů podle § 14a odst. 9.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu a nechrání ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, nebo národní kulturní památku užívá způsobem, který neodpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu,
b)
provádí obnovu národní kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska krajského úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo závazném stanovisku,
c)
přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou věc, která je kulturní památkou,
d)
zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez předchozího souhlasu ministerstva kultury,
e)
provádí restaurovánírestaurování, jde-li o národní kulturní památku, bez povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože jí byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou oprávněnou k restaurovánírestaurování podle § 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle § 35 odst. 3 nebo § 39 odst. 3,
f)
nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 4, § 22 odst. 2 nebo § 23 odst. 2 tohoto zákona,
g)
provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum, nebo provádí archeologický výzkum, přestože není osobou oprávněnou k výzkumům podle § 21a odst. 2, nebo postupuje v rozporu se zákazem podle § 35 odst. 4 nebo § 39 odst. 4,
h)
poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.
(3)
Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k restaurovánírestaurování dopustí přestupku tím, že hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodila při restaurovánírestaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
(4)
Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k výzkumům dopustí přestupku tím, že provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezyarcheologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, 4 nebo 5.
(6)
Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.
§ 40
(1)
Přestupek projednává
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 1,
b)
krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 2,
c)
ministerstvo kultury, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 3 nebo 4.
(2)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Ustanovení společná
§ 42
(1)
Kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů se považují za kulturní památky podle tohoto zákona.
(2)
Národní kulturní památky prohlášené za ně podle dřívějších právních předpisů se považují za národní kulturní památky podle tohoto zákona. Památkové rezervace prohlášené za ně podle dřívějších právních předpisů se považují za památkové rezervace podle tohoto zákona. Ochranná pásma zřízená podle dřívějších právních předpisů se považují za ochranná pásma podle tohoto zákona.
(3)
Povolení k archeologickým výzkumům vydaná podle dřívějších právních předpisů se považují za povolení podle tohoto zákona.
(4)
Movité kulturní památky a národní kulturní památky podle zákona Slovenské národní rady o státní památkové péči, jsou-li na území České republiky, se považují za kulturní památky a národní kulturní památky podle tohoto zákona.
(5)
Za kulturní památky a za národní kulturní památky podle tohoto zákona se nepovažují archiválie uznané za kulturní památky nebo prohlášené za národní kulturní památky podle zvláštních předpisů.25)
§ 42a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 43
(1)
Práva a povinnosti stanovené tímto zákonem vlastníku kulturní památky má,
a)
je-li kulturní památka státním majetkem, státní organizace, která má kulturní památku ve správě26) nebo jiná organizace než státní, které byla kulturní památka odevzdána do trvalého užívání,27)
b)
je-li kulturní památka v družstevním nebo náhradním užívání nebo v užívání na základě práva užívání k zajištění výroby, organizace, které takové užívací právo přísluší podle zvláštních předpisů,28)
c)
občan, jemuž bylo zřízeno k pozemku, který je kulturní památkou, právo osobního užívání pozemku podle zvláštních předpisů,29)
d)
ten, kdo s kulturní památkou nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu kulturní památka patří.30)
(2)
Práva a povinnosti vlastníka věci, která by mohla být podle § 3 prohlášena za kulturní památku, má též správce a uživatel takové věci, jakož i ten, kdo s ní nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří.30)
§ 44
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se
a)
uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti uchazečů pro restaurovánírestaurování kulturních památek a pro provádění archeologických výzkumů a
b)
podmínky pro restaurovánírestaurování kulturních památek osobou oprávněnou k restaurovánírestaurování a pro provádění archeologických výzkumů osobou oprávněnou k výzkumům zákonem o uznávání odborné kvalifikace.11g)
§ 44a
(1)
Ve správních řízeních vedených podle tohoto zákona lze listinu prokazující vlastnictví věci nahradit čestným prohlášením, nejde-li o věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostínemovitostí.
(2)
Ve správních řízeních vedených podle tohoto zákona týkajících se movité kulturní památky, která je příslušenstvím nemovité kulturní památky, je místní příslušnost orgánu státní památkové péče určena místem, kde se nachází nemovitá kulturní památka.
(3)
Souhlas podle § 18 odst. 1, je-li vydán krajským úřadem ve věci, o které není příslušný rozhodovat stavební úřad podle zvláštního právního předpisu, je rozhodnutím ve správním řízení, jinak je závazným stanoviskem.
§ 45
Ministerstvo kultury vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 6, § 6 odst. 2, § 6a odst. 6, § 7 odst. 9, § 8 odst. 5, § 10 odst. 3, § 14 odst. 9, § 16 odst. 3, § 17 odst. 5, § 20 odst. 5, § 23 odst. 4, § 23b odst. 5, § 27 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 31 odst. 6.
Ustanovení závěrečná
§ 46
Zrušují se
1.
zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb.,
2.
vyhláška č. 98/1959 Ú. l., o okresních konzervátorech a zpravodajích státní památkové péče,
3.
vyhláška č. 99/1959 Ú. l., kterou se blíže určuje činnost a organizace krajských, okresních a místních komisí státní památkové péče,
4.
vyhláška č. 116/1959 Ú. l., o evidenci kulturních památek,
5.
vyhláška č. 118/1959 Ú. l., o památkových ochranných pásmech,
6.
vyhláška č. 56/1960 Sb., o úhradě nákladů na udržování a obnovu kulturních památek,
7.
§ 11 písm. b) zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud se vztahuje na kulturní památky.
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.
Kempný v. r.
Adamec v. r.
Příloha č. 1
TŘÍDNÍK SPECIALIZACÍ RESTAURÁTORSKÝCH PRACÍ
Třídění je provedeno v základních strukturách, které umožňují přesný popis restaurátorské specializace buď kumulováním jednotlivých odborností z rozličných řádů, jejich doplňování podle skutečné specializace nebo naopak vyčleňování pouze jednotlivé úzké specializace z nabídky uvedené v příslušném řádku.
1
\\- díla výtvarných umění – malířská umělecká díla
2
\\- díla výtvarných umění – sochařská umělecká díla
3
– uměleckořemeslná díla
Kód| Položka třídníku
---|---
1| Malířská umělecká díla na plátně, dřevěných a kovových deskách, na papíře a pergamenu, na skle a jiných nestavebních materiálech, figurální nástěnné malby, figurální sgrafita, figurální mozaiky a polychromie na sochařských uměleckých dílech
2 a| Polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů
2 b| Nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů
3 a| Polychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, dřeva, štuku, umělého kamene, sádry
3 b| Nepolychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, dřeva, štuku, umělého kamene, sádry
3 c| Uměleckořemeslná díla z umělého mramoru
3 d| Uměleckořemeslná nefigurální malířská díla - nefigurální nástěnné malby a nefigurální sgrafita
3 e| Uměleckořemeslné povrchové úpravy na nefigurálních dílech
3 f| Zbroj, zbraně, mechanické přístroje, stroje a další podobné předměty
3 g| Uměleckořemeslná díla ze skla, keramiky a porcelánu, drahých kovů, z železných obecných kovů, z neželezných obecných kovů, z textilu, z papíru a pergamenu, z přírodních materiálů
3 h| Hudební nástroje
3 i| Ostatní uměleckořemeslná díla
Příloha č. 2
EVIDENČNÍ DOTAZNÍK ŽADATELE O POVOLENÍ K RESTAUROVÁNÍ
128kB
Příloha č. 3
k zákonu č. 20/1987 Sb.
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování
a)
dějiny a filosofie umění a uměleckého řemesla, včetně ikonografie, se zaměřením na české země a Evropu,
b)
dějiny architektury se zaměřením na české země a Evropu,
c)
heraldika se zaměřením na české země a Evropu,
d)
teorie a metody památkové péče ve vztahu k restaurovánírestaurování, výkon památkové péče podle platné právní úpravy,
e)
estetika a etika restaurovánírestaurování,
f)
metody prezentace děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací,
g)
muzejnictví, restaurovánírestaurování a konzervace sbírkových předmětů a předmětů kulturní hodnoty,
h)
fyzikální a chemické metody restaurátorského průzkumu díla, interpretace výsledků a komplexní vyhodnocení průzkumu pro stanovení vhodného technologického postupu při restaurovánírestaurování,
i)
chemické, biologické a fyzikální procesy, způsobující poškozování děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací, odpovídající restaurátorské a konzervační metody,
j)
historické techniky a technologie restaurovánírestaurování,
k)
současné techniky a technologie restaurovánírestaurování,
l)
restaurátorské a konzervační materiály,
m)
chemie se zaměřením na restaurátorskou problematiku,
n)
mineralogie (petrografie) se zaměřením na restaurovánírestaurování,
o)
výtvarná příprava (figurální a nefigurální kresba a malba, modelování),
p)
provádění kopií děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací,
q)
metody dokumentace restaurovánírestaurování, odborná fotografie,
r)
využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru restaurovánírestaurování,
s)
odborná praxe pod dohledem kvalifikované osoby při restaurovánírestaurování v příslušné specializaci,
t)
samostatně a komplexně provedené restaurovánírestaurování děl výtvarných umění nebo uměleckořemeslných prací v příslušné specializaci, včetně obhajoby před odbornou komisí,
u)
závěrečná vědecká nebo jiná odborná písemná práce v oboru restaurovánírestaurování,
v)
český jazyk, popřípadě jeden světový jazyk.
Příloha č. 4
k zákonu č. 20/1987 Sb.
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů
a)
obecné dějiny, dějiny filosofie a dějiny kultur od pravěku přes starověk a středověk po moderní civilizace,
b)
dějiny umění a uměleckých řemesel,
c)
dějiny osídlení se zaměřením na české země a Evropu,
d)
egyptská, egejská, řecká, etruská a římská archeologie, archeologie Kypru a Předního Východu,
e)
starožitnosti ve vztahu k archeologii,
f)
biologická antropologie,
g)
mytologie a náboženství v dějinách hmotné kultury včetně ikonografie,
h)
topografie,
i)
epigrafika a numismatika,
j)
teorie a metody památkové péče ve vztahu k provádění archeologických výzkumů, výkon památkové péče podle platné právní úpravy,
k)
etika provádění archeologických výzkumů,
l)
metody prezentace archeologických nálezů,
m)
preventivní ochrana archeologických nálezů a muzejnictví,
n)
metody vědecké archeologie pravěké, prehistorické, středověké a novověké,
o)
teorie a odborná výkopová praxe archeologických výzkumů,
p)
nauka o materiálech a technologiích pro účely archeologie,
q)
metody dokumentace archeologických výzkumů, odborná fotografie,
r)
využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru archeologie,
s)
samostatně a komplexně provedený archeologický výzkum, včetně obhajoby před odbornou komisí,
t)
závěrečná vědecká práce v oboru archeologie,
u)
český jazyk, jeden světový jazyk a základy latiny a řečtiny.
1)
§ 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
1)
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
4)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 4 a 5 vyhlášky č. 90/1984 Sb., o správě národního majetku.
7)
§ 32 až 42 stavebního zákona.
8)
§ 54 až 70 stavebního zákona.
10)
§ 57 stavebního zákona.
11)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
§ 44 až 46 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
11b)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11c)
§ 1 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
11d)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
11e)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
11f)
§ 25 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11g)
Zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11h)
§ 36a a 36c zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11i)
§ 10 a § 11 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
13)
§ 86 a 87 a § 94 stavebního zákona.
16)
Úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 (vyhláška č. 15/1980 Sb.).
17)
Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
Celní zákon č. 44/1974 Sb.
Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.
17a)
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná) vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.
17b)
Například zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18a)
§ 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
18b)
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 159/1991 Sb.
21)
§ 65 zákona o národních výborech.
22)
§ 9, § 17 až 19 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
§ 3 nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství.
23)
Např. § 5 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
§ 22 zákona č. 40/1961 Sb., o ochraně Československé socialistické republiky.
Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví.
Vyhláška č. 101/1974 Sb., o uznávání archiválií za kulturní památky a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních památek.
26)
§ 64 hospodářského zákoníku.
27)
§ 70 hospodářského zákoníku.
28)
§ 37 a násl. zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
§ 1 a násl. zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.
§ 9 vládního nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.
§ 12 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
29)
§ 198 a násl. občanského zákoníku.
30)
§ 132a občanského zákoníku.
31)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
32)
§ 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 21/1987 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 21/1987 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 157/1980 Sb., o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím
Vyhlášeno 13. 4. 1987, datum účinnosti 1. 5. 1987, částka 6/1987
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 157/1980 Sb., o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1987
21
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 29. ledna 1987,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 157/1980 Sb., o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 28 odst. 2 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 157/1980 Sb., o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, se mění a doplňuje takto:
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
(1)
Povolení podle § 26 zákona se nevyžaduje též u smluv uzavíraných s organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci. Československé právnické osoby, které jsou organizovány ve výrobních hospodářských jednotkách, mohou smlouvy uzavřít, změnit nebo zrušit jen se souhlasem generálního ředitele příslušné výrobní hospodářské jednotky.1) Československé právnické osoby, které nejsou organizovány ve výrobních hospodářských jednotkách, mohou smlouvy uzavřít, změnit nebo zrušit jen se souhlasem nadřízeného orgánu.
(2)
Československé právnické osoby, které nemají odpovídající povolení k zahraničně obchodní činností mohou smlouvu schválenou podle odstavce 1 uzavřít, změnit nebo zrušit jen se souhlasem generálního ředitele (ředitele) příslušného podniku zahraničního obchodu nebo právnické osoby mající odpovídající povolení k zahraničně obchodní činnosti; není-li tento souhlas udělen, může jej udělit ústřední orgán, který československou právnickou osobu řídí, v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(3)
U československé právnické osoby řízené národním výborem se za řídící ústřední orgán podle odstavce 2 považuje ústřední orgán státní správy České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, který by byl jinak příslušný udělit této právnické osobě povolení podle § 26 odst. 2 zákona.2)
(4)
Ustanovení § 2 až 5 se u smluv uvedených v odst. 1 nepoužije.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 1987.
Štrougal v. r.
1)
§ 5 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.
2)
§ 1 nařízení vlády ČSR č. 81/1980 Sb., o příslušnosti k udělování, změně a odnímání povolení k uzavření smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperace se zahraničím československým právnickým osobám řízeným národními výbory.
§ 1 nařízení vlády SSR č. 150/1980 Sb., o příslušnosti k udělování, změně a odnímání povolení k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím československým právnickým osobám řízeným národními výbory. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 25/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 25/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/1982 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla, ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 40/1984 Sb.
Vyhlášeno 13. 4. 1987, datum účinnosti 13. 4. 1987, částka 6/1987
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/1982 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla, ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 40/1984 Sb., se mění takt
* Čl. II
Aktuální znění od 13. 4. 1987
25
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 5. ledna 1987,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/1982 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla, ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 40/1984 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničních věcí stanoví podle § 44 odst. 2 celního zákona č. 44/1974 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/1982 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla, ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 40/1984 Sb., se mění takto:
1.
Příloha č. 1 k vyhlášce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/1982 Sb., ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 40/1984 Sb. zní:
„SEZNAM ZEMÍ,
ze kterých dovážené a pocházející obchodní zboží je podle § 1 písm. a) v plném rozsahu osvobozeno od cla
Afgánská demokratická republika
Botswanská republika
Bangladéšská lidová republika
Beninská lidová republika
Bhútánské království
Burkina Faso
Čadská republika
Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova
Džibutská republika
Federativní islámská republika Komory
Gambijská republika
Guinejská republika
Haitská republika
Jemenská arabská republika
Jemenská lidová demokratická republika
Kapverdská republika
Království Lesotho
Laoská lidově demokratická republika
Maledivská republika
Nepálské království
Nezávislý stát Západní Samoa
Nigerská republika
Republika Burundi
Republika Guinea-Bissau
Republika Mali
Republika Sierra Leone
Republika Togo
Republika Rovníková Guinea
Rwandská republika
Sjednocená republika Tanzánie
Socialistická Etiopie
Středoafrická republika
Sudánská republika
Ugandská republika“.
2.
Příloha č. 2 k vyhlášce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/1982 Sb., ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 40/1984 Sb. zní:
„SEZNAM ZEMÍ,
ze kterých dovážené a pocházející obchodní zboží je podle § 1 písm. b) osvobozeno od 75 % cla
Alžírská demokratická a lidová republika
Angolská lidová republika
Argentinská republika
Bahamské společenství
Barbados
Bolivijská republika
Brazilská federativní republika
Dominické společenství
Dominikánská republika
Egyptská arabská republika
Ekvádorská republika
Fidži
Filipínská republika
Gabunská republika
Ghanská republika
Grenada
Guatemalská republika
Guayanská kooperativní republika
Honduraská republika
Indická republika
Indonéská republika
Irácká republika
Iránská islámská republika
Jamajka
Jordánské hašemitské království
Kampučská lidová republika
Kamerunská sjednocená republika
Keňská republika
Kiribatská republika
Kolumbijská republika
Konžská lidová republika
Korejská lidově demokratická republika
Kostarická republika
Království Saúdská Arábie
Království Tonga
Království Svazijsko
Kubánská republika
Kyperská republika
Libanonská republika
Liberijská republika
Libyjská arabská lidová socialistická džamahírije
Madagaskarská demokratická republika
Malajsie
Malawiská republika
Marocké království
Mauretánská islámská republika
Mauritius
Mongolská lidové republika
Mosambická lidová republika
Nigerijská federativní republika
Nikaragujská republika
Pákistánská islámská republika
Panamská republika
Papua - Nová Guinea
Paraguajská republika
Peruánská republika
Republika Malta
Republika Nauru
Republika Pobřeží slonoviny
Republika Trinidad a Tobago
Salvadorská republika
Senegalská republika
Seyschelská republika
Singapurská republika
Socialistické federativní republika
Jugoslávie
Socialistická republika
Barmský svaz
Somálská demokratická republika
Souostroví Vanuatu
Spojené státy mexické
Srílanská demokratická socialistická republika
Stát Bahrajn
Stát Katar
Stát Kuvajt
Stát spojených arabských emirátů
Sultanát Omán
Surinamská republika
Svatá Lucie
Svatý Vincent
Syrská arabská republika
Šalamounovy ostrovy
Thajské království
Tuniská republika
Turecká republika
Tuvalu
Uruguajská východní republika
Venezuela
Vietnamská socialistická republika
Zairská republika
Zambijská republika
Zimbabwská republika“.
3.
Příloha č. 3 k vyhlášce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/1982 Sb., ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 40/1984 Sb. zní:
„SEZNAM ZBOŽÍ,
na které se nevztahuje osvobození od cla podle § 1 písm. b)
Položka - číslo sazebníku| Název zboží
---|---
17 01 02| B - vanilkový a vanilinový cukr
17 01 03| C - cukr s přísadou jiných vůní
17 01 09| D - ostatní (řepný a třtinový cukr v pevném stavu)
24 02 02| B - cigarety“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Urban CSc. v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej pamiatkovej starostlivosti
Vyhlášeno 23. 4. 1987, datum účinnosti 1. 1. 1988, částka 7/1987
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 8)
* DRUHÁ ČASŤ - STAROSTLIVOSŤ O KULTÚRNE PAMIATKY (§ 9 — § 20)
* TRETIA ČASŤ - ARCHEOLOGICKÉ VÝSKUMY A NÁLEZY (§ 21 — § 24)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ORGÁNY A ORGANIZÁCIE ŠTÁTNEJ PAMIATKOVEJ STAROSTLIVOSTI (§ 25 — § 34)
* PIATA ČASŤ - OPATRENIA PRI PORUŠENÍ POVINNOSTÍ (§ 35 — § 41)
* ŠIESTA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 42 — § 45)
* Záverečné ustanovenia
* § 46 - Zrušujú sa:
* § 47 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1988.
Aktuální znění od 1. 1. 1988
27
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 9. apríla 1987
o štátnej pamiatkovej starostlivosti
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Účel zákona
(1)
Štát chráni kultúrne pamiatky ako nerozlučnú súčasť kultúrneho dedičstva ľudu, svedectva jeho dejín, významného činiteľa životného prostredia a nenahraditeľné bohatstvo socialistického štátu. Účelom zákona je utvoriť všestranné podmienky pre ďalšie prehlbovanie politicko-organizátorskej a kultúrno-výchovnej funkcie štátu v starostlivosti o kultúrne pamiatky, o ich zachovanie a vhodné využívanie, aby sa podieľali na rozvoji kultúry, umenia, vedy a vzdelávania, formovaní socialistických tradícií a socialistického vlastenectva, na estetickej výchove pracujúcich a tým prispievali k ďalšiemu rozvoju socialistickej spoločnosti.
(2)
Starostlivosť štátu o kultúrne pamiatky (ďalej len „štátna pamiatková starostlivosť“) zahrňuje činnosti, opatrenia a rozhodnutia, ktorými orgány a organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti (§ 25 až 33) v súlade so spoločenskými potrebami zabezpečujú zachovanie, ochranu a vhodné spoločenské uplatnenie kultúrnych pamiatok. Ostatné orgány štátnej správy, socialistické a iné organizácie spolupracujú v odbore svojej pôsobnosti s orgánmi a organizáciami štátnej pamiatkovej starostlivosti a pomáhajú im pri plnení ich úloh.
§ 2
Kultúrne pamiatky
(1)
Za kultúrne pamiatky podľa tohto zákona vyhlasuje Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo kultúry“) nehnuteľné a hnuteľné veci, prípadne ich súbory,
a)
ktoré sú významnými dokladmi historického vývoja, životného spôsobu a prostredia spoločnosti od najstarších dôb po súčasnosť, ako prejavy tvorivých schopností a práce človeka z najrôznejších odborov ľudskej činnosti pre ich revolučné, historické, umelecké, vedecké a technické hodnoty,
b)
ktoré majú priamy vzťah k významným osobnostiam a historickým udalostiam.
(2)
Súbory vecí podľa odseku 1 sa vyhlasujú za kultúrne pamiatky, aj keď niektoré veci v nich nie sú kultúrnymi pamiatkami.
§ 3
Vyhlasovanie vecí za kultúrne pamiatky
(1)
Ministerstvo kultúry si pred vyhlásením veci za kultúrnu pamiatku vyžiada vyjadrenie krajského národného výboru a okresného národného výboru, pokiaľ ich už od týchto orgánov nedostalo. Archeologický nález (§ 23) vyhlasuje ministerstvo kultúry za kultúrnu pamiatku na návrh Slovenskej akadémie vied.
(2)
Ministerstvo kultúry upovedomí písomne vlastníka veci o podaní návrhu na vyhlásenie veci za kultúrnu pamiatku alebo o tom, že hodlá vec vyhlásiť za kultúrnu pamiatku z vlastného podnetu, a umožní mu k návrhu alebo podnetu sa vyjadriť.
(3)
Vlastník veci je povinný od doručenia upovedomenia podľa odseku 2 až do rozhodnutia ministerstva kultúry chrániť vec pred poškodením, zničením alebo odcudzením a oznámiť ministerstvu kultúry každú zamýšľanú i uskutočnenú zmenu jej vlastníctva, správy alebo užívania.
(4)
Ministerstvo kultúry upovedomí písomne o vyhlásení veci za kultúrnu pamiatku jej vlastníka, krajský národný výbor a ústrednú organizáciu štátnej pamiatkovej starostlivosti (§ 32) a pri archeologických nálezoch tiež Slovenskú akadémiu vied. Upovedomí ich aj v tom prípade, ak nezistilo dôvody pre vyhlásenie veci za kultúrnu pamiatku.
(5)
Vlastníci vecí, ktoré by pre svoju mimoriadnu umeleckú alebo historickú hodnotu mohli byť v súlade so spoločenským záujmom vyhlásené za kultúrne pamiatky, sú povinní oznámiť ministerstvu kultúry alebo krajskému národnému výboru na ich písomné vyzvanie požadované údaje o týchto veciach, ako aj ich zamýšľané zmeny a umožniť týmto orgánom alebo nimi povereným organizáciám štátnej pamiatkovej starostlivosti prehliadku vecí, prípadne vyhotovenie ich vedeckej dokumentácie.
(6)
Podrobnosti o vyhlasovaní vecí za kultúrne pamiatky a spôsob oznamovacej povinnosti podľa odseku 5 ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 4
Národné kultúrne pamiatky
(1)
Kultúrne pamiatky, ktoré tvoria najvýznamnejšiu súčasť kultúrneho bohatstva národa, vyhlasuje vláda Slovenskej socialistickej republiky nariadením za národné kultúrne pamiatky a ustanovuje podmienky ich ochrany.
(2)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariadením ustanoví všeobecné podmienky zabezpečovania štátnej pamiatkovej starostlivosti o národné kultúrne pamiatky.
§ 5
Pamiatkové rezervácie
(1)
Územie, ktorého charakter a prostredie určuje súbor nehnuteľných kultúrnych pamiatok, prípadne archeologických nálezov, môže vláda Slovenskej socialistickej republiky nariadením vyhlásiť ako celok za pamiatkovú rezerváciu a ustanoviť podmienky na zabezpečenie jej ochrany. Tieto podmienky možno v potrebnom rozsahu vzťahovať aj na nehnuteľnosti na území pamiatkovej rezervácie, ktoré nie sú kultúrnymi pamiatkami.
(2)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariadením ustanoví všeobecné podmienky zabezpečovania štátnej pamiatkovej starostlivosti v pamiatkových rezerváciách.
§ 6
Pamiatkové zóny
(1)
Územie sídelného útvaru alebo jeho časti s menším podielom kultúrnych pamiatok, historické prostredie alebo časť krajinného celku, ktoré vykazujú významné kultúrne hodnoty, môže krajský národný výbor po predchádzajúcom prerokovaní s ministerstvom kultúry vyhlásiť za pamiatkovú zónu a určiť podmienky jej ochrany.
(2)
Podrobnosti o vyhlasovaní pamiatkových zón ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 7
Evidencia kultúrnych pamiatok
(1)
Kultúrne pamiatky sa zapisujú do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ústredný zoznam“). Ústredný zoznam vedie ústredná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(2)
Krajské národné výbory a okresné národné výbory vedú zoznamy kultúrnych pamiatok svojich územných obvodov. Zápisy do týchto zoznamov vykonávajú podľa výpisov z ústredného zoznamu.
(3)
Ústredná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti upovedomí o zápise kultúrnej pamiatky do ústredného zoznamu, ako aj o zrušení vyhlásenia veci za kultúrnu pamiatku (§ 8) vlastníka kultúrnej pamiatky, krajský národný výbor a okresný národný výbor. Ak ide o nehnuteľnú kultúrnu pamiatku, upovedomí okrem toho tiež stavebný úrad.1) Pri archeologickom náleze vyhlásenom za kultúrnu pamiatku upovedomí tiež Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied.
(4)
Ústredná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti oznámi príslušnému orgánu geodézie a kartografie každé vyhlásenie nehnuteľnosti za kultúrnu pamiatku, ako aj každé zrušenie tohto vyhlásenia, ak ide o vec, ktorá je predmetom evidencie nehnuteľností.2)
(5)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný oznámiť ústrednej organizácii štátnej pamiatkovej starostlivosti každú zmenu vlastníctva (správy, užívania) kultúrnej pamiatky alebo jej premiestnenia. Oznámenie musí urobiť vlastník kultúrnej pamiatky najneskôr do tridsiatich dní odo dňa, kedy k takejto zmene došlo.
(6)
Podrobnosti o evidencii kultúrnych pamiatok ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 8
Zrušenie vyhlásenia veci za kultúrnu pamiatku
(1)
Pokiaľ nejde o národnú kultúrnu pamiatku, môže ministerstvo kultúry z mimoriadne závažných dôvodov vyhlásenie veci za kultúrnu pamiatku zrušiť na žiadosť vlastníka kultúrnej pamiatky alebo organizácie, ktorá na zrušení vyhlásenia veci za kultúrnu pamiatku (ďalej len „zrušenie vyhlásenia“) preukáže právny záujem, alebo z vlastného podnetu.
(2)
Ministerstvo kultúry si pred zrušením vyhlásenia vyžiada vyjadrenie krajského národného výboru a okresného národného výboru, prípadne vyjadrenie Slovenskej akadémie vied, ak ide o archeologický nález vyhlásený za kultúrnu pamiatku, pokiaľ o zrušenie vyhlásenia Slovenská akadémia vied sama nepožiadala. V prípade, že vlastník kultúrnej pamiatky nie je žiadateľom o zrušenie vyhlásenia, musí sa mu umožniť zúčastniť sa obhliadky veci a vyjadriť sa k zrušeniu vyhlásenia.
(3)
Ministerstvo kultúry môže zrušenie vyhlásenia viazať na predchádzajúce splnenie ním určených podmienok. Náklady vynaložené na splnenie podmienok znáša žiadateľ a v prípade, keď konanie o zrušenie vyhlásenia začína z vlastného podnetu ministerstvo kultúry, znáša náklady ten, v ktorého záujme k zrušeniu vyhlásenia došlo.
(4)
Ustanovenie § 3 ods. 4 platí obdobne i pre zrušenie vyhlásenia.
(5)
Podrobnosti o zrušení vyhlásenia veci za kultúrnu pamiatku ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
DRUHÁ ČASŤ
STAROSTLIVOSŤ O KULTÚRNE PAMIATKY
Ochrana a užívanie kultúrnych pamiatok
§ 9
(1)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný na vlastný náklad starať sa o jej zachovanie, udržiavať ju v dobrom stave a chrániť ju pred ohrozením, poškodením, znehodnotením alebo odcudzením. Kultúrnu pamiatku je povinný užívať len spôsobom, ktorý zodpovedá jej kultúrnopolitickému významu, pamiatkovej hodnote a technickému stavu. Ak je kultúrna pamiatka v socialistickom spoločenskom vlastníctve, je povinnosťou organizácie, ktorá kultúrnu pamiatku spravuje alebo ju má v užívaní alebo vo vlastníctve, a jej nadriadeného orgánu vytvárať pre plnenie uvedených povinností všetky potrebné predpoklady.
(2)
Povinnosť starať sa o zachovanie kultúrnej pamiatky, udržiavať kultúrnu pamiatku v dobrom stave a chrániť ju pred ohrozením, poškodením, znehodnotením alebo odcudzením má aj ten, kto kultúrnu pamiatku užíva alebo ju má u seba; povinnosť znášať náklady spojené s touto starostlivosťou o kultúrnu pamiatku má však len vtedy, ak to vyplýva z právneho vzťahu medzi ním a vlastníkom kultúrnej pamiatky.
(3)
Organizácie a občania, aj keď nie sú vlastníkmi kultúrnych pamiatok, sú povinní si počínať tak, aby nespôsobili nepriaznivé zmeny stavu kultúrnych pamiatok alebo ich prostredia a neohrozovali zachovanie a vhodné spoločenské uplatnenie kultúrnych pamiatok.
(4)
Vlastník, ktorý kultúrnu pamiatku prevádza na iného, niekomu prenechá na dočasné užívanie alebo odovzdá na vykonanie jej obnovy (§ 14) alebo na iný účel, je povinný toho, na koho vec prevádza alebo komu ju prenechá alebo odovzdá, upovedomiť, že vec je kultúrnou pamiatkou.
§ 10
(1)
Ak neplní vlastník kultúrnej pamiatky povinnosti uvedené v § 9, vydá okresný národný výbor po vyjadrení krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti (§ 33) rozhodnutie o opatreniach, ktoré je vlastník kultúrnej pamiatky povinný urobiť, a zároveň určí lehotu, v ktorej je vlastník kultúrnej pamiatky povinný tieto opatrenia vykonať. Ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, vydá toto rozhodnutie po vyjadrení ústrednej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti krajský národný výbor v súlade s podmienkami, ktoré pre zabezpečenie ochrany národnej kultúrnej pamiatky ustanovila vláda Slovenskej socialistickej republiky.
(2)
Rozhodnutie o opatreniach, ktoré je vlastník kultúrnej pamiatky povinný urobiť, vydá okresný národný výbor, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, krajský národný výbor tiež na žiadosť jej vlastníka.
(3)
Podrobnosti o povinnostiach vlastníkov kultúrnych pamiatok pri ich ochrane a užívaní ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 11
Povinnosti orgánov štátnej správy, organizácií a občanov
(1)
Orgány štátnej správy príslušné rozhodovať o spôsobe využitia budov, ktoré sú kultúrnymi pamiatkami, alebo o pridelení bytov, iných obytných miestností a miestností neslúžiacich na bývanie v týchto budovách vydávajú svoje rozhodnutia po predchádzajúcej dohode s príslušným orgánom štátnej pamiatkovej starostlivosti. Pri rozhodovaní o spôsobe a zmenách využitia kultúrnych pamiatok sú povinné zabezpečiť ich vhodné využitie zodpovedajúce ich hodnote a technickému stavu.
(2)
Ak organizácia alebo občan svojou činnosťou spôsobujú alebo by mohli spôsobiť nepriaznivé zmeny stavu kultúrnej pamiatky alebo jej prostredia alebo ohrozujú zachovanie alebo spoločenské uplatnenie kultúrnej pamiatky, určí okresný národný výbor, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, krajský národný výbor, podmienky pre ďalší výkon takejto činnosti alebo výkon činnosti zakáže.
(3)
Orgány štátnej správy vydávajú svoje rozhodnutia podľa osobitných predpisov, ktorými môžu byť dotknuté záujmy štátnej pamiatkovej starostlivosti na ochrane alebo zachovaní kultúrnych pamiatok alebo ich vhodnom využití, len po dohode s okresným národným výborom, a ak ide o národné kultúrne pamiatky, len po dohode s krajským národným výborom.
§ 12
Oznamovacia povinnosť vlastníka kultúrnej pamiatky
(1)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný bez zbytočného odkladu každé ohrozenie alebo poškodenie kultúrnej pamiatky oznámiť okresnému národnému výboru a vyžiadať si jeho rozhodnutie o spôsobe odstránenia závady. Ak ide o nehnuteľnú kultúrnu pamiatku, ktorá je stavbou, upovedomí tiež stavebný úrad.3)
(2)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný každú zamýšľanú zmenu v jej užívaní, a ak ide o nehnuteľnú kultúrnu pamiatku, i jej zamýšľané vyprázdnenie, vopred oznámiť okresnému národnému výboru.
§ 13
Právo štátu na prednostnú kúpu kultúrnych pamiatok
(1)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný v prípade zamýšľaného predaja (odplatného prevodu vlastníctva) kultúrnej pamiatky prednostne ju písomne ponúknuť na kúpu (odplatné nadobudnutie do štátneho socialistického vlastníctva) okresnému národnému výboru príslušnému podľa bydliska vlastníka (sídla organizácie, ktorá je vlastníkom kultúrnej pamiatky); ak ide o nehnuteľnú kultúrnu pamiatku, okresnému národnému výboru príslušnému podľa miesta, kde sa nehnuteľnosť nachádza.
(2)
Okresný národný výbor môže na základe ponuky vlastníka kultúrnej pamiatky z mimoriadne závažných kultúrnopolitických dôvodov uplatniť právo štátu na prednostnú kúpu (odplatné nadobudnutie do štátneho socialistického vlastníctva) kultúrnej pamiatky buď priamo, alebo prostredníctvom príslušných štátnych organizácií,4) a to za cenu určenú podľa cenových predpisov,5) a ak nemožno cenu takto určiť, za cenu obvyklú zodpovedajúcu povahe veci. Pritom si okresný národný výbor vyžiada od vlastníka kultúrnej pamiatky doklad, prípadne vyhlásenie o vlastníctve hnuteľnej kultúrnej pamiatky.
(3)
Okresný národný výbor, ktorému ponuka prišla, je povinný, ak ide o hnuteľnú kultúrnu pamiatku do troch mesiacov, a ak ide o nehnuteľnú kultúrnu pamiatku do šiestich mesiacov od doručenia ponuky, oznámiť vlastníkovi kultúrnej pamiatky, že ponuku na kúpu (odplatné nadobudnutie do štátneho socialistického vlastníctva) kultúrnej pamiatky prijíma, inak právo štátu na prednostnú kúpu kultúrnej pamiatky voči vlastníkovi, ktorý ponuku urobil, zaniká.
(4)
Ak nesplní vlastník kultúrnej pamiatky povinnosť uvedenú v odseku 1, je právny úkon, ktorým previedol vlastníctvo ku kultúrnej pamiatke na inú osobu neplatný, ak sa tejto neplatnosti dovolá okresný národný výbor príslušný na uplatnenie práva štátu na prednostnú kúpu kultúrnej pamiatky. Okresný národný výbor môže toto právo uplatniť do troch rokov odo dňa uskutočnenia uvedeného právneho úkonu.
(5)
Ustanovením odseku 1 nie sú dotknuté predpisy upravujúce bezodplatný prevod vecí do štátneho socialistického vlastníctva.6)
§ 14
Obnova kultúrnych pamiatok
(1)
Ak zamýšľa vlastník kultúrnej pamiatky vykonať údržbu, opravu, rekonštrukciu, reštaurovanie alebo inú úpravu kultúrnej pamiatky alebo jej prostredia (ďalej len „obnova“), je povinný si vopred vyžiadať záväzné stanovisko okresného národného výboru, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, záväzné stanovisko krajského národného výboru.
(2)
Vlastník (správca, užívateľ) nehnuteľnosti, ktorá nie je kultúrnou pamiatkou, ale je v pamiatkovej rezervácii, v pamiatkovej zóne alebo v ochrannom pásme nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie alebo pamiatkovej zóny (§ 17), je povinný k zamýšľanej stavbe, stavebnej zmene alebo udržiavacím prácam na tejto nehnuteľnosti vyžiadať si vopred záväzné stanovisko okresného národného výboru.
(3)
V záväznom stanovisku podľa odsekov 1 a 2 sa vyjadrí, či práce tam uvedené sú z hľadiska záujmov štátnej pamiatkovej starostlivosti prípustné a určia sa základné podmienky, za ktorých možno tieto práce pripravovať a vykonať. Základné podmienky musia vychádzať zo súčasného stavu poznania kultúrnohistorických hodnôt, ktoré je nevyhnutné zachovať pri umožnení realizácie zamýšľaného zámeru.
(4)
V územnom konaní7) a v konaní o povolení stavieb, zmien stavieb a udržiavacích prác8) vykonávanom v súvislosti s úpravou územia, na ktorom uplatňuje svoj záujem štátna pamiatková starostlivosť,9) alebo v súvislosti s obnovou nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, prípadne so stavbou, stavebnou zmenou alebo udržiavacími prácami na nehnuteľnosti podľa odseku 2, rozhoduje orgán územného plánovania alebo stavebný úrad v súlade so záväzným stanoviskom okresného národného výboru, a ak ide o nehnuteľnú národnú kultúrnu pamiatku, so záväzným stanoviskom krajského národného výboru.
(5)
Ak možno zamýšľanú obnovu nehnuteľnej kultúrnej pamiatky podľa odseku 1, prípadne drobnú stavbu, stavebnú úpravu alebo udržiavacie práce na nehnuteľnosti podľa odseku 2 vykonať na základe ohlásenia, môže stavebný úrad dať súhlas iba v súlade so záväzným stanoviskom okresného národného výboru, alebo ak ide o nehnuteľnú národnú kultúrnu pamiatku, krajského národného výboru.10)
(6)
Okresný národný výbor vydá záväzné stanovisko podľa odsekov 1, 2, 4 a 5 po písomnom vyjadrení krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti. Ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, vydá záväzné stanovisko podľa odsekov 1, 4 a 5 krajský národný výbor po písomnom vyjadrení ústrednej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(7)
Prípravnú a projektovú dokumentáciu obnovy nehnuteľnej kultúrnej pamiatky alebo stavby, stavebnej zmeny alebo udržiavacích prác na nehnuteľnosti podľa odseku 2 prerokúva vlastník kultúrnej pamiatky alebo projektant11) v priebehu jej spracovania s príslušnou organizáciou štátnej pamiatkovej starostlivosti z hľadiska splnenia podmienok záväzného stanoviska podľa odsekov 1 a 2. Pri prerokúvaní poskytujú organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti potrebné podklady, informácie a odbornú pomoc. Ku každému dokončenému stupňu dokumentácie spracuje príslušná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti písomné vyjadrenie ako podklad pre záväzné stanovisko okresného národného výboru, a ak ide o nehnuteľnú národnú kultúrnu pamiatku, ako podklad pre záväzné stanovisko krajského národného výboru.
(8)
Obnovu kultúrnych pamiatok alebo ich častí, ktoré sú dielami výtvarného umenia alebo prácami umeleckých remesiel, môžu vykonávať iba odborné socialistické organizácie zriadené na ten účel ministrom kultúry Slovenskej socialistickej republiky, iné socialistické organizácie len na základe povolenia, ktoré im udelí ministerstvo kultúry. Toto povolenie im možno odňať, ak nespĺňajú podmienky, za ktorých im bolo udelené, alebo ak obnovu kultúrnych pamiatok alebo ich častí vykonávajú spôsobom narušujúcim ich hodnotu.
(9)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný odovzdať ústrednej organizácii štátnej pamiatkovej starostlivosti alebo krajskej organizácii štátnej pamiatkovej starostlivosti na jej vyžiadanie jedno vyhotovenie dokumentácie.
(10)
Podrobnosti o podmienkach pre dokumentáciu obnovy a pre vykonávanie obnovy kultúrnych pamiatok ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 15
Opatrenia na zabezpečenie starostlivosti o kultúrne pamiatky
(1)
Ak vlastník kultúrnej pamiatky nevykoná v určenej lehote opatrenia podľa § 10 ods. 1, môže okresný národný výbor, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, krajský národný výbor rozhodnúť, že nevyhnutné opatrenia na zabezpečenie kultúrnej pamiatky sa vykonajú na náklad jej vlastníka. Ak nevykoná tieto opatrenia správca alebo užívateľ kultúrnej pamiatky, ktorá je národným majetkom, je nadriadený orgán organizácie, ktorá kultúrnu pamiatku spravuje, alebo nadriadený orgán organizácie, ktorej bola kultúrna pamiatka odovzdaná do trvalého užívania, povinný na návrh okresného národného výboru, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, na návrh krajského národného výboru, zabezpečiť nevyhnutnú nápravu.
(2)
Ak to vyžaduje dôležitý spoločenský záujem, môže okresný národný výbor, ak ide o hnuteľnú kultúrnu pamiatku, a krajský národný výbor, ak ide o hnuteľnú národnú kultúrnu pamiatku, uložiť jej vlastníkovi povinnosť určitým spôsobom s ňou nakladať, prípadne mu uložiť, aby ju bezodplatne zveril na nevyhnutný čas do úschovy odbornej organizácie, ktorú národný výbor zároveň určí.
(3)
Ak zanedbáva vlastník nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, ktorá nie je národným majetkom, trvale svoje povinnosti a ohrozuje tým jej zachovanie alebo ak užíva kultúrnu pamiatku v rozpore s jej kultúrnopolitickým významom, pamiatkovou hodnotou alebo technickým stavom, môže sa kultúrna pamiatka v spoločenskom záujme, ak nedôjde k dohode s vlastníkom o jej predaji štátu, na návrh okresného národného výboru rozhodnutím stavebného úradu výnimočne vyvlastniť. V prípade vyvlastnenia nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky začína konanie o vyvlastnení stavebný úrad na návrh krajského národného výboru. Inak platia pre vyvlastnenie všeobecné predpisy.12)
(4)
Ak je kultúrna pamiatka bezprostredne ohrozená, vykoná miestny národný výbor po predchádzajúcom súhlase okresného národného výboru nevyhnutné opatrenia na jej ochranu. Pri nehnuteľnej kultúrnej pamiatke, ktorá je stavbou, dá miestny národný výbor, pokiaľ nie je sám stavebným úradom, podnet stavebnému úradu na nariadenie udržiavacích prác alebo nevyhnutných úprav alebo na nariadenie neodkladných zabezpečovacích prác podľa osobitných predpisov13) a upovedomí o tom okresný národný výbor, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, aj krajský národný výbor. Ak je kultúrna pamiatka v socialistickom spoločenskom vlastníctve, upovedomí o tom tiež nadriadený orgán organizácie, ktorá kultúrnu pamiatku spravuje alebo je jej vlastníkom.
§ 16
Príspevok na zachovanie a obnovu kultúrnej pamiatky
(1)
Vlastníkovi kultúrnej pamiatky môže okresný národný výbor na jeho žiadosť, ak ide o osobitne odôvodnený prípad, poskytnúť príspevok na zvýšené náklady spojené so zachovaním alebo obnovou kultúrnej pamiatky za účelom jej účinnejšieho spoločenského uplatnenia. Príspevok môže poskytnúť aj vtedy, ak nemôže vlastník kultúrnej pamiatky uhradiť z vlastných prostriedkov náklady spojené so zachovaním alebo obnovou kultúrnej pamiatky.
(2)
V prípade mimoriadneho spoločenského záujmu na zachovaní kultúrnej pamiatky, ktorá je národným majetkom a je určená na kultúrno-spoločenské uplatnenie, môže výnimočne poskytnúť príspevok na obnovu kultúrnej pamiatky ministerstvo kultúry po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej socialistickej republiky.
(3)
Podrobnosti o poskytovaní príspevku na zachovanie a obnovu kultúrnej pamiatky ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 17
Ochranné pásmo
(1)
Ak to vyžaduje ochrana nehnuteľnej kultúrnej pamiatky alebo jej prostredia, vymedzí okresný národný výbor po vyjadrení krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti ochranné pásmo.14) Okresný národný výbor po dohode s dotknutými orgánmi štátnej správy môže v ochrannom pásme obmedziť alebo zakázať určitú činnosť alebo urobiť iné vhodné opatrenia.
(2)
Ak je nevyhnutné na vytvorenie ochranného pásma získať niektoré pozemky alebo stavby, prípadne ich odstrániť a ak nedôjde k dohode s vlastníkom, možno pozemky a stavby vyvlastniť.15) Možno tiež nariadiť nevyhnutné úpravy stavby, iného zariadenia alebo pozemku.
(3)
Ak ide o ochranu nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie alebo pamiatkovej zóny alebo ich prostredia, vymedzí obdobne okresný národný výbor ochranné pásmo na návrh krajského národného výboru po vyjadrení ústrednej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(4)
Ak vznikne vlastníkovi alebo užívateľovi pozemku, ktorý nie je národným majetkom, majetková ujma v dôsledku opatrení podľa odsekov 1, 2 a 3, prislúcha mu primeraná náhrada, ktorú poskytuje okresný národný výbor.
(5)
Podrobnosti o vymedzení ochranného pásma ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 18
Premiestnenie kultúrnej pamiatky
(1)
Národnú kultúrnu pamiatku a nehnuteľnú kultúrnu pamiatku, prípadne jej súčasť (príslušenstvo) možno premiestniť len po predchádzajúcom súhlase ministerstva kultúry.
(2)
Hnuteľnú kultúrnu pamiatku možno z verejne prístupného miesta trvale premiestniť len po predchádzajúcom súhlase okresného národného výboru po vyjadrení krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(3)
Orgán, ktorý dal súhlas na premiestnenie kultúrnej pamiatky podľa odsekov 1 a 2, upovedomí o tom ústrednú organizáciu štátnej pamiatkovej starostlivosti.
§ 19
Užívanie kultúrnych pamiatok na vedecký výskum alebo na výstavné účely
(1)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný umožniť osobám povereným orgánmi štátnej pamiatkovej starostlivosti vedecký výskum kultúrnej pamiatky, prípadne vyhotovenie jej dokumentácie. Ak ide o dôležitý spoločenský záujem, je vlastník hnuteľnej kultúrnej pamiatky povinný kultúrnu pamiatku prenechať predovšetkým odbornej socialistickej organizácii na dočasné užívanie na účely vedeckého výskumu alebo na výstavné účely na náklad toho, komu sa kultúrna pamiatka prenechá na užívanie.
(2)
O podmienkach prenechania kultúrnej pamiatky na dočasné užívanie rozhodne okresný národný výbor po vyjadrení krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, krajský národný výbor po vyjadrení ústrednej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
§ 20
Kultúrne pamiatky vo vzťahu k zahraničiu
(1)
Kultúrnu pamiatku možno v zahraničí vystavovať, do zahraničia požičať alebo do zahraničia vyviezť na iné účely len po predchádzajúcom súhlase ministerstva kultúry, a ak ide o národnú kultúrnu pamiatku, len po predchádzajúcom súhlase vlády Slovenskej socialistickej republiky.
(2)
Vec, ktorá vykazuje znaky kultúrnej pamiatky podľa § 2 ods. 1, možno trvale previezť zo zahraničia do Slovenskej socialistickej republiky len po predchádzajúcom súhlase príslušného orgánu štátu, z ktorého má byť dovezená, ak je zaručená vzájomnosť.16)
(3)
Ustanoveniami odsekov 1 a 2 nie sú dotknuté predpisy upravujúce hospodárske styky so zahraničím.17)
(4)
Podrobnosti o udeľovaní súhlasu na vývoz kultúrnych pamiatok do zahraničia ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
TRETIA ČASŤ
ARCHEOLOGICKÉ VÝSKUMY A NÁLEZY
§ 21
Oprávnenia na archeologické výskumy
(1)
Archeologické výskumy je oprávnený vykonávať Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied (ďalej len „Archeologický ústav“).
(2)
Ministerstvo kultúry môže v odôvodnených prípadoch po dohode so Slovenskou akadémiou vied povoliť vykonávanie archeologických výskumov vysokým školámvysokým školám, pokiaľ ich vykonávajú pri plnení svojich vedeckých alebo pedagogických úloh, múzeám alebo iným organizáciám, ktoré majú pre odborné vykonávanie archeologických výskumov potrebné predpoklady (ďalej len „oprávnená organizácia“). Oprávnená organizácia uzaviera so Slovenskou akadémiou vied dohodu o rozsahu a podmienkach vykonávania archeologických výskumov.
(3)
Oprávnená organizácia je povinná oznámiť Archeologickému ústavu začatie archeologických výskumov a podať mu o ich výsledkoch správu. Ak ide o archeologické výskumy na území vyhlásenom za kultúrnu pamiatku, národnú kultúrnu pamiatku, pamiatkovú rezerváciu alebo pamiatkovú zónu, Archeologický ústav a oprávnené organizácie oznámia začatie archeologických výskumov ústrednej organizácii štátnej pamiatkovej starostlivosti, ktorej podajú aj správu o ich výsledkoch.
(4)
Ministerstvo kultúry po dohode so Slovenskou akadémiou vied môže odňať povolenie na vykonanie archeologických výskumov oprávnenej organizácii, ktorá porušila podmienky, za ktorých jej bolo povolenie udelené.
§ 22
Vykonávanie archeologických výskumov
(1)
Archeologický ústav a oprávnené organizácie sú povinné pred začatím archeologických výskumov uzavrieť dohodu s vlastníkom (správcom, užívateľom) nehnuteľnosti, na ktorej sa majú archeologické výskumy vykonávať, o podmienkach archeologických výskumov na nehnuteľnosti. Ak nedôjde k dohode, rozhodne okresný národný výbor o povinnostiach vlastníka (správcu, užívateľa) nehnuteľnosti strpieť vykonanie archeologických výskumov a o podmienkach, za ktorých sa môže archeologický výskum vykonať.
(2)
Ak sa má vykonávať stavebná činnosť na území s archeologickými nálezmi, sú stavebníci už od doby prípravy stavby povinní tento zámer oznámiť Archeologickému ústavu a umožniť mu alebo oprávnenej organizácii, vykonať na dotknutom území záchranný archeologický výskum. Ak je stavebníkom socialistická organizácia, uhrádza náklady záchranného archeologického výskumu táto organizácia, inak uhrádza náklady organizácia vykonávajúca archeologický výskum. Obdobne sa postupuje, ak sa má na takom území vykonávať iná činnosť, ktorou by sa mohlo ohroziť vykonávanie archeologických výskumov.
§ 23
Archeologické nálezy
(1)
Archeologickým nálezom je vec (súbor vecí), ktorá je dokladom alebo pozostatkom života človeka a jeho činnosti od počiatku jeho vývoja do novoveku a zachovala sa spravidla pod zemou.
(2)
O archeologickom náleze, ktorý nebol urobený pri vykonávaní archeologických výskumov, musí sa urobiť oznámenie Archeologickému ústavu alebo najbližšiemu múzeu priamo alebo prostredníctvom miestneho národného výboru. Oznámenie o archeologickom náleze je povinný urobiť nálezca alebo osoba zodpovedná za vykonávanie prác, pri ktorých došlo k archeologickému nálezu, a to najneskôr na druhý deň po archeologickom náleze alebo po tom, čo sa o archeologickom náleze dozvedel.
(3)
Archeologický nález i nálezisko sa musia ponechať bez zmeny až do prehliadky Archeologickým ústavom alebo múzeom, najmenej však počas piatich pracovných dní odo dňa oznámenia. Archeologický ústav alebo oprávnená organizácia urobí na nálezisku všetky nevyhnutné opatrenia na okamžitú záchranu archeologického nálezu, najmä proti jeho poškodeniu, zničeniu alebo odcudzeniu.
(4)
Ak ide o archeologický nález uvedený v odseku 2, má nálezca právo na odmenu, ktorú mu poskytne okresný národný výbor, a to do výšky ceny materiálu, ak je archeologický nález vyhotovený z drahých kovov alebo z iných cenných materiálov; v ostatných prípadoch až do výšky desať percent kultúrnohistorickej hodnoty archeologického nálezu určenej na základe odborného posudku. Nálezca má právo na náhradu nevyhnutných nákladov, ktoré mu vznikli v súvislosti s archeologickým nálezom. O náhrade rozhodne a náhradu poskytne okresný národný výbor. Podrobnosti o podmienkach pre poskytovanie odmeny a náhrady nálezcovi ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
(5)
Pri nehnuteľných archeologických nálezoch vyhlásených za kultúrne pamiatky určí okresný národný výbor organizáciu, ktorá bude zabezpečovať starostlivosť o ne. Ak sú tieto archeologické nálezy na nehnuteľnostiach, ktoré sú národným majetkom, určí túto organizáciu po dohode s orgánom nadriadeným organizácii, ktorá nehnuteľnosť spravuje alebo užíva. Ak je nehnuteľný archeologický nález vyhlásený za kultúrnu pamiatku v územných obvodoch niekoľkých okresných národných výborov, určia organizáciu na zabezpečenie starostlivosti o kultúrnu pamiatku tieto okresné národné výbory po vzájomnej dohode.
(6)
Všetky hnuteľné archeologické nálezy sú národným majetkom a ukladajú sa spravidla do múzeí.
(7)
O archeologických nálezoch, ku ktorým dôjde v súvislosti s prípravou alebo vykonávaním stavby, platia osobitné predpisy.18)
§ 24
Náhrada majetkovej ujmy
(1)
Pri vykonávaní archeologických výskumov sú Archeologický ústav a oprávnené organizácie povinné dbať na záujmy chránené osobitnými predpismi, spolupracovať s orgánmi zabezpečujúcimi ochranu týchto záujmov a čo najviac chrániť práva a oprávnené záujmy vlastníkov (správcov, užívateľov) nehnuteľnosti, prípadne iného majetku.
(2)
Ak je vlastník (správca, užívateľ) nehnuteľnosti alebo iného majetku vykonávaním archeologického výskumu alebo opatreniami na ochranu archeologického nálezu podstatne obmedzený v bežnom užívaní nehnuteľnosti alebo iného majetku, má právo, aby mu Archeologický ústav alebo oprávnená organizácia poskytli primeranú jednorazovú náhradu. Po ukončení prác sú Archeologický ústav alebo oprávnená organizácia povinné uviesť nehnuteľnosť, prípadne iný majetok do predošlého stavu. Ak to nie je možné alebo hospodársky účelné, má vlastník (správca, užívateľ) nehnuteľnosti alebo iného majetku právo na peňažitú náhradu.
(3)
Právo na náhradu majetkovej ujmy podľa odseku 2 treba uplatniť voči Archeologickému ústavu alebo voči oprávnenej organizácii do šiestich mesiacov od ukončenia archeologického výskumu alebo od ukončenia opatrenia na ochranu archeologického nálezu, inak právo zaniká. Ak nedôjde k dohode, rozhoduje o náhrade a jej výške okresný národný výbor.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ORGÁNY A ORGANIZÁCIE ŠTÁTNEJ PAMIATKOVEJ STAROSTLIVOSTI
§ 25
Organizačné usporiadanie štátnej pamiatkovej starostlivosti
(1)
Štátnu pamiatkovú starostlivosť vykonávajú orgány štátnej pamiatkovej starostlivosti, ktorými sú ministerstvo kultúry a národné výbory.
(2)
Ministerstvu kultúry je podriadená ústredná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti, krajským národným výborom sú podriadené krajské organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(3)
Orgány štátnej pamiatkovej starostlivosti v spolupráci s ostatnými orgánmi štátnej správy a za odbornej pomoci organizácií štátnej pamiatkovej starostlivosti, vedeckých, umeleckých a ďalších odborných organizácií a ústavov dbajú, aby sa štátna pamiatková starostlivosť zabezpečovala plánovite, komplexne a diferencovane v súlade s dlhodobou koncepciou jej rozvoja.
§ 26
Ministerstvo kultúry
(1)
Ministerstvo kultúry je ústredným orgánom štátnej správy pre kultúrne pamiatky v Slovenskej socialistickej republike.
(2)
Ministerstvo kultúry
a)
spracúva prognózy, koncepcie a návrhy dlhodobých výhľadov rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti,
b)
koordinuje zostavovanie jednotného programu komplexnej starostlivosti o kultúrne pamiatky a vytvára pre ňu všestranné podmienky, posudzuje návrhy dlhodobých, strednodobých a vykonávacích plánov obnovy kultúrnych pamiatok,
c)
riadi kultúrno výchovné využívanie národných kultúrnych pamiatok a usmerňuje kultúrno-výchovné využívanie ostatných kultúrnych pamiatok v súlade so záujmami štátnej kultúrnej politiky,
d)
koordinuje vedeckovýskumnú činnosť v odbore štátnej pamiatkovej starostlivosti,
e)
zriaďuje ako svoj odborný poradný orgán vedeckú radu pre štátnu pamiatkovú starostlivosť,
f)
spolupracuje s Ministerstvom školstva Slovenskej socialistickej republiky pri výchove kádrov v odbore štátnej pamiatkovej starostlivosti a stará sa o ich ďalšie vzdelávanie,
g)
zabezpečuje medzinárodnú spoluprácu v odbore štátnej pamiatkovej starostlivosti,
h)
vydáva štatút ústrednej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti,
i)
vydáva vzorový organizačný poriadok pre krajské organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti,
j)
plní ďalšie úlohy ustanovené mu týmto zákonom.
§ 27
Pamiatková inšpekcia
(1)
Ministerstvo kultúry zriaďuje pamiatkovú inšpekciu ako svoj špecializovaný kontrolný orgán v odbore štátnej pamiatkovej starostlivosti. Hlavným poslaním pamiatkovej inšpekcie je vykonávať ústredný dozor nad dodržiavaním tohto zákona a predpisov vydaných na jeho vykonanie.
(2)
Pamiatková inšpekcia plní najmä tieto úlohy:
a)
dozerá, ako sa zabezpečuje komplexná starostlivosť o kultúrne pamiatky,
b)
dozerá, ako sa dodržiavajú rozhodnutia orgánov štátnej pamiatkovej starostlivosti na zabezpečenie starostlivosti o kultúrne pamiatky a ako vlastníci (správcovia, užívatelia) kultúrnych pamiatok plnia ustanovené povinnosti,
c)
na základe poznatkov získaných pri výkone dozoru vykonáva rozbor stavu štátnej pamiatkovej starostlivosti a navrhuje opatrenia na jej prehĺbenie.
(3)
Pamiatková inšpekcia pri plnení svojich úloh spolupracuje s národnými výbormi, s orgánmi ľudovej kontroly, s ostatnými štátnymi orgánmi a organizáciami štátnej pamiatkovej starostlivosti a opiera sa o ich pomoc.
(4)
Ak zistí pamiatková inšpekcia nedostatky v starostlivosti o kultúrne pamiatky, navrhne príslušnému orgánu štátnej pamiatkovej starostlivosti opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov, prípadne uloženie pokarhania alebo pokuty a dozerá, aby sa uložené opatrenia riadne plnili.
(5)
Podrobnosti o úlohách a oprávneniach pamiatkovej inšpekcie ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 28
Krajský národný výbor
(1)
Krajský národný výbor riadi a organizuje štátnu pamiatkovú starostlivosť v kraji.
(2)
Krajský národný výbor
a)
schvaľuje krajskú koncepciu rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti v súlade s prognózou, koncepciou a dlhodobým výhľadom rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti v Slovenskej socialistickej republike a určuje základné úlohy štátnej pamiatkovej starostlivosti v kraji,
b)
schvaľuje návrhy dlhodobých, strednodobých a vykonávacích plánov obnovy kultúrnych pamiatok,
c)
riadi práce na jednotných programoch komplexnej starostlivosti o kultúrne pamiatky a zabezpečuje predpoklady pre ich realizáciu,
d)
plní úlohy orgánu štátnej pamiatkovej starostlivosti pre národné kultúrne pamiatky, pokiaľ neprislúchajú ministerstvu kultúry,
e)
riadi kultúrno-výchovné využitie kultúrnych pamiatok v kraji,
f)
vydáva organizačný poriadok krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti v súlade so vzorovým organizačným poriadkom vydaným ministerstvom kultúry,
g)
dozerá v rozsahu svojej pôsobnosti na dodržiavanie tohto zákona a predpisov vydaných na jeho vykonanie,
h)
plní ďalšie úlohy ustanovené mu týmto zákonom.
§ 29
Okresný národný výbor
(1)
Okresný národný výbor riadi a organizuje štátnu pamiatkovú starostlivosť v okrese v súlade s krajskou koncepciou rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(2)
Okresný národný výbor
a)
podieľa sa na spracovaní krajskej koncepcie rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti a na spracovaní strednodobých a vykonávacích plánov obnovy kultúrnych pamiatok,
b)
zabezpečuje predpoklady pre komplexnú starostlivosť o kultúrne pamiatky,
c)
riadi starostlivosť o kultúrne pamiatky zabezpečovanú v pôsobnosti miestnych a mestských národných výborov,
d)
vykonáva štátnu správu na úseku štátnej pamiatkovej starostlivosti, pokiaľ podľa tohto zákona nie je príslušný iný orgán štátnej pamiatkovej starostlivosti,
e)
zriaďuje podľa potreby organizáciu alebo zariadenie pre obnovu nehnuteľných kultúrnych pamiatok,19)
f)
vykonáva štátny stavebný dohľad pri obnove kultúrnych pamiatok z hľadiska štátnej pamiatkovej starostlivosti,20)
g)
dozerá v rozsahu svojej pôsobnosti na dodržiavanie tohto zákona a predpisov vydaných na jeho vykonanie,
h)
plní ďalšie úlohy ustanovené mu týmto zákonom.
(3)
Okresný národný výbor sa pri plnení svojich úloh opiera o odbornú pomoc krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
§ 30
Miestny a mestský národný výbor
(1)
Miestny národný výbor sa stará o kultúrne pamiatky v mieste a kontroluje, ako si vlastníci kultúrnych pamiatok plnia povinnosti uložené im týmto zákonom. Miestny národný výbor vychádza pritom z odborných vyjadrení krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(2)
Mestský národný výbor môže podľa miestnych podmienok po prerokovaní s okresným národným výborom zriadiť organizáciu alebo zariadenie pre obnovu kultúrnych pamiatok.
§ 31
Komisie štátnej pamiatkovej starostlivosti, okresný konzervátor štátnej pamiatkovej starostlivosti a spravodajcovia štátnej pamiatkovej starostlivosti
(1)
Národné výbory zriaďujú podľa potreby pre všestranné posudzovanie a koordináciu úloh štátnej pamiatkovej starostlivosti komisie štátnej pamiatkovej starostlivosti ako pracovné komisie.21)
(2)
Okresný národný výbor vymenúva po vyjadrení krajskej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti z radov občanov okresného konzervátora štátnej pamiatkovej starostlivosti (ďalej len „okresný konzervátor“) ako dobrovoľného pracovníka. Okresný konzervátor je členom okresnej komisie štátnej pamiatkovej starostlivosti, ak je táto komisia zriadená.
(3)
Úlohou okresného konzervátora je sústavne sledovať stav kultúrnych pamiatok v okrese, podávať okresnému národnému výboru správy o ich stave, o starostlivosti o ne a ich využití, navrhovať okresnému národnému výboru potrebné opatrenia a napomáhať propagáciu kultúrnych pamiatok a štátnej pamiatkovej starostlivosti medzi občanmi a najmä medzi mládežou.
(4)
Na návrh okresného konzervátora môže okresný národný výbor poveriť pre určitý vymedzený územný obvod dobrovoľných pracovníkov funkciou spravodajcu štátnej pamiatkovej starostlivosti (ďalej len „spravodajca“), ktorí spolupracujú s okresným konzervátorom pri plnení jeho úloh.
(5)
Činnosť okresného konzervátora a spravodajcu riadi okresný národný výbor. Odbornú pomoc mu pritom poskytuje krajská organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(6)
Podrobnosti o úlohách okresných konzervátorov a spravodajcov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 32
Ústredná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti
(1)
Ústredná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti je organizáciou pre výkon a koordináciu všetkých odborných činností na úseku štátnej pamiatkovej starostlivosti na zabezpečenie jednoty kultúrnopolitických zámerov a ideovo-metodických, ekonomických a technických hľadísk, ako aj perspektívneho rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(2)
Ústredná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti
a)
spracúva rozbory stavu a vývoja štátnej pamiatkovej starostlivosti, podklady pre prognózy, koncepcie a dlhodobé výhľady rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti,
b)
organizuje, koordinuje a plní vedeckovýskumné úlohy štátnej pamiatkovej starostlivosti, rozpracúva teóriu a metodológiu štátnej pamiatkovej starostlivosti a metodiku spoločenského uplatnenia kultúrnych pamiatok,
c)
plní úlohy ústredného odborno-metodického, dokumentačného a informačného pracoviska pre úsek štátnej pamiatkovej starostlivosti,
d)
vedie ústredný zoznam kultúrnych pamiatok,
e)
pripravuje odborné podklady pre ministerstvo kultúry, najmä na vyhlásenie vecí za kultúrne pamiatky,
f)
poskytuje metodickú pomoc krajským organizáciám štátnej pamiatkovej starostlivosti,
g)
zabezpečuje odborný dohľad nad vykonávaním komplexnej starostlivosti o kultúrne pamiatky a nad ich sústavným využívaním,
h)
zabezpečuje projektové, stavebno-reštaurátorské a reštaurátorské práce pri obnove vybratých kultúrnych pamiatok,
i)
zabezpečuje ďalšie vzdelávanie pracovníkov v odbore štátnej pamiatkovej starostlivosti,
j)
plní ďalšie úlohy na úseku štátnej pamiatkovej starostlivosti, ktorými ju poverí ministerstvo kultúry.
§ 33
Krajská organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti
(1)
Krajská organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti je organizáciou pre výkon a koordináciu odborných činností na úseku štátnej pamiatkovej starostlivosti v kraji.
(2)
Krajská organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti
a)
spracúva odborné podklady pre krajský národný výbor a podľa jeho pokynov aj pre okresné národné výbory,
b)
spracúva odborné podklady pre prognózy, koncepcie a dlhodobé výhľady rozvoja štátnej pamiatkovej starostlivosti,
c)
spracúva jednotné programy komplexnej starostlivosti o kultúrne pamiatky,
d)
podieľa sa na plnení vedecko-výskumných úloh štátnej pamiatkovej starostlivosti,
e)
plní úlohy odborno-metodického, dokumentačného a informačného pracoviska pre úsek štátnej pamiatkovej starostlivosti,
f)
eviduje kultúrne pamiatky v kraji,
g)
poskytuje odbornú pomoc vlastníkom kultúrnych pamiatok pri zabezpečovaní starostlivosti o kultúrne pamiatky, spracúva odborné vyjadrenia k vykonávaniu obnovy kultúrnych pamiatok, k podstatným zmenám ich využitia a ich vonkajšieho prostredia,
h)
uskutočňuje odborný dohľad nad vykonávaním komplexnej starostlivosti o kultúrne pamiatky a dáva návrhy na odstránenie zistených závad orgánom štátnej pamiatkovej starostlivosti,
i)
zabezpečuje prieskum, výskum a dokumentáciu kultúrnych pamiatok,
j)
sleduje kultúrno-výchovné využitie kultúrnych pamiatok a ich propagáciu a zabezpečuje všestrannú starostlivosť o kultúrno- výchovné využitie a sprístupnenie kultúrnych pamiatok vo vlastnej správe,
k)
poskytuje odbornú pomoc národným výborom pri vykonávaní štátnej pamiatkovej starostlivosti a okresným národným výborom aj pri metodickom riadení činnosti okresných konzervátorov a spravodajcov,
l)
vykonáva funkciu investora pri obnove vybratých kultúrnych pamiatok v kraji,
m)
zabezpečuje projektové, stavebno-reštaurátorské a reštaurátorské práce pri obnove kultúrnych pamiatok,
n)
plní ďalšie úlohy na úseku štátnej pamiatkovej starostlivosti, ktorými ju poverí krajský národný výbor.
§ 34
Oprávnenie orgánov a organizácií štátnej pamiatkovej starostlivosti
(1)
Orgán alebo organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti vydá osobám povereným plnením úloh štátnej pamiatkovej starostlivosti osvedčenie, na základe ktorého sú oprávnené:
a)
vstupovať do podnikov, závodov, zariadení, objektov a na ostatné nehnuteľnosti,
b)
vykonávať v nich potrebné odborné práce na ochranu kultúrnych pamiatok alebo na vedecké účely, najmä dokumentačné a konzervačné, ako aj odborný dozor,
c)
požadovať za tým účelom potrebné údaje a vysvetlenia,
d)
nazerať do príslušných dokladov.
(2)
Pri činnosti uvedenej v odseku 1 sa osoby poverené plnením úloh štátnej pamiatkovej starostlivosti môžu zoznamovať so štátnym, hospodárskym a služobným tajomstvom, len ak sú na to určené podľa osobitných predpisov.22) Sú pritom povinné dbať na záujmy obrany štátu a zachovávať štátne, hospodárske a služobné tajomstvo. Svoje úlohy sú povinné vykonávať tak, aby organizácia vo svojej činnosti alebo občan vo svojich právach boli obmedzovaní iba v nevyhnutnom rozsahu.
