law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Zákon č. 109/1990 Sb. | Zákon č. 109/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 162/1989 Sb.
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 24/1990
* Čl. I - Zákon č. 162/1989 Sb., devizový zákon, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1990
109
ZÁKON
ze dne 19. dubna 1990,
kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 162/1989 Sb.
Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 162/1989 Sb., devizový zákon, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 9 odst. 3 se v první větě za slova „právnické osoby“ doplňují slova „a fyzické osoby – podnikatelé (dále jen „podnikatel“)6a)". Pod čarou se doplňuje odkaz 6a), který zní:
„6a) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.“.
2.
V § 12 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nový text, který se označuje jako písmeno b) a který zní:
„b)
podnikatel v rozsahu, který mu může být určen v prováděcím předpisu,“.
3.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
4.
V § 12 odst. 1 písm. c) se v první větě slova „fyzická osoba“ nahrazují slovy „jiná fyzická osoba než uvedená v písmenu b)“ a částky „1000 Kčs“ v první a druhé větě se nahrazují částkami „2000 Kčs“.
5.
V § 12 odst. 2 písm. b) se za slova „právnické osobě“ doplňují slova „nebo podnikateli,“.
6.
V § 13 odst. 1 se v první a druhé větě doplňují za slova „právnická osoba“ slova „nebo podnikatel“.
7.
V § 13 odst. 2 se za slova „jinému devizovému tuzemci“ doplňují slova „uvedenému v odstavci 1“.
8.
V § 13 odst. 3 se za slova „nebo jiné osoby“ doplňují slova „uvedené v odstavci 1“ a vypouští se text uvedený na konci ustanovení v závorce.
9.
V § 13 odst. 5 se ve druhé větě doplňují za slova „Devizový tuzemec“ slova „uvedený v odstavci 1“.
10.
V § 14 se za slova „právnická osoba“ vkládají slova „nebo podnikatel,“.
11.
V § 23 odst. 1 písm. b) se za slova „právnická osoba“ doplňují slova „nebo podnikatel“.
12.
V § 23 odst. 1 písm. d) se za slova „právnickou osobou“ doplňují slova „nebo podnikatelem“.
13.
V § 26 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „nemovitostem a“.
14.
V § 26 se za odstavec 3 zařazuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Devizový cizozemec nemůže nabývat vlastnické právo k nemovitostem devizového tuzemce na území Československé federativní republiky s výjimkou dědění. Vláda Československé federativní republiky může po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky nařízením stanovit podmínky, za kterých devizový tuzemec může výjimečně převést vlastnické právo k těmto nemovitostem na devizového cizozemce.“.
15.
V § 30 odst. 4 se částka „1000 Kčs“ nahrazuje částkou „2000 Kčs“.
16.
V § 33 odst. 4 se na konci doplňují slova " a za podmínky, že je doveze zpět do tuzemska.“.
17.
Název oddílu 11 zní: „Majetková účast na podnikání v zahraničí“.
18.
V § 34 odst. 1 se vypouštějí slova „tuzemské nebo“ a na konci se doplňují slova „vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“.
19.
V § 34 se vypouští odstavec 3.
20.
V § 34 se dosavadní odstavec 4 přečíslovává a označuje jako odstavec 3, ve kterém se vypouštějí slova „odstavců 1 a 3“ a nahrazují se slovy „odstavce 1“.
21.
V § 36 se za odstavec 1 zařazuje nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Příjmy v devizových prostředcích plynoucí z podnikatelské činnosti vede devizový peněžní ústav pro podnikatele odděleně od ostatních příjmů devizového tuzemce - fyzické osoby v devizových prostředcích. Pro devizový účet zřízený podnikateli platí ustanovení odstavců 1 a 3 obdobně.“.
22.
V § 36 se dosavadní odstavce 2 a 3 označují jako odstavce 3 a 4.
23.
V § 36 odst. 3 se za slova „podle odstavce 1“ doplňuje text „a 2“.
24.
§ 59 se vypouští.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 112/1990 Sb. | Zákon č. 112/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 24/1990
* Čl. I - Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Povolení udělená před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů k uzavření smlouvy o založení podniku se považují za povolení k založení podniku udělená podle tohoto zákona.
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění Československé federativní republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 5. 1990
112
ZÁKON
ze dne 19. dubna 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí
Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 se vypouští.
2.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Podnikem se zahraniční majetkovou účastí (dále jen „podnik“) je právnická osoba s hospodářskou činností, která má sídlo na území Československé federativní republiky, pokud se na založení nebo po tomto založení na jejím podnikání podílí zahraniční účastník.
(2)
Zahraničním účastníkem pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území Československé federativní republiky, která se podílí majetkovým vkladem na podniku.
(3)
Československým účastníkem pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm na území Československé federativní republiky, která se podílí majetkovým vkladem vedle zahraničního účastníka na podniku.
(4)
Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na případy, kdy podnik zakládá nebo na jeho podnikání se podílí výlučně zahraniční účastník.“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
Vznik, právní forma, právní poměry a zánik podniku se řídí československým právem.1)“.
4.
Nadpis části II zní: „POVOLOVÁNÍ ZALOŽENÍ PODNIKU“.
5.
§ 5 zní:
㤠5
Podnik může vzniknout jen na základě a v mezích povolení uděleného federálním ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd republiky, na jejímž území má mít podnik sídlo (dále jen „povolení“). V oblasti bankovnictví uděluje povolení Státní banka československá.“.
6.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Žádost o povolení může podat kterýkoliv účastník. V žádosti uvede:
a)
název, sídlo, právní formu a předmět podnikání podniku;
b)
název, sídlo, popřípadě bydliště a předmět podnikání účastníků;
c)
výši základního jmění, výši podílů jednotlivých účastníků, formu a měnu těchto podílů, výši rezervního fondu, zastoupení účastníků v orgánech podniku, pokud jeho určení připouští právní forma podniku, jakož i způsob rozdělení zisku a krytí ztrát, pokud to nevyplývá z právní formy podniku.
(2)
Jestliže podnik zakládá více osob, přiloží k žádosti o povolení návrh smlouvy o založení podniku a návrh jeho stanov nebo statutu.“.
7.
§ 7 odst. 1 zní:
„(1)
Při rozhodování o udělení povolení se přihlédne k tomu, zda jsou předpoklady, že činnost zakládaného podniku bude v souladu se zájmy československého hospodářství a že při hospodářské činnosti si bude vytvářet dostatečné finanční zdroje v československé měně a v cizích měnách.“.
8.
§ 7 odst. 3 zní:
„(3)
Rozhodnutí o povolení se vydává ve správním řízení2) nejpozději do 60 dnů po předložení žádosti.“.
9.
§ 12 zní:
㤠12
Podnik vytváří po svém založení rezervní fond ve výši a způsobem určeným ve stanovách nebo statutu. Tento fond ročně doplňuje ze zisku zbylého po uhrazení daní minimálně ve výši 5 %, a to až do výše určené ve stanovách nebo statutu. Minimální výše rezervního fondu činí 10 % základního jmění. Podnik je povinen pro část rezervního fondu zajistit devizové prostředky.“.
10.
§ 13 zní:
㤠13
Po splnění daňových povinností a po přídělech do fondu (§ 12) může podnik použít zisk k rozdělení mezi účastníky.“.
11.
§ 15 zní:
㤠15
Na podnik se vztahuje nabídková povinnost stanovená v devizových předpisech.3)“.
12.
§ 16 zní:
㤠16
Podnik může zřizovat účty v cizí měně u československého devizového peněžního ústavu nebo se souhlasem Státní banky československé u zahraniční banky.“.
13.
§ 18 zní:
㤠18
Podnik může přijmout úvěr v cizí měně od československého devizového peněžního ústavu; od banky zahraniční může takový úvěr přijmout na základě souhlasu Státní banky československé.“.
14.
§ 28 zní:
㤠28
Vláda Československé federativní republiky může stanovit nařízením, kdy lze podnik založit bez povolení nebo upravit odchylně podmínky při udělování tohoto povolení.“.
Čl. II
Povolení udělená před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů k uzavření smlouvy o založení podniku se považují za povolení k založení podniku udělená podle tohoto zákona.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění Československé federativní republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech.
Zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).
Hospodářský zákoník, ve znění zákona č. 103/1990 Sb.
2)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
3)
§ 12 odst. 1 písm. a) devizového zákona č. 162/1989 Sb.
Vyhláška č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon. |
Zákon č. 114/1990 Sb. | Zákon č. 114/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 24/1990
* Čl. I - Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 95/1988 Sb. a tímto
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 5. 1990
114
ZÁKON
ze dne 19. dubna 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby
Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Preambule zní:
„Zrovnoprávnění všech forem vlastnictví vyžaduje, aby vlastníci mohli v plném rozsahu užívat svou zemědělskou půdu a jiný zemědělský majetek a aby byly odstraněny veškeré překážky, které brání ve výkonu tohoto jejich práva.
K dosažení tohoto cíle, posílení vztahu vlastníků k jejich půdě a ochraně jejich vlastnictví se Federální shromáždění usneslo na tomto zákoně:“.
2.
§ 1 zní:
㤠1
Zemědělské organizace, jakož i státní organizace, které plní vědeckovýzkumné úkoly a úkoly výuky pro odvětví zemědělství (dále jen „zemědělské organizace“), užívají půdu, kterou nemají v družstevním nebo náhradním užívání, jakož i jiný zemědělský majetek, které nejsou vlastnictvím státu, družstev nebo společenských organizací, na základě práva užívání k zajištění výroby (dále jen „právo užívání“), pokud toto právo nezanikne (§ 12, 12a).“.
3.
V § 2 odst. 1 se vypouštějí slova „a časově neomezené“.
4.
V § 2 odst. 2 se vypouští slovo „zejména“ a v písmenu c) se vypouštějí slova", i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby“.
5.
§ 2 odst. 4 zní:
„(4)
Jde-li o užívání staveb, může zemědělská organizace zejména provádět na nich úpravy potřebné pro jejich účelné využití, a to pouze se souhlasem vlastníka.“
6.
V § 3 odst. 2 se vypouštějí slova „v zájmu společnosti a co nejúčinněji je využívat k rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby“.
7.
§ 6 a 7 včetně nadpisu se vypouštějí.
8.
V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu“ a slova „v tomto pořadí“; za slova „náleží právo užívání,“ se vkládají slova „a to se souhlasem vlastníka“.
9.
V § 9 se vypouštějí odstavce 2 a 8.
10.
§ 9 odst. 3 zní:
„(3)
Zemědělská organizace může přenechat do dočasného užívání i stavby, k nimž jí náleží právo užívání, popřípadě jejich části, a pozemky, na nichž jsou tyto stavby zřízeny.“.
11.
§ 9 odst. 4 zní:
„(4)
Dočasné užívání vzniká písemnou smlouvou. Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.“.
12.
V § 9 odst. 5 se v prvé a třetí větě před slova „zemědělské organizace“ vkládají slova „vlastníka a“.
13.
V § 9 se dosavadní odstavce 3, 4, 5, 6, 7 a 9 označují jako odstavce 2, 3, 4, 5, 6 a 7.
14.
§ 10 odst. 1 zní:
„(1)
Právo užívání může zemědělská organizace převést na jinou zemědělskou organizaci písemnou smlouvou, a to se souhlasem vlastníka.“.
15.
§ 10 odst. 3 se vypouští.
16.
§ 11 se vypouští.
17.
§ 11a se vypouští.
18.
§ 12 zní:
㤠12
(1)
Právo užívání zaniká přechodem nebo převodem užívaného majetku do vlastnictví zemědělského družstva nebo státu; jinou změnou vlastnictví není právo užívání dotčeno.
(2)
Právo užívání zaniká jeho zrušením (§ 12a odst. 1 a 3).
(3)
Právo užívání zaniká uzavřením dohody o dočasném užívání pozemku zemědělskou organizací (§ 12a odst. 2).“.
19.
§ 12a zní:
㤠12a
(1)
Okresní národní výbor zruší právo užívání pozemku na návrh jeho vlastníka. Zemědělské pozemky lze vrátit jen k zemědělskému využití; doba skončení práva užívání zemědělského pozemku se stanoví až po sklizni, pokud se vlastník nedohodne se zemědělskou organizací jinak. Vrací se celá výměra pozemku, pokud se vlastník nedohodne se zemědělskou organizací jinak.
(2)
Okresní národní výbor, pokud nedojde k dohodě, nezruší právo užívání pozemku, jde-li o pozemky zastavěné, pokud se nejedná o stavbu ve vlastnictví občana, o pozemky, na nichž jsou trvalé porosty vzešlé v době trvání práva užívání, nebo meliorace zřízené zemědělskou organizací, pokud nedojde k finančnímu vyrovnání, nebo jde-li o pozemky nepřístupné. V tomto případě je zemědělské družstvo povinno na žádost vlastníka vyměnit jeho pozemek za jiný vhodný pozemek1) ve vlastnictví družstva a státní zemědělské organizace za jiný vhodný pozemek1) ve vlastnictví státu. Jestliže zemědělská organizace takový pozemek nemá, je povinna vlastníkovi přenechat jiný vhodný pozemek1) k dočasnému bezplatnému užívání; pozemek se přenechává k 1. 1. běžného roku na žádost vlastníka podanou nejpozději 6 měsíců předem. Pokud zemědělská organizace nemůže přenechat vlastníkovi vhodný pozemek k dočasnému užívání, anebo vlastník s přenecháním takového pozemku nesouhlasí, je zemědělská organizace povinna s vlastníkem uzavřít dohodu o dočasném užívání jeho pozemku za úplatu; jednostranně lze takovou dohodu vypovědět k 31. 12. běžného roku s pětiletou výpovědní lhůtou. Proti rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh vlastníka na zrušení práva užívání pozemku, může vlastník do 15 dnů od jeho doručení podat opravný prostředek k soudu. Pro řízení platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů soudem.2)
(3)
Právo užívání hospodářské budovy nebo jiné stavby (dále jen „hospodářská budova“) zruší okresní národní výbor na návrh vlastníka hospodářské budovy. Rozhodnutím o zrušení práva užívání hospodářské budovy musí být zrušeno i právo užívání zastavěné plochy s nádvořím, popřípadě s přilehlou zahradou.
(4)
Nedohodne-li se vlastník hospodářské budovy se zemědělskou organizací jinak, je zemědělská organizace povinna vlastníkovi vrátit hospodářskou budovu ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení; byla-li hospodářská budova na náklady zemědělské organizace zhodnocena, je vlastník povinen poskytnout zemědělské organizaci náhradu odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení budovy podle stavu v době zrušení práva užívání.“.
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 95/1988 Sb. a tímto zákonem.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Při přenechávání pozemků zemědělská organizace postupuje přiměřeně podle zásad stanovených v § 17 a 18 vyhlášky ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářskotechnických úprav pozemků.
2)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 244 až 250). |
Zákon č. 117/1990 Sb. | Zákon č. 117/1990 Sb.
Zákon o zásluhách M. R. Štefánika
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 23. 4. 1990, částka 25/1990
* § 1 - K ocenění zásluh Milana Rastislava Štefánika na vzniku samostatného československého státu nechť je v budově Federálního shromáždění umístěna pamětní deska s tímto výrokem: „M. R. Štefánik sa zaslúžil o vznik spoločného štátu Čechov a Slovákov“.
* § 2 - Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 23. 4. 1990
117
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1990
o zásluhách M. R. Štefánika
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
K ocenění zásluh Milana Rastislava Štefánika na vzniku samostatného československého státu nechť je v budově Federálního shromáždění umístěna pamětní deska s tímto výrokem: „M. R. Štefánik sa zaslúžil o vznik spoločného štátu Čechov a Slovákov“.
§ 2
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 118/1990 Sb. | Zákon č. 118/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 25/1990
* Čl. I - Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušují se:
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 1990
118
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 13 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
2.
§ 16 odst. 1 se doplňuje o nová písmena f) a g), která zní:
„f)
užívat v provozu jen vozidla, jejichž technický stav byl shledán vyhovujícím při technické prohlídce, od níž neuplynula doba delší než 1 rok, popř. kratší doba stanovená orgánem státní správy, který provozování silniční dopravy povolil;
g)
při provozu vozidel dodržovat bezpečnostní přestávky, doby odpočinku a doby řízení stanovené pro řidiče silničních motorových vozidel zvláštními předpisy.1)“.
3.
§ 24 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Pro dopravu pro vlastní potřeby provozovanou podle odstavce 3 písm. c) platí ustanovení § 16 odst. 1 písm. f) a g).“.
4.
§ 25 odst. 2 zní:
„(2)
Jiná organizace nebo fyzická osoba2) mohou provozovat silniční motorovou dopravu pro cizí potřeby za úplatu jen obdrží-li k tomu, pokud nejde o případy uvedené v § 26, povolení od příslušného orgánu státní správy.“.
V § 25 se odstavce 3, 4 a 5 vypouštějí.
5.
§ 26 odst. 1 zní:
„(1)
Povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby podle § 25 se nevyžaduje, jde-li o:
a)
dopravu osob a věcí prováděnou v rámci péče o vlastní pracovníky, členy družstev, kde obsahem členství je též pracovní vztah, včetně jejich dopravy do zaměstnání a dopravy jejich dětí do škol,
b)
nepravidelnou hromadnou dopravu osob prováděnou společenskou nebo družstevní organizací pro své členy a jejich rodinné příslušníky,
c)
pravidelnou hromadnou dopravu dětí za rekreačními, kulturními nebo tělovýchovnými účely a do školských zařízení,
d)
dopravu věcí, které jsou předmětem vlastní výrobní nebo obchodní činnosti pro odběratele,
e)
dopravu, kterou si na základě smlouvy o sdružení nebo o družstevní spolupráci navzájem poskytují účastníci této smlouvy,
f)
dopravu cestujících, zavazadel a leteckých zásilek z letiště do městského centra nebo místa ubytování a zpět, jakož i náhradní dopravu prováděnou československým leteckým dopravcem,
g)
dopravu pro organizace a zařízení vykonávající údržbu dálnic, silnic a místních komunikací v rámci zimní údržby těchto komunikací.“.
6.
V § 28 se vypouští ustanovení písmene b) a ustanovení písmene c) se označuje písmenem b).
7.
V § 29 odst. 2 se vypouští ustanovení písmene b) a zrušuje se označení písmene a).
8.
V § 31 se vypouští ustanovení písmene b) a ustanovení písmene c) se označuje písmenem b).
Čl. II
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 139/1980 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel, ve znění vyhlášky č. 77/1982 Sb. a vyhlášky č. 117/1984 Sb.
2.
Vyhláška č. 58/1980 Sb., kterou se stanoví další osvobození silniční dopravy pro cizí potřeby od povolení.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 62/1981 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 71/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel.
§ 8, 9, 11, 12 výnosu ministerstva vnitra ČSR č. j. SD/33-1908/75 o určování pracovní doby jízdních pracovníků silniční a městské dopravy, reg. v částce 33/1975 Sb., ve znění výnosu ministerstva vnitra ČSR č. j. SD/33-2831/77, reg. v částce 2/1978 Sb.
Výnos ministerstva vnitra SSR č. j. SD-349/76-3 o určování pracovní doby některých pracovníků silniční a městské dopravy, reg. v částce 13/1976 Sb., ve znění výnosu ministerstva vnitra SSR č. j. SD-4349/78-4, reg. v částce 29/1978 Sb.
2)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. |
Zákon č. 119/1990 Sb. | Zákon č. 119/1990 Sb.
Zákon o soudní rehabilitaci
Vyhlášeno 23. 4. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 25/1990
* Oddíl první - Účel zákona (§ 1 — § 1)
* Oddíl druhý - Zrušení rozhodnutí ze zákona (§ 2 — § 3)
* Oddíl třetí - Zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení (§ 4 — § 6)
* Oddíl čtvrtý - Řízení před soudem (§ 7 — § 19)
* Oddíl pátý - Zrušení některých dalších rozhodnutí (§ 20 — § 22b)
* Oddíl šestý - Odškodnění (§ 23 — § 28)
* Oddíl sedmý - Promlčení trestního stíhání (§ 29 — § 29)
* Oddíl osmý - Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 30 — § 36)
Aktuální znění od 31. 12. 1992 (633/1992 Sb.)
119
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1990
o soudní rehabilitaci
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Oddíl první
Účel zákona
§ 1
Účel zákona
(1)
Účelem zákona je zrušit odsuzující soudní rozhodnutí za činy, které v rozporu s principy demokratické společnosti respektující občanská politická práva a svobody zaručené ústavou a vyjádřené v mezinárodních dokumentech a mezinárodních právních normách zákon označoval za trestné, umožnit rychlé přezkoumání případů osob takto protiprávně odsouzených v důsledku porušování zákonnosti na úseku trestního řízenítrestního řízení, odstranit nepřiměřené tvrdosti v používání represe, zabezpečit neprávem odsouzeným osobám společenskou rehabilitaci a přiměřené hmotné odškodnění a umožnit ze zjištěných nezákonností vyvodit důsledky proti osobám, které platné zákony vědomě nebo hrubě porušovaly.
(2)
Činy, které směřovaly k uplatnění práv a svobod občanů zaručených ústavou a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v navazujících mezinárodních paktech o občanských a politických právech, byly československými trestními zákony prohlášeny za trestné v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodnímu právu odporovalo také jejich trestní stíhání a trestání.
Oddíl druhý
Zrušení rozhodnutí ze zákona
§ 2
(1)
Pravomocná odsuzující soudní rozhodnutí vyhlášená v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, týkající se skutků spáchaných po 5. květnu 1945,
a)
podle zákona č. 50/1923 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, pro zločiny, přečiny nebo přestupkypřestupky úkladů podle § 1, přípravy úkladů podle § 2, prorady podle § 4, zrady státního tajemství podle § 5, vojenské zrady podle § 6, spolčení k útokům na ústavní činitele podle § 9, násilí proti ústavním činitelům neb osobování si jejich moci podle § 10, urážky prezidenta republiky podle § 11, nepřekažení nebo neoznámení trestních podniků podle § 12 odst. 1 ve vztahu k činům podle § 1, 2, 6 a 9, rušení obecného míru podle § 14 odst. 1, 5, 6 a § 14a, výzvy k neplnění zákonných povinností nebo k trestním činům podle § 15 odst. 1 a podle § 15 odst. 3 ve vztahu k zločinům podle § 1 a 2, sdružování státu nepřátelské podle § 17, šíření nepravdivých zpráv podle § 18, hrubé neslušnosti podle § 20, nedovoleného zpravodajství podle § 23, ohrožování obrany republiky podle § 24 nebo schvalování trestních činů podle § 16 ve vztahu k uvedeným zločinům nebo k přečinům;
b)
podle zákona č. 231/1948 Sb., pro zločiny, přečiny nebo přestupkypřestupky velezrady podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. b), c), d), e), sdružování proti státu podle § 2 odst. 1 a 3, pobuřování proti republice podle § 3 odst. 1 a 2, hanobení republiky podle § 4, vyzvědačství podle § 5, vyzvědačství proti spojenci podle § 6, nedbalého uchovávání státního tajemství podle § 7, ohrožení obrany republiky podle § 8 a 9, nedovoleného zpravodajství podle § 12, spolčení k útokům na ústavní činitele podle § 17, osobování si pravomoci ústavních činitelů podle § 19, vzbouření podle § 20 a 21, ublížení na cti prezidentu republiky podle § 23, hanobení některých ústavních činitelů podle § 24, popuzování podle § 26, zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce podle § 28, nedovoleného ozbrojování podle § 31, šíření poplašné zprávy podle § 32, sabotáže podle § 36 a 37, ohrožování jednotného hospodářského plánu z nedbalosti podle § 38, prorady podle § 39, neoprávněného opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu podle § 40, poškozování zájmu republiky v cizině podle § 41, hanobení spojeneckého státu podle § 42 nebo podněcování k trestnému činutrestnému činu a k neplnění zákonných povinností podle § 33, schvalování trestného činutrestného činu podle § 34, nepřekažení nebo neoznámení trestného činutrestného činu podle § 35, spáchané ve vztahu k uvedeným zločinům nebo přečinům;
c)
podle zákona č. 86/1950 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, pro trestné činytrestné činy velezrady podle § 78 odst. 1, 2, odst. 3 písm. b), c), d), e), sdružování proti republice podle § 79 a § 80 odst. 1, odst. 2 písm. b), podvracení republiky podle § 79a, teroru podle § 80a odst. 4, 5, pobuřování proti republice podle § 81 odst. 1 a § 82, sabotáže podle § 85, vyzvědačství podle § 86 a 87, ohrožení státního tajemství podle § 88 až 92, věrolomnosti podle § 93 a 94, opuštění republiky podle § 95, ohrožování zájmů republiky v cizině podle § 96 a 97, spolčení k útoku na ústavního činitele podle § 107, násilí na ústavním činiteli podle § 108, snižování vážnosti prezidenta republiky podle § 110, hanobení ústavního činitele podle § 111, ohrožení hospodářského a služebního tajemství podle § 112 až 114, nedovolené výroby a držení vysílací stanice podle § 122, zneužití náboženské funkce podle § 123, hanobení republiky podle § 124, hanobení spojeneckého státu podle § 125, šíření poplašné zprávy podle § 127 a § 128 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3, nepřátelského jednání proti republice podle § 129, pletich proti zestátnění podle § 130, zneužití vlastnického práva podle § 133, ohrožení zásobování podle § 134, ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 a 136, pletich při veřejných dodávkách a pracích podle § 137, ohrožení plánování a kontroly plnění plánu podle § 138, maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 173 a 174 nebo nadržování podle § 163, nepřekažení trestného činutrestného činu podle § 164, neoznámení trestného činutrestného činu podle § 165, spolčení podle § 166, podněcování podle § 167 a 168 anebo schvalování trestného činutrestného činu podle § 169, spáchané ve vztahu k uvedeným trestním činům;
d)
podle zákona č. 140/1961 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pro trestné činytrestné činy rozvracení republiky podle § 92 odst. 1, odst. 2 písm. a), podvracení republiky podle § 98 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), poškozování státu světové socialistické soustavy podle § 99 ve vztahu k trestným činůmtrestným činům podle § 92 odst. 1, odst. 2 písm. a) nebo § 98, pobuřování podle § 100 odst. 1, 2, odst. 3 písm. a), zneužívání náboženské funkce podle § 101, hanobení republiky a jejího představitele podle § 102 a 103, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle § 104, opuštění republiky podle § 109 odst. 1, 2, odst. 3 písm. a), b), c), poškozování zájmů republiky v cizině podle § 112, odnětí věci hospodářskému určení podle § 116 odst. 1, 2, ohrožení hospodářského tajemství podle § 122, neoprávněného nakládání s vynálezem podle § 123, ohrožení služebního tajemství podle § 173, maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 178 nebo podněcování podle § 164, schvalování trestného činutrestného činu podle § 165, nadržování podle § 166, nepřekažení trestného činutrestného činu podle § 167 a neoznámení trestného činutrestného činu podle § 168, spáchané ve vztahu k uvedeným trestným činůmtrestným činům;
e)
podle zákona č. 150/1969 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pro přečiny proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou podle § 5 písm. b), c), proti veřejnému pořádku podle § 6 písm. a) a c) nebo nadržování podle § 12 ve vztahu k uvedeným přečinům;
f)
podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb., pro přestupekpřestupek podle § 1,
g)
podle § 153, 155, 156 a 157 zákonného článku V trestního zákona o zločinech a přečinech z roku 1878, pro zločiny vzpoury, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody;
h)
podle § 2 a 4 zákonného článku XL z roku 1914 o trestní ochraně úřadů, pro trestné činytrestné činy shluknutí, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody,
jakož i všechna další rozhodnutí v téže trestní věci na ně obsahově navazující se zrušují k datu, kdy byla vydána.
(2)
Rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je odsouzený účasten rehabilitace, učiní soud i bez návrhu. Vztahuje-li se rehabilitace podle odstavce 1 jen na některý z trestných činůtrestných činů, za nějž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví soud podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za trestné činytrestné činy rehabilitací nedotčené nebo od stanovení přiměřeného trestu upustí. Jinak trestní stíhání zastaví.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Byla-li rozhodnutí vydaná v původním řízení, jakož i všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující zrušena v plném rozsahu, může stížnost podat jen prokurátor.
§ 3
(1)
Proti rozhodnutí podle § 2 odst. 2 může prokurátor ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho oznámení podat námitky zejména, jestliže:
a)
skutek, který je předmětem rozhodnutí, měl být posouzen podle jiného ustanovení, na které se rehabilitace ze zákona nevztahuje;
b)
skutek směřoval k prosazení fašistických nebo obdobných cílů nebo byl spáchán v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný obecně trestný čintrestný čin nebo vyhnout se odpovědnosti za takový čin;
c)
skutek měl za následek smrt, těžkou ujmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu nebo;
d)
k postihu skutku je nebo byla Česká a Slovenská Federativní Republika vázána mezinárodní smlouvou.
Námitky může prokurátor vznést i ve stížnosti podle § 2 odst. 3.
(2)
O námitkách prokurátora rozhoduje nejvyšší soud republiky, v oblasti vojenské justice Nejvyšší soud ČSFR ve veřejném zasedání. Nezamítne-li soud námitky jako nedůvodné, napadené rozhodnutí usnesením zruší a věc přikáže k přezkumnému řízení podle oddílu třetího. Toto rozhodnutí nahrazuje návrh podle § 5.
Oddíl třetí
Zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení
§ 4
Přezkumné řízení podle tohoto oddílu lze konat ve věcech, v nichž bylo v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyhlášeno odsuzující soudní rozhodnutí, jež nabylo právní moci, pro jiné zločiny, trestné činytrestné činy, přečiny nebo přestupkypřestupky neuvedené v § 2, spáchané po 5. květnu 1945
a)
podle zákona č. 50/1923 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících,
b)
podle zákona č. 231/1948 Sb.,
c)
podle hlavy první a hlavy druhé oddílu prvního zvláštní části zákona č. 86/1950 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, dále pro trestný čintrestný čin nenastoupení služby v branné moci podle § 265 a 266, vyhýbání se služební povinnosti podle § 270, pro trestný čintrestný čin zběhnutí podle § 273 odst. 3 a pro trestný čintrestný čin spolčení k zběhnutí podle § 275 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona,
d)
podle hlavy první oddílu prvního zvláštní části zákona č. 88/1950 Sb., ve znění zákona č. 102/1953 Sb., a pro přestupekpřestupek na ochranu jednotného hospodářského plánu podle § 39 a na ochranu pořádku ve věcech církevních podle § 101 uvedeného zákona,
e)
podle hlavy první zvláštní části zákona č. 140/1961 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a dále pro trestné činytrestné činy neplnění úkolů při provozu soukromého hospodářství podle § 119, útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 154 odst. 2, útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 2, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a, hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 písm. b), šíření poplašné zprávy podle § 199, nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 a podle § 270 odst. 1, vyhýbání se výkonu vojenské služby podle § 280 odst. 1, zběhnutí do ciziny podle § 283 odst. 1, 2 a ohrožování politického a morálního stavu jednotky podle § 288 odst. 1 uvedeného zákona,
f)
podle druhého oddílu zákona č. 19/1855 ř. z.
§ 5
(1)
Řízení se zahajuje na návrh odsouzeného, jeho příbuzných v pokolení přímém, jeho sourozence, osvojitele, osvojence, manžela nebo druha anebo na návrh osoby, jejíž práva či právem chráněné zájmy byly rozhodnutím dotčeny. Je-li odsouzený zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může návrh podat též jeho zákonný zástupce, a to i proti vůli odsouzeného.
(2)
Návrh může podat též prokurátor.
(3)
Osoba, která návrh podala, jej může výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. Návrh podaný jinou osobou (oprávněnou) lze vzít zpět jen s výslovným souhlasem odsouzeného (zákonného zástupce). Prokurátor může vzít zpět návrh i bez souhlasu odsouzeného.
(4)
Dozví-li se soud ze své úřední činnosti o okolnosti, která by mohla odůvodnit návrh na zahájení řízení, uvědomí o tom odsouzeného, a není-li to možné, jinou osobu oprávněnou podat návrh, vždy však též prokurátora.
§ 6
(1)
Návrh lze podat nejpozději do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. Bylo-li zahájeno přezkumné řízení jen na návrh prokurátora a ten jej vzal zpět, může odsouzený podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl o zpětvzetí návrhu vyrozuměn.
(2)
Zmešká-li oprávněná osoba z důležitých důvodů lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení, může požádat o navrácení lhůty do jednoho měsíce od pominutí překážky, nejpozději však do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona. Nebyl-li návrh na zahájení řízení dosud podán, je třeba jej se žádostí spojit.
(3)
O navrácení lhůty rozhodne soud, jemuž přísluší konat přezkumné řízení.
Oddíl čtvrtý
Řízení před soudem
§ 7
(1)
K rozhodnutí podle oddílu druhého a k přezkumnému řízení podle oddílu třetího je příslušný soud, který rozhodoval v původním řízení v prvním stupni. Neexistuje-li již tento soud, rozhoduje věcně příslušný soud, v jehož obvodu měl sídlo soud, který rozhodoval v původním řízení v prvním stupni.
(2)
Rozhodnutí ve věcech bývalého státního soudu a rozhodnutí nejvyššího soudu jako soudu prvního stupně přezkoumává krajský soud a byl-li odsouzený osobou podléhající pravomoci vojenských soudů, vyšší vojenský soud příslušný podle nyní platných předpisů.
(3)
Ustanovení trestního řádu o příslušnosti samosoudce konat řízení se neužije.
§ 8
Na vyloučení orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení se užije nyní platných předpisů. Z vykonávání úkonů podle tohoto zákona je dále vyloučen soudce, který se účastnil rozhodování v původním řízení. Stejně je vyloučen prokurátor, který byl činný v původním řízení.
§ 9
Rozhodnutí podle oddílu druhého, není-li stanoveno jinak, činí soud v neveřejném zasedání. V řízení o návrhu podle oddílu třetího může soud rozhodnout v neveřejném zasedání jen o zamítnutí návrhu podaného opožděně nebo neoprávněnou osobou, nebo o zamítnutí návrhu ve věci, která již podle tohoto oddílu byla přezkoumána, nebo o zamítnutí návrhu ve věci, na kterou se tento zákon nevztahuje. V ostatních případech soud rozhoduje ve veřejném zasedání.
§ 10
(1)
Účast prokurátora je ve veřejném i v neveřejném zasedání povinná.
(2)
Ve veřejném zasedání musí mít odsouzený obhájce.
(3)
Odsouzený musí mít obhájce i tehdy, je-li neznámého pobytu. Obhájce má stejná práva jako odsouzený. V takovém případě stačí písemnosti doručit obhájci.
§ 11
Veřejné zasedání, o němž byl odsouzený řádně vyrozuměn, lze konat i v jeho nepřítomnosti, pokud je možno věc spolehlivě rozhodnout i bez jeho účasti. Nelze-li odsouzenému doručit vyrozumění o veřejném zasedání, stačí jej doručit obhájci.
§ 12
(1)
Je-li pro rozhodnutí třeba některé skutečnosti předem objasnit, provede potřebné šetření předseda senátu; může jím pověřit též jiného člena senátu nebo o ně požádat vyšetřovatele prokuratury, a jde-li o jednotlivé úkony menší závažnosti, i jiné orgány. Obhájce má právo se těchto úkonů zúčastnit.
(2)
Všechny orgány a organizace jsou povinny na požádání předložit neprodleně soudu případně prokuratuře nebo jiným orgánům uvedeným v odstavci 1 potřebný písemný materiál a vyhovět i jiným jeho dožádáním. Nemohou se přitom dovolávat povinnosti zachovávat státní, služební nebo hospodářské tajemství, pokud jde o okolnosti, které souvisí s původním řízením.
§ 13
Na výslech svědka v přezkumném řízení se nevztahuje ustanovení § 99 odst. 1 a 2 trestního řádu o zákazu výslechu, pokud jde o okolnosti, které souvisí s původním řízením. To neplatí pro výslech obhájce.
§ 14
(1)
Zjistí-li soud v přezkumném řízení, že přezkoumávané rozhodnutí je vadné zejména proto, že:
a)
bylo učiněno na podkladě nesprávných zjištění, zejména že se opíralo o podvržené nebo zfalšované důkazy, nebo vycházelo z uměle zkonstruovaných obvinění,
b)
v řízení došlo k hrubému porušení procesních předpisů, zejména k vynucení doznání násilím nebo jinými způsoby,
c)
skutek, který je předmětem odsuzujícího výroku, byl vyprovokován, organizován nebo řízen bezpečnostními orgány,
d)
skutek byl uznán trestným v rozporu s tehdy platným zákonem,
e)
skutek byl kvalifikován podle přísnějšího ustanovení, než vyplývalo ze zákona,
f)
uložený druh trestu byl ve zřejmém rozporu s jeho zákonným účelem nebo výměra trestu byla ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost,
zruší rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je vadné.
(2)
Jestliže důvod, z něhož soud rozhodl ve prospěch odsouzeného, prospívá dalšímu spoluodsouzenému, rozhodne soud vždy též i v jeho prospěch.
(3)
Zruší-li soud původní rozhodnutí podle odstavce 1, zruší zároveň všechna další rozhodnutí na původní rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
(4)
Nezjistí-li soud důvody k postupu podle odstavce 1, návrh jako nedůvodný zamítne.
§ 15
(1)
Po právní moci rozhodnutí podle § 14 odst. 1 soud pokračuje v řízení na podkladě původní obžaloby. Při hlavním líčení se ustanovení § 11 užije obdobně.
(2)
Novým rozsudkem nelze odsouzenému uložit přísnější trest, než jaký mu byl uložen původním rozhodnutím.
(3)
Došlo-li po zrušení vadného rozhodnutí k zastavení nebo přerušení trestního stíhání, může odsouzený nebo jeho zákonný zástupce do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno, požádat, aby se v řízení pokračovalo. Pro další řízení pak platí přiměřeně § 227 trestního řádu.
§ 16
(1)
Řízení nebrání smrt odsouzeného. Trestní stíhání nelze po zrušení původního rozhodnutí zastavit proto, že odsouzený zemřel.
(2)
Bylo-li rozhodnutí soudu vydané v původním řízení zrušeno, doba od jeho právní moci do právní moci zrušovacího rozhodnutí se do promlčecí doby nezapočítává.
§ 17
(1)
Na způsob rozhodování soudu podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodování podle oddílu šestého, se užije ustanovení § 119 odst. 1 trestního řádu.
(2)
Proti usnesení soudu o zrušení původního rozhodnutí, o návrhu na zahájení řízení podle tohoto zákona, jakož i usnesení, jímž se nově ve věci rozhoduje, lze podat stížnost, jde-li o usnesení, jímž soud rozhoduje v prvním stupni.
(3)
Proti rozsudku, jímž soud rozhoduje ve věci v prvním stupni, lze podat odvolání.
(4)
Na řízení o odvolání nebo stížnosti se užijí příslušná ustanovení trestního řádu.
§ 18
Na započítání vazby a trestu v případě, že po zrušení původního rozhodnutí je odsouzenému pravomocně uložen nový trest, se užije ustanovení § 38 trestního zákona.
§ 19
(1)
Byl-li návrh na zahájení přezkumného řízení jako zcela nedůvodný pravomocně zamítnut, je ten, kdo návrh podal, povinen státu nahradit náklady řízení, a to paušální částkou stanovenou ve zvláštním předpisu1).
(2)
Povinnost k náhradě podle odstavce 1 nepostihuje prokurátora.
(3)
Náklady obhajoby hradí stát:
a)
v řízení podle § 3,
b)
byl-li návrh shledán aspoň zčásti důvodný,
c)
bez ohledu na výsledek řízení, bylo-li řízení zahájeno na návrh prokurátora.
Oddíl pátý
Zrušení některých dalších rozhodnutí
§ 20
Jestliže rozhodnutí vyhlášené v původním řízení bylo prohlášeno podle oddílu druhého za zrušené v celém rozsahu, neb takové rozhodnutí bylo v přezkumném řízení zrušeno a odsouzený obžaloby plně zproštěn, zrušují se i rozhodnutí odsuzující jej pro čin spáchaný během výkonu trestu odnětí svobody odpykávaného na podkladě zrušeného rozhodnutí nebo během výkonu vazby, která takovému rozhodnutí předcházela, pokud nejde o čin, který měl za následek smrt, těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu.
§ 21
(1)
Rozhodnutí podle § 20 učiní na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 a 2 soud, který v původním řízení rozhodl v prvním stupni.
(2)
Rozhodnutí, jímž se návrhu vyhovuje, lze učinit i v neveřejném zasedání. Ustanovení § 2 odst. 2 a § 17 se užije obdobně.
§ 22
Občan, jehož návrh byl v přezkumném řízení shledán důvodným nebo který je účasten rehabilitace ze zákona, má nárok, aby rozhodnutí nahrazující původní rozsudek bylo vhodným způsobem zveřejněno. O způsobu zveřejnění rozhodne po slyšení dotčeného občana předseda senátu. Náklady spojené se zveřejněním hradí stát.
§ 22a
(1)
Soud na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 a 2 rozhodne, že rehabilitace se vztahuje i na čin v § 2 odst. 1 neuvedený, za který byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest ve spojení s činem, na který se rehabilitace podle § 2 odst. 1 vztahuje, nejde-li o skutek uvedený v § 3 odst. 1 písm. b), c) a d) s výjimkou případů krajní nouze nebo nutné obrany a
a)
tento čin přímo souvisí s činem podléhajícím rehabilitaci, nebo
b)
byl spáchán na obranu vlastního života nebo svobody při činnosti podléhající rehabilitaci podle § 2 odst. 1,
za předpokladu, že k odsouzení došlo z důvodu uvedeného v § 1. V tomto případě soud odsuzující rozsudek zruší a trestní stíhání zastaví i ohledně tohoto trestného činutrestného činu; jinak návrh zamítne. Ustanovení § 5 odst. 3 se použije obdobně.
(2)
Pro podání stížnosti nebo námitek proti rozhodnutí podle odstavce 1 se ustanovení § 2 odst. 3 a § 3 odst. 1 a 2 použijí obdobně.
§ 22b
(1)
Na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 nebo prokurátora rozhodne soud o rehabilitaci podle § 22a odst. 1 i v případech, kdy bylo podle § 2 odst. 2 o rehabilitaci pravomocně rozhodnuto. V takovém případě zruší i rozhodnutí o stanovení přiměřeného trestu podle § 2 odst. 2.
(2)
Návrh podle odstavce 1 je třeba podat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona; nejpozději však do jednoho roku od právní moci rozhodnutí podle § 2 odst. 2. Souhlasí-li prokurátor s tím, aby bylo použito § 22a odst. 1, rozhodne soud v neveřejném zasedání; jinak rozhoduje ve veřejném zasedání.
Oddíl šestý
Odškodnění
§ 23
(1)
Nárok na odškodnění zahrnuje zejména:
a)
náhradu za ztrátu na výdělku za každý měsíc za vazbu a výkon trestu odnětí svobody ve výši 2500 Kčs, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla místo této náhrady poskytnuta náhrada za ztrátu na výdělku po dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody podle obecných předpisů,
b)
náhradu škody na zdraví, k níž došlo v souvislosti s vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody, pokud tato náhrada nepřísluší podle jiných předpisů,
c)
náhradu nákladů trestního řízenítrestního řízení ve výši 200 Kčs, výkonu vazby ve výši 600 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve výši 150 Kčs za každý měsíc výkonu trestu, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla místo těchto náhrad poskytnuta náhrada skutečně zaplacených nákladů,
d)
náhradu zaplacených nákladů obhajoby v původním trestním řízenítrestním řízení,
e)
náhradu zaplaceného peněžitého trestu nebo úhrnu provedených srážek z odměny za práci při výkonu trestu nápravného opatření.
(2)
Zvláštní zákon upraví podmínky uplatňování nároků vyplývajících ze zrušených výroků o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, jakož i způsob náhrady a rozsah těchto nároků.
(3)
Odškodnění v plném rozsahu se poskytuje jen tehdy, bylo-li odsuzující soudní rozhodnutí zcela zrušeno podle oddílu druhého nebo pátého anebo takové rozhodnutí bylo zcela zrušeno podle oddílu třetího a poškozený zproštěn obžaloby. Dojde-li jen k částečné změně odsuzujícího soudního rozhodnutí, poskytne se odškodnění jen se zřetelem k rozdílu mezi tresty vykonanými na základě původního rozsudku a stanovenými přiměřenými tresty nebo tresty nově uloženými.
(4)
Pro způsob a rozsah náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady škody na zdraví platí ustanovení občanského zákoníku;
a)
průměrným výdělkem před poškozením se rozumí průměrný výdělek v době před zahájením trestního stíhání,
b)
náhrada za ztrátu na výdělku po dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody nesmí přesáhnout částku 30 000 Kčs za 1 rok.
(5)
Náhrada nepřesahující 30 000 Kčs se vyplatí v hotovosti. U náhrad přesahujících tuto částku se vyplatí 20 % přiznané náhrady, nejméně však 30 000 Kčs v hotovosti; zbytek v zúročitelných státních dluhopisech splatných nejpozději do pěti let.
(6)
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením
a)
podmínky a způsob určování výše náhrady za ztrátu na výdělku vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně,
b)
podrobnosti k provedení ustanovení odstavce 5, zejména rozsah emisí státních dluhopisů, podmínky jejich vydávání a splácení a míru zúročení.
§ 24
(1)
Při uplatňování nároků podle § 23, 26 a 27 se postupuje podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.
(2)
Nárok je třeba uplatnit u soudu ve lhůtě tří roků od právní moci zprošťujícího rozhodnutí nebo rozhodnutí odsuzujícího k mírnějšímu trestu a nebo rozhodnutí, kterým bylo trestní stíhání zastaveno; jinak nárok zaniká. Po dobu předchozího projednávání nároku podle § 9 zákona č. 58/1969 Sb., nejdéle však po dobu šesti měsíců, tato lhůta pro uplatnění nároku neběží.
§ 25
(1)
Pro účely důchodového zabezpečení se doba vazby a výkonu trestu odnětí svobody poškozeného, který byl podle tohoto zákona zcela zproštěn obžaloby, posuzuje jako doba pokračování v zaměstnání (pracovní činnosti), jež poškozený konal před vzetím do vazby (nástupu trestu), podle předpisů o sociálním zabezpečení. Stejně se posuzuje část doby výkonu trestu, po kterou byl trest vykonán neoprávněně, jestliže se podle tohoto zákona zruší odsuzující rozsudek jen zčásti.
(2)
Jestliže poškozený v době nezákonného výkonu trestu vykonával práce, které by odůvodňovaly zařazení v zaměstnání do I. (II.) pracovní kategorie, posuzuje se výkon těchto prací jako výkon zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně pro zápočet doby, po kterou poškozený v důsledku výkonu trestu nemohl po svém propuštění vykonávat zaměstnání (pracovní činnost); při výpočtu průměrného měsíčního výdělku (pracovní odměny) se nehledí k této době, a pokud je to pro poškozeného výhodnější, ani k době, po kterou nemohl vykonávat své dřívější zaměstnání (pracovní činnost).
(4)
Pro výplatu dávky nesprávně vyměřené následkem vazby nebo výkonu trestu se nepoužije ustanovení § 95 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o tříleté době, v níž lze zvýšit nebo přiznat dávku.
(5)
Doba vazby, výkonu trestu nebo doba, po kterou poškozený v důsledku výkonu trestu nemohl po svém propuštění vykonávat zaměstnání (pracovní činnost), se pro vznik a výši nároků náležejících z pracovního poměru a nemocenského pojištění započte jako doba trvání pracovního poměru.
(6)
Ustanovení předchozích odstavců se užije i v případě, že rozhodnutí vyhlášené v původním řízení bylo v celém rozsahu zrušeno podle oddílu druhého nebo pátého.
(7)
Poškozený může žádat, aby mu byly místo nároků vyplývajících z ustanovení předchozích odstavců poskytnuty měsíční příplatky k důchodu v částce:
a)
20 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém poškozený konal práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek, které by odůvodňovaly jejich posuzování jako zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie,
b)
15 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody v ostatních případech.
Příplatek k důchodu se poskytuje ode dne 1. 7. 1990, byl-li poškozený k tomuto dni poživatelem důchodu. Stane-li se poškozený poživatelem důchodu po tomto dni, poskytuje se příplatek k důchodu od přiznání důchodu. Příplatek k důchodu se vyplácí jen do výše, která spolu s důchodem nepřevyšuje nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou zvláštním předpisem.2)
(8)
Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 6 a 7 se použijí obdobně pro úpravu výše důchodů, z které byly vyměřeny vdovský a sirotčí důchod, a pro poskytování příplatků k těmto důchodům. Výše příplatku k vdovskému důchodu činí 60 %, k sirotčímu důchodu, jde-li o oboustranně osiřelé dítě 50 % a jde-li o jednostranně osiřelé dítě 30 % z částek stanovených v odstavci 7.
(9)
Výše důchodu podle odstavce 8 se upraví s účinností ode dne 1. 7. 1990 těm pozůstalým, kteří k tomuto dni byli poživateli vdovského nebo sirotčího důchodu. Stane-li se pozůstalý poživatelem vdovského nebo sirotčího důchodu po tomto dni, upraví se výše důchodu až od jeho přiznání. Obdobně se postupuje i při poskytování příplatků k důchodu podle odstavce 8.
§ 26
Právo žádat odškodnění přechází na dědice poškozeného, pokud jsou jimi děti, manžel, rodiče, a není-li jich, sourozenci, s výjimkou nároků, které podle občanského zákoníku zanikají smrtí poškozeného.
§ 27
Došlo-li k rehabilitaci poškozeného, na němž byl vykonán trest smrti nebo který zemřel ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo při jiném nezákonném zbavení osobní svobody v souvislosti s činy uvedenými v § 1, náleží oprávněným osobám vedle nároků, které na ně přešly podle § 26, jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs. Nárok na výplatu této částky má osoba, jíž zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Vznikne-li tento nárok více osobám, rozdělí se uvedená částka mezi ně rovným dílem.
§ 28
Soudní řízení o odškodnění podle tohoto zákona jsou osvobozena od soudních poplatků.
Oddíl sedmý
Promlčení trestního stíhání
§ 29
Vyjde-li v průběhu řízení podle tohoto zákona najevo, že jednání osob, které přivodily nezákonnosti napravované tímto zákonem nebo k nim přispěly, zakládá podezření z trestného činutrestného činu, jehož trestnost v den nabytí účinnosti tohoto zákona nezanikla promlčením, promlčecí doba takového činu neskončí před 1. lednem 1995.
Oddíl osmý
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 30
(1)
Návrhy na obnovu řízení a stížnosti pro porušení zákona podané ve věcech uvedených v § 4, o nichž nebylo do nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se postoupí k přezkumnému řízení soudu příslušnému podle oddílu čtvrtého tohoto zákona. Totéž platí o nevyřízených podnětech ke stížnosti pro porušení zákona, pokud vyšly od osob oprávněných podle § 5 navrhovat zahájení přezkumného řízení. Návrh na obnovu řízení nebo stížnost pro porušení zákona podané ve věcech uvedených v § 2 odst. 2, o nichž nebylo do účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se považují za návrh podaný podle § 22a.
(2)
I v jiných věcech, než jsou uvedeny v tomto zákoně, je generální prokurátor povinen podat stížnost pro porušení zákona, jestliže přezkoumáním zjistí, že k porušení zákona došlo z důvodů uvedených v § 1. Tomuto postupu nebrání skutečnost, že Nejvyšší soud věc rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona.
(3)
Pro odškodnění se použije obdobně ustanovení oddílu šestého tohoto zákona.
§ 31
Přezkumnému řízení ve věcech uvedených v § 4 nebrání skutečnost, že nejvyšší soud už věc rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona.
§ 32
Postupu podle oddílu druhého nebo podání návrhu na zahájení přezkumného řízení podle tohoto zákona nebrání skutečnost, že o obdobném návrhu již soud v téže věci rozhodoval podle zákona č. 82/1968 Sb.
§ 33
(1)
Bylo-li trestní stíhání pro některý z činů uvedených v § 2 a 4 zastaveno nebo přerušeno, mohou osoby uvedené v § 5 odst. 1 požádat, aby v trestním stíhání bylo pokračováno. Žádost lze podat do dvou let od účinnosti tohoto zákona.
(2)
Ustanovení tohoto zákona se užije obdobně k rehabilitaci a odškodnění osob nezákonně zbavených osobní svobody nebo majetku v souvislosti s trestnými činytrestnými činy uvedenými v § 2 a 4 v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990, i když nebylo zahájeno trestní stíhání, pokud nedošlo k plnému odškodnění podle dříve platných předpisů. Ustanovení § 27 se užije obdobně.
(3)
Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se odsouzeným též obviněný a obžalovaný. V řízení podle oddílu šestého se odsouzený označuje jako poškozený.
(4)
Pokud tento zákon nemá zvláštních ustanovení, použijí se v řízení podle oddílu druhého až pátého ustanovení trestního řádu.
§ 34
Ustanovení oddílu šestého tohoto zákona se přiměřeně použije též v případech, kdy ve věcech, na které se vztahuje oddíl druhý, třetí a pátý tohoto zákona, byl rozsudek zcela nebo zčásti zrušen do dne účinnosti tohoto zákona na základě mimořádného opravného prostředku podaného podle trestního řádu nebo podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 70/1970 Sb. Nárok na odškodnění je třeba uplatnit do 1. března 1993, jinak zaniká.
§ 35
Zrušuje se zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 70/1970 Sb.
§ 36
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Vyhláška ministerstva spravedlnosti ČSR č. 66/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti SSR č. 70/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.
2)
§ 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. |
Zákon České národní rady č. 126/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 126/1990 Sb.
Zákon České národní rady o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 26/1990
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních o
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1990
126
ZÁKON
České národní rady
ze dne 25. dubna 1990
o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky, se doplňuje takto:
V § 12 odst. 3 se za slova „veřejně prospěšné služby“ vkládají slova „soukromé podnikání občanů“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 26/1990
* Čl. 1 - Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1990.
Aktuální znění od 1. 5. 1990
131
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. apríla 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. 1
Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa odsek 3 vypúšťa.
2.
V § 4 ods. 4 sa za slovo „organizácie“ vkladajú slová „a samostatne zárobkovo činné osoby.7a)“.
3.
V § 5 ods. 1 prvá veta znie:
„Okresné národné výbory a krajské národné výbory9) zriaďujú komisie starostlivosti o rodinu a deti ako správne komisie.“.
4.
V § 5 ods. 2 sa slová „Národný výbor volí“ nahrádzajú slovami „Národné výbory volia“.
5.
V § 5 sa odseky 3 a 4 vypúšťajú; v odseku 7 sa prvá a druhá veta vypúšťa.
Doterajšie odseky 5 až 9 sa označujú ako odseky 3 až 7.
6.
V § 5 ods. 3 znie:
„(3)
Za členov komisií starostlivosti o rodinu a deti volí národný výbor občanov, ktorí spolupôsobia v starostlivosti o rodinu a deti, najmä detských, dorastových a ženských lekárov, pedagógov, psychológov, sudcov z povolania, prokurátorov a príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti.“.
7.
§ 6 včítane nadpisu znie:
„Osobitné orgány sociálneho zabezpečenia
§ 6
(1)
Okresný národný výbor a krajský národný výbor zriaďuje ako osobitný orgán9a) na posudzovanie zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov na účely sociálneho zabezpečenia posudkový orgán sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudkový orgán“).
(2)
Za členov posudkového orgánu národný výbor ustanovuje posudkového lekára sociálneho zabezpečenia a tajomníka z radov odborných pracovníkov národného výboru a lekárov štátnej zdravotníckej správy.
(3)
Konanie posudkového orgánu riadi posudkový lekár sociálneho zabezpečenia, ktorý je zároveň jeho predsedom.
(4)
Posudkový orgán je schopný rokovať a uznášať sa, ak sú prítomní posudkový lekár sociálneho zabezpečenia, ďalší lekár a tajomník. Posudkový orgán sa uznáša väčšinou hlasov.
(5)
Členovia posudkového orgánu sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli v súvislosti s jeho konaním.
(6)
Krajský národný výbor v prípade potreby poverí okresný národný výbor vo svojom územnom obvode, aby jeho posudkový orgán posudzoval invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia účastníkov boja proti fašizmu a obetí fašizmu a s vykonávaním sociálneho zabezpečenia na základe medzinárodných zmlúv, prípadne v ďalších odôvodnených prípadoch na území celého kraja.
(7)
Krajský národný výbor po dohode s ďalšími krajskými národnými výbormi v prípade potreby poverí okresný národný výbor vo svojom územnom obvode, aby jeho posudkový orgán posudzoval invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia na základe medzinárodných zmlúv aj pre územie týchto krajov.
(8)
Krajský národný výbor poverí okresný národný výbor vo svojom územnom obvode, aby jeho posudkový orgán posúdil zdravotný stav a pracovnú schopnosť účastníka konania v prípade, že posudkové orgány príslušného okresného národného výboru sa vylúčením svojich členov pre predpojatosť stali nespôsobilé rokovať a uznášať sa.
(9)
Okresný národný výbor v odôvodnených prípadoch zriadi osobitný posudkový orgán s pôsobnosťou pre pracujúcich veľkých organizácií, ktoré majú závodné zdravotnícke zariadenie.“.
8.
V § 7 písm. a) sa slová „umelcov,10) občanov poskytujúcich vecné plnenia a výkony na základe povolenia národného výboru, jednotlivo hospodáriacich roľníkov a iných samostatne hospodáriacich osôb“ nahrádzajú slovami „samostatne zárobkovo činných osôb,10)“.
9.
V § 7 písm. b) sa slová „podľa § 11 písm. a) č. 1.“ nahrádzajú slovami „podľa § 9 ods. 1 písm. a) č. 6.“.
10.
V § 8 písm. a) sa bod 3 vypúšťa.
11.
V § 8 písm. b) sa bod 6 vypúšťa.
12.
§ 9 znie:
㤠9
(1)
Okresný národný výbor
a)
rozhoduje
1.
v sporných prípadoch o vzniku a zániku sociálneho zabezpečenia členov jednotných roľníckych družstiev a samostatne zárobkovo činných osôb,
2.
o dávkach nemocenského zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb,
3.
o pohrebnom pri úmrtí nepracujúceho dôchodcu, prípadne jeho rodinného príslušníka,
4.
o podpore pri narodení dieťaťa dôchodkyni alebo manželke, prípadne inej rodinnej príslušníčke nepracujúceho dôchodcu,
5.
o náhrade príjmov pri vojenskom cvičení a ďalších druhoch služby v ozbrojených silách samostatne zárobkovo činným osobám,
6.
o sociálnom dôchodku,
7.
o zvýšení sociálneho dôchodku pre bezvládnosť,
8.
o výchovnom k sociálnemu dôchodku a príplatku k výchovnému,
9.
o započítaní celého kalendárneho roka do doby zamestnania pred 1. januárom 1976, ak člen jednotného roľníckeho družstva neodpracoval určený počet pracovných dní, prípadne inak určený pracovný úväzok,
10.
o započítaní doby vojenskej služby v iných ako spojeneckých armádach (vrátane doby zajatia), ktorú československí občania vykonávali povinne v čase neslobody,
11.
o povinnosti občanov uvedených v bode 2 uhradiť dlžné poistné a prirážku k nemu,
12.
o povinnosti občanov uvedených v bode 2 vrátiť dávku nemocenského zabezpečenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere ako im patrila a o povinnosti jednotných roľníckych družstiev nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dávok zabezpečenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere ako im patrila a o povinnosti jednotných roľníckych družstiev nahradiť škodu spôsobenú v chorobe a zabezpečenia matky a dieťaťa družtevných roľníkov,
13.
o povinnosti dôchodcu vrátiť dávku dôchodkového zabezpečenia (poistenia) poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere ako mu patrila a o povinnosti organizácie nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dôchodku, ak rozhodovanie o takejto dávke patrí do pôsobnosti národného výboru,
14.
o odvolaní proti rozhodnutiu sociálnej komisie jednotného roľníckeho družstva a o peňažných dávkach zabezpečenia v chorobe a zabezpečenia matky a dieťaťa družtevných roľníkov,
15.
o poskytovaní prídavkov na deti členom jednotných roľníckych družstiev v prípadoch ustanovených osobitnými predpismi,12)
16.
o odstraňovaní tvrdostí, ktoré by sa vyskytli pri vykonávaní zákona o sociálnom zabezpečení,12a) ak ide o dávky nemocenského zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb a o podporu pri narodení dieťaťa a pohrebné poskytované dôchodcom, ako aj o odstraňovaní tvrdostí pri vykonávaní zákona o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa,12b)
b)
obstaráva a predkladá Úradu dôchodkového zabezpečenia v Bratislave podklady potrebné na rozhodnutie o dávkach dôchodkového zabezpečenia,
c)
navrhuje Úradu dôchodkového zabezpečenia v Bratislave započítanie doby zamestnania a náhradných dôb v sporných prípadoch,
d)
spisuje, ak sa naň občan obráti, žiadosti
1.
o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu,
2.
o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť,
3.
o dávky dôchodkového zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb,
4.
o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po občanoch uvedených v bode 3,
5.
o dôchodok manželky,
6.
o sociálny dôchodok,
7.
o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch,
5.
o dôchodok manželky,
6.
o sociálny dôchodok,
7.
o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch,
8.
o starobný, invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok občanov, ktorí nie sú v pracovnom pomere, a ani nie sú inak zabezpečení, prípadne o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po uvedených občanoch,
9.
o dávku dôchodkového zabezpečenia, ak je občan v čase podania žiadosti práceneschopný a má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, alebo ak pozostalý po pracujúcom má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, v ktorej bol pracujúci zamestnaný,13)
e)
spracúva rozbory invalidizácie a príslušným orgánom navrhuje opatrenia smerujúce na predchádzanie invalidity a na odstraňovanie jej následkov.
(2)
Pôsobnosť podľa odseku 1 písm. a) č. 3 a 4 vykonáva okresný národný výbor len vtedy, ak podľa § 8 nepatrí miestnemu národnému výboru v strediskovej obci alebo mestskému národnému výboru.“.
13.
V § 10 v prvej vete sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“.
14.
V § 10 písm. a) bod 2 sa slová „posudková komisia sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkový orgán“ a slovo „zistila“ slovom „zistil“.
15.
V § 10 písm. a) bod 3 sa slová „umelcom,10) občanom poskytujúcim vecné plnenia a výkony na základe povolenia národného výboru a rodinným príslušníkom všetkých týchto osôb“ nahrádzajú slovami „samostatne zárobkovo činným osobám10)“.
16.
V § 10 písm. b) bod 4 sa slová „umelcov,10) občanov poskytujúcich vecné plnenia a výkony na základe povolenia národného výboru, jednotlivo hospodáriacich roľníkov a iných samostatne hospodáriacich osôb,“ nahrádzajú slovami „a samostatne zárobkovo činných osôb10),“.
17.
§ 11 sa vypúšťa.
18.
V § 13 v prvej vete sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“.
19.
V § 13 písm. a) a b) sa slová „posudkovej komisie sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkového orgánu“.
20.
V § 22 sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“.
21.
V § 30 v prvej vete sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“.
22.
V § 30 písm. a) bod 3 sa slová „posudková komisia sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkový orgán“.
23.
V § 35 sa slová „svojou posudkovou komisiou sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“.
24.
V siedmom dieli sa za nadpis „Starostlivosť o občanov, ktorí potrebujú osobitnú pomoc“ vkladá nový § 39a, ktorý znie:
㤠39a
Okresný národný výbor poskytuje občanom, ktorým nemôže zabezpečiť vhodné zamestnanie a neposkytuje im hmotné zabezpečenie podľa osobitných predpisov,44a)a ktorých životné potreby nie sú zabezpečené príjmami zo zárobkovej činnosti alebo inými príjmami, peňažné a vecné dávky.“.
25.
V § 54 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
o dávkach nemocenského zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb a nepracujúcich dôchodcov s výnimkou rozhodovania o znížení alebo odňatí týchto dávok,“.
26.
V § 56 ods. 1 písm. a) bod 1 sa slová „posudková komisia sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „posudkový orgán“.
27.
V § 56 ods. 1 písm. f) znie:
„f)
sídlom okresného národného výboru, ktorého posudkový orgán bol poverený (§ 6 ods. 6 až 8) posudzovať invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia,“
28.
V § 56 ods. 3 znie:
„(3)
Žiadosť o pohrebné po samostatne zárobkovo činnej osobe sa podáva na okresnom národnom výbore, na ktorom bol zomretý na sociálne zabezpečenie prihlásený. Žiadosť o pohrebné po nepracujúcom dôchodcovi sa podáva na miestnom národnom výbore v strediskovej obci, mestskom alebo okresnom národnom výbore, v obvode ktorého mal zomretý trvalý pobyt.“.
29.
V § 58 v prvej vete sa slová „a so Slovenskou odborovou radou a po prerokovaní so Slovenským výborom Zväzu družstevných roľníkov“ vypúšťajú.
30.
V § 58 písm. a) znie:
„a)
podrobnosti o zložení a rokovaní správnych komisií a posudkových orgánov národných výborov,“.
31.
V § 58 písm. e) sa slová „lehoty na rozhodovanie o poskytovaní“ nahrádzajú slovami „bližšie podmienky poskytovania“.
Čl. II
Do zriadenia posudkových orgánov plnia pôsobnosť týchto orgánov lekári a tajomníci doterajších posudkových komisií sociálneho zabezpečenia pod vedením posudkového lekára sociálneho zabezpečenia.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. májom 1990.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
7a)
§ 145b zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb.
9a)
§ 63b zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 157/1988 Zb.).
10)
§ 2 ods. 1 písm. c) zákona o sociálnom zabezpečení.
12)
§ 34 vyhlášky Štátneho úradu sociálneho zabezpečenia č. 104/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa, v znení vyhlášky č. 92/1968 Zb. a vyhlášky č. 74/1984 Zb.
12a)
§ 174 písm. b) č. 2 zákona o sociálnom zabezpečení.
12b)
§ 143 zákona č. 103/1964 Zb. (úplné znenie č. 240/1988 Zb.).
13)
§ 120 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení.
44a)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 195/1989 Zb. o zabezpečení pracovníkov pri organizačných zmenách a občanov pred nástupom do zamestnania. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o advokácii
Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 26/1990
* PRVÁ ČASŤ - § 1 (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - ADVOKÁT (§ 2 — § 23)
* TRETIA ČASŤ - Kárne opatrenia a kárne konanie (§ 24 — § 27)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Advokátski koncipienti (§ 28 — § 32)
* PIATA ČASŤ - Organizácia advokátov (§ 33 — § 41)
* ŠIESTA ČASŤ - Prechodné a záverečné ustanovenia (§ 42 — § 54)
Aktuální znění od 1. 7. 1990
132
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. apríla 1990
o advokácii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
§ 1
Poslanie advokácie
(1)
Advokácia pomáha uskutočňovať ústavné právo občanov na obhajobu a chrániť ostatné práva a záujmy občanov a právnických osôb v súlade s Ústavou a zákonmi.
(2)
Úlohy advokácie plnia advokátiadvokáti najmä tým, že obhajujú občanov v trestnom konaní, zastupujú občanov a právnické osoby pred súdmi, štátnymi orgánmi a inými právnymi subjektami, spisujú listiny, poskytujú právne rady a spracúvajú právne rozbory.
(3)
Advokátske povolanie je slobodné povolanie, ktoré možno vykonávať len podľa tohto zákona.
(4)
Poskytovanie právnej pomoci podľa osobitných predpisov nie je týmto zákonom dotknuté.
DRUHÁ ČASŤ
ADVOKÁT
Predpoklady výkonu advokácie
§ 2
AdvokátAdvokát je ten, kto je zapísaný do zoznamu advokátov, ktorý vedie Slovenská advokátska komora (ďalej len „Komora“).
§ 3
(1)
Komora zapíše do zoznamu advokátov na písomnú žiadosť do dvoch mesiacov odo dňa jej obdržania toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
c)
vykonal päťročnú právnickú prax, z toho najmenej tri roky ako advokátsky koncipient,
d)
zložil advokátsku skúšku,
e)
je bezúhonný,
f)
zložil sľub do rúk predsedu Komory v tomto znení:
„Sľubujem na svoje svedomie a občiansku česť, že budem dodržiavať Ústavu a ostatné zákony, svedomite plniť svoje povinnosti advokátaadvokáta a zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozviem v súvislosti s výkonom svojho povolania. Vždy budem konať v súlade s etickými princípmi advokátskeho povolania.“
(2)
Komora zapíše do dvoch mesiacov odo dňa obdržania písomnej žiadosti a po zložení sľubu [odsek 1 písm. f)] do zoznamu advokátov tiež profesorov a docentov vysokých škôl v odbore právo.
§ 4
Komora nezapíše do zoznamu advokátov toho,
a)
kto je v pracovnom, služobnom, členskom pomere alebo inom obdobnom vzťahu alebo vykonáva inú platenú činnosť s výnimkou pedagogickej, publicistickej, literárnej, vedeckej, umeleckej činnosti a ďalšej činnosti, ktorá svojím rozsahom nemôže ohroziť plnenie advokátskeho povolania,
b)
komu bolo právoplatne uložené kárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu advokátov [§ 24 ods. 2 písm. c)], a to na dobu určenú v rozhodnutí o uložení kárneho opatrenia,
c)
kto vykonáva činnosť, ktorá nie je zlučiteľná s povahou a etickými princípmi advokátskeho povolania.
§ 5
Komora môže uznať za advokátsku skúšku aj justičnú, arbitrážnu a inú rovnocennú právnu skúšku a do povinnej praxe advokátskeho koncipienta započítať sčasti alebo celkom aj inú právnu prax.
§ 6
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu advokátov toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto písomne požiadal Komoru o vyčiarknutie zo zoznamu advokátov,
d)
kto bol právoplatne odsúdený na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin v súvislosti s výkonom advokácie,
e)
komu bolo právoplatne uložené kárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu advokátov [§ 24 ods. 2 písm. c)].
(2)
Komora môže vyčiarknuť zo zoznamu advokátov toho, kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin s výnimkou trestného činutrestného činu uvedeného v odseku 1 písm. d).
§ 7
(1)
Komora pozastaví výkon advokácie tomu,
a)
komu po zapísaní do zoznamu advokátov vznikol pracovný, služobný, členský pomer alebo iný obdobný vzťah, alebo kto začal vykonávať inú platenú činnosť s výnimkou pedagogickej, publicistickej, literárnej, vedeckej, umeleckej činnosti a ďalšej činnosti, ktorá svojím rozsahom nemôže ohroziť plnenie advokátskeho povolania,
b)
kto vykonáva trest odňatia slobody alebo u neho trvá trest zákazu činnosti vykonávať advokátske povolanie.
(2)
Komora môže pozastaviť výkon advokácie tomu,
a)
proti komu bola podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin, a to až do právoplatného skončenia veci,
b)
proti komu sa začalo konanie o pozbavenie alebo obmedzenie spôsobilosti na právne úkony na čas do právoplatného skončenia konania.
§ 8
Pozastavenie výkonu advokácie podľa § 7 zapíše Komora advokátoviadvokátovi do zoznamu advokátov. Ak odpadnú dôvody uvedené v § 7, Komora pozastavenie výkonu advokácie advokátoviadvokátovi zruší.
§ 9
Uchádzač o výkon advokácie, ktorého Komora nezapísala do zoznamu advokátov, alebo advokátadvokát, ktorého Komora vyčiarkla zo zoznamu advokátov, s výnimkou vyčiarknutia podľa § 6 ods. 1 písm. e), alebo advokát, ktorému Komora pozastavila výkon advokácie, má právo domáhať sa ochrany na súde.
Výkon advokácie
§ 10
(1)
AdvokátAdvokát môže vykonávať advokáciu sám alebo spoločne s inými advokátmi. Pri spoločnom vykonávaní advokácie si advokátiadvokáti upravia vzájomné právne vzťahy písomnou dohodou.
(2)
Právnu pomoc poskytujú advokátiadvokáti ako spoločníci buď samostatne, alebo spoločne. Pri samostatnom poskytovaní právnej pomoci je spoločník advokátaadvokáta oprávnený zastupovať ho priamo zo zákona.
§ 11
AdvokátAdvokát a advokátiadvokáti, ktorí vykonávajú advokáciu spoločne, môžu mať iba jedno sídlo.
§ 12
(1)
AdvokátAdvokát sa v rámci svojho poverenia môže dať zastúpiť iným advokátom.
(2)
Pri jednotlivých úkonoch môže advokátaadvokáta zastúpiť advokátsky koncipient alebo aj iný pracovník advokátaadvokáta.
(3)
Ak je advokátadvokát neschopný vykonávať advokáciu, je povinný ustanoviť za seba zástupcu, inak mu určí zástupcu Komora.
(4)
Zastupovanie podľa odsekov 1 a 2 nie je možné proti vôli klienta.
Práva a povinnosti advokátov
§ 13
(1)
AdvokátAdvokát je pri výkone advokácie povinný zachovávať Ústavu, zákony a predpisy vydané na ich vykonanie a v ich medziach riadiť sa príkazmi klienta.
(2)
AdvokátAdvokát je povinný chrániť práva a oprávnené záujmy zastupovaného, konať pri tom svedomite, dôsledne využívať všetky zákonné prostriedky a uplatňovať, čo podľa svojho presvedčenia a príkazu klienta pokladá za prospešné.
(3)
AdvokátAdvokát je povinný dbať na to, aby jeho právna pomoc bola účelná a hospodárna.
§ 14
(1)
AdvokátAdvokát je oprávnený poskytovať právnu pomoc na celom území Slovenskej republiky.
(2)
Rovnaké oprávnenie má advokátadvokát, ktorý je zapísaný v zozname advokátov Českej advokátskej komory.
§ 15
(1)
Každý má právo na poskytnutie právnej pomoci a môže o ňu požiadať ktoréhokoľvek advokátaadvokáta.
(2)
AdvokátAdvokát je oprávnený odmietnuť poskytnutie právnej pomoci len zo závažných dôvodov, ktoré svedčia o tom, že by ju nemohol riadne poskytovať, okrem prípadov, keď bol na jej poskytovanie ustanovený.1) Odmietnutie právnej pomoci je advokátadvokát povinný klientovi odôvodniť. Opodstatnenosť odmietnutia poskytnutia právnej pomoci preskúma Komora.
(3)
Ten, komu bolo poskytnutie právnej pomoci odmietnuté, môže požiadať Komoru o určenie advokátaadvokáta [§ 38 ods. 1 písm. b)].
§ 16
AdvokátAdvokát je povinný odmietnuť poskytnutie právnej pomoci, ak
a)
vo veci poskytol právnu pomoc inému, ktorého záujmy sú v rozpore so záujmami toho, kto o právnu pomoc žiada,
b)
protistranu zastupuje advokátadvokát, s ktorým vykonáva advokáciu spoločne,
c)
sa na prerokúvaní veci klienta zúčastnili osoby blízke advokátoviadvokátovi.2)
§ 17
(1)
AdvokátAdvokát je oprávnený vypovedať plnomocenstvo klientovi len zo závažných dôvodov, najmä ak sa narušila nevyhnutná dôvera medzi ním a zastupovaným. AdvokátAdvokát tak postupuje vždy, ak dodatočne zistí dôvody uvedené v § 16.
(2)
AdvokátAdvokát je povinný do 15 dní od doručenia výpovede plnomocenstva klientovi vykonať všetky neodkladné úkony, ak klient neurobí iné opatrenia.
§ 18
(1)
AdvokátAdvokát je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci. Aj v prípade, keď ho klient pozbaví tejto povinnosti, je povinný sám zvážiť, či porušovanie mlčanlivosti nebude v neprospech klienta.
(2)
AdvokátAdvokát je viazaný povinnosťou mlčanlivosti aj v prípadoch uvedených v § 6 ods. 1 písm. b) až e), ods. 2 a v § 7.
(3)
Povinnosť zachovať mlčanlivosť podľa odsekov 1 a 2 sa nevzťahuje na prípady, keď ide o zákonom uloženú povinnosť prekaziť spáchanie trestného činutrestného činu.
(4)
Ustanovenia predchádzajúcich odsekov platia primerane aj pre pracovníkov advokátaadvokáta a Komory.
§ 19
(1)
AdvokátAdvokát poskytuje právnu pomoc spravidla za odmenu a má právo požadovať na ňu primeraný preddavok.
(2)
Výška odmeny a spôsob jej určenia upraví vykonávací predpis.
(3)
Právo na poskytnutie právnej pomoci za zníženú odmenu alebo bezplatne majú občania, u ktorých je to odôvodnené ich majetkovými pomermi. Podmienky poskytovania právnej pomoci za zníženú odmenu alebo bezplatne upravuje osobitný právny predpis.3)
§ 20
Ak bol advokátadvokát ustanovený z úradnej moci, odmenu za právnu pomoc mu uhradí štát.
§ 21
(1)
AdvokátAdvokát zodpovedá klientovi za škodu, ktorú mu spôsobil v súvislosti s výkonom advokácie; zodpovednosť advokátaadvokáta sa vzťahuje aj na škodu spôsobenú jeho koncipientom alebo jeho pracovníkom.
(2)
Koncipient a iný pracovník advokátaadvokáta nezodpovedajú klientovi za škodu spôsobenú pri poskytovaní právnej pomoci. Ich pracovnoprávna zodpovednosť voči advokátoviadvokátovi nie je tým dotknutá.
(3)
Voči klientovi zodpovedá každý advokátadvokát samostatne s výnimkou prípadov, keď ide o spoločného klienta niekoľkých advokátov. Voči svojim pracovníkom a iným osobám zodpovedajú advokátiadvokáti \\- spoločníci spoločne a nerozdielne.
(4)
AdvokátAdvokát sa zbaví zodpovednosti podľa odseku 1, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho žiadať.
§ 22
AdvokátAdvokát je povinný pred začatím výkonu advokácie preukázať Komore poistnú zmluvu uzavretú o poistení zodpovednosti za škodu z výkonu povolania. Poistenie musí trvať počas celej doby výkonu advokácie.
§ 23
AdvokátAdvokát je povinný oznámiť Komore skutočnosti uvedené v § 6 ods. 1 písm. b) až e), ods. 2 a v § 7.
TRETIA ČASŤ
Kárne opatrenia a kárne konanie
§ 24
(1)
Kárnym previnením advokátaadvokáta je závažné alebo opätovné porušenie jeho povinností vyplývajúcich z tohto zákona.
(2)
Ako kárne opatrenie možno uložiť
a)
písomné napomenutie,
b)
peňažnú pokutu až do výšky 10 000 Kčs,
c)
vyčiarknutie zo zoznamu advokátov až na dobu 5 rokov.
(3)
Pokuta pripadá Komore.
§ 25
Kárne konanie vykonáva trojčlenný kárny senát.
§ 26
(1)
Kárne konanie sa začína na návrh predsedu revíznej komisie.
(2)
Návrh možno podať do troch mesiacov odo dňa, kedy sa predseda revíznej komisie dozvedel o kárnom previnení, najneskôr do jedného roka odo dňa, kedy došlo ku kárnemu previneniu.
(3)
AdvokátAdvokát si môže v kárnom konaní zvoliť obhajcu spomedzi advokátov.
§ 27
(1)
Proti rozhodnutiu kárneho senátu, ktorým bolo ako kárne opatrenie uložené písomné napomenutie alebo pokuta, môže advokátadvokát alebo predseda revíznej komisie podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia odvolanie. Odvolanie sa podáva kárnej komisii.
(2)
O odvolaní rozhoduje predsedníctvo Komory [§ 38 ods. 1 písm. c)], ktoré napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak predsedníctvo Komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec kárnemu senátu na nové konanie; kárny senát je viazaný jeho právnym názorom. Rozhodnutie o odvolaní je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať.
(3)
Rozhodnutie kárneho senátu, ktorým bolo uložené kárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu advokátov, je preskúmateľné Najvyšším súdom Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov;4) návrh je oprávnený podať iba advokát, ktorého sa rozhodnutie týka.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Advokátski koncipienti
§ 28
(1)
Advokátsky koncipient je ten, kto je zapísaný do zoznamu advokátskych koncipientov vedeného Komorou.
(2)
Advokátsky koncipient vykonáva svoju prax v pracovnom pomere u advokátaadvokáta podľa jeho pokynov.
(3)
Komora môže prispieť advokátoviadvokátovi na výchovu advokátskeho koncipienta.
§ 29
Komora zapíše do zoznamu advokátskych koncipientov na návrh advokátaadvokáta do 15 dní toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
c)
je bezúhonný,
d)
je v pracovnom pomere u advokátaadvokáta.
§ 30
(1)
Zo zoznamu advokátskych koncipientov Komora vyčiarkne koncipienta, ktorému sa u advokátaadvokáta skončil pracovný pomer.
(2)
Ustanovenia § 6, 7, 8 a 23 platia primerane aj pre advokátskeho koncipienta.
§ 31
Pracovný pomer advokátskeho koncipienta sa riadi pracovnoprávnymi predpismi.
§ 32
Odborní a ostatní pracovníci advokáta
(1)
AdvokátAdvokát má právo zamestnávať odborných a iných pracovníkov.
(2)
Pracovné pomery pracovníkov advokátaadvokáta sa riadia pracovnoprávnymi predpismi.
PIATA ČASŤ
Organizácia advokátov
Komora a jej orgány
§ 33
(1)
Zriaďuje sa Komora so sídlom v Bratislave.
(2)
Komora je samosprávna stavovská organizácia, ktorá združuje všetkých advokátov zapísaných v zozname advokátov vedenom Komorou.
(3)
Komora je právnická osoba.
(4)
Orgánmi Komory sú:
a)
konferencia advokátov,
b)
predsedníctvo Komory,
c)
revízna komisia,
d)
kárna komisia.
§ 34
(1)
Konferencia advokátov je najvyšší orgán Komory. Ostatné orgány Komory sú ňou volené.
(2)
Volebné obdobie orgánov Komory je trojročné.
(3)
Funkcie v orgánoch Komory sú čestné; za ich výkon sa advokátom vypláca náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
Konferencia advokátov
§ 35
(1)
Konferenciu advokátov zvoláva predsedníctvo Komory spravidla raz za rok, najmenej raz za tri roky. Ak o to požiada jedna tretina advokátov alebo revízna komisia, predsedníctvo Komory je povinné ju zvolať do dvoch mesiacov.
(2)
AdvokátAdvokát môže písomne poveriť iného advokátaadvokáta, aby ho zastúpil na konferencii advokátadvokátov; zastúpený advokát sa považuje na konferencii za prítomného.
(3)
Konferencia advokátov je uznášaniaschopná, ak je prítomná nadpolovičná väčšina advokátov. Na platnosť rozhodnutia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných advokátov.
§ 36
Konferencia advokátov rozhoduje o všetkých základných otázkach advokátov, najmä
a)
volí a odvoláva členov predsedníctva Komory a členov ostatných orgánov Komory a určuje ich počty,
b)
schvaľuje advokátsky poriadok, rokovací poriadok, volebný poriadok a kárny poriadok,
c)
môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie predsedníctva Komory,
d)
schvaľuje ročný príspevok advokátov na činnosť Komory,
e)
zriaďuje sociálny fond, prípadne iné fondy a schvaľuje pravidlá ich tvorby a zásady použitia,
f)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času pri výkone funkcií v orgánoch Komory,
g)
uznáša sa o ďalších veciach, ktoré si vyhradí.
Predsedníctvo Komory
§ 37
Predsedníctvo Komory riadi činnosť Komory medzi konferenciami advokátov.
§ 38
(1)
Predsedníctvo Komory rozhoduje o
a)
určení zástupcu advokátaadvokáta podľa § 12 ods. 3,
b)
určení advokátaadvokáta podľa § 15 ods. 3,
c)
odvolaní podľa § 27 ods. 2,
d)
všetkých veciach podľa tohto zákona, pokiaľ o nich nerozhodujú iné orgány Komory.
(2)
Predsedníctvo Komory ďalej
a)
zvoláva konferenciu advokátov,
b)
vedie zoznam advokátov a zoznam advokátskych koncipientov a vykonáva v týchto zoznamoch zápisy,
c)
hospodári so sociálnym fondom Komory,
d)
schvaľuje skúšobný poriadok na advokátske skúšky a vymenúva členov skúšobnej komisie z radov advokátov, prípadne zo sudcov, prokurátorov, štátnych arbitrov a ďalších odborníkov právnej praxe,
e)
spravuje majetok Komory,
f)
chráni a presadzuje záujmy advokátov vo všetkých oblastiach,
g)
pravidelne informuje advokátov o činnosti Komory; na ten účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
h)
vykonáva ďalšiu činnosť podľa tohto zákona, pokiaľ nepatrí iným orgánom Komory.
(3)
Predsedníctvo Komory volí a odvoláva zo svojich členov predsedu a podpredsedov Komory. Predseda zastupuje Komoru navonok a koná jej menom vo všetkých veciach; vykonáva tiež neodkladné rozhodnutia v čase medzi zasadnutiami predsedníctva Komory a riadi pracovníkov Komory. Podpredsedovia zastupujú predsedu Komory v rozsahu určenom advokátskym poriadkom.
(4)
Predsedníctvo Komory sa schádza spravidla raz za mesiac; schôdze predsedníctva Komory zvoláva predseda Komory.
§ 39
Revízna komisia
Revízna komisia
a)
kontroluje plnenie uznesení konferencie advokátov a činnosť predsedníctva Komory; na ten účel má prístup ku všetkým dokladom Komory,
b)
dohliada na riadny výkon advokácie,
c)
volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi činnosť komisie.
§ 40
Kárna komisia
Kárna komisia volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi jej činnosť; predseda kárnej komisie vymenúva z členov komisie predsedu a členov kárneho senátu.
§ 41
(1)
Podrobnosti o organizácii Komory, o počte členov predsedníctva, revíznej komisie a kárnej komisie upravuje advokátsky poriadok.
(2)
Podrobnosti o voľbách upraví volebný poriadok.
ŠIESTA ČASŤ
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 42
Advokátov, ktorí sú ku dňu nadobudnutia účinnosti tohto zákona členmi krajských združení advokátov v Slovenskej republike a Mestského združenia advokátov v Bratislave (ďalej len „združenia“), zapíše Komora do zoznamu advokátov bez žiadosti.
§ 43
Žiadateľom o zápis do zoznamu advokátov, ktorých žiadosť dôjde Komore do dvoch rokov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona, sa započíta do predpísanej advokátskej praxe aj prax v iných právnických povolaniach.
§ 44
Advokátskym koncipientom, ktorí boli prijatí za pracovníkov združení pred dňom účinnosti tohto zákona, sa zachováva dĺžka požadovanej právnej praxe tri roky, z toho aspoň dva roky v advokácii.
§ 45
Komora je právnym nástupcom Ústredia slovenskej advokácie a združení.
§ 46
(1)
Pohľadávky a záväzky z výkonu právnej pomoci prevedie Komora na advokátov, z ktorých činnosti vznikli.
(2)
Ostatné pohľadávky a záväzky z výkonu právnej pomoci, ktoré sa neprevedú na advokátaadvokáta podľa odseku 1, prevedie Komora na iného vhodného advokátaadvokáta po dohode s ním.
(3)
Iné pohľadávky a záväzky likviduje Komora na svoj účet.
§ 47
(1)
Hnuteľný majetok, ktorý slúžil na bezprostredný výkon právnej pomoci, Komora odpredá prednostne záujemcom z radov advokátov.
(2)
Ak nie je možné hodnotu majetku ku dňu prevodu zistiť inak, určí cenu znalec.
(3)
Výťažok prejde do sociálneho fondu advokácie.
§ 48
Nehnuteľný majetok Ústredia slovenskej advokácie a združení prechádza do vlastníctva Komory, ktorá zabezpečí jeho ďalšie účelné využitie v súlade so záujmami advokácie. Výťažok alebo strata z dispozície s týmto majetkom ide na účet Komory.
§ 49
Pracovníci Ústredia slovenskej advokácie a združení sa stávajú dňom účinnosti tohto zákona pracovníkmi Komory.
§ 50
(1)
Výbor Ústredia slovenskej advokácie je povinný zvolať konferenciu advokátov najneskôr do 31. decembra 1990.
(2)
Do ustanovenia orgánov Komory podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť a plní ich úlohy výbor Ústredia slovenskej advokácie, revízna komisia Ústredia a kárna komisia Ústredia.
§ 51
Pokiaľ zákony o súdnom konaní neustanovia inak, určia klientovi obhajcu alebo zástupcu z radov advokátov tí advokátiadvokáti, ktorých na to poverí predsedníctvo Komory, a do doby jeho zvolenia, výbor Ústredia slovenskej advokácie.
§ 52
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky vydá vyhlášku na vykonanie § 19 ods. 2.
§ 53
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1975 Zb. o advokácii v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1985 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1975 Zb. o advokácii.
§ 54
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
§ 38 až 40 Trestného poriadku.
§ 30 Občianskeho súdneho poriadku.
2)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
3)
§ 30 a § 138 Občianskeho súdneho poriadku.
4)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady
Vyhlášeno 27. 4. 1990, datum účinnosti 27. 4. 1990, částka 26/1990
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 27. 4. 1990
133
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. apríla 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa vypúšťa odsek 3.
2.
§ 2 ods. 1 znie:
„(1)
Činnosť Slovenskej národnej rady vychádza zo zásad humanity, demokracie, pluralitného politického systému a zo vzájomného porozumenia politických strán a politických hnutí.“.
3.
§ 4 písm. h) znie:
„h)
rokovať o správach Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a o správach generálneho prokurátora Slovenskej republiky o stave zákonnosti v Slovenskej republike,“.
4.
V § 16 ods. 5 sa slová „ako 15 minút.“ nahrádzajú slovami „ako 10 minút.“.
5.
V § 17 ods. 2 sa slová „ako 5 minút.“ nahrádzajú slovami „ako 3 minúty.“.
6.
§ 36 písm. a) znie:
„a)
zastupuje Slovenskú národnú radu navonok, najmä v styku s vládou Slovenskej republiky, Federálnym zhromaždením a Českou národnou radou,“.
7.
§ 38 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenská národná rada si zo svojich poslancov zriaďuje mandátový a imunitný výbor, ústavnoprávny výbor, výbor pre plán a rozpočet, výbor pre národné výbory, výbor pre národnosti a ďalšie výbory pre jednotlivé úseky štátnej, hospodárskej a sociálnej politiky; výbory za svoju činnosť zodpovedajú Slovenskej národnej rade.“.
8.
§ 39 ods. 2 písm. f) znie:
„f)
prerokúvajú správy o stave zákonnosti, ktoré Slovenskej národnej rade predkladajú Najvyšší súd Slovenskej republiky a generálny prokurátor Slovenskej republiky.“.
9.
§ 39 ods. 2 písm. h) znie:
„h)
prerokúvajú podnety národných výborov, iných štátnych orgánov, hospodárskych, spoločenskych a iných organizácií na upevnenie zákonnosti, ako aj podnety na zlepšenie činnosti v jednotlivých úsekoch štátnej, hospodárskej a sociálnej politiky,“.
10.
§ 41 ods. 2 písm. c) znie:
„c)
podnety poslancov a výborov Slovenskej národnej rady, Najvyššieho súdu Slovenskej republiky, generálneho prokurátora Slovenskej republiky, Štátnej arbitráže Slovenskej republiky a Výboru ľudovej kontroly Slovenskej republiky na novú právnu úpravu,“.
11.
V § 43 v nadpise sa vypúšťajú slová „a národnosti“.
12.
V § 43 v úvodnej vete sa vypúšťajú slová „a národnosti“.
13.
V § 43 sa vypúšťajú písmená c) a d).
14.
Za § 43 sa vkladá nový § 43a, ktorý znie:
㤠43
Výbor Slovenskej národnej rady pre národnosti
Výbor pre národnosti najmä:
a)
sleduje, ako sa utvárajú možnosti a prostriedky na všestranný rozvoj národností a etnickej skupiny Romov žijúcich v Slovenskej republike,
b)
sleduje, ako sa utvárajú predpoklady na národný rozvoj Slovákov žijúcích v zahraničí,
c)
prerokúva správy o uplatňovaní zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich postavenie národností v Slovenskej republike,
d)
sleduje vzájomné spolunažívanie slovenského národa a národností v Slovenskej republike.“.
15.
§ 60 ods. 5 znie:
„(5)
Politický, ekonomický a právny rozbor obsahuje aj spôsob prípravy zásad, najmä ako sa na nej zúčastnili národné výbory, iné štátne orgány, hospodárske, spoločenské, prípadne iné organizácie, ako aj orgány samosprávy a pracovné kolektívy.“.
16.
§ 88 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenská národná rada prerokúva správy Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a správy generálneho prokurátora Slovenskej republiky o stave zákonnosti.“.
17.
V § 90 ods. 2 sa za prvú vetu vkladá nová veta, ktorá znie: „Prednesenie otázky nemá trvať dlhšie ako 3 minúty.“.
18.
§ 96 sa vypúšťa.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 137/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 137/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky, kterou se mění vyhláška č. 123/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozovaného Českou státní pojišťovnou
Vyhlášeno 28. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 27/1990
* Čl. I - Vyhláška č. 123/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozovaného Českou státní pojišťovnou, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1990
137
VYHLÁŠKA
ministerstva financí, cen a mezd České republiky
ze dne 27. dubna 1990,
kterou se mění vyhláška č. 123/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozovaného Českou státní pojišťovnou
Ministerstvo financí, cen a mezd České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy podle § 16 odst. 1 písm. c) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 123/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozovaného Českou státní pojišťovnou, se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 zní:
„(2)
Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit tuto škodu. Rozhoduje-li o této náhradě škody oprávněný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna plnit, nabylo právní moci.“.
2.
V § 11 odst. 1 se slova „po pojistné události“ nahrazují slovy „po skutečnosti, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny“.
3.
V § 11 odst. 2 písm. b) se slova „s pojistnou událostí“ nahrazují slovy „se vzniklou škodou“.
4.
V § 17 odst. 1 zní:
„(1)
Pojistné se platí bez vyzvání poštovní poukázkou nebo převodem z účtu vedeného u peněžního ústavu. V dokladu o zaplacení pojistného musí být uvedena státní poznávací značka příslušného motorového vozidla; nemá-li motorové vozidlo státní poznávací značku, uvede se číslo motoru.“.
5.
V § 24 se odstavec 2 vypouští.
6.
§ 27 zní:
㤠27
Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení občanského zákoníku, pokud je pojištěným občan; je-li pojištěným organizace, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení hospodářského zákoníku.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Ministr:
Ing. Nikodým v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 141/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 141/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 28. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 27/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mě
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1990
141
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky
ze dne 28. dubna 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ostatními zúčastněnými orgány podle § 177 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a podle § 58 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1.
V části první se vypouští nadpis „Správní komise“.
2.
§ 1 včetně nadpisu zní:
„Posudková komise sociálního zabezpečení
§ 1
(1)
Při zjišťovací lékařské prohlídce invalidity (částečné invalidity) u příslušníků Československé armády nebo Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České republiky vybere posudkový lékař sociálního zabezpečení k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení (dále jen „posudková komise“) z řad lékařů určených národním výborem1) jako dalšího lékaře lékaře Československé armády nebo Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České republiky.
(2)
Projednává-li se v posudkové komisi zdravotní stav nezletilého občana, vybere posudkový lékař sociálního zabezpečení z řad lékařů určených národním výborem1) jako dalšího lékaře dětského nebo dorostového lékaře.“.
3.
V § 2 odst. 1 zní:
„(1)
K jednání posudkové komise je možno podle potřeby přizvat
a)
zástupce organizace, u které účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný,
b)
zástupce místního národního výboru, v jehož obvodu má účastník řízení trvalý pobyt,
c)
zástupce odborových orgánů, Svazu invalidů v České republice, Svazu družstevních rolníků, popřípadě dalších společenských organizací,
d)
zástupce příslušného nápravně výchovného ústavu, jde-li o odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ústavu pro výkon vazby, jde-li o obviněného (obžalovaného), který je ve vazbě,
e)
ošetřujícího lékaře posuzovaného nebo dalšího odborného lékaře, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního stavu účastníka řízení,
f)
zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků, je-li účastníkem řízení účastník odboje nebo pozůstalý manžel (manželka) po účastníku odboje,
g)
jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.“.
4.
V § 3 věta druhá zní: „Při jednání posudkové komise vyšetřují posuzovaného občana, a to v nepřítomnosti tajemníka posudkové komise a osob přizvaných k jednání.“.
5.
V § 4 se vypouští věta za středníkem.
6.
§ 8 a 9 včetně nadpisu dílu druhého zní:
„DÍL DRUHÝ
LÁZEŇSKÁ PÉČE
§ 8
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky rozděluje krajským národním výborům a Národnímu výboru hlavního města Prahy poukazy na lázeňskou péči pro družstevní rolníky, osoby samostatně výdělečně činné, nepracující důchodce a jejich rodinné příslušníky.
§ 9
(1)
Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči družstevních rolníků, osob samostatně výdělečně činných, nepracujících důchodců a jejich rodinných příslušníků1a) na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen „návrh“).
(2)
Posudkový lékař sociálního zabezpečení návrhy přezkoumá a zajistí jejich správnost a úplnost. Zjistí-li, že návrhu nelze vyhovět, dá podnět k vydání rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.2) Ostatní návrhy zařadí do pořadí podle zdravotní naléhavosti.
(3)
Okresní národní výbor do 30 dnů od doručení návrhu, popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji, oznámí písemně účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu, že obdrží vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje i pořadí zdravotní naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní, že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do jednoho roku od data vystavení návrhu, může být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu.“.
7.
V § 11 odst. 2 poslední věta zní: „Přitom spolupracují se společenskými a jinými organizacemi.“.
8.
V § 14 odst. 1 se slova „socialistickými organizacemi“ nahrazují slovy „společenskými a jinými organizacemi“.
9.
V § 15 odst. 2 písm. a) se slova „společenskou organizaci na pracovišti nebo v místě trvalého pobytu“ nahrazují slovy „zaměstnavatelskou organizaci“.
10.
V § 15 odst. 3 se slova „socialistickými organizacemi“ nahrazují slovy „společenskými a jinými organizacemi“.
11.
V § 26 se slova „socialistickými organizacemi, zejména orgány Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže“ nahrazují slovy „společenskými a jinými organizacemi“.
12.
V § 29 se za slovo „společenských“ vkládají slova „a jiných“.
13.
V § 30 odst. 1 se vypouštějí slova „vztah k socialistické společnosti“.
14.
V § 38 se za slovo „společenskými“ vkládají slova „a jinými“.
15.
V § 42 odst. 4 se slova „socialistickými organizacemi nebo občany poskytujícími věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru“ nahrazují slovy „organizacemi nebo osobami samostatně výdělečně činnými“.
16.
V § 43 odst. 9 se vypouští věta druhá.
17.
V § 48 v první větě se vypouštějí slova „se zřetelem na jejich zvláštní zásluhy o rozvoj socialistické společnosti nebo společenskou angažovanost“.
18.
V § 48 v třetí větě se vypouštějí slova „za zvláštní zásluhy“.
19.
V § 63 odst. 2 se slova „socialistickými organizacemi“ nahrazují slovy „společenskými a jinými organizacemi“.
20.
V § 67 písmeno c) zní:
„c)
občanům žijícím nedůstojným způsobem života,“.
21.
V § 73 se slova „socialistickými organizacemi“ nahrazují slovy „společenskými organizacemi“.
22.
V § 130 odst. 2 se vypouští slovo „kádrově“.
23.
V § 131 odst. 2 se slova „na plnění zásad a hlavních úkolů plánovitého řízení kádrového, personálního a sociálního rozvoje“ nahrazují slovy „na zajištění personálního a sociálního rozvoje“.
24.
V příloze č. 2 k vyhlášce č. 152/1988 Sb. se vypouští odstavec 5 a dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Ministr:
Prof. MUDr. Klener DrSc. v. r.
1)
§ 6 odst. 3 zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb.
1a)
§ 9 odst. 1 písm. a) č. 4 zákona ČNR č. 114/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 142/1990 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 142/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o doplnění soustavy zákonných peněz mincemi po 10 Kčs
Vyhlášeno 28. 4. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 28/1990
* § 1 - Soustava zákonných peněz se doplňuje mincemi po 10 Kčs.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.
Aktuální znění od 1. 8. 1990
142
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 23. dubna 1990
o doplnění soustavy zákonných peněz mincemi po 10 Kčs
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 9 písm. b) zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě:
§ 1
Soustava zákonných peněz se doplňuje mincemi po 10 Kčs.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.
Předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky:
v z. Čarnogurský v. r. |
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 143/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 143/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky o zmene vyhlášky č. 124/1974 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou
Vyhlášeno 28. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 28/1990
* Čl. I - Vyhláška č. 124/1974 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou sa mení takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1990.
Aktuální znění od 1. 5. 1990
143
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky
z 27. apríla 1990
o zmene vyhlášky č. 124/1974 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou
Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej republiky po dohode so zúčastnenými ministerstvami a ostatnými ústrednými orgánmi štátnej správy podľa § 16 ods. 1 písm. c) vládneho nariadenia č. 54/1953 Zb. o premávke na cestách v znení zákonného opatrenia predsedníctva Národného zhromaždenia č. 13/1956 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška č. 124/1974 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou sa mení takto:
1.
§ 3 ods. 2 znie:
„(2)
Poistnou udalosťou je vznik povinnosti poisteného nahradiť túto škodu. Ak o náhrade tejto škody rozhoduje oprávnený orgán, platí, že poistná udalosť nastala až dňom, keď rozhodnutie, podľa ktorého má poisťovňa plniť, nadobudlo právoplatnosť.“.
2.
V § 11 ods. 1 sa slová „po poistnej udalosti“ nahradzujú slovami „po udalosti, ktorá by mohla byť dôvodom vzniku práva na plnenie poisťovne“.
3.
V § 11 ods. 2 písm. b) sa slová „s poistnou udalosťou“ nahradzujú slovami „so vzniknutou škodou“.
4.
§ 17 ods. 1 znie:
„(1)
Poistné sa platí bez vyzvania poštovou poukážkou alebo prevodom z účtu vedeného v peňažnom ústave. Na doklade o zaplatení poistného treba uviesť štátnu poznávaciu značku motorového vozidla; ak ide o motorové vozidlo bez štátnej poznávacej značky, uvedie sa číslo motora.“.
5.
V § 24 ods. 2 na konci vety sa vypúšťa bodka a pripájajú tieto slová: „alebo výpis z účtu vedeného v peňažnom ústave.“.
6.
§ 27 znie:
㤠27
Ak sa v tejto vyhláške neustanovuje inak, použijú sa primerane príslušné ustanovenia Občianskeho zákonníka, ak je poisteným občan; ak je poistenou organizácia, použijú sa primerane príslušné ustanovenia Hospodárskeho zákonníka.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1990.
Minister:
Ing. M. Kováč CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Vyhlášeno 28. 4. 1990, datum účinnosti 1. 5. 1990, částka 28/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálno
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1990.
Aktuální znění od 1. 5. 1990
145
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 28. apríla 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 177 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a podľa § 58 zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, sa mení a dopĺňa takto:
1.
Nadpis prvej časti znie:
„ORGÁNY SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA“.
2.
Nadpis prvého dielu znie:
„POSUDKOVÝ ORGÁN SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA“.
3.
§ 1 znie:
㤠1
Na rokovaní posudkového orgánu sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudkový orgán“) o invalidite (čiastočnej invalidite) príslušníka Česko-slovenskej armády alebo Zboru národnej bezpečnosti alebo Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky musí byť prítomný lekár Česko-slovenskej armády alebo Zboru národnej bezpečnosti alebo Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky.“.
4.
§ 2 znie:
㤠2
(1)
Na rokovanie posudkového orgánu možno podľa potreby prizvať
a)
zástupcu orgánizácie, v ktorej účastník konania je alebo naposledy bol pracovne činný,
b)
zástupcu miestneho národného výboru, v ktorého obvode má účastník konania trvalý pobyt,
c)
zástupcu Zväzu invalidov v Slovenskej republike, prípadne ďalších spoločenských organizácií,
d)
zástupcu príslušného nápravnovýchovného ústavu, ak ide o odsúdeného, ktorý je vo výkone trestu odňatia slobody, alebo ústavu na výkon väzby, ak ide o obvineného (obžalovaného), ktorý je vo väzbe,
e)
ošetrujúceho lekára posudzovaného, ak je to nevyhnutné v záujme posúdenia zdravotného stavu účastníka konania,
f)
zástupcu Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov, ak je účastníkom konania účastník odboja alebo pozostalý manžel (manželka) po účastnikovi odboja,
g)
iných občanov, od ktorých možno očakávať, že prispejú k objasneniu závažných okolností dôležitých pre záver posudkového orgánu.
(2)
Zástupcovia orgánov a organizácií uvedených v odseku 1 a orgánov sociálneho zabezpečenia musia byť prizvaní na rokovanie posudkového orgánu, ak o to tieto orgány (organizácie) požiadajú. Rovnako musí byť na rokovanie posudkového orgánu prizvaný, ak o to požiada, ošetrujúci lekár posudzovaného.“.
5.
V § 3 v prvej vete sa slová „posudkovej komisie“ nahrádzajú slovami „posudkového orgánu“.
6.
V § 3 druhá veta znie:
„Na rokovaní posudkového orgánu vyšetrujú posudzovaného občana v neprítomnosti tajomníka a osôb prizvaných na rokovanie.“.
7.
V § 4 sa slová „Posudkové komisie“ nahrádzajú slovami „Posudkové orgány“.
8.
V § 5 ods. 1 až 5 sa slová „posudkovej komisie“ nahrádzajú slovami „posudkového orgánu“ a slová „posudková komisia“ slovami „posudkový orgán“.
9.
V § 6 ods. 1 a 2 sa slová „posudkovej komisie“ nahrádzajú slovami „posudkového orgánu“.
10.
V § 6 ods. 3 sa slová „Posudková komisia“ nahrádzajú slovami „Posudkový orgán“.
11.
V § 7 ods. 1 sa slová „svojou posudkovou komisiou“ nahrádzajú slovami „svojím posudkovým orgánom“;
v ods. 2 sa slová „posudkovej komisii“ nahrádzajú slovami „posudkovom orgáne“ a
v ods. 3 až 5 sa slová „posudková komisia“ nahrádzajú slovami „posudkový orgán“.
12.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 6, ktorý znie:
„(6)
Posudkový orgán vedie evidenciu osôb, ktorým bol pridelený poukaz na kúpeľnú starostlivosť, a uschováva ju najmenej 5 rokov po poskytnutí kúpeľnej starostlivosti.“.
13.
V prvej časti druhý diel sa vypúšťa a tretí diel sa označuje ako druhý diel.
14.
§ 10 ods. 1 písmeno f) znie:
„f)
zástupcu spoločenských, charitatívnych a iných organizácií, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti,“.
15.
§ 11 ods. 1 znie:
„(1)
Národné výbory v nadväznosti na výchovné pôsobenie školy uskutočňujú vo svojej pôsobnosti prípravu občanov na manželstvo a rodičovstvo. Miestne národné výbory poverené vedením matrík rozvíjajú túto činnosť v súvislosti s prípravou snúbencov na uzavretie manželstva.“.
16.
V § 11 ods. 2 posledná veta znie:
Pritom spolupracujú so spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti.“.
17.
V § 14 ods. 1 v prvej vete sa slová „socialistickými organizáciami“ nahrádzajú slovami „spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti“.
18.
V § 15 ods. 3 sa slová „socialistickými organizáciami“ nahrádzajú slovami „spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti“.
19.
V § 26 sa slová „so socialistickými organizáciami najmä s orgánmi Revolučného odborového hnutia a Socialistického zväzu mládeže“ nahrádzajú slovami „a so spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti“.
20.
V § 29 sa slová „spoločenských organizácií“ nahrádzajú slovami „spoločenských, charitatívnych a iných organizácií, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti“.
21.
V § 30 ods. 1 sa slová „vzťah k socialistickej spoločnosti,“ vypúšťajú.
22.
V § 38 sa slová „spoločenskými organizáciami“ nahrádzajú slovami „spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami“.
23.
V § 42 ods. 4 sa slová „socialistickými organizáciami alebo občanmi poskytujúcimi vecné plnenie a výkony na základe povolenia národného výboru“ nahrádzajú slovami „organizáciami alebo samostatne zárobkovo činnými osobami“.
24.
V § 43 ods. 9 sa druhá veta vypúšťa.
25.
