law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 74/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 74/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 172/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky topných plynů, ropy a gazolinu
Vyhlášeno 24. 5. 1988, datum účinnosti 1. 6. 1988, částka 15/1988
* Článek I - Vyhláška č. 172/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky topných plynů, ropy a gazolinu, se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 6. 1988
74
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 25. dubna 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 172/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky topných plynů, ropy a gazolinu
Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku a podle § 26 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon):
Článek I
Vyhláška č. 172/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky topných plynů, ropy a gazolinu, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 7 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Tato povinnost se nevztahuje na odběry uvedené v odstavci 7.“.
2.
§ 7 odst. 7 zní:
„(7)
Pro nově budované závody a provozy, popřípadě rekonstruovaná odběrní zařízení sjednává dodavatel s odběratelem po dobu jejich výstavby a uvádění do provozu zvláštní podmínky odběru, zejména způsob usměrnění odběru v době vyhlášení regulačních opatření a vyhodnocování spotřeby. Trvání zvláštních podmínek se určí s přihlédnutím k technickým podmínkám odběratele na dobu nezbytně nutnou. Denní odběrový diagram se sjednává na předpokládanou hodnotu.“.
3.
§ 13 odst. 2 zní:
„(2)
Otopové křivky jsou:
1.
křivka – základní odběr podle sjednaného diagramu,
2.
křivka – odběr snížen na smluvně dohodnutá množství; to se netýká zdravotnictví, školství, bytového fondu apod.,
3.
křivka – odběr snížen na smluvně dohodnutou úroveň bezpečnostního a technického minima. Snížení se netýká nezbytných zdravotních služeb, denního zásobování obyvatelstva základními životními potřebami a zvláštních zemědělských provozů.“.
4.
§ 13 odst. 3 písm. b) zní:
„b)
pro odběratele otopového charakteru [§ 2 odst. 2 písm. b)]
1\\. křivka | \\+ 2 až - 3 %
---|---
2\\. a 3. křivka | \\+ 0 až - neomezeno.“.
5.
V § 25 odst. 1 písm. b) poslední věta zní:
„V případě zjištěného porušení odběratelské kázně při vyhlášení regulačních opatření u odběratelů technologického charakteru a 3. otopové křivky u odběratelů otopového charakteru se penále vypočte za celou dobu regulace po jednotlivých dnech.“.
6.
V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Odběratelé se sjednanými zvláštními podmínkami odběru podle § 7 odst. 7 jsou penalizováni pouze při vyhlášení omezujících stupňů a havarijního stupně.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.
Ministr:
Ing. Ehrenberger CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního cenového úřadu č. 77/1988 Sb. | Vyhláška Federálního cenového úřadu č. 77/1988 Sb.
Vyhláška Federálního cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 96/1976 Sb.
Vyhlášeno 24. 5. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 15/1988
* Čl. I - Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Dohody o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu uzavřené po 28. říjnu 19824) se považují za dohody uzavřené podle této vyhlášky.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1988
77
VYHLÁŠKA
Federálního cenového úřadu
ze dne 27. dubna 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 96/1976 Sb.
Federální cenový úřad podle § 47 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 8a zní:
㤠8a
(1)
Pro zařízení a vybavení bytu, který počínaje dnem 1. července 1988 byl přidělen nebo přešlo právo k jeho užívání na jiného uživatele nebo vzniklo právo k jeho užívání na základě dohody o výměně1) (dále jen „přidělen“), platí sazby uvedené v § 8 bod 1 až 3 jen pokud nebudou překročeny limity kuchyňských linek a vestavěných nebo zabudovaných skříní uvedené v odstavci 3 tohoto ustanovení.
(2)
Roční úhrada za zařízení a vybavení bytu přiděleného počínaje dnem 1. července 1988 se vypočte
a)
u předmětů uvedených v odstavci 3 bod 1 až 3 stanovenou procentní sazbou z částky, o kterou cena předmětu2) platná v době přidělení bytu přesahuje stanovený limit za celkový počet měrných jednotek. Činí-li výše úhrady jednotlivě za jeden každý kus méně než 12 Kčs, úhrada podle tohoto ustanovení se neúčtuje,
b)
u předmětů uvedených v odstavci 3 bod 4 a 5 stanovenou procentní sazbou z částky rovnající se ceně předmětu2) platné v době přidělení bytu.
(3)
Roční sazby a limity za dále uvedené zařízení a vybavení bytu činí:
| | m. j.| limit
(Kčs)| sazba
(%)
---|---|---|---|---
1.| kuchyňský sporák plynový včetně kombinovaného| ks| 2010 | 14,7
kuchyňský sporák elektrický| ks| 2900| 14,7
2.| okna a balkónové dveře| m2| |
\\- do 1 m2| | 560| 5,7
\\- přes 1 m2 do 1,5 m2| | 450| 5,7
\\- přes 1,5 m2| | 380| 5,7
3.| dveře| ks| |
\\- vstupní jednokřídlové| | 540| 4,5
\\- vnitřní dvoukřídlové| | 655| 4,5
\\- vnitřní v šířce 80 cm| | 350| 4,5
\\- vnitřní v šířce 70 cm| | 325| 4,5
\\- vnitřní v šířce 60 cm| | 310| 4,5
4.| vestavěná nebo zabudovaná| m3| |
\\- skříň šatní| | 490| 8,6
\\- úklidová a spižní| | 745| 8,6
5.| kuchyňská linka| | |
o délce| komplet| |
do 120 cm| | 1900| 8,6
přes 120 cm do 150 cm| | 2140| 8,6
přes 150 cm do 180 cm| | 2370| 8,6
přes 180 cm| | 2600| 8,6
(4)
Ustanovení předchozích odstavců platí také
a)
pro adaptované, rekonstruované a modernizované byty ve stávajících domech, byl-li byt v nich počínaje dnem 1. července 1988 přidělen nebo kolaudován,
b)
pro výměny jednotlivých zařízení a vybavení bytu uskutečněných počínaje dnem 1. července 1988.“.
2.
§ 11 odst. 4 zní:
„(4)
Pro větší podlahovou plochu obytných místností se nezvyšuje úhrada za užívání bytu, jde-li o byty
a)
služební včetně domovnických, pokud jejich uživatelé nebo příslušníci jejich domácností vykonávají práce spojené s užíváním těchto bytů,
b)
které tvoří jediná místnost,
c)
jejichž uživatelé nebo příslušníci jejich domácností jsou občané nevidomí nebo imobilní,
d)
jejichž uživatelé jsou držiteli osvědčení o účasti v odboji,3) nebo je užívají jejich pozůstalí manželé,
e)
jiné než domovnické, jsou-li užívány občany, kteří vykonávají domovnické práce na základě dohody s organizací spravující bytový fond.“.
Čl. II
Dohody o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu uzavřené po 28. říjnu 19824) se považují za dohody uzavřené podle této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Ministr:
Ing. Hrivnák v. r.
1)
Podle § 154, 179 až 181 a § 188 občanského zákoníku.
2)
Kuchyňské sporáky v maloobchodních cenách, ostatní výrobky ve velkoobchodních cenách.
3)
Pojem účastníka odboje je vymezen v zákoně č. 255/1946 Sb. a v § 51 zákona č. 121/1975 Sb. Účast v odboji vlastní nebo zemřelého manžela, manželky se prokazuje potvrzením příslušného okresního, resp. obvodního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků nebo Slovenského svazu protifašistických bojovníků.
4)
Podle Sdělení Federálního cenového úřadu uveřejněného ve Finančním zpravodaji částka 9-10/1982. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 78/1988 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 78/1988 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech
Vyhlášeno 24. 5. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 15/1988
* ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 14 — § 16)
Aktuální znění od 10. 7. 1992 (364/1992 Sb.)
78
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 29. dubna 1988
o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech
Český báňský úřad stanoví podle § 17 odst. 8 a § 27 odst. 8 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon):
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 14
Přechodné ustanovení
Orgán nebo organizace, jimž bylo vydáno vydáno před účinností této vyhlášky rozhodnutí o stanovení chráněného území16) na ochranu výhradního ložiska, jsou povinny nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky předložit obvodnímu báňskému úřadu kopii tohoto rozhodnutí s mapou povrchové situace, která odpovídá požadavkům uvedeným v § 3 odst. 2 písm. a).
§ 15
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška Ústředního báňského úřadu č. 260/1957 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o dobývacích prostorech, o způsobu jejich stanovení a o jejich evidenci.
§ 16
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
16)
§ 32 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 81/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 81/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách
Vyhlášeno 30. 5. 1988, datum účinnosti 1. 6. 1988, částka 16/1988
* Čl. I - Vyhláška č. 33/1984 Sb. se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 6. 1988
81
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 26. května 1988,
kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 43 odst. 1 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky, ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky a Ústřední radou odborů:
Čl. I
Vyhláška č. 33/1984 Sb. se doplňuje takto:
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
Svobodnému pracovníku, který byl v souvislosti s přestavbou organizačních struktur výrobnětechnické, vědeckovýzkumné a oběhové základny národního hospodářství na státní podniky a změnami v organizaci ústředních orgánů6a) přeložen v rámci organizace nebo uvolněn a přijat do pracovního (členského) poměru na dobu neurčitou jinou organizací, může organizace poskytovat náhrady podle § 12 až § 16 odst. 1 nebo některé z nich za stejných podmínek jako ženatému pracovníku.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.
Ministr:
M. Boďa v. r.
6a)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů. |
Zákon č. 95/1988 Sb. | Zákon č. 95/1988 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby
Vyhlášeno 15. 6. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 19/1988
* Čl. I - Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1988
95
ZÁKON
ze dne 15. června 1988,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 8 se vypouští.
2.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Dočasné užívání
(1)
Pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu může zemědělská organizace, které k nim náleží právo užívání, přenechat do dočasného užívání v tomto pořadí
a)
svým členům anebo svým pracovníkům k zemědělskému využití,
b)
státní nebo družstevní organizaci k zemědělskému a výjimečně i k nezemědělskému využití,
c)
společenské organizaci k zemědělskému využití,
d)
jiným občanům k zemědělskému využití.
(2)
Členům nebo pracovníkům zemědělské organizace nebo jiným občanům nelze přenechat do dočasného užívání vodní plochy a rybníky s chovem ryb.
(3)
Zemědělská organizace může v odůvodněných případech přenechat do dočasného užívání socialistickým organizacím i stavby, k nimž jí náleží právo užívání, popřípadě jejich části, a pozemky, na nichž jsou tyto stavby zřízeny.
(4)
Dočasné užívání vzniká písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru. Ve smlouvě o přenechání pozemku do dočasného užívání občanovi může být dohodnuta i přiměřená úplata.
(5)
Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich s předchozím souhlasem zemědělské organizace provádět úpravy a zřizovat dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití. To platí i pro stavby přenechané zemědělskou organizací do dočasného užívání, pokud jde o stavební úpravy. Souhlas zemědělské organizace je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek.1)
(6)
Všechny porosty, které na pozemku vzešly v době dočasného užívání, jsou majetkem dočasného uživatele.
(7)
Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.
(8)
Jsou-li pozemek nebo stavba, přenechané zemědělskou organizací do dočasného užívání, užívány v rozporu se zájmem společnosti, okresní národní výbor smlouvu o dočasném užívání zruší.
(9)
Ke dni skončení dočasného užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je třeba dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.“.
3.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:
㤠11a
Právo užívání pozemku, na němž byla nebo má být zřízena malá vodní elektrárna, může zemědělská organizace převést na socialistickou organizaci nebo může pozemek přenechat do užívání občanovi písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru.“.
4.
Nadpis pod § 12 se uvede nad tímto paragrafem.
5.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:
㤠12a
(1)
Právo užívání pozemku nebo jeho části může okresní národní výbor zrušit na návrh jeho vlastníka se souhlasem zemědělské organizace, pokud jde o nezastavěný stavební pozemek a pokud by pozemek vzhledem ke svému určení a výměře mohl být předmětem práva osobního užívání.2)
(2)
Právo užívání hospodářské budovy nebo jiné stavby (dále jen „hospodářská budova“), kterou zemědělská organizace již nepotřebuje, může okresní národní výbor zrušit na návrh zemědělské organizace se souhlasem vlastníka. Rozhodnutím o zrušení práva užívání hospodářské budovy musí být zrušeno i právo užívání zastavěné plochy s nádvořím nebo přilehlou zahradou; výměra zahrady nesmí přesáhnout 400 m2. Nejvyšší přípustná výměra zahrady může být výjimečně překročena, jen kdyby jinak vznikl pozemek nevhodného tvaru anebo zbylá část pozemku byla zcela nevhodná pro hospodaření zemědělské organizace.
(3)
Byla-li hospodářská budova na náklady zemědělské organizace zhodnocena, je vlastník povinen poskytnout náhradu zemědělské organizaci odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době zrušení práva užívání.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1)
§ 39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2)
§ 199, 200 a § 490 odst. 2 občanského zákoníku. |
Zákon č. 98/1988 Sb. | Zákon č. 98/1988 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník
Vyhlášeno 15. 6. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 20/1988
* Čl. I. - Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva z nich vzniklá před 1. červencem 1988 se však řídí dosavadními předpisy.
* Čl. III - 1. Po dobu trvání dosavadních výrobních hospodářských jednotek se za orgán hospodářského řízení považuje též generální ředitelství trustu vůči podřízeným národním podnikům a účelovým organizacím, oborový podnik vůči přidruženým národním podnikům, popřípadě
* Čl. IV - Zrušují se
* Čl. V - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 45/1983 Sb.), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. VI
Aktuální znění od 1. 7. 1988
98
ZÁKON
ze dne 15. června 1988,
kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I.
Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
Článek III zní:
„Článek III
K plnění úkolů hospodářského a sociálního rozvoje zakládá nebo zřizuje socialistický stát státní podniky a jiné státní organizace a svěřuje jim části národního majetku.
Družstevní a společenské organizace hospodaří s majetkem vlastním a mimo to také s majetkem národním, který jim stát svěřil do užívání. Jednotná zemědělská družstva hospodaří též s půdou, která je v jejich společenském užívání.“.
2.
Článek IV zní:
„Článek IV
Úkoly hospodářské výstavby plní především státní podniky a družstva. Hospodářskou činnost vyvíjejí též společenské organizace, pokud je to třeba k plnění jejich úkolů.“.
3.
Článek IX zní:
„Článek IX
Aktivní a iniciativní účast pracujících a jejich podíl na řízení národního hospodářství, zejména na vytváření plánů, zvyšování hospodárnosti, uzavírání hospodářských smluv a na kontrole plnění plánů i hospodářských smluv, je předpokladem trvalého rozvoje národního hospodářství. Tuto účast pracujících a jejich podíl na řízení zabezpečují společenské organizace, zejména Revoluční odborové hnutí a orgány socialistické samosprávy. Orgány socialistických organizací jsou povinny vytvářet vhodné předpoklady pro rozšiřování účasti pracujících a zvyšování jejich podílu na řízení národního hospodářství.“.
4.
§ 8 odst. 2 zní:
„(2)
Socialistickým společenským vlastnictvím je vlastnictví celospolečenské, družstevní vlastnictví, jakož i vlastnictví společenských a jiných socialistických organizací.“.
5.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
Majetkem socialistické organizace se rozumí věci a majetková práva včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, k nimž má organizace vlastnické právo nebo právo hospodaření.“.
6.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Socialistická organizace se může domáhat ochrany vlastnického práva nebo práva hospodaření proti neoprávněným zásahům, zejména může požadovat vydání věci na tom, kdo ji neoprávněně zadržuje. Vlastnické právo a právo hospodaření nezanikají uplynutím času.
(2)
Výsledky výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti mohou organizace využívat a nakládat jimi jen se souhlasem té organizace, jíž práva k těmto výsledkům patří, pokud zákon nestanoví jinak.“.
7.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
Organizace, která je vlastníkem věci, organizace, která má k věci právo hospodaření nebo organizace, která je uživatelem věci, se musí zdržet všeho, čím by nad přiměřenou míru obtěžovala jiného, anebo čím by vážně ohrožovala výkon jeho práv. Dotčená organizace se může domáhat toho, aby organizace, která jedná v rozporu s tímto zákazem, se takového jednání zdržela, popřípadě aby byl odstraněn protiprávní stav.“.
8.
§ 11 odst. 4 zní:
„(4)
Stavba je ve vlastnictví té socialistické organizace, která ji pořídila, popřípadě ve vlastnictví celospolečenském, jde-li o státní organizace.“.
9.
§ 12 odst. 1 zní:
„(1)
Věc může být současně v celospolečenském vlastnictví a vlastnictví družstevních nebo jiných socialistických organizací, anebo několika družstevních nebo jiných socialistických organizací (spoluvlastnictví).“.
10.
§ 14 zní:
㤠14
Socialistickými organizacemi jsou státní podniky, státní hospodářské organizace, rozpočtové a jiné státní organizace, družstevní organizace, společenské organizace, jakož i jiné organizace, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů. Socialistické organizace jsou právnickými osobami.“.
11.
V § 15 se slova na konci „i když nejsou v jejich správě (vlastnictví).“ nahrazují slovy „i když k nim nemají právo hospodaření nebo vlastnické právo.“.
12.
§ 17 odst. 2 zní:
„(2)
V případech a za podmínek stanovených v zákoně vystupují v hospodářských vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající též organizační jednotky nebo orgány socialistických organizací (dále jen „organizační jednotky“); pro jejich způsobilost nabývat práv a zavazovat se, pro ochranu vlastnického práva a práva hospodaření, pro jejich hospodářskou činnost, právní úkony a závazkové vztahy platí obdobně ustanovení tohoto zákona a jiných právních předpisů, týkající se socialistických organizací.“.
13.
§ 18a zní:
㤠18a
(1)
Socialistické organizace vyvíjejí hospodářskou činnost v rámci předmětu činnosti stanoveného v zakládací listině, stanovách, statutu anebo v jiném aktu, kterým byla určitá hospodářská činnost povolena; v rámci předmětu činnosti je maloobchodní prodej výrobků, které organizace vyrábí, úprava nebo jiné zpracování prodávaných výrobků a poskytování prací nebo výkonů s prodejem souvisejících, doplňkový prodej výrobků souvisejících s poskytovanými pracemi nebo výkony.
(2)
Socialistické organizace mohou vykonávat i jinou hospodářskou činnost, pokud tím nenaruší plnění závazných výstupů státního plánu a plnění hospodářských závazků.“.
14.
V § 21 odst. 1 v první větě se před slovem „zákona“ vypouští slovo „tohoto“.
15.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
Vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis k účinnosti smlouvy nebo jiné dohody mezi organizacemi souhlas příslušného orgánu, a tento orgán nesdělil své stanovisko do jednoho měsíce ode dne, kdy žádost o souhlas došla, má se za to, že souhlas byl dán.“.
16.
Za hlavu pátou první části se vkládá hlava šestá, která zní:
„Hlava šestá
OPATŘENÍ ORGÁNŮ HOSPODÁŘSKÉHO ŘÍZENÍ
§ 26a
(1)
Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy, národní výbory, dále Ústřední rada družstev a svazy družstev vůči družstevním podnikům, jakož i ústřední orgány společenských organizací (dále jen „orgány hospodářského řízení“) vystupují v hospodářských vztazích při řízení hospodářské činnosti socialistických organizací v rozsahu své působnosti, v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštními předpisy a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů, stanovenou tímto zákonem.
(2)
Jménem orgánu hospodářského řízení jedná jeho vedoucí nebo pracovník, který je k tomu oprávněn statutem, stanovami nebo jiným organizačním předpisem.
§ 26b
(1)
Opatření, jímž orgán hospodářského řízení zakládá, mění, ruší nebo stvrzuje oprávnění a povinnosti organizací, musí být v souladu s právními předpisy, musí mít písemnou formu, obsahovat označení organizací, jimž je určeno, a jeho obsah musí být určitý. Další náležitosti opatření mohou stanovit právní předpisy.
(2)
Pokud to nevylučuje povaha věci, je orgán hospodářského řízení povinen projednat opatření před jeho vydáním se socialistickou organizací, jíž má být určeno.
(3)
Opatření je účinné dnem doručení, pokud v něm není stanoven den pozdější.
(4)
Orgán hospodářského řízení, který opatření vydal, může na návrh organizace nebo z vlastního podnětu opatření změnit nebo zrušit; ustanovení odstavce 2 platí obdobně.
§ 26c
Na návrh organizace, jíž je opatření určeno, vysloví hospodářská arbitráž neplatnost opatření, které je v rozporu s právními předpisy. Je-li na tom naléhavý společenský zájem, může hospodářská arbitráž vyslovit neplatnost takového opatření i z vlastního podnětu.
§ 26d
(1)
Orgán hospodářského řízení je povinen nahradit škodu, která organizaci vznikla v důsledku jeho opatření, které je v rozporu s právními předpisy. Pro rozsah a způsob náhrady škody se přiměřeně použijí ustanovení § 146 až 148.
(2)
Lhůta pro zánik práva na náhradu škody činí jeden rok a počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy se poškozená organizace dozvěděla o výši škody a o odpovědném orgánu hospodářského řízení. Právo na náhradu škody lze však uplatnit nejdéle do konce pátého roku následujícího po vzniku škody. Ustanovení § 132 odst. 1 platí obdobně.
§ 26e
(1)
Dojde-li v důsledku opatření orgánu hospodářského řízení, které tento orgán vydal v souladu s právními předpisy, ke zhoršení hospodářských výsledků organizace, jíž je opatření určeno, zejména ke zmenšení majetku nebo k úniku majetkového prospěchu, je organizace oprávněna požadovat vyrovnání vzniklé majetkové újmy na orgánu, který opatření vydal.
(2)
Organizace je povinna vymezit rozsah svého požadavku písemně, zdůvodnit jej a předložit orgánu hospodářského řízení nejpozději do šesti měsíců od vzniku majetkové újmy, jinak její právo zaniká. Orgán hospodářského řízení je povinen se k požadavku organizace vyjádřit písemně do tří měsíců od jeho doručení.
(3)
Organizace je oprávněna požadovat u hospodářské arbitráže náhradu majetkové újmy, pokud nedošlo k jejímu vyrovnání dohodnutým způsobem ve stanovené nebo dohodnuté lhůtě, nebo pokud orgán hospodářského řízení požadavek organizace zcela nebo zčásti odmítl, anebo se nevyjádřil ve lhůtě podle odstavce 2. Majetková újma se hradí v penězích. Pro určení výše její náhrady platí obdobně § 147 a 148.
(4)
Právo na náhradu majetkové újmy zaniká, nebylo-li uplatněno u hospodářské arbitráže do šesti měsíců od prvého dne měsíce následujícího poté, kdy právo mohlo být podle odstavce 3 uplatněno poprvé.
(5)
Právo na náhradu majetkové újmy nevznikne, jestliže je majetková újma kryta z jiných zdrojů, jestliže k újmě došlo v důsledku zákazu vývozu nebo dovozu anebo v důsledku tvorby a změn cen.“.
17.
Nadpis pod první hlavou druhé části zní: „STÁTNÍ PODNIKY“.
18.
§ 27 zní:
㤠27
Zakládání státních podniků, jejich právní postavení a hospodaření, jakož i jejich organizaci a řízení a další právní poměry upravují zákon o státním podniku, zákony o národních výborech, jiné zvláštní předpisy a tento zákon.“.
19.
Za § 27 se vkládají nové § 27a až 27e, které včetně nadpisu zní:
„Likvidace státního podniku
§ 27a
(1)
Účelem likvidace je vypořádat majetkové poměry zrušeného státního podniku.
(2)
Likvidace se provede, neučiní-li zakladatel opatření o veškerém majetku a závazcích zrušeného státního podniku.
§ 27b
(1)
Zakladatel navrhne zápis likvidace státního podniku a likvidátora, kterého jmenoval, do podnikového rejstříku. Po dobu likvidace užívá podnik svého názvu s dodatkem „v likvidaci“.
(2)
Dnem, ke kterému byla likvidace a likvidátor zapsáni do podnikového rejstříku, zaniká funkce ředitele a orgány samosprávy. Likvidátor je oprávněn jednat jménem státního podniku ve věcech spojených s likvidací.
(3)
Likvidátor je povinen o vstupu státního podniku do likvidace neprodleně vyrozumět všechny organizace, orgány a jiné subjekty, které jsou tím dotčeny.
(4)
Ke dni zahájení likvidace státní podnik sestaví účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi a příslušným orgánům.
§ 27c
(1)
Likvidátor sestaví do 30 dnů po svém zápisu do podnikového rejstříku zahajovací rozvahu a předá ji zakladateli spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků, provedené ke dni zahájení likvidace.
(2)
Likvidátor v průběhu likvidace je povinen zejména
a)
soustředit peněžní prostředky na jednom účtě u jednoho peněžního ústavu,
b)
dokončit běžné záležitosti,
c)
vypořádat odvody do státního rozpočtu, daně a poplatky,
d)
vypořádat závazky a pohledávky,
e)
zpeněžit majetek státního podniku nejhospodárnějším a nejrychlejším způsobem nebo s ním jinak naložit v souladu s předpisy o hospodaření s národním majetkem,
f)
podávat zakladateli čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložené čtvrtletní a roční účetní závěrkou.
§ 27d
(1)
Likvidátor sestaví účetní závěrku ke dni skončení likvidace a předloží ji zakladateli ke schválení spolu s konečnou zprávou o celém průběhu likvidace.
(2)
Likvidátor po prověření a schválení účetní závěrky zakladatelem
a)
odvede konečný výtěžek likvidace podle pokynu zakladatele,
b)
postará se o bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností,
c)
navrhne výmaz státního podniku z podnikového rejstříku.
§ 27e
Nestačí-li výtěžek likvidace k uspokojení všech zbylých pohledávek, likvidátor se souhlasem zakladatele uspokojí především pohledávky pracovníků likvidovaného podniku, dále pohledávky státu na odvodech, daních a poplatcích; ostatní pohledávky uspokojí poměrně.“.
20.
V § 28 se vypouští odstavec 3.
21.
V § 30 se vypouští odstavec 1.
22.
§ 32 až 34 se vypouštějí.
23.
§ 42 a 43 se vypouštějí. Z nadpisu nad § 42 se vypouštějí slova „Zřizování a“.
24.
V § 46 se vypouští odstavec 1.
25.
V § 47 se vypouští odstavec 2.
26.
V § 49 odst. 3 se poslední věta nahrazuje touto větou: „Pro likvidaci státních hospodářských organizací platí ustanovení § 27d a 27e obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.“.
27.
§ 51 až 55 se vypouštějí.
28.
V § 57 odst. 1 se vypouštějí na konci slova „a to buď přímo těmito organizacemi nebo jejich nadřízenými orgány.“.
29.
Nadpis pod čtvrtou hlavou druhé části zní:
„CELOSPOLEČENSKÉ SOCIALISTICKÉ VLASTNICTVÍ A PRÁVO HOSPODAŘENÍ S NÁRODNÍM MAJETKEM“.
30.
§ 63 se vypouští.
31.
§ 64 zní:
㤠64
(1)
Národním majetkem jsou věci a majetková práva, včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, která jsou v socialistickém celospolečenském vlastnictví.
(2)
K jednotlivým věcem, pohledávkám a jiným majetkovým právům státu mají státní organizace právo hospodaření.
(3)
Státní organizace mohou mít k jednotlivým věcem právo společného hospodaření. Ustanovení § 12 odst. 2 a 3 a § 13 platí obdobně.“.
32.
§ 65 zní:
㤠65
(1)
Právo hospodaření s národním majetkem vykonává zásadně organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží.
(2)
Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizace má k určitému majetku vykonávat právo hospodaření, rozhodne nejbližší společný řídící orgán organizací, mezi nimiž pochybnosti vznikly; nemají-li společný řídící orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány, popřípadě krajské národní výbory; nedojde-li k dohodě, rozhoduje ministerstvo financí1) na žádost některého z nich.
(3)
Národní majetek, u něhož při jeho nabytí státem není z právního úkonu nebo úředního rozhodnutí patrno, která státní organizace má k tomuto majetku právo hospodaření, prozatímně spravuje okresní národní výbor, pokud právní předpis nestanoví, že tak činí jiný státní orgán nebo organizace. Totéž platí o národním majetku, o němž se zjistí, že k němu nemá právo hospodaření žádná organizace.“.
33.
§ 66 odst. 1 zní:
„(1)
Organizace, která vykonává právo hospodaření s národním majetkem, je oprávněna a povinna využívat tohoto majetku ke splnění svých úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly; vykonává-li právo hospodaření k majetku, který pro plnění svých úkolů nepotřebuje nebo je pro ni neupotřebitelný, musí se postarat, aby majetek byl využit jinde, popřípadě aby s ním bylo naloženo co nejúčelněji.“.
34.
V § 66 odst. 2 se slova „spravující národní majetek“ nahrazují slovy „která vykonává právo hospodaření s národním majetkem.“.
35.
V § 66 se vypouští odstavec 3.
36.
V § 67 se slova na začátku „Pro převody správy národního majetku“ nahrazují slovy „Pro převody práva hospodaření s národním majetkem“.
37.
§ 68 zní:
㤠68
Převody práva hospodaření s národním majetkem mimo obvyklé hospodaření se provádějí hospodářskými smlouvami (§ 347). Prováděcí předpis může stanovit pro státní organizace podmínky, za nichž může být převod proveden, a případy, kdy lze převod provést opatřením řídících orgánů. Pokud jde o státní podniky, může tak učinit jen pro případy, kdy jde o převody práva hospodaření k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací, popřípadě územním rozhodnutím pro investiční výstavbu jiných organizací a k pozemkům určeným pro individuální bytovou výstavbu.“.
38.
V § 71 odst. 1 se slova „který má ve správě“ nahrazují slovy „ke kterému má právo hospodaření“.
39.
V § 72 odst. 1 se v úvodní větě slova „správa pohledávek“ nahrazují slovy „právo hospodaření s pohledávkami“ a v ustanovení pod písmenem c) se slova „má ve správě majetek“ nahrazují slovy „vykonává právo hospodaření s majetkem“.
40.
V § 73 odst. 1 na začátku se slova „Organizace, která má pohledávku státu ve správě, je povinna jménem státu“ nahrazují slovy „Organizace, která vykonává právo hospodaření s pohledávkou státu, je povinna“.
41.
§ 73a zní:
㤠73a
(1)
Pro příslušnost k výkonu práva hospodaření s jinými majetkovými právy státu platí ustanovení § 72 obdobně.
(2)
Organizace jsou povinny hospodařit s jinými majetkovými právy státu, zejména tato práva využívat a zabezpečovat jejich další účelné využívání způsobem stanoveným právními předpisy.“.
42.
§ 74 zní:
㤠74
Zjistí-li řídící orgány porušení povinností při hospodaření s národním majetkem, mohou organizaci omezit ve výkonu jejího práva hospodaření.“.
43.
Za § 74 se vkládají nové § 74a a 74b, které zní:
㤠74a
(1)
Za porušení právních předpisů upravujících ochranu národního majetku a hospodaření s ním může být státním organizacím příslušným finančním orgánem uložena pokuta do výše 500 000 Kčs.
(2)
Pokutu lze uložit nejdéle do 1 roku ode dne, kdy se orgán uvedený v odstavci 1 dověděl o porušení uvedených předpisů, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo.
(3)
Pokutu nelze uložit, byla-li organizace za porušení uvedených předpisů postižena jiným orgánem.
§ 74b
Ustanovení § 65, 66, 70, § 71 odst. 1 a § 74 se nevztahují na státní podniky.“.
44.
§ 75 zní:
㤠75
Prováděcí předpisy stanoví
a)
podmínky při převodech vlastnictví k národnímu majetku státními podniky a podmínky pro nabývání majetku do celospolečenského vlastnictví státními podniky,
b)
postup jiných státních organizací než státních podniků při převodech práva hospodaření s národním majetkem a při převodech vlastnictví k národnímu majetku, jejich schvalování a kdy se převody provádějí úplatně nebo bezplatně a dále podmínky pro nabývání majetku do celospolečenského vlastnictví,
c)
způsob vymáhání, popřípadě prominutí pohledávek státu a státních organizací,
d)
postup při ukládání pokut upravených v § 74a.“.
45.
§ 76 zní:
㤠76
(1)
Družstevními organizacemi jsou družstva, družstevní podniky, společné podniky, svazy družstev a Ústřední rada družstev.
(2)
Zřizování družstevních organizací, jejich právní poměry a hospodaření, jakož i jejich organizaci a řízení a další právní poměry upravuje zákon o zemědělském družstevnictví, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, jiné zvláštní předpisy a tento zákon.
(3)
Pro likvidaci družstev, družstevních podniků s výjimkou zemědělských družstev a společných podniků platí ustanovení § 27d a 27e o likvidaci státního podniku obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.“.
46.
§ 77 až 93 se vypouštějí.
47.
V § 95 odst. 1 se slova na konci „kterým se majetek svěřuje do správy“ nahrazují slovy „které mají k majetku právo hospodaření“.
48.
§ 95 odst. 2 zní:
„(2)
Právo hospodaření družstevního podniku s majetkem v družstevním vlastnictví upravují zvláštní předpisy.“.
49.
§ 96 se vypouští.
50.
V § 98 větě druhé se vypouští část věty za středníkem.
51.
V § 101 druhá věta zní: „Tyto organizační složky a orgány mají k majetku ve vlastnictví společenské organizace, který využívají k plnění svých úkolů, právo hospodaření v rozsahu určeném stanovami nebo opatřením ústředního orgánu společenské organizace.“.
52.
V § 102 odst. 2 část věty za středníkem zní: „k majetku, který využívají k plnění svých úkolů mají právo hospodaření.“.
53.
V § 103 se slova „jimž byl majetek společenské organizace svěřen do správy,“ nahrazují slovy „která vykonávají právo hospodaření,“.
54.
V § 106 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Pro likvidaci podniků společenských organizací platí ustanovení § 27d a 27e o likvidaci státního podniku obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.“.
55.
§ 107 až 110 zní:
㤠107
(1)
Do podnikového rejstříku se zapisují státní podniky, družstevní organizace, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací, národní výbory, které provozují hospodářskou činnost v drobných provozovnách; dále se do rejstříku zapisují podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti, sdružení a ostatní právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby. Do podnikového rejstříku se zapisují též odštěpné závody a vnitřní organizační jednotky státních podniků, které jsou oprávněny v právních vztazích jednat jménem podniku.
(2)
Právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují do zvláštního oddílu podnikového rejstříku.
(3)
Do podnikového rejstříku se nezapisují Státní banka československá, Ústřední rada družstev a svazy družstev, popřípadě i jiné organizace, u nichž to stanoví zákon.
(4)
Organizace, které se zapisují do podnikového rejstříku, mohou nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku. To neplatí pro organizace zřízené zákonem.
(5)
Podnikový rejstřík vedou soudy (dále jen „rejstříkový soud“). Působnost soudů ve věcech podnikového rejstříku upravují zvláštní předpisy.
(6)
Dnem zápisu je den, v němž byl zápis do podnikového rejstříku povolen usnesením rejstříkového soudu, není-li v zakládací nebo zřizovací listině nebo jiném aktu o založení nebo zřízení organizace stanoven den pozdější.
§ 108
(1)
Do podnikového rejstříku se zapisuje způsob založení nebo zřízení organizace (právnické osoby), den jejího vzniku, název, sídlo, identifikační číslo, předmět činnosti a označení statutárních orgánů (s uvedením funkcí a jmen) a způsob, jak za organizaci podepisují.
(2)
Do podnikového rejstříku se kromě skutečností uvedených v odstavci 1 zapisuje též hodnota majetku vlastního nebo svěřeného organizaci (právnické osobě) při jejím založení nebo zřízení (jmění), pokud právní předpis stanovení takové hodnoty ukládá.
(3)
U družstevních organizací se zapisuje též, jak jejich členové přispívají k úhradě vzniklých ztrát.
(4)
U právnických osob oprávněných vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují též jména prokuristů,2) popřípadě jiné skutečnosti, které podle právních předpisů mají být zapsány do rejstříku, do něhož se zapisuje právnická osoba účastnící se mezinárodního obchodu.
(5)
U národních výborů s drobnými provozovnami se v zápise uvede pouze označení národního výboru, jeho sídlo a druh činnosti drobných provozoven.
(6)
U odštěpných závodů se zapisuje označení závodu, jeho sídlo, název, sídlo a identifikační číslo organizace, jejíž součástí závod je, a jméno vedoucího odštěpného závodu. Má-li odštěpný závod sídlo mimo obvod rejstříkového soudu příslušného pro zápis organizace, zapíše se též u rejstříkového soudu příslušného podle sídla odštěpného závodu. To platí i pro vnitřní jednotky státních podniků, které se zapisují podle § 107 odst. 1 do podnikového rejstříku.
(7)
Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo zánik skutečností uvedených v předchozích odstavcích, sloučení, splynutí, rozdělení, zrušení organizace, zavedení přímé správy a správce státního podniku, vstup organizace do likvidace, likvidátor a jeho způsob zastupování a podpisování.
§ 109
(1)
Návrh na zápis do podnikového rejstříku podává zakladatel nebo organizace, jíž se zápis týká, popřípadě likvidátor.
(2)
Podává-li návrh na zápis do podnikového rejstříku organizace nebo likvidátor, musí být podepsán statutárním orgánem, popřípadě likvidátorem; jejich podpis musí být úředně ověřen, podepisují-li návrh na zápis do podnikového rejstříku poprvé. Návrh zakladatele na zápis do podnikového rejstříku musí být podepsán oprávněnou osobou.
(3)
Rejstříkový soud je oprávněn provádět v rejstříku zápisy též bez návrhu, zejména k dosažení shody mezi zápisy v rejstříku a skutečným stavem; organizace jsou povinny na výzvu sdělit rejstříkovému soudu skutečnosti potřebné k provedení těchto zápisů.
(4)
Návrhy na zápisy do podnikového rejstříku je nutno podat u rejstříkového soudu bez odkladu poté, kdy došlo ke vzniku skutečnosti, která je předmětem zápisu.
(5)
Zjistí-li soud, státní orgán nebo některá organizace, že nebyla splněna povinnost navrhnout zápis do podnikového rejstříku, oznámí to neprodleně příslušnému rejstříkovému soudu.
(6)
Zjistí-li rejstříkový soud, že organizace nesplnila povinnost uvedenou v odstavci 1, vyzve ji k podání návrhu na provedení zápisu.
§ 110
(1)
Do podnikového rejstříku je každý oprávněn nahlížet a pořizovat si z něho výpisy.
(2)
Soudy, orgány hospodářské arbitráže, prokuratury, státní notářství, jiné státní orgány a banky mohou si vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku.
(3)
Organizace nebo jednotlivci si mohou vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku, osvědčí-li právní zájem na skutečnostech uvedených v podnikovém rejstříku.“.
56.
§ 112 zní:
㤠112
(1)
O řízení ve věcech podnikového rejstříku platí ustanovení občanského soudního řádu; jeho ustanovení o pořádkových opatřeních se užije i v případech, kdy nebude uposlechnuto výzvy rejstříkového soudu.
(2)
V řízení o povolení zápisu je rejstříkový soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, zda předmět činnosti nebo jeho změny jsou ve shodě s oprávněním schváleným nebo vydaným příslušným orgánem a zda byl udělen též souhlas, je-li nutný podle zvláštních předpisů.
(3)
Rejstříkový soud oznamuje zápisy organizací, zápisy předmětu jejich činnosti a druhu činností drobných provozoven národních výborů, jakož i zápis změn a zániku těchto skutečností příslušnému státnímu orgánu správy daní a odvodů a příslušnému orgánu státní statistiky.“.
57.
Za § 112 se vkládají nové § 112a a 112b, které zní:
㤠112a
Vláda Československé socialistické republiky může stanovit nařízením, že se do podnikového rejstříku zapisují i jiné skutečnosti než skutečnosti uvedené v § 108.
§ 112b
Ustanovení této části platí i pro státní hospodářské organizace.“.
58.
§ 114a odst. 2 zní:
„(2)
V případě, kdy je právním předpisem jmenovitě stanovena oběma organizacím povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou organizace povinny na základě podkladů určených pro vypracování návrhu státního plánu tak učinit a jednání ukončit v rozsahu, ve kterém není rozporné, uzavřením smlouvy o přípravě dodávek; v ostatních případech jsou povinny ukončit jednání protokolem.“.
59.
V § 114a se vypouštějí odstavce 4 a 5 a doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Prováděcí předpis stanoví podrobněji postupy organizací při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a způsob odstraňování rozporů.“.
60.
V § 115 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo právo vydat dodávkový příkaz“.
61.
§ 115 odst. 2 zní:
„(2)
Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle odstavce 1, jsou limity a jmenovité úkoly státního plánu včetně závazně ukládaných státních zakázek, popřípadě další druhy plánovacích rozhodnutí stanovené zákonem.“.
62.
V § 117 se vypouštějí v nadpisu paragrafu slova „z plánovacích aktů a“ a odstavec 1. Odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. V nově označeném odstavci 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
63.
§ 118 zní:
㤠118
(1)
Orgány hospodářského řízení mohou ve své působnosti uložit organizacím povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu nebo povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazků z hospodářské smlouvy, jen vyžadují-li to v mimořádných případech zájmy obrany a bezpečnosti státu, plnění závazků z mezinárodních smluv, ochrana života, zdraví a výživy lidu, ochrana životního prostředí, odstraňování následků živelních pohrom a vážných havárií. Za stejných podmínek mohou orgány hospodářského řízení organizacím hospodářské závazky přímo uložit nebo jejich závazky změnit nebo zrušit. Jde-li o závazky organizací, které jsou v působnosti různých orgánů, je k tomu třeba předchozí dohody těchto orgánů.
(2)
Pro závazky uložené podle odstavce 1 platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.“.
64.
§ 119a odst. 1 zní:
„(1)
Organizace nesmějí omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud by tím bylo ohroženo zabezpečení závazných výstupů státního plánu, obrana a bezpečnost státu, výživa a zdraví lidu, životní prostředí a plnění závazků z mezinárodních smluv.“.
65.
V § 123 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „V takovém případě platí, že k získanému plnění, pokud záleželo ve věcech, přešlo dnem, kdy bylo získáno, vlastnické právo nebo právo hospodaření na organizaci, která plnění přijala.“.
66.
V § 124 se slova „nadřízených orgánů“ nahrazují slovy „orgánů hospodářského řízení“.
67.
V § 125 odst. 2 se v uvozovací větě vypouštějí slova „požádá-li o to druhá organizace do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy na příslušné dodávkové období,“ a vypouští se odstavec 3. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7.
68.
V § 125 v nově označeném odstavci 3 písm. c) se konec věty upravuje takto: „... podle odstavce 2.“.
69.
V § 125 v nově označeném odstavci 5 se slova na začátku „V případech uvedených v odstavci 4 a 5“ nahrazují slovy „Pokud se organizace nedohodly jinak,“.
70.
V § 125 nově označený odstavec 7 zní:
„(7)
Odběratel je povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud v případech stanovených v § 361 odst. 4 na vyžádání dodavatele nesložil před splněním dodávky u banky prostředky na úhradu budoucích pohledávek vzniklých splněním této dodávky. Náhradu škody může dodavatel v těchto případech uplatnit pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 146 až 148.“.
71.
V § 128 odst. 2 se na konci vypouštějí slova „pokud nejde o převzetí na základě rozhodnutí nebo se souhlasem nadřízených orgánů.“.
72.
V § 128 se vypouští odstavec 3.
73.
V § 129b odst. 1 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „organizace, která způsobila nemožnost plnění, se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu, která v důsledku toho vznikla.“.
74.
V § 131 odst. 1 písm. a) se část věty před středníkem doplňuje za slovem „odstraněny“ slovy „nebo mělo být poskytnuto nové bezvadné plnění“.
75.
V § 131 odst. 1 písm. b) část věty za středníkem zní: „toto právo lze uplatnit nejdéle do konce roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad;“.
76.
V § 131 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Lhůta pro zánik práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy se organizace, na jejíž úkor byl neoprávněný majetkový prospěch získán, dozvěděla, že byl získán a kdo jej získal. Toto právo lze však uplatnit nejdéle do konce desátého roku následujícího po získání neoprávněného majetkového prospěchu.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
77.
§ 135 včetně nadpisu zní:
㤠135
Doba odpovědnosti (záruční doba)
Záruční doba, jakož i rozsah odpovědnosti jsou stanoveny tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Organizace si mohou dohodnout delší záruční dobu; pro tuto prodlouženou část záruční doby mohou sjednat rozsah odpovědnosti nebo další podmínky odchylně. Dodavatel může prodloužit záruční dobu též jednostranným písemným úkonem. Kratší záruční dobu si organizace mohou výjimečně dohodnout, pokud dodaný výrobek bude použit neobvyklým způsobem.“.
78.
Za § 137 se vkládá nový § 137a, který zní:
㤠137a
Není-li možno bez neúměrných obtíží zjistit rozsah vadného plnění, může ho s přihlédnutím ke všem okolnostem případu určit hospodářská arbitráž.“.
79.
V § 138 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Organizace se odpovědnosti za prodlení zprostí, jestliže prokáže, že nemohla splnit svou povinnost následkem neodvratitelné události.“.
80.
§ 141 odst. 2 zní:
„(2)
Organizace si mohou sjednat majetkové sankce vyšší nebo nižší než stanoví právní předpis. Nižší majetkové sankce však nemohou být sjednány v případech, kdy to stanoví tento zákon nebo kdy jsou podle tohoto zákona organizace povinny majetkové sankce vyúčtovat a vymáhat.“.
81.
§ 142 zní:
㤠142
(1)
Organizace jsou povinny vyúčtovat a vymáhat pouze tímto zákonem nebo prováděcími předpisy stanovené majetkové sankce, na které jim vzniklo právo v důsledku vadného plnění závazků k zabezpečení jmenovitých úkolů státního plánu včetně závazně ukládaných státních zakázek, popřípadě odběratelských limitů nebo v důsledku prodlení při plnění těchto závazků. Pokud si organizace dohodly majetkové sankce vyšší, než stanoví právní předpis, týká se tato povinnost jen částky, která je stanovena právním předpisem.
(2)
Majetkové sankce podle odstavce 1, které v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 5000 Kčs, nemusí být účtovány, ani vymáhány. Tento zákon stanoví, popřípadě prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy majetkové sankce podle odstavce 1 nemusí být účtovány a vymáhány.
(3)
Organizace, které byly majetkové sankce vyúčtovány, je povinna do 30 dnů po obdržení vyúčtování buď majetkové sankce zaplatit, nebo sdělit oprávněné organizaci své námitky.
(4)
Jestliže hospodářská arbitráž zjistí, že v důsledku porušení povinnosti vyúčtovat, vymáhat nebo platit majetkové sankce zaniklo právo na penále, může oběma organizacím, popřípadě jen jedné z nich, uložit odvod do příslušného státního rozpočtu až do výše částky, která měla být jako penále zaplacena. Odvod lze uložit nejpozději do tří let od vzniku práva na penále.“.
82.
V § 145 odst. 2 se ve druhé větě slova „nadřízených orgánů“ nahrazují slovy „orgánů hospodářského řízení“.
83.
§ 147 odst. 1 zní:
„(1)
Nahrazuje se to, oč se majetek poškozené organizace škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byla poškozená organizace dosáhla, kdyby nebyla nastala škodná událost (ušlý zisk). Při porušení závazku se však nenahrazuje škoda, kterou organizace, jež škodu způsobila, nemohla při vzniku závazku předvídat jako obvyklý následek takového porušení.“.
84.
V § 158 odst. 2 se v uvozovací větě za slovo „dodávce“ vkládají slova „výrobků, prací nebo výkonů“.
85.
V § 158 odst. 2 se vypouští ustanovení pod písmenem c).
86.
V § 159 odst. 1 písm. a) se za slova „o dodávce“ vkládají slova „výrobků, prací nebo výkonů“.
87.
V § 159 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která zní:
„b)
jde o závazně ukládanou státní zakázku,
c)
jde o státním plánem stanovený odběr ze státních hmotných rezerv,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d).
88.
V § 159 odst. 2 se za slova „u dodávek“ vkládá slovo „výrobků“.
89.
V § 160 se za slova „o dodávce“ vkládají slova „výrobků, prací nebo výkonů“.
90.
§ 161 se vypouští.
91.
V § 163 odst. 1 se vypouští věta za středníkem.
92.
V § 163 se vypouští odstavec 6. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
93.
V § 164 odst. 2 se vypouští druhá věta. V odkazu v odstavci 3 se číslovka 7 nahrazuje číslovkou 6.
94.
§ 166a se vypouští.
95.
§ 168 odst. 3 zní:
„(3)
Splněním dodávky přechází právo hospodaření nebo vlastnické právo k výrobkům na odběratele.“.
96.
Za § 170 se vkládá nový § 170a, který zní:
㤠170a
Odběratel, kterému byly výrobky s vyznačenou dobou životnosti dodány po uplynutí části této doby stanovené dohodou organizací nebo prováděcím předpisem, je oprávněn je bez zbytečného odkladu odmítnout a na náklady a nebezpečí dodavatele je vrátit. Ponechá-li si je, má právo na přiměřenou slevu. Není-li sjednána nebo prováděcím předpisem stanovena část doby životnosti, do níž mohou být výrobky nejpozději dodány, je dodavatel povinen je dodat nejpozději do poloviny vyznačené doby životnosti.“.
97.
V § 192 odst. 2 se ve druhé větě vypouštějí slova „podle dohody orgánů hospodářského řízení anebo“.
98.
§ 198 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
u výrobků, které odběratel dodává v nezměněném stavu dalšímu odběrateli (spotřebiteli)
1.
do konce měsíce následujícího po uplynutí doby, po kterou trvá odpovědnost za vady ve prospěch toho, kdo výrobky zpracovává nebo spotřebovává, nejdéle však na dobu 18 měsíců od splnění dodávky; jde-li o výrobky určené k prodeji občanům, trvá odpovědnost za vady do doby, do níž má být věc použita podle vyznačení na výrobku, jeho obalu nebo záručním listu,
2.
jde-li o výrobky určené k prodeji občanům, pro něž je stanovena záruční doba delší než 6 měsíců, do konce měsíce následujícího po uplynutí doby, po níž trvá odpovědnost za vady ve prospěch spotřebitele (občana), nejdéle však na dobu 24 měsíců od splnění dodávky; to neplatí pro zemědělské a potravinářské výrobky,“.
99.
V § 198 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
u vad výrobků dodaných jako náhradní díly servisní organizaci po dobu, po kterou trvá odpovědnost servisní organizace za opravu, pro kterou byl náhradní díl použit, nejdéle však na dobu 18 měsíců od splnění dodávky servisní organizaci,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
100.
V § 198 odst. 3 druhá věta zní: „Je-li výrobek opravován nebo provedena výměna součásti, běží záruční doba znovu jen pro opravované nebo vyměněné součásti.“.
101.
V § 199 se slova „stavební části stavby nebo stavebních prací“ nahrazují slovem „stavby“.
102.
Za § 200 se vkládá nový § 200a, který zní:
㤠200a
Odběratel reklamuje vady u dodavatele. Prováděcí předpis, dodavatel ve smlouvě nebo v záručním listu však mohou určit organizaci, která přijímá a vyřizuje reklamace za dodavatele, a u níž je odběratel povinen reklamovat (servisní organizace).“.
103.
§ 201 zní:
㤠201
(1)
Nestanoví-li prováděcí předpisy nebo nedohodnou-li organizace odchylnou úpravu, má odběratel, kterému bylo plněno vadně, právo žádat přiměřenou slevu, jde-li o vadné plnění, které si bez opravy ponechá, nebo
a)
je-li vada neodstranitelná, požadovat v rozsahu vadného plnění buď nové bezvadné plnění, nebo - není-li to možné - požadovat zrušení smlouvy. Totéž právo má, jestliže pro opětovný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad nelze výrobek řádně užívat, anebo jestliže výrobek ani po opětovných opravách nedosahuje stanovených nebo dohodnutých ukazatelů spolehlivosti,
b)
je-li vada odstranitelná, požadovat bezplatné odstranění vady nebo náhradu nákladů na odstranění vady.
(2)
Je-li prováděna statistická přejímka, má odběratel právo na výměnu všech zjištěných vadných výrobků nebo na vrácení částky za ně zaplacené, pokud prováděcí předpisy nestanoví nebo organizace nedohodnou odchylnou úpravu. Kromě toho, zjistí-li se při statistické přejímce, že dodávka je nevyhovující, má odběratel právo požadovat přiměřenou slevu, nebo vytřídění vadných výrobků z dodávky, anebo náhradu nákladů tohoto vytřídění, popřípadě může požadovat buď novou bezvadnou dodávku, nebo není-li to možné, zrušení smlouvy.
(3)
Vyhoví-li organizace vnitřního obchodu oprávněné reklamaci spotřebitele (občana), je dodavatel povinen uspokojit její práva z odpovědnosti za vady stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jde-li o vady, za které dodavatel odpovídá.
(4)
Uvede-li odběratel v reklamaci některé z práv podle odstavců 1 a 2, nemůže bez souhlasu dodavatele svou volbu měnit. Jestliže však dodavatel v přiměřené době neposkytne nové bezvadné plnění, nebo výrobky neopraví, popřípadě nevytřídí, může odběratel požadovat přiměřenou slevu nebo zrušení smlouvy, popřípadě náhradu nákladů na opravu nebo vytřídění výrobků.
(5)
Bylo-li plněno menší množství, než udal dodavatel v průvodních dokladech k dodávce, nebo došlo-li k úbytku v důsledku nedostatečného balení, popřípadě ložení, za které dodavatel odpovídá, má odběratel právo na doplnění chybějícího množství výrobků nebo může žádat zrušení smlouvy v rozsahu chybějícího množství.
(6)
Kromě práv podle odstavců 1 až 3 a 5 má odběratel právo na majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou.
(7)
Dohodou organizací nemůže být sjednána odpovědnost za vady nižší, než jakou stanoví právní předpis.“.
104.
Za § 201 se vkládají nové § 201a a 201b, které zní:
㤠201a
(1)
Organizace se mohou dohodnout, že dodavatel vypořádá předem dohodnutým způsobem práva odběratele z odpovědnosti za vady určené v dohodě. Vypořádání lze provést podle dohody buď v penězích odečtením částky vyjadřující předpokládané náklady na uspokojení práv odběratele z ceny dodávky, nebo tím, že dodavatel spolu s dodávkou poskytne odběrateli navíc bezplatně sjednané výrobky nebo jejich součásti v množství odpovídajícím předpokládanému rozsahu vad (záruční paušál).
(2)
Prováděcí předpis může stanovit podmínky, které musí být při uzavírání dohody o záručním paušálu dodrženy. Může též určit výrobky (skupiny výrobků), pro které dohodu o záručním paušálu nelze sjednat.
§ 201b
O splnění povinnosti poskytnout nové bezvadné plnění a bezplatně odstranit vady platí přiměřeně ustanovení § 168. O právech z odpovědnosti za vady oprav, prováděných ke splnění závazku z odpovědnosti za vady platí přiměřeně § 201.“.
105.
V § 202 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Částka, kterou odběratel nezaplatil nebo kterou mu dodavatel vrátil, je odběratel povinen zaplatit neprodleně po vypořádání práv z odpovědnosti za vady.“.
106.
Nad § 206 se vkládá nadpis:
„Penále za vadné plnění“
107.
§ 206 zní:
㤠206
(1)
Za vady jakosti je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši
a)
20 % z ceny vadného výrobku, jestliže jde o neodstranitelnou vadu a odběratel požaduje nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy,
b)
10 % z ceny vadného výrobku, jestliže jde o jiné vady než uvedené v písmenu a) a odběratel požaduje nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy,
c)
10 % z ceny vadného výrobku, jestliže odběratel požaduje bezplatné odstranění vady opravou, nejvýše však desetinásobek ceny opravy,
d)
5 % z ceny vadného výrobku, jestliže se odběratel rozhodne, že si výrobek bez opravy ponechá, popřípadě, že jej za náhradu nákladů opraví nebo dá opravit.
(2)
Jestliže pro opětovný výskyt vady po opravě nebo nedodržení stanovených nebo dohodnutých ukazatelů spolehlivosti odběratel požaduje zrušení smlouvy nebo nové bezvadné plnění [§ 201 odst. 1 písm. a)], je dodavatel povinen zaplatit další penále ve výši 10 % z ceny vadného výrobku.
(3)
Penále uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) se snižuje na polovinu, jestliže dodavatel do 1 měsíce po obdržení reklamace, popřípadě v jiné dohodnuté lhůtě, poskytne nový bezvadný výrobek, nebo vady výrobku v této době opraví; je-li výrobek opravován, nevčítá se do této doby doba od sdělení dodavatele, že souhlasí s opravou výrobku, do odeslání výrobku odběratelem k opravě.
(4)
Provádí-li se statistická přejímka a dodávka je podle jejího výsledku nevyhovující, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 5 % z ceny části dodávky, jejíž vadnost byla zjištěna nestranným odhadem, provedeným na základě výsledku kontroly výběru podle příslušných technických norem.
(5)
Právo na penále nevzniká
a)
je-li stanoveno provádění statistické přejímky (§ 196) a nebylo zjištěno, že podle jejího výsledku je dodávka nevyhovující,
b)
při dodávce výrobku lepší jakosti, než byla sjednána, pokud si jej odběratel ponechá,
c)
jde-li o vady vypořádané na základě dohody o záručním paušálu (§ 201a).“.
108.
§ 207 se vypouští.
109.
§ 208 zní:
㤠208
(1)
Dodavatel, který dodal výrobek neoznačený stanoveným způsobem nebo výrobek nekompletní, je povinen zaplatit penále ve výši 5 % z ceny vadného výrobku.
(2)
Pokud v důsledku vad jakosti výrobku je nesprávné i jeho označení, je dodavatel povinen platit pouze penále podle § 206.
(3)
Bylo-li plněno menší množství, než udal dodavatel v průvodních dokladech, nebo došlo-li k úbytku v důsledku nedostatečného balení, popřípadě ložení, za které dodavatel odpovídá, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 10 % z ceny chybějících výrobků.“.
110.
§ 213 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Dohodne-li se ve smlouvě o přípravě dodávek podnik zahraničního obchodu (odběratel) s dodavatelem, že dodávky pro vývoz budou zajišťovány dodávkovými příkazy, musí být dodávkový příkaz ve shodě se smlouvou o přípravě dodávek, popřípadě s údaji pro včasné materiálové a výrobní zajištění, bylo-li jejich sdělování dohodnuto. Jde-li o jmenovité úkoly státního plánu, je podnik zahraničního obchodu oprávněn požadovat, aby ve smlouvě o přípravě dodávek byl sjednán tento způsob zajištění dodávek.
(2)
Stejně jako dodávky výrobků pro vývoz se zajišťují dodávky vzorků a propagačního a náborového materiálu dodávaného jako výrobky.“.
111.
V § 215 odst. 1 se slova „Prováděcí předpisy stanoví nebo organizace dohodnou“ nahrazují slovy „Organizace mohou dohodnout“.
112.
§ 216 zní:
㤠216
(1)
Dodávkový příkaz musí být vydán písemně a doručen dodavateli ve lhůtě s ním dohodnuté; není-li lhůta dohodnuta, musí být doručen ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Dodávkový příkaz se stane pro dodavatele závazný dnem, kdy mu byl doručen.
(2)
Nebyla-li dodržena lhůta uvedená v odstavci 1, je dodávkový příkaz neplatný. Ustanovení § 213 odst. 5 platí obdobně.
(3)
Dodavatel je povinen do 10 dnů potvrdit odběrateli, že dodávkový příkaz obdržel; neučiní-li tak, nemá to vliv na závaznost dodávkového příkazu.
(4)
Odběratel může dodávkový příkaz svým jednostranným písemným úkonem změnit nebo zrušit. Nemá-li dodavatel pro změnu potřebné výrobní a dodávkové možnosti, platí § 214 odst. 2 obdobně. Odběratel se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou změnou nebo zrušením dodávkového příkazu.“.
113.
V § 218 odst. 1 se vypouštějí věty třetí, čtvrtá a pátá, vypouští se odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.
114.
V § 220 odst. 3 se odkaz v závorce na § 51 nahrazuje odkazem na § 352a.
115.
§ 233 se vypouští.
116.
V § 236 odst. 3 se slova „hrubým porušením technologického postupu“ nahrazují slovy „neodstranitelnými vadami“.
117.
V § 238 písm. c) se vypouštějí slova „nebo se souhlasem jeho nadřízeného orgánu“.
118.
V § 258 odst. 1 se za slova „až 200,“ vkládají slova „§ 201 odst. 3,“.
119.
V § 259 odst. 1 se za slovo „dodávat“ vkládají slova „zemědělské výrobky zvláštního hospodářského významu a“ a vypouští se slovo „určeným“.
120.
V § 259 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
121.
V § 259 odst. 3 se v první větě vypouštějí slova „k jejichž nákupu jsou určeny,“.
122.
§ 259 odst. 4 zní:
„(4)
Prováděcí předpisy stanoví
a)
zemědělské výrobky zvláštního hospodářského významu a vybrané zemědělské výrobky,
b)
které socialistické organizace jsou považovány za nákupní organizace.“.
123.
§ 260 se vypouští.
124.
§ 264 se vypouští.
125.
V § 269 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem a). Dosavadní označení textu písmeny b) až e) se nahrazuje písmeny a) až d).
126.
V § 269 odst. 3 v prvé větě se vypouštějí slova „generální opravy strojů, zařízení a“.
127.
§ 271 se vypouští.
128.
§ 274 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Dodavatel neodpovídá za závady, jejichž původ spočívá ve výchozích podkladech, které mu pro provedení průzkumných nebo projektových prací odevzdal odběratel; na žádost odběratele je však povinen s ním dohodnout opatření k co nejrychlejšímu odstranění závad za úplatu. To neplatí, jestliže dodavatel výchozí podklady zpracoval sám, nebo jestliže zjistil nebo musel zjistit při řádném provádění prací nedostatky výchozích podkladů a odběratele na ně neupozornil.“.
129.
§ 284 zní:
㤠284
(1)
Smlouva může zahrnovat současně dodávku souborů strojů a zařízení spolu s rekonstrukcí nebo modernizací souborů strojů a zařízení, dodávku stavební části spolu s rekonstrukcí nebo modernizací stavebních objektů, popřípadě i další dodávky. Pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak, platí pro každou ze smluvních dodávek ustanovení platná pro příslušný druh smlouvy.
(2)
Uzavře-li hospodářskou smlouvu na stavbu komplexní bytové výstavby na straně odběratele několik investorů, je taková smlouva smlouvou podílovou (§ 155).“.
130.
V § 285 se zařazuje nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Jestliže práce jsou prováděny zřejmě vadně, je dodavatel již během jejich provádění povinen na písemnou výzvu odběratele odstranit nedostatky, které ohrožují bezpečnost stavby, život nebo zdraví pracujících na stavbě, životní prostředí, nebo v jejichž důsledku hrozí trvalé znehodnocení stavby anebo jde o nedostatky značného rozsahu.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
131.
§ 288 odst. 3 zní:
„(3)
Odběratel, popřípadě s jeho souhlasem organizace, která má být provozovatelem (uživatelem) předmětu dodávky, jej může před jeho odevzdáním a převzetím provozovat (užívat) jen po dohodě s dodavatelem, s nímž sjedná podmínky předčasného užívání. Předčasné užívání musí být v souladu s předpisy o stavebním řádu.“.
132.
§ 290 zní:
㤠290
Dodávka, jejíž vady brání uvedení do provozu (užívání), nesmí být převzata. Odběratel však může převzít dodávku, jestliže má ojedinělé drobné vady a ojedinělé drobné nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání uvedení do provozu (užívání).“.
133.
V § 292 odst. 1 se za slova „o slevě z úplaty“ vkládají slova „nebo o jiných právech z odpovědnosti za vady“.
134.
§ 293 odst. 2 zní:
„(2)
Splněním dodávky přechází právo hospodaření nebo vlastnické právo k předmětu dodávky na odběratele, pokud v prováděcích předpisech není stanoveno něco jiného.“.
135.
§ 294 odst. 1 zní:
„(1)
Převzal-li odběratel vadnou dodávku, má právo na dodatečné bezplatné odstranění vady nebo na přiměřenou slevu; pokud by odstranění vady bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, může požadovat pouze přiměřenou slevu. Organizace se mohou též dohodnout, že odběratel na náklad dodavatele vady sám odstraní nebo dá odstranit. Svou volbu nemůže odběratel bez souhlasu dodavatele měnit. Jestliže však dodavatel je s odstraněním vad v prodlení, může odběratel požadovat přiměřenou slevu nebo bez souhlasu dodavatele na jeho náklad odstranit vady sám nebo je dát na jeho náklad odstranit; v tomto případě je povinen o svém rozhodnutí dodavatele bez zbytečného odkladu vyrozumět.“.
136.
§ 294 odst. 3 zní:
„(3)
Převzal-li odběratel dodávku s drobnými nedodělky, platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Odběratel je povinen tato práva uplatnit stejným způsobem jako práva z odpovědnosti za vady.“.
137.
V § 295 se vkládá za odstavec 1 nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Dodavatel, který plnil vadně, je povinen zaplatit odběrateli v případě každé oprávněné reklamace penále ve výši 0,1 % z ceny dodávky. Toto penále však dodavatel neplatí, jestliže reklamovanou vadu uzná a bezplatně ji odstraní do 30 dnů od uplatnění reklamace, nebo sjedná ve stejné lhůtě na základě požadavku odběratele dohodu o přiměřené slevě nebo o tom, že si odběratel vady opraví nebo dá opravit na náklad dodavatele. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou dodavatel nemohl započít s odstraňováním vady nebo v něm plynule pokračovat z důvodů na straně odběratele.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
138.
V § 295 odst. 3 se vypouštějí slova „ve smlouvě“.
139.
§ 297 zní:
㤠297
V případě, že dodavatel odstraňuje vady anebo nedodělky své dodávky bezplatnou opravou, je povinen provedenou opravu odběrateli předat. Pro postup při odevzdání a převzetí provedených oprav, odpovědnost za vady oprav a pro důsledky jejich opožděného odstraňování platí, pokud není dohodnuto jinak, ustanovení § 288 až 296 a příslušná ustanovení o uplatňování práv z odpovědnosti za vady obdobně.“.
140.
V § 301 první věta zní: „Smlouvou o dodávce souboru (souborů) strojů a zařízení se dodavatel zavazuje dodat soubor strojů a zařízení (včetně montáží a popřípadě včetně příslušné části projektové dokumentace), který plní společnou ucelenou funkci určenou projektovou dokumentací.“.
141.
V § 303 odst. 2 se vypouští druhá věta.
142.
V § 305 odst. 2 se vypouští věta za středníkem.
143.
V § 306 se vypouští poslední věta.
144.
V § 311 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
145.
V § 319 v prvé i druhé větě se slova „nadřízených orgánů“ nahrazují slovy „orgánů hospodářského řízení“.
146.
§ 332c se vypouští.
147.
§ 332d odst. 1 zní:
„(1)
Smlouvou o vědeckotechnických pracích se řešitel zavazuje vyřešit výzkumný nebo vývojový úkol (dále jen „úkol“), výsledek řešení předat ve sjednaném čase zadavateli a uděluje mu souhlas k užití, popřípadě k nakládání s výsledkem k účelu stanovenému smlouvou, pokud se organizace nedohodnou, že práva k výsledku řešení přecházejí na zadavatele. Zadavatel se zavazuje spolupracovat v dohodnutém rozsahu na dosažení cíle smlouvy, výsledek řešení převzít, zaplatit, užívat, popřípadě nakládat s ním způsobem a k účelu stanovenému smlouvou. Je-li součástí předmětu plnění prototyp nebo jiné věcné plnění, souhlas k jeho užití, popřípadě k nakládání s ním se nevyžaduje.“.
148.
V § 332d odst. 4 se na konci připojuje věta: „Převzetím prototypu nebo jiného věcného plnění přechází na zadavatele právo hospodaření nebo vlastnické právo.“.
149.
V § 332d odst. 6 první věta zní: „Převzal-li zadavatel vadný výsledek řešení, má právo na bezplatné odstranění vady nebo na přiměřenou slevu; pokud by odstranění vady bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, může požadovat pouze přiměřenou slevu.“.
150.
V § 332d odst. 12 se vypouští druhá věta.
151.
§ 332e až 332g se nahrazují novými § 332e až 332h, které zní:
㤠332e
(1)
Ustanovení § 332d s výjimkou odstavce 7 se přiměřeně použije v případech, kdy předmětem závazku je vytvoření programového vybavení počítačového systému nebo projektu automatizovaného systému řízení, nestanoví-li prováděcí předpisy odchylnou úpravu.
(2)
Obvyklou vlastností programového vybavení počítačového systému a projektu automatizovaného systému řízení se rozumí jejich realizovatelnost a spolehlivost v souladu s dokumentací obsahující popis funkcí předaného řešení. Řešitel neodpovídá za závady, jejichž příčinou jsou nedostatky podkladů předaných zadavatelem, je však povinen závady odstranit na žádost zadavatele za úplatu; to neplatí v případě, že řešitel o nedostatcích podkladů věděl nebo vědět musel a zadavatele na ně neupozornil.
§ 332f
Smlouva o využití výsledků vědeckotechnických prací
(1)
Smlouvou o využití výsledků vědeckotechnických prací se organizace oprávněná nakládat těmito výsledky zavazuje předat nabyvateli sjednané výsledky a uděluje mu souhlas k jejich užití k účelu stanovenému smlouvou. Nabyvatel se zavazuje výsledky převzít, zaplatit a užívat je způsobem a k účelu stanoveným smlouvou.
(2)
Závazek předávající organizace je splněn odevzdáním výsledků nabyvateli včetně provedení stanovených nebo dohodnutých zkoušek.
(3)
Obvyklou vlastností výsledků uvedených v odstavci 1 se rozumí jejich realizovatelnost a spolehlivost v souladu s dokumentací obsahující popis funkcí předaného řešení.
(4)
Převzal-li nabyvatel vadné výsledky, má právo na bezplatné odstranění vady nebo na přiměřenou slevu; pokud by odstranění vady bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, může požadovat pouze přiměřenou slevu. Vady může reklamovat nejpozději v době, kdy jejich odstranění má ještě význam z hlediska technického nebo ekonomického; prováděcí předpisy mohou stanovit lhůty, po jejichž uplynutí již reklamovat nelze.
(5)
Škoda se hradí jen do výše ceny předmětu plnění, pokud organizace nedohodnou vyšší hranici náhrady škody.
§ 332g
Ustanovení § 332f se přiměřeně použije v případech, kdy předmětem plnění je programové vybavení počítačového systému, projekt automatizovaného systému řízení nebo výrobně technické poznatky (know-how).
§ 332h
Prováděcí předpisy podrobněji upraví hospodářské závazky vznikající ze smluv uzavíraných podle této části.“.
152.
Nadpis pod hlavou druhou části deváté zní:
„SMLOUVA O PŘÍPRAVĚ PŘEPRAV“
153.
§ 334 zní:
㤠334
(1)
Smlouva o přípravě přeprav se uzavírá zejména, je-li třeba zajistit budoucí opakované přepravy členěné podle předpokládané přepravní cesty, způsobu přepravy, objemu i druhu nákladu a s nimi související hospodářskou spolupráci.
(2)
Uzavřením smlouvy o přípravě přeprav vzniká mezi organizacemi závazek uzavřít přepravní smlouvy na předpokládaný objem a druh nákladu a způsob přepravy v předpokládaném časovém členění.
(3)
Uzavřením smlouvy o přípravě přeprav vzniká přepravci zejména povinnost objednat si včas přepravu zásilek uvedených ve smlouvě a podat je k přepravě; dopravce je zejména povinen přichystat pro tyto zásilky dopravní prostředky a zásilky převzít k přepravě. Přepravce je povinen v objednávce uvést všechny údaje nutné k provedení a vyúčtování přepravy.“.
154.
§ 334a se vypouští.
155.
V § 335 odst. 1 se vypouštějí slova „závazným přepravním plánem nebo“.
156.
V § 335 odst. 3 se vypouštějí slova „závazného přepravního plánu nebo“.
157.
Nadpis pod hlavou první části desáté zní:
„HOSPODÁŘSKÉ SMLOUVY O PŘEVODU PRÁVA HOSPODAŘENÍ, O DOČASNÉM UŽÍVÁNÍ A PŘEVODU VLASTNICTVÍ“.
158.
§ 347 včetně nadpisu zní:
㤠347
Převod práva hospodaření s národním majetkem
(1)
Hospodářská smlouva o převodu práva hospodaření s národním majetkem mimo obvyklé hospodaření (§ 68) musí obsahovat:
a)
určení převáděného majetku,
b)
určení dne převodu,
c)
výši úplaty nebo dohodu o bezplatnosti převodu; to však neplatí, pokud je převod podle právního předpisu bezplatný.
(2)
Hospodářská smlouva o převodu práva hospodaření s národním majetkem vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 1.
(3)
V hospodářské smlouvě se dále uvedou
a)
názvy orgánů oprávněných dát souhlas k převodu, pokud je takového souhlasu třeba podle právního předpisu,
b)
hodnota převáděného majetku podle údajů účetnictví,
c)
důvod převodu,
d)
práva a závazky související s převáděným majetkem, pokud se současně převádějí.
(4)
Předávající organizace odpovídá za vady předávaného majetku jen v těch případech a v tom rozsahu, jak to bylo smluveno.
(5)
Právo hospodaření přechází dnem stanoveným ve smlouvě.
(6)
Právní předpis může stanovit, ve kterých případech se k účinnosti smlouvy vyžaduje souhlas příslušných orgánů; může též stanovit, kdy jsou organizace povinny smlouvu uzavřít.“.
159.
V § 351 se vypouští odstavec 2. Označení odstavce 1 se vypouští.
160.
V § 351a odst. 1 se vypouštějí slova „pokud příprava smluv nebo plnění závazků není zabezpečeno opatřením nadřízených orgánů“.
161.
V § 351a odst. 2 se vypouští poslední věta.
162.
Za § 352 se vkládají nové § 352a a 352b, které zní:
㤠352a
Smlouva o převodu výrobního programu
(1)
Organizace se mohou dohodnout o převodu výrobního programu, zabezpečujícího jmenovité úkoly státního plánu, jen byla-li bezpečně zjištěna účelnost a hospodárnost převodu a bylo-li zajištěno plynulé zásobování národního hospodářství alespoň v dosavadním rozsahu a jakosti a řádné plnění závazků vůči zahraničí; v ostatních případech se organizace mohou dohodnout o převodu bez omezení.
(2)
Smlouva o převodu výrobního programu musí vymezit druh a rozsah převáděné výroby, rozsah převáděných práv a povinností a potřebné spolupráce a musí určit den, ke kterému se převod provádí.
(3)
Pro převody práva hospodaření s národním majetkem, popřípadě vlastnictví, prováděné v souvislosti s převody výrobních programů platí ustanovení § 347, 349 až 351.
(4)
Smlouva vznikne dohodou o celém jejím obsahu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy a pokud jde o převod výrobních programů zvlášť důležitých pro obranu nebo bezpečnost státu, i předchozího souhlasu příslušných orgánů hospodářského řízení.
(5)
Organizace odpovídá za škodu způsobenou převodem výrobního programu, provedeným v rozporu se zákonem. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.
§ 352b
Ustanovení § 352a platí obdobně též pro převody jiných hospodářských činností.“.
163.
V § 356 odst. 1 se vypouští text v závorce „(včetně generální opravy)“.
164.
§ 360a včetně nadpisu zní:
㤠360a
Smlouva o sdružení
(1)
Smlouvou o sdružení se zavazují socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část svých prostředků k dosažení určitého účelu, popřípadě v jiném společném zájmu.
(2)
Smlouva o sdružení vymezí zejména
a)
účel sdružení, dobu, na kterou je smlouva uzavírána, činnost, která je předmětem sdružení, a způsob jejího provádění, popřípadě prostředky, které jsou předmětem sdružení,
b)
práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši podílů, kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a způsob rozdělení zisku nebo ztráty,
c)
důsledky porušení smluvních povinností,
d)
způsob vzájemného vypořádání závazků po zániku smlouvy o sdružení.
(3)
Smlouva o sdružení vznikne dohodou o celém jejím obsahu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy.
(4)
Smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací, dosažením účelu, k němuž byla uzavřena, uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, nebo v jiných případech stanovených ve smlouvě.
(5)
Pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak, může zúčastněná organizace od smlouvy odstoupit nebo převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci jen se souhlasem všech sdružených organizací.“.
165.
§ 361 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
Organizace provádějí peněžní platby prostřednictvím bank, popřípadě jiných peněžních ústavů podle zvláštních předpisů.
(3)
Započtení vzájemných pohledávek organizací je možné po předchozí písemné dohodě organizací. Jde-li o pohledávky evidované v bance, je třeba též souhlasu banky. Právní předpis může stanovit, ve kterých případech lze provést započtení bez dohody organizací nebo případy, kdy je započtení vyloučeno.“.
166.
Do § 361 se vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Dodavatel je oprávněn požadovat na odběrateli, aby složil u banky prostředky na úhradu budoucích pohledávek vzniklých splněním dodávky v případech, kdy je odběratel v prodlení s placením předchozích uskutečněných dodávek, je-li u něj uplatněn konsolidační program nebo ustavena přímá správa.“.
167.
§ 368 odst. 2 zní:
„(2)
Banka provádí platby podle příkazu organizace, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, kromě případů, ve kterých je podle právních předpisů banka oprávněna příkaz vrátit; bez příkazu organizace může být platba uskutečněna jen v případech dohodnutých mezi organizacemi nebo stanovených právními předpisy a dále u peněžitých pohledávek právoplatně přiznaných příslušným orgánem.“.
168.
§ 369 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
Nestačí-li prostředky na všechny platby, provádí banka platby podle věcného pořadí stanoveného organizací, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, jinak v pořadí stanoveném právními předpisy. Právní předpisy mohou stanovit pro některé platby přednostní pořadí.
(3)
Právo organizace disponovat prostředky na účtě může být omezeno jen právním předpisem.“.
169.
§ 372 odst. 1 zní:
„(1)
Provede-li banka platbu chybně, odstraní nesprávnost opravným zúčtováním; opravným zúčtováním lze odstranit i jiné závady, které banka zjistí při provádění platebního styku nebo výkonu kontrolních oprávnění.“.
170.
V § 372 odst. 2 se vypouští druhá věta.
171.
V § 377 se na konci připojují slova „celkem však nejvýše 15 000 Kčs.“.
172.
§ 382 odst. 1 zní:
„(1)
Pro úvěrování platí tyto zásady:
a)
úvěrové prostředky mohou být použity pouze pro potřeby organizace, které byl úvěr poskytnut,
b)
organizace je oprávněna použít úvěrových prostředků jen k účelům, ke kterým byly poskytnuty,
c)
úvěr je splatný ve stanovené lhůtě,
d)
organizace je povinna pečovat o to, aby úvěr byl stanoveným způsobem zajištěn,
e)
z úvěru platí organizace úroky ve výši, ve které byly dohodnuty nebo stanoveny obecně závazným právním předpisem.“.
173.
Za § 382 se vkládá nový § 382a, který zní:
㤠382a
(1)
Banka poskytuje úvěr zpravidla na základě úvěrové smlouvy.
(2)
Úvěrovou smlouvou se banka zavazuje poskytnout organizaci úvěr na dohodnutý účel a v dohodnutém čase. Organizace se zavazuje použít poskytnutý úvěr na dohodnutý účel, zaplatit stanovený úrok a úvěr ve stanoveném čase splatit.
(3)
V úvěrové smlouvě se dohodnou podmínky úvěrování, zejména rozsah poskytnutého úvěru, způsob a časový plán jeho čerpání a splácení, způsob a formy předkládání vzájemných informací a podkladů, záruky na úvěr, pravidla úrokování a úvěrové sankce.
(4)
Úvěrová smlouva vznikne dohodou o celém jejím obsahu.
(5)
Podrobnější obsah smlouvy, jakož i druhy úvěrových smluv může upravit prováděcí předpis.“.
174.
§ 384a zní:
㤠384a
(1)
Organizace nebo organizační jednotky socialistických organizací vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, s výjimkou rozpočtových organizací, mohou být za závažné nebo opětovné jednání proti zájmům společnosti postihovány podle dalších ustanovení hospodářskými pokutami, které se odvádějí do příslušného státního rozpočtu.
(2)
Hospodářská pokuta může být uložena organizaci nebo organizační jednotce vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, která
a)
nesplní povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy a jednání ukončit uzavřením smlouvy o přípravě dodávek, popřípadě protokolem (§ 114a odst. 2);
b)
omezí výrobu nebo vypustí z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony (§ 119a odst. 1), popřípadě převede výrobní program bez dodržení stanovených podmínek (§ 352a);
c)
nezajistí v nezbytném rozsahu servisní službu nebo dodávky náhradních dílů;
d)
vynucuje nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod;
e)
vyvíjí hospodářskou činnost neoprávněně;
f)
zastaví nebo omezí prodej výrobků, zatají nebo hromadí výrobky nebo jiným způsobem vyvolává jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu;
g)
jedná v rozporu se zákazem stanoveným v § 119a odst. 3, zejména s cílem získat monopolní postavení na trhu;
h)
vědomě nadsadí nebo podhodnotí požadavky v plánovacím nebo rozpočtovém procesu, zatají zdroje a možnosti nebo vynutí výjimečné řešení tím, že důležitější potřeby ponechá nezajištěny a pohotovými zdroji pokryje méně naléhavé potřeby;
i)
uvede za účelem získání neoprávněného prospěchu nesprávné údaje ve výkazech, hlášeních nebo návrzích sloužících k řízení, plánování, ke kontrole a hodnocení hospodářské činnosti nebo ke stanovení cen;
j)
znevýhodňuje organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména odpovědnost za vady a majetkové sankce;
k)
opětovně uskutečňuje dodávky bez včasného uzavření hospodářské smlouvy;
l)
soustavně dodává vadné výrobky nebo neoprávněně prosazuje při uzavírání smlouvy nižší jakost než stanoví technická norma;
m)
připraví k odeslání do zahraničí výrobky se závažnými nedostatky;
n)
opakovaně fakturuje za ceny, které jsou v rozporu s cenovými předpisy nebo tyto ceny platí, fakturuje nebo platí dodávky, které nebyly uskutečněny, anebo opakovaně požaduje nebo platí splátky v rozporu s podmínkami stanovenými pro jejich poskytování;
o)
způsobí, že byl dovezen stroj nebo zařízení, jehož potřebné využití nebylo předem zajištěno nebo byl dovezen s nežádoucím časovým předstihem před dobou určenou k jeho využití, anebo jinak způsobí vážnou újmu devizovému hospodářství.“.
175.
§ 390b se vypouští.
176.
§ 391 odst. 1 zní:
„(1)
Federální ministerstvo financí vydá předpisy:
a)
o hospodaření s národním majetkem,
b)
o úpravě finančního hospodaření organizací zahraničního obchodu včetně sankcí za jejich porušení,
c)
o fakturování a placení; v případě potřeby může odchylně upravit majetkové sankce stanovené za porušení platební a fakturační kázně.“.
V odstavci 2 se názvy ministerstev financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky upravují na „ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky“ a „ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky“.
V odstavci 4 se názvy ministerstev lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky upravují na „ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky“ a „ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky“.
177.
§ 391 odst. 5 zní:
„(5)
Předseda Státní banky československé vydá prováděcí předpisy o platebním styku a úvěrových vztazích socialistických organizací.“.
178.
V § 392 odst. 1 písm. b) se místo federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství a federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu uvede název „federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky“.
V odstavcích 3 a 6 se slova „Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj“ nahrazují slovy „Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj“.
V odstavci 5 se uvede místo federálního ministerstva dopravy název „federální ministerstvo dopravy a spojů“.
179.
V § 393 se vypouštějí ustanovení pod písmeny a) až c), v ustanovení pod písmenem d) se vypouštějí slova „a upraví způsob vedení rejstříku obchodních a společenstevních“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena a) a b).
180.
V § 394 odst. 1 písm. a) se za slova „k provedení“ doplňují slova „§ 114a a“.
181.
V § 396 se slova „státního socialistického“ nahrazují slovem „celospolečenského“.
Čl. II
1.
Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva z nich vzniklá před 1. červencem 1988 se však řídí dosavadními předpisy.
2.
Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet před 1. červencem 1988.
Čl. III
1.
Po dobu trvání dosavadních výrobních hospodářských jednotek se za orgán hospodářského řízení považuje též generální ředitelství trustu vůči podřízeným národním podnikům a účelovým organizacím, oborový podnik vůči přidruženým národním podnikům, popřípadě účelovým organizacím a koncern vůči koncernovým podnikům, popřípadě koncernovým účelovým organizacím.
2.
Koncernové podniky a koncernové účelové organizace k majetku, s nímž hospodaří, vykonávají svým jménem a v rozsahu své způsobilosti nabývat práv a zavazovat se právo hospodaření; svým jménem činí též právní úkony týkající se tohoto majetku.
3.
V období do 31. prosince 1990 jsou plánovacími akty ve smyslu § 115 též státní bilance a jejich rozpis podle § 11 odst. 1 písm. a), § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 vyhlášky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
4.
Pokud se v jiných obecně závazných právních předpisech používá pojem „správa národního majetku“, rozumí se tím nadále „právo hospodaření s národním majetkem“.
Čl. IV
Zrušují se
1.
vyhláška č. 114/1964 Sb., o podnikovém rejstříku, s výjimkou § 10,
2.
zákon č. 72/1970 Sb., o některých opatřeních týkajících se podnikového rejstříku,
3.
ustanovení § 4 nařízení vlády ČSSR č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech; ostatní ustanovení tohoto nařízení se zrušují dnem 1. 7. 1989,
4.
vyhláška č. 19/1954 Ú. l. (vyhláška č. 30/1954 Ú. v.), o usměrňování likvidací některých organizací,
5.
ustanovení § 47 a 49 vyhlášky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
Čl. V
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 45/1983 Sb.), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1)
Viz § 34 písm. e) zákona č. 133/1970 Sb.
2)
Zákoník mezinárodního obchodu. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhlášeno 16. 6. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 22/1988
* ČÁST PRVNÍ - HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ VÝHRADNÍCH LOŽISEK (§ 2 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - POVOLOVÁNÍ HORNICKÉ ČINNOSTI (§ 5 — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - OHLAŠOVÁNÍ HORNICKÉ ČINNOSTI A ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM (§ 10 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 14 — § 15) č. 1 k vyhlášce č. 104/1998 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 104/1988 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2005 (299/2005 Sb.)
104
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 20. května 1988
o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem
Český báňský úřad stanoví podle § 30 odst. 7, § 32 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 5 odst. 4, § 9 odst. 2, § 10 odst. 8, § 11 odst. 3 a § 13 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ VÝHRADNÍCH LOŽISEK
§ 2
Výrubnost, znečištění a ztráty
(1)
Při dobývání výhradního ložiska je nutno používat takové dobývací metody, které umožní vydobýt bilanční zásoby výhradního ložiska1) s co největší výrubností (u tuhých nerostů), popřípadě vytěžitelností (u kapalných a plynných nerostů, jakož i při loužení), s co nejmenšími ztrátami a co nejmenším znečištěním, které jsou technicky i ekonomicky zdůvodněny.
(2)
Organizace je povinna v plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska nebo jeho části navrhnout a zdůvodnit dobývací metodu a z ní vyplývající výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty.
§ 3
Výtěžnost
Při úpravě a zušlechťování nerostů, jestliže se provádějí v souvislosti s jejich dobýváním, je nutno používat takové postupy, které umožní co nejúplnější využití vydobytých nerostů s co největší výtěžností jejich užitkových složek. Postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost je organizace povinna zahrnout do plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska.
§ 4
Zjišťování výsledků, jejich evidence a využití
(1)
Organizace je povinna zjišťovat a evidovat množství hmot ukládaných na odvalech, výsypkách a odkalištích a dále
a)
při dobývání výhradního ložiska výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty,
b)
při úpravě a zušlechťování vydobytých nerostů obsah jejich užitkových a škodlivých složek ve vsázce, v poloproduktech, v konečném produktu úpravy a zušlechťování a v odpadu.
(2)
Organizace sleduje a eviduje u dobývaných nerostů a doprovodných hornin v potřebném rozsahu petrografické a mineralogické složení, způsob a formu výskytu a vzájemné vztahy, obsah a chemické vazby užitkových a škodlivých složek a fyzikálně-mechanické a chemicko-technologické vlastnosti.
(3)
Organizace využívá výsledky podle odstavců 1 a 2 při plánování a řízení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, jakož i úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů.
(4)
Organizace eviduje údaje potřebné pro stanovení výše úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů a z dobývacích prostorů.
ČÁST DRUHÁ
POVOLOVÁNÍ HORNICKÉ ČINNOSTI
§ 5
Druhy povolení hornické činnosti
Povolení obvodního báňského úřadu se vyžaduje pro tyto hornické činnosti:
a)
pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly, a to svislými důlními díly o hloubce větší než 40 m, vodorovnými či úklonnými důlními díly o délce větší než 100 m, nebo i uvedenými důlními díly kratšími, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m; povolení se vyžaduje také pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl,
b)
pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska, jakož i pro zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů,
c)
pro zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu provedeného důlními díly pro tyto účely, pokud tato díla svým rozsahem odpovídají podmínkám uvedeným v písmenu a),
d)
pro zajištění a likvidaci starých důlních děl včetně jejich zjišťování, pokud zjišťování se provádí důlními díly v rozsahu uvedeném v písmenu a).
§ 6
Žádost o povolení hornické činnosti
(1)
Žádost o povolení hornické činnosti (dále jen „žádost“) obsahuje
a)
název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace,
b)
druh hornické činnosti, pro kterou se žádá povolení,
c)
název a identifikační číslo katastrálního územíkatastrálního území,3) název a kód okresu,4) bližší označení místa činnosti, parcelní čísla pozemků dotčených plánovanou hornickou činností,
d)
při hornické činnosti podle § 5 písm. b) údaje o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru a jejich změnách,
e)
při hornické činnosti podle § 5 písm. c) údaje o stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry,
f)
plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení hornické činnosti,
g)
název (obchodní jméno) a sídlo zpracovatele plánu, popřípadě dokumentace a organizace, která bude provádět některé práce hornické činnosti pro organizaci uvedenou v písmenu a),
h)
názvy (obchodní jména) a adresy účastníků řízení o povolení hornické činnosti.5)
(2)
Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro
a)
vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 1,
b)
zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 2,
c)
otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska
1.
hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3,
2.
ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební otvírky a těžby podle přílohy č. 4,
3.
loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle přílohy č. 5,
d)
zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů
1.
při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6,
2.
při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7,
3.
při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole podle přílohy č. 8,
e)
zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9, 10 a 12,
f)
zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č. 11.
(3)
Organizace přiloží k žádosti
a)
doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů,6)
b)
seznam výjimek, které byly pro plánovanou hornickou činnost organizaci povoleny příslušným orgánem,
c)
zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch,
d)
závěrečnou zprávu o výsledcích ložiskového průzkumu, nebo doklad o povolení prací v případě, že tento průzkum nebyl ukončen,9)
e)
výsledek hospodaření se zásobami výhradního ložiska, jde-li o povolení k zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů,
f)
stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu,9a) pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno,
g)
vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření,
h)
vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků9b) dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření,
i)
výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti.
(4)
Vyčíslení předpokládaných nákladů podle odstavce 3 písm. g) a h) a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv nepředkládá organizace, pokud při splnění podmínek uvedených v zákoně9c) souhrnná výše finančních prostředků na sanaci a rekultivaci a souhrnná výše finančních prostředků na vypořádání důlních škod odpovídá měrným nákladům na sanaci a rekultivaci a nákladům na důlní škody vyplývající z předpokládané výše těžby a zahrnuje hornickou činnost, o jejíž povolení se žádá.
(5)
Žádost se předkládá obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních.
§ 7
Plány a dokumentace týkající se hornické činnosti
(1)
Plán a dokumentace z hlediska podrobnosti musí být přizpůsobeny místním podmínkám. Grafické přílohy se vyhotovují v tak velkém měřítku, aby byla zajištěna zřetelnost zobrazovaných údajů a skutečností; při zachování zřetelnosti je možné různé údaje a skutečnosti zobrazit v jedné grafické příloze.
(2)
Jako plán, popřípadě dokumentace podle odstavce 1 může být předložena i dokumentace nebo její část, vyhotovená pro jiné účely podle zvláštních předpisů,10) a to v rozsahu požadovaném touto vyhláškou.
(3)
Plán a dokumentaci schvaluje vedoucí pracovník, u dolu závodní dolu, u lomu závodní lomu (dále jen „závodní“).10a) V plánu a dokumentaci a jejich jednotlivých částech musí být uveden den vyhotovení, jména, podpisy a funkce zpracovatelů, jakož i vedoucích pracovníků, kterým náleží kontrola správnosti a úplnosti jednotlivých částí plánu a dokumentace.
§ 8
Rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci
(1)
Obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá
a)
úplnost žádosti,
b)
vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů,6)
c)
dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska.
(2)
V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení.
(3)
Obvodní báňský úřad zašle organizaci spolu s rozhodnutím o povolení hornické činnosti jedno ověřené vyhotovení plánu, popřípadě dokumentace.
(4)
Změny v plánech a dokumentaci, kterými nedojde ke zhoršení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, nebudou dotčeny objekty a zájmy právnických a fyzických osob chráněné podle zvláštních právních předpisů nad rozsah uvedený v rozhodnutí o povolení hornické činnosti, organizace ohlásí obvodnímu báňskému úřadu. V ohlášení uvede
a)
název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace,
b)
popis a důvody změny s jejich vyznačením v plánu a dokumentaci.
ČÁST TŘETÍ
OHLAŠOVÁNÍ HORNICKÉ ČINNOSTI A ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM
§ 10
Předmět ohlašování
(1)
Organizace ohlašuje zahájení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „činnost“), jakož i její přerušení na dobu delší než 30 dnů obvodnímu báňskému úřadu.
(2)
Organizace neohlašuje
a)
průzkum důlními díly při dobývání výhradního ložiska,11) pokud je zahrnut do plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska,
b)
vrty z důlních děl (podzemní vrty),
c)
geologické práce mapovací, laboratorní a kamerální.
§ 11
Obsah ohlášení
(1)
Ohlášení obsahuje
a)
název, identifikační čísla a sídlo organizace, která bude činnost provádět,
b)
druh činnosti,12)
c)
účel a plánovaný rozsah činnosti,
d)
okres, obec a katastrální územíkatastrální území s bližším označením místa činnosti,
e)
datum zahájení, plánovaného ukončení, popřípadě přerušení činnosti,
f)
druh a typ používaného technického zařízení,
g)
způsob a rozsah trhacích prací, údaje o jejich povolení,
h)
opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,
i)
způsob zahlazení následků činnosti,
j)
doklady o oprávnění organizace provádět činnost, která je předmětem ohlašování,
k)
rozhodnutí, kterým byla povolena činnost prováděná hornickým způsobem podle zvláštních právních předpisů.
(2)
K ohlášení se připojí mapa s vyznačením místa a druhu činnosti.
§ 13
Ohlašovací lhůty
(1)
Organizace je povinna ohlásit zahájení, přerušení na dobu delší než 30 dnů a ukončení činnosti nejméně 8 dní předem; v téže lhůtě organizace ohlašuje změnu v plánech a dokumentaci podle § 8 odst. 4. Při přerušení činnosti na dobu delší než šest měsíců předložit plán zajištění, který musí být zpracován obdobně podle § 6 odst. 2 písm. d) a e).
(2)
Změny v obsahu ohlášení je organizace povinna oznámit neprodleně.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 14
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
vyhláška Ústředního báňského úřadu č. 261/1957 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o vypracování a schvalování plánů otvírky, přípravy a dobývání, jakož i plánů zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomu;
2.
vyhláška Ústředního báňského úřadu č. 264/1957 Ú. l., kterou se upravuje oznamování vyhledávacích a průzkumných prací státní báňské správě;
3.
výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 10. července 1961 čj. 5026/1961 o sestavování a schvalování plánů otvírky, přípravy a dobývání ložisek a plánů zajištění a likvidace hlavních důlních děl pro kamenouhelné doly Ostravsko-karvinského revíru (reg. v částce č. 43/1961 Sb.);
4.
směrnice Ústředního geologického úřadu a Ústředního báňského úřadu ze dne 5. dubna 1963 čj. 2531/1963, kterými se doplňují směrnice a pokyny Ústředního geologického úřadu ze dne 1. července 1962 čj. 9/1962 pro výzkum a průzkum ložisek nerostných surovin (reg. v částce č. 22/1963 Sb.);
5.
výnos Ústředního báňského úřadu čj. 800/1963 z 28. ledna 1963 o vypracování a schvalování plánů těžební otvírky a těžby ložisek ropy a zemního plynu, jakož i plánů likvidace nebo konzervace vrtů a sond (reg. v částce č. 11/1963 Sb.);
6.
směrnice Ústředního báňského úřadu ze dne 19. července 1960 čj. 1017-Z/1960 pro sestavování a schvalování plánů otvírky, přípravy a dobývání ložisek a plánů likvidace hlavních důlních děl v resortu Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin.
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 104/1998 Sb.
DOKUMENTACE VYHLEDÁVÁNÍ A PRŮZKUMU VÝHRADNÍHO LOŽISKA DŮLNÍMI DÍLY
1.
Cíl vyhledávání a průzkumu: popis, účel, rozsah a uspořádání důlních děl.
2.
Zabezpečení provozu energií, vodou, mechanizačními prostředky a materiálem; způsob a systém důlní dopravy.
3.
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, opatření v souvislosti se starými důlními díly, okolními doly a lomy, zejména z hlediska výskytu výbušných plynů a prachů, samovznícení, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin a jiných nebezpečných jevů.
4.
Nakládání s důlními vodami.
5.
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
6.
Opatření k zajištění podmínek stanovených rozhodnutími o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech.
7.
Seznam důlních děl, která budou ústit na povrch nebo do takové blízkosti povrchu, že by se mohly projevit nepříznivé účinky na povrch, včetně způsobu jejich kontroly.
8.
Posouzení v plánu navržených důlních děl se zřetelem jejich případného využití pro jiné účely.
9.
Mapy a řezy s přehledným vyznačením skutečností potřebných pro posouzení údajů bodů 1, 2, 3, 4 a 7.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
DOKUMENTACE ZAJIŠTĚNÍ A LIKVIDACE DŮLNÍCH DĚL PŘI VYHLEDÁVÁNÍ A PRŮZKUMU VÝHRADNÍHO LOŽISKA DŮLNÍMI DÍLY
1.
Důvody zajištění nebo likvidace; v případě zajištění termín plánovaného obnovení činnosti.
2.
Zásoby výhradního ložiska, způsob jejich ochrany nebo vydobytí, popřípadě doklad o jejich odpisu v případě, že zásoby byly zjištěny.
3.
Způsob zajištění, likvidace a jiného využití důlních děl, časový postup prací.
4.
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, opatření v souvislosti se starými důlními díly, okolními doly a lomy, zejména z hlediska výskytu výbušných plynů a prachů, samovznícení, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin a jiných nebezpečných jevů.
5.
Nakládání s důlními vodami.
6.
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
7.
Mapy a řezy s přehledným vyznačením skutečností potřebných k posouzení údajů bodů 2, 3, 4 a 6.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
PLÁN OTVÍRKY, PŘÍPRAVY A DOBÝVÁNÍ VÝHRADNÍHO LOŽISKA HLUBINNÝM A POVRCHOVÝM ZPŮSOBEM
1.
Textová část
1.1
Geologie a hospodaření se zásobami výhradního ložiska.
1.1.1
Stručná geologická, stratigrafická, petrografická a hydrogeologická charakteristika výhradního ložiska.
1.1.2
Stavy zásob výhradního ložiska v plánem dotčené části, vykázané v evidenci zásob podle posledního stavu prozkoumanosti.
1.1.3
Plánované změny zásob výhradního ložiska:
a)
přírůstky, úbytky, převody zásob a jejich odpisy,
b)
výrubnost a znečištění,
c)
konečný stav zásob.
1.1.4
Rozčlenění zásob podle připravenosti k dobývání.
1.1.5
Předpokládané množství a kvalita zásob vázaných v ochranných pilířích, důvody vázanosti a opatření k jejich pozdějšímu vydobytí.
1.1.6
Rozmístění, množství a kvalita zásob, jejichž dobývání bude plánovanou otvírkou, přípravou a dobýváním ztíženo nebo ohroženo, a opatření na jejich ochranu nebo vydobytí.
1.1.7
Podmínky využitelnosti zásob, jejich výpočet a množství vytěžitelných zásob v plánem dotčené části ložiska.
1.2
Otvírka, příprava a dobývání.
1.2.1
Zajištění podmínek uvedených v rozhodnutích o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru.
1.2.2
Plánovaný další průzkum.
1.2.3
Způsob otvírky, přípravy a dobývání, jejich členění, časová i věcná návaznost prací; zajištění předstihu průzkumu, otvírky a přípravy před dobýváním, u lomů předstihu skrývky, postup dobývání zásob.
1.2.4
Dobývací metody, údaje o jejich schválení, zdůvodnění jejich použití; zvláštní opatření při zavádění nových dobývacích metod.
1.2.5
Generální svahy skrývky, lomu a parametry skrývkových a těžebních řezů; umístění a časový sled provozování výsypek a odvalů, jejich projektované kapacity a životnosti; generální svahy výsypek, parametry výsypkových stupňů; opatření proti sesuvům.
1.2.6
Opatření při vedení prací u hranic dobývacího prostoru; údaje o důlních dílech nebo plánovaných pracích v sousedním dobývacím prostoru, pokud by se práce mohly vzájemně ovlivňovat, a potřebná opatření.
1.2.7
Způsob rozpojování hornin.
1.2.8
Umístění důlních staveb pod povrchem a důlních staveb sloužících otvírce, přípravě nebo dobývání výhradního ložiska v lomu a skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, popřípadě na území vystaveném přímým účinkům těžby, pokud nebyla provedena rekultivace pozemku.
1.2.9
Mechanizace a elektrizace, důlní doprava, rozvod vody a zajištění provozu materiálem.
1.3
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu a ochrana objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů.
1.3.1
Základní opatření proti nebezpečí
a)
výbuchu plynů a prachů,
b)
samovznícení požárů v podzemí,
c)
průvalů vod a bahnin,
d)
průtrží hornin, uhlí a plynů,
e)
důlních otřesů,
f)
ionizujícího záření,
g)
sesuvů v lomech, na odvalech a výsypkách,
h)
jiných nebezpečných jevů.
1.3.2
Základní systém větrání dolu nebo jeho částí, popř. jednotlivých samostatných větrních oddělení, klimatizace a degazace, opatření proti prašnosti; větrání hlubokých lomů. Na dolech ostravsko-karvinského revíru výpočet objemového průtoku množství větrů vedeného porubem, provedený na základě prognózy plynodajnosti, a to při rozvíjení porubu, provozování porubu a jeho likvidaci.
1.3.3
Odvodňování:
a)
jímání a odvádění důlních vod,
b)
nakládání s důlními vodami.
1.3.4
Přehled objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů dotčených plánovanou činností, způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohody s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana; údaje o intenzitě přetvoření povrchového terénu, na němž jsou příslušné objekty a zájmy situovány, včetně předpokládaného pohybu hladiny podzemních vod.
1.4
Úprava a zušlechťování:
a)
způsob dopravy k úpravě a zušlechťování,
b)
které složky vydobytých nerostů budou při úpravě a zušlechťování využity,
c)
množství a kvalita vsázky nerostů do úpravárenského procesu,
d)
technologie úpravy a zušlechťování,
e)
výtěžnost,
f)
množství a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, způsob jejich ukládání,
g)
množství a kvalita odpadu a jeho uložení, rozhodnutí o zřízení, změně nebo likvidaci odvalu, odkaliště a podmínky těchto rozhodnutí,
h)
základní opatření proti vzniku závažných provozních nehod (havárií).
1.5
Posouzení v plánu navržených důlních děl se zřetelem jejich případného využití pro jiné účely.
1.6
Plán sanace i rekultivace území dotčeného těžbou:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání,
c)
návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření.
2.
Grafická část
2.1
Mapa povrchové situace a důlní situace a řezy v rozsahu plánované hornické činnosti ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností potřebných pro posouzení údajů podle bodu 1.2 a 1.3.
2.2
Mapa bloků zásob dotčené oblasti s vyznačením hlavních tektonických poruch, předpokládaných úbytků odpisů zásob a vytěžitelných zásob.
2.3
Mapa větrání ve vhodném měřítku, popřípadě ve zvláštní projekci (například isometrické, axonometrické) s vyznačením bezpečnostních objektů a zařízení pro klimatizaci; kanonické schéma větrání.
2.4
Plán rozvodu energií, odvodňovacích a degazačních zařízení.
2.5
Charakteristické geologické řezy a řezy s určením pracovních horizontů (řezů, etáží).
2.6
Zvláštní přílohy pro doly a lomy se složitými geologickými, hydrogeologickými a báňsko-technickými poměry (například doly s nebezpečím důlních otřesů, průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů).
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
PLÁN TĚŽEBNÍ OTVÍRKY A TĚŽBY ROPY, HOŘLAVÉHO ZEMNÍHO PLYNU A TECHNICKY VYUŽITELNÉHO PŘÍRODNÍHO PLYNU
1.
Textová část
1.1
Geologická a hydrogeologická charakteristika ložiska, jeho uložení a charakteristika okolních hornin.
1.2
Evidovaný stav zásob ložiska s plánem dotčené části, podmínky využitelnosti zásob, jejich výpočet včetně vytěžitelných zásob.
1.3
Zajištění podmínek uvedených v rozhodnutích o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru.
1.4
Předpokládaný počet vrtů a sond, jejich umístění, hloubka a účel, technická charakteristika (konstrukce a izolace vrtů a sond; izolace jednotlivých obzorů, dovolené úchylky vrtů a sond, zajištění jejich ústí, popřípadě opatření na ochranu jiného výhradního ložiska v dobývacím prostoru).
1.5
Projektovaná výše těžby, časový sled těžební otvírky a těžby.
1.6
Zabezpečení provozu energií, vodou a technologickými prostředky.
1.7
Režim těžby ložiska a využívání ložiskové energie.
1.8
Technická a technologická charakteristika způsobu těžby. Způsob kontrolních měření technického stavu těžebních sond a povrchových těžebních zařízení.
1.9
Charakteristika sběrného systému a úpravy ropy a zemního plynu. Způsob měření a evidence vytěženého množství vyhrazených nerostů.
1.10
Uplatnění druhotných a dalších těžebních metod.
1.11
Základní opatření proti nebezpečí
a)
vzniku a následků erupcí ropy a plynů,
b)
výbuchu a požáru,
c)
jiných nebezpečných jevů.
1.12
Přehled objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů, dotčených plánovanou činností; způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana.
1.13
Posouzení v plánu navržených děl se zřetelem jejich alternativního využití pro nehornické účely.
1.14
Plán sanace i rekultivace území dotčeného těžbou:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem těžby,
c)
návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření.
2.
Grafická část
2.1
Strukturní mapy produktivních obzorů s vyznačením hranic ropoplynových horizontů a jejich změn v důsledku těžby.
2.2
Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením hranic chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, mapa zásob dotčených plánem s vyznačením stávajících a projektovaných vrtů, sond a povrchových zařízení.
2.3
Charakteristické řezy ložiskem.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
PLÁN PŘÍPRAVY, OTVÍRKY A DOBÝVÁNÍ LOUŽICÍHO POLE
1.
Textová část
1.1
Stručná geologická a hydrogeologická charakteristika ložiska, jeho úložní poměry a charakteristika okolních hornin.
1.2
Stav a prozkoumanost zásob, jejich připravenost k dobývání, rozložení podle jakosti, rozčlenění ložiska na loužicí pole.
1.3
Zajištění podmínek uvedených v rozhodnutích o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru.
1.4
Použitá dobývací metoda.
1.4.1
Technická a technologická charakteristika dobývacího procesu včetně zpracování výluhů a způsob vytváření ochranné oddělovací zóny před postupem vlastního loužicího roztoku.
1.4.2
Uspořádání sítě vtlačných a čerpacích vrtů, jejich průměr a hloubka, pracovní režim, rozvod loužicích roztoků, odvádění výluhu, uspořádání a postup zpracování výluhu.
1.4.3
Způsob vrtání vrtů, a to technologie vrtání, konstrukce vrtů, včetně pažení a izolace, izolace jednotlivých zvodněných obzorů, uzávěry ústí vrtů, způsob kontroly vrtů i navazujícího povrchového vtláčecího těžebního zařízení.
1.5
Opatření na ochranu povrchových a podzemních vod proti ovlivnění loužicími pochody s návrhem sítě kontrolních pozorovacích vrtů včetně monitorovacího systému celého procesu loužení a jeho vlivu na okolní prostředí.
1.6
Posloupnost prací a projektovaný objem výluhů.
1.7
Zabezpečení provozu energií, vodou, technologickými prostředky a materiály.
1.8
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, zejména při práci s chemikáliemi, proti výbuchu plynů a par, při obsluze tlakovzdušných zařízení, pracovních strojů, elektrických zařízení a na ochranu proti ionizujícímu záření.
1.9
Kontrolní opatření ke sledování vlivů hornické činnosti na zemský povrch.
1.10
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
1.11
Plán sanace i rekultivace území dotčeného loužením:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem loužení,
c)
návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření.
2.
Grafická část
2.1
Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru, jednotlivých loužicích polí a chráněných objektů a zájmů (chráněných území, ochranných pásem), popřípadě pozorovacích bodů pro sledování vlivu dobývání na povrch.
2.2
Mapa zásob s vyznačením vrtů.
2.3
Mapa hydrogeologických poměrů s vyznačením kontrolních pozorovacích vrtů a čerpacích center s předpokládaným průběhem izolinií hladin v jednotlivých obzorech, popřípadě izopiez artézských vod.
2.4
Charakteristické geologické, popřípadě hydrogeologické řezy ložiskem s vyznačením průběhu hladin v jednotlivých obzorech.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
PLÁN ZAJIŠTĚNÍ DŮLNÍCH DĚL A LOMŮ A LIKVIDACE HLAVNÍCH DŮLNÍCH DĚL A LOMŮ
1.
Textová část
1.1
Důvody zajištění nebo likvidace.
1.2
V plánu likvidace shrnutí výsledků geologicko-průzkumných prací, otvírky, přípravy a dobývání v dotčené části ložiska, jakož i úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů.
1.3
V plánu likvidace stručné shrnutí výsledků hospodaření se zásobami v plánem dotčené části ložiska (odpadá, je-li schválen výpočet zásob výhradního ložiska s končící těžbou).
1.3.1
Stav zásob výhradního ložiska a vytěžitelných zásob v plánem dotčené oblasti.
1.3.2
Změny stavu zásob vydobytím, ztrátami, odpisy, přehodnocením podle nových podmínek využitelnosti zásob, jiné změny a konečný stav zásob.
1.3.3
Způsob předpisového vyřešení zbytkových zásob v hranicích dobývacího prostoru a v případě, že dobývací prostor pokrýval jen část ložiska i za hranicemi dobývacího prostoru.
1.3.4
Ochrana, případně využití zbytkových zásob.
1.3.5
Vymezení plochy dotčené dobýváním (poklesová kotlina) s uvedením hodnot poklesů spolu s údaji o hladině podzemní vody a případném zvodnění či zatížení povrchu, hodnot parametrů přetvoření terénu (vodorovné poměrné přetvoření, poloměr zakřivení, naklonění) včetně údajů o podmínkách chráněného ložiskového území.
1.4
Způsob zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů.
1.4.1
Opatření k zamezení nepříznivých vlivů na povrch a vyznačení ochranných pásem.
1.4.2
Úprava svahů a dna lomů, úprava výsypek a odvalů.
1.4.3
Způsob kontroly zajištěných nebo likvidovaných důlních děl nebo lomů a povrchových zařízení.
1.5
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, opatření v souvislosti se starými důlními díly a okolními doly a lomy, zejména z hlediska výskytu výbušných plynů, prachu, samovznícení, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin a jiných nebezpečných jevů.
1.6
Časový sled zajišťovacích nebo likvidačních prací, náklady na technickou likvidaci, způsob jejího zabezpečení se zohledněním finančních výnosů z likvidovaných hmotných investic a zásob při ukončení těžby.
1.7
Způsob sanace a rekultivace pozemků po dobývání a způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů a doklady o vyřešení střetů zájmů.
1.8
Alternativní využití důlních děl, lomů, zařízení a staveb pro jiné účely a způsob využití pozemků po provedení sanací a rekultivací.
1.9
Nakládání s důlními vodami, ovlivnění důlních vod škodlivinami vzniklými též z ponechaného strojního a elektro zařízení v dole včetně stanovisek vodohospodářského orgánu a orgánu hygienické služby (§ 40 zákona č. 439/1992 Sb.).
1.10
Doklady o vyřešení prací u hranic dobývacího prostoru.
1.11
Seznam povolení případných odchylek nebo výjimek z platných předpisů.
1.12
Plán sanace i rekultivace území dotčeného těžbou:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem těžby,
c)
návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření.
2.
Grafická část
2.1
Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, zařízení a staveb na povrchu a území, kde se projeví nepříznivé vlivy.
2.2
Mapa důlní situace dotčené části ložiska ve vhodném měřítku s vyznačením časového sledu a způsobu zajištění nebo likvidace.
2.3
Charakteristické řezy dotčenou oblastí.
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
PLÁN ZAJIŠTĚNÍ A LIKVIDACE VRTŮ A SOND
1.
Textová část
1.1
Zdůvodnění zajištění nebo likvidace skupiny vrtů nebo sond v dotčené části ložiska, způsob zajištění nebo likvidace, jejich bezpečné provedení.
1.2
Rozmístění a technické parametry vrtů a sond.
1.3
Zhodnocení využití zásob ložiska v plánem dotčené části, technologických ztrát, nevydobytých zásob, včetně uplatněných intenzifikačních metod, popřípadě možnost použití druhotných těžebních metod.
1.4
Jiná výhradní ložiska zjištěná vrty v dotčené části dobývacího prostoru a způsob jejich ochrany.
1.5
Tlakové a hydrodynamické poměry dotčené části ložiska.
1.6
Technický stav vrtů a sond určených k zajištění nebo likvidaci, zejména z hlediska izolace jednotlivých obzorů, metodika a technika zjišťování technického stavu vrtů.
1.7
Zhodnocení výsledků čerpacích pokusů těžební otvírky a těžby.
1.8
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
1.9
V plánu zajištění opatření k obnovení těžby.
1.10
Využití vrtů a sond, zařízení a staveb pro jiné účely.
1.11
Způsob následných kontrol zajištěných nebo likvidovaných vrtů a sond. Návrh geofyzikální a geomechanické kontroly způsobu likvidace vrtů a sond, případně účinnosti opravných prací ve vrtech.
1.12
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
1.13
Zásady likvidace vrtů, složení tamponážních a cementačních směsí, použití oddělovacích kapalin. Technika a technologie dodatečných oprav technického stavu vrtů a porušených zapažnicových cementací.
1.14
Náklady na technickou likvidaci, způsob jejího zabezpečení se zohledněním finančních výnosů z likvidovaných hmotných investic a zásob při ukončení těžby.
1.15
Plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení nákladů na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem těžby,
c)
vytvoření potřebných finančních rezerv na zajišťovací a likvidační práce a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou.
2.
Grafická část
2.1
Strukturní mapy s vyznačením skutečností potřebných k posouzení údajů bodů 1.2, 1.3 a údajů o jiných výhradních ložiskách.
2.2
Geologické a technické profily vrtů a sond v částech dotčených zajištěním nebo likvidací a vyznačením způsobu provedení jejich zajištění nebo likvidace.
2.3
Charakteristické řezy ložiskem s vyznačením skutečností uvedených v bodě 2.1.
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
PLÁN ZAJIŠTĚNÍ A LIKVIDACE LOUŽICÍHO POLE
1.
Textová část
1.1
Zdůvodnění zajištění nebo likvidace loužicího pole; v případě likvidace zhodnocení výsledků dobývání a hospodaření se zásobami v loužicím poli (odpadá, je-li schválen výpočet zásob výhradního ložiska s končící těžbou).
1.2
Zhodnocení vlivu zajištění nebo likvidace na sousední a další loužící pole.
1.3
Způsob zajištění nebo likvidace loužicího pole (způsob neutralizace zbytkových loužicích roztoků v dobývaném obzoru, izolace jednotlivých obzorů, zamezení výtoků tlakové vody, popřípadě vod se zbytkovými roztoky do podzemních a povrchových vod, tamponáž vrtů a zajištění jejich ústí).
1.4
Časový sled jednotlivých zajišťovacích nebo likvidačních prací; náklady na technickou likvidaci, způsob jejího zabezpečení se zohledněním finančních výnosů z likvidovaných hmotných investic a zásob při ukončení těžby.
1.5
Jiná výhradní ložiska v loužicím poli, opatření k jejich využití a způsob jejich ochrany.
1.6
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
1.7
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při zajišťovacích nebo likvidačních pracích.
1.8
Případné využití vrtů, zařízení a staveb pro jiné účely.
1.9
V plánu zajištění opatření k obnovení dobývání.
1.10
Způsob a lhůty kontrol v případě dalšího nezbytného sledování vývoje hydrogeologických poměrů v ložisku a v průvodních horninách.
1.11
Způsob zjišťování dutin vzniklých vyluhováním nebo v souvislosti s ním a zaměření jejich tvaru a objemu s návrhem případných opatření k ochraně povrchových objektů a zájmů.
1.12
Plán sanace a rekultivace území dotčeného loužením:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení nákladů na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem loužení,
c)
vytvoření potřebných finančních rezerv na zajišťovací a likvidační práce a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem loužení.
2.
Grafická část
2.1
Mapa ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností potřebných k posouzení údajů bodů 1.1, 1.2 a 1.11.
2.2
Mapa současných a výsledných hydrogeologických a hydrochemických poměrů ve vyluhovaných polích.
2.3
Charakteristické řezy ložiskem s vyznačením skutečností uvedených v bodech 2.1 a 2.2.
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
DOKUMENTACE ZVLÁŠTNÍCH ZÁSAHŮ DO ZEMSKÉ KŮRY
1.
Textová část
1.1
Účel zvláštního zásahu do zemské kůry.
1.2
Vyhodnocení průzkumných prací a posouzení vhodnosti daného území a jeho geologické stavby k využití pro uvažovaný účel a integrované hodnocení úložiště13) jako souhrn dílčích hodnocení místa úložiště podle přílohy č. 12 pro posouzení bezpečného uložení odpadu a bezpečné izolace okolního prostředí z pohledu případných rizikových vlivů na zdraví lidí a složky životního prostředí v lokalitě, ve které je úložiště umístěno, provedené odborně způsobilou osobou s osvědčením vydaným podle zvláštního právního předpisu.14)
1.3
Zajištění podmínek a omezení vyplývajících z rozhodnutí o stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
1.4
Popis, rozsah, členění a časový sled plánovaných prací.
1.5
Kapacita přírodní horninové struktury, popřípadě podzemních prostorů určených k využití.
1.6
Předpoklad nepříznivých vlivů zvláštních zásahů do zemské kůry na povrchové a podzemní objekty a zařízení, zejména vlivu na ztížení nebo znemožnění vydobytí výhradních ložisek, a opatření k jejich ochraně.
1.7
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, zejména
a)
opatření proti úniku a výronu plynů a kapalin,
b)
protipožární a protivýbuchová opatření,
c)
způsob uzavření důlních děl při uskladnění radioaktivních a jiných průmyslových odpadů,
d)
určení míst a intervalů měření možného úniku škodlivých látek z místa uskladnění.
1.8
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
1.9
Plán sanace a rekultivace území dotčeného zvláštními zásahy do zemské kůry:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem zvláštních zásahů do zemské kůry,
c)
návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření.
2.
Grafická část
2.1
Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, povrchových zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry a skutečností podle bodů 1.6 a 1.8.
2.2
Mapa důlní situace, popřípadě strukturní mapy s vyznačením důlních děl a skutečností potřebných pro posouzení údajů podle bodů 1.4 a 1.5.
2.3
Charakteristické řezy dotčené oblasti s vyznačením skutečností podle bodů 2.1 a 2.2.
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
DOKUMENTACE ZAJIŠTĚNÍ A LIKVIDACE ZVLÁŠTNÍCH ZÁSAHŮ DO ZEMSKÉ KŮRY
1.
Textová část
1.1
Zdůvodnění zajištění nebo likvidace důlních děl.
1.2
Posouzení možnosti využití důlních děl a zařízení pro jiné účely.
1.3
Popis, členění, rozsah a časový sled plánovaných prací, náklady na technickou likvidaci, způsob jejího zabezpečení se zohledněním finančních výnosů z likvidovaných hmotných investic a zásob při ukončení těžby.
1.4
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
1.5
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
1.6
Plán sanace a rekultivace území dotčeného zvláštními zásahy do zemské kůry:
a)
technický plán a harmonogram prací,
b)
vyčíslení nákladů na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem zvláštních zásahů do zemské kůry,
c)
vytvoření potřebných finančních rezerv na zajišťovací a likvidační práce a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených zásahy do zemské kůry.
2.
Grafická část
2.1
Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, povrchových zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry a skutečností podle bodu 1.5.
2.2
Mapa důlní situace, popřípadě strukturní mapy s vyznačením důlních děl a skutečností podle bodu 1.3.
2.3
Charakteristické řezy dotčené oblasti s vyznačením údajů podle bodů 2.1 a 2.2.
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
PLÁN ZAJIŠTĚNÍ A LIKVIDACE STARÝCH DŮLNÍCH DĚL
1.
Textová část
1.1
Popis starých důlních děl a vyhodnocení jejich nepříznivých vlivů na povrchu; zařízení a stavby na povrchu.
1.2
Způsob zajištění nebo likvidace starých důlních děl; druh, rozsah a časový sled plánovaných prací.
1.3
Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, opatření v souvislosti s jinými starými důlními díly, okolními doly a lomy, zejména z hlediska výskytu výbušných plynů a prachů, samovznícení, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin a jiných nebezpečných jevů.
1.4
Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů.
2.
Grafická část
2.1
Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností a údajů uvedených v bodech 1.1 a 1.2.
2.2
Charakteristické řezy dotčené oblasti s vyznačením skutečností a údajů podle bodu 2.1.
2.3
Výkresová dokumentace způsobu zajištění nebo likvidace starých důlních děl.
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 104/1988 Sb.
Hodnocení rizik lokality, ve které je úložiště umístěno
Provozovatel zařízení předloží integrované hodnocení úložiště, obsahující tyto části:
1.
geologické hodnocení,
2.
geomechanické hodnocení,
3.
hydrogeologické hodnocení,
4.
geochemické hodnocení,
5.
hodnocení vlivu na zdraví lidí a složky životního prostředí,
6.
hodnocení provozní fáze,
7.
hodnocení z dlouhodobého hlediska,
8.
hodnocení vlivu přijímacích povrchových zařízení,
1.
Geologické hodnocení
Na základě průzkumu a analýzy druhů hornin, zemin a topografie prokazuje komplexní znalost geologických podmínek úložiště. Je třeba zahrnout i umístění, frekvenci a strukturu puklin nebo zlomů okolní geologické vrstvy a případný možný vliv seismické aktivity na tyto struktury. Geologické hodnocení musí prokázat vhodnost lokality pro podzemní skladování.
2.
Geomechanické hodnocení
Vhodnými průzkumy musí být doložena stabilita důlního díla. Vlastnosti uloženého odpadu musí být součástí tohoto hodnocení. Postupy musí být systematicky analyzovány a zdokumentovány.
Z analýzy musí být zřejmé, že
a)
v průběhu tvorby úložiště odpadů a ani potom se neočekávají žádné větší deformace podzemních prostor ani samotných úložišť odpadů, ani zemského povrchu ve stanoveném chráněném území dané lokality, které by poškodily provozuschopnost úložiště nebo vytvořily cestu úniku do biosféry,
b)
stabilita geologických struktur podzemních prostor v místě úložiště odpadů je dostatečná, aby se zabránilo jejich zhroucení během provozu úložiště,
c)
uložený materiál bude mít dostatečnou stabilitu slučitelnou s geomechanickými vlastnostmi horninového prostředí.
3.
Hydrogeologické hodnocení
Musí být proveden průzkum hydraulických vlastností, který stanoví strukturu toku podzemní vody v okolním horninovém prostředí, na základě informací o hydraulické vodivosti horniny, zlomů a hydraulických gradientů s cílem zamezit zhoršování kvality podzemních vod.15)
4.
Geochemické hodnocení
Musí být proveden průzkum složení horninového prostředí a podzemní vody, který posoudí současné složení důlní vody a jeho možný budoucí vývoj, povahu a hojnost minerálů vyplňujících zlomy, jakož i kvantitativní mineralogický popis horninového prostředí včetně posouzení vlivu úložiště (vyluhování) na geochemický systém.
5.
Hodnocení vlivu na zdraví lidí a složky životního prostředí
Posoudí se vlivy úložiště odpadů na zdraví lidí a složky životního prostředí. Musí být provedena základní studie povrchového přírodního pozadí v dané lokalitě úložiště a zjištěn možný vliv jeho výstavby a provozu na rostlinstvo, živočišstvo a další chráněné přírodní objekty.
6.
Hodnocení provozní fáze
Z analýzy musí být zřejmé, že
a)
úložiště je stabilní,
b)
riziko případného kontaktu mezi odpady a složkami životním prostředím včetně ohrožení zdraví lidí je řešeno v havarijním plánu úložiště,
c)
rizika týkající se bezpečnosti provozu zařízení jsou nedílnou součástí zpracovaného a schváleného havarijního plánu úložiště,
d)
z důvodů ochrany pracovníků jsou odpady ukládány na úložiště odpadů bezpečně oddělené od hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,
e)
riziko, že by došlo ke ztrátě propustnosti při provozu je přijatelné z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí.
Při hodnocení bezpečnosti provozu se vychází z pravidelných analýz provozu úložiště na základě všech údajů o způsobu nakládání s odpady. Musí být prokázáno, že odpad nebude s horninou reagovat chemicky ani fyzikálně. Dále je nezbytné identifikovat konkrétní případy, které by mohly vést k vytvoření komunikace v horninovém prostředí mezi odpady a životním prostředím během provozu úložiště. Jednotlivé druhy případných provozních rizik je třeba shrnout do konkrétních kategorií a vyhodnotit jejich možný účinek. Opatření k omezení těchto účinků musí být součástí havarijního plánu.
7.
Hodnocení z dlouhodobého hlediska
Hodnocení rizik ukládání odpadů musí pokrývat delší časový úsek. Musí být doloženo a garantováno, zda z dlouhodobého hlediska po dočasném nebo trvalém zastavení provozu úložiště nedojde k vytvoření komunikace v horninovém prostředí mezi odpady a složkami životního prostředí včetně vlivů na zdraví lidí.
Musí být kvantitativně posouzeny z dlouhodobého hlediska omezující faktory lokality úložiště jako jsou např. kvalita odpadů, stav průvodní horniny, zakládky, plnění vrtů, skrývky, provedení důlních děl apod. a vyhodnoceny na základě konkrétních údajů o lokalitě nebo na základě dostatečně kvalifikovaného odhadu při zohlednění geochemických a hydrogeologických podmínek a přirozené ředění a vyluhování uložených odpadů.
Dlouhodobou bezpečnost úložiště odpadů musí být prokázána prostřednictvím hodnocení bezpečnosti, obsahujícím popis výchozího stavu v určité době (např. v okamžiku uzavření), včetně varianty, ve kterém se nastíní důležité změny, které lze v geologickém čase očekávat. Především musí být posouzeny důsledky uvolňování příslušných látek z úložiště odpadů, a to v různých variantách, které zobrazí možný dlouhodobý vývoj ovlivňující úložiště a složky životního prostředí a zdraví lidí.
Použité obaly a konstrukce důlních děl se při hodnocení dlouhodobých rizik úložiště odpadu neberou v úvahu vzhledem k jejich omezené životnosti.
8.
Hodnocení vlivu přijímacích povrchových zařízení
Předtím, než se dostanou odpady do podzemí, tj. na konečné místo určení, musí být vykládány, testovány a případně i přechodně skladovány na povrchu. Přijímající zařízení musí vyhovovat požadavkům na skládky a musí být navržena a provozována tak, aby zabránila poškozování lidského zdraví a životního prostředí.
1)
§ 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Nařízení vlády ČSSR č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize jejich výpočtů.
3)
§ 3 vyhlášky Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
4)
Čl. 1 výnosu Federálního statistického úřadu čj. 1793/78-032-918 ze dne 9. června 1978, kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (reg. v částce 25/1978 Sb.).
5)
§ 18 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
6)
Například zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění pro ČSR č. 31/1983 Sb.), zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
7)
Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
8)
§ 23 odst. 3 a 4 horního zákona.
9)
§ 4 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb.
9a)
Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí.
9b)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.
Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.
9c)
§ 37a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
10)
Například vyhláška č. 5/1987 Sb.
10a)
§ 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 31 odst. 3 horního zákona.
12)
§ 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
13)
Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. 4. 1999 o skládkách.
Rozhodnutí Rady 2003/33/ES ze dne 19. 12. 2002, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky podle článku 16 a přílohy II směrnice 1999/31/ES.
14)
Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů.
15)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). |
Zákon České národní rady č. 116/1988 Sb. | Zákon České národní rady č. 116/1988 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě
Vyhlášeno 28. 6. 1988, datum účinnosti 1. 7. 1988, částka 24/1988
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Organizace, které oprávněně provozují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona služby cestovních kanceláří, jsou oprávněny je provozovat ve stejném rozsahu i nadále jen, pokud tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minis
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 7. 1988
116
ZÁKON
České národní rady
ze dne 28. června 1988,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Jednotná socialistická obchodní politika
Ve vnitřním obchodě se uplatňuje jednotná socialistická obchodní politika, jejíž zásady určuje ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“) ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost, a krajskými národními výbory.“.
2.
V § 6 se vypouští druhá věta.
3.
V § 7 odst. 1 se slovo „restauračního“ nahrazuje slovem „veřejného“.
4.
V § 11 se slovo „restauračního“ nahrazuje slovem „veřejného“.
5.
V § 12 se vypouštějí slova „a zásady pro plánování a výstavbu prodejen nebo provozoven“.
6.
§ 13 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
organizace, které mají obchodní činnost stanovenou jako předmět své činnosti nebo které ji mohou provozovat v rámci předmětu své činnosti,2a)“.
7.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu uděluje povolení k provozování služeb cestovních kanceláří.
(2)
Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, uděluje povolení k provozování obchodní činnosti místní národní výbor, v jehož územním obvodu bude obchodní činnost provozována.“.
8.
§ 15 zní:
㤠15
V zakládací listině, stanovách, ve statutu nebo v jiném aktu může být provozování služeb cestovních kanceláří jako předmět činnosti uvedeno jen na základě povolení uděleného ministerstvem obchodu a cestovního ruchu, pokud je toto povolení podle tohoto zákona třeba.“.
9.
§ 16 až 18 se vypouštějí.
10.
V § 19 odst. 2 v písmenu a) se vypouští slovo „likvidací“.
V písmenu d) se vypouští text uvedený v závorce.
11.
V § 20 odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a)
provozovat obchodní činnost v souladu se zásadami jednotné socialistické obchodní politiky,
b)
dodržovat základní rozsah obchodní činnosti a zabezpečovat rovnoměrné uspokojování potřeb občanů a za tím účelem požadovat od dodavatelských organizací dostatečné množství zboží v potřebném sortimentu a v různých cenových polohách,“.
Písmeno c) se vypouští a dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
Písmeno e) se vypouští.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno d).
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e) a slovo „restauračního“ se nahrazuje slovem „veřejného“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena f) a g).
12.
§ 21 odst. 2 zní:
„(2)
Prodejní doba se stanoví, popřípadě mění ve shodě se společenským zájmem tak, aby občané měli možnost obstarat nákupy a služby v mimopracovní době a aby organizace provozující obchodní činnost účelně a hospodárně uspokojovala jejich potřeby na vnitřním trhu.“.
13.
§ 22 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
úmrtí pracovníka nebo poskytnutí pracovního volna v souvislosti s jeho náhlým onemocněním nebo úrazem, popřípadě v souvislosti s náhlým onemocněním nebo úrazem jeho rodinného příslušníka, nebo má-li pracovník nárok na pracovní volno pro překážky v práci z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky v práci,3a) jde-li o prodejnu nebo provozovnu s jedním pracovníkem,“.
14.
V § 25 úvodní věta zní: „Občan, kterému bylo uděleno povolení podle § 24“.
15.
V § 29 odst. 2 se slova „Ministerstvo obchodu“ nahrazují slovy „Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“ a slova „které řídí organizace“ se nahrazují slovy „v jejichž působnosti jsou organizace“.
16.
V části třetí se nadpis oddílu 1 upravuje takto: „Odvětvové řízení vnitřního obchodu a cestovního ruchu“.
17.
V § 30 v odstavci 1 v úvodní větě se slova „Ministerstvo obchodu“ nahrazují slovy „Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“ a slova „spolupráci v jimi řízených organizacích, pokud“ se nahrazují slovy „spolupráci v organizacích, které jsou v jejich působnosti, a“.
V odstavci 1 písmena a), b), c) a d) znějí:
„a)
zabezpečovat jednotná ekonomická pravidla ve vnitřním obchodě s přihlédnutím ke zvláštnostem družstevního obchodu, veřejného stravování a cestovního ruchu,
b)
podporovat vytvářením vhodných podmínek socialistickou podnikavost, rozvíjení hospodářské soutěže a zabezpečovat jednotné zásady ochrany zájmů občanů na vnitřním trhu,
c)
přispívat k rozvoji odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu vhodnou vědeckotechnickou a investiční politikou,
d)
provádět soustavnou analýzu vývoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,“.
Odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu koordinuje zabezpečování úkolů uvedených v odstavci 1.“.
V odstavci 3 se slova „Jednotné zásady“ nahrazují slovem „Zásady“.
18.
§ 31 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
ministerstvo obchodu a cestovního ruchu jako ústřední orgán státní správy pro vnitřní obchod a pro cestovní ruch,“.
19.
V § 32 v nadpisu pod paragrafem a v úvodní větě se slova „Ministerstvo obchodu“ nahrazují slovy „Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“.
Písmena b) a c) znějí:
„b)
určuje ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost, a krajskými národními výbory zásady jednotné socialistické obchodní politiky, koncepci rozvoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu, činí zásadní opatření k zabezpečení řádného a plynulého zásobování občanů a ochrany jejich zájmů ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu, opatření ke zlepšení poskytovaných služeb ve vnitřním obchodě, včetně usměrňování prodeje zboží, jakož i opatření v cestovním ruchu,
c)
podílí se na tvorbě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje za odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,“.
Písmeno d) se vypouští.
V písmenu e), které se označuje jako písmeno d), se vypouštějí slova „a řídí výzkum“ a za slova „ve vnitřním obchodě“ se připojují slova „a cestovním ruchu,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
20.
§ 33 včetně nadpisu zní:
㤠33
Národní výbory
(1)
Národní výbory v rámci své územní působnosti
a)
ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost sledují a hodnotí úroveň uspokojování potřeb občanů vytvářejí podmínky a navrhují nebo samy provádějí potřebná opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování služeb,
b)
ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost vypracovávají koncepci rozvoje sítě vnitřního obchodu, veřejného stravování, cestovního ruchu a kontrolují její realizaci,
c)
vykonávají státní obchodní dozor,
d)
plní další úkoly ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů.
(2)
Místní národní výbory vedle působnosti uvedené v odstavci 1 dále
a)
stanoví, popřípadě mění prodejní dobu v prodejnách nebo provozovnách,
b)
projednávají přechodné uzavírání prodejen nebo provozoven a udělují k němu souhlas,
c)
povolují občanům prodej vlastních po domácku vyráběných nebo zpracovaných výrobků (§ 24 odst. 1),
d)
určují tržiště, popřípadě jiná místa pro prodej zboží občany a vydávají tržní řád,
e)
udělují povolení organizacím k provozování obchodní činnosti (§ 14 odst. 2),
f)
projednávají přestupky podle tohoto zákona,
g)
dávají souhlas k rozmístění prodejen nebo provozoven, k zahájení, ukončení, omezení nebo zrušení jejich činnosti tak, aby bylo zabezpečeno účelné a hospodárné uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu,
h)
mohou zřizovat spotřebitelské rady.“.