(3)
Pre vstup do objektov a zariadení ozbrojených síl a ozbrojených zborov platia osobitné predpisy.23)
PIATA ČASŤ
OPATRENIA PRI PORUŠENÍ POVINNOSTÍ
Pokuty organizáciám
§ 35
(1)
Okresný národný výbor uloží pokutu až do výšky 100 000 Kčs organizácii, ktorá
a)
nechráni vec pred poškodením, zničením alebo odcudzením od doručenia upovedomenia o podaní návrhu na vyhlásenie veci za kultúrnu pamiatku alebo o tom, že ministerstvo kultúry hodlá vec vyhlásiť za kultúrnu pamiatku z vlastného podnetu, až do rozhodnutia ministerstva kultúry,
b)
nesplní oznamovaciu povinnosť ustanovenú v § 3 ods. 5, § 12, § 21 ods. 3, § 22 ods. 2 tohto zákona,
c)
sa nestará o zachovanie kultúrnej pamiatky, neudržiava ju v dobrom stave, užíva ju spôsobom nezodpovedajúcim jej kultúrnopolitickému významu, pamiatkovej hodnote alebo technickému stavu, nechráni ju pred ohrozením, poškodením alebo znehodnotením alebo ju znehodnotí alebo zničí,
d)
porušuje podmienky určené v rozhodnutí o vymedzení ochranného pásma nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie alebo pamiatkovej zóny,
e)
vykonáva obnovu kultúrnej pamiatky bez vyžiadania záväzného stanoviska okresného národného výboru alebo nedodržiava podmienky určené v tomto záväznom stanovisku,
f)
premiestni bez predchádzajúceho súhlasu ministerstva kultúry nehnuteľnú kultúrnu pamiatku alebo bez predchádzajúceho súhlasu okresného národného výboru premiestni hnuteľnú kultúrnu pamiatku z verejne prístupného miesta,
g)
vykonáva bez povolenia podľa § 21 ods. 2 archeologický výskum,
h)
vykonáva bez povolenia podľa § 14 ods. 8 obnovu kultúrnej pamiatky,
i)
vykonáva stavbu, stavebnú zmenu alebo udržiavacie práce na nehnuteľnosti, ktorá nie je kultúrnou pamiatkou, ale je v pamiatkovej rezervácii, v pamiatkovej zóne, v ochrannom pásme nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie alebo pamiatkovej zóny bez vyžiadania záväzného stanoviska okresného národného výboru podľa § 14 ods. 2, alebo nedodržiava podmienky uvedené v tomto záväznom stanovisku.
(2)
Okresný národný výbor uloží pokutu až do výšky 500 000 Kčs organizácii, ktorá
a)
sa nestará o zachovanie národnej kultúrnej pamiatky, neudržiava ju v dobrom stave, užíva ju spôsobom nezodpovedajúcim jej kultúrnopolitickému významu, pamiatkovej hodnote alebo technickému stavu, nechráni ju pred ohrozením, poškodením alebo znehodnotením alebo ju znehodnotí alebo zničí,
b)
vykonáva obnovu národnej kultúrnej pamiatky bez vyžiadania záväzného stanoviska krajského národného výboru alebo nedodržiava podmienky určené v tomto záväznom stanovisku,
c)
premiestni bez predchádzajúceho súhlasu ministerstva kultúry národnú kultúrnu pamiatku,
d)
požičia do zahraničia alebo sa pokúsi do zahraničia vyviezť alebo vyvezie kultúrnu pamiatku bez predchádzajúceho súhlasu ministerstva kultúry, požičia do zahraničia alebo sa pokúsi do zahraničia vyviezť alebo vyvezie národnú kultúrnu pamiatku bez predchádzajúceho súhlasu vlády Slovenskej socialistickej republiky,
e)
vykonáva bez povolenia podľa § 14 ods. 8 obnovu národnej kultúrnej pamiatky.
§ 36
Pri určení výšky pokuty sa prihliada najmä na závažnosť a čas trvania protiprávneho konania, na kultúrnopolitický význam kultúrnej pamiatky a na rozsah hroziacej alebo spôsobenej škody.
§ 37
(1)
Pokuta je splatná do tridsiatich dní odo dňa nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia, ktorým bola uložená.
(2)
Pokutu možno uložiť len do jedného roka odo dňa, kedy sa o porušení povinnosti okresný národný výbor dozvedel, najneskôr však do troch rokov odo dňa, kedy k porušeniu povinnosti došlo.
(3)
Pokuta je príjmom národného výboru, ktorý ju uložil.
§ 38
Uložením pokuty organizácii zostáva nedotknutá zodpovednosť organizácie, prípadne jej pracovníkov podľa osobitných predpisov.
Priestupky
§ 39
(1)
Za priestupok na úseku štátnej pamiatkovej starostlivosti môže uložiť okresný národný výbor občanovi
a)
pokarhanie,
b)
pokutu vo výške uvedenej v odsekoch 2 alebo 3.
(2)
Pokarhanie alebo pokutu až do výšky 1000 Kčs možno uložiť občanovi, ktorý sa dopustí priestupku tým, že
a)
nechráni vec pred poškodením, zničením alebo odcudzením od doručenia upovedomenia o podaní návrhu na vyhlásenie veci za kultúrnu pamiatku alebo o tom, že ministerstvo kultúry hodlá vec vyhlásiť za kultúrnu pamiatku z vlastného podnetu, až do rozhodnutia ministerstva kultúry,
b)
nesplní oznamovaciu povinnosť ustanovenú v § 3 ods. 5, § 12, § 22 ods. 2, § 23 ods. 2 tohto zákona,
c)
sa nestará o zachovanie kultúrnej pamiatky, neudržiava ju v dobrom stave a nechráni ju pred ohrozením, poškodením, znehodnotením alebo odcudzením alebo kultúrnu pamiatku užíva spôsobom, ktorý nezodpovedá jej kultúrnopolitickému významu, pamiatkovej hodnote alebo technickému stavu,
d)
poruší podmienky určené v rozhodnutí o vymedzení ochranného pásma nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie alebo pamiatkovej zóny,
e)
vykonáva obnovu kultúrnej pamiatky bez vyžiadania záväzného stanoviska okresného národného výboru alebo nedodržiava podmienky určené v tomto záväznom stanovisku,
f)
vykonáva neoprávnene výkopy na území s archeologickými nálezmi,
g)
vykonáva stavbu, stavebnú zmenu alebo udržiavacie práce na nehnuteľnosti, ktorá nie je kultúrnou pamiatkou, ale je v pamiatkovej rezervácii, v pamiatkovej zóne, v ochrannom pásme nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie, pamiatkovej zóny bez vyžiadania záväzného stanoviska okresného národného výboru podľa § 14 ods. 2 alebo nedodržiava podmienky uvedené v tomto záväznom stanovisku,
h)
porušuje iné povinnosti ustanovené týmto zákonom.
(3)
Pokutu až do výšky 5 000 Kčs možno uložiť občanovi, ktorý sa dopustil priestupku tým, že
a)
sa nestará o zachovanie národnej kultúrnej pamiatky, neudržiava ju v dobrom stave a nechráni ju pred ohrozením, poškodením, znehodnotením alebo odcudzením alebo národnú kultúrnu pamiatku užíva spôsobom, ktorý nezodpovedá jej kultúrnopolitickému významu, pamiatkovej hodnote alebo technickému stavu,
b)
vykonáva obnovu národnej kultúrnej pamiatky bez vyžiadania záväzného stanoviska krajského národného výboru alebo nedodržiava podmienky určené v tomto záväznom stanovisku,
c)
premiestni nehnuteľnú kultúrnu pamiatku bez predchádzajúceho súhlasu ministerstva kultúry alebo bez predchádzajúceho súhlasu okresného národného výboru premiestni hnuteľnú kultúrnu pamiatku z verejne prístupného miesta,
d)
premiestni národnú kultúrnu pamiatku bez predchádzajúceho súhlasu ministerstva kultúry,
e)
požičia do zahraničia alebo sa pokúsi do zahraničia vyviezť alebo vyvezie kultúrnu pamiatku bez predchádzajúceho súhlasu ministerstva kultúry, požičia do zahraničia alebo sa pokúsi do zahraničia vyviezť alebo vyvezie národnú kultúrnu pamiatku bez predchádzajúceho súhlasu vlády Slovenskej socialistickej republiky.
§ 40
Ak nie je v tomto zákone ustanovené inak, platia o priestupkoch a ich prejednávaní všeobecné predpisy.24)
§ 41
Pokuta je príjmom národného výboru, ktorý ju uložil.
ŠIESTA ČASŤ
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 42
Spoločné ustanovenia
(1)
Kultúrne pamiatky zapísané do štátnych zoznamov kultúrnych pamiatok podľa skorších právnych predpisov sa považujú za kultúrne pamiatky podľa tohto zákona.
(2)
Národné kultúrne pamiatky vyhlásené za ne podľa skorších právnych predpisov sa považujú za národné kultúrne pamiatky podľa tohto zákona. Pamiatkové rezervácie vyhlásené za ne podľa skorších právnych predpisov sa považujú za pamiatkové rezervácie podľa tohto zákona. Ochranné pásma zriadené podľa skorších právnych predpisov sa považujú za ochranné pásma podľa tohto zákona.
(3)
Povolenia na archeologické výskumy vydané podľa skorších právnych predpisov sa považujú za povolenia podľa tohto zákona.
(4)
Hnuteľné kultúrne pamiatky a národné kultúrne pamiatky podľa zákona Českej národnej rady o štátnej pamiatkovej starostlivosti, ak sú na území Slovenskej socialistickej republiky, sa považujú za kultúrne pamiatky a národné kultúrne pamiatky podľa tohto zákona.
(5)
Za kultúrne pamiatky a za národné kultúrne pamiatky podľa tohto zákona sa nepovažujú archívne dokumenty uznané za kultúrne pamiatky alebo vyhlásené za národné kultúrne pamiatky podľa osobitných predpisov.25)
(6)
Na kultúrne pamiatky a národné kultúrne pamiatky uložené alebo prenesené do múzeí a galérií sa tento zákon nevzťahuje.
§ 43
(1)
Práva a povinnosti ustanovené týmto zákonom vlastníkovi kultúrnej pamiatky má
a)
ak je kultúrna pamiatka národným majetkom, štátna socialistická organizácia, ktorá má kultúrnu pamiatku v správe,26) alebo iná socialistická organizácia než štátna, ktorej bola kultúrna pamiatka zverená do trvalého užívania,27)
b)
ak je kultúrna pamiatka v družstevnom alebo náhradnom užívaní alebo v užívaní na základe práva užívania na zabezpečenie výroby, socialistická organizácia, ktorej takéto užívacie právo patrí podľa osobitných predpisov,28)
c)
občan, ktorému bolo zriadené k pozemku, ktorý je kultúrnou pamiatkou, právo osobného užívania pozemku podľa osobitných predpisov,29)
d)
ten, kto s kultúrnou pamiatkou nakladá ako so svojou a je so zreteľom na všetky okolnosti dobromyseľný, že mu kultúrna pamiatka patrí.30)
(2)
Práva a povinnosti vlastníka veci, ktorá by mohla byť podľa § 3 vyhlásená za kultúrnu pamiatku, má tiež správca a užívateľ takejto veci, ako aj ten, kto s ňou nakladá ako so svojou a je so zreteľom na všetky okolnosti dobromyseľný, že mu vec patrí.30)
§ 44
Všeobecné predpisy o správnom konaní31) sa nevzťahujú na konanie podľa § 3, 6, 8 a § 21 ods. 2 a 4.
§ 45
(1)
Ministerstvo kultúry vydá všeobecne záväzné právne predpisy na vykonanie § 3 ods. 6, § 7 ods. 6, § 8 ods. 5, § 10 ods. 3, § 20 ods. 4 a § 31 ods. 6.
(2)
Ministerstvo kultúry vydá všeobecne záväzné právne predpisy
a)
po dohode so Slovenskou komisiou pre vedeckotechnický a investičný rozvoj na vykonanie § 6 ods. 2, § 14 ods. 10 a § 17 ods. 5,
b)
po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej socialistickej republiky na vykonanie § 16 ods. 3 a § 23 ods. 4,
c)
po dohode so Slovenskou plánovacou komisiou a s Ministerstvom financií Slovenskej socialistickej republiky na vykonanie § 27 ods. 5.
Záverečné ustanovenia
§ 46
Zrušujú sa:
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 7/1958 Zb. SNR o kultúrnych pamiatkach v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1969 Zb. o niektorých opatreniach v organizácii a pôsobnosti národných výborov v Slovenskej socialistickej republike,
2.
vyhláška Povereníctva školstva a kultúry č. 247/1959 Ú.v. o okresných konzervátoroch a spravodajcoch štátnej pamiatkovej starostlivosti,
3.
vyhláška Povereníctva školstva a kultúry č. 248/1959 Ú.v., ktorou sa bližšie určuje činnosť a organizácia krajských, okresných a miestnych komisií štátnej pamiatkovej starostlivosti,
4.
vyhláška Povereníctva školstva a kultúry č. 250/1959 Ú.v. o evidencii kultúrnych pamiatok,
5.
vyhláška Povereníctva školstva a kultúry č. 251/1959 Ú.v. o pamiatkových ochranných pásmach,
6.
vyhláška Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 37/1962 Zb. o úhrade nákladov na udržiavanie a obnovu kultúrnych pamiatok,
7.
§ 11 písm. b) zákona č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku, pokiaľ sa vzťahuje na kultúrne pamiatky.
§ 47
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1988.
V. Šalgovič v. r.
v z. Hanus v. r.
1)
§ 117, § 120 a 121 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
2)
Zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení zákona SNR č. 150/1983 Zb.
Vyhláška č. 23/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení vyhlášky č. 133/1965 Zb. a vyhlášky č. 26/1984 Zb.
Zákon č. 46/1971 Zb. o geodézii a kartografii.
Zákon SNR č. 39/1973 Zb. o orgánoch geodézie a kartografie.
3)
§ 100 písm. b) stavebného zákona.
4)
Zákon SNR č. 109/1961 Zb. o múzeách a galériách.
5)
Vyhláška č. 122/1984 Zb. o náhradách pri vyvlastnení stavieb, pozemkov, porastov a práv k nim.
Vyhláška č. 129/1984 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov.
Úprava Federálneho cenového úradu, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. V-1/86 z 29. novembra 1985 o cenách dojednávaných dohodou, uverejnená v Cenovom vestníku v čiastke 52/1985 z 11. decembra 1985, reg. v čiastke 32/1985 Zb.
Vyhláška č. 149/1961 Zb. o nákupe, zadávaní a predaji diel výtvarných umení a o niektorých iných opatreniach v odbore výtvarných umení v znení vyhlášky č. 39/1966 Zb. a vyhlášky č. 2/1986 Zb.
6)
§ 4 a 5 vyhlášky č. 90/1984 Zb. o správe národného majetku.
7)
§ 32 až 42 stavebného zákona.
8)
§ 54 až 70 stavebného zákona.
9)
Pamiatková rezervácia, pamiatková zóna, ochranné pásmo nehnuteľnej kultúrnej pamiatky, nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie alebo pamiatkovej zóny.
10)
§ 57 stavebného zákona.
11)
§ 20 ods. 1 písm. c), § 24 ods. 4, § 36 až 39 a § 43 vyhlášky č. 5/1987 Zb. o dokumentácii stavieb.
12)
§ 109 a nasl. stavebného zákona.
13)
§ 86, 87 a § 94 stavebného zákona.
14)
§ 32 písm. c) a § 33 ods. 2 stavebného zákona.
§ 11 vyhlášky č. 85/1976 Zb. o podrobnejšej úprave územného konania a stavebnom poriadku.
15)
§ 108 ods. 2 písm. e) stavebného zákona.
16)
Dohovor UNESCO o opatreniach na zákaz a zamedzenie nedovoleného dovozu, vývozu a prevodu vlastníctva kultúrnych statkov z roku 1970 (vyhláška č. 15/1980 Zb.).
17)
Zákon č. 142/1970 Zb. o devízovom hospodárstve.
Colný zákon č. 44/1974 Zb.
Zákon č. 42/1980 Zb. o hospodárskych stykoch so zahraničím.
18)
§ 127 stavebného zákona.
19)
§ 21 zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 35/1983 Zb.).
20)
§ 99 písm. b) a § 102 ods. 5 stavebného zákona.
21)
§ 65 zákona o národných výboroch.
22)
§ 9, § 17 až 19 zákona č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva.
§ 3 nariadenia vlády ČSSR č. 148/1971 Zb. o ochrane hospodárskeho a služobného tajomstva.
23)
Napr. § 5 zákona č. 169/1949 Zb. o vojenských obvodoch.
§ 22 zákona č. 40/1961 Zb. o obrane Československej socialistickej republiky.
Zákon č. 40/1974 Zb. o Zbore národnej bezpečnosti.
Zákon č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov.
24)
Zákon č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
25)
Zákon SNR č. 149/1975 Zb. o archívnictve.
Vyhláška č. 167/1975 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o postupe pri posudzovaní archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a spôsob zabezpečovania zvýšenej ochrany archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a národných kultúrnych pamiatok.
26)
§ 64 Hospodárskeho zákonníka.
27)
§ 70 Hospodárskeho zákonníka.
28)
§ 37 a nasl. zákona č. 122/1975 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.
§ 1 a nasl. zákona č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby.
§ 9 vládneho nariadenia č. 47/1955 Zb. o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov.
§ 12 zákona č. 61/1977 o lesoch.
29)
§ 198 a nasl. Občianskeho zákonníka.
30)
§ 132a Občianskeho zákonníka.
31)
Správny poriadok. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 32/1987 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 32/1987 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky o záväznosti Československého liekopisu
Vyhlášeno 23. 4. 1987, datum účinnosti 1. 10. 1987, částka 7/1987
* § 1 - Táto vyhláška ustanovuje záväznosť Československého liekopisu - štvrtého vydania (ďalej len „liekopis“) v Slovenskej socialistickej republike.
* § 2 - (1) Liekopis je záväzný pre organizácie a ich odborných pracovníkov zúčastňujúcich sa na príprave, výrobe, kontrole, hodnotení, uchovávaní, predpisovaní a výdaji liečiv a zdravotníckych potrieb uvedených v liekopise a pracovníkov zodpovedajúcich za tieto č
* § 3 - Zrušuje sa
* § 4 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. októbrom 1987.
Aktuální znění od 1. 10. 1987
32
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky
z 9. apríla 1987
o záväznosti Československého liekopisu
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky podľa § 70 ods. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu a po dohode s Ministerstvom poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje:
§ 1
Táto vyhláška ustanovuje záväznosť Československého liekopisu - štvrtého vydania (ďalej len „liekopis“) v Slovenskej socialistickej republike.
§ 2
(1)
Liekopis je záväzný pre organizácie a ich odborných pracovníkov zúčastňujúcich sa na príprave, výrobe, kontrole, hodnotení, uchovávaní, predpisovaní a výdaji liečiv a zdravotníckych potrieb uvedených v liekopise a pracovníkov zodpovedajúcich za tieto činnosti. Títo pracovníci sú povinní poznať obsah liekopisu a dôsledne ho dodržiavať.
(2)
O liečivách a zdravotníckych potrebách, ktoré nie sú uvedené v liekopise, boli však uvedené v niektorom z predchádzajúcich vydaní Československého liekopisu, platia naďalej ustanovenia týchto vydaní.
(3)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky môže v odôvodnených prípadoch povoliť výnimku z ustanovení liekopisu; ak ide o liečivá a iné látky na veterinárne účely, urobí tak po dohode s Ministerstvom poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky.
(4)
Do liekopisu možno nazrieť na Ministerstve zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky, krajských a okresných národných výboroch, v ústavoch národného zdravia a v ďalších organizáciách, pre ktoré je záväzný.
§ 3
Zrušuje sa
a)
vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 116/1969 Zb. o zavedení Československého liekopisu - tretieho vydania v Slovenskej socialistickej republike,
b)
vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 30/1976 Zb. o zavedení doplnku k Československému liekopisu - tretiemu vydaniu - v Slovenskej socialistickej republike.
§ 4
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. októbrom 1987.
Ministerka:
MUDr. Tökölyová v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 33/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 33/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun k 100. výročí narození Josefa Lady
Vyhlášeno 30. 4. 1987, datum účinnosti 15. 5. 1987, částka 8/1987
* § 1 - (1) U příležitosti 100. výročí narození národního umělce Josefa Lady se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny (dále jen „pětisetkoruny“).
* § 2 - (1) Na líci pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. V řádku uprostřed, rozděleném státním znakem, je označení hodnoty „500 Kčs“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 1987.
Aktuální znění od 15. 5. 1987
33
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 22. dubna 1987
o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun k 100. výročí narození Josefa Lady
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 100. výročí narození národního umělce Josefa Lady se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny (dále jen „pětisetkoruny“).
(2)
Pětisetkoruny se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 24 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr pětisetkoruny je 40 mm. Na její hraně je text „ČESKÝ MALÍŘ NÁRODNÍ UMĚLEC“.
§ 2
(1)
Na líci pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. V řádku uprostřed, rozděleném státním znakem, je označení hodnoty „500 Kčs“.
(2)
Na rubu pětisetkoruny je v popředí dole zobrazena podle Ladových kreseb skupina dětí se sněhulákem. Za nimi jsou Hrusice, rodná obec Josefa Lady, z konce devatenáctého století, rovněž podle jeho malby. V dolní části jsou v rozděleném řádku letopočty „1887“ a „1987“ a pod nimi uprostřed dole nápis „JOSEF LADA“.
(3)
Autorem návrhu pětisetkoruny je Jaroslav Bejvl. Jeho jméno „J. BEJVL“ je umístěno v plastice vyobrazení obce Hrusice vpravo dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 1987.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
107kB
126kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 34/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 34/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun s motivem koně Převalského
Vyhlášeno 30. 4. 1987, datum účinnosti 15. 5. 1987, částka 8/1987
* § 1 - (1) K připomenutí trvalé péče o zachování ohrožených druhů zvířat a úspěchů pražské Zoologické zahrady v chovu divokých koní Převalského se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny (dále jen „padesátikoruny“).
* § 2 - (1) Na líci padesátikoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „50 Kčs“ a letopočet „1
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 1987.
Aktuální znění od 15. 5. 1987
34
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 22. dubna 1987
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun s motivem koně Převalského
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K připomenutí trvalé péče o zachování ohrožených druhů zvířat a úspěchů pražské Zoologické zahrady v chovu divokých koní Převalského se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny (dále jen „padesátikoruny“).
(2)
Padesátikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost padesátikoruny je 7 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 27 mm, hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci padesátikoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „50 Kčs“ a letopočet „1987“.
(2)
Na rubu padesátikoruny je vyobrazeno hříbě a klisna koně Převalského. V dolní části je ve dvou řádcích český název „KŮŇ PŘEVALSKÉHO“ a latinský název „EQUUS PRZEWALSKII“.
(3)
Autorem návrhu je Anton Gábrik, iniciály jeho jména „AG“ jsou nad názvem „KŮŇ PŘEVALSKÉHO“ vpravo.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 1987.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
58kB
52kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 35/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 35/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 225. výročí založení Banické akademie v Banské Štiavnici
Vyhlášeno 30. 4. 1987, datum účinnosti 1. 7. 1987, částka 8/1987
* § 1 - (1) K 225. výročí založení Banické akademie v Banské Štiavnici se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
* § 2 - (1) Na líci stokoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „100 Kčs“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.
Aktuální znění od 1. 7. 1987
35
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 22. dubna 1987
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 225. výročí založení Banické akademie v Banské Štiavnici
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 225. výročí založení Banické akademie v Banské Štiavnici se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
(2)
Stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci stokoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „100 Kčs“.
(2)
Na rubu stokoruny je vyobrazen dobový parní čerpací důlní Hellův stroj, předchůdce Wattova parního stroje. Při okraji je neuzavřený opis „BANÍCKA AKADÉMIA V BANSKEJ ŠTIAVNICI“. Vpravo uprostřed jsou ve dvou řádcích letopočty „1762“ a „1987“, pod nimi je znak města Banská Štiavnica.
(3)
Autorem návrhu stokoruny je Drahomír Zobek. Iniciály jeho jména „DZ“ jsou umístěny na rubu vlevo uprostřed.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
65kB
78kB |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 37/1987 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 37/1987 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 86/1986 Zb. o združení rodičov a priateľov školy
Vyhlášeno 30. 4. 1987, datum účinnosti 30. 4. 1987, částka 8/1987
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 4. 1987
37
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 26. apríla 1987,
ktorou sa mení vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 86/1986 Zb. o združení rodičov a priateľov školy
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky podľa § 32b ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 50/1984 Zb.) ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 86/1986 Zb. o združení rodičov a priateľov školy sa mení takto:
Ustanovenie § 16 ods. 6 znie:
„(6)
Z peňažných odmien za prácu fyzických osôb sa zráža daň zo mzdy, ktorá sa odvádza príslušnej finančnej správe.6)“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Prof. PhDr. Kilár CSc. v. r.
6)
§ 6 ods. 6 a § 13 ods. 3 vyhlášky č. 161/1976 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o dani zo mzdy v znení neskorších predpisov. |
Zákon č. 50/1987 Sb. | Zákon č. 50/1987 Sb.
Zákon o změnách zákona o mateřském příspěvku
Vyhlášeno 29. 6. 1987, datum účinnosti 1. 7. 1987, částka 12/1987
* Čl. I - Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č. 110/1984 Sb., o změnách zákona o mateřském přís
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 1987
50
ZÁKON
ze dne 23. června 1987
o změnách zákona o mateřském příspěvku
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č. 110/1984 Sb., o změnách zákona o mateřském příspěvku, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 a 3 včetně nadpisu zní:
„Podmínky nároku a doba poskytování mateřského příspěvku
§ 2
(1)
Ženě náleží mateřský příspěvek na dítě do jednoho roku věku.
(2)
Ženě náleží mateřský příspěvek na dítě do dvou let věku, jde-li o dítě narozené před 1. lednem 1988, a na dítě do tří let věku, jde-li o dítě narozené po 31. prosinci 1987, jestliže
a)
pečuje ještě o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě ve věku do 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,1) anebo je invalidní a vyžaduje stálou péči, nebo
b)
jde o invalidní dítě, které vyžaduje stálou péči, nebo
c)
jde o dítě, které převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči, nebo
d)
jde o ženu svobodnou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, nebo
e)
jde o ženu, jejíž manžel se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,1) anebo je poživatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný.
(3)
Nárok na mateřský příspěvek podle předchozích odstavců má žena jen tehdy, jestliže
a)
celodenně a řádně pečuje o dítě, na něž náleží mateřský příspěvek, pokud se před jeho narozením podrobovala pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních, dítě je státním občanem Československé socialistické republiky a žije na jejím území a
b)
řádně pečuje o všechny další děti [odstavec 2 písm. a)] a tyto děti žijí na území Československé socialistické republiky.
§ 3
Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní dítě ženy nebo dítě, které žena převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující mateřskou péči se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.“.
2.
V § 4 odst. 3 se slova „mladší dvou let“ nahrazují slovy „na něž náleží mateřský příspěvek“ a za slovy „v jeslích“ se vkládají slova „(v mateřské škole)“.
3.
§ 5 a 6 zní:
㤠5
(1)
Jestliže se mateřský příspěvek poskytuje podle § 2 odst. 2 písm. a), náleží nejdéle do dne, kdy dítě dosáhlo věku dvou nebo tří let, i když po porodu tohoto dítěte další dítě zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku nebo přípravu na budoucí povolání, dosáhlo věku 26 let, přestalo být invalidní nebo odpadla potřeba stálé péče o ně.
(2)
Je-li dítě, na něž se poskytuje mateřský příspěvek, nebo žena ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, mateřský příspěvek se počínaje čtvrtým měsícem neposkytuje. Příslušný orgán (§ 11) může však ze závažných důvodů rozhodnout, že se mateřský příspěvek bude poskytovat i nadále.
§ 6
Výše mateřského příspěvku a jeho výplata
(1)
Mateřský příspěvek činí za kalendářní měsíc
a)
600 Kčs, pečuje-li žena o jedno dítě, na něž náleží mateřský příspěvek,
b)
800 Kčs, pečuje-li žena o dítě, na něž náleží mateřský příspěvek, a pečuje-li zároveň aspoň o dvě další děti uvedené v § 2 odst. 2 písm. a),
c)
900 Kčs, pečuje-li žena o dvě děti, na něž náleží mateřský příspěvek,
d)
1300 Kčs, pečuje-li žena o tři a více dětí, na něž náleží mateřský příspěvek.
(2)
Dojde-li ke změně počtu dětí, na něž náleží mateřský příspěvek, popřípadě k nimž se přihlíží pro stanovení jeho výše, upraví se výše mateřského příspěvku ode dne následujícího po této změně podle počtu dětí, o které žena nadále pečuje; tím není dotčeno ustanovení § 5 odst. 1.
(3)
Náleží-li mateřský příspěvek jen po část měsíce, činí jeho denní částka
20 Kčs z částky 600 Kčs,
26 Kčs z částky 800 Kčs,
30 Kčs z částky 900 Kčs,
43 Kčs z částky 1300 Kčs.
(4)
Mateřský příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu.“.
4.
§ 13a zní:
㤠13a
Poskytování příspěvku muži
(1)
Nárok na příspěvek podle tohoto zákona má též svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý muž, který nežije s družkou.
(2)
Orgán uvedený v § 14 může přiznat příspěvek manželu ženy, která nemůže z vážných důvodů o dítě pečovat.
(3)
Pro přiznání, výši a poskytování příspěvku muži platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Mateřský příspěvek se upraví na částku 800 Kčs (čl. I č. 3) bez žádosti ode dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1)
§ 1 a 2 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky Ústřední rady odborů č. 78/1984 Sb. |
Zákon č. 53/1987 Sb. | Zákon č. 53/1987 Sb.
Zákon o zvýšení některých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu
Vyhlášeno 29. 6. 1987, datum účinnosti 1. 10. 1987, částka 12/1987
* Čl. I - Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, zákona č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, zákonného opatření předsed
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 1987
53
ZÁKON
ze dne 23. června 1987
o zvýšení některých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, zákona č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, zákona č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, zákona č. 116/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, zákona č. 56/1984 Sb., o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, a zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 42 odst. 1 a 2 a v § 45 odst. 2 se částka „950 Kčs“ nahrazuje částkou „1000 Kčs“ a částka „1600 Kčs“ částkou „1700 Kčs“.
2.
V § 60a odst. 1 a 2 se částka „1050 Kčs“ nahrazuje částkou „1100 Kčs“ a částka „1700 Kčs“ částkou „1800 Kčs“.
3.
V § 159 se částka „950 Kčs“ nahrazuje částkou „1000 Kčs“ a částka „1600 Kčs“ částkou „1700 Kčs“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
(1)
Důchody vyplácené ke dni účinnosti tohoto zákona, které byly upraveny jako jediný zdroj příjmu, se zvýší podle čl. I bez žádosti od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
(2)
Důchody starobní, invalidní, vdovské, sirotčí oboustranně osiřelých dětí, sociální a rodičů a sourozenců, které nebyly dosud upraveny jako jediný zdroj příjmu a nedosahují výše stanovené v čl. I, se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1987.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Zákon č. 54/1987 Sb. | Zákon č. 54/1987 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví
Vyhlášeno 29. 6. 1987, datum účinnosti 1. 7. 1987, částka 12/1987
* Čl. I - Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Rozhodnutí o zařazení výrobků do jednotlivých stupňů jakosti vydaná před účinností tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčena.
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 7. 1987
54
ZÁKON
ze dne 23. června 1987,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Výkon státního zkušebnictví spočívá
a)
v hodnocení výrobků,
b)
ve schvalování výrobků,
c)
v certifikaci výrobků,
d)
v provádění kontroly zhodnocených, schválených a certifikovaných výrobků uváděných do oběhu.“.
2.
§ 5 odst. 2 se doplňuje písmenem d), které zní:
„d)
koordinovat zapojení československých orgánů a organizací do mezinárodních certifikačních systémů a sledovat jejich činnost v těchto systémech.“.
3.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Hodnocení výrobku se provádí srovnáním jakosti zjištěné na vzorku výrobku a jeho technicko-ekonomických ukazatelů s podmínkami hodnocení, které státní zkušebna stanoví a oznámí výrobci.
(2)
Státní zkušebna stanoví podmínky hodnocení zejména na základě soudobých poznatků vědy a techniky v příslušném oboru výrobků, na základě technicko-ekonomických vlastností současných zahraničních výrobků vysoké jakosti určených pro stejné nebo obdobné užití a podle právních předpisů a na základě údajů technických norem.
(3)
Podmínky hodnocení podle povahy výrobků obsahují
a)
ukazatele podstatných vlastností, které podmiňují schopnost výrobku uspokojovat stanovené potřeby v souladu s jeho určením včetně vybavení výrobku příslušenstvím, náhradními díly a vytvoření předpokladů pro poskytování služeb spojených s používáním výrobku;
b)
technicko-ekonomické ukazatele výrobku odvozené od výrobků předních světových výrobců vyjadřující efektivnost při používání výrobku.
(4)
U skupiny výrobků, které se v podstatných vlastnostech a technicko-ekonomických ukazatelích neliší, může státní zkušebna na návrh výrobce skutečnosti zjištěné na jednom nebo více výrobcích z dané skupiny považovat za rozhodné pro hodnocení celé skupiny těchto výrobků.“.
4.
§ 16 zní:
㤠16
(1)
O výsledku hodnocení vydá státní zkušebna rozhodnutí, v němž zařadí výrobek do stupně jakosti. Státní zkušebna odmítne zařadit do stupně jakosti výrobek, který neplní své funkce nebo neodpovídá hlediskům ochrany zdraví.
(2)
Státní zkušebna zařadí výrobky
a)
do stupně jakosti Q, splňují-li nejen podmínky hodnocení stanovené státní zkušebnou, ale v době vydání rozhodnutí též:
1.
odpovídají soudobým poznatkům vědy a techniky,
2.
dosahují úrovně vlastností současných zahraničních výrobků vysoké jakosti určených pro stejné nebo obdobné užití nebo tyto výrobky předčí anebo jsou na světovém trhu zvláštností;
b)
do prvního stupně jakosti, splňují-li podmínky hodnocení stanovené státní zkušebnou;
c)
do druhého stupně jakosti, plní-li svoje funkce, ale nesplňují podmínky hodnocení stanovené státní zkušebnou.
(3)
Skutečnosti rozhodné pro zařazení výrobků do stupně jakosti Q je povinen prokázat a doložit státní zkušebně výrobce.
(4)
Státní zkušebna udělí výrobci oprávnění používat státní značku jakosti pro výrobky zařazené do stupně jakosti Q a značku prvního stupně jakosti pro výrobky zařazené do prvního stupně jakosti jen za předpokladu, že jsou ve výrobě zajištěny podmínky pro trvalé dodržování jakosti výrobků.
(5)
Výrobek, který státní zkušebna odmítne zařadit do stupně jakosti, nesmí být uváděn do oběhu.“.
5.
§ 18 zní:
㤠18
(1)
Při zařazení výrobku do stupně jakosti Q nebo do prvního stupně jakosti stanoví státní zkušebna dobu, po kterou zařazení trvá, a to s přihlédnutím k předpokládanému vývoji jakosti v příslušném oboru výrobků. Tato doba nesmí být u výrobků zařazených do stupně jakosti Q delší než tři roky a u výrobků zařazených do prvního stupně jakosti delší než pět let. Výrobce je povinen přihlásit výrobek k novému hodnocení před uplynutím stanovené doby, pokud hodlá výrobek nadále vyrábět.
(2)
Při zařazení výrobku do druhého stupně jakosti určí státní zkušebna lhůtu, ve které je výrobce povinen přihlásit výrobek k opakovanému hodnocení. Tato lhůta nesmí být delší než jeden rok.“.
6.
§ 19 zní:
㤠19
(1)
Při kontrole zhodnocených výrobků dávaných do oběhu zjišťuje státní zkušebna, zda výrobky odpovídají podmínkám hodnocení podle § 15 odst. 3 a u výrobků zařazených do stupně jakosti Q též předpokladům podle § 16 odst. 2 písm. a); u výrobků zařazených do stupně jakosti Q nebo prvního stupně jakosti zjišťuje státní zkušebna též zajištění podmínek podle § 16 odst. 4.
(2)
Zjistí-li státní zkušebna při této kontrole nedodržení podmínek hodnocení nebo u výrobků zařazených do stupně jakosti Q nedodržení předpokladů podle § 16 odst. 2 písm. a), přeřadí je do nižšího stupně jakosti, popřípadě jim odejme zařazení do stupně jakosti. Výrobek, kterému státní zkušebna při kontrole odňala zařazení do stupně jakosti, nesmí být uváděn do oběhu.
(3)
Zjistí-li státní zkušebna zhoršení podmínek pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě nebo nedostatky výrobků, které nejsou rozhodné pro stupeň jakosti, do něhož byl výrobek zařazen, odejme oprávnění používat státní značku jakosti nebo značku prvního stupně jakosti bez přeřazení výrobku do nižšího stupně jakosti.“.
7.
Za § 24 se vkládá část Va, která včetně nadpisu zní:
„Část Va
Certifikace výrobků
§ 24a
(1)
Úřad pro normalizaci a měření stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány ve Věstníku Úřadu pro normalizaci a měření výrobky, které podléhají certifikaci (povinná certifikace). Současně stanoví orgán státního zkušebnictví příslušný k certifikaci a určí, podle kterých technických norem, technických dokumentů, popřípadě právních předpisů bude certifikace prováděna.
(2)
Certifikace výrobků nestanovených k certifikaci (nepovinná certifikace) může být provedena jen na návrh výrobce nebo jiné organizace, která prokáže právní zájem na provedení certifikace.
§ 24b
Při certifikaci výrobků se zjišťují a vydáním certifikátu potvrzují
a)
shoda vlastností certifikovaného typu výrobku s určenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy;
b)
předpoklady přihlašovatele pro trvalé dodržování jakosti certifikovaných výrobků ve výrobě.
§ 24c
(1)
Certifikaci výrobků provádí státní zkušebna na základě přihlášky podané jejich výrobcem nebo jinou organizací, která prokáže právní zájem na provedení certifikace. Má-li výrobek vlastnosti shodné s vlastnostmi stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy a jsou-li zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě, vydá státní zkušebna certifikát. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, odmítne výrobek certifikovat. Obdobně postupuje při certifikaci Úřad pro normalizaci a měření v případech, kdy si provedení certifikace vyhradil.
(2)
V certifikátu se stanoví podmínky pro označování výrobků certifikační značkou, popřípadě pro vydávání dokladu o certifikaci, kterým se potvrzuje shodnost vlastností certifikovaného výrobku nebo výrobní dávky s vlastnostmi certifikovaného typu výrobku. Platnost certifikátu může být omezena.
§ 24d
Státní zkušebna provádí namátkově kontrolu, zda certifikované výrobky mají vlastnosti shodné se stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě s právními předpisy a zda jsou zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě. Zjistí-li se, že výrobky nemají vlastnosti shodné s technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě s právními předpisy nebo že nejsou zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě, odejme státní zkušebna certifikát nebo oprávnění z něj vyplývající. Obdobně postupuje při kontrole Úřad pro normalizaci a měření v případech, kdy si provedení kontroly vyhradil.“.
8.
V § 25 odst. 2 se slova „hodnocení a schvalování“ nahrazují slovy „hodnocení, schvalování a certifikaci“.
9.
V § 26 odst. 1 se v první větě slova „hodnocení nebo ke schválení“ nahrazují slovy „hodnocení, schválení nebo certifikaci“ a ve druhé větě se slova „hodnocení nebo schválení“ nahrazují slovy „hodnocení, schválení nebo certifikaci“.
10.
§ 28 odst. 1 zní:
„(1)
Organizace jsou povinny umožnit orgánům státního zkušebnictví provádět výkon státního zkušebnictví. Zejména jsou povinny předložit jim dokumentaci týkající se hodnocených, schvalovaných nebo certifikovaných výrobků, umožnit jim přístup k výrobním a zkušebním zařízením a do příslušných prostorů organizace, jakož i používání měřicí techniky vlastní nebo používané organizací.“.
11.
V § 28 odst. 3 se slova „hodnoceného nebo schváleného“ nahrazují slovy „hodnoceného, schváleného nebo certifikovaného“.
12.
V § 29 odst. 1 začátek prvé věty zní:
„(1)
Budou-li do oběhu uvedeny výrobky označené státní značkou jakosti, značkou prvního stupně jakosti, schvalovací nebo certifikační značkou, které jim nenáleží, . . .“.
13.
V § 30 se slova „hodnocení a při schvalování“ nahrazují slovy „hodnocení, schvalování a certifikaci“.
14.
§ 32 se vypouští.
15.
§ 35 odst. 1 zní:
„(1)
Úřad pro normalizaci a měření vydá předpisy k provádění zákona, v nichž stanoví podrobnosti o řízení ve věcech státního zkušebnictví, o podmínkách hodnocení a o certifikaci výrobků, o způsobu označování zhodnocených, schválených a certifikovaných výrobků a o výši úhrady za výkon státního zkušebnictví.“.
Čl. II
Rozhodnutí o zařazení výrobků do jednotlivých stupňů jakosti vydaná před účinností tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčena.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 56/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 56/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách vyhlášky č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku
Vyhlášeno 29. 6. 1987, datum účinnosti 1. 7. 1987, částka 12/1987
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 1987
56
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 24. června 1987
o změnách vyhlášky č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů a s příslušnými ústředními orgány podle § 16 zákona č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 se vypouští.
2.
Dosavadní § 3 se označuje jako § 2 a věta pod § 2 zní:
„K § 2 odst. 3 zákona“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
K § 5 odst. 1 zákona
Mateřský příspěvek do dvou nebo tří let věku dítěte náleží i v případech, jestliže v době od porodu tohoto dítěte do dne přiznání mateřského příspěvku na toto dítě další dítě [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona] zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku nebo přípravu na budoucí povolání, dosáhlo 26 let věku, přestalo být invalidní nebo odpadla potřeba stálé péče o ně.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.
Ministr:
M. Boďa v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví další podrobnosti v nemocenském zabezpečení družstevních rolníků a uchazečů o zaměstnání
Vyhlášeno 29. 6. 1987, datum účinnosti 1. 7. 1987, částka 12/1987
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1
* Čl. II - Za § 5 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., se vkládá nový § 5a, který zní:
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 1987
58
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 24. června 1987,
kterou se stanoví další podrobnosti v nemocenském zabezpečení družstevních rolníků a uchazečů o zaměstnání
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, s ministerstvy práce a sociálních věcí republik a s Ústřední radou odborů stanoví podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 116/1967 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a podle § 32 odst. 4 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění:
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb., č. 128/1975 Sb., č. 54/1976 Sb., č. 164/1979 Sb., č. 80/1982 Sb., č. 153/1983 Sb., č. 74/1984 Sb. a č. 133/1984 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 4 písm. c) zní:
„c)
doba, po kterou se muži poskytuje peněžitá pomoc (§ 27a zákona) nebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku,“.
Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena d) až l).
2.
V § 1 odst. 5 se slova „písm. a), b), f) a k)“ nahrazují slovy „písm. a) až c), g), a l)“.
3.
§ 2 odst. 5 písm. b) zní:
„b)
k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce trvající aspoň jeden rok, základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené, poskytování peněžité pomoci (§ 27a zákona) nebo příspěvku podle zákona o mateřském příspěvku muži a výkonu trestu odnětí svobody,“.
4.
V § 3 odst. 1 se za slova „další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona),“ vkládají slova „pracovní dny, za které družstevníku byla poskytována peněžitá pomoc (§ 27a zákona) anebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku,“.
5.
V § 22 odst. 2 se na konci připojují slova „a popřípadě doba, po kterou se členu družstva poskytovala peněžitá pomoc (§ 27a zákona) nebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku.“.
Čl. II
Za § 5 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci uchazeči o zaměstnání platí předchozí ustanovení obdobně.“.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.
Ministr:
M. Boďa v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 72/1987 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 72/1987 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky o registrácii hromadne vyrábaných liečivých prípravkov
Vyhlášeno 28. 8. 1987, datum účinnosti 1. 10. 1987, částka 16/1987
* § 1 - Účel registrácie
* § 2 - Predmet registrácie
* Žiadosť o registráciu
* § 3 - Žiadosť o registráciu prípravku, jednotlivo pre každú jeho liekovú formu, podáva výrobca Ministerstvu zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo“) dvojmo: Ak výrobca nemá sídlo na území Československej socialistickej republi
* § 4 - (1) V žiadosti o registráciu treba uviesť:
* § 5 - Kontrola prípravkov
* Rozhodnutie o registrácii
* § 6 - (1) Po skončení registračného konania vydá ministerstvo rozhodnutie o registrácii prípravku; ak ide o veterinárne prípravky, urobí tak so súhlasom Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky. Na základe vydaného rozhodnutia
* § 7 - Prípravky, ktoré podliehajú registrácii podľa tejto vyhlášky, možno dávať do obehu len vtedy, ak sú zapísané v registri.
* § 8 - Zrušenie registrácie
* § 9 - Uverejňovanie registrácií a zrušovanie zápisov
* Úhrada nákladov za registráciu
* § 10 - (1) Náklady spojené s registráciou prípravku, prípadne s jej predĺžením sa určujú paušálnou sumou a uhrádza ich žiadateľ o registráciu.
* § 11 - Okrem paušálnej sumy podľa § 10 môžu byť žiadateľovi o registráciu v osobitných prípadoch účtované tiež náklady za prípadné klinické skúšanie prípravku alebo za špeciálnu laboratórnu kontrolu.
* Záverečné ustanovenia
* § 12 - Ministerstvo môže v mimoriadne naliehavých zdravotných prípadoch povoliť dovoz prípravkov, ktoré nie sú registrované podľa tejto vyhlášky; ak ide o veterinárne prípravky, urobí tak so súhlasom Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistick
* § 13 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 102/1969 Zb. o registrácii hromadne vyrábaných liečivých prípravkov.
* § 14 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.októbrom 1987.
Aktuální znění od 1. 10. 1987
72
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky
z 27. júla 1987
o registrácii hromadne vyrábaných liečivých prípravkov
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky podľa § 70 ods. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu a po dohode s Ministerstvom poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje:
§ 1
Účel registrácie
Na zabezpečenie kvality a účinnosti hromadne vyrábaných, ako aj dovážaných liečivých prípravkov sa v súlade so súčasnými poznatkami lekárskej vedy a s potrebami zdravotníctva vykonáva ich registrácia.
§ 2
Predmet registrácie
(1)
Registrácii podliehajú liečivé prípravky (ďalej len „prípravky“) vyrábané hromadne v aplikačnej forme a v jednotnej úprave, t.j. látky alebo zmesi látok určené na liečbu, zmierňovanie bolestí, prevenciu alebo určenie diagnózy choroby, alebo na obnovenie, úpravu alebo ovplyvňovanie fyziologických funkcií ľudí a zvierat, a to:
a)
jednoduché a zložené prípravky určené na ochranu alebo obnovenie zdravia, na zmierňovanie chorobných príznakov, ovplyvnenie fyziologických funkcií u ľudí alebo zvierat, vrátane dentálnych prípravkov a prípravkov z krvi,
b)
séra, očkovacie látky a biologické prípravky, ktoré prichádzajú do styku s organizmom človeka a ktorých registrácia je podmienená súhlasom hlavného hygienika Slovenskej socialistickej republiky,
c)
diagnostické prípravky a dezinfekčné prípravky, ktoré prichádzajú do styku s organizmom človeka alebo zvieraťa,
d)
výrobky zo syntetických polymérov a vysokomolekulárnych organických zlúčenín, ktoré sú určené ku krátkodobému alebo dlhodobému styku s ľudským alebo zvieracím organizmom (napr. nosiče liekov, chirurgický šijací materiál),
e)
veterinárne prípravky a biopreparáty, nad ktorých výrobou, dovozom a distribúciou vykonáva dozor Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky.
(2)
Registrácii nepodliehajú:
a)
prípravky, dovezené najviac v piatich baleniach alebo mimoriadne pre jedného pacienta na jednu liečebnú kúru, prípravky dovezené výhradne ako vzorky pre osobitnú potrebu vedeckých, výskumných a kontrolných ústavov alebo zariadení liečebno-preventívnej starostlivosti a darčekové zásielky prípravkov zasielané zo zahraničia priamo na adresu pacienta alebo chovateľa zvieraťa,
b)
kozmetické prípravky, pokiaľ neobsahujú také účinné látky, ktoré ich zaraďujú medzi prípravky,
c)
dezinfekčné, dezinsekčné a deratizačné výrobky určené na iné upotrebenie než pre ľudí alebo zvieratá.
Žiadosť o registráciu
§ 3
Žiadosť o registráciu prípravku, jednotlivo pre každú jeho liekovú formu, podáva výrobca Ministerstvu zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo“) dvojmo: Ak výrobca nemá sídlo na území Československej socialistickej republiky, podáva žiadosť o registráciu prípravku Medika, o.p., prípadne iná organizácia určená ministerstvom.
§ 4
(1)
V žiadosti o registráciu treba uviesť:
a)
názov a adresu výrobcu a doklad o oprávnení na výrobu prípravkov,
b)
označenie, pod ktorým bude prípravok uvedený do obehu, s uvedením veľkosti balenia a aplikačnej formy; pri veterinárnych prípravkoch tiež s uvedením druhu zvierat, pre ktoré je určený,
c)
zloženie prípravku v presných hmotnostných alebo objemových údajoch, prípadne počet biologických jednotiek v jednotkovom množstve; všetky hlavné účinné a vedľajšie (pomocné) látky treba uviesť správnymi chemickými, generickými a medzinárodnými názvami,
d)
indikácie a kontraindikácie na použitie prípravku, prípadne interakcie pri súčasnom použití iných prípravkov a doposiaľ známe nežiadúce účinky prípravku,
e)
technickú dokumentáciu výrobcu obsahujúcu úplné skúšobné predpisy a odbornú literatúru o skúšaní prípravku, vrátane takého množstva vzoriek, ktoré postačí najmenej na tri kompletné rozbory podľa predkladanej dokumentácie,
f)
podrobnú správu o výsledkoch farmakologických, prípadne imunofarmakologických a klinických skúšok prípravku vrátane klinickej dokumentácie predkladanej výrobcom a údajov o nežiadúcich účinkoch prípravku,
g)
pri veterinárnych prípravkoch aj údaje o prítomnosti reziduí v organizme a produktoch hospodárskych zvierat, ako aj o ochranných lehotách, po uplynutí ktorých môžu byť tieto produkty použité vo výžive ľudí,
h)
dobu použiteľnosti (expirácie) prípravku doloženú štúdiou o jeho stabilite,
i)
dve vzorky konečnej úpravy balenia prípravku vrátane príbalovej informácie a propagačného materiálu.
(2)
Ak žiadosť o registráciu nemá predpísané náležitosti, ministerstvo vyzve žiadateľa, aby nedostatky v určenej lehote odstránil, a súčasne ho poučí, aký význam môže mať neodstránenie nedostatkov pre ďalší priebeh konania.
§ 5
Kontrola prípravkov
Prípravky, o ktorých registráciu sa žiada, podliehajú laboratórnej a podľa potreby i klinickej kontrole na klinických, prípadne výskumných pracoviskách. Tieto pracoviská určuje ministerstvo; ak ide o veterinárne prípravky Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky.
Rozhodnutie o registrácii
§ 6
(1)
Po skončení registračného konania vydá ministerstvo rozhodnutie o registrácii prípravku; ak ide o veterinárne prípravky, urobí tak so súhlasom Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky. Na základe vydaného rozhodnutia o registrácii zapíše ministerstvo prípravok do registra povolených liečivých prípravkov (ďalej len „register“).
(2)
Registrácia prípravku platí päť rokov odo dňa vydania rozhodnutia o registrácii. Rok pred uplynutím doby platnosti registrácie upozorní ministerstvo organizáciu, ktorá požiadala o registráciu, na potrebu podania žiadosti o predĺženie registrácie.
§ 7
Prípravky, ktoré podliehajú registrácii podľa tejto vyhlášky, možno dávať do obehu len vtedy, ak sú zapísané v registri.
§ 8
Zrušenie registrácie
(1)
Ministerstvo zruší registráciu, ak:
a)
o to požiada výrobca registrovaného prípravku,
b)
sa zistia nežiadúce účinky prípravku alebo iné vlastnosti, ktoré nie sú v súlade s vydaným rozhodnutím o jeho registrácii,
c)
sa zistí, že oprávnenie vyplývajúce z registrácie bolo zneužité.
(2)
Ak ide o veterinárne prípravky rozhodne ministerstvo o zrušení registrácie po predchádzajúcom súhlase Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky.
§ 9
Uverejňovanie registrácií a zrušovanie zápisov
Zápisy do registra, predĺženie registrácie a zrušenie zápisov sa uverejňujú vo Vestníku Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky.
Úhrada nákladov za registráciu
§ 10
(1)
Náklady spojené s registráciou prípravku, prípadne s jej predĺžením sa určujú paušálnou sumou a uhrádza ich žiadateľ o registráciu.
(2)
Paušálna suma zahŕňa náklady spojené s vypracúvaním odborných oponentských posudkov k predloženej podkladovej dokumentácii, náklady na bežnú laboratórnu kontrolu a za použitie zariadení a materiálov.
(3)
Paušálna suma nákladov za jeden prípravok (jednu liekovú formu) je: za registráciu prípravku Kčs 2000,- za predĺženie registrácie Kčs 1000,-.
(4)
Ak žiadosť o registráciu alebo o jej predĺženie podáva Medika, o.p., prípadne iná organizácia určená ministerstvom, zvyšuje sa paušálna suma o Kčs 300,-.
§ 11
Okrem paušálnej sumy podľa § 10 môžu byť žiadateľovi o registráciu v osobitných prípadoch účtované tiež náklady za prípadné klinické skúšanie prípravku alebo za špeciálnu laboratórnu kontrolu.
Záverečné ustanovenia
§ 12
Ministerstvo môže v mimoriadne naliehavých zdravotných prípadoch povoliť dovoz prípravkov, ktoré nie sú registrované podľa tejto vyhlášky; ak ide o veterinárne prípravky, urobí tak so súhlasom Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky.
§ 13
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 102/1969 Zb. o registrácii hromadne vyrábaných liečivých prípravkov.
§ 14
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.októbrom 1987.
Ministerka:
MUDr. Tökölyová v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 76/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 76/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád
Vyhlášeno 10. 9. 1987, datum účinnosti 1. 10. 1987, částka 17/1987
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 10. 1987
76
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva spojů
ze dne 12. srpna 1987,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb.
kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád
Federální ministerstvo spojů podle § 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích stanoví:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, se mění takto:
1.
V § 6 odst. 2 písm. a) částka „11 520 Kčs“ se nahrazuje částkou „12 000 Kčs“.
2.
V § 6 odst. 2 písm. c) částka „11 400 Kčs“ se nahrazuje částkou „12 000 Kčs“.
3.
V § 6 odst. 2 písm. d) částka „19 200 Kčs“ se nahrazuje částkou „20 400 Kčs“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1987.
Ministr:
Ing. Jíra v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 85/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 85/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 60/1980 Sb., o udělování povolení k zahraničně obchodní činnosti a o provádění zahraničně obchodní činnosti zahraničními osobami
Vyhlášeno 30. 10. 1987, datum účinnosti 30. 10. 1987, částka 20/1987
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 60/1980 Sb., o udělování povolení k zahraničně obchodní činnosti a o provádění zahraničně obchodní činnosti zahraničními osobami, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 10. 1987
85
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 29. září 1987,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 60/1980 Sb., o udělování povolení k zahraničně obchodní činnosti a o provádění zahraničně obchodní činnosti zahraničními osobami
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 9 a § 12 odst. 3 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 60/1980 Sb., o udělování povolení k zahraničně obchodní činnosti a o provádění zahraničně obchodní činnosti zahraničními osobami, se doplňuje takto:
§ 5 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Organizace zahraničního obchodu1) může bez povolení vyvážet a dovážet zboží a poskytovat služby nutné pro plnění závazků ze smluv uzavíraných v přímých vztazích mezi československými právnickými osobami, které nemají povolení k zahraničně obchodní činnosti, a organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci, jestliže je podle svého předmětu činnosti k vývozu nebo dovozu alespoň jednoho druhu takového zboží nebo takových služeb oprávněná.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Urban CSc. v. r.
1)
§ 3 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 91/1987 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 91/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, jíž se mění vyhláška č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství
Vyhlášeno 17. 11. 1987, datum účinnosti 1. 1. 1988, částka 21/1987
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1988
91
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 13. listopadu 1987,
jíž se mění vyhláška č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství
Federální ministerstvo financí a federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státní bankou československou a ve spolupráci s ministerstvy financí republik stanoví podle § 28 zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, se mění takto:
§ 28 odst. 2 zní takto:
„(2)
Za úkony v neobchodní oblasti se podle části druhé této vyhlášky považují úkony, které nesouvisejí s prováděním mezinárodního obchodu, zahraničního cestovního ruchu, lázeňské péče, mezinárodní dopravy a mezinárodního zasilatelství k tomu oprávněnými právnickými osobami a které nesouvisejí s obchodní činností devizových bank a devizových míst.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR:
Ing. Urban v. r.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Žák v. r. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 105/1987 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 105/1987 Sb.
Vyhláška ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa určuje, ktoré choroby sa považujú za nákazlivé v zmysle Trestného zákona
Vyhlášeno 16. 12. 1987, datum účinnosti 1. 1. 1988, částka 23/1987
* § 1 - Za nákazlivé choroby v zmysle § 189 a 190 Trestného zákona sa považujú choroby uvedené v prílohe tejto vyhlášky.
* § 2 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a spravodlivosti č. 46/1966 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám.
* § 3 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1988.
* Príloha vyhlášky č. 105/1987 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1988
105
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky
z 10. decembra 1987,
ktorou sa určuje, ktoré choroby sa považujú za nákazlivé v zmysle Trestného zákona
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky podľa § 195 Trestného zákona č. 140/1961 Zb. ustanovuje:
§ 1
Za nákazlivé choroby v zmysle § 189 a 190 Trestného zákona sa považujú choroby uvedené v prílohe tejto vyhlášky.
§ 2
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a spravodlivosti č. 46/1966 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám.
§ 3
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1988.
Minister:
Pješčak v. r.
Príloha vyhlášky č. 105/1987 Zb.
Choroby, ktoré sa považujú za nákazlivé ľudské choroby v zmysle § 189 a 190 Trestného zákona
1.
AIDS (syndróm získanej imunodeficiencie)
vrátane jeho nosičstva
2.
amébová úplavica, (Amoebiasis)
3.
besnota
4.
botulizmus
5.
brucelóza
6.
čierny kašeľ
7.
hemorhagické horúčky:
a)
epidemická hemorhagická horúčka (Nephrosonephritis haemorhagica)
b)
iné hemorhagické horúčky vrátane horúčky vyvolanej vírusom Marburg a Ebola
8.
horúčka Lassa
9.
cholera ázijská
10.
legionelóza
11.
meningokoková meningitída
12.
mor (Pestis)
13.
kiahne (Variola vera) vrátane alastrimu
14.
ornitóza a psitakóza
15.
otravy a nákazy infekčného pôvodu šírené potravinami a vodou
16.
paratýfy (A, B, C)
17.
plynatá sneť
18.
prenosná detská obrna (Poliomyelitis anterior acuta)
19.
salmonelózy
20.
slezinná sneť (Antrax)
21.
sopľavka (Malleus)
22.
šarlach
23.
tetanus
24.
trachóm
25.
trichinóza
26.
trichofýcia všetkých druhov
27.
tuberkulóza pľúcna a mimopľúcna
28.
tularémia
29.
týfus brušný (Typhus abdominalis)
30.
týfus škvrnitý (Typhus exanthematicus)
31.
úplavica bacilárna (Dysentéria)
32.
vírusový zápal pečene typu A
33.
vírusový zápal pečene typu B
34.
vírusový zápal pečene bližšie nešpecifikovaný
35.
záškrt (Diphteria)
36.
žltá zimnica (Febris flava) |
Zákon č. 98/1987 Sb. | Zákon č. 98/1987 Sb.
Zákon o zvláštním příspěvku horníkům
Vyhlášeno 16. 12. 1987, datum účinnosti 1. 1. 1988, částka 23/1987
* § 1 - Hornické organizace poskytují pracujícím v hornictví ke zmírnění hmotných a sociálních důsledků spojených ze změnou zaměstnání nebo s uvolněním k výkonu veřejné funkce jako sociální dávku zvláštní příspěvek horníkům (dále jen „zvláštní příspěvek“).
* Podmínky nároku
* § 2 - (1) Nárok na zvláštní příspěvek má pracující, který pro dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo ohrožení nemocí z povolání z dosavadního zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1)
* § 3 - Zvláštní příspěvek nenáleží, jestliže
* § 4 - (1) Nejvyšší přípustnou expozici pro práce na jednotlivých pracovištích v podzemí hlubinných dolů stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Zařazování prací do kategorií rizika a sledování expozice u jednotlivých pracujících v podzemí h
* § 5 - Výše a doba poskytování zvláštního příspěvku
* § 6 - Uplatnění nároku
* § 7 - Změny v poskytování zvláštního příspěvku
* § 8 - Výplata
* Přechod práv a povinností
* § 9 - Jestliže organizace uvedená v § 6 odst. 1 zanikne, přecházejí povinnosti stanovené tímto zákonem na jejího právního nástupce; nemá-li jej, přecházejí tyto povinnosti na organizaci, kterou určí příslušný ústřední orgán.
* § 10 - (1) Nárok na zvláštní příspěvek nemůže být postoupen.
* Promlčení
* § 11 - (1) Právo na zvláštní příspěvek se nepromlčuje.
* § 12 - Nárok organizace na vrácení jednotlivých splátek zvláštního příspěvku poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy organizace zjistila, že zvláštní příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději v
* § 13 - Povinnosti poživatelů a organizací
* § 14 - Pravomoc k rozhodování sporů
* § 15 - Vstup do zařízení organizace
* Přechodná a závěrečná ustanovení
* § 16 - Zvláštní příspěvek podle tohoto zákona náleží, jestliže podmínky pro jeho přiznání byly splněny po 31. prosinci 1987.
* § 17 - (1) Zvláštní příspěvky poskytované pracujícím národními výbory podle předpisů platných před 1. lednem 1988,7) na které trvá nárok ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za zvláštní příspěvky podle tohoto zákona. Na částky uvedené v § 5 je na žádost pr
* § 17a - Pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se ke zvláštnímu příspěvku podle § 2 odst. 4 nepřihlíží.
* § 19 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.
Aktuální znění od 1. 1. 2010 (306/2008 Sb.)
98
ZÁKON
ze dne 15. prosince 1987
o zvláštním příspěvku horníkům
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Hornické organizace poskytují pracujícím v hornictví ke zmírnění hmotných a sociálních důsledků spojených ze změnou zaměstnání nebo s uvolněním k výkonu veřejné funkce jako sociální dávku zvláštní příspěvek horníkům (dále jen „zvláštní příspěvek“).
Podmínky nároku
§ 2
(1)
Nárok na zvláštní příspěvek má pracující, který pro dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo ohrožení nemocí z povolání z dosavadního zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1)
a)
byl převeden na jinou, méně rizikovou, práci v podzemí hlubinných dolů,
b)
byl převeden na jinou práci mimo podzemí hlubinných dolů, nebo
c)
skončil pracovní poměr k organizaci, v níž vykonával uvedené zaměstnání.
(2)
Nárok na zvláštní příspěvek má též pracující, který po dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo zjištění ohrožení nemocí z povolání byl ze zaměstnání uvedeného v odstavci 1 uvolněn k výkonu veřejné funkce.
(3)
Nárok na zvláštní příspěvek má též pracující, který byl zaměstnán celkem nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v odstavci 1, dosáhl za jeho trvání věku aspoň 50 let a přestal je vykonávat.
(4)
Nárok na zvláštní příspěvek má též pracující, který z důvodu provádění útlumového programu schváleného příslušnou vládou
a)
přešel ze zaměstnání uvedeného v odstavci 1, v němž byl zaměstnán celkem více než tři roky, do zaměstnání mimo podzemí hlubinných dolůzaměstnání mimo podzemí hlubinných dolů,
b)
přešel z jiného zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví vykonávaného pod zemí v hlubinných dolech,2) v němž byl zaměstnán celkem nejméně pět roků, do zaměstnání, z něhož nevzniká nárok na zvláštní příspěvek, nebo
c)
přešel ze zaměstnání I. pracovní kategorie při úpravě a konečném zpracování uranové rudy,3) v němž byl zaměstnán celkem nejméně pět roků, do zaměstnání, z něhož nevzniká nárok na zvláštní příspěvek.
§ 3
Zvláštní příspěvek nenáleží, jestliže
a)
se pracujícímu vyplácí starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3, též, jestliže se mu vyplácí ve vyšší nebo stejné výši invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,
b)
pracujícímu vyplácí organizace mzdové vyrovnání4) nebo doplatek do průměrného výdělku;5) zvláštní příspěvek však vedle mzdového vyrovnání nebo doplatku do průměrného výdělku náleží, pokud jej pracující pobírá ke dni vzniku nároku na mzdové vyrovnání nebo doplatek do průměrného výdělku,
c)
pracující není zaměstnán po dobu delší dvou měsíců; do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pracujícímu vyplácí nemocenské nebo po kterou je veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání; za zaměstnání se přitom považuje pracovní činnost zakládající účast na důchodovém zabezpečení,
d)
pracující
1.
znovu vykonává rizikovou práci v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 nebo 2,
2.
je zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 písm. a),
3.
je zaměstnán v zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 4 písm. b) nebo c),
e)
pracující dosáhl věku 60 let.
§ 4
(1)
Nejvyšší přípustnou expozici pro práce na jednotlivých pracovištích v podzemí hlubinných dolů stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Zařazování prací do kategorií rizika a sledování expozice u jednotlivých pracujících v podzemí hlubinných dolů provádějí organizace podle tohoto rozhodnutí.
(2)
Méně rizikovou prací v podzemí hlubinných dolůMéně rizikovou prací v podzemí hlubinných dolů se rozumí práce,
a)
která je podle rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví zařazena do kategorie prací nepřesahujících nízkou míru rizika, jde-li o převedení pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, nebo
b)
při které pracující není vystaven riziku, které vedlo k ohrožení nemocí z povolání, jde-li o převedení pro ohrožení nemocí z povolání na základě lékařského posudku příslušného orgánu státní zdravotní správy.
(3)
Zaměstnáním mimo podzemí hlubinných dolůZaměstnáním mimo podzemí hlubinných dolů se rozumí jiné zaměstnání, než jsou zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1) a ostatní zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech.2)
(4)
Zaměstnání zařazená do I. pracovní kategorie se pro účely poskytování zvláštního příspěvku hodnotí za podmínek stanovených předpisy o sociálním zabezpečení.6)
§ 5
Výše a doba poskytování zvláštního příspěvku
(1)
Výše zvláštního příspěvku činí, pokud není dále stanoveno jinak,
a)
1900 Kčs měsíčně,
b)
1500 Kčs měsíčně v případech uvedených v § 2 odst. 1 písm. a).
(2)
Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. a) se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1900 Kčs měsíčně po dobu
a)
tří měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem méně než pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1,
b)
šesti měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
(3)
Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. a), který byl ke dni přechodu do jiného zaměstnání rubačem, lamačem, razičem nebo hlubičem, se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1900 Kčs měsíčně po dobu
a)
pěti měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem méně než pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1,
b)
16 měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
(4)
Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. b) a c) se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1500 Kčs měsíčně po dobu tří měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
(5)
Jestliže náleží zvláštní příspěvek vedle mzdového vyrovnání nebo doplatku do průměrného výdělku, poskytuje se v nezměněné výši.
(6)
Jestliže náleží zvláštní příspěvek vedle invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, poskytuje se ve výši
a)
rozdílu mezi oběma dávkami, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3,
b)
jedné poloviny, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4.
(7)
Jestliže pracující splňuje podmínky nároku na zvláštní příspěvek, popřípadě na jeho výplatu, jen po část měsíce, nebo jestliže se výše zvláštního příspěvku v průběhu měsíce změní, částky uvedené v předchozích odstavcích se poměrně upraví; přitom denní částka zvláštního příspěvku činí jednu třicetinu příslušné měsíční částky a výsledná výše dávky se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
(8)
Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvýšit měsíční částky zvláštního příspěvku v závislosti na změnách, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně nebo ve výši dávek důchodového zabezpečení.
§ 6
Uplatnění nároku
(1)
Nárok na zvláštní příspěvek uplatňuje pracující písemnou žádostí u organizace, v níž naposledy vykonával před změnou nebo skončením zaměstnání podle § 2 zaměstnání, z něhož vzniká nárok na tuto sociální dávku.
(2)
Organizace je povinna do dvou měsíců po doručení žádosti doručit do vlastních rukou žadatele písemné oznámení o tom, zda mu byl zvláštní příspěvek přiznán či nikoliv; před posouzením žádosti je povinna opatřit si všechny potřebné podklady.
(3)
Oznámení organizace o přiznání zvláštního příspěvku musí obsahovat údaj, od kdy se zvláštní příspěvek přiznává, jeho výši, důvody přiznání a den splatnosti, a jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4, též dobu jeho poskytování; oznámení o nepřiznání zvláštního příspěvku musí obsahovat důvody, proč zvláštní příspěvek nenáleží. Oznámení musí vždy obsahovat poučení o možnosti obrátit se na soud.
§ 7
Změny v poskytování zvláštního příspěvku
Jestliže zanikne nárok na zvláštní příspěvek, popřípadě na jeho výplatu nebo zvláštní příspěvek náleží v jiné výši, je organizace povinna do dvou měsíců ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila, doručit poživateli zvláštního příspěvku do vlastních rukou písemné oznámení o tom, od kdy a z jakých důvodů zvláštní příspěvek nenáleží, nevyplácí se nebo náleží v jiné výši; ustanovení § 6 odstavce 3 věty druhé platí i zde.
§ 8
Výplata
(1)
Zvláštní příspěvek vyplácí organizace uvedená v § 6 odst. 1 měsíčně pozadu.
(2)
Při souběhu nároků na zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3 a na zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 se zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 vyplácí ve výši jedné poloviny částek uvedených v § 5 odst. 2 až 4. Při souběhu nároků na zvláštní příspěvky podle § 2 odst. 4 se vyplácí jen zvláštní příspěvek, na který vznikl nárok dříve; doba poskytování dalšího zvláštního příspěvku se krátí o dobu, po kterou trval souběh nároků.
(3)
Zvláštní příspěvek se nevyplácí po dobu pobytu oprávněného v cizině. Po návratu z ciziny se zvláštní příspěvek doplatí, nejdéle však za dobu jednoho roku ode dne, kdy oprávněný oznámí návrat z ciziny organizaci.
(4)
Zvláštní příspěvek nepodléhá dani.
Přechod práv a povinností
§ 9
Jestliže organizace uvedená v § 6 odst. 1 zanikne, přecházejí povinnosti stanovené tímto zákonem na jejího právního nástupce; nemá-li jej, přecházejí tyto povinnosti na organizaci, kterou určí příslušný ústřední orgán.
§ 10
(1)
Nárok na zvláštní příspěvek nemůže být postoupen.
(2)
Zemřel-li oprávněný, nabývají nároku na částky zvláštního příspěvku náležející do dne jeho smrti postupně manželka, děti a rodiče, jestliže žili s pracujícím v době jeho smrti ve společné domácnosti; podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod. Předmětem dědictví se uvedené částky stávají, není-li těchto osob.
Promlčení
§ 11
(1)
Právo na zvláštní příspěvek se nepromlčuje.