V § 48 prvej vete sa slová „so zreteľom na ich osobitné zásluhy o rozvoj socialistickej spoločnosti alebo spoločenskú angažovanosť“ vypúšťajú.
26.
V § 48 v tretej vete sa slová „za osobitné zásluhy“ vypúšťajú.
27.
V § 62 ods. 4 sa slová „so závodným výborom Revolučného odborového hnutia“ nahrádzajú slovami „s príslušným odborovým orgánom“.
28.
V § 63 sa nadpis vypúšťa.
29.
V § 63 ods. 1 sa za slovo „ktorí“ vkladajú slová „sa prechodne ocitli v mimoriadne ťažkých pomeroch, ako aj občanom, ktorí“.
30.
V § 63 ods. 2 sa slová „socialistickými organizáciami“ nahrádzajú slovami „spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami“.
31.
V § 73 sa slová „socialistickými organizáciami“ nahrádzajú slovami „spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami“.
32.
V § 111 sa slovo „socialistickými“ nahrádza slovami „spoločenskými, charitatívnymi a inými“.
33.
V § 112 sa slová „so socialistickými organizáciami, v ktorých pracujú“ nahrádzajú slovami „s ich zamestnávateľmi“.
34.
V § 126 ods. 3 znie:
„(3)
Národné výbory môžu na organizovanie kultúrno-spoločenských akcií, spoločných zájazdov, vychádzok a návštev kultúrnych a športových podujatí klubov dôchodcov, vrátane podujatí organizovaných v súčinnosti so záujmovou organizáciou dôchodcov, prispievať z prostriedkov sociálnej starostlivosti
a)
na úhradu nákladov spojených s usporadúvaním kultúrnych alebo spoločenských akcií v takej výške, aby si účastníci hradili najviac 30% celkových nákladov; národné výbory môžu úhradu znížiť alebo vôbec nepožadovať,
b)
na úhradu občerstvenia v súvislosti s usporadúvaním slávností pri príležitosti Vianoc, Nového roka a ďalších významnejších osláv a jubileí vo výške 10 Kčs na účastníka, a to najviac štyrikrát v kalendárnom roku.“.
35.
V § 135 ods. 2 sa slová „kádrovo-personálnej“ nahrádzajú slovom „personálnej“.
36.
V § 136 ods. 2 sa slová „na plnení zásad a hlavných úloh plánovitého riadenia kádrového, personálneho a sociálneho rozvoja“ nahrádzajú slovami „na zabezpečení personálneho a sociálneho rozvoja v ústavoch sociálnej starostlivosti,“.
37.
V prílohe č. 2 vyhlášky č. 151/1988 Zb. sa odsek 5 vypúšťa.
38.
Príloha č. 8 vyhlášky č. 151/1988 Zb. sa dopĺňa časťou C, ktorá vrátane nadpisu znie:
„C.
Zdravotné postihnutia, ktoré odôvodňujú umiestnenie do oddelení so zvýšeným psychiatrickým dohľadom domovov dôchodcov
Do oddelení so zvýšeným psychiatrickým dohľadom domovov dôchodcov možno umiestniť občanov najmä s týmito zdravotnými postihnutiami:
a)
recidívy psychických porúch obyvateľov trvale žijúcich v domovoch dôchodcov,
b)
postprocesuálne defekty osobností,
c)
trvalé abnormity osobnosti s prejavmi autoagresivity, heteroagresivity, alebo úteky z domova dôchodcov,
d)
tranzitórne stavy zmätenosti prechodného charakteru vzniknuté počas somatického ochorenia alebo následkom organického poškodenia centrálneho nervového systému,
e)
alkoholické a epileptické charakteropátie u obyvateľov žijúcich v domove dôchodcov,
f)
iné ťažko zvládnuteľné stavy s produktívnou psychopatologickou symptomatológiou trvalého charakteru vzniknuté u obyvateľov domova dôchodcov.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1990.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r. |
Zákon č. 163/1990 Sb. | Zákon č. 163/1990 Sb.
Zákon o bohosloveckých fakultách
Vyhlášeno 10. 5. 1990, datum účinnosti 10. 5. 1990, částka 29/1990
* Článek I - § 1 (§ 1 — § 4)
* Článek II - Zrušují se
* Článek III
Aktuální znění od 10. 5. 1990
163
ZÁKON
ze dne 3. května 1990
o bohosloveckých fakultách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
§ 1
(1)
Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích se začleňuje do Univerzity Karlovy v Praze.
(2)
Obnovuje se Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci, která se začleňuje do Univerzity Palackého v Olomouci.
(3)
Zřizuje se Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, která se začleňuje do Univerzity Komenského v Bratislavě.
(4)
Zřizuje se Řeckokatolická bohoslovecká fakulta, která se začleňuje do Univerzity P. J. Šafárika v Košicích.
§ 2
(1)
Komenského evangelická bohoslovecká fakulta v Praze se pod názvem Evangelická bohoslovecká fakulta Univerzity Karlovy začleňuje do Univerzity Karlovy v Praze.
(2)
Slovenská evangelická bohoslovecká fakulta v Bratislavě se pod názvem Evangelická bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského začleňuje do Univerzity Komenského v Bratislavě.
§ 3
Husova československá bohoslovecká fakulta v Praze se pod názvem Husitská bohoslovecká fakulta Univerzity Karlovy začleňuje do Univerzity Karlovy v Praze.
§ 4
Pravoslavná bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Prešově se pod názvem Pravoslavná bohoslovecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika začleňuje do Univerzity P. J. Šafárika v Košicích.
Článek II
Zrušují se
1.
§ 104 odst. 2 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách;
2.
§ 33 a 34 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách;
3.
vládní nařízení č. 112/1950 Sb., o bohosloveckých fakultách.
Článek III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 168/1990 Sb. | Zákon č. 168/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o prokuratuře
Vyhlášeno 10. 5. 1990, datum účinnosti 1. 6. 1990, částka 29/1990
* Čl. I - Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákonů č. 71/1967 Sb., č. 147/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 196/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o prokuratuře, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 6. 1990 (n55/1990 Sb.), po opravě
168
ZÁKON
ze dne 7. května 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon o prokuratuře
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákonů č. 71/1967 Sb., č. 147/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 196/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory a organizacemi i občany přísluší prokuratuře, v jejímž čele stojí generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky.“.
2.
V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Postavení a oprávnění prokurátorů před soudy a státními notářstvími upravují zvláštní zákony.“.
3.
V § 1 se dosavadní odstavce 2, 3 a 4 označují jako odstavce 3, 4 a 5. Dosavadní odstavec 5 se vypouští.
4.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Prokuratura střeží, prosazuje a upevňuje zákonnost bez ohledu na jakékoliv místní vlivy, zajišťuje jednotu zákonnosti na celém území republiky.
(2)
Výkonem dozoru nad správným a jednotným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů prokuratura chrání
a)
stát a jeho ústavní zřízení,
b)
politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,
c)
práva a zákonem chráněné zájmy organizací,
d)
bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.
(3)
Celou svou činností prokuratura přispívá k zvyšování úcty k právnímu řádu, k plnění občanských povinností a k respektování občanských práv a svobod.“.
5.
§ 3 odst. 1 písm. a), d) znějí:
„a)
dozorem nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany,
d)
účastí a uplatňováním oprávnění v řízení před soudy a státními notářstvími podle zvláštních zákonů.“.
§ 3 odst. 3 se vypouští.
6.
V § 4 se slovo „socialistické“ vypouští.
7.
V § 7 odst. 1 se vypouští slovo „socialistické“.
8.
§ 9 odst. 2 zní:
„(2)
Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se s poradním hlasem zasedání národních výborů a jejich orgánů a jiných orgánů státní správy.“.
9.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Prokurátoři působí k tomu, aby orgány státní správy, národní výbory a organizace samy zabezpečovaly dodržování zákonnosti jak při výkonu své působnosti, tak u podřízených orgánů, a dbaly, aby ten, kdo zavinil její porušení, byl volán k odpovědnosti.
(2)
Prokurátoři dozírají, zda a jak kontrolní orgány plní své povinnosti při zabezpečování zákonnosti uložené jim právními předpisy a působí svými prostředky k odstranění zjištěných závad.“.
10.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
Ministerstva, jiné orgány státní správy, národní výbory a organizace jsou povinny pomáhat prokurátorům při plnění jejich úkolů, ve stanovené lhůtě vyhovovat jejich dožádáním, zejména jim půjčovat spisy a doklady a podávat jim vysvětlení a umožnit jim za účelem zjištění, zda jsou zachovávány zákony a jiné obecně závazné právní předpisy, vstup do svých úředních budov a dalších objektů.
(2)
K plnění úkolů stanovených v tomto zákoně napomáhají prokurátorům také soudy a státní notářství zejména tím, že jim zapůjčují spisy a doklady.
(3)
Prokurátoři jsou oprávněni vyžadovat od státních orgánů a organizací provedení prověrek a revizí, pokud je důvodné podezření, že došlo k porušení zákonnosti, popřípadě, že byl spáchán trestný čin. Tyto orgány a organizace jsou povinny žádostem ve lhůtách prokurátorem stanovených vyhovět. Pokud jde o náhradu nákladů s tím spojených, bude upravena zvláštním předpisem.
(4)
Povinnosti a oprávnění uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se nevztahují na věci operační a mobilizační povahy.“.
11.
V § 12 odst. 1 se vypouští slova „socialistické“.
12.
V § 12 odst. 2 ve druhé větě se vypouštějí slova „socialistické“ a „jeho příčin“.
13.
V § 13 odst. 4 se částka „200 Kčs“ nahrazuje částkou „500 Kčs“.
14.
§ 14 odst. 1 zní:
„(1)
Prokurátoři vykonávají dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech.“
15.
§ 17 odst. 1 zní:
„(1)
Ministerstvům a jiným orgánům státní správy, národním výborům a organizacím podávají prokurátoři upozornění za účelem odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů.“.
16.
§ 19 se vypouští.
17.
Název oddílu 3 zní:
„Účast a působnost prokurátora v řízení před soudy a státními notářstvími“.
18.
§ 20 odst. 1 se vypouští. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
19.
§ 33 zní
㤠33
(1)
Generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor řídí a kontrolují činnost všech jim podřízených prokuratur. K plnění úkolů vydávají příkazy a pokyny závazné pro všechny podřízené pracovníky prokuratury. Vydávají také obecně závazné předpisy, pokud je k tomu zmocňuje zákon.
(2)
Ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány České a Slovenské Federativní Republiky vydává generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky stanoviska, která jsou závazná pro všechny prokurátory a vyšetřovatele prokuratury. Generální prokurátoři republik ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány republik vydávají stanoviska závazná pro podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.
(3)
Generální prokurátory zastupují ve stanoveném rozsahu jejich náměstci. Jedním z náměstků generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky je hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech.“.
20.
§ 37 odst. 1 zní:
„(1)
Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven odborně vyspělý, bezúhonný občan České a Slovenské Federativní Republiky, který
a)
dosáhl věku nejméně 24 let,
b)
má úplné vysokoškolské právnické vzdělání,
c)
po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil závěrečnou zkoušku,
d)
není členem žádné politické strany.1)“.
21.
V § 37 odst. 3 se vypouští poslední část věty za středníkem.
22.
§ 39 zní:
㤠39
Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí při svém prvním ustanovení do rukou nadřízeného prokurátora tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren České a Slovenské Federativní Republice, že budu prosazovat a upevňovat zákonnost, dbát při plnění svých povinností zájmů republiky a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních.“.
23.
§ 40 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
O skončení pracovního poměru rozhodne nadřízený prokurátor (§ 38) také tehdy, jestliže ztratil prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, nebo je členem politické strany.1)“.
24.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
(1)
Uplynula-li lhůta uvedená v § 47 odst. 1 k zavedení kárného řízení, může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 po zjištění stanoviska komise za tím účelem zřízené pracovní poměr s prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury okamžitě skončit propuštěním, porušil-li prokurátor nebo vyšetřovatel svoje povinnosti takovým způsobem, že ztratil důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce.
(2)
Opatření podle odstavce 1 lze provést do 1. června 1991.“.
25.
§ 43 zní:
㤠43
Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni zdržet se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, kteří jsou k datu účinnosti zákona členy politické strany,1) neztrácejí předpoklady pro výkon funkce, jestliže do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona své členství v nich ukončí.
2.
Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí podle § 39 slib do rukou nadřízeného prokurátora ve lhůtě do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona. Složení slibu musí být v této lhůtě umožněno. Odmítnou-li prokurátoři nebo vyšetřovatelé prokuratury složení slibu, bude se mít za to, že pracovní poměr k datu odmítnutí slibu skončil.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o prokuratuře, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách. |
Zákon č. 169/1990 Sb. | Zákon č. 169/1990 Sb.
Zákon o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb.
Vyhlášeno 10. 5. 1990, datum účinnosti 10. 5. 1990, částka 29/1990
* Čl. I - V resortech federálního ministerstva vnitra a ministerstev vnitra České a Slovenské republiky působí občanské komise jako iniciativní, poradní a kontrolní orgány pro otázky Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra v působnosti federálního mini
* Čl. II - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb. a zákona č. 74/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. III - Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy, kteří nesložili nebo odmítli složit novou přísahu ve stanovené lhůtě a jejich služební poměr proto skončil,2) nenáleží odchodné podle § 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušn
* Čl. IV
Aktuální znění od 27. 12. 1990 (546/1990 Sb.)
169
ZÁKON
ze dne 9. května 1990
o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
V resortech federálního ministerstva vnitra a ministerstev vnitra České a Slovenské republiky působí občanské komise jako iniciativní, poradní a kontrolní orgány pro otázky Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra v působnosti federálního ministerstva vnitra; jsou složeny z bezúhonných občanů, kteří nejsou příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo Sborů nápravné výchovy anebo vojáky v činné službě.
Podrobnosti o vytváření, působnosti a jednání občanských komisí stanoví federální ministr vnitra v dohodě s ministry vnitra České republiky a Slovenské republiky.
Čl. II
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb. a zákona č. 74/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 99 odst. 3 se doplňuje dalším textem, který zní: „Podal-li příslušník žádost v době od 10. března 1990 do 10. května 1990, skončí jeho služební poměr, dnem 10. června 1990, nebylo-li dohodnuto jinak. Podal-li příslušník žádost v době od 11. května 1990 do 31. července 1990, skončí služební poměr uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení žádosti, nebylo-li dohodnuto jinak.“.
2.
§ 100 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
jestliže pro něj není v důsledku zásadních organizačních změn schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky ve Sboru národní bezpečnosti jiné zařazení,“.
3.
V § 100 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové ustanovení tohoto znění:
„g)
jestliže podle vyjádření občanské komise není způsobilý k výkonu služby ve Sboru národní bezpečnosti.“.
V ustanovení písm. f) se tečka za slovem „svobody“ mění v čárku.
4.
V § 100 odst. 3 se vypouští výraz „a),“.
5.
§ 101 odst. 2 zní:
„(2)
Při rozhodování o propuštění příslušníka ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. g) vychází služební orgán z vyjádření občanské komise.“.
6.
§ 101 odst. 3 zní:
„(3)
Je-li příslušník členem odborové organizace, přihlíží služební orgán při rozhodování také k jejímu stanovisku.“.
7.
V § 101 se dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 4 a dosavadní odstavec 3 jako odstavec 5.
8.
V § 101 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6 tohoto znění:
„(6)
Bylo-li příslušníkovi rozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) nebo g) oznámeno v období od 10. května 1990 do 31. července 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době kratší.“.
9.
§ 102 odst. 2 se doplňuje další větou, která zní: „Zákaz propuštění se dále nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) a g), nejde-li o případ uvedený v § 102 odst. 1 písm. d).“.
10.
Za § 114 se vkládá nové ustanovení § 114a, které zní:
㤠114a
(1)
Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složce Státní bezpečnosti1) a jejichž služební poměr skončil v době od 1. ledna 1971 do 10. května 1990, nenáleží od 1. září 1990 příspěvek za službu podle § 110 až 114, pokud na jejich žádost a doporučení občanské komise nerozhodne služební orgán jinak.
(2)
Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složce Státní bezpečnosti1) a jejichž služební poměr skončil uvolněním na žádost podanou v době od 1. ledna 1990 do 31. července 1990 anebo propuštěním způsobem uvedeným v § 101 odst. 6, nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114, pokud na jejich žádost a doporučení občanské komise nerozhodne služební orgán jinak.
(3)
Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, jejichž služební poměr skončil v době po 9. květnu 1990 propuštěním z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a), d), e), f) a g), nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114. Skončil-li služební poměr z důvodu uvedeného v § 100 odst. 1 písm. a), lze takto postupovat pouze do 31. prosince 1990.“.
11.
§ 117 odst. 3 zní:
„(3)
Jde-li o odvolání proti rozhodnutí o propuštění z důvodu uvedeného v § 100 odst. 1 písm. g), vychází odvolací orgán z vyjádření občanské komise působící na stejném organizačním stupni; v poradní komisi se takové odvolání neprojednává.“.
12.
V § 117 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4.
13.
V § 126 se za písmeno c) vkládá nové ustanovení označené písmenem d), které zní:
„d)
ustanovení § 99 odst. 3 věta třetí a čtvrtá, § 101 odst. 2, § 101 odst. 6, § 102 odst. 2 věta druhá, § 114a a § 117 odst. 3 se na služební poměr příslušníků Sborů nápravné výchovy nevztahují.“.
Čl. III
Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy, kteří nesložili nebo odmítli složit novou přísahu ve stanovené lhůtě a jejich služební poměr proto skončil,2) nenáleží odchodné podle § 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších zákonů, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114 citovaného zákona.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 9 odst. 1 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších zákonů.
2)
Čl. IV zákona č. 74/1990 Sb., kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. |
Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 170/1990 Sb. | Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 170/1990 Sb.
Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách
Vyhlášeno 10. 5. 1990, datum účinnosti 15. 5. 1990, částka 29/1990
* Čl. 1 - Seznam výrobků a výkonů, u nichž se uplatňují smluvní ceny a smluvní přirážky a srážky (dále jen „seznam“), který tvoří přílohu vyhlášky Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen
* Čl. 2 - Úplatné převody vlastnictví, popř. práva hospodaření k nemovitosti na československé subjekty se zahraniční účastí provedené před účinností tohoto předpisu jsou nabyvatelé povinni oznámit orgánu uvedenému v položce č. 251. nejpozději do 31. 7. 1990 zaslání
* Čl. 3 - Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra č. 98/1967 Sb., o úhradě za užívání nebytových prostor.
* Čl. 4
Aktuální znění od 15. 5. 1990
170
VYHLÁŠKA
Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky
ze dne 3. května 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách
Federální cenový úřad podle § 104 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ministerstvo financí, cen a mezd České republiky podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, úplné znění č. 23/1989 Sb., a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, úplné znění č. 27/1989 Sb., stanoví:
Čl. 1
Seznam výrobků a výkonů, u nichž se uplatňují smluvní ceny a smluvní přirážky a srážky (dále jen „seznam“), který tvoří přílohu vyhlášky Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, se mění a doplňuje takto:
1.
V části I. seznamu se doplňuje položka č. 3., která zní:
„3.| Nájem a podnájem nebytových prostor (dále jen „nájem“) ve vlastnictví občanů; cena (dále jen „nájemné“) včetně služeb s nájmem spojených se sjednává v rámci maximálních cen způsobem a za podmínek stanovených v položce č. 252a. části II. seznamu.“.
---|---
2.
V části II. seznamu se v položce č. 155. druhá věta vypouští.
3.
V části II. seznamu položka č. 251. zní:
„251.| Úplatné převody vlastnictví nebo práva hospodaření k nemovitosti, není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak;48a) jde-li o převod na československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt, je smluvní cena platná až po její registraci48b) ministerstvem financí, cen a mezd České republiky nebo ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské republiky podle sídla nemovitosti. Nemovitostí se pro potřeby této vyhlášky rozumějí pozemky, trvalé porosty, vodní plochy a stavby již používané.“.
---|---
4.
V části II. seznamu položka č. 252. zní:
„252.| Úplatné užívání nemovitostí včetně služeb s ním spojených, není-li zvláštními předpisy49) stanoveno jinak a kromě nájmu nebytových prostor oceňovaného podle položky č. 252a. tohoto seznamu.“.
---|---
5.
Část II. seznamu se doplňuje o položku č. 252a., která zní:
„252a.| 1.| Nájem nebytových prostor včetně služeb s ním spojených. Nájemné podle této položky platí pro všechny formy vlastnictví, jakož i práva hospodaření s nebytovými prostory, pokud jsou nájemci československé subjekty. V případě pronájmu cizím státním občanům, zahraničním právnickým osobám, právnickým osobám se zahraniční účastí se nájemné sjednává dohodou.49a) S rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi lze změnu dosud platného nájemného sjednat až pro období od 1. ledna 1991.
---|---|---
| 2.| Nájemné (bez připočtení ceny služeb) se sjednává v rámci maximální výše vypočtené z ročních sazeb za 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru, jež činí pro účely
| | a) obchodní, restaurační, reprezentační, školské, zdravotnické, kancelářské a další prostory podobných užitných vlastností| 190,– Kčs
| | b) výrobní, dílenské, skladové a pro účely garáží a další prostory podobných užitných vlastností| 165,– Kčs
| | c) společenské, kulturní a další prostory podobných užitných vlastností| 130,– Kčs
| | d) ostatní nebytové prostory, především provizoria| 96,– Kčs.
| 3.| Nájemné za užívání ateliérů umělci49b) se sjednává do výše maximálních cen, jimiž jsou ceny určené podle předpisu o úhradě za užívání bytů.49c)
| 4.| Ceny služeb spojených s užíváním nebytového prostoru se sjednávají v případech, kdy pro příslušný výkon nejsou ceny stanoveny.
| 5.| Místní národní výbor může s přihlédnutím k atraktivitě prostředí nebo výhodnosti polohy nebytového prostoru určit objekty, popř. lokality, kde lze sjednat nájemné bez omezení uvedeného v odstavci 2.
Čl. 2
Úplatné převody vlastnictví, popř. práva hospodaření k nemovitosti na československé subjekty se zahraniční účastí provedené před účinností tohoto předpisu jsou nabyvatelé povinni oznámit orgánu uvedenému v položce č. 251. nejpozději do 31. 7. 1990 zasláním opisu převodní smlouvy.
Čl. 3
Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra č. 98/1967 Sb., o úhradě za užívání nebytových prostor.
Čl. 4
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 1990.
Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu:
Ing. Dvořák v. r.
Ministr financí, cen a mezd ČR:
Ing. Nikodým v. r.
Ministr financí, cen a mezd SR:
Ing. Kováč CSc. v. r.
48a)
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a o náhradách za dočasné užívání pozemků.
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, ve znění pozdějších předpisů.
48b)
§ 6 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen.
49)
Vyhláška č. 200/1956 Ú. l., o nájemném z pozemků, na nichž se těží písky.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
49a)
§ 7 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
49b)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
49c)
Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby s užíváním bytu spojené, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 173/1990 Sb. | Zákon č. 173/1990 Sb.
Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 6. 1990, částka 30/1990
* § 1 - Zrušují se:
* § 2 - Majetková práva dobrovolných organizací, která jim byla odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., se navracejí dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím, které upla
* § 2a - Právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. je povinen s majetkovými právy až do jejich vydání Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zák
* § 3 - Podmínky a způsob navrácení majetkových práv podle § 2 a udělování čestných titulů a veřejných uznání podle vládního nařízení č. 82/1958 Sb. upravují právní předpisy vydané orgány České republiky a Slovenské republiky.
* § 4 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1990.
Aktuální znění od 14. 6. 1991 (247/1991 Sb.)
173
ZÁKON
ze dne 9. května 1990,
kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Zrušují se:
1.
zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy,
2.
ustanovení § 2 odst. 2, § 4, 5, § 6 odst. 3, v § 7 část věty za středníkem, § 8 odst. 2 vládního nařízení č. 82/1958 Sb., o čestných uznáních v tělesné výchově.
§ 2
Majetková práva dobrovolných organizací, která jim byla odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., se navracejí dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím, které uplatní své nároky u právního nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. do 31. prosince 1991.
§ 2a
Právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. je povinen s majetkovými právy až do jejich vydání Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tato majetková práva převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání. Takové právní úkony jsou neplatné.
§ 3
Podmínky a způsob navrácení majetkových práv podle § 2 a udělování čestných titulů a veřejných uznání podle vládního nařízení č. 82/1958 Sb. upravují právní předpisy vydané orgány České republiky a Slovenské republiky.
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 174/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 174/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky o spoločenskom ohodnotení stromov rastúcich mimo lesa
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 6. 1990, částka 30/1990
* § 1 - (1) Táto vyhláška upravuje spoločenské ohodnotenie stromov rastúcich mimo lesa1) chránených podľa osobitných predpisov.2)
* § 2 - Spoločenské ohodnotenie stromov sa uplatňuje
* § 3 - (1) Spoločenská hodnota stromov uvedených v prílohe č. 1 sa určuje podľa ich druhu a veľkosti.
* § 4 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1990.
* Príloha 1 vyhlášky č. 174/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 6. 1990
174
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej republiky
z 29. marca 1990
o spoločenskom ohodnotení stromov rastúcich mimo lesa
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky podľa § 20 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1986 Zb., ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR, po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi štátnej správy ustanovuje:
§ 1
(1)
Táto vyhláška upravuje spoločenské ohodnotenie stromov rastúcich mimo lesa1) chránených podľa osobitných predpisov.2)
(2)
Spoločenské ohodnotenie stromov vyjadruje ich biologický, ekologický, pôdoochranný, protierózny, krajinotvorný, historický alebo estetický význam.
§ 2
Spoločenské ohodnotenie stromov sa uplatňuje
a)
pri určovaní škody spôsobenej ich nepovoleným výrubom, poškodením alebo zničením,
b)
pri posudzovaní závažnosti priestupku, prečinu alebo trestného činutrestného činu týkajúceho sa ich nepovoleného výrubu, poškodenia alebo zničenia,
c)
pri rozhodovaní o rozsahu náhradnej výsadby,3) prípadne finančnej náhrady za ich povolený výrub,
d)
pri zisťovaní podkladov pre rozhodovanie orgánov štátnej správy a iných štátnych orgánov,
e)
pri vypracúvaní znaleckých posudkov a expertíz.
§ 3
(1)
Spoločenská hodnota stromov uvedených v prílohe č. 1 sa určuje podľa ich druhu a veľkosti.
(2)
Veľkosť listnaných stromov sa zisťuje meraním obvodu kmeňa vo výške 130 cm nad zemou alebo výšky, ak obvod kmeňa nepresahuje 10 cm.
(3)
Veľkosť ihličnatých stromov sa zisťuje meraním ich výšky.
(4)
Spoločenská hodnota stromov sa zvyšuje, ak sú
a)
v chránených územiach,4)
b)
vyhlásené za chránené prírodné výtvory,5)
c)
vyhlásené za chránené prírodné pamiatky.5)
Spoločenská hodnota stromov sa znižuje pri zhoršení ich zdravotného stavu.
(6)
Spôsob zvýšenia alebo zníženia spoločenskej hodnoty stromov určuje príloha č. 2.
§ 4
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1990.
Minister:
Snopko v. r.
Príloha 1 vyhlášky č. 174/1990 Zb.
Spoločenské hodnoty stromov
Rozdelenie stromov podľa druhov do skupín
A.
Listnaté stromy, ktorých veľkosť sa zisťuje meraním obvodu kmeňa vo výške 130 cm nad zemou:
I.
skupina
agát biely (Robinia pseudoacácia)
čerešňa vtáčia (Cerasus avium)
čremcha obyčajná (Padus avium)
hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia)
hrab obyčajný (Carpinus betulus)
hruška obyčajná (Pyrus communis)
jabloň planá (Malus sylvestris)
jelša lepkavá (Alnus glutinosa)
jelša sivá (Alnus incana)
krušina jelšová (Frangula alnus)
pajaseň žľaznatý (Ailanthus glandulosa)
slivka domáca (Prunus domestica)
topoľ biely (Populus alba)
topoľ čierny (Populus nigra)
topoľ kanadský (Populus kanadensis)
topoľ osikový (Populus tremula)
vŕba babylónska (Salix babylonica)
vŕba biela (Salix alba)
vŕba rakytová (Salix caprea)
II.
skupina
buk lesný (Fagus sylvatica)
jarabina brekyňová (Sorbus torminalis)
jarabina mukyňová (Sorbus aria)
jarabina oskorušová (Sorbus domestica)
jarabina rakúska (Sorbus austriaca)
jarabina vtáčia (Sorbus aucuparia)
jaseň americký (Fraxinus americana)
jaseň červený (Fraxinus pennsylvanica)
jaseň štíhly (Fraxinus excelsior)
jaseň úzkolistý (Fraxinus angustifolia)
javor horský (Acer pseudoplatanus)
javor mliečny (Acer platanoides)
javor poľný (Acer campestre)
pagaštan konský (Aesculus hippocastanum)
pajaseň žliazkatý (Ailanthus altissima)
platan východný (Platanus orientalis)
platan západný (Platanus occidenatalis)
III.
skupina
brest horský (Ulmus glabra)
brest väzový (Ulmus laevis)
dub balkánsky (Quercus frainetto)
dub cerový (Quercus cerris)
dub červený (Quercus rubra)
dub letný (Quercus robur)
dub mnohoplodý (Quercus polycarpa)
dub plstnatý (Quercus pubescens)
dub zimný (Quercus petraea)
dub žltkastý (Quercus dalechampii)
gaštan jedlý (Castanea sativa)
gledíčia trojtŕňová (Gleditsia triacanthos)
katalpa bignóniovitá (Catalpa bignonioides)
lipa americká (Tilia glabra)
lipa malolistá (Tilia cordata)
lipa striebristá (Tilia tomentosa)
lipa veľkolistá (Tilia platyphyllos)
moruša biela (Morus alba)
moruša čierna (Morus nigra)
moruša červená (Morus rubra)
orech čierny (Juglans nigra)
orech kráľovský (Juglans regia)
B.
Listnaté stromy, ktorých veľkost sa zisťuje meraním ich výšky:
I.
skupina
agát biely (Robinia pseudoacacia)
agát lepkavý (Robinia viscosa)
agát srstnatý (Robinia hispida)
baza červená (Sambucus racemosa)
baza čierna (Sambucus nigra)
brest horský (Ulmus glabra)
brest hrabolistý (Ulmus minor)
brest štíhly (Ulmus procera)
brest väzový (Ulmus Laevis)
breza plstnatá (Betula pubescens)
breza previsnutá (Betula pendula)
bršlen bradavičnatý (Euonymus verrucosus)
bršlen európsky (Euonymus europaeus)
buk lesný (Fagus sylvatica)
čerešňa krovitá (Cerasus fruticosa)
čerešňa višňová (Cerasus vulgaris)
čerešňa vtáčia (Cerasus avium)
dráč obyčajný (Berberis vulgaris)
dub cerový (Quercus cerris)
dub červený (Quercus rubra)
dub letný (Quercus robur)
dub mnohoplodý (Quercus polycarpa)
dub plstnatý (Quercus pubescens)
dub zimný (Quercus petraea)
dub žltkastý (Quercus dalechampii)
ostatné druhy dubov
hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
hloh obyčajný (Crataegus laevigata)
hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia)
hrab obyčajný (Carpinus betulus)
hruška obyčajná (Pyrus communis)
jabloň domáca (Malus domestica)
jabloň planá (Malus sylvestris)
jarabina oskorušová (Sorbus domestica)
jarabina vtáčia (Sorbus aucuparia)
jaseň štíhly (Fraxinus excelsior)
javor horský (Acer pseudoplatanus)
javor mliečny (Acer platanoides)
javor poľný (Acer campestre)
jelša lepkavá (Alnus glutinosa)
jelša sivá (Alnus incana)
kalina obyčajná (Viburnum opulus)
kalina siripútková (Viburnum lantana)
krušina jelšová (Frangula alnus)
lieska obyčajná (Corylus avellana)
lipa americká (Tilia glabra)
lipa malolistá (Tilia cordata)
lipa striebristá (Tilia tomentosa)
lipa veľkolistá (Tilia platyphyllos)
pajaseň konský (Ailanthus glandulosa)
ríbezľa alpínska (Ribes alpinum)
ríbezľa červená (Ribes rubrum)
ríbezľa čierna (Ribes nigrum)
ríbezľa krvavá (Ribes sanquineum)
ríbezľa skalná (Ribes petraeum)
ríbezľa zlatá (Ribes aureum)
ruža šípová (Rosa canina)
slivka čerešňoplodá (Prunus cerasifera)
slivka domáca (Prunus domestica)
slivka chlpatá (Prunus tomentosa)
slivka nízka (Prunus pumila)
slivka trnková (Prunus spinosa)
slivka žľaznatá (Prunus glandulosa)
svíb biely (Swida alba)
svíb krvavý (Swida sanguinea)
svíb výbežkatý (Swida stolonifera)
topoľ biely (Populus alba)
topoľ čierny (Populus nigra)
topoľ kanadský (Populus canadensis)
topoľ osikový (Populus tremula)
vŕba košikárska (Salix viminalis)
vŕba päťtyčinková (Salix pentandra)
vŕba plazivá (Salix repens)
vŕba popolavá (Salix cinerea)
vŕba purpurová (Salix purpurea)
vŕba rakytová (Salix caprea)
vŕba trojtyčinková (Salix triandra)
vŕba ušatá (Salix aurita)
vŕba úzkolistá (Salix incana)
zob tupolistý (Ligustrum obtsifolium)
zob vtáči (Ligustrum vulgare)
II.
skupina
drieň svíb (Cornus alba)
jarabina brekyňová (Sorbus torminalis)
jarabina mukyňová (Sorbus aria)
jaseň americký (Fraxinus americana)
jaseň červený (Fraxinus pennsylvanica)
jaseň úzkolistý (Fraxinus angustfolia)
javor cukrový (Acer saccharinum)
javor tatársky (Acer tataricum)
jelša zelená (Alnus viridis)
kručinka farbiarska (Genista tinctoria)
kručinka chlpatá (Genista pilosa)
kručinka nemecká (Genista germanica)
lieska turecká (Corylus colurna)
pagaštan konský (Aesculus hippocastanum)
pajaseň žliazkatý (Ailanthus altissima)
platan javorolistý (Platanus hybrida)
platan východný (Platanus orientalis)
platan západný (Platanus occidentalis)
rakytník rešetliakový (Hyppophaë rhamnoides)
rešetliak prečisťujúci (Rhamnus catharticus)
ruža bedrovníková (Rosa pimpinellifolia)
ruža galská (Rosa gallica)
ruža šípová (Rosa canina)
štedrec ovisnutý (Laburnum anagyroides)
vŕba sliezska (Salix silesiaca)
vresovec bylinný (Erica herbacea)
zanoväť chlpatá (Chamyecytisus hirsutus)
zanoväť nízka (Chamyecytisus supinus)
zanoväť rakúska (Chamyecytisus austriacus)
zanovätník černejúci (Lembotropis nigricans)
III.
skupina
andromédka sivolistá - pestovaná (Andromeda glancophylla)
beztvarec krovitý (Amorpha fruticosa)
brečtan kolchický (Hedera colchica)
brečtan popínavý (Hedera helix)
brestovec západný (Celtis occidentalis)
breza trpasličia (Betula nana)
dráč Thunbergov (Berberis thunbergii)
dula podlhovastá (Cydonia oblonga)
dulovec japonský (Chaenomeles japonica)
gaštan jedlý (Castanea sativa)
gledíčia japonská (Gleditsia japonica)
gledíčia trojtŕňová (Gleditsia triacanthos)
imelovník biely (Symphoricarpos alba)
imelovník okrúhly (Symphoricarpos orbiculatus)
jarabina rakúska (Sorbus austriaca)
javor montpeliérsky (Acer negundo)
karagana stromovitá (Caragana arborescens)
katalpa bignoniovitá (Catalpa bignonioides)
lykovec jedovatý (Daphne mezereum)
moruša biela (Morus alba)
moruša červená (Morus rubra)
moruša čierna (Morus nigra)
orech čierny (Juglans nigra)
orech kráľovský (Juglans regia)
orech popoľavý (Juglans cinerea)
orgován čínsky (Syringa chinensis)
orgován obyčajný (Syringa vulgaris)
pagaštan paviový (Aesculus pavia)
pagaštan malokvetý (Aesculus parviflora)
pajazmín vencový (Philadelphus coronarius)
prútnatec metlovitý (Sarothamnus scoparius)
ruža hrdzavá (Rosa rubiginosa)
ruža ligotavá (Rosa nitida)
ruža mnohokvetá (Rosa multiflora)
ruža vráskavá (Rosa rugosa)
skalník čiernoplodý (Cotoneaster niger)
skalník plstnatý (Cotoneaster tomentosus)
skalník rozprestretý (Cotoneaster horizontalis)
skalník obyčajný (Cotoneaster integerrimus)
sofora japonská (Sophora japonica)
sumach pálkový (Rhus typhina)
sumach šarlátový (Rhus glabra)
sumach voňavý (Rhus aromatica)
tamariška francúzska (Tamarix gallica)
tamariška konáristá (Tamarix ramosissima)
tamariška malokvetá (Tamarix parviflora)
tamariška päťtyčinková (Tamarix pentandra)
tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius)
tavoľník biely (Spiraea alba)
tavoľník prostredný (Spiraea media)
tavoľník Thunbergov (Spieraea thunbergii)
tavoľník vŕbolistý (Spíraea salicifolia)
vŕba bylinná (Salix herbacea)
vŕba černastá (Salix myrsinifolia)
vŕba Jacquinová (Salix jacquiniana)
vŕba Kitaibelova (Salix kitaibeliana)
vŕba laponská (Salix lapponum)
vŕba sieťkovaná (Salix reticulata)
vŕba tupolistá (Salix retusa)
zemolez čierny (Lonicera nigra)
zemolez kozí (Lonicera caprifolium)
zemolez obyčajný (Lonicera xylosteum)
zemolez tatársky (Lonicera tatarica)
zlatovka európska (Forsythia europaea)
C.
Ihličnaté stromy:
I.
skupina
borievka čínska (Juniperus chinensis)
borievka netatová (Juniperus sabina)
borievka obyčajná (Juniperus communis)
borievka virgínska (Juniperus virginiana)
kryptoméria japonská (Cryptomeria japonica)
II.
skupina
borovica čierna (Pinus nigra)
borovica lesná (Pinus sylvestris)
cypruštek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera)
cypruštek Lawsonov (Chamaecyparis lawsoniana)
cypruštek smútočný (Chamaecyparis funebris)
cypruštek tupolistý (Chamaecyparis obtusa)
smrek Engelmannov (Picea engelmannii)
smrek pichľavý (Picea pungens)
smrek sitkanský (Picea sitchensis)
smrek obyčajný (Picea abies)
smrek omorikový (Picea omorika)
smrek východný (Picea orientalis)
tuja japonská (Thuja standishii)
tujovka japonská (Thujopsis dolabrata)
tuja riasnatá (Thuja plicata)
tuja západná (Thuja occidentalis)
III.
skupina
borovica balkánska (Pinus peuce)
borovica Banksova (Pinus banksiana)
borovica barinná (Pinus uncinata)
borovica hladká - vejmutovka (Pinus strobus)
borovica hustokvetá (Pinus densiflora)
borovica Jeffreyova (Pinus jeffreyi)
borovica málokvetá (Pinus parviflora)
borovica močiarna (Pinus palustris)
borovica pancierová (Pinus heldreichii)
borovica stočená (Pinus contorta)
borovica ťažká (Pinus ponderosa)
borovica trpasličia (Pinus pumila)
céder atlaský (Cedrus atlantica)
céder himalájsky (Cedrus deodara)
céder krátkolistý (Cedrus brevifolia)
céder libanónsky (Cedrus libani)
duglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)
ginko dvojlaločné (Ginkgo biloba)
jedľa balzamová (Abies balsamea)
jedľa biela (Abies alba)
jedľa Nordmannova (Abies nordmanniana)
jedľa obrovská (Abies grandis)
jedľa srienistá (Abies concolor)
jedľovec kanadský (Tsuga canadensis)
jedľovec rôznolistý (Tsuga heterophylla)
metasekvoja čínska (Metasequoia glyptostroboides)
sekvoja vždyzelená (Sequoia sempervirens)
smrekovec americký (Larix laricina)
smrekovec opadový (Larix decidua)
smrekovec sibírsky (Larix sibirica)
smrekovec západný (Larix occidentalis)
tisovec dvojradový (Taxodium distichum)
Spoločenské hodnoty stromov v Kčs
Listnaté stromy
Výška v cm| do 50| | 51-100| | nad 100|
---|---|---|---|---|---|---
Skupina I.| 6,-| | 20,-| | 100,-|
Skupina II.| 10,-| | 60,-| | 200,-|
Skupina III.| 18,-| | 100,-| | 300,-|
Obvod|
kmeňa v cm| 11-12| 13-14| 15-16| 17-20| 21-25| 26-30
Skupina I.| 18,-| 25,-| 30,-| 50,-| 110,-| 215,-
Skupina II.| 25,| 30,-| 50,-| 70,-| 140,-| 275,-
Skupina III.| 30,-| 40,-| 65,-| 90,-| 170,-| 345,-
Obvod|
kmeňa v cm| 31-35| 36-40| 41-45| 46-50| 51-60| 61-70
Skupina I.| 320,-| 430,-| 645,-| 840,-| 1010,-| 1290,-
Skupina II.| 410,-| 550,-| 830,-| 1110,-| 1380,-| 1660,-
Skupina III.| 520,-| 690,-| 1040,-| 1380,-| 1730,-| 2070,-
Obvod|
kmeňa v cm| 71-80| 81-90| 91-100| | 101-110| 111-120
Skupina I.| 1610,-| 2100,-| 2790,-| | 3770,-| 5130,-
Skupina II.| 2070,-| 2700,-| 3590,-| | 4850,-| 6590,-
Skupina III.| 2590,-| 3370,-| 4480,-| | 6050,-| 8220,-
Obvod|
kmeňa v cm| 121-130| | 131-160| 161-190| | 191-220
Skupina I.| 6990,-| | 10 250,-| 10 950,-| | 11 650,-
Skupina II.| 8990,-| | 13 190,-| 14 090,-| | 14 990,-
Skupina III.| 11 210,-| | 16 440,-| 17 560,-| | 18 680,-
Obvod|
kmeňa v cm| 221-250| | 251-280| 281-310| | 311-340
Skupina I.| 12 350,-| | 13 050,-| 13 740,-| | 14 400,-
Skupina II.| 15 890,-| | 16 780,-| 17 680,-| | 18 580,-
Skupina III.| 19 810,-| | 20 930,-| 22 050,-| | 23 170,-
Obvod|
kmeňa v cm| | 341-370| | nad 370|
Skupina I.| | 15 140,-| | 20 000,-|
Skupina II.| | 19 480,-| | 25 000,-|
Skupina III.| | 24 290,-| | 30 000,-|
Ihličnaté stromy
Výška v cm| do 50| 51-100| 101-125| 126-150| 151-175
---|---|---|---|---|---
Skupina I.| 70,-| 85,-| 195,-| 325,-| 455,-
Skupina II.| 10,-| 15,-| 20,-| 30,-| 40,-
Skupina III.| 35,-| 45,-| 60,-| 70,-| 90,-
Výška v cm| 176-200| 201-250| 251-300| 301-350| 351-400
Skupina I.| 650,-| 975,-| 1300,-|
Skupina II.| 50,-| 110,-| 190,-| 270,-| 380,-
Skupina III.| 120,-| 270,-| 450,-| 630,-| 900,-
Výška v cm| 401-500| 501-600| 601-700| 701-800| 801-900
Skupina I.|
Skupina II.| 570,-| 760,-| 960,-| 1140,-| 1330,-
Skupina III.| 1350,-| 1800,-| 2250,-| 2700,-| 3420,-
Výška v cm| 901-1000| 1001-1200| 1201-1400| | 1401-1600
Skupina I.|
Skupina II.| 1660,-| 2150,-| 2850,-| | 3840,-
Skupina III.| 4490,-| 6000,-| 8120,-| | 11 050,-
Výška v cm| 1601-1800| 1801-2000| | nad 2000|
Skupina I.|
Skupina II.| 5520,-| 7120,-| | 10 000,-|
Skupina III.| 15 080,-| 20 600,-| | 30 000,-|
Príloha 2 vyhlášky č. 174/1990 Zb.
Úprava spoločenskej hodnoty stromov
A.
Zvyšuje sa spoločenská hodnota stromov
1.| rastúcich samostatne ako solitéry, zaradených do II. kategórie ustanovenej osobitným predpisom6)| 2krát
---|---|---
2.
zaradených do I. kategórie6)
a) s prírodnou, estetickou, krajinotvornou alebo historickou hodnotou | 3 až 5krát
---|---
b) v remízkach a vetrolamoch komplexov poľnohospodárskej pôdy, ďalej v podhorských a horských oblastiach s typickým prechodom medzi poľnohospodárskou krajinou a lesom| 4 až 6krát
c) určených na ochranu pôdy, prameníšť a rašeliníšť | 5 až 7krát
d) s ochrannou funkciou v okolí priemyselných, poľnohospodárskych a iných hospodárskych objektov | 6 až 8krát
e) v likvidovaných, prípadne opustených ťažobných priestoroch nerastov, vrátane háld, výsypiek a odvalov | 7 až 9krát
f) v parkoch, verejných sadoch, verejných záhradách a stromoradiach | 10 až 12krát
B.
Znižuje sa spoločenská hodnota stromov
1\\. pri poškodení 1/3 plochy koruny alebo kmeňa o | 25 %
---|---
2\\. pri poškodení 1/2 plochy koruny alebo kmeňa o | 50 %
3\\. pri poškodení 2/3 plochy koruny alebo kmeňa o| 75 %
C.
Zvyšuje sa spoločenská hodnota stromov alebo spoločenská hodnota stromov upravená (zvýšená alebo znížená) podľa bodov A a B, ak rastú
a) v ochranných pásmach chránených území, chránených prírodných výtvorov a chránených prírodných pamiatok o | 25 %
---|---
b) v chránených krajinných oblastich o | 50 %
c) v národných parkoch o| 100 %
d) v chránených náleziskách, chránených parkoch a záhradách, chránených študijných plochách, na území chránených prírodných výtvorov a chránených prírodných pamiatok o | 150 %
e) v štátnych prírodných rezerváciách o | 200 %
1)
§ 1 ods. 1 vyhlášky Ministerstva kultúry SSR č. 149/1980 Zb., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o ochrane stromov rastúcich mimo lesa, o postupe pri výnimočnom povoľovaní ich výrubu a o spôsobe využitia drevnej hmoty z týchto stromov.
2)
Napr. zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. a zákona SNR č. 72/1986 Zb., zákon č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby, zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon).
3)
§ 6 ods. 3 vyhlášky č. 149/1980 Zb.
4)
§ 5 zákona SNR č. 1/1955 Zb. SNR.
5)
§ 8 zákona SNR č. 1/1955 Zb. SNR.
6)
§ 2 vyhlášky č. 149/1980 Zb. |
Zákon č. 178/1990 Sb. | Zákon č. 178/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 32/1990
* Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb. a č. 159/1989 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1990
178
ZÁKON
ze dne 2. května 1990,
kterým se mění a doplňuje trestní řád
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb. a č. 159/1989 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 větě druhé se vypouští slovo „socialistické“ a slovo „socialistického“ se nahrazuje slovem „občanského“.
V odstavci 2 se vypouštějí slova „a společenských organizací“.
2.
V § 2 odst. 7 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.
V odstavci 10 se slovo „pracující“ nahrazuje slovem „občané“.
3.
Nadpis nad § 3 zní:
„Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů“.
4.
V § 3 odst. 1 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.
V odstavci 2 větě první se slova „Společenské organizace“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení občanů“ a slovo „socialistické“ se vypouští. Ve větě třetí se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“, slovo „pracujících“ se nahrazuje slovem „občanů“, slova „tyto organizace“ se nahrazují slovy „tato sdružení“ a vypouštějí se slova „při výkonu trestu nápravného opatření“ a „pracujícího člověka“.
5.
V § 4 odst. 1 větě první se slova „Základní organizace Revolučního odborového hnutí a mládežnické organizace“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení občanů, kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména odborové a jiné společenské organizace, pracovní kolektivy a církve, s výjimkou politických stran a politických hnutí“, a slovo „pracujících“ se vypouští. Věta druhá se vypouští. Ve větě třetí se slova „pracovním kolektivem“ nahrazují slovy „kolektivem zájmového sdružení občanů“. V poslední větě se slova „uložit trest nápravného opatření nebo“ nahrazují slovy „nebo uložit“.
V odstavci 2 se slova „Organizace, která převzala“ nahrazují slovy „Zájmové sdružení, které převzalo“ a slovo „jí“ se nahrazuje slovem „mu“.
6.
V § 5 se slova „Organizace uvedené“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení uvedená“, slova „před okresním soudem jako svého zástupce společenského žalobce nebo společenského obhájce“ se nahrazují slovy „před okresním a krajským soudem jako soudem odvolacím svého zástupce“ a slovo „pracujících“ se nahrazuje slovy „jejich kolektivu“.
7.
V § 6 odst. 1 větě první se slova „Organizace uvedené“ nahrazují slovy „Zájmová sdružení uvedená“.
V odstavci 2 se slova „Uvedené organizace“ nahrazují slovy „Uvedená zájmová sdružení“ a odkaz v závorce na „(§ 73 odst. 1)“ se nahrazuje odkazem „(§ 73)“.
8.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Státní orgány a všechny organizace jsou povinny pomáhat orgánům činným v trestním řízení při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádáním. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat prokurátorovi nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.“.
9.
V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo rozhodnutí společenské organizace, které tato organizace vydala při plnění úkolů státního orgánu“.
10.
V § 10 odst. 1 se slova „diplomatických imunit a výsad“ nahrazují slovy „výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva“.
11.
V § 11 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene g), dosavadní ustanovení pod písmenem h) se označuje písmenem g) a připojují se nová ustanovení h) a ch), která zní:
„h)
je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět (§ 163a), nebo
ch)
stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.“.
12.
V § 12 odst. 1 se čárka za slovem „orgán“ nahrazuje tečkou a slova „jakož i orgán konající objasňování“ se vypouštějí.
V odstavci 5 se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“.
Odstavce 10 a 11 se vypouštějí.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 10 a slova „Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské republiky“.
Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 11 a slova „generální prokurátor České socialistické republiky nebo generální prokurátor Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „generální prokurátor České republiky nebo generální prokurátor Slovenské republiky“.
Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 12.
13.
V § 13 se slova „Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky“ nahrazují slovy „Nejvyšší soud České republiky, Nejvyšší soud Slovenské republiky“.
14.
V § 14 odst. 3 ustanovení písmene b) zní:
„b)
pro trestné činy vyzvědačství (§ 105 tr. zák.) a ohrožení státního tajemství (§ 106, 107 tr. zák.), byl-li jimi ohrožen zvlášť důležitý zájem obrany vlasti.“.
15.
V § 17 odst. 1 větě prvé se slova „trest smrti“ nahrazují slovy „výjimečný trest“ a ve větě druhé se slova „podvracení republiky“ a „poškozování státu světové socialistické soustavy“ vypouštějí.
16.
V § 20 odst. 2 se vypouštějí slova „a přečinu“ a slovo „kterých“ se nahrazuje slovem „kterém“.
17.
V § 30 odst. 2 se slovo „žalobce“ nahrazuje slovem „zástupce“ a slova „společenský obhájce“ se vypouštějí.
18.
§ 33 odst. 1 zní:
„(1)
Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. S obhájcem se však v průběhu svého výslechu nemůže radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení (§ 165, 169). Je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Uvedená práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena.“.
Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Obviněný, který nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady obhajoby, má nárok na obhajobu bezplatnou.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
19.
V § 34 se dosavadní text paragrafu označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případech, v nichž zákonný zástupce obviněného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“.
20.
V § 35 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1, který zní:
„(1)
Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Jsou-li v trestním řízení probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být obhájcem pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
21.
V § 36 se nadpis „Nutná obhajoba“ přesunuje nad číselné označení paragrafu.
V odstavci 4 se čárka za slovem „ciziny“ nahrazuje slovem „a“, čárka za slovem „léčení“ se nahrazuje tečkou a slova „pokud nejde o ochranné léčení protialkoholní, a v řízení stanném“ se vypouštějí.
22.
Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní:
㤠36a
(1)
Ve vykonávacím řízení, v němž soud rozhoduje ve veřejném zasedání, musí mít odsouzený obhájce,
a)
je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
b)
jde-li o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody mladistvého, který v době konání veřejného zasedání nedovršil devatenáctý rok,
c)
je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo
d)
jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.
(2)
V řízení o stížnosti pro porušení zákona a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce,
a)
jde-li o případy uvedené v § 36 odst. 1 písm. a) nebo b),
b)
jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let,
c)
je-li mladistvý a v době konání veřejného zasedání o stížnosti pro porušení zákona nebo o návrhu na povolení obnovy nedovršil devatenáctý rok, nebo
d)
jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.“.
23.
V § 38 odst. 1 větě první se odkaz v závorce na „(§ 36)“ nahrazuje odkazem na „(§ 36 a 36a)“.
24.
§ 39 zní:
㤠39
Je-li toho třeba, ustanoví obhájce prokurátor a v řízení před soudem předseda soudu.“.
25.
V § 40 se na konci připojuje tato věta: „O zproštění rozhodne prokurátor a v řízení před soudem předseda soudu.“.
26.
V § 41 se doplňuje nový odstavec 6 tohoto znění:
„(6)
Obhájce má právo ve všech stadiích trestního řízení vyžádat si předem kopii nebo průpis protokolu (§ 55) o každém úkonu trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení (§ 12 odst. 1) jsou povinny mu vyhovět; odmítnout mohou jen tehdy, když to není z technických důvodů možné. Náklady s tím spojené je povinen vůči státu uhradit.“.
27.
V § 43 se vypouští odstavec 3.
28.
V § 44 odst. 2 se vypouští věta první.
29.
V § 45 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor může k výkonu těchto práv poškozenému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
30.
V § 47 odst. 4 poslední věta zní: „V přípravném řízení může prokurátor nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení.“.
31.
V § 50 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a citace „§ 35 odst. 2“ se nahrazuje citací „§ 35 odst. 1“.
32.
V § 58 odst. 4 větě druhé se vypouštějí slova „nebo předseda nejvyššího soudu“.
33.
V § 60 odst. 3 se za slova „na den pracovního klidu“ vkládají slova „nebo pracovního volna“.
34.
V § 62 odst. 5 se slova „diplomatických výsad a imunit“ nahrazují slovy „výsad a imunit podle mezinárodního práva“.
35.
V § 65 odst. 1 věta prvá zní: „Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci, jakož i společenský zástupce mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí.“.
36.
§ 66 zní:
㤠66
(1)
Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, prokurátoru, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení prokurátorem, vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 1000 Kčs.
(2)
Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, může se přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku ke kázeňskému potrestání. Dopustí-li se takového jednání osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může se přenechat náčelníku věznice nebo nápravně výchovného ústavu k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel nebo náčelník je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení.
(3)
Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 obhájce nebo v řízení před soudem prokurátor, předá se příslušnému orgánu ke kárnému postihu. Tento orgán je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
37.
V § 67 uvozovací větě se před slovo „skutečnosti“ vkládá slovo „konkrétní“; v ustanovení pod písmenem a) se vypouštějí slova „nebo zaměstnání“.
38.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Příkaz k zatčení
(1)
Je-li dostatečně odůvodněna obava zakládající některý z důvodů vazby podle § 67 a nelze-li obviněného předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby obviněný byl zatčen.
(2)
Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.
(3)
Zatčení provedou na podkladě příkazu orgány Sboru národní bezpečnosti, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.
(4)
Orgán Sboru národní bezpečnosti, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat orgánu, který příkaz vydal; není-li to možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla orgánu, který příkaz vydal, musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu a v přípravném řízení prokurátoru. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(5)
Orgán, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný orgán, informuje o jeho výsledku orgán, který příkaz k zatčení vydal. Tento orgán po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím orgánu provádějícího výslech obviněnému. Rozhodnutí o vazbě musí být obviněnému oznámeno do 24 hodin od doby, kdy obviněný byl dodán orgánu, který jej vyslechl. Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán orgánu provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(6)
V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného předseda senátu.
(7)
Je-li toho třeba, provedou dodání obviněného do místa výkonu vazby orgány Sboru národní bezpečnosti.“.
39.
V § 71 odst. 1 větě druhé se slova „vždy nejdéle o jeden měsíc, nanejvýš však na jeden rok“ nahrazují slovy „nejvýše na šest měsíců“. Ve větě třetí se slova „vždy nejdéle o jeden měsíc vazbu prodloužit pouze generální prokurátor Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „vazbu prodloužit pouze generální prokurátor“. Ve větě páté se slova „dva roky“ nahrazují slovy „jeden rok“.
V odstavci 2 věta první zní: „V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.“.
V odstavci 3 se na konci připojuje tato věta: „Ve věci, v níž byl obviněný vzat do vazby již v přípravném řízení, se počítá lhůta podle odstavce 2 ode dne, kdy byla soudu doručena obžaloba.“.
40.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Nahrazení vazby zárukou nebo slibem
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže
a)
sdružení uvedené v § 4 odst. 1 anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, prokurátoru, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a soud nebo v přípravném řízení prokurátor považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji, nebo
b)
obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží a soud nebo v přípravném řízení prokurátor považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej.
(2)
Soud a v přípravném řízení prokurátor seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.“.
41.
Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní:
㤠73a
Majetková záruka
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a), může soud a v přípravném řízení prokurátor ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže obviněný nebo s jeho souhlasem jiná osoba nabídne majetkovou záruku ve formě peněz nebo volně směnitelných cenných papírů á soud nebo v přípravném řízení prokurátor ji považuje vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji. Nabídne-li majetkovou záruku jiná osoba než obviněný, musí být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2)
S přihlédnutím k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo majetkovou záruku nabízí, k povaze spáchaného činu a výši způsobené škody, určí soud a v přípravném řízení prokurátor formu a výši majetkové záruky v rozmezí od 10 000 do 1 000 000 Kčs, lhůtu, do které musí být složena, a dobu jejího trvání.
(3)
Složila-li majetkovou záruku jiná osoba než obviněný, může od ní odstoupit. Odstoupení je účinné teprve přijetím nové majetkové záruky nebo rozhodnutím o jejím zrušení.
(4)
Jestliže obviněný uprchne nebo se skrývá, nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, připadá majetková záruka státu. Na tento následek musí být obviněný a osoba, která majetkovou záruku složila, předem upozorněni.
(5)
Majetkovou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, nebo i bez návrhu soud a v přípravném řízení prokurátor, pokud pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, může soud rozhodnout, že majetková záruka trvá do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu.
(6)
Proti rozhodnutí o majetkové záruce je přípustná stížnost. Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí o připadnutí majetkové záruky státu.“.
42.
Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní:
㤠74a
Omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody
(1)
Je-li vedeno trestní stíhání proti obviněnému ve výkonu trestu odnětí svobody a je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67, rozhodne o důvodech, obsahu a trvání nezbytných omezení, která se proti němu uplatní, soud a v přípravném řízení prokurátor.
(2)
Uložená omezení nesmí být závažnější než ta, kterým by jinak byl obviněný podroben ve vazbě.
(3)
Na řízení o omezeních a o jejich trvání se užijí přiměřeně ustanovení § 71, 72 a 74.“.
43.
V § 75 větě druhé se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“.
44.
V § 76 odst. 2 větě druhé se slova „prokurátorovi anebo vyšetřovateli nebo orgánu Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „prokurátorovi, vyšetřovateli, vyhledávacímu orgánu nebo orgánu Sboru národní bezpečnosti“.
V odstavci 4 větě druhé se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“.
V odstavci 5 se na konci připojuje tato věta: „Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle odstavce 4 a při výslechu prováděném prokurátorem před rozhodnutím o vazbě (§ 77), ledaže je obhájce ve lhůtách tam uvedených nedosažitelný.“.
45.
V § 77 se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“.
46.
V § 83 odst. 1 poslední větě se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“.
V odstavci 3 větě první se slova „příkaz k dodání do vazby“ nahrazují slovy „příkaz k zatčení“.
47.
V § 85 odst. 4 se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“.
48.
V hlavě čtvrté se za oddíl pátý vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý
Odposlech telefonních hovorů
§ 88
(1)
Po zahájení trestního stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor nařídit odposlech telefonních hovorů, pokud lze důvodně předpokládat, že jimi budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Nelze však provádět odposlech telefonních hovorů mezi obhájcem a obviněným.
(2)
Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech telefonních hovorů prováděn. Odposlech zajistí orgán Sboru národní bezpečnosti.
(3)
Je-li vedeno trestní stíhání pro jiný trestný čin, než je uveden v odstavci 1, může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech telefonních hovorů jen se souhlasem účastníka odposlouchávané telefonní stanice.
(4)
Má-li být záznam telefonního hovoru užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila.“.
49.
V § 89 se za odstavec 2 připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.“.
50.
V § 105 odst. 1 větě první se slova „přibere se znalec“ nahrazují slovy „rozhodne orgán činný v trestním řízení o přibrání znalce“.
Za odstavec 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Proti rozhodnutí o přibrání znalce je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
51.
V § 107 odst. 2 se na konci doplňuje nová věta tohoto znění: „Posudek se doručuje obhájci, a to na náklady obhajoby.“.
52.
V § 120 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „a nejde-li o rozsudek pléna nejvyššího soudu“.
53.
V § 122 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „společenské organizace“.
54.
V § 125 větě páté se slova „Nabídla-li společenská organizace“ nahrazují slovy „Nabídlo-li zájmové sdružení občanů“.
55.
V § 126 v ustanovení pod písmenem f) se slova „společenskou organizací“ nahrazují slovy „zájmovým sdružením občanů“.
56.
§ 130 odst. 4 zní:
„(4)
Vystupoval-li u hlavního líčení společenský zástupce, doručí se opis rozsudku též zájmovému sdružení občanů, které ho vyslalo.“.
57.
V § 141 odst. 2 se vypouští poslední věta a za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Proti usnesení generálního prokurátora lze podat stížnost pouze, jde-li o usnesení o zajištění osob nebo majetku podle § 146a. O stížnosti rozhoduje příslušný nejvyšší soud.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
58.
V § 146a se za ustanovení písmene a) vkládá nové ustanovení pod písmenem b), které zní:
„b)
prokurátor uložil obviněnému ve výkonu trestu odnětí svobody omezení nebo zamítl žádost obviněného o jejich zrušení (§ 74a),“.
Dosavadní ustanovení pod písmeny b), c), d) se označují písmeny c), d), e).
59.
V § 151 se slovo „přibráním“ nahrazuje slovem „zvolením“; dosavadní text paragrafu se označuje jako odstavec 1 a připojují se nové odstavce 2, 3, 4, které zní:
„(2)
Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle advokátního tarifu.
(3)
O výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, jehož rozhodnutím bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
60.
V § 152 odst. 1 se za ustanovení písmene a) vkládá nové ustanovení písmene b), které zní:
„b)
odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou,“.
Dosavadní ustanovení pod písmeny b), c) se označují písmeny c), d).
V odstavci 3 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. d)“.
61.
V § 155 se za slovo „vazby“ vkládají slova „a o povinnosti k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem“, a odkaz v závorce na „[§ 152 odst. 1 písm. a)]“ se nahrazuje odkazem „[§ 152 odst. 1 písm. a), b)]“.
62.
V § 156 se odkaz v závorce na „[§ 152 odst. 1 písm. c) a § 153 odst. 1]“ nahrazuje odkazem „[§ 152 odst. 1 písm. d) a § 153 odst. 1]“.
63.
§ názvu části druhé se vypouštějí slova „a objasňování přečinů“.
64.
V § 157 se vypouštějí slova „a orgán konající objasňování“ a čárka za slovem „vyšetřovatel“ se nahrazuje slovem „a“.
65.
V § 158 v odstavcích 1 a 3 se slova „o trestných činech“ nahrazují slovy „o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“.
66.
V § 159 odst. 4 věta prvá zní: „Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli a poškozenému, kteří proti němu mohou podat stížnost.“.
67.
V § 163 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže pro tento skutek dosud nebylo zahájeno trestní stíhání, je třeba nejprve rozhodnout ve smyslu § 160 odst. 1.“.
68.
Za § 163 se vkládá nový § 163a, který zní:
㤠163a
(1)
Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák., proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému příbuzným v pokolení přímém, jeho sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem nebo druhem a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1 proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas jen jednoho z nich.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se však neužije, byla-li takovým činem způsobena smrt.
(3)
Nepředloží-li poškozený své vyjádření prokurátoru, vyšetřovateli, nebo vyhledávacímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.“.
69.
V § 164 odst. 1 větě druhé se vypouštějí slova „čtvrté a“.
V § 164 odst. 2 se vypouští poslední věta.
70.
V § 165 odst. 1 se vypouští zbytek věty za druhým středníkem.
Odstavec 3 zní:
(3)
Obhájci osoby mladistvé a osoby, která pro své tělesné nebo duševní vady není schopna sama se náležitě hájit, nelze odepřít účast při provádění kteréhokoliv vyšetřovacího úkonu.“.
71.
V § 166 odst. 2 se vypouštějí slova „a mluvit s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetí osoby“.
72.
§ 168 odst. 1 zní:
„(1)
Vyhledávání se koná o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok.“.
V odstavci 2 ustanovení písmene c) zní:
„c)
v ozbrojených silách též velitelé nebo orgány jimi pověřené o trestných činech osob podléhajících jejich velitelské pravomoci.“.
73.
§ 169 písm. c) zní:
„c)
ustanovení § 164 odst. 4 se neužije; oprávnění podle § 165 odst. 1 a 4 obhájci přísluší při výslechu obviněného, výslechu znalce a při provádění konfrontace, rekognice, vyšetřovacího pokusu, rekonstrukce a při ohledání;“.
74.
V § 171 odst. 1 se slova „ani o přečin“ vypouštějí a slova „přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat“ se nahrazují slovy „skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění“.
V odstavci 2 se vypouštějí slova „nebo o přečin“.
75.
V § 172 odst. 3 věta první zní: „Opis usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno doručit obviněnému, poškozenému a pokud jde o usnesení vyšetřovatele též do 48 hodin prokurátorovi.“.
76.
V § 175 odst. 1 se v ustanovení písmene a) vypouštějí slova „nebo návrh na potrestání“ a ustanovení písmene b) zní:
„b)
vydat příkaz k zatčení a rozhodovat o vazbě,“.
77.
V § 176 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „O podání obžaloby vyrozumí obviněného a obhájce.“.
78.
V § 177 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.
79.
V hlavě desáté se vypouští oddíl osmý (§ 179a až 179f).
80.
V § 183 odst. 1 zní:
„(1)
Zájmová sdružení uvedené v § 4 odst. 1 mohou navrhnout, aby se projednávání věci v hlavním líčení před okresním soudem nebo ve veřejném zasedání konaném o odvolání před krajským soudem zúčastnil jejich zástupce k výkonu práva podle § 5. Předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor jsou povinni poskytnout zájmovému sdružení občanů na podkladě spisu k tomu potřebné informace.“.
V odstavci 2 se ve větě první vypouštějí slova „společenské organizace“; ve větě druhé se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce jsou oprávněni“ nahrazují slovy „zástupce je oprávněn“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“; v poslední větě se slova „žalobci, popřípadě společenskému obhájci“ nahrazují slovem „zástupci“.
V odstavci 3 se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „socialistickému státnímu zřízení“ se nahrazují slovy „ústavnímu zřízení republiky“.
81.
V § 184 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.
82.
V § 187 odst. 1 se slova „v neveřejném zasedání“ nahrazují slovy „ve veřejném zasedání, o kterém se vyrozumí prokurátor, obhájce a pokud obviněný obhájce nemá, i obviněný“.
83.
V § 188 odst. 3 se slova „může prokurátor“ nahrazují slovy „mohou prokurátor i obviněný“.
84.
V § 196 odst. 1 se ve větě první za středníkem vypouští slovo „socialistická“; v poslední větě se slova „žalobce nebo společenského obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „příslušné společenské organizaci“ se nahrazují slovy „příslušnému zájmovému sdružení občanů“.
85.
V § 198 odst. 1 větě první se slova „pětidenní lhůtu“ nahrazují slovy „lhůtu pěti pracovních dnů“. V odstavci 2 ve třetí větě se vypouštějí slova „na podkladě návrhu prokurátora, byl-li takový návrh učiněn v obžalobě nebo“; v poslední větě se slova „žalobce nebo společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „společenská organizace, která ho vyslala“ se nahrazují slovy „zájmové sdružení občanů, které ho vyslalo“.
86.
V § 199 odst. 2 větě první se slovo „pracujícím“ nahrazuje slovem „občanům“; ve větě poslední se slova „společenskou organizaci, jež může účast pracujících“ nahrazují slovy „zájmové sdružení, jež může účast občanů“.
87.
V § 206 odst. 2 se vypouští prvá věta a věta druhá zní: „Po přednesení obžaloby se předseda senátu dotáže poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem a v jakém rozsahu.“.
88.
V § 215 odst. 1 se slova „žalobce, společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“.
89.
V § 216 odst. 2 větě první se vypouštějí slova „společenský žalobce“ a slova „společenský obhájce“ se nahrazují slovy „společenský zástupce“.
V odstavci 3 se slovo „žalobce“ nahrazuje slovem „zástupce“.
90.
§ 222 odst. 2 zní:
„(2)
Soud postoupí věc jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.“.
91.
V § 233 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Vystupoval-li v hlavním líčení před okresním soudem společenský zástupce, vyrozumí předseda senátu krajského soudu o veřejném zasedání konaném o odvolání též zájmové sdružení občanů, které společenského zástupce vyslalo.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
92.
V § 239 se nadpis „Ochranné léčení a zabrání věci“ přesunuje nad číselné označení paragrafu.
93.
Za § 239 se vkládá nový § 239a, který zní:
㤠239a
(1)
Nelze-li v řízení o zabrání věci spolehlivě zjistit vlastníka věci, jež má být zabrána, nebo není-li jeho pobyt znám, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka. Opatrovník má v řízení o zabrání věci stejná práva jako její vlastník.
(2)
Všechny písemnosti určené pro vlastníka věci se doručují pouze opatrovníku. Předvolání vlastníka věci k veřejnému zasedání se vhodným způsobem uveřejní. Veřejné zasedání se pak provede i v nepřítomnosti vlastníka věci, a to bez ohledu na to, zda se vlastník věci o něm dověděl.
(3)
Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.“.
94.
V § 257 v ustanovení písmene a) se odkaz v závorce na „(§ 222 odst. 1 až 3)“ nahrazuje odkazem na „(§ 222 odst. 1 a 2)“.
95.
V § 259 odst. 3 ustanovení pod písmenem c) zní:
„c)
uložit obžalovanému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí, neuložil-li je už soud prvního stupně.“.
96.
§ 264 odst. 2 zní:
„(2)
Byl-li napadený rozsudek zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obžalovaného, nemůže být obžalovanému v novém řízení uložen přísnější trest, než jaký mu byl uložen zrušeným rozsudkem.“.
97.
V § 266 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které zní:
„(4)
Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného proti pravomocnému rozhodnutí soudu nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b).
(5)
Ustanovení odstavce 4 se užije přiměřeně i na rozhodnutí soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu učiněné v souladu s § 150 odst. 1 nebo 3.
(6)
Generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu nejvyššího soudu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
98.
V § 271 odst. 1 ustanovení pod písmenem c) zní:
„c)
uložit obviněnému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí.“.
99.
V § 276 větě čtvrté se slova „příkazu k dodání do vazby“ nahrazují slovy „příkazu k zatčení“.
100.
V § 282 odst. 2 větě druhé se slova „příkazu k dodání do vazby“ nahrazují slovy „příkazu k zatčení“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Byl-li podán návrh na povolení obnovy řízení ve prospěch obviněného, může soud vzhledem k povaze skutečností a důkazů, jež nově vyšly najevo, odložit nebo přerušit výkon trestu pravomocně uloženého v původním řízení.“.
101.
§ 301 odst. 3 zní:
„(3)
Ustanovení tohoto oddílu o účasti orgánu pověřeného péčí o mládež se neužije
a)
v oboru vojenského soudnictví,
b)
ve vykonávacím řízení, jestliže se úkon provádí po dovršení devatenáctého roku mladistvého.“.
102.
V hlavě devatenácté se vypouští oddíl třetí (§ 307 až 314).
103.
§ 314a odst. 1 zní:
„(1)
Samosoudce koná řízení o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok.“.
V odstavci 2 se vypouštějí slova „proti osobě, která byla soudem již odsouzena jako zvlášť nebezpečný recidivista“.
104.
§ 314b zní:
㤠314b
(1)
Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda.
(2)
Neveřejné zasedání samosoudce nekoná.“.
105.
§ 314c zní:
㤠314c
(1)
Samosoudce obžalobu předběžně neprojednává, přezkoumá ji však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledků přezkoumání obžaloby samosoudce
a)
učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až e),
b)
může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo
c)
vrátí věc prokurátorovi k došetření, jestliže vyhledáváním nebyly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině.
(2)
Ustanovení § 189 až 191 se užijí i na řízení před samosoudcem.
(3)
Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne samosoudce po přezkoumání obžaloby vždy také o dalším trvání vazby, pokud nenařídí hlavní líčení.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může prokurátor podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek.“.
104.
§ 314d zní:
㤠314d
(1)
Neučiní-li samosoudce žádné z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1, nařídí hlavní líčení.
(2)
Jestliže se po vyhlášení rozsudku prokurátor i obviněný vzdali odvolání, může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění.“.
105.
V hlavě devatenácté se vypouští oddíl pátý (§ 314e až 314g).
106.
V hlavě dvacáté se vypouští oddíl první (§ 316 až 319).
107.
V § 321 odst. 3 se citace „§ 69 odst. 2“ nahrazuje citací „§ 69 odst. 3“.
108.
§ 322 odst. 2 zní:
„(2)
Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu.“.
Odstavec 3 se vypouští.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a slova „podle odstavců 1 až 3“ se nahrazují slovy „podle odstavců 1 a 2“.
109.
V § 325 odst. 1 text za středníkem zní: „předseda senátu vždy přeruší výkon trestu na těhotné ženě nebo matce dítěte mladšího jednoho roku.“.
110.
§ 329 odst. 1 zní:
„(1)
Jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen se zřetelem na to, že se zájmové sdružení občanů zaručilo za nápravu odsouzeného, zašle předseda senátu opis rozsudku zájmovému sdružení, které záruku převzalo, a požádá je o výchovné spolupůsobení. Požádá je zároveň, aby v případě, že by záruka neplnila své poslání a zájmové sdružení pro způsob života odsouzeného, porušování omezení a podmínek stanovených soudem nebo z jiných příčin záruku odvolalo, sdělilo toto své rozhodnutí soudu.“.
V odstavci 2 se slova „Společenskou organizaci činnou“ nahrazují slovy „Zájmové sdružení občanů činné“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jeho“.
V odstavci 3 se slova „společenských organizací“ nahrazují slovy „zájmových sdružení občanů“.
111.
V § 330 odst. 1 větě druhé se slova „společenské organizace „ nahrazují slovy „zájmovým sdružením občanů“.
V odstavci 2 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „zájmového sdružení občanů“.
112.
V § 331 odst. 2 větě první se slova „organizace uvedená“ nahrazují slovy „zájmové sdružení občanů uvedené“ a ve větě druhé se slovo „jí“ nahrazuje slovem „mu“.
V odstavci 3 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „zájmového sdružení občanů“.
113.
V § 332 odst. 1 větě první se slova „společenskou organizací“ nahrazují slovy „zájmovým sdružením občanů“.
V odstavci 2 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „zájmového sdružení občanů“.
114.
Za § 334 se vkládá nový § 335, který včetně nadpisu zní:
㤠335
Upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody vykonávaného ve vojenském nápravném útvaru
(1)
O upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody vykonávaného ve vojenském nápravném útvaru rozhodne ve veřejném zasedání vojenský soud, v jehož obvodě se trest odnětí svobody vykonává, na návrh prokurátora nebo náčelníka vojenského nápravného útvaru anebo na žádost odsouzeného.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
115.
V hlavě dvacáté se vypouští oddíl třetí (§ 336 až 340).
116.
V § 344 odst. 1 se slova „je-li zjevné, že by vymáhání nemělo výsledku nebo že“ nahrazují slovy „nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit nebo“.
V odstavci 2 se za slovo „zaplacen“ vkládá čárka a slova „a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu nebo jeho části mohl být zmařen“ se nahrazují slovy „nepřichází-li v úvahu postup podle odstavce 1 nebo § 342 odst. 1 a vymáhání by nevedlo k výsledku“.
117.
§ 350 včetně nadpisu zní:
㤠350
Výkon trestu zákazu činnosti
(1)
Předseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti, o započtení doby, po kterou bylo odsouzenému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů, nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby výkonu uloženého trestu zákazu činnosti. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.
(2)
Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu se užije přiměřeně ustanovení § 331 až 333. Všechna rozhodnutí však činí soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§ 315 odst. 2).“.
118.
§ 359 včetně nadpisu zní:
㤠359
Upuštění od potrestání v důsledku záruky
Přijal-li soud záruku zájmového sdružení uvedeného v § 4 odst. 1 a v důsledku toho upustil od potrestání, doručí zájmovému sdružení opis rozsudku. Současně je požádá, aby ve smyslu záruky vzalo na sebe péči o nápravu odsouzeného a dbalo, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem, jestliže se tak nestalo už dříve.“.
119.
V § 363 se slova „organizace uvedené“ nahrazují slovy „zájmového sdružení uvedeného“.
120.
V § 364 odst. 3 se za slovem „stupni“ nahrazuje čárka tečkou a slova „a jde-li o podmíněně propuštěného, soud, který vyslovil, že se podmíněně propuštěný mladistvý osvědčil,“ se vypouštějí.
121.
V § 369 poslední větě se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.
122.
§ 370a včetně nadpisu se vypouští.
123.
V § 377 odst. 2 se číslovka „48“ nahrazuje číslovkou „24“.
124.
V § 378 se v odstavci 3 vypouští poslední věta a připojují se nové odstavce 4 a 5, které zní:
„(4)
Vydá-li cizí stát k výkonu trestu nebo ochranného opatření osobu, které byl pravomocným rozsudkem uložen trest nebo ochranné opatření, a učiní-li přitom výhradu vztahující se na rozsudek nebo řízení mu předcházející, krajský soud po převzetí odsouzeného orgány Sboru národní bezpečnosti v neveřejném zasedání rozsudek v potřebném rozsahu zruší a rozhodne o dalším postupu tak, aby bylo vyhověno výhradě. Zruší-li celý rozsudek nebo jen jeho výrok o trestu, rozhodne zároveň o vazbě. Je-li třeba doplnit skutková zjištění, může věc vrátit prokurátorovi k došetření.
(5)
Proti rozhodnutí podle odstavců 3 a 4 je přípustná stížnost, jež má, nejde-li o rozhodnutí o vazbě, odkladný účinek.“.
125.
V § 381 odst. 1 větě první se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „pokud tak již neučinil prokurátor podle odstavce 1.“.
Dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2 a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1.
126.
§ 382 odst. 2 zní:
„(2)
Vydání po jeho povolení a s tím související propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby, zařídí předseda senátu krajského soudu.“.
127.
V hlavě dvacáté čtvrté se za oddíl druhý vkládá nový oddíl třetí, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl třetí
Převzetí a odevzdání trestní věci
§ 383a
Převzetí trestní věci z ciziny
O návrhu příslušného orgánu cizího státu, aby trestní stíhání československého občana, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly příslušné československé orgány, rozhoduje Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky nebo jí pověřená složka prokuratury, která v případě kladného rozhodnutí o návrhu dá bezodkladně podnět věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu stíhání podle ustanovení tohoto zákona.
§ 383b
Odevzdání trestní věci do ciziny
Je-li proti státnímu občanu cizího státu vedeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný na území České a Slovenské Federativní Republiky, může Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky a po podání obžaloby ministerstvo spravedlnosti předat trestní stíhání příslušnému orgánu cizího státu, jehož je obviněný státním občanem.“.
Dosavadní oddíl třetí se označuje jako oddíl čtvrtý a dosavadní oddíl čtvrtý jako oddíl pátý.
128.
§ 385 zní:
㤠385
Od 1. července 1990 lze předpisů o trestním řízení platných před tímto dnem užít jen v mezích ustanovení této části.“.
129.
§ 386 zní:
㤠386
(1)
Na řízení o přečinu ve věcech, v nichž byl soudu doručen návrh na potrestání před 1. červencem 1990, se užije předpisů platných před tímto dnem.
(2)
Na výkon trestu nápravného opatření uloženého před 1. červencem 1990 se užije předpisů platných před tímto dnem.
(3)
Trestní příkazy vydané před 1. červencem 1990 se řídí dosavadními předpisy.“.
130.
§ 389 zní:
㤠389
(1)
Rozhodnutí o tom, že podle článku II zákona č. 175/1990 Sb. se nevykoná trest uložený před 1. červencem 1990, učiní soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
(2)
Rozhodnutí o tom, že podle článku II zákona č. 175/1990 Sb. se poměrně zkrátí trest uložený před 1. červencem 1990, učiní ve veřejném zasedání soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
(3)
Byl-li trest smrti uložený před 1. červencem 1990 změněn v trest odnětí svobody, rozhodne o způsobu jeho výkonu ve veřejném zasedání soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
131.
Za § 391 se vkládají nové § 391a a 391b, které zní:
㤠391a
(1)
Federální ministerstvo národní obrany se zmocňuje vydat jednací řád pro vojenské soudy, kterým podrobněji upraví postup vojenských soudů při vyřizování trestních věcí.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti České republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky se zmocňují vydat jednací řád pro okresní a krajské soudy, kterým podrobněji upraví postup okresních a krajských soudů při vyřizování trestních věcí.
§ 391b
Ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky se zmocňují upravit v dohodě s Generální prokuraturou České republiky, Generální prokuraturou Slovenské republiky, s ministerstvem spravedlnosti České republiky a ministerstvem spravedlnosti Slovenské republiky a s federálním ministerstvem národní obrany obecně závazným právním předpisem postup národních výborů při zabezpečování a správě zajištěného majetku.“.
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 179/1990 Sb. | Zákon č. 179/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 32/1990
* Čl. I - Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb. a zákona č. 47/1973 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1990
179
ZÁKON
ze dne 2. května 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb. a zákona č. 47/1973 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Účel výkonu trestu odnětí svobody
(1)
Účelem výkonu trestu odnětí svobody je zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a soustavně ho vychovávat k tomu, aby vedl řádný život občana.
(2)
Ve výkonu trestu odnětí svobody se musí respektovat přirozená důstojnost lidské osobnosti, nesmí být použity kruté nebo lidskou důstojnost ponižující způsoby zacházení a trestání.“.
2.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Nápravně výchovná činnost
K dosažení účelu výkonu trestu odnětí svobody se provádí nápravně výchovná činnost, která je souhrnem působení zvláštních výchovných postupů, kulturně výchovné práce, pracovní výchovy a stanoveného pořádku a kázně (režimu) v místech, ve kterých se trest odnětí svobody (dále jen „trest“) vykonává.“.
3.
§ 3 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí:
㤠3
Zařízení k výkonu trestu
(1)
Trest se vykonává v nápravně výchovných ústavech, v nápravně výchovných ústavech pro mladistvé a ve vojenských nápravných útvarech. V ústavech pro výkon vazby je možné zřizovat samostatná oddělení pro výkon trestu.
(2)
Nápravně výchovné ústavy, nápravně výchovné ústavy pro mladistvé a ústavy pro výkon vazby (dále jen „ústavy“) zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti České republiky a ministr spravedlnosti Slovenské republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“). Vojenské nápravné útvary zřizuje a zrušuje ministr národní obrany České a Slovenské Federativní Republiky.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a věta za středníkem zní: „při ministerstvu spravedlnosti je možné k prohloubení vědeckosti a zvýšení účinnosti nápravně výchovné činnosti zřídit poradní orgán.“.
4.
V § 4 se slova „a socialistické organizace“ nahrazují slovy „organizace a zájmová sdružení občanů“ a slova „oddíl 13“ včetně závorek se nahrazují slovy „České republiky a Sboru nápravné výchovy Slovenské republiky (dále jen „Sbor nápravné výchovy“)“.
5.
Nadpis druhého oddílu zní:
„ Oddíl 2
Diferenciace výkonu trestu v nápravně výchovných ústavech a ústavech pro výkon vazby“.
6.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Trest se vykonává odděleně podle pohlaví a odděleně na dospělých a mladistvých. V ústavech se trest vykonává diferencovaně ve třech nápravně výchovných skupinách.“.
7.
V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Do ústavů se k prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu odsouzení rozdělují podle nápravně výchovných skupin. O tom, do které nápravně výchovné skupiny se odsouzený zařadí, rozhoduje soud. O tom, do kterého ústavu se odsouzený umístí, rozhoduje správa Sboru nápravné výchovy. Přitom se řídí konkrétními potřebami jeho resocializace, zejména aby odsouzený mohl udržovat vztahy s příbuznými (§ 12 odst. 2).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
8.
§ 7 se vypouští.
9.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Vnitřní diferenciace
(1)
V rámci nápravně výchovných skupin se odsouzení rozdělují do kolektivů, které zpravidla společně pracují a jsou společně ubytované. Zařazování odsouzených do jednotlivých kolektivů se uskutečňuje podle věku, osobnosti, chování a vztahu k nápravně výchovné činnosti, druhu a závažnosti spáchaného činu, recidivy a výšky trestu tak, aby byli odděleni odsouzení, u kterých je možnost účinnějšího ovlivnění nápravně výchovnou činností, pachatelé odsouzení za činy spáchané z nedbalosti a méně narušení odsouzení od ostatních odsouzených.
(2)
V zájmu zvýšení účinnosti nápravně výchovné činnosti s přihlédnutím na osobnost odsouzeného a možnost jeho účinnějšího ovlivnění je možno odsouzené umístit do polootevřených nebo otevřených oddělení příslušné nápravně výchovné skupiny se zmírněným režimem nápravně výchovného procesu a s rozšířenými možnostmi samosprávy.“.
10.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Výkon trestu u žen
(1)
Výkon trestu odnětí svobody je vyloučen u těhotné ženy a ženy, která se stará o vlastní dítě mladší než jeden rok.
(2)
Výkon trestu u žen, které překročily 60. rok věku, se vykonává tak, aby byl výkon trestu přiměřený tomuto věku a jejich zdravotnímu stavu, především jsou zařazovány do zvláštních kolektivů.“.
11.
Dosavadní text § 10 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Jestliže se proti odsouzenému ve výkonu trestu vede trestní řízení a je splněn důvod vazby podle § 67 trestního řádu, uplatní se proti němu přiměřeně omezení, která by si podle zákona vyžadoval důvod vazby, zejména odloučení spolupachatelů trestného činu, cenzura korespondence, povolování návštěv a případné nezařazování odsouzeného do práce.“.
12.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Ve výkonu trestu se pro odsouzené vytvářejí takové materiální a kulturní podmínky života, aby byl zabezpečen jejich náležitý tělesný a duševní rozvoj. V souladu s tím se stanoví náležitosti a podmínky stravování tak, aby odpovídaly obvyklým hodnotám výživy potřebným k udržení zdraví a síly, s přihlédnutím k obtížnosti vykonávané práce. Náležitosti a podmínky ubytování a vystrojování se stanoví v souladu s obecnými hygienickými požadavky a požadavky hygienických norem na hygienická zařízení, přičemž ubytovací plocha připadající na odsouzeného musí být nejméně 3,5 m2, každý odsouzený musí mít zabezpečeno lůžko a prostor pro uložení osobních věcí. Odívání odsouzených musí odpovídat klimatickým podmínkám a musí dostatečně chránit jejich zdraví.“.
13.
V § 11 odst. 4 se vypouštějí slova „jakož i odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání odsouzených“.
14.
§ 12 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí:
㤠12
Korespondence a návštěvy
(1)
Odsouzený smí přijímat a odesílat korespondenci bez omezení. Náčelník ústavu a jím pověřená osoba jsou oprávněni nahlédnout do korespondence odsouzeného, s výjimkou peticí, stížností, žádostí a návrhů adresovaných státním orgánům a korespondence s advokátem, adresované na jeho pracoviště.
(2)
Odsouzený smí přijímat návštěvy blízkých osob1) v rozsahu stanoveném řádem výkonu trestu odnětí svobody pro nápravně výchovnou skupinu, do které je zařazen. Nejméně však jednou za 2 týdny při zařazení do I. nápravně výchovné skupiny, jednou za měsíc při zařazení do II. nápravně výchovné skupiny a jednou za 6 týdnů při zařazení do III. nápravně výchovné skupiny. Je-li to v zájmu jeho nápravy nebo je-li pro to jiný závažný důvod, může se mu povolit návštěva jiné osoby.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
15.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Knihy a jiné publikace
(1)
Odsouzený může odebírat a číst denní tisk, knihy a jiné publikace podle svého zájmu, duševních potřeb a vyznání víry v rozsahu, jako je to umožněno ostatním členům společnosti.
(2)
V zařízeních pro výkon trestu (§ 3) jsou zřízeny knihovny vybavené literaturou podobně jako veřejné knihovny, v nichž si odsouzení mohou půjčovat knihy podle vlastního výběru; ministr spravedlnosti stanoví povinné vybavení knihoven právními předpisy, právnickou, jinou odbornou a náboženskou literaturou.“.
16.
V § 15 odst. 1 se poslední věta nahrazuje textem: „V zařízeních pro výkon trestu se vytvářejí takové podmínky pro podávání stížností a žádostí odsouzených, aby byla vyloučena možnost zacházení s nimi jinými než oprávněnými osobami. Náčelník ústavu určí okruh osob pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí.“.
17.
§ 15 odst. 3 zní:
„(3)
Odsouzený má právo na poskytování právní pomoci advokátem, jenž má oprávnění v mezích své plné moci vést s odsouzeným korespondenci a hovořit s ním bez omezení. Správa zařízení pro výkon trestu (§ 3) je povinna vytvořit podmínky umožňující pověřené osobě Sboru nápravné výchovy rozhovory mezi odsouzeným a advokátem vidět, ne však slyšet. V případě uvedeném v § 10 odst. 2 se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o styku obhájce s obviněným, který je ve vazbě.2)“.
18.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Samospráva odsouzených
(1)
Samosprávy odsouzených se volí na 1 rok ve všech nápravně výchovných skupinách příslušnými kolektivy odsouzených v tajných volbách.
(2)
Odsouzení si volí ze svého středu oddílové samosprávy a z odsouzených, zvolených do oddílových samospráv, si volí celoústavní samosprávu.
(3)
Posláním samosprávy odsouzených je vést odsouzené k samostatnému řešení otázek, které souvisejí se způsobem života a s prací ve výkonu trestu, napomáhat dodržování stanoveného pořádku a kázně, zvyšovat pracovní aktivitu, všeobecné i odborné vzdělání odsouzených, a tím je připravovat na aktivní zapojení do života společnosti po propuštění z výkonu trestu. Samospráva se též zabývá otázkami, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za tím účelem samosprávy odsouzených mají právo navrhovat náčelníkovi ústavu udělení kázeňské odměny (§ 19) a uložení kázeňských trestů (§ 20), projednávat s náčelníkem ústavu anebo jím pověřenou osobou zaměření a obsah nápravně výchovné činnosti, zejména zaměření pracovní výchovy odsouzených a obsah kulturně výchovné práce, mohou zprostředkovat podání a projednání společných stížností, žádostí a návrhů více odsouzených, pokud se týkají stejné věci, zastupují odsouzené při řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 28) a dalších otázek vyplývajících ze zařazení odsouzených do práce (§ 26 a 27).“.
19.
V § 17 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Mezi základní povinnosti odsouzeného patří i povinnost dodržovat opatření a pokyny k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zvláštních předpisů.3)
(3)
Odsouzený je povinen podrobit se osobní prohlídce, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 82 odst. 2 a 3 trestního řádu, nebo je potřebné ji vykonat za účelem bezpečnosti odsouzeného, jiných osob, splnění služebního zákroku anebo výkonu trestu odnětí svobody.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4, který zní:
„(4)
Odsouzeného, který neoprávněně odmítá plnit své povinnosti, je potřebné, pokud nestačila předcházející výzva nebo napomenutí, donutit k jejich plnění prostředky podle zákona povolenými.“.
20.
Nadpis oddílu 4 zní: „Kázeňské odměny a tresty a zabavení věci“.
21.
V § 19 odst. 2 se vypouští slovo „zejména“ a písmeno b).
Dosavadní písmena c), d), e), f), a g) se označují jako písmena b), c), d), e) a f).
22.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Kázeňské tresty
(1)
Zaviněné porušení stanoveného pořádku a kázně (režimu) při výkonu trestu je kázeňským přestupkem, za nějž se může odsouzenému uložit kázeňský trest.
(2)
Kázeňskými tresty jsou:
a)
důtka,
b)
snížení kapesného nejvíce o jednu třetinu až na dobu tří měsíců,
c)
zákaz přijetí balíčků až na dobu tří měsíců,
d)
propadnutí věci,
e)
umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do 20 dnů,
f)
celodenní umístění do uzavřeného oddělení až do 20 dnů,
g)
umístění do samovazby až do 20 dnů.
(3)
Propadnutí věci je možno uložit, jde-li o věc,
a)
jíž bylo použito ke spáchání kázeňského přestupku,
b)
která byla určena k spáchání kázeňského přestupku,
c)
kterou odsouzený získal kázeňským přestupkem nebo jako odměnu za něj,
d)
kterou odsouzený nabyl za věc uvedenou pod písmenem c).
Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo s jiným kázeňským trestem, patří-li věc pachateli kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
(4)
Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku.
(5)
Pro umístění odsouzeného do celodenního umístění do uzavřeného oddělení a samovazby je potřebné předcházející vyjádření ústavního lékaře o tom, že ze zdravotního hlediska je odsouzený schopen podrobit se tomuto kázeňskému trestu. Při umístění do samovazby odsouzený nepracuje, je omezen v účasti na zájmové činnosti a není mu dovoleno číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace a nakupovat věci osobní potřeby (§ 14) kromě základních hygienických potřeb. Stejně se postupuje i při celodenním umístění do uzavřeného oddělení s tím rozdílem, že odsouzený je povinen vykonávat práce uvedené v § 27 odst. 2. S výkonem znovu uloženého kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby nelze začít dříve, než po uplynutí alespoň 10 dnů od výkonu některého z těchto kázeňských trestů; jestliže však kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby byl znovu uložen ještě v průběhu výkonu některého z těchto kázeňských trestů, lze vykonat dva takové kázeňské tresty bezprostředně za sebou. Celodenní umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby nelze uložit odsouzené ženě. Umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době lze uložit odsouzené ženě jen do 10 dnů.
(6)
Osoby umístěné do samovazby a do celodenního umístění do uzavřeného oddělení musí být denně navštíveny lékařem, který posoudí, zda jsou zdravotně schopné podrobit se trestu.“.
23.
V § 21 odst. 2 se na konci připojují slova „s výjimkou propadnutí věci.“.
24.
Za § 21 se vkládají nové § 21a, 21b a 21c, které včetně nadpisu znějí:
㤠21a
Prominutí kázeňského trestu a upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu
(1)
Jestliže výkon kázeňského trestu, proti jehož uložení již nelze podat stížnost, není vzhledem na další chování odsouzeného potřebný, lze tento trest odpustit.
(2)
Jestliže další výkon kázeňského trestu není potřebný, protože odsouzený projevuje účinnou snahu po nápravě, lze od výkonu jeho zbytku upustit.
(3)
Prominutím kázeňského trestu a upuštěním od výkonu jeho zbytku se kázeňský trest považuje za vykonaný.
§ 21b
Zahlazení kázeňského trestu
(1)
Jestliže po výkonu kázeňského trestu odsouzený splní podmínky pro udělení kázeňské odměny, lze mu místo jejího udělení zahladit kázeňské potrestání, kterým byl uložen zpravidla poslední vykonaný kázeňský trest.
(2)
Zahlazením kázeňského potrestání se na odsouzeného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen.
§ 21c
Zabavení věci
(1)
Jestliže nebylo rozhodnuto o propadnutí věci, lze rozhodnout o tom, že se taková věc zabavuje,
a)
jestliže pachatele nelze za kázeňský přestupek stíhat nebo kázeňsky potrestat,
b)
jestliže mu věc nepatří nebo
c)
jestliže to vyžaduje bezpečnost osob, majetku, případně jiný obdobný obecný zájem.
(2)
Rozhodnutí o zabavení věci je třeba písemně správou Sboru nápravné výchovy oznámit pachateli kázeňského přestupku a osobě, které se přímo týká, pokud je známa; vlastníkem zabavené věci se stává stát. Zabavení věci nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba 1 roku.“.
25.
§ 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Stížnost
(1)
Odsouzený má právo do 3 dnů od oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení propadnutí věci.
(2)
Proti rozhodnutí o zabavení věci má pachatel kázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabavení věci přímo týká, právo do 3 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek.
(3)
O stížnosti rozhodne do 3 dnů náčelník nápravně výchovného ústavu nebo k tomu zmocněný jiný pracovník. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit pracovníka, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabavení věci.“.
26.
V § 24 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo přečinem“.
27.
Nadpis oddílu 5 zní: „Zaměstnávání odsouzených“.
28.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Obsah zaměstnávání odsouzených
Zaměstnávání odsouzených zahrnuje:
a)
zařazování odsouzených do společensky prospěšné práce a jejich odměňování za práci,
b)
vytváření podmínek pro to, aby odsouzení mohli získat a zvyšovat si svoji pracovní kvalifikaci.“.
29.
V § 26 odst. 1 se nahrazují slova „hospodářských organizací“ slovy „státních organizací (dále jen „organizací“)“.
30.
V § 26 odst. 2 a 3 a v § 33 odst. 1 a 2 se vypouští slovo „hospodářské“; v § 26 se vypouští slovo „hospodářskou“; v § 33 odst. 2 se vypouští slovo „hospodářská“.
31.
§ 27 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí:
㤠27
Pracovní postavení a podmínky odsouzených
(1)
Organizace poskytují nápravně výchovným ústavům za práci odsouzených dohodnuté plnění (§ 26 odst. 3). Mzdu za práci poskytují podle ustanovení zákoníku práce a mzdových předpisů.
(2)
Pracovní čas, pracovní podmínky a podmínky pro uložení přesčasové práce jsou u odsouzených stejné jako u ostatních pracovníků. Náčelník ústavu může nařídit odsouzeným práci přesčas v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy;4) nad tuto hranici může práci přesčas povolit na návrh ministra spravedlnosti vlády republiky.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
32.
V § 29 odst. 4 se vypouští poslední věta.
33.
§ 30 zní:
㤠30
Posláním kulturně výchovné práce je vytvářet u odsouzených uvědomělý vztah ke společnosti založený na zásadách občanské morálky a kultury. Je zaměřena především na výchovu odsouzených k zachovávání zákonů a pravidel občanského spolužití, k poctivému poměru k práci, k ochraně všech forem vlastnictví, jakož i na celkové zvyšování všeobecného vzdělání odsouzených a jejich kulturní úrovně.“.
34.
Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní:
㤠34a
Za škodu způsobenou odsouzenému ve výkonu trestu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů v organizaci nebo v ústavu odpovídá organizace nebo ústav podle zvláštních předpisů.5) Obdobně odpovídá organizace nebo ústav odsouzenému za škodu vzniklou pracovním úrazem, nemocí z povolání6) a za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.7)“.
35.
V § 42 se slova „pracujícího člověka“ nahrazují slovem „občana“.
36.
§ 46 se vypouští.
37.
§ 48 včetně nadpisu zní:
㤠48
Účast církevních organizací a sdružení občanů
(1)
Na nápravě odsouzených se zúčastňují i církevní organizace a zájmová sdružení občanů, působící v souladu s obecně závaznými právními předpisy a mající vztah k odsouzenému, zejména tím, že jejich pověření zástupci mohou po dobu výkonu trestu udržovat s odsouzenými osobní styk, zajímat se o jejich chování ve výkonu trestu a pomáhat při vytváření příznivých podmínek pro jejich budoucí život. Na požádání je správa ústavu informuje o stavu a o chování odsouzeného.
(2)
Nápravně výchovné ústavy umožňují konat v době pracovního klidu společné náboženské obřady odsouzených. Účast na náboženských obřadech je dobrovolná. Dobu konání společných náboženských obřadů vymezí ústavní řád (§ 18).“.
38.
V § 49 odst. 1 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.
39.
V § 50 se z nadpisu vypouští slovo „hospodářských“, z odstavců 1 a 3 se vypouští slovo „hospodářské“, z odstavce 2 se vypouští slovo „hospodářská“, z odstavce 2 se vypouští slovo „okresního“, v odstavci 3 se slova „společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.
40.
Dosavadní text § 52, v kterém se slova „pracujícího člověka“ nahrazují slovem „občana“, se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, ústav zabezpečí její plnění vyučováním místo výkonu práce.“.
41.
V § 53 odst. 2 se slova v závorce „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“.
42.
§ 54 včetně nadpisu zní:
㤠54
Diferenciace výkonu trestu
(1)
V nápravně výchovných ústavech pro mladistvé nejsou stanoveny nápravně výchovné skupiny; rozsah práv a omezení mladistvých je vymezen jednotně.
(2)
V nápravně výchovných ústavech pro mladistvé se mladiství rozdělují do kolektivů podle povahových vlastností, pracovních schopností, druhu a závažnosti spáchaného činu, recidivy a výměry trestu tak, aby byli odděleni zejména mladiství, u kterých je možnost účinnějšího ovlivnění nápravně výchovnou činností, mladiství s kladným vztahem k práci a společnosti, odsouzení za trestné činy spáchané z nedbalosti a trestné činy menší společenské nebezpečnosti, prvně trestaní mladiství od mladistvých narušených, odsouzených za zvlášť závažné trestné činy, organizátorů a vedoucích skupinové trestné činnosti a agresivních mladistvých, a podle možnosti i od těch, kteří z výkonu trestu předtím uprchli, nebo se o to pokusili.“.
43.
§ 55 včetně nadpisu zní:
㤠55
Návštěvy
Mladistvý vykonávající trest v nápravně výchovném ústavě pro mladistvé smí přijímat návštěvy v rozsahu, který se stanoví se zřetelem na zájem upevnění vztahu mladistvého k rodině, na posilnění výchovného vlivu výkonu trestu. Návštěvy příbuzných smí přijímat nejméně jednou za týden.“.
44.
§ 56 odst. 1 zní:
„(1)
Kázeňskými tresty u mladistvých vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé jsou:
a)
důtka,
b)
snížení kapesného nejvíce o jednu třetinu až do dvou měsíců,
c)
propadnutí věci,
d)
umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do 10 dnů,
e)
celodenní umístění do uzavřeného oddělení až do 10 dnů,
f)
umístění do samovazby až do 10 dnů.“.
45.
V § 59 se slova „i krajské“ nahrazují slovy „v mezích své působnosti i“.
46.
V § 60 se slovo „hospodářské“ vypouští a slova „společenskými organizacemi“ se nahrazují slovy „zájmovými sdruženími občanů“.
47.
V § 61a odst.2 se vypouští slovo „socialistické“.
48.
§ 62a se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou oprávněni v nebezpečí při plnění služebního úkolu požádat každého o pomoc. Kdo byl požádán o pomoc, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vydal vážnému ohrožení sebe anebo blízkou osobu.“.
49.
V § 64 se vypouští odstavec 2. Zároveň se zrušuje označení odstavců.
50.
§ 65 zní:
㤠65
(1)
Odsouzený je povinen nahradit náklady výkonu trestu za dobu, po kterou svým zaviněním způsobil, že tyto náklady se nemohly uhradit srážkami z jeho pracovní odměny (§ 29 odst. 2).
(2)
Podle odstavce 1 hradí odsouzený náklady výkonu trestu i po dobu léčebně preventivní péče, která byla potřebná, protože si úmyslně způsobil nebo jinému dovolil způsobit mu újmu na zdraví nebo bez závažných důvodů se odmítl podrobit lékařskému zákroku, ke kterému dal podnět anebo předcházející souhlas. V těchto případech je odsouzený povinen nahradit i zvýšené náklady ochrany a dopravy do zdravotnických zařízení.
(3)
Rozhodnutí o náhradě podle odstavců 1 a 2 vydá náčelník ústavu. Způsob určení náhrady nákladů ochrany a dopravy a nákladů předvedení spolu s dalšími podrobnostmi o jejich náhradě určí ministr spravedlnosti obecně závazným právním předpisem. Úhrnná výše náhrady nákladů jednoho předvedení však nemůže být vyšší než 300 Kčs; toto omezení se nevztahuje na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s neúspěšným návrhem odsouzeného na povolení obnovy řízení.“.
51.
Za § 65 se vkládá nový § 66, který zní:
㤠66
(1)
Výkon rozhodnutí, kterým se uložila povinnost nahradit škodu (§ 32) a náklady výkonu trestu, náklady ochrany a dopravy a náklady předvedení (§ 65), uskutečňuje srážkami ze mzdy8) nebo přikázáním pohledávky podle zvláštních předpisů ta organizační složka Sboru nápravné výchovy, která pohledávku spravuje.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje i při náhradě nákladů spojených s výkonem vazby.9)“.
52.
V § 67 se vypouští slovo „hospodářské“.
53.
Za § 67 se vkládá nový § 67a, který zní:
㤠67a
(1)
Jestliže utrpěl poškození na zdraví nebo smrt občan v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Sboru nápravné výchovy nebo jeho příslušníkům na jejich žádost (§ 62a odst. 4) anebo s jejich vědomím, vzniklou škodu uhradí stát obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením určí,
a)
v kterých případech a v jakém rozsahu patří občanovi, který poskytl pomoc, a členovi závodní stráže (dále jen „pracovník“), který utrpěl poškození na zdraví při střežení nebo v souvislosti s ním (§ 67), jednorázové mimořádné odškodnění,
b)
v kterých případech a jak se zvyšuje jednorázové odškodnění patřící podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pracovníkovi usmrceném při střežení nebo v souvislosti s ním, nebo po občanovi, který poskytl pomoc, a kdy lze takovéto odškodnění přiznat osobám, které byly na něho odkázány výživou.
(2)
Občanovi se uhradí i škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se uhrazuje skutečná škoda, a to uvedením do předešlého stavu; není-li to dobře možné nebo účelné, uhrazuje se v penězích. Poškozenému se však může přiznat náhrada nákladů spojených s obstaráním nové věci jako náhrady za věc poškozenou; to platí i v případě, že se náhrada věcné škody poskytuje pracovníkovi, kterému škoda vznikla při střežení nebo v souvislosti s ním.
(3)
Škodu, kterou způsobil občan v souvislosti s pomocí poskytnutou Sboru nápravné výchovy nebo jeho příslušníkům, a věcnou škodu, která jinému občanovi vznikla v důsledku opatření nevyhnutných při plnění služebních úkolů příslušníky Sboru nápravné výchovy, hradí stát.
(4)
Právo na náhradu škody za poskytnuté plnění vůči tomu, kdo za ni odpovídá poškozenému podle občanského zákoníku, není předcházejícími ustanoveními dotčeno.
(5)
Náhradu škody podle odstavců 1 až 3 poskytuje v zastoupení státu příslušné ministerstvo spravedlnosti.“.
54.
§ 71 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
„(4)
Pokud je zřejmé, že odsouzený, který vykonává trest ve vojenském nápravném útvaru, bude před jeho vykonáním propuštěn z činné služby a nejsou-li splněny podmínky pro upuštění od výkonu zbytku trestu nebo pro jeho podmíněné propuštění na svobodu, soud rozhodne, že dnem propuštění z činné služby se odsouzený pro výkon zbytku trestu přeřadí do nápravně výchovného ústavu a zařadí ho zpravidla do první nápravně výchovné skupiny.“.
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 116 občanského zákoníku.
2)
§ 33, § 41 odst. 2, § 165 a § 166 odst. 2 trestního řádu.
3)
§ 135 odst. 2 písm. a), b), c), f) zákoníku práce.
4)
§ 97 odst. 1 až 3 zákoníku práce.
5)
§ 187, 205a a 205b zákoníku práce.
6)
§ 190 až 203 zákoníku práce.
7)
§ 204 a 205 zákoníku práce.
8)
§ 71 až 80 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9)
§ 152 odst. 1 písm. a) trestního řádu. |
Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb. | Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb.
Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti, kterou se mění vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 33/1990
* Čl. I - Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 5. 1990
187
VYHLÁŠKA
České komise pro vědecké hodnosti
ze dne 17. května 1990,
kterou se mění vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností
Česká komise pro vědecké hodnosti po dohodě se Slovenskou komisí pro vědecké hodnosti, Československou akademií věd, ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy v České republice, a se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj stanoví podle § 12 odst. 3 zákona č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se vypouští písmeno c).
2.
V § 5 odst. 1 se vypouští písmeno d).
3.
V § 5 se vypouští odstavec 3.
4.
V § 6 odst. 3 zní:
„(3)
Kandidátská a doktorská disertace (dále jen „disertace“) se předkládá k obhajobě v českém nebo slovenském jazyku. Uchazeči mohou se souhlasem komise pro obhajoby disertaci předložit v některém z těchto jazyků: anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském.“.
5.
V § 9 odst. 3 zní:
„(3)
Kandidátské zkoušky uchazeče v samostatné vědecké přípravě tvoří:
a)
zkouška odborná,
b)
zkoušky ze dvou světových jazyků, kterými jsou: angličtina, francouzština, němčina, ruština, španělština.“.
6.
V § 9 odst. 4 poslední věta zní: „Pro vykonání zkoušky odborné se však vyžaduje předcházející souhlas děkana fakulty, popřípadě rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty.“.
7.
§ 12 se vypouští.
8.
V § 14 se vypouští odstavec 2.
9.
V § 14 odst. 4 ve větě prvé se vypouštějí slova „a zkouška z marxismu-leninismu“.
10.
V § 14 odst. 5 se vypouštějí slova „zkoušku z marxismu-leninismu a“.
11.
V § 15 se vypouští odstavec 4.
12.
V § 17 odst. 4 se slova „v ruském, popřípadě dalším světovém jazyku“ nahrazují slovy„ve dvou světových jazycích“.
13.
V § 18 odst. 1 v poslední větě se vypouštějí slova „Ústav marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Československa“.
14.
V § 21 odst. 1 v prvé větě se vypouští odkaz na § 12.
15.
V § 40 odst. 2 se vypouštějí v prvé větě slova „nebo Ústav marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Československa“ a ve druhé větě slova „nebo Ústavem marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Československa“.
16.
V § 41 odst. 2 se vypouští písmeno c).
17.
V § 42 odst. 2 se vypouští v prvé větě slovo „socialistický“ a v druhé větě slovo „socialistického“.
18.
V příloze IIa v bodu 4 se vypouštějí rubriky „Zkouška z marxismu-leninismu“ a „Zkouška z ruského jazyka“ a rubrika „Zkouška z dalšího světového jazykaxx“ se nahrazuje rubrikou „Zkouška ze dvou světových jazyků“.
19.
V příloze IIIa v bodu 6 se vypouští písmeno d); na konci této přílohy se u podpisu vypouštějí slova „nebo ředitele Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ“.
20.
V příloze IIIb v bodu 6 se vypouští rubrika „Vědecká rada Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Prof. MUDr. Mašek DrSc.
člen korespondent ČSAV v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 191/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Národnej cene Slovenskej republiky
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990
* § 1 - Národná cena Slovenskej republiky (ďalej len „Národná cena“) sa udeľuje jednotlivcom alebo kolektívom ako prejav uznania za vynikajúce zásluhy o Slovenskú republiku a o Slovákov doma i v zahraničí, za tvorivé výsledky alebo výkony v oblasti vedy, umenia a
* § 2 - (1) Národnú cenu udeľuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady po prerokovaní vo výboroch Slovenskej národnej rady.
* § 3 - (1) Vyznamenaným jednotlivcom patrí čestný titul „Nositeľ Národnej ceny Slovenskej republiky“; o udelení Národnej ceny dostanú listinu, plaketu a majú právo nosiť stužku symbolizujúcu Národnú cenu.
* § 4 - Náležitosti návrhov na udelenie Národnej ceny, spôsob predkladania a prerokúvania, podrobnosti o udeľovaní Národnej ceny, o výške odmeny, ako aj podrobnosti o vykonávaní oprávnení podľa § 3 upraví štatút Národnej ceny, ktorý schvaľuje Predsedníctvo Slovens
* § 5 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1975 Zb. o Národnej cene Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 61/1987 Zb.
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 18. 5. 1990
191
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. mája 1990
o Národnej cene Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Národná cena Slovenskej republiky (ďalej len „Národná cena“) sa udeľuje jednotlivcom alebo kolektívom ako prejav uznania za vynikajúce zásluhy o Slovenskú republiku a o Slovákov doma i v zahraničí, za tvorivé výsledky alebo výkony v oblasti vedy, umenia a kultúry, ktoré obohatili ľudské poznanie alebo vytvorili veľké kultúrne a umelecké hodnoty.
§ 2
(1)
Národnú cenu udeľuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady po prerokovaní vo výboroch Slovenskej národnej rady.
(2)
Návrhy na udelenie Národnej ceny môžu Predsedníctvu Slovenskej národnej rady podať poslanci Slovenskej národnej rady, výbory Slovenskej národnej rady, vláda Slovenskej republiky, iné štátne orgány, organizácie a občania.
§ 3
(1)
Vyznamenaným jednotlivcom patrí čestný titul „Nositeľ Národnej ceny Slovenskej republiky“; o udelení Národnej ceny dostanú listinu, plaketu a majú právo nosiť stužku symbolizujúcu Národnú cenu.
(2)
Vyznamenaným kolektívom patrí čestný titul „Nositeľ Národnej ceny Slovenskej republiky“; o udelení Národnej ceny dostanú listinu a plaketu.
(3)
S udelením Národnej ceny je spojená finančná odmena.
§ 4
Náležitosti návrhov na udelenie Národnej ceny, spôsob predkladania a prerokúvania, podrobnosti o udeľovaní Národnej ceny, o výške odmeny, ako aj podrobnosti o vykonávaní oprávnení podľa § 3 upraví štatút Národnej ceny, ktorý schvaľuje Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
§ 5
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1975 Zb. o Národnej cene Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 61/1987 Zb.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 192/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 18. 5. 1990
192
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. mája 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 6 včítane nadpisu znie:
㤠6
Oslobodenie od poplatku
Od poplatku za notárske úkony sú oslobodené Česká a Slovenská Federatívna Republika, Slovenská republika, rozpočtové a príspevkové organizácie a štátne fondy.“.
2.
V § 15 písm. a) a § 20 ods. 1 sa vypúšťajú slová „v osobnom vlastníctve“.
3.
§ 22 včítane nadpisu znie:
㤠22
Rozdelenie osôb do skupín na poplatkové účely
Na účely poplatkového konania sú osoby zaradené do troch skupín, a to:
a)
do I. skupiny manžel, deti, vnuci a rodičia,
b)
do II. skupiny súrodenci, starí rodičia a osoby, ktoré s prevodcom alebo poručiteľom žili najmenej po dobu jedného roka pred prevodom alebo smrťou poručiteľa v spoločnej domácnosti a ktoré sa z toho dôvodu starali o spoločnú domácnosť alebo boli výživou odkázané na prevodcu alebo poručiteľa,
c)
do III. skupiny ostatné fyzické a právnické osoby.“.
4.
V § 23 sa vypúšťa odsek 5.
5.
§ 24 znie:
㤠24
Od poplatku z prevodu alebo prechodu nehnuteľností, z dedičstva a z darovania sú oslobodené Česká a Slovenská Federatívna Republika, Slovenská republika, rozpočtové a príspevkové organizácie a štátne fondy. Ďalej sú oslobodené prevody alebo prechody nehnuteľností z fyzických alebo právnických osôb na tieto subjekty.“.
Čl. II
Ak nastala pred účinnosťou tohto zákona skutočnosť, ktorá bola dôvodom na zvýšenie sadzby poplatku podľa § 23 ods. 5 zákona SNR č. 139/1984 Zb., postupuje sa po nadobudnutí účinnosti tohto zákona podľa tohto skoršieho predpisu.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 211/1988 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu dane zo mzdy sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. IV - 1. Výnos dane z príjmov obyvateľstva je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník trvalé bydlisko. Ak ide o daňovníka, ktorý nemá v Slovenskej republike trvalé bydlisko, ale obvykle sa tu zdržuje, je výnos dane z prí
* Čl. V - Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach, ako vyplýva z neskorších zmien a doplnení.
* Čl. VI - Dňom účinnosti tohto zákona stráca pre územie Slovenskej republiky platnosť ustanovenie § 14 ods. 2 zákona č. 145/1961 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva.
* Čl. VII
Aktuální znění od 1. 1. 1991
193
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. mája 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 písm. a) sa za slová „dane zo mzdy“ vkladajú čiarka a slová „dane z príjmov obyvateľstva, dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane, okrem dane z pozemkov od občanov“.
2.
V § 2 ods. 1 sa vypúšťa bodka a pripájajú tieto slová: „a daňové úrady, ktoré sa zriaďujú pre územné obvody niekoľkých miestnych (mestských) národných výborov. Daňové úrady majú postavenie okresných finančných správ.“.
3.
§ 2 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Obvody pôsobnosti daňových úradov určí ministerstvo po prerokovaní s príslušným okresným národným výborom. Obvody pôsobnosti daňových úradov na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy určí po prerokovaní s Národným výborom hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a na území mesta Košíc po prerokovaní s Národným výborom mesta Košíc.“.
4.
V § 3 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Daňové úrady vykonávajú pôsobnosť okresných (mestských) finančných správ podľa odseku 1 pri správe dane z príjmov obyvateľstva, dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane.“.
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
5.
§ 6 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Ustanovenia predchádzajúcich odsekov sa primerane vzťahujú aj na občanov, ak ich príjmy podliehajú daniam a odvodom, ktorých správa patrí do pôsobnosti finančných správ.“.
6.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Ustanovenia predchádzajúcich odsekov sa primerane vzťahujú aj na občanov, ak ich príjmy podliehajú daniam a odvodom, ktorých správa patrí do pôsobnosti finančných správ.“.
7.
§ 10 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Určení pracovníci národných výborov, ktorí zabezpečujú úlohy správy dane z príjmov obyvateľstva, dôchodkovej dane, poľnohospodárskej dane od organizácií založených alebo riadených národnými výbormi a poľnohospodárskej dane od občanov, sa stávajú pracovníkmi daňových úradov. Podrobnosti o prechode práv a povinností z pracovnoprávnych vzťahov pracovníkov národných výborov si príslušné krajské finančné správy a okresné národné výbory upravia dohodou, v ktorej tiež určia pracovníkov prechádzajúcich na daňové úrady.“.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 3 ods. 1 sa vypúšťajú slová „dôchodkovej dane“.
2.
Za § 3 sa vkladá nový § 3a, ktorý znie:
㤠3a
Správu dôchodkovej dane od organizácií, ktoré majú sídlo na území Slovenskej republiky, a od individuálnych podnikateľov, ktorí sú zapísaní v podnikovom registri,1) vykonáva daňový úrad, v obvode pôsobnosti ktorého má organizácia sídlo a individuálny podnikateľ miesto trvalého bydliska.“.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 211/1988 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu dane zo mzdy sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 ods. 3 znie:
„(3)
Výnos poľnohospodárskej dane od občanov je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého daňovník užíva pozemky. Ak daňovník užíva pozemky v územných obvodoch niekoľkých miestnych národných výborov, je výnos
a)
dane z pozemkov príjmom rozpočtu každého miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého ležia pozemky,
b)
dane z príjmu občanov z poľnohospodárskej výroby príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník najväčšiu časť pozemkov.“.
2.
§ 1 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Výnos z poľnohospodárskej dane z príjmu občanov z poľnohospodárskej výroby vykonávanej bez pozemkov3) je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník trvalé bydlisko.“.
3.
V § 2 ods. 1 sa slová „finančné správy.“ nahrádzajú slovami „daňové úrady.“.
4.
§ 2 ods. 2 znie:
„(2)
Správu poľnohospodárskej dane od organizácií, ktorej výnos je príjmom rozpočtu okresného národného výboru, Národného výboru mesta Košíc (ďalej len „okresný národný výbor“) a Národného výboru hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, vykonáva daňový úrad, v územnom obvode ktorého má organizácia sídlo.“.
5.
§ 2 ods. 3 znie:
„(3)
Správu poľnohospodárskej dane z pozemkov od občanov vykonáva miestny národný výbor, do rozpočtu ktorého plynie výnos tejto dane.“.
6.
§ 2 ods. 4 znie:
„(4)
Správu poľnohospodárskej dane z príjmu občanov z poľnohospodárskej výroby vykonáva daňový úrad, v obvode pôsobnosti ktorého je miestny národný výbor, do rozpočtu ktorého plynie výnos tejto dane.“.
Čl. IV
1.
Výnos dane z príjmov obyvateľstva je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník trvalé bydlisko. Ak ide o daňovníka, ktorý nemá v Slovenskej republike trvalé bydlisko, ale obvykle sa tu zdržuje, je výnos dane z príjmov obyvateľstva príjmom rozpočtu toho miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého sa obvykle zdržuje. Ak ide o daňovníka, ktorý nemá v Slovenskej republike trvalé bydlisko a ani sa tu obvykle nezdržuje, je výnos tejto dane príjmom rozpočtu Obvodného národného výboru Bratislava I.
2.
Výnos dane z príjmov obyvateľstva z príjmov z poľnohospodárskej výroby vykonávanej na pozemkoch je príjmom rozpočtu miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého daňovník užíva pozemky. Ak daňovník užíva pozemky v územných obvodoch niekoľkých miestnych národných výborov, je výnos tejto dane príjmom rozpočtu toho miestneho národného výboru, v územnom obvode ktorého má daňovník najväčšiu časť pozemkov.
3.
Správu dane z príjmov obyvateľstva vykonáva daňový úrad, v obvode pôsobnosti ktorého je miestny národný výbor, do rozpočtu ktorého plynie výnos tejto dane.
Čl. V
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach, ako vyplýva z neskorších zmien a doplnení.
Čl. VI
Dňom účinnosti tohto zákona stráca pre územie Slovenskej republiky platnosť ustanovenie § 14 ods. 2 zákona č. 145/1961 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva.
Čl. VII
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia, okrem Čl. IV bodov 1 a 2, ktoré nadobúdajú účinnosť dňom nadobudnutia účinnosti nového zákona o dani z príjmov obyvateľstva.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
§ 13 zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
3)
§ 16 ods. 1 písm. a) zákona č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o opatreniach v sústave ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 34/1990
* Čl. I - (1) Z doterajšieho Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky sa zriaďuje Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb.,
* Čl. III - (1) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza
* Čl. IV
* Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Aktuální znění od 1. 7. 1990
195
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. mája 1990
o opatreniach v sústave ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
(1)
Z doterajšieho Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky sa zriaďuje Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
(2)
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre pracovnoprávne vzťahy, zamestnanosť, civilnú službu, mzdy a iné odmeny za prácu, sociálne zabezpečenie, nemocenské poistenie, sociálnoprávnu ochranu detí a mládeže, starostlivosť a rozvoj populácie a rodinu a ďalšie otázky sociálnej politiky.
(3)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre liečebno-preventívnu a hygienickú starostlivosť, zdravotnícke školy, prírodné liečebné kúpele a prírodné liečivé zdroje a pre farmaceutický priemysel.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 39/1973 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1983 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1988 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 písm. c) znie:
„c)
Ministerstvo financií a cien Slovenskej republiky,“.
2.
V § 1 ods. 1 písm. g) a h) znejú:
„g)
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky,
h)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky,“.
Doterajšie písmená h) až n) sa označujú ako písmená i) až o).
3.
§ 9 ods. 2 znie:
„(2)
Na čele Slovenského úradu bezpečnosti práce je predseda, ktorého vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky. Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce za výkon svojej funkcie zodpovedá vláde Slovenskej republiky.“.
Čl. III
(1)
Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonom a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza
a)
z Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky na úseku pracovnoprávnych vzťahov, zamestnanosti, sociálneho zabezpečenia, sociálnoprávnej ochrany detí a mládeže, starostlivosti o rozvoj populácie a o rodinu a ďalších otázok sociálnej politiky,
b)
zo Slovenskej komisie pre plánovanie a vedecko-technický rozvoj na úseku práce a miezd,
c)
z Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky na úseku miezd a odmien za prácu
na Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.
(2)
V súvislosti s prechodom pôsobnosti podľa odseku 1 prechádzajú na Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov.
(3)
Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi na úseku liečebno-preventívnej a hygienickej starostlivosti, zdravotníckych škôl, prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a farmaceutického priemyslu, ako aj práva a povinnosti z pracovnoprávnych a iných vzťahov prechádzajú z Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky na Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
(4)
Podrobnosti o prechode práv a povinností sa upravia dohodami, v ktorých sa najmä vymedzí okruh a rozsah preberaného majetku a záväzkov a určí rozsah zmeny plánu práce v súvislosti s prechodom pôsobnosti na Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a na Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
Čl. IV
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákonov tento zákon meniacich a doplňujúcich.
Čl. V
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 34/1990
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb.
* Čl. II - Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení a dopĺňa takto:
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Aktuální znění od 1. 9. 1990
196
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. mája 1990
o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
Orgány sociálneho zabezpečenia
Orgány sociálneho zabezpečenia Slovenskej republiky sú Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, Slovenská správa sociálneho zabezpečenia a okresné správy sociálneho zabezpečenia. V oblasti sociálnych vecí štátnu správu vykonávajú aj národné výbory, Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky a Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky vo veciach ustanovených zákonom o sociálnom zabezpečení.1)“.
2.
V nadpise § 2 a odseku 1 sa slová „Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky“ a v odseku 1 sa slovo „socialistickej“ vypúšťa.
3.
V § 2 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
riadi a kontroluje výkon štátnej správy sociálnych vecí,2)“.
4.
§ 2 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Minister práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) môže odstraňovať tvrdosti, ktoré sa vyskytnú pri vykonávaní sociálneho zabezpečenia. V jednotlivých prípadoch môže odstránením tvrdosti poveriť Slovenskú správu sociálneho zabezpečenia alebo okresné správy sociálneho zabezpečenia.“.
5.
§ 3 včítane nadpisu znie:
㤠3
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia
(1)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia
a)
riadi a kontroluje okresné správy sociálneho zabezpečenia,
b)
rozhoduje o dávkach dôchodkového zabezpečenia, ak nie je v tomto zákone alebo v zákone o sociálnom zabezpečení ustanovené, že o nich rozhoduje iný orgán sociálneho zabezpečenia, a zabezpečuje výplaty týchto dávok,
c)
plní úlohy výplývajúce z medzinárodných zmlúv pri výplate dávok sociálneho zabezpečenia,
d)
zodpovedá za účelné a hospodárne vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie,
e)
rozhoduje o odstraňovaní tvrdosti zákona, ak bola na to poverená ministrom (§ 2 ods. 3),
f)
zastupuje okresnú správu sociálneho zabezpečenia pri preskúmavaní rozhodnutí vo veciach sociálneho zabezpečenia súdmi.
(2)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia je podriadená ministerstvu; je samostatnou právnickou osobou.“.
6.
§ 4, 5, 6, 7 a 8 včítane nadpisov znejú:
„Okresné správy sociálneho zabezpečenia
§ 4
(1)
Okresné správy sociálneho zabezpečenia ako orgány štátnej správy vykonávajú nemocenské poistenie, dôchodkové zabezpečenie, posudkovú službu sociálneho zabezpečenia a v rozsahu ustanovenom týmto zákonom aj sociálnu starostlivosť (ďalej len „sociálne zabezpečenie“) a podľa osobitných predpisov rozhodujú aj o ďalších dávkach,4) ak nie je inými právnymi predpismi ustanovené, že tieto úlohy plní iný orgán.4a)
(2)
Okresné správy sociálneho zabezpečenia sa zriaďujú pre obvody, ktoré sú zhodné s územnými obvodmi okresných národných výborov.
(3)
Na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy vykonáva pôsobnosť okresnej správy sociálneho zabezpečenia Bratislavská správa sociálneho zabezpečenia.
§ 5
(1)
Okresné správy sociálneho zabezpečenia usmerňujú organizácie a kontrolujú, ako plnia povinnosti podľa predpisov o nemocenskom poistení a sociálnom zabezpečení; za zistené porušenie im ukladajú pokuty5) a vykonávajú iné opatrenia.5a)
(2)
Okresné správy sociálneho zabezpečenia pri vykonávaní sociálneho zabezpečenia poskytujú občanom a organizáciám odbornú pomoc.
(3)
Okresné správy sociálneho zabezpečenia zodpovedajú v rámci svojej pôsobnosti za účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie, s ktorými hospodária.
Posudkové orgány
§ 6
(1)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia a okresné správy sociálneho zabezpečenia zriaďujú na posudzovanie zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov v rozsahu ustanovenom týmto zákonom ako svoje orgány posudkové orgány sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudkový orgán“).
(2)
Posudkový orgán okresnej správy sociálneho zabezpečenia je pre účely správneho konania podriadený posudkovému orgánu Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia a posudkový orgán Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia ministerstvu.
(3)
Členmi posudkového orgánu sú posudkový lekár sociálneho zabezpečenia a tajomník z radov odborných pracovníkov správy sociálneho zabezpečenia a lekár štátnej zdravotníckej správy.
(4)
Konanie posudkového orgánu riadi posudkový lekár sociálneho zabezpečenia, ktorý je zároveň jeho predsedom.
(5)
Členovia posudkového orgánu a prizvané osoby sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli v súvislosti s jeho konaním.
§ 7
(1)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia môže poveriť okresnú správu sociálneho zabezpečenia, aby jej posudkový orgán posudzoval invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia na základe medzinárodných zmlúv, prípadne v dalších odôvodnených prípadoch na území celej Slovenskej republiky alebo pre iné okresné správy sociálneho zabezpečenia.
(2)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia poverí ktorúkoľvek okresnú správu sociálneho zabezpečenia, aby jej posudkový orgán posúdil zdravotný stav a pracovnú schopnosť účastníka konania v prípade, že posudkové orgány príslušnej okresnej správy sociálneho zabezpečenia sa vylúčením svojich členov pre predpojatosť stali nespôsobilé rokovať a uznášať sa. V prípade predpojatosti posudkového orgánu Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia zdravotný stav a pracovnú schopnosť účastníka konania posúdi ministerstvo.
(3)
Okresná správa sociálneho zabezpečenia v odôvodnených prípadoch zriadi osobitný posudkový orgán s pôsobnosťou pre pracovníkov veľkých organizácií, ktoré majú závodné zdravotnícke zariadenie.
Národné výbory
§ 8
(1)
Národné výbory poskytujú dávky a služby sociálnej starostlivosti, ak nie je v tomto zákone alebo v zákone o sociálnom zabezpečení ustanovené, že ich poskytuje iný orgán sociálneho zabezpečenia.6)
(2)
Národné výbory rozhodujú aj o ďalších dávkach podľa osobitných predpisov.7)
(3)
Národné výbory pri činnosti podľa odsekov 1 a 2 poskytujú občanom odbornú pomoc.
(4)
Národné výbory kontrolujú, ako organizácie a občania plnia povinnosti vyplývajúce pre nich z predpisov upravujúcich sociálnu starostlivosť a ukladajú pokuty za ich porušenie.5)“.
Doterajší § 5 sa označuje ako § 9.
7.
Druhá časť prvá hlava vrátane nadpisu znie:
„DRUHÁ ČASŤ
PÔSOBNOSŤ SPRÁV SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA A NÁRODNÝCH VÝBOROV V SOCIÁLNOM ZABEZPEČENÍ
PRVÁ HLAVA
PÔSOBNOSŤ OKRESNÝCH SPRÁV SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA
§ 10
Okresná správa sociálneho zabezpečenia
a)
rozhoduje
1.
v sporných prípadoch o vzniku a zániku sociálneho zabezpečenia,
2.
o dávkach nemocenského poistenia a nemocenského zabezpečenia (ďalej len „nemocenské poistenie“) v osobitných8) a v sporných prípadoch,
3.
o poskytovaní dávok nemocenského poistenia v prípadoch ustanovených osobitnými predpismi,9)
4.
o poistnom pomere nemocenského poistenia,
5.
o poskytnutí kúpeľnej starostlivosti na základe návrhu ošetrujúceho lekára,
6.
o pohrebnom pri úmrtí nepracujúceho dôchodcu, prípadne jeho rodinného príslušníka,
7.
o podpore pri narodení dieťaťa dôchodkyni alebo manželke, prípadne inej rodinnej príslušníčke nepracujúceho dôchodcu,
8.
o poistnom a o prirážke k nemu,
9.
o dočasnom znížení alebo odňatí nemocenského,10)
10.
o penále,
11.
o povinnosti občana vrátiť dávku nemocenského poistenia poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere, ako mu patrila,
12.
o sociálnom dôchodku, o jeho zvýšení pre bezvládnosť, o výchovnom k nemu a o príplatku k výchovnému,
13.
o započítaní celého kalendárneho roka do doby zamestnania pred 1. januárom 1976, ak člen jednotného rolníckeho družstva neodpracoval určený počet pracovných dní, prípadne inak určený pracovný úväzok,
14.
o započítaní doby vojenskej služby v iných ako spojeneckých armádach (vrátane doby zajatia), ktorú česko-slovenskí občania vykonávali povinne v čase neslobody,
15.
o povinnosti dôchodcu vrátiť dávku dôchodkového zabezpečenia (poistenia) poskytnutú neprávom alebo vo vyššej výmere, ako mu patrila, a o povinnosti organizácie nahradiť škodu spôsobenú nesprávnou výplatou dôchodku, ak rozhodovanie o takejto dávke patrí do pôsobnosti správy sociálneho zabezpečenia,
16.
o náhrade príjmov pri vojenskom cvičení a ďalších druhoch služby v ozbrojených silách samostatne zárobkovo činným osobám,
17.
o vdoveckom príspevku,
18.
o zaopatrovacom príspevku,
19.
o príspevku na úhradu za užívanie bytu vojaka,
20.
o materskom príspevku samostatne zárobkovo činných osôb, pracovníkov malých závodov a osôb, ktoré nie sú zárobkovo činné, a o materskom príspevku ostatných osôb v sporných a osobitných11) prípadoch,
21.
o odstraňovaní tvrdosti zákona, ak bola na to poverená ministrom (§ 2 ods. 3),
22.
o tom, komu sa majú vyplácať dávky sociálneho zabezpečenia, ak sa výplatou do rúk doterajšieho príjemcu nedosahuje účel, na ktorý sú určené,
b)
vykonáva nemocenské poistenie pracovníkov malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
c)
obstaráva a predkladá Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia podklady potrebné na rozhodnutie o dávkach dôchodkového zabezpečenia,
d)
navrhuje Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia započítanie doby zamestnania a náhradných dôb v sporných prípadoch,
e)
kontroluje
1.
vykonávanie nemocenského poistenia a hospodárenie s jeho prostriedkami v organizáciách,
2.
plnenie povinností občanov a organizácií v sociálnom zabezpečení,
f)
spisuje, ak sa naň občan obráti, žiadosti
1.
o úpravu dôchodku, ktorý je jediným zdrojom príjmu,
2.
o zvýšenie dôchodku pre bezvládnosť,
3.
o dávky dôchodkového zabezpečenia samostatne zárobkovo činných osôb,
4.
o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po občanoch uvedených v bode 3,
5.
o dôchodok manželky,
6.
o sociálny dôchodok,
7.
o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po nepracujúcich dôchodcoch,
8.
o starobný, invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok občanov, ktorí nie sú v pracovnom, členskom alebo obdobnom pomere, a ani nie sú inak zabezpečení, prípadne o vdovský dôchodok alebo sirotský dôchodok po uvedených občanoch,
9.
o dávku dôchodkového zabezpečenia, ak je občan v čase podania žiadosti práceneschopný a má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, alebo ak pozostalý po pracujúcom má trvalý pobyt v inom okrese, než v ktorom je sídlo organizácie, v ktorej bol pracujúci zamestnaný,12)
g)
spracúva rozbory invalidizácie a príslušným orgánom navrhuje opatrenia smerujúce na predchádzanie invalidity a na odstraňovanie jej následkov.
§ 11
Okresná správa sociálneho zabezpečenia svojím posudkovým orgánom
a)
rozhoduje
1.
na podnet lekárskej poradnej komisie13) o invalidite alebo čiastočnej invalidite občana, ktorý je neschopný práce pre chorobu alebo úraz počas aspoň 6 mesiacov, ktorému patrí nemocenské a ktorý nepožiadal o invalidný alebo čiastočný invalidný dôchodok, alebo ktorého žiadosti sa nevyhovelo,
2.
o tom, či ide o občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, prípadne o občana so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším zdravotným postihnutím,
3.
o tom, že občan so zmenenou pracovnou schopnosťou sa nepovažuje za občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, ak sa nepodrobil vyšetreniu zdravotného stavu alebo inému odbornému vyšetreniu a bol na túto možnosť upozornený,14)
4.
o nevyhnutnosti natrvalo previesť pracovníka na inú prácu alebo o nevyhnutnosti trvalej zmeny zamestnania, ak posudkový orgán v súvislosti s rozhodovaním o dávkach dôchodkového zabezpečenia alebo o tom, či ide o občana so zmenenou pracovnou schopnosťou, zistil, že pracovník vzhľadom na svoj zdravotný stav natrvalo stratil schopnosť vykonávať ďalej doterajšiu prácu alebo že ju nesmie vykonávať pre ochorenie na chorobu z povolania alebo pre ohrozenie touto chorobou,15)
b)
vydáva posudok
1.
o invalidite alebo čiastočnej invalidite, ak nejde o prípady uvedené v ustanovení písmena a) č. 1,
2.
o čiastočnej invalidite pre dlhodobo nepriaznivý zdravotný stav, ktorý občanovi značne sťažuje všeobecné životné podmienky,
3.
o bezvládnosti,
4.
o tom, či ide o ťažko zdravotne postihnutého občana a o druhu a stupni tohto postihnutia na účely poskytovania dávok a služieb sociálnej starostlivosti, ktoré určí vykonávací predpis,16)
5.
o tom, či je dieťa dlhodobo ťažko zdravotne postihnuté a vyžaduje mimoriadnu starostlivosť alebo osobitne náročnú mimoriadnu starostlivosť na účely priznania príplatku k prídavkom na deti z nemocenského poistenia,17) príplatku k výchovnému,18) materského príspevku, ak o ňom rozhodujú orgány sociálneho zabezpečenia alebo orgány nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách,19) pre konanie o náhradných dobách,20) ako aj na účely poskytovania dávok a služieb sociálnej starostlivosti, ktoré určí vykonávací predpis,
6.
o dlhodobo nepriaznivom zdravotnom stave dieťaťa na účely výplaty prídavkov na deti z nemocenského poistenia, výplaty výchovného a sirotského dôchodku,21)
7.
o tom, či si občan môže vzhľadom na zdravotný stav zvýšiť životnú úroveň vlastnou prácou,22)
c)
v súvislosti s rozhodovaním alebo vydávaním posudkov odporúča
1.
ďalšie poskytovanie nemocenského v prípadoch, v ktorých možno očakávať, že pracujúci v krátkom čase po uplynutí podpornej doby opäť bude práceschopný,
2.
opatrenia na obnovenie pracovnej schopnosti posudzovaného, vhodnosť jeho ďalšieho liečenia a vhodnú úpravu pracovných podmienok, prípadne obstaranie vhodných pomôcok,
d)
v súvislosti s rozhodovaním odporúča u občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, prípadne u občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším zdravotným postihnutím vhodné pracovné uplatnenie, prípravu na pracovné uplatnenie s ohľadom na ich zdravotný stav a kvalifikáciu a umiestnenie na vhodné pracovné miesto v organizáciách.
Pôsobnosť Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia
§ 12
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia
a)
rozhoduje o dávkach dôchodkového zabezpečenia, ak nie je v tomto zákone alebo v zákone o sociálnom zabezpečení ustanovené, že o nich rozhoduje iný orgán sociálneho zabezpečenia a zabezpečuje výplaty týchto dávok,
b)
rozdeľuje poukazy na kúpeľnú starostlivosť a kontroluje jej poskytovanie s výnimkou prípadov, v ktorých povoľujú kúpeľnú starostlivosť podľa osobitných predpisov štátnej zdravotníckej správy,22a)
c)
vedie register závodov, v ktorých sa vykonáva nemocenské poistenie, a evidenciu malých závodov a samostatne zárobkovo činných osôb,
d)
predpisuje, vymáha a vyberá poistné a penále, vymáha a vyberá prirážku k poistnému,
e)
na základe zistených závad predpisuje závodom, malým závodom a samostatne zárobkovo činným osobám na úhradu sumy, o ktoré boli prostriedky nemocenského poistenia skrátené, a vymáha ich od nich,
f)
spracúva rozbory invalidizácie a navrhuje príslušným orgánom opatrenia smerujúce na predchádzanie invalidity a na odstraňovanie jej následkov.
§ 13
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia svojím posudkovým orgánom
a)
vydáva posudky na účely súdneho konania vo veciach dôchodkového zabezpečenia a v odvolacom správnom konaní, ak sa napadnuté rozhodnutie vydalo na podklade posudku posudkového orgánu okresnej správy sociálneho zabezpečenia,
b)
odporúča v súvislosti s odvolaním sa proti rozhodnutiu posudkového orgánu okresnej správy sociálneho zabezpečenia o invalidite alebo čiastočnej invalidite ďalšie poskytovanie nemocenského v prípadoch, v ktorých možno očakávať, že pracujúci v krátkom čase po uplynutí podpornej doby opäť bude práceschopný.“.
8.
V § 16 písm. a) sa bod č. 3 vypúšťa. Doterajší bod č. 4 sa označuje ako bod č. 3.
9.
V § 17 písm. a) sa bod č. 2 vypúšťa. Zároveň sa zrušuje číslovanie bodov.
10.
V § 19 ods. 1 písm. a) sa body č. 2 a 6 vypúšťajú. Doterajšie body č. 3, 4, 5 a 7 až 12 sa označujú ako č. 2, 3, 4 a 5 až 10.
11.
V § 19 ods. 2 sa slová „odseku 1 písm. a) body č. 4 až 8“ nahrádzajú slovami „odseku 1 písm. a) č. 3 až 6“.
12.
V § 21 písm. a) sa body č. 4 a 5 vypúšťajú.
13.
§ 22 sa vypúšťa.
14.
§ 23 znie:
㤠23
Okresný národný výbor môže preniesť svoju pôsobnosť na úseku starostlivosti o rodinu a deti na mestský národný výbor prvej kategórie.26)“.
15.
V druhej časti druhej hlavy sa tretí diel vypúšťa.
16.
§ 30 sa vypúšťa.
17.
V § 34 ods. 1 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie:
„b)
poskytuje mimoriadne výhody,44)“.
Doterajšie písmená b) až d) sa označujú ako písmená c) až e).
18.
Odkaz v poznámke pod čiarou č.44) znie:
„44)
§ 86 ods. 2 zákona o sociálnom zabezpečení.“.
19.
§ 35 sa vypúšťa.
20.
§ 52 včítane nadpisu znie:
㤠52
Pokuty
Pokuty v prípadoch ustanovených zákonom o sociálnom zabezpečení ukladajú okresné národné výbory a okresné správy sociálneho zabezpečenia v rámci svojej pôsobnosti. Výnos z pokút ukladaných okresným národným výborom je príjmom rozpočtu okresného národného výboru, ktorý pokutu uložil. Výnos z pokút uložených okresnou správou sociálneho zabezpečenia je príjmom štátneho rozpočtu.“.
21.
V § 54 ods. 1 písmeno a) sa vypúšťa. Doterajšie písmená b) a c) sa označujú ako písmená a) a b).
22.
§ 56 znie:
㤠56
(1)
Odchylne od všeobecných predpisov o správnom konaní48) sa miestna príslušnosť okresných správ sociálneho zabezpečenia riadi
a)
miestom výkonu práce účastníka konania,
1.
ak rozhoduje alebo posudzuje invaliditu, čiastočnú invaliditu alebo zmenenú pracovnú schopnosť a na tomto pracovisku je závodné zdravotnícke zariadenie, v ktorom pôsobí posudkový orgán okresnej správy sociálneho zabezpečenia,
2.
ak odporúča u občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou vhodnú úpravu pracovných podmienok, vhodné pracovné uplatnenie alebo umiestnenie na vhodné pracovné miesto v organizáciách,
3.
ak rozhoduje o poskytnutí kúpeľnej starostlivosti s výnimkou prípadov, ak účastníkom konania sú samostatne zárobkovo činné osoby a nepracujúci dôchodcovia,
b)
miestom útvaru organizácie, v ktorom sa vedie evidencia miezd, ak rozhoduje o poskytovaní dávok nemocenského poistenia s výnimkou rozhodovania o príplatku k prídavkom na deti a rozhodovania o prídavkoch na deti poskytovaných z dôvodu dlhodobo nepriaznivého zdravotného stavu dieťaťa a s výnimkou dávok nemocenského poistenia samostatne zárobkovo činných osôb,
c)
sídlom školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť, ak účastníkom konania je žiak tejto školy, ak ide o posúdenie zmenenej pracovnej schopnosti,
d)
sídlom, prípadne miestom pravidelného výjazdného zasadania lekárskej komisie49) v odbore pôsobnosti Federálneho ministerstva národnej obrany, Federálneho ministerstva vnútra, Ministerstva vnútra Slovenskej republiky alebo Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ak ide o posúdenie zdravotného stavu50) príslušníka ozbrojených síl z povolania, Zboru národnej bezpečnosti, Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky s výnimkou kontolnej lekárskej prehliadky užívateľa dôchodku, ktorého služobný pomer sa skončil,
e)
sídlom nápravnovýchovného ústavu, prípadne ústavu na výkon väzby, ak ide o posúdenie zdravotného stavu občana v čase výkonu trestu odňatia slobody, prípadne väzby,
f)
sídlom okresnej správy sociálneho zabezpečenia, ktorej posudkový orgán bol poverený (§ 7) posudzovať invaliditu alebo iné zdravotné otázky súvisiace s vykonávaním sociálneho zabezpečenia.
(2)
Odchylne od všeobecných predpisov o správnom konaní48) sa miestna príslušnosť národných výborov vo veciach sociálneho zabezpečenia spravuje
a)
miestom výkonu práce účastníka konania,
1.
ak rozhoduje o udelení predchádzajúceho súhlasu organizácii na rozviazanie pracovného pomeru výpoveďou s občanom so zmenenou pracovnou schopnosťou,41)
2.
ak sleduje, či príprava na pracovné uplatnenie, výkon zamestnania, pracovné podmienky a prostredie nemajú nepriaznivý vplyv na zdravotný stav občana so zmenenou pracovnou schopnosťou,
b)
miestom prípravy na pracovné uplatnenie, ak ide o výplatu príspevku počas prípravy na pracovné uplatnenie vrátane jeho zvýšenia na rodinných príslušníkov a o úhradu nevyhnutných výdavkov spojených s prípravou na pracovné uplatnenie,
c)
sídlom národného výboru, ktorý spravuje ústav alebo iné zariadenie sociálnej starostlivosti, do ktorého má byť občan prijatý,
d)
sídlom národného výboru, v obvode ktorého sa zdržiava maloleté dieťa, ak riešenie otázok jeho výchovy a výživy neznesie odklad.
(3)
Vo veciach, v ktorých podľa tohto zákona rozhoduje alebo vykonáva opatrenia miestny národný výbor, sa žiadosť o dávku alebo službu sociálneho zabezpečenia podáva na miestnom národnom výbore. V ostatných prípadoch, v ktorých rozhoduje alebo robí opatrenia národný výbor, sa žiadosť podáva na okresnom národnom výbore.
(4)
Žiadosť o pohrehné po samostatne zárobkovo činnej osobe sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, na ktorej bol zomretý prihlásený na sociálne zabezpečenie. Žiadosť o pohrebné po nepracujúcom dôchodcovi sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, v obvode ktorej mal zomretý trvalý pobyt.
(5)
Žiadosť o zaopatrovací príspevok sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, v obvode ktorej má člen rodiny trvalý pobyt. Žiadosť o príspevok na úhradu za užívanie bytu vojaka sa podáva na okresnej správe sociálneho zabezpečenia, v obvode ktorej mal vojak trvalý pobyt pred nástupom služby v ozbrojených silách.“.
23.
Za § 56 sa vkladá nový § 56a, ktorý včítane nadpisu znie:
㤠56a
Súčinnosť orgánov a organizácií
(1)
Orgány a organizácie sú povinné vyhovieť žiadostiam orgánov sociálneho zabezpečenia vo veciach sociálneho zabezpečenia a podávať im oznámenia pre jeho vykonávanie.
(2)
Pri plnení úloh v sociálnom zabezpečení orgány sociálneho zabezpečenia spolupracujú s príslušnými odborovými orgánmi a s orgánmi Roľnícko-družstevného zväzu.
(3)
Správy sociálneho zabezpečenia, národné výbory a organizácie spolupracujú pri plnení povinností, ktoré pre nich vyplývajú z predpisov o sociálnom zabezpečení.“.
24.
§ 58 písm. a) znie:
„a)
podrobnosti o zložení a rokovaní komisií starostlivosti o rodinu a deti národných výborov a posudkových orgánov správ sociálneho zabezpečenia,“.
25.
V § 58 sa pripája nové písmeno ch), ktoré znie:
„ch) podrobnosti o súčinnosti orgánov štátnej zdravotníckej správy s orgánmi sociálneho zabezpečenia pri posudzovaní zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov.“.
26.
Za § 58 sa vkladá nový § 58a, ktorý znie:
㤠58a
Ministerstvo môže ustanoviť vyhláškou podrobnosti o zriaďovaní správ sociálneho zabezpečenia.“.
Čl. II
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení a dopĺňa takto:
1.
§ 10 odsek 1 znie:
„(1)
Spoločenské organizácie vedú organizátorskou a výchovnou činnosťou svojich členov k zvyšovaniu zdravotného uvedomenia, k zdravému spôsobu života a k aktívnej účasti na opatreniach v starostlivosti o zdravie ľudu.“.
2.
V § 10 sa odsek 2 vypúšťa. Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 2 a 3.
3.
V § 19 odseku 1 sa slová „Ústrednou radou odborov“ nahrádzajú slovami „Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.“.
4.
V § 19 odseku 2 sa slová „orgány Revolučného odborového hnutia, orgány“ nahrádzajú slovami „príslušné správy“.
5.
V § 21 odseku 1 sa slová „Ústrednou radou odborov a Štátnym úradom sociálneho zabezpečenia“ nahrádzajú slovami „Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.“.
6.
V § 24 odseku 2 sa slová „orgány Revolučného odborového hnutia alebo“ nahrádzajú slovami „odborové orgány alebo orgány“.
7.
V § 25 sa vypúšťajú slová „po dohode s Ústrednou radou odborov“.
8.
V § 41 sa vypúšťajú slová „a s Ústrednou radou odborov.“.
9.
V § 77 odseku 2 v druhej vete sa slová „orgán Revolučného odborového hnutia,“ nahrádzajú slovami „odborový orgán,“.
Čl. III
(1)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia sa zriaďuje z doterajšej Slovenskej správy nemocenského poistenia, Úradu dôchodkového zabezpečenia v Bratislave, krajských správ nemocenského poistenia, časti orgánov krajských národných výborov (Národného výboru hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy) vykonávajúcich pôsobnosť v nemocenskom poistení, dôchodkovom zabezpečení, časti sociálnej starostlivosti a v posudkovej službe sociálneho zabezpečenia s pôsobnosťou podľa tohto zákona a časti Slovenského zväzu výrobných družstiev pôsobiacej v oblasti nemocenského poistenia členov výrobných družstiev.
(2)
Okresné správy sociálneho zabezpečenia sa zriaďujú z doterajších okresných správ nemocenského poistenia (Bratislavskej správy nemocenského poistenia) a časti orgánov okresných (obvodných) národných výborov vykonávajúcich pôsobnosť v nemocenskom poistení, dôchodkovom zabezpečení, časti sociálnej starostlivosti a v posudkovej službe sociálneho zabezpečenia s pôsobnosťou podľa tohto zákona.
(3)
Podrobnosti o prechode práv z pracovnoprávnych vzťahov pracovníkov upravia príslušné orgány dohodou, v ktorej najmä určia pracovníkov prechádzajúcich na správy sociálneho zabezpečenia a vymedzia okruh a rozsah preberaného majetku a záväzkov.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
§ 142 až 145 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a zákona č. 180/1990 Zb.
2)
Zákon o sociálnom zabezpečení.
Zákon č. 103/1964 Zb. o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 240/1988 Zb.) a zákona č. 180/1990 Zb.
Zákon č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 16/1959 Zb., zákona č. 58/1964 Zb., zákona č. 65/1965 Zb., zákona č. 87/1968 Zb., zákona č. 88/1968 Zb., zákonného opatrenia predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 8/1982 Zb., zákona č. 73/1982 Zb., zákona č. 148/1983 Zb., zákona č. 109/1984 Zb., zákona č. 51/1987 Zb., zákona č. 110/1990 Zb. a zákona č. 180/1990 Zb.
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkách v materstve a o prídavkach na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 189/1988 Zb.) a zákona č. 180/1990 Zb.
Zákon č. 107/1971 Zb. o materskom príspevku v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 106/1987 Zb.) a zákona č. 180/1990 Zb.
Zákon č. 50/1973 Zb. o pestúnskej starostlivosti v znení zákona č. 58/1984 Zb.
4)
Zákon č. 107/1971 Zb. v znení neskorších predpisov.
4a)
Zákon č. 32/1957 Zb. o nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách v znení zákona č. 58/1964 Zb., zákona č. 87/1968 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 8/1982 Zb., zákona č. 109/1984 Zb. a zákona č. 180/1990 Zb.
5)
§ 111, 112 a 145b zákona o sociálnom zabezpečení.
5a)
§ 13 ods. 4, § 27, 28 a § 50 ods. 3 vyhlášky č. 91/1958 Zb., ktorou sa uverejňuje opatrenie Ústrednej rady odborov o organizácii a vykonávaní nemocenského poistenia zamestnancov v znení vyhlášky č. 6/1967 Zb. a vyhlášky č. 178/1968 Zb.
6)
§ 142 ods. 6 a 7 zákona o sociálnom zabezpečení.
7)
Zákon č. 50/1973 Zb. v znení neskorších predpisov.
8)
§ 24 zákona č. 54/1956 Zb. v znení neskorších predpisov.
9)
§ 51 ods. 5 a § 50 ods. 3 vyhlášky Ústrednej rady odborov č. 165/1979 Zb. o nemocenskom poistení niektorých pracovníkov a o poskytovaní dávok nemocenského poistenia občanom v osobitných prípadoch v znení neskorších predpisov.
§ 12 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 14 vyhlášky č. 95/1968 Zb. o poskytovaní prídavkov na deti v nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov.
§ 34 vyhlášky č. 104/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa, v znení neskorších predpisov.
10)
§ 47 ods. 2 zákona č. 54/1956 Zb. v znení neskorších predpisov.
11)
§ 5 ods. 2 zákona č. 107/1971 Zb. v znení neskorších predpisov.
12)
§ 120 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení.
13)
§ 158 vyhlášky č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení v znení vyhlášky č. 123/1990 Zb.
Vyhláška č. 76/1957 Ú. v. o prechode z pracovnej neschopnosti do invalidity (čiastočnej invalidity).
Vyhláška Štátneho úradu sociálneho zabezpečenia č. 104/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa v znení vyhlášky č. 142/1965 Zb., vyhlášky č. 117/1967 Zb., vyhlášky č. 92/1968 Zb., vyhlášky č. 180/1968 Zb., vyhlášky č. 76/1970 Zb., vyhlášky č. 128/1975 Zb., vyhlášky č. 54/1976 Zb., vyhlášky č. 164/1979 Zb., vyhlášky č. 80/1982 Zb., vyhlášky č. 153/1983 Zb., vyhlášky č. 74/1984 Zb., vyhlášky č. 133/1984 Zb., vyhlášky č. 58/1987 Zb., vyhlášky č. 150/1988 Zb. a vyhlášky č. 237/1988 Zb.
14)
§ 106 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení.
15)
§ 37 ods. 1 písm. a), § 46 ods. 1 písm. d) Zákonníka práce.
§ 52 ods. 3 a 4 zákona č. 90/1988 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.
16)
§ 73 ods. 6 zákona o sociálnom zabezpečení.
17)
§ 24 ods. 2 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
18)
§ 71 ods. 5 zákona o sociálnom zabezpečení.
19)
§ 11 zákona č. 107/1971 Zb. v znení neskorších predpisov.
20)
§ 9 ods. 1 písm. e) zákona o sociálnom zabezpečení.
21)
§ 18 ods. 2 písm. c) a d) zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
22)
§ 54 ods. 4 zákona o sociálnom zabezpečení.
22a)
§ 19 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej sa mení takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 18. 5. 1990
197
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. mája 1990,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej sa mení takto:
1.
V § 1, § 2 ods. 1, § 4 ods. 1 a § 7 ods. 1 sa vypúšťajú slová „socialistickej“ a „socialistická“.
2.
V § 7 ods. 2 sa vypúšťajú slová „v duchu československého socialistického vlastenectva a proletárskeho internacionalizmu“.
3.
§ 8 znie:
㤠8
(1)
Základnou organizačnou zložkou členskej základne je miestny odbor Matice slovenskej (ďalej len „miestny odbor“), ktorý združuje individuálnych, kolektívnych a čestných členov.
(2)
Činnosť miestnych odborov vyplýva z poslania a úloh Matice slovenskej s prihliadnutím na miestne potreby a podmienky.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o telesnej kultúre
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 34/1990
* Úvodné ustanovenia
* § 1 - Účel zákona
* § 2 - Poslanie telesnej kultúry
* § 3 - (1) Telesnou kultúrou sa pre účely tohto zákona rozumie organizovaná i neorganizovaná individuálna, skupinová, spolková a iná činnosť súvisiaca s telovýchovnou, športovou, turistickou a pohybovo-rekreačnou aktivitou občanov.
* Úlohy orgánov a organizácií na úseku telesnej kultúry
* § 4 - (1) Telesnú kultúru organizujú a rozvíjajú
* § 5 - (1) Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky plní na úseku starostlivosti o telesnú kultúru najmä tieto úlohy:
* § 6 - Telovýchovné, športové a turistické združenia1) vyvíjajú svoju činnosť v súlade s koncepciou rozvoja telesnej kultúry a podieľajú sa na jej uskutočňovaní na základe svojich záujmov a potrieb.
* § 7 - Financovanie telesnej kultúry
* Spoločné a záverečné ustanovenia
* § 8 - Majetok slúžiaci telesnej kultúre a disponovanie s ním upravujú osobitné predpisy.7)
* § 9 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 18. 5. 1990
198
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. mája 1990
o telesnej kultúre
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Úvodné ustanovenia
§ 1
Účel zákona
Účelom tohto zákona je právne upraviť poslanie a úlohy telesnej kultúry, pôsobnosť štátnych orgánov, združení1) a ostatných účastníkov v oblasti telesnej kultúry a podmienky jej zabezpečovania v Slovenskej republike.
§ 2
Poslanie telesnej kultúry
(1)
Telesná kultúra ako spoločenský jav je neoddeliteľnou súčasťou kultúry občanov. Plní nezastupiteľnú úlohu pri utváraní zdravia, výchove a vzdelávaní, zlepšuje pracovnú výkonnosť, je základom uspokojovania potrieb v pohybovej aktivite, formuje voľný čas ľudí a humanizuje spôsob ich života. Je významným činiteľom v oblasti medzinárodných vzťahov.
(2)
Aktivita v oblasti telesnej kultúry je neoddelitelnou súčasťou starostlivosti občana o vlastné zdravie.
§ 3
(1)
Telesnou kultúrou sa pre účely tohto zákona rozumie organizovaná i neorganizovaná individuálna, skupinová, spolková a iná činnosť súvisiaca s telovýchovnou, športovou, turistickou a pohybovo-rekreačnou aktivitou občanov.
(2)
Telesná kultúra zahŕňa aj činnosti zabezpečujúceho charakteru, najmä prípravu kvalifikovaných odborníkov, vedeckovýskumnú činnosť, zdravotné, ekonomické a materiálno-technické podmienky.
Úlohy orgánov a organizácií na úseku telesnej kultúry
§ 4
(1)
Telesnú kultúru organizujú a rozvíjajú
a)
Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky ako ústredný orgán štátnej správy2) na úseku starostlivosti o telesnú kultúru a národné výbory,
b)
ďalšie štátne orgány s osobitnými úlohami,
c)
telovýchovné, športové a turistické združenia.1)
(2)
Telesnú kultúru môžu organizovať a rozvíjať
a)
iné združenia,1)
b)
štátne podniky, družstvá a iné organizácie,
c)
podnikatelia3) v oblasti telesnej kultúry,
d)
neorganizovaní účastníci pohybových aktivít.
§ 5
(1)
Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky plní na úseku starostlivosti o telesnú kultúru najmä tieto úlohy:
a)
riadi výkon štátnej správy,
b)
určuje v súčinnosti so všetkými subjektami, ktoré organizujú a rozvíjajú telesnú kultúru, koncepciu rozvoja telesnej kultúry a koordinuje jej uskutočňovanie,
c)
utvára právne, personálne, vedeckovýskumné, sociálne, organizačné, zdravotné, ekonomické a materiálno-technické podmienky na rozvoj telesnej kultúry,
d)
podporuje telovýchovnú aktivitu zdravotne postihnutých občanov,
e)
podporuje činnosť združení zaoberajúcich sa telovýchovnou, športovou a turistickou činnosťou,
f)
stará sa o štátnu športovú reprezentáciu,
g)
podporuje myšlienky olympijského hnutia,
h)
určuje podmienky na prípravu a výkon špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry,
i)
podieľa sa na usporadúvaní významných telovýchovných, športových, turistických a pohybovo-rekreačných podujatí,
j)
zabezpečuje povinnú a záujmovú telesnú výchovu na školách všetkých stupňov a druhov,
k)
zabezpečuje prípravu a ďalšie vzdelávanie vysokoškolsky kvalifikovaných odborníkov a vedeckovýskumnú činnosť v oblasti telesnej kultúry,
l)
zabezpečuje prípravu a výber športových talentov, výkonnostný a vrcholový šport v rezorte,
m)
kontroluje využívanie prostriedkov zo štátneho rozpočtu v oblasti telesnej kultúry podľa osobitných predpisov.4)
(2)
Národné výbory vykonávajú štátnu správu na úseku starostlivosti o telesnú kultúru pri plnení úloh podľa odseku 1 vo svojich územných obvodoch a v súlade so svojou pôsobnosťou podľa osobitných predpisov5) s výnimkou úloh uvedených pod písmenami a), f), g), h), k) a utvárania právnych a vedeckovýskumných podmienok pre rozvoj telesnej kultúry.
(3)
Osobitné úlohy v štátnej starostlivosti o telesnú kultúru plnia:
a)
Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky zabezpečuje a organizačne sa podieľa na preventívnom ovplyvňovaní zdravia obyvateľstva, zabezpečuje liečebno-preventívnu starostlivosť podľa špecifických potrieb telesnej kultúry, boj proti dopingu a podieľa sa na príprave športovej reprezentácie, na zabezpečení programu sociálnej rehabilitácie k pohybovej aktivite pre zdravotne postihnutých občanov podľa osobitných predpisov,
b)
Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky v rámci svojej pôsobnosti utvára podmienky pre rozvoj telesnej kultúry, najmä zabezpečovaním športových potrieb a služieb v oblasti cestovného ruchu,
c)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky sa stará o zabezpečovanie a rozvoj výkonnostného a vrcholového športu v rezorte,
d)
iné ústredné orgány štátnej správy najmä pri utváraní materiálnych podmienok pre rozvoj telesnej kultúry.
§ 6
Telovýchovné, športové a turistické združenia1) vyvíjajú svoju činnosť v súlade s koncepciou rozvoja telesnej kultúry a podieľajú sa na jej uskutočňovaní na základe svojich záujmov a potrieb.
§ 7
Financovanie telesnej kultúry
Telesná kultúra sa financuje
a)
z výnosov Sazky a Športky, iných lotérií a podobných hier,6)
b)
z príjmov z podnikateľskej a hospodárskej, telovýchovnej, športovej, kultúrno-spoločenskej činnosti a zo služieb,
c)
z prostriedkov štátneho rozpočtu,
d)
z dotácií, príspevkov a darov,
e)
z príjmov z reklám a sponzorskej činnosti,
f)
z iných zdrojov.
Spoločné a záverečné ustanovenia
§ 8
Majetok slúžiaci telesnej kultúre a disponovanie s ním upravujú osobitné predpisy.7)
§ 9
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
§ 2 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov.
2)
§ 1 ods. 3 zákona SNR č. 50/1988 Zb. o zmenách v organizácii a pôsobnosti ministerstiev a iných ústrednych orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky.
3)
§ 2 zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
4)
Vyhláška č. 75/1959 Ú. v., ktorou sa vydávajú metodické pokyny pre kontrolnú činnosť.
Vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 123/1978 Zb. o vykonávaní periodických revízií hospodárenia.
Zásady kontroly v národnom hospodárstve a v štátnej správe, schválené uznesením vlády Československej socialistickej republiky zo 14. apríla 1982 č. 108, uznesením vlády Českej socialistickej republiky z 12. mája 1982 č. 139 a uznesením Slovenskej socialistickej republiky z 28. apríla 1982 č. 129 publikované v Zbierke zákonov pod č. 66/1982 Zb.
5)
Zákon SNR č. 79/1978 Zb. a štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov.
6)
Zákon SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách.
7)
Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 174/1989 Zb. o pravidlách hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami v Slovenskej socialistickej republike (rozpočtové pravidlá); Hospodársky zákonník č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov; Občiansky zákonník č. 40/1964 Zb. v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 70/1983 Zb.); vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 119/1988 Zb. o hospodárení s národným majetkom; zákon č. 173/1990 Zb., ktorým sa zrušuje zákon č. 68/1956 Zb. o organizácii telesnej výchovy a ktorým sa upravujú niektoré ďalšie vzťahy týkajúce sa dobrovoľných telovýchovných organizácií. |
Zákon České národní rady č. 201/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 201/1990 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 18. 5. 1990, částka 35/1990
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla důvodem zvýšení sazby poplatku podle § 23 odst. 5 zákona č. 146/1984 Sb., postupuje se podle tohoto dřívějšího předpisu i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
* Čl. III
Aktuální znění od 18. 5. 1990
201
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. května 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Osvobození od poplatku
Od poplatku za notářské úkony jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy.“.
2.
§ 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Rozdělení osob do skupin pro poplatkové účely
Pro účely poplatkového řízení jsou osoby zařazeny do tří skupin, a to:
a)
do I. skupiny manžel, děti, vnuci a rodiče,
b)
do II. skupiny sourozenci, prarodiče a osoby, které s převodcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na převodce nebo zůstavitele,
c)
do III. skupiny ostatní fyzické a právnické osoby.“.
3.
§ 23 odst. 5 se vypouští.
4.
§ 24 zní:
㤠24
Od poplatků z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví a z darování jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Dále jsou osvobozeny převody nebo přechody nemovitostí na tyto subjekty.“.
Čl. II
Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla důvodem zvýšení sazby poplatku podle § 23 odst. 5 zákona č. 146/1984 Sb., postupuje se podle tohoto dřívějšího předpisu i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 203/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 203/1990 Sb.
Zákon České národní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky
Vyhlášeno 18. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 35/1990
* Čl. I - Zřizuje se ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky.
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních o
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měníc
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 7. 1990
203
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. května 1990
o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zřizuje se ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., kterým se mění Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, a zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst.1
-
bod 2 zní: „ministerstvo financí“,
-
bod 6 zní: „ministerstvo práce a sociálních věcí“,
-
bod 7 zní: „ministerstvo zdravotnictví“,
-
dosavadní body 7 až 14 se označují jako body 8 až 15.
2.
§ 4 zní:
㤠4
Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, daně a poplatky, finanční hospodaření, hospodaření s národním majetkem, pro věci pojišťoven a spořitelen a pro ceny.“.
3.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, zaměstnanost a přeškolování pracovníků, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální školství, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a dětí, péči o zdravotně postižené občany a o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.
(2)
Ministru práce a sociálních věcí je podřízen Český úřad bezpečnosti práce.“.
4.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro léčebně preventivní a hygienickou péči, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnické školství, ústřední zdravotnická zařízení, přírodní léčebné lázně a přírodní léčivé zdroje, pro zdravotnickou výrobu a pro otázky regresních náhrad.
(2)
Jako orgán hygienické služby je v ministerstvu zdravotnictví ustanoven hlavní hygienik České republiky.
(3)
Součástí ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel.“.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 211/1990 Sb. | Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 211/1990 Sb.
Zákonné opatrenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady o usporiadaní majetkových vzťahov medzi gréckokatolíckou a pravoslávnou cirkvou
Vyhlášeno 29. 5. 1990, datum účinnosti 29. 5. 1990, částka 36/1990
* § 1 - (1) Nehnuteľný majetok na území Slovenskej republiky (ďalej len „nehnuteľný majetok“), ktorý bol pred 28. aprílom 1950 vo vlastníctve gréckokatolíckej cirkvi a ktorý bol na základe výnosu Štátneho úradu pre veci cirkevné v Prahe1) prevedený do vlastníctva
* § 2 - (1) Ak sa nehnuteľný majetok uvedený v § 1 ods. 1 neodovzdá do užívania gréckokatolíckej cirkvi do troch mesiacov od účinnosti tohto zákonného opatrenia, alebo ak sa obe cirkvi v tejto lehote nedohodnú o spôsobe užívania (spoluužívania), rozhodne o užívaní
* § 3 - Zrušujú sa s platnosťou pre územie Slovenskej republiky:
* § 4 - Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 29. 5. 1990
211
ZÁKONNÉ OPATRENIE
Predsedníctva Slovenskej národnej rady
z 29. mája 1990
o usporiadaní majetkových vzťahov medzi gréckokatolíckou a pravoslávnou cirkvou
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa podľa čl. 121 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii uznieslo na tomto zákonnom opatrení:
§ 1
(1)
Nehnuteľný majetok na území Slovenskej republiky (ďalej len „nehnuteľný majetok“), ktorý bol pred 28. aprílom 1950 vo vlastníctve gréckokatolíckej cirkvi a ktorý bol na základe výnosu Štátneho úradu pre veci cirkevné v Prahe1) prevedený do vlastníctva pravoslávnej cirkvi, je majetkom vo vlastníctve gréckokatolíckej cirkvi.
(2)
Právne vzťahy k nehnuteľnému majetku uvedenému v odseku 1 sa zapíšu do evidencie nehnuteľností na návrh gréckokatolíckej cirkvi.2)
§ 2
(1)
Ak sa nehnuteľný majetok uvedený v § 1 ods. 1 neodovzdá do užívania gréckokatolíckej cirkvi do troch mesiacov od účinnosti tohto zákonného opatrenia, alebo ak sa obe cirkvi v tejto lehote nedohodnú o spôsobe užívania (spoluužívania), rozhodne o užívaní (spoluužívaní) tohto majetku splnomocnenec vlády Slovenskej republiky (ďalej len „splnomocnenec“).
(2)
V rozhodnutí splnomocnenec prihliadne na počty veriacich gréckokatolíckej a pravoslávnej cirkvi v obci, kde sa nehnuteľný majetok nachádza. Výkon činnosti oboch cirkví musí byť zabezpečený.
(3)
Na rozhodnutie splnomocnenca sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
§ 3
Zrušujú sa s platnosťou pre územie Slovenskej republiky:
1.
Výnos Štátneho úradu pre veci cirkevné v Prahe z 13. februára 1952 č. 20285/51-II/1 o prevode nehnuteľného majetku býv. gréckokatolíckej cirkvi;
2.
§ 2 a 3 vládneho nariadenia č. 70/1968 Zb. o hospodárskom zabezpečení gréckokatolíckej cirkvi štátom.
§ 4
Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r.
1)
Výnos Štátneho úradu pre veci cirkevné v Prahe z 13. februára 1952 č. j. 20285/51-II/1 o prevode nehnuteľného majetku býv. gréckokatolíckej cirkvi.
2)
Zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení zákona SNR č. 150/1983 Zb. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 212/1990 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 212/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa
Vyhlášeno 29. 5. 1990, datum účinnosti 29. 5. 1990, částka 36/1990
* § 1 - (1) Nemovitý majetek státu, který je v trvalém užívání Komunistické strany Československa, se ke dni 1. června 1990 Komunistické straně Československa odnímá.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 5. 1990
212
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 21. května 1990
o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky podle čl. 79 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na základě § 70 odst. 3 hospodářského zákoníku nařizuje:
§ 1
(1)
Nemovitý majetek státu, který je v trvalém užívání Komunistické strany Československa, se ke dni 1. června 1990 Komunistické straně Československa odnímá.
(2)
Příslušné hospodářské smlouvy o odevzdání nemovitého majetku státu do trvalého užívání Komunistické straně Československa pozbývají tímto dnem platnosti.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 214/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 214/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani
Vyhlášeno 29. 5. 1990, datum účinnosti 29. 5. 1990, částka 36/1990
* Čl. I - 1. V § 2 odst. 3 se vypouštějí slova „, kromě činností uvedených v odstavci 2,“.
* Čl. II
* Čl. III - 1. Ustanovení článku I nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1990.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
214
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 28. května 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 27 zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani (dále jen „zákon“):
Čl. I
1.
V § 2 odst. 3 se vypouštějí slova „, kromě činností uvedených v odstavci 2,“.
2.
V § 3 se vypouští odstavec 2, zároveň se zrušuje číslování odstavců.
3.
V § 4 úvodní část první věty zní: „Zařízením k výkonu činnosti u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) zákona na území České a Slovenské Federativní Republiky . . . “.
4.
V § 5 odst. 2 se slova „v Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „v České a Slovenské Federativní Republice“ a slova „Československá socialistická republika“ nahrazují slovy „Česká a Slovenská Federativní Republika“.
5.
V § 5 odst. 7 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“ a slova „v Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „v České a Slovenské Federativní Republice“.
6.
V § 5 odst. 8 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. i)“, slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“. Poslední věta se vypouští.
7.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Za poplatníky podle § 6 odst. 3 zákona se považují poplatníci, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 60% z průměrného počtu všech pracovníků. Pro stanovení této hranice se pracovník se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením započítává třikrát.“.
8.
V § 10 odst. 2 se v úvodní větě slova „se sídlem v cizině“ nahrazují slovy „uvedení v § 2 odst. 1 písm. i) zákona“.
9.
§ 10 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
název a sídlo nebo bydliště v cizině a adresu stálé provozovny na území České a Slovenské Federativní Republiky;“.
10.
V § 10 odst. 2 písm. b), c) a e) se slova „v Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „v České a Slovenské Federativní Republice“.
Čl. II
1.
V § 2 se vypouštějí odstavce 2 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
2.
§ 3 se vypouští.
Čl. III
1.
Ustanovení článku I nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1990.
2.
Ustanovení článku II nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 215/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 215/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky o zrušení niektorých právnych predpisov v odvetví kultúry
Vyhlášeno 29. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 36/1990
* § 1 - Zrušujú sa:
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Aktuální znění od 1. 7. 1990
215
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej republiky
zo 17. mája 1990
o zrušení niektorých právnych predpisov v odvetví kultúry
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 15 zákona č. 81/1957 Zb. o koncertnej a inej hudobnej činnosti, § 14 zákona č. 82/1957 Zb. o estrádach, artistických produkciách a ľudovej zábave, § 13 ods. 2 zákona č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorského zákona) a § 38 ods. 1 písm. b) a c) zákona Slovenskej národnej rady č. 36/1978 Zb. o divadelnej činnosti (divadelného zákona) ustanovuje:
§ 1
Zrušujú sa:
1.
vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 89/1958 Ú. v., ktorou sa ustanovuje povinné sprostredkovanie pre niektoré odbory umeleckej činnosti,
2.
§ 3 ods. 3 vyhlášky Ministerstva školstva a kultúry č. 99/1958 Ú. v. o povoľovaní verejných koncertných a iných hudobných produkcií, verejných produkcií estrádnych a artistických, podnikov ľudovej zábavy, niektorých divadelných predstavení, výstav, prednášok a filmových predstavení a o výhradnom oprávnení ochranných organizácií autorských,
3.
vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 112/1960 Zb. o zriaďovaní a činnosti súborov hudobníkov z povolania a súborov ľudových hudobníkov,
4.
vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 74/1964 Zb. o doplnení vyhlášky, ktorou sa určujú podmienky účinkovania divadelných umelcov z povolania na produkciách mimo prevádzky divadla, a vyhlášky, ktorou sa ustanovuje povinné sprostredkovanie pre niektoré odbory umeleckej činnosti,
5.
vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 118/1970 Zb. o úprave odmien za niektoré druhy umeleckej činnosti vykonávanej mimo pracovného pomeru,
6.
§ 10 až 14 a § 21 ods. 2 a 3 vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1978 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia divadelného zákona v znení vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 149/1989 Zb.,
7.
vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 28/1982 Zb., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 112/1960 Zb. o zriaďovaní a činnosti súborov hudobníkov z povolania a súborov ľudových hudobníkov,
8.
vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 29/1982 Zb. o úprave odmien za hudobnú činnosť vykonávanú členmi súborov ľudových hudobníkov.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Minister:
Snopko v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady
Vyhlášeno 30. 5. 1990, datum účinnosti 30. 5. 1990, částka 37/1990
* Čl. I - Zákon č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 5. 1990
221
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 30. května 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 23 odst. 4 zní:
„(4)
Konají-li se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou hodinu a konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé hodině a končí o čtrnácté hodině. Pokud to místní poměry vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu, nejdříve však na dvanáctou hodinu prvého dne a pátou hodinu druhého dne; lhůty uvedené v ustanoveních § 21 a 27 se i v těchto případech počítají od čtrnácté hodiny prvého dne voleb.“.
2.
§ 29 odst. 3 první věta zní: „Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem a má bydliště v České republice, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů a vyznačí v jeho občanském průkazu nebo vojenském průkazu, že se dostavil k hlasování.“.
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 222/1990 Sb. | Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 222/1990 Sb.
Zákonné opatrenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady o určení štátneho orgánu, ktorý je príslušný na výplatu štátneho vyrovnávacieho príspevku
Vyhlášeno 30. 5. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 37/1990
* § 1 - Štátny vyrovnávací príspevok (ďalej len „príspevok“) vypláca osobám, ktoré
* § 2 - (1) Okresná správa sociálneho zabezpečenia, príslušná podľa miesta platcu príspevku, rozhoduje o povinnosti platcu nahradiť neprávom vyplatené sumy kontroluje správnosť výplaty príspevku; ak ide o príspevok vyplácaný príslušníkom Zboru národnej bezpečnosti
* § 3 - Do 31. augusta 1990 plnia úlohy uložené týmto zákonným opatrením okresným správam sociálneho zabezpečenia okresné národné výbory a úlohy uložené Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia krajské národné výbory a Úrad dôchodkového zabezpečenia.
* § 4 - Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky môže určiť vyhláškou ďalšie štátne orgány, ktoré sú príslušné na výplatu príspevku.
* § 5 - Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Aktuální znění od 1. 7. 1990
222
ZÁKONNÉ OPATRENIE
Predsedníctva Slovenskej národnej rady
z 29. mája 1990
o určení štátneho orgánu, ktorý je príslušný na výplatu štátneho vyrovnávacieho príspevku
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa uznieslo podľa článku 121 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii na tomto zákonnom opatrení:
§ 1
Štátny vyrovnávací príspevok (ďalej len „príspevok“) vypláca osobám, ktoré
a)
nie sú požívateľmi dôchodku,
b)
nie sú v pracovnom, členskom alebo služobnom pomere a
c)
nepoberajú peňažné dávky nemocenského zabezpečenia alebo materský príspevok, alebo na ktoré nepatria prídavky na deti alebo výchovné,
okresná správa sociálneho zabezpečenia príslušná podľa miesta trvalého pobytu týchto osôb.
§ 2
(1)
Okresná správa sociálneho zabezpečenia, príslušná podľa miesta platcu príspevku, rozhoduje o povinnosti platcu nahradiť neprávom vyplatené sumy kontroluje správnosť výplaty príspevku; ak ide o príspevok vyplácaný príslušníkom Zboru národnej bezpečnosti, plní tieto úlohy Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, a ak ide o príspevok vyplácaný príslušníkom Zboru nápravnej výchovy, Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky.
(2)
Ak je platcom príspevku k dôchodku Slovenská správa sociálneho zabezpečenia, plní úlohy uvedené v odseku 1 Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.
§ 3
Do 31. augusta 1990 plnia úlohy uložené týmto zákonným opatrením okresným správam sociálneho zabezpečenia okresné národné výbory a úlohy uložené Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia krajské národné výbory a Úrad dôchodkového zabezpečenia.
§ 4
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky môže určiť vyhláškou ďalšie štátne orgány, ktoré sú príslušné na výplatu príspevku.
§ 5
Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 225/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 225/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb. č. 4/1990 Sb. a č. 52/1990 Sb.
Vyhlášeno 11. 6. 1990, datum účinnosti 15. 6. 1990, částka 38/1990
* Článek I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o neobchodních vývozech a dovozech věcí č. 41/1985 Sb., ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb. a č. 52/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Článek II - Ustanovení této vyhlášky se nevztahuje na osobní automobily, které byly dopraveny na československé území do 14. června 1990 včetně.
* Článek III
Aktuální znění od 15. 6. 1990
225
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 6. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb. č. 4/1990 Sb., a č. 52/1990 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a č. 113/1990 Sb.:
Článek I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o neobchodních vývozech a dovozech věcí č. 41/1985 Sb., ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb. a č. 52/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Příloha č. 4 vyhlášky se doplňuje o položku č. 3, která zní:
„3.
osobní automobily starší 6 let (počítáno včetně roku výroby, případně modelového roku).*)“.
Článek II
Ustanovení této vyhlášky se nevztahuje na osobní automobily, které byly dopraveny na československé území do 14. června 1990 včetně.
Článek III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 1990.
Ministr:
Ing. Barčák v. r.
*)
Rok výroby nebo modelový rok je uveden na výrobním štítku nebo zakódován v čísle VIN na desátém místě pod mezinárodně stanoveným kódem (např. rok 1985 je označen písmenem F, rok 1986 písmenem G atd.).
V roce 1990 lze dovážet osobní automobily rok výroby nebo modelový rok 1985 značené na výrobním štítku v čísle VIN (Vehicle identification number) písmenem F a mladší. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 232/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 232/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkach škodlivých zdraviu
Vyhlášeno 15. 6. 1990, datum účinnosti 15. 6. 1990, částka 39/1990
* Čl. I - Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkach škodlivých zdraviu sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 6. 1990
232
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 16. mája 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkach škodlivých zdraviu
Vláda Slovenskej republiky podľa § 4 ods. 3 a 4 a § 82 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu nariaďuje:
Čl. I
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 206/1988 Zb. o jedoch a niektorých iných látkach škodlivých zdraviu sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 28 ods. 2 znie:
„(2)
Na liečenie chorých sa v lekárňach vydávajú omamné látky uvedené v skupine I. zoznamu omamných látok, prípravky obsahujúce omamné látky uvedené v skupine I. zoznamu omamných látok, psychotropné látky uvedené v skupine II. zoznamu psychotropných látok a prípravky obsahujúce psychotropné látky uvedené v skupine II. zoznamu psychotropných látok zdravotníckym zariadeniam na osobitné žiadanky a jednotlivým pacientom na recept označený modrým pruhom.“.
2.
§ 29 vrátane nadpisu znie:
㤠29
Zaobchádzanie s omamnými látkami a psychotropnými látkami vo veterinárnych organizáciách
Veterinárni lekári predpisujú omamné látky uvedené v skupine I. zoznamu omamných látok, prípravky obsahujúce omamné látky uvedené v skupine I. zoznamu omamných látok, psychotropné látky uvedené v skupine II. zoznamu psychotropných látok a prípravky obsahujúce psychotropné látky uvedené v skupine II. zoznamu psychotropných látok pre zvieratá liečené vo veterinárnych organizáciách na osobitné žiadanky, pre zvieratá liečené mimo veterinárnych organizácií na receptúrne tlačivo označené modrým pruhom.“.
3.
V § 30 ods. 1 sa slová „presná evidencia“ nahrádzajú slovami „evidencia podľa odseku 2“.
4.
§ 37 ods. 2 znie:
„(2)
Omamné látky, psychotropné látky a prípravky musia byť v organizáciách, ktoré ich vyrábajú, uložené v uzamykateľných samostatných miestnostiach alebo v kovových skriniach a zabezpečené proti odcudzeniu.“.
5.
V § 37 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
V ostatných organizáciách a zariadeniach, ktoré s omamnými látkami, psychotropnými látkami a prípravkami zaobchádzajú, musia byť uložené:
a)
omamné látky uvedené v skupine I. a II. zoznamu omamných látok, prípravky obsahujúce omamné látky uvedené v skupine I. zoznamu omamných látok, psychotropné látky uvedené v skupine II. zoznamu psychotropných látok a prípravky obsahujúce psychotropné látky uvedené v skupine II. zoznamu psychotropných látok v uzamykateľných samostatných miestnostiach alebo v kovových skriniach a zabezpečené proti odcudzeniu,
b)
prípravky obsahujúce omamné látky uvedené v skupine II. zoznamu omamných látok, psychotropné látky uvedené v skupine III. a IV. zoznamu psychotropných látok a prípravky obsahujúce psychotropné látky uvedené v skupine III. a IV. zoznamu psychotropných látok v uzamykateľných samostatných miestnostiach alebo v kovových skriniach, alebo iným vhodným spôsobom zabezpečené proti odcudzeniu.“.
6.
Zoznam psychotropných látok uvedený v prílohe č. 4 sa dopĺňa takto:
Do skupiny III. sa dopĺňa
„Buprenorfín buprenorphinum
Do skupiny IV. sa dopĺňa
„Pemolín pemolinum
21-cyklopropyl-7-(S)-1-hydro-1, 2, 2-trimethylpropyl-6, 14-endo-ethano-6, 7, 8, 14-tetrahydrooripavin“.
5-fenyl-2-imino-4-oxazolidinon“.
Čl. II
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
M. Čič v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 233/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 233/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovujú odchýlky od Zákonníka práce pre pracovníkov v osobitnom zapojení
Vyhlášeno 15. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 39/1990
* Dohoda o osobitnom zapojení
* § 1 - Organizácia môže s pracovníkom uzavrieť dohodu o osobitnom zapojení.
* Postup pri určení mzdy
* § 2 - (1) Pracovníkom v osobitnom zapojení1) (ďalej len „pracovník“) určí organizácia mzdu na základe ich tržieb. Organizácia súčasne určí minimálne mesačné odvody jednotlivých pracovníkov na základe kalkulácie vlastných nákladov a ďalších zložiek ceny výkonu.2)
* Odmeňovanie prestojov
* § 3 - Pri prestojoch4) kratších ako jeden deň alebo jednu smenu nepatrí pracovníkom náhrada mzdy.
* Náhrada mzdy za dôležité osobné prekážky v práci
* § 4 - (1) Pri dôležitých osobných prekážkach v práci5) kratších ako jeden deň alebo jednu smenu pracovníkom nepatrí náhrada mzdy.
* § 5 - Za celodennú prekážku v práci sa považuje prekážka, ktorá trvá po dobu zodpovedajúcu priemernej dĺžke pracovnej smeny vyplývajúcej z určeného týždenného pracovného času pracovníka.
* Práca nadčas a príplatky za prácu vo sviatok
* § 6 - (1) Na pracovníkov sa nevzťahujú ustanovenia Zákonníka práce o práci nadčas.6)
* Podrobnosti o pracovných podmienkach
* § 7 - Organizácia a pracovník si môžu dohodnúť v pracovnej zmluve rozsah a rozvrhnutie pracovného času, ktorý pracovník odpracuje v určenom pracovnom čase, ako aj to, ktoré dni v týždni sa budú pre účely náhrady mzdy za sviatok považovať za dni nepretržitého odp
* Zrušovacie ustanovenie
* § 8 - Zrušujú sa smernice Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky zo 4. 2. 1970 č. MH-78/1970 a MF 3/266/1970 na vykonávanie činnosti formou osobitného zapojenia pracovníkov v podnikoch
* Účinnosť
* § 9 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Aktuální znění od 1. 7. 1990
233
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 16. mája 1990,
ktorým sa ustanovujú odchýlky od Zákonníka práce pre pracovníkov v osobitnom zapojení
Vláda Slovenskej republiky podľa § 267 ods. 5 Zákonníka práce po prerokovaní s príslušnými odborovými orgánmi a Slovenským Roľníckym družstevným zväzom nariaďuje:
Dohoda o osobitnom zapojení
§ 1
Organizácia môže s pracovníkom uzavrieť dohodu o osobitnom zapojení.
Postup pri určení mzdy
§ 2
(1)
Pracovníkom v osobitnom zapojení1) (ďalej len „pracovník“) určí organizácia mzdumzdu na základe ich tržieb. Organizácia súčasne určí minimálne mesačné odvody jednotlivých pracovníkov na základe kalkulácie vlastných nákladov a ďalších zložiek ceny výkonu.2)
(2)
Pri vyššom mesačnom odvode patrí pracovníkovi mzdamzda podľa vnútorných mzdových predpisov a kolektívnych zmlúv organizácie.
(3)
Mesačný odvod sa pomerne zníži za dobu dovolenky na zotavenie a celodenných prekážok v práci3) a za sviatok, pokiaľ nepripadá na deň nepretržitého odpočinku v týždni.
(4)
Nárok na mzdumzdu vzniká pracovníkovi po splnení mesačnej odvodovej povinnosti.
Odmeňovanie prestojov
§ 3
Pri prestojoch4) kratších ako jeden deň alebo jednu smenu nepatrí pracovníkom náhrada mzdymzdy.
Náhrada mzdy za dôležité osobné prekážky v práci
§ 4
(1)
Pri dôležitých osobných prekážkach v práci5) kratších ako jeden deň alebo jednu smenu pracovníkom nepatrí náhrada mzdymzdy.
(2)
Ak sa organizácia a pracovník dohodli na rozsahu a rozvrhnutí pracovného času (§ 7), poskytuje sa pracovníkovi náhrada mzdymzdy aj pri dôležitých osobných prekážkach v práci kratších ako jeden deň, pokiaľ nevyhnutne zasiahli do tohto pracovného času.
§ 5
Za celodennú prekážku v práci sa považuje prekážka, ktorá trvá po dobu zodpovedajúcu priemernej dĺžke pracovnej smeny vyplývajúcej z určeného týždenného pracovného času pracovníka.
Práca nadčas a príplatky za prácu vo sviatok
§ 6
(1)
Na pracovníkov sa nevzťahujú ustanovenia Zákonníka práce o práci nadčas.6)
(2)
Pracovníkom nepatrí príplatok za prácu vo sviatok.7)
Podrobnosti o pracovných podmienkach
§ 7
Organizácia a pracovník si môžu dohodnúť v pracovnej zmluve rozsah a rozvrhnutie pracovného času, ktorý pracovník odpracuje v určenom pracovnom čase, ako aj to, ktoré dni v týždni sa budú pre účely náhrady mzdymzdy za sviatok považovať za dni nepretržitého odpočinku v týždni.
Zrušovacie ustanovenie
§ 8
Zrušujú sa smernice Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky zo 4. 2. 1970 č. MH-78/1970 a MF 3/266/1970 na vykonávanie činnosti formou osobitného zapojenia pracovníkov v podnikoch miestneho priemyslu a komunálnych služieb, registrované v čiastke 27/1970 Zb.
Účinnosť
§ 9
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
M. Čič v. r.
1)
§ 267 ods. 4 Zákonníka práce.
2)
§ 6 až 10 vyhlášky Federálneho ministerstva financií č. 21/1990 Zb. o kalkulácii.
3)
§ 124 až 130 Zákonníka práce.
4)
§ 129 Zákonníka práce.
5)
§ 127 a 128 Zákonníka práce.
6)
§ 96 až 98 Zákonníka práce a § 116 Zákonníka práce.
7)
§ 117 ods. 1 Zákonníka práce. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 234/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 234/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon
Vyhlášeno 15. 6. 1990, datum účinnosti 15. 6. 1990, částka 39/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 6. 1990
234
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí a Státní banky československé
ze dne 13. června 1990,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon
Federální ministerstvo financí a Státní banka československá stanoví podle § 56 devizového zákona č. 162/1989 Sb., ve znění zákona č. 109/1990 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se za slova „právnickou osobou“ doplňují slova „nebo s podnikatelem podle zvláštního předpisu1a) (dále jen „podnikatel“)“ a slova „která je povinna“ se nahrazují slovy „kteří jsou povinni“. Pod čarou se doplňuje poznámka1a), která zní:
„1a)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.“.
2.
V § 2 se vypouštějí slova „- právnická osoba“.
3.
V § 3 se za slova „nebo devizového plánu“ doplňují slova „a podnikatel,“ a slova „je povinna“ se nahrazují slovy „jsou povinni“. Pod čarou se doplňuje poznámka5), která zní:
„5)
Ustanovení § 3 této vyhlášky se nevztahuje na daně a poplatky podle platných předpisů vybírané nebo srážené v zahraniční měně. Tyto devizové prostředky nabídkové povinnosti nepodléhají, protože se odvádějí do příslušného rozpočtu ve měně, v níž jsou vybírány popřípadě sráženy.“.
4.
V § 6 odst. 1 písm. l) se na konci nahrazuje tečka čárkou a zařazuje se nové písmeno m), které zní:
„m)
náhradu nákladů vzniklých vyřízením dožádání tuzemského justičního orgánu v zahraničí.“.
5.
V § 7 písm. l) se za slova „se stážemi“ doplňují slova „a studijními pobyty“.
6.
V § 7 písm. r) se za slovo „honoráře“ doplňují slova „vyplácené výkonným umělcům jako odměna za provedený umělecký výkon od oprávněné organizace a“.
7.
V § 10 odst. 1 se v první a druhé větě částka „600 Kčs“ nahrazuje částkou „1000 Kčs“.
8.
V § 10 odst. 3 se doplňuje věta, která zní: „Za tím účelem odevzdá devizovému peněžnímu ústavu, jehož prostřednictvím se převod provádí, potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže.“.
9.
V § 16 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a zařazuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Podmínka zpětného dovozu (§ 33 odst. 4 zákona) se na hodnoty uvedené v odstavci 1 nevztahuje.“.
10.
V § 17 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a zařazuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Podmínka zpětného dovozu (§ 33 odst. 4 zákona) se na hodnoty uvedené v odstavci 1 nevztahuje.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Tošovský v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích
Vyhlášeno 15. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 39/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1990
237
VYHLÁŠKA
ministerstva financí, cen a mezd České republiky
ze dne 11. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích
Ministerstvo financí, cen a mezd České republiky v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky stanoví podle § 41 odst. 1 zákona České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích:
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 14 zní:
㤠14
Od poplatku z darování a za úkony jsou osvobozeny dary charitativní povahy a dary na veřejně prospěšnou činnost, zejména na rozvoj kultury, umění, církví, náboženských společností, školství, vědy, zdravotnictví, ekologie a sportu.“.
2.
§ 15 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Ministr:
Ing. Nikodým v. r. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 238/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 238/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 1/1977 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení, ve znění vyhlášky č. 113/1983 Sb.
Vyhlášeno 15. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 39/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 1/1977 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních
* Čl. II - Srážky z pracovní odměny odsouzeného za měsíc červen 1990 se provedou podle této vyhlášky.
* Čl. III vyhlášky č. 238/1990 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 1990
238
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti České republiky
ze dne 11. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 1/1977 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení, ve znění vyhlášky č. 113/1983 Sb.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví podle § 29 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., § 152 odst. 2 trestního řádu č. 141/1961 Sb. a § 373 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 1/1977 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení, ve znění vyhlášky č. 113/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 odst. 2 zní:
„(2)
Z pracovní odměny odsouzeného, pokud nedosahuje 400 Kčs měsíčně, se sráží k úhradě nákladů výkonu trestu celý zbytek přesahující 30 Kčs kapesného (§ 5 odst. 1).“.
2.
§ 3 odst. 4 zní:
„(4)
Z pracovní odměny odsouzeného za práce konané ve volném čase pro jinou organizaci, než u které je na základě smlouvy mezi ústavem a hospodářskou organizací ve smyslu § 26 odst. 3 zákona zařazen do práce, se provede srážka ve výši 50 % k úhradě nákladů výkonu trestu.“.
3.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Z pracovní odměny náleží odsouzenému kapesné ve výši stanovené v příloze; nedosahuje-li pracovní odměna odsouzeného 400 Kčs měsíčně, činí kapesné 30 Kčs (§ 3 odst. 2).“.
4.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Úložné
(1)
Z pracovní odměny náleží odsouzenému úložné ve výši stanovené v příloze.
(2)
Z pracovní odměny za práce konané ve volném čase pro jinou organizaci, než u které je zařazen do práce (§ 3 odst. 4), náleží odsouzenému úložné ve výši 20 %.
(3)
K úložnému se dále připočítává též nevyčerpaný zbytek částky určené v příloze pro další srážky (§ 4) a popřípadě i částka převedená z kapesného (§ 5 odst. 4).
(4)
Z části úložného převyšující předpokládanou částku náležející odsouzenému při jeho propuštění z výkonu trestu (odstavec 5) může odsouzený poskytovat příspěvky své manželce (manželovi), dětem, rodičům (prarodičům), sourozencům, družce (druhovi) a plnit své závazky, pokud tato část nepodléhá srážkám podle § 8 a 8a.
(5)
Odsouzeným, u nichž doba výkonu trestu:
a)
nepřesahovala dva roky a výše jejich úložného nedosáhla částky 1000 Kčs, se při propuštění z výkonu trestu vyplatí částka 1000 Kčs,
b)
přesahovala dva roky, ale nepřesahovala tři roky a výše jejich úložného nedosáhla částky 1500 Kčs, se při propuštění z výkonu trestu vyplatí částka 1500 Kčs,
c)
přesahovala tři roky a výše jejich úložného nedosáhla částky 2000 Kčs, se při propuštění z výkonu trestu vyplatí částka 2000 Kčs,
přičemž příspěvek, který tvoří rozdíl mezi výší úložného a výší uvedených částek se vyplatí z prostředků ústavu.
(6)
Ve prospěch příspěvku (odstavec 5) se zúčtuje kapesné a úložné z pracovní odměny odsouzeného, z níž se provedou srážky po propuštění odsouzeného z výkonu trestu, a to až do výše poskytnutého příspěvku.“.
5.
Příloha vyhlášky se nahrazuje přílohou připojenou k této vyhlášce.
Čl. II
Srážky z pracovní odměny odsouzeného za měsíc červen 1990 se provedou podle této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Ministryně:
JUDr. Burešová v. r.
Příloha vyhlášky č. 238/1990 Sb.
Tabulka pro provádění srážek z pracovní odměny odsouzených I., II. a III. nápravně výchovné skupiny s vyživovací povinností a bez vyživovací povinnosti
Pracovní odměna od Kčs| S vyživovací povinností| Bez vyživ. povin.| Kapesné pro NVS
---|---|---|---
Výživné pro| Další srážky| Úložné| Další srážky| Úložné|
1 dítě| 2 děti| 3 děti| 4 a více dětí| I.| II.| III.
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12
400| 148| 164| 164| 196| 24| 12| 40| 24| 40| 36| 32
500| 180| 205| 210| 245| 30| 15| 50| 30| 50| 45| 40
600| 210| 246| 258| 294| 36| 18| 60| 36| 60| 54| 48
700| 238| 287| 308| 343| 42| 21| 70| 42| 70| 63| 56
800| 264| 328| 360| 392| 48| 24| 80| 48| 80| 72| 64
900| 288| 369| 414| 441| 54| 27| 90| 54| 90| 81| 72
1000| 310| 410| 470| 490| 60| 30| 100| 60| 100| 90| 80
1100| 330| 451| 528| 539| 66| 33| 110| 66| 110| 99| 88
1200| 348| 492| 564| 588| 72| 36| 120| 72| 120| 108| 96
1300| 364| 533| 598| 637| 78| 39| 130| 78| 130| 117| 104
1400| 378| 560| 630| 686| 84| 42| 140| 84| 140| 126| 112
1500| 390| 585| 660| 720| 90| 45| 150| 90| 150| 135| 120
1600| 400| 608| 688| 752| 96| 48| 160| 96| 160| 144| 128
1700| 410| 629| 714| 782| 102| 51| 170| 102| 170| 153| 136
1800| 420| 648| 738| 810| 108| 54| 180| 108| 180| 162| 144
1900| 430| 665| 760| 836| 114| 57| 190| 114| 190| 171| 152
2000| 440| 680| 780| 860| 120| 60| 200| 120| 200| 180| 160
2100| 450| 693| 798| 882| 126| 63| 210| 126| 210| 189| 168
2200| 460| 704| 814| 924| 132| 66| 220| 132| 220| 198| 176
2300| 470| 713| 828| 966| 138| 69| 230| 138| 230| 207| 184
2400| 480| 720| 864| 1008| 144| 72| 240| 144| 240| 216| 192
2500| 490| 725| 900| 1050| 150| 75| 250| 150| 250| 225| 200
2600| 500| 754| 936| 1092| 156| 78| 260| 156| 260| 234| 208
2700| 510| 783| 972| 1134| 162| 81| 270| 162| 270| 243| 216
2800| 520| 812| 1008| 1176| 168| 84| 280| 168| 280| 252| 224
2900| 530| 841| 1044| 1218| 174| 87| 290| 174| 290| 261| 232
3000| 540| 870| 1080| 1260| 180| 90| 300| 180| 300| 270| 240
3100| 550| 899| 1116| 1302| 186| 110| 310| 230| 310| 279| 248
3200| 560| 928| 1152| 1344| 192| 130| 320| 280| 320| 288| 256
3300| 570| 957| 1188| 1386| 198| 150| 330| 330| 330| 297| 264
3400| 580| 986| 1224| 1428| 204| 170| 340| 380| 340| 306| 272
3500| 590| 1015| 1260| 1470| 210| 190| 350| 430| 350| 315| 280
3600| 600| 1044| 1296| 1512| 216| 210| 360| 480| 360| 324| 288
3700| 610| 1073| 1332| 1554| 222| 230| 370| 530| 370| 333| 296
3800| 620| 1102| 1368| 1596| 228| 250| 380| 580| 380| 342| 304
3900| 630| 1131| 1404| 1638| 234| 270| 390| 630| 390| 351| 312
4000| 640| 1160| 1440| 1680| 240| 290| 400| 680| 400| 360| 320
4100| 640| 1160| 1440| 1680| 6 %| 290+| 10%| 680+| 10 %| 9 %| 8 %
| 64 % z částky nad 4000| | 48 % z částky nad 4000|
Poznámka: Srážky na náklady výkonu trestu tvoří zbytek pracovní odměny. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o odmenách a náhradách advokátov za poskytovanie právnej pomoci
Vyhlášeno 15. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 39/1990
* Všeobecné ustanovenia
* § 1 - (1) Advokát poskytuje právnu pomoc za odmenu, ktorej výška a spôsob určenia sa riadi ustanoveniami tejto vyhlášky.
* § 2 - (1) Pri uzatváraní zmluvy o poskytnutí právnej pomoci sa môže advokát dohodnúť s klientom na druhu zmluvnej odmeny.
* § 3 - Advokát môže poskytnúť právnu pomoc bezplatne, len ak ide o informatívnu poradu, alebo za podmienok určených Predsedníctvom Slovenskej advokátskej komory.
* § 4 - (1) Odmeňujú sa jednotlivé úkony právnej pomoci, alebo úplné vybavenie veci alebo poskytovanie právnej pomoci v určitom rozsahu alebo po určitú dobu.
* Odmena advokáta
* § 5 - Zmluvná odmena
* Hodinová odmena
* § 6 - (1) Základná sadzba hodinovej odmeny je 200 Kčs.
* § 7 - (1) Ak sa dohodne advokát s klientom na hodinovej odmene, je povinný informovať ho o predpokladanom rozsahu prác a upozorniť ho vopred na potrebné prekročenie pôvodne predpokladaného rozsahu.
* Paušálna odmena
* § 8 - (1) Paušálna odmena môže byť dohodnutá za
* § 9 - Ak neposkytuje advokát právnu pomoc až do úplného vybavenia veci alebo súboru vecí alebo ak ju neposkytuje za celé dohodnuté obdobie, patrí mu pomerná časť dohodnutej paušálnej odmeny; v takomto prípade je povinný predložiť klientovi špecifikáciu práce.
* Podielová odmena
* § 10 - (1) Podielová odmena môže byť dohodnutá vo forme podielu na hodnote veci, ktorá je predmetom konania pred súdom alebo iným orgánom, ak je výsledok tohto konania podľa okolností prípadu veľmi neistý a advokát o tom klienta poučil.
* § 11 - (1) Advokát má právo na dohodnutú podielovú odmenu len za predpokladu, že klient, s ktorým sa dohodol na poskytnutí právnej pomoci za túto odmenu, mal plný úspech vo veci.
* Tarifná odmena
* § 12 - Výška tarifnej odmeny sa určí podľa hodnoty alebo druhu veci a podľa počtu úkonov právnej pomoci, ktoré advokát vo veci vykonal.
* § 13 - (1) Sadzba tarifnej odmeny za jeden úkon právnej pomoci určená podľa hodnoty veci je z hodnoty:
* § 14 - Sadzba tarifnej odmeny za jeden úkon právnej pomoci vo veciach starostlivosti o maloletých, osvojenia, pestúnskej starostlivosti, spôsobilosti na právne úkony, opatrovníckych, vyhlásenia za mŕtveho, preskúmavania rozhodnutí iných orgánov a vo veciach preje
* § 15 - (1) Sadzba tarifnej odmeny za jeden úkon právnej pomoci pri obhajobe v trestnom konaní a zastupovaní v konaní o priestupkoch je:
* § 16 - Úkony právnej pomoci
* § 17 - (1) Advokát môže znížiť tarifnú odmenu až na polovicu.
* Hotové výdavky a náhrada za premeškaný čas
* § 18 - Advokát má popri nároku na odmenu tiež nárok na
* § 19 - (1) Advokát sa môže dohodnúť s klientom na druhu a výške niektorých hotových výdavkov, ktorých vynaloženie sa predpokladá v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci.
* § 20 - Pri úkonoch vykonávaných v mieste, ktoré nie je sídlom advokáta, za čas strávený cestou do tohto miesta a späť patrí advokátovi náhrada za premeškaný čas 20 Kčs za každú i začatú polhodinu.
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 21 - Pri úvahe o poskytnutí bezplatnej právnej pomoci (§ 3) a o znížení odmeny (§ 6 ods. 3, § 17 ods. 1) sa prihliadne najmä na majetkové a sociálne pomery klienta a na povahu veci.
* § 22 - (1) Pri určení nákladov konania, ktorých náhrada sa priznáva proti inej fyzickej či právnickej osobe, sa výška odmeny advokáta určí podľa ustanovení tejto vyhlášky o tarifnej odmene (§ 12 a nasl.); ustanovenie § 17 ods. 1 prvá veta sa nepoužije. Na to je a
* § 23 - (1) Advokát sa môže dohodnúť s klientom, ktorý je devízovým cudzozemcom, na zmluvnej odmene v takej výške, aká je obvyklá v štáte jeho bydliska alebo sídla, alebo aká sa obvykle požaduje za obdobné právne služby v cudzine.
* § 24 - Za úkony právnej pomoci vykonané pred dňom nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky patrí advokátovi odmena podľa doterajších predpisov.
* § 25 - Zrušuje sa vyhláška ministra spravodlivosti č. 50/1965 Zb. o odmenách za poskytovanie právnej pomoci.
* § 26 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Aktuální znění od 1. 2. 1991 (44/1991 Sb.)
240
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
zo 14. júna 1990
o odmenách a náhradách advokátov za poskytovanie právnej pomoci
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 52 zákona Slovenskej národnej rady č. 132/1990 Zb. o advokácii ustanovuje:
Všeobecné ustanovenia
§ 1
(1)
AdvokátAdvokát poskytuje právnu pomoc za odmenu, ktorej výška a spôsob určenia sa riadi ustanoveniami tejto vyhlášky.
(2)
AdvokátAdvokát popri nároku na odmenu má nárok aj na náhradu hotových výdavkov a náhradu za premeškaný čas.
(3)
Ustanovenia tejto vyhlášky sa vzťahujú len na osoby, ktoré advokátaadvokáta požiadali o poskytnutie právnej pomoci (ďalej len „klient“).
§ 2
(1)
Pri uzatváraní zmluvy o poskytnutí právnej pomoci sa môže advokátadvokát dohodnúť s klientom na druhu zmluvnej odmeny.
(2)
Ak nedôjde k dohode podľa odseku 1, predpokladá sa, že sa advokátadvokát dohodol s klientom na odmene určenej podľa ustanovení tejto vyhlášky o tarifnej odmene.
§ 3
AdvokátAdvokát môže poskytnúť právnu pomoc bezplatne, len ak ide o informatívnu poradu, alebo za podmienok určených Predsedníctvom Slovenskej advokátskej komory.
§ 4
(1)
Odmeňujú sa jednotlivé úkony právnej pomoci, alebo úplné vybavenie veci alebo poskytovanie právnej pomoci v určitom rozsahu alebo po určitú dobu.
(2)
V odmene sú zahrnuté i odmeny za administratívne a iné práce vykonané v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci.
Odmena advokáta
§ 5
Zmluvná odmena
(1)
Zmluvná odmena sa určuje
a)
podľa počtu hodín účelne využitých na vybavenie veci a hodinovej sadzby (hodinová odmena),
b)
paušálnou sumou (paušálna odmena),
c)
podielom na hodnote veci (podielová odmena).
(2)
Spôsoby určenia odmeny pôdľa odseku 1 môžu byť kombinované.
(3)
Zmluvná odmena nesmie byť menšia, ako by bola tarifná odmena v tej istej veci.
(4)
AdvokátAdvokát môže oboznámiť verejnosť s výškou svojich zmluvných odmien, nie však prostredníctvom hromadných informačných prostriedkov.
Hodinová odmena
§ 6
(1)
Základná sadzba hodinovej odmeny je 200 Kčs.
(2)
Pri poskytovaní jednoduchej právnej porady možno dohodnúť základnú sadzbu hodinovej odmeny delenú na začaté štvrťhodiny.
(3)
AdvokátAdvokát sa môže dohodnúť s klientom
a)
na znížení základnej sadzby hodinovej odmeny až na polovicu,
b)
na jej zvýšení až na trojnásobok, ak ide o vec mimoriadne náročnú alebo ak na jej vybavenie je potrebné použiť cudzie právo alebo cudzí jazyk.
§ 7
(1)
Ak sa dohodne advokátadvokát s klientom na hodinovej odmene, je povinný informovať ho o predpokladanom rozsahu prác a upozorniť ho vopred na potrebné prekročenie pôvodne predpokladaného rozsahu.
(2)
AdvokátAdvokát je povinný predložiť klientovi pri vyúčtovaní časovú špecifikáciu práce.
Paušálna odmena
§ 8
(1)
Paušálna odmena môže byť dohodnutá za
a)
poskytovanie právnej pomoci v určitom časovom období alebo na neurčitý čas,
b)
úplné vybavenie veci alebo súboru vecí.
(2)
Výška paušálnej odmeny sa určí s prihliadnutím na predpokladanú vecnú a časovú náročnosť práce a na základnú sadzbu hodinovej odmeny.
§ 9
Ak neposkytuje advokátadvokát právnu pomoc až do úplného vybavenia veci alebo súboru vecí alebo ak ju neposkytuje za celé dohodnuté obdobie, patrí mu pomerná časť dohodnutej paušálnej odmeny; v takomto prípade je povinný predložiť klientovi špecifikáciu práce.
Podielová odmena
§ 10
(1)
Podielová odmena môže byť dohodnutá vo forme podielu na hodnote veci, ktorá je predmetom konania pred súdom alebo iným orgánom, ak je výsledok tohto konania podľa okolností prípadu veľmi neistý a advokátadvokát o tom klienta poučil.
(2)
Podielová odmena nesmie prevyšovať 20 % hodnoty veci.
§ 11
(1)
AdvokátAdvokát má právo na dohodnutú podielovú odmenu len za predpokladu, že klient, s ktorým sa dohodol na poskytnutí právnej pomoci za túto odmenu, mal plný úspech vo veci.
(2)
Ak skončí konanie len čiastočným úspechom klienta, má advokátadvokát právo na tarifnú odmenu vo výške určenej podľa miery úspechu vo veci.
(3)
Ak nemal klient ani čiastočný úspech vo veci, môže od neho advokátadvokát požadovať iba náhradu hotových výdavkov.
Tarifná odmena
§ 12
Výška tarifnej odmeny sa určí podľa hodnoty alebo druhu veci a podľa počtu úkonov právnej pomoci, ktoré advokátadvokát vo veci vykonal.
§ 13
(1)
Sadzba tarifnej odmeny za jeden úkon právnej pomoci určená podľa hodnoty veci je z hodnoty:
do 1000 Kčs | 200 Kčs
---|---
nad 1000 Kčs do 5000 Kčs| 300 Kčs
nad 5000 Kčs do 10 000 Kčs| 400 Kčs
nad 10 000 Kčs do 200 000 Kčs | 400 Kčs a 10 Kčs za každých začatých 1000 Kčs
nad 200 000 Kčs | 2300 Kčs a 10 Kčs za každých začatých 10 000 Kčs.
(2)
Hodnota opakujúcich sa plnení sa určí súčtom hodnôt týchto plnení; ak ide však o plnenie na dobu dlhšiu ako tri roky alebo na dobu neurčitú, určí sa len trojnásobkom hodnoty ročného plnenia.
(3)
Pri výkone rozhodnutia pre opakujúce sa plnenia sú pre určenie odmeny rozhodné len splátky, ktoré sú v čase návrhu na nariadenie výkonu rozhodnutia už splatné.
(4)
Vo veciach zrušenia a vyporiadania podielového spoluvlastníctva a vo veciach vyporiadania bezpodielového spoluvlastníctva sa vychádza z hodnoty požadovaného podielu.
(5)
Za správu majetku patrí tarifná odmena vo výške 10 % hrubého ročného príjmu zo spravovaného majetku, najmenej 400 Kčs ročne.
(6)
Ak nemožno hodnotu veci vyjadriť v peniazoch alebo ak ju možno zistiť len s nepomernými ťažkosťami, sadzba tarifnej odmeny za jeden úkon právnej pomoci je 200 Kčs, ak nie je ďalej ustanovené inak.
§ 14
Sadzba tarifnej odmeny za jeden úkon právnej pomoci vo veciach starostlivosti o maloletých, osvojenia, pestúnskej starostlivosti, spôsobilosti na právne úkony, opatrovníckych, vyhlásenia za mŕtveho, preskúmavania rozhodnutí iných orgánov a vo veciach prejednávaných pred štátnym notárstvom s výnimkou prejednávania dedičstva a výkonu rozhodnutia predajom nehnuteľnosti je 100 Kčs.
§ 15
(1)
Sadzba tarifnej odmeny za jeden úkon právnej pomoci pri obhajobe v trestnom konaní a zastupovaní v konaní o priestupkoch je:
a)
200 Kčs, ak ide o priestupok alebo trestný čintrestný čin, na ktorý zákon ustanovuje trest odňatia slobody, ktorého horná hranica neprevyšuje 1 rok,
b)
400 Kčs, ak ide o trestný čintrestný čin, na ktorý zákon ustanovuje trest odňatia slobody, ktorého horná hranica neprevyšuje päť rokov,
c)
600 Kčs, ak ide o trestný čintrestný čin, na ktorý zákon ustanovuje trest odňatia slobody, ktorého horná hranica neprevyšuje 10 rokov,
d)
800 Kčs, ak ide o trestný čintrestný čin, na ktorý zákon ustanovuje trest odňatia slobody prevyšujúci 10 rokov alebo za ktorý možno uložiť výnimočný trest.
(2)
Na zákonné zníženie trestnej sadzby u mladistvých sa neprihliada.
(3)
Za prevzatie obhajoby a za každý ďalší úkon právnej pomoci vo veciach, v ktorých súd prvého stupňa rozhoduje na neverejnom zasadnutí, patrí odmena vo výške 100 Kčs; k sadzbám tarifnej odmeny podľa odseku 1 sa neprihliada.