21.
§ 34 až 36 se vypouštějí.
22.
V § 37 v odstavci 1 se slova „ministerstvo obchodu“ nahrazují slovy „ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“.
V odstavci 2 se vypouští věta za středníkem.
V odstavci 3 se vypouštějí slova „popřípadě podle povahy věci orgán, který ji řídí,“.
23.
V § 39 se slovo „zřizují“ nahrazuje slovy „mohou zřizovat“.
24.
§ 40 se vypouští.
25.
V § 46 odst. 1 úvodní věta zní: „Okresní národní výbor, městský národní výbor nebo místní národní výbor ve střediskové obci může za nedostatky zjištěné orgány státního obchodního dozoru uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs organizaci, která“.
V písmenu a) se vypouštějí slova „pokutu až do výše 100 000 Kčs,“.
V písmenu b) se vypouštějí slova „pokutu až do výše 300 000 Kčs,“.
Písmeno c) se vypouští.
26.
V § 55 odst. 2 se slova „ministerstvo obchodu“ nahrazují slovy „ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“.
27.
Za § 55 se vkládá nový § 55a, který zní:
㤠55a
Na řízení o udělení souhlasu místního národního výboru k přechodnému uzavření prodejny nebo provozovny z důvodů přejímky zboží se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.15)“.
28.
V § 56 se slova „Ministerstvo obchodu“ nahrazují slovy „Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu“ a § 18 se vypouští.
Čl. II
Organizace, které oprávněně provozují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona služby cestovních kanceláří, jsou oprávněny je provozovat ve stejném rozsahu i nadále jen, pokud tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu obchodu a cestovního ruchu; neučiní-li tak, považují se za neoprávněné provozovatele.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Kempný v. r.
Adamec v. r.
2a)
§ 18a odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 21 a 27 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 120/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 120/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích
Vyhlášeno 30. 6. 1988, datum účinnosti 30. 6. 1988, částka 25/1988
* Čl. I - Ustanovení § 2 vyhlášky č. 159/1970 Sb. se vypouští.
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 6. 1988
120
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 13. června 1988,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky, ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky a Ústřední radou odborů:
Čl. I
Ustanovení § 2 vyhlášky č. 159/1970 Sb. se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
M. Boďa v. r. |
Vyhláška Československé akademie věd č. 125/1988 Sb. | Vyhláška Československé akademie věd č. 125/1988 Sb.
Vyhláška Československé akademie věd, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.
Vyhlášeno 29. 7. 1988, datum účinnosti 1. 9. 1988, částka 26/1988
* Čl. I - Vyhláška č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušuje se článek II vyhlášky č. 40/1979 Sb., jíž se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 9. 1988
125
VYHLÁŠKA
Československé akademie věd
ze dne 1. července 1988,
kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.
Československá akademie věd v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 zní:
Ҥ 3
(1)
Internímu aspirantu náleží po dobu interní aspirantury stipendium, které se posuzuje jako mzda.
(2)
Internímu aspirantu při jeho přijetí přizná vedoucí školícího pracoviště stipendium v rozpětí 1700 až 3000 Kčs měsíčně; přitom přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům, umístění v soutěžích studentské vědecké a odborné činnosti, využitelnosti předchozí praxe (včetně studijního pobytu), výsledkům přijímací zkoušky a k odborné a společenské angažovanosti.
(3)
Výši stipendia v průběhu interní aspirantury v rozpětí uvedeném v odstavci 2 přizná vedoucí školícího pracoviště na návrh školitele podle výsledků dosažených interním aspirantem; přitom přihlédne zejména k plnění studijního plánu, výsledkům zapojení do vědeckovýzkumné práce, publikační činnosti a jejímu ohlasu, odborné a společenské angažovanosti.
(4)
Internímu aspirantu může vedoucí školícího pracoviště na návrh školitele přiznat odměnu, popřípadě prémii za úspěšné řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky jako ostatním řešitelům v pracovním poměru podle vnitřních předpisů školícího pracoviště pro poskytování pobídkové složky mzdy.
(5)
Internímu aspirantu, který plní úkoly studijního plánu ve vědecké výchově ve zdraví škodlivém prostředí, se stipendium zvýší o částku odpovídající příplatku, který náleží pracovníkům v pracovním poměru, pokud interní aspirant plní své úkoly za stejných podmínek.13)
(6)
Internímu aspirantu, kterému jsou po dobu vyslání do zahraničí poskytovány československou organizací náhrady výdajů podle příslušných předpisů,14) popřípadě zahraniční organizací ekvivalent těchto náhrad na základě dohody o bezdevizovém styku, náleží stipendium určené v nezměněné výši.
(7)
Internímu aspirantu vyslanému do zahraničí ke studijnímu pobytu se upraví stipendium vyplácené v Československé socialistické republice podle zásad platných pro pracovníky v pracovním poměru, kteří si v zahraničí zvyšují kvalifikaci. V případech, kdy se internímu aspirantu poskytuje v Československé socialistické republice vyrovnání stipendia, a v případech, kdy se mu poskytuje v Československé socialistické republice průměrná část stipendia vzhledem k jeho osobním a rodinným poměrům, tvoří základ pro výpočet vyrovnání a pro výpočet poměrné části stipendium, vyplacené bezprostředně před vysláním do zahraničí, bez zvýšení podle odstavce 5. V jednotlivých odůvodněných případech, v nichž by vznikly nebo vzniknou tvrdosti při realizaci ustanovení tohoto odstavce, může orgán uvedený v § 44 odst. 1 a 2 zákona na návrh příslušného vedoucího školícího pracoviště a po projednání s federálním ministerstvem financí nebo ministerstvem financí, cen a mezd republiky povolit výjimku z ustanovení tohoto odstavce.“.
2.
V § 8 odstavce 2 až 5 zní:
„(2)
Vedoucí školícího pracoviště přizná účastníkům studijních pobytů v rámci přípravy k vědecké výchově (§ 32 odst. 1 zákona) po dobu tohoto studijního pobytu stipendium v rozpětí 1700 až 2700 Kčs měsíčně.
(3)
Absolventům vysokých škol přijatým ke studijním pobytům v rámci přípravy k vědecké výchově bezprostředně po ukončení studia přizná vedoucí školícího pracoviště stipendium po dobu prvních šesti měsíců tohoto studijního pobytu v rámci rozpětí nástupních platů absolventů vysokých škol; přitom přihlédne k dosaženým studijním výsledkům, umístění v soutěžích studentské vědecké a odborné činnosti, využitelnosti předchozí praxe, výsledkům přijímacího řízení a k odborné a společenské angažovanosti.
(4)
Pokud byl účastník studijního pobytu v rámci přípravy k vědecké výchově v době přijetí k tomuto studijnímu pobytu v pracovním poměru k jiné organizaci, poskytuje mu školící pracoviště po dobu studijního pobytu stipendium ve výši stanovené v odstavci 2, nejvýše však 2700 Kčs měsíčně.
(5)
Úpravy stipendia v průběhu studijního pobytu v rámci přípravy k vědecké výchově v rozpětí stanoveném v odstavci 2 přizná vedoucí školícího pracoviště podle dosažených výsledků účastníka studijního pobytu; přitom se přihlíží zejména k plnění studijního plánu, výsledkům zapojení do vědeckovýzkumné práce, publikační činnosti a jejímu ohlasu a k odborné a společenské angažovanosti.“.
Čl. II
Zrušuje se článek II vyhlášky č. 40/1979 Sb., jíž se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1988.
Předseda:
Akademik Říman v. r.
13)
Směrnice FMPSV ze dne 29. 12. 1984 č.j. 51-13824-3115, 281284 pro hodnocení a odměňování ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí v rozpočtových a příspěvkových organizacích (reg. v částce 7/1985 Sb.).
14)
Například vyhláška FMPSV č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění vyhlášky č. 81/1988 Sb. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 131/1988 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 131/1988 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče
Vyhlášeno 16. 8. 1988, datum účinnosti 16. 8. 1988, částka 27/1988
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 16. 8. 1988
131
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 8. července 1988,
kterou se mění vyhláška č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 11 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, se mění takto:
1.
V § 58 odst. 1 se vypouštějí slova „za některé protetické práce v péči o chrup“.
2.
§ 59 zní:
㤠59
(1)
V péči o chrup je nemocný povinen dodat drahý kov obsahující zlato potřebný ke zhotovení protetického výrobku nebo uhradit hodnotu zlata obsaženého v dentální slitině a uhradit náklady spojené se zlacením nebo jiným pokovením.
(2)
Nemocní, jejichž zdravotní stav vyžaduje zhotovení protetického výrobku z dentální slitiny obsahující zlato, hradí hodnotu zlata obsaženého v dentální slitině ve výši velkoobchodní ceny účtované zdravotnické organizaci.1) Odborné posouzení zdravotního stavu přísluší v těchto případech vedoucímu lékaři stomatologického oddělení nemocnice s poliklinikou ve spolupráci s příslušným odborníkem pro obor stomatologie.2)“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Prof. MUDr. Prokopec CSc. v. r.
1)
Výměr Státního cenového úřadu čj. 161 298/68.
2)
Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 8/1982 Věst. MZ ČSR o odborném řízení zdravotnických služeb (reg. v částce 16/1982 Sb.). |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 132/1988 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 132/1988 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o prohlášení Archivu České koruny za národní kulturní památku
Vyhlášeno 1. 9. 1988, datum účinnosti 1. 9. 1988, částka 28/1988
* § 1 - Archivní soubor Archiv České koruny se prohlašuje za národní kulturní památku.
* § 2 - Archiv České koruny tvoří 2525 archiválií, které dokumentují českou státnost od doby vlády přemyslovské dynastie. Inventární seznam archiválií je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze, který Archiv České koruny spravuje.
* § 3 - Z Archivu České koruny, který má nenahraditelný kulturní význam a který je nutno zachovat pro budoucí generace, nelze oddělovat jeho jednotlivé součásti.
* § 4 - Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 9. 1988
132
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 17. srpna 1988
o prohlášení Archivu České koruny za národní kulturní památku
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví:
§ 1
Archivní soubor Archiv České koruny se prohlašuje za národní kulturní památku.
§ 2
Archiv České koruny tvoří 2525 archiválií, které dokumentují českou státnost od doby vlády přemyslovské dynastie. Inventární seznam archiválií je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze, který Archiv České koruny spravuje.
§ 3
Z Archivu České koruny, který má nenahraditelný kulturní význam a který je nutno zachovat pro budoucí generace, nelze oddělovat jeho jednotlivé součásti.
§ 4
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Adamec v. r. |
Vyhláška Ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 138/1988 Sb. | Vyhláška Ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 138/1988 Sb.
Vyhláška ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva obchodu České socialistické republiky č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě
Vyhlášeno 1. 9. 1988, datum účinnosti 1. 9. 1988, částka 28/1988
* Čl. I - Vyhláška ministerstva obchodu České socialistické republiky č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1988
138
VYHLÁŠKA
ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky
ze dne 27. července 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva obchodu České socialistické republiky č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě
Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky stanoví v dohodě s ústředními orgány podle § 56 zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě (dále jen „zákon“), a podle § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva obchodu České socialistické republiky č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1:
písmeno b) se vypouští,
písmeno f) zní: „provádění výzkumu vnitřního trhu a spotřebitelské poptávky,“,
dosavadní písmena c), d), e), f), g), h), i) se označují písmeny b), c), d), e), f), g) h).
2.
§ 2 zní:
㤠2
Vyhláška se vztahuje na organizace, které provozují obchodní činnost, na orgány oprávněné k udělování povolení k provozování obchodní činnosti a na občany při prodeji vlastních po domácku vyráběných nebo zpracovaných výrobků.“.
3.
V § 3 se slova „oprávněné k provozování obchodní činnosti“ nahrazují slovy „které provozují obchodní činnost.“.
4.
V § 4 se v odstavci 3 na konci připojuje věta, která zní: „Tento zákaz se nevztahuje na občany, kteří prodávají zboží nebo připravují pokrmy a nápoje podle zvláštních předpisů.1)“.
5.
§ 8 zní:
㤠8
V prodejně nebo provozovně se prodává zboží nebo poskytují služby občanům za hotové, na šeky vystavené peněžním ústavem nebo občany, kteří mají vklady na účtech u státních peněžních ústavů.“.
6.
§ 23 zní:
㤠23
(1)
Nepotravinářské zboží v ceně převyšující 500 Kčs se rezervuje nejdéle do konce prodejní doby následujícího dne.
(2)
V prodejnách, které určí organizace, lze prodávat zboží na půjčku2) poskytnutou státní spořitelnou nebo jejím prostřednictvím. Při prodeji zboží na půjčku se občanovi zboží rezervuje nanejvýš pět pracovních dní.
(3)
Rezervované zboží se označí jménem, příjmením, adresou občana a dobou rezervace.“.
7.
V § 24 v odstavci 1 se slovo „určí“ nahrazuje slovy „může určit“.
8.
V § 25 v odstavci 1 se slovo „určí“ nahrazuje slovy „může určit“.
9.
§ 31 zní:
㤠31
(1)
Organizace zařadí odbytové středisko veřejného stravování (dále jen „odbytové středisko“) do kategorie a skupiny v souladu s příslušnou technickou normou.3)
(2)
Změní-li se podmínky, na jejichž základě bylo odbytové středisko zařazeno do kategorie a skupiny, je organizace povinna bez zbytečného odkladu provést změnu jeho zařazení.“.
10.
§ 40 zní:
㤠40
(1)
Zařazení provozovny do kategorie a třídy provede organizace v souladu s příslušnou technickou normou.4)
(2)
Změní-li se podmínky, na jejichž základě byla provozovna zařazena do kategorie a třídy, je organizace povinna bez zbytečného odkladu provést změnu jejího zařazení.“.
11.
Část třetí Zásady pro plánování a výstavbu prodejen nebo provozoven se vypouští.
12.
§ 50 se vypouští.
13.
Část pátá včetně nadpisu zní:
„ČÁST PÁTÁ
PROVÁDĚNÍ VÝZKUMU VNITŘNÍHO TRHU A SPOTŘEBITELSKÉ POPTÁVKY
§ 54
Výzkum vnitřního trhu a spotřebitelské poptávky (dále jen „výzkum trhu“) provádějí organizace, které provozují obchodní činnost.
§ 55
Organizace při výzkumu trhu zejména:
a)
sledují, shromažďují a vyhodnocují údaje o vývoji spotřebitelské poptávky po zboží a službách, o změnách poptávky a stupni jejího uspokojování,
b)
zabezpečují spolupráci při výzkumu trhu s dodavatelskými, servisními a opravárenskými organizacemi a vzájemnou výměnu informací,
c)
spolupracují s vědeckovýzkumnou základnou a ministerstvem obchodu a cestovního ruchu při koncepčních a prognostických výzkumech trhu.“.
14.
§ 56 se vypouští.
15.
§ 57 zní:
㤠57
Orgány státního obchodního dozoru při výkonu státního obchodního dozoru se zaměřují na řádné a plynulé zásobování občanů, uspokojování potřeb a ochranu jejich oprávněných zájmů na vnitřním trhu.“.
16.
V § 58 se vypouštějí slova „nebo orgán, který ji řídí“.
17.
V § 62 se vypouští první věta.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ráb v. r.
1)
Nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
2)
§ 33 vyhlášky předsedy Státní banky československé č. 10/1978 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.
3)
ON 7354 13.
4)
ON 7354 12. |
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 147/1988 Sb. | Vyhláška Ústřední rady odborů č. 147/1988 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb.
Vyhlášeno 21. 9. 1988, datum účinnosti 1. 10. 1988, částka 30/1988
* Čl. I - Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 10. 1988
147
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 6. září 1988
o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb.
Ústřední rada odborů stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 9, § 51 odst. 2 a § 63 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., a podle § 36 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 57/1984 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
Přechodný pobyt dítěte v zahraničí z důvodu rekreace
(K § 20 odst. 2 a § 25 zákona)
Rekreací dítěte v zahraničí se rozumí jeho přechodný pobyt mimo území Československé socialistické republiky, který netrvá déle než tři po sobě jdoucí celé kalendářní měsíce; pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky trvající nepřerušeně déle se nepovažuje za rekreaci počínaje čtvrtým celým kalendářním měsícem stráveným v zahraničí.“.
2.
§ 12 zní:
㤠12
K výplatě přídavků na děti
(K § 27 odst. 2 zákona)
(1)
Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.
(2)
Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 27 odst. 2 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež.“.
3.
§ 13 zní:
㤠13
(1)
Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které pracovník převzal do své péče z ústavu nebo zařízení za účelem pozdějšího osvojení.*)
(2)
Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má pracovník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat z pojištění (zabezpečení) nikoho jiného.“.
4.
V § 14 se vypouští ustanovení písmene b).
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.
Předseda:
Zavadil v. r.
*)
§ 69 zákona o rodině. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 150/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 150/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
Vyhlášeno 22. 9. 1988, datum účinnosti 1. 10. 1988, částka 31/1988
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1
* Čl. II - Průměrná denní pracovní odměna rozhodná pro výpočet dávek ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se pro dávky, na něž vznikne nárok před 1. lednem 1989, stanoví podle předpisů platných před účinností této vyhlášky.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 10. 1988
150
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 16. září 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, se Svazem družstevních rolníků a s Ústřední radou odborů podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 116/1967 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a zákona č. 103/1988 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení:
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb., č. 128/1975 Sb., č. 54/1976 Sb., č. 164/1979 Sb., č. 80/1982 Sb., č. 153/1983 Sb., č. 74/1984 Sb., č. 133/1984 Sb. a č. 58/1987 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Uvolnění z výkonu práce
a)
z důvodu studia,
b)
při přiznání starobního nebo invalidního důchodu, nebo
c)
ke kterému dojde proto, že družstevník nemůže konat práci z jiných důležitých důvodů a družstvo mu proto poskytlo pracovní volno podle § 128 odst. 1 zákoníku práce, jestliže toto pracovní volno trvalo dobu delší než jeden rok,
se pro účely zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte posuzuje tak, jakoby družstevník neměl podle dohody o pracovních podmínkách pro družstvo práci konat.“.
2.
§ 1a odst. 1 písm. b) zní:
„b)
prémie a odměny vyplácené za výsledky pracovní činnosti družstevníka,“.
3.
V § 1a odst. 1 se vypouští ustanovení písmene c). Dosavadní ustanovení písmene d) se označuje jako písmeno c).
4.
V § 1a odst. 2 se připojuje nové ustanovení písmene i), které zní:
„i)
příjmy, které by se nezahrnuly do započitatelných výdělků pracovníka proto, že byly zčásti osvobozeny od daně ze mzdy.1) “.
5.
V § 2 odst. 3 věta druhá zní: „Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1, vybíral si náhradní volno za práci přesčas nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci.“.
6.
V § 2 odst. 5 písm. b) se vypouštějí slova „(§ 27a zákona)“.
7.
§ 2 odst. 5 písm. f) zní:
„f)
ke vzniku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.“.
8.
V § 3 odst. 1 se vypouštějí slova „(§ 27 zákona)“.
9.
§ 3 odst. 2 zní:
„(2)
Jestliže družstevník dočasně pracoval pro jinou organizaci,2) odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které družstevník v jiné organizaci pracoval.“.
10.
V § 3 odst. 6 se za slova „mateřství (§ 22 odst. 1 zákona)“ vkládají slova „a peněžité pomoci (§ 27 zákona)“.
11.
V § 11 se vypouští odstavec 1; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
12.
V § 12 odst. 1 a 2 se vypouští závorka s odkazem na § 7.
13.
V § 15a odst. 1 se slova „(§ 7 zákona), který byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu)“ nahrazují slovy „který dočasně pracoval pro jinou organizaci2).“.
14.
V § 16a se vypouští odstavec 4. Dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.
15.
V § 16a odst. 5 se vypouští věta druhá.
16.
V § 16a odst. 6 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a slova „odstavce 6“ slovy „odstavce 5“.
17.
§ 22 zní:
㤠22
(1)
Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník konal práci po celou pracovní dobu vyplývající pro něj z dohody o pracovních podmínkách; nepracoval-li po celou tuto dobu, považuje se zbývající část pracovní doby za odpracovanou, jestliže družstvo jeho nepřítomnost omluvilo.
(2)
Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle odstavce 1 se započítává pro účely přídavků na děti i doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.“.
18.
§ 23 odst. 1 zní:
„(1)
V kalendářním měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil, se mu pro splnění podmínek pracovního úvazku a odpracování doby započítávají z doby, kdy netrvalo členství v družstvu, tyto doby:
a)
doba, za kterou se poskytují peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující odměnu,
b)
doba lázeňské péče,
c)
doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností, jiných úkonů v obecném zájmu a služby v ozbrojených silách, včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,
d)
doba, po kterou se soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19),
e)
doba, po kterou byl účastníkem jiné soustavy nemocenského zabezpečení za podmínek, za nichž by mu tam jinak vznikl nárok na přídavky na děti,3) popřípadě pobíral důchod z důchodového zabezpečení,
f)
doba, po kterou byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.4) “.
19.
V § 23 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
20.
§ 32 zní:
㤠32
(1)
Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.
(2)
Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.
(3)
Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35 odst. 1 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež.“.
21.
V § 34 se vypouští ustanovení písmene b). Dosavadní ustanovení písmene c) se označuje jako písmeno b).
22.
Dosavadní text § 35 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Rekreací dítěte v zahraničí podle odstavce 1 se rozumí jeho přechodný pobyt mimo území Československé socialistické republiky, který netrvá déle než tři po sobě jdoucí celé kalendářní měsíce; pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky trvající nepřetržitě déle se nepovažuje za rekreaci počínaje čtvrtým celým kalendářním měsícem stráveným v zahraničí.“.
23.
§ 37 zní:
㤠37
(1)
Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které družstevník převzal do své péče z ústavu (zařízení) za účelem pozdějšího osvojení.5)
(2)
Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.“.
24.
Za oddíl třetí se vkládá nový oddíl čtvrtý, který zní:
„Oddíl čtvrtý
Zabezpečení družstevníka, který koná práce v družstvu jen občas a nepravidelně
§ 39
(1)
Pro zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který podle dohody o pracovních podmínkách koná práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva (dále jen „družstevník na nepravidelnou výpomoc“), platí obecné předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, pokud se v tomto oddíle nestanoví jinak.
(2)
Družstevník na nepravidelnou výpomoc je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než šest dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.
(3)
Jestliže družstevník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, je v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, pokud měl v družstvu práci konat nebo ji konal déle než šest pracovních dnů a odměna za ně měla dosáhnout nebo dosáhla aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.
(4)
Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vzniku členství v družstvu. Nebyl-li družstevník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících účasten zabezpečení proto, že nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je družstevník účasten zabezpečení znovu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(5)
Účast na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 2, popřípadě 3; zaniká vždy nejpozději dnem skončení členství v družstvu.
§ 40
Dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto oddílu nenáleží družstevníku na nepravidelnou výpomoc, který má nárok na stejné nebo obdobné dávky již z jiného důvodu.
§ 41
Výpočet nemocenského
(1)
Pro stanovení rozhodného období podle § 2 se považuje uzavření dohody o pracovních podmínkách družstevníka na nepravidelnou výpomoc za vstup do družstva.
(2)
Pro zjištění denní pracovní odměny podle § 3 se započitatelné příjmy, do nichž se zahrnuje i odměna zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž družstevník na nepravidelnou výpomoc nebyl účasten na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanovené v družstvu, v němž je pracovně činný družstevník na nepravidelnou výpomoc; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, kdy družstevnice na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené a dny, po které družstevník na nepravidelnou výpomoc
a)
byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
b)
byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o zabezpečení družstevníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
c)
vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
d)
vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.),
e)
měl nárok na náhradu pracovní odměny.
(3)
Ustanovení § 2 odst. 5 písm. f) a odst. 8 se na družstevníky na nepravidelnou výpomoc nevztahují.
§ 42
Poskytování nemocenského
Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny v družstvu, jehož je družstevník na nepravidelnou výpomoc členem, a za svátky, za které by družstevníku na nepravidelnou výpomoc, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada odměny. Ustanovení § 11 zákona platí i zde.
§ 43
Peněžitá pomoc v mateřství
Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně § 39 až 42.
§ 44
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníku na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.
§ 45
Pro splnění podmínky pracovního úvazku a odpracované doby pro přiznání přídavků na děti družstevníka na nepravidelnou výpomoc ustanovení § 33 odst. 4 zákona neplatí.
§ 46
Do doby účasti na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle § 12 zákona se započtou jen ty kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, v nichž byl družstevník na nepravidelnou výpomoc účasten tohoto zabezpečení.
§ 47
(1)
Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvala poslední doba účasti na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.
(2)
Skončilo-li zabezpečení družstevnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců od dne, kdy účast na zabezpečení naposledy ještě trvala.
(3)
Družstevníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.“.
25.
Dosavadní text § 80 se označuje jako odstavec 2 a doplňuje se novým odstavcem 1, který zní:
„(1)
Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá členství v družstvu.“.
26.
§ 82 odst. 1 věta druhá zní: „Ekonom družstva může pověřit výkonem funkce tajemníka jiného člena komise.“.
27.
V § 82 odst. 2 se vypouští ustanovení písmene b) a dosavadní písmena c), d), e) a f) se označují písmeny b), c), d) a e).
28.
V § 90 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „rozsah splnění pracovního úvazku (počet pracovních dnů, pracovních jednotek)“.
29.
V § 90 odst. 3 se vypouštějí slova „a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.“.
Čl. II
Průměrná denní pracovní odměna rozhodná pro výpočet dávek ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se pro dávky, na něž vznikne nárok před 1. lednem 1989, stanoví podle předpisů platných před účinností této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.
Ministr:
M. Boďa v. r.
1)
§ 4 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.
§ 4 a 5 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 53 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.
3)
Zejména zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
4)
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání.
5)
§ 69 zákona o rodině. |
Ústavní zákon č. 169/1988 Sb. | Ústavní zákon č. 169/1988 Sb.
Ústavní zákon o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
Vyhlášeno 14. 11. 1988, datum účinnosti 14. 11. 1988, částka 38/1988
* § 1 - Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hran
* § 2 - Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.
* § 3 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 14. 11. 1988
169
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 9. listopadu 1988
o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, podepsanou ve Varšavě dne 10. prosince 1986.
§ 2
Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.
§ 3
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Adamec v. r. |
Zákon č. 171/1988 Sb. | Zákon č. 171/1988 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, a zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani
Vyhlášeno 14. 11. 1988, datum účinnosti 1. 1. 1989, částka 38/1988
* Čl. I - Zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
* Čl. III - 1. Příspěvek na sociální zabezpečení, odvod ze zisku a důchodová daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé za rok 1989.
Aktuální znění od 1. 1. 1989
171
ZÁKON
ze dne 8. listopadu 1988,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, a zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene e).
2.
V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovy „zřídelních organizací“ doplňuje čárka a slova „a u mezinárodních hospodářských organizací“ se nahrazují slovy „u odbytových a zásobovacích organizací a u organizací s převážně obchodní činností s výjimkou organizací, pro které je stanovena sazba podle písmene h)“.
3.
V § 4 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene c).
4.
V § 4 odst. 1 písm. h) se za slova „obchodní činností“ doplňují čárka a slova „u nichž převažuje poskytování služeb veřejného stravování, veřejných ubytovacích služeb a služeb cestovních kanceláří“ a vypouštějí se slova „u odbytových a zásobovacích organizací“.
5.
V § 5 odst. 2 se vypouštějí slova „uvedené v § 2 odst. 1 písm. e) a na organizace“.
6.
V § 7 odst. 1 na konci se písmeno e) nahrazuje písmenem d).
7.
§ 7 odst. 5 zní:
„(5)
Sazba příspěvku činí 50 % ze základu příspěvku s těmito odchylkami:
a)
20 % u lázeňských organizací včetně vojenských lázeňských a rekreačních zařízení, u organizací veřejné automobilové dopravy, u organizací s obchodní činností poskytující převážně služby veřejného stravování, veřejné ubytovací služby a služby cestovního ruchu, u nakladatelských a vydavatelských organizací, u organizací vodního hospodářství řízených národními výbory a ústavů kosmetiky;
b)
20 % u organizací poskytujících služby z části základu příspěvku podle odstavce 3, který připadá na služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, služby veřejného ubytování, služby cestovního ruchu, na opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a na další služby, do jejichž cen nebyl promítnut příspěvek ve výši 50 %.
Do této části základu příspěvku se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ příspěvku samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů za uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení);
c)
10 % u organizací řízených federálním ministerstvem dopravy a spojů s výjimkou výzkumných ústavů, projektových, projektově inženýrských a inženýrských organizací, u organizací městské hromadné dopravy a u koncernů Dopravní podnik hlavního města Prahy a Dopravní podniky hlavního města SSR Bratislavy a jejich koncernových podniků.“.
8.
V § 7 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Od příspěvku se osvobozují organizace bytového hospodářství.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
9.
V § 9 odst. 1 se v úvodní větě slova „až e)“ nahrazují slovy „až d)“.
10.
V § 9 odst. 1 se nahrazuje tečka za ustanovením písmene e) středníkem a připojuje se ustanovení písmene f), které zní:
„f)
k odčerpání prostředků za neúměrný růst vyplácených mezd a odměn za práci nebo za porušení mzdových předpisů.“.
11.
V § 19 se vypouští odstavec 4.
12.
V § 20 se vypouštějí slova „a od organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. e)“.
13.
V § 21 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene b). Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
14.
V § 21 odst. 2 se v úvodní větě vypouštějí slova „a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. e)“.
15.
§ 22 odst. 2 úvodní věta zní:
„(2)
Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace, koncernové podniky a koncernové účelové organizace řízené orgány federace, ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace, koncernové podniky a koncernové účelové organizace, mohou:“.
Čl. II
Zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 1 písm. f) zní:
„f)
organizace s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice;9)“.
2.
V § 2 odst. 1 se připojuje ustanovení písmene i), které zní:
„i)
podniky se zahraniční majetkovou účastí;10)“.
3.
V § 2 odst. 3 se vypouští ustanovení písmene d). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
4.
V § 3 odst. 3 v první větě částka „100 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „150 000 Kčs“.
5.
§ 4 odst. 1 úvodní věta zní:
„(1)
Základem daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm.a) až g) a i) je zisk z činností tvořících předmět daně, zjištěný v účetnictví a zvýšený o:“.
6.
V § 4 odst. 3 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. b) až g)“ doplňují slova „a i)“.
7.
V § 4 odst. 5 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a) až g)“ doplňují slova „a i)“.
8.
§ 4 odst. 7 písm. c) zní:
„c)
příjmy z úroků, nájemného a podílů na zisku (dividend);“.
9.
V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „75 %“ nahrazují slovy „nepřesahujícího 100 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 50 %“.
10.
V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „70 %“ nahrazují slovy „nepřesahujícího 100 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 50 %“.
11.
V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „50 %“ nahrazují slovy „nepřesahujícího 100 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 50 %“.
12.
V § 5 odst. 1 písm. g) se slova „35 %“ nahrazují slovy „nepřesahujícího 200 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 50 %“.
13.
V § 5 odst. 1 se nahrazuje tečka za ustanovením písmene j) středníkem a připojuje se ustanovení písmene k), které zní:
„k)
40 % u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i).“.
14.
§ 5 odst. 2 zní:
„(2)
Pokud u poplatníků, pro které je sazba daně stanovena v odstavci 1 písm. a), d), e), j) a k), základ daně nepřesahuje 100 000 Kčs, činí sazba daně 20 %, je-li pro poplatníka výhodnější. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy základem daně je likvidační přebytek.“.
15.
§ 7 odst. 1 zní:
„(1)
Příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen „příspěvek“) podléhají poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. a), b), d), e) a i) a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací s výjimkou bytových družstev, jejich svazů, poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) až c) a dále s výjimkou podniků a hospodářských zařízení přímo napojených na rozpočty politických stran, ústředních orgánů Revolučního odborového hnutí a dalších podniků a hospodářských zařízení vyšších orgánů společenských organizací v ekonomické působnosti Národní fronty s činností nakladatelskou a vydavatelskou a podniku Sazka.“.
16.
§ 7 odst. 3 zní:
„(3)
Sazba příspěvku činí 50 % ze základu příspěvku s těmito odchylkami:
a)
u organizací řízených národními výbory, které obstarávají veřejně prospěšné služby, placené služby nebo místní výrobu a u výrobních družstev s výjimkou výrobních družstev invalidů a malých družstev služeb se sazba příspěvku snižuje za každé procento podílu stanoveného ukazatele služeb obyvatelstvu redukovaných na celkových redukovaných výkonech o 0,4 bodu, maximálně však o 30 bodů. Snížená sazba příspěvku se vypočte s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení);
b)
20 % u Ústřední rady družstev, u svazů výrobních a spotřebních družstev, u cestovních kanceláří, u Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie a u podniků a hospodářských zařízení vyšších orgánů společenských organizací v ekonomické působnosti ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky;
c)
20 % u poplatníků poskytujících služby s výjimkou poplatníků uvedených pod písmenem a) z části základu příspěvku podle odstavce 2, který připadá na služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, služby veřejného ubytování, služby cestovního ruchu, na opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a na další služby, do jejichž cen nebyl promítnut příspěvek ve výši 50 %.
Do této části základu příspěvku se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ příspěvku samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů na uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení);
d)
10 % u výrobních družstev invalidů.“.
17.
V § 20 odst. 3 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. h)“ doplňují slova „a i)“.
18.
V § 21 se slova „v § 2 odst. 1 písm. f) a h)“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 1 písm. f), h) a i)“.
19.
V § 22 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a) až e)“ doplňují slova „a i)“.
20.
§ 23 odst. 2 úvodní věta zní:
„(2)
Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky řízené orgány federace, Ústřední radu družstev a organizace jí řízené a poplatníky uvedené v § 2 odst. 1 písm. f), h) a i), a ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou:“.
21.
V § 23 odst. 2 písm. b) se vypouští středník a na konci se připojuje tato věta: „a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) snížit sazbu daně a příspěvku nebo je od daně osvobodit, a to nejvýše na dobu dvou let od zahájení činnosti, popřípadě upravit základ příspěvku;“.
Čl. III
1.
Příspěvek na sociální zabezpečení, odvod ze zisku a důchodová daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé za rok 1989.
2.
Zrušují se § 50 a 64 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 100/1985 Sb. (úplné znění č. 106/1985 Sb.).
3.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Husák v. r.
Indra v. r.
Adamec v. r.
9)
Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice.
10)
Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí. |
Zákon č. 175/1988 Sb. | Zákon č. 175/1988 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé
Vyhlášeno 14. 11. 1988, datum účinnosti 1. 1. 1989, částka 38/1988
* Čl. I - Zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, se mění takto:
* Čl. II - V § 2 odst. 1 zákona č. 41/1953 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 25/1961 Sb., se vypouští text za slovy „československá koruna (Kčs)“ a čárka za těmito slovy se nahrazuje tečkou.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1989
175
ZÁKON
ze dne 8. listopadu 1988,
kterým se mění zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, se mění takto:
§ 3 písm. b) zní:
„b)
určuje kurs československé koruny k zahraničním měnám na podkladě zásad schválených vládou Československé socialistické republiky; určuje cenu zlata v bankovních operacích,“.
Čl. II
V § 2 odst. 1 zákona č. 41/1953 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 25/1961 Sb., se vypouští text za slovy „československá koruna (Kčs)“ a čárka za těmito slovy se nahrazuje tečkou.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Husák v. r.
Indra v. r.
Adamec v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech
Vyhlášeno 14. 11. 1988, datum účinnosti 1. 12. 1988, částka 38/1988
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 12. 1988
178
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 9. listopadu 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech
Federální ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 2 a 13 zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu v kalendářním roce, v němž dovrší 15 let věku, je povinen předložit:
a)
rodný list,
b)
dvě ostré, neretušované, netónované černobílé fotografie zhotovené z téhož negativu na hladkém, lesklém polokartónu o rozměru 3,5×4,5 cm, z toho dolní bílý okraj široký 0,5 cm, zobrazující občana ve tříčtvrtečním profilu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy a bez brýlí s tmavými skly, výška obličejové části hlavy (od očí k bradě) minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“),
c)
doklad o rodném čísle,1) jestliže není rodné číslo uvedeno na rodném listě.
(2)
Občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po vrácení způsobilosti k právním úkonům, je povinen předložit:
a)
rodný list (rodný a křestní list),
b)
dvě fotografie,
c)
rozhodnutí soudu o vrácení způsobilosti k právním úkonům opatřené doložkou o právní moci,
d)
doklad o rodném čísle, jestliže není rodné číslo uvedeno na jiném předkládaném dokladu.
(3)
Občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po získání československého státního občanství nebo po ukončení trvalého pobytu v cizině, je povinen předložit:
a)
rodný list (rodný a křestní list),
b)
dvě fotografie,
c)
doklad prokazující důvod k vydání občanského průkazu (např. doklad o československém státním občanství),
d)
doklad o stavu (oddací list, rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné opatřené doložkou o právní moci, úmrtní list manžela nebo rozhodnutí soudu o prohlášení manžela za mrtvého opatřené doložkou o právní moci), jde-li o občana, který je ženatý (vdaná), rozvedený nebo ovdovělý,
e)
rodné listy dětí (osvojenců) mladších 15 let (dále jen „děti“), jde-li o rodiče nebo osvojitele,
f)
doklad o rodném čísle a je-li ženatý (vdaná), doklad o rodném čísle a místě narození manžela, pokud tyto údaje nejsou uvedeny na jiném předkládaném dokladu“.
2.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Při žádosti o vydání nového občanského průkazu, je občan povinen předložit dosavadní občanský průkaz a dvě fotografie.
(2)
Žádá-li občan o vydání nového občanského průkazu a nemůže předložit dosavadní občanský průkaz, ačkoliv mu již byl vydán, je povinen předložit:
a)
potvrzení o odevzdání, ztrátě nebo odcizení občanského průkazu,
b)
dvě fotografie,
c)
potvrzení o posledním pracovním nebo obdobném poměru, popřípadě o členském poměru k výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu (dále jen „pracovní poměr“), popřípadě o jeho skončení v posledních 12 měsících; potvrzení nesmí být starší než sedm pracovních dnů. Občan, který není v pracovním poměru, avšak studuje, vykonává jako své hlavní zaměstnání činnost, která mu byla povolena národním výborem,2) provozuje svobodné povolání nebo je důchodce, je povinen předložit doklad potvrzující tuto skutečnost (potvrzení školy, národního výboru, kulturního fondu nebo umělecké agentury, popřípadě uměleckého svazu, rozhodnutí o přiznání důchodu); občan, který je v domácnosti, potvrdí tuto skutečnost písemným prohlášením.
(3)
Občan, kterému byla vrácena způsobilost k právním úkonům, je k žádosti o vydání nového občanského průkazu povinen předložit kromě dvou fotografií i rozhodnutí soudu o vrácení způsobilosti k právním úkonům opatřené doložkou o právní moci.
(4)
Jestliže žádá o vydání nového občanského průkazu občan po ukončení trvalého pobytu v cizině, je povinen předložit kromě dvou fotografií i potvrzení o odevzdání cestovního dokladu opravňujícího jej k trvalému pobytu v cizině a jde-li o muže staršího 19 let též průkaz brance, vojenskou knížku, propouštěcí list nebo průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě k nahlédnutí a opsání příslušných údajů.
(5)
Kromě dokladů uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavcích 2, 3 nebo 4 je občan povinen předložit:
a)
rodný list (rodný a křestní list), jestliže v dosavadním občanském průkazu neměl uvedeny údaje o rodičích nebo jestliže měl dosavadní občanský průkaz vydaný po změně příjmení a neměl v něm uvedeno rodné příjmení,
b)
oddací list, popřípadě doklad o rodném čísle manžela, jestliže je ženatý (vdaná) a v dosavadním občanském průkazu neměl uvedeny údaje o manželovi (jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo a místo narození),
c)
doklad o rodném čísle, jestliže rodné číslo neměl uvedeno v dosavadním občanském průkazu a není uvedeno na jiném předkládaném dokladu,
d)
doklad o rodných číslech dětí, jestliže tato čísla neměl uvedena v dosavadním občanském průkazu.
(6)
Jestliže je důvodem k vydání nového občanského průkazu změna příjmení, jména nebo rodného čísla nebo jestliže občan při vydávání občanského průkazu současně žádá o vyznačení nového údaje, je povinen předložit i doklad o této změně nebo doklad potvrzující nový údaj.
(7)
Žádá-li při vydávání nového občanského průkazu občan současně zápis titulu absolventa vysoké školy, který neměl zapsán v dosavadním občanském průkazu je povinen předložit doklad o získání takového titulu (např. diplom, doklad o složení rigorózní zkoušky). Při získání dvou nebo více titulů se před příjmení občana zapisuje pouze jeden z těchto titulů; zbývající tituly se na žádost občana zapisují do rubriky „zvláštní záznamy“.“.
3.
§ 4 zní:
㤠4
(1)
Vojáci z povolání Československé lidové armády, kteří při zániku služebního poměru žádají o vydání občanského průkazu, jsou povinni předložit osobní průkaz generála, důstojníka nebo praporčíka Československé lidové armády k nahlédnutí a opsání příslušných údajů; současně jsou povinni předložit doklad prokazující zánik jejich služebního poměru a dvě fotografie.
(2)
Nemohou-li občané uvedení v odstavci 1 předložit osobní průkazy generála, důstojníka nebo praporčíka Československé lidové armády, nemají-li v těchto průkazech zapsány všechny potřebné údaje, nebo žádají-li o zápis dalších údajů (např. dosažené vzdělání), jsou povinni předložit všechny potřebné doklady prokazující skutečnosti, které jsou předmětem zápisu do občanského průkazu.“.
4.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Na vyzvání okresní správy Sboru národní bezpečnosti je občan povinen předložit doklad o československém státním občanství, jestliže o jeho státním občanství vzniknou pochybnosti.3)
(2)
Místo matričního dokladu vystaveného orgánem cizího státu je občan povinen předložit výpis ze zvláštní matriky;4) nelze předložit výpis z matriky, kterého má být užito v cizině.5)
(3)
Na vyzvání okresní správy Sboru národní bezpečnosti je občan povinen předložit spolu s rozhodnutím cizozemského soudu rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území Československé socialistické republiky, jestliže je toto uznání podle zákona potřebné.6)“.
5.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Doklady musí být předloženy v prvopise nebo ověřeném opise (ověřené fotokopii). U cizojazyčných dokladů je občan povinen na vyzvání okresní správy Sboru národní bezpečnosti předložit jejich ověřený překlad do českého nebo slovenského jazyka.
(2)
Vzniknou-li pochybnosti o správnosti nebo úplnosti dokladů nebo v nich uvedených údajů, je občan povinen předložit na vyzvání okresní správy Sboru národní bezpečnosti nový doklad.
(3)
Doklady potřebné k vydání občanského průkazu může za občana žádajícího o jeho vydání předložit osoba jemu blízká nebo žijící s ním ve společné domácnosti, popřípadě jím pověřený zástupce.
(4)
Občanský průkaz je občan povinen převzít osobně a jeho převzetí i správnost údajů v něm uvedených potvrdit svým podpisem. Okresní správa Sboru národní bezpečnosti při předávání občanského průkazu vrátí občanu předložené doklady s výjimkou dosavadního občanského průkazu a potvrzení o odevzdání, ztrátě nebo odcizení občanského průkazu; potvrzení o zaměstnání, které organizace vystavují pro účely vydání nového občanského průkazu, se vracejí na žádost občanů.“.
6.
§ 7 zní:
㤠7
(1)
Při vydávání občanského průkazu zapisuje do něho okresní správa Sboru národní bezpečnosti údaje podle předtištěných rubrik na základě předložených dokladů.
(2)
Po převzetí občanského průkazu je občan povinen jej předložit příslušnému ústavu národního zdraví k zápisu očkování - přeočkování proti tetanu nebo k ověření takového záznamu, pokud se tomuto očkování podrobil.
(3)
Po převzetí prvního občanského průkazu nebo občanského průkazu vydaného po vrácení způsobilosti k právním úkonům nebo po ukončení trvalého pobytu v cizině jej občan neprodleně předloží škole k zápisu o docházce do školy nebo o denním studiu, popřípadě organizaci k zápisu o pracovním poměru7) nebo národnímu výboru k záznamu o tom, že vykonává jako své hlavní zaměstnání činnost, která mu byla tímto národním výborem povolena.“.
7.
§ 9 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
předložit při narození, osvojení, úmrtí, zrušení osvojení nebo při změně příjmení, jména nebo rodného čísla dětí občanský průkaz spolu s příslušným dokladem národnímu výboru pověřenému vedením matrik k zápisu této skutečnosti,“.
8.
§ 9 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Při změně vojenského poměru je občan povinen požádat okresní (obvodní, městskou) vojenskou správu o vyznačení této změny. Na žádost občana vyznačí tuto změnu i okresní správa Sboru národní bezpečnosti po předložení průkazu brance, vojenské knížky, propouštěcího listu nebo průkazu o neschopnosti k vojenské činné službě. Při odvodním řízení může změnu vojenského poměru vyznačit v občanském průkazu odvodní komise.“.
9.
V § 10 se slova v závorce nahrazují slovy „(např. údaje o dosaženém vzdělání, o titulu absolventa vysoké školy, o vědeckých hodnostech).“.
10.
§ 12 odst. 1 písm. b) bod 2. zní:
„2.
O narození (osvojení), o úmrtí (zrušení osvojení) nebo o změně příjmení, jména nebo rodného čísla dětí,“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1988.
Ministr:
Ing. Kincl v. r.
1)
§ 5 písm. b) a c) vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb., o rodném čísle.
2)
Prodej zboží a poskytování jiných služeb občany podle nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru nebo nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
3)
§ 15 zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky.
§ 16 zákona Slovenské národní rady č. 206/1968 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství Slovenské socialistické republiky.
4)
§ 61 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách.
5)
§ 30 odst. 5 vyhlášky č. 22/1977 Sb.
6)
§ 2 a 67 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 1 až 3 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 179/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 179/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí
Vyhlášeno 14. 11. 1988, datum účinnosti 15. 11. 1988, částka 38/1988
* Čl. I - Vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 11. 1988
179
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 11. listopadu 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 4 písm. c) zní:
„c)
věci nabyté v zahraničí československými fyzickými osobami a dovážené v nezbytně nutné míře za účelem výkonu jim povolené hospodářské činnosti na území Československé socialistické republiky1) s výjimkou věcí dovážených za účelem prodeje nebo k přípravě pokrmů a nápojů,1a) pokud byly tyto věci v zahraničí získány darem nebo jejich hodnota nepřesahuje hodnotu přidělených nebo v zahraničí dovoleným způsobem získaných devizových prostředků, které mohou československé fyzické osoby podle platných předpisů pro nákup věcí použít.“.
2.
V § 1 odst. 1 písm. b) bod 1. se částka „1000 Kčs,“ nahrazuje částkou „500 Kčs,“.
3.
Z ustanovení § 1 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „je-li jejich celková hodnota vyšší než 300 Kčs,“.
4.
V § 1 odst. 2 písm. b) bod 1. aa) se částka „1000 Kčs,“ nahrazuje částkou „500 Kčs,“.
5.
Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bod 2. se vypouští.
6.
Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:
„16a
Seznamy věcí, které je z Československé socialistické republiky zakázáno vyvážet nebo k jejichž vývozu je třeba povolení podle příloh č. 1 a 2 vyhlášky, jsou vyvěšeny na všech hraničních přechodech v příslušných jazykových mutacích.“.
7.
Příloha č. 1 zní:
„Věci, k jejichž vývozu je třeba povolení [§ 1 odst. 1 písm. c) a § 1 odst. 2 písm. b) bod 1. cc) vyhlášky]:
1.
potravinářské výrobky, které nejsou uvedeny v příloze č. 2
2.
pletené vrchní ošacení pro dospělé
3.
podšívkoviny z umělého hedvábí
4.
ložní prádlo
5.
peří a péřové výrobky
6.
kožené rukavice a galanterní výrobky z přírodní kůže
7.
stany
8.
gumotextilní lehátka a nafukovací čluny
9.
sportovní potřeby všeho druhu včetně rybářských
10.
kulové zbraně (včetně sportovních vzduchových zbraní), lovecké brokové zbraně, speciální expanzní přístroje a střelivo*)
11.
barevné televizní přijímače
12.
rozhlasové přijímače a jejich kombinace
13.
magnetofony, gramofony
14.
elektrické chladničky jednodvéřové
15.
elektrické spotřebiče na topení a ohřev vody
16.
drobné elektrické spotřebiče rotační a tepelné (např. kávovary, mixéry, roboty, remosky atd.)
17.
svítidla včetně křišťálových lustrů
18.
plynové spotřebiče
19.
kamna a sporáky na pevná paliva
20.
smaltované vany, kotle, pařáky a vědra
21.
řemeslnické a hospodářské nářadí a nástroje včetně elektrických
22.
smaltované a hliníkové nádobí
23.
sanitární keramika (klozety, umyvadla, bidety apod.)
24.
automatické pračky
25.
vysavače
26.
dřevěné sudy
27.
nátěrové hmoty a ředidla
28.
lékařské teploměry
29.
včelařské potřeby
30.
moštoměry
31.
vložkové a visací zámky
32.
skleněné sifonové a šlehačkové láhve
33.
pletací stroje“.
8.
Příloha č. 2 zní:
„Věci, jejichž vývoz je zakázán (§ 7 odst. 1 vyhlášky):
1.
trvanlivé masné výrobky a speciality
2.
kondenzovaná mléka slazená a neslazená včetně tubových
3.
koření
4.
káva a čaj
5.
suché plody (mandle, lísková jádra, ořechy vlašské, kokos strouhaný, rozinky)
6.
kakao a kakaové nápoje
7.
kompoty z jižních plodů, citrusové koncentráty a džusy
8.
rybí konzervy dovezené z NSZ
9.
umělá sladidla
10.
zboží osobní hygieny a toalety
11.
kojenecké a dětské ošacení všeho druhu
12.
pletené prádlo a prádlo šité z tkanin
13.
oděvy z usní a kožešinové výrobky z přírodních materiálů
14.
obuv všeho druhu
15.
pletací příze
16.
punčochové zboží včetně punčochových kalhot
17.
dětské pleny
18.
výrobky ze zlata a stříbra
19.
pneumatiky, velopláště, galusky a duše
20.
automobily, motocykly, mopedy a náhradní díly k nim
21.
jízdní kola a náhradní díly k nim
22.
šicí stroje a náhradní díly k nim
23.
vodoinstalační, elektroinstalační a plynoinstalační materiál
24.
armatury včetně náhradních dílů
25.
mrazničky a kombinované chladničky (dvoudvéřové)
26.
elektrické sporáky
27.
článkové a deskové radiátory
28.
psací stroje
29.
sekačky na trávu elektrické a benzínové
30.
užitkový porcelán a varné sklo
31.
osobní počítače včetně příslušenství
32.
videomagnetofony
33.
negativní filmy Equicolor a Fomacolor
34.
střešní krytiny
35.
řezivo a stavební dřevo
36.
kanalizační roury
37.
keramické obkladové materiály a dlaždice
38.
okna a dveře
39.
cement a vápno
40.
izolační pásy asfaltové
41.
hutní materiály
42.
mlýnky na maso a lisy na ovoce
43.
saponátové prací prostředky
44.
starožitnosti
45.
výrobky dovezené z nesocialistických států a SFRJ“.
9.
Příloha č. 3 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1988.
Ministr:
Ing. Štěrba v. r.
1)
Např.: nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru, a nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
1a)
§ 8 odst. 2 nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb.
§ 8 odst. 2 nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb.
*)
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 180/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 180/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 9/1988 Sb., o osvobození osobních počítačů, mikropočítačů a barevných televizních přijímačů od dovozního cla
Vyhlášeno 14. 11. 1988, datum účinnosti 15. 11. 1988, částka 38/1988
* Čl. I - Vyhláška č. 9/1988 Sb., o osvobození osobních počítačů, mikropočítačů a barevných televizních přijímačů od dovozního cla, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 11. 1988
180
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 11. listopadu 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 9/1988 Sb., o osvobození osobních počítačů, mikropočítačů a barevných televizních přijímačů od dovozního cla
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 44 odst. 2 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 117/1983 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 9/1988 Sb., o osvobození osobních počítačů, mikropočítačů a barevných televizních přijímačů od dovozního cla, se mění a doplňuje takto:
1.
Název vyhlášky zní: „o celních úlevách při dovozu některých druhů neobchodního zboží“.
2.
V § 1 se vypouštějí slova: „do 512 KB operační paměti“.
3.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
Sazba cla u zboží patřícího do položek celního sazebníku neobchodního zboží (příloha k vyhlášce č. 10/1988 Sb.) položka 4 a) až 4 c) - motorová vozidla, položka 11 a) a 11 b) - videorekordéry a videopřehrávače, položka 12 - videokamery pro barevný záznam, položka 14 a) až 14 e) přístroje zvukové a reprodukční techniky se snižuje o 50 %“.
4.
§ 3 zní:
㤠3
Celní úlevy podle této vyhlášky se poskytují jen na zboží dovážené v přiměřeném množství podle předpisů o neobchodních dovozech věcí.1)“.
5.
Ustanovení § 4 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1988.
Ministr:
Ing. Štěrba v. r.
1)
Vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 196/1988 Sb. | Zákon č. 196/1988 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců a zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře
Vyhlášeno 14. 12. 1988, datum účinnosti 14. 12. 1988, částka 43/1988
* Čl. III - Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č. 147/1969 Sb., se mění takto:
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 9. 1991 (335/1991 Sb.)
196
ZÁKON
ze dne 14. prosince 1988,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců a zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. III
Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č. 147/1969 Sb., se mění takto:
V § 33 odst. 2 druhá věta zní: „Generálního prokurátora Československé socialistické republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech zastupuje hlavní vojenský prokurátor.“.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Adamec v. r. |
Zákon České národní rady č. 209/1988 Sb. | Zákon České národní rady č. 209/1988 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona České národní rady č. 39/1983 Sb.
Vyhlášeno 28. 12. 1988, datum účinnosti 1. 1. 1989, částka 46/1988
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona České národní rady č. 39/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přestává ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky vykonávat kontrolu cen odloučenými pracovišti zřízenými v Praze a v sídlech krajských národních výborů podle § 5 zákona České národní rady č. 134
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1989
209
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. prosince 1988,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona České národní rady č. 39/1983 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona České národní rady č. 39/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 až 3 a v § 6 se slova „Český cenový úřad“ nahrazují slovy „ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky“.
2.
§ 2 odst. 2 písm. c) se vypouští.
3.
V § 2 odst. 2 se ustanovení pod písmenem d) označuje písmenem c) a legislativní zkratka v něm použitá „(dále jen „výrobky“)“ se předřazuje před slova „a nemovitostí“.
4.
§ 2 odst. 2 písm. e) se vypouští a ustanovení označené písmenem f) se označuje písmenem d).
5.
§ 2 odst. 4 zní:
„(4)
Ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky může v rámci své působnosti v tvorbě cen pověřit stanovením cen výrobků a jejich změn jiné orgány České socialistické republiky, Ústřední radu družstev, svazy družstev České socialistické republiky a ústřední orgány společenských organizací v České socialistické republice a po předchozí dohodě s nimi i organizace v oblasti jejich působnosti.“.
6.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj ve spolupráci s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky provádí rozbory vývoje a působení cen pro potřeby plánování vývoje cen, zpracovává směrnice pro vypracování plánu vývoje cen České socialistické republiky a návrh plánu vývoje cen jako součást státního plánu České socialistické republiky.“.
7.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Ústřední orgány státní správy České socialistické republiky, Ústřední rada družstev, svazy družstev České socialistické republiky a ústřední orgány společenských organizací v České socialistické republice předkládají za organizace v oblasti své působnosti
a)
ministerstvu financí, cen a mezd České socialistické republiky návrhy cenových opatření, podklady stanovené k zabezpečení cenových opatření, včetně potřebných rozborů a zdůvodnění a plány kontrol cen, jakož i zprávy o jejich plnění,
b)
České komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj návrhy pro plán vývoje cen.
(2)
Ústřední orgány státní správy České socialistické republiky, Ústřední rada družstev, svazy družstev České socialistické republiky a ústřední orgány společenských organizací v České socialistické republice zabezpečují v organizacích v oblasti své působnosti provádění kontroly cen, ukládají jim dodatkové odvody a činí jiná opatření podle zvláštních předpisů.
(3)
Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy předkládají ministerstvu financí, cen a mezd České socialistické republiky a České komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj podklady uvedené v odstavci 1 za organizace a zařízení řízená nebo spravovaná národními výbory a za státní podniky založené národními výbory (dále jen „organizace v působnosti národních výborů“), jakož i za národní výbory nižších stupňů.
(4)
Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy stanoví a mění ceny výrobků
a)
organizací v působnosti národních výborů a drobných provozoven národních výborů,
b)
z nezemědělské výroby zemědělských organizací v působnosti ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky,
c)
družstevních organizací, s výjimkou spotřebních družstev,
d)
společenských organizací,
e)
dodávaných občany,
s výjimkou cen, jejichž stanovení a změny přísluší podle zvláštních předpisů jiným orgánům1) nebo jejichž stanovení a změny si ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky vyhradí.
(5)
Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy zabezpečují v organizacích uvedených v odstavci 4, v drobných provozovnách národních výborů a u občanů dodávajících výrobky provádění kontroly cen, ukládají jim dodatkové odvody a činí jiná opatření podle zvláštních předpisů.
(6)
Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy mohou pověřit
a)
výkonem své působnosti podle odstavců 4 a 5 národní výbory nižších stupňů,
b)
výkonem své působnosti podle odstavce 4 po předchozí dohodě i jiné orgány České socialistické republiky a jimi řízené nebo založené organizace.
(7)
Krajské finanční správy a Finanční správa v hlavním městě Praze provádějí kontrolu cen u organizací majících v obvodu jejich působnosti své sídlo. Na základě výsledků kontroly ukládají dodatkové odvody a činí jiná opatření podle zvláštních předpisů. Z pověření ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky se krajské finanční správy a Finanční správa v hlavním městě Praze účastní kontroly cen prováděné jinou finanční správou.“.
8.
V § 4 odst. 1 se slova „Pracovníci Českého cenového úřadu pověření kontrolou cen jsou oprávněni v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti, pokud není zvláštními předpisy2) stanoveno jinak,“ nahrazují slovy „Pracovníci ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky, popřípadě jiného orgánu provádějícího kontrolu cen podle tohoto zákona, kteří byli pověřeni kontrolou cen, jsou oprávněni v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti, pokud není zvláštními předpisy2) stanoveno jinak,“.
9.
V § 4 odst. 2 se slova „Českého cenového úřadu nebo jím pověřených pracovníků“ nahrazují slovy „ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky, popřípadě jiného orgánu provádějícího kontrolu cen podle tohoto zákona nebo jimi pověřených pracovníků“.
10.
V § 4 odst. 3 se slova „Český cenový úřad může“ nahrazují slovy „Ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky, popřípadě jiný orgán provádějící kontrolu cen podle tohoto zákona mohou“.
11.
§ 4 odst. 4 se vypouští.
12.
§ 5 se vypouští.
Čl. II
Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přestává ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky vykonávat kontrolu cen odloučenými pracovišti zřízenými v Praze a v sídlech krajských národních výborů podle § 5 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona České národní rady č. 39/1983 Sb. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů pracovníků ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky, jejichž dohodnutým místem výkonu práce jsou odloučená pracoviště k provádění kontroly cen, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na Finanční správu v hlavním městě Praze, pokud jde o pracovníky vykonávající práci na odloučeném pracovišti v Praze, a na příslušné krajské finanční správy, pokud jde o pracovníky vykonávající práci na odloučených pracovištích v sídlech krajských národních výborů.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Kempný v. r.
Pitra v. r. |
Vyhláška Předsedy Státní banky československé č. 221/1988 Sb. | Vyhláška Předsedy Státní banky československé č. 221/1988 Sb.
Vyhláška předsedy Státní banky československé, kterou se mění a doplňuje vyhláška předsedy Státní banky československé č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách
Vyhlášeno 28. 12. 1988, datum účinnosti 1. 1. 1989, částka 46/1988
* Čl. I - Vyhláška předsedy Státní banky československé č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Příloha k vyhlášce č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách, se nahrazuje přílohou k této vyhlášce.
* Čl. III k vyhlášce č. 221/1988 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1989
221
VYHLÁŠKA
předsedy Státní banky československé
ze dne 28. listopadu 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška předsedy Státní banky československé č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách
Předseda Státní banky československé stanoví podle § 7 odst. 5 písm. a) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, a podle § 391 odst. 5 hospodářského zákoníku:
Čl. I
Vyhláška předsedy Státní banky československé č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 7 odst. 2 se vypouštějí slova „jejich nadřízeného orgánu“.
2.
V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „a mezi bankou a orgány hospodářského řízení, které plní funkci středního článku řízení,“.
3.
V § 9 se vypouští odstavec 2.
4.
V § 9 se dosavadní odstavce 3, 4, 5 a 6 označují jako odstavce 2, 3, 4 a 5; závorka v odstavci 4 zní: „(odstavec 1 až 3)“.
5.
§ 9 odst. 2 zní:
„(2)
V úvěrové smlouvě mezi bankou a organizací se kromě podmínek úvěrování uvedených v hospodářském zákoníku7) dohodnou kritéria efektivního využití úvěru, zvláštní podmínky pro poskytování jednotlivých druhů úvěrů, podmínky pro úrokové bonifikace, způsob hodnocení úvěrové smlouvy, uzavírání dodatků k úvěrové smlouvě a řešení sporných otázek vzniklých z úvěrové smlouvy.“.
6.
V § 10 odst. 2 se v závěru vypouštějí slova: „jakož i s využíváním dočasných výpomocí z rezervních fondů příslušných nadřízených orgánů.“.
7.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Úrok z provozních a investičních úvěrů a z prostředků organizací v československých korunách na účtech u banky
(1)
Z úvěru platí organizace úrok; výše úroku z úvěrů se diferencuje podle lhůty splatnosti úvěru, která činí u provozních krátkodobých účelových úvěrů nejvýše jeden rok, u provozních střednědobých účelových úvěrů nejvýše tři roky a u inovačního úvěru nejvýše pět roků; u provozních dlouhodobých účelových úvěrů (kromě úvěru na trvale se obracející zásoby) činí lhůta splatnosti úvěrů nejvýše sedm roků. U střednědobých a dlouhodobých účelových investičních úvěrů se lhůta splatnosti úvěrů řídí zásadami.
(2)
Z prostředků organizací na účtech u banky platí banka organizacím úrok; výše úroku se diferencuje podle doby trvání vkladu a výpovědní lhůty. U termínovaných vkladů nejméně na jeden rok činí výpovědní lhůta tři měsíce, u termínovaných vkladů nejméně na dva roky činí výpovědní lhůta šest měsíců a u termínovaných vkladů nejméně na čtyři roky činí výpovědní lhůta dvanáct měsíců. Při nedodržení sjednané doby trvání vkladu se přizná organizaci úrok ve výši odpovídající době, po kterou byly příslušné prostředky u banky uloženy, a současně banka organizaci vyúčtuje stanovený poplatek za předčasné vybrání vkladu.
(3)
Výše základních úrokových sazeb z provozních a investičních úvěrů a z korunových prostředků organizací na účtech u banky se stanoví v příloze k této vyhlášce. Pro některé druhy úvěru, popřípadě pro některé organizace může předseda banky v celospolečenském zájmu povolit základní úrokové sazby odchylně od úrokových sazeb uvedených v této příloze.
(4)
Zvýšený úrok z úvěru nad základní úrokovou sazbu podle odstavce 3 se považuje za sankční úrok.
(5)
Snížený úrok z úvěru pod základní úrokovou sazbu podle odstavce 3 se považuje za úrokovou bonifikaci.“.
8.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Úrok z devizových úvěrů a z devizových vkladů
(1)
Z devizového úvěru platí organizace úrok dohodnutý v úvěrové smlouvě; při jeho stanovení banka vychází ze sazeb a podmínek na zahraničních peněžních trzích v závislosti na druhu měny a lhůtě splatnosti úvěru.
(2)
Z prostředků devizových fondů, uložených organizací na účtech u banky, platí banka úrok. Výši úrokové sazby stanoví banka podle sazeb v zahraničí v závislosti na druhu měny a době, na kterou jsou devizové prostředky uloženy.“.
9.
V § 12 odst. 1 se za středníkem vypouštějí slova „přitom spolupracuje s jejich nadřízenými orgány“.
10.
§ 17 odst. 1 se doplňuje o nové písmeno d), které zní:
„d)
úvěr na složení podílu do podniku se zahraniční majetkovou účastí nebo na nákup akcií.“.
11.
§ 17 odst. 2 zní:
„(2)
Předseda banky může stanovit jiné druhy provozních úvěrů a podmínky jejich poskytování.“.
12.
§ 20 odst. 3 poslední věta zní: „Podmínky a lhůty splatnosti těchto úvěrů a úrokové sazby z nich se stanoví zvláštním předpisem.8)“.
13.
§ 22 zní:
㤠22
Banka poskytuje devizové úvěry v převoditelných rublech, v národních měnách států Rady vzájemné hospodářské pomoci a ve volně směnitelných měnách
a)
organizacím
aa)
na rozvojové záměry a rozvoj činností zajišťujících do budoucna vyšší tvorbu devizových prostředků,
ab)
na řešení přechodného nedostatku devizových zdrojů v důsledku časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou devizových zdrojů;
b)
bance zahraničního odběratele nebo jinému zahraničnímu subjektu na financování dovozu zboží z Československé socialistické republiky, popřípadě k úhradě výdajů souvisejících s plněním dodávky v zahraničí.“.
14.
§ 23 se vypouští.
Čl. II
Příloha k vyhlášce č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách, se nahrazuje přílohou k této vyhlášce.
Čl. III
(1)
Úrokové sazby podle této vyhlášky platí i pro zůstatky úvěrů a zůstatky prostředků na účtech u banky k 1. lednu 1989.
(2)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Předseda:
Ing. Potáč v. r.
Příloha k vyhlášce č. 221/1988 Sb.
Úrokové sazby z provozních a investičních úvěrů a z korunových prostředků organizací na účtech u peněžních ústavů
| Roční procentní sazba
---|---
I. Úrokové sazby z úvěrů
| 1. Provozní úvěry
| A. Krátkodobé účelové úvěry a kontokorentní úvěr| 5 %
| a) úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti v tuzemsku|
b) úvěr na krátkodobé pohledávky v zahraničí|
c) krátkodobý úvěr na zásoby|
d) úvěr na sezónní náklady|
e) úvěr na nevyfakturované práce a dodávky|
f) kontokorentní úvěr|
B. Střednědobé účelové úvěry| 6 %
| a) střednědobý úvěr na zásoby|
b) úvěr na doplnění obratového fondu|
c) úvěr zemědělským organizacím v důsledku nepříznivých klimatických podmínek |
C. Dlouhodobé účelové úvěry| 6 %
| a) úvěr na trvale se obracející zásoby (do doby jeho splacení)|
b) úvěr na náklady příštích období a záběhové náklady|
c) úvěr na zařízení staveniště|
d) úvěr na složení podílu do podniku se zahraniční majetkovou účastí nebo na nákup akcií|
e) úvěr na dlouhodobé pohledávky v zahraničí| 6–10 %
D. Úvěrové výpomoci|
| a) úvěr na pohledávky po lhůtě splatnosti| 7–12 %
b) platební úvěr| 10 %
c) úvěr na složení prostředků na platbu dodavateli| 10 %
d) úvěr na mzdy| 10 %
E. Konsolidační úvěr| 12 %
2. Investiční úvěry a úvěry na technický rozvoj
| A. Střednědobé účelové úvěry| 5 %
| a) inovační úvěr|
b) investiční úvěr|
B. Dlouhodobý účelový investiční úvěr| 7 %
3. Překlenovací úvěr na krátkodobý nedostatek zdrojů ve fondech organizace| 6 %
4. Úvěr nesplacený ve lhůtě| 15 %
II. Úrokové sazby z prostředků organizací na účtech u peněžních ústavů
| 1. Netermínované prostředky| 0,5 %
2. Termínované vklady|
| a) termínované vklady nejméně na 1 rok| 2 %
b) termínované vklady nejméně na 2 roky| 3 %
c) termínované vklady nejméně na 4 roky| 4 %
d) termínované vklady ze základních členských vkladů bytových družstev nejméně na 1 rok| 1 %
3. Prostředky na účtech soudních a notářských depozit| 2 %
7)
§ 382a odst. 3 hospodářského zákoníku ve znění zákona č. 98/1988 Sb.
8)
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 232/1988 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 232/1988 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky, kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1985 Sb., o odchylném poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu některým pracovníkům
Vyhlášeno 30. 12. 1988, datum účinnosti 1. 1. 1989, částka 49/1988
* Čl. I - Nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1985 Sb., o odchylném poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu některým pracovníkům, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1989
232
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 21. prosince 1988,
kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1985 Sb., o odchylném poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu některým pracovníkům
Vláda České socialistické republiky po projednání s Českou odborovou radou nařizuje podle § 92 odst. 3 zákoníku práce:
Čl. I
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1985 Sb., o odchylném poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu některým pracovníkům, se mění takto:
1.
§ 1 písm. a) zní:
„a)
v případech, kdy je nutno podstatně zvýšit stav pracovníků na přechodnou dobu nepřesahující pět měsíců v kalendářním roce,“.
2.
V § 2 odst. 1 se slovo „směrnic“ nahrazuje slovy „pracovněprávního předpisu“.
3.
V § 3 odst. 1 se slovo „směrnic“ nahrazuje slovy „pracovněprávního předpisu“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Pitra v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 237/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 237/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
Vyhlášeno 30. 12. 1988, datum účinnosti 1. 1. 1989, částka 49/1988
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1989
237
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 27. prosince 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, se Svazem družstevních rolníků a s Ústřední radou odborů podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 116/1967 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a zákona č. 103/1988 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení:
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb., č. 128/1975 Sb., č. 54/1976 Sb., č. 164/1979 Sb., č. 80/1982 Sb., č. 153/1983 Sb., č. 74/1984 Sb., č. 133/1984 Sb., č. 58/1987 Sb., č. 150/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1a odst. 2 písm. d) a e) zní:
„d)
roční odměny (roční prémie) vedoucím pracovníkům poskytované podle obecně závazných předpisů o odměňování nebo vnitrodružstevních předpisů o odměňování a o hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků, jestliže se jejich výše nestanoví procentní sazbou ze základní pracovní odměny dosažené za kalendářní rok,
e)
stabilizační a náborové odměny (příspěvky),“.
2.
V § 1a odst. 2 se na konci připojuje nové písmeno j), které zní:
„j)
mzdové vyrovnání a další peněžitá plnění poskytovaná při uvolňování a převádění pracovníků v hornictví nebo v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.“.
3.
V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Skončil-li člen družstva pracovní činnost a znovu nastoupil do práce v nejbližší navazující pracovní den, posuzuje se rozhodné období, jako by předchozí pracovní činnost stále trvala.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.
4.
V § 2 odst. 9 se slova „v odstavci 5“ nahrazují slovy „v odstavci 6“.
5.
§ 2 odst. 10 zní:
„(10)
Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v § 2 odst. 6, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Jestliže pracovní neschopnost poprvé vznikla až v dalším zúčtovacím období, zjišťují se pravděpodobné započitatelné příjmy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.“.
6.
§ 2 se doplňuje odstavcem 12, který zní:
„(12)
Jakmile se zjistí pravděpodobný započitatelný příjem způsobem uvedeným v předchozích odstavcích, používá se ho až do doby, dokud člen družstva neodpracuje v rozhodném období počet dnů uvedený v § 2 odst. 3, pokud nedojde k trvalé změně základní pracovní odměny, k případům posuzovaným jako vstup do družstva nebo ke změně pracovního úvazku. V případech, kdy v důsledku délky období, za které se v družstvu poskytují některé ostatní složky příjmu, je započitatelný příjem zjištěný po odpracování počtu dnů uvedeného v § 2 odst. 3 nižší než pravděpodobný započitatelný příjem zjištěný dříve podle předchozích odstavců, použije se pravděpodobný započitatelný příjem až do konce kalendářního roku; tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 6 a 7.“.
7.
V § 12 odst. 3 se slova „v § 2 odst. 8“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 9“.
8.
V § 16 odst. 1 písm. b) se slovo „tří“ nahrazuje slovem „šesti“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Náměstek:
Mařík v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 241/1988 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 241/1988 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění vyhlášky č. 81/1988 Sb.
Vyhlášeno 30. 12. 1988, datum účinnosti 1. 1. 1989, částka 50/1988
* Čl. I - Vyhláška č. 33/1984 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1988 Sb., se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1989
241
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 30. prosince 1988,
kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění vyhlášky č. 81/1988 Sb.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. f) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb., v dohodě s Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků:
Čl. I
Vyhláška č. 33/1984 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1988 Sb., se doplňuje takto:
Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní:
㤠34a
V souvislosti s volbou a činností orgánů samosprávy9) státních podniků, družstev, společných podniků a podniků zahraničního obchodu podle zvláštních předpisů10) a podniků nebo hospodářských zařízení společenských organizací poskytne organizace pracovníkům náhrady jako při pracovních cestách.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Náměstek:
Mařík v. r.
9)
Písm. l) přílohy vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/1988 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.
10)
Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. (úplné znění č. 184/1988 Sb.).
Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.
Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.
Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 3/1989 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 3/1989 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb.
Vyhlášeno 30. 1. 1989, datum účinnosti 1. 2. 1989, částka 1/1989
* Čl. I - Vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje vládní n
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1989
3
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 21. prosince 1988,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb.
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 17 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění zákona České národní rady č. 115/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech:
Čl. I
Vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 se vypouští poslední věta.
2.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Poslanci národních výborů mají nárok na náhradu skutečných výdajů, které jim vzniknou při výkonu funkce, z rozpočtových prostředků národních výborů. Tyto náhrady se poskytují podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.1) Poslancům národních výborů se mohou náhrady cestovních výdajů paušalizovat.2)
(2)
Poslanci národního výboru, který řídí nebo založil organizaci městské hromadné dopravy, mohou při výkonu funkce poslance používat na základě předložení poslaneckého průkazu bezplatně dopravní prostředky městské hromadné dopravy v územním obvodu národního výboru. Na území hlavního města Prahy mohou za stejných podmínek používat dopravní prostředky městské hromadné dopravy i poslanci obvodních národních výborů v Praze.
(3)
Poslanci krajského národního výboru mohou při výkonu funkce poslance používat na základě předložení poslaneckého průkazu bezplatně dopravní prostředky československé státní automobilové dopravy v pravidelné autobusové dopravě v územním obvodu krajského národního výboru.
(4)
Pokud výkon funkce dlouhodobě uvolněného poslance národního výboru, který nebydlí v sídle příslušného národního výboru, nezbytně vyžaduje, aby se do tohoto místa přesídlil, má vůči národnímu výboru nárok na náhradu stěhovacích výdajů, rovněž podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru. Podle těchto předpisů je možno poskytovat poslanci národního výboru v odůvodněném případě odlučné, popřípadě náhradu při denním návratu do bydliště, a to po celou dobu výkonu funkce v národním výboru.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1989.
Pitra v. r.
1)
§ 1 odst. 2 písm. e) vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.
2)
§ 32 vyhlášky č. 33/1984 Sb. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí
Vyhlášeno 20. 3. 1989, datum účinnosti 1. 7. 1989, částka 5/1989
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 24)
* ČÁST DRUHÁ - POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ (§ 30 — § 32)
* ČÁST TŘETÍ - VEDENÍ DŮLNÍCH DĚL (§ 33 — § 78)
* ČÁST ČTVRTÁ - VĚTRÁNÍ DOLŮ (§ 79 — § 151)
* ČÁST PÁTÁ - OCHRANA DOLŮ PROTI VÝBUCHU UHELNÉHO PRACHU (§ 152 — § 165)
* ČÁST ŠESTÁ - POŽÁRNÍ OCHRANA (§ 166 — § 194)
* ČÁST SEDMÁ - ODVODŇOVÁNÍ DOLŮ (§ 195 — § 215)
* ČÁST OSMÁ - ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ (§ 216 — § 290)
* ČÁST DEVÁTÁ - CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ (§ 291 — § 327)
* ČÁST DESÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 328 — § 332) č. 1 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 22/1989 Sb.
Aktuální znění od 22. 8. 2023 (124/2022 Sb.)
22
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 29. prosince 1988
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Díl první
Úvodní ustanovení
§ 1
Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1b) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při hornické činnosti1) v podzemí a při dobývání nevyhrazených nerostů1a) v podzemí, včetně objektů a zařízení na povrchu, které souvisejí s těmito činnostmi. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48 ES.
§ 2
Výklad pojmů
(1)
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a)
mobilní (pohyblivý) stroj takový stroj, který se při své pracovní činnosti pohybuje z místa na místo,
b)
dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.),
c)
důl provozní celek, který zpravidla tvoří z hlediska větrání samostatnou technickou jednotku bez ohledu na to, jak je po stránce organizační nazýván,
d)
důlní dílo podzemní prostor vytvořený hornickou činností; za důlní dílo se považuje i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt,
e)
důlní požár nežádoucí a nekontrolované hoření; za důlní požár se považuje i proces samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu,
f)
návěští nebo předvěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěstním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
g)
ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehodprovozních nehod nebo poruch technických zařízení; za ochranné zařízení se považuje i zajišťovací zařízení dobývacího stroje,
h)
ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.),
ch)
otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,
i)
podzemní dílo podzemní prostor vytvořený činností prováděnou hornickým způsobem,
j)
polostrmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon 22 až 60° od vodorovné roviny,
k)
porub jen stěnový porub; ostatní pracoviště pro dobývání ložisek jsou dobývky,
l)
práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníku zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,
m)
pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností,
n)
provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,
o)
provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot,
p)
samostatné větrní oddělení soustava důlních děl, kterými jsou vedeny důlní větry od místa, kde se ještě nepoužité důlní větry oddělují od spojených nebo hlavních vtažných větrních proudů až do místa, kde se po použití na pracovištích spojují s jinými výdušnými větry nebo s venkovní atmosférou. Při tom se nepřihlíží k použití větrů pro větrání otvírkových a podobných důlních děl, ražených ze spojeného vtažného nebo výdušného větrního proudu,
q)
stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem,
r)
strmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon větší než 60° od vodorovné roviny,
s)
šachtici hloubené důlní nebo podzemní dílo kruhového průřezu s průměrem do 2,2 m nebo pravoúhlého průřezu do 3,75 m2 o maximální hloubce 40 m; za šachtici se považuje i hloubená studna,
t)
údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
u)
úpadně vedený větrní proud takový větrní proud, který je veden v důlním díle, jehož generelní úklon od vodorovné roviny směrem dolů přesahuje 2 cm.m-1,
v)
vedení důlních děl proces vytváření nebo likvidace důlních děl. Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci důlních nebo podzemních děl a dobývání výhradních ložisek,
w)
zařízení požární ochrany zařízení sloužící k ochraně před požáry a k hasení požárů včetně požární zbrojnice, skladů a nářadí, požární techniky, hasicích prostředků a jiných věcných prostředků požární ochrany, kouřových a požárních dveří a poklopů, přípravných protipožárních hrází apod.
(2)
Pro účely této vyhlášky se dále považuje za
a)
břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 4000 kg,
b)
břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,
c)
břemeno neskladné předmět vyžadující pro jeho bezpečné naložení a přepravu na dopravním prostředku z hlediska stability speciální zajištění udržující ho ve stabilizované poloze,
d)
břemeno zvláštní břemeno nadměrné hmotnosti, břemeno nadměrných rozměrů nebo břemeno neskladné,
e)
dopravu po pozemní dráze doprava břemene transportní plošinou nebo transportním podvozkem s vlastním pohonem po dopravní trati umístěné a ukotvené na počvě důlního díla se zabezpečením proti vykolejení nebo převrácení dopravních prostředků,
f)
dopravu smykem doprava břemene po horninovém podkladu po počvě buď na dopravní plošině nebo bez ní nebo na dopravní plošině po zvláštním vedení umístěném a ukotveném na počvě důlního díla za použití vrátku nebo jiného strojního zařízení,
g)
hlavní zemnicí vedení zemnicí vedení od strojeného zemniče k důlní rozvodně a transformačním stanicím,
h)
kabelový závěs zařízení pro poddajné uchycení kabelů na výztuži nebo stěnách důlních děl,
i)
klopný moment součet momentů tečné složky tíhy vozidla a tečné složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,
j)
nezápalný elektrický obvod elektrický obvod, který za normálního provozního stavu nevytváří jiskry ani tepelné účinky, jež by byly schopny způsobit vznícení výbušné plynné atmosféry,
k)
proudovou ochranu nadproudová ochrana časově nezávislá (zkratová) dvoustupňová, nadproudová ochrana časově závislá nebo inversní (proti přetížení) a zemní ochrana směrová,
l)
speciální dopravu doprava a manipulace s břemenem zvláštním za použití dopravy kolejové, závěsné nebo po pozemní dráze a doprava jakéhokoliv břemene smykem při použití zařízení s tažnou silou větší než 45 kN,
m)
stabilizovanou polohu poloha předmětu, při které je stabilizující moment větší než klopný moment,
n)
stabilizující moment součet momentů normálové složky tíhy vozidla a momentů normálové složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,
o)
uzemňovací soustavu soubor spojů a prvků, které jsou nutné pro samostatné nebo společné uzemnění elektrických zařízení,
p)
výkonový stykač nad 1 kV elektrické zařízení s jednou klidovou polohou, které není ovládáno ručně a je schopno zapínat, přenášet a vypínat proudy za normálních podmínek, včetně provozních přetížení,
q)
výkonový vypínač nad 1 kV elektrické zařízení určené k připojování a odpojování elektrických obvodů, vedení nebo zařízení, a to i pod napětím při plném zatížení a také v poruchových stavech.
§ 3
Odpovědnost za dodržování vyhlášky
Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví organizační řád.
Díl druhý
Objekty, pracoviště a zařízení
§ 4
Vstup do objektů a na pracoviště
(1)
Povrchové objekty pracoviště a zařízení musí být ohraženy nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.
(2)
Ústí důlních děl na povrch musí být zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob tak, aby nebyl znemožněn odchod pracovníků z dolu při nebezpečí.
(3)
Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány.
(4)
Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených v odstavcích 1 a 2 proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich kontrol.
(5)
Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen bezpečnostní značkou3) u všech vchodů, přístupů a cest k nim.
(6)
Vstup do důlních děl označených zákazem vstupu (bezpečnostní značkou, laťovým křížem apod.) nebo znepřístupněných je zakázán. Je-li to potřebné, může se do nich vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém organizace určí opatření k zajištění bezpečnosti vstupujících pracovníků. Vstup je dovolen jen po ověření složení důlního ovzduší a za přítomnosti pracovníka určeného k průběžnému měření předpokládaných škodlivin.
(7)
Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků;4) provádění namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich rozsah a způsob určí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.
(8)
Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným k práci, kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám jen v doprovodu určeného pracovníka.
(9)
Každý, kdo vstupuje do důlního díla, musí mít důlní osobní svítidlo, sebezáchranný přístroj, ochrannou přilbu a ostatní potřebné osobní ochranné pracovní prostředky;5) při zahlubování jam, hloubení šachtic do 15 m a při pracích prováděných hornickým způsobem musí mít sebezáchranný přístroj jen pokud to určí organizace a důlní osobní svítidlo jen pokud pracoviště není dostatečně osvětleno denním světlem.
(10)
Na povrchu musí mít ochrannou přilbu každý, kdo vstupuje do míst s nebezpečím pádu předmětů.
§ 4a
Sebezáchranné přístroje
(1)
V uhelných dolech mohou být používány pouze sebezáchranné přístroje izolačního typu. Na ostatních dolech může být na základě příznivého posouzení a vyhodnocení rizik5a) místo sebezáchranného přístroje izolačního typu použit sebezáchranný přístroj filtrační.
(2)
Na jednom dole se může používat pouze jeden druh sebezáchranného přístroje.
(3)
Sebezáchranný přístroj smí být k použití vydán pouze za předpokladu, že na přístroji je zřetelně vyznačené schéma způsobu jeho použití.
(4)
Sebezáchranný přístroj může zaměstnanec v dole odložit pouze na pracovišti do vzdálenosti nejvíce 5 metrů od sebe.
(5)
Organizace prokazatelně seznámí a prakticky procvičí zaměstnance v používání sebezáchranného přístroje, a to před jeho prvním přidělením. Praktické procvičení se opakuje nejméně jednou ročně.
(6)
Pro praktické cvičení pracovníků zajistí organizace takový počet cvičných sebezáchranných přístrojů, aby bylo možno praktické cvičení pracovníků ve stanovených lhůtách provést. Pro praktické cvičení je možno použít i vyřazených sebezáchranných přístrojů.
§ 4b
Požadavky na objekty
(1)
Podlahy v místech, kde se chodí nebo kde se zdržují lidé, nesmí mít žádné nerovnosti, vypoukliny, díry nebo nebezpečný sklon; musí být bezpečné pro chůzi a proti uklouznutí.
(2)
Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.
(3)
Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.
(4)
Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. Musí umožňovat bezpečné čištění. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance.
(5)
Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a musí být vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.
(6)
Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.
(7)
Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.
(8)
Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:
a)
kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko,
b)
posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,
c)
dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,
d)
dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,
e)
vrata na cestách s dopravou, pokud jejich průchod pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod,
f)
dveře a vrata ovládané mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat ruční otevření,
g)
pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelné a označené odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.
(9)
Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočivárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.
(10)
Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.
(11)
Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.
§ 5
Provozní dokumentace
(1)
Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo návod k použití77).
(2)
Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.
(3)
Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení,6) technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.
(4)
Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky.
(5)
Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.
(6)
Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.
(7)
Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.
(8)
Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.
§ 6
Zařízení
(1)
Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky,79) které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.80)
(2)
Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.
(3)
Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží provozu a jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví pracovníků, musí být stále udržována v nezávadném a použitelném stavu. Zařízení mohou uvádět do chodu nebo používat jen pracovníci určení k jejich obsluze. Zařízení mohou být používána k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených organizací.
(4)
Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých důvodů přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve vyměněna nebo uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními opatřeními.
(5)
Bezpečnost pracovníků při práci ve výšce nad 1,5 m na pracovištích v podzemí musí řešit provozní dokumentace.
(6)
V blízkosti porubů, dobývek a ražených důlních děl, kromě šachtic, podzemních děl a podzemních staveb, musí být umístěno telekomunikační zařízení napojené na dispečink nebo jiné určené místo.
(7)
Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek.
(8)
Při prohlídce podle odstavce 7 se zjišťuje také, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady poklepem. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie (např. kapilární metodou), zda svary nevykazují trhliny.
(9)
Krycí plechy plošin musí mít minimální tloušťku 5 mm, pokud projekt nestanovuje hodnotu vyšší. Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný.
§ 7
Prohlídky pracovišť
(1)
Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout
a)
směnový technik v uhelném dole nejméně jednou v každé polovině směny, v ostatních dolech nejméně jednou za směnu a na povrchu hlubinných dolů nejméně jednou za den; v nepracovních dnech může organizace od prohlídek pracovišť na povrchu upustit,
b)
technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce v uhelném dole nejméně dvakrát za týden, v ostatních dolech a na povrchu hlubinných dolů nejméně jednou za týden.
(2)
Na určených odlehlých a roztroušených povrchových pracovištích s jednoduchými provozními poměry (šachtice, vrtba apod.) je povinen pracoviště prohlédnout
a)
směnový technik nejméně jednou za týden,
b)
technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny,
c)
předák, případně vedoucí skupiny (dále jen „předák“) v každé směně, ve které nebude provedena prohlídka podle písmene a) nebo b).
(3)
Předák určený k provádění prohlídek pracovišť podle odstavce 2 písm. c) musí
a)
mít nejméně tříletou praxi při provádění obdobných prací,
b)
zúčastnit se školení a složit zkoušku z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu v rozsahu požadovaném pro směnového technika,
c)
obdržet od organizace písemné pověření k výkonu dozoru s vymezením práv a povinností. Toto pověření musí být uvedeno v provozní dokumentaci pro příslušné pracoviště včetně popisu kontrolní činnosti předáka.
(4)
Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také přechovávání a zabezpečení výbušninvýbušnin, evidence výbušninvýbušnin, a má-li se provádět trhací práce, také její příprava, případně provedení.
(5)
Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen „dozorčí orgány“) a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a v dole s nebezpečím výskytu metanu (dále jen „plynující důl“) i koncentraci metanu v důlním ovzduší a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly.
(6)
Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány [§ 23 odst. 1 písm. g)].
(7)
Dozorčí orgány jsou povinny nosit s sebou příslušnou část důlní mapy s vyznačením všech větrních (§ 92 a 129) a záchranných (§ 291 odst. 8) cest.
§ 8
Předběžné prohlídky důlních děl
(1)
Bezpečný stav všech podzemních pracovišť, na kterých se nepracovalo po dobu stanovenou v odstavcích 2, 3 a 4, včetně všech přístupů k nim musí být před znovuobsazením pracovišť prověřen předběžnou prohlídkou. Předběžné prohlídky musí být provedeny i na místech, kde se budou zdržovat pracovníci. Předběžné prohlídky provádí dvojice pracovníků určené závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem. Zároveň s tím musí být pro každou dvojici určena pracoviště ke kontrole, přístupy k nim a lhůty a místa hlášení inspekční službě.
(2)
Na plynujících dolech se předběžné prohlídky musí provést, pokud pracoviště nebyla obsazena 2 nebo více směn. Na pracovištích ovětrávaných průchodním větrním proudem, u nichž lze předpokládat, že jejich zaplynování je vyloučeno, mohou být prohlídky provedeny až po 3 nebo více neobsazených směnách. Předběžné prohlídky nesmí být provedeny dříve než 3 hodiny před obsazením pracovišť.
(3)
Separátně větraná důlní díla, v nichž je dovolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, a neproražená dovrchní a z nich odbočující důlní díla v plynujícím dole musí být předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 3 hodiny. Výsledky těchto prohlídek musí pracovníci, kteří je provedli, poznamenat také na tabulce, kterou z čelby přenesou na vhodné místo u vstupu do důlního díla v průchodním větrním proudu. Pokud v těchto důlních dílech koncentrace metanu měřená kontinuálními analyzátory umístěnými podle právního předpisu upravujícího separátní větrání v plynujících dolech80a) nepřekročila po dobu neobsazení důlního díla hodnotu 0,8 %, postačí, budou-li tato důlní díla předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 2 směny.
(4)
V dole bez výskytu metanu (dále jen „neplynující důl“), kde se nepracovalo po dobu určenou závodním dolu, nesmí být předběžné prohlídky provedeny dříve než 6 hodin před obsazením pracovišť.
(5)
Při předběžných prohlídkách musí být zjišťována zejména koncentrace kysličníků uhelnatého a uhličitého, v plynujícím dole také koncentrace metanu v důlním ovzduší a v uhelném dole i zneškodnění uhelného prachu. Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí [§ 79 odst. 4 písm. a)] a na plynujících dolech s nebezpečím důlních otřesů [§ 73 odst. 1 písm. b)] musí být pracovníci provádějící předběžné prohlídky vybaveni též přenosnými kontinuálními analyzátory metanu, případně kysličníku uhličitého se signalizací.
(6)
Výsledky předběžných prohlídek musí být před obsazením pracovišť hlášeny dispečerovi nebo inspekční službě, na pracovištích podle § 7 odst. 2 předákovi, a zaznamenány.
§ 9
Evidence pracovníků
(1)
Přesná a jednotná evidence pracovníků musí být vedena od jejich nástupu do práce až do ukončení pracovní směny.
(2)
Pracovníci odpovědní za vedení evidence a dozorčí orgány jsou povinni nejpozději do jedné hodiny po skončení směny se přesvědčit, zda všichni pracovníci opustili svá pracoviště, případně byli převzati do evidence následující směny. U pracovníků zaměstnaných v podzemí jsou povinni se přesvědčit, zda vyjeli z dolu.
(3)
O všech osobách, které se zdržují v podzemí, musí být vedena dvojí nezávislá evidence. Při činnostech prováděných hornickým způsobem, při kterých se v nejvíce obsazené směně v podzemí zdržuje méně než 10 osob, stačí jedna evidence.
(4)
Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání.
§ 10
Inspekční služba
(1)
Ve všech pracovních i nepracovních směnách musí být zajištěna inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní dolu. Touto službou může být pověřen jen pracovník způsobilý řídit zdolávání havárie.7)
(2)
Na neplynujícím neuhelném dole s jednoduchými poměry, zejména ve větrání, může inspekční služba vykonávat svoji funkci mimo důl i pro více dolů, pokud bude zajištěno
a)
telekomunikační spojení mezi dolem a inspekční službou,
b)
informování inspekční služby o situaci na dole,
c)
odvolání pracovníků z podzemí a přivolání inspekční služby na důl v případě havárie,
d)
neodkladné dopravení inspekční služby na důl v případě havárie.
(3)
Pokud se v podzemí neplynujícího neuhelného dolu nepracuje, může závodní dolu upustit od zajištění inspekční služby.
Díl třetí
Pracovníci
§ 12
Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy
(1)
Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteří práci projektují, řídí, kontrolují a provádějí, s touto vyhláškou, případně se zvláštními předpisy, na které se tato vyhláška odvolává, s dalšími předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu8) a rozhodnutími orgánů státní báňské správy, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich funkce. Lhůty opakovaného seznámení pracovníků s těmito předpisy určí závodní dolu. Organizace je povinna umožnit pracovníkům nahlédnout do těchto předpisů a podat jim na jejich požádání potřebné vysvětlení.
(2)
Organizace je povinna určit činnosti, pro které vydá pravidla,8) a předat je pracovníkům, kterých se týkají.
(3)
Nově přijatí pracovníci musí být teoreticky i prakticky vyškoleni podle osnov vydaných závodním dolu a vyzkoušeni. Teoretické školení pracovníků, kteří mají pracovat v podzemí a kteří dosud v podzemí nepracovali nebo kteří takovou práci přerušili na dobu delší než 2 roky, musí trvat nejméně 24 vyučovacích hodin, pro pracovníky na povrchových pracovištích nejméně 8 vyučovacích hodin.
§ 13
Zvláštní ochrana žáků při práci v podzemí
V podzemí mohou pracovat žáci středního odborného učiliště jen na pracovištích schválených pro tento účel organizací. To platí i pro žáky středních odborných škol a posluchače vysokých školvysokých škol, kteří jsou mladší než 18 let.
§ 14
Přidělování práce
(1)
Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost,9) ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)
Před zařazením na pracoviště ohrožené průtržemi hornin, uhlí a plynů, důlními otřesy nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění.
(3)
Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná.
(4)
Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru.
(5)
Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru.
(6)
O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5, rozhodne organizace.
§ 15
Samostatný výkon práce
(1)
Samostatným výkonem práce může organizace pověřit jen pracovníka, který dovršil věk 18 let, prošel určeným zácvikem, v němž pracoval pod dohledem určeného kvalifikovaného pracovníka, a složil zkoušku z příslušných odborných znalostí a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)
Osnovu zácviku, jeho délku a způsob zkoušek určí závodní dolu podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.
(3)
Zácvik a zkoušku může organizace prominout pracovníkům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat, a absolventům středních odborných a vysokých školvysokých škol příslušného směru.
§ 16
Obsazení pracovišť
Na pracovišti, ze kterého se není možno telefonicky nebo jiným způsobem dovolat nebo hlásit, musí být nejméně dva pracovníci. Na ostatních pracovištích může být jeden pracovník; v takovém případě organizace určí způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracovišť dozorčími orgány.
§ 17
Povinnosti pracovníků
(1)
Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle § 18. V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.
(2)
Kromě případů uvedených v § 14 odst. 5, § 45 odst. 5, § 61, 63, 64, 65 a 71 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.
(3)
Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.
(4)
Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi.
(5)
Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.).
(6)
V místech se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.10)
§ 18
Povinnosti při nebezpečí
Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.
§ 19
Předák a jeho povinnosti
(1)
Ve skupině dvou a více pracovníků musí být určen předák.
(2)
Předákem může být jen ten, kdo má potřebnou odbornou praxi a složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Náplň odborné praxe, způsob zkoušek a lhůty jejich opakování určí závodní dolu. Předák pro vedení důlních děl musí mít nejméně tříletou odbornou praxi při vedení důlních děl.
(3)
Předák je povinen zajistit bezpečnost pracovníků své skupiny, bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů organizace. Při zjištění závady je povinen zajistit její odstranění. Nemůže-li tak učinit a hrozí-li pracovníkům zřejmé a bezprostřední ohrožení, musí zastavit práci a odvést svou skupinu na bezpečné místo. O všech závadách a provedených opatřeních je povinen uvědomit příslušný dozorčí orgán nebo dispečera, který o případech zastavení práce uvědomí i inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. O obnovení práce platí § 17 odst. 1.
(4)
Při střídání směn je předák povinen upozornit nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu dozorčímu orgánu před nástupem střídající směny.
§ 19a
Kumulace funkcí
V plynujících dolech nelze kumulovat funkce závodního dolu, vedoucího větrání a vedoucího elektrotechnika ani pro více dolů, ani s jinými funkcemi; v dolech s nebezpečím důlních otřesů10a) nesmí být kumulována také funkce geomechanika10b) s jinými funkcemi.
Díl čtvrtý
Mimořádné události
§ 20
Havarijní plán
(1)
Organizace provádějící hornickou činnost je povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií).7),11)
(2)
Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií),12) postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu,7) pokud Český báňský úřad nestanoví jinak.
§ 21
Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů
(1)
Závodní dolu zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehodprovozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.
(2)
Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:
a)
smrtelný úraz,
b)
úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu (anatomickou nebo funkční), životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
c)
hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.
(3)
Hlásí se závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, a to
a)
zapálení a výbuch metanu nebo uhelného prachu,
b)
důlní otřes a takový otřesový jev13), při kterém došlo k pracovnímu úrazu,
c)
důlní exogenní požár a povrchový požár v okruhu 60 m od průniku jámy s povrchem,
d)
výskyt kysličníku uhelnatého v koncentraci vyšší než 0,01 %, pokud výsledky měření nejsou ovlivněny procesy nemajícími souvislost se samovzněcujícím procesem nebo neohrožujícími bezpečnost práce a provozu, například trhací prácetrhací práce,
e)
zaplynování důlního díla trvající déle než 8 hodin,
f)
zával v důlním díle, jehož zmáhání se předpokládá po dobu delší 24 hodin,
g)
průval vod a bahnin (zvodněných hornin),
k)
průtrž hornin, uhlí nebo plynů,
l)
propadnutí osoby, stroje nebo zařízení do důlního díla nebo jiného podzemního prostoru,
m)
únik radioaktivních a jiných průmyslových odpadů uložených v podzemních prostorech, ztrátu radioaktivního zářiče nebo prokazatelnou netěsnost uzavřeného zářiče,
n)
hledání pohřešované osoby,
o)
úraz při dopravě osob na pásovém dopravníku,
p)
úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace.
(4)
Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při
a)
nakládání s výbušninamivýbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupánívloupání do skladu, odcizení či nalezení výbušninvýbušnin,
b)
používání vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem,
c)
provozu těžních zařízení, včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení.
§ 22
Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie)
(1)
Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehoděprovozní nehodě (havárii), se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.
(2)
O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehodyprovozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie atd.
Díl pátý
Základní dokumentace
§ 23
Dokumentace a záznamy
(1)
Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny
a)
evidenční kniha, která musí obsahovat
1.
základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích,
2.
základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu,
3.
základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách,
b)
dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek,
c)
kniha hrází,
d)
kniha odvodňování,
e)
kniha důlních požárů,
f)
kniha mimořádných událostí,
g)
knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek.
(2)
Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až g).
(3)
Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.
(4)
Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok.
(5)
O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.
§ 24
Důlně měřická a geologická dokumentace
Důlně měřická a geologická dokumentace15) musí být vedeny tak, aby poskytovaly spolehlivé údaje pro vypracování provozní dokumentace.
ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
§ 30
První pomoc
(1)
Utrpí-li pracovník na pracovišti úraz nebo náhle onemocní, musí mu být poskytnuta první pomoc a musí být dopraven s doprovodem do zdravotnického zařízení. Doprava postiženého má přednost před jinou dopravou.
(2)
Jednou za 3 roky je organizace povinna zajistit školení techniků, střelmistrů, předáků, báňských záchranářů, instruktorů středních odborných učilišť a koupelářů o první pomoci.18)
(3)
Ověřování znalostí ze zdravotnického minima v poskytování první pomoci musí být součástí každé zkoušky z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
§ 31
Záchody v podzemí
(1)
V podzemí dolu pro dobývání výhradního ložiska musí být zřízeny záchody umístěné ve vhodných prostorech v blízkosti pracoviště, pokud možno ve výdušných větrech.
(2)
Záchody musí být vybaveny záchodovým vozíkem nebo vhodnou nádobou, dezinfekčním materiálem a úklidovými prostředky. Musí být udržovány v čistotě a pravidelně dezinfikovány.
(3)
Způsob dopravy důlních záchodových vozíků a záchodových nádob určí dopravní řád.
§ 32
Odpadky a jejich odstraňování
(1)
V podzemí je zakázáno volně odhazovat odpadky.
(2)
Na nárazištích, nástupištích a na dalších místech, které určí organizace, musí být umístěny nádoby na odpadky.
(3)
Odpadky musí být z podzemí pravidelně vyváženy.
ČÁST TŘETÍ
VEDENÍ DŮLNÍCH DĚL
Díl první
Všeobecná ustanovení
§ 33
Východy z dolu
(1)
Důl musí mít nejméně dva od sebe oddělené a na sobě nezávislé východy na povrch, z nichž každý musí umožnit odchod všech pracovníků z podzemí.
(2)
Důl, ve kterém jsou prováděny pouze průzkumné nebo stavební práce a jen na jednom patře, důl, ve kterém se jen čerpají přírodní léčivé a stolní minerální vody a důl v závěru likvidace, případně zajišťování může mít jeden východ na povrch. To platí i v případě, že výjimečně v odůvodněných případech výhradní ložisko bez určeného dobývacího prostoru dobývá organizace, která provedla nebo provádí jeho průzkum.
§ 34
Spojení východů z dolu
(1)
Po vyhloubení nebo vyražení hlavních otvírkových důlních děl určených jako východy z dolu na projektované patro nebo jejich prohloubení na nové patro musí být přednostně vyražena důlní díla k jejich spojení.
(2)
Před ražbou důlních děl ke spojení východů z dolu mohou být vyražena jen důlní díla potřebná k zajištění bezpečnosti dalšího ražení (čerpací komory, žumpovní chodby apod.). Na neuhelném neplynujícím dole mohou být vyražena také průzkumná důlní díla a důlní díla potřebná k provozu (vozovna, sklad výbušnin apod.).
§ 35
Východy z pracovišť
(1)
Pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ dosažitelný z kteréhokoliv místa a vedoucí do důlních děl, kterými lze dosáhnout východy z dolu.
(2)
Základna pro komorové dobývání na uhelném dole a stěnový porub musí mít vždy nejméně 2 východy dosažitelné z kteréhokoliv místa, z nichž jeden musí vést do vtažného a druhý do výdušného důlního díla.
(3)
Zbytkový pilíř ložiska může být v odůvodněných případech dobýván jen s jedním východem z pracoviště, avšak v technologickém postupu musí být určena potřebná bezpečnostní opatření.
(4)
Pro ostatní dobývací metody platí odstavec 2 s tím, že 2 východy musí být přímo z dobývky nebo alespoň z její patrové, mezipatrové, případně porubní chodby.
(5)
Na pracovišti, kde se dopravuje rubanina samospádem, musí být východ z pracoviště bezpečně oddělen od prostoru pro dopravu rubaniny.
§ 36
Práce v blízkosti starých nebo opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor
Práce v blízkosti známých nebo předpokládaných starých nebo opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor jsou dovoleny jen po určení potřebných bezpečnostních opatření.
§ 37
Práce u hranice dobývacích prostorů
(1)
U hranice dobývacích prostorů sousedních dolů se musí pracovat tak, aby provoz těchto dolů nebyl navzájem nepříznivě ovlivňován.
(2)
Bezpečnostní opatření pro práce u hranice dobývacích prostorů musí zohledňovat zejména nebezpečí vyplývající z důlních otřesů, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin, důlních požárů, případně průtahů důlních větrů.
(3)
Dokud nejsou určena bezpečnostní opatření pro práce u hranice dobývacích prostorů, nutno práce zastavit, jakmile se přiblíží ke hranici dobývacího prostoru. Vzdálenost pro zastavení prací se určí podle zálomového úhlu a úložních poměrů tak, aby nebyla ovlivněna používaná důlní díla za hranicí dobývacího prostoru. Nesmí však být menší než 20 m od hranice dobývacího prostoru a 40 m od nejbližšího důlního díla sousedního dolu, měřeno v půdoryse.
§ 38
Styk hlubinného dobývání s jinou hornickou činností nebo s činností prováděnou hornickým způsobem
(1)
Podmínky pro současné hlubinné a povrchové dobývání musí být vyřešeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání nebo plánech využívání ložisek tak, aby nedošlo ke vzájemnému nepříznivému ovlivnění.
(2)
Obdobně je nutno postupovat při možném ovlivnění hlubinného dobývání jinou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem.
§ 39
Zásady vedení důlních děl
(1)
Důlní dílo musí být vedeno podle technologického postupu vypracovaného v souladu s podmínkami určenými při povolování nebo ohlašování prací.19) Technologický postup musí odpovídat poměrům, v nichž je důlní dílo vedeno.
(2)
Ražení důlních děl a dobývací metoda musí být voleny podle předpokládaných horských tlaků a vyhodnocení vlastností a uložení hornin, a to i z hlediska jejich vrstevnatosti, kvality vrstevních ploch, schopnosti k zavalování, nebezpečí ujíždění apod. Zvlášť podrobně musí být prozkoumány horniny o úklonu vrstev 30° a větším z hlediska nebezpečí ujetí.
(3)
Profil a výztuž důlního díla musí odpovídat životnosti a účelu, kterému bude důlní dílo sloužit. Svorníková výztuž může být použita jen ve vhodných báňsko-geologických podmínkách v souladu s technickými podmínkami jejího využití. Četnost a způsob kontroly únosnosti svorníkové výztuže stanoví technologický postup.
(4)
Velikost záběru a technologie ražení nebo dobývání případně rekonstrukce musí odpovídat místním podmínkám, zejména vlastnostem horniny a používanému zařízení včetně výztuže.
(5)
Důlní díla musí být vyztužována tak, aby se zabránilo pádu horniny.
(6)
Narušená část horniny musí být včas stržena nebo jinak zabezpečena. Stržení a odtěžení horniny musí být provedeno z bezpečného místa. K tomuto účelu musí být na pracovišti vhodné pracovní pomůcky.
(7)
Před přiblížením důlního díla k jinému důlnímu dílu musí být určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména ověřování neproraženého pilíře, ochrana před účinky trhacích prací20) a úprava větrání. Obdobně je třeba postupovat při souběžném vedení důlních děl v dosahu jejich vzájemného ovlivnění a před prorážkou důlních děl na povrch.
(8)
Pro bezpečné vedení důlních děl v blízkosti vyrubaných prostorů je organizace povinna rozhodnout, zda je nutno ponechat v jejich okolí pilíře nebo ochranné stropy. Rozměry pilířů a ochranných stropů určí zejména podle očekávaných horských tlaků, vlastností a stavby ložiska a okolních hornin, jakož i podle předpokládaného stavu vyrubaných nebo opuštěných důlních děl. Pokud nejsou rozměry pilířů a ochranných stropů spolehlivě známy, musí být ověřovány vrty.
§ 40
Místa se zvýšenými horskými tlaky
(1)
Zdroje zvýšení horských tlaků, zejména odvaly, výsypky, geologické poruchy, ponechané pilíře, vyrubané prostory, jakož i místa, ve kterých došlo v důsledku tlakových projevů k provozní nehodě, musí být vyznačena v důlních mapách.
(2)
Pro bezpečné vedení důlních děl v místech, kde se mohou projevit zvýšené horské tlaky, musí být v technologickém postupu určena zvláštní opatření.
§ 41
Hmoty pro výztuž důlních děl
Pro bezpečné zajištění pracoviště musí být připraveno určené množství hmot pro výztuž. Místo jejich uskladnění určí technologický postup.
§ 42
Ochrana důlních děl, inženýrských sítí a jiných objektů
Před zahájením ražení důlních děl s povrchu nebo ústících na povrch je organizace povinna v prostoru těchto prací zjistit
a)
inženýrské sítě a kabelová vedení,
b)
podzemní prostory,
c)
prosakování nebo výron škodlivých látek,
d)
stavební a jiné objekty,
e)
vzdálenost komunikací a povahu provozu na nich,
ověřit jejich stav a určit potřebná opatření. Pokud budou tyto skutečnosti zjištěny během ražení, je nutno učinit potřebná opatření nebo práce zastavit.
Díl druhý
Ražení a zajišťování důlních děl
§ 43
Technologický postup
(1)
Technologický postup pro ražení a zajišťování důlních děl musí určit
a)
směr a úklon ražení a profil důlního díla,
b)
způsob a postup rozpojování hornin,
c)
vliv jiných důlních děl nebo důlní činnosti a potřebná bezpečnostní opatření,
d)
podmínky ražení a jejich předpokládané změny,
e)
druh výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše přípustnou vzdálenost od čelby, množství a místo uskladnění hmot pro výztuž a způsob zakládání volných prostor za výztuží, případně druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže za stálou a použití strojů při budování výztuže,
f)
větrání pracoviště a zneškodňování prachu,
g)
zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a plynů, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí okolních hornin, případně jiným nebezpečím,
h)
strojní a elektrická zařízení pro ražení a dopravu,
i)
rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti,
j)
případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.
(2)
V příloze technologického postupu musí být nákres příčného, případně i podélného profilu důlního díla s vyznačením umístění výstroje, dopravního zařízení a na uhelném dole i protivýbuchové uzávěry.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro rekonstrukci důlních děl.
§ 44
Vyztužování vodorovných a úklonných důlních děl
(1)
Volné prostory za výztuží musí být zabezpečeny proti uvolňování a vypadávání horniny. V důlních dílech nebezpečných ujetím hornin musí být tyto prostory založeny.
(2)
V plynujících dolech a v uhelných dolech ve slojích náchylných k samovznícení musí být volné prostory za výztuží vyplněny hlušinou nebo jiným vhodným materiálem (§ 181).
(3)
V pevných a soudržných horninách, kromě míst ohrožených zvýšenými horskými tlaky a na uhelných dolech také míst křižování nebo odbočování důlních děl, mohou být důlní díla ražena a ponechána bez výztuže, pokud v nich nehrozí nebezpečí pádu horniny.
(4)
Stabilita poddajné ocelové výztuže se zajišťuje rozpínkami. V případě, že jsou důlní díla ražena
a)
kombajny,
b)
v oblastech s nebezpečím důlních otřesů nebo průtrží hornin, uhlí a plynů,
c)
o hrubém profilu větším než 20 m2 nebo
d)
s úklonem větším než 10°
se používají nejméně tři kusy ocelových rozpínek umístěných při uzavřené výztuži přibližně po 120° na obvodu a při otevřené výztuži na stropě díla a po jeho bocích.
§ 45
Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty
(1)
Ražení razicím nebo tunelovacím strojem nebo štítem (dále jen „razicí zařízení“) může být zahájeno po kolaudaci pracoviště a odstranění závad, které by mohly ohrozit bezpečnost práce nebo provozu. Kolaudační komisi jmenuje závodní dolu nebo jím pověřený pracovník. O výsledku kolaudace musí být pořízen záznam.
(2)
Razicí zařízení může být uvedeno do chodu až po odchodu všech pracovníků z dosahu rozpojovacího orgánu stroje.
(3)
Při posunu razicího zařízení o další pracovní krok se nesmějí v dosahu pohybujícího se zařízení konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto činností. Po každém takovém posunu je předák povinen zkontrolovat stav pracoviště.
(4)
V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže ukladačem, se nesmějí konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto činností.
(5)
Do prostoru před rozpojovací orgán razicího zařízení mohou vstupovat pracovníci jen za účelem výměny řezných nástrojů, údržby zařízení nebo prohlídky čelby. Před vstupem do tohoto prostoru musí být prohlédnuty nezajištěné části důlního díla z hlediska nebezpečí pádu horniny a překontrolováno důlní ovzduší z hlediska možného výskytu škodlivin v prostoru čelby. Razicí zařízení musí být v klidu a zajištěno proti uvedení do chodu.
(6)
Pod pracovními plošinami razicího zařízení se mohou pracovníci zdržovat, jen je-li zamezeno pádu horniny nebo předmětů z plošin.
§ 46
Ražení protlačováním
(1)
Při spuštění protlačovacího zařízení se může v blízkosti hydraulických částí stroje zdržovat jen pracovník, který stroj ovládá. Při posunu může být u čelby jen pracovník, který dává návěští obsluze protlačovacího zařízení.
(2)
Při posunu se nesmějí v rouře a ve vstupní jámě vykonávat jiné práce.
(3)
Ruční těžení horniny na čelbě protlačované roury je dovoleno jen při průměru roury větším než 0,8 m. Při použití roury o průměru menším než 1 m musí být pracovník na čelbě jištěn dalším pracovníkem zvenku a připoután k zajišťovacímu lanu.
§ 47
Ražení komínů
(1)
Před vstupem na čelbu raženého komína musí být překontrolováno důlní ovzduší v rozsahu určeném organizací.
(2)
Při práci v komíně musí být pracovníci a pracovní nářadí zajištěno proti pádu do hloubky.
(3)
V komíně bez samostatného lezního oddělení musí být zajištěna možnost dorozumění mezi pracovníky u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína je bez předchozího dorozumění zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně nesmí zde být vykonávána žádná práce.
(4)
V těžním oddělení raženého komína musí být ponechána rubanina v množství potřebném pro bezpečný přístup a práci na čelbě komína. Technologický postup určí podmínky pro bezpečné vypouštění rubaniny.
(5)
Pokud se pracuje současně v různých úrovních komína, musí být v technologickém postupu určena opatření na ochranu pracovníků.
(6)
Spodní ústí komína musí být zajištěno tak, aby pracovníci v přístupové chodbě nebyli ohroženi pádem horniny nebo předmětů z komína.
§ 48
Ražení pomocí razicích plošin
(1)
Razicí plošina může být provozována pouze se zařízením zajišťujícím náhradní dopravu pracovníků.
(2)
Před zahájením práce z plošiny musí být razicí plošina stabilizována rozepřením do boků důlního díla.
(3)
V technologickém postupu musí být určeny lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého důlního díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.
(4)
Materiál dopravovaný razicí plošinou musí být uložen a upevněn tak, aby neohrožoval pracovníky a umožňoval výstup na pracovní plošinu.
(5)
Výstroj raženého důlního díla musí být zabudována nejpozději při demontáži dráhy razicí plošiny.
(6)
Pro provoz razicí plošiny platí také zvláštní předpis.21)
§ 49
Hloubení šachtic
(1)
Ústí šachtice musí být zajištěno vhodným způsobem (ohrazením, prahem, zábradlím, příčnými tyčemi apod.) proti pádu osob a předmětů do šachtice. Jestliže se v šachtici nepracuje, musí být její ústí bezpečně zakryto.
(2)
Vytěžená zemina, případně hornina, nářadí a jiné předměty musí být ukládány v takové vzdálenosti od ústí šachtice a takovým způsobem, aby byl vyloučen jejich pád do šachtice a nepříznivé tlakové projevy uskladněných hmot na šachtici.
(3)
Je-li ústí šachtice na nakloněném povrchu, musí být na vyšší straně vyhlouben příkop tak, aby srážková voda nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí.
(4)
Pokud je šachtice hlubší než 5 m, musí být ve výšce 2 až 4 m nad jejím dnem ochranný poval.
(5)
Šachtice do hloubky 15 m musí být vybavena pevným žebříkem. Šachtice hlubší než 15 m musí být vybavena samostatným lezním oddělením s odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 5 m. Lezní oddělení může být nahrazeno svislým žebříkem s ochranným košem. Vzdálenost paty žebříku lezního oddělení od výztuže a výstroje šachtice musí být nejméně 0,3 m.
(6)
Pro nouzový výstup ze šachtice musí být připraveno záchranné lano nebo záchranný žebřík bezpečně ukotvený na povrchu.
(7)
Šachtice hlubší než 15 m musí být vybavena návěštním zařízením.
(8)
Používá-li se k těžbě v šachtici jednočinný ruční vrátek, musí mít rohatku se západkou nebo samosvorný převod a brzdu. Pokud není ruční vrátek vybaven odlehčovací brzdou, musí jej obsluhovat dva pracovníci.
(9)
Před sestupem pracovníků musí být šachtice vyvětrána a ověřeno, že je v ní nezávadné ovzduší.
(10)
Dno šachtice, pokud se v ní pracuje, musí být osvětleno tak, aby bylo spolehlivě viditelné od ústí šachtice.
(11)
Při práci v šachtici musí být na ohlubni stále přítomen nejméně jeden pracovník.
(12)
Ze šachtice se mohou razit důlní díla do vzdálenosti 50 m.
(13)
Nepoužívané šachtice a důlní díla z nich vyražená musí být neprodleně likvidována.
§ 50
Hloubení a prohlubování jam
(1)
Pro hloubení, ražení, vyztužování a vystrojování jámy, slepé jámy a šibíku (dále jen „jáma“) včetně nárazišť musí být vypracován projekt podle zvláštních předpisů.21),22)
(2)
Úsek jámy mezi jejím dnem a stálou výztuží musí být zajišťován prozatímní výztuží. V pevných horninách může být od prozatímní výztuže upuštěno, a to za podmínek určených technologickým postupem.
(3)
Pracovníci na dně jámy musí být chráněni proti pádu předmětů ochranným povalem provedeným podle zvláštního předpisu.21)
(4)
Prohlubuje-li se jáma při současné těžbě z pater nad hloubením, musí být k ochraně pracovníků v jámě zřízen pod nejnižším patrem bezpečnostní (ochranný) poval nebo ponechán celík.21) Způsob ochrany pracovníků musí řešit projekt.
(5)
Ochranný poval nebo celík může být odstraněn až po úplném vyhloubení nebo prohloubení jámy a vyražení náraziště do vzdálenosti určené projektem.
(6)
Postup a bezpečnostní opatření při odstraňování ochranného povalu nebo celíku určí technologický postup.
(7)
Po odstranění ochranného povalu nebo celíku nesmí být jáma vystrojována v době, kdy se v jámě těží.
(8)
Používá-li se k prohlubování těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno těžní zařízení k jiným účelům. Při tomto způsobu prohlubování musí být v době, kdy jsou pracovníci v jámě, uzamčena zátyňová dvířka na všech patrech, zamezen přístup k jámě nepovolaným osobám a musí být zabráněno pádu předmětů do jámy.
(9)
Zařízení při hloubení jam musí být provozována podle zvláštního předpisu.21)
§ 51
Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách
Pokud se při hloubení mohou očekávat výrony vod nebo plynů nebo průvaly vod nebo bahnin (zvodněných hornin), musí se předvrtávat na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena bezpečnostní opatření.
§ 52
Hloubení jam v horninách zpevněných zmrazováním
(1)
Zmrazené dno hloubené jámy musí být kontrolováno předvrtem na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena bezpečnostní opatření proti průvalu nezmrazených hornin.
(2)
Při prosakování vody se musí postupovat jako při ohrožení (§ 17 odst. 1).
(3)
Stěny hloubené jámy a zařízení v jámě musí být zbavovány ledových krápníků. Na začátku směny a podle potřeby v jejím průběhu musí být prováděna kontrola, zda návěštní zařízení není vyřazeno z provozu pro námrazu.
(4)
Těžní okov nesmí být po skončení směny ponechán na dně jámy.
§ 53
Hloubení jam s předvrtem nebo předrážkou
(1)
Styk předvrtu nebo předrážky se dnem jámy musí být zajištěn proti pádu pracovníků do hloubky. Není-li to z technologických důvodů přechodně možné, musí být pracovníci připoutáni ochranným postrojem s tlumičem energie pádu připojeným k lanu a práce musí být prováděny za stálého dozoru.
(2)
Způsob zajištění bezpečnosti pracovníků při odtěžování ze spodního ústí předvrtu nebo předrážky určí technologický postup.
(3)
Při ucpání předvrtu nebo předrážky je organizace povinna určit způsob uvolnění a odtěžení horniny. Tyto práce musí být prováděny jako práce spojené se zvýšeným nebezpečím.
§ 54
Rekonstrukce jam
Rekonstrukce jámy musí být prováděna podle projektu vypracovaného podle zvláštních předpisů.21),22) Projekt musí určit také bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků proti pádu do jámy a proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu.
Díl třetí
Dobývací práce
§ 55
Zahájení dobývacích prací
Dobývací práce mohou být zahájeny až po skončení potřebných otvírkových a přípravných prací, splnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména pokud jde o větrání, požární ochranu, ochranu proti výbuchu prachu a plynů a odvodňování a splnění podmínek povolení otvírky, přípravy a dobývání a technologického postupu. Splnění těchto požadavků musí být organizací zkontrolováno a o kontrole pořízen záznam.
§ 56
Postup dobývání slojí a ložisek
(1)
Sloje musí být dobývány za sebou shora dolů.
(2)
Podrubání uhelné sloje je přípustné jen pro odplynění velmi plynonosné nadložní sloje nebo pro uvolnění napětí v nadložní sloji s nebezpečím důlních otřesů nebo s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů. Při podrubání na zával musí být vzdálenost mezi podrubanou a podrubávající slojí taková, aby bylo dosaženo uvedených účinků a nedošlo k znemožnění vydobytí podrubávané sloje.
(3)
U mocných slojí a slojí těsně seskupených, oddělených od sebe slabým proplástkem, může být lávka nebo sloj podrubána jen jednou. Při dobývání mocné sloje v lávkách může být vrchní lávka podrubána jen porubem s plnou základkou.
(4)
Odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro ložiska jiného typu.
§ 57
Dobývací metody
K dobývání se může použít jen dobývací metoda, se kterou obvodní báňský úřad vyslovil souhlas.
§ 58
Výztuž porubů a dobývek
(1)
Pokud to technologie dobývání vyžaduje, musí být výztuž budována ihned, jakmile je pro ni místo. Při dobývání musí být volen takový postup, aby nově otevřený prostor byl co nejdříve zajištěn výztuží. Kde to stropní poměry vyžadují, musí být ihned po otevření nového prostoru stavěna prozatímní výztuž.
(2)
Způsob a druh zajišťování výztuží musí být volen tak, aby se nemusela dočasná výztuž, kromě mechanizované výztuže, přestavovat při jednotlivých fázích dobývání.
(3)
Zajištění dočasnou výztuží musí být dokončeno nejpozději před zahájením dalšího dobývání.
§ 59
Technologický postup
(1)
Technologický postup pro dobývání musí určit
a)
způsob a postup dobývání,
b)
způsob rozpojování,
c)
druh výztuže a způsob zajišťování porubu a dobývky včetně vstupu, uličky, předstihu, výklenků a kapličky, míst zvýšených horských tlaků, poruch apod., a množství a místo uskladnění hmot pro výztuž,
d)
opatření vyplývající z předpokládaných změn podmínek během dobývání a vlivu jiných důlních děl,
e)
velikost otevřeného prostoru a opatření při případném vstupu do něho, mocnost ochranného stropu nebo pilíře a způsob jejího ověřování, způsob ovládání stropu a vyvolání závalu,
f)
plenění výztuže v porubu, dobývce a přilehlých důlních dílech,
g)
druh a způsob likvidace vyrubaných prostor (zakládání apod.),
h)
způsob odtěžení rubaniny a dopravy materiálu,
i)
větrání pracoviště a zneškodňování prachu,
j)
zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a plynů, důlním požárům, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí průvodních hornin, případně jiným nebezpečím,
k)
elektrická a strojní zařízení pro dobývání a dopravu a způsob jejich přemisťování,
l)
rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti,
m)
případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.
(2)
Technologický postup pro dobývání polostrmých a strmých uhelných slojí musí dále určit
a)
odklon porubní fronty od spádnice,
b)
rozměry směrných zátinek,
c)
šířku úpadní a diagonální zátinky,
d)
velikost předstihu, výklenků a kapliček,
e)
způsob zajištění pracovního prostoru proti závalu nebo základce,
f)
vzdálenost, rozmístění a způsob stavby ochranných povalů,
g)
výztuž přilehlých chodeb.
(3)
Technologický postup pro dobývání loužením musí určit
a)
přípravu, složení a množství loužicího roztoku,
b)
způsob manipulace s kyselinami a žíravinami,
c)
odvádění odpadních vod a roztoků,
d)
případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.
§ 60
Dobývání stěnováním
(1)
Stěnový porub musí být zajištěn výztuží, která odpovídá báňsko-technickým podmínkám dobývání. Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může určit více druhů výztuže v porubu, z nichž každá musí být zabudována v úsecích. Smíšenou výztuž může určit, je-li zajištěna její spolehlivá únosnost a nezhoršuje-li se jakost stropu.
(2)
Pro vybavování a likvidaci stěnových porubů mechanizovanými komplexy musí být vypracován samostatný technologický postup.
(3)
V porubu na řízený zával nebo částečnou základku musí být pro řízení závalu vytvořena přímá zálomová hrana. Při dobývání s nadstropem a mezistropem musí být vytvořena přímá zálomová hrana v části porubu, která se zavaluje.
§ 61
Dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním
(1)
Při dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním v lávkách musí být pro dobývání spodní lávky zajištěn dostatečně soudržný strop, a to buď zpevněnou základkou, zpevněným závalem nebo umělým stropem.
(2)
Poruby ve spodní lávce mohou být vedeny pod umělým stropem jen při plném závalu nebo plné základce ve vrchní lávce.
(3)
Při sdruženém dobývání dvou a více lávek musí být vzájemný rozestup sdružených porubů ve společných chodbách určen tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému nepříznivému ovlivnění. Při určení vzájemného rozestupu musí být přihlédnuto i k zajištění řádného stavu a údržby přilehlých důlních děl a větrání.
(4)
Dobývací metoda, při které je část sloje současně s dobýváním spodní lávky spouštěna a před zavalováním odtěžována (stěnování s nadstropem, mezistropem apod.), může být použita pouze tam, kde povaha nadloží sloje, tektonická porušenost nebo opuštěná důlní díla, případně jiné závažné důvody nedovolují bezpečné použití jiných způsobů dobývání. Touto dobývací metodou je možno dobývat uhelnou sloj nebo její část do mocnosti 7 m.
(5)
V nadstropovém nebo mezistropovém prostoru mohou současně pracovat nejvíce dva pracovníci, z toho alespoň jeden s nejméně roční praxí na takových pracech. V tomto prostoru mohou pracovat jen za stálého dozoru vykonávaného ze zajištěného prostoru. Podmínky vstupu do nadstropového a mezistropového prostoru určí technologický postup.
(6)
Vyuhlování nadstropu a mezistropu může být zahájeno pouze v místech, proti kterým je čelný pilíř zajištěn. Délku, počet současně vyuhlovaných úseků nadstropu nebo mezistropu a jejich vzájemnou nejmenší vzdálenost určí technologický postup.
(7)
Není-li mocnost nadstropové vrstvy známa, musí být ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup.
§ 62
Dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek stěnováním
(1)
Při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek stěnováním musí být učiněna taková opatření, aby se pracovníci nemohli při práci vzájemně ohrožovat a aby byli chráněni proti pádu předmětů nebo horniny.
(2)
Výztuž musí být budována pečlivě a vzájemně vázána a upínána takovým způsobem, aby bylo zabráněno nebezpečí ujetí průvodních hornin, zejména nad spodní chodbou. Při mocnosti sloje větší než 2 m musí být strop směrné zátinky zajišťován polygonovou výztuží.
(3)
Výztuž chodby nad porubem musí být zajištěna proti uvolnění ještě před jejím podrubáním. Výztuž chodby pod porubem musí být řádně rozepřena o průvodní horniny.
(4)
Pokud se nemůže používat k bezpečné chůzi základkový svah nebo výztuž porubu, musí být po celé délce porubu položeny důlní žebříky zajištěné proti ujetí.
(5)
Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro jiné dobývací metody používané při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek.
§ 63
Dobývání uhlí komorováním
(1)
Ústí komory musí mít výztuž odpovídající výšce a tlakovým poměrům komory. Strop ústí musí být důkladně zapažen.
(2)
Osádku komory musí tvořit nejméně dva pracovníci, z toho alespoň jeden s nejméně tříletou praxí při komorování. V komoře mohou pracovat jen po nezbytně nutnou dobu a jen za stálého dozoru vykonávaného z ústí komory. Komora a její ústí musí být řádně osvětleno.
(3)
Mocnost ochranného stropu musí odpovídat povaze a struktuře dobývané sloje. Není-li mocnost známa, musí být ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup.
(4)
Kde se v dobývané lávce předpokládá výskyt starých nebo opuštěných důlních děl, musí být jejich poloha zjišťována předvrtáváním.
(5)
Komory musí být zakládány tak, aby stará nebo opuštěná důlní díla v mocnosti rubané lávky zásadně nebyla v prvé polovině komory nebo mezi dvěma komorami. Pokud je v nevyhnutelných případech nutno založit komoru tak, že staré nebo opuštěné důlní dílo bude v první polovině komory, nesmí být pilíř nad ústím narušen starým nebo opuštěným důlním dílem.
(6)
Po vyrubání musí být komora zavalena. Nepodaří-li se zával vyvolat, může být na téže porubní chodbě založena nová komora jen se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka při současném určení vhodných bezpečnostních opatření. Nezavalená komora musí být vyznačena v základní důlní mapě.15)
§ 64
Dobývání zátinkováním a pilířováním
(1)
Pilíře musí být dobývány po částech od stařin tak, aby nedošlo k jejich předčasnému zavalení. Za tím účelem musí být zajištěno vlastní pracoviště vhodnou výztuží a přilehlé chodby chráněny proti stařinám hráněmi.
(2)
Dobývka musí být zabudována až ke stařinám. Při dobývané mocnosti nad 4 m musí být výztuž křížů a důlních děl v nejbližším okolí dobývky zesílena.
(3)
Trhací práce může být prováděna takovým způsobem, aby nebyla porušena stabilita kříže a rozrušen pilíř v jeho okolí.
(4)
Vstupovat do vydobytých prostor je výjimečně možné při stavění signálních stojek.
§ 65
Dobývání s otevřeným vydobytým prostorem
(1)
Rozměry pilířů a vydobytých prostorů musí být určeny podle geotechnických vlastností ložiska. Nejmenší dovolená šířka pilířů musí být dodržena rovnoměrně po celé jejich délce i výšce.
(2)
Při dobývání na více patrech musí být mezikomorové pilíře situovány pod sebou.
(3)
Při současném dobývání na dvou patrech může být dobývání na nižším patře zahájeno až po likvidaci určených pilířů v dosahu zálomového úhlu dobývky.
(4)
Pokud technologie dobývání vyžaduje vstup pracovníků do otevřeného vydobytého prostoru, určí podmínky vstupu technologický postup.
§ 66
Dobývání s dočasným skladováním rubaniny ve vyrubaném prostoru
(1)
Pracovní výška v dobývce musí být určena podle geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin.
(2)
Při dobývání s ponecháním pilířů u hraničních komínů musí být východy z dobývky na úrovni odpočívadel v těchto komínech.
(3)
Pokud není vzniku nebezpečné klenby při vypouštění rubaniny zabráněno jiným způsobem, musí být zřízen dostatečný počet výpustí o vhodných rozměrech a zajištěno rovnoměrné vypouštění rubaniny.
(4)
V průběhu vypouštění rubaniny se pracovníci nesmí zdržovat v dobývce a musí být zajištěna kontrola a evidence množství vypouštěné rubaniny z jednotlivých výpustných míst. Při podezření na vznik klenby musí být provedena opatření, která technologický postup určuje pro případ vzniku klenby.
(5)
Technologický postup určí opatření k zabránění propadnutí pracovníků a jejich zasypání rubaninou.
§ 67
Dobývání rudných a nerudných ložisek se zakládáním vyrubaných prostorů
(1)
Pracovní výška v dobývce musí být určena podle geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin.
(2)
Pokud základka nezajišťuje dostatečné podepření boků dobývky, musí být pracovní prostor zajištěn vhodnou výztuží.
(3)
Určené pilíře v dobývce nesmí být dobýváním porušeny.
§ 68
Dobývání loužením
(1)
Při dobývání ložiska loužením, které bylo připraveno k loužení jinými hornickými pracemi, musí být zabráněno pronikání loužicího roztoku do používaných důlních děl.
(2)
Při dobývání solných ložisek musí být sledovány poklesy povrchu a prováděna pravidelná měření vylouženého prostoru v každém loužicím vrtu ve lhůtách určených organizací.
(3)
Při loužení musí být zabráněno úniku loužicího roztoku mimo loužicí prostor.
§ 69
Plenění výztuže
(1)
Plenění výztuže porubů mohou provádět pouze určení pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dobývání. Při plenění jsou pleniči povinni zdržovat se jen v zajištěném prostoru a musí mít zajištěnou ústupovou cestu.
(2)
Předák pleničů výztuže porubů musí mít kvalifikaci předáka pro vedení důlních děl a nejméně šestiměsíční praxi v plenění.
(3)
Jiné práce mohou být při plenění prováděny jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost pracovníků.
(4)
Při úklonu důlního díla nad 20° může být výztuž pleněna jen zdola nahoru.
(5)
Při strojním plenění musí být spolehlivé samostatné návěštní zařízení. Význam návěští musí být jednotný pro celý důl. Musí být vyloučena záměna s jinými návěštími.
(6)
V porubu na řízený zával ve sloji o mocnosti nad 0,6 m musí být výztuž za hráněmi nebo plotem vypleněna ještě před dobýváním dalšího pokosu. Pokud se zával nebo spojení stropu s počvou za zálomovou hranou opožďuje víc než určuje technologický postup, musí být výztuž pleněna i při dobývání sloje s mocností menší než 0,6 m.
(7)
Opožďuje-li se zával na vzdálenost větší než určuje technologický postup, musí být zával vyvolán uměle. Nepodaří-li se zával vyvolat, může být pokračováno v dobývání až po úpravě technologického postupu a provedení vhodných bezpečnostních opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků.
(8)
Plenění výztuže porubu za zálomovou hranou lze zahájit teprve po zajištění nově otevřeného prostoru u pilíře a vytvoření nové zálomové hrany. V porubu musí být dodržena hustota výztuže a rovnoměrnost jejího rozmístění.
§ 70
Zakládání vyrubaných prostor
(1)
Vyžaduje-li to ochrana povrchu, výhradního ložiska nebo důlních děl nebo hrozí-li nebezpečí, zejména ujetí průvodních hornin nebo průtah důlních větrů, musí být vyrubané prostory zakládány. Pro zakládání vyrubaných prostor lze použít jen nehořlavého a hygienicky nezávadného materiálu. Způsob a míru zakládání, druh základky, provedení a kontrolu zařízení pro dopravu základky a manipulaci s ním určí technologický postup.
(2)
Zakládání vyrubaného prostoru musí postupovat bezprostředně za dobýváním, pokud dobývací metoda neurčuje jinak. Vzdálenost základky od pilíře musí odpovídat stropním poměrům. Zakládaný prostor musí být při použití plné základky zcela vyplněn základkovým materiálem.
(3)
Zakládaný prostor musí být bezpečně oddělen od ostatního pracovního prostoru tak, aby pracovníci v něm nebyli ohroženi.
(4)
Částečná základka včetně žeber pro ochranu chodeb může být používána jen tam, kde při jejím použití nedojde ke ztížení nebo znemožnění vydobytí podložních slojí.
(5)
Při použití částečné základky musí způsob stavby žeber a jejich vzájemné vzdálenosti odpovídat jejímu účelu a stavu nadloží.
Díl čtvrtý
Údržba a likvidace důlních děl
§ 71
Údržba důlních děl
(1)
Všechna používaná důlní díla musí být udržována v bezpečném stavu.
(2)
Do důlních děl nebo jejich částí, jejichž stav ohrožuje bezpečnost pracovníků, je zakázáno vstupovat kromě vstupu za účelem odstranění nebezpečného stavu.
(3)
Důlní díla nebo jejich části, do nichž je pro jejich nebezpečný stav zakázáno vstupovat, musí být s výjimkou nepracovních prostorů porubů a dobývek označena zákazem vstupu nebo znepřístupněna.