(2)
Nárok na jednotlivou splátku zvláštního příspěvku se promlčuje v jednom roce ode dne její splatnosti.
(3)
Byl-li nárok na zvláštní příspěvek uplatněn po uplynutí doby delší jednoho roku ode dne vzniku nároku, náleží jednotlivé splátky zvláštního příspěvku nejdéle za dobu jednoho roku přede dnem podání žádosti u příslušné organizace.
(4)
Promlčecí doba neběží ode dne podání žádosti u příslušné organizace do dne, kdy bude doručeno oznámení o přiznání nebo nepřiznání zvláštního příspěvku, nejdéle však po dobu dvou měsíců.
§ 12
Nárok organizace na vrácení jednotlivých splátek zvláštního příspěvku poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy organizace zjistila, že zvláštní příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději v deseti letech od jeho výplaty.
§ 13
Povinnosti poživatelů a organizací
(1)
Poživatel zvláštního příspěvku je povinen ohlásit organizaci, která mu zvláštní příspěvek vyplácí, do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na zvláštní příspěvek, jeho výši a výplatu (§ 3, 5 a § 8 odst. 2 a 3). Jestliže nesplnil tuto povinnost anebo vědomě jinak způsobil, že zvláštní příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen zvláštní příspěvek nebo jeho část vrátit ode dne, od něhož nenáležel vůbec nebo od něhož náležel v nižší výši; uplatňuje-li nárok na další zvláštní příspěvek, je povinen ohlásit organizaci, u níž tento nárok uplatňuje, i skutečnost, že pobírá zvláštní příspěvek od jiné organizace.
(2)
Organizace je povinna vést záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na zvláštní příspěvek, jeho výši a výplatu, to je o době a druhu zaměstnání, dosahované expozici, převedení na jinou práci, skončení zaměstnání a uvolnění pro výkon veřejné funkce, a na požádání pracujícího, popřípadě jiné organizace, o těchto skutečnostech vystavit potvrzení.
§ 14
Pravomoc k rozhodování sporů
Spory o nárocích z tohoto zákona rozhodují soudy. Návrh může oprávněný u soudu uplatnit jen nepřizná-li mu organizace zvláštní příspěvek, nesouhlasí-li s oznámením organizace o dni vzniku nároku, jeho výši a době poskytování, splatnosti, změně či zániku nebo nedoručí-li mu organizace oznámení o přiznání či nepřiznání nároku do dvou měsíců ode dne, kdy jí byla doručena žádost o zvláštní příspěvek.
§ 15
Vstup do zařízení organizace
Pověření pracovníci federálního ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstev zdravotnictví republik jsou oprávněni vstupovat do zařízení organizace a v součinnosti s pověřenými pracovníky příslušného ústředního orgánu a příslušného odborového orgánu prověřovat plnění povinností uložených tímto zákonem.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 16
Zvláštní příspěvek podle tohoto zákona náleží, jestliže podmínky pro jeho přiznání byly splněny po 31. prosinci 1987.
§ 17
(1)
Zvláštní příspěvky poskytované pracujícím národními výbory podle předpisů platných před 1. lednem 1988,7) na které trvá nárok ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za zvláštní příspěvky podle tohoto zákona. Na částky uvedené v § 5 je na žádost pracujícího upraví a za podmínek stanovených tímto zákonem bude dále vyplácet organizace, v níž pracující naposledy vykonával zaměstnání uvedené v § 2 odst. 1. Obdobně se postupuje v případech, kdy zvláštní příspěvek horníků není ke dni účinnosti tohoto zákona vyplácen jen s ohledem na výši dosahovaného výdělku.
(2)
Žádost o úpravu výše zvláštních příspěvků přiznaných podle předpisů platných před 1. lednem 19887) musí být doložena potvrzením národního výboru, který zvláštní příspěvek dosud vyplácel, o nároku na něj a o jeho výši.
(3)
Nároky na zvláštní příspěvky, které vznikly podle předpisů platných před 1. lednem 1988,7) avšak nebyly ke dni účinnosti tohoto zákona přiznány, je nutné uplatnit u příslušných národních výborů za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1988 nejpozději do 31. prosince 1988. Po přiznání nároku se postupuje podle předchozích odstavců.
§ 17a
Pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se ke zvláštnímu příspěvku podle § 2 odst. 4 nepřihlíží.
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1)
§ 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
Příloha č. 2 nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
2)
§ 14 odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení.
3)
§ 14 odst. 2 písm. h) zákona o sociálním zabezpečení.
4)
§ 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.
§ 12 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 1989 o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.
5)
§ 115 odst. 7 zákoníku práce.
§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 102/1987 Sb.
6)
§ 8, 14, § 15 odst. 2 až 5 a § 16 zákona o sociálním zabezpečení.
Nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb.
7)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášek č. 21/1982 Sb., a č. 145/1982 Sb. a zákona č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. července 1970 čj. F V/1-662/70-1142 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví.
Výnos ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva hornictví poř. č. 9/1968 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví (reg. v částce 45/1968 Sb.). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 109/1987 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 109/1987 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1988
Vyhlášeno 23. 12. 1987, datum účinnosti 1. 1. 1988, částka 24/1987
* § 1 - (1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou 92 414 900 000 Kčs
* § 2 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej sociali
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1988.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 109/1987 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 109/1987 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1988
109
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 21. decembra 1987
o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1988
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou 92 414 900 000 Kčs
celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky
sa určujú sumou
(príloha č. 1).| 92 414 900 000 Kčs
---|---
(2)
V štátnom rozpočte republiky sú obsiahnuté
neúčelové dotácie zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov
národných výborov
vo výške | 12 328 600 000 Kčs
---|---
a účelové subvencie poskytované zo štátneho rozpočtu republiky
do rozpočtov národných výborov
vo výške
(príloha č. 2).| 11 397 500 000 Kčs
---|---
§ 2
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, organizačné a cenové zmeny, úpravy ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a upraviť neúčelové dotácie a účelové subvencie národným výborom, ak sa zmenia predpoklady, za ktorých boli tieto vzťahy k štátnemu rozpočtu republiky určené.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1988.
V. Šalgovič v. r.
P. Colotka v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 109/1987 Zb.
Celkový prehľad
štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1988
Príjmy| v tis. Kčs
---|---
Príjmy zo socialistického hospodárstva
z toho: | 23 121 029
z hospodárstva| 20 367 720
z vedy a techniky | 122 742
z peňažných a technických služieb| 1 885 824
zo spoločenských služieb a činností| 708 843
z obrany a bezpečnosti| 35 900
Dane od obyvateľstva a poplatky| 10 396 000
Ostatné príjmy| 10 396 000
Dotácie a subvencie zo štátneho
rozpočtu federácie| 10 396 000
Spolu| 92 414 900
Výdavky| v tis. Kčs
---|---
Hospodárstvo| 27 280 270
Veda a technika| 2 122 563
Peňažné a technické služby| 1 851 868
Spoločenské služby a činnosti
pre obyvateľstvo| 34 496 481
Obrana a bezpečnosť| 1 835 268
Správa| 1 102 350
Neúčelové dotácie a účelové
subvencie národným výborom| 23 726 100
Spolu| 92 414 900
Príloha č. 2 zákona SNR č. 109/1987 Zb.
Neúčelové dotácie a účelové subvencie národným výborom zo štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1988
Kraj| Neúčelové dotácie| Účelové subvencie
---|---|---
v tis. Kčs
Národný výbor hlavného mesta
Slovenskej socialistickej republiky
Bratislavy| 1 817 800 | 2 653 300
Západoslovenský krajský národný výbor| 2 378 900| 2 666 900
Stredoslovenský krajský národný výbor| 3 827 600| 2 972 600
Východoslovenský krajský národný výbor| 4 304 300| 3 104 700
Spolu| 12 328 600| 11 397 500 |
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky č. 116/1987 Sb. | Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky č. 116/1987 Sb.
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenské socialistické republiky, ktorou sa upravuje poskytovanie podpôr a náhrad pri zdolávaní nákaz a iných hromadných ochorení zvierat a určujú bezplatné odborné veterinárne činnosti
Vyhlášeno 23. 12. 1987, datum účinnosti 1. 1. 1988, částka 24/1987
* PRVÁ ČASŤ - PODPORY A NÁHRADY (§ 1 — § 5)
* DRUHÁ ČASŤ - BEZPLATNÉ ODBORNÉ VETERINÁRNE ČINNOSTI (§ 6 — § 6)
* TRETIA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 7 — § 8)
Aktuální znění od 1. 1. 1988
116
VYHLÁŠKA
Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky
z 22. decembra 1987,
ktorou sa upravuje poskytovanie podpôr a náhrad pri zdolávaní nákaz a iných hromadných ochorení zvierat a určujú bezplatné odborné veterinárne činnosti
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky podľa § 32 ods. 3 zákona č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti po dohode s Federálnym ministerstvom poľnohospodárstva a výživy a podľa § 2 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 110/1987 Zb. o pôsobnosti orgánov veterinárnej starostlivosti Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
PODPORY A NÁHRADY
§ 1
Poskytovanie podpory
Na úhradu alebo zmiernenie škôd, prípadne nákladov vzniknutých vykonaním ochranných a zdolávacích opatrení proti nákazám a iným hromadným ochoreniam zvierat,1) ako aj škôd vzniknutých uhynutím zvierat v dôsledku nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat, možno chovateľom poskytnúť podporu, a to
a)
socialistickým poľnohospodárskym organizáciám a občanom, ktorí chovajú hovädzí dobytok, ošípané, ovce, kozy, hrabavú a vodnú hydinu, nepárnokopytníky, králiky, holuby, kožušinové zvieratá, včely a ryby,
b)
organizáciám lesného hospodárstva, ktoré chovajú kone,
c)
užívateľom poľovných revírov, ktorí chovajú zver v odchovných zariadeniach,
d)
v odôvodnených prípadoch tiež chovateľovi iného zvieraťa, ak ide o zviera s osobitným výcvikom alebo inak chovateľsky cenné, a ak v rámci ochranných a zdolávacích opatrení proti nákazám a iným hromadným ochoreniam zvierat bolo nariadené jeho zmárnenie.
§ 2
Výška a použitie podpory
(1)
Podporu možno poskytnúť až do výšky skutočnej škody alebo vynaložených nákladov.
(2)
Pri zisťovaní skutočnej škody sa vychádza z nákupných cien zvierat, a ak nie je nákupná cena určená podľa cenového predpisu, tak z cien zvierat určených odhadom; odpočítava sa to, čo bolo chovateľovi poskytnuté za nutne zabité zviera a z dôvodu poistenia, prípadne i to, čo bolo chovateľovi inak poskytnuté štátom na ten istý účel.
§ 3
Okolnosti vylučujúce poskytnutie podpory
Podpora sa neposkytne, ak chovateľ porušil dôležitú povinnosť, ktorú mu ukladajú právne predpisy o veterinárnej starostlivosti na predchádzanie vzniku, zamedzenie šírenia a zdolávanie nákaz a iných hromadných ochorení zvierat, najmä ak
a)
nevykonal alebo neumožnil vykonanie plánovaných alebo nariadených veterinárnych preventívnych, profylaktických a diagnostických úkonov,
b)
nevykonal, neumožnil vykonanie alebo nedodržal nariadené ochranné a zdolávacie opatrenia.
§ 4
Poskytovanie náhrady
(1)
Osoby zdržujúce sa v obci, prípadne v objektoch, v ktorých bola podľa právnych predpisov o veterinárnej starostlivosti nariadená uzávera, a ktoré pre to nemohli dočasne vykonávať pracovnú činnosť vyplývajúcu z ich pracovného pomeru alebo členstva v družstve, prípadne inú pracovnú činnosť alebo ju mohli vykonávať iba v obmedzenom rozsahu, majú právo na náhradu ušlého zárobku, ak im táto náhrada nepatrí od organizácie, ku ktorej sú v pracovnom alebo členskom pomere.
(2)
Osobám, ktoré boli nútené zdržovať sa mimo svojho bydliska z dôvodu uvedeného v odseku 1, patrí náhrada zvýšených nákladov na prechodné ubytovanie a stravovanie.
(3)
Náhrada podľa odseku 2 sa poskytuje obdobne ako pri pracovnej ceste alebo preložení na pracovisko mimo obce pravidelného bydliska na určitý čas podľa predpisov o cestovných náhradách.2)
§ 5
Konanie o poskytnutí podpory alebo náhrady
(1)
Žiadosť o poskytnutie podpory alebo náhrady sa predkladá najneskôr do troch mesiacov odo dňa vyhlásenia nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat za zdolané, prípadne odo dňa vylúčenia podozrenia z nich. Podáva sa okresnému národnému výboru, v obvode ktorého boli ochranné a zdolávacie opatrenia proti nákazám a iným hromadným ochoreniam zvierat nariadené, prípadne v obvode ktorého došlo k udalosti, ktorou sa žiadosť odôvodňuje.
(2)
Pred rozhodnutím o žiadosti podľa odseku 1 si okresný národný výbor vyžiada
a)
vyjadrenie príslušného miestneho (mestského) národného výboru,
b)
stanovisko príslušnej okresnej (mestskej) veterinárnej správy, a ak ide o žiadosť socialistickej poľnohospodárskej organizácie alebo organizácie lesného hospodárstva, tiež jej nadriadeného orgánu.
(3)
V rozhodnutí o poskytnutí podpory socialistickej poľnohospodárskej organizácii alebo organizácii lesného hospodárstva možno zároveň určiť účel podpory a lehotu, v ktorej sa má tento účel dosiahnuť.
DRUHÁ ČASŤ
BEZPLATNÉ ODBORNÉ VETERINÁRNE ČINNOSTI
§ 6
Odborné veterinárne činnosti sa vykonávajú bezplatne, ak ide o
a)
úkony v rámci veterinárneho dozoru podľa zákona o veterinárnej starostlivosti vrátane prehliadky jatočných zvierat a mäsa a veterinárneho vyšetrenia ostatných živočíšnych produktov,
b)
orgánmi veterinárnej správy plánované hromadné vyšetrenia a nariadené očkovania zvierat vrátane použitých vakcín, sér a iných biopreparátov proti veľmi nebezpečným a nebezpečným nákazám zvierat,
c)
vyšetrovanie zvierat pri podozrení
1.
z nákazy zvierat a odborné veterinárne úkony na zdolanie tejto nákazy,
2.
z iného hromadného ochorenia zvierat,
d)
orgánmi veterinárnej správy plánované preventívne prehliadky zdravotného stavu hospodárskych zvierat a diagnostické úkony s nimi spojené,
e)
vyšetrovanie a liečenie
1.
zvierat rozpočtových organizácií, školských majetkov vysokých škôl a v školských veterinárnych obvodoch určených Štátnou veterinárnou správou Slovenskej socialistickej republiky na výuku a ďalšie vzdelávanie veterinárnych pracovníkov,
2.
zvierat zoologických záhrad a zookútikov,
3.
slepeckých psov.
TRETIA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 7
Pri posudzovaní žiadosti o poskytnutie podpory alebo náhrady podanej pred účinnosťou tejto vyhlášky sa postupuje podľa tejto vyhlášky.
§ 8
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1988.
Minister:
J. Varga v. r.
1)
§ 23 zákona č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti.
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 12/1988 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 12/1988 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně a doplnění vyhlášky č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu, ve znění vyhlášky č. 26/1982 Sb.
Vyhlášeno 29. 1. 1988, datum účinnosti 1. 2. 1988, částka 1/1988
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu, ve znění vyhlášky č. 26/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušuje se vyhláška ministerstva chemického průmyslu č. 54/1959 Ú. l. (Ú. v.), o hospodaření s ocelovými lahvemi na technické plyny a na topný plyn tekutý.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 2. 1988
12
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 23. prosince 1987
o změně a doplnění vyhlášky č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu, ve znění vyhlášky č. 26/1982 Sb.
Státní arbitráž Československé socialistické republiky po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu, ve znění vyhlášky č. 26/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 16 odst. 3 a 7 se slovo „kysličník“ nahrazuje slovem „oxid“.
2.
V § 16 odst. 6 se slova „u kyslíku 10 lahví a u ostatních plynů 20 lahví“ nahrazují slovy „u kyslíku 20 lahví a u ostatních plynů 10 lahví“.
3.
§ 16 odst. 8 zní:
„(8)
Přepravu technických a vzácných plynů v ocelových lahvích zajišťuje odběratel vlastními dopravními prostředky nebo prostřednictvím veřejného dopravce, pokud není dohodnuto, že jejich přepravu a svoz prázdných ocelových lahví zabezpečuje dodavatel.“.
4.
Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:
㤠16a
Hospodaření s ocelovými lahvemi na technické a vzácné plyny
(1)
Součástí smlouvy o dodávkách technických a vzácných plynů, a to kyslíku, dissousplynu, oxidu uhličitého, oxidu dusného, vodíku, dusíku, stlačeného vzduchu, argonu a směsí těchto plynů v ocelových lahvích o vodním obsahu nad 10 litrů (dále jen „láhve“) je dohoda dodavatele s odběratelem o užívání lahví. Je-li uzavřena samostatná dohoda na neurčitou dobu, postačí v příslušné smlouvě o dodávce technických a vzácných plynů na ni odkázat. V případech, kdy jsou technické a vzácné plyny dodávány jen na základě objednávek (§ 16 odst. 3), vznikne právo odběratele k užívání láhve tím, že dodavatel splní dodávku technických a vzácných plynů v lahvích.
(2)
Za užívání lahví platí odběratel úplatu podle příslušného cenového předpisu.1)
(3)
Odběratel je povinen vracet láhve bez zbytečného odkladu po vyprázdnění a při opakovaných a pravidelných dodávkách a odběrech vrátit nejpozději v dohodnutý den odběru stejný počet prázdných lahví podle jednotlivých druhů technických a vzácných plynů, odpovídající požadovanému počtu lahví plných. Ustanovení § 16 odst. 4 věta druhá platí obdobně.
(4)
Odběratel je povinen vrátit prázdné láhve do toho místa, ve kterém mu byly vydány plné láhve; do jiného místa nebo prostřednictvím jiného odběratele je může vrátit jen, dal-li k tomu dodavatel předem písemný souhlas.
(5)
Dojde-li u odběratele nebo v průběhu přepravy jím zajišťované ke ztrátě, zničení nebo poškození láhve, je odběratel povinen tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit dodavateli2) a zničenou nebo poškozenou láhev vrátit podle jeho dispozic; rovněž ztracenou láhev, pokud se nalezne, je povinen vrátit.
(6)
Za ztracenou a zničenou láhev uhradí odběratel dodavateli pořizovací cenu a majetkovou sankci ve výši dvojnásobku pořizovací ceny; tuto majetkovou sankci odběratel neplatí, došlo-li ke ztrátě nebo zničení v důsledku živelní pohromy nebo jiné neodvratitelné události nebo během přepravy zajišťované prostřednictvím veřejného dopravce. Za poškozenou láhev nahradí odběratel dodavateli náklady na její opravu. Vrátí-li odběratel dodavateli ztracenou a později nalezenou láhev, má právo na vrácení zaplacené pořizovací ceny.
(7)
Právo dodavatele na zaplacení majetkové sankce podle odstavce 6 vzniká dnem, kdy obdržel písemné oznámení odběratele o ztrátě nebo zničení láhve. Náhradu za zničenou nebo ztracenou láhev vyúčtuje dodavatel do jednoho měsíce po obdržení tohoto oznámení, náklady na opravu poškozené láhve do jednoho měsíce po jejich vynaložení.
(8)
V zájmu shodného sledování pohybu lahví jsou organizace povinny vést evidenci, provádět podle potřeby vzájemné sesouhlasování stavu lahví, zejména při zjištění nesrovnalostí, jinak alespoň jednou za rok. Nevyjádří-li se zúčastněná organizace na žádost druhé organizace k jí předloženému výpisu z evidence stavu a pohybu lahví nejpozději do jednoho měsíce od doručení (předložení) výpisu, je povinna zaplatit za každý den prodlení majetkovou sankci ve výši 50 Kčs, nejvýše však 1000 Kčs.“.
5.
§ 34a písm. a) bod 2 zní:
„2.
oleje mazací průmyslové s výjimkou oleje ložiskového s přísadou OL-PO a olejů válcových a tmavých;“.
6.
§ 34b odst. 2 část věty za středníkem zní: „dále jsou povinni upotřebené ropné oleje chránit před znehodnocením a znečišťováním, zejména látkami obsahujícími chlór (např. chlórovaná rozpouštědla), vodou, mechanickými nečistotami (např. dřevo, čistící vlna, papír), motorovými palivy (benzín, nafta, petrolej), brzdovými a nemrznoucími kapalinami, hořlavými kapalinami I. a II. třídy nebezpečnosti, syntetickými oleji, plastickými mazivy, obráběcími emulzemi a kapalinami, laky, barvami, ředidly a anorganickými i organickými sorbenty pro likvidaci ropných látek.“.
7.
V § 34c odst. 1 se na konci připojuje věta za středníkem: „odebírá-li dodavatel ropné oleje do velkoobjemových nádrží na několik let dopředu, je základem pro stanovení množství zpracovatelných olejů spotřeba ropných olejů odpovídající průměrné roční spotřebě předchozích dvou let.“.
8.
V § 34c se odstavec 2 mění takto:
„(2)
Do množství ropných olejů z nichž se stanoví množství zpracovatelných olejů podle odstavce 1, se nezapočítává množství ropných olejů, které dodavatel používá pro
a)
stroje a zařízení, jejichž konstrukční vlastnosti znemožňují zachytávat a shromažďovat zpracovatelné oleje v rozsahu stanoveném podle odstavce 1, zejména pro mazání dvoudobých zážehových motorů, lišt a řetězů motorových pil, kulových uzávěrů a turbosoustrojí tranzitních plynovodů, mazání pneumatických a jiných zařízení olejovou mlhou, je-li použit olej předepsaný výrobcem,
b)
technologické účely (pro výrobu nebo kompletaci jiných výrobků),
c)
první náplň dodávaných technologických celků nebo výrobků,
d)
první náplň výrobků po generální opravě prováděné dodavatelsky,
e)
výzkumné a studijní účely,
f)
práce a výkony v zahraničí,
g)
potřeby československých zastupitelských orgánů v zahraničí.“.
9.
§ 34c se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:
„(3)
Ropné oleje, které dodavatel používá do velkoobjemových průmyslových náplní,3) u nichž je stanovena výměnná lhůta ropných olejů delší než 3 roky, se započítávají do množství podle odstavce 1 v roce výměny, který je stanoven technickou normou nebo technickými podmínkami.
(4)
Ropné oleje, jejichž životnost je v průběhu jejich používání prodlužována, např. přečišťováním, se započítávají do množství podle odstavce 1 v roce, kdy jejich životnost končí.“.
10.
§ 34d se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Organizace jsou povinny přistoupit na změnu závazku ze smlouvy o dodávce zpracovatelných olejů, jestliže množství ropných olejů, které bylo základem pro sjednání této smlouvy (§ 34c odst. 1), je vyšší nebo nižší než množství ropných olejů sjednané pro běžný rok.“.
11.
V § 34f odst. 1
-
ve větě prvé se za slova „vodu nebo nečistoty“ vkládají slova „s výjimkou chlóru“,
-
ve větě druhé se za slova „vody nebo nečistot“ vkládají slova „anebo obsahuje-li chlór“,
-
na konci věty třetí se připojují slova „pokud dodavatel prokáže, že znečištěné zpracovatelné oleje nemůže sám zužitkovat.“.
12.
V § 34g se závěr textu od slova „penále“ nahrazuje slovy „penále ve výši 200 Kčs za každých započatých 100 kg nedodaných zpracovatelných olejů.“.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška ministerstva chemického průmyslu č. 54/1959 Ú. l. (Ú. v.), o hospodaření s ocelovými lahvemi na technické plyny a na topný plyn tekutý.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1988.
Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r.
1)
Ceník VC-6/5 obor 217 - Technické a vzácné plyny.
2)
Tím není dotčena oznamovací povinnost odběratele podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v úplném znění vyhlášeném pod č. 148/1973 Sb.
3)
Náplň o objemu vyšším než 300 l. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 8/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 8/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1960
Vyhlášeno 29. 1. 1988, datum účinnosti 29. 1. 1988, částka 1/1988
* § 1 - (1) Bankovky po 10 Kčs vzoru 1960 (na lícní straně se slovenskými dívkami a na rubu s oravskou údolní přehradou1)) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 30. června 1988.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 11. 10. 1990 (413/1990 Sb.)
8
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 14. ledna 1988
o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1960
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, vyhlašuje:
§ 1
(1)
Bankovky po 10 Kčs vzoru 1960 (na lícní straně se slovenskými dívkami a na rubu s oravskou údolní přehradou1)) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 30. června 1988.
(2)
Bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. července 1988 do 30. června 1989 včetně všechny poštovní úřady, státní spořitelny a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1989 do 31. prosince 1989 včetně jen pobočky Státní banky československé.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
1)
Vyhláška ministra financí č. 131/1961 Sb., o vydání bankovek po 10 Kčs, státovek po 5 Kčs a 3 Kčs a mincí po 1 Kčs a 10 haléřích nového vzoru. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 17/1988 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 17/1988 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť
Vyhlášeno 26. 2. 1988, datum účinnosti 1. 3. 1988, částka 2/1988
* Čl. I - Příloha vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mlá
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1988
17
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 24. února 1988,
kterou se mění vyhláška č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť
Ministerstvo školství České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány podle § 24 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon):
Čl. I
Příloha vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť, se mění takto:
V části b) „Ve všech odvětvích národního hospodářství“ se věta na konci této části vypouští a nahrazuje větou, která zní: „Všechny učební a studijní obory, v nichž se žáci připravují pro organizace stanovené s ohledem na potřeby stabilizace pracovníků1) ve vybraných územích při západní hranici Československé socialistické republiky vymezených vládou Československé socialistické republiky.2)“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1988.
Ministryně práce a sociálních věcí
České socialistické republiky:
RSDr. Baumruková v. r.
Ministr školství
České socialistické republiky:
Juliš v. r.
1)
Organizace stanovené příslušným krajským národním výborem v dohodě s Českou plánovací komisí a ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR podle usnesení vlády ČSR č. 84/1986.
2)
Ústřední věstník ČSR částka 4/1986. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 21/1988 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 21/1988 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti
Vyhlášeno 29. 2. 1988, datum účinnosti 29. 2. 1988, částka 3/1988
* Vyhlasovanie vecí za kultúrne pamiatky - (k § 3 zákona)
* § 1 - Za kultúrne pamiatky vyhlasuje Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo kultúry“) nehnuteľné a hnuteľné veci, prípadne ich súbory (ďalej len „veci“) na návrh alebo z vlastného podnetu. Podklad na vyhlásenie veci za
* § 2 - (1) Vlastník veci oznamuje ministerstvu kultúry alebo krajskému národnému výboru na ich písomné vyzvanie najmä tieto údaje:
* § 3 - Pamiatkové zóny
* Evidencia kultúrnych pamiatok - (k § 7 zákona)
* § 4 - (1) Do ústredného zoznamu zapíše ústredná organizácia nehnuteľné a hnuteľné kultúrne pamiatky evidované v štátnych zoznamoch podľa skorších právnych predpisov4) a veci vyhlásené za kultúrne pamiatky.
* § 5 - Do ústredného zoznamu sa zapisujú aj kultúrne pamiatky zapísané do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok Českej socialistickej republiky,5) ak boli natrvalo premiestnené na územie Slovenskej socialistickej republiky. Ich zápis sa vykoná na základe oznámen
* § 6 - Ústredná organizácia zasiela krajskému národnému výboru a okresnému národnému výboru výpisy zo zápisov kultúrnych pamiatok v ústrednom zozname z ich územných obvodov; pre vedenie zoznamu kultúrnych pamiatok územných obvodov národných výborov primerane plat
* § 7 - Ochrana a užívanie kultúrnych pamiatok
* Obnova kultúrnych pamiatok - (k § 14 zákona)
* § 8 - (1) Obnova kultúrnej pamiatky alebo jej prostredia (ďalej len „obnova pamiatky“) je súhrn činností vykonávaných pre zachovanie alebo navrátenie pamiatkových, umeleckých, technických a funkčných hodnôt kultúrnej pamiatky a vytvorenie podmienok na jej vhodné
* § 9 - (1) K žiadosti o vydanie záväzného stanoviska k obnove pamiatky vlastník kultúrnej pamiatky pripojí podklady, ktoré obsahujú:
* § 10 - (1) Ak vyžaduje vykonanie obnovy pamiatky zmeny od schválenej dokumentácie, je stavebník8) povinný tieto prerokovať s príslušným národným výborom.
* § 11 - (1) Obnova kultúrnej pamiatky alebo jej časti, ktorá je dielom výtvarného umenia alebo prácou umeleckých remesiel (ďalej len „reštaurovanie“), je súhrnom špecifických výtvarných, umelecko-remeselných a technických prác rešpektujúcich technickú a výtvarnú š
* Príspevok na zachovanie a obnovu kultúrnej pamiatky - (k § 16 zákona)
* § 12 - (1) Žiadosť o príspevok na zachovanie a obnovu pamiatky (ďalej len „príspevok“) podáva vlastník na okresnom národnom výbore, v ktorého obvode je nehnuteľná kultúrna pamiatka; ak ide o hnuteľnú kultúrnu pamiatku, na okresnom národnom výbore, v obvode ktoréh
* § 13 - Pri rozhodovaní o poskytnutí príspevku a o jeho výške okresný národný výbor prihliada na to, aký prospech prinesie žiadateľovi vykonanie obnovy pamiatky, a na majetkové pomery a príjmy žiadateľa.
* § 14 - Okresný národný výbor poskytne príspevok až do výšky deviatich desatín nákladov. V spoločensky odôvodnených prípadoch, najmä pri reštaurovaní výtvarných diel a pri obnove národných kultúrnych pamiatok môže okresný národný výbor týmto príspevkom uhradiť cel
* § 15 - (1) Z príspevku poskytnutého občanovi uhrádza okresný národný výbor faktúry organizácii, ktorá vykonáva práce na obnove pamiatky.
* § 16 - Ochranné pásmo
* § 17 - Kultúrne pamiatky vo vzťahu k zahraničiu
* Okresný konzervátor štátnej pamiatkovej starostlivosti a spravodajcovia štátnej pamiatkovej starostlivosti - (k § 31 zákona)
* § 18 - Okresný konzervátor štátnej pamiatkovej starostlivosti plní najmä tieto úlohy:
* § 19 - Spravodajca štátnej pamiatkovej starostlivosti plní najmä tieto úlohy:
* Spoločné a záverečné ustanovenia
* § 20 - Na účely tejto vyhlášky príslušným orgánom štátnej pamiatkovej starostlivosti je pre kultúrne pamiatky okresný národný výbor, pre národné kultúrne pamiatky krajský národný výbor; príslušnou organizáciou štátnej pamiatkovej starostlivosti je pre kultúrne pa
* § 21 - (1) Dňom účinnosti tejto vyhlášky sa nepoužívajú ustanovenia vyhlášky Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 11/1964 Zb. o vývoze kultúrnych pamiatok a predmetov muzeálnej hodnoty, pokiaľ sa vzťahujú na kultúrne pamiatky.
* § 22 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1988.
* Príloha vyhlášky č. 21/1988 Zb.
Aktuální znění od 29. 2. 1988
21
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky
zo 17. decembra 1987,
ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti
Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky podľa § 45 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti (ďalej len „zákon“) po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej socialistickej republiky a so Slovenskou komisiou pre vedeckotechnický a investičný rozvoj ustanovuje:
Vyhlasovanie vecí za kultúrne pamiatky
(k § 3 zákona)
§ 1
Za kultúrne pamiatky vyhlasuje Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo kultúry“) nehnuteľné a hnuteľné veci, prípadne ich súbory (ďalej len „veci“) na návrh alebo z vlastného podnetu. Podklad na vyhlásenie veci za kultúrnu pamiatku obsahuje tieto údaje:
a)
druh a názov veci,
b)
identifikačné znaky, opis veci, prípadne fotodokumentáciu,
c)
miesto, kde sa vec nachádza,
d)
odôvodnenie.
§ 2
(1)
Vlastník veci oznamuje ministerstvu kultúry alebo krajskému národnému výboru na ich písomné vyzvanie najmä tieto údaje:
a)
druh, názov a opis veci vrátane rozmerov,
b)
súčasný stav veci (napr. údaje o technickom stave a reštaurovaní),
c)
miesto, kde sa vec nachádza a spôsob jej užívania,
d)
oprávnenie nakladať s vecou.
(2)
Vlastník veci môže požiadať orgán, od ktorého vyzvanie dostal, aby údaje uvedené v odseku 1 boli zistené za pomoci príslušnej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
§ 3
Pamiatkové zóny
(k § 6 zákona)
(1)
Návrh na vyhlásenie pamiatkovej zóny vypracúva krajská organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti (ďalej len „krajská organizácia“) v spolupráci s ústrednou organizáciou štátnej pamiatkovej starostlivosti (ďalej len „ústredná organizácia“).
(2)
Návrh na vyhlásenie pamiatkovej zóny obsahuje najmä:
a)
odôvodnenie,
b)
vymedzenie a opis hranice,
c)
určenie podmienok starostlivosti a ochrany,
d)
určenie podmienok riadenia stavebnej a inej činnosti,
e)
určenie podmienok na zachovanie a využitie jej kultúrnych hodnôt.
Ak sa vyhlásenie pamiatkovej zóny dotýka záujmov chránených osobitnými predpismi,1) obsahuje návrh aj úpravu vzájomných vzťahov.
(3)
Pamiatková zóna, prípadne jej ochranné pásmo a podmienky ochrany sa vyznačia v územnoplánovacích podkladoch a v územnoplánovacej dokumentácii v súlade s osobitnými predpismi.2) Ak pre územie pamiatkovej zóny nebola spracovaná územnoplánovacia dokumentácia podľa podmienok na jej ochranu, dá príslušný orgán štátnej pamiatkovej starostlivosti podnet príslušnému orgánu územného plánovania na spracovanie územnoplánovacej dokumentácie alebo na jej aktualizáciu.
(4)
Krajský národný výbor oznámi vyhlásenie pamiatkovej zóny:
a)
ústrednej organizácii na vyznačenie v Ústrednom zozname kultúrnych pamiatok Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ústredný zoznam“),
b)
orgánu geodézie a kartografie na vyznačenie v meračských a písomných operátoroch evidencie nehnuteľností,3)
c)
orgánu územného plánovania krajského národného výboru a okresného národného výboru za účelom zabezpečenia spracovania územnoplánovacej dokumentácie pamiatkovej zóny.
Evidencia kultúrnych pamiatok
(k § 7 zákona)
§ 4
(1)
Do ústredného zoznamu zapíše ústredná organizácia nehnuteľné a hnuteľné kultúrne pamiatky evidované v štátnych zoznamoch podľa skorších právnych predpisov4) a veci vyhlásené za kultúrne pamiatky.
(2)
V ústrednom zozname sa vyznačí vyhlásenie kultúrnej pamiatky za národnú kultúrnu pamiatku a vymedzenie ochranného pásma kultúrnej pamiatky; rovnako sa vyznačí, že kultúrna pamiatka sa nachádza na území vyhlásenom za pamiatkovú rezerváciu alebo za pamiatkovú zónu, alebo v ich ochrannom pásme.
(3)
Ústredný zoznam obsahuje register zápisov, kópie rozhodnutí o vyhlásení veci za kultúrnu pamiatku, evidenčné listy, identifikačné fotografie a prípadnú ďalšiu dokumentáciu.
(4)
V ústrednom zozname sa zaznamenávajú zmeny vlastníctva( správy, užívania) kultúrnych pamiatok a ich premiestnenie; pri nehnuteľných kultúrnych pamiatkach sa zaznamenávajú aj zmeny ich využitia.
(5)
Pri zrušení vyhlásenia veci za kultúrnu pamiatku, pri trvalom prevode kultúrnej pamiatky do zbierok múzea alebo galérie alebo po jej trvalom premiestnení mimo územia Slovenskej socialistickej republiky sa kultúrna pamiatka vyradí z evidencie v ústrednom zozname.
§ 5
Do ústredného zoznamu sa zapisujú aj kultúrne pamiatky zapísané do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok Českej socialistickej republiky,5) ak boli natrvalo premiestnené na územie Slovenskej socialistickej republiky. Ich zápis sa vykoná na základe oznámenia ústrednej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti Českej socialistickej republiky.
§ 6
Ústredná organizácia zasiela krajskému národnému výboru a okresnému národnému výboru výpisy zo zápisov kultúrnych pamiatok v ústrednom zozname z ich územných obvodov; pre vedenie zoznamu kultúrnych pamiatok územných obvodov národných výborov primerane platia ustanovenia o vedení ústredného zoznamu.
§ 7
Ochrana a užívanie kultúrnych pamiatok
(k § 9 a 10 zákona)
(1)
Vlastník kultúrnej pamiatky je povinný postarať sa o včasnú prípravu a riadne vykonanie všetkých prác a iných opatrení na zabezpečenie starostlivosti o kultúrnu pamiatku, najmä na zabezpečenie:
a)
dobrého technického stavu a estetického vzhľadu kultúrnej pamiatky,
b)
neporušeného zachovania a prípadne aj účinnejšieho uplatnenia umeleckých a kultúrno-historických hodnôt kultúrnej pamiatky,
c)
vhodného a primeraného užívania kultúrnej pamiatky,
d)
zodpovedajúceho umiestnenia kultúrnej pamiatky, prípadne jej premiestnenie na iné vhodné miesto,
e)
potrebného technického alebo iného vybavenia kultúrnej pamiatky, ktoré podmieňuje jej neporušené zachovanie alebo užívanie,
f)
priaznivého prostredia kultúrnej pamiatky.
(2)
Na ochranu kultúrnej pamiatky musí vlastník včas urobiť všetky nevyhnutné opatrenia, ktoré obmedzia na najmenšiu mieru pôsobenie vonkajších škodlivých vplyvov, a zabezpečiť ju proti vzniku a šíreniu požiaru, proti nepriaznivým dôsledkom jej užívania, proti svojvoľnému poškodzovaniu, ničeniu, odcudzeniu alebo odcudzeniu jej odstrániteľných častí alebo príslušenstva.
Obnova kultúrnych pamiatok
(k § 14 zákona)
§ 8
(1)
Obnova kultúrnej pamiatky alebo jej prostredia (ďalej len „obnova pamiatky“) je súhrn činností vykonávaných pre zachovanie alebo navrátenie pamiatkových, umeleckých, technických a funkčných hodnôt kultúrnej pamiatky a vytvorenie podmienok na jej vhodné spoločenské využitie.
(2)
Obnova pamiatky sa podľa povahy a stavu kultúrnej pamiatky vykonáva údržbou, opravou, rekonštrukciou, modernizáciou,6) reštaurovaním, prípadne inou vhodnou úpravou.
§ 9
(1)
K žiadosti o vydanie záväzného stanoviska k obnove pamiatky vlastník kultúrnej pamiatky pripojí podklady, ktoré obsahujú:
a)
názov kultúrnej pamiatky, jej umiestnenie a číslo v ústrednom zozname,
b)
názov a sídlo stavebníka,
c)
údaje o majetkovo-právnych a užívateľských vzťahoch,
d)
opis kultúrnej pamiatky a účelu, na ktorý slúži,
e)
údaje o stavebno-technickom stave,
f)
súhrn zamýšľaných opatrení a rozsah predpokladaných prác,
g)
predpokladaný prínos obnovy pamiatky z hľadiska ďalšieho zhodnotenia a využitia kultúrnej pamiatky,
h)
celkové predpokladané náklady,
i)
predpokladané termíny prípravy a realizácie obnovy pamiatky.
(2)
Podklady uvedené v odseku 1 pripojí k žiadosti aj vlastník (správca, užívateľ) nehnuteľnosti, ktorý žiada o vydanie záväzného stanoviska podľa § 14 ods. 2 zákona.
(3)
Príslušný národný výbor v záväznom stanovisku určí základné podmienky na prípravu a realizáciu obnovy pamiatky z hľadiska štátnej pamiatkovej starostlivosti, a to najmä:
a)
požiadavky na ďalšie zachovanie kultúrnej pamiatky,
b)
vhodné využitie kultúrnej pamiatky,
c)
vykonanie nevyhnutných prieskumných a výskumných prác,
d)
požiadavky na obsah a rozsah prípravnej a projektovej dokumentácie v súlade s osobitnými predpismi,7)
e)
prípadné vykonanie reštaurátorských prác,
f)
efektívnosť a kvalitu prípravných a vykonávacích prác.
(4)
Podklady podľa odseku 1 a záväzné stanovisko príslušného národného výboru sú východiskovými dokumentmi na spracovanie prípravnej a projektovej dokumentácie obnovy pamiatky a na jej zabezpečenie v pláne obnovy kultúrnych pamiatok.
§ 10
(1)
Ak vyžaduje vykonanie obnovy pamiatky zmeny od schválenej dokumentácie, je stavebník8) povinný tieto prerokovať s príslušným národným výborom.
(2)
Dodávateľ je povinný vykonávať svoju činnosť tak, aby neporušil stav a prostredie tých kultúrnych pamiatok, resp. ich častí, ktorých sa obnova pamiatky nedotýka. V priebehu vykonávania obnovy pamiatky je dodávateľ povinný oznámiť stavebníkovi všetky skutočnosti, ktoré nepriaznivo ovplyvňujú obnovovacie práce, a neodkladne ho upovedomiť o všetkých nálezoch pamiatkového charakteru (historické konštrukcie, prvky, detaily, umelecká výzdoba, archeologické nálezy a pod.).
(3)
Účastníci obnovy pamiatky sú povinní umožniť osobám povereným plnením úloh štátnej pamiatkovej starostlivosti vykonávať potrebné prieskumné a výskumné práce, dokumentovať ich výsledky a sledovať postup prípravy a vykonávania obnovy pamiatky.
(4)
Najneskôr do termínu kolaudácie obnovy zisťuje príslušný národný výbor, ako boli z hľadiska štátnej pamiatkovej starostlivosti dodržané podmienky záväzného stanoviska; ak zistí nedostatky, prerokuje so stavebníkom ich odstránenie.
(5)
Dokumentáciu o skutočnom vykonaní obnovy pamiatky odovzdá stavebník príslušnej organizácii štátnej pamiatkovej starostlivosti.
§ 11
(1)
Obnova kultúrnej pamiatky alebo jej časti, ktorá je dielom výtvarného umenia alebo prácou umeleckých remesiel (ďalej len „reštaurovanie“), je súhrnom špecifických výtvarných, umelecko-remeselných a technických prác rešpektujúcich technickú a výtvarnú štruktúru originálu. Za reštaurovanie sa nepovažujú stavebné a montážne práce; v pochybnostiach je rozhodujúce stanovisko príslušnej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(2)
Pri reštaurovaní sa vždy spracúva dokumentácia v týchto stupňoch:
a)
zámer na reštaurovanie,
b)
návrh na reštaurovanie,
c)
dokumentácia o vykonaných reštaurátorských prácach.
(3)
Zámer na reštaurovanie je základným dokumentom prípravy reštaurovania; poskytuje informácie o umiestnení kultúrnej pamiatky, o jej stave a predpokladanom kultúrno-spoločenskom prínose reštaurovania. Vypracúva ho odberateľ reštaurátorských prác, prípadne si jeho spracovanie zabezpečí v príslušnej odbornej organizácii štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(4)
Súčasťou zámeru na reštaurovanie sú zásady reštaurovania, ktoré vypracúva príslušná odborná organizácia štátnej pamiatkovej starostlivosti. Zásady reštaurovania obsahujú najmä:
a)
podrobný opis súčasného stavu kultúrnej pamiatky, rozsahu a pravdepodobných príčin porúch,
b)
údaje o hodnotách kultúrnej pamiatky a špecifikáciu podmienok na ich ochranu, zachovanie, obnovu a uplatnenie
c)
odôvodnenie naliehavosti reštaurátorského zásahu,
d)
požiadavky na reštaurovanie z hľadiska ďalšej funkcie kultúrnej pamiatky.
(5)
Návrh na reštaurovanie spracúva dodávateľ ako záväzný podklad na realizáciu reštaurovania. Návrh na reštaurovanie obsahuje:
a)
podrobné vyhodnotenie výsledkov prieskumu,
b)
charakter a rozsah prác,
c)
postup a technológiu reštaurátorských prác,
d)
časový harmonogram prác,
e)
ponukový rozpočet,
f)
záznam o jeho posúdení v odbornej reštaurátorskej komisii.
(6)
Dokumentácia vykonaných reštaurátorských prác je dokladom o priebehu všetkých skutočne vykonaných prác pri reštaurovaní; dokumentácia vykonaných reštaurátorských prác obsahuje najmä tieto doklady:
a)
denník reštaurátorských prác,
b)
záverečnú správu o vykonaní reštaurátorských prác s ich podrobnou grafickou a fotografickou dokumentáciou vrátane podmienok a požiadaviek na ďalšiu starostlivosť o zreštaurovanú kultúrnu pamiatku,
c)
ekonomické vyhodnotenie vykonaných reštaurátorských prác.
Jedno vyhotovenie dokumentácie vykonaných reštaurátorských prác odovzdá odberateľ príslušnej organizácii štátnej pamiatkovej starostlivosti.
(7)
Ukončené reštaurátorské práce odovzdá dodávateľ odberateľovi na preberacom konaní. Protokol o odovzdaní a prebratí reštaurátorských prác obsahuje najmä:
a)
vyjadrenie účastníkov preberacieho konania,
b)
súpis zistených nedostatkov a termíny ich odstránenia,
c)
dohodu o záručnej lehote na zrealizované reštaurátorské práce.
Príspevok na zachovanie a obnovu kultúrnej pamiatky
(k § 16 zákona)
§ 12
(1)
Žiadosť o príspevok na zachovanie a obnovu pamiatky (ďalej len „príspevok“) podáva vlastník na okresnom národnom výbore, v ktorého obvode je nehnuteľná kultúrna pamiatka; ak ide o hnuteľnú kultúrnu pamiatku, na okresnom národnom výbore, v obvode ktorého má žiadateľ o príspevok pobyt (sídlo).
(2)
K žiadosti o príspevok žiadateľ pripojí najmä:
a)
podklady podľa § 9 ods. 4, resp. zámer na reštaurovanie,
b)
doklady o ročnom výnose nehnuteľnej kultúrnej pamiatky za posledné tri roky, prípadne o bremenách na nej viaznúcich,
c)
doklady o tom, že nemôže uhradiť náklady pre nedostatok vlastných prostriedkov.
§ 13
Pri rozhodovaní o poskytnutí príspevku a o jeho výške okresný národný výbor prihliada na to, aký prospech prinesie žiadateľovi vykonanie obnovy pamiatky, a na majetkové pomery a príjmy žiadateľa.
§ 14
Okresný národný výbor poskytne príspevok až do výšky deviatich desatín nákladov. V spoločensky odôvodnených prípadoch, najmä pri reštaurovaní výtvarných diel a pri obnove národných kultúrnych pamiatok môže okresný národný výbor týmto príspevkom uhradiť celkové náklady.
§ 15
(1)
Z príspevku poskytnutého občanovi uhrádza okresný národný výbor faktúry organizácii, ktorá vykonáva práce na obnove pamiatky.
(2)
Ak kultúrnu pamiatka odkúpi štát, zníži sa jej cena o primeranú časť poskytnutého príspevku. Pri inom prevode vlastníctva kultúrnej pamiatky môže okresný národný výbor požadovať vrátenie príspevku alebo jeho časti; môže si tiež vyhradiť, že kultúrna pamiatka bude poistená.
§ 16
Ochranné pásmo
(k § 17 zákona)
(1)
Vyjadrenie príslušnej organizácie štátnej pamiatkovej starostlivosti k vymedzeniu ochranného pásma obsahuje najmä:
a)
odôvodnenie účelu a cieľa vymedzenia ochranného pásma,
b)
vymedzenie územia ochranného pásma,
c)
špecifikáciu kvalít územia ochranného pásma a jeho charakteristiku,
d)
návrh na určenie podmienok činnosti v ochrannom pásme,
e)
návrh na nevyhnutné úpravy stavieb, pozemkov alebo iných zariadení, prípadne na odstránenie existujúcich stavieb alebo vykonanie iných opatrení a úprav,
f)
návrh na úpravu vzťahov k iným ochranným pásmam, prípadne ďalším chráneným územiam zriadeným podľa osobitných predpisov.9)
(2)
Návrh na vymedzenie ochranného pásma prerokuje okresný národný výbor s príslušným stavebným úradom, a ak ide o nehnuteľné archeologické nálezy, aj s Archeologickým ústavom Slovenskej akadémie vied.
(3)
Okresný národný výbor oznámi vymedzenie ochranného pásma:
a)
krajskej organizácii a ústrednej organizácii na vyznačenie v ústrednom zozname; ak ide o nehnuteľné archeologické nálezy, tiež Archeologickému ústavu Slovenskej akadémie vied,
b)
orgánu geodézie a kartografie na vyznačenie v meračských a písomných operátoch evidencie nehnuteľností,3)
c)
orgánu územného plánovania za účelom zabezpečenia spracovania alebo aktualizácie územnoplánovacej dokumentácie územia ochranného pásma.
§ 17
Kultúrne pamiatky vo vzťahu k zahraničiu
(k § 20 zákona)
(1)
Žiadosť o súhlas na vývoz kultúrnej pamiatky musí obsahovať všetky identifikačné znaky kultúrnej pamiatky vylučujúce jej zámenu, najmä podrobný opis s fotografiou, druh a názov, rozmery, súčasný stav, údaje o vykonaných úpravách alebo reštaurovaní, účel na ktorý sa žiada o súhlas s vývozom, doba, na ktorú sa má kultúrna pamiatka vyviezť, spôsob jej zabezpečenia počas dopravy a jej užívania v zahraničí. K žiadosti musí byť pripojený písomný súhlas vlastníka kultúrnej pamiatky s vývozom.
(2)
Žiadosť sa podáva na predpísanom tlačive, ktorého vzor je v prílohe vyhlášky, a to v štyroch vyhotoveniach, z ktorých jedno zostáva na colnici, druhé sprevádza kultúrnu pamiatku do cudziny, ďalšie zostávajú na ministerstve kultúry a u žiadateľa.
(3)
Ministerstvo kultúry môže v udelenom súhlase na vývoz kultúrnej pamiatky určiť podmienky na jej ochranu.
(4)
Po navrátení kultúrnej pamiatky zo zahraničia preverí ústredná organizácia na požiadanie ministra kultúry identitu a stav kultúrnej pamiatky a podá o tom ministerstvu kultúry správu.
Okresný konzervátor štátnej pamiatkovej starostlivosti a spravodajcovia štátnej pamiatkovej starostlivosti
(k § 31 zákona)
§ 18
Okresný konzervátor štátnej pamiatkovej starostlivosti plní najmä tieto úlohy:
a)
sleduje stav kultúrnych pamiatok, starostlivosť o ne a o ich využitie a najmenej raz ročne podáva okresnému národnému výboru a krajskej organizácii správu o stave kultúrnych pamiatok v okrese,
b)
overuje, či sa obnova kultúrnych pamiatok a zmeny ich využitia vykonávajú v súlade so zákonom a touto vyhláškou,
c)
propaguje kultúrne pamiatky medzi občanmi a najmä medzi mládežou,
d)
z poverenia okresného národného výboru sa zúčastňuje na rokovaniach, na ktorých sa riešia otázky z odboru štátnej pamiatkovej starostlivosti, a o ich výsledku podáva správu okresnému národnému výboru.
§ 19
Spravodajca štátnej pamiatkovej starostlivosti plní najmä tieto úlohy:
a)
sleduje stav kultúrnych pamiatok vo vymedzenom obvode, starostlivosť o ne a o ich využitie a spracúva písomné podklady pre okresného konzervátora štátnej pamiatkovej starostlivosti o stave kultúrnych pamiatok a zmenách prostredia, v ktorom sa nachádzajú,
b)
podáva okresnému konzervátorovi štátnej pamiatkovej starostlivosti správu o zistených nedostatkoch.
Spoločné a záverečné ustanovenia
§ 20
Na účely tejto vyhlášky príslušným orgánom štátnej pamiatkovej starostlivosti je pre kultúrne pamiatky okresný národný výbor, pre národné kultúrne pamiatky krajský národný výbor; príslušnou organizáciou štátnej pamiatkovej starostlivosti je pre kultúrne pamiatky krajská organizácia, pre národné kultúrne pamiatky ústredná organizácia.
§ 21
(1)
Dňom účinnosti tejto vyhlášky sa nepoužívajú ustanovenia vyhlášky Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 11/1964 Zb. o vývoze kultúrnych pamiatok a predmetov muzeálnej hodnoty, pokiaľ sa vzťahujú na kultúrne pamiatky.
(2)
Zrušujú sa:
1.
úprava Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky zo 6. 5. 1975 č. MK 868/1975-ek. pre plánovanie a financovanie obnovy nehnuteľných kultúrnych pamiatok v Slovenskej socialistickej republike (reg. v čiastke 22/1975 Zb.),
2.
úprava Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky z 28. 12. 1975 č. MK 3503/1975-OP o dokumentácii obnovy nehnuteľných kultúrnych pamiatok (reg. v čiastke 19/1976 Zb.).
§ 22
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1988.
Minister:
Válek v. r.
Príloha vyhlášky č. 21/1988 Zb.
Žiadost o súhlas na vývoz kultúrnej pamiatky
559kB
322kB
1)
Napr. zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, zákon č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon)v znení neskorších predpisov, zákon SNR č. 1/1955 Zb.SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a v znení zákona SNR č. 72/1986 Zb.
2)
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 84/1976 Zb. o územnoplánovacích podkladoch a územnoplánovacej dokumentácii
3)
Zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení zákona SNR č. 150/1983 Zb.
Vyhláška Ústrednej správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení vyhlášky Ústrednej správy geodézie a kartografie č. 133/1965 Zb. a vyhlášky Slovenského úradu geodézie a kartografie č. 26/1984 Zb.
4)
Zákon SNR č. 7/1958 Zb. o kultúrnych pamiatkach.
Vyhláška Povereníctva školstva a kultúry č. 250/1959 Ú.v. o evidencii kultúrnych pamiatok.
5)
Zákon Českej národnej rady č. 20/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti.
6)
§ 6 a 7 vyhlášky Federálneho ministerstva financií a predsedu Štátnej banky československej č. 162/1980 Zb. o financovaní reprodukcie základných prostriedkov v znení vyhlášky Federálneho ministerstva financií a predsedu Štátnej banky československej č. 180/1982 Zb. a vyhlášky Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej socialistickej republiky, Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky a predsedu Štátnej banky československej č. 108/1985 Zb.
7)
Vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 5/1987 Zb. o dokumentácii stavieb.
Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 85/1976 Zb. o podrobnejšej úprave územného konania a stavebnom poriadku v znení vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 155/1980 Zb.
8)
§ 139 ods. 3 stavebného zákona.
Vyhláška č. 5/1987 Zb.
9)
Napr.§ 6 a 11 zákona SNR č. 1/1955 Zb. SNR, § 48 zákona č. 20/1966 Zb., § 19 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon). |
Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 39/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 39/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb.
Vyhlášeno 15. 4. 1988, datum účinnosti 1. 5. 1988, částka 7/1988
* Čl. I - 1. § 6 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb., se doplňuje písmeny e) a f), která zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1988
39
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva spojů
ze dne 6. dubna 1988,
kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb.
Federální ministerstvo spojů podle § 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích stanoví:
Čl. I
1.
§ 6 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb., se doplňuje písmeny e) a f), která zní:
„e)
osamělým důchodcům, kteří pobírají důchod starobní, invalidní, za výsluhu let, osobní, sociální nebo vdovský a jsou držiteli osvědčení ministerstva národní obrany podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, nebo držiteli potvrzení ministerstva národní obrany o účasti v I. nebo II. odboji (dále jen „účastníci odboje“), a vdovám po účastnících odboje, které byly za ně provdány již v době odboje manžela, pokud se znovu neprovdaly nebo nežijí ve společné domácnosti s druhem, jejichž důchod spolu s jiným čistým příjmem nepřesahuje 13 200 Kčs ročně,
f)
manželům, z nichž alespoň jeden je důchodce - účastník odboje, jestliže úhrn jejich důchodů a jiných čistých příjmů nepřesahuje 21 600 Kčs ročně.“.
2.
Nezbytnou součástí žádosti o osvobození od sazeb za používání přijímačů podle této vyhlášky je doporučení vydané okresním (obvodním, městským) výborem Českého svazu protifašistických bojovníků nebo Slovenského svazu protifašistických bojovníků.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1988.
Ministr:
Ing. Jíra v. r. |
Ústavní zákon České národní rady č. 43/1988 Sb. | Ústavní zákon České národní rady č. 43/1988 Sb.
Ústavní zákon České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
Vyhlášeno 19. 4. 1988, datum účinnosti 19. 4. 1988, částka 8/1988
* § 1 - Česká národní rada souhlasí se změnami hranic České socialistické republiky s Polskou lidovou republikou podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního sp
* § 2 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 19. 4. 1988
43
ÚSTAVNÍ ZÁKON
České národní rady
ze dne 12. dubna 1988
o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Česká národní rada souhlasí se změnami hranic České socialistické republiky s Polskou lidovou republikou podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, podepsané ve Varšavě dne 10. prosince 1986.
§ 2
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Kempný v. r.
Adamec v. r. |
Zákon č. 44/1988 Sb. | Zákon č. 44/1988 Sb.
Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Vyhlášeno 19. 4. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 8/1988
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska (§ 8 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek (§ 11 — § 14c)
* ČÁST ČTVRTÁ - OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ (§ 14d — § 20)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝSTAVBA DOLŮ A LOMŮ (§ 23 — § 23)
* ČÁST SEDMÁ - DOBÝVÁNÍ VÝHRADNÍCH LOŽISEK (§ 24 — § 33)
* ČÁST OSMÁ - ÚHRADY (§ 33a — § 33w)
* ČÁST DEVÁTÁ - JINÉ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY (§ 34 — § 35)
* ČÁST DESÁTÁ - DŮLNÍ ŠKODY A JEJICH NÁHRADA (§ 36 — § 37a)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 38 — § 41a)
* ČÁST DVANÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 43 — § 45)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 152/2023 Sb., 349/2023 Sb., 465/2023 Sb.)
44
ZÁKON
ze dne 19. dubna 1988
o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie22).
§ 2
Nerosty
(1)
Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry.
(2)
Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují
a)
vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
b)
přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů,
c)
rašelina,
d)
bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství,
e)
kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva.
§ 3
Rozdělení nerostů
(1)
Vyhrazené nerosty jsou
a)
radioaktivní nerosty,
b)
všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,
c)
nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
d)
magnezit,
e)
nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
f)
kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
g)
tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit,
h)
nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů,
i)
granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
j)
technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
k)
halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit,
l)
křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,
m)
mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
n)
technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).
(2)
Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.
(3)
Kritické nerosty jsou radioaktivní nerosty, všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, vápenec, pokud je vhodný k chemicko-technologickému zpracování, nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, a nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, nachází-li se tyto nevyhrazené nerosty na ložiskách, které se považují za výhradní33).
(4)
V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem kritickým vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.
(5)
Vyhledávání, průzkum a dobývání výhradních ložisek jsou realizovány ve veřejném zájmu.
§ 4
Ložisko nerostů
Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen „ložisko“) je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností1) a obsahují nerosty.
§ 5
Nerostné bohatství
(1)
Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“).
(2)
Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.
§ 5a
Organizace
Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona.
§ 6
Výhradní ložisko
(1)
Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku.
(2)
Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro níž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska.3)
§ 6a
Ložisko strategického významu
(1)
Ložiskem strategického významu je ložisko kritických nerostů, které má mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti státu nebo pro uskutečnění staveb podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.
(2)
Ložiska strategického významu stanoví vláda nařízením.
§ 7
Ložisko nevyhrazených nerostů
Ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku.
ČÁST DRUHÁ
Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska
§ 8
Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím pověří Ministerstvo životního prostředí (§ 17 odst. 2).
§ 10
(1)
Organizace je povinna
a)
navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení chráněného ložiskového území,
b)
vést důlně měřickou a geologickou dokumentaci,
c)
evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny,
d)
řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí,
e)
navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru,
f)
evidovat výrubnost a znečištění při dobývání výhradního ložiska a dosahované výsledky při úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním,
g)
pečovat o ochranu výhradního ložiska,
h)
plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy.
(2)
Povinnosti v odstavci 1 písm. a) až c) a písm. g) u ložisek s nestanoveným dobývacím prostorem zajišťuje také Česká geologická služba.3a)
ČÁST TŘETÍ
Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek
§ 11
Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek
(1)
Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů.3)
(2)
Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství
a)
ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny využitelné nerosty ložiska a jejich užitkové složky,
b)
ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se výstavba dolů a lomů, otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska mohly projektovat a uskutečňovat podle zásad báňské technologie a aby se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska,
c)
používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo ztížení využití výhradního ložiska nebo jeho části a k neodůvodněným ztrátám zásob výhradního ložiska,
d)
zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy,
e)
při přerušení vyhledávání nebo průzkumu provést opatření, aby se nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu a využití výhradního ložiska.
(3)
Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.3)
(4)
Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních předpisů.3)
(5)
Provádění geologických prací upravují zvláštní předpisy.5)
(6)
Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Českým báňským úřadem podrobněji stanoví obecně závazným právním předpisem postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství.
§ 12
Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu
Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.
§ 13
Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti
(1)
Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání.
(2)
Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití.
§ 14
Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradních ložisek
(1)
Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace.
(2)
Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují
a)
podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalostí jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti,
b)
podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,
c)
podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné.
Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen „vytěžitelné zásoby“). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek.
(3)
Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.
(4)
Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 14a
Odpis zásob výhradních ložisek
(1)
Odpisem zásob výhradních ložisekOdpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních.
(2)
Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat
a)
z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi,
b)
jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné,
c)
jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob.
(3)
Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti.
(4)
Za důvod odpisu zásob výhradního ložiskaodpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu zásob způsobené
a)
doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39),
b)
vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
c)
těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
d)
přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob,
e)
odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska nebo jeho části.
§ 14b
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska
(1)
Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů,4) jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis.
(2)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiskaodpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiskaodpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.
(3)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiskaodpis zásob výhradního ložiska obsahuje
a)
název a sídlo organizace,
b)
množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních,
c)
důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu,
d)
mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních,
e)
další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu,
f)
stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního prostředí.
§ 14c
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska
(1)
O návrhu na odpis zásob výhradního ložiskaodpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Českým báňským úřadem.
(2)
O návrhu na odpis malého množství zásobmalého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásobMalým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3.
(3)
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiskaodpisu zásob výhradního ložiska obsahuje
a)
množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu,
b)
rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních,
c)
opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití.
(4)
O návrhu na odpis zásob výhradního ložiskaodpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu.
(5)
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiskaodpisu zásob výhradního ložiska s jedním vyhotovením dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu. Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiskaodpisu zásob výhradního ložiska bez dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvu životního prostředí, krajskému úřadu a České geologické službě. Rozhodnutí o odpisu malého množství zásobmalého množství zásob odešle obvodní báňský úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu, Ministerstvu životního prostředí a České geologické službě. Schválený odpis zásob výhradního ložiskaodpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a geologické dokumentaci.
(6)
Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiskaodpis zásob výhradního ložiska, nesmí likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví při práci.
ČÁST ČTVRTÁ
OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ
§ 14d
Surovinová politika
(1)
Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (dále jen „surovinová politika“) je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu při využití a ochraně nerostného bohatství a ostatních nerostných zdrojů. Surovinová politika je přijímána nejvýše na období 25 let.
(2)
Surovinová politika je podkladem pro výkon státní správy v oblastech průzkumu ložisek nerostných surovin, ochrany nerostného bohatství a stanovení dobývacích prostorů a jedním z podkladů pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci.
(3)
Surovinovou politiku schvaluje na návrh ministra průmyslu a obchodu vláda. Vláda předkládá pro informaci surovinovou politiku Poslanecké sněmovně a Senátu.
(4)
Naplňování surovinové politiky vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu nejméně jednou za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu.
§ 15
Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti
(1)
K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování a projektanti územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem životního prostředí České republiky zejména prostřednictvím územně analytických podkladů; při tom postupují podle zvláštních předpisů5) a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější.
(2)
Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad uplatňují stanoviska k územnímu rozvojovému plánu a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ve stanovisku k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánuúzemnímu plánu lze uplatnit požadavek na vymezení plochy těžby nerostů.
§ 16
Chráněné ložiskové území
(1)
Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území.
(2)
Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.
(3)
Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku (§ 6).
§ 17
Stanovení chráněného ložiskového území
(1)
Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
(2)
Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území.
(3)
Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánováníúzemního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
(4)
V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a návrhy účastníka.
(5)
Hranice chráněného ložiskového území vyznačí projektant územně plánovací dokumentace v koordinačním výkresu.
(6)
Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území, jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně i pro změnu a zrušení chráněného ložiskového území.
(8)
Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo životního prostředí České republiky.
§ 18
Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území
(1)
V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě vyjádření obvodního báňského úřadu podle tohoto zákona.
(2)
Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit stavbu nebo zařízení nesouvisící s dobýváním výhradního ložiska v chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití nerostného bohatství. Znemožnit nebo ztížit dobývání výhradních ložisek nerostů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d) je možno jen ve zvlášť odůvodněných případech, jde-li o mimořádně důležitou stavbu nebo zařízení nebo bude-li stavbou nebo zařízením ztíženo nebo znemožněno dobývání jen malého množství zásobmalého množství zásob výhradního ložiska.
(3)
V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro úložiště oxidu uhličitého nelze povolit činnosti, které by vedly k narušení těsnosti úložiště oxidu uhličitého.
(4)
V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech nelze povolit činnosti, které by mohly vést k narušení izolačních bariér úložných prostor a ke kontaminaci osob nebo složek životního prostředí radioaktivní látkou.
§ 19
Umisťování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území
Umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může povolit příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů10) jen na základě vyjádření obvodního báňského úřadu, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení.
Nakládání s pozemky
§ 20
(1)
Subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její organizační složka, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostínemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Český báňský úřad potvrzení nevydá k pozemku v dobývacím prostoru, kde proběhne pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek nemůže být hornickou činností ohrožen. Dále musí být žádost doložena souhlasným stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
(2)
Subjekt, kterému bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti, má přednost před ostatními zájemci o pronájem nebo prodej pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém území. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostínemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Ministerstva životního prostředí, ve kterém musí být uvedeno, že žadateli bylo stanoveno chráněné ložiskové území, musí být podána nejpozději do doby podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Dále musí být žádost doložena souhlasným stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
(3)
V případě prodeje podle odstavců 1 a 2 se pozemek převádí za cenu, která je v daném místě a čase obvyklá.
ČÁST ŠESTÁ
VÝSTAVBA DOLŮ A LOMŮ
§ 23
Důlní díla a důlní stavby
(1)
Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy.
(2)
Dokumentace důlních děl a důlních staveb pod povrchem musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat
a)
hospodárné využívání výhradních ložisek,
b)
optimální rozmístění povrchových a podzemních zařízení, staveb a důlních děl a použití nejvhodnějších dobývacích metod,
c)
ukládání a uchovávání vydobytých a dočasně nevyužívaných nerostů a ukládání odpadů (výsypky, odvaly a odkaliště),
d)
ochranu před zničením nebo znehodnocením zásob sousedních výhradních ložisek,
e)
bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních voddůlních vod, ochranu proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím hornin, uhlí a plynů,
f)
omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí,
g)
komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům, a to nejen z hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu,
h)
upřesňování zásob výhradního ložiska potřebným průzkumem.
(3)
Stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, nebo úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i jejich změnu, užívání, změnu užívání nebo odstranění povoluje na žádost nebo v případech stanovených stavebním zákonem nařizuje z moci úřední stavební úřad na základě vyjádření obvodního báňského úřadu.
(4)
Stavby uvedené v odstavcích 1 a 3 jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným inspektorem.
(5)
Stavební úřad na návrh organizace stanoví postupem podle stavebního zákona ochranné pásmo zlikvidovaných hlavních důlních děl ústících na povrch.
ČÁST SEDMÁ
DOBÝVÁNÍ VÝHRADNÍCH LOŽISEK
§ 24
Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
(1)
Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem.4) Předloží-li organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu.12a)
(2)
K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(3)
Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.
(4)
V ostatních případech Ministerstvo životního prostředí rozhodne o udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a ochranu zákonem chráněných obecných zájmů.
(5)
V případech, na které se nevztahuje odstavec 3 a které se týkají výhradně ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, rozhodne o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru Ministerstvo životního prostředí podle odstavců 6 až 9.
(6)
Příjem žádosti o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu oznámí Ministerstvo životního prostředí v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné podat konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a začíná běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku. Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty stanovené podle tohoto odstavce.
(7)
V oznámení Ministerstvo životního prostředí uvede označení právního předpisu, podle kterého povede správní řízení o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, území, které je předmětem žádosti o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru a navrženou dobu platnosti předchozího souhlasu.
(8)
V případě dvou nebo více žádostí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu postupuje Ministerstvo životního prostředí podle kritérií uvedených v odstavci 4 a přihlíží rovněž k jejich technické a finanční způsobilosti.
(9)
V rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu mohou být podmínky stanoveny z důvodu
a)
zajištění obrany státu,
b)
zajištění veřejného pořádku,
c)
ochrany veřejného zdraví,
d)
zajištění bezpečnosti dopravy,
e)
ochrany životního prostředí, včetně ochrany přírodních zdrojů,
f)
ochrany zájmů státní památkové péče12b) nebo ochrany archeologického dědictví,12c)
g)
zajištění bezpečnosti zařízení nebo zaměstnanců,
h)
ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich racionálního využívání,
i)
zajištění příjmů veřejných rozpočtů a návratnosti prostředků vynaložených na geologické práce hrazené ze státního rozpočtu.
(10)
Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(11)
Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.
§ 25
Dobývací prostor
(1)
Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání.
(2)
Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska.
(3)
Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací prostor.
§ 26
Hranice dobývacího prostoru
(1)
Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově.
(2)
Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v celospolečenském zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostínemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí.
(3)
Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí projektant územně plánovací dokumentace v koordinačním výkresu.
§ 27
Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru
(1)
Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány.
(2)
Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (§ 25 odst. 3) musí být návrh na jeho stanovení doložen vyjádřením organizace, pro kterou již byl dobývací prostor stanoven. Pokud je to z hlediska hospodárného využívání, ekologických vlivů a bezpečnosti provozu nutné, stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek.
(3)
V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede též termín započetí dobývání výhradního ložiska. Platnost rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru není časově omezena, pokud v rozhodnutí není stanoveno jinak.
(4)
Obvodní báňský úřad může za podmínek podle odstavce 1 na návrh organizace nebo i z vlastního podnětu dobývací prostor změnit, jsou-li pro to závažné důvody z hlediska právem chráněného obecného zájmu.
(5)
Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,5) projedná organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky, požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala.