§ 16
Úkony právnej pomoci
(1)
Odmena patrí za každý z týchto úkonov právnej pomoci:
a)
prevzatie a príprava zastúpenia alebo obhajoby vrátane prvej porady s klientom,
b)
ďalšia porada s klientom presahujúca jednu hodinu,
c)
písomné podanie na súd alebo iný orgán, týkajúce sa veci samej,
d)
účasť pri vyšetrovacom úkone, pri oboznámení s výsledkami vyšetrovania, vyhľadávania a za konanie pred súdom alebo iným orgánom, a to za každé začaté dve hodiny,
e)
napísanie právneho rozboru veci,
f)
rokovanie s protistranou, a to za každé začaté dve hodiny,
g)
návrh na predbežné opatrenie, ak dôjde k nemu pred začatím konania, odvolanie proti rozhodnutiu o predbežnom opatrení, návrh na obnovu konania, odvolanie, prípadne sťažnosť proti rozhodnutiu o návrhu na obnovu konania, podnet na podanie sťažnosti pre porušenie zákona,
h)
napísanie listiny o právnom úkone.
(2)
Odmena vo výške 1 polovice patrí za každý z týchto úkonov právnej pomoci:
a)
návrh na predbežné opatrenie, ak dôjde k nemu po začatí konania, návrh na zabezpečenie dôkazu alebo dedičstva,
b)
návrh na opravu odôvodnenia rozhodnutia, na odstránenie následkov zmeškania a na zmenu rozhodnutia o plnení v splátkach,
c)
odvolanie proti rozhodnutiu, pokiaľ nejde o rozhodnutie vo veci samej a vyjadrenie k takémuto odvolaniu,
d)
návrhy a sťažnosti vo veciach, v ktorých sa rozhoduje na verejnom zasadaní, s výnimkou návrhu na obnovu konania,
e)
účasť na verejnom zasadaní, ak nejde o odvolanie alebo obnovu konania,
f)
ak ide o výkon rozhodnutia, prevzatie a prípravu zastúpenia, návrh na začatie konania, vyjadrenie k takémuto návrhu, zastupovanie pri pojednávaní, odvolanie proti rozhodnutiu a vyjadrenie k takémuto návrhu.
(3)
Za úkony právnej pomoci, ktoré nie sú uvedené v odsekoch 1 a 2, patrí odmena ako za úkony, ktoré sú im svojou povahou a účelom najbližšie.
§ 17
(1)
AdvokátAdvokát môže znížiť tarifnú odmenu až na polovicu.
(2)
Tarifná odmena sa zníži o 20 %, ak ide o spoločné úkony pri zastupovaní alebo obhajobe dvoch alebo viacerých osôb.
(3)
Tarifnú odmenu môže advokátadvokát zvýšiť až na trojnásobok, ak ide o vec mimoriadne náročnú alebo ak na jej vybavenie je potrebné použiť cudzie právo alebo cudzí jazyk.
(4)
Pri spojení dvoch alebo viacerých vecí sa zvyšuje tarifná odmena patriaca vo veci s najvyššou hodnotou o polovicu tarifnej odmeny, ktorá by inak patrila v ostatných spojených veciach.
(5)
Ustanovenie odseku 4 sa nepoužije, ak je spojenie veci na spoločné prejednanie ustanovené zákonom. V takomto prípade sa určí výška tarifnej odmeny podľa veci s najvyššou hodnotou.
Hotové výdavky a náhrada za premeškaný čas
§ 18
AdvokátAdvokát má popri nároku na odmenu tiež nárok na
a)
náhradu hotových výdavkov účelne vynaložených v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci, najmä na súdne a iné poplatky, cestovné a telekomunikačné výdavky a výdavky za znalecké posudky, preklady a odpisy,
b)
náhradu za premeškaný čas (§ 20).
§ 19
(1)
AdvokátAdvokát sa môže dohodnúť s klientom na druhu a výške niektorých hotových výdavkov, ktorých vynaloženie sa predpokladá v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci.
(2)
Ak sa dohodne advokátadvokát s klientom na zmluvnej odmene, môže sa s ním dohodnúť tiež na paušálnej sume ako náhrade všetkých alebo niektorých hotových výdavkov, ktorých vynaloženie sa predpokladá v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci. Klient potom nemôže požadovať pri vyúčtovaní špecifikáciu týchto hotových výdavkov a advokátadvokát nemôže požadovať náhradu tých hotových výdavkov, pri ktorých bola dohodnutá paušálna suma prekročená.
(3)
Predsedníctvo Slovenskej advokátskej komory môže záväzne určiť paušálnu sumu, ktorú možno od klienta požadovať na náhradu výdavkov na miestne telekomunikačné výdavky a miestne prepravné. Túto sumu môže advokát požadovať i vtedy, ak sa na jej náhrade s klientom osobitne nedohodol.
(4)
Na výšku náhrady cestovných výdavkov sa vzťahujú právne predpisy o náhradách cestovných výdavkov, ak táto vyhláška neustanovuje inak.
§ 20
Pri úkonoch vykonávaných v mieste, ktoré nie je sídlom advokátaadvokáta, za čas strávený cestou do tohto miesta a späť patrí advokátoviadvokátovi náhrada za premeškaný čas 20 Kčs za každú i začatú polhodinu.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 21
Pri úvahe o poskytnutí bezplatnej právnej pomoci (§ 3) a o znížení odmeny (§ 6 ods. 3, § 17 ods. 1) sa prihliadne najmä na majetkové a sociálne pomery klienta a na povahu veci.
§ 22
(1)
Pri určení nákladov konania, ktorých náhrada sa priznáva proti inej fyzickej či právnickej osobe, sa výška odmeny advokátaadvokáta určí podľa ustanovení tejto vyhlášky o tarifnej odmene (§ 12 a nasl.); ustanovenie § 17 ods. 1 prvá veta sa nepoužije. Na to je advokátadvokát povinný upozorniť klienta, ak jedná s ním o zmluvnej odmene.
(2)
Ustanovenie odseku 1 prvá veta sa vzťahuje i na výšku odmeny advokátaadvokáta ustanoveného prokurátorom alebo súdom.
§ 23
(1)
AdvokátAdvokát sa môže dohodnúť s klientom, ktorý je devízovým cudzozemcom, na zmluvnej odmene v takej výške, aká je obvyklá v štáte jeho bydliska alebo sídla, alebo aká sa obvykle požaduje za obdobné právne služby v cudzine.
(2)
Ak je predmetom konania nárok na zaplatenie v cudzej mene a ak nebránia tomu osobitné predpisy, môže byť odmena advokátaadvokáta dohodnutá i v tejto mene.
(3)
Na dohodu podľa odsekov 1 a 2 sa neprihliada pri určovaní nákladov konania, ktorých náhrada sa priznáva inej fyzickej alebo právnickej osobe; na to je advokátadvokát povinný klienta upozorniť.
§ 24
Za úkony právnej pomoci vykonané pred dňom nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky patrí advokátoviadvokátovi odmena podľa doterajších predpisov.
§ 25
Zrušuje sa vyhláška ministra spravodlivosti č. 50/1965 Zb. o odmenách za poskytovanie právnej pomoci.
§ 26
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Minister:
JUDr. Košťa CSc. v. r. |
Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Sb. | Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Sb.
Zákonné opatrenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb.
Vyhlášeno 18. 6. 1990, datum účinnosti 18. 6. 1990, částka 40/1990
* Čl. I
* Čl. II - Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 18. 6. 1990
246
ZÁKONNÉ OPATRENIE
Predsedníctva Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1990,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb.
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa uznieslo podľa článku 121 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii na tomto zákonnom opatrení:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. sa mení takto:
1.
V § 38 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenská národná rada si zo svojich poslancov zriaďuje mandátový a imunitný výbor a ďalšie výbory pre jednotlivé úseky štátnej, hospodárskej a sociálnej politiky; výbory sú za svoju činnosť zodpovedné Slovenskej národnej rade.“.
2.
§ 41 sa vypúšťa.
3.
§ 42 sa vypúšťa.
4.
§ 43 sa vypúšťa.
5.
§ 43a sa vypúšťa.
6.
V § 92 ods. 1 sa slovo „socialistických“ vypúšťa.
7.
V § 97 ods. 6 sa slovo „socialistických“ vypúšťa.
Čl. II
Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
R. Schuster v. r.
M. Čič v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady
Vyhlášeno 18. 6. 1990, datum účinnosti 18. 6. 1990, částka 41/1990
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 6. 1990
249
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 18. června 1990,
kterým se mění zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, se mění takto:
1.
§ 1 odst. 3 se vypouští.
2.
§ 2 odst. 1 se vypouští.
V § 2 odst. 2 se vypouští označení odstavce.
3.
§ 38 odst. 1 zní:
„(1)
Česká národní rada zřizuje ze svých poslanců mandátový a imunitní výbor a další výbory pro jednotlivé úseky státní, hospodářské a sociální politiky; výbory jsou ze své činnosti odpovědny České národní radě.“.
4.
§ 39 odst. 2 písm. h) se vypouští.
5.
§ 41 se vypouští.
6.
§ 42 se vypouští.
7.
§ 43 se vypouští.
8.
§ 60 odst. 5 zní:
„(5)
Politický, ekonomický a právní rozbor obsahuje též způsob přípravy zásad zákona.“.
9.
§ 96 se vypouští.
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 253/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 253/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky
Vyhlášeno 18. 6. 1990, datum účinnosti 18. 6. 1990, částka 41/1990
* § 1 - Štátny znak, štátnu vlajku a štátnu hymnu Slovenskej republiky možno používať len v podobe ustanovenej zákonom.1)
* § 2 - (1) Štátne orgány a inštitúcie uvedené v § 1 zákona používajú na listinách štátny znak Slovenskej republiky (ďalej len „štátny znak“) takto:
* § 3 - (1) Štátny znak sa používa na vonkajšie označenie budov štátnych orgánov a inštitúcií uvedených v § 1 zákona takto:
* § 4 - (1) Štátny znak na hraniciach s inými štátmi sa používa spolu so štátnym znakom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.2) Hranice Slovenskej republiky s Českou republikou sa označujú štátnym znakom umiestneným na hraničných stlpoch alebo na tabuliach.
* § 5 - (1) Ak ide o štátny sviatok alebo deň významný pre Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku, používa sa popri štátnej vlajke Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky3) aj štátna vlajka Slovenskej republiky.
* § 6 - Vlajková výzdoba sa začína o 18.00 hodine dňa predchádzajúceho slávnostnej udalosti a končí sa o 8.00 hodine nasledujúceho dňa. Národné výbory v obciach primerane upravujú trvanie vlajkovej výzdoby.
* § 7 - Ustanovenia § 5 a 6 sa primerane vzťahujú i na používanie štátnej zástavy Slovenskej republiky.
* § 8 - Politické strany a hnutia, spoločenské organizácie a iné právnické osoby, ako aj občania môžu použiť štátny znak a štátnu zástavu na výzdobu miestností určených na slávnostné zhromaždenia a pri pouličných sprievodoch a manifestáciách uskutočnených pri príl
* § 9 - Za dôstojné zaobchádzanie so všetkými symbolmi Slovenskej republiky a za ich ochranu zodpovedá ten, kto ich použil. Znevažovanie alebo nedôstojné zaobchádzanie so štátnymi symbolmi Slovenskej republiky sa stíha podľa osobitných predpisov.4)
* § 10 - (1) Štátna hymna Slovenskej republiky sa hrá pri príležitosti štátnych sviatkov, pamätných dní, výročí a pri iných príležitostiach významných pre Slovenskú republiku.
* § 11 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 18. 6. 1990
253
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnútra Slovenskej republiky,
z 31. mája 1990,
ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky podľa § 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1990 Zb. o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
Štátny znak, štátnu vlajku a štátnu hymnu Slovenskej republiky možno používať len v podobe ustanovenej zákonom.1)
§ 2
(1)
Štátne orgány a inštitúcie uvedené v § 1 zákona používajú na listinách štátny znak Slovenskej republiky (ďalej len „štátny znak“) takto:
a)
na listinách a iných úradných tlačivách určených na hromadné alebo na opakované používanie je štátny znak predtlačený farebne alebo čierno-bielo bez heraldického šrafovania;
b)
na listinách a iných úradných tlačivách s predtlačeným štátnym znakom sa nepoužíva odtlačok úradnej pečiatky so štátnym znakom Slovenskej republiky;
c)
na ostatných úradných listinách, ktoré obsahujú uznesenie alebo rozhodnutie štátnych orgánov Slovenskej republiky alebo osvedčenie dôležitých skutočností alebo oprávnení, sa používa odtlačok úradnej pečiatky alebo pečate so štátnym znakom.
(2)
Úradné pečiatky so štátnym znakom sú okrúhle s priemerom 36 mm, po obvode kruhu okolo štátneho znaku je označenie štátneho orgánu alebo inštitúcie uvedenej v § 1 zákona, prípadne ich sídlo. Na osobitné účely, najmä na úradné tlačivá, sa používajú okrúhle úradné pečiatky so štátnym znakom s priemerom 17 mm a 22 mm.
§ 3
(1)
Štátny znak sa používa na vonkajšie označenie budov štátnych orgánov a inštitúcií uvedených v § 1 zákona takto:
a)
ak má v budove sídlo viac štátnych orgánov alebo inštitúcií oprávnených používať štátny znak, označuje sa budova len jediným vyobrazením štátneho znaku,
b)
ak štátny orgán alebo inštitúcia, ktoré sú oprávnené používať štátny znak, sídlia vo viacerých budovách, označuje sa ním spravidla len hlavná budova,
c)
štátny znak sa umiestňuje v strede nad priečelím budovy, nad hlavným vchodom alebo po pravej strane hlavného vchodu z čelného pohľadu,
d)
štátny znak sa umiestňuje nad tabuľkou, na ktorej je uvedený názov štátneho orgánu alebo inštitúcie oprávnených ho používať,
e)
štátny znak sa neumiestňuje na budovách, na ktorých by vzhľadom na ich stav nebolo jeho použitie dôstojné.
(2)
Tabule so štátnym znakom sa zhotovujú zo smaltovaného plechu v troch veľkostiach (30 cm, 45 cm a 60 cm).
(3)
Ak budova prestane slúžiť ako sídlo štátneho orgánu alebo inštitúcie, štátny znak sa z nej sníme dňom začatia likvidácie.
(4)
Za označenie budovy štátnym znakom a za jeho náležitú údržbu zodpovedá vlastník (správca) budovy.
§ 4
(1)
Štátny znak na hraniciach s inými štátmi sa používa spolu so štátnym znakom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.2) Hranice Slovenskej republiky s Českou republikou sa označujú štátnym znakom umiestneným na hraničných stlpoch alebo na tabuliach.
(2)
Štátny znak sa umiestňuje na budovách colníc a orgánov pasov a víz a na hraničných stlpoch pod štátnym znakom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
§ 5
(1)
Ak ide o štátny sviatok alebo deň významný pre Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku, používa sa popri štátnej vlajke Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky3) aj štátna vlajka Slovenskej republiky.
(2)
Ak ide o významnú udalosť Slovenskej republiky alebo o udalosť miestneho významu, používa sa vždy štátna vlajka Slovenskej republiky (ďalej len „štátna vlajka“).
(3)
Pri nepárnom počte vlajok sa štátna vlajka umiestni uprostred; pri párnom počte na ľavej strane z čelného pohľadu v prostrednej dvojici.
(4)
Pri zvislom umiestnení štátnej vlajky je biela farba vždy vľavo z čelného pohľadu.
(5)
Na štátnej vlajke Slovenskej republiky ani na stožiari sa neumiestňujú nijaké ozdoby, nápisy, vyobrazenia, stuhy a pod. Stožiar štátnej vlajky na verejnom priestranstve sa umiestňuje vpravo od rečníckeho pultu.
(6)
Nesmie sa použiť štátna vlajka poškodená ani zašpinená a nesmie sa zväzovať do ružice.
(7)
Štátna vlajka sa vztyčuje a sníma bez prerušenia, pomaly a dôstojne; pri snímaní sa nesmie dotýkať zeme.
(8)
Pri štátnom smútku sa štátna vlajka vztyčuje do pol žrde.
§ 6
Vlajková výzdoba sa začína o 18.00 hodine dňa predchádzajúceho slávnostnej udalosti a končí sa o 8.00 hodine nasledujúceho dňa. Národné výbory v obciach primerane upravujú trvanie vlajkovej výzdoby.
§ 7
Ustanovenia § 5 a 6 sa primerane vzťahujú i na používanie štátnej zástavy Slovenskej republiky.
§ 8
Politické strany a hnutia, spoločenské organizácie a iné právnické osoby, ako aj občania môžu použiť štátny znak a štátnu zástavu na výzdobu miestností určených na slávnostné zhromaždenia a pri pouličných sprievodoch a manifestáciách uskutočnených pri príležitosti štátneho sviatku alebo pamätného dňa Slovenskej republiky alebo inej významnej udalosti.
§ 9
Za dôstojné zaobchádzanie so všetkými symbolmi Slovenskej republiky a za ich ochranu zodpovedá ten, kto ich použil. Znevažovanie alebo nedôstojné zaobchádzanie so štátnymi symbolmi Slovenskej republiky sa stíha podľa osobitných predpisov.4)
§ 10
(1)
Štátna hymna Slovenskej republiky sa hrá pri príležitosti štátnych sviatkov, pamätných dní, výročí a pri iných príležitostiach významných pre Slovenskú republiku.
(2)
Za hranie hymny Slovenskej republiky sa považuje aj jej spievanie bez hudobného sprievodu.
§ 11
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Mečiar v. r.
1)
Ústavný zákon SNR č. 50/1990 Zb. o názve, štátnom znaku, štátnej vlajke, štátnej pečati a štátnej hymne Slovenskej republiky.
2)
Čl. II ústavného zákona č. 102/1990 Zb. o štátnych symboloch Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
§ 2 písm. d) zákona č. 115/1990 Zb. o používaní štátnych symbolov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
3)
Čl. III ústavného zákona č. 102/1990 Zb.
§ 4 ods. 2 zákona č. 115/1990 Zb.
4)
§ 17 ods. 1 písm. g) zákona č. 60/1961 Zb. o úlohách národních výborů při zabezpečování socialistického pořádku. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 259/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 259/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 42/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku, ve znění vyhlášky č. 56/1987 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1990
259
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. června 1990,
kterou se mění vyhláška č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány podle § 16 zákona č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku, ve znění vyhlášky č. 56/1987 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se slova „okresního národního výboru příslušného podle § 10 odst. 1 písm. e) a § 11 odst. 2 zákona“ nahrazují slovy „příslušného státního orgánu [§ 10 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 2 zákona]“.
2.
V § 4 odst. 2 se slova „Okresní národní výbor“ a „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Příslušný státní orgán“ a „příslušný státní orgán“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Ministr:
Miller v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 261/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 261/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 42/1990
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítětě, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1990
261
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 103/1988 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítětě, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb., č. 128/1975 Sb., č. 54/1976 Sb., č. 164/1979 Sb., č. 80/1982 Sb., č. 153/1983 Sb., č. 74/1984 Sb., č. 133/1984 Sb., č. 58/1987 Sb., č. 150/1988 Sb. a č. 237/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 12 se za odstavec 3 vkládají odstavce 4 a 5, které zní:
„(4)
Ustanovení předchozích odstavců platí také pro člena družstva, jehož zabezpečení skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro členy družstva po skončení civilní služby.“.
2.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Skutečnost, že jde o pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu, se dokládá potvrzením o pracovní neschopnosti ověřeným příslušným odborným oddělením zdravotnického zařízení, popřípadě jiným k tomu pověřeným zdravotnickým zařízením.
(2)
Nemocenské zvýšené při aktivní tuberkulóze se poskytuje od počátku druhého měsíce trvání pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu, a to po dobu, po kterou je družstevník neschopen práce z tohoto důvodu, nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby, popřípadě do uplynutí doby, na kterou mu bylo povoleno prodloužení výplaty nemocenského podle § 8 odst. 4 zákona.“.
3.
§ 16 včetně nadpisu se vypouští.
4.
V § 23 odst. 1 písm. c) se za slova „v ozbrojených silách,“ vkládají slova „jakož i civilní služby,“.
5.
§ 32 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v ústavu (zařízení) v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.";
dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
6.
V § 32 odst. 4 se slova „§ 35 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 35b odst. 1“.
7.
V § 34 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Příslušný státní orgán“.
8.
V § 81 se slova „okresní národní výbory“ nahrazují slovy „příslušné státní orgány“.
9.
Oddíl třináctý zní:
„Oddíl třináctý
K § 113 a 116 zákona
§ 82
Zemědělská družstva obstarávají na vlastní náklad administrativní práce potřebné při provádění zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. Družstvo prověří, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů poskytnout dávku, na kterou je zákonný nárok. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění. Jinak družstvo předloží žádost včetně potřebných podkladů příslušnému orgánu sociálního zabezpečení (dále jen „příslušný orgán“):
§ 83
Příslušný orgán rozhoduje o peněžitých dávkách ze zabezpečení v nemoci a o dávkách ze zabezpečení matky a dítěte zejména, jestliže
a)
vznikla pochybnost nebo spor o nároku na dávku nebo o její výši;
b)
jde o dávku dobrovolnou;
c)
požadovaná dávka nemá být přiznána buď vůbec nebo v požadovaném rozsahu;
d)
přiznaná dávka má být odňata, nebo má být snížena její výše nebo zastavena její výplata, popřípadě má být z jiného důvodu rozhodnuto o trvání nároku na ni;
e)
má být rozhodnuto, že družstevník nebo jiný příjemce dávky je povinen dávku neprávem přijatou vrátit.“.
10.
§ 86 a 87 zní:
㤠86
Rozhodnutí příslušného státního orgánu o dávce se oznamuje doručením jeho písemného vyhotovení rovněž družstvu, které je provede.
§ 87
(1)
Řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobeného zaviněním příjemce této dávky26) se zahajuje na návrh družstva, které dávku vyplatilo, nebo z podnětu příslušného státního orgánu; účastníkem tohoto řízení je i družstvo.
(2)
V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je povinen jej uhradit tomu družstvu, ve kterém byla dávka poskytnuta.“.
11.
Za § 87 se vkládá § 87a, který zní:
㤠87a
Na žádost se účastníku řízení přizná z prostředků zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte náhrada jeho nezbytných hotových výdajů včetně náhrady ušlého výdělku a jízdného s výjimkou místní dopravy, jestliže souvisejí s osobní účastí na jednání, k němuž byl vyzván příslušným státním orgánem, a jestliže jeho žádosti bylo alespoň zčásti vyhověno.“.
12.
§ 88 odst. 1 zní:
„(1)
Přiznané dávky vyplácí družstvo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.“.
13.
V § 90 odst. 1 písm. f) se za slovo „vojenské“ vkládají slova „a civilní“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990 s výjimkou bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. září 1990.
Ministr:
Miller v. r.
26)
§ 31 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 262/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 262/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška předsedy vlády č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 42/1990
* Čl. I - Vyhláška předsedy vlády č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb. a vyhlášky č. 123/19
* Čl. II - Zrušuje se:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 9. 1990
262
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška předsedy vlády č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí České republiky a ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské republiky podle § 63 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška předsedy vlády č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb. a vyhlášky č. 123/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Nemocenské pojištění zaměstnanců a občanů postavených jim v tomto pojištění na roveň (dále jen „nemocenské pojištění“) se provádí v závodech a v příslušných orgánech nemocenského pojištění (dále jen „příslušný orgán“).“.
2.
§ 2 se vypouští.
3.
§ 3 zní:
㤠3
Příjmy a výdaje nemocenského pojištění jsou součástí státních příjmů a výdajů.“.
4.
V § 5 odst. 1 věta druhá zní: „Závodem se rozumí též zaměstnavatel, který má méně zaměstnanců, jestliže evidenci mezd vede pro něho jiná organizace.“.
5.
§ 5 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Při změně počtu zaměstnanců nad počet uvedený v odstavci 1 nebo pod tento počet, pokládá se malý závod za závod nebo závod za malý závod až za období kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž taková změna nastala. Při takové změně na přechodnou dobu nepřesahující tři kalendářní měsíce, může příslušný orgán určit, kdo bude po tuto dobu provádět nemocenské pojištění zaměstnanců takového závodu (malého závodu).
6.
V § 6 odst. 2 se slova „okresních správách nemocenského pojištění“ nahrazují slovy „příslušných orgánech“.
7.
§ 7 se vypouští.
8.
V § 8 odst. 1 se vypouštějí slova „Revolučnímu odborovému hnutí“.
9.
§ 8 odst. 2 se vypouští.
10.
V § 8 odst. 4 se vypouštějí slova „Ústřední správa nemocenského pojištění (dále jen „Ústřední správa“) se sídlem v Praze“.
11.
V § 8 odst. 6 se vypouští věta třetí.
12.
§ 10 a 10b se vypouštějí.
13.
V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova „který vydá Ústřední správa“.
14.
V § 11 odst. 3 se vypouštějí slova „a pracovníci Správy“.
15.
V § 11 odst. 5 se vypouští věta druhá.
16.
V § 12 se v nadpise vypouštějí slova „a jeho nadřízených orgánů“.
17.
§ 12 odst. 7 zní:
„(7)
Zanikne-li závod, v němž se provádělo pojištění, je jeho vedoucí, popřípadě právní nástupce závodu nebo ten, kdo je pověřen likvidací závodu, povinen zařídit vše potřebné, aby zaměstnancům, kteří ke dni zániku závodu mají nárok na dávky, mohly být tyto dávky vyplaceny nebo dále vypláceny. Nemůže-li sám zaslat neprodleně doklady a záznamy nutné k posouzení nároků na dávky, popřípadě pro další výplatu dávek závodu nebo orgánu, který převezme provádění pojištění těchto zaměstnanců, předá je neprodleně k dalšímu opatření orgánu nemocenského pojištění příslušnému podle dosavadního sídla závodu.“.
18.
V § 13 odst. 1 se slova „příslušné krajské správy“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.
19.
V § 13 odst. 3 se vypouštějí slova „příslušnosti svých zaměstnanců k odborovému svazu“.
20.
§ 13 odst. 4 zní:
„(4)
Zanedbá-li závod povinnosti stanovené v předchozích odstavcích, může mu příslušný orgán předepsat platebním výměrem penále ve výši od 500 Kčs do 5000 Kčs.“.
21.
§ 14 odst. 1 písm. d) se vypouští.
22.
V § 14 odst. 1 písm. f) se za slovo „vojenské“ vkládají slova „nebo civilní“.
23.
§ 14 odst. 3 se vypouští.
24.
V § 15 odst. 2 se slova „Ústřední správa, popřípadě Česká správa nebo Slovenská správa“ nahrazují slovy „příslušné orgány nemocenského pojištění republik v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí“.
25.
§ 15 odst. 3 se vypouští.
26.
§ 16 a 17 se vypouštějí.
27.
V § 18 v nadpise a v odstavci 1 se slovo „odborových“ nahrazuje slovem „příslušných“.
28.
§ 19 odst. 1 zní:
„(1)
Prostředky určené k provádění nemocenského pojištění spravují příslušné orgány.“.
29.
V § 20 odst. 2 se vypouští ustanovení písmene c) a v ustanovení písemene e) se slova „ve Správě“ nahrazují slovy „v příslušném orgánu“.
30.
V § 21 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: „Do tohoto úhrnu se započtou pouze mzdy z činností, které zakládají účast na nemocenském pojištění.“.
31.
V § 23 se za větu první vkládá tato věta: „V závodech, kde je výplata mezd pro jednotlivé úseky (provozovny, dílny) rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného pro celý závod den poslední výplaty zúčtovaných mezd za uplynulý kalendářní měsíc.“.
32.
V § 24 odst. 1 se vypouštějí slova „podle § 16“.
33.
V § 24 odst. 2 se slova „krajské správě, která je pro něj příslušná (§ 10 odst. 3 a 4),“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu“.
34.
§ 25 a 26 zní:
㤠25
(1)
Jestliže závod odvádí pojistné jako součást odvodu z objemu mezd1) nebo daně z objemu mezd,2) anebo jako součást daně z objemu mezd a odměn,3) popřípadě je začleněn do takové organizace, vykazuje příslušnému orgánu na předepsaném výkazu dávek jen zúčtované dávky.
(2)
Závod předkládá výkaz dávek a vybírá si prostředky na jejich úhradu prostřednictvím pobočky československého peněžního ústavu, u něhož má účet prostředků nemocenského pojištění pro něj příslušný orgán. Výkaz dávek spolu s odpovídajícím převodním příkazem je závod povinen předložit této pobočce za každý kalendářní měsíc nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká. Peněžní ústav neprovede příkaz, není-li doložen výkazem dávek.
(3)
Jestliže závod vybral neprávem úhradu na dávky, které nesmí podle § 24 odst. 2 vykazovat a uhrazovat, předepíše mu příslušný orgán platebním výměrem4) pojistné ve výši neprávem vybrané úhrady. Toto pojistné je závod povinen uhradit v plné výši nejpozději do 15 dnů od doručení platebního výměru přímo příslušnému orgánu ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.
(4)
Ustanovení předchozích odstavců platí též pro rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž se pojistné vyrovnává odpovídající úpravou jejich rozpočtů.
§ 26
(1)
Závod, na který se nevztahuje § 25, je povinen sám vypočítat pojistné za každý kalendářní měsíc a vykázat je spolu s dávkami zúčtovanými za tento měsíc příslušnému orgánu na předepsaném výkazu pojistného a dávek.
(2)
Výkaz pojistného a dávek předkládá závod příslušnému orgánu prostřednictvím pobočky československého peněžního ústavu, u něhož má závod svůj účet. Zároveň předkládá této pobočce příkaz k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného příslušným orgánem. Závod je povinen předložit tyto doklady nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné, předkládá závod výkaz pojistného a dávek pobočce československého peněžního ústavu, u něhož má účet příslušný orgán, spolu s příkazem k úhradě rozdílu na vrub účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného příslušným orgánem.
(3)
Nemá-li závod účet u některé pobočky československého peněžního ústavu, je povinen předložit výkaz pojistného a dávek přímo příslušnému orgánu nejpozději do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného, a nejpozději do téže lhůty mu uhradit rozdíl, o který pojistné převyšuje dávky. Jsou-li dávky vyšší než pojistné, uhradí příslušný orgán částku vyplývající ve prospěch závodu do 8 dnů ode dne, kdy jí byl doručen výkaz.
(4)
Příslušný orgán předepíše platebním výměrem závodu uvedenému v odstavci 1 pojistné, jestliže závod
a)
je nevykázal vůbec nebo je vypočetl a vykázal nesprávně nižší částkou nebo
b)
neprávem odečetl od pojistného dávky, které podle § 24 odst. 2 nesmí vykazovat a uhrazovat, a zkrátil tak neoprávněně odvod pojistného.
Neposkytne-li závod podklady potřebné ke zjištění správné výše pojistného, které měl odvést, může mu příslušný orgán předepsat pojistné podle poměrů v obdobném závodě přibližně stejné velikosti. Předepsané pojistné je závod povinen uhradit nejpozději do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru v plné výši příslušnému orgánu ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.“.
35.
V § 27 odst. 1 se slova „okresní správa“ nahrazují slovy „příslušný orgán“ a za slovo „závodu“ se vkládají slova „platebním výměrem“.
36.
V § 27 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „popřípadě do 5 % úhrnu mezd zaměstnanců vnitřní organizační jednotky závodu, jestliže se zjištěné nedostatky týkají výlučně této jednotky.“.
37.
V § 27 odst. 3 se slova „příslušné krajské správě“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu“.
38.
V § 28 odst. 1 se slova „krajské správě“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu“ a sazba „0,05 %“ se nahrazuje sazbou „0,1 %“.
39.
V § 28 odst. 2 se sazba „0,05 %“ nahrazuje sazbou „0,1 %“ a slova „krajské správě“ se nahrazují slovy „příslušnému orgánu“.
40.
§ 28 odst. 3 zní:
„(3)
Nezašle-li závod ve stanovené lhůtě řádně vyplněný výkaz dávek (§ 25) nebo výkaz pojistného a dávek (§ 26), anebo neuvede-li v převodním příkaze (§ 25) nebo v příkaze k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami (§ 26) správně a úplně všechny náležitosti, může mu příslušný orgán předepsat platebním výměrem penále ve výši od 500 Kčs do 5000 Kčs.“.
41.
Za § 28 se vkládá § 28a, který zní:
㤠28a
Náležitosti rozhodnutí o platebním výměru
Platební výměr musí obsahovat kromě obecně stanovených náležitostí rozhodnutí5) označení závodu, kterému se předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné (§ 25 odst. 3 a § 26 odst. 4) musí obsahovat rovněž poučení o povinnosti platit penále podle § 28 odst. 2.“.
42.
§ 29 zní:
㤠29
Výkaz nedoplatků pojistného
(1)
Pohledávky na pojistném včetně jeho příslušenství a na penále může příslušný orgán vykázat závodu výkazem nedoplatků pojistného. Příslušenstvím pojistného jsou náklady vymáhání pojistného.
(2)
Ve výkazu nedoplatků pojistného se uvádějí nedoplatky podle stavu účtu závodu k určitému dni. Tento stav vyplývá z částek, které závod sám vykázal (§ 25 odst. 1 a § 26 odst. 1), z částek, které mu byly platebním výměrem předepsány, z penále a z příslušenství po odečtení vykonaných plateb. Výkaz nedoplatků musí obsahovat označení příslušného orgánu, který výkaz vydává, označení závodu, jemuž se nedoplatky pojistného vykazují, dlužnou částku a den, ke kterému byla zjištěna, případné penále a příslušenství, které má být zaplaceno s vykázaným nedoplatkem, jakož i datum a podpis oprávněných zástupců orgánu, který výkaz vydává. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako rozhodnutí.“.
43.
V § 31 odst. 2 se slova „krajskou správou“ a „krajské správy“ nahrazují slovy „příslušným orgánem“ a „příslušného orgánu“.
44.
§ 35 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Předmětem dávkového řízení je rozhodování o peněžitých dávkách nemocenského pojištění a o přídavcích na děti (dále jen „dávky“).
(2)
Rozhodování o lázeňské péči upravují zvláštní předpisy.“.
45.
§ 36 odst. 1 zní:
„(1)
Nárok na dávky se uplatňuje u útvaru nebo pracovníka určeného závodem.“.
46.
§ 37 a 38 včetně nadpisu zní:
„Rozhodování o dávce
§ 37
Rozhodnutí příslušného orgánu o dávce se oznamuje doručením jeho písemného vyhotovení rovněž závodu, který je provede.
§ 38
(1)
Řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobeného zaviněním příjemce této dávky6) se zahajuje na návrh závodu, který dávku vyplatil, nebo z podnětu příslušného orgánu; účastníkem tohoto řízení je i závod.
(2)
V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je povinen jej uhradit tomu, kdo dávku vyplatil. O vrácenou nebo vymoženou částku přeplatku sníží závod příslušný druh dávky v nejbližším výkazu dávek (výkazu pojistného a dávek), jestliže ji už před tím sám neuhradil [§ 25 odst. 3 a § 26 odst. 4 písm. b)].“.
47.
V § 39 se vypouští odstavec 4 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
48.
§ 40 až 42 se vypouštějí.
49.
V § 43 se vypouští nadpis a odstavec 1 zní:
„(1)
Řízením v jiných věcech než dávkových se rozumí řízení o vzniku, trvání nebo zániku pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o jiných otázkách pojistného poměru ve sporných případech, jakož i řízení o pojistném, přirážce k pojistnému a o penále.";
odstavce 2 až 5 se vypouštějí,
odstavec 6 se označuje jako odstavec 2 a slova „předchozích odstavců“ se v něm nahrazují slovy „předchozího odstavce“.
50.
§ 44 se vypouští.
51.
§ 45 zní:
㤠45
Na žádost se účastníku řízení přizná z prostředků nemocenského pojištění [§ 20 odst. 2 písm. e)] náhrada jeho nezbytných hotových výdajů včetně náhrady ušlého výdělku a jízdného s výjimkou místní dopravy, jestliže souvisejí s osobní účastí na jednání, k němuž byl účastník vyzván příslušným orgánem, a jestliže jeho žádosti bylo aspoň zčásti vyhověno.“.
52.
§ 46 se vypouští.
53.
§ 49 zní:
㤠49
Při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů plní příslušný orgán přiměřeně také úkoly, které jinak mají při provádění pojištění závody.“.
54.
V § 50 odst. 2 se slova „okresní správy“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“ a poslední věta tohoto odstavce se vypouští.
55.
§ 50 odst. 3 zní:
„(3)
Nepřihlásí-li nebo neodhlásí-li malý závod zaměstnance ve lhůtě stanovené v přechozím odstavci, může mu příslušný orgán uložit penále ve výši od 500 Kčs do 5000 Kčs. Uložené penále je malý závod povinen odvést příslušnému orgánu.“.
56.
V § 51 odst. 1 se slova „krajské správě“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu“.
57.
V § 52 odst. 2 se slova „společné domácnosti“ nahrazují slovy „bezpodílového spoluvlastnictví manželů“.
58.
§ 53 zní:
㤠53
Pro řízení ve věcech nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů platí přiměřeně ustanovení části páté. Nárok na dávky se však uplatňuje přímo u příslušného orgánu.“.
59.
§ 54 zní:
㤠54
Ustanovení této části platí přiměřeně pro provádění nemocenského pojištění občanů, u nichž není dána příslušnost orgánu nemocenského pojištění podle sídla závodu ani podle sídla malého závodu. Příslušný je zde orgán nemocenského pojištění, v jehož obvodu má takový občan bydliště.“.
60.
§ 56 až 58 se vypouštějí.
Čl. II
Zrušuje se:
1.
vyhláška č. 96/1954 Ú. l., o odvádění pojistného národního pojištění zaměstnanců a o vybírání prostředků na výplatu dávek nemocenského pojištění v závodech, ve znění pozdějších předpisů;
2.
vyhláška č. 169/1954 Ú. l., o řízení v dávkových věcech nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů;
3.
§ 8, 9, 9a, 10a, § 11 odst. 1 a 2, § 19 odst. 4 a § 47 vyhlášky č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 178/1968 Sb.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990 s výjimkou čl. II bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. září 1990.
Ministr:
Miller v. r.
1)
§ 3 odst. 2 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.
2)
§ 8 odst. 2 zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani.
3)
§ 9 odst. 3 zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.
4)
§ 58 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 180/1990 Sb.
5)
§ 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
6)
§ 48 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 264/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 264/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 29. 6. 1990, částka 42/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 6. 1990
264
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 25. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu
Federální ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 7 odst. 2 a § 62 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 2 zní:
„(2)
K žádosti o vydání zbrojního průkazu je žadatel povinen
a)
připojit lékařský posudek o fyzické a duševní způsobilosti k používání zbraně,
b)
připojit potvrzení zaměstnavatele nebo národního výboru, popřípadě předložit k nahlédnutí platnou koncesi, žádá-li o vydání zbrojního průkazu na kulovou zbraň používanou v souvislosti s výkonem povolání nebo zaměstnání,
c)
předložit k nahlédnutí platný lovecký lístek, žádá-li o vydání zbrojního průkazu na kulovou zbraň určenou pro lovecké účely,
d)
předložit k nahlédnutí platný doklad o dosažení příslušné výkonnostní třídy, žádá-li o vydání zbrojního průkazu na kulovou zbraň pro sportovní účely.“.
2.
§ 1 odst. 3 se vypouští.
3.
Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní:
㤠1a
(1)
Za zbraň určenou pro lovecké účely se považuje zbraň, jejíž držení a nošení má být povoleno držiteli platného loveckého lístku k výkonu práva myslivosti.
(2)
Za zbraň určenou pro sportovní účely se považuje zbraň, jejíž držení a nošení má být povoleno ke sportovní činnosti nositeli výkonnostní třídy ve střelbě nebo v jiné sportovní disciplíně, jejíž součástí je střelba.
(3)
Za zbraně používané v souvislosti s výkonem povolání nebo zaměstnání se považují speciální expanzní přístroje uvedené v § 32 odst. 1 zákona a zbraně, jejichž držení a nošení má být povoleno osobám, které podle zvláštních předpisů při výkonu povolání nebo zaměstnání musí být ozbrojeny anebo jsou při něm oprávněny k použití zbraně.“.
4.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
Žádost o prodloužení doby platnosti zbrojního průkazu musí mít náležitosti uvedené v § 1, kromě lékařského posudku o fyzické a duševní způsobilosti k používání zbraně.“.
5.
§ 2 odst. 3 se vypouští.
6.
§ 6 odst. 2 zní:
„(2)
Osoba, která chce nabýt vlastnictví ke kulové zbrani a je držitelem zbrojního průkazu, podává písemnou žádost o vydání nákupního povolení, která musí mít náležitosti uvedené v § 1, kromě lékařského posudku o fyzické a duševní způsobilosti k používání zbraně, a obsahovat údaje o způsobu nabytí a druhu zbraně a podle možnosti též o její značce, ráži a výrobním čísle.“.
7.
§ 7 odst. 5 se vypouští.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Sacher v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 267/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 267/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 42/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mě
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1990
267
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky
ze dne 26. června 1990,
kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 177 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., a podle § 58 písm. d) a f) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mění takto:
1.
V § 54 se slova „do výše 10 Kčs“ nahrazují slovy „do výše 12 Kčs“.
2.
V § 122 odst. 2 se vypouští část druhé věty za středníkem a poslední věta.
3.
Příloha č. 7 odst. 1 zní:
„(1)
Stravování podle vyhlášky MZSV ČR ze dne 26. června 1990 o stravování v zařízeních sociální péče Za dopravu jídla do zařízení, případně za donášku do obytné jednotky obyvatele (v nutných případech, kdy je omezena pohyblivost obyvatele) se úhrada nepožaduje“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Ministr:
Prof. MUDr. Klener DrSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 268/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 268/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 43/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví, Ústřední rady odborů a státního úřadu sociálního zabezpečení č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1990
268
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí České republiky a ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské republiky podle § 51 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., a podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., a zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 103/1988 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví, Ústřední rady odborů a státního úřadu sociálního zabezpečení č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se vypouštějí slova „podle zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení“.
2.
V § 2 se na konci věty první připojují tato slova: "pokud nezanikl již dříve."; věta druhá se vypouští.
3.
§ 4 a 5 zní:
㤠4
Zdravotní stav zaměstnance neschopného práce posuzuje pro účely uznání invalidity nebo částečné invalidity příslušný státní orgán.
§ 5
(1)
Rozhodnutí o tom, že zaměstnanec neschopný práce je invalidní nebo částečně invalidní, se oznámí zaměstnanci a vyrozumí se o něm také lékařská poradní komise, která dala podnět k posouzení zaměstnancova zdravotního stavu. Při oznámení rozhodnutí se zaměstnanci doporučí, aby co nejdříve požádal o přiznání invalidního (částečného invalidního) důchodu se zřetelem k tomu, že se mu zastaví výplata nemocenského podle ustanovení § 8.
(2)
Jestliže příslušný státní orgán dospěl k závěru, že zaměstnanec neschopný práce není invalidní ani částečně invalidní, sdělí svůj posudek zaměstnanci a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení zaměstnancova zdravotního stavu. Rozhodnutí se v takovém případě nevydává.“.
4.
§ 6 odst. 1 zní:
„(1)
Proti rozhodnutí podle § 5 odst. 1 lze podat odvolání, o němž se rozhodne po přezkoumání zdravotního stavu zaměstnance neschopného práce.“.
5.
V § 7 se vypouštějí slova „odboru sociálního zabezpečení“, „okresní posudkové komise“, „orgánů státní zdravotní správy“, „odborových orgánů“ a „orgánů sociálního zabezpečení“.
6.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Byl-li zaměstnanec uznán invalidním nebo částečně invalidním v řízení podle § 3 až 6, vydá příslušný státní orgán bez ohledu na právní moc rozhodnutí podle § 5 odst. 1 rozhodnutí, kterým se zastavuje výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne vydání rozhodnutí o zastavení výplaty nemocenského.
(2)
Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 5 odst. 1, kterým byl uznán invalidním (částečně invalidním), a namítá, že není invalidní ani částečně invalidní, má takové odvolání odkladný účinek pro rozhodnutí o zastavení výplaty nemocenského. Nevyhoví-li odvolací orgán tomuto odvolání, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy rozhodnutí o odvolání bylo vydáno, ne však dříve, než uplyne doba uvedená v odstavci 1.
(3)
Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 5 odst. 1, kterým byl uznán invalidním (částečně invalidním), a domáhá se jiného stupně invalidity, nemá takové odvolání odkladný účinek pro rozhodnutí o zastavení výplaty nemocenského. Výplata nemocenského se zastaví v tomto případě po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.
(4)
Jestliže by podpůrčí doba plynoucí podle § 15 odst. 3, popřípadě odst. 4 zákona skončila dříve než doby stanovené v předchozích odstavcích, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.“.
7.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
Ustanovení této vyhlášky platí obdobně pro družstevní rolníky.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1990.
Ministr:
Miller v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 43/1990
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - STRAVOVANIE V JEDNOTLIVÝCH DRUHOCH ZARIADENÍ (§ 7 — § 17b)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 18 — § 20)
Aktuální znění od 12. 11. 1991 (443/1991 Sb.)
272
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 21. júna 1990
o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti
Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 58 písm. f) a h) zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb. ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
§ 1
Predmet úpravy
Táto vyhláška upravuje podmienky stravovania v zariadeniach sociálnej starostlivosti1) (ďalej len „zariadenie“), spoločného stravovania starých občanov a ťažko zdravotne postihnutých občanov zabezpečované z týchto zariadení2) stravovania príjemcov niektorých ďalších služieb sociálnej starostlivosti2a) (ďalej len „stravovanie“) a určuje výšku úhrady za poskytovanú stravu.
§ 2
Stravníci
(1)
Stravovanie sa poskytuje
a)
zverencom a obyvateľom ústavov sociálnej starostlivosti (ďalej len „ústav“),2c)
b)
starým občanom,
c)
ťažko zdravotne postihnutým občanom,
d)
deťom umiestneným v stanici opatrovateľskej služby pre deti,
e)
účastníkom výchovno-rekreačných a letných rekreačno-výchovných táborov a sociálno-zdravotných a iných kurzov,
f)
občanom vykonávajúcim civilnú službu,2b)
g)
dobrovoľným pracovníkom opatrovateľskej služby,
h)
pracovníkom zariadení podľa osobitného predpisu.3)
(2)
Stravovanie možno poskytovať so súhlasom vedúceho zariadenia aj ďalším občanom, ak to umožňujú prevádzkové podmienky zariadenia, nebránia tomu hygienicko-epidemiologické a bezpečnostné dôvody, a nezhorší sa tým úroveň stravovania stravníkov uvedených v odseku 1.
§ 3
(1)
Celodenným stravovaním sa rozumejú raňajky, obed, večera a dve vedľajšie jedlá, pri diéte diabetickej, bielkovinovej a výživnej tri vedľajšie jedlá.
(2)
Diétnu stravu možno poskytovať na základe odporúčania príslušného lekára; stravníkom uvedeným v § 2 ods. 1 písm. h) a v odseku 2 možno diétnu stravu poskytovať za predpokladu, že sa príslušný druh diéty v zariadení pravidelne pripravuje.
§ 4
Poskytovanie stravy
(1)
Strava sa poskytuje v súlade so zásadami správnej výživy, s prihliadnutím na vek a zdravotný stav stravníkov a podľa určených stravných jednotiek. Stravovanie sa zabezpečuje prípravou stravy vo vlastnej stravovacej prevádzke zariadenia, odberom stravy z iného zariadenia, prípadné odberom stravy z iných organizácií.
(2)
Odber stravy z ústavov sociálnej starostlivosti,2c) zo zariadení opatrovateľskej služby na dlhodobý pobyt starých občanov,4) zo samostatných jedální s vlastnou kuchyňou pre dôchodcov5) a zo staníc opatrovateľskej služby6) do iného zariadenia, prípadne do domácností stravníkov uvedených v § 2 ods. 1 písm. b) a c) možno dohodnúť len za predpokladu dostatočnej kapacity a vybavenosti stravovacích prevádzok týchto zariadení; pritom sa nesmie zhoršiť úroveň stravovania stravníkov uvedených v § 2 ods. 1 písm. a) až d) umiestnených v týchto zariadeniach.
(3)
Odber stravy z iných organizácií do zariadení sa musí dohodnúť písomne; v dohode sa upravia najmä konkrétne podmienky odberu stravy a výška úhrady za ňu.
(4)
Spôsob prihlasovania a odhlasovania stravy určí vedúci zariadenia.
§ 5
Stravné jednotky
(1)
Stravnou jednotkou v zariadení s celodenným stravovaním sa rozumie finančná norma priemerných nákladov na potraviny (na suroviny) pripadajúca na jeden ubytovací deň; v zariadení, v ktorom sa neposkytuje celodenné stravovanie, sa stravnou jednotkou rozumie denná finančná norma priemerných nákladov na potraviny (na suroviny) pripadajúca na jedno hlavné jedlo (raňajky, obed, večeru), prípadne jedno vedľajšie jedlo.
(2)
Obstarávacou cenou surovín sa rozumejú náklady na potraviny (suroviny) spotrebované na prípravu jedál, včítane strát, ktoré vznikli prirodzeným úbytkom surovín (ďalej len „obstarávacia cena surovín“).
§ 6
Náklady na stravovanie
Dodržiavanie finančných noriem priemerných nákladov na potraviny zariadenie sleduje najmenej raz mesačne tak, že hodnota skutočne spotrebovaných potravín sa porovnáva s nákladmi vypočítanými vynásobením skutočného počtu stravníkov za sledované obdobie príšlušnou stravnou jednotkou. Prípadné rozdiely sa musia vyrovnať k 31. decembru kalendárneho roka.
DRUHÁ ČASŤ
STRAVOVANIE V JEDNOTLIVÝCH DRUHOCH ZARIADENÍ
PRVÝ DIEL
STRAVOVANIE V ÚSTAVOCH
§ 7
V ústavoch, s výminkou domovov-penziónov pre dôchodcov, sa poskytuje celodenné stravovanie ako súčasť komplexnej starostlivosti podľa určených stravných jednotiek; v ústavoch (samostatných oddeleniach) na denný pobyt sa poskytuje obed a dve vedľajšie jedlá.
§ 8
Stravné jednotky
(1)
Stravné jednotky pre zverencov sú:
a)
v ústavoch pre telesne postihnutú mládež, v ústavoch pre telesne postihnutú mládež s pridruženým mentálnym postihnutím, v ústavoch pre zmyslovo postihnutú mládež, v ústavoch pre telesne postihnutú mládež s viacerými chybami, v ústavoch pre mentálne postihnutú mládež a v ústavoch (samostatných oddeleniach) na týždenný pobyt telesne postihnutej mládeže, telesne postihnutej mládeže s pridruženým mentálnym postihnutím, zmyslovo postihnutej mládeže, telesne postihnutej mládeže s viacerými chybami alebo mentálne postihnutej mládeže
vo veku| od 3 do 6 rokov| 24,30 Kčs,
---|---|---
od 6 do 12 rokov| 29,50 Kčs,
od 12 rokov| 33,00 Kčs;
uvedené stravné jednotky sa zvyšujú o 5 Kčs na osobu a deň pre všetky vekové skupiny zverencov, ktorým sa poskytuje diétna strava s výnimkou diabetickej diéty, pri poskytovaní ktorej sa uvedené stravné jednotky zvyšujú o 10 Kčs na osobu a deň,
b)
v ústavoch (samostatných oddeleniach) na denný pobyt telesne postihnutej mládeže, telesne postihnutím mládeže s pridruženým mentálnym postihnutej, zmyslovo postihnutej mládeže, telesne postihnutej mládeže s viacerými chybami, mentálne postihnutej mládeže a pre mládež dochádzajúcu do ústavov pre telesne postihnutú mládež
vo veku| od 3 do 6 rokov| 13,30 Kčs,
---|---|---
od 6 do 12 rokov| 16,30Kčs,
od 12 rokov| 18,10 Kčs;
uvedené stravné jednotky sa zvyšujú o 3 Kčs na osobu a deň pre všetky vekové skupiny zverencov, ktorým sa poskytuje diétna strava s výnimkou diabetickej diéty, pri poskytovaní ktorej sa uvedené stravné jednotky zvyšujú o 6 Kčs na osobu a deň.
(2)
Stravné jednotky pre obyvateľov v ostatných ústavoch sú:
a)
v domovoch dôchodcov v ostatných ústavoch pre dospelých občanov včítane ústavov na týždenný pobyt
1\\. strava normálna - racionálna| 33,00 Kčs,
---|---
2\\. strava diétna
(napr. šetriaca, neslaná, redukčná)| 35,00 Kčs,
3\\. strava diabetická, bielkovinová a výživná| 43,00 Kčs,
b)
v ústavoch (samostatných oddeleniach) na denný pobyt dospelých občanov
1\\. strava normálna - racionálna| 18,10 Kčs,
---|---
2\\. strava diétna
(napr. šetriaca, neslaná, redukčná)| 19,30 Kčs,
3\\. strava diabetická, bielkovinová a výživná| 21,50 Kčs.
(3)
Ak ústav výnimočne zabezpečuje stravovanie obyvateľov a zverencov odberom stravy z iných organizácií (§ 4 ods. 3), obecobec alebo príslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý ústav spravuje, určí na návrh tohto ústavu stravné jednotky odchylne.
(4)
Ak je v ústave výnimočne umiestnený obyvateľ alebo zverenec, ktorý s ohľadom na vek patrí do iného druhu ústavu, poskytuje sa mu strava vo výške stravnej jednotky platnej v ústave, v ktorom by mal byť umiestnený.
(5)
U obyvateľov a zverencov ústavov sa zvyšujú náklady na potraviny o 100 Kčs na osobu za kalendárny rok na prilepšenie stravy počas sviatkov.
(6)
Pri stravovaní v zotavovacích táboroch, pri rekreačných pobytoch, zájazdoch a pri športových hrách zverencov a obyvateľov ústavov môže obecobec alebo príslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý ústav spravuje, určiť stravnú jednotku až do výšky 52 Kčs; túto sumu môže zvýšiť o ďalších 20 Kčs pri odbere stravy z iných organizácií.
(7)
Stravná jednotka pri zvýšení alebo znížení indexu cien potravín vykazovaného Slovenským štatistickým úradom o viac než 10 % sa zvýši alebo zníži tiež o 10 %.
§ 9
Úhrady za stravu
(1)
Obyvatelia a zverenci ústavov uhrádzajú náklady za stravu v úhradách za pobyt v ústave podľa osobitných predpisov.9)
(2)
Starí občania, ťažko zdravotne postihnutí občania a dobrovolní pracovníci opatrovateľskej služby, ktorým sa stravovanie zabezpečuje z ústavu, uhrádzajú za stravu sumy zodpovedajúce obstarávacej cene surovín, zvýšené o vecné a osobné náklady súvisiace s prípravou stravy (ďalej len „réžia“) vo výške 35 % obstarávacej ceny surovín; réžia sa zaokrúhľuje na desaťhaliere.
(3)
Pracovníci zariadení uhrádzajú stravu podľa osobitného predpisu.3)
(4)
Stravníci uvedení v § 2 ods. 2 uhrádzajú za stravu sumy určené podľa odseku 2; túto úhradu možno zvýšiť o prirážku až do výšky 20 % obstarávacej ceny surovín.
(5)
V zotavovacích táboroch, pri rekreačných pobytoch, zájazdoch a pri športových hrách zverencov a obyvateľov ústavov sa doprevádzajúcim pracovníkom poskytuje stravovanie bezplatne, a to v rovnakej hodnote ako účastníkom zotavovacích táborov, rekreačných pobytov, zájazdov a športových hier zverencov a obyvateľov, ak sa im neposkytuje za príslušný deň stravné podľa predpisov o náhradách cestovných výdavkov.10)
(6)
Pri celodennom stravovaní sa zo stravnej jednotky počíta
a)| pri strave normálnej - racionálnej
---|---
na raňajky| 15 %| 5,00 Kčs,
na obed| 35 %| 11,50 Kčs,
na večeru| 30 %| 9,90 Kčs,
na jedno vedľajšie jedlo| 10 %| 3,30 Kčs,
b)| pri strave diétnej (napr. šetriacej, neslanej, redukčnej)
na raňajky| 15%| 5,20 Kčs,
na obed| 35 %| 12,30 Kčs,
na večeru| 30 %| 10,50 Kčs,
na jedno vedlajšie jedlo| 10 %| 3,50 Kčs,
c)| pri diéte diabetickej, bielkovinovej a výživnej
na raňajky| 14 %| 6,00 Kčs,
na obed| 32 %| 13,70 Kčs,
na večeru| 27 %| 11,60 Kčs,
na jedno vedlajšie jedlo| 9 %| 3,90 Kčs.
TRETÍ DIEL
STRAVOVANIE V DOMOVOCH PENZIÓNOCH PRE DÔCHODCOV, V ZARIADENIACH OPATROVATEĽSKEJ SLUŽBY NA DLHODDOBY POBYT STARÝCH OBČANOV, V SAMOSTATNÝCH JEDÁLŇACH S VLASTNOU KUCHYŇOU PRE DÔCHODCOV V ZARIADENIACH NA DENNÝ POBYT, V STANICIACH OPATROVATEĽSKEJ SLUŽBY PRE STARÝCH OBČANOV A V STANICIACH OPATROVATEĽSKEJ SLUŽBY PRE DETI
§ 15
(1)
Stravovanie v domovoch-penziónoch pre dôchodcov (ďalej len „penzion“) je ďalšou službou poskytovanou podľa prevadzkovych podmienok tohto ústavu a požiadaviek obyvateľov. Obyvateľom penzionu možno poskytnuť celodenné stravovanie alebo jednotlive hlavne alebo vedľajšie jedla.
(2)
Pre stravovanie v zariadeniach opatrovateľskej služby na dlhodobý pobyt starých občanov (ďalej len „zariadenie na dlohodobý pobyt“) platí ustanovenie odseku 1.
(3)
V samostatných jedálňach s vlastnou kuchyňou pre dôchodcov (ďalej len „jedáleň“) sa poskytuje obed.
(4)
V zariadeniach na denný pobyt sa poskytuje obed, prípadne aj dve vedľajšie jedlá.
(5)
V staniciach opatrovateľskej služby pre starých občanov (ďalej len „stanica pre starých občanov“) a v staniciach opatrovateľskej služby pre deti (ďalej len „stanica pre deti“) sa poskytuje celodenné stravovanie.
§ 16
Stravné jednotky
(1)
Stravné jednotky pre obyvateľov penziónu a zariadenia na dlhodobý pobyt určí príslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý penzión a zariadenie na dlhodobý pobyt spravuje, po dohode s obyvateľmi; pritom možno vychádzať zo stravných jednotiek určených pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)].
(2)
Stravné jednotky pre dôchodcov stravujúcich sa v jedálni pre starých občanov a ťažko zdravotne postihnutých občanov umiestnených v zariadení na denný pobyt a v stanici pre starých občanov, a pre deti umiestnené v stanici pre deti určí obecobec alebo príslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý tieto zariadenia spravuje; pritom možno vychádzať, ak ide o jedáleň, z 35 % hodnoty stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)], ak ide o zariadenie na denný pobyt, z 35 % hodnoty stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)] alebo z 55 % hodnoty stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)] v prípade poskytovania obedu a dvoch vedľajších jedál, ak ide o stanicu pre starých občanov, zo stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)], a ak ide o stanicu pre deti, zo stravnej jednotky určenej pre zverencov ústavov [§ 8 ods. 1 písm. a)].
§ 17
Úhrady za stravu
(1)
Obyvatelia penziónov, zariadení na dlhodobý pobyt, občania stravujúci sa v jedálňach, starí občania a ťažko zdravotne postihnutí občania umiestnení v zariadení na denný pobyt, v stanici pre starých občanov, starí občania a ťažko zdravotne postihnutí občania, ktorým sa stravovanie zabezpečuje z penziónu, zo zariadenia na dlhodobý pobyt, z jedálne, zo zariadenia na denný pobyt alebo zo stanice pre starých občanov, ako aj dobrovolní pracovníci opatrovateľskej služby, uhrádzajú za stravu sumy určené podľa § 9 ods. 2 a 6.
(2)
Rodičia detí umiestnených v stanici pre deti (iné osoby zodpovedné za ich výchovu) uhrádzajú za stravu sumy zodpovedajúce obstarávacej cene surovín. Celkovú úhradu za starostlivosť v stanici pre deti ustanovujú osobitné predpisy.14)
(3)
Stravníci uvedení v § 2 ods. 2 uhrádzajú za stravu poskytovanú v penzióne, v zariadení na dlhodobý pobyt, v jedálni, v zariadení na denný pobyt, v stanici pre starých občanov alebo v stanici pre deti sumu určenú podľa § 9 ods. 2 a 6; túto úhradu možno zvýšiť o prirážku až do výšky 20 % obstarávacej ceny surovín.
ŠTVRTÝ DIEL
STRAVOVANIE VO VÝCHOVNO-REKREAČNÝCH A V LETNÝCH REKREAČNO-VÝCHOVNÝCH TÁBOROCH A V SOCIÁLNO-ZDRAVOTNÝCH A INÝCH KURZOCH
§ 17a
Stravné jednotky
Stravné jednotky pre účastníkov výchovno-rekreačných a letných rekreačno-výchovných táborov a sociálno-zdravotných a iných kurzov (ďalej len „kurz“) určí příslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý kurz usporadúva (ďalej len „usporiadateľ“) pri celodennom stravovaní až do výšky 52 Kčs; ak usporiadateľ zabezpečuje stravu odberom z iných organizácií alebo v iných organizáciách, môže usporiadateľ zvýšiť túto sumu o ďalších 20 Kčs.
§ 17b
Úhrady za stravu
(1)
Účastníkom kurzov sa poskytuje stravovanie bezplatne.
(2)
Pracovníkom usporiadateľa sa poskytuje stravovanie podľa § 9 ods. 5. Ak sa pracovníkom usporiadateľa neposkytuje strava bezplatne, uhrádzajú za stravu sumy uvedené v § 9 ods. 2 a 6.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 18
(1)
Ak je stravovanie zabezpečené odberom stravy z iných organizácií (§ 4 ods. 3), stravníci uhrádzajú za stravu sumy dohodnuté zariadením a organizáciou.
(2)
Od stravníkov uvedených v § 2 ods. 1 sa úhrada za dopravu stravy nepožaduje.
(3)
Príslušný orgán sociálneho zabezpečenia alebo obecobec môže uhradiť pri stravovaní starých občanov a ťažko zdravotne postihnutých občanov zo svojho rozpočtu réžiu do výšky 35 % obstarávacej ceny surovín. Réžia sa uhrádza zariadeniu alebo organizácii, v ktorej sa spoločné stravovanie zabezpečuje.
§ 19
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa výnos Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky z 30. júna 1987 č. 31-3673/1987 o stravných jednotkách v zariadeniach sociálnej starostlivosti (reg. v čiastke 14/1987 Zb.).
§ 20
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r.
1)
§ 27 zákona SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
2)
§ 73 ods. 6 písm. f) a i) zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
§ 58 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon SNR o pôsobnosti orgánov SSR v sociálnom zabezpečení v znení vyhlášky č. 145/1990 Zb.
2a)
§ 13 ods. 3 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
§ 65 ods. 1 a 2 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
2b)
§ 8 ods. 1 zákona č. 73/1990 Zb. o civilnej službe.
2c)
§ 28 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
3)
Nariadenie vlády ČSSR č. 137/1989 Zb. o závodnom stravovaní.
4)
§ 130 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
5)
§ 127 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
6)
§ 122 a 129 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
9)
§ 93 zákona o sociálnom zabezpečení.
§ 122 až 125 vyhlášky FMPSV č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení v znení vyhlášky č. 123/1990 Zb.
10)
Vyhláška FMPSV č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášky č. 81/1988 Zb. a vyhlášky č. 241/1988 Zb.
11)
§ 10 nariadenia vlády ČSSR č. 137/1989 Zb. o závodnom stravovaní.
12)
§ 9 nariadenia vlády ČSSR č. 137/1989 Zb.
13)
§ 92 ods. 2 písm. d) zákona o sociálnom zabezpečení.
14)
§ 122 ods. 2 vyhlášky č. 151/1988 Zb. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 273/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 273/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb.
Vyhlášeno 29. 6. 1990, datum účinnosti 1. 7. 1990, částka 43/1990
* Čl. I - Vyhlášká Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálno
* Čl. II
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Aktuální znění od 1. 7. 1990
273
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 21. júna 1990,
ktorou sa mení vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb.
Ministerstvo zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a s ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 177 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a podľa § 58 písm. d) a f) zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb, o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhlášká Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb. sa mení takto:
1.
§ 54 včítane nadpisu znie:
㤠54
Príspevok na spoločné stravovanie
Príspevok na spoločné stravovanie sa poskytuje sociálne odkázaným starým občanom a ťažko zdravotne postihnutým občanom až do výšky 12 Kčs na jeden obed. Ak nemožno stravovanie zabezpečiť za túto sumu, možno príspevok zvýšiť až o 15 %.“.
2.
V § 122 ods. 2 sa vypúšťa posledná veta.
Čl. II
Zrušujú sa:
1.
§ 101 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení,
2.
odsek 1 prílohy č. 7 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení.
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1990.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 276/1990 Sb. | Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 276/1990 Sb.
Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, ve znění vyhlášky č. 170/1990 Sb.
Vyhlášeno 9. 7. 1990, datum účinnosti 9. 7. 1990, částka 44/1990
* Čl. 1 - Seznam výrobků a výkonů, u nichž se uplatňují smluvní ceny a smluvní přirážky a srážky (dále jen „seznam“), který tvoří přílohu vyhlášky Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen
* Čl. 2
Aktuální znění od 9. 7. 1990
276
VYHLÁŠKA
Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky
ze dne 26. června 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, ve znění vyhlášky č. 170/1990 Sb.
Federální cenový úřad podle § 104 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ministerstvo financí, cen a mezd České republiky podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, úplné znění č. 23/1989 Sb., a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, úplné znění č. 27/1989 Sb., stanoví:
Čl. 1
Seznam výrobků a výkonů, u nichž se uplatňují smluvní ceny a smluvní přirážky a srážky (dále jen „seznam“), který tvoří přílohu vyhlášky Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, ve znění vyhlášky č. 170/1990 Sb., se v části II. doplňuje a mění takto:
1.
Za položku č. 89 se doplňuje položka č. 89a, která zní:
„89a.| 583| Kámen přírodní a štěrkopísky - jen velkoobchodní ceny, kromě velkoobchodních cen dodávek těch organizací, které ve skutečnosti roku 1989 dosáhly u tohoto oboru vyšší rentabilitu než 20 % ze zpracovacích nákladů - do smluvních cen lze kalkulovat sazbu zisku maximálně do výše 20 % ze zpracovacích nákladů“.
---|---|---
2.
Za položku č. 145 se doplňuje položka č. 145a, která zní:
„145a. | 764 151 | Skopové maso (i kozí) v jateční úpravě
---|---|---
764 166| Maso koňské a hříběcí
764 167| Maso z jehňat z intenzívního a polointenzívního výkrmu
764 175| Syrový skopový lůj
764 176| Syrové koňské sádlo
764 241-3| Čerstvé, mražené a balíčkované skopové (i kozí) výsekové maso
764 3 | Výseková masa z jiných zvířat
764 841| Skopové (i kozí) droby
764 861| Koňské droby“.
3.
Položka č. 146 zní:
„146.| 765 4| Zvěřina drobná upravená
---|---|---
765 5| Zvěřina dělená, porcovaná a jinak upravená
765 6| Zvířata zabitá drobná hospodářská (mimo drůbež) a výrobky z nich“.
4.
Za položku č. 146 se doplňuje položka č. 146a, která zní:
„146a. | 766| Vejce a vaječné výrobky“.
---|---|---
5.
Za položku č. 147 se doplňuje položka č. 147a, která zní:
„147a.| 773 4| Výrobky pekárenské extrudované - kromě skupiny 773 410 - extrudované výrobky z obilovin“.
---|---|---
6.
Položka č. 151 zní:
„151.| 791 | Krmiva průmyslová - jen maloobchodní ceny;
toto omezení se nevztahuje na krmné pasty a krmiva tekutá z odpadních surovin“.
---|---|---
7.
Za položku č. 280 se doplňuje položka č. 280a, která zní:
„280a.| 1\\. Objekty a provozní soubory staveb s rozpočtovou dokumentací zpracovanou podle vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb - ceny lze sjednávat při dodržení podmínky nepřekročení celkových rozpočtových nákladů hl. II až VIII souhrnného rozpočtu ve schváleném úvodním projektu
---|---
a) v rámci maximálních cen, kterými jsou velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací53) platné v době sjednání smluvní ceny s dohodnutou odchylkou, nebo
b) podle § 3 odst. 2 písm. d), přičemž sazba zisku může činit maximálně 12 % ze zpracovacích nákladů, nebo
c) do výše schválených rozpočtových nákladů při respektování cen materiálů, výrobků a služeb platných v době sjednání smluvní ceny.
Součástí podstatných kvalitativních a dodacích podmínek ceny je i termín dokončení objektu nebo provozního souboru respektující termín dokončení celé stavby
2\\. Stavby, objekty a provozní soubory s dokumentací zpracovanou podle vyhlášky č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb - ceny lze sjednávat
a) je-li vypsána soutěž tuzemskou organizací (odběratelem), které se zúčastní alespoň dva uchazeči o dodávku stavby, objektu nebo provozního souboru, nebo
b) nabídka vyššího dodavatele technologické části stavby obsahuje technicky nové řešení (zejména nové stroje a zařízení) a investorem odsouhlasený propočet rentability budoucí produkce je příznivější než rentabilita produkce porovnatelné, nebo
c) nabídka vyššího dodavatele technologické části stavby je svojí cenou a lhůtami výstavby srovnatelná s nabídkou vyššího dodavatele akceptovanou v zahraničí nebo nabídkou zahraničního dodavatele přijatou v ČSFR, nebo
d) v rámci maximálních cen, kterými jsou velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací53) platné v době sjednání smluvní ceny s povolenou odchylkou do +7%, nebo
e) podle § 3 odst. 2 písm. d), přičemž sazba zisku může činit maximálně 12 % ze zpracovacích nákladů
3\\. Stavby, objekty a provozní soubory, pro které investor zabezpečuje účast zahraničního dodavatele (poddodavatele) a tuzemský dodavatel se zaváže v rámci podstatných kvalitativních a dodacích podmínek smluvní ceny, že splní podmínky dodávky jako zahraniční dodavatel - ceny se sjednávají v rámci maximálních cen, jimiž jsou ceny vypočtené podle zvláštních rozhodnutí.53a)
Při sjednání cen podle bodu 1 písm. a) a c), bodu 2 písm. d) lze uplatnit též přirážku za zkrácení lhůty výstavby podle položky č. 277.
Dodavatel, který sjedná smluvní cenu s odběratelem (stavebníkem), může obdobně sjednávat smluvní cenu se svým poddodavatelem.
Smluvní ceny sjednané podle bodu 1, bodu 2 písm. b) až e) a bodu 3 zasílá dodavatel, podle bodu 2 písm. a) odběratel, k evidenci53b) příslušnému ústřednímu cenovému orgánu“.
8.
Doplňuje se položka č. 285, která zní:
„285.| Vývozní finální dodávky pro hlavního dodavatele, který oceňuje dodávku vývozního investičního celku kupní cenou a dodávky v navazujících poddodavatelských vztazích“.
---|---
Čl. 2
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 9. července 1990.
Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu:
Ing. Dvořák v. r.
Ministr financí, cen a mezd ČR:
Ing. Nikodým v. r.
Ministr financí, cen a mezd SR:
Ing. Kováč CSc. v. r.
53)
Výměr FCÚ č. 8241/331/88, kterým se stanoví Pravidla pro stanovení cen stavebních prací (Cenový věstník částka 2-3/1989), ve znění pozdějších předpisů.
Výměr FCÚ č. 5030/5.1/89, kterým se stanoví Pravidla pro stanovení cen montážních prací (Cenový věstník částka 9/1989), ve znění pozdějších předpisů.
Výměr FCÚ č. 8170/331/88, kterým se stanoví sazby vedlejších rozpočtových nákladů staveb (Cenový věstník částka 45/1988), ve znění pozdějších předpisů.
53a)
Čl. 10 odst. 1 výměru FCÚ č. 8241/331/88, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 23 odst. 1 výměru FCÚ č. 5030/5.1/89, ve znění pozdějších předpisů.
53b)
Výměr FCÚ č. 5012/5/90 o podmínkách uplatnění smluvních cen stavebních a montážních prací prováděných při rekonstrukcích, modernizacích, opravách a údržbě (Cenový věstník částka 21/1990), ve znění výměru FCÚ č. 5135/7.3/90 (Cenový věstník částka 30/1990). |
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 277/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 277/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch
Vyhlášeno 9. 7. 1990, datum účinnosti 9. 7. 1990, částka 44/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch, sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 9. 7. 1990
277
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky
zo 6. júna 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch
Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 41 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 139/1984 Zb. o notárskych poplatkoch ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 141/1984 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady o notárskych poplatkoch, sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 14 znie:
㤠14
Od poplatku z darovania a za úkony sú oslobodené dary charitatívnej povahy a dary na verejnoprospešnú činnosť.“.
2.
§ 15 sa vypúšťa.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. M. Kováč CSc. v. r. |
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 278/1990 Sb. | Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie č. 278/1990 Sb.
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie o Chránenej krajinnej oblasti Latorica
Vyhlášeno 9. 7. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 44/1990
* § 1 - (1) Zriaďuje sa Chránená krajinná oblasť Latorica (ďalej len „oblasť“). Jej územie je vymedzené v prílohe tejto vyhlášky.
* § 2 - Účelom zriadenia oblasti je zabezpečiť ochranu a optimálne využívanie častí zachovaného riečneho systému Latorice, prostredia aluviálnych rastlinných a živočíšnych spoločenstiev a ukážkových častí krajiny Latorickej roviny s ohľadom na zachovanie a zveľaďo
* § 3 - (1) Poľnohospodársky a lesný pôdny fond v oblasti možno využívať len spôsobom, ktorý umožňuje zachovať jej krajinný ráz, rozptýlené ukážkové časti zachovalej prírody, rozmanitosť prírodných javov, množstvo a pestrosť druhov rastlín a živočíchov a ktorý zab
* § 4 - (1) Výkon štátnej ochrany prírody v oblasti zabezpečujú príslušné národné výbory.1) Odbornou organizáciou pre starostlivosť o oblasť je Správa Chránenej krajinnej oblasti Latorica.
* § 5 - (1) Zriadením oblasti nie sú dotknuté chránené časti prírody vyhlásené na jej území osobitnými predpismi.
* § 6 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
* Príloha vyhlášky č. 278/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 9. 1990
278
VYHLÁŠKA
Slovenskej komisie pre životné prostredie
z 25. júna 1990
o Chránenej krajinnej oblasti Latorica
Slovenská komisia pre životné prostredie podľa § 10 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1969 Zb. o niektorých opatreniach v organizácii a pôsobnosti národných výborov v Slovenskej socialistickej republike, zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1986 Zb., ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb., po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi štátnej správy ustanovuje:
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Chránená krajinná oblasť Latorica (ďalej len „oblasť“). Jej územie je vymedzené v prílohe tejto vyhlášky.
(2)
Územie oblasti vyznačia orgány geodézie a kartografie v evidencii nehnuteľností. Mapy, v ktorých je zakreslené územie oblasti, sa uložia na Slovenskej komisii pre životné prostredie, v Ústredí štátnej ochrany prírody, na Východoslovenskom krajskom národnom výbore, v krajskej organizácii štátnej ochrany prírody, na Okresnom národnom výbore v Trebišove, na Správe Chránenej krajinnej oblasti Latorica, ako aj v územnom orgáne geodézie a kartografie.
§ 2
Účelom zriadenia oblasti je zabezpečiť ochranu a optimálne využívanie častí zachovaného riečneho systému Latorice, prostredia aluviálnych rastlinných a živočíšnych spoločenstiev a ukážkových častí krajiny Latorickej roviny s ohľadom na zachovanie a zveľaďovanie klimatických, vodných, pôdnych a lesných pomerov, zdravotno-rekreačných hodnôt, bohatstva rýb, opeľovačov a celkovej druhovej pestrosti flóry a fauny, ako aj rozptýlených prírodných výtvorov osobitného vedeckého, kultúrno-výchovného a estetického významu.
§ 3
(1)
Poľnohospodársky a lesný pôdny fond v oblasti možno využívať len spôsobom, ktorý umožňuje zachovať jej krajinný ráz, rozptýlené ukážkové časti zachovalej prírody, rozmanitosť prírodných javov, množstvo a pestrosť druhov rastlín a živočíchov a ktorý zabraňuje šíreniu erózie pôdy a znečisťovaniu prostredia. Zakazuje sa chemická ochrana aluviálnych lúk a pasienkov a zriaďovanie záhradkárskych osád. Hospodáriť v lesoch oblasti možno podľa lesných hospodárskych plánov vypracúvaných v súčinnosti so Správou Chránenej krajinnej oblasti Latorica a schvaľovaných po prerokovaní s príslušným orgánom štátnej ochrany prírody.
(2)
Výstavbu v oblasti možno vykonávať len so zreteľom na charakter krajiny a zachovanie neurbanizovaných priestorov prírodného prostredia.
(3)
Ostatnú hospodársku a inú činnosť na území oblasti možno plánovať a vykonávať len v súlade s účelom jej zriadenia.
(4)
Ochrana prírody, zachovanie krajinného rázu oblasti a dodržiavanie podmienok jej ochrany je povinnosťou všetkých orgánov a organizácií, ktoré na tomto území pôsobia, ako aj občanov, ktorí majú v oblasti trvalý pobyt, alebo sa v nej prechodne zdržiavajú.
§ 4
(1)
Výkon štátnej ochrany prírody v oblasti zabezpečujú príslušné národné výbory.1) Odbornou organizáciou pre starostlivosť o oblasť je Správa Chránenej krajinnej oblasti Latorica.
(2)
Orgány a organizácie sú povinné prerokovať so Správou Chránenej krajinnej oblasti Latorica zámery, ktoré zamýšľajú uskutočniť na tomto území, a vyžiadať si stanovisko príslušného orgánu štátnej ochrany prírody na vykonávanie zásahov do prírodných pomerov oblasti.
§ 5
(1)
Zriadením oblasti nie sú dotknuté chránené časti prírody vyhlásené na jej území osobitnými predpismi.
(2)
Orgány štátnej ochrany prírody sú pri výkone svojej činnosti povinné prihliadať na obranu a bezpečnosť štátu; pri zmenách, ktoré sa týkajú obrany a bezpečnosti štátu, sú povinné vyžiadať si súhlas príslušných orgánov štátnej správy.
§ 6
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Podpredseda vlády Slovenskej republiky a predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie:
v. z. Rišová v. r.
Príloha vyhlášky č. 278/1990 Zb.
Vymedzenie územia Chránenej krajinnej oblasti Latorica
Chránená krajinná oblasť Latorica (ďalej len „oblasť“) sa rozprostiera na území Slovenskej republiky vo Východoslovenskom kraji v okrese Trebišov v katastrálnych územiach Zemplín, Brchov, Pavlovo, Rad, Kucany, Oborín, Svinice, Zatín, Vojka, Boľ, Soľnička, Beša nad Latoricou, Kráľovský Chlmec, Poľany, Čičarovce, Seles, Bačka, Kapoňa, Veľké Kapušany, Kapušianske Kľačany, Boťany, Čierna a Ptrukša.
Územie oblasti je vyznačené v základnej mape Českej a Slovenskej Federatívnej Republikv M 1:50 000 na týchto mapových listoch:
38 - 32| Trebišov| -1986
---|---|---
38 - 34| Kráľovský Chlmec| -1980
38 - 41| Veľké Kapušany| -1986
38 - 43| Čierna nad Tisou| -1986
Východiskový bod je na priesečníku štátnej hranice ČSFR - ZSSR s ľavostrannou hrádzou rieky Latorica severovýchodne od obce Čierna. Z tohto bodu hranica oblasti ide po hrádzi západným a severozápadným smerom po okraj lesa severovýchodne od obce Boťany. Okrajom lesa pokračuje juhozápadným smerom po spevnenú cestu severne od kóty 101 m, ktorou západným smerom prekračuje mŕtve rameno. Jeho západným okrajom vedie severným smerom po hranicu lesa severne od obce Boťany. Okrajom lesa ide severným smerom, východne od nemenovanej horárne sa stáča na západ, pretína spevnenú lesnú cestu a pokračuje okrajom lesa západným a severným smerom po jeho priesečník s Východným Leleským kanálom. Jeho ľavým brehom ide severozápadným smerom na cestu II. triedy Veľké Kapušany - Kráľovský Chlmec, kde sa stáča a severovýchodným okrajom cesty pokračuje juhozápadným smerom po jej križovatku so spevnenou cestou vedúcou z osady Fejséš na kóte 102 m. Odtiaľto ide nespevnenou poľnou cestou juhozápadným až západným smerom na cestu II. triedy Boľ - Kráľovský Chlmec, ktorú sleduje po západnom okraji juhovýchodným smerom po jej križovatku s poľnou cestou južne od kóty 100 m. Poľnou cestou ide juhozápadným smerom po kanál severozápadne od obce Kráľovský Chlmec, ktorý sleduje severným a severozápadným smerom po cestu III. triedy južne od Guttmanovho dvorca. Severným okrajom cesty pokračuje prevažne západným smerom po jej priesečník s Vojčianskym kanálom. Ním vedie juhozápadným smerom, po 500 m sa stáča južným smerom a po úpätnici kóty Čikóška (121 m) pokračuje na poľnú cestu východne od kóty Bešeňovo (102 m). Touto cestou vedie severným smerom k intravilánu Vojky, ktorý obchádza južným, východným, severným a západným okrajom na cestu III. triedy Vojka - Svinice. Severným okrajom cesty pokračuje západným smerom na východný okraj intravilánu obce Svinice, ktorý obchádza východným, severným a západným smerom na cestu III. triedy Svinice - Hrušov. Západným okrajom cesty ide južným smerom na severný okraj intravilánu Hrušova, ktorý obchádza severným a západným smerom na cestu II. triedy Bodrog - Plešany. Jej severozápadným okrajom pokračuje západným smerom po priesečník cesty s kanálom východne od obce Bodrog. Týmto kanálom ide prevažne západným smerom severne obchádzajúc obec Bodrog po križovatku s kanálom západne od obce Bodrog. Ďalej ide kanálom južným smerom po poľnú cestu západne od obce Bodrog, po ktorej pokračuje severozápadným smerom cez osadu Šajgov na pravý breh rieky Bodrog juhovýchodne od obce Zemplín. Odtiaľ vedie severným smerom pravým brehom Bodrogu a Ondavy po poľnú cestu východne od obce Brehov. Touto cestou juhovýchodným smerom po jej premostenie nad Brehovským kanálom. Hranica oblasti ďalej pokračuje východným brehom Brehovského kanála západným a severným smerom až po cestu II. triedy Zemplínske Jastrabie - Oborín. Južným okrajom tejto cesty ide východným smerom po mŕtve rameno východne od osady Kucany a južným brehom tohto ramena pokračuje severovýchodným, východným a severným smerom po cestu Oborín - Boľ. Túto cestu sleduje juhovýchodným smerom po rameno Laborca severne od honu Pastvisko, ktorého severným okrajom pokračuje východným smerom, prekračujúc rieku Laborec na okraj lesa. Okrajom lesa pokračuje severovýchodným smerom, zo severu a východu obchádza Horný les po kanál severne od Dolného lesa, ním ide východným smerom po rameno Udoče južne od obce Čičarovce. Kanálom pokračuje nezmeneným smerom do sútoku rieky Udoč s kanálom južne od obce Čičarovce, ktorým vedie východným smerom po sútok Maťovského kanála s Ptrukšianskym kanálom. Ptrukšiansky kanál sleduje juhovýchodným smerom po okraj lesa, kde sa hranica oblasti stáča, pokračuje severovýchodným smerom okrajom lesa po Ptrukšiansky kanál juhozápadne od obce Kapušianske Kľačany. Týmto kanálom ide východným a juhovýchodným smerom na okraj lesa vo východnej časti Mokrade a jeho východným okrajom prevažne južným smerom pokračuje po severný breh ramien Latorice západne od Ptrukše. Severným brehom ramien pokračuje hranica oblasti severovýchodným, južným a východným smerom až na pravostrannú hrádzu Latorice severne od kóty 101 m. Touto hrádzou pokračuje juhozápadným a východným smerom na štátnu hranicu ČSFR - ZSSR, ktorou vedie južným smerom do východiskového bodu.
Územie oblasti má výmeru 15 620,4166 ha, z toho 2994,7120 ha lesný pôdny fond (hospodárske lesy 2937,0220 ha, lesy osobitného určenia 57,69 ha), 8320,5483 ha poľnohospodársky pôdny fond (orná pôda 4178,4054 ha, vinohrady 26,6646 ha, záhrady 148,6982 ha, ovocné sady 3,2878 ha, lúky 1769,1757 ha, pasienky 2194,3166 ha), 1540,8230 ha ostatné vodné plochy, 129,9011 ha zastavané plochy a nádvoria a 2634,4322 ha ostatné plochy.
1)
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 72/1969 Zb., zákona SNR č. 100/1977 Zb. a zákona SNR č. 72/1986 Zb. |
Nařízení vlády Československé federativní republiky č. 282/1990 Sb. | Nařízení vlády Československé federativní republiky č. 282/1990 Sb.
Nařízení vlády Československé federativní republiky o změně v organizaci vysokých škol uměleckého směru
Vyhlášeno 9. 7. 1990, datum účinnosti 9. 7. 1990, částka 45/1990
* § 1 - Na Janáčkově akademii múzických umění v Brně se zřizuje fakulta hudební a fakulta divadelní se sídlem v Brně.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 9. 7. 1990
282
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé federativní republiky
ze dne 9. dubna 1990
o změně v organizaci vysokých škol uměleckého směru
Vláda Československé federativní republiky nařizuje podle § 5 odst. 2 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Na Janáčkově akademii múzických umění v Brně se zřizuje fakulta hudební a fakulta divadelní se sídlem v Brně.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 288/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 288/1990 Sb.
Zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky
Vyhlášeno 13. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 46/1990
* Čl. I - (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky:
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 8. 1990
288
ZÁKON
České národní rady
ze dne 10. července 1990
o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
(1)
Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky:
a)
ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
b)
ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci,
c)
ministerstvo zemědělství,
d)
ministerstvo státní kontroly.
(2)
Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky:
a)
Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,
b)
ministerstvo zemědělství a výživy,
c)
ministerstvo lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu,
d)
Výbor lidové kontroly České republiky,
e)
Český geologický úřad.
(3)
Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů přechází
a)
z České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
b)
z ministerstva financí ve věcech odstátnění a následné privatizace národního majetku na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci,
c)
z ministerstva výstavby a stavebnictví ve věcech výroby stavebních hmot s výjimkou kamenoprůmyslu, prefabrikovaných výrobků a stavebního strojírenství na ministerstvo průmyslu,
d)
z ministerstva zemědělství a výživy
1.
ve věcech ochrany zemědělského půdního fondu na ministerstvo životního prostředí,
2.
v ostatních věcech na ministerstvo zemědělství,
e)
z ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu
1.
ve věcech průmyslu papíru a celulózy a dřevozpracujícího průmyslu na ministerstvo průmyslu,
2.
ve věcech ochrany lesního půdního fondu a lesního hospodářského plánu na ministerstvo životního prostředí,
3.
v ostatních věcech na ministerstvo zemědělství,
f)
z ministerstva životního prostředí ve věcech vodního hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, na ministerstvo zemědělství,
g)
z Výboru lidové kontroly České republiky na ministerstvo státní kontroly,
h)
z Českého geologického úřadu na ministerstvo životního prostředí.
(4)
Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle tohoto zákona
a)
z České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
b)
z ministerstva financí na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci,
c)
z ministerstva výstavby a stavebnictví na ministerstvo průmyslu,
d)
z ministerstva zemědělství a výživy na ministerstvo zemědělství a na ministerstvo životního prostředí,
e)
z ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu na ministerstvo průmyslu, na ministerstvo zemědělství a na ministerstvo životního prostředí,
f)
z ministerstva životního prostředí na ministerstvo zemědělství,
g)
z Výboru lidové kontroly České republiky na ministerstvo státní kontroly,
h)
z Českého geologického úřadu na ministerstvo životního prostředí.
(5)
O přechodu práv a povinností podle odstavce 4 písm. b) až f) uzavřou uvedené ústřední orgány státní správy České republiky dohodu, kterou blíže vymezí mezi sebou tato práva a povinnosti. V dohodě zejména určí, kteří pracovníci přecházejí do pracovního poměru k ústředním orgánům státní správy České republiky, na které přechází působnost podle tohoto zákona.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy České republiky, v jejichž čele je člen vlády České republiky:
1.
ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
2.
ministerstvo financí,
3.
ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci,
4.
ministerstvo výstavby a stavebnictví,
5.
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
6.
ministerstvo kultury,
7.
ministerstvo práce a sociálních věcí,
8.
ministerstvo zdravotnictví,
9.
ministerstvo spravedlnosti,
10.
ministerstvo vnitra,
11.
ministerstvo průmyslu,
12.
ministerstvo zemědělství,
13.
ministerstvo obchodu a cestovního ruchu,
14.
ministerstvo státní kontroly,
15.
ministerstvo životního prostředí.“.
2.
V § 2 odst. 1 se vypouští bod 4.
3.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je ústředním orgánem státní správy na úseku tvorby hospodářské politiky a strategie rozvoje ekonomiky, vědy a techniky.“.
4.
V § 3 odst. 2 se slova „Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj“ nahrazují slovy „Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj“.
5.
V § 4 se za slova „národním majetkem“ vkládají slova „s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci,“.
6.
Za § 4 se vkládá nový § 5, který zní:
㤠5
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci je ústředním orgánem státní správy pro správu, odstátnění a následnou privatizaci národního majetku.“.
7.
§ 6 zní:
㤠6
Ministerstvo výstavby a stavebnictví je ústředním orgánem státní správy pro investiční rozvoj, stavební výrobu, kamenoprůmysl, prefabrikované výrobky a stavební strojírenství.“.
8.
V § 13 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují tato slova: „papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot s výjimkou kamenoprůmyslu, prefabrikovaných výrobků a stavebního strojírenství.“.
9.
§ 15 odst. 1 zní:
„(1)
Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, lesní a vodní hospodářství s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva životního prostředí, dále pro potravinářský průmysl, myslivost a pro rybářství.“.
10.
V § 15 odst. 2 se slova „Ministerstvu zemědělství a výživy“ nahrazují slovy „Ministerstvu zemědělství“.
11.
§ 16 se vypouští.
12.
V § 18 se slova „Výbor lidové kontroly České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo státní kontroly“ a za slovo „úseku“ se doplňuje slovo „státní“.
13.
§ 19 odst. 2 zní:
„(2)
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody, pro ochranu zemědělského a lesního půdního fondu, pro územní plánování a stavební řád, pro oblast geologického výzkumu a průzkumu, pro ekologický dohled nad těžbou a pro technické a ekonomické otázky nakládání s odpady.“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Ministerstva financií a cien Slovenskej republiky č. 289/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií a cien Slovenskej republiky č. 289/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií a cien Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, uhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov
Vyhlášeno 13. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 46/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov sa mení a dopĺ
* Čl. II - Vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
* Príloha č. 3
* Príloha č. 7
* Príloha č. 9
Aktuální znění od 1. 8. 1990
289
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií a cien Slovenskej republiky
z 2. júla 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov
Ministerstvo financií a cien Slovenskej republiky podľa § 2 ods. 2 písm. d) zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa na konci textu pripája táto veta: „Na prevody medzi občanmi sa vyhláška vzťahuje, ak sa nedohodnú inak.“.
2.
V § 1 ods. 2 písm. b) znie:
„b)
náhrady za dočasné užívanie pozemkov, pokiaľ pri vzťahoch medzi občanmi sa nedohodne inak.“.
3.
V § 1 ods. 3 písm. a) a b) sa slová „medzi socialistickými organizáciami“ nahrádzajú slovami „medzi právnickými osobami zapísanými v podnikovom registri,“.
4.
§ 3 znie:
㤠3
Ostatné obytné domy
Cena ostatných obytných domov sa rovná cene zistenej podľa § 2 zníženej koeficientom:
a)
0,95, ak ide o obytný dom so zastavanou plochou nad 150 m2 do 250 m2
b)
0,85, ak ide o obytný dom so zastavanou plochou nad 250 m2.“.
5.
V § 6 nadpis znie:
„Samostatné, radové a poschodové garáže“.
6.
§ 6 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Cena samostatnej a radovej garáže sa zistí súčtom ocenenia jednotlivých podlaží. Podlažie sa ocení vynásobením hodnoty jedného bodu počtom bodov zistených z prílohy č. 3 a plochou podlažia v m2 podľa § 2 ods. 2 a 3. Hodnota jedného bodu je 1,– Kčs.
(2)
Cena poschodovej garáže ako celku sa zistí podľa odseku 1.“.
7.
§ 7 sa vypúšťa.
8.
§ 10 ods. 1 znie:
„(1)
Cena stavieb tvoriacich príslušenstvo stavieb hlavných alebo prislúchajúcich k pozemku (dreváreň, kôlňa, práčovňa a pod.) sa zistí súčtom ocenení jednotlivých podlaží. Podlažie sa ocení vynásobením hodnoty jedného bodu počtom bodov zistených z prílohy č. 3 a plochou podlažia v m2 podľa § 2 ods. 2 a 3. Hodnota jedného bodu je 1,– Kčs.“.
9.
V § 10 ods. 2 sa vypúšťa prvá a druhá veta.
10.
§ 11 znie:
㤠11
Prevádzkové a poľnohospodárske stavby
(1)
Cena stavieb určených na ubytovanie (hotely, rekreačné a školiace strediská, ubytovne a pod.) a cena administratívnych budov, škôl, telocviční, obchodných budov, zdravotníckych zariadení sa zistí podľa § 3.
(2)
Cena stavieb určených na poľnohospodárske účely (chlievy, stodoly, stajne, kôlne, sýpky a pod.) mimo objektov poľnohospodárskej veľkovýroby (kravín, ošipáreň a pod.) a cena dielní a skladov do 150 m2 zastavanej plochy sa zistí podľa § 10.
(3)
Cena prevádzkových stavieb neuvedených v odsekoch 1 a 2 sa zistí vynásobením ceny za 1 m3 počtom m3 obostavaného priestoru7):
Stavba| Kčs/m3
obostavaného priestoru
---|---
budovy výrobné pre priemysel| 829,–
budovy výrobné pre energetiku| 878,–
budovy kotolní| 1009,–
budovy určené na poľnohospodárske účely (stodoly, kôlne, sýpky)| 167,–
budovy na poľnohospodársku veľkovýrobu| 552,–
haly kotolní| 428,–
ostatné haly| 381,–
Ustanovenie § 2 ods. 5 a 6 platí obdobne s tým, že predpokladaná životnosť je spravidla pri bežnej údržbe pri murovaných a betónových stavbách 80 rokov, okrem stavieb na poľnohospodársku veľkovýrobu. Pre stavby poľnohospodárskej výroby a pre ostatné stavby je predpokladaná životnosť 50 rokov.
(4)
Cena obytnej časti prevádzkových stavieb sa zistí samostatne podľa § 3 s tým, že opotrebenie sa vypočíta pre celú stavbu jednotne, vrátane obytnej časti a môže byť najviac 85 %.“.
11.
§ 14 znie:
㤠14
(1)
Cena za 1 m2 pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu16) alebo na zriadenie záhrady alebo pozemku vedeného v evidencii nehnuteľností ako zastavaná plocha, nádvorie,17) záhrada,18) ak nejde o pozemok oceňovaný podľa odseku 2, je:
250,– Kčs | v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave
---|---
150,– Kčs | v Banskej Bystrici, Košiciach, Piešťanoch, Sliači, Starom Smokovci, Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach
100,– Kčs | v ostatných mestách, ktoré sú sídlom okresu, a v mestách, v ktorých pôsobia národné výbory I. kategórie19)
70,– Kčs | v ostatných mestách
20,– Kčs | v ostatných obciach.
Cena sa upraví podľa prílohy č. 7.
(2)
Cena za 1 m2 pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu15) na individuálnu rekreáciu20) alebo pozemku vedeného v evidencii nehnuteľností ako plocha zastavaná stavbou na individuálnu rekreáciu a nádvorie17) alebo záhrada,18) ktorý tvorí s touto stavbou jeden funkčný celok, je 100,– Kčs, ak nie je v odseku 1 pre obec, v ktorej sa pozemok nachádza, ustanovená vyššia cena. Cena sa upraví podľa prílohy č. 7.
(3)
Cena pozemku zapísaného v evidencii nehnuteľností ako orná pôda, ovocný sad, vinica alebo chmeľnica sa určí podľa sadzieb uvedených v prílohe č. 9.
(4)
Cena pozemku zapísaného v evidencii nehnuteľností ako lúka a pasienok je 75 % z ceny poľnohospodárskej pôdy určenej podľa sadzieb uvedených v prílohe č. 9 so zaokrúhlením výslednej hodnoty na násobky 0,05 Kčs za 1 m2.
(5)
Cena iných pozemkov než uvedených v odsekoch 1 až 4 je 3,– Kčs za 1 m2.“.
12.
§ 16 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Výška náhrady za dočasné užívanie pozemku24) sa vypočíta percentuálnou sadzbou z úhrady, ktorú by bolo možné požadovať za zriadenie práva osobného užívania, ak nie je v odseku 2 ustanovené inak. Percentuálna sadzba je ročne:
a)
5 % pri pozemkoch prenechávaných pre potreby podnikania
b)
2 %, ak je pozemok na území mesta a nejde o pozemky uvedené pod písmenom a)
c)
4 % v ostatných prípadoch.
(2)
Výška náhrady za dočasné užívanie poľnohospodárskej pôdy obhospodarovanej (orná pôda, chmeľnice, vinice, ovocné sady, lúky, pasienky) a pôdy, ktorá bola a má byť naďalej pôdohospodársky obhospodarovaná, ale dočasne obrábaná nie je, sa vypočíta percentuálnou sadzbou z cien poľnohospodárskej pôdy podľa § 14 ods. 3 až 5 za m2 ročne:
a)
2,0 % pri sadoch, viniciach a chmeľniciach
b)
1,5 % pri ornej pôde
c)
1,0 % pri lúkach a pasienkoch
d)
0,5 % pri iných pozemkoch.
Výška náhrady za dočasné užívanie pozemku,24) ktorý je prenechaný do užívania ako záhrada, a pozemku na tento účel už užívaného, vypočíta sa podľa odseku 1.“.
13.
§ 16 ods. 4 sa vypúšťa.
14.
Desiaty oddiel sa vypúšťa.
15.
Jedenásty oddiel sa vypúšťa.
16.
§ 20 a 21 znejú:
㤠20
Ak nadobudol vlastník stavbu po 1. júni 1953 za cenu vyššiu než zistenú podľa § 2 až 13, je táto vyššia cena po odpočítaní zvýšenia ceny pri predchádzajúcom prevode podľa § 21 tejto vyhlášky, prípadne § 21 vyhlášky č. 129/1984 Zb. a po odpočítaní opotrebenia platnou cenou i pre ďalšie prevody alebo prechody vlastníctva týchto stavieb. Vyššiu cenu možno preukázať kúpnou zmluvou, faktúrami dodávateľa stavby alebo podrobným položkovým rozpočtom stavby v cenovej úrovni platnej s čase jej výstavby.
§ 21
Ceny zistené podľa predchádzajúcich ustanovení môžu byť pri prevodoch alebo prechodoch zvýšené až o 40 %, najmä vzhľadom na miesto, polohu a zvláštne vybavenie. Zvýšenie nie je možné hradiť zo štátného rozpočtu.“.
17.
§ 23 znie:
㤠23
Pri prevodoch stavieb a pozemkov okrem prevodov od občanov do štátneho vlastníctva môže Ministerstvo financií a cien SR na žiadosť prevodcu pred uzavretím zmluvy výnimočne povoliť vyššiu cenu z ustanovení tejto vyhlášky. Obdobne je možné zvýšiť náhradu za dočasné užívanie pozemkov v štátnom vlastníctve.“.
18.
V prílohe č. 1 sa vypúšťa posledná veta.
19.
Doterajšie prílohy č. 3 a č. 5 sa nahrádzajú novou prílohou č. 3 - Garáže a vedľajšie stavby, doterajšia príloha č. 7 sa nahrádza novou prílohou č. 7 - Pozemky a dopĺňa sa príloha č. 9 - Ceny poľnohospodárskej ornej pôdy.
Čl. II
Vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
Minister:
Ing. Kováč CSc. v. r.
Príloha č. 3
GARÁŽE A VEDĽAJŠIE STAVBY
Znak
č.| Konštrukcia a vybavenie| Počet bodov za 1 m2
---|---|---
1.| | Osadenie do terénu v priemernej hĺbke nad 1 m|
a)| so zvislou izoláciou| 320
b)| bez zvislej izolácie| 140
2.| | Základy a podmurovka|
2.1| betónové, podmurovka tehlová alebo kamenná, škárovaná alebo omietaná| 65
2.2| betónové, podmurovka betónová| 40
2.3| bez podmurovky, iba základové pásy| 35
2.4| bez podmurovky, iba základy pod stĺpikmi| 25
3.| | Zvislé konštrukcie (okrem spoločných)|
3.1| murované, min. hrúbky 45 cm| 490
3.2| murované alebo betónové s tepelnou izoláciou, min. hrúbky 30 cm| 445
3.3| murované, betónové bez tepelnej izolácie, hrúbky menej než 30 cm alebo drevené trámčekové obojstranne obité| 390
3.4| drevené trámčekové jednostranne obité alebo kovová kostra či pilierky s dreveným plechovým alebo azbestocementovým opláštením| 360
3.5| iba pilierky| 185
4.| | Stropy|
4.1| železobetónové alebo keramické s podhľadom a s tepelnou izoláciou| 110
4.2| železobetónové alebo keramické bez tepelnej izolácie alebo klenuté do oceľových nosníkov| 90
4.3| trámčekové s podhľadom| 80
4.4| trámčekové bez podhľadu| 70
4.5| plechové alebo azbestocementové na kovovej kostre| 65
4.6| podbitie krovu| 30
5.| | Krov|
5.1| s možnosťou podkrovia| 50
5.2| ostatné, bez možnosti podkrovia| 30
6.| | Krytina|
6.1| plechová|
a)| z medi| 200
b)| z hliníku| 85
c)| pozinkovaná| 70
6.2| škridlová alebo azbestocementové šablóny| 60
6.3| živičná zvarovaná| 55
6.4| lepenková alebo vlnité azbestocementové dosky| 40
7.| | Vonkajšia úprava povrchov|
7.1| brizolit| 80
7.2| striekaný brizolit, vápenná štuková omietka| 70
7.3| vápenná hladká omietka, škárované murivo| 50
7.4| vápenná hrubá omietka alebo náter| 40
7.5| napustenie impregnáciou| 10
8.| | Vnútorná úprava povrchov|
8.1| vápenná štuková omietka| 70
8.2| vápenná hladká omietka| 45
8.3| vápenná hrubá omietka| 30
8.4| nátery| 35
8.5| napustenie impregnáciou| 10
9.| | Kanalizácia|
9.1| napojenie na kanalizačný zberač, vrátane lapača olejov a benzínu| 95
9.2| napojenie na kanalizáciu alebo žumpu| 60
9.3| odvodnenie vtokom pred garážou do kanalizácie| 35
9.4| zberná jamka v garáži alebo napojenie na trativod| 10
10.| | Rozvod vody|
10.1| studenej a teplej z centrálneho zdroja| 70
10.2| len studenej| 45
10.3| vodovodný kohút na vonkajšom líci múra| 30
11.| | Vykurovanie|
11.1| ústredné|
a)| kotol ústredného vykurovania (započítava sa do najväčšieho podlažia)| 100
b)| radiátory (za vykurované podlažie)| 50
11.2| lokálne|
a)| akumulačné za každý kus| 80
b)| naftové, na tuhé palivá stáložiarne za každý kus| 25
c)| na tuhé palivá za každý kus| 10
d)| krb za každý kus| 80
12.| | Elektroinštalácia|
12.1| svetelná a motorická| 65
12.2| svetelná| 40
12.3| provizórna| 10
12.4| bleskozvod| 20
13.| | Okná|
13.1| dvojité| 60
13.2| zdvojené| 40
13.3| jednoduché| 25
14.| | Dvere|
14.1| vstupné masívne, ostatné hladké do oceľových zárubní| 30
14.2| hladké| 25
14.3| náplňové| 20
14.4| zvlakové, latové| 10
15.| | Vráta|
15.1| výklopové, drevené prírodné| 85
15.2| drevené alebo plechové natreté krycím náterom| 55
15.3| drevené zvlakové alebo roleta| 40
16.| | Podlahy|
16.1| palubovkové, liate terazzo, štrkové, keramická dlažba| 95
16.2| doskové, lepené podlahové povlaky, xylolit, drevotrieska| 70
16.3| betónové s poterom, terazzové alebo cementové dlaždice| 55
16.4| hrubé betónové, tehlová dlažba| 40
17.| | Klampiarske konštrukcie|
17.1| z medeného plechu (min. žľaby, zvody, okolo komínov, prieniky)| 230
17.2| z pozinkovaného plechu|
a)| úplné strechy (žľaby, zvody, komíny, prieniky)| 50
b)| len žľaby a zvody| 25
c)| parapety| 5
18.| | Vnútorné vybavenie (za každý kus)|
18.1| elektrický bojler| 60
18.2| kúpelňové kachle alebo kotol na bielizeň na tuhé palivo| 25
18.3| vaňa| 30
18.4| umývadlo| 5
18.5| záchodová misa| 10
18.6| elektrický alebo plynový sporák| 40
18.7| sporák na uhlie| 15
18.8| malý sporáčik na uhlie| 10
19.| | Schody|
19.1| drevená konštrukcia, schody s podstupnicami| 90
19.2| drevená konštrukcia, schody bez podstupníc| 60
19.3| kovová konštrukcia s akýmikoľvek stupňami| 50
19.4| betónové alebo tehlové| 70
20.| | Okenice| 50
21.| | Mreže| 40
22.| | Sauna| 240
Počet bodov pre jednotlivé konštrukcie a vybavenie je nemenný. Pokiaľ sa niektoré znaky na objekte nevyskytujú, je počet bodov pre tieto znaky 0.
Počet znakov nesmie byť rozširovaný.
Pokiaľ sa niektoré konštrukcie a vybavenie vyskytujú na objekte v inom vyhotovení, ohodnotia sa počtom bodov podľa najbližšieho porovnateľného vyhotovenia.
Počet bodov jednotlivých znakov sa určí podľa prevažujúceho vyhotovenia.
Pri znakoch č. 12, 17, 18 a 19 sa sčíta počet bodov za každú vyskytujúcu sa položku.
Príloha č. 7
POZEMKY
I.
tabuľka
Pol.
č.| Dôvod zníženia ceny pozemku| Zrážka
v %
---|---|---
1.| | Ak ide o samostatné sídlo alebo časť obce, ktoré nie sú s
obcou stavebne zrastené|
1.1| v hl. m. SR Bratislave| 60
1.2| v Banskej Bystrici, Košiciach, Piešťanoch, Sliači, Starom Smokovci,
Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach| 40
1.3| v ostatných mestách a obciach| 30
2.| | Prístup po nespevnenej komunikácii| 10
3.| Ak nie je v mieste možnosť napojenia na verejný vodovod| 5
4.| Ak nie je v mieste možnosť napojenia na verejnú kanalizáciu| 7
5.| Ak nie je v mieste možnosť napojenia na rozvod elektriny
alebo vzdialenosť ku zdroju je viac než 200 m| 8
6.| Nepriaznivé dochádzkové vzdialenosti od pozemku patriaceho
k rodinnému domčeku alebo určeného na výstavbu rodinného
domčeka - viac než 1,5 km (neberie sa do úvahy, ak je v mieste mestská doprava)|
6.1| ak nie je v mieste obchod s potravinami| 4
6.2| ak nie je v mieste národný výbor| 4
6.3| ak nie je v mieste základná škola (I. stupeň)| 2
7.| | Negatívne účinky okolia (škodlivé exhalácie, hluk, otrasy, prach a i.)| max. 7
8.| Svahovitý pozemok orientovaný na SV, S, SZ| 4
9.| Sťažené zakladacie podmienky25)|
–| svahovitosť terénu| 4
–| hladina spodnej vody| 5
–| únosnosť základovej pôdy| 5
10.| | Obmedzenie užívania pozemku|
10.1| ochranné pásmo (určené právnym predpisom)| 5
10.2| chránená krajinná oblasť| 3
10.3 | stavebná uzávera| 5
10.4| stavba pod povrchom pozemku| 5
I. tabuľka platí pre pozemky oceňované podľa § 14 ods. 1, okrem pozemkov, ktoré sú v evidencii nehnuteľností označené ako záhrady, ktoré netvoria (nebudú tvoriť) funkčný celok s akoukoľvek stavbou hlavnou a ktoré nie sú určené na zastavanie, cena týchto pozemkov sa zníži podľa II. tabuľky.