(4)
Zmáhací práce musí být prováděny podle technologického postupu nebo za stálého dozoru.
(5)
Pracovníci určení k údržbě důlních děl, ve kterých jsou elektrická zařízení, musí být poučeni o způsobu ochrany elektrického zařízení včetně kabelů před poškozením.
§ 72
Likvidace důlních děl a pilířů
(1)
Pokud způsob likvidace pilířů a vyrubaných nezavalených prostorů a jiných důlních děl není součástí dobývací metody, musí být určen technologickým postupem nebo projektem.
(2)
Pro likvidaci důlních děl pleněním platí také § 69.
(3)
Při likvidaci dlouhých důlních děl souvisejících s poruby v plynujícím dole II. třídy nebezpečí (§ 79) musí být místo plenění zkropeno po celém obvodu. Při strojním plenění ocelové výztuže musí být místo plenění zkrápěno. V okolí místa plenění musí být nepřetržitě měřena koncentrace metanu v důlním ovzduší.
(4)
Při likvidaci svislých důlních děl a na uhelném dole i důlních děl s úklonem nad 30° je zakázáno plenit výztuž.
(5)
Předpokládá-li se pozdější povrchové dobývání ložiska, musí být likvidace důlních děl provedena s ohledem na následné povrchové dobývání.
(6)
Projekt likvidace rozsáhlých nezavalených prostorů musí řešit bezpečnost práce a provozu zejména s ohledem na účinky předpokládané tlakové vlny, seizmické účinky a projevy závalu na povrchu.
(7)
Způsob likvidace důlních děl musí být vyznačen v základní důlní mapě.
Díl pátý
Zvláštní ustanovení pro doly s nebezpečím důlních otřesů
§ 73
Zařazování dolů z hlediska nebezpečí důlních otřesů
(1)
Doly se z hlediska nebezpečí důlních otřesů dělí na 2 kategorie:
a)
doly bez nebezpečí důlních otřesů,
b)
doly s nebezpečím důlních otřesů.
(2)
Důl do kategorie s nebezpečím důlních otřesů zařadí obvodní báňský úřad. Do této kategorie může zařadit i část dolu. Při změně podmínek může obvodní báňský úřad na žádost organizace zařazení zrušit. Nezařazené doly se považují za doly bez nebezpečí důlních otřesů.
(3)
Zjistí-li organizace skutečnosti odůvodňující zařazení dolu do kategorie s nebezpečím důlních otřesů, je povinna je sdělit obvodnímu báňskému úřadu.
Díl šestý
Odvalové hospodářství
§ 76
Zřizování odvalů
(1)
Odval musí být zřízen v souladu s projektovou dokumentací vypracovanou podle zvláštních předpisů.19),22)
(2)
Odval určený k ukládání hmot náchylných k samovznícení nebo z něhož mohou vycházet plynné škodliviny musí být dostatečně vzdálen od ústí vtažného důlního díla, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů.
(3)
Odval nesmí být zřízen na výchozu uhelné sloje nebo vrstvě hořlavého nerostu, není-li nad ní vrstva nehořlavých hornin o mocnosti nejméně 10 m.
§ 77
Provoz odvalů
(1)
Pro provoz odvalu musí být vypracován technologický postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení a podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin, chlazení nebo hašení hořícího odvalu.
(2)
Na odval mohou být ukládány nebo z něho odebírány hmoty tak, aby tím nebyly vytvářeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla narušena stabilita odvalu.
(3)
Na odvale s hořlavými hmotami nesmí být rozděláván oheň ani sypán žhavý popel nebo struska.
(4)
Odval včetně jeho neprovozovaných částí musí být kontrolován nejméně jednou za měsíc.
(5)
Přístupové cesty na odval musí být označeny bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(6)
Při ukládání a odběru hmot z hořícího odvalu musí být v ovzduší na pracovištích odvalu zjišťována přítomnost kysličníků uhelnatého a siřičitého a sirovodíku. Místa s předpokládaným a zjištěným výskytem plynných škodlivin musí být označena tabulkami.
§ 78
Dokumentace odvalů
V mapové dokumentaci15) musí být uveden postup ukládání a odběru hmot.
ČÁST ČTVRTÁ
VĚTRÁNÍ DOLŮ
Díl první
Větrání plynujících a uhelných dolů
ODDÍL PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 79
Rozdělení dolů
(1)
Doly se z hlediska výskytu metanu dělí na dvě kategorie:
a)
neplynující doly,
b)
plynující doly.
(2)
Neplynující doly jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosáhla v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhla 1 % a koncentrace ostatních hořlavých plynů nebo par (dále jen „plyny“) 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.
(3)
Plynující doly jsou uhelné doly s výjimkou dolů lignitových a ostatní doly, které nesplňují požadavky uvedené v odstavci 2. Plynující doly se zařazují do II. nebo I. třídy nebezpečí.
Doly II. třídy nebezpečí jsou všechny doly Ostravsko-karvinského revíru a doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů.
Ostatní plynující doly jsou doly I. třídy nebezpečí.
(4)
Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu do kategorie plynujících dolů nebo do vyšší třídy nebezpečí, oznámí organizace bezodkladně obvodnímu báňskému úřadu.
(5)
Na základě výsledků měření podle odstavce 2 nebo na základě oznámení podle odstavce 4 zařadí obvodní báňský úřad neplynující důl do kategorie plynujících dolů a plynující důl I. třídy nebezpečí do II. třídy nebezpečí. Plynující důl nemůže být zpětně přeřazen mezi doly neplynující.
(6)
Při zařazení dolu mezi plynující nebo při přeřazení dolu do vyšší třídy nebezpečí obvodní báňský úřad současně stanoví lhůty kontrolních měření.
§ 80
Větrní spoje dolu s povrchem
(1)
Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.
(2)
Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl
a)
při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,
b)
při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,
c)
při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).
Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.
(3)
Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.
(4)
Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem), která je v ochranném pilíři jámy.
(5)
Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.
(6)
Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 °C. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných větrů.
§ 81
Způsoby větrání
(1)
Důl, kromě případů uvedených v § 82 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém. Způsob větrání dolu musí být sací.
(2)
Důl musí být větrán uměle a nepřetržitě kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu metanu a plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu hlavního ventilátoru a jeho napájecí sítě. V jiných nutných případech je přerušení větrání nutno předem projednat s obvodním báňským úřadem.
(3)
Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.
§ 82
Vztahy k sousedním dolům
(1)
V důlních dílech spojujících plynující doly musí být pro izolaci větrních systémů postaveny hrázové objekty24a). V případě, že hrázové objekty jsou vybaveny hrázovými dveřmi, musí být postaveny v takovém počtu a vzdálenosti od sebe, aby alespoň jeden byl vždy zavřen. Na neplynujících dolech postačí k izolaci větrní objekty24b).
(2)
Spojit větrní systémy dolů bez izolace je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu za podmínek jím stanovených na návrh závodních dolů doložený potřebnými opatřeními k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména ke zneškodňování uhelného prachu, zřízení protivýbuchových uzávěr, omezení koncentrace metanu, zajištění stability větrání a možnosti rychlého uzavření předmětného větrního propojení.
(3)
Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému jsou závodní dolů nebo jimi určení pracovníci povinni bezodkladně projednat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména na složení důlního ovzduší, a na zdolávání havárií ohrožujících sousední důl nebo vyžadujících součinnost spojených dolů. Plánované změny musí být projednány v dostatečném předstihu. O těchto projednáních musí být učiněn záznam.
(4)
Vytvoření nového větrního spojení dolů nebo změna jeho zapojení ve větrním systému dolů se považuje za podstatnou změnu větrání.
(5)
Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému bez izolace určí organizace odborně způsobilou osobu24c) zodpovědnou za koordinaci činnosti vedoucích větrání jednotlivých spojených dolů.
ODDÍL DRUHÝ
DŮLNÍ VĚTRY A VĚTRNÍ CESTY
§ 83
Složení důlního ovzduší
(1)
V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:
oxid uhelnatý| (CO)| 19 ppm| 0,0019 %,
---|---|---|---
oxid uhličitý| (CO2)| 4923 ppm| 0,4923 %,
oxidy dusíku (nitrózní plyny):
oxid dusičitý| (NO2)| 0,5 ppm| 0,00005 %,
oxid dusnatý| (NO)| 2 ppm| 0,0002 %,
oxid dusný| (N2O)| 98,4 ppm| 0,00984 %,
sirovodík| (H2S)| 4,9 ppm| 0,00049 %.
(2)
Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší.
(3)
Závodní dolu může na přechodnou dobu povolit
a)
sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a
b)
zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší,
současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.
(4)
Koncentrace metanu v důlním ovzduší těch důlních děl, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, nesmí být větší než 1 %. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrního proudu, je dovolena místní koncentrace metanu do 2 %, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu.
(5)
Není-li možno využitím okamžitě dostupných technických opatření snížit koncentraci metanu na meze stanovené v odstavci 4, může dát závodní dolu na nezbytně nutnou dobu písemný souhlas se zvýšením koncentrace metanu
a)
až na 1,5 % ve všech větrních proudech včetně pracovišť, kromě porubů s úpadním vedením důlních větrů (§ 95 odst. 3) a celkového výdušného větrního proudu,
b)
až na 2 % v průchodním výdušném větrním proudu za posledním pracovištěm až k celkovému výdušnému větrnímu proudu. Tuto zvýšenou koncentraci metanu nemůže dovolit, je-li průchodní výdušný větrní proud veden úpadně. Písemný souhlas může vydat nejvýše na 6 měsíců.
Zvýšenou koncentraci metanu zapříčiněnou nedostatečným průřezem větrních cest může závodní dolu dovolit jen pro práce k odstranění tohoto stavu.
(6)
V písemném souhlasu podle odstavce 5 je závodní dolu povinen uvést dobu, na kterou se tento vydává, a současně určit
a)
technická opatření pro snížení koncentrace metanu a zabránění vzniku metanových vrstev,
b)
způsob a intervaly kontrol koncentrace metanu, odběr vzorků důlního ovzduší v nejnepříznivějších místech nejméně jednou za 14 dní a v úpadně vedeném výdušném větrním proudu také měření rychlosti důlních větrů nejméně jednou za 14 dní,
c)
kontrolu koncentrace metanu v důlním ovzduší kontinuálními analyzátory metanu se signalizací. V důlních dílech s elektrickým zařízením musí být tyto analyzátory registrační a vybaveny zařízením pro automatické vypínání elektrických zařízení při překročení určené meze. Umístění odběrových sond nebo čidel analyzátoru určí organizace,
d)
kontrolu pověřenými techniky nejméně jednou v každém pracovním dni spojenou s kontrolou koncentrace metanu v důlním ovzduší a správnosti údajů kontinuálních analyzátorů metanu, zneškodňování uhelného prachu a stavu protivýbuchových uzávěr, protipožárního vybavení a zařízení pro rozvod větrů. Touto kontrolou nesmějí být pověřeni směnoví technici.
§ 84
Objemový průtok důlních větrů
Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly dodrženy požadavky této vyhlášky.
§ 85
Rychlost důlních větrů
(1)
Rychlost důlních větrů musí být nejméně
a)
0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech,
b)
0,2 m.s-1 v ústí komor,
c)
0,5 m.sec-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je větší než 0,5 %,
d)
0,3 m.s-1 na ostatních pracovištích, kromě pracovišť uvedených v § 95 odst. 3.
Rychlost důlních větrů v plynujících dolech však musí být taková, aby zabránila vzniku metanových vrstev, pokud jejich vzniku není zabráněno jinak.
(2)
Rychlost důlních větrů nesmí být větší než
a)
4 m.s-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,
b)
10 m.s-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,
c)
15 m.s-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.
(3)
V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.
ODDÍL TŘETÍ
HLAVNÍ A VÝPOMOCNÉ VENTILÁTORY
§ 86
Hlavní ventilátory
(1)
Na plynujícím dole musí být hlavní ventilátor umístěn na povrchu při ústí hlavního výdušného důlního díla, na ostatních dolech u hlavního výdušného důlního díla.
(2)
Hlavní výdušné důlní dílo plynujícího dolu musí být vybaveno nejméně dvěma stejně výkonnými hlavními ventilátory, z nichž jeden je záložní. Na neplynujícím dole a na takovém plynujícím dole, u něhož je možné, aby jiná výdušná jáma včas převzala větrní oblast ventilátoru zastaveného pro poruchu, stačí jeden hlavní ventilátor se záložním pohonem a záložním převodem hnací síly.
(3)
Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu (deprese) se signalizací náhlé změny do dispečinku. Odběrová sonda musí být umístěna tak, aby snímala tlakový spád celé větrní oblasti.
(4)
Hlavní ventilátor musí mít dvě přívodní vedení elektrické energie. Každé z nich musí zajistit provoz všech hlavních ventilátorů s dodržením jejich schválených parametrů.
(5)
Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika. Provozní charakteristika musí být také ověřena nejméně jednou za 7 let.
(6)
Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.
(7)
Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.
§ 87
Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství
(1)
Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.
(2)
Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.
(3)
Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za půl roku.
(4)
Na dobu opravy hlavního ventilátoru i záložního hlavního ventilátoru je závodní dolu nebo jím pověřený pracovník povinen určit potřebná bezpečnostní opatření.
§ 88
Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání
(1)
Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.
(2)
Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.
(3)
Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.
§ 90
Výpomocné ventilátory
(1)
Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 83, 84 a 85. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.
(2)
Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považuje za podstatnou změnu větrání.
ODDÍL ČTVRTÝ
ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ
§ 91
Vedení důlních větrů
(1)
Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.
(2)
Výdušné větry musí být vedeny vodorovně nebo vzestupně. Úpadní vedení těchto větrů je dovoleno za podmínky, že rychlost větrního proudu bude vyšší než 0,6 m.s-1 a budou splněny požadavky § 182 odst. 1 písm. b).
§ 92
Větrní cesty
(1)
Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro dopravu rubaniny.
(2)
Při likvidaci důlních děl ovětrávaných průchodním větrním proudem mohou být pro větrání použita i neschůdná důlní díla. V písemném příkazu je organizace povinna určit
a)
místa a četnost indikací plynných škodlivin a odběrů vzorků důlního ovzduší k rozborům,
b)
vybavení osádky přenosnými přístroji k měření koncentrací plynných škodlivin,
c)
způsob denní kontroly větrání neschůdnou větrní cestou,
d)
časové omezení jeho platnosti.
(3)
Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší. Světlý průřez větrních cest s výjimkou porubů a dobývek a jejich prorážek, komínů, větrních mostů a větrních vrtů nesmí být menší než 4 m2. Světlý průřez větrních cest spojených větrních proudů dvou nebo více samostatných větrních oddělení nesmí být na dole II. třídy nebezpečí menší než 8 m2.
(4)
V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.
(5)
Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.
§ 93
Samostatná větrní oddělení
(1)
Důlní větry musí být rozváděny tak, aby byla vytvořena samostatná větrní oddělení, a to již pro přípravná důlní díla.
(2)
Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.
(3)
Na dole II. třídy nebezpečí může být při podpatrovém dobývání v každém samostatném větrním oddělení jeden porub nebo dobývka. V důlních dílech spojujících vtažné a výdušné větry uvnitř takového větrního oddělení musí být postaveny v místech určených plánem otvírky, přípravy a dobývání hrázové objekty.
(4)
Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání, vyznačeny ve větrním schématu a označeny v důlních dílech.
§ 94
Izolace větrních proudů
(1)
Větrní proudy musí být izolovány v důlních dílech tvořících nežádoucí spojení (zkraty)
a)
mezi hlavními vtažnými a výdušnými větrními proudy,
b)
mezi samostatnými větrními odděleními,
c)
mezi samostatným větrním oddělením a spojeným vtažným nebo výdušným větrním proudem,
d)
mezi spojenými vtažnými a výdušnými větrními proudy,
e)
uvnitř samostatného větrního oddělení.
Větrní proudy musí být izolovány hrázovými objekty, větrními objekty nebo jinými vhodnými způsoby, a to v takovém počtu, provedení a vzdálenostech, aby nebylo narušeno větrání. Tyto požadavky musí splňovat i izolační objekty větrních propojení dopravními vrty, případně zásobníky.
(2)
Má-li důl několik hlavních výdušných důlních děl, musí být každá větrní oblast na výdušné straně izolována proti ostatním. Na plynujícím dole musí být tato izolace výbuchuvzdorná.
(3)
Na dole II. třídy nebezpečí se musí stavět v místech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) hrázové objekty. V ostatních případech postačí větrní objekty.
(4)
V případě mimořádné důležitosti hrázových dveří musí být zajištěna jejich řádná funkce vhodným zařízením. Tyto případy určí organizace. Kontrola funkce těchto hrázových dveří musí být zajištěna signalizací vyvedenou do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou. Výjimečně lze funkci vhodného zařízení, případně signalizace zajistit stálou hlídkou.
§ 95
Větrání porubů a dobývek
(1)
Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový způsob větrání nepožaduje.
(2)
Větrání musí být upraveno tak, aby důlní větry proudily podél dobývaného pilíře a na plynujících dolech vodorovně nebo vzestupně kromě případů uvedených v odstavci 3. Při místním úpadním vedení větrů přes poruchy nebo ve vlnitém uložení určí organizace potřebná bezpečnostní opatření.
(3)
Úpadní vedení důlních větrů porubem je možné, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší v porubu nepřekročí 1 % a rychlost větrního proudu v porubu bude nejméně 1 m.s-1.
§ 96
Větrní a hrázové dveře
(1)
Větrní a hrázové dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.
(2)
V důlních dílech s pravidelnou strojní dopravou musí být hrázové dveře dálkově ovladatelné.
(3)
Hrázový objekt s průchodem pro dopravník se může používat jen ve výjimečných případech se souhlasem závodního dolu. Při vydání souhlasu určí závodní dolu opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při údržbě tohoto objektu a k likvidaci uhelného prachu v jeho okolí a způsob jeho kontroly.
§ 97
Větrní závěsy
Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře.
§ 98
Větrní mosty
(1)
Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a zhotoveny z nehořlavého materiálu.
(2)
Větrní mosty, ve kterých jsou vedeny důlní větry několika samostatných větrních oddělení, musí být na plynujícím dole vybudovány výbuchuvzdorně. Na dole II. třídy nebezpečí musí být všechny větrní mosty vybudovány výbuchuvzdorně.
ODDÍL PÁTÝ
POMOCNÉ VĚTRÁNÍ
§ 99
Způsoby větrání neproražených důlních děl
(1)
Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním větráním28) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu dosáhla na plynujícím dole 5 m, na neplynujícím dole 10 m.
(2)
Jedním lutnovým tahem je dovoleno větrat nejvýše 2 neproražená důlní díla, v dole II. třídy nebezpečí však může být raženo pouze jedno z nich.
(3)
V dole II. třídy nebezpečí může být z dovrchní chodby, která není proražena do vyššího patra, raženo další důlní dílo jen za účelem dosažení větrního spojení a vždy jen jedním pracovištěm.
(4)
Výdušné větry, které proudí z neproražených důlních děl nového patra, musí být v plynujícím dole odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu nebo do větrního proudu samostatného větrního oddělení, kterým nejsou větrána jiná pracoviště, kde se razí nebo dobývá. Není-li splnění tohoto požadavku technicky možné, je dovoleno na písemný příkaz závodního dolu přivádět výdušné větry na pracoviště vyššího patra; je-li potřebné odplynit důlní díla nového patra, musí být pracoviště v příslušném samostatném větrním oddělení zastavena a pracovníci odvoláni.
(5)
Neproražená důlní díla na neplynujícím dole, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.
§ 100
Přibližování k plynujícím horizontům a stařinám
(1)
Při otvírání plynujícího horizontu musí být důlní dílo, které se přiblíží na vzdálenost 10 m k takovému horizontu, raženo s bezpečnostními předvrty předstihujícími čelbu nejméně o 5 m. Na těchto pracovištích musí být stálá kontrola koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontinuálními analyzátory.
(2)
Přiblíží-li se důlní dílo ke stařinám na vzdálenost menší než 10 m, je organizace povinna v technologickém postupu určit opatření na ochranu před náhlým zaplynováním.
§ 101
Separátní větrání
(1)
Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.
(2)
Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v technologickém postupu.
(3)
Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.
(4)
Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat na sací straně ventilátoru v lutnovém tahu.
(5)
Separátní větrání musí být nepřetržité kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu ventilátoru a jeho napájecí sítě.
(6)
Po přerušení nebo při poruše separátního větrání provede organizace vhodná bezpečnostní opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(7)
Separátní větrání může být po přerušení nebo poruše obnoveno až po zjištění, že se tak může stát bez nebezpečí, které by mohly způsobit i odváděné důlní větry. Pracoviště mohou být obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.
(8)
Bližší podmínky pro projektování, provoz a kontrolu separátního větrání v plynujících dolech stanoví zvláštní právní předpis.28a)
ODDÍL ŠESTÝ
VĚTRÁNÍ DŮLNÍCH PROVOZOVEN
§ 103
Větrání důlních provozoven, komor a skladů
(1)
Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, elektrické stanice, sklady výbušninvýbušnin20) a sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, musí být větrány nepřetržitě.
(2)
Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 5 m v plynujícím dole a do délky 15 m v neplynujícím dole nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. V těchto prostorech není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.
(3)
V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.
(4)
Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.
(5)
V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m3.s-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.
(6)
Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.
(7)
Elektrická stanice a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, nesmějí být ovětrávány větrním proudem, pro který je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b). V těchto prostorách není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.
§ 104
Větrání výklenků
Výklenek do délky 3 m s nestacionárním chladicím zařízením nebo s elektrickým zařízením a ostatní výklenky do délky 5 m v plynujícím dole a do délky 10 m v neplynujícím dole nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. Ve výklenku s nestacionárním chladicím zařízením nebo elektrickým zařízením není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.
ODDÍL SEDMÝ
VĚTRÁNÍ DOČASNĚ NEOBSAZENÝCH A OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL
§ 105
Dočasně neobsazená důlní díla
(1)
Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána.
(2)
Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna na plynujícím dole ve vzdálenosti nejvýše 5 m a na neplynujícím dole nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu. Při tom na plynujícím dole musí být dodržena alespoň tato opatření:
a)
důlní dílo neobsazené déle než jednu směnu musí být označeno laťovým křížem,
b)
důlní dílo neobsazené déle než 3 směny v pracovních dnech musí být znepřístupněno v celém profilu takovým způsobem, aby vniknutí do něho nebylo možné bez poškození nebo odstranění zábrany a bylo přitom zachováno větrání.
§ 106
Opuštěná důlní díla
(1)
Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve uzavřeno kromě vyrubaných prostor, u kterých je spolehlivě zabráněno průtahu důlních větrů přes stařiny a podél kterých je nutno i nadále udržovat chodbu.
(2)
Na dole II. třídy nebezpečí a na ostatních dolech tam, kde je nebezpečí nahromadění výbušné směsi, musí být opuštěná důlní díla uzavřena výbuchuvzdorně, kromě neproražených dočasně opuštěných důlních děl, která nesouvisejí se stařinami a v nichž je vyloučena možnost iniciace výbuchu. Tato důlní díla je dovoleno na dobu nejvýše 6 měsíců jen těsně uzavřít, a to v místech budoucích výbuchuvzdorných hrází.
(3)
Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí se odebírají vzorky důlního ovzduší z prostoru za hrází, provádí jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý a měří tlak ovzduší za hrází nejméně jednou za 3 měsíce, za větrními uzávěrami20a) nejméně jednou za měsíc. Na ostatních dolech určí četnost odběru vzorků ovzduší a měření tlaku ovzduší za hrázemi a větrními uzávěrami závodní dolu.
(4)
Ustanovení odstavce 3 se nepoužije pro hráze, za nimiž je prokazatelně vyplněn uzavřený prostor, a hráze uzavírající porubní chodby při komorovém dobývání. Skutečnost, že uzavřený prostor za hrází je vyplněn, se zaznamená v knize hrází (§ 188).
(5)
Stav a těsnost hrází a větrních uzávěr se kontroluje nejméně jednou za 14 dní. Součástí kontrol je také měření koncentrací kyslíku, metanu a kysličníků uhličitého a uhelnatého před nimi.
(6)
Výsledky kontrol hrází a větrních uzávěr a výsledky rozborů ovzduší a měření tlaku ovzduší za nimi se zapisují do knihy hrází.
ODDÍL OSMÝ
KONTROLA VĚTRÁNÍ A PŘÍSTROJE K MĚŘENÍ KONCENTRACE PLYNŮ A PLYNNÝCH ŠKODLIVIN
§ 107
Mapa větrání a větrní schéma
(1)
Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání15) a větrní schéma.
(2)
Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla sousedních dolů až do vzdálenosti 100 m od společných hranic s údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění nebo likvidace.
(3)
Větrní schéma musí znázorňovat
a)
způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti,
b)
samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů,
c)
situování porubů a dobývek,
d)
směry proudění a objemové průtoky důlních větrů,
e)
umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů včetně hrází,
f)
umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich výkonu a tlaku.
(4)
Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo skutečnému stavu větrání.
§ 108
Prohlídky větrních cest a větracích zařízení
(1)
Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta nejméně jednou za půl roku.
(2)
Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní oddělení nejméně jednou za týden.
(3)
Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním zařízením, určí organizace.
(4)
Při prohlídkách větrních cest musí být současně kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů.
§ 109
Kontrola složení důlního ovzduší
(1)
Koncentrace metanu v důlním ovzduší plynujícího dolu musí být kontrolována
a)
na obsazených pracovištích, v místech, kde se zdržují pracovníci a ve výdušných větrech z porubů a dobývek při prohlídkách pracovišť vykonávaných podle této vyhlášky,
b)
ve větrních cestách s dopravou lokomotivami s naftovým nebo elektrickým motorem, a to ve směně, v níž se přepravuje; místa kontrol určí organizace v dopravním řádu,
c)
v prostorech s elektrickým zařízením a v jejich okolí do 20 m, avšak ve směru k závalu jen pokud je to bezpečně možné. Kontrola musí být provedena před spuštěním elektrického zařízení, za jeho chodu v intervalech určených organizací a před opětovným spuštěním, pokud přerušení chodu trvalo déle než 3 hodiny.
(2)
Na pracovištích s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů, na pracovištích s povolenou zvýšenou koncentrací metanu podle § 83 odst. 5 a na separátně větraných pracovištích plynujícího dolu jsou povinni koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontrolovat také předáci nebo určení pracovníci na začátku směny a dále v intervalech určených organizací.
(3)
Na neplynujícím dole je organizace povinna určit intervaly a místa, na kterých musí být zjišťován možný výskyt metanu.
(4)
Možný výskyt plynných škodlivin (§ 83), zejména kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.
(5)
Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny předákovi.
(6)
Zjistí-li se překročení stanovených koncentrací metanu nebo kysličníku uhličitého nebo kysličník uhelnatý v koncentraci vyšší než 0,001 %, musí být zjištěna příčina zvýšeného výskytu a provedena vhodná bezpečnostní opatření.
§ 109a
Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého
(1)
Stálá kontrola koncentrace metanu kontinuálními analyzátory metanu musí být v plynujících dolech prováděna
a)
v separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou separátně větraných porubních chodeb při komorovém dobývání,
b)
na pracovišti s pohyblivým strojem poháněným elektrickým pohonem, které je větráno průchodním větrním proudem a kde nelze vyloučit zvýšení koncentrace metanu nad 1 %,
c)
ve výdušném větrním proudu samostatného větrního oddělení a větrní oblasti,
d)
ve výdušném větrním proudu z pracoviště, kde byla povolena zvýšená koncentrace metanu (§ 83),
e)
v plynujících dolech II. třídy nebezpečí ve výdušném větrním proudu z každého porubu,
f)
při provozu trolejové trakce lokomotivní dopravy v prostředí bez nebezpečí výbuchu metanu (BNM) v místech styku s důlními díly zařazenými do prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu metanu (SNM),
g)
v dalších místech určených závodním dolu.
(2)
Elektrické zařízení na plynujících dolech II. třídy nebezpečí, které podle § 242 odst. 1 nesmí zůstat v provozu a musí být vypnuto, musí být v místech uvedených v odstavci 1 vypnuto samočinně. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1 písm. c).
(3)
Stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálními analyzátory musí být v uhelných dolech prováděna
a)
ve výdušném proudu každého samostatného větrního oddělení a výdušném proudu větrní oblasti,
b)
ve slojích náchylných k samovznícení ve vtažném větrním proudu samostatného větrního oddělení a ve výdušném větrním proudu porubu a separátně větraného důlního díla, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou porubních chodeb separátně větraných porubů,
c)
ve vtažné jámě, kde je nebezpečí vnikání kysličníku uhelnatého z povrchového zdroje do dolu,
d)
v dalších místech určených závodním dolu.
(4)
Rozmístění jednotlivých čidel kontinuálních analyzátorů se uvede v provozní dokumentaci a vyznačí v mapové části havarijního plánu.81)
(5)
V provozní dokumentaci musí být stanovena opatření pro případy překročení nastavených mezí kontinuálních analyzátorů a poruchy měřicích zařízení.
(6)
Hodnoty koncentrací metanu a kysličníku uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno místo a záznamy o koncentracích musí být uchovávány nejméně po dobu 1 roku.
§ 110
Měření a odběry vzorků důlního ovzduší
(1)
Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních větrů musí být měřeny v plynujícím dole nejméně jednou za měsíc, v neplynujícím dole nejméně jednou za 3 měsíce
a)
v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí,
b)
ve výdušných důlních dílech samostatných větrních oddělení,
c)
ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek,
d)
v ražených separátně větraných důlních dílech,
e)
v důlních dílech s provozem elektrických lokomotiv.
V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší a provedeny jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý.
(2)
Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených separátně větraných důlních dílech musí být měřena v plynujícím dole nejméně jednou za měsíc, v neplynujícím dole nejméně jednou za 3 měsíce.
(3)
Vzorek důlního ovzduší pro technický rozbor na metan musí být odebrán jednou za měsíc i u elektrických zařízení. U skupiny elektrických zařízení vzdálených nejvíce 50 m od sebe v témže větrním proudu postačí odběr vzorku u toho elektrického zařízení, u kterého lze předpokládat nejvyšší koncentraci metanu v důlním ovzduší.
(4)
Na místech, kde je prováděna trhací práce musí být ve lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu.
(5)
V komoře pro nabíjení akumulátorů, ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami musí být odebrány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za 3 měsíce, a to v době kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.
(6)
Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a míst, ve kterých je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.29)
(7)
Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se provádí podle zvláštních předpisů.16)
(8)
Výsledky měření a rozborů důlního ovzduší dolů II. třídy nebezpečí musí být předkládány obvodnímu báňskému úřadu do konce měsíce následujícího po provedení měření a rozborů.
(9)
Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle ČSN 83 0050. K překonání podtlaku při odběru vzorků u větrních uzávěr a hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor nebo sací čerpadlo; před vlastním odběrem je nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně v pětinásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.
(10)
Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru.
§ 111
Měření barometrického tlaku
(1)
Na povrchu dolu musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku.
(2)
O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu barometrického tlaku musí být informováni všichni technici a předáci v dole i v průběhu směny.
(3)
Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu metanu a plynných škodlivin při poklesu barometrického tlaku.
§ 112
Postup při nahromadění metanu a plynných škodlivin a při zjištění fukače
(1)
Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá § 83, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním plánem.
(2)
Opětné obsazení pracovišť a případné zapnutí elektrických zařízení je dovoleno po prověření, že větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky.
(3)
Každé zjištění fukače musí být ihned ohlášeno organizaci, která je povinna určit opatření k zabránění jeho nežádoucích účinků.
§ 113
Větrní rozvaha
(1)
Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně jednou za rok a vždy při podstatné změně větrání.
(2)
Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující
a)
popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.),
b)
úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů a údaje o přisávání s povrchu,
c)
popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky),
d)
posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů,
e)
zhodnocení plynových a klimatických poměrů,
f)
posouzení separátního větrání,
g)
popis degazačního systému a příslušného zařízení, množství odsávaného plynu (celkové i v úsecích), účinnost degazace a její vyhodnocení,
h)
zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků této vyhlášky, případně zvláštních předpisů,16)
i)
opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínů a zodpovědných osob.
(3)
Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy:
a)
mapu větrání,
b)
větrní schéma,
c)
depresní snímek dolu,
d)
tabulku ukazatelů větrání pracovišť,
e)
základní údaje větrní rozvahy,
f)
technická data hlavních a výpomocných ventilátorů.
(4)
Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření předložena obvodnímu báňskému úřadu.
§ 114
Vedoucí větrání
(1)
Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho zástupce.
(2)
Zástupce vedoucího větrání musí být báňský inženýr s nejméně dvouletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo báňský technik s úplným středním odborným vzděláním s nejméně šestiletou odbornou praxí ve větrání dolů.
§ 115
Podmínky pro použití přístrojů k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin
(1)
Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin musí mít označení typu a evidenční číslo.
(2)
Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé 2 roky.
(3)
Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, kteří byli určeni jím měřit.
(4)
Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před poškozením a nesmějí je otevírat.
(5)
Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k poškození došlo.
(6)
O výdeji přístrojů musí být vedena evidence.
(7)
Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené směně.
Díl druhý
Větrání neplynujících neuhelných dolů
ODDÍL PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 116
Zařazení dolů
(1)
Neplynující jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosahuje v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhne 1 % a koncentrace ostatních plynů 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.
(2)
O zařazení dolu pro dobývání výhradního ložiska a dolu, ve kterém jsou prováděny průzkumné práce, rozhodne na základě měření podle odstavce 1 obvodní báňský úřad, který současně určí lhůty kontrolních měření.
(3)
Možný výskyt metanu, případně plynů musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.
(4)
Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu nebo jeho části do kategorie plynujících dolů, je organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu. Při výskytu jiných plynů než metanu obvodní báňský úřad určí, která ustanovení dílu prvního musí organizace dodržovat. Za zjištění se považuje i předpokládaný výskyt plynů.
§ 117
Větrní spoje dolu s povrchem
(1)
Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.
(2)
Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl
a)
při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,
b)
při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,
c)
při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).
Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.
(3)
Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše, než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.
(4)
Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem).
(5)
Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.
(6)
Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 °C. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných větrů.
§ 118
Způsoby větrání
(1)
Důl, kromě případů uvedených v § 119 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém.
(2)
Důl musí být větrán uměle a v době, kdy jsou v dole lidé, nepřetržitě. Po zastavení větrání podle § 125 však musí být větrání včas spuštěno před konáním předběžných prohlídek, případně před obsazením pracovišť, není-li předběžné prohlídky třeba konat.
(3)
Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.
(4)
Podzemní stavby mohou být větrány přirozeným větráním jen ve výjimečných případech, kdy přirozený tah důlních větrů spolehlivě zajistí splnění požadavků této vyhlášky.
§ 119
Vztahy k sousedním dolům
(1)
V důlních dílech spojujících neplynující doly musí být postaveny těsné hráze nebo alespoň dvoje větrní dveře otevírající se v opačném směru.
(2)
Zapojení několika dolů téže organizace do jednoho větrního systému je možné se souhlasem obvodního báňského úřadu. Zapojení dolů různých organizací do jednoho větrního systému je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu.
(3)
Při společném větrním systému několika dolů jsou určení pracovníci povinni si navzájem bez odkladu sdělovat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména složení důlního ovzduší sousedních dolů. Plánované změny musí být projednány předem.
ODDÍL DRUHÝ
DŮLNÍ VĚTRY A VĚTRNÍ CESTY
§ 120
Složení důlního ovzduší
(1)
V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:
oxid uhelnatý| (CO)| 19 ppm| 0,0019 %,
---|---|---|---
oxid uhličitý| (CO2)| 4923 ppm| 0,4923 %,
oxidy dusíku (nitrózní plyny):
oxid dusičitý| (NO2)| 0,5 ppm| 0,00005 %,
oxid dusnatý| (NO)| 2 ppm| 0,0002 %,
oxid dusný| (N2O)| 98,4 ppm| 0,00984 %,
sirovodík| (H2S)| 4,9 ppm| 0,00049 %.
(2)
Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude pravidelně zjišťována koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší kontinuálně nebo v intervalech určených vedoucím likvidace havárie.
(3)
Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může na přechodnou dobu povolit
a)
sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a
b)
zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude zjišťována koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší kontinuálně nebo pravidelně v intervalech určených závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem,
současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.
§ 121
Objemový průtok důlních větrů
Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly dodrženy požadavky této vyhlášky.
§ 122
Rychlost důlních větrů
(1)
Rychlost důlních větrů musí být nejméně
a)
0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech,
b)
0,3 m.s-1 na ostatních pracovištích.
(2)
Rychlost důlních větrů nesmí být větší než
a)
4 m.s-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,
b)
10 m.s-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,
c)
15 m.s-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.
(3)
V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.
ODDÍL TŘETÍ
HLAVNÍ A VÝPOMOCNÉ VENTILÁTORY
§ 123
Hlavní ventilátory
(1)
Hlavní ventilátor musí být umístěn u hlavního větrního důlního díla.
(2)
Hlavní ventilátor musí mít záložní pohon a převod hnací síly, není-li instalován záložní hlavní ventilátor. Pro ventilátory stejného typu může mít organizace jen jeden záložní pohon a převod hnací síly, pokud je zajištěno jejich včasné přemístění a zapojení na místě případné potřeby.
(3)
Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu.
(4)
Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika.
(5)
Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.
(6)
Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.
§ 124
Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství
(1)
Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.
(2)
Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.
(3)
Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za půl roku.
(4)
Na dobu opravy hlavního ventilátoru, případně i záložního ventilátoru je organizace povinna určit potřebná bezpečnostní opatření.
§ 125
Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání
(1)
Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.
(2)
Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.
(3)
Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.
§ 127
Výpomocný ventilátor
(1)
Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 120, 121 a 122. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.
(2)
Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považují za podstatnou změnu větrání.
ODDÍL ČTVRTÝ
ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ
§ 128
Vedení důlních větrů
Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.
§ 129
Větrní cesty
(1)
Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro dopravu rubaniny. Vyrubané prostory a jiná neschůdná důlní díla mohou být používána jako větrní cesty pro vedení výdušných větrů, pokud se tím nesníží objemový průtok vtažných větrů potřebný pro větrání.
(2)
Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší.
(3)
V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.
(4)
Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.
§ 130
Samostatná větrní oddělení
(1)
Samostatná větrní oddělení a spojené vtažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.
(2)
Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání a vyznačeny ve větrním schématu.
§ 131
Izolace větrních proudů
Všechna nežádoucí spojení (zkraty) ve větrní síti musí být izolována.
§ 132
Větrání porubů a dobývek
Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový způsob větrání nepožaduje.
§ 133
Větrní dveře
Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.
§ 134
Větrní závěsy
Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře.
§ 135
Větrní mosty
Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a zhotoveny z nehořlavého materiálu.
ODDÍL PÁTÝ
POMOCNÉ VĚTRÁNÍ
§ 136
Způsoby větrání neproražených důlních děl
(1)
Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním větráním28) vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu dosáhla 15 m.
(2)
Neproražená důlní díla, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových důlních děl pro komorové odstřely apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.
(3)
Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření.
§ 137
Separátní větrání
(1)
Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.
(2)
Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v technologickém postupu.
(3)
Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.
(4)
Těsnost lutnového tahu musí vyhovovat zvláštnímu předpisu.28)
(5)
Separátní větrání musí být nepřetržité; přechodně může být zastaveno za podmínek, že dotyčné důlní dílo bude bezodkladně označeno zákazem vstupu, že separátní větrání bude před předběžnou prohlídkou nebo obsazením pracoviště včas spuštěno a že organizace provede vhodná bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků, kteří by mohli být ohroženi plynnými škodlivinami z ovětrávaného důlního díla. Obdobně je nutno postupovat i při poruše separátního větrání.
§ 138
Ventilátory separátního větrání
První ventilátor separátně větraného důlního díla se musí ovládat z průchodního větrního proudu.
ODDÍL ŠESTÝ
VĚTRÁNÍ DŮLNÍCH PROVOZOVEN
§ 139
Větrání důlních provozoven, komor a skladů
(1)
Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, elektrické stanice, sklady výbušnin20) a sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány nepřetržitě.
(2)
V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.
(3)
Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.
(4)
V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m.s-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.
(5)
Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.
(6)
Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 15 m nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí.
§ 140
Větrání výklenků
Výklenek do délky 3 m s nestacionárním chladicím zařízením a ostatní výklenky do délky 10 m nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí.
ODDÍL SEDMÝ
VĚTRÁNÍ DOČASNĚ NEOBSAZENÝCH A OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL
§ 141
Dočasně neobsazená důlní díla
(1)
Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána, mimo případy uvedené v § 137.
(2)
Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna ve vzdálenosti nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu.
§ 142
Opuštěná důlní díla
Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve těsně uzavřeno, kromě vyrubaných prostor, které jsou používány jako větrní cesty. Hráze musí být evidovány (§ 188) a kontrolovány ve lhůtách určených organizací.
ODDÍL OSMÝ
KONTROLA VĚTRÁNÍ A PŘÍSTROJE K MĚŘENÍ KONCENTRACE PLYNŮ A PLYNNÝCH ŠKODLIVIN
§ 143
Mapa větrání a větrní schéma
(1)
Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání15) a větrní schéma.
(2)
Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla sousedních dolů až do vzdálenosti 100 m od společných hranic s údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění nebo likvidace.
(3)
Větrní schéma musí znázorňovat
a)
způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti,
b)
samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů,
c)
situování porubů a dobývek,
d)
směry proudění a objemové průtoky důlních větrů,
e)
umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů včetně hrází,
f)
umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich výkonu a tlaku.
(4)
Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo skutečnému stavu větrání.
§ 144
Prohlídky větrních cest a větracích zařízení
(1)
Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta nejméně jednou za půl roku.
(2)
Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní oddělení nejméně jednou za týden.
(3)
Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním zařízením, určí organizace.
(4)
Při prohlídkách větrních cest musí být současně kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů.
§ 145
Kontrola složení důlního ovzduší
(1)
Možný výskyt plynných škodlivin (§ 120), zejména kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.
(2)
Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny předákovi.
§ 146
Měření a odběry vzorků důlního ovzduší
(1)
Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních větrů musí být měřen nejméně jednou za 3 měsíce
a)
v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí,
b)
ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek,
c)
v ražených separátně větraných důlních dílech,
d)
v důlních dílech s provozem naftových motorů a elektrických lokomotiv.
V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší a provedeny jejich technické rozbory na kyslík a kysličníky uhelnatý a uhličitý.
(2)
Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených separátně větraných důlních dílech musí být měřena nejméně jednou za 3 měsíce.
(3)
Na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů musí být ve lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu.
(4)
V komoře pro nabíjení akumulátorů musí být odebírán vzorek důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za 3 měsíce, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.
(5)
Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a), mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.29)
(6)
Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se provádí podle zvláštních předpisů.16)
(7)
Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné české technické normy.29a) K překonání podtlaku u větrních uzávěr a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.
(8)
Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru.
§ 147
Měření barometrického tlaku
(1)
Na povrchu dolu se zvýšeným nebezpečím výstupu plynných škodlivin ze stařin musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku.
(2)
O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu barometrického tlaku musí být informováni všichni technici a předáci v dole i v průběhu směny.
(3)
Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu plynných škodlivin při poklesu barometrického tlaku.
§ 148
Postup při nahromadění plynů a plynných škodlivin
(1)
Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá § 120, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním plánem.
(2)
Opětné obsazení pracovišť je přípustné po prověření, že větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky.
§ 149
Větrní rozvaha
(1)
Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně jednou za 3 roky a vždy při podstatné změně větrání.
(2)
Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující
a)
popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.),
b)
úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů a údaje o přisávání s povrchu,
c)
popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky),
d)
posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů,
e)
zhodnocení plynových a klimatických poměrů,
f)
posouzení separátního větrání,
g)
zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků této vyhlášky, případně zvláštních předpisů,16)
h)
opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínu a zodpovědných osob.
(3)
Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy:
a)
mapu větrání,
b)
větrní schéma,
c)
depresní snímek dolu,
d)
tabulku ukazatelů větrání pracovišť,
e)
základní údaje větrní rozvahy,
f)
technická data hlavních a výpomocných ventilátorů.
(4)
Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření předložena obvodnímu báňskému úřadu.
§ 150
Vedoucí větrání
Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho zástupce.
§ 151
Podmínky pro použití přístrojů k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin
(1)
Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin musí mít označení typu a evidenční číslo.
(2)
Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé 2 roky.
(3)
Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, kteří byli určeni jím měřit.
(4)
Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před poškozením a nesmějí je otevírat.
(5)
Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k poškození došlo.
(6)
O výdeji přístrojů musí být vedena evidence.
(7)
Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené směně.
ČÁST PÁTÁ
OCHRANA DOLŮ PROTI VÝBUCHU UHELNÉHO PRACHU
Díl první
Všeobecná ustanovení
§ 152
Zařazení dolů
Uhelné doly jsou doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. Za uhelný prach se z hlediska ochrany dolů proti jeho výbuchu pokládá uhelný prach o velikosti zrna do 1 mm.
§ 153
Opatření proti vzniku a pronikání uhelného prachu
(1)
V dole musí být používány vhodné a dostupné technické prostředky a opatření k tomu, aby se co nejvíce omezil vznik uhelného prachu a jeho pronikání do jiných důlních děl.
(2)
Jáma, ve které je skipové zařízení pro dopravu uhlí, se nesmí používat jako vtažná.
(3)
V používaných důlních dílech, kromě vrtů, zásobníků, porubů a dobývek musí být uhelný prach pravidelně odstraňován, a to i když ztratil pro svoji vlhkost schopnost rozvíření. Lhůty pro odstraňování uhelného prachu určí organizace podle intenzity vývinu prachu.
(4)
V důlních dílech používaných k chůzi a dopravě musí být běžně odstraňováno spadlé uhlí.
Díl druhý
Zneškodňování uhelného prachu
§ 154
Poprašování inertním prachem
(1)
Používaná důlní díla, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, porubů a dobývek musí být po celém obvodu a v celé délce poprašována inertním prachem, pokud není použito jiného povoleného způsobu zneškodňování.30)
(2)
Poprašovat se musí tak, aby obsah hořlavých látek ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 20 %. V důlních dílech, kde je ve větrním proudu povolena zvýšená koncentrace metanu nad 1 %, se musí poprašovat tak, aby obsah hořlavých látek ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 15 %. Poprašování musí být ihned obnoveno, jestliže prachová směs podle rozboru vzorku směsi obsahuje větší podíl hořlavých látek než je stanoveno nebo při zjištění, že se na poprášených místech usadila viditelná souvislá vrstva uhelného prachu.
(3)
Pokud poprašováním důlních děl nelze udržet obsah hořlavých látek ve směsi v hodnotách uvedených v odstavci 2, musí být uhelný prach účinně zneškodňován jiným způsobem. Nelze-li ani tak docílit účinného zneškodnění uhelného prachu, musí být vhodnými technickými prostředky zabráněno jeho pronikání do jiných důlních děl. Tyto prostory musí být od ostatních důlních děl izolovány protivýbuchovými uzávěrami.
(4)
Určená místa, která jsou stále a po celé ploše tak vlhká, že se prach na nich usazený nedá rozvířit, a místa bez uhelného prachu nemusí být poprašována.
(5)
Pracovníci jsou povinni při poprašování používat protiprašné respirátory. Poprašováním nesmí být nikdo zdravotně ohrožován.
§ 155
Kontrola poprašování
(1)
Směs inertního a uhelného prachu v důlních dílech musí být pravidelně zkoušena na obsah hořlavých látek tak, aby mohlo být včas obnoveno poprášení. Místa a lhůty pro odběr vzorků prachové směsi určí organizace podle intenzity usazování uhelného prachu. Musí při tom přihlédnout též k umístění elektrických zařízení a k tomu, aby vzorky nebyly ovlivněny vodou použitou při zkrápění apod. Vzorky musí být odebírány nejméně
a)
v dlouhém důlním díle v okolí porubu nebo dobývky v úseku do 50 m na výdušné straně jeden vzorek měsíčně a v úseku od 50 do 200 m na výdušné straně jeden vzorek za 2 měsíce,
b)
v místě s výraznějším prašným zdrojem (u přesypu, zásobníku apod.) v úseku do 50 m ve směru proudění důlních větrů jeden vzorek měsíčně,
c)
v ostatních dlouhých důlních dílech, kromě míst uvedených v § 154 odst. 4, každých 300 m jeden vzorek za 3 měsíce. Je-li dlouhé důlní dílo kratší než 300 m, musí být i v něm odebírán jeden vzorek za 3 měsíce,
d)
v místech uvedených v písmenech a) až c), pro která je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, jeden vzorek za 14 dní.
(2)
Odběry vzorků inertního prachu a směsi inertního a uhelného prachu a jejich rozbory musí být prováděny podle zvláštního předpisu.31)
§ 156
Zásoby inertního prachu
(1)
Organizace je povinna mít zásobu inertního prachu určeného k poprašování a pro prachové protivýbuchové uzávěry nejméně na jeden týden.
(2)
Inertní prach musí být na povrchu uložen v suchých uzavřených prostorech. V dole musí být uložen na vhodných suchých místech v blízkosti míst upotřebení. Místa a množství uloženého inertního prachu určí organizace.
§ 157
Vlastnosti inertního prachu
(1)
K poprašování důlních děl a pro stavbu prachových protivýbuchových uzávěr mohou být používány vápencové prachy, které nesmí obsahovat volný kysličník křemičitý v množství přes 3 % ani jiné fibroplastické nebo toxické látky a které si zachovávají i v dole rozviřitelnost a schopnost se udržet po delší dobu ve vznosu.
(2)
Jiné inertní prachy mohou být používány jen se souhlasem Českého báňského úřadu.
(3)
Organizace je povinna se u každé zásilky přesvědčit, zda dodaný inertní prach odpovídá schválenému druhu. Ke každé zásilce je povinna vyžádat osvědčení výrobce o jakosti prachu.
§ 158
Smáčení vodou a jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu
(1)
Zneškodňování uhelného prachu smáčením vodou, případně vodou s přídavkem smáčedla je dovoleno tam, kde tento způsob, zejména z hlediska tepelně vlhkostních podmínek, je účinný. Pro zneškodňování uhelného prachu smáčením lze použít jen vodu z důlního požárního vodovodu.32)
(2)
Usazený uhelný prach musí být smáčen po celém obvodu a po celé délce používaných důlních děl, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, porubů a dobývek, a to v takové míře, aby nemohlo dojít k jeho rozvíření. Organizace určí lhůty smáčení uhelného prachu v jednotlivých důlních dílech.
(3)
Při smáčení se musí dbát, aby nebyla smáčena elektrická zařízení. Vhodnými opatřeními musí být zajištěno, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem.
(4)
Zneškodňování uhelného prachu chloridem vápenatým je dovoleno jen v suchých důlních dílech. Při posypávání musí být elektrická zařízení chráněna zakrytím.
(5)
Jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu povoluje Český báňský úřad.
§ 159
Způsob, kontrola a odpovědnost za zneškodňování uhelného prachu
(1)
O způsobu zneškodňování uhelného prachu rozhodne závodní dolu.
(2)
Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni kontrolovat také zneškodňování uhelného prachu.
(3)
Organizace určí pracovníky odpovědné za zneškodňování uhelného prachu a vymezí odpovědnost mezi předáky a pracovníky určené pro zneškodňování uhelného prachu.
(4)
Pracovníkům musí být úseky důlních děl vymezeny tak, aby zneškodňování uhelného prachu mohli provádět ve stanovené míře.
Díl třetí
Ochrana proti přenosu výbuchu uhelného prachu
§ 160
Druhy protivýbuchových uzávěr
Na ochranu proti přenosu výbuchu uhelného prachu v dole se staví protivýbuchové uzávěry prachové nebo vodní. Druh používaných protivýbuchových uzávěr určí organizace.
§ 163
Rozmístění protivýbuchových uzávěr
(1)
Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny pro ochranu
a)
hlavních vtažných a výdušných důlních děl ústících na povrch, šibíků a zásobníků uhlí včetně jejich příslušenství (náraziště, ochozy, čerpací stanice apod.) proti ostatním důlním dílům, pokud nejsou chráněna hrázovými dveřmi. Uzávěry musí být umístěny ve vzdálenosti 50 až 200 m od objektu, který chrání,
b)
samostatného větrního oddělení na vtažné a výdušné straně. Uzávěry musí být umístěny uvnitř samostatného větrního oddělení tak, aby nebyly vzdáleny více než 50 m od jeho začátku i od jeho konce. Pokud nelze protivýbuchové uzávěry umístit uvnitř samostatného větrního oddělení, musí být v uvedené vzdálenosti umístěny na všech přístupových cestách k němu,
c)
spojů mezi samostatnými větrními odděleními, pokud tyto spoje nejsou vybaveny hrázovými dveřmi,
d)
raženého otvírkového, přípravného nebo prostorového důlního díla. Další uzávěry musí být stavěny i v raženém separátně větraném důlním díle.
(2)
Uvnitř samostatného větrního oddělení, ve kterém je v provozu porub nebo dobývka nebo raženo důlní dílo, musí být protivýbuchové uzávěry stavěny po celé délce důlních děl, kterými jsou vedeny vtažné a výdušné větry těchto pracovišť. V porubu nebo dobývce nemusí být protivýbuchové uzávěry stavěny.
(3)
Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny v důlních dílech, ve kterých se dopravuje uhlí, a to i v případě, kdy jsou v důlním díle postaveny hrázové dveře [odstavec 1 písm. a) a c)].
(4)
V neplynujícím dole nemusí být pro izolaci otvírkového důlního díla, raženého výhradně v kameni, stavěny protivýbuchové uzávěry.
(5)
Protivýbuchové uzávěry nemusí být stavěny v těch neplynujících uhelných a lignitových dolech, ve kterých je prokázáno, že uhelný nebo lignitový prach není nebezpečný výbuchem. Ověření výbušnosti musí být provedeno vždy při nafárání nových slojí a opakováno při takových změnách kvality sloje a místních podmínek, které by mohly negativně ovlivnit výbušnost prachu, nejméně však každé 3 roky.
(6)
Protivýbuchové uzávěry se umisťují ve vodorovných a úklonných důlních dílech.
§ 164
Vzdálenost pro umístění protivýbuchových uzávěr
(1)
Protivýbuchové uzávěry soustředěné se staví pokud možno v přímém úseku důlního díla stejného průřezu. Pokud se důlní dílo rozšiřuje, nesmí být protivýbuchová uzávěra umístěna blíže než 20 m od místa rozšíření.
(2)
Vzdálenost mezi okraji protivýbuchových uzávěr soustředěných, stavěných podle požadavků § 163 odst. 1 písm. c) a d) a § 163 odst. 2 a 3, nesmí být větší než 200 m.
(3)
Poslední přehrada protivýbuchové uzávěry soustředěné musí být umístěna ve vzdálenosti 50 až 200 m od čelby raženého důlního díla nebo ústí porubu nebo dobývky, kromě případů uvedených v odstavci 8.
(4)
Je-li mezi protivýbuchovou uzávěrou soustředěnou a izolovaným objektem kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které se mění směr o více než 90°, musí být vzdálenost protivýbuchové uzávěry od kříže, odbočky, vidlice nebo zatáčky co nejmenší, nejvíce však 50 m.
(5)
Poslední skupina korýtek nebo vaků protivýbuchové uzávěry dělené musí být od čelby raženého důlního díla vzdálena nejvíce 100 m a od ústí porubu nebo dobývky nejvíce 50 m.
(6)
Pokud je mezi dvěma skupinami korýtek nebo vaků protivýbuchové uzávěry dělené kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které se mění směr o více než 90 stupňů, může být v odůvodněných případech vzdálenost mezi těmito skupinami korýtek nebo vaků větší než 30 metrů. Počet korýtek nebo vaků však musí být zvýšen natolik, aby byla dodržena podmínka nejméně 1 litr vody na 1 metr krychlový objemu důlního díla mezi skupinami korýtek nebo vaků.
(7)
Při komorovém dobývání, pilířování a zátinkování je za dobývku považována porubní (těžební) základna, případně při diagonálně vedené porubní frontě skupina základen. Délka základny nebo skupiny základen včetně jejich spojovacích chodeb však nesmí být větší než 300 m. Protivýbuchové uzávěry na přístupových chodbách nesmí být vzdáleny více než 50 m od křížů těchto chodeb s porubní základnou. Ražba porubních chodeb se ve smyslu tohoto ustanovení považuje za součást dobývání.
(8)
Pokud je vzdálenost mezi dvěma pracovišti při ražení nebo dobývání na společné chodbě větší než 50 m, musí být mezi nimi umístěna skupina korýtek nebo vaků o minimálním množství 320 litrů vody. Tato skupina korýtek musí být nahrazena protivýbuchovou uzávěrou, jakmile je vzdálenost mezi pracovišti větší než 150 m.
§ 165
Evidence, kontrola a údržba protivýbuchových uzávěr
(1)
Protivýbuchové uzávěry musí být označeny čísly a vyznačeny v mapě větrání. Musí být vedena jejich evidence s technickými údaji požadovanými v odstavcích 2 a 3.
(2)
Protivýbuchová uzávěra soustředěná musí být označena tabulkou, na které je uvedeno číslo uzávěry, průřez důlního díla v m2, celkové množství inertního prachu nebo vody v uzávěře, počet přehrad nebo korýtek nebo vaků, datum poslední pravidelné kontroly a podpis kontrolujícího. Tabulka musí být umístěna na okraji uzávěry.
(3)
Protivýbuchová uzávěra dělená musí být označena tabulkami, na kterých je uvedeno číslo uzávěry, průřez důlního díla v metrech čtverečních, počet korýtek nebo vaků, případně množství vody v jedné skupině korýtek nebo vaků, datum poslední pravidelné kontroly a podpis kontrolujícího. Tabulky se umísťují na obou koncích uzávěry. V případě, že dělená uzávěra přechází do jiného důlního díla, musí být označena novými tabulkami. Totéž platí i při změně průřezu důlního díla, podle kterého se mění množství vody ve skupině korýtek nebo vaků.
(4)
Protivýbuchové uzávěry musí být udržovány v řádném stavu. U vodních uzávěr musí být umožněno jejich doplňování z důlního požárního vodovodu. Při plnění vodních protivýbuchových uzávěr platí obdobně § 158 odst. 3.
(5)
Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány i ostatní technici povinni kontrolovat také stav protivýbuchových uzávěr, u vodních uzávěr zejména určené množství vody. Kromě toho je organizace povinna určit osoby odpovědné za pravidelnou kontrolu protivýbuchových uzávěr a lhůty provádění těchto kontrol, které však nesmějí být delší než měsíc.
ČÁST ŠESTÁ
POŽÁRNÍ OCHRANA
Díl první
Všeobecná ustanovení o požární ochraně
§ 166
Základní ustanovení o požární ochraně
Na úseku požární ochrany je organizace povinna plnit povinnosti stanovené touto vyhláškou a zvláštními předpisy.35)
§ 167
Místa se zvýšeným požárním nebezpečím
(1)
Všechna místa v podzemí, jakož i budovy jam, štol a úpadnic, degazační stanice, budovy hlavních ventilátorů a těžní věže se pro účely této vyhlášky pokládají za místa se zvýšeným požárním nebezpečím. Na plynujících a uhelných dolech se za tato místa pokládají také prostory do 20 m od difuzoru hlavního ventilátoru a od důlního díla ústícího na povrch.
(2)
V místech se zvýšeným požárním nebezpečím je zakázáno kouřit a nosit do těchto míst kuřácké potřeby a jiné předměty, které mohou způsobit požár. Organizace je povinna kontrolovat dodržování tohoto zákazu. U povrchových objektů uvedených v odstavci 1 musí být tento zákaz vyznačen tabulkami.
(3)
Z míst se zvýšeným požárním nebezpečím musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.
Díl druhý
Opatření proti vzniku důlních požárů
§ 168
Použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním nebezpečím
(1)
K použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním nebezpečím je dovoleno jen v nezbytně nutných případech a jen tam, kde nebezpečí požáru nebo výbuchu nehrozí, a to na písemný příkaz organizace. Vzor písemného příkazu vydá ústřední orgán, do jehož působnosti organizace patří.
(2)
V písemném příkazu podle odstavce 1 musí být určeno pracoviště, místo, druh a rozsah prací, přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a doba jejich použití a bezpečnostní opatření, zejména odstranění hořlavých látek nebo jejich ochrana před vznícením, kontrola složení ovzduší, pohotovost hasicích prostředků a provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím skončení. Musí v něm být jmenovitě určen pracovník vykonávající stálý dozor, pracovník obsluhující určené zařízení a pracovník dozírající na pracoviště a jeho okolí v pracovních přestávkách a po skončení prací s otevřeným ohněm. Vydané příkazy musí být evidovány.
(3)
Před zahájením prací s otevřeným ohněm je pracovník určený k vykonávání stálého dozoru povinen zkontrolovat splnění bezpečnostních opatření určených v písemném příkazu pro použití otevřeného ohně.
(4)
V dole lze použít jen soupravu pro sváření plamenem a řezání kyslíkem vybavenou hadicovou pojistkou35a) umístěnou ve vzdálenosti nejdále 1 m od rukojeti hořáku, pokud není obdobným pojistným zařízením vybavena přímo rukojeť hořáku.
(5)
V pracovních přestávkách je povinen dozírat na pracoviště a jeho okolí nejméně jeden určený a poučený pracovník. Po skončení práce je tento pracovník povinen prohlídkou pracoviště a jeho okolí se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm je povinen určený pracovník provádět po dobu nejméně 8 hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina. Způsob, případně i intervaly prohlídek určí podle míry nebezpečí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník. Do poslední opakované prohlídky musí na místě použití otevřeného ohně zůstat určené hasicí prostředky. Výsledky prohlídek musí být zaznamenávány do písemného příkazu nebo hlášeny do dispečinku nebo na jiné určené místo.
(6)
Použití otevřeného ohně může být dovoleno jen v místech, kde za obvyklých podmínek ve větrání koncentrace metanu při práci s otevřeným ohněm nepřekročí 0,5 %.
(7)
Pro podzemní provozovny zvlášť vybudované pro používání otevřeného ohně může organizace vydat trvalý příkaz k používání otevřeného ohně. Provozovny musí být vybaveny podle zvláštních předpisů,10) vždy však musí být splněn požadavek nehořlavé výztuže a kontinuální kontroly koncentrace kysličníku uhelnatého ve výdušném větrním proudu z provozovny, na plynujících dolech i koncentrace metanu ve vtažných větrech přiváděných do provozovny. Výdušný větrní proud z této provozovny nesmí být použit k ovětrávání porubu, dobývky ani raženého důlního díla.
§ 169
Věcné prostředky požární ochrany
(1)
V dole mohou být rozmisťována jen hasicí zařízení a hasicí přístroje,29) které neohrožují zdraví a bezpečnost pracovníků.
(2)
Věcné prostředky požární ochrany (požární signalizace, hasicí zařízení, hasicí přístroje apod.) musí být stále v pohotovosti a nejméně jednou za půl roku kontrolovány. Nesmějí se používat k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité prostředky musí být bezodkladně připraveny k novému použití nebo vyměněny. Důlní požární vodovod může být používán i pro přívod technologické vody a pro účely ochrany dolu proti výbuchu uhelného prachu.
(3)
Hasicí zařízení a hasicí přístroje musí být zajištěny proti zamrznutí.
§ 170
Rozmístění a pohotovost hasicích prostředků
(1)
V provozovnách nebo před vstupy do nich, u každého stacionárního strojního zařízení kromě zařízení se vzduchovým pohonem a v jiných místech s nebezpečím vzniku požáru musí být umístěny vhodné hasicí prostředky. V místech větraných průchodním větrním proudem musí být hasicí prostředky umístěny na vtažné straně.
(2)
V důlních dílech s pásovými dopravníky musí být hasicí prostředky rozmístěny každých 50 m. Pokud je použit písek nebo kamenný prach, musí být v přenosných obalech v množství nejméně 30 kg na jednom stanovišti.
(3)
Na jednom stanovišti může být uložen pouze jeden druh hasicích přístrojů. Pokud se má použít více druhů hasicích přístrojů, musí být uloženy odděleně ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.
(4)
Hasicí přístroj musí být zaplombován a musí mít typové označení s návodem k použití a záznam o kontrole.
§ 171
Požární sklady
(1)
Na povrchu dolu, ve kterém se provádí hornická činnost, musí být pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně požární výzbroje apod. povrchový požární sklad36) pro použití těchto prostředků v podzemí.
(2)
Pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně požární výzbroje apod. musí být v dole, ve kterém se provádí hornická činnost, podzemní požární sklady. Jejich umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní dolu.
§ 172
Důlní požární vodovod
(1)
V uhelném dole musí být zřízen důlní požární vodovod podle zvláštního předpisu.32) Důlní požární vodovod musí být rozveden ve všech používaných důlních dílech a skladech výbušnin s výjimkou jam a komínů bez lezního oddělení, vrtů, porubů, dobývek a provozoven.
(2)
V ostatních dolech s těžební činností musí být zajištěna možnost odběru vody v množství nejméně 400 l.min-1 při hydraulickém přetlaku za průtoku 0,25 MPa v nárazištích jednotlivých pater, u ústí jam, štol a úpadnic, ve skladech výbušnin a dále na místech určených organizací po dohodě s revírní báňskou záchrannou stanicí.
(3)
Důlní požární vodovod musí být kromě opravy trvale pod potřebným tlakem vody.
(4)
Důlní požární vodovod musí být pohotově propojitelný s výtlačným potrubím hlavní čerpací stanice.
§ 173
Kontroly a opravy důlního požárního vodovodu
(1)
V každé směně musí být provedena kontrola, zda důlní požární vodovod je pod tlakem.
(2)
Stav potrubí důlního požárního vodovodu včetně hydrantů je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za měsíc.
(3)
Objemový průtok vody a hydraulický přetlak za průtoku vody musí být měřen nejméně jednou za půl roku. Měření musí být prováděno v každém samostatném větrním oddělení i ve spojeném větrním proudu, a to v nejnepříznivějším místě důlního požárního vodovodu z hlediska hydraulických odporů.
(4)
Při opravě důlního požárního vodovodu je ten, kdo má opravu provést, povinen ohlásit začátek, předpokládanou dobu trvání a ukončení práce do dispečinku nebo na jiné určené místo. Hlášení musí být zaznamenáno.
§ 174
Požární nádrž
(1)
Důlní požární vodovod uhelného dolu musí být napojen na požární nádrž se stálou zásobou vody. V ostatních dolech může být důlní požární vodovod napojen na jiný zdroj vody, který svou vydatností zabezpečí stanovené množství vody. Zásoba vody včetně případného minimálního přítoku nebo operativního doplňování musí být taková, aby odběr vody při vydatnosti uvažované havarijním plánem byl možný nejméně po dobu 8 hodin. Vhodným technickým řešením musí být umožněn odběr vody i při zamrzlé hladině nádrže nebo vodoteče.
(2)
Pro požární nádrž musí být zajištěn stálý a potřebně vydatný zdroj vody.
§ 175
Požární zajištění úvodních důlních děl
(1)
Výztuž a výstroj jam, štol a úpadnic ústících na povrch musí být kromě průvodnic nehořlavá. Obdobný požadavek platí i pro vrty a komíny, pokud jsou úvodními důlními díly, a pro slepé jámy a šibíky.
(2)
Výztuž a výstroj nárazišť a vyústění ostatních důlních děl do úvodních důlních děl musí být do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku nehořlavá.
(3)
Výztuž a výstroj úvodních důlních děl a jejich nárazišť musí být nejméně jednou za rok očištěny od hořlavých látek.
(4)
Ústí úvodních důlních děl, nejsou-li uzavřena těsnými povaly, musí být vybavena lehce ovladatelnými ocelovými požárními poklopy nebo dveřmi z nehořlavého materiálu. Tento požadavek se vztahuje i na nouzové průchody a oteplovací kanály. Ostatní otvory do těchto důlních děl (pro potrubí, kabely apod.) musí být nehořlavě utěsněny. Ovládací prvky hlavních uzavíracích ventilů nebo šoupátek na potrubí nesmějí být umístěny pod úrovní požárních poklopů ani za jinými uzávěrami úvodních důlních děl. Na plynujícím dole musí být požární poklopy v takové hloubce, aby po jejich uzavření nedošlo v případě výbuchu k porušení ústí jámy; kromě toho musí být zajištěna i možnost zvýšit jejich odolnost proti výbuchu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na podzemní díla.
(5)
Požární poklopy a dveře musí být udržovány v takovém stavu, aby se daly rychle a těsně uzavřít.
(6)
Požární poklopy a dveře je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku. Při tom je povinen také ověřit čas potřebný k jejich uzavření.
(7)
Slepé jámy a šibíky musí vyúsťovat do odbočujících důlních děl tak, aby v těchto důlních dílech bylo možno postavit podle potřeby i 2 uzavírací hráze případně propust. Vzdálenost mezi odbočujícím důlním dílem a překopem nebo jiným důlním dílem v místě uzavírací hráze musí být nejméně 8 m.
§ 176
Požární zajištění zásobníků uhlí v dole
(1)
Výztuž a výstroj zásobníků uhlí v dole musí být nehořlavá.
(2)
Na zhlaví a u vypouštěcího otvoru zásobníku musí být odbočky důlního požárního vodovodu s hydrantem.
§ 177
Požární zajištění objektů na ústích úvodních důlních děl
(1)
Budovy jam, štol a úpadnic, budovy hlavních ventilátorů a těžní věže musí být z nehořlavého materiálu a musí být chráněny proti účinkům blesku.
(2)
Objekty uvedené v odstavci 1 musí být nehořlavě odděleny od všech přilehlých objektů, které nejsou z nehořlavého materiálu.
(3)
V budovách jam, štol a úpadnic nebo v jejich bezprostřední blízkosti nesmějí být skladovány hořlavé hmoty. Za skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude během nejbližší směny dopraveno do podzemí.
(4)
Sklady hořlavých hmot nesmí být blíže než 60 m od ústí vtažného důlního díla.
(5)
Těžní věž musí být nejméně jednou za rok zbavena nánosu mazadel a usazeného hořlavého prachu.
(6)
Důlní požární vodovod musí být vyveden také do strojovny těžního stroje umístěné v těžní věži. Tato část důlního požárního vodovodu nemusí být trvale pod tlakem, pokud je zásobování vodou zajištěno připojením dostatečně výkonného čerpadla v pohotovosti nebo požární cisternou.
§ 178
Nouzový průchod do vtažných důlních děl ústících na povrch
(1)
Pro případ, že vtažné důlní dílo ústící na povrch bude uzavřeno požárními poklopy nebo dveřmi, musí být zřízen nouzový průchod z tohoto důlního díla na povrch, není-li jiné důlní dílo, které by mohlo tuto funkci plnit.
(2)
Nouzový průchod musí do důlního díla ústícího na povrch vyúsťovat tak, aby byl přístupný z místa pod požárními poklopy nebo za požárními dveřmi. Na povrchu musí vyúsťovat do zvláštní budovy z nehořlavého materiálu nebo nejméně 8 m od budov z nehořlavého materiálu nebo nejméně 12 m od ostatních budov.
(3)
Nouzový průchod musí mít nehořlavou výztuž a musí zajišťovat bezpečný průchod pracovníků a nezbytné větrání dolu. Nezbytné množství důlních větrů určí organizace.
(4)
Použije-li se nouzový průchod k přivádění ohřívaného vzduchu do důlních děl ústících na povrch, musí být učiněna opatření, která zabrání působení nadměrné teploty na pracovníky a jejich popálení o ohřívací zařízení.
(5)
Nouzový průchod je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.
§ 179
Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru
(1)
Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru musí být udržováno v takovém stavu, aby se dalo rychle a těsně uzavřít.
(2)
Uzavírací zařízení je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.
§ 180
Kouřové dveře
(1)
U hlavního vtažného důlního díla ústícího na povrch, je-li kromě průvodnic hořlavě vyztuženo nebo vystrojeno, musí být ve všech důlních dílech, která do něho vyúsťují, postaveny kouřové dveře umístěné co nejblíže k tomuto důlnímu dílu.
(2)
Kouřové dveře se musí dát po uzavření snadno otevřít z obou stran. V dosahu kouřových dveří nesmějí být žádné překážky, které by bránily jejich rychlému uzavření.
(3)
V blízkosti kouřových dveří musí být uloženo dostatečné množství ihned použitelného nehořlavého materiálu pro jejich utěsnění.
(4)
Kouřové dveře a těsnící materiál je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.
§ 181
Požadavky na nehořlavou výztuž
(1)
Pokud je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být z nehořlavého materiálu všechny prvky výztuže, kromě rozpěr a vložek poddajné tvárnicové výztuže.
(2)
Volné prostory za výztuží v místech, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být vyplňovány nehořlavým materiálem nebo uhlím, které není náchylné k samovznícení nebo uhlím v obalech omezujících přístup vzduchu. Uhlím nelze vyplňovat volné prostory za výztuží úvodních důlních děl.
(3)
Dřevěné vložky poddajné tvárnicové výztuže musí být napuštěny tak, aby nebyly snadno vznětlivé a nesmějí v budované výztuži tvořit souvislé pásy. Mezery mezi sousedícími vložkami musí být nejméně 0,3 m.
§ 182
Místa s nehořlavou výztuží
(1)
Kromě důlních děl uvedených v § 168 odst. 6, § 175, 176, 178 a § 224 odst. 10 musí být nehořlavou výztuží vyztužena důlní díla
a)
v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny vtažné větry úpadně, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 m,
b)
v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny výdušné větry úpadně a je v nich uhlí dopravováno pásovými dopravníky, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 m,
c)
50 m od místa, kde se větrní proud spojuje nebo rozděluje do dvou nebo více samostatných větrních oddělení,
d)
10 m od přípravných protipožárních hrází na obě strany, kromě přípravných protipožárních hrází na porubní základně při komorovém dobývání,
e)
5 m od okraje pohonu, případně vratného válce pásového a hřeblového dopravníku, které zůstávají bez přeložení na místě déle než 2 měsíce, kromě pohonů na porubní základně při komorovém dobývání.
(2)
Důlní díla s dopravou pásovými dopravníky, kromě důlních děl uvedených v odstavci 1 písm. b), musí mít
a)
nehořlavou výztuž nebo
b)
z nehořlavé výztuže vytvořeny požárně bezpečné zóny dlouhé 75 m a vzdálené od sebe nejvíce 200 m, přičemž první zóna musí být na začátku tohoto důlního díla, nebo
c)
závodním dolu určena taková opatření, která zamezí šíření požáru hořením výztuže v těchto důlních dílech.
(3)
Podzemní provozovny, sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostních skladů hořlavých kapalin a tuhých maziv a všechny přístupy k nim do vzdálenosti 10 m musí mít nehořlavou výztuž.
(4)
Nehořlavá výztuž nemusí být v potrubních (těžebních) základnách (§ 164 odst. 7) a v těch důlních dílech a v podzemních provozovnách, které je možno podle § 44 odst. 3 ponechat bez výztuže.
§ 183
Dopravníky
(1)
Dopravníky musí být kladeny a provozovány tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.
(2)
Podkladní konstrukce pásového dopravníku musí být z nehořlavého materiálu.
(3)
Používané dopravníky musí být prohlédnuty v každé polovině směny, po zastavení pásového dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy ve směně. Při prohlídce musí být ověřeno, zda nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Výsledek prohlídky s uvedením prohlédnutých dopravníků musí být ohlášen do dispečinku nebo na jiné určené místo.
(4)
Pásové dopravníky, které nejsou vybaveny zařízením pro signalizaci zvýšené teploty pohonu a vratné a výsypné stanice musí být po zastavení dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy ve směně po dobu 2 hodin střeženy.
(5)
Přesypy pásových dopravníků musí být zhotoveny z nehořlavého materiálu. Přechody přes pásové dopravníky musí být zhotoveny tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.
§ 184
Skladování plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv a manipulace s nimi
(1)
V podzemí mohou být kromě motorové nafty skladovány37) jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.
(2)
Manipulovat s plyny, hořlavými kapalinami a tuhými mazivy mohou jen určení pracovníci, kteří byli poučeni o správném a bezpečném zacházení s uvedenými látkami.
(3)
Plyny, hořlavé kapaliny a tuhá maziva mohou být dopravovány a přechovávány v místě spotřeby jen v obalech vyhovujících požadavkům zvláštních předpisů,37) a to jen v celkovém množství odpovídající spotřebě jedné směny. Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů nesmějí zůstat bez dozoru, není-li vhodným způsobem zabráněno jejich zneužití.
(4)
Přelévat nebo přečerpávat hořlavé kapaliny lze jen na místech a za podmínek určených organizací. Při tom musí být dodrženy bezpečnostní, hygienické a protipožární požadavky.
(5)
Nádrže a obaly hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot trvale uzavřeny, a to i když jsou prázdné. Zátky musí směřovat nahoru. Při přepravě musí být nádrže a obaly řádně upevněny a do vzdálenosti 20 m od dopravní cesty se nesmí provádět práce s otevřeným ohněm.
(6)
Hořlavá kapalina se nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní nádoby do nádrže bez použití nálevky.
(7)
Místa s náhodně rozlitou nebo uniklou hořlavou kapalinou nebo znečištěná mazivy musí být ihned vyčištěna. Pro likvidaci rozlitých hořlavých kapalin musí být na určených místech pohotově zásoba absorpční látky.
(8)
Použité čisticí hmoty musí být uzavírány do nehořlavých nepropustných nádob a nejméně jednou za týden vynášeny z podzemí.
(9)
Důlní vozy a vozíky, ve kterých se přepravují nádoby s plyny nebo hořlavými kapalinami, musí být označeny a v soupravě zařazeny vždy na jejím konci; do dopravní nádoby nebo na podstavník musí být naráženy ručně.
(10)
Je-li doprava hořlavých kapalin do dolu nebo na místo skladování či spotřeby zajišťována potrubím, je organizace povinna pro tento způsob dopravy vydat provozní dokumentaci řešící mimo jiné požární ochranu a ochranu proti úniku hořlavých kapalin.
(11)
O příjmu a výdeji plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být ve skladu vedena evidence.
(12)
Zásobník hořlavých kapalin, který je součástí nebo příslušenstvím stacionárního strojního zařízení, musí být chráněn proti pádu horniny nebo jinému mechanickému poškození. Musí mít havarijní jímku, která je schopna pojmout největší používanou náplň zásobníku zvětšenou o 15 %.
(13)
Kontroly a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku je možné provádět až po ověření, že koncentrace hořlavých plynů je pod 50 % spodní meze jejich výbušnosti a je zajištěno, že tato koncentrace nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroje.
(14)
Opravy nádrží nebo zařízení, při nichž by mohlo dojít ke vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nemohou provádět v podzemí.
§ 184a
Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv
(1)
Sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv může být budován jen podle projektu. Podlaha musí být nepropustná a chemicky odolná proti skladovanému médiu, vyspádovaná k havarijní jímce, jejíž objem odpovídá objemu největší nádrže, popřípadě celému objemu propojených nádrží a která je zakryta roštem.
(2)
Pod vypouštěcími ventily nádrží musí být žlab nebo jiné záchytné zařízení.
(3)
Osvětlení skladu lze zajistit jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně.
(4)
Větrní proud ovětrávající sklad nelze použít k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.
(5)
Pro přepravu a manipulaci lze použít jen nádrže a obaly z těsného, pevného a nehořlavého materiálu označené výrazným nápisem o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva. Mohou být používány jen pro vyznačený druh látky.
(6)
Každý druh používané kapaliny a tuhého maziva se skladuje v obalech odděleně při dodržení manipulační mezery nejméně 0,6 m.
(7)
Nádrže, obaly, podstavce a ostatní zařízení skladu musí být z nehořlavého materiálu a uzemněny proti nežádoucím účinkům elektrické energie; to neplatí pro kolejové podvozky umístěné na kolejích.
(8)
Větrací otvory v provozovnách skladů se opatřují těsně uzavíratelnými klapkami ovládanými automaticky nebo z vnější strany. Požární ochrana se zajišťuje nejméně čtyřmi kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů, 150 kg písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně a lopatou.
(9)
Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj je nezbytné umístit
a)
seznam osob oprávněných manipulovat s látkami ve skladu,
b)
provozní řád skladu,
c)
výstražné tabulky se zákazem vstupu nepovolaných osob a se zákazem práce s otevřeným ohněm,
d)
evidenční knihu o příjmu a výdeji skladovaných látek,
e)
dostatečný počet nádob na přenášení hořlavých kapalin.
§ 184b
Pohotovostní sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv
(1)
Pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv se zřizuje jen podle projektu schváleného závodním dolu. Užívání pohotovostního skladu povoluje závodní dolu.
(2)
V samostatném větrním oddělení může být zřízen pouze jeden pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv. Vstup do pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv může být jen z průchodního větrního proudu. Za pohotovostním skladem hořlavých kapalin a tuhých maziv v neovlivněném výdušném větrním proudu musí být prováděna stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálním analyzátorem.
(3)
Požární ochrana pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se zajišťuje nejméně dvěma vzduchopěnovými nebo obdobnými ručními hasicími přístroji a nejméně 50 kg písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně s lopatou. Hasicí prostředky se umisťují u vstupu do skladu. V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být rovněž nejméně 20 kg absorpční látky určené k sanaci úniků skladovaných hmot.
(4)
V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se smí přechovávat nejvýše 800 litrů hořlavé kapaliny a 175 kg tuhého maziva.
(5)
Pro skladování hořlavé kapaliny se použije uzavíratelná mobilní nádrž zajistitelná proti zneužití. Za mobilní nádrž se považuje kontejner s dvojitým pláštěm, popřípadě sud vložený do plechové nádoby nebo ke skladování upraveného důlního vozu; volný objem plechové nádoby a důlního vozu musí být alespoň o 15 % větší než objem skladované hořlavé kapaliny.
(6)
V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a do vzdálenosti 10 m od něho nesmí být umístěno elektrické zařízení a spojovány kabely, s výjimkou telekomunikačních kabelů, sdělovacích zařízení a osvětlovacích těles a jejich ovládačů.
(7)
Pro kontinuální analyzátor podle odstavce 2 platí také požadavky § 109a odst. 4, 5 a 6. Pro skladování hořlavé kapaliny v pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv platí také požadavky § 184a odst. 2, 5 a 7; pro manipulaci s hořlavými kapalinami a tuhými mazivy platí také ustanovení § 184 odst. 2 až 8 a § 184a odst. 9.
§ 185
Plastické hmoty a hydraulické obvody
(1)
Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových řemenů nesmějí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru a podporovat jeho šíření. Před použitím musí být schváleny z požárně technického hlediska.
(2)
Hydraulické obvody musí být těsné. Jejich provedení musí být takové, aby případným únikem náplně nemohlo dojít ke vzniku a šíření požáru nebo výbuchu. Pokud se v hydraulickém obvodu použije hořlavá kapalina, je organizace povinna určit opatření k zajištění požární bezpečnosti a bezpečnosti pracovníků.
§ 187
Samovznícení
(1)
Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání musí být ověřena náchylnost k samovznícení dané sloje. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie.
(2)
Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro inertizaci důlního ovzduší dusíkem.
(3)
Organizace zajistí jednotný postup a řízení prevence samovznícení na dolech vydáním pokynů (pracovních pravidel), které stanoví zejména zásady pro vypracování projektu prevence samovznícení pro vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení, způsob určení míry nebezpečí samovznícení uhlí ve sloji a potřebná opatření.
(4)
Projekt prevence samovznícení uhlí a jeho změny schvaluje závodní dolu. Opatření v něm stanovená jsou součástí technologického postupu pro vedení důlních děl.
(5)
Při vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení musí být
a)
zabráněno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly neprodleným utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu a v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl,
b)
neprodleně uzavírány vydobyté prostory ukončených porubů a důlní díla do nich ústící,
c)
určena a realizována opatření ke snížení větrních spádů, a to na základě analýzy tlakového snímku větrní oblasti,
d)
určen nejmenší denní postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu,
e)
vytvořeny podmínky pro omezení akumulace tepla,
f)
neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech,
g)
předcházeno vzniku endogenních požárů vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, proplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací,
h)
zvolena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. V mapové dokumentaci provozovaného porubu musí být vyznačena místa a mocnost vrstvy uhelné hmoty ponechané v závale.
(6)
Pro včasné zjištění procesu samovznícení organizace na vhodných místech zjišťuje a vyhodnocuje vývin kysličníku uhelnatého.
(7)
Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj. Na styku vyrubaného prostoru s vtažným a výdušným důlním dílem se zřizují základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory.
§ 188
Záznamní knihy
(1)
V knize hrází musí být evidovány přípravné protipožární hráze, hrázové objekty a větrní uzávěry. Evidence musí obsahovat zejména údaje o poloze, druhu a tloušťce hrází a vestavěných zařízení (potrubí, poklopy apod.).
(2)
Do knihy důlních požárů musí být zaznamenány údaje o důlních požárech a způsobu jejich likvidace a přiloženy příslušné části kopie základní důlní mapy, profily, řezy apod.
Díl třetí
Zdolávání důlních požárů
§ 189
Zásady zdolávání důlních požárů
(1)
Ihned po zjištění důlního požáru musí být odvoláni pracovníci z důlních děl ohrožených důlním požárem nebo jeho zplodinami. Při tom se musí zvážit nebezpečí zvratu důlních větrů a případného výbuchu. Hrozí-li nebezpečí výbuchu, musí být odvoláni všichni pracovníci, kteří by mohli být výbuchem ohroženi, a to ze všech důlních děl v rozsahu nejméně samostatného větrního oddělení. Do ohrožených důlních děl musí být zamezen přístup nepovolaným osobám. Vstup pracovníků do těchto důlních děl může být povolen, jakmile pominulo nebezpečí.
(2)
Současně s plněním povinností podle odstavce 1 musí být neprodleně zahájeny přípravy ke zdolávání důlního požáru. Ve zdolávání se musí pokračovat tak, aby požár byl co nejdříve uhašen.
(3)
Pokud je to možné, musí být důlní požár zdoláván přímým zásahem.
(4)
Nepřístupný důlní požár v závalu je možné zdolávat i účinným tlumením za předpokladu, že nehrozí zřejmé nebezpečí výbuchu nebo pronikání nebezpečných koncentrací požárních zplodin na pracoviště. Za tlumení se považuje zejména zvětšování závalu co nejrychlejším a nepřetržitým postupem porubu, inertizace vyrubaného prostoru nebo zakládání vyrubaného prostoru vhodnou základkou.
(5)
Ke zdolávání důlního požáru prostorovým uzavřením se musí přistoupit tehdy, není-li jej možno zdolat přímým zásahem nebo není-li účinně tlumen.
(6)
Tam, kde je tlumen nepřístupný důlní požár, musí být určen způsob střežení porubu a přípravná opatření pro rychlé uzavření ohroženého prostoru (přípravné protipožární hráze, záseky, množství a místo uskladnění potřebného materiálu apod.).
(7)
Při zdolávání důlního požáru přímým zásahem nebo při jeho účinném tlumení musí být současně prováděna opatření k prostorovému uzavření požáru.
(8)
Při všech způsobech zdolávání důlních požárů i při pracech na zabránění nepříznivých účinků důlních požárů musí být pravidelně kontrolováno složení důlního ovzduší v místech rozhodujících pro posouzení nebezpečí výbuchu a zajištění ochrany života a zdraví pracovníků. Interval a způsoby kontroly složení důlního ovzduší určí vedoucí likvidace havárie, pokud dále není stanoveno jinak. Při kontrolách musí být zjišťována koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Kontroly složení důlního ovzduší musí být provedeny co nejrychleji a jejich výsledek neprodleně sdělen vedoucímu likvidace havárie. Na plynujících a uhelných dolech musí být výbušnost důlního ovzduší zjišťována explozimetry nebo vyhodnocením rozboru složení důlního ovzduší zjištěného chromatograficky.
§ 190
Prostorové uzavírání důlního požáru
(1)
Způsob prostorového uzavírání důlního požáru musí odpovídat místním podmínkám a zajišťovat jeho nejrychlejší a nejbezpečnější zdolání.
(2)
Důlní požár musí být prostorově uzavřen v souladu se zásahovým řádem38) vydaným hlavní báňskou záchrannou stanicí.
(3)
Zásady prostorového uzavírání důlních požárů musí být zohledněny v havarijním plánu.
(4)
Pokud při důlním požáru není současně uzavírána vtažná i výdušná strana požářiště výbuchuvzdorně, musí být na plynujícím a uhelném dole požářiště současně s uzavíráním inertizováno a záchranáři musí být chráněni proti možnému šlehu plamene výbuchu (protišlehovými obleky, mlhovými proudnicemi apod.).
(5)
Hráze uzavírající požářiště musí být těsné a musí být vybudovány na všech přístupech k požářišti. Místo pro hráz musí být určeno tak, aby případně porušenou nebo netěsnou hráz bylo možno nahradit novou a aby bylo možno zřídit propust pro vstup do uzavřeného prostoru.
(6)
Požářiště, ve kterém je nebezpečí nahromadění výbušných plynů, musí být definitivně uzavřeno výbuchuvzdornými hrázemi. Po přerušení větrání požářiště je vedoucí likvidace havárie povinen zvážit nebezpečí možného výbuchu a určit dobu, na kterou musí být odvoláni báňští záchranáři a ostatní pracovníci z míst ohrožených výbuchem, a to nejméně v rozsahu příslušného samostatného větrního oddělení.
(7)
U hrází požářiště musí být zajištěna možnost odebírání vzorků vzdušin z prostoru pokud možno co nejblíže k ohnisku požáru, měření tlaku ovzduší za hrázemi a pokud možno i měření teplot v místech co nejblíže k ohnisku požáru.
(8)
Hráze požářiště musí být očíslovány. Pod stejnými čísly musí být vyznačeny v příslušných mapách a ostatní evidenci.
§ 191
Kontrola hrází
(1)
Hráze, kterými je uzavřeno požářiště, musí být kontrolovány. Vedoucí likvidace havárie je povinen určit lhůty kontrol hrází.
(2)
Vedoucí likvidace havárie je také povinen určit místa, lhůty a způsob odebírání vzorků vzdušin z uzavřeného požářiště a požadavky na technický rozbor vzorků vzdušin.
(3)
Kontroly hrází podle odstavce 1 musí být prováděny až do doby, kdy je technickými rozbory vzorků vzdušin z požářiště prokázáno, že důlní požár je uhašen. Další kontroly hrází musí být prováděny určeným pracovníkem nejméně jednou za 14 dnů.
(4)
Ke hrázím musí být zajištěn bezpečný přístup a nesmí být před nimi skladován žádný materiál.
§ 192
Práce v okolí uzavřeného požářiště
(1)
Práce v okolí uzavřeného požářiště se mohou provádět jen tehdy, pokud neohrozí těsnost jeho uzavření.
(2)
Vedení důlních děl pod požářištěm s neuhašeným důlním požárem, hořícím odvalem (výsypkou) nebo uhelnou slojí v lomu je dovoleno tehdy, nehrozí-li nebezpečí, že by do důlních děl mohly propadnout hořící hmoty nebo proniknout požární zplodiny.
Díl čtvrtý
Zpřístupňování uzavřených požářišť
§ 193
Plán zpřístupňování uzavřeného požářiště
(1)
Pro bezpečný postup prací při zpřístupňování uzavřeného požářiště je organizace povinna vypracovat plán, který musí být odsouhlasen revírní báňskou záchrannou stanicí. Zahájení těchto prací povoluje obvodní báňský úřad.39)
(2)
Plán musí řešit zejména způsob ovětrávání požářiště z hlediska nebezpečí obnovy důlního požáru a vliv zapojení zpřístupňovaných důlních děl na celkové větrání dolu nebo větrní oblasti a určit potřebná bezpečnostní opatření i s ohledem na účinky důlních větrů odváděných ze zpřístupňovaného požářiště.
§ 194
Zpřístupňování uzavřeného požářiště
(1)
Zpřístupnit důlní díla uzavřená z důvodu důlního požáru je možné jen tehdy, je-li prokázáno, že požár byl uhašen a nehrozí zjevné nebezpečí jeho obnovení.
(2)
Výdušné větry ze zpřístupňovaného požářiště musí být odváděny do celkového výdušného větrního proudu tak, aby neprocházely obsazenými pracovišti.
(3)
Po obnovení průchodního větrání, případně separátního větrání ve zpřístupňovaném požářišti musí být ve výdušných větrech z těchto důlních děl zjišťována v intervalech určených organizací koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Zjistí-li se příznaky obnovení důlního požáru, musí být požářiště znovu uzavřeno.
(4)
Za zpřístupňování požářiště se nepovažuje vstup báňských záchranářů do uzavřených důlních děl zejména za účelem průzkumu, odběru vzorků vzdušin pro technický rozbor a měření teplot.
(5)
Ukončení prací na zpřístupnění požářiště musí být ohlášeno obvodnímu báňskému úřadu.
ČÁST SEDMÁ
ODVODŇOVÁNÍ DOLŮ
Díl první
Ochrana proti přítokům a průvalům vod
§ 195
Rozdělení dolů z hlediska ohrožení přítoky a průvaly vod
(1)
Doly se z hlediska ohrožení náhlými velkými přítoky vod, průvaly vod a bahnin, případně vod s plyny nebo zvodněnými horninami (dále jen „průvaly vod“) dělí na 2 kategorie:
a)
doly bez nebezpečí průvalů vod,
b)
doly s nebezpečím průvalů vod.
(2)
Důl s nebezpečím průvalů vod je důl, ve kterém byly zjištěny zvodněné horniny nebo horniny náchylné k vytvoření kaveren nebo ve kterém byla zjištěna stará důlní díla, jež nelze spolehlivě odvodnit, nebo důl, u kterého morfologie povrchu vytváří předpoklad ke vzniku nebezpečné povodňové vlny ohrožující podzemí dolu (při nadměrných srážkách apod.). Dolem s nebezpečím průvalů vod je také důl, ve kterém již k průvalu vod došlo nebo který se nachází ve stejných nebo obdobných podmínkách jako sousední důl, ve kterém k průvalu vod došlo.
(3)
Důl nebo jeho část do kategorie s nebezpečím průvalů vod zařadí obvodní báňský úřad. Při změně podmínek může obvodní báňský úřad na žádost organizace zařazení zrušit.
(4)
Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu nebo jeho části do kategorie dolů s nebezpečím průvalů vod, je organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu.
§ 196
Ověřování hydrogeologických a plynových poměrů
(1)
K zajištění bezpečnosti práce a provozu před průvaly vod musí být před zahájením vedení důlních děl příslušná část území v potřebném rozsahu prozkoumána.
(2)
Průzkumnými pracemi musí být ověřeny hydrogeologické a plynové poměry. Při zjištění zvodněných nebo plynonosných horizontů musí být co nejúplněji ověřeny jejich fyzikálně-mechanické a hydraulické parametry a sledován chemismus vod a plynů v rozsahu potřebném pro navržení vhodných bezpečnostních opatření a určení účinného způsobu jejich včasného odvodnění, případně odplynění. Výsledky průzkumných prací musí poskytovat potřebné údaje pro zařazení dolu podle § 195 odst. 1.
(3)
U vrtů delších než 150 m vrtaných pro ověření zvodněných nebo plynonosných horizontů musí být změřena jejich odchylka od projektované osy.
(4)
Průzkumné práce musí být dokumentovány a vyhodnocovány z hlediska získání co nejúplnějších údajů o hydrogeologických a plynových poměrech. Podrobně musí být dokumentován i způsob likvidace průzkumných důlních děl a vrtů.
§ 197
Ochrana proti náhlému přítoku povrchových vod
(1)
Ústí důlních děl na povrch a ústí vrtů s povrchu musí být zajištěna proti náhlému vniknutí povrchové vody do důlních děl.
(2)
Povrchové toky, vodní nádrže a stálé výtoky vod v blízkosti výchozu ložiska v dosahu důlní činnosti nebo příslušném spádovém území musí být sledovány, kontrolovány a zakresleny v základní důlní mapě jako možný zdroj nebezpečného přítoku vody. Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování.
(3)
Pod povrchovými toky nebo vodními nádržemi musí být určen ochranný pilíř, pokud není zajištěna bezpečnost práce a provozu jiným způsobem. Důlní díla v něm mohou být vedena výjimečně se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka za předpokladu, že tato důlní díla nenaruší povrchové toky nebo vodní nádrže a neohrozí bezpečnost práce a provozu.
§ 198
Orientační bezpečnostní celík a ochranný celík
(1)
Pro ochranu před průvaly vod ze zvodněných nebo plynonosných horizontů nebo zatopených důlních děl musí být určen orientační bezpečnostní celík nebo ochranný celík. Celík musí mít takovou mocnost, vlastnosti a prostorovou polohu, aby z hlediska uvedeného nebezpečí zajišťoval bezpečnost práce a provozu.
(2)
Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro nedostatečně prozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty a pro ta zatopená důlní díla, jejichž poloha není přesně známa. V orientačním bezpečnostním celíku je dobývání zakázáno.
(3)
Ochranný celík se určí pro dobře prozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty a pro známá zatopená důlní díla. V ochranném celíku je vedení důlních děl zakázáno.
§ 199
Bezpečnostní opatření pro důlní díla
(1)
Pro bezpečné vedení důlních děl ve zvodněných nebo plynonosných horizontech a jejich okolí, v blízkosti tektonických poruch a kaveren, zatopených důlních děl, povrchových toků a vodních nádrží, vrtů zaplněných vodou nebo hydraulicky spojených se zvodněnými nebo plynonosnými horizonty a podobných zdrojů nebezpečí je nutno učinit potřebná bezpečnostní opatření.
(2)
Bezpečnostní opatření podle odstavce 1 včetně záchranných cest musí být na dole s nebezpečím průvalu vod řešena projektem schváleným závodním dolu. Projekt musí řešit způsob a postup odvodňování včetně čerpání důlních vod a určit kritéria pro posouzení odvodněné nebo odplyněné oblasti a dále určit bezpečnostní opatření pro přibližování k zatopeným důlním dílům, zvodněným horizontům, vodotečím a nádržím vod, pokud je nebylo možné odvodnit.
(3)
Pro ochranu před průvaly vod z vrtů musí být určeno bezpečnostní pásmo. Pro vedení důlních děl v bezpečnostním pásmu musí být určena potřebná bezpečnostní opatření.
(4)
Bezpečnostní opatření podle odstavců 2 a 3 musí být zahrnuta do technologických postupů.
§ 200
Přibližování k místům nebezpečným průvaly vod
(1)
Zjistí-li se při předvrtávání nebo jiným způsobem zdroje nebo místa s nebezpečím průvalu vod, je nutno další práce zastavit až do ověření, že určená bezpečnostní opatření odpovídají zjištěným poměrům a zajišťují bezpečnost práce a provozu.
(2)
Přiblíží-li se pracoviště k místu s nebezpečím průvalu vod na vzdálenost určenou technologickým postupem, musí být pro další vedení důlních děl určen stálý dozor.
(3)
Objeví-li se v důlním díle příznaky průvalu vod, musí být práce zastavena, důlní dílo podle možnosti zajištěno a pracovníci z tohoto a dalších důlních děl, kterým hrozí nebezpečí, ihned odvoláni.
(4)
V části dolu s nebezpečím průvalu vod musí být zřízeno vhodné návěštní zařízení, kterým budou pracovníci v ohrožené části dolu upozorněni na nebezpečí průvalu vod a jeho příznaky. Funkce tohoto zařízení musí být ověřována nejméně jednou za měsíc.
§ 201
Zmáhání důlních děl po průvalu vod
(1)
Pro zmáhání důlních děl po průvalu vod vypracuje organizace postup zmáhacích prací, který schválí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.
(2)
Se zmáháním důlních děl zaplněných horninami po průvalu vod může být započato teprve tehdy, když je zabezpečen odtok vody, větrání a záchranná cesta, zdroj průvalu vod dostatečně odvodněn, případně jsou provedena potřebná bezpečnostní opatření proti dalšímu průvalu vod.
(3)
Zahájení zmáhacích prací povoluje obvodní báňský úřad.39)
§ 202
Protiprůvalové hráze a jiné objekty
(1)
Rozmístění a provedení protiprůvalových hrází40) a jiných objektů k ochraně proti průvalům vod určí projekt.
(2)
Protiprůvalová hráz musí odolat předpokládanému tlaku vody, zvodněné horniny nebo plynu.
(3)
Protiprůvalové hráze a jiné objekty k ochraně proti průvalům vod musí být udržovány v řádném stavu a kontrolovány nejméně jednou za měsíc. U uzavřených hrází musí být měřeny průsaky vody hrází a okolní horninou a tlak vody za hrází. Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování.
§ 203
Zabezpečení vrtů
(1)
Vrt musí být proveden a při opuštění likvidován tak, aby bylo zamezeno nežádoucímu propojení zvodněných nebo plynonosných horizontů a zabráněno průvalu vod nebo výronu plynů do důlních děl.
(2)
Vrt, z něhož lze očekávat průval vody, musí mít bezpečně zajištěné ústí a zařízení pro okamžité uzavření ústí vrtu. Ústí vrtu musí být zabezpečeno proti vnějšímu poškození.
(3)
Pro případ nebezpečí přítoku vod nebo úniku plynů z vrtu v dole musí být zajištěno odvádění vody, případně i plynů z vrtu a zabráněno nahromadění vody nebo plynů v důlním díle. Po splnění účelu vrtu je nutno vrt zlikvidovat.
§ 204
Zatopení dolu
Zatopení dolu nebo jeho části povoluje obvodní báňský úřad.41)
Díl druhý
Čerpání důlních vod
§ 205
Čerpací zařízení
(1)
Důl, ze kterého nelze odvádět důlní vody samospádem, musí mít trvale provozuschopné čerpací zařízení sestávající z hlavní, případně dočasných nebo pomocných čerpacích stanic, příslušných potrubí a armatur a žumpovních chodeb.
(2)
Výpočet výkonu a kapacity čerpacího zařízení musí vycházet z hydrogeologických poměrů. U dolu v provozu se musí vycházet z průměrného denního přítoku důlních vod za dobu nejméně 5 let. U dolu s velkými výkyvy přítoků musí být použita hodnota průměrného denního přítoku z nejnepříznivějšího období.
(3)
Čerpací zařízení musí být vybudováno a provozováno tak, aby bylo zabráněno ohrožení osob a provozu působením důlních vod, a to i škodlivinami v nich obsaženými.
(4)
Čerpání a odvádění důlních vod na povrch tlakově izolovaným systémem podzemních odvodňovacích vrtů a potrubí nezávislým na hlavní čerpací stanici musí odpovídat zvláštnímu projektu schválenému organizací.
§ 206
Hlavní čerpací stanice
(1)
Důl bez nebezpečí průvalů vod musí mít hlavní čerpací stanici s takovým výkonem, aby průměrný denní přítok důlních vod byl vyčerpán nejpozději za 16 hodin. Kromě toho musí být v pohotovosti nejméně padesátiprocentní záloha ve výkonu, nejméně však jedno záložní čerpadlo o výkonu největšího používaného čerpadla.
(2)
Důl s nebezpečím průvalů vod musí mít pohotovostní výkon hlavní čerpací stanice schválený závodním dolu, přičemž musí být dodrženy alespoň požadavky odstavce 1.
(3)
Hlavní čerpací stanice může být uspořádána jako přečerpávací s dalšími částmi stanice na vyšších patrech nebo úrovních. Vybavení a výkon přečerpávací části čerpací stanice musí splňovat požadavky na hlavní čerpací stanici.
(4)
V odůvodněných případech může být pro důl zřízeno více hlavních čerpacích stanic. Projekty hlavních a pomocných čerpacích stanic musí schválit závodní dolu.
(5)
Přívod elektrické energie pro hlavní čerpací stanici musí být zajištěn dvěma přívodními vedeními, z nichž každé musí zajišťovat provoz všech čerpadel včetně záložních s dodržením jejich schválených parametrů.
(6)
Čerpadla, jejich motory a rozvodná zařízení musí být projektem navržena a v dole umístěna tak, aby je předpokládaná nejvyšší hladina vody nevyřadila z provozu.
(7)
Čerpadlo musí mít na výtlačné straně uzavírací armaturu, kterou se dá odpojit od výtlačného potrubí.
(8)
Při hloubení a prohlubování jam, při otvírce nového patra, případně při zajišťování nebo likvidaci dolu (jámy) může mít důl místo hlavní čerpací stanice dočasnou čerpací stanici. Podmínky pro její zřízení, vybavení a provoz musí být řešeny v projektu.
§ 207
Pomocné čerpací stanice
(1)
Pomocná čerpací stanice musí mít výkon, který zajišťuje odčerpání důlní vody z příslušné části dolu.
(2)
Pro čerpadla a jejich motory platí § 206 odst. 6.
§ 208
Automatický provoz hlavní čerpací stanice
Automatický provoz hlavní čerpací stanice je dovolen, pokud její zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud
a)
čerpadla jsou vybavena zařízením pro automatické spouštění a zastavení v určených mezích výšky vodní hladiny,
b)
v případě poruchy čerpadla bude automaticky zavodněno a spuštěno čerpadlo záložní,
c)
chod čerpadel, poruchy a mimořádné stavy na čerpacím zařízení jsou určeným způsobem signalizovány do dispečinku nebo na jiné určené místo,
d)
doba provozu čerpadel je automaticky sledována.
§ 209
Žumpovní chodby
(1)
Žumpovní chodby hlavní čerpací stanice musí být vybudovány tak, aby je bylo možno čistit během normálního přítoku důlních vod bez ohrožení bezpečnosti práce a provozu. Do žumpovních chodeb musí být zřízen přístup tak, aby pracovníci mohli při průvalu vod včas ustoupit do bezpečí ze všech jejich částí.
(2)
V dole bez nebezpečí průvalů vod se musí užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice rovnat průměrnému přítoku za 32 hodiny. V odůvodněných případech může závodní dolu povolit snížení užitkového objemu žumpovních chodeb až o 50 %.
(3)
V dole s nebezpečím průvalů vod musí být užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice určen podle míry nebezpečí průvalů vod, nesmí však být menší než průměrný přítok za 32 hodiny. Užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice i její přečerpávací části schvaluje závodní dolu.
(4)
Důlní vody musí být čerpány tak, aby byla vždy nejméně polovina užitkového objemu žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice prázdná. V případě, že jímací prostor není rozdělen na 2 poloviny, musí být nejvyšší povolená míra jeho zaplnění viditelným způsobem vyznačena.
(5)
Před vtokem do žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice musí být odkalovací jímka s možností jejího čištění za provozu čerpací stanice a trvalého přítoku důlních vod.
(6)
Objem žumpovních chodeb pomocných a dočasných čerpacích stanic určí organizace.
§ 210
Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice
(1)
Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice musí být nejméně 2 a každé z nich dimenzováno tak, aby umožnilo vyčerpání průměrného denního přítoku důlních vod nejdéle za 12 hodin.
(2)
Výtlačná potrubí musí být upravena tak, aby na každé z nich se dala připojit všechna čerpadla.
(3)
Výtlačná potrubí musí být chráněna proti zamrznutí.
§ 211
Provoz a údržba čerpacích zařízení
(1)
Provoz a údržbu čerpacího zařízení včetně rozsahu a četnosti jeho kontrol určí provozní řád, který musí obsahovat
a)
schéma připojení jednotlivých čerpadel na výtlačná potrubí včetně ovládacích prvků,
b)
schéma elektrického zapojení čerpací stanice a připojení na rozvodnu,
c)
schéma elektrického zapojení jednotlivých čerpadel a schéma signalizace provozu čerpací stanice,
d)
mazací plán,
e)
návod pro obsluhu a údržbu čerpacího zařízení, zejména postup při uvádění čerpadel do chodu a při jejich zastavení a rozsah a lhůty provádění údržby,
f)
u čerpací stanice s automatickým provozem popis funkcí automatického ovládání a popis ručního ovládání provozu čerpadel,
g)
povinnosti obsluhy čerpací stanice při vzniku havárie v čerpací stanici a při potřebě zvýšení dodávky vody do důlního požárního vodovodu,
h)
případné další požadavky, které vyžaduje provoz a údržba čerpacího zařízení.
Provozní řád musí být vyvěšen v čerpací stanici.
(2)
O době provozu jednotlivých čerpadel musí být vedeny záznamy. V čerpací stanici s automatickým provozem musí být vedeny denní záznamy v období výrazně zvýšených přítoků důlních vod, jinak postačí záznamy měsíční.
(3)
Zařízení čerpací stanice je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.
(4)
Čerpací zařízení musí být zkontrolováno jednou za rok. Při tom musí být ověřen zejména výkon čerpací stanice a jednotlivých čerpadel, stav výtlačného potrubí včetně jeho upevnění a stav usazenin v žumpovních chodbách. Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování.
Díl třetí
Měření, záznamy a dokumentace
§ 212
Sledování hydrogeologických a plynových poměrů
(1)
Organizace je povinna sledovat, dokumentovat a vyhodnocovat hydrogeologické a plynové poměry ložiska.
(2)
Organizace je také povinna zjistit a sledovat hydrogeologické a plynové poměry podél hranic dobývacího prostoru a do map zakreslit zejména zatopená povrchová a podzemní důlní díla sousedních dolů včetně vrtů a tektonických poruch, jestliže by mohly ohrozit bezpečnost práce a provozu.
(3)
Zjištěné skutečnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost práce nebo provozu sousedního dolu, je organizace povinna bezodkladně ohlásit odpovědnému pracovníkovi sousedního dolu.
§ 213
Měření přítoků a rozbory důlních vod
(1)
Celkové přítoky a jednotlivé dílčí přítoky důlních vod musí být měřeny nejméně jednou za půl roku. Jedno z těchto měření musí být provedeno v době největších ročních přítoků. Výsledky měření musí být zaznamenány s udáním místa měření a zdrojů přítoků, vyhodnoceny a porovnány s průměrným denním přítokem a množstvím vyčerpané důlní vody.
(2)
Z celkových přítoků a významnějších dílčích přítoků důlních vod a z vody v jámě s těžním zařízením musí být jednou za rok odebrány vzorky a podrobeny chemickému, případně i radiometrickému rozboru.
(3)
V odvodňovacích a odplyňovacích vrtech musí být měřen přítok a tlak vody, případně plynu v určených lhůtách.
(4)
Výsledky měření a rozborů podle odstavců 1 až 3 musí být zaznamenány v knize odvodňování.
§ 214
Vedení dokumentace
(1)
Organizace je povinna v základní důlní mapě uvést také místa průvalů vod, zdrojů nebezpečí podle § 199 odst. 1, místa, kde hrozí nebezpečí prosakování povrchových vod, celíky, ochranné pilíře a všechny objekty k ochraně proti průvalům vod.
(2)
Vrty, a to i havarované, kterými byly dosaženy zvodněné nebo plynonosné horizonty a které se nepodařilo spolehlivě izolovat od ložiska nebo důlních děl, musí být v základní důlní mapě výrazně vyznačeny.
(3)
O všech povrchových a podzemních důlních dílech včetně vrtů, v nichž by se po jejich opuštění mohla nahromadit voda nebo o nichž bylo rozhodnuto, že budou zatopena, musí být vedena podrobná dokumentace.
(4)
Součástí knihy odvodňování musí být schéma
a)
potrubí se všemi armaturami,
b)
připojení čerpadel s uvedením jejich technických parametrů,
c)
elektrického zapojení čerpadel a čerpací stanice,
d)
žumpovních chodeb a odkalovacích jímek s uvedením jejich užitkového objemu.
(5)
Na dole s nebezpečím průvalů vod musí být v knize odvodňování uveden seznam důlních děl určených k zatopení při případném průvalu vod s údaji jejich užitkového objemu.
§ 215
Důlní hydrogeolog
Organizace určí pro důl s nebezpečím průvalů vod důlního hydrogeologa s odpovídající kvalifikací.
ČÁST OSMÁ
ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
Díl první
Společná ustanovení
§ 216
Základní ustanovení
Organizace je povinna vydat pokyny pro obsluhu a údržbu zařízení, které obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí podle druhu zařízení obsahovat
a)
povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,
b)
povinnosti obsluhy při provozu zařízení,
c)
rozsah, lhůty a způsob provádění údržby,
d)
způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemísťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,
e)
způsob dorozumívání a dávání návěští,
f)
umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,
g)
zakázané úkony a činnosti,
h)
způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.
Návod k použití vydaný výrobcem zařízení, který splňuje uvedené požadavky, může organizace prohlásit za pokyny.
§ 217
Dokumentace zařízení
(1)
Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení.
(2)
Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu a údržby.
(3)
Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.
(4)
Pro všechny části zařízení, které se mají přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost a u částí, které mají být zdvíhány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.
§ 218
Požadavky na zařízení a jeho části
(1)
Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám. Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.
(2)
Zařízení nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.
(3)
Zařízení musí svým provedením umožňovat bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž. Části zařízení vyžadující častý přístup pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací prvky apod.) musí být snadno přístupné.
(4)
Zařízení nesmí svou konstrukcí a provozem způsobit požár nebo výbuch metanu, plynů45) nebo prachů. Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.
(5)
Ze spalovacích motorů může být v podzemí použit jen naftový motor. Nesmí však být použit k pohonu stabilního zařízení.
(6)
Měřicí přístroje ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečnost provozu (tlakoměry, ampérmetry apod.) musí mít výrazně vyznačenou dovolenou hodnotu měřené veličiny.
(7)
Zařízení musí být zabezpečeno proti překročení nebo podkročení určených provozních hodnot nebo poloh, pokud by toto mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.
(8)
Musí být vyloučena možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně.
(9)
Části zařízení nebo materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný, pokud svým pohybem, akumulovanou energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, musí být nebezpečné části a místa trvale a výrazně označena.
(10)
Otvory zařízení, zejména zásobníků, drtičů, míchaček, nádrží a násypek, kde je nebezpečí pádu nebo propadnutí osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo jinak zabezpečeny.
(11)
Zařízení technologické linky se musí dát vypnout ze stanoviště obsluhy; při tom se musí samočinně zastavit všechna zařízení linky proti toku materiálu.
§ 219
Automaticky nebo dálkově ovládaná strojní zařízení
(1)
Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení46a) lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné zastavení, pokud
a)
není dodržena určená provozní hodnota,
b)
vznikne porucha v přívodu energie ke strojnímu zařízení, nebo
c)
vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném strojním zařízení nebo na jeho provozně zabezpečovacím systému.
(2)
Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení se vybaví i ručním ovládáním. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného strojního zařízení bude zajištěno blokování znemožňující nežádoucí uvedení strojního zařízení do chodu. Může-li změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, zabrání se takové změně vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla přístupový kód nebo uzamykatelný vypínač.
§ 220
Ochranná zařízení
(1)
Ochranné zařízení musí zabránit přístupu osob do nebezpečného prostoru.
(2)
Ochranné zařízení nesmí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy zařízení.
(3)
Ochranné zařízení musí plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie.
(4)
Otvory ochranného krytu musí mít velikost volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení.47)
(5)
Ochranný kryt musí svým provedením umožňovat obsluhu zařízení bez jeho odnímání.
§ 221
Ovládače a sdělovače
(1)
Zařízení musí mít hlavní ovládač umožňující odpojení od zdroje energie.
(2)
Zařízení poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí být vybaveno alespoň jedním ovládačem, kterým lze zastavit celé zařízení.
(3)
Mobilní stroj používaný v podzemí vybavený akumulátorovou baterií musí mít snadno přístupný odpojovač baterie.
(4)
Ovládač musí svým provedením vyloučit možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí. Nesmí dovolit současné zapojení nežádoucích funkcí a musí mít označení poloh, případně funkcí a zařízení, které ovládá. Pro ovládání přívodu stlačeného vzduchu k pohonu dopravníku nesmí být použito kohoutu.
(5)
Ovládač určený pro použití v mimořádných situacích musí být snadno a rychle dosažitelný ze stanoviště obsluhy, výrazně označen a dobře viditelný. Ovládače zařízení, jejichž provoz nesmí být z bezpečnostních důvodů přerušen, musí být označeny jednotným způsobem.
(6)
Ovládač musí být chráněn nebo umístěn tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovládání zařízení pádem horniny nebo předmětů.
(7)
Sdělovače mimořádných situací musí být provedeny tak, aby jejich signály byly výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.
§ 222
Potrubí
(1)
Potrubí musí být bezpečně uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu.
(2)
Pokud je zavěšeno více potrubí, musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle.
(3)
Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenostech po 30 m, a to
a)
u důlního požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),
b)
u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá),
c)
u degazačního potrubí žluté (žluť chromová střední),
d)
u potrubí rozvádějícího dusík zelené (zeleň májová).
Označení musí být také u každé odbočky a armatury těchto potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.
(4)
Kanály pro potrubí musí být nehořlavé. Nejsou-li průchozí, musí být zakryty odnímatelnými kryty.
§ 223
Části zařízení pod podlahou a na plošinách
(1)
Pro obsluhu a údržbu zařízení nebo jeho části uložené pod podlahou musí být ponechán dostatečně volný prostor bezpečně přístupný, větraný a podle potřeby osvětlený a odvodněný.
(2)
Plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí být pevné, bezpečně přístupné po schodech nebo žebřících a opatřeny zábradlím podle § 291 odst. 9 a 10. V odůvodněných případech může být zábradlí odnímatelné. Podlahy plošin nesmí být kluzké.
§ 224
Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení
(1)
V provozovně a na stanovišti obsluhy zařízení musí být provozní dokumentace.
(2)
Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby obsluha mohla zařízení bezpečně ovládat a kontrolovat. U zařízení musí být ponechán volný prostor pro obsluhu o šířce nejméně 0,8 m; u elektrického zařízení nad 1 kV v podzemí musí být tato šířka nejméně 1 m, na povrchu podle zvláštního předpisu.49) Uvedené rozměry musí být dodrženy do výše v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m.
(3)
Podzemní provozovny delší než 30 m musí mít východy na obou koncích.
(4)
Podlaha nesmí být kluzká a musí být tak pevná, případně podle potřeby dočasně vyztužena, aby snesla nejvyšší předpokládané zatížení, a to i při nutných pracích na příslušných zařízeních (údržba, montáž apod.).
(5)
V podzemní provozovně a v provozovně se stálou obsluhou na povrchu musí být telekomunikační zařízení napojené na dispečink, případně jiné určené místo.
(6)
V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny zamknuty. Za přítomnosti pracovníků v provozovně musí být alespoň jedny dveře odemčeny. Dveře se musí otvírat směrem ven a být nehořlavé. Organizace určí, kdy musí být provozovna vybavena zařízením pro kontrolu vstupujících osob.
(7)
Nepovolaným je vstup do provozovny zakázán. Tabulka s tímto zákazem musí být umístěna na vnější straně všech vstupních dveří.
(8)
V provozovně mohou být uloženy jen pomůcky a materiál potřebný pro provoz zařízení.
(9)
Pro odstavování, údržbu a opravy tří a více lokomotiv na patře musí být zřízena vozovna (remíza).50) Ve vozovně musí být pod kolejí alespoň jedna montážní jáma. Nad montážní jámou se umístí zvedací zařízení odpovídající největšímu předpokládanému zatížení. Pro závěsné lokomotivy se zřídí montážní stání.
(10)
Pokud je součástí vozovny dílna nebo sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv nebo ve vozovně pro lokomotivy se vzduchovým motorem plnicí stanice, musí být vzájemně odděleny nehořlavou dělící stěnou.
(11)
Pro údržbu důlních bezkolejových strojů,51) mobilních zemních a stavebních strojů, motorových vozidel a motorových vozíků v podzemí musí být zřízena odstavná místa. Odstavné místo nesmí být umístěno v hlavním vtažném důlním díle a jeho výztuž musí být nehořlavá. Odstavený stroj musí být chráněn proti působení vody. Na odstavném místě může být odstaven jen jeden stroj, kolem kterého musí být ponechán volný prostor o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně o 1 m větší než je jeho nejvyšší část. Jestliže mají být v podzemí prováděny opravy, musí být zřízena garáž, která musí být umístěna, stavebně provedena a vybavena podle podmínek stanovených pro vozovny (remízy).50)
(12)
Stanoviště stálé obsluhy zařízení musí být chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy.
§ 225
Obsluha zařízení
(1)
Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který
a)
splňuje požadavky § 15,
b)
dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice,
c)
splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami52), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu53), a to podle druhu zařízení,
d)
složil zkoušku před komisí stanovenou závodním dolu.
(2)
Samostatnou obsluhou dobývacího nebo razicího stroje a důlního bezkolejového stroje může být pověřen pracovník s nejméně roční praxí při provozu těchto strojů. Zácvik podle § 15 musí být nejméně 200 hodin.
(3)
Řidič důlní lokomotivy musí být před zkouškou podle § 15 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 15 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů.
(4)
Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem nebo technickou normou, určí je organizace.
§ 226
Povinnosti obsluhy
(1)
Před zahájením provozu zařízení ve směně je obsluha povinna překontrolovat jeho stav podle provozní dokumentace. Zařízení může uvést do chodu jen při správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení.
(2)
Před uvedením zařízení do chodu je obsluha povinna se přesvědčit, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení. Není-li to možné, je povinna dát předem na ohrožená místa výstražné znamení způsobem určeným provozní dokumentací.
(3)
Obsluha je povinna zajistit odstranění zjištěných závad na zařízení. Zjistí-li závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, musí zařízení ihned zastavit a zajistit proti nežádoucímu uvedení do chodu. Nemůže-li obsluha závadu odstranit, ohlásí to předákovi nebo jinému určenému pracovníkovi.
(4)
Během provozu je obsluha povinna sledovat chod zařízení a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat určené údaje.
(5)
Pokud provozní dokumentace nestanoví jinak, je obsluha povinna při odchodu ze svého stanoviště zařízení vypnout a zajistit je proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu.
§ 227
Uvedení zařízení do provozu
(1)
Zařízení může být uvedeno do provozu jen v prostředí a podmínkách, pro které je určeno, a po provedení předepsaných prohlídek, zkoušek a revizí.
(2)
Před uvedením zařízení do provozu v podzemí je organizace povinna ohlásit obvodnímu báňskému úřadu použití nového typu všech vybraných důlních zařízení29) a dále nové typy
a)
dobývacího a razicího kombajnu a pluhovacího zařízení,
b)
mechanizované výztuže,
c)
důlního pásového a hřeblového dopravníku,
d)
důlní lokomotivy, motorového vozidla a motorového vozíku,
e)
důlního vrátku,
f)
zemního a stavebního stroje,
g)
vrtné soupravy mimo soupravy pro vrtné a geofyzikální práce,55)
h)
nakládacího stroje kromě důlního bezkolejového stroje,29)
i)
důlního nevýbušného elektrického zařízení na plynujícím a uhelném dole.
§ 228
Provoz zařízení
(1)
Pro ovládání zařízení, kromě automaticky ovládaného zařízení, musí být určena obsluha.
(2)
Za chodu mohou být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to pouze z místa, kde pracovník není ohrožen provozem zařízení.
(3)
Pohonné hmoty nesmí být doplňovány za chodu motoru, pokud provozní dokumentace neurčí jinak.
(4)
Zařízení musí být při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků zastaveno a zajištěno proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.
(5)
Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.
§ 229
Stroje s naftovými motory v podzemí
(1)
Při přerušení práce stroje s naftovým motorem na dobu delší než 15 minut musí být jeho motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty.
(2)
U provozovaných strojů s naftovými motory musí být nejméně jednou měsíčně proveden rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a kysličníků dusíku. Koncentrace musí být zjišťovány po zahřátí motoru na provozní teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při jmenovitém zatížení.
(3)
Stroj musí být vyřazen z provozu, jestliže ve výfukových plynech je více než 0,1 % kysličníku uhelnatého nebo 0,075 % kysličníků dusíku. Do provozu může být zařazen po odstranění závady a po snížení koncentrace kysličníku uhelnatého pod 0,08 % a koncentrace kysličníků dusíku pod 0,075 %.
(4)
Stroj může být provozován jen se zaplombovaným vstřikovacím čerpadlem.
(5)
Stroj musí být vybaven hasicím zařízením se stabilním rozvodem a ručními hasicími přístroji.
(6)
Obsluha je povinna kromě povinností uvedených v § 226 sledovat také kouřivost stroje. Při zhoršení kouřivosti je povinna závadu ohlásit. Při úniku motorové nafty nebo oleje je povinna zastavit stroj, uzavřít přívod nafty a závadu ohlásit. Stejně je obsluha povinna postupovat při pocitu nevolnosti.
(7)
Při zjištění požáru je obsluha povinna zastavit motor, uvést do činnosti hasicí zařízení a dále postupovat podle § 18.
§ 230
Údržba, montáž a demontáž zařízení
(1)
Údržba zařízení musí být prováděna v rozsahu a lhůtách určených provozní dokumentací. O jejich výsledcích musí být vedeny záznamy.
(2)
Organizace rozhodne, zda k zajištění bezpečnosti práce nebo provozu je nutné vypracovat pracovní postup pro montáž nebo demontáž zařízení.
(3)
Organizace je povinna pracovníky provádějící údržbu vybavit měřicími přístroji, nářadím a ostatními pomůckami potřebnými pro zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(4)
Vyžaduje-li to povaha údržbářských prací, musí být zařízení vypnuto a zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Po ukončení těchto prací musí být ověřena správná funkce zařízení.
(5)
Prohlídky mobilních strojů používaných v podzemí musí být prováděny nejméně jednou za 14 dní. Prohlídku provádí určený pracovník ve všech přístupných částech stroje (bez rozebírání). Při prohlídce musí být vyzkoušeny jednotlivé funkce stroje.
Díl druhý
Elektrická zařízení
ODDÍL PRVNÍ
POŽADAVKY NA ZŘIZOVÁNÍ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 231
Základní ustanovení
(1)
Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a prostorům,44) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu metanu, uhelného prachu nebo jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.
(2)
V podzemí se nesmí používat prozatímní elektrická zařízení.56)
(3)
Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a do mapy rozvodu elektrické energie.7)
(4)
Nejméně dvojím na sobě nezávislým přívodem elektrické energie, z nichž každý zajistí potřebný příkon, je nutné vybavit hlubinný důl
a)
s těžním zařízením pro dopravu osob z hloubky větší než 300 m, nebo
b)
plynující II. třídy nebezpečí, nebo
c)
zařazený jako důl s nebezpečím průvalů vod.
(5)
Veškerá vedení a ochranné vodiče, s výjimkou hlavního zemnícího vedení (§ 231b odst. 2), musí být měděná. Ochranné vodiče, které nejsou mechanicky chráněny, není-li dále stanoveno jinak, musí mít průřez nejméně 6 mm2.
§ 231a
Elektrické sítě v dole
(1)
Pro rozvod elektrické energie v dole lze použít jen elektrickou síť s ochranou samočinným odpojením od zdroje, a to za podmínky, že:
a)
u nízkého napětí jsou všechny živé části odděleny od země a všechny neživé části nepřímo spojeny se zemí56a) (síť IT) a současně je síť hlídána přístrojem ke hlídání izolačního stavu (dále jen „hlídač izolačního stavu“),
b)
u vysokého napětí
1.
uzel zdroje je spojen se zemí přes omezující impedanci a všechny neživé části jsou přímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním s rychlým vypnutím56b) [síť IT(r)], nebo
2.
všechny živé části jsou odděleny od země a všechny neživé části jsou nepřímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním56c) (síť IT).
(2)
Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem větším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem větším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V je zajištěna signalizace tohoto stavu a v plynujících dolech je kromě toho zajištěno samočinné vypnutí této sítě.
(3)
Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem menším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem menším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že
a)
je provozována jako síť podle odstavce 2,
b)
pro kabelové rozvody je použito kabelů s pancířem, kovovým stíněním nebo polovodivým stíněním a jištění proti zkratu je provedeno tak, aby došlo k odpojení elektrického obvodu od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v elektrickém obvodu, nebo
c)
síť odpovídá požadavkům na nezápalný elektrický obvod.
(4)
Elektrická síť podle odstavce 1 písm. b) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být provozována tak, aby
a)
zemní proud při jednopólovém zemním spojení sítí napájejících pohyblivé stroje v ražbách a rubáních nepřesáhl 7 A,
b)
hodnota dovoleného dotykového napětí nepřesáhla 50 V a
c)
pokles izolačního odporu sítě byl signalizován do místa se stálou obsluhou,
d)
výkonový vypínač, jehož kabelovým vývodem je napájeno elektrické zařízení umístěné v prostorách SNM, byl vybaven zařízením blokujícím zapnutí vývodu při izolačním odporu na tomto vývodu menším než 50 Ω/V.
Kontrola izolačního odporu sítě se řídí provozním řádem. Naměřené hodnoty izolačního odporu se zaznamenávají.
§ 231b
Zemnící soustava v dole
(1)
Pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, nežádoucími vlivy elektrostatických nábojů a bludnými proudy musí být v dole zřízena zemnící soustava, jejíž součástí je hlavní zemnící vedení.
(2)
Hlavní zemnicí vedení musí být tvořeno měděným vodičem nebo měděným stíněním kabelu o průřezu nejméně 50 mm2 nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm2; pokud je jako ocelový pozinkovaný vodič použit pásek, musí být jeho tloušťka alespoň 3 mm. Hlavní zemnicí vedení musí být připojeno nejméně na dva strojené zemniče. Průřez hlavního zemnicího vedení nesmí být zeslaben.
(3)
S hlavním zemnícím vedením se vodivě spojují všechny neživé části elektrického zařízení vyžadující ochranu zemněním a vodivé předměty podélně uložené nebo vedené v důlním díle (potrubí, koleje apod.); ochranný vodič elektrického zařízení nad 1 kV musí mít průřez alespoň 16 mm2, s výjimkou zařízení připojeného vlečným kabelem, které se připojuje zemním vodičem vlečného kabelu.
(4)
Hodnoty odporu uzemnění i přechodové odpory zemnící soustavy musí vyhovovat požadavkům pro použitý způsob ochrany. Provedení hlavního zemnicího vedení i místa napojení strojených zemničů musí umožnit jejich prohlídky. Odpor uzemňovací soustavy vyjádřený v Ω nesmí být větší než podíl 50 k součtu délek všech kabelů pro napětí nad 1 kV, vyjádřených v km, které jsou připojeny na stejný napájecí zdroj, a současně nesmí přesáhnout 15 Ω. Hlavní zemnicí vedení je na povrchu připojeno na zemnicí vedení rozvodny, z níž je napájen důl. Hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem vztahujících se k tomuto ustanovení.
(5)
Odpor uzemňovací soustavy v místě připojení na neživé části nesmí být větší než 15 Ω v sítích nízkého napětí.
(6)
Kontrola stavu hlavního zemnicího vedení se provádí nejméně jedenkrát za rok a vždy po důlním otřesu v důlních dílech postižených otřesem; to neplatí pro hlavní zemnicí vedení ve společném obložení.
(7)
Spoje na hlavním zemnicím vedení musí být chráněny proti korozi. Spoje mezi ocelovým pozinkovaným lanem nebo ocelovým pozinkovaným páskem a měděným vodičem musí být chráněny tak, aby mezi nimi nevznikl galvanický článek, nebo chráněny ochranným nátěrem zabraňujícím přístupu vlhkosti ke spoji.
(8)
Neživé části elektrických zařízení do 1 kV musí být připojeny na hlavní zemnicí vedení měděným ochranným vodičem, který je součástí přívodního kabelu. U kabelových vedení se nesmí ochranný vodič použít jako napájecí vodič.
(9)
Pospojování neživých částí elektrického zařízení a jejich připojení na hlavní zemnicí vedení se provádí tak, aby byla zajištěna bezpečnost a správná funkce těchto elektrických instalací.
(10)
U sdělovacích zařízení, u nichž je nutno neživé části chránit před nebezpečným dotykovým napětím, se provádí ochrana zemněním buď přímo na ochrannou uzemňovací soustavu měděným ochranným vodičem o průřezu alespoň 4 mm2 nebo prostřednictvím jednoho páru vodičů v kabelu. Za ochranný vodič je možno použít i plášť a pancéř kabelu. Sdělovací a telekomunikační zařízení bez přímého vodivého spojení se silovými obvody lze chránit samostatným uzemněním, jehož odpor nepřesáhne 75 Ω.
§ 231c
Umístění elektrického zařízení nad 1 kV
(1)
Elektrické zařízení musí být instalováno tak, aby byl umožněn dostatečný odvod tepla z něho a bezpečný přístup k němu a aby se zamezilo jeho mechanickému poškození nad míru vytvářející nebezpečí. Elektrické zařízení nad 1 kV, s výjimkou kabelů včetně armatur a elektrického zařízení určeného ke spotřebě elektrické energie a elektrického zařízení zavěšeného na závěsné dráze nebo výztuži důlního díla nebo pevně upevněného k jinému technologickému zařízení, se umístí v komoře, výklenku nebo v rozšířeném profilu důlního díla.
(2)
Elektrické zařízení nad 1 kV nad pásovým nebo hřeblovým dopravníkem se umístí tak, aby mezi dopravovaným těživem a elektrickým zařízením byl volný prostor alespoň 0,4 m. Na toto elektrické zařízení se nevztahuje § 301 odst. 1 písm. b).
(3)
Volný prostor pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení nad 1 kV se určí podle § 224 odst. 2. Jestliže do tohoto volného prostoru zasahuje průjezdní profil dopravního zařízení, nesmí být současně s důlní dopravou prováděna obsluha a údržba elektrického zařízení. Při určení průjezdního profilu závěsné dráhy se zohlední i obvyklý výkyv vozidla (§ 292 odst. 6). Po ukončení přepravy nesmějí vozidla ani přepravovaný náklad zasahovat do volného prostoru pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení.
(4)
Elektrické zařízení nad 1 kV v prostorech ražeb a porubů se umístí tak, aby jeho vzdálenost od čelby nebo místa styku porubu nebo dobývky s vtažným nebo výdušným důlním dílem ve směru postupu porubní fronty nebo dobývání byla alespoň 20 m.
§ 231d
Spínací zařízení nad 1 kV v prostorech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí důlních otřesů
(1)
Provozovat lze jen výkonový vypínač s ovládacím obvodem, který lze ovládat z míst určených závodním dolu.
(2)
Výkonový vypínač nad 1 kV musí být vybaven ochranami, které zajistí jeho samočinné vypnutí při překročení nastavených hodnot poruchových veličin. Jištění proti zkratovým proudům musí zajistit samočinné odpojení vedení při mezifázovém zkratu. Ochrany musí umožňovat nastavení a kontrolu vypínacích charakteristik tak, aby byla zajištěna selektivita jištění.
§ 232
Zařazování prostorů plynujících dolů z hlediska nebezpečí výbuchu metanu
(1)
Podzemní prostory plynujících dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu metanu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na
a)
prostory bez nebezpečí výbuchu metanu (dále jen „prostory BNM“),
b)
prostory s nebezpečím výbuchu metanu (dále jen „prostory SNM“).
(2)
Jako prostory BNM se zařazují podzemní prostory větrané vtažnými větry, které dosud nebyly použity v místech, kde se razí nebo dobývá, a které bezprostředně nesouvisí s vyrubanými prostory nebo nevětranými a neuzavřenými důlními díly, ve kterých je při jejich zařazování a dále při jejich provozu organizací určen takový objemový průtok důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,25 % a při poruše větrání nebo při jeho zastavení na dobu určenou havarijním plánem je v nich vyloučeno nahromadění výbušné směsi metanu se vzduchem.
(3)
Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou prostory SNM.
(4)
Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu plynů, zejména prostor nad ohlubní výdušné jámy a prostor v okolí difusoru hlavního ventilátoru do vzdálenosti 30 m.
§ 233
Zařazování prostorů uhelných dolů z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu
(1)
Podzemní prostory uhelných dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na
a)
prostory bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu (dále jen „prostory BNP“),
b)
prostory s nebezpečím výbuchu uhelného prachu (dále jen „prostory SNP“).
(2)
Jako prostory BNP se zařazují podzemní prostory, ve kterých se nevyskytuje uhelná drť, nevytváří souvislá vrstva uhelného prachu a uhelný prach je pravidelně odstraňován.
(3)
Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou prostory SNP.
(4)
Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu uhelného prachu.
§ 234
Elektrické stanice a rozvodná zařízení
(1)
Elektrická stanice60) musí být umístěna a provedena tak, aby v ní za podmínek stanovených pro zařazování prostorů nemohlo dojít k nedovolenému nahromadění metanu a aby elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození. Výztuž elektrické stanice musí bezpečně odolat předpokládaným horským tlakům.
(2)
Neuzavřená elektrická stanice57) v podzemí nemusí splňovat požadavky § 224 odst. 6 a 7.
(3)
Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.52)
(4)
V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.
(5)
V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a údržbu.