(6)
Návrh na stanovení dobývacího prostoru nebo jeho změny nesmí být v rozporu s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování. K návrhu na stanovení dobývacího prostoru nebo jeho změny vydá orgán územního plánování stanovisko z hlediska souladu návrhu nebo jeho změny s podmínkami podle věty první. V případě, že se navrhovaný dobývací prostor nebo jeho změna nachází na území více správních obvodů obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, vydá stanovisko krajský úřad. V případě, že se navrhovaný dobývací prostor nebo jeho změna nachází na území více krajů, vydá stanovisko Ministerstvo pro místní rozvoj. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru nebo jeho změny zašle obvodní báňský úřad stavebním úřadům, jejichž správních obvodů se dobývací prostor dotýká.
(7)
Organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení § 24 odst. 11 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu.
(8)
Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno. Rozhodnutí o zrušení dobývacího prostoru zašle obvodní báňský úřad stavebním úřadům, jejichž správních obvodů se zrušení dobývacího prostoru dotýká.
(9)
Podrobnosti o návrzích dobývacích prostorů a o postupu při jejich stanovení, změnách, zrušení a evidenci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
§ 28
Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru
(1)
Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen „řízení o stanovení dobývacího prostoru“) se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží:
a)
rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území,
b)
předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí vydaným podle § 24 odst. 2,
c)
dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost,
d)
doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě zvláštními předpisy.5) Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu na právem chráněné obecné zájmy,
e)
seznam fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známy,
f)
u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti.
(2)
Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, a obecobec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází.
(3)
Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení nejpozději 7 dní před ústním jednáním a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své připomínky a návrhy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Orgány, které se k návrhu na stanovení dobývacího prostoru vyjadřovaly podle zvláštních předpisů,11) se již k řízení nepřizvou.
(4)
Dotčené orgány státní správy oznámí svá stanoviska ve lhůtě, kterou určí obvodní báňský úřad a která nesmí být kratší než 15 dní, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Jestliže některý z orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení návrhu delší čas, obvodní báňský úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
(5)
Zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru, jestliže se týká rozsáhlého území, oznámí obvodní báňský úřad účastníkům řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před ústním jednáním. Zahájení řízení oznámí obvodní báňský úřad veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nejsou známi. Při oznámení zahájení řízení veřejnou vyhláškou se postupuje obdobně jako v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona.
(6)
Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru posoudí návrh především z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a jeho důsledků; přitom posoudí, zda je návrh v souladu s rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území a zda vyhovuje všeobecným technickým požadavkům pro výstavbu dolů nebo lomů a požadavkům, které stanoví zvláštní předpisy pro ochranu chráněných zájmů.11)
(7)
Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru zabezpečí stanoviska dotčených orgánů státní správy a posoudí připomínky a návrhy účastníků.
(8)
V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí obvodní báňský úřad dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí celospolečenské zájmy v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení.
(9)
Obvodní báňský úřad může zahájit řízení o stanovení dobývacího prostoru i v případě, že nejsou k dispozici všechny doklady a dokumentace podle odstavce 1 písm. d) a e). Současně stanoví organizaci lhůtu pro doplnění návrhu. Jestliže návrh nebyl doplněn ve stanovené lhůtě, obvodní báňský úřad řízení o stanovení dobývacího prostoru zastaví.
§ 28a
Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání kritického nerostu
(1)
Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(2)
Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu.
(3)
Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.
(4)
Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu.
(5)
V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(6)
Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.
(7)
V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.
§ 28b
Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání ložiska strategického významu
(1)
K řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad.
(2)
Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(3)
Český báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu.
(4)
Český báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.
(5)
V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(6)
Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.
(7)
V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.
(8)
Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.
(9)
Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.
(10)
Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.
§ 29
Evidence
(1)
V základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí se jako účelové územní prvky29) vedou chráněná ložisková území. O chráněném ložiskovém území se vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou kód, název a identifikační číslo chráněného ložiskového území, pod kterým je veden v evidenci chráněných ložiskových území,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice chráněného ložiskového území30),
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
další údaje, kterými jsou
1.
plocha chráněného ložiskového území,
2.
nerosty ložiska,
3.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území a o jeho změně.
Editorem údajů je Ministerstvo životního prostředí.
(2)
V základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí se dále vedou jako účelové územní prvky29) dobývací prostory. O dobývacím prostoru se vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou kód, název a číslo dobývacího prostoru, pod kterým je veden v souhrnné evidenci dobývacích prostorů,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice dobývacího prostoru (§ 26 odst. 1),
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
další údaje, kterými jsou
1.
plocha dobývacího prostoru na povrchu,
2.
nerosty ložiska,
3.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a o jeho změně.
Editorem údajů je Český báňský úřad.
(3)
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí zprostředkovává z agendového informačního systému Českého báňského úřadu údaje o držiteli dobývacího prostoru pro účely plnění povinností podle § 62 odst. 1 věty první zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
(4)
Ministerstvo životního prostředí vede
a)
evidenci osvědčení o výhradním ložisku,
b)
evidenci chráněných ložiskových území,
c)
souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek,
d)
bilanci zásob nerostných surovin.
Ministerstvo životního prostředí může vedením těchto evidencí a bilance pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci.
(5)
Český báňský úřad vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn. Obvodní báňský úřad vede pro obvod své působnosti evidenci dobývacích prostorů a jejich změn.
(6)
Způsob, náležitosti a formu vedení evidence zásob výhradních ložisek upraví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 29a
Báňsko-technická evidence
(1)
Pro účely evidence báňsko-technických a provozních údajů (dále jen „báňsko-technická evidence“) se zjišťují identifikační údaje ložisek nerostů a dále údaje o
a)
počtu zaměstnanců a jiných osob zabezpečujících dobývání nerostů a činnosti s tím spojené,
b)
objemu zásob ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů,
c)
objemu skrývky,
d)
výši těžby,
e)
nákladech na těžbu,
f)
průměrné tržní ceně za jednotku množství stanovenou nařízením vlády upravujícím sazby úhrady z vydobytých nerostů, a to za jednotlivé druhy vydobytých nerostů, které jsou předmětem úhrady,
g)
rozsahu ploch dotčených dobýváním nerostů,
h)
ražbě důlních děl,
i)
délce udržovaných důlních děl,
j)
spotřebě výbušnin,
k)
sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou (§ 31 odst. 5),
l)
tvorbě a čerpání finančních rezerv na sanace a rekultivace a na důlní škody.
(2)
Báňsko-technickou evidenci vede Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(3)
Údaje pro báňsko-technickou evidenci poskytuje poplatník úhrady z vydobytých nerostů podle § 33h písm. a) a b) a organizace, které bylo vydáno povolení k dobývání ložiska nevyhrazených nerostů.
(4)
Organizace uvedená v odstavci 3 poskytuje údaje pro báňsko-technickou evidenci za předchozí kalendářní rok, a to do 28. února následujícího kalendářního roku.
(5)
Organizace uvedená v odstavci 3 je povinna poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu údaje pro báňsko-technickou evidenci úplně, správně, pravdivě a způsobem a v rozsahu, který stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje údaje vedené v báňsko-technické evidenci orgánům veřejné moci na jejich žádost a v rozsahu potřebném k výkonu jejich působnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne každoročně údaje vedené v báňsko-technické evidenci Českému báňskému úřadu v celém rozsahu, a to do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, kterého se uvedené údaje týkají.
(7)
Údaje poskytnuté pro báňsko-technickou evidenci uchovává Ministerstvo průmyslu a obchodu po dobu 10 let ode dne, kdy byly poskytnuty.
(8)
Rozsah a způsob vedení báňsko-technické evidence a rozsah údajů do ní poskytovaných stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou.
§ 30
Hospodárné využívání výhradních ložisek
(1)
Výhradní ložiska se musí využívat racionálně. Racionálním využíváním výhradních ložisekRacionálním využíváním výhradních ložisek se rozumí jejich dobývání a úprava a zušlechťování vydobytých nerostů podle zásad uvedených v odstavci 3 s přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým podmínkám; přitom musí být dodrženy zásady báňské technologie, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu15) a vyloučeny neodůvodněné nepříznivé vlivy na pracovní a životní prostředí.
(2)
Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, je zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných postupů využívajících kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro samostatné použití kyanidového loužení v jakémkoli měřítku i pro jeho použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování nerostů.
(3)
Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména
a)
vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co nejúplněji s co nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené výhradně na bohaté části ložiska není dovoleno,
b)
řádně využít vydobyté nerosty při jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním,
c)
vhodně ukládat průvodní nerosty současně dobývané, avšak dočasně nevyužívané a vést jejich evidenci,
d)
vhodným způsobem ukládat skrývkové hmoty a hlušiny a podle možnosti je účelně využívat.
(4)
Je-li z hlediska úložních poměrů ložiska, hospodárnosti nebo bezpečnosti provozu a technických a provozních poměrů organizace účelné, aby část ložiska v jejím dobývacím prostoru vydobyla jiná organizace, nebo je-li třeba, aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, dohodnou se o tom obě organizace.
(5)
Organizace může, přispěje-li to k hospodárnějšímu a bezpečnějšímu vydobytí výhradního ložiska a připouští-li to její vlastní provoz, dovolit jiné organizaci společné užívání svých důlních děl a zařízení.
(6)
Je-li některý z postupů podle odstavců 3 a 4 z hlediska bezpečnosti provozu nezbytně nutný, nařídí ho obvodní báňský úřad.
(7)
Dobývání výhradního ložiska nesmí být zastaveno, aniž bylo zajištěno, že pozdější jeho dobývání bude technicky možné a hospodářsky účelné a bezpečné, leč by zastavení dobývání vyžadoval důležitý celospolečenský zájem, především bezpečnost života nebo ochrana zdraví lidí.
(8)
Oxid uhličitý je zakázáno ukládat do výhradních ložisek nerostů nebo do předpokládaných ložisek vyhrazených nerostů23), s výjimkou ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, do nichž lze povolit ukládání oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu24) ve spojení se zvyšováním jejich celkové vytěžitelnosti.
(9)
Vtláčení oxidu uhličitého pouze s cílem zvýšení celkové vytěžitelnosti ložisek ropy a hořlavého zemního plynu nebo s cílem vytěsňování slojového metanu z uhelných ložisek není považováno za ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu24).
(10)
Podrobnosti o hospodárném využívání výhradních ložisek stanoví obecně závazným právním předpisem Český báňský úřad republiky.
§ 31
Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek
(1)
Organizace je oprávněna dobývat výhradní ložisko v dobývacím prostoru, který jí byl stanoven.
(2)
Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru zjištěno ložisko jiného vyhrazeného nerostu, než pro který byl stanoven dobývací prostor, je organizace povinna oznámit to neprodleně Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu. Bude-li průzkumem ložiska ověřeno, že zjištěné ložisko lze dobývat a že jeho dobývání jinou organizací by nebylo hospodárné, může obvodní báňský úřad organizaci uložit povinnost dobývat i toto výhradní ložisko (§ 27). V případech, kdy dobývání tohoto výhradního ložiska by nebylo hospodárné, je organizace povinna učinit pro nově zjištěné ložisko přiměřená opatření k jeho ochraně.
(3)
K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně ustanovení § 11.
(4)
Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna zřizovat v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech potřebných zařízení a hmot.
(5)
Organizace je povinna zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Sanací se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení území dotčeného vlivy hornické činnosti do stabilního a bezpečného stavu, který umožní provedení rekultivací podle jiného právního předpisu14a); součástí sanace je technická likvidace dolu nebo lomu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání.
(6)
Technickou likvidací dolu nebo lomu se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení důlních děl vzniklých při hornické činnosti do stavu, který nebude vytvářet bezpečnostní riziko ani riziko vzniku ekologické škody nebo havárie. Do technické likvidace dolu nebo lomu patří i stavby a podpovrchové objekty, jejichž odstranění je nezbytné pro provedení sanace a rekultivace, nebo jsou součástí hlavních důlních děl.
§ 32
Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů
(1)
Organizace jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek.
(2)
Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 37a).
(3)
Jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradního ložiska v dobývacím prostoru jiné organizace, stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek.
(4)
Před zastavením provozu v hlavních důlních dílech nebo v lomech je organizace povinna vypracovat plány jejich zajištění nebo likvidace.
(5)
Podrobnosti o plánech otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a o plánech zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
§ 32a
Úprava území a územních struktur dotčených těžbou
Organizace a právnické a fyzické osoby, které žádají o stanovení dobývacího prostoru, o povolení otvírky, přípravy a dobývání nebo povolení likvidace důlních děl a lomů, prověřují možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území24a).
§ 32b
Vyvlastnění
(1)
Podle zákona o vyvlastnění lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění
a)
otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu, na němž byl stanoven dobývací prostor, nebo
b)
zvláštních zásahů do zemské kůry podle § 34 odst. 1 písm. d).
(2)
Pro odnětí nebo omezení práva podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury vztahující se k těžební infrastruktuře a infrastruktuře pro ukládání oxidu uhličitého.
§ 33
Řešení střetů zájmů
(1)
Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů,11) objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů.
(2)
Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí stanoviska. Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do 1 měsíce od jejího předložení nevyjádří s dohodou nesouhlas. Povinnost uzavřít dohodu se nevztahuje na případy, kdy střety zájmů byly vyřešeny při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru, popřípadě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu a jestliže postup při jejich řešení stanoví zvláštní předpisy.11)
(3)
Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad nesouhlasí s dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu.
(4)
Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny.
(5)
Ochranná opatření, která musí být provedena na stavbách a zařízeních nesouvisejících s dobýváním výhradního ložiska, nařídí příslušný stavební úřad v dohodě s obvodním báňským úřadem vlastníku dotčených staveb a zařízení jako nezbytnou úpravu.17) Jde-li o stavby a zařízení, která byla vybudována před stanovením dobývacího prostoru, uskuteční se ochranná opatření na náklad organizace.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů.
(7)
Postup při řešení rozporů podle tohoto zákona se nepoužije na řešení rozporů při vymezení zastavěného územízastavěného území, pořizování územně plánovací dokumentace a v řízení o povolení záměru. V uvedených případech se postupuje podle správního řádu.
ČÁST OSMÁ
ÚHRADY
HLAVA I
ÚHRADA Z DOBÝVACÍHO PROSTORU
§ 33a
Subjekt úhrady
(1)
Poplatníkem úhrady z dobývacího prostoru je držitel dobývacího prostoru.
(2)
Za držitele dobývacího prostoru se pro účely úhrady z dobývacího prostoru považuje organizace, které byl stanoven dobývací prostor, nebo organizace, na kterou byl dobývací prostor převeden.
§ 33b
Předmět úhrady
Předmětem úhrady z dobývacího prostoru je dobývací prostor.
§ 33c
Základ úhrady
Základem úhrady je plocha dobývacího prostoru vymezená na povrchu v hektarech.
§ 33d
Sazba úhrady
(1)
Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč.
(2)
Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 1 500 Kč, jestliže v dobývacím prostoru je povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska.
§ 33e
Výpočet úhrady
Úhrada z dobývacího prostoru se vypočte jako součin základu zaokrouhleného na celé hektary nahoru a sazby úhrady.
§ 33f
Úhradové období
(1)
Úhradovým obdobím je kalendářní rok.
(2)
Ke změnám skutečností rozhodných pro úhradu z dobývacího prostoru, které nastanou v průběhu úhradového období, se nepřihlíží.
§ 33g
Rozpočtové určení
(1)
Výnos úhrady z dobývacího prostoru je příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území se dobývací prostor nachází.
(2)
Nachází-li se dobývací prostor na území více obcíobcí, rozdělí se výnos těmto obcímobcím podle poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcíobcí podle stavu jejich území k 1. lednu příslušného kalendářního roku.
(3)
Příslušenství sledující osud úhrady z dobývacích prostorů je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA II
ÚHRADA Z VYDOBYTÝCH NEROSTŮ
§ 33h
Subjekt úhrady
(1)
Poplatníkem úhrady z vydobytých nerostů je
a)
držitel dobývacího prostoru,
b)
organizace, která vydobyté nerosty získala při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území, nebo
c)
ten, kdo provádí nepovolené dobývání výhradního ložiska nebo neoprávněně provádí ložiskový průzkum, při kterém získal vyhrazený nerost.
(2)
Za držitele dobývacího prostoru podle odstavce 1 písm. a) se pro účely úhrady z vydobytých nerostů považuje organizace, které byl stanoven dobývací prostor, nebo organizace, na kterou byl dobývací prostor převeden.
§ 33i
Předmět úhrady
(1)
Předmětem úhrady jsou vydobyté nerosty.
(2)
Vydobytými nerosty se pro účely úhrady z vydobytých nerostů rozumí
a)
nerosty, pro které byl stanoven dobývací prostor a které byly v daném úhradovém období vydobyty na základě povolení hornické činnosti,
b)
vyhrazené nerosty získané v daném úhradovém období při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území, nebo
c)
vyhrazené nerosty získané nepovoleným dobýváním výhradního ložiska nebo neoprávněně prováděným ložiskovým průzkumem.
§ 33j
Dílčí základy úhrady
(1)
Dílčí základ úhrady tvoří množství jednotlivého druhu vydobytých nerostů vykazovaného jako čistá těžba v dobývacím prostoru, která představuje úbytek zásob jejich vydobytím v jednotkách množství a je určena k dalšímu zpracování nebo k odbytu. Do této těžby není zahrnuto znečištění ani vnitřní ani vnější ztráty. Čistá těžba se zjišťuje a eviduje důlně měřickou a geologickou dokumentací.
(2)
V případě jednotlivého druhu vydobytého nerostu, jehož hodnota se odvíjí od obsahu užitkové složky nebo její kvality, tvoří dílčí základ úhrady množství této užitkové složky v koncovém produktu těžby a úpravy vydobytého nerostu.
(3)
Dílčí základ úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem tvoří množství tepla obsaženého ve vydobytém hnědém uhlí. Toto množství tepla se určí jako součin
a)
množství vydobytého hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem, vykazovaného jako čistá těžba v dobývacím prostoru, která představuje úbytek zásob jejich vydobytím v jednotkách množství; do této těžby není zahrnuto znečištění ani vnitřní ani vnější ztráty, a
b)
výhřevnosti tohoto uhlí zjištěné váženým průměrem z výsledků měření akreditované laboratoře, které nesmí být starší než 1 rok; výhřevnost se určí podle technické normy, která stanoví požadavky na jakost tuhých paliv27).
(4)
Akreditovaná laboratoř má způsobilost zkušební laboratoře uznané národním akreditačním orgánem k provádění zkoušek nebo vzorkování vymezených v Osvědčení o akreditaci podle technické normy, která stanoví požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří28).
§ 33k
Sazba úhrady
(1)
Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů nebo jednotlivé užitkové složky.
(2)
Vláda nařízením stanoví sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady.
(3)
V případě, že sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivý dílčí základ úhrady uvedená v nařízení vlády přesáhne hranici uvedenou v odstavci 1, činí sazba pro tento dílčí základ úhrady 10 % referenční ceny za jednotku množství pro tento druh vydobytého nerostu nebo tuto užitkovou složku. V takovém případě zveřejní Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto sazbu ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to do 31. května úhradového období.
(4)
Referenční cenu pro účely odstavců 1 a 3 určí Ministerstvo průmyslu a obchodu pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.
§ 33l
Výpočet úhrady
(1)
Úhrada z vydobytých nerostů se vypočte jako součet dílčích úhrad a zaokrouhlí se na celé stokoruny nahoru.
(2)
Dílčí úhrada se vypočte jako součin dílčího základu úhrady a sazby pro tento dílčí základ úhrady.
§ 33m
Úhradové období
Úhradovým obdobím je kalendářní rok.
§ 33n
Rozpočtové určení úhrady
(1)
Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši
a)
dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z
1.
40 % příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno,
2.
40 % příjmem státního rozpočtu a
3.
20 % příjmem rozpočtu kraje,
b)
dílčích úhrad z uhlí dobývaného hlubinným způsobem, ropy nebo hořlavého zemního plynu je z
1.
64 % příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území bylo dobývání uhlí, ropy nebo hořlavého zemního plynu prováděno,
2.
15 % příjmem státního rozpočtu a
3.
21 % příjmem rozpočtu kraje, nebo
c)
ostatní dílčí úhrady jsou z
1.
40 % příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno,
2.
50 % příjmem státního rozpočtu a
3.
10 % příjmem rozpočtu kraje.
(2)
Pokud bylo dobývání nerostů prováděno na území více obcíobcí nebo krajů, a místo dobývání není možné určit, je část výnosu úhrady z vydobytých nerostů odpovídající dílčí úhradě příslušející obcímobcím příjmem rozpočtu obcíobcí a krajů v poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcíobcí podle stavu jejich území k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Obdobně se postupuje v případě vyhrazených nerostů získaných při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.
(3)
Příslušenství sledující osud úhrady z vydobytých nerostů je příjmem státního rozpočtu.
§ 33o
Účelovost úhrady
(1)
Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 28 % může být použita jen k odstranění škod způsobených dobýváním ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů, pro zajištění a likvidaci opuštěných důlních děl nebo k sanaci, rekultivaci a revitalizaci pozemků ve vlastnictví státu, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.
(2)
Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 12 % může být použita jen pro zjišťování, evidenci, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl a pro zajištění výkonu státní geologické služby spojeného především s ochranou a evidencí nerostného bohatství a surovinových zdrojů a na to navazujícím zpřístupňováním informačních zdrojů, případně s podporou provádění státní surovinové politiky, rizikovými geofaktory a řešením problematiky těžebních odpadů, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí.
(3)
Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze k odstranění přímých i nepřímých škod způsobených v důsledku dobývání ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů a jejich přepravou, dále na revitalizaci pozemků a ke zvýšení kvality života obyvatel a kvality prostředí obcíobcí nacházejících se mimo dobývací prostor. Tyto peněžní prostředky nelze použít na financování činností, na které je organizací vytvářena finanční rezerva na vypořádání důlních škod.
HLAVA III
SPRÁVA ÚHRAD
§ 33p
Správce úhrady
(1)
Správu úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů vykonává obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti
a)
se nachází dobývací prostor nebo jeho největší část, nebo průzkumné území nebo jeho největší část, nebo
b)
došlo k nepovolenému dobývání výhradního ložiska nebo neoprávněně prováděnému ložiskovému průzkumu, při kterém byl získán vyhrazený nerost.
(2)
Při správě úhrad se postupuje podle daňového řádu.
§ 33q
Oznamovací povinnost
Český báňský úřad zašle Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září úhradového období souhrnnou zprávu o výběru úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů v bezprostředně předcházejícím úhradovém období. Tato zpráva obsahuje údaje o
a)
celkové výši vybraných úhrad, celkové výši vybraných úhrad za jednotlivé druhy vydobytých nerostů a o vybraných úhradách odpovídajících jednotlivým dobývacím prostorům a
b)
částkách úhrad, které byly převedeny do rozpočtů jednotlivých obcíobcí a do státního rozpočtu.
§ 33r
Záznamní povinnost pro účely úhrady z vydobytých nerostů
(1)
Poplatník úhrady z vydobytých nerostů, který je držitelem dobývacího prostoru, nebo organizace, která vyhrazené nerosty získala při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území, jsou povinni
a)
vést evidenci vydobytých nerostů, a to v členění potřebném pro sestavení úhradového přiznání z vydobytých nerostů,
b)
trvale zaznamenat v důlně měřické a geologické dokumentaci úbytky a přírůstky zásob a zakreslit je do map a řezů v podrobnostech prokazujících místo vytěžení nerostů a jejich množství a
c)
vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci hranice těžby dosažené k 31. prosinci každého úhradového období, případně dosažení ke dni převodu dobývacího prostoru; to neplatí, jde-li o ropu nebo hořlavý zemní plyn.
(2)
Evidence vydobytých nerostů obsahuje údaje o
a)
množství vydobytých nerostů a místě jejich vydobytí,
b)
množství vydobytých nerostů ponechaných v důlním díle v místě jejich vytěžení,
c)
množství nerostů uložených na odvaly, výsypky a odkaliště se samostatným uvedením skrývek a hlušin a samostatným uvedením nevyužitelných vyhrazených nerostů vydobytých ze zásob výhradního ložiska,
d)
množství využitých nevyhrazených nerostů získaných při dobývání výhradního ložiska,
e)
množství nerostů využitých bez následné úpravy,
f)
množství upravených a zušlechtěných nerostů,
g)
množství nerostů spotřebovaných pro vlastní potřebu,
h)
množství prodaných nerostů a
i)
výhřevnosti hnědého uhlí dobývaného povrchově.
(3)
U vydobytých nerostů, u nichž se obvykle obsah užitkového nerostu vyjadřuje podílem užitkové složky na hmotnosti, evidence vydobytých nerostů obsahuje také údaje o množství
a)
vsázky do úpravny, podílu užitkové složky na hmotnosti ve vsázce a množství užitkového nerostu ve vsázce,
b)
vyrobeného produktu po úpravě, popřípadě zušlechtění, podílu užitkové složky na hmotnosti produktu a množství užitkového nerostu v produktu, a
c)
hlušiny po úpravě a zušlechtění, podílu užitkové složky na hmotnosti hlušiny a množství užitkového nerostu v hlušině.
(4)
Evidence vydobytých nerostů se uchovává po dobu 10 let od skončení úhradového období, kterého se dokumentace nebo údaj týká.
§ 33s
Úhradové přiznání
(1)
Poplatník úhrady z dobývacího prostoru a poplatník úhrady z vydobytých nerostů s výjimkou poplatníka podle § 33h odst. 1 písm. c) jsou povinni podat úhradové přiznání.
(2)
Úhradové přiznání k úhradě z dobývacího prostoru se podává nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, jímž začíná běh úhradového období. Úhradové přiznání k úhradě z vydobytých nerostů se podává vždy nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po uplynutí úhradového období.
(3)
Lhůtu pro podání úhradového přiznání k úhradě z dobývacího prostoru a úhradového přiznání k úhradě z vydobytých nerostů nelze prodloužit.
(4)
Úhradové přiznání nebo dodatečné úhradové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Českým báňským úřadem nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
(5)
Přílohou přiznání úhrady z vydobytých nerostů je při těžbě hnědého uhlí dobývaného povrchově doklad o výhřevnosti vydobytého hnědého uhlí, zjištěné podle § 33j odst. 3 písm. b).
§ 33t
Záloha na úhradu z vydobytých nerostů
(1)
Úhrada z vydobytých nerostů podle § 33i odst. 2 písm. a) se platí prostřednictvím záloh za zálohové období.
(2)
Zálohové období je období od prvního dne následujícího po posledním dni lhůty pro podání úhradového přiznání za minulé úhradové období do posledního dne lhůty pro podání úhradového přiznání v následujícím úhradovém období.
(3)
Zálohy činí 20 % z předchozí úhrady, kterou je úhrada tvrzená poplatníkem v úhradovém přiznání za poslední předcházející úhradové období, za které podal úhradové přiznání. V případě podání dodatečného úhradového přiznání na úhradu vyšší za toto úhradové období, v případě stanovení vyšší úhrady správcem úhrady za toto úhradové období nebo v případě stanovení úhrady správcem úhrady za následující úhradové období se stává předchozí úhradou tato vyšší nebo stanovená úhrada.
(4)
Pro účely určení předchozí úhrady se nepřihlíží k části úhrady odpovídající vydobytým nerostům při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.
(5)
Zálohy jsou splatné do konce třetího, šestého a dvanáctého kalendářního měsíce zálohového období. Nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty pro placení zálohy je poplatník úhrady z vydobytých nerostů povinen podat oznámení, ve kterém uvede území obceobce, v němž v posledních 3 měsících přede dnem splatnosti zálohy probíhalo dobývání, a množství vydobytých nerostů, které byly na daném území vydobyty. Oznámení lze podat jen na tiskopise vydaném Českým báňským úřadem nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
(6)
Po skončení úhradového období se zálohy uhrazené v jeho průběhu započítávají na úhradu splatné úhrady za toto úhradové období.
§ 33u
Limit pro předepsání a placení úhrady z vydobytých nerostů
Úhrada z vydobytých nerostů se nepředepíše a neplatí, činí-li méně než 1 000 Kč.
§ 33v
Úrok z prodlení
Výše úroku z prodlení činí 0,1 %.
§ 33w
Prominutí úhrady z vydobytých nerostů
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Českého báňského úřadu a obceobce, na jejímž území dochází k dobývání výhradních ložisek, může na žádost poplatníka úhrady z vydobytých nerostů prominout úhradu z vydobytých nerostů, pokud poplatník k žádosti doloží, že předmětný důl nebo lom byl postižen havárií na dobývaném výhradním ložisku a havárie zapříčinila hmotné škody, popřípadě ušlý zisk ve výši alespoň 70 % úhrady z vydobytých nerostů za předcházející úhradové období; žádost musí být doložena potvrzením příslušného obvodního báňského úřadu.
(2)
Stejnopis rozhodnutí o prominutí úhrady z vydobytých nerostů zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvu financí, Ministerstvu životního prostředí, Českému báňskému úřadu, příslušnému obvodnímu báňskému úřadu a obciobci, na jejímž území dochází k dobývání výhradního ložiska.
ČÁST DEVÁTÁ
JINÉ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY
§ 34
Zvláštní zásahy do zemské kůry
(1)
Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle tohoto zákona rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro
a)
uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin),
b)
ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech,18)
c)
průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch,
d)
ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur24).
(2)
Na zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu prováděného pro tyto účely se vztahují přiměřeně ustanovení § 11, 16, 17, 18, 23, 32, 33 a § 36 až 39.
(3)
Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry, se považují za důlní díla.
(4)
Posouzení vhodnosti plánovaného úložiště oxidu uhličitého se provádí na základě výsledků vyhledávání a průzkumu provedeného podle jiného právního předpisu25).
(5)
Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
§ 35
Stará důlní díla
(1)
Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.
(2)
Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.
(3)
Opuštěným důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo, jehož vlastník nebo provozovatel je znám, avšak toto důlní dílo trvale nebo dlouhodobě nevyužívá.
(4)
Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru může pověřit jinou právnickou osobou. Údaje z registru poskytuje na vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování.
(5)
Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky.
(6)
Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá i případné škody na hmotném majetku19) způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl.
(7)
Ministerstvo životního prostředí České republiky zajišťuje v nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji území a je v souladu s územně plánovací dokumentací. V ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.
(8)
Ministerstvo životního prostředí České republiky podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.
ČÁST DESÁTÁ
DŮLNÍ ŠKODY A JEJICH NÁHRADA
§ 36
Důlní škody
(1)
Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry.
(2)
Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1.
(3)
Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1.
§ 37
Náhrada důlních škod
(1)
Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty podzemní vody platí zvláštní předpisy.20)
(3)
Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků hrozících vlivem činností uvedených v § 36. Za preventivní zajišťovací opatření se nepovažují opatření prováděná na stavbách a zařízeních podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpisy pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů činností uvedených v § 36.
(4)
V odůvodněných případech, zejména pokud je třeba v předstihu řešit bezpečnost a plynulost dopravy, přeložku veřejných dopravních cest, inženýrských sítí, telekomunikačních vedení a zařízení spojů, náhradní bytovou nebo účelovou výstavbu, je možno předem poskytnout plnění až do výše předpokládané škody s tím, že toto plnění se započítává na náhradu škody. Pokud by skutečná výše škody nedosáhla částky poskytnutého plnění, vzniklý přeplatek se vrací.
(5)
Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1. Do náhrady škody se zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí náhradního objektu nepoužitelný.
(6)
Účastníci se mohou dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních škod, pokud taková dohoda nebude odporovat ustanovením tohoto zákona nebo obecným předpisům o náhradě škody.
(7)
Organizace neposkytne náhradu za poškození nebo zničení staveb a zařízení postavených v chráněném ložiskovém území nebo v dobývacím prostoru bez rozhodnutí o umístění stavby, územního souhlasu, stavebního povolení, certifikátu autorizovaného inspektora nebo rozhodnutí o povolení záměru, popřípadě bez dodržení podmínek stanovených v tomto povolení z hlediska ochrany proti možným vlivům činností uvedených v § 36.
§ 37a
Rezervy peněžních prostředků
(1)
Organizace je povinna vytvářet rezervy peněžních prostředků, a to k zajištění
a)
sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou a
b)
vypořádání důlních škod.
(2)
Výše rezerv musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci, a to i z hlediska předpokládané doby jejich použití. Tvorba, čerpání, výběr, převod a zrušení rezerv podléhá souhlasu obvodního báňského úřadu.
(3)
Organizace doloží obvodnímu báňskému úřadu k žádosti o vydání souhlasu
a)
s tvorbou rezerv posouzení dostatečnosti jejich výše a časový průběh jejich vytváření,
b)
s čerpáním z rezervy na vypořádání důlních škod výčet důlních škod, vyčíslení předpokládaných nákladů na jejich odstranění a časový průběh vynakládání prostředků na odstranění důlních škod,
c)
s čerpáním z rezervy na sanace a rekultivace výčet plánovaných a provedených prací, přehled nákladů na jejich provedení a časový průběh vynakládání prostředků na sanace a rekultivace.
(4)
Obvodní báňský úřad
a)
vydává souhlas s tvorbou, výběrem, převodem a zrušením rezerv,
b)
vydává souhlas s čerpáním z rezerv; při tom vychází z účelu, pro který jsou tyto rezervy vytvářeny,
c)
kontroluje tvorbu rezerv.
Před vydáním souhlasu podle písmene b) si obvodní báňský úřad vyžádá vyjádření dotčené obceobce, Ministerstva životního prostředí a v případě organizace s majetkovou účastí státu také Ministerstva průmyslu a obchodu.
(5)
Peněžní prostředky rezerv se ukládají na zvláštní vázaný účet podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů vedený na území České republiky u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a to do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. V případě, že tak organizace neučiní, obvodní báňský úřad stanoví přiměřenou náhradní lhůtu. Peněžní prostředky rezerv nesmějí být předmětem zajištění, nejsou součástí majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení31) a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci. Ze smlouvy o zvláštním vázaném účtu musí být jednoznačně patrné, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je veden pro účely tohoto zákona, a pro účely jaké rezervy je zřizován.
(6)
Při převodu dobývacího prostoru organizace převede peněžní prostředky rezervy uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy pořízené z peněžních prostředků těchto rezerv na nového držitele dobývacího prostoru. Nový držitel dobývacího prostoru je povinen mít ke dni převodu dobývacího prostoru na zvláštním vázaném účtu rezervy vztahující se k převáděnému dobývacímu prostoru, a to ve výši, kterou byla povinna vytvořit převádějící organizace k datu převodu dobývacího prostoru; tím není dotčena možnost použít peněžní prostředky rezerv na pořízení státních dluhopisů32).
(7)
Organizace je povinna mít na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1 do 30. června 2030, a to ve výši, která měla být vytvořena ke dni 31. prosince 2029. Pokud organizace trvale ukončí dobývání výhradního ložiska před tímto dnem, musí mít ke dni trvalého ukončení dobývání na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1, které měly být vytvořeny ke dni trvalého ukončení dobývání.
(8)
Náklady na nezbytná posouzení a na znalecké posudky nese organizace.
(9)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na rezervy peněžních prostředků zákon upravující rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
ČÁST JEDENÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 38
Bezpečnost provozu
Při hornické činnosti12) jsou organizace a orgány povinny zajišťovat bezpečnost provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné služby, bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření.15)
§ 39
Důlně měřická a geologická dokumentace
(1)
Při hornické činnosti je organizace povinna vést, včas doplňovat a uchovávat důlně měřickou a geologickou dokumentaci.12)
(2)
Organizace jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat mapy, které potřebují k výkonu hornické činnosti.
(3)
Podrobnosti o důlně měřické dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. Podrobnosti o geologické dokumentaci stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 40
Důlní vody
(1)
Důlními vodamiDůlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.
(2)
Organizace je při hornické činnosti1) oprávněna
a)
bezúplatně užívat důlní vodydůlní vody pro vlastní potřebu,
b)
bezúplatně užívat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní vodudůlní vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou činností organizace,
c)
vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebuje pro vlastní činnost, do povrchových, popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to třeba, i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví.
(3)
Při použití důlních voddůlních vod podle odstavce 2 písm. a) a b) je organizace povinna pečovat o důlní vodydůlní vody a hospodárně je využívat. Použití důlních voddůlních vod k jiným účelům upravují zvláštní předpisy.21)
(4)
K vypouštění jiných vod do důlních vod je třeba povolení vodohospodářského orgánu vydaného po dohodě s obvodním báňským úřadem.
Přestupky
§ 40a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,
b)
úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo k provádění činnosti prováděné hornickým způsobem, včetně důlně měřických signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřických zařízení, jakož i značek upozorňujících na zákaz vstupu, nebo
c)
neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních voddůlních vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních voddůlních vod.
(2)
Organizace se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 29a odst. 4 nebo 5 neposkytne údaje pro báňsko-technickou evidenci včas, správně, pravdivě nebo ve stanoveném rozsahu,
b)
nesplní některou z povinností stanovených v § 31 odst. 5,
c)
neuloží peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet podle § 37a odst. 5 ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem,
d)
neuloží peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet podle § 37a odst. 6 nebo 7.
(3)
Za přestupek lze uložit
a)
pokutu do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
pokutu do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
c)
pokutu do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
d)
zákaz činnosti až na 3 roky spočívající v zákazu dobývání, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo d).
§ 40b
(1)
Přestupky podle § 40a odst. 1 a 2 písm. b), c) a d) projednává obvodní báňský úřad. Přestupky podle § 40a odst. 2 písm. a) projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(2)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
§ 41
Vztah ke správnímu řádu
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 3 odst. 3, § 6, 13, 14, 14a, 14b, 14c a podle části osmé.
§ 41a
Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 43
Přechodná ustanovení
(1)
Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto, že jsou vhodná k průmyslovému dobývání podle dosavadních předpisů, se považují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za ložiska nevyhrazených nerostů, o kterých se rozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle § 7.
(2)
Státní organizace, které provádějí vyhledávání a průzkum výhradních ložisek, jakož i státní organizace, kterým byl stanoven dobývací prostor, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správci těchto výhradních ložisek podle § 9. V ostatních případech stanoví správce výhradního ložiska příslušný ústřední orgán, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Chráněná území stanovená k zabezpečení ochrany výhradních ložisek a zvláštních zásahů do zemské kůry podle dosavadních předpisů jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona chráněnými ložiskovými územími podle § 16, popřípadě chráněnými územími podle § 34.
(4)
Dobývací prostory stanovené podle dosavadních předpisů se posuzují jako dobývací prostory podle tohoto zákona a jako podklad územně plánovací dokumentace. V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné území, se dobývací prostor stanovený podle dosavadních předpisů považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto zákona. Pokud rozsah dosavadního chráněného území nebo dosavadního dobývacího prostoru nezajišťuje dostatečnou ochranu ložiska, je správce, popřípadě trvalý uživatel výhradního ložiska, povinen do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona navrhnout chráněné ložiskové území.
(5)
Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl započaté před nabytím účinnosti tohoto zákona dokončí organizace, která tyto práce započala, pokud ústřední orgán příslušný podle § 35 nerozhodne jinak.
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),
2.
§ 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1)
§ 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
3a)
§ 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
5)
Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
7)
§ 8, 12 a 21 zákona č. 50/1976 Sb.
7)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 420/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
10)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
11)
Například zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění pro ČSR č. 31/1983 Sb., úplné znění pro SSR č. 35/1983 Sb.), zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon Slovenské národní rady č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči.
12)
Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb.
Zákon Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.
12a)
§ 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
12b)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
12c)
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná) vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.
13)
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb.
14a)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.,
§ 6 zákona Slovenské národní rady č. 51/1988 Sb.
16a)
§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
17)
§ 87 zákona č. 50/1976 Sb.
18)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.
19)
Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 70/1983 Sb.).
Vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.
20)
§ 29 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
21)
§ 7 zákona č. 138/1973 Sb.
22)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.
23)
§ 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek.
24)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
24a)
§ 3 odst. 1 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 4g zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 85/2012 Sb.
27)
ČSN 44 1400 – Zásady a technické požadavky pro jakost tuhých paliv.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
28)
ČSN EN ISO 17025 – Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.
29)
§ 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích.
31)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 10a odst. 4 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb.
33)
Čl. II bod 1 zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 55/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 55/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1988
Vyhlášeno 20. 4. 1988, datum účinnosti 1. 5. 1988, částka 9/1988
* § 1 - (1) U příležitosti Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1988 se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
* § 2 - (1) Na líci stokoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je v jedné řádce označení hodnoty „100 Kčs“ a ve druhé le
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1988.
Aktuální znění od 1. 5. 1988
55
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 12. dubna 1988
o vydání pamětních stříbrných stokorun k Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1988
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1988 se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
(2)
Stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci stokoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je v jedné řádce označení hodnoty „100 Kčs“ a ve druhé letopočet „1988“.
(2)
Na rubu stokoruny je vyobrazen kosočtverec v podobě stylizovaného známkového čtyřbloku s náznakem vroubkování, rozdělený na čtyři další vroubkované kosočtverce. V horním kosočtverci je katedrála sv. Víta, v pravém palác „U Hybernů“ a v levém část průčelí Sjezdového paláce v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. V kosočtverci dole je emblém Světové výstavy poštovních známek s označením „PRAGA'88“. Po stranách čtyřbloku je rozdělený nápis „SVĚTOVÁ VÝSTAVA POŠTOVNÍCH ZNÁMEK“ a čtyři lipové lístky.
(3)
Autorem návrhu je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „V O“ jsou na rubu uprostřed dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1988.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
99kB
84kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 56/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 56/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun k 125. výročí založení Matice slovenské
Vyhlášeno 20. 4. 1988, datum účinnosti 1. 5. 1988, částka 9/1988
* § 1 - (1) K 125. výročí založení Matice slovenské se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny (dále jen „pětisetkoruny“).
* § 2 - (1) Na líci pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. V řádku pod státním znakem je označení hodnoty „500 Kčs“. Uprostřed dole
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1988.
Aktuální znění od 1. 5. 1988
56
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 12. dubna 1988
o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun k 125. výročí založení Matice slovenské
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 125. výročí založení Matice slovenské se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny (dále jen „pětisetkoruny“).
(2)
Pětisetkoruny se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 24 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr pětisetkoruny je 40 mm. Na její hraně je nápis „HOJ VLASŤ MOJA • TY ZEM DRAHÁ“.
§ 2
(1)
Na líci pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. V řádku pod státním znakem je označení hodnoty „500 Kčs“. Uprostřed dole jsou ozdobné iniciály „MS“.
(2)
Na rubu pětisetkoruny je ve slovenském kroji žena s pozdviženýma rukama; v pravé ruce drží květy a knihu, v levé lipovou ratolest. Uprostřed dole je nápis „MATICA SLOVENSKÁ“. Vlevo ve dvou řádcích jsou letopočty „1863“ a „1988“.
(3)
Autorem návrhu je národní umělec Ján Kulich. Jeho jméno „J. KULICH“ je umístěno na rubu v řádku vlevo.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1988.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
109kB
111kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 57/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 57/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 300. výročí narození Juraje Jánošíka
Vyhlášeno 20. 4. 1988, datum účinnosti 1. 5. 1988, částka 9/1988
* § 1 - (1) K 300. výročí narození slovenského lidového hrdiny Juraje Jánošíka se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny (dále jen „padesátikoruny“).
* § 2 - (1) Na líci je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a dole pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Vedle státního znaku je vlevo ve dvou řádcích označení hodnoty „Kčs 50“, vpravo je vala
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1988.
Aktuální znění od 1. 5. 1988
57
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 12. dubna 1988
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 300. výročí narození Juraje Jánošíka
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 300. výročí narození slovenského lidového hrdiny Juraje Jánošíka se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny (dále jen „padesátikoruny“).
(2)
Padesátikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost padesátikoruny je 7 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 27 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a dole pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Vedle státního znaku je vlevo ve dvou řádcích označení hodnoty „Kčs 50“, vpravo je valaška s kvítkem.
(2)
Na rubu je vyobrazena postava Juraje Jánošíka v dobovém oděvu a s valaškou. Uprostřed vlevo v řádku je jméno „JURAJ“ a pod ním v řádku příjmení „JÁNOŠÍK“. Počáteční písmeno příjmení je ztvárněno jako zaostřený hák se sokolem, další písmena pokračují přes spodní část postavy. V rozděleném řádku dole jsou letopočty „1688“ a „1988“. Vpravo uprostřed při okraji je drobný kvítek.
(3)
Autorem návrhu padesátikoruny je národní umělec Ján Kulich. Iniciály jeho jména „J.K.“ jsou umístěny na líci uprostřed dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1988.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
54kB
64kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 58/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 58/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun k 20. výročí československé federace
Vyhlášeno 20. 4. 1988, datum účinnosti 1. 6. 1988, částka 9/1988
* § 1 - (1) K 20. výročí československé federace se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny (dále jen „pětisetkoruny“).
* § 2 - (1) Na líci pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod názvem státu je ve dvou řádcích označení hodnoty „500 Kčs“. Po stranách st
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.
Aktuální znění od 1. 6. 1988
58
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 12. dubna 1988
o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun k 20. výročí československé federace
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 20. výročí československé federace se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny (dále jen „pětisetkoruny“).
(2)
Pětisetkoruny se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 24 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr pětisetkoruny je 40 mm. Na její hraně je nápis „20. VÝROČIE ČESKOSLOVENSKEJ FEDERÁCIE“.
§ 2
(1)
Na líci pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod názvem státu je ve dvou řádcích označení hodnoty „500 Kčs“. Po stranách státního znaku jsou lipové snítky.
(2)
Na rubu pětisetkoruny je uprostřed kmen kvetoucí lípy vyrůstající z obrysu republiky, znázorněné tříbarevnou stuhou. Z kmene lípy vyrůstají dvě větve. Koruna lípy je složena z lipových lístků, jejichž složení uprostřed nahoře vytváří pěticípou hvězdu. Při okraji je opis „ČESKOSLOVENSKÁ FEDERACE 1968–1988“.
(3)
Autorem návrhu je akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková. Její jméno „J. TRUHLÍKOVÁ“ je umístěno na rubu šikmo vpravo dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
114kB
106kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 59/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 59/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Martina Benky
Vyhlášeno 20. 4. 1988, datum účinnosti 1. 6. 1988, částka 9/1988
* § 1 - (1) K 100. výročí narození malíře Martina Benky se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
* § 2 - (1) Na líci stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a dole stylizovaná snítka s ptákem. Označení hodnoty „100 Kčs“ je v řádku pod státní
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.
Aktuální znění od 1. 6. 1988
59
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 12. dubna 1988
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Martina Benky
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 100. výročí narození malíře Martina Benky se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
(2)
Stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a dole stylizovaná snítka s ptákem. Označení hodnoty „100 Kčs“ je v řádku pod státním znakem.
(2)
Na rubu stokoruny je před vrcholy horských štítů zobrazena žena ve slovenském kroji vypouštějící holubici míru a pošlapávající zbraně. Vlevo v opise je jméno „MARTIN BENKA“, v opise vpravo jsou letopočty „1888–1988“.
(3)
Autorem návrhu stokoruny je národní umělec Ján Kulich. Iniciály jeho jména „J.K.“ jsou umístěny na rubu vpravo dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.
Ministr:
Ing. Žák v. r.
72kB
82kB |
Zákon České národní rady č. 60/1988 Sb. | Zákon České národní rady č. 60/1988 Sb.
Zákon České národní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky
Vyhlášeno 21. 4. 1988, datum účinnosti 21. 4. 1988, částka 10/1988
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 34/1970 Sb., č. 147/1970 Sb., č. 125/1973 Sb., č. 25/1976 Sb. a č. 118/1983 Sb., se
* Čl. II - (1) Zrušují se Česká plánovací komise, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra, ministerstvo stavebnictví, min
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV
Aktuální znění od 21. 4. 1988 (87/1988 Sb.), po opravě
60
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. dubna 1988
o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 34/1970 Sb., č. 147/1970 Sb., č. 125/1973 Sb., č. 25/1976 Sb. a č. 118/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
(1)
V České socialistické republice působí tyto ústřední orgány státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele je člen vlády České socialistické republiky:
1.
Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,
2.
ministerstvo financí, cen a mezd,
3.
ministerstvo výstavby a stavebnictví,
4.
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
5.
ministerstvo kultury,
6.
ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí,
7.
ministerstvo spravedlnosti,
8.
ministerstvo vnitra a životního prostředí,
9.
ministerstvo průmyslu,
10.
ministerstvo zemědělství a výživy,
11.
ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu,
12.
ministerstvo obchodu a cestovního ruchu,
13.
Výbor lidové kontroly České socialistické republiky.
(2)
Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj se skládá z předsedy, kterým je místopředseda vlády České socialistické republiky, a z dalších členů. Předsedu České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj jmenuje a odvolává předsednictvo České národní rady, další členy České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj jmenuje a odvolává vláda České socialistické republiky.
(3)
Výbor lidové kontroly České socialistické republiky se skládá z předsedy, kterým je člen vlády České socialistické republiky, a z dalších 8-12 členů, které jmenuje a odvolává vláda České socialistické republiky.“.
2.
§ 1a se vypouští.
3.
V § 2 se odstavec 1 č. 2 a odstavec 2 vypouštějí.
4.
V § 2 odst. 3 se nahrazují slova „v odstavcích 1 a 2“ slovy „v odstavci 1“.
5.
Název části druhé zní:
„Okruh působnosti ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele je člen vlády České socialistické republiky“.
6.
§ 3 a 4 zní:
㤠3
(1)
Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj je ústředním orgánem státní správy na úseku plánování (včetně plánování práce, mezd a vývoje cen) a na úseku vědeckotechnického rozvoje.
(2)
Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj provádí státní expertizy investic.
§ 4
Ministerstvo financí, cen a mezd je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, daně a poplatky, finanční hospodaření, hospodaření s národním majetkem, pro věci pojišťoven a spořitelen, pro mzdy, jiné odměny za práci a pro ceny.“.
7.
§ 5 se vypouští.
8.
§ 6 zní:
㤠6
Ministerstvo výstavby a stavebnictví je ústředním orgánem státní správy pro investiční rozvoj, územní plánování, stavební řád, výrobu stavebních hmot a stavební výrobu.“.
9.
§ 7 odst. 1 zní:
„(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro školská zařízení, základní, střední a vysoké školy a pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport a turistiku.“.
10.
V § 7 odst. 2 se označení ministerstva školství mění na „ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“.
11.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturně výchovnou činnost, umění, kulturní památky a ochranu přírody, pro věci tisku a jiných informačních prostředků včetně vydávání neperiodického tisku, dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury.
(2)
V ministerstvu kultury je zřízen Sekretariát vlády České socialistické republiky pro věci církevní, který působí jako ústřední orgán státní správy ve věcech církví a náboženských společností.“.
12.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro léčebně preventivní a hygienickou péči, zdravotnické školy, přírodní léčebné lázně a přírodní léčivé zdroje, pro farmaceutický průmysl, pro uplatňování zákona o regresních náhradách, pro pracovně právní vztahy a zaměstnanost, pro sociální zabezpečení, sociálně právní ochranu dětí a mládeže, péči o rozvoj populace a o rodinu a pro další otázky sociální politiky.
(2)
Ministru zdravotnictví a sociálních věcí je podřízen Český úřad bezpečnosti práce.
(3)
Jako orgán hygienické služby je v ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí ustanoven hlavní hygienik České socialistické republiky. Součástí ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí je též Český inspektorát lázní a zřídel.
(4)
Při ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí je zřízen Český protialkoholní sbor.
(5)
Ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí je podřízen Úřad důchodového zabezpečení v Praze. Rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení s výjimkou dávek, o kterých rozhodují nižší orgány státní správy.“.
13.
§ 12 a 13 zní:
㤠12
(1)
Ministerstvo vnitra a životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro veřejný pořádek a bezpečnost, zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, pro vnitřní věci, zvláště územní členění republiky, státní symboly, věci matriční, státního občanství, občanských průkazů a evidence obyvatelstva, spolčovacího a shromažďovacího práva, dále pro archivnictví a požární ochranu.
(2)
Ministerstvo vnitra a životního prostředí je dále ústředním orgánem státní správy pro věci životního prostředí. K zabezpečení řídící a kontrolní činnosti vlády koordinuje postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ve věcech životního prostředí.
(3)
Ministerstvo vnitra a životního prostředí je též ústředním orgánem státní správy pro místní hospodářství, placené služby a místní výrobu, veřejně prospěšné služby, hospodaření s byty a nebytovými prostory, pro dopravu včetně automobilového opravárenství v působnosti národních výborů a pro silniční hospodářství.
(4)
Ministerstvo vnitra a životního prostředí řídí útvary Veřejné bezpečnosti s výjimkou činností spadajících do působnosti federálního ministerstva vnitra.
§ 13
Ministerstvo průmyslu je ústředním orgánem státní správy pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický.“.
14.
§ 14 se vypouští.
15.
Dosavadní text paragrafu 15 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Ministerstvu zemědělství a výživy je podřízena Česká zemědělská a potravinářská inspekce.“.
16.
§ 16 až 18 zní:
㤠16
(1)
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu je ústředním orgánem státní správy pro lesní hospodářství, vodní hospodářství, pro průmysl papíru a celulózy, dřevozpracující průmysl a pro technické a ekonomické otázky ochrany čistoty ovzduší.
(2)
Ministerstvu lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu je podřízen Český hydrometeorologický ústav, Česká technická inspekce ochrany ovzduší a Česká vodohospodářská inspekce.
§ 17
(1)
Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní obchod a pro cestovní ruch.
(2)
Ministerstvu obchodu a cestovního ruchu je podřízena Česká obchodní inspekce.
§ 18
Výbor lidové kontroly České socialistické republiky je ústředním orgánem státní správy na úseku kontroly v České socialistické republice.“.
17.
§ 19 se vypouští.
Čl. II
(1)
Zrušují se Česká plánovací komise, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra, ministerstvo stavebnictví, ministerstvo lesního a vodního hospodářství, ministerstvo obchodu, Český cenový úřad a Český úřad pro tisk a informace.
(2)
Práva a povinnosti z pracovně právních a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle tohoto zákona
a)
z České plánovací komise na Českou komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,
b)
z České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj na Českou komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, na ministerstvo výstavby a stavebnictví a na ministerstvo vnitra a životního prostředí,
c)
z ministerstva financí na ministerstvo financí, cen a mezd,
d)
z ministerstva práce a sociálních věcí na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí, na ministerstvo financí, cen a mezd a na Českou komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,
e)
z ministerstva školství na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
f)
z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí,
g)
z ministerstva vnitra na ministerstvo vnitra a životního prostředí,
h)
z ministerstva stavebnictví na ministerstvo výstavby a stavebnictví,
i)
z ministerstva lesního a vodního hospodářství a ministerstva průmyslu na ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu,
j)
z ministerstva obchodu na ministerstvo obchodu a cestovního ruchu,
k)
z Českého cenového úřadu na ministerstvo financí, cen a mezd a na Českou komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,
l)
z Českého úřadu pro tisk a informace na ministerstvo kultury a na Úřad vlády České socialistické republiky.
(3)
O přechodu práv a povinností podle odstavce 2 uzavřou ústřední orgány státní správy a Úřad vlády České socialistické republiky, na které tato práva a povinnosti přecházejí, podle potřeby dohodu, kterou blíže vymezí mezi sebou tato práva a povinnosti, zejména určí, kteří pracovníci k nim přecházejí do pracovního poměru.
Čl. III
Zrušují se:
1.
§ 2 zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., o zrušení ministerstva pro mládež a tělesnou výchovu České socialistické republiky,
2.
čl. I zákona České národní rady č. 147/1970 Sb., o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky,
3.
zákon České národní rady č. 58/1971 Sb., o určení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy,
4.
zákon České národní rady č. 125/1973 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů,
5.
zákon České národní rady č. 25/1976 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů,
6.
čl. I zákona České národní rady č. 118/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 21. dubna 1988.
Kempný v. r.
Adamec v. r. |
Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb. | Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb.
Zákon České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Vyhlášeno 21. 4. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 10/1988
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - HORNICKÁ ČINNOST A ČINNOST PROVÁDĚNÁ HORNICKÝM ZPŮSOBEM (§ 2 — § 20)
* ČÁST TŘETÍ - VÝBUŠNINY (§ 21 — § 36b)
* ČÁST ČTVRTÁ - PODZEMNÍ OBJEKTY (§ 37 — § 37)
* ČÁST PÁTÁ - STÁTNÍ BÁŇSKÁ SPRÁVA (§ 38 — § 43)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘESTUPKY (§ 44 — § 44d)
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 45 — § 49)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 152/2023 Sb., 465/2023 Sb.)
61
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. dubna 1988
o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,
b)
podmínky pro nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami,
c)
podmínky pro bezpečné provozování podzemních objektů,
d)
podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví osob, bezpečnost provozu a ochranu pracovního prostředí při činnostech uvedených pod písmeny a) a b),
e)
organizaci a působnost orgánů státní báňské správy.
(2)
Tento zákon se též vztahuje na výbušninyvýbušniny, pokud přešly z držení ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky1d), Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva1f) do držení organizací oprávněných s výbušninamivýbušninami nakládat podle tohoto zákona.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
výbušninyvýbušniny, které drží pro své potřeby ozbrojené síly České republiky, Vojenská policie, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby České republiky, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, policejní školy zřízené Ministerstvem vnitra České republiky nebo Hasičský záchranný sbor České republiky,
b)
výbušninyvýbušniny, které drží pro své potřeby ozbrojené síly a sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, při průjezdu přes území České republiky nebo při přeletu nad územím České republiky, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
c)
výbušninyvýbušniny vyhledané pyrotechnickým průzkumem, a dále na bezdýmný prach, černý prach a zápalky, které drží za podmínek podle zákona o zbraních24) fyzická nebo právnická osoba za účelem přebíjení nábojů pro vlastní potřebu nebo použití ve zbrani nebo podnikatel v oboru zbraní a střeliva za účelem jejich prodeje,
d)
podzemní objekty, které podléhají dozoru Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a Ministerstva spravedlnosti,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4)
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
ČÁST DRUHÁ
HORNICKÁ ČINNOST A ČINNOST PROVÁDĚNÁ HORNICKÝM ZPŮSOBEM
ODDÍL PRVNÍ
Základní pojmy
§ 2
Hornická činnost
Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí
a)
vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“),1a)
b)
otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek,
c)
zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů,
d)
úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,
e)
zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d),
f)
zvláštní zásahy do zemské kůry,2)
g)
zajišťování a likvidace starých důlních děl,3)
h)
báňská záchranná služba,
i)
důlně měřická činnost.
§ 3
Činnost prováděná hornickým způsobem
Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí
a)
dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu,
b)
těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků,
c)
práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce),
d)
práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
e)
zemní práce prováděné za použití strojů a výbušninvýbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb,
f)
vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3,
g)
jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí,
h)
práce na zpřístupnění starých důlních děl2a) nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
i)
podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny.
§ 3a
Organizace
Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo třetí tohoto zákona.
§ 3b
Další práva a povinnosti zaměstnanců a zástupců zaměstnanců
(1)
Zaměstnanec má tato další práva a povinnosti:3a)
a)
právo vzdálit se z pracoviště, jestliže vzniknou okolnosti, o kterých se domnívá, že představují vážné nebezpečí pro jeho bezpečnost nebo zdraví,
b)
právo žádat, aby organizace nebo obvodní báňský úřad provedly revizi a šetření tam, kde se domnívá, že jsou porušovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,
c)
povinnost uposlechnout příkazy osob řídících zdolávání havárie,
d)
povinnost splnit závazný příkaz báňského inspektora.
(2)
Příslušný odborový orgán nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má mimo práv a povinností stanovených pracovněprávními předpisy3a) též právo
a)
účastnit se inspekcí a šetření prováděných na pracovišti zaměstnavatelem, státní báňskou správou nebo jiným k tomu oprávněným orgánem podle zvláštních právních předpisů,3b)
b)
sledovat a šetřit záležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví,
c)
obracet se s žádostí o pomoc na poradce a nezávislé znalce,
d)
na konzultace se státní báňskou správou,
e)
dostávat zprávy od zaměstnavatele o nehodách a nebezpečných událostech.
§ 4
Odstranění pochybností
V pochybnostech, zda jde o hornickou činnost a nebo zda jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy.
ODDÍL DRUHÝ
Základní podmínky hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
§ 5
(1)
Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí být dodrženy zásady ochrany a využití nerostného bohatství, požadavky hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, zásady báňské technologie, jakož i požadavky ochrany pracovního prostředí.
(2)
Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění. Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních právních předpisů,3c) nebo na základě ohlášení, pokud to tyto předpisy připouštějí. Před vydáním povolení k hornické činnosti uvedené v § 2 písm. a) musí organizace doložit, že provádění těchto činností bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního zákona.3d) Předpoklady k získání oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, dále pak k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, popřípadě souvisejících prací, pokud nejsou upraveny zvláštním právním předpisem,3d) stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(3)
Český báňský úřad stanoví požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků, kteří vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, popřípadě projektují nebo navrhují objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem nebo vykonávají některé práce, které souvisejí s hornickou činností nebo s činností prováděnou hornickým způsobem, dále pak postup při ověřování odborné způsobilosti pracovníků obecně závazným právním předpisem, pokud tyto požadavky nejsou upraveny zvláštním předpisem.4)
(4)
Organizace je povinna ohlásit obvodnímu báňskému úřadu zahájení, přerušení a ukončení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, a to v rozsahu a lhůtách, které stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
(5)
Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
§ 5a
(1)
Stanoví-li tento zákon, horní zákon nebo předpisy vydané k jejich provedení4a) požadavky na kvalifikaci, odbornou způsobilost nebo jiné požadavky pro výkon činností podle tohoto nebo horního zákona, považují se tyto požadavky za splněné také tehdy, pokud fyzická osoba předloží doklad o odborné kvalifikaci, popřípadě další doklady vydané příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát Evropské unie“) nebo Švýcarské konfederace, v souladu se zákonem o uznávání odborné kvalifikace4b).
(2)
Český báňský úřad vydává pro občany České republiky nebo občany jiného členského státu Evropské unie, kteří vykonávali hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v České republice, osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti. Osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti se vydává v českém jazyce na základě žádosti fyzické osoby doložené údaji o délce a zaměření této činnosti.
(3)
Organizace nemůže odmítnout ověřit odbornou způsobilost fyzické osoby, kterou hodlá zaměstnat, pokud tato osoba nabyla odbornou způsobilost v členském státě Evropské unie nebo ve Švýcarské konfederaci. Pokud byla odborná způsobilost fyzické osoby získána mimo členské státy Evropské unie, je organizace oprávněna požadovat po fyzické osobě předložení dokladu o uznání platnosti nebo rovnocennosti zahraničního dokladu o vzdělání v České republice4c). Právo fyzické osoby obrátit se se žádostí o uznání odborné způsobilosti na příslušný orgán státní báňské správy podle jiného právního předpisu4b) tím není dotčeno.
§ 5b
Báňský projektant
(1)
Díla v podzemí vzniklá při činnostech podle § 3 písm. c), d), h) nebo i), důlní díla a důlní stavby pod povrchem21) může projektovat pouze osoba s osvědčením odborné způsobilosti báňského projektanta (dále jen „báňský projektant“).
(2)
Báňský projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované projektové dokumentace (dále jen „projekt“) a za proveditelnost, technickou úroveň a bezpečnost děl a staveb uvedených v odstavci 1, pokud byly provedeny podle jím zpracovaného projektu. Báňský projektant je povinen zpracovat projekt v závislosti na báňsko-technických a geologických podmínkách vyplývajících z podkladů předložených zadavatelem tak, aby projekt umožnil bezpečné provedení a užívání uvedených děl a staveb v souladu s jejich účelem. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li báňský projektant způsobilý některou část projektu zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním, popřípadě osvědčením pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovanou část projektu; odpovědnost báňského projektanta za jím zpracovaný projekt jako celek tím není dotčena.
§ 5c
Odborný znalec
(1)
Český báňský úřad ustanovuje na návrh nebo z vlastního podnětu odborné znalce pro posuzování stability podzemních objektů a dalších prostor vytvářených činností prováděnou hornickým způsobem podle § 3 písm. i) a pro vypracovávání odborných posudků a stanovisek. Činnost odborného znalce pro posuzování stability podzemních objektů může vykonávat jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 5 odst. 3. Stejnou činnost mohou provádět i instituce nebo odborná pracoviště, pokud jejich zaměstnanci splňují požadavky podle § 5 odst. 3 nebo § 5a odst. 1.
(2)
Český báňský úřad odborného znalce pro posuzování stability podzemních objektů, instituci nebo odborné pracoviště odvolá, pokud se prokáže, že při vypracování posudků nebo stanovisek došlo k závažnému porušení stanovených povinností.
§ 6
(1)
Organizace je při své činnosti povinna zajistit a kontrolovat dodržování tohoto zákona, horního zákona a předpisů vydaných na jejich základě, jakož i zvláštních právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a pracovní podmínky při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem. Organizace musí ustanovit z osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti stanovené na základě § 5 odst. 3 pro každý důl závodního dolu, pro každý lom závodního lomu a závodního pro ostatní činnosti uvedené v § 2 a 3, kteří odpovídají za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Organizace nesmí ve věcech odborného řízení a řízení bezpečného provádění hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem ustanovit závodnímu dolu, závodnímu lomu ani závodnímu pro ostatní činnosti uvedené v § 2 a 3 nadřízeného zaměstnance nebo jim udílet pokyny.
(2)
Organizace je povinna učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření a bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy, které by mohly ohrozit provoz organizace nebo zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost života a zdraví lidí. V rámci havarijní prevence je organizace povinna učinit opatření zejména k předcházení vzniku požárů a výbuchů, průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů, jakož i vzniku důlních otřesů a erupcí.
(3)
Organizace je dále povinna
a)
evidovat jména, příjmení a evidenční čísla osob, které se s jejím vědomím nacházejí v podzemí, s uvedením místa, kde se pravděpodobně nacházejí,
b)
bezodkladně ohlásit obvodnímu báňskému úřadu závažné události a nebezpečné stavy, provozní nehodyprovozní nehody (havárie) a závažné pracovní úrazy; provozní nehodouprovozní nehodou (havárií) se rozumí událost, kterou byly ohroženy životy nebo zdraví osob,
c)
zjišťovat příčiny provozních nehodprovozních nehod a pracovních úrazů,
d)
přijímat bezodkladná opatření k odstranění zjištěných závad a k předcházení provozních nehodprovozních nehod a pracovních úrazů,
e)
výsledky šetření provozních nehodprovozních nehod a závažných pracovních úrazů předkládat obvodnímu báňskému úřadu spolu s uvedením opatření provedených k odstranění zjištěných závad,
f)
informovat obvodní báňský úřad o podané žádosti zaměstnance (§ 3b) o provedení prošetření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a toto prošetření provést,
g)
předložit před prvním použitím v dole Českému báňskému úřadu ke schválení (§ 8 odst. 3) vybrané typy důlních strojů, zařízení a pomůcek, pokud již není Českým báňským úřadem schváleno jejich použití jinde v České republice,
h)
používat ke své činnosti pouze výrobky, které byly podle zvláštních právních předpisů4d) ověřeny jako bezpečné.
(4)
Organizace vykonávající hornickou činnost je povinna zřídit útvar, popřípadě ustanovit odborně způsobilého pracovníka pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, pracovníka pro řízení likvidace závažných provozních nehod (havárií) a vypracovat plány jejich zdolávání.
(5)
Je-li organizace povinna zajistit báňskou záchrannou službu podle § 7 odst. 4, je povinna ustanovit pracovníka pro řízení likvidace závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií) a vypracovat plán jejich zdolávání.
(6)
Český báňský úřad podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem
a)
požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí,
b)
požadavky na havarijní prevenci a na plány zdolávání závažných provozních nehod (havárií),
c)
zjišťování příčin závažných provozních nehod (havárií) a pracovních úrazů a jejich evidenci a registraci,
d)
hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení.
§ 7
Báňská záchranná služba a pomoc organizací při havárii
(1)
Organizace provádějící hornickou činnost je povinna zajistit báňskou záchrannou službu, vykonává-li práce v podzemí a v případech stanovených Českým báňským úřadem.
(2)
Úkolem báňské záchranné služby je provádět práce k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodáchprovozních nehodách (haváriích) včetně poskytnutí první pomoci v podzemí. Velitelem zásahu v podzemních objektech uvedených v § 37, pokud se na zásahu podílí jednotky požární ochrany, je velitel jednotky požární ochrany5a). Báňská záchranná služba plní též stanovené úkoly na úseku havarijní prevence, jakož i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(3)
Báňskou záchrannou službu vykonávají báňské záchranné stanice.
(4)
Organizace vykonávající činnost prováděnou hornickým způsobem je povinna zajistit báňskou záchrannou službu, razí-li díla v podzemí nebo dobývá-li ložisko nevyhrazeného nerostu v podzemí. Lze-li při ostatních činnostech prováděných hornickým způsobem předpokládat vznik mimořádných podmínek, zejména riziko vzniku nedýchatelného ovzduší, požáru nebo závalu, může obvodní báňský úřad s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace zajistila báňskou záchrannou službu.
(5)
Požádá-li o to organizace, je jiná organizace povinna poskytnout žadateli pomoc při likvidaci havárie (§ 6), obzvláště pak při záchraně života lidí a majetku, a to materiálem, technikou i pracovníky, zejména báňskými záchranáři, avšak pouze v takovém rozsahu, aby tím nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu a bezpečnosti života a zdraví lidí ve vlastní organizaci. Žádost o pomoc může organizace odmítnout pouze v případě, že by takovou pomocí ohrozila bezpečnost provozu ve vlastní organizaci, zejména bezpečnost života a zdraví lidí. Za poskytnutou pomoc má organizace, která ji poskytla, nárok na náhradu takto vzniklých nákladů, na náhradu škody, popřípadě jiné majetkové újmy ve vlastním provozu, a to vůči organizaci, které byla pomoc poskytnuta.
(6)
Pokud organizace zřídí vlastní báňskou záchrannou stanici, je povinna pečovat o řádný výcvik báňských záchranářů, jejich pravidelná školení, materiální vybavení báňské záchranné stanice, jakož i o seznámení záchranářů s novými poznatky v oboru záchranářství a o včasné zajištění předepsaných lékařských prohlídek.
(7)
Organizace podle odstavců 1 a 4 jsou povinny přispívat k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice, v jejímž obvodu působnosti vykonávají činnost, pro kterou musí být báňská záchranná služba zajištěna, a to ve výši stanovené dohodou mezi organizacemi. Nedohodnou-li se organizace na výši příspěvku, stanoví ji Český báňský úřad.
(8)
Organizace jsou povinny poskytnout báňským inspektorům (§ 42) pro výkon jejich povinností odpovídající vybavení, zejména sebezáchranné a záchranné přístroje a příslušenství. Hlavní báňské záchranné stanice jsou povinny umožnit báňským inspektorům - záchranářům pravidelný výcvik na hlavní báňské záchranné stanici a povinné lékařské prohlídky v rozsahu pro báňské záchranáře.