Pokiaľ sa cena pozemku znižuje podľa položky č. 1, počítajú sa položky č. 2 až 10 z už takto upravenej ceny a nie zo základnej ceny uvedenej v § 14 ods. 1.
POZEMKY
II.
tabuľka
Pol. č.| Dôvod zníženia ceny pozemku| Zrážka v %
---|---|---
1.| | Prístup po nespevnej komunikácii| 7
2.| | Ak nie je v mieste možnosť napojenia na rozvod elektriny alebo vzdialenosť ku zdroju je viac ako 200 m| 5
3.| | Negatívne účinky okolia (škodlivé exhalácie, hluk, otrasy, prach a i.)| max. 4
4.| | Svahovitý pozemok orientovaný na SV, S, SZ| 3
5.| | Sťažené zakladacie podmienky25)|
5.1| svahovitosť terénu| 5
5.2| hladina spodnej vody| 3
6.| | Obmedzenie užívania pozemku|
6.1| ochranné pásmo (určené právnym predpisom)| 5
6.2| chránená krajinná oblasť| 3
6.3| stavebná uzávera| 3
6.4| stavba pod povrchom pozemkov oceňovaných podľa § 14 ods. 2| 3
7.| | Vzdialenosť k zastávke verejnej dopravy viac ako 2,5 km| 5
8.| | Pozemky oceňované podľa § 14 ods. 1, ktoré netvoria a nebudú tvoriť podľa platnej územnoplánovacej dokumentácie funkčný celok s akoukoľvek stavbou (územie so zákazom výstavby, vrátane záhradkárskych chát)| 15
9.| | Záhrady v záhradkových osadách| 30
10.| | Úhrnná výmera pozemkov patriacich k rekreačnému objektu je menšia než 400 m2| 4
II. tabuľka platí pre pozemky oceňované podľa § 14 ods. 2 a pozemky vyňaté z I. tabuľky.
Príloha č. 9
CENY POĽNOHOSPODÁRSKEJ ORNEJ PÔDY
SADZBA
KČS
ZA m3| ZOZNAM PRÍSLUŠNÝCH BPEJ
---|---
12.00| 01701| 01702| 01703
| 01704| 01901| 01902
11.80| 02201| |
11.40| 01705| |
11.35| 03601| |
11.05| 03701| |
11.00| 01904| |
10.75| 11701| 11901| 11902
10.70| 00201| 00202|
10.60| 01801| 02301| 03901
10.50| 02001| |
10.40| 12201| 12202|
10.30| 00601| |
10.25| 04401| 11703|
10.15| 12203| |
10.00| 21901| |
9.95| 11801| 22202|
9.90| 03702| |
9.85| 12001| |
9.80| 13701| |
9.70| 13901| 22203|
9.65| 01802| 12301|
9.60| 02601| |
9.55| 11802| 22301|
9.45| 00203| 10201|
9.25| 00301| |
9.05| 10601| 10602| 14401
8.95| 20201| |
8.80| 00701| |
8.55| 03902| 10603|
8.50| 20601| |
8.45| 20203| |
8.40| 01101| 02203| 10203
| 24401| |
8.35| 10301| 13902| 31701
8.30| 20301| |
8.25| 0034002| 0034012| 0034032
| 03602| |
8.20| 04402| 12601| 12602
| 14501| |
8.05| 20603| 20701|
8.00| 10701| |
7.95| 20602| |
7.90| 04003| 12603|
7.80| 11101| 14101| 14402
| 22602| |
7.70| 14601| 15001| 24801
| 40201| 40202|
7.60| 02401| 30201| 52201
7.50| 14801| |
7.30| 11102| 22603|
7.25| 00401| 24402| 24901
7.20| 00204| 00603| 01102
| 01903| 02602| 25001
7.15| 14003| 21101| 31702
| 34101| 40602|
7.10| 13903| 13904| 14103
| 14802| |
7.05| 14502| |
7.00| 04403| |
6.95| 14602| 21102| 30601
| 30602| 50201|
6.90| 70301| 70701|
6.85| 0034003| 03801| 03802
| 12401| 44801|
6.75| 52203| |
6.70| 15002| 52301| 60201
| 60202| 60601| 60602
6.65| 10202| 10204| 11903
| 20202| 21903| 24502
| 24802| |
6.60| 01201| 02701| 34801
| 40801| 62201| 62203
| 72001| 72002| 72901
| 72902| |
6.55| 10604| |
6.50| 04004| 50601| 50602
6.45| 60801| |
6.40| 40701| 40802|
6.35| 50202| |
6.30| 10401| |
6.25| 64801| |
6.20| 13801| 13802| 20204
| 24403| 24404| 30801
| 62301| 70201| 70202
6.15| 24701| 70601| 70602
| 71102| 76101|
6.10| 24902| 54801|
6.05| 14004| 14403| 24503
| 25002| |
6.00| 14603| 52204|
5.95| 54101| |
5.90| 15101| 50701|
5.85| 14503| 14504|
5.80| 14701| |
5.75| 14505| 30701|
5.65| 11201| 34102| 44802
5.60| 03101| 04005| 24803
5.55| 0015002| 0015012| 0015042
| 0015102| 15003| 15004
| 25101| 44901|
5.50| 12701| 76301| 76302
5.45| 42601| 76102| 76501
5.40| 45001| 50603| 80201
| 80301| 80601| 82001
| 82002| 82901| 82902
5.35| 01301| 02801| 15102
| 15103| 15104| 15201
| 25003| 25004| 41101
| 41102| 70203| 70603
| 71101| 71103| 76601
| 76801| 76901| 77101
| 77102| 86501|
5.30| 24903| 60701|
5.25| 15601| |
5.20| 03102| 32601| 34901
| 62204| 80203|
5.15| 22701| 34802| 50203
| 54802| 60603| 64802
| 65001| 81102|
5.10| 01202| 52702| 71201
5.05| 21201| 25601| 35001
| 44803| 44804| 80603
5.00| 54901| 61101| 76303
| 76305| 76401| 76502
4.95| 25102| 44902| 60203
| 80602| |
4.90| 21202| 25103| 25104
| 31101| 31102| 77001
4.85| 86301| |
| 40603| 40604| 42401
| 50604| 55001| 76103
| 76105| 76602|
4.80| 11202| 51101| 54803
| 54804| |
4.75| 15602| 87301| 87302
4.70| 14005| 92901|
4.65| 15701| 25201| 80202
| 85601| 85701| 86101
4.60| 25602| 40901| 45002
| 45601| 51102| 95601
4.55| 30901| 54902|
4.50| 34803| 34804| 56501
4.45| 30202| 30603| 30604
| 55601| 61102| 75601
4.40| 41103| 44903| 44904
4.35| 11301| 45003| 60604
| 64803| 64804| 65002
| 65101| 87101|
4.30| 16501| 25202| 34902
| 35002| 42701| 45101
| 55002| |
4.25| 0030201| 12501| 12502
| 15702| 22501| 25603
| 45201| 46501| 76104
| 76106| 76304| 76306
| 76701| |
4.20| 00101| 0015001| 0015011
| 0015101| 01601| 03501
| 04001| 04002| 14001
| 14002| 45602| 64902
| 81103| |
4.15| 11702| 12101| 12102
| 26501| 54903| 54904
| 01401| 12801| 41202
4.10| 55003| 55004| 76802
| 76902| |
4.05| 55602| 86502| 86601
4.00| 16101| 16503| 16505
| 25701| 32701| 32702
| 45202| |
3.95| 22101| 22102| 35101
| 45603| 45604| 52701
| 55701| 56101|
3.90| 16001| 16502| 35003
| 55101| |
3.85| 00102| 27501| 45103
| 45104| 46503| 46505
| 55201| |
3.80| 35601| 46101| 52704
| 55603| 55604| 65003
| 65004| 65601| 66501
| 97301| 97302|
3.75| 10501| 31201| 31202
| 35604| 51201| 55202
| 56502| 64903| 64904
| 65102| |
3.70| 03201| 17101| 30902
| 31103| 40902| 60501
| 86801| 86901|
3.65| 03502| 04201| 12103
| 17502| 26101| 42801
| 45102| 55103| 55104
3.60| 20501| 21301| 22201
| 25702| 26503| 26505
| 45302| 46502| 56503
| 56505| 86201|
3.55| 27401| 27502| 46001
| 47103| 55301| 57101
| 65602| 66401| 66502
| 81201| 95602| 95701
3.50| 0085601| 0085602| 16002
| 18801| 47101| 56301
| 57501| 61201| 86401
3.45| 26001| 56303| 56401
| 90201| 90202| 90301
| 90601| |
3.40| 16504| 45301| 52705
| 55302| 65103| 65104
| 66503| 67101| 78801
3.35| 22103| 28801| 34201
| 35102| 35103| 35104
| 36501| 55102| 56001
| 56002| 57105| 66505
| 78701| 96501| 96502
3.30| 16102| 33102| 55702
| 75602| 75603| 86102
3.25| 17102| 27101| 35602
3.20| 10502| 17103| 17104
| 56102| 66301| 66303
3.15| 11401| 26502| 46504
| 46506| 62701| 66102
| 67102| 67103| 67105
| 76402| |
3.10| 00103| 35701| 56901
| 56903| 66101|
3.05| 32801| 35603| 56504
| 56506| 61401| 65603
| 65604| 76503| 76505
| 90203| 90602| 90603
| 91201| 91202| 96601
| 96801| |
3.00| 21401| 26504| 37101
| 40101| 56302| 60502
| 65701| 66901| 75701
| 77002| |
2.95| 18701| 20502| 47102
| 56601| 56902| 57103
| 86602| |
2.90| 16103| |
2.85| 18802| 18803| 26002
| 31301| 31302| 41302
| 48801| 50101| 50501
| 66902| 85602| 85603
2.80| 36101| 66504| 66506
| 66601| 75702| 86302
| 96301| 96307|
2.75| 0085603| 26102| 66403
| 76905| 81101|
2.70| 10503| 27102| 56403
| 56602| 58801| 62704
| 62705| 76603| 76605
| 77103| 77105| 86503
| 86505| 96503|
2.65| 0589013| 0589102| 0589202
| 0589212| 20503| 36502
| 56103| 56104| 57102
| 66302| 71401| 73201
| 76001| 76002| 96401
| 96802| 96901| 97101
2.60| 0885212| 0889212| 66103
| 66104| 66602| 76804
| 77202| 87102|
2.55| 15901| 17403| 27402
| 66903| 66905| 67104
| 67106| 76403| 76504
| 76506| |
2.50| 17401| 47104| 47106
| 58701| 65702| 66003
| 66004| 77003| 86403
| 86405| 91101| 91102
2.45| 15902| 48802| 48803
| 56003| 56004| 76703
| 86701| 86902|
2.40| 05901| 17402| 46102
| 67001| 81401|
2.35| 27403| 56904| 58802
| 76404| 86303| 86305
2.30| 0333003| 0333004| 35901
| 36102| 37102| 57104
| 76903| 86603| 86605
| 88801| |
2.25| 57001| 57106| 66904
| 66906| 77201|
2.20| 25901| 25902| 68701
2.15| 28802| 28803| 77104
| 77106| 86202| 87105
| 96302| 97202|
2.10| 0889214| 17404| 26103
| 27404| 66404| 76003
| 76004| 85702| 86001
| 86504| 86506| 86903
| 86905| 87002| 87103
| 87104| 87501| 87503
| 96602| 97102|
2.05| 76604| 76606| 77005
| 86402| 96505|
2.00| 0398004| |
1.95| 0289233| 0330003| 0330004
| 0489012| 09401| 09501
| 27103| 27104| 77204
| 86103| 86104| 86802
| 87001| 87201| 87202
| 96201| 96902|
1.90| 36103| 46103| 56905
| 56906| 76704| 76803
| 96403| 96405| 96803
1.85| 45901| 48804| 76904
| 76906| 96001| 96002
| 96101| 96303| 96305
| 96701| 96805| 97001
1.80| 86003| 86004| 86604
| 86606| 91401| 96504
| 96904| 97103|
1.75| 15903| 48805| 68802
| 86304| 86306| 86705
| 87003| 87005| 87106
| 96903| 96905| 97005
1.70| 28701| 28702| 50502
| 58702| 58703| 77004
| 77203| 86404| 86702
| 86703| 96603| 97105
1.65| 0791263| 29501| 78702
| 78703| 78802| 88701
| 88802| 96304| 96306
| 96308| 96605| 96804
| 97003| 97104| 97201
1.60| 25903| 86904| 86906
| 96003| 96004| 96102
| 96103| 96104| 96202
| 96604| 96606| 96703
| 96705| 96806| 98701
1.55| 39601| 51401| 68702
| 79401| 79501| 83201
| 89401| 89501| 97503
| 97505| 98801|
1.50| 09601| 88803| 96402
| 98802| 98803|
1.45| 87004| 87006| 96404
| 97004| |
1.40| 0389412| 17901| 19001
| 19401| 19501| 29401
| 39401| 49401| 57701
| 86002| 86704| 86706
| 87203| 87204| 96311
| 96906| 97002| 97006
1.35| 59401| 69401| 69501
| 96704| 96706| 97502
| 99401| 99501|
1.30| 0089001| 27701| 27901
| 29001| 37701| 37901
| 47701| 47901| 57801
| 57901| 58803| 59001
| 67801| 67901| 69001
| 77601| 77701| 77801
| 77901| 79001| 87601
| 87701| 87801| 87901
| 88702| 88703| 89001
| 97203| 97204| 97901
1.20| 96310| |
1.10| 98703| |
1.05| 98702| |
1.00| 15401| 15402| 95801
| 97701| 99001|
0.85| 15801| 25401| 25402
0.80| 0089201| 0089203| 25801
| 35401| 45401| 45402
| 45501| 45502| 45802
| 55401| 55402| 55801
| 55802| |
0.75| 65401| 65402| 65801
| 65802| 75801| 85801
0.65| 0098201| 0098202| 0098203
| 0098204| 0099001| 0099201
| 0099202| 0099203| 10000
| 18001| 18003| 18301
| 18302| 18303| 19201
| 19701| 20000| 28001
| 28003| 28101| 28103
| 28104| 28301| 28302
| 28303| 29201| 29701
| 38101| 38102| 39701
| 40000| 48101| 48102
| 48103| 48301| 48302
| 48303| 49301| 49302
| 49303| 49305| 49306
| 49307| 49308| 49701
| 50000| 58101| 58102
| 58103| 58104| 58201
| 58202| 58203| 58204
| 58301| 58302| 58303
| 58304| 59201| 59301
| 59303| 59305| 59307
| 59701| 60000| 68201
| 68202| 68203| 68204
| 68301| 68303| 68304
| 69201| 69701| 70000
| 78001| 78002| 78003
| 78004| 78101| 78102
| 78103| 78104| 78201
| 78202| 78203| 78204
| 78205| 78206| 78207
| 78208| 78301| 78302
| 78303| 78304| 79201
| 79202| 79203| 79204
| 79301| 79302| 79303
| 79304| 79701| 80000
| 88001| 88002| 88003
| 88004| 88101| 88102
| 88201| 88202| 88203
| 88204| 88205| 88206
| 88207| 88208| 88301
| 88302| 88303| 88304
| 89201| 89202| 89203
| 89204| 89301| 89302
| 89303| 89304| 89701
| 90000| 97601| 97801
| 97802| 98001| 98002
| 98003| 98004| 98101
| 98102| 98201| 98202
| 98203| 98204| 98205
| 98206| 98207| 98208
| 98209| 98210| 98211
| 98212| 98213| 98214
| 98215| 98216| 98217
| 98218| 98219| 98220
| 98301| 98302| 98303
| 98304| 98401| 98402
| 98403| 98404| 98601
| 98602| 98603| 98604
| 99201| 99202| 99203
| 99204| 99303|
Bonitovaná pôdno-ekologická jednotka (BPEJ) je základnou mapovacou a oceňovacou jednotkou bonitácie poľnohospodárskych pôd ČSFR.
Konkrétne vlastnosti BPEJ sú v SR vyjadrené päťmiestnym číselným kódom. Jeho 1. číslica značí príslušnosť ku klimatickému regiónu, 2. a 3. číslica stanovuje príslušnosť k určitej hlavnej pôdnej jednotke, 4. číslica označuje kombináciu svahovitosti a expozície pozemku ku svetovým stranám a 5. číslica vyjadruje kombináciu hĺbky pôdy a jej skeletovitosti.
V organizáciách, kde bola vykonaná revízia bonitácie, sa používajú BPEJ so sedemmiestnym číselným kódom. Jeho prvé dvojčíslie predstavuje klimatický región, druhé dvojčíslie charakterizuje príslušnosť k určitej hlavnej pôdnej jednotke, 5. číslica vyjadruje kombináciu svahovitosti a expozície pozemku, 6. číslica označuje kombináciu skeletovitosti a hĺbku pôdy a 7. číslica stanovuje zrnitosť pôdy.
Podrobný popis BPEJ zverejnilo FMPVž, MPVž ČR a MPVž SR v Užívateľskej príručke „Bonitácia čs. poľnohospodárskych pôd a smery ich využitia“ - diel 1: Vymedzenie a mapovanie bonitovaných pôdno-ekologických jednotiek ČSSR“. Praha - Bratislava 1984, 132 s.
Údaje BPEJ konkrétneho pozemku určí okresné oddelenie MPVž SR.
25)
Výnos FMTIR č. 5 z 31. 3. 1982 - Spravodajca FMTIR č. 1 - 2/1982. |
Zákon č. 298/1990 Sb. | Zákon č. 298/1990 Sb.
Zákon o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
Vyhlášeno 19. 7. 1990, datum účinnosti 19. 7. 1990, částka 47/1990
* § 1 - (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací.
* § 2 - Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají nároky příslušných řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého vůči dosavadním vlastníkům a uživatelům majetku uvedeného v § 1 na náhradu škody a neoprávněného majetkového prospěchu, včetně nároků na úhradu nájemnéh
* § 3 - (1) Spory z uplatňování tohoto zákona rozhodují soudy.
* § 4 - (1) Vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1, pokud slouží k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních anebo pro školství nebo kulturní či osvětovou činnost, se lze domáhat jen po předchozím souhlasu orgánu stanoveného zákony národních rad.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 - v České republice č. 2 č. 3 - v České republice
Aktuální znění od 1. 8. 1991 (338/1991 Sb.)
298
ZÁKON
ze dne 19. července 1990
o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů
a kongregací a arcibiskupství olomouckého
K nápravě křivd způsobených řeholním řádům a kongregacím v padesátých letech, zejména protiprávním odnětím jejich nemovitého majetku se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací.
(2)
Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 2 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví arcibiskupství olomouckého.
(3)
Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 3 tohoto zákona se prohlašuje ke dni 1. srpna 1991 za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací.
(4)
Za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého se ke dni účinnosti tohoto zákona prohlašuje též movitý majetek, který byl ke dni 10. 4. 1950 umístěn v nemovitostechnemovitostech uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, pokud existuje a je známo, kde se uvedený movitý majetek nachází.
§ 2
Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají nároky příslušných řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého vůči dosavadním vlastníkům a uživatelům majetku uvedeného v § 1 na náhradu škody a neoprávněného majetkového prospěchu, včetně nároků na úhradu nájemného, pokud vznikly v době od 1. ledna 1950 do dne účinnosti tohoto zákona.
§ 3
(1)
Spory z uplatňování tohoto zákona rozhodují soudy.
(2)
Orgány geodézie provedou zápisy změn vlastnických vztahů vyplývajících z tohoto zákona.
§ 4
(1)
Vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1, pokud slouží k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních anebo pro školství nebo kulturní či osvětovou činnost, se lze domáhat jen po předchozím souhlasu orgánu stanoveného zákony národních rad.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro nemovitý majetek uvedený v § 1 odst. 3, pokud slouží pro potřeby archivnictví.
(3)
O vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1 uzavřou řeholní řády a kongregace s dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2, dohodu. Nedojde-li k této dohodě, vzniká řeholním řádům a kongregacím nárok na vyklizení nemovitostínemovitostí uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, které slouží k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, po uplynutí deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Uzavření dohody o užívání bytů a nebytových prostor se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Tento závazek přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(4)
Nedojde-li k dohodě o výši nájemného a podmínkách jeho placení mezi dosavadními uživateli nemovitostínemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, a řeholními řády, kongregacemi a arcibiskupstvím olomouckým, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha č. 1
Mužské kláštery
v České republice
Řád svatého Benedikta – opatství Emausy
Benediktinský klášter Praha-Emausy
čp. 320 klášterní budova se stavební plochou č.k. 1241, pozemky č.k. 1236 stavební plocha (zahradní domek), 1238 stavební plocha (budova nemocniční), 1251 ostatní plocha, 1237/1 zahrada, 1237/2 ostatní plocha, 1239 stavební plocha (dům čp. 373), 1240 ostatní plocha, 1242 stavební plocha (kostel), 1243 stavební plocha (kaple sv. Václava), 1244/1 stavební plocha (schody), 1248/1 ostatní plocha, 1248/2 ostatní plocha, 1249//1 ostatní plocha, 1249/2 ostatní plocha, 1250 zastavěná plocha (vrátnice)
Vlastník: Čs. stát – ČSAV Ústav teoretické a aplikované mechaniky Praha
Uživatel: jako vlastník
zapsáno u SG Praha-město na LV č. 23 pro obec Praha k.ú. Nové Město
Řád svatého Benedikta – opatství Rajhrad
2.
Benediktinský klášter Rajhrad
čp. 1 klášterní budova, skleník, včelín pozemky č.k. 2015 stavební plocha, 2016 stavební plocha, 2017 stavební plocha, 2018 stavební plocha, 2019 ostatní plocha, 2020 zahrada, 2021 zahrada, 2022 stavební plocha, 2023 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – ONV Brno-venkov
Uživatel: FMNO
Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 2 pro obec a k.ú. Rajhrad
Řád Bratří kazatelů (dominikánů) – československá provincie
3.
Dominikánský klášter Praha
čp. 234 klášterní budova se stavební plochou č.k. 383, ostatní plocha č.k. 384
Vlastník: Čs. stát – OPBH v Praze 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 10 pro obec Praha a k.ú. Staré Město
4.
Dominikánský klášter Uherský Brod
čp. 61 klášter se stavební plochou 13/2,
pozemky č.k. 13/3 stavební plocha (dvůr), 13/4 stavební plocha (nástavba), 214/1 zahrada, 214/3 zahrada
Vlastník: Čs. stát – MNV Uherský Brod
Uživatel: Čs. stát ONV Uherské Hradiště, Čs. stát – Komunální služby Uherský Brod
Zapsáno u SG Uherský Brod na LV č. 1 pro obec a k.ú. Uherský Brod
5.
Dominikánský klášter Znojmo
čp. 313 budova se stavební plochou 379/1
Vlastník: Čs. stát – Stavební podnik s.p. Znojmo
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Znojmo na LV 995 pro obec a k.ú. Znojmo-město
Řád Menších bratří (františkánů), provincie svatého Václava
6.
Františkánský klášter Praha
čp. 753 františkánský klášter se stavební plochou 660
Vlastník: Čs. stát – MV ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 96 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
7.
Františkánský klášter Hájek
čp. 43 klášterní budova se stavební plochou 86,
pozemky č.k. 87 stavební plocha, 88 stavební plocha, 89 stavební plocha, 311 ostatní plocha, 312/2 ostatní plocha, 318 ostatní plocha, 335/2 ostatní plocha, 447//2 ostatní plocha, 447/3 ostatní plocha, 451 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-západ na LV č. 229 pro obec a k.ú. Červený Újezd
8.
Františkánský klášter Moravská Třebová
čp. 6 klášterní budova se stavební plochou 436/1
Vlastník: Čs. stát – Okresní stavební podnik Svitavy, Moravská Třebová
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Svitavy na LV č. 379 pro obec a k.ú. Moravská Třebová
9.
Františkánský klášter Plzeň
č. 121 klášterní budova se stavební plochou 384
pozemky č.k. 373 ostatní plocha, 381 ostatní plocha, 383 stavební plocha, 382 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Západočeské muzeum
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň-město na LV č. 5660 pro obec a k.ú. Plzeň
10.
Františkánský klášter Uherské Hradiště
čp. 200 budova se stavební plochou 146/1
Vlastník: Čs. stát – PBH Uherské Hradiště
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 27 pro obec a k.ú. Uherské Hradiště
Řád Menších bratří (minoritů), provincie sv. Cyrila a Metoděje v ČSFR
11.
Minoritský klášter Opava
čp. 342 budova se stavební plochou 496/2
Vlastník: Čs. stát – ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: KS SNB Ostrava
Zapsáno u SG Opava na LV č. 33 pro obec a k.ú. Opava-město
č.k. 496/1 stavební plocha, 497 ostatní plocha, zahrada
Vlastník: Čs. stát – OS státní památkové péče a ochrany přírody
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 145 pro obec a k.ú. Opava
Řád Menších bratří (kapucínů), provincie českomoravská
12.
Kapucínský klášter Praha – Hradčany
č.k. 331/1 zahrada, 332 zahrada (skleník)
Vlastník: čs. stát – FMNO
Uživatel: Ivo Novák, Praha 6, Guevarova 25 jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 11 pro obec Praha a k.ú. Hradčany
13.
čp. 100 Loretta se stavební plochou 181
pozemky č.k. 182 stavební plocha (Lorettánská kaple), 183 stavební plocha (kostel Narození Páně), 414/4 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – muzeum hl. m. Prahy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 112 pro obec Praha a k.ú. Hradčany
14.
Kapucínský klášter Brno
čp. 303 budova se stavební plochou 297
č.k. 299 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Moravské muzeum
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 191 pro obec Brno 1 a k.ú. Brno-město
15.
Kapucínský klášter Sušice
čp. 1/III budova se stavební plochou 474/1
č.k. 146/1 ostatní plocha
Vlastník: FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Sušice na LV č. 120 pro obec a k.ú. Sušice
č.k. 146/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát – MNV Sušice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Sušice na LV č. 1 pro obec a k.ú. Sušice
Řád křižovníků s červenou hvězdou
16.
Řeholní dům a fara Řevnice
čp. 20 budova se stavební plochou 1
č.k. 9 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – MNV Řevnice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-západ na LV č. 1 pro obec a k.ú. Řevnice
Kongregace Bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů)
17.
Mateřský dům České Budějovice
čp. 251 budova se stavební plochou č.k. 428,
čp. 250 budova se stavební plochou č.k. 427/1, pozemky č.k. 429 stavební plocha, 432 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Čs. automobilové opravny
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 279 pro obec a k.ú. České Budějovice
18.
Řeholní dům Písek
čp. 128 (126) budova se stavební plochou č.k. 168
Vlastník: Čs. stát – PBH Písek
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV č. 7 pro obec a k.ú. Písek
Řád premonstrátský – opatství Strahov
19.
Premonstrátský klášter Strahov
čp. 129 budova se stavební plochou č.k. 230
čp. 130 budova se stavební plochou č.k. 231
čp. 132 budova se stavební plochou 233
pozemky č.k. 232 zahrada, 234 ostatní plocha, 235 ostatní plocha, 236 zahrada, 237 ostatní plocha, 240 ostatní plocha, 271/1 ovocný sad, 271/2 ovocný sad, 271/3 stavební plocha, 272 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – Památník národního písemnictví na Strahově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 101 pro obec Praha a k.ú. Hradčany
čp. 302 budova se stavební plochou č.k. 247/2
čp. 301 budova se stavební plochou č.k. 247/3
Vlastník: Čs. stát – Čs. státní soubor písní a tanců
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 7 pro obec Praha a k.ú. Hradčany
č.k. 252 ostatní plocha
Vlastník: Sady, lesy, zahradnictví s.p., Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 157 pro obec a k.ú. Hradčany
č.k. 254 ovocný sad, č.k. 293 ostatní plocha
Vlastník: Sady, lesy, zahradnictví s.p., Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 57 pro obec a k.ú. Hradčany
č.k. 268/1 ostatní plocha, 268/2 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Památník národního písemnictví na Strahově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 101 pro obec a k.ú. Hradčany
čp. 135 budova se stavební plochou 247/1
Vlastník: Čs stát – OPBH Praha 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 9 pro obec a k.ú. Hradčany
čp. 155 budova se stavební plochou č.k. 198
čp. 133 budova se stavební plochou č.k. 270
pozemky č.k. 238 zahrada, 239 stavební plocha, 245 stavební plocha, 246/1 zahrada, 248 ostatní plocha, 253 ostatní plocha, 269 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Památník národního písemnictví Strahov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 101 pro obec Praha a k.ú. Hradčany
20.
Řeholní dům Praha – Střešovice
čp. 130 budova se stavební plochou 39
pozemky č.k. 40/1 zahrada
Vlastník: Čs. stát – ÚNZ NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 816 pro obec Praha a k.ú. Střešovice
Řád premonstrátský – opatství Nová Říše
21.
Premonstrátský klášter Nová Říše
čp. 1 klášterní budova se stavební plochou č.k. 2/1
čp. 2 budova se stavební plochou č.k. 3
pozemky č.k. 2/2 stavební plocha (kaple), 2/3 stavební plocha (kaple), č.k. 1 zahrada, 2 zahrada, 5/1 d1 zahrada, 2591 zahrada, 5/1 d2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jihlava na LV č. 455 pro obec a k.ú. Nová Říše
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů) provincie pražská
22.
Kolej redemptoristů Tasovice
čp. 34 budova se stavební plochou č.k. 618
č.k. 619 zahrada
Vlastník: Čs. stát – MNV Hodonice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 1 pro obec a k.ú. Tasovice
Salesiáni Dona Bosca – salesiánská inspektorie sv. Jana Bosca
23.
Salesiánský ústav Fryšták
čp. 26 budova se stavební plochou č.k. 601
čp. 27 budova se stavební plochou č.k. 600
č.k. 603 zahrada
Vlastník: Čs. stát – ONV Zlín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Zlín na LV č. 2 pro obec a k.ú: Fryšták
24.
Ústav pro pozdní povolání Mníšek
čp. 201 budova se stavební plochou č.k. 1023
čp. 191 budova se stavební plochou č.k. 1024
pozemky č.k. 1025/1 pastvina, 1025/2 ostatní plocha, 1026 zahrada, 1028 zahrada
Vlastník: Čs. stát – ONV Praha – západ
Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Praha-západ
Zapsáno u SG Praha-západ na LV č. 2 pro obec a k.ú. Mníšek pod Brdy
25.
Salesiánský ústav Pardubice
čp. 2018 budova se stavební plochou č.k. 3555
č.k. 5092 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – MNV Pardubice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pardubice na LV č. 1 pro obec a k.ú. Pardubice
Tovaryšstvo Ježíšovo, česká provincie
26.
Residence Praha 2
čp. 505 budova se stavební plochou č.k. 1901/2
Vlastník: Čs. stát – OPBH Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 11 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
Řád premonstrátů opatství Teplá
27.
Děkanství řádu premonstrátského
čp. 92 budova se stavební plochou č.k. 31
Vlastník: Čs. stát – Státní lázně Mariánské Lázně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Cheb na LV č. 12 pro obec a k.ú. Mariánské Lázně
Řád svatého Augustina – opatství Staré Brno
28.
Augustiniánský klášter Brno
čp. 157 budova se stavební plochou č.k. 71/1
Vlastník: Čs. stát – ČSAV Geografický ústav v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 172 pro obec Brno a k.ú. Staré Město
Řád cisterciácký – opatství Vyšší Brod
29.
Cisterciácký klášter Vyšší Brod
čp. 136 budova se stavební plochou č.k. 138/2
Vlastník: Čs. stát – Ředitelství pošt Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 439 pro obec a k.ú. Vyšší Brod
čp. 137 budova se stavební plochou č.k. 137
č.k. 140 stavební plocha (klášter), 139 (kaple), 1405 ostatní plocha, 1412 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 215 pro obec a k.ú. Vyšší Brod
č.k. 59 (kaple)
Vlastník: Čs. stát – MNV Vyšší Brod
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 1 pro obec a k.ú. Vyšší Brod
čp. 134 budova se stavební plochou č.k. 142
Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 215 pro obec a k.ú. Vyšší Brod
č.k. 414 ostatní plocha, 167 stavební plocha (Wagenremise)
Vlastník: Čs. stát – Podnik bytového hospodářství Most
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 276 pro obec a k.ú. Vyšší Brod
č.k. 1407 zahrada
Vlastník: Čs stát – Ředitelství pošt Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Český Krumlov na LV č. 439 pro obec a k.ú. Vyšší Brod
Řád Bratří kazatelů (dominikánů)
30.
Klášter Bratří kazatelů u Panny Marie Růžencové
čp. 814 budova se stavební plochou č.k. 1985
Vlastník: Čs. stát – MÚNZ Plzeň
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 55 pro obec a k.ú. Plzeň
Řád křižovníků s červenou hvězdou
31.
Klášter křižovníků Praha
čp. 191 budova se stavební plochou č.k. 70
pozemky č.k. 72 ostatní plocha, 74 stavební plocha, 75 stavební plocha, 76 stavební plocha, 77 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 38 pro obec Praha a k.ú. Staré Město
Řád premonstrátů – opatství Strahov
32.
Klášter premonstrátů Milevsko
čp. 557 budova se stavební plochou č.k. 540/2
č.k. 540/3 (suška)
Vlastník: Čs. stát – Oseva krajský semenářský podnik Tábor
Uživatel: JZD Kučeř,
JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na LV č. 26 pro obec a k.ú. Milevsko
čp. 571 (mateřská škola a budova) se stavební plochou 548
č.k. 1783 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Technické služby města Milevska
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV č. 3 pro obec a k.ú. Milevsko
pozemky č.k. 1829/1 zahrada, 1829/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát – ONV Písek
Uživatel: MNV Milevsko
Zapsáno u SG Písek na LV č. 2 pro obec a k.ú. Milevsko
čp. 563 (prelatura) se stavební plochou 540/1
č.k. 1780 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – MNV Milevsko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV č. 1 pro obec a k.ú. Milevsko
čp. 561 (stará úřední budova a stáje) se stavební plochou č.k. 530/1
č.k. 540/4 pozemková parcela
Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody České Budějovice
Uživatel: MNV Milevsko a JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na LV č. 329 pro obec a k.ú. Milevsko
čp. 562 Zavoralův dům se stavební plochou č.k. 530/2
Vlastník: Čs. stát – ZVVZ koncern. podnik Milevsko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV č. 210 pro obec a k.ú. Milevsko
Řád premonstrátů – opatství Teplá
33.
Klášter Teplá u Mariánských Lázní
čp. 7 budova se stavební plochou č.k. 3/6
čp. 8 budova se stavební plochou č.k. 3/7
čp. 9 budova se stavební plochou č.k. 3/8
čp. 10 budova se stavební plochou č.k. 3/9
čp. 11 budova se stavební plochou č.k. 3/10
čp. 13 budova se stavební plochou č.k. 46/1
čp. 12 budova se stavební plochou č.k. 50
pozemky č.k. 1 stavební plocha (kostel), 45/1 stavební plocha (knihovna), 2 stavební plocha, 3/1 stavební plocha, 3/5 stavební plocha, 45/2 stavební plocha, 50/2 ostatní plocha, 1 ostatní plocha, 46/2 jiná stavba
Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Karlovy Vary na LV č. 104 pro obec Teplá a k.ú. Klášter Teplá
Řád premonstrátů – opatství Želiv
34.
Klášter premonstrátů Želiv
čp. 52 budova se stavební plochou č.k. 89/3
čp. 88 (hrad Trčkův) se stavební plochou č.k. 89/13
čp. 115 (byt sládkův) se stavební plochou č.k. 89/15
čp. 122 konvent se stavební plochou č.k. 89/16
čp. 1 klášter se stavební plochou č.k. 89/19
čp. 213 (zahradní domek) se stavební plochou č.k. 90
čp. 126 budova se stavební plochou č.k. 160
čp. 119 budova se stavební plochou č.k. 89/12
pozemky č.k. 91 (provozovna), 212/5 zahrada, 213//4 zahrada, 220 zahrada, 221 pastva, 226 zahrada, 230 zahrada, 234 zahrada, 235 zahrada, 236 zahrada, 238 zahrada, 239 zahrada, 240/1 zahrada, 241/1 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pelhřimov na LV č. 313 pro obec a k.ú. Želiv
Řád svatého Benedikta – opatství Břevnov
35.
Klášter benediktinů Břevnov
čp. 1 klášter se stavební plochou č.k. 2
pozemky č.k. 3 zahrada, 11 stavební plocha, 12/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 13 pro obec Praha a k.ú. Břevnov
pozemky č.k. 5 stavební plocha (skleník), 6 stavební plocha (zahradní dům), 7 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Sady, lesy, zahradnictví s.p. Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 6 pro obec Praha a k.ú. Břevnov
pozemky č.k. 12/1 stavební plocha, 14 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Zemědělský nákup a zásobování koncern Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 1537 pro obec Praha a k.ú. Břevnov
Mužské kláštery
ve Slovenské republice
Řád Společnosti Ježíšovy
36.
Jezuitský klášter Bratislava
čp. 409 budova se stavební plochou č.k. 66
Vlastník: Čs. stát – Obvodní hospodářská správa školských zařízení a dětských jeslí Bratislava 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 628 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město
37.
Provincialát jezuitů Bratislava
čp. 15 budova se stavební plochou č.k. 68
Vlastník: Čs. stát – NVB
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 2 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město
38.
Řeholní dům jezuitů Banská Bystrica
čp. 240 budova se stavební plochou č.k. 1784
Vlastník: Čs. stát – Státní vědecká knihovna Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na LV č. 835 pro obec a k.ú. Banská Bystrica
39.
Řeholní dům jezuitů Trnava
pozemky č.k. 61. stavební plocha, 114/2 stavební plocha, 115 zastavěná plocha včetně domu údajně čp. 487
Vlastník: Čs. stát – ONV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na ev.l. 304 pro obec a k.ú. Trnava
40.
Řeholní dům jezuitů Trnava
čp. 143 budova se stavební plochou č.k. 63
Vlastník: Čs. stát – Okresní bytový podnik Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na ev.l. 55 pro obec a k.ú. Trnava
Řád premonstrátský – opatství Jasov
41.
Řeholní domy premonstrátů Košice
č.k. 796 stavební plocha, 797 stavební plocha s budovami původně čp. 105, 106 a 107 (původní stavební parcely 946/2, 948 a 949)
Vlastník: Čs. stát – Krajské osvětové středisko Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 5 pro obec Košice a k.ú. Košice střed
Společnost svatého Františka Saleského (salesiánů) – slovenská inspektorie
42.
Řeholní dům salesiánů Bratislava VI
čp. 552 budova se stavební plochou č.k. 10564
pozemky č.k. 10563/1 stavební plocha, 10563/2 stavební plocha, 10563/3 stavební plocha
Vlastník: Čs stát 0 Pozemní stavby s.p. Bratislava
Uživatel:. jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na ev.l. 56 pro obec Bratislava a k.ú. Nivy
43.
Řeholní dům salesiánů Trnava-Kopánka
čp. 3033 budova se dvorem se stavební plochou č.k. 4588
pozemek č.k. 4586 ostatní plocha (hřiště)
Vlastník: Čs. stát – MNV Trnava,
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obec a k.ú. Trnava
č.k. 4587 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát 0 Zdroj Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1938 pro obec a k.ú. Trnava
44.
Řeholní dům salesiánů Žilina
pozemky č. k. 4437/4 stavební plocha
č.k. 4437/3 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – Podnik bytového hospodářství Žilina
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Žilina na LV č. 79 pro obec a k.ú. Žilina
čp. 2806 budova se stavební plochou 4434
pozemky č.k. 4431 stavební plocha, 4432 stavební plocha, 4433 stavební plocha, 4435 stavební plocha, 4436 stavební plocha, 4437/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – MV SR
Uživatel: Krajská správa SNB Banská Bystrica
Zapsáno u SG Žilina na LV č. 2906 pro obec a k.ú. Žilina
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů) na Slovensku
45.
Klášter redemptoristů Bratislava
čp. 4493 budova se stavební plochou č.k. 3485/2
pozemky č.k. 3485/3 stavební plocha, 3485/4 stavební plocha, 3485/5 stavební plocha, 3485/6 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – Slovenské energetické podniky Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1017 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město
čp. 955 budova se stavební plochou 3484
Vlastník: Čs. stát – Školská hospodářská správa města Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 3290 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město
Společnost svatého Františka Saleského na Slovensku
46.
Řeholní dům Trnava
čp. 1247 budova se stavební plochou č.k. 4387
Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2467 pro obec a k.ú. Trnava
Ženské kláštery
v České republice
Institut Blahoslavené Panny Marie (anglické panny)
47.
Klášter anglických panen Štěkeň
čp. 1 zámek se stavební plochou č.k. 22
pozemky č.k. 24 stavební plochy (skleník), 25 stavební plocha (prádelna), 3/1 ostatní plocha, 5 ostatní plocha, 6/4 ostatní plocha, 22 ostatní plocha, 23 zahrada, 309//4 ostatní plocha, 333/2 d1 ovocný sad, d2 ostatní plocha, 1066/1 ostatní plocha, 1066/3 ostatní plocha, 1066/4 ostatní plocha, 1074/2 ostatní plocha, 49 stavební plocha (budova čp. 23), 79 zahrada, 355 stavební plocha, 356 stavební plocha, 357 stavební plocha, 333//28 pozemková parcela
Vlastník: Čs. stát – Okresní ústav sociálních služeb Strakonice
Uživatel: jako vlastník MNV Štěkeň
Zapsáno u SG Strakonice na LV č. 208 pro obec a k.ú. Štěkeň
Kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského
48.
Řeholní dům Praha – ústav sv. Notburgy
čp. 321 budova se stavební plochou č.k. 960
pozemky č.k. 963 zahrada, 969/1 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 141 pro obec Praha a k.ú. Malá Strana
čp. 321 (část) se stavební plochou č.k. 962
č.k. 961 zahrada
Vlastník: Čs. stát – ONV Praha 1
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 1 pro obec Praha a k.ú. Malá Strana
Řád cisterciaček v ČSFR
49.
Klášter Porta Coeli Tišnov
pozemky č.k. 2/1 (klášter), 2/2 (probošství), 3 ostatní plocha, 4 zahrada, 5 ostatní plocha, 8 ostatní plocha, 14 zahrada, 15 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Brno
Uživatel: jako vlastník
Okresní muzeum Ivančice
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 383 pro obec Tišnov a k.ú. Předklášteří
Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje
50.
Klášter Velehrad
čp. 142 ústav mrzáčků se stavební plochou č.k. 244
Vlastník: Čs. stát – ONV Uherské Hradiště
Uživatel: MNV Velehrad
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 2 pro obec a k.ú. Velehrad
č.k. 547/73 pozemková parcela
Vlastník: Čs. stát – MNV Velehrad
Uživatel: Jaroslav a Vladimír Němečkovi čp. 216, Velehrad
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 1 pro obec a k.ú. Velehrad
Kongregace Dcer Božské Lásky
51.
Mariánský ústav v Praze
čp. 527 budova se stavební plochou č.k. 2161
č.k. 2162 dvůr
Vlastník: Čs. stát – ČVUT Vojenská katedra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 546 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
52.
Marianum v Opavě
čp. 768 budova se stavební plochou č.k. 2667
čp. 886 budova se stavební plochou č.k. 2701/3
čp. 770 dům se stavební plochou č.k. 2669
pozemky č.k. 2666 ostatní plocha, 2701/2 stavební plocha (kostel), 2701/4 stavební plocha (kostel), 2701/1 zahrada, 2701/5 ostatní plocha, 2701/6 ostatní plocha, 2668 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Okresní ústav sociálních služeb Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1789 pro obec Opava a k.ú. Opava-předměstí
Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele
53.
Řeholní dům Znojmo
čp. 602 budova se stavební plochou č.k. 842/1
Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Znojmo
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Znojmo na LV č. neuvedeno pro obec a k.ú. Znojmo-město
pozemky č.k. 839/1 zahrada, 839/2 stavební plocha, 839/4 stavební plocha, 842/2 stavební plocha (škola)
Vlastník: Čs. stát – MNV Znojmo
Uživatel: jako vlastník SBD Znojemčan
Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 1 pro obec a k.ú. Znojmo-město
Česká kongregace sester dominikánek
54.
Klášter Bojkovice
čp. 537 budova se stavební plochou č.k. 651
čp. 540 budova se stavební plochou č.k. 652
pozemky č.k. 653 stavební plocha (komora), 3676//2 zahrada, 3690/2 zahrada, 3706/2 ostatní plocha, 3698/2 ostatní plocha, zb. 3706/2, 3698/2 zb., 5375//4 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Hospodářská správa škol a zařízení Jm KNV Brno
Uživatel: jako vlastník
Okresní správa silnic Uherské Hradiště
Zapsáno u SG Uherský Brod na LV č. 407 pro obec a k.ú. Bojkovice
55.
Řeholní dům Praha 2, Černá ul.
čp. 1610 budova se stavební plochou č.k. 782
čp. 170 budova se stavební plochou č.k. 783
Vlastník: Čs. stát – Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 174 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
Kongregace školských sester de Notre Dame
56.
Klášter Praha 4, Hornokrčská ul.
čp. 708 budova se stavební plochou č.k. 2029
čp. 709 budova se stavební plochou č.k. 2031
Vlastník: Čs. stát – Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 787 pro obec Praha a k.ú. Krč
Kongregace sester Třetího řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rafaela
57.
Řeholní dům Biskupice
7/8 celku
čp. 47 budova se stavební plochou č.k. 45
7/8 celku
č.k. 54 zahrada
Vlastník: Čs. stát – MNV Radkovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 1 pro obec a k.ú. Biskupice
Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie Třetího řádu svatého Františka
58.
Klášter Olomouc
čp. 114 budova se stavební plochou č.k. 539
č.k. 58/3 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Strojní a traktorová stanice s.p. Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 122 pro obec a k.ú. Olomouc-město
Kongregace milosrdných sester Svatého Kříže
59.
Provinční dům Kroměříž
čp. 1466 budova se stavební plochou č.k. 2005
pozemky č.k. 469/1 ovocný sad, 469/2 ostatní plocha,
469/5 ostatní plocha, 469/6 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Kroměříž
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 1541 pro obec a k.ú. Kroměříž
čp. 1461 budova se stavební plochou č.k. 2324
č.k. 453/1
Vlastník: Čs. stát – Okresní podnik bytového hospodářství v Kroměříži
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 44 pro obec a k.ú. Kroměříž
Kongregace sester služebnic Neposkvrněného Početí Panny Marie
60.
Řeholní dům Ludgeřovice
čp. 495 budova se stavební plochou č.k. 526
č.k. 525 zahrada
Vlastník: Čs. stát – MNV Ludgeřovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1 pro obec a k.ú. Ludgeřovice
Kongregace školských sester řádu svatého Františka
61.
Řeholní dům Praha 2, Lublaňská ul.
čp. 666 budova se stavební plochou č.k. 334
Vlastník: Čs. stát – ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 136 pro obec Praha a k.ú. Vinohrady
Kongregace Šedých sester Třetího řádu svatého Františka
62.
Řeholní dům Praha 1, Bartolomějská ul.
čp. 294 budova se stavební plochou č.k. 299
čp. 296 budova se stavební plochou č.k. 297
čp. 308 klášter Šedých sester se stavební plochou č.k. 300
čp. 293 budova se stavební plochou č.k. 301
č.k. 303 zahrada
Vlastník: Čs. stát – FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 38 pro obec Praha a k.ú. Staré Město
Kongregace Milosrdných sester sv. Vincence de Paul
63.
Řeholní dům Kroměříž
čp. 1553 nemocnice se stavební plochou č.k. 275
č.k. 329 zahrada
Vlastník: Čs. stát – OÚNZ Kroměříž
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 1541 pro obec a k.ú. Kroměříž
Řád svaté Voršily Římské unie
64.
Klášter Praha
čp. 139 budova se stavební plochou č.k. 949
čp. 2070 budova se stavební plochou č.k. 950
pozemky č.k. 948/1 ostatní plocha, 948/2 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – ONV Praha 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 30 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
čp. 1435 budova se stavební plochou 944/2
pozemky č.k. 944/1 stavební plocha, 944/3 ostatní plocha, 944/4 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – Národní divadlo
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 341 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
čp. 139 budova se stavební plochou č.k. 945/1
č.k. 948/3 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Výzkumný ústav endokrinologický
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 99 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
č.k. 2397 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát – Dopravní podnik hl. města Prahy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 41 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
Kongregace milosrdných sester Třetího řádu sv. Františka brněnských
65.
Klášter Brno
čp. 107 budova se stavební plochou č.k. 179
čp. 110 budova se stavební plochou č.k. 178
čp. 112 budova se stavební plochou č.k. 177
čp. 516 budova se stavební plochou č.k. 176
pozemek č.k. 180 zahrada
Vlastník: Čs. stát – KÚNZ Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 6 pro obec Brno a k.ú. Veveří
Kongregace milosrdných sester Třetího řádu sv. Františka opavských
66.
Klášter Olomouc
čp. 851 budova se stavební plochou č.k. 186
Vlastník: Čs. stát – Stavoprojekt Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 72 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město
čp. 852 budova se stavební plochou č.k. 185
Vlastník: Čs. stát – PBH Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 15 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město
Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova
67.
Klášter Praha 2
čp. 1609 budova se stavební plochou č.k. 1841
Vlastník: Čs. stát – OPBH Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 11 pro obec Praha a k.ú. Nové Město
68.
Klášter Rajhrad
čp. 324 budova se stavební plochou č.k. 256/1
pozemky č.k. 256/2 stavební plocha, 259 stavební plocha, 260 zahrada, 257 ostatní plocha, 261 ostatní plocha, 262 zahrada, 263 ostatní plocha a 264 zahrada
Vlastník: Čs. stát – FMNO
Uživatel: jako vlastník Jihomoravské vodovody a kanalizace
Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 557 pro obec a k.ú. Rajhrad
Ženské kláštery
ve Slovenské republice
Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele
69.
Řeholní dům Bratislava
č.k. 9002 stavební plocha, 8994 stavební plocha, 8996 stavební plocha, 8990 stavební plocha, 8991 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – Bytový podnik Bratislava
Uživatel: jako vlastník s domy čp. 301, 306, 336 a 479
Zapsáno u SG Bratislava město na ev.l. 45 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město
Kongregace řeholních kanovnic sv. Augustina de Notre Dame
70.
Řeholní dům Bratislava
čp. 36 budova se stavební plochou č.k. 137/1
pozemky č.k. 136 hřiště, 137/2 hřiště a 137/5 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – Obvodní hospodářská správa školských zařízení a dětských jeslí Bratislava 1
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1628 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město
71.
Řeholní dům Bratislava
čp. 198 budova se stavební plochou č.k. 138
Vlastník: Čs. stát – Vysoká škola výtvarných umění Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1831 pro obec Bratislava a k.ú. Staré Město
72.
Řeholní dům Nováky
čp. 194 budova se stavební plochou č.k. 1711/1
pozemky č.k. 1712 park, 1711/3 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát – MNV Nováky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 1 pro obec a k.ú. Nováky
Příloha č. 2
73.
Nemovitý majetek arcibiskupství olomouckého
čp. 151 budova se stavební plochou č.k. 569
čp. 605 budova se stavební plochou č.k. 646/2
čp. 150 budova se stavební plochou č.k. 567
čp. 145 budova se stavební plochou č.k. 562
parcely č.k. 186 zahrada, 65 zahrada, 66 ostatní plocha, 569/2 stavební plocha (posluchárna), 64/4 zahrada
Vlastník: Čs. stát – Univerzita Palackého, Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 49 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město
74.
čp. 851 budova se stavební plochou č.k. 186
čp. 841 budova se stavební plochou č.k. 187
Vlastník: Čs. stát – Stavoprojekt, Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 72 pro obec Olomouc a k.ú. Olomouc-město
Příloha č. 3
Mužské kláštery v České republice
Řád svatého Augustina - provincie Česká
1.
Augustiánský klášter Bělá pod Bezdězem
čp. 42 dům se stav. plochou 242
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Mladá Boleslav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV 72 pro obecobec a k. ú. Bělá pod Bezdězem
pozemek: č. k. 91/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severočeské papírny s. p. Štětí
Uživatel: Okresní bytový podnik Mladá Boleslav
Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV č. 261 pro obecobec a k. ú. Mladá Boleslav
2.
Augustiánský klášter Česká Lípa
čp. 297 se stavební plochou č. k. 944
pozemky č. k. 945 (kaple), 946 pastvina, 947 (kaple), 948 (ambit), 949 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní vlastivědné muzeum v Č. Lípě
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Česká Lípa na LV 711 pro obecobec a k. ú. Česká Lípa
3.
Augustiánský klášter Dolní Ročov
čp. 1 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 1/2 zast. plocha, č. k. 1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Louny
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Louny na LV 84 pro obecobec a k. ú. Dolní Ročov
4.
Augustiánský klášter Domažlice
čp. 119 dům se stav. plochou 61/1
pozemek č. k. 3/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Domažlice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Domažlice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Domažlice
5.
Augustiánský klášter Vrchlabí
čp. 213 dům se stav. plochou 165/2
pozemky č. k. 165/1 (kostel), 67 (zahrada)
Vlastník: čs. stát - správa Krkonošského národního parku
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 186 pro obecobec a k. ú. Vrchlabí
6.
Augustiánský klášter Svatá Dobrotivá - Zaječov
čp. 1 se stav. plochou 65
pozemky č. k. 402/1 pastvina, 412/2 ost. plocha, 413/3 zahrada, 413/4 zahrada, 414/1 díl 1, 2 a 3 a zahrada, 414/2 zahrada, 415 ost. plocha, 416 ost. plocha, 1182 ost. plocha, 1183/1 ost. plocha, 402/2 pastvina
Vlastník: čs. stát - Státní muzeum čsl. tělesné výchovy a sportu v Praze
Uživatel: čs. stát - Státní muzeum čsl. těl. vých. v Praze, JZD Buzuluk v Oseku, MNV Zaječov
Zapsáno u SG Beroun na LV 384 pro obecobec a k. ú. Zaječov
Řád svatého Augustina - opatství Staré Brno
7.
Augustiánský klášter Brno
čp. 907 se stav. plochou 9
Vlastník: čs. stát - Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 308 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemky č. k. 5/3 ost. plocha, 5/4 ost. plocha, 6 ost. plocha, 8 ost. plocha, 13 ost. plocha, 16/ 1 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - správa veřejného majetku Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 451 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemky č. k. 10 ost. plocha, 15 ost. plocha,
Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 352 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemek č. k. 12 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 249 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemek č. k. 5/1 ost. plocha,
Vlastník: čs. stát - Městská správa komunikací Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 246 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
Řád svatého Benedikta - opatství Břevnov
8.
Klášter Benediktinů Břevnov
pozemek č. k. 4 stav. plocha
Vlastník: Sady, lesy a zahradnictví, s. p. Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 6 pro obecobec a k. ú. Břevnov
sýpka (bez č. p.) na stav. ploše 12/1 již vrácené
Vlastník: čs. stát, Zemědělský nákup a zásobování, koncern
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha 1 na LV 1537 pro obecobec a k. ú. Břevnov
hospodářské budovy na stav. ploše 12/2 již vrácené
Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 13 pro obecobec a k. ú. Břevnov
9.
Klášter Benediktinů Broumov
čp. 1 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 146 kolna, 276 vodárna, 49 ost. plocha, 140 ost. plocha, 730/2 zahrada, 730/4 ost. plocha, 141/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 888 pro obecobec a k. ú. Broumov
pozemky 285 stav. plocha se skleníkem, stav. plocha 286 s kolnou, stav. plocha 451 s domem 251/I, stav. plocha 452 s kolnou, stav. plocha 453 s domem 226/1, 723 zahrada, 724 zahrada, 725 zahrada, 726/1 zahrada, 726/2 zahrada, 727 zahrada, 728 zahrada,
Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Broumov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 1 pro obecobec a k. ú. Broumov
Řád cisterciácký - opatství Vyšší Brod
10.
Cisterciácký klášter Vyšší Brod
čp. 134 - část se stav. plochou 138/1, čp. 135 se stav. plochou 141, 215 stav. plocha s kolnou, 1404 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Barvy, laky s. p. Praha 9
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kaplice na LV 393 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
ost. plocha 1406
Vlastník: čs. stát - Ředitelství pošt Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kaplice na LV 1439 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
pozemky č. k. 136 stav. plocha s kolnou, 1408 zahrada, 1409 zahrada, 1413 ost. plocha, 1415 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Krajské středisko st. pam. péče a ochr. přírody Č. Budějovice
Zapsáno u SG Kaplice na LV 215 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
Řád Bratří kazatelů - provincie česko-slovenská
11.
Dominikánský klášter Litoměřice
čp. 92 se stav. plochou 156, čp. 273 se stav. plochou 157, pozemky č. k. 161 zahrada, č. k. 162 zahrada
Vlastník: čs. stát - Státní statek v Litoměřicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Litoměřice na LV 102 pro obecobec a k. ú. Litoměřice
12.
Dominikánský klášter Olomouc
čp. 578 se stav. plochou 8, zahrada č. k. 6
Vlastník: čs. stát - Lidová škola umění v Olomouci
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV 276 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město
Řád Menších bratří - františkánů provincie sv. Václava
13.
Františkánský klášter Bechyně
čp. 39 se stav. plochou 266/2
pozemky č. k. 268 stav. plocha se sklepem, 269 stav. plocha, 265 stav. plocha s kolnou
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Tábor
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 1504 pro obecobec a k. ú. Bechyně
pozemek č. k. 267 zast. plocha
Vlastník: čs. stát - Domov mládeže Bechyně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 58 pro obecobec a k. ú. Bechyně
pozemek č. k. 277 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Bechyně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 1 pro obecobec a k. ú. Bechyně
14.
Františkánský klášter Dačice
čp. 21/III se stav. plochou 1641/1
pozemky č. k. 1645 ost. plocha, 1642/1 zahrada, 1642/2 zahrada, 1641/2 stav. plocha, 1641/3 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Dačice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Dačice
pozemky č. k. 1638 stav. plocha, 1639/1 zahrada, 1639/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Služby, s. p. Dačice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 376 pro obecobec a k. ú. Dačice
15.
Františkánský klášter Hejnice
čp. 1 se stav. plochou
čp. 1 se stav. plochou
pozemek č. k. 257/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severočeské muzeum Liberec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV 610 pro obecobec a k. ú. Hejnice
pozemek č. k. 257/2 zahrada
Vlastník: MěstNV v Hejnicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hejnice
16.
Františkánský klášter Hořovice
čp. 253 se stav. plochou 5
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hořovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hořovice
pozemek č. k. 6 zahrada
Vlastník: čs. stát - Technické služby Hořovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1698 pro obecobec a k. ú. Hořovice
17.
Františkánský klášter Hostinné
čp. 119 se stav. plochou 212
pozemky č. k. 169/3
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné
Uživatel: Muzeum Podkrkonoší Trutnov
Zapsáno u SG Trutnov na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemky č. k. 178/1 zahrada, 178/2 zahrada a ost. plocha
Vlastník: čs. stát - KRPA s. p. Hostinné
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemek č. k. stav. plocha 211 s kostelem
Vlastník: čs. stát - Muzeum Podkrkonoší Trutnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 438 pro obecobec a k. ú. Hostinné
18.
Františkánský klášter Cheb
čp. 32 se stav. plochou 231
pozemek č. k. 24 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Cheb
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Cheb na LV 2 pro obecobec a k. ú. Cheb
pozemek č. k. 230 stav. plocha s kostelem
Vlastník: čs. stát - Chebské muzeum v Chebu
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Cheb na LV 73 pro obecobec a k. ú. Cheb
19.
Františkánský klášter Jindřichův Hradec
čp. 98/II se stav. plochou 1721/1
pozemky 1719 zahrada, 1721/2 stav. plocha, 1721/3 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - KÚNZ České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3664 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec
pozemek č. k. 1722/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Technické služby města Jindř. Hradec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3299 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec
20.
Františkánský klášter Kadaň
čp. 474 se stav. plochou 1040, 1027 a kaplí
pozemky č. k. 1041 zahrada, 1042 zahrada, 1043 zahrada, 1044
ost. plocha, 1045 ost. plocha, 1028 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Kulturní správa ONV Chomutov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chomutov na LV 1406 pro obecobec a k. ú. Kadaň
pozemky č. k. 1029 zahrada, 1031 zahrada, 1030 zahrada, 1039 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra Praha
Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Ústí n. Labem a kult. správa Chomutov
Zapsáno u SG Chomutov na LV 69 pro obecobec a k. ú. Kadaň
21.
Františkánský klášter Slaný
čp. 221 se stav. plochou 408, kostel se stav. plochou 407
pozemky č. k. 180 zahrada, 189 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Slaný
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Slaný na LV 1 pro obecobec a k. ú. Slaný
22.
Františkánský klášter Turnov
čp. 65 se stav. plochou 521
pozemky č. k. 523/1 zahrada, 523/2 ost. plocha, 523/3 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Trutnov
Uživatel: jako vlastník a Potraviny Turnov
Zapsáno u SG Semily na LV 1 pro obecobec a k. ú. Turnov
23.
Františkánský klášter Votice
čp. 1 se stav. plochou 2/1 - klášter
pozemek č. k. 1 ost. plocha zahrada
Vlastník: čs. stát - Tesla, Investiční elektronika, koncern Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Benešov na LV 302 pro obecobec a k. ú. Votice
24.
Františkánský klášter Zásmuky
čp. 26 se stav. plochou 170
pozemky 16/1 ovocný sad, 16/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Zásmuky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV 1 pro obecobec a k. ú. Zásmuky
pozemek č. k. 171 stav. plocha se stavbou
Vlastník: čs. stát - Okresní podnik služeb Kolín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV 477 pro obecobec a k. ú. Zásmuky
Řád Menších bratří - kapucínů
25.
Kapucínský klášter Litoměřice
čp. 206 se stav. plochou 275/1
pozemky č. k. 276 zahrada, 277 zahrada, 2715 pastvina
Vlastník: čs. stát - MěstNV Litoměřice
Uživatel: Domov mládeže pedagogické školy a MěstNV Litoměřice
Zapsáno u SG Litoměřice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Litoměřice
26.
Kapucínský klášter Praha 1 - Hradčany
čp. 99 se stav. plochou 414/1
pozemky č. k. 411 ost. plocha, 415/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
pozemky č. k. 409 zahrada, 410 zahrada
Vlastník: čs. stát - Kancelář prezidenta republiky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 34 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
27.
Kapucínský klášter Třebíč
čp. 30 se stav. plochou 205
pozemky č. k. 160/3 ost. plocha, 155 zahrada, 157/1 ost. plocha, 157/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Stř. průmyslová škola strojnická v Třebíči
Uživatel: jako vlastník a MěstNV Třebíč
pozemky č. k. 160/1 zahrada, 160/2 ost. plocha, 207 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Třebíč
Uživatel: Stř. prům. škola stroj. Třebíč, ČSTV TJ Třebíč, MěstNV Třebíč
Zapsáno u SG Třebíč na LV 1 pro obecobec a k. ú. Třebíč
Řád Menších bratří - minoritů
28.
Minoritský klášter Český Krumlov
čp. 50 se stav. plochou 760
pozemek č. k. 919/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OPBH Český Krumlov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Čes. Krumlov na LV 57 pro obecobec a k. ú. Čes. Krumlov
29.
Minoritský klášter Krnov
čp. 85 se stav. plochou 188
pozemky č. k. 190 zahrada, 189 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Čedok s. p. Praha 1
Uživatel: Interhotel Imperiál Ostrava, OBP Bruntál
Zapsáno u SG Bruntál na LV 2474 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí
pozemek č. k. 193 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Bruntál
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV 127 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí
Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou - křižovníci
30.
Řím.-kat. fara Klučenice
čp. 15 na stav. ploše 15/2
pozemek č. k. 38 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Příbram
Uživatel: Římskokatol. obecobec Klučenice
Zapsáno u SG Příbram na LV 2 pro obecobec a k. ú. Klučenice
pozemky č. k. 27 stavební plocha (budova), 28 stavební plocha (budova), 15/3 stavební plocha (budova), 15/4 stavební plocha (budova), 32 ostatní plocha, 33 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Klučenice
Uživatel: jako vlastník
JZD Orlík Klučenice
Zapsáno u SG Příbram na l. v. č. pro obecobec a k. ú. Klučenice
Suverénní maltézský rytířský řád (Maltézští rytíři)
31.
Velkopřevorství, Praha 1 - Malá Strana
čp. 287 se stav. plochou 241, čp. 485 se stav. plochou 248, čp. 488 se stav. plochou 252
pozemky č. k. 242 ost. plocha, 249 ost. plocha, 250 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Národní muzeum v Praze
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 22 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana
pozemek č. k. 251 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1
Užívatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 1 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana
Hospitálský řád sv. Jana z Boha - Milosrdní bratří
32.
Řeholní domy Brno - Štýřice
čp. 225 na stav. ploše 428, čp. 333 na stav. ploše 417
Vlastník: čs. stát - Podnik bytového hospodářství ONV I Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 10 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice
33.
Řeholní dům Letovice
čp. 208 na stav. ploše 1320
Vlastník: čs. stát - OPBH Blansko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Boskovice na LV 36 pro obecobec a k. ú. Letovice
34.
Klášter Milosrdných bratří Nové Město nad Metují
čp. 59 na stav. ploše 279/1
pozemky č. k. 278/2 stav. plocha, 280 stav. plocha, 353 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Tesla Rožnov pod Radhoštěm
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 269 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují
čp. 370 na stav. ploše 279/2
pozemky č. k. 1631 stav. plocha, 1666 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Učňovská škola Nové Měšto nad Metují
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 1781 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují
35.
Kostel sv. Šimona a Judy - Praha 1 - Staré Město
kostel na stav. ploše 967
Vlastník: čs. stát - Symfonický orchestr hl. m. Prahy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 261 pro obecobec Praha a k. ú. Staré Město
36.
Řeholní dům Prostějov
čp. 2617 na stav. ploše 4738
pozemky č. k. 4723 ost. plocha, 4724 stav. plocha a jiná stavba, 4725 stav. plocha a jiná stavba, 4726/1 zahrada, 4726/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Bytový podnik města Prostějova
Uživatel: čs. stát - OÚNZ Prostějov a vlastník
Zapsáno u SG Prostějov na LV 24 pro obecobec a k. ú. Prostějov
Řád zbožných škol (piaristé) - provincie českomoravská
37.
Piaristická kolej Litomyšl
čp. 8 se stav. plochou 251
pozemky 462/2 zahrada, 462/3 zahrada
Vlastník: čs. stát - Střední pedagogická škola v Litomyšli
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Svitavy na LV 708 pro obecobec a k. ú. Litomyšl
pozemek č. k. 463 pastvina
Vlastník: čs. stát - KNV Hradec Králové, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody východočeského kraje se sídlem v Pardubicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Svitavy na LV 14 pro obecobec a k. ú. Litomyšl
Řád premonstrátů - opatství Strahov
38.
Premonstrátský klášter Milevsko
čp. 558 se stav. plochou 539
Vlastník: čs. stát - Oseva, krajský semenářský podnik Tábor
Uživatel: JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na LV 26 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemek č. k. 1835/2 ost. plocha - veřejná zeleň
Vlastník: čs. stát - MěstNV Milevsko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV 1 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemky č. k. 1835/1 ost. plocha - veřejná zeleň, 1847 les - zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Písek
Uživatel: čs. stát - MěstNV Milevsko a čs. stát - Lesní závod Milevsko
Zapsáno u SG Písek na LV 2 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemky č. k. 533/1 stav. plocha beze stavby, stavební plocha 533/2 beze stavby
Vlastník: čs. stát - ONV Písek
Uživatel: jako vlastník a JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na evidenčních listech 1222 a 5020 pro obecobec a k. ú. Milevsko
39.
Řím.-kat. fara Sepekov
čp. 1 na stavební ploše 43/1
Vlastník: čs. stát - Státní židovské muzeum Praha 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV 518 pro obecobec a k. ú. Sepekov
40.
Premonstrátský klášter Strahov
čp. 128 se stav. plochou 228
Vlastník: čs. stát - Památník národního písemnictví na Strahově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 101 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
Řád premonstrátů - opatství Teplá
41.
Premonstrátský klášter Teplá
stav. plocha 3/11 (jiná stavba), 4 ost. plocha - (veřejná zeleň), 5 ost. plocha - (veřejná zeleň), 6 zahrada, 10 ost. plocha - (manipulační plocha), 61/2 ost. plocha - (ost. veřejná zeleň), 562/2 ost. plocha - (ost. komunikace), 612/3 vodní nádrž umělá, 629 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Kraj. stř. státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Karlovy Vary na LV 104 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
čp. 14 na stav. ploše 6/1, čp. 15 na stav. ploše 5, čp. 16 na stav. ploše 43, stav. plocha 6/2 - (jiná stavba)
Vlastník: čs. stát - Agrokombinát Karlovy Vary
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG K. Vary na LV 22 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
stav. plocha 40 - (jiná stavba)
Vlastník: čs. stát - SEMPRA - Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG K. Vary na LV 98 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé)
42.
Řeholní dům Frýdek
čp. 145 na stav. ploše 227, čp. 146 na stav. ploše 228 pozemky č. k. 226 ost. plocha, 229 zahrada, 230 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Frýdek-Místek
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Frýdek-Místek na LV 1084 pro obecobec Frýdek-Místek a k. ú. Frýdek
Salesiáni dona Bosca
43.
Salesiánský chlapecký domov Praha - Kobylisy
čp. 640 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 2/1 ost. plocha, 2/2 stav. plocha, 3/1 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Středisko pro hosp. správu škol a školských zařízení NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 79 pro obecobec Praha a k. ú. Kobylisy
44.
Salesiánský ústav Pardubice
pozemky č. k. 2316/82 neplodná půda, 2316/87 neplodná půda
Vlastník: čs. stát - MěstNV Pardubice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pardubice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Pardubice
45.
Salesiánský ústav Don Bosco, Ostrava 1
čp. 1949 se stav. plochou 2920/4
pozemky č. k. 2906/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Ostrava na LV 340 pro obecobec Ostrava a k. ú. Mor. Ostrava
Společnost Božského Spasitele (Salvatoriáni)
46.
Kolej Salvatoriánů Krnov
čp. 712 se stav. plochou 1970
pozemek č. k. 1971 zahrada
Vlastník: čs. stát - Strojosvit s. p. Krnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV 117 pro obecobec a k. ú. Krnov
Řád služebníků Panny Marie - servité
47.
Klášter servitů Nové Hrady
čp. 2 na stav. ploše 43/1
pozemky č. k. 43/2 stav. plocha a jiná stavba, 45 stav. plocha a jiná stavba, 70 ost. plocha, 71 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Nové Hrady
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Nové Hrady
Kongregace Školských bratří (Bratři křesťanských škol)
48.
Řeholní dům Svatý Jan pod Skalou
čp. 1 se stav. plochou 18/1
pozemky č. k. 16 stav. plocha, č. k. 18/3 stav. plocha, 30 díl 1 ovocný sad, 30 díl 2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra Praha
Uživatel: čs. stát - Správa SNB hl. m. Prahy a Stř. kraje
Zapsáno u SG Beroun na LV 333 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
čp. 16 na stav. ploše 1
pozemky č. k. 109 stav. plocha s hospodářskou budovou, 110 stav. plocha s hosp. budovou, 51 ost. plocha, 61 louka, 62 pastvina, 63 zahrada, 759 ost. plocha, 992/1 ost. plocha, 992/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: čs. stát - MNV Loděnice
Zapsáno u SG Beroun na LV 176 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
pozemek č. k. 60 les
Vlastník: čs. stát - Operativní správa Potraviny
Uživatel: Lesní závod Nižbor - čs. stát - Severočeské st. lesy Benešov
Zapsáno u SG Beroun na LV 30 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
49.
Řím.-kat. fara Svatý Jan pod Skalou
čp. 2 se stav. plochou 26
pozemky č. k. 7/3 ost. plocha, 11 ost. plocha, 69/6 les
Vlastník: čs. stát - MěstNV Loděnice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
50.
Řeholní dům Praha 6 - Bubeneč
čp. 83 se stav. plochou 757
pozemek č. k. 758 zahrada
Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV v Praze 6
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 78 pro obecobec Praha a k. ú. Bubeneč
51.
Johaneum - dům sirotků a učňů, Praha 2 - Salmovská
čp. 1538 se stav. plochou 1889
Vlastník: čs. stát - OPBH Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
Ženské kláštery
v České republice
Řád sester Alžbětinek
1.
Klášter alžbětinek Praha
čp. 448 (klášter alžbětinek) se stavební plochou č. k. 1565 pozemek č. k. 1569/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 254 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
2.
Řeholní dům Brno
čp. 207 (budova) se stavební plochou č. k. 762
pozemek č. k. 763 zahrada
Vlastník: čs. stát - Městská správa ústavu sociální péče Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 25 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice
3.
Konvent alžbětinek Jablunkov
čp. 395 (budova) se stavební plochou č. k. 1152
čp. 600 (budova) se stavební plochou č. k. 1153 a č. k. 1154
čp. 234 (budova) se stavební plochou č. k. 1158
pozemky č. k. 1151 zahrada, 1141 ostatní plocha, 1155 ostatní plocha, 1159 zahrada, 1157 ostatní plocha, 1165 ostatní plocha, 1167 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Frýdek-Místek
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třinec na LV 1586 pro obecobec a k. ú. Jablunkov
Institut Blahoslavené Panny Marie - anglické panny
4.
Řeholní domy Nýrsko
čp. 302 (budova) se stavební plochou č. k. 346
pozemek č. k. 1028/3
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 117 pro obecobec a k. ú. Nýrsko
čp. 314 (budova) se stavební plochou č. k. 360
pozemek č. k. 341 pastva
Vlastník: čs. stát - Drůbežnictví Xaverov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 642 pro obecobec a k. ú. Nýrsko
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
5.
Řeholní dům České Budějovice
čp. 193 (budova) se stavební plochou č. k. 318
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 525 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
6.
Provinční dům slezské provincie Město Albrechtice
čp. 171 (budova) se stavební plochou č. k. 1361
čp. 174 (budova) se stavební plochou č. k. 1362
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Bruntál
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 138 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice
čp. 8 (budova) se stavební plochou č. k. 158
čp. 8 (budova) se stavební plochou č. k. 1358
Vlastník: čs. stát - Severomoravské pekárny a cukrárny Ostrava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 172 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice
7.
Řeholní domy Moravské Budějovice
čp. 656 (budova) se stavební plochou č. k. 867
čp. 907 (budova) se stavební plochou č. k. 1005
pozemky č. k. 1006 stavební plocha (ostatní budovy), 1833 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 1009 pro obecobec a k. ú. Moravské Budějovice
8.
Řeholní domy Praha 5 - Smíchov
čp. 102 a čp. 304 se stavebními plochami č. k. 3058 a č. k. 3060, ostatní plocha č. k. 3059 a č. k. 3061 - zahrada
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 235 pro obecobec Praha a k. ú. Smíchov
9.
Sirotčinec a domov mládeže Praha - Karlín
čp. 25 (budova) se stavební plochou č. k. 27
Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV Praha 8
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 30 pro obecobec Praha a k. ú. Karlín
10.
Řeholní dům Prachatice
čp. 142 (budova) se stavební plochou č. k. 148/1
Vlastník: čs. stát - Domov důchodců Prachatice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prachatice na LV č. 1040 pro obecobec a k. ú. Prachatice
Řád cisterciácký - cisterciačky
11.
Klášter Porta Coeli Tišnov
pozemek č. k. 2/3 stavební plocha (kaple)
Vlastník: čs. stát MNV Tišnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 1 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
pozemek č. k. 11 ostatní plocha, 13 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Státní statek Brno-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 355 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
pozemek č. k. 2/4 stavební plocha (zvonice), 1 ovocný sad, 2/1 ostatní plocha, 6 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Brno
Uživatel: jako vlastník Okresní muzeum Ivančice
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 383 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje
12.
Řeholní domy Brno - Lerchova ul.
čp. 344 (budova) se stavební plochou č. k. 312
pozemek č. k. 313
Vlastník: čs. stát - Ekonomická správa školských a kulturních zařízení Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 700 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice
čp. 343 (budova) se stavební plochou č. k. 311
pozemek č. k. 310 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Hospodářská správa škol a školských zařízení Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 900 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice
13.
Klášter sester Velehrad
pozemky č. k. 547/2922
pozemek č. k. 547/292
Vlastník: čs. stát - MNV Velehrad
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Velehrad
pozemek č. k. 547/158 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní správa ústavní sociální péče Uherské Hradiště
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 619 pro obecobec a k. ú. Velehrad
Kongregace Dcer Božské Lásky
14.
Mariánský ústav Brno, Lidická 24
čp. 1867 (budova) se stavební plochou č. k. 3675
Vlastník: čs. stát - Závody silnoproudé elektrotechniky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 1331 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole
15.
Řeholní dům Brno, Nábř. kpt. Jaroše 25
čp. 1940 (budova) se stavební plochou č. k. 3605
pozemek č. k. 3606 zahrada
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 1446 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole
16.
Řeholní dům Perná
pozemky č. k. 241 stavební plocha (klášter), 245/1 stavební plocha (úřední budova)
Vlastník: čs. stát - MNV Perná
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Perná
Česká kongregace sester dominikánek - dominikánky
17.
Konvent dominikánek Brno
čp. 469 (budova) se stavební plochou č. k. 402
pozemek č. k. 403
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 102 pro obecobec Brno II a k. ú. Veveří
18.
Řeholní domy Opava - předměstí
čp. 869 (budova) se stavební plochou č. k. 2611
čp. 1205 (budova) se stavební plochou č. k. 2609/1
čp. 878 (budova) se stavební plochou č. k. 2608/1
pozemky č. k. 2610 zahrada, 2609/2 ostatní plocha - zahrada, 2608/2 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1789 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
19.
Řeholní dům Podivice
čp. 100 (budova) se stavební plochou č. k. 143
pozemek č. k. 142 stavební plocha (stodola)
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 100 pro obecobec a k. ú. Podivice
20.
Klášter dominikánek Střelice u Brna
čp. 312 (budova) se stavební plochou č. k. 2581
čp. 311 (budova) se stavební plochou č. k. 2582
pozemky č. k. 2590 sad, 2595 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Brno-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 1079 pro obecobec a k. ú. Střelice
21.
Klášter dominikánek Vlaštovičky u Opavy
pozemky č. k. 32/1 zahrada, 32/3 zahrada, 19 stavební plocha, 35 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1 pro obecobec Opava a k. ú. Vlaštovičky
Apoštolát františkánského sekulárního řádu
22.
Dům apoštolátu Hrusice
čp. 73 (budova) se stavební plochou č. k. 134
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 669 pro obecobec a k. ú. Hrusice
pozemek č. k. 1728/1 zahrada
Vlastník. čs. stát - MNV Hrusice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hrusice
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Opavě
23.
Řeholní dům Hradec nad Mor.
pozemky č. k. 1429 louka, 1428 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - ONV Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Hradec nad Mor.
24.
Řeholní dům Kopeček u Olomouce
čp. 115 (budova) se stavební plochou 288
pozemky č. k. 290 zahrada, 291 zahrada, 292 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček
25.
Řeholní dům Litovel
čp. 45 (budova) se stavební plochou č. k. 327/1
pozemky č. k. 328 stavební plocha (jiná stavba čp. 44), 558 stavební plocha (jiná stavba), 360/1 zahrada, 359/1 zahrada, 360/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severomoravské státní lesy Krnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 58 pro obecobec a k. ú. Litovel
26.
Franciscaneum Opava
pozemek č. k. 2290/3 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
27.
Řeholní dům Opava
čp. 1751 (budova) se stavehní plochou č. k. 2290/27
pozemky č. k. 2290/24 stavební plocha (klášter), 2290/25 zahrada, 2290/22 stav. plocha s budovou
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
28.
Řeholní dům Tovačov
čp. 94 (budova) se stavební plochou č. k. 52/1
Vlastník: čs. stát - ONV Přerov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Přerov na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Tovačov
29.
Řeholní dům Zlín
čp. 3242 (budova) se stavební plochou č. k. 3738
Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Zlín na LV č. 1584 pro obecobec a k. ú. Zlín
pozemek č. k. 525/1 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Zlín na LV č. 584 pro obecobec a k. ú. Zlín
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Brně
30.
Řeholní dům Velký Újezd
čp. 7 (budova) se stavební plochou č. k. 11
pozemky č. k. 12 stavební plocha (márnice), 13 (chlévy), 18/1 (orná plocha), 18/2 zahrada, 18/3 ostatní plocha, 18/4 ostatní plocha, 18/5 ostatní plocha, 18/6 ostatní plocha, 18/7 ostatní plocha, 18/8 ostatní plocha, 18/9 zahrada, 18/10 zahrada, 18/11 ostatní plocha, 18/12 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 27 pro obecobec Kojatice a k. ú. Velký Újezd
31.
Řeholní dům Žernůvka
čp. 12 (budova) se stavební plochou č. k. 15
čp. 2 (budova) se stavební plochou č. k. 9
pozemky č. k. 35 orná plocha, 7/1 ovocný sad - ostatní plocha, 12 ovocný sad - ostatní plocha, 15/1 pastvina, 15/2 pastvina, 41/1 pastvina, 46/1 pastvina, 4/2 ostatní plocha, 7/2 ostatní plocha, 31 ostatní plocha, 41/2 ostatní plocha, 41/3 ostatní plocha, 143 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociální péče Kouřim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 14 pro obecobec Nelepeč a k. ú. Žernůvka
Kongregace školských sester sv. Františka
32.
Dům (dříve dívčí gymnázium) Chrudim
čp. 291/IV (budova) se stavební plochou č. k. 1025
pozemek č. k. 1193/2 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Chrudim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chrudim
33.
Mateřinec školských sester Praha 6
čp. 33 na stavební ploše č. k. 633
pozemek 636 (garáže)
Vlastník: čs. stát - Okresní kulturní dům v Praze 6
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 76 pro obecobec a k. ú. Břevnov
čp. 139 na stavební ploše č. k. 641
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 5
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 1685 pro obecobec a k. ú. Břevnov
pozemek č. k. 625 stavební plocha (se stavbou)
Vlastník: čs. stát - Sady, lesy a zahradnictví Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 6 pro obecobec Praha a k. ú. Břevnov
34.
Řeholní domy Praha - Vinohrady
čp. 585 na stavební ploše č. k. 117
čp. 586 na stavební ploše č. k. 116
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 133 pro obecobec Praha a k. ú. Vinohrady
35.
Klášter školských sester Rokytnice v Orlických horách
čp. 107 na stavební ploše č. k. 251
pozemek č. k. 743/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Rychnov nad Kněžnou
Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Kvasiny
Zapsáno u SG Rychnov n/Kn. na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Rokytnice
36.
Klášter školských sester Slatiňany
čp. 153 na stavební ploše 165
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Chrudim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 355 pro obecobec a k. ú. Slatiňany
37.
Klášter školských sester Šlapanice
čp. 1 B na stavební ploše č. k. 58
čp. 22 B na stavební ploše č. k. 43
čp. 32 na stavební ploše č. k. 62
čp. 33 B na stavební ploše č. k. 56
čp. 34 B na stavební ploše č. k. 44
pozemky č. k. stavební plocha č. k. 41 zahrada, 105 dřevník, 47 zahrada, 53/1 sad, 54/2 ostatní plocha, 54/1 sad, 61 rybník, 79/1 sad, 79/2 zahrada, 85 sad, 86 zahrada, 87/1 sad
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Kladno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Slaný na LV č. 154 pro obecobec a k. ú. Šlapanice
Řád Bosých karmelitek
38.
Klášter Bosých karmelitek Praha - Hradčany
čp. 184 na stavební ploše č. k. 124
pozemek č. k. 125 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 1 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
Kongregace školských sester De Notre Dame
39.
Řeholní dům sv. Josefa - České Budějovice
čp. 2034 na stavební ploše č. k. 4709
čp. 2035 na stavební ploše č. k. 4710
čp. 106 (staré) na stavební ploše č. k. 4708
pozemek č. k. 4693 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 487 a záznam změn 17/80 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
40.
Klášter sester Hradec Králové
čp. 813 na stavební ploše č. k. 942
pozemek č. k. 239/16
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Hradec Králové
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Hradec Králové na LV č. 635 pro obecobec a k. ú. Hradec Králové
41.
Řeholní dům Kardašova Řečice
čp. 1 stavební plocha č. k. 1
čp. 121 stavební plocha č. k. 4
pozemky 1/1 ostatní plocha, 1/2 ostatní plocha, 3 ostatní plocha, 5 ostatní plocha, 6 ostatní plocha, 7/1 zahrada, 4253 ostatní plocha, 4270 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - OÚNZ - Ústav sociálních služeb Jindř. Hradec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV č. 65 pro obecobec a k. ú. Kard. Řečice
42.
Řeholní dům Kašperské Hory
čp. 7 na stavební ploše č. k. 60
pozemek č. k. 41 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Klatovy
Uživatel: MěstNV Kašperské Hory
Zapsáno u SG Sušice na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Kašperské Hory
43.
Řeholní dům Praha 2 - Nové Město
čp. 530 na stavební ploše č. k. 2167
pozemek č. k. 2166 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 174 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
44.
Klášter sester Praha 4
pozemky č. k. 2030/1 ostatní plocha, 2030/2 ostatní plocha, 2033/2 zahrada, 2033/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 787 pro obecobec Praha a k. ú. Krč
Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame - slavkovské
45.
Mateřinec sester Slavkov u Brna
čp. 129 na stavební ploše 1698
pozemek č. k. 1699 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krajský institut výchovy a vzdělávání v zemědělství a výživě Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 2671 pro obecobec a k. ú. Slavkov u Brna
Kongregace Sester Premonstrátek - českomoravská provincie
46.
Řeholní domy Humpolec
čp. 147 a čp. 681 na stavební ploše č. k. 774
pozemky č. k. 214 ostatní plocha, 725 stavební plocha, 1219 stavební plocha, 2008 stavební plocha, 2009 stavební plocha, 2271 stavební plocha (garáž)
Vlastník: čs. stát - Agrozet, k. p. Humpolec
Uživatel: Agrozet Pelhřimov
Zapsáno u SG Pelhřimov na LV č. 7 pro obecobec a k. ú. Humpolec
47.
Řeholní dům Olšany, okr. Šumperk
čp. 105 na stavební ploše č. k. 135
čp. 117 na stavební ploše č. k. 149
pozemky č. k. 151/1 zahrada, 386 pastva
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb v Šumperku
Uživatel: jako vlastník a Tesla Brno
Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 202 pro obecobec a k. ú. Olšany
kaple na stavební ploše č. k. 148
Vlastník: čs. stát - MNV Olšany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olšany
48.
Mateřinec a exerciční dům Kopeček u Olomouce
čp. 152 na stavební ploše č. k. 34
pozemky č. k. 35 stavební plocha, 36 zahrada
Vlastník: čs. stát - Fakultní nemocnice v Olomouci - Dětský ústav pro nápravu vad sluchu Kopeček u Olomouce
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 14 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček u Olomouce
Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti
49.
Mateřinec České Budějovice
čp. 1978 na stavební ploše č. k. 4618
pozemek č. k. 4623 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
čp. 1979 na stavební ploše č. k. 4620
pozemek č. k. 4624/1 ostatní plocha - veřejná zeleň
Vlastník: čs. stát - Okresní dům pionýrů a mládeže Č. Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1658 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
Kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jerusalemské
50.
Mateřinec Opava
čp. 235 na stavební ploše č. k. 231
pozemky č. k. 230 zahrada, 232/4 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Okr. ústav sociálních služeb Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Opava-město
Kongregace sester sv. Hedviky
51.
Mateřinec Břežany, okr. Znojmo
čp. 1 se stavební plochou č. k. 112
pozemek č. k. 1280 sad, 1174/1 ostatní plocha - veřejná zeleň, 1300 parcela, 1312 parcela
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Znojmo
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 97 pro obecobec a k. ú. Břežany
Kongregace milosrdných sester svatého Kříže - Choryně
52.
Provinční dům Kroměříž
stavební plocha č. k. 2644 s hospodářskou budovou
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Kroměříž
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 541 pro obecobec a k. ú. Kroměříž
Kongregace Těšitelek Božského Srdce Ježíšova
53.
Řeholní dům Břeclav
čp. 2129 na stavební ploše č. k. 1862
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 433 pro obecobec a k. ú. Břeclav
54.
Řeholní dům Kolín
čp. 28/III na stavební ploše č. k. 315/1
pozemek 79/1 nepl. půda
Vlastník: čs. stát - MěstNV Kolín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV č. 5277 pro obecobec a k. ú. Kolín
55.
Řeholní dům Pardubice - Zelené předměstí
čp. 1788 na stavební ploše č. k. 3210
pozemek 2404/2 ostatní plocha
pozemek 2404/42 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pardubice na LV č. 904 pro obecobec a k. ú. Pardubice
56.
Řeholní dům Velké Meziříčí
čp. 946 na stavební ploše č. k. 841
pozemky č. k. 842 stavební plocha, 843/2 ostatní plocha, 843/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Brno
Zapsáno u SG Žďár nad Sázavou na LV č. 1564 pro obecobec a k. ú. Velké Meziříčí
Řád sester Navštívení Panny Marie
57.
Klášterní konvent „Navštívení Panny Marie“ Chotěšov
čp. 168 se stavební plochou č. k. 4/2
čp. 1 se stavební plochou č. k. 4/6
pozemky č. k. 5 stavební plocha se západní věží, 6 stavební plocha s východní věží, 17 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Restaurace Liberec, s. p.
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 910 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
čp. 114 se stavební plochou č. k. 151/1
Vlastník: čs. stát - OPBH Plzeň-jih se sídlem v Dobřanech
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 231 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
čp. 69 se stavební plochou č. k. 7
pozemky č. k. 151/1 dvůr, 92/2 zahrada
pozemky č. k. 151/2 dvůr, 92/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Oblastní služby Stod
Uživatel: Okresní podnik služeb a OPBH Dobřany
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
pozemek č. k. 742/2 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MNV Chotěšov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
Řád svaté Voršily Římské unie
58.
Klášter voršilek Brno
čp. 516 na stavební ploše č. k. 236
Vlastník: čs. stát - Technické muzeum Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 137 pro obecobec a k. ú. Brno-město
59.
Klášter voršilek Hostinné
čp. 228 se stavební plochou č. k. 240
pozemek č. k. 815/6 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemky č. k. 239/3 stavební plocha, 815/1 ostatní plocha, 815/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krkonošské papírny, s. p. Hostinné
Uživatel: MěstNV Hostinné
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné
čp. 229 na stavební ploše č. k. 403
pozemky č. k. 815/4 ostatní plocha, 815/5 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Zvláštní odborné učiliště v Hostinném
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 511 pro obecobec a k. ú. Hostinné
60.
Klášter Voršilek Kutná Hora
čp. 288 na stavební ploše č. k. 1236/1
pozemky č. k. 1239/1 ovocný sad, 1238 stavební plocha, 1239/2 zahrada, 1239/4 ostatní plocha, 1236/2 ostatní veřejná zeleň, 1240 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
čp. 290 se stavební plochou č. k. 1244
Vlastník: čs. stát - Státní statek, s. p. Čáslav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 178 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
čp. 289 na stavební ploše č. k. 1248
Vlastník: čs. stát - Agropodnik Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1310 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
pozemek č. k. 1247 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 2754 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
61.
Klášter voršilek Liberec
čp. 117/V na stavební ploše č. k. 2592
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Liberec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV č. 173 pro obecobec a k. ú. Liberec
62.
Řeholní dům - škola Olomouc
čp. 707 na stavební ploše č. k. 952
Vlastník: čs. stát - MěstNV Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město
Mužské kláštery
ve Slovenské republice
Řehole sv. Bazila Velikého
1.
Klášter baziliánů Trebišov
čp. 1145 (budova) se stavební plochou 3653
Vlastník: čs. stát - Restaurace Trebišov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trebišov na LV č. 790 pro obecobec a k. ú. Trebišov
Řád sv. Benedikta
2.
Klášter benediktinů Komárno
čp. 1067 (dům, dvůr) se stavební plochou 2058
čp. 1066 (dům, dvůr) se stavební plochou 2961
pozemky č. k. 2059 stavební plocha, 2062 stavební plocha, 2060 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Závody těžkého strojírenství Komárno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Komárno na LV č. 2557 pro obecobec a k. ú. Komárno
Řád bratří menších - františkáni
3.
Klášter františkánů Bratislava
čp. 408 (budova) se stavební plochou 64
Vlastník: čs. stát - ONV Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec Bratislava I a k. ú. Staré Město
4.
Klášter františkánů Hlohovec
čp. 212 (dům) se stavební plochou 530
Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Hlohovec
čp. 213 (dům) se stavební plochou 528
pozemky č.k. 529 ostatní plocha, 526/1 stavební plocha, 526/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Hlohovec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2896 pro obecobec a k.ú. Hlohovec
5.
Klášter františkánů Nitra
čp. 4 (budova) se stavební plochou č.k. 87
pozemek č.k. 84 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské muzeum v Nitře
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra a EL č. 5700 pro obecobec a k.ú. Nitra
6.
Klášter františkánů Prešov
pozemky č.k. 580 stavební plocha (klášter)
579/1 ovocný sad, 576 stavební plocha, 578 ostatní plocha, 579/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Domov mládeže v Prešově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prešov na LV č. 944 pro obecobec a k.ú. Prešov
7.
Klášter františkánů Trnava
čp. 57 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 120
pozemek č.k. 119 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na EL č. 510 a č. 141 pro obecobec a k.ú. Trnava
Řád bratří kazatelů - dominikánů
8.
Dominikánský klášter - Košice
čp. 7595 (budova) se stavební plochou č.k. 557
Vlastník: Čs. stát - Potraviny Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 190 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
pozemky č.k. 558 zahrada, 560/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Východoslovenské pivovary a sodovkárny Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1107 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
pozemek č.k. 1453 stavební plocha (drobná stavba)
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever
pozemky č.k. 1482 zahrada (školka), 1449 zel. v zast., 1451 zel. v zast., 1430 zel. v zast., 1431 zel. v zast., 1434 komunikace, 1429 zahrada (skleník), 1428 zel. v zast., 1427 zahrada (skleník), 1423 zahrada (skleník), 1424 zahrada (školka), 1453 školská kult., 1452 zel. v zast.
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever
čp. 590 (budova) se stavební plochou č.k. 555
pozemek č.k. 556 zahrada
Vlastník: Čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 7549 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
čp. 427 (budova) se stavební plochou č.k. 560/1
Vlastník: Čs. stát - Školská správa Národního výboru města Košic
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
Tovaryšstvo Ježíšovo - jezuité
9.
Kaple Bratislava - Staré Město
čp. 85 (budova) se stavební plochou č.k. 305
čp. 85 se stavební plochou č.k. 306
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město
10.
Řeholní dům Ivanka pri Dunaji
pozemky č.k. 189 stavební plocha (dům č.p. 31), 190 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Ivanka pri Dunaji
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-venkov, na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji
11.
Řeholní domy Ivanka pri Dunaji
čp. 42 (budova) se stavební plochou č.k. 1/2
pozemek č.k. 4/6 zahrada
Vlastník: Čs. stát - SAV - Ústav experimentální fytopatologie a entomologie
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-venkov na LV č. 302 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji
Řád bratří menších - kapucíni
12.
Klášter kapucínů Bratislava
pozemek č.k. 706/1 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Městská správa komunikací
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 255 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město
pozemek č.k. 706/5 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Výstavba hl. města SR Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 1656 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Misijní společnost sv. Vincenta de Paul - lazaristi
13.
Klášter lazaristů Banská Bystrica
pozemek č.k. 3337 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na LV č. 2662 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
pozemky č.k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3336 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
pozemek č.k. 5542 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Banská Bystrica
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 209 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
Řád bratří menších - minoritů
14.
Klášter minoritů Levoča
čp. 66 (dům, dvůr) se stavební plochou 1048
pozemky č.k. 1047 stavební plocha, 1046 zahrada, 1044 stavební plocha (sklad), 1045 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1363 pro obecobec a k.ú. Levoča
15.
Klášter minoritů Spišský Štvrtok
čp. 257 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 2
pozemky č.k. 88 louka, 86 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1683 pro obecobec a k.ú. Spišský Štvrtok
Řád zbožných škol - piaristé
16.
Klášter piaristů Trenčín
čp. 7 (dům) se stavební plochou č.k. 2/2
pozemky 20/1 stavební plocha, 20/2 stavební plocha, 21 stavební plocha, 22 stavební plocha a část pozemku 3242 (připojená z původních č.k. 19, 2/1, 20/1, 20/2)
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník Galerie M. A. Bazovského Trenčín Městský bytový podnik Trenčín
Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 6, 30, 566 pro obecobec a k.ú. Trenčín
čp. 7 (budova) se stavební plochou č.k. 2/1 a 2/3
Vlastník: Čs. stát - Galerie M. A. Bazovského Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 45 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemek č.k. 2/4 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemky č.k. 2/2 stavební plocha (tělocvična), 20/2 stavební plocha, 20/1 stavební plocha, 21 stavební plocha (dvůr), 22 stavební plocha (domy původně čp. 568 a 570,
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Galerie M. A. Bazovského
Městský bytový podnik Trenčín
Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 30, 566, 6, 5 pro obecobec a k.ú. Trenčín
17.
Klášter piaristů Nitra
pozemky č.k. 1183 stavební plocha (budova), 1184/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Pedagogická fakulta Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 3163 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemky č.k. 1179 stavební plocha (klášter), 1177 stavební plocha, 1176 stavební plocha, 1180 stavební plocha (dům)
Vlastník: ONV Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na EL č. 35 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemky č.k. 1184/1, 1181 a 1182, stavební plochy
Vlastník: MNV Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 143 pro obecobec a k.ú. Nitra
18.
Klášter piaristů Jur pri Bratislave
čp. 1 (budova) se stavební plochou č.k. 2 a parcely č. 376/1 a č. 372, stavební plochy
čp. 1 (budova) se stavební plochou č.k. 2 a parcely č. 376/1 a č. 376/2, stavební plochy
Vlastník: Čs. stát - KNV Bratislava-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pezinok na LV 1843 pro obecobec a k.ú. Jur pri Bratislave
19.
Klášter piaristů Prievidza
čp. 10460 (budova) se stavební plochou č.k. 2132/1
Vlastník: Čs. stát - Střední ekonomická škola Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 4898 pro obecobec a k.ú. Prievidza
stavební plocha č.k. 2140
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 58 pro obecobec a k.ú. Prievidza
Řád premonstrátů
20.
Opatství Jasov
čp. 97 (budova) se stavební plochou č.k. 1
pozemky č.k. 2 ostatní plocha, 3 stavební plocha, 4 zahrada, 5 ostatní plocha, 6 stavební plocha (jiná stavba), 13/1 zahrada, 13/2 stavební plocha, 14 stavební plocha (dům), 16 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Košice-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice-venkov na LV č. 610 pro obecobec a k.ú. Jasov
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristé
21.
Klášter redemptoristů Podolínec
čp. 108 (budova) se stavební plochou č.k. 1029/1
pozemky č.k. 1029/2 zahrada, 1030 pastvina, 1029/4 zahrada, 1029/3 zahrada, 1029/5 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Zvláštní internátní škola Podolínec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Stará Lubovňa na LV č. 213 pro obecobec a k.ú. Podolínec
Společnost sv. Františka Sáleského - salesiáni
22.
Řeholní dům salesiánů Topoľčany
pozemky č.k. 1612 stavební plocha, 1613 stavební plocha, 1614 stavební plocha, 1615 ostatní plocha, 1638 stavební plocha, 1639 stavební plocha, 1616 ostatní plocha, 1636 ostatní plocha, 1637 stavební plocha, 1641 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Svazarm Topoľčany
TJ Topoľčany
MNV Topoľčany
Zapsáno u SG Topoľčany na EL č. 2023, 14, 1636 pro obecobec a k.ú. Topoľčany
Kongregace školských bratří
23.
Řeholní dům Bojná
pozemek č.k. 510/2, část pozemku č.k. 510/1 a část pozemku č.k. 1389/15 vše bez budov - tyto jsou identické s původními pozemky č.k. 510 a č.k. 512 zapsanými v pozemkové knize Bojná vl.č. 269
Vlastník: Čs. stát - ONV Topoľčany odbor školství
Uživatel: jako vlastník
Zapsané u SG Topoľčany
pozemky č.k. 508/1 stavební plocha, 509/1 stavební plocha 509/2 stavební plocha, 509/3 stavební plocha, 513/1 ostatní plocha, 513/2 ostatní plocha (vše bez staveb)
Vlastník: Čs. stát - MNV Bojná
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Topoľčany pro obecobec a k.ú. Bojná
Kongregace bratří těšitelů z Gethseman
24.
Řeholní dům Bratislava
pozemek č.k. 11355/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Zemědělský projektový ústav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 521 pro obecobec Bratislava a k.ú. Nové Město
25.
Pavlínský klášter Marianka
pozemky č.k. 3 stavební plocha (budova), 4/1 stavební plocha, 799/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Marianka
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Marianka
Společnost Božího slova - verbisti
26.
Misijní dům Nitra - Kalvária
čp. 715 (budova) se stavební plochou č.k. 3692
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 2478 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemek č.k. 3689/3 stavební plocha (učebna)
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Nitra
Řád milosrdných bratří
27.
Klášter milosrdných bratří s nemocnicí v Bratislavě
č.p. 2146 (dům) se stavební plochou č.k. 8446
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 3676 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemek č.k. 8449 - zastavěná plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Obchodní dům Kamzík
Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2025 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemky č.k. 8445 a 8447 - zastavěné plochy (předtím domy čp. p. II. 253 a II. 733)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Bytový podnik Bratislava I
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 20 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemek č.k. 844 - zastavěná plocha (předtím dům č.p. 252)
pozemek č.k. 8444 - zastavěná plocha (předtím dům č.p. 252)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OÚNZ Bratislava, SNP 9
Zapsáno na SG Bratislava EL č. 2024 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
Řád menších bratří - františkánů
28.
Řeholní dům v Trstené
č.p. 437 (staré č.p. 322) dům se stavební plochou 559
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Restaurace s.p. Dolní Kubín
Zapsané u SG Dolní Kubín na LV č. 117 pro obecobec a k.ú. Trstená
Ženské kláštery
ve Slovenské republice
Školské sestry de Notre Dame
1.
Římsko-katolická škola a řeholní dům Trenčín
čp. 168 se stavební plochou č.k. 314
pozemky č.k. 324 zast. plocha, 325 nepl. plocha
Vlastník: Čs. stát - gymnázium J. A. Gagarina Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV 941 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemek č.k. 335/1 ost. plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Trenčín
2.
Řeholní dům - studijní středisko sester a čekatelek Bratislava
čp. 3097 dům a hospodářská budova se stavební plochou č.k. 7373
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
3.
Klášter a bývalá škola Nové Mesto nad Váhom
čp. 87 dům se stavební plochou č.k. 4010
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1107 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom
čp. 86 dům, se stavební plochou 4011
Vlastník: Čs. stát - MNV Nové Mesto nad Váhom
Uživatel: Zemědělské odborné učiliště
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom
4.
Kongregační dům Spišská Nová Ves
čp. 1087 dům, dvůr se stavební plochou 2818
Vlastník: Čs. stát - MNV Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves
5.
Řeholní dům Topoľčany
čp. 1091 škola, dům se stavební plochou č.k. 288
pozemek č.k. 286 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - KÚNZ
Uživatel: Střední zdravotnická škola
Zapsáno u SG Topoľčany na LV č. 1743 pro obecobec a k.ú. Topoľčany
Kongregace sester Božského Vykupitele
6.
Řeholní dům Nižné Raslavice
čp. 33 dům, dvůr se stavební plochou 12
čp. 32 dům, dvůr se stavební plochou 14/3
pozemek č.k. 20/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Raslavice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bardejov na LV č. 15 pro obecobec a k.ú. Nižné Raslavice
7.
Řeholní dům Spišská Nová Ves
čp. 201, dům, dvůr se stavební plochou 2604
Vlastník: Čs. stát - Střední odborné učiliště zemědělské - Levoča
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 527 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves
8.
Řeholní domy Nové Zámky
čp. 100 dům se stavební plochou 815
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Nové Zámky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nové Zámky na EL č. 5737 pro obecobec a k.ú. Nové Zámky
Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele
9.
Klášter, dvůr, zahrada Pruské
čp. 294 dům, dvůr se stavební plochou 251/1
pozemky č.k. 248 nepl. plocha park, 249/1 stavební plocha dvůr, 249/2 zahrada, 251/2 stavební plocha dvůr, 250 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště Pruské
Severoslovenské vodárny a kanalizace Žilina
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Považská Bystrica na EL 254 a 1088 pro obecobec a k.ú. Pruské
10.
Řeholní dům Horní Orešany
pozemek č.k. 256 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4 pro obecobec a k.ú. Horné Orešany
11.
Řeholní dům Suchá nad Parnou
pozemky č.k. 1617 stavební plocha s domem původně č. 21, 1618 stavební plocha, 1619 stavební plocha původně s domem č. 20 a 1620 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV 161 pro obecobec a k.ú. Sucha nad Parnou
Sestry Premonstrátky
12.
Řeholní dům Trnava
čp. 467 dům, dvůr se stavební plochou 517
pozemek č.k. 518 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Západoslovenské drůbežářské závody, s.p. Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4200 pro obecobec a k.ú. Trnava
13.
Řeholní dům Vrbové
čp. 667 dům a dvůr se stavební plochou 1567
pozemek č.k. 1568 ostat. plochy
Vlastník: Čs. stát - MsNV Vrbové
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany pro obecobec a k.ú. Vrbové
Kongregace sester Dominikánek
14.
Řeholní dům a zahrada Košice
čp. I. 512 dům se stavební plochou 285/2
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola technická Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 23 pro obecobec a k.ú. Košice
Kongregace školských sester řádu sv. Františka
15.
Řeholní dům a zahrada Žilina
čp. 327 dům se stavební plochou 1272
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola dopravy a spojů Žilina
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Žilina na LV č. 111 pro obecobec a k.ú. Žilina
Misijní kongregace služebnic Ducha Svatého
16.
Řeholní dům Ivanka pri Nitre
čp. 129 se stavební plochou 299
čp. 130 se stavební plochou 306/1
pozemky č.k. 295/1 ostatní plocha, 259/2 ostatní plocha, 298/1 zahrada, 300 zahrada, 301 zastavěná plocha, 306/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 905 pro obecobec Nitra a k.ú. Ivanka pri Nitre
Dcery Božské lásky
17.
Řeholní dům Trnava
čp. 413 dům, dvůr se stavební plochou č.k. 544
pozemek č.k. 545 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1313 pro obecobec a k.ú. Trnava
18.
Řeholní dům Trnava
čp. 4941 dům se stavební plochou č.k. 6433
pozemek č.k. 6434 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV 2467 pro obecobec a k.ú. Trnava
19.
Řeholní dům Michalovce
čp. 15 se stavební plochou č.k. 98
čp. 16 se stavební plochou č.k. 97
pozemky č.k. 95 ostatní plocha, 99 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Michalovce
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Michalovce na EL č. 2505 pro obecobec a k.ú. Michalovce
20.
Řeholní dům Prievidza
čp. 10024 se stavební plochou č.k. 2233
pozemek č.k. 2234
Vlastník: Čs. stát - MNV Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Prievidza
čp. 10022 dům se stavební plochou 2231/1
Vlastník: Čs. stát - Žákovský domov Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 5231 pro obecobec a k.ú. Prievidza
21.
Řeholní dům Velké Leváre
čp. 13 dům se stavební plochou 475
pozemky č.k. 474 zahrada, 473 orná plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Velké Leváre
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Senica na EL 520 pro obecobec a k.ú. Velké Leváre
22.
Řeholní dům Dolná Krupá
čp. 556 dům, dvůr se stavební plochou 411
pozemek č.k. 405/2 ostatní veřejná zeleň
Vlastník: Integra, výrobní podnik svazu invalidů Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 988 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá
pozemek č.k. 404/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Dolná Krupá
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá
Kongregace dcer sv. Františka z Assisi
23.