(6)
Větrací otvory v komorách hlavních důlních rozvoden musí být opatřeny těsně uzavíratelnými klapkami umístěnými v čelních zdech nebo v ocelových dveřích a musí být zakryty drátěným pletivem nebo mřížkou s rozměry ok 15 x 15 mm.
(7)
Prostor u vchodu do důlních rozvoden a trafostanic musí být stále volný.
(8)
Pokud jsou prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna, v mokru nebo v prostředí se zvýšenou vlhkostí, zařazují se do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím. Zvýšená ochrana může být provedena jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu, zapojeného na vypínání při překročení meze stanovené výrobcem.
§ 235
Kabely a kabelová vedení
(1)
Kabely používané v podzemí musí mít vnější obal z materiálů, které nepodporují šíření požáru.
(2)
Pro kabelové rozvody nad 1 kV mohou být v ražených důlních dílech a porubech použity pouze kabely s kovovým stíněním nebo kabely s kovovým stíněním žil, v ostatních důlních dílech mohou být použity kabely s kovovým pancéřem. Kovový pancéř a kovové stínění kabelu se spojuje s uzemňovací soustavou na obou koncích kabelu a v místech stanovených provozní dokumentací měděným ochranným vodičem, jehož průřez je alespoň 6 mm2 při průřezu krajního vodiče do 50 mm2, 10 mm2 při průřezu krajního vodiče do 95 mm2 a 16 mm2 při průřezu krajního vodiče nad 95 mm2. Kovové stínění žil se spojuje s uzemňovací soustavou podle § 240b odst. 2.
(3)
V prostorech SNM a prostorech SNP mohou být v síti s hlídači izolačního stavu použity jen kabely s kovovým pancéřem, kovovým stíněním, kovovým stíněním žil nebo polovodivým stíněním.
(4)
Kabely, s výjimkou kabelů uložených v kabelových kanálech, kabelů pevně uchycených, kabelů na cívkách a kabelů pro pohyblivá zařízení nebo stroje, musí být poddajně zavěšeny v horní polovině důlního díla na kabelových závěsech s roztečí závěsů nejvýše 3 m. Organizace určí způsob uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení v provozní dokumentaci.
(5)
Uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení musí dále vyhovovat těmto podmínkám:
a)
sdělovací kabely se musí v důlních dílech zavěšovat odděleně od kabelů silových; křižování těchto kabelů je dovoleno jen v nejnutnějším případě. Kabely silové a sdělovací se nesmí vzájemně dotýkat,
b)
kabely se musí ukládat, spojovat a připojovat tak, aby se napětí vyvolané hmotností kabelu a armatur nepřenášelo na vodiče; armatury musí být samostatně zavěšeny,
c)
nepoddajné upevnění kabelového vedení je dovoleno jen v důlních dílech s nepoddajnou výztuží a v důlních dílech ražených v pevných horninách, které nevyžadují výztuž,
d)
kabelové vedení musí být umístěno tak, aby bylo přístupné prohlídkám; toto neplatí pro vedení ve vrtech a průchodech pro kabel.
(6)
Ve svislých důlních dílech (§ 294 odst. 1), s výjimkou vrtů a komínů, musí být kabelová vedení pevně uchycena na kabelové konzoly zabudované nezávisle na výstroji důlního díla. Vzdálenost konzol smí být nejvíce 6 m. V části mezi kabelovými úchyty smí být vedení zatíženo jen vlastní hmotností. Sevření kabelů úchytem musí být takové, aby se kabel nepoškodil.
(7)
Požadavky na upevňování kabelů podle odstavců 5 a 6 se netýkají kabelů odlehčených od tahu zavěšením na nosné lano a samonosných kabelů. Tyto kabely musí být upevněny alespoň každých 6 m tak, aby se jejich hmotnost nepřenášela na vodiče ani na koncovky kabelů.
(8)
Ve vrtu musí být kabel, s výjimkou kabelů samonosných, zavěšen na nosné lano alespoň každých 6 m tak, aby se jeho hmotnost nepřenášela na koncovku ani na vodiče kabelu. Mezi dvěma úchyty smí být kabel zatížen pouze vlastní hmotností. Nosné lano včetně jeho ukotvení musí mít čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k tahu vyvozovanému hmotností zavěšeného kabelu a nesmí být ukotveno na výztuž vrtu. Kabel ve vrtu nesmí být spojován.
(9)
Vrt určený pro kabel musí být zapažen. Konstrukce ústí vrtu a kabelové úchyty nesmí poškodit kabel při jeho ukládání a při jeho trvalém provozu.
(10)
Kabelové vedení musí splňovat tyto podmínky:
a)
vlečný kabel pro napájení razicího a dobývacího stroje nad 1 kV musí být uložen v ukladači kabelu; přechod kabelu do porubu a uložení kabelu v porubu musí být řešeny v provozní dokumentaci,
b)
kabel pro napájení elektrického stroje v čelbě raženého důlního díla musí mít dostatečnou rezervu, aby nehrozilo přenesení napětí v tahu na vodiče kabelu při přemisťování stroje,
c)
rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení, obě spojovací části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a znečištění,
d)
vedení musí být provedeno podle technických norem stanovujících požadavky na dimenzování a jištění elektrických rozvodů,
e)
nejmenší dovolený průřez žil je u kabelových silových vedení 1,5 mm2, u sdělovacích, telekomunikačních a řídicích kabelů je nejmenší dovolený průměr jádra 0,8 mm; to se nevztahuje na nezápalné obvody,
f)
pohyblivé přívody, pokud nejsou navíjeny na buben, lze zatěžovat jen dle podmínek stanovených výrobcem,
g)
nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.
§ 236
Kabely pohyblivých zařízení
(1)
Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel. Pro vedení nad 1 kV k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel s kovovým nebo polovodivým stíněním žil a společným kovovým stíněním.
(2)
Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.
(3)
Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.
(4)
Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být vybavena zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.
(5)
Pohyblivý stroj lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné odpojení od zdroje v okamžiku, kdy nejsou plněny požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí.60a)
(6)
Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.
§ 237
Ovládací a bezpečnostní obvody
(1)
Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.
(2)
Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným vodičem. Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být vždy zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.
(3)
Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro vedení důlních děl, dopravu a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.
(4)
Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.
(5)
U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být
a)
koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo
b)
dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo
c)
u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.
(6)
Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.
§ 238
Plovoucí čerpací stanice
(1)
Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.
(2)
Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.
(3)
Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.
(4)
Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.
§ 239
Trolejová trakce
Trolejová trakce může být na uhelných a plynujících dolech používána jen v prostorách BNM a BNP. Použití trolejové trakce na těchto dolech a podmínky provozu schvaluje Český báňský úřad.
§ 240
Bezpečnostní tabulky a vybavení
(1)
U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji! “, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!“.
(2)
U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“ a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“. U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“.
(3)
V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.
(4)
V uzavřené elektrické stanici, kromě podružné a předsunuté transformační stanice,60) musí být
a)
dielektrický koberec,
b)
dielektrické rukavice v pouzdře,
c)
zkoušečka napětí,
d)
zkratovací souprava,
e)
záchranný izolační hák,
f)
bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.62)
§ 240b
Používání kabelů se stínící vrstvou
(1)
Pro napájení pohyblivého zařízení nebo stroje vlečným kabelem lze v prostorách SNM použít u nízkého napětí jen kabel s polovodivým stíněním nebo kabel s kovovým stíněním žil a u napětí nad 1 kV jen kabel s kovovým stíněním nebo kovovým stíněním žil, vyjma kabelů nezápalných obvodů. Přemístitelné elektrické zařízení nebo stroj musí být takto vybaveny, mají-li být přemisťovány pod napětím.
(2)
Polovodivá vrstva kabelu a kovové stínění žil musí být spojeny s ochranným relé nebo na obou koncích kabelu vodivě spojeny se zemnícím vedením. Vnější kovové stínění musí být spojeno se zemnícím vedením.
§ 240c
Vypínání vysokonapěťových rozvodů při zemním spojení
Kabelový rozvod s napětím nad 1 kV napájející předsunutou trafostanici umístěnou v prostorách SNM musí být vybaven ochranou zajišťující odpojení vývodu se zemním spojením.
ODDÍL DRUHÝ
PROVOZ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 241
Vedoucí elektrotechnik
(1)
Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazených elektrických zařízení určí organizace na každém provozovaném dole vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami85). Vedoucí elektrotechnik pro plynující důl, kde se razí nebo dobývá, musí mít vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku86).
(2)
Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka pro přímé řízení těchto činností splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami86).
§ 242
Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení
(1)
Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru BNM 0,25 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení uvedená v odstavci 2 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.
(2)
V prostorech SNM mohou být používána pouze zařízení kategorie M1 a M252a). V prostoru SNM, pro který je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b), mohou být používána pouze zařízení kategorie M1.
(3)
Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru SNM 1,5 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení kategorie M1 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.
(4)
V prostorech SNP se mohou používat pouze ta zařízení kategorie M2 nebo M1, jejichž povrchová teplota nepřekročí 150 °C. V zásobníku uhlí a v prostoru s ním bezprostředně souvisejícím do vzdálenosti 30 m se může používat pouze zařízení kategorie M1.
(5)
V případech podle odstavců 1 a 3 musí být neprodleně provedena opatření vedoucí k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Tato opatření musí být součástí havarijního plánu. Vedoucí likvidace havárie určí podmínky k dočasnému provozu elektrických zařízení, která podle odstavců 1 a 3 měla být vypnuta, a případně i postup jejich zapínání.
(6)
V prostorech SNM a SNP musí být silové elektrické obvody na pracovištích, která nebudou obsazena déle než 3 hodiny, vypnuty a zajištěny proti nežádoucímu zapnutí, kromě napájení zařízení, která jsou nezbytná k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(7)
Po vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin musí být před opětným zapnutím zjištěn důvod vypnutí a případná závada odstraněna.
(8)
Po skončení práce pohyblivého zařízení musí být v případech určených provozní dokumentací přívodní kabelové vedení odpojeno od napětí nebo musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna jinak.
§ 243
Práce na elektrickém zařízení
(1)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím64), kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.
(2)
Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.
(3)
Při práci pod napětím na elektrickém zařízení, které není jiskrově bezpečné, musí být v prostoru SNM dodrženy tyto podmínky:
a)
před otevřením nevýbušného závěru musí být provedena kontrola složení důlního ovzduší podle § 109 odst. 1 písm. c); zjištěná koncentrace metanu musí být zaznamenána,
b)
koncentrace metanu v prostoru SNM nesmí překročit 1 % a musí být po dobu trvání práce kontrolována metanoměrem a zaznamenávána,
c)
uhelný prach musí být v okruhu 5 m odstraněn a není-li to možné, musí být zneškodněn; tato podmínka se musí dodržet i v prostorech SNP.
(4)
V podzemí je na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím dovoleno jen ověřování beznapěťového stavu a fázování transformátoru a vedení, a to jen v hlavních důlních rozvodnách, na plynujících dolech však jen v hlavních rozvodnách zařazených jako prostor BNM. Na vypnutém a nezajištěném elektrickém zařízení je dovoleno pracovat jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem.63) Jiné práce na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím jsou zakázány.
(5)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.52), 63)
(6)
Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.63)
§ 244
Údržba elektrických zařízení
(1)
Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 230 a podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami64).
(2)
Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v řádu prohlídek, údržby a revizí64).
(3)
Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda
a)
elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,
b)
vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (funkce hlídače izolačního stavu, ochranné uzemnění, kryty apod.),
c)
je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.
(4)
Při revizi trolejového vedení v podzemí musí být měřením a výpočtem zjištěn úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.
(5)
Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být nadproudové ochrany pro napětí do 1 kV
a)
zkoušeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za šest roků,
b)
funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za dva roky a po každém přemístění.
(6)
Nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.
(7)
Na reléových ochranách a automatikách musí být prováděny
a)
primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí
1.
při uvedení elektrického zařízení do provozu,
2.
místo každé třetí sekundární zkoušky,
b)
sekundární zkoušky
1.
na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,
2.
u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,
3.
u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.
(8)
Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.
(9)
Pro zkoušky reléových ochran a automatik je organizace povinna vypracovat provozní dokumentaci.
(10)
U elektrického spínacího zařízení nad 1 kV provozní dokumentace podle odstavce 2 určí způsob a lhůty prohlídek alespoň v tomto rozsahu:
a)
vizuální prohlídku nejméně jednou za směnu v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za týden u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV,
b)
ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového vypínače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech před každým zapnutím výkonového vypínače a po každém vypnutí proudových ochran zkratem nebo zemním spojením a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových vypínačů nad 1 kV,
c)
ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového stykače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech po každém vypnutí působením proudové ochrany zkratem a po každém působení relé blokujícího zapnutí vývodního kabelu se sníženým izolačním stavem a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových stykačů nad 1 kV,
d)
funkční zkoušky proudových ochran u spínacího zařízení nad 1 kV, a to zkušebními tlačítky nebo softwarovým povelem jednou ročně v ražených důlních dílech a porubech, ověření blokování zpětného zapnutí po vybavení nadproudové ochrany nebo ověření blokovacího obvodu, který zamezuje zapnutí vývodu se sníženým izolačním stavem nejméně jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV,
e)
otevření spínacího zařízení nad 1 kV a prohlídku po každém vypnutí proudové ochrany zkratem, dále jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV.
§ 245
Kontrola izolačního stavu
(1)
Hlídač izolačního stavu elektrických sítí v podzemí nesmí být vyřazen z provozu. Není-li zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí tento pokles signalizovat do dispečinku nebo jiného místa se stálou obsluhou.
(2)
Elektrická síť může být po vypnutí hlídačem izolačního stavu uvedena pod napětí po odstranění závady.
(3)
V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu jen signalizováno, musí být při vzniku zemního spojení neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení musí být zajištěna bezpečnost práce a provozu vhodnými bezpečnostními opatřeními.
(4)
Izolační stav elektrické sítě musí být kontrolován pomocí měřicího přístroje zabudovaného v hlídači izolačního stavu nejméně jednou za den; to neplatí pro sítě s příkonem do 1 kVA, u lignitových dolů do 3 kVA.
(5)
Správnost funkce hlídače izolačního stavu včetně signalizace nebo vypínání při poklesu izolačního stavu pod určenou hranici musí být kontrolována pracovníkem s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za týden.
(6)
Je-li hlídač izolačního stavu v elektrických sítích do 1 kV zároveň součástí zvýšené ochrany proti nebezpečnému dotykovému napětí na neživých částech elektrických zařízení nebo ochrany proti zkratu, musí zabezpečovat vypínání sítě.
(7)
Po zjištění místa vzniku zemního spojení v elektrické síti nad 1 kV musí být v prostorech SNM nebo SNP vadné elektrické zařízení ihned vypnuto. Zařízení může být opětovně zapnuto až po odstranění závady.
(8)
Je-li v podzemí použito proudových chráničů, přezkouší jejich správnou funkci pracovník s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za měsíc.
(9)
Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče.
(10)
Po vypnutí elektrické sítě proudovým chráničem může být tato opětovně uvedena pod napětí po odstranění závady.
ODDÍL TŘETÍ
OSVĚTLOVÁNÍ
§ 246
Důlní osobní svítidla
(1)
V podzemí, na povrchových pracovištích při manipulaci s výbušninami a v místech s nebezpečím výbuchu plynů a prachu mohou být používána jen důlní osobní svítidla29) přidělená organizací. Tato svítidla musí mít požadovanou svítivost nejméně 10 hodin.
(2)
Důlní osobní svítidla musí mít typové označení a evidenční číslo organizace.
§ 247
Vybavení pracovníků osobními svítidly
(1)
Pracovníci, kteří vstupují do podzemí a jsou podle § 4 odst. 9 vybaveni důlním osobním svítidlem, jsou povinni mít rozsvícené svítidlo i na místech se stálým osvětlením.
(2)
Pracovníci na povrchu, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů nebo prachů anebo na tato místa docházejí, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.
(3)
Ostatní pracovníci na povrchu, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.
§ 248
Přenosné světlomety
Osádkám na pracovištích, kde se vyžaduje prohlídka stropu, stěny nebo svahu vyššího než 5 m, musí být přiděleny přenosné světlomety.
§ 249
Výdej a převzetí důlních osobních svítidel
(1)
Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.
(2)
Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.
(3)
Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.
§ 250
Počet důlních osobních svítidel a jejich kontrola
(1)
Počet provozuschopných důlních osobních svítidel musí být v lampovně nebo výdejně nejméně o 5 % vyšší, než je počet pracovníků, kterým jsou přidělena.
(2)
Důlní osobní svítidla určená pro báňské záchranáře musí být zvlášť označena a odděleně uložena.
§ 251
Zacházení s důlními osobními svítidly
(1)
Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.
(2)
Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otevírat ani opravovat.
(3)
Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání. Svévolná výměna důlních osobních svítidel mezi pracovníky je zakázána.
(4)
Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.
§ 252
Zřizování lampoven
(1)
Pro vydávání a přijímání důlních osobních svítidel, nabíjení akumulátorů a přípravu a doplňování elektrolytu musí být zřízena lampovna. Používá-li se nejvýše 100 důlních osobních svítidel, mohou být místo lampovny pro tyto činnosti použity místnosti určené organizací. Tyto musí být vybaveny podle § 253 odst. 2 až 5.
(2)
Organizace je povinna určit pracovníka odpovědného za provoz lampovny.
§ 253
Vybavení lampovny
(1)
Lampovna musí mít nejméně tyto místnosti:
a)
pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení akumulátorů,
b)
pro údržbu důlních osobních svítidel,
c)
pro pracovníky lampovny.
(2)
Místnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí mít přívod teplé a studené vody a snadno omyvatelné stěny a podlahu. Podlaha musí být z nepropustného materiálu odolného proti působení elektrolytu a se spádem k odtokovému místu.
(3)
Všechny místnosti lampovny musí být důkladně větrány. Větrání místnosti pro nabíjení akumulátorů musí být tak účinné, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Složení ovzduší je organizace povinna kontrolovat nejméně jednou za 3 měsíce rozborem vzorku ovzduší odebraným v nejnepříznivějším místě a době.
(4)
Pracovní stoly, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí mít horní desku potaženou omyvatelným materiálem odolným proti působení elektrolytu.
(5)
Všechny místnosti a zařízení lampovny musí být trvale udržovány v čistotě, zejména musí být neprodleně odstraněn rozlitý elektrolyt. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno.
(6)
Místnost, kde se pracuje s elektrolytem, musí být dále vybavena neutralizačním roztokem na poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem.
(7)
V lampovně musí být na přístupném a dobře viditelném místě vyvěšeny
a)
provozní řád lampovny a poučení o evidenci vydaných a vrácených důlních osobních svítidel,
b)
návod k používání důlních osobních svítidel,
c)
tabulky se zákazy a příkazy podle této vyhlášky,
d)
poučení o bezpečných pracovních postupech při práci s elektrolytem a o poskytování první pomoci.
Pracovníci musí být seznámeni s touto dokumentací.
§ 254
Příprava, doplňování a kontrola elektrolytu
(1)
Přípravu, doplňování a kontrolu elektrolytu v akumulátorech mohou provádět jen určení pracovníci, a to podle návodu výrobce svítidla.
(2)
Pro přípravu elektrolytu a plnění akumulátorů se musí používat zařízení, které zabraňuje rozstříkávání a rozlévání elektrolytu.
(3)
Pro manipulaci s elektrolytem je organizace povinna přidělit pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky, zejména ochranný štít, zástěru a rukavice.
§ 255
Nabíjení akumulátorů
(1)
Nabíjení akumulátorů musí být prováděno podle návodu výrobce a kontrolováno měřicími přístroji.
(2)
Důlní osobní svítidla musí být udržována tak, aby v prostoru akumulátoru nebo svítidla bylo zabráněno nebezpečnému nahromadění plynů vznikajících během nabíjení nebo při odplynění po nabíjení.
§ 256
Osvětlení pevnými svítidly
(1)
Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.
(2)
Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů68) musí být kontrolován.
(3)
Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.
(4)
Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.
§ 257
Místa se stálým osvětlením na povrchu
(1)
Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít
a)
stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,
b)
zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,
c)
ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).
(2)
Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.
(3)
Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.
(4)
Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
§ 258
Místa se stálým osvětlením v podzemí
(1)
Stálé osvětlení v době provozu musí mít
a)
náraziště jam a úpadnic,
b)
nástupiště a jejich nejbližší okolí,
c)
provozovny se stálou obsluhou,
d)
místa na trati se strojní dopravou, která jsou ve směně stále obsluhována,
e)
stěnové poruby vybavené mechanizovanou výztuží,
f)
ostatní určená místa.
(2)
Strojovny těžních strojů a elektrické stanice se stálou obsluhou musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
§ 258a
Osvětlení mobilních strojů v podzemí
(1)
Mobilní stroj, s výjimkou dobývacího kombajnu a stroje poháněného vzduchovou energií, může být provozován, jen pokud je vybaven vlastním svítidlem pro osvětlení pracovního prostoru stroje.
(2)
Mobilní stroj poháněný ze zdroje energie umístěného na tomto stroji musí být vybaven koncovým červeným světlem a červenými odrazkami. Pokud je stroj určen pro jízdu na vzdálenost větší než 50 m v obou směrech, musí být vybaven bílým i červeným svítidlem a červenými odrazkami na obou stranách stroje; lopatové nakladače nemusí tento požadavek splňovat na lopatové straně.
(3)
Mobilní stroj s konstrukční rychlostí jízdy vyšší než 20 km.h-1 musí být vybaven brzdovými světly.
Díl třetí
Strojní zařízení
ODDÍL PRVNÍ
DŮLNÍ STROJE
§ 259
Dobývací a razicí stroje
(1)
Dobývací kombajny, pluhovací zařízení a razicí stroje musí být vybaveny protiprašným zařízením a na plynujících dolech II. třídy nebezpečí také zařízením snižujícím možnost zapálení metanu od řezného orgánu stroje. Jejich provoz bez těchto zařízení je zakázán.
(2)
Dobývací kombajn, který se pohybuje smykem po hřeblovém dopravníku s úklonem větším než 9° nebo smykem po počvě s úklonem větším než 18°, musí být zabezpečen samostatným zajišťovacím zařízením, které zamezí jeho ujetí. Ostatní dobývací kombajny musí být zabezpečeny samostatným zajišťovacím zařízením v úklonu nad 3°, není-li jiným způsobem zabráněno jejich ujetí. Dobývací kombajn vybavený dvěma tažnými vrátky nebo samostatnou brzdou nemusí být zabezpečován samostatným zajišťovacím zařízením. Dobývací kombajn se může pohybovat smykem po hřeblovém dopravníku, jen pokud je vybaven mechanizmem zamezujícím jeho vypadnutí z tratě dopravníku.
(3)
Řetěz nebo lano a jejich úchytná zařízení pro pojezd dobývacího kombajnu musí mít trojnásobnou bezpečnost, tažné prvky pro pojezd ostatních dobývacích a razicích strojů dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největší síle vyvozené tažným zařízením.
(4)
Prvky zajišťovacího zařízení musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k tíhové složce potřebné k zadržení dobývacího kombajnu. Vrátky, kladky a záchytné části zajišťovacího zařízení musí být konstruovány s ohledem na jmenovitou nosnost tažného prvku. Kotvení zajišťovacího zařízení musí odpovídat jmenovité nosnosti tažného prvku. Musí mít 3 kotevní prvky samostatně upevněné k zajišťovacímu zařízení. V případě poruchy některého prvku musí být provoz zastaven.
(5)
Při použití zajišťovacího zařízení s plynulým brzděním musí brzdná síla trvale vykazovat hodnotu vyšší než dvojnásobek tíhové složky, která by mohla způsobit ujetí dobývacího kombajnu. Přípustná brzdná dráha však může být nejvíce 0,4 m.
(6)
Při provozu dobývacích a razicích strojů se nesmí pracovníci zdržovat v nebezpečné blízkosti řezného orgánu stroje ani v prostoru ohroženém nebezpečným rozkmitem tažného prvku. Při spouštění těchto strojů musí nejdříve automaticky zaznít výstražné znamení výrazně odlišené od provozních signálů a provozního hluku a teprve po uplynutí nejméně 5, nejvýše však 15 sekund může dojít ke spuštění stroje.
(7)
Při provozu dobývacího kombajnu musí být tažný prvek zajišťovacího zařízení stále napjat a zajištěn proti nebezpečnému rozkmitu.
(8)
Při provozu dobývacího kombajnu s místním ovládáním ve strmě uložených slojích je obsluha povinna se zdržovat v určeném prostoru, kde není ohrožena dobývacím kombajnem ani pádem horniny a ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací kombajn. Tento prostor určí technologický postup.
(9)
Při provozu dobývacích zařízení s dálkovým ovládáním je obsluha povinna zdržovat se v místě, ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací zařízení. Toto místo určí technologický postup.
(10)
Kromě povinností uvedených v § 226 je obsluha povinna prohlédnout tažné prvky, jejich úchytná zařízení a kotvení v každé polovině směny.
(11)
Tažné prvky dobývacích kombajnů a zajišťovacích zařízení je povinen kontrolovat určený pracovník zejména s ohledem na stanovenou bezpečnost nejméně jednou za 2 týdny.
§ 260
Mechanizovaná výztuž
(1)
Mechanizovaná výztuž musí zajišťovat ochranu před pádem horniny a bezpečný průchod pod stropnicemi sekcí, jakož i přístup obsluhující osádky k ovládacím prvkům výztuže, dobývacího stroje i k dalším zařízením. Tento průchod musí mít při dobývané mocnosti do 1,5 m minimální šířku 0,7 m a minimální výšku 0,5 m, u mocnosti nad 1,5 m minimální šířku 0,6 m.
(2)
Páky hydraulických ovladačů sekce mechanizované výztuže musí být mimo dobu ovládání nastaveny do nulové polohy. Sekce mechanizované výztuže se mohou ovládat jen ze zajištěného prostoru, a to ze společného ovládacího bloku nebo z bloků umístěných na sekcích sousedících se sekcí, která se přesouvá.
(3)
Sekce mechanizované výztuže ve strmých slojích musí být vybaveny zařízením zamezujícím příčnému a podélnému pohybu stropnice. Jako spojovací prvek nesmí být použito lano.
(4)
Mechanizované výztuže pro strmé sloje musí být vybaveny průchodními ochrannými povaly, jejichž vzdálenost nesmí být větší než 10 m.
(5)
U porubů vybavených mechanizovanou výztuží musí být nejméně jeden provozuschopný náhradní zdroj tlakové kapaliny nebo dvě samostatná provozuschopná čerpadla hydraulického agregátu.
(6)
Mechanizovaná výztuž pro poruby s nebezpečím důlních otřesů musí být vybavena zařízením pro pasivní zabezpečení pracovního prostoru před účinky důlního otřesu.
(7)
Mechanizovaná výztuž používaná pro zajištění vyrubaného prostoru stěnového porubu o mocnosti nad 2,5 m musí být vybavena pilířovými opěrkami, které musí být používány proti vyjíždění pilíře.
§ 261
Důlní bezkolejové stroje
(1)
Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru. Oba brzdové systémy musí mít na sobě nezávislá ovládací zařízení a musí být ovladatelné ze stanoviště řidiče.
(2)
Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma podkládacími klíny proti ujetí.
(3)
Při provozu důlního bezkolejového stroje se pracovníci nesmí zdržovat v dosahu nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.
(4)
Přívěs důlního bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.
ODDÍL DRUHÝ
STROJE PRO ZEMNÍ A STAVEBNÍ PRÁCE
§ 262
Rypadla a nakladače
(1)
Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.
(2)
Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.
(3)
Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.
(4)
Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.
(5)
Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.
(6)
Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.
(7)
Stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.
§ 263
Používání zemních a stavebních strojů v podzemí
V podzemí mohou být zemní a stavební stroje používány jen pokud splňují požadavky této vyhlášky.
ODDÍL TŘETÍ
STROJE A ZAŘÍZENÍ PRO DŮLNÍ DOPRAVU
§ 264
Stroje a zařízení pro svislou dopravu v podzemí a úklonnou dopravu pracovníků lanem
(1)
Těžní stroje a dopravní zařízení pro svislou dopravu v podzemí musí vyhovovat také požadavkům zvláštního předpisu.21)
(2)
Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěštní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.
§ 265
Vrátky
(1)
Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.
(2)
Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.
(3)
Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.
§ 266
Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot
(1)
Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat
a)
u vlečných a plenicích vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
b)
u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
c)
u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.
(2)
Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména
a)
jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,
b)
přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,
c)
dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,
d)
při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).
(3)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.
§ 267
Lanové kotouče a kladky
Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.
§ 268
Visuté lanové dráhy v podzemí
(1)
Dokumentace visuté lanové dráhy vypracovaná podle § 217 určí
a)
rozmístění podpěrných kladek a jejich kotvení,
b)
druh pohonu a jeho umístění,
c)
provedení vratné a křivkové stanice,
d)
průměr a druh lana,
e)
bezpečnostní a návěštní zařízení.
(2)
Zámek mezi nosičem sedačky nebo kontejneru a tažným lanem nesmí dovolovat při přepravě prokluz.
(3)
Pokud není tažné lano současně nosným, musí mít nosič sedačky nebo kontejneru zachycovač zabraňující ujetí nosiče po nosném laně.
(4)
Pohonná stanice visuté lanové dráhy musí mít automatickou brzdu, která zastaví její pohyb i při nejnepříznivějším zatížení.
(5)
V místech určených k obsluze lanové dráhy musí být kotouč, je-li umístěn níže než 2 m nad počvou, zajištěn proti nahodilému dotyku. V místě náběhu lana na kladku nebo kotouč musí být ochranný kryt a podle potřeby naváděcí zařízení.
(6)
Zavěšený lanový kotouč na obsluhovací stanici musí být zajištěn tak, aby nespadl ani v případě poškození jeho ložisek nebo čepu.
(7)
Lanový kotouč napínacího zařízení musí být v krajních polohách zajištěn proti vyjetí ze svého vedení.
§ 269
Důlní kolejové a závěsné lokomotivy
(1)
Důlní kolejová a závěsná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru.
(2)
Závěsná lokomotiva musí mít omezovač rychlosti, který uvede v činnost bezpečnostní brzdu při překročení nejvyšší povolené rychlosti.
(3)
Účinnost bezpečnostní brzdy závěsné lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m.s-2.
(4)
Účinnost provozní brzdy důlní kolejové lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.
§ 270
Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla
(1)
Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost.
(2)
Spojovací táhlo pro přepravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro přepravu hmot a nesmí se používat při přepravě hmot.
(3)
Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno proti samovolnému rozpojení.
§ 271
Brzdné vozíky závěsné dráhy
(1)
Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při překročení nejvyšší povolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se musí dát ovládat i ručně.
(2)
Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 11 m a zpoždění při přepravě osob nebylo větší než 9,81 m.s-2.
§ 272
Dokumentace zařízení závěsné dráhy
Dokumentace zařízení závěsné dráhy vypracovaná podle § 217 určí
a)
umístění tratě v důlním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer a průchodů,
b)
druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v důlním díle,
c)
zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí,
d)
rozmístění pohyblivých zarážek,
e)
typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice,
f)
způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení.
§ 273
Důlní vozy
(1)
Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.
(2)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro přepravu osob musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.
(3)
Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.
(4)
Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.
(5)
Během strojní dopravy nesmí být nádržkový vůz tlačen ani otevírán.
§ 274
Motorová vozidla a motorové vozíky
V podzemí mohou být používána motorová vozidla a motorové vozíky jen pokud splňují požadavky této vyhlášky.
§ 275
Důlní pásové dopravníky
(1)
Dopravní pás používaný v podzemí musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.
(2)
Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin.
(3)
Spoj dopravního pásu musí být upraven tak, aby neohrožoval pracovníky a omezoval propadávání drtě.
(4)
Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.
(5)
Automaticky ovládaná souprava důlních pásových dopravníků musí kromě § 219 splňovat také tyto požadavky:
a)
před uvedením dopravníku do chodu musí být dáno návěští znějící nejméně 5 sekund, které je slyšitelné po celé délce dopravníku,
b)
zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku; blokovací lanko musí být dosažitelné od konstrukce dopravníku a musí být označeno,
c)
musí být zajištěno samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při přetržení a prokluzování pásu, přeplnění přesypných míst a přehřátí elektrického motoru,
d)
musí být signalizována nebezpečná teplota pohonné a vratné stanice.
(6)
Důlní pásový dopravník pro přepravu osob musí splňovat dále tyto požadavky:
a)
dopravní pás musí mít šířku nejméně 0,8 m pro rychlost přepravy do 2,1 m.s-1 a nejméně 1,2 m pro rychlost přepravy větší; rychlost přepravy nesmí překročit 2,5 m.s-1,
b)
při úklonu větším než 6° musí mít pohon dopravníku brzdu, která zabrání samovolnému pohybu dopravního pásu,
c)
dopravní pás musí mít nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu v pásu,
d)
závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení,
e)
dopravník, který nemá zařízení pro přepravu osob přes přesyp, musí být ve vzdálenosti nejméně 10 m od přesypu vybaven zajišťovací uzávěrou, která zastaví dopravník při najetí osoby do uzávěry. Při obousměrné přepravě musí být uzávěry před i za přesypem. Mezi dopravním pásem a spodním okrajem zajišťovací uzávěry může být mezera nejvíce 0,2 m,
f)
podél dopravníku musí být v dosahu jedoucích osob blokovací lanko,
g)
po dobu přepravy osob na důlním pasovém dopravníku nesmí být navazující dopravníky v provozu, pokud nejsou určeny pro přepravu osob.
(7)
Dopravníky musí být upraveny tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaného materiálu a k nežádoucímu tření. V místech, kde dopravní větev je výše než 1,4 m nad podlahou nebo počvou důlního díla, musí mít boční hrazení.
(8)
Přesypy a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby sypná výška byla co nejmenší. Přesypy hřeblových dopravníků musí být upraveny tak, aby drť nebyla hrnuta pod dopravník. Místa s vývinem prachu musí být vybavena protiprašným zařízením, které musí být v činnosti při přepravě rubaniny.
(9)
Hrozí-li nebezpečí stržení dopravního pásu větrem, musí být na konstrukci dopravníků zabudovány ochranné oblouky nebo jiné vhodné zařízení.
(10)
Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu tažného zařízení.
§ 275a
Důlní hřeblové dopravníky
(1)
Návěštním zařízením musí být vybaveny hřeblové dopravníky, které nejsou z místa ovládání přehlédnutelné. Návěští musí znít nejméně 5 sekund před spuštěním dopravníku na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Nežádoucímu spuštění dopravníku musí být zabráněno blokováním.
(2)
Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku.
ODDÍL ČTVRTÝ
ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ
§ 276
Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu
(1)
Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.
(2)
Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí organizace v projektu a v provozní dokumentaci.
(3)
Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.
(4)
Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru nebo rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil.
(5)
Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.
(6)
U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.
(7)
Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.
(8)
Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.
(9)
Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.
(10)
Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.
(11)
Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.
(12)
Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.
(13)
Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.
(14)
U kompresoru o výkonu nad 1000 m3.h-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 219.
(15)
U kompresoru, který splňuje požadavky § 219, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.
(16)
Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.
§ 277
Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí
(1)
Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.
(2)
Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.
(3)
Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.
§ 278
Tlakovzdušný rozvod
(1)
Je-li teplota stlačeného vzduchu před vstupem do dolu vyšší než 60 °C, je organizace povinna určit opatření na ochranu pracovníků před popálením.
(2)
Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 °C, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.
(3)
Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn. Odlučovače musí být také na jednotlivých odbočkách z hlavního vzduchovodu u jámy.
(4)
Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.
(5)
Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.
(6)
Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(7)
Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.
(8)
Na mapě tlakovzdušného rozvodu7) musí být vyznačeny délky a světlosti potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.
§ 279
Vzduchové a plynové motory
Vzduchové a plynové motory musí mít zajištění proti vniknutí cizích těles do motoru a proti překročení jmenovitých otáček.
§ 280
Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí
Pro kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí platí obdobně § 276 až 278 s tím, že těsnění rozvodného potrubí musí být z nehořlavého materiálu a kompresory musí být dále vybaveny
a)
automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,
b)
kryty z nehořlavého materiálu,
c)
automatickým hasicím zařízením.
§ 281
Kotle a jejich příslušenství
(1)
Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáku při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.
(2)
Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáků.
(3)
Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.
(4)
Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.
(5)
Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.
(6)
Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.
(7)
Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.
(8)
Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.
(9)
Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.
§ 282
Parní kotle
(1)
Parní kotel musí být vybaven
a)
alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,
b)
nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),
c)
přetlakovým pojistným zařízením,
d)
plnicí a vypouštěcí armaturou,
e)
napájecím zařízením,
f)
odvzdušňovací armaturou.
(2)
Zařízením uvedeným v odstavci 1 písm. b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.
§ 283
Kapalinové kotle
(1)
Kapalinový kotel musí být vybaven
a)
otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,
b)
plnicí a vypouštěcí armaturou,
c)
u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.
(2)
Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.
(3)
Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.
§ 284
Práce uvnitř kotlů
(1)
Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.
(2)
Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.
(3)
Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.
(4)
Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.
§ 285
Kotelny
(1)
V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.
(2)
Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.
(3)
Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.
(4)
Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m2 musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.
(5)
Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.
§ 286
Potrubí na horkou vodu a páru
(1)
Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 222 s těmito doplňky:
a)
potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,
b)
musí být zabráněno popálení osob o potrubí.
(2)
Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(3)
Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.
(4)
Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.
§ 287
Chladicí zařízení důlních větrů
(1)
Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu chladicího zařízení důlních větrů.
(2)
Dokumentace chladicího zařízení vypracovaná podle § 217 určí také umístění chladicího zařízení s ohledem na vedení důlních děl, větrání dolu a napojení na energetické a vodní zdroje.
(3)
V chladicím zařízení v podzemí může být použito pouze nejedovaté, nehořlavé a nevýbušné chladivo.
(4)
Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být těsné, chráněné proti zamrznutí a vyvedeno do prostoru tak, aby pracovníci nebyli vyfukovaným chladivem ohroženi.
(5)
Chladicí zařízení důlních větrů musí být provedeno a udržováno tak, aby nedocházelo k úniku chladiva. V provozním řádu chladicího zařízení musí být určeny lhůty a způsob kontrol pojistného ventilu a chladicího zařízení na případný únik chladiva.
(6)
Skladovat chladivo v podzemí je zakázáno.
(7)
U chladicího zařízení musí být lékárnička, dvoje pryžové rukavice a dvoje přiléhavé brýle. Provozní řád určí jejich použití.
(8)
Chladicí zařízení je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou za den a zkontrolovat určený technik nejméně jednou za týden.
§ 288
Nestacionární chladicí zařízení důlních větrů
(1)
Automatický provoz chladicího zařízení je dovolen, pokud zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud
a)
automatika vypne zařízení při překročení nastavených hodnot
1.
výtlačného tlaku chladicího kompresoru,
2.
sacího tlaku chladicího kompresoru,
3.
tlaku oleje pro mazání kompresoru,
4.
teploty chlazené vody na výstupu z výparníku u nepřímého způsobu chlazení,
b)
chladicí zařízení je vybaveno termostatickým expanzním ventilem,
c)
signalizace chodu je vyvedena do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou.
(2)
Na chladicím zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.
§ 289
Stacionární chladicí zařízení důlních větrů
(1)
Stacionární chladicí zařízení důlních větrů s nepřímým způsobem chlazení musí být umístěno v provozovně, která se nesmí používat k jinému účelu.
(2)
Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být vyvedeno do průchodního větrního proudu. Intenzita průchodního větrního proudu musí být taková, aby největší množství chladiva vypouštěného pojistným ventilem nesnížilo koncentraci kyslíku v důlním ovzduší pod 19 %.
(3)
Při nadměrném úniku chladiva nebo havárii musí být umožněno vypnutí chladicího zařízení z místa ve vtažných větrech mimo provozovnu a v příslušné elektrické stanici.
(4)
Na vstupu do provozovny chladicího zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.
§ 290
Vrtačky a vrtací kladiva
Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno
a)
usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč,
b)
používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,
c)
vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu,
d)
odpojovat protiprašné zařízení.
ČÁST DEVÁTÁ
CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
Díl první
Cesty pro chůzi a dopravu
§ 291
Cesty pro chůzi
(1)
Cesty pro chůzi jsou cesty v důlních dílech a ta místa na povrchu, která jsou pro chůzi určena.
(2)
Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30° musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody. Pro cesty v důlních dílech s úklonem větším než 45° platí také zvláštní předpis.21)
(3)
Jestliže jsou cesty pro chůzi v podzemí současně dopravními cestami, musí být na těchto cestách vymezena doba chůze pracovníků.
(4)
Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi nebo dopravními cestami mimo dobu vymezenou podle odstavce 3 mohou jen dozorčí orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 5) a ti pracovníci, kteří k tomu dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 292) nebo na jiné bezpečné místo.
(5)
V době vymezené pro chůzi podle odstavce 3 musí být na dopravních cestách strojní doprava zastavena.
(6)
Vstupy do důlních děl, která se nesmí používat pro chůzi, musí být označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.
(7)
Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.
(8)
Cesty určené pro odchod pracovníků z části dolu ohrožené havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru ústupu a tam, kde to vyžaduje havarijní plán, i s uvedením vzdálenosti.
(9)
Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m. Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo, pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině výšky upevněna další podélná tyč.
(10)
Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
(11)
Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.
§ 292
Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách
(1)
Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,75 m. Tam, kde v důsledku působení orských tlaků není tento požadavek splněn, musí se neprodleně přistoupit k obnově určeného průřezu.
(2)
Má-li se v podzemí současně s chůzí dopravovat lanem, musí být pro chůzi zřízeno zvláštní oddělení s průřezem o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m, které musí být odděleno od dopravní cesty tak, aby nemohlo dojít k ohrožení pracovníků vozidly nebo nákladem.
(3)
Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.
(4)
Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí mít do výšky v podzemí nejméně 1,7 m, na povrchu nejméně 2,1 m šířku nejméně
a)
0,6 m alespoň na jedné straně dopravní cesty,
b)
1 m v nástupištích po celé délce vlaku na jedné straně tratě,
c)
0,6 m na nárazištích a přilehlých seřadištích na obou stranách tratě.
Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1 435 mm.
(5)
Průchody požadované v odstavci 4 písm. a) nemusí být vybudovány,
a)
jestliže je jízda vlaku včas signalizována stálým signalizačním zařízením na trati, aby se osoby mohly včas vzdálit do výklenku nebo jiného důlního díla. Výklenky musí být vybudovány v boku důlního díla a musí mít nejmenší výšku 1,8 m, nejmenší šířku 1 m a nejmenší hloubku 0,8 m; vzájemná vzdálenost výklenků nesmí být větší než 50 m, nebo
b)
když je na těchto tratích vyloučena jakákoliv chůze v době, kdy se na nich přepravuje nebo když na nich stojí vozidla, nebo
c)
když je na vícekolejových tratích zajištěno, že všechny koleje nebudou současně zaplňovány vozy.
(6)
Pro průchody na dopravních cestách vybavených závěsnými dráhami platí odstavce 4 a 5, přičemž rozměry průchodů musí být dodrženy i při obvyklých výkyvech přepravovaných vozidel. Obvyklý výkyv od svislé roviny se počítá 10°, nejméně však 0,1 m.
(7)
Na přechodech přes dopravníky v podzemí, kromě porubů a dobývek, musí být zhotoveny přechodové můstky o šířce nejméně 0,6 m. Přechodové můstky musí být vybaveny zábradlím a výška nad nimi musí být nejméně 1,2 m. U dopravníků do šířky unášecího prostředku 800 mm mohou být přechodové můstky přerušené, jestliže je nad nimi výška nejméně 1,6 m a jsou vybaveny madly.
(8)
Přechody přes dopravníky umístěné na povrchu musí být provedeny podle zvláštního předpisu.69)
(9)
Místa zmenšených průřezů cest pro chůzi musí být výrazně označena.70)
§ 293
Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi
(1)
Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou podlahu a musí být technicky řešeny na největší předpokládané zatížení.
(2)
Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být kontrolovány v určených lhůtách.
(3)
Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně 0,18 m.
(4)
Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je zakázáno.
(5)
Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.
(6)
Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více pracovníků.
(7)
Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi měněna.
§ 294
Dopravní cesty
(1)
Dopravní cesty jsou cesty v důlních dílech a ta místa na povrchu, která jsou určena pro dopravu osob, strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní cesty s úklonem do 35 mm.m-1. S větším úklonem až do 45° včetně jsou dopravní cesty úklonné. Dopravní cesty s úklonem větším než 45° (jámy, komíny, šachtice apod.) se považují za svislé.21)
(2)
Dopravní cesty musí být udržovány a značeny70) tak, aby odpovídaly provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.
(3)
Úseky dopravních cest, které slouží jako nástupiště, musí mít upravenou počvu nebo plošinu.
(4)
Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(5)
Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu dolu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.83)
(6)
Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.
(7)
Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).
(8)
Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy, musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.
(9)
Na dopravních cestách s dopravou lanem se v době přepravy nesmí zdržovat pracovníci, pokud tato cesta neodpovídá požadavkům § 292 odst. 2.
§ 295
Dopravní cesty s kolejovou tratí
(1)
Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať71) znivelována. Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.
(2)
Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel. Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami nebo návěštími.
(3)
Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.
(4)
Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích se strojní dopravou se nesmí používat plošiny, točnice ani přesuvny.
(5)
Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.
(6)
Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm.72)
§ 296
Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu
(1)
Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.
(2)
Mezera mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.
(3)
Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu do výšky v podzemí nejméně 1,7 m na povrchu nejméně 2,1 m o šířce nejméně 0,6 m.
(4)
Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1435 mm musí být umístěny podle zvláštních předpisů.72)
§ 297
Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí při dopravě lanem
(1)
Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, musí být pohyblivé závory pod zhlavím, na úpatí a na místech připojování a odpojování vozů k lanu. Při ražení úpadnice určí vzdálenost pohyblivé závory od čelby technologický postup.
(2)
Závora pod zhlavím musí být umístěna tak daleko od zhlaví, aby při zavřené závoře mohly být na úklonnou kolejovou trať spuštěny všechny současně dopravované vozy. Umístění ostatních závor určí dopravní řád.
(3)
Závora pod zhlavím musí být ovladatelná jen ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice. Obsluha musí mít volný výhled na místo připojování a odpojování vozů. Jestliže výhled na toto místo není možný, musí být mezi místem připojování a odpojování vozů a stanovištěm obsluhy zajištěn vhodný způsob dorozumění. Ostatní závory ovládají určení pracovníci.
(4)
Na úpatí musí být pro obsluhu zřízen úkryt, ze kterého je možné dávat návěští.
(5)
Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, se musí používat samočinně působící záchytné zařízení. Od tohoto požadavku lze upustit, jestliže lano a všechna spojovací zařízení vykazují nejméně desetinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku nebo pohonné stanice. Záchytné zařízení svým provedením musí zajistit zachycený vůz proti převržení nebo vykolejení.
(6)
Při dopravě v úklonu větším než 15° musí být vozy vybaveny pojistným zařízením proti převrácení.
(7)
Náraziště s podstavníkovou dopravou musí být vybaveno ochranným zařízením, kterým se zamezí vsunutí vozů na úklonnou dopravní cestu dříve, než je podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být aretační zařízení pro důlní vozy.
(8)
Dopravuje-li se při ražení dovrchního důlního díla přes kladku, určí způsob zajištění bezpečnosti práce a provozu technologický postup.
§ 298
Dopravní cesty se závěsnou dráhou
(1)
Závěsnou dráhou mohou být vybaveny jen ty dopravní cesty, u kterých nosnost výztuže a její stabilita nebo jiné uchycení nosných závěsů tratě je dostatečné i s ohledem na zatížení dopravními prostředky a přepravovanými hmotami.
(2)
Výhybka a točnice závěsné dráhy musí být pevně spojeny s navazujícími částmi tratě a zavěšeny na výztuž samostatnými závěsy. Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy a musí uzavírat neprůjezdnou větev tratě. Výhybky a točnice musí zabraňovat sjetí vozidel a musí být opticky kontrolovatelné z místa ovládání.
(3)
Na konci tratě závěsné dráhy musí být koncový doraz.
(4)
Výhybky tratě závěsné dráhy musí být ovladatelné z místa obsluhy (kabiny řidiče, kabiny průvodčího, stanoviště vrátkaře apod.).
§ 299
Umístění tratě závěsné dráhy
(1)
Na dopravních cestách se závěsnou dráhou musí být dodrženy mezery podle § 296 odst. 1 a 2 i při obvyklých výkyvech vozidel (§ 292 odst. 6).
(2)
Mezera mezi spodním okrajem vozidla a počvou musí být nejméně 0,1 m.
(3)
Při přejezdu nad jiným dopravním zařízením musí být mezera mezi spodním okrajem vozidla a nejvíce vyčnívajícími částmi dopravního zařízení nejméně
a)
0,1 m, jestliže dopravní zařízení v době provozu závěsné dráhy není v chodu,
b)
0,6 m, jestliže dopravní zařízení v době provozu závěsné dráhy je v chodu.
(4)
V manipulačních prostorech včetně nakládacích a vykládacích stanic musí být po celé jejich délce alespoň na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m.
§ 300
Pohyblivé zarážky tratí závěsné dráhy
(1)
Na trati závěsné dráhy, kromě dopravy nekonečným lanem, musí být pohyblivé zarážky
a)
pod zhlavím a na místech připojování a odpojování lana,
b)
na nakládacích, vykládacích a překládacích stanicích a na místech spojování a rozpojování vozidel,
c)
nad pracovištěm při ražení úpadnice ve vzdálenosti určené technologickým postupem raženého důlního díla.
Na místech uvedených v písmenu b) může organizace na vodorovných úsecích tratě určit jiný způsob zajištění vozidel proti ujetí.
(2)
Pohyblivé zarážky musí být zhotoveny a umístěny tak, aby obsluha mohla ze svého stanoviště ovládat a kontrolovat nastavení zarážky. Při dopravě závěsnou lokomotivou musí být pohyblivé zarážky ovladatelné i ze závěsné lokomotivy.
(3)
Pohyblivá zarážka pod zhlavím na začátku úklonné tratě musí být umístěna tak, aby při uzavřené zarážce mohla být na úklonnou trať spuštěna všechna současně dopravovaná vozidla.
(4)
Pohyblivá zarážka pod zhlavím musí být ovladatelná ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice nebo ze závěsné lokomotivy. Když není možné kontrolovat nastavení zarážky ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice, musí ji ovládat určený pracovník z bezpečného místa. V tomto případě musí být zabezpečeno spolehlivé dorozumívání tohoto pracovníka s obsluhou vrátku nebo pohonné stanice.
(5)
Na tratích závěsné dráhy s dopravou nekonečným lanem musí být umístěny pohyblivé zarážky tak, aby nemohlo dojít k nebezpečnému ujetí vozidel.
§ 301
Dopravní cesty s dopravníky
(1)
Na dopravních cestách s dopravníky v podzemí musí být
a)
mezera mezi konstrukcí dopravníku a výztuží na straně chůze nejméně 0,8 m, na druhé straně nejméně 0,2 m,
b)
mezera nad horní větví dopravního pásu nejméně 0,6 m, při dopravě osob nejméně 0,8 m,
c)
mezera mezi spodní větví dopravního pásu nebo rotující částí a počvou nejméně 0,2 m,
d)
výška dopravní větve pásu nad počvou nebo podlahou při dopravě osob menší než 1,4 m.
(2)
Mezera mezi konstrukcemi souběžných dopravníků v podzemí musí být nejméně 0,8 m.
(3)
Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové nebo závěsné dopravy a konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.
(4)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) platí i pro dopravní cesty s hřeblovými dopravníky nebo žlabovými soupravami, které se po dobu delší než 3 měsíce nepřekládají.
(5)
Dopravníky na dopravních cestách na povrchu musí být umístěny podle zvláštního předpisu.69)
§ 302
Dopravní cesty pro důlní bezkolejové stroje, stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky
(1)
Mezera mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem důlního bezkolejového stroje, stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera zachována i od těchto osob.
(2)
Opatření k zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.
(3)
Výsypná místa musí být chráněna proti přejetí stroje do výsypu (zarážkou, zvýšeným okrajem sýpu apod.). Plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k výsypnému místu. V podzemí musí být tato místa stále osvětlena, na povrchu jen za tmy nebo snížené viditelnosti.
§ 303
Dopravní cesty pro dopravu samospádem
(1)
Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými hmotami.
(2)
Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.
(3)
Pohonná a vratná stanice talířového brzdiče musí mít 2 na sobě nezávislá kotvení proti ujetí.
(4)
Není-li pohonná stanice talířového brzdiče přímo spojena s prvním žlabem, musí být pohyblivé části mezi pohonnou stanicí a prvním žlabem kryty ochranným pažením.
(5)
Mezi talířovým brzdičem a pilířem musí být ponechána ulička široká nejméně 0,5 m.
(6)
Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby neohrožovalo pracovníky pádem hmot.
(7)
Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla ohrožena dopravovanými hmotami.
§ 304
Dopravní cesty pro dopravu visutou lanovou dráhou v podzemí
(1)
Na dopravní cestě s visutou lanovou dráhou musí být mezery
a)
mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a nejvíce vyčnívající částí přepravovaného kontejneru, břemene nebo osob nejméně 0,6 m, a to při příčném výkyvu 10°; na osobu se musí uvažovat šířka nejméně 0,6 m,
b)
mezi nejnižší částí přepravovaného kontejneru, břemene nebo opěrky nohou sedačky a počvou nejméně 0,2 m.
(2)
V nástupištích musí být prostor s průřezem o výšce nejméně 1,8 m, šířce nejméně 1 m a délce nejméně 3 m.
(3)
V místech přejezdu nad jiným dopravním zařízením musí být dodrženy mezery podle § 299 odst. 3.
(4)
Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy. V dosahu přepravovaných osob musí být blokovací lanko pro zastavení přepravy.
(5)
Při použití sedaček je nástup a výstup za chodu zařízení povolen jen do rychlosti 1,5 m.s-1. Při používání odpojitelných sedaček musí být na nástupišti vzdálenostní návěští.
§ 305
Prohlídky dopravních cest
(1)
Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek určí dopravní řád.
(2)
Před zahájením přepravy pracovníků musí být stav dopravní cesty včetně nástupišť prohlédnut, a to nejméně jednou denně.
(3)
Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.
Díl druhý
Doprava
§ 306
Ruční doprava
(1)
Ruční doprava důlními vozy a vozíky závěsné dráhy je dovolena na vodorovných dopravních cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena jen důlními vozy při úklonu do 50 mm.m-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85 mm.m-1, jen do vzdálenosti 20 m.
(2)
Vozit se na důlním voze nebo vozíku závěsné dráhy, chodit při dopravě před nimi nebo je nechat volně jet je zakázáno.
(3)
Důlní vozy a vozíky závěsné dráhy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě přepravovanými důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy mimo náraziště a plnící a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.
(4)
U větrních a hrázových dveří, v obloucích kde není volný rozhled, a na křižovatkách je vozač povinen jet pomalu a kromě toho na sebe upozorňovat voláním, není-li jiné vhodné výstražné znamení.
(5)
Důlní vůz nebo vozík závěsné dráhy se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se důlní vůz může pouze táhnout.
(6)
Jednotlivé důlní vozy, vozíky závěsné dráhy nebo části rozpojené soupravy mohou být od sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.
§ 307
Strojní doprava
(1)
Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník. Zavedení dopravy osob schvaluje závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.
(2)
Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.
(3)
Odstavce 1 a 2 a § 308 až 312, § 317 odst. 1 a § 320 neplatí pro dopravu na kolejových tratích o rozchodu 900 a 1 435 mm.72)
§ 308
Dopravní řád
(1)
Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který musí určit
a)
dopravní cesty, stroje a zařízení,
b)
značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami, křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení,
c)
místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel apod.,
d)
dobu přepravy a dobu vymezenou pro chůzi,
e)
dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,
f)
dovolenou rychlost přepravy,
g)
pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání hmot,
h)
způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh,
i)
bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě, pro přepravu nářadí a předmětů, dopravu bez průvodčího apod.),
j)
opatření při přepravě výbušnin,
k)
opatření při přepravě břemen zvláštních a při nehodách na dopravní cestě,
l)
lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení,
m)
rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.
(2)
Dopravní řád pro dopravu osob musí dále určit
a)
cesty pro přepravu osob,
b)
rozmístění nástupišť,
c)
dobu vymezenou pro přepravu osob na pracoviště a zpět,
d)
pravidla chování osob při přepravě,
e)
počet současně přepravovaných osob a rychlost přepravy,
f)
povinnosti průvodčích a dohlížitelů a označení dohlížitelů,
g)
podmínky pro současnou přepravu nářadí a předmětů.
(3)
Dopravní řád pro speciální dopravu musí dále určit
a)
způsob manipulace s břemeny a způsob zajištění břemen zvláštních ve stabilní poloze, a to i při přepravě,
b)
umístění břemene zvláštního na dopravním prostředku tak, aby jeho těžiště bylo co nejníže a co nejblíže ke středu dopravního prostředku,
c)
s ohledem na stav a podmínky dopravní cesty nejvýše přípustný počet vozidel v soupravě, při speciální dopravě po závěsné dráze nejvýše přípustnou hmotnost dopravní soupravy a počet a typ brzdných vozíků v závislosti na tažné síle trakčního prostředku, největším úklonu závěsné dráhy a dovoleném přitížení výztuže důlního díla,
d)
vázací, popřípadě úchytné body a způsob bezpečného uložení a uvázání břemen zvláštních na dopravní prostředek s určením těžiště přepravovaných částí nebo součástí,
e)
počet osob při dopravě a ohrožená místa (§ 17 odst. 2),
f)
vázací prostředky a místo a způsob uložení, popřípadě zavěšení břemenových nosníků a vázacích prostředků po dobu, kdy nejsou používané, podmínky pro jejich odložení (§ 266 odst. 2) a podmínky zakazující jejich používání.
(4)
Dopravní řád pro speciální dopravu po pozemní dráze musí dále určit
a)
způsob položení a ukotvení pozemní dráhy a jejího provedení, zejména s ohledem na změny směru nebo úklonu důlního díla,
b)
nejvýše přípustné měrné zatížení pozemní dráhy a jejích jednotlivých částí nebo součástí s ohledem na únosnost počvy,
c)
způsob zajištění dopravních prvků proti nežádoucímu rozpojení.
(5)
Dopravní řád pro speciální dopravu smykem musí dále určit
a)
způsob připojení tažných lan k dopravní plošině, popřípadě k dopravovaným břemenům zvláštním a druh a provedení úvazků,
b)
opatření pro případy přepravy přes náhlé změny směru ve svislé rovině dopravní cesty a při dopravě v obloucích.
(6)
Dopravní řád musí být vyvěšen na nástupištích, na stanovištích obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.
§ 309
Povinnosti řidiče
(1)
Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího vozidla nesmí sestoupit.
(2)
Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.
(3)
Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Spatří-li pracovníky nebo jiné vozidlo, je povinen ztlumit světlo, dávat výstražné znamení a přiměřeně snížit rychlost jízdy. Pokud řidič potká pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.
(4)
V podzemí je povinen řidič dát výstražné znamení před zahájením jízdy, před vjezdem do nepřehledných míst, větrních a hrázových dveří a jiných zúžených míst a vjezdem do nástupišť a stanic. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, nástupišti a v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas přiměřeně snížit rychlost.
(5)
Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob, které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu uzpůsobeny výrobcem.
(6)
Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu pozvolna a plynule.
(7)
Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a musí ho sledovat.
(8)
Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.
(9)
Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou nouzového brzdění je zakázáno.
(10)
Řidič lokomotivy je povinen se také seznámit se záznamy o stavu lokomotivy a dopravních cest. Na konci směny je povinen udělat záznam o stavu lokomotivy.
§ 310
Návěštní zařízení
(1)
Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich provozem mohou být ohroženi pracovníci.
(2)
Návěštní zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby bylo spolehlivé a jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím. Současně musí být zajištěna rozlišitelnost návěští pro více způsobů dopravy na jedné dopravní cestě.
(3)
U dvojité pohonné stanice se musí zvuková návěští výrazně lišit.
(4)
U návěštního zařízení musí být umístěny tabulky s významem určených návěští. Návěští „jedenkrát“ může být používáno jen jako znamení k zastavení.
(5)
Obsluha dopravního zařízení je povinna před zahájením přepravy ve směně se přesvědčit o správné funkci návěštního zařízení.
(6)
Před zahájením přepravy lanem je obsluha povinna dát návěští na místo, kam se má přepravovat, a počkat na zpětné návěští.
(7)
Dopravní cesta s dopravou lanem musí být vybavena takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy.
(8)
Návěští musí být zřetelně slyšitelná i na nástupištích, ze kterých jsou dávána.
(9)
Obsluha může uvést zařízení do chodu nejdříve po 5 sekundách a nejpozději do 30 sekund po obdržení návěští.
(10)
Ruční návěští se dává na povrchu za dobré viditelnosti rozvinutým červeným praporkem, v ostatních případech svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.
§ 310a
Dopravní návěští a předvěští
(1)
K zabezpečení dopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští.
(2)
Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění symbolů podle přílohy č. 3, které jsou součástí této vyhlášky.
(3)
Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam, kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod.
(4)
Návěští „Výstraha“ se umístí
a)
v místech vjíždění vlaku do koncové stanice, náraziště a jiných manipulačních prostorů,
b)
před průjezdem vlaku seřadištěm vozů, překládací stanicí a násypným zařízením,
c)
v místech, kde se na dopravní cestě pracuje, a to s ohledem na délku brzdné dráhy vlakové soupravy.
(5)
Návěští „Snížený průřez“ nebo „Zúžený průřez“ musí být umístěna tam, kde není dodržen průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrnými dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení.
(6)
Návěští označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a výstupní stanici musí být umístěna před dopravními místy určenými dopravním řádem. Organizace stanoví, které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny.
(7)
Návěští „Dávej varovné signály“ musí být umístěno tam, kde se vykonává práce na dopravní cestě ve vzdálenosti určené dopravním řádem.
(8)
Návěští „Zákaz vjezdu“ uzavírá dopravní cestu nebo její úsek pro jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také omezit provoz na této dopravní cestě pro určený (vymezený) způsob dopravy.
(9)
Návěští „Námezník“ se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů.
(10)
Návěští „Zrušení předcházejících návěští“ vymezuje konec příkazů, výstrahy a zákazů daných návěštími č. 1 a 5 podle přílohy č. 2.
(11)
Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního vedení.
§ 311
Spojování a rozpojování vozidel
(1)
Ručně spojována a rozpojována mohou být jen stojící vozidla kolejové a závěsné dopravy a jen po domluvě s pracovníkem, který by je mohl uvést do pohybu. Ruční rozpojování za pohybu vozidel je dovoleno jen tehdy, pokud je vhodným zařízením vyloučena nutnost nahýbání pracovníka mezi vozidla a možnost převrácení vozidla na pracovníka. V žádném případě nesmějí pracovníci vstupovat mezi důlní vozy nebo se mezi ně nahýbat.
(2)
Připojování a odpojování nekolejových přípojných vozidel na povrchu musí být prováděno podle zvláštního předpisu.73)
§ 312
Doprava osob
(1)
Organizace je povinna na začátku a konci směny zajistit strojní přepravu pracovníků na pracoviště a zpět, je-li délka souvislého úseku dopravní cesty větší než 1,5 km nebo převýšení úklonné dopravní cesty větší než 50 m a má-li se v daném úseku po dobu více než 2 měsíců přepravovat nejméně 24 pracovníků v jedné směně. Pro tuto přepravu je organizace povinna vymezit dobu, ve které je na téže dopravní cestě i na dopravních cestách navazujících zakázána jakákoliv jiná přeprava.
(2)
Po celé délce dopravní cesty musí být možný výstup z dopravního prostředku.
(3)
K dozoru při přepravě pracovníků musí být určen dohlížitel, který svou funkci vykonává při nástupu a výstupu pracovníků. Funkce dohlížitele může být spojena jen s funkcí průvodčího.
(4)
Mimo dobu vymezenou pro přepravu pracovníků na pracoviště a zpět mohou být osoby přepravovány jen za podmínek určených v dopravním řádu.
(5)
Před zahájením přepravy osob je řidič povinen se přesvědčit, zda na dopravní cestě nebyly zjištěny závady, případně zda zjištěné závady již byly odstraněny.
(6)
Pro každou soupravu musí být určen průvodčí. Průvodčí nastupuje do soupravy poslední, a to na určené místo, z něhož může ovládat návěštní, případně i brzdné zařízení.
(7)
Nastupovat do soupravy a vystupovat z ní je dovoleno jen na nástupištích po zastavení soupravy.
(8)
Při jízdě se osoby nesmějí vyklánět z vozidla ani vystrkovat jakékoliv předměty. Ve vozidle jsou povinni zaujmout takovou polohu, aby žádná část jejich těla nepřesahovala obrys vozidla.
(9)
Podmínky pro dopravu osob lanem na úklonných dopravních cestách, jakož i způsob a lhůty kontrol dopravních cest a jejich vybavení určí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.
§ 313
Doprava hmot a předmětů
(1)
Hmoty a předměty musí být na vozidlo ukládány tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.
(2)
Vykládané hmoty a předměty musí být ukládány tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a současně nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pádu.
(3)
Při ručním nakládání a vykládání musí být vozidlo zajištěno proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.
(4)
Ručně mohou být vyklápěna pouze stojící vozidla zajištěná proti posunutí a převrácení.
(5)
Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.
(6)
Výklopná a samovýsypná vozidla musí být zajištěna tak, aby se při přepravě nemohla samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel musí být prováděno tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.
(7)
Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v prostředcích pro přepravu osob, vyjma dopravy po pásových dopravnících. Přepravu radioaktivních zářičů je nutné provádět přednostně.
§ 314
Speciální doprava
(1)
Organizace vydá pro manipulaci s břemenem zvláštním také pracovní pokyny. Tato provozní dokumentace musí obsahovat srozumitelné a přehledné nákresy znázorňující způsob uložení, popřípadě zavěšení a zajištění přepravovaného břemene zvláštního ve stabilní poloze.
(2)
Speciální dopravu smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí v důlní dopravě.
(3)
Dopravní řád a pracovní pokyny musí vycházet ze závěrů z posouzení zařízení pro dopravu břemene zvláštního a prvků dopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti závěsu závěsné dráhy, popřípadě únosnosti podkladu dopravní cesty použité k dopravě, statické síly přitížení podle § 314a odst. 5, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na jeho polohu a polohu jeho těžiště při přepravě a posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu, sklopení nebo převrácení břemene.
(4)
V úseku dopravní cesty, kde je prováděna speciální doprava, a v bezprostředním okolí místa manipulace s břemenem zvláštním nesmí být vykonávána žádná jiná činnost, ani se zde nesmí zdržovat žádná osoba nezúčastněná na speciální dopravě.
(5)
Speciální doprava se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím.
§ 314a
Požadavky na speciální dopravu
(1)
Před zahájením speciální dopravy prohlédne určený pracovník zařízení určené ke speciální dopravě, zda není poškozeno nebo viditelně opotřebeno nad dovolenou mez a zda odpovídá průvodní dokumentaci výrobce, dopravnímu řádu a pracovním pokynům, a provede kontrolu průjezdnosti dopravní cesty a vzhledem ke druhu speciální dopravy také kontrolu:
a)
kolejové tratě, zejména spojů a horizontálních a vertikálních oblouků se zaměřením na stanovenou příčnou rovinnost, a výhybek,
b)
závěsné dráhy a výztuže důlního díla z hlediska jejich stavu a stability,
c)
kvality a únosnosti počvy dopravní cesty s ohledem na hmotnost přepravovaných břemen a způsob jejich přepravy a přitom ověří stav pozemní dráhy, zejména spojení jednotlivých sekcí, stabilitu, ukotvení a rovinnost dráhy a podle potřeby určí opatření k eliminaci nebezpečí vyplývajícího z náhlé změny směru ve svislé i vodorovné rovině,
d)
kvality a únosnosti počvy dopravní cesty s ohledem na hmotnost přepravovaných břemen a způsob jejich přepravy smykem a ověří stav dopravní cesty v důlním díle.
(2)
Přepravu a manipulaci při speciální dopravě, při stejných a opakovaných případech jen první přepravu a manipulaci, bude sledovat určený pracovník podle § 307 odst. 2, který také vyhodnotí účinnost bezpečnostních a technicko-provozních opatření při všech úkonech speciální dopravy a podle výsledku zpřísní opatření stanovená dopravním řádem a pracovními pokyny. O přijatých opatřeních uvědomí pracovníka určeného podle § 307 odst. 1.
(3)
Při speciální dopravě mohou být používány jen určené, popřípadě podle odstavce 2 upřesněné dopravní a vázací prostředky.
(4)
Při speciální dopravě po kolejové trati se musí při osovém zatížení nad 60 kN používat tratě I. kategorie71).
(5)
Při přepravě břemen nadměrných hmotností po závěsné dráze musí být použito dvou nebo více nosných vozíků nebo musí být použit břemenový nosník, aby statická síla přenášená závěsem závěsné dráhy na výztuž důlního díla nepřesáhla 40 kN, neurčuje-li provozní dokumentace hodnotu nižší.
(6)
Břemenové nosníky a vázací prostředky používané při přepravě musí mít vyznačenu nosnost. Jejich používání musí být sledováno a evidováno. V evidenčních záznamech se také zaznamenají výsledky jejich revizí a zkoušek funkce provedených ve lhůtách stanovených výrobcem, a nejsou-li stanoveny, pak ve lhůtách určených závodním dolu.
(7)
Při speciální dopravě po pozemní dráze lokomotivy a tahače:
a)
musí být vybaveny zajišťovacím zařízením proti nežádoucímu ujetí soupravy nezávislým na chodu motoru nebo jinak zabezpečeny proti nežádoucímu ujetí soupravy,
b)
musí být vybaveny zajišťovacím, popřípadě jiným zabezpečovacím zařízením trvale vykazujícím alespoň dvojnásobnou bezpečnost ve vztahu k příslušné tíhové složce soupravy,
(8)
Při speciální dopravě smykem je nutné
a)
pro dopravu na dopravní plošině po zvláštním vedení vypracovat projekt, který zohlední vhodnost geologických podmínek a vhodnost počvy, a to jak pro stavbu, tak i údržbu zvláštního vedení, aby byla omezena možnost výskytu náhlých změn směru vedení ve svislé rovině, které by mohly způsobit ztrátu vedení dopravní plošiny,
b)
používat vrátky s plynulým rozběhem.
§ 314b
Požadavky na úvazky, vázací prostředky a aretační prvky při speciální dopravě
(1)
Při speciální dopravě musí být tažné lano uchyceno k úvazku tak, aby byla vyloučena jeho excentricita, ramena úvazku byla stejně dlouhá a aby byla zajištěna bezpečnost každého ramene úvazku alespoň podle § 266 odst. 1.
(2)
Dopravní plošina při dopravě smykem musí umožňovat použití vázacích prostředků. Dopravní plošina při dopravě smykem po zvláštním vedení musí být opatřena účinným vedením po celé dopravní trati tak, aby byla stabilní a bylo zabráněno jejímu nežádoucímu natočení nebo převrácení nebo ztrátě vedení.
(3)
Řetězový úvazek musí být zhotoven tak, aby namáhání jednotlivých řetězových článků odpovídalo nanejvýše jejich konstrukčnímu dimenzování, aby poměr délky vázacího řetězu k rozteči uchycení řetězu ke zvláštnímu břemenu byl v poměru 1,2 : 1 nebo větším a aby řetězové články nebyly přitom namáhány jiným zatížením, než které bylo stanoveno jejich výrobcem. Po každém použití řetězového úvazku při dopravě břemene zvláštního musí být provedena vizuální kontrola jednotlivých článků řetězu; v případě zjištění jejich nadměrného opotřebení nebo poškození musí být příslušná část řetězu vyloučena z dalšího používání.
§ 315
Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách
(1)
Pracoviště a místo nehody na dopravní cestě musí být po dobu trvání práce nebo odstraňování nehody označeno způsobem určeným v dopravním řádu. Označení musí být umístěno ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějících vozidel, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody.
(2)
Při práci na dopravní cestě s trolejovým vedením musí být v provozní dokumentaci určena i opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem.
(3)
Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidla (břemena) nebyla spolehlivě zajištěna proti ujetí nebo odstraněna z úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice.
§ 316
Zvedání vykolejených vozidel
(1)
Vykolejené vozidlo může být zvedáno a nakolejováno jen prostředky určenými v dopravním řádu.
(2)
Vykolejené vozidlo musí být zajištěno proti ujetí. Současně musí být zabráněno najetí dalšího vozidla na vykolejené vozidlo.
§ 317
Rychlost přepravy
(1)
Rychlost přepravy kolejovými lokomotivami musí být určena podle technických podmínek lokomotivy a stavu kolejových tratí. Přitom musí být dodrženy požadavky § 269 odst. 4, případně § 320 odst. 9.
(2)
Rychlost při přepravě závěsnými lokomotivami nesmí překročit 12 km.h-1.
(3)
Rychlost přepravy lanem nesmí překročit
a)
1 m.s-1 při dopravě nekonečným lanem, používá-li se k připojení vozů na lano zámků,
b)
2 m.s-1 v ostatních případech dopravy v podzemí.
(4)
Rychlost přepravy při jiné strojní dopravě se řídí dopravním řádem [§ 308 odst. 1 písm. f)].
§ 318
Podmínky pro dopravu lanem
(1)
Lano musí být vedeno tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření (o trať dopravní cesty, o výztuž a výstroj důlního díla apod.) a aby při připojování vozidel nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit pracovníky.
(2)
Závora pod zhlavím může být otevřena teprve tehdy, jsou-li důlní vozy připojeny k lanu na úklonné dopravní cestě, lano napjato a dáno zpětné návěští z místa, do kterého se přepravuje.
(3)
Ostatní závory mohou být otevřeny teprve těsně před průjezdem důlních vozů.
(4)
Závory mohou být otevřeny jen na dobu průjezdu.
(5)
Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetými důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy nebo vymrštěným přepravovaným materiálem, může se přepravovat teprve tehdy, až když se pracovníci těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě (ve výklenku, boční chodbě apod.).
(6)
Odstavce 2, 3 a 4 platí i pro pohyblivé zarážky.
§ 319
Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem
(1)
Vrátky a pohonné a vratné stanice pro dopravu lanem musí být umístěny nebo chráněny tak, aby na ně nemohlo najet přepravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.
(2)
Vrátek nebo pohonná stanice musí být bezpečně zakotveny způsobem určeným provozní dokumentací, přičemž bezpečnost ukotvení musí být nejméně 1,2 násobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.
(3)
Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.
(4)
Užívá-li se dvoububnového vrátku k přepravě je jedním lanem, musí být druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nikdo nebyl ohrožen.
(5)
Na bubnu vrátku musí při přepravě zůstat nejméně 3 závity lana.
(6)
Stanoviště obsluhy vrátku škrabáku musí být chráněno proti švihu lana při jeho případném přetržení a proti ujetí škrabákové lžíce.
§ 320
Doprava lokomotivami
(1)
Doprava lokomotivami je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami lokomotivy.
(2)
Na přední čelní stěně lokomotivy musí být rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, jede-li sama, červené světlo; je-li souprava lokomotivou tlačena, musí být vzadu na lokomotivě červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Jde-li před tlačenou soupravou průvodčí, nemusí být na prvním vozidle svítidlo. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. Místo červeného světla lze použít jiný způsob označení konce soupravy schválený státní zkušebnou.
(3)
Vozy s dlouhými břemeny nesmí být přepravovány bezprostředně za lokomotivou.
(4)
Při přepravě hmot může být souprava lokomotivou tlačena jen v nezbytných případech a při posunu, a to pouze tehdy, když v soupravě nejsou přepravována dlouhá břemena. Náklad vozidel nesmí řidiči překážet ve výhledu.
(5)
Při přepravě osob musí být souprava vždy tažena. V odůvodněných případech při dopravě závěsnou lokomotivou může organizace povolit tlačení vozidel, avšak v dopravním řádu musí být určeno, jak bude při tom zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(6)
Tažení důlních vozů po vedlejší kolejové trati je přípustné jen v seřadištích. Při této přepravě se nikdo nesmí zdržovat mezi lokomotivou a taženými důlními vozy. Průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci musí jít v bezpečné vzdálenosti před soupravou. K tažení důlních vozů mohou být používány jen určené spojovací prostředky.
(7)
Pro současnou přepravu lokomotivami s jinou strojní dopravou musí být v dopravním řádu určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(8)
Do soupravy vozidel pro přepravu pracovníků nesmějí být zapojena jiná vozidla kromě vozidel pro přepravu nářadí; ta však mohou být zařazena jen na konci soupravy.
(9)
Na kolejových tratích, kde je zajištěna viditelnost na vzdálenost nejméně 80 m, může závodní dolu nebo jím pověřený pracovník povolit brzdnou dráhu soupravy při přepravě hmot až 60 m a při přepravě osob až 30 m. Tyto tratě musí být označeny příslušným návěštím.
(10)
Naskakovat a seskakovat za jízdy z kolejové lokomotivy může jen průvodčí a jen z provozně nezbytných důvodů, a to při rychlosti snížené na rychlost chůze a jen na bezpečných místech. Řidič lokomotivy je povinen při tom průvodčího sledovat.
§ 321
Doprava na závěsné dráze
(1)
Před zahájením přepravy na úklonné trati závěsné dráhy musí být ke každému samostatně přepravovanému vozidlu nebo každé soupravě vozidel připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidla nebo soupravy. Při proměnlivém úklonu tratě při přepravě lanem musí být brzdný vozík připojen na obou koncích soupravy.
(2)
Při přepravě závěsnou lokomotivou na úklonné trati závěsné dráhy musí být na konec soupravy připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidel přepravovaných lokomotivou. Při jízdě samotné lokomotivy, jejíž brzdný systém je vybaven omezovačem rychlosti, se brzdný vozík nemusí používat.
(3)
Brzdný vozík nesmí být při přepravě vyřazován z funkce.
(4)
Při přepravě osob na úklonné trati závěsné dráhy musí být z místa průvodčího umožněno přímé zabrzdění soupravy.
(5)
Pokud je zvedací zařízení součástí nosného vozíku, musí být přepravované břemeno ve zvednuté poloze zajištěno.
(6)
Při použití zvedacího zařízení, kterým je břemeno zvedáno nebo spouštěno i s nosnými vozíky a s pohyblivou částí tratě závěsné dráhy, musí být nosné vozíky na pohyblivé části tratě zajištěny tak, aby z ní nemohly při manipulaci sjet. Pohyblivá část tratě závěsné dráhy musí být ve své horní poloze zajištěna. Nosné vozíky na pevné části tratě závěsné dráhy musí být zajištěny proti sjetí z tratě.
(7)
U ostatních typů zvedacích zařízení musí být břemeno vždy zajištěno proti sjetí z jejich zvedacích částí. Zvedací část musí být v koncových polohách zajištěna.
§ 322
Doprava dopravníky
(1)
Dopravník může být zaplňován jen tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaných hmot.
(2)
Současně s rubaninou nesmí být přepravováno dřevo ani jiný materiál. Přeprava dřeva nebo jiného materiálu musí být před zahájením oznámena všem pracovníkům, kteří by touto přepravou mohli být ohroženi.
(3)
Přepravované dřevo nebo jiný materiál může být z dopravníku odebírán jen za zadní konec proti směru přepravy.
(4)
Okolí pásových dopravníků musí být soustavně čištěno od napadaných hmot. V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno; může však být prováděno určenými mechanizačními prostředky.
(5)
Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.
(6)
Při přepravě osob je přeprava hmot zakázána a dopravní pás nesmí být kluzký.
(7)
Pro dopravu osob pásovými dopravníky musí být zřízeny bezpečné nástupní a výstupní plošiny a upraveny přesypy. Plošiny musí být bezpečně přístupné a opatřeny zábradlím podle § 291 odst. 9 a 10. Pokud pro nástup a výstup není použit odklopný můstek, musí být na plošině držadlo k ulehčení nástupu a výstupu. Přímo z plošiny musí být možné zastavit dopravník.
(8)
V době přepravy osob musí být důlní dílo osvětleno po celé délce přepravy.
(9)
Na blízkost výstupní stanice nebo místa s jízdou přes přesyp musí být jedoucí osoba upozorněna návěštím ve vzdálenosti 15 až 20 m před výstupní stanicí nebo přesypem.
(10)
Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 musí být chod pásového dopravníku zastaven, pokud technické podmínky dopravníku neurčí jinak.
§ 323
Doprava škrabáky
(1)
Doprava škrabáky je dovolena do úklonu 40°.
(2)
V místě výsypu musí být v provozu účinné protiprašné zařízení (odsávání, zkrápění apod.).
§ 324
Doprava samospádem
(1)
Zásobníky vzniklé ražením důlních děl a skluzy nesmí být s výjimkou čištění zcela vyprazdňovány.
(2)
Hmoty v zásobníku a skluzu mohou být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem.
(3)
Práce uvnitř zásobníku musí být prováděny za stálého dozoru. Vstoupit do zásobníku se může jen shora po ověření nezávadnosti ovzduší a zastavení plnění a odtěžování. Dopravní zařízení ústící do zásobníku musí být zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Pracovník uvnitř zásobníku musí být jištěn dvěma pracovníky zvenku a musí být připoután ochranným postrojem s tlumičem pádové energie k zajišťovacímu lanu. Zajišťovací lano musí být stále napnuté. S pracovníkem uvnitř zásobníku musí být udržováno stálé spojení.
(4)
Spádové potrubí v jámě nesmí být použito pro skladování hmot.
Díl třetí
Skladování hmot a materiálů
§ 325
Společná ustanovení
(1)
Umístění skládek a skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno podle zvláštních předpisů.74)
(2)
Trvalé skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(3)
Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a použité mechanizaci; prostor, kde se mají pracovníci pohybovat a pracovat, musí mít výšku v podzemí nejméně 1,8 m a na povrchu nejméně 2,1 m.
(4)
Způsob skladování hmot a materiálů a šířka dopravních cest musí odpovídat používané mechanizaci.
(5)
Při skladování musí být zajišťován bezpečný přísun, ukládání a odebírání hmot a materiálů.
(6)
Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.
(7)
Pracovníci, kteří mají pracovat v prostorech skladování, musí být obeznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy hmot a materiálů a s podmínkami bezpečnosti práce a provozu při skladování.
§ 326
Skladování sypkých hmot
(1)
Skládka vytěženého nerostu náchylného k samovznícení musí být dostatečně vzdálena od ústí vtažného důlního díla a od pracovišť se stálou obsluhou, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů. Umístění skládek jiných nerostů, případně zemin musí být řešeno s ohledem na možnost nepříznivého ovlivnění okolních pracovišť škodlivinami ze skládky.
(2)
Pro provoz skládky vytěženého nerostu, případně zemin musí být vypracována provozní dokumentace, která určí bezpečnostní opatření pro přísun, ukládání, skladování a odebírání hmot, zajištění a pohyb strojů při práci na skládce a případná opatření proti samovznícení.
(3)
Sypké hmoty mohou být volně ukládány plně mechanizovaným způsobem do jakékoliv výšky, pokud jejich odebírání bude mechanizováno. Při odebírání hmot musí být zamezeno vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.
(4)
Při ručním ukládání a odebírání mohou být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m.
(5)
Odebírají-li se sypké hmoty ručně nebo mechanickou lopatou, musí být odběr upraven tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.
(6)
Na skládce sypkých hmot se spodním odebíráním se pracovníci nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti odběrného místa.
§ 327
Skladování materiálů
(1)
Zařízení skládek a skladišť, případně opěrné konstrukce musí být provedeny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odebírání kusového materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce, případně zvláštních předpisů.75)
(2)
Konstrukční prvky, které by při skladování na sebe těsně dolehly a nemají úchytné prvky, které by umožňovaly bezpečné uchopení, případně zavěšení (oka, držadla apod.), musí být uloženy na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.
(3)
Kusový materiál pravidelných tvarů může být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů (kámen, nepravidelné tvarovky apod.) může být v pevné hranici rovnán ručně do výšky 1,5 m.
(4)
Oblé předměty (plechovky, láhve apod.) při zabezpečení stability mohou být ručně ukládány na sebe do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být zajištěny proti sesunutí.
(5)
Pytle se sypkým materiálem mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěrou, stěnou apod.) nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, u které nemůže dojít k sesunutí pytlů.
(6)
Nádoby s kapalinami musí být uzavřeny a uloženy tak, aby plnicí (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby mohou být ukládány nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato mohou být ukládány ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou vzájemně stabilizovány, případně budou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.
(7)
Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich.
(8)
Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí organizace podle druhu obalu.
(9)
Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.
(10)
Pro skladování a manipulaci s výbušninami, hořlavými kapalinami, jedy a jinými nebezpečnými látkami platí také zvláštní předpisy.20),76)
(11)
Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.
ČÁST DESÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 328
Přechodná ustanovení
(1)
Důlní díla, stavby, odvaly a zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. Při rekonstrukci nebo generální opravě musí být tato důlní díla, stavby a zařízení uvedeny do souladu s touto vyhláškou, pokud při povolování těchto prací nebude určeno jinak.
(2)
Organizace přezkoumá svá opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky a přizpůsobí je této vyhlášce do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.
(3)
Povinnosti uvedené v § 6 odst. 4, § 8 odst. 5 druhé větě, § 189 odst. 8 poslední větě a § 224 odst. 5 se musí plnit nejpozději od 1. ledna 1991.
§ 328a
Doložka vzájemného uznávání
Pokud tato vyhláška stanoví požadavky nad rámec požadavků stanovených příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo Turecku nebo mající původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá
a)
technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,
b)
technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru,
c)
mezinárodním technickým normám oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo
d)
tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.
§ 329
Výjimky
(1)
Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2)
Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh závodního dolu doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením příslušného orgánu společenské kontroly. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
§ 330
Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů
Rozhodnutí orgánů státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.
§ 331
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/71, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 7/1971 Sb.).
2.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 13. března 1972 č. j. 1487/1972, kterým se povoluje nahradit v některých případech předepsaný odběr vzorků důlních větrů a jejich chemický rozbor indikací.
3.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1980 č. j. 2700/1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg. v částce 26/1980 Sb.).
4.
Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1981 ze dne 29. června 1981 č. j. 4045/1981, kterým se mění výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 34/1981 Sb.).
5.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 17. června 1982 č. 5/1982 Ú. v. ČSR, kterým se doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 21/1982 Sb.).
6.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. ledna 1983 č. 5/1983 Ú. v. ČSR, kterým se mění výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
7.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. ledna 1983 č. 6/1983 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při dopravě na závěsných drahách.
8.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 1. února 1985 č. j. 84/1985, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) reg. v částce 7/1971 Sb., (reg. v částce 19/1985 Sb.).
9.
Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1985, kterým se mění výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 36/1985 Sb.).
10.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1986 č. j. 1060s/1985, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. j. 1/1971 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 4/1986 Sb.).
11.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1986 č. j. 1060s/1/1985, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 4/1980 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg. v částce 4/1986 Sb.).
12.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 17. prosince 1986 č. j. 1903/1986, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 7/1987 Sb.).
13.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 9. března 1987 č. j. 6385/1986, kterým se doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 11/1987 Sb.).
14.
Výnos Českého báňského úřadu ze dne 27. prosince 1987 č. j. 6594/1987, kterým se doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
15.
Nařízení báňského hejtmanství pro zemi Českou v Praze č. 720/1947 Ú. l., pro provoz hnědouhelných briketáren a závodů k výrobě hnědouhelného prachu.
16.
Vyhláška Ústředního báňského úřadu č. 263/1957 Ú. l., kterou se upravují některé předpisy státní báňské správy.
§ 332
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 22/1989 Sb.
Ruční návěští
219kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 22/1989 Sb.
Dopravní návěští
990kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 22/1989 Sb.
Rozměry a úprava návěští
239kB
1)
§ 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
1a)
§ 3 písm. a) zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu.
2)
Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1987 Ú. v. ČSR, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.).
3)
Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů.
4)
Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.
§ 135 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.
5)
§ 133 odst. 2 zákoníku práce.
5a)
§ 132a odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
6)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
7)
Vyhláška č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.
8)
§ 273 zákoníku práce.
9)
Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. LP/1-265-19.5. o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 20/1970 Sb.).
10)
ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování plamenem a řezání kyslíkem.
ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým obloukem.
ČSN 05 0650 Bezpečnostní předpisy pro svařování elektrickým obloukem.
10a)
§ 2 písm. a) vyhlášky č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů.
10b)
§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 659/2004 Sb.
11)
§ 6 odst. 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
12)
§ 6 odst. 5 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
13)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 659/2004 Sb.
14)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.
15)
Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu z 31. ledna 1962 č. 1000/1962, o vedení a doplňování geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu z 6. listopadu 1986 č. 1/1987 Ú. v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.).
16)
Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky hygienických předpisů, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů, o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce 8/1967 Sb.).
17)
Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 30/1964 Sbírky hygienických předpisů o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech (reg. v částce 29/1964 Sb.).
18)
Metodický návod č. 33/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, zásady organizace a poskytování první pomoci.
19)
Vyhláška č. 104/1988 Sb.
20)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách.
20a)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 4/1994 Sb.
21)
Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.).
22)
Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
23)
Výnos Českého báňského úřadu z 1. listopadu 1977 č. j. 6000/1977, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů.
24)
ON 44 8252 Výbuchuvzdorné uzavírací hráze.
24a)
§ 2 písm. d) vyhlášky č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, ve znění pozdějších předpisů.
24b)
§ 2 písm. a) vyhlášky č. 4/1994 Sb.
24c)
§ 4 písm. i) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů.
25)
ON 44 8112 Hrázové dveře. Bezpečnostní zásady.
ON 44 6451 Důlní výbuchuvzdorné hráze. Objekty hrázových dveří se sádrovou výplní.
26)
ON 44 6310 Větrní dveře.
28)
ON 44 6008 Stanovení součinitelů netěsnosti větracích lutnových tahů.
ON 44 6009 Výpočet separátního větrání dlouhých důlních děl.
28a)
Vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech.
29)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných důlních zařízeních.
29a)
ČSN 83 0050 Odběr vzorků důlního ovzduší.
30)
ČSN 44 6401 Zneškodňování usazeného uhelného prachu.
31)
ČSN 44 6405 Odběr a rozbor vzorků inertního prachu a směsí uhelného a inertního prachu.
32)
ON 44 9104 Důlní požární vodovody. Všeobecná ustanovení.
33)
ON 44 6453 Bezpečnost na dolech. Protivýbuchové uzávěry prachové.
34)
ON 44 6450 Bezpečnost na dolech. Protivýbuchové uzávěry vodní.
35)
Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
35a)
ČSN EN 730 Zařízení pro plamenové svařování. Zařízení používaná při svařování, řezání a příbuzných procesech.
Bezpečnostní zařízení pro hořlavé plyny a kyslík nebo stlačený vzduch. Všeobecná specifikace, požadavky a zkoušení.
36)
ON 44 6478 Závodní požární skladiště. Technické požadavky.
37)
Např. ON 44 6670 Sklady na hořlavé kapaliny a tuhá maziva v podzemí hlubinných dolů, ON 44 2608 Prostorová důlní díla. Důlní remízy vzduchových a dieselových lokomotiv, ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla.
38)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 67/1988 Sb., o báňské záchranné službě.
39)
§ 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
40)
ČSN 44 6410 Plná vodní hráz. Všeobecné zásady.
41)
§ 10 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
43)
Např. směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 40/1976 Sbírky hygienických předpisů o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení (reg. v částce 20/1976 Sb.), směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 65/1985 Sbírky hygienických předpisů o hygienických požadavcích na pojízdné stroje (reg. v částce 7/1985 Sb.), ČSN 33 2030 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny, ČSN 34 1382 Zkoušení elektrostatických vlastností materiálů a výrobků z nevodivých hmot.
45)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par.
46a)
§ 1 odst. 2 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 283/2000 Sb.
47)
ČSN 83 2041 Pracovní ochrana. Ochranné kryty výrobních zařízení. Všeobecné požadavky.
48)
ČSN 13 0072 Značení potrubí v provozech podle protékajících látek.
49)
ČSN 33 3210 Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná ustanovení.
50)
ON 44 2608 Prostorová důlní díla. Důlní remízy vzduchových a dieselových lokomotiv.
51)
ON 44 5090 Důlní bezkolejová mechanizace. Technické požadavky.
52)
§ 16 odst. 1 a § 17 vyhlášky č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.
52a)
Nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh.
53)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
55)
Výnos Českého báňského úřadu z 23. července 1981 č. 17/1981 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu č. 18/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.).
56)
ČSN 34 1090 Předpisy pro prozatimní elektrická zařízení.
56a)
Čl. 312.2 ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 3: Stanovení základních charakteristik.
Čl. 413.1.5 ČSN 33 2000-4-41Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem.
56b)
Čl. 312.2 ČSN 33 2000-3.
Čl. 413. N6.3 ČSN 33 2000-4-41.
56c)
Čl. 312. 2 ČSN 33 2000-3.
Čl. 413. N6.1 ČSN 33 2000-4-41.
57)
ČSN 34 1410.
58)
ČSN 33 2320.
59)
ČSN 33 0300.
ČSN 33 2330.
60)
ČSN 33 3210.
ČSN 33 3220 Elektrotechnické předpisy. Společná ustanovení pro elektrické stanice.
ON 44 0420 Důlní rozvodny a transformační stanice.
60a)
ČSN 33 2000-4-41.
62)
ČSN 34 3510.
63)
ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních.
64)
§ 21 vyhlášky č. 123/2022 Sb.
65)
ČSN 34 1610 Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách.
66)
OEG 38 4065 Provoz, navrhování a zkoušení reléových ochran a automatik.
68)
ČSN 36 0010 Měření světla. Kmenová norma.
ČSN 36 0035 Denní osvětlování budov.
ČSN 36 0050 Osvětlování hlubinných dolů.
ČSN 36 0451 Umělé osvětlení průmyslových prostorů.
69)
ČSN 26 0003 Transportní zařízení. Projektování, konstruování a montáž.
70)
ON 44 0092 Důlní dopravní návěstí.
71)
ČSN 44 5004 Úzkorozchodné tratě v hlubinných dolech.
72)
ON 44 3061 Návěštní předpisy pro důlní dráhy (D-D1).
ON 44 3062 Dopravní předpisy pro důlní dráhy (D-D2).
73)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, ve znění pozdějších předpisů.
74)
Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
75)
Např. ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. Provozní pravidla, ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace, ČSN 26 9101 Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace, ON 49 0650 Uskladňování řeziva pro přirozené sušení, ON 49 0811 Bezpečnostní předpisy pro sklady kulatiny a řeziva.
76)
Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., vyhláška č. 59/1972 Sb., ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady, ON 44 6670.
77)
Bod 1.7.4 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
79)
§ 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
80)
Zákon č. 22/1997 Sb.
80a)
§ 12 vyhlášky č. 165/2002 Sb.
81)
§ 30 výnosu Českého báňského úřadu č. 8/1987 ze dne 29. prosince 1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).
83)
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
§ 10 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
85)
§ 8 vyhlášky č. 123/2022 Sb.
86)
§ 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
Vyhlášeno 22. 3. 1989, datum účinnosti 1. 7. 1989, částka 6/1989
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 22)
* ČÁST DRUHÁ - POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ (§ 28 — § 28)
* ČÁST TŘETÍ - DOBÝVÁNÍ A VÝSYPKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ (§ 29 — § 49)
* ČÁST ČTVRTÁ - VYHLEDÁVACÍ, PRŮZKUMNÉ A OBDOBNÉ PRÁCE (§ 50 — § 56)
* ČÁST PÁTÁ - ODVODŇOVÁNÍ LOMŮ (§ 57 — § 67)
* ČÁST ŠESTÁ - ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ (§ 68 — § 145)
* ČÁST SEDMÁ - CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ (§ 146 — § 176)
* ČÁST OSMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 177 — § 180)
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (124/2022 Sb.)
26
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 29. prosince 1988
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
DÍL PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem1) na povrchu.
(2)
Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním2) a na těžbu a úpravu ropy a plynů, na těžbu nerostů loužením, na vrtné a geofyzikální práce, na podzemní uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech, na ukládání kapalných odpadů a důlních vod do přírodních horninových struktur a na průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry.2a)
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a)
břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost překračuje únosnost dopravní cesty a k jehož přepravě je třeba přijmout opatření podle § 159 odst. 1 písm. j),
b)
břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož přepravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,
c)
dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení, například táhlo, řetěz,
d)
důlní dílo prostor v zemské kůře, například rýha, lom, vytvořený hornickou činností nebo vyhledáváním, průzkumem a dobýváním ložisek nevyhrazených nerostů. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt,
e)
důlní požár nežádoucí a nekontrolované hoření; za důlní požár se považuje i proces samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo životy osob nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu,
f)
lom povrchové důlní dílo určené k dobývání nerostů,
g)
mimořádnou událost závažný pracovní úraz, závažná událost, závažná provozní nehodaprovozní nehoda a nebezpečný stav,
h)
návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
i)
ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehodprovozních nehod nebo poruch technických zařízení,
j)
ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví osob, rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod., nebo vzdálenost, kterou je třeba zachovat od místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, nebezpečí pádu hmot nebo předmětů, nebezpečí průvalu vod a bahnin nebo zvodněných hornin nebo jiné nebezpečí,
k)
otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,
l)
podstatnou změnu na velkostroji rekonstrukce, modernizace nebo generální oprava velkostroje mající za následek změny výkonových nebo technických parametrů, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo technickou úroveň velkostroje, zejména změna dosahových parametrů, změna hlavních ocelových nosných konstrukcí, změna ochranných a bezpečnostních zařízení, změna pohonu zdvihu, výsuvu a pojezdu, změna elektrotechnického zařízení včetně signalizačního a dorozumívacího zařízení,
m)
používání strojů nebo zařízení činnost spojená se spouštěním, provozem, zastavováním, dopravou, seřizováním, manipulací a údržbou strojů nebo zařízení,
n)
pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností,
o)
práci spojenou se zvýšeným nebezpečím práce prováděná dle této vyhlášky, při které hrozí pracovníku zvýšené nebezpečí úrazu, například práce v místech, kde hrozí nebezpečí pádu osob, nebezpečí pádu hmot nebo předmětů, nebezpečí průvalu vod a bahnin nebo zvodněných hornin nebo jiné nebezpečí, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,
p)
provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,
r)
provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot,
s)
rýhu zářez do zemské kůry, jehož délka přesahuje jeho hloubku a šířku,
t)
stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem,
u)
údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
v)
velkostroj kolesové rypadlo, korečkové rypadlo, kolesový nakladač, skládkový stroj a zakladač, jejichž teoretická výkonnost je větší než 630 m3.hod.-1 sypaných hmot.
§ 3
Odpovědnost za dodržování vyhlášky
Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví organizační řád.
DÍL DRUHÝ
OBJEKTY, PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ
§ 4
Vstup do objektů a na pracoviště
(1)
Objekty, pracoviště a zařízení musí být ohraženy nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.
(2)
Ústí podzemních důlních děl na povrchu i v lomu, pokud jsou přístupná, musí být zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob tak, aby nebyl znemožněn odchod pracovníků z dolu při nebezpečí.
(3)
Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty nebo zasypány, anebo k nim musí být zamezen přístup. Poklopy a kryty musí mít potřebnou nosnost a musí být osazeny tak, aby se nemohly samovolně odsunout nebo uvolnit.
(4)
Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených v odstavcích 1 a 2 proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich kontrol.
(5)
Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách3) u všech vchodů, přístupů a cest k nim.
(6)
Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků;4) provádění namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich rozsah a způsob určí závodní lomu nebo závodní nebo jím pověřený pracovník.
(7)
Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným k práci, kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám jen v doprovodu určeného pracovníka.
(8)
Každý, kdo vstupuje do míst s nebezpečím pádu předmětů, musí mít ochrannou přilbu.
§ 4a
Požadavky na objekty
(1)
Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké.
(2)
Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby pracovníci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich dobrá pracovní pohoda, zdraví nebo bezpečnost.15)
(3)
Prostor, který má pracovník na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby pracovník měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.
(4)
Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro pracovníka. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků.
(5)
Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění pracovníků.
(6)
Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.
(7)
Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.
(8)
Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:
a)
kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko,
b)
posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,
c)
dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,
d)
dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,
e)
vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod,
f)
dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat pracovníky, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření,
g)
pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.
(9)
Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.
(10)
Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.
(11)
Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.
(12)
V lomech, kde provádějí pracovní činnost také pracovníci jiných organizací, musí být umístěny informační tabule s označením objektů a s vyznačením cest pro jízdu a chůzi.
§ 5
Provozní dokumentace
(1)
Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Pro zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem schvaluje provozní dokumentaci závodní lomu nebo závodní.
(2)
Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.
(3)
Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení,5) technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.
(4)
Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky.
(5)
Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.
(6)
Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.
(7)
Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.
(8)
Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.
§ 6
Zařízení
(1)
Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.5a)
(2)
Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody k použití5b) a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.
(3)
Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží provozu a jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví pracovníků, musí být stále udržována v nezávadném a použitelném stavu. Zařízení mohou uvádět do chodu nebo používat jen pracovníci určení k jejich obsluze. Zařízení mohou být používána k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených organizací.
(4)
Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých důvodů přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve vyměněna nebo uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními opatřeními.
(5)
Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresívních látek.
(6)
Při prohlídce podle odstavce 5 se též zjišťuje, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo mřížové rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje poklepem také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie, např. kapilární metodou, zda svary nevykazují trhliny.
(7)
Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný. Stav opotřebení krycích plechů a mřížových roštů musí být pravidelně kontrolován.
§ 6a
Práce ve výškách
(1)
Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné.
(2)
Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání.
(3)
Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.
§ 7
Prohlídky pracovišť
(1)
Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout
a)
směnový technik nejméně jednou za směnu; v nepracovních směnách může organizace od prohlídek pracovišť upustit,
b)
technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za týden.
(2)
Na určených odlehlých a roztroušených pracovištích s jednoduchými provozními poměry je povinen pracoviště prohlédnout
a)
směnový technik nejméně jednou za týden,
b)
technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny,
c)
předák, případně vedoucí skupiny (dále jen „předák“) v každé směně, ve které nebude provedena prohlídka podle písmene a) nebo b).
(3)
Předák určený k provádění prohlídek pracovišť podle odstavce 2 písm. c) musí
a)
mít nejméně tříletou praxi při provádění obdobných prací,
b)
zúčastnit se školení a složit zkoušku z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu v rozsahu požadovaném pro směnového technika,
c)
obdržet od organizace písemné pověření k výkonu dozoru s vymezením práv a povinností. Toto pověření musí být uvedeno v provozní dokumentaci pro příslušné pracoviště včetně popisu kontrolní činnosti předáka.
(4)
Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také uschování a zabezpečení výbušnin, evidence výbušnin, a má-li se ve směně vykonávat trhací práce malého rozsahu, také její příprava, případně provedení.
(5)
Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen „dozorčí orgány“) a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly.
(6)
Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány [§ 21 odst. 1 písm. e)].
§ 8
Evidence pracovníků
(1)
Přesná a jednotná evidence pracovníků musí být vedena od jejich nástupu do práce až do ukončení pracovní směny.
(2)
Pracovníci odpovědní za vedení evidence a dozorčí orgány jsou povinni nejpozději do jedné hodiny po skončení směny se přesvědčit, zda všichni pracovníci opustili svá pracoviště, případně byli převzati do evidence následující směny.
(3)
Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání.
§ 9
Inspekční služba
(1)
Ve směnách, kdy je v lomu vykonávána povolená hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem nebo činnost, která s uvedenými činnostmi přímo souvisí, jako je například montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluha vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení, nebo práce spojená se zvýšeným nebezpečím nebo práce s otevřeným ohněm, musí být v lomu zajištěna inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní lomu nebo závodní. Touto službou může být pověřen jen pracovník způsobilý řídit likvidaci havárie (§ 18c odst. 1).
(2)
Závodní lomu nebo závodní může na základě hodnocení rizik při současném přijetí opatření k jejich eliminaci umožnit výkon inspekční služby i mimo lom a pro více lomů, přičemž v opatření zohlední postup při řízení práce na záchranu lidí a zdolávání havárie po dobu nepřítomnosti vedoucího likvidace havárie, které se zapracuje do havarijního plánu.
DÍL TŘETÍ
PRACOVNÍCI
§ 11
Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy
(1)
Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteří práci projektují, řídí, kontrolují a provádějí, s touto vyhláškou, případně se zvláštními předpisy, na které se tato vyhláška odvolává, s dalšími předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu7) a rozhodnutími orgánů státní báňské správy, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich funkce. Lhůty opakovaného seznámení pracovníků s těmito předpisy určí závodní lomu nebo závodní. Organizace je povinna umožnit pracovníkům nahlédnout do těchto předpisů a podat jim na jejich požádání potřebné vysvětlení.
(2)
Nově přijatí pracovníci musí být teoreticky i prakticky vyškoleni podle osnov vydaných závodním lomu nebo závodním a vyzkoušeni. Teoretické školení pracovníků, kteří dosud nepracovali při dobývacích pracích na povrchu nebo kteří takovou práci přerušili na dobu delší než 2 roky, musí trvat nejméně 8 vyučovacích hodin.
§ 12
Přidělování práce
(1)
Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost,8) ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)
Před zařazením na pracoviště ohrožené sesuvy hornin a zemin nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění.
(3)
Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná.
(4)
Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru.
(5)
Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru.
(6)
O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5, rozhodne organizace.
§ 13
Samostatný výkon práce
(1)
Samostatným výkonem práce může organizace pověřit jen pracovníka, který dovršil věk 18 let, prošel určeným zácvikem, v němž pracoval pod dohledem určeného kvalifikovaného pracovníka, a složil zkoušku z příslušných odborných znalostí a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)
Osnovu zácviku, jeho délku a způsob zkoušek určí závodní lomu nebo závodní podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.
(3)
Zácvik a zkoušku může organizace prominout pracovníkům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat, a absolventům středních odborných a vysokých školvysokých škol příslušného směru.
§ 14
Obsazení pracovišť
Na pracovišti, ze kterého se není možno telefonicky nebo jiným způsobem dovolat nebo hlásit, musí být nejméně dva pracovníci. Na ostatních pracovištích může být jeden pracovník; v takovém případě organizace určí způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracovišť dozorčími orgány.
§ 15
Povinnosti pracovníků
(1)
Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle § 16. V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.
(2)
Kromě případů uvedených v § 12 odst. 5 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.
(3)
Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.
(4)
Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi.
(5)
Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.).
(6)
V místech se zvýšeným požárním nebezpečím nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.9)
§ 16
Povinnosti při nebezpečí
Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.
§ 17
Předák a jeho povinnosti
(1)
Ve skupině dvou a více pracovníků musí být určen předák.
(2)
Předákem může být jen ten, kdo má potřebnou odbornou praxi a složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Náplň odborné praxe, způsob zkoušek a lhůty jejich opakování určí závodní lomu nebo závodní.
(3)
Předák je povinen zajistit bezpečnost pracovníků své skupiny, bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů organizace. Při zjištění závady je povinen zajistit její odstranění. Nemůže-li tak učinit a hrozí-li pracovníkům zřejmé a bezprostřední ohrožení, musí zastavit práci a odvést svou skupinu na bezpečné místo. O všech závadách a provedených opatřeních je povinen uvědomit příslušný dozorčí orgán nebo dispečera, který o případech zastavení práce uvědomí i inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. O obnovení práce platí § 15 odst. 1.
(4)
Při střídání směn je předák povinen upozornit nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu dozorčímu orgánu před nástupem střídající směny.
DÍL ČTVRTÝ
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
§ 18
Havarijní plán
(1)
Organizace provádějící hornickou činnost je povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií).10)
(2)
Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen „havárií“),11) postupuje podle § 18a až 18e.
§ 18a
Vypracování a uložení havarijního plánu
(1)
Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti. Vypracování havarijního plánu a jeho změn se účastní příslušná báňská záchranná stanice, pokud její zajištění bylo pro dané pracoviště nařízeno11a).
(2)
Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv dosažitelný osobám, jichž se týká.
(3)
V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se závodním takového dolu nebo lomu.
§ 18b
Části havarijního plánu
(1)
Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zvláštních předpisů.60)
(2)
V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie.
(3)
V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou záchrannou službu nebo požární útvar.
(4)
V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k důlním dílům.
(5)
Mapová část obsahuje provozní důlní mapu se zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb organizace vyhotovené podle zvláštního předpisu.61) V mapové dokumentaci musí být zakresleno umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.
§ 18c
Vedoucí likvidace havárie
(1)
Vedoucím likvidace havárie je závodní lomu nebo vedoucí pracovník. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník, který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající inspekční službu (§ 9 odst. 1).
(2)
Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie v dohodě s vedoucím likvidace havárie.
(3)
Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie.
(4)
Postup a rozsah prací souvisejících s uzavíráním nebo jiným zabezpečením otevřeného podzemního důlního díla ústícího na povrch určí vedoucí likvidace havárie.
§ 18d
Úkoly vedoucího likvidace havárie
(1)
Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují dvojmo; jedno vyhotovení obdrží osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení na místě havárie apod.).
(2)
Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán havarijní, popřípadě jinou komisi.
(3)
Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie a dává příkazy k
a)
záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti,
b)
povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek požární ochrany,
c)
vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby62) a zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví pracovníků,
d)
provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti,
e)
provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v operativní části havarijního plánu,
f)
informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů, popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit,
g)
povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání havárie,
h)
přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie,
ch)
informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných prací a postupu likvidace havárie.
(4)
Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie.
(5)
Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby.
§ 18e
Seznamování s havarijním plánem
(1)
Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat v případě havárie.
(2)
Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti, musí být s nimi řádně seznámeny.
(3)
Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.
§ 19
Postup organizace při mimořádných událostech
(1)
Hlásí se závažné pracovní úrazy
a)
smrtelný úraz,
b)
úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu, anatomickou nebo funkční, životu nebezpečné poškození zdraví včetně průmyslových otrav a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů, který zároveň nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
c)
hromadný úraz, kterým je úraz, při kterém byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.
(2)
Hlásí se závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, a to
a)
na podstavnících pro jízdu na laně a na lanovkách,
b)
skluzy zemin a sesuvy skalních stěn, výrony plynů, průvaly vod a bahnin nebo zvodněných hornin, při nichž došlo k
1.
ohrožení života a zdraví osob,
2.
ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení,
3.
ohrožení veřejných a jiných právem chráněných zájmů, nebo
4.
vynucené změně technologie provozu a způsobu vedení důlních děl,
c)
propadnutí osob, strojů nebo zařízení do podzemního důlního díla nebo jiného podzemního prostoru,
d)
nežádoucí únik škodlivého nebo nebezpečného plynu z potrubí,
e)
hledání pohřešované osoby,
f)
úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace,
g)
únik radioaktivních a jiných nebezpečných látek, ztráta radioaktivního zářiče a prokazatelná netěsnost uzavřeného zářiče,
h)
požár podzemního důlního díla a jiných podzemních prostor ústících na povrch a nebo požár na povrchu v okruhu 60 m od průniku provozovaných podzemních důlních děl s povrchem,
i)
vloupánívloupání do skladu výbušninvýbušnin,
j)
odcizení a nalezení výbušninvýbušnin.
(3)
Dále se hlásí závažná událost, závažná provozní nehodaprovozní nehoda a nebezpečný stav, pokud k nim dojde při
a)
nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami, včetně úrazů a přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, nebo
b)
používání vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem13a).
(4)
Mimořádné události uvedené v odstavcích 1 až 3 je organizace, kromě povinností uložených zvláštním předpisem12), povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu13).
(5)
Mimořádné události je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat.
§ 20
Zachování stavu místa mimořádné události
(1)
Na místě, kde došlo k mimořádné události, se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.
(2)
O místě mimořádné události podle odstavce 1 pořídí organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie13b).
DÍL PÁTÝ
ZÁKLADNÍ DOKUMENTACE
§ 21
Dokumentace a záznamy
(1)
Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny
a)
evidenční kniha, která musí obsahovat
1.
základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích,
2.
základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu,
3.
základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách,
b)
dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek,
c)
kniha odvodňování,
d)
kniha mimořádných událostí, která je zároveň knihou úrazů podle zvláštních právních předpisů13c),
e)
knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek.
(2)
Závodní lomu nebo závodní nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až e).
(3)
Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.
(4)
Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok.
(5)
O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.
§ 22
Důlně měřická a geologická dokumentace
Důlně měřická a geologická dokumentace14) musí být vedeny tak, aby poskytovaly spolehlivé údaje pro vypracování provozní dokumentace.
ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
§ 28
První pomoc
(1)
Utrpí-li pracovník na pracovišti úraz nebo náhle onemocní, musí mu být poskytnuta první pomoc a musí být dopraven s doprovodem do zdravotnického zařízení. Doprava postiženého má přednost před jinou dopravou.
(2)
Jednou za 3 roky je organizace povinna zajistit školení techniků, střelmistrů, předáků, báňských záchranářů, instruktorů středních odborných učilišť a koupelářů o první pomoci.18)
(3)
Ověřování znalostí ze zdravotnického minima v poskytování první pomoci musí být součástí každé zkoušky z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
ČÁST TŘETÍ
DOBÝVÁNÍ A VÝSYPKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
DÍL PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 29
Vstup do starých nebo opuštěných podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor
(1)
Vstup do starých nebo opuštěných podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor je možný jen na písemný příkaz, ve kterém organizace určí potřebná bezpečnostní opatření podle zvláštního předpisu.1)
(2)
Práce v blízkosti známých nebo předpokládaných starých nebo opuštěných podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor jsou dovoleny jen po určení potřebných bezpečnostních opatření.
§ 30
Styk povrchového dobývání s jinou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem
(1)
Podmínky pro současné povrchové a hlubinné dobývání musí být vyřešeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání nebo v plánech využívání ložisek tak, aby nedošlo ke vzájemnému nepříznivému ovlivnění.
(2)
Obdobně je nutno postupovat při možném ovlivnění povrchového dobývání jinou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem.
(3)
Práce spojené s uzavíráním nebo jiným zabezpečením podzemního důlního díla ústícího na povrch vyžadující vstup do něho mohou provádět jen báňští záchranáři.
(4)
V době provádění prací uvedených v odstavci 3 nesmí být v lomu prováděny trhací práce, které nesouvisí s činností báňských záchranářů.
§ 31
Nebezpečná místa
Místa nebezpečná pádem horniny, zeminy apod. musí být určena podle místních poměrů a vhodným způsobem musí být na ně upozorněno, případně musí být zabráněno přístupu do těchto míst.
DÍL DRUHÝ
DOBÝVACÍ PRÁCE
§ 32
Technologický postup
(1)
Pro povrchové dobývání, pro dobývání a těžbu z vody plovoucími stroji, pro těžbu rozvalu shora a pro rozlom bloků hornin musí být vypracován technologický postup.
(2)
Technologický postup pro povrchové dobývání musí určit alespoň
a)
rozměry řezů a šířek pracovních plošin a způsob dobývání a nakládání,
b)
předstih paty posledního skrývkového řezu před prvním dobývacím řezem,
c)
postup při očišťování a jiných úpravách řezu,
d)
vymezení součinnosti při současném provádění prací na pracovních plošinách,
e)
opatření při změně báňskogeologických podmínek dobývání a při nepříznivých klimatických podmínkách,
f)
způsob ověřování nezavalených podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor,
g)
opatření pro práce v závalových polích s možným výskytem nezavalených podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor,
h)
opatření a postup při přemisťování dobývacích a nakládacích strojů,
i)
způsob odstavení a zajištění strojů v době odstávek,
j)
sklon a způsob úpravy závěrných svahů,
k)
rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,
l)
nejmenší přípustnou vzdálenost strojů a zařízení od horní hrany nižšího řezu,
m)
případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.
(3)
Technologický postup pro dobývání a těžbu z vody plovoucími stroji musí splňovat požadavky odstavce 2 písm. c), e), h), i) až m) a dále určit
a)
způsob kontroly hloubky a reliéfu dna,
b)
způsob zaměřování vytěžených ploch a vydobytých prostor ve lhůtách podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využívání ložiska,
c)
bezpečné vzdálenosti plovoucího stroje od břehu.
(4)
Technologický postup pro těžbu rozvalu shora musí splňovat požadavky odstavce 2 a dále určit
a)
způsob vytváření a šířku pracovní plošiny a vytvoření nájezdu na rozval,
b)
předstih paty rozvalu vzhledem k součinnosti s přepravním prostředkem,
c)
nejvyšší dovolený sklon nájezdu,
d)
způsob přemisťování nakládacího stroje na rozval,
e)
přípustný hloubkový dosah a vzdálenost nakládacího stroje od horní hrany rozvalu.
(5)
Technologický postup pro rozlom bloků hornin musí splňovat požadavky odstavce 2 písm. a), d), h), i) až m) a dále určit
a)
zabezpečení bloku horniny proti jeho sesutí nebo nežádoucímu pohybu,
b)
způsob zajištění prostoru ohroženého pádem částí rozpojeného bloku proti vstupu osob, s výjimkou pracovníka provádějícího vlastní rozlom bloku,
c)
způsob provedení prohlídky místa rozlomu a opatření zajišťující bezpečnost práce a provozu, jako je odstranění nestabilní části rozlomeného bloku, jeho zajištění proti nežádoucímu pohybu apod. Prohlídku provede předák.
§ 33
Generální svah lomu
(1)
Generální svah lomu určený v plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo v plánu využívání ložiska je daný úhlem, který svírá spojnice hlavy nejvyššího řezu a paty nejspodnějšího řezu s vodorovnou rovinou.
(2)
Generální svah tvořený zeminami se zjistí na základě mechaniky zemin s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a z rozměrů jednotlivých řezů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní zařízení. Generální svah musí být určen z nejmenší zjištěné hodnoty.
(3)
Generální svah tvořený horninami se určí z rozměrů jednotlivých řezů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní zařízení.
(4)
Generální svah lomu v bočních a konečných závěrných svazích se určí podle odstavce 2, případně 3 s přihlédnutím k významu chráněného objektu a území. U hornin musí šíře ponechaných ústupků vycházet z jejich geologických a technických vlastností.
(5)
Stabilita dílčího svahu vytvořeného z ucelené skupiny řezů, které se podstatně vymykají z obrysu generálního svahu pro odchylné mechanické vlastnosti zemin, se určí podle odstavce 2.
§ 34
Stupeň bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami
(1)
Stupeň (koeficient) bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami se zjišťuje vhodnou výpočtovou nebo grafickou metodou a musí být nejméně
a)
1,5 pro svahy trvalého charakteru (stav trvající déle než rok),
b)
1,3 pro svahy dočasného charakteru (stav trvající méně než rok),
c)
1,2, uvažuje-li se o reziduální pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu.
(2)
Stupeň bezpečnosti musí být přiměřeně zvýšen, jde-li o svahy
a)
v zeminách náchylných k přijímání vody a ke skluzům,
b)
v potrhané zemině nebo jinak narušené,
c)
proti úklonu vrstev,
d)
v zeminách, jejichž mechanické vlastnosti se mohou podstatně měnit odlehčením,
e)
v nepříznivých geologických podmínkách (tektonika, úložní poměry apod.),
f)
poddolované.
§ 35
Výška, sklon a postup řezů
(1)
Výška a sklon řezů musí být určeny
a)
u zemin při výšce řezu nad 6 m podle mechanických vlastností a podle parametrů dobývacích strojů,
b)
u hornin podle geologických poměrů ložiska, dobývací metody, parametrů dobývacích a nakládacích strojů.
Přitom výška řezu nesmí přesahovat výškový dosah dobývacího stroje.
(2)
Stupeň bezpečnosti řezu zemin musí být nejméně
a)
1,2 u soudržných zemin,
b)
1,1 u nesoudržných zemin,
c)
1,3 u řezů trvalého charakteru (bočních a konečných závěrných) a u řezů, na nichž jsou umístěny dopravní trasy a jiná zařízení.
(3)
Při nepředvídané změně mechanických vlastností zeminy v řezu, která vyvolá snížení stupně bezpečnosti, se mohou práce provádět jen za zvláštních opatření určených organizací.
(4)
Do výšky řezu se započítávají i hřebeny vytvořené provozem rýpadel.
(5)
Postup dobývání proti úklonu vrstev a v dosahu sypaných nebo plavených hmot musí být určen na základě výpočtu bezpečnosti proti ujetí vrstev a hmot.
(6)
Při dobývání hornin pomocí trhacích prací nesmí být výška řezu vyšší než 25 m. Toto neplatí pro dobývání komorovými odstřely.
(7)
Pokud při dobývání pomocí trhacích prací bude rozval vyšší než 1,4násobek výškového dosahu nakládacího stroje, musí být pro nakládání vypracována provozní dokumentace.
(8)
Je zakázáno podkopávat nebo podlomovat řezy.
§ 36
Šířka pracovní plošiny
(1)
Nejmenší šířka pracovní plošiny musí být určena se zřetelem na zajištění stability dobývacích a nakládacích strojů, dopravních zařízení, dopravních cest, jakož i na zajištění bezpečnosti pracovníků na pracovní plošině i na nižších pracovních plošinách.
(2)
Na pracovních plošinách, kde pracují dva stroje, musí šířka pracovní plošiny v místech, kde se stroje míjejí, kromě požadavků uvedených v odstavci 1, odpovídat obrysům obou strojů při možnosti volného průjezdu jak dopravních prostředků, tak i obou strojů.
§ 37
Předstih odklizu
Předstih odklizu před prvním dobývacím řezem musí být stále tak velký, aby zaručoval za daných podmínek a metod potřebnou bezpečnost práce a provozu. Musí se vzít zřetel na stabilitu svahu, vyhořelá a závalová pole, nebezpečí vzniku ohně, racionální vydobytí ložiska apod.
§ 38
Očišťování a úpravy řezů
(1)
Řezy, pod kterými se zdržují pracovníci nebo jsou umístěna strojní či dopravní zařízení, musí být nejméně jednou za směnu prohlédnuty. Pokud se zjistí převisy, případně možnosti uvolnění horniny, zeminy nebo jiných nežádoucích předmětů ohrožujících bezpečnost práce a provozu, musí být provedena příslušná bezpečnostní opatření. Jedná-li se o řezy, které jsou mimo provoz, musí být určena lhůta prohlídek a očištění, případně jiné jejich potřebné úpravy podle místních poměrů.
(2)
Okraje pracovních plošin řezů, pod nimiž se zdržují pracovníci nebo je umístěno strojní nebo dopravní zařízení, musí být očištěny tak, aby nedošlo k pádu nežádoucích předmětů na nižší pracovní plošiny.
§ 39
Práce v závalových polích a v oblastech podzemních prostor
Technologický postup pro povrchové dobývání v závalových polích a v oblastech podzemních prostor musí také řešit způsob ověřování nezavalených podzemních důlních děl nebo podzemních prostor.
§ 40
Opatření proti vzniku požáru
(1)
Dobývá-li se uhlí ve slojích náchylných k samovznícení, v závalových polích a vyhořelých částech sloje, musí být kromě rychlého postupu v místech ohrožených samovznícením provedena potřebná opatření, aby se zajistilo bezpečné pracovní prostředí.
(2)
Nezavalená podzemní důlní díla musí být včas uzavřena nebo jinak zabezpečena, aby se zabránilo přístupu vzduchu k místům možného vzniku důlního požáru.
(3)
Zdolávání důlních požárů v podzemních důlních dílech ústících v lomech mohou provádět jen báňští záchranáři.19)
§ 41
Dobývání a těžba z vody plovoucími stroji
(1)
Dobývání a těžba plovoucími stroji musí být prováděno rovnoměrně a po celé délce těžebního řezu.
(2)
Při ukončování směny nebo při delším zastavení dobývání a těžby musí být stroj z řezu odstaven do vzdálenosti určené v technologickém postupu.
(3)
Při dobývání a těžbě v blízkosti břehu je pracovník, který řídí těžební zařízení, povinen stále pozorovat břeh, zjišťovat náznaky případného sesuvu, sledovat výšku hladiny apod. V případě ohrožení musí zastavit práce a s plovoucím těžebním strojem odplout na bezpečné místo.
DÍL TŘETÍ
VÝSYPKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
§ 42
Zřizování výsypek
(1)
Výsypka musí být zřízena v souladu s projektovou dokumentací vypracovanou podle zvláštních předpisů.20)
(2)
Výsypky musí být zřizovány podle zásad mechaniky zemin tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a nedocházelo k vytlačování podzákladí a aby bylo co nejdříve dosaženo definitivních svahů.
(3)
V ochranném pásmu mezi patou výsypky a objekty, které je nutno chránit, musí být učiněna opatření pro zvýšení bezpečnosti, pokud to místní podmínky vyžadují (předvýsypky, hráze, odvodnění apod.).
(4)
Zřizování výsypek musí vytvářet předpoklady pro určené následné využití.
(5)
Při projektování, zřizování, výstavbě, sledování a posuzování výsypek musí být posouzena výsypka nebo její část z hlediska rizikových faktorů a možného ohrožení objektů a zařízení.
(6)
Výsypky musí být budovány tak, aby jejich začleněním do reliéfu okolního území byly vytvořeny podmínky pro jejich následné využití a realizaci esteticky a ekologicky vyvážené krajiny.
§ 43
Provoz výsypek
(1)
Pro provoz výsypky musí být vypracován technologický postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení, odvodnění prostoru výsypky a podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin a hašení hořící výsypky.
(2)
Na výsypku mohou být zakládány nebo z ní odebírány hmoty tak, aby tím nebyly vytvořeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla narušena stabilita výsypky.
(3)
Přístupové cesty k výsypce musí být označeny bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(4)
Vzdálenost paty výsypky od místa dobývání musí zaručovat bezpečnost dobývání, strojů a dopravních zařízení.
(5)
Monitorovací systém u výsypek, popřípadě jejich částí, pokud ho projektová dokumentace vyžaduje, musí být prováděn ve stanoveném rozsahu a termínech.
(6)
Směrování výsypkových zemin podle jejich geomechanické kvality je nutno řešit tak, aby geomechanicky nejvhodnější kategorie zemin byly ukládány do bazálních stupňů. Zeminy schopné rekultivace musí být ukládány odděleně nebo na povrch výsypky.
(7)
Záměrné vytváření skluzů nebo sypání na skluz, jakož i převyšování horní hrany výsypkového stupně je zakázáno.
§ 44
Skládky vytěženého nerostu
Pro zřizování a provoz skládek vytěženého nerostu platí přiměřeně § 32, 35, 36, 38, 40, 42 a 43.
§ 45
Generální obrys svahu výsypky
(1)
Generální obrys svahu výsypky určený plánem otvírky, přípravy a dobývání je spojnice paty nejspodnějšího výsypkového stupně a horních hran všech dalších výsypkových stupňů (etáží) v posuzovaném profilu.
(2)
Generální obrys svahu výsypky musí být určen s ohledem na nejnepříznivější stabilitní podmínky, na použitý způsob zakládání, na technické parametry zakládacích strojů a zařízení.
§ 46
Stupeň bezpečnosti generálního obrysu svahu výsypky
(1)
Stupeň bezpečnosti (koeficient) generálního obrysu svahu výsypky nebo ucelené skupiny výsypkových stupňů se zjišťuje vhodnou výpočetní nebo grafickou metodou a musí být nejméně
a)
1,5 pro konečný závěrný svah,
b)
1,3 pro provozní svah.
(2)
Jsou-li při výpočtu oprávněné důvody pro zahrnutí reziduální smykové pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu do výpočtu, může být stupeň bezpečnosti nejméně
a)
1,3 pro konečný svah,
b)
1,2 pro provozní svah.
Reziduální smyková pevnost je nejmenší hodnota ustáleného smykového napětí, dosažená při smykové zkoušce na translačním smykovém přístroji (v laboratoři), nebo smykové napětí na skluzové ploše havarovaného svahu, zajišťující jeho nový labilní stabilitní stav.
§ 47
Šířka pracovní plošiny výsypkového stupně a jeho výška
(1)
Nejmenší šířka pracovní plošiny výsypkového stupně musí být určena se zřetelem na zajištění stability zakládacích strojů, dopravního zařízení a dopravních cest.
(2)
Pro každý výsypkový stupeň musí být určena mezní výška vycházející z mechanických vlastností zakládaných zemin. Stupeň bezpečnosti výsypkového stupně musí být nejméně 1,1.
§ 48
Výsypky z neuhelných lomů
Na výsypky z neuhelných lomů se vztahují ustanovení tohoto dílu kromě ustanovení § 45, 46 a § 47 odst. 2.
§ 49
Odběr hmot z výsypek
Pro odběr hmot z výsypek platí přiměřeně § 32, 35, 36 a § 38 až 40.
ČÁST ČTVRTÁ
VYHLEDÁVACÍ, PRŮZKUMNÉ A OBDOBNÉ PRÁCE
§ 50
Vyhledávání a průzkum
(1)
Před zahájením vyhledávacích, průzkumných a obdobných prací21) (dále jen „průzkumné práce“) musí být povrchová a podpovrchová zařízení, jakož i podzemní prostory a rozvody vyznačeny v projektu prací nebo v technologickém postupu a mapové dokumentaci.
(2)
Pro práce vykonávané na území, ve kterém se nachází povrchová a podpovrchová zařízení, jakož i podzemní prostory a rozvody, musí být v technologickém postupu určena potřebná opatření.
(3)
V prostorech, kde lze předpokládat stará nebo opuštěná podzemní důlní díla či jiné podzemní prostory, je organizace povinna pokud možno ověřit jejich případnou existenci. Průzkumné práce nad známými nebo předpokládanými starými nebo opuštěnými podzemními důlními díly a jinými podzemními prostory jsou dovoleny jen po určení potřebných bezpečnostních opatření.
§ 51
Technologický postup
(1)
Pro hloubení rýh, výkopů a odkopů (dále jen „průzkumná díla“) musí být vypracován technologický postup. Technologický postup může být nahrazen projektem technických prací podle zvláštního předpisu21a), pokud tento splňuje požadavky odstavce 2.
(2)
Technologický postup musí určit
a)
rozměry průzkumných děl,
b)
způsob zajištění průzkumného díla proti pádu zeminy, případně horniny a zavalení a způsob ochrany proti vodě,
c)
způsob ukládání hmot, předmětů a zeminy na okraji průzkumného díla,
d)
opatření proti pádu osob, předmětů, hmot a zařízení do průzkumného díla,
e)
způsob očišťování boků průzkumných děl,
f)
způsob sestupu a výstupu pracovníků,
g)
způsob těžení zeminy, případně horniny,
h)
způsob likvidace průzkumných děl,
i)
případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.
§ 52
Vrtné a geofyzikální práce
Pro vrtné a geofyzikální práce platí také zvláštní předpisy.22)
§ 53
Zajištění průzkumných děl
(1)
Rýhy, do nichž vstupují pracovníci, musí být široké nejméně 0,8 m.
(2)
Způsob zajištění průzkumných děl proti zavalení musí být určen s ohledem na povahu zemin, případně hornin, hloubku, povětrnostní poměry a na dobu, po kterou mají být otevřeny.
(3)
Boky průzkumných děl musí být zajištěny proti zavalení při hloubce větší než 1,5 m. V zastavěném území musí být boky zajištěny proti zavalení již při hloubce větší než 1,3 m a v nesoudržných zeminách nebo tam, kde je nutno počítat s opakovanými silnými otřesy, již při hloubce větší než 0,7 m.
(4)
Při použití strojů a trvalém zabránění vstupu pracovníků do prostoru ohroženého pádem zeminy lze překročit hodnoty stanovené pro zajištění boků podle odstavce 3; hloubka však musí odpovídat parametrům stroje a stroj musí být podle potřeby zajištěn.
(5)
Podkopávání boků průzkumných děl je zakázáno.
(6)
Předměty, hmoty a zařízení musí být umisťovány v bezpečné vzdálenosti od okraje průzkumného díla, aby do něj nemohly spadnout.
§ 54
Opatření proti pádu osob
(1)
Kde hrozí nebezpečí pádu osob do průzkumného díla, musí být zřízena souvislá pevná zábrana vysoká 1,1 m nebo nápadná překážka vysoká nejméně 0,6 m ve vzdálenosti větší než 1,5 m od jeho okraje.
(2)
Do rýhy hlubší než 1,5 m musí být postaveny žebříky k bezpečnému sestupu a výstupu, pokud nejsou vybudovány schůdné stupně na některém konci rýhy.
(3)
Vzájemná vzdálenost mezi pracovníky v průzkumném díle musí být taková, aby se při práci vzájemně neohrožovali.
§ 55
Zasypání průzkumných děl
Po ukončení průzkumných prací musí být průzkumná díla zasypána, pokud se nepočítá s jejich jiným využitím. Musí být zasypána v celé hloubce a s ohledem na sesednutí zásypu.
§ 56
Prohlídky a čištění boků pracovišť
(1)
Denně je nutno bezpečným způsobem očišťovat boky pracoviště a kontrolovat výztuž. Při oblevách a deštivém počasí je nutno prohlížet a čistit boky častěji a zvlášť pečlivě. Čištění se provádí shora dolů nebo ze strany tyčemi. Při čištění se nesmí nikdo zdržovat v ohroženém prostoru.
(2)
U rýh a odkopů je nutno denně pozorovat přilehlý terén, zda nepoklesává nebo se v něm netvoří trhliny. V takovém případě jsou pracovníci povinni ihned opustit ohrožené průzkumné dílo a přikročit k jeho zajištění.
ČÁST PÁTÁ
ODVODŇOVÁNÍ LOMŮ
DÍL PRVNÍ
OCHRANA PROTI PŘÍTOKŮM A PRŮVALŮM VOD
§ 57
Ověřování hydrogeologických a hydrologických poměrů
(1)
K zajištění bezpečnosti práce a provozu před průvaly vod a bahnin musí být před zahájením hornické činnosti příslušná část území v potřebném rozsahu prozkoumána.
(2)
Průzkumnými pracemi musí být zjištěny zvodněné kolektory, jejich hloubka, uložení, mocnost, velikost přítoků vod, tlak vody a úroveň ustálené hladiny napjaté i volné. Součástí průzkumných prací musí být ověření srážkových a odtokových poměrů, fyzikálně-mechanických a hydrodynamických parametrů včetně chemizmu vody ve vodonosných vrstvách.
(3)
Průzkumné práce musí být provedeny v rozsahu potřebném pro navržení vhodných technických a bezpečnostních opatření.
§ 58
Ochrana proti průvalům vod a bahnin, zvodněných hornin a přítokům povrchových vod
(1)
Za místa nebezpečná průvalem vod a bahnin nebo zvodněných hornin se považují zejména vodonosné vrstvy v nadloží, podloží nebo sousedství ložiska, propustná tektonická pásma, plavené výsypky, neodvodněné popílkové skládky, zatopená důlní díla povrchové toky a vodní nádrže.
(2)
Místa nebezpečných přítoků a průvalů vod nebo zvodněných hornin musí být v předstihu vhodným způsobem odvodněna. Pokud nelze tato místa odvodnit nebo přítokům, případně průvalům zabránit, musí být určena ochranná opatření pro postup dobývacích řezů k neodvodněným místům.
(3)
Povrchové toky, vodní nádrže a stálé výtoky vod v příslušném spádovém území v dosahu účinků dobývání musí být jako možný zdroj nebezpečného přítoku vody zakresleny do základní důlní mapy, sledovány a kontrolovány v určených lhůtách po dohodě s příslušným vodohospodářským orgánem.
(4)
Zatopení lomu nebo jeho části povoluje obvodní báňský úřad.23)
§ 59
Odvodňování lomu
(1)
Důlní vody musí být odváděny z plošin dobývacích řezů odvodňovacími systémy do sběrných nádrží (čerpacích jímek) nebo mimo lom.
(2)
Stejným způsobem musí být zajištěno odvodnění cest pro chůzi a dopravu v lomu.
§ 60
Odvodňování výsypek
(1)
Před zřízením výsypky a před jejím postupem musí být výsypný prostor dostatečně odvodněn a zajištěno odvádění vody z podložky výsypky.
(2)
Nerovnosti a propadliny na pracovních plošinách, v nichž by se mohla shromažďovat voda, musí být průběžně urovnávány a zahrnovány nebo upraveny tak, aby voda mohla odtékat.
(3)
Konečné tvary výsypek musí být upraveny tak, aby nedocházelo k hromadění srážkových vod.
DÍL DRUHÝ
ČERPÁNÍ DŮLNÍCH VOD
§ 61
Čerpací stanice
(1)
V lomu, ve kterém je možnost hromadění vody ohrožující bezpečnost práce a provozu a ze kterého nelze odvádět vody samospádem, musí být zřízena hlavní čerpací stanice.