(9)
Zajišťování báňské záchranné služby, její organizaci a úkoly a požadavky na odbornou způsobilost jejích pracovníků stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
§ 8
Technická zařízení
(1)
Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se mohou používat jen technická zařízení a pomůcky, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(2)
Způsobilost technických zařízení a pomůcek se prověřuje jejich pravidelnými prohlídkami, zkouškami a revizemi, které mohou provádět jen k tomu oprávnění a odborně způsobilí pracovníci.
(3)
Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek musí být před prvním použitím v podzemí povoleny k použití Českým báňským úřadem. Český báňský úřad při vydání tohoto povolení současně stanoví, které vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky podléhají pravidelným zkouškám. Provedení zkoušek a předložení odborných posudků potřebných k vydání povolení určí Český báňský úřad a zabezpečí ten, kdo o povolení žádá.
(4)
Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem stanoví vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky, jakož i podmínky jejich přezkušování, postup při povolování jejich typů, podmínky jejich používání a odborné orgány, pracoviště a znalce, kteří jsou oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky podle odstavce 3.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí u výrobků před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona,6a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
(7)
Ke zkouškám a odborným posudkům provedeným v některém členském státě Evropské unie, v Turecku nebo ve státě Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Český báňský úřad přihlédne při vydávání povolení podle odstavce 3.
§ 8a
(1)
Vyhrazenými technickými zařízenímiVyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.
(2)
Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.
(3)
Organizace
a)
zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanoveném rozsahu,
b)
mohou montovat, opravovat, provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, plnit nádoby plyny a vyrábět vyhrazená tlaková zařízení, nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona,6a) jen pokud jsou odborně způsobilé a mají oprávnění podle odstavce 6 písm. a),
c)
zajistí, aby ve stanovených případech zkoušky, revize, opravy, montáže nebo obsluhu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech jsou též držiteli osvědčení.
(4)
Předpoklady odborné způsobilosti organizací jsou potřebné technické vybavení a odborná způsobilost jejich pracovníků.
(5)
Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)
dosažení věku 18 let,
b)
zdravotní způsobilost podle zvláštních předpisů,6b)
c)
předepsaná kvalifikace,
d)
doba praxe v oboru,
e)
osvědčení podle odstavce 6 písm. b), provádí-li revize a zkoušky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, opravy, montáž vyhrazených plynových zařízení 1. třídy nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení - kotlů.
(6)
Orgány státní báňské správy
a)
ve stanovených případech prověřují odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a vydávají jim k tomu oprávnění,
b)
prověřují odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a vydávají jim o tom osvědčení,
c)
rozhodují o odnětí nebo omezení oprávnění organizacím a podnikajícím fyzickým osobám k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
d)
rozhodují o odnětí nebo omezení osvědčení fyzických osob ke zkouškám, revizím, montážím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
(7)
Osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních vydané orgány státní báňské správy má platnost pět let ode dne vydání.
(8)
Český báňský úřad vyhláškou
a)
stanoví, která technická zařízení v působnosti orgánů státní báňské správy se považují za vyhrazená, a zároveň určí jejich zařazení do tříd, popřípadě skupin,
b)
stanoví bližší podmínky kladené na vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení, pokud jde o úroveň jejich bezpečnosti, umístění, výrobu, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a průvodní a provozní dokumentaci,
c)
blíže vymezí předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací z hlediska potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich pracovníků,
d)
blíže vymezí předpoklady kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru.
(9)
Oprávnění Českého báňského úřadu stanovit ve vyhláškách podle odstavce 8 bližší podmínky kladené na bezpečnost vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení podle odstavce 1 před jejich uvedením na trh lze použít, jen nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona.6a)
(10)
Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti, která spočívá ve zkoušení, revizi, opravě, montáži nebo obsluze vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, v České republice fyzickou osobou, která je v jiném členském státě Evropské unie nebo Švýcarské konfederaci oprávněna k výkonu obdobné činnosti, ověří Český báňský úřad odbornou kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace4b).
§ 8b
Rozbory vzorků důlního ovzduší a jiných důlních plynů mohou provádět jen autorizované osoby podle zvláštního právního předpisu6c) pověřené Českým báňským úřadem.
ODDÍL TŘETÍ
Povolování hornické činnosti
§ 9
Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly
(1)
Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly včetně zajištění nebo likvidace těchto důlních děl povoluje ve stanovených případech obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace předepsanou dokumentaci.
(2)
Český báňský úřad stanoví obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech při vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly je třeba povolení obvodního báňského úřadu, postup při vydávání tohoto povolení a povolení k zajištění nebo likvidaci těchto důlních děl, jakož i předepsanou dokumentaci.
§ 10
Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl a lomů
(1)
Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek7) povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. Bez povolení obvodního báňského úřadu nesmí být otvírka, příprava a dobývání zahájeny.
(2)
Plány otvírky, přípravy a dobývání se vypracovávají pro celé výhradní ložisko nebo pro jeho ucelenou část; jde-li o nově budované nebo rekonstruované doly nebo lomy, mohou se tyto plány vypracovat postupně podle jednotlivých etap prací na otvírce, přípravě nebo dobývání. Součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska. Současně musí být předložen návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a návrh na časový průběh jejich vytvoření.8a)
(3)
Při dobývání výhradních ložisek se mohou používat jen dobývací metody, které zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, hospodárné dobývání, požadovanou výrubnost a přípustný stupeň znečištění. Druhy dobývacích metod a rozsah jejich použití musí být uvedeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání. Nové dobývací metody musí organizace vyzkoušet a vyhodnotit; do technologie dobývání je smí zavést jen se souhlasem obvodního báňského úřadu.
(4)
Při dočasném zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich zajištění tak, aby bylo možno dobývání ložiska obnovit. Zastavení provozu oznámí organizace obvodnímu báňskému úřadu. Neprovede-li organizace zajištění a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí nebo další dobývání ložiska, nařídí obvodní báňský úřad zajištění dolu nebo lomu na náklady organizace.
(5)
Při trvalém zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich likvidaci nebo předložit obvodnímu báňskému úřadu projekt jejich jiného využití. Neprovede-li organizace likvidaci a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí, obvodní báňský úřad nařídí provedení likvidace na náklady organizace.
(6)
Zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace. Obvodní báňský úřad zajištění nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů organizaci nařídí, nejde-li o případy uvedené v odstavcích 4 a 5, též pokud organizace nepodá žádost o povolení do 3 měsíců od skončení dobývání nebo přerušení činnosti.
(7)
Hlavními důlními díly se podle tohoto zákona rozumí všechna důlní díla, která vyúsťují na povrch, a důlní díla otevírající výhradní ložisko nebo jeho ucelenou část.
(8)
Podrobnosti o postupu při povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek, při zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, jakož i předepsanou dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
(9)
Při změně plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu zajištění nebo likvidace je účastníkem řízení pouze žadatel, pokud nejsou ohrožena práva a plnění povinností jiných osob a nezmění se okruh osob dotčených nebo ohrožených hornickou činností. K plánu otvírky nebo jeho změně vydávají dotčené orgány závazné stanovisko8c).
§ 11
Zvláštní zásahy do zemské kůry
(1)
Zvláštní zásahy do zemské kůry2) povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace předepsanou dokumentaci.
(2)
Pokud by se zvláštním zásahem do zemské kůry mohlo znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska jiné organizace, je nutné k žádosti připojit vyjádření této organizace.
(3)
Podrobnosti o postupu při povolování zvláštních zásahů do zemské kůry a předepsanou dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
§ 13
Zajišťování a likvidace starých důlních děl
(1)
Zajištění nebo likvidaci starých důlních děl3) povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace starých důlních děl a předepsanou dokumentaci.
(2)
Podrobnosti o plánu zajištění a likvidace a o postupu při povolování zajištění a likvidace starých důlních děl, jakož i předepsanou dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
§ 14
Důlně měřická a geologická dokumentace
(1)
Důlně měřická a geologická dokumentace10) musí zahrnovat zejména údaje o ložisku, všechna důlní díla, odvaly, výsypky a odkaliště, jakož i povrchovou situaci v rozsahu celého dobývacího prostoru; je-li možno očekávat vzhledem k úložním poměrům ložiska účinky dobývání i mimo hranice dobývacího prostoru, musí důlně měřická a geologická dokumentace obsahovat povrchovou situaci i v dosahu těchto účinků. Jsou-li důlní díla nebo zařízení umístěna mimo dobývací prostor, musí dokumentace zahrnovat i tato díla nebo zařízení.
(2)
Chybí-li důlně měřická nebo geologická dokumentace, popřípadě jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady, může obvodní báňský úřad nařídit vyhotovení nebo doplnění těchto dokumentací na náklad organizace.
(3)
Po ukončení činnosti podle § 2 předá organizace do 12 měsíců obvodnímu báňskému úřadu dvě vyhotovení závěrečné zprávy a evidenční listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentaci, které mohou být uloženy trvalým způsobem na technickém nosiči dat.
(4)
Po zrušení dobývacího prostoru předá do 2 měsíců příslušný obvodní báňský úřad jedno vyhotovení závěrečné zprávy, evidenční listy hlavních důlních děl a měřickou a geologickou dokumentaci České geologické službě.
Vstup na cizí nemovitosti
§ 15
(1)
Při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i při úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, při zřizování, zajišťování důlních děl a lomů, nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, při zřizování a provozu odvalů, výsypek a odkališť, při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl, jakož i při kontrole nebo údržbě zlikvidovaných důlních děl, a při zvláštních zásazích do zemské kůry jsou pracovníci orgánů a organizací oprávněni v nezbytném rozsahu, po předchozím oznámení vlastníkovi (správci, uživateli), vstupovat na cizí nemovitosti, provádět obhlídku, popřípadě zaměření a používat je ke zřizování a udržování měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení.
(2)
Orgány a organizace za účelem výkonu oprávnění podle odstavce 1 mohou též v nezbytném rozsahu, pokud tak neučiní na jejich žádost a na jejich náklad v přiměřené lhůtě vlastník (správce, uživatel) nemovitostinemovitosti, provést na vlastní náklad nezbytné úpravy půdy, odvětvit a odstraňovat porosty překážející obhlídce a používání měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení.
(3)
Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 jsou orgány a organizace povinny dbát, aby co nejméně zasahovaly do práv a právem chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostínemovitostí.
(4)
Vlastníci (správci, uživatelé) nemovitostínemovitostí jsou povinni strpět umístění měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení na nemovitostechnemovitostech a zdržet se všeho, co by je mohlo zničit, poškodit nebo učinit nepouživatelnými.
(5)
Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy,11) podle kterých je provádění činností uvedených v odstavcích 1 a 2 vyloučeno, omezeno nebo vázáno na zvláštní souhlas nebo povolení.
§ 16
(1)
Na náhradu škody způsobené činností podle § 15 odst. 1 a 2 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,12) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Orgány a organizace jsou povinny po ukončení činností podle § 15 odst. 1 a 2 uvést neprodleně použité nemovitostinemovitosti do předešlého stavu a uvědomit o tom vlastníka (správce, uživatele) nemovitostinemovitosti.
(3)
Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník (správce, uživatel) nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.
(4)
Je-li vlastník (správce, uživatel) nemovitostinemovitosti činnostmi podle § 15 odst. 1 a 2 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitostinemovitosti, má též právo, aby mu orgán nebo organizace, pro kterou se činnost provádí nebo zařízení zřizují, poskytly za toto omezení přiměřenou jednorázovou náhradu. Toto právo lze uplatnit u orgánu nebo organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o ukončení činností, jinak právo zaniká. Spory o jednorázovou náhradu rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je nemovitostnemovitost. Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
Řízení o povolení hornické činnosti
§ 17
(1)
Žádost o povolení hornické činnosti podle § 9 až 11 a § 13 předkládá organizace s předepsanou dokumentací a doklady nejpozději 3 měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu.
(2)
Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů.
(3)
Doložení vyřešení střetů zájmů k nemovitostem dotčeným hornickou činností podle odstavce 2 není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven účel vyvlastnění.
(4)
Neposkytuje-li předložená žádost a dokumentace dostatečný podklad k posouzení navrhované hornické činnosti nebo není-li žádost o povolení hornické činnosti podle § 10 v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, vyzve obvodní báňský úřad organizaci, aby žádost ve stanovené lhůtě doplnila, popřípadě uvedla do souladu s těmito rozhodnutími; obdobně postupuje, pokud žádost neobsahuje všechny doklady o vyřešení střetů zájmů.
(5)
Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 2 měsíců od jejího podání, popřípadě od jejího doplnění podle odstavce 3.
(6)
Obvodní báňský úřad zastaví řízení o povolení hornické činnosti, pokud žádost nebyla doplněna ve lhůtě stanovené podle odstavce 3.
§ 18
(1)
Účastníky řízení o povolení hornické činnosti jsou žadatel, právnické a fyzické osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny, a obecobec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.
(2)
Povolení hornické činnosti podle odstavce 1 vydává obvodní báňský úřad na základě řízení spojeného s místním šetřením; náklady na znalecké posudky, které jsou potřebné v řízení, uhradí žadatel.
(3)
Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 10 dnů před ústním jednáním, popřípadě místním šetřením. Současně je upozorní, že svoje stanoviska nebo námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, popřípadě při místním šetření, jinak že se k později podaným stanoviskům nebo námitkám nemusí přihlédnout. Pokud některý z orgánů státní správy potřebuje v odůvodněných případech k řádnému posouzení věci delší dobu, obvodní báňský úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
§ 18a
Vydaná rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
§ 18b
Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů34)
(1)
Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(2)
Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.
(3)
Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu.
(4)
V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(5)
Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.
(6)
V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.
§ 18c
Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu35)
(1)
K řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad.
(2)
Řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(3)
Český báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.
(4)
Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu.
(5)
V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(6)
Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.
(7)
V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.
(8)
Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.
(9)
Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.
(10)
Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.
ODDÍL ČTVRTÝ
Činnost prováděná hornickým způsobem
§ 19
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu
(1)
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Bez těchto povolení nesmí být práce zahájeny.
(2)
K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu organizace přikládá povolení změny využití území5) a plán využívání ložiska. K žádosti o povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů organizace přikládá plán jejich zajištění nebo likvidace.
(3)
Na řízení o povolování dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu a na povolování zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů se vztahují přiměřeně ustanovení § 17 a 18. Vydaná rozhodnutí o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
(4)
Organizace, která dobývá ložisko nevyhrazeného nerostu, popřípadě v souvislosti s dobýváním nerosty upravuje nebo zušlechťuje, je povinna dodržovat podmínky hospodárného a bezpečného dobývání ložiska.
(5)
Pro zpřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob a o geologických a báňsko-technických podmínkách dobývání je organizace oprávněna během dobývání vykonávat další průzkum ložiska v území vymezeném v povolení změny využití území.5)
(6)
Bližší podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů stanoví Český báňský úřad v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky obecně závazným právním předpisem.
(7)
Organizace a právnické a fyzické osoby, které žádají o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, prověřují možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území.
§ 20
Ostatní činnosti prováděné hornickým způsobem
(1)
Činnosti prováděné hornickým způsobem uvedené v § 3 písm. b) až j) provádějí organizace podle zvláštních předpisů.4) Obvodní báňský úřad příslušný k výkonu vrchního dozoru nad činností prováděnou hornickým způsobem podle § 3 písm. i) je dotčeným orgánem v řízeních o povolení staveb, jejichž součástí tato činnost je, a vydává v takových řízeních vyjádření.
(2)
Český báňský úřad k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu stanoví obecně závazným právním předpisem, při kterých činnostech prováděných hornickým způsobem a v jakém rozsahu je organizace povinna vést důlně měřickou a geologickou dokumentaci (§ 14); pokud jde o geologickou dokumentaci vydá tento předpis ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem.
ČÁST TŘETÍ
VÝBUŠNINY
§ 21
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
výbušninouvýbušninou látky a předměty, které jsou uvedeny v Příloze A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)13a) zařazené do třídy 1 těchto látek, pokud nejde o střelivo, munici24) a pyrotechnické výrobky23),
b)
plastickou trhavinouplastickou trhavinou takové trhaviny, které
1.
jsou připravovány z jedné nebo více trhavin, které mají v čisté formě tenzi par menší než 10-4 Pa při 25 stupních Celsia, zejména oktogen (HMX), pentrit (PETN) a hexogen (RDX) a
2.
jsou připravovány s pojidly a
3.
jsou jako směs tvárné nebo ohebné při normální pokojové teplotě,
c)
nakládáním s výbušninaminakládáním s výbušninami výzkum, vývoj a zkoušení výbušninvýbušnin, jejich výroba a zpracování, používání, ničení a zneškodňování, skladování, nabývání, předávání, dovoz, vývoz nebo tranzit, a jejich přeprava,
d)
trhacími pracemitrhacími pracemi takové používání výbušninvýbušnin, při kterém se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušninvýbušnin a které zahrnují soubor pracovních postupů, zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel),
e)
tranzitem výbušnintranzitem výbušnin přeprava výbušninvýbušnin podle zvláštních právních předpisů13b) přes území České republiky mezi místem vstupu na území České republiky a místem výstupu z území České republiky,
f)
nabýváním výbušninnabýváním výbušnin každé jejich získání nebo přemístění mezi organizacemi na území České republiky,
g)
předáváním výbušninpředáváním výbušnin každé jejich přemístění z území členského státu Evropské unie na území České republiky,
h)
osobou zodpovědnou za tranzitosobou zodpovědnou za tranzit přepravce, který na základě smlouvy nebo jiné formy spolupráce zajišťuje přepravu výbušninvýbušnin,
i)
vývozem výbušninvývozem výbušnin jejich
1.
propuštění do celního režimu vývozu, zvláštního celního režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo jejich zpětný vývoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13f) nebo
2.
skutečné přemístění z území České republiky na území státu, který není členským státem Evropské unie, nejedná-li se o výbušninyvýbušniny propuštěné podle bodu 1 nebo nejedná-li se o tranzit,
j)
dovozem výbušnindovozem výbušnin jejich
1.
propuštění do celního režimu volného oběhu, zvláštního celního režimu uskladnění, dočasného použití, konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13f) nebo
2.
skutečné přemístění z území státu, který není členským státem Evropské unie, na území České republiky, nejedná-li se o výbušninyvýbušniny propuštěné podle bodu 1 nebo nejedná-li se o tranzit,
k)
pomůckami k použití výbušninpomůckami k použití výbušnin (dále jen „pomůcky“) prostředky nebo zařízení, které přicházejí do styku s výbušninamivýbušninami a mohou na ně působit svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi a nebo jsou potřebné k provedení trhacích pracítrhacích prací,
l)
zpracováním výbušninzpracováním výbušnin výrobní operace nebo jejich sled, kterým výbušninavýbušnina podléhá, pokud finálním výrobkem není výbušninavýbušnina, zejména výroba pyrotechnického výrobku, střeliva nebo munice obsahující výbušninuvýbušninu.
(2)
V pochybnostech, zda jde o trhací prácetrhací práce, rozhoduje Český báňský úřad. V pochybnostech, zda jde o výbušninuvýbušninu, rozhoduje Český báňský úřad, který si k tomu též vyžádá zejména vyjádření Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva.
Nakládání s výbušninami
§ 22
Obecné povinnosti při nakládání s výbušninami
(1)
Každý, kdo přijde do styku s výbušninami, je povinen postupovat s největší opatrností a dodržovat předpisy o nakládání s výbušninami a návody na používání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpečnost a bezpečnost jiných osob a majetku.
(2)
Organizace je povinna zajistit bezpečnost pracovního prostředí a pracovních podmínek při nakládání s výbušninami nebo pomůckami a zajistit pro jejich používání dostatečně srozumitelné návody; organizace je též povinna prokazatelně seznámit s obsahem těchto návodů příslušné pracovníky. Organizace, která dodává pomůcku na trh, předá s pomůckou doklad o jejích vlastnostech a návod k jejímu používání v českém jazyce.
(3)
Organizace je povinna učinit včas potřebná preventivní opatření a bezodkladně odstraňovat stavy, které by mohly ohrozit její bezpečný provoz nebo zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, zejména bezpečnost a ochranu zdraví osob při nakládání s výbušninami. Organizace je povinna zabezpečit výbušniny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení v souladu s ustanovením odstavce 6.
(4)
Organizace musí při nakládání s výbušninami plnit též povinnosti uvedené v § 6 odst. 3 písm. b) až f) a h).
(5)
Organizace je povinna ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu 8 dní předem zahájení výroby výbušnin, jejich zpracování, ničení a zneškodňování, skladování, výzkum, vývoj a zkoušení. Organizace je též povinna ohlásit přerušení těchto činností na dobu delší než 30 dnů a ukončení těchto činností. Ohlášení zahájení, přerušení nebo ukončení výše uvedených činností musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu rovněž označení druhu činnosti a identifikaci provozovny nebo místa provádění této činnosti organizací. Ohlášení ukončení činnosti se nevyžaduje v případě činnosti prováděné organizací na základě koncese v rozsahu předmětu podnikání „výzkum, vývoj, výroba, zpracování, ničení, zneškodňování, nákup, prodej a skladování výbušnin“ v provozovně, kterou má uvedenu v živnostenském rejstříku, pokud jí toto živnostenské oprávnění bylo zrušeno.
(6)
Organizace je povinna objekty nebo prostory v nich, ve kterých se nalézají výbušniny, zajistit proti odcizení výbušnin a jejich výbuchu. Způsob zajištění objektů a prostor musí být obsažen již v projektové dokumentaci. Český báňský úřad stanoví vyhláškou třídy nebezpečí výbušnin, požadavky na konstrukci a zajištění skladů výbušnin na povrchu a pod povrchem, požadavky na konstrukci a zajištění skladů výbušnin u výrobců a u odběratelů, požadavky na bezpečnost provozu a ochranu zdraví při práci ve skladech výbušnin a požadavky na skladování výbušnin a způsoby jejich skladování.
(7)
Organizace, které provádějí výzkum, vývoj a zkoušení výbušnin, jejich výrobu, skladování, ničení a zneškodňování, jsou povinny zřídit útvar nebo určit odpovědnou osobu pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(8)
Při nakládání s výbušninami se mohou používat jen technická zařízení a pomůcky, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Způsobilost zařízení posuzuje organizace jejich pravidelnými prohlídkami, zkouškami a revizemi, které mohou provádět jen k tomu oprávněné a odborně způsobilé osoby; pomůcky posuzuje organizace podle jejich charakteru a použití. Na vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení a jejich používání se při nakládání s výbušninami vztahuje též § 8a a předpisy vydané na jeho základě.
(9)
Organizace je povinna bezodkladně oznámit PoliciiPolicii České republiky odcizení, ztrátu nebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušniny, se kterou nakládá.
(10)
Každý je povinen bezodkladně oznámit odcizení, ztrátu nebo nález výbušniny anebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušniny PoliciiPolicii České republiky nebo organizaci, jde-li o výbušninu, s kterou organizace nakládá.
(11)
Při nakládání s výbušninami jsou osoby nezúčastněné při těchto činnostech povinny se řídit pokyny osoby, která nakládá s výbušninami, a respektovat její pokyny k zajištění bezpečnosti života, zdraví osob a ochrany majetku.
(12)
Při trhacích pracích jsou vlastníci nemovitostí, nebo jejich správci nebo uživatelé povinni strpět opatření k zajištění bezpečnosti života, zdraví osob a ochrany majetku, včetně umístění výstražných nebo informativních tabulí.
(13)
Organizace může nakládat jen s plastickou trhavinou, která obsahuje detekční látku13c), jejíž druh a množství stanoví prováděcí právní předpis, a jen takovou plastickou trhavinu může dodávat na trh nebo ji jinak poskytovat.
(14)
Omezení podle odstavce 13 se nevztahuje na plastickou trhavinu, která je vyráběna nebo držena výlučně pro
a)
účely vědeckého výzkumu, vývoje nebo zkoušek nových nebo pozměněných trhavin,
b)
účely výcviku v detekci trhavin anebo výroby nebo zkoušek zařízení pro detekci trhavin, nebo
c)
soudní a kriminalistické účely.
(15)
Organizace, která má vyrábět nebo držet plastickou trhavinu podle odstavce 14, musí mít vydán k dané činnosti souhlas. Souhlas vydává Český báňský úřad. Žádost organizace o vydání tohoto souhlasu musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat doklady a odůvodnění prokazující splnění podmínek podle odstavce 14 písm. a) až c), uvedení množství a druhu příslušných plastických trhavin a doklady o tom, že po ukončení dané činnosti má organizace zajištěno prokazatelné zničení nebo označkování nespotřebované plastické trhaviny. Na vydání souhlasu není právní nárok.
(16)
Organizace je při výrobě, zpracovávání, výzkumu, vývoji, zkoušení, skladování, ničení nebo zneškodňování výbušnin dále povinna
a)
vypracovat a dodržovat provozní dokumentaci pro každou činnost,
b)
zamezit vstupu nepovolaných osob do míst, kde se nakládá s výbušninami, a zamezit nedovolenému vynášení výbušnin z nich,
c)
zajistit odborné a bezpečné nakládání s výbušninami,
d)
rozvrhnout práce takovým způsobem, aby nebyli zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví nebo aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,
e)
udržovat pořádek a čistotu na pracovišti a v jeho bezprostředním okolí,
f)
zamezit používání otevřeného ohně, rozpálených předmětů, jakož i zamezit vnášení předmětů, kterými by bylo možné vyvolat nežádoucí výbušnou přeměnu výbušnin, do míst, kde se nakládá s výbušninami, vylučuje-li to charakter dané činnosti, a
g)
zajistit ochranu před nebezpečnými účinky vnějších vlivů.
(17)
Druhy a množství detekčních látek podle odstavce 13, jakož i obsah provozní dokumentace, požadavky na zajištění bezpečnosti a ochranu zdraví při práci a bezpečnosti provozu podle odstavce 16 stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(18)
Vývoj, výroba, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení střeliva nebo munice včetně delaborace munice, při nichž se nakládá s výbušninami, se považuje též za výrobu nebo zpracování výbušnin podle tohoto zákona.
§ 23
Další podmínky pro nakládání s výbušninami
(1)
Český báňský úřad vydává závazné stanovisko k žádosti o koncesi „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“ v rozsahu předmětu podnikání „výzkum, vývoj, výroba, zpracování, ničení, zneškodňování, nákup, prodej a skladování výbušnin“ podle živnostenského zákona13d). Při vydávání závazného stanoviska podle věty první Český báňský úřad posuzuje, zda organizace pro provozování požadované činnosti vlastní nebo má na základě smlouvy zajištěné
a)
stavby nebo plochy užívané k této činnosti v souladu se stavebním zákonem, a
b)
zařízení potřebné pro vykonávání této činnosti.
(2)
K nakládání s výbušninami je za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněna
a)
organizace se sídlem na území České republiky nebo zahraniční osoba se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie, která je držitelkou koncese pro provozování živnosti v úplném nebo částečném rozsahu „výzkum, vývoj, výroba, zpracování, ničení, zneškodňování, nákup, prodej a skladování výbušnin a provádění trhacích prací“,
b)
organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie dočasně poskytující služby na území České republiky za podmínek zákona o volném pohybu služeb, pokud je v členském státě Evropské unie, v němž má sídlo, oprávněna k nakládání s výbušninami,
c)
organizace, uvedená v rozhodnutí podle § 25b, 25c nebo 25d jako dopravce výbušnin, podnikající v oboru koncesované živnosti silniční motorová doprava nebo v živnosti zasilatelství a technické činnosti v dopravě nebo obdobná zahraniční osoba se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie v případě přepravy výbušnin podle tohoto zákona,
d)
Správa státních hmotných rezerv v případě stanoveném v § 25 odst. 1 písm. b),
e)
veřejná vysoká škola nebo právnická osoba zřízená zákonem a zaměřená na výzkum a vývoj se sídlem v České republice nebo jimi zřízená veřejná výzkumná instituce při plnění svých pedagogických úkolů v rámci akreditovaného studijního programu a vědecko-výzkumných a expertizních úkolů, nebo
f)
organizace, která je oznámeným subjektem se sídlem na území České republiky nebo se sídlem v jiném členském státě Evropské unie s pobočkou na území České republiky v případě plnění úkolů v rámci posuzování shody podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků nebo akreditovanou osobou se sídlem na území České republiky v oblasti státního zkušebnictví.
§ 25
Předávání a nabývání výbušnin
(1)
Nabývání nebo předávání výbušnin je možné jen na základě povolení. O vydání povolení rozhoduje Český báňský úřad na základě podané žádosti. Žadatelem může být pouze organizace, která bude příjemcem výbušniny. Povolení se nevyžaduje pro
a)
nabývání a předávání bezdýmných prachů, černého prachu a zápalek, pokud jsou určeny pro výrobu střeliva nebo použití ve zbrani podle zákona o zbraních24) nabývaných nebo předávaných za jeho podmínek a nejvýše v množství jím stanoveném nebo za podmínek zákona upravujícího kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů26),
b)
nabývání výbušniny do státních hmotných rezerv; tuto výbušninu může Správa státních hmotných rezerv poskytnout orgánům a institucím uvedeným v § 1 odst. 3 písm. a) nebo dodavateli či poddodavateli mobilizační dodávky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu na základě souhlasu vlády31) nebo v rámci obměny či záměny státních hmotných rezerv32),
c)
nabývání výbušniny v rámci jejího stažení z trhu nebo z oběhu uloženého rozhodnutím orgánu dozoru podle předpisu upravujícího posuzování shody stanovených výrobků25) nebo přímo použitelného předpisu upravujícího dozor nad trhem27), jakož i pro nabývání výbušniny oznámeným subjektem nebo akreditovanou osobu za účelem provedení zkoušek nařízených orgánem dozoru podle těchto právních předpisů nebo tohoto zákona, anebo v případě nařízení opatření podle § 45 odst. 3.
(2)
Žadatel může požádat o povolení k jednorázovému nebo opakovanému nabývání nebo předávání výbušnin. Jedním povolením lze opakované nabývání nebo předávání výbušnin povolit pouze mezi jedním žadatelem a jedním dodavatelem. Povolení platí nejdéle po dobu 3 let, není-li v něm stanovena doba kratší.
(3)
Účastníkem řízení je pouze žadatel.
§ 25a
Náležitosti žádosti o povolení k předávání a nabývání výbušnin
(1)
Žadatel v žádosti kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede
a)
své číslo telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
b)
identifikační údaje dodavatele výbušnin podle správního řádu a číslo jeho telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
c)
identifikační údaje dopravce výbušnin podle správního řádu a číslo jeho telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
d)
způsob předávání nebo nabývání výbušnin a trasu přepravy výbušnin,
e)
předpokládané datum předávání nebo nabývání výbušnin,
f)
požadovanou dobu platnosti povolení,
g)
množství výbušnin, které mají být předmětem povolení,
h)
úplný popis výbušniny, který sestává z UN čísla, klasifikačního kódu, obchodního názvu nebo pojmenování podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), názvu nebo obchodní firmy a sídla jejího výrobce a údaje o tom, zda je výbušnina opatřena označením CE25), a
i)
účel, místo použití a místo skladování výbušnin.
(2)
V případě povolení k opakovanému předávání nebo nabývání výbušnin žádost nemusí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) a e).
§ 25b
Rozhodnutí o udělení povolení k předávání a nabývání výbušnin
Rozhodnutí o povolení k nabývání nebo předávání výbušnin kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a)
údaje o žadateli podle § 25a odst. 1 písm. a),
b)
údaje o dodavateli podle § 25a odst. 1 písm. b),
c)
údaje o dopravci podle § 25a odst. 1 písm. c),
d)
údaje podle § 25a odst. 1 písm. d), pokud jsou tímto zákonem vyžadovány,
e)
údaje podle § 25a odst. 1 písm. e), pokud jsou tímto zákonem vyžadovány,
f)
dobu, na kterou se povolení vydává,
g)
množství výbušnin a jejich úplný popis podle § 25a odst. 1 písm. h),
h)
účel, místo použití výbušnin a místo skladování výbušnin,
i)
další podmínky, je-li to nezbytné z bezpečnostních zájmů České republiky.
§ 25c
Vývoz a dovoz výbušnin
(1)
K vývozu výbušnin a dovozu výbušnin se vyžaduje povolení. O vydání povolení rozhoduje na základě žádosti Český báňský úřad. Povolení k vývozu se nevyžaduje u bezdýmného prachu, černého prachu a zápalek, pokud jsou určeny pro výrobu střeliva nebo použití ve zbrani, vyvážených za podmínek přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva28). Povolení k dovozu se nevyžaduje u bezdýmného prachu, černého prachu a zápalek, pokud jsou určeny pro výrobu střeliva nebo použití ve zbrani, dovážených za podmínek zákona upravujícího kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů26).
(2)
Žádost o povolení k vývozu výbušnin z České republiky nebo o povolení k dovozu výbušnin podává vývozce nebo dovozce, který je oprávněn nakládat s výbušninami podle § 23 odst. 2 písm. a), b), d) až f). Žadatel může požádat o povolení k jednorázovému nebo opakovanému vývozu nebo dovozu výbušnin. Jedním povolením lze opakovaný vývoz nebo dovoz výbušnin povolit pouze mezi jedním žadatelem a jedním dodavatelem. Povolení platí nejdéle po dobu 3 let, není-li v něm stanovena doba kratší.
(3)
Žadatel v žádosti o povolení k vývozu nebo dovozu kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede
a)
své číslo telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
b)
v případě vývozu, název nebo obchodní firmu a sídlo přejímající organizace a číslo jejího telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu, a stejné údaje konečného uživatele, je-li znám,
c)
v případě dovozu, název nebo obchodní firmu a sídlo dodavatele a číslo jeho telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu, a účel, místo použití a místo skladování výbušnin,
d)
identifikační údaje dopravce výbušnin a číslo jeho telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
e)
způsob vývozu nebo dovozu výbušnin a trasu přepravy výbušnin,
f)
předpokládané datum vývozu nebo dovozu výbušnin,
g)
požadovanou dobu, na kterou se má povolení vydat,
h)
úplný popis výbušniny podle § 25a odst. 1 písm. h) a
i)
množství výbušnin, které mají být vyvezeny nebo dovezeny.
(4)
V případě povolení k opakovanému dovozu nebo vývozu výbušnin žádost nemusí obsahovat údaje uvedené v odstavci 3 písm. e) a f).
(5)
Žadatel k žádosti přiloží
a)
ověřenou kopii dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby pro výkon citlivé činnosti nebo platného osvědčení fyzické osoby podle předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací,
b)
jde-li o vývoz, mezinárodní dovozní certifikát příslušného orgánu státu, na jehož území se výbušnina z České republiky vyváží, nebo prohlášení zahraničního konečného uživatele o konečném užití výbušniny potvrzené příslušným orgánem státu konečného užití výbušniny, a to v originále ne starším 90 dnů nebo v jeho ověřené kopii, vždy spolu s úředně ověřeným překladem do českého jazyka; prohlášení obsahuje
1.
název státu, na jehož území se nachází místo konečného užití výbušniny,
2.
obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a sídlo konečného uživatele,
3.
úplný popis výbušniny podle § 25a odst. 1 písm. h),
4.
informace o konečném užití výbušniny,
5.
antireexportní doložku obsahující podmínku souhlasu příslušných státních orgánů České republiky s případným reexportem do třetích zemí a
6.
datum vydání prohlášení o konečném užití výbušniny a případnou dobu jeho platnosti, název orgánu, který prohlášení o konečném užití výbušniny potvrdil, a jeho razítko, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis pověřeného zástupce, který prohlášení o konečném užití vydal, a
c)
bezpečnostní list výbušniny, vypracovává-li se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, popřípadě informace umožňující bezpečné použití předmětu, nevypracovává-li se bezpečnostní list, nedisponuje-li jimi Český báňský úřad z žádosti o povolení vývozu podané v uplynulých 3 letech.
(6)
Rozhodnutí o povolení vývozu nebo dovozu výbušnin kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a)
identifikační údaje žadatele podle správního řádu a podle odstavce 3 písm. a),
b)
v případě vývozu, údaje podle odstavce 3 písm. b),
c)
v případě dovozu, údaje podle odstavce 3 písm. c),
d)
údaje o dopravci podle odstavce 3 písm. d),
e)
dobu, na kterou se povolení vydává,
f)
úplný popis vyvážených nebo dovážených výbušnin podle § 25a odst. 1 písm. h),
g)
množství výbušnin, které mají být vyvezeny nebo dovezeny,
h)
údaje podle odstavce 3 písm. e) a f), pokud jsou tímto zákonem vyžadovány,
i)
v případě vývozu tranzitní země, přes které se přeprava nepovoluje z důvodu mezinárodní situace, zejména embarga nebo válečného stavu,
j)
v případě vývozu antireexportní doložku obsahující podmínku souhlasu státních orgánů České republiky s případným reexportem do třetích zemí a
k)
další podmínky, je-li to nezbytné z bezpečnostních nebo zahraničně politických zájmů České republiky.
(7)
K žádosti o vydání povolení se vyjádří do 20 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření Ministerstvo zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky v případě vývozu a Ministerstvo vnitra z hlediska vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky v případě dovozu; je-li vydáno nesouhlasné vyjádření těchto orgánů, nelze povolení vydat. K žádosti o vydání povolení se rovněž vyjádří příslušná zpravodajská služba České republiky z hlediska své působnosti stanovené zvláštním právním předpisem do 20 dnů ode dne, kdy jí byla žádost o vyjádření doručena. Nevyjádří-li se ministerstvo nebo zpravodajská služba České republiky v uvedené lhůtě, má se za to, že s vydáním povolení souhlasí.
(8)
Obsahují-li stanoviska dotčených orgánů podle odstavce 7 utajované informace, uchovávají se části spisu, v nichž jsou tyto informace obsaženy, odděleně mimo spis.
(9)
Citlivou činností podle zvláštního právního předpisu je výkon funkce člena statutárního orgánu, výkon funkce prokuristy a výkon funkce člena dozorčího orgánu organizace, která provádí vývoz nebo dovoz výbušnin podle odstavce 1.
§ 25d
Tranzit výbušnin
(1)
K tranzitu výbušnin přes území České republiky se vyžaduje povolení, které může vydat Český báňský úřad. Povolení se nevyžaduje v případě tranzitu bezdýmného prachu, černého prachu a zápalek podle zákona o zbraních24), pokud jsou určeny pro výrobu zbraní nebo střeliva, nebo podle zákona upravujícího kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů26).
(2)
O povolení podle odstavce 1 žádá organizace uvedená v ustanovení § 23 odst. 2 písm. a) až c). V žádosti kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede
a)
své číslo telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
b)
identifikační údaje příjemce výbušnin a číslo jeho telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
c)
identifikační údaje dodavatele výbušnin a číslo jeho telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
d)
identifikační údaje dopravce výbušnin a číslo jeho telefonu, popřípadě číslo faxu nebo elektronickou adresu,
e)
předpokládané datum a trasu tranzitu výbušnin, údaj o datu a místě vstupu na území České republiky a o datu a místě výstupu z území České republiky,
f)
požadovanou dobu, na kterou se má povolení vydat,
g)
množství výbušnin, které mají být přepravovány, a
h)
úplný popis výbušniny podle § 25a odst. 1 písm. h).
(3)
K žádosti žadatel přiloží souhlas sousedního státu se vstupem na jeho území, pokud jej tento stát vyžaduje.
(4)
Povolení tranzitu obsahuje
a)
identifikační údaje žadatele podle správního řádu a podle odstavce 2 písm. a),
b)
údaje podle odstavce 2 písm. b),
c)
údaje podle odstavce 2 písm. c),
d)
údaje podle odstavce 2 písm. d),
e)
dobu, na kterou se povolení vydává,
f)
množství výbušnin, které mají být přepravovány, a jejich úplný popis podle § 25a odst. 1 písm. h),
g)
datum a místo vstupu na území České republiky a datum a místo výstupu z území České republiky; povinnosti podle § 25f tím nejsou dotčeny,
h)
trasu tranzitu výbušnin přes území České republiky.
(5)
Český báňský úřad v povolení tranzitu stanoví trasu tranzitu výbušnin přes území České republiky nebo tranzit výbušnin přes území České republiky zakáže, je-li to odůvodněno bezpečnostními nebo zahraničně politickými zájmy České republiky podle vyjádření Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby nebo Ministerstva vnitra. Neobdrží-li Český báňský úřad vyjádření do 20 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační službě nebo Ministerstvu vnitra, má se za to, že s vydáním povolení souhlasí.
§ 25e
Zamítnutí žádosti o povolení, pozastavení platnosti povolení a odnětí povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin
(1)
Český báňský úřad žádost o povolení zamítne
a)
v případě tranzitu, nepředloží-li osoba odpovědná za tranzit výbušnin originál dokladu o souhlasu sousedního státu se vstupem na jeho území,
b)
jestliže organizace nebo osoba, která jedná jejím jménem, která žádá o povolení, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnosti stanovené v části třetí tohoto zákona v době kratší než 12 měsíců před podáním žádosti o povolení,
c)
jestliže bylo organizaci, která žádá o povolení, v době kratší než 12 měsíců před podáním žádosti povolení odejmuto,
d)
není-li předávání, nabývání nebo tranzit v souladu s bezpečnostními zájmy České republiky,
e)
není-li vývoz nebo dovoz výbušnin v souladu s bezpečnostními nebo zahraničně politickými zájmy České republiky,
f)
jestliže organizace nemá oprávnění k nakládání s výbušninami na území České republiky.
(2)
Český báňský úřad rozhodne o pozastavení platnosti vydaného povolení, jestliže v souvislosti s předáváním a nabýváním výbušnin nebo jejich vývozem, dovozem nebo tranzitem zjistí vážné ohrožení nebo narušení bezpečnosti a zdraví osob nebo ochrany majetku. Platnost povolení může být pozastavena na dobu přiměřenou k odstranění vážného ohrožení nebo narušení bezpečnosti a zdraví osob nebo ochrany majetku nejdéle však 6 měsíců. Český báňský úřad své rozhodnutí o pozastavení platnosti povolení zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo rozhodnutí o pozastavení platnosti povolení vydáno, jestliže neuplynula platnost povolení.
(3)
Český báňský úřad může udělené povolení rozhodnutím odejmout, jestliže
a)
povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,
b)
nebyly dodrženy podmínky stanovené v povolení,
c)
ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o pozastavení platnosti povolení nedojde k odstranění nedostatků, pro které byla platnost povolení pozastavena,
d)
po vydání povolení vznikly překážky, pro které by nebylo možno povolení udělit.
§ 25f
Informační a oznamovací povinnost
(1)
Organizace, která přepravuje výbušninu v případě přepravy zahájené na území České republiky, nebo organizace, která je držitelem povolení k tranzitu, předávání nebo dovozu v případě přepravy nezahájené na území České republiky, je povinna přepravu výbušnin oznámit Policejnímu prezidiu České republiky prostřednictvím elektronického systému umožňujícího dálkový přístup. Oznámení obsahuje
a)
číslo povolení k nabývání, předávání, dovozu, vývozu nebo tranzitu výbušnin, datum jeho vydání, pokud jde o přepravu uskutečňovanou v rámci takového povolení,
b)
identifikační údaje organizací, mezi kterými nebo v rámci kterých se uskutečňuje předávání, nabývání, vývoz, dovoz, tranzit nebo přeprava výbušnin,
c)
trasu přepravy a adresu míst, odkud a kam mají být výbušniny dopraveny,
d)
množství výbušnin, které budou přepravovány, a jejich popis, který sestává z UN čísla, klasifikačního kódu a obchodního názvu výbušniny nebo pojmenování podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR),
e)
způsob dopravy, dopravní prostředek, údaje o dopravci, spojení na obsluhu dopravního prostředku nebo na osobu odpovědnou za přepravu výbušnin na území České republiky a identifikační údaj dopravního prostředku, zejména lokalizační údaje a registrační značky, které umožní Policii České republiky nepřetržité sledování jeho aktuální polohy, a
f)
datum, místo a čas zahájení přepravy nebo datum, místo a čas vstupu na území České republiky.
Oznámení je nutné učinit nejméně 24 hodin před zahájením přepravy nebo vstupem dopravního prostředku na území České republiky. Pokud je dopravní prostředek vybaven zařízením podle odstavce 2, oznámení je nutné učinit alespoň 1 hodinu před jejím zahájením nebo vstupem dopravního prostředku na území České republiky. Přepravu výbušnin nespotřebovaných při trhacích pracích lze oznámit telefonicky, a to alespoň 1 hodinu před jejím uskutečněním bez ohledu na skutečnost, zda dopravní prostředek je či není vybaven zařízením podle odstavce 2.
(2)
Dopravní prostředek určený k přepravě výbušniny po pozemních komunikacích musí být vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu v případě, že je tímto dopravním prostředkem přepravováno více než 20 kg čisté hmotnosti výbušniny nebo více než 50 ks rozbušek. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno.
(3)
Policejní prezidium České republiky na základě údajů podle odstavce 2 nebo jiných zjištěných informací
a)
zajišťuje sledování přepravy; § 25h odst. 4 platí obdobně pro všechny způsoby přepravy,
b)
poskytuje aktuální informace o mimořádných situacích obsluze dopravního prostředku nebo osobě zodpovědné za přepravu výbušnin na území České republiky.
(4)
Organizace provozující dopravní prostředek uvedený v odstavci 2 je povinna bez zbytečného odkladu oznámit Policejnímu prezidiu České republiky každou mimořádnou událost, zejména neplánovanou změnu trasy, poruchu dopravního prostředku, havárii nebo překážku na trase vzniklou v průběhu přepravy výbušnin.
(5)
Policejní prezidium České republiky informuje bez zbytečného odkladu Český báňský úřad o zjištěných porušeních stanovených podmínek přepravy.
(6)
Organizace, které bylo uděleno povolení k nabývání, předávání nebo tranzitu výbušnin a na základě takového povolení došlo k jeho uskutečnění, je povinna po skončení každého kalendářního roku do 30 dnů písemně oznámit Českému báňskému úřadu množství a obchodní název výbušniny, kterou v průběhu uplynulého kalendářního roku nabyla, byla jí předána nebo která byla předmětem tranzitu.
(7)
Český báňský úřad informuje Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o zamítnutí žádosti o vydání povolení k předávání výbušnin ze států, které jsou členskými státy Evropské unie, o zamítnutí žádosti o povolení tranzitu výbušnin z členských států Evropské unie přes území České republiky, o pozastavení platnosti již vydaného povolení k předávání výbušnin a o odejmutí vydaného povolení k předávání výbušnin.
(8)
Generální ředitelství cel poskytuje Českému báňskému úřadu o dovozu a vývozu výbušnin z
a)
rozhodnutí v celním řízení
1.
evidenční číslo rozhodnutí v celním řízení a číslo jeho položky,
2.
datum propuštění do celního režimu nebo datum propuštění ke zpětnému vývozu,
3.
identifikační číslo dovozce nebo vývozce,
4.
zbožový kód,
5.
popis zboží,
6.
kód země odeslání nebo určení,
b)
povolení k dovozu nebo vývozu
1.
číslo jednací povolení k dovozu nebo vývozu a číslo položky,
2.
dovezené nebo vyvezené množství,
3.
měrnou jednotku z povolení.
(9)
Poskytnutí informací podle odstavce 8 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 25g
Povinnosti organizace při nakládání s výbušninami
(1)
Organizace je povinna
a)
zajistit, aby povolení k nabývání, předávání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin bylo přepravováno spolu s výbušninami po celou dobu přepravy13a) z místa odeslání až do místa určení a bylo na požádání předloženo orgánům Policie České republiky nebo orgánům státní báňské správy, a v případě povolení k dovozu nebo vývozu též orgánům Celní správy České republiky; povinnost podle věty první platí i pro povolení vydané orgánem členského státu Evropské unie29), a
b)
uchovávat povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin a další související dokumenty alespoň po dobu 10 let od posledního předávání, nabývání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin podle daného povolení.
(2)
Organizace je dále povinna orgánům uvedeným v odstavci 1 písm. a) na jejich žádost sdělit informace významné pro nabývání, předávání, vývoz, dovoz nebo tranzit výbušnin a předložit jim doklady opravňující organizaci k nakládání s výbušninami při těchto činnostech.
(3)
Organizace je povinna o způsobu zabezpečení výbušnin podle § 22 odst. 6, nebo změny tohoto zabezpečení bezodkladně písemně uvědomit Policii České republiky.
(4)
Organizace jsou povinny na základě výzvy orgánu státní báňské správy poskytnout tomuto orgánu bezplatně výbušniny v množství přiměřeném k jejich posouzení.
(5)
Organizace, které nakládají s výbušninami, jsou povinny oznamovat Českému báňskému úřadu změny svého identifikačního údaje, čísla telefonu, faxu nebo elektronické adresy poskytnutého v příslušné žádosti o vydání povolení k nabývání, předávání, tranzitu, vývozu nebo dovozu výbušnin, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne změny.
§ 25h
Vrchní dozor a dohled nad předáváním, nabýváním, dovozem, vývozem nebo tranzitem výbušnin
(1)
Orgány státní báňské správy při výkonu vrchního dozoru a Policie České republiky při výkonu dohledu ověřují, zda je předávání a nabývání výbušnin, jejich dovoz nebo vývoz nebo jejich tranzit prováděn pouze organizacemi, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto zákona, a zda je prováděno v rozsahu a za podmínek stanovených zákony a vydaným povolením. Orgány státní báňské správy nevykonávají vrchní dozor nad přepravou výbušnin prováděnou podle zvláštních právních předpisů upravujících mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí13a). Orgány státní báňské správy při výkonu vrchního dozoru a Policie České republiky při výkonu dohledu jsou oprávněny požadovat předložení povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin a zapisovat do přílohy rozhodnutí údaje o skutečnostech, které se váží k jeho využívání.
(2)
Policie České republiky je oprávněna provádět kontrolu dopravních prostředků převážejících výbušniny, úplnosti nákladu a přepravních a průvodních listin.
(3)
Údaje z vydaných povolení k dovozu nebo vývozu výbušnin poskytuje Český báňský úřad Generálnímu ředitelství cel. Povolení k vývozu výbušnin Český báňský úřad bez zbytečného odkladu zasílá Ministerstvu zahraničních věcí a informuje jej o pozastavení jeho platnosti a o jeho odejmutí. Český báňský úřad poskytuje Bezpečnostní informační službě informace o výsledku správního řízení vedeného o žádosti o povolení vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin a informuje ji o pozastavení platnosti takového povolení a o odejmutí takového povolení.
(4)
Při zabezpečení dohledu nad přepravou výbušnin je Policie České republiky oprávněna zakázat řidiči vozidla, které přepravuje výbušniny, jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu určit trasu jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost přepravy výbušnin nebo jiný veřejný zájem.
§ 25i
Zajištění a zabrání výbušnin
(1)
Jestliže Policie České republiky zjistí skutečnosti, které nasvědčují, že předávání, nabývání, vývoz, dovoz nebo tranzit výbušnin není uskutečňován v souladu s tímto zákonem nebo s podmínkami stanovenými v povolení, je oprávněna takové výbušniny zajistit.
(2)
Policie České republiky ústně oznámí rozhodnutí o zajištění výbušnin držiteli výbušnin nebo jejímu přepravci a bez zbytečného odkladu vyhotoví písemné rozhodnutí, ve kterém bude uveden i důvod zajištění výbušnin, popis zajištěných výbušnin a jejich množství.
(3)
Policie České republiky vydá jejímu držiteli nebo přepravci potvrzení o převzetí zajištěné výbušniny a zajistí její přepravu do skladu Policie České republiky nebo do jiného skladu způsobilého pro uskladnění výbušnin.
(4)
Zajištění výbušnin oznámí Policie České republiky bez odkladu orgánu státní báňské správy, který vydal povolení k jejímu předávání, nabývání, dovozu, vývozu nebo tranzitu. Jsou-li výbušniny zajištěny a nelze-li odstranit nedostatky, pro které byly zajištěny, zahájí příslušný orgán státní báňské správy řízení o zabrání výbušnin.
(5)
Zajištění výbušnin trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o zabrání výbušnin podle § 44c, případně do doby, než bude rozhodnuto, že se nejedná o porušení tohoto zákona.
§ 25j
(1)
Organizace, které bylo povolení k vývozu nebo dovozu uděleno, musí toto povolení předložit celnímu úřadu v rámci celního řízení13f).
(2)
Organizace, které příslušný orgán státní báňské správy pozastavil platnost povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin, je povinna přerušit tuto činnost a povolení uložit u příslušného orgánu státní báňské správy do 7 dnů od pozastavení platnosti povolení.
(3)
Organizace, které příslušný orgán státní báňské správy odňal povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin, je povinna ukončit povolenou činnost a povolení uložit u příslušného orgánu státní báňské správy do 7 dnů od odejmutí povolení.
§ 25k
Žádost o povolení k nabývání, předávání, vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin se podává na formuláři, jehož vzor Český báňský úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 26
Přeprava a přenášení výbušnin
(1)
Přeprava výbušnin se považuje za dopravu nebezpečných věcí. Pro přepravu výbušnin platí zvláštní předpisy14) a příslušné technické normy.15)
(2)
Způsob přepravy výbušnin v podzemí stanoví organizace v přepravním řádu.
(3)
Výbušniny mohou být přenášeny jen v uzavřených obalech.
(4)
Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem stanoví podmínky pro přepravu výbušnin v podzemí a pro přenášení výbušnin.
Provádění prací spojených s použitím výbušnin
§ 27
(1)
Provádět trhací prácetrhací práce lze jen na základě povolení.
(2)
Obvodní báňský úřad povoluje trhací prácetrhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací prácetrhací práce při ostatních činnostech.
(3)
Rozhodnutí o povolení trhacích pracítrhacích prací velkého rozsahu se zasílá též krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa provádění trhacích pracítrhacích prací; to se nevztahuje na trhací prácetrhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
(4)
Trhací práce bez povolení lze provádět jen v případech, kdy je to nutné k záchraně života nebo majetku a hrozí nebezpečí z prodlení.
(5)
Pro trhací prácetrhací práce velkého rozsahu musí být vypracován technický projekt odstřelu, pro trhací prácetrhací práce malého rozsahu a pro ostatní práce spojené s použitím výbušninvýbušnin technologický postup. Pokud je dokumentace přiložená k žádosti o povolení trhacích pracítrhacích prací neúplná, vyzve obvodní báňský úřad organizaci, aby nedostatky odstranila ve lhůtě jím stanovené. Pokud tak organizace neučiní, obvodní báňský úřad řízení o povolení trhacích pracítrhacích prací zastaví.
(6)
Český báňský úřad stanoví obecně závazným právním předpisem, které trhací prácetrhací práce se považují za trhací prácetrhací práce malého a velkého rozsahu, náležitosti technologického postupu, náležitosti technického projektu odstřelu a podrobněji upraví provádění trhacích pracítrhacích prací.
§ 28
(1)
Žádost o povolení trhacích pracítrhacích prací podává ten, pro kterého se tyto práce mají provádět, nebo s jeho souhlasem ten, kdo bude tyto práce provádět.
(2)
K žádosti se přikládá
a)
dokumentace trhacích pracítrhacích prací s návrhem technických podmínek k bezpečnému provedení trhacích pracítrhacích prací,
b)
návrh opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů organizací a občanů,
c)
seznam organizací a občanů, jejichž práva nebo právem chráněné zájmy by mohly být ohroženy použitím výbušnin.
(3)
Náklady na případný znalecký posudek potřebný v řízení o povolení trhacích pracítrhacích prací hradí žadatel.
§ 28a
Používání výbušnin v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí
(1)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou bližší podmínky, popřípadě vlastnosti výbušninvýbušnin, které lze použít v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí (například v plynujících nebo uhelných dolech, popřípadě v uhelných lomech, při extrémních teplotních podmínkách, v prostředí s nebezpečím výbuchu plynu nebo prachu), a přezkušování vlastností těchto výbušninvýbušnin.
(2)
Jednotlivé druhy výbušninvýbušnin pro účely uvedené v odstavci 1 musí být k prvnímu použití povoleny Českým báňským úřadem.
§ 29
(1)
Vyrábět, zpracovávat nebo skladovat výbušninyvýbušniny nebo provádět výzkum, vývoj, zkoušení, ničení nebo zneškodňování výbušninvýbušnin lze pouze ve stavbě, kterou lze užívat k tomuto účelu podle kolaudačního rozhodnutí, kolaudačního souhlasu nebo souhlasu či povolení změny v účelu užívání stavby podle stavebního zákona, nebo na plochách k tomu určených podle povolení změny využití území podle stavebního zákona. Povinnost podle věty první se nevztahuje na výrobu výbušninvýbušnin mobilní jednotkou připravující výbušninyvýbušniny v místě spotřeby pro jejich přímé nabití do vývrtu.
(2)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích velkého rozsahu se mohou výbušninyvýbušniny, které mají být jednorázově použity, přechodně uskladnit na volném prostranství, nejvýše však na dobu 48 hodin před zahájením trhacích pracítrhacích prací. Organizace připravující trhací prácetrhací práce je u výbušninvýbušnin uskladněných podle věty první povinna učinit potřebná opatření proti nepříznivému působení povětrnostních vlivů, proti odcizení výbušninvýbušnin a k zajištění ochrany osob a majetku před nežádoucím výbuchem výbušninvýbušnin. Uskladnění výbušninvýbušnin na volném prostranství a provedená opatření musí organizace neprodleně oznámit krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa uskladnění výbušninvýbušnin.
(3)
Po dobu nezbytně nutnou pro provedení trhací prácetrhací práce lze výbušninyvýbušniny přechovávat i ve zvláštních úschovnách zřízených na pracovišti. Podmínky pro provoz, umístění a provedení zvláštních úschoven výbušninvýbušnin stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
§ 30
(1)
Stavba pro skladování výbušnin (dále jen „sklad výbušnin“), není-li důlní stavbou pod povrchem, jakož i stavba určená k výzkumu, vývoji, výrobě, zpracování, zkoušení, ničení nebo zneškodňování výbušnin, popřípadě plocha určená k těmto účelům, musí být povolena k tomuto účelu podle stavebního zákona; současně musí splňovat požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami a bezpečnost okolí těchto staveb.
(2)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou požadavky na bezpečnost staveb a ploch podle odstavce 1, kterými se rozumí
a)
požadavky na zajištění výbušnin proti jejich odcizení nebo zneužití,
b)
požadavky na bezpečné únikové cesty,
c)
požadavky na ochranu před nebezpečnými účinky vnějších vlivů a
d)
požadavky na minimalizaci následků a předcházení nežádoucím událostem při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami.
(3)
Stavby a plochy podle odstavce 1, jakož i jejich změnu, užívání, změnu užívání nebo odstranění povoluje na žádost nebo v případech stanovených stavebním zákonem nařizuje z moci úřední stavební úřad po vyjádření obvodního báňského úřadu; stavební úřad může též v případech stanovených stavebním zákonem nařídit z moci úřední nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy, provedení udržovacích prací, vyklizení nebo odstranění uvedených staveb.
(4)
K dokumentaci skladu výbušnin, který je důlní stavbou pod povrchem, se přikládá situační náčrt umístění skladu výbušnin s vyznačením sousedních povrchových objektů a důlních děl, systému větrání a ochrany před požárem, výbuchem a projevy horských tlaků.
(5)
Organizace je povinna poskytovat orgánu územního plánování údaje o ochraně okolí podle odstavce 2 písm. d), pokud jde o bezpečnostní vzdálenosti.
§ 34
Způsobilost k nakládání s výbušninami
(1)
Nakládat s výbušninamivýbušninami, pokud tento zákon nestanoví jinak, mohou jen osoby starší 18 let, způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a zdravotně a odborně způsobilé.
(2)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s vojenským materiálem, zbraněmi, střelivem, municí, výbušninami, prekurzory výbušnin nebo pyrotechnickými výrobky, je-li pro zacházení s nimi potřebná odborná způsobilost, a pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(3)
BezúhonnostBezúhonnost se pro účely tohoto zákona, horního zákona nebo předpisů vydaných k jejich provedení prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů18j). Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti si orgán státní báňské správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Dokladem prokazujícím bezúhonnost je též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se daná osoba v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, ve kterém se daná osoba v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce; dokladem ověřujícím bezúhonnost zahraniční fyzické osoby je dále též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je tato osoba občanem nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jde-li o občana tohoto státu. V případě, že stát výpis obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů nevydává, lze doklad ověřující bezúhonnost osoby nahradit jejím čestným prohlášením učiněným před příslušným orgánem takového státu. Doklady, jimiž se prokazuje bezúhonnost v rámci žádosti o oprávnění podle části třetí, nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.
(5)
Zdravotní způsobilost osoby k nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami posuzuje a lékařský posudek vydává v případě zaměstnance poskytovatel pracovnělékařských služeb18a), v ostatních případech registrující poskytovatel poskytující zdravotní služby v oboru všeobecné praktické lékařství18b). Při posuzování zdravotní způsobilosti osoby, která není zaměstnancem, se postupuje obdobně podle právního předpisu upravujícího pracovnělékařské služby33).
(6)
Odbornou způsobilost osob k nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami, s výjimkou činností uvedených v § 35, posuzuje organizace, u které jsou tyto osoby v pracovním nebo v jiném smluvním poměru. Organizace je povinna tyto osoby předem prokazatelně seznámit s vlastnostmi látek, se kterými se pracuje, z hlediska jejich výbuchové a požární bezpečnosti a hygienické ochrany v rozsahu nutném k bezpečnému provádění prací.
Přivádění výbušnin k výbuchu, jejich zneškodňování a ničení
§ 35
(1)
Samostatně přivádět výbušniny k výbuchu, zneškodňovat je nebo ničit a provádět nebo řídit odborné práce s tím spojené mohou při
a)
trhacích pracích malého rozsahu jen osoby starší 21 let, které mají oprávnění střelmistra; tyto osoby jsou oprávněny provádět též některé úkony trhacích prací velkého rozsahu,
b)
trhacích pracích velkého rozsahu jen osoby starší 21 let, které mají oprávnění technického vedoucího odstřelů.
(2)
Ničit a zneškodňovat výbušninyvýbušniny v procesu jejich výroby nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby mohou jen osoby starší 21 let, které mají oprávnění pyrotechnika.
(3)
Za účelem zácviku mohou provádět práce uvedené v odstavcích 1 až 3 i jiné osoby než střelmistři, techničtí vedoucí odstřelů a pyrotechnici, které k tomu organizace písemně určila, a to jen pod dozorem střelmistra, technického vedoucího odstřelů nebo pyrotechnika.
§ 36
(1)
Odbornou způsobilost posuzuje a oprávnění k výkonu funkce střelmistra vydává obvodní báňský úřad a k výkonu funkce technického vedoucího odstřelů Český báňský úřad.
(2)
Odbornou způsobilost posuzuje a oprávnění k výkonu funkce pyrotechnika vydává obvodní báňský úřad.
(3)
Oprávnění podle odstavců 1 a 2 se vydávají osobám, které mají předepsanou praxi a úspěšnou zkouškou prokázaly teoretické a praktické znalosti potřebné k bezpečnému přivádění výbušnin k výbuchu, jejich zneškodňování a ničení.
(4)
Výuku osob ke zkoušce podle odstavce 3 zabezpečují organizace pověřená Českým báňským úřadem.
(5)
Učební osnovy a texty pro výuku schvaluje a zkušební řády vydává Český báňský úřad.
(6)
Rozsah a podmínky výuky a podmínky získávání způsobilosti k zacházení s výbušninamivýbušninami při trhacích pracích a při zneškodňování a ničení výbušninvýbušnin v procesu výroby a zpracování výbušninzpracování výbušnin, jakož i požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků při jejich výrobě, zpracovávání, výzkumu, vývoji, zkoušení a skladování, podrobněji upraví Český báňský úřad vyhláškou.
(7)
Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu funkce střelmistra, technického vedoucího odstřelů nebo pyrotechnika v České republice fyzickou osobou, která je v jiném členském státě Evropské unie nebo Švýcarské konfederaci oprávněna k výkonu obdobné činnosti, ověří Český báňský úřad odbornou kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace4b).
Informace o organizacích, které používají výbušniny
§ 36b
(1)
Obvodní báňské úřady vedou evidenci organizací, které v jejich územních obvodech na území České republiky nakládají s výbušninamivýbušninami. Evidence se vede v rozsahu podle § 22 odst. 5. Centrální evidenci organizací, které na území České republiky nakládají s výbušninamivýbušninami, vede Český báňský úřad, kterému obvodní báňské úřady pro tyto účely průběžně poskytují údaje ze svých evidencí.
(2)
Český báňský úřad vede evidenci vydaných a platných povolení k nabývání, předávání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnintranzitu výbušnin, jakož i evidenci odejmutých povolení a povolení s pozastavenou platností. Údaje z ní poskytuje též pro výkon jejich činnosti obvodním báňským úřadům.
(3)
Evidence podle odstavců 1 a 2 jsou neveřejné; orgány státní báňské správy z nich poskytují údaje na žádost členským státům Evropské unie, Komisi, Policii České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě.
ČÁST ČTVRTÁ
PODZEMNÍ OBJEKTY
§ 37
Podzemní objekty
(1)
Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují podzemní prostory vytvořené ražením včetně jejich přístupových částí, jedná-li se o
a)
tunely a štoly metra,
b)
ostatní tunely a štoly, pokud jejich délka přesahuje 50 m,
c)
kolektory včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet,
d)
jiné prostory o objemu větším než 1000 m3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti,
e)
stavby pro účely ochrany obyvatelstva,
f)
kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m,
g)
odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m,
h)
bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti.
(2)
Za podzemní objekty podle tohoto zákona se nepovažují podzemní objekty, které podléhají technickobezpečnostnímu dohledu podle zvláštního právního předpisu22), a dálniční, silniční a železniční tunely, s výjimkou tunelů a štol metra.
(3)
Bezpečným stavem podzemního objektuBezpečným stavem podzemního objektu se pro účely tohoto zákona rozumí stav, který neohrožuje bezpečnost pádem nebo tlakem hornin, popřípadě obdobnými vlivy, které mohou narušit statiku podzemních prostor. Nelze-li ohrožení uvedená ve větě předchozí vyloučit, zajišťuje se bezpečnost vyraženého podzemního prostoru technologickými prvky proti tlaku, popřípadě proti uvolňování horniny nebo proti obdobným vlivům, které mohou narušit statiku podzemních prostor. K udržování bezpečného stavu podzemního objektubezpečného stavu podzemního objektu patří i zajištění podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů v něm a zajištění bezpečného stavu přístupových cest v podzemí.
(4)
Vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel je povinen udržovat podzemní objekty v bezpečném stavu a provádět ve stanovených lhůtách prohlídky k ověřování bezpečného stavu podzemních objektůbezpečného stavu podzemních objektů prostřednictvím organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici.
(5)
Obvodní báňský úřad může nařídit vlastníku podzemního objektu nebo jím písemně pověřenému provozovateli, aby s ohledem na povahu podzemního objektu nebo na místní podmínky, zejména hrozí-li riziko vzniku nedýchatelného ovzduší, požáru nebo závalu, zajistil báňskou záchrannou službu. Má-li vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel nařízenu povinnost zajistit báňskou záchrannou službu, je rovněž povinen zajistit vypracování plánu zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií) a jeho aktualizaci.
(6)
Vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel je povinen ohlásit obvodnímu báňskému úřadu existenci, zřízení, nabytí a likvidaci podzemního objektu, změny v jeho rozsahu nebo využití, identifikační údaje podzemního objektu a změny těchto údajů.
(7)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou
a)
lhůty pravidelných prohlídek podzemních objektů a způsob ověřování jejich bezpečného stavu,
b)
rozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemních objektů,
c)
podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemních objektů především z hlediska jejich větrání, včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi,
d)
náležitosti plánu zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií), zejména požadavky na havarijní prevenci a na zdolávání předpokládaných havárií.
ČÁST PÁTÁ
STÁTNÍ BÁŇSKÁ SPRÁVA
§ 38
Organizace státní báňské správy
(1)
Orgány státní báňské správy jsou
a)
Český báňský úřad v Praze jako ústřední orgán státní báňské správy České republiky,
b)
obvodní báňské úřady s působností
1.
Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského,
2.
Obvodní báňský úřad pro území krajůúzemí krajů Plzeňského a Jihočeského,
3.
Obvodní báňský úřad pro území krajeúzemí kraje Karlovarského,
4.
Obvodní báňský úřad pro území krajeúzemí kraje Ústeckého,
5.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Vysočina,
6.
Obvodní báňský úřad pro území krajůúzemí krajů Jihomoravského a Zlínského,
7.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého.
(2)
Sídla obvodních báňských úřadů stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(3)
V čele Českého báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(4)
V čele obvodního báňského úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(5)
Český báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní báňské správy nebo v jiném důležitém zájmu
a)
pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad nebo je sám převzít,
b)
pověřit obvodní báňský úřad některými úkoly, které jinak přísluší Českému báňskému úřadu.
(6)
Český báňský úřad zajišťuje osobní a věcné potřeby obvodních báňských úřadů.
§ 39
Působnost orgánů státní báňské správy
(1)
Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor
a)
nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninaminakládáním s výbušninami,
b)
nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami,
c)
nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů.
(2)
Vrchní dozor podle odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy činnosti a technická zařízení uvedené v odstavci 1 podléhají obdobnému dozoru orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Vrchní dozor státní báňské správy není dotčen ekologickým dohledem nad těžbou vykonávaným Ministerstvem životního prostředí.
(3)
V pochybnostech, zda vrchní dozor podle odstavce 1 náleží do působnosti orgánů státní báňské správy, rozhodne Český báňský úřad v dohodě s jiným dotčeným orgánem státního odborného nebo obdobného dozoru.
(4)
Pro účely správního řízení jsou orgány státní báňské správy oprávněny získávat bezplatně údaje z katastrukatastru nemovitostí, včetně údajů poskytovaných na technickém nosiči dat a prostřednictvím dálkového přístupu pomocí počítačové sítě.18e)
§ 40
Český báňský úřad
(1)
Český báňský úřad plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy.
(2)
Český báňský úřad řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje nabývání, předávání, vývoz, dovoz a tranzit výbušnintranzit výbušnin.
(3)
Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad
a)
ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky,
b)
provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě,
c)
dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení hlavních a obvodních báňských záchranných stanic; může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou záchrannou službu,
d)
ukládá opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky.
(4)
Při plnění úkolů podle odstavce 3 má Český báňský úřad práva a povinnosti uvedené v § 41 odst. 1 písm. a) a c).