Klášter Bratislava - Prievoz
pozemky č.k. 2886/1 stavební plocha (klášter), 2887/1 zahrada, 2887/2 stavební plocha, 2888 zahrada, 2889/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Městský ústav národního zdraví Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na EL 29 pro obecobec Bratislava a k.ú. Ružinov
Kongregace sester sv. Cyrila a Metoda
24.
Řeholní dům Turzovka
čp. 219 (budova) se stavební plochou č.k. 86
Vlastník: Čs. stát - ONV Čadca
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Čadca na LV č. 1812 pro obecobec a k.ú. Turzovka
Institut dcer Panny Marie Pomocnice - salesiánky
25.
Řeholní dům Dolný Kubín
čp. 1647 dům se stavební plochou 190/1
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních věcí Dolný Kubín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Dolný Kubín na LV 3278 pro obecobec a k.ú. Dolný Kubín
Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže
26.
Řeholní dům Podunajské Biskupice
pozemek č.k. 31 zastavěná plocha (komplex budov nemocnice)
Vlastník: Čs. stát - Ústav tuberkulózy a respiračních chorob v Podunajských Biskupcích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 723 pro obecobec Bratislava a k.ú. Podunajské Biskupice
27.
Řeholní dům Trnava
pozemek č.k. 7244 stavební plocha (dům dříve čp. 296)
pozemek č.k. 7243 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trnava
28.
Řeholní dům Haniska
pozemek č.k. 314/1 stavební plocha (budova dříve čp. 107)
pozemek č.k. 314/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Haniska
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Haniska
29.
Řeholní dům Bratislava
pozemek č.k. 7678 stavební plocha (dům dříve čp. 81)
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Institut IBMV (Anglické panny)
30.
Řeholní objekt Prešov
pozemky č.k. 3354 stavební plocha (dům), 3555 zahrada, 3556/1 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní pedagogická psychologická poradna Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 3091 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 583/1 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - gymnázium Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1530 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 582/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 674 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemky č.k. 4149 ovocný sad, 4150 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro mládež Prešov
Uživatel: jako vlastník
zapsáno u SG Solivar na LV č. 1244 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 3557 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Krajský pedagogický ústav v Prešově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1281 pro obecobec a k.ú. Prešov
31.
Řeholní dům Prešov
pozemky č.k. 15392 stavební plocha (dům), 15391 nepl. plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 5055 pro obecobec a k.ú. Prešov
Řehole sv. Alžběty
32.
Klášter a nemocnice Bratislava
čp. 2157 (budova) se stavební plochou 8539
čp. 1015 (budova) se stavební plochou 8540/1
čp. 2189 (budova) se stavební plochou 8545
pozemky č.k. 8538 stavební plocha, 8541 stavební plocha, 8542 stavební plocha, 8544 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Ústav klinické onkologie v Bratislavě
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 955 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Milosrdné sestry Satmarky
33.
Řeholní domy Rožňava
pozemek č.k. 235 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k.ú. Rožňava
34.
Klášter a školní budova Rožňava
pozemek č. k. 232/1 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na LV č. 1516 pro obecobec a k. ú. Rožňava
pozemek č. k. 232/2 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k. ú. Rožňava
35.
Řeholní domy Levice
pozemek č. k. 5889 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Západoslovenský KNV Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Levice na EL č. 5882 pro obecobec a k. ú. Levice
pozemek č. k. 5890 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Stavební podnik, s. p. Levice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Levice na LV č. 1762 pro obecobec a k. ú. Levice
Společnost dcer křesťanské lásky sv. Vincenta de Paul
36.
Řeholní dům Malacky
čp. 907 (budova) se stavební plochou 2846
pozemek č. k. 2613 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Malacky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Malacky na EL 928 pro obecobec a k. ú. Malacky
37.
Řeholní dům Ladce
čp. 335 (budova) se stavební plochou 561
pozemky č. k. 558 stavební plocha, 557 zahrada, 556 zahrada, 555 stavební plocha, 554 stavební plocha, 553 stavební plocha, 560 zahrada, 562 nepl. plocha, 563 nepl. plocha - park, 564 zahrada a 552/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Středoslovenský KNV Banská Bystrica
Uživatel: Čs. stát - Zvláštní internátní učňovská škola
Zapsáno u SG Považská Bystrica na LV č. 228 pro obecobec a k. ú. Ladce
38.
Řeholní domy Banská Bystrica
pozemky č. k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3338 stavební plocha (dům), 5542 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - SPŠ Jozefa Murgaša
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k. ú. Banská Bystrica
39.
Řeholní dům Nitrianske Pravno
pozemek č. k. 2054/1 stavební plocha (dům, dvůr - dříve čp. 500)
Vlastník: Čs. stát - ONV Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na EL č. 719 pro obecobec a k. ú. Nitrianske Pravno
40.
Řeholní dům Košice
pozemek č. k. 1662/1 stavební plocha (škola)
Vlastník: Čs. stát - ONV Košice IV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 9385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih
pozemek č. k. 1662/2 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Stavoinvesta Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih
Kongregace Uršulinek
41.
Řeholní dům Suchá nad Parnou
čp. 552 (budova) se stavební plochou 1570/3
pozemky č. k. 1570/1 vinice, 1570/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou
čp. 31 (dům, dvůr) se stavební plochou 1569
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou
42.
Řeholní domy Bratislava
čp. 1079 budova se stavební plochou 2839
čp. 1078 budova se stavební plochou 2841
pozemky 2838/1 - díl 1 zahrada, 2838/1 díl 2 ostatní plocha, 2838/2 ostatní plocha, 2838/3 zahrada, 2840 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
43.
Řeholní dům Bratislava
čp. 40 (dům) se stavební plochou č. k. 70
Vlastník: Čs. stát - Národní výbor hl. města SR Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
44.
Řeholní domy Bratislava
čp. 1450 (dům) se stavební plochou č. k. 71
pozemky č. k. 72 stavební plocha, 73 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ÚNZ města Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 288 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
45.
Klášter, řeholní dům, gymnázium Trnava
čp. 231 budova se stavební plochou č. k. 690
pozemek č. k. 686 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Slovenská vysoká škola technická Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava
čp. 442 (dům, dvůr) se stavební plochou 687
čp. 229 (dům, dvůr) se stavební plochou 688
Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava
46.
Řeholní domy Košice
čp. 2752 (budova) se stavební plochou 251/1
pozemek č. k. 251/2
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-sever
čp. 449 (budova) se stavební plochou 575
čp. 554 (budova) se stavební plochou 576
Vlastník: Čs. stát - Bytové hospodářství, s. p. Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 20 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed
čp. 447 (budova) se stavební plochou 62
čp. 36 (budova) se stavební plochou 63
pozemek č. k. 65 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Národní výbor města Košic
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed
47.
Řeholní domy Modra
pozemky č. k. 23/1 stavební plocha (klášter čp. 11), 23/2
stavební plocha (dívčí škola), 24 zahrada, 25 zahrada, 26 stavební plocha (klášter čp. 11)
Vlastník: Čs. stát - MNV Modra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pezinok na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Modra
48.
Řeholní dům Batizovce
čp. 25 (budova) se stavební plochou 286/1
pozemky č. k. 285 stavební plocha, 287/1 zahrada, 286/2 stavební plocha, 286/3 stavební plocha, 286/4 stavební plocha, 286/5 stavební plocha, 287/2 stavební plocha - zahrada, 287/3 stavební plocha, 287/4 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro dospělé v Batizovcích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Poprad na LV č. 291 pro obecobec a k. ú. Batizovce
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
49.
Řeholní domy Piešťany
čp. 1134 (dům, dvůr) se stavební plochou 1919/1
čp. 1032 (dům, dvůr) se stavební plochou 1920/3
pozemek č. k. 1920 dvůr
pozemek č.k. 1920/2 dvůr
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 2434 pro obecobec a k. ú. Piešťany
čp. 1133 (dům) se stavební plochou 1920/6
pozemky č. k. 1919/5 ostatní plocha, 1916/6 ostatní plocha
pozemky č.k. 1919/5 ostatní plocha, 1919/6 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Piešťany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Piešťany
pozemky č. k. 1921/1 zahrada, 1920/5 zast. plocha, 1920/4 zast. plocha, 1921/3 zast. plocha, 1919/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Technické služby města Piešťany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 120 pro obecobec a k. ú. Piešťany
Kongregace dcer Nejsvětějšího Spasitele
50.
Řeholní dům v Bratislavě
pozemky č. k. 9001 - zastavěná plocha a č. k. 9003 - zastavěná plocha (předtím dům č. p. III-806)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Městská správa školských a kulturních zařízení
Zapsané na SG Bratislava na EL č. 32 pro obecobec a k. ú. Bratislava
Kongregace sester dominikánek
51.
Řeholní dům se zahradou v Košicích
čp. 513 dům se stavební plochou 284, č. p. 970 dům se stavební plochou 280/1, pozemky č. k. 285/1 a 280/3 zastavěné plochy
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Školská správa Národního výboru města Košic
Zapsané u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec a k. ú. Košice-město
Společnost Dcer křestanské lásky sv. Vincenta de Paul
52.
Řeholní domy Beluša
čp. 138 (budova) se stavební plochou 4457
čp. 139 (budova) se stavební plochou 1762, 3171 nepl. plocha, 3172 louka, 3173 vodní plocha, 3174 louka
Vlastník: Čs. stát - Restaurace Pov. Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsané u SG Považská Bystrica na LV č. 234 pro obecobec a k. ú. Beluša |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 301/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 301/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva spravodlivosti č. 37/1967 Zb. na vykonanie zákona o znalcoch a tlmočníkoch v znení vyhlášky č. 6/1985 Zb.
Vyhlášeno 19. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 47/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravodlivosti č. 37/1967 Zb. na vykonanie zákona o znalcoch a tlmočníkoch, v znení vyhlášky Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 6/1985 Zb., sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
Aktuální znění od 1. 8. 1990
301
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 3. júla 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva spravodlivosti č. 37/1967 Zb. na vykonanie zákona o znalcoch a tlmočníkoch v znení vyhlášky č. 6/1985 Zb.
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky ustanovuje podľa § 26 zákona č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti č. 37/1967 Zb. na vykonanie zákona o znalcoch a tlmočníkoch, v znení vyhlášky Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 6/1985 Zb., sa mení a dopĺňa takto:
1.
Za časť druhú sa vsúva nová časť tretia, ktorá vrátane nadpisu znie:
„ČASŤ III
Odmeňovanie ústavov
§ 15a
Ústavom a iným pracoviskám uvedeným v § 21 zákona (ďalej len „znalecké ústavy“) patrí za výkon znaleckej činnosti odmena a náhrada nákladov (ďalej len „znalečné“) vo výške zodpovedajúcej cenám, určenými osobitnými predpismi.1)
§ 15b
Ak ustanovuje osobitný predpis2) pre niektoré druhy znaleckých posudkov paušálne odmeny a náhrady, znalecké ústavy podľa tohto osobitného predpisu nepostupujú.
§ 15c
Pri rozhodovaní o znalečnom platí ustanovenie § 25 ods. 2 vyhlášky. Štátny orgán je oprávnený znalečné znížiť, ak bol znalecký úkon vykonaný oneskorene alebo nekvalitne.“.
2.
Doterajšie časti III a IV sa označujú ako časti IV a V.
3.
V § 25 sa vypúšťa odsek 6.
Čl. II
Za znalecké posudky, ktoré boli doručené štátnemu orgánu predo dňom účinnosti tejto vyhlášky, patrí znaleckým ústavom odmena a náhrada nákladov podľa doterajších predpisov.
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
Minister:
Doc. JUDr. Košťa CSc. v. r.
1)
Vyhláška Federálneho cenového úradu, Ministerstva financií, cien a miezd Českej socialistickej republiky a Ministerstva financií cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 22/1990 Zb. o tvorbe a kontrole cien
Vyhláška Federálneho cenového úradu, Ministerstva financií, cien a miezd Českej socialistickej republiky a Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 35/1990 Zb. o zmluvných cenách, pol. 236 prílohy vyhlášky
Vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 21/1990 Zb. o kalkulácii
Smernica Federálneho ministerstva financií č. 19/1985 pre kalkuláciu vlastných nákladov a dalších položiek ceny výkonu (reg. v čiastke 31/1978 Zb.)
2)
Napr. Inštrukcia Ministerstva spravodlivosti SSR č. 5/1975 Zbierky inštrukcií a oznámení Ministerstva spravodlivosti SSR o paušálnych odmenách a náhradách nákladov za znalecké posudky z odvetvia ľudskej genetiky
Výnos Ministerstva spravodlivosti SSR č. 5285/89-50 o paušálnych odmenách a náhradách nákladov za znalecké posudky spojené s vykonaním pitvy, súdnolekárskych vyšetrení histologických, toxikologických, biologických a s posúdením ujmy na zdraví (reg. v čiastke 35/1989 Zb.
Výnos Ministerstva spravodlivosti SSR č. 5694/89-50 o paušálnych odmenách a náhradách za znalecké posudky o cene stavieb, pozemkov, trvalých porastov a o náhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov (reg. v čiastke 35/1989 Zb.). |
Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti č. 302/1990 Sb. | Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti č. 302/1990 Sb.
Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška o konaní pri udeľovaní vedeckých hodností
Vyhlášeno 19. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 47/1990
* Čl. I - Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti č. 65/1977 Zb. o konaní pri udeľovaní vedeckých hodností sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
* Príloha IIa vyhlášky č. 302/1990 Zb.
* Príloha IIIa vyhlášky č. 302/1990 Zb.
* Príloha IIIb vyhlášky č. 302/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 8. 1990
302
VYHLÁŠKA
Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti
z 27. júna 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška o konaní pri udeľovaní vedeckých hodností
Slovenská komisia pre vedecké hodnosti po dohode so Slovenskou akadémiou vied, Ministerstvom školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky a so Slovenskou komisiou pre plánovanie a vedeckotechnický rozvoj podľa § 12 ods. 3 zákona č. 53/1964 Zb. o udeľovaní vedeckých hodností a o Štátnej komisii pre vedecké hodnosti (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti č. 65/1977 Zb. o konaní pri udeľovaní vedeckých hodností sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 3 odsek 1 písmeno c) sa vypúšťa.
2.
§ 5 odsek 1 písmeno d) sa vypúšťa.
3.
§ 5 odsek 3 sa vypúšťa.
4.
§ 6 včítane nadpisu znie:
㤠6
Náležitosti kandidátskej a doktorskej dizertácie
(1)
Téma kandidátskej a doktorskej dizertácie má byť aktuálna z hľadiska stavu poznatkov vedy alebo spoločenskej praxe.
(2)
Z kandidátskej a doktorskej dizertačnej práce musí byť jednoznačne zrejmý jej vedecký prínos.
(3)
Kandidátska dizertácia sa predkladá na obhajobu v slovenskom alebo českom jazyku. Uchádzači môžu so súhlasom komisie pre obhajoby dizertáciu predložiť aj v jazyku anglickom, francúzskom, nemeckom, ruskom alebo španielskom. Ako doktorská dizertácia sa predkladá publikované dielo alebo súbor publikovaných prác v slovenskom, českom alebo v niektorom z vyššie uvedených svetových jazykov. V doktorskej dizertačnej práci majú byť jasne vyznačené časti práce, ktoré boli podkladom pre udelenie iných vedeckých hodností a vedecko-pedagogických titulov.
(4)
Kandidátska dizertácia musí byť vytlačená, iným spôsobom rozmnožená alebo napísaná na stroji a zviazaná. Ako kandidátsku dizertáciu možno predložiť aj tematicky jednotný súbor publikovaných prác (článkov, prípadne správ o vyriešených a oponovaných výskumných úlohách a pod.), ak takýto súbor osvedčuje spôsobilosť na tvorivú vedeckú prácu podľa § 1 ods. 1.
(5)
Ak predkladá uchádzač na obhajobu výsledky kolektívnej vedeckej práce, ktorej je spoluautorom, musia sa v dizertácii vyznačiť časti, ktoré uchádzač spracoval ako autor. Zároveň sa musí pripojiť vyhlásenie spoluautorov, v ktorom potvrdia autorstvo uchádzača pri označených častiach a zhodnotia jeho podiel na celkovom spracovaní.
(6)
V dizertácii sa musí presne a konkrétne uviesť použitá literatúra a iné pramene, z ktorých uchádzač vychádzal alebo na ktoré reagoval.
(7)
Rozsah dizertácie nemá pri kandidátskej dizertácii presahovať spravidla osem autorských hárkov a pri doktorskej dizertácii pätnásť autorských hárkov. Ak uchádzač predkladá ako doktorskú dizertačnú prácu publikované dielo väčšieho rozsahu, vyznačí tú jeho primeranú časť, ktorá má byť predmetom obhajoby. Kresby, schémy, zoznamy literatúry a iné prílohy sa nezahŕňajú do počtu autorských hárkov. Dizertácia z odboru spoločenských vied môže mať rozsah najviac o 30 % väčší.
(8)
Dizertácia musí vyhovovať aj po jazykovej stránke i vonkajšou úpravou. Jednotlivé listy dizertácie napísanej na stroji musia byť pevne spojené a treba uviesť, kedy bola ukončená.
(9)
Ak komisia pre obhajoby zistí, že dizertácia nemá náležitosti podľa odsekov 1 až 8, postupuje podľa ustanovenia § 21 ods. 1.“.
5.
§ 9 odsek 3 znie:
„(3)
Kandidátske skúšky uchádzača v samostatnej vedeckej príprave tvoria:
a)
odborná skúška,
b)
skúšky z dvoch svetových jazykov, ktorými sú jazyk anglický, francúzský, nemecký, ruský a španielský.“.
6.
V § 9 odseku 4 sa vypúšťajú slová „a skúšky z marxizmu-leninizmu“.
7.
§ 12 sa vypúšťa.
8.
V § 13 odsekoch 2 a 3 sa vypúšťa text „a 12“.
9.
§ 14 odsek 2 sa vypúšťa.
10.
§ 14 odsek 4 znie:
„(4)
Odborná skúška platí 6 rokov. Doba jej platnosti sa počíta od vykonania skúšky do dňa podania žiadosti o povolenie obhajoby kandidátskej dizertácie. Doba platnosti skúšok z jazykov nie je obmedzená.
11.
§ 14 odsek 5 sa vypúšťa.
12.
§ 15 odsek 2 písmeno e) sa vypúšťa.
13.
§ 15 odsek 2 písmeno g) znie:
„g)
zoznam publikovaných prác s úplnými bibliografickými údajmi.“.
14.
V § 15 odseku 3 prvá veta znie: „V posudku uvedenom v odseku 2 písmene f) sa hodnotí najmä podiel uchádzača na získaní nových vedeckých poznatkov, ktoré sú súčasťou dizertácie, a možnosti pracoviska na ich ďalšie využitie.“.
15.
V § 15 odseku 4 sa vypúšťa posledná veta.
16.
§ 16 odsek 1 znie:
„(1)
Autoreferát kandidátskej dizertácie alebo autoreferát doktorskej dizertácie (ďalej len „autoreferát“) je stručné zhrnutie základných výsledkov dizertácie, vymedzenie jej prínosu a údajov o jej ohlase.“.
17.
§ 17 odsek znie:
„(2)
Hlavnou časťou autoreferátu je stručné a výstižné zhrnutie výsledkov dizertácie a presné vymedzenie jej vedeckého prínosu. Ak dizertácia predstavuje súbor prác, uvedie sa v autoreferáte ich presný zoznam.“.
18.
§ 17 odsek 4 znie:
„(4)
Súčasťou autoreferátu je zoznam najdôležitejších publikovaných prác uchádzača, ktoré majú vzťah ku skúmanej problematike, ako aj ohlas autorových prác s uvedením presných bibliografických údajov, zoznam použitej literatúry a resumé v dvoch svetových jazykoch.“.
19.
V § 18 odseku 1 posledná veta znie: „Ich zoznam podľa jednotlivých skupín vied určia vedecké kolégie Slovenskej akadémie vied, rektori vysokých škôl a dekani fakúlt.“.
20.
V § 21 odseku 1 sa vypúšťa text „12“.
21.
§ 24 odsek 2 znie:
„(2)
Posudok má obsahovať rozbor predností a nedostatkov dizertácie, má byť stručný a nemá sa v ňom opakovať obsah dizertácie. Oponent sa v posudku vyjadrí:
a)
k vedeckému prínosu práce,
b)
či kandidátska dizertačná práca spĺňa podmienky ustanovené v § 1 odseku 1 a doktorská dizertačná práce podmienky ustanovené v § 2 odseku 1.“.
22.
V § 26 odseku 3 písmeno f) znie:
„f)
Slovenskej komisii pre vedecké hodnosti na tlačive podľa vzoru uvedeného v prílohe vyhlášky (Príloha IIa a IIb).“.
23.
§ 27 odsek 3 znie:
„(3)
V jednom dni možno na zasadaní komisie pre obhajoby uskutočniť len 2 obhajoby doktorskej dizertácie alebo najviac 3 obhajoby kandidátskych dizertácií.“.
24.
§ 40 odsek 2 znie:
„(2)
Diplom vydá a slávnostným spôsobom odovzdá Slovenská akadémia vied alebo vysoká škola, ktorých orgány o udelení vedeckej hodnosti rozhodli. Ak ide o udelenie vedeckej hodnosti doktora vied, diplom odovzdá na slávnostnom zhromaždení usporiadanom Slovenskou akadémiou vied alebo vysokou školou spravidla predstaviteľ Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti.“.
25.
§ 41 odsek 2 písmeno c) sa vypúšťa.
26.
Prílohy IIa, IIIa, IIIb vyhlášky č. 65/1977 Zb. sa nahrádzajú novými prílohami IIa, IIIa, IIIb, uvedenými v prílohe tejto vyhlášky.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
Predseda:
Brunovský v. r.
Príloha IIa vyhlášky č. 302/1990 Zb.
771kB
Príloha IIIa vyhlášky č. 302/1990 Zb.
804kB
Príloha IIIb vyhlášky č. 302/1990 Zb.
765kB |
Zákon č. 303/1990 Sb. | Zákon č. 303/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád
Vyhlášeno 20. 7. 1990, datum účinnosti 20. 7. 1990, částka 48/1990
* Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb. a č. 178/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 7. 1990
303
ZÁKON
ze dne 20. července 1990,
kterým se mění a doplňuje trestní řád
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb. a č. 178/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
§ 71 odst. 2 zní:
„(2)
V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení (§ 179 odst. 2, 3), nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§ 187 odst. 3), vraždy (§ 219), loupeže (§ 234 odst. 2, 3), braní rukojmí (§ 234a odst. 3), znásilnění (§ 241 odst. 2, 3) a pohlavního zneužívání (§ 242 odst. 3, 4), může vazba v řízení před soudem trvat takovou dobu, která spolu s vazbou vykonanou v přípravném řízení nepřesáhne dva roky. Je-li takový obviněný vzat do vazby až v řízení před soudem, vazba může trvat nejvýše dva roky. Není-li v těchto lhůtách trestní stíhání skončeno, musí být obviněný propuštěn na svobodu.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady o zřízení ministerstva strojírenství a elektrotechniky České republiky a o vymezení jeho působnosti
Vyhlášeno 20. 7. 1990, datum účinnosti 20. 7. 1990, částka 48/1990
* Čl. I - (2) Pokud obecně závazné právní předpisy svěřují působnost federálním ústředním orgánům státní správy ve věcech strojírenství, elektrotechniky, elektroniky, těžby, úpravy a zušlechťování rud a magnezitu, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím Česk
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1991 (575/1990 Sb.)
305
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 20. července 1990
o zřízení ministerstva strojírenství a elektrotechniky České republiky a o vymezení jeho působnosti
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
(2)
Pokud obecně závazné právní předpisy svěřují působnost federálním ústředním orgánům státní správy ve věcech strojírenství, elektrotechniky, elektroniky, těžby, úpravy a zušlechťování rud a magnezitu, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo strojírenství a elektrotechniky.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se za bod 11 vkládá nový bod 12, který zní:
„12.
ministerstvo strojírenství a elektrotechniky“.
Dosavadní body 12 až 15 se označují jako body 13 až 16.
2.
Za § 13 se vkládá nový § 14, který zní:
㤠14
Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky je ústředním orgánem státní správy pro strojírenství, elektrotechniku a elektroniku a pro těžbu, úpravu a zušlechťování rud a magnezitu.“.
Čl. III
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 307/1990 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 307/1990 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady o působnosti orgánu České republiky při provádění zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
Vyhlášeno 20. 7. 1990, datum účinnosti 20. 7. 1990, částka 48/1990
* § 1 - O udělení souhlasu k vyklizení nemovitého majetku uvedeného ve zvláštním předpise,1) pokud tento majetek slouží k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních anebo pro školství nebo kulturní či osvětovou činnost, rozhoduje ministerstvo kultury České
* § 2 - Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 20. 7. 1990
307
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 20. července 1990 o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů
o působnosti orgánu České republiky při provádění zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
§ 1
O udělení souhlasu k vyklizení nemovitého majetku uvedeného ve zvláštním předpise,1) pokud tento majetek slouží k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních anebo pro školství nebo kulturní či osvětovou činnost, rozhoduje ministerstvo kultury České republiky po projednání s příslušným ústředním orgánem státní správy.
§ 2
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 1 zákona č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí a cen Slovenské republiky č. 310/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí a cen Slovenské republiky č. 310/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí a cen Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 39/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích
Vyhlášeno 27. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 49/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky federálního ministerst
* Čl. II - V sazebníku poplatků se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je nedílnou součástí této vyhlášky.
* Čl. III vyhlášky č. 310/1990 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 1990
310
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí a cen Slovenské republiky
ze dne 13. července 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 39/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí a cen Slovenské republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 39/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 5 zní:
„(5)
Poplatky, které nejsou příjmem rozpočtu národního výboru, se platí kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 1000,- Kčs s výjimkou poplatků placených u československých zastupitelských úřadů a poplatků placených devizovými cizozemci na hraničních přechodech České a Slovenské Federativní Republiky. Poplatníci, kteří mají účty u banky nebo spořitelny, mohou poplatky vyšší než 50,- Kčs platit i převodem z tohoto účtu.“.
2.
V § 4 odst. 2 se vypouští písmeno c). Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
Čl. II
V sazebníku poplatků se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je nedílnou součástí této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.
Ministr financí ČSFR:
V. Klaus v. r.
Ministr financí ČR:
K. Špaček v. r.
Ministr financí a cen SR:
M. Kováč v. r.
Příloha vyhlášky č. 310/1990 Sb.
Změny a doplňky sazebníku poplatků
1.
Poznámka bod 2 k oddílu A zní:
„Okresní národní výbor může v jednotlivých odůvodněných případech k zamezení nebo zmírnění tvrdosti, popřípadě z důvodu obecného zájmu, snížit nebo prominout poplatek vybíraný podle tohoto oddílu.“.
2.
K položce 4 se doplňuje poznámka, která zní:
„Poznámka:
Pokud dojde k uzavření manželství před jiným než příslušným národním výborem, poplatek podle písmene b) této položky vybere příslušný (delegující) národní výbor, který připravil podklady pro uzavření manželství.“.
3.
Položka 8 zní:
„Položka 8
a)| Vydání rozhodnutí o registraci k provozování podnikatelské činnosti | Kčs 120,-
---|---|---
b)| Vydání povolení ke kácení stromů rostoucích mimo les|
| \\- fyzickým osobám | Kčs 20,-
| \\- právnickým osobám | Kčs 500,-“.
4.
Zmocnění k položce 8 zní:
„Zmocnění:
1.
Správní orgán vybere poplatek podle písmene a) této položky ve výši 50 % za vydání rozhodnutí o změně rozhodnutí o registraci.
2.
Správní orgán může poplatek podle písmene b) této položky zvýšit až na pětinásobek sazby v případě, že se jedná o více jak pět stromů.“.
5.
Položka 9 včetně poznámek se vypouštějí.
6.
V položce 12 se vypouští písmeno e) a osvobození pod bodem 1.
7.
Položka 13 zní:
„Položka 13
a)| Povolení věcné loterie nebo tombol z herní jistiny | 10 %, nejméně Kčs 50,-
---|---|---
b)| Povolení k provozování hracích přístrojů za každý přístroj | Kčs 20 000,-
c)| Povolení k provozování ostatních sázkových her (rulety apod.), z výher docílených provozovatelem | 10 %, nejméně Kčs 1000,-
Zmocnění:
1.
Správní orgán, který vydal povolení k provozování hracích přístrojů podle písmene b) této položky, sníží sazbu poplatku o 50 %, jde-li o povolení na dobu kratší než 6 měsíců.
2.
Správní orgán může v odůvodněných případech vzhledem k místním podmínkám poskytnout úlevu u poplatku podle písmene b) této položky ve výši 25 % uvedené sazby.
Poznámky:
1.
Poplatek podle písmene a) této položky se platí bez vyměření na ústní nebo písemnou výzvu, provádí-li úkon národní výbor.
2.
Poplatek podle písmene c) této položky se vyměřuje až po provedení úkonu, a to každoročně za předchozí rok, po celou dobu platnosti vydaného povolení.
3.
Poplatek podle písmene b) této položky se vyměřuje a vybírá podle vyhlášky platné v době vydání povolení.“.
8.
V osvobození u položky 16 se vypouští slovo „socialistické“.
9.
K položce 18 se doplňuje zmocnění o bod 4, který zní:
„4.
Správní orgán sníží poplatek na 400,- Kčs, jde-li o vozidlo jednotlivě dovezené z ciziny vybavené funkčním řízeným trojcestným katalyzátorem.“.
10.
Položka 39 zní:
„Položka 39
a)| Vydání povolení k podnikání žadateli, který nemá trvalé bydliště (sídlo) na území České a Slovenské Federativní Republiky | Kčs 500,-
---|---|---
b)| Vydání povolení k provozování cestovních kanceláří | Kčs 500,-“.
11.
Položka 62 písmeno a) zní:
„a) Vydání povolení k neobchodnímu vývozu věcí do volného oběhu| 3 % až 500 %, nejméně Kčs 20,-“.
---|---
12.
V položce 64 se doplňuje ustanovení, které zní:
„- povolení podniku se zahraniční majetkovou účastí| Kčs 1000,- až Kčs 25 000,-“.
---|---
13.
Za položku 64 se vkládá položka 64 A, která zní:
„Položka 64 A
Za udělení úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb | Kčs 2000,-“.
---|--- |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 311/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 311/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se doplňuje vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb. a vyhlášky č. 86/1984 Sb.
Vyhlášeno 31. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 50/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb. a vyhlášky č. 8
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1990
311
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 30. července 1990,
kterou se doplňuje vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb. a vyhlášky č. 86/1984 Sb.
Federální ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem financí České republiky a ministerstvem financí a cen Slovenské republiky podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění článku I zákona č. 71/1957 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb. a vyhlášky č. 86/1984 Sb., se doplňuje takto:
V § 6 se za odstavec 13 doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Odstupné poskytované podle příslušného předpisux) pracovníkům uvolňovaným v souvislosti s prováděním organizačních změn nebo racionalizačních opatření se zdaňuje odděleně od jejich ostatní mzdy, a to paušální sazbou ve výši 15 %.“.
Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r.
x)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb. a vyhlášky č. 312/1990 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 312/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 312/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb.
Vyhlášeno 31. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 50/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Ustanovení § 17a odst. 4 se vztahuje pouze na nástup do zaměstnání, ke kterému dojde v době do 31. prosince 1990.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 8. 1990
312
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 26. července 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 26 odst. 3, § 123 odst. 1 písm. g) a § 142 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb.), po projednání s příslušnými odborovými orgány:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 6 písm. c) na konci se slova „poskytování služeb na základě povolení příslušného orgánu podle zvláštních předpisů.8)“ nahrazují slovy „činnost osob samostatně výdělečně činných, pokud zakládá účast na sociálním zabezpečení.26)“.
2.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
㤠17a
Odstupné
(1)
Pracovníku, který je v souvislosti s organizačními změnami uvolňován na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, poskytne uvolňující organizace hmotné zabezpečení formou odstupného, jestliže se na tom s uvolňovaným pracovníkem dohodla; poskytnutí odstupného a jeho výši uvede organizace v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
(2)
Uvolňovanému pracovníku, jehož pracovní poměr skončí na základě dohody o rozvázání pracovního poměru nejpozději v době do jednoho měsíce poté, co byl po rozhodnutí o organizační změně seznámen s důvody uvolnění (§ 11), přísluší odstupné v základní výši, která činí pětinásobek průměrného měsíčního hrubého výdělku, zjištěného naposled v uvolňující organizaci podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku.13)
(3)
Neskončí-li pracovní poměr na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v době do jednoho měsíce podle odstavce 2, za každý i započatý měsíc, v němž dojde ke skončení pracovního poměru po této době, se základní výše odstupného snižuje o jednu pětinu. Odstupné podle věty první se nesnižuje v případě, kdy uvolňující organizace nemohla pracovníka uvolnit v době do jednoho měsíce vzhledem k tomu, že pracovník při zrušení organizace zajišťoval provádění likvidace a z toho důvodu pracovní poměr skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v pozdější době, nejpozději však ke dni ukončení likvidace.
(4)
Odstupné podle odstavců 1 až 3 nepřísluší, jestliže pracovník uvolněný z ústředního orgánu státní správy, v jehož čele je člen vlády27) nebo z úřadu příslušné vlády, nastoupí opět do zaměstnání v některém z těchto ústředních orgánů státní správy nebo v některém z úřadů příslušné vlády před uplynutím doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného; v takovém případě je uvolněný pracovník povinen odstupné, nebo jeho část, v jaké odstupné nepříslušelo, vrátit jako neoprávněný majetkový prospěch.28) Doba opětovného nástupu do zaměstnání podle věty první se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního hrubého výdělku, kterým byla pracovníku stanovena při uvolnění výše odstupného podle odstavců 2 a 3.
(5)
Uvolňovanému pracovníku, kterému bylo poskytnuto odstupné podle odstavců 1 až 4, nepřísluší mzdové vyrovnání podle § 12 až 16; nárok na mzdové vyrovnání však není dotčen, jestliže uvolňovaný pracovník byl povinen podle odstavce 4 vrátit odstupné v plné výši.
(6)
Odstupné hradí uvolňující organizace ze svých mzdových prostředků.“.
3.
§ 26 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Občanu, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto odstupné (§ 17a), se příspěvek přizná až po uplynutí doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního hrubého výdělku, kterým byla občanu stanovena výše odstupného. Obdobně se příspěvek přizná též občanu, který po poskytnutí odstupného nastoupil v době uvedené ve větě první krátkodobé zaměstnání, které skončilo v průběhu této doby. Ustanovením věty první a druhé není dotčeno poskytování příspěvku po celkovou dobu podle § 28.“.
4.
V § 27 v písmenu d) na konci se čárka nahrazuje tečkou; ustanovení písmene e) se vypouští.
5.
V § 28 odst. 2 písm. d) se za slova „základní (náhradní) službu“ doplňují slova „nebo civilní službu“.
6.
V § 29 odst. 3 a 4 se slova „1000 Kčs měsíčně“ nahrazují slovy „1200 Kčs měsíčně“.
Čl. II
1.
Ustanovení § 17a odst. 4 se vztahuje pouze na nástup do zaměstnání, ke kterému dojde v době do 31. prosince 1990.
2.
Občanu, kterému je ke dni účinnosti této vyhlášky poskytován příspěvek před nástupem do zaměstnání ve výši 1000 Kčs měsíčně podle § 29 odst. 3 nebo 4 vyhlášky č. 195/1989 Sb., se od tohoto dne příspěvek zvýší na částku 1200 Kčs měsíčně.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.
Ministr:
Miller v. r.
26)
§ 61 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.
27)
Ústavní zákon č. 296/1990 Sb., o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon SNR č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 243 zákoníku práce. |
Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 315/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 315/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb. a vyhlášky č. 39/1988 Sb.
Vyhlášeno 31. 7. 1990, datum účinnosti 1. 10. 1990, částka 50/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb. a vyhlášky č. 39/1988 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 10. 1990
315
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva spojů
ze dne 12. července 1990,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb. a vyhlášky č. 39/1988 Sb.
Federální ministerstvo spojů stanoví podle § 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb. a vyhlášky č. 39/1988 Sb., se mění takto:
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Osvobození od sazby za používání
(1)
Občanům, kteří přihlašují přijímač k evidenci, i těm, kteří jsou již účastníky, je možno na jejich žádost přiznat osvobození od sazby za používání, nepřekračuje-li jejich roční čistý příjem spolu s příjmy ostatních příslušníků domácnosti dvanáctinásobek částky stanovené zvláštním předpisem4) jako hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu.
(2)
Do částek rozhodných pro přiznání osvobození se nezapočítávají
a)
výchovné nebo výživné,
b)
zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost,
c)
příspěvky sociální péče,
d)
odměna za výkon pěstounské péče,
e)
státní vyrovnávací příspěvek,
f)
částka, o kterou důchod v důsledku jeho valorizace překračuje hranici nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu,
g)
pracovní příjem důchodce nebo jeho rodinného příslušníka z činnosti, která netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním roce, pracovní příjem důchodce nebo rodinného příslušníka staršího 70 let a příjem ze záhumenku.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1990.
Ministr:
Prof. Ing. Petrik CSc. v. r.
4)
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
Nařízení vlády ČSFR č. 231/1990 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu. |
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 316/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 316/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků
Vyhlášeno 31. 7. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 50/1990
* Čl. I - 1. § 1 odst. 3 písm. a) zní:
* Čl. II č. 3 č. 7 č. 9
Aktuální znění od 15. 7. 1991 (284/1991 Sb.)
316
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České republiky
ze dne 27. července 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků
Ministerstvo financí České republiky podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 23/1989 Sb.), v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány stanoví:
Čl. I
1.
§ 1 odst. 3 písm. a) zní:
„a)
ceny při úplatných převodech vlastnictví nemovitostí a převody práva hospodaření s nemovitým národním majetkem mezi právnickými osobami, které jsou uskutečňovány smlouvou podle hospodářského zákoníku a jde-li o převod na československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt,“.
2.
V § 1 odst. 3 písm. b) se slova „mezi socialistickými organizacemi,“ nahrazují slovy „sjednané smlouvou podle hospodářského zákoníku mezi právnickými osobami,“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
Ostatní obytné domy
Cena ostatních obytných domů10) se rovná ceně zjištěné podle § 2 upravené koeficientem:
a)
1,00, jedná-li se o obytný dům se zastavěnou plochou do 150 m2,
b)
0,95, jedná-li se o obytný dům se zastavěnou plochou nad 150 m2 do 250 m2,
c)
0,85, jedná-li se o obytný dům se zastavěnou plochou nad 250 m2.“.
4.
V § 6 nadpis zní:
„Samostatné, řadové a patrové garáže“.
5.
§ 6 odst. 1 zní:
„(1)
Cena samostatné a řadové garáže se zjistí součtem ocenění jednotlivých podlaží. Podlaží se ocení vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 3 a plochou podlaží v m2 podle § 2 odst. 2 a 3. Hodnota jednoho bodu činí 1,- Kčs.“.
6.
§ 6 odst. 2 zní:
„(2)
Cena patrové garáže jako celku se zjistí podle odstavce 1.“.
7.
§ 7 se vypouští.
8.
§ 10 odst. 1 zní:
„(1)
Cena staveb tvořících příslušenství staveb hlavních a cena staveb doplňujících užívání pozemku (dřevník, kůlna, prádelna apod.) se zjistí součtem ocenění jednotlivých podlaží. Podlaží se ocení vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 3 a plochou podlaží v m2 podle § 2 odst. 2 a 3. Hodnota jednoho bodu činí 1,- Kčs.“.
9.
V § 10 odst. 2 se první a druhá věta vypouštějí.
10.
§ 11 zní:
㤠11
Provozní a zemědělské stavby
(1)
Cena staveb určených pro ubytování (hotely, rekreační a školicí střediska, ubytovny apod.) a cena administrativních budov, škol, tělocvičen, obchodních budov, zdravotnických zařízení a ostatních budov užívaných k obdobným účelům se zjistí podle § 3.
2) Cena staveb určených pro zemědělské účely (chlévy, stodoly, stáje, kolny, sýpky apod.), dílen a skladů do 150 m2 zastavěné plochy se zjistí podle § 10.
(3)
Cena provozních a zemědělských staveb neuvedených v odstavcích 1 a 2 se zjistí vynásobením ceny za 1 m3 počtem m3 obestavěného prostoru7)
Stavby
(bez technologie)| Kčs za 1 m3 obestavěného prostoru
---|---
budovy výrobní pro průmysl| 829,-
budovy výrobní pro energetiku| 878,-
budovy kotelen| 1009,-
budovy pro zemědělskou výrobu – stodoly, kolny, sýpky| 167,-
budovy pro zemědělskou výrobu a chov živočichů ostatní| 552,-
haly kotelen| 428,-
ostatní haly| 381,-
Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí s tím, že předpokládaná životnost činí zpravidla při běžné údržbě u zděných a betonových staveb 80 roků mimo staveb pro zemědělskou výrobu a chov živočichů. Pro stavby zemědělské výroby a chov živočichů a pro jiné než zděné a betonové stavby činí předpokládaná životnost 50 roků.
(4)
Cena obytné části provozních a zemědělských staveb se zjistí samostatně podle § 3 s tím, že opotřebení se vypočte pro celou stavbu jednotně včetně obytné části a může činit nejvýše 85 %.“.
11.
§ 14 zní:
㤠14
Ceny pozemků
(1)
Cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu15) nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří,16) zahrada,17) nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí:
250,- Kčs| v hlavním městě Praze,
---|---
200,- Kčs| v Brně,
150,- Kčs| v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jáchymově, Jeseníku, Karlových Varech, Liberci, Luhačovicích, Mariánských Lázních, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Poděbradech, Teplicích a v Ústí nad Labem,
100,- Kčs| v ostatních městech, v nichž působí národní výbory první kategorie,18)
70,- Kčs| v dalších městech, v nichž působí MěNV,
20,- Kčs| v ostatních obcích.
Cena se upraví podle přílohy č. 7.
(2)
Cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu15) k individuální rekreaci19) a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha stavbou k individuální rekreaci a nádvoří,16) zahrada,17) které tvoří s takovou stavbou jeden funkční celek, se zjistí podle odstavce 1 pokud je vyšší než 100,- Kčs za 1 m2. V ostatních případech činí cena těchto pozemků 100,- Kčs za 1 m2. Cena se upraví podle přílohy č. 7.
(3)
Cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze č. 9.
(4)
Cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako louka a pastvina činí 75 % ceny orné půdy určené podle sazeb uvedených v příloze č. 9.
(5)
Cena jiných pozemků než uvedených v odstavcích 1 až 4 činí 3,- Kčs za 1 m2.“.
12.
§ 16 odst. 1 zní:
„(1)
Výše náhrady za dočasné užívání pozemku23) se vypočte procentní sazbou z úhrady, kterou by bylo možno požadovat za zřízení práva osobního užívání, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.
Procentní sazba činí ročně:
a)
5 % u pozemků přenechávaných pro účely podnikání,
b)
2 %, je-li pozemek na území města a nejde-li o pozemky uvedené pod písmenem a),
c)
4 % v ostatních případech.“.
13.
§ 16 odst. 2 zní:
„(2)
Výše náhrady za dočasné užívání zemědělské půdy obhospodařované (orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, louky, pastviny) a půdy, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není, se vypočte procentní sazbou z ceny pozemku.
Procentní sazba činí ročně:
a)
2,0 % za sady, vinice, chmelnice,
b)
1,5 % za ornou půdu,
c)
1,0 % za pastviny a louky,
d)
0,5 % za ostatní pozemky.
Výše náhrady za dočasné užívání pozemku,23) který je přenecháván k užívání jako zahrada, a pozemku k tomuto účelu již užívaného se vypočte podle odstavce 1.“.
14.
§ 16 odst. 4 se vypouští.
15.
§ 18 se vypouští.
16.
Oddíl jedenáctý se vypouští.
17.
§ 20 a 21 znějí:
㤠20
Nabyl-li vlastník stavbu po 1. červnu 1953 v ceně vyšší než zjištěné podle § 2 až 13, je tato vyšší cena po odečtení zvýšení ceny při předchozím převodu podle § 21 této vyhlášky, popř. § 20 původního znění této vyhlášky nebo podle § 21 vyhlášky č. 128/1984 Sb., o cenách staveb, pozemků, porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků a po odečtení opotřebení platnou cenou i pro další převody a přechody vlastnictví těchto staveb. Vyšší cenu lze prokázat kupní smlouvou spolu se znaleckým posudkem, na jehož základě byla registrována, fakturami dodavatele stavby nebo podrobným položkovým rozpočtem stavby v cenové úrovni platné v době její výstavby.
§ 21
Při převodech staveb, pozemků a trvalých porostů pouze mezi občany lze sjednat zvýšení ceny zjištěné podle předchozích ustanovení bez omezení. V ostatních případech může zvýšení činit až 40 % a to zejména vzhledem k místu, poloze a zvláštnímu vybavení. Zvýšení nelze uhradit ze státního rozpočtu.“.
18.
§ 23 zní:
㤠23
Při všech převodech staveb a pozemků, s výjimkou převodů od občanů do státního vlastnictví může ministerstvo financí České republiky na žádost převodce před uzavřením smlouvy udělit výjimku z ustanovení této vyhlášky a stanovit cenu vyšší. Obdobně lze zvýšit náhradu za dočasné užívání pozemku ve státním vlastnictví.“.
19.
V příloze č. 1 se vypouští z textu za tabulkovou částí poslední věta.
20.
Příloha č. 3 zní: viz příloha.
21.
Příloha č. 5 se ruší.
22.
Příloha č. 7 zní: viz příloha.
23.
Příloha č. 9 zní: viz příloha.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1990.
Ministr:
Ing. Špaček v. r.
Příloha č. 3
GARÁŽE A VEDLEJŠÍ STAVBY
Znak č.| Konstrukce a vybavení| Počet bodů za 1 m2
---|---|---
1.| Osazení do terénu v průměrné hloubce nad 1 m|
a) se svislou izolací| 320
b) bez svislé izolace| 140
2.| Základy a podezdívka|
2.1 betonové, podezdívka cihelná nebo kamenná spárovaná nebo omítaná| 65
2.2 betonové, podezdívka rovněž betonová| 40
2.3 bez podezdívky, pouze základové pasy| 35
2.4 bez podezdívky, pouze základy pod sloupky| 25
3.| Svislé konstrukce (mimo společných)|
3.1 zděné o tl. min. 45 cm| 490
3.2 zděné nebo betonové s tepelnou izolací, min. tl. 30 cm| 445
3.3 zděné, betonové bez tepelné izolace, o tl. menší než 30 cm nebo dřevěné trámkové oboustranně obité| 390
3.4 dřevěné trámkové jednotranně obité nebo kovová kostra či pilířky s dřevěným, plechovým nebo osinkocementovým opláštěním| 360
3.5 pouze pilířky| 185
4.| Stropy|
4.1 železobetonové nebo keramické s podhledem a s tepelnou izolací| 110
4.2 železobetonové nebo keramické bez tepelné izolace nebo klenuté do ocelových nosníků| 90
4.3 trámkové s podhledem| 80
4.4 trámkové bez podhledu| 70
4.5 plechové nebo osinkocementové na kovové kostře| 65
4.6 podbití krovu| 30
5.| Krov|
5.1 umožňující zřízení podkroví| 50
5.2 ostatní neumožňující zřízení podkroví| 30
6.| Krytina|
6.1 plechová|
| a) z mědi| 200
b) z hliníku| 85
c) pozinkovaná| 70
6.2 tašková nebo osinkocementové šablony| 60
6.3 živičná svařovaná| 55
6.4 lepenková nebo vlnité osinkocement. desky| 40
7.| Vnější úprava povrchů|
7.1 břizolit| 80
7.2 stříkaný břizolit, vápenná štuková omítka| 70
7.3 vápenná hladká omítka, spárované zdivo| 50
7.4 vápenná hrubá omítka nebo nátěr| 40
7.5 napuštění impregnací| 10
8.| Vnitřní úprava povrchů|
8.1 vápenná štuková omítka| 70
8.2 vápenná hladká omítka| 45
8.3 vápenná hrubá omítka| 30
8.4 nátěry| 35
8.5 napuštění impregnací| 10
9.| Kanalizace|
9.1 napojení na kanalizační řád vč. lapače olejů a benzinu| 95
9.2 napojení na kanalizaci nebo žumpu| 60
9.3 odvodnění gulou před objektem do kanalizace| 35
9.4 sběrná jímka nebo napojení objektu na trativod| 10
10.| Rozvod vody|
10.1 studené a teplé z centrálního zdroje| 70
10.2 jen studené| 45
10.3 vodovodní kohout na vnějším líci zdi| 30
11.| Vytápění|
11.1 ústřední|
| a) kotel ÚT (započít. se do podlaží s největší zast. plochou)| 100
b) radiátory (za vytápěné podlaží)| 50
11.2 lokální|
| a) akumulační za každý kus| 80
b) naftová, na tuhá paliva stáložárná za každý kus| 25
c) ostatní na tuhá paliva za každý kus| 10
d) krb za každý kus| 80
12.| Elektroinstalace|
12.1 světelná a motorová| 65
12.2 světelná| 40
12.3 provizorní| 10
12.4 bleskosvod| 20
13.| Okna|
13.1 dvojitá| 60
13.2 zdvojená| 40
13.3 jednoduchá| 25
14.| Dveře|
14.1 vstupní masivní, ostatní hladké do ocelových zárubní| 30
14.2 hladké| 25
14.3 náplňové, kovové| 20
14.4 svlakové, laťové| 10
15.| Vrata|
15.1 výklopná, dřevěná přírodní| 85
15.2 dřevěná nebo plechová natřená krycím nátěrem| 55
15.3 dřevěná svlaková nebo roleta| 40
16.| Podlahy|
16.1 palubkové, lité teraco, stěrkové, keramická dlažba| 95
16.2 prkenné, lepené podlahové povlaky, xylolit, dřevotříska| 70
16.3 betonové s potěrem, teracové nebo cementové dlaždice| 55
16.4 hrubé betonové, cihelná dlažba| 40
17.| Klempířské konstrukce|
17.1 z měděného plechu (min. žlaby, svody, kolem komínů a průniků)| 230
17.2 z pozinkovaného plechu|
| a) úplné střechy (žlaby, svody, komíny, průniky)| 50
b) jen žlaby a svody| 25
c) parapety| 5
18.| Vnitřní vybavení (počítá se za každý kus)|
18.1 el. boiler| 60
18.2 koupelnová kamna nebo kotel na prádlo na tuhá paliva| 25
18.3 vana, samostatná sprcha| 30
18.4 umyvadlo| 5
18.5 záchodová mísa| 10
18.6 elektrický nebo plynový sporák| 40
18.7 uhelný sporák| 15
18.8 malý sporáček na uhlí| 10
19.| Schodiště|
19.1 dřevěná konstrukce, schody s podstupnicemi| 90
19.2 dřevěná konstrukce, schody bez podstupnic| 60
19.3 kovová konstrukce s jakýmikoliv stupni| 50
19.4 betonové nebo cihelné| 70
20.| Okenice| 50
21.| Mříže| 40
22.| Sauna| 240
Počet bodů pro jednotlivé konstrukce a vybavení je neměnný. Pokud se některé znaky na objektu nevyskytují, činí počet bodů pro tyto znaky 0.
Počet znaků nesmí být rozšiřován.
Pokud se některé konstrukce a vybavení vyskytují na objektu v jiném provedení, ohodnotí se počtem bodů podle nejbližšího porovnatelného provedení.
Počet bodů jednotlivých znaků se stanoví podle převažujícího provedení.
U znaků č. 12, 17, 18 a 19 se sčítá počet bodů za každou vyskytující se položku a u zařizovacích předmětů se násobí jejich skutečným množstvím (v oceňovaném podlaží).
Příloha č. 7
POZEMKY
I.
tabulka
Pol. č.| Důvod snížení ceny pozemku| Srážka v %
---|---|---
1.| Jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, které není s obcí stavebně srostlé|
1.1 v hl. m. Praze| 60
1.2 v Brně| 55
1.3 v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí n. Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Ostravě, Olomouci, Františkových Lázních, Jáchymově, Jeseníku, Karlových Varech, Luhačovicích, Mariánských Lázních, Poděbradech a v Teplicích| 40
1.4 v ostatních městech a obcích| 30
2.| Přístup po nezpevněné komunikaci| 10
3.| Není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod| 5
4.| Není-li v místě možnost napojení na veřejnou kanalizaci| 7
5.| Není-li v místě možnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji je více než 200 m| 8
6.| Nepříznivé docházkové vzdálenosti od pozemku náležejícího k rodinnému domku nebo určeného k výstavbě rodinného domku – více než 1,5 km (neuvažuje se, je-li v místě městská doprava)|
6.1 není-li v místě obchod s potravinami| 4
6.2 není-li v místě národní výbor| 2
6.3 není-li v místě základní škola (I. stupeň)| 4
7.| Negativní účinky okolí (škodlivé exhalace, hluk, otřesy, prach aj.)| max. 7
8.| Svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ| 4
9.| Ztížené základové podmínky25)|
\\- svažitost terénu| 4
\\- hladina spodní vody| 5
\\- únosnost základové půdy| 5
10.| Omezení užívání pozemku|
10.1 ochranné pásmo (stanovené právním předpisem nebo správním rozhodnutím)| 5
10.2 chráněná krajinná oblast| 3
10.3 stavební uzávěra| 5
10.4 stavba pod povrchem pozemku| 5
Tabulka č. I platí pro pozemky oceňované podle § 14 odst. 1, vyjma pozemků, které jsou v evidenci nemovitostínemovitostí označeny jako zahrady, které netvoří (nebudou tvořit) funkční celek s jakoukoliv stavbou hlavní a které nejsou určeny k zastavění; cena těchto pozemků se sníží podle tabulky č. II.
Pokud se cena pozemku snižuje podle položky č. 1, počítají se položky č. 2 až 10 z již takto upravené ceny a nikoliv ze základní ceny uvedené v § 14 odst. 1.
II.
tabulka
Pol. č.| Důvod snížení ceny pozemku| Srážka v %
---|---|---
1.| Přístup po nezpevněné komunikaci| 7
2.| Není-li v místě možnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji je více než 200 m| 5
3.| Negativní účinky okolí (škodlivé exhalace, hluk, otřesy, prach aj.)| max. 4
4.| Svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ| 3
5.| Ztížené základové podmínky25)|
5.1 svažitost terénu| 5
5.2 hladina spodní vody| 3
6.| Omezení užívání pozemku|
6.1 ochranné pásmo (stanovené právním předpisem nebo správním rozhodnutím)| 5
6.2 chráněná krajinná oblast| 3
6.3 stavební uzávěra| 3
6.4 stavba pod povrchem pozemků oceňovaných podle § 14 odst. 2| 3
7.| Vzdálenost k zastávce veřejné dopravy více než 2,5 km| 5
8.| Pozemky oceňované podle § 14 odst. 1, které netvoří a nebudou tvořit podle platné územně plánovací dokumentace funkční celek s jakoukoliv stavbou
(území se zákazem výstavby vč. zahrádkářských chat)| 15
9.| Zahrady v zahrádkových osadách| 30
10.| Úhrnná výměra pozemků náležejících k rekreačnímu objektu je menší než 400 m2| 4
Tabulka č. II platí pro pozemky oceňované podle § 14 odst. 2 a pozemky vyjmuté z tabulky č. I.
Příloha č. 9
CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ORNÉ
sazba
Kčs
za m2| BPEJ příslušející k dané ceně orné půdy
---|---
11,80| 30100
11,75| 30300
11,70| 30200
11,60| 30900
11,30| 31000
11,10| 35600 36000
10,85| 00300
10,80| 20300
10,75| 20100
10,65| 35800
10,55| 20900
10,50| 06000 20200 31100
10,40| 26000
10,30| 05600 25600 30110
10,25| 30210
10,20| 00100 21000
10,15| 31400 35700
10,10| 30910
10,05| 05800
9,95| 36100
9,75| 06100 25800 31010
9,70| 05700
9,65| 16000 31200
9,60| 10300 50900
9,50| 26100
9,45| 30212
9,40| 21100 40300
9,35| 00800 15600 25700 51000 56000
9,30| 05900 10100 11000 20110 20800
31300 34200
9,25| 31110
9,15| 15800
9,10| 16100 30600 35900
9,00| 21400 25900 40200
8,95| 00600
8,90| 00110 40900 46000 55600
8,85| 31500 40100
8,80| 20210 31410 34300
8,75| 20600 21010 30700
8,70| 15700 51100 56100
8,65| 30810 36200 41000
8,60| 00700 24200
8,55| 20700 21200 45600 55800
8,50| 31210
8,45| 10800 21300 46100 51400
8,40| 45800
8,35| 11400 55700
8,15| 26200 31310
8,10| 51200 51401 66000
8,05| 41100
8,00| 00810 06200 15900 20112 21110
21500 45700 51010 51300
7,95| 20810 30602 34210
7,90| 10600 41400 65600
7,85| 11010 30501
7,80| 30610 34600 40210 54200
7,75| 00112 16200 31901
7,70| 11300 20602 33301 41200 51110
7,65| 34501
7,60| 00602 00610 10700 34400
7,55| 31510 61300 61400
7,50| 20610 21410 34310 52901 61200 66100
7,45| 30710 40110 51500 65800
7,40| 24600 44200
7,35| 31212 41010
7,30| 41300 52501 65700 72901
7,25| 00710 21901 23301 50810 51410
54300 56200
7,20| 20710 21210
7,15| 10810
7,10| 55900
7,05| 31512 75600
7,00| 01901 20501 41500 45900
6,95| 21310 32501 72501
6,90| 20212
6,85| 21510 30511 31440 34602 41110 46200
51210 51310 54600
6,80| 00501 31911 36300
6,75| 10602 10610 30612 41410
6,70| 10110 32801 32901 51901 54210 55001
6,65| 26300 30840 30850 34610 52911 64200
6,60| 33311 34511 40810 42501 52511 73301
6,55| 34700 54501
6,50| 20612 54400 72911
6,45| 11901
6,40| 00612 10710 34410 51510 73001
6,35| 53201 61310 61410
6,30| 21911 31550 41210 44210 44600 64300
71100 75001
6,25| 13301 22801 32511 52801 61210 73201
6,20| 41310 53301 54310 62901
6,15| 20511 22501 22901 23311 32001 32601
41901 44501 53001 72511
6,10| 32811 85600
6,05| 16300 20840 20850 32911 35500 65900
6,00| 06300 30640 30650 32411 56300
5,95| 31941 31951 41510 45001 52904 71200
71400 83401
5,90| 01911 10501 22001 31213 42901 51212
55011 71110
5,85| 10612 30740 30750 31904 33001 50840
50850 52601 54602
5,80| 22601 22811 34710 43301 54511 54610
5,75| 00511 00840 00850 21212 21512 32551
34612 34702 42511 42801 51440 51450
51911 52504 54700 72904 75500 75800
5,70| 10112 12501 35301 52001 52811 72801
73311
5,65| 22511 22911 31542 31552 32011 33341
33351 35011 51512 54410 64400
5,60| 25500 30400 32611 64210 64600 71500
75011 85001
5,55| 10840 10850 21941 21951 23001 32941
32951 35201 46300 53011 71300
5,50| 12801 30401 32504 35411 40840 41212
41440 41450 43001 53211 55201 63201
73011 83501
5,45| 11911 31313 32441 32451 33011 34811
40850 44602 44700 65001 72601
5,40| 12901 21213 21600 22011 31602 32701
33304 51540 51550 53304 54312 61212
64501 64602 71410 73211 74300 95600
5,35| 41512 44610 72504
5,30| 00750 22611 33201 41911 42601 51941
51951 53311 55500 62911 66300 71210
5,25| 12601 13311 21904 22541 22551 22841
22851 23341 23351 24811 25011 25201
32041 32051 32904 34712 35311 42001
54710 64310 74400 74600 84400
5,20| 12001 12511 22941 22951 25301 31914
32641 32651 34613 34911 41540 41550
42911 51213 52701 54702
5,15| 23011 25411 35211 51811 52210 52611
52914 54811 71310 71510 83421 83431
5,10| 02001 20401 22804 32310 33101 35041
35051 43201 50842 50852 51602 52011
52541 52551 55004 55111 62401 72811
73304 75900 85500
5,05| 10740 10750 12811 44710 45500 51313
51513 62601 64700 72914 73101 93601
95500
5,00| 10511 23201 31700 32514 42811 51904
52804 55301 74700
4,95| 12911 21811 22504 22904 23304 32711
42504 51542 51552 52514 54612 71602
73004 74310 75201
4,90| 11941 11951 13001 21313 32004 32604
33041 33051 33314 40842 40852 43311
52841 52851 53004 71440 71450 95001
4,85| 21914 22041 22051 22641 22651 25311
32414 32814 32914 34851 41213 41941
41951 61440 61450 62001 62701 72210
72611 75004
4,80| 15500 21602 25041 25051 25211 31944
31954 34742 34752 43011 43304 44702
44811 45011 52941 52951 54412 55211
71212 72001 72701 83521 83531 85011
4,75| 02901 11904 22310 33221 33231 35111
41513 41904 42011 42611 53204 53341
53351 54911 61602 63211 64410 65011
73204 74610 75111
4,70| 12611 15011 21700 22004 23101 32210
33004 42701 42904 52212 53101 53314
54712 64610 85800
4,65| 12011 23041 23051 35313 41602 45111
52041 52051 54613 65111 71512 71540
71550 72514 74410 74602
4,60| 11313 22604 22814 23314 32544 32554
33111 34951 42210 44612 51543 51553
51700 51914 52711 55311 64511 72411
74811
4,55| 05500 12504 12841 12851 13341 13351
22514 22914 31710 32014 32312 35014
42804 62210 62904 64710 71213 73111
83404
4,50| 13011 23221 23231 25111 32614 41542
41552 42541 42551 43211 52004 52310
52604 52814 62411 62421 64702 72804
74702 74710
4,45| 10401 23004 32741 32751 44712 52213
53014 55014 55041 55051 55303 55411
62021 72021 72031 72212 75210 75301
93621 93631
4,40| 01941 01951 15411 32944 32954 33241
33251 34814 45311
4,35| 12804 12941 12951 21944 21954 22101
22210 32212 33014 35113 41313 41811
42841 42851 43004 44613 45004 52641
52651 53041 53051 54713 54841 54851
62611 62711 64340 64811 75211 95011
4,30| 32110 33204 41553 42041 42051 42941
42951 43341 43351 44911 45411 54742
54752 55113 65500 71513 72541 72551
73314 95800
4,25| 11914 12641 12651 21730 22014 22312
23111 32313 32444 32454 32704 42514
51851 53111 54941 54951 62031 71542
71552 72213 72604 72711 73014 74612
75014 85004
4,20| 02011 02911 22614 22844 22854 25014
32213 33104 33141 33151 41914 42711
43101 62212 72110 74911 85201
4,15| 12041 12051 12604 13101 23204 23241
23251 23344 23354 24814 25113 31814
43314 45041 51710 51944 51954 52110
64911 71811
4,10| 00401 12310 22110 22544 22554 23014
32112 32644 32654 42004 42212 42310
42914 44713 51814 52704 53214 63264
73214 75113 83504
4,05| 15111 33224 33234 42604 43204 44841
44851 52014 52312 53241 53251 55313
62941 62951 64612 64712 72814 82021
82031 93604
4,00| 12210 22212 32242 32252 42641 42651
44742 44752 52544 52554 54743 54753
55441
55451 62041 62051 65004 72041 72051
72841 72851 73104 74712 75311 82212
3,95| 02411 12004 12514 13041 13051 22944
22954 23104 32044 32054 32113 41841
41851 42213 42814 52614 53104 54814
55241 55251 62213 62441 62451 72941
72951 73341 73351 95004
3,90| 12814 13111 22213 22313 23141 23151
32243 32253 33114 43041 43051 43111
45113 53141 53151 62604 62914 64613
71543 71553 72004 72310 72404 74613
75303 83424 83434
3,85| 12914 33044 33054 43014 52112 62310
62404 65113 72112 72441 72451
3,80| 11944 11954 13004 21814 32714 34854
44941 44951 52741 52751 62004 62704
64713 72704 75041 75051 75411 82213
85301
3,75| 22044 22054 22112 23214 23224 23234
33815 41944 41954 45014 45313 52844
52854 62110 64941 64951 65051 71841
71851
3,70| 12110 12212 22644 22654 32142 32152
33244 33254 42110 42704 43241 43251
52242 52252 52313 52944 52954 62641
62651 72641 72651 73241 73251 74713
3,65| 12111 15113 22113 22242 22252 42014
44743 44753 44814 52113 53044 53054
53344 53354 63241 63251 64742 64752
72614 74742 74752 84911
3,60| 12614 23114 33715 42312 43214 52044
52054 52243 52253 52714 64841 64851
72113 74941 74951 85211
3,55| 01914 12014 12312 12554 23044 23054
32143 32153 42614 43104 43141 43151
53114 53815 72312 73041 73051 73114
73141 73151 83524 83534 85014
3,50| 02041 02051 02310 12213 12844 12854
13354 22243 22253 42741 42751 62014
62112 62312 63214 65014 72014 72024
72034 74814 74841 74851 82041 82051
84811
3,45| 02004 02210 02941 13014 13104 13141
13151 21844 21854 23244 23254 33144
33154 33845 33855 42544 42554 55044
55054 72414 75313 82112 93624 93634
3,40| 12112 12954 22142 22152 32744 32754
42112 42242 42252 52142 52152 53244
53254 62741 62751 72242 72252 85311
95014
3,35| 02904 03201 33816 41814 42313 42844
42854 62024 62034 62113 62242 62252
62414 62614 62714 64743 72714 72741
72751 75241 75251
3,30| 02441 02451 23715 42944 42954 43344
43354 52143 52153 52644 52654 53144
53154 53715 54844 54854 72243 72253
72544 72554 74743 74753
3,25| 12113 12242 12252 12313 22143 22153
23144 23154 42044 42054 42113 42714
51844 51854 64814 73815 75441 75451
82113
3,20| 12644 12654 33745 33755 42243 42253
43044 43054 43114 62243 63815 71814
72313 83541 83551 95041 95051
3,15| 03715 03735 12044 12054 12243 12253
13114 43815 53845 53855 62313 83441
83451 84941 84951 93641 93651
3,10| 33716 44844 44854 52744 52754 62142
62944 62954 72142 72152 84841 84851
85041 85051
3,05| 12142 12152 42142 42152 43244 43254
53816 63244 63254 72844 72854 72944
72954 73244 73254 82024 82034
3,00| 01954 13044 13054 33846 33856 42644
42654 43715 62044 62054 62444 62454
72044 72054 72143 72153 73344 73354
73715
2,95| 02212 53745 53755 72444 72454 81814
2,90| 13715 23745 23755 41844 41854 72644
72654 73845 73855
2,85| 02014 02914 03231 12143 12153 23716
42143 42153 42744 42754 43144 43154
63845 71844 71854 73144 73154 75044
75054 75414 83815
2,80| 02110 03755 13144 13154 53716 62644
62654 62744 62754 63816 72744 72754
73816
2,75| 33746 33756 85241 85251
2,70| 02312 03716 43816 53846 53856 64844
64854 73044 73054 82044 82054 84814
2,65| 02414 43745 43755 74844 74854 83715
2,60| 73745 73755 81844 83444 83454 93644
93654 95044 95054
2,55| 02213 02313 73716
2,50| 63716 83845
2,45| 13745 13755 43716 63846 63856 83816
91814 93715
2,40| 03204 13716 23746 23756 53746 53756
73846 73856 83544 83554
2,35| 02112 43846 43856
2,30| 02044 02054 02242 02252 85044 85054
2,25| 02954 83745 83755 84844 84854
2,20| 73746 73756 83716
2,15| 02113 63746 63756
2,10| 43746 43756 83846 83856
2,05| 02253 13746 13756 91844 91854
2,00| 01811 03224 03234 03756 25001 26601
27001 37869 37889 53949 53959 62143
62152 63755 65041 65054 66200 73404
73421 74954 75700 77789 82142 82800
85911 93745 93755 94069
1,95| 02142 02152
1,90| 62844 62854 93716
1,85| 83746 83756
1,70| 02153 06401 16401 26401 36401
1,60| 03254 07001 16411 17001 27000 36411
37001 93746 93756
1,50| 46401 56401 64067 64068 64077 64078
64167 64168 64177 64178 66401 76401
1,40| 46411 47001 56411 57001 66411 67001
74167 74168 74177 74178 76411
1,35| 26501 36501 86401
1,30| 54167 54168 54177 54178 74067 74068
74077 74078 77001 84167 84168 84177
84178
1,25| 06501 73919 73929 73939 83919 83929
83939 86411 96411
1,20| 17101 27101 34167 34168 34177 34178
37101 46501 54067 54068 54069 54077
54078 56501 76501 84067 84068 84077
84078 93919 93929 93939
1,15| 87001
1,10| 34067 34068 34077 34078 47101 53919
53929 53939 57101 67101 73949 73959
77101 83949 83959
1,05| 24167 24168 24177 24178 33939 86501
93949 93959 94167 94168 94177 94178
0,95| 23919 23929 23939 24067 24068 24077
24078 44167 44168 44177 44178 87101
94067 94068 94077 94078 96501
0,90| 04167 04168 04177 04178 14167 14168
14177 14178 33949 36601
0,85| 03929 03939 13919 13929 13939 43919
43929 43939 44067 44068 44077 44078
56601 76601 97001
0,80| 04067 04068 04069 04077 04078 06701
06901 07201 14067 14068 14077 14078
16701 16901 17201 23949 23959 24189
24199 26701 26901 27200 27201 34189
34199 36701 36901 37201 54189 54199
74189 74199
0,75| 04189 04199 14189 14199 16811 24089
24099 26811 34089 34099 36811 44189
44199 46701 46901 47200 47201 54089
54099 56701 56901 57201 64089 64099
64189 64199 66701 66901 67201 74089
74099 76701 76901 84189 84199 86601
86901 96601 96901
0,70| 03949 04089 04099 07769 07889 13949
13959 14089 14099 16841 17541 17641
17769 26841 27311 27313 27769 27869
27889 36841 37311 37541 37641 37769
37789 43949 43959 44089 44099 46811
46841 47311 47313 47541 47543 47768
47769 47789 47869 47889 56811 56841
57311 57313 57411 57413 57541 57543
57641 57768 57769 57789 57869 57889
66811 67311 67411 67541 67543 67641
67769 67789 67869 67889 76811 76841
77201 77311 77313 77341 77411 77413
77541 77543 77641 77643 77769 77869
77889 84089 84099 86701 86811 86841
87201 87311 87313 87341 87343 87411
87413 87441 87443 87541 87543 87641
87643 87769 87789 87869 87889 94089
94099 94189 94199 96701 96811 96841
97101 97201 97311 97313 97341 97343
97411 97413 97434 97441 97443 97541
97543 97641 97643 97769 97869 97889
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je základní mapovací a oceňovací jednotkou bonitace zemědělských půd ČSFR.
Konkrétní vlastnosti BPEJ jsou v ČR vyjádřeny pětimístným číselným kódem. Jeho 1. číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu (0–9), 2. a 3. číslice stanovuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (v ČR 01 až 78), 4. číslice označuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a 5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky půdy a její skeletovitosti.
Podrobný popis BPEJ zveřejnilo FMZVž, MZVž ČR a MPVž SR v Uživatelské příručce „Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití“ – díl 1.: „Vymezení a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek ČSSR“. Praha – Bratislava 1984, 132 s.
25)
Výnos FMTIR č. 5 ze dne 31. 3. 1982 – Zpravodaj FMTIR č. 1 – 2/1982. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 317/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 317/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 31. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 50/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve zn
* Čl. II - Národní výbory poskytnou občanům, kterým byl v roce 1990 vyplacen příspěvek na nákup topné nafty nebo příspěvek na provoz motorového vozidla před účinností této vyhlášky, doplatek ve výši poloviny rozdílu částek podle dosavadního předpisu a částek podle té
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 8. 1990
317
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 24. července 1990,
kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 177 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., a podle § 58 písm. d) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 141/1990 Sb. a vyhlášky č. 267/1990 Sb., se mění takto:
1.
V § 44 odst. 1 v části věty před středníkem se slova „do výše 2500 Kčs“ nahrazují slovy „do výše 3000 Kčs“.
2.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 152/1988 Sb.
Příspěvek na provoz motorových vozidel a příspěvek na úhradu pojistného (nejvyšší výměra)
A. Jednostopá motorová vozidla| |
---|---|---
– motorové tříkolky a vozidla zn. Velorex| |
Obsah válců| Příspěvek na provoz
Kčs ročně| Příspěvek na úhradu pojistného
Kčs ročně
do 50 ccm| 1725| 12
nad 50 do 100 ccm| 1725| 24
nad 100 do 350 ccm| 1725| 48
nad 350 ccm| 2625| 48
B. Automobily| |
Obsah válců| Příspěvek na provoz
Kčs ročně| Příspěvek na úhradu pojistného
Kčs ročně
do 500 ccm| 2625| 60
nad 500 do 800 ccm| 2625| 144
nad 800 do 1250 ccm| 3375| 144
nad 1250 ccm| 3675| 144“.
Čl. II
Národní výbory poskytnou občanům, kterým byl v roce 1990 vyplacen příspěvek na nákup topné nafty nebo příspěvek na provoz motorového vozidla před účinností této vyhlášky, doplatek ve výši poloviny rozdílu částek podle dosavadního předpisu a částek podle této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1990.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 318/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 318/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče
Vyhlášeno 31. 7. 1990, datum účinnosti 31. 7. 1990, částka 50/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 7. 1990
318
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky
ze dne 12. června 1990,
kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 11 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, se mění takto:
V § 5 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Prof. MUDr. Klener DrSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 319/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 319/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o zmene vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Vyhlášeno 31. 7. 1990, datum účinnosti 1. 8. 1990, částka 50/1990
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
Aktuální znění od 1. 8. 1990
319
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 19. júla 1990
o zmene vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a s ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 177 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a podľa § 58 písm. d) zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, sa mení takto:
1.
V § 44 ods. 1 v prvej vete sa slová „do výšky 2500 Kčs“ nahrádzajú slovami „do výšky 3000 Kčs“;
2.
Príloha č. 5 vyhlášky č. 151/1988 Zb. vrátane nadpisu znie:
„Príspevok na prevádzku motorových vozidiel a príspevok na úhradu poistného (najvyššia výmera)
A. Jednostopové motorové vozidlá
– motorové trojkolky a vozidlá zn. Velorex| |
---|---|---
Obsah valcov| Príspevok
na prevádzku
Kčs ročne| Príspevok
na úhradu poistného
Kčs ročne
do 50 ccm| 1725| 12
nad 50 do 100 ccm| 1725| 24
nad 100 do 350 ccm| 1725| 48
nad 350 ccm| 2625| 48
B. Motorové vozidlá| |
Obsah valcov| Príspevok
na prevádzku
Kčs ročne| Príspevok
na úhradu poistného
Kčs ročne
do 500 ccm| 2625| 60
nad 500 do 800 ccm| 2625| 144
nad 800 do 1250 ccm| 3375| 144
nad 1250 ccm| 3675| 144“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1990.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky č. 326/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky č. 326/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky o poskytovaní štipendií študentom vysokých škôl
Vyhlášeno 15. 8. 1990, datum účinnosti 15. 8. 1990, částka 52/1990
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - ŠTIPENDIÁ ZO ŠTÁTNYCH ZDROJOV (§ 3 — § 9)
* TRETIA ČASŤ - ŠTIPENDIUM Z OSTATNÝCH ZDROJOV (§ 10 — § 10)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 11 — § 13)
Aktuální znění od 15. 8. 1990
326
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky
z 18. júla 1990
o poskytovaní štipendií študentom vysokých škôl
Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky podľa § 35 ods. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Táto vyhláška upravuje poskytovanie štipendií študentom vysokých škôl (ďalej len „študent“) v pôsobnosti Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“), ktorí
a)
sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
nie sú občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ale majú povolenie na trvalý pobyt na území Českej republiky alebo Slovenskej republiky.
(2)
Podľa tejto vyhlášky možno poskytovať štipendiá okrem sociálneho a rodičovského štipendia aj študentom, ktorí v rámci svojho vysokoškolského štúdia študujú na vysokých školách v zahraničí.
§ 2
Druhy štipendií
Študentom sa môžu poskytnúť
a)
štipendiá zo štátnych zdrojov, a to konkurzné štipendium, mimoriadne štipendium, sociálne štipendium, rodičovské štipendium a športové štipendium,
b)
štipendium z ostatných zdrojov.1)
DRUHÁ ČASŤ
ŠTIPENDIÁ ZO ŠTÁTNYCH ZDROJOV
§ 3
Konkurzné štipendium
(1)
Za vynikajúce plnenie povinnosti študenta môže dekan fakulty priznať študentovi konkurzné štipendium do výšky 1000,- Kčs mesačne. Konkurzné štipendium možno priznať v rámci objemu finančných prostriedkov, ktorý má fakulta na tento účel určený v rozpočte.
(2)
Konkurzné štipendium sa poskytuje na základe výsledkov konkurzného konania, ktoré písomne vyhlasuje dekan fakulty. Počty štipendií, ich výšku, čas poskytovania a kritériá pre ich priznanie a odobratie určuje každoročne na návrh dekana akademický senát fakulty.
§ 4
Mimoriadne štipendium
(1)
Dekan fakulty môže priznať študentovi na základe kritérií určených akademickým senátom fakulty aj jednorazové mimoriadne štipendium, ktoré možno poskytnúť mimoriadne nadanému a talentovanému študentovi a študentovi, ktorého počas štúdia postihla obzvlášť nepriaznivá sociálna situácia.
(2)
Mimoriadne štipendium možno priznať len v rámci objemu finančných prostriedkov, ktorý má fakulta na tento účel určený v rozpočte.
§ 5
Sociálne štipendium
(1)
Sociálne štipendium možno poskytnúť študentovi za predpokladu splnenia podmienok uvedených v ďalších ustanoveniach v rámci objemu finančných prostriedkov, ktorý má fakulta na tento účel určený v rozpočte. Sociálne štipendium priznáva dekan fakulty.
(2)
Pre zisťovanie sociálnych pomerov je rozhodujúce
a)
u bezdetného osamelého študenta a u bezdetného ženatého študenta, ktorého manžel nie je zárobkovo činný, výška priemerného čistého mesačného príjmu pripadajúceho na jedného člena domácnosti rodičov študenta alebo na jedného člena domácnosti jedného z rodičov študenta, u ktorého študent žije, a jeho manžela (ďalej len „rodičia“). Ak študent nie je členom domácnosti ani jedného z rodičov, vychádza sa z výživného určeného súdom obidvom rodičom, alebo poskytovaného na základe dohody,
b)
u študenta, ktorého manžel je zárobkovo činný, výška priemerného čistého mesačného príjmu pripadajúceho na jedného člena ich domácnosti,
c)
u študenta, ktorý sa stará o nezaopatrené dieťa a ktorého manžel nie je zárobkovo činný, u osamelého študenta s nezaopatreným dieťaťom a u obojstranne osirelého študenta, alebo u študenta, ktorý poberá príspevok na úhradu potrieb dieťaťa v pestúnskej starostlivosti, len vlastný príjem študenta, ak v súhrne presahuje sumu 1200,Kčs mesačne.
(3)
Sociálne štipendium sa poskytuje od začiatku školského roku. Ak žiada študent sociálne štipendium počas školského roku, poskytne sa mu od prvého dňa mesiaca, v ktorom žiadosť podal.
(4)
Študentovi sa sociálne štipendium poskytne najviac 11 mesiacov v školskom roku, okrem študenta uvedeného v odseku 2 písm. c) a študentky, resp. študenta poberajúcich štipendium podľa § 8, ktorým sa sociálne štipendium poskytuje 12 mesiacov v školskom roku.
§ 6
Skutočnosti rozhodujúce pre určenie výšky sociálneho štipendia
(1)
Priemerným čistým mesačným príjmom sa rozumie mesačný priemer peňažných príjmov znížených o daň, ktorej tieto príjmy podliehajú, alebo naturálnych požitkov v hodnote ustanovenej na účely dane zo mzdy po jej odpočítaní, ktoré dosiahli
a)
obaja rodičia študenta a študent alebo
b)
jeden z rodičov, jeho manžel a študent alebo
c)
manžel študenta a študent.
(2)
Priemerný čistý mesačný príjem sa vypočítava z príjmov osôb uvedených v odseku 1 za predchádzajúci kalendárny rok za podmienky, že od toho času nedošlo k trvalej zmene základnej mzdy alebo základnej pracovnej odmeny, alebo nevznikol pracovný, členský, služobný pomer alebo iný pracovnoprávny vzťah (ďalej len „pracovný pomer“) niektorého z rodičov, alebo manžela študenta alebo študenta.
(3)
Ak došlo k trvalej zmene základnej mzdy alebo základnej pracovnej odmeny u osôb uvedených v odseku 1 v priebehu predchádzajúceho alebo bežného kalendárneho roka, berie sa za základ priemerná čistá mesačná základná mzda (odmena) odo dňa zmeny základnej mzdy (odmeny), ku ktorej sa pripočíta priemerný čistý mesačný príjem dosiahnutý z ostatných zložiek mzdy (odmeny) v predchádzajúcom kalendárnom roku.
(4)
Ak v priebehu predchádzajúceho alebo bežného kalendárneho roka uzavrel niektorý z rodičov alebo manžel študenta alebo študent pracovný pomer, vypočítava sa priemerný čistý mesačný príjem odo dňa jeho uzavretia; ak v uvedenom období došlo ku skončeniu pracovného pomeru, vypočítava sa priemerný čistý mesačný príjem od skončenia pracovného pomeru.
(5)
Pod príjmom, ktorý je základom pre zistenie priemerného čistého mesačného príjmu, sa rozumie
a)
príjem započítateľný na účely dôchodkového zabezpečenia po odpočítaní dane alebo príspevku plateného jednotným roľníckym družstvom na čiastočnú úhradu nákladov sociálneho zabezpečenia,
b)
príjem z akejkoľvek zárobkovej a inej činnosti po odpočítaní dane,
c)
dôchodky z dôchodkového zabezpečenia a dávky uvedené v § 28 ods. 1 písm. g),2)
d)
peňažné dávky nemocenského zabezpečenia nahrádzajúce pracovný príjem,
e)
prídavky na deti a výchovné k dôchodkom,
f)
materský príspevok,
g)
výživné a príspevok na výživu rozvedeného manžela a nevydatej matke,
h)
odmena pestúna a príspevok na úhradu potrieb dieťaťa v pestúnskej starostlivosti.3)
i)
zaopatrovací príspevok členov rodín občanov vykonávajúcich službu v ozbrojených silách a príspevok na úhradu za užívanie bytu vojaka,
j)
príspevok na službu, platové vyrovnanie a hodnostný plat pri skončení služobného pomeru,4)
k)
vdovecký príspevok,
l)
príspevky z hmotného zabezpečenia občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,
m)
náhrada za stratu na dôchodku,
n)
mzdové vyrovnanie poskytované v súvislosti so štrukturálnymi zmenami v národnom hospodárstve,5)
o)
pravidelné príspevky k dôchodkom družstevných roľníkov poskytované podľa osobitných predpisov,6) výsluhový prídavok v stavebníctve a ďalšie prídavky k dôchodkom poskytované z prostriedkov organizácií,
p)
čisté príjmy z nehnuteľností,7)
r)
príjmy z náhrady za užívanie poľnohospodárskych pozemkov,8)
s)
zvýšenie k dôchodku pre bezvládnosť a príplatok k prídavkom na deti a k výchovnému k dôchodkom, ak ide o poskytovanie opatrovateľskej služby,
t)
dávky sociálneho zabezpečenia9) okrem dávok uvedených v odseku 6,
u)
príspevok pred nástupom do zamestnania,5)
v)
príjmy študentov a dávky sociálneho zabezpečenia, ak v súhrne presahujú sumu 1200,- Kčs mesačne.
(6)
Do príjmov, ktoré sú základom pre zisťovanie priemerného čistého mesačného príjmu, sa nezahŕňajú
a)
podpora pri narodení dieťaťa,
b)
pohrebné,
c)
peňažná odmena poskytovaná pri životných a pracovných výročiach,10)
d)
peňažné plnenie zo zmluvného poistenia,
e)
štipendiá poskytované študujúcim na stredných a vysokých školách,
f)
dedičstvo,
g)
príjem získaný z odškodnenia v súvislosti s rehabilitáciou,11)
h)
štátny vyrovnávací príspevok,12)
i)
príjmy študenta z pracovného pomeru, z dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru a dávky sociálneho zabezpečenia do úhrnnej výšky 1200,- Kčs mesačne.
(7)
Od priemerného čistého mesačného príjmu sa odpočíta suma výživného určená súdom niektorému z rodičov študenta alebo študentovi, prípadne jeho manželovi, alebo poskytovaná na základe dohody schválenej súdom, prípadne poskytovaná dobrovoľne.
(8)
Čistý mesačný príjem pripadajúci na jedného člena domácnosti sa zistí tak, že sa priemerný čistý mesačný príjem rodičov študenta a študenta alebo manžela študenta a študenta delí počtom členov domácnosti.
(9)
Pri výpočte priemerného čistého mesačného príjmu na jedného člena domácnosti sa za členov domácnosti považujú
a)
rodičia a ich nezaopatrené dieťa,13) ak sa priemerný čistý mesačný príjem zisťuje u rodičov študenta,
b)
študent, jeho manžel a ich nezaopatrené dieťa,13) ak sa čistý priemerný mesačný príjem zisťuje u manžela študenta.
(10)
Žiadateľ o štipendium sa započítava za dvoch členov domácnosti, ak
a)
sa stará o rodinu slobodný, rozvedený, ovdovený alebo z iných vážnych dôvodov osamelý rodič,
b)
sú obaja rodičia dôchodcovia a okrem dôchodku nemajú pravidelný príjem,14)
c)
je ženatý (žiadateľka vydatá).
(11)
Ak ide o súbeh prípadov uvedených v odseku 10, započítava sa žiadateľ za dvoch členov domácnosti len raz.
(12)
Študent je povinný ohlásiť fakulte ihneď všetky skutočnosti, ktoré by mohli mať vplyv na poskytovanie sociálneho štipendia alebo jeho výšku. Ak nastane zmena skutočností rozhodujúcich pre poskytovanie alebo výšku sociálneho štipendia, uskutoční sa zmena sociálneho štipendia od prvého dňa v mesiaci, v ktorom zmena nastala. Ak je zmena v neprospech študenta, uskutoční sa od prvého dňa nasledujúceho mesiaca.
§ 7
Výška sociálneho štipendia
Sociálne štipendium je
pri priemernom čistom mesačnom príjme na 1 člena domácnosti| štipendium mesačne
---|---
do 900,- Kčs| 500,- Kčs
nad 900,- Kčs do 1050,- Kčs| 350,- Kčs
nad 1050,- Kčs do 1200,- Kčs| 200,- Kčs.
§ 8
Rodičovské štipendium
(1)
Študentke, ktorej sa narodí dieťa (ďalej len „študentke - matke“), a osamelému študentovi s nezaopatreným dieťaťom v prípade, ak nepoberajú materský (rodičovský) príspevok, sa môže priznať rodičovské štipendium vo výške 350,- Kčs mesačne na prvé a 200,- Kčs mesačne na každé ďalšie dieťa.
(2)
Študentke - matke, ktorej sa narodí dieťa v čase jej štúdia na vysokej škole, poskytuje sa sociálne a rodičovské štipendium v priznanej výške spätne, začínajúc prvým dňom kalendárneho mesiaca, do ktorého patrí začiatok šiesteho týždňa pred pôrodom, ak oň požiada do troch mesiacov odo dňa pôrodu. Ak študentka - matka nepožiada a poskytnutie štipendia v uvedenej lehote, poskytne sa jej štipendium od prvého dňa kalendárneho mesiaca, v ktorom o štipendium požiadala. Študentke - matke prvého ročníka sa toto štipendium poskytne najskôr od začiatku školského roku.
(3)
Študentke - matke, ktorej sa narodí dieťa do šiestich týždňov po skončení jej štúdia na vysokej škole, poskytuje sa sociálne a rodičovské štipendium v priznanej výške spätne, začínajúc prvým dňom kalendárneho mesiaca, do ktorého patrí začiatok šiesteho týždňa pred pôrodom; takto priznané štipendium sa poskytne ešte za mesiac, v ktorom skončila štúdium.
(4)
Študentke - matke, ktorej sa narodí dieťa mŕtve, alebo ktorej dieťa zomrie do šiestich týždňov po pôrode, poskytne sa sociálne a rodičovské štipendium v priznanej výške ešte za kalendárny mesiac, do ktorého patrí koniec šiesteho týždňa odo dňa pôrodu.
(5)
Študentke - matke, alebo osamelému študentovi s nezaopatreným dieťaťom, ktorí sa prestali starať o narodené dieťa a toto dieťa bolo preto zverené rozhodnutím súdu alebo národného výboru do rodinnej alebo ústavnej starostlivosti nahrádzajúcej starostlivosť rodičov, alebo ak je dieťa v ústavnej starostlivosti z iných ako zdravotných dôvodov, sa výplata sociálneho a rodičovského štipendia zastavuje od prvého dňa kalendárneho mesiaca nasledujúceho po mesiaci, v ktorom toto rozhodnutie nadobudlo právoplatnosť; na účely priznania sociálneho štipendia podľa § 5 až 7 sa na študentku pozerá, akoby toto dieťa nemala.
(6)
Študentke - matke a osamelému študentovi s nezaopatreným dieťaťom sa poskytuje sociálne a rodičovské štipendium za čas 12 mesiacov v školskom roku, a to aj pri opakovaní ročníka.
§ 9
Športové štipendium
(1)
Študentovi vysokej školy - vrcholovému športovcovi, členovi vysokoškolskej telovýchovnej jednoty sa môže poskytovať v rámci objemu finančných prostriedkov, ktorý má fakulta na tento účel určený v rozpočte, športové štipendium. Toto štipendium sa poskytuje na úhradu výdavkov, ktoré vznikajú oproti výdavkom ostatných študentov v súvislosti s významom športovej činnosti.
(2)
Údaje o športovej činnosti potvrdzuje ministerstvo po konzultácii s príslušným republikovým športovým zväzom.
(3)
Bližšie podmienky poskytovania tohto štipendia, jeho výšku v ustanovenom rozpätí, určuje každoročne na návrh dekana akademický senát fakulty. Štipendium môže priznať dekan fakulty do výšky 1000,- Kčs mesačne počas 12 mesiacov v školskom roku v tomto rozpätí:
štipendium mesačne| druh reprezentácie
---|---
od 200 Kčs do 400 Kčs| akademickí reprezentanti Slovenskej republiky
od 400 Kčs do 600 Kčs| akademickí reprezentanti Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, členovia stredísk vrcholového športu ministerstva a hráči prvej celoštátnej ligy v kolektívnych športoch
od 600 Kčs do 800 Kčs| reprezentanti Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v juniorskej a seniorskej kategórii
od 800 Kčs do 1000 Kčs| reprezentanti Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, účastníci majstrovstiev Európy, sveta, olympijských hier a svetových univerziád.
TRETIA ČASŤ
ŠTIPENDIUM Z OSTATNÝCH ZDROJOV
§ 10
(1)
Vysoká škola a fakulta môže poskytnúť študentovi aj štipendium z ostatných zdrojov.
(2)
Štipendium priznáva rektorrektor vysokej školy a dekan fakulty podľa pravidiel, ktoré schváli na základe návrhu rektorarektora alebo dekana akademický senát vysokej školy alebo akademický senát fakulty.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 11
(1)
Priznané štipendiá sa poskytujú aj v čase pracovnej neschopnosti (karantény) študenta.
(2)
Štipendiá sa neposkytujú študentovi
a)
v čase prerušenia štúdia,
b)
v čase, ktorý sa po prestupe, prerušení štúdia alebo novom prijatí na vysokú školu po zanechaní štúdia kryje s časom, za ktorý v predchádzajúcom štúdiu štipendium dostal, okrem štipendia podľa § 4 a 8,
c)
ktorý už získal vysokoškolské vzdelanie.
(3)
Študentovi, ktorý poberá rezortné, krajské alebo podnikové štipendium podľa doterajších právnych predpisov, sa neposkytuje sociálne a rodičovské štipendium.
(4)
Pri opakovaní ročníka sa štipendium neposkytuje okrem štipendia podľa § 4 a 8.
(5)
Priznané šipendiá sa poskytnú študentovi posledného ročníka ešte za mesiac, v ktorom uplynul prvý termín určený dekanom fakulty na vykonanie štátnej skúšky;15) ak študent neskončí štúdium v tomto termíne, a povolil sa mu náhradný termín alebo opakovanie štátnej skúšky, poskytujú sa mu štipendiá do konca školského roku, v ktorom mal štúdium skončiť.
(6)
Štipendiá možno poskytnúť študentovi na základe žiadosti, ktorú podáva na fakulte, na ktorej študuje, ak v kritériách pre priznávanie štipendií nie je určené inak. Žiadosť sa podáva spravidla na začiatku školského roka. K žiadosti študent prikladá doklady potrebné na preukázanie skutočností rozhodujúcich pre priznanie štipendia. O žiadosti rozhoduje dekan.
(7)
Ak sa poskytnú štipendiá podľa tejto vyhlášky v dôsledku nepravdivých alebo neúplných údajov uvedených šťudentom alebo ak študent neoznámil zmenu skutočností, ktoré sú rozhodujúce pre ich priznanie, čas poskytovania alebo výšku, je povinný neoprávnene prijaté sumy vrátiť.16)
(8)
Študentovi uvedenému v § 1 ods. 2 sa môže poskytnúť v čase jeho pobytu na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v období hlavných prázdnin, z dôvodu konania praxe, pracovnej neschopnosti aj z dôvodu materstva sociálne a rodičovské štipendium za podmienok splnenia príslušných ustanovení vyhlášky pri jednotlivých druhoch štipendia.
(9)
Spôsob výplaty štipendií upraví dekan fakulty.
(10)
Na vysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, plní úlohy dekana podľa tejto vyhlášky rektorrektor a úlohy akademického senátu fakulty akademický senát vysokej školy.
§ 12
(1)
Štipendiá, ktoré boli priznané podľa doterajších právnych predpisov, sa študentom vyplatia za mesiac júl a august 1990 v priznanej výške.
(2)
Rezortné, krajské a podnikové štipendiá a príspevky poskytované na základe doteraz uzavretých osobitných dohôd medzi organizáciou a študentom sa poskytujú v súlade s týmito dohodami naďalej, až do skončenia dňa ich účinnosti; ak sa organizácia a študent nedohodnú inak.
§ 13
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
L. Kováč v. r.
1)
Napr. § 6 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení.
3)
Zákon č. 50/1973 Zb. o pestúnskej starostlivosti v znení zákona č. 50/1984 Zb.
4)
§ 31 ods. 3 a 5 a § 33 zákona č. 76/1959 Zb. o niektorých služobných pomeroch vojakov v znení neskorších predpisov.
§ 109 a 110 zákona č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb.
5)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 195/1989 Zb. o zabezpečení pracovníkov pri organizačných zmenách a občanov pred nástupom do zamestnania v znení neskorších predpisov.
6)
Smernice Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy zo 17. 12. 1979 č. FM 015-1472/1979 o poskytovaní pravidelných príspevkov k dôchodku členov jednotných roľníckych družstiev - dôchodcov.
7)
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd SSR č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení neskorších predpisov.
8)
Zákon č. 123/1975 Zb. o užívaní poľnohospodárskej pôdy v znení zákona č. 114/1990 Zb.
9)
Zákon č. 100/1988 Zb. a sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
10)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 159/1970 Zb. o poskytovaní odmien pri významných pracovných a životných výročiach v znení vyhlášky č. 120/1988 Zb.
11)
Napr. zákon č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii.
12)
§ 7 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 235/1990 Zb., ktorou sa vykonáva zákonné opatrenie Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 206/1990 Zb. o štátnom vyrovnávacom príspevku.
13)
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na děti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov.
14)
Nariadenie vlády ČSSR č. 142/1983 Zb. o poskytovaní dôchodku niektorým pracujúcim dôchodcom.
15)
§ 19 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
16)
§ 451, 452 a 458 Občianskeho zákonníka. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 329/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 329/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče
Vyhlášeno 15. 8. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 53/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1990
329
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 8. srpna 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 177 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., a podle § 58 písm. d), f) a h) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 8 odst. 1 písm. a) se na konci připojují slova: „u diety diabetické o 8,30 Kčs na osobu a den,“.
2.
V § 8 odst. 1 písm. b) se na konci připojují slova: „u diety diabetické o 4,60 Kčs na osobu a den,“.
3.
V § 8 odst. 1 písm. c) bodu 3 se částka „29,70 Kčs“ nahrazuje částkou „35,00 Kčs“.
4.
V § 8 odst. 1 písm. d) bodu 3 se částka „16,40 Kčs“ nahrazuje částkou „19,30 Kčs“.
5.
§ 9 odst. 3 písm. c) zní:
„c) dieta diabetická, bílkovinná a výživná |
---|---
snídaně| 4,90
oběd| 11,20
večeře| 9,60
1 vedlejší jídlo| 3,10.“.
6.
V § 13 odst. 1 větě druhé se částka „29,70 Kčs“ nahrazuje částkou „35,00 Kčs“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1990.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 337/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 337/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 180/1969 Zb. o kultúrnych fondoch, o príspevkoch príjemcov autorských odmien a odmien výkonných umelcov kultúrnym fondom, o príspevkoch za použitie voľných literárnych, vedeckých a umeleckých diel a o príspevkoch používateľov diel v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 170/1973 Zb.
Vyhlášeno 27. 8. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 54/1990
* Čl. I - Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 180/1969 Zb. o kultúrnych fondoch, o príspevkoch príjemcov autorských odmien a odmien výkonných umelcov kultúrnym fondom, o príspevkoch za použitie voľných literárnych, vedeckých a umeleckých diel a o
* Čl. II
* Čl. III - Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Aktuální znění od 1. 9. 1990
337
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 6. júna 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 180/1969 Zb. o kultúrnych fondoch, o príspevkoch príjemcov autorských odmien a odmien výkonných umelcov kultúrnym fondom, o príspevkoch za použitie voľných literárnych, vedeckých a umeleckých diel a o príspevkoch používateľov diel v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 170/1973 Zb.
Vláda Slovenskej republiky podľa § 41 ods. 2 a § 42 ods. 3 zákona č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) nariaďuje:
Čl. I
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 180/1969 Zb. o kultúrnych fondoch, o príspevkoch príjemcov autorských odmien a odmien výkonných umelcov kultúrnym fondom, o príspevkoch za použitie voľných literárnych, vedeckých a umeleckých diel a o príspevkoch používateľov diel v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 170/1973 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 14 znie:
㤠14
(1)
Príjemcovia autorských odmien a odmien výkonných umelcov odvádzajú fondom s výnimkami uvedenými v odsekoch 2 a 3 príspevok vo výške 2 % hrubej odmeny.
(2)
Ak dedičia autorských práv a práv výkonných umelcov dosiahnu ročný príjem z autorských odmien a odmien výkonných umelcov viac ako 50 000 Kčs, odvádzajú príspevok fondom vo výške 3 % z hrubého ročného príjmu, ak dosiahnu viac ako 100 000 Kčs ročne, vo výške 5 % z hrubého ročného príjmu. Z príjmu podrobeného vyššiemu príspevku nesmie však po odpočítaní príspevku pre fond zostať príjemcovi menej, ako z najvyššieho súčtu odmien podrobeného ešte nižšiemu príspevku.
(3)
Príspevok podľa odseku 1 alebo 2 sa neodvádza z odmien oslobodených od dane podľa § 4 zákona č. 36/1965 Zb. o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti a z odmien, ktoré podliehajú dani zo mzdy.
(4)
Príspevky príjemcov autorských odmien a odmien výkonných umelcov patria fondom a tvoria základný zdroj ich príjmov pre plnenie ich úloh (§ 41 zákona).“.
2.
§ 15 znie:
㤠15
(1)
Organizácia, ktorá vypláca odmenu, zrazí príspevok vo výške 2 %; zrazené sumy vyúčtuje a odvedie hromadne za kalendárny mesiac vždy do 20. dňa nasledujúceho mesiaca organizácii príslušnej pre vyberanie príspevkov (§ 16).
(2)
Príjemcovia autorských odmien, na odmeny ktorých sa vzťahuje ustanovenie § 14 ods. 2 o zvýšenom príspevku, sú povinní poukázať príslušnej vyberajúcej organizácii najneskôr do 31. januára nasledujúceho roka rozdiel medzi príspevkami zaplatenými zrážkou a príspevkom, na úhradu ktorého sú povinní.
(3)
Príspevky z odmien prijatých od občanov a ohlásených podľa § 5 ods. 1 zákona č. 36/1965 Zb. v znení zákona č. 160/1968 Zb. uhradí príjemca odmeny priamo organizácii príslušnej na vyberanie príspevkov.“.
Čl. II
Zrušujú sa:
1.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 170/1973 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 180/1969 Zb. o kultúrnych fondoch, o príspevkoch príjemcov autorských odmien a odmien výkonných umelcov kultúrnym fondom, o príspevkoch za použitie voľných literárnych, vedeckých a umeleckých diel a o príspevkoch používateľov diel;
2.
úprava Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky z 9. júla 1980 č. MK 5394/1980-21 o opatreniach v zastupovaní autorov výtvarných diel podľa autorského zákona (reg. č. 31/1980 Zb.).
Čl. III
Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o voľbách do orgánov samosprávy obcí
Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 28. 8. 1990, částka 55/1990
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 4)
* DRUHÁ ČASŤ - ZOZNAMY VOLIČOV (§ 5 — § 8)
* TRETIA ČASŤ - VOLEBNÉ OBVODY A VOLEBNÉ OKRSKY (§ 9 — § 10)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - VOLEBNÉ ORGÁNY (§ 11 — § 15)
* PIATA ČASŤ - NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV DO OBECNÝCH (MESTSKÝCH) ZASTUPITEĽSTIEV (§ 16 — § 20)
* ŠIESTA ČASŤ - NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV NA FUNKCIU STAROSTU OBCE (PRIMÁTORA) (§ 21 — § 24)
* SIEDMA ČASŤ - PRÍPRAVA VOLIEB (§ 25 — § 30)
* ÔSMA ČASŤ - PRIEBEH HLASOVANIA (§ 31 — § 35)
* DEVIATA ČASŤ - ZISŤOVANIE VÝSLEDKU VOLIEB (§ 36 — § 51)
* DESIATA ČASŤ - OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB (§ 52 — § 57)
* JEDENÁSTA ČASŤ - PRECHODNÉ USTANOVENIA (§ 58 — § 63)
Aktuální znění od 16. 1. 1992 (8/1992 Sb.)
346
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. augusta 1990
o voľbách do orgánov samosprávy obcí
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Voľby do orgánov samosprávy obcí1) sa konajú na základe všeobecného, rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním.
§ 2
(1)
Právo voliť do orgánov samosprávy obcí má občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý má v obci trvalý pobyt (ďalej len „občan“) a dovŕšil v deň volieb 18 rokov veku.
(2)
Právo voliť však nemá občan, ktorý bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená.2)
(3)
Prekážkou vo výkone volebného práva je
a)
zákonom ustanovené obmedzenie osobnej slobody z dôvodu ochrany zdravia ľudu,3)
b)
výkon trestu odňatia slobody alebo výkon väzby.
§ 3
(1)
Za poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva môže byť zvolený občan, ktorý má právo voliť.
(2)
Funkcia poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva je nezlučiteľná s funkciou
a)
sudcu,
b)
prokurátora a vyšetrovateľa prokuratúry,
c)
príslušníka ozbrojeného bezpečnostného zboru a Zboru nápravnej výchovy,
d)
pracovníka aparátu obecného (mestského) zastupiteľstva, do ktorého by mal byť volený, a hlavného kontrolóra,
e)
starostu obce (primátora).
§ 4
(1)
Za starostu obce (primátora) môže byť zvolený občan, ktorý má právo voliť a dovŕšil v deň volieb 25 rokov veku.
(2)
Funkcia starostu obce (primátora) je nezlučiteľná s funciami uvedenými v § 3 ods. 2 písm. a) až d).
DRUHÁ ČASŤ
ZOZNAMY VOLIČOV
§ 5
Zostavovanie zoznamu voličov
Zoznam voličov zostavuje a vedie miestny, mestský a obvodný národný výbor (ďalej len „miestny národný výbor“) podľa volebných okrskov.
§ 6
Zápis do zoznamu voličov
(1)
Občania, ktorí majú právo voliť, sú zapísaní do zoznamu voličov v obci podľa miesta ich trvalého pobytu. Každý volič môže byť zapísaný iba v jednom zozname voličov.
(2)
Občania, ktorí po zostavení zoznamu voličov nadobudnú alebo stratia právo voliť, budú dodatočne zapísaní do zoznamu voličov alebo z neho vyčiarknutí. Rovnako sa postupuje pri zmene trvalého pobytu.
(3)
U voličov, u ktorých je prekážka vo výkone volebného práva, sa táto okolnosť poznamená v zozname voličov. Ak táto prekážka pominie, záznam v ňom sa vyčiarkne.
§ 7
Vyloženie zoznamu voličov
Miestny národný výbor vyloží zoznam voličov najneskôr 30 dní predo dňom volieb, aby do neho mohli občania nahliadnuť; o vyložení zoznamu voličov miestny národný výbor upovedomí občanov spôsobom v mieste obvyklým.
§ 8
Námietkové konanie
(1)
Každý občan môže ústne alebo písomne podať na miestnom národnom výbore námietky, v ktorých upozorní na nesprávnosti v zozname voličov a navrhne jeho opravu. Miestny národný výbor je povinný bezodkladne rozhodnúť o námietkach a vykonať opravu v zozname voličov alebo písomne oznámiť, z akých dôvodov opravu nemožno vykonať.
(2)
Ak miestny národný výbor námietku zamietne, môže ju občan predložiť príslušnému okresnému súdu; súd je povinný rozhodnúť o nej od 3 dní. Pre konanie platia ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku o preskúmavaní rozhodnutí iných orgánov. Podľa rozhodnutia súdu vykoná miestny národný výbor a v deň volieb okrsková volebná komisia opravu v zozname voličov. Konanie pred súdom nepodlieha súdnemu poplatku. Proti rozhodnutiu súdu sa nemožno odvolať.
TRETIA ČASŤ
VOLEBNÉ OBVODY A VOLEBNÉ OKRSKY
§ 9
Volebné obvody
(1)
Pre voľby do obecných (mestských) zastupiteľstiev sa v každej obci utvoria viacmandátové volebné obvody, v ktorých sa volia poslanci obecného (mestského) zastupiteľstva pomerne k počtu obyvateľov obce, najviac však 12 poslancov v jednom volebnom obvode.
(2)
V obci, v ktorej sa má zvoliť 12 alebo menej poslancov, môže sa utvoriť iba jeden volebný obvod.
(3)
Volebné obvody a počet poslancov v nich podľa odseku 1 alebo 2 určí a zverejní miestny národný výbor podľa osobitných predpisov4) najneskôr 65 dní predo dňom volieb.
(4)
V mestách, ktoré sa členia na mestské časti, sa hranice volebných obvodov zhodujú s hranicami mestských častí.
(5)
Pre voľby starostu obce (primátora) tvorí každá obec jeden jednomandátový volebný obvod.
§ 10
Volebné okrsky
(1)
Na odovzdávanie hlasovacích lístkov a na sčítanie hlasov sa utvárajú v obciach volebné okrsky.
(2)
Volebné okrsky a volebnú miestnosť v každom z nich určí rada miestneho národného výboru najneskôr 40 dní predo dňom volieb.
(3)
Volebný okrsok sa utvorí tak, aby zahŕňal spravidla 1000 voličov. Pre vzdialené časti obce možno utvoriť samostatné volebné okrsky, ak je v nich aspoň 50 voličov. Volebné okrsky nesmú presahovať hranice volebného obvodu.
ŠTVRTÁ ČASŤ
VOLEBNÉ ORGÁNY
§ 11
Všeobecné ustanovenia
(1)
Voľby do orgánov samosprávy obcí riadi Slovenská volebná komisia. V okresoch riadia voľby okresné volebné komisie, v mestách mestské volebné komisie a v ostatných obciach miestne volebné komisie.
(2)
Vo volebných okrskoch sa zriaďujú okrskové volebné komisie.
(3)
Členom volebnej komisie môže byť každý, kto má právo voliť. Kandidát na poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva alebo na starostu obce (primátora) nemôže byť členom volebnej komisie.