(2)
Výkon hlavní čerpací stanice bez záložního čerpadla a užitkový objem čerpacích jímek musí být takový, aby bylo možno bezpečně zvládnout nejvyšší očekávané přítoky vod vycházející z průměrného denního přítoku za dobu nejméně 5 let, u nově projektovaných lomů z hydrogeologického průzkumu a z průměrné hodnoty denních dešťových srážek za období posledních 5 let, a aby nedošlo k zatopení pracovišť. V záloze musí být nejméně jedno čerpadlo o výkonu největšího používaného čerpadla.
(3)
Přívod elektrické energie pro hlavní čerpací stanici musí být zajištěn dvěma přívodními vedeními, z nichž každé musí zajišťovat provoz všech čerpadel včetně záložních. Jeden přívod z rozvodny do hlavní čerpací stanice může být pouze tehdy, když je zaručeno, že při poruše na tomto přívodu se položí náhradní přívod nebo opraví poškozený přívod dříve než by mohlo dojít k zatopení hlavní čerpací stanice.
(4)
Podle místních poměrů, rozsahu lomu, velikosti přítoků apod., musí být pro příslušné části lomu zřízeny pomocné čerpací stanice. Tyto musí mít výkon, který zajišťuje odčerpání vody z příslušného úseku.
(5)
Čerpadla, jejich motory a rozvodná zařízení musí být umístěna tak, aby je předpokládaná nejvyšší hladina vody nevyřadila z provozu.
(6)
Čerpadla a potrubí musí být chráněna proti zamrznutí.
(7)
Čerpací jímky musí být upraveny tak, aby je bylo možno čistit bez narušení provozu lomu a hlavní čerpací stanice.
§ 62
Automatický provoz čerpací stanice
Automatický provoz čerpací stanice je dovolen, pokud její zařízení splňuje požadavky § 71 a pokud
a)
čerpadla jsou vybavena zařízením pro automatické spouštění a zastavení v určených mezích výšky vodní hladiny,
b)
v případě poruchy čerpadla bude automaticky zavodněno a spuštěno čerpadlo záložní,
c)
chod čerpadel, poruchy a mimořádné stavy jsou určeným způsobem signalizovány do dispečinku nebo na jiné určené místo,
d)
doba provozu čerpadel je automaticky sledována.
§ 63
Výtlačné potrubí
(1)
Výtlačné potrubí čerpací stanice musí být navrženo tak, aby odpovídalo jejímu největšímu výkonu.
(2)
Vzdálenost výtlačného potrubí od kabelů vysokého napětí, pokud jsou uloženy v zemi, musí být nejméně 1 m.
(3)
Výtlačné potrubí hlavní čerpací stanice musí být při projektování posouzeno na účinek zpětného rázu.
§ 64
Provoz a údržba čerpacích zařízení
(1)
Provoz a údržba čerpacího zařízení včetně rozsahu a četnosti jeho kontrol určí provozní řád, který musí obsahovat
a)
schéma připojení jednotlivých čerpadel na výtlačná potrubí včetně ovládacích prvků,
b)
schéma elektrického zapojení čerpací stanice a připojení na rozvodnu,
c)
schéma elektrického zapojení jednotlivých čerpadel a schéma signalizace provozu čerpací stanice,
d)
mazací plán,
e)
návod pro obsluhu a údržbu čerpacího zařízení, zejména postup při uvádění čerpadel do chodu a při jejich zastavení a rozsah a lhůty provádění údržby,
f)
u čerpací stanice s automatickým provozem popis funkcí automatického ovládání a popis ručního ovládání provozu čerpadel,
g)
povinnosti obsluhy čerpací stanice při vzniku havárie v čerpací stanici,
h)
případné další požadavky, které vyžaduje provoz a údržba čerpacího zařízení,
i)
způsob upevnění plováků, kotvení plovoucí části čerpací stanice, uchycení přívodů a potrubí a způsob manipulace s plovoucí částí čerpací stanice.
Provozní řád musí být vyvěšen v čerpací stanici.
(2)
O době provozu jednotlivých čerpadel musí být vedeny záznamy. V čerpací stanici s automatickým provozem musí být vedeny denní záznamy v období výrazně zvýšených přítoků důlních vod, jinak postačí záznamy měsíční.
(3)
Zařízení čerpací stanice je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně, pokud čerpací stanice není provozována v automatickém režimu s dálkovou kontrolou. V tomto případě určí organizace v provozním řádu způsob a četnost kontrol.
(4)
Čerpací zařízení musí být zkontrolováno jednou za rok. Přitom musí být ověřen zejména výkon čerpací stanice a jednotlivých čerpadel a stav výtlačného potrubí. Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování.
DÍL TŘETÍ
MĚŘENÍ, ZÁZNAMY A DOKUMENTACE
§ 65
Sledování hydrogeologických a hydrologických poměrů
(1)
Organizace je povinna sledovat, dokumentovat a vyhodnocovat hydrogeologické a hydrologické poměry ložiska.
(2)
Organizace je také povinna zjistit a sledovat hydrogeologické a hydrologické poměry podél hranic dobývacího prostoru a do map zakreslit zatopené podzemní a povrchové prostory sousedních dolů a důlní díla sousedních lomů včetně vrtů, tektonických poruch a jiných možných spojení se zatopenými důlními díly, jestliže by mohly ohrozit bezpečnost práce a provozu.
(3)
Zjištěné skutečnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost práce nebo provozu sousedního dolu nebo lomu, je organizace povinna bezodkladně ohlásit závodnímu sousedního dolu nebo lomu.
§ 66
Měření přítoků a rozbory důlních vod
(1)
Celkové přítoky a jednotlivé dílčí přítoky důlních vod musí být měřeny nejméně jednou za půl roku. Jedno z těchto měření musí být provedeno v době největších ročních přítoků. Výsledky měření musí být zaznamenány s udáním místa měření a zdrojů přítoků, vyhodnoceny a porovnány s průměrným denním přítokem a množstvím vyčerpané důlní vody.
(2)
Z celkových přítoků a významnějších dílčích přítoků důlních vod musí být v termínu určeném organizací odebrán vzorek a proveden chemický rozbor.
(3)
V odvodňovacích vrtech musí být měřen přítok a tlak vody, případně plynu v určených lhůtách.
(4)
Výsledky měření a rozborů podle odstavců 1 až 3 musí být zaznamenány v knize odvodňování.
§ 67
Vedení dokumentace
(1)
Organizace je povinna v mapové dokumentaci uvést také místa zdrojů nebezpečí podle § 58 odst. 1, hydrogeologické a hydrologické údaje, neodvodněné plochy a objekty k ochraně proti průvalům vod.
(2)
Součástí knihy odvodňování musí být schéma
a)
potrubí se všemi armaturami,
b)
připojení čerpadel s uvedením jejich technických parametrů,
c)
elektrického zapojení čerpadel a čerpací stanice,
d)
čerpacích jímek s uvedením jejich užitkového objemu.
ČÁST ŠESTÁ
ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
DÍL PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 68
Základní ustanovení
Organizace je povinna vydat pokyny pro obsluhu a údržbu zařízení, které obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí podle druhu zařízení obsahovat
a)
povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,
b)
povinnosti obsluhy při provozu zařízení,
c)
rozsah, lhůty a způsob provádění údržby,
d)
způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemísťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,
e)
způsob dorozumívání a dávání návěští,
f)
umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,
g)
zakázané úkony a činnosti,
h)
způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.
Návod pro obsluhu a údržbu vydaný výrobcem zařízení, který splňuje uvedené požadavky, může organizace prohlásit za pokyny.
§ 69
Dokumentace zařízení
(1)
Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení.
(2)
Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu23a) a údržby zařízení a musí také obsahovat nejvýše přípustné provozní hodnoty zařízení.
(3)
Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.
(4)
Pro všechny části zařízení, které neumožňují ruční manipulaci a mají se přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost. U částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením a které nejsou konstrukčně připraveny pro připevnění vázacího nebo zdvihacího prostředku, musí být určeno vázací schéma.
§ 70
Požadavky na zařízení a jeho části
(1)
Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám. Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.
(2)
Zařízení nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.
(3)
Zařízení musí svým provedením umožňovat bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž. Části zařízení vyžadující častý přístup pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací prvky apod.) musí být snadno přístupné.
(4)
Zařízení nesmí svou konstrukcí a provozem způsobit požár nebo výbuch hořlavých plynů a par26) nebo prachů. Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.
(5)
Měřicí přístroje ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečnost provozu (tlakoměry, ampérmetry apod.) musí mít výrazně vyznačenou dovolenou hodnotu měřené veličiny.
(6)
Zařízení musí být zabezpečeno proti překročení nebo podkročení určených provozních hodnot nebo poloh, pokud by toto mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.
(7)
Musí být vyloučena možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně.
(8)
Části zařízení nebo materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný, pokud svým pohybem, akumulovanou energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, musí být nebezpečné části a místa trvale a výrazně označena.
(9)
Otvory zařízení, zejména zásobníků, drtičů, míchaček, nádrží a násypek, kde je nebezpečí pádu nebo propadnutí osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo jinak zabezpečeny.
(10)
Zařízení technologické linky se musí dát vypnout ze stanoviště obsluhy; při tom se musí samočinně zastavit všechna zařízení linky proti toku materiálu.
§ 71
Automaticky a dálkově ovládaná zařízení
(1)
Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se musí samočinně zastavit, pokud
a)
nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,
b)
vznikne porucha v přívodu energie,
c)
vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném zařízení nebo na provozně zabezpečovacím systému.
(2)
Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se vybaví i ručním ovládáním, přičemž u velkostrojů postačí ruční ovládání základních (hlavních) pohybů velkostroje. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného zařízení bude zajištěno blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu. Může-li změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, zabrání se tomu vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla přístupový kód nebo uzamykatelný ovládač.
(3)
Automatická, dálkově ovládaná a programově řízená zařízení musí být vybavena měřicími přístroji nebo sdělovači k informování o probíhající pracovní fázi.
(4)
Je-li automatické, dálkově ovládané nebo programově řízené zařízení vybaveno záznamovým zařízením, musí být údaje o provozu a stavech zařízení uchovávány nejméně po dobu 72 hodin.
§ 72
Ochranná zařízení
(1)
Ochranné zařízení musí zabránit přístupu osob do nebezpečného prostoru.
(2)
Ochranné zařízení nesmí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy zařízení.
(3)
Ochranné zařízení musí plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie.
(4)
Otvory ochranného krytu musí mít velikost volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení.28)
(5)
Ochranný kryt musí svým provedením umožňovat obsluhu zařízení bez jeho odnímání.
§ 73
Ovládače a sdělovače
(1)
Zařízení musí mít hlavní ovládač umožňující odpojení od zdroje energie.
(2)
Zařízení poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí být vybaveno alespoň jedním ovládačem, kterým lze zastavit celé zařízení.
(3)
Ovládač musí svým provedením vyloučit možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí. Nesmí dovolit současné zapojení nežádoucích funkcí a musí mít označení poloh, případně funkcí a zařízení, které ovládá.
(4)
Ovládač určený pro použití v mimořádných situacích musí být snadno a rychle dosažitelný ze stanoviště obsluhy, výrazně označen a dobře viditelný. Ovládače zařízení, jejichž provoz nesmí být z bezpečnostních důvodů přerušen, musí být označeny jednotným způsobem.
(5)
Ovládač musí být chráněn nebo umístěn tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovládání zařízení pádem horniny nebo předmětů.
(6)
Sdělovače mimořádných situací musí být provedeny tak, aby jejich signály byly výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.
§ 74
Potrubí
(1)
Potrubí musí být bezpečně uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu.
(2)
Pokud je zavěšeno více potrubí, musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle.
(3)
Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenosti po 30 m, a to
a)
u požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),
b)
u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá).
Označení musí být také u každé odbočky a armatury potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.
(4)
Kanály pro potrubí musí být nehořlavé. Nejsou-li průchozí, musí být zakryty odnímatelnými kryty.
§ 75
Části zařízení pod podlahou a na plošinách
(1)
Pro obsluhu a údržbu zařízení nebo jeho části uložené pod podlahou musí být ponechán dostatečně volný prostor, bezpečně přístupný, větraný a podle potřeby osvětlený a odvodněný.
(2)
Plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí být pevné, bezpečně přístupné po schodech nebo žebřících a opatřeny zábradlím podle § 146 odst. 6 a 7. V odůvodněných případech může být zábradlí odnímatelné. Podlahy plošin nesmí být kluzké.
§ 76
Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení
(1)
V provozovně a na stanovišti obsluhy zařízení musí být provozní dokumentace.
(2)
Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby obsluha mohla zařízení bezpečně ovládat a kontrolovat. U zařízení musí být ponechán volný prostor pro obsluhu o šířce nejméně 0,8 m; u elektrického zařízení musí být tato šířka podle zvláštního předpisu.30) Uvedené rozměry musí být dodrženy do výše nejméně 2,1 m. Pro provozovny a stanoviště obsluhy velkostrojů, dálkové pásové dopravy a elektrických stanic nad 1 kV platí také zvláštní předpisy.31)
(3)
Podlaha nesmí být kluzká a musí být tak pevná, případně podle potřeby dočasně vyztužena, aby snesla nejvyšší předpokládané zatížení, a to i při nutných pracích na příslušných zařízeních (údržba, montáž apod.).
(4)
V provozovně se stálou obsluhou musí být telekomunikační zařízení napojené na dispečink, případně jiné určené místo.
(5)
V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny zamknuty. Za přítomnosti pracovníků v provozovně musí být alespoň jedny dveře odemčeny. Dveře se musí otvírat směrem ven a být nehořlavé. Organizace určí, kdy musí být provozovna vybavena zařízením pro kontrolu vstupujících osob.
(6)
Nepovolaným je vstup do provozovny zakázán. Tabulka s tímto zákazem musí být umístěna na vnější straně všech vstupních dveří.
(7)
V provozovně mohou být uloženy jen pomůcky a materiál potřebný pro provoz zařízení.
(8)
Pro údržbu mobilních zemních a stavebních strojů, motorových vozidel, motorových vozíků a lokomotiv musí být zřízena odstavná místa nebo garáže.
(9)
Stanoviště stálé obsluhy zařízení musí být chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy.
§ 77
Obsluha zařízení
(1)
Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který
a)
splňuje požadavky § 13,
b)
dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice; v případě obsluhy zařízení v rámci soustavné přípravy na povolání může obsluhu zařízení konat osoba mladší 18 let pod stálým dozorem pověřené osoby,
c)
splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami32), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu33), a to podle druhu zařízení; tato povinnost se vztahuje rovněž na obsluhu motorových manipulačních vozíků s vlastním pohonem,
d)
byl seznámen s provozní dokumentací.
(2)
Řidič lokomotivy musí být před zkouškou podle § 13 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 13 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů.
(3)
Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem, určí je organizace.
§ 78
Povinnosti obsluhy
(1)
Před zahájením provozu zařízení ve směně je obsluha povinna překontrolovat jeho stav podle provozní dokumentace. Zařízení může uvést do chodu jen při správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení.
(2)
Před uvedením zařízení do chodu je obsluha povinna se přesvědčit, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení. Není-li to možné, je povinna dát předem na ohrožená místa výstražné znamení způsobem určeným provozní dokumentací.
(3)
Obsluha je povinna zajistit odstranění zjištěných závad na zařízení. Zjistí-li závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, musí zařízení ihned zastavit a zajistit proti nežádoucímu uvedení do chodu. Nemůže-li obsluha závadu odstranit, ohlásí to předákovi nebo jinému určenému pracovníkovi.
(4)
Během provozu je obsluha povinna sledovat chod zařízení a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat určené údaje.
(5)
Pokud provozní dokumentace nestanoví jinak, je obsluha povinna při odchodu ze svého stanoviště zařízení vypnout a zajistit je proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu.
§ 79
Uvedení zařízení do provozu
(1)
Zařízení může být uvedeno do provozu jen v prostředí a podmínkách, pro které je určeno, a po provedení předepsaných prohlídek, zkoušek a revizí.
(2)
Před uvedením zařízení do provozu je organizace povinna ohlásit obvodnímu báňskému úřadu použití nového typu
a)
důlní lokomotivy, technologického motorového vozidla a motorového vozíku určených pro použití v lomu,
b)
vrátku,
c)
zemního a stavebního stroje,
d)
vrtací soupravy, kromě soupravy pro vrtné a geofyzikální práce,22)
e)
nakládacího stroje,
f)
vrtacího stroje pro vrty s průměrem větším než 800 mm.
(3)
Před prvním uvedením do provozu nového velkostroje, velkostroje po provedené podstatné změně22a) a po ukončení montáže, rekonstrukce, modernizace a generální opravě velkostroje je organizace povinna oznámit to obvodnímu báňskému úřadu.
§ 80
Provoz zařízení
(1)
Pro ovládání zařízení, kromě automaticky ovládaného zařízení, musí být určena obsluha.
(2)
Za chodu mohou být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to pouze z místa, kde pracovník není ohrožen provozem zařízení. Části zařízení, které je možno čistit a mazat za chodu, vyznačí organizace v provozní dokumentaci, včetně vyznačení místa a určení nářadí a pomůcek k provádění těchto činností.
(3)
Pohonné hmoty nesmí být doplňovány za chodu motoru, pokud provozní dokumentace neurčí jinak.
(4)
Zařízení musí být při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků zastaveno a zajištěno proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.
(5)
Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.
§ 81
Údržba, montáž a demontáž zařízení
(1)
Údržba zařízení musí být prováděna v rozsahu a lhůtách určených provozní dokumentací. O jejich výsledcích musí být vedeny záznamy.
(2)
Organizace rozhodne, zda k zajištění bezpečnosti práce nebo provozu je nutné vypracovat pracovní postup pro montáž nebo demontáž zařízení.
(3)
Organizace je povinna pracovníky provádějící údržbu vybavit měřicími přístroji, nářadím a ostatními pomůckami potřebnými pro zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(4)
Vyžaduje-li to povaha údržbářských prací, musí být zařízení vypnuto a zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Po ukončení těchto prací a po odjištění zařízení zkontroluje pracovník, určený provozní dokumentací, správnou funkci zařízení.
DÍL DRUHÝ
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
Oddíl první
Požadavky na zřizování elektrických zařízení
§ 82
Základní ustanovení
(1)
Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a prostorům,25) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu uhelného prachu nebo jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.
(2)
Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a do mapy povrchové situace.14)
§ 83
Elektrické stanice a rozvodná zařízení
(1)
Elektrická stanice35) musí být umístěna a provedena tak, aby elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození.
(2)
Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.32)
(3)
V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.
(4)
V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a údržbu.
§ 84
Kabely a kabelová vedení
(1)
Kabely musí být ukládány, spojovány a připojovány tak, aby nebyly nepříznivě namáhány nebo poškozovány a aby napětí v tahu nebylo přenášeno na vodiče.
(2)
Kabel ve vrtu nesmí být spojován a může být uložen jen v zapaženém vrtu.
(3)
Spouštění kabelů do vrtů musí být prováděno podle provozní dokumentace.
(4)
Uložené, avšak nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.
(5)
Rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení a nesmí ležet ve vodě a na blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění.
(6)
Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem určenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.
§ 85
Kabely pohyblivých zařízení
(1)
Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel.
(2)
Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.
(3)
Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.
(4)
Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být stroj vybaven zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.
(5)
Vlečný kabel napájený ze soustavy s uzemněným uzlem musí být samočinně odpojen od napětí při přerušení ochranného vodiče nebo musí být použito proudového chrániče v přívodu pro napájení vlečného kabelu.
(6)
Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.
§ 86
Přesuvná elektrická vedení vysokého napětí
(1)
Jako přesuvných elektrických vedení vysokého napětí36) lze používat kabel kladený po povrchu.
(2)
Na konci přesuvných venkovních vedení vysokého napětí musí být provedena ochrana proti atmosférickému přepětí.
(3)
Přesuvné venkovní vedení vysokého napětí má ochranné pásmo 5 m na každou stranu od svislého průmětu krajního vodiče.
(4)
V ochranných pásmech přesuvných elektrických vedení vysokého napětí se nesmí provádět činnosti uvedené ve zvláštním předpise.37)
§ 87
Ovládací a bezpečnostní obvody
(1)
Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.
(2)
Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným vodičem.38) Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.
(3)
Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro dobývání, dopravu, nakládání a zakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.
(4)
Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.
(5)
U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být
a)
koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo
b)
dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo
c)
u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.
(6)
Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.
§ 88
Plovoucí čerpací stanice
(1)
Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.
(2)
Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.
(3)
Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.
(4)
Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.
§ 89
Bezpečnostní tabulky a vybavení
(1)
U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!“.
(2)
U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“ a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“. U rozvodných zařízení dálkové pásové dopravy a velkostrojů musí být bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.38) U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“.
(3)
V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.
(4)
V uzavřené elektrické stanici musí být
a)
dielektrický koberec,
b)
dielektrické rukavice v pouzdře,
c)
zkoušečka napětí,
d)
zkratovací souprava,
e)
záchranný izolační hák,
f)
bezpečnostní tabulky podle technické normy.39)
(5)
Trasy pohyblivých vedení a spojovací skříně musí být označeny také tabulkami podle příslušnosti vedení k technologickým strojům.
Oddíl druhý
Provoz elektrických zařízení
§ 90
Vedoucí elektrotechnik
(1)
Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazeného elektrického zařízení určí organizace vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami32a). U organizace dobývající uhlí musí vedoucí elektrotechnik splňovat odbornou kvalifikaci v rozsahu vysokoškolského vzdělání získaného v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku.
(2)
Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami63).
§ 91
Práce na elektrickém zařízení
(1)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím,40) kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.
(2)
Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn, a není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.
(3)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.32),40)
(4)
Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.40)
§ 92
Údržba elektrických zařízení
(1)
Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 81 a zvláštních předpisů.41)
(2)
Způsoby a lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.
(3)
Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda
a)
elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,
b)
vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (ochranné uzemnění, kryty apod.),
c)
je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.
(4)
Nadproudové ochrany do 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do provozu a dále nejméně
a)
jednou za 3 roky u zařízení s příkonem větším než 100 kVA,
b)
jednou za 5 let u ostatních zařízení.
V prostorách bez nebezpečí výbuchu se tyto zkoušky provádí jen u zařízení zajišťujících stupeň dodávky I.42)
(5)
Přímé nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.
(6)
Na reléových ochranách a automatikách musí být prováděny
a)
primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí
1.
při uvedení elektrického zařízení do provozu,
2.
místo každé třetí sekundární zkoušky,
b)
sekundární zkoušky
1.
na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,
2.
u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,
3.
u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.
(7)
Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.
(8)
Pro zkoušky releových ochran a automatik musí být k dispozici provozní dokumentace.
Oddíl třetí
Zvláštní ustanovení pro elektrická zařízení lomů
§ 93
Elektrický rozvod vysokého napětí vlečnými kabely
(1)
Vlečné kabely vysokého napětí musí být spojovány vulkanizovanými spojkami nebo ve spojovacích, případně spínacích skříních.
(2)
Na spojovacích a spínacích skříních musí být uvedeno označení napájeného zařízení. Skříně musí být označeny výstražnými tabulkami s bleskem a musí být uzamčeny.
(3)
Nelze-li používat kabelových vozů, je dovoleno přemisťovat vlečné kabely vysokého napětí pod napětím schválenými pracovními pomůckami44) podle pracovního postupu.
§ 94
Trolejové vedení
(1)
Při výchozí a pravidelné revizi trolejového vedení důlních drah45) se kontroluje měřením a výpočtem úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.
(2)
U zpětného vedení důlních drah musí být zamezeno nežádoucímu účinku a působení stejnosměrného proudu na ochranné vodiče střídavých sítí nízkého a vysokého napětí.
§ 95
Velkostroje, kolesové nakladače a lopatová rypadla
(1)
U velkostroje kolesového nakladače nebo lopatového rypadla napájeného vlečným kabelem s napětím nad 1 kV musí být zajištěna možnost jeho vypnutí včetně vlečného kabelu.
(2)
Velkostroj, kolesový nakladač nebo lopatové rypadlo pracující v dosahu trolejového vedení musí být vodivě spojeno se zpětným trakčním vedením měděným vodičem o průřezu minimálně 35 mm2.
(3)
Spojování ocelových konstrukcí strojů s kolejnicemi zpětného trakčního vedení musí být prováděno podle pracovního postupu.
(4)
U strojů, u nichž je zajištěno konstrukčním uspořádáním nebo jejich polohou, že se při obvyklém používání nemohou dotknout trolejového vedení pod napětím, není nutno provádět ochranu podle odstavce 2.
(5)
Povrch elektrického zařízení na strojích pracujících při těžbě uhlí musí být nejméně jedenkrát měsíčně čištěn od uhelného prachu.
§ 96
Práce na zařízení vysokého napětí za nepříznivých povětrnostních podmínek
Práce na trolejových a kabelových vedeních vysokého napětí pro napájení velkostrojů, kolesových nakladačů a lopatových rypadel, dálkové pásové dopravy, pásových vozů, zakladačů a drtičů pod napětím lze provádět na pracovištích venku za deště, mlhy, tmy a sněžení jen v nezbytných případech. O nutnosti takové práce pod napětím rozhodne pracovník, který tyto práce vede. V ostatním je nutno dodržet příslušné zvláštní předpisy.
Oddíl čtvrtý
Zvláštní ustanovení pro elektrická zařízení při dobývání a těžbě z vody, cihlářských hlín a podobných nerostů
§ 98
Kabelová vedení
(1)
Pro elektrická zařízení při dobývání a těžbě z vody může být použito jen měděných kabelů s ochranným vodičem.
(2)
V dokumentaci podle § 69 musí být řešeno též uložení kabelů a provedení kabelových tras mezi zařízením na vodě a břehem.
(3)
Kabelové rozvody při dobývání a těžbě z vody s odtěžením pásovou dopravou s dehydrátorem nebo při použití pontonových lávek musí být vybaveny proudovým chráničem nebo přístrojem pro kontrolu izolačního stavu, zajišťujícím odpojení těchto kabelových vedení při nebezpečném poklesu izolačního stavu.
(4)
Přívodní kabel plovoucího stroje s těžebním zařízením uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.
(5)
Na plovácích kabelové trasy nesmí být umisťovány rozvaděčové skříně.
§ 99
Těžební zařízení na plovoucím stroji
(1)
Prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna ve vodě nebo na vodě, se zařazují do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím.47) Zvýšená ochrana může být jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu zapojeného na vypínání.
(2)
Hlavní ovládač musí být umístěn na začátku kabelové trasy na břehu a zajištěn proti zneužití.
(3)
Řešení pohonu zdvihu korečkového výložníku, lafety nebo drapáku musí při zavalení zabránit potopení stroje.
(4)
Proudové chrániče, případně přístroje pro kontrolu izolačního stavu a vypínače jimi vypínané musí být umístěny na břehu. Při jejich poruše nesmí být hlídaný kabelový rozvod provozován.
(5)
Správnost funkce proudových chráničů, případně přístrojů pro kontrolu izolačního stavu je povinen ověřovat nejméně jednou týdně určený pracovník s kvalifikací pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost a u zařízení nad 1 kV s kvalifikací pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro řízení činnosti.
§ 100
Elektrická zařízení v hliništi
(1)
Elektrická zařízení, která zůstávají po vypnutí hlavního ovládače hliniště trvale pod napětím, musí být výrazně označena.
(2)
Kolejnice pro pojezd strojů s elektrickým pohonem musí být vodivě pospojovány poddajně na kolejnicových stycích ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu minimálně 120 mm2. Obě kolejnice musí být na koncích a každých alespoň 200 m propojeny vodivě mezi sebou stejným způsobem. Na obou koncích a na úsecích delších než 200 m musí být kolejnice uzemněny zemničem, jehož přechodový zemní odpor nepřesáhne 15 ohmů.
(3)
Pro zajištění spolehlivé funkce ochrany před nebezpečným dotykovým napětím musí být zajištěna zvýšená ochrana neživých částí elektrických zařízení ochranným pospojováním kolejí a ostatních kovových konstrukcí, které jsou v dosahu strojů.
Oddíl pátý
Osvětlování
§ 101
Vybavení pracovníků osobními svítidly
(1)
Pracovníci, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů anebo na tato místa docházejí nebo manipulují s výbušninami, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.48)
(2)
Ostatní pracovníci, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.
§ 102
Výdej a převzetí důlních osobních svítidel
(1)
Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.
(2)
Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.
(3)
Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.
(4)
Pro provoz výdejny důlních osobních svítidel, jejich údržbu a evidenci musí být vypracován provozní řád.
§ 103
Zacházení s důlními osobními svítidly
(1)
Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.
(2)
Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otvírat ani opravovat.
(3)
Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání.
(4)
Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.
§ 104
Osvětlení pevnými svítidly
(1)
Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.
(2)
Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů49) a musí být kontrolován.
(3)
Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.
(4)
Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.
§ 105
Místa se stálým osvětlením
(1)
Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít
a)
stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,
b)
zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,
c)
lomové stěny, pod kterými se pracuje, pokud nejsou osvětleny svítidly těžebních strojů,
d)
ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).
(2)
Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.
(3)
Ostatní mobilní stroje (překladače kolejí, nakladače, buldozery, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.
(4)
Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
DÍL TŘETÍ
STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
Oddíl první
Dobývací a zakládací velkostroje, kolesové nakladače a pásové vozy
§ 106
Používání velkostroje
Před prvním uvedením nového velkostroje do provozu nebo před uvedením velkostroje po provedené podstatné změně do provozu musí být provedena kontrola velkostroje obvodním báňským úřadem.
§ 107
Montáž a demontáž velkostrojů
(1)
Montáž a demontáž velkostroje musí být provedena na vhodném místě a podle provozní dokumentace.
(2)
Po skončení montáže, rekonstrukce, modernizace, generální opravy nebo po provedení podstatné změny na velkostroji musí být provedeno jeho přezkoušení a o výsledcích vyhotoveny záznamy.
§ 108
Určení obsluhy velkostroje
Při určování obsluhy velkostroje se musí vycházet z ustanovení zvláštních předpisů a současně musí být přihlédnuto k typu velkostroje a k podmínkám jeho nasazení. U velkostrojů zařazených do technologických celků musí být určeni v každé směně dva pracovníci s kvalifikací řidiče velkostroje, kteří se střídají v řízení velkostroje a v provádění směnových prohlídek.
§ 109
Vedoucí řidič velkostroje
(1)
Vedoucí řidič velkostroje musí být předákem.
(2)
Při řízení velkostroje musí mít u sebe osvědčení vydané organizací [§ 110 odst. 1 písm. f)].
§ 110
Kvalifikace vedoucího řidiče velkostroje
(1)
Vedoucím řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a)
má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky jako řidič velkostroje stejného typu nebo je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 5 let jako řidič velkostroje stejného typu,
b)
byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,
c)
byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,
d)
absolvoval teoretické školení,
e)
prokázal potřebné znalosti pro výkon funkce vedoucího řidiče velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,
f)
obdržel od organizace osvědčení k řízení velkostroje příslušného typu.
(2)
Do funkce vedoucího řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1, kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně jeden rok, má-li úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru, nebo 2 roky, je-li vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém.
§ 111
Řidič velkostroje
(1)
Řidič velkostroje je zástupcem vedoucího řidiče velkostroje a v době jeho nepřítomnosti vykonává funkci předáka obsluhy. Jsou-li ve směně 2 řidiči velkostroje, vykonává funkci předáka obsluhy jenom určený řidič velkostroje.
(2)
Při řízení velkostroje musí mít u sebe osvědčení vydané organizací [§ 112 odst. 1 písm. g)].
§ 112
Kvalifikace řidiče velkostroje
(1)
Řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a)
je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu velkostroje jako provozní zámečník, provozní elektrikář nebo hydraulikář nebo má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky při provozu velkostroje,
b)
byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,
c)
byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,
d)
absolvoval výcvik v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 200 hodin,
e)
absolvoval teoretické školení,
f)
prokázal potřebné znalosti pro obsluhu velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,
g)
obdržel od organizace osvědčení k řízení velkostroje příslušného typu.
(2)
Do funkce řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1 kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně 2 roky při provozu velkostrojů, a délky výcviku v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 100 hodin.
§ 113
Zajišťování a vyhodnocení výcviku v řízení velkostroje
(1)
Výcvik v řízení velkostroje může být prováděn jen na základě písemného příkazu organizace a pod stálým dozorem určeného řidiče velkostroje.
(2)
Po ukončení výcviku musí být prověřeny praktické znalosti pracovníka.
(3)
Řidič velkostroje, který má řídit velkostroj nového nebo jiného typu, musí absolvovat výcvik v určeném rozsahu s tím, že u nového typu velkostroje musí potřebnou praxi získat pod dozorem příslušného odborníka.
§ 114
Kvalifikace klapkaře
(1)
Klapkařem může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a)
má nejméně 6 měsíců praxe při provozu velkostroje,
b)
absolvoval výcvik při obsluze zařízení v rozsahu nejméně 20 hodin,
c)
úspěšně vykonal zkoušku před komisí organizace.
(2)
Řidič velkostroje může vykonávat funkci klapkaře po absolvování výcviku v obsluze příslušného zařízení v délce 8 hodin.
§ 116
Kvalifikace řidiče pásového vozu
Řidičem pásového vozu může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a)
je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu zařízení dálkové pásové dopravy nebo při provozu velkostroje, případně kolesového nakladače,
b)
byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,
c)
absolvoval výcvik v řízení pásového vozu v rozsahu nejméně 50 hodin,
d)
absolvoval teoretické školení,
e)
prokázal potřebné znalosti pro obsluhu pásového vozu zkouškou před komisí organizace,
f)
obdržel od organizace osvědčení k řízení pásového vozu příslušného typu.
§ 117
Ověřování kvalifikace obsluhy
Kvalifikace obsluhy musí být jednou za 3 roky ověřena přezkoušením ze znalostí bezpečnostních předpisů a provozní dokumentace.
§ 118
Provoz velkostroje
(1)
Velkostroj může být provozován jen, je-li obsluha na velkostroji určená podle § 108 úplná.
(2)
U velkostroje pracujícího v součinnosti se zařízením dálkové pásové dopravy nesmí být vyřazeno jejich vzájemné blokování.
(3)
Velkostroj musí být vybaven anemometrem pro měření rychlosti větru s dálkovým přenosem naměřených údajů do kabiny řidiče nebo dispečinku organizace. Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 je řidič povinen velkostroj zastavit a zajistit způsobem určeným v provozní dokumentaci.
(4)
Provoz velkostroje za snížené viditelnosti je dovolen, pokud obsluha velkostroje je schopna zajistit jeho bezpečný provoz.
§ 119
Zvláštní vybavení velkostroje
(1)
Na velkostroji musí být určený počet vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zajištění pracovníků při pracích ve výškách.
(2)
Na velkostroji, který je provozován nebo přemisťován v místech dřívějšího hlubinného dobývání nebo tam, kde hrozí jeho propadnutí, musí být žebřík, konopné lano a sebezáchranné přístroje. Pracovníci musí být zaškoleni v používání těchto přístrojů. Délku a druh žebříku, délku a průměr lana a počet sebezáchranných přístrojů určí závodní lomu.
§ 120
Kvalifikace pracovníků pro údržbu velkostroje
(1)
K zajištění bezpečnosti provozu velkostrojů a odborného řízení jejich údržby musí být určeni kvalifikovaní pracovníci.
(2)
Organizace je povinna určit odborného pracovníka pro řízení údržby velkostrojů. Tento pracovník musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe v údržbě velkostrojů.
(3)
Technici zajišťující údržbu velkostrojů musí být přezkoušeni komisí jmenovanou závodním lomu, a to ze znalostí bezpečnostních předpisů, technických norem a provozní dokumentace.
§ 121
Revizní technik velkostroje
(1)
Revize a zkoušky vyrobených, smontovaných, generální opravou renovovaných a rekonstruovaných velkostrojů a kolesových nakladačů mohou provádět jen revizní technici velkostrojů.
(2)
Revizní technik velkostrojů je pracovník pověřený organizací prováděním revizí a zkoušek zařízení, který má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem na základě vykonané zkoušky.
(3)
Revizní technik velkostrojů musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů nebo úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně 5 roků praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů.
§ 122
Provádění odborných prohlídek a revizí
(1)
Odborné prohlídky velkostrojů a kolesových nakladačů musí být prováděny jednou za měsíc, podrobné a odborné prohlídky jednou za rok. Rozsah a způsob jejich provádění musí být určen provozní dokumentací.
(2)
Jednou za 2 roky musí být provedena revize velkostroje a kolesového nakladače o výkonu nad 630 m3.h-1 sypaných hmot. Při revizi musí být provedeno
a)
kontrola předešlých záznamů z odborných prohlídek,
b)
vnější prohlídka určených částí velkostroje nebo kolesového nakladače (hlavní ocelové nosné konstrukce, pracovní a kotevní lana, ochranné a bezpečnostní zařízení, pohon zdvihu, výsuvu a pojezdu, elektrotechnického zařízení včetně signalizačního a dorozumívacího zařízení apod.),
c)
kontrola vedení provozní dokumentace,
d)
funkční přezkoušení velkostroje nebo kolesového nakladače.
(3)
O revizi velkostroje nebo kolesového nakladače je organizace povinna uvědomit obvodní báňský úřad nejméně měsíc předem.
(4)
Revizí velkostroje nebo kolesového nakladače nejsou dotčeny povinnosti k provádění revizi vyhrazených technických zařízení podle zvláštních předpisů.51)
Oddíl druhý
Stroje pro zemní a stavební práce
§ 123
Rypadla a nakladače
(1)
Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.
(2)
Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.
(3)
Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.
(4)
Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.
(5)
Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.
(6)
Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.
(7)
Stroj musí být vybaven 2 podkládacími klíny proti ujetí, pokud není zajištěn proti ujetí svou konstrukcí.
(8)
Na rypadle a nakladači, které jsou provozovány nebo se přemisťují v místech dřívějšího hlubinného dobývání nebo tam, kde hrozí jejich propadnutí, musí být žebřík, konopné lano a sebezáchranné přístroje. Pracovníci musí být zaškoleni v používání těchto přístrojů. Délku a druh žebříku, délku a průměr lana a počet sebezáchranných přístrojů určí závodní lomu.
Oddíl třetí
Stroje a zařízení pro dopravu
§ 124
Stroje a zařízení pro úklonnou dopravu pracovníků lanem
Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěštní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.
§ 125
Vrátky
(1)
Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.
(2)
Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.
(3)
Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.
§ 126
Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot
(1)
Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat
a)
u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
b)
u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
c)
u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.
(2)
Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména
a)
jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,
b)
přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,
c)
dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,
d)
při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).
(3)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.
§ 127
Lanové kotouče a kladky
Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.
§ 128
Průmyslové a důlní úzkorozchodné lokomotivy
Průmyslová a důlní úzkorozchodná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru. Účinnost provozní brzdy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při dopravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.
§ 129
Důlní vozy
(1)
Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.
(2)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit.
(3)
Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.
(4)
Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.
Oddíl čtvrtý
Plovoucí stroje s těžebním zařízením
§ 130
Kvalifikace obsluhy
(1)
Těžební zařízení na plovoucím stroji může řídit jen pracovník, který má průkaz způsobilosti k vedení plavidla vydaný státní plavební správou.
(2)
Obsluha těžebního zařízení na plovoucím stroji musí, kromě požadavků stanovených v § 77, prokázat potřebné znalosti pro řízení těžebního zařízení zkouškou před komisí jmenovanou organizací za účasti zástupce obvodního báňského úřadu.
(3)
Obsluha těžebního zařízení o vyšším výkonu než 100 m3.h-1 musí být vyučena v oboru strojním nebo elektrotechnickém.
(4)
Obsluha plovoucího drapákového rypadla musí mít též průkaz jeřábníka.
§ 131
Nové typy těžebních zařízení na plovoucích strojích
Nový typ těžebního zařízení na plovoucím stroji může být používán za podmínek určených zvláštním předpisem.52)
§ 132
Provoz těžebního zařízení
(1)
Těžební zařízení může být provozováno jen tehdy, je-li vzdálenost nejbližší části plovoucího stroje od břehu větší než výška řezu nad hladinou vody určená technologickým postupem.
(2)
Při těžbě v blízkosti břehu je povinen pracovník, který řídí těžební zařízení stále pozorovat plošinu břehu a zjišťovat náznaky případného sesuvu. V případě ohrožení je povinen zastavit těžení a s plovoucím strojem se přemístit na bezpečné místo.
(3)
Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 je obsluha povinna zastavit těžební zařízení.
§ 133
Plovoucí pásové dopravníky
(1)
V místech kloubového spojení plovoucího pásového dopravníku musí být v koncových polohách pružné dorazy. Musí být zajištěno, aby sklon plovoucího pásového dopravníku zajišťoval bezpečnou dopravu suroviny na břeh i při poklesu hladiny vody.
(2)
Plovoucí pásový dopravník musí být vybaven obslužnou plošinou, umístěnou na druhé straně, než je průchozí lávka.
(3)
Obslužná plošina musí být provedena z podlahových roštů.
Oddíl pátý
Energetická a ostatní zařízení
§ 134
Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu
(1)
Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.
(2)
Mezi kompresorem a vzdušníkem, pokud není kompresor přímo spojen se vzdušníkem, nebo mezi kompresorem a tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.
(3)
Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru a rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil, pokud soustrojí není řešeno jako kompaktní.
(4)
Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.
(5)
U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.
(6)
Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.
(7)
Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.
(8)
Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.
(9)
Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.
(10)
Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.
(11)
Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.
(12)
Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.
(13)
U kompresoru o výkonu nad 1 000 m3.h-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 71.
(14)
U kompresoru, který splňuje požadavky § 71, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.
(15)
Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.
§ 135
Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí
(1)
Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.
(2)
Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.
(3)
Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.
§ 136
Tlakovzdušný rozvod
(1)
Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 °C, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.
(2)
Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn.
(3)
Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.
(4)
Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.
(5)
Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(6)
Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.
(7)
Organizace musí mít mapu tlakovzdušného rozvodu s vyznačením délek a světlostí potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.
§ 137
Vzduchové a plynové motory
Vzduchové a plynové motory musí mít zajištění proti vniknutí cizích těles do motoru a proti překročení jmenovitých otáček.
§ 138
Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí
Pro kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí platí obdobně § 134 až 136 s tím, že těsnění rozvodného potrubí musí být z nehořlavého materiálu a kompresory musí být dále vybaveny
a)
automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,
b)
kryty z nehořlavého materiálu,
c)
automatickým hasicím zařízením.
§ 139
Kotle a jejich příslušenství
(1)
Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáků při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.
(2)
Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáku.
(3)
Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.
(4)
Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.
(5)
Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.
(6)
Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.
(7)
Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.
(8)
Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.
(9)
Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.
§ 140
Parní kotle
(1)
Parní kotel musí být vybaven
a)
alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,
b)
nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),
c)
přetlakovým pojistným zařízením,
d)
plnicí a vypouštěcí armaturou,
e)
napájecím zařízením,
f)
odvzdušňovací armaturou.
(2)
Zařízením uvedeným v odstavci 1 písmeno b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.
§ 141
Kapalinové kotle
(1)
Kapalinový kotel musí být vybaven
a)
otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,
b)
plnicí a vypouštěcí armaturou,
c)
u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.
(2)
Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.
(3)
Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.
§ 142
Práce uvnitř kotlů
(1)
Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.
(2)
Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.
(3)
Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.
(4)
Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.
§ 143
Kotelny
(1)
V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.
(2)
Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.
(3)
Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.
(4)
Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m2 musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.
(5)
Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.
§ 144
Potrubí na horkou vodu a páru
(1)
Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 74 s těmito doplňky:
a)
potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,
b)
musí být zabráněno popálení osob o potrubí.
(2)
Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(3)
Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.
(4)
Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.
§ 145
Vrtačky a vrtací kladiva
Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno
a)
usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč,
b)
používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,
c)
vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu,
d)
odpojovat protiprašné zařízení.
ČÁST SEDMÁ
CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
DÍL PRVNÍ
CESTY PRO CHŮZI A DOPRAVU
§ 146
Cesty pro chůzi
(1)
Cesty pro chůzi jsou cesty v lomu a ostatní místa, která jsou pro chůzi určena.
(2)
Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30° musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody.
(3)
Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi mohou jen dozorčí orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 5) a ti pracovníci, kteří k tomu dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat déle než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 147) nebo na jiné bezpečné místo.
(4)
Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.
(5)
Cesty určené pro odchod pracovníků z míst ohrožených havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru ústupu.
(6)
Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m. Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo, pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině výšky upevněna další podélná tyč.
(7)
Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
(8)
Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.
§ 147
Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách
(1)
Cesty pro chůzi včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp, musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný a bezpečný přístup a aby nedocházelo k ohrožení osob zdržujících se na nich nebo v jejich blízkosti. Cesty pro chůzi musí být označeny53a).
(2)
Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,75 m.
(3)
Má-li se současně s chůzí dopravovat lanem, musí být pro chůzi zřízeno zvláštní oddělení s průřezem o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 1 m, které musí být oddělené od dopravní cesty tak, aby nemohlo dojít k ohrožení pracovníků vozidly nebo nákladem.
(4)
Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.
(5)
Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí být o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m na jedné straně tratě, u vícekolejové tratě po obou stranách dopravní cesty. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1 435 mm.
(6)
Přechody přes dopravníky musí být provedeny podle zvláštního předpisu.53)
(7)
Místa zmenšených průřezů na cestách pro chůzi musí být výrazně označena.
§ 148
Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi
(1)
Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou podlahu a musí být technicky řešeny na největší předpokládané zatížení.
(2)
Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být zkontrolovány v určených lhůtách, přičemž lhůty pro kontrolu a odpovědnou osobu stanoví organizace. Lešení musí prohlédnout předák určený k prohlídkám pracoviště, a to vždy před prvním použitím lešení po nepracovní směně.
(3)
Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně 0,18 m.
(4)
Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je zakázáno.
(5)
Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.
(6)
Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více pracovníků.
(7)
Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi měněna.
§ 149
Dopravní cesty
(1)
Dopravní cesty jsou cesty v lomu a ostatní místa, která jsou určena pro dopravu osob, strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní cesty s úklonem do 35 mm.m-1. S větším úklonem až do 45° včetně jsou dopravní cesty úklonné.
(2)
Dopravní cesty musí být udržovány a značeny tak, aby odpovídaly provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.
(3)
Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(4)
Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.
(5)
Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).
(6)
Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy, musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.
(7)
Na dopravních cestách s dopravou lanem se v době přepravy nesmí zdržovat pracovníci, pokud tato cesta neodpovídá požadavkům § 147 odst. 2.
§ 150
Dopravní cesty s kolejovou tratí
(1)
Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať znivelována. Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.
(2)
Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel. Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami nebo návěštími.
(3)
Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.
(4)
Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích se strojní dopravou se nesmí používat plošiny, točnice ani přesuvny.
(5)
Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.
(6)
Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm.54)
§ 151
Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu
(1)
Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.
(2)
Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.
(3)
Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.
(4)
Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm musí být umístěny podle zvláštních předpisů.54)
§ 152
Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí při dopravě lanem
(1)
Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, musí být pohyblivé závory pod zhlavím, na úpatí a na místech připojování a odpojování vozů k lanu.
(2)
Závora pod zhlavím musí být umístěna tak daleko od zhlaví, aby při zavřené závoře mohly být na úklonnou kolejovou trať spuštěny všechny současně dopravované vozy. Umístění ostatních závor určí dopravní řád.
(3)
Závora pod zhlavím musí být ovladatelná jen ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice. Obsluha musí mít volný výhled na místo připojování a odpojování vozů. Jestliže výhled na toto místo není možný, musí být mezi místem připojování a odpojování vozů a stanovištěm obsluhy zajištěn vhodný způsob dorozumění. Ostatní závory ovládají určení pracovníci.
(4)
Na úpatí musí být pro obsluhu zřízen úkryt, ze kterého je možné dávat návěští.
(5)
Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, se musí používat samočinně působící záchytné zařízení. Od tohoto požadavku lze upustit, jestliže lano a všechna spojovací zařízení vykazují nejméně desetinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku nebo pohonné stanice. Záchytné zařízení svým provedením musí zajistit zachycený vůz proti převržení nebo vykolejení.
(6)
Při dopravě v úklonu větším než 15° musí být vozy vybaveny pojistným zařízením proti převrácení.
(7)
Náraziště s podstavníkovou dopravou musí být vybaveno ochranným zařízením, kterým se zamezí vsunutí vozů na úklonnou dopravní cestu dříve, než je podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být aretační zařízení pro vozy.
§ 153
Dopravní cesty s dopravníky
(1)
Dopravníky na dopravních cestách musí být umístěny podle zvláštního předpisu.53)
(2)
Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové dopravy a konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.
§ 154
Dopravní cesty pro stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky
(1)
Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera zachována i od těchto osob.
(2)
Opatření na zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.
(3)
Výsypná místa musí být chráněna proti přejetí stroje do výsypu (zarážkou, zvýšeným okrajem sýpu apod.) a za tmy nebo snížené viditelnosti osvětlena. Plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k výsypnému místu.
§ 155
Dopravní cesty pro dopravu samospádem
(1)
Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými hmotami.
(2)
Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku, musí být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.
(3)
Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby neohrožovalo pracovníky pádem hmot.
(4)
Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být za snížené viditelnosti osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla ohrožena dopravovanými hmotami.
§ 156
Prohlídky dopravních cest
(1)
Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek určí dopravní řád.
(2)
Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.
DÍL DRUHÝ
DOPRAVA
§ 157
Ruční doprava
(1)
Ruční doprava důlními vozy je dovolena na vodorovných dopravních cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena při úklonu do 50 mm.m-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85 mm.m-1, jen do vzdálenosti 2 m.
(2)
Vozit se na důlním voze, chodit při dopravě před ním nebo jej nechat volně jet je zakázáno.
(3)
Důlní vozy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě přepravovanými důlními vozy mimo plnící a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.
(4)
Důlní vůz se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se může pouze táhnout.
(5)
Jednotlivé důlní vozy nebo části rozpojené soupravy mohou být od sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.
§ 158
Strojní doprava
(1)
Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník. Zavedení dopravy osob schvaluje závodní lomu nebo závodní nebo jím pověřený pracovník.
(2)
Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.
(3)
Pro tratě, pro které platí zvláštní předpis,54) neplatí ustanovení odstavců 1 a 2 a § 128, 129, 159 až 163, § 168 odst. 1 a § 171.
§ 159
Dopravní řád
(1)
Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který musí určit
a)
dopravní cesty, stroje a zařízení,
b)
značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami, křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení,
c)
místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel apod.,
d)
dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,
e)
dovolenou rychlost přepravy,
f)
pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání hmot,
g)
způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh,
h)
bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě, pro přepravu nářadí a předmětů, dopravu bez průvodčího apod.),
i)
opatření při přepravě výbušnin,
j)
opatření při přepravě břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů a při nehodách na dopravní cestě,
k)
lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení,
l)
rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.
(2)
Dopravní řád pro dopravu osob musí dále určit
a)
cesty pro přepravu osob,
b)
rozmístění nástupišť,
c)
dobu vymezenou pro přepravu osob na pracoviště a zpět,
d)
pravidla chování osob při přepravě,
e)
počet současně přepravovaných osob a rychlost přepravy,
f)
podmínky pro současnou přepravu nářadí a předmětů.
(3)
Dopravní řád musí být vyvěšen na stanovištích obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.
§ 160
Povinnosti řidiče
(1)
Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího vozidla nesmí sestoupit.
(2)
Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.
(3)
Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Pokud řidič potká pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.
(4)
Řidič vozidla je povinen dát výstražné znamení před vjezdem do nepřehledných a zúžených míst. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas přiměřeně snížit rychlost.
(5)
Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob, které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu uzpůsobeny výrobcem.
(6)
Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu pozvolna a plynule.
(7)
Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a musí ho sledovat.
(8)
Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.
(9)
Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou nouzového brzdění je zakázáno.
§ 161
Návěštní zařízení
(1)
Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich provozem mohou být ohroženi pracovníci.
(2)
Návěštní zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby bylo spolehlivé a jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím. Současně musí být zajištěna rozlišitelnost návěští pro více způsobů dopravy na jedné dopravní cestě.
(3)
U dvojité pohonné stanice se musí zvuková návěští výrazně lišit.
(4)
U návěštního zařízení musí být umístěny tabulky s významem určených návěští. Návěští „jedenkrát“ může být používáno jen jako znamení k zastavení.
(5)
Obsluha dopravního zařízení je povinna před zahájením přepravy ve směně se přesvědčit o správné funkci návěštního zařízení.
(6)
Před zahájením přepravy lanem je obsluha povinna dát návěští na místo, kam se má přepravovat, a počkat na zpětné návěští.
(7)
Dopravní cesta s dopravou lanem musí být vybavena takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy.
(8)
Obsluha může uvést zařízení do chodu nejdříve po 5 sekundách a nejpozději do 30 sekund po obdržení návěští.
§ 162
Spojování a rozpojování vozidel
(1)
Ručně spojována a rozpojována mohou být jen stojící vozidla kolejové dopravy a jen po domluvě s pracovníkem, který by je mohl uvést do pohybu. Ruční rozpojování za pohybu vozidel je dovoleno jen tehdy, pokud je vhodným zařízením vyloučena nutnost nahýbání pracovníka mezi vozidla a možnost převrácení vozidla na pracovníka. V žádném případě nesmějí pracovníci vstupovat mezi důlní vozy nebo se mezi ně nahýbat.
(2)
Připojování a odpojování nekolejových přípojných vozidel musí být prováděno podle zvláštního předpisu.55)
§ 163
Doprava osob
(1)
Po celé délce dopravní cesty musí být možný výstup z dopravního prostředku.
(2)
Mimo dobu vymezenou pro přepravu pracovníků na pracoviště a zpět mohou být osoby přepravovány jen za podmínek určených v dopravním řádu.
(3)
Před zahájením přepravy osob je řidič povinen se přesvědčit, zda na dopravní cestě nebyly zjištěny závady, případně zda zjištěné závady již byly odstraněny.
(4)
Nastupovat do soupravy a vystupovat z ní je dovoleno jen po zastavení soupravy.
(5)
Při jízdě se osoby nesmějí vyklánět z dopravního prostředku ani vystrkovat jakékoliv předměty. V dopravním prostředku jsou povinni zaujmout takovou polohu, aby žádná část jejich těla nepřesahovala obrys dopravního prostředku.
(6)
Podmínky pro dopravu osob lanem na úklonných dopravních cestách, jakož i způsob a lhůty kontrol dopravních cest a jejich vybavení určí závodní lomu nebo závodní nebo jím pověřený pracovník.
§ 164
Doprava hmot a předmětů
(1)
Hmoty a předměty musí být na vozidlo ukládány tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.
(2)
Vykládané hmoty a předměty musí být ukládány tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a současně nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pádu.
(3)
Při ručním nakládání a vykládání musí být vozidlo zajištěno proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.
(4)
Ručně mohou být vyklápěna pouze stojící vozidla zajištěná proti posunutí a převrácení.
(5)
Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.
(6)
Výklopná a samovýsypná vozidla musí být zajištěna tak, aby se při přepravě nemohla samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel musí být prováděno tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.
(7)
Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v dopravních prostředcích k tomu určených.
§ 165
Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů
(1)
Dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů ručně nebo smykem a manipulaci s nimi smí vykonávat podle zpracované provozní dokumentace schválené závodním lomu jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě. Uvedený způsob dopravy se smí vykonávat jen za přítomnosti technického dozoru.
(2)
Strojní dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů podle dopravního řádu schváleného závodním lomu smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě.
(3)
Před manipulací a dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů musí určený pracovník prohlédnout zařízení určené k manipulaci a dopravě břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů, zda odpovídá provozní dokumentaci a není poškozeno. Výsledek prohlídky zaznamená.
(4)
Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů je povinen určený pracovník provést kontrolu průjezdnosti dopravní cesty. Výsledek kontroly zaznamená.
(5)
Provozní dokumentace podle odstavce 1 a dopravní řád podle odstavce 2 musí obsahovat závěry z posouzení dopravovaného břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů a prvků dopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti podkladu použitého k dopravě jako dopravní cesty, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na polohu jeho těžiště při dopravě, posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu břemene, jeho sklopení nebo převrácení.
(6)
Tam, kde je prováděna doprava a manipulace s břemenem nadměrné hmotnosti nebo břemenem nadměrných rozměrů, nesmí být vykonávána žádná jiná činnost.
§ 166
Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách
(1)
Pracoviště a místo nehody na dopravní cestě musí být po dobu trvání práce nebo odstraňování nehody označeno způsobem určeným v dopravním řádu. Označení musí být umístěno ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějících vozidel, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody.
(2)
Při práci na dopravní cestě s trolejovým vedením musí být v provozní dokumentaci určena i opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem.
(3)
Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidla (břemena) nebyla spolehlivě zajištěna proti ujetí nebo odstraněna z úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice.
§ 167
Zvedání vykolejených vozidel
(1)
Vykolejené vozidlo může být zvedáno a nakolejováno jen prostředky určenými v dopravním řádu.
(2)
Vykolejené vozidlo musí být zajištěno proti ujetí. Současně musí být zabráněno najetí dalšího vozidla na vykolejené vozidlo.
§ 168
Rychlost přepravy
(1)
Rychlost přepravy lokomotivami musí být určena podle technických podmínek lokomotivy a stavu kolejových tratí. Přitom musí být dodrženy požadavky § 128.
(2)
Rychlost přepravy lanem nesmí překročit 1 m.s-1 při dopravě nekonečným lanem, používá-li se k připojení vozů na lano zámků.
(3)
Rychlost přepravy při jiné strojní dopravě se řídí dopravním řádem [§ 159 odst. 1 písm. e)].
§ 169
Podmínky pro dopravu lanem
(1)
Lano musí být vedeno tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření (o trať dopravní cesty apod.) a aby při připojování vozidel nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit pracovníky.
(2)
Závora pod zhlavím může být otevřena teprve tehdy, jsou-li důlní vozy připojeny k lanu na úklonné dopravní cestě, lano napjato a dáno zpětné návěští z místa, do kterého se přepravuje.
(3)
Ostatní závory mohou být otevřeny teprve těsně před průjezdem důlních vozů.
(4)
Závory mohou být otevřeny jen na dobu průjezdu.
(5)
Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetými důlními vozy nebo vymrštěným přepravovaným materiálem, může se přepravovat teprve tehdy, až když se pracovníci těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě.
§ 170
Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem
(1)
Vrátky a pohonné a vratné stanice pro dopravu lanem musí být umístěny nebo chráněny tak, aby na ně nemohlo najet přepravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.
(2)
Vrátek nebo pohonná stanice musí být bezpečně zakotveny způsobem určeným provozní dokumentací, přičemž bezpečnost ukotvení musí být nejméně 1,2 násobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.
(3)
Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.
(4)
Užívá-li se dvoububnového vrátku k přepravě jen jedním lanem, musí být druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nikdo nebyl ohrožen.
(5)
Na bubnu vrátku musí při přepravě zůstat nejméně 3 závity lana.
§ 171
Doprava lokomotivami
(1)
Doprava průmyslovými a důlními úzkorozchodnými lokomotivami je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami lokomotivy.
(2)
Za tmy nebo snížené viditelnosti musí být na přední čelní stěně lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, jede-li sama, červené světlo; je-li souprava lokomotivou tlačena, musí být vzadu na lokomotivě červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. Místo červeného světla lze použít jiný způsob označení konce soupravy schválený státní zkušebnou.
(3)
Vozy s dlouhými břemeny nesmí být přepravovány bezprostředně za lokomotivou.
(4)
Pro současnou přepravu lokomotivami s jinou strojní dopravou musí být v dopravním řádu určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
§ 172
Doprava dopravníky
(1)
Dopravník může být zaplňován jen tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaných hmot.
(2)
Současně s rubaninou nesmí být přepravován jiný materiál. Přeprava jiného materiálu musí být před zahájením oznámena všem pracovníkům, kteří by touto přepravou mohli být ohroženi.
(3)
Okolí pásových dopravníků musí být soustavně čištěno od napadaných hmot. V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno; může však být prováděno určenými mechanizačními prostředky.
(4)
Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.
(5)
Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 musí být chod pásového dopravníku zastaven, pokud technické podmínky dopravníku neurčí jinak.
(6)
Odstavce 1 až 5 platí také pro dálkovou pásovou dopravu.56)
§ 173
Doprava samospádem
Hmoty v zásobníku a skluzu mohou být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem.
DÍL TŘETÍ
SKLADOVÁNÍ HMOT A MATERIÁLŮ
§ 174
Společná ustanovení
(1)
Umístění skládek a skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno podle zvláštních předpisů.57)
(2)
Trvalé skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(3)
Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a použité mechanizaci; prostor, kde se mají pracovníci pohybovat a pracovat, musí mít výšku nejméně 2,1 m.
(4)
Způsob skladování hmot a materiálů a šířka dopravních cest musí odpovídat používané mechanizaci.
(5)
Při skladování musí být zajišťován bezpečný přísun, ukládání a odebírání hmot a materiálů.
(6)
Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.
(7)
Pracovníci, kteří mají pracovat v prostorech skladování, musí být obeznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy hmot a materiálů a s podmínkami bezpečnosti práce a provozu při skladování.
§ 175
Skladování sypkých hmot
(1)
Skládka vytěženého nerostu náchylného k samovznícení musí být dostatečně vzdálena od ústí vtažného důlního díla1) a od pracovišť se stálou obsluhou, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů. Umístění skládek jiných nerostů, případně zemin musí být řešeno s ohledem na možnost nepříznivého ovlivnění okolních pracovišť škodlivinami ze skládky.
(2)
Pro provoz skládky vytěženého nerostu, případně zemin musí být vypracována provozní dokumentace, která určí bezpečnostní opatření pro přísun, ukládání, skladování a odebírání hmot, zajištění a pohyb strojů při práci na skládce a případná opatření proti samovznícení.
(3)
Sypké hmoty mohou být volně ukládány plně mechanizovaným způsobem do jakékoliv výšky, pokud jejich odebírání bude mechanizováno. Při odebírání hmot musí být zamezeno vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.
(4)
Při ručním ukládání a odebírání mohou být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m.
(5)
Odebírají-li se sypké hmoty ručně nebo mechanickou lopatou, musí být odběr upraven tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.
(6)
Na skládce sypkých hmot se spodním odebíráním se pracovníci nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti odběrného místa.
§ 176
Skladování materiálů
(1)
Zařízení skládek a skladišť, případně opěrné konstrukce musí být provedeny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odebírání kusového materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce, případně zvláštních předpisů.58)
(2)
Konstrukční prvky, které by při skladování na sebe těsně dolehly a nemají úchytné prvky, které by umožňovaly bezpečné uchopení, případně zavěšení (oka, držadla apod.), musí být uloženy na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.
(3)
Kusový materiál pravidelných tvarů může být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů (kámen, nepravidelné tvarovky apod.) může být v pevné hranici rovnán ručně do výšky 1,5 m.
(4)
Oblé předměty (plechovky, láhve apod.) při zabezpečení stability mohou být ručně ukládány na sebe do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být zajištěny proti sesunutí.
(5)
Pytle se sypkým materiálem mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěrou, stěnou apod.) nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, u které nemůže dojít k sesunutí pytlů.
(6)
Nádoby s kapalinami musí být uzavřeny a uloženy tak, aby plnicí (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby mohou být ukládány nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato mohou být ukládány ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou vzájemně stabilizovány, případně budou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.
(7)
Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich.
(8)
Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí organizace podle druhu obalu.
(9)
Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.
(10)
Pro skladování a manipulaci s výbušninami, hořlavými kapalinami, jedy a jinými nebezpečnými látkami platí také zvláštní předpisy.59)
(11)
Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.
ČÁST OSMÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 177
Přechodná ustanovení
(1)
Důlní díla, stavby, výsypky a zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. Při rekonstrukci nebo generální opravě musí být tato důlní díla, stavby a zařízení uvedeny do souladu s touto vyhláškou, pokud při povolování těchto prací nebude určeno jinak.
(2)
Organizace přezkoumá svá opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky a přizpůsobí je této vyhlášce do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.
(3)
Povinnosti uvedené v § 76 odst. 4 se musí plnit nejpozději od 1. ledna 1991 a v § 85 odst. 5 nejpozději od 1. ledna 1993.
§ 178
Výjimky
(1)
Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2)
Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh závodního lomu nebo závodního doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením příslušného orgánu společenské kontroly. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
§ 179
Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů
Rozhodnutí orgánů státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.
§ 180
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
1)
§ 2 a 3 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Nedotčeny zůstávají obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, např. výnos ministerstva stavebnictví ze dne 31. 8. 1967, kterým se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při zemních pracích - B 4 (reg. v částce 49/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. Na zřizování a provoz štol, šachtic, tunelů a jiných podzemních děl a prostorů v podzemí se vztahuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
1a)
Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu.
2)
§ 2 písm. d) a § 3 písm. a) a c) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
2a)
Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
3)
Např. ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, ČSN 34 3510 Bezpečnostní tabulky a nápisy pro elektrická zařízení, ON 44 0090 Bezpečnostní značky a tabulky pro doly.
4)
Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.
§ 135 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.
5)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
5a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
5b)
Bod 1.7.4 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení.
Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
7)
§ 273 zákoníku práce.
8)
Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR z 21. 5. 1970 č. j. LP/1-265-19.5. o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 20/1970 Sb.).
9)
ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování plamenem a řezání kyslíkem.
ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým obloukem.
ČSN 05 0650 Bezpečnostní předpisy pro svařování elektrickým odporem.
10)
§ 6 odst. 4 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
11)
§ 6 odst. 5 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
11a)
§ 7 odst. 1 a 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 6 odst. 3 písm. b) až d) zákona č. 61/1988 Sb.
Vyhláška č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení.
Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
§ 105 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
13)
Příloha k zákonu č. 61/1988 Sb.
13a)
Vyhláška č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních.
Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.
13b)
Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
13c)
§ 105 odstavec 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
§ 1 nařízení vlády č. 494/2001 Sb.
14)
Důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 24. 3. 1987 č.j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.).
Důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 31. 1. 1972 č.j. 700/1972 pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.).
Důlně měřický předpis Ústředního báňského úřadu ze dne 7. 7. 1967 č.j. 4700/1967 - seznam smluvených značek důlních map (reg. v částce 43/1968 Sb.).
Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu ze dne 31. 1. 1962 č.j. 1000/1962 o vedení a doplňování geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.), ve znění vyhlášky Českého geologického úřadu č. 96/1988 Sb.
Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
15)
Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky hygienických předpisů o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce 8/1967 Sb.).
16)
§ 133 odst. 2 zákoníku práce.
17)
Směrnice ministerstva zdravotnictví z 27. prosince 1963 č. HE-340.2-6.12.63 č. 30/1964 Sbírky hygienických předpisů o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech (reg. v částce 29/1964 Sb.).
18)
Metodický návod č. 33/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, zásady organizace a poskytování první pomoci.
19)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 67/1988 Sb., o báňské záchranné službě.
20)
Vyhláška č. 104/1988 Sb.
Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
21)
Pokud jsou vyhledávací a průzkumné práce prováděny podzemními důlními díly, platí pro tyto práce vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
21a)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek.
§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 369/2004 Sb.
22)
Výnos Českého báňského úřadu z 23. 7. 1981 č. 17/1981 Ú.v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu č. 18/1986 Ú.v.ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách.
22a)
§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
23)
§ 10 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
23a)
§ 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
26)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par.
28)
ČSN 83 2041 Pracovní ochrana. Ochranné kryty výrobních zařízení. Všeobecné požadavky.
29)
ČSN 13 0072 Značení potrubí v provozech podle protékajících látek.
30)
ČSN 33 3210 Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná ustanovení.
31)
ČSN 34 1638 Zařízení dálkové pásové dopravy pro povrchové doly.
ČSN 34 1639 Elektrická zařízení strojů pro povrchové dobývání.
32)
§ 16 odst. 1 a § 17 vyhlášky č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.
32a)
§ 8 vyhlášky č. 123/2022 Sb.
33)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
35)
ČSN 33 3210.
ČSN 33 3220 Elektrotechnické předpisy. Společná ustanovení pro elektrické stanice.
36)
ON 33 3305 Elektrotechnické předpisy. Přesuvná elektrická vedení na povrchových dolech.
37)
Vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).
ČSN 34 3101 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických vedení.
38)
ČSN 33 2200 Elektrická zařízení pracovních strojů.
ČSN 34 1638.
ČSN 34 1639.
39)
ČSN 34 3510.
40)
ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních.
41)
Např. ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení a hromosvodů, ČSN 34 3880 Revize elektrického přenosného nářadí v provozu. Bezpečnostní opatření, ČSN 34 3881 Revize přenosného elektromechanického nářadí třídy II. a III. v provozu.
42)
ČSN 34 1610 Elektrický silnoproudový rozvod v průmyslových provozovnách.
43)
OEG 38 4065 Provoz, navrhování a zkoušení reléových ochran a automatik.
44)
ON 33 1355 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních v povrchových dolech.
45)
ON 34 1553 Předpisy pro trakční vedení důlních drah.
47)
ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím.
48)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných důlních zařízeních.
49)
ČSN 36 0010 Měření světla. Kmenová norma.
ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov.
ČSN 36 0051 Osvětlování povrchových dolů pro těžbu nerostných surovin.
ČSN 36 0451 Umělé osvětlení průmyslových prostorů.
50)
§ 41 odst. 1 písm. a) a písm. g) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
51)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
52)
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě.
53)
ČSN 26 0003 Transportní zařízení. Projektování, konstruování a montáž.
53a)
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.
54)
Např. výnos Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1976 č.j. 3939/19/1976 a federálního ministerstva dopravy ze dne 13. července 1976 č.j. 16275/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) - (reg. v částce 4/1979 Sb.), ON 44 3061 Návěštní předpisy pro důlní dráhy (D-D1), ON 44 3062 Dopravní předpisy pro důlní dráhy (D-D2).
55)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, ve znění pozdějších předpisů.
56)
ON 26 3401 Zařízení dálkové pásové dopravy pro povrchové doly. Všeobecné technické požadavky.
ON 26 3404 Zařízení dálkové pásové dopravy. Provoz, údržba a opravy.
57)
Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
58)
Např. ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. Provozní pravidla, ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace, ČSN 26 9101 Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace, ON 49 0650.
Uskladňování řeziva pro přirozené sušení, ON 49 0811 Bezpečnostní předpisy pro sklady kulatiny a řeziva.
59)
Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady, ON 44 6670, vyhláška č. 72/1988 Sb.
60)
Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
61)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
62)
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
63)
§ 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 39/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 39/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 150. výročí zahájení železniční dopravy na trati Břeclav - Brno
Vyhlášeno 3. 4. 1989, datum účinnosti 3. 4. 1989, částka 10/1989
* § 1 - (1) K 150. výročí zahájení železniční dopravy na trati Břeclav–Brno se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny (dále jen „padesátikoruny“).
* § 2 - (1) Na líci padesátikoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „50 Kčs“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. dubna 1989.
Aktuální znění od 3. 4. 1989
39
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 22. března 1989
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 150. výročí zahájení železniční dopravy na trati Břeclav-Brno
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, v dohodě se Státní bankou československou vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 150. výročí zahájení železniční dopravy na trati Břeclav–Brno se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny (dále jen „padesátikoruny“).
(2)
Padesátikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost padesátikoruny je 7 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 27 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci padesátikoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „50 Kčs“.
(2)
Na rubu padesátikoruny je zobrazena historická parní lokomotiva z třicátých let devatenáctého století a okolo ní v přerušovaném kruhu jsou železniční koleje. Nahoře je přerušený opis „ŽELEZNICE BŘECLAV-BRNO“, dole v opise jsou letopočty „1839-1989“.
(3)
Autorem návrhu padesátikoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny na rubu při okraji mince uprostřed vlevo.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. dubna 1989.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Stejskal v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r.
63kB
72kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 40/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 40/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 50. výročí událostí 17. listopadu 1939
Vyhlášeno 3. 4. 1989, datum účinnosti 3. 4. 1989, částka 10/1989
* § 1 - (1) K 50. výročí událostí 17. listopadu 1939 se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
* § 2 - (1) Na líci stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „100 Kčs“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. dubna 1989.
Aktuální znění od 3. 4. 1989
40
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 22. března 1989
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 50. výročí událostí 17. listopadu 1939
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, v dohodě se Státní bankou československou vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 50. výročí událostí 17. listopadu 1939 se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
(2)
Stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je ve dvou řádcích označení hodnoty „100 Kčs“.
(2)
Na rubu stokoruny je na pozadí ostnatých drátů vyobrazena poškozená pečeť Univerzity Karlovy. V horní části je ve dvou řádcích nápis „17. LISTOPAD 1939–1989“.
(3)
Autorem návrhu je akademický sochař Jan Bradna. Iniciály jeho jména „JB“ jsou na rubu uprostřed dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. dubna 1989.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Stejskal v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r.
81kB
72kB |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů
Vyhlášeno 17. 5. 1989, datum účinnosti 1. 7. 1989, částka 13/1989
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 21)
* ČÁST DRUHÁ - POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ (§ 27 — § 27)
* ČÁST TŘETÍ - ODVALY A ODKALIŠTĚ (§ 28 — § 33)
* ČÁST ČTVRTÁ - ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ (§ 34 — § 79)
* ČÁST PÁTÁ - CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ (§ 80 — § 108)
* ČÁST ŠESTÁ - PROVOZ ZAŘÍZENÍ PŘI ÚPRAVĚ A ZUŠLECHŤOVÁNÍ NEROSTŮ (§ 109 — § 131)
* ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 132 — § 135)
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (124/2022 Sb.)
51
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 29. prosince 1988
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
DÍL PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním.1)
(2)
Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování plynů, ropy a jiných kapalin prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a na úpravu plynů a kapalin uskladňovaných v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech.2)
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a)
břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg,
b)
břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,
c)
dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.),
d)
návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
e)
ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení,
f)
ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.),
g)
otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,
h)
práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníkovi zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,
ch)
pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností,
i)
provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,
j)
provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot,
k)
stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem,
l)
údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
m)
úpravu nerostů soubor procesů, které na mechanických, fyzikálních, chemických nebo fyzikálně-chemických principech umožňují zlepšit jakostní znaky vydobytých nerostů tak, že se dají buď přímo použít nebo lépe zpracovat na konečné výrobky, tj. zbavit vydobyté nerosty nečistot a bezcenných součástí, s nimiž jsou v ložisku promíšeny nebo těsně spojeny a které se spolu s užitkovými nerosty vytěží. Úprava rud, uhlí a dalších nerostů se provádí tříděním, drcením, oddělováním užitkových nerostů od jaloviny (mechanická, magnetická, gravitační, flotační úprava apod.),
n)
zušlechťování nerostů další zkvalitňování již očištěného nerostu, např. u uhlí briketování, u rudy pražení, peletizace a aglomerace, u žáruvzdorných jílů vypalování, u různých nerostů sušení,
o)
mimořádnou událost závažný pracovní úraz, závažná událost, závažná provozní nehodaprovozní nehoda a nebezpečný stav.
§ 3
Odpovědnost za dodržování vyhlášky
Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví organizační řád.
DÍL DRUHÝ
OBJEKTY, PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ
§ 4
Vstup do objektů a na pracoviště
(1)
Objekty, pracoviště a zařízení musí být ohraženy nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.
(2)
Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty nebo zasypány, anebo k nim musí být zamezen přístup. Poklopy a kryty musí mít potřebnou nosnost a musí být osazeny tak, aby se nemohly samovolně odsunout nebo uvolnit.
(3)
Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených v odstavci 1 proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich kontrol.
(4)
Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách3) u všech vchodů, přístupů a cest k nim.
(5)
Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků;4) provádění namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich rozsah a způsob určí závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu nebo jím pověřený pracovník.
(6)
Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným k práci, kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám jen v doprovodu určeného pracovníka.
(7)
Každý, kdo vstupuje do míst s nebezpečím pádu předmětů, musí mít ochrannou přilbu.
§ 4a
Požadavky na objekty
(1)
Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké.
(2)
Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby pracovníci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich dobrá pracovní pohoda, zdraví nebo bezpečnost.13)
(3)
Prostor, který má pracovník na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby pracovník měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.
(4)
Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro pracovníky. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků.
(5)
Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění pracovníků.
(6)
Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.
(7)
Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.
(8)
Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:
a)
kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko,
b)
posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,
c)
dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,
d)
dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,
e)
vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod,
f)
dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat pracovníky, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření,
g)
pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.
(9)
Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.
(10)
Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.
(11)
Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.
§ 5
Provozní dokumentace
(1)
Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Pro zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem schvaluje provozní dokumentaci závodní dolu nebo závodní lomu nebo závodní.
(2)
Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.
(3)
Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení,5) technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.
(4)
Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky.
(5)
Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.
(6)
Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.
(7)
Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.
(8)
Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, závažnému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.
§ 6
Provoz a používání objektů, pracovišť a zařízení
(1)
Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.5a)
(2)
Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody k použití50) a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.
(3)
Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží provozu a jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví pracovníků, musí být stále udržována v nezávadném a použitelném stavu. Zařízení mohou uvádět do chodu nebo používat jen pracovníci určení k jejich obsluze. Zařízení mohou být používána k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených organizací.
(4)
Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých důvodů přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve vyměněna nebo uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními opatřeními.
(5)
Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresívních látek.
(6)
Při prohlídce podle odstavce 5 se též zjišťuje, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo mřížové rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje poklepem také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie, například kapilární metodou, zda svary nevykazují trhliny.
(7)
Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný. Požadavek kontroly stavu opotřebení krycích plechů a mřížových roštů se považuje za splněný, postupuje-li se podle určené technické normy54), týkající se navrhování konstrukcí. Kontrolovaný prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém posudku.
§ 6a
Práce ve výškách
(1)
Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné.
(2)
Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání.
(3)
Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.
§ 7
Prohlídky pracovišť
(1)
Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout
a)
směnový technik nejméně jednou za směnu; v nepracovních směnách může organizace od prohlídek pracovišť upustit,
b)
technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za týden.
(2)
Na určených odlehlých a roztroušených pracovištích s jednoduchými provozními poměry je povinen pracoviště prohlédnout
a)
směnový technik nejméně jednou za týden,
b)
technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny.
(3)
Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen „dozorčí orgány“) a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly.
(4)
Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány [§ 21 odst. 1 písm. d)].
§ 8
Evidence pracovníků
(1)
Přesná a jednotná evidence pracovníků musí být vedena od jejich nástupu do práce až do ukončení pracovní směny.
(2)
Pracovníci odpovědní za vedení evidence a dozorčí orgány jsou povinni nejpozději do jedné hodiny po skončení směny se přesvědčit, zda všichni pracovníci opustili svá pracoviště, případně byli převzati do evidence následující směny.
(3)
Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání.
§ 9
Inspekční služba
(1)
Ve všech pracovních i nepracovních směnách musí být zajištěna inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu. Touto službou může být pověřen jen pracovník způsobilý řídit likvidaci havárie (§ 18).
(2)
Na pracovištích s jednoduchými provozními poměry může inspekční služba vykonávat svoji funkci i mimo pracoviště a pro více pracovišť. Pokud se na těchto pracovištích nepracuje, může závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu upustit od zajištění inspekční služby.
DÍL TŘETÍ
PRACOVNÍCI
§ 11
Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy
(1)
Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteří práci projektují, řídí, kontrolují a provádějí, s touto vyhláškou, případně se zvláštními předpisy, na které se tato vyhláška odvolává, s dalšími předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu6) a rozhodnutími orgánů státní báňské správy, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich funkce. Lhůty opakovaného seznámení pracovníků s těmito předpisy určí vedoucí pracovník nebo závodní dolu nebo závodní lomu. Organizace je povinna umožnit pracovníkům nahlédnout do těchto předpisů a podat jim na jejich požádání potřebné vysvětlení.
(2)
Nově přijatí pracovníci musí být teoreticky i prakticky vyškoleni podle osnov vydaných závodním nebo závodním dolu nebo závodním lomu a vyzkoušeni. Teoretické školení pracovníků, kteří dosud nepracovali při úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním nebo kteří takovou práci přerušili na dobu delší než 2 roky, musí trvat nejméně 8 vyučovacích hodin.
§ 12
Přidělování práce
(1)
Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost,7) ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)
Před zařazením na pracoviště ohrožené sesuvy hornin a zemin nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění.
(3)
Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná.
(4)
Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru.
(5)
Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru.
(6)
O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5, rozhodne organizace.
§ 13
Samostatný výkon práce
(1)
Samostatným výkonem práce může organizace pověřit jen pracovníka, který dovršil věk 18 let, prošel určeným zácvikem, v němž pracoval pod dohledem určeného kvalifikovaného pracovníka, a složil zkoušku z příslušných odborných znalostí a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)
Osnovu zácviku, jeho délku a způsob zkoušek určí závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.
(3)
Zácvik a zkoušku může organizace prominout pracovníkům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat, a absolventům středních odborných a vysokých školvysokých škol příslušného směru.
§ 14
Obsazení pracovišť
Na pracovišti, ze kterého se není možno telefonicky nebo jiným způsobem dovolat nebo hlásit, musí být nejméně dva pracovníci. Na ostatních pracovištích může být jeden pracovník; v takovém případě organizace určí způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracovišť dozorčími orgány.
§ 15
Povinnosti pracovníků
(1)
Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi, případně vedoucímu skupiny (dále jen „předák“) a postupovat podle § 16. V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.
(2)
Kromě případů uvedených v § 12 odst. 5 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.
(3)
Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.
(4)
Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi.
(5)
Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.).
(6)
V místech se zvýšeným požárním nebezpečím nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.8)
§ 16
Povinnosti při nebezpečí
Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.
§ 17
Předák a jeho povinnosti
(1)
Ve skupině dvou a více pracovníků musí být určen předák.
(2)
Předákem může být jen ten, kdo má potřebnou odbornou praxi a složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Náplň odborné praxe, způsob zkoušek a lhůty jejich opakování určí závodní, závodní dolu nebo závodní lomu.
(3)
Předák je povinen zajistit bezpečnost pracovníků své skupiny, bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů organizace. Při zjištění závady je povinen zajistit její odstranění. Nemůže-li tak učinit a hrozí-li pracovníkům zřejmé a bezprostřední ohrožení, musí zastavit práci a odvést svou skupinu na bezpečné místo. O všech závadách a provedených opatřeních je povinen uvědomit příslušný dozorčí orgán nebo dispečera, který o případech zastavení práce uvědomí i inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. O obnovení práce platí § 15 odst. 1.
(4)
Při střídání směn je předák povinen upozornit nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu dozorčímu orgánu před nástupem střídající směny.
DÍL ČTVRTÝ
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
§ 18
Havarijní plán
Pokud je organizace povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen „havárií“),11) postupuje podle § 18a až 18e.
§ 18a
Vypracování a uložení havarijního plánu
(1)
Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti.
(2)
Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv dosažitelný osobám, jichž se týká.
(3)
V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se závodním takového dolu nebo lomu.
§ 18b
Části havarijního plánu
(1)
Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zvláštních předpisů.47)
(2)
V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie.
(3)
V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou záchrannou službu nebo požární útvar.
(4)
V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k důlním dílům nebo k objektům.
(5)
Mapová část obsahuje základní mapu závodu (provozovny) se zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb organizace, vyhotovené podle zvláštního předpisu.48) V mapové dokumentaci musí být zakresleny únikové cesty a umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.
§ 18c
Vedoucí likvidace havárie
(1)
Vedoucím likvidace havárie je vedoucí pracovník nebo závodní dolu nebo závodní lomu. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník, který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající inspekční službu (§ 9 odst. 1).
(2)
Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie v dohodě s vedoucím likvidace havárie.
(3)
Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie.
§ 18d
Úkoly vedoucího likvidace havárie
(1)
Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují dvojmo; jedno vyhotovení obdrží osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení na místě havárie apod.).
(2)
Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán havarijní, popřípadě jinou komisi.
(3)
Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie a dává příkazy k
a)
záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti,
b)
povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek požární ochrany,
c)
vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby49) a zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví pracovníků,
d)
provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti,
e)
provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v operativní části havarijního plánu,
f)
informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů, popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit,
g)
povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání havárie,
h)
přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie,
ch)
informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných prací a postupu likvidace havárie.
(4)
Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie.
(5)
Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby.
§ 18e
Seznamování s havarijním plánem
(1)
Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat v případě havárie.
(2)
Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti, musí být s nimi řádně seznámeny.
(3)
Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.
§ 19
Postup organizace při mimořádných událostech
(1)
Organizace ohlašuje závažné pracovní úrazy, kterými jsou
a)
smrtelný úraz,
b)
úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu, anatomickou nebo funkční, životu nebezpečné poškození zdraví včetně průmyslových otrav a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů, který zároveň nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
c)
hromadný úraz, kterým je úraz, při kterém byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.
(2)
Organizace ohlašuje závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, kterými jsou
a)
skluzy nebo sesuvy hmot a materiálů, zřícení konstrukcí staveb nebo zařízení, výrony plynů, průvaly vod nebo zvodněných hornin, při nichž došlo k
1.
ohrožení života a zdraví osob,
2.
ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení,
3.
ohrožení veřejných a jiných právem chráněných zájmů, nebo
4.
vynucené změně technologie provozu,
b)
nežádoucí únik plynu nebo kapaliny, které jsou škodlivé nebo nebezpečné,
c)
hledání pohřešované osoby,
d)
úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace,
e)
únik radioaktivních a jiných nebezpečných látek, ztráta radioaktivního zářiče a prokazatelná netěsnost uzavřeného zářiče,
f)
požár nebo výbuch na pracovišti.
(3)
Organizace dále ohlašuje závažnou událost, závažnou provozní nehoduprovozní nehodu a nebezpečný stav, pokud k nim dojde při používání vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení nebo nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami.
(4)
Mimořádné události uvedené v odstavcích 1 až 3 je organizace povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Tím není dotčena ohlašovací povinnost uložená jiným právním předpisem11).
(5)
Mimořádné události je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat.
§ 20
Zachování stavu místa mimořádné události
(1)
Na místě, kde došlo k mimořádné události, se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.
(2)
O místě mimořádné události podle odstavce 1 pořídí organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie, svědecké výpovědi nebo jiné textové nebo audiovizuální záznamy.
DÍL PÁTÝ
ZÁKLADNÍ DOKUMENTACE
§ 21
Dokumentace a záznamy
(1)
Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny
a)
evidenční kniha, která musí obsahovat
1.
základní údaje o pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích,
2.
základní údaje o důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu,
3.
základní údaje o způsobu úpravy a zušlechťování nerostů,
b)
provozní deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání vydobytých nerostů při jejich úpravě a zušlechťování,
c)
kniha mimořádných událostí, která je zároveň knihou úrazů podle jiných právních předpisů51),
d)
knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek.
(2)
Závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až d).
(3)
Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů pro určenou dobu.
(4)
Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok.
(5)
O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.
ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
§ 27
První pomoc
(1)
Utrpí-li pracovník na pracovišti úraz nebo náhle onemocní, musí mu být poskytnuta první pomoc a musí být dopraven s doprovodem do zdravotnického zařízení. Doprava postiženého má přednost před jinou dopravou.
(2)
Jednou za 3 roky je organizace povinna zajistit školení techniků, předáků, instruktorů středních odborných učilišť a koupelářů o první pomoci.16)
(3)
Ověřování znalostí ze zdravotnického minima v poskytování první pomoci musí být součástí každé zkoušky z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
ČÁST TŘETÍ
ODVALY A ODKALIŠTĚ
§ 28
Zřizování odvalů a odkališť
(1)
Odval a odkaliště musí být zřízeny v souladu s projektovou dokumentací vypracovanou podle zvláštních předpisů.17)
(2)
Odval určený k ukládání hmot náchylných k samovznícení nebo z něhož mohou vycházet plynné škodliviny musí být dostatečně vzdálen od ústí vtažného důlního díla, nejméně však 60 m po převládajícím směru větru.
(3)
Odval nesmí být zřízen na výchozu uhelné sloje nebo vrstvě hořlavého nerostu, není-li nad ní vrstva nehořlavých hornin o mocnosti nejméně 10 m.
§ 29
Provoz odvalů
(1)
Pro provoz odvalu musí být vypracován technologický postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení a podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin, chlazení nebo hašení hořícího odvalu.
(2)
Na odval mohou být ukládány nebo z něho odebírány hmoty tak, aby tím nebyly vytvářeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla narušena stabilita odvalu.
(3)
Na odvale s hořlavými hmotami nesmí být rozděláván oheň ani sypán žhavý popel nebo struska.
(4)
Odval včetně jeho neprovozovaných částí musí být kontrolován nejméně jednou za měsíc.
(5)
Přístupové cesty na odval musí být označeny bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(6)
Při ukládání a odběru hmot z hořícího odvalu musí být v ovzduší na pracovištích odvalu zjišťována přítomnost kysličníků uhelnatého a siřičitého a sirovodíku. Místa s předpokládaným a zjištěným výskytem plynných škodlivin musí být označena tabulkami.
§ 30
Odvodňování odvalů
(1)
Před zřízením odvalu a před jeho postupem musí být výsypný prostor dostatečně odvodněn a zabezpečeno odvádění vody z paty odvalu.
(2)
Nerovnosti a propadliny na pracovních plošinách, v nichž by se mohla shromažďovat voda, musí být průběžně urovnávány a zahrnovány nebo upraveny tak, aby voda mohla odtékat.
(3)
Konečné svahy musí být upraveny tak, aby nedocházelo k hromadění srážkových vod.
§ 31
Odkaliště
(1)
Pro zřizování a rekonstrukce odkališť musí být zpracován projekt, který řeší:
a)
zamezení, popřípadě snížení prašnosti a jejich kontrolu,
b)
ochranu před negativním ovlivněním režimu podzemních i povrchových vod v okolí odkaliště a jejich znečištěním,
c)
úpravu odkaliště a jeho objektů po ukončení provozu,
d)
způsob sledování jakosti a množství průsakových i povrchových vod,
e)
stabilitu hrází,
f)
sledování látek znečišťujících ovzduší,
g)
způsob a postup naplavování,
h)
bezpečnost provozu za mimořádných okolností (povodně, živelní pohromy, přerušení dodávky elektrické energie, ohrožení jakosti vody),
ch)
případný odběr materiálů z odkaliště a jeho vliv na okolí.
(2)
Před uvedením do provozu musí být vypracován provozní řád, který obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 též provozní dokumentaci jednotlivých objektů a zařízení.
(3)
Na odkaliště se mohou ukládat jen takové materiály, pro které bylo odkaliště určeno.
(4)
Odběr materiálu z odkaliště se provádí podle technologického postupu, který je zpracován v souladu s provozním řádem.
§ 32
Ochrana odvalů a odkališť proti průvalu vod a bahnin
(1)
Za zdroje nebezpečí průvalu vod a bahnin (zvodněných hornin) se považují zejména plavené výsypky, neodvodněné popílkové skládky, povrchové toky a vodní nádrže.
(2)
Pokud nelze zdroje nebezpečí odvodnit nebo přítokům zabránit, musí být určena ochranná opatření.
(3)
Povrchové toky, vodní nádrže a stálé přítoky vod v příslušném spádovém území musí být jako možný zdroj nebezpečného přítoku vody sledovány a kontrolovány v určených lhůtách v dohodě s příslušným vodohospodářským orgánem a zakresleny do mapy.
§ 33
Dokumentace odvalů a odkališť
V mapové dokumentaci18) musí být zakreslen postup ukládání a odběru hmot.
ČÁST ČTVRTÁ
ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
DÍL PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
Základní ustanovení
Organizace je povinna vydat pokyny pro obsluhu a údržbu zařízení, které obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí podle druhu zařízení obsahovat
a)
povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,
b)
povinnosti obsluhy při provozu zařízení,
c)
rozsah, lhůty a způsob provádění údržby,
d)
způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemísťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,
e)
způsob dorozumívání a dávání návěští,
f)
umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,
g)
zakázané úkony a činnosti,
h)
způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.
Návod pro obsluhu a údržbu vydaný výrobcem zařízení, který splňuje uvedené požadavky, může organizace prohlásit za pokyny.
§ 35
Dokumentace zařízení
(1)
Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení.
(2)
Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu52) a údržby zařízení a musí také obsahovat nejvýše přípustné provozní hodnoty zařízení.
(3)
Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.
(4)
Pro všechny části zařízení, které neumožňují ruční manipulaci a mají se přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost. U částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením a které nejsou konstrukčně připraveny pro připevnění vázacího nebo zdvihacího prostředku, musí být určeno vázací schéma.
§ 36
Požadavky na zařízení a jeho části
(1)
Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám. Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.
(2)
Zařízení nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.
(3)
Zařízení musí svým provedením umožňovat bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž. Části zařízení vyžadující častý přístup pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací prvky apod.) musí být snadno přístupné.
(4)
Zařízení nesmí svou konstrukcí a provozem způsobit požár nebo výbuch hořlavých plynů a par21) nebo prachů. Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.
(5)
Měřicí přístroje ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečnost provozu (tlakoměry, ampérmetry apod.) musí mít výrazně vyznačenou dovolenou hodnotu měřené veličiny.
(6)
Zařízení musí být zabezpečeno proti překročení nebo podkročení určených provozních hodnot nebo poloh, pokud by toto mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.
(7)
Musí být vyloučena možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně.
(8)
Části zařízení nebo materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný, pokud svým pohybem, akumulovanou energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, musí být nebezpečné části a místa trvale a výrazně označeny.
(9)
Otvory zařízení, zejména zásobníků, drtičů, míchaček, nádrží a násypek, kde je nebezpečí pádu nebo propadnutí osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo jinak zabezpečeny.
(10)
Zařízení technologické linky se musí dát vypnout ze stanoviště obsluhy; při tom se musí samočinně zastavit všechna zařízení linky proti toku materiálu.
§ 37
Automaticky a dálkově ovládaná zařízení
(1)
Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se musí samočinně zastavit, pokud
a)
nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,
b)
vznikne porucha v přívodu energie,
c)
vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném zařízení nebo na provozně zabezpečovacím systému.
(2)
Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se vybaví i ručním ovládáním. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného zařízení bude zajištěno blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu. Může-li změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, zabrání se tomu vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla přístupový kód nebo uzamykatelný ovládač.
(3)
Automatická, dálkově ovládaná a programově řízená zařízení musí být vybavena měřicími přístroji nebo sdělovači k informování o probíhající pracovní fázi.
(4)
Je-li automatické, dálkově ovládané nebo programově řízené zařízení vybaveno záznamovým zařízením, musí být údaje o provozu a stavech zařízení uchovávány nejméně po dobu 72 hodin.
§ 38
Ochranná zařízení
(1)
Ochranné zařízení musí zabránit přístupu osob do nebezpečného prostoru.
(2)
Ochranné zařízení nesmí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy zařízení.
(3)
Ochranné zařízení musí plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie.
(4)
Otvory ochranného krytu musí mít velikost volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení.23)
(5)
Ochranný kryt musí svým provedením umožňovat obsluhu zařízení bez jeho odnímání.
§ 39
Ovládače a sdělovače
(1)
Zařízení musí mít hlavní ovládač umožňující odpojení od zdroje energie.
(2)
Zařízení poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí být vybaveno alespoň jedním ovládačem, kterým lze zastavit celé zařízení.
(3)
Ovládač musí svým provedením vyloučit možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí. Nesmí dovolit současné zapojení nežádoucích funkcí a musí mít označení poloh, případně funkcí a zařízení, které ovládá.
(4)
Ovládač určený pro použití v mimořádných situacích musí být snadno a rychle dosažitelný ze stanoviště obsluhy, výrazně označen a dobře viditelný. Ovládače zařízení, jejichž provoz nesmí být z bezpečnostních důvodů přerušen, musí být označeny jednotným způsobem.
(5)
Ovládač musí být chráněn nebo umístěn tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovládání zařízení pádem horniny nebo předmětů.
(6)
Sdělovače mimořádných situací musí být provedeny tak, aby jejich signály byly výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.
§ 40
Potrubí
(1)
Potrubí musí být bezpečně uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu.
(2)
Pokud je zavěšeno více potrubí, musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle.
(3)
Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenosti po 30 m, a to
a)
u požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),
b)
u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá).
Označení musí být také u každé odbočky a armatury potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.
(4)
Kanály pro potrubí musí být nehořlavé. Nejsou-li průchozí, musí být zakryty odnímatelnými kryty.
§ 41
Části zařízení pod podlahou a na plošinách
(1)
Pro obsluhu a údržbu zařízení nebo jeho části uložené pod podlahou musí být ponechán dostatečně volný prostor bezpečně přístupný, větraný a podle potřeby osvětlený a odvodněný.
(2)
Plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí být pevné, bezpečně přístupné po schodech nebo žebřících a opatřeny zábradlím podle § 80 odst. 6 a 7. V odůvodněných případech může být zábradlí odnímatelné. Podlahy plošin nesmí být kluzké.
§ 42
Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení
(1)
V provozovně a na stanovišti obsluhy zařízení musí být provozní dokumentace.
(2)
Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby obsluha mohla zařízení bezpečně ovládat a kontrolovat. U zařízení musí být ponechán volný prostor pro obsluhu o šířce nejméně 0,8 m; u elektrického zařízení musí být tato šířka podle zvláštního předpisu.25) Uvedené rozměry musí být dodrženy do výše nejméně 2,1 m.
(3)
Podlaha nesmí být kluzká a musí být tak pevná, případně podle potřeby dočasně vyztužena, aby snesla nejvyšší předpokládané zatížení, a to i při nutných pracích na příslušných zařízeních (údržba, montáž apod.).
(4)
V provozovně se stálou obsluhou musí být telekomunikační zařízení napojené na dispečink, případně jiné určené místo.
(5)
V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny zamknuty. Za přítomnosti pracovníků v provozovně musí být alespoň jedny dveře odemčeny. Dveře se musí otvírat směrem ven a být nehořlavé. Organizace určí, kdy musí být provozovna vybavena zařízením pro kontrolu vstupujících osob.
(6)
Nepovolaným je vstup do provozovny zakázán. Tabulka s tímto zákazem musí být umístěna na vnější straně všech vstupních dveří.
(7)
V provozovně mohou být uloženy jen pomůcky a materiál potřebný pro provoz zařízení.
(8)
Pro údržbu mobilních zemních a stavebních strojů, motorových vozidel, motorových vozíků a lokomotiv musí být zřízena odstavná místa nebo garáže.
(9)
Stanoviště stálé obsluhy zařízení musí být chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy.
§ 43
Obsluha zařízení
(1)
Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který
a)
splňuje požadavky § 13,
b)
dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice; v případě obsluhy zařízení v rámci soustavné přípravy na povolání může obsluhu zařízení konat osoba mladší 18 let pod stálým dozorem pověřené osoby,
c)
splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami26), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu27), a to podle druhu zařízení; tato povinnost se vztahuje rovněž na obsluhu motorových manipulačních vozíků s vlastním pohonem,
d)
byl seznámen s provozní dokumentací.
(2)
Řidič lokomotivy musí být před zkouškou podle § 13 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 13 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů.
(3)
Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem, určí je organizace.
§ 44
Povinnosti obsluhy
(1)
Před zahájením provozu zařízení ve směně je obsluha povinna překontrolovat jeho stav podle provozní dokumentace. Zařízení může uvést do chodu jen při správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení.
(2)
Před uvedením zařízení do chodu je obsluha povinna se přesvědčit, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení. Není-li to možné, je povinna dát předem na ohrožená místa výstražné znamení způsobem určeným provozní dokumentací.
(3)
Obsluha je povinna zajistit odstranění zjištěných závad na zařízení. Zjistí-li závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, musí zařízení ihned zastavit a zajistit proti nežádoucímu uvedení do chodu. Nemůže-li obsluha závadu odstranit, ohlásí to předákovi nebo jinému určenému pracovníkovi.
(4)
Během provozu je obsluha povinna sledovat chod zařízení a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat určené údaje.
(5)
Pokud provozní dokumentace nestanoví jinak, je obsluha povinna při odchodu ze svého stanoviště zařízení vypnout a zajistit je proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu.
§ 45
Uvedení zařízení do provozu
Zařízení může být uvedeno do provozu jen v prostředí a podmínkách, pro které je určeno, a po provedení předepsaných prohlídek, zkoušek a revizí.
§ 46
Provoz zařízení
(1)
Pro ovládání zařízení, kromě automaticky ovládaného zařízení, musí být určena obsluha.
(2)
Za chodu mohou být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to pouze z místa, kde pracovník není ohrožen provozem zařízení. Části zařízení, které je možno dle výrobce čistit a mazat za chodu, vyznačí organizace v provozní dokumentaci, včetně vyznačení místa a určení nářadí a pomůcek k provádění těchto činností.
(3)
Pohonné hmoty nesmí být doplňovány za chodu motoru, pokud provozní dokumentace neurčí jinak.
(4)
Zařízení musí být při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků zastaveno a zajištěno proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.
(5)
Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.
§ 47
Údržba, montáž a demontáž zařízení
(1)
Údržba zařízení musí být prováděna v rozsahu a lhůtách určených provozní dokumentací. O jejich výsledcích musí být vedeny záznamy.
(2)
Organizace rozhodne, zda k zajištění bezpečnosti práce nebo provozu je nutné vypracovat pracovní postup pro montáž nebo demontáž zařízení.
(3)
Organizace je povinna pracovníky provádějící údržbu vybavit měřicími přístroji, nářadím a ostatními pomůckami potřebnými pro zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(4)
Vyžaduje-li to povaha údržbářských prací, musí být zařízení vypnuto a zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Po ukončení těchto prací a po odjištění zařízení zkontroluje pracovník, určený provozní dokumentací, správnou funkci zařízení.
DÍL DRUHÝ
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
Oddíl první
Požadavky na zřizování elektrických zařízení
§ 48
Základní ustanovení
(1)
Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a prostorům,20) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu uhelného prachu nebo jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.
(2)
Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu.
§ 49
Elektrické stanice a rozvodná zařízení
(1)
Elektrická stanice29) musí být umístěna a provedena tak, aby elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození.
(2)
Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.26)
(3)
V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.
(4)
V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a údržbu.
§ 50
Kabely a kabelová vedení
(1)
Kabely musí být ukládány, spojovány a připojovány tak, aby nebyly nepříznivě namáhány nebo poškozovány a aby napětí v tahu nebylo přenášeno na vodiče.
(2)
Uložené, avšak nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.
(3)
Rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení a nesmí ležet ve vodě a na blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění.
(4)
Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem určenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.
§ 51
Kabely pohyblivých zařízení
(1)
Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel.
(2)
Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.
(3)
Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.
(4)
Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být stroj vybaven zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.
(5)
Vlečný kabel napájený ze soustavy s uzemněným uzlem musí být samočinně odpojen od napětí při přerušení ochranného vodiče nebo musí být použito proudového chrániče v přívodu pro napájení vlečného kabelu.
(6)
Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulace s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.
§ 52
Ovládací a bezpečnostní obvody
(1)
Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.
(2)
Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným vodičem.30) Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.
(3)
Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro dopravu a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.
(4)
Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.
(5)
U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být
a)
koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo
b)
dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo
c)
u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.
(6)
Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.
§ 53
Plovoucí čerpací stanice
(1)
Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.
(2)
Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.
(3)
Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.
(4)
Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.
§ 54
Bezpečnostní tabulky a vybavení
(1)
U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!“.
(2)
U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“ a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“. U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“.
(3)
V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.
(4)
V uzavřené elektrické stanici musí být
a)
dielektrický koberec,
b)
dielektrické rukavice v pouzdře,
c)
zkoušečka napětí,
d)
zkratovací souprava,
e)
záchranný izolační hák,
f)
bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.31)
Oddíl druhý
Provoz elektrických zařízení
§ 55
Vedoucí elektrotechnik
(1)
Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazeného elektrického zařízení určí organizace vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami26a). U organizace upravující nebo briketující uhlí musí vedoucí elektrotechnik splňovat odbornou kvalifikaci v rozsahu vysokoškolského vzdělání získaného v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku.
(2)
Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami55).
§ 56
Práce na elektrickém zařízení
(1)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím,32) kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.
(2)
Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.
(3)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.26),32)
(4)
Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.32)
§ 57
Údržba elektrických zařízení
(1)
Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 47 a zvláštních předpisů.33)
(2)
Způsoby a lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.
(3)
Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda
a)
elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,
b)
vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (ochranné uzemnění, kryty apod.),
c)
je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.
(4)
Nadproudové ochrany do 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do provozu a dále nejméně
a)
jednou za 3 roky u zařízení s příkonem větším než 100 kVA,
b)
jednou za 5 let u ostatních zařízení.
V prostorách bez nebezpečí výbuchu se tyto zkoušky provádí jen u zařízení zajišťujících stupeň dodávky I.34)
(5)
Přímé nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.
(6)
Na releových ochranách a automatikách musí být prováděny
a)
primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí
1.
při uvedení elektrického zařízení do provozu,
2.
místo každé třetí sekundární zkoušky,
b)
sekundární zkoušky
1.
na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,
2.
u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,
3.
u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.
(7)
Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.
(8)
Pro zkoušky releových ochran a automatik musí být k dispozici provozní dokumentace.
Oddíl třetí
Osvětlování
§ 58
Vybavení pracovníků osobními svítidly
(1)
Pracovníci, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů, nebo na tato místa docházejí, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.36)
(2)
Ostatní pracovníci, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.
§ 59
Výdej a převzetí důlních osobních svítidel
(1)
Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.
(2)
Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.
(3)
Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.
§ 60
Zacházení s důlními osobními svítidly
(1)
Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.
(2)
Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otvírat ani opravovat.
(3)
Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání.
(4)
Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.
§ 61
Osvětlení pevnými svítidly
(1)
Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.
(2)
Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů37) a musí být kontrolován.
(3)
Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.
(4)
Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.
§ 62
Místa se stálým osvětlením
(1)
Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít
a)
stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,
b)
zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,
c)
ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).
(2)
Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.
(3)
Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.
(4)
Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
DÍL TŘETÍ
STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
Oddíl první
Stroje pro zemní a stavební práce
§ 63
Rypadla a nakladače
(1)
Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.
(2)
Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.
(3)
Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.
(4)
Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.
(5)
Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.
(6)
Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.
(7)
Stroj musí být vybaven nejméně dvěma podkládacími klíny proti ujetí, pokud není zajištěn proti ujetí svou konstrukcí.
Oddíl druhý
Stroje a zařízení pro dopravu
§ 64
Vrátky
(1)
Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.
(2)
Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.
(3)
Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.
§ 65
Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot
(1)
Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat
a)
u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
b)
u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.
(2)
Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména
a)
jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,
b)
přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,
c)
dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,
d)
při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).
(3)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.
§ 66
Lanové kotouče a kladky
Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.
§ 67
Průmyslové a důlní úzkorozchodné lokomotivy
Průmyslová a důlní úzkorozchodná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru. Účinnost provozní brzdy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m.
§ 68
Důlní vozy
(1)
Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.
(2)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit.
(3)
Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.
(4)
Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.
Oddíl třetí
Energetická a ostatní zařízení
§ 69
Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu
(1)
Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.
(2)
Mezi kompresorem a vzdušníkem, pokud není kompresor přímo spojen se vzdušníkem, nebo mezi kompresorem a tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.
(3)
Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru a rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil, pokud soustrojí není řešeno jako kompaktní.
(4)
Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.
(5)
U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.
(6)
Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkcí pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.
(7)
Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.
(8)
Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.
(9)
Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.
(10)
Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.
(11)
Průtok chladicí vody kompresorem musí být kontrolován.
(12)
Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.
(13)
U kompresoru o výkonu nad 1 000 m3.h-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladicí vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 37.
(14)
U kompresoru, který splňuje požadavky § 37, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.
(15)
Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.
§ 70
Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí
(1)
Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.
(2)
Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.
(3)
Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.
§ 71
Tlakovzdušný rozvod
(1)
Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 °C, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.
(2)
Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn.
(3)
Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.
(4)
Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.
(5)
Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(6)
Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.
(7)
Organizace musí mít mapu tlakovzdušného rozvodu s vyznačením délek a světlostí potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.
§ 72
Vzduchové a plynové motory
Vzduchové a plynové motory musí mít zajištění proti vniknutí cizích těles do motoru a proti překročení jmenovitých otáček.
§ 73
Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí
Pro kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí platí obdobně § 69 až 71 s tím, že těsnění rozvodného potrubí musí být z nehořlavého materiálu a kompresory musí být dále vybaveny
a)
automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,
b)
kryty z nehořlavého materiálu,
c)
automatickým hasicím zařízením.
§ 74
Kotle a jejich příslušenství
(1)
Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáků při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.
(2)
Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva hořáku.
(3)
Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.
(4)
Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.
(5)
Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.
(6)
Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.
(7)
Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.
(8)
Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.
(9)
Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.
§ 75
Parní kotle
(1)
Parní kotel musí být vybaven
a)
alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,
b)
nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),
c)
přetlakovým pojistným zařízením,
d)
plnicí a vypouštěcí armaturou,
e)
napájecím zařízením,
f)
odvzdušňovací armaturou.
(2)
Zařízením uvedeným v odstavci 1 písm. b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.
§ 76
Kapalinové kotle
(1)
Kapalinový kotel musí být vybaven
a)
otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,
b)
plnicí a vypouštěcí armaturou,
c)
u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.
(2)
Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.
(3)
Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.
§ 77
Práce uvnitř kotlů
(1)
Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.
(2)
Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.
(3)
Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.
(4)
Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.
§ 78
Kotelny
(1)
V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.
(2)
Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.
(3)
Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.
(4)
Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m2 musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.
(5)
Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.
§ 79
Potrubí na horkou vodu a páru
(1)
Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 40 s těmito doplňky:
a)
potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,
b)
musí být zabráněno popálení osob o potrubí.
(2)
Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(3)
Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.
(4)
Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.
ČÁST PÁTÁ
CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
DÍL PRVNÍ
CESTY PRO CHŮZI A DOPRAVU
§ 80
Cesty pro chůzi
(1)
Cesty pro chůzi jsou cesty v úpravně a ostatní místa, která jsou pro chůzi určena.
(2)
Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30° musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody.
(3)
Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi mohou jen dozorčí orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 3) a ti pracovníci, kteří k tomu dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat déle než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 81 odst. 4) nebo jiné bezpečné místo.
(4)
Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.
(5)
Cesty určené pro odchod pracovníků z úpravny nebo jejích částí ohrožených havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru ústupu.
(6)
Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m. Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo, pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině výšky upevněna další podélná tyč.
(7)
Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
(8)
Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.
§ 81
Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách
(1)
Cesty pro chůzi včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný a bezpečný přístup a aby nedocházelo k ohrožení osob zdržujících se na nich nebo v jejich blízkosti. Cesty pro chůzi musí být označeny podle přílohy k nařízení vlády53), které upravuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
(2)
Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,75 m.
(3)
Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.
(4)
Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí mít výšku nejméně 2,1 m a šířku nejméně 0,6 m na jedné straně trati, u vícekolejové tratě po obou stranách dopravní cesty. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1 435 mm.
(5)
Přechody přes dopravníky musí být provedeny podle zvláštního předpisu.38)
(6)
Místa zmenšených průřezů na cestách pro chůzi musí být výrazně označena.
§ 82
Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi
(1)
Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou podlahu a musí být technicky řešeny na nejvyšší předpokládané zatížení.
(2)
Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být zkontrolovány v určených lhůtách, přičemž lhůty pro kontrolu a odpovědnou osobu stanoví organizace. Lešení musí prohlédnout předák určený k prohlídkám pracoviště, a to vždy před prvním použitím lešení po nepracovní směně.
(3)
Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně 0,18 m.
(4)
Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je zakázáno.
(5)
Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.
(6)
Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více pracovníků.
(7)
Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi měněna.
§ 83
Dopravní cesty
(1)
Dopravní cesty jsou cesty v úpravně a ostatní místa, která jsou určena pro dopravu strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní cesty s úklonem do 35 mm.m-1. S větším úklonem až do 45° včetně jsou dopravní cesty úklonné.
(2)
Dopravní cesty musí být udržovány a značeny tak, aby odpovídaly provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.
(3)
Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(4)
Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.
(5)
Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).
(6)
Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy, musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.
§ 84
Dopravní cesty s kolejovou tratí
(1)
Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať znivelována. Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.
(2)
Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel. Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami nebo návěštími.
(3)
Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.
(4)
Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích se strojní dopravou se nesmí používat pološiny, točnice ani přesuvny.
(5)
Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.
(6)
Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm.39)
§ 85
Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu
(1)
Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.
(2)
Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.
(3)
Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.
(4)
Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm musí být umístěny podle zvláštních předpisů.39)
§ 86
Dopravní cesty s dopravníky
(1)
Dopravníky na dopravních cestách musí být umístěny podle zvláštního předpisu.38)
(2)
Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové dopravy a konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.
§ 87
Dopravní cesty pro stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky
(1)
Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera zachována i od těchto osob.
(2)
Opatření na zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.
(3)
Výsypná místa musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětlena a plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k tomuto místu. Dopravní řád (§ 92) určí způsob zajištění proti přejetí stroje do výsypného místa.
§ 88
Dopravní cesty pro dopravu samospádem
(1)
Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými hmotami.
(2)
Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.
(3)
Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby neohrožovalo pracovníky pádem hmot.
(4)
Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být za snížené viditelnosti osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla ohrožena dopravovanými hmotami.
§ 89
Prohlídky dopravních cest
(1)
Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek určí dopravní řád.
(2)
Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.
DÍL DRUHÝ
DOPRAVA
§ 90
Ruční doprava
(1)
Ruční doprava důlními vozy je dovolena na vodorovných dopravních cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena při úklonu do 50 mm.m-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85 mm.m-1, jen do vzdálenosti 20 m.
(2)
Vozit se na důlním voze, chodit při dopravě před ním nebo jej nechat volně jet je zakázáno.
(3)
Důlní vozy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě přepravovanými důlními vozy mimo plnicí a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.
(4)
Důlní vůz se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se může pouze táhnout.
(5)
Jednotlivé důlní vozy nebo části rozpojené soupravy mohou být od sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.
§ 91
Strojní doprava
(1)
Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník.
(2)
Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.
(3)
Pro tratě, pro které platí zvláštní předpis,39) neplatí ustanovení odstavců 1 a 2 a § 67, 68, 92 až 95, § 100 odst. 1 a § 103.
§ 92
Dopravní řád
(1)
Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který musí určit
a)
dopravní cesty, stroje a zařízení,
b)
značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami, křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení,
c)
místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel apod.,
d)
dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,
e)
dovolenou rychlost přepravy,
f)
pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání hmot,
g)
způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh,
h)
bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě, pro přepravu nářadí, předmětů apod.),
i)
opatření při přepravě břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů a při nehodách na dopravní cestě,
j)
lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení,
k)
rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.
(2)
Dopravní řád musí být vyvěšen na stanovištích obsluhy v remízách, garážích a na odstavných místech.
(3)
Součástí dopravního řádu je schéma zakreslených dopravních cest s vyznačeným směrem jízdy.
§ 93
Povinnosti řidiče
(1)
Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího vozidla nesmí sestoupit.
(2)
Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.
(3)
Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Pokud řidič potká pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.
(4)
Řidič vozidla je povinen dát výstražné znamení před vjezdem do nepřehledných a zúžených míst. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas přiměřeně snížit rychlost.
(5)
Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob, které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu uzpůsobeny výrobcem.
(6)
Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu pozvolna a plynule.
(7)
Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a musí ho sledovat.
(8)
Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.
(9)
Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou nouzového brzdění je zakázáno.
§ 94
Návěštní zařízení
(1)
Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich provozem mohou být ohroženi pracovníci.
(2)
Návěštní zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby bylo spolehlivé a jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím. Současně musí být zajištěna rozlišitelnost návěští pro více způsobů dopravy na jedné dopravní cestě.
(3)
U dvojité pohonné stanice se musí zvuková návěští výrazně lišit.
(4)
U návěštního zařízení musí být umístěny tabulky s významem určených návěští. Návěští „jedenkrát“ může být používáno jen jako znamení k zastavení.
(5)
Obsluha dopravního zařízení je povinna před zahájením přepravy ve směně se přesvědčit o správné funkci návěštního zařízení.
(6)
Před zahájením přepravy lanem je obsluha povinna dát návěští na místo, kam se má přepravovat a počkat na zpětné návěští.
(7)
Dopravní cesta s dopravou lanem musí být vybavena takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy.
(8)
Obsluha může uvést zařízení do chodu nejdříve po 5 sekundách a nejpozději do 30 sekund po obdržení návěští.
§ 95
Spojování a rozpojování vozidel
(1)
Ručně spojována a rozpojována mohou být jen stojící vozidla kolejové dopravy a jen po domluvě s pracovníkem, který by je mohl uvést do pohybu. Ruční rozpojování za pohybu vozidel je dovoleno jen tehdy, pokud je vhodným zařízením vyloučena nutnost nahýbání pracovníka mezi vozidla a možnost převrácení vozidla na pracovníka. V žádném případě nesmějí pracovníci vstupovat mezi důlní vozy nebo se mezi ně nahýbat.
(2)
Připojování a odpojování nekolejových přípojných vozidel musí být prováděno podle zvláštního předpisu.40)
§ 96
Doprava hmot a předmětů
(1)
Hmoty a předměty musí být na vozidlo ukládány tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.
(2)
Vykládané hmoty a předměty musí být ukládány tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a současně nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pádu.
(3)
Při ručním nakládání a vykládání musí být vozidlo zajištěno proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty kromě sypkých hmot.
(4)
Ručně mohou být vyklápěna pouze stojící vozidla zajištěná proti posunutí a převrácení.
(5)
Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.
(6)
Výklopná a samovýsypná vozidla musí být zajištěna tak, aby se při přepravě nemohla samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel musí být prováděno tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.
(7)
Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v dopravních prostředcích k tomu určených.
§ 97
Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů
(1)
Dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů ručně nebo smykem a manipulaci s nimi smí vykonávat podle zpracované provozní dokumentace schválené vedoucím pracovníkem jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě. Uvedený způsob dopravy se smí vykonávat jen za přítomnosti technického dozoru.
(2)
Strojní dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů podle dopravního řádu schváleného vedoucím pracovníkem smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě.
(3)
Před manipulací a dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů musí určený pracovník prohlédnout zařízení určené k manipulaci a dopravě břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů, zda odpovídá provozní dokumentaci a není poškozeno. Výsledek prohlídky zaznamená.
(4)
Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů je povinen určený pracovník provést kontrolu průjezdnosti dopravní cesty. Výsledek kontroly zaznamená.
(5)
Provozní dokumentace podle odstavce 1 a dopravní řád podle odstavce 2 musí obsahovat závěry z posouzení dopravovaného břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů a prvků dopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti podkladu použitého k dopravě jako dopravní cesty, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na polohu jeho těžiště při dopravě, posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu břemene, jeho sklopení nebo převrácení.
(6)
Tam, kde je prováděna doprava a manipulace s břemenem nadměrné hmotnosti nebo břemenem nadměrných rozměrů, nesmí být vykonávána žádná jiná činnost.
§ 98
Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách
(1)
Pracoviště a místo nehody na dopravní cestě musí být po dobu trvání práce nebo odstraňování nehody označeno způsobem určeným v dopravním řádu. Označení musí být umístěno ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějících vozidel, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody.
(2)
Při práci na dopravní cestě s trolejovým vedením musí být v provozní dokumentaci určena i opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem.
(3)
Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidla (břemena) nebyla spolehlivě zajištěna proti ujetí nebo odstraněna z úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice.
§ 99
Zvedání vykolejených vozidel
(1)
Vykolejené vozidlo může být zvedáno a nakolejováno jen prostředky určenými v dopravním řádu.
(2)
Vykolejené vozidlo musí být zajištěno proti ujetí. Současně musí být zabráněno najetí dalšího vozidla na vykolejené vozidlo.
§ 100
Rychlost přepravy
(1)
Rychlost přepravy lokomotivami musí být určena podle technických podmínek lokomotivy a stavu kolejových tratí. Přitom musí být dodrženy požadavky § 67.
(2)
Rychlost přepravy lanem nesmí překročit 1 m.s-1 při dopravě nekonečným lanem, používá-li se k připojení vozů na lano zámků.
(3)
Rychlost přepravy při jiné strojní dopravě se řídí dopravním řádem [§ 92 odst. 1 písm. e)].
§ 101
Podmínky pro dopravu lanem
(1)
Lano musí být vedeno tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření (o trať dopravní cesty apod.) a aby při připojování vozidel nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit pracovníky.
(2)
Závora pod zhlavím může být otevřena teprve tehdy, jsou-li důlní vozy připojeny k lanu na úklonné dopravní cestě, lano napjato a dáno zpětné návěští z místa, do kterého se přepravuje.
(3)
Ostatní závory mohou být otevřeny teprve těsně před průjezdem důlních vozů.
(4)
Závory mohou být otevřeny jen na dobu průjezdu.
(5)
Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetými důlními vozy nebo vymrštěným přepravovaným materiálem, může se přepravovat teprve tehdy, až když se pracovníci těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě.
§ 102
Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem
(1)
Vrátky a pohonné a vratné stanice pro dopravu lanem musí být umístěny nebo chráněny tak, aby na ně nemohlo najet přepravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.
(2)
Vrátek nebo pohonná stanice musí být bezpečně zakotveny způsobem určeným provozní dokumentací, přičemž bezpečnost ukotvení musí být nejméně 1,2 násobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.
(3)
Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.
(4)
Užívá-li se dvoububnového vrátku k přepravě jen jedním lanem, musí být druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nikdo nebyl ohrožen.
(5)
Na bubnu vrátku musí při přepravě zůstat nejméně 3 závity lana.
§ 103
Doprava lokomotivami
(1)
Doprava průmyslovými a důlními úzkorozchodnými lokomotivami je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami lokomotivy.
(2)
Za tmy nebo snížené viditelnosti musí být na přední čelní stěně lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, jede-li sama, červené světlo; je-li souprava lokomotivou tlačena, musí být vzadu na lokomotivě červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. Místo červeného světla lze použít jiný způsob označení konce soupravy schválený státní zkušebnou.
(3)
Vozy s dlouhými břemeny nesmí být přepravovány bezprostředně za lokomotivou.
(4)
Pro současnou přepravu lokomotivami s jinou strojní dopravou musí být v dopravním řádu určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
§ 104
Doprava dopravníky
(1)
Dopravník může být zaplňován jen tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaných hmot.
(2)
Současně s rubaninou nesmí být přepravován jiný materiál. Přeprava jiného materiálu musí být před zahájením oznámena všem pracovníkům, kteří by touto přepravou mohli být ohroženi.
(3)
Okolí pásových dopravníků musí být soustavně čištěno od napadaných hmot. V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno; může však být prováděno určenými mechanizačními prostředky.
(4)
Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.
(5)
Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 musí být chod pásového dopravníku zastaven, pokud technické podmínky dopravníku neurčí jinak.
§ 105
Doprava samospádem
Hmoty v zásobníku a skluzu mohou být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem.
DÍL TŘETÍ
SKLADOVÁNÍ HMOT A MATERIÁLŮ
§ 106
Společná ustanovení
(1)
Umístění skládek a skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno podle zvláštních předpisů.41)
(2)
Trvalé skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(3)
Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a používané mechanizaci; prostor, kde se mají pracovníci pohybovat a pracovat, musí mít výšku nejméně 2,1 m.
(4)
Způsob skladování hmot a materiálů a šířka dopravních cest musí odpovídat používané mechanizaci.
(5)
Při skladování musí být zajišťován bezpečný přísun, ukládání a odebírání hmot a materiálů.
(6)
Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.
(7)
Pracovníci, kteří mají pracovat v prostorech skladování, musí být obeznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy hmot a materiálů a s podmínkami bezpečnosti práce a provozu při skladování.
§ 107
Skladování sypkých hmot
(1)
Skládka vytěženého nebo upraveného nerostu náchylného k samovznícení musí být dostatečně vzdálena od ústí vtažného důlního díla a od pracovišť se stálou obsluhou, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů. Umístění skládek jiných nerostů musí být řešeno s ohledem na možnost nepříznivého ovlivnění okolních pracovišť škodlivinami ze skládky.
(2)
Pro provoz skládky vytěženého nebo upraveného nerostu musí být vypracována provozní dokumentace, která určí bezpečnostní opatření pro přísun, ukládání, skladování a odebírání hmot, zajištění a pohyb strojů při práci na skládce a případná opatření proti samovznícení.
(3)
Sypké hmoty mohou být volně ukládány plně mechanizovaným způsobem do jakékoliv výšky, pokud jejich odebírání bude mechanizováno. Při odebírání hmot musí být zamezeno vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.
(4)
Při ručním ukládání a odebírání mohou být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m.
(5)
Odebírají-li se sypké hmoty ručně nebo mechanickou lopatou, musí být odběr upraven tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.
(6)
Na skládce sypkých hmot se spodním odebíráním se pracovníci nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti odběrného místa.
§ 108
Skladování materiálů
(1)
Zařízení skládek a skladišť, případně opěrné konstrukce musí být provedeny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odebírání kusového materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce, případně zvláštních předpisů.42)
(2)
Konstrukční prvky, které by při skladování na sebe těsně dolehly a nemají úchytné prvky, které by umožňovaly bezpečné uchopení, případně zavěšení (oka, držadla apod.), musí být uloženy na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.
(3)
Kusový materiál pravidelných tvarů může být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů (kámen, nepravidelné tvarovky apod.) může být v pevné hranici rovnán ručně do výšky 1,5 m.
(4)
Oblé předměty (plechovky, láhve apod.) při zabezpečení stability mohou být ručně ukládány na sebe do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být zajištěny proti sesunutí.
(5)
Pytle se sypkým materiálem mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěrou, stěnou apod.) nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, u které nemůže dojít k sesunutí pytlů.
(6)
Nádoby s kapalinami musí být uzavřeny a uloženy tak, aby plnicí (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby mohou být ukládány nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato mohou být ukládány ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou vzájemně stabilizovány, případně budou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.
(7)
Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich.
(8)
Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí organizace podle druhu obalu.
(9)
Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.
(10)
Pro skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami, jedy a jinými nebezpečnými látkami platí také zvláštní předpisy.43)
(11)
Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.
ČÁST ŠESTÁ
PROVOZ ZAŘÍZENÍ PŘI ÚPRAVĚ A ZUŠLECHŤOVÁNÍ NEROSTŮ
DÍL PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 109
Zvláštní požadavky na provozní dokumentaci
(1)
Pro úpravu a zušlechťování nerostů44) musí být vypracována provozní dokumentace.
(2)
Provozní dokumentace pro úpravu a zušlechťování nerostů musí určit
a)
dovolenou koncentraci pevných, kapalných a plynných škodlivin v pracovním prostředí, jejichž přítomnost na pracovišti nelze zcela vyloučit,
b)
četnost a způsob odběrů a rozborů vzorků,
c)
způsob manipulace s palivy a hořáky,
d)
způsob dorozumívání mezi pracovišti,
e)
způsob uvolňování materiálu a odstraňování nálepů v zařízení,
f)
počet pracovníků pro obsluhu zařízení,
g)
opatření pro provoz v zimním období,
h)
pravidelnou kontrolu obsahu kysličníku uhelnatého při podezření na možnost samovznícení materiálu.
(3)
Provozní dokumentace určí, které záznamy mají pracovníci vést o výsledku svých kontrol, odběrů vzorků, rozborů a měření, případně o signálech a hlášeních snímačů nebo čidel.
(4)
Pro poloprovozní zkoušky a pro úpravu a zušlechťování nerostů zvláštními metodami (např. termické, elektrické, chemické, ultrazvukové) musí organizace vypracovat provozní dokumentaci.
DÍL DRUHÝ
OCHRANA PROTI VÝBUCHU PRACHU
§ 110
Základní ustanovení
(1)
Jestliže se při úpravě a zušlechťování nerostů používá způsobů, při nichž se tvoří nebo uvolňuje průmyslový hořlavý prach (dále jen „prach“), je organizace povinna zabezpečit určení výbušných vlastností dispersní směsi prachu se vzduchem (dále jen „určení prostředí“) podle zvláštního předpisu.45)
(2)
Na základě výsledků určení prostředí musí být na ochranu úpravnického provozu proti výbuchu prachu navržena již v projektu technická a organizační opatření.
(3)
Organizace je povinna seznámit pracovníky s opatřeními na ochranu proti výbuchu prachu.
§ 111
Určení prostředí
(1)
O výsledku určení prostředí musí být vypracována technická zpráva s návrhem podmínek a opatření pro bezpečnost úpravnického provozu proti výbuchu prachu. Ve zprávě musí být též doporučen rozsah a lhůty opakovaného určování prostředí.
(2)
Určení prostředí musí být ověřeno za zkušebního provozu. Za provozu musí být ověření opakováno při změně materiálu vstupujícího do úpravy a zušlechťování a při změně jejich způsobu nebo změně úpravnického zařízení, jestliže nelze vyloučit, že taková změna nemá na dosavadní určení prostředí vliv.
§ 112
Technická opatření proti výbuchu prachu
(1)
Pro předcházení výbuchu musí být používána úpravnická technologie a konstrukční řešení staveb, strojů a zařízení, které nevyvolávají zbytečný rozpad upravovaných nerostů a rozviřování vzniklého prachu. Objekty musí být řešeny tak, aby nevznikala místa s nahromaděním prachu. Pokud dochází k rozvíření nebo usazování prachu, musí být včas a účinně odstraňován. Současně musí být omezovány možné zdroje iniciace od elektrických zařízení, elektrostatických nábojů, tepelných účinků výrobních postupů a od fyzikálně-chemických pochodů (samovznícení usazeného prachu apod.).
(2)
K odvrácení škodlivých následků případného výbuchu na pracovníky úpravny, úpravnické zařízení a celospolečenské zájmy v okolí úpravny musí být provozní zařízení, v němž bylo prostředí určeno jako výbušné, podle výsledků tohoto určení v provedení odolném proti tlaku případného výbuchu nebo vybaveno vhodným pojistným zařízením na snížení tlaku výbuchu, popřípadě vhodným zařízením k zábraně přenosu výbuchu a požáru. Pokud zvláštní předpis45) nemá jiné požadavky, musí být toto zařízení navrženo, vybudováno a přezkoušeno podle provozní dokumentace schválené organizací.
(3)
Prostory úpravny, v nichž jsou zabudována provozní zařízení a jejich prostředí bylo určeno jako výbušné, musí mít část svého vnějšího pláště (obvodové zdivo nebo střešní krytinu) jako výfukovou plochu pro uvolnění tlakové vlny případného výbuchu.
(4)
Tam, kde nelze zaručit včasné a spolehlivé vyvedení lidí z prostor ohrožených výbuchem, musí být úpravnický provoz v potřebném rozsahu uspořádán pro řízení bez obsluhy.
§ 113
Zneškodňování prachu vodou
(1)
Pro zneškodňování prachu vodou musí být instalován vodovod, případně i potrubí nenaplněné vodou (suchovod), pokud nepostačují jiné prostředky (např. cisterna).
(2)
Vodovod musí mít po celé délce přípojky pro hadice v takových vzdálenostech, aby se dal prach zneškodňovat, případně odstraňovat jak na dopravních cestách, tak i u jednotlivých zařízení a na konstrukcích.
(3)
Vodovody a přípojky pro hadice musí být stále v provozuschopném stavu a voda ve vodovodu musí mít potřebný tlak.
(4)
Pro zimní období musí být zajištěna zvláštní opatření pro zneškodňování prachu.
§ 114
Odprašovací zařízení
(1)
Těsnění na odprašovacím zařízení musí být provedeno z nehořlavého materiálu.
(2)
Vnitřní část elektrofiltrů včetně elektrod musí být čištěny nejméně jednou za rok a po každém odstavení sušiče.
(3)
Při náhlém zastavení sušiče musí být elektrofiltr vypnut.
(4)
Při ohni nebo podezření na oheň v elektrofiltru musí být elektrofiltr ihned vypnut a zajištěno účinné zdolávání ohně.
DÍL TŘETÍ
PŘÍPRAVNÉ A POMOCNÉ PRÁCE
§ 115
Laboratoře
(1)
Zařízení, přístroje a nářadí musí být udržovány v provozuschopném a bezpečném stavu a musí být rozmístěny tak, aby nebránily přirozenému větrání. Únikové cesty a prostory k manipulaci s materiály, uzávěry vody, plynu a elektrického proudu musí být trvale volné.
(2)
Stroje a zařízení s vývinem škodlivin (drtiče, mlýny, brusky, řezací stroje, zdroje sálavého tepla, elektrické a plynové pece, spektrografy, roentgenové, laserové přístroje apod.) musí být rozmístěny s ohledem na fyzikální vlastnosti škodlivin.
(3)
Stroje a zařízení s vývinem škodlivin, které není možné zabezpečit uzavřením tak, aby jejich vliv na okolí byl vyloučen, musí být umístěny odděleně od ostatního provozu v izolované skupině se zařízením na odvádění a zneškodňování škodlivin. Když to není možné, musí být provedena zvláštní opatření k zabezpečení provozu před působením škodlivin.
(4)
V laboratoři musí být chemikálie a hořlavé kapaliny uloženy v uzavřených nádobách chráněných před rozbitím a proti převrácení.
(5)
Vedoucí laboratoře je povinen poučit pracovníky o nebezpečí při práci a o účincích škodlivých látek, se kterými pracují.
(6)
Při laboratorních pracích musí být učiněna opatření odpovídající nebezpečí, které je možno předpokládat na základě vlastností a množství použitých látek a materiálů.
§ 116
Vyhrnovače
(1)
Pojízdný vyhrnovač s dálkovým ovládáním musí být vybaven i místním ovládáním. Rychlost vyhrnovače nesmí překročit 0,2 m.s-1.
(2)
Ruční uvolňování materiálu v prostoru vyhrnovacích ramen je za chodu vyhrnovače zakázáno.
(3)
Při provozu a pojezdu vyhrnovače nesmí nikdo vstupovat do jeho dráhy.
DÍL ČTVRTÝ
ÚPRAVA NEROSTŮ
§ 117
Sušárny a sušiče
(1)
Provozní dokumentace sušárny a sušiče musí určit
a)
dovolenou teplotu pro sušení a způsob registrace měřených hodnot,
b)
zamezení vznícení suroviny v sušiči,
c)
opatření proti přerušení dodávky suroviny do sušiče,
d)
způsob zamezení vnikání prachu do pracovních prostorů a okolního prostředí a působení tepla na technologické zařízení,
e)
zamezení vzniku nežádoucích plynných zplodin, případně zajištění jejich účinného odvádění,
f)
ochranu pracovníků před prachem a sálavým teplem.
(2)
Provoz sušiče bez obsluhy je zakázán.
(3)
Sušič v provozu musí být trvale zaplňován. Kontrolu zaplňování průběžně provádí obsluha.
(4)
Radioaktivní látky musí být sušeny jen v uzavřených prostorech s odsáváním přes srážeče prachu.
§ 118
Třidiče, drtiče a mlýny
(1)
Třidiče, drtiče a mlýny musí být zabudovány a vyváženy tak, aby nedocházelo k nebezpečnému rozkmitání budov. Nejméně jednou týdně musí být posouzena vyváženost pohybujících se částí.
(2)
Třidiče mohou být za chodu ručně čištěny, jen není-li pracovník strojem ohrožen. Použité nářadí, místo a způsob čištění musí být stanoven v provozní dokumentaci.
(3)
Ze vstupní suroviny pro drtič musí být předem odstraněny nedrtitelné předměty ohrožující bezpečnost provozu.
(4)
Materiál v drtiči a mlýnu může být ručně uvolňován jen po zastavení jeho chodu a vyloučení jeho pootočení nebo uvedení do chodu.
(5)
Vstupovat do drtiče a mlýna je dovoleno jen po jeho řádném vyvětrání, zajištění proti uvedení do chodu nebo pootočení a za stálého dozoru.
(6)
Chod drtičů a mlýnů naprázdno je zakázán s výjimkou doby jejich uvedení do chodu nebo při krátkodobém přerušení dodávky vstupní suroviny.
§ 119
Přebírací dopravníky
(1)
Přebírací dopravník pro přebírání kusového materiálu se nesmí pohybovat rychlostí větší než 0,4 m.s-1 a nesmí být širší než 1,2 m.
(2)
Vzájemná vzdálenost pracovníků u přebíracího dopravníku nesmí být menší než 1 m. Je-li přebírací dopravník širší než 0,8 m, může se přebírat po obou stranách dopravníku.
(3)
Okraje přebíracího dopravníku včetně nosné konstrukce musí být upraveny tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost pracovníků.
(4)
Vstupovat na přebírací dopravník, rozbíjet na něm velké kusy a ručně jej čistit za chodu je zakázáno.
(5)
Přebírací dopravník musí být opatřen zařízením pro okamžité zastavení chodu po celé délce a z každé obsluhované strany.