(5)
Český báňský úřad
a)
vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn, provozovaných hlavních důlních děl a souhrnnou evidenci oprávnění pro hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem (§ 5 odst. 2); pouze pro účely vrchního dozoru vede souhrnnou evidenci podzemních objektů a jejich změn. Údaje v evidencích se uchovávají trvale,
b)
řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je financován ze státních prostředků,
c)
plní vůči Komisi povinnosti České republiky, které vyplývají z tohoto zákona,
d)
povoluje jednotlivé druhy výbušninvýbušnin k prvnímu použití v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí (§ 28a),
e)
je orgánem dozoru podle právních předpisů upravujících posuzování shody stanovených výrobků a technické požadavky na výrobky30), případně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dozor nad trhem27), jedná-li se o výbušninyvýbušniny a pomůcky,
f)
stanoví zvláštní podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu včetně bezpečnosti používaných vyhrazených i ostatních technických zařízení při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami,
g)
řídí a koordinuje výzkum a vývoj a povoluje zkušební provoz zařízení a systémů v rámci výzkumu a vývoje a k tomu stanovuje podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,
h)
plní úkoly nadřízeného správce daně podle daňového řádu a vydává tiskopisy pro přiznání k úhradám placeným podle horního zákona.
(6)
Český báňský úřad dále
a)
zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem18g) koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje,
b)
zabezpečuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní spolupráce v oblasti své působnosti,
c)
eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodáchprovozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninamivýbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje,
d)
vede evidenci o vydaných osvědčeních nebo průkazech odborné způsobilosti,
e)
vede evidenci o udělených sankcích, jejich výběru a předává je Ministerstvu financí České republiky,
f)
poskytuje příslušným orgánům Evropských společenství informace o dobývání ložisek ropy a hořlavého zemního plynu požadované právním předpisem Evropských společenství,18h)
g)
spolupracuje s Komisí a členskými státy Evropské unie na úseku výbušninvýbušnin, zejména při výměně informací týkajících se organizací, které mají oprávnění nakládat s výbušninamivýbušninami a kterým bylo vydáno povolení k nabývání, předávání, tranzitu, vývozu a dovozu výbušnindovozu výbušnin,
h)
vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem23),
i)
vydává stanoviska k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře vydávanému Ministerstvem pro místní rozvoj nebo radou kraje.
§ 41
Obvodní báňské úřady
(1)
Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady
a)
provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami, jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí,
b)
zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
c)
nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích technických zařízení, až do odstranění závad,
d)
dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejích vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic,
e)
dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti,
f)
prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízenívyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají,
g)
kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení,
h)
prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají,
i)
poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
j)
vykonávají správu úhrad18i) z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek,18j) včetně úroku z prodlení,
k)
vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad,
l)
vedou evidenci podzemních objektů.
(2)
Obvodní báňské úřady dále
a)
stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci,
b)
povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů,
c)
schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání8a) a rozhodují o jejich čerpání,
d)
mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlně měřické a geologické dokumentace, pokud chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady,
e)
povolují zvláštní zásahy do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl,
f)
nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení,
g)
stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v dobývacím prostoru jiné organizace,
h)
povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů,
i)
povolují trhací prácetrhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací prácetrhací práce při ostatních činnostech,
j)
vydávají vyjádření podle tohoto zákona a stanoviska k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře vydávaného radou obceobce,
k)
schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic,
l)
kontrolují v pravidelných intervalech vytváření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a pro sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivy dobývání výhradních ložisek. O průběhu těchto kontrol vedou evidenci,
m)
plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů,
n)
vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem23).
(3)
Při vybírání a vymáhání pohledávek státu a obcíobcí postupují obvodní báňské úřady podle zvláštního právního předpisu.18l) V řízení před soudy vystupují obvodní báňské úřady jako organizační složky státu18m) samostatně jménem České republiky.
Báňští inspektoři
§ 42
(1)
Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru vykonává Český báňský úřad ústředními báňskými inspektory a obvodní báňské úřady obvodními báňskými inspektory (dále jen „báňský inspektor“). Báňské inspektory ustanovuje předseda Českého báňského úřadu.
(2)
Báňský inspektor je oprávněn
a)
provádět úkony potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů a přesvědčovat se u technických pracovníků o jejich znalosti předpisů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a),
b)
dávat závazné příkazy, aby byly odstraněny zjištěné závady a nedostatky, a při zřejmém a bezprostředním ohrožení zákonem chráněných obecných zájmů, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti provozu a technických zařízení, popřípadě majetku, dávat závazné příkazy k zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích technických zařízení, a to v nezbytném rozsahu až do odstranění závad, včetně příkazů k vyvedení pracovníků do bezpečí; dále je oprávněn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nařizovat nezbytná opatření. Závazný příkaz může být dán ústně nebo písemně; pokud byl dán ústně, je inspektor povinen po ukončení inspekce nebo kontroly jej písemně zaznamenat,
c)
zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, zjistí-li, že je vykonávána v rozporu s právními předpisy,19)
d)
zadržet průkaz o odborné způsobilosti vydaný orgánem státní báňské správy v případech hrubého nebo opakovaného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(3)
Báňský inspektor se při výkonu své činnosti prokazuje průkazem vydaným předsedou Českého báňského úřadu; průkaz je zároveň i pověřením ke kontrole.
§ 43
(1)
Proti závaznému příkazu báňského inspektora lze podat ve lhůtě 15 dnů od jeho vydání námitky k obvodnímu báňskému úřadu nebo Českému báňskému úřadu, pokud závazný příkaz vydal ústřední báňský inspektor. Tyto orgány svým rozhodnutím závazný příkaz potvrdí, změní nebo jej zruší. Podání námitek má odkladný účinek, pokud jej v závazném příkazu báňský inspektor nevyloučil. Odkladný účinek lze vyloučit jen v případě, kdy jsou ohroženy život a zdraví lidí nebo majetek a hrozí nebezpečí z prodlení. Proti rozhodnutí obvodního báňského úřadu nebo Českého báňského úřadu o námitkách lze podat odvolání nebo rozklad.
(2)
Zadržený průkaz o odborné způsobilosti postoupí k dalšímu řízení obvodní báňský inspektor obvodnímu báňskému úřadu a ústřední báňský inspektor Českému báňskému úřadu.
ČÁST ŠESTÁ
PŘESTUPKY
§ 44
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez oprávnění podle § 5 odst. 2,
b)
nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné nebo informativní tabule nebo výstražného signálu při provádění trhacích anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní,
c)
neoprávněně získá, přechovává nebo použije výbušninuvýbušninu anebo jinak neoprávněně nakládá s výbušninamivýbušninami,
d)
neoprávněně vyrábí nebo zpracovává výbušniny anebo provádí výzkum, vývoj nebo pokusnou výrobu výbušnin,
e)
v rozporu s § 22 odst. 10 neoznámí bezodkladně odcizení, ztrátu nebo nález výbušninyvýbušniny anebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušninyvýbušniny PoliciiPolicii České republiky nebo organizaci, jde-li o výbušninuvýbušninu, s kterou organizace nakládá, nebo
f)
v rozporu s § 22 odst. 1 nepostupuje při styku s výbušninami s nejvyšší opatrností nebo nedodrží předpisy o nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami nebo návody na používání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpečnost nebo bezpečnost jiných osob nebo majetku.
(2)
Fyzická osoba se jako osoba určená organizací k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší požadavek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí stanovený podle § 6 odst. 6, s nímž ho organizace seznámila, anebo jako báňský projektant poruší některou z povinností podle § 5b odst. 2.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) nebo odstavce 2,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f).
(4)
Přestupky podle odstavce 1 písmene c) až f) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
§ 44a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez oprávnění podle § 5 odst. 2, anebo jako báňský projektant poruší některou z povinností podle § 5b odst. 2,
b)
neoprávněně získá, přechovává nebo použije výbušninuvýbušninu anebo jinak neoprávněně nakládá s výbušninamivýbušninami,
c)
neoprávněně vyrábí nebo zpracovává výbušniny anebo provádí výzkum, vývoj nebo pokusnou výrobu výbušnin,
d)
v rozporu s § 22 odst. 10 neoznámí bezodkladně odcizení, ztrátu nebo nález výbušninyvýbušniny anebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušninyvýbušniny PoliciiPolicii České republiky nebo organizaci, jde-li o výbušninuvýbušninu, s kterou organizace nakládá,
e)
nepředá společně s pomůckou doklad o jejích vlastnostech a návod k jejímu používání podle § 22 odst. 2,
f)
jako vlastník nebo jím písemně pověřený provozovatel podzemního objektu nesplní některou z povinností podle § 37 odst. 4, 5 nebo 6.
(2)
Organizace se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez povolení nebo ohlášení podle § 5 odst. 2,
b)
provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení vydaném podle § 9, 10, 11, 13 nebo 19,
c)
v rozporu s § 6 odst. 1 neustanoví závodního dolu, závodního lomu nebo závodního, nebo ho podřídí ve věcech bezpečného nebo odborného řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem jinému vedoucímu zaměstnanci organizace,
d)
v rozporu s § 6 odst. 2 neučiní včas preventivní nebo zajišťovací opatření nebo neodstraní nebezpečný stav anebo neučiní opatření v rámci havarijní prevence,
e)
nesplní povinnost podle § 6 odst. 3,
f)
nevyhoví žádosti o poskytnutí pomoci podle § 7 odst. 5,
g)
v rozporu s § 6 odst. 2 neučiní opatření k předcházení vzniku požárů a výbuchů, průvalů vod a bahna, průtrží hornin, uhlí a plynů, jakož i vzniku důlních otřesů a erupcí,
h)
při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem použije technické zařízení nebo pomůcky v rozporu s § 8 odst. 1,
i)
v rozporu s § 8 odst. 3 a 4 použije poprvé vybraný důlní stroj, zařízení, přístroj nebo pomůcku v podzemí bez povolení nebo neprovede jeho zkoušku,
j)
v rozporu s § 8a odst. 3 písm. a) a c) a vyhláškou vydanou podle § 8a odst. 8 písm. a) nebo b) nezajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení provedení prohlídek, revizí a zkoušek odborně způsobilými osobami,
k)
montuje, opravuje nebo provádí revize, zkoušky a prohlídky vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, plní nádoby plyny nebo vyrábí vyhrazená tlaková zařízení v rozporu s § 8a odst. 3 písm. b) a vyhláškou vydanou podle § 8a odst. 8 písm. a) nebo b), nebo
l)
nesplní závazný příkaz báňského inspektora vydaný podle § 42 odst. 2 písm. b) nebo c), nesplní opatření uložené rozhodnutím báňského úřadu, nesplní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 6 odst. 6 nebo § 8a odst. 8 nebo požadavky pro nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami podle § 22, nesplní požadavky na výrobu pyrotechnických výrobků, nebo nedodržuje zákaz práce přesčas, práce v noci nebo práce žen a mladistvých, nebo nezajistí, aby pracovní podmínky odpovídaly požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoveným pracovněprávními předpisy.
(3)
Organizace se dopustí přestupku dále tím, že
a)
v rozporu s § 22 odst. 5 neohlásí výrobu, zpracování, ničení a zneškodňování, skladování, výzkum, vývoj a zkoušení výbušnin nebo neohlásí výrobu, přerušení anebo ukončení těchto činností,
b)
nezajistí objekty a prostory, v nichž se nakládá s výbušninamivýbušninami, proti odcizení výbušninvýbušnin a jejich výbuchu podle § 22 odst. 6,
c)
skladuje výbušninyvýbušniny způsobem nebo v prostoru nebo objektu v rozporu s požadavky stanovenými podle § 22 odst. 6,
d)
v rozporu s § 22 odst. 9 neoznámí odcizení, ztrátu nebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušninyvýbušniny, se kterou nakládá,
e)
nakládá s plastickou trhavinouplastickou trhavinou, která neobsahuje detekční látku, v rozporu s § 22 odst. 13 nebo 14,
f)
poruší požadavek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo bezpečnosti provozu při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami podle prováděcího právního předpisu vydaného na základě § 22 odst. 17 nebo § 27 odst. 6,
g)
předá výbušninuvýbušninu bez povolení podle § 25 odst. 1, nebo ji předá přesto, že platnost tohoto povolení byla podle § 25e odst. 2 pozastavena,
h)
vyveze nebo doveze výbušninuvýbušninu bez povolení podle § 25c odst. 1, anebo ji vyveze nebo doveze přesto, že platnost povolení byla podle § 25e odst. 2 pozastavena,
i)
uskuteční tranzit výbušninytranzit výbušniny přes území České republiky bez povolení podle § 25d odst. 1, nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení podle § 25d odst. 4 písm. c, d), f) nebo g), anebo tranzit výbušninytranzit výbušniny přes území České republiky uskuteční přesto, že platnost povolení byla podle § 25e odst. 2 pozastavena,
j)
nesplní oznamovací povinnost podle § 25f odst. 1, 4 nebo 6,
k)
v rozporu s § 25f odst. 2 nezajistí, aby dopravní prostředek určený k přepravě výbušniny po pozemních komunikacích byl ve stanovených případech vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu, nebo po celou dobu přepravy zařízení bylo přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno,
l)
v rozporu s § 25g odst. 1 písm. a) nezajistí, aby při přepravě výbušnin bylo společně s výbušninou přepravováno nebo předloženo příslušné povolení,
m)
v rozporu s § 25g odst. 1 písm. b) neuchovává povolení po stanovenou dobu,
n)
v rozporu s § 28a odst. 2 použije v rizikových podmínkách nebo rizikovém prostředí výbušninu bez povolení,
o)
určí k nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami osoby, které nesplňují požadavky podle § 34,
p)
určí k přivádění výbušnin k výbuchu, k jejich zneškodňování a ničení osoby v rozporu s § 35,
q)
v rozporu s § 25g odst. 2 nesdělí příslušným orgánům požadované informace nebo nepředloží požadované doklady.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), d), f), i), j) nebo k),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo f), nebo podle odstavce 3 písm. a), b), c), d), f), j), k), l), m), n), o), p) nebo q),
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo e), podle odstavce 2 písm. a), b), e), g), h) nebo l) nebo podle odstavce 3 písm. e), g), h) nebo i).
§ 44d
Společná ustanovení o přestupcích
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obvodní báňský úřad. Jestliže porušení povinnosti zjistí při výkonu dozoru Český báňský úřad, přestupek projedná Český báňský úřad.
(2)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 45
(1)
Orgány státní báňské správy mohou odejmout fyzickým osobám jimi vydaná oprávnění nebo osvědčení k výkonu činností za hrubé nebo opakované porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, a to až na dobu 3 let.
(2)
Orgány státní báňské správy mohou zrušit rozhodnutí nebo jiná opatření opravňující k výkonu činností podle tohoto zákona vydaná organizaci, pokud tato organizace hrubě nebo opakovaně poruší předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo bezpečnosti provozu, a to až na dobu 3 let.
(3)
Orgán státní báňské správy může nařídit zneškodnění nebo zničení výbušninyvýbušniny, která nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem. Organizace, která drží takové výbušninyvýbušniny, je povinna provést takto nařízená opatření na své náklady.
(4)
Ustanovení tohoto zákona týkající se výbušninvýbušnin a současně vztahů k členským státům Evropské unie se týkají též vztahů ke smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci.
§ 45a
(1)
Pokud tento zákon, horní zákon nebo předpisy vydané k jejich provedení stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy práva Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobek, který byl vyroben nebo uveden na trh v některém členském státě Evropské unie nebo Turecku, v souladu s jejich právními předpisy, za předpokladu, že tento výrobek zaručuje míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře, jejíž dosažení sleduje tento zákon, horní zákon nebo předpisy vydané k jejich provedení20c).
(2)
Zjistí-li příslušný orgán státní báňské správy v řízení podle § 8 odst. 3, že technické zařízení neposkytuje míru ochrany rovnocennou ochraně, jejíž dosažení sleduje tento zákon, horní zákon nebo předpisy vydané k jejich provedení, rozhodne o zamítnutí žádosti o vydání povolení k použití v podzemí poté, co
a)
bude organizace hodlající použít technické zařízení v podzemí písemně informována o důvodech, které použití takového technického zařízení v podzemí brání,
b)
příslušný orgán státní báňské správy na základě dostupných technických nebo vědeckých poznatků má za prokázané, že převažují důvody oprávněného zájmu a že méně omezující opatření použít nelze,
c)
organizaci hodlající použít technické zařízení v podzemí bude poskytnuta lhůta 20 pracovních dnů, aby se vyjádřila ke zjištění podle písmene a) nebo b).
§ 46
(1)
Český báňský úřad může na žádost organizace vydat souhlas s odchýlením se od technického požadavku stanoveného prováděcím právním předpisem vydaným podle tohoto zákona, bude-li zajištěna dostatečná míra bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, a současně jestliže
a)
splnění technického požadavku je vzhledem k místním podmínkám náročné a nepřiměřené cíli, který technický požadavek sleduje, nebo
b)
nové poznatky vědy a techniky umožňují splnit cíl sledovaný technickým požadavkem jiným způsobem.
(2)
Žádost musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)
důvody pro udělení souhlasu podle odstavce 1 a
b)
návrh náhradních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(3)
Český báňský úřad může v rozhodnutí podle odstavce 1 uložit podmínky, pokud je to nezbytné k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nebo ochrany zákonem chráněných zájmů, zejména ochrany života, zdraví a majetku. Na vydání rozhodnutí podle odstavce 1 není právní nárok.
§ 47
Přechodná ustanovení
(1)
Povolení podle tohoto zákona nevyžadují
a)
otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, jakož i zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů vykonávané na základě plánů schválených obvodními báňskými úřady před nabytím účinnosti tohoto zákona,
b)
vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly, jakož i zabezpečení a likvidace těchto děl prováděné na základě projektů projednaných s obvodními báňskými úřady před nabytím účinnosti tohoto zákona,
c)
zvláštní zásahy do zemské kůry a práce na zajištění a likvidaci starých důlních děl započaté před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(2)
Jestliže organizace započala s dobýváním ložiska nevyhrazeného nerostu podle § 19 před nabytím účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit obvodnímu báňskému úřadu plán využívání ložiska do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 48
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
1.
zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, ve znění zákona České národní rady č. 50/1982 Sb.,
2.
vyhláška předsedy Ústředního báňského úřadu č. 259/1957 Ú. l., kterou se vyhlašuje statut státní báňské správy,
3.
vyhláška Ústředního báňského úřadu, ministerstva chemického průmyslu a ministerstva všeobecného strojírenství č. 62/1965 Sb., o výbušnináchvýbušninách.
§ 49
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Kempný v. r.
Adamec v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
1a)
§ 5 a 11 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
1d)
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
1f)
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 445/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č.111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 35 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3)
Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákon ČNR č. 62/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
3a)
Například zákoník práce, vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Například zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3d)
Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
4a)
Například vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
4b)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
4c)
§ 108 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 213 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
5a)
§ 19 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
6a)
§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
6b)
§ 6 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrována v částce 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.
6c)
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
7)
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.
8)
ČSN 26 9020 Provoz skladů výbušin a výrobků obsahujících výbušiny.
ČSN 66 8002 Provoz výbušinářských laboratoří, zkušeben a střelnic.
ON 73 5721 Zřizování výroben, laboratoří a zkušeben výbušin nebo výrobků obsahujících výbušiny.
8a)
§ 31 odst. 6 a § 37a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.
8c)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
9)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
10)
§ 39 horního zákona.
11)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 70/1983 Sb.)
Vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.
13)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.
13a)
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších změn.
13b)
Například Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.
13c)
Úmluva o značkování plastických trhavin pro účely detekce, vyhlášená pod č. 6/2003 Sb. m. s.
13d)
§ 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13f)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.
13g)
Zákon č. 153/1994 Sb.
13h)
§ 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství, ve znění zákona ČNR č. 49/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství.
Vyhláška ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva dopravy č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah, ve znění vyhlášky č. 35/1985 Sb.
Výnos Ústřední správy spojů, kterým se vydává Poštovní řád.
15)
Např. ČSN 26 9021 Vnitropodniková doprava výbušnin a výrobků obsahujících výbušniny.
16)
ČSN 73 5530 Zřizování skladů výbušnin a výrobků obsahujících výbušniny.
17)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18)
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.
18a)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
18b)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
18c)
Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18d)
§ 143 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
18e)
§ 22 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18g)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
18h)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
18i)
§ 7 vyhlášky č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů.
18j)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
18l)
§ 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18m)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
19)
Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
20c)
Například vyhláška č. 12/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na izolační sebezáchranné přístroje s chemicky vázaným kyslíkem, vyhláška č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních, vyhláška č. 293/2003 Sb., o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin určených pro použití v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí a o přezkušování vlastností těchto výbušnin, vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi.
20d)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
20e)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
20f)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
21)
§ 23 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb.
22)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.
21)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
23)
Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice).
24)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.
Nařízení vlády č. 97/2015 Sb., o technických požadavcích na výbušniny.
26)
Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), které stanoví vývozní povolení a opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva.
29)
Čl. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU.
30)
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 3 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 373/2011 Sb.
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 5 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
35)
§ 6a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon České národní rady č. 62/1988 Sb. | Zákon České národní rady č. 62/1988 Sb.
Zákon České národní rady o geologických pracích
Vyhlášeno 21. 4. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 10/1988
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ (§ 3 — § 4g)
* ČÁST TŘETÍ - PROJEKTOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ (§ 6 — § 17)
* ČÁST ČTVRTÁ - KONTROLA A SANKCE (§ 19 — § 21)
* ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 22 — § 28) k zákonu č. 62/1988 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 149/2023 Sb.)
62
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. dubna 1988
o geologických pracích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie20) a upravuje podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich kontrolu a sankce.
§ 2
Geologické práce
(1)
Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje
a)
zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b)
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
d)
zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,
e)
zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,1)
f)
zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí,
g)
zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí,
h)
zjišťování a ověřování geologických a hydrogeologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur21).
(2)
Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.
(3)
Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.
(4)
Ložiskový průzkum se člení na etapu
a)
vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,
b)
průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních předpisů,1a) pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,
c)
těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí ložiska.
(5)
Členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
(6)
V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu.
ČÁST DRUHÁ
OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§ 3
Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti
(1)
Geologické práce
a)
prováděné v rámci podnikatelské činnosti,
b)
prováděné se zásahem do pozemku,
c)
jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy
jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen „organizace“), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel geologických prací“).
(2)
Geologické práce, které nespadají do prací uvedených v odstavci 1, jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat
a)
vědecké ústavy,1b) vysoké školy,1c) střední školy, vyšší odborné školy1d) a muzea1e) při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů,
b)
Česká geologická služba.
(3)
O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou. Ministerstvo může rozhodnutí o odborné způsobilosti zrušit tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě. Postup při uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie se řídí zvláštním právním předpisem.2c)
(4)
Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů2a) a bezúhonnost.2b) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu2d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U žadatelů s více než desetiletou odbornou praxí může v odůvodněných případech ministerstvo prominout nesplnění podmínky vysokoškolského vzdělání geologického směru. K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními sdruženími. Doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickými pracemi, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.
(6)
Osvědčení odborné způsobilosti se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá ojediněle nebo dočasně projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, pokud prokáže, že
a)
je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b)
je oprávněna k projektování, provádění nebo vyhodnocování geologických prací podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(7)
Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 je tato osoba povinna předložit ministerstvu před zahájením těchto činností. O nesplnění požadavků pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy doklady o splnění podmínek podle odstavce 6.
§ 3a
Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací podle § 3 odst. 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. Ministerstvo o žádosti o vydání osvědčení rozhodne ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení žádosti.
§ 4
Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti,3a) (dále jen „zadavatel“).
(2)
Žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen „průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení a obsahuje
a)
návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km2 a 1 : 50 000 nad 50 km2, s výpočtem plošného obsahu území, a souřadnice vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami,
b)
nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě průzkumu,
c)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet těchto území,
d)
údaje o žadateli2b) a doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické činnosti,
e)
etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou se o stanovení průzkumného území žádá,
f)
u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení technické a finanční způsobilosti žadatele,
g)
rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním právním předpisem,3b) musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků dotčených pozemků.3c)
(3)
V řízení o stanovení průzkumného území ministerstvo posuzuje bezúhonnost žadatele, která se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu2d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.
(5)
Stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas udělí osobě, na kterou má být průzkumné území převedeno, pokud tato osoba prokáže, že je schopna dostát přebíraným závazkům a povinnostem.
(6)
Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.
(7)
Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku3d) zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2.
(8)
Pro žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry3e) platí obdobný postup jako pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů.
(9)
Pokud se v průběhu platnosti stanovení průzkumného území zadavatel písemně vzdá stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu.
(10)
Ministerstvo vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž žádost bylo stanovení tohoto území provedeno, jsou veřejně přístupné.
§ 4a
(1)
Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska.
(2)
Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4a) postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.
(3)
Příjem žádosti podle odstavce 2, která se týká průzkumu ložiska nalezeného za prostředky ze státního rozpočtu, oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku. Do 30 dní od oznámení žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby není zahájeno správní řízení. V případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.
(4)
V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v km2.
(5)
Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v případě, že
a)
navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím prostorem,
b)
na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních právních předpisů3b) jiné osobě než žadateli,
c)
žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti,
d)
u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou nebo finanční způsobilost,
e)
žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území podle § 21 tohoto zákona.
(6)
Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.
(7)
Dobu platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území lze prodloužit, jestliže stanovená lhůta není dostatečná k ukončení činnosti, která je předmětem rozhodnutí, a činnost byla vykonávána v souladu s rozhodnutím.
§ 4b
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum
(1)
Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.
(2)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je za první rok splatný do tří měsíců od začátku platnosti stanovení průzkumného území, pro další léta vždy v ročním intervalu od začátku platnosti stanovení průzkumného území.
(3)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li průzkumné území na území více obcí, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch průzkumného území nacházejících se na území jednotlivých obcí.
§ 4c
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.5)
Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu
§ 4d
(1)
V souladu s právními předpisy Evropských společenství5a) oznámí ministerstvo příjem žádosti o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu nebo svůj podnět v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné podat konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a začíná běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku. Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty stanovené podle tohoto odstavce.
(2)
V oznámení podle odstavce 1 ministerstvo dále uvede označení právního předpisu, podle kterého povede správní řízení, území, které je předmětem žádosti, a navrženou dobu platnosti průzkumného území.
(3)
V případě dvou nebo více žádostí o stanovení průzkumného území rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k technické a finanční způsobilosti žadatele, navrženému způsobu průzkumu nebo vyhledávání na území, které je předmětem žádosti, a k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.
(4)
Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje, pokud žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu podá zadavatel, kdy alespoň jedna hranice navrhovaného průzkumného území je společná s průzkumným územím, k němuž již bylo vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro ropu nebo hořlavý zemní plyn, a to žadateli nebo jiné osobě. Pokud je stanoveno průzkumné území jiné osobě než žadateli, vyzve ji ministerstvo, aby se v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě vyjádřila k podané žádosti nebo podala konkurenční žádost. Pokud je podána konkurenční žádost, rozhodne ministerstvo o stanovení průzkumného území na základě posouzení, který ze žadatelů je schopen zajistit získání nejúplnějších geologických informací a nejlepší ochranu zákonem chráněných zájmů.
§ 4e
(1)
Průzkumné území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo zemního plynu se rozhodnutím stanoví na dobu, která je nezbytně nutná k výkonu geologických prací, a pro území, které nepřesahuje rozlohu odůvodněnou nejvhodnějším výkonem geologických prací z technického a ekonomického hlediska.
(2)
V rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo zemního plynu mohou být podmínky stanoveny z důvodu
a)
zajištění obrany státu,
b)
zajištění veřejného pořádku,
c)
ochrany veřejného zdraví,
d)
zajištění bezpečnosti dopravy,
e)
ochrany životního prostředí včetně ochrany přírodních zdrojů,
f)
ochrany zájmů státní památkové péče5b) nebo ochrany archeologického dědictví,5c)
g)
zajištění bezpečnosti zařízení a zaměstnanců,
h)
ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich racionálního využívání,
i)
zajištění příjmů veřejných rozpočtů spojených se stanovením průzkumného území.
(3)
Zjistí-li ministerstvo, že účelu, pro který bylo průzkumné území stanoveno, bylo dosaženo ještě před uplynutím platnosti příslušného rozhodnutí, může dobu jeho platnosti v odůvodněných případech zkrátit.
§ 4f
V souladu s právem Evropských společenství5a) poskytuje ministerstvo příslušným orgánům Evropských společenství informace týkající se vyhledávání a průzkumu ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, včetně informací o volně přístupných zeměpisných oblastech pro vyhledávání a průzkum ropy nebo hořlavého zemního plynu, o udělených povoleních a jejich držitelích a o zjištěných a předpokládaných zásobách těchto surovin nacházejících se na území České republiky. Ministerstvo nezveřejňuje informace, které mají povahu obchodního tajemství.
Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách
§ 4g
(1)
Účelem vyhledávání a průzkumu pro umístění úložiště oxidu uhličitého je poskytnout údaje pro popis a posouzení vhodnosti plánovaného úložného komplexu22) z hlediska ukládání oxidu uhličitého.
(2)
Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti, která jsou nezbytná pro zpracování závěrečné zprávy o výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitého a úložného komplexu, jsou stanovena v příloze k tomuto zákonu.
(3)
Během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území nelze povolit využití plánovaného úložného komplexu, které by bylo v rozporu s účelem zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, zejména takové, které by mohlo vést k úniku oxidu uhličitého z případného budoucího úložiště nebo k narušení jeho bezpečnosti.
(4)
Kromě náležitostí uvedených v § 4 odst. 2 obsahuje žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách návrh monitorování vtláčecích zkoušek.
(5)
V řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum přeshraničních úložišť oxidu uhličitého spolupracuje ministerstvo s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.
ČÁST TŘETÍ
PROJEKTOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§ 6
Projektování geologických prací
(1)
Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného, racionálního a bezpečného provádění; součástí projektu je rozpočet geologických prací.
(2)
Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy (§ 22).
(3)
Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku. Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.2a) V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu odloží. V případě, že se krajský úřad k projektu geologických prací do 30 dnů nevyjádří, má se za to, že k předloženému projektu nemá výhrad.
(4)
Postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu geologických prací a jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví náležitosti projektu geologických prací a kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu.
§ 7
Evidence geologických prací
(1)
K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení.
(2)
Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při těžebním průzkumu.
(3)
Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční nebo se jejich zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v průběhu provádění prací změní, je organizace, která podala žádost o jejich evidenci, povinna oznámit tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.
(4)
Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 9
Provádění geologických prací
(1)
Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.
(2)
Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen „geologická dokumentace“). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací.
(3)
Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.
§ 9a
Podávání návrhů a oznámení
(1)
Při provádění geologických prací je organizace povinna podat
a)
ministerstvu
1.
hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,
2.
oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,
3.
do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,
b)
Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo minerální vody, plynu, emanací a peloidu,
c)
Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 nebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než 0,5 l.s-1.
(2)
Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje.
(3)
Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu provádění uvedených prací obciobci, na jejímž území mají být provedeny.
(4)
Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,2a) které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto skutečnost oznámit zadavateli nebo objednavateli těchto geologických prací.
§ 10
Vyhodnocování geologických prací
(1)
Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.
(2)
Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.
§ 11
Návratnost prostředků za geologické práce
Ten, kdo využije k podnikatelské činnosti výsledky geologických prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky uhradit ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu.4b) Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.4c)
§ 12
Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací
(1)
Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické službě.
(2)
Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.
(3)
Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.5d) Česká geologická služba poskytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,5e) která je jejím příjmem.
(4)
Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.
(5)
Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické dokumentace a podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.
§ 13
Využití výsledků geologických prací při územním plánování
(1)
Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné využití.
(2)
Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Ministerstvo uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území.
(3)
Ministerstvo může v zájmu účelného postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. Stavební úřady mohou v takto vymezených územích vydat povolení záměru jen na základě vyjádření krajského úřadu. V území vojenských újezdů6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo při vymezení území podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a vyjádření k územnímu rozhodnutí podle věty druhé vydává újezdní úřad.
§ 14
Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání
(1)
Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb; ustanovení zvláštních právních předpisů2a) zůstávají nedotčena.
(2)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný krajský úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitostinemovitosti uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitostinemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon nestanoví jinak, podle zvláštního právního předpisu,7a) pro
a)
vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,
b)
vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního rozpočtu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních vod, plynů a emanací),
d)
zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu životního prostředí,
e)
vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání rizikových a radioaktivních odpadů,
f)
vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy, nebo pro ukládání oxidu uhličitého21),
g)
geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném zájmu,
h)
zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatelstva,
i)
geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území vymezené Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra postupem podle stavebního zákona upravují zvláštní právní předpisy.8b)
§ 15
Ochrana výzkumných a průzkumných děl
Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen strpět na své nemovitostinemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných děl, která určí ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, zničit nebo učinit nepoužitelnými.
§ 16
Náhrada škody
(1)
Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 2 a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 2 a § 15 uvést použité nemovitostinemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitostinemovitosti rekultivovat.
(3)
Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.
(4)
Je-li vlastník nemovitostinemovitosti činností podle § 14 odst. 2, popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitostinemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká.
(5)
Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.10)
§ 17
Státní geologická služba
(1)
Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.
(2)
Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo Českou geologickou službu.
ČÁST ČTVRTÁ
KONTROLA A SANKCE
§ 19
Kontrola
(1)
Ministerstvo na svém úseku kontroluje, jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; je oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné nedostatky.
(2)
V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.
§ 20
Přestupky
(1)
Organizace se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,
b)
provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,
c)
nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané uchovávání,
d)
neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4,
e)
provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo porušuje stanovené podmínky,
f)
neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,
g)
neodevzdal projekt krajskému úřadu podle § 6,
h)
nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,
i)
neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických prací podle § 11,
j)
nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu,10a)
k)
nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14,
l)
nesplní povinnost vyplývající z ustanovení § 3 odst. 7.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně
a)
ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění geologických prací, nebo
b)
zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumní dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
c)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b).
(4)
Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.
§ 20a
(1)
Přestupky podle § 20 odst. 1 projednává ministerstvo, přestupky podle § 20 odst. 2 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Přestupek podle § 20 odst. 2 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky, orgán státní báňské správy a ministerstvo.
(3)
Pokuty uložené za přestupek podle § 20 odst. 2 jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí.
§ 21
Zrušení průzkumného území
Ministerstvo může zadavateli zrušit stanovení průzkumného území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě nebo zákony vydanými k ochraně veřejného zdraví a k ochraně životního prostředí.11)
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 22
Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy,2a) postupuje se v souladu s těmito předpisy.
§ 22a
(1)
Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně jako podle § 4a a 4b.
(2)
V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.3b)
(3)
V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.
(4)
V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení průzkumného území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry.
(5)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko23), vyjádření podle § 13 odst. 3 se nevydává.
§ 23
Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování geologických prací, upravené zvláštními předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.
§ 24
Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle tohoto zákona.
§ 25
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 7.
§ 25a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 26
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5, § 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.
(2)
Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).
§ 27
Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.19)
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Kempný v. r.
Adamec v. r.
Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb.
Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti
1.
Základní údaje pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti
Pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolních oblastí a pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D) geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a okolní oblasti a včetně hydraulicky spojených oblastí se shromáždí a získají alespoň tyto údaje o vnitřních vlastnostech úložného komplexu:
a)
geologické a geofyzikální parametry,
b)
hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke spotřebě),
c)
inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu pórů pro vtláčení oxidu uhličitého a maximální úložné kapacity),
d)
geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti mineralizace),
e)
geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží),
f)
seizmicita,
g)
přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů, které by se mohly stát únikovými cestami.
O vlastnostech nejbližšího okolí plánovaného úložného komplexu se shromáždí a získají tyto údaje:
a)
zda úložný komplex nezasahuje na území sousedních států,
b)
jaké oblasti obklopující úložný komplex mohou být ovlivněny ukládáním oxidu uhličitého v úložišti,
c)
distribuce obyvatelstva v oblasti ležící nad úložištěm oxidu uhličitého,
d)
blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména soustavy Natura 2000, zdrojů pitné podzemní vody a ložisek uhlovodíků),
e)
činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi (například průzkum, dobývání a ukládání uhlovodíků, geotermální využívání vodonosných horizontů a využívání zdrojů podzemní vody),
f)
blízkost k potenciálním zdrojům oxidu uhličitého (včetně odhadů celkového potenciálního množství oxidu uhličitého, které je hospodárné získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.
2.
Posuzování plánovaného úložného komplexu pomocí trojrozměrného statického geologického modelu
Posuzování plánovaného úložného komplexu se provádí pomocí trojrozměrného statického geologického modelu následujícím postupem.
2.1.
S využitím údajů uvedených v bodu 1 se s pomocí počítačových rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:
a)
geologická struktura fyzikální pasti,
b)
geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru (nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních formací,
c)
popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest,
d)
plošný a vertikální rozsah úložného komplexu,
e)
objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti),
f)
základní rozložení fluid,
g)
veškeré další důležité vlastnosti.
2.2.
Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také případná nejistota spojená s modelem samotným.
3.
Popis dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti, posouzení rizik
K popisu a posouzení dynamického chování plánovaného úložiště oxidu uhličitého se použije dynamické modelování skládajícího se ze simulace postupu vtláčení oxidu uhličitého do úložiště s využitím trojrozměrného statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených podle bodu 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.
3.1
Popis dynamického chování úložiště
Při popisu dynamického chování úložiště se přihlíží alespoň k těmto faktorům:
a)
možná rychlost vtláčení a vlastnosti toku oxidu uhličitého,
b)
účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech),
c)
reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci vtláčeného oxidu uhličitého s minerály v místě ukládání),
d)
použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může být zapotřebí využít více simulací),
e)
krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování oxidu uhličitého v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě).
Výsledkem dynamického modelování jsou modelové hodnoty těchto parametrů:
f)
tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti vtláčení a kumulativního objemu vtláčení v čase,
g)
plošné a vertikální rozšíření oxidu uhličitého v čase,
h)
vlastnosti toku oxidu uhličitého v rezervoáru včetně skupenských přeměn,
i)
mechanismy a míry zadržení oxidu uhličitého (včetně bodů přetoku a bočního a vertikálního utěsnění),
j)
druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu,
k)
úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti,
l)
riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží,
m)
riziko průniku oxidu uhličitého do nadloží,
n)
riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně utěsněnými vrty),
o)
rychlost migrace (v otevřených rezervoárech),
p)
míra utěsnění zlomů,
q)
změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního modelování k posouzení účinků,
r)
vytlačení formačních fluid,
s)
zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.
3.2.
Popis citlivosti
Pro charakterizaci citlivosti se provede více simulací a určí se citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.
3.3.
Posouzení rizik
Posouzení rizik zahrnuje především tyto prvky:
3.3.1.
Popis nebezpečí
Popis nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a charakterizace bezpečnosti. Při popisu nebezpečí se přihlíží mimo jiné k těmto faktorům:
a)
potenciální únikové cesty,
b)
potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti proudění),
c)
rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální tlak v rezervoáru, maximální rychlost vtláčení, teplota, citlivost na jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží),
d)
druhotné účinky ukládání oxidu uhličitého včetně vytlačení původních formačních fluid a vytvoření nových látek uložením oxidu uhličitého,
e)
veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s projektem).
Popis nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu ověření bezpečnosti úložného komplexu.
3.3.2.
Posouzení expozice – na základě vlastností prostředí a distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a potenciálního chování a osudu oxidu uhličitého uniklého potenciálními únikovými cestami zjištěnými podle bodu 3.3.1.
3.3.3.
Posouzení účinků – na základě citlivosti konkrétních chráněných druhů organismů, společenstev nebo přírodních stanovišť v souvislosti s možnými úniky zjištěnými podle bodu 3.3.1. Posouzení účinků v relevantních případech zahrnuje účinky (asfyxie; hyperkapnie) expozice zvýšeným koncentracím oxidu uhličitého v biosféře, včetně půdy, a poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku oxidu uhličitého. Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které mohou být přítomny v unikajících tocích oxidu uhličitého (nečistoty přítomné ve vtláčeném toku nebo nové látky vzniklé po uložení oxidu uhličitého. Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.
3.3.4.
Popis rizik – součástí popisu rizik je posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložiště oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Popis rizik se provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Jeho součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění jednotlivých kroků popisu a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.
1)
§ 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
1a)
§ 27 zákona č. 44/1988 Sb.
1b)
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
1c)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2c)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.
2d)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 43a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
3c)
§ 7 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
3d)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
3e)
§ 34 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
4)
Čl. 1.06 výnosu Českého báňského úřadu č. j. 3700/1974 ze dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický předpis pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek ropy a zemního plynu, reg. v částce 6/1976 Sb.
4a)
Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb.
4b)
§ 24 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
4c)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
5a)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
5b)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
5c)
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná) vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.
5c)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
5d)
Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1991 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
5e)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
7a)
§ 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
Např. ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
8a)
§ 125 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
8b)
Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Např. § 443 občanského zákoníku, § 145 až 150 hospodářského zákoníku a vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.
10)
§ 36 a 37 horního zákona.
10a)
§ 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
11)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země.
Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12)
Část třetí vyhlášky ministerstva financí, Státní plánovací komise a Ústředního geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací.
13)
§ 3, 6, 7, § 11 až 15, § 17, 20, 24 a § 31 horního zákona.
14)
§ 8, 9, 10, 21 a § 22 horního zákona.
16)
Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky č. 9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů, směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.), vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní zákon a zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
17)
Vyhláška č. 5/1987 Sb.
18)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
19)
§ 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje horním zákonem.
20)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.
21)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
22)
§ 2 písm. d) zákona č. 85/2012 Sb.
23)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. |
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 64/1988 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 64/1988 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb. a vyhlášky č. 137/1978 Sb.
Vyhlášeno 21. 4. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 10/1988
* Čl. I - Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb. a vyhlášky č. 137/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1988
64
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra České socialistické republiky
ze dne 12. dubna 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb. a vyhlášky č. 137/1978 Sb.
Ministerstvo vnitra České socialistické republiky stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými orgány podle § 6 vládního nařízení č. 68/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami:
Čl. I
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb. a vyhlášky č. 137/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 2 písm. h) zní:
„h)
vyřazené díly a součásti strojů, přístrojů a zařízení obsahující drahé kovy (amortizační odpad);“.
2.
V § 1 odst. 2 písm. ch) se vypouštějí slova „od organizací“.
3.
V § 4 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
vykupovat od organizací i obyvatelstva sběrné suroviny uvedené v § 1 odst. 2; ve vybraných místech výkupní sítě mohou vykupovat od obyvatelstva surové kůže z prasat domácích*);“.
4.
V § 5 odst. 3 zní:
„(3)
Vedoucí místních výkupních zařízení, výkupčí a organizace pověřené podle odstavce 2 jsou povinni
a)
vystavovat občanům a organizacím potvrzení o množství, druhu a jakosti odevzdané divočiny koželužské a kožešnické a o zaplacené ceně; u ostatních věcí odevzdávaných k výkupu jsou povinni potvrzení vystavit na žádost občana nebo organizace nebo uloží-li tuto povinnost vnitřní předpis vykupující organizace;
b)
vyžadovat prokázání totožnosti od občanů, kteří odevzdávají k výkupu věci, jež obvykle nejsou ve vlastnictví občanů, nebo věci ve značně velkém množství; neprokáže-li občan svou totožnost, nabízené věci se nevykoupí.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Ministr:
Ing. Jung v. r.
*)
ČSN 79 1265. |
Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 66/1988 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 66/1988 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky, kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
Vyhlášeno 12. 5. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 12/1988
* Prohlašování věcí za kulturní památky - (k § 3 zákona)
* § 1 - (1) Ministerstvo kultury prohlašuje nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory za kulturní památky z vlastního nebo jiného podnětu.
* Památkové zóny - (k § 6 zákona)
* § 2 - (1) Pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 zákona je určující charakteristika významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně
* Evidence kulturních památek - (k § 7 zákona)
* § 3 - (1) Ústřední seznam je souborem základních údajů, které určují kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu. Tvoří jej stejnopis o prohlášení věci za kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu, rejstřík, evidenční listy a dokument
* § 5 - Ústřední seznam a seznamy kulturních památek správních obvodů krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jsou veřejně přístupné, jde-li o údaje o nemovitých kulturních památkách. V případě údajů o movitých kulturních památkách mohou do Ú
* § 6 - (1) Odborná organizace oznámí příslušnému katastrálnímu úřadu k vyznačení v katastru nemovitostí veškeré zápisy do Ústředního seznamu, které se týkají evidence nemovitostí. K oznámení se připojí kopie pozemkových map se zákresem průběhu hranic památkově ch
* Zrušení prohlášení věci za kulturní památku - (k § 8 zákona)
* § 7 - (1) Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (dále jen „zrušení prohlášení“) obsahuje tyto údaje: název kulturní památky a rejstříkové číslo Ústředního seznamu, umístění a bližší určení kulturní památky, vlastnické vztahy, zdůvodnění žádosti a
* Ochrana a užívání kulturních památek - (k § 9 a 10 zákona)
* § 8 - (1) Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu a řádné provedení všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní památku, zejména o zajištění:
* Obnova kulturních památek - (k § 14 zákona)
* § 9 - (1) Jinou úpravou kulturní památky podle § 14 odst. 1 zákona se rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, dále nástavba či přístavba.7)
* § 10 - (1) Obnova kulturní památky nebo její části, která je dílem výtvarného umění nebo prací uměleckých řemesel (dále jen „restaurování“), je souhrnem specifických výtvarných, umělecko-řemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou struktu
* Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky - (k § 16 zákona)
* § 11 - (1) K žádosti o příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky (dále jen „příspěvek“) podle § 16 odst. 1 zákona se přikládá
* § 12 - (1) Za zvlášť odůvodněný případ, ve kterém může vlastníku kulturní památky na jeho žádost obec nebo kraj poskytnout příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se považuje zejména takový případ, kdy kulturní památka, p
* § 13 - (1) K žádosti o příspěvek na obnovu kulturní památky podle § 16 odst. 2 zákona se přikládají doklady stanovené v § 11 odst. 1 a písemné vyjádření o významu a naléhavosti obnovy kulturní památky, které zpracuje odborná organizace.
* § 14 - (1) Příspěvek se poskytuje vlastníku kulturní památky.
* § 15 - (1) V případě nečerpání nebo úspory předem vyplaceného příspěvku nebo jeho části je vlastník kulturní památky povinen vrátit odpovídající finanční částku zpět tomu, kdo příspěvek poskytl.
* Ochranné pásmo - (k § 17 zákona)
* § 17 - (1) Vymezení ochranného pásma obsahuje určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma, kopii pozemkové mapy se zákresem průběhu hranic ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnosti v ochranném pásmu.
* Kulturní památky ve vztahu k zahraničí - (k § 20 zákona)
* § 18 - (1) Žádost o předchozí souhlas k vývozu kulturní památky se předkládá ministerstvu kultury a musí obsahovat všechny základní znaky kulturní památky vylučující její záměnu, zejména popis s fotografií, druh a název, rozměry, současný stav, údaje o provedenýc
* Podmínky pro poskytování odměny a náhrady nálezci archeologického nálezu - (k § 23 odst. 4 zákona)
* § 19 - (1) Dojde-li k archeologickému nálezu uvedenému v § 23 odst. 2 zákona, zvláště při zemních a výkopových pracích, nálezce uplatní písemně nejpozději do jednoho roku od nálezu u krajského úřadu vyplacení odměny za archeologický nález.
* Úkoly a oprávnění památkové inspekce - (k § 27 zákona)
* § 20 - (1) Předmětem ústředního dozoru památkové inspekce (dále jen „inspekce“) jsou činnosti spojené s ochranou, obnovou a společenským uplatněním kulturních památek.
* Úkoly konzervátora státní památkové péče a zpravodaje státní památkové péče - (k § 31 zákona)
* § 21 - Konzervátor státní památkové péče (dále jen „konzervátor“) plní tyto úkoly:
* § 22 - Zpravodaj plní tyto úkoly:
* § 23 - (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vybaví konzervátora a zpravodaje osvědčením, které je opravňuje vykonávat svěřené úkoly.
* Závěrečná ustanovení
* § 24 - Zrušují se:
* § 25 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. k vyhlášce č. 66/1988 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2003 (538/2002 Sb.)
66
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury České socialistické republiky
ze dne 26. dubna 1988,
kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
Ministerstvo kultury České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky, s ministerstvem výstavby a stavebnictví České socialistické republiky a Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj stanoví podle § 45 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen „zákon“):
Prohlašování věcí za kulturní památky
(k § 3 zákona)
§ 1
(1)
Ministerstvo kultury prohlašuje nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory za kulturní památky z vlastního nebo jiného podnětu.
(2)
Před prohlášením věci za kulturní památku si ministerstvo kultury může kromě vyjádření podle § 3 odst. 1 zákona vyžádat i posudek odborných, vědeckých a uměleckých organizací.1)
(3)
Předmětem oznámení podle § 3 odst. 5 zákona jsou název, druh a popis věci, fotodokumentace, rozměry, současný stav věci (např. údaje o technickém stavu, provedené obnově), umístění věci a způsob jejího užívání a vztahy opravňující k nakládání s věcí.
(4)
Pokud vlastník věci navržené k prohlášení za kulturní památku požádá ministerstvo kultury, od něhož obdržel písemné vyzvání podle § 3 odst. 5 zákona, aby údaje uvedené v odstavci 3 byly doplněny za pomoci odborné organizace státní památkové péče (dále jen „odborná organizace“), ministerstvo kultury, nejde-li o údaje o umístění věci, způsobu jejího užívání a vztazích opravňujících vlastníka k nakládání s věcí, této žádosti vlastníka vyhoví.
Památkové zóny
(k § 6 zákona)
§ 2
(1)
Pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 zákona je určující charakteristika významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně území a zvýšení kvality životního prostředí.
(2)
Území památkové zóny, popřípadě jejího ochranného pásma, je-li zřízeno, vyznačí příslušný orgán územního plánování při pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace v souladu se zvláštními předpisy.2) Nebyla-li pro území památkové zóny zpracována potřebná územně plánovací dokumentace, nebo je-li současná územně plánovací dokumentace v rozporu se zájmy státní památkové péče na území památkové zóny, dá ministerstvo kultury podnět příslušnému orgánu územního plánování k pořízení potřebné územně plánovací dokumentace, jejímu doplnění či změně.
(3)
Ministerstvo kultury oznámí prohlášení území za památkovou zónu odborné organizaci k vyznačení do Ústředního seznamuÚstředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen „Ústřední seznamÚstřední seznam“).
Evidence kulturních památek
(k § 7 zákona)
§ 3
(1)
Ústřední seznamÚstřední seznam je souborem základních údajů, které určují kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu. Tvoří jej stejnopis o prohlášení věci za kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu, rejstřík, evidenční listy a dokumentace včetně fotografií. Do Ústředního seznamuÚstředního seznamu se rovněž zapíší dotčené parcely a vykreslí se hranice v kopiích pozemkových map.
(2)
V Ústředním seznamuÚstředním seznamu se vyznačí prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku a vymezení jejího ochranného pásma. Dále se vyznačí, že kulturní památka se nachází na území prohlášeném za památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo v ochranném pásmu. Průběžně se vyznačují změny vlastnictví kulturních památek a jejich přemístění; u nemovitých kulturních památek se vyznačí také změny jejich využití. V Ústředním seznamuÚstředním seznamu se vyznačí i zrušení prohlášení věci za kulturní památku.
(3)
Do Ústředního seznamuÚstředního seznamu zapíše odborná organizace i kulturní památky vedené v dosavadních státních seznamech podle dřívějších právních předpisů.3)
§ 5
Ústřední seznamÚstřední seznam a seznamy kulturních památek správních obvodů krajských úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností jsou veřejně přístupné, jde-li o údaje o nemovitých kulturních památkách. V případě údajů o movitých kulturních památkách mohou do Ústředního seznamuÚstředního seznamu a seznamů kulturních památek správních obvodů krajských úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností nahlížet vlastník movité kulturní památky, osoby při výkonu státní správy, pokud tyto údaje potřebují pro plnění svých úkolů, osoby pro studijní účely na základě písemného potvrzení příslušného školského zařízení nebo příslušné kulturní instituce a osoby pro vědeckovýzkumné účely na základě písemného potvrzení zadavatele výzkumného úkolu; ostatní osoby tak mohou učinit pouze s písemným souhlasem vlastníka.
§ 6
(1)
Odborná organizace oznámí příslušnému katastrálnímu úřadu k vyznačení v katastru nemovitostínemovitostí veškeré zápisy do Ústředního seznamuÚstředního seznamu, které se týkají evidence nemovitostínemovitostí. K oznámení se připojí kopie pozemkových map se zákresem průběhu hranic památkově chráněných nemovitostínemovitostí a jejich ochranných pásem a listina s uvedením všech dotčených parcel podle obcíobcí, katastrálních územíkatastrálních území a parcelních čísel podle evidence v katastru nemovitostínemovitostí, včetně způsobu ochrany těchto nemovitostínemovitostí.5)
(2)
Odborná organizace zašle příslušným orgánům územního plánování5a) kopie pozemkových map se zákresem průběhu hranic památkově chráněných nemovitostínemovitostí.
Zrušení prohlášení věci za kulturní památku
(k § 8 zákona)
§ 7
(1)
Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (dále jen „zrušení prohlášení“) obsahuje tyto údaje: název kulturní památky a rejstříkové číslo Ústředního seznamuÚstředního seznamu, umístění a bližší určení kulturní památky, vlastnické vztahy, zdůvodnění žádosti a informativní fotografie.
(2)
Ustanovení § 1 odst. 2 této vyhlášky platí obdobně i pro zrušení prohlášení.
(3)
Podmínkami, na jejichž předchozí splnění může ministerstvo kultury vázat zrušení prohlášení, jsou zpracování měřické a fotografické dokumentace, stavebně historické, popřípadě archeologické průzkumy, přemístění vybraných prvků kulturní památky a úprava vzniklého prostoru.
Ochrana a užívání kulturních památek
(k § 9 a 10 zákona)
§ 8
(1)
Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu a řádné provedení všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní památku, zejména o zajištění:
a)
dobrého technického stavu a estetického vzhledu kulturní památky,
b)
vhodného a přiměřeného užívání kulturní památky,
c)
příznivého prostředí kulturní památky, popřípadě jejího přemístění na jiné vhodné místo,
d)
proti svévolnému poškozování, zničení nebo odcizení, nebo odcizení jejích odstranitelných součástí či příslušenství.
(2)
Organizace, která kulturní památku spravuje, nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, je dále povinna zajistit:
a)
neporušené uchování a účinné uplatnění uměleckých a kulturně historických hodnot kulturní památky,
b)
potřebné technické a jiné vybavení kulturní památky v souladu s její památkovou hodnotou,
c)
ochranu movitých kulturních památek po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.6)
Obnova kulturních památek
(k § 14 zákona)
§ 9
(1)
Jinou úpravou kulturní památkyJinou úpravou kulturní památky podle § 14 odst. 1 zákona se rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, dále nástavba či přístavba.7)
(2)
V souvislosti s obnovou může dojít i ke změně funkce využití kulturní památky, pokud se touto změnou docílí vhodnějšího uplatnění jejích kulturně společenských hodnot.8)
(3)
Vlastník kulturní památky uvede v žádosti o vydání závazného stanoviska k její obnově, s výjimkou žádosti o restaurování, tyto údaje:
a)
název a umístění památky včetně rejstříkového čísla Ústředního seznamuÚstředního seznamu,
b)
popis současného stavu památky s uvedením závad,
c)
předpokládaný rozsah obnovy,
d)
investora obnovy (organizace nebo občan),
e)
předpokládané celkové náklady a termín provedení obnovy,
f)
předpokládaný přínos obnovy pro další využití kulturní památky.
(4)
V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci obnovy podle § 14 odst. 1 a 2 zákona, s výjimkou restaurovánírestaurování, stanoví příslušný orgán státní památkové péče podle povahy předmětu ochrany tyto základní podmínky:
a)
zabezpečení dalšího zachování kulturní památky a její ochrany,
b)
zajištění vhodného využití kulturní památky z hlediska jejího celospolečenského přínosu,
c)
zajištění kvality a hospodárnosti všech přípravných a prováděcích prací obnovy,
d)
provedení nezbytných výzkumných a průzkumných prací,
e)
zpracování dokumentace obnovy,9)
f)
předání materiálů a podkladů zpracovaných při přípravě a provádění obnovy (průzkumné a výzkumné práce, přípravná a projektová dokumentace, její změny a dodatky, dokumentace skutečného provedení, podklad pro závěrečné vyhodnocení atd.).
(5)
V případě, že nejde o obnovu podléhající kolaudačnímu řízení,10) zjišťuje příslušný orgán státní památkové péče, zda z hlediska státní památkové péče byly splněny požadavky jím vydaných závazných stanovisek. Při zjištění nedostatků a závad projedná příslušný orgán státní památkové péče se stavebníkem (investorem) jejich odstranění.
§ 10
(1)
Obnova kulturní památky nebo její části, která je dílem výtvarného umění nebo prací uměleckých řemesel (dále jen „restaurování“), je souhrnem specifických výtvarných, umělecko-řemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.
(2)
Žádost o restaurování musí obsahovat:
a)
název, umístění a popis kulturní památky včetně rejstříkového čísla Ústředního seznamuÚstředního seznamu,
b)
popis současného stavu památky s uvedením závad a příčin porušení,
c)
navrhovaný způsob restaurátorského zásahu,
d)
investora (organizace nebo občan),
e)
předpokládané celkové náklady a termín provedení,
f)
předpokládaný výsledek zásahu včetně požadavků na prezentaci.
Žadatel o restaurovánírestaurování si může zpracování žádosti o restaurovánírestaurování zajistit u odborné organizace.
(3)
V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci restaurovánírestaurování podle § 14 odst. 1 zákona stanoví příslušný orgán státní památkové péče podle povahy kulturní památky tyto základní podmínky:
a)
zpracování záměru restaurovánírestaurování, technického a technologického postupu, návrhu konečného výtvarného řešení a grafické podklady,
b)
provedení průzkumných a výzkumných prací a jejich dokumentaci,
c)
vyhotovení závěrečné restaurátorské zprávy, která bude předána odborné organizaci.
(4)
Pro restaurování se zpracovává závěrečná restaurátorská zpráva, která obsahuje:
a)
komplexní vyhodnocení průzkumných a výzkumných prací,
b)
dokumentaci provedeného restaurování,
c)
popis použitých technických a technologických postupů,
d)
popis použitých materiálů,
e)
nová zjištění o kulturní památce a pokyny pro další ochranný režim,
f)
fotodokumentaci jednotlivých fází restaurování a výsledného stavu,
g)
další dokumentaci podle povahy věci,
h)
předávací protokol a vyčíslení nákladů restaurování.
Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky
(k § 16 zákona)
§ 11
(1)
K žádosti o příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky (dále jen „příspěvek“) podle § 16 odst. 1 zákona se přikládá
a)
doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce; jde-li o nemovitostnemovitost, rovněž výpis z katastru nemovitostínemovitostí nebo jeho ověřená kopie, kopie snímku katastrální mapykatastrální mapy, popřípadě geometrického plánu, které nejsou starší než šest měsíců,
b)
závazné stanovisko vydané podle § 14 odst. 1 zákona,
c)
specifikace druhu, rozsahu, způsobu, termínu provedení a sjednané nebo odborně odhadnuté ceny obnovy kulturní památky, včetně specifikace prací, ke kterým se váže žádost o příspěvek,
d)
záměr prezentace kulturní památky zpřístupněné veřejnosti pro kulturně vzdělávací účely, pokud se jedná o kulturní památku využívanou tímto způsobem anebo k tomuto využití uvažovanou,
e)
jde-li o movitou kulturní památku, specifikace způsobu její ochrany před poškozením, zničením nebo odcizením,
f)
fotodokumentace současného technického stavu kulturní památky nebo jejích částí podle druhu a rozsahu prací, ke kterým se váže žádost o příspěvek.
(2)
Jde-li o případ poskytnutí přípěvku vlastníku kulturní památky, který nemůže uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, přikládají se k žádosti o příspěvek podle § 16 odst. 1 zákona rovněž
a)
jde-li o nemovitou kulturní památku, doklady o příjmech plynoucích z této nemovitostinemovitosti za poslední tři roky, popřípadě o závazcích na ní váznoucích,
b)
notářsky ověřené čestné prohlášení vlastníka nebo vlastníků kulturní památky o jejich příjmech a případných hospodářských výsledcích za poslední tři roky a o jejich majetkových poměrech ke dni podání žádosti o příspěvek.
§ 12
(1)
Za zvlášť odůvodněný případ, ve kterém může vlastníku kulturní památky na jeho žádost obecobec nebo kraj poskytnout příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se považuje zejména takový případ, kdy kulturní památka, popřípadě její část
a)
je ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky,
b)
je využívána a zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací nebo náboženské účely,
c)
nalézá se v pohledově významné poloze, nebo
d)
je ojedinělou kulturní památkou svého druhu nacházející se v územním obvodu krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Za případ, ve kterém vlastník kulturní památky nemůže uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se považuje takový případ, kdy příjmy a případné hospodářské výsledky vlastníka kulturní památky za poslední tři roky byly menší než polovina nákladů potřebných na zachování nebo obnovu kulturní památky v příslušném kalendářním roce.
§ 13
(1)
K žádosti o příspěvek na obnovu kulturní památky podle § 16 odst. 2 zákona se přikládají doklady stanovené v § 11 odst. 1 a písemné vyjádření o významu a naléhavosti obnovy kulturní památky, které zpracuje odborná organizace.
(2)
Za případ mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky, ve kterém může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek ministerstvo kultury, se považuje takový případ, kdy kulturní památka
a)
je prohlášena za národní kulturní památku,
b)
je zapsána na Seznamu světového dědictví anebo tvoří součást souboru kulturních památek a jejich dochovaného historického prostředí, který je zapsán na Seznamu světového dědictví,13)
c)
je v havarijním technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky,
d)
je zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací nebo náboženské účely,
e)
tvoří významnou dominantu obce nebo města, popřípadě části krajinného celku,
f)
je ojedinělou kulturní památkou svého druhu na území České republiky, nebo
g)
je zařazena do specializovaných programů ministerstva kultury na úseku státní památkové péče.14)
(3)
Při obnově národních kulturních památek, kulturních památek zapsaných na Seznamu světového dědictví anebo tvořících součást souboru kulturních památek a jejich dochovaného historického prostředí, který je zapsán na Seznamu světového dědictví, a při obnově (restaurování) kulturních památek, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, lze poskytnout příspěvek až do výše celkových nákladů spojených s obnovou v běžném kalendářním roce, přičemž do výše těchto celkových nákladů nelze zahrnout částku ve výši odpočtu, který může příjemce příspěvku uplatnit podle zvláštního právního předpisu.15)
§ 14
(1)
Příspěvek se poskytuje vlastníku kulturní památky.
(2)
V rozhodnutí o poskytnutí příspěvku se stanoví v souladu se zvláštními právními předpisy16) podmínky, za kterých je příspěvek poskytován.
(3)
ObecObec, jakož i kraj proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo jeho část až po předložení faktury za provedené práce anebo na základě odborného posudku znalce ceny provedených prací, nestanoví-li se v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku, že se příspěvek vyplatí žadateli se zřetelem na jeho finanční možnosti předem. Za stejných podmínek proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo jeho část ministerstvo kultury. Znalce určí ten, kdo o poskytnutí příspěvku rozhodl.
(4)
Vlastník kulturní památky, nesplní-li stanovené podmínky, je povinen vrátit předem vyplacený příspěvek zpět tomu, kdo příspěvek poskytl.
(5)
Poskytnutí příspěvku v běžném kalendářním roce nezakládá nárok vlastníka kulturní památky na příspěvek v následujících letech.
§ 15
(1)
V případě nečerpání nebo úspory předem vyplaceného příspěvku nebo jeho části je vlastník kulturní památky povinen vrátit odpovídající finanční částku zpět tomu, kdo příspěvek poskytl.
(2)
Pokud se práce na obnově kulturní památky podporované z více finančních zdrojů, z nichž jedním je příspěvek, neprovedou ve výši nákladů předpokládaných pro běžný kalendářní rok anebo ve výši smluvních nákladů sjednaných na tentýž rok se zhotovitelem díla, má se za to, že úspora vznikla z příspěvku.
Ochranné pásmo
(k § 17 zákona)
§ 17
(1)
Vymezení ochranného pásma obsahuje určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma, kopii pozemkové mapy se zákresem průběhu hranic ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnosti v ochranném pásmu.
(2)
Vymezení ochranného pásma obecní úřad obceobce s rozšířenou působností oznámí odborné organizaci, příslušným orgánům územního plánování5a) a příslušnému stavebnímu úřadu.
Kulturní památky ve vztahu k zahraničí
(k § 20 zákona)
§ 18
(1)
Žádost o předchozí souhlas k vývozu kulturní památky se předkládá ministerstvu kultury a musí obsahovat všechny základní znaky kulturní památky vylučující její záměnu, zejména popis s fotografií, druh a název, rozměry, současný stav, údaje o provedených opravách nebo restaurování, účel, pro který se žádá o předchozí souhlas s vývozem, doba, na kterou se kulturní památka vyváží, a způsob jejího užití v zahraničí.
(2)
Součástí žádosti je předepsaný formulář uvedený v příloze č. 1, který se předkládá ve čtyřech vyhotoveních. K žádosti musí být připojen též písemný souhlas vlastníka kulturní památky s vývozem a jeho účelem. V případě udělení souhlasu ministerstvo kultury formuláře potvrdí a tři vyhotovení vrátí žadateli. Žadatel si jeden potvrzený formulář ponechá, jeden odevzdá celnici, která zboží propouští do volného (vázaného) oběhu v cizině, a jeden doprovází kulturní památku do ciziny.
(3)
Ministerstvo kultury může v rozhodnutí o předchozím souhlasu k vývozu kulturní památky do zahraničí stanovit požadavky na ochranu kulturní památky.
(4)
Po návratu kulturní památky ze zahraničí prověří odborná organizace na požádání ministerstva kultury identitu a stav kulturní památky a podá o tom ministerstvu kultury zprávu.
Podmínky pro poskytování odměny a náhrady nálezci archeologického nálezu
(k § 23 odst. 4 zákona)
§ 19
(1)
Dojde-li k archeologickému nálezu uvedenému v § 23 odst. 2 zákona, zvláště při zemních a výkopových pracích, nálezce uplatní písemně nejpozději do jednoho roku od nálezu u krajského úřadu vyplacení odměny za archeologický nález.
(2)
V písemné žádosti o přiznání odměny musí nálezce uvést místo, datum a nálezové okolnosti.
(3)
U nálezu z drahých kovů si krajský úřad vyžádá zkoušku u Puncovního úřadu. U nálezů z jiných cenných materiálů (např. jantar, drahé kameny) si vyžádá ocenění u znalce ceny v příslušném oboru. V ostatních případech si krajský úřad vyžádá určení kulturně historické hodnoty archeologického nálezu (např. nepoškozené nádoby, souboru nádob, mincí ap.) Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky nebo Národním muzeem.
(4)
Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s nálezem (např. jízdné, telefonické, popřípadě telegrafické oznámení a další). Tyto náklady musí prokázat.
Úkoly a oprávnění památkové inspekce
(k § 27 zákona)
§ 20
(1)
Předmětem ústředního dozoru památkové inspekce (dále jen „inspekce“) jsou činnosti spojené s ochranou, obnovou a společenským uplatněním kulturních památek.
(2)
V rámci ústředního dozoru nad komplexní péčí o kulturní památku se inspekce zaměřuje zejména:
a)
na hodnocení, využívání a zpřístupňování kulturních památek,
b)
na stav evidence, ochrany a správy kulturních památek,
c)
na dodržování podmínek ochrany kulturních památek, kvality a hospodárnosti projektových, stavebních, stavebně restaurátorských prací při přípravě a realizaci obnovy kulturních památek,
d)
na uplatňování celospolečenských zájmů při obnově a využívání kulturních památek.
(3)
Inspekce dozírá, jak vlastník kulturních památek plní uložená rozhodnutí, popřípadě jiná opatření orgánů státní památkové péče, zda provádí obnovu kulturních památek v souladu s jejich kulturním významem a památkovou hodnotou a zda dbá společenské účelnosti a hospodárnosti.
(4)
Inspekce zhodnocuje poznatky získané při provádění ústředního dozoru v oboru státní památkové péče a využívá jich při zpracování odborně metodických a ekonomických rozborů současného stavu státní památkové péče a k zabezpečení jejího dalšího perspektivního rozvoje.
(5)
Inspekce dozírá, zda odborná organizace poskytuje orgánům státní památkové péče, krajům a obcímobcím potřebnou odbornou pomoc při rozhodování, popřípadě vydávání jiných opatření, která se týkají kulturních památek.
Úkoly konzervátora státní památkové péče a zpravodaje státní památkové péče
(k § 31 zákona)
§ 21
Konzervátor státní památkové péče (dále jen „konzervátor“) plní tyto úkoly:
a)
v rámci sledování stavu kulturních památek zjišťuje, zda a jak je prováděna jejich údržba a zda jsou vhodně využívány,
b)
sleduje, zda je obnova kulturní památky prováděna v souladu s požadavky státní památkové péče,
c)
navrhuje obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností potřebná opatření při zjištění bezprostředního ohrožení kulturní památky nebo zjištění nedostatků,
d)
z vlastního podnětu nebo na vyzvání obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podává zprávu o stavu kulturních památek,
e)
podílí se na propagaci kulturních památek mezi občany a mezi mládeží, zejména spoluprací s kulturními zařízeními, přednáškami, popřípadě publikační činností,
f)
z pověření obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností se účastní jednání k řešení otázek na úseku státní památkové péče a o výsledku jednání mu podává zprávu,
g)
sleduje a usměrňuje činnost zpravodajů státní památkové péče (dále jen „zpravodaj“) a dbá, aby se průběžně seznamovali s důležitými otázkami památkové péče daného území,
h)
plní další úkoly, kterými ho obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pověřil.
§ 22
Zpravodaj plní tyto úkoly:
a)
sleduje stav kulturních památek ve vymezeném obvodu, péči o ně a o jejich využití, podává konzervátoru zprávy o stavu kulturních památek ve vymezeném územním obvodu, v případě bezprostředního ohrožení kulturní památky informuje přímo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
b)
napomáhá konzervátoru v propagaci kulturních památek mezi občany a mezi mládeží.
§ 23
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vybaví konzervátora a zpravodaje osvědčením, které je opravňuje vykonávat svěřené úkoly.
(2)
Funkce konzervátora a zpravodaje je čestná; obecobec s rozšířenou působností jim hradí cestovní výdaje a některé další náhrady, které jim vzniknou při plnění jejich úkolů.21)
Závěrečná ustanovení
§ 24
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 239/1959 Ú. l., o vývozu kulturních památek a předmětů muzejní hodnoty, pokud se vztahuje na kulturní památky.
2.
Vyhláška č. 117/1959 Ú. l., o národních kulturních památkách.
3.
Vyhláška č. 181/1959 Ú. l., o památkových rezervacích.
4.
Směrnice ministerstva kultury ČSR čj. 18.374/72-VI/1 ze dne 28. prosince 1972 o zřizování a činnosti stavebně restaurátorských hutí a skupin, reg. částka 1/1973 Sb.
5.