(4)
Volebné komisie sa utvoria z rovnakého počtu zástupcov politických strán a politických hnutí (ďalej len „politické strany“) a ich koalícií, ktoré podávajú samostatnú kandidátnu listinu, a to za podmienok uvedených v § 12 ods. 1 a § 13 ods. 1. Mená a priezviská zástupcov a náhradníkov s uvedením adresy oznamujú politické strany a koalície politických strán tomu, kto zvoláva prvé zasadanie volebnej komisie. V prípade ochorenia, zaneprázdnenia alebo zániku funkcie člena volebnej komisie povolá jej predseda jeho náhradníka podľa poradia určeného politickou stranou a koalíciou politických strán. Vyhlásenie kandidátnej listiny za neplatnú alebo jej stiahnutie má za následok zánik členstva zástupcov tejto politickej strany a zástupcov koalície politických strán v príslušnej volebnej komisii.
(5)
Členovia volebnej komisie sa ujímajú svojej funkcie zložením sľubu tohto znenia: „Sľubujem na svoju česť, že budem svedomite a nestranne vykonávať svoju funkciu a budem sa pritom riadiť zákonmi a inými právnymi predpismi.“. Sľub skladá člen volebnej komisie do rúk toho, kto zvolá jej prvé zasadanie.
(6)
Volebná komisia je uznášaniaschopná, ak je prítomná väčšina jej členov. Na platnosť uznesenia je potrebná väčšina hlasov prítomných členov. V prípade rovnosti hlasov sa návrh považuje za zamietnutý. O svojich rozhodnutiach vyhotovuje volebná komisia zápisnicu.
(7)
Volebná komisia na svojom prvom zasadaní určí dohodou zo svojho stredu predsedu a podpredsedu. Ak nedôjde k dohode, určí sa predseda a podpredseda žrebom. Predseda a podpredseda nesmú byť členmi tej istej politickej strany. Žrebovanie riadi najstarší člen volebnej komisie.
(8)
Zapisovateľa Slovenskej volebnej komisie vymenuje vláda Slovenskej republiky. Zapisovateľa okresnej volebnej komisie vymenuje rada okresného národného výboru spravidla z pracovníkov okresného národného výboru. Zapisovateľa mestskej, miestnej a okrskovej volebnej komisie vymenuje rada miestneho národného výboru spravidla z pracovníkov miestneho národného výboru. Zapisovateľa treba vymenovať v dostatočnom predstihu tak, aby mohol plniť úlohy ustanovené zákonom. Pri rokovaní volebnej komisie má zapisovateľ poradný hlas. Zapisovateľ skladá sľub podľa odseku 5.
(9)
Slovenská volebná komisia, okresná volebná komisia, mestská volebná komisia a miestna volebná komisia si na výpočtové spracovanie výsledkov volieb vytvárajú odborné sumarizačné útvary z pracovníkov pridelených na tento účel príslušným orgánom štátnej štatistiky. Títo pracovníci skladajú sľub podľa odseku 5.
§ 12
Slovenská volebná komisia
(1)
Do Slovenskej volebnej komisie deleguje najneskôr 45 dní predo dňom volieb každá politická strana a koalícia politických strán, ktorá podáva kandidátne listiny do obecných (mestských) zastupiteľstiev aspoň v jednej tretine okresov Slovenskej republiky, dvoch zástupcov a dvoch náhradníkov.
(2)
Prvé zasadanie Slovenskej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda vlády Slovenskej republiky.
(3)
Slovenská volebná komisia najmä:
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov týkajúcich sa volieb,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okresných volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
zisťuje a uverejňuje celkové výsledky volieb do orgánov samosprávy obcí v Slovenskej republike,
d)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a podľa osobitných predpisov.
§ 13
Okresná volebná komisia
(1)
Do okresnej volebnej komisie deleguje najneskôr 50 dní predo dňom volieb každá politická strana a koalícia politických strán, ktorá podáva kandidátnu listinu do obecných (mestských) zastupiteľstiev aspoň v jednej tretine obcí okresu, dvoch zástupcov a dvoch náhradníkov.
(2)
Prvé zasadanie okresnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda okresného národného výboru.
(3)
Okresná volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov týkajúcich sa volieb,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup mestských a miestnych volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
zisťuje a uverejňuje výsledky volieb do orgánov samosprávy obcí v okrese,
d)
odovzdá volebné spisy do úschovy okresnému národnému výboru,
e)
plní ďalšie úlohy podľa tohto zákona a podľa osobitných predpisov a úlohy, ktorými ju poverí Slovenská volebná komisia.
§ 14
Mestská a miestna volebná komisia
(1)
Do mestskej a miestnej volebnej komisie (ďalej len „miestna volebná komisia“) deleguje najneskôr 55 dní predo dňom volieb každá politická strana a koalícia politických strán, ktorá podáva kandidátnu listinu pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva, dvoch zástupcov a dvoch náhradníkov.
(2)
Prvé zasadanie miestnej volebnej komisie zvolá do 3 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda miestneho národného výboru.
(3)
Miestna volebná komisia
a)
dozerá na dodržiavanie právnych predpisov týkajúcich sa volieb,
b)
rozhoduje o sťažnostiach na postup okrskových volebných komisií a o odvolaniach proti ich rozhodnutiam,
c)
preskúma a registruje kandidátne listiny a návrhy nezávislých kandidátov pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva a kandidátov na funkciu starostu (primátora),
d)
zisťuje a zverejňuje výsledky volieb do obecného (mestského) zastupiteľstva a volieb starostu obce (primátora),
e)
odovzdá volebné spisy do úschovy miestnemu národnému výboru.
§ 15
Okrsková volebná komisia
(1)
Každá politická strana a koalícia politických strán, ktorej kandidátna listina bola zaregistrovaná pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva, deleguje najneskôr 30 dní predo dňom volieb jedného zástupcu a jedného náhradníka do každej okrskovej volebnej komisie.
(2)
Okrsková volebná komisia musí mať najmenej 5 členov. Ak sa nedosiahne tento počet, vyzve predseda miestneho národného výboru politické strany a koalície politických strán uvedené v odseku 1, aby delegovali do okrskovej volebnej komisie väčší počet zástupcov. Ak politické strany a koalície politických strán napriek výzve tak neurobia do 3 dní, vymenuje na ich miesta členov okrskovej volebnej komisie rada miestneho národného výboru, a to z občanov bez politickej príslušnosti.
(3)
Prvé zasadanie okrskovej volebnej komisie zvolá do 7 dní po uplynutí lehoty uvedenej v odseku 1 predseda miestneho národneho výboru.
(4)
Okrsková volebná komisia
a)
zabezpečuje priebeh hlasovania, najmä dozerá na správne odovzdávanie hlasovacích lístkov a dbá na poriadok vo volebnej miestnosti,
b)
sčíta hlasy a vyhotoví zápisnicu o hlasovaní, ktorú predloží bezodkladne miestnej volebnej komisii,
c)
ostatné volebné spisy odovzdá do úschovy miestnemu národnému výboru.
PIATA ČASŤ
NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV DO OBECNÝCH (MESTSKÝCH) ZASTUPITEĽSTIEV
§ 16
Kandidátne listiny
(1)
Kandidátne listiny pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva môžu podávať politické strany a koalície politických strán, a to osobitne za každý volebný obvod.
(2)
Kandidovať do obecného (mestského) zastupiteľstva môžu na základe vlastného návrhu aj nezávislí kandidáti.
(3)
Kandidátne listiny politických strán a koalícií politických strán a návrhy nezávislých kandidátov sa podávajú dvojmo najneskôr 55 dní predo dňom volieb zapisovateľovi miestnej volebnej komisie.
(4)
Kandidátna listina obsahuje
a)
názov politickej strany alebo koalície politických strán,
b)
meno a priezvisko, vek, povolanie a trvalý pobyt kandidátov a ich poradie na kandidátnej listine vyjadrené arabským číslom,
c)
meno a priezvisko splnomocnenca politickej strany alebo koalície politických strán a jeho náhradníka s uvedením adresy. Kandidát nemôže byť splnomocnencom ani náhradníkom.
(5)
Návrh nezávislého kandidáta obsahuje jeho meno a priezvisko, vek, povolanie a trvalý pobyt.
(6)
Politická strana alebo koalícia politických strán môže na kandidátnej listine uviesť najviac toľko kandidátov, koľko má byť v príslušnom volebnom obvode zvolených poslancov obecného (mestského) zastupiteľstva.
(7)
Kandidát pre voľby do toho istého obecného (mestského) zastupiteľstva môže kandidovať iba v jednom volebnom obvode.
(8)
Ku kandidátnej listine musí byť pripojené vlastnoručne podpísané vyhlásenie kandidáta, že súhlasí so svojou kandidatúrou a nedal súhlas na to, aby bol uvedený na inej kandidátnej listine, a že mu nie sú známe prekážky voliteľnosti.
(9)
K návrhu nezávislého kandidáta sa pripojí petícia podpísaná v obciach nad 2000 obyvateľov najmenej 100 oprávnenými voličmi a v obciach do 2000 obyvateľov podpísaná najmenej 50 oprávnenými voličmi. V petícii sa pri každom podpise uvedie meno a priezvisko voliča, jeho rodné číslo a trvalý pobyt.
(10)
Kandidát na poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva musí mať trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje.
§ 17
Registrácia kandidátov
(1)
Miestna volebná komisia predložené kandidátne listiny preskúma a vyčiarkne
a)
kandidáta, pri ktorom nie je pripojené vyhlásenie podľa § 16 ods. 8,
b)
kandidáta, ktorý je uvedený na kandidátnych listinách viacerých politických strán alebo koalícií politických strán alebo na kanditátnych listinách za viac volebných obvodov, a to na tej kandidátnej listine, ku ktorej nie je pripojené vyhlásenie podľa § 16 ods. 8; ak podpísal kandidát vyhlásenie k viacerým kandidátnym listinám, vyčiarkne ho na všetkých kandidátnych listinách,
c)
kandidáta, ktorý je nad najvyššie určený počet podľa § 16 ods. 6,
d)
kandidáta, ktorý nemá trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje.
(2)
Miestna volebná komisia preskúma aj návrhy nezávislých kandidátov a nezaregistruje kandidáta, ktorý nespĺňa podmienky uvedené v § 16 ods. 9 a 10.
(3)
Miestna volebná komisia zaregistruje všetkých kandidátov uvedených na platných kandidátnych listinách a na návrhoch nezávislých kandidátov najneskôr 45 dní predo dňom volieb. Údaj o registrácii kandidátov vyznačí na kandidátnej listine a u nezávislého kandidáta na jeho návrhu. Zaregistrovanie kandidátov oznámi písomne politickým stranám a koalíciám politických strán, nezávislým kandidátom a okresnej volebnej komisii, ktorá to bezodkladne oznámi Slovenskej volebnej komisii. Registrácia kandidátov je podmienkou pre zostavenie a rozmnoženie hlasovacích lístkov.
§ 18
Vyhlásenie kandidatúry
Miestna volebná komisia uverejní spôsobom v mieste obvyklým najneskôr 30 dní predo dňom volieb meno a priezvisko, vek, povolanie, trvalý pobyt a politickú príslušnosť zaregistrovaných kandidátov alebo údaj o tom, že ide o nezávislého kandidáta.
§ 19
Vzdanie sa a odvolanie kandidatúry
(1)
Kandidát sa môže do 3 dní pred začatím volieb písomne vzdať svojej kandidatúry. Do tohto času môže kandidatúru písomne odvolať aj politická strana alebo koalícia politických strán, ktorá ho kandidovala.
(2)
Vyhlásenie o vzdaní sa alebo odvolaní kandidatúry nemožno vziať späť. Toto vyhlásenie sa doručí v dvoch rovnopisoch predsedovi miestnej volebnej komisie, ktorý zabezpečí bezodkladne jeho uverejnenie spôsobom v mieste obvyklým.
(3)
Ak bolo vyhlásenie o vzdaní sa alebo odvolaní kandidatúry urobené po zaregistrovaní kandidáta, zostávajú údaje o ňom na hlasovacom lístku, ale pri prideľovaní mandátov sa naň neprihliada.
§ 20
Hlasovacie lístky
(1)
Predseda miestnej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom okresného národného výboru rozmnoženie hlasovacích lístkov v potrebnom množstve.
(2)
Pre každý volebný obvod sa vyhotoví hlasovací lístok spoločný pre všetkých zaregistrovaných kandidátov.
(3)
Na hlasovacom lístku sa uvedú kandidáti v abecednom poradí s uvedením poradového čísla, mena a priezviska, veku, povolania, názvu politickej strany alebo koalície politických strán, ktorá kandidáta navrhla, alebo údaje o tom, že ide o nezávislého kandidáta, ako aj počet členov obecného (mestského) zastupiteľstva, ktorý má byť v tomto volebnom obvode zvolený.
(4)
Hlasovacie lístky sú označené odtlačkom pečiatky Slovenskej volebnej komisie.
(5)
Miestny národný výbor zabezpečí dodanie hlasovacích lístkov najneskôr 3 dni predo dňom konania volieb všetkým voličom a v deň volieb okrskovým volebným komisiám.
ŠIESTA ČASŤ
NAVRHOVANIE A REGISTRÁCIA KANDIDÁTOV NA FUNKCIU STAROSTU OBCE (PRIMÁTORA)
§ 21
Návrhy kandidátov
(1)
Kandidátov na funkciu starostu obce (primátora) môžu navrhovať politické strany a koalície politických strán. Každá politická strana môže v každej obci navrhnúť iba jedného kandidáta na starostu obce (primátora). Návrhy sa podávajú písomne dvojmo najneskôr 55 dní predo dňom volieb zapisovateľovi miestnej volebnej komisie.
(2)
Kandidovať na funkciu starostu obce (primátora) môžu aj nezávislí kandidáti. Nezávislý kandidát podáva svoj návrh písomne dvojmo najneskôr 55 dní predo dňom volieb zapisovateľovi miestnej volebnej komisie. K návrhu pripojí petíciu podpísanú v obciach s počtom nad 2000 obyvateľov najmenej 100 oprávnenými voličmi a v obciach s počtom do 2000 obyvateľov najmenej 50 oprávnenými voličmi obce. V petícii sa pri každom podpise uvedie meno a priezvisko voliča, jeho rodné číslo a trvalý pobyt.
(3)
Návrh na registáciu obsahuje meno a priezvisko kandidáta, jeho vek, povolanie a trvalý pobyt. K návrhu sa pripojí vyhlásenie podľa § 16 ods. 8.
(4)
Kandidát na funkciu starostu obce (primátora) musí mať trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje.
(5)
Kandidovanie na funkciu starostu obce (primátora) nevylučuje aj kandidovanie na poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva.
§ 22
Registrácia kandidátov
(1)
Miestna volebná komisia predložené návrhy preskúma. Nezaregistruje
a)
kandidáta, ku ktorého návrhu nie je pripojené vyhlásenie podľa § 16 ods. 8,
b)
kandidáta, ak chýba alebo je neúplná petícia podľa § 21 ods. 2,
c)
kandidáta, ktorý nemá trvalý pobyt v obci, v ktorej kandiduje (§ 21 ods. 4).
(2)
Kandidátov, ktorí spĺňajú požiadavky, miestna volebná komisia zaregistruje najneskôr 45 dní predo dňom volieb. Údaj o registrácii kandidátov vyznačí na kandidátnych listinách a u nezávislého kandidáta na jeho návrhu. Zaregistrovanie kandidátov oznámi písomne politickým stranám a koalíciám politických strán, nezávislým kandidátom a okresnej komisii, ktorá to bezodkladne oznámi Slovenskej volebnej komisii. Registrácia kandidátov je podmienkou pre zostavenie a rozmnoženie hlasovacích lístkov.
§ 23
Vyhlásenie, vzdanie sa a odvolanie kandidatúry
Ustanovenia § 18 a 19 platia aj pre voľby starostu obce (primátora).
§ 24
Hlasovacie lístky
(1)
Predseda miestnej volebnej komisie zabezpečí prostredníctvom okresného národného výboru rozmnoženie hlasovacích lístkov v potrebnom množstve.
(2)
Pre voľby starostu obce (primátora) sa vyhotoví hlasovací lístok, na ktorom sa uvedú v abecednom poradí zaregistrovaní kandidáti všetkých politických strán a koalícií politických strán, ako aj zaregistrovaní nezávislí kandidáti. U kandidáta sa uvedie poradové číslo, meno a priezvisko, vek, povolanie a názov politickej strany, ktorá kandidáta navrhla, alebo názvy politických strán tvoriacich koalíciu, ktorá kandidáta navrhla, alebo údaj o tom, že ide o nezávislého kandidáta.
(3)
Ustanovenia § 20 ods. 4 a 5 platia obdobne.
SIEDMA ČASŤ
PRÍPRAVA VOLIEB
§ 25
Vyhlásenie volieb
(1)
Voľby do obecných (mestských) zastupiteľstiev i voľby starostov obce (primátorov) sa konajú v ten istý deň na celom území Slovenskej republiky. Predsedníctvo Slovenskej národnej rady môže určiť, že sa voľby konajú vo dvoch dňoch.
(2)
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady vyhlasuje voľby do orgánov samosprávy obcí a určí deň volieb najneskôr 70 dní pred ich konaním. Uznesenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady sa uverejňuje v Zbierke zákonov.
§ 26
Deň volieb
(1)
Voľby sa konajú v určený deň od 7.00 do 18.00 hodiny. Ak to miestne potreby vyžadujú, môže miestny národný výbor určiť začiatok volieb na skoršiu hodinu.
(2)
Ak sa konajú voľby vo dvoch dňoch, určí sa začiatok volieb na 14.00 hodinu a koniec volieb na 22.00 hodinu prvého dňa. Druhý deň začínajú voľby o 7.00 hodine a končia sa o 14.00 hodine. Ak to miestne potreby vyžadujú, môže miestny národný výbor určiť začiatok volieb v prvom i druhom dni na skoršiu hodinu.
§ 27
Informovanie voličov
Miestny národný výbor informuje voličov najneskôr do 15 dní predo dňom volieb spôsobom v mieste obvyklým o čase a mieste konania volieb v obci. Ak sa na území obce zriadilo viac volebných okrskov, uvedie miestny národný výbor, ktoré časti obce pripadajú na jednotlivé volebné okrsky. Miestny národný výbor zároveň upozorní na povinnosť voliča mať pri sebe preukaz totožnosti a uvedie aj ďalšie údaje potrebné pre plynulý priebeh volieb.
§ 28
Prípravy vo volebnej miestnosti
(1)
Predseda okrskovej volebnej komisie skontroluje pred začatím volieb za prítomnosti komisie volebnú schránku a prenosnú volebnú schránku a zapečatí ich. Skontroluje tiež vybavenie volebnej miestnosti, či je pripravený zoznam voličov a dostatočný počet hlasovacích lístkov a prázdnych nepriehľadných obálok označených odtlačkom úradnej pečiatky miestneho národného výboru (ďalej len „obálka“).
(2)
Ak sa konajú voľby vo dvoch dňoch, zabezpečí predseda okrskovej volebnej komisie, aby po skončení prvého dňa bola volebná schránka a prenosná volebná schránka zapečatená tak, aby sa znemožnilo vkladať do nich hlasovacie lístky, a spolu s ostatnými volebnými spismi ich uloží na bezpečné miesto.
§ 29
Priestory pre úpravu hlasovacích lístkov
Vo volebných miestnostiach sú na úpravu hlasovacích lístkov určené osobitné priestory oddelené tak, aby bola zaručená tajnosť hlasovania. Počet týchto priestorov určí miestny národný výbor s prihliadnutím na počet voličov vo volebnom okrsku. V priestoroch nesmie byť nikto prítomný súčasne s voličom, a to ani člen okrskovej volebnej komisie.
§ 30
Volebná agitácia
(1)
Časom volebnej agitácie sa rozumie obdobie začínajúce 30 dní a končiace 48 hodín pred začatím volieb.
(2)
V čase volebnej agitácie má každá politická strana, ktorá podala kandidátne listiny aspoň v jednej tretine okresov v Slovenskej republike, rovnaký prístup k štátnym verejným oznamovacím prostriedkom. Všetky kandidujúce politické strany a nezávislí kandidáti majú rovnaký prístup k miestnym oznamovacím prostriedkom.
(3)
Miestny národný výbor vyhradí plochu na vylepovanie predvolebných plagátov. Jej využívanie musí zodpovedať zásade rovnosti kandidujúcich politických strán a nezávislých kandidátov.
(4)
Štyridsaťosem hodín pred začatím volieb a v deň volieb je neprípustná volebná agitácia pre kandidujúce politické strany a pre nazávislých kandidátov slovom, písmom, zvukom i obrazom v štátnych a miestnych oznamovacích prostriedkoch, v budovách, kde sídlia okrskové volebné komisie, a v ich bezprostrednom okolí.
(5)
Členovia volebných komisií a pracovníci ich odborných útvarov nesmú poskytovať informácie o priebehu a výsledkoch volieb, a to až do podpísania zápisníc o výsledkoch hlasovania.
ÔSMA ČASŤ
PRIEBEH HLASOVANIA
Hlasovanie
§ 31
(1)
Volič hlasuje osobne. Zastúpenie nie je prípustné. Členovia okrskovej volebnej komisie nesmú voličom upravovať hlasovacie lístky. Voliči predstupujú pred okrskovú volebnú komisiu a hlasujú v poradí, v akom sa dostavili do volebnej miestnosti.
(2)
Volič po príchode do volebnej miestnosti preukáže svoju totožnosť a po zázname v zozname voličov dostane od komisie obálku. Ak volič nemá preukaz totožnosti a žiadny z členov okrskovej volebnej komisie ho nepozná, komisia požiada, aby volič preukázal svoju totožnosť svedectvom dvoch osôb známych komisii. Ak tak neurobí ani do ukončenia hlasovania, hlasovanie sa mu neumožní.
(3)
Na požiadanie voliča mu okrsková volebná komisia vydá za chýbajúce, prečiarknuté alebo inak nesprávne upravené hlasovacie lístky iné.
(4)
Po prevzatí obálky volič vstúpi do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov. V tomto priestore volič vloží do obálky jeden hlasovací lístok pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva a jeden hlasovací lístok pre voľby starostu obce (primátora). Na hlasovacom lístku pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva zakrúžkovaním poradových čísiel označí kandidátov, pre ktorých hlasuje. Volič môže zakrúžkovať najviac taký počet kandidátov, aký má byť v príslušnom volebnom obvode zvolený. Na hlasovacom lístku pre voľby starostu obce (primátora) zakrúžkovaním poradového čísla označí kandidáta, pre ktorého hlasuje.
(5)
Volič hlasuje tak, že po opustení priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov vloží obálku do volebnej schránky. Voličovi, ktorý sa neodobral do tohto priestoru, komisia hlasovanie neumožní.
(6)
Volič môže požiadať z dôvodov hodných osobitného zreteľa o to, aby mohol hlasovať mimo volebnej miestnosti. V takom prípade okrsková volebná komisia vyšle k voličovi dvoch svojich členov s prenosnou volebnou schránkou a obálkou. Volič hlasuje tak, aby sa dodržala tajnosť hlasovania.
§ 32
Volič, ktorý nemôže sám upraviť hlasovací lístok pre telesnú vadu alebo preto, že nemôže čítať alebo písať, má právo vziať so sebou do priestoru určeného na úpravu hlasovacích lístkov iného voliča, aby za neho hlasovací lístok podľa jeho pokynov upravil a vložil do obálky.
§ 33
Poriadok vo volebnej miestnosti a v jej bezprostrednom okolí
Za poriadok vo volebnej miestnosti a v jej bezprostrednom okolí zodpovedá predseda okrskovej volebnej komisie. Jeho pokyny na zachovanie poriadku vo volebnej miestnosti a dôstojný priebeh hlasovania sú záväzné pre všetkých prítomných.
§ 34
Prerušenie hlasovania
Ak nastanú okolnosti, ktoré znemožňujú začať hlasovanie, pokračovať v ňom alebo ho ukončiť, môže okrsková volebná komisia po dohode s miestnou volebnou komisiou odročiť začatie hlasovania na neskoršiu hodinu alebo predĺžiť čas hlasovania. Celkový čas hlasovania (§ 26) sa však týmto opatrením nesmie skrátiť. Okrsková volebná komisia o takomto opatrení vyrozumie voličov spôsobom v mieste obvyklým. V prípade, že hlasovanie je prerušené, zapečatí okrsková volebná komisia volebné spisy, volebnú schránku a prenosnú volebnú schránku. Pri opätovnom začatí hlasovania predseda za prítomnosti členov okrskovej volebnej komisie overí neporušenosť pečatí a poznamená to v zápisnici o hlasovaní.
§ 35
Ukončenie hlasovania
Po uplynutí hodiny určenej na ukončenie hlasovania môžu hlasovať už len tí, ktorí sú vo volebnej miestnosti alebo pred ňou. Potom sa volebná miestnosť uzavrie a predseda okrskovej volebnej komisie vyhlási hlasovanie za ukončené.
DEVIATA ČASŤ
ZISŤOVANIE VÝSLEDKU VOLIEB
§ 36
Prítomnosť pri sčítaní hlasov
V miestnosti, kde okrsková volebná komisia sčíta hlasy, majú právo byť prítomní členovia volebných komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných útvarov, ako i osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.
§ 37
Sčítanie hlasov v okrskovej volebnej komisii
(1)
Po ukončení hlasovania dá predseda okrskovej volebnej komisie zapečatiť nepoužité hlasovacie lístky a obálky a potom dá otvoriť volebnú schránku. Ak okrsková volebná komisia použila na výslovnú žiadosť jednotlivých voličov aj prenosnú volebnú schránku, komisia obsah schránok po ich otvorení zmieša.
(2)
Okrsková volebná komisia vyberie obálky s hlasovacími lístkami z volebnej schránky, spočíta obálky a porovná počet obálok so záznamami v zozname voličov. Neúradné obálky komisia vylúči.
(3)
Po vybratí hlasovacích lístkov z obálok okrsková volebná komisia rozdelí hlasovacie lístky pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva a osobitne pre voľby starostu obce (primátora). Potom zistí počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov. Výsledky zapíše do zápisnice o hlasovaní.
(4)
Každý člen okrskovej volebnej komisie môže nazerať do hlasovacích lístkov. Predseda okrskovej volebnej komisie kontroluje správnosť sčítania hlasov.
§ 38
Posudzovanie hlasovacích lístkov
(1)
Neplatný je hlasovací lístok,
a)
ktorý nie je na predpísanom tlačive,
b)
na ktorom volič ustanoveným spôsobom neoznačil kandidátov,
c)
ak volič na hlasovacom lístku neoznačil zakrúžkovaním ani jedného kandidáta, alebo ak označil zakrúžkovaním viac kandidátov, než má byť vo volebnom obvode zvolených do obecného (mestského) zastupiteľstva, alebo neoznačil zakrúžkovaním ani jedného kandidáta na funkciu starostu obce (primátora), alebo ak zakrúžkovaním označil viac ako jedného kandidáta na takúto funkciu.
(2)
Ak sú v obálke dva alebo viac hlasovacích lístkov, okrsková volebná komisia vylúči hlasovacie lístky s neoznačenými kandidátmi. Ak sú v obálke dva alebo viac hlasovacích lístkov pre voľby poslancov, na ktorých sú kandidáti označení zhodne a správne, okrsková volebná komisia počíta za platný len jeden z hlasovacích lístkov; v opačnom prípade sú všetky hlasovacie lístky neplatné. Obdobne sa postupuje pri posudzovaní hlasovacích lístkov pre voľby starostu obce (primátora).
(3)
Poškodenie hlasovacieho lístku nemá vplyv na jeho platnosť. Na prečiarknuté alebo dopísané mená sa neprihliada.
(4)
V sporných prípadoch rozhoduje o platnosti hlasovacieho lístku okrsková volebná komisia s konečnou platnosťou.
§ 39
Zápisnica okrskovej volebnej komisie o hlasovaní
(1)
Okrsková volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o hlasovaní, ktorú podpíšu predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú.
(2)
V zápisnici okrskovej volebnej komisie o hlasovaní sa uvedie
a)
začiatok a ukončenie hlasovania, prípadne jeho prerušenia,
b)
celkový počet osôb vo volebnom okrsku zapísaných do zoznamu voličov,
c)
počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
d)
počet odovzdaných obálok,
e)
počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov do obecného (mestského) zastupiteľstva,
f)
počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov na funkciu starostu obce (primátora),
g)
stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané okrskovej volebnej komisii, a uznesenia, ktoré komisia prijala, a ich odôvodnenie.
(3)
Na uvedenie údajov podľa odseku 3 písm. e) a f) využije okrsková volebná komisia potrebný počet nepoužitých hlasovacích lístkov, ktoré po ukončení volieb na tento účel výslovne označil predseda za prítomnosti ostatných členov komisie.
§ 40
Ukončenie činnosti okrskovej volebnej komisie
(1)
Po sčítaní hlasov a podpísaní zápisnice a hlasovaní ohlási predseda okrskovej volebnej komisie výsledok hlasovania a jeden rovnopis zápisnice zašle bezodkladne miestnej volebnej komisii a vyčká na jej pokyn na ukončenie činnosti.
(2)
Okrsková volebná komisia zapečatí hlasovacie lístky, obálky a zoznamy voličov a odovzdá ich spolu s ostatnými volebnými spismi miestnemu národnému výboru do úschovy.
§ 41
Sčítanie hlasov v miestnej volebnej komisii
(1)
Miestna volebná komisia sčíta hlasy a zistí výsledky hlasovania v jednotlivých volebných obvodoch a celkové výsledky hlasovania v obci na podklade zápisníc o hlasování zaslaných okrskovými volebnými komisiami. Ak vzniknú pochybnosti, má právo vyžiadať od okrskových volebných komisií hlasovacie lístky a ostatné volebné spisy, prípadne vysvetlivky a iné informácie.
(2)
V miestnosti, kde miestna volebná komisia sčítava hlasy, majú právo byť prítomní členovia volebných komisií vyššieho stupňa a pracovníci ich odborných útvarov, ako i osoby, ktorým na to dala povolenie Slovenská volebná komisia.
§ 42
Zápisnica miestnej volebnej komisie o výsledku volieb vo volebnom obvode
(1)
Miestna volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o výsledku volieb osobitne pre každý volebný obvod. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú.
(2)
V zápisnici podľa odseku 1 sa uvedie
a)
počet volebných okrskov a počet okrskových volebných komisií, ktoré zaslali výsledok hlasovania,
b)
počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov,
c)
počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
d)
počet odovzdaných obálok,
e)
počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva,
f)
mená kandidátov, ktorí boli zvolení do obecného (mestského) zastupiteľstva,
g)
mená náhradníkov,
h)
počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľby starostu obce (primátora),
i)
stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané miestnej volebnej komisii, a uznesenia, ktoré komisia prijala, a ich odôvodnenie.
(3)
V obciach, v ktorých sa utvoril iba jeden volebný obvod (§ 9 ods. 2), sa zápisnica podľa odseku 1 nevyhotovuje.
§ 43
Zápisnica miestnej volebnej komisie o výsledku volieb v obci
(1)
Miestna volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o výsledku volieb v obci. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú.
(2)
V zápisnici podľa odseku 1 sa uvedie
a)
počet volebných obvodov,
b)
počet volebných okrskov a počet okrskových volebných komisií, ktoré zaslali výsledok hlasovania,
c)
počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov,
d)
počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
e)
počet odovzdaných obálok,
f)
počet hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľby do obecného (mestského) zastupiteľstva,
g)
mená kandidátov, ktorí boli zvolení do obecného (mestského) zastupiteľstva, a ich politická príslušnosť alebo údaj o tom, že sú nezávislými kandidátmi,
h)
mená náhradníkov,
i)
počet platných hlasov odovzdaných pre jednotlivých kandidátov pre voľbu starostu obce (primátora),
j)
meno zvoleného starostu obce (primátora), jeho politickú príslušnosť alebo údaj o tom, že je nezávislým kandidátom,
k)
stručný obsah oznámení a sťažností, ktoré boli podané miestnej volebnej komisii, a uznesenia, ktoré komisia prijala, a ich stručné odôvodnenie.
§ 44
Výsledky volieb
(1)
Za poslancov obecného (mestského) zastupiteľstva sú zvolení kandidáti, ktorí získali vo volebnom obvode najväčší počet hlasov.
(2)
Ak vo volebnom obvode získajú dvaja alebo viacerí kandidáti tej istej politickej strany alebo koalície politických strán rovnaký počet platných hlasov, je zvolený za poslanca kandidát v poradí uvedenom na kandidátnej listine príslušnej politickej strany alebo koalície politických strán.
(3)
Ak nemožno zistiť, kto je zvolený za poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva podľa odseku 2 preto, že ide o kandidátov rôznych politických strán alebo koalícií politických strán alebo nezávislých kandidátov, miestna volebná komisia určí z nich poslanca žrebom.
(4)
Za starostu obce (primátora) je zvolený ten kandidát, ktorý získal najväčší počet platných hlasov. Pri rovnosti hlasov sa vykonajú nové voľby (§ 48).
§ 45
Uverejnenie výsledkov volieb
Miestna volebná komisia uverejní spôsobom v mieste obvyklým bezodkladne po podpísaní zápisnice o výsledku volieb v obci výsledky volieb do obecného (mestského) zastupiteľstva a výsledky volieb starostu obce (primátora).
§ 46
Zápisnica okresnej volebnej komisie
(1)
Okresná volebná komisia zistí výsledky hlasovania v okrese na podklade zápisníc miestnych volebných komisií o výsledku volieb v obci.
(2)
Okresná volebná komisia vyhotoví dvojmo zápisnicu o výsledku volieb v okrese. Zápisnicu podpíše predseda a ostatní členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú.
(3)
V zápisnici okresnej volebnej komisie sa uvedie
a)
počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov v okrese,
b)
počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
c)
počet zvolených poslancov do obecného (mestského) zastupiteľstva podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov,
d)
počet obcí, v ktorých bolo zvolené obecné (mestské) zastupiteľstvo,
e)
počet zvolených starostov obcí (primátorov) podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov.
(4)
Po podpísaní oboch rovnopisov zápisníc o výsledku volieb zašle predseda jeden rovnopis zápisnice bezodkladne Slovenskej volebnej komisii. Ostatné volebné spisy odovzdá do úschovy okresnému národnému výboru.
§ 47
Zápisnica Slovenskej volebnej komisie a uverejnenie výsledkov volieb
(2)
Slovenská volebná komisia zisťuje výsledky volieb do obecných (mestských) zastupiteľstiev a výsledky volieb starostov obcí (primátorov) na území Slovenskej republiky.
(2)
Slovenská volebná komisia vyhotoví zápisnicu o výsledku volieb v Slovenskej republike, ktorú podpíše predseda a členovia komisie a zapisovateľ komisie. Dôvody odmietnutia podpisu sa poznamenajú.
(3)
V zápisnici o výsledku volieb sa uvedie
a)
počet osôb zapísaných v zoznamoch voličov v Slovenskej republike,
b)
celkový počet voličov, ktorým boli vydané obálky,
c)
celkový počet poslancov zvolených do obecných (mestských) zastupiteľstiev podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov,
d)
počet obcí, v ktorých bolo zvolené obecné (mestské) zastupiteľstvo,
e)
počet zvolených starostov obcí (primátorov) podľa jednotlivých politických strán a nezávislých kandidátov.
(4)
Slovenská volebná komisia uverejní celkové výsledky volieb do obecných (mestských) zastupiteľstiev a volieb starostov obcí (primátorov) bezodkladne po podpísaní zápisnice o výsledku volieb.
§ 48
Nové voľby
(1)
Ak sa v niektorej obci z akýchkoľvek dôvodov nevykonali voľby podľa tohto zákona, Predsedníctvo Slovenskej národnej rady najneskôr do týždňa po vyhlásení výsledkov volieb vykoná opatrenia na to, aby sa uskutočnili nové voľby. Zákonné lehoty môžu byť v takomto prípade primerane skrátené.
(2)
Nové voľby sa vykonajú aj v prípade voľby starostu obce (primátora), ak kandidáti dostali rovnaký počet hlasov (§ 44 ods. 4).
(3)
Nové voľby sa vykonajú na podklade zoznamov voličov zostavenom pre nové voľby.
(4)
Pre nové voľby sa ustanovenia tohto zákona použijú primerane.
§ 49
Osvedčenie o zvolení
Miestna volebná komisia vydá kandidátom zvoleným za poslancov obecného (mestského) zastupiteľstva a kandidátovi zvolenému za starostu obce (primátora) osvedčenie o zvolení.
§ 51
Náhradníci
(1)
Ak sa uprázdni v obecnom (mestskom) zastupiteľstve mandát, nastupuje za poslanca obecného (mestského) zastupiteľstva ako náhradník kandidát, ktorý získal najväčší počet hlasov, ale nebol zvolený za poslanca. V prípade rovnosti hlasov sa postupuje obdobne podľa § 44 ods. 2 a 3.
(2)
Nastúpenie náhradníka vyhlási obecné (mestské) zastupiteľstvo do 15 dní po tom, čo sa uprázdni mandát, a odovzdá mu osvedčenie o tom, že sa stal poslancom.
(3)
Ak sa uprázdni miesto starostu obce (primátora), vykonajú sa nové voľby.
DESIATA ČASŤ
OPATRENIA NA ZABEZPEČENIE VOLIEB
§ 52
Zabezpečenie pomocných prostriedkov
(1)
Všetky pomocné prostriedky, najmä volebné miestnosti a potreby pre ne, obálky a pomocné pracovné sily zabezpečia pre okrskové volebné komisie miestne národné výbory, v ktorých obvode sú zriadené.
(2)
Pre miestne volebné komisie zabezpečí všetky pomocné prostriedky miestny národný výbor.
(3)
Pre okresné volebné komisie zabezpečí všetky pomocné prostriedky okresný národný výbor.
§ 53
Spolupráca orgánov a organizácií
(1)
Všetky štátne orgány a všetky organizácie sú povinné spolupôsobiť pri vykonávaní tohto zákona.
(2)
Organizácie a osoby zaoberajúce sa polygrafickou činnosťou sú povinné na žiadosť orgánov zabezpečujúcich úlohy podľa tohto zákona zabezpečiť, aby hlasovacie lístky, tlačivá a ostatné potrebné úradné dokumenty boli včas a riadne rozmnožené.
§ 54
Zabezpečenie spracovania výsledkov volieb pomocou výpočtovej techniky
(1)
Programové, organizačné a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb pomocou výpočtovej techniky zabezpečujú štatistické orgány Slovenskej republiky.
(2)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky a ostatné orgány sú povinné včas písomne oznámiť príslušném štatistickému orgánu Slovenskej republiky každú skutočnosť, ktorá má dopad na zabezpečovanie podmienok pre spracovanie výsledkov volieb pomocou výpočtovej techniky.
Nároky členov volebných komisií
§ 55
Funkcia člena volebnej komisie je čestnou funkciou. Člen komisie však nesmie byť pre výkon svojej funkcie ukrátený na právach a nárokoch vyplývajúcich z jeho pracovného alebo obdobného pomeru, má nárok najmä na pracovné voľno s náhradou ušlej mzdy.5)
§ 56
Okolnosť, že niekto je kandidátom, nesmie byť na ujmu v jeho pracovnoprávnom alebo obdobnom vzťahu.
§ 57
Úhrada volebných nákladov
(1)
Výdavky spojené s voľbami do obecných (mestských) zastupiteľstiev a s voľbami starostov obcí (primátorov) sa uhrádzajú zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(2)
Každá politická strana a každý nezávislý kandidát znášajú náklady svojej volebnej agitácie.
JEDENÁSTA ČASŤ
PRECHODNÉ USTANOVENIA
§ 58
(1)
Ak sa má pre obce vzniknuté pred účinnosťou tohto zákona, ktoré nemajú miestny národný výbor, zvoliť obecné zastupiteľstvo a starosta obce, vykoná prípravu volieb miestny (mestský) národný výbor, do ktorého územnej pôsobnosti obec patrí.
(2)
Ak vznikne po účinnosti tohto zákona nová obec (mesto), utvoria jej zastupiteľstvo poslanci doterajšieho obecného (mestského) zastupiteľstva, ktorí majú trvalý pobyt na území novovzniknutej obce (mesta). V prípade potreby zabezpečí doplňovacie voľby doterajšie obecné (mestské) zastupiteľstvo, a to aj pokiaľ ide o voľbu starostu obce (primátora).
(3)
Ak dôjde v priebehu volebného obdobia k zlúčeniu obcí, utvoria obecné zastupiteľstvo novej obce poslanci doterajších obecných zastupiteľstiev zlúčených obcí. V prípade potreby zabezpečí doplňovacie voľby obecné zastupiteľstvo zlúčenej obce.
§ 59
Na opatrenia urobené príslušnými orgánmi štátnej správy na prípravu vykonania tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, ak neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli urobené za jeho účinnosti.
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 60
Sankcie
Marenie prípravy a priebehu volieb do orgánov samosprávy obcí sa stíha podľa osobitných predpisov.6)
§ 61
(1)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky
a)
upraví podrobnosti o úlohách národných výborov pri
1.
utváraní volebných okrskov,
2.
zostavovaní zoznamov voličov,
3.
zabezpečovaní a vybavovaní volebných miestností,
4.
úschove hlasovacích lístkov a iných volebných spisov;
b)
vydá vzory hlasovacích lístkov, zoznamu voličov, osvedčenia o zvolení a vzory ďalších volebných dokumentov;
c)
po dohode so Slovenským štatistickým úradom upraví najneskôr 50 dní pred voľbami podrobnosi o organizácii práce medzi volebnými komisiami a odbornými sumarizačnými útvarmi.
(2)
Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydá metodiku spracovania výsledkov hlasovania.
§ 62
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 56/1971 Zb. o voľbách do národných výborov v Slovenskej socialistickej republike.
§ 63
Účinnosť zákona
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 10 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
2)
§ 10 a 499 Občianskeho zákonníka.
3)
§ 5 ods. 2 písm. b), § 9 ods. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov.
4)
§ 11 ods. 2 a § 30 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
5)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 236/1988 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.
6)
§ 177 zákona č. 140/1961 Zb. (Trestný zákon) v znení neskorších predpisov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 28. 8. 1990, částka 56/1990
* PRVÁ ČASŤ - ÚSTREDNÉ ORGÁNY, NA ČELE KTORÝCH JE ČLEN VLÁDY (§ 1 — § 18)
* DRUHÁ ČASŤ - OSTATNÉ ÚSTREDNÉ ORGÁNY ŠTÁTNEJ SPRÁVY (§ 20 — § 26)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 27 — § 33)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 35 — § 38)
Aktuální znění od 25. 9. 1992 (453/1992 Sb.)
347
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. augusta 1990
o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚSTREDNÉ ORGÁNY, NA ČELE KTORÝCH JE ČLEN VLÁDY
§ 1
V Slovenskej republike pôsobia tieto ústredné orgány štátnej správy, na čele ktorých je člen vlády Slovenskej republiky:
a)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
b)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky,
c)
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky,
d)
Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky,
e)
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky,
f)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky,
g)
Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky,
h)
Ministerstvo školstva a vedy Slovenskej republiky,
ch)
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky,
i)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky,
j)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky,
k)
Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky,
l)
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky.
§ 2
(1)
Ministerstvo riadi a za jeho činnosť zodpovedá minister.
(2)
Ministra v čase jeho neprítomnosti, alebo na základe jeho poverenia, zastupuje v plnom rozsahu práv a povinností, vrátane práv a povinností člena vlády Slovenskej republiky, štátny tajomník. Štátnych tajomníkov vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh príslušných ministrov.
(3)
Úlohy spojené s odborným, organizačným a technickým zabezpečením činnosti ministerstva plní úrad ministerstva. Na čele úradu ministerstva je vedúci, ktorého vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh príslušného ministra.
§ 3
Ministerstvo hospodárstva
(1)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
priemysel s výnimkou potravinárstva,
b)
energetiku, vrátane hospodárenia s jadrovým palivom a uskladňovania rádioaktívnych odpadov,
c)
teplárenstvo a plynárenstvo,
d)
ťažbu a úpravu tuhých palív, ťažbu ropy a zemného plynu a pre vyhľadávanie a prieskum rádioaktívnych surovín a ich ťažbu,
e)
hutníctvo,
f)
stavebnú výrobu a výrobu stavebných látok,
g)
obchod a cestovný ruch,
h)
ochranu a využívanie nerastných surovín, vrátane hlavného dozoru nad ochranou a využívaním ložísk nerastov,
ch)
hlavný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci a bezpečnosťou prevádzky v banskej činnosti, v činnosti vykonávanej banským spôsobom a pri používaní výbušnín,
i)
štátnu službu pre drahé kovy.
(2)
Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky sú podriadené
a)
Slovenská energetická inšpekcia,
b)
Slovenská obchodná inšpekcia,
c)
obvodné banské úrady.
§ 4
Ministerstvo financií
(1)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť financií a cien.
(2)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky zabezpečuje
a)
tvorbu a uskutočňovanie finančnej a cenovej politiky, vrátane tvorby a realizácie štátneho rozpočtu, správy štátnych finančných aktív a pasív Slovenskej republiky, vo veciach kapitálového trhu, politiky daní a poplatkov a finančno-ekonomických nástrojov v oblasti podnikania,
b)
metodickú činnosť vo veciach účtovníctva, rozpočtovníctva a kalkulácie,
c)
výkon štátnej správy vo veciach devízového dohľadu, sporiteľníctva a poisťovníctva, vo veciach správy národného majetku vo verejnoprospešnej a nepodnikateľskej sfére a vo veciach investičných spoločností a fondov.
§ 5
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny
(1)
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre pracovnoprávne vzťahy, zamestnanosť, civilnú službu, mzdy a iné odmeny za prácu, sociálne zabezpečenie, sociálne poistenie, sociálnoprávnu ochranu detí a mládeže, starostlivosť o rodinu a ďalšie veci sociálnej politiky, štátny odborný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci, bezpečnosťou technických zariadení a nad dodržiavaním ustanovených pracovných podmienok, s výnimkou pôsobnosti uvedenej v § 3 ods. 1 písm. ch).
(2)
Ministerstvu práce, sociálnych vecí a rodiny sú podriadené
a)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia,
b)
Slovenský úrad bezpečnosti práce.
§ 6
Ministerstvo životného prostredia
(1)
Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre tvorbu a ochranu životného prostredia, vrátane
a)
ochrany prírody,
b)
ochrany akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania,
c)
ochrany ovzdušia,
d)
územného plánovania a stavebného poriadku,
e)
odpadového hospodárstva,
f)
zabezpečovania jednotného informačného systému o životnom prostredí a plošného monitoringu,
g)
geologického výskumu a prieskumu.
(2)
Ministerstvu životného prostredia Slovenskej republiky sú podriadené
a)
Slovenská inšpekcia životného prostredia, prostredníctvom ktorej Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky plní funkciu orgánu hlavného štátneho dozoru vo veciach životného prostredia,
b)
Slovenský hydrometeorologický ústav.
§ 7
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre odštátnenie a privatizáciu národného majetku, pre správu národného majetku v podnikateľskej sfére, vrátane správy všetkých druhov fondov vytváraných zdrojmi z odštátnenia a privatizácie národného majetku.
§ 8
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác
(1)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
cestnú a mestskú dopravu, mestské dráhy a dráhy osobitného určenia, dialničné hospodárstvo, cestné hospodárstvo a automobilové opravárenstvo,
b)
vodnú dopravu, riadenie organizácií námornej dopravy,
c)
riadenie organizácií civilného letectva.
(2)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť spojov v rozsahu patriacom do pôsobnosti Slovenskej republiky.1)
(3)
Ministerstvo dopravy, spojov a verejných prác Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky aj pre investičný rozvoj a oblasť verejných prác.
§ 9
Ministerstvo pôdohospodárstva
(1)
Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre poľnohospodárstvo, lesné hospodárstvo, vodné hospodárstvo s výnimkou pôsobností uvedených v § 6 ods. 1 písm. b), rybárstvo, poľovníctvo a pre potravinárstvo.
(2)
Ministerstvu pôdohospodárstva Slovenskej republiky sú podriadené
a)
Štátna veterinárna správa Slovenskej republiky,
b)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia.
§ 13
Ministerstvo školstva a vedy
Ministerstvo školstva a vedy Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre základné, stredné a vysoké školy, pre školské zariadenia, celoživotné vzdelávanie, pre vedu a vedeckotechnický rozvoj a pre štátnu starostlivosť o mládež a šport.
§ 14
Ministerstvo kultúry
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre umenie, kultúrno-osvetovú činnosť, pamiatkovú starostlivosť, vydávanie periodickej tlače a neperiodických publikácií, pre činnosť hromadných informačných prostriedkov s výnimkou rozhlasového a televízneho vysielania, pre knižničnú a muzejnú činnosť, pre vykonávanie autorského zákona, pre veci cirkví a náboženských spoločností a pre výrobu a obchod v oblasti kultúry.
§ 15
Ministerstvo zdravotníctva
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre liečebno-preventívnu a hygienickú starostlivosť, zdravotnícke školy, ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov, prírodné liečebné kúpele a prírodné liečivé zdroje.
§ 16
Ministerstvo vnútra
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
ochranu ústavného zriadenia republiky, verejného poriadku a bezpečnosti, bezpečnosť a plynulosť cestnej premávky, veci zbraní a streliva, evidenciu pobytu obyvateľstva, evidenciu totožnosti obyvateľov, riešenie otázok utečencov a presídlencov, ochranu utajovaných skutočností, požiarnu ochranu a komplexný záchranný systém,
b)
všeobecnú vnútornú správu, veci územného a správneho členenia Slovenskej republiky, štátnych symbolov Slovenskej republiky, štátneho občianstva, matričné veci, veci zhromažďovania a združovania a archívnictvo,
c)
verejnoprospešné služby, hospodárenie s bytmi a nebytovými priestormi a pre živnostenské podnikanie.
§ 17
Ministerstvo zahraničných vecí
Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre zapojenie Slovenskej republiky do dvojstrannej i mnohostrannej medzinárodnej politickej, hospodárskej, obchodnej, vedeckotechnickej i kultúrnej spolupráce a pre rozvíjanie regionálnej spolupráce, vrátane iniciovania a uplatňovania medzinárodných zmlúv a dohovorov.
§ 18
Ministerstvo spravodlivosti
(1)
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre súdy, štátne notárstva a pre väzenstvo.
(2)
Ministerstvo sprvavodlivosti Slovenskej republiky zabezpečuje stanoviská pre rozhodovaciu činnosť vlády Slovenskej republiky v oblasti legislatívy.
DRUHÁ ČASŤ
OSTATNÉ ÚSTREDNÉ ORGÁNY ŠTÁTNEJ SPRÁVY
§ 20
(1)
V Slovenskej republike pôsobia tieto ďalšie ústredné orgány štátnej správy
a)
Úrad vlády Slovenskej republiky,
b)
Slovenský štatistický úrad,
c)
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra,
d)
Slovenský protimonopolný úrad.
(2)
Na čele Úradu vlády Slovenskej republiky je vedúci, ktorý je za výkon svojej funkcie zodpovedný vláde Slovenskej republiky.
(3)
Na čele úradov uvedených v odseku 1 písm. b) až d) je predseda, ktorý je za výkon svojej funkcie zodpovedný vláde Slovenskej republiky.
§ 20a
Úrad vlády
(1)
Úrad vlády Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre štátnu kontrolu v oblasti štátnej správy s výnimkou kontroly hospodárenia s rozpočtovými prostriedkami Slovenskej republiky a pre vybavovanie sťažností, oznámení, podnetov a petícií.
(2)
Úrad vlády Slovenskej republiky plní aj úlohy spojené s odborným, organizačným a technickým zabezpečením činnosti vlády Slovenskej republiky a jej orgánov, okrem úloh uvedených v § 18 ods. 2.
(3)
Vedúceho Úradu vlády Slovenskej republiky vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(4)
Vo veciach uvedených v odseku 2 riadi činnosť vedúceho Úradu vlády Slovenskej republiky predseda vlády Slovenskej republiky.
§ 21
Slovenský štatistický úrad
(1)
Slovenský štatistický úrad je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre oblasť štátnej štatistiky a pre oblasť informatiky.
(2)
Predsedu Slovenského štatistického úradu vymenúva a odvoláva Predsedníctvo Slovenskej národnej rady na návrh vlády Slovenskej republiky.
§ 22
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra
(1)
Slovenský úrad geodézie, kartografie a katastra je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre geodéziu, kartografiu a kataster nehnuteľností.
(2)
Predsedu Slovenského úradu geodézie, kartografie a katastra vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.
§ 26
Slovenský protimonopolný úrad
(1)
Zriaďuje sa Slovenský protimonopolný úrad.
(2)
Slovenský protimonopolný úrad je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre podporu a ochranu hospodárskej súťaže.
(3)
Predsedu Slovenského protimonopolného úradu vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 27
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvá“) sa podieľajú na tvorbe jednotnej štátnej politiky Slovenskej republiky, vykonávajú v rozsahu svojej pôsobnosti štátnu správu a plnia ďalšie úlohy ustanovené v zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch.
§ 28
Ministerstvá skúmajú problematiku vo veciach, ktoré sú v ich pôsobnosti, analyzujú dosahované výsledky a robia opatrenia na riešenie aktuálnych otázok. Spracúvajú koncepcie rozvoja zverených oblastí a riešenia základných otázok, ktoré predkladajú vláde Slovenskej republiky.
§ 29
Ministerstvá sa vo svojej oblasti starajú o náležitú právnu úpravu vecí patriacich do pôsobnosti Slovenskej republiky; pripravujú návrhy zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov, dbajú o dodržiavanie zákonnosti v oblasti svojej pôsobnosti a robia podľa zákonov potrebné opatrenia na nápravu.
§ 30
(1)
Ministerstvá pri plnení svojich úloh úzko spolupracujú. Vymieňajú si potrebné informácie a podklady a prerokúvajú s inými ministerstvami opatrenia, ktoré sa ich dotýkajú.
(2)
Ministerstvá využívajú podnety a skúsenosti miestnych orgánov štátnej správy.
(3)
Ministerstvá využívajú poznatky vedeckých inštitúcií a výskumných pracovísk; zapájajú ich najmä do prác na riešení otázok koncepčnej povahy.
(4)
Ministerstvá plnia svoje úlohy v súčinnosti s príslušnými odborovými orgánmi, najmä s nimi prerokúvajú návrhy závažných opatrení týkajúcich sa životnej úrovne, sociálnych a kultúrnych potrieb pracujúcich; postupujú aj v súčinnosti s organizáciami zamestnávateľov.
§ 31
(1)
Ministerstvá spolupracujú s príslušnými orgánmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Českej republiky, vytvárajú podmienky na koordinovaný postup pri riešení vecí spoločného záujmu, vymieňajú si s nimi skúsenosti, informácie a podklady.
(2)
Ministerstvá spolupracujú s príslušnými orgánmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky pri rozvíjaní medzinárodných vzťahov v danej oblasti a pri príprave medzinárodných zmlúv; vo svojej pôsobnosti zabezpečujú plnenie záväzkov vyplývajúcich z medzinárodných zmlúv a z členstva v medzinárodných organizáciách.
§ 32
Činnosť ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky riadi, zjednocuje a kontroluje vláda Slovenskej republiky.
§ 33
Do vydania novej zákonnej úpravy patrí vláde Slovenskej republiky rozhodovať o tom, ktoré ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky a v akom rozsahu vykonávajú v súvislosti s ústavnoprávnymi zmenami doterajšiu pôsobnosť ústredných orgánov štátnej správy Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Takéto rozhodnutie vlády Slovenskej republiky je účinné najviac 9 mesiacov.
ŠTVRTÁ ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 35
Zrušujú sa
a)
Slovenská komisia pre plánovanie a vedeckotechnický rozvoj,
b)
Výbor ľudovej kontroly Slovenskej republiky,
c)
Slovenská komisia pre vedecké hodnosti.
§ 36
(1)
Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi prechádza
a)
zo Slovenskej komisie pre plánovanie a vedeckotechnický rozvoj
1.
vo veciach tvorby stratégie hospodárskeho a sociálneho rozvoja na Ministerstvo pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky,
2.
vo veciach uskutočňovania stratégie hospodárskeho a sociálneho rozvoja, vrátane štátnej expertízy investícií, a vo veciach realizácie štátnej hospodárskej politiky vo zverených odvetviach na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky;
b)
z Ministerstva financií a cien Slovenskej republiky
1.
vo veciach správy národného majetku v podnikateľskej sfére, jeho odštátnenia a privatizácie na Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky,
2.
v ostatných veciach na Ministerstvo financií Slovenskej republiky;
c)
z Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky vo veciach farmaceutického priemyslu na Ministerstvo priemyslu Slovenskej republiky;
d)
z Výboru ľudovej kontroly Slovenskej republiky na Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky;
e)
zo Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti na Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky.
(2)
Doterajšia pôsobnosť Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky a ministra obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky vo vzťahu k Slovenskej obchodnej inšpekcii1) prechádza na Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky a ministra kontroly Slovenskej republiky.
(3)
V súvislosti s prechodom pôsobnosti podľa odseku 1 rovnako prechádzajú aj práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. Podrobnosti o prechode týchto práv a povinností vo veciach uvedených v odseku 1 písm. a) až c) sa upravia dohodou, v ktorej sa vymedzí najmä druh a rozsah preberaného majetku a záväzkov a určí sa, ktorí pracovníci prechádzajú na ktoré ministerstvo do pracovného pomeru.
(4)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva a drevospracujúceho priemyslu Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky.
(5)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používa názov Ministerstvo školstva, mládeže a telesnej výchovy Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky.
§ 37
Zrušujú sa
1.
§ 1 až 12 a § 14 a 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 70/1969 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 150/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 39/1973 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1983 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1988 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Zb.;
2.
zákon Slovenskej národnej rady č. 33/1971 Zb. o určení ústredného orgánu štátnej správy vo veciach dopravy v pôsobnosti Slovenskej socialistickej republiky;
3.
čl. I, III a IV zákona Slovenskej národnej rady č. 96/1990 Zb. o zriadení Slovenskej komisie pre životné prostredie a o zmenách v pôsobnosti ministerstiev Slovenskej republiky;
4.
čl. I, III až V zákona Slovenskej národnej rady č. 195/1990 Zb. o opatreniach v sústave ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy.
5.
Čl. I zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky.
6.
Čl. I body 1, 2, 4 až 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb.
7.
§ 20 ods. 1 a 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve.
8.
§ 14 zákona Slovenskej národnej rady č. 294/1992 Zb. o Rade Slovenskej republiky pre rozhlasové a televízne vysielanie.
9.
§ 50 zákona Slovenskej národnej rady č. 322/1992 Zb. o štátnej štatistike.
§ 38
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Čl. 9 ústavného zákona č. 556/1990 Zb., ktorým sa mení ústavný zákon č. 143/1968 Zb. o československej federácii. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 348/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 348/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o vyhlásení 1. novembra 1990 za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia)
Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 28. 8. 1990, částka 56/1990
* § 1 - Prvý november 1990 sa vyhlasuje za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia).
* § 2 - Prvý november 1990 v Slovenskej republike je dňom pracovného pokoja.
* § 3 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 28. 8. 1990
348
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. augusta 1990
o vyhlásení 1. novembra 1990 za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia)
Slovenská národná rada, vedomá si
snahy slovenského národa nepripustiť viac politické násilie, zabrániť jeho novým obetiam a
dobrej vôle občanov Slovenskej republiky založiť našu budúcnosť na medziľudskom porozumení, demokratických princípoch a vzájomnej úcte občanov,
uzniesla sa na tomto zákone:
§ 1
Prvý november 1990 sa vyhlasuje za Deň zmierenia (Pamiatke obetiam politického násilia).
§ 2
Prvý november 1990 v Slovenskej republike je dňom pracovného pokoja.
§ 3
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 352/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 352/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 56/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve zn
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1990
352
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 27. srpna 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 177 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., a podle § 58 písm. d) a j) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 210/1990 Sb. (úplné znění č. 245/1990 Sb.):
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 141/1990 Sb., vyhlášky č. 267/1990 Sb. a vyhlášky č. 317/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Posudkové komise
(1)
Posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení ustavuje okresní správa sociálního zabezpečení. Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ministerstvo“) ustavuje ministerstvo.
(2)
Posudkové lékaře sociálního zabezpečení a tajemníky posudkových komisí okresní správy sociálního zabezpečení určuje okresní správa sociálního zabezpečení z řad svých odborných pracovníků. Posudkové lékaře sociálního zabezpečení a tajemníky posudkových komisí ministerstva určuje ministerstvo z řad svých odborných pracovníků. Další členy posudkové komise z řad obvodních lékařů, odborných lékařů a posudkových lékařů určuje okresní správa sociálního zabezpečení na návrh příslušných zdravotnických zařízení. Další členy posudkové komise ministerstva určuje ministerstvo z řad odborných lékařů jednotlivých klinických oborů ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví České republiky.
(3)
Posudková komise jedná v tříčlenném složení; vždy musí být přítomen posudkový lékař sociálního zabezpečení, který je předsedou komise, tajemník a další lékař. Posudková komise se usnáší většinou hlasů.
(4)
Posudkový lékař sociálního zabezpečení, který řídí jednání komise, určuje její konkrétní složení, rozhoduje o zařazení jednotlivých případů k jednání a seznamuje občana s výrokem komise, včetně poučení o opravných prostředcích a o dalším postupu občana.
(5)
O uznání invalidity nebo částečné invalidity v řízení při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity z podnětu lékařské poradní komise vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí.
(6)
Členové posudkové komise a občané přizvaní k jednání jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli.
(7)
Ministerstvo může pověřit jinou okresní správu sociálního zabezpečení, aby její posudková komise posoudila zdravotní stav a pracovní schopnost občana v případě, že se posudkové komise příslušné okresní správy staly nezpůsobilé jednat vyloučením svých členů pro podjatost.“.
2.
§ 2 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
zástupce odborových orgánů a společenských organizací a občanských sdružení.“.
3.
V § 2 odst. 1 se vypouští písmeno f) a dosavadní písmeno g) se označuje jako f).
4.
V § 4 na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se slova: „mohou také zasedat na příslušných správách sociálního zabezpečení.“.
5.
V § 6 odst. 1 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní správa sociálního zabezpečení“.
6.
V § 6 odstavce 3 až 5 zní:
„(3)
Posudkové komise okresních správ sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů při zajišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách.
(4)
Zjišťovací lékařskou prohlídku v řízení o dávku nebo službu sociálního zabezpečení uskuteční posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy okresní správa sociálního zabezpečení převzala správnou a úplnou podkladovou dokumentaci.
(5)
Kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení
1.
ve lhůtě stanovené při předchozím jednání, nebo
2.
zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
3.
z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení.“.
7.
§ 7 až 9 se vypouštějí.
8.
V příloze č. 3 odst. 2 písm. c) zní:
„c)
sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 62 % sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1990.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 353/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 353/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb.
Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 56/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálno
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Aktuální znění od 1. 9. 1990
353
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 27. augusta 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady a pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb.
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a s ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 177 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a podľa § 58 písm. a), d) a e) zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 2 ods. 1 písm. c) znie:
„c)
zástupcu odborových organizácií a občianskych združení, ktoré pôsobia v Slovenskej republike v starostlivosti o posudzovaného,“.
2.
V § 2 ods. 1 písm. f) sa vypúšťa. Doterajšie písmeno g) sa označuje ako písmeno f).
3.
V § 4 sa slová „príslušných národných výboroch“ nahrádzajú slovami „príslušných správach sociálneho zabezpečenia“.
4.
Za § 4 sa vkladá nový § 4a, ktorý znie:
㤠4a
(1)
Slovenská správa sociálneho zabezpečenia a okresná správa sociálneho zabezpečenia ustanovujú za člena svojho posudkového orgánu lekára štátnej zdravotníckej správy na návrh organizácie, v ktorej je lekár v pracovnom pomere.
(2)
Posudkový orgán je schopný rokovať a uznášať sa, ak sú prítomní posudkový lekár sociálneho zabezpečenia, tajomník a lekár štátnej zdravotníckej správy. Posudkový orgán sa uznáša väčšinou hlasov.
(3)
Posudkový lekár sociálneho zabezpečenia zaraďuje jednotlivé prípady na rokovanie posudkového orgánu, určuje zloženie posudkového orgánu na prerokúvanie jednotlivých prípadov a oboznamuje posudzovaného so záverom posudkového orgánu.“.
5.
V § 6 ods. 1 sa slová „Okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „Okresná správa sociálneho zabezpečenia“.
6.
V § 6 ods. 3 sa slová „okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy sociálneho zabezpečenia“ a slová „národný výbor prevzal“ sa nahrádzajú slovami „správa sociálneho zabezpečenia prevzala“.
7.
Za § 6 sa vkladá nový § 6a, ktorý včítane nadpisu znie:
㤠6a
Kontrolné lekárske prehliadky
Okresná správa sociálneho zabezpečenia svojím posudkovým orgánom posudzuje na účely sociálneho zabezpečenia pri kontrolných lekárskych prehliadkach zdravotný stav a pracovnú schopnosť občanov
1.
v lehote určenej pri predchádzajúcom rokovaní alebo aj skôr, ak zistí posudkovo významné skutočnosti, ktoré odôvodňujú vykonanie kontrolnej lekárskej prehliadky, alebo
2.
na podnet iného orgánu sociálneho zabezpečenia.“.
8.
§ 7 ods. 1 znie:
„(1)
Okresná správa sociálneho zabezpečenia rozhoduje o kúpeľnej starostlivosti na základe návrhu ošetrujúceho lekára (ďalej len „návrh“).“.
9.
V § 7 ods. 2 sa slová „v posudkovom orgáne“ nahrádzajú slovami „okresnou správou sociálneho zabezpečenia“;
v odsekoch 3 a 4 sa slová „posudkový orgán“ nahrádzajú slovami „okresná správa sociálneho zabezpečenia“ a
v odseku 5 sa slová „posudkový orgán“ a „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa sociálneho zabezpečenia“.
10.
V prílohe č. 3 vyhlášky č. 151/1988 Zb. odsek 2 písm. c) znie:
„c)
zľava vo výške 75 % cestovného v druhej vozňovej triede osobného vlaku a rýchliku vnútroštátnej dopravy a vo výške 62 % v pravidelných vnútroštátnych spojoch autobusovej diaľkovej dopravy.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti
Vyhlášeno 28. 8. 1990, datum účinnosti 1. 9. 1990, částka 56/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Aktuální znění od 1. 9. 1990
354
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 27. augusta 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a s ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 177 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a podľa § 58 písm. d), f) a h) zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1990 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa za slová „z týchto zariadení2)“ vkladajú slová „stravovania príjemcov niektorých ďalších služieb sociálnej starostlivosti2a)“.
2.
V § 2 ods. 1 sa pripájajú nové písmená e) a f), ktoré znejú:
„e)
účastníkom výchovno-rekreačných a letných rekreačno-výchovných táborov a sociálno-zdravotných a iných kurzov,
f)
občanom vykonávajúcim civilnú službu.2b)“.
3.
V § 8 ods. 1 písm. a) sa na konci pripájajú tieto slová: „s výnimkou diabetickej diéty, pri poskytovaní ktorej sa uvedené stravné jednotky zvyšujú o 8,30 Kčs na osobu a deň,“.
4.
V § 8 ods. 1 písm. b) sa na konci pripájajú slová: „s výnimkou diabetickej diéty, pri poskytovaní ktorej sa uvedené stravné jednotky zvyšujú o 4,60 Kčs na osobu a deň.“.
5.
V § 8 ods. 2 písm. a) bod 2 znie:
„2.
strava diétna (napr. šetriaca, neslaná, redukčná), strava pre pracujúcich obyvateľov a pre občanov vykonávajúcich civilnú službu 26,70 Kčs“.
6.
V § 8 ods. 2 písm. a) v bode 3 sa suma „29,70 Kčs“, nahrádza sumou „35,00 Kčs,“.
7.
V § 8 ods. 2 písm. b) v bode 3 sa suma „16,30 Kčs.“ nahrádza sumou „19,30 Kčs.“.
8.
§ 9 ods. 3 písm. c) znie:
„c) diéta diabetická, bielkovinová a výživná| Kčs
---|---
raňajky| 4,90
obed| 11,20
večera| 9,60
1 vedľajšie jedlo| 3,10.“.
9.
V § 13 ods. 1 v druhej vete sa suma „29,70 Kčs.“ nahrádza sumou „35,00 Kčs.“.
10.
V druhej časti sa dopĺňa štvrtý diel, ktorý znie:
„ŠTVRTÝ DIEL
STRAVOVANIE VO VÝCHOVNO-REKREAČNÝCH A V LETNÝCH REKREAČNO-VÝCHOVNÝCH TÁBOROCH A V SOCIÁLNO-ZDRAVOTNÝCH A INÝCH KURZOCH
§ 17a
Stravné jednotky
Stravné jednotky pre účastníkov výchovno-rekreačných a letných rekreačno-výchovných táborov a sociálno-zdravotných a iných kurzov (ďalej len „kurz“) určí příslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý kurz usporadúva (ďalej len „usporiadateľ“) pri celodennom stravovaní až do výšky 40 Kčs; ak usporiadateľ zabezpečuje stravu odberom z iných organizácií alebo v iných organizáciách, môže usporiadateľ zvýšiť túto sumu o ďalších 15 Kčs.
§ 17b
Úhrady za stravu
(1)
Účastníkom kurzov sa poskytuje stravovanie bezplatne.
(2)
Pracovníkom usporiadateľa sa poskytuje stravovanie podľa § 9 ods. 10. Ak sa pracovníkom usporiadateľa neposkytuje strava bezplatne, uhrádzajú za stravu sumy uvedené v § 17 ods. 1.“
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1990.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r.
2a)
§ 13 ods. 3 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
§ 65 ods. 1 a 2 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
2b)
§ 8 ods. 1 zákona č. 73/1990 Zb. o civilnej službe. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 356/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 356/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o plate a náhradách výdavkov poslancov Slovenskej národnej rady
Vyhlášeno 29. 8. 1990, datum účinnosti 29. 8. 1990, částka 57/1990
* PRVÁ ČASŤ - POSLANECKÝ PLAT (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - FUNKČNÉ PRÍPLATKY (§ 2 — § 2)
* TRETIA ČASŤ - CESTOVNÉ NÁHRADY (§ 3 — § 4)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - NÁHRADY ĎALŠÍCH VÝDAVKOV (§ 5 — § 6)
* PIATA ČASŤ - STRATA NÁROKOV (§ 7 — § 7)
* ŠIESTA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 8 — § 15)
Aktuální znění od 29. 8. 1990
356
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. augusta 1990
o plate a náhradách výdavkov poslancov Slovenskej národnej rady
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
POSLANECKÝ PLAT
§ 1
Poslancovi Slovenskej národnej rady (ďalej len „poslanec“) patrí poslanecký plat (ďalej len „plat“) vo výške 7000 Kčs mesačne začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom zložil ústavným zákonom predpísaný sľub. Plat mu patrí ešte tri mesiace po tom, keď došlo k zániku jeho poslaneckého mandátu.
DRUHÁ ČASŤ
FUNKČNÉ PRÍPLATKY
§ 2
(1)
Okrem platu podľa § 1 patrí poslancovi, ktorý vykonáva v Slovenskej národnej rade niektorú z funkcií uvedených v nasledujúcich ustanoveniach, mesačný funkčný príplatok, a to začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom bol do funkcie zvolený.
(2)
Predsedovi Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 10 000 Kčs.
(3)
Prvému podpredsedovi Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 6000 Kčs.
(4)
Podpredsedovi Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 4000 Kčs.
(5)
Predsedovi výboru Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 2000 Kčs.
(6)
Podpredsedovi výboru Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 500 Kčs.
(7)
Členovi Predsedníctva Slovenskej národnej rady patrí funkčný príplatok vo výške 1000 Kčs.
(8)
Funkcionárovi komisie Predsedníctva Slovenskej národnej rady patrí rovnaký funkčný príplatok ako funkcionárovi výboru Slovenskej národnej rady, ak o tom rozhodne Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
(9)
Funkčné príplatky podľa odsekov 5 až 7 nepatria poslancovi, ktorý vykonáva funkciu uvedenú v § 2 ods. 2 až 4.
TRETIA ČASŤ
CESTOVNÉ NÁHRADY
§ 3
(1)
Poslancovi patria diéty v paušálnej výške 2000 Kčs mesačne, a to začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom zložil ústavným zákonom predpísaný sľub.
(2)
Poslancovi tiež patrí náhrada za ubytovanie v preukázanej výške, pokiaľ cestu vykonal v súvislosti s výkonom poslaneckej funkcie.
(3)
Cestovné náhrady pri cestách do zahraničia, ktoré súvisia s výkonom poslaneckej funkcie, určí Predsedníctvo Slovenskej národnej rady.
§ 4
(1)
Poslanec môže na území Slovenskej republiky bezplatne používať prostriedky verejnej hromadnej dopravy.
(2)
Lietadlá verejnej leteckej dopravy môže poslanec bezplatne použiť tam a späť:
a)
pre cesty na schôdze Slovenskej národnej rady a jej orgánov, alebo
b)
pre cesty, na ktoré ho poverilo Predsedníctvo Slovenskej národnej rady alebo predseda Slovenskej národnej rady, alebo
c)
pre cesty, na ktoré ho poveril výbor Slovenskej národnej rady alebo komisia Predsedníctva Slovenskej národnej rady.
(3)
Právo bezplatne používať prostriedky verejnej hromadnej dopravy na území Slovenskej republiky má aj poslanec Českej národnej rady.
ŠTVRTÁ ČASŤ
NÁHRADY ĎALŠÍCH VÝDAVKOV
§ 5
Na náhradu vecných výdavkov, prípadne nákladov za služby potrebné na výkon poslaneckej funkcie, patrí poslancovi paušálna náhrada vo výške 3000 Kčs mesačne, a to začínajúc prvým dňom mesiaca, v ktorom zložil ústavným zákonom predpísaný sľub.
§ 6
(1)
Predseda Slovenskej národnej rady má po dobu výkonu funkcie právo bezplatne užívať primerane vybavený byt.
(2)
Prvý podpredseda Slovenskej národnej rady a podpredsedovia Slovenskej národnej rady majú toto právo len vtedy, ak majú trvalý pobyt mimo sídla Slovenskej národnej rady.
(3)
Okrem toho majú poslanci uvedení v odsekoch 1 a 2 právo používať bezplatne služobné vozidlo a právo na zriadenie a bezplatné používanie účastníckej telefónnej stanice.
PIATA ČASŤ
STRATA NÁROKOV
§ 7
(1)
Ak sa poslanec bez riadneho ospravedlnenia nezúčastní najmenej dvoch rokovacích dní Slovenskej národnej rady alebo jej orgánov, do ktorých bol zvolený, v období jedného kalendárneho mesiaca, stráca nárok na polovicu platu, polovicu funkčného príplatku a polovicu paušálnych náhrad (§ 3 a 5), ktoré by mu inak patrili na nasledujúci mesiac.
(2)
Ak sa poslanec bez riadneho ospravedlnenia nezúčastní najmenej štyroch rokovacích dní Slovenskej národnej rady alebo jej orgánov, do ktorých bol zvolený, v období jedného kalendárneho mesiaca, stráca nárok na plat, funkčný príplatok a paušálne náhrady (§ 3 a 5), ktoré by mu inak patrili na nasledujúci mesiac.
(3)
Spôsob rozhodovania o strate nárokov podľa odsekov 1 a 2 upraví rokovací poriadok Slovenskej národnej rady.
ŠIESTA ČASŤ
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 8
(1)
Ak poslanec o to požiada, poskytne mu zamestnávateľ pracovné voľno.1) Náhrada mzdy od zamestnávateľa mu nepatrí.
(2)
Poslancovi, ktorý je v pracovnom alebo obdobnom pomere, patrí za vykonanú prácu mzda (odmena) podľa všeobecne záväzných právnych predpisov.
(3)
Pracovný alebo obdobný pomer poslanca môže byť skončený proti jeho vôli len s predchádzajúcim súhlasom Predsedníctva Slovenskej národnej rady; to platí aj po dobu 12 mesiacov po zániku poslaneckého mandátu. Inak je skončenie pracovného alebo obdobného pomeru neplatné.
§ 9
(1)
Poslanci sú zúčastnení na nemocenskom poistení2) a sociálnom zabezpečení3) rovnako ako pracovníci v pracovnom pomere.
(2)
V dobe, keď poslanec nevykonáva svoju funkciu pre chorobu, patrí mu plat podľa § 1, najdlhšie však po dobu šiestich mesiacov; po túto dobu mu nepatria dávky nemocenského poistenia.
(3)
Poslancovi patria prídavky na deti vo výške a za podmienok ustanovených všeobecne záväzným právnym predpisom.4)
§ 10
(1)
Plat (§ 1) a funkčný príplatok (§ 2) podliehajú dani zo mzdy.5)
(2)
Paušálne náhrady (§ 3 a 5) dani zo mzdy nepodliehajú.
§ 11
Poslancovi nepatria nároky podľa tohto zákona v dobe, po ktorú je členom vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Českej republiky alebo Slovenskej republiky. Toto platí rovnako, ak je vedúcim federálneho alebo republikového ústredného orgánu štátnej správy.
§ 12
(1)
Slovenská národná rada zodpovedá poslancovi za škodu, ktorá mu vznikla pri výkone poslaneckej funkcie alebo v priamej súvislosti s ním, podľa pracovnoprávnych predpisov.6)
(2)
Poslanec zodpovedá Slovenskej národnej rade za škodu, ktorú jej spôsobil pri výkone poslaneckej funkcie alebo v priamej súvislosti s ním, podľa pracovnoprávnych predpisov.6)
§ 13
Zrušuje sa § 24 až 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 45/1989 Zb. o poslancoch Slovenskej národnej rady.
§ 14
Poslancom, ktorí vykonávajú poslaneckú funkciu ku dňu účinnosti tohto zákona, patria nároky podľa tohto zákona od prvého dňa mesiaca, v ktorom zákon nadobudol účinnosť.
§ 15
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 124 ods. 1 Zákonníka práce v znení neskorších predpisov.
2)
Zákon č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení neskorších predpisov.
3)
Zákon č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
4)
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov.
5)
Zákon č. 76/1952 Zb. o dani zo mzdy v znení neskorších predpisov.
6)
§ 172 a nasl. Zákonníka práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o obecnom zriadení
Vyhlášeno 6. 9. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 60/1990
* PRVÁ ČASŤ - POSTAVENIE OBCÍ (§ 1 — § 9)
* DRUHÁ ČASŤ - ORGÁNY OBCE (§ 10 — § 19)
* TRETIA ČASŤ - ZDRUŽOVANIE OBCÍ (§ 20 — § 21)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - MESTÁ (§ 22 — § 24)
* PIATA ČASŤ - POSLANCI OBECNÝCH ZASTUPITEĽSTIEV (§ 25 — § 26)
* ŠIESTA ČASŤ - ZÁVEREČNÉ, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA (§ 27 — § 32)
* Príloha B zákona SNR č. 369/1970 Zb.
Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.)
369
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. septembra 1990
o obecnom zriadení
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
POSTAVENIE OBCÍ
§ 1
Základné ustanovenie
(1)
ObecObec je samostatný samosprávny územný celok Slovenskej republiky; združuje občanov, ktorí majú na jej území trvalý pobyt. ObecObec je právnickou osobou, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom a s vlastnými príjmami (§ 7).
(2)
Ukladať obciobci povinnosti alebo zasahovať do jej oprávnení možno len zákonom.
(3)
ObecObec má právo združovať sa s inými obcami v záujme dosiahnutia spoločného prospechu.
(4)
ObecObec má svoj názov. Pravidlá určovania názvov obcíobcí a ich častí, ako aj názvov ulíc a iných verejných priestranstiev a číslovania budov upravujú osobitné predpisy.1)
(5)
ObecObec má právo na svoj znak a právo používať ho pri výkone samosprávy obceobce.
§ 2
Územie obce
(1)
Územie obceobce tvorí jej katastrálne územie alebo súbor katastrálnych území, ak sa obecobec delí na časti, ktoré majú vlastné katastrálne územia.
(2)
Dve alebo viac obcíobcí sa môže zlúčiť do jednej obceobce. Zlúčením obcíobcí vzniká nová obecobec, ktorej územie tvoria územia zlučovaných obcíobcí. Súčasťou rozhodnutia obcíobcí o svojom zlúčení je dohoda o usporiadaní majetkových právnych vzťahov a dohoda o názve a o sídle orgánov obceobce.
(3)
Rozdelením obceobce vznikajú nové obceobce s územím vyčleneným z územia rozdeľovanej obceobce. Súčasťou rozhodnutia obceobce o rozdelení je dohoda o majetkovoprávnom vyrovnaní a dohoda o názve a o sídlach ich orgánov.
(4)
Spôsob zakladania, zlučovania, rozdeľovania a zrušovania obcíobcí upravujú osobitné predpisy.2)
§ 3
Obyvatelia obce
(1)
Obyvateľom obceobce je občan, ktorý je v nej prihlásený na trvalý pobyt.3)
(2)
Obyvateľ obceobce sa zúčastňuje na samospráve obceobce. Má právo najmä
a)
voliť orgány samosprávy obceobce a byť zvolený do orgánu samosprávy obceobce,
b)
hlasovať o dôležitých otázkach života a rozvoja obceobce (miestne referendum),
c)
zúčastňovať sa na zasadnutiach obecného zastupiteľstva a na verejných zhromaždeniach obyvateľov obceobce a vyjadrovať na nich svoj názor,
d)
obracať sa so svojimi podnetmi a sťažnosťami na orgány obceobce,
e)
používať obvyklým spôsobom obecné zariadenia a ostatný majetok obceobce slúžiaci pre verejné účely,
f)
požadovať ochranu svojej osoby a rodiny a svojho majetku nachádzajúceho sa v obciobci,
g)
požadovať pomoc v čase náhlej núdze.
(3)
Obyvateľ obceobce sa podieľa na rozvoji a zveľaďovaní obceobce a poskytuje pomoc orgánom obceobce. V súvislosti s tým je povinný
a)
ochraňovať majetok obceobce a podieľať sa na nákladoch obceobce,
b)
podielať sa na ochrane a na zveľaďovaní životného prostredia v obciobci,
c)
napomáhať udržiavať poriadok v obciobci,
d)
poskytovať podľa svojich schopností a možností osobnú pomoc pri likvidácii a na odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo havárie v obciobci.4)
(4)
ObecObec je povinná poskytnúť obyvateľovi obceobce nevyhnutnú okamžitú pomoc v jeho náhlej núdzi spôsobenej živelnou pohromou, haváriou alebo inou podobnou udalosťou, najmä zabezpečiť mu prístrešie, stravu alebo inú materiálnu pomoc.
(5)
Na samospráve obceobce má právo podieľať sa aj ten, kto
a)
má na území obceobce nehnuteľný majetok alebo v obciobci trvale pracuje a platí miestnu daň alebo miestny poplatok,
b)
zdržuje sa v obciobci a je v obciobci prihlásený na prechodný pobyt,
c)
má čestné občianstvo obceobce.
(6)
Na osoby uvedené v odseku 5 sa nevzťahuje odsek 2 písm. a) a b).
(7)
Pravidlá spôsobilosti výkonu oprávnení v odseku 2 písm. a) a b) upravuje osobitný predpis.5)
§ 4
Samospráva obce
(1)
ObceObce samostatne rozhodujú a uskutočňujú všetky úkony súvisiace so správou obceobce a jej majetku, ak osobitný zákon takéto úkony nezveruje štátu alebo inej právnickej osobe alebo fyzickej osobe.
(2)
Samosprávu obceobce vykonávajú obyvatelia obceobce
a)
orgánmi obceobce,
b)
hlasovaním obyvateľov obceobce,
c)
verejným zhromaždením obyvateľov obceobce.
(3)
ObecObec spravuje svoje vnútorné veci, najmä
a)
vykonáva úkony súvisiace s riadnym hospodárením s hnuteľným a nehnuteľným majetkom obceobce a s majetkom vo vlastníctve štátu prenechaným obciobci na dočasné hospodárenie,
b)
zostavuje a schvaľuje rozpočet obceobce a záverečný účet, organizuje o ňom verejnú diskusiu,
c)
vykonáva správu miestnych daní a poplatkov,
d)
usmerňuje ekonomickú činnosť v obciobci, najmä vydáva záväzné stanoviská k investičnej činnosti v obciobci, k využitiu miestnych zdrojov, k začatiu podnikateľskej činnosti právnických a fyzických osôb ak osobitný zákon neustanovuje inak.5a) a zaujíma stanoviská k zámerom ich činnosti, ak sa týkajú záujmov obyvateľov a obceobce,
e)
vykonáva výstavbu, údržbu a správu miestnych komunikácií, verejných priestranstiev, obecného cintorína, kultúrnych, športových a ďalších obecných zariadení, miestnych historických pamiatok a stavieb,
f)
zabezpečuje verejnoprospešné služby (odvoz komunálneho odpadu a čistenie obceobce, správu a údržbu verejnej zelene a verejného osvetlenia, zásobovanie vodou, odvádzanie odpadových vôd a pod.) a verejnú dopravu,
g)
utvára a chráni zdravé podmienky a zdravý spôsob života a práce obyvateľov obceobce, chráni životné prostredie, ako aj utvára podmienky pre vzdelávanie, kultúru, záujmovú umeleckú činnosť, telesnú kultúru a šport,
h)
utvára podmienky pre riadne zásobovanie obceobce a vykonáva nad ním dozor (povoľuje predajný a prevádzkový čas, spravuje trhoviská),
ch)
obstaráva a schvaľuje územnoplánovaciu dokumentáciu sídelných útvarov a zón, koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života obceobce,
i)
vykonáva vlastnú investičnú činnosť a podnikateľskú činnosť v záujme zabezpečenia potrieb obyvateľov obceobce a rozvoja obceobce,
j)
zakladá, zriaďuje, zrušuje a kontroluje obecné podniky a iné právnické osoby,
k)
organizuje hlasovanie obyvateľov obceobce o dôležitých otázkach života a rozvoja obceobce,
l)
určuje štruktúru svojich orgánov a zamestnáva pracovníkov,
m)
zabezpečuje verejný poriadok v obciobci,
n)
vedie obecnú kroniku v slovenskom jazyku, prípadne aj v jazyku príslušnej národnosti,
o)
zabezpečuje ochranu kultúrnych pamiatok v rozsahu osobitných predpisov6) a dbá o zachovanie prírodných hodnôt.
(4)
ObceObce spolupracujú s politickými stranami a politickými hnutiami7) vyvíjajúcimi činnosť v obciobci (ďalej len „politické strany“), ako aj so záujmovými združeniami obyvateľov obceobce.8)
(5)
ObceObce pri plnení úloh samosprávy obceobce spolupracujú s podnikateľskými právnickými a fyzickými osobami pôsobiacimi v obciobci.
§ 5
Vzťah štátu a obce
(1)
Na obecobec možno zákonom preniesť niektoré úlohy štátnej správy, ak je ich plnenie týmto spôsobom racionálnejšie a efektívnejšie. S prenesením úloh na obecobec štát poskytne obciobci potrebné finančné a iné materiálne prostriedky.
(2)
ObceObce podliehajú dozoru štátu v rozsahu vymedzenom osobitnými zákonmi.8a)
(3)
V záujme plnenia úloh obecobec spolupracuje s orgánmi štátu. Orgány štátu poskytujú obciam pomoc v odborných veciach a potrebné údaje z jednotlivých evidencií vedených orgánmi štátu a podieľajú sa na odbornej príprave pracovníkov obcíobcí a poslancov obecných zastupiteľstiev. ObceObce poskytujú orgánom štátu potrebné údaje pre jednotlivé evidencie vedené orgánmi štátu alebo pre úradné konania v rozsahu vymedzenom osobitnými zákonmi.9a)
(4)
ObecObec, ktorá je sídlom štátneho orgánu alebo jeho pracoviska, zabezpečí na jeho umiestnenie kancelárske miestnosti a iné potrebné nebytové priestory.
§ 6
Všeobecne záväzné nariadenia obce
(1)
Na plnenie úloh samosprávy obceobce, alebo ak to ustanovuje zákon, obecobec vydáva pre územie obceobce všeobecne záväzné nariadenia (ďalej len „nariadenie“). Nariadenie obceobce nesmie odporovať ústave ani zákonu. Vo veciach, v ktorých obecobec plní úlohy štátnej správy (§ 5), môže vydať nariadenie len na základe splnomocnenia zákona a v jeho medziach; takéto nariadenie nesmie odporovať ani inému všeobecne záväznému právnemu predpisu.
(2)
Ak nariadenie odporuje ústave alebo zákonu, zruší ho Slovenská národná rada na návrh generálneho prokurátora Slovenskej republiky, vlády Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo z vlastného podnetu. Jeho výkon až do jeho rozhodnutia sa podaním návrhu pozastavuje.
(3)
Nariadenie sa musí vyhlásiť. Vyhlásenie sa vykoná vyvesením nariadenia na úradnej tabuli v obciobci najmenej na 15 dní; účinnosť nadobúda pätnástym dňom od vyvesenia, ak v ňom nie je ustanovený neskorší začiatok účinnosti. V prípade živelnej pohromy alebo všeobecného ohrozenia, ak je to potrebné na odstraňovanie následkov živelnej pohromy alebo na zabránenie škodám na majetku, možno určiť skorší začiatok účinnosti nariadenia.
(4)
Vyvesenie nariadenia na úradnej tabuli v obciobci je podmienkou jeho platnosti; okrem toho sa nariadenie zverejní aj spôsobom v obciobci obvyklým.
(5)
Nariadenia musia byť každému prístupné na obecnom úrade obceobce, ktorá ich vydala.
§ 7
Financovanie obce
(1)
ObecObec financuje svoje potreby predovšetkým z vlastných príjmov. Vlastnými príjmami obceobce sú v rozsahu podľa osobitných predpisov najmä
a)
príjmy z majetku obceobce a z majetku štátu prenechaného obciobci do dočasného užívania (nájmu) a z fondov obceobce,
b)
výnos daní obecných podnikov a iných právnických osôb obceobce,
c)
príjmy z miestnych daní a poplatkov,
d)
výnos pokút za priestupky,
e)
výnos dobrovoľných zbierok a dobrovoľné príspevky a dary od fyzických a právnických osôb,
f)
príjmy z obligácií,
g)
príjmy z úverov a pôžičiek,
h)
iné príjmy.
(2)
Na plnenie rozvojového programu obceobce alebo inej úlohy, na ktorej má štát záujem, sa obciobci poskytne účelová štátna dotácia. Použitie účelovej štátnej dotácie je preskúmateľné štátnym orgánom podľa osobitných predpisov.
(3)
ObciObci, ktorej vlastné príjmy nepostačujú na plnenie úloh samosprávy, možno poskytovať neúčelovú štátnu dotáciu podľa normatívu určeného vládou.
(4)
Na plnenie svojich úloh obecobec môže zriadiť účelové obecné fondy. Na plnenie úloh spoločných pre viac obcíobcí alebo z iného dôvodu môžu obceobce zriadiť spoločný regionálny alebo záujmový fond; správu fondu vykonáva rada fondu ustanovená obcami, ktoré fond zriadili, a to podľa dohodnutých pravidiel.
(5)
Svoje úlohy obecobec môže financovať aj z prostriedkov združených s inými obcami, s právnickými alebo fyzickými osobami.
(6)
ObecObec bude využívať ekonomické nástroje (dane, poplatky a iné) aj ako účinné regulatíva na podporu ochrany životného prostredia.
§ 8
Majetok obce
(1)
Majetkom obceobce sú veci vo vlastníctve obceobce, majetkové práva obceobce a majetkové práva právnických osôb založených obcou.
(2)
Majetok obceobce sa má zveľaďovať a zhodnocovať a vo svojej celkovej hodnote zásadne nezmenšený zachovať. Darovanie nehnuteľného majetku obceobce je neprípustné.
(3)
Majetok obceobce možno použiť najmä pre verejné účely, na podnikateľskú činnosť a na výkon samosprávy obceobce.
(4)
Majetok obceobce, ktorý slúži pre verejné účely (najmä miestne komunikácie a iné verejné priestranstvá), je verejne prístupný a možno ho obvyklým spôsobom používať, ak jeho používanie obecobec neobmedzila. Jeho správa a údržba je povinnosťou obceobce a je financovaná z rozpočtu obceobce. Za jeho používanie možno vyberať miestne poplatky a verejné dávky, ak to pripúšťa osobitný predpis.
(5)
Majetok obceobce určený na podnikateľskú činnosť slúži ako majetkový základ (podstata) pre obecné podniky alebo pre inú formu podnikateľskej činnosti.
(6)
Majetok obceobce určený na výkon samosprávy obceobce možno použiť na plnenie záväzkov a uspokojovanie potrieb obceobce a na činnosť orgánov obceobce. Jeho správa a údržba je povinnosťou obceobce a je financovaná z rozpočtu obceobce alebo z účelového obecného fondu. Na jeho údržbu, zveľaďovanie a rozmnoženie možno organizovať obecnú zbierku, povoliť lotériu alebo inú podobnú hru.10)
§ 9
Rozpočet obce
(1)
Základom finančného hospodárenia obceobce je rozpočet obceobce zostavovaný podľa osobitných predpisov. Zostavuje sa na obdobie jedného kalendárneho roka.
(2)
Rozpočet obceobce obsahuje príjmy a výdavky spojené s činnosťou samosprávy, finančné vzťahy k fondom spoločenskej spotreby, k podnikateľským subjektom v obciobci a k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet“).
(3)
Pred schválením je rozpočet obceobce zverejnený najmenej na 15 dní spôsobom v obciobci obvyklým, aby sa k nemu mohli obyvatelia obceobce vyjadriť. To isté platí aj o záverečnom účte, ako aj o návrhu na zavedenie verejnej dávky, na vyhlásenie dobrovoľnej zbierky a na prijatie úveru.
(4)
Na krytie mimoriadnych výdavkov vo všeobecnom záujme môže obec rozhodnúť o zavedení verejnej dávky (príspevku, poplatku, naturálnom plnení), o vyhlásení dobrovoľnej zbierky alebo o prijatí úveru.
(5)
Prebytky rozpočtu obceobce možno previesť do rozpočtu obceobce na ďalší kalendárny rok alebo do účelového fondu obceobce.
(6)
ObecObec vedie účtovníctvo o stave a pohybe majetku obceobce, o výnosoch, príjmoch a výdavkoch a o finančných vzťahoch k štátnemu rozpočtu podľa osobitného zákona. Ročnú účtovnú závierku overuje audítor.10a)
DRUHÁ ČASŤ
ORGÁNY OBCE
§ 10
Základné ustanovenie
(1)
Orgánmi obceobce sú
a)
obecné zastupiteľstvo,
b)
starosta obceobce.
(2)
Obecné zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje osobitný zákon, ďalšie svoje orgány, najmä obecnú radu, komisie, obecnú políciu, obecný požiarny zbor a iné stále alebo dočasné výkonné a kontrolné orgány a určuje im náplň práce.
§ 11
Obecné zastupiteľstvo
(1)
Obecné zastupiteľstvo je zastupiteľský zbor obceobce zložený z poslancov zvolených v priamych voľbách obyvateľmi obceobce. Volebné pravidlá upravuje osobitný predpis.5) Funkčné obdobie obecného zastupiteľstva sa končí zložením sľubu poslancov novozvoleného obecného zastupiteľstva.
(2)
Počet poslancov obecného zastupiteľstva určí obecné zastupiteľstvo v rozmedzí od 9 do 60; ak ide o obec s počtom obyvateľov menej ako 40, je potrebných najmenej päť poslancov obecného zastupiteľstva.
(3)
Obecné zastupiteľstvo rozhoduje o základných otázkach života obceobce, najmä je mu vyhradené
a)
určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom obceobce a s majetkom štátu dočasne prenechaným do hospodárenia obceobce, schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním,
b)
schvaľovať rozpočet obceobce a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať účet,
c)
schvaľovať územný plán obceobce alebo jej časti a koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života obceobce,
d)
rozhodovať o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa uznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov obceobce podľa odseku 4 písm. b) a okrem prípadu, ak o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku sa rozhodlo na základe petície hlasovaním obyvateľov obceobce podľa odseku 4 písm. c),
e)
určovať náležitosti miestnej dane alebo miestneho poplatku a verejnej dávky a rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky,
f)
vyhlasovať hlasovanie obyvateľov obceobce o najdôležitejších otázkach života a rozvoja obceobce a zvolávať verejné zhromaždenia občanov,
g)
uznášať sa na nariadeniach,
h)
určovať organizáciu obecného úradu a určovať plat starostu a hlavného kontrolóra,
ch)
schvalovať poriadok odmeňovania pracovníkov obceobce, ako aj ďalšie predpisy (rokovací poriadok, pracovný poriadok, organizačný poriadok a pod.),
i)
zakladať, zriaďovať a kontrolovať obecné podniky a rozpočtové a príspevkové organizácie, a vymenúvať ich vedúcich (riaditeľov),
j)
schvaľovať združovanie obecných prostriedkov a činností a účasť v združeniach, ako aj zriadenie spoločného regionálneho alebo záujmového fondu,
k)
zriaďovať orgány potrebné na samosprávu obceobce a určovať náplň ich práce,
l)
udeľovať čestné občianstvo obceobce, obecné vyznamenania a ceny.
§ 11a
Hlasovanie obyvateľov obce
(1)
Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov obceobce, ak ide o návrh
a)
na zlúčenie, rozdelenie alebo zrušenie obceobce,
b)
na zavedenie a zrušenie verejnej dávky, a ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia obecného zastupiteľstva rozhodnúť v miestnom referende,
c)
petície skupiny obyvateľov obceobce v počte 20 % oprávnených voličov; ak ide o petíciu týkajúcu sa rozdelenia obceobce, stačí na jej predloženie 20 % oprávnených voličov časti obceobce, o odčlenenie ktorej pri rozdelení obceobce ide.
(2)
Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obceobce, ak ide o odčlenenie časti obceobce spravidla s vlastným katastrálnym územím, ktorá urbanisticky nesplynula s obcou a do rozvoja tejto časti obceobce neboli vložené také investície, od ktorých je závislá celá obecobec.
(3)
Predtým než obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obceobce o odčlenení časti obceobce, rozhodne obecné zastupiteľstvo o tom, či boli splnené podmienky podľa odseku 2.
(4)
Výsledok hlasovania obyvateľov obceobce nahrádza rozhodnutie obecného zastupiteľstva v prípadoch uvedených v odseku 1 písm. a) a b) a tiež v písmene c), ak sa v ňom na základe petície obyvateľov obceobce rozhodlo o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku v obciobci.
(5)
Ak sa hlasovaním obyvateľov obceobce podľa predchádzajúcich odsekov rozhodlo o zrušení v obciobci už zavedenej miestnej dane alebo miestneho poplatku, prípadne o tom, že sa vyrubovanie takejto dane alebo vyberanie takéhoto poplatku v obciobci nezavedie, môže obecné zastupiteľstvo o zavedení takejto miestnej dane alebo miestneho poplatku vo svojej pôsobnosti rozhodnúť až po uplynutí jedného roka odo dňa, keď sa miestne referendum uskutočnilo.
(6)
Obecné zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov obceobce aj pred rozhodnutím o ďalších dôležitých veciach.
(7)
Hlasovanie obyvateľov obceobce je platné, ak sa ho zúčastní nadpolovičná väčšina obyvateľov obceobce oprávnených voliť podľa osobitných predpisov.12) Rozhodnutie obyvateľov obceobce je prijaté vtedy, ak dostalo nadpolovičnú väčšinu platných hlasov.
(8)
Pri hlasovaní obyvateľov časti obceobce sa použijú obdobne ustanovenia odsekov 4 a 7 o hlasovaní obyvateľov obceobce.
§ 11b
Verejné zhromaždenie obyvateľov obce
Na prerokovanie obecných vecí môže obecné zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov obceobce alebo jej časti.
§ 12
Rokovanie obecného zastupiteľstva
(1)
Obecné zastupiteľstvo sa schádza podľa potreby, najmenej však raz za dva mesiace. Jeho zasadnutie zvoláva a vedie starosta obceobce. Urobí tak aj v prípade, ak o to požiada aspoň jedna tretina poslancov obecného zastupiteľstva. Program rokovania sa oznamuje a zverejňuje na úradnej tabuli aspoň tri dni pred zasadnutím obecného zastupiteľstva alebo ak ide o mimoriadne zvolané zasadnutie, aspoň 24 hodín pred jeho konaním.
(2)
Obecné zastupiteľstvo rokuje vždy v zbore. Spôsobilé rokovať a uznášať sa je vtedy, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých poslancov. Na prijatie uznesenia obecného zastupiteľstva je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých poslancov; na prijatie nariadenia je potrebný súhlas trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov. Ak obecné zastupiteľstvo nie je spôsobilé rokovať a uznášať sa, starosta zvolá do 14 dní nové zasadnutie.
(3)
Ak obecné zastupiteľstvo zriadilo poradný orgán, vypočuje pred prijatím rozhodnutia vo veci, pre ktorú bol poradný orgán zriadený, jeho stanovisko.
(4)
Rokovania obecného zastupiteľstva sú zásadne verejné. Vyhlásiť rokovanie obecného zastupiteľstva za neverejné možno iba vtedy, ak sa prerokúvajú veci, ktoré majú byť predmetom utajovania v štátnom záujme.
(5)
Ak na rokovaní požiada o slovo poslanec Slovenskej národnej rady, poslanec Federálneho zhromaždenia, zástupca vlády alebo štátneho úradu, slovo sa mu udelí. Môže sa udeliť aj ktorémukoľvek obyvateľovi obceobce.
(6)
Nariadenia a uznesenia obecného zastupiteľstva podpisuje starosta obceobce.
(7)
Podrobné pravidlá o rokovaní obecného zastupiteľstva upraví rokovací poriadok obecného zastupiteľstva.
§ 13
Starosta obce
(1)
Predstaveným obceobce a najvyšším výkonným orgánom obceobce je starosta. Volia ho obyvatelia obceobce v priamych voľbách. Funkčné obdobie starostu sa končí zvolením nového starostu a zložením sľubu. Spôsob volieb upravuje osobitný predpis.5)
(2)
Starosta
a)
zvoláva a vedie zasadnutia obecného zastupiteľstva a obecnej rady a podpisuje ich uznesenia,
b)
vykonáva obecnú správu,
c)
zastupuje obecobec vo vzťahu k štátnym orgánom, k právnickým a fyzickým osobám,
d)
rozhoduje vo všetkých veciach správy obceobce, ktoré nie sú zákonom alebo organizačným poriadkom obecného zastupiteľstva vyhradené obecnému zastupiteľstvu.
(3)
Starosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch obceobce13) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov obceobce;14) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.15)
(4)
Starosta môže pozastaviť výkon uznesenia obecného zastupiteľstva, ak sa domnieva, že odporuje zákonu alebo je pre obec zjavne nevýhodné. Ak je zriadená obecná rada, starosta prerokuje uznesenie obecného zastupiteľstva pred pozastavením jeho výkonu v obecnej rade. Uznesením obecnej rady však nie je viazaný.
(5)
Ak bol výkon uznesenia obecného zastupiteľstva starostu pozastavený z dôvodu, že je pre obec zjavne nevýhodné, môže ho zrušiť obecné zastupiteľstvo trojpätinovou väčšinou hlasov všetkých poslancov do 14 dní potom, čo bolo napadnuté uznesenie zverejnené v obciobci a upravené podľa stanoviska obyvateľov obceobce. Ustanovenie § 12 ods. 3 sa použije aj v tomto prípade.
§ 13a
(1)
Starosta obceobce môže uložiť právnickej osobe pokutu do výšky 100 000 Kčs, ak právnická osoba
a)
poruší nariadenie obceobce,
b)
nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú starostom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti.
(2)
Pokuta je príjmom obceobce.
(3)
Pokutu možno uložiť do dvoch mesiacov odo dňa, kedy sa starosta dozvedel o tom, kto sa konania podľa odseku 1 dopustil; najneskôr však do jedného roka od konania opodstatňujúceho uloženie pokuty. Pri ukladaní pokút sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.15a)
§ 13b
Zastupovanie starostu
(1)
Starostu počas neprítomnosti alebo nespôsobilosti na výkon funkcie zastupuje jeho zástupca, ktorého na tento účel zvolí spravidla na celé funkčné obdobie obecné zastupiteľstvo z poslancov obecného zastupiteľstva. Obecné zastupiteľstvo môže zástupcu starostu kedykoľvek odvolať a zvoliť nového.
(2)
Ak je v obciobci zriadená obecná rada, zástupca starostu je po celý čas jej existencie po celé svoje funkčné obdobie jej členom. Zástupca starostu v čase, keď zastupuje starostu, zvoláva a vedie zasadnutie obecnej rady.
(3)
Obecné zastupiteľstvo ustanoví okruh úkonov a činností, ktoré je zástupca starostu oprávnený vykonávať.
(4)
Ak starosta zomrel, vzdal sa funkcie, bol súdom pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola súdom obmedzená, plní úlohy starostu v plnom rozsahu zvolený zástupca starostu s pomocou obecnej rady. Ak obecná rada nie je zriadená, obecné zastupiteľstvo určí dvoch svojich poslancov na pomoc zástupcovi starostu. Zastupovanie končí zložením sľubu nového starostu.
(5)
Ak je neprítomnosť alebo nespôsobilosť starostu na výkon funkcie dlhodobá, spravidla presahujúca šesť mesiacov alebo ak starosta
a)
nezvolá obecné zastupiteľstvo viac ako štyri mesiace,
b)
dlhodobo alebo hrubo a opakovane zanedbáva povinnosti starostu, a tým vznikajú vážne nedostatky v správe obceobce, v nakladaní s majetkom obceobce a vo finančnom hospodárení obceobce,
c)
požaduje to petícia11) skupiny obyvateľov obceobce v počte 20 % všetkých oprávnených voličov v obciobci,
obecné zastupiteľstvo sa môže trojpätinovou väčšinou všetkých poslancov uzniesť na voľbe nového starostu, a tým odvolať doterajšieho starostu. Zároveň sa môže uzniesť na tom, že funkciu starostu bude do zvolenia nového starostu vykonávať zástupca starostu. Na toto zastupovanie sa vzťahuje odsek 4.
(6)
V prípadoch ustanovených v odsekoch 4 a 5 zvolá obecné zastupiteľstvo obecná rada; ak nie je zriadená, zástupca starostu a poslanci, ktorých obecné zastupiteľstvo určilo na pomoc zástupcovi starostu.
§ 14
Obecná rada
(1)
Obecné zastupiteľstvo môže zriadiť obecnú radu. Obecná rada je zložená z poslancov obecného zastupiteľstva, ktorých volí obecné zastupiteľstvo na celé funkčné obdobie. Obecnú radu a jej členov môže obecné zastupiteľstvo kedykoľvek odvolať. Spôsob volieb upravuje rokovací poriadok obecného zastupiteľstva.
(2)
Počet členov obecnej rady tvorí najviac tretinu počtu poslancov obecného zastupiteľstva. V zložení obecnej rady sa prihliada na zastúpenie rozhodujúcich politických strán obceobce zastúpených v obecnom zastupiteľstve.
(3)
Obecná rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom obecného zastupiteľstva. Zároveň plní funkciu poradného orgánu starostu.
(4)
Obecná rada najmä
a)
rozpracúva a zabezpečuje plnenie úloh vyplývajúcich z uznesení obecného zastupiteľstva a organizuje prípravu podkladov na rokovanie obecného zastupiteľstva,
b)
zaoberá sa všetkými bežnými vecami týkajúcimi sa majetku obceobce, fondov a rozpočtu obceobce, miestnych daní a poplatkov a podáva o nich návrhy obecnému zastupiteľstvu alebo starostovi,
c)
pripravuje zasadnutia obecného zastupiteľstva a predkladá mu vlastné návrhy,
d)
zaoberá sa vecami týkajúcimi sa obceobce a života v nej a svoje stanoviská podáva obecnému zastupiteľstvu a starostovi,
e)
organizuje a zjednocuje činnosť komisií obecného zastupiteľstva,
f)
plní ďalšie úlohy podľa rozhodnutia obecného zastupiteľstva.
(5)
Obecná rada sa schádza podľa potreby. Jej zasadnutie zvoláva a vedie starosta obceobce.