§ 120
Magnetické rozdružovače a odlučovače
(1)
Ruční odstraňování předmětů nebo čištění odlučovače během provozu je zakázáno.
(2)
Manipulovat s kovovými předměty a ukládat je v blízkosti magnetických rozdružovačů a odlučovačů je zakázáno.
§ 121
Flotace
(1)
Provozní dokumentace pro flotační úpravu musí určit
a)
větrání prostorů flotačních zařízení a skladů flotačních činidel,
b)
způsob vypouštění rmutu,
c)
zábranu proti nežádoucímu uvedení zařízení do chodu,
d)
způsob odstavení zařízení v případě nebezpečné události.
(2)
Podlaha okolo flotačních cel a otevřených nádrží s flotačními činidly musí být odolná proti působení činidel a musí mít sklon k odpadovému kanálu.
(3)
Nádoby na tekutá flotační činidla s nízkým bodem vznícení musí být označeny. Uzavřeny musí být tak, aby výpary mohly unikat bez většího tlaku. Při plnění těchto nádob musí být zabezpečena kontrola stavu hladiny flotačních činidel.
(4)
Dávkovací nádrže, ovládací ventily a potrubí s nebezpečnými flotačními činidly musí být těsné a přístupné pro obsluhu, kontrolu a opravu.
(5)
Výtok ze zahušťovače do flotační cely musí být vybaven dvěma uzávěry.
(6)
Práce uvnitř flotačních cel mohou být prováděny jen po jejich vyprázdnění, vyvětrání, zajištění rotačních částí proti uvedení do chodu a v případě použití jedovatých činidel za stálého dozoru.
§ 122
Úprava rtuťových rud
(1)
Provozní dokumentace pro úpravu rtuťových rud musí určit
a)
zamezení rozptylování, případně odstraňování rozptýlené rtuti na pracovišti,
b)
opatření při dosažení mezní koncentrace rtuti v pracovním prostředí,
c)
zabezpečení zvýšené osobní hygieny a zdravotní péče pro pracovníky v úpravně rtuťových rud.
(2)
V době pražení rtuťového koncentrátu musí být v celém systému pražení udržován podtlak, aby výpary neunikaly do okolí. Výpary po kondenzaci rtuti musí být před jejich vypouštěním neutralizovány.
(3)
Vytěsňování rtuti musí být prováděno jen při zapnutém odsávacím zařízení.
(4)
Místnosti, ve kterých se pracuje s kovovou rtutí, musí mít hladké omyvatelné stěny a podlahu se sklonem do čisticího kanálu. Umývání musí být prováděno studenými prostředky.
(5)
Kovová rtuť může být plněna jen do uzavíratelných a označených nádob a skladována v uzamknuté místnosti.
§ 123
Úprava azbestu
(1)
Provozní dokumentace pro úpravu azbestu musí určit
a)
způsob a kontrolu uvolňování materiálu v zásobníku, jeho čištění, údržbu a opravu,
b)
obsluhu, čištění, údržbu a opravu mlýna na jemné mletí a zařízení na výrobu vláknitých azbestů,
c)
vyznačení kontrolovaných pásem v úpravně,
d)
zabezpečení zvýšené osobní hygieny a zdravotní péče pro pracovníky v kontrolovaných pásmech.
(2)
Mlecí zařízení, vzduchové třidiče a potrubí na přepravu azbestu musí být hermeticky uzavřeno.
(3)
Boční dvířka mlýna na jemné mletí se mohou otvírat až po úplném zastavení chodu mlýna.
(4)
Při sušení musí být kromě odsávání prachu zabezpečeno i odlučování pevných částic azbestu.
(5)
Odpadní vody z odlučovače musí být odváděny do odkaliště potrubím.
(6)
Čištění tkaninových odlučovačů musí být prováděno bez přímého styku pracovníků s čištěným prachem.
(7)
Přeprava mikroazbestu musí být prováděna jen v uzavřených nádobách.
DÍL PÁTÝ
ZUŠLECHŤOVÁNÍ NEROSTŮ
§ 124
Pece
(1)
Pec nesmí být v provozu bez vsázky a odsávání. Pec musí být plněna tak, aby nikdo nemohl být do pece stržen a ohrožen unikajícími plyny.
(2)
Při provozu musí být zabezpečena kontrola stálého hoření používaných hořáků. Při otevřených pozorovacích dvířkách nesmí být do pece podáváno palivo.
(3)
Prostory pro obsluhu pecí musí být vybaveny zařízením pro signalizaci úniku topného plynu a kouřových zplodin. Chlazení vypouštěné hmoty musí být prováděno tak, aby nedošlo k výbuchu nebo opaření pracovníků.
(4)
Oprava pece je dovolena jen po jejím úplném vyprázdnění a po poklesu teploty pod dovolenou hodnotu.
(5)
Pec musí být vybavena teploměrem a tlakoměrem plynu a vzduchu.
§ 125
Šachtové pece
(1)
Vstupovat na vsázku v šachtové peci je zakázáno, i když je její povrch chladný.
(2)
Příklop pece musí být v otevřené poloze zajištěn.
(3)
Při provozu pece musí být kychtové zařízení uzavřeno.
§ 126
Rotační pece
(1)
Rotační pec musí být vybavena záložním zdrojem energie.
(2)
Při odstraňování velkých nebo vzpříčených předmětů na podávacím zařízení musí být zařízení i odebírací dopravník zastaven.
(3)
Podávací zařízení a dopravníky pro dopravu vsázky do pece musí být po dobu činnosti pod dohledem.
(4)
V peci a v zařízení souvisejícím s jejím provozem musí být takové tlakové poměry, aby plyny z pece neunikaly. Unikání plynu musí obsluha ihned hlásit dozorčímu orgánu.
(5)
Pec může být zastavena až po úplném vychladnutí. Při chlazení vypouštěné pece a odpadových koryt nesmí být pára vypouštěna do sběrné nálevky.
(6)
Při poruše nebo zastavení odsávacího zařízení musí být snížena teplota a vsázka do pece.
§ 127
Aglomerace a peletizace
(1)
Provozní dokumentace pro aglomeraci a peletizaci musí určit
a)
způsob obsluhy a signalizace při uvedení do chodu a zastavení provozu i v době opravy a údržby zařízení,
b)
způsob kontroly odvětrávání zplodin a odprašovacího zařízení,
c)
opatření k zamezení vstupu na povrch horkého aglomerátu,
d)
postup při výměně a zapalování hořáků a při odstavení zapalovací hlavy,
e)
postup při výměně bočnic a roštů na aglomeračním páse a při jeho zastavení,
f)
opatření k ochraně pracovníků před sálavým teplem,
g)
opatření k protipožární bezpečnosti.
(2)
Z odlučovače musí být pravidelně odstraňovány kovové předměty a usazený prach.
(3)
Z chladiče aglomerátu nesmí být vypouštěn žhavý aglomerát na dopravní pás.
(4)
Chod dopravníku, kterým se dopravuje peletizační materiál do zásobníku mlýnice, musí být samočinně zastaven, jestliže hladina materiálu dosáhne nejvyšší dovolenou výšku. Chod dopravníku musí být signalizován do místa obsluhy.
(5)
Elektrofiltr musí mít nejméně 2 nezávislá oddělení, přičemž každé oddělení musí mít schopnost zachytit prachové emise po dobu nejméně 48 hodin v případě poruchy jednoho z nich.
(6)
Práce při zdění peletizační pece mohou být prováděny jen po jejím vyprázdnění, vychladnutí a za stálého dozoru.
§ 128
Briketárny
Uvedení briketárny do chodu a její zastavení s výjimkou nahřívání sušičů nesmí být provedeno během střídání směn a bez přítomnosti vedoucího směny.
§ 129
Briketovací sušiče a lisy
(1)
Při uvádění sušiče nebo lisu do chodu musí být dveře na výpadové straně otevřeny k pozorování. Jakmile na výpadové straně začne vypadávat surovina, musí být dveře ihned zavřeny. Při otevírání a zavírání dveří na výpadové straně sušiče musí pracovníci stát stranou.
(2)
Sušič před zastavením musí být zcela vyprázdněn. Dveře na výpadové straně mohou být otevřeny jen po uzavření přívodu páry do sušiče a odstavení elektrofiltrů.
(3)
Při zastavení sušiče naplněného surovinou musí být ihned uzavřen přívod páry do sušiče a snížen její tlak.
(4)
Na uvedení sušiče nebo lisu do provozu musí být obsluha elektrofiltru včas upozorněna. To se týká i každého přerušení nebo zastavení přívodu suroviny.
(5)
Lis nesmí být uveden do provozu, není-li v provozu odprašovací zařízení.
(6)
Lis může být odstaven tehdy, až je násypka lisu a spádové potrubí vyprázdněno.
§ 130
Briketové žlaby a chladicí pásy
(1)
Briketové žlaby musí být zařízeny tak, aby pásma briket mohla být dělena při provozu bez nebezpečí.
(2)
Briketové žlaby a chladicí pásy musí být opatřeny obsluhovacími lávkami.
§ 131
Zvláštní opatření proti výbuchu prachu v briketárně
(1)
Mezi jednotlivými provozními odděleními musí být na přesypech dopravníků sušené suroviny vestavěny samočinné uzávěry; na ostatních přesypech mohou být ruční uzávěry.
(2)
Vnitřní odprašovací zařízení krytých hřeblových dopravníků, přesypů a jiných dopravních cest pro dopravu sušené suroviny musí pracovat odděleně od ostatních odprašovacích zařízení.
(3)
Chod komůrkových uzávěrů, šneků a samočinného oklepávacího zařízení musí být kontrolován průběžně.
(4)
Při plánovaném odstavení briketárny musí být proveden výplach technologického zařízení včetně elektrofiltrů. Výplach musí být proveden též v případě, jestliže se briketárna nebo její část odstaví pro podezření na zápar nebo oheň v sušiči nebo elektrofiltru.
(5)
Je-li zajištěn zápar nebo oheň, musí být provoz briketárny v potřebném rozsahu ihned zastaven a dále postupováno podle havarijního plánu.
ČÁST SEDMÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 132
Přechodná ustanovení
(1)
Stavby, odvaly, odkaliště a zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. Při rekonstrukci nebo generální opravě musí být tyto stavby, odkaliště a zařízení uvedeny do souladu s touto vyhláškou, pokud při povolování těchto prací nebude určeno jinak.
(2)
Organizace přezkoumá svá opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky a přizpůsobí je této vyhlášce do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.
(3)
Povinnosti uvedené v § 42 odst. 4 se musí plnit nejpozději od 1. ledna 1991.
§ 133
Výjimky
(1)
Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2)
Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh závodního nebo závodního dolu nebo závodního lomu doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením příslušného orgánu společenské kontroly. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
§ 134
Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů
Rozhodnutí orgánů státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.
§ 135
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
1)
§ 2 písm. d) a § 3 písm. a) a c) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
1a)
Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu.
2)
Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Např. ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, ČSN 34 3510 Bezpečnostní tabulky a nápisy pro elektrická zařízení, ON 44 0090 Bezpečnostní značky a tabulky pro doly.
4)
Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.
§ 135 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.
5)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
5a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
6)
§ 273 zákoníku práce.
7)
Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze dne 21. května 1970 č. j. LP/1-265-19.5. o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 20/1970 Sb.).
8)
ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování plamenem a řezání kyslíkem.
ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým obloukem.
ČSN 05 0650 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým odporem.
9)
§ 6 odst. 4 a 5 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
10)
Směrnice Ústředního báňského úřadu ze dne 1. 4. 1966 č. j. 2200/1966 pro sestavení plánů na likvidaci závažných nehod při hornické činnosti prováděné povrchovým způsobem s výjimkou povrchových provozů hlubinných dolů (povrchová havarijní směrnice) (reg. v částce 1/1967 Sb.).
11)
§ 6 odst. 3 písm. b) až d) zákona č. 61/1988 Sb.
Vyhláška č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení.
§ 105 odst. 2 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.
12)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.
13)
Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky hygienických předpisů o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších předpisů, směrnice hlavního hygienika ČSSR a Ústředního báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky hygienických předpisů o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce 8/1967 Sb.).
14)
§ 133 odst. 2 zákoníku práce.
15)
Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 30/1964 Sbírky hygienických předpisů o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech (reg. v částce 29/1964 Sb.).
16)
Metodický návod č. 33/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, zásady organizace a poskytování první pomoci.
17)
Vyhláška č. 104/1988 Sb.
Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
ČSN 83 0910 Odkaliště.
18)
Výnos Českého báňského úřadu č. j. 700/1972, kterým se vydává důlně měřický předpis pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu č. j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.).
21)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par.
23)
ČSN 83 2041 Pracovní ochrana. Ochranné kryty výrobních zařízení. Všeobecné požadavky.
24)
ČSN 13 0072 Značení potrubí v provozech podle protékajících látek.
25)
ČSN 33 3210 Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná ustanovení.
26)
§ 16 odst. 1 a § 17 vyhlášky č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.
26a)
§ 8 vyhlášky č. 123/2022 Sb.
27)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
29)
ČSN 33 3210
ČSN 33 3220 Elektrotechnické předpisy. Společná ustanovení pro elektrické stanice.
30)
ČSN 33 2200 Elektrická zařízení pracovních strojů.
31)
ČSN 34 3510.
32)
ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních.
33)
Např. ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení a hromosvodů, ČSN 34 3880 Revize elektrického přenosného nářadí v provozu. Bezpečnostní opatření, ČSN 34 3881 Revize přenosného elektromechanického nářadí třídy II. a III. v provozu.
34)
ČSN 34 1610 Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách.
35)
OEG 38 4065 Provoz, navrhování a zkoušení releových ochran a automatik.
36)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných důlních zařízeních.
37)
ČSN 36 0010 Měření světla. Kmenová norma.
ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov.
ČSN 36 0451 Umělé osvětlení průmyslových prostorů.
38)
ČSN 26 0003 Transportní zařízení. Projektování, konstruování a montáž.
39)
Např. výnos Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1976 č. j. 3939/19/1976 a federálního ministerstva dopravy ze dne 13. července 1976 č. j. 16275/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) - (reg. v částce 4/1979 Sb.),
ON 44 3061 Návěštní předpisy pro důlní dráhy (D-D1),
ON 44 3062 Dopravní předpisy pro důlní dráhy (D-D2).
40)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, ve znění vyhlášky ČÚBP č. 62/1981 Sb.
41)
Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
42)
Např. ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. Provozní pravidla, ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace, ČSN 26 9101 Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace.
43)
Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.,
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady, ON 44 6670.
44)
ČSN 44 7300 Úpravnické zařízení. Názvosloví.
45)
ČSN 01 5140 Průmyslové hořlavé prachy. Metody zkoušení.
46)
ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích.
47)
Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
48)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
49)
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
50)
Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení.
Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
51)
§ 105 odstavec 2 zákoníku práce.
§ 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
52)
§ 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
53)
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.
54)
Například ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí.
55)
§ 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 54/1989 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 54/1989 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace
Vyhlášeno 25. 5. 1989, datum účinnosti 1. 6. 1989, částka 15/1989
* § 1 - Území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru se prohlašují za památkové rezervace (dále jen „rezervace“).
* § 2 - (1) Hranice území rezervací jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení a jsou vyznačeny v plánech, které jsou uloženy u ministerstva kultury České socialistické republiky, u Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, u krajských středisek státní památk
* § 3 - Pro zabezpečení ochrany rezervací se stanoví tyto podmínky:
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1989. k nařízení vlády ČSR č. 54/1989 Sb.
Aktuální znění od 1. 6. 1989
54
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 19. dubna 1989
o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 5 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
§ 1
Území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru se prohlašují za památkové rezervace (dále jen „rezervace“).
§ 2
(1)
Hranice území rezervací jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení a jsou vyznačeny v plánech, které jsou uloženy u ministerstva kultury České socialistické republiky, u Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, u krajských středisek státní památkové péče a ochrany přírody a u krajských, okresních a městských národních výborů příslušných podle územního vymezení rezervací.
(2)
Vyznačování hranic území rezervací v územně plánovacích podkladech a v územně plánovací dokumentaci upravují zvláštní předpisy.1)
§ 3
Pro zabezpečení ochrany rezervací se stanoví tyto podmínky:
a)
při pořizování územně plánovací dokumentace musí být posílen význam rezervace ve funkční a prostorové struktuře města a chráněny její panoramatické hodnoty; přitom musí být v rezervaci respektován a zhodnocován historický půdorys a jemu odpovídající urbanistická skladba, městské prostory a plochy, včetně podzemních prostor, povrchu komunikací i zeleně, jakož i jednotlivé objekty a jejich soubory, a to i ve vztahu k rezervaci jako celku,
b)
v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace,
c)
úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického prostředí rezervace,
d)
úpravy nemovitých kulturních památek v rezervaci i jejich souborů musí být projektovány a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich existence a hmotné podstaty i k přiměřenému společenskému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí,
e)
úpravy terénní i sadové a stavby technického vybavení v rezervaci musí být projektovány a prováděny se zřetelem k památkové hodnotě rezervace, jednotlivých objektů a jejich souborů i městských prostor a ploch,
f)
při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby,
g)
při udržovacích pracích v rezervaci se musí zabezpečovat technický stav kulturních památek a jejich souborů tak, aby byly chráněny před poškozením a znehodnocením do doby, než bude provedena jejich celková obnova.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1989.
Pitra v. r.
Příloha k nařízení vlády ČSR č. 54/1989 Sb.
KOLÍN
Hranice území rezervace v Kolíně vede na severní straně opěrnou zdí při železniční trati podél řeky Labe, na východní, jižní a západní straně historického jádra po komunikačním okruhu ulicemi Mostní, Politických vězňů, náměstím Krále Jiřího z Poděbrad, ulicemi Na valech a Sokolskou a v severozápadní části je vedena ohradní zdí areálu pivovaru až po hranici parcely č. 27/4, kde se obvod území rezervace vrací k výchozímu bodu.
PLZEŇ
Hranice území rezervace v Plzni vychází na severovýchodním okraji historického jádra u pěšího podchodu pod přeložkou komunikace č. I/5 v Sadech 5. května, vede dále směrem po vnější uliční čáře zástavby ulice Pallovy, na východní straně Křižíkových a Šafaříkových sadů až k Charkovskému nábřeží, pokračuje po uliční čáře zástavby na jižní straně Kopeckého a Smetanových sadů, přechází ulice 1. máje a Leninovu, vede po západní straně Nejedlého sadů, odkud se po jihozápadní vnitřní hraně silničního nájezdu vrací jižní hranou komunikace č. I/5 v Sadech 5. května k výchozímu bodu.
BRNO
Hranice území rezervace v Brně vede na severu vnější uliční čarou zástavby v ulicích Gorkého, Veveří, Žerotínova náměstí a náměstí Rudé armády, na východě Sadů osvobození, dále po vnitřní uliční čáře Koliště, Dornychu, ulice Uhelné a Hybešovy, přechází na vnější hranici zástavby ulic Kopečné, Anenské a Pekařské a ulicí Hlinky na severní straně Mendlova náměstí pokračuje do ulice Pivovarské, odkud se otáčí k severu a po západní straně Úvozu se vrací k výchozímu bodu.
LIPNÍK NAD BEČVOU
Hranice území rezervace v Lipníku nad Bečvou vede na severu po obvodu hřbitova, dále po západní straně ulice Bohuslavské, na severní a východní straně historického jádra po obvodu Komenského sadů, na jihu po vnější hranici zástavby ulice Novosady, po hranici parcely č. 2594/4, pokračuje po levém břehu Loučenského potoka, po hranici parcel č. 269, 161/1, 270, 1243/5, 1243/15, 166, ulicí Na Zelince, Bratrskou, Piaristickou, Neffovou, po hranici parcely č. 388/1 a dále po obvodu hřbitova, kde se hranice území rezervace vrací k výchozímu bodu.
PŘÍBOR
Hranice území rezervace v Příboru vede po vnějším okraji ulic Lidické, Karla Čapka, Bonifáce Buzka, přes ulici Místeckou, Úzkou, po hranici parcely č. 1636, ulicemi Karla Hynka Máchy, Horovou a Žižkovou, přes ulici Stojanovu, po hranici parcely č. 175, 176/1, 169 ulicí Josefa Rašky, přes ulici Nádražní, po vnější hranici zástavby ulic Československé armády a Jičínské, dále po hranici parcel č. 1369, 1378 do ulice Lidické, kde se obvod území rezervace vrací k výchozímu bodu.
1)
§ 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Vyhláška č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 55/1989 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 55/1989 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vyhlášeno 25. 5. 1989, datum účinnosti 1. 6. 1989, částka 15/1989
* § 1 - (1) Za národní kulturní památky se prohlašují Dům umělců (Rudolfinum), Hradiště a keltské oppidum Závist, Obecní dům hlavního města Prahy s Prašnou bránou, Památník českého odboje 1939-1945 „Pečkárna“, Strahovský klášter, Slovanské hradiště Slavníkovců Lib
* § 2 - Pro zabezpečení ochrany uvedených národních kulturních památek se stanoví tyto podmínky:
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1989. k nařízení vlády č. 55/1989 Sb.
Aktuální znění od 16. 7. 1998 (171/1998 Sb.)
55
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 19. dubna 1989
o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
§ 1
(1)
Za národní kulturní památky se prohlašují Dům umělců (Rudolfinum), Hradiště a keltské oppidum Závist, Obecní dům hlavního města Prahy s Prašnou bránou, Památník českého odboje 1939-1945 „Pečkárna“, Strahovský klášter, Slovanské hradiště Slavníkovců Libice, Hrad Křivoklát, Kamenný most v Písku, Řetězový most ve Stádlci, Zámek Český Krumlov, Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, Petrov v Brně a Památník obětemobětem nacistického teroru v Životicích.
(2)
Umístění a prostorové identifikační znaky těchto národních kulturních památek jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.
(3)
Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních mapkatastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.
(4)
Pokud se v příloze tohoto nařízení v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapáchkatastrálních mapách podle odstavce 3.
§ 2
Pro zabezpečení ochrany uvedených národních kulturních památek se stanoví tyto podmínky:
a)
obnova národních kulturních památek musí zabezpečovat v souladu s výsledky vědeckého poznání trvalé uchování jejich hmotné podstaty a památkové hodnoty a zároveň musí směřovat k jejich důstojnému společenskému uplatnění,
b)
způsob využití a činnosti s tím spojené nesmí vést k poškození národních kulturních památek a musí přispívat k jejich důstojnému společenskému uplatnění,
c)
úpravami a změnami prostředí národních kulturních památek nesmí být narušeny jeho historické, významové a estetické vztahy k nim.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1989.
Pitra v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 55/1989 Sb.
Umístění a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených nařízením vlády č. 55/1989 Sb.
a)
v hlavním městě Praze
1.
Název:| Dům umělců (Rudolfinum)
---|---
Popis:| historická budova Rudolfina s uměleckou a uměleckořemeslnou výzdobou stojící na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Obec:| hlavní město Praha
Městská část:| Praha 1
Katastrální územíKatastrální území: | Staré Město
Pozemek, parcelní číslo:| 993, 1002 (část)
Budova, číslo popisné:| 79
2.
Název:| Hradiště a keltské oppidum Závist
---|---
Popis:| archeologická lokalita, pravěké výšinné sídliště, hradiště, oppidum a slovanská osada, pozůstatky fortifikačních systémů, kamenných staveb sakrálního okrsku na akropoli a terénní úpravy, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Obec:| hlavní město Praha
Městská část:| Praha-Zbraslav
Katastrální územíKatastrální území:| Zbraslav
Pozemek, parcelní číslo:| 3092 (část)
Městská část:| Praha 12
Katastrální územíKatastrální území:| Točná
Pozemky, parcelní čísla:| 397/1 (část), 397 (část), 824 (část), 826 (část), 827/1, 827/2, 827/3, 827/4, 827/5, 827/6, 827/7, 828 (část), 829, 830, 831 (část), 832 (část)
Okres:| Praha-západ
Obec:| Dolní Břežany
Katastrální územíKatastrální území:| Lhota u Dolních Břežan
Pozemky, parcelní čísla:| 40/1 (část), 43 (část), 48, 49, 50/1, 51 (část), 262 (část), 271, 272, 273, 274, 275, 294/1 (část), 294/16, 320, 322/1, 322/2, 322/3, 323, 324, 325, 328, 339/1, 339/3, 350, 351 (část), 352 (část), 383/1 (část), 391/1 (část)
3.
Název:| Obecní dům hlavního města Prahy s Prašnou bránou
---|---
Popis:| veřejná reprezentativní budova s uměleckou a uměleckořemeslnou výzdobou, v patře propojená s historickou Prašnou bránou, součástí někdejšího opevnění Starého Města, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Obec:| hlavní město Praha
Městská část:| Praha 1
Katastrální územíKatastrální území:| Staré Město
Pozemky, parcelní čísla:| 587, 588, 1073 (část), 1081 (část)
Budova, číslo popisné:| 1090
4.
Název:| Památník českého odboje 1939–1945 „Pečkárna“
---|---
Popis:| budova úřadovny Gestapa spjatá s českým antifašistickým odbojem s památníkem v suterénu, stojící na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Obec:| hlavní město Praha
Městská část:| Praha 1
Katastrální územíKatastrální území:| Nové Město
Pozemky, parcelní čísla:| 20/1, 20/2
Budovy, čísla popisná:| 929, 931
5.
Název:| Strahovský klášter
---|---
Popis:| areál kláštera tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku
Prostorové identifikační znaky:
Obec:| hlavní město Praha
Městská část:| Praha 1
Katastrální územíKatastrální území:| Hradčany
Pozemky, parcelní čísla:| 198, 200, 201, 202, 228, 229, 230, 231, 232, 233, 234, 235, 236, 237, 238, 239, 240, 241, 242, 243, 244, 245, 246/1, 246/2, 247/1, 247/2, 247/ /3, 248, 249 (část), 251, 252, 253, 254, 255/1, 255/5, 256, 263, 268/1, 268/2, 269, 270, 271/1, 271/2, 271/ /3, 272, 928/1 (část), 928/3 (část), 983
Budovy, čísla popisná:| 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 155, 157,
b)
v okrese Nymburk
Název:| Slovanské hradiště Slavníkovců Libice
---|---
Popis:| archeologická lokalita, akropole slovanského hradiště s pozůstatky staveb, mohutného opevnění a terénních úprav, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Nymburk
Obec:| Libice nad Cidlinou
Katastrální územíKatastrální území:| Libice nad Cidlinou
Pozemky, parcelní čísla:| 86/2, 87, 89/1, 89/2, 90, 99, 100/2, 100/3, 101/1, 101/2, 104/8, 640, 646, 829/1 (část), 836/1 (část),
c)
v okrese Rakovník
Název:| Hrad Křivoklát
---|---
Popis:| areál hradu včetně předhradí a opevnění tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Rakovník
Obec:| Křivoklát
Katastrální územíKatastrální území:| Křivoklát
Pozemky, parcelní čísla:| 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6, 1/7, 2, 3, 17 (část), 19 (část), 79/1, 80, 147, 148, 157/1, 157/2, 157/3, 157/4, 158, 159, 161/1, 164, 168, 198
Budovy, čísla popisná:| 47, 48, 114, 132, 133, 134, 135, 136, 137,
d)
v okrese Písek
Název:| Kamenný most v Písku
---|---
Popis:| gotický most se sochařskou výzdobou stojící na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Písek
Obec:| Písek
Katastrální územíKatastrální území:| Písek
Pozemek, parcelní číslo:| 2251/1 (část),
e)
v okrese Tábor
Název:| Řetězový most ve Stádlci
---|---
Popis:| řetězový most z 1. poloviny 19. století stojící na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Tábor
Obec:| Stádlec
Katastrální územíKatastrální území:| Stádlec
Pozemky, parcelní čísla:| 539/2 (část), 596 (část), 836/1 (část),
f)
v okrese Český Krumlov
Název:| Zámek Český Krumlov
---|---
Popis:|
Nemovité:| areál hradu a zámku se zahradami a parkem, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku
Movité:| původní vybavení barokního divadla
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Český Krumlov
Obec:| Český Krumlov – část Latrán
Katastrální územíKatastrální území:| Český Krumlov
Pozemky, parcelní čísla:| 246, 654/1, 655, 656, 657, 658, 659, 660, 661, 662, 663/1, 663/2, 664, 665, 666, 667/1, 667/2, 667/3, 667/4, 668, 670, 671, 672/1, 672/2, 673 (část), 674, 694, 830, 842/1, 926, 928, 929/ /1, 929/2, 929/3, 930, 932, 935, 941/ /1, 941/2, 941/3, 941/4, 941/5, 941/ /6, 943, 944, 949, 951, 953, 954/1, 960, 966, 967, 969, 971, 999/1, 999/ /2, 1298/1, 1335 (část), 1336/1, 1336/2, 1340 (část), 1358 (část), 3473, 3964
Budovy, čísla popisná:| 46, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 176, 177, 178, 184, 195, 196, 232,
g)
v okrese Brno-město
1.
Název:| Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně
---|---
Popis:| pohřebiště spojeneckých vojsk a účastníků domácího odboje z období II. světové války na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Brno-město
Obec:| Brno
Katastrální územíKatastrální území:| Štýřice
Pozemek, parcelní číslo:| 1819 (část)
2.
Název:| Petrov v Brně
---|---
Popis:| areál biskupské rezidence s chrámem sv. Petra a Pavla, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Brno-město
Obec:| Brno
Katastrální územíKatastrální území:| Město Brno
Pozemky, parcelní čísla:| 313, 314, 315, 316 (část), 317, 318, 319 (část), 320, 321, 322, 323, 324, 330, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338, 339, 340, 341, 342, 343, 344, 345, 346
Budovy, čísla popisná:| 268, 269, 270, 271, 272, 273, 274, 275, 621,
h)
v okrese Karviná
Název:| Památník obětemobětem nacistického teroru v Životicích
---|---
Popis:| areál památníku tvořený nemovitými objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Karviná
Obec:| Havířov
Katastrální územíKatastrální území:| Bludovice
Pozemek, parcelní číslo:| 2537. |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 75/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 75/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla
Vyhlášeno 30. 6. 1989, datum účinnosti 1. 8. 1989, částka 19/1989
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1989
75
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 22. června 1989,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla
Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla, se mění takto:
1.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
U odběrů tepla v GJ je ve smluvním období pro velkoodběratele a střední odběratele přípustná tolerance + 3 % a – 10 %.“.
2.
§ 6 odst. 5 zní:
„(5)
Smluvní období je u velkoodběratelů a středních odběratelů roční nebo čtvrtletní.“.
3.
V § 8 odst. 3 se v první větě nahrazují číslovka „20“ číslovkou „10“ a slova „2 měsíce“ slovy „1 měsíc“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1989.
Ministr:
Prof. Ing. Krumnikl DrSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 79/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 79/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání bankovek po 100 Kčs
Vyhlášeno 24. 7. 1989, datum účinnosti 24. 7. 1989, částka 20/1989
* § 1 - Dnem 1. října 1989 se vydávají bankovky Státní banky československé po 100 Kčs vzoru 1989.
* § 2 - (1) 100 Kčs bankovka vzoru 1989 (dále jen „bankovka“) je 67 mm široká a 147 mm dlouhá. Je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem a ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papíru.
* § 3 - Bankovky po 100 Kčs vzoru 1961 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 24. 7. 1989
79
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 29. června 1989
o vydání bankovek po 100 Kčs
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, v dohodě se Státní bankou československou vyhlašuje:
§ 1
Dnem 1. října 1989 se vydávají bankovky Státní banky československé po 100 Kčs vzoru 1989.
§ 2
(1)
100 Kčs bankovka vzoru 1989 (dále jen „bankovka“) je 67 mm široká a 147 mm dlouhá. Je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem a ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papíru.
(2)
Vodotisk vytváří po celé ploše papíru vodorovné řady střídajících se lipových lístků a pěticípých hvězd.
(3)
Lícní i rubová strana bankovky je opatřena po celé ploše podbarvujícími ochrannými podtisky.
(4)
Na líci bankovky je hlavní tisk proveden tříbarevným hlubotiskem ve třech odstínech zelené barvy. Plocha líce je rozdělena na tři nestejná pole; ukončením hlavního tisku cca 4 mm před ořezem bankovky se vytváří u středního a pravého pole náznak orámování. Převážná část středního a pravého pole je podložena jemným tečkovým rastrem.
V levém poli je velké tmavé číselné označení hodnoty „100“, situované ve směru kratší strany bankovky. Na jeho pozadí je nepravidelný tmavočarý gilošový pás připomínající prapor. V dolní části levého pole jsou čtyři hmatové geometrické znaky pro nevidomé provedené v hlubotisku.
V horní části středního pole je státní znak v červené barvě. Pod státním znakem je v červené, žluté a zelené barvě hvězdice. Její střed vytváří pěticípá červená hvězda. Vlevo nahoře je hodnotové číslo „100“ ve žluté barvě. Okolo hvězdice a státního znaku jsou nepravidelné vlnovky, spodní část uzavírá tmavočarý gilošový pás.
Pod státním znakem na společné svislici jsou texty
„BANKOVKA STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH 1989“
Mezi levým a středním polem je umístěna svisle trestní pohrůžka „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“.
V pravém poli dominuje portrét Klementa Gottwalda. Jméno „KLEMENT GOTTWALD“ a letopočty narození a úmrtí „1896-1953“ jsou vpravo od portrétu. V dolní části je umístěno světlé hodnotové číslo „100“. Nad ním jsou v pěti řadách v reliéfním provedení lipové snítky.
V náznaku orámování dole jsou drobným písmem vytištěna jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu „A. BRUNOVSKÝ DEL.“ (navrhl), vpravo jméno rytce „B. ŠNEIDER SC.“ (vyryl); uprostřed je název tiskárny „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“.
Označení série bankovky jedním velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem je umístěno nahoře v levém poli, šestimístné pořadové číslo je nad znaky pro nevidomé dole. V pravém poli se označení série a pořadového čísla opakuje v řádce nad portrétem. Série i pořadová čísla jsou vytištěna červenou barvou.
(5)
Na rubu bankovky je hlavní tisk proveden tříbarevným hlubotiskem ve třech odstínech zelené barvy. Plocha je rozdělena na dvě nestejná pole, levé s náznakem orámování.
V levém poli je panorama Pražského hradu a část Malé Strany s mosteckými věžemi a Mikulášským chrámem. Vpravo dole jsou růže v zelené a žluté barvě. Vlevo nahoře je tmavé hodnotové číslo „100“, které se opakuje ve světlejším provedení vpravo dole. V kamenné zídce Karlova mostu je nápis „PRAHA“.
V pravém světlém poli je ve směru kratší strany bankovky velké hodnotové číslo „100“ v zelené barvě. Číslice jsou vyplněny opakujícími se mikrotexty „STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH“. Na pozadí velkého hodnotového čísla je v horní polovině tmavočará giloše v zelené barvě, ve spodní polovině jsou tři růže, dvě v barvě červené a jedna v barvě žluté. Levé a pravé pole odděluje svislý nápis „BANKOVKY JSOU KRYTY ZLATEM A OSTATNÍMI AKTIVY STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ“.
V náznaku orámování dole jsou drobným písmem vytištěna jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu „A. BRUNOVSKÝ DEL.“ a vpravo jméno rytce „M. ONDRÁČEK CS.“, uprostřed je označení „© STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ“.
§ 3
Bankovky po 100 Kčs vzoru 1961 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr financí Československé socialistické republiky:
Ing. Stejskal v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 117/1989 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 117/1989 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb. a nařízení vlády České socialistické republiky č. 3/1989 Sb.
Vyhlášeno 30. 10. 1989, datum účinnosti 1. 11. 1989, částka 28/1989
* Čl. I. - Vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje vládní n
* Čl. II.
Aktuální znění od 1. 11. 1989
117
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 18. října 1989,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb. a nařízení vlády České socialistické republiky č. 3/1989 Sb.
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 17 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění zákona České národní rady č. 115/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech:
Čl. I.
Vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb. a nařízení vlády České socialistické republiky č. 3/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb., ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb., se mění a doplňuje takto:
§ 3 odst. 2 zní:
„(2)
Poslanci národních výborů, na jejichž území je provozována městská hromadná doprava, mohou při výkonu funkce poslance používat na základě předložení poslaneckého průkazu bezplatně dopravní prostředky městské hromadné dopravy v územním obvodu, v němž je městská hromadná doprava provozována.“.
Čl. II.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1989.
Pitra v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 118/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 118/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášky č. 179/1988 Sb.
Vyhlášeno 30. 10. 1989, datum účinnosti 2. 11. 1989, částka 28/1989
* Čl. I. - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášky č. 179/1988 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II.
Aktuální znění od 2. 11. 1989
118
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 25. října 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášky č. 179/1988 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.:
Čl. I.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášky č. 179/1988 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 2 zní:
„(2)
K vývozu věcí vyvážených zahraničními fyzickými osobami je třeba povolení, jde-li o věci nabyté v Československé socialistické republice, pokud nebyly potřebné pro přiměřené uspokojování osobních potřeb vyvážející osoby při jejím dočasném pobytu v Československé socialistické republice nebo nejsou potřebné pro přiměřené uspokojování jejích osobních potřeb při její cestě z Československé socialistické republiky. K vývozu věcí nabytých v Československé socialistické republice k jiným účelům, než k přiměřenému uspokojování osobních potřeb vyvážející osoby při jejím dočasném pobytu v Československé socialistické republice nebo k přiměřenému uspokojování jejích osobních potřeb při cestě z Československé socialistické republiky, vyvážených mimo rámec zahraničně obchodní činnosti, v případech na něž se nevztahují zákazy vývozu (§ 7), je třeba povolení:
1.
v cestovním styku,
aa)
je-li jejich celková hodnota vyšší než 500 Kčs,
bb)
jsou-li uvedeny v příloze č. 1,
cc)
jde-li o pohonné hmoty dopravované v rezervních nádobách motorových vozidel,
2.
v mimocestovním styku.“.
2.
§ 7 zní:
㤠7
(1)
Zakázán je vývoz věcí:
a)
zahraničními fyzickými osobami v cestovním styku, jejichž pobyt v Československé socialistické republice nepřesáhl dobu jednoho dne, v celkové hodnotě převyšující 150 Kčs,
b)
zahraničními fyzickými osobami v cestovním styku, jejichž pobyt v Československé socialistické republice nepřesáhl dobu dvou dnů, v celkové hodnotě převyšující 300 Kčs,
c)
zahraničními fyzickými osobami v cestovním styku, jejichž pobyt v Československé socialistické republice nepřesáhl dobu dvou dnů, jejichž celková hodnota převyšuje výši prokazatelně v souladu s platnými předpisy dovezených nebo směněných československých platebních prostředků,
d)
zahraničními fyzickými osobami v cestovním styku, jejichž pobyt v Československé socialistické republice přesáhl dobu dvou dnů, jejichž celková hodnota přesahuje výši 50 % prokazatelně v souladu s platnými předpisy dovezených nebo směněných československých platebních prostředků,
e)
zahraničními fyzickými osobami v mimocestovním styku, jejichž celková hodnota přesahuje výši 50 % prokazatelně v souladu s platnými předpisy dovezených nebo směněných československých platebních prostředků,
f)
uvedených v příloze č. 2.
(2)
Zákazy vývozu věcí podle odstavce 1 neplatí, jde-li o:
a)
vývoz věcí zahraniční fyzickou osobou
1.
pokud byly tyto věci potřebné k přiměřenému uspokojování naléhavých osobních potřeb vyvážející osoby při jejím dočasném pobytu v Československé socialistické republice nebo jsou potřebné k přiměřenému uspokojování jejích osobních potřeb při cestě z Československé socialistické republiky,
2.
pokud je tato zakoupila u československých organizací oprávněných k prodeji zboží za devizové prostředky, jsou-li tyto věci vyváženy do jednoho roku ode dne prodeje a je-li jejich nákup doložen dokladem této organizace,
3.
jejichž vývoz je upraven mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána,
b)
vývoz věcí osobami požívajícími v Československé socialistické republice diplomatických nebo konzulárních výsad a imunit,
c)
vývoz věcí československou nebo zahraniční fyzickou osobou v souvislosti s jejím stěhováním,
d)
vývoz věcí československou fyzickou osobou k přiměřenému uspokojování jejích osobních potřeb při cestě z Československé socialistické republiky nebo při jejím dočasném pobytu v zahraničí,
e)
vývoz věcí československou nebo zahraniční osobou a uplatnění zákazu by vedlo k neodůvodněným tvrdostem.
(3)
Dovoz věcí uvedených v příloze č. 4 je zakázán.“.
Čl. II.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. listopadu 1989.
První náměstek:
JUDr. Cuker v. r. |
Zákon České národní rady č. 122/1989 Sb. | Zákon České národní rady č. 122/1989 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon)
Vyhlášeno 27. 11. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 29/1989
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon), se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
122
ZÁKON
České národní rady
ze dne 31. října 1989,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon), se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 2 se na konci věty druhé tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „zejména s těmi, jejichž posláním je sdružovat autory a výkonné umělce z oboru divadelního umění.“.
2.
§ 5 zní:
㤠5
Zřizování, řízení a zrušování divadel
(1)
Divadlo je socialistická organizace s posláním vykonávat divadelní činnost.
(2)
Divadla zřizují, řídí a zrušují ministerstvo kultury České socialistické republiky, národní výbory, společenské organizace a kulturní fondy2a) (dále jen „zřizují organizace“).
(3)
Národní výbory, společenské organizace a kulturní fondy zřizují a zrušují divadla se souhlasem ministerstva kultury České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo kultury“).
(4)
Ministerstvo kultury a národní výbory zřizují divadla jako příspěvkové nebo rozpočtové organizace.
(5)
V čele divadla je ředitel, kterého jmenuje na základě veřejného konkursu a odvolává zřizující organizace.
(6)
Divadlo předvádí divadelní díla na základě dramaturgického plánu a plánu činnosti schválených ředitelem divadla.“.
3.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Statut divadla vydává zřizující organizace.“.
4.
V § 8 odst. 2 se za slovo „výbor“ vkládá čárka a slova „v Praze Národní výbor hlavního města Prahy (dále jen „krajský národní výbor“)“.
5.
§ 8 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
„(3)
Krajský národní výbor může pověřit i další socialistické organizace plněním některých úkolů krajské agentury.“.
6.
§ 9 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo kultury může pověřit i další socialistické organizace plněním některých úkolů ústřední agentury.“.
7.
§ 10 odst. 3 se vypouští.
8.
V § 21 odst. 3 se vypouští věta druhá.
9.
V § 21 odst. 4 se v první větě nahrazují slova „orgánu státní správy, který divadlo řídí“ slovy „zřizující organizaci“.
10.
V § 22 se slova „orgánu státní správy, který je řídí,“ nahrazují slovy „zřizující organizace“.
11.
§ 24 odst. 2 zní:
„(2)
Dohled na představení, jehož pořadatelem je divadlo řízené ministerstvem kultury nebo národním výborem, přísluší orgánu státní správy, který je řídí; tento orgán může zabezpečením dohledu pověřit okresní nebo místní (městský) národní výbor příslušný podle místa představení. U ostatních divadel dohled na představení přísluší místnímu (městskému) národnímu výboru, v jehož obvodě se představení koná.“.
12.
V § 31 se vypouští ustanovení písmen b) a c).
13.
V § 31 písm. e) se za slovo „školství“ vkládá čárka a slova „mládeže a tělovýchovy“.
14.
V § 31 písm. g) se slova „státní správy a společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „státní správy, společenskými organizacemi a kulturními fondy“.
15.
V § 31 se dosavadní písmena d) až j) označují jako písmena b) až h).
16.
V § 32 odst. 2 písm. a) se vypouští bod 2; dosavadní body 3 až 6 se označují jako body 2 až 5.
17.
V § 32 odst. 2 písm. b) se vypouští bod 2; dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3.
18.
V § 36 odst. 4 se slova „o udělení souhlasu podle § 28 odst. 1“ nahrazují slovy „o udělení souhlasu podle § 5 odst. 3 a § 28 odst. 1“.
19.
V § 38 odst. 2 se za slovo „školství“ vkládá čárka a slova „mládeže a tělovýchovy“.
20.
§ 38 odst. 3 zní:
„(3)
Ministerstvo kultury stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem podrobnosti o veřejných konkursech pro přijímání divadelních umělců a ředitelů divadel do pracovního poměru.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Kempný v. r.
Pitra v. r.
2a)
§ 41 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
§ 2 odst. 2 písm. b) vládního nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 138/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 138/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Karla Čapka
Vyhlášeno 30. 11. 1989, datum účinnosti 15. 12. 1989, částka 31/1989
* § 1 - (1) K 100. výročí narození spisovatele Karla Čapka se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
* § 2 - (1) Na líci stokoruny je v horní části uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod názvem státu je ve dvou řádcích označení hodnoty „100 Kčs“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1989.
Aktuální znění od 15. 12. 1989
138
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 24. října 1989
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Karla Čapka
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, v dohodě se Státní bankou československou vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 100. výročí narození spisovatele Karla Čapka se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
(2)
Stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci stokoruny je v horní části uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod názvem státu je ve dvou řádcích označení hodnoty „100 Kčs“.
(2)
Na rubu stokoruny je portrét Karla Čapka. Jeho jméno „KAREL ČAPEK“ je v opise vlevo, letopočty „1890–1990“ jsou v opise vpravo.
(3)
Autorem návrhu stokoruny je akademický sochař Anton Gábrik. Iniciály jeho jména „AG“ jsou umístěny na rubu vpravo dole vedle portrétu.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1989.
Ministr financí Československé socialistické republiky:
Ing. Stejskal v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r.
55kB
62kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 139/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 139/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 250. výročí úmrtí Jana Kupeckého
Vyhlášeno 30. 11. 1989, datum účinnosti 15. 12. 1989, částka 31/1989
* § 1 - (1) K 250. výročí úmrtí malíře Jana Kupeckého se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
* § 2 - (1) Na líci stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je v řádku označení hodnoty „100 Kčs“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1989.
Aktuální znění od 15. 12. 1989
139
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 24. října 1989
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 250. výročí úmrtí Jana Kupeckého
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, v dohodě se Státní bankou československou vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 250. výročí úmrtí malíře Jana Kupeckého se vydávají pamětní stříbrné stokoruny (dále jen „stokoruny“).
(2)
Stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a okolo něho v neuzavřeném opise je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod státním znakem je v řádku označení hodnoty „100 Kčs“.
(2)
Na rubu stokoruny je zobrazen malíř Jan Kupecký v baretu, s paletou v levé a štětcem v pravé ruce. Jeho jméno „JAN KUPECKÝ“ je v opise vpravo, letopočty „1740–1990“ v opise vlevo.
(3)
Autorem návrhu stokoruny je akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková. Iniciály jejího jména „JTS“ jsou umístěny v horní části palety.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1989.
Ministr financí Československé socialistické republiky:
Ing. Stejskal v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r.
79kB
71kB |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 140/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 140/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 24/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky sběrných surovin
Vyhlášeno 30. 11. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 31/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 24/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky sběrných surovin, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
140
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 17. listopadu 1989,
kterou se mění vyhláška č. 24/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky sběrných surovin
Státní arbitráž Československé socialistické republiky po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 24/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky sběrných surovin, se mění takto:
1.
V § 2 se odstavce 1 a 3 vypouštějí. Dosavadní odstavce 2 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
2.
§ 12 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 141/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 141/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 99/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky lesních výrobků
Vyhlášeno 30. 11. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 31/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 99/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky lesních výrobků, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
141
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 17. listopadu 1989,
kterou se mění vyhláška č. 99/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky lesních výrobků
Státní arbitráž Československé socialistické republiky na základě návrhů ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky a ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 99/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky lesních výrobků, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 písm. a) se vypouštějí slova „a potřeb“ a poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 155/1988 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků.“.
2.
V § 1 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova: „; podmínky uvedené v § 5 a 6 musí být však splněny i při těchto dodávkách;“ a poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) § 3 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.“.
3.
Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 101/1985 Sb., o určení vybraných lesních výrobků a organizací oprávněných k jejich nákupu. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 102/1985 Sb., o určení vybraných lesních výrobků a organizací oprávněných k jejich nákupu.“.
4.
V § 3 se vypouští odstavec 3.
5.
§ 6 se vypouští. Zároveň se vypouštějí poznámky pod čarou č. 10, 11 a 12.
6.
§ 7 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
na ostatní čtvrtletí nejpozději do konce února běžného roku, není-li dohodnuto něco jiného.“.
Poslední věta odstavce 1 se vypouští.
7.
V § 9 se slova „nadřízený ústřední orgán“ nahrazují slovy „orgán hospodářského řízení“.
8.
V § 12 odst. 2 se slova „zástupce pověřený nadřízeným orgánem dodavatelů“ nahrazují slovy „pověřený zástupce dodavatelů“ a vypouští se poznámka pod čarou č. 18.
9.
V § 12 odst. 3 se vypouštějí druhá, třetí a čtvrtá věta.
10.
V § 14 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
11.
§ 17 se vypouští. Zároveň se vypouští poznámka pod čarou č. 23.
12.
§ 19 se vypouští.
13.
V § 24 odst. 2 se vypouští poslední věta.
14.
V § 24 odst. 5 se vypouštějí slova „a § 17“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 142/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 142/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně vyhlášky č. 27/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zdravotnických a veterinárních výrobků
Vyhlášeno 30. 11. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 31/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zdravotnických a veterinárních výrobků, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
142
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 17. listopadu 1989
o změně vyhlášky č. 27/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zdravotnických a veterinárních výrobků
Státní arbitráž Československé socialistické republiky na základě návrhů ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zdravotnických a veterinárních výrobků, se mění takto:
1.
§ 2 se vypouští; zároveň se vypouštějí poznámky pod čarou č. 4 a 5.
2.
V § 3 se vypouštějí odstavce 1 a 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
3.
V § 4 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
4.
V § 5 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
5.
V § 6 se z odstavce 2 vypouštějí slova „, které určuje nadřízený orgán odběratele po projednání s nadřízeným orgánem dodavatele“.
6.
V § 6 se z odstavce 5 vypouští poslední věta.
7.
V § 12 odst. 4 se vypouštějí slova „a její nadřízený orgán“.
8.
V § 12 odst. 5 druhá zní: „Uložil-li příslušný kontrolní orgán opatřením uveřejněným ve „Zprávách o kvalitě léčiv“ dodavateli povinnost přetřídit posuzovanou výrobní šarži, má odběratel právo na majetkové sankce podle zákona pouze za ty výrobky, které při přetřídění byly zjištěny jako vadné.“.
9.
V § 12 odst. 6 se slova „ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky nebo ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky“ nahrazují slovy „příslušného kontrolního orgánu“.
10.
Příloha vyhlášky se zrušuje.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva národní obrany č. 144/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva národní obrany č. 144/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva národní obrany o změně a doplnění vyhlášky č. 118/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků a vývojových prací, určených k zabezpečení obranyschopnosti státu
Vyhlášeno 14. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 32/1989
* Čl. I - Vyhláška ministerstva národní obrany č. 118/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků a vývojových prací, určených k zajištění obranyschopnosti státu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
144
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva národní obrany
ze dne 24. listopadu 1989
o změně a doplnění vyhlášky č. 118/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků a vývojových prací, určených k zabezpečení obranyschopnosti státu
Federální ministerstvo národní obrany v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva národní obrany č. 118/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků a vývojových prací, určených k zajištění obranyschopnosti státu, se mění a doplňuje takto:
1.
Název vyhlášky zní:
„Vyhláška federálního ministerstva národní obrany o základních podmínkách dodávky pro zajištění obranyschopnosti státu“.
2.
§ 1 odst. 1 č. 1 zní:
„1.
výrobků, prací a výkonů určených pro zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu, a to
a)
výrobků zbrojní povahy,
b)
speciálních výrobků, které nelze nahradit výrobky civilní povahy (výrobků vyráběných podle speciálních technických podmínek),
c)
ostatních výrobků, které odběratel prohlíží (kontroluje) u dodavatele,
pokud je odebírá federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra, federální ministerstvo dopravy a spojů-velitelství železničního vojska, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, Správa sboru nápravné výchovy ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,“.
3.
V § 1 odst. 1 č. 2 se slova „ministerstvo národní obrany, ministerstvo vnitra nebo ministerstvo dopravy-velitelství železničního vojska,“ nahrazují slovy „federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra, federální ministerstvo dopravy a spojů-velitelství železničního vojska, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, Správa sboru nápravné výchovy ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.“.
4.
§ 1 odst. 1 č. 3 se vypouští.
5.
V § 3 odst. 1 se slova „Dodávka podle ZPD MNO“ nahrazují slovy „Dodávka podle základních podmínek dodávky federálního ministerstva národní obrany“.
6.
§ 10 odst. 1 zní:
„(1)
Není-li v záručních podmínkách dohodnuta záruční doba delší, nebo není-li jednostranným úkonem dodavatele záruční doba prodloužena, činí nejméně 12 měsíců od splnění dodávky.“.
7.
V § 10 odst. 2 se slova „se záruční doba prodlužuje o dobu skladování, nejvýše však o 2 roky, nedohodnou-li se organizace jinak.“ nahrazují slovy „činí záruční doba nejméně 36 měsíců od splnění dodávky.“.
8.
§ 11, 12, 13 se vypouštějí.
9.
§ 14 odst. 1 zní:
„(1)
Řešitel, který je v prodlení se splněním závazku vyřešit úkol a výsledek řešení odevzdat, je povinen zaplatit zadavateli penále ve výši 1 % z ceny nedodaných prací za každý započatý měsíc prodlení.“.
10.
§ 14 odst. 2 a 4 se vypouštějí. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
11.
§ 15, 16, 17 se vypouštějí.
12.
V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Penále podle § 206 odst. 1 písm. c) zákona se neplatí, je-li na výrobek poskytnuta prodloužená záruční lhůta nejméně 24 měsíců a dodavatel vadu odstraní nebo vadný výrobek vymění za bezvadný do 15 dnů od obdržení reklamace, popřípadě v jiné dohodnuté lhůtě.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Ministr:
Václavík v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 147/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 147/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění vyhláška ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 73/1967 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělských a lesních mechanizačních prostředků, polních a zemních prací, chemizace a jiných zemědělských prací
Vyhlášeno 14. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 32/1989
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 73/1967 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělských a lesních mechanizačních prostředků, polních a zemních prací, chemizace a jiných zemědě
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
147
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 27. října 1989,
kterou se mění vyhláška ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 73/1967 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělských a lesních mechanizačních prostředků, polních a zemních prací, chemizace a jiných zemědělských prací
Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 73/1967 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělských a lesních mechanizačních prostředků, polních a zemních prací, chemizace a jiných zemědělských prací, se mění takto:
1.
V § 18 se vypouští druhá a třetí věta.
2.
V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova: „s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2“.
3.
V § 20 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
4.
V § 23 odst. 2 se vypouští druhá věta.
5.
§ 24 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Ministr:
Ing. Algayer v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 148/1989 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 148/1989 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 84/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělské techniky
Vyhlášeno 14. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 32/1989
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 84/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělské techniky, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
148
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 27. října 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 84/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělské techniky
Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 84/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělské techniky, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 3 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
modernizace a přestavby stroje (skupiny).“.
2.
V § 1 odst. 4 se vypouštějí slova: „ke kterým se již nevyrábějí (nedovážejí) náhradní díly, nebo těch,“.
3.
Do § 1 se vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Ustanovení části druhé této vyhlášky platí i pro modernizaci a přestavby stroje (skupiny).“.
4.
§ 2 zní:
㤠2
Podmínky pro převzetí stroje (skupiny) do opravy a jeho funkční vlastnosti po provedení opravy stanoví technické normy, popřípadě dohodnuté technické a dodací podmínky (dále jen „technické normy“).“.
5.
V § 4 odst. 1 se vypouštějí slova: „podle zvláštních předpisů 2)“; zároveň se vypouští poznámka pod čarou č. 2.
6.
V § 4 odst. 4 se vypouštějí slova: „ve lhůtách stanovených organizačními podmínkami [§ 2 odst. 1 písm. b)]“.
7.
V § 6 odst. 1 se vypouští závěr věty za středníkem; zároveň se vypouští poznámka pod čarou č. 3.
8.
V § 8 se vypouští poslední věta a zároveň se vypouští poznámka pod čarou č. 4.
9.
§ 14 odst. 1 zní:
„(1)
Záruční doba činí šest měsíců.“.
10.
§ 17 zní:
㤠17
Údržby (prohlídky) a opravy zemědělské techniky, včetně odstraňování běžných poruch, zajišťují dodavatelským způsobem opravárenské organizace.“.
11.
V § 22 se vypouštějí odstavce 2 a 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
12.
§ 26 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Ministr:
Ing. Algayer v. r. |
Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 154/1989 Sb. | Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 154/1989 Sb.
Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 181/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky k zabezpečení vědeckotechnického rozvoje
Vyhlášeno 15. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 33/1989
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 181/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky k zabezpečení vědeckotechnického rozvoje, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
154
VYHLÁŠKA
Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj
ze dne 6. listopadu 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 181/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky k zabezpečení vědeckotechnického rozvoje
Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v dohodě se Státní arbitráží Československé socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 181/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky k zabezpečení vědeckotechnického rozvoje, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
K zabezpečení využívání výsledků vědeckotechnických prací se uzavírají hospodářské smlouvy
-
o přípravě využívání výsledků vědeckotechnických prací,
-
o využití výsledků vědeckotechnických prací (§ 332f zákona).“.
2.
V § 3 písm. a) se vypouštějí slovo „plánu“ uvedené za slovy „řešení úkolu“ a slovy „přípravu úkolu“, a slova „i když nejsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky“.
3.
V § 4 odst. 1 se slova „řešící úkol“ nahrazují slovy „provádějící vědeckotechnické práce“.
4.
V § 4 odst. 2 zní:
„(2)
Zadavatelem je organizace nebo orgán, který provedení vědeckotechnických prací objednává.“.
5.
V § 4 odst. 3 se vypouštějí slova uvedená v závorce.
6.
§ 4 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Nabyvatelem je organizace nebo orgán, který je oprávněn užívat a nakládat výsledkem se souhlasem organizace nebo orgánu, jemuž právo k tomuto výsledku patří.“.
7.
§ 5 až 7 se vypouštějí.
8.
§ 8 zní:
㤠8
U závazků zabezpečujících jmenovité úkoly státního plánu nelze použít ustanovení věty první § 139 zákona.“.
9.
V § 9 odst. 1 se vypouští poslední věta.
10.
V § 9 odst. 2 se slova „o zabezpečení realizace a užití výsledků výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „o přípravě využívání výsledků vědeckotechnických prací“.
11.
V § 9 odst. 3 první věta zní: „Návrh smlouvy o využití výsledků vědeckotechnických prací předkládá budoucí nabyvatel.“.
12.
§ 10, 11, 12 a 16 se vypouštějí.
13.
§ 17 odst. 3 zní:
„(3)
Ustanovení § 13 odst. 2 a § 15 platí obdobně.“.
14.
V § 19 odst. 3 se slova „pokud jejich spolupráce není zabezpečena smlouvou podle § 271 zákona“ nahrazují slovy „pokud jejich spolupráce nebude zabezpečena jinak“.
15.
§ 19 odst. 4 zní:
„(4)
Ustanovení § 13 odst. 2 a § 15 platí obdobně.“.
16.
§ 21 odst. 2 zní:
„(2)
Ustanovení § 13, 14, 15 a 17 až 20 platí obdobně.“.
17.
Nadpis pod částí třetí zní:
„SMLOUVY K ZABEZPEČENÍ VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ VĚDECKOTECHNICKÝCH PRACÍ“.
18.
V části třetí se vypouštějí slova „k § 332e zákona“ uvedená pod nadpisem v závorce.
19.
Nadpis nad § 22 zní:
„Smlouva o přípravě využívání výsledků vědeckotechnických prací
(k § 163 zákona)“.
20.
V § 22 odst. 1 se slova „o zabezpečení realizace a užití výsledku“ nahrazují slovy „o přípravě využívání výsledků vědeckotechnických prací“.
21.
§ 24 se vypouští.
22.
Nadpis nad § 26 zní:
„Smlouva o využití výsledků vědeckotechnických prací
(k § 332f zákona)“.
23.
§ 26 a 27 se vypouštějí.
24.
V § 28 odst. 1 se vypouští slovo „opětovného“ a slovo „opětovné“.
25.
V § 28 odst. 2 písm. a) se vypouští slovo „opětovné“ a v písm. c) slovo „opětovného“.
26.
V § 28 odst. 2 písm. d) se vypouštějí slova „opětovné“, slovo „dalšímu“ a slovo „další“.
27.
V § 28 odst. 2 písm. e) v bodě 1. se vypouštějí slova „o organizaci, která je prvním realizátorem, popřípadě“ a slovo „opětovné“ a v bodě 3. slovo „dalšímu“ a slovo „opětovnou“.
28.
V § 29 odst. 1 se část věty za slovy „oprávněné zájmy“ nahrazuje slovy „jiné organizace oprávněné užívat a nakládat výsledky“.
29.
V § 29 odst. 2 se vypouští slovo „opětovnou“ a slovo „dalším“.
30.
V § 30 se vypouští slovo „další“.
31.
Část čtvrtá se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Místopředseda vlády ČSSR
a předseda Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční rozvoj:
akademik Juliš v. r. |
Zákon č. 159/1989 Sb. | Zákon č. 159/1989 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, zákon o přečinech a trestní řád
Vyhlášeno 22. 12. 1989, datum účinnosti 1. 2. 1990, částka 34/1989
* Článek II - Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve znění zákona č. 46/1973 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb. se mění takto:
* Článek III - Přechodná ustanovení
* Článek IV - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 43/1980 Sb., se mění takto:
* Článek V
Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.)
159
ZÁKON
ze dne 13. prosince 1989,
kterým se mění a doplňuje trestní zákon, zákon o přečinech a trestní řád
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek II
Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve znění zákona č. 46/1973 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb. se mění takto:
V § 6 se slova „šest měsíců“ nahrazují slovy „tři měsíce“, částka „20 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „5 000 Kčs“ a ustanovení písmene c) se vypouští.
Článek III
Přechodná ustanovení
1.
Trest pravomocně uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem ani přečinem podle tohoto zákona, se nevykoná; ustanovení trestního zákona o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový trestný čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí. Přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činu, který od účinnosti tohoto zákona není trestným činem ani přečinem a činů ostatních.
2.
Trest pravomocně uložený po nabytí účinností zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění Československé socialistické republiky č. 10/1989 Sb. za trestný čin ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a trestního zákona soud poměrně zkrátí. Přitom přihlédne ke vzájemnému poměru horní hranice trestu odnětí svobody před nabytím a po nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle stejných zásad postupuje, byl-li za tento čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest.
Článek IV
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 43/1980 Sb., se mění takto:
§ 71 včetně nadpisu zní:
„Trvání vazby
§ 71
(1)
Vazba v přípravném řízení může trvat vždy jen nezbytně nutnou dobu (§ 72). Jestliže by vazba přesáhla dva měsíce a hrozí nebezpečí, že by propuštěním na svobodu mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může nadřízený prokurátor prodloužit tuto lhůtu vždy nejdéle o jeden měsíc, nanejvýš však na jeden rok. Nad tuto lhůtu může vždy nejdéle o jeden měsíc vazbu prodloužit pouze generální prokurátor Československé socialistické republiky. Při prodlužování vazby je prokurátor povinen učinit veškerá opatření k urychlení trestního řízení. Vazba v přípravném řízení však nesmí přesáhnout dva roky; není-li v této lhůtě podána obžaloba, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(2)
Celková vazba v trestním řízení nesmí přesáhnout horní hranici trestní sazby odnětí svobody stanovené na čin, pro který je obviněný ve vazbě. Není-li v této lhůtě trestní stíhání skončeno, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(3)
Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se počítají ode dne, kdy došlo k omezení osobní svobody obviněného.
(4)
Do běhu lhůt podle odstavců 1 a 2 se nezapočítává doba, po kterou se obviněný nemohl účastnit úkonů trestního stíhání v důsledku toho, že si úmyslně způsobil újmu na zdraví. Rozhodnutí o tom činí prokurátor, v řízení před soudem předseda senátu. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost, o níž v přípravném řízení rozhoduje soud, v jehož obvodě je prokurátor činný, v řízení před soudem nadřízený soud.
(5)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se užije přiměřeně na trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se však posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a včetně prodloužení může činit nejvýše jeden rok.“.
Článek V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1990, s výjimkou článku I bodu 4, článku II a III, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r.
též na místě prezidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci
Kukrál v. r. |
Zákon č. 160/1989 Sb. | Zákon č. 160/1989 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům
Vyhlášeno 22. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 34/1989
* Čl. I - Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 náleží, jestliže podmínky pro jeho přiznání byly splněny po 31. prosinci 1989.
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. IV - Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 1/1989 Sb., o zvýšení zvláštního příspěvku horníkům.
* Čl. V
Aktuální znění od 1. 1. 1990
160
ZÁKON
ze dne 13. prosince 1989,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 až 6 znějí:
㤠1
Hornické organizace poskytují pracujícím v hornictví ke zmírnění hmotných a sociálních důsledků spojených ze změnou zaměstnání nebo s uvolněním k výkonu veřejné funkce jako sociální dávku zvláštní příspěvek horníkům (dále jen „zvláštní příspěvek“).
Podmínky nároku
§ 2
(1)
Nárok na zvláštní příspěvek má pracující, který pro dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo ohrožení nemocí z povolání z dosavadního zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1)
a)
byl převeden na jinou, méně rizikovou, práci v podzemí hlubinných dolů,
b)
byl převeden na jinou práci mimo podzemí hlubinných dolů, nebo
c)
skončil pracovní poměr k organizaci, v níž vykonával uvedené zaměstnání.
(2)
Nárok na zvláštní příspěvek má též pracující, který po dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo zjištění ohrožení nemocí z povolání byl ze zaměstnání uvedeného v odstavci 1 uvolněn k výkonu veřejné funkce.
(3)
Nárok na zvláštní příspěvek má též pracující, který byl zaměstnán celkem nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v odstavci 1, dosáhl za jeho trvání věku aspoň 50 let a přestal je vykonávat.
(4)
Nárok na zvláštní příspěvek má též pracující, který z důvodu provádění útlumového programu schváleného příslušnou vládou
a)
přešel ze zaměstnání uvedeného v odstavci 1, v němž byl zaměstnán celkem více než tři roky, do zaměstnání mimo podzemí hlubinných dolů,
b)
přešel z jiného zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví vykonávaného pod zemí v hlubinných dolech,2) v němž byl zaměstnán celkem nejméně pět roků, do zaměstnání, z něhož nevzniká nárok na zvláštní příspěvek, nebo
c)
přešel ze zaměstnání I. pracovní kategorie při úpravě a konečném zpracování uranové rudy,3) v němž byl zaměstnán celkem nejméně pět roků, do zaměstnání, z něhož nevzniká nárok na zvláštní příspěvek.
§ 3
Zvláštní příspěvek nenáleží, jestliže
a)
se pracujícímu vyplácí starobní nebo invalidní důchod, a jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3, též, jestliže se mu vyplácí ve vyšší nebo stejné výši částečný invalidní důchod,
b)
pracujícímu vyplácí organizace mzdové vyrovnání4) nebo doplatek do průměrného výdělku;5) zvláštní příspěvek však vedle mzdového vyrovnání nebo doplatku do průměrného výdělku náleží, pokud jej pracující pobírá ke dni vzniku nároku na mzdové vyrovnání nebo doplatek do průměrného výdělku,
c)
pracující není zaměstnán po dobu delší dvou měsíců; do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pracujícímu vyplácí nemocenské nebo po kterou je veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání; za zaměstnání se přitom považuje pracovní činnost zakládající účast na důchodovém zabezpečení,
d)
pracující
1.
znovu vykonává rizikovou práci v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 nebo 2,
2.
je zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 písm. a),
3.
je zaměstnán v zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 3 nebo § 2 odst. 4 písm. b) nebo c),
e)
pracující dosáhl věku 60 let.
§ 4
(1)
Nejvyšší přípustnou expozici pro práce na jednotlivých pracovištích v podzemí hlubinných dolů stanoví závazný posudek příslušného orgánu hygienické služby. Zařazování prací do kategorií rizika a sledování expozice u jednotlivých pracujících v podzemí hlubinných dolů provádějí organizace podle tohoto závazného posudku.
(2)
Méně rizikovou prací v podzemí hlubinných dolů se rozumí práce,
a)
která je podle posudku příslušného orgánu hygienické služby zařazena do kategorie prací nepřesahujících nízkou míru rizika, jde-li o převedení pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, nebo
b)
při které pracující není vystaven riziku, které vedlo k ohrožení nemocí z povolání, jde-li o převedení pro ohrožení nemocí z povolání na základě lékařského posudku příslušného orgánu státní zdravotní správy.
(3)
Zaměstnáním mimo podzemí hlubinných dolů se rozumí jiné zaměstnání, než jsou zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1) a ostatní zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech.2)
(4)
Zaměstnání zařazená do I. pracovní kategorie se pro účely poskytování zvláštního příspěvku hodnotí za podmínek stanovených předpisy o sociálním zabezpečení.6)
§ 5
Výše a doba poskytování zvláštního příspěvku
(1)
Výše zvláštního příspěvku činí, pokud není dále stanoveno jinak,
a)
1900 Kčs měsíčně,
b)
1500 Kčs měsíčně v případech uvedených v § 2 odst. 1 písm. a).
(2)
Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. a) se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1900 Kčs měsíčně po dobu
a)
tří měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem méně než pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1,
b)
šesti měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
(3)
Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. a), který byl ke dni přechodu do jiného zaměstnání rubačem, lamačem, razičem nebo hlubičem, se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1900 Kčs měsíčně po dobu
a)
pěti měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem méně než pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1,
b)
16 měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání uvedeném v § 2 odst. 1; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
(4)
Pracujícímu uvedenému v § 2 odst. 4 písm. b) a c) se poskytuje zvláštní příspěvek v částce 1500 Kčs měsíčně po dobu tří měsíců, jestliže byl zaměstnán celkem pět roků v zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek; doba poskytování zvláštního příspěvku se prodlužuje o tři měsíce za každý další rok zaměstnání, z něhož vzniká nárok na zvláštní příspěvek, nejvýše však o 30 měsíců.
(5)
Jestliže náleží zvláštní příspěvek vedle mzdového vyrovnání nebo doplatku do průměrného výdělku, poskytuje se v nezměněné výši.
(6)
Jestliže náleží zvláštní příspěvek vedle částečného invalidního důchodu, poskytuje se ve výši
a)
rozdílu mezi oběma dávkami, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3,
b)
jedné poloviny, jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4.
(7)
Jestliže pracující splňuje podmínky nároku na zvláštní příspěvek, popřípadě na jeho výplatu, jen po část měsíce, nebo jestliže se výše zvláštního příspěvku v průběhu měsíce změní, částky uvedené v předchozích odstavcích se poměrně upraví; přitom denní částka zvláštního příspěvku činí jednu třicetinu příslušné měsíční částky a výsledná výše dávky se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
(8)
Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvýšit měsíční částky zvláštního příspěvku v závislosti na změnách, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně nebo ve výši dávek důchodového zabezpečení.
§ 6
Uplatnění nároku
(1)
Nárok na zvláštní příspěvek uplatňuje pracující písemnou žádostí u organizace, v níž naposledy vykonával před změnou nebo skončením zaměstnání podle § 2 zaměstnání, z něhož vzniká nárok na tuto sociální dávku.
(2)
Organizace je povinna do dvou měsíců po doručení žádosti doručit do vlastních rukou žadatele písemné oznámení o tom, zda mu byl zvláštní příspěvek přiznán či nikoliv; před posouzením žádosti je povinna opatřit si všechny potřebné podklady.
(3)
Oznámení organizace o přiznání zvláštního příspěvku musí obsahovat údaj, od kdy se zvláštní příspěvek přiznává, jeho výši, důvody přiznání a den splatnosti, a jde-li o zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4, též dobu jeho poskytování; oznámení o nepřiznání zvláštního příspěvku musí obsahovat důvody, proč zvláštní příspěvek nenáleží. Oznámení musí vždy obsahovat poučení o možnosti obrátit se na soud.“.
2.
V § 7, 9, 12, § 13 odst. 2, § 14 a § 17 odst. 1 se vypouští slovo „hornická“.
3.
§ 8 zní:
㤠8
Výplata
(1)
Zvláštní příspěvek vyplácí organizace uvedená v § 6 odst. 1 měsíčně pozadu.
(2)
Při souběhu nároků na zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 1 až 3 a na zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 se zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 vyplácí ve výši jedné poloviny částek uvedených v § 5 odst. 2 až 4. Při souběhu nároků na zvláštní příspěvky podle § 2 odst. 4 se vyplácí jen zvláštní příspěvek, na který vznikl nárok dříve; doba poskytování dalšího zvláštního příspěvku se krátí o dobu, po kterou trval souběh nároků.
(3)
Zvláštní příspěvek se nevyplácí po dobu pobytu oprávněného v cizině. Po návratu z ciziny se zvláštní příspěvek doplatí, nejdéle však za dobu jednoho roku ode dne, kdy oprávněný oznámí návrat z ciziny organizaci.
(4)
Zvláštní příspěvek nepodléhá dani.“.
4.
V § 11 odst. 3 a 4, § 12 a 15 se vypouští slovo „hornické“.
5.
§ 13 odst. 1 včetně nadpisu zní:
„Povinnosti poživatelů a organizací
(1)
Poživatel zvláštního příspěvku je povinen ohlásit organizaci, která mu zvláštní příspěvek vyplácí, do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na zvláštní příspěvek, jeho výši a výplatu (§ 3, 5 a § 8 odst. 2 a 3). Jestliže nesplnil tuto povinnost anebo vědomě jinak způsobil, že zvláštní příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen zvláštní příspěvek nebo jeho část vrátit ode dne, od něhož nenáležel vůbec nebo od něhož náležel v nižší výši; uplatňuje-li nárok na další zvláštní příspěvek, je povinen ohlásit organizaci, u níž tento nárok uplatňuje, i skutečnost, že pobírá zvláštní příspěvek od jiné organizace.“.
6.
V § 14 se za slovo „výši“ vkládají slova „a době poskytování“.
7.
V § 15 se slova „ministerstev práce“ nahrazují slovy „ministerstev zdravotnictví“.
8.
V § 16 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
9.
V § 17 odst. 1 se slova „hornické zaměstnání“ nahrazují slovy „zaměstnání uvedené v § 2 odst. 1“.
10.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
Pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se ke zvláštnímu příspěvku podle § 2 odst. 4 nepřihlíží.“.
Čl. II
1.
Zvláštní příspěvek podle § 2 odst. 4 náleží, jestliže podmínky pro jeho přiznání byly splněny po 31. prosinci 1989.
2.
Pro nárok na zvláštní příspěvek se započítávají i doby zaměstnání před 1. lednem 1990 od počátku jejich prokázaného výkonu.
3.
Jestliže pracujícímu nevznikl nebo zanikl v době před 1. lednem 1990 nárok na zvláštní příspěvek jen proto, že mu byl vyplácen částečný invalidní důchod, zvláštní příspěvek náleží nejdříve od 1. ledna 1990, pokud jsou k tomuto dni splněny i ostatní podmínky nároku, a to ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 1/1989 Sb., o zvýšení zvláštního příspěvku horníkům.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Čalfa v. r.
též na místě prezidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci
Kukrál v. r.
1)
§ 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
Příloha č. 2 nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
2)
§ 14 odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení.
3)
§ 14 odst. 2 písm. h) zákona o sociálním zabezpečení.
4)
§ 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.
§ 12 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 1989 o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.
5)
§ 115 odst. 7 zákoníku práce.
§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 102/1987 Sb.
6)
§ 8, 14, § 15 odst. 2 až 5 a § 16 zákona o sociálním zabezpečení.
Nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 168/1989 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 168/1989 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky, kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany
Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 35/1989
* Čl. I - Ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, zní takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
168
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 15. listopadu 1989,
kterým se mění nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 81 zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně:
Čl. I
Ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády České socialistické republiky č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, zní takto:
„(2)
Jednorázové mimořádné odškodnění podle odstavce 1 se poskytuje
a)
dítěti poškozeného ve výši 8000 Kčs,
b)
manželu poškozeného ve výši 5000 Kčs,
c)
rodičům poškozeného v úhrnné výši 5000 Kčs,
d)
dalším osobám, které byly odkázány výživou na poškozeného, do úhrnné výše 5000 Kčs.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Pitra v. r. |
Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 170/1989 Sb. | Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 170/1989 Sb.
Vyhláška Federálního statistického úřadu, kterou se mění vyhláška Federálního statistického úřadu č. 49/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky prací a služeb v oblasti automatizovaného zpracování dat
Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 35/1989
* Čl. I - Ustanovení § 15 vyhlášky č. 49/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky prací a služeb v oblasti automatizovaného zpracování dat, se vypouští.
* Čl. II - Při zajištění dílčích úprav projektové dokumentace automatizovaných systémů dodané podle hospodářské smlouvy uzavřené před účinností této vyhlášky se postupuje podle dosavadního ustanovení.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1990
170
VYHLÁŠKA
Federálního statistického úřadu
ze dne 20. prosince 1989,
kterou se mění vyhláška Federálního statistického úřadu č. 49/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky prací a služeb v oblasti automatizovaného zpracování dat
Federální statistický úřad v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 80/1989 Sb.), stanoví:
Čl. I
Ustanovení § 15 vyhlášky č. 49/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky prací a služeb v oblasti automatizovaného zpracování dat, se vypouští.
Čl. II
Při zajištění dílčích úprav projektové dokumentace automatizovaných systémů dodané podle hospodářské smlouvy uzavřené před účinností této vyhlášky se postupuje podle dosavadního ustanovení.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Mička v. r. |
Zákon České národní rady č. 173/1989 Sb. | Zákon České národní rady č. 173/1989 Sb.
Zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky
Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 36/1989
* Čl. I - Zřizuje se ministerstvo životního prostředí České socialistické republiky jako ústřední orgán státní správy České socialistické republiky.
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 34/1970 Sb. a č. 60/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. III - Vláda České socialistické republiky zřídí pro otázky jednotného postupu ve věcech životního prostředí Radu pro životní prostředí.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1990
173
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. prosince 1989
o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zřizuje se ministerstvo životního prostředí České socialistické republiky jako ústřední orgán státní správy České socialistické republiky.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 34/1970 Sb. a č. 60/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 se
-
v bodu 8 vypouštějí slova „a životního prostředí“,
-
v bodu 11 vypouštějí slova „a vodního“.
2.
V § 1 odst. 1 se za bod 13 vkládá bod 14, který zní:
„14.
ministerstvo životního prostředí.“.
3.
V § 6 se vypouštějí slova „územní plánování, stavební řád“.
4.
V § 8 odst. 1 se vypouštějí slova „a ochranu přírody“.
5.
V § 12 se
-
v odstavcích 1, 3 a 4 vypouštějí slova „a životního prostředí“,
-
vypouští odstavec 2.
6.
V § 16 se
-
v odstavci 1 vypouštějí slova „a vodního“, slova „vodní hospodářství“ a slova „a pro technické a ekonomické otázky ochrany čistoty ovzduší“,
-
vypouští odstavec 2.
7.
Za § 18 se vkládá nový § 19, který zní:
㤠19
(1)
Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí.
(2)
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody, pro územní plánování a stavební řád a pro technické a ekonomické otázky nakládání s odpady.
(3)
K zabezpečení řídící a kontrolní činnosti vlády České socialistické republiky ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.
(4)
Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje jednotný informační systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území České socialistické republiky.
(5)
Ministerstvo životního prostředí spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí České socialistické republiky.
(6)
Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká technická inspekce ochrany ovzduší, Česká vodohospodářská inspekce a Český hydrometeorologický ústav.“.
Čl. III
Vláda České socialistické republiky zřídí pro otázky jednotného postupu ve věcech životního prostředí Radu pro životní prostředí.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Šafařík v. r.
Pitra v. r. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 177/1989 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 177/1989 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se zvyšuje sazba odvodu ze zisku a sazba důchodové daně
Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 36/1989
* § 1 - (1) Sazba odvodu ze zisku stanovená v § 8 odst. 1 zákona č. 156/1989 Sb. se zvyšuje z 55 % na 65 % ze základu odvodu ze zisku; toto ustanovení se nevztahuje na organizace výzkumné a vývojové základny.
* § 2 - (1) Sazba důchodové daně stanovená v § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 157/1989 Sb. se zvyšuje z 65 % na 75 % ze základu důchodové daně.
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990 a platí pro odvodové období roku 1990.
Aktuální znění od 1. 1. 1990
177
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 15. prosince 1989,
kterým se zvyšuje sazba odvodu ze zisku a sazba důchodové daně
Vláda Československé socialistické republiky k běžnému usměrňování vývoje ekonomiky nařizuje podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, a podle § 25 zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani a o změnách zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice (zákon o důchodové dani):
§ 1
(1)
Sazba odvodu ze zisku stanovená v § 8 odst. 1 zákona č. 156/1989 Sb. se zvyšuje z 55 % na 65 % ze základu odvodu ze zisku; toto ustanovení se nevztahuje na organizace výzkumné a vývojové základny.
(2)
Sazba odvodu ze zisku stanovená v § 8 odst. 2 zákona č. 156/1989 Sb. se zvyšuje z 65 % na 75 % ze základu odvodu ze zisku.
§ 2
(1)
Sazba důchodové daně stanovená v § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 157/1989 Sb. se zvyšuje z 65 % na 75 % ze základu důchodové daně.
(2)
Sazba důchodové daně stanovená v § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 157/1989 Sb. se zvyšuje z 55 % na 65 % ze základu důchodové daně.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990 a platí pro odvodové období roku 1990.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 179/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 179/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky geodetických a kartografických prací
Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 36/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky geodetických a kartografických prací, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
179
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 17. listopadu 1989
o změně vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky geodetických a kartografických prací
Státní arbitráž Československé socialistické republiky na základě návrhu Českého úřadu geodetického a kartografického a Slovenského úřadu geodézie a kartografie a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky geodetických a kartografických prací, se mění takto:
1.
V § 2 se vypouštějí slova „již v období přípravy střednědobého a prováděcího plánu“.
2.
§ 3 až § 5 se vypouštějí.
3.
§ 6 odst. 1 se vypouští; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
4.
Úvodní věta § 6 zní: „Kromě náležitostí stanovených zákonem obsahuje smlouva o přípravě dodávek geodetických a kartografických prací (dále jen „smlouva o přípravě dodávek“) zpravidla též tyto údaje:“.
5.
V § 7 odst. 1 první dvě věty zní: „Odběratel předkládá dodavateli poptávku ve lhůtě stanovené ve smlouvě o přípravě dodávek; není-li smlouva o přípravě dodávek uzavřena, předkládá ji ve lhůtě, ve které je obvyklé předložit návrh smlouvy o přípravě dodávek na příslušný rok.“.
6.
V § 21 text v závorce zní: „[§ 6 písm. f)]“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr
Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 180/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 180/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně vyhlášky č. 91/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zeleniny a ovoce mezi organizacemi vnitřního obchodu a pro průmyslové zpracování
Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 36/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zeleniny a ovoce mezi organizacemi vnitřního obchodu a pro průmyslové zpracování, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
180
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 17. listopadu 1989
o změně vyhlášky č. 91/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zeleniny a ovoce mezi organizacemi vnitřního obchodu a pro průmyslové zpracování
Státní arbitráž Československé socialistické republiky na základě návrhů ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky a ministerstva obchodu a cestovního ruchu Slovenské socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zeleniny a ovoce mezi organizacemi vnitřního obchodu a pro průmyslové zpracování, se mění takto:
1.
Z názvu vyhlášky se vypouštějí slova „a pro průmyslové zpracování“.
2.
V § 1 odst. 1 se vypouští písmeno b).
3.
V § 3 odst. 1 se vypouštějí slova „a § 16 odst. 1“.
4.
§ 5 se vypouští.
5.
V § 6 se vypouští odstavec 1 a z odstavce 2 se vypouštějí slova „a 17“; zároveň se zrušuje číslování odstavců. Z nadpisu pod § 6 se vypouštějí slova „Prověřování plnění a“.
6.
§ 7 se vypouští.
7.
§ 8 se vypouští.
8.
§ 12 odst. 2 zní:
„(2)
Organizace se dohodnou, koho zmocní k podání posudku o jakosti a o rozdílech dodaného množství.“.
Poznámka č. 2 pod čarou se vypouští.
9.
§ 12 odst. 3 první věta zní: „V případě nepřítomnosti dodavatele při splnění dodávky je odběratel povinen učinit oznámení o rozdílech oproti stavu, který uvedl dodavatel v průvodních dokladech, a o vadách telefonicky, telegraficky nebo dálnopisem.“.
10.
Část třetí se vypouští. Poznámky č. 3 a 4 pod čarou se vypouštějí.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r. |
Vyhláška Správy federálních hmotných rezerv č. 181/1989 Sb. | Vyhláška Správy federálních hmotných rezerv č. 181/1989 Sb.
Vyhláška Správy federálních hmotných rezerv o změně vyhlášky č. 174/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky státních rezerv
Vyhlášeno 28. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 36/1989
* Čl. I - Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 174/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky státních rezerv, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
181
VYHLÁŠKA
Správy federálních hmotných rezerv
ze dne 4. prosince 1989
o změně vyhlášky č. 174/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky státních rezerv
Správa federálních hmotných rezerv po projednání se zúčastněnými ústředními orgány státní správy a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 písm. d) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 174/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky státních rezerv, se mění takto:
1.
Název vyhlášky zní:
„Vyhláška Správy federálních hmotných rezerv o základních podmínkách dodávky státních hmotných rezerv“.
2.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Tyto základní podmínky dodávky se vztahují na všechny dodávky uskutečněné do federálních hmotných rezerv, včetně dodávek z dovozu a na všechny dodávky z federálních hmotných rezerv s výjimkou dodávek pro vývoz.
(2)
Dále se tyto základní podmínky vztahují na dodávky státních rezerv pro hospodářské mobilizační přípravy národního hospodářství.“.
3.
V § 2 se za slova „dodavatelskými ministerstvy“ vkládají slova „nebo Státní arbitráží Československé socialistické republiky“.
4.
V § 3 odst. 1 se za slova „ze státních“ vkládá slovo „hmotných“ a za slovem „Správě“ se slovo „státních“ nahrazuje slovem „federálních“.
5.
V § 3 odst. 2 se slovo „státních“ nahrazuje slovem „federálních“.
6.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Záruční doba
(k § 135 zákona)
Záruční doba činí - pokud není základními podmínkami dodávky vydanými dodavatelskými ministerstvy nebo Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanovena jiná doba - 6 měsíců od splnění dodávky. U dodávek do státních hmotných rezerv končí záruční doba 6 měsíců po uplynutí doby ochraňování. Doba ochraňování je stanovena usnesením vlády Československé socialistické republiky. Není-li tímto způsobem stanovena, dohodnou ji organizace ve smlouvě.“.
7.
V § 6 odst. 1, 2 a 4 se za slovo „státních“ vkládá slovo „hmotných“.
8.
V § 6 odst. 3 se za slovo „státní“ vkládá slovo „hmotné“ a vypouští se poslední věta.
9.
V § 7 odst. 1 se za slovo „státních“ vkládá slovo „hmotných“.
10.
V § 9 se za slovo „státních“ vkládá slovo „hmotných“.
11.
V § 10 se za slovo „státních“ vkládá slovo „hmotných“.
12.
§ 11 se vypouští.
13.
V § 12 odst. 2 se vypouští text v závorce a za slovo „státních“ se vkládá slovo „hmotných“.
14.
V § 12 odst. 3 písm. b) se slova „podnik pověřený“ nahrazují slovy „organizace pověřená“ a za slovo „státních“ se vkládá slovo „hmotných“.
15.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Majetkové sankce
(k § 204 zákona)
Za prodlení s dodávkami státních rezerv pro hospodářské mobilizační přípravy národního hospodářství je dodavatel povinen zaplatit majetkové sankce ve výši dvojnásobku zákonné sazby.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Předseda:
Doc. RSDr. Beňo CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 198/1989 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 198/1989 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky o změně a doplnění vyhlášky ministerstva kultury České socialistické republiky č. 75/1978 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona
Vyhlášeno 30. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 38/1989
* Čl. I - Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky č. 75/1978 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
198
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury České socialistické republiky
ze dne 19. prosince 1989
o změně a doplnění vyhlášky ministerstva kultury České socialistické republiky č. 75/1978 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona
Ministerstvo kultury České socialistické republiky stanoví podle § 38 odst. 1 písm. a), c) a d) a odst. 2 zákona České národní rady č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 122/1989 Sb., v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky:
Čl. I
Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky č. 75/1978 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona, se mění a doplňuje takto:
1.
Název oddílu druhého zní:
„ODDÍL DRUHÝ
PŘIJÍMÁNÍ DIVADELNÍCH UMĚLCŮ DO PRACOVNÍHO POMĚRU A JMENOVÁNÍ ŘEDITELŮ DIVADEL
(K § 3 odst. 2 a § 5 odst. 5 divadelního zákona)“.
2.
§ 8 se vypouští.
3.
Za § 9 se vkládá § 9a, který zní:
㤠9a
Podmínky veřejného konkursu na obsazení funkce ředitele divadla
(1)
Veřejný konkurs na obsazení funkce ředitele divadla vypisují ministerstvo kultury České socialistické republiky, národní výbory, společenské organizace a kulturní fondy pro divadla, která řídí (dále jen „vypisovatel“).
(2)
Veřejný konkurs se provádí před komisí, kterou ustanovuje vypisovatel ze zástupců ministerstva kultury České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo kultury“), organizací, jejichž posláním je sdružovat autory a výkonné umělce z oboru divadelního umění, příslušného odborového svazu, jakož i z odborníků z oblasti divadelnictví. Členy komise jsou dále umělečtí šéfové a vybraní vedoucí jednotlivých útvarů divadla. Předsedou komise je zástupce vypisovatele. Vypisovatel při vypsání konkursu stanoví postup pro jednání a rozhodování komise.
(3)
Komise posoudí způsobilost jednotlivých uchazečů o funkci ředitele divadla s přihlédnutím k uměleckému zaměření, úlohám a podmínkám činnosti divadla. Po zhodnocení výsledků veřejného konkursu určí komise pořadí uchazečů, kteří splňují podmínky na jmenování do funkce ředitele divadla; při rovnosti hlasů je rozhodující stanovisko předsedy komise.“.
4.
§ 16 se vypouští.
5.
§ 29 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
zřizující organizaci (§ 5 odst. 2 divadelního zákona) nebo orgánu státní správy, který schválil kulturní akci, v jejímž rámci se konalo představení, jestliže šlo o představení, na němž byl dohled vykonáván na základě pověření tímto orgánem,“.
6.
V § 30 odst. 1 se slova „ministerstvo kultury České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo kultury“)“ nahrazují slovy „ministerstvo kultury“.
7.
V § 30 odst. 2 písm. a) se vypouští slovo „státní“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Ministr:
Prof. PhDr. Lukeš DrSc. v. r. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 199/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 199/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně vyhlášky č. 28/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky polygrafických výrobků
Vyhlášeno 30. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 38/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 28/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky polygrafických výrobků, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
199
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 18. prosince 1989
o změně vyhlášky č. 28/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky polygrafických výrobků
Státní arbitráž Československé socialistické republiky po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 28/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky polygrafických výrobků, se mění takto:
1.
§ 1 odst. 1 písm. a) body 2 a 3 znějí:
„2.
uskutečňované nakladatelstvím organizaci knižního velkoobchodu (dále jen „knižní velkoobchod“) a organizaci knižního obchodu (dále jen „knižní obchod“),
3.
uskutečňované knižním velkoobchodem knižnímu obchodu,“.
2.
V § 3 odst. 1 se výraz „nálepka“ nahrazuje výrazem „štítek“ a za slova „kódového čísla“ se vkládá označení „ISBN“.
3.
V § 3 odst. 3 se vypouštějí slova „bez porušení vnějšího obalu“.
4.
V § 6 se vypouští slovo „dodavateli“.
5.
§ 7 se vypouští.
6.
V § 8 se vypouštějí odstavce 1 a 3. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
7.
§ 8 se doplňuje novým písmenem g), které zní:
„g)
určení, která technická jednotka je rozhodující.“.
8.
§ 9 se vypouští.
9.
§ 10 odst. 1 věta druhá zní: „Není-li lhůta takto stanovena, předkládá odběratel poptávku ve lhůtách obvyklých.“.
10.
§ 10 odst. 2 poslední věta zní: „Součástí poptávky je úplný rukopis v konečném znění a úplné výrobní podklady.“.
11.
§ 10 odst. 3 zní:
„(3)
Je-li poptávka technicky nevyjasněná nebo jinak nedostatečná nebo neúplná, postupují organizace obdobně podle § 152 odst. 3 zákona.“.
12.
§ 11 odst. 1 věta druhá zní: „Návrh smlouvy je dodavatel povinen předložit ve lhůtě dohodnuté ve smlouvě o přípravě dodávek, a není-li lhůta dohodnuta, ve lhůtě obvyklé.“. Zároveň se vypouští věta třetí.
13.
V § 11 se vypouštějí odstavce 2, 3 a 5. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
14.
V § 11 nově označeném odstavci 2 se označení „§ 153 odst. 2 písm. a)“ nahrazuje označením „§ 153 odst. 3 písm. a)“.
15.
V § 13 se vypouští odstavec 4.
16.
V § 14 odst. 2 se slovo „dvou“ nahrazuje slovem „třech“.
17.
V § 14 se vypouštějí odstavce 4, 5 a 6.
18.
V § 15 se slova „Nátisky ilustrací“, „diazografické kopie“ a „nátisky“ nahrazují slovy „reprodukční kopie“.
19.
V § 16 odst. 1 se za slova „povinen provádět“ vkládají slova „a v případě fotosazby vyznačit“.
20.
V § 17 odst. 2 se slova „nátisky a postupové barevné škály“ nahrazují slovy „reprodukční kopie“ a slovo „nátisky“ slovy „reprodukčními kopiemi“.
21.
§ 17 odst. 3 zní:
„(3)
Dodavatel vrací výrobní podklady odběrateli nejpozději do 30 dnů od splnění dodávky. Pokud odběratel požaduje vrácení tiskových podkladů, uvede to v poptávce s určením, o které podklady se jedná a jmenovitě komu a kdy podklady vrátit.“.
22.
§ 18 se vypouští.
23.
V § 19 odst. 2 se slova „do 48 hodin“ nahrazují slovy „následující pracovní den“.
24.
V § 19 odst. 3 se slova „mohou být“ nahrazují slovem „budou“.
25.
§ 20 odst. 2 zní:
„(2)
Dodávka neperiodické publikace, jejíž náklad nepřesahuje počet 20 000 výtisků a hmotnost 2,5 t včetně obalu, musí být uskutečněna v jediné zásilce. V ostatních případech musí být dodávka expedována rovnoměrně v týdnech po sobě jdoucích.“.
26.
§ 23 a 24 se vypouštějí.
27.
§ 28 se vypouští.
28.
§ 30 až 33 se vypouštějí.
29.
§ 36 zní:
㤠36
K projednání požadavků knižního obchodu a k uzavírání hospodářských smluv organizuje knižní velkoobchod nákupní porady za účasti nakladatelství a knižního obchodu.“.
30.
§ 37 se vypouští.
31.
§ 40 se vypouští. Zároveň se zrušuje poznámka č. 12.
32.
§ 44 se vypouští.
33.
V poznámce č. 13 se slova „Český úřad pro tisk a informace a Slovenský úřad pro tisk a informace“ nahrazují slovy „registrující orgány“.
34.
V § 52 se vypouští odstavec 4.
35.
V § 54 odst. 1 se za slovo „příloh“ vkládají slova „s výjimkou části, která je podle dohody vyhrazena aktualitám“.
36.
V § 54 odst. 2 se za slovo „deníků,“ vkládají slova „u týdeníků do 1 měsíce a“.
37.
V § 54 se vypouští odstavec 3.
38.
V § 60 se vypouští odstavec 1. Zároveň se odstavce 2, 3 a 4 označují jako odstavce 1, 2 a 3.
39.
V § 61 se vypouští odstavec 3.
40.
§ 67 odst. 3 věta třetí zní: „U společensky významného periodického tisku určeného dohodou orgánů hospodářského řízení dodavatele a odběratele se rozvržení úhrady nákladů na předpokládanou remitendu, popřípadě na celou vzniklou remitendu, stanoví dohodou organizací.“.
41.
§ 72 se vypouští.
42.
V § 73 se vypouští odstavec 1. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
43.
V § 74 se vypouští odkaz na poznámku č. 17, která se zároveň zrušuje.
44.
V § 76 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 200/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 200/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně a doplnění vyhlášky č. 38/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků dodávaných organizacemi vnitřního obchodu
Vyhlášeno 30. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 38/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 38/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků dodávaných organizacemi vnitřního obchodu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
200
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 18. prosince 1989
o změně a doplnění vyhlášky č. 38/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků dodávaných organizacemi vnitřního obchodu
Státní arbitráž Československé socialistické republiky na základě návrhů ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky a ministerstva obchodu a cestovního ruchu Slovenské socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 38/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků dodávaných organizacemi vnitřního obchodu, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 se vypouští.
2.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Přípravné smlouvy
(1)
Organizace uzavírají přípravné smlouvy, jejichž účelem je zlepšit uspokojování potřeb vnitřního trhu.
(2)
Ve smlouvě organizace zpravidla
a)
sjednávají podle potřeb pravidelného zásobování prodejen, popřípadě jiných organizačních jednotek odběratele, zásady pro sestavování objednávkového a rozvozového plánu,
b)
sjednávají případy, kdy je možno učinit návrh smlouvy o dodávce výrobků (objednávku) telefonicky a způsob její evidence,
c)
sjednávají postup při likvidaci zásob, které vznikly dodavateli v důsledku toho, že celkový objem dodávek nebo objem dodávek v určitém sortimentu výrobků, na které byly uzavřeny smlouvy o dodávce výrobků, byl nižší, než bylo předpokládáno v přípravné smlouvě; zejména dohodnou postup při organizování doprodejových akcí spotřebitelům,
d)
sjednávají bližší podrobnosti o uplatňování a vyřizování reklamací.“.
3.
V § 5 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se odkaz na poznámku č. 3, která se vypouští. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
4.
V § 8 se vypouští poslední věta.
5.
V § 9 věta druhá se za slovy „prodejny“ vkládají slova „a zařízení závodního stravování.1)“.
6.
§ 10 se vypouští.
7.
V § 11 odst. 1 se vypouští písmeno d).
8.
V § 11 se vypouštějí odstavce 2 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců a vypouští se poznámka č. 4.
9.
V § 14 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „pokud není ve zvláštním předpise 5) stanovena lhůta kratší“; zároveň se vypouští poznámka č. 5.
10.
V § 15 odst. 2 se slovo „penále“ nahrazuje slovem „zdržné“. Poznámka č. 6 se označuje jako č. 2 a zní: „2) § 13 vyhlášky Státní arbitráže ČSSR č. 4/1986 Sb., o hospodaření s obaly při dodávkách výrobků.“.
11.
§ 17 se vypouští.
12.
§ 18 se vypouští.
13.
Nadpis nad § 19 zní: „Dodávky státního podniku Balírny obchodu“.
14.
§ 19 odst. 1 zní:
„(1)
Z ustanovení této vyhlášky neplatí pro dodávky státního podniku Balírny obchodu ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) až c) a § 4 až 7, 9, 13 až 16.“.
15.
V § 19 se vypouštějí odstavce 2 a 4. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
16.
§ 21 se vypouští.
17.
§ 22 se vypouští.
18.
§ 23 se vypouští; zároveň se vypouští poznámka č. 7.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr
Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r.
1)
§ 2 (včetně poznámky 1) a § 3 nařízení vlády ČSSR č. 127/1982 Sb., o závodním stravování. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 205/1989 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 205/1989 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně a doplnění vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 39/1979 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi
Vyhlášeno 30. 12. 1989, datum účinnosti 1. 1. 1990, částka 39/1989
* Čl. I - Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 39/1979 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1990
205
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 18. prosince 1989
o změně a doplnění vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 39/1979 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi
Státní arbitráž Československé socialistické republiky na základě návrhů ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky a ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 39/1979 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, se mění a doplňuje takto:
1.
Dosavadní text § 2 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Pokud je odběrní místo užíváno společně několika organizacemi, je odběratelem vlastník nebo organizace, která má právo hospodaření k zařízení, bezprostředně navazujícímu na veřejnou část vodovodu nebo kanalizace. Vztahy mezi odběratelem a dalšími připojenými organizacemi se řídí hospodářskou smlouvou.“.
2.
V § 3 se v závěru poslední věty připojují tato slova: „nebo technicky nepřiměřeně obtížné“.
3.
V § 5 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Dohoda potřebná pro vznik smlouvy nemůže být nahrazena způsobem podle § 153 odst. 3 písm. b) zákona.“.
4.
§ 5 odst. 2 poslední věta zní: „Pro úseky veřejné kanalizace provozované výjimečně a dočasně bez schváleného kanalizačního řádu mohou organizace dohodnout v hospodářské smlouvě hodnoty koncentračního a bilančního znečištění, množství a teplotu vypouštěných odpadních vod.“.
5.
V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V případech, kdy na odběrní místo je napojen objekt sloužící hromadnému ubytování, bytový dům, objekt jeslí, mateřské školy, vybraného školského, kulturního či sportovního zařízení7a) výlučně anebo ve spojení s jiným z těchto uvedených objektů, postačí, když předmět plnění bude určován pouze množstvím dodávané vody nebo množstvím odváděných odpadních vod. Na základě požadavku dodavatele nebo odběratele může být předmět plnění i v těchto případech podle konkrétních okolností určován navíc i některou z dalších hodnot anebo všemi hodnotami podle předcházejícího odstavce.“.
Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.
6.
§ 6 odst. 1 část druhé věty za středníkem zní: „v případech, kdy dojde k poškození nebo zanesení veřejné části kanalizační přípojky provozem vnitřní kanalizace nebo vypouštěnými odpadními vodami, hradí náklady na opravu veřejné části přípojky odběratel.“.
7.
§ 6 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Práva odběratele ze smlouvy nesmějí být bez souhlasu dodavatele postoupena na jinou organizaci (§ 128 odst. 1 zákona). V žádosti o souhlas odběratel označí organizaci, na niž mají být práva postoupena, a den, jímž k postoupení práva má dojít. Jestliže z jakéhokoliv důvodu k postoupení práv nedojde anebo k němu dojde v jiném než oznámeném dni, je odběratel povinen tuto skutečnost sdělit dodavateli bezodkladně po jejím zjištění.“.
8.
Dosavadní text § 8 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Množství odebírané vody se může v jednotlivém sjednaném období odchýlit od množství dohodnutého ve smlouvě o 5 % směrem nahoru a neomezeně směrem dolů. O trvalém podstatném snížení odběru vody oproti smluvenému množství je odběratel povinen dodavatele informovat.“.
9.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Neoprávněný odběr vody
(1)
Za neoprávněný odběr vody z veřejného vodovodu se považuje,
a)
odebírá-li organizace vodu bez předchozího uzavření smlouvy s dodavatelem, kromě případů, kdy smlouva nebyla uzavřena pro okolnosti na straně dodavatele,
b)
odebírá-li odběratel vodu ve vyšším množství než smluvně dohodnutém a nad povolenou odchylku v množství (§ 8 odst. 2),
c)
provedl-li odběratel takové úpravy na měřícím zařízení, aby nezaznamenávalo odběr, popřípadě aby zaznamenávalo menší odběr než skutečný, a takto upravené zařízení užívá,
d)
používá-li odběratel měřící zařízení, které sám poškodil nebo u něhož poškození zjistil a bez zbytečného odkladu je neohlásil dodavateli,
e)
odebírá-li odběratel vodu k jinému účelu, než bylo sjednáno,
f)
používá-li odběratel požárního obtoku nebo požárního vodovodu k jiným účelům než požárním.
(2)
Odběr není neoprávněný, jestliže odběratel použil vodu k jinému účelu, aby zabránil vzniku škod na majetku anebo z jiného závažného důvodu, a neprodleně tuto skutečnost oznámil dodavateli.
(3)
Množství vody neoprávněně odebrané se zjišťuje měřícím zařízením, a není-li to možné, technickým propočtem, přičemž se vychází ze světlosti potrubí a z prokázané doby. Není-li možno zjistit přesně celé období neoprávněného odběru vody, má se za to, že toto období činí 1 měsíc.
(4)
Při neoprávněném odběru vody zaplatí odběratel dodavateli náklady spojené s jeho zjišťováním, nejméně však 50 Kčs.“.
10.
§ 10 odst. 5 zní:
„(5)
V případech, kdy odběratel
a)
odebírá vodu neoprávněně (§ 9),
b)
dodává vodu bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům (§ 3),
c)
neodstraní závady na vnitřním vodovodu nebo neučiní opatření k ochraně měřícího zařízení a hlavního uzávěru vody,10)
d)
je v prodlení s úhradou vodného po dobu delší než jeden rok,
je dodavatel oprávněn omezit nebo přerušit dodávku vody, jestliže odběratel neuposlechne jeho výzvy k ukončení jednání uvedeného v písmenech a) a b) nebo výzvy ke splnění povinností uvedených v písmenech c) a d) ve lhůtě, kterou mu dodavatel stanovil s upozorněním, že mu omezí nebo přeruší dodávku vody.“.
11.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Majetkové sankce
(1)
Nedodá-li dodavatel smluvené množství vody z veřejného vodovodu ve lhůtě dohodnuté ve smlouvě, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 10 % z ceny nedodaného množství vody. Toto penále neplatí v případě uvedeném v § 10 odst. 1, postupoval-li podle § 10 odst. 2, 3 a 4, ani při odůvodněném omezení nebo přerušení dodávky vody podle § 10 odst. 5 nebo pokud odběratel odebral ve sjednaném období menší množství vody (§ 8 odst. 2).
(2)
Za neoprávněný odběr vody podle § 9 písm. a) a b) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši trojnásobku vodného11) připadajícího na množství vody neoprávněně odebrané.
(3)
Za neoprávněný odběr vody podle § 9 písm. c), d), e), f), zaplatí odběratel dodavateli penále ve výši 10 000 Kčs za každý druh neoprávněného odběru a každý zjištěný případ zvlášť.
(4)
Stejné penále jako v odstavci 3 zaplatí odběratel dodavateli, jestliže
a)
neumožní oprávněnému pracovníkovi dodavatele přístup k měřícímu zařízení, prověření jeho stavu a řádný odečet odběru,
b)
převede práva ze smlouvy na třetí organizaci (§ 6 odst. 3) bez souhlasu dodavatele,
c)
neoznámí ve stanovené lhůtě11a) dodavateli podstatnou změnu v rozdělení odběru vody podle cen (sazeb), k níž dojde během roku.“.
12.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Neoprávněné vypouštění odpadních vod a jiných látek
(1)
Za neoprávněné vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace se považuje,
a)
vypouští-li organizace odpadní vody bez předchozího uzavření smlouvy s dodavatelem,
b)
provede-li odběratel takové úpravy na měřícím zařízení, aby nezaznamenávalo nebo zaznamenávalo nesprávně množství vypouštěných odpadních vod, popřípadě některé další skutečnosti určující předmět plnění (§ 5), a takto upravené měřící zařízení užívá,
c)
používá-li odběratel měřící zařízení, které sám poškodil nebo u něhož zjistil poškození, a bez zbytečného odkladu je neohlásil dodavateli,
d)
vypouští-li odběratel odpadní vody ve větším množství, ve vyšší koncentrační nebo ve vyšší bilanční hodnotě znečištění nebo s vyšší teplotou, než bylo sjednáno,
e)
vypouští-li organizace do veřejné kanalizace jiné látky, jejichž vniknutí do veřejné kanalizace musí být zabráněno.13)
(2)
Množství neoprávněně vypouštěných odpadních vod se zjišťuje měřícím zařízením, a není-li to možné, technickým propočtem, přičemž se vychází ze zdrojů vody, světlosti potrubí a z prokázané doby. Není-li možno zjistit přesně celé období neoprávněného vypouštění odpadních vod, má se za to, že doba neoprávněného vypouštění odpadních vod činí jeden měsíc.
(3)
Při neoprávněném vypouštění odpadních vod zaplatí odběratel dodavateli náklady spojené se zjišťováním neoprávněného vypouštění odpadních vod, nejméně však 50 Kčs.
(4)
Odběratel uhradí dodavateli zvýšené náklady vynaložené na opatření vyvolaná překročením dohodnuté koncentrační nebo bilanční hodnoty znečištění vypouštěných odpadních vod nebo vypouštěním látek, jejichž vniknutí do veřejné kanalizace musí být zabráněno,13) a potřebná pro zjištění ukazatelů schváleného kanalizačního řádu a povolení k vypouštění vod.4) Tím není dotčeno právo dodavatele na náhradu škody vzniklé mu zvýšením úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,13a) uložením pokuty za nedovolené vypouštění vod13b) anebo z jiného obdobného důvodu.“.
13.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Majetkové sankce
(1)
Za neoprávněné vypouštění odpadních vod podle § 15 odst. 1 písm. a) a za vypouštění většího množství odpadních vod, než bylo sjednáno, zaplatí odběratel dodavateli penále ve výši trojnásobku stočného připadajícího na množství odpadních vod neoprávněně do veřejné kanalizace vypuštěných.
(2)
Za neoprávněné vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace podle § 15 odst. 1 písm. b) a c) a za vypouštění odpadních vod ve vyšší než sjednané teplotě zaplatí organizace (odběratel) dodavateli penále 10 000 Kčs.
(3)
Za vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace ve vyšší koncentrační nebo vyšší bilanční hodnotě znečištění, než bylo dohodnuto, popřípadě než je stanoveno kanalizačním řádem, došlo-li k vypuštění takových vod do veřejné kanalizace bez uzavření smlouvy, zaplatí odběratel dodavateli penále vypočtené tak, že za překročení každého ukazatele koncentrační nebo bilanční hodnoty znečištění o 1 % činí penále 8 % stočného za dobu, po kterou k překročení docházelo, vždy za každý započatý den překročení; změní-li se hodnota překročení v průběhu jeho trvání, za základ pro výpočet penále se vezme nejvyšší zjištěná hodnota. Nelze-li dobu překračování příslušného ukazatele přesně stanovit, má se za to, že tato doba činí 30 dní.
(4)
Za vypouštění látek, jejichž vniknutí do veřejné kanalizace musí být zabráněno,13) do veřejné kanalizace zaplatí odběratel dodavateli penále 50 000 Kčs, a to za každý druh takové látky zvlášť.
(5)
Stejné penále jako v odstavci 4 zaplatí odběratel dodavateli, postoupí-li práva ze smlouvy na třetí organizaci bez souhlasu dodavatele (§ 6 odst. 3).
(6)
Vznik práva na penále se posuzuje za každé odběrní místo samostatně. Je-li vypouštění odpadních vod neoprávněné z více důvodů (§ 15 odst. 1), vypočítá se penále za každé porušení povinnosti zvlášť.“.
14.
V § 18 se vypouštějí odstavce 3 a 5. Zároveň se odstavec 4 označuje jako odstavec 3.
15.
§ 19 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r.
7a)
Objekty Jednotné klasifikace stavebních objektů oborů:
801 16 budovy jeslí
801 17 budovy kojeneckých ústavů, dětských domovů pro děti do tří let a dětských ozdravoven
801 22 budovy očistných lázní
801 31 budovy mateřských škol
801 32 budovy učeben všeobecně vzdělávacích škol
801 33 budovy učeben učňovských škol a odborných škol
801 34 budovy učeben odborných škol
801 35 budovy poslucháren a pedagogických pracoven vysokých škol
801 4 budovy pro vědu, kulturu a osvětu (s výjimkou budov laboratoří podskupiny 801 48)
801 5 budovy pro tělovýchovu
801 6 budovy pro řízení, správu a administrativu
801 72 budovy ubytoven pracujících, studujících a žáků, bez vývařovny
801 73 budovy ubytoven pracujících, studujících a žáků, s vývařovnou
801 75 budovy dětských domovů (pro děti do tří let) a domovů mládeže, bez vývařovny
801 76 budovy dětských domovů (pro děti do tří let) a domovů mládeže, s vývařovnou
801 77 budovy pro společnou rekreaci
801 86 budovy stravoven pro žáky a studenty
801 9 budovy pro sociální péči
802 1 haly pro vědu, kulturu a osvětu
802 2 haly pro tělovýchovu
802 44 haly pro společné ubytování a rekreaci
802 45 haly pro sociální péči
803 budovy pro bydlení
11a)
§ 38 odst. 2 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.
§ 38 odst. 2 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.
13a)
Část třetí nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, v úplném znění vyhlášeném pod č. 2/1989 Sb.
13b)
§ 3 nařízení vlády ČSSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství. |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 3/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 3/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky o změně a doplnění vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 106/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky tuhých paliv, ve znění vyhlášky č. 1/1987 Sb.
Vyhlášeno 8. 1. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 2/1990
* Čl. I - 1. § 2 a 3 se vypouštějí včetně poznámky č. 2, 3 a 4.
* Čl. II - Příloha k vyhlášce se zrušuje a nahrazuje novým zněním.
* Čl. III vyhlášky č. 3/1990 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1990
3
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 8. prosince 1989
o změně a doplnění vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 106/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky tuhých paliv, ve znění vyhlášky č. 1/1987 Sb.
Federální ministerstvo paliv a energtiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 hodpodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
1.
§ 2 a 3 se vypouštějí včetně poznámky č. 2, 3 a 4.
2.
§ 4 zní:
㤠4
(1)
Smlouva se uzavírá zpravidla na období jednoho roku, u dodávek pod 1000 t za rok zpravidla na čtvrtletí období.
(2)
Odběratel předkládá návrh smlouvy dodavateli nejpozději 1 měsíc před začátkem smluvního období.
(3)
V návrhu smlouvy uvede odběratel kromě náležitostí nutných pro vznik smlouvy podle zákona dále též zpravidla
a)
číselné označení své organizace podle jednotného čísleníku organizací v ČSSR,5)
b)
u roční smlouvy požadované množství na jednotlivá čtvrtletí,
c)
maximální skladovací kapacitu jednotlivých odběrních míst,
d)
maximální denní kapacitu vykládky jednotlivých odběrních míst a organizace obchodu palivy uvede též požadovanou maximální denní expedici dodavatele,
e)
způsob vykládky a vykládací zařízení a tomu odpovídající požadavek na dodávky v železničních vozech příslušné řady a druhu.
(4)
Odběratel, který předkládá organizaci obchodu palivy návrh smlouvy na dodávku tuhých paliv do 200 t, zpravidla neuvádí údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až e).“.
3.
§ 5 se vypouští.
4.
§ 6 zní:
㤠6
Splnění dodávky
Jsou-li paliva dopravována lanovkou, dopravním pásem nebo jiným dopravním prostředkem odběratele, popřípadě po železniční vlečce bez účasti veřejného dopravce, je dodávka splněna naložením.“.
5.
§ 7 zní:
㤠7
Dodavatel může uskutečnit dodávku paliv před sjednaným časem plnění pouze s předchozím písemným souhlasem odběratele. Dodavatel je povinen uskutečňovat tyto dodávky tak, aby množství dodávaného paliva nepřesahovalo maximální skladovací kapacitu jednotlivých odběrních míst, maximální denní kapacitu vykládky jednotlivých odběrních míst a u dodávek pro organizace obchodu palivy též sjednanou maximální denní expedici.“.
6.
§ 8 se vypuští.
7.
§ 9 včetně nadpisu a poznámky č. 5a zní:
㤠9
Jakost
Organizace sjednávají dodávky v bilančním třídění. Bilančním tříděním se rozumí rozdělení paliv na tříděné, prachové a ostatní druhy. Požaduje-li to odběratel, je dodavatel povinen sjednat dodávky podle tříd zrnění.5a)
5a) ČSN 44 1406.“.
8.
§ 10 zní:
㤠10
Jakostní skupiny
Dodavatel oznamuje organizaci obchodu palivy jakostní skupiny, které budou dodávány v běžném měsíci, a to vždy do konce předchozího měsíce.“.
9.
§ 11 zní:
㤠11
Způsob zjišťování jakosti paliva
Znaky jakosti paliva se zjišťují a sdělují odběratelům stanoveným v technických normách.1)“.
10.
§ 12 se vypouští.
11.
§ 13 včetně poznámky č. 5b zní:
㤠13
Množství
(1)
Za úřední zjištění množství se považuje také vážení na úředně ověřených vahách dodavatele nebo odběratele provedené osobou, jejíž způsobilost byla prověřena podle zvláštního předpisu.5b)
(2)
Dodané množství se může odchylovat od smluveného množství o + 3 % a - 3 %.
5b) § 23 vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření.“.
12.
§ 14 zní:
㤠14
Přeprava
Dodavatelé jsou povinni ve spolupráci se železničními orgány a odběrateli využít všech expedičních možností pro soustřeďování železničních vozových zásilek a tvorbu ucelených vlaků.“.
13.
§ 15 a 16 se vypouštějí.
14.
§ 17 zní:
㤠17
Předisponování zásilky
(1)
Dodavatel je oprávněn z dopravních8) nebo technických důvodů předisponovat vozovou zásilku podanou již k přepravě na jiné místo určení. V takovém případě se ruší účinky předání zásilky k přepravě původnímu odběrateli a platí, že bylo plněno novému odběrateli. Původnímu odběrateli je dodavatel povinen splnit dodávku tak, aby nedošlo k ohrožení jeho provozu.
(2)
Dodavatel je povinen nejpozději do 2 pracovních dnů po obdržení oznámení o oprávněném odmítnutí převzetí zásilky odběratelem předat odběrateli dispozice potřebné k odeslání nepřevzatého paliva. Náklady s tím spojené hradí dodavatel.“.
15.
§ 18 se vypouští.
16.
Nadpis oddílu čtvrtého zní:
„Prověřování plnění a odpovědnost za vady“
17.
§ 19 odst. 2 zní:
„(2)
Nedostaví-li se dodavatel do 2 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel oznámení o vadné dodávce (u dodávek v přímých odesilatelských vlacích do 24 hodin od oznámení), ke kontrolní přejímce, je odběratel oprávněn ji provést podle příslušné technické normy. V tom případě je podkladem pro reklamační řízení kontrolní vzorek odebraný podle příslušné technické normy1) a zápis o odběru.“.
18.
§ 21 se vypouští.
19.
§ 22 včetně nadpisu a poznámky č. 10 a 10a zní:
㤠22
Odpovědnost za vady
(1)
Bylo-li dodáno palivo, jehož jakost zjištěná rozborem kontrolního vzorku (laboratorním či mechanickým) nevyhovuje účelovým znakům jakosti stanoveným technickou normou,10) má odběratel
a)
může-li použít dodané palivo, právo na přiměřenou slevu,
b)
nemůže-li použít dodané palivo, právo požadovat v rozsahu vadného plnění nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy.
(2)
V případě stanoveném v odstavci 1 písm. b), je odběratel povinen vyrozumět dodavatele o svém požadavku na nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy současně s oznámením o zjištěných vadách dodávky podle § 19. Dodavatel je v tom případě povinen dát odběrateli do 2 pracovních dnů dispozice, jak má s vadným palivem na náklady dodavatele naložit.
(3)
Dodávky uhlí a briket uskutečněné organizaci obchodu palivy, jejichž vady spočívají v překročení technickou normou přípustného obsahu viditelné hlušiny, prachu a podsítného oproti deklarovanému druhu, převezme organizace obchodu palivy jako dodávky kvalitativně nižšího druhu podle přílohy této vyhlášky.
(4)
Dodávky uhlí a briket uskutečněné organizaci obchodu palivy u nichž došlo k narušení kvalitativních znaků v důsledku samovznícení v záruční době při dodržení ustanovení technické normy,10a) jsou posuzovány jako dodávky kvalitativně nižšího druhu podle přílohy této vyhlášky. Organizace obchodu palivy má právo požadovat na dodavateli určení odběratele tohoto vadného paliva.
(5)
Samovznícením se pro účely posouzení kvality uhlí a briket podle odstavce 4 rozumí zvýšení teploty paliva nad 100°C.
10)
ČSN 44 1400.
10a)
ČSN 44 1315.“.
20.
§ 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Penále za vadné plnění
(1)
Dodavatel je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 5 % z ceny vadného paliva jen v případech, nemůže-li odběratel dodaného vadného paliva použít.
(2)
Penále za vadné plnění podle odstavce 1 se neplatí
a)
v případě, kdy si odběratel vadnou dodávku uvedenou v § 22 odst. 1 ponechá.
b)
v případě dodávek hnědého uhlí a briket pro organizace obchodu palivy, kdy práva z odpovědnosti za vady jsou řešena podle § 22 odst. 3 a 4.“.
21.
§ 24 až 26 se vypouštějí.
22.
§ 27 zní:
㤠27
(1)
Organizace se nemohou dohodnout odchylně od ustanovení § 6 a 17 vyhlášky.
(2)
Ustanoveními této vyhlášky se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1990; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva z nich vzniklá před 1. dubnem 1990 se však řídí dosavadními předpisy.“.
23.
§ 28 se vypouští.
Čl. II
Příloha k vyhlášce se zrušuje a nahrazuje novým zněním.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr:
Prof. Ing. Krumnikl DrSc. v. r.
Příloha vyhlášky č. 3/1990 Sb.
Převzetí vadných dodávek uhlí a briket obchodem palivy
Původní deklarace dodávky| Kritérium vad| Nová deklarace dodávky
---|---|---
1\\. Obsah viditelné hlušiny
uhlí jak. skupiny| A| 101 – 200 % normy| jak. skupina | B
nad 201 % normy| | C
B| 101 – 200 % normy| | C
nad 201 % normy| prach | C
C | nad 100 % normy| prach | C
2\\. Obsah prachu
uhlí jak. skupiny| A| 101 – 200 % normy| jak. skupina | B
nad 201 % normy| | C
B| 101 – 200 % normy| | C
nad 201 % normy| prach | C
C | nad 100 % normy| prach | C
3\\. Obsah podsítného
brikety| | 101 – 200 % normy| zlomky|
nad 201 % normy| třísky|
4\\. Samovznícení v záruční době
hnědé uhlí| |
jakostní skupiny | A | | prach | B
jakostní skupiny | B | | prach | C
jakostní skupiny | C | | těžné a ostatní|
brikety| | | třísky| |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 4/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 4/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb. a č. 118/1989 Sb.
Vyhlášeno 8. 1. 1990, datum účinnosti 8. 1. 1990, částka 2/1990
* Čl. I - Vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb. a č. 118/1989 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 8. 1. 1990
4
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 5. ledna 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb. a č. 118/1989 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb. a č. 118/1989 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 4 písm. d) zní:
„d)
věci zakoupené zahraničními fyzickými osobami při jejich cestě do Československé socialistické republiky v čs. obchodech, jestliže prostředky k nákupu těchto věcí byly těmito osobami získány výměnou volně směnitelné měny u devizového peněžního ústavu a jsou-li tyto věci vyváženy při téže cestě.“.
2.
§ 7 odst. 2 písm. a) bod 2 zní:
„2.
pokud je tato zakoupila u čs. organizací oprávněných k prodeji zboží za devizové prostředky, jsou-li tyto věci vyváženy do jednoho roku ode dne prodeje a je-li jejich nákup doložen dokladem této organizace nebo pokud je tato zakoupila při své cestě do Československé socialistické republiky v čs. obchodech a prostředky k nákupu těchto věcí získala výměnou volně směnitelné měny u devizového peněžního ústavu a vyváží je při téže cestě,“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 8. ledna 1990.
Ministr:
ing. Barčák v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 5/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 5/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa zrušujú niektoré právne predpisy
Vyhlášeno 8. 1. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 2/1990
* § 1 - Zrušujú sa
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1990.
Aktuální znění od 1. 3. 1990
5
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky
z 12. novembra 1989,
ktorou sa zrušujú niektoré právne predpisy
Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky podľa § 70 ods. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu ustanovuje:
§ 1
Zrušujú sa
1.
vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 89/1961 Zb. o zdravotníckej starostlivosti o telesnú výchovu;
2.
smernice Ministerstva zdravotníctva SSR z 15. februára 1973 č. Z-3130/1973-B/1 pre prevádzku nemocnice s poliklinikou a ďalších zariadení liečebno-preventívnej starostlivosti, uverejnené pod č. 5/1973 Vestníka Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a registrované v čiastke 23/1973 Zb. v znení smerníc Ministerstva zdravotníctva SSR zo 6. apríla 1976 č. Z-1715/1976-B/2, uverejnených pod č. 6/1976 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR a registrovaných v čiastke 16/1976 Zb.;
3.
smernice Ministerstva zdravotníctva SSR z 24. januára 1973 č. Z-864/1973-B/1 o poskytovaní zdravotníckych služieb pracujúcim v závodoch, uverejnené pod č. 12/1973 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR a registrované v čiastke 25/1973 Zb.;
4.
smernice Ministerstva zdravotníctva SSR z 20. marca 1974 č. Z-7629/1974-C/24 O organizácii a riadení úseku objavov, vynálezov, zlepšovacích návrhov a priemyselných vzorov v rezorte zdravotníctva, uverejnené pod č. 2/1974 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR a registrované v čiastke 14/1974 Zb.;
5.
úprava Ministerstva zdravotníctva SSR z 9. decembra 1975 č. Z-12081/1975-B/1 o poskytovaní zdravotníckych služieb československým občanom pri ich cestách do zahraničia a pobyte v zahraničí, uverejnená pod č. 24/1975 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR a registrovaná v čiastke 24/1975 Zb.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1990.
Minister:
v z. Marejková v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 12/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 12/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla, ve znění vyhlášky č. 75/1989 Sb.
Vyhlášeno 12. 1. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 3/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla, ve znění vyhlášky č. 75/1989 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1990
12
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 8. prosince 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla, ve znění vyhlášky č. 75/1989 Sb.
Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla, ve znění vyhlášky č. 75/1989 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 se vypouští odstavec 1 a odstavec 5 včetně poznámky č. 2a zní:
„(5)
Odběrné místo tvoří jedno nebo více odběrných tepelných zařízení2a) s jedním druhem nositele tepla o stejných parametrech.
2a)
§ 3 odst. 5 zákona č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
2.
V § 3 se vypouštějí odstavce 6 a 7.
3.
§ 4 a 5 včetně nadpisu a poznámky č. 3 a 4 se vypouštějí.
4.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Uzavírání hospodářské smlouvy
(1)
Hospodářská smlouva na dodávku a odběr tepla se uzavírá pro každé odběrné místo zvlášť. Náležitosti potřebné pro vznik smlouvy jsou
a)
potvrzená přihláška k odběru tepla,
b)
technické a dodací podmínky, které se sjednávají zpravidla bez časového omezení,
c)
odběrový diagram, ve kterém se sjednává předmět plnění a smluvní období.
(2)
Hospodářská smlouva s maloodběrateli se uzavírá na dobu neurčitou a tvoří ji potvrzená přihláška k odběru tepla.
(3)
Nejpozději 3 měsíce před zahájením odběru tepla předloží odběratel dodavateli přihlášku k odběru a návrh technických a dodacích podmínek na tiskopisech, které mu vydá dodavatel. Dodavatel se k předloženým dokladům vyjádří do 20 dnů od jejich doručení.
(4)
Nejpozději 10 dnů před smluvním obdobím je velkoodběratel a střední odběratel povinen sjednat s dodavatelem odběrový diagram. Neoznámí-li odběratel nebo dodavatel písemně ve stejné lhůtě, že trvá na sjednání nového odběrového diagramu, prodlužuje se platnost odběrového diagramu na další smluvní období; to platí jenom pro odběr tepla pro otop a ohřev teplé užitkové vody.
(5)
Smluvní období je u velkoodběratelů a středních odběratelů roční nebo čtvrtletní.
(6)
V odběrových diagramech se sjednává množství tepla a jeho rozdělení na množství určené pro obyvatelstvo a pro ostatní spotřebu, výše tepelného výkonu a časový průběh odběru ve smluvním období. Časový průběh odběru může být hodinový, směnový, denní, měsíční, čtvrtletní nebo roční. Druh odběrového diagramu stanoví dodavatel po projednání s odběratelem.
(7)
Pro odběry tepla na staveništi může dodavatel stanovit na období do kolaudace budovaného odběrného tepelného zařízení2a) zvláštní technické a dodací podmínky a způsob sjednávání odběrových diagramů včetně ustanovení o regulačních opatřeních.“.
5.
V § 7 se vypouští odstavec 1 a odstavec 2 zní:
„(2)
Dodávka je splněna přechodem smluveného množství tepla ze zařízení dodavatele do odběrného tepelného zařízení2a).“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
6.
§ 8 včetně nadpisu a poznámky č. 2b zní:
㤠8
Změna a zrušení závazků
(1)
Změnu skutečností uvedených v přihlášce k odběru tepla je odběratel povinen oznámit dodavateli nejpozději 10 dnů předem.
(2)
Přejímá-li nový uživatel objekt, v němž je odběrné tepelné zařízení2a) připojeno k rozvodu tepla,2b) je povinen nejpozději 30 dnů před zahájením odběru předložit dodavateli přihlášku k odběru a do 3 dnů po převzetí objektu oznámit stav počítadla měřiče tepla ke dni převzetí.
(3)
Ukončení odběru je odběratel povinen oznámit dodavateli nejpozději 30 dnů předem a umožnit mu provedení konečného odečtu měřiče tepla, popřípadě provedení jiných opatření souvisejících s ukončením dodávky a odběru. Nesplní-li odběratel tyto povinnosti, uhradí dodavateli veškeré odebrané teplo a úplatu za užívání měřicích zařízení až do podání přihlášky novým odběratelem nebo odebrání měřicích zařízení.
2b)
§ 3 odst. 3 zákona č. 89/1987 Sb.“.
7.
§ 9 odst. 1 včetně poznámky č. 2c zní:
„(1)
Dodavatel měří dodávku tepla svým zařízením. Není-li to možné, měří dodávku tepla zařízením odběratele, pokud s tím odběratel souhlasí. Měřicí zařízení dodavatel instaluje, zapojí a udržuje za úplatu podle ceníku. Způsob měření, druh a umístění měřicího zařízení určí dodavatel v souladu se zvláštními předpisy.2c)
2c)
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 94/1987 Sb., o hospodaření s teplem, připojovacích podmínkách a změně teplonosné látky.“.
8.
V § 9 se vypouští odstavec 2 a odstavec 8 včetně poznámky č. 2d zní:
„(8)
Nemůže-li dodavatel zajistit měření dodávky tepla, dohodnou organizace ve smlouvě způsob zjišťování výše odběru tepla. Sankční odvody za neměřené teplo určené alespoň z části pro obyvatelstvo upravují zvláštní předpisy.2d)
2d)
Výměr Ústřední správy energetiky a Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 20 ze dne 9. 7. 1965, ve znění výměru Českého cenového úřadu 2646/31/70 a výměru Slovenského cenového úřadu 698-C/70/II.“.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.
9.
§ 10 odst. 2 zní:
„(2)
Dodavatel je povinen zajistit přezkoušení měřiče tepla do 30 dnů od doručení žádosti odběratele nebo od výměny měřiče tepla, pokud došlo k přezkoušení z podnětu dodavatele.“.
10.
V § 10 odst. 3 se na konci připojují tato slova: „mimo případy, kdy k přezkoušení došlo z podnětu dodavatele“.
11.
§ 11 odst. 2 písm. c) včetně poznámky č. 8a zní:
„c)
při změně teplonosné látky nebo jejich parametrů,8a)
8a)
§ 19 a 20 vyhlášky č. 94/1987 Sb.“.
12.
§ 12 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
oznámit odběrateli změnu teplonosné látky nebo jejich parametrů v souladu se zvláštními předpisy,8a)“.
13.
§ 14 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
neoznámí-li odběratel dodavateli změnu skutečností uvedených v přihlášce k odběru tepla podle § 8 odst. 1,“.
14.
§ 14 odst. 2 včetně poznámky č. 9a zní:
„(2)
Množství tepla neoprávněně odebrané se u neměřených nebo nesprávně měřených odběrů zjišťuje tak, že se uvažuje plné zatížení všech spotřebičů, popřípadě plné zatížení, které připouští clona nebo limitní dýza, a to po dobu 16 hodin denně, pokud nebyla zjištěna jiná doba využití; mimo otopné období9a) se však nepřihlíží ke spotřebičům pro vytápění. Došlo-li k odběru teplonosné látky z primárního okruhu, stanoví se odebrané množství z maximálního průtočného množství, které mohlo být odebráno odběrným potrubím za dobu 24 hodin. Takto stanovená denní spotřeba se násobí počtem dnů neoprávněného odběru; není-li možno zjistit celé období neoprávněného odběru, stanoví se odběr za poslední odečítací období.
9a)
§ 4 vyhlášky č. 94/1987 Sb.“.
15.
§ 15 odst. 1 zní:
„(1)
Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství tepla stanoví se penále takto
a)
nedodá-li dodavatel, mimo případy uvedené v § 11 odst. 2, smluvené množství tepla, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 100 Kčs za každý nedodaný GJ,
b)
neodebere-li odběratel, mimo případy uvedené v § 13, smluvené množství tepla, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 50 Kčs za každý GJ,
c)
překročí-li odběratel smluvené množství tepla, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 100 Kčs za každý GJ.“.
16.
§ 15 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
překročí-li odběratel výkon v MW, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 500 Kčs za každý MW nejvyššího překročení naměřeného v hodinovém intervalu,“.
17.
§ 15 odst. 8 zní:
„(8)
Organizace, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 9 odst. 5, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 1 písm. a), je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs.“.
18.
§ 17 zní:
㤠17
(1)
Organizace se nemohou dohodnout odchylně od ustanovení § 2, § 3 odst. 1, § 6 odst. 1, 2 a 5, § 11 odst. 2 a § 14.
(2)
Ustanoveními této vyhlášky se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1990; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva z nich vzniklá před 1. dubnem 1990 se však řídí dosavadními předpisy.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr
Prof. Ing. Krumnikl DrSc. v. r. |
Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 6/1990 Sb. | Ústavní zákon Slovenskej národnej rady č. 6/1990 Sb.
Ústavný zákon Slovenskej národnej rady o mimoriadnom doplnení národných výborov o nových poslancov
Vyhlášeno 12. 1. 1990, datum účinnosti 12. 1. 1990, částka 3/1990
* Čl. I
* Čl. II - Tento ústavný zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia a stráca účinnosť dňom vykonania všeobecných volieb do národných výborov, najneskôr 31. decembrom 1990.
Aktuální znění od 12. 1. 1990
6
ÚSTAVNÝ ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. januára 1990
o mimoriadnom doplnení národných výborov o nových poslancov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto ústavnom zákone:
Čl. I
Ak z akéhokoľvek dôvodu zanikli mandáty poslancov národného výboru, ale počet poslancov národného výboru postačuje na uznášaniaschopnosť plenárneho zasadania národného výboru,1) doplňovacie voľby sa nekonajú.2) Národný výbor doplní počet svojich poslancov voľbou nových poslancov na plenárnom zasadaní verejným hlasovaním. Návrhy na nových poslancov predkladajú politické strany, občianske hnutie Verejnosť proti násiliu a spoločenské organizácie.
Čl. II
Tento ústavný zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia a stráca účinnosť dňom vykonania všeobecných volieb do národných výborov, najneskôr 31. decembrom 1990.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
§ 44 zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 157/1988 Zb.).
2)
§ 50 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 56/1971 Zb. o voľbách do národných výborov v Slovenskej socialistickej republike. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 7/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 7/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 74/1963 Zb. o Slovenskej akadémii vied v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 43/1970 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 92/1977 Zb.
Vyhlášeno 12. 1. 1990, datum účinnosti 12. 1. 1990, částka 3/1990
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 12. 1. 1990
7
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. januára 1990,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 74/1963 Zb. o Slovenskej akadémii vied v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 43/1970 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 92/1977 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 74/1963 Zb. o Slovenskej akadémii vied v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 43/1970 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 92/1977 Zb. sa mení takto:
1.
V § 12 ods. 2 sa písm. e) zrušuje.
2.
§ 13 ods. 3 znie:
„(3)
Členmi Predsedníctva Akadémie sú predseda Akadémie, podpredsedovia Akadémie, ďalší členovia Predsedníctva a vedecký sekretár Akadémie. Členmi Predsedníctva Akadémie môžu byť okrem členov Akadémie aj ďalší uznávaní vedeckí pracovníci. Členov Predsedníctva okrem predsedu Akadémie vymenúva vláda Slovenskej socialistickej republiky na základe voľby. Voľbu všetkých členov Predsedníctva Akadémie uskutočňuje Rada vedcov Akadémie, zložená z volených zástupcov pracovísk Akadémie. Podpredsedov Akadémie a vedeckého sekretára Akadémie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej socialistickej republiky na návrh Predsedníctva Akadémie.“.