Úřední sdělení ministerstva kultury ČSR o prohlášení Jabkenické obory, okr. Mladá Boleslav, za chráněnou kulturní památku, publ. částka 25/1956 Ú. l.
§ 25
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Ministr:
Doc. Ing. Kymlička CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 66/1988 Sb.
Formulář
411kB
2)
§ 3, 20 až 22 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
3)
Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách.
5)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.
Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.
5a)
§ 12 písm. a) a b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
6)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
10)
§ 76 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.
13)
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 159/1991 Sb.
14)
Např. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón podle usnesení vlády ze dne 25. 3. 1992 č. 209, Program záchrany architektonického dědictví podle usnesení vlády ze dne 22. 2. 1995 č. 110 nebo Program restaurování movitých kulturních památek podle usnesení vlády ze dne 16. 7. 1997 č. 426.
15)
Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb.
16)
Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
17)
§ 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 162/1980 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18)
Tyto organizace postupují v souladu se „Směrnicemi pro poskytování a čerpání neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v období po roce 1985“ (uveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 7–8/1985, reg. v částce 26/1985 Sb.). U těchto organizací se pod pojmem příspěvek poskytovaný podle této vyhlášky rozumí dotace ve smyslu citovaných směrnic.
19)
Vyhláška č. 5/1987 Sb. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o používání výbušnin
Vyhlášeno 20. 5. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 14/1988
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST TŘETÍ - POUŽÍVÁNÍ VÝBUŠNIN (§ 23 — § 176)
* ČÁST ČTVRTÁ - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 181 — § 184)
* Přílohy 1–8 vyhlášky č. 72/1988 Sb. č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8
Aktuální znění od 15. 11. 2015 (289/2015 Sb.)
72
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 29. dubna 1988
o používání výbušnin
Český báňský úřad stanoví podle § 24 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 7, § 29 odst. 4, § 32 odst. 7, § 33 odst. 5 a § 36 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
ČÁST TŘETÍ
POUŽÍVÁNÍ VÝBUŠNIN
Hlava první
Obecná ustanovení
§ 23
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a)
trhacími pracemitrhacími pracemi práce, při kterých se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin zahrnující soubor pracovních operací zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel), přičemž tyto pracovní operace se obvykle provedou na jednom pracovišti při jednom uzavření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu,
b)
střelmistremstřelmistrem osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin k trhacím pracímtrhacím pracím malého rozsahu,
c)
technickým vedoucím odstřelůtechnickým vedoucím odstřelů osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin k trhacím pracímtrhacím pracím velkého rozsahu,
d)
vývrtemvývrtem vrt zhotovený k použití pro trhací prácetrhací práce s výjimkou vrtů vrtného a geofyzikálního průzkumu a vrtů pro těžbu ropy a zemního plynu,
e)
náloží trhavina umístěná na jednom místě (ve vývrtuvývrtu apod.) připravená k odstřelu,
f)
celkovou náložícelkovou náloží součet hmotností všech náloží připravených k současnému odpálení,
g)
mezerovou náložímezerovou náloží nálož se vzduchovými mezerami nebo mezerami vyplněnými distančními vložkami mezi jejími jednotlivými částmi v témže vývrtuvývrtu, přičemž musí být zajištěn přenos detonace,
h)
dělenou náložídělenou náloží nálož s mezerami vyplněnými ucpávkovým materiálem tak, aby nedošlo k přenosu detonace a k ovlivnění výbušninvýbušninářských vlastností použitých výbušnin,
i)
bezpečnostním okruhembezpečnostním okruhem obvod území ohroženého účinky připravovaného odstřelu, zejména rozletem materiálu, tlakovou vzdušnou vlnou a jedovatými zplodinami,
j)
manipulačním prostoremmanipulačním prostorem prostor vymezený pro přípravu výbušninvýbušnin k odstřelu tvořený pracovištěm a jeho nejbližším okolím,
k)
výbušným prostředímvýbušným prostředím prostředí, kde za obvyklých okolností nelze vyloučit nahromadění výbušné směsi plynů, par nebo prachů.
Základní pravidla zacházení s výbušninami a pomůckami
§ 24
(1)
Ve všech prostorech, ve kterých jsou výbušninyvýbušniny, je zakázáno používat otevřeného ohně, rozpálených předmětů a kouřit a musí v nich být udržována čistota a pořádek. V těchto prostorech nesmí být, s výjimkou pomůcek k použití výbušninvýbušnin, snadno hořlavé látky a předměty nebo jiná zařízení, která by mohla způsobit požár nebo výbuch výbušninvýbušnin, a smí se v nich používat jen svítidel a osvětlovacích zařízení v provedení pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušninvýbušnin podle požadavků příslušné české technické normy6) nebo ekvivalentní technické normy členského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud zaručují alespoň rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpečnosti. Tyto prostory musí být na vhodných a viditelných místech zřetelně označeny, a nejsou-li zajištěny proti odcizení a zneužití výbušninvýbušnin, musí být hlídány.
(2)
Každý, kdo zachází s výbušninami, které mohou způsobit poškození zdraví zejména toxickými účinky, musí při tom používat osobní ochranné pracovní prostředky, pokud není zabezpečen jinak před přímým působením výbušnin.
(3)
Při zacházení s výbušninami mohou být přítomni pouze pracovníci, kteří plní úkoly související s používáním výbušnin, a kontrolní orgány.
(4)
Výbušniny se smí používat jen ve stavu a tvaru dodaném jejich výrobcem, pokud se v návodu na jejich používání nestanoví jinak.
(5)
Výbušniny a pomůcky se musí přezkoušet vždy, když vzniknou pochybnosti o jejich nezávadnosti.
(6)
Při vydávání a přejímání výbušnin se musí kromě množství kontrolovat též stav výbušnin zejména z hlediska jejich nezávadnosti.
(7)
Kontrolovat vodivost elektrických rozněcovadel, případně měřit jejich odpor smí jen střelmistrstřelmistr. Kontrolované elektrické rozněcovadlo se musí umístit tak, aby při případném výbuchu nikoho neohrozilo.
(8)
Selhávky způsobené nedostatečnou kvalitou výbušnin musí organizace projednat s výrobcem a výsledek oznámit Českému báňskému úřadu. V oznámení se uvedou výrobní údaje výbušniny.
(9)
Vadné výbušniny se musí zničit podle návodu výrobce.
(10)
Expediční obaly výbušnin, které mohou obsahovat zbytky výbušnin, se musí zničit v souladu s návodem na používání výbušnin.
§ 25
(1)
Funkční spolehlivost roznětnic a ohmmetrů musí být přezkoušena v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem.
(2)
Po každé opravě musí být roznětnice nebo ohmmetr přezkoušeny v určené zkušebně.
(3)
O výsledcích zkoušek a oprav roznětnic a ohmmetrů se vede evidence.
§ 26
K nabíjení náložek trhavin do vývrtůvývrtů se smí používat dřevěný nabiják, který musí mít konce kolmé na podélnou osu, průměr nejméně tak velký, aby nedošlo k porušení náložky, a délku přesahující nejdelší vývrtvývrt určený k nabíjení.
Evidence výbušnin
§ 27
(1)
Evidence skladovaných výbušnin musí být vedena odděleně od evidence výbušnin odebraných ke spotřebě, a to na evidenčních záznamech (tiskopisech), jejichž vzory stanoví Český báňský úřad.
(2)
Evidenční záznamy s dalšími doklady, které se týkají evidence výbušnin (dodací listy, převodky apod.), musí být k dispozici kontrolním orgánům.
(3)
Zápisy v evidenčních záznamech vyhotovuje a za jejich správnost zodpovídá při skladování výbušninvýbušnin skladník, při trhacích pracíchtrhacích pracích malého rozsahu střelmistrstřelmistr, při trhacích pracíchtrhacích pracích velkého rozsahu technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů.
(4)
Zápis v evidenčních záznamech musí být podepsán tím, kdo jej vyhotovil. Správnost údajů v zápise potvrdí jiný přítomný pracovník vykonávající funkci skladníka nebo střelmistrastřelmistra nebo pomocníka střelmistrastřelmistra nebo technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů nebo vedoucího pracoviště.
(5)
Správnost zápisu o spotřebě výbušnin potvrzuje podpisem vedoucí pracoviště nebo pomocník střelmistrastřelmistra, a to nejpozději před provedením odpalu.
(6)
O ničení vadných výbušnin musí vyhotovit střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů zápis, ve kterém se uvede datum, důvod a způsob ničení výbušnin, jejich druh a množství, spotřeba výbušnin použitých pro roznět, výsledek ničení a případné mimořádné události. Správnost údajů v zápise potvrdí pomocník střelmistrastřelmistra nebo jiný přítomný pracovník. Zápis je součástí evidence výbušnin.
(7)
V evidenčních záznamech se nesmí údaje vymazávat ani přepisovat. Chybně zapsané hodnoty se musí přeškrtnout tak, aby zůstaly čitelné; správné hodnoty se zapíší do nového řádku.
(8)
Organizace určí pracovníky oprávněné a odpovědné za kontrolu evidenčních záznamů. Kromě toho závodní, závodní dolu nebo závodní lomu určí pracovníka, který musí nejméně jednou za měsíc provést kontrolu množství, způsobu uložení, příjmu a výdeje výbušninvýbušnin ve skladu.
(9)
Zápisy v evidenčních záznamech se musí nejméně jednou za tři měsíce a po zapsání posledního zápisu součtově uzavřít, překontrolovat a porovnat se skutečným stavem.
(10)
Jednoduché druhy trhavin (např. směs dusičnanu amonného s palivem) musí být evidovány od doby jejich zhotovení.
§ 28
Výbušniny nespotřebované při trhací prácitrhací práci musí střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů vrátit do skladu výbušnin nebo je může předat jinému střelmistrovistřelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelůtechnickému vedoucímu odstřelů téže organizace; předání musí být zapsáno v jejich evidenčních záznamech s uvedením data předání, množství výbušnin podle druhů, jmen a podpisů předávajícího a přebírajícího střelmistrastřelmistra nebo technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů.
§ 29
Kdo zjistí, že evidenční záznamy a doklady nejsou řádně vedeny nebo nesouhlasí se skutečným stavem, je povinen to neprodleně oznámit organizaci, ve které se evidence vede.
Hlava druhá
Přeprava výbušnin v podzemí a přenášení výbušnin
Přeprava výbušnin
§ 30
(1)
Organizace v přepravním řádu stanoví potřebné bezpečnostní a provozní údaje a pokyny, zejména dopravní cestu, strojní zařízení, dopravní prostředky, nejmenší vzdálenosti mezi nimi, největší hmotnost nákladu výbušnin a jejich uložení, nejvyšší rychlost při dopravě, prohlídky dopravních cest, dopravních prostředků, místa nakládání a vykládání, návěstí, zajištění strojních zařízení, stanovení odborné způsobilosti pracovníků a vymezení jejich odpovědnosti za dopravu.
(2)
Hmotnost přepravovaných výbušnin nesmí přesáhnout 90 % přípustného zatížení strojního zařízení.
§ 31
(1)
Při přepravě výbušnin se nesmí v téže části dopravního prostředku současně s výbušninami dopravovat jiné předměty nebo látky s výjimkou nezbytných pomůcek k použití výbušnin. V této části smějí být přítomni jen pracovníci určení pro nakládání a vykládání výbušnin a pro obsluhu dopravního prostředku, avšak nejvýše v polovičním počtu dovoleném pro jízdu lidí.
(2)
Na dopravní cestě, po které jsou přepravovány výbušniny, není dovolena současně chůze lidí a jiná doprava s výjimkou přenášení výbušnin na pracoviště; přitom musí být učiněna opatření, aby na křižujících cestách nedošlo k ohrožení osob a provozu.
(3)
Přeprava výbušnin se musí předem oznámit řidiči a obsluze strojního zařízení.
(4)
Dopravní prostředek s nákladem výbušnin nesmí zůstat bez dozoru a musí být označen modrým světlem.
§ 32
Nakládání a skládání výbušnin
(1)
Nakládat a skládat výbušniny lze jenom při dostatečném osvětlení; přitom je nutno zabránit nežádoucímu pádu nebo nárazu výbušnin.
(2)
Jedna osoba smí ručně nakládat nebo skládat najednou nejvíce 30 kg výbušnin.
§ 33
Přenášení výbušnin
(1)
Přenášené výbušniny musí být uloženy v uzavřených přepravních obalech (brašnách, schránkách, expedičních obalech apod.).
(2)
Rozbušky smí přenášet jen střelmistrstřelmistr. Ostatní výbušniny smí přenášet střelmistrstřelmistr a pomocníci pod jeho dozorem. Trhaviny smí pomocník přenášet i bez dozoru střelmistrastřelmistra, přenáší-li je v uzamčeném přepravním obalu, od něhož klíč má střelmistrstřelmistr.
(3)
Přenáší-li střelmistrstřelmistr rozbušky, smí současně přenášet též nejvýše 10 kg trhavin, a to odděleně od rozbušek.
(4)
Jedna osoba smí přenášet nejvýše 25 kg trhavin.
Hlava třetí
Trhací práce
DÍL PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Oddíl první
Rozsah a dokumentace trhacích prací
§ 34
Rozsah trhacích prací
(1)
Trhacími pracemiTrhacími pracemi malého rozsahu jsou trhací prácetrhací práce
a)
při průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou 50 kg trhavin a hmotnost celkové náložecelkové nálože nepřesáhne při pracích v podzemí 400 kg a na povrchu 200 kg trhavin,
b)
při přípravě a provádění staveb, terénních úprav, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou 10 kg trhavin a hmotnost celkové náložecelkové nálože nepřesáhne 100 kg, v souvislé zástavbě však jen 30 kg trhavin,
c)
při destrukcích, kromě objektů v souvislé zástavbě a všech továrních komínů, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou 0,5 kg a hmotnost celkové náložecelkové nálože nepřesáhne 10 kg trhavin na destrukci celého objektu,
d)
při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě ropy a zemního plynu, pokud hmotnost celkové náložecelkové nálože ve vrtu nepřesáhne 400 kg trhavin, v souvislé zástavbě však jen 30 kg trhavin,
e)
v horkých provozechhorkých provozech, pokud hmotnost celkové náložecelkové nálože nepřesáhne 30 kg trhavin; při tváření nebo jiné úpravě materiálů výbuchemúpravě materiálů výbuchem 10 kg trhavin,
f)
ostatní trhací prácetrhací práce, pokud hmotnost celkové náložecelkové nálože nepřesáhne 5 kg trhavin.
(2)
Trhacími pracemiTrhacími pracemi velkého rozsahu jsou destrukce objektů v souvislé zástavbě a továrních komínů a trhací prácetrhací práce, při kterých nálože přesahují hmotnosti uvedené v odstavci 1.
§ 35
Dokumentace trhacích prací
(1)
Pro trhací prácetrhací práce malého rozsahu se musí vypracovat pro každé pracoviště technologický postup trhacích pracítrhacích prací, ve kterém se stanoví postup při provádění trhacích pracítrhacích prací z hlediska požadované úrovně prací a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Technologický postup trhacích pracítrhacích prací v organizaci ověřuje, popřípadě vypracovává vedoucí trhacích pracítrhacích prací. V ostatních případech vypracovává technologický postup trhacích pracítrhacích prací střelmistrstřelmistr.
(2)
Pro trhací prácetrhací práce velkého rozsahu se musí vypracovat pro každý odstřel technický projekt odstřelu, ve kterém se stanoví postup při provádění trhací prácetrhací práce z hlediska požadované úrovně práce a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(3)
Náležitosti technologického postupu trhacích pracítrhacích prací a technického projektu odstřelu jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.
(4)
Pro opakované trhací prácetrhací práce velkého rozsahu za stejných nebo obdobných podmínek, popřípadě parametrů lze po získání zkušeností z předcházejících odstřelů vypracovat generální technický projekt odstřelů.
(5)
Na povrchových pracovištích, kde se uskutečňují trhací prácetrhací práce velkého rozsahu, při kterých dochází k podstatné změně tvaru odstřelovaného masivu horniny, musí se osadit stabilní měřické body. Příslušná výkresová část technického projektu odstřelu musí vycházet z těchto bodů tak, aby bylo možno zpětně měřicky určit místa náloží i po odstřelu.
(6)
Technický projekt odstřelu vypracovává technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů. Technický projekt odstřelu musí být podepsán technickým vedoucím odstřelůtechnickým vedoucím odstřelů i jeho zástupcem, kteří odstřel podle projektu provedou a kteří potvrzují správnost údajů, výkresů a výpočtů. Stejně se postupuje i při změně projektu.
(7)
S obsahem technologického postupu trhacích pracítrhacích prací a technického projektu odstřelů musí být seznámeni všichni pracovníci, kterých se týká.
(8)
Technický projekt odstřelu a technologický postup trhacích pracítrhacích prací musí být na pracovišti k dispozici kontrolním orgánům.
Oddíl druhý
Zajištění bezpečnosti při trhacích pracích
§ 36
Pokud není v rozhodnutí o povolení trhacích pracítrhacích prací velkého rozsahu stanoveno jinak, oznámí organizace dobu odstřelu nejpozději 24 hodin předem orgánu, který povolil trhací prácetrhací práce, obciobci, v jejímž obvodu je místo odstřelu, popřípadě i sousedních obcíobcí, okresnímu policejnímu útvaru a všem dalším orgánům a organizacím, jejichž zájmy mohou být odstřelem dotčeny.
§ 37
(1)
Organizace je povinna střelmistrastřelmistra nebo technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů seznámit s rozhodnutím o povolení trhacích pracítrhacích prací a s opatřeními, která jsou stanovena k ochraně celospolečenských zájmů před nepříznivými účinky trhacích pracítrhacích prací.
(2)
Organizace smí střelmistrovistřelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelůtechnickému vedoucímu odstřelů určit jen takový počet odstřelů, který mu umožní provést včas všechny úkony vyplývající z této vyhlášky a jiných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
§ 38
(1)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích se určí bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh a manipulační prostormanipulační prostor.
(2)
Bezpečnostní okruhBezpečnostní okruh musí být zajištěn hlídkami nebo jiným vhodným způsobem určeným organizací tak, aby bylo zabráněno vstupu nezúčastněných osob do ohroženého území.
(3)
Ohrožené území se musí vyklidit a bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh uzavřít nejpozději před nabíjením přímých trhavin a vždy před připojením roznětné sítě na přívodní vedení.
(4)
Technický vedoucí odstřelůTechnický vedoucí odstřelů nebo střelmistrstřelmistr včas poučí hlídky o jejich povinnostech a zabezpečí jejich rozestavění. Při trhacích pracíchtrhacích pracích velkého rozsahu odevzdá organizace každé hlídce písemné pověření s poučením k výkonu hlídky.
(5)
Hlídka zodpovídá za vyklizení jí přiděleného úseku ohroženého území a za uzavření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu.
(6)
Hlídky musí být vybaveny prostředky pro dávání nouzového signálu nebo prostředky pro dorozumění s technickým vedoucím odstřelůtechnickým vedoucím odstřelů nebo se střelmistremstřelmistrem. Hlídky musí být zřetelně označeny (červenou páskou, světlem, praporkem apod.).
(7)
Při pravidelně se opakujících trhacích pracíchtrhacích pracích na povrchu vyhlásí organizace časový rozvrh trhacích pracítrhacích prací a výstražné signály také na tabulích postavených na vhodných místech podél bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu.
(8)
Manipulační prostorManipulační prostor se určí tak, aby byly zajištěny pracovní podmínky pro bezpečnou přípravu odstřelu.
(9)
Výbušniny se nesmí dopravit na pracoviště dříve než se vyklidí manipulační prostormanipulační prostor a provedou další opatření podle dokumentace trhacích pracítrhacích prací.
(10)
V manipulačním prostorumanipulačním prostoru a uvnitř bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu se po jejich vyklizení mohou zdržovat pouze pracovníci, kteří plní pracovní úkoly související s přípravou a provedením odstřelu, a to jen se souhlasem technického vedoucího odstřelů nebo střelmistrastřelmistra.
(11)
Kontrolní orgány mají přístup do manipulačního prostorumanipulačního prostoru a bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu jen s vědomím technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů nebo střelmistrastřelmistra.
(12)
Místo pro bezpečný úkryt pracovníků a místo odpalu musí určit technický vedoucí odstřelů nebo střelmistrstřelmistr podle zásad uvedených v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací a podle místních podmínek. Tato místa se musí určit tak, aby pracovníci byli chráněni před účinky odstřelu.
§ 39
(1)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích se vyhlašují výstražné signály (dále jen „signály“), které musí být dobře vnímatelné po celém území ohroženém účinky připravovaného odstřelu; signály se musí volit tak, aby nedošlo k jejich záměně, a dávají se na pokyn technického vedoucího odstřelů nebo střelmistrastřelmistra.
(2)
Před odpalem se dává signál ve dvou stupních. Při prvním stupni se signál dává dvakrát, při druhém jednou. První stupeň signálu je příkazem k odchodu všech nezúčastněných osob z ohroženého území a k odchodu hlídek na určené stanoviště. Druhý stupeň signálu se dává po zjištění, že ohrožené území je zcela vyklizené, zabezpečené hlídkami a nálože jsou připraveny k odpalu. Odpal následuje zpravidla jednu minutu po druhém stupni signálu.
(3)
Trhací práceTrhací práce se ukončují signálem, který se dává po provedení prohlídky a zajištění pracoviště po odstřelu (§ 68).
(4)
Hlídka musí upozornit střelmistrastřelmistra nebo technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů na porušení bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu nebo na jinou skutečnost, která by mohla ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Způsob upozornění se musí určit v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací; nouzový signál musí být odlišný od všech ostatních signálů.
(5)
Na pracovištích, kam nemohou vstoupit osoby nepracující v provozu (pracoviště v podzemí, v továrních halách, v ohrazených prostorech apod.), lze zajišťovat bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh a dávat signály odchylným způsobem než je stanoveno v odstavcích 1 až 4, pokud se při tom zajistí bezpečnost osob a majetku.
(6)
Se způsobem zajištění bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu a významem signálů musí být seznámeny všechny osoby, kterých se to týká.
Oddíl třetí
Střelmistr, technický vedoucí odstřelů a vedoucí trhacích prací
§ 40
Střelmistr
(1)
Uchazeč o střelmistrovské oprávnění musí úspěšně ukončit základní školu, praxi na podzemních pracovištích nejméně dva roky, na ostatních pracovištích nejméně jeden rok; z toho uchazeč musí pracovat nejméně půl roku jako pomocník střelmistrastřelmistra.
(2)
Uchazeč o střelmistrovské oprávnění, který je studentem nebo absolventem vysoké školy nebo absolventem střední školy, nemusí mít předepsanou praxi a výuku v kursech, má-li ve svém výkazu o studiu (indexu) nebo ve vysvědčení potvrzeno úspěšné vykonání zkoušky z předmětů, ve kterých byla přednášena technologie a bezpečnost trhacích pracítrhacích prací, a prokáže-li, že se alespoň po dobu 10 směn zúčastnil trhacích pracítrhacích prací příslušné odbornosti. Absolventům ostatních vysokých škol a osobám, které mají kvalifikaci pyrotechniků ozbrojených sil, a ozbrojených bezpečnostních sborů, může obvodní báňský úřad přiměřeně zkrátit předepsanou praxi.
(3)
Odbornosti střelmistrůstřelmistrů jsou:
a)
střelmistrstřelmistr pro plynující doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
b)
střelmistrstřelmistr pro doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
c)
střelmistrstřelmistr pro neplynující doly bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu,
d)
střelmistrstřelmistr pro povrchové dobývání,
e)
střelmistrstřelmistr pro stavební práce a destrukce,
f)
střelmistrstřelmistr pro vrtné a geofyzikální práce,
g)
střelmistrstřelmistr pro zvláštní druhy prací s uvedením specializace.
(4)
V rámci odbornosti podle odstavce 3 jsou střelmistřistřelmistři oprávněni provádět tyto trhací prácetrhací práce malého rozsahu:
a)
střelmistrstřelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. a), b) a c) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. a) a b) v podzemí podle své odbornosti a v podzemí bez nebezpečí výbušného prostředívýbušného prostředí; střelmistrstřelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. a) také v dolech s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
b)
střelmistrstřelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. d) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. a) na povrchu a dále při ražbě podzemních děl pro komorové odstřely, hloubení studní a při prorážení silničních a železničních násypů,
c)
střelmistrstřelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. e) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. b) a c) na povrchu a dále při tunelování, hloubení studní, prorážení silničních a železničních násypů a podobných podzemních pracích stavebního charakteru,
d)
střelmistrstřelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. f) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. d) včetně rozstřelování základů vrtného zařízení,
e)
střelmistrstřelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. g) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. e) podle své specializace,
f)
každý střelmistrstřelmistr bez ohledu na svou odbornost při ostatních trhacích pracíchtrhacích pracích (rozmetání objemových hnojiv, vystřelování jamek pro stromky, rozstřelování pařezů, čistění terénních rýh, rozstřelování ledů a zmrzlé horniny apod.) v rozsahu podle § 34 odst. 1 písm. f).
§ 41
Technický vedoucí odstřelů
(1)
Technickým vedoucím odstřelůTechnickým vedoucím odstřelů se může stát jen střelmistrstřelmistr s úplným středním vzděláním nebo s úplným středním odborným vzděláním a s nejméně půlroční odbornou praxí při projektování a provádění trhacích pracítrhacích prací velkého rozsahu, který je držitelem oprávnění střelmistrastřelmistra příslušné odbornosti.
(2)
Odbornosti technických vedoucích odstřelů jsou:
a)
technický vedoucí důlních odstřelů,
b)
technický vedoucí komorových odstřelů,
c)
technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů pro destrukce,
d)
technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů pro povrchové dobývání, vyjímaje komorové odstřely,
e)
technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů pro stavební práce,
f)
technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů pro vrtné a geofyzikální práce,
g)
technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů pro zvláštní druhy prací s uvedením specializace.
(3)
Technický vedoucí důlních odstřelů může provádět trhací prácetrhací práce v prostředí, pro které má odbornosti střelmistrastřelmistra [§ 40 odst. 3 písm. a) až c)].
(4)
Technický vedoucí odstřelůTechnický vedoucí odstřelů s odborností podle odstavce 2 písm. d) může provádět trhací prácetrhací práce též na povrchových stavbách pozemních komunikací, pokud jsou obdobné jako práce při povrchovém dobývání.
§ 42
Výuka
(1)
Kurs, ve kterém se provádí teoretická a praktická výuka uchazečů o oprávnění střelmistrastřelmistra, musí mít rozsah nejméně 100 vyučovacích hodin v patnácti dnech; po dobu kursu nesmí být uchazeči pověřováni jinými úkoly.
(2)
Teoretická příprava uchazečů o oprávnění technických vedoucích odstřelů se provádí v kursu za podmínek uvedených v odstavci 1 v rozsahu nejméně 32 hodin.
§ 43
Přihláška ke zkoušce
(1)
Pracovníka přihlašuje ke zkoušce střelmistrastřelmistra nebo technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů organizace.
(2)
Přihláška obsahuje:
a)
jméno, datum a místo narození pracovníka, místo jeho trvalého pobytu,
b)
adresu organizace, pracovní zařazení a druh vykonávané práce,
c)
uvedení odbornosti, ve které má pracovník osvědčit odbornou způsobilost.
(3)
Organizace odpovídá za to, že přihlášený pracovník splňuje podmínky pro připuštění ke zkoušce stanovené zákonem10) a touto vyhláškou.
(4)
Osoba, která není v pracovním nebo obdobném poměru, se přihlašuje ke zkoušce s uvedením údajů podle odstavce 2 písm. a) a c) a současně předloží potvrzení orgánů státní zdravotní správy o zdravotní způsobilosti a doklad o splnění podmínek odborné praxe a o dosaženém stupni vzdělání.
(5)
Přihláška se předkládá obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa pracoviště, pokud jde o střelmistrystřelmistry, a Českému báňskému úřadu, pokud jde o technické vedoucí odstřelůtechnické vedoucí odstřelů; ostatní osoby předkládají přihlášku obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa svého trvalého pobytu.
§ 44
Evidence průkazů a oprávnění
(1)
Evidenci střelmistrovských průkazů vede obvodní báňský úřad, který je vydal; evidenci oprávnění technických vedoucích odstřelů vede Český báňský úřad.
(2)
Organizace vede evidenci průkazů a oprávnění střelmistrůstřelmistrů a technických vedoucích odstřelůtechnických vedoucích odstřelů, kteří jsou jejími pracovníky.
(3)
Držitelé průkazů podle odstavce 1 jsou povinni ohlásit změny údajů v těchto průkazech uvedených do jednoho měsíce ode dne, kdy ke změně došlo, orgánu, který průkaz vydal.
§ 45
Vedoucí trhacích prací
(1)
V organizacích, které pravidelně používají výbušniny k trhacím pracímtrhacím pracím, určuje vedoucí organizace s přihlédnutím k množství, objemu, rozsahu trhacích pracítrhacích prací, jejich technologické náročnosti a organizační struktuře organizace potřebný počet vedoucích trhacích pracítrhacích prací tak, aby v plném rozsahu mohli plnit povinnosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.
(2)
Vedoucí trhacích pracítrhacích prací musí mít alespoň úplné střední vzdělání a oprávnění střelmistrastřelmistra nebo technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů pro odbornosti, ve kterých se v organizaci provádí trhací prácetrhací práce.
(3)
Vedoucí trhacích pracítrhacích prací zejména
a)
dbá na uplatňování pokrokových technologií trhacích pracítrhacích prací a seznamuje pracovníky s novými výbušninami a pomůckami,
b)
ověřuje, popřípadě vypracovává technologické postupy trhacích pracítrhacích prací,
c)
organizuje periodická školení a přezkušování střelmistrůstřelmistrů a technických vedoucích odstřelů a vede o tom záznam,
d)
kontroluje uložení výbušnin, jejich zabezpečení a manipulaci s nimi, výkon trhacích pracítrhacích prací, znalost a dodržování předpisů o výbušninách, jakož i technologických postupů trhacích pracítrhacích prací,
e)
navrhuje změny počtu střelmistrůstřelmistrů a technických vedoucích odstřelůtechnických vedoucích odstřelů, jejich pomocníků a skladníků skladu výbušnin,
f)
vede evidenci roznětnic a ohmmetrů, popřípadě dalších přístrojů elektrického roznětu.
Oddíl čtvrtý
Provádění trhacích prací
§ 46
Zakládání vývrtů
(1)
Uvolněná hornina se musí před vrtáním odstranit tak, aby ústí zakládaných vývrtůvývrtů bylo plně odkryto.
(2)
Nadměrné kusy horniny určené k druhotnému rozpojení se musí ukládat, popřípadě zajistit tak, aby nemohlo dojít k jejich sesutí nebo pohybu.
(3)
VývrtyVývrty se musí založit tak, aby trhavina mohla vykonat očekávanou práci. Vrty zhotovené k jiným účelům se musí označit a smí se nabíjet, jen pokud to dovoluje technologický postup trhacích pracítrhacích prací.
(4)
VývrtyVývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtůvývrtů (píšťaly) se nesmí převrtávat, prohlubovat a nabíjet. Nové vývrtyvývrty musí být od nich vzdáleny nejméně 30 cm; pokud nelze tuto vzdálenost dodržet, musí se čelba před vrtáním opláchnout tlakovou vodou a po dobu vrtání musí být do vývrtuvývrtu po vyhořelých náložích a do píšťal po celé jejich délce zasunut nabiják.
§ 47
Úkryt pracovníků a místo odpalu
(1)
StřelmistrStřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů smí manipulovat s výbušninami při přípravě odstřelu až tehdy, když se přesvědčil, že stav pracoviště odpovídá předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a dokumentaci trhacích pracítrhacích prací a vývrtyvývrty jsou vyčistěny od vrtné moučky.
(2)
Po dobu trhacích pracítrhacích prací musí být v manipulačním prostorumanipulačním prostoru se střelmistremstřelmistrem nebo technickým vedoucím odstřelůtechnickým vedoucím odstřelů až do doby jeho odchodu na místo odpalu vždy alespoň jeden pracovník.
(3)
Ostatní pracovníci musí být před připojením přívodního vedení k roznětné síti nebo před zahájením zažehování zápalnic v úkrytu nebo mimo ohrožené území.
(4)
Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu musí být v podzemí od místa odstřelu nejméně:
a)
30 m v dobývkách při trhacích pracíchtrhacích pracích malého rozsahu, pokud se pracovníci nezdržují ve směru možného účinku trhacích pracítrhacích prací,
b)
75 m v dlouhých dílech při trhacích pracíchtrhacích pracích malého rozsahu, pokud se mohou pracovníci bezpečně ukrýt (v postranních chodbách, výklencích, za ochrannými štíty apod.),
c)
150 m při trhacích pracíchtrhacích pracích malého rozsahu v ostatních případech,
d)
200 m při trhacích pracíchtrhacích pracích velkého rozsahu.
(5)
Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu se řídí místními podmínkami a musí zaručovat dostatečnou ochranu před účinky trhacích pracítrhacích prací.
§ 48
Dělení náložek
Dělit je možné jen náložky trhavin, u kterých je to povoleno v návodu k jejich používání.
§ 49
Příprava roznětných náložek
(1)
Roznětné náložky smí připravit jen střelmistrstřelmistr, a to v manipulačním prostorumanipulačním prostoru bezprostředně před nabíjením.
(2)
Roznětné náložky se smějí připravit jen v množství potřebném pro připravovaný odstřel.
§ 50
Nabíjení
(1)
Nabíjet se smí jen z bezpečného stanoviště. Nabít se smí jen tolik náloží, kolik se jich má při jednom odstřelu odpálit.
(2)
Nálože v kapalinách nebo ve volném prostoru se musí zabezpečit vhodným a bezpečným způsobem v určené poloze.
(3)
Roznětné náložky nabíjí střelmistrstřelmistr a za jeho dozoru též jeho pomocníci. Dno rozbušky musí směřovat k delší části nálože. Roznětné dělené náložky nabíjí pouze střelmistrstřelmistr.
(4)
Při nabíjení se musí postupovat tak, aby nedošlo k poškození přívodních vodičů rozněcovadel.
(5)
Náložky trhavin se nesmí do vývrtůvývrtů vsouvat násilím.
(6)
Pokud je roznětná náložka již ve vývrtuvývrtu, smí se trhaviny nabíjet volným pádem nebo pneumaticky jen podle návodu k používání trhaviny, a jsou-li pro to stanoveny podmínky v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací.
(7)
Roznětné náložky se mohou nabíjet jen ručně.
§ 51
Utěsňování nálože
(1)
Nálož je třeba utěsnit ucpávkou. Od utěsnění se může upustit jen v případech technologicky odůvodněných, a pokud je to stanoveno v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací.
(2)
K utěsnění se mohou použít jen vhodné nehořlavé materiály (jíl, písek, voda apod.).
(3)
Při utěsňování náloží pneumatickým zařízením se musí mezi nálož trhaviny a ucpávku vsunout alespoň 10 cm dlouhá vložka z plastického jílu.
Sklípkování vývrtů a používání černého trhacího prachu
§ 52
Při sklípkování vývrtůvývrtů se musí po každém odstřelu prostor sklípku ochladit tak, aby se nabíjené výbušniny nevznítily.
§ 53
(1)
Při nabíjení černého trhacího prachu (dále jen „prach“) do vývrtůvývrtů, spár a trhlin, pokud do nich padá vlastní vahou, se musí
a)
sypat prach pomocí násypky z nejiskřícího materiálu, jejíž trubice sahá až na dno nabíjeného prostoru; přitom nelze s násypkou natřásat nebo ji prudce posouvat,
b)
postupovat tak, aby nedošlo k rozsypání prachu mimo nabíjený prostor,
c)
odstranit před nabíjením z blízkosti nabíjeného prostoru železné předměty,
d)
ucpat před nabíjením vývrtuvývrtu jeho dno v délce nejméně 10 cm, pokud se zjistilo, že ve vývrtuvývrtu zůstaly úlomky vrtáku, které se nedají odstranit.
(2)
Nálože prachu se smějí nabíjet jen ručně a odpalovat jen elektrickým roznětem.
(3)
Nálož prachu se může utěsňovat ucpávkou jen ručně nabijákem.
Oddíl pátý
Roznět náloží
§ 54
(1)
Roznětné vedení se musí připravovat, umísťovat a zabezpečovat tak, aby nedošlo k jeho poškození a aby se zajistila jeho funkční spolehlivost.
(2)
Všechny práce spojené s přípravou roznětného vedení řídí jediný střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů, který po uzavření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu zkontroluje roznětné vedení a jako poslední odchází z místa náloží a provede odpal.
§ 55
Roznět zápalnicí
(1)
Roznět zápalnicí se smí použít jen na povrchových pracovištích, kde je bezpečná ústupová cesta z místa zážehu. Nesmí se použít ve výbušném prostředívýbušném prostředí.
(2)
Zápalnice musí být tak dlouhá, aby střelmistrstřelmistr a jeho pomocník měli po zažehnutí poslední zápalnice dostatek času odejít do bezpečného úkrytu. Zápalnice přitom nesmí být kratší než 120 cm a z vývrtuvývrtu musí vyčnívat nejméně 20 cm. Volné konce zápalnic se nesmí svinovat, skládat ani vsouvat do vývrtůvývrtů.
(3)
Zápalnice se smí zažehovat, až když jsou všechny nálože připraveny k odpálení.
(4)
Zažehovat zápalnice může jen střelmistrstřelmistr a jeden jeho pomocník, přičemž každý z nich může při jednom odstřelu provést nejvíce 5 zážehů, kromě ustanovení odstavce 5. Zažehovat se musí postupně ve směru ústupu pracovníků z pracoviště v pořadí určeném střelmistremstřelmistrem.
(5)
Při rozmetání objemových hnojiv může zažehovat zápalnice i více pomocníků. Délka zápalnic se však musí určit v technologickém postupu trhacích pracítrhacích prací tak, aby při postupném zažehování zápalnic byl každý zúčastněný pracovník už mimo území ohrožené rozletem materiálu od nálože, která je přivedena k výbuchu. Počet zážehů připadajících na jednoho pracovníka není omezený.
(6)
Zápalnice lze zažehovat povolenými pomůckami nebo vrubovanou zápalnicí; konzumní zápalkou lze zažehnout jen jednu zápalnici.
(7)
Vrubovaná zápalnice nesmí být delší než 50 cm a musí se odříznout ze svitku zápalnice použité k odstřelu. Zářezy musí být od sebe stejně vzdálené a musí jich být nejméně o polovinu více než je počet zážehů.
(8)
Zápalnici se zážehovou rozbuškou lze spojit jen povolenými rozbuškovými kleštěmi.
§ 56
Roznět bleskovicí
(1)
Bleskovice se smí řezat nožem na čisté dřevěné podložce nebo jinými povolenými pomůckami v souladu s návodem na jejich používání.
(2)
Bleskovicová roznětná síť se sestavuje přiložením bleskovic k sobě ve směru postupu výbuchu a jejich pevným spojením v délce nejméně 10 cm nebo uzly podle návodu k používání. Při dvojitém bleskovicovém roznětu se musí obě bleskovice k sobě těsně přiložit a obě se musí odpálit současně. V jiných případech se nesmí žádná část téže nebo více bleskovic přiblížit k sobě na vzdálenost menší než 30 cm.
(3)
Bleskovice se rozněcuje rozbuškou připojenou k ní nejméně 10 cm od konce bleskovice. Dno rozbušky musí směřovat ve směru postupu výbuchu bleskovice.
(4)
V bleskovicovém roznětném vedení nesmí být na bleskovici zkruty ani smyčky.
§ 57
Elektrický roznět
(1)
Roznětnou síť tvoří propojená elektrická rozněcovadla (elektrické rozbušky nebo elektrické palníky) s přívodními vodiči, popřípadě s prodlužovacími (propojovacími) vodiči, které musí mít po celé délce nepoškozenou izolaci a spoje musí být spolehlivě izolovány. Roznětné vedení se skládá z roznětné sítě a přívodního vedení sloužícího k připojení roznětné sítě na zdroj roznětného proudu. Roznětným okruhemRoznětným okruhem se rozumí uzavřené roznětné vedení připravené k odpalu.
(2)
Do téhož roznětného okruhuroznětného okruhu se mohou zapojovat elektrická rozněcovadla, jejichž elektrické vlastnosti jsou z hlediska předepsané roznětné elektrické energie shodné.
(3)
Konce přívodních vodičů elektrických rozněcovadel se musí spojit nakrátko, pokud nejsou izolovány až do konce. Rozpojit nebo odizolovat se mohou až těsně před připojením do roznětné sítě.
(4)
Vodiče přívodního vedení, propojovací vodiče, rychlospojky nebo jiné pomůcky používané k upevnění nebo izolaci spojů roznětného vedení musí mít elektrickou pevnost vyšší než napětí roznětného zdroje.
(5)
Zdroj roznětné elektrické energie (roznětnice) musí mít zvláštní odnímatelné zařízení, bez kterého jej nelze uvést do činnosti. Toto zařízení musí mít střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů po dobu trhacích pracítrhacích prací při sobě.
(6)
StřelmistrStřelmistr a pod jeho dohledem i pomocníci mohou zapojovat elektrická rozněcovadla jen do série. Paralelně nebo sérioparalelně může rozněcovadla zapojovat jen technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů; střelmistrstřelmistr, jen pokud má k tomu oprávnění Českého báňského úřadu.
(7)
Roznětné vedení se nesmí dotýkat kovových nebo jiných elektricky vodivých předmětů s výjimkou roznětného vedení, u kterého je to uvedeno v návodu k používání. Roznětné vedení musí být od jiných elektrických vedení vzdáleno nejméně 30 cm.
(8)
Pokud se na jedno stanoviště odpalu vedou dvě nebo více přívodních vedení, musí se označit tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně.
(9)
Přívodní vedení smí připojit k roznětné síti jen střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů.
(10)
StřelmistrStřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů musí z místa, odkud se odpaluje, přezkoušet ohmmetrem správnost zapojení a odpor roznětného okruhuroznětného okruhu před jeho připojením na roznětnici. Zjistí-li větší odchylku mezi vypočteným a naměřeným odporem roznětného okruhuroznětného okruhu, než povoluje dokumentace trhacích pracítrhacích prací, musí zjistit příčinu a závadu odstranit.
Oddíl šestý
Ochrana elektrického roznětu před účinky cizí elektrické energie
§ 59
Základní ustanovení
(1)
Organizace provádějící trhací prácetrhací práce, při nichž hrozí nebezpečí předčasného roznětu vlivem cizí elektrické energie, kterou nelze předem spolehlivě vyloučit, je povinna zjistit od provozovatele zdroje potřebné údaje k posouzení bezpečnosti elektrického roznětu.
(2)
Provozovatel takového zdroje je povinen poskytnout potřebné údaje a součinnost při ochraně elektrického roznětu.
(3)
Opatření k ochraně elektrického roznětu musí být uvedena v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací a uskutečněna dříve, než jsou elektrická rozněcovadla přinesena do manipulačního prostorumanipulačního prostoru.
(4)
Nelze-li vliv nežádoucího zdroje cizí elektrické energie spolehlivě vyloučit, musí se použít elektrická rozněcovadla s odpovídající elektrickou odolností nebo jiný vhodný druh roznětu.
§ 60
Bludné proudy
Nelze-li odstranit nebezpečí předčasného roznětu vlivem bludných proudů vypnutím zdroje, musí se zajistit
a)
měření bludných proudů,
b)
určení počtu a míst jejich měření v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací,
c)
použití elektrických rozněcovadel s hodnotou bezpečného proudu nejméně třikrát vyšší, než je nejvyšší zjištěná hodnota bludných proudů.
§ 61
Elektrostatická energie
(1)
K ochraně elektrického roznětu před účinky elektrostatické energie se musí podle příslušné české technické normy11) nebo ekvivalentní technické normy členského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud zaručují alespoň rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpečnosti, zajistit
a)
oblečení pracovníků v manipulačním prostorumanipulačním prostoru a pomůcky k použití výbušninvýbušnin, které nesmí být z materiálu s vysokou izolační schopností,
b)
před každou manipulací s elektrickými rozněcovadly a s kteroukoliv částí roznětného vedení a vždy po každém přerušení těchto prací se musí všichni zúčastnění pracovníci zbavit případného elektrostatického náboje dotykem s elektrostaticky uzemněným předmětem,
c)
vybití případného elektrostatického náboje dotykem přívodního vedení s elektrostaticky uzemněným předmětem před připojením na roznětnou síť.
(2)
Pneumatická zařízení k nabíjení trhavin nebo ucpávky a všechna zařízení z vodivých materiálů v manipulačním prostorumanipulačním prostoru se musí uzemnit tak, aby svodový odpor nebyl vyšší než 106 ohmů. K uzemnění se nesmí použít vodivé části výstroje (kolejnice, potrubí apod.).
Atmosférická elektrická energie
§ 62
K ochraně před nežádoucím vlivem atmosférické elektrické energie musí organizace před zahájením přípravy elektrického roznětu až do uskutečnění odpalu vhodným způsobem zjišťovat výskyt, popřípadě přibližování bouřky (pomocí bouřkových hlídek, detektorů, radiopřijímačů apod.).
§ 63
(1)
Při bouřce, jejím přibližování, nebo lze-li ji očekávat, je na povrchu příprava elektrického roznětu zakázána. Jsou-li elektrická rozněcovadla připojena k bleskovicím, nebo jsou-li adjustována v náložkách, musí se neprodleně
a)
vyklidit ohrožené území,
b)
uzavřít bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh,
c)
odpálit připravené nálože, pokud je to z technického a bezpečnostního hlediska možné.
(2)
Nelze-li uskutečnit odpálení připravených náloží, musí být konce roznětného vedení rozpojeny.
(3)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích velkého rozsahu v období častého výskytu bouřkové činnosti lze používat jen elektrická rozněcovadla, u kterých hodnota bezpečného proudu je nejméně 0,9 A a bezpečného zážehového impulsu nejméně 20 mJ/ohm.
§ 64
Při bouřce, jejím přibližování, nebo lze-li ji očekávat, může se elektrický roznět v podzemí připravovat jen tehdy, jsou-li dodrženy vzdálenosti uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky.
§ 65
Vnější rozvody elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí
Při použití elektrického roznětu na povrchu, pokud je roznětné vedení ve vzdálenosti menší než 250 m od vnějších rozvodů elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí nebo od drážních elektrických zařízení, pokud tyto nejsou vypnuty, musí se dodržet tyto podmínky:
a)
vzdálenost nejbližší části roznětného vedení od osy vnějšího rozvodu, koleje elektrifikované dráhy nebo sloupů a stožárů nesmí být menší, než je uvedeno v příloze č. 6 této vyhlášky,
b)
rozněcovadla se mohou zapojit jen do série,
c)
roznětné vedení se musí umístit tak, aby v žádném místě nebylo nad zemí více než 40 cm. Nelze-li tuto podmínku splnit, musí se dodržet dvojnásobek vzdáleností uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky,
d)
konce roznětného vedení musí být až do připojení na roznětnici rozpojeny,
e)
přívodní vedení od roznětnice k místu odstřelu se musí vést kolmo na průmět osy vnějšího rozvodu elektrické energie.
§ 66
Vysokofrekvenční energie
(1)
V blízkosti zdroje vysokofrekvenční energie (vysílače, radiolokátoru apod.) musí být konce roznětného vedení až do připojení na roznětnici rozpojeny.
(2)
Pokud není zdroj vysokofrekvenční energie vypnutý, nesmí být pro jednotlivé druhy elektrických rozněcovadel v závislosti od jeho výkonu bezpečná vzdálenost menší, než je uvedeno v příloze č. 7 této vyhlášky. Tato vzdálenost se měří od zdroje k nejbližší části roznětného vedení.
(3)
V bezpečné vzdálenosti se musí přístupové cesty označit tabulemi s nápisem: „Zakazuje se používat vysílače a radiolokátory. Nebezpečí výbuchu“. Tabule musí být 120 cm široká, 100 cm vysoká, žluté barvy s 5 cm černým okrajem. Písmena černé barvy musí být 10 cm vysoká. Tabule musí být umístěna tak, aby její střed byl ve výšce 200 cm nad terénem.
Oddíl sedmý
Opatření po odstřelu
§ 67
Čekací doba
(1)
Na pracoviště se smí vstoupit po odstřelu až po uplynutí čekací doby.
(2)
Čekací doba po odstřelu více než jedné nálože je
a)
při použití zápalnice, a to bez ohledu na způsob jejího zažehnutí, nejméně 10 minut,
b)
při elektrickém roznětu bez použití zápalnice nejméně 5 minut,
c)
při použití bleskovicového roznětu se čekací doba řídí podle způsobu roznětu bleskovice.
(3)
Při elektrickém roznětu se čekací doba prodlužuje na 10 minut, jestliže je podezření, že došlo k selhávce. Pokud dojde k selhávce při použití zápalnice, čekací doba se rovná normované době hoření nejdelší použité zápalnice prodloužené o 30 minut.
(4)
Čekací doba se měří od posledního výbuchu. Při použití zápalnice musí střelmistrstřelmistr a jeho pomocník počítat výbuchy nezávisle na sobě. Jestliže jsou jejich počty rozdílné nebo neodpovídají počtu odpálených náloží, je čekací doba jako při selhávce.
(5)
Čekací doby podle odstavců 2 a 3 nesmí být kratší než doba potřebná na zředění zplodin výbuchu nejméně na hranici stanovenou zvláštními předpisy.5) To neplatí pro osoby v izolačních dýchacích přístrojích.
(6)
V dokumentaci trhacích pracítrhacích prací se musí uvést, zda a jakým způsobem se musí kontrolovat složení ovzduší před vstupem na pracoviště.
§ 68
Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1)
StřelmistrStřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů spolu s předákem nebo vedoucím pracoviště musí po odstřelu prohlédnout pracoviště ihned po uplynutí čekací doby.
(2)
StřelmistrStřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů zjišťuje výsledek trhacích pracítrhacích prací a předák nebo vedoucí pracoviště způsobilost pracoviště pro další bezpečnou práci.
(3)
Jestliže střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů zjistí, že nehrozí nebezpečí od výbušnin, vydá pokyn k uvolnění bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu.
§ 69
Selhávky
(1)
Jestliže dojde k selhávce, musí se bezodkladně přistoupit k jejímu zneškodnění. V místě odstřelu se smí provádět jen práce související s jejím zneškodněním. Přitom se musí určit manipulační prostormanipulační prostor a bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh. Selhávku vyhledává a zneškodňuje střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů, a to zpravidla ten, který provedl trhací prácetrhací práce.
(2)
Jiní pracovníci mohou střelmistrovistřelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelůtechnickému vedoucímu odstřelů pomáhat při zneškodňování selhávky jen v nevyhnutelných případech podle jeho pokynů a pod jeho dozorem.
(3)
Zjistí-li pracovníci selhávku nebo zbytky nevybuchlých výbušnin až během dalších prací, jsou povinni přerušit práci a bezodkladně to oznámit střelmistrovistřelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelůtechnickému vedoucímu odstřelů; v jeho nepřítomnosti nejbližšímu vedoucímu pracovníkovi.
(4)
Výbušniny selhávek a zbytky nevybuchlých výbušnin se musí zničit.
(5)
Organizace musí vést evidenci selhávek a musí zabezpečit potřebnou informovanost pracovníků o nezlikvidovaných selhávkách tak, aby v jejich důsledku nedošlo k ohrožení života a zdraví pracovníků.
§ 70
Zneškodňování selhávek
(1)
Selhávky lze zneškodnit těmito způsoby:
a)
obnovou volně přístupné části roznětného vedení; při zápalnicovém roznětu musí být nově připojená zápalnice dlouhá nejméně 120 cm,
b)
použitím nové roznětné náložky po předcházejícím odstranění ucpávky nálože; ucpávka se smí odstranit vytažením, pokud je v obalu, nebo vyfoukáním stlačeným vzduchem, vypláchnutím nebo odstraněním škrabkou, pokud je vyloučena možnost dotyku škrabky s roznětnou náložkou,
c)
odpálením nálože v novém vývrtuvývrtu, pokud se vývrtvývrt nepřiblíží k selhávce na menší vzdálenost, než je desetinásobek průměru vývrtuvývrtu, ve kterém je selhávka, avšak ne menší než 30 cm. Polohu a směr nového vývrtuvývrtu musí určit střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů. Pro zjištění směru vývrtuvývrtu se selhávkou lze v potřebné míře odstranit ucpávku způsobem podle písmene b),
d)
v nevýbušném prostředí též použitím příložné nálože,
e)
vypláchnutím sypkých nebo kapalných trhavin nebo vyfoukáním náložkovaných trhavin,
f)
nenásilným vyjmutím volně přístupných náložek ve zbytcích vývrtůvývrtů.
(2)
Ve vývrtechvývrtech délky do 1 m při destrukčních pracích nebo ve vývrtechvývrtech s vodní ucpávkou bez obalů lze nenásilným způsobem vyjmout i roznětnou náložku tahem za přívodní vodiče, pokud byla zhotovena tak, že tahem nebudou namáhány vodiče v místě jejich spojení s rozbuškou.
(3)
Nová roznětná náložka se nezapočítává do nejvýše přípustné hmotnosti nálože.
(4)
Pomůcky nebo ty jejich části, které by mohly přijít do styku se selhávkami, musí být z nejiskřícího materiálu. Pokud byl použit elektrický roznět a došlo k selhávce, musí se při jejím zneškodňování provést opatření k ochraně elektrických rozněcovadel před nežádoucím roznětem.
(5)
Po zneškodnění selhávky musí střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů provést prohlídku místa odstřelu a odstranit případné zbytky nevybuchlých výbušnin.
Oddíl osmý
Trhací práce velkého rozsahu
§ 71
Vyhrazené úkony
(1)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích velkého rozsahu musí mít technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů zástupce, který má oprávnění technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů příslušné odbornosti. Zástupce zastupuje technického vedoucího odstřelůtechnického vedoucího odstřelů při všech úkonech přípravy a provedení odstřelu.
(2)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích velkého rozsahu lze nabíjení, adjustaci, zřizování roznětného vedení a odpal provést jen za osobního vedení technického vedoucího odstřelů; tyto úkony mohou být podle technického projektu odstřelu a podmínek, za kterých byly povoleny trhací prácetrhací práce, prováděny též za osobního vedení střelmistrastřelmistra, kterému pro tuto činnost vydal Český báňský úřad povolení.
(3)
Při trhacích pracích, při kterých jsou použity výbušniny s obsahem esterů kyseliny dusičné, se pracovníkům, kteří s výbušninou pracují, poskytuje alespoň dvakrát za směnu teplá zrnková káva, při práci s výbušninami s obsahem tritolu nebo kyseliny pikrové se poskytuje mléko.
§ 72
Deník a zápis o odstřelu
(1)
Vedoucí pracoviště vede deník, ve kterém se v rozsahu určeném organizací zaznamenávají všechny skutečnosti důležité pro posouzení stavu přípravných prací k odstřelu.
(2)
Technický vedoucí odstřelůTechnický vedoucí odstřelů vyhotoví neprodleně o průběhu a výsledku každého odstřelu zápis, v němž uvede zejména, zda nedošlo k selhávce, jaká bezpečnostní opatření jsou nutná pro další postup prací, a přehledný seznam případných škod. Zápis zašle orgánu, který odstřel povolil.
§ 73
Kontrola před nabíjením
Po ukončení přípravných prací pro odstřel na povrchu v hornině, se musí před nabíjením provést zaměření místa náloží (vývrtůvývrtů, sklípků, štol, komorkomor apod.), způsobem určeným organizací a zkontrolovat, zda stav odpovídá technickému projektu odstřelu.
§ 74
Změna parametrů odstřelu
Pokud by v důsledku změn zjištěných podle § 73 nemohly být při odstřelu dodrženy podmínky rozhodnutí o jeho povolení a mohly být ohroženy další chráněné zájmy, musí organizace předložit příslušnému povolovacímu orgánu upravenou a doplněnou dokumentaci odstřelu se žádostí o změnu povolení. V jiných případech musí technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů bezodkladně zaznamenat změny proti původní dokumentaci a zaslat orgánu, který odstřel povolil.
§ 75
Postup při zneškodňování selhávky
(1)
Technický vedoucí odstřelůTechnický vedoucí odstřelů určí postup při zneškodňování selhávky a podle potřeby vypracuje i dokumentaci na její zneškodnění, případně upraví rozsah a způsob uzavření bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu.
(2)
Před začátkem prací spojených se zneškodňováním selhávky musí technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů seznámit pracovníky s pracovním postupem a s nebezpečím při práci. Zejména jim musí uložit, aby mu okamžitě hlásili každý nález výbušniny, části roznětného vedení a další závažné okolnosti podle povahy selhávky.
(3)
O postupu prací spojených se zneškodňováním selhávky vede technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů písemný záznam. O příčině selhávky a o její likvidaci vyhotoví technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů zápis, který připojí k zápisu o výsledku odstřelu.
§ 76
Přípravné práce pro povrchové komorové odstřely
(1)
Technologický postup pro ražení a zajišťování podzemních děl5) pro komorové odstřely musí odpovídat požadavkům technického projektu odstřelu.
(2)
Nad vchodem do vstupní štoly se musí zřídit bezpečný a pevný kryt (portál) proti pádu horniny. Jeho délka se řídí stabilitou, sklonem a výškou skalní stěny. Portál musí být nejméně 3 m dlouhý.
(3)
Při ukládání trhavin do komorkomor se musí stabilní elektrické osvětlovací zařízení nejdříve odstranit z blízkosti komorkomor.
(4)
Před dopravou elektrických rozbušek do komorkomor se musí ze všech podzemních děl odstranit elektrické vedení. K osvětlování lze potom používat jen důlní osobní svítidla nebo důlní lampy na pohon stlačeným vzduchem.
§ 77
Roznět náloží povrchových komorových odstřelů
(1)
Nálože se smějí přivést k výbuchu jen elektrickým nebo bleskovicovým roznětem.
(2)
Při rozněcování náloží se musí použít nejméně dvě roznětné vedení, přičemž v každé náloži, v každém roznětném vedení musí být nejméně dvě roznětné náložky.
(3)
Při komorovém odstřelu s jiným způsobem těsnění štol než umělým závalem, musí se konec roznětného vedení uložit u vchodu do vstupní štoly do uzamykatelné skříňky. Až poté se smějí do roznětné sítě zapojit roznětné náložky.
(4)
Vstupní štola se nesmí nabíjet výbušninami s výjimkou vývrtůvývrtů pro těsnění štol umělým závalem; nálože vývrtůvývrtů pro zával štol se smí adjustovat rozbuškami až po uložení trhavin v komoráchkomorách a po případném postavení ochranných zídek u komorkomor.
(5)
Nálože vývrtůvývrtů pro zával štoly nesmí působit svým účinkem do prostoru nálože v komořekomoře.
(6)
Při utěsnění štol kapalinou se musí nálože v komořekomoře zajistit proti posunu proudící kapalinou nebo jejím vztlakem.
(7)
Použije-li se takový způsob utěsnění, při kterém lze očekávat vyhození materiálu vstupní štolou (při těsnění vodou, umělém závalu štol apod.), musí se v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací určit způsob ochrany ohrožených objektů a zařízení.
§ 78
Přístup k selhávce povrchového komorového odstřelu a její likvidace
(1)
Razí-li se k selhávce nové podzemní dílo, musí se poloha a vzdálenost čelby od selhávky soustavně měřicky kontrolovat.
(2)
Pokud se postupuje k selhávce původním podzemním dílem, musí technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů kontrolovat stav roznětného vedení, soudržnost stropů a boků díla a měřením zjišťovat vzdálenost postupujícího pracoviště od selhávky.
(3)
Selhávky se smějí odpálit v původní velikosti jen tehdy, pokud se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož nebo pokud odhoz horniny při odstřelu nemůže být z jiných důvodů nebezpečný.
(4)
Nelze-li selhávku znovu odpálit, odstraní se podle možnosti nejdříve roznětné náložky a až poté ostatní výbušniny.
Oddíl devátý
Trhací práce za zvláštních podmínek
§ 79
Trhací práce pod vodou
Pokud pro přípravu trhacích pracítrhacích prací pod vodou je nutný pobyt pod vodní hladinou s potápěčským vybavením, smí trhací prácetrhací práce provádět jen střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů, který je současně držitelem osvědčení o způsobilosti pro výkon potápěčských prací; to platí i pro jeho pomocníka.
§ 80
Rozrušování ledu
Při rozrušování ledu musí technologický postup trhacích pracítrhacích prací obsahovat i způsob zabezpečení pracovníků pro případ prolomení ledu.
§ 81
Blízká pracoviště na povrchu
(1)
Za blízká pracoviště při trhacích pracíchtrhacích pracích na povrchu se považují ta pracoviště, jejichž bezpečnostní okruhybezpečnostní okruhy při současném provádění trhacích pracítrhacích prací by se dotýkaly nebo překrývaly. Při trhacích pracíchtrhacích pracích na blízkých pracovištích se stanoví jeden společný bezpečnostní okruhbezpečnostní okruh. Organizace určí jednoho ze střelmistrůstřelmistrů nebo technických vedoucích odstřelůtechnických vedoucích odstřelů, který odpovídá za koordinaci trhacích pracítrhacích prací; jde zejména o uzavření a uvolnění bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu, stanovení místa a doby odpalu a určení úkrytů.
(2)
Jde-li o blízká pracoviště různých organizací, stanoví se opatření podle odstavce 1, popřípadě i další potřebná opatření vzájemnou dohodou těchto organizací.
§ 82
Blízká pracoviště v podzemí, přiblížení k stařinám a k povrchu
(1)
Jsou-li podzemní pracoviště od sebe vzdálena v libovolném směru méně než 30 m, musí střelmistrstřelmistr včas vyrozumět osádky těchto pracovišť, že se bude provádět odstřel. Trhací práceTrhací práce na těchto pracovištích musí vykonávat tentýž střelmistrstřelmistr. Bezpečnostní opatření pro trhací prácetrhací práce se určí v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací. Pokud jde o podzemní pracoviště dvou organizací, určí se bezpečnostní opatření jejich dohodou.
(2)
Přiblíží-li se čelby k sobě na vzdálenost 10 m, musí se při dalším provádění trhacích pracítrhacích prací ražení na jedné čelbě zastavit a potřebná část tohoto díla zahrnout do bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu.
(3)
Podle odstavců 1 a 2 se postupuje i tehdy, pokud se předpokládá proražení do používaného podzemního díla nebo se razí v jeho blízkosti.
(4)
Pokud se přiblíží čelba ke stařinám nebo dočasně opuštěné části podzemního prostoru na vzdálenost 10 m, musí organizace určit pro trhací prácetrhací práce potřebná opatření v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací.
(5)
Přiblíží-li se čelba k povrchu na vzdálenost 30 m, musí organizace určit v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací potřebná opatření, a to v dohodě s orgánem, kterému náleží ochrana dotčeného zájmu.
§ 83
Trhací práce v hloubení
(1)
Uzávěry otvorů v povalech se musí před odpalem otevřít.
(2)
Po trhacích pracíchtrhacích pracích musí se jáma a přilehlé prostory zkontrolovat také z hlediska bezpečnosti svislé dopravy a chůze.
(3)
Po odstřelu se smí v dalších pracích na dně hloubení pokračovat až tehdy, když střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů a dozorčí orgán zjistili účinky odstřelu a pracoviště se zabezpečilo.
§ 84
Trhací práce ve výbušném prostředí
V uhelných dolech s výskytem výbušného prostředívýbušného prostředí se mohou trhací prácetrhací práce provádět za podmínek stanovených v dílu třetím této části. Trhací práceTrhací práce ve výbušném prostředívýbušném prostředí v jiných případech jsou zakázané.
§ 85
Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých dílů
Ustanovení tohoto dílu platí pouze, není-li v dílech druhém až sedmém hlavy třetí stanoveno jinak.
DÍL DRUHÝ
TRHACÍ PRÁCE V PODZEMÍ BEZ VÝSKYTU VÝBUŠNÉHO PROSTŘEDÍ
§ 86
Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1)
Prohlídka pracoviště po odstřelu se nemusí provádět ihned po uplynutí čekací doby, pokud se pracoviště až do doby prohlídky znepřístupní proti vstupu nepovolaných osob způsobem určeným v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací.
(2)
Při prohlídce pracoviště musí střelmistrstřelmistr nebo technický vedoucí odstřelůtechnický vedoucí odstřelů měřit koncentraci oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší, pokud je to stanoveno v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací; vstup na pracoviště smí povolit jen v případě, že jejich koncentrace nepřesahuje hodnoty stanovené zvláštními předpisy.5)
DÍL TŘETÍ
TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH DOLECH
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 87
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a)
vrstvou uhlí z hlediska přiblížení se skalní trhavinyvrstvou uhlí z hlediska přiblížení se skalní trhaviny vrstva uhlí tloušťky 1 cm a více,
b)
horninou prostoupenou trhlinamihorninou prostoupenou trhlinami hornina, ve které se vyskytují takové trhliny, které jsou komunikacemi metanu do prostoru důlního díla,
c)
fukačemfukačem mimořádné a intenzívní uvolňování metanu z uhelného masivu nebo z průvodní horniny. Za mimořádné a intenzívní uvolňování se považuje takový výstup metanu, u kterého hodnota při měření překročí dovolenou koncentraci, a když není možné tomuto uvolňování zamezit utěsněním místa výstupu,
d)
dovrchním dílemdovrchním dílem důlní dílo ražené v úseku delším než 25 m se stoupáním větším než 1:10 a přestává se považovat za dovrchní dílodovrchní dílo, když je dále ražené v úseku delším než 25 m a se stoupáním menším než 1:10,
e)
uvolňováním výztužeuvolňováním výztuže rozrušování horniny na styku výztuže s horninou při použití výbušnin,
f)
odlehčovacím vrtemodlehčovacím vrtem vrt o průměru 80 až 200 mm sloužící k vytvoření zóny sníženého napětí před důlním dílem,
g)
otřasnou trhací pracíotřasnou trhací prací trhací prácetrhací práce, jejímž účelem je vyvolat seismický účinek, následkem kterého se přesune místo zvýšeného napětí do bezpečné vzdálenosti v předpolí důlního díla nebo se vyvolá průtrž hornin a plynů v době, kdy pracovníci jsou v bezpečném místě chráněni před účinky průtrže.
§ 88
Používání trhavin a rozněcovadel
(1)
Místo skalních trhavin lze použít důlně bezpečné trhaviny a místo předepsané kategorie důlně bezpečné trhaviny lze použít důlně bezpečnou trhavinu vyšší kategorie bezpečnosti.12) Skalní a důlně bezpečné trhaviny a trhaviny různé kategorie bezpečnosti se nesmějí použít ve stejném vývrtuvývrtu; rovněž nelze použít ve stejném vývrtuvývrtu trhaviny plastické a sypké konzistence s výjimkou případu, kdy při používání sypkých trhavin je plastická trhavina roznětnou náložkou nebo počinovou náloží.
(2)
Hmotnost jedné nálože důlně bezpečné trhaviny nesmí přesáhnout hodnotu uvedenou v návodu na používání trhaviny (mezní nálož).
(3)
Používat se smí jen elektrické rozbušky s měděnou dutinkou.
(4)
Rozstřelovat lze pouze dřevěnou výztuž v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí, a to jen náložemi ve vývrtechvývrtech při použití důlně bezpečné trhaviny. Ucpávka musí být až k ústí vývrtůvývrtů a nesmí být kratší než délka nálože.
§ 89
Trhací práce v blízkosti důlních požárů
Při trhacích pracíchtrhacích pracích v blízkosti důlních požárů musí být přítomen dozorčí orgán5) a v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací musí se kromě předepsaných náležitostí určit též způsob měření teploty ve vývrtechvývrtech.
Zakládání, nabíjení a ucpávání vývrtů
§ 90
(1)
Nálože důlně bezpečných trhavin ve vývrtechvývrtech se nesmí přiblížit jiným náložím nebo k jiným neutěsněným vývrtůmvývrtům na menší vzdálenost než 40 cm v uhlí a 30 cm v kameni.
(2)
Vzdálenost mezi náložemi skalních plastických trhavin nesmí být menší než 15 cm, vzdálenost mezi náložemi ostatních skalních trhavin nesmí být menší než 30 cm.
(3)
VývrtyVývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtůvývrtů (píšťaly) se musí po dobu vrtání nových vývrtůvývrtů označit vloženými nabijáky a po ukončení vrtání se musí utěsnit po celé délce předepsanou ucpávkou.
(4)
Při použití skalní trhaviny na pracovišti, kde lze předpokládat navrtání uhlí, se musí způsobem určeným v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací předvrtávat nejméně jedním vrtem ve směru nejbližšího předpokládaného výskytu uhlí. Vrt musí být nejméně o 1 m delší, než jsou ostatní vývrtyvývrty. Navrtání uhlí tímto vrtem musí předák oznámit směnovému technikovi a střelmistrovistřelmistrovi; tento vrt se musí označit způsobem určeným organizací a nesmí se nabíjet. Při navrtání uhlí vývrtemvývrtem smí se při trhacích pracíchtrhacích pracích používat jen důlně bezpečná trhavina.
(5)
VývrtyVývrty pro skalní trhaviny se musí založit tak, aby se nálož skalní trhaviny nepřiblížila k vrstvě uhlí blíže než 20 cm.
(6)
Nálože se musí odpálit bezprostředně po nabití všech vývrtůvývrtů.
§ 91
(1)
Mezery v náloži se smí vytvářet jen za těchto podmínek:
a)
při použití důlní skalní trhaviny nesmí být jednotlivé mezery v náloži větší než 20 cm, pokud není přenos detonace zabezpečený bleskovicí,
b)
při použití důlně bezpečné trhaviny musí se vždy přenos detonace zajistit bleskovicí.
(2)
Délka mezer před nebo za náloží se neomezuje.
(3)
VývrtyVývrty se nesmí sklípkovat.
(4)
Používat příložné nálože je zakázáno.
§ 92
K ucpávání náloží ve vývrtechvývrtech se smí použít jen
a)
voda v obalech nebo bez obalů,
b)
písek nebo vysokopecní granulovaná struska vrhaná do vývrtuvývrtu pod tlakem,
c)
písek s plastickým jílem jako pojivem,
d)
písek v obalech,
e)
tvárlivý jíl.
§ 93
(1)
Písek a vysokopecní granulovaná struska pro ucpávku musí splňovat tyto podmínky:
a)
nejméně 90 % objemu musí mít zrnitost 0,3 až 3 mm, zbytek nejvíc 5 mm,
b)
obsah jílových příměsí nesmí přesahovat 10 % objemu.
(2)
Za tvárlivý jíl se považuje takový jíl, který lze ručně tvarovat.
(3)
Písek s plastickým jílem jako pojivem se zhotovuje z písku podle odstavce 1 a jílu tak, aby se výsledná směs dala ručně tvarovat.
§ 94
(1)
Ucpávka musí po celé své délce vyplňovat průřez vývrtuvývrtu. Ucpávka v obalech smí mít průměr nejvíc o 5 mm menší, než je průměr vývrtuvývrtu.