3.
§ 13 ods. 5 znie:
„(5)
Funkčné obdobie predsedu Akadémie a Predsedníctva Akadémie trvá najdlhšie do 31. 12. 1992.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky
Vyhlášeno 12. 1. 1990, datum účinnosti 12. 1. 1990, částka 3/1990
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních o
* Čl. II
Aktuální znění od 12. 1. 1990
9
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 12. ledna 1990,
kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, se mění takto:
1.
§ 8 zní:
㤠8
Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církví a náboženských společností, pro věci tisku a jiných informačních prostředků, včetně vydávání neperiodického tisku, dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury.“.
2.
V § 12 odst. 1 se slova „spolčovacího a shromažďovacího práva“ nahrazují slovy „sdružovacího a shromažďovacího práva“.
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pitra v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu)
Vyhlášeno 1. 2. 1990, datum účinnosti 1. 2. 1990, částka 7/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1990
24
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 29. ledna 1990,
kterou se mění vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu)
Federální ministerstvo vnitra stanoví podle § 16 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), se mění takto:
1.
§ 6 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
řidiče vozidel ozbrojených sil a ozbrojených sborů a jejich spolujezdce,“.
2.
V § 16 odst. 6 se vypouštějí slova „,Lidových milicí“.
3.
V § 34 odst. 2 se vypouštějí slova „a Lidových milicí“.
4.
§ 35 odst. 1, 2 a 3 zní:
„(1)
Řidiči vozidel, kteří při plnění zvláštních úkolů užívají typického zvukového znamení13) doplněného zvláštním výstražným modrým, popřípadě červeným světlem14) (dále jen „vozidla s právem přednostní jízdy“), nejsou povinni dodržovat ustanovení části druhé, čtvrté, šesté a sedmé; tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro řidiče vozidel doprovázených vpředu, a jde-li o více než tři vozidla, i vzadu vozidly ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů s právem přednostní jízdy. U doprovázených vozidel musí být vždy rozsvícena potkávací světla.
(3)
Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a vozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a jestliže je to nutné, i zastavit vozidlo na takovém místě, aby jim nepřekáželo. Do skupiny tvořené vozidly s právem přednostní jízdy a vozidly jimi doprovázenými se řidiči ostatních vozidel nesmějí zařazovat.“.
5.
V § 36 odst. 3 se vypouštějí slova „a s absolutním právem přednostní jízdy“.
6.
V § 41 odst. 5 se vypouštějí slova „a Lidových milicí“.
7.
V § 55 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo vozidla s absolutním právem přednostní jízdy“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Sacher v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy slovenskej socialistickej republiky č. 25/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy slovenskej socialistickej republiky č. 25/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení vyhláška č. 152/1984 Zb. o stredných školách v znení vyhlášky č. 80/1986 Zb.
Vyhlášeno 1. 2. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 7/1990
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1990.
* Príloha č. 1 vyhlášky č. 25/1990 Zb.
* Príloha č. 2 vyhlášky č. 25/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 3. 1990
25
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej socialistickej republiky
z 8. januára 1990,
ktorou sa mení vyhláška č. 152/1984 Zb. o stredných školách v znení vyhlášky č. 80/1986 Zb.
Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej socialistickej republiky po prerokovaní s príslušnými ústrednými orgánmi podľa § 19 ods. 5 písm. b), § 20 ods. 3 a § 21 ods. 5 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 152/1984 Zb. o stredných školách v znení vyhlášky č. 80/1986 Zb. sa mení takto:
1.
V oddiele A v I. časti prílohy vyhlášky sa v stĺpci 6 v študijných odboroch a zameraniach uvedených v prílohe č. 1 tejto vyhlášky mení dĺžka prípravného obdobia z 34 mesiacov na 41 mesiacov.
2.
Oddiel D prílohy vyhlášky sa nahrádza novým oddielom D uvedeným v prílohe č. 2 tejto vyhlášky.
3.
V oddiele E prílohy vyhlášky sa I. časť nahrádza novým znením uvedeným v prílohe č. 2 tejto vyhlášky.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1990.
Minister
Kováč v. r.
Príloha č. 1 vyhlášky č. 25/1990 Zb.
Študijné odbory a zamerania študijných odborov v stredných odborných účilištiach, v ktorých sa mení dĺžka prípravného obdobia z 34 mesiacov na 41 mesiacov
31–37–4| operátor odevnej výroby
---|---
operátorka odevnej výroby
01| odevnú výrobu
02| odevné stroje a zariadenia
32–43–4| operátor kožiarskej výroby
operátorka kožiarskej výroby
32–44–4| operátor kožušníckej výroby
operátorka kožušníckej výroby
64–42–4| obchodný pracovník
obchodná pracovníčka
01| potravinársky tovar
02| technický tovar
03| chemický tovar
04| odievanie
64–44–4| čašník
servírka
64–45–4| kuchár
kuchárka
85–05–4| umeleckoremeselná stavba hudobných nástrojov
01| strunové nástroje
02| klávesové nástroje
03| dychové a bicie nástroje
85–09–4| umeleckoremeselné spracúvanie skla
01| hutné tvarovanie
02| brúsenie a rytie
Príloha č. 2 vyhlášky č. 25/1990 Zb.
ODDIEL D
I.
Sústava skupín študijných odborov, študijných odborov a zameraní študijných odborov v stredných odborných učilištiach pre absolventov trojročných učebných odborov
Kód| SKUPINA ŠTUDIJNÝCH ODBOROV| Kód zodpovedajúcich študijných odborov a ich zameraní podľa doterajších predpisov| Poznámka
---|---|---|---
Študijný odbor
Zameranie študijného odboru na:
1| 2| 3| 4
21| BANÍCTVO
21–53–4| baníctvo| 01–01–4|
22| HUTNÍCTVO
22–35–4| hutníctvo| 02–01–4|
02–02–4|
24| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
24–14–4| strojárstvo| |
01| výrobu, montáž a opravy prístrojov, strojov a zariadení| 02–11–4|
02| obrábanie materiálov| 02–12–4|
03| tvárnenie, odlievanie a úpravu kovov| 02–13–4|
24–15–4| plynárenstvo| 02–48–4|
24–16–4| požiarna technika| —|
24–17–4| prevádzka strojov a zariadení| 02–14–4| V
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKÁCIE
26–75–4| elektrotechnika| |
01| energetiku| 04–01–4|
02| výrobu a prevádzku strojov a zariadení| 04–02–4| V
03| elektronické zariadenia| 04–03–4| V
26–76–4| zariadenia oznamovacej techniky| 04–11–4| V
27| TECHNICKÁ CHÉMIA SILIKÁTOV
27–31–4| keramický priemysel| 05–01–4|
27–32–4| bižutériový priemysel| 05–02–4|
27–33–4| sklársky priemysel| |
01| výrobu skla| 05–11–4|
02| zošľachťovanie skla| 05–12–4|
03| optiku| 05–13–4|
04| brúsenie technického a šperkového kameňa| 05–12–4|
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28–57–4| spracúvanie kaučuku a plastov| 06–02–4|
28–58–4| priemyselná chémia| |
01| chemicko-technologické procesy| 06–01–4|
02| farmaceutickú výrobu| 06–04–4|
03| výrobu a spracúvanie papiera| —|
29| POTRAVINÁRSTVO| |
29–59–4| potravinársky priemysel| 06–15–4|
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31–25–4| odevníctvo| 07–02–4|
31–39–4| textilný priemysel| |
01| prevádzku textilných strojov| 02–14–4|
02| textilnú technológiu| 07–01–4|
03| zošľachťovanie textílií| 06–03–4|
32| SPRACÚVANIE KOŽE A VÝROBA OBUVI
32–45–4| kožušnícka konfekcia| 08–05–4|
32–46–4| kožiarska výroba| |
01| výrobu usní a kožušín| 08–11–4|
02| výrobu obuvi| 08–12–4|
03| výrobu koženej galantérie| 08–13–4|
33| SPRACÚVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33–42–4| drevárska výroba| 08–01–4|
33–43–4| nábytkárska výroba| |
01| stolárstvo| 08–02–4|
02| čalúnnictvo| 08–02–4|
34| POLYGRAFIA A SPRACÚVANIE FILMU
34–54–4| polygrafický priemysel| 06–17–4|
36| STAVEBNÍCTVO A VODOHOSPODÁRSTVO
36–59–4| stavebníctvo| |
01| výrobu stavieb| 09–01–4| V
02| technické zariadenie budov| 09–01–4| V
36–60–4| vodné hospodárstvo| 09–02–4|
37| DOPRAVA A POŠTY
37–56–4| poštová prevádzka| 04–16–4|
37–57–4| dopravná prevádzka| |
01| cestnú a mestskú dopravu| 04–22–4| V
02| železničnú dopravu a prepravu| 04–21–4| V
03| lodnú dopravu| 04–23–4|
45| POĽNOHOSPODÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
45–01–4| rastlinná výroba| 45–01–4|
45–02–4| živočíšna výroba| |
01| chov hospodárskych zvierat| 45–02–4|
02| rybárstvo| 45–02–4|
45–11–4| záhradníctvo| 45–11–4|
45–12–4|
45–21–4| lesné hospodárstvo| 45–21–4|
45–26–4| mechanizácia poľnohospodárstva a lesného hospodárstva| 45–26–4|
55| ZDRAVOTNÍCTVO
55–02–4| ortopedická protetika| 55–02–4|
64| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
64–01–4| prevádzka miestneho hospodárstva a výrobných družstiev| |
01| výrobu a služby| 64–01–4|
64–02–4|
02| ľudovú a remeselnú výrobu| 85–01–4|
64–11–4| prevádzka obchodu| |
01| vnútorný obchod| 64–11–4|
02| propagáciu| 64–12–4|
03| knižnú kultúru| 64–13–4|
64–21–4| spoločné stravovanie| 64–21–4|
64–26–4| vlasová kozmetika| 64–26–4|
64–27–4| skladové hospodárstvo| 02–11–4|
64–11–4|
85| UMENIE, ÚŽITKOVÉ UMENIE A RUČNÁ UMELECKOREMESELNÁ VÝROBA
85–01–4| umeleckoremeselné práce| 85–01–4|
85–02–4| scénická tvorba| 85–02–4|
II.
Študijné odbory 85–02–4 scénická tvorba a 64–11–4/03 prevádzka obchodu, zameranie na 03 knižnú kultúru, sú určené len pre absolventov trojročných učebných odborov podľa doterajších predpisov; študijný odbor 85–01–4 umeleckoremeselné práce je určený aj pre absolventov trojročných učebných odborov podľa doterajších predpisov.
III.
V študijných odboroch, ktoré majú v časti I stĺpci 4 tohto oddielu označenie V, propravujú absolventov aj vojenské stredné odborné učilištia v dennom štúdiu.
ODDIEL E
I.
Sústava skupín učebných odborov, učebných odborov a zameraní učebných odborov v stredných odborných učilištiach, ktorých denné štúdium trvá 3 roky alebo 3 roky a 4 mesiace
Kód| SKUPINA UČEBNÝCH ODBOROV| Určený pre
chlapcov - CH,
dievčatá - D| Počet žiakov
na jedného
majstra
odbornej
výchovy| Dĺžka denného štúdia| Kód študijného
odboru pre
absolventov
učebných
odborov
uvedených
v tomto
oddiele1)
---|---|---|---|---|---
Učebný odbor | spolu| z toho
dĺžka
prípravného
obdobia
(mesiacov)
Zameranie učebného odboru na: | 1\\. roč.| 2\\. a 3. roč.| rokov| mesiacov
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9
21| BANÍCTVO
21–70–2| mechanik banských prevádzok| CH| 9–17| 5–132)| 3| 4| 34| 21–53–4
24–14–4/01
24–16–4
V24–17–4
22| HUTNÍCTVO
22–75–2| hutník| | | | | | |
01| výrobu koksu| CH| 7–12| 6–8| 3| 4| 34| 22–35–4
V24–17–4
02| výrobu železných kovov| CH| 7–12| 6–8| 3| 4| 34| 22–35–4
03| výrobu neželezných kovov| CH| 7–12| 6–8| 3| 4| 34| 22–35–4
04| tvárnenie kovov| CH| 7–12| 6–8| 3| 4| 34| 22–35–4
24–14–4/03
V24–17–4
24| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
24–01–2| zlievač| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 22–35–4
24–14–4/03
V24–17–4
24–23–2| nástrojár
nástrojárka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–14–4/02
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
24–33–2| obrábač kovov
obrábačka kovov| | | | | | |
01| univerzálne obrábanie| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/02
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
02| sústruženie| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/02
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
03| frézovanie| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/02
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
04| brúsenie| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/02
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
24–34–2| strojný kováč| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/03
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
24–35–2| klampiar| | | | | | |
01| strojársku výrobu| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–14–4/03
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
02| stavebnú výrobu| CH| 7–12| 7–123)| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–14–4/03
36–59–4/01
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
24–36–2| modelár
modelárka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/02
24–14–4/03
33–43–4/01
V24–17–4
24–39–2| lakovník
lakovníčka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 64–01–4/01
V36–59–4/01
V36–59–4/02
24–40–2| optik
optička| | | | | | |
01| prístrojovú techniku| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
27–33–4/03
V24–17–4
02| okuliarovú optiku| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
27–33–4/03
V24–17–4
24–61–2| mechanik optických prístrojov| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
mechanička optických prístrojov| V24–17–4
24–63–2| hodinár
hodinárka| CH, D| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/03
V24–17–4
V26–75–4/02
24–64–2| strojný mechanik
strojná mechanička| | | | | | |
01| stroje a zariadenia| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–16–4
24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
02| oceľové konštrukcie| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
V24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
03| výrobu a montáž potrubia| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
04| výrobu a montáž kotlov| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
05| okuliarovú výrobu| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
27–33–4/03
V24–17–4
06| traťové montáže| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
V37–57–4/02
24–65–2| strojník
strojníčka| | | | | | |
01| vrtné súpravy| CH| 7–12| 7–15| 3| 4| 34| 24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
02| hutnícku druhovýrobu kovov| CH, D| 7–12| 6–10| 3| 4| 34| 24–17–4
03| energetické zariadenia| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–17–4
26–75–4/01
V26–75–4/02
V26–75–4/03
V37–57–4/01
V37–57–4/02
04| výrobu stavebných látok| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–17–4
V36–59–4/01
V36–59–4/02
05| duté sklo| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
27–33–4/01
06| ploché sklo| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–17–4
27–33–4/01
07| výrobu krmív a úpravu plodín| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
08| drevárske polovýrobky| CH, D| 7–12| 7–15| 3| 4| 34| 24–17–4
33–42–4
V36–59–4/01
V36–59–4/02
09| konštrukčné dosky| CH, D| 7–12| 7–15| 3| 4| 34| 24–17–4
33–42–4
10| stavebné stroje| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
V36–59–4/01
V36–59–4/02
V37–57–4/01
V37–57–4/02
11| vodohospodárske zariadenia| CH| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
36–60–4
12| traťové stroje| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
13| lodnú dopravu| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
37–57–4/03
V37–57–4/01
V37–57–4/02
14| výrobu papiera| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
28–58–4/03
15| spracúvanie papiera| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
28–58–4/03
16| banské úpravne| CH| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 24–17–4
24–66–2| mechanik opravár
mechanička opravárka| | | | | | |
01| plynárenské zariadenia| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–15–4
24–17–4
02| stroje a zariadenia| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–16–4
24–17–4
34–54–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
03| požiarnu techniku| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–16–4
24–17–4
04| lesné stroje a zariadenia| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
45–26–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
05| poľnohospodársku techniku rastlinnej výroby| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
45–26–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
06| poľnohospodársku techniku živočíšnej výroby| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
45–26–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
07| cukrovary a škrobárne| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
08| renováciu poľnohospodárskej techniky a kováčstvo| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
45–26–4
V37–57–4/01
V37–57–4/02
09| cestné motorové vozidlá| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–16–4
24–17–4
37–57–4/01
10| koľajové vozidlá| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–17–4
V37–57–4/02
11| lietadlá| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
V24–17–4
24–67–2| úpravár kovov| | | | | | |
01| tepelné spracúvanie| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/03
V24–17–4
02| pokovovanie| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/03
V24–17–4
24–68–2| nastavovač textilných strojov
nastavovačka textilných strojov| | | | | | |
01| tkáčovne| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/01
V24–17–4
02| pradiarne| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/01
V24–17–4
03| pletiarne| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/01
V24–17–4
24–85–2| rytec kovov
rytkyňa kovov| | | | | | |
01| tlačiace a raziace valce| CH, D| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 24–14–4/02
V24–17–4
02| nástroje a znaky| CH, D| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 24–14–4/01
24–14–4/02
64–01–4/02
V24–17–4
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKÁCIE
26–80–2| mechanik
mechanička| | | | | | |
01| vážiace zariadenia| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/03
V24–17–4
V26–75–4/02
02| zdvíhacie zariadenia| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/02
V24–17–4
V26–75–4/03
V36–59–4/01
V37–57–4/01
V37–57–4/02
03| chladiace zariadenia| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/02
V24–17–4
V26–75–4/03
V37–57–4/01
V37–57–4/02
04| stroje a zariadenia| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/02
V24–17–4
V26–75–4/03
V37–57–4/01
V37–57–4/02
05| elektrotechniku| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/02
26–75–4/03
V24–17–4
06| meracie prístroje a zariadenia| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/02
26–75–4/03
V24–17–4
07| administratívnu techniku| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 24–14–4/01
26–75–4/02
26–75–4/03
V24–17–4
26–83–2| elektromechanik
elektromechanička| | | | | | |
01| banské stroje a zariadenia| CH| 7–12| 6–10| 3| 4| 34| 21–53–4
26–75–4/01
26–75–4/02
V26–75–4/03
02| oznamovacie a zabezpečovacie zariadenia| CH, D| 7–12| 6–10| 3| 4| 34| 26–75–4/03
26–76–4
V26–75–4/02
03| rozvodné zariadenia| CH, D| 7–12| 6–10| 3| 4| 34| 26–75–4/01
26–75–4/02
V26–75–4/03
04| stroje a zariadenia| CH, D| 7–12| 6–10| 3| 4| 34| 26–75–4/01
26–75–4/02
26–86–2| mechanik elektronických zariadení| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 26–75–4/03
mechanička elektronických zariadení| V26–76–4
26–89–2| spojový mechanik spojová mechanička| | | | | | |
01| oznamovacie siete| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 26–75–4/03
26–76–4
V26–75–4/02
02| spojovacie zariadenia| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 26–75–4/03
26–76–4
V26–75–4/02
27| TECHNICKÁ CHÉMIA SILIKÁTOV
27–35–2| keramik
keramička| | | | | | |
01| porcelán a keramiku| CH, D| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 27–31–4
64–01–4/02
02| stavebnú a žiaruvzdornú keramiku| CH, D| 9–17| 7–10| 3| 4| 34| 27–31–4
03| brúsiace prostriedky| CH, D| 9–17| 7–10| 3| 4| 34| 27–31–4
04| elektrokeramiku| CH, D| 9–17| 7–10| 3| 4| 34| 27–31–4
05| modelovanie| CH, D| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 27–31–4
27–55–2| maliar skla a keramiky
maliarka skla a keramiky| | | | | | |
01| maľbu skla| CH, D| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 27–33–4/02
02| maľbu a dekoráciu keramiky| CH, D| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 27–31–4
64–01–4/02
27–56–2| sklár
sklárka| | | | | | |
01| duté a lisované sklo| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 27–33–4/01
02| výrobu foriem| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 24–14–4/02
27–33–4/01
V24–17–4
03| technické sklo| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 27–33–4/01
27–57–2| výrobca bižutérie
výrobkyňa bižutérie| | | | | | |
01| sklenú bižutériu| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 27–32–4
02| kovovú bižutériu| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 27–32–4
27–59–2| výrobca ozdobných predmetov a zapínadiel
výrobkyňa ozdobných predmetov a zapínadel| | | | | | |
01| ozdobné predmety| CH, D| 7–12| 7–15| 3| 4| 34| 27–32–4
02| zapínadlá| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 27–32–4
V24–17–4
27–83–2| brusič skla
brusička skla| | | | | | |
01| zabrusovanie a obrusovanie| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 27–33–4/02
02| vybrusovanie| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 27–33–4/02
03| rytie| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 27–33–4/02
27–94–2| brusič technického a šperkového kameňa
brusička technického a šperkového kameňa| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 27–32–4
27–33–4/04
64–01–4/02
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28–61–2| prevádzkový chemik
prevádzková chemička| | | | | | |
01| priemyselnú chémiu| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 28–58–4/01
02| výrobu tukov a kozmetiky| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 28–58–4/01
03| farmaceutickú výrobu| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 28–58–4/02
28–66–2| gumár plastikár
gumárka plastikárka| | | | | | |
01| spracúvanie kaučuku| CH, D| 7–12| 7–124)| 3| 4| 34| 28–57–4
02| spracúvanie plastov| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 28–57–4
28–73–2| textilný chemik
textilná chemička| | | | | | |
01| úpravu textílií| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/03
02| farbenie textílií| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/03
03| potláčanie textílií| CH, D| 7–12| 4–7| 3| –| 29| 31–39–4/03
28–74–2| garbiarsky chemik
garbiarska chemička| | | | | | |
01| spracúvanie kože| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–46–4/01
02| spracúvanie kožušníckych kožiek| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–46–4/01
28–75–2| výrobca a spracovávateľ silikátových vlákien
výrobkyňa a spracovávateľka silikátových vlákien| CH, D| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 27–33–4/01
28–76–2| chemik práčovní a čistiarní| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 64–01–4/01
chemička práčovní a čistiarní| 28–58–4/01
28–78–2| biochemik biochemička| | | | | | |
01| mliekársku výrobu| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 29–59–4
02| výrobu piva a sladu| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 29–59–4
03| liehovarnícku výrobu a výrobu vína| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 29–59–4
29| POTRAVINÁRSTVO
29–61–2| mlynár| CH| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 24–17–4
29–59–4
29–62–2| pekár
pekárka| CH, D| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 29–59–4
29–64–2| cukrár| CH, D| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 29–59–4
cukrárka| 64–21–4
29–65–2| cukrovinkár pečivár
cukrovinkárka pečivárka| | | | | | |
01| výrobu cukroviniek| CH, D| 9–17| 7–10| 3| –| 29| 29–59–4
02| výrobu trvanlivého pečiva| CH, D| 9–17| 7–10| 3| –| 29| 29–59–4
29–68–2| mäsiar údenár
mäsiarka údenárka| CH, D| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 29–59–4
29–70–2| konzervár konzervárka| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 29–59–4
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31–43–4| pradiar
pradiarka| | | | | | |
01| spracúvanie textilných vlákien| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
02| výrobu netkaných textílií| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
31–45–2| plstiar plstiarka| | | | | | |
01| technické plsti| CH, D| 9–17| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
02| klobučnícke plsti| CH, D| 9–17| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
31–46–2| tkáč
tkáčka| | | | | | |
01| plošné textílie| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4102
02| kovové tkaniny a sitá| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
31–49–2| výrobca textilných rukavíc
výrobkyňa textilných rukavíc| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–25–4
31–50–2| prámikár
prámikárka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
31–51–2| pletiar
pletiarka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
31–52–2| krajčír
krajčírka| | | | | | |
01| pánske odevy| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 31–25–4
02| dámske odevy| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 31–25–4
31–77–2| strojná vyšívačka| | | | | | |
01| priemyselnú výrobu| D| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 31–39–4/02
02| zákazkovú výrobu| D| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 31–39–4/02
31–81–2| klobučník
klobučníčka| | | | | | |
01| priemyselnú výrobu| CH, D| 9–17| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
02| zákazkovú výrobu| CH, D| 9–17| 7–12| 3| –| 29| 31–39–4/02
31–85–2| krajčírka| | | | | | |
01| odevnú konfekciu a bielizeň| D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–25–4
02| technickú konfekciu| D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 31–25–4
03| textilné hračky| D| 7–12| 7–15| 3| –| 29| 31–25–4
32| SPRACÚVANIE KOŽE A VÝROBA OBUVI
32–50–2| remenár sedlár| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 32–46–4/03
remenárka sedlárka
32–51–2| kožušník
kožušníčka| | | | | | |
01| prípravu kožušinových výrobkov| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–45–4
02| šitie a opravy kožušinových výrobkov| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–45–4
32–53–2| rukavičkár
rukavičkárka| | | | | | |
01| strihy| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–46–4/03
02| šitie| CH, D| 7–12| 7–15| 3| 4| 34| 32–46–4/03
32–72–2| zvrškár
zvrškárka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 32–46–4/02
32–74–2| obuvník
obuvníčka| | | | | | |
01| priemyselnú výrobu| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–46–4/02
02| zákazkovú výrobu a opravy| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–46–4/02
03| ortopedickú obuv| CH, D| 4–7| 7–10| 3| 4| 34| 32–46–4/02
55–02–4
04| obuvnícke polovýrobky| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 32–46–4/02
33| SPRACÚVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33–55–2| stolár
stolárka| | | | | | |
01| výrobu nábytku a zariadení| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 33–43–4/01
V36–59–4/01
V36–59–4/02
02| stavebnostolársku výrobu| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 33–42–4
33–43–4/01
36–59–4/01
V36–59–4/02
03| poľnohospodársku výrobu| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 33–42–4
33–43–4/01
V36–59–4/01
V36–59–4/02
04| priemyselné obrábanie dreva| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 33–42–4
33–43–4/01
V36–59–4/01
V36–59–4/02
33–56–2| spracovávateľ prírodných pletív| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 64–01–4/01
spracovávateľka prírodných pletív| 64–01–4/02
33–59–2| debnár| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 33–42–4
V36–59–4/01
V36–59–4/02
33–62–2| kefár
kefárka| CH, D| 9–17| 7–15| 3| –| 29| 33–42–4
33–64–2| ramár pozlacovač
ramárka pozlacovačka| CH, D| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 64–01–4/02
33–67–2| výrobca športových potrieb výrobkyňa športových potrieb| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 33–43–4/01
33–68–2| mechanik hudobných nástrojov
mechanička hudobných nástrojov| | | | | | |
01| akordeóny a ústne harmoniky| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| nie je určený
02| klávesové nástroje| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| nie je určený
03| strunové nástroje| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| nie je určený
33–69–2| mechanik dychových a bicích hudobných nástrojov
mechanička dychových a bicích hudobných nástrojov| | | | | | |
01| bicie nástroje| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| nie je určený
02| jazýčkové a perné nástroje| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| nie je určený
03| nátrubkové nástroje| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| nie je určený
04| strojivá| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| nie je určený
33–70–2| čalúnnik
čalúnnička| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 33–43–4/02
34| POLYGRAFIA A SPRACÚVANIE FILMU
34–68–2| pečiatkár
pečiatkárka| CH, D| 9–17| 4–7| 3| 4| 34| 64–01–4/01
34–70–2| tlačiar na maloofsetových strojoch
tlačiarka na maloofsetových strojoch| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 34–54–4
34–72–2| lejár v polygrafii| CH| 4–7| 4–7| 3| 4| 34| 34–54–4
34–92–2| filmový laborant
filmová laborantka| CH, D| 4–7| 7–10| 3| 4| 34| 64–01–4/01
36| STAVEBNÍCTVO A VODOHOSPODÁRSTVO
36–61–2| murár| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 36–59–4/01
V36–59–4/02
36–63–2| tesár| CH| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 36–59–4/01
V36–59–4/02
36–64–2| železobetonár| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 36–59–4/01
V36–59–4/02
36–65–2| štukatér| CH| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 36–59–4/01
64–01–4/01
64–01–4/02
V36–59–4/02
36–66–2| vodár meliorátor| CH| 9–17| 7–10| 3| 4| 34| 36–59–4/01
36–60–4
V36–59–4/02
36–72–2| kamenár| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 36–59–4/01
64–01–4/01
V36–59–4/02
36–74–2| dláždič cestár| CH| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 36–59–4/01
V36–59–4/02
36–75–2| maliar| | | | | | |
01| interiéry| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 36–59–4/01
64–01–4/01
V36–59–4/02
02| stavebnú výrobu| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 36–59–4/01
64–01–4/01
V36–59–4/02
36–76–2| izolatér| CH| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 36–59–4/01
V36–59–4/02
36–77–2| pokrývač| CH| 7–12| 4–73)| 3| 4| 34| 36–59–4/01
V36–59–4/02
36–78–2| inštalatér| CH| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 24–14–4/01
36–59–4/02
V24–17–4
V36–59–4/01
36–79–2| sklenár| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 36–59–4/01
sklenárka| V36–59–4/02
36–80–2| podlahár| CH| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 36–59–4/01
V36–59–4/02
36–88–2| kominár| CH| 9–17| 7–103)| 3| 4| 34| 64–01–4/01
V36–59–4/01
V36–59–4/02
37| DOPRAVA A POŠTY
37–62–2| železničiar železničiarka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 37–57–4/02
37–63–2| manipulant poštovej prevádzky a prepravy
manipulantka poštovej prevádzky a prepravy| CH, D| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 37–56–4
45| POĽNOHOSPODÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
45–60–2| pestovateľ
pestovateľka| | | | | | |
01| chmeliarstvo| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 45–01–4
02| ovocinárstvo a včelárstvo| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 45–01–4
45–11–4
03| šľachtenie a semenárstvo| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 45–01–4
45–11–4
04| vinohradníctvo| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 45–01–4
45–11–4
45–71–2| záhradník
záhradníčka| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 45–11–4
45–75–2| mechanizátor lesnej výroby| CH| 9–17| 7–10| 3| 4| 34| 45–21–4
45–76–2| mechanizátor rastlinnej výroby| CH| 7–12| 7–10| 3| 4| 34| 45–01–4
45–26–4
45–77–2| hydinár| CH, D| 7–12| 7–12| 3| –| 29| 29–59–4
hydinárka| 45–02–4/01
45–78–2| rybár| CH| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 45–02–4/02
45–80–2| chovateľ
chovateľka| | | | | | |
01| chov hospodárskych zvierat| CH, D| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 45–02–4/01
02| chov koní a jazdectvo| CH, D| 7–12| 4–7| 3| –| 29| 45–02–4/01
03| chov oviec| CH, D| 7–12| 7–10| 3| –| 29| 45–02–4/01
55| ZDRAVOTNÍCTVO
55–60–2| protetik
protetička| | | | | | |
01| mechaniku| CH, D| 4–7| 7–10| 3| 4| 34| 55–02–4
02| bandáže| CH, D| 4–7| 7–10| 3| 4| 34| 55–02–4
55–72–2| zdravotník
zdravotníčka| | | | | | |
01| ošetrovateľské a opatrovateľské práce| CH, D| 7–12| 4–7| 3| –| 29| nie je určený
02| laboratórne práce a lekárenstvo| CH, D| 7–12| 4–7| 3| –| 29| nie je určený
64| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
64–51–2| aranžér
aranžérka| CH, D| 7–12| 7–125)| 3| –| 29| 64–11–4/02
64–52–2| fotograf| CH, D| 9–17| 7–12| 3| 4| 34| 64–01–4/01
fotografka| 64–01–4/02
64–53–2| knihár
knihárka| | | | | | |
01| ručnú výrobu| CH, D| 7–12| 4–7| 3| 4| 34| 34–54–4
02| priemyselnú výrobu| CH, D| 7–12| 7–12| 3| 4| 34| 34–54–4
64–56–2| kaderník
kaderníčka| CH, D| 9–17| 7–10| 3| 4| 34| 64–26–4
64–60–2| predavač
predavačka| | | | | | |
01| potravinársky tovar| CH, D| 9–17| 5–16| 3| –| 29| 64–11–4/01
02| rozličný tovar| CH, D| 9–17| 5–16| 3| –| 29| 64–11–4/01
03| elektrotechnický tovar| CH, D| 9–17| 5–10| 3| –| 29| 64–11–4/01
04| drogériový tovar| CH, D| 9–17| 5–16| 3| –| 29| 64–11–4/01
05| motorové vozidlá| CH, D| 9–17| 5–16| 3| –| 29| 64–11–4/01
06| stavebniny a remeselnícke potreby| CH, D| 9–17| 5–10| 3| –| 29| 64–11–4/01
07| textil a odievanie| CH, D| 9–17| 5–16| 3| –| 29| 64–11–4/01
08| obuv a koženú galantériu| CH, D| 9–17| 5–16| 3| –| 29| 64–11–4/01
09| domáce potreby| CH, D| 9–17| 5–16| 3| –| 29| 64–11–4/01
10| drobný tovar| CH, D| 9–17| 5–10| 3| –| 29| 64–11–4/01
11| hodiny a klenoty| CH, D| 9–17| 5–10| 3| –| 29| 64–11–4/01
12| nábytok a bytové zariadenia| CH, D| 9–17| 5–10| 3| –| 29| 64–11–4/01
64–80–2| operátor skladovania
operátorka skladovania| | | | | | |
01| hutnícke a strojárske výrobky| CH, D| 7–12| 6–10| 3| 4| 34| 24–17–4
64–27–4
02| obchod| CH, D| 7–12| 6–10| 3| 4| 34| 64–27–4
64–90–2| kuchár čašník
kuchárka servírka| | | | | | |
01| prípravu jedál| CH, D| 9–17| 7–12| 3| –| 29| 64–21–4
02| obsluhu| CH, D| 9–17| 7–12| 3| –| 29| 64–21–4
03| pohostinstvo| CH, D| 9–17| 7–12| 3| –| 29| 64–21–4
85| UMENIE, ÚŽITKOVÉ UMENIE A RUČNÁ UMELECKOREMESELNÁ VÝROBA
85–45–2| zlatník a klenotník| CH, D| 9–17| 7–10| 3| 4| 34| 64–01–4/02
zlatníčka a klenotníčka| 85–01–4
85–71–2| ručná vyšívačka| D| 4–7| 4–7| 3| 4| 34| 64–01–4/02
85–01–4
85–72–2| ručná čipkárka| D| 4–7| 4–7| 3| 4| 34| 64–01–4/02
85–01–4
1)
Študijný odbor podľa oddielu D, ktorý obsahovo nadväzuje na učebný odbor. Pre vojenské stredné odborné učilištia sa stĺpec 9 rozširuje o študijné odbory označené V.
2)
V učebnom odbore mechanik banských prevádzok je na jedného majstra odbornej výchovy až 30 žiakov, ak sa prideľujú kádrovým robotníkom na sústredených pracoviskách.
3)
V 3. ročníku pri práci vo výškách 4 žiaci na jedného majstra odbornej výchovy.
4)
V blokoch učiva pre vulkanizáciu je 4 až 6 žiakov na jedného majstra odbornej výchovy.
5)
Pri aranžérskych prácach v obchodnej prevádzke 5 až 10 žiakov na jedného majstra odbornej výchovy. |
Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 26/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 26/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb.
Vyhlášeno 1. 2. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 8/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva všeobecného strojírenství č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1990
26
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky
ze dne 15. prosince 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb.
Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška ministerstva všeobecného strojírenství č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Rozsah platnosti
(1)
Tato vyhláška upravuje dodávky oprav a údržby dvoustopých a jednostopých silničních vozidel pro motorovou dopravu (dále jen „vozidla“), jakož i samostatných hlavních skupin, podskupin, dílců a součástí těchto vozidel (dále jen „skupiny“).
(2)
Předmětem dodávky jsou
a)
generální opravy silničních vozidel pro motorovou dopravu,
b)
běžné opravy a celkové opravy samostatných skupin a podskupin,
c)
renovace součástí,
d)
údržba silničních vozidel pro motorovou dopravu.
(3)
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na trolejbusy, trajlery, dumpery, dumpcary, autocisterny na nebalený cement, automíchačky, buldozery a vozidla individuálně dovážená.“.
2.
§ 3 se vypouští.
3.
V § 5 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „pokud nejde o případy uvedené v odstavci 5, nebo pokud s tím dodavatel nevysloví písemný souhlas“.
4.
V § 5 odst. 2 se v závěru slovo „stroje“ nahrazuje slovem „vozidla“.
5.
V § 5 odst. 3 se vypouštějí slova uvedená v závorce.
6.
V § 5 odst. 4 se vypouští část věty počínaje slovy „nebo podskupin“ až po slovo „karosérií“ včetně.
7.
§ 6 zní:
㤠6
Na vozidla přistavená do údržby nebo do běžné či celkové opravy skupin nebo opravy součástí se vztahují přiměřeně ustanovení § 4 a 5.“.
8.
V § 7 se v nadpise slovo „střední“ nahrazuje slovem „celkové“.
9.
V § 7 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo střední“.
10.
V § 7 odst. 2 se vypouští věta za středníkem.
11.
V § 7 odst. 3 se vypouštějí ve druhé větě slova uvedená v závorce a věta pátá.
12.
V § 7 odst. 7 se vypouštějí slova „avšak zpravidla včetně automobilových hodin, rozhlasových přijímačů apod.“.
13.
V § 8. odst. 1 se v první větě vypouštějí slova „generální nebo střední“. Druhá věta zní: „Pokud jde o opravy části vozidla nebo údržbu vozidla, postačí potvrzení o provedení rychlé služby.“.
14.
V § 8 odst. 2 se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „příslušenství“ a vypouští se poslední věta.
15.
V § 9 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2, 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 1, 2, 3 a 4.
16.
V § 9 odst. 2 se v první větě vkládá za slova „dodavatel opravu“ nové slovo "vozidla,". V druhé větě se slovo „dodání“ nahrazuje slovy "předání vozidla.". V třetí větě se za slovo „přistavené“ vkládá nové slovo „vozidlo,“.
17.
V § 9 odst. 3 se vypouští poslední věta.
18.
V § 9 odst. 4 se závěr odstavce počínaje slovy „hranici stanovenou“ nahrazuje slovy: „o více než 30% (u skupin o více než 50%) cenu stanovenou ceníkem pro příslušnou celkovou, popřípadě generální opravu.“.
19.
V § 10 odst. 3 se na začátku věty vkládají za slovo „generální“ slova „nebo celkové opravy“. Ve čtvrtém řádku a v závěru věty se za slovo „generální“ vkládají slova „nebo celkovou“. V poslední větě se slova „povinen fakturovat“ nahrazují slovem „fakturuje“ a vypouští se slova „rozdílovou cenu“.
20.
V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Dodavatel může při generálních nebo celkových opravách zaměňovat skupiny (počítaje v to i motory, rámy, popřípadě celé podvozky vozidel), pokud jsou předmětem opravy. Nově zamontované skupiny však musí být technicky shodné.“.
21.
V § 11 odst. 1 se v první větě za slovo „Dodavatel“ vkládají slova „v dohodě s odběratelem“. V poslední větě se za slovo „jiné“ vkládá slovo „opravené“.
22.
V § 11 se vypouští odstavec 5. Dosavadní odstavce 6, 7, 8 a 9 se označují jako odstavce 5, 6, 7 a 8.
23.
V § 11 odst. 7 se závěr věty počínaje slovy „popř. ministerstvem“ nahrazuje slovy: „popřípadě federálním ministerstvem dopravy a spojů“.
24.
V § 13 se vypouštějí odstavce 2 a 4. Dosavadní odstavce 3 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.
25.
V § 13 odst. 3 se slovo „přistavení“ nahrazuje slovem „převzetí“ a slovo „opravny“ se nahrazuje slovem „opravy“. Závěr věty počínaje slovy „a při přepravě“ se vypouští.
26.
§ 14 odst. 3 zní:
„(3)
Při převzetí opraveného dvoustopého vozidla, jeho části nebo celkové opravě skupin odběratelem je dodavatel povinen sepsat zápis o předání. Při předání motoru po celkové opravě vystaví dodavatel protokol o zkoušce motoru na brzdě.“.
27.
V § 15 se vypouští odstavec 4.
28.
V § 16 odst. 7 se v závěru první věty doplňuje za slova „než 10“ slovo „pracovních“. Poslední věta se vypouští.
29.
§ 17 se vypouští.
30.
§ 18 odst. 1 zní:
„(1)
Dodavatel, který je v prodlení s provedením opravy vozidla, skupiny nebo části, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 2% z ceny opravy; trvá-li prodlení déle než 30 dnů, je povinen zaplatit další penále ve výši 5% z ceny opravy.“.
31.
V § 18 se vypouští odstavce 2, 3 a 5. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr:
Ing. Vodrážka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 27/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 27/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, kterou se mění vyhláška č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků
Vyhlášeno 1. 2. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 8/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva všeobecného strojírenství č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1990
27
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky
ze dne 15. prosince 1989,
kterou se mění vyhláška č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků
Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva všeobecného strojírenství č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků, se mění takto:
1.
V nadpise se za slovo „strojírenských“ vkládají slova „a elektrotechnických“.
2.
V § 1 odst. 1 se za slovo „strojírenských“ vkládají slova „a elektrotechnických“.
3.
§ 2 odst. 1 se vypouští. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
4.
§ 3 odst. 1 se vypouští. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 1, 2 a 3.
5.
V § 13 odst. 1 se vypouštějí slova „ve lhůtách stanovených metodickými pokyny; nejsou-li v nich lhůty stanoveny, předkládají ji“.
6.
§ 14 se vypouští.
7.
V § 16 odst. 2 se vypouštějí slova: „u těch strojů, u nichž je tak v metodických pokynech stanoveno, jakož i“.
8.
V § 21 odst. 1 písm. b) se slova „ústředním orgánem nadřízeným dodavateli“ nahrazují slovy „orgánem hodpodářského řízení“.
9.
V § 22 odst. 1 se vypouštějí slova „do 15 dnů po lhůtě stanovené pro rozeslání rozpisu plánu na příslušný rok“.
10.
V § 36 odst. 1 se vypouští poslední věta.
11.
§ 39 se vypouští.
12.
V § 40 odst. 2 se vypouštějí slova „ve svém konečném zpřesnění“.
13.
V § 40 se vypouštějí odstavce 3 a 4.
14.
V § 41 se vypouštějí slova „v metodických pokynech, popř. seznamu výrobků vydaných ministerstvem stavebnictví nebo“.
15.
V § 42 odst. 1 se vypouštějí slova „metodické pokyny nestanoví nebo“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr:
Ing. Vodrážka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 28/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 28/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků, ve znění vyhlášky č. 57/1972 Sb. a vyhlášky č. 107/1981 Sb.
Vyhlášeno 1. 2. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 8/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstev všeobecného strojírenství a těžkého strojírenství č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků, ve znění vyhlášky č. 57/1972 Sb. a vyhlášky č. 107/1981 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Zrušuje se vyhláška č. 57/1972 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstev všeobecného strojírenství a těžkého strojírenství č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 4. 1990
28
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky
ze dne 15. prosince 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků, ve znění vyhlášky č. 57/1972 Sb. a vyhlášky č. 107/1981 Sb.
Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška ministerstev všeobecného strojírenství a těžkého strojírenství č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků, ve znění vyhlášky č. 57/1972 Sb. a vyhlášky č. 107/1981 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
V nadpise se za slovo „strojírenských“ vkládají slova „a elektrotechnických“.
2.
§ 1 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
strojírenských a elektrotechnických výrobků a náhradních dílů k nim,“.
3.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Návrh smlouvy (objednávka)
(§ 152 a 165 zákona)
Objednávka, kromě určení předmětu a času plnění, obsahuje požadavek na první vybavení náhradními díly, pokud jej odběratel uplatňuje.“.
4.
§ 4 odst. 2 zní:
„(2)
U poddodávek pro vývozní investiční celky a pro stavby zařazené jako jmenovité úkoly státního plánu, včetně závazných státních zakázek, pokud jsou takto v objednávce označeny, činí lhůta pro odmítnutí objednávky nejvýše 10 dnů. Lhůty pro vyjádření k objednávkám na tyto dodávky se počítají ode dne obdržení objednávky.“.
5.
§ 4 odst. 4 se vypouští.
6.
V § 4 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 4 a vypouští se z něj druhá věta.
7.
§ 5 se vypouští.
8.
V § 6 odst. 2 se text v závorce nahrazuje slovy: „nebo příjemce dodávky“ a závorka se vypouští.
9.
V § 6 odst. 3 se v poslední větě vypouští slovo „strojírenských“.
10.
V § 7 se vypouštějí slova: „v plánovacím aktu, nebo“.
11.
§ 9 se vypouští.
12.
Dosavadní text § 10 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Dodavatel výrobků, který je v prodlení s dodávkou výrobků určených k prodeji občanům a s dodávkou náhradních dílů určených servisní organizaci, je povinen zaplatit odběrateli za první den prodlení penále ve výši 10% z ceny nedodaných výrobků, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 10% z ceny výrobků nedodaných ani během měsíce po dodací lhůtě. Penále, které je dodavatel povinen zaplatit za první den prodlení, se snižuje na 1% z ceny těch nedodaných výrobků, které dodal dodavatel nejpozději do 15 dnů po uplynutí sjednané dodací lhůty.“.
13.
§ 15 se vypouští.
14.
§ 16 se vypouští.
15.
§ 18 odst. 1 zní:
„(1)
Záruční doba činí, pokud v technické normě není stanovena jiná záruční doba, dvanáct měsíců od splnění dodávky. Záruční doba u poddodávek všech stupňů trvá po dobu, po kterou je odběratel poddodávky povinen plnit své závazky z odpovědnosti za vady, nejdéle však 4 roky od splnění dodávky.“.
16.
V § 27 se vypouštějí slova „o lhůtách pro předkládání objednávek“.
17.
V § 34 se vypouštějí slova: „o lhůtách pro předkládání návrhů smluv (objednávek) a“.
18.
Za § 34 se vkládá nová část čtvrtá A, která zní:
„Část čtvrtá A
DODÁVKY ORGANIZACÍM VNITŘNÍHO OBCHODU A SPOTŘEBNÍHO DRUŽSTEVNICTVÍ
§ 34a
Pro dodávky organizacím vnitřního obchodu a spotřebního družstevnictví platí ustanovení vyhlášky, pokud v této části není stanoveno jinak.
Smlouvy o spolupráci při zajišťování dodávek pro vnitřní trh
§ 34b
V zájmu prohloubení spolupráce mezi výrobními a obchodními organizacemi, lepšího uspokojování vnitřního trhu, zajištění výroby spotřebního zboží v potřebném předstihu a s víceletou perspektivou a vytvoření podmínek ve výrobě, uzavírají organizace smlouvy o spolupráci podle § 164 zákona.
§ 34c
Smlouva obsahuje zejména
a)
systém, formy a metody průzkumu spotřebitelské poptávky tak, aby mohly sloužit jako podklad pro dlouhodobý rozvoj výroby a prodeje, pro sestavování plánů a pro zajišťování dodávek výrobků,
b)
ujednání o stanovení záručních podmínek, způsobu provádění záručních oprav a jejich vyhodnocování,
c)
ujednání o propagaci a reklamě, zajišťování katalogů apod.,
d)
ujednání o jakosti, balení a označování výrobků,
e)
kontraktační řád, zejména organizaci, průběh a postup při uzavírání smlouvy o dodávce výrobků,
f)
ujednání o tom, že neskončí-li kontraktační jednání uzavřením smlouvy o dodávce výrobků, uzavřou zúčastněné organizace tuto smlouvu nejpozději do 30 dnů po skončení kontraktačního jednání, pod smluvenou majetkovou sankcí.“.
19.
§ 35 odst. 4 se vypouští.
Čl. II
1.
Zrušuje se vyhláška č. 57/1972 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstev všeobecného strojírenství a těžkého strojírenství č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků.
2.
Zrušuje se vyhláška č. 107/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků, ve znění vyhlášky č. 57/1972 Sb.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr:
Ing. Vodrážka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 29/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 29/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 13/1985 Sb., o základních podmínkách strojírenských a elektronických dodávek uskutečňovaných vyššími dodavatelskými formami a některých dalších dodávek určených pro tuzemsko
Vyhlášeno 1. 2. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 8/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství a federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. 13/1985 Sb., o základních podmínkách strojírenských a elektrotechnických dodáv
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1990
29
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky
ze dne 15. prosince 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 13/1985 Sb., o základních podmínkách strojírenských a elektrotechnických dodávek uskutečňovaných vyššími dodavatelskými formami a některých dalších dodávek určených pro tuzemsko
Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky, stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství a federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. 13/1985 Sb., o základních podmínkách strojírenských a elektrotechnických dodávek uskutečňovaných vyššími dodavatelskými formami a některých dalších dodávek určených pro tuzemsko, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 1 se vypouští písmeno b). Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b) a mění se interpunkční znaménko na konci písmene na čárku.
2.
V § 2 odst. 1 se za nově označené písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
vyšší dodávky podle hlavy páté této části.“.
3.
V § 2 odst. 2 se vypouští středník a část věty za středníkem se nahrazuje slovy „nebo finální poddodávky“.
4.
V § 2 odst. 3 a 4 se slova „projektovou dokumentací“ nahrazují slovem „projektem“.
5.
V § 3 odst. 1 se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
6.
V § 3 odst. 1 a 2 se vypouštějí poslední slova „z dovozu“.
7.
V § 3 odst. 2 se slova „projektové dokumentaci“ nahrazují slovem „projektu“.
8.
V § 5 se vypouští odstavec 3.
9.
§ 6 zní:
㤠6
Jestliže určený vyšší dodavatel požádá o stanovení rozhodujících poddodavatelských organizací a způsobu jejich dodávek8) nejpozději před dokončením prací na zadání, má to důsledky podle ustanovení § 9 odst. 1.“.
10.
§ 7 zní:
㤠7
Stroje a zařízení nebo soubory z dovozu uvedené v zadání a specifikované v projektu nakupují dodavatelé jako součást svých dodávek za předpokladu, že investor zajistí pro dodavatele potřebné devizové krytí způsobem stanoveným Státní bankou československou, nebo je dodavatelé obstarávají na základě smlouvy o obstarání strojů a zařízení nebo souborů z dovozu (§ 21) jménem a na účet investora.“.
11.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Zvláštní dodací podmínky pro provozně nevyzkoušené stroje nebo zařízení
(K § 298 zákona)
(1)
Zvláštní dodací podmínky platí pro provozně nevyzkoušené stroje nebo zařízení, které jsou součástí dodávky uskutečňované vyšší dodavatelskou formou a nemohou být vyzkoušeny jinak, než v podmínkách budoucího provozu.
(2)
Pokud mají být provozně nevyzkoušené stroje nebo zařízení nebo provozně nevyzkoušené soubory součástí dodávky, musí být dodavatelem jako takové označeny v projektových podkladech nebo v jím zpracované části projektu, projednávány v průběhu zpracování projektu a dohodnuty v příslušné smlouvě. Důsledky jejich použití jsou řešeny podle těchto dodacích podmínek, pokud nejsou promítnuty do ceny dodávky tvořené dohodou podle zvláštních předpisů.
(3)
Vlastnosti provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení, které musí být při jejich vyzkoušení prokázány, jsou sjednány ve smlouvě pro každý provozně nevyzkoušený stroj nebo zařízení jednotlivě. Vlastnosti provozně nevyzkoušených souborů, které musí být při jejich vyzkoušení prokázány, jsou sjednány ve smlouvě pro soubor jako celek.
(4)
Pokud je dodavatelem řešení provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení nebo provozně nevyzkoušeného souboru vyšší dodavatel nebo některý z jeho dodavatelů, je vyšší dodavatel povinen zahrnout je do své vyšší dodávky a navrhnout současně náhradní řešení. Pokud je dodavatelem řešení organizace na straně odběratele, včlení je vyšší dodavatel do své dodávky jako cizí stroje nebo soubory (§ 3), které popřípadě pro odběratele obstará.
(5)
Úspěšným použitím provozně nevyzkoušených strojů a zařízení se rozumí, že při ověřovacích zkouškách bude dosaženo k tomu účelu smluvených hodnot vybraných jakostně technických ukazatelů. Pokud těchto hodnot nelze dosáhnout, považuje se použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení za neúspěšné. Při neúspěšném použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, popřípadě provozně nevyzkoušených souborů, organizace dohodnou změnu smluvených jakostně technických ukazatelů a jejich hodnot, nebo použijí ve smlouvě dohodnuté náhradní řešení.
(6)
Informace nebo projektové podklady, popřípadě dílčí projektové výsledky o provozně nevyzkoušených strojích a zařízeních pro zpracování zadání, popřípadě projektu nebo jeho části, poskytují dodavatelé v hloubce, rozsahu a závaznosti odpovídající současnému stavu vědeckého a technického poznání.
(7)
Pokud úspěšné použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, popřípadě provozně nevyzkoušených souborů, nelze prokázat před komplexním vyzkoušením nebo v jeho průběhu, organizace dohodnou ve smlouvě provedení ověřovacích zkoušek v průběhu zkušebního provozu, který je součástí dodávky za podmínek obdobného použití ustanovení § 50 odst. 5.
(8)
Pokud v důsledku použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, popřípadě provozně nevyzkoušených souborů, nemohlo být komplexní vyzkoušení, nebo zkušební provoz, je-li součástí dodávky, provedeno ve sjednaném čase, protože nebyly dodrženy podmínky smluvního zabezpečení úkolu vědeckotechnického rozvoje, není dodavatel v prodlení se splněním vyšší dodávky po dobu, po kterou nebyla z těchto důvodů dodržena dodací lhůta. To platí, jestliže dodavatel prokáže, že na splnění dodávky vynaložil úsilí, které lze na něm požadovat, a prokáže dohodnutými zkouškami kvalitu ostatních strojů a zařízení. Dodavatel rovněž není v prodlení po dobu, po kterou odstraňoval vady způsobené použitím provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, v jejichž důsledku nebylo komplexní vyzkoušení úspěšné. To platí, jestliže prokáže, že odstraňování vad prováděl s veškerým úsilím, které lze na něm požadovat, a ostatní dodávky byly provedeny řádně a včas.“.
12.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Povinnost k uzavírání smluv
(K § 158 odst. 1 a § 159 odst. 1 zákona)
(1)
Organizace nejsou povinny uzavřít smlouvu o přípravě dodávek před ukončením prací na zadání. Pokud dodavatel požádá o určení svých rozhodujících dodavatelů a o způsobu jejich dodávek (§ 6),8) uzavírá smlouvu o přípravě dodávek bezprostředně po jejich určení.
(2)
Povinnost uzavřít smlouvu o obstarání strojů a zařízení nebo souborů z dovozu mají při splnění podmínek podle § 7 přímí dodavatelé, pokud mají povinnost uzavřít smlouvu o dodávce.“.
13.
§ 10 se vypouští.
14.
V § 11 se v první větě slova „na prováděcím projektu, pokud je součástí dodávky“ nahrazují slovy „na projektu nebo jeho části, pokud jsou součástí dodávky“.
15.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Náležitosti smlouvy o přípravě dodávek
(K § 163 zákona)
(1)
Smlouvou o přípravě dodávek se organizace zavazují uzavřít na předpokládaný rozsah dodávky budoucí smlouvu. Smlouva musí obsahovat
a)
závazky k časově vymezené spolupráci na projektu, popřípadě na prováděcí dokumentaci, zabezpečující jejich včasné vypracování a projednání, nebo závazky k tomu, v jakých termínech bude spolupráce dodatkem ve smlouvě vymezována,
b)
závazek odběratele předložit dodavateli v dohodnuté lhůtě poptávku doloženou projektem nebo jeho částí,
c)
závazek dodavatele předložit v dohodnuté lhůtě po předložení poptávky odběrateli návrh smlouvy o dodávce, jejíž předpokládaný rozsah a termín zahájení a dokončení je ve smlouvě o přípravě dodávek orientačně uveden.
(2)
Smlouva dále obsahuje zejména
a)
v případech, kdy dodavatel bude zajišťovat dovoz strojů a zařízení podle § 7, závazek investora zajistit na základě rozpisu dovozního investičního limitu pro dodavatele potřebné devizové krytí,
b)
v případech, kdy dodavatel bude obstarávat stroje a zařízení nebo soubory z dovozu, vzájemný závazek uzavřít smlouvu o obstarání strojů a zařízení nebo souborů z dovozu a závazek investora poskytnout potřebné údaje pro její přípravu, uzavření a plnění.“.
16.
§ 13 zní:
㤠13
Závazky k časově vymezené spolupráci podle § 12 odst. 1 písm. a) jsou zejména závazky
a)
k předávání výchozích technických údajů pro zpracování projektových podkladů, popřípadě pro vyžádanou spolupráci na projektu, nebo prováděcí dokumentaci,
b)
k předávání výkresů, technicko-ekonomických a cenových údajů a jiných projektových podkladů včetně údajů o strojích a zařízeních, které je nutno vzhledem k plánovanému postupu výstavby objednat před uzavřením smlouvy o dodávce včetně poskytování výsledků předvýrobní přípravy pro projekt,
c)
k postupnému předávání údajů odpovídajících rozpracovanosti řešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky,
d)
k objednání strojů a zařízení podle § 15,
e)
při stanovení požadavků, popřípadě podmínek na provádění stavby,
f)
ke konzultacím, popřípadě k řešení speciálních technických otázek budoucích dodávek.“.
17.
§ 14 se vypouští.
18.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Předobjednávky
(1)
V zájmu včasného zajištění strojů a zařízení, které je nutno vzhledem k plánovanému postupu výstavby objednat před uzavřením smlouvy o dodávce, specifikovaných na základě zadání a rozpracovaného projektu, objedná odběratel tyto stroje a zařízení u dodavatele, se kterým uzavřel smlouvu o přípravě dodávek, ještě před dokončením prací na projektu, popřípadě jeho části.
(2)
Dodavatel nesmí odmítnout uzavřít na základě včasné objednávky podle odstavce 1 s odběratelem smlouvu o dodávce výrobků. Závazek z této smlouvy zaniká uzavřením smlouvy o dodávce podle § 2 odst. 1, do které je dodavatel povinen uvedené stroje a zařízení jako součást dodávky zahrnout.
(3)
Odběratel je povinen uhradit dodavateli všechny náklady spojené s případnými úpravami nebo změnami vyplývajícími z projektu, jakož i jiné vzniklé náklady po odečtení nákladů, které dodavatel postupem odběratele uspořil.“.
19.
§ 16 se vypouští.
20.
V § 17 se vypouštějí slova „schváleného úvodního (jednostupňového), popřípadě prováděcího“ a předložka „ze“ se nahrazuje předložkou „z“.
21.
§ 18 až 20 se vypouštějí.
22.
§ 23 zní:
㤠23
(1)
Příslušnou částí projektové dokumentace (§ 301 zákona) se rozumí projekt nebo jeho příslušná část, popřípadě prováděcí dokumentace, která odpovídá rozsahu dodávky.
(2)
Prováděcí dokumentaci zpracovávají vyšší dodavatelé adresně v souladu s projektem stavby nebo jeho části v rozsahu potřebném pro realizaci vlastní dodávky a dodávají popřípadě jako součást své dodávky. Pokud cena prováděcí dokumentace není promítnuta do ceny dodávky tvořené dohodou podle zvláštních předpisů, oceňuje se samostatně obdobně podle pravidel pro oceňování projektů. Prováděcí dokumentace obsahuje podle potřeby dopracování projektu včetně postupu realizace dle podmínek a nároků na provádění stavby, a dále zejména
a)
dokumentaci programového vybavení,
b)
dokumentaci pro zkoušky a uvádění do provozu.
(3)
Pokud vyšší dodavatelé dodávají jako součást svých dodávek též projekt nebo jeho příslušnou část, zpracovávají prováděcí dokumentaci v podrobnostech umožňujících též koordinaci realizace stavby na straně odběratele včetně změn a doplňků na úrovni dokumentace skutečného provedení stavby. Totéž platí, jestliže je prováděcí dokumentace dodávána jako součást dodávky vyšších dodavatelů.
(4)
Finální dodávkou se rozumí dodávka souboru na úrovni provozního souboru včetně včlenění cizích strojů způsobem uvedeným v § 57.
(5)
Generální dodávkou se rozumí dodávka souboru alespoň na úrovni provozního celku včetně včlenění cizích souborů, popřípadě cizích strojů způsobem uvedeným v § 57. Generální dodávku tvoří funkčně navazující finální dodávky (odstavec 4) a může obsahovat i dodávky jednotlivých strojů a zařízení, smontovaných strojů a dodávky montáží.
(6)
Finální poddodávkou se rozumí dodávka souboru včetně včlenění cizích strojů způsobem uvedeným v § 57, a to na úrovni dílčího provozního souboru, popřípadě provozní jednotky pro finální dodávku (odstavec 4, § 66 odst. 4).“.
23.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Předložení poptávky
(1)
Poptávka musí být dodavateli předána nejpozději ve lhůtě dohodnuté ve smlouvě o přípravě dodávek, ve smlouvě o spolupráci, nebo v jiné dohodě; není-li jí, ve lhůtě umožňující uskutečnění dodávky v požadovaném termínu.
(2)
Při změně požadavků, popřípadě podmínek na provádění stavby, je dodavatel oprávněn požadovat jejich přepracování, jestliže poptávka je předložena s takovým zpožděním, že lhůty v nich uvedené již nelze dodržet. Odběratel je povinen bezodkladně zajistit přepracování podmínek na provádění stavby.“.
24.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Poptávka
(1)
Odběratel uvede v poptávce celý rozsah předmětu plnění, čas plnění a lhůtu, ve které žádá od dodavatele zaslání návrhu smlouvy, jakož i další požadavky a potřebné údaje technické a obchodní povahy. Poptávka musí být doložena údajem o důležitosti stavby a jejím evidenčním číslem. Pokud součástí vyšší dodávky bude též projekt nebo jeho příslušná část, je součástí poptávky zadání nebo jeho příslušná část.
(2)
Dodavatel je povinen po obdržení zadání, popřípadě projektu nebo jeho části, bez zbytečného odkladu nejpozději však před zahájením prací na prováděcí dokumentaci prověřit, zda byly předány všechny jejich části podle specifikace předané odběratelem, a dále, zda nevykazují zřejmé nedostatky, zejména zda výsledky výpočtů nejsou ve zřejmém rozporu se stanovenými technickými ukazateli a parametry; přitom však není povinen podrobně přezkoumávat správnost výpočtů nebo takové výpočty sám provádět.
(3)
Zjistí-li dodavatel nedostatky podle odstavce 2, popřípadě jiné vady zadání, popřípadě projektu nebo jeho části, je povinen na ně upozornit. V případě, že odběratel i přes upozornění dodavatele trvá na provedení dodávky podle takového zadání, popřípadě projektu nebo jeho části dodavatel za závady dodávky, jejichž původ záleží ve vadách zadání, popřípadě projektu nebo jeho části, neodpovídá.
(4)
Nemůže-li odběratel odstranit nedostatky, popřípadě vady (odstavce 2 a 3) do jednoho týdne poté, kdy obdržel upozornění dodavatele, sjedná s dodavatelem lhůtu k jejich odstranění a postup do té doby; ustanovení § 24 odst. 2 se použije přiměřeně.“.
25.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Náležitosti smlouvy
(1)
V návrhu smlouvy uvede dodavatel kromě náležitostí nutných pro vznik smlouvy20) zpravidla též
a)
lhůty pro odevzdání technologických a stavebních podkladů, popřípadě dílčích projektových výsledků pro prováděcí dokumentaci,
b)
lhůty pro odevzdání projektu nebo jeho části, popřípadě prováděcí dokumentace tvořící součást dodávky,
c)
vymezení montážního pracoviště v rámci staveniště,
d)
rozsah a termíny připravenosti stavebních prací k montáži (stavební připravenost) a další spolupůsobení odběratele a povinnosti dodavatele, na nichž závisí splnění dodacích lhůt, rozsah a termíny připravenosti pro dokončování stavebních prací (montážní připravenost), u finálních dodávek též termíny a rozsah vzájemných připraveností navazujících souborů pro plynulé pokračování montážních prací,
e)
podmínky a lhůty poskytování cizích strojů, pokud je sám neobstarává,
f)
rozsah, lhůty a podmínky poskytnutí prováděcí dokumentace,
g)
specifikaci prováděcí dokumentace, popřípadě též dokumentace investora podmiňujících komplexní vyzkoušení, popřípadě garanční zkoušky a termíny jejich předání,
h)
způsob provedení a podmínky komplexního vyzkoušení, popřípadě přípravy k němu,
i)
dohodu o částech dodávek, které budou samostatně odevzdávány, přejímány a provozovány,
j)
podmínky zkušebního provozu a dodavatelovy účasti na něm,
k)
hodnoty jakostně technických ukazatelů k provedení garančních zkoušek a důsledky jejich nedodržení,
l)
podmínky provádění garančních zkoušek,
m)
zvláštní podmínky pro provozně nevyzkoušené stroje nebo zařízení, popřípadě provozně nevyzkoušené soubory,
n)
podrobnosti o výkonu technického dozoru investora a autorského dozoru generálního projektanta a o vedení montážního deníku,
o)
v případech, kdy neuzavírá smlouvu o zařízení staveniště, též požadavky na zařízení staveniště v souladu s projektem,
p)
závazek k dodávce náhradních dílů (§ 4) požadovaných odběratelem v poptávce,
r)
podmínky zajišťování nebo obstarávání strojů a zařízení z dovozu,
s)
podmínky, které musí organizace zabezpečit pro plynulý a nepřerušený postup montážních prací v případě, že v souladu s požadavky, popřípadě podmínkami na provádění stavby dojde na montážním pracovišti k souběhu prací dvou nebo více dodavatelů,
t)
lhůty pro odeslání faktury,
u)
lhůtu pro předání té části projektu, která podle zvláštních předpisů podléhá schválení,
v)
lhůtu pro předání té části projektu, která se přikládá podle zvláštního předpisu k žádosti o vydání stavebního povolení, nebo jiného obdobného povolení.
(2)
Požaduje-li odběratel jako součást dodávky část projektu, je součástí návrhu smlouvy jeho část zpracovaná v rozsahu potřebném pro uzavření smlouvy. Práce vynaložené na rozpracování projektu nebo jeho části se považují za práce podle § 282 odst. 3 zákona.“.
26.
V § 27 se za slovo „splátku“ vkládají slova „nebo zálohu“.
27.
V § 28 se vypouštějí odstavce 1 a 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
28.
V § 30 se vypouštějí slova „pokud jejich použití dodavatel navrhuje se souhlasem generálního projektanta a“ a slova na konci „náklady dodávky“ se nahrazují slovy „rozpočty, popřípadě cena dodávky“. Slova „projektovou dokumentací“ se nahrazují slovem „projektem“.
29.
V názvu § 31 se odkaz na „§ 125 odst. 5“ zákona mění na „§ 125 odst. 4“ zákona.
30.
V § 31 odst. 2 se v druhé větě vypouštějí slova „v souladu s časovým plánem výstavby“, ve třetí větě se slova „plánu organizace výstavby“ nahrazují slovy „sjednaným podmínkám“ a v páté větě se slova „v termínech podle časového plánu výstavby“ nahrazují slovy „ve sjednaných termínech“.
31.
V § 31 odst. 6 se odkaz na „§ 125 odst. 5“ zákona mění na „§ 125 odst. 4“ zákona.
32.
V názvu § 33 se odkaz na „§ 125 odst. 5“ zákona mění na „§ 125 odst. 4“ zákona.
33.
V § 33 odst. 2 se odkaz na „§ 125 odst. 5“ zákona mění na „§ 125 odst. 4“ zákona.
34.
V § 34 odst. 4 písm. b) se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
35.
V § 34 odst. 4 písm. e) zní:
„e)
seznam změn a doplňků projektu, popřípadě jeho části,“.
36.
V § 34 odst. 6 se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
37.
V § 34 odst. 11 se v druhé větě slova „dohody o odbytových nákladech“ nahrazují slovy „rozpočtových nákladů, popřípadě smluvní ceny“, vypouští se odkaz na poznámku 24, která se zároveň zrušuje, a slova „projektové dokumentace“ se nahrazují slovem „projektu“.
38.
V § 35 odst. 1 se slova „schválené dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
39.
V § 36 odst. 1 se slova „způsobem stanoveným zvláštními předpisy.25)“ nahrazují slovy „na základě smlouvy o obstarání zařízení staveniště.“.
40.
V § 38 odst. 1 se v druhé větě slova „podle časového plánu výstavby“ nahrazují slovy „podle požadavků a podmínek na provádění stavby“.
41.
V § 39 odst. 7 se vypouští odkaz na poznámku 28, která se zároveň zrušuje.
42.
V § 42 odst. 2 se v první větě slova „schválené dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
43.
V § 43 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo „prováděcí“ a na závěr se doplňují slova „pokud je součástí jeho dodávky, popřípadě dohodnutou prováděcí dokumentaci,“.
44.
V 43 odst. 2 písm. a) se slova „schválené projektové dokumentaci“ nahrazují slovem „projektu“.
45.
V § 45 odst. 4 se nahrazuje slovo „ucelených“ slovem „dokončených“ a vypouští se část věty na konci odstavce „[§ 10 odst. 2 písm. d)]“.
46.
§ 46 se vypouští.
47.
§ 48 odst. 1 zní:
„(1)
Jestliže se odběratel, popřípadě s jeho souhlasem provozovatel, dohodne s dodavatelem, že nepřevzatá dodávka má být zcela nebo zčásti předčasně provozována (užívána), současně organizace sjednají podrobnosti zejména o předmětu a způsobu předčasného užívání, bezpečnostní a ostatní opatření a podmínky, které pro toto předčasné užívání organizace vytvoří. Předčasné užívání musí být časově omezeno na nezbytné minimum a stanoven termín jeho ukončení.“.
48.
V názvu § 49 se odkaz v závorce na „§ 295 odst. 8“ zákona mění na „§ 295 odst. 9“ zákona.
49.
V § 49 odst. 1 se ve větě druhé vypouští slovo „prováděcího“.
50.
V § 50 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Je-li součástí dodávky též zkušební provoz, v němž má dodavatel prokázat dosažení všech hodnot jakostně technických ukazatelů k tomu účelu sjednaných, dohodnou organizace též rozsah a podmínky odběratelovy účasti na něm.“.
51.
V § 52 odst. 1 se slova „prováděcího projektu“ nahrazují slovy „projektu nebo jeho části, popřípadě prováděcí dokumentace, pokud byly součástí dodávky“.
52.
V § 52 odst. 2 písm. a) se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
53.
V § 52 se vypouští odstavec 4.
54.
§ 56 se vypouští.
55.
§ 57 včetně nadpisu zní:
㤠57
Zvláštní ustanovení o některých důsledcích použití cizích strojů a cizích souborů
(1)
Finální dodavatel (poddodavatel) včlení jednotlivé cizí stroje (§ 3) do své finální dodávky (poddodávky), pokud jde o zpracování části projektu (je-li součástí dodávky), prováděcí dokumentace, provedení montáže, přípravu ke komplexnímu vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a o účast na uvedení do zkušebního provozu. Cizí soubor včlení generální dodavatel do své generální dodávky, pokud jde o zajištění souladu dokumentace tohoto souboru s příslušnou částí projektu (je-li součástí dodávky), zpracování prováděcí dokumentace, zajištění montáže a komplexního vyzkoušení, popřípadě přípravy k němu a o účast na uvedení do zkušebního provozu.
(2)
Finální dodavatel (poddodavatel) odpovídá za vazby cizích strojů, popřípadě souborů, řešené v projektu, popřípadě v prováděcí dokumentaci, jsou-li součástí jeho dodávky a za včasnost, správnost a úplnost provedení jejich montáže. Provádí-li pouze příslušné montážní práce pod cizí šéfmontáží, odpovídá jen za prodlení svých prací, pokud nebylo způsobeno dodavatelem šéfmontáže, a za jejich vady, kromě vad, které vznikly v důsledku neudělení příkazu, či udělení nesprávného příkazu.
(3)
Generální dodavatel odpovídá za soulad dokumentace cizího souboru s projektem nebo jeho částí, pokud je součástí jeho dodávky; za montáž, popřípadě za příslušné montážní práce pod cizí šéfmontáží odpovídá obdobně jako finální dodavatel (poddodavatel).“.
56.
Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní:
㤠57a
Při vyšších dodávkách systémů řízení obsahujících počítačové systémy dohodnou organizace podmínky dodávky s přiměřeným použitím ustanovení o dodávkách počítačových systémů (§ 87 odst. 2 a 3, § 88 odst. 3, § 89 odst. 2, § 90, § 92 odst. 2, § 96).“.
57.
Hlava třetí se vypouští.
58.
§ 66 včetně nadpisu zní:
㤠66
(1)
Vyšší dodávkou rekonstrukce nebo modernizace se rozumí dodávka strojů, zařízení a prací podle příslušné projektové dokumentace zpracované v rozsahu souboru (§ 2 odst. 2) dosavadního technologického zařízení.
(2)
Příslušnou projektovou dokumentací (§ 318b odst. 1 zákona) se rozumí projekt nebo jeho příslušná část, popřípadě prováděcí dokumentace, která odpovídá rozsahu dodávky.
(3)
Požaduje-li to odběratel v poptávce, je dodavatel povinen se zavázat, že ve sjednané lhůtě dodá i náhradní díly (§ 4).
(4)
Finální dodávkou (poddodávkou) se rozumí rekonstrukce nebo modernizace souboru dosavadního technologického zařízení na úrovni původního provozního souboru (dílčího provozního souboru) včetně včlenění cizích strojů způsobem uvedeným v § 57.
(5)
Generální dodávkou se rozumí rekonstrukce nebo modernizace dosavadního technologického zařízení prováděná na úrovni provozního celku včetně včlenění cizích strojů a souborů způsobem uvedeným v § 57. Pokud generální dodávka zahrnuje též dodávku nových souborů v míře větší než 10 % generální dodávky, člení se generální dodávka pro účely oceňování na generální dodávku nových a generální dodávku rekonstruovaných zařízení podle příslušného ceníku. Generální dodávkou je též rekonstrukce nebo modernizace dosavadního technologického zařízení na úrovni nejméně dvou provozních souborů, z nichž alespoň jeden není vlastní finální dodávkou, za předpokladu, že dodávka zahrnuje celý rozsah rekonstrukce nebo modernizace prováděné na provozním celku, jehož jsou rekonstruované nebo modernizované provozní soubory součástí.“.
59.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Poptávka
Poptávka obsahuje kromě náležitostí podle § 25 odst. 1 zejména
a)
podrobné údaje o stavu základních prostředků, které budou předmětem rekonstrukce nebo modernizace,
b)
údaje o rozsahu nezbytných provizorií a o zahájení a ukončení nutných odstávek provozu po dobu provádění rekonstrukce nebo modernizace,
c)
dokumentaci dosavadního stavu včetně popisu technického stavu a rozhodujících technicko-ekonomických údajů o provozu (užívání) základních prostředků, které budou předmětem rekonstrukce nebo modenizace.“.
60.
§ 68 písm. a) zní:
„a)
náležitosti uvedené v § 26 odst. 1,“.
61.
V § 70 se odkaz na „§ 125 odst. 5“ zákona mění na „§ 125 odst. 4“ zákona.
62.
V § 71 se slova „způsobem stanoveným zvláštním předpisem.36)“ nahrazují slovy „na základě smlouvy o obstarání zařízení staveniště.“. Zároveň se zrušuje poznámka 36.
63.
V § 72 odst. 2 písm. c) se vypouští odkaz na poznámku 28.
64.
V § 72 odst. 3 se slova „schválené projektové dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
65.
V § 73 se v první větě vypouštějí slova „v souladu s přípravnou a projektovou dokumentací“, v poslední větě se vypouštějí slova „,popřípadě § 46“.
66.
V § 76 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
67.
§ 77 se vypouští.
68.
V § 78 odst. 1 se za slovo „ustanovení“ vkládají slova „§ 23 odst. 2 a 3“ a na konci textu se vypouštějí slova „§ 63“.
69.
V § 78 odst. 2 se slova „§ 25 odst. 1, 3 až 5“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 1 až 4“.
70.
Za § 78 se vkládá nová hlava pátá části druhé a § 78a, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA PÁTÁ
Dodávka včetně souvisejících stavebních prací
(K § 352 zákona)
§ 78a
Jestliže se dodavatel vyšší dodávky (§ 2 odst. 1) dohodne s odběratelem, že součástí dodávky budou též související stavební práce, organizace uzavřou smlouvu podle části desáté zákona s obdobným použitím § 318a zákona a s přiměřeným použitím ustanovení § 299 až § 318b zákona.“.
71.
V § 79 odst. 1 se v poslední větě slova „příslušná část projektové dokumentace, popřípadě jiné dokumentace38)“ nahrazují slovy „projekt, popřípadě jeho část“. Zároveň se zrušuje poznámka 38.
72.
V § 80 písm. d) se vypouští slovo „úvodním“ a odkaz na poznámku 37, která se zároveň zrušuje.
73.
Za § 87 odst. 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Při dodávkách počítačových systémů podle odstavců 2 a 3 se dodavatel zavazuje též udělit souhlas k užití, popřípadě k nakládání s programovým vybavením v rozsahu a k účelu stanovenému smlouvou, pokud se organizace nedohodnou, že právo užívat programové vybavení a nakládat s ním, přechází na odběratele.“.
74.
V § 88 odst. 2 se v poslední větě slova „příslušná část schválené projektové dokumentace“ nahrazují slovy „projekt nebo jeho část“.
75.
V § 89 odst. 1 písm. h) se vypouští část věty „v souladu s plánem organizace výstavby, popřípadě s režimem stavby“.
76.
V § 89 odst. 1 písm. j) se vypouští odkaz na poznámku 37, která se zároveň zrušuje, a slova „se schváleným úvodním projektem“ se nahrazují slovy „s projektem“.
77.
V § 90 se vypouští druhá věta.
78.
§ 91 se vypouští.
79.
V názvu § 96 se odkaz v závorce na „§ 191“ zákona mění na „§ 291“ zákona.
80.
§ 97 zní:
㤠97
(1)
Při jednotlivých dodávkách provozně nevyzkoušených strojů a zařízení formou smontovaných strojů a zařízení se použije přiměřeně ustanovení § 8.
(2)
Smontované provozně nevyzkoušené stroje a zařízení se odevzdávají postupem podle ustanovení § 92 odst. 1. Pokud je potřebné ověření provozem, organizace dohodnou postup ověřovacího provozu a vzájemnou spolupráci.“.
81.
V § 98 odst. 1 se za slovem „§ 28“ vypouštějí slova „odst. 1 a 3“.
82.
V § 99 se vypouštějí odstavce 3 a 4.
83.
§ 100 se vypouští.
84.
§ 102 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr:
Ing. Vodrážka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 30/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 30/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 82/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky hutních výrobků, rud, magnezitových výrobků a kovového odpadu
Vyhlášeno 1. 2. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 8/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 82/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky hutních výrobků, rud, magnezitových výrobků a kovového odpadu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II č. 1 vyhlášky č. 30/1990 Sb. č. 2 vyhlášky č. 30/1990 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1990
30
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky
ze dne 15. prosince 1989,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 82/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky hutních výrobků, rud, magnezitových výrobků a kovového odpadu
Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 82/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky hutních výrobků, rud, magnezitových výrobků a kovového odpadu, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 2 se vypouští slova „a na dodávky kovového odpadu národním podnikům Sběrné suroviny“.
2.
§ 2 odst. 2 se vypouští včetně poznámky č. 1. Současně se dosavadní odstavce 3 a 4 označují jako odstavce 2 a 3.
3.
V § 2 odst. 4 se vypouští věta druhá.
4.
V § 3 odst. 1 se slova „popřípadě na tiskopisech poskytnutých dodavatelem“ nahrazují slovy „pokud nedohodl s dodavatelem jinak“.
5.
§ 3 odst. 2 zní:
„(2)
V objednávce uvádí odběratel svou potřebu jednoho druhu výrobku v jedné jakosti a rozměru pro jedno místo určení a zpravidla na jedno kalendářní čtvrtletí. U objednávek předkládaných odbytové organizaci lze na jednu objednávku uvést i různé jakosti a rozměry. Objednávku předkládá odběratel dodavateli nejpozději ve lhůtě uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky. Lhůty uvedené v příloze č. 1 nelze prodloužit jednostranným prohlášením. Předkládání objednávek odbytové organizaci na výrobky specifikované v příloze č. 2 není časově omezeno.“.
6.
V § 3 odst. 3 v první odrážce se vypouštějí slova „nadřízeného středního článku řízení a ústředního orgánu“.
7.
§ 4 se vypouští.
8.
V § 7 odst. 1 se odkaz na „§ 201 odst. 3“ zákona mění na „§ 201 odst. 5“ zákona.
9.
V § 8 odst. 1 se v poslední větě vkládají za slova „číslo smlouvy a“ nová slova „podle možnosti též číslo“.
10.
V § 8 se vypouštějí odstavce 3 a 4. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
11.
Poznámka č. 4 k § 14 odst. 3 zní:
„4)
ČSN 44 1812 Železné rudy, koncentráty, aglomeráty a pelety. Metody odběru a příprava vzorků pro chemický rozbor a stanovení obsahu vlhkosti.“.
12.
V § 16 se vypouštějí v první větě slova „nár. podnikem Východoslovenské železiarne Košice“ a celá věta druhá.
13.
V § 20 se vypouštějí odstavce 1, 2 a 3. Dosavadní odstavce 4, 5, 6, 7 a 8 se označují jako odstavce 1, 2, 3, 4 a 5.
14.
V § 20 odst. 4 v první větě se slova „Určené organizace“ nahrazují slovy „Organizace oprávněné k výkupu a dodávkám kovového odpadu (dále jen „oprávněné organizace“)“.
15.
V § 20, 22, 23, 25, 26 se slova „určených“, „určené“, „určená“, „určenými“ nahrazují slovy „oprávněných“, „oprávněné“, „oprávněná“, „oprávněnými“.
16.
V § 20 a 26 se slovo „šrot“ nahrazuje slovem „odpad“.
17.
V § 24 odst. 4 poznámka č. 7) zní:
„7)
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 4/1986 Sb., o hospodaření s obaly při dodávkách výrobků.“.
18.
V § 24 odst. 5 se poznámka č. 8 doplňuje slovy „ocelový a litinový odpad“.
19.
§ 27 odst. 5 zní:
„(5)
U velkých spotřebitelů s ročním odběrem převyšujícím 100 000 tun kovového odpadu může ustanovit dodavatel svého stálého zástupce, který má funkci výstupní technické kontroly; za jeho účasti se zjišťují vady dodávek kovového odpadu dodaného některou oprávněnou organizací. Tito spotřebitelé jsou povinni vytvořit podmínky pro řádný výkon stálého zástupce. Podrobnosti o výkonu této funkce organizace dohodnou.“.
20.
Příloha k vyhlášce č. 82/1977 Sb. se ruší a nahrazuje se Přílohou č. 1 k vyhlášce č. 30/1990 Sb., jejíž znění se připojuje.
21.
Doplňuje se nová Příloha č. 2 k vyhlášce č. 30/1990 Sb., jejíž znění se připojuje.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr:
Ing. Vodrážka v. r.
Příloha č. 1
vyhlášky č. 30/1990 Sb.
Lhůty pro předkládání objednávek
Obor podle JKPOV| Druh výrobku| Lhůta před dodávkovým čtvrtletím
---|---|---
109| Produkty vedlejší při tepelném zpracování tuhých paliv v hutních koksovnách| 2 měsíce
121| Rudy železné a manganové včetně rud upravených| 2 měsíce
122| Odpady při výrobě a zpracování železa, oceli, litiny a feroslitin| 2 měsíce
123| Železo surové a feroslitiny vysokopecní| 2 měsíce
124| Feroslitiny vyráběné elektrotermicky nebo metalotermicky, kromě ferovanadu a feroslitin ostatních| 50 dnů
124 9| Ferovanad a feroslitiny ostatní| 2 měsíce
125| Ocel surová| 2 měsíce
126 xx0 až xx6
xx90 až xx97| Předvalky pro válcování profilů a plechů (duplicitní): sochory, bloky, ploštiny, bramy a svitky vč. kontislitků pro válcování profilů a plechů z ocelí neušlechtilých, ušlechtilých uhlíkových, kromě ocelí ušlechtilých speciálních, rychlořezných a ocelí přetavovaných| 45 dnů
| U objednávek výrobků určených pro další válcování s kooperací (ploštiny-bramy, svitky-bramy) se předkládací lhůta prodlužuje o 5 dnů.|
126 xx7| sochory, bloky, ploštiny, bramy a svitky vč. kontislitků pro válcování profilů|
xx98| a plechů z ocelí ušlechtilých speciálních, rychlořezných a ocelí přetavovaných.| 75 dnů
xx99| U objednávek výrobků určených pro další válcování s kooperací (ploštiny-bramy, svitky-bramy) se předkládací lhůta prodlužuje o 5 dnů.|
131 xx0 až| Předvalky pro jiné účely než válcování profilů a plechů (distribuční); z ocelí|
xx6| neušlechtilých, ocelí ušlechtilých uhlíkových, legovaných, kromě ocelí|
xx90 až| přetavovaných|
xx97| | 2 měsíce
131 xx7| z ocelí ušlechtilých speciálních, rychlořezných kromě ocelí přetavovaných|
xx98|
xx99| | 3 měsíce
| z ocelí ušlechtilých uhlíkových a legovaných přetavovaných| 4 měsíce
| z ocelí ušlechtilých speciálních a rychlořezných přetavovaných| 6 měsíců
132 až| Ocel profilová: ušlechtilá uhlíková a legovaná,|
135 xxxxxx0 až| kromě ocelí přetavovaných a oceli|
xxxxxx5| profilové na duté vrtáky - ve stavu přírodním nebo žíhaném| 2 měsíce
132 až| ve stavu zušlechtěném nebo tepelně zpracovaném podle zvláštních|
135 xxxxxx6 až| předpisů2)|
xxxxxx9| | 3 měsíce
| ušlechtilá uhlíková a legovaná přetavovaná| 3 měsíce
132 467| ušlechtilá na duté vrtáky a nožová dvojitě konická| 4 měsíce
132 až| ušlechtilá speciální a rychlořezná,|
135 xx7| kromě oceli přetavované a nožové dvojitě|
xx98| konické|
xx99| | 3měsíce
| ocel profilová ušlechtilá speciální a rychlořezná přetavovaná| 4 měsíce
136 a| Plechy ocelové tlusté a tenké: z ocelí neušlechtilých, ušlechtilých uhlíkových|
137 xxxxxx0 až| a legovaných - ve stavu přírodním nebo žíhaném|
xxxxxx5| | 2 měsíce
xxxxxx6 až| ve stavu zušlechtěném nebo tepelně zpracovaném podle zvláštních předpisů1)|
xxxxxx9| | 3měsíce
136 a| z ocelí ušlechtilých speciálních a rychlořezných|
137 xx7|
xx98|
xx99| | 3měsíce
138 1 až 5| Plechy ocelové pokovované, lakované a potažené plasty, kromě výroby|
7 až 9| Kovohutě Velvary| 2 měsíce
138 6| ocelové lakované výroby Kovohutě Velvary| 4 měsíce
139| Plechy pro elektrotechniku válcované za tepla a za studena| 2 měsíce
141 a| Trubky ocelové bezešvé z ocelí neušlechtilých a ušlechtilých uhlíkových, kromě|
142 xx0 až| trubek přesných a z ocelí přetavovaných|
xx2| | 2 měsíce
141 a| z ocelí ušlechtilých legovaných|
142 xx3 až|
xx6| | 3 měsíce
| z ocelí ušlechtilých uhlíkových a legovaných přetavovaných| 5 měsíců
141 a| z ocelí ušlechtilých speciálních, kromě ocelí přetavovaných a trubek vyráběných|
142 xx7 a| ve VŽSKG|
xx9| | 4 měsíce
| z ušlechtilých speciálních přetavovaných a vyráběných ve VŽSKG| 7 měsíců
143 2 až| Trubky ocelové svařované z ocelí neušlechtilých, kromě trubek přesných|
6| | 2 měsíce
143 1| průměru do 152 mm a pro závlahová potrubí| 3 měsíce
143 8| z ocelí ušlechtilých třídy 17| 4 měsíce
144 xx1 a| Trubky ocelové bezešvé přesné z ocelí neušlechtilých a ušlechtilých uhlíkových,|
xx2| kromě z ocelí přetavovaných| 3 měsíce
144 xx3 až| z ocelí ušlechtilých legovaných a speciálních, kromě z ocelí přetavovaných|
xx7| a trubek vyráběných ve VŽSKG| 4 měsíce
| z ocelí ušlechtilých uhlíkových a legovaných přetavovaných| 5 měsíců
| z ocelí ušlechtilých speciálních přetavovaných a vyráběných ve VŽSKG| 7 měsíců
145| Trubky ocelové svařované přesné z ocelí neušlechtilých včetně tenkostěnných|
| profilů uzavřených| 3 měsíce
146 xx1 a| Trubky ocelové bezešvé naftové a pro geologický průzkum z ocelí neušlechtilých a ušlechtilých uhlíkových, kromě z ocelí ušlechtilých legovaných| 2 měsíce
xx2
146 xx3 až| z ocelí ušlechtilých legovaných|
xx5| | 3 měsíce
151 xx0 až| Ocel pásová válcovaná za studena, klasická, z neušlechtilých, ušlechtilých uhlíkových a legovaných ocelí|
xx6
xx90 až|
xx97| | 3 měsíce
151 xx7| z ušlechtilých speciálních a rychlořezných ocelí|
xx98|
xx99| | 4 měsíce
152 xx0| Ocel pásová válcovaná za studena, podélně dělená ze širokých pásů z neušlechtilých ocelí| 2 měsíce
xx1
152 xx2| z ušlechtilých ocelí uhlíkových a pro elektrotechniku|
xx3| | 3 měsíce
153 1 až| Ocel pásová pokovovaná, lakovaná, potažená plasty a plátovaná, kromě oceli pásové podélně dělené ze širokých pásů, pozinkované nebo pocínované| 3 měsíce
7
153 8| podélně dělená ze širokých pásů pozinkovaná nebo pocínovaná| 2 měsíce
154 1 až| Profily ocelové tenkostěnné otevřené, kromě ohýbaných širokých|
7| | 3 měsíce
154 8| ohýbané široké2)| 2 měsíce
155 xx0 až| Ocel tažená (včetně loupané, broušené, leštěné, broušené a leštěné, protlačované)|
xx6| z ocelí neušlechtilých, ušlechtilých uhlíkových a legovaných, kromě ocelí ve stavu zušlechtěném nebo tepelně zpracovaném podle zvláštních předpisů a z ocelí přetavovaných| 3 měsíce
xx90 až
xx97
155 xxxxxx6 až| z ocelí ušlechtilých uhlíkových a legovaných ve stavu zušlechtěném nebo tepelně|
xxxxxx9| zpracovaném podle zvláštních předpisů3)| 4 měsíce
155 xx7| z ocelí ušlechtilých speciálních a rychlořezných, kromě ocelí přetavovaných| 4 měsíce
| z ocelí ušlechtilých uhlíkových a legovaných přetavovaných| 5 měsíců
| z ocelí ušlechtilých speciálních a rychlořezných přetavovaných| 7 měsíců
156| Drát tažený nepatentovaný z neušlechtilých ocelí| 3 měsíce
157 xx2| Drát tažený nepatentovaný z ocelí ušlechtilých uhlíkových a legovaných|
xx3| | 3 měsíce
157 xx4| z ocelí ušlechtilých speciálních vč. odporových drátů| 4 měsíce
158| Drát tažený patentovaný| 3 měsíce
159| Výrobky hutní pro stavby4), kovové tryskací prostředky, tahokov a ostatní hutní výrobky| 2 měsíce
175| Odpady neželezných kovů a jejich slitin| 2 měsíce
181| Kovy s nízkou teplotou tání a jejich slitiny; zinek, kadmium, cín, antimon, rtuť, olovo, vizmut, kromě kovů zvlášť vysoké čistoty| 2 měsíce
181 x1| kadmium, cín, antimon, olovo, vizmut zvlášť vysoké čistoty| do 15. 11. před dodávkovým rokem na celý rok
182| Kovy se střední teplotou tání a jejich slitiny: mangan, kobalt, nikl, měď, mosaz, bronz, kromě manganu technické čistoty a mosazného prachu| 2 měsíce
182 12| mangan technické čistoty| 6 týdnů
182 59| prach mosazný| 4 měsíce
183 629| prášek molybdenový| 4 měsíce
183 82| wolfram technické čistoty| 6 týdnů5)
3 měsíce6)
4 měsíce7)
184| Kovy lehké a jejich slitiny: berylium, hořčík, hliník, titan, kromě hliníku zvlášť vysoké čistoty, krupice hliníkové a prachu hliníkového| 2 měsíce
184 31| hliník zvlášť vysoké čistoty| do 15. 11. před dodávkovým rokem na celý rok
184 398| krupice hliníková| 3 měsíce
184 399| prach hliníkový| 2 měsíce
185| Kovy ušlechtilé: ruthenium, rhodium, paladium, stříbro, osmium, iridium, platina, zlato| 2 měsíce
189| Kovy polovodičové a metaloidy: křemík, germanium, arsen, selen, telur, bor, galium, indium, thalium, kromě křemíku zvlášť vysoké čistoty| 2 měsíce
189 11| křemík zvlášť vysoké čistoty (polokrystaly)| 4 měsíce
189 141 až| monokrystaly křemíku|
143| | 4 měsíce
189 216| germanium zónované| 6 týdnů
189 81| indium zvlášť vysoké čistoty| do 15. 11. před dodávkovým rokem, na celý rok
191| Pájka Cd84Zn16, anody z kadmia, pásy, pruhy a anody z cínu, dráty z cínu (kruhové), folie z cínu, pájky z cínu tvářené s obsahem cínu nad 50 %, tyče, profily, plechy, pásy, pruhy, kotouče, trubky, dráty, folie z olova a z jeho slitin a pájky z olova tvářené s obsahem nad 50 % olova, kromě pásů ze slitiny PbIn15Zn1| 2 měsíce
191 629| pásy ze slitiny PbIn15Zn1 rozměru 0,13 x 32 mm| do 15. 11. před dodávkovým rokem, na celý rok
Dráty ze slitiny SnGa 0,5 Ø 2 mm
192| Tyče, plechy, pásy, pruhy, kotouče, trubky a dráty z niklu a z jeho slitin| 3 měsíce
193| Výrobky hutní z tantalu, molybdenu, wolframu a jejich slitin, kromě tyčí a drátů z molybdenu, wolframu a jejich slitin8)| 2 měsíce
193 6 až| tyče a dráty z molybdenu, wolframu a jejich slitin8)| 4 měsíce
194| Výrobky hutní z hliníku a jeho slitin, na které jsou k dispozici nástroje z hliníku a jeho slitin, na které se zhotovují nové nástroje| 2 měsíce
6 měsíců
194 2| plechy, pásy, kotouče z hliníku a z jeho slitin, kromě Cupalových plechů| 2 měsíce
194 29| plechy Cupalové| 3 měsíce
194 71 až| plechy a pásy z hliníku a jeho slitin jednostranně a oboustranně lakované|
74| | 4 měsíce
195| Výrobky hutní z paladia a jeho slitin, výrobky hutní ze stříbra a jeho slitin,|
výrobky hutní z platiny a jejich slitin, výrobky hutní ze zlata a jeho slitin,|
výrobky hutní dentální| 2 měsíce
196| Výrobky hutní z mědi, kromě profilů, na které se zhotovují nové nástroje| 2 měsíce
profily měděné, na které se zhotovují nové nástroje| 6 měsíců
197| Výrobky hutní z mosazi, kromě profilů, na které se zhotovují nové nástroje| 2 měsíce
profily mosazné, na které se zhotovují nové nástroje| 6 měsíců
198| Výrobky hutní z bronzu| 2 měsíce
199 4| Výrobky hutní z titanu a jeho slitin, kromě trubek| 6 měsíců
199 43| trubky bezešvé přesné z titanu a jeho slitin| 7 měsíců
201| Druhovýrobky základní hutní z neželezných kovů a jejich slitin, kromě plechů děrovaných z neželezných kovů| 2 měsíce
201 7| plechy děrované z neželezných kovů| 9 měsíců
205 3| karbidy slinuté a jejich polotovary| 3 měsíce
205 5| materiály a výrobky feromagnetické kysličníkové| 3 měsíce
206| Výrobky ze slinutých karbidů opracované| 5 měsíců
211| pyrit, baryt, mastek, kazivec| 2 měsíce
212| Kysličník hlinitý, kysličník antimonitý, kysličník železitý, kysličník Ni a Co, hydroxid hlinitý, kysličník galitý| 2 měsíce
214| Soli anorganické, kromě síranu antimonitého| 2 měsíce
214 48| síran antimonitý| 6 týdnů
226 41| koks smolný| 2 měsíce
245 19| tavidla pro Ag pájky a As pájky| 2 měsíce
245 9| smáčedla pro dia-pasty| 4 měsíce
251 11| hnojiva dusíkatá tuhá (síran amonný)| 1 měsíc
253| Chemikálie čisté:
kysličník stříbrný, kyselina chloroplatičitá R 400, chlorid zlatitý, bromid rhoditý, dusičnan rhoditý, chlorid rhoditý R 370, bromičňan stříbrný, bromid stříbrný, dusičnan stříbrný, dvojchroman stříbrný, fluorid stříbrný, chlorid stříbrný, jodid stříbrný, kyanid stříbrný, manganistan stříbrný, rhodanid stříbrný, síran stříbrný, sirník stříbrný, uhličitan stříbrný, bromid zlatitý, chlorid zlatitý, dusičnan paladnatý, kyanid stříbrnodraselný, kyanozlatan draselný, chlorozlatitan draselný, chlorozlatitan sodný, chloroplatičitan amonný, Pd asbest, octan stříbrný, šťavelan stříbrný, kysličník galitý| 2 měsíce
309| šrouby z ocele a z neželezných kovů, kromě šroubů 8E a 10K| 3 měsíce
309 4 a| šrouby 8E a 10K|
7| | 4 měsíce
311 1 až| Matice, podložky, závlačky, vruty, čepy a kolíky, nýty, kroužky stavěcí|
8| a pojistné, konzoly, podpěry apod., upevňovací části venkovního vedení napětí, roubíky| 3 měsíce
311 9| paprsky kol motocyklů a jízdních kol, matice paprsků kol, vzpěry blatníkové motocyklů a jízdních kol| 4 měsíce
311 98| materiál spojovací pro železniční svršek| 2 měsíce
311 9815| hřeby pro značení dřevěných pražců| 3 měsíce
312| elektrody a dráty svařovací a tavidla| 3 měsíce
313| sítě drátěné, kromě sít papírenských a dialyzátorových| 3 měsíce
313 17| síta papírenská| 6 měsíců
síta dialyzátorová| 4 měsíce
314 1 až| hřebíky ocelové|
3| | 2 měsíce
314 4 až| drát vázací, lanka plombovací, lana ocelová, kordy ocelové, praménce ocelové pro elektrická vedení jako duše do ocelohliníkových lan, dvojdráty a trojdráty, praménce ocelové pro předpínací výztuž, úvazky pytlové, hřebíky mosazné, měděné a ze slitin hliníku, kromě ohebných hřídelů, ostnatého drátu a ocelo-hliníkového lana|
8|
3 měsíce
314 721| hřídele ohebné| 4 měsíce
314 785| drát ostnatý| 2 měsíce
314 863| ocelohliníková lana| 4 měsíce
315 1 až| Pružiny šroubovité, kuželové, spirálové, tvarové, kroužky a torzní tyče, pružiny|
9| talířové, kromě pružin z dováženého ocelového drátu, z neželezných kovů a profilových ocelí| 4 měsíce
315 12 a| z dovezeného ocelového drátu|
15| | 8 měsíců
315 18| pružiny a pružnice z neželezných kovů, kromě pružin vláskových| 3 měsíce
25| |
35| |
45| |
55| |
68| |
88| |
315 78| pružiny vláskové z neželezných kovů| 2 měsíce
316 11| tvarovky z trubek bezešvých k trubkám hladkým, kromě výrobků z VŽSKG| 3 měsíce
| tvarovky z trubek k trubkám hladkým výroby VŽSKG| 6 měsíců
316 2| tvarovky z trubek tavně svařovaných z ocelí ušlechtilých speciálních| 4 měsíce
316 31 až| oblouky trubkové z neušlechtilých ocelí, kromě oblouků lisovaných z plechu|
35| | 3 měsíce
316 33| oblouky trubkové lisované z plechu z ocelí ušlechtilých tř. 17 mořené (90° a 180°- - vnější průměr 14 až 318 mm)| 4 měsíce
316 41| trubky ocelové žebrové| 3 měsíce
316 51 a 52| láhve ocelové bezešvé a svařované| 3 měsíce
316 53| nádrže ocelové| 4 měsíce
316 61| trubky ohýbané, kromě trubek vyráběných ve VŽSKG| 3 měsíce
trubky ohýbané vyráběné ve VŽSKG| 3 měsíce
z ocelí neušlechtilých a ušlechtilých uhlíkových| 6 měsíců
z ocelí ušlechtilých tř. 15 a 17| 7 měsíců
316 62| hady| 3 měsíce
316 63| kompenzátory| 3 měsíce
316 71| stožáry napínací (pro trakční vedení)| 4 měsíce
316 81| sloupy nosné| 4 měsíce
317| řetězy a výrobky řetězářské ostatní, kromě řetězů kloubových, kovových drobných a řetízků z plastů| 3 měsíce
318| řetězy kloubové dopravní| 5 měsíců
323| ložiska kluzná:|
pouzdra silnostěnná ložisková, pouzdra přírubová ložisková a pánvice|
tenkostěnné ložiskové| 4 měsíce
325| kola disková a jiná| 3 měsíce
344| uhlíky odporové| 2 měsíce
346| články - akumulátory olověné vratné, díly zdrojů proudu elektrochemických, nerozbíratelné| 2 měsíce
372 71| termistory běžného typu| 3 měsíce
termistory průmyslové| 9 měsíců
374 99| obvod feritový reproduktorový| 4 měsíce
395 13| hroty diamantové na měření tvrdosti| 6 měsíců
403 31 a| matice paměťové a bloky a plovoucí hlavy pro diskové paměti|
94| | 6 měsíců
411 46| pily a frézy diamantové| 6 měsíců
411 48| orovnávače prachové diamantové| 4 měsíce
411 511| korunky jádrovací diamantové| 6 měsíců
411 515| dláta vrtací diamantová| 6 měsíců
411 516| přiběráky diamantové| 6 měsíců
411 775| průvlaky diamantové| 6 měsíců
415 8| nástroje diamantové:|
kotouče diamantové brousicí, vrtáky, orovnávače, bloky orovnávací prachové, pilníky prachové, trny zabrušovací, lišty honovací prachové, orovnávače několikakrystalové, destičky orovnávací několikakrystalové nebroušené, tablety brousicí prachové| 4 měsíce
421 8| pasty brusné diamantové| 4 měsíce
432 91| díly zařízení chladicích a mrazicích rozebíratelné:|
trubky žebrové ocelové a mosazné9)| 2 měsíce
437 71| pražce ocelové pro železniční svršek| 3 měsíce
437 73| kolejivo drobné pro svršek železniční a městské pouliční dráhy| 2 měsíce
437 74| kolejivo drobné pro svršek důlní a polní dráhy| 3 měsíce
484 1| kotle článkové litinové| 3 měsíce
484 5| tělesa otopná článková pro soustavy ústředního vytápění|
litinová a ocelová| 3 měsíce
desková a panelová a typu FONAL| 2 měsíce
429| oblouky ocelové důlní| 3 měsíce
552 51| trouby a tvarovky litinové tlakové| 2 měsíce
553 21| dílce stavební obvodové rámové kovové mimo FEAL| 15 měsíců
553 28| dílce stavební obkladové vnitřní (optické podhledy)| 5 měsíců
553 41| výplně otvorů staveb kovové (kovová křídla a obklady rámů k oknům a balkónovým dveřím v kombinaci dřevo a slitina hliníku, hliníková křídla a rámy pro zdvojená dřevohliníková okna a balkónové dveře)| 6 měsíců
553 42| příslušenství stavební kovové (žaluzie)| 2 měsíce
553 51| soubory kombinované z dílců FEAL| 9 měsíců
553 53| pláště střešní FEAL (COVERVAR)| 9 měsíců
553 55| pláště fasádní FEAL (SIDALVAR, kovové fasády a kamenné obklady, svislé a vodorovné alunolamy)
okna a dveře FEAL, osazení hliníkových stavebních prvků, okna otočná čtyřlištová, prosklené dílce portálové příčkové| 9 měsíců
15 měsíců
553 56| podhledy FEAL (podhledy lamelové ALPO 249 a ALSTROP, podhledy kazetové FEAL)|
5 měsíců
podhledy lamelové š. 75 a 150| 6 měsíců
553 57| příčky FEAL| 9 měsíců
553 23| tuby hliníkové| 2 měsíce
598 1 až| výrobky šamotové kromě tvarovek|
4| | 3 měsíce
598 18| tvarovky šamotové| 4 měsíce
598 5| výrobky dinasové, kromě tvarovek| 3 měsíce
598 58| tvarovky dinasové| 4 měsíce
598 7| výrobky žárovzdorné korundové a výrobky z karbidu křemíku| 3 měsíce
598 9| zásypy izolační, exosměsi a exotermické zásypy| 2 měsíce
599 1| hmoty žárovzdorné zásadité zrněné| 2 měsíce
599 4| staviva žárovzdorná zásaditá tvarová| 2 měsíce
599 6| výrobky žárovzdorné tubové a uhlíkové, kromě hmoty elektrodové a anodové
hmota elektrodová a anodová| 3 měsíce
2 měsíce
745| výrobky zlatnické a šperkařské| 2 měsíce
748 11| hliníkové COMBI a MONTI stánky| 6 měsíců
792 21| prášek diamantový syntetický a kubický nitrid boru| 3 měsíce
Příloha č. 2
vyhlášky č. 30/1990 Sb.
Seznam výrobků objednávaných bez lhůt (průběžně) u odbytové organizace Ferona1)
Obor podle JKPOV| Druh výrobku| Poznámka
---|---|---
132 11| Tyče ocelové jemné kruhového průřezu do průměru 32 mm| Výrobky oborů JKPOV
132 až 134 se dodávají ve
výrobních délkách, obvyklých jakostech
oceli, v přírodním nebo normalizačně žíhaném
stavu materiálu2)
132 2| Tyče ocelové jemné ploché
Tyče ocelové jemné průřezu L
132 31| rovnoramenného L do 45 × 45 mm|
132 32| nerovnoramenného L do 56 × 36 mm|
132 8| Tyče ocelové pro výztuž do betonu (betonářská ocel)|
133 11| Tyče ocelové střední kruhového průřezu o průměru nad 32 mm pod 100 mm|
133 2| Tyče ocelové střední ploché|
Tyče ocelové střední průřezu L|
133 31| rovnoramenného L 50 × 50 až 110 × 110 mm|
133 32| nerovnoramenného L 60 × 40 až 140 × 90 mm|
133 5| Ocel pásová za tepla válcovaná ve svitcích|
133 8| Tyče ocelové střední průřezu I a U do 160 mm|
133 92| Kolejnice důlní|
134 11| Tyče ocelové hrubé kruhového průřezu o průměru od 100 do 210 mm|
134 3| Tyče ocelové hrubé průřezu L|
134 8| Tyče ocelové hrubé průřezu I a U nad 160 mm|
138 1| Plechy hladké pozinkované v tabulích|
138 6| Plechy pocínované v tabulích|
143 2| Trubky ocelové svařované závitové| Dodávají se ve výrobních délkách
151 4| Ocel pásová válcovaná za studena, klasická obalová|
Šrouby hrubé|
309 001| se šestihrannou hlavou|
309 003| se šestihrannou hlavou|
se závitem k hlavě|
311 1011| Matice hrubé korunové|
311 13| Matice hrubé šestihranné|
311 21| Podložky ocelové|
314 110| Hřebíky stavební|
1)
Jedná se o stav materiálu podle příslušných technických norem, který se vyjadřuje v číselné značce materiálu první doplňkovou číslicí 6 až 9
2)
Výroba: Východoslovenské železiarne, Košice
3)
Jedná se o stav materiálu podle příslušných technických norem, který se vyjadřuje v číselné značce materiálu první doplňkovou číslicí 6 - 9
4)
(štetovnice rohové)
5)
Výroba: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ústí nad Labem
6)
Výroba: Rudné doly Jeseník, Zlaté hory
7)
Výroba: Tesla Rožnov
8)
Výroba: Tesla Rožnov
9)
Výroba: Kovohutě Příbram
1)
Týká se objednávek, jejichž objem obsahuje maximálně horního množstevního pásma „b“ dle ceníku OPS 22/5/89. Objednávky s vyšším objemem je nutno předkládat ve lhůtách podle přílohy č. 1.
2)
Jedná se o stav materiálu podle příslušných technických norem, který se vyjadřuje v číselné značce materiálu první doplňkovou číslicí 0 a 1. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 37/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 37/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy o změně vyhlášky č. 1/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky leteckých prací v zemědělství, lesním a vodním hospodářství
Vyhlášeno 20. 2. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 10/1990
* Čl. I - Vyhláška č. 1/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky leteckých prací v zemědělství, lesním a vodním hospodářství, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1990
37
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 8. února 1990
o změně vyhlášky č. 1/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky leteckých prací v zemědělství, lesním a vodním hospodářství
Federální ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 80/1989 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 1/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky leteckých prací v zemědělství, lesním a vodním hospodářství, se mění takto:
1.
V § 1 se odstavce 3 a 4 vypouštějí včetně odkazů na poznámky pod čarou, které se zároveň zrušují.
2.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Smlouva o přípravě dodávek leteckých prací se uzavírá nejméně na období 2 let na návrh jedné ze smluvních stran. Návrh smlouvy se předkládá ve lhůtě, na které se strany dohodnou.“.
3.
V § 2 se odstavce 2, 3 a 4 vypouštějí.
4.
V § 3 se odstavec 3 vypouští.
5.
§ 5 se vypouští včetně odkazu na poznámku pod čarou, která se zároveň zrušuje.
6.
V § 10 odst. 1 se vypouští text za středníkem a středník se nahrazuje tečkou.
7.
V § 11 odst. 1 se vypouští text za středníkem a středník se nahrazuje tečkou.
8.
§ 12 zní:
㤠12
Organizace se nemohou ve smlouvě dohodnout odchylně od ustanovení § 6, § 7 písm. d) až g), j), m), § 8 odst. 1 písm. a), c) až h), odst. 2, 3 a § 9.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1990.
Ministr:
Ing. Podlena v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 39/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 39/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích
Vyhlášeno 20. 2. 1990, datum účinnosti 20. 2. 1990, částka 10/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, se v sazebníku správních poplatků mění a
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 2. 1990
39
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky
ze dne 30. ledna 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, se v sazebníku správních poplatků mění a doplňuje takto:
1.
V položce 5 písmeno b) sazba „Kčs 300,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 500,-“.
2.
V položce 5 osvobození bod 2 se vypouštějí čárka za slovy „Slovenské národní rady“ a slova „ústředních výborů politických stran“.
3.
V položce 8 písmena a) a b) zní:
„a) Vydání povolení (rozhodnutí o registraci) občanům k poskytování služeb, k prodeji zboží nebo jiné činnosti| Kčs 100,-
---|---
b)
Vydání povolení ke kácení stromů rostoucích cích mimo les
\\- občanům| Kčs 20,-
---|---
\\- organizacím | Kčs 500,-“
4.
V položce 11 sazba „Kčs 300,-“ se nahrazjuje sazbou „Kčs 40,- až 300,-“.
5.
V položce 12 písmeno g) se sazba doplňuje slovy „za každý svazek matriky“.
6.
V položce 13 písmeno b) sazba „Kčs 1 000,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 1 000,- až 2 000,-“.
7.
Zmocnění k položce 13 se vypouští.
8.
Poznámky k položce 13 se doplňují o bod 4, který zní:
„4.
Za povolení provozování hracích přístrojů na zahraniční měnu se vybere poplatek ve výši trojnásobku horní hranice sazby.“.
9.
V položce 14 osvobození bod 1 se vypouštějí slova „Lidových milic“ včetně čárky za těmito slovy.
10.
Poznámky k položce 18 se doplňují o bod 3, který zní
„3.
Správní poplatek podle této položky se sníží o částku prokazatelně zaplacenou u stanic technické kontroly za provedení technické kontroly motorových vozidel a jejich přípojných vozidel po provedené stavbě v tuzemsku nebo dovezených jednotlivě z ciziny.“.
11.
K položce 24 se doplňuje zmocnění, které zní:
„Zmocnění:
Československý zastupitelský úřad může zvýšit horní hranici sazby na dvojnásobek.“.
12.
K položce 27 se doplňuje zmocnění, které zní:
„Zmocnění:
Československý zastupitelský úřad může zvýšit sazbu poplatku na desetinásobek.“.
13.
V položce 27 osvobození za slovy „československé banky“ se doplňují čárka a slovo „spořitelny“.
14.
Poznámky k položce 27 se doplňují o bod 3, který zní:
„3.
Výměna nebo výdej hromadných dat na magnetických páskách není správním úkonem ve smyslu této položky.“.
15.
V položce 28 se vypouští písmeno c).
16.
K položce 31 se doplňuje zmocnění, které zní:
„Zmocnění:
Československý zastupitelský úřad může zvýšit sazbu poplatku na desetinásobek.“.
17.
V položce 32 horní hranice sazby „Kčs 35 000,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 2 000,-“.
18.
V položce 32 poznámky bod 1 a 4 se vypouštějí, v bodu 2 se na konci připojují slova „v horní hranici sazby“ a dosavadní poznámky bod 2 a 3 se označují jako bod 1 a 2.
19.
K položce 33 se doplňuje zmocnění, které zní:
„Zmocnění:
Československý zastupitelský úřad může zvýšit sazbu poplatku na desetinásobek.“.
20.
V položce 34 písmeno a) horní hranice sazeb „Kčs 4 000,-, Kčs 12 500,- a Kčs 5 000,-“ se nahrazují sazbami „Kčs 10 000,-, Kčs 20 000,- a Kčs 15 000,-“.
21.
V položce 34 osvobození bod 2 se nahrazuje čárka za slovy „městské hromadné dopravy“ tečkou a konec věty se vypouští.
22.
V položce 34 osvobození bod 3 se vypouští.
23.
V položce 35 B bod 1 písmeno a) sazba „2 500,- Kčs“ se nahrazuje sazbou „Kčs 4 500,-“.
24.
V položce 35 C se částka „15 000,- Kčs“ nahrazuje částkou „25 000,- Kčs“.
25.
V položce 35 osvobození bod 2 se vypouští.
26.
V položce 37 osvobození bod 1 se vypouštějí čárka za slovy „Slovenské národní rady“, slova „ústředních výborů politických stran,“ a poslední věta zní „Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba.“.
27.
K položce 37 se doplňuje zmocnění, které zní:
„Zmocnění:
Československý zastupitelský úřad a orgány pasové kontroly mohou zvýšit sazbu poplatku na dvojnásobek.“.
28.
Položka 39 včetně poznámky se vypouštějí.
29.
V položce 41 písmeno a) horní hranice sazby „Kčs 300,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 600,-“ a v písmenu b) dolní hranice sazby „Kčs 10,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 50,-“.
30.
Osvobození k položce 41 se vypouští.
31.
Poznámky k položce 41 se doplňují o bod 3, který zní:
„3.
Správní orgán vyměří a vybere poplatek v horní hranici sazby za vydání cestovního dokladu k trvalému pobytu v cizině.“.
32.
Položka 42 včetně osvobození, zmocnění a poznámek se vypouštějí.
33.
Položka 43 včetně osvobození, zmocnění a poznámek se vypouštějí.
34.
V položce 44 se vypouštějí slova „nebo rozšíření“ a osvobození a zmocnění k této položce; horní hranice sazby „Kčs 50,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 100,-“.
35.
V položce 47 písmeno b) sazba „Kčs 10,- až 500,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 50,- až 800,-“.
36.
Osvobození k položce 47 se vypouští.
37.
V položce 56 sazba „Kčs 5 000,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 9 000,-“.
38.
V položce 62 písmeno a) horní hranice sazby „150 %“ se nahrazuje sazbou „300 %“.
39.
Osvobození k položce 62 zní:
„Od poplatku podle písmen a) a b) této položky je osvobozen Československý červený kříž, jde-li o neobchodní vývoz věcí v rámci jeho činnosti.“.
40.
V položce 63 sazba „Kčs 150,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 400,-“.
41.
Položka 64 zní:
„Registrace, vydání nebo prodloužení povolení
\\- ke zřízení obchodního zastupitelství zahraničním osobám14)| Kčs 2 000,- až 25 000,
---|---
\\- k zahraničně obchodní činnosti| Kčs 2 000,- až 25 000,
\\- k poskytování zahraničně hospodářských služeb | Kčs 2 000,- až 25 000,
\\- ke zřízení organizační složky čs. osoby v zahraničí| Kčs 2 000,- až 25 000,-“.
42.
Osvobození k položce 64 se vypouští.
43.
V položce 69 horní hranice sazby „Kčs 2 000,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 3 500,-“.
44.
Osvobození k položce 69 zní:
„Od poplatku jsou osvobozena víza udělovaná
-
do diplomatických, služebních a zvláštních pasů, je-li zachována vzájemnost,
-
významným osobám,
-
dětem do 15 let.“.
45.
V položce 69 poznámky bod 1 a bod 3 se vypouštějí. Dosavadní poznámky bod 2 a 4 se označují jako bod 1 a 2.
46.
V položce 70 sazba „Kčs 300,- až 1 800,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 500,- až 3 000,-“.
47.
V položce 71 horní hranice sazby „Kčs 1 200,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 2 500,-“.
48.
V položce 74 horní hranice sazby „Kčs 600,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 1 000,-“.
49.
V položce 75 sazba „Kčs 40,- až 150,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 50,- až 300,-“.
50.
V položce 76 horní hranice sazeb „Kčs 150,-“ a „Kčs 600,-“ se nahrazují sazbami „Kčs 300,-“ a „Kčs 1 000,-“.
51.
V položce 77 písmeno a) horní hranice sazby „Kčs 150,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 300,-“.
52.
V položce 77 písmeno b) horní hranice sazby „Kčs 125,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 250,-“.
53.
V položce 77 písmeno c) horní hranice sazby „Kčs 125,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 250,-“.
54.
V položce 78 písmeno a) horní hranice sazby „Kčs 600,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 1 000,-“.
55.
V položce 78 písmeno b) horní hranice sazby „Kčs 150,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 300,-“.
56.
V položce 79 bod I. horní hranice sazby „Kčs 125,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 250,-“.
57.
V položce 79 bod II. horní hranice sazby „Kčs 150,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 300,-“.
58.
V položce 79 bod III. horní hranice sazby „Kčs 250,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 450,-“.
59.
V položce 79 bod IV. sazba „Kčs 5,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 10,-“.
60.
V položce 79 bod V. sazba „Kčs 5,-“ se nahrazuje sazbou „Kčs 10,-“.
61.
Zmocnění k části III zní:
„Federální úřad pro vynálezy může stanovenou sazbu poplatku snížit nebo upustit od jeho vybrání na základě vzájemnosti nebo z důvodu obecného zájmu, popřípadě zvýšit sazbu až do výše dvojnásobku s výjimkou sazby stanovené v položce 88.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr financí, cen a mezd ČSR:
Ing. Nikodým v. r.
Ministr financí, cen a mezd SSR:
Ing. Kováč CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 40/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 40/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 162/1988 Sb., o nákupu zboží organizacemi v maloobchodních prodejnách
Vyhlášeno 20. 2. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 10/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 162/1988 Sb., o nákupu zboží organizacemi v maloobchodních prodejnách, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1990
40
VYHLÁŠKA
ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky
ze dne 15. února 1990,
kterou se mění vyhláška ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 162/1988 Sb., o nákupu zboží organizacemi v maloobchodních prodejnách
Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 56 zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě (úplné znění č. 142/1988 Sb.), k provedení § 5 zákona:
Čl. I
Vyhláška ministerstva obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky č. 162/1988 Sb., o nákupu zboží organizacemi v maloobchodních prodejnách, se mění takto:
1.
§ 2 odst. 2 písm. d) zní:
„d)
stavebniny, hutní materiály a průmyslové zboží uvedené v písmenech d), f), g), a h) Seznamu nakupované organizacemi bytového hospodářství, národními výbory a bytovými družstvy za účelem údržby bytového fondu, dále národními výbory, školskými, zdravotnickými organizacemi a zařízeními sociální péče, Československou akademií věd a výzkumnými ústavy.“.
2.
Seznam druhů zboží zakázaného prodávat organizacím, který je nedílnou součástí této vyhlášky, zní:
„Seznam
druhů zboží zakázaného prodávat organizacím
a)
nové osobní a dodávkové automobily;
b)
veškeré nepotravinářské spotřební zboží dovezené z nesocialistických států a Jugoslávie kromě balzového dřeva, sportovních potřeb, sportovního oblečení a sportovní obuvi pro vrcholový sport a kluby s péčí o sportovně talentovanou mládež;
c)
jízdní kola s měničem převodů čs. výroby a typu Cross, Trial, šicí stroje Elna a všechny šicí stroje dovážené z NDR;
d)
mrazničky;
e)
přenosné televizní přijímače pro barevný příjem;
f)
vany, zdravotní armatury a náhradní díly k nim, příslušenství k vanám a umyvadlům;
g)
článkové a deskové radiátory, ocelové nosiče I a U, pozinkované plechy a tenkostěnné ocelové profily;
h)
cement a mleté vápno v období března až září, dlaždice terazzo, keramické obkládačky, jehličnaté řezivo, těžké izolační pásy a pálená ražená krytina, keramické dlaždice, zdící materiály pálené a nepálené, osinkocementová krytina hladká, stropní desky Hurdis, schodišťové dílce, trouby kameninové kanalizační, dřevěné dveře, dřevěná okna.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1990.
Ministryně:
Ing. Štěpová CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy slovenskej socialistickej republiky č. 41/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy slovenskej socialistickej republiky č. 41/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 38/1987 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v osobitných odborných učilištiach
Vyhlášeno 20. 2. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 10/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 38/1987 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v osobitných odborných učilištiach sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto výhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1990.
Aktuální znění od 1. 4. 1990
41
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej socialistickej republiky
z 15. februára 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 38/1987 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v osobitných odborných učilištiach
Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej socialistickej republiky po dohode s Ministerstvom zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky podľa § 25 ods. 7, po prerokovaní so zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 26 ods. 3 a § 32 ods. 5 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 38/1987 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v osobitných odborných učilištiach sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 3 začiatok vety pred bodkočiarkou znie: „Pomaturitné štúdium sa ukončuje záverečnou pomaturitnou skúškou, pomaturitné kvalifikačné štúdium sa ukončuje maturitnou skúškou;“.
2.
§ 5 znie:
㤠5
(1)
Maturitná skúška v gymnáziu pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z cudzieho jazyka, ktorý si žiak vybral z jazykov, ktoré študoval na gymnáziu, a z ústnej skúšky z matematiky a z jedného voliteľného predmetu, alebo z dvoch voliteľných predmetov. Žiak vykoná ústnú skúšku z matematiky, ak sa táto skúška požaduje pre jeho ďalšie štúdium.
(2)
Žiak triedy so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) koná písomnú a ústnu skúšku z matematiky, žiak triedy so zameraním študijného odboru 02 matematika a fyzika koná ústnu skúšku z matematiky alebo fyziky, žiak triedy so zameraním študijného odboru 38 programovanie (špeciálne zameranie) koná ústnu skúšku z matematiky alebo skupiny predmetov programovanie, algoritmy, počítačové systémy a z jedného voliteľného predmetu.
(3)
Voliteľnými predmetmi maturitnej skúšky v gymnáziu sú: odborné predmety, cudzí jazyk, matematika, dejepis, zemepis, fyzika, chémia, biológia, v triedach so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj deskriptívna geometria a informatika, v triedach so zameraním študijného odboru 02 matematika a fyzika aj deskriptívna geometria, v triedach so zameraním študijného odboru 38 programovanie (špeciálne zameranie) aj skupina predmetov programovanie, algoritmy a počítačové systémy, v triedach so zameraním študijného odboru 76 telesná výchova (špeciálne zameranie) a v športových školách aj telesná výchova.
(4)
Maturitná skúška v stredných odborných učilištiach a v stredných odborných školách pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, zo skúšky z odborných predmetov a ústnej skúšky z voliteľného predmetu. Voliteľnými predmetmi sú: ruský jazyk, ďalší živý jazyk, matematika, fyzika, chémia, biológia, výpočtová technika.
(5)
Žiakom, ktorí prestúpili do 3. alebo 4. ročníka strednej školy so slovenským vyučovacím jazykom zo školy s iným vyučovacím jazykom a cudzincom sa odpúšťa písomná maturitná skúška zo slovenského jazyka a literatúry.
(6)
Maturitná skúška z odborných predmetov v stredných odborných učilištiach a stredných odborných školách sa delí na praktickú časť a teoretickú časť, pričom
a)
v praktickej časti skúšky sa overujú zručnosti žiaka vo vyžrebovanej alebo určenej téme. Podľa charakteru študijného odboru môže byť jej súčasťou písomné alebo grafické riešenie úlohy. V stredných odborných školách môže byť praktickou časťou skúšky z odborných predmetov obhajoba komplexnej odbornej práce, ktorú žiak alebo skupina žiakov vypracovala v priebehu štúdia. Praktická časť skúšky sa nekoná v študijných odboroch stredných odborných učilíšť určených pre absolventov učebných odborov;
b)
v teoretickej časti skúšky sa ústne overujú vedomosti žiakov vo vyžrebovanej téme, prípadne aj vo vzťahu k praktickej časti skúšky; využívajú sa na nej písomné práce žiakov vypracované v priebehu štúdia.
(7)
Maturitná skúška z odborných predmetov v gymnáziu sa nedelí na teoretickú časť a praktickú časť. Využívajú sa na nej aj práce žiakov vypracované v priebehu štúdia.
(8)
Žiak môže konať so súhlasom riaditeľa strednej školy dobrovoľne ústnu maturitnú skúšku z jedného z povinných klasifikovaných predmetov zaradených v učebnom pláne príslušného študijného odboru.
(9)
V stredných školách s iným ako slovenským vyučovacím jazykom sa maturitná skúška koná: v gymnáziu z vyučovacieho jazyka a literatúry, slovenského jazyka a literatúry (písomná a ústna skúška), ústnej skúšky z matematiky a z jedného voliteľného predmetu, alebo z ústnej skúšky z dvoch voliteľných predmetov. Žiak vykoná ústnu skúšku z matematiky, ak sa táto skúška požaduje pre jeho ďalšie štúdium. V stredných odborných učilištiach a stredných odborných školách z vyučovacieho jazyka a literatúry, slovenského jazyka a literatúry (písomná a ústna skúška) a odborných predmetov.
(10)
Žiak gymnázia môže so súhlasom riaditeľa školy dobrovoľne konať maturitnú skúšku z odborných predmetov podľa príslušného zamerania študijného odboru v mimoriadnom skúšobnom období do troch rokov po vykonaní maturitnej skúšky.
(11)
Maturitná skúška v stredných školách v skupine študijných odborov 82 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba pozostáva:
a)
v stredných umeleckopriemyselných školách z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z cudzieho jazyka, z praktickej časti skúšky z hlavného odboru štúdia, z teoretickej časti skúšky z jednotlivých odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru, vo výtvarných odboroch včítane obhajoby zadanej témy,
b)
v konzervatóriách z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z praktickej časti skúšky z hlavného umeleckého predmetu, z teoretickej časti skúšky z jednotlivých odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru,
c)
v hudobnej a tanečnej škole z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z cudzieho jazyka, z praktickej časti skúšky z hlavného umeleckého predmetu, z teoretickej časti skúšky z jednotlivých odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru.
(12)
Maturitná skúška v stredných pedagogických školách v skupine študijných odborov 76 - učiteľstvo pozostáva z ústnej a písomnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, ústnej skúšky z jedného povinného všeobecnovzdelávacieho predmetu okrem telesnej výchovy a brannej výchovy, skúšky z odborných predmetov pedagogika - psychológia a skúšky z jedného z odborných predmetov telesná výchova mládeže, výtvarná výchova mládeže, hudobná výchova mládeže.
(13)
V pomaturitnom kvalifikačnom štúdiu sa koná maturitná skúška z odborných predmetov zaradených do učebných plánov študijných odborov tohto štúdia a v študijnom odbore 63-14-6 cestovný ruch aj z jedného živého jazyka. Maturitná skúška z odborných predmetov sa delí podľa odseku 9“.
3.
V § 6 ods. 2 prvá veta znie: „Písomné skúšky sa konajú v treťom úplnom týždni v apríli.“.
4.
V § 7 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Záverečná pomaturitná skúška je teoreticko-praktická komplexná skúška; koná sa z odborných vyučovacích predmetov zaradených do učebných plánov študijných odborov. Delí sa na praktickú časť a teoretickú časť. Podľa charakteru študijného odboru môže byť súčasťou praktickej časti písomné alebo grafické riešenie úloh. Teoretická časť je ústna.
(2)
Absolventská skúška je komplexná odborná skúška, na ktorej sa overuje úroveň zdokonalenia žiaka na výkon konkrétnej umeleckej činnosti a úroveň jeho prípravy na výkon povolania. Obsahuje absolventský výkon z hlavného odboru štúdia, absolventskú písomnú prácu a jej obhajobu, súbornú skúšku z pedagogickej prípravy.“.
5.
V § 9 ods. 1, 2 a 8 znejú:
„(1)
Na písomnej skúške z vyučovacieho jazyka a literatúry si žiak volí jednu tému z určeného súboru. Na písomnej skúške z matematiky v gymnáziu v triedach so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) rieši žiak dva určené príklady a dva príklady, ktoré si z určeného súboru sám zvolí. Na ústnej skúške z vyučovacieho jazyka a literatúry, cudzieho jazyka, matematiky a voliteľných predmetov a teoretickej časti skúšky z odborných vyučovacích predmetov žrebuje žiak jednu z určených tém. Na praktickej časti skúšky odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru si žiak vyžrebuje jednu zo schválených tém, pokiaľ mu táto nie je určená. Tému praktickej skúšky z hlavného odboru štúdia Tému praktickej skúšky z hlavného odboru štúdia v skupine študijných odborov 82 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba určí žiakovi riaditeľ strednej školy.
(2)
Písomné skúšky zo všeobecnovzdelávacích predmetov trvajú 240 minút. Praktická časť maturitnej, pomaturitnej a absolventskej skúšky z odborných predmetov, praktická skúška z hlavného odboru štúdia v konzervatóriu a výkon z hlavného odboru trvajú podľa povahy študijného odboru najviac 16 hodín, v študijnom odbore zubný laborant najviac 32 hodín, v jednom dni najviac 8 hodín. V odboroch, kde si to charakter skúšky vyžaduje, praktická časť skúšky z odborných predmetov alebo z hlavného odboru štúdia môže trvať až štyri týždne. Ústna skúška z jedného vyučovacieho predmetu trvá 10 - 20 minút; ak je obsahom ústnej skúšky učivo z viacerých predmetov, trvá 15 - 30 minút. Príprava žiakov na ústnu skúšku podľa charakteru predmetu trvá 15 - 30 minút. Záverečná skúška trvá najviac 24 hodín, v jednom dni najviac 8 hodín.
(8)
Pred začiatkom ústnych maturitných skúšok, na konzervatóriu aj praktických skúšok, sa žiaci nezúčastňujú na vyučovaní päť vyučovacích dní. Pred začiatkom záverečných skúšok sa žiaci nezúčastňujú na vyučovaní tri vyučovacie dni. Tieto dni sú určené na prípravu na vykonanie skúšok.“.
6.
V § 10 ods. 3 písm. b) sa slová „učiteľ skúšajúci slovenský jazyk a literatúru“ nahrádzajú slovami „učiteľ skúšajúci vyučovací jazyk a literatúru“ a slová „učiteľ skúšajúci ruský jazyk“ nahrádzajú slovami „učiteľ skúšajúci cudzí jazyk.“.
7.
§ 11 ods. 2 znie:
„(2)
Podpredsedu a ďalších členov skúšobnej komisie vymenúva do konca februára riaditeľ školy z pedagogických pracovníkov školy. Podpredsedom skúšobnej komisie môže byť vymenovaný len pedagogický pracovník školy s najmenej päťročnou pedagogickou praxou.“.
8.
§ 13 včítane nadpisu znie:
㤠13
Klasifikácia a hodnotenie
(1)
Prospech žiaka na skúške sa klasifikuje týmito stupňami: 1 - výborný, 2 - chválitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatočný, 5 - nedostatočný.
(2)
Klasifikáciu žiaka na záverečnej, maturitnej, záverečnej pomaturitnej alebo absolventskej skúške schvaľuje na návrh skúšajúceho učiteľa alebo majstra odbornej výchovy skúšobná komisia hlasovaním. Pri rovnosti hlasov, je rozhodujúci hlas predsedu komisie.
(3)
Písomnú maturitnú skúšku z vyučovacieho jazyka a literatúry, v školách s iným ako slovenským vyučovacím jazykom aj zo slovenského jazyka a literatúry, v gymnáziu v zameraní študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj z matematiky klasifikujú vyučujúci príslušných predmetov. Výsledky klasifikácie oznámi vyučujúci žiakom týždeň pred začiatkom ústnej skúšky.
(4)
Klasifikácia z písomnej aj ústnej časti maturitnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry a v zameraní študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj z písomnej i ústnej maturitnej skúšky z matematiky sa zohľadní vo výslednom stupni. Ak má žiak z písomnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, alebo v gymnáziu v zameraní študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj z písomnej skúšky z matematiky nedostatočný prospech, koná ústnu skúšku v tom istom skúšobnom období.
(5)
Ak si žiak počína na maturitnej skúške nedovoleným spôsobom, predseda skúšobnej komisie alebo dozerajúci učiteľ preruší jeho skúšku a po porade komisie alebo pri písomnej skúške po porade s riaditeľom školy žiakovi oznámi, či môže v skúške pokračovať, alebo či bude skúšku, prípadne jej časť v najbližšom skúšobnom období opakovať.
(6)
Celkové hodnotenie záverečnej skúšky vychádza z klasifikácie praktickej časti a prihliada sa pri ňom na vedomosti žiaka na záverečnom rozhovore.
(7)
Do celkového hodnotenia sa nezapočítava pri maturitnej alebo záverečnej pomaturitnej skúške prospech z predmetu, z ktorého sa žiak prihlási na skúšku dobrovoľne.
(8)
Celkové hodnotenie žiaka (okrem celkového zhodnotenia prípravy žiakov pripravujúcich sa na výkon jednoduchých činností), so zohľadnením jeho prospechu počas celého štúdia, klasifikuje skúšobná komisia podľa tejto stupnice:
a)
prospel s vyznamenaním, ak nemá
1.
na záverečnej skúške prospech horší ako výborný,
2.
na maturitnej skúške, na záverečnej pomaturitnej skúške a na absolventskej skúške z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky z odborných predmetov výsledný stupeň prospechu horší ako chválitebný, v študijných odboroch skupiny 82 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba z praktickej časti skúšky z hlavného odboru štúdia alebo z absolventského výkonu z hlavného odboru štúdia stupeň prospechu horší ako výborný,
3.
na maturitnej, záverečnej pomaturitnej a na absolventskej skúške priemerný prospech z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky z odborných predmetov horší ako 1,50,
b)
prospel veľmi dobre, ak nemá
1.
na záverečnej skúške stupeň prospechu horší ako chválitebný,
2.
na maturitnej, záverečnej pomaturitnej a absolventskej skúške z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky z odborných predmetov stupeň prospechu horší ako dobrý; v študijných odboroch skupiny 82 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba z praktickej časti skúšky z hlavného odboru štúdia alebo z absolventského výkonu z hlavného odboru štúdia stupeň horší ako chválitebný,
3.
na maturitnej, záverečnej pomaturitnej a absolventskej skúške priemerný prospech z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky z odborných predmetov horší ako 2,00,
c)
prospel, ak nemá
1.
na záverečnej skúške stupeň prospechu horší ako dostatočný,
2.
na maturitnej, záverečnej pomaturitnej a absolventskej skúške z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky stupeň prospechu horší ako dostatočný,
d)
neprospel, ak má
1.
na záverečnej skúške stupeň prospechu nedostatočný,
2.
na maturitnej, záverečnej pomaturitnej, absolventskej skúške z niektorého predmetu skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky stupeň prospechu nedostatočný.
(9)
Celkové hodnotenie skúšky včítane hodnotenia z predmetov a častí skúšky oznámi žiakovi predseda skúšobnej komisie v deň, v ktorom žiak skúšku ukončil. Toto hodnotenie je konečné.“.
9.
§ 14 včítane nadpisu znie:
㤠14
Opravné skúšky
(1)
Ak bol žiak na záverečnej skúške klasifikovaný stupňom 5 - nedostatočný, môže konať opravnú skúšku v mimoriadnom termíne.
(2)
Ak bol žiak na maturitnej, záverečnej pomaturitnej alebo absolventskej skúške z niektorých predmetov, najviac z dvoch, včítane praktickej a teoretickej časti skúšky klasifikovaný stupňom 5 - nedostatočný, rozhodne skúšobná komisia, či môže konať opravnú skúšku z týchto predmetov alebo častí skúšky v najbližšom mimoriadnom skúšobnom období. Opravnú skúšku z vyučovacieho jazyka a literatúry a v gymnáziu v zameraní študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj z matematiky koná žiak len ústne.
(3)
Ak žiak neprospel na prvej opravnej skúške z jednotlivých predmetov alebo častí skúšky z jedného predmetu alebo jednej časti skúšky, môže mu skúšobná komisia povoliť na jeho žiadosť druhú opravnú skúšku z tohoto predmetu alebo časti skúšky, a to z vážnych, najmä zdravotných dôvodov. Žiakovi, ktorý neprospel na prvej opravnej skúške z obidvoch predmetov alebo častí skúšky, alebo na druhej opravnej skúške z jedného predmetu alebo jednej časti skúšky, môže skúšobná komisia povoliť opakovať celú maturitnú, záverečnú pomaturitnú alebo absolventskú skúšku. Táto skúška sa vykoná v nasledujúcom školskom roku v riadnom skúšobnom období.
(4)
Žiakovi, ktorí bol na maturitnej, záverečnej pomaturitnej alebo absolventskej skúške klasifikovaný stupňom 5 - nedostatočný z viacerých ako dvoch predmetov včítane praktickej a teoretickej časti skúšky, môže skúšobná komisia povoliť opakovať celú maturitnú, záverečnú pomaturitnú alebo absolventskú skúšku. Táto skúška sa vykoná v nasledujúcom školskom roku v riadnom skúšobnom období.
(5)
Celú záverečnú, maturitnú, záverečnú pomaturitnú alebo absolventskú skúšku môže žiak opakovať iba raz.“.
10.
§ 15 včítane nadpisu znie:
㤠15
Spoločné ustanovenia
(1)
Ak žiak pre vážne, najmä zdravotné dôvody, nepríde na skúšku, je povinný ospravedlniť sa najneskôr do troch dní odo dňa konania skúšky. Závažnosť dôvodov, pre ktoré žiak na skúšku neprišiel, posudzuje predseda skúšobnej komisie. Ak uzná ospravedlnenie žiaka, žiak sa neklasifikuje a skúšobná komisia mu určí náhradný termín skúšky. Ak žiak neprišiel na skúšku bez ospravedlnenia alebo ak ospravedlnenie nebolo uznané, posudzuje sa, ako by zanechal štúdium dňom nasledujúcim po termíne skúšky.
(2)
Témy na jednotlivé predmety a časti maturitnej, záverečnej pomaturitnej a absolventskej skúšky s uvedením učebných pomôcok, ktoré môže žiak používať, schvaľuje na návrh predmetovej komisie riaditeľ školy. Témy na záverečnú skúšku a praktickú časť maturitnej skúšky v stredných odborných učilištiach vypracujú majstri odbornej výchovy v spolupráci s učiteľmi odborných predmetov a schvaľuje ich riaditeľ stredného odborného učilišťa po prerokovaní v predmetovej komisii. Príklady na písomnú skúšku z matematiky schvaľuje na návrh predmetovej komisie riaditeľ školy.
(3)
Na písomnú skúšku z vyučovacieho jazyka a literatúry, slovenského jazyka a literatúry sa určia štyri témy. Na písomnú skúšku z matematiky v gymnáziu v triedach so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) určí sa súbor šiestich príkladov. Na záverečnú skúšku a praktickú časť maturitnej skúšky sa určí podľa špecifiky odboru 1-10 tém, ktoré zahŕňajú činnosti charakteristické pre výkon povolania. Na ústnu skúšku z jednotlivých predmetov a teoretickú časť skúšky z odborných predmetov sa na stredných školách určuje najmenej dvadsaťpäť tém. Na záverečnú pomaturitnú skúšku sa určí 15 tém na teoretickú a 5 tém na praktickú časť skúšky z odborných predmetov.
(4)
Pracujúci, ktorí už skôr získali úplné stredné vzdelanie, maturitnú skúšku z vyučovacieho jazyka nekonajú.
(5)
Skúšky sa konajú v škole, ktorú žiaci navštevovali, okrem praktickej časti, ktorá sa môže konať v školskom účelovom zariadení, na pracoviskách stredných odborných učilíšť, alebo v strediskách praktického vyučovania, ak ide o stredné odborné školy, aj v prevádzkových priestoroch organizácií.
(6)
Vysvedčenie o skúške sa vydá len žiakom, ktorí skúšku úspešne vykonali. Vysvedčenie má dátum konania skúšky a odovzdá sa žiakom najneskôr do 5 dní od konania záverečnej porady skúšobnej komisie (§ 12 ods. 5). Žiakom, ktorí sa pripravovali na výkon jednoduchých činností, sa uvedie výsledok celkového zhodnotenia na výročnom vysvedčení.
(7)
Žiak môže vykonať skúšku najneskôr do troch rokov odo dňa, keď úspešne ukončil posledný ročník štúdia.
(8)
Záverečná skúška, praktická a teoretická časť skúšky, záverečná pomaturitná alebo absolventská skúška sú verejné s výnimkou odborov, v ktorých je to z dôvodov hygienických alebo ochrany zdravia a bezpečnosti pri práci vylúčené.
(9)
Záverečná skúška a praktická časť maturitnej, záverečnej pomaturitnej alebo absolventskej skúšky môžu byť individuálne alebo skupinové. Žiaci môžu na nich používať pomôcky povolené v zadaní témy práce.
(10)
Na vykonanie záverečnej skúšky, praktickej časti maturitnej a praktickej časti pomaturitnej alebo absolventskej skúšky sa za jednu hodinu považuje čas 60 minút.
Čl. II
Táto výhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1990.
Minister:
L. Kováč v. r. |
Zákon č. 48/1990 Sb. | Zákon č. 48/1990 Sb.
Zákon o změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně
Vyhlášeno 1. 3. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 11/1990
* Čl. I - Název „Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně“ se mění na „Masarykova univerzita“.
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1990
48
ZÁKON
ze dne 27. února 1990
o změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Název „Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně“ se mění na „Masarykova univerzita“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 49/1990 Sb. | Zákon č. 49/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu
Vyhlášeno 1. 3. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 11/1990
* Čl. I - Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Zbrojní průkazy vydané okresní správou Sboru národní bezpečnosti před účinností tohoto zákona pozbývají platnosti dnem 1. března 1990, s výjimkou zbrojních průkazů na kulové zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 3. 1990
49
ZÁKON
ze dne 1. března 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu se mění a doplňuje takto:
1.
§ 7 zní
㤠7
(1)
Zbrojní průkaz lze vydat jen osobě starší 18 let, občansky bezúhonné, fyzicky, duševně a odborně způsobilé k používání kulové zbraně, pokud tato osoba skýtá záruku, že zbraně nebude zneužito. Zbrojní průkaz lze vydat pouze na zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely, anebo na zbraně používané v souvislosti s výkonem povolání nebo zaměstnání, anebo v jiných případech hodných zvláštního zřetele k ochraně osoby nebo majetku.
(2)
Federální ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou, které zbraně se považují pro účely tohoto zákona za zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely a za zbraně používané v souvislosti s výkonem povolání nebo zaměstnání.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro vydávání povolení k držení a nošení kulových zbraní podle § 15 a pro vydávání povolení k převodům vlastnictví, předávání do užívání a k půjčování kulových zbraní podle § 11, pokud nejde o zbraně pro vývoz.“.
2.
§ 9 se doplňuje tak, že za odstavec 3 se vkládá odstavec 4, který zní:
„(4)
Okresní správa Sboru národní bezpečnosti, která hromadné povolení k držení kulových zbraní vydala, toto povolení odejme, jestliže pominou důvody, pro které bylo vydáno.“.
3.
Dosavadní text § 61 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2 s tímto textem:
„(2)
Proti rozhodnutím podle § 7 a 8 může občan podat opravný prostředek k soudu.1)“.
Čl. II
1.
Zbrojní průkazy vydané okresní správou Sboru národní bezpečnosti před účinností tohoto zákona pozbývají platnosti dnem 1. března 1990, s výjimkou zbrojních průkazů na kulové zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely.
2.
Držitelé zbrojních průkazů na kulové zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely jsou povinni předložit tyto zbraně do 31. března 1990 ke kontrole okresní správě Sboru národní bezpečnosti příslušné podle místa jejich trvalého pobytu. Pokud tuto povinnost nesplní, pozbývají jejich zbrojní průkazy platnosti dnem 31. března 1990.
3.
Držitelé zbrojních průkazů na kulové zbraně, které nejsou určeny pro lovecké nebo sportovní účely (bod 2) jsou povinni odevzdat kulové zbraně a střelivo do úschovy okresní správě Sboru národní bezpečnosti příslušné podle místa jejich trvalého pobytu do 31. března 1990. Tyto osoby mohou do 30. dubna 1990 požádat o vydání nového zbrojního průkazu; pokud jim nebude nový zbrojní průkaz vydán, platí přiměřeně ustanovení § 53 odst. 2 s tím, že lhůta dvou měsíců se počítá ode dne právní moci rozhodnutí, kterým žádosti o vydání nového zbrojního průkazu nebylo vyhověno.
4.
Žádosti o vydání nového zbrojního průkazu, o nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo dosud rozhodnuto, se posuzují podle § 7 ve znění tohoto zákona. Totéž platí i pro rozhodnutí podle § 8.
5.
Organizace, kterým bylo vydáno hromadné povolení k držení kulových zbraní podle § 9 odst. 1, jsou povinny do 10. března 1990 písemně ohlásit okresní správě Sboru národní bezpečnosti, která toto povolení vydala, jména, příjmení, bydliště a rodná čísla svých pracovníků nebo členů, kteří byli k 1. březnu 1990 odpovědni za řádné zacházení s kulovými zbraněmi, jakož i pracovníků nebo členů, kteří je k tomuto datu nosili.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 244-250 občanského soudního řádu. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky
Vyhlášeno 1. 3. 1990, datum účinnosti 1. 3. 1990, částka 11/1990
* § 1 - (1) Štátny znak Slovenskej republiky na listinách, pečatiach a úradných pečiatkach používajú
* § 2 - Štátny znak Slovenskej republiky sa používa
* § 3 - (1) Štátnu pečať Slovenskej republiky uschováva predseda Slovenskej národnej rady.
* § 4 - (1) Štátny znak Slovenskej republiky sa používa na budovách, v ktorých majú sídlo orgány a organizácie uvedené v § 1.
* § 5 - (1) Štátna vlajka Slovenskej republiky je pripevnená k žrdi a vybavená zariadením na jej vztyčovanie.
* § 6 - (1) Štátna zástava Slovenskej republiky je štátnym symbolom utvoreným podľa štátnej vlajky. Vzájomný pomer šírky a dĺžky štátnej zástavy sa ustanovuje tak, že dĺžka štátnej zástavy nepresahuje trojnásobok jej šírky.
* § 7 - Ministerstvo vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej zástavy, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky, najmä ustanoví,
* § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (323/1992 Sb.)
51
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 1. marca 1990
o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Stovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Štátny znak Slovenskej republiky na listinách, pečatiach a úradných pečiatkach používajú
a)
Slovenská národná rada a jej predsedníctvo a Kancelária Slovenskej národnej rady,
b)
vláda Slovenskej republiky a jej predsedníctvo a Úrad vlády Slovenskej republiky,
c)
ministerstvá a iné orgány štátnej správy Slovenskej republiky,
d)
národné výbory,
e)
súdy, prokuratúra, a štátne arbitráže v Slovenskej republike.
(2)
Štátny znak Slovenskej republiky môžu používať podľa osobitných predpisov
a)
Slovenská akadémia vied a jej orgány, prípadne aj ďalšie vedecké inštitúcie,
b)
štátne múzeá a galérie a ďalšie kultúrne inštitúcie,
c)
štátne školy,
d)
štátne bankové ústavy, Slovenská štátna sporiteľňa a Slovenská štátna poisťovňa.
(3)
Štátny znak Slovenskej republiky je oprávnený používať notár.
§ 2
Štátny znak Slovenskej republiky sa používa
a)
na insígniách predsedov národných výborov,
b)
na insígniách radov a vyznamenaní Slovenskej republiky,
c)
v zasadacích a rokovacích miestnostiach štátnych orgánov, najmä vo volebných miestnostiach a v obradných sieňach, na slovenských národných pamätníkoch,
d)
na hraniciach Slovenskej republiky,
e)
na označení štátnych prírodných rezervácií,
f)
na úradných preukazoch verejných činiteľov, funkcionárov a pracovníkov štátnych orgánov Slovenskej republiky.
§ 3
(1)
Štátnu pečať Slovenskej republiky uschováva predseda Slovenskej národnej rady.
(2)
Listiny, pečate a úradné pečiatky so štátnym znakom Slovenskej republiky sa používajú len vtedy, ak listina obsahuje uznesenie alebo rozhodnutie štátnych orgánov Slovenskej republiky alebo ak ide o listinu, ktorou sa osvedčujú dôležité skutočnosti alebo oprávnenia (napr. rodný list, sobášny list, úmrtný list, školské vysvedčenie a diplom).
(3)
Listiny, pečate a úradné pečiatky so štátnym znakom Slovenskej republiky sa nepoužívajú v bežnom korešpondenčnom styku.
§ 4
(1)
Štátny znak Slovenskej republiky sa používa na budovách, v ktorých majú sídlo orgány a organizácie uvedené v § 1.
(2)
Budovy sa označujú štátnym znakom Slovenskej republiky, ktorý nesmie byť spojený s tabuľkou, na ktorej je uvedený názov orgánu alebo organizácie.
(3)
Za štátny znak Slovenskej republiky sa považuje aj jeho jednofarebná napodobenina z kovu, keramického alebo iného materiálu, ak vyobrazením zodpovedá vyobrazeniu štátneho znaku Slovenskej republiky.
§ 5
(1)
Štátna vlajka Slovenskej republiky je pripevnená k žrdi a vybavená zariadením na jej vztyčovanie.
(2)
Štátne orgány a organizácie uvedené v § 1 ods. 1 používajú štátnu vlajku Slovenskej republiky pri príležitosti štátnych sviatkov a dní významných pre štát.
(3)
Výzvu na použitie štátnej vlajky vydáva
a)
Ministerstvo vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky, ak ide o oficiálnu príležitosť republikového významu,
b)
národný výbor, ak ide o oficiálnu príležitosť miestneho významu.
(4)
Použitie štátnej vlajky na budovách Slovenskej národnej rady upravuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
(5)
Ak sa pri výzdobe používa štátna vlajka Československej socialistickej republiky i štátna vlajka Slovenskej republiky, sú umiestnené v rovnakej výške vedľa seba, pričom sa štátna vlajka Československej socíalistickej republiky z čelného pohľadu umiestňuje vľavo.
(6)
Ak sa pri výzdobe používajú i štátne vlajky iných štátov, štátna vlajka Československej socialistickej republiky a štátna vlajka Slovenskej republiky sa umiestňujú na najčestnejšom mieste.
(7)
Ak sa pri výzdobe používa štátna vlajka Slovenskej republiky i mestská vlajka, sú umiestnené v rovnakej výške vedľa seba, pričom sa štátna vlajka Slovenskej republiky z čelného pohľadu umiestňuje vľavo.
§ 6
(1)
Štátna zástava Slovenskej republiky je štátnym symbolom utvoreným podľa štátnej vlajky. Vzájomný pomer šírky a dĺžky štátnej zástavy sa ustanovuje tak, že dĺžka štátnej zástavy nepresahuje trojnásobok jej šírky.
(2)
Na používanie štátnej zástavy sa primerane vzťahujú ustanovenia § 5.
§ 7
Ministerstvo vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej zástavy, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky, najmä ustanoví,
a)
v ktorých prípadoch a na akých listinách sa používa štátny znak Slovenskej republiky, ako aj štátna pečať Slovenskej republiky,
b)
v ktorých prípadoch sa používa štátny znak Slovenskej republiky na hraniciach Slovenskej republiky,
c)
pri ktorých podujatiach sa popri štátnej vlajke Slovenskej republiky používa štátna vlajka Československej socialistickej republiky alebo mestská vlajka,
d)
pri ktorých podujatiach sa hrá štátna hymna Slovenskej republiky namiesto štátnej hymny Československej socialistickej republiky.
§ 8
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 52/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 52/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb. a č. 4/1990 Sb.
Vyhlášeno 5. 3. 1990, datum účinnosti 5. 3. 1990, částka 12/1990
* Článek I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o neobchodních vývozech a dovozech věcí č. 41/1985 Sb., ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb. a č. 4/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 5. 3. 1990
52
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 1. března 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb. a č. 4/1990 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1986 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.:
Článek I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o neobchodních vývozech a dovozech věcí č. 41/1985 Sb., ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb. a č. 4/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
Text § 1 odst. 4 písm. d) se vypouští.
2.
V § 7 odst. 2 písm. a) bod 2 se text „nebo pokud je tato zakoupila při své cestě do Československé socialistické republiky v čs. obchodech a prostředky k nákupu těchto věcí získala výměnou volně směnitelné měny u devizového peněžního ústavu a vyváží je při téže cestě“ vypouští.
3.
Text § 1 odst. 2 bod 1. cc) se vypouští.
4.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
V případě, že celnice udělí povolení k vývozu věcí, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 [§ 1 odst. 1 písm. c) a § 1 odst. 2 bod 1. bb)], vybere zásadně správní poplatek v nejvyšší výši podle předpisů o správních poplatcích.1)“.
5.
Příloha č. 1 zní:
„Věci, k jejichž vývozu je třeba povolení [§ 1 odst. 1 písm. c) a § 1 odst. 2 bod 1. bb) vyhlášky]:
1.
pohonné hmoty, vyvážené v rezervních nádobách
2.
pletené vrchní ošacení pro dospělé
3.
podšívkoviny z umělého hedvábí
4.
peří a péřové výrobky
5.
stany
6.
gumotextilní lehátka a nafukovací čluny
7.
sportovní potřeby všeho druhu včetně rybářských
8.
barevné televizní přijímače
9.
rozhlasové přijímače a jejich kombinace
10.
magnetofony a gramofony
11.
elektrické chladničky jednodvéřové
12.
elektrické spotřebiče na topení a ohřev vody
13.
drobné elektrické spotřebiče rotační a tepelné (např. kávovary, mixéry, roboty, remosky apod.)
14.
svítidla, včetně křišťálových lustrů
15.
kamna a sporáky na pevná paliva
16.
smaltované vany, kotle, pařáky a vědra
17.
hliníkové nádobí
18.
automatické pračky
19.
vysavače
20.
dřevěné sudy
21.
nátěrové hmoty a ředidla
22.
lékařské teploměry
23.
včelařské potřeby
24.
moštoměry
25.
vložkové a visací zámky
26.
skleněné sifonové a šlehačkové lahve
27.
pletací stroje
28.
hudební nástroje
29.
lihoviny“.
6.
Příloha č. 2 zní:
„Věci, jejichž vývoz je zakázán (§ 7 odst. 1 vyhlášky):
1.
potraviny a potravinářské výrobky všeho druhu
2.
zboží osobní hygieny a toalety
3.
ložní prádlo všeho druhu
4.
kožené rukavice a galanterní výrobky z přírodní kůže
5.
kojenecké a dětské ošacení všeho druhu
6.
pletené prádlo a prádlo šité z tkanin
7.
oděvy z usní a kožešinové výrobky z přírodních materiálů
8.
obuv všeho druhu
9.
pletací příze
10.
punčochové zboží včetně punčochových kalhot
11.
dětské pleny
12.
výrobky ze zlata a stříbra
13.
pneumatiky, velopláště, galusky a duše
14.
automobily, motocykly, mopedy a náhradní díly k nim
15.
jízdní kola a náhradní díly k nim
16.
šicí stroje a náhradní díly k nim
17.
vodoinstalační, elektroinstalační a plynoinstalační materiál
18.
smaltované nádobí
19.
sanitární keramika (klozety, umyvadla, bidety apod.)
20.
armatury včetně náhradních dílů
21.
mrazničky a kombinované chladničky (dvoudvéřové)
22.
elektrické sporáky
23.
článkové a deskové radiátory
24.
psací stroje
25.
sekačky na trávu elektrické a benzínové
26.
užitkový porcelán a varné sklo
27.
osobní počítače včetně příslušenství
28.
videomagnetofony
29.
negativní filmy Equicolor a Fomacolor
30.
střešní krytiny
31.
řezivo a stavební dřevo
32.
kanalizační roury
33.
keramické obkladové materiály a dlaždice
34.
okna a dveře
35.
cement a vápno
36.
izolační pásy asfaltové
37.
hutní materiály
38.
mlýnky na maso a lisy na ovoce
39.
saponátové prací prostředky
40.
kulové zbraně (včetně sportovních vzduchových zbraní), lovecké brokové zbraně, speciální expanzní přístroje a střelivo*)
41.
plynové spotřebiče
42.
řemeslnické a hospodářské nářadí a nástroje včetně elektrických
43.
starožitnosti
44.
výrobky dovezené z nesocialistických států a SFRJ.“.
7.
V příloze č. 4 se dosavadní položka č. 2 vypouští a nahrazuje se novou položkou č. 2, která zní:
„2.
věci, propagující válku a násilí, fašismus a nacismus, rasovou diskriminaci a věci, které odporují lidskosti.“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Cuker v. r.
1)
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 39/1990 Sb.
*)
Zákon č. 147/1983 Sb. o zbraních a střelivu. |
Ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb. | Ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb.
Ústavní zákon České národní rady o změně názvu České socialistické republiky
Vyhlášeno 6. 3. 1990, datum účinnosti 6. 3. 1990, částka 13/1990
* Článek 1 - Název „Česká socialistická republika“ se mění na „Česká republika“.
* Článek 2 - Pokud je v dosavadních ústavních a jiných zákonech uveden název Česká socialistická republika, rozumí se tím Česká republika.
* Článek 3
Aktuální znění od 6. 3. 1990
53
ÚSTAVNÍ ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. března 1990
o změně názvu České socialistické republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
Článek 1
Název „Česká socialistická republika“ se mění na „Česká republika“.
Článek 2
Pokud je v dosavadních ústavních a jiných zákonech uveden název Česká socialistická republika, rozumí se tím Česká republika.
Článek 3
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 62/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 62/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky o závaznosti Oprav a změn Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice
Vyhlášeno 13. 3. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 15/1990
* § 1 - Tato vyhláška stanoví pro území České socialistické republiky závaznost Oprav a změn Československého lékopisu – čtvrtého vydání (dále jen „Opravy a změny“).1)
* § 2 - Opravy a změny tvoří nedílnou součást Československého lékopisu – čtvrtého vydání.2)
* § 3 - Opravy a změny jsou uloženy na krajských, okresních a městských národních výborech, v ústavech národního zdraví a v dalších organizacích, pro které je Československý lékopis – čtvrté vydání závazný.3)
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Aktuální znění od 1. 4. 1990
62
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 2. března 1990
o závaznosti Oprav a změn Československého lékopisu – čtvrtého vydání v České socialistické republice
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky podle § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
§ 1
Tato vyhláška stanoví pro území České socialistické republiky závaznost Oprav a změn Československého lékopisu – čtvrtého vydání (dále jen „Opravy a změny“).1)
§ 2
Opravy a změny tvoří nedílnou součást Československého lékopisu – čtvrtého vydání.2)
§ 3
Opravy a změny jsou uloženy na krajských, okresních a městských národních výborech, v ústavech národního zdraví a v dalších organizacích, pro které je Československý lékopis – čtvrté vydání závazný.3)
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Ministr:
Prof. MUDr. Klener DrSc. v. r.
1)
Opravy a změny společně vydávají ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky v Avicenu, zdravotnickém nakladatelství.
2)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu — čtvrtého vydání v České socialistické republice.
3)
§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 10/1987 Sb. |
Zákon č. 74/1990 Sb. | Zákon č. 74/1990 Sb.
Zákon, kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti
Vyhlášeno 14. 3. 1990, datum účinnosti 14. 3. 1990, částka 17/1990
* Čl. II - Název „Československá lidová armáda“ se mění na „Československá armáda“.
* Čl. III - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. IV - (1) Příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy, který složil služební přísahu podle jejího dosavadního znění, je služební orgán povinen předložit ke složení služební přísahu podle tohoto zákona do dvou měsíců ode dne, kdy tento zákon
* Čl. V - Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, se mění takto:
* Čl. VI - Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 67/1977 Sb., o povolání příslušníků Lidových milicí k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti.
* Čl. VII
Aktuální znění od 1. 12. 1999 (225/1999 Sb.)
74
ZÁKON
ze dne 14. března 1990,
kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. II
Název „Československá lidová armáda“ se mění na „Československá armáda“.
Tam, kde se v právních předpisech používá název „Československá lidová armáda“, rozumí se tím „Československá armáda“.
Čl. III
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 se doplňuje nový odstavec 4 tohoto znění:
„(4)
Příslušníkům se po dobu trvání služebního poměru přerušuje členství a činnost v politických stranách1) a v politických hnutích.2)
2.
§ 5 odst. 3 zní:
„(3)
Služební přísaha zní:
„Já, příslušník Sboru národní bezpečnosti, slavnostně prohlašuji, že budu věrný Československé socialistické republice.
Budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Sboru národní bezpečnosti. Při plnění svých služebních povinností se budu řídit ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení Československé socialistické republiky, práva občanů a veřejný pořádek.
K tomu jsem připraven vynaložit všechny své síly i schopnosti a nasadit i svůj život.
Tak přísahám!".“.
Čl. IV
(1)
Příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy, který složil služební přísahu podle jejího dosavadního znění, je služební orgán povinen předložit ke složení služební přísahu podle tohoto zákona do dvou měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, příslušníku přitom musí být poskytnuta doba jednoho měsíce pro uvážení, zda služební přísahu podle tohoto zákona složí. Odmítne-li příslušník složit služební přísahu podle tohoto zákona, jeho služební poměr skončí dnem, kdy k odmítnutí došlo. Nesloží-li příslušník služební přísahu v době stanovené mu pro uvážení, skončí jeho služební poměr posledním dnem této doby. V případě, že služební přísahu nemohl příslušník složit ze závažných důvodů ve stanovené době, běží mu nová doba jednoho měsíce po odpadnutí důvodů, pro které nemohl služební přísahu složit. Skončení služebního poměru se v těchto případech posuzuje jako skončení služebního poměru uvolněním ze závažných osobních důvodů.
(2)
Vojáku z povolání,3) vojáku v další službě4) a vojáku ve výslužbě povolanému přechodně k činné službě5) (dále jen „voják“), který složil vojenskou přísahu podle jejího dřívějšího znění, je velitel povinen předložit ke složení vojenskou přísahu podle tohoto zákona do dvou měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti; vojáku přitom musí být poskytnuta doba jednoho měsíce pro uvážení, zda vojenskou přísahu podle tohoto zákona složí. V případě, že vojenskou přísahu nemohl voják složit ze závažných důvodů ve stanovené době, běží mu nová doba jednoho měsíce po odpadnutí důvodů, pro které nemohl vojenskou přísahu složit. Odmítne-li voják složit vojenskou přísahu podle tohoto zákona, bude propuštěn ministrem národní obrany ze služebního poměru.
Čl. V
Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, se mění takto:
1.
§ 51 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
K plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti při udržování bezpečnosti uvnitř státu v případě násilného útoku proti ústavnímu zřízení Československé socialistické republiky může vláda Československé socialistické republiky povolat vojáky v činné službě.
(3)
Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 2 mají při plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti stejná práva a povinnosti jako příslušníci tohoto sboru, pokud vláda Československé socialistické republiky nerozhodne jinak.“.
2.
§ 52 se vypouští.
3.
V § 53 se vypouštějí slova „vojáků uvedených v § 52 a z“.
Čl. VI
Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 67/1977 Sb., o povolání příslušníků Lidových milicí k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti.
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
2)
§ 8 zákona č. 15/1990 Sb.
3)
§ 20 odst. 2 písm. d) branného zákona.
4)
§ 20 odst. 2 písm. c) branného zákona.
5)
§ 20 odst. 2 písm. e) branného zákona. |
Vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej republiky č. 75/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej republiky č. 75/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej republiky, ktorou sa zrušuje vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej socialistickej republiky č. 155/1970 Zb. o zriaďovaní a pôsobnosti tlačiarní a rozmnožovní a o povinnej evidencii tlačiarenských strojov v znení vyhlášky č. 161/1971 Zb.
Vyhlášeno 14. 3. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 17/1990
* § 1 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej socialistickej republiky č. 155/1970 Zb. o zriaďovaní a pôsobnosti tlačiarní a rozmnožovní a o povinnej evidencii tlačiarenských strojov v znení vyhlášky Ministerstva priemyslu Slovenskej socialistickej
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1990.
Aktuální znění od 1. 4. 1990
75
VYHLÁŠKA
Ministerstva priemyslu Slovenskej republiky
zo 6. marca 1990,
ktorou sa zrušuje vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej socialistickej republiky č.155/1970 Zb. o zriaďovaní a pôsobnosti tlačiarní a rozmnožovní a o povinnej evidencii tlačiarenských strojov v znení vyhlášky č. 161/1971 Zb.
Ministerstvo priemyslu Slovenskej republiky podľa § 1 zákona č. 272/1949 Zb. o vedení výroby a distribúcie v odbore pôsobnosti ministra informácií a osvety ustanovuje:
§ 1
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej socialistickej republiky č. 155/1970 Zb. o zriaďovaní a pôsobnosti tlačiarní a rozmnožovní a o povinnej evidencii tlačiarenských strojov v znení vyhlášky Ministerstva priemyslu Slovenskej socialistickej republiky č. 161/1971 Zb., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva priemyslu Slovenskej socialistickej republiky č. 155/1970 Zb.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1990.
Minister:
Ing. Ducký v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 80/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o voľbách do Slovenskej národnej rady
Vyhlášeno 16. 3. 1990, datum účinnosti 16. 3. 1990, částka 18/1990
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - ZOZNAMY VOLIČOV (§ 4 — § 8)
* TRETIA ČASŤ - VOLEBNÉ KRAJE A VOLEBNÉ OKRSKY (§ 9 — § 10)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - VOLEBNÉ ORGÁNY (§ 11 — § 16)
* PIATA ČASŤ - NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTNYCH LISTÍN (§ 17 — § 23)
* ŠIESTA ČASŤ - VOĽBY (§ 24 — § 48)
* SIEDMA ČASŤ - OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB (§ 49 — § 53)
* ÔSMA ČASŤ - USTANOVENIA PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ (§ 54 — § 57)
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Sb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Sb.
Aktuální znění od 13. 11. 1992 (518/1992 Sb.)
80
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 16. marca 1990
o voľbách do Slovenskej národnej rady
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Voľby do Slovenskej národnej rady sa konajú na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním podľa zásady pomerného zastúpenia.
§ 2
(1)
Právo voliť majú občania Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorí majú trvalý pobyt na území Slovenskej republiky a ktorí v deň volieb dovŕšili 18 rokov veku.
(2)
Právo voliť však nemajú občania, ktorí boli právoplatne pozbavení spôsobilosti na právne úkony pre duševnú poruchu alebo ktorých spôsobilosť na právne úkony bola pre takúto poruchu obmedzená1).
(3)
Prekážkou vo výkone volebného práva je zákonom ustanovené obmedzenie osobnej slobody z dôvodov
a)
ochrany zdravia ľudu,2)
b)
výkonu trestu odňatia slobody.
§ 3
Za poslanca Slovenskej národnej rady (ďalej len „poslanec“) môže byť zvolený občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý má právo voliť, v deň volieb dovŕšil 21 rokov veku a má trvalý pobyt na území Slovenskej republiky.
DRUHÁ ČASŤ
ZOZNAMY VOLIČOV
§ 4
Zostavovanie zoznamu voličov
(1)
Zoznam voličov zostavuje a vedie obecobec a v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave a v meste Košice mestská časť (ďalej len „obecobec“).3)
(2)
Ak ide o hromadne ubytovaných príslušníkov ozbrojených síl a ozbrojených bezpečnostných zborov, zostavuje obecobec zoznamy voličov na základe podkladov dodaných veliteľmi útvarov. ObecObec dbá o to, aby neboli utvárané volebné okrsky, v ktorých sú v zozname voličov zapísaní len títo príslušníci alebo v ktorých volia len osoby uvedené v § 10 ods. 4.
(3)
Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady zároveň s voľbami do Federálneho zhromaždenia, môžu byť zoznamy voličov spoločné.
§ 5
Zápis do zoznamu voličov
(1)
Každý volič môže byť zapísaný len v jednom zozname voličov.
(2)
Všetci občania Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorí majú právo voliť, sa zapisujú do zoznamu voličov podľa miesta trvalého pobytu.4) Príslušníci ozbrojených síl a ozbrojených bezpečnostných zborov,5) ktorí sú hromadne ubytovaní, sa zapisujú do zoznamu voličov v obciobci, na ktorej území je umiestnený útvar, ku ktorému sú pridelení. Veliteľ útvaru v spolupráci s obcou pridelenia to bezodkladne oznámi obciobci príslušnej podľa miesta trvalého pobytu príslušníkov.
(3)
Občanov, ktorí po zostavení zoznamu voličov nadobudnú alebo stratia právo voliť, obecobec dodatočne zapíše do zoznamu voličov alebo ich dodatočne z neho vyčiarkne.
(4)
Občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý nemá bydlisko na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a dostaví sa v deň volieb do volebnej miestnosti, bude zapísaný okrskovou volebnou komisiou do zoznamu voličov. Zápis do zoznamu voličov komisia zaznamená v jeho československom cestovnom doklade.
(5)
U voličov, u ktorých je prekážka vo výkone volebného práva (§ 2 ods. 3), sa táto skutočnosť poznamená v zozname voličov.
§ 6
Vyloženie zoznamu voličov
(1)
ObecObec vyloží zoznam voličov najneskoršie 30 dní predo dňom volieb, aby občania mohli do neho nazrieť; o vyložení zoznamu voličov upovedomí občanov v mieste obvyklým spôsobom.
(2)
V obciach, v ktorých je viac ako 5000 osôb zapísaných do zoznamu voličov, zariadi obecobec, aby bol v každom dome vyložený zoznam voličov, ktorí v dome bývajú.
§ 7
Voličský preukaz
(1)
Voličom, ktorí nebudú môcť voliť vo volebnom okrsku, v ktorom sú zapísaní do zoznamu voličov, vydá obecobec na ich žiadosť voličský preukaz a zo zoznamu voličov ich vyčiarkne.
(2)
Voličský preukaz oprávňuje na zápis do zoznamu voličov v inom volebnom okrsku.
§ 8
Námietkové konanie
(1)
Každý občan môže ústne alebo písomne podať na obecobec námietky, v ktorých upozorní na nesprávnosti v zozname voličov a môže navrhnúť jeho opravu alebo doplnenie. ObecObec je povinná o námietkach rozhodnúť do 3 dní a vykonať opravu alebo doplnenie v zozname voličov alebo písomne oznámiť, z akých dôvodov opravu alebo doplnenie nemožno vykonať.
(2)
Ak obecobec námietku zamietne, môže ju občan predložiť príslušnému okresnému súdu. Súd je povinný rozhodnúť o nej do 3 dní. Na konanie sa vzťahujú ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku o preskúmavaní rozhodnutí iných orgánov. Podľa rozhodnutia súdu obecobec vykoná prípadnú zmenu v zozname voličov. Konanie pred súdom nepodlieha súdnemu poplatku. Proti rozhodnutiu súdu sa nemožno odvolať.
TRETIA ČASŤ
VOLEBNÉ KRAJE A VOLEBNÉ OKRSKY
§ 9
Volebné kraje
(1)
Voľby do Slovenskej národnej rady sa konajú na území Slovenskej republiky, a to podľa viacmandátových volebných krajov.
(2)
Územie volebných krajov tvoria okresy uvedené v prílohe č. 1 tohto zákona.
§ 10
Volebné okrsky
(1)
Na odovzdávanie hlasovacích lístkov a na sčítanie hlasov utvorí starosta obceobce (primátor) alebo starosta mestskej časti6) (ďalej len „starosta obceobce“) najneskoršie 30 dní predo dňom volieb volebné okrsky a určí volebné miestnosti.
(2)
Volebný okrsok sa utvorí tak, aby zahŕňal spravidla 1000 voličov. Pre vzdialené časti obce možno utvoriť samostatné volebné okrsky, ak je v nich aspoň 50 voličov.
(3)
Osobitné volebné okrsky sa môžu utvoriť v zariadeniach ústavov národného zdravia, v ústavoch sociálnej starostlivosti a v obdobných ústavoch a zariadeniach vtedy, ak je v nich aspoň 100 voličov.
(4)
V celách policajného zaistenia7) alebo v miestach, kde sa vykonáva väzba, prípadne disciplinárny trest väzenia, zabezpečí možnosť výkonu volebného práva na základe voličského preukazu v spolupráci s veliteľom príslušného zariadenia okrsková volebná komisia, v obvode ktorej je toto zariadenie. Veľkosť volebného okrsku podľa odseku 3 nemusí byť v tomto prípade zachovaná. Ak tieto osoby nemajú v tomto volebnom okrsku trvalý pobyt, volia na základe voličského preukazu, ktorý si vyžiadali. V prípade predvedenia postupuje príslušný útvar policajného zboru tak, aby sa predvedenej osobe umožnil výkon volebného práva.
(5)
Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, môžu byť volebné okrsky pre tieto voľby spoločné.
ŠTVRTÁ ČASŤ
VOLEBNÉ ORGÁNY
Všeobecné ustanovenia
§ 11
(1)
Voľby do Slovenskej národnej rady riadi Slovenská volebná komisia.
(2)
Vo volebných krajoch riadia voľby krajské volebné komisie.
(3)
V okresoch sa zriaďujú okresné volebné komisie. Okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy sa zriaďujú podľa prílohy č. 2 tohto zákona.
(4)
Vo volebných okrskoch sa zriaďujú okrskové volebné komisie.
(5)
Členom volebnej komisie môže byť každý občan, ktorý má právo voliť a u ktorého nie sú prekážky vo výkone volebného práva. Kandidát na poslanca (ďalej len „kandidát“) nemôže byť členom volebnej komisie.
(6)
Volebné komisie sa utvoria z rovnakého počtu zástupcov politických strán a politických hnutí,8) ako aj ich koalícií (§ 17 ods. 9) (ďalej len „politická strana“), ktoré podávajú samostatnú kandidátnu listinu. Mená a priezviská zástupcov a náhradníkov s uvedením ich presnej adresy oznamuje politická strana tomu, kto zvoláva prvé zasadanie volebnej komisie. Vyhlásenie kandidátnej listiny za neplatnú alebo jej stiahnutie má za následok zánik členstva zástupcov tejto politickej strany v príslušnej volebnej komisii. V prípade ochorenia, zaneprázdnenia alebo zániku funkcie člena volebnej komisie povolá jej predseda náhradníka podľa poradia určeného politickou stranou.
(7)
Členovia volebných komisií sa ujímajú svojej funkcie zložením sľubu tohto znenia: „Sľubujem na svoju česť, že budem svedomite a nestranne vykonávať svoju funkciu a budem sa pritom riadiť zákonmi a inými právnymi predpismi.“. Sľub skladá člen volebnej komisie tak, že sa podpíše pod písomné znenie sľubu.
(8)
Volebná komisia sa uznáša za prítomnosti nadpolovičnej väčšiny členov nadpolovičnou väčšinou hlasov. V prípade rovnosti hlasov sa návrh považuje za zamietnutý.
(9)
Volebné komisie si na svojom prvom zasadaní určia žrebom zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Predseda a podpredseda volebnej komisie nemôže byť zástupcom tej istej politickej strany. Žrebovanie riadi najstarší člen komisie.
(10)
Slovenská volebná komisia, krajské volebné komisie a okresné volebné komisie si na prípravu spracovania a spracovanie výsledkov volieb vytvárajú odborné (sumarizačné) útvary zložené z pracovníkov pridelených na tento účel príslušným orgánom štátnej štatistiky. Títo pracovníci skladajú sľub spôsobom a v znení uvedenom v odseku 7.
(11)
Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia podľa zhodného volebného systému, môžu plniť krajské volebné komisie, okresné volebné komisie a okrskové volebné komisie volebné úlohy súvisiace s voľbami do oboch zákonodarných zborov.
§ 12
Zapisovatelia volebných komisií
(1)
Zapisovateľa
a)
Slovenskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky,
b)
krajskej volebnej komisie vymenúva a odvoláva minister vnútra Slovenskej republiky,
c)
okresnej volebnej komisie vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu,
d)
okrskovej volebnej komisie vymenúva a odvoláva starosta obceobce.
(2)
Zapisovateľ sa vymenuje v dostatočnom predstihu tak, aby mohol plniť úlohy podľa tohto zákona. Pri rokovaní volebných komisií má zapisovateľ právo poradného hlasu. Zapisovateľ skladá sľub spôsobom a v znení uvedenom v § 11 ods. 7.
§ 13
Slovenská volebná komisia
(1)
Do Slovenskej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorá podáva kandidátnu listinu aspoň v jednom volebnom kraji, najneskoršie do 60 dní predo dňom volieb dvoch svojich členov a dvoch náhradníkov.
(2)
Prvé zasadanie Slovenskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda vlády Slovenskej republiky.
(3)
Slovenská volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách,
b)
usmerňuje činnosť krajských volebných komisií,
c)
rozhoduje o sťažnostiach na postup krajských volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
d)
sústreďuje prehľad o zaregistrovaných kandidátoch,
e)
zisťuje a uverejňuje výsledky volieb,
f)
vyhotoví zápisnicu o výsledkoch volieb a odovzdá ju predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky,
g)
vydáva zvoleným kandidátom osvedčenia o zvolení,
h)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov.
(4)
Slovenská volebná komisia si na plnenie odborno-metodických a organizačno-technických úloh zriaďuje sekretariát. Funkciu sekretariátu plní samostatný organizačný útvar Ministerstva vnútra Slovenskej republiky.
§ 14
Krajská volebná komisia
(1)
Do krajskej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorá predkladá kandidátnu listinu v tomto volebnom kraji, najneskoršie do 60 dní predo dňom volieb dvoch členov a dvoch náhradníkov.
(2)
Prvé zasadanie krajskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 minister vnútra Slovenskej republiky.
(3)
Krajská volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okresných volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
prerokúva a registruje kandidátne listiny vo volebnom kraji,
d)
zisťuje výsledky hlasovania vo volebnom kraji,
e)
odovzdá volebné dokumenty do úschovy Ministerstvu vnútra Slovenskej republiky,
f)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a iných právnych predpisov a úlohy, ktorými ju poverí Slovenská volebná komisia.
§ 15
Okresná volebná komisia
(1)
Do okresnej volebnej komisie deleguje každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka.
(2)
Prvé zasadanie okresnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 prednosta okresného úradu.
(3)
Okresná volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov o voľbách,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okrskových volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
dozerá na spracovanie výsledkov hlasovania vo volebných okrskoch,
d)
ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať si od okrskovej volebnej komisie vysvetlivky a iné informácie. Zjavné chyby opraví po dohode s okrskovou volebnou komisiou sama, inak požiada okrskovú volebnú komisiu, aby sa znovu zišla a odstránila nedostatky,
e)
odovzdá spracované výsledky hlasovania za volebné okrsky vo svojej pôsobnosti krajskej volebnej komisii.
§ 16
Okrsková volebná komisia
(1)
Každá politická strana, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná vo volebnom kraji, ktorého súčasťou je volebný okrsok, môže delegovať najneskoršie do 30 dní predo dňom volieb jedného člena a jedného náhradníka do okrskovej volebnej komisie. Ak sa takto nedosiahne najnižšie určený počet členov okrskovej volebnej komisie, vymenúva členov a náhradníkov na neobsadené miesta starosta obceobce.
(2)
Starosta obceobce s prihliadnutím na miestne podmienky určí najnižší počet členov okrskovej volebnej komisie.
(3)
Prvé zasadanie okrskovej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 starosta obceobce.
(4)
Okrsková volebná komisia
a)
zabezpečuje priebeh hlasovania, najmä dozerá na správne odovzdávanie hlasovacích lístkov a dbá na poriadok vo volebnej miestnosti,
b)
zráta hlasy a vyhotoví zápisnicu o hlasovaní, ktorú predloží bezodkladne príslušnej okresnej volebnej komisii,
c)
ostatné spisy o voľbách odovzdá do úschovy obciobci.
PIATA ČASŤ
NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTNYCH LISTÍN
§ 17
Kandidátne listiny
(1)
Kandidátne listiny za jednotlivé volebné kraje podávajú politické strany dvojmo zapisovateľovi krajskej volebnej komisie najneskoršie 60 dní predo dňom volieb. Ku kandidátnej listine politická strana pripojí
a)
vyhlásenie, že má najmenej 10 tisíc individuálnych členov,
b)
v prípade, že toľko členov nemá, petíciu, aby táto politická strana kandidovala, podpísanú takým ďalším počtom voličov, ktorým sa nahradí chýbajúci počet členov podľa písmena a). Pri podpise petície volič po predložení občianskeho preukazu uvedie svoje meno a priezvisko, rodné číslo a miesto trvalého pobytu. Podpis pod petíciou nemožno vziať späť. Krajská volebná komisia môže kontrolovať pravdivosť údajov o počte individuálnych členov, ako aj údajov uvedených na podpísanej petícii.
(2)
Ak podáva politická strana kandidátnu listinu vo viacerých volebných krajoch, predloží vyhlásenie alebo petíciu iba jednej krajskej volebnej komisii; ostatným krajským volebným komisiám to iba oznámi.
(3)
Splnenie podmienky uvedenej v odseku 1 písm. a) alebo b) sa nevzťahuje na politické strany, ktoré boli zastúpené v Slovenskej národnej rade 60 dní predo dňom vyhlásenia volieb alebo ktoré v posledných voľbách do Slovenskej národnej rady získali najmenej 10 000 platných hlasov.
(4)
Kandidátna listina obsahuje
a)
názov politickej strany,
b)
meno, priezvisko, vek, povolanie a trvalý pobyt kandidátov a ich poradie na kandidátnej listine vyjadrené arabským číslom.
(5)
Na kandidátnej listine môže politická strana u jednotlivých kandidátov okrem údajov uvedených v odseku 4 písm. b) uviesť ich príslušnosť k inej politickej strane, alebo že kandidát nie je členom žiadnej politickej strany alebo že ide o nezávislého kandidáta.
(6)
V prílohe ku kandidátnej listine určí politická strana svojho splnomocnenca a jeho dvoch náhradníkov a uvedie ich mená, priezviská a presné adresy. Splnomocnencom ani jeho náhradníkom nemôže byť kandidát. Úkonmi svojho splnomocnenca vo volebných veciach je politická strana viazaná. Nastúpenie náhradníka namiesto splnomocnenca oznámi politická strana krajskej volebnej komisii.
(7)
Ku kandidátnej listine musí sa priložiť vlastnoručne podpísané vyhlásenie kandidáta, že súhlasí so svojou kandidatúrou, nekandiduje na inej kandidátnej listine a nie sú mu známe prekážky voliteľnosti.
(8)
Na kandidátnej listine môže politická strana v rámci volebného kraja kandidovať najviac 40 kandidátov.
(9)
Politické strany sa môžu dohodnúť na podaní spoločnej kandidátnej listiny. V takomto prípade sa použijú primerane ustanovenia tohto zákona týkajúce sa politickej strany. Splnenie podmienok uvedených v odseku 1 písm. a) a b) a v odseku 2 sa v prípade podania spoločnej kandidátnej listiny viacerých politických strán zisťuje tak, akoby kandidátnu listinu podala jedna politická strana; obdobne sa použije aj odsek 5.
(10)
Zapisovateľ zistí, či predložené kandidátne listiny spĺňajú ustanovené náležitosti. Ak tomu tak nie je, upozorní na to splnomocnenca politickej strany. Podanie kandidátnej listiny zapisovateľ potvrdí splnomocnencovi politickej strany.
(11)
Zapisovateľ bezodkladne postúpi kandidátnu listinu odbornému (sumarizačnému) útvaru pre potrebu kontroly a spracovania výsledkov volieb.
§ 18
Preskúmavanie kandidátnych listín krajskou volebnou komisiou
(1)
Krajská volebná komisia preskúma predložené kandidátne listiny najneskôr 55 dní predo dňom volieb. Kontrolu kandidátnych listín za volebný kraj vykoná krajská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru.
(2)
Krajská volebná komisia vyčiarkne
a)
kandidáta, pri ktorom nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7,
b)
kandidáta, ak sa uvádza na kandidátnych listinách viacerých politických strán, na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách,
c)
kandidátov, ktorí sú kandidovaní nad najvyššie ustanovený počet podľa § 17 ods. 8.
(3)
Krajská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak nespĺňa podmienky podľa § 17, ak politická strana neodstránila nedostatky ani do 24 hodín po upozornení krajskou volebnou komisiou a nemožno ich odstrániť spôsobom uvedeným v odseku 2. Proti takémuto rozhodnutiu môže politická strana do 24 hodín po jeho doručení podať odvolanie Slovenskej volebnej komisii.
(4)
Po preskúmaní kandidátnych listín zašle predseda krajskej volebnej komisie bezodkladne jedno vyhotovenie kandidátnych listín s vyhlásením kandidátov, že súhlasia s kandidatúrou a so zápisnicou o výsledku preskúmania kandidátnych listín Slovenskej volebnej komisii. Zároveň podá o výsledku preskúmania kandidátnych listín správu všetkým politickým stranám, ktoré podali vo volebnom kraji kandidátnu listinu.
§ 19
Preskúmanie kandidátnych listín Slovenskou volebnou komisiou
(1)
Slovenská volebná komisia najneskoršie 50 dní predo dňom volieb preskúma zápisnice krajských volebných komisií o výsledku preskúmania kandidátskych listín a odstráni zistené nedostatky. Kontrolu kandidátnych listín za celú Slovenskú republiku vykoná Slovenská volebná komisia prostredníctvom svojho odborného (sumarizačného) útvaru.
(2)
Ak je niektorý z kandidátov uvedený na kandidátnych listinách viacerých politických strán, Slovenská volebná komisia ho vyčiarkne na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 17 ods. 7. Ak kandidát podpísal vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách.
(3)
Ak kandidátne listiny podané pravdepodobne rovnakou politickou stranou sú v rôznych volebných krajoch označené odchylne, vyzve predseda jej zástupcov, aby najneskoršie do konca zasadania Slovenskej volebnej komisie oznámili jednotné označenie pre všetky volebné kraje.
(4)
Slovenská volebná komisia kandidátnu listinu odmietne, ak táto listina nespĺňa podmienky podľa § 17 a politická strana nedostatky neodstránila ani do 24 hodín po upozornení Slovenskou volebnou komisiou a kandidátnu listinu neodmietla už krajská volebná komisia.
(5)
Slovenská volebná komisia určí žrebom číslo, ktorým sa jednotne označí kandidátna listina každej politickej strany. Ak sa voľby do Slovenskej národnej rady konajú súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, môže byť toto číslo rovnaké. Spôsob tohto označenia dohodne Slovenská volebná komisia s Ústrednou volebnou komisiou pre voľby do Federálneho zhromaždenia.
(6)
Predseda Slovenskej volebnej komisie zašle bezodkladne zápisnicu o výsledku preskúmania kandidátnych listín a o určení čísel kandidátnych listín krajským volebným komisiám a kandidujúcim politickým stranám. Zároveň zabezpečí uverejnenie čísel kandidátnych listín.
§ 20
Registrácia kandidátnych listín
(1)
Krajská volebná komisia po doručení zápisnice o výsledku preskúmania kandidátnych listín Slovenskou volebnou komisiou zaregistruje najneskoršie 45 dní predo dňom volieb kandidátne listiny a oznámi to písomne politickým stranám. Registrácia je podmienkou pre rozmnoženie hlasovacích lístkov.
(2)
Krajská volebná komisia zabezpečí, aby bola verejnosť ihneď oboznámená s kandidátmi na zaregistrovaných kandidátnych listinách.
§ 21
Vzdanie sa a odvolanie kandidatúry
(1)
Kandidát sa môže do 48 hodín pred začatím volieb písomne svojej kandidatúry vzdať. Do tohto času môže jeho kandidatúru písomne odvolať aj politická strana, ktorá ho kandidovala. Vzdanie sa alebo odvolanie kandidatúry nemožno vziať späť; treba ho dvojmo doručiť predsedovi krajskej volebnej komisie, ktorý jedno vyhotovenie zašle bezodkladne predsedovi Slovenskej volebnej komisie; zároveň zabezpečí vhodným spôsobom jeho uverejnenie.
(2)
Ak sa kandidát vzdal alebo bol odvolaný po zaregistrovaní kandidátnej listiny, zostávajú údaje o ňom na kandidátnej listine, ale pri prideľovaní mandátov sa na neho neprihliada.
(3)
Ak dôjde k rozpusteniu politickej strany v čase po zaregistrovaní kandidáta na kandidátnej listine krajskou volebnou komisiou, zostávajú údaje o kandidátovi na kandidátnej listine nezmenené; pri rozdeľovaní mandátov sa na túto politickú stranu neprihliada.
§ 22
Hlasovacie lístky
(1)
Predseda krajskej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom Ministerstva vnútra Slovenskej republiky rozmnoženie hlasovacích lístkov, na ktorých musí byť uvedené vyžrebované číslo kandidátnej listiny (§ 19 ods. 5), názov politickej strany a údaje o všetkých kandidátoch a ich poradí; údaje na hlasovacích lístkoch musia byť zhodné s údajmi na kandidátnych listinách.
(2)
Hlasovacie lístky pre voľby do Slovenskej národnej rady musia byť vytlačené písmom toho istého druhu a rovnakej veľkosti, na papieri rovnakej farby a akosti a tých istých rozmerov. Hlasovacie lístky sú opatrené odtlačkom pečiatky krajskej volebnej komisie.
(3)
Takto rozmnožené hlasovacie lístky zašle predseda krajskej volebnej komisie starostom obcíobcí, ktorí zabezpečia, aby hlasovacie lístky boli doručené všetkým voličom najneskoršie 3 dni predo dňom volieb a v deň volieb všetkým okrskovým volebným komisiám.
§ 23
Volebná kampaň
(1)
Časom volebnej kampane sa na účely tohto zákona rozumie obdobie začínajúce 23 dní a končiace 48 hodín pred začatím volieb.
(2)
V čase volebnej kampane má každá kandidujúca politická strana zabezpečený rovnaký prístup k verejným informačným prostriedkom a iným službám štátu a územnej samosprávy. V rámci vysielacích okruhov rozhlasu i televízie je pre volebnú kampaň vyhradených celkom 21 hodín vysielacieho času, ktoré sa rozdelia rovnomerne medzi kandidujúce politické strany tak, aby určením času vysielania nebola žiadna z politických trán znevýhodnená; termíny vysielacích časov sa rozdelia žrebom. Zodpovednosť za obsah týchto relácií majú politické strany. Volebná kampaň v rozhlasovom a televíznom vysielaní držiteľov licencií nie je dovolená.
(3)
V čase volebnej kampane je zakázané vysielať volebné prejavy a volebné programy, okrem vysielacieho času vyhradeného kandidujúcim politickým stranám podľa odseku 2 a uverejňovať akékoľvek vonkajšie prejavy, ktorými sa propagujú kandidujúce politické strany. Taktiež je zakázané vysielať volebnú kampaň v časoch, ktoré sú v rozhlasovom a televíznom vysielaní vyhradené reklame, alebo využívať rozhlasovú a televíznu reklamu na volebnú kampaň.
(4)
Nie je dovolené používať miestny rozhlas na volebnú kampaň politických strán, s výnimkou samotného oznamovania konania volebných zhromaždení.
(5)
Ak obecobec vyhradí plochu na vylepenie volebných plagátov, musí jej využívanie zodpovedať zásade rovnosti kandidujúcich politických strán.
(6)
48 hodín pred začatím volieb a v deň volieb je zakázaná volebná kampaň v prospech politickej strany slovom, písmom, zvukom a obrazom vo verejných informačných prostriedkoch, v budovách, kde sídlia okrskové volebné komisie, a v ich bezprostrednom okolí. Zverejňovať výsledky predvolebných prieskumov verejnej mienky je dovolené najviac do siedmeho dňa predo dňom volieb.
(7)
Členovia volebných komísií a pracovníci ich odborných útvarov nesmú poskytovať informácie o priebehu a čiastkových výsledkoch volieb, a to až do podpísania zápisnice o výsledku hlasovania.
(8)
V priebehu volieb až do ich skončenia je zakázané zverejňovať výsledky volebných prieskumov.
(9)
Spory o sťažnosti týkajúce sa priebehu volebnej kampane vo verejných informačných prostriedkoch rieši Slovenská volebná komisia; jej rozhodnutia sú záväzné.
ŠIESTA ČASŤ
VOĽBY
Vyhlásenie volieb
§ 24
Deň volieb
(1)
Deň volieb vyhlasuje predseda Národnej rady Slovenskej republiky najneskoršie 80 dní pred ich konaním. Uznesenie predsedu Národnej rady Slovenskej republiky o vyhlásení volieb sa uverejňuje v Zbierke zákonov.
(2)
Voľby sa konajú v ten istý deň na celom území Slovenskej republiky. Predseda Národnej rady Slovenskej republiky môže však určiť, že voľby sa konajú vo dvoch dňoch.
(3)
Voľby sa konajú v určený deň od siedmej do osemnástej hodiny. Ak to miestne podmienky vyžadujú, môže starosta obceobce určiť začiatok volieb na skoršiu hodinu.
(4)
Ak sa voľby konajú vo dvoch dňoch, začínajú sa o štrnástej hodine a končia sa o dvadsiatej druhej hodine prvého dňa. Druhého dňa sa voľby začínajú o siedmej hodine a končia sa o štrnástej hodine. Ak to miestne potreby vyžadujú, starosta obceobce môže určiť začiatok volieb na skoršiu hodinu.
§ 25
Informovanie voličov
ObecObec najneskoršie do 15 dní predo dňom volieb ustanoví všeobecne záväzným nariadením9) čas a miesto konania volieb v obciobci. Ak sa na území obceobce zriadilo viac volebných okrskov, ustanoví tiež, ktoré časti obceobce, prípadne útvary, (§ 4 ods. 2) alebo zariadenia (§ 10 ods. 3) patria k jednotlivým volebným okrskom. ObecObec zároveň informuje voličov o povinnosti mať pri sebe preukaz totožnosti a o ďalších potrebných údajoch nevyhnutných na nerušený priebeh volieb.
Spôsob hlasovania
§ 26
Prípravy vo volebnej miestnosti
(1)
Pred začatím volieb predseda okrskovej volebnej komisie za prítomnosti členov komisie skontroluje volebnú schránku a prenosnú volebnú schránku a potom obidve schránky zapečatí. Skontroluje aj vybavenie volebnej miestnosti, či je pripravený zoznam voličov a dostačujúci počet hlasovacích lístkov a nepriehľadných obálok. Potom vyhlási hlasovanie za otvorené.
(2)
Ak sa voľby konajú vo dvoch dňoch, predseda okrskovej volebnej komisie zabezpečí, aby po ukončení volieb v prvý deň bola volebná schránka a prenosná volebná schránka zapečatená tak, aby sa znemožnilo vkladať do nich hlasovacie lístky a spolu s volebnými spismi ich uloží na bezpečné miesto.
§ 27
Priestory na úpravu hlasovacích lístkov
(1)
Volebné miestnosti sú upravené tak, aby bola zaručená tajnosť hlasovania. Každý volič s hlasovacími lístkami musí prejsť osobitným priestorom vyhradeným na ich úpravu.
(2)
V priestore na úpravu hlasovacích lístkov nesmie byť nikto prítomný súčasne s voličom, a to ani člen nijakej volebnej komisie.
§ 28
Hlasovanie
(1)
Volič hlasuje osobne. Zastúpenie nie je prípustné. Členovia okrskovej volebnej komisie nesmú voličom upravovať hlasovacie lístky. Voliči predstupujú pred okrskovú volebnú komisiu a hlasujú v poradí, v akom sa dostavili do volebnej miestnosti.
(2)
Volič po príchode do volebnej miestnosti preukáže svoju totožnosť a po zázname v oboch rovnopisoch zoznamu voličov dostane od okrskovej volebnej komisie prázdnu obálku opatrenú odtlačkom úradnej pečiatky (ďalej len „obálka“). Tieto obálky musia byť nepriehľadné, rovnakej veľkosti, akosti a farby. Na žiadosť voliča mu okrsková volebná komisia dodá za chýbajúce, prečiarknuté alebo inak označené hlasovacie lístky iné. Ak nepredloží volič preukaz totožnosti a žiadny z členov okrskovej volebnej komisie ho nepozná, komisia ho požiada, aby svoju totožnosť preukázal svedectvom dvoch komisii známych osôb; ak tak volič neurobí do ukončenia hlasovania, hlasovanie sa mu neumožní.
(3)
Voliča, ktorý sa dostavil do volebnej miestnosti s voličským preukazom, zapíše okrsková volebná komisia do zoznamu voličov. Zápis podpíše predseda a dvaja členovia komisie; voličský preukaz sa pripojí k prvému rovnopisu zoznamu voličov. Potom komisia vydá voličovi hlasovacie lístky.
(4)
Po tom, čo volič dostal hlasovacie lístky a obálku, vstúpi do priestoru na to určeného (§ 27 ods. 1). V tomto priestore vloží do obálky jeden hlasovací lístok. Na hlasovacom lístku, ktorý vkladá do obálky, môže pritom zakrúžkovaním poradového čísla najviac u štyroch kandidátov uvedených na jednom hlasovacom lístku vyznačiť, ktorému z kandidátov dáva prednosť. Iné úpravy hlasovacieho lístku nemôže robiť.
(5)
Volič, ktorý nemôže sám upraviť hlasovací lístok pre telesnú chybu alebo preto, že nemôže čítať alebo písať, má právo vziať so sebou do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov iného voliča, aby zaňho hlasovací lístok podľa jeho pokynov upravil a vložil do obálky.
(6)
Volič hlasuje tak, že po opustení priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov vloží obálku pred okrskovou volebnou komisiou do volebnej schránky. Voličovi, ktorý sa neodobral do tohto priestoru, komisia hlasovanie neumožní. To platí obdobne pre hlasovanie v osobitných volebných okrskoch (§ 10 ods. 3) s prihliadnutím na podmienky, za ktorých sa hlasovanie koná.
(7)
Volič, ktorý sa nemôže dostaviť do volebnej miestnosti, má právo požiadať okrskovú volebnú komisiu o vykonanie hlasovania do prenosnej schránky.
(8)
Za voliča, ktorý nemôže pre telesnú chybu sám vložiť obálku do volebnej schránky, môže ju do nej na jeho požiadanie a v jeho prítomnosti vložiť iný volič, ale nie člen volebnej komisie.
§ 29
Poriadok vo volebnej miestnosti
(1)
Za poriadok vo volebnej miestnosti zodpovedá predseda okrskovej volebnej komisie, počas jeho neprítomnosti jej podpredseda.
(2)
Pokyny predsedu okrskovej volebnej komisie alebo jej podpredsedu na zachovanie poriadku vo volebnej miestnosti a dôstojný priebeh hlasovania sú zaväzné pre všetkých prítomných.
(3)
Vo volebnej miestnosti je neprípustná akákoľvek volebná agitácia.
§ 30
Prerušenie hlasovania
Ak nastanú okolnosti, ktoré znemožňujú začať hlasovanie, pokračovať v ňom alebo ho skončiť, môže okrsková volebná komisia po dohode s okresnou volebnou komisiou odročiť začatie hlasovania na neskoršiu hodinu alebo predĺžiť čas hlasovania. Celkový čas hlasovania (§ 24) sa však týmto opatrením nesmie skrátiť. Okrsková volebná komisia o takom opatrení upovedomí voličov spôsobom v mieste obvyklým. Ak sa hlasovanie preruší, zapečatí okrsková volebná komisia volebné dokumenty a volebné schránky. Pri opätovnom začatí hlasovania predseda za prítomnosti komisie overí neporušenosť pečatí a poznamená to v zápisnici o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku.
§ 31
Ukončenie hlasovania
Po uplynutí hodiny určenej na ukončenie hlasovania môžu hlasovať už len tí, ktorí sú vo volebnej miestnosti alebo pred ňou. Potom sa volebná miestnosť uzavrie a predseda okrskovej volebnej komisie vyhlási hlasovanie za ukončené.
Zistenie a vyhlásenie výsledkov hlasovania
§ 32
Prítomnosť pri zrátaní hlasov v okrskovej volebnej komisii
V miestnosti, kde okrsková volebná komisia zráta hlasy, majú právo byť prítomní členovia volebných komisií a komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.
§ 33
Zrátanie hlasov v okrskovej volebnej komisii
(1)
Po ukončení hlasovania dá predseda okrskovej volebnej komisie zapečatiť zvyšné nepoužité hlasovacie lístky a obálky a otvoriť volebnú schránku. V prípade, že okrsková volebná komisia na žiadosť občanov použila aj prenosnú volebnú schránku, obsah schránok po ich otvorení zmieša.
(2)
Okrsková volebná komisia vyberie obálky s hlasovacími lístkami z volebnej schránky, ztráta obálky a porovná ich počet so záznamami v zozname voličov. Neúradné obálky komisia vylúči.
(3)
Po vybratí hlasovacích lístkov z obálok komisia rozdelí a zráta hlasovacie lístky, ktoré boli odovzdané pre jednotlivé politické strany, vylúči neplatné hlasovacie lístky a zistí, koľko voličov politickej strany využilo právo prednostného hlasu. Ďalej komisia zráta prednostné hlasy, ktoré boli odovzdané jednotlivým kandidátom na hlasovacích lístkoch.
(4)
Každý člen okrskovej volebnej komisie môže nazrieť do hlasovacích lístkov. Predseda okrskovej volebnej komisie kontroluje správnosť zrátania hlasov.
§ 34
Posudzovanie hlasovacích lístkov
(1)
Na prospech politickej strany sa rátajú i také hlasovacie lístky, na ktorých sú mená kandidátov prečiarknuté, menené alebo dopisované. Na takéto úpravy sa neprihliada. Ak volič dal na hlasovacom lístku prednostný hlas viac ako štyrom kandidátom, takýto hlasovací lístok sa ráta v prospech politickej strany, na prednostné hlasy sa však neprihliada.
(2)
Hlasovacie lístky, ktoré nie sú na predpísanom tlačive, sú neplatné. Ak je v obálke niekolko hlasovacích lístkov v prospech rôznych politických strán, sú všetky tieto hlasy neplatné. Ak je v obálke viac hlasovacích lístkov tej istej politickej strany, rátajú sa ako jeden hlas; ak sa na niektorom z týchto hlasovacích lístkov vykonala prednostná voľba, prihliada sa na ten hlasovací lístok, na ktorom bolo odovzdaných viac prednostných hlasov; pokiaľ však bol odovzdaný na viacerých hlasovacích lístkoch rovnaký počet prednostných hlasov, nie však pre tých istých kandidátov, na prednostné hlasy sa neprihliada.
(3)
Ak vzniknú pochybnosti o platnosti obálky, hlasovacieho lístka alebo prednostného hlasu, rozhoduje s konečnou platnosťou okrsková volebná komisia.
§ 35
Zápisnica o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku
(1)
Okrsková volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie. Ak niektorý z členov okrskovej volebnej komisie zápisnicu napodpísal, uvedú sa v nej dôvody.
(2)
V zápisnici o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku sa uvedie
a)
čas začiatku a ukončenia hlasovania, prípadne jeho prerušenie,
b)
celkový počet osôb vo volebnom okrsku zapísaných do zoznamu voličov,
c)
počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
d)
počet odovzdaných obálok,
e)
počet platných hlasov odovzdaných pre každú kandidátnu listinu,
f)
počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu,
g)
počet platných prednostných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov podľa kandidátnych listín
h)
stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané okrskovej volebnej komisii, a uznesení, ktoré komisia prijala a ich stručné odôvodnenie.
§ 36
Ukončenie konania v okrskovej volebnej komisii
(1)
Po zrátaní hlasov a podpísaní zápisnice o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku predseda okrskovej volebnej komisie oznámi výsledky hlasovania a jedno vyhotovenie zápisnice zašle bezodkladne okresnej volebnej komisii a počká na jej pokyn na ukončenie činnosti.
(2)
Ak nesplní predseda okrskovej volebnej komisie na výzvu okresnej volebnej komisie povinnosti podľa odseku 1 do 24 hodín po ukončení hlasovania, môže okresná volebná komisia spracovať výsledky hlasovania v ostatných volebných okrskoch a odovzdať ich krajskej volebnej komisii.
(3)
Okrsková volebná komisia zapečatí odovzdané hlasovacie lístky, obálky a zoznam voličov a zašle ich spolu s ostatnými volebnými spismi obciobci do úschovy.
§ 37
Spracovanie výsledkov hlasovania v okresnej volebnej komisii
Okresná volebná komisia spracuje výsledky hlasovania z jednotlivých volebných okrskov a zašle ich bezodkladne spolu so zápisnicami okrskových volebných komisií o priebehu a výsledku hlasovania vo volebnom okrsku krajskej volebnej komisii. Pri spracúvaní výsledkov hlasovania môžu byť prítomní len členovia volebných komisií a členovia ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.
§ 38
Zrátanie hlasov v krajskej volebnej komisii
(1)
Krajská volebná komisia zráta hlasy a zistí výsledky hlasovania vo volebnom kraji na podklade výsledkov o hlasovaní zaslaných okresnými volebnými komisiami. Ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať si od príslušných okresných volebných komisií, prípadne od príslušnej obceobce hlasovacie lístky a ostatné volebné spisy, prípadne vysvetlenia a iné informácie.
(2)
V miestnosti, v ktorej krajská volebná komisia zráta hlasy a zisťuje výsledky hlasovania, môžu byť pritomní len členovia volebných komisií a okresných volebných komisií a ich odborných (sumarizačných) útvarov, ako aj osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.
§ 39
Zápisnica krajskej volebnej komisie o priebehu a výsledku hlasovania v kraji
(1)
Krajská volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o priebehu a výsledku hlasovania v kraji; zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie. Ak niektorý z členov krajskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody.
(2)
V zápisnici krajskej volebnej komisie o priebehu a výsledku hlasovania sa uvedie
a)
počet volebných okrskov vo volebnom kraji a počet okrskových volebných komisií, ktoré zaslali výsledok hlasovania,
b)
počet osôb zapísaných v zozname voličov vo volebnom kraji,
c)
počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
g)
počet odovzdaných obálok,
e)
počet platných hlasov odovzdaných pre každú kandidátnu listinu,
f)
počet voličov politickej strany, ktorí využili právo prednostného hlasu,
g)
počet platných prednostných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov podľa kandidátnych listín,
h)
stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané krajskej volebnej komisii, a uznesení, ktoré komisia prijala a ich stručné odôvodnenie.
(3)
Po podpísaní oboch vyhotovení zápisnice o priebehu a výsledku hlasovania v kraji predseda krajskej volebnej komisie zašle bezodkladne jedno vyhotovenie zápisnice Slovenskej volebnej komisii. Ostatné volebné spisy zašle do úschovy Ministerstva vnútra Slovenskej republiky.
§ 40
Určenie počtu poslancov volených vo volebných krajoch
(1)
Slovenská volebná komisia preskúma zápisnice krajských volebných komisií a zistí podľa nich počet platných hlasov, ktoré boli odovzdané pre všetky kandidátne listiny vo všetkých volebných krajoch. Tento údaj sa delí ústavne ustanoveným počtom poslancov. Číslo takto vyrátané zaokrúhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslom.
(2)
Republikovým mandátovým číslom sa delí celkový počet platných hlasov odovzdaných v každom volebnom kraji. Takto vyrátané číslo udáva počet mandátov, ktoré pripadajú jednotlivým volebným krajom.
(3)
Ak takto neboli rozdelené všetky mandáty, Slovenská volebná komisia ich postupne pridelí volebným krajom, ktoré vykazujú najväčší zostatok. Pri rovnosti zostatkov rozhoduje žreb.
§ 41
Postup politických strán do prvého skrutínia
(1)
Slovenská volebná komisia zistí, koľko platných hlasov celkom bolo odovzdaných pre každú politickú stranu, politické hnutie a koalíciu.
(2)
Slovenská volebná komisia ďalej zistí:
a)
ktoré politické strany, prípadne politické hnutia získali menej než 5 percent,
b)
ktoré koalície zložené z dvoch alebo troch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 7 percent,
c)
ktoré koalície zložené najmenej zo štyroch politických strán, prípadne politických hnutí získali menej než 10 percent
z celkového počtu platných hlasov. Pri ďalšom zisťovaní volebných výsledkov a prideľovaní mandátov sa už na tieto politické strany, politické hnutia a koalície a hlasy pre ne odovzdané neprihliada.
(3)
Ak zistí Slovenská volebná komísia, že požiadavku podľa odseku 2 nesplnila žiadna politická strana, prípadne politické hnutie a žiadna koalícia, zníži postupne
a)
u politických strán, prípadne politických hnutí, hranicu piatich percent na hranicu štyroch percent a na hranicu troch percent,
b)
u koalície podľa odseku 2 písm. b) hranicu siedmich percent na hranicu šiestich percent a na hranicu piatich percent,
c)
u koalície podľa odseku 2 písm. c) hranicu desiatich percent na hranicu deviatich percent a na hranicu ôsmich percent
tak, aby do prvého skrutínia mohli postúpiť aspoň dve koalície, alebo jedna koalícia a jedna politická strana, prípadne politické hnutie, alebo dve politické strany, prípadne politické hnutia.
(4)
V prvom skrutíniu sa rozdeľujú mandáty v rámci volebných krajov.
§ 42
Prvé skrutínium
(1)
Súčet platných hlasov odovzdaných vo volebnom kraji pre politické strany, ktoré postúpili do prvého skrutínia, sa vydelí počtom mandátov, ktoré sa tomuto volebnému kraju pridelili (§ 40), zväčšeným o jeden; celé číslo, ktoré vyšlo týmto delením a zaokrúhlené na jednotky, je krajským volebným číslom.
(2)
Celkový počet platných hlasov, ktorý dostala politická strana vo volebnom kraji, sa delí krajským volebným číslom a strane sa pridelí toľko mandátov, koľkokrát je krajské volebné číslo obsiahnuté v súčte platných hlasov, ktoré táto politická strana získala.
(3)
Ak sa takýmto spôsobom pridelilo o jeden mandát viac, než sa malo prideliť, odpočíta sa prebytočný mandát tej politickej strane, ktorá vo volebnom kraji vykázala najmenší zostatok delenia. Pri rovnakom zostatku delenia sa mandát odpočíta politickej strane, ktorá získala vo volebnom kraji menší počet hlasov. Ak je počet platných hlasov rovnaký, rozhodne žreb.
(4)
V rámci jednotlivých politických strán kandidáti dostanú mandáty pridelené strane v poradí, v akom sú uvedení na hlasovacom lístku. Ak však najmenej jedna desatina z celkevého počtu voličov, ktorí odovzdali platný hlas pre túto politickú stranu, využila právo prednostného hlasu, dostane najskôr mandát ten z kandidátov, ktorý získal najmenej 10 percent prednostných hlasov, z celkového počtu platných hlasov odovzdaných pre politickú stranu v rámci volebného kraja. V prípade, že politickej strane je pridelených viac mandátov a viac kandidátov splnilo podmienku podľa predchádzajúcej vety, mandáty dostanú kandidáti postupne v poradí podľa najvyššieho počtu získaných prednostných hlasov. V prípade rovnosti prednostných hlasov je rozhodujúce poradie na hlasovacom lístku.
(5)
Ak niektorá politická strana nekandidovala toľko kandidátov, koľko jej patrí podľa výsledkov prvého skrutínia, dostane iba toľko mandátov, koľko osôb kandidovala.
§ 43
Druhé skrutínium
(1)
Všetky mandáty, ktoré neboli pridelené v prvom skrutíniu, pridelí Slovenská volebná komisia v druhom skrutíniu. Do druhého skrutínia sa prenášajú zostatky hlasov jednotlivých politických strán pre ne odovzdané.
(2)
Najneskoršie do 12 hodín po odsúhlasení výsledkov prvého skrutínia Slovenskou volebnou komisiou odovzdajú jej členovia predsedovi Slovenskej volebnej komisie kandidátne listiny svojich politických strán. Počet kandidátov na týchto kandidátnych listinách nie je obmedzený; politická strana však do nich môže zaradiť iba mená tých kandidátov, ktorí boli kandidovaní v niektorom volebnom kraji a neboli zvolení v prvom skrutíniu. Po odovzdaní kandidátnych listín už nemožno meniť mená kandidátov ani poradie, v akom sú uvedení na kandidátnej listine.
(3)
Slovenská volebná komisia v druhom skrutíniu zráta zostatky hlasov jednotlivých politických strán. Tento súčet vydelí počtom mandátov, ktoré neboli v prvom skrutíniu obsadené, zväčšené o číslo jeden. Číslo, ktoré vyšlo delením zaokrúhlené na celé číslo, je republikovým volebným číslom. Na tomto základe pridelí každej politickej strane toľko mandátov, koľkokrát je republikové volebné číslo obsiahnuté v súčte zostatkov hlasov odovzdaných pre jednotlivú politickú stranu.
(4)
Ak neboli ani týmto spôsobom obsadené všetky mandáty alebo ak politická strana ohlásila menej kandidátov, ako na ňu pripadá mandátov, Slovenská volebná komisia pridelí tieto mandáty postupne tým politickým stranám, ktoré podali platné kandidátne listiny a ktoré majú najväčší zostatok delenia. Pri rovnosti zostatkov sa pridelí mandát politickej strane, ktorá má väčší súčet zostatku v druhom skrutíniu. Ak sú súčty zostatkov rovnaké, pridelí sa mandát politickej strane, ktorá dostala v Slovenskej republike viac hlasov; ak je počet hlasov rovnaký, rozhodne žreb.
(5)
Ak sa takýmto spôsobom obsadilo o jeden mandát viac, ako sa malo obsadiť, odpočíta sa prevyšujúci mandát tej politickej strane, ktorá vykázala najmenší zostatok delenia v druhom skrutíniu. Pri rovnakom zostatku sa odpočíta prevyšujúci mandát tej politickej strane, ktorá získala menší počet hlasov; ak je i potom počet hlasov rovnaký, rozhodne žreb.
(6)
V rámci jednotlivých politických strán mandáty pridelené politickej strane kandidáti dostanú podľa poradia, v akom sú uvedení na kandidátnej listine pre druhé skrutínium.
(7)
Kandidáti, ktorí nedostali mandát ani v prvom, ani v druhom skrutíniu, sa stávajú náhradníkmi.
§ 44
Zápisnica Slovenskej volebnej komisie a uverejnenie výsledkov volieb
(1)
Po rozdelení mandátov Slovenská volebná komisia vyhotoví o výsledku volieb zápisnicu, ktorú podpíše predseda a ostatní členovia komisie. Ak niektorý z členov Slovenskej volebnej komisie zápisnicu nepodpísal, uvedú sa v nej dôvody.
(2)
V zápisnici o výsledku volieb sa uvedie
a)
celkový počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov,
b)
celkový počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
c)
počet platných hlasov odovzdaných pre každú kandidátnu listinu osobitne v Slovenskej republike a osobitne v jednotlivých krajoch,
d)
mená kandidátov, ktorí boli z jednotlivých kandidátnych listín zvolení v prvom skrutíniu spolu s údajmi o výsledkoch prednostného hlasovania, a kandidátov zvolených v druhom skrutíniu, ako i kandidátov, ktorí sa stali náhradníkmi.
(3)
Slovenská volebná komisia uverejní celkové výsledky volieb po podpísaní zápisnice o výsledku volieb podľa jednotlivých volebných krajov. Môže uverejniť aj priebežné výsledky, v ktorých uvedie údaje podľa odseku 2 písm. a) až c).
§ 45
Osvedčenie o zvolení
Slovenská volebná komisia vydá kandidátom zvoleným za poslancov osvedčenie o zvolení.
§ 47
Opatrenia na nápravu pri porušení zákona
Ak došlo v niektorom volebnom kraji k porušeniu tohto zákona, predseda Národnej rady Slovenskej republiky vykoná najneskoršie do týždňa po vyhlásení výsledku volieb potrebné opatrenia, aby voľby boli dodatočne alebo znovu vykonané. Ustanovené lehoty možno v takomto prípade primerane skrátiť.
§ 48
Nastupovanie náhradníkov
(1)
Ak sa uprázdni mandát, nastupuje náhradník tej istej politickej strany podľa poradia, v akom bol uvedený na kandidátnej listine pre voľby vo volebnom kraji, v ktorom bol kandidovaný poslanec, ktorého mandát sa uprázdnil. Ak však boli na kandidátnej listine uplatnené prednostné hlasy, nastupuje kandidovaný poslanec, ktorý dostal najvyšší počet prednostných hlasov. Ak nie je taký kandidát, nastupuje náhradník tejto strany podľa poradia, v akom bol uvedený na kandidátnej listine pre druhé skrutínium.
(2)
Ak nie je náhradník tej istej strany, zostane mandát prázdny do konca volebného obdobia.
(3)
Ak bola politická strana zrušená,10) náhradník nenastupuje a mandát zostáva uprázdnený až do konca volebného obdobia.
(4)
Ak bola činnosť politickej strany pozastavená,11) v čase pozastavenia náhradník nenastupuje.
(5)
Ak sa mandát poslanca neuplatňuje, pretože poslanec bol vymenovaný za člena vlády Slovenskej republiky,11a) nastupuje náhradník. Na nástup náhradníka sa vzťahuje postup podľa odseku 1.
(6)
Nastúpenie náhradníka vyhlási predseda Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní po dni, v ktorom mandát poslanca zanikol, alebo kedy nastala skutočnosť podľa odseku 5. Náhradníkovi odovzdá osvedčenie o tom, že sa stal poslancom a od ktorého dňa; náhradníkovi podľa odseku 5 sa v osvedčení uvedie aj to, že jeho mandát poslanca trvá len počas výkonu funkcie člena vlády Slovenskej republiky, na ktorého neuplatňovaný mandát poslanca nastúpil ako náhradník (odsek 5). Po zániku mandátu náhradníka (odsek 5) zostáva náhradník na tej istej kandidátnej listine a v pôvodnom poradí.
SIEDMA ČASŤ
OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB
§ 49
Pomocné prostriedky
(1)
Všetky pomocné prostriedky, najmä volebné miestnosti a ich vybavenie, ako aj pomocné pracovné sily zabezpečia pre okrskové volebné komisie obceobce, v obvode ktorých sú zriadené.
(2)
Pre okresnú volebnú komisiu zabezpečí všetky pomocné prostriedky okresný úrad: pre okresné volebné komisie na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy príslušný obvodný úrad a pre krajskú volebnú komisiu okresný úrad v jej sídle.
§ 50
Spolupráca orgánov a organizácií
(1)
Štátne orgány, obceobce a iné právnické osoby sú povinné spolupôsobiť pri vykonávaní tohto zákona.
(2)
Organizácie alebo osoby zaoberajúce sa polygrafickou činnosťou sú povinné na žiadosť orgánov zabezpečujúcich úlohy podľa tohto zákona zabezpečiť, aby hlasovacie lístky, voličské preukazy a všetky ostatné tlačivá boli včas a riadne rozmnožené.
§ 51
Nároky členov volebných komisií
(1)
Člen komisie nesmie byť pre výkon svojej funkcie obmedzený v právach a nárokoch, vyplývajúcich z jeho pracovného alebo obdobného pomeru; predovšetkým má nárok na pracovné voľno s náhradou mzdy.12)
(2)
Zamestnávateľ, ktorý vyplatil náhradu mzdy podľa odseku 1, má nárok, aby mu bola vyplatená suma uhradená. Spôsob úhrady ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky.
(3)
Člen okrskovej volebnej komisie má nárok na odmenu za výkon funkcie v čase, keď nemá nárok na náhradu mzdy podľa odseku 1. Výšku odmeny a spôsob jej úhrady a výplaty ustanoví právnym predpisom Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky.
§ 52
Nároky kandidátov
(1)
Kandidát má právo, aby odo dňa nasledujúceho po registrácii kandidátnej listiny, na ktorej je uvedený, do konca dňa predchádzajúceho voľbám, mu ten, u koho je v pracovnom alebo obdobnom pomere (ďalej len „zamestnávateľ“), poskytol pracovné voľno.
(2)
Náhradu mzdy mu vyplatí zamestnávateľ, ak o to kandidát požiada.
(3)
Zamestnávateľ má právo, aby mu politická strana, na kandidátnej listine ktorej je kandidát zapísaný, uhradila to, čo kandidátovi vzhľadom na náhradu mzdy vyplatil.
(4)
Kandidátovi, ktorý nie je v pracovnom alebo obdobnom pomere, vyplatí náhradu mzdy politická strana, na kandidátnej listine ktorej je uvedený.
(5)
Náhrada mzdy kandidátov sa vypočíta rovnako ako náhrada mzdy členov volebných komisií.
(6)
Okolnosť, že niekto je kandidátom, nesmie mu byť na úkor v jeho pracovnoprávnych alebo obdobných vzťahoch. Doba pracovného voľna podľa odseku 1 sa považuje za dobu výkonu práce.
§ 53
Úhrada volebných nákladov
(1)
Výdavky spojené s voľbami do Slovenskej národnej rady, vrátane výdavkov obcíobcí, sa hradia zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Ak sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady súčasne s voľbami do Federálneho zhromaždenia, určí sa spôsob úhrady po dohode príslušných orgánov Slovenskej republiky a Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(2)
Výdavkami podľa odseku 1 nie sú výdavky politických strán spojené s volebnou kampaňou.
(3)
Po overení volieb poslancov Slovenskou národnou radou oznámi predseda Národnej rady Slovenskej republiky Ministerstvu financií Slovenskej republiky údaje o počtoch platných hlasov odovzdaných pre jednotlivé politické strany. Politickej strane, ktorá vo voľbách získala viac ako dve percentá z celkového počtu odovzdaných platných hlasov v rámci Slovenskej republiky, uhradí sa za každý takýto hlas zo štátneho rozpočtu republiky 15 Kčs.
ÔSMA ČASŤ
USTANOVENIA PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ
§ 54
Splnomocňovacie ustanovenia
(1)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky
a)
ustanoví podrobnosti o úlohách obcíobcí a miestnych orgánov štátnej správy pri
1.
utváraní volebných okrskov,
2.
zostavovaní zoznamov voličov,
3.
vystavovaní voličských preukazov,
4.
zabezpečovaní a vybavovaní volebných miestností,
5.
úschove hlasovacích lístkov a iných volebných dokumentov;
b)
vydá vzory volebných tlačív a zabezpečuje ich rozmnoženie;
c)
môže ustanoviť podrobnosti o spolupráci orgánov štátnej správy (§ 50 ods. 1) a pri kontrole pravdivosti údajov (§ 17 ods. 1).
(2)
Ak sa voľby do Slovenskej národnej rady konajú zároveň s voľbami do Federálneho zhromaždenia, Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky zabezpečí úlohy podľa odseku 1 v spolupráci s Federálnym ministerstvom vnútra.
(3)
Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydá metodiku spracovania výsledkov hlasovania.
§ 55
Na opatrenia vykonané príslušnými orgánmi štátnej správy a obcami na príprave vykonania tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, pokiaľ neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli vykonané za jeho účinnosti.
§ 56
Zrušovacie ustanovenia
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 55/1971 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady.
§ 57
Účinnosť zákona
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 104/1992 Sb.
Územie volebných krajov
Volebný
kraj číslo| Názov volebného kraja
a jeho sídlo| Zahŕňa územie
---|---|---
1.| Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava| Hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy
2.| Západoslovenský so sídlom v Bratislave| Okresy: Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín, Trnava
3.| Stredoslovenský so sídlom v Banskej Bystrici| Okresy: Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom, Žilina
4.| Východoslovenský so sídlom v Košiciach| Okresy: Bardejov, Humenné, Košice- mesto, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov, Vranov nad Topľou
Príloha č. 2 zákona SNR č. 104/1992 Sb.
Vymedzenie volebných okresov v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave
Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava
Volebný okres| Zahŕňa územie mestských častí
---|---
Bratislava I| Staré Mesto
Bratislava II| Podunajské Biskupice, Ružinov, Vrakuňa
Bratislava III| Nové Mesto, Rača, Vajnory
Bratislava IV| Devín, Devínska Nová Ves, Dúbravka, Karlova Ves, Lamač, Záhorská Bystrica
Bratislava V| Čuňovo, Jarovce, Petržalka, Rusovce
1)
§ 10 ods. 1 a 2 a § 855 Občianskeho zákonníka (úplné znenie vyhlásené pod č. 47/1992 Zb.).
2)
§ 5 ods. 2 písm. b), § 9 ods. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 236/1988 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.
Vládne nariadenie č. 12/1968 Zb. o úprave odmien a náhrad a niektorých ďalších pomerov poslancov národných výborov a členov komisií a aktívov národných výborov v znení neskorších predpisov.
3)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
4)
§ 3 ods. 2 zákona č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov.
5)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1992 Zb. o Zbore väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.
6)
§ 13 a 24 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
§ 17 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb.
§ 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb.
7)
§ 36 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb.
8)
Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a politických hnutiach.
9)
§ 6 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
10)
§ 13 zákona č. 424/1991 Zb.
11)
§ 14 zákona č. 424/1991 Zb.
11a)
Čl. 77 ods. 2 Ústavy Slovenskej republiky.
12)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme. |
Zákon č. 84/1990 Sb. | Zákon č. 84/1990 Sb.
Zákon o právu shromažďovacím
Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990
* Úvodní ustanovení
* § 1 - (1) Každý má právo pokojně se shromažďovat.
* § 2 - Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují:
* § 2a - Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává
* Svolání shromáždění
* § 3 - Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob (dále jen „svolavatel“).
* § 4 - (1) Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou:
* § 5 - (1) Svolavatel je povinen shromáždění oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu podá oznámení ten, kdo ji v této věci zastupuje.
* § 6 - Oprávnění a povinnosti svolavatele
* § 7 - Povinnosti účastníků shromáždění
* Působnost úřadu
* § 8 - (1) Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
* § 9 - Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
* § 10 - (1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě:
* § 11 - (1) O zákazu shromáždění rozhodne úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy oznámení, které obdržel, splňuje náležitosti požadované tímto zákonem. O stanovení podmínek pro konání shromáždění rozhodne úřad do 3 pracov
* § 12 - (1) Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv je zakázáno, vyzve zástupce úřadu svolavatele způsobem uvedeným v odstavci 5, aby shromáždění neprodleně ukončil.
* § 13 - Žalobu proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů.
* § 14 - Přestupky fyzických osob
* § 14a - Přestupky právnických osob
* § 14b - Společná ustanovení k přestupkům
* Společná ustanovení
* § 16 - Rozhodnutí vydané podle § 8 odst. 2 a § 10 je prvním úkonem v řízení.
* § 17 - Je-li v tomto zákonu lhůta určena počtem dnů, rozumí se jedním dnem doba 24 hodin od události, k níž se lhůta váže.
* § 19 - Ustanovení zákonů o mimořádných opatřeních v době vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o opatřeních proti šíření infekčních onemocnění3) nejsou tímto zákonem dotčena.
* § 21 - Zrušovací ustanovení
* § 22 - Účinnost k zákonu č. 84/1990 Sb.
Aktuální znění od 27. 2. 2021 (94/2021 Sb.)
84
ZÁKON
ze dne 27. března 1990
o právu shromažďovacím
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Každý má právo pokojně se shromažďovat.
(2)
Výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též průvody, slouží-li k účelu uvedenému ve větě první.
(3)
Ke shromáždění není třeba předchozího povolení orgánu veřejné moci.
(4)
Jsou zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky, a to v místech vymezených v příloze tohoto zákona.
§ 2
Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují:
a)
shromáždění osob související s činností orgánu veřejné moci upravená jinými právními předpisy;
b)
shromáždění související s poskytováním služeb;
c)
jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2.
§ 2a
Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává
a)
obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
b)
pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
c)
krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu,
d)
Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje
(dále jen „úřad“).
Svolání shromáždění
§ 3
Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob (dále jen „svolavatel“).
§ 4
(1)
Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou:
a)
shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům;
b)
shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi2) v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání;
c)
shromáždění konaných v obydlích;
d)
shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.
(2)
Rada obceobce může ve svém územním obvodu nařízením určit místa, kde lze konat shromáždění k účelu uvedenému v § 1 odst. 2 bez oznámení. Přitom může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí.
§ 5
(1)
Svolavatel je povinen shromáždění oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu podá oznámení ten, kdo ji v této věci zastupuje.
(2)
K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
(3)
V oznámení musí svolavatel uvést:
a)
účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení; jde-li o shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení;
b)
předpokládaný počet účastníků shromáždění;
c)
opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení;
d)
má-li jít o průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení;
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, dále adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince (dále jen „adresa místa pobytu“), a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu svolavatele, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj; u právnické osoby její název a sídlo a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo ji v této věci zastupuje;
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele, je-li zastoupen nebo jde-li o skupinu osob.
(4)
Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranstvíveřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit písemný souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.
(5)
Neuvede-li svolavatel údaje podle odstavce 3 nebo jsou-li uvedené údaje neúplné, nepřesné nebo nepravdivé anebo nepředloží-li svolavatel k oznámení souhlas podle odstavce 4, úřad svolavatele na vady oznámení neprodleně upozorní.
(6)
Neodstraní-li svolavatel vady oznámení v úřadem stanovené lhůtě nebo se nejedná o shromáždění podle tohoto zákona, úřad oznámení usnesením bez zbytečného odkladu odloží. Rozhodnutí o odvolání musí být vydáno nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání odvolání.
§ 6
Oprávnění a povinnosti svolavatele
(1)
Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc.
(2)
Oprávnění svolavatele podle odstavce 1 zaniká, nebyla-li platně splněna oznamovací povinnost podle § 5 nebo bylo-li shromáždění zakázáno.
(3)
Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.
(4)
Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění.
(5)
Svolavatel je povinen
a)
poskytnout úřadu na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění, zejména plnit pokyny úřadu a Policie České republiky a splnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy;
b)
zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let;
c)
být přítomen na jím oznámeném shromáždění a řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;
d)
dávat závazné pokyny pořadatelům;
e)
dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován;
f)
shromáždění ukončit.
(6)
Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.
(7)
Vzejde-li ze shromáždění petice, postupuje se podle zvláštních předpisů.1)
(8)
Ustanovení předchozích odstavců se přiměřeně vztahují i na shromáždění, která podle § 4 nemusí být oznamována.
§ 7
Povinnosti účastníků shromáždění
(1)
Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů podle § 6 a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.
(2)
Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.
(3)
Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím.
(4)
Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci pokud úřad nebo Policie České republiky vydá takový pokyn, je-li narušen či ohrožen pokojný průběh shromáždění.
Působnost úřadu
§ 8
(1)
Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
(2)
Úřad může v nezbytných případech pro účely ochrany veřejného pořádku nebo práv a svobod jiných rozhodnutím stanovit podmínky konání shromáždění. Úřad může stanovit podmínky pro konání shromáždění zejména tehdy, má-li se na stejném místě a ve stejnou dobu konat jiné shromáždění nebo veřejnosti přístupný kulturní, sportovní nebo jiný společenský podnik (dále jen „veřejnosti přístupný podnik“) a mezi svolavateli nebo mezi svolavatelem a osobou pořádající veřejnosti přístupný podnik nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa konání shromáždění nebo veřejnosti přístupného podniku.
(3)
Úřad může vyslat na shromáždění svého zástupce, jemuž je svolavatel povinen vytvořit podmínky pro řádné plnění jeho úkolů, zejména mu umožnit sledování průběhu shromáždění a provedení úkonů nezbytných k případnému rozpuštění shromáždění.
(4)
Zástupce úřadu může v místě shromáždění udílet pokyny sloužící k zajištění účelu shromáždění, k odstranění rozporů při střetu práv více svolavatelů, včetně pokynu k úpravě místa konání shromáždění, nebo při střetu různých práv a k ochraně veřejného pořádku, zdraví a majetku.
(5)
Zástupce úřadu při výkonu svého oprávnění postupuje tak, aby případný zásah do práva na svobodu shromažďování nebo jiného práva šetřil jeho podstatu a nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem.
(6)
Není-li zástupce úřadu přítomen nebo vyžadují-li to okolnosti na místě, zejména rozsah či povaha shromáždění, může podle odstavců 3 až 5 obdobně postupovat příslušník Policie České republiky (dále jen „policista“).
§ 9
Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
§ 10
(1)
Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě:
a)
popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b)
dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
c)
jinak porušovat ústavu a zákony.
(2)
Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
a)
se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
b)
na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek podle § 8 odst. 2 by bylo zjevně neúčelné; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.
(3)
Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.
(4)
Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu podle § 8 odst. 1.
§ 11
(1)
O zákazu shromáždění rozhodne úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy oznámení, které obdržel, splňuje náležitosti požadované tímto zákonem. O stanovení podmínek pro konání shromáždění rozhodne úřad do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy mu bylo způsobem podle věty první oznámeno jiné shromáždění na daném místě nebo kdy se dozvěděl o jiných okolnostech odůvodňujících stanovení podmínek konání shromáždění, nejpozději však 2 pracovní dny před konáním kteréhokoliv z dotčených shromáždění. Stanovení podmínek konání shromáždění nesmí bránit v konání nebo splnění účelu dříve oznámeného shromáždění nebo dříve připraveného veřejnosti přístupného podniku. Proti rozhodnutí podle vět první a druhé se nelze odvolat.
(2)
Úřad rozhodnutí podle odstavce 1 doručí veřejnou vyhláškou. Úřad zašle svolavateli písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu na vědomí. Rozhodnutí je doručeno vyvěšením.
(3)
Žalobu proti rozhodnutí úřadu podle odstavce 1 může svolavatel podat do 15 dnů od jeho doručení. Soud rozhodne do 3 pracovních dnů od podání žaloby, a pokud nejsou splněny podmínky řízení, pak od odstranění vad podání, k jejichž odstranění je soud povinen vyzvat bez zbytečného odkladu. Soud v řízení doručuje účastníkům a osobám zúčastněným na řízení vyvěšením na úřední desce soudu. Soud zároveň s vyvěšením zašle písemnost na vědomí způsobem, kterým by ji jinak podle soudního řádu správního doručoval, a podle okolností může použít i další způsoby vyrozumění účastníků a osob zúčastněných na řízení tak, aby byla co nejvíce šetřena jejich práva. Svolavatel je po zrušení rozhodnutí úřadu soudem oprávněn shromáždění uspořádat v souladu s oznámením. Pokud soud zruší rozhodnutí úřadu po dni oznámeného shromáždění, lze je konat později tak, aby bylo uskutečněno do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu; v takovém případě svolavatel vyrozumí úřad o dni konání shromáždění nejpozději 1 pracovní den před jeho konáním.
§ 12
(1)
Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv je zakázáno, vyzve zástupce úřadu svolavatele způsobem uvedeným v odstavci 5, aby shromáždění neprodleně ukončil.
(2)
Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5, může zástupce úřadu rozpustit, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 až 3, nebo je-li zakázáno ze zákona. To platí i pro shromáždění, která se neoznamují.
(3)
Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být způsobem uvedeným v odstavci 5 rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1, nebo pokud nastaly mimořádné okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 2 nebo 3.
(4)
Shromáždění může být rozpuštěno způsobem stanoveným v odstavci 5, jestliže se lze důvodně domnívat, že jeho účastníci při něm páchají trestné činytrestné činy, pokud se účastníci neřídí rozhodnutím úřadu nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění podle § 7 odst. 3 a 4 a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem, zejména zákrokem proti jednotlivým účastníkům shromáždění.
(5)
Rozpuštění je zásahem na místě. Shromáždění rozpouští zástupce úřadu výzvou svolavateli, aby shromáždění ukončil. Pokud svolavatel neučiní účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, zejména je nevyzve k rozchodu, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno, a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na následky neuposlechnutí této výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci shromáždění mohli seznámit.
(6)
Nekoná-li zástupce úřadu nebo je-li zástupce úřadu nepřítomný, může shromáždění rozpustit i policista a dále zástupce krajského úřadu, v jehož správním obvodu se shromáždění koná, nebo Ministerstva vnitra; ustanovení odstavce 5 se použije obdobně. Jestliže byl úkon směřující k rozpuštění shromáždění proveden bez přítomnosti zástupce úřadu, policista nebo zástupce správního orgánu podle věty první vyrozumí do 15 dnů úřad o provedeném zákroku.
§ 13
Žalobu proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů.
§ 14
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neuposlechne pokyn svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti,
b)
v rozporu s § 7 odst. 2 brání účastníkům shromáždění, aby se pokojně rozešli,
c)
neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v něm brání,
d)
nesplní pokyn zástupce úřadu nebo policisty udělený na základě § 8 odst. 4,
e)
brání účastníkům shromáždění ve splnění účelu shromáždění nepřístojným chováním, nebo
f)
neoprávněně úmyslně brání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.
(2)
Fyzická osoba se jako účastník shromáždění dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 3 má u sebe střelnou zbraň, výbušninu nebo pyrotechnický výrobek anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví,
b)
v rozporu s § 7 odst. 4 má zakrytý obličej způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, nebo
c)
v rozporu s § 12 odst. 5 neuposlechne výzvy svolavatele k pokojnému rozchodu z ukončeného shromáždění anebo neuposlechne výzvy zástupce úřadu nebo policisty k pokojnému rozchodu z rozpuštěného shromáždění.
(3)
Fyzická osoba se jako svolavatel shromáždění dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 1 svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení,
b)
pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává,
c)
bez vážného důvodu nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 až 6,
d)
nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem na základě § 8 odst. 2, nebo
e)
v rozporu s § 12 odst. 5 neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli.
(4)
Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.
§ 14a
Přestupky právnických osob
(1)
Právnická osoba se jako svolavatel shromáždění dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 1 svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení,
b)
pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává,
c)
nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 až 6,
d)
nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem na základě § 8 odst. 2, nebo
e)
v rozporu s § 12 odst. 5 neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
§ 14b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecobec.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
Společná ustanovení
§ 16
Rozhodnutí vydané podle § 8 odst. 2 a § 10 je prvním úkonem v řízení.
§ 17
Je-li v tomto zákonu lhůta určena počtem dnů, rozumí se jedním dnem doba 24 hodin od události, k níž se lhůta váže.
§ 19
Ustanovení zákonů o mimořádných opatřeních v době vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o opatřeních proti šíření infekčních onemocnění3) nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o shromáždění;
2.
vyhláška ministra vnitra č. 320/1951 Ú. l. (č. 348/1951 Ú. v.) o dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o shromáždění;
3.
§ 1 a 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku;
4.
§ 40 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
§ 22
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha k zákonu č. 84/1990 Sb.
Místa, kde jsou shromáždění zakázána
1.
Sněmovní, Praha 1,
2.
U Zlaté studně, Praha 1,
3.
Tomášská, Praha 1,
4.
Thunovská, Praha 1,
5.
Valdštejnské náměstí, Praha 1,
6.
Valdštejnská, Praha 1,
7.
Zámecká, Praha 1,
8.
chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, Praha 1, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká, Praha 1, a Tomášská, Praha 1, a
9.
Letenská, Praha 1, a to v úseku mezi Malostranským náměstím, Praha 1, a křižovatkou s ulicí Josefská, Praha 1.
1)
Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
2)
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).
3)
Hlava III zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 85/1990 Sb. | Zákon č. 85/1990 Sb.
Zákon o právu petičním
Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990
* Úvodní ustanovení
* § 1 - (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen „petice“).
* § 2 - Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.
* § 3 - Petiční výbor
* § 4 - Shromažďování podpisů pod petici
* § 5 - Podání a vyřízení petice
* § 6 - Vzešla-li petice ze shromáždění,1) platí pro ni ustanovení § 1, 2 a 5 tohoto zákona s tím, že musí být uvedeno, z jakého shromáždění vzešla a jak byla shromážděním schválena; petičním výborem se rozumí svolavatel shromáždění.
* § 6a - (1) Ministerstvo vnitra umožní k sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu využít nástroj pro sestavování elektronických petic (dále jen „nástroj“). Nástroj je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy.
* Společná ustanovení
* § 7 - Státní orgány upraví způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jim adresovaných ve svých jednacích řádech nebo obdobných předpisech.
* § 8 - Pokud se v tomto zákoně mluví o státních orgánech, rozumí se tím i právnické osoby, jimž byla působnost státního orgánu svěřena.
* § 9 - Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.
* § 10 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 31. 12. 2023 (346/2023 Sb.)
85
ZÁKON
ze dne 27. března 1990
o právu petičním
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen „petice“).
(2)
Právnické osoby mohou toto právo vykonávat, je-li to v souladu s cíli jejich činnosti.
(3)
Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
(4)
Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.
§ 2
Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.
§ 3
Petiční výbor
(1)
K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výborpetiční výbor.
(2)
Petiční výborPetiční výbor není právnickou osobou.
(3)
Členové petičního výborupetičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.
§ 4
Shromažďování podpisů pod petici
(1)
Občan nebo petiční výborpetiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.
(2)
Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výborupetičního výboru v této věci zastupovat.
(3)
K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.
(4)
Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.
§ 5
Podání a vyřízení petice
(1)
Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výborpetiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.
(2)
Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
(3)
Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výborupetičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.
§ 6
Vzešla-li petice ze shromáždění,1) platí pro ni ustanovení § 1, 2 a 5 tohoto zákona s tím, že musí být uvedeno, z jakého shromáždění vzešla a jak byla shromážděním schválena; petičním výborempetičním výborem se rozumí svolavatel shromáždění.
§ 6a
(1)
Ministerstvo vnitra umožní k sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu využít nástroj pro sestavování elektronických petic (dále jen „nástroj“). Nástroj je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy.
(2)
Podpis občana pod peticí se v nástroji nahrazuje prohlášením o podpoře petice potvrzeným občanem s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná.
(3)
Údaje vedené v nástroji o petici a o počtu podpisů občanů pod peticí jsou veřejně přístupné.
(4)
Ministerstvo vnitra umožní tomu, kdo petici v nástroji sestavil, obstarat si elektronický výpis ze zápisu o petici obsaženého v nástroji. Elektronický výpis obsahuje údaje o občanech, kteří petici svým podpisem podpořili, stanovené v ustanovení § 4 odst. 1 a údaje stanovené pro podpisové archy v ustanovení § 4 odst. 2.
(5)
Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že petice sestavená v nástroji odporuje ustanovení § 1 odst. 3 nebo 4, neumožní další využití nástroje k opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu a vyrozumí o tom prostřednictvím nástroje toho, kdo petici v nástroji sestavil.
(6)
Ministerstvo vnitra může přenést svou působnost podle odstavců 1 a 4 na jiný státní orgán nebo na státem zřízenou anebo založenou právnickou osobu.
Společná ustanovení
§ 7
Státní orgány upraví způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jim adresovaných ve svých jednacích řádech nebo obdobných předpisech.
§ 8
Pokud se v tomto zákoně mluví o státních orgánech, rozumí se tím i právnické osoby, jimž byla působnost státního orgánu svěřena.
§ 9
Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.
§ 10
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím |
Zákon č. 88/1990 Sb. | Zákon č. 88/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství
Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990
* Čl. I - 1. Zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb. a zákona č. 165/1968 Sb., se mění takto:
* Čl. II - 1. a) Rozhodnutí o odnětí státního občanství vydaná podle předpisů uvedených v čl. I se zrušují s účinností od jejich vydání.
* Čl. III
Aktuální znění od 29. 3. 1990
88
ZÁKON
ze dne 28. března 1990,
kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
1.
Zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb. a zákona č. 165/1968 Sb., se mění takto:
Ustanovení § 7 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb. se vypouští.
2.
Ustanovení § 14a zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 39/1969 Sb.; ustanovení § 15 zákona Slovenské národní rady č. 206/1968 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství Slovenské socialistické republiky, pozbývají platnosti.
Čl. II
1\\. a)
Rozhodnutí o odnětí státního občanství vydaná podle předpisů uvedených v čl. I se zrušují s účinností od jejich vydání.
b)
Osoby, jímž bylo státní občanství odňato, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za osoby propuštěné ze státního svazku.
2\\. a)
Chce-li ten, jehož se rozhodnutí uvedené v bodě 1 písm. a) týká, zůstat československým státním občanem, může to nejpozději do 31. prosince 1993 písemně sdělit přímo nebo prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Československé socialistické republiky v cizině příslušnému ústřednímu orgánu státní správy,1) podle toho, na území které republiky měl poslední trvalý pobyt. Pokud tak učiní, bude se mít za to, že nepřestal být československým státním občanem; z toho mu nesmí vzniknout žádná újma.
b)
Účinky uvedené v bodě 2 písm. a) věta druhá nastávají dnem, kdy sdělení občana došlo příslušnému ústřednímu orgánu státní správy; o tom mu tento orgán vydá osvědčení.
3\\. a)
Osobám, které byly propuštěny ze státního svazku v době od 1. října 1949 do 31. prosince 1989, bude státní občanství uděleno, jestliže o to požádají nejpozději do 31. prosince 1993 přímo anebo prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Československé socialistické republiky v cizině příslušný ústřední orgán státní správy.
b)
Státní občanství nelze podle bodu 3 písm. a) udělit, pokud by to bylo v rozporu s mezinárodními závazky, které Československá socialistická republika převzala.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon SNR č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 90/1990 Sb. | Zákon č. 90/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb.
Vyhlášeno 29. 3. 1990, datum účinnosti 29. 3. 1990, částka 19/1990
* Čl. I - Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 3. 1990
90
ZÁKON
ze dne 28. března 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 43/1976 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 6 odst. 3 se vypouštějí slova: „je při plnění svých úkolů“.
2.
§ 53 zní:
㤠53
(1)
Leteckou dopravu cestujících, zavazadel, zásilek a pošty a letecké práce za úplatu mohou provozovat organizace pro provozování letecké dopravy a organizace vykonávající letecké práce [§ 6 odst. 1 písm. a)].
(2)
Jiné organizace, než jsou uvedeny v odstavci 1, a čs. státní občané, mohou provozovat za úplatu leteckou dopravu nebo vykonávat letecké práce pouze se souhlasem federálního ministerstva dopravy vydaným na základě žádosti organizace nebo občanů.
(3)
Žádost o souhlas k provozování letecké dopravy nebo leteckých prací za úplatu musí obsahovat:
a)
skutečnosti rozhodné pro posouzení způsobilosti žadatele k zajištění zamýšleného rozsahu a podmínek provozu; vyžaduje-li provoz nebo jeho zajištění součinnost s jinou organizací, doklad o způsobu této součinnosti,
b)
dopravní podmínky, tarify a ceny poskytovaných služeb, které podléhají schválení nebo vyhlášení federálního ministerstva dopravy.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 92/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 92/1990 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb.
Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990
* Čl. I - Ustanovení § 14a zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 3. 1990
92
ZÁKON
České národní rady
ze dne 29. března 1990,
kterým se mění zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Ustanovení § 14a zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, se vypouští.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 93/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 93/1990 Sb.
Zákon České národní rady o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních o
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 3. 1990
93
ZÁKON
České národní rady
ze dne 29. března 1990
o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, se doplňuje takto:
V § 10 odst. 1 se za slova „pro pracovněprávní vztahy a zaměstnanost“ vkládají slova „pro civilní službu,“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1990 a o zmenách zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie
Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 1. 4. 1990, částka 20/1990
* PRVÁ ČASŤ - Štátny rozpočet Slovenskej republiky na rok 1990 (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - Novelizácia zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. (§ 3 — § 3)
* TRETIA ČASŤ - Záverečné ustanovenia (§ 4 — § 6)
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 95/1990 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 95/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 4. 1990
95
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. marca 1990
o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1990 a o zmenách zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Štátny rozpočet Slovenskej republiky na rok 1990
§ 1
(1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou| 90 330 700 000
---|---
celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou| 90 330 700 000
(príloha č. 1).
(2) V štátnom rozpočte republiky sú obsiahnuté|
---|---
globálne dotácie zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške | 6 735 800 000
a účelové dotácie poskytované zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške| 11 467 100 000
(príloha č. 2).
§ 2
Vláda Slovenskej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií, cien a miezd môže vykonať zmenu záväzných ukazovateľov štátneho rozpočtu republiky, uvedených v prílohe č. 1 a 2 tohto zákona v prípade, že sa zmenia podmienky, za ktorých boli tieto ukazovatele schválené, ak sa tým nenaruší vyrovnanosť štátneho rozpočtu republiky. O týchto zmenách informuje vláda Slovenskej republiky Slovenskú národnú radu.
DRUHÁ ČASŤ
Novelizácia zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb.
§ 3
Zákon Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie sa mení takto:
1.
V § 2 ods. 1 sa slová „odvodu voľného zostatku zisku,“ nahrádzajú slovami „odvodu zo zisku na základe finančného plánu,“.
2.
V § 2 ods. 2 sa slová „Výnos dodatkových odvodov, s výnimkou dodatkových odvodov na znovurozdelenie prostriedkov,“ nahrádzajú slovami „Výnos regulačných, cenových a dodatkových odvodov,“.
3.
V § 3 ods. 2 sa slová „Mestská finančná správa v Bratislave.“ nahrádzajú slovami „Obvodná finančná správa I. v Bratislave.“.
TRETIA ČASŤ
Záverečné ustanovenia
§ 4
Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej republiky upraví všeobecne záväzným právnym predpisom
a)
spôsob a rozsah financovania geologických prác zo štátneho rozpočtu republiky a finančného zabezpečenia alebo likvidácie starých banských diel a ich následkov zo štátneho rozpočtu republiky,
b)
spôsob tvorby a použitia účelových fondov zriaďovaných úplne alebo čiastočne z iných zdrojov ako zo zisku štátnych podnikov založených národnými výbormi.
§ 5
Do účinnosti novej právnej úpravy sa nepoužijú ustanovenia všeobecne záväzných právnych predpisov, týkajúce sa komplexného štátneho plánu hospodárskeho a sociálneho rozvoja Slovenskej republiky, rozpočtových výhľadov, ako aj úhrnného finančného plánu.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1990.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 95/1990 Zb.
Celkový prehľad štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1990
Príjmy| v tis. Kčs
---|---
Hospodárstvo| 65 174 960
Veda a technika| 128 867
Peňažné a technické služby| 1 717 628
Spoločenské služby a činnosti| 855 595
Obrana a bezpečnosť| 35 900
Dane od obyvateľstva a poplatky| 604 000
Ostatné príjmy| 493 950
Dotácie zo štátneho rozpočtu federácie| 21 319 800
Spolu| 90 330 700
Výdavky| v tis. Kčs
---|---
Hospodárstvo| 26 430 763
Veda a technika| 2 133 980
Peňažné a technické služby| 1 952 295
Spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 38 564 521
Obrana a bezpečnosť| 2 039 700
Správa| 1 006 541
Globálne a účelové dotácie národným výborom| 18 202 900
Spolu| 90 330 700
Príloha č. 2 zákona SNR č. 95/1990 Zb.
Globálne a účelové dotácie národným výborom zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1990
Kraj| Globálne dotácie| Účelové dotácie
---|---|---
v tis. Kčs
Národný výbor hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy| \\- 26 600| 2 403 800
Západoslovenský krajský národný výbor| 2 239 700| 2 831 900
Stredoslovenský krajský národný výbor| 1 729 100| 3 055 900
Východoslovenský krajský národný výbor| 2 793 600| 3 175 500
Spolu| 6 735 800| 11 467 100 |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zriadení Slovenskej komisie pre životné prostredie a o zmenách v pôsobnosti ministerstiev Slovenskej republiky
Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990
* Čl. I - (1) Zriaďuje sa Slovenská komisia pre životné prostredie ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre tvorbu a ochranu životného prostredia.
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb.,
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 3. 1990
96
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. marca 1990
o zriadení Slovenskej komisie pre životné prostredie a o zmenách v pôsobnosti ministerstiev Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
(1)
Zriaďuje sa Slovenská komisia pre životné prostredie ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre tvorbu a ochranu životného prostredia.
(2)
Slovenská komisia pre životné prostredie vypracúva koncepcie tvorby a ochrany životného prostredia a vykonáva štátnu správu vo veciach tvorby a ochrany životného prostredia, vrátane
a)
ochrany prírody,
b)
ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania,
c)
ochrany ovzdušia,
d)
územného plánovania a stavebného poriadku,
e)
koncepčných otázok nakladania s tuhým komunálnym odpadom.
(3)
Slovenská komisia pre životné prostredie zabezpečuje jednotný informačný systém o životnom prostredí, vrátane plošného monitoringu na území Slovenskej republiky.
(4)
Slovenskej komisii pre životné prostredie sú podriadené
a)
Slovenská inšpekcia životného prostredia, prostredníctvom nej plní Slovenská komisia pre životné prostredie funkciu orgánu hlavného štátneho dozoru vo veciach životného prostredia,
b)
Slovenský hydrometeorologický ústav.1)
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 39/1973 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1983 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1988 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie:
„b)
Slovenská komisia pre životné prostredie,“.
2.
V § 1 ods. 1 písm. h) znie:
„h)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky,".
Doterajšie písmená b) až m) sa označujú ako písmená c) až n).
3.
V § 1 sa za odsek 2 vkladajú nové odseky 3 a 4, ktoré znejú:
„(3)
Slovenská komisia pre životné prostredie sa skladá z predsedu, ktorým je podpredseda vlády Slovenskej republiky, a z ďalších členov. Predsedu Slovenskej komisie pre životné prostredie vymenúva a odvoláva Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. Ďalších členov Slovenskej komisie pre životné prostredie vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(4)
Prácu Slovenskej komisie pre životné prostredie a jej aparátu riadi a jej rozhodnutia vydáva predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 5.
Čl. III
(1)
Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza
a)
z Ministerstva vnútra a životného prostredia Slovenskej republiky na úseku tvorby a ochrany životného prostredia a koncepčných otázok nakladania s tuhým komunálnym odpadom,
b)
z Ministerstva výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky na úseku územného plánovania a stavebného poriadku,
c)
z Ministerstva lesného a vodného hospodárstva a drevospracujúceho priemyslu Slovenskej republiky na úseku ochrany ovzdušia a na úseku štátnej správy ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využitia,
d)
z Ministerstva kultúry Slovenskej republiky na úseku ochrany prírody
na Slovenskú komisiu pre životné prostredie.
(2)
Pôsobnosť doterajšej Slovenskej technickej inšpekcie ochrany ovzdušia2) a Slovenskej vodohospodárskej inšpekcie3) prechádza na Slovenskú inšpekciu životného prostredia.
(3)
V súvislosti s prechodom pôsobnosti z ministerstiev podľa odseku 1 a pôsobnosti inšpekcií podľa odseku 2 prechádzajú na Slovenskú komisiu pre životné prostredie a Slovenskú inšpekciu životného prostredia aj práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. Podrobnosti o prechode týchto práv a povinností sa upravia dohodou, v ktorej sa vymedzí najmä druh a rozsah preberaného majetku a záväzkov a určí rozsah zmeny plánu práce v súvislosti s prechodom pôsobnosti na Slovenskú komisiu pre životné prostredie a na Slovenskú inšpekciu životného prostredia.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
Vládne nariadenie č. 96/1953 Zb. o Hydrometeorologickom ústave.
2)
§ 12 a 13 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečišťovaniu ovzdušia.
3)
§ 12 zákona SNR č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 97/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 97/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o zhromažďovacom práve a zákona o civilnej službe
Vyhlášeno 30. 3. 1990, datum účinnosti 30. 3. 1990, částka 20/1990
* § 1 - (1) Pôsobnosť vo veciach zhromažďovacieho práva podľa osobitného predpisu1) vykonáva miestny (obvodný) národný výbor, v ktorého územnom obvode sa má zhromaždenie konať.
* § 2 - Pôsobnosť vo veciach civilnej služby podľa osobitného predpisu2) vykonáva okresný národný výbor, v ktorého územnom obvode má trvalý pobyt občan, o ktorého právach a povinnostiach vo veciach civilnej služby sa rozhoduje.
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 3. 1990
97
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 30. marca 1990
o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o zhromažďovacom práve a zákona o civilnej službe
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Pôsobnosť vo veciach zhromažďovacieho práva podľa osobitného predpisu1) vykonáva miestny (obvodný) národný výbor, v ktorého územnom obvode sa má zhromaždenie konať.
(2)
Ak má miesto konania zhromaždenia presahovať územie obce, vykonáva pôsobnost podľa odseku 1 okresný národný výbor, v ktorého územnom obvode sa má zhromaždenie konať.
§ 2
Pôsobnosť vo veciach civilnej služby podľa osobitného predpisu2) vykonáva okresný národný výbor, v ktorého územnom obvode má trvalý pobyt občan, o ktorého právach a povinnostiach vo veciach civilnej služby sa rozhoduje.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
§ 4, § 5 ods. 1, 4 a 5, § 6 ods. 1, 3 a 6, § 8, 9, 10, § 11 ods. 1 a 2 a § 12 ods. 1, 3, 4, 5 a 6 zákona č. 84/1990 Zb. o zhromažďovacom práve.
2)
§ 3 ods. 3 a 4, § 4 ods. 2 a 3 a § 7 ods. 3 a 4 zákona č. 73/1990 Zb. o civilnej službe. |
Zákon č. 107/1990 Sb. | Zákon č. 107/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 23/1990
* Článek I - Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 5. 1990
107
ZÁKON
ze dne 19. dubna 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu
Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Daň z obratu (dále jen „daň“) je nástrojem rozdělení a přerozdělení národního důchodu.“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
Plátci daně
(1)
Plátci daně1) jsou:
a)
státní podniky, státní hospodářské organizace, sdružení s právní subjektivitou, akciové společnosti, obchodní společnosti, státní organizace Československé státní dráhy a specializované železniční organizace, bytová, spotřební, výrobní a jiná družstva, svazy družstev, Ústřední rada družstev, družstevní podniky a jednotná zemědělská družstva, společné podniky, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací;
b)
podniky zahraničního obchodu, účelové zahraničně obchodní organizace, sdružení pro zahraniční obchod, podniky se zahraniční majetkovou účastí;
c)
fyzické osoby (podnikatelé), které byly zapsány do podnikového rejstříku;
d)
subjekty se sídlem v cizině provádějící hospodářskou činnost na území Československé federativní republiky.
(2)
Daň vypořádávají též některé rozpočtové a jiné státní organizace a organizace s mezinárodním prvkem na území Československé federativní republiky, jestliže tak stanoví federální ministerstvo financí, pokud jde o subjekty v působnosti orgánů federace, a ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky, jde-li o ostatní subjekty.
(3)
Používá-li se dále pojmu „podnik“, rozumějí se jím subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2.“.
3.
Název § 3 zní:
㤠3
Předmět daně“.
4.
V § 3 odst. 1 se za slova „vlastního nákupu“ doplňují slova „a zboží z dovozu“.
5.
§ 3 odst. 4 zní:
„(4)
Obrat z prodeje zboží do zahraničí nepodléhá dani.“.
6.
V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Dovoz neobchodního zboží nepodléhá dani; vztahují se na něj předpisy o cle.“.
7.
V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Zdanitelným obratem je rovněž prodejní cena zboží realizovaného na území Československé federativní republiky v jednotkách cizí měny.“.
8.
V § 4 dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3, v němž se slova „Zdanitelnost obratu“ nahrazují slovy „Zdanitelný obrat“.
9.
§ 5 se vypouští.
10.
§ 6 zní:
㤠6
Stanovení daně
Federální ministerstvo financí stanoví způsob výpočtu daně v prováděcí vyhlášce a sazby v Sazebníku daně z obratu.“.
11.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Podnik je povinen předložit místně příslušnému finančnímu orgánu2) (dále jen „finanční orgán“) hlášení o dani z obratu (dále jen „hlášení“) na předepsaném tiskopisu ve lhůtách stanovených prováděcí vyhláškou. Podnik je povinen podat na vyzvání finančního orgánu vysvětlení, opravu nebo doplnění hlášení.“.
12.
§ 8 odst. 2 zní:
„(2)
Finanční orgán přezkouší hlášení, a odchyluje-li se daň jím vypočtená od daně podle hlášení, vyrozumí o rozdílu podnik.“.
13.
V § 8 odst. 3 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „finančnímu orgánu“, slova „daňového“ a „daňové“ se vypouštějí a za slovy „kalendářního měsíce“ se doplňuje slovo v závorce „(čtvrtletí)“.
14.
§ 8 odst. 4 zní:
„(4)
Podnik je povinný podat do 31. ledna po uplynutí kalendářního roku vyúčtování daně příslušnému finančnímu orgánu na předepsaném tiskopise, ve kterém uvede daňovou povinnost a platby na daň. Finanční orgán přezkouší vyúčtování a v případě, že zjistí neshody, oznámí podniku do třiceti dnů ode dne podání vyúčtování rozdíly mezi vyúčtováním podniku a vyúčtováním finančního orgánu.“.
15.
§ 9 odst. 1 zní:
„(1)
Podniky jsou povinny přihlásit se k daňové registraci u místně příslušných finančních orgánů podle svého sídla. Finanční orgán vede pro účely daně katastr podniků, v němž vyznačuje daňově důležité skutečnosti a souvislosti.“.
16.
V § 9 odst. 2 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „finančnímu orgánu“; poslední věta se vypouští.
17.
§ 10 zní:
㤠10
Použití účetnictví
Údaje účetnictví slouží i účelům daňovým.“.
18.
V § 12 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
19.
V § 13 odst. 1 se slova „okresních a krajských národních výborů“ nahrazují slovy „finančních orgánů“ a slovo „daňových“ se vypouští.
20.
V § 13 odst. 2 se slovo „obyvatelé“ nahrazuje slovem „občané“ a slova „okresní a krajské národní výbory nebo ministerstvo financí“ se nahrazují slovy „finanční orgány“.
21.
Název § 14 zní:
㤠14
Penále a zvýšení daně“.
22.
V § 14 odst. 1 se slova „ve výši 0,05%“ nahrazují slovy „ve výši 0,1%“.
23.
V § 14 odst. 2 se slovo „daňové“ vypouští.
24.
V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zjistí-li finanční orgán, že hlášení bylo nesprávné nebo neúplné, je oprávněn zkrácenou daň zvýšit o 20 %. Zjistí-li podnik nesprávnost nebo neúplnost sám a podá dodatečné hlášení, je finanční orgán oprávněn zkrácenou daň zvýšit o 10 %.“.
25.
§ 15 zní:
㤠15
Vymáhání daně
Nezaplatí-li podnik daň ve lhůtě, zašle finanční orgán příslušné bance nebo spořitelně příkaz k vybrání a současně o tom zpraví podnik. Tento příkaz provede banka nebo spořitelna přednostně.“.
26.
V § 17 se odstavec 1 vypouští; dále se vypouští označení odstavce 2.
Článek II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.
Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech.
Zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.
Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.
Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.
Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
2)
Zákon České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách.
Zákon Slovenské národní rady č. 115/1970 Sb., o finančních správách. |
Zákon č. 108/1990 Sb. | Zákon č. 108/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 23. 4. 1990, částka 24/1990
* Čl. I - Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
* Čl. III - 1. Ustanovení článku I nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1990.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
108
ZÁKON
ze dne 19. dubna 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani
Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 1 písm. g) zní:
„g)
ostatní organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými obecně závaznými právními předpisy, a fyzické osoby provozující soukromé podnikání, zapsané do podnikového rejstříku;3a)“.
Slova „v písmenech c), i) a j)“ se nahrazují slovy „v písmenech c) a i)“.
2.
Poznámka 3a zní:
„3a)
§ 13 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.“.
3.
§ 2 odst. 1 písm. i) zní:
„i)
subjekty se sídlem v cizině a fyzické osoby provozující soukromé podnikání zapsané do podnikového rejstříku,3a) které mají bydliště v cizině.“.
4.
V § 2 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene j).
5.
§ 2 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
ústřední, krajské a okresní orgány a jim na roveň postavené orgány společenských organizací s výjimkou politických stran a politických hnutí, podniky a hospodářská zařízení přímo napojené na rozpočty ústředních orgánů těchto organizací;“.
6.
V § 2 odst. 2 písm. c) se vypouští slovo „socialistické“.
7.
§ 3 odst. 4 nově zní:
„(4)
U bytových družstev, která se zabývají převážně činnostmi pro jiné odběratele než pro bytová družstva, která jsou vlastníky družstevního bytového fondu, je předmětem důchodové daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí, kromě příjmů z úhrad za užívání družstevních bytů, které jsou ve správě těchto družstev.“.
8.
V § 3 odst. 6) se na začátku slova „U subjektů se sídlem v cizině“ nahrazují slovy „U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i)“.
9.
V § 4 odst. 1 se v úvodní větě slova „až i)“ nahrazují slovy „až h)“.
10.
V § 4 odst. 1 se ve větě následující za písmenem d) slova „v § 2 odst. 1 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 1 písm. a), b) a g)“.
11.
V § 4 odst. 3 se slova „až i)“ nahrazují slovy „až h)“.
12.
V § 4 odst. 4 se vypouštějí slova „a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i)“.
13.
V § 4 odst. 5 se slova „až i)“ nahrazují slovy „až h)“.
14.
V § 4 se vypouští odstavec 6. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 6.
15.
V § 4 odst. 7 úvodní věta zní:
„(7)
Základem důchodové daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) jsou:“.
16.
V § 4 odst. 7 písm. d) se za slovy „Československé federativní republiky“ nahrazuje čárka tečkou a konec věty se vypouští.
17.
V § 4 se vypouští odstavec 8.
18.
V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „f), g) a i)“ nahrazují slovy „f) a g)“.
19.
V § 5 odst. 1 písm. e) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
20.
V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
21.
V § 5 odst. 1 písm. g) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
22.
V § 5 odst. 1 písm. h) se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „poplatníků“.
23.
V § 6 odst. 1 se za slova „bytovým družstvům uvedeným v § 3 odst. 4“ vkládají slova „jiným družstvům, fyzickým osobám provozujícím soukromé podnikání uvedeným v § 2 odst. 1 písm. g), s výjimkou těch, pro které je stanovena sazba důchodové daně v § 5 odst. 1 písm. h),“.
24.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Poplatníky daně z objemu mezd podle odstavce 1 nejsou bytová družstva a jejich svazy s výjimkou bytových družstev uvedených v § 3 odst. 4, církve, církevní organizace, náboženské společnosti, nadace, poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 písm. b), umělecké svazy, kulturní fondy a organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, podniky a hospodářská zařízení ústředních odborových orgánů a další podniky a hospodářská zařízení ústředních orgánů společenských organizací s činností nakladatelskou a vydavatelskou, které jsou osvobozeny od důchodové daně podle § 2 odst. 2 písm. a), a podnik Sazka.“.
25.
V § 9 odst. 1 písm. a) se za slova „Ústředí slovenské advokacie,“ vkládají slova „u podniků a hospodářských zařízení ústředních orgánů společenských organizací s činností nakladatelskou a vydavatelskou“, slova „vyšších orgánů“ se nahrazují slovy „ústředních orgánů“, slova „České socialistické republiky“ a „Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“ a „Slovenské republiky“ a vypouští se slovo socialistickými.
V § 9 odst. 1 písm. c) doplnit za slova „hospodářských zařízení svazů invalidů“ slova „jakož i fyzických osob provozujících soukromé podnikání“.
26.
V § 10 odst. 1 doplnit za slova „hospodářských zařízení svazu invalidů“ slova „jakož i fyzických osob provozujících soukromé podnikání, které zaměstnávají převážně občany se změněnou pracovní schopností“.
27.
V § 11 odst. 1 se na konci připojují tato slova „nebo od svého zápisu do podnikového rejstříku3a)“.
28.
V § 11 odst. 4 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
29.
V § 14 odst. 7 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
30.
V § 18 odst. 4 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“ a na konci se připojuje tato věta: „U fyzických osob provozujících soukromé podnikání, které se staly poplatníky podle § 2 odst. 1 písm. g) a i) v průběhu zdaňovacího období, stanoví placení záloh orgán vykonávající správu daně.“.
31.
V § 19 odst. 1 se slova „písm. j)“ nahrazují lovy „písm. i)“.
32.
V § 19 odst. 4 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
33.
V § 19 odst. 6 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
34.
V § 19 odst. 7 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
35.
V § 20 odst. 6 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“ a slova „Slovenské socialistické republiky“ nahrazují slovy „Slovenské republiky“.
36.
V § 26 odst. 2 se v úvodní větě nahrazují slova „a j)“ slovy "a i)", slova „České socialistické republiky“ slovy „České republiky“ a slova „Slovenské socialistické republiky“ slovy „Slovenské republiky“.
37.
V § 26 odst. 3 se slova „v § 2 odst. 1 písm. j)“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 1 písm. i)“.
Čl. II
Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
Od důchodové daně jsou osvobozeny:
a)
zařízení zabezpečující výběrovou rekreaci a podnik Sazka;
b)
umělecké svazy, kulturní fondy a organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, podniky a zařízení provozované těmito svazy, fondy a organizacemi.“.
2.
§ 3 odst. 3 zní:
„(3)
Trvalou hospodářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumějí:
a)
u společenských organizací veškerá činnost, směřující k dosahování zisku, pokud z nich plynoucí hrubé příjmy a výnosy převyšují ve zdaňovacím období v úhrnu částku 500 000 Kčs. Do příjmů z trvalé hospodářské činnosti se nezapočítávají příjmy z činnosti, které se omezují na plnění jejich základního poslání;
b)
v organizaci s mezinárodním prvkem3) veškeré činnosti, směřující k dosahování zisku, pokud z nich plynoucí hrubé příjmy a výnosy převyšují ve zdaňovacím období v úhrnu částku 250 000 Kčs. Do příjmů z trvalé hospodářské činnosti se nezapočítávají příjmy z činnosti, které se omezují na plnění jejich základního poslání;
c)
u bytových družstev a jejich svazů veškeré činnosti s výjimkou výstavby, provozu a udržování družstevního bytového fondu a družstevních garáží včetně oprav prováděných v bytech členů bytových družstev, pokud z nich plynoucí hrubé příjmy a výnosy převyšují ve zdaňovacím období v úhrnu částku 250 000 Kčs. Do příjmů z trvalé hospodářské činnosti se nezahrnují příjmy z úhrad za užívání družstevních bytů, které jsou ve správě bytových družstev a u lidových bytových družstev ani příjmy z pronájmu nebytových prostor.“.
3.
§ 5 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
nepřesahujícího 200 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 55 % u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až g). Výjimku tvoří poplatníci, pro které platí sazba důchodové daně uvedená pod písmeny a), d) a h).“.
4.
§ 5 odst. 1 písm. d) zní:
„d)
nepřesahujícího 200 000 Kčs 20 % a z částky přesahující tuto částku 40 % u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. e), u nichž podíl zahraničního účastníka (účastníků) na základním jmění činí více než 30 %, a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h);“.
5.
V § 6 odst. 3 se za slova „Výrobním družstvům invalidů“ vkládají slova „a podnikům a hospodářským zařízením svazů invalidů, jakož i fyzickým osobám provozujícím soukromé podnikání uvedeným v § 2 odst. 1 písm. g) se důchodová daň snižuje o ...“.
6.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Poplatníky daně z objemu mezd podle odstavce 1 nejsou bytová družstva a jejich svazy s výjimkou bytových družstev uvedených v § 3 odst. 4, církve, církevní organizace, náboženské společnosti, nadace, zařízení zabezpečující výběrovou rekreaci, umělecké svazy, kulturní fondy a organizace zastupující autory nebo výkonné umělce.“.
7.
V § 9 odst. 1 písm. a) se na konci připojují slova „a u podniků Sazka“.
Čl. III
1.
Ustanovení článku I nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1990.
2.
Poplatníci, u nichž bylo podle článku I zrušeno osvobození od důchodové daně a daně z objemu mezd, zaplatí zálohy na důchodovou daň a daň z objemu mezd splatné od počátku roku nejpozději do jednoho měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona.
3.
Ustanovení článku II nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
4.
S účinností od 1. ledna 1991 se zrušuje § 2 a § 3 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.