(2)
Vodní ucpávka v obalech musí být tvořena nejméně ze dvou samostatných k sobě přiléhajících částí o přibližně stejné délce. Jednotlivé části této ucpávky nesmí být kratší než 20 cm. Při použití samosvorné ucpávky může být tato z jednoho kusu o délce nejméně 40 cm.
(3)
Délka ucpávky nesmí být kratší než 40 cm, u mezerové náložemezerové nálože 50 cm.
§ 95
Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých oddílů
Ustanovení tohoto oddílu platí pouze, není-li v oddílech druhém až sedmém dílu třetího hlavy třetí stanoveno jinak.
Oddíl druhý
Trhací práce v hloubení v blízkosti uhelné sloje
§ 96
(1)
Přiblíží-li se vývrtvývrt na vzdálenost 3 m k uhelné sloji, smí se použít jen důlně bezpečná trhavina příslušné kategorie. Skalní trhavina se smí použít do vzdálenosti 1 m od této sloje jen v tom případě, když je dno hloubení zatopeno vodou nejméně 10 cm nad jeho nejvyšší bod. Přiblíží-li se kterákoliv nálož na vzdálenost 3 m od uhelné sloje, nesmí být časový interval mezi výbuchem sousedních náloží větší než 60 ms.
(2)
Vzdálenost uhelné sloje od dna hloubení se při přiblížení na 10 m podle geologického profilu jámy upřesňuje předvrtáváním alespoň třemi vrty o 1 m delšími, než je délka zabírky. Přitom jeden vrt se musí založit v místě, kde se předpokládá nejmenší vzdálenost od sloje, a to kolmo na její předpokládaný úklon. V případě použití předvrtů pro trhací prácetrhací práce musí se jejich část přesahující zabírku po celé délce utěsnit.
(3)
Při předvrtávání podle odstavce 2 musí být přítomný směnový technik, který předvrty vyhodnotí.
Oddíl třetí
Trhací práce v dovrchních důlních dílech
§ 97
Trhací práce v neproražených dílech
V neproražených dovrchních dílechdovrchních dílech a v dílech z nich odbočujících se musí při trhacích pracíchtrhacích pracích dodržet tyto podmínky:
a)
střelmistrstřelmistr musí měřit obsah metanu nejen v okruhu 25 m (§ 99), ale také po celé délce dovrchního díladovrchního díla v místech možného nahromadění metanu,
b)
trhací prácetrhací práce ve větší vzdálenosti než 500 m od průchodního větrního proudu, když se vyskytne v celém úseku ražení alespoň jeden úsek považovaný za dovrchní dílodovrchní dílo, se smí provádět jen na základě příkazu závodního dolu.
Oddíl čtvrtý
Ochrana pracovišť proti uhelnému prachu, metanu a oxidu uhelnatému
§ 98
Zneškodňování uhelného prachu při trhacích pracích
(1)
V důlních dílech se musí:
a)
před zneškodňováním uhelného prachu odstranit uhlí a lehko zápalné hmoty do vzdálenosti 25 m od ústí vývrtůvývrtů na všechny strany,
b)
před nabíjením vývrtůvývrtů zneškodnit uhelný prach do vzdálenosti 25 m ve všech směrech od místa odstřelu; totéž platí pro důlní dílo, které se přiblížilo na vzdálenost 10 m k místu odstřelu.
(2)
Podle odstavce 1 písm. a) se nemusí uhlí odstraňovat za těchto podmínek:
a)
před každým odpalem se uvolněné uhlí zkropí vodou,
b)
nad uvolněným uhlím se měří koncentrace metanu.
(3)
V dobývkách, kde není možné účinně zavlažovat uhelný pilíř a kde není odstraněno uhlí, musí se před trhacími pracemitrhacími pracemi otevřený prostor dobývky zkropit vodou nejméně na vzdálenost 25 m na obě strany od krajních vývrtůvývrtů a směrem do závalu tak daleko, pokud je to bezpečně možné.
(4)
Uhelný prach se nemusí zneškodňovat, je-li prokázáno, že v přirozeném stavu není výbuchu schopný.
§ 99
Měření koncentrace metanu při trhacích pracích na plynujících dolech
(1)
StřelmistrStřelmistr musí v přítomnosti předáka měřit v místě odstřelu koncentraci metanu
a)
před nabíjením vývrtůvývrtů,
b)
bezprostředně před odchodem na místo odpalu,
c)
po provedení odstřelu při prohlídce pracoviště.
(2)
Koncentrace metanu se musí měřit před nabíjením vývrtůvývrtů i v okruhu 25 m od místa odstřelu, a to i v sousedních důlních dílech přilehlých k místu odstřelu; v dobývkách směrem k závalu jen potud, pokud je to bezpečně možné.
(3)
Koncentrace metanu se musí měřit podle odstavce 2 i v důlním díle, které se přiblíží na vzdálenost menší než 10 m k místu odstřelu, nebo které je s místem odstřelu spojené neutěsněným vrtem.
(4)
Kromě případů uvedených v odstavcích 1 až 3 musí střelmistrstřelmistr měřit před nabíjením vývrtůvývrtů koncentrace metanu
a)
při každém vývrtuvývrtu, když se zjistí 0,5 % metanu a více při měření v nejvyšším místě díla pod stropem. Měření se provede při ústí kontrolovaného vývrtuvývrtu, a to v místě situovaném 10 cm před a 10 cm nad jeho vyústěním na čelbu. Když se v tomto místě zjistí vyšší než přípustná koncentrace metanu (§ 112 a 119), nesmí se tento vývrtvývrt nabíjet a musí se utěsnit ucpávkou,
b)
nad uvolněným uhlím ve smyslu § 98 odst. 2 písm. b),
c)
na stanovišti odpalu těsně před provedením odpalu.
(5)
Koncentrace metanu se musí měřit také v prostorech pod stropem, když je strop obnažený, nebo pod zapažením, když je strop vyztužený a založený.
(6)
Odpálit se musí bez prodlení po posledním měření koncentrace metanu v místě odstřelu a na stanovišti odpalu.
§ 100
Kontrola ovzduší po odstřelu
Při prohlídce pracoviště po odstřelu musí střelmistrstřelmistr měřit i koncentraci oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší; vstup na pracoviště dovolí jen v případě, že koncentrace oxidu uhelnatého a nitrózních plynů nepřesahuje hodnoty stanovené zvláštními předpisy.5)
Oddíl pátý
Bezvýlomová trhací práce
§ 101
Zakládání a nabíjení vývrtů
(1)
Při bezvýlomové trhací prácitrhací práci musí se uspořádáním vývrtůvývrtů, volbou hmotnosti a geometrie náloží a ucpávkou zabezpečit, že nedojde k vytvoření výlomů ani k prošlehnutí detonující nálože.
(2)
Nálož pro bezvýlomovou trhací prácitrhací práci se nesmí přiblížit k jiným náložím na vzdálenost menší, než je stanovena v geomechanickém zadání v závislosti na fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin a použitých výbušninách, ne však méně než 2 m.
(3)
Trhavina se musí nabíjet tak, aby nálož tvořila souvislý sloupec.
(4)
Při nabíjení vývrtůvývrtů musí se adjustovaná náložka při všech současně odpalovaných náložích umístit vždy ve stejném místě nálože. Při použití důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie musí být adjustovaná náložka vždy na dně vývrtuvývrtu.
§ 102
Přípustnost trhacích prací a související opatření
(1)
Pro bezvýlomovou trhací prácitrhací práci musí závodní dolu vydat příkaz k zajištění technicko-organizačních a bezpečnostních opatření, ve kterém se zohlední místní podmínky.
(2)
Dokumentace trhacích pracítrhacích prací se vypracuje na základě geomechanického zadání odborníka z oboru mechaniky hornin určeného organizací.
§ 103
Technologický postup trhacích prací
(1)
Technologický postup trhacích pracítrhacích prací musí kromě náležitosti podle přílohy č. 4 této vyhlášky obsahovat i náležitosti technického projektu odstřelu s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu.
(2)
Pro opakované odstřely lze vypracovat generální technologický postup trhacích pracítrhacích prací, který musí též obsahovat náležitosti technického projektu odstřelu s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu.
Použití výbušnin
§ 104
(1)
Na používání důlně bezpečných trhavin při bezvýlomové trhací prácitrhací práci se nevztahuje ustanovení o mezné náloži (§ 88 odst. 2) a ustanovení § 115 odst. 3 písm. a), pokud jde o nepřípustnost použití důlně bezpečných protiplynových trhavin I. kategorie.
(2)
Nelze-li při náložích důlně bezpečné trhaviny zajistit spolehlivost stability detonace (zvýšením průměru nálože, zamezením napadání horniny mezi sousední náložky apod.), musí se tato zajistit pomocí důlně bezpečné bleskovice.
§ 105
(1)
Při nabíjení se musí zabezpečit styk bleskovice s trhavinou po celé délce nálože.
(2)
V ukloněných vývrtechvývrtech se musí bleskovice zajistit před vypadnutím z vývrtuvývrtu.
(3)
Bleskovice použitá v jednom vývrtuvývrtu nesmí být kratší než délka nálože trhaviny; při odstřelu nesmí být žádná část bleskovice blíže k ústí vývrtuvývrtu, než je délka ucpávky.
(4)
Pokud je nutné bleskovice ve vývrtechvývrtech spojovat, musí se spoj vytvořit přiložením a pevným spojením v délce nejméně 20 cm.
(5)
Bleskovice ve své funkční části nesmí ve vývrtuvývrtu tvořit skruty, smyčky a ostré záhyby.
§ 106
Délka ucpávky
Délka ucpané části vývrtuvývrtu v centimetrech nesmí být menší než šestinásobek druhé mocniny průměru vývrtuvývrtu v centimetrech, nejméně však 100 cm; přitom vodní ucpávka v obalech se musí zhotovit minimálně ze čtyř samostatných přibližně stejných dílů.
§ 107
Čekací doba a kontrola po odstřelu
(1)
Čekací doba po odstřelu nesmí být kratší než 30 minut.
(2)
Po uplynutí čekací doby musí se zkontrolovat
a)
nezávadnost ovzduší v ohroženém prostoru,
b)
úplnost detonace náloží, a to:
1.
vizuální kontrolou, když je vývrtvývrt volný a bez přívodních vodičů,
2.
kontrolou přerušení můstku elektrických rozněcovadel, pokud z vývrtuvývrtu vyčnívají přívodní vodiče,
3.
zjišťováním výstupu oxidu uhelnatého z jednotlivých vývrtůvývrtů; před měřením je možno odstranit ucpávku v potřebné délce.
(3)
Při zjištění selhávky určí způsob její likvidace pracovník, který vypracoval technologický postup trhacích pracítrhacích prací nebo technický projekt odstřelu.
Oddíl šestý
Trhací práce v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí
§ 108
Použití trhavin a rozněcovadel
(1)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích v uhlí se musí, pokud dále není stanoveno jinak, používat:
a)
v neplynujících dolech důlně bezpečné trhaviny protiprachové,
b)
v plynujících dolech I. třídy nebezpečí důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie.
(2)
Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu) se smějí v plynujících dolech I. třídy nebezpečí rozněcovat s časovým intervalem zpoždění nejvíce 100 ms.
(3)
Pro trhací prácetrhací práce v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí se používají výbušniny podle přílohy č. 8 této vyhlášky.
§ 109
Zakládání a nabíjení vývrtů
(1)
Vzdálenost nálože trhaviny od nejbližší volné plochy nesmí být menší než 30 cm.
(2)
V plynujících dolech I. třídy nebezpečí se musí nenabitý vrt do průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého vývrtuvývrtu, utěsnit u ústí ucpávkou o délce nejméně 40 cm, při větších průměrech nejméně 100 cm.
§ 110
Ucpávka
(1)
Každý nabitý vývrtvývrt se musí utěsnit.
(2)
V plynujících dolech I. třídy nebezpečí se musí vývrtyvývrty utěsnit až ke svému ústí; toto neplatí pro utěsňování vývrtůvývrtů v nadstropních lávkách (při komorování, pilířování apod.).
§ 111
Zneškodňování selhávek
Způsob zneškodňování selhávek v případech, kdy není možné zajistit dodržení předepsaného časového intervalu mezi odpalovanými selhávkami podle § 108 odst. 2, se musí určit v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací.
§ 112
Přípustná koncentrace metanu
Trhací práceTrhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech uvedených v § 99 nepřesahuje 1 %.
§ 113
Trhací práce v blízkosti fukače
Trhací práceTrhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukačefukače jsou zakázané.
§ 114
Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1)
Pro rozstřelování rubaniny se smí použít v neplynujících dolech jen důlně bezpečné trhaviny protiprachové nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie bezpečnosti a v plynujících dolech I. třídy nebezpečí jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie bezpečnosti.
(2)
Nálože smějí být umístěny jen ve vývrtechvývrtech.
(3)
Při hmotnosti nálože do 0,2 kg na jeden vývrtvývrt se lze odchýlit od ustanovení § 94 a 109 v tom, že vzdálenost nálože k volné ploše smí být nejméně 20 cm a délka ucpávky musí být nejméně 20 cm.
(4)
Trhací práceTrhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět v nezbytných případech jen na základě příkazu závodního dolu náložemi utěsněnými ucpávkou. Přitom musí být zneškodněn uhelný prach a na plynujících dolech I. třídy nebezpečí se koncentrace metanu (§ 112) musí měřit zejména v místech odstřelu náloží a pod horním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracíchtrhacích pracích smějí se používat jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie bezpečnosti; přitom hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg.
Oddíl sedmý
Trhací práce v uhelných dolech plynujících II. třídy nebezpečí a v dolech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů
§ 115
Použití trhavin
(1)
Skalní trhaviny se mohou používat na pracovištích v kameni, kde součet všech vrstev uhlí nepřesahuje 20 cm a nálož skalní trhaviny se nepřiblíží k vrstvě uhlí na vzdálenost menší než 20 cm. Toto ustanovení neplatí pro důlní díla zařazená do některého stupně nebezpečí13) průtrží uhlí a plynů.
(2)
Důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie bezpečnosti se musí používat na pracovištích v kameni, kde součet všech vrstev uhlí přesáhne 20 cm.
(3)
Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie musí být použity na pracovištích
a)
pokud některá z náloží je umístěna v uhlí,
b)
při odděleném odstřelu přibírky kamene s předem vyuhleným předstihem,
c)
při současném odstřelu v uhlí a v kameni.
§ 116
Použití rozněcovadel
(1)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích se mohou používat milisekundové elektrické rozbušky, přičemž časový interval trvání celého odstřelu nesmí přesáhnout 450 ms u náloží v kameni a 400 ms u náloží v uhlí.
(2)
Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu), se smějí rozněcovat s časovým intervalem zpoždění nejvýše 60 ms; ostatní sousední nálože nejvýše 150 ms.
(3)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích, při kterých se mohou používat skalní trhaviny, protiprachové trhaviny a důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie, musí se použít milisekundové elektrické rozbušky. Při trhacích pracíchtrhacích pracích, při kterých se musí použít důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie, se musí použít milisekundové elektrické rozbušky se zvýšenou bezpečností.
§ 117
Zakládání a nabíjení vývrtů
(1)
VývrtyVývrty musí být založeny tak, aby se nálož skalní trhaviny, protiprachové trhaviny nebo důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nepřiblížila k volné ploše na vzdálenost menší než 30 cm; při použití důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie v kameni menší než 20 cm.
(2)
Nenabitý vrt do průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého vývrtuvývrtu, musí se před odpalem utěsnit u ústí ucpávkou o délce nejméně 40 cm, při větších průměrech nejméně 100 cm.
(3)
Při průměru vývrtuvývrtu do 50 mm při trhacích pracíchtrhacích pracích malého rozsahu musí být roznětná náložka umístěna jen na dně vývrtuvývrtu a dno elektrické rozbušky musí směřovat k delší části nálože.
(4)
Náložky důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie se mohou nabíjet, jen jsou-li umístěny ve společném obalu.
(5)
Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie se nesmějí nabíjet pneumaticky.
§ 118
Ucpávka
Při používání důlně bezpečných protiplynových trhavin II. kategorie a III. kategorie se smí používat jen měkká ucpávka, kterou tvoří voda v obalech a bez obalů nebo materiály ve formě pasty a gelu. Pokud se použije měkká ucpávka v obalu délky nejméně 40 cm, musí být samosvorná a ve vývrtuvývrtu se musí umístit těsně za nálož. Zbytek vývrtuvývrtu až ke svému ústí může zůstat volný.
§ 119
Přípustná koncentrace metanu
(1)
Trhací práceTrhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech uvedených v § 99 nepřesahuje 1 %.
(2)
Trhací práceTrhací práce se mohou provádět jen na základě příkazu vedoucího organizace při zvýšení koncentrace metanu až do 1,5 % v případech, kdy nelze dostupnými opatřeními snížit koncentraci metanu na hranici podle odstavce 1.
§ 120
Vodní clony při trhacích pracích
V dlouhých důlních dílech, ve kterých se provádějí trhací prácetrhací práce, musí se při odstřelu na vhodném místě, nejdále však 15 m od místa odstřelu, vytvořit účinná vodní clona působící v celém profilu důlního díla.
§ 121
Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1)
Při rozstřelování rubaniny se smějí použít jen nálože ve vývrtechvývrtech a důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie; přitom se musí dodržet tyto podmínky:
a)
hmotnost nálože nesmí překročit 0,2 kg,
b)
vzdálenost nálože od volné plochy nesmí být menší než 20 cm,
c)
délka ucpávky musí být nejméně 20 cm.
(2)
Trhací práceTrhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět v nezbytných případech jen na základě příkazu závodního dolu náložemi utěsněnými ucpávkou za podmínek, že koncentrace metanu nepřesáhne 1 %, zneškodní se uhelný prach a určí se místa měření metanu; metan se musí měřit zejména v místě odstřelu náloží a pod vrchním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracíchtrhacích pracích se smějí použít jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie; hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg.
§ 122
Uvolňování výztuže
Výztuž se smí uvolňovat jen náložemi ve vývrtechvývrtech v hornině, a to na styku výztuže s horninou, za podmínek stanovených v § 116, § 117 odst. 1 a § 121; rozstřelování výztuže je zakázáno.
§ 123
Trhací práce v blízkosti fukače
(1)
Trhací práceTrhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukačefukače se mohou provádět jen na základě písemného příkazu závodního dolu, ve kterém se musí určit zejména
a)
situování vývrtůvývrtů tak, aby se nezasáhl zdroj fukačefukače,
b)
způsob spolehlivého zachycení a odvedení metanu z fukačefukače,
c)
způsob větrání,
d)
opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)
Při trhacích pracíchtrhacích pracích musí být přítomen směnový technik.
§ 124
Trhací práce v důlních dílech s nebezpečím průtrží hornin a plynů
(1)
Při trhací prácitrhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů13) musí být dodrženy tyto podmínky:
a)
smí se používat jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie,
b)
odlehčovací vrtyodlehčovací vrty musí být před nabíjením vývrtůvývrtů pro trhací prácitrhací práci ucpány nehořlavým materiálem do hloubky, která přesahuje alespoň o 1 m hloubku nabíjených vývrtůvývrtů. Jiné vrty musí být utěsněny alespoň na délku 0,5 m od jejich ústí,
c)
v technologickém postupu musí být řešena ochrana pracovníků v raženém důlním díle nebo v porubu a v dalších důlních dílech po směru větrního proudu. Mimo to při trhací prácitrhací práci v porubu, nebezpečném průtržemi uhlí a plynů, musí být odvoláni pracovníci tohoto porubu a z důlních děl po směru průchodního větrního proudu až do konce samostatného větrního oddělení,
d)
místo odpalu a místo pro bezpečný úkryt pracovníků musí být při trhací prácitrhací práci v dlouhých důlních dílech ve vzdálenosti nejméně 200 m od místa odstřelu,
e)
před odpalem v hloubení musí být odvoláni všichni pracovníci z hloubeného důlního díla. Místo pro bezpečný úkryt pracovníků a místo odpalu musí být na povrchu nebo na již otevřeném patře ve vtažném průchodním větrním proudu nejméně 200 m od místa odstřelu.
(2)
Při otřasné trhací práciotřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů se musí dodržet dále tyto podmínky:
a)
směnový technik musí před začátkem vrtání posoudit vhodnost rozmístění vývrtůvývrtů a být přítomen při jejich nabíjení a při odpalu. VývrtyVývrty v průvodních horninách smějí být vrtány až po odvrtání všech vývrtůvývrtů v uhlí,
b)
celková náložcelková nálož každé zabírky se musí odpálit najednou,
c)
před odpálením náloží musí být odvoláni všichni pracovníci z raženého důlního díla bez ohledu na jeho délku nebo z porubu a z dalších důlních děl po směru průchodního větrního proudu až do konce samostatného větrního oddělení,
d)
místo odpalu a místo pro bezpečný úkryt pracovníků musí být nejméně 10 m ve vtažném větrním proudu před porubem nebo vyústěním separátně větraného důlního díla do průchodního větrního proudu, přitom však nejméně 200 m od místa odstřelu,
e)
pokud se ve vzdálenosti nejméně 200 m od místa odstřelu v raženém separátně větraném důlním díle zřídí bezpečný úkryt pro pracovníky, a to buď přetlaková komorakomora nebo výklenek vybavený potřebným počtem dýchacích přístrojů napojených na rozvod stlačeného vzduchu, lze místo odpalu umístit do tohoto úkrytu,
f)
čekací doba po odstřelu je nejméně 30 minut. Poté musí prohlédnout místo odstřelu směnový technik a střelmistrstřelmistr.
(3)
Při otřasné trhací práciotřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží plynů a hornin s výjimkou uhlí musí být dodržena ustanovení odstavce 1 písm. b) a e) a odstavce 2 písm. a), c), d), e) a f). V dokumentaci trhacích pracítrhacích prací musí být řešena ochrana pracovníků v raženém důlním díle a v dalších důlních dílech, které mohou být ovlivněny případnou průtrží.
DÍL ČTVRTÝ
TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH LOMECH
§ 125
Použití trhavin
Při trhacích pracíchtrhacích pracích v uhlí se mohou používat též důlní skalní nebo povrchové trhaviny. Při přiblížení se místa odstřelu k podzemním důlním dílům se musí v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací určit bezpečnostní opatření proti výbuchu uhelného prachu nebo metanu v těchto dílech.
§ 126
Zabezpečení dobývacích strojů a úkryt na nich
(1)
Organizace určí v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací podle místních podmínek nejmenší přípustnou vzdálenost místa trhacích pracítrhacích prací velkého rozsahu od dobývacích strojů.
(2)
Úkryt osádky dobývacího stroje může být také na dobývacím stroji, pokud je zajištěna její bezpečnost. Vedoucí dobývacího stroje odpovídá za to, že se osádka stroje uchýlila do určeného úkrytu.
§ 127
Nabíjení vývrtů
(1)
V místech, kde lze podle zkušeností předpokládat výskyt metanu, se musí před nabíjením vývrtůvývrtů měřit koncentrace metanu u ústí vývrtůvývrtů. VývrtyVývrty, z kterých vystupuje metan, se nesmí nabíjet.
(2)
VývrtyVývrty, kterými se zasáhne důlní dílo, dutina, případně jiný prostor, se nesmějí nabíjet.
§ 128
Ucpávka
Při trhacích pracíchtrhacích pracích v uhelných lomech lze použít jako ucpávkový materiál také uhelnou drť.
§ 129
Trhací práce v blízkosti požárů uhlí
Trhací práceTrhací práce v blízkosti požárů uhlí se smějí provádět jen na základě příkazu vedoucího organizace. Příkaz se musí vydat pro každé místo požáru uhlí samostatně.
DÍL PÁTÝ
TRHACÍ PRÁCE PŘI VRTNÝCH A GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH, TĚŽBĚ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU
Oddíl první
Společná ustanovení
§ 130
Pyrovůz
(1)
Pyrovůz, kterým se přepravují výbušniny a současně i osoby, musí mít:
a)
kabinu pro přepravu osob,
b)
oddělený prostor pro přepravu trhavin,
c)
pevně přichycené dřevěné oplechované schránky pro přepravu rozbušek,
d)
oddělený prostor pro přepravu pomůcek,
e)
prostředky první pomoci,
f)
dva vhodné hasicí přístroje umístěné na vnější straně dosažitelné ze země.
(2)
Průvodce přepravovaných výbušnin v pyrovozu musí být střelmistrstřelmistr, který má u sebe evidenční záznam o jejich množství.
Oddíl druhý
Používání výbušnin při geofyzikálních pracích
§ 131
Zakládání vrtů
Dva sousední vrty se nesmějí zakládat na vzdálenost menší než 30 cm při průměru vrtů do 50 mm a na vzdálenost menší než 100 cm při vrtech s průměrem nad 50 mm.
§ 132
Příprava náloží
(1)
V témže vrtu se smí použít i několik roznětných náložek.
(2)
Pro zaznamenání okamžiku výbuchu se smí použít další rozbuška umístěná v náloži.
(3)
Elektrické rozbušky se musí v náloži umístit tak, aby na ně nemohla narazit zátěžka.
(4)
Při opakovaných odstřelech v témže vrtu se smějí současně připravit nálože v potřebném množství. Adjustované nálože se musí umístit v bezpečné vzdálenosti od vrtů, jakož i od ostatních výbušnin. Přívodní vodiče rozbušek těchto náloží musí být do doby jejich použití svinuty a jejich konce zaizolovány.
(5)
V technologicky odůvodněných případech smí střelmistrstřelmistr spojit v jedné náloži i více elektrických rozněcovadel také paralelně.
§ 133
Nabíjení vrtů
(1)
Na témže pracovišti se smějí vrtat a postupně nabíjet jednotlivé vrty. V takovém případě se musí velikost nálože a její umístění ve vrtu volit tak, aby při nežádoucím výbuchu nálože nabitého vrtu nebyla ohrožena bezpečnost osob. Vrty se musí založit tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému převrtání.
(2)
Bezprostřední okolí nabitých vrtů se musí zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob a roznětné vedení se musí zajistit proti poškození a předčasnému roznětu nálože.
(3)
Není-li vzhledem k použité metodě geofyzikálního měření možné odpálit nálož ve vrtu téhož dne, kdy byl nabit, je třeba učinit taková opatření, aby nálož nemohla být vytažena z vrtu a roznětné vedení bylo zabezpečeno proti poškození a předčasnému roznětu nálože. Přívodní vedení musí být zkratováno. Takto lze postupovat jen v případech, kdy se výbuch nálože umístěné ve vrtu neprojeví na povrchu rozletem materiálu.
(4)
K zatlačování nálože do hustého výplachu se smí použít zátěžka, jejíž konec je z antistatického nejiskřícího materiálu.
(5)
Vrt se smí nabíjet pomocí vrtného nářadí s podmínkou, že vrtná osádka pracuje pod dozorem střelmistrastřelmistra. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s manipulací s výbušninami ve stejném rozsahu jako pomocníci střelmistrastřelmistra. Při zapouštění nálože, pokud tato není ponořena do vrtu na délku unášecí tyče, se musí motor soupravy zastavit a elektrické zdroje vypnout. Při zapouštění vrtným nářadím se musí používat dřevěná koncovka spolehlivě připevněná na první vrtnou tyč nebo nářadí. Průměr koncovky nesmí být menší než průměr nálože.
(6)
Vrtné nářadí při vytahování z nabitého vrtu musí být zajištěno proti rotaci.
§ 134
Opětovné využití vrtu
Tentýž vrt lze využít i vícekrát k trhacím pracímtrhacím pracím pro vyvolání seismických účinků, jestliže střelmistrstřelmistr se přesvědčí, že
a)
ve vrtu není selhávka,
b)
vrt je průchodný,
c)
vrt je ochlazen (výplachem, vodou apod.) s ohledem na použité výbušniny.
§ 135
Zneškodňování selhávek
(1)
Selhávky ve vrtech se mohou zneškodňovat jen těmito způsoby
a)
obnovením volně přístupné části roznětné sítě nebo vedení,
b)
vyjmutím, vypláchnutím nebo vyfoukáním ucpávky a zavedením nové roznětné náložky k selhávce,
c)
odpálením pomocné nálože umístěné v novém vrtu založeném rovnoběžně s vrtem se selhávkou ve vzdálenosti nejméně 30 cm u vrtu o průměru do 50 mm a nejméně 100 cm u vrtu o průměru nad 50 mm.
(2)
Selhávky se mohou odpálit v původní velikosti jen tehdy, když se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož a při odstřelu nemůže být ohrožena bezpečnost osob a majetku.
§ 136
Zabezpečení a likvidace místa po odstřelu
(1)
Organizace provádějící trhací prácetrhací práce musí zajistit, aby jámy, krátery, kaverny a vrty byly ihned po trhací prácitrhací práci zlikvidovány zasypáním nebo zabezpečeny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby, zvířata nebo předměty.
(2)
O způsobu zabezpečení a likvidace se musí vést záznamy, které se uschovávají pět roků.
§ 137
Kontrolní okruh okamžiku výbuchu
(1)
Rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu se musí umístit na bezpečné místo tak, aby nikomu nehrozilo nebezpečí úrazu. Podmínky pro její umístění se musí určit v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací.
(2)
Kontrolní okruh se zapojuje bezprostředně před odpalem.
(3)
Po odpalu nebo při selhávce musí střelmistrstřelmistr kontrolní okruh ihned odpojit a přesvědčit se, zda rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu detonovala.
§ 138
Oznamovací povinnost
Jestliže při použití výbušnin ve vrtech mohou nastat i v budoucnosti poklesy zemského povrchu, které by mohly mít nepříznivý vliv na výstavbu objektů nebo liniové stavby, je organizace, která takové trhací prácetrhací práce provedla, povinna oznámit je příslušnému stavebnímu úřadu a orgánu územního plánováníúzemního plánování. Oznámení se musí doložit situačním náčrtkem místa vrtu a jeho okolí, ve kterém se mohou projevit následné deformace povrchu, a to v měřítku mapových podkladů vedených pro účely územního plánováníúzemního plánování.14)
Oddíl třetí
Používání výbušnin při perforování, torpédování a při jádrovacích a jiných pracích
Společná ustanovení
§ 139
Předání vrtu
(1)
Před započetím karotážně perforačních, torpédovacích a jádrovacích prací musí odpovědný vedoucí vrtu (vrtmistr) předložit střelmistrovistřelmistrovi písemné prohlášení, že vrt a zařízení pracoviště jsou způsobilé pro provedení těchto prací.
(2)
Geologická služba organizace je povinna dát vedoucímu skupiny perforačních a torpedovacích prací písemný příkaz k jejich provedení s vyznačením hloubek, ve kterých se mají tyto práce provést.
§ 140
Karotážní kabel
(1)
Karotážní kabel se smí použít jako přívodní vedení.
(2)
Při zapouštění a vytahování karotážního kabelu je zakázáno naklánět se nad ním, překračovat jej, podcházet nebo se jej dotýkat. Současně se musí učinit opatření, aby kolektor a kabelové spoje byly chráněny proti nahodilému dotyku, vniknutí nečistoty a vlhkosti a proti mechanickému poškození.
(3)
Před nabíjením se musí překontrolovat izolační odpor karotážního kabelu. Karotážně perforační souprava a prameny karotážního kabelu musí být uzemněny.
§ 141
Omezení trhacích prací
(1)
Trhací práceTrhací práce ve vrtech při torpédování, perforování a jádrování jsou zakázány při bouřce, vichřici, při snížené viditelnosti a ve vrtech nebezpečných výbuchem plynu s výjimkou případu uvedeného v § 155.
(2)
Jestliže začne z vrtu přetékat výplach, vrt začne plynovat nebo hrozí nebezpečí erupce, nesmí se zahájit ani pokračovat v trhacích pracíchtrhacích pracích.
(3)
Při torpédování, perforaci a jádrování v noci nebo v případech, kdy se sníží viditelnost během přípravy trhacích pracítrhacích prací, se tyto smějí provést jenom pod stálým dozorem; pracoviště včetně manipulačního prostorumanipulačního prostoru musí být osvětleno.
Perforování vrtů
§ 142
Příprava a nabíjení perforátorů
(1)
Perforátory, elektrické jádrovače, náboje pro jiné karotážní přístroje (dále jen „perforátory“) se musí připravovat a nabíjet ve stabilních nabijárnách. V nezbytných případech lze perforátory připravovat též v pojízdných nabijárnách nebo na vhodném a bezpečném místě v prostoru jejich použití.
(2)
Perforátory se smějí nabíjet jen na pracovních stolech v antistatickém a nejiskřivém provedení s omyvatelným povrchem, upravených tak, aby zaručovaly bezpečné uložení perforátoru a jeho součástí a zamezily jejich nežádoucímu pohybu nebo pádu.
(3)
Na pracovním stole se smí při nabíjení kumulativních perforátorů uložit jen takový počet náložek, který je potřebný pro nabití jednoho perforátoru nebo náložky v jednom expedičním obalu.
(4)
Náložky pro kumulativní perforátor umístěné na pracovním stole musí být uloženy v otevřeném expedičním obalu nebo v držáku ze dřeva, plsti nebo jiné vhodné hmoty. Náložky se musí v držáku uložit tak, aby počinová tělíska byla chráněna před náhodným nárazem cizím předmětem.
(5)
Před nabíjením perforátoru se musí zkontrolovat izolační stav přívodních vodičů k rozbušce a izolační stav přechodové hlavice (elektropřechodky).
(6)
Kontrola roznětného okruhuroznětného okruhu perforátoru se smí provést až po jeho zapuštění do hloubky nejméně 50 m, u kratších vrtů až do místa odstřelu.
§ 143
Stabilní nabijárny
(1)
Stabilní nabijárny pro přípravu a nabíjení perforátorů musí být suché, světlé a od ostatních objektů, v kterých se pravidelně zdržují lidé, vzdálené nejméně 30 m. Musí mít tyto samostatné místnosti pro:
a)
umývání, rozebírání a kontrolu perforátorů,
b)
opravy a montování mechanických částí perforátorů,
c)
vlastní nabíjení perforátorů,
d)
uskladňování nabitých perforátorů,
e)
přípravu výmětných náloží (elektrických můstků) a pancéřovaných tlakuvzdorných rozbušek.
(2)
Pokud bude nabijárna sloužit jenom k nabíjení perforátorů v menším rozsahu, může mít jen jednu místnost, která vyhovuje pro vlastní nabíjení perforátorů, během kterého je zakázáno provádět v této místnosti jiné práce.
(3)
Stabilní nabijárny musí vyhovovat těmto základním požadavkům:
a)
místnost pro vlastní nabíjení perforátorů musí být rozdělena na samostatné kabiny nebo musí mít pracoviště nabíječů vzájemně oddělena ochrannou přepážkou vysokou nejméně 1,7 m. Místnost se musí stále udržovat v čistotě. Stěny musí být omyvatelné,
b)
v místnostech nabijárny musí být kromě potřebného počtu vhodných hasicích přístrojů též hadice připojená na vodovod. Není-li vodovod k dispozici, musí být při vchodu do místnosti sud o obsahu nejméně 100 litrů vody,
c)
v místnosti pro vlastní nabíjení perforátorů musí mít každý nabíječ svůj pracovní stůl,
d)
elektrická instalace ve všech místnostech mimo místnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) musí odpovídat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,6)
e)
místnosti musí mít ústřední vytápění, jehož tělesa nesmí být žebrovitá. Teplota v místnostech nabijárny nesmí překročit 33 °C. Pro kontrolu teploty musí být v nabijárně teploměr.
(4)
V místnostech, kde se pracuje s výbušninami, není dovolena manipulace se zařízením na elektrický proud, kromě schválených elektrických měřicích přístrojů.
(5)
Pomůcky a zařízení používané při přípravě a nabíjení perforátorů musí být z antistatického nejiskřícího materiálu.
(6)
V místnosti pro uskladňování nabitých perforátorů je dovoleno přechodně uskladňovat kumulativní náložky v expedičních obalech, nejvíce však 60 kg výbušnin.
§ 144
Pojízdné nabijárny
(1)
Pojízdné nabijárny mohou být umístěny na automobilovém nebo vlečném podvozku a musí vyhovovat těmto základním požadavkům:
a)
manipulační prostormanipulační prostor musí být nejméně 1,7 m vysoký a nejméně 0,8 m široký,
b)
vytápění může být jen nepřímé, a to z agregátu umístěného mimo vlastní prostor pro nabíjení,
c)
elektrická instalace musí vyhovovat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,6)
d)
musí být vybaveny prostředky první pomoci a na vnější straně nejméně dvěma vhodnými hasicími přístroji dosažitelnými ze země.
(2)
Stanoviště pojízdné nabijárny na místě použití určí střelmistrstřelmistr, jeho vzdálenost od ústí vrtu musí být minimálně 30 m.
§ 145
Zkoušky perforátorů
(1)
Perforátory se smějí zkoušet jen ve vrtech nebo v jámách, které musí být tak hluboké, aby horní náložka perforátoru byla nejméně 1,5 m pod úrovní terénu.
(2)
Při zkoušce průraznosti náložek kumulativních perforátorů podle podnikové normy (technických podmínek) se musí náložka položit na zkušební ocelový plech tak, aby při odstřelu působil kumulativní účinek ve svislém směru do země. Zkušební ocelový plech s náložkou musí být při odstřelu umístěn v ochranném valu, jehož horní hrana je nejméně 80 cm nad náložkou.
§ 146
Opravy perforátorů
Opravy perforátorů mechanického charakteru, při kterých se musí použít zámečnické nářadí, lze provádět jen v místnosti pro opravy perforátorů. Perforátory se smějí opravovat, jen když jsou zcela vyčistěny od zbytků výbušnin.
§ 147
Skladování nabitých perforátorů
Nabité perforátory se mohou uskladňovat jen v místnosti určené k uskladňování nabitých perforátorů v pojízdné nabijárně nebo karotážně perforační soupravě. Celková hmotnost uskladněných výbušnin nesmí přesáhnout 60 kg trhavin a 300 ks rozbušek. Při tom se musí dodržet bezpečné vzdálenosti podle technické normy.15)
§ 148
Přeprava nabitých perforátorů
Nabité perforátory musí být při přepravě zajištěny proti pohybu. Nabité jádrovače a kavernoměry musí mít přitom konce přívodních vodičů elektrických rozněcovadel spojeny nakrátko na kostru. Přepravovat se smí současně jen tolik kumulativních perforátorů, kolik jich je třeba k provedení prací.
§ 149
Příprava k perforaci
(1)
Před zahájením perforačních nebo jádrovacích prací se musí karotážně perforační souprava uzemnit uzemňovací elektrodou.
(2)
Před zapouštěním perforátoru nebo jádrovače na místo určené k perforaci nebo k odběru bočního jádra musí být přívodní napájecí kabel soupravy odpojen od zdroje elektrické energie a zabezpečen proti náhodnému zapojení. Rovněž musí být kabel odpojen před zahájením vytahování perforátoru nebo jádrovače z vrtu.
(3)
Není-li v technologickém postupu nebo v projektu vrtu stanoveno jinak, musí se vrt naplnit až po ústí výplachem o předepsaných hodnotách.
(4)
Konstrukce vrtné věže musí být trvale vodivě spojena s kolonou pažnic.
§ 150
Nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití
(1)
Pro nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití se musí zřídit nabíjecí stůl se žlábky pro uložení perforátorů.
(2)
Nabíjecí stůl musí být vzdálen nejméně 30 m od ústí vrtu a od jiných objektů (pozemní komunikace, elektrické vedení apod.). Musí se umístit tak, aby osa tělesa perforátoru směřovala k ústí vrtu. Místo pro nabíjení perforátoru na místě použití určí střelmistrstřelmistr.
§ 151
Zapouštění a vytahování perforátorů
(1)
Rychlost zapouštění a vytahování perforátoru učí střelmistrstřelmistr v závislosti na typu perforátoru a podmínkách ve vrtu. Tato rychlost nesmí být větší než 3 m.s-1. Zapouštění nebo vytahování perforátoru musí být plynulé.
(2)
V případě, že perforátor při zapouštění před požadovanou hloubkou ve vrtu uvízne, může se jeho zapouštění opakovat, avšak pozvolna, a to nejvíce třikrát. Když se výsledku nedosáhne, práce se musí přerušit a vrt znovu připravit.
§ 152
Selhávky perforátorů
Při selhávce perforátoru se postupuje podle § 161 až 164. Pokud se však nemůže selhaný perforátor znovu použít nebo zlikvidovat na místě použití, lze jej po odpojení rozbušky, vymytí vodou a uchycení přepravit na místo určené v dokumentaci trhacích pracítrhacích prací, kde vedoucí trhacích pracítrhacích prací určí další postup likvidace.
§ 153
Tlakuvzdorná rozbuška
(1)
Tlakuvzdorná (pancéřovaná) rozbuška, která se používá k iniciaci trhavin v přímém tlaku kapaliny ve vrtu, musí zajistit přenos detonace v místě jejího použití.
(2)
Pancéřování rozbušky se musí provést v určené místnosti nabijárny, ve které se zároveň nesmějí provádět jiné práce.
(3)
Obaly na pancéřování rozbušek zhotovené z nově dodaného materiálu se musí zkoušet nejméně na tlak, jemuž budou vystaveny v místě jejich použití; zkoušet se musí nejméně 10 obalů.
§ 154
Používání střelivin
Připravovat elektrické odporové palníky se střelným prachem, jakož i dávkovat střelný prach pro nabíjení perforátorů se smí jen na nabíjecím stole s hladkým antistatickým a omyvatelným povrchem v místnosti sloužící jen pro uvedené práce.
§ 155
Perforační práce pod tlakem
(1)
Perforační práce ve vrtu pod tlakem se mohou provádět jen přes zařízení zajišťující bezpečné zapouštění a vytahování kabelu s perforátorem (lubrikační zařízení).
(2)
Při perforačních pracích pod tlakem v plynovém prostředí je třeba zajistit, aby se nemohla vytvořit výbušná směs ve vrtu.
(3)
Karotážně perforační souprava musí být postavena ve vzdálenosti nejméně 30 m od ústí vrtu.
(4)
Motory pomocných zařízení umístěné v bezprostřední blízkosti vrtu se smějí uvést do chodu jen po úplném uzavření ústí vrtu a po zjištění, že se v bezprostřední blízkosti vrtu nenachází výbušná směs plynů.
Torpédování vrtů
§ 156
Zkoušení a úprava obalu torpéda
(1)
Obal hermetického torpéda se musí před použitím vyzkoušet nejméně na tlak, jemuž bude vystaven v místě jeho použití.
(2)
Vnější průměr torpéda se musí volit tak, aby se torpédo mohlo spustit nenásilně do požadované hloubky.
(3)
Konce torpéda musí být opatřeny nájezdovými kužely.
§ 157
Nabíjení torpéda
(1)
Torpéda se sypkými trhavinami se smějí nabíjet jen na místě použití, přičemž se musí používat nálevka z nejiskřícího materiálu. Torpéda s plastickými, litými nebo lisovanými trhavinami se mohou nabíjet i ve zvláštních místnostech mimo místo použití.
(2)
Druh výbušniny použité v torpédu se musí určit zejména s ohledem na teplotu a tlak ve vrtu.
§ 158
Adjustace torpéda
(1)
Torpédo se smí adjustovat jen na místě jeho použití.
(2)
Roznětná náložka se smí vsunovat do torpéda jen pomocí nabijáku.
(3)
V jednom torpédu se mohou použít nejvýše dvě roznětné náložky. Elektrická rozněcovadla těchto náložek se musí zapojit paralelně.
§ 159
Zapouštění a vytahování torpéda
(1)
Před torpédováním se musí vrt překontrolovat šablonou, jejíž průměr a délka musí odpovídat použitému torpédu. Jako šablona může sloužit i prázdný obal torpéda.
(2)
Rychlost zapouštění torpéda do vrtu nesmí překročit 1 m.s-1; zapouštění musí být plynulé.
(3)
Po odpálení torpéda je třeba vytahovat kabel se zvýšenou opatrností do výšky asi 20 m nad místo odstřelu. Po zjištění, že kabel je ve vrtu volný, může se ve vytahování pokračovat předepsanou rychlostí.
§ 160
Torpédovací práce pod tlakem
Pro torpédovací práce pod tlakem platí obdobně ustanovení § 155.
§ 161
Postup při selhávce
(1)
Jestliže se zjistí, že torpédo ve vrtu nevybuchlo, musí se přívodní vedení po posledním pokusu o odpal ihned odpojit od roznětnice.
(2)
Nevybuchlé torpédo se smí vytáhnout z vrtu až po uplynutí čekací doby. Čekací doba se počítá od posledního pokusu o odpal torpéda a nesmí být kratší než 10 minut.
(3)
Rychlost vytahování torpéda nesmí překročit 1 m.s-1; při ústí vrtu nesmí překročit rychlost 0,5 m.s-1.
§ 162
Opětovné použití selhaného torpéda
Torpédo se smí znovu zapustit do vrtu a odpálit, pokud byla odstraněna závada, která způsobila selhávku.
§ 163
Likvidace selhaného torpéda na povrchu
Nelze-li selhané torpédo opětovně použít, musí se zničit výbuchem v jámě hluboké nejméně 1 m, a to tak, že se na jeho těleso umístí nálož brizantní trhaviny o hmotnosti nejméně 1 kg. Potom se jáma zasype zeminou a nálož se odpálí. Použít se smí jen elektrický roznět.
§ 164
Likvidace selhaného torpéda ve vrtu
(1)
Nelze-li torpédo vytáhnout z vrtu a nachází se v místě odstřelu, musí se zlikvidovat odpálením druhého torpéda spouštěného k selhanému torpédu. Není-li to možné nebo torpédo se nachází mimo místo odstřelu, určí další postup likvidace odborná komise, jejíž členy jmenuje vedoucí organizace.
(2)
Údaje o poloze selhaného torpéda se musí uvést v technické dokumentaci vrtu a zapsat do vrtného deníku a do knihy prohlídek pracovišť.
DÍL ŠESTÝ
TRHACÍ PRÁCE V HORKÝCH PROVOZECH
§ 165
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a)
horkým provozemhorkým provozem provoz, ve kterém se tepelně zpracovávají suroviny nebo materiály a trhací prácetrhací práce se provádějí v horkém prostředíhorkém prostředí,
b)
horkým prostředímhorkým prostředím prostředí, ve kterém teplota je vyšší než nejvyšší určená16) teplota tepelně nejcitlivější výbušniny použité v tomto prostředí,
c)
vývrtemvývrtem vrt nebo i jiný prostor zhotovený vypalováním, vytvářením sklípků nebo zabudováním trubek pro trhací prácetrhací práce,
d)
manipulační doboumanipulační dobou doba potřebná k zahřátí nálože ve vývrtuvývrtu na 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější použité výbušniny.
§ 166
Výbušniny a pomůcky
Při trhacích pracíchtrhacích pracích v horkých provozechhorkých provozech se nesmí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny.
§ 167
Technologický postup
Technologický postup trhacích pracítrhacích prací kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky musí obsahovat způsob zjišťování teploty horkého prostředíhorkého prostředí, manipulační dobumanipulační dobu, způsob chlazení vývrtůvývrtů a opatření zajišťující, aby teplota použitých výbušnin nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny v náloži.
§ 168
Vývrty a jejich nabíjení
(1)
Průměr vývrtuvývrtu se musí volit tak, aby se do něj lehce zasunula nálož. Úklon vývrtůvývrtů musí být dovrchní.
(2)
Nabíjet lze jen vývrtyvývrty ochlazené tak, aby jejich teplota nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu nejcitlivější výbušniny v náloži. Nálože se musí odpálit v době kratší, než je manipulační dobamanipulační doba.
(3)
Nabíjet smí jen střelmistrstřelmistr, přičemž pro jeden odstřel smí střelmistrstřelmistr nabíjet nejvíce dva vývrtyvývrty.
(4)
VývrtVývrt se smí nabíjet náloží adjustovanou bleskovicí s elektrickou rozbuškou připojenou na přívodní vedení. Přívodní vedení přitom nesmí být zapojeno na roznětnici.
(5)
Táhlá nálož se zhotovuje tak, že se trubka potřebné délky a průměru naplní trhavinou. Trubka musí být delší než vývrtvývrt, aby po zasunutí do vývrtuvývrtu na doraz vyčnívala z vývrtuvývrtu nejméně 20 cm. Před zhotovením nálože se musí vyzkoušet, zda lze trubku do vývrtuvývrtu lehce zasunout.
(6)
Soustředěná nálož musí být opatřena spolehlivou izolací proti teplotě. Takto upravená nálož se přiváže měkkým vázacím drátem na dřevěnou tyč, která po zasunutí do vývrtuvývrtu na doraz musí přečnívat nejméně 20 cm před čelo rozpojovaného materiálu.
(7)
Příložná nálož se chrání proti nepříznivému vlivu teploty obdobně jako nálož ve vývrtuvývrtu.
(8)
Nálože se mohou připravovat podle technologického postupu jen v manipulačním prostorumanipulačním prostoru.
§ 169
Manipulační doba
(1)
V manipulační doběmanipulační době se musí provést všechny úkony a opatření od nabíjení až po odpal náloží s potřebnou časovou rezervou.
(2)
Manipulační dobaManipulační doba se musí na pracovišti průběžně kontrolovat hodinkami s vteřinovým dělením pracovníkem, který nesmí provádět jiné úkony.
§ 170
Roznět náloží
(1)
Pro trhací prácetrhací práce v horkých provozechhorkých provozech lze použít jen bleskovicový roznět tak, že elektrická rozbuška připojená k bleskovici bude vždy mimo horké prostředíhorké prostředí, a to nejméně 50 cm od ústí vývrtuvývrtu.
(2)
Současně odpalované nálože smějí být zapojené jen v sérii.
§ 171
Zneškodňování selhávek
Selhávky v horkém prostředíhorkém prostředí, jehož teplota je o 60 °C vyšší než teplota vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny, se nechávají vyhořet. Selhávky s teplotou nižší se smějí z horkého prostředíhorkého prostředí odstranit nejpozději do uplynutí 70 % manipulační dobymanipulační doby. Takto odstraněné selhané nálože se musí před zničením nechat vychladnout.
DÍL SEDMÝ
TRHACÍ PRÁCE PŘI ÚPRAVĚ MATERIÁLŮ VÝBUCHEM
§ 172
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a)
úpravou materiálů výbuchemúpravou materiálů výbuchem tvarování, plátování, lisování, popřípadě jiná úprava kovů a jiných materiálů s použitím výbušnin,
b)
střelištěmstřelištěm místo, kde se provádějí trhací prácetrhací práce při úpravě materiálů výbuchemúpravě materiálů výbuchem.
§ 173
Technologický postup
Technologický postup trhacích pracítrhacích prací musí kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky obsahovat též údaje a popis uspořádání střelištěstřeliště a použitého zařízení.
§ 174
Výbušniny a pomůcky
Při trhacích pracíchtrhacích pracích se nesmějí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny, pokud Český báňský úřad nestanoví jinak.
§ 175
Roznět náloží
Při trhacích pracíchtrhacích pracích se smí použít jen elektrický roznět nebo roznět bleskovicový s elektrickou rozbuškou.
§ 176
Zneškodňování selhávek
(1)
Před odstraněním selhané nálože se smí z nálože vyjmout rozbuška.
(2)
Selhaná nálož se odstraní pomocí dřevěné škrabky nebo lopatky z nejiskřícího materiálu a zničí se.
ČÁST ČTVRTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 181
Přechodná ustanovení
(1)
Výbušniny a pomůcky určené k používání podle dosavadních předpisů se po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky mohou dodávat jen s návodem k používání schváleným Českým báňským úřadem.
(2)
Sklady výbušnin povolené před účinností této vyhlášky mohou být používány i nadále, nestanoví-li orgán příslušný k povolení stavby skladu výbušnin z bezpečnostních důvodů jinak.
(3)
Oprávnění střelmistrůstřelmistrů a technických vedoucích odstřelů vydaná podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.
(4)
Vzory evidenčních záznamů pro používání a skladování výbušnin vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do vydání nových vzorů.
(5)
Výjimky a odchylky povolené podle předpisů zrušených touto vyhláškou pozbývají platnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne její účinnosti.
§ 182
Výjimky
(1)
Od ustanovení této vyhlášky se lze odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárií, pokud jsou učiněna nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2)
Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jim stanovených na návrh vedoucího organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
§ 183
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 26. června 1965 čj. 65/1965, kterým se vydává bezpečnostní předpis o výbušinách (reg. v částce 31/1965 Sb.);
2.
díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu (reg. v částce 7/1971 Sb.);
3.
díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1980 čj. 2700/1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg. v částce 26/1980 Sb.);
4.
díl pátý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 23. července 1981 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.);
5.
díl šestý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 18. srpna 1987 čj. 1003 s/87, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.);
6.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o evidenci střelmistrůstřelmistrů, technických vedoucích odstřelů a skladů výbušin (reg. v částce 20/1975 Sb.);
7.
výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 20. prosince 1965 čj. 7325/30/65 o vydávání střelmistrovských oprávnění pracovníkům s úplným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním (reg. v částce 44/1968 Sb.);
8.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 24. prosince 1980 čj. 7583/1980, kterým se stanoví bližší podmínky pro výdej a převzetí výbušin k silniční dopravě (reg. v částce 13/1981 Sb.);
9.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 19. března 1973 čj. 777/73, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro ochranu elektrického roznětu při trhacích pracíchtrhacích pracích před účinky cizí elektrické energie (reg. v částce 18/1973 Sb.);
10.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. prosince 1972 čj. 7/72, kterým se vydává předpis o zřizování skladů výbušin v podzemí (reg. v částce 18/1973 Sb.);
11.
díl šestý výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 29. září 1971, kterým se vydávají předpisy o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při stavbě tunelů a jiných podzemních objektů (reg. v částce 38/1971 Sb.);
12.
výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 19. února 1968 čj. 1624/6/68, kterým se vydává směrnice o přezkušování přístrojů pro elektrický roznět (reg. v částce 44/1968 Sb.);
13.
pokyn Ústředního báňského úřadu a ministerstva těžkého průmyslu ze dne 15. února 1967 čj. 719/67 o rozsahu platnosti bezpečnostního předpisu čj. 65/1965 o výbušinách, pro přípravu a provádění ohňostrojů;
14.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 5. srpna 1983 č. 14 (čj. 4399/1983) o zajištění bezpečnosti práce a provozu při zřizování důlních skladů výbušin pod povrchem a skladů výbušin v povrchových lomech a skrývkách (reg. v částce 6/1984 Sb.).
15.
výnos Ústředního báňského úřadu č. j. 1400/67 ze dne 20. února 1967, kterým se vydává zkušební řád pro zkoušky střelmistrůstřelmistrů a technických vedoucích odstřelůtechnických vedoucích odstřelů (reg. v částce 44/1968 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ ze dne 18. srpna 1975 (reg. v částce 25/1975 Sb.);
16.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 5421/15/1970 ze dne 30. 11. 1970, kterým se povoluje v ČSR používat k trhacím pracímtrhacím pracím pomůcku pro používání výbušin označenou větruvzdorný zapalovač (reg. v částce 7/1971 Sb.);
17.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 399/1/71 ze dne 8. 3. 1971, kterým se povoluje používat trhavinová tělíska TNT a trhavinová tělíska NP 10 (reg. v částce 27/1971 Sb.);
18.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 5832/21/1974 ze dne 10. 11. 1974, kterým se povoluje používat k trhacím pracímtrhacím pracím kondenzátorovou roznětnici KRAB 1200 (reg. v částce 3/1975 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ č. j. 2113/16/1981 ze dne 1. 4. 1981 (reg. v částce 34/1981 Sb.);
19.
směrnice Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o povolování odběru výbušin národními výbory (reg. v částce 20/1975 Sb.);
20.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 4389/15/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu CARBODANUBIT (reg. v částce 25/1976 Sb.);
21.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 4391/17/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiplynovou trhavinu I. kategorie SLAVIT V (reg. v částce 25/1976 Sb.);
22.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 22/1/1977, kterým se povoluje používat důlní skalní trhavinu PERUNIT 20 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
23.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 35/14/1977, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu SYNTHESIT V 18 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
24.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 509/18/1977, kterým se povoluje používat trhavinu Zápalnice č. 1 (reg. v částce 32/1978 Sb.);
25.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 519/28/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Cu - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
26.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 520/29/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Al - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
27.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 93/21/1980 ze dne 25. listopadu 1980 o povolení používat trhavinu OSTRAVIT C (reg. v částce 13/1981 Sb.);
28.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 3738/20/1980 ze dne 27. listopadu 1980 o povolení používat tritolové válcové nálože VN 4, VN 5 a VN 10 (reg. v částce 13/1981 Sb.);
29.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. října 1982 č. 23/1982 č. j. 1444/1982 o povolení používat trhavinu HARMONIT AD (reg. v částce 15/1984 Sb.);
30.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/19/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku KULOVÁ PUMA II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
31.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/20/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku ITALSKÁ PUMA při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
32.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/21/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku LÉTAVICE II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
33.
výnos Českého báňského úřadu č. j. 5220/22/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku DĚLOVÁ RÁNA OHŇOSTROJNÁ II (reg. v částce 22/1984 Sb.);
34.
výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. listopadu 1984 č. 9/1984 č. j. 888/1984, kterým se stanoví bližší podmínky pro dělení a nařezávání náložek průmyslových trhavin v organizacích, které tyto trhaviny používají při trhacích pracíchtrhacích pracích (reg. v částce 10/1985 Sb.).
§ 184
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
Přílohy 1–8 vyhlášky č. 72/1988 Sb.
Příloha č. 4
Dokumentace trhacích prací
I.
Náležitosti technologického postupu trhacích pracítrhacích prací
Technologický postup trhacích pracítrhacích prací musí obsahovat zejména vymezení výbušnin a pomůcek povolených k používání na pracovišti, stanovení technologie trhacích pracítrhacích prací a omezující podmínky odstřelu, způsob ochrany okolí před účinky odstřelu, potřebný počet pracovníků včetně střelmistrůstřelmistrů, situaci místa odstřelu a jeho nejbližšího okolí s vymezením manipulačního prostorumanipulačního prostoru a bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu a způsob jejich vyklizení a uzavření, prostředky k vyhlašování výstražných signálů a nouzového signálu a způsob jejich vyhlašování, čekací dobu, zásady určení úkrytů pracovníků a místa odpalu, rozmístění a velikost náloží, způsob roznětu a povolené odchylky mezi naměřeným a vypočteným odporem roznětného okruhuroznětného okruhu, zabezpečení strojního a elektrického zařízení ohroženého trhacími pracemitrhacími pracemi, způsob těsnění náloží, opatření při selhávce včetně způsobu její likvidace, pravomoc a odpovědnost pracovníků zúčastněných při trhacích pracíchtrhacích pracích, podmínky pro případné dělení náložek trhavin, spouštění náložek když je ve vývrtuvývrtu roznětná náložka, nabíjení roznětných náložek pomocníkem, používání více roznětných náložek v náloži, adjustaci roznětné náložky několika rozněcovadly.
Dále musí technologický postup trhacích pracítrhacích prací upravit podmínky v případech, kdy tak výslovně stanoví vyhláška.
II.
Náležitosti technického projektu odstřelu
Technický projekt odstřelu musí mít tyto části:
a)
technickou zprávu s odůvodněním projektového řešení, výpočtem velikostí náloží včetně hodnot dílčích koeficientů, výpočtem jistoty roznětu a schématem roznětného vedení, technologickým postupem trhacích pracítrhacích prací, řešením nežádoucích vlivů vedlejších účinků trhacích pracítrhacích prací na okolí, rozpisem opatření k zajištění bezpečnosti při odstřelu a s případnými dalšími potřebnými údaji podle povahy odstřelu,
b)
výkresovou část zpracovanou podle povahy odstřelu včetně situace území se zakreslením pevných měřických bodů a bezpečnostního okruhubezpečnostního okruhu s vyznačením stanovišť hlídek. Způsob znázornění a měřítko výkresů musí umožnit získání dostatečně přesných podkladů pro výpočet náloží, vytyčení jejich polohy pro přípravné práce a pro případnou likvidaci selhávky,
c)
na podzemních pracovištích též
1.
projekt větrání, ve kterém se musí zejména uvést výpočet množství zdraví škodlivých výbuchových zplodin, opatření a dobu potřebnou k snížení jejich koncentrace na hranici stanovenou příslušnými bezpečnostními a hygienickými předpisy, popřípadě technické opatření proti proniknutí výbuchových zplodin do vtažného větrního proudu, místo odkud se odpaluje a jeho ochrana proti zplodinám a způsob kontroly ovzduší po dobu přípravy trhacích pracítrhacích prací a po nich,
2.
důkaz výpočtem, popřípadě potřebnými předběžnými zkouškami, že seismické účinky odstřelu se nedotknou důležitých podzemních děl včetně místa odkud se odpaluje a povrchových objektů v míře, která by ohrozila jejich bezpečný provoz a ostatní chráněné zájmy.
Příloha č. 5
Bezpečná vzdálenost od místa ohrožení atmosférickým výbojem
Největší vzdálenost
vodičů v roznětné
síti (m)| Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
---|---
0,18 A| 0,45 A| 1 A| 1,5 A| 4 A| 5A
Bezpečná vzdálenost v metrech
2| 70| 40| 30| 20| 14| 11
5| 110| 60| 50| 30| 21| 18
15| 190| 110| 80| 50| 37| 30
30| 260| 150| 110| 75| 51| 43
Bezpečná vzdálenost (m) je nejmenší vzdálenost roznětného vedení
a)
od povrchu,
b)
od konce elektricky vodivých cest (kolejnic, potrubí apod.), pokud nejsou přerušené,
c)
od nejbližšího přerušení elektricky vodivých cest, pokud je délka izolační vzdálenosti nejméně 2 cm.
V případě, že elektricky vodivé cesty nejsou přerušené podle písmena c), ale jsou vzájemně propojené a uzemněné na rozvětvené uzemnění, připouští se vzdálenost měřená od nejbližšího propojení o 300 m delší, než je uvedeno v této příloze. Přitom propojení se musí provést alespoň 3krát po 100 m měděným vodičem o průměru 6 mm nebo vodičem o ekvivalentním odporu; první propojení elektricky vodivých cest se musí provést při ústí podzemního díla.
Příloha č. 6
Bezpečné vzdálenosti od vnějších rozvodů elektrické energie
Druh vedení | F
(m2)| Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
---|---|---
0,18 A| 0,45 A| 1 A| 1,5 A| 4 A| 5 A
Bezpečné vzdálenosti v metrech
r | rs| r | rs| r | rs| r | rs| r | rs| r | rs
vedení vn
1–35 kV| 5| 10| 15 | 3| 5| 0| 2| 0| 1| 0 | 0 | 0| 0
30| 100 | 150 | 35| 50 | 20 | 30 | 10 | 15 | 3| 5| 0 | 0
vedení vvn
nad 35 kV| 5 | 40 | 40 | 15 | 15 | 10 | 10 | 5| 5| 2 | 2| 0| 0
30 | 200 | 200 | 100 | 100 | 60 | 60 | 40 | 40 | 13 | 13 | 10 | 10
elektrické
tratě střídavé| 5| 50| 50| 35| 35| 30| 30| 25| 25| 22| 22| 20| 20
30 | 250 | 250| 180 | 180 | 150 | 150 | 120 | 120| 105 | 105 | 100 | 100
elektrické tratě
stejnosměrné| 5| 20| 20| 15| 15| 12 | 12 | 10 | 10| 9 | 9| 8 | 8
30| 100 | 100 | 70 | 70| 60| 60| 50| 50| 42| 42| 40 | 40
F — největší přípustná plocha (m2) uzavřená roznětným okruhemroznětným okruhem na 1 ks rozněcovadla
r — bezpečná vzdálenost (m) měřená na povrchu země od osy vedení nebo od kolejnic elektrifikované dráhy
rs — bezpečná vzdálenost (m) měřená ve všech směrech od konstrukce stožáru nebo sloupu vysokého napětí nebo stožáru troleje.
Příloha č. 7
Bezpečné vzdálenosti od zdrojů vysokofrekvenční energie
a)
od vysílačů o frekvenci 1,5–0,3 MHz (vlnové délky 200–1000 m)
Výkon
vysílače
(kW)| Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
---|---
0,18 A | 0,45 A | 1 A | 1,5 A | 4 A | 5 A
Bezpečné vzdálenosti v metrech
A | B | A | B | A | B | A | B | A | B | A | B
5 | 350 | 250 | 200 | 200 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100
10 | 500 | 250 | 300 | 200 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100
25 | 800 | 400 | 500 | 250 | 200 | 100 | 150 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100
50 | 1200 | 600 | 700 | 350 | 300 | 150 | 200 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100
100 | 2000 | 1000 | 1500 | 750 | 500 | 250 | 300 | 150 | 130 | 100 | 100 | 100
200 | 3000 | 1500 | 2400 | 1200 | 700 | 350 | 500 | 250 | 200 | 120 | 150 | 100
500 | 5000 | 2500 | 3000 | 1500 | 1000 | 500 | 800 | 400 | 350 | 190 | 300 | 150
750 | 6000 | 3000 | 4000 | 2000 | 1300 | 650 | 1000 | 500 | 400 | 200 | 360 | 180
1000 | 7200 | 3600 | 4600 | 2300 | 1500 | 750 | 1200 | 600 | 460 | 230 | 420 | 210
1500 | 8500 | 4250 | 5600 | 2800 | 1800 | 900 | 1400 | 700 | 560 | 280 | 520 | 260
A — bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl roznětného okruhuroznětného okruhu od 10 do 20 m
B — bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl roznětného okruhuroznětného okruhu do 10 m.
Při větším výškovém rozdílu než 20 m platí dvojnásobek hodnot A.
b)
od vysílačů o frekvenci 30–1,5 MHz (vlnové délky 10–200 m)
Výkon
vysílače
(kW)| Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
---|---
0,18 A| 0,45 A| 1 A| 1,5 A| 4 A| 5 A
Bezpečná vzdálenost v metrech
1 | 300 | 150 | 100 | 100 | 100 | 100
5 | 750 | 300 | 150 | 100 | 100 | 100
10 | 1000 | 400 | 200 | 100 | 100 | 100
50 | 2500 | 1000 | 500 | 250 | 120 | 100
100 | 3000 | 1500 | 600 | 300 | 170 | 150
200 | 4500 | 2000 | 900 | 450 | 225 | 200
500 | 7500 | 3000 | 1500 | 750 | 350 | 300
750 | 9000 | 4000 | 1800 | 900 | 380 | 340
1000 | 10500 | 4800 | 2100 | 1100 | 470 | 400
1500 | 12000 | 5500 | 2500 | 1250 | 550 | 450
c)
od VKV a televizních vysílačů
Výkon
vysílače
(kW)| Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
---|---
0,18 A| 0,45 A| 1 A | 1,5 A| 4 A| 5 A
Bezpečná vzdálenost v metrech
1 | 100 | 50 | 50 | 50 | 50 | 50
5 | 150 | 50 | 50 | 50 | 50 | 50
10 | 200 | 100 | 50 | 50 | 50 | 50
50 | 450 | 200 | 100 | 50 | 50 | 50
100 | 600 | 250 | 150 | 50 | 50 | 50
200 | 900 | 350 | 200 | 100 | 50 | 50
500 | 1500 | 600 | 300 | 150 | 100 | 100
1000 | 2000 | 800 | 400 | 200 | 100 | 100
1500 | 2500 | 1000 | 500 | 250 | 125 | 110
d)
od radiostanic VKV (dispečerských, přenosných apod.)
Výkon radiostanice
VKV (W)| Do 1| 1 až 5| 5 až 10| 10 až 100
---|---|---|---|---
Bezpečná vzdálenost
(m) | bez omezení*)| 2 | 5 | 20
*)
Platí jen pro elektrická rozněcovadla s bezpečným proudem vyšším než 0,18 A.
e)
od radiolokátorů
Bezpečný proud
elektrických rozněcovadel (A) | 0,18 A | 0,45 A | 1 A | 1,5 A | 4 A | 5 A
---|---|---|---|---|---|---
Bezpečná vzdálenost (m) | 1000 | 400 | 200 | 100 | 50 | 40
Příloha č. 8
Povolené používání trhavin a elektrických rozbušek v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí
A.
Neplynující doly:
Druh prostředí | Obsah CH4 max. | Druh trhaviny | Druh elektrických rozbušek | Dovolené časování| Umístění náloží
---|---|---|---|---|---
v čistém kameni| 0,1 %| skalní| DeM, DeD,
DeP| 0–18°| v kameni
smíšené se součtem vrstev uhlí
do 20 cm| 0,1 % | skalní | DeM| 0–18° | v kameni
smíšené se součtem vrstev uhlí
nad 20 cm | 0,1 % | DBT-PP | DeM | 0–18°| v kameni
v uhlí | 0,1 %| DBT-PP
DBT I | DeM
DeD, DeP | 0–18°| v uhlí
s přibírkou kamene při vyuhleném uhlí| 0,1 %| skalní
DBT I | DeM
DeD, DeP| 0–18°| v kameni
současný odpal uhlí a kamene | 0,1 %| DBT-PP
DBT I| DeD, DeP
DeM | 0–18°| v kameni a v uhlí
B.
Plynující doly I. třídy nebezpečí:
Druh prostředí| Obsah CH4 max. | Druh trhaviny | Druh elektrických rozbušek | Dovolené časování | Umístění náloží
---|---|---|---|---|---
v čistém kameni | 1 % | skalní | DeM, DeD,
DeP| 0–18°| v kameni
smíšené se součtem vrstev uhlí
do 20 cm| 1 % | skalní | DeM | 0–18° | v kameni
smíšené se součtem vrstev uhlí
nad 20 cm| 1 %| DBT-PP| DeM | 0–18° | v kameni
v uhlí | 1 %| DBT I| DeM
DeD, DeP| 0–18°| v uhlí
s přibírkou kamene při vyuhleném uhlí| 1 % | DBT I| DeM| 0–18°| v kameni
současný odpal uhlí a kamene| 1 %| DBT I| DeM| 0–18° | v kameni
a v uhlí
Vysvětlivky: DBT-PP – důlně bezpečná protiprachová trhavina
DBT I – důlně bezpečná protiplynová trhavina I. kategorie.
2)
Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb.
3)
ČSN 26 9020 Provoz skladů výbušin a výrobků obsahujících výbušiny.
4)
ON 44 5520 Závěsné dráhy. Technické požadavky.
5)
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
Směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky č. j. HEM-340-2-21.3.85 z 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.).
6)
ČSN EN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.
7)
Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
8)
ČSN 37 6108 Roznětnice pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
ČSN 37 6109 Ohmmetry pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
8a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
11)
ČSN EN 33 20 30 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
12)
ČSN 66 8011 Průmyslové trhaviny. Základní společná ustanovení.
13)
Výnos ČBÚ č. j. 1820/1989 ze dne 15. 6. 1989, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů.
14)
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
15)
ČSN 73 5530 Sklady výbušnin a výbušných předmětů.
16)
Teplota určená v návodu k používání výbušnin. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.