(6)
Obecná rada je spôsobilá rokovať, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých členov rady. Na prijatie uznesenia obecnej rady je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých jej členov. Ak obecná rada nie je schopná prijať uznesenie v ktorejkoľvek veci predloženej na jej rokovanie obecným zastupiteľstvom alebo starostom, starosta predloží vec na prerokovanie obecnému zastupiteľstvu na jeho najbližšom zasadnutí.
§ 15
Komisie
(1)
Obecné zastupiteľstvo môže zriaďovať komisie ako svoje stále alebo dočasné poradné, iniciatívne a kontrolné orgány.
(2)
Komisie sú zložené z poslancov obecného zastupiteľstva a z obyvateľov obceobce zvolených obecným zastupiteľstvom.
(3)
Zloženie a úlohy komisií vymedzuje obecné zastupiteľstvo.
§ 16
Obecný úrad
(1)
Obecný úrad je výkonným orgánom obecného zastupiteľstva a starostu zložený z pracovníkov obceobce. Zabezpečuje administratívne a organizačné veci obecného zastupiteľstva a starostu, ako aj ďalších zriadených orgánov obecného zastupiteľstva.
(2)
Organizáciu obecného úradu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov potrebných na jeho činnosť určuje obecné zastupiteľstvo.
(3)
Obecný úrad najmä
a)
zabezpečuje písomnú agendu všetkých orgánov obceobce a obecného zastupiteľstva a je podateľňou a výpravňou písomností obceobce,
b)
zabezpečuje odborné podklady a iné písomnosti na rokovanie obecného zastupiteľstva a obecnej rady,
c)
vypracúva písomné vyhotovenia všetkých rozhodnutí starostu vydaných v správnom konaní,
d)
vykonáva nariadenia, uznesenia obecného zastupiteľstva a rozhodnutia starostu.
(4)
Prácu obecného úradu organizuje starosta.
(5)
V obciach s väčším počtom pracovníkov môže byť zriadená funkcia prednostu obecného úradu.
§ 16a
Spoločný obecný úrad
Ak na základe dohody medzi obcami zriadi viac obcíobcí spoločný obecný úrad, súčasťou dohody sú aj pravidlá financovania jeho činnosti, určenie jeho sídla a počtu pracovníkov, vymedzenie vzťahov k orgánom jednotlivých obcíobcí a určenie, ktorý starosta obceobce bude štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych veciach týkajúcich sa činnosti spoločného obecného úradu a v pracovnoprávnych vzťahoch týkajúcich sa pracovníkov v spoločnom obecnom úrade, ako aj ďalšie potrebné veci. Na platnosť dohody je potrebná trojpätinová väčšina všetkých členov obecného zastupiteľstva každej obceobce, ktorá je účastníkom dohody.
§ 17
Prednosta obecného úradu
(1)
Ak je v obciobci zriadená funkcia prednostu obecného úradu, obecný úrad vedie a organizuje jeho prácu prednosta, ktorého vymenúva do funkcie16) na dobu neurčitú obecné zastupiteľstvo na návrh starostu.
(2)
Prednosta obecného úradu je pracovníkom obceobce, ktorý zodpovedá za svoju činnosť starostovi. Spolu s ním podpisuje zápisnice zo zasadnutí obecného zastupiteľstva.
(3)
Prednosta obecného úradu sa zúčastňuje zasadnutí obecného zastupiteľstva a obecnej rady s hlasom poradným.
(4)
V obciach nad 5000 obyvateľov môže byť prednostom obecného úradu iba ten, kto má vysokoškolské vzdelanie alebo iné odborné vzdelanie uznávané v oblasti správy za náhradu vysokoškolského vzdelania.
§ 18
Hlavný kontrolór
(1)
Hlavný kontrolór je pracovníkom obceobce, ktorý vykonáva kontrolu úloh obceobce vyplývajúcich z pôsobnosti obceobce, najmä kontroluje pokladničné operácie a účtovníctvo obceobce, ako aj nakladanie s majetkom obceobce. Vypracúva odborné stanoviská k návrhu rozpočtu a záverečného účtu obceobce pred ich schválením v obecnom zastupiteľstve.
(2)
Do funkcie ho volí16) obecné zastupitelstvo. Za svoju činnosť zodpovedá obecnému zastupiteľstvu.
(3)
Hlavný kontrolór sa zúčastňuje zasadnutí obecného zastupiteľstva a obecnej rady s hlasom poradným. Je oprávnený nahliadať do účtovných a pokladničných dokladov, ako aj do akýchkoľvek iných dokumentov týkajúcich sa pokladničných operácií, vedenia účtovníctva a nakladania s majetkom obceobce. Výsledky kontroly predkladá obecnému zastupiteľstvu.
§ 19
Obecná polícia
(1)
Obecné zastupiteľstvo môže zriadiť ako svoj poriadkový útvar obecnú políciu a určiť jej organizáciu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov potrebných na jej činnosť.
(2)
Obecnú políciu vedie jej náčelník, ktorého vymenúva do funkcie na dobu neurčitú obecné zastupiteľstvo na návrh starostu. Náčelník obecnej polície zodpovedá za svoju činnosť starostovi.
TRETIA ČASŤ
ZDRUŽOVANIE OBCÍ
§ 20
Konferencie obcí
(1)
Na prerokovanie vecí spoločného záujmu a na výmenu skúseností sa môžu obceobce schádzať na regionálnych konferenciách.
(2)
Konferencie obcíobcí sa schádzajú podľa potreby. ObceObce sa na nich uznášajú na základných smeroch regionálnej politiky, na pravidlách vzájomnej spolupráce a plnenia spoločných úloh a pod.
§ 21
Regionálne a záujmové združovanie obcí
(1)
ObceObce sa môžu v záujme plnenia spoločných úloh, na zastupovanie svojich záujmov a potrieb alebo z iných dôvodov združovať do stálych alebo dočasných republikových, regionálnych a záujmových združení.
(2)
Zakladanie združení upravuje osobitný predpis.17)
ŠTVRTÁ ČASŤ
MESTÁ
§ 22
Základné ustanovenie
(1)
Mestami sú obceobce, ktoré za mestá vyhlási Slovenská národná rada na návrh vlády.
(2)
Mestá používajú spolu s názvom označenie „mesto“. Pri výkone samosprávy používajú mestskú pečať, mestský erb, mestské insígnie a mestskú zástavu.
(3)
Právne postavenie, územné usporiadanie a štruktúru orgánov samosprávy miest s počtom obyvateľov nad 200 000 upraví osobitný zákon.
(4)
Mestá môžu osobitným štatútom upraviť postavenie mestských pamiatkových rezervácií.18)
(5)
Osobitné postavenie hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a štruktúru a postavenie jeho orgánov upraví osobitný zákon.
§ 23
Výbory v mestských častiach
(1)
Mesto zriaďuje v mestských častiach s vlastným spravidla katastrálnym územím výbory. Členmi výborov sú všetci poslanci mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva zvolení v mestskej časti. Na čele výboru je predseda, ktorým je člen výboru zvolený výborom.
(2)
Výbory v mestských častiach reprezentujú obyvateľov mestskej časti a podieľajú sa na samospráve mesta. Dôležité rozhodnutia týkajúce sa mestskej časti, najmä zmeny jej katastrálneho územia, schválenia územného plánu zóny a zmeny názvu mestskej časti možno vykonať iba so súhlasom výboru.
(3)
Oprávnenia a povinnosti výboru pri samospráve mesta, vzťahy výboru a mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, štruktúru výboru a ďalšie potrebné veci upraví štatút mesta.
§ 24
Orgány mesta
(1)
Mestské zastupiteľstvoMestské zastupiteľstvo je orgánom samosprávy mesta. Na jeho postavenie sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona o obecnom zastupiteľstve. Okrem toho mestské zastupiteľstvo najmä
a)
rozhoduje o zriadení výborov v mestských častiach a o vymedzení ich oprávnení,
b)
ustanovuje farby mesta, mestskú zástavu a mestský erb,
c)
schvaľuje štatút mesta.
(2)
Predstaveným mesta a jeho najvyšším výkonným orgánom je primátor mesta. Na jeho postavenie sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona o starostovi obceobce. Okrem toho primátor
a)
uschováva mestskú pečať a mestskú zástavu,
b)
používa mestské insígnie.
(3)
Úlohy obecnej rady a obecného úradu plní v mestách mestská rada a mestský úrad.
PIATA ČASŤ
POSLANCI OBECNÝCH ZASTUPITEĽSTIEV
§ 25
Povinnosti a oprávnenia poslancov obecných zastupiteľstiev
(1)
Poslanec obecného zastupiteľstva (ďalej len „poslanec“) je povinný najmä
a)
zložiť sľub na prvom zasadnutí obecného zastupiteľstva, ktorého sa zúčastní,
b)
zúčastňovať sa zasadnutí obecného zastupiteľstva a jeho orgánov, do ktorých bol zvolený,
c)
dodržiavať organizačný a rokovací poriadok,
d)
obhajovať záujmy obceobce a jej obyvateľov.
(2)
Odmietnutie sľubu alebo sľub s výhradou znamená zánik mandátu. Mandát poslanca zanikne aj vtedy, keď sa bez vážneho dôvodu a bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe zasadnutia obecného zastupiteľstva alebo keď počas jedného roka nie je spôsobilý zúčastňovať sa zasadnutí obecného zastupiteľstva. Mandát poslanca obecného zastupiteľstva alebo starostu obceobce zanikne vzdaním sa len vtedy, keď vzdanie sa bolo urobené písomne a doručené obecnému zastupiteľstvu alebo bolo urobené na rokovaní obecného zastupitelstva ústne do zápisnice.
(3)
Poslanec je oprávnený najmä
a)
predkladať obecnému zastupiteľstvu i ostatným orgánom návrhy,
b)
interpelovať starostu a členov obecnej rady vo veciach týkajúcich sa výkonu ich práce,
c)
požadovať od riaditeľov obecných podnikov a vedúcich ostatných právnických osôb vysvetlenie vo veciach týkajúcich sa ich činnosti,
d)
požadovať informácie a vysvetlenia od fyzických a právnických osôb, ktoré vykonávajú v obciobci podnikateľskú činnosť, vo veciach týkajúcich sa dôsledkov ich podnikania v obciobci,
e)
zúčastňovať sa na previerkach, na kontrolách, na vybavovaní sťažností a oznámení, ktoré uskutočňujú orgány obceobce,
f)
požadovať vysvetlenia od štátnych orgánov vo veciach potrebných pre riadny výkon poslaneckej funkcie.
(4)
Funkcia poslanca sa zásadne vykonáva bez prerušenia pracovného alebo obdobného pomeru. Za jej výkon však môže obecobec poskytnúť odmenu. Poslancovi patrí náhrada skutočných výdavkov, ktoré mu v súvislosti s výkonom funkcie poslanca vznikli, podľa osobitných predpisov platných pre pracovníkov v pracovnom pomere.
(5)
Poslanec nesmie byť pre výkon svojej funkcie ukrátený na právach ani nárokoch vyplývajúcich z pracovného alebo obdobného pomeru. Zamestnávatelia umožňujú poslancom výkon funkcie podľa osobitných predpisov; to platí aj o členoch komisií, ktorí nie sú poslancami. ObecObec uhrádza zamestnávateľom na požiadanie náhradu za vyplatenú náhradu mzdy alebo inej odmeny za prácu. Poslancom, ktorí nie sú v pracovnom alebo obdobnom pomere, obecobec poskytuje náhradu ušlého zárobku.
(6)
Poslanec je povinný na požiadanie informovať voličov o svojej činnosti a činnosti obecného zastupiteľstva.
(7)
Poslancovi a starostovi, ktorý je dlhodobo plne uvoľnený na výkon funkcie zo zamestnania, patrí namiesto mzdy alebo inej odmeny v zamestnaní primeraná odmena od obceobce. Ich pracovný vzťah v doterajšom zamestnaní zostáva zachovaný za podmienok podľa osobitných predpisov.18a)
(8)
Ustanovenia odsekov 4 a 5 sa vzťahujú aj na starostu, ktorý nie je dlhodobo uvoľnený na výkon funkcie.
§ 26
Poslanec obecného zastupiteľstva a starosta obceobce skladajú sľub tohto znenia: „Sľubujem, že budem riadne plniť svoje povinnosti, hájiť záujmy obceobce a jej obyvateľov, zachovávať ústavu, zákony a ostatné všeobecne záväzné právne predpisy.“.
ŠIESTA ČASŤ
ZÁVEREČNÉ, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA
§ 27
(1)
Na konanie, v ktorom o právach, právom chránených záujmoch alebo povinnostiach právnických a fyzických osôb rozhodujú starostovia obcíobcí, sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní15a) s týmito odchýlkami:
1.
nepoužijú sa § 1, § 5 ods. 2, § 6 ods. 1 časť vety za bodkočiarkou a druhá veta, § 11 ods. 1 časť vety za bodkočiarkou, § 13, 50, 58, 59 ods. 2, § 73 a § 75 ods. 1 časť vety za bodkočiarkou zákona o správnom konaní,
2.
o tom, či je pracovník obceobce vylúčený z prejednávania veci a prípravy rozhodnutia starostu, rozhoduje starosta,
3.
o odvolaní proti rozhodnutiu starostu rozhoduje orgán štátu príslušný podľa osobitných predpisov. Tento orgán je príslušným preskúmať aj právoplatné rozhodnutie starostu mimo odvolacieho konania a v konaní o proteste prokurátora,
4.
odvolací orgán, ak sú pre to dôvody, rozhodnutie zruší, inak odvolanie zamietne a rozhodnutie potvrdí; nemôže rozhodnutie zmeniť,
5.
výkon rozhodnutia starostu uskutočňuje obecný úrad a obecná polícia.
(2)
Na výkon všeobecného dozoru nad dôsledným vykonávaním a zachovávaním zákonov a iných všeobecne záväzných právnych predpisov obcami sa vzťahujú všeobecné predpisy o výkone prokurátorského dozoru19) s týmito odchýlkami:
1.
nepoužijú sa § 15 ods. 4 a 6 prvá veta zákona o prokuratúre,
2.
protest prokurátora podaný proti nariadeniu obceobce alebo uzneseniu obecného zastupiteľstva, ako aj upozornenie prokurátora na nečinnosť alebo na porušovanie zákonov obecným zastupiteľstvom a jeho orgánmi (§ 10 ods. 2), prerokuje obecné zastupiteľstvo za účasti prokurátora,
3.
ak starosta obceobce nevyhovie protestu prokurátora podanému proti nezákonnému rozhodnutiu, opatreniu alebo inému aktu starostu obceobce, na ktorý sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní,15a) rozhodne o proteste prokurátora orgán štátu podľa odseku 1 body 3 a 4.
§ 28
(1)
Na obceobce prechádzajú pôsobnosti, ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona patrili podľa osobitných predpisov miestnym a mestským národným výborom, ak ich osobitný zákon nezveruje orgánom štátu.20)
(2)
Na obceobce prechádzajú v rozsahu ustanovenom v prílohách A a B tohto zákona aj pôsobnosti, ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona patrili podľa osobitných predpisov okresným a krajským národným výborom.
§ 29
Majetok obceobce, jeho nadobúdanie, nakladanie a hospodárenie s ním upravia osobitné zákony.
§ 31
Zrušujú sa
1.
zákon č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1969 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1970 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 62/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 139/1982 Zb., zákona Slovenskej národnej rady č. 107/1988 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1990 Zb.;
2.
čl. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1969 Zb. o niektorých opatreniach v organizácii a pôsobnosti národných výborov Slovenskej socialistickej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1971 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb.;
3.
zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1970 Zb. o zriadení krajských národných výborov v Slovenskej socialistickej republike a o opatreniach s tým súvisiacich v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 34/1971 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb.;
4.
čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť národných výborov na niektorých úsekoch štátnej správy;
5.
čl. VI zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť miestnych národnych výborov v strediskových obciach;
6.
čl. II a III zákona Slovenskej národnej rady č. 139/1982 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť mestských národných výborov na niektorých úsekoch štátnej správy;
7.
čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 107/1988 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch;
8.
vládne nariadenie č. 305/1948 Zb. o niektorých presunoch pôsobností vo verejnej správe;
9.
vládne nariadenie č. 116/1949 Zb. o ďalších presunoch pôsobnosti vo verejnej správe;
10.
vládne nariadenie č. 122/1951 Zb. o ďalších presunoch pôsobnosti a o iných zjednodušeniach verejnej správy v znení vládneho nariadenia č. 47/1953 Zb.;
11.
vládne nariadenie č. 12/1968 Zb. o úprave odmien a náhrad a niektorých ďalších pomerov poslancov národných výborov a členov komisií a aktívov národných výborov v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 128/1971 Zb. a nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 229/1988 Zb.;
12.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 18/1972 Zb. o inšpekcii verejného poriadku národných výborov v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 157/1982 Zb.;
13.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 156/1982 Zb., ktorým sa ustanovujú významné veľké mestá a kúpeľné mestá, v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 28/1989 Zb.;
14.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1984 Zb. o čestnom uznaní Za rozvoj národných výborov.
§ 32
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom volieb do orgánov samosprávy obcíobcí v roku 1990; ustanovenie § 30 ods. 1 tohto zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha B zákona SNR č. 369/1970 Zb.
Pol.| na úseku štátnej správy| prechádza pôsobnosť z okresných národných výborov na obce
---|---|---
podľa| predmet pôsobnosti
predpis| § (čl.)
1.| územného plánovania a staveb. poriadku| Zákon č. 50/ /1976 Zb.| 16 a 18 ods. 2| Obstarávanie územnoplánovacej dokumentácie sídelných útvarov a zón
2.| -"-| -"-| 21, 22, 23 ods. 1 a 2 a § 24| prerokúvanie návrhu územnoplánovacej dokumentácie sídelných útvarov a zón
3.| -"-| -"-| 26 ods. 2| schvaľovanie územných plánov a územných projektov sídelných útvarov a zón
4.| -"-| -"-| 31 ods.1 a 3| schvaľovanie zmien alebo doplnkov záväznej časti územnoplánovacej dokumentácie a rozhodovanie o úprave smernej časti územnoplánovacej dokumentácie
5.| -"-| -"-| 55 ods. 2| prijímanie ohlásení pri drobných stavbách, pri stavebných úpravách, ktorými sa nemení vzhľad stavby, a pri niektorých udržiavacích prácach
6.| -"-| -"-| 57 ods. 1 a2| určovanie, že ohlásenú drobnú stavbu, stavebnú úpravu alebo udržiavacie práce možno ukutočniťlen na základe stavebného povolenia, a oznamovanie o tom, že proti uskutočneniu drobných stavieb alebo stavebných úprav nie sú námietky
7.| -"-| -"-| 71 ods. 1písm. c)| povoľovanie informačných, reklamných a propagačných zariadení, ak sa umiestňujú na mies- tach viditeľných z verejných priestorov a ak sú spojené so stavbou alebo pozemkom
8.| -"-| -"-| 77| vykonávanie kolaudačného konania v prípadoch uvedených v § 77 ods. 1 písm. c)
9.| ochrany životného prostredia| vyhláška č. 60/1986 Zb.| 2 ods. 2| vydávanie potvrdenia o oznámení chráneného nerastu
16.| dopravy| zákon č. 68/ /1979 Zb. vznení zákona č. 118/1990 Zb.| 20 ods. 1| umiestňovanie zastávok verejnej pravidelnej hromadnej dopravy v obciobci
17.| -"-| -"-| 34 ods. 2| povoľovanie predĺženia alebo zavedenia liniek mestskej autobusovej dopravy mimo územia mesta
1)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
2)
Zákon SNR č. 517/1990 Zb.
3)
Zákon č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov.
4)
Napr. § 17 až 22 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve.
5)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
5a)
Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
Zákon Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Zb. o štátnej správe v odpadovom hospodárstve.
6)
Napr. § 30 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti.
7)
Zákon č. 15/1990 Zb. o politických stranách.
8)
§ 2 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov.
8a)
§ 14 a nasl. zákona č. 60/1965 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov.
Štvrtá časť zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
9a)
Napr. § 11 ods. 1 zákona SNR č. 517/1990 Zb., § 128 občianskeho súdneho poriadku (úplné znenie č. 70/1992 Zb.).
10)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách.
10a)
§ 20 ods. 1 zákona č. 563/1991 Zb. o účtovníctve.
§ 2 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 73/1992 Zb. o audítoroch a Slovenskej komore audítorov.
11)
Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
12)
Najmä § 2, 5 a 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
13)
§ 20 Občianskeho zákonníka.
§ 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka.
14)
§ 9 ods. 1 Zákonníka práce.
15)
§ 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
15a)
Zákon č. 71/1967 Zb.
16)
§ 27 ods. 3 Zákonníka práce.
17)
§ 20f až 20j Občianskeho zákonníka.
18)
§ 5 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb.
18a)
§ 48 ods. 1 písm. c) a § 49 písm. a) Zákonníka práce.
19)
Zákon č. 60/1965 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov.
20)
§ 14 ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
§ 13 ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 374/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 374/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu o bezpečnosti práce a technických zariadení pri stavebných prácach
Vyhlášeno 17. 9. 1990, datum účinnosti 1. 10. 1990, částka 63/1990
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - STAVEBNÉ PRÁCE V MIMORIADNYCH PODMIENKACH (§ 7 — § 8)
* TRETIA ČASŤ - SPÔSOBILOSŤ PRACOVNÍKOV A ICH VYBAVENIE (§ 9 — § 10)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - STAVENISKO (§ 11 — § 16)
* PIATA ČASŤ - ZEMNÉ PRÁCE (§ 17 — § 28)
* ŠIESTA ČASŤ - BETONÁRSKE PRÁCE A PRÁCE S NIMI SÚVISIACE (§ 29 — § 36)
* SIEDMA ČASŤ - MURÁRSKE PRÁCE (§ 37 — § 39)
* ÔSMA ČASŤ - MONTÁŽNE PRÁCE (§ 40 — § 46)
* DEVIATA ČASŤ - PRÁCE VO VÝŠKACH A NAD VOĽNOU HĹBKOU (§ 47 — § 61)
* DESIATA ČASŤ - BÚRACIE A REKONŠTRUKČNÉ PRÁCE (§ 62 — § 70)
* JEDENÁSTA ČASŤ - STROJE A STROJNÉ ZARIADENIA (§ 71 — § 91)
* DVANÁSTA ČASŤ - PRÁCE SÚVISIACE SO STAVEBNOU ČINNOSŤOU (§ 92 — § 101)
* TRINÁSTA ČASŤ
* SPOLOČNÉ USTANOVENIA
* § 102 - Pracovník
* § 103 - Výnimky
* § 104 - Zrušovacie ustanovenia
* § 105 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 10. 1990
374
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
zo 14. augusta 1990
o bezpečnosti práce a technických zariadení pri stavebných prácach
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a Slovenský banský úrad podľa § 6 ods. 6 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe po prerokovaní s príslušnými odborovými orgánmi ustanovujú:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška ustanovuje požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení (ďalej len „bezpečnosť práce“) pri príprave a vykonávaní stavebných, montážnych a udržiavacích prác a pri prácach s nimi súvisiacich (ďalej len „stavebné práce“).
(2)
Vyhláška sa vzťahuje na právnické a fyzické osoby,1) ktoré vykonávajú stavebné práce (ďalej len „dodávateľ stavebných prác“), a ich pracovníkov.
(3)
Vyhláška sa nevzťahuje na stavebné práce vykonávané pri banskej činnosti v podzemí a činnosti vykonávanej banským spôsobom v podzemí.2)
(4)
Vyhláška sa nevzťahuje na zemné práce vykonávané s použitím strojov a výbušnín, ak sa na jednej lokalite premiestňuje viac ako 100 000 m3 horniny.3)
§ 2
Výklad pojmov
Na účely tejto vyhlášky sa rozumie
a)
bezpečnostným opatrením opatrenie, ktoré zabezpečuje organizačným alebo technickým spôsobom bezpečný výkon činnosti alebo bezpečnú prevádzku zariadení,
b)
dodávateľskou dokumentáciou dokumentácia vypracovaná dodávateľom stavebných prác v rámci prípravy výroby,
c)
horolezeckou (speleologickou) kvalifikáciou súbor vedomostí a zručností, ktoré umožňujú bezpečné používanie horolezeckej (speleologickej) techniky,
d)
horolezeckou (speleologickou) technikou praktické používanie vedomostí, zručnosti, technických prostriedkov a zariadení športového lezenia pre vykonávanie stavebných prác vo výškach a nad voľnou klenbou,
e)
inštruktorom horolezeckej (speleologickej) techniky pracovník oprávnený vykonávať školenie a overovanie vedomostí a zručnosti potrebných pre vykonávanie výškových prác pomocou horolezeckej (speleologickej) techniky,
f)
inštruktorom lešenárskej techniky pracovník oprávnený vykonávať školenie a overovanie vedomostí a zručnosti potrebných pre montáž a demontáž pomocných stavebných konštrukcií,
g)
inžinierskymi sieťami dopravné siete (cestné, železničné a vodné), rozvodné siete (vodovodné, energetické a telekomunikačné), kanalizácie a ich zariadenia,
h)
nebezpečnou prácou činnosť, ktorá pri použití určených bezpečnostných opatrení predstavuje zvýšené úrazové riziko,
i)
nebezpečnou prekážkou prekážka, ktorá svojou polohou, pohybom alebo pôsobením ohrozuje bezpečný priebeh pracovnej činnosti alebo pohybu,
j)
nebezpečným prostredím a nebezpečným priestorom priestor so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku pracovného úrazu alebo poškodenia technického zariadenia (ochranné pásma rozvodových a dopravných sietí, staré uzatvorené priestory, prevádzky s výskytom škodlivín v prostredí a pod.),
k)
nebezpečným dosahom stroja maximálny dosah pracovného zariadenia stroja zväčšený o bezpečnostné pásmo v šírke 2 m,
l)
ohrozeným priestorom pracovný priestor so zvýšeným úrazovým rizikom vyvolaným umiestnením a činnosťou pracovníka, stroja alebo zariadenia, nebezpečenstvom pádu predmetov z výšky, zrútením konštrukcie a pod.,
m)
oboznámením pracovníkom podpísaný záznam o oboznámení s predpismi o bezpečnosti práce v rozsahu potrebnom na výkon jeho práce,
n)
prácou nad sebou práca, keď pracovník môže byť ohrozený pádom predmetov alebo materiálom z pracoviska nad ním,
o)
prácou pri sťažených podmienkach práca v stiesnených priestoroch, extrémnych klimatických alebo mikroklimatických podmienkach,
p)
stálym dozorom nepretržité sledovanie pracovnej činnosti pracovníkov a stavu pracoviska, pri ktorom sa pracovník určený organizáciou nesmie od pracovníkov vzdialiť a nesmie sa zamestnávať ničím iným ako dozorom,
r)
udržiavacími prácami práce na prevádzkových objektoch, budovách, konštrukciách a ich častiach, ktorými sa udržiavajú v prevádzkyschopnosti a bezpečnom stave,
s)
zábranou prírodná alebo umelá prekážka, ktorá vymedzuje alebo delí priestor určený na pohyb osôb (vozidiel a pod.) alebo tomuto pohybu nežiadúcim smerom zabraňuje a to z bezpečnostných alebo prevádzkových dôvodov, pričom nemusí spĺňať požiadavky na zaťaženie ako zábradlie,
t)
zodpovedným pracovníkom pracovník poverený riadením práce na zverenom úseku s právomocou samostatne rozhodovať.
§ 3
Základné povinnosti dodávateľa stavebných prác
(1)
Dodávateľ stavebných prác je povinný viesť evidenciu pracovníkov od ich nástupu do práce až do opustenia pracoviska.
(2)
Dodávateľ stavebných prác je povinný vybaviť osoby, ktoré s jeho vedomím vstupujú na stavenisko (pracovisko), osobnými ochrannými pracovnými prostriedkami zodpovedajúcimi ich ohrozeniu.
§ 4
Príprava stavieb
(1)
Dodávateľ stavebných prác musí v rámci dodávateľskej dokumentácie vytvoriť podmienky na zaistenie bezpečnosti práce.
(2)
Súčasťou dodávateľskej dokumentácie je technologický alebo pracovný postup, ktorý musí byť k dispozícii na stavbe.
(3)
Technologický postup musí riešiť
a)
nadväznosť a súbeh jednotlivých pracovných operácií,
b)
pracovný postup pre danú pracovnú činnosť,
c)
použitie strojov, zariadení a špeciálnych pracovných prostriedkov, pomôcok a pod.,
d)
druhy a typy pomocných stavebných konštrukcií (lešení, podperných konštrukcií, plošín a pod.),
e)
spôsob dopravy (zvislej i vodorovnej) materiálov vrátane komunikácií a skladovacích plôch,
f)
technické a organizačné opatrenia na zaistenie bezpečnosti pracovníkov, pracoviska a okolia,
g)
opatrenia na zabezpečenie staveniska (pracoviska) v čase, keď sa na ňom nepracuje,
h)
opatrenia pri stavebných prácach pri mimoriadnych podmienkach.
(4)
Pracovný postup musí obsahovať požiadavky na vykonanie stavebných prác pri dodržaní zásad bezpečnosti práce.
(5)
Ak v typových podkladoch nie sú na vykonanie stavebných prác určené spôsoby zaistenia bezpečnosti práce, musia sa určiť v dodávateľskej dokumentácii.
(6)
Dodávateľská dokumentácia musí obsahovať aj opatrenia pre prípad ohrozenia prírodnými živlami (záplavy, zosuvy pôdy a pod.), ďalej opatrenia pri stavebných prácach za prevádzky a súbehu prác niekoľkých dodávateľov, ako aj opatrenia pri postupnom odovzdávaní stavieb a objektov do prevádzky a užívania.
(7)
Dodávateľská dokumentácia nemusí obsahovať opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce v rozsahu podľa odsekov 1 až 4, ak ide o stavebné práce malého rozsahu (jednoduché a drobné stavby, jednoduché stavebné úpravy a udržiavacie práce) alebo ide o stavebné práce, ktorých bezpečné vykonávanie je upravené technickými normami.4) Zodpovedný pracovník určí v týchto prípadoch nevyhnutné opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce pred začatím jednotlivých prác (skládky, rozmiestnenie a použitie strojov a zariadení, pracovné postupy a pod.) a urobí o tom záznam v stavebnom denníku.
(8)
Pracovníci musia byť oboznámení s dodávateľskou dokumentáciou v rozsahu, ktorý sa ich týka.
§ 5
Povinnosti pri odovzdávaní staveniska (pracoviska)
(1)
Vzájomné vzťahy, záväzky a povinnosti v oblasti bezpečnosti práce sa musia medzi účastníkmi výstavby dohodnúť vopred a musia byť obsiahnuté v zápise o odovzdaní staveniska (pracoviska), ak nie sú obsiahnuté v hospodárskej zmluve. Rovnako sa postupuje pri súbehu stavebných prác s prácami počas prevádzky.
(2)
Dodávateľ stavebných prác je povinný oboznámiť ostatných dodávateľov s požiadavkami bezpečnosti práce obsiahnutými v projekte stavby a v dodávateľskej dokumentácii.
(3)
Pri stavebných prácach počas prevádzky je prevádzkovateľ povinný oboznámiť pracovníkov dodávateľa stavebných prác so zásadami bezpečného správania sa na danom pracovisku a s možnými miestami a zdrojmi ohrozenia. Rovnako je dodávateľ stavebných prác povinný oboznámiť určených pracovníkov prevádzkovateľa s rizikami stavebných prác.
§ 6
Prerušenie stavebných prác
(1)
Pracovník, ktorý spozoruje nebezpečenstvo, ktoré by mohlo ohroziť zdravie alebo životy osôb alebo spôsobiť prevádzkovú nehodu (haváriu) alebo poruchu technického zariadenia, prípadne príznaky takéhoto nebezpečenstva, je povinný, ak nemôže nebezpečenstvo odstrániť sám, prerušiť prácu a oznámiť to ihneď zodpovednému pracovníkovi a podľa možnosti upozorniť všetky osoby, ktoré by mohlo toto nebezpečenstvo ohroziť. Obdobne pracovník postupuje pri podozrení, že osoba, ktorá sa nachádza na pracovisku, je pod vplyvom alkoholu alebo iných omamných látok.
(2)
Práce sa musia prerušiť pri ohrození pracovníkov, stavby (jej časti) alebo okolia vplyvom zhoršených poveternostných podmienok, nevyhovujúceho technického stavu konštrukcie, stroja alebo zariadenia, prírodných živlov, prípadne iných nepredvídaných okolností. Dôvody na prerušenie práce posúdi a o prerušení práce rozhodne zodpovedný pracovník dodávateľa stavebných prác. Práce sa musia prerušiť tiež za podmienok určených osobitnými predpismi.5)
(3)
Pri prerušení práce treba vykonať nevyhnutné opatrenia na ochranu života, zdravia a majetku a musí sa o tom vyhotoviť zápis. V práci možno opätovne pokračovať až na pokyn zodpovedného pracovníka.
DRUHÁ ČASŤ
STAVEBNÉ PRÁCE V MIMORIADNYCH PODMIENKACH
§ 7
Základné ustanovenia
(1)
Za stavebné práce v mimoriadnych podmienkach sa považujú práce počas prevádzky, práce v sťažených podmienkach a práce v nebezpečnom prostredí a nebezpečnom priestore.
(2)
Pre vykonávanie stavebných prác v mimoriadnych podmienkach sa musia v projekte stavby určiť zásady technických, organizačných a prípadne ďalších opatrení na zaistenie bezpečnosti práce.
(3)
Ak nastanú počas stavebných prác mimoriadne podmienky, určí dodávateľ stavebných prác, prípadne v spolupráci s projektantom potrebné opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce. S určenými opatreniami musí dodávateľ stavebných prác oboznámiť pracovníkov, ktorých sa tieto opatrenia týkajú.
§ 8
Stavebné práce v nebezpečnom prostredí a v nebezpečnom priestore
(1)
Pri vykonávaní stavebných prác v nebezpečnom prostredí a v nebezpečnom priestore je investor povinný zabezpečiť pre pracovníkov dodávateľa stavebných prác ďalšie osobné ochranné pracovné prostriedky a zariadenia u dodávateľa stavebných prác neobvyklé.
(2)
Zaistenie bezpečnosti práce v ochranných pásmach6) inžinierskych sietí a v iných nebezpečných priestoroch sa musí vykonať vopred na základe písomnej dohody s vlastníkmi, správcami alebo prevádzkovateľmi týchto sietí, ak osobitný predpis neurčí inak.6)
(3)
Akékoľvek poškodenie inžinierskych sietí sa musí ihneď ohlásiť ich prevádzkovateľovi a dodávateľ stavebných prác musí vykonať opatrenia na zamedzenie vstupu nepovolaným osobám do ohrozeného priestoru do odstránenia zdroja nebezpečenstva, ak osobitný predpis neurčí inak.6)
(4)
Pre stavebné práce v blízkosti zariadení pod napätím sa musia vykonať opatrenia proti dotyku alebo proti priblíženiu k častiam pod napätím.7)
(5)
Pracovník nesmie pracovať osamotene na pracoviskách, kde nie je v dohľade ďalší pracovník alebo možnosť dovolania ďalšieho pracovníka, ktorý v prípade nehody poskytne alebo privolá pomoc, alebo ak nie je zabezpečená možnosť inej kontroly alebo spojenia (ďalej len „odľahlé pracovisko“) a v miestach s nebezpečenstvom výbuchu, zasypania, otrávenia, utopenia, pádu z výšky a v ďalších prípadoch, ktoré určí zodpovedný pracovník.
(6)
Vstup do šácht, studní, vrtov, žúmp, kanálov, nádrží alebo iných uzavretých priestorov je zakázaný, ak výskyt zdraviu škodlivých a výbušných látok presahuje prípustnú koncentráciu.8) Prípadný výskyt musí byť pomocou technických zariadení a opatrení znížený a musí sa zabezpečiť signalizačné zariadenie a záchranné prostriedky. Do uzavretých priestorov sa musí zabezpečiť dostatočný prívod vzduchu.
TRETIA ČASŤ
SPÔSOBILOSŤ PRACOVNÍKOV A ICH VYBAVENIE
§ 9
Povinnosti dodávateľov stavebných prác
(1)
Dodávateľ stavebných prác je povinný pracovníkov, ktorí stavebné práce projektujú, riadia, vykonávajú a kontrolujú, vyškoliť z predpisov na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci,9) prípadne prakticky zaučiť, a to v rozsahu potrebnom na výkon ich práce a overovať ich znalosti najmenej raz za 3 roky, ak osobitný predpis10) alebo táto vyhláška neurčí inak.
(2)
Dodávateľ stavebných prác je povinný zabezpečiť školenie a zaučenie pracovníkov a overovať ich znalosti z predpisov uvedených v odseku 1 najmenej raz za 12 mesiacov, ak vykonávajú alebo riadia stavebné práce
a)
vo výškach nad 1,5 m, ak nemôžu pracovať z pevných a bezpečných pracovných podláh,
b)
na pohyblivých pracovných plošinách,
c)
na rebríkoch vo výške nad 5 m,
d)
pomocou horolezeckej (speleologickej) techniky,
e)
vo výškach pri montáži a demontáži pomocných konštrukcií.
(3)
Školenie, zaučenie a overovanie znalostí pracovníkov, ktorí vykonávajú alebo riadia stavebné práce uvedené v odseku 2 písm. d), môžu vykonávať len inštruktori horolezeckej (speleologickej) techniky a práce uvedené v odseku 2 písm. e) len inštruktori lešenárskej techniky.
(4)
Stavebné práce, na ktoré treba odbornú spôsobilosť,11) sa môžu vykonávať len po jej získaní.
(5)
Dodávateľ stavebných prác nesmie poveriť pracovníkov vykonávaním stavebných prác, ak nespĺňajú požiadavky odbornej a zdravotnej spôsobilosti.12)
(6)
Dodávateľ stavebných prác je povinný viesť evidenciu o školeniach, zaučeniach, skúškach a o odbornej a zdravotnej spôsobilosti pracovníkov.
(7)
Dodávateľ stavebných prác je povinný vybaviť
a)
pracovníkov vhodným náradím a ostatnými pomôckami a osobnými pracovnými prostriedkami potrebnými na bezpečný výkon práce, ako aj dokumentáciou, návodmi a pravidlami,
b)
pracovníkov poverených riadením a kontrolou stavebných prác právnymi a ostatnými predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti technických zariadení v rozsahu potrebnom na výkon ich práce.
§ 10
Povinnosti pracovníkov
(1)
Pracovníci sú pri vykonávaní stavebných prác povinní13)
a)
dodržiavať technologické alebo pracovné postupy, návody, pravidlá a pokyny,
b)
obsluhovať len tie stroje a zariadenia a používať náradie a pomôcky, ktoré im boli na výkon práce určené,
c)
dodržiavať bezpečnostné označenia, výstražné signály a upozornenia a tiež pokyny pracovníkov určených na stráženie ohrozeného priestoru,
d)
vykonávať prácu na určenom pracovisku; z pracoviska sa nesmú vzdialiť bez súhlasu zodpovedného pracovníka okrem naliehavých dôvodov (nevoľnosť, náhle ochorenie, úraz a pod.), takýto odchod sú povinní čo najskôr vhodným spôsobom ohlásiť zodpovednému pracovníkovi,
e)
nemeniť bez súhlasu zodpovedného pracovníka nič na prevádzkových, bezpečnostných a požiarnych zariadeniach.
(2)
Pri zmene podmienok (geologických, hydrogeologických, poveternostných a pod.), ktoré môžu nepriaznivo ovplyvniť bezpečnosť práce počas stavebných prác, sú zodpovední pracovníci povinní vykonať potrebné zmeny technologických alebo pracovných postupov a oboznámiť s nimi príslušných pracovníkov.
ŠTVRTÁ ČASŤ
STAVENISKO
§ 11
Vymedzenie a príprava staveniska
(1)
Pri vymedzení staveniska sa musí prihliadať na doterajšie priľahlé priestory a komunikácie s cieľom čo najmenej narušiť tieto priestory, komunikácie a celkovú prevádzku. Komunikácie musia byť riadne vyznačené a osvetlené.
(2)
Stavenisko v zastavanom území obce alebo miesto výkonu stavby musí byť oplotené do výšky najmenej 1,8 m. Pri líniových stavbách alebo staveniskách, na ktorých sa vykonávajú krátkodobé práce, postačí ohradenie dvojtyčovým zábradlím do výšky 1,1 m alebo iným vhodným opatrením.
(3)
Pri prácach vykonávaných na verejných komunikáciách, ktoré z prevádzkových dôvodov alebo technologických dôvodov nemožno ohradiť, musí sa zaistiť bezpečnosť prevádzky alebo osôb iným spôsobom napr. riadením prevádzky alebo strážením.
(4)
Stavenisko (pracovisko), na ktorom sa pracuje iba z lešenia, debnenia, pracovných plošín alebo s osobným zabezpečením proti pádu z výšky, sa musí vymedziť alebo zabezpečiť podľa § 52.
(5)
Oplotenie alebo ohradenie zasahujúce do verejných komunikácií musí byť v noci a pri zníženej viditeľnosti opatrené výstražným červeným svetlom v čele prekážky a ďalej vo vzdialenosti minimálne každých 50 m.
(6)
Stavenisko mimo zastavaného územia obce nemusí byť oplotené alebo ohradené, ak je vzdialené od verejnej komunikácie viac ako 30 m.
(7)
Stavenisko mimo zastavaného územia, kde sa nepredpokladá verejný prístup (pole a pod.), sa nemusí oplotiť alebo ohradiť, ak je s užívateľmi pozemkov dohodnuté, akým spôsobom bude vykonané po obvode staveniska upozornenie na nebezpečenstvo. Možné zdroje nebezpečenstva (otvory, jamy, nestabilné konštrukcie a stavebné dielce, stroje a pod.) musí dodávateľ stavebných prác vhodným spôsobom zabezpečiť.
(8)
Všetky vstupy na stavenisko, montážne priestory a prístupové cesty, ktoré k nim vedú, sa musia označiť bezpečnostnými značkami a tabuľkami14) so zákazom vstupu na stavenisko nepovolaným osobám. Oplotenie staveniska musí mať uzamykateľné vstupy a výstupy.
(9)
Na staveniskách, kde pracujú aj zahraniční pracovníci, sa musia pre výstražné alebo nariaďujúce bezpečnostné oznámenia používať vhodné značky a symboly.
(10)
Prístupové komunikácie, pracovné plochy a pod. sa musia po celý čas výstavby na stavenisku udržiavať v bezpečnom stave.
(11)
Pri stavebných prácach za zníženej viditeľnosti sa musí zabezpečiť dostatočné osvetlenie.15)
§ 12
Vnútrostaveniskové komunikácie
(1)
Pred začatím staveniskovej dopravy a pri jej podstatnej zmene sa musia skontrolovať prejazdné profily komunikácií a prevádzkové podmienky. Nevyhovujúce komunikácie sa musia upraviť.16)
(2)
Je zakázaná jazda vozidla pod podjazdom alebo inou pevnou prekážkou, ak výška vozidla vrátane jeho nákladu nie je nižšia od podjazdu alebo prekážky najmenej o 0,3 m. Podjazdy, ktoré majú svetlú výšku nižšiu ako 4,3 m, musia byť označené ako na verejných komunikáciách.
(3)
Minimálna šírka komunikácie na chôdzu na stavenisku musí byť 0,75 m, pri obojsmernej prevádzke šírka 1,5 m. Komunikácie na chôdzu s väčším sklonom ako 1: 3 musia mať aspoň na jednej strane jednotyčové zábradlie vysoké 1,1 m.
(4)
Podchodové výšky musia byť minimálne 2,1 m, výnimočne možno túto výšku znížiť na 1,8 m, pričom sa musia vykonať potrebné bezpečnostné opatrenia napr. vyznačením alebo náterom.
(5)
Prekážky na komunikáciách ovplyvňujúce bezpečný prejazd, ako aj zákaz vjazdu a koniec cesty sa musí označiť bezpečnostnými značkami a tabuľkami.17)
(6)
Prekážky vyššie ako 0,1 m, napr. koľajnice, rúrky alebo hadice na komunikáciách, ktorými prechádzajú osoby alebo ktoré slúžia doprave, musia byť vybavené priechodmi a prejazdami zodpovedajúcej únosnosti.
(7)
Na komunikáciách, kde hrozí zvýšené nebezpečenstvo pádu osôb, vybehnutie alebo zbehnutie vozidla alebo mechanizačných prostriedkov, sa musia vykonať bezpečnostné opatrenia napr. ohradenie alebo zvodidlá; to sa týka aj koncov komunikácií a zakázaných vjazdov.
§ 13
Zabezpečenie otvorov a jám
(1)
Všetky otvory a jamy na staveniskách (pracoviskách) alebo komunikáciách, kde hrozí nebezpečenstvo pádu osôb, musia byť zakryté alebo ohradené.
(2)
Zakrytie súvislým poklopom sa musí vykonať tak, aby ho nebolo možné pri prevádzke odstrániť alebo poškodiť. Poklop musí mať únosnosť zodpovedajúcu predpokladanej prevádzke.
(3)
Nezakrývajú sa len tie otvory a jamy, v ktorých sa pracuje. Ak sa zdržujú v bezprostrednej blízkosti ďalší pracovníci, musia sa otvory a jamy ohradiť alebo strážiť.
(4)
Jamy na vápno a podobné látky sa musia vždy ohradiť pevným dvojtyčovým zábradlím vysokým 1,1 m.
§ 14
Vertikálne komunikácie
(1)
Plochy všetkých schodísk a šikmých rámp18) musia mať nešmykľavý povrch.
(2)
Rebrík19) možno používať len na krátkodobé fyzicky nenáročné práce pri použití jednoduchého náradia. Pri vystupovaní alebo zostupovaní musí byť pracovník otočený tvárou k rebríku a musí mať možnosť pridržať sa ho oboma rukami.
(3)
Po rebríku sa nesmie vynášať alebo znášať bremeno ťažšie ako 20 kg. Na rebríkoch je zakázané pracovať nad sebou. Vystupovať a zostupovať po rebríku súčasne viacerými pracovníkmi je zakázané.
(4)
Na rebríkoch sa nesmú vykonávať práce, pri ktorých sa používajú pneumatické nástroje, vstreľovacie prístroje, reťazové píly a iné nebezpečné nástroje.
(5)
Je zakázané používať rebrík ako priechodový mostík.
(6)
Najvyššia povolená dĺžka prenosných drevených rebríkov je 8 m. Ak sa má rebrík nadstaviť, musia sa obe časti bezpečne spojiť. V mieste spojenia sa nesmie meniť sklon rebríka ani vzdialenosť medzi priečkami.
(7)
Rebríky používané na výstup musia presahovať výstupnú plošinu o 1,1 m. Presah rebríka sa môže nahradiť pevnými držadlami alebo inou pevnou časťou konštrukcie, za ktorú sa možno spoľahlivo zachytiť. Na zabezpečenie stability musí byť rebrík zabezpečený proti posunutiu, bočnému vychýleniu, prevráteniu alebo rozovretiu. Sklon jednoduchého rebríka nesmie byť menší ako 1 : 2,5.
(8)
Za priečkami musí byť voľný priestor najmenej 0,18 m; pri päte rebríka zo strany prístupu treba ponechať voľný priestor najmenej 0,6 m.
(9)
Na výstup a zostup medzi podlahami lešenia možno použiť aj drevené zbíjané rebríky s najväčšou dĺžkou 3,5 m s priečkami vsadenými do zdvojených postranníc, technicky dokumentované typovým výkresom a výpočtom.
(10)
Povrazové rebríky možno použiť len na výstup a zostup pracovníkov.
(11)
Na rebríku možno pracovať len v bezpečnej vzdialenosti od horného konca rebríka, pri jednoduchom rebríku vo vzdialenosti chodidiel najviac 0,8 m; pri dvojitom rebríku najviac o 0,5 m od konca rebríka. Pri práci na rebríku musí pracovník, keď je chodidlami vo výške väčšej ako 5 m, používať osobné ochranné zabezpečenie proti pádu.
(12)
Vizuálne prehliadky rebríkov sa musia vykonať pri výdaji zo skladu alebo pri príjme do skladu a pred každým použitím. Podľa požiadaviek technických noriem dodávateľ stavebných prác je povinný pravidelne vykonávať skúšky stability a pevnosti rebríkov najmenej raz ročne. Poškodené rebríky a tie, ktoré nevyhovujú skúškam, sa nesmú používať.
(13)
Pojazdné rebríky sa musia pred použitím stabilizovať oporami na dostatočne únosnom podklade.
Skladovanie
§ 15
Základné ustanovenia
(1)
Pri skladovaní materiálov sa musí zaistiť ich bezpečný prísun a odber v súlade s postupom stavebných prác.
(2)
Zariadenie skládok a oporné konštrukcie sa musia riešiť tak, aby umožňovali skladovanie, odoberanie alebo dopĺňanie dielcov a prvkov v súlade s požiadavkami výrobcu bez nebezpečenstva ich poškodenia.
(3)
Skládky, skladištia a jednotlivé miesta na uskladnenie materiálu sa nesmú umiestňovať v priestoroch trvale ohrozovaných dopravou bremien, prácou vo výške, na komunikáciách, kde by prekážali prevádzke motorových a iných vozidiel, prípadne používaniu komunikácií osobami, ak nie je v dokumentácii stavieb určené inak. Umiestnenie skládok a skladísk v ochranných pásmach sa musí riešiť podľa osobitných predpisov.20)
(4)
Skladovací priestor musí mať výšku zodpovedajúcu spôsobu skladovania a používania mechanizácie. Skladovací priestor, v ktorom sa pracovníci pohybujú, musí mať výšku najmenej 2,1 m.
(5)
Skladovacie plochy musia byť urovnané, odvodnené, spevnené a označené bezpečnostnými tabuľkami zakazujúcimi vstup nepovolaným osobám.
(6)
Rozmiestnenie skladovaných materiálov, šírka a únosnosť komunikácií musia zodpovedať používanej mechanizácii.
(7)
Pracovníci, ktorí pracujú v priestoroch skladov, musia byť oboznámení s rozdelením skladovacích priestorov pre jednotlivé druhy materiálov a s podmienkami bezpečnej prevádzky.
(8)
Skladovaný materiál musí byť uložený tak, aby bola po celý čas skladovania zabezpečená jeho stabilita podložkami, zarážkami, oporami, stojanmi, klinmi, previazaním a pod. a aby nedošlo k jeho znehodnoteniu.
(9)
Konštrukčné prvky, ktoré na seba pri skladovaní tesne priliehajú a nemajú časti, ktoré by umožnili bezpečné uchopenie v okách alebo držadlách a pod., musia byť vždy uložené na podkladoch. Je zakázané ako podklady používať guľatinu alebo vrstvené podklady.
(10)
Dielce možno skladovať len podľa podmienok určených výrobcom alebo v takej polohe, v ktorej budú zabudované.
(11)
Dielce ľahko poškoditeľné pri manipulácii a dielce na letmú montáž sa odoberajú priamo z dopravných prostriedkov. Zriaďovanie medziskládok je dovolené v technologicky zdôvodnených prípadoch, pričom uskladnené dielce, ktorých statické vlastnosti sa môžu znížiť poveternostnými vplyvmi, musia sa vhodne chrániť.
(12)
Miesta určené na odber dielcov z dopravných prostriedkov musia mať rovný a dostatočne únosný povrch a ich spojenie s príjazdovými komunikáciami musí zaisťovať bezpečný nájazd a zjazd.
§ 16
Spôsoby skladovania
(1)
Sypký materiál sa môže voľne ukladať plnomechanizovaným spôsobom do akejkoľvek výšky za predpokladu, že aj jeho odoberanie sa bude uskutočňovať mechanickým spôsobom. Pri odoberaní materiálu sa musí zamedziť vytváraniu previsov. Ak sa vytvorí stena, musí sa odoberanie upraviť tak, aby výška steny nepresiahla 9/10 dovoleného dosahu nakladacieho stroja.
(2)
Pri ručnom ukladaní sa môžu sypké materiály navŕšiť len do výšky 2 m. Pri ručnom odbere alebo odbere mechanickou lopatou z hromád vyšších ako 2 m musí sa miesto odberu upraviť tak, aby nevznikali previsy a výška steny nepresiahla 1,5 m.
(3)
Na skládke sypkých materiálov so spodným odoberaním sa pracovníci nesmú zdržiavať v nebezpečnej blízkosti odberného miesta.
(4)
Vrecia so sypkým materiálom sa môžu ručne ukladať do výšky 1,5 m, pri mechanizovanom ukladaní do výšky 3 m. Okraje hromád sa musia zabezpečiť pomocným zariadením (oporou, stenou a pod.) alebo sa musia vrecia uložiť v bezpečnom sklone a väzbe, aby nedošlo k ich zosunutiu.
(5)
Tekuté látky uskladnené v uzavretých nádobách sa musia uložiť tak, aby plniaci (vyprázdňovací) otvor bol vždy hore. Otvorené nádrže sa musia zabezpečiť proti pádu osôb do nich. Sudy, barely a podobné nádoby sa skladujú stojato len v jednej vrstve. Ležato sa môžu skladovať vo viacerých vrstvách za predpokladu, že jednotlivé vrstvy budú vzájomne stabilizované prekladmi, prípadne budú uložené v konštrukcii zabezpečujúcej ich stabilitu.
(6)
Kusový materiál pravidelných tvarov sa môže skladovať ručne len do výšky 2 m pri zabezpečení stability (previazaním a pod.). Kusový materiál nepravidelných tvarov (lomový kameň, nepravidelné tvarovky a pod.) sa môže v pevnej hranici ukladať ručne len do výšky 1,5 m.
(7)
Tabuľové sklo sa musí skladovať stojato v rámoch s mäkkými podložkami.
(8)
Krehký materiál (umývadlá, záchodové misy a pod.) možno ručne skladovať len v jednej vrstve alebo v nosných rámoch do výšky 1,5 m.
(9)
Kyseliny a iné nebezpečné látky sa musia skladovať v obaloch s označením druhu látky. Bezpečný spôsob skladovania určí dodávateľ stavebných prác podľa druhu obalu.
(10)
Oblé predmety (plechovky a pod.) pri zabezpečení stability sa môžu ručne ukladať na seba do výšky 2 m. Rúry, trubky a guľatina sa musia zabezpečiť proti rozvaleniu.
(11)
Prvky a dielce pravidelných tvarov pri ukladaní alebo odoberaní mechanizovanými prostriedkami možno skladovať až do výšky 4 m, ak výrobca alebo osobitný predpis neurčí inak a ak sú v mieste skladovacej plochy dodržané požiadavky na dostatočnú únosnosť podložia, bezpečnú manipuláciu a dostatočnú svetlú výšku.
(12)
Sklady horľavých materiálov nesmú byť umiestnené bližšie ako 60 m od miesta nasávania vzduchu do podzemnej stavby alebo podzemného banského diela.
(13)
Upínanie a odopínanie dielcov sa musí vykonávať zo zeme alebo z bezpečných plošín alebo podláh tak, aby sa neupínali alebo neodopínali vo väčšej pracovnej výške ako 1,5 m. Upínanie a odopínanie dielcov pri použití rebríkov dodávateľ stavebných prác podrobne upraví v technologickom alebo pracovnom postupe.
(14)
Poškodené, prípadne kazové dielce a materiál sa musia výrazne označiť a osobitne uložiť. Dodávateľ stavebných prác určí spôsob ich skladovania a manipulácie.
(15)
Materiál uložený pozdĺž koľajníc sa musí uložiť a zabezpečiť tak, aby bol zachovaný prejazdný profil a voľný priechodný priestor pozdĺž koľajníc.
PIATA ČASŤ
ZEMNÉ PRÁCE
§ 17
Prieskum staveniska
(1)
Prieskum staveniska sa musí riešiť v rámci projektu stavby.21)
(2)
Na základe výsledku geologického prieskumu a prieskumu prekážok na stavbe je projektant zemných prác povinný určiť triedu hornín a v spolupráci s dodávateľom stavebných prác určiť ďalšie opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce.
(3)
Prieskum prírodných podmienok sa nevyžaduje pre zemné práce do objemu 100 m3 výkopu a do hĺbky maximálne 2 m a pri opravách podzemných vedení, ak sú známe geologické a hydrogeologické pomery a fyzikálno-mechanické vlastnosti zemín z predchádzajúcich zemných prác.
(4)
Pred začatím zemných prác musí dodávateľ stavebných prác overiť na stavenisku (pracovisku) inžinierske siete, podzemné priestory, presakovanie alebo výron škodlivých látok a v spolupráci s projektantom určiť opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce.
§ 18
Vyznačenie inžinierskych sietí
(1)
Pri projektovaní zemných prác je investor povinný zistiť všetky inžinierske siete a iné prekážky (podzemné priestory, staré banské diela a pod.) z hľadiska ich smerového a hĺbkového uloženia. Projekt stavby musí obsahovať vyznačenie všetkých inžinierskych sietí a iných prekážok pod zemou, na povrchu a nad zemou. Vyznačenie sietí v projekte stavby musia overiť a potvrdiť ich prevádzkovatelia.
(2)
Pred odovzdaním staveniska investor písomne odovzdá a dodávateľ stavebných prác prevezme vyznačenie inžinierskych sietí a iných prekážok. V prípade, že neboli zistené žiadne inžinierske siete alebo iné prekážky, investor to potvrdí dodávateľovi stavebných prác.
(3)
Pred začatím zemných prác musí zodpovedný pracovník zabezpečiť v teréne vyznačenie trasy podzemných vedení inžinierskych sietí a iných prekážok. Pracovníci, ktorí budú vykonávať zemné práce, musia byť oboznámení s druhom inžinierskych sietí, ich trasami a hĺbkou uloženia a ich ochrannými pásmami. Toto platí aj pre trasy inžinierskych sietí v blízkosti staveniska, ktoré by mohli byť stavebnou činnosťou narušené.
(4)
Pri odstraňovaní porúch, pri haváriách, pri jednoduchých ručných prácach, pri ktorých sa nespracúva výkresová časť projektovej dokumentácie, spôsob zabezpečenia inžinierskych sietí a bezpečnosť práce určí zodpovedný pracovník dodávateľa stavebných prác.
§ 19
Zabezpečenie výkopových prác
(1)
Výkopy22) v obývanom území na verejných priestranstvách a v uzavretých objektoch, kde sa súčasne vykonávajú aj iné práce, musia byť zakryté alebo na okraji, kde hrozí nebezpečenstvo pádu do výkopu, musia byť zabezpečené. Ak je zabezpečenie vo väčšej vzdialenosti ako 1,5 m od hrany výkopu, za vyhovujúcu zábranu sa považuje jednotyčové zábradlie vysoké 1,1 m, nápadná prekážka najmenej 0,6 m vysoká alebo materiál z výkopu uložený v kyprom stave do výšky najmenej 0,9 m.
(2)
Výkopy priliehajúce k verejným komunikáciám alebo zasahujúce do nich musia byť vybavené výstražnou dopravnou značkou. V noci a pri zníženej viditeľnosti musia byť označené červeným výstražným svetlom na začiatku a na konci výkopu, prípadne v iných nebezpečných miestach podľa miestnych podmienok. Pozdĺž komunikácií môžu byť výstražné svetlá od seba vzdialené najviac 50 m.
(3)
Cez výkopy hlbšie ako 0,5 m sa musia zriadiť bezpečné priechody široké najmenej 0,75 m. Na verejných priestranstvách bez ohľadu na hĺbku výkopu musia byť priechody široké najmenej 1,5 m. Priechody nad výkopom hlbokým do 1,5 m musia byť vybavené obojstranným jednotyčovým zábradlím vysokým 1,1 m a na verejných priestranstvách obojstranným dvojtyčovým zábradlím so zarážkou. Priechody nad výkopmi s hĺbkou nad 1,5 m musia byť vybavené obojstranným dvojtyčovým zábradlím so zarážkou.
(4)
Pre pracovníkov pracujúcich vo výkopoch sa musí zaistiť bezpečný zostup (výstup). Vo výkopoch hlbších ako 1,5 m sa zriaďujú zostupy (výstupy) vzdialené od seba najviac 30 m.
(5)
Okraje výstupu sa nesmú zaťažovať do vzdialenosti 0,5 m od hrany výkopu. Hranice šmykového klinu sa musia určiť v projekte. Priestor šmykového klinu výkopu sa na povrchu terénu nesmie zaťažovať stavebnou prevádzkou, objektmi zariadení staveniska, strojmi, materiálom a pod., okrem prípadov, keď spôsob zabezpečenia stability steny výkopu je riešený v projekte na základe výpočtu.
(6)
Pri prerušení zemných prác sa nesmie ohroziť bezpečnosť práce. Zodpovedný pracovník musí zabezpečiť pravidelnú kontrolu a údržbu zábran, paženia, priechodov, výstražných a osvetľovacích telies a pod.
(7)
Pred začatím zemných prác sa okolité objekty ohrozené výkopom musia zabezpečiť. Spôsob zabezpečenia objektov sa musí určiť v projekte stavby.
§ 20
Výkopové práce
(1)
Pred prvým vstupom pracovníkov do výkopu alebo pri prerušení práce dlhšom ako 24 hodín musí zodpovedný pracovník vykonať prehliadku stavu stien výkopu, paženia a prístupov.
(2)
Výkopové práce na odľahlých pracoviskách (§ 8 ods. 5) od hĺbky 1,3 m nesmie vykonávať pracovník osamotene.
(3)
O použití strojov alebo pneumatických nástrojov v blízkosti okrajov podzemných trás inžinierskych sietí rozhodne dodávateľ stavebných prác po dohode s prevádzkovateľom týchto sietí a súčasne vykoná nevyhnutné opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce.
(4)
Vykonávať zemné práce v ochrannom pásme elektrických, plynových a iných nebezpečných vedení možno len za predpokladu, že sa vykonajú opatrenia zabraňujúce nebezpečnému priblíženiu pracovníkov alebo strojov k týmto vedeniam. Opatrenia sa prerokujú s ich prevádzkovateľom.
(5)
Pri súbežnom strojovom a ručnom vykonávaní zemných prác je zakázané zdržiavať sa v nebezpečnom dosahu stroja.
(6)
Ak obsluha stroja nemá dostatočný výhľad na všetky miesta ohrozeného priestoru, nesmie pokračovať v práci.
(7)
Pri ručnom vykonávaní výkopových prác musia byť pracovníci rozmiestnení pri práci tak, aby sa navzájom neohrozovali.
(8)
Pri doprave materiálu do výkopu alebo z výkopu sa nesmú pracovníci zdržiavať v ohrozenom priestore.
(9)
Pri zistení nebezpečných predmetov, munície alebo výbušnín sa musia práce zastaviť až do odstránenia týchto predmetov.
§ 21
Zabezpečenie stability stien výkopov
(1)
Steny výkopov sa musia zabezpečiť proti zosunutiu. Zabezpečenie stien sa navrhuje a vykonáva podľa osobitných predpisov22) a spôsob zabezpečenia musí byť uvedený v projekte stavby.
(2)
Zvislé steny (boky) ručných výkopov sa musia zabezpečiť proti zavaleniu od hĺbky väčšej ako
a)
1,3 m v zastavanom území,
b)
1,5 m v nezastavanom území.
Ak do týchto výkopov vstupujú pracovníci, výkopy musia mať svetlú šírku najmenej 0,8 m, ak osobitné predpisy neurčujú inak.22) V zeminách nesúdržných, podmáčaných alebo inak náchylných na zosunutie a v miestach, kde treba rátať s opakovanými otrasmi, sa steny musia zabezpečiť aj pri menších výškach stien.
(3)
Je zakázané zostupovať alebo vystupovať z výkopu po konštrukcii paženia, vstupovať do strojom vykopaných výkopov, ktoré nie sú zabezpečené podľa odseku 2 bez vhodnej ochrany pracovníkov (ochranný rám, bezpečnostná klietka, rozperné konštrukcie a pod.).
(4)
Ak sa v stenách výkopov zistia väčšie balvany, zvyšky stavebných konštrukcií a iných nesúdržných materiálov, ktoré by svojím tlakom mohli uvoľniť zeminu, musia sa zabezpečiť proti uvoľneniu alebo odstrániť. Odkryté vedenia potrubia v stene výkopu sa musia ihneď zabezpečiť proti priehybu, vybočeniu a rozpojeniu.
(5)
Pri ručnom odstraňovaní výstuže (rúbenia) sa musí postupovať od spodu pri súčasnom zasypávaní odpaženého výkopu tak, aby bola zaistená bezpečnosť práce.
(6)
Ak hrozí nebezpečenstvo zosunutia stien výkopu alebo poškodenia blízko stojacich konštrukcií pri prepažovaní a odstraňovaní výstuže (rúbenia), paženie sa ponechá v potrebnej výške vo výkope.
§ 22
Svahovanie výkopov
(1)
Sklony svahov výkopov22) určuje projekt stavby.
(2)
Pri zmene geologických a hydrogeologických podmienok oproti projektu je povinný zodpovedný pracovník po konzultácii s projektantom spresniť určený sklon svahu.
(3)
Podkopávanie svahov je zakázané. Ak vzniknú pochybnosti o stabilite svahu, pracovník zodpovedný za vykonávanie zemných prác musí určiť a zabezpečiť opatrenia na zamedzenie zosunutia svahu.
(4)
Pri nepriaznivých poveternostných podmienkach, pri ktorých môže dôjsť k ohrozeniu stability svahu, nesmú sa pracovníci zdržiavať na svahu ani pod ním.
(5)
Pri práci na svahoch so sklonom väčším ako 1:1 a výške väčšej ako 3 m sa musia vykonať opatrenia proti skĺznutiu pracovníkov alebo zosunutiu materiálov.
(6)
Pracovať súčasne na viacerých stupňoch na svahu nad sebou je prípustné, len ak sú vytvorené bezpečné podmienky na zabezpečenie pracovníkov na nižších stupňoch.
§ 23
Podzemné práce
(1)
Podzemné práce sa musia vykonávať podľa projektu stavby, podmienok určených pri povoľovaní týchto prác a technologického postupu. Projekt alebo technologický postup musí riešiť technológiu razenia, výstuží, dopravu hmôt a materiálov, vetranie, odvodňovanie, prípadne osvetlenie a ochranu pred povrchovými vodami.
(2)
Podzemné práce sa musia vykonávať tak, aby sa zabránilo nežiadúcemu uvoľneniu horninového masívu a vypadávaniu horniny a aby bola zabezpečená potrebná ochrana povrchových objektov a celospoločenských záujmov.
(3)
Profil a vystuženie podzemných priestorov musí zodpovedať životnosti a účelu objektu, na ktorý bude objekt slúžiť.
(4)
Veľkosť záberu a technológia razenia musí zodpovedať miestnym podmienkam, najmä vlastnostiam horniny a použitému zariadeniu.
(5)
Vstup z povrchu do vodorovných a úklonných podzemných priestorov sa musí zabezpečiť proti pádu uvoľnených častí horniny, predmetov a proti pádu osôb do nich.
(6)
Vyústenie podzemných priestorov na povrch sa musí zabezpečiť proti pádu osôb a predmetov.
(7)
Každé pracovisko musí mať bezpečne schodný a voľný východ dosiahnuteľný z ktoréhokoľvek miesta práce.
(8)
Na práce v blízkosti iných podzemných priestorov určí dodávateľ stavebných prác potrebné bezpečnostné opatrenia.
(9)
Na bezpečné zaistenie pracovísk v prípade mimoriadnych udalostí (prievaly zvodnených hornín, posunutie okolitých hornín a pod.), musí byť k dispozícii potrebné množstvo materiálu. Druh, množstvo a miesto jeho uskladnenia sa určuje v technologickom postupe.
(10)
Narušená časť horniny sa musí včas strhnúť alebo inak riadne zabezpečiť. Strhnutie a odtiahnutie sa musí vykonať z bezpečného miesta vhodnými pracovnými pomôckami, ktoré musia byť k dispozícii na pracovisku.
(11)
Pri podzemných prácach musí byť na povrchu prítomný ďalší pracovník.
§ 24
Vrtné práce
(1)
Na vrt alebo skupinu podobných vrtov sa musí spracovať projekt alebo technologický postup, ktorý musí obsahovať najmä vlastnú technológiu, bezpečnostné, protipožiarne, hygienické a ďalšie potrebné opatrenia.
(2)
Pri výbere miesta vrtu je potrebné dbať na to, aby sa nenarušili povrchové a podpovrchové zariadenia, ako aj podzemné priestory a siete. Ochrana celospoločenských záujmov sa musí vyriešiť už v projekte stavby.
(3)
Pred začatím vrtných prác musia byť pracovníci oboznámení s technologickým postupom, ktorý musí byť na pracovisku.
(4)
Vrtná súprava a jej príslušenstvo sa musí umiestniť tak, aby bola zaistená bezpečná prevádzka.
(5)
Pri vŕtaní musí dodávateľ stavebných prác určiť bezpečnostný okruh z hľadiska pádu veže alebo materiálu. Musí byť vylúčený kontakt pracovníkov s pohybujúcimi sa nebezpečnými časťami zariadenia.
(6)
Po dokončení vrtu s priemerom 0,2 m a viac musí byť jeho ústie až do začiatku betonáže, prípadne inej nadväzujúcej činnosti zakryté poklopom alebo iným vhodným spôsobom.
(7)
Pri nevyhnutnom vstupe pracovníka do vrtu treba vrt zapažiť po celej dĺžke a vykonať opatrenia podľa § 8 ods. 6. V okolí ústia vrtu sa musia vykonať opatrenia proti pádu materiálu a predmetov. Pracovník vstupujúci do vrtu musí byť vybavený osobným zabezpečením proti pádu. Počas takejto činnosti ho musia zabezpečovať najmenej 2 pracovníci.
§ 25
Razenie pretláčaním
(1)
Pri uvádzaní pretláčacieho zariadenia do činnosti sa môže v blízkosti hydraulických častí stroja zdržiavať len pracovník, ktorý ho ovláda.
(2)
Pri posune pretlačovanej rúry sa nesmú v rúre a vo vstupnej jame vykonávať iné práce.
(3)
Ak pri pretlačovaní vstupujú za účelom odťaženia alebo iného dôvodu do pretlačovanej rúry pracovníci, postupuje sa podľa osobitného predpisu.23)
§ 26
Zemné práce v zime
(1)
Spôsob ťažby, dopravy zmrznutej zeminy a prípadného rozmrazovania sa musí určiť už vo výrobnej príprave a musí zabezpečiť požiadavky bezpečnosti práce a ochranu dotknutých podzemných inžinierskych sietí.
(2)
Priestor, v ktorom sa vykonáva rozmrazovanie a kde by mohlo vzniknúť nebezpečenstvo (prepadnutie, popálenie a pod.), sa musí vymedziť zreteľným spôsobom.
(3)
Pri rozmrazovaní chemickými látkami sa nesmú použiť látky, pôsobením ktorých by sa zemina stala nebezpečnou pre zdravie pracovníkov, alebo by došlo ku kontaminácii povrchových a podzemných vôd a ďalších zložiek životného prostredia týmito látkami v neprípustných a zdraviu škodlivých koncentráciách.24)
§ 27
Ručná doprava zemín
(1)
Hádzačky na dočasné uskladnenie vykopanej zeminy musia byť pripevnené tak, aby neohrozovali bezpečnosť pracovníkov a stabilitu paženia alebo výkopu. V prípade, že sa hádzačky pripevňujú na časti paženia, treba paženie na to prispôsobiť.
(2)
Na dopravu zeminy fúrikom alebo japonkou sa musí urobiť dostatočne široká a pevná dopravná cesta so sklonom najviac 1:5 bez prudkých prechodov a s nešmykľavým povrchom.
(3)
Pri dopravovaní zásypov fúrikom do výkopu hlbšieho ako 1,5 m sa musí na okraji výkopu zriadiť pevná zarážka.
§ 28
Doprava koľajovou (poľnou) dráhou
(1)
Koľajová trať sa považuje za vodorovnú do sklonu 35 mm.m-1. Ručná doprava je povolená len na vodorovných tratiach; na tratiach so sklonom do 50 mm.m-1 je povolená len do vzdialenosti 50 m a na tratiach so sklonom do 85 mm.m-1 len do vzdialenosti, ak dĺžka tohoto úseku nepresiahne 20 m. Doprava lokomotívami je prípustná do sklonu, ktorý určujú technické podmienky výrobcu.
(2)
Na stavbu trate musí dodávateľ stavebných prác určiť podmienky v technologickom postupe, v ktorom musia byť uvedené základné stavebné prvky, spôsob spojenia, vzdialenosť podvalov, rozchod koľajníc vrátane tolerancie, únosnosť terénu, zhotovenie koľajového lôžka a odvodnenie.
(3)
Pred začatím dopravy sa musí koľajová trať znivelizovať a označiť tabuľkami a návestiami a povoliť pre daný druh dopravy. Dodávateľ stavebných prác je povinný
a)
poveriť pracovníka, ktorý povoľuje zavedenie strojovej dopravy,
b)
určiť pracovníkov zodpovedných za montáž, prevádzku a údržbu koľajových tratí,
c)
na strojovú dopravu vydať dopravný poriadok, ktorý určí podmienky bezpečnosti prevádzky dopravného riadenia.
(4)
Koľajovú trať a jej vybavenie musí prehliadnuť pracovník určený dodávateľom stavebných prác pred začatím prevádzky na trati a ďalej v lehotách, ktoré určí dodávateľ stavebných prác.
(5)
Koľajová trať sa musí udržiavať tak, aby zodpovedala prevádzkovým podmienkam a preprava po nej bola bezpečná. Medzery medzi objektami, zariadením alebo uloženými predmetmi a obrysom najväčšieho vozidla musia byť najmenej 0,25 m a medzi vozidlami navzájom najmenej 0,20 m. Koniec trate sa musí zabezpečiť proti zbehnutiu vozidiel.
(6)
Zakázané je vstupovať alebo sa nakláňať medzi vozíky pri spájaní, rozpájaní a počas jazdy, vyklápať vozíky rozhúpavaním, stúpať na vozíky alebo ich časti pri vyklápaní.
(7)
Pri nakladaní a vykladaní alebo vyklápaní musí byť vozidlo zabezpečené proti nežiadúcemu pohybu alebo prevráteniu.
(8)
Pri ručnej doprave sa vozíky môžu prepravovať iba jednotlivo. Vzdialenosť medzi vozíkmi pri doprave mimo výhybne musí byť najmenej 20 m. Vozík sa môže iba tlačiť; pri doprave do svahu (odsek 1) sa musí ťahať. Zakázané je voziť sa na vozíkoch, chodiť pred nimi alebo nechať ich voľne ísť. Správna poloha točníc, výhybiek a prestavníkov musí byť zaistiteľná.
ŠIESTA ČASŤ
BETONÁRSKE PRÁCE A PRÁCE S NIMI SÚVISIACE
§ 29
Debnenie, podperné konštrukcie a podperné lešenia
(1)
Debnenie musí byť tesné, únosné a priestorovo tuhé.
(2)
Podperné konštrukcie (stojky, rámové podpery a pod.) musia vykazovať (v konkrétnom prípade použitia) dostatočnú únosnosť a musia byť uhlopriečne vystužené vo všetkých rovinách.25)
(3)
Na podperné lešenia na debnenie, ich montáž, používanie, údržbu i demontáž sa vzťahujú osobitné predpisy.25) Lešenie pod debnením sa môže zaťažovať len tak, aby nedochádzalo k excentrickému alebo inému zaťaženiu, s ktorým sa pri statickom riešení neuvažovalo.
(4)
Podperné konštrukcie musia byť postavené a skonštruované tak, aby sa mohli pri oddebňovaní postupne bezpečne odstraňovať a uvoľňovať bez nežiadúcich otrasov budovanej konštrukcie.
(5)
Najmenší priemer, prípadne najmenšia veľkosť strany drevenej podpery je 70 mm.
(6)
Podpery niekoľkých poschodí nad sebou musia byť pôdorysne rozdelené tak, aby stáli v osi nad sebou.
(7)
Materiál použitý na stavbu debnenia, podperných konštrukcií a lešenia na debnenie musí zodpovedať osobitným predpisom.25)
(8)
Debnenie z dielcov a debnenie zostáv do veľkoplošných panelov musí byť v každom štádiu montáže i demontáže zabezpečené proti pádu jeho prvkov a častí.
(9)
Pri použití dielcového debnenia, kde zariadenia na vykonávanie betonáže sú súčasťou týchto debnení, sa musia tieto zariadenia montovať pred betonážou súbežne so stavbou dielcových debnení.
(10)
Únosnosť podperných konštrukcií a debnenia treba doložiť statickým výpočtom v dodávateľskej dokumentácii s výnimkou prvkov bez konštrukčného rizika.
(11)
Podpery musia mať pätky, hlavice alebo inú úpravu na rozloženie zaťaženia, aby spoľahlivo preniesli zaťaženie na podložie a zamedzili posunutie podpier.
(12)
Podperné lešenia pre debnenia sa kontrolujú pravidelne raz mesačne, ako aj pred betonážou a počas nej.
(13)
Pred začatím betonárskych prác sa musí celé debnenie a jeho časti, najmä podpery riadne skontrolovať a závady sa musia odstrániť. Prevzatie a kontrolu debnenia musí zodpovedný pracovník zapísať do stavebného denníka.
(14)
Pri použití nafukovacieho debnenia sa počas betonáže musí kontrolovať určený vnútorný tlak.
§ 30
Posuvné a špeciálne debnenie
(1)
Posuvné debnenie na betonáž stavieb sa musí montovať, prevádzkovať, kontrolovať a demontovať podľa technickej dokumentácie, pokynov výrobcu a technologického postupu.
(2)
Manipulovať s hydraulickými prvkami môžu len pracovníci určení dodávateľom stavebných prác a zaškolení na túto prácu.
(3)
Nastavovanie vodiacich a podporných tyčí musia vykonávať najmenej dvaja pracovníci. Pri nastavovaní musia byť tyče zabezpečené proti pádu.
(4)
Zariadenie posuvného debnenia sa môže čistiť len po odpojení od prívodu zdroja energie.
(5)
Debnenie alebo jeho časti sa môžu rozoberať a posúvať až po dosiahnutí vyžadovanej pevnosti betónu.
(6)
Pracovníci na pracovných podlahách posuvných a špeciálnych debnení musia mať možnosť dorozumievať sa s obsluhou dopravného zariadenia.
(7)
Prehliadky celého zariadenia posuvného debnenia musí denne vykonávať zodpovedný pracovník a o výsledku prehliadok musí viesť záznamy.
(8)
Zaťaženie konštrukcií posuvného debnenia počas betonáže náhodným zaťažením nesmie prekročit hodnoty určené v technickej dokumentácii.
§ 31
Zdvíhané stropy
(1)
Montáž zdvíhaných stropov možno začať a vykonávať len podľa spracovaného technologického postupu a pod stálym dozorom zodpovedného pracovníka.
(2)
Zdvíhacie zariadenie pri používaní technológie zdvíhaných stropov obsluhujú pracovníci určení dodávateľom stavebných prác.
(3)
Vstup pracovníkov do priestoru pod zdvíhanými stropmi je počas ich montáže zakázaný.
(4)
Pred montážou zdvíhacieho zariadenia a počas zdvíhania sa musí stropná doska vypratať a zbaviť všetkých predmetov, ktoré nesúvisia so zdvíhaním.
(5)
Po zdvihnutí stropnej dosky do požadovanej výšky sa musí ihneď vykonať zabezpečenie všetkých stropných otvorov a prestupov. Na voľných okrajoch po celom obvode musí byť doska vybavená ochranným dvojtyčovým zábradlím vysokým 1,1 m, ak ju nenahrádza iná konštrukcia.
(6)
Pri zdvíhaní stropnej dosky je potrebné priebežne sledovať zvislosť konštrukcie zdvíhacieho zariadenia v dvoch vzájomne kolmých smeroch a prípadné odchýlky presahujúce predpísané hodnoty sa musia ihneď upraviť.
(7)
Pri prerušení práce (§ 6) sa zdvíhaná doska musí osadiť do najbližšej medzipolohy a zabezpečiť zaklinovaním alebo iným bezpečným spôsobom.
§ 32
Predpínanie výstuže
(1)
Pracovný priestor predpínacieho zariadenia musí byť vyznačený. Vstupovať do tohto priestoru môžu len pracovníci vykonávajúci predpínacie práce alebo dozor.
(2)
Predpínacie zariadenie musí dodávateľ stavebných prác preskúšať v lehotách určených výrobcom, najmenej však raz za rok. O skúškach sa vyhotoví osvedčenie. Dodávateľ stavebných prác musí preskúšať predpínacie zariadenie aj pred jeho prvým použitím; pri ďalšom používaní raz za dva mesiace a ďalej vždy po oprave a po jeho premiestnení.
(3)
Stanovište obsluhy musí byť vedľa predpínacieho zariadenia mimo smeru ťahu napínaného drôtu s možnosťou bezpečne ustúpiť v prípade jeho vychýlenia.
(4)
Obsluha vrátku na vyťahovanie rúrok alebo zaťahovanie káblov sa musí chrániť zástenou pre prípad porušenia ťažného lana závesu kábla alebo rúrky.
(5)
Vysokotlakové hadice napínacieho zariadenia nesmú byť ohnuté polomerom zakrivenia menším ako 150 mm.
(6)
Čerpadlá, hadice, dýzy, spoje a manometre musí denne prehliadnuť pracovník určený dodávateľom stavebných prác.
(7)
Je zakázané napínať prasknuté alebo vytrhnuté drôty alebo prúty. Prúty s jamkovou koróziou a prvky mechanicky poškodené sa nesmú napínať. Pri odvíjaní predpínanej ocele dopravovanej vo zväzkoch alebo v kotúčoch sa musí používať vhodný odvíjací alebo sťahovací prípravok s ochranným krytom, aby sa vylúčilo vyskočenie konca odvíjaného drôtu.
(8)
Po skončení napínania a po odstránení napínacej pištole sa musia odstrániť prečnievajúce konce predpínanej výstuže.
(9)
Pri odvíjaní výstuže sa zakazuje súčasne vykonávať ochranu odvíjania napr. torkretovaním.
§ 33
Doprava a ukladanie betónovej zmesi
(1)
Pri prečerpávaní betónovej zmesi do prepravníkov, zásobníkov alebo pri priamom ukladaní do konštrukcie sa musí pracovať z bezpečných miest, kde sú pracovníci chránení proti pádu z výšky, do hĺbky, proti zavaleniu či zaliatiu betónovou zmesou a pod. Ak takéto miesta nemožno zabezpečiť, musí byť pracovník chránený iným spôsobom (osobným zabezpečením proti pádu, ochranným košom a pod.).
(2)
Na pohyb pracovníkov a na ručnú prepravu zmesi na miesto určenia sa musia vybudovať bezpečné komunikácie (pracovné lešenia, podlahy a pod.). Pracovníci ani dopravné prostriedky sa nesmú pohybovať priamo po armatúre.
(3)
Postup ukladania betónovej zmesi musí byť v súlade s technologickým postupom a osobitnými predpismi.26) Betonáž v mimoriadnych podmienkach musí po celý čas riadiť zodpovedný pracovník.
(4)
Počas betonáže sa musí stále sledovať stav konštrukcie debnenia. Závady sa musia ihneď odstrániť.
(5)
Čerpacie potrubie na prepravu a ukladanie betónových zmesí musí byť bezpečne vyhotovené, zakotvené a napojené na nadstavec čerpadla. Zariadenie musí umožňovať odvzdušnenie a musí sa vyriešiť spôsob dorozumenia sa s obsluhou čerpadla.
(6)
Prístupy z pevných častí objektov a konštrukcií na pracovné podlahy debnenia musia vyhovovať požiadavkám osobitných predpisov.25)
(7)
Betón nosných konštrukcií, ktorý nedosiahol projektom určenú nosnosť, sa nesmie vystaviť nárazom, otrasom, zaťaženiu a ďalším škodlivým účinkom.26)
(8)
Ak sa tuhnutie a tvrdnutie betónu urýchľuje osobitnými metódami (napr. preteplovanie elektroohrevom), musí dodávateľ stavebných prác pre túto technológiu vypracovať technologický postup, ktorý zabezpečí požadované vlastnosti betónu a bezpečnosť práce.
§ 34
Prefabrikáty
(1)
Pri výrobe prefabrikátov alebo pri vykonávaní iných betonárskych prác s použitím foriem sa formy a ich časti musia bezpečne uložiť a používať tak, aby pracovníci neboli ohrození (pádom, preklopením, uvoľnením a pod.). Na ich premiestňovanie sa musí určiť spôsob prepravy, ako aj miesta prichytenia či zavesenia.
(2)
Prefabrikáty sa musia označiť podľa osobitných predpisov.27)
(3)
Je zakázané používať poškodené formy a poškodené spájacie prvky.
§ 35
Oddebňovanie a uvoľňovanie konštrukcií
(1)
Oddebňovacie práce nosných prvkov konštrukcií alebo ich častí, pri ktorých po predčasnom oddebnení hrozí nebezpečenstvo zrútenia alebo poškodenia konštrukcie, možno začať len na príkaz zodpovedného pracovníka.
(2)
Pri oddebňovaní konštrukcií vo výškach treba používať bezpečné technické zariadenia a pomôcky. Rebríky možno použiť iba pri oddebňovacích prácach do výšky 3 m oddebňovanej konštrukcie nad pracovnou podlahou, keď sa neuvoľňujú alebo neodstraňujú nosné časti debnenia. Stabilita rebríkov nesmie byť závislá od demontovaných častí debnenia a podpier.
(3)
Priestor oddebňovacích prác musí byť zabezpečený proti vstupu nepovolaných osôb.
(4)
Bezprostredne po oddebňovaní sa musí oddebnený materiál odstraňovať a odkladať na určené miesto tak, aby neprekážal a nepreťažoval konštrukciu. Prvky a dielce sa musia bezpečne uložiť.
§ 36
Železiarske práce
(1)
Zariadenia na výrobu armatúry (stroje, prípravky a pod.), súvisiace objekty a zariadenia sa musia riešiť tak, aby pracovníci neboli ohrození pohybom materiálu a jeho ukladaním.
(2)
Na stroji na prípravu armatúry sa nesmú strihať a ohýbať prúty priemeru, ktorý nezodpovedá konštrukcii stroja, a prúty kratšie ako 0,30 m, ak nie je inštalované zariadenie, ktoré bezpečne chráni pracovníka. Ruky pracovníka sa nesmú priblížiť k miestu strihu, ohybu a iným nebezpečným miestam bližšie ako 0,15 m. Pri strihu a počas chodu stroja musí pracovník odstraňovať odpad z odstrihovaných prútov iba pomocou vhodnej pomôcky.
(3)
Počas súčasného strihania niekoľkých prútov sa prúty musia zabezpečiť v pevnej polohe (svorkami, konštrukciou stroja, vhodnými prípravkami a pod.). Pridržiavať pritom prúty voľne rukami je zakázané.
(4)
Ohýbačky s motorovým pohonom sa musia na prednej strane stola vybaviť vypínacou tyčou alebo stop tlačítkami, ktoré v prípade nebezpečenstva zabezpečia okamžité zastavenie chodu stroja.
(5)
Strihanie a ohýbanie viacerých prvkov súčasne je dovolené len za predpokladu, že sa tým nepreťažuje stroj. Prúty sa musia upevniť alebo zabezpečiť tak, aby nebol ohrozený pracovník obsluhy alebo okolie stroja.
(6)
Armatúra po konečnom uložení nesmie byť deformovaná.
(7)
Pred začiatkom betonáže musí vyhotovenú armatúru prevziať zodpovedný pracovník zápisom do stavebného alebo montážneho denníka s výnimkou jednoduchých prvkov, kde nehrozí poškodenie konštrukcie z dôvodov nesprávneho uloženia výstuže.
(8)
Spôsob zavesenia a dopravy hotových výrobkov (priestorové konštrukcie) určí výrobca.
SIEDMA ČASŤ
MURÁRSKE PRÁCE
§ 37
Výroba, spracovanie a doprava malty
(1)
Zariadenia na výrobu, spracovanie a dopravu malty sa musia umiestniť tak, aby pri prevádzke neohrozovali obsluhu ani pracovníkov vykonávajúcich ďalšie pracovné činnosti.
(2)
V prípade použitia chemických prísad do malty sa pri práci musia dodržiavať bezpečnostné opatrenia určené výrobcom.
(3)
Pri strojovom čerpaní malty sa musí zabezpečiť účinné dorozumievanie medzi pracovníkmi v mieste nanášania (ukladania) malty a obsluhou čerpadla.
(4)
Pri činnostiach, kde hrozí nebezpečenstvo ohrozenia vystreknutím vápennej malty alebo mlieka, pracovníci musia používať určené osobné ochranné pracovné prostriedky. Hasenie vápna v sudoch, v úzkych a hlbokých nádobách je zakázané.
§ 38
Murovanie
(1)
Materiál na murovanie musí byť uložený tak, aby na prácu zostal voľný pracovný priestor najmenej 0,6 m široký.
(2)
Murované konštrukcie sa musia vyhotoviť podľa osobitných predpisov.28)
(3)
Pri murovaní pod úrovňou terénu sa steny výkopov22) musia zabezpečiť proti zosunutiu. Zabezpečovacie konštrukcie možno odstraňovať súbežne s postupom výmurovky, ak nie je ohrozená pevnosť a stabilita muriva.
(4)
Pri izolačných stenách, oporných stenách a podobných konštrukciách sa nesmie zasypávať alebo prihŕňať materiál z vonkajšej strany steny dovtedy, kým murivo nemá dostatočnú pevnosť.
(5)
Ak sa na dopravu materiálu použijú pomocné sklzové žľaby, musia sa umiestniť a zabezpečiť tak, aby doprava materiálu neohrozovala pracovníkov a okolie.
(6)
Murovanie sa musí vykonávať tak, aby nemohlo dôjsť ku strate stability muriva alebo k jeho porušeniu.
(7)
Murovanie komínov, pilierov, stĺpov a iných konštrukcií sa musí vykonávať podľa technologického postupu po častiach tak, aby nebola ohrozená nosnosť a stabilita spodnej časti muriva.
(8)
Pri zakončení, styku, krížení stien, pri vymurúvaní rohov a pilierov musia byť vrstvy murovacích materiálov previazané. Priečky musia byť vždy zakotvené do muriva.
(9)
Kontrola zvislosti muriva a viazania rohov sa nesmie vykonávať priamo z murovanej steny.
(10)
Drážky alebo otvory v pilieroch a v tenkostenných priečkach možno robiť len za predpokladu, že sa nenaruší stabilita konštrukcií alebo muriva.
(11)
Osadzovanie konštrukcií, predmetov a technologických zariadení sa musí z hľadiska stability muriva riešiť v projekte stavby s výnimkou predmetov s malou hmotnosťou, ktoré nemôžu narušiť stabilitu muriva. Osadené predmety musia byť pripevnené alebo zakotvené tak, aby sa nemohli uvoľniť alebo posunúť.
(12)
Pohybovať sa alebo dopravovať materiál po stropoch z tenkostenných materiálov možno až po vykonaní opatrení, ktoré znemožnia ich poškodenie alebo prepadnutie pracovníkov.
(13)
Po osadených prefabrikovaných vodorovných nosných konštrukciách sa možno pohybovať až vtedy, keď sú zabezpečené proti uvoľneniu a zosunutiu.
(14)
Kamene uložené v murive sa môžu opracúvať až po dosiahnutí vyžadovanej pevnosti muriva.
§ 39
Stavebné práce na vysokých komínoch
(1)
Vnútorné lešenia musia byť bezpečne pripevnené alebo zakotvené do nosných častí komína. Na posuvné zavesené vnútorné lešenie sa nevzťahujú požiadavky osobitných predpisov o pohyblivých plošinách.29)
(2)
Pod vonkajším zaveseným lešením musí byť zhotovená záchytná konštrukcia (§ 49), alebo pracovníci musia používať osobné zabezpečenie proti pádu (§ 50). Miesto upevnenia alebo zakotvenia nesmie byť závislé od konštrukcie zaveseného lešenia.
(3)
Ak na výstup a zostup používajú pracovníci stúpadlá umiestnené na vonkajšej strane komína, musí sa zaistiť bezpečný priechod zo stúpadiel na podlahu lešenia.
(4)
Na zakotvenia alebo pripevnenie konzol kladiek vrátkov a zdvíhacích zariadení sa musia použiť len také nosné prvky, ktoré bezpečne prenesú ich zaťaženie a zaťaženie vzniknuté ich prevádzkou. Spôsob a miesto zakotvenia alebo prichytenia určí organizácia v technologickom postupe.
(5)
Pri doprave materiálu v komíne sa musí v jeho spodnej časti zhotoviť záchytná konštrukcia s otvorom vybaveným bezpečným uzáverom alebo iným technickým riešením, ktoré zamedzí prístup pracovníkov do priestoru vymedzeného na vertikálnu dopravu.
(6)
Na práce na vysokých komínoch platí táto vyhláška, ak osobitné predpisy30) neustanovujú inak.
ÔSMA ČASŤ
MONTÁŽNE PRÁCE
§ 40
Príprava montáže
(1)
Dodávateľ stavebných prác musí vypracovať technologický postup montáže ním montovaných stavebných i technologických konštrukcií, ktorý musí obsahovať časový sled montážnych záberov, podmienky nasadenia a pohyb mechanizačných prostriedkov, zásadné riešenie prístupu pracovníkov k stykovým uzlom vrátane ich ochrany a zabezpečenie dotknutých pracovísk. Na opakované montáže postačí spracovať typové technologické postupy.
(2)
Pri spracovaní technologického postupu montáže je potrebné voliť nadväznosť jednotlivých prác tak, aby v rôznych výškových úrovniach (etážach) bolo možné využiť trvalé zastropenie ako východiskovú úroveň na nadväzujúce montážne operácie.
(3)
Pri spracúvaní technologického postupu montáže sa musia určiť podmienky na osobné alebo kolektívne zabezpečenie pracovníkov proti pádu.
(4)
Technologický postup montáže sa musí pred začatím prác prerokovať s vedúcim montáže alebo pracovníkom povereným riadením montážnych prác.
(5)
Pri zmene montážnych podmienok musí zodpovedný pracovník dodávateľa stavebných prác postupovať v súlade s § 5, 6, 7, 8 a 10.
§ 41
Montážne pracovisko
(1)
Montážne pracovisko sa musí odovzdať (§ 5) v zmluvne dohodnutom stave tak, aby montážne práce prebiehali nerušene bez ohrozenia pracovníkov a konštrukcií a v súlade s predpismi o bezpečnosti práce.
(2)
Montáž možno vykonať z trvalých alebo dočasných konštrukcií, dielcov a prvkov dostatočne únosných, stabilných a zabezpečených proti posunutiu pri splnení požiadaviek podľa § 48.
§ 42
Dielce na montáž
(1)
Dielce na montáž musia svojimi parametrami vyhovovať osobitným predpisom.31)
(2)
Pri prevzatí musí dielce vizuálne skontrolovať zodpovedný pracovník, ktorý rozhodne o použití poškodených alebo opravených dielcov.
§ 43
Montážne a bezpečnostné prípravky a viazacie prostriedky
(1)
Pri montáži sa musia použiť predpísané montážne a bezpečnostné prípravky.
(2)
Montážne a bezpečnostné prípravky a viazacie prostriedky sa musia pred použitím a počas neho kontrolovať, po použití očistiť, riadne uložiť a konzervovať.
(3)
Každá montážna čata sa na montáž musí vybaviť príslušným počtom montážnych a bezpečnostných prípravkov a zariadení, ktoré sú špecifické pre rôzne konštrukčné systémy (ochranné zábradlia, poklopy a pod.). Ich skladba a rozsah použitia sa určujú v technologickom postupe.
(4)
Montážne a bezpečnostné prípravky slúžiace na zaistenie bezpečnosti montáže, najmä bezpečnosti pracovníkov pri montáži vo výške je potrebné upevňovať k dielcom ešte na zemi (východiskovej úrovne) pred ich zdvihom, ak to nevylučuje technologický postup montáže.
(5)
Na najvyššej pracovnej kóte pri postupe montáže, demontáže a oprave konštrukcií sa od výšky 20 m musí zabezpečiť meranie rýchlosti vetra.
(6)
Na zdvíhanie dielcov sa musia použiť viazacie prostriedky, ktoré zodpovedajú príslušným parametrom (napr. statickým parametrom jednotlivých druhov dielcov).
(7)
Viazacie prostriedky sa vždy musia voliť tak, aby zabezpečovali zavesenie dielcov podľa výrobnej dokumentácie.
(8)
Spôsob upevnenia, miesto upevnenia a zoradenie viazacích prostriedkov sa volí tak, aby sa upevnenie i uvoľnenie viazacích prostriedkov mohlo vykonať bezpečne.
§ 44
Komunikácie pri montáži
(1)
Súčasne s postupom montáže sa do objektu musia zabudovať projektované trvalé schodištia, rampy a rebríky, aby sa počas prác mohli používať. Z technologických dôvodov možno na výstup alebo zostup pracovníkov použiť dočasné komunikačné konštrukcie. Tieto požiadavky sa musia určiť už v technologickom postupe montáže.
(2)
Zvislá doprava osôb na konštrukcie vyššie ako 30 m sa musí zabezpečiť výťahom alebo montážnym košom, ak to nevylučuje charakter konštrukcie alebo postup prác.
(3)
Doprava osôb pomocou montážneho koša musí byť v súlade s technologickým postupom a musí ju schváliť zodpovedný pracovník dodávateľa stavebných prác.
§ 45
Manipulácia s bremenami
(1)
Pri odoberaní dielcov zo skládky alebo dopravného prostriedku sa zostávajúce dielce musia vždy zabezpečiť proti preklopeniu alebo zosunutiu.
(2)
Pracovníci poverení viazaním a zavesovaním bremien musia mať kvalifikáciu viazača alebo sa musia na túto prácu zacvičiť a ich spôsobilosť sa musí pravidelne overovať.32)
(3)
Pred uviazaním musí dielce i závesné oká (háky, skrutky a pod.) prehliadnuť viazač. Viazacie prostriedky sa musia v zime očistiť od snehu a námrazy. Je zakázané zdvíhať zasypané, upevnené, primrznuté alebo prilepené bremená vytrhovaním a odtrhovaním, pokiaľ nemožno zistiť bezpečne silu k tomu potrebnú alebo ak zariadenie nie je vybavené preťažovacou poistkou.
(4)
Pred zdvihom a ďalšou manipuláciou sa bremeno musí upevniť a zabezpečiť tak, aby nemohlo dôjsť k jeho pádu, prípadne pádu jeho častí. Bremeno sa nesmie uväzovať alebo zavesovať na miestach, z ktorých by sa mohlo vyšmyknúť alebo kde by sa mohol vzájomne poškodiť viazací alebo závesný prostriedok a bremeno. Ostré hrany bremena, ktoré by mohli poškodiť viazací prostriedok, sa musia vhodným spôsobom chrániť.
(5)
Pred vlastným zdvihom bremena sa musí preveriť bezpečnosť zavesenia bremena jeho nadzdvihnutím a skontrolovať spôsob zavesenia bremena a závesných prostriedkov. Až po tejto kontrole môže byť daný pokyn na zdvíhanie.
(6)
Nikto sa nesmie zdržiavať pod dopravovanými bremenami ani v ich blízkosti. Pracovníci sa môžu k bremenu priblížiť až po jeho ustálení v mieste, kde bude osadené alebo zložené.
(7)
Pracovník, ktorý upevnil bremeno, riadi jeho zdvih až do úrovne miesta, kde bude uložené. Ďalší pokyn na pohyb bremena nad úroveň osadenia a na osadenie bremena dáva určený pracovník montážnej čaty.
(8)
Ak dopravu bremena, jeho celú dráhu z miesta uviazania na miesto osadenia alebo uloženia nemôže sledovať pracovník, ktorý bremeno uviazal, musí sa medzi ním, žeriavníkom a pracovníkom, ktorý bude bremeno osadzovať alebo ukladať, určiť spôsob dorozumenia sa.
(9)
Určený pracovník montážnej čaty sa musí vždy presvedčiť o správnom osadení bremena.
(10)
Ak pri doprave bremena k miestu montáže nemožno dosiahnuť jeho plynulý pohyb, bremeno sa musí viesť pomocnými lanami.
(11)
Pomocnými lanami sa môžu bremená viesť len z bezpečného a pevného miesta. Laná sa musia upevniť spôsobom vylučujúcim ohrozenie pracovníka pri ich odopínaní. Pomocné lano sa nesmie omotať alebo inak upevniť na častiach tela pracovníka.
(12)
Pri zdvíhaní dielcov pomocou čapov sa závesné laná musia rozoprieť rozperkou, aby pri zdvihu časť dielca (hlava stĺpa) voľne prešla medzi lanami závesu. Čap musí byť stále vo vodorovnej polohe a zabezpečený proti vypadnutiu.
(13)
Na zavesené dielce sa nesmie vstupovať, ani sa nesmie na ne ukladať pracovné náradie a materiál.
(14)
Viazanie bremien sa riadi osobitnými predpismi.32)
§ 46
Osadzovanie dielcov
(1)
Pri osadzovaní dielcov je potrebné vychádzať z technologického postupu.
(2)
Počas montážnych prác sa na konštrukcii musí priebežne vykonávať vystuženie, vzopretie, kotvenie a iné stabilizačné zabezpečenie. Súčasne sa musia priebežne montovať trvalé časti konštrukcie (zábradlia, plošiny a pod.).
(3)
Pri osadzování a po uložení stropných alebo strešných plošných dielcov sa musí zabezpečiť dostatočná únosnosť miesta práce vzhľadom na predpokladaný spôsob montáže. Na tieto dielce možno vstupovať bez osobitného zabezpečenia len vtedy, keď jednotlivé dielce sú zabezpečené proti prelomeniu. Na zaklopenej ploche, ako sú schody alebo strechy, nesmie dôjsť k takému sústredeniu pracovníkov a materiálu na jednom dielci, pri ktorom by sa prekročilo jeho normové zaťaženie. Zásady zabezpečenia pracovníkov pri práci s ohľadom na navrhovaný druh plošných dielcov sa musia určiť na základe statických výpočtov už v projekte stavby.
(4)
Otvory v stropoch (montážne otvory a pod.) sa musia súčasne s montážou zabezpečiť tak, aby cez ne pracovníci neprepadávali (poklopom, sieťou, zábradlím a pod.).
(5)
Pri manipulácii s dielcom musia byť pracovníci v bezpečnej vzdialenosti. Až po jeho ustálení nad miestom montáže sa môžu k nemu priblížiť a z bezpečnej plošiny alebo podlahy ho osadiť a zabezpečiť proti vychýleniu. Dielec sa môže odvesiť zo závesu zdvíhacieho prostriedku až po tomto zabezpečení.
(6)
Zvislé dielce sa musia po osadení bezpečne zaistiť (skrutkami, montážnymi stolicami, vzperami, zaklinovaním v základnej pätke a pod.). Uvoľnenie viazacích prostriedkov zo zvislých dielcov sa musí vykonať z bezpečného miesta (pracovnej plošiny, montážneho koša, diaľkovým odopínaním zo zeme a pod.). Rovnaké zásady platia pri osadzovaní prvých vodorovných dielcov montovaného podlažia.
(7)
Po zabezpečení a uvoľnení dielcov z viazacích prostriedkov sa pokračuje v ich konečnom upevnení (zváraním, zabetónovaním, skrutkovaným spojom a pod.). Nasledujúci dielec sa môže osadiť až vtedy, keď je predchádzajúci dielec bezpečne uložený a upevnený podľa technologického postupu.
(8)
Montážne prípravky na dočasné zabezpečenie dielcov sa nesmú odstraňovať pred konečným upevnením a priestorovým stužením montovanej konštrukcie.
(9)
Pri dielcoch zavesených do závesu zdvíhacieho zariadenia možno vykonať montážny zvar elektrickým oblúkom len za predpokladu, že je vylúčená možnosť zasiahnutia pracovníkov a poškodenia zdvíhacieho zariadenia elektrickým prúdom.
(10)
Zmonolitňovanie uzlov a styčných škár je možné až po zistení správnosti osadenia dielcov, po prebierke zváraných spojov a splnení ďalších požiadaviek projektu. Práca spojená so zalievaním stykov a škár sa vykonáva spôsobom predpísaným technologickým postupom.
(11)
Dielce, ktoré môžu byť po osadení do konštrukcie rozkmitané vetrom, sa musia okamžite vystužiť nadväzujúcimi dielcami tak, aby konštrukcia tvorila tuhý celok.
(12)
Pri zdvíhaní, stavaní a ukladaní jednotlivých vysokých konštrukcií alebo ich častí (priehradové konštrukcie, stožiare a pod.) sa musí priestor ohrozený pádom bremena, zdvíhacími prostriedkami alebo konštrukciou zabezpečiť (§ 52).
(13)
Ak hrozí nebezpečenstvo, že pri montáži konštrukcie nebude možné dodržať predpísané bezbečné vzdialenosti od elektrických vedení,33) musia sa vopred dohodnúť s príslušným prevádzkovateľom elektrického vedenia podmienky montáže.
(14)
Oceľové konštrukcie sa musia počas montáže uzemniť.
(15)
Ak sú na oceľové konštrukcie pripevnené káblové vedenia silového rozvodu nízkeho napätia, konštrukcia sa musí vodivo spojiť s ochrannou sústavou príslušnej rozvodnej siete.
(16)
Pri blokovej montáži sa bloky oceľovej konštrukcie musia zostavovať z jednotlivých prvkov na tuhých, nepoddajných podporách tak, aby bol dodržaný tvar, statické pôsobenie, prípadne nadvýšenie predpísané v dodávateľskej dokumentácii, pričom sa nesmú prekročiť povolené mezdné odchýlky.
(17)
Pri montážnych prácach vo výške sa zakazuje montáž a prechádzanie pracovníkov po konštrukcii bez zabezpečenia proti pádu.
DEVIATA ČASŤ
PRÁCE VO VÝŠKACH A NAD VOĽNOU HĹBKOU
§ 47
Základné ustanovenie
Za prácu vo výške a nad voľnou hĺbkou sa považuje práca a pohyb pracovníka, pri ktorom je ohrozený pádom z výšky, do hĺbky, prepadnutím alebo zosunutím. Pri tejto činnosti sa musí pracovník chrániť proti pádu.
§ 48
Zabezpečenie proti pádu
(1)
Ochrana pracovníkov proti pádu sa musí vykonať kolektívnym alebo osobným zabezpečením nezávisle od výšky na všetkých pracoviskách a komunikáciách nad vodou alebo inými látkami, kde hrozí nebezpečenstvo poškodenia zdravia, a od výšky 1,5 m na všetkých ostatných pracoviskách a komunikáciách, ak táto vyhláška neurčuje inak.
(2)
Ochrana proti pádu od výšky 1,5 m sa nevyžaduje, ak
a)
pracovisko alebo komunikácia je na plochách so sklonom do 10o vrátane od vodorovnej roviny a sú vymedzené zábranou (jednotyčové zábradlie s výškou najmenej 1,1 m, ktoré nie je určené na ochranu proti pádu osôb a predmetov zo zvýšenej úrovne a pod.) najmenej 1,5 m od hrany pádu,
b)
miesto práce vnútri objektu je najmenej 0,6 m pod korunou strechy, na ktorej sa pracuje.
(3)
Ak práce na pracoviskách a komunikáciách do výšky 3 m svojím charakterom a postupom znemožňujú dodržanie bezpečnostných opatrení podľa odseku 1 (pri kladení stropných panelov a pod.), môže sa za ochranu proti pádu z výšky považovať aj to, že tieto práce budú vykonávať poučení pracovníci takým pracovným postupom, ktorým si postupne vytvárajú okolo seba plochu, z ktorej môžu bezpečne pracovať. Technologický postup musí obsahovať výpočet a presný opis činností, ktoré je nevyhnutné vykonávať vo vzdialenosti menšej ako 1,5 m od hrany pádu, a počet pracovníkov, ktorí sa môžu v tomto priestore súčasne pohybovať.
(4)
Pri prácach na súvislých plochách vo výške nemusí byť zabezpečená celá plocha proti pádu pracovníkov na voľnom okraji, prípadne proti ich prepadnutiu, ale len plocha (priestor v mieste práce), kde sa pracuje, vrátane prístupových komunikácií. Konštrukcia kolektívneho zabezpečenia musí presahovať krajné polohy pracovnej plochy o 1,5 m na každú stranu. Ako vymedzenie pracovnej plochy v smere súvislej plochy sa môže použiť zábrana [odsek 2 písm. a)].
(5)
Na plochách so sklonom nad 10o musí byť kolektívne zabezpečenie aj pozdĺž hrany pádu v smere sklonu.
(6)
Súčasne s postupom prác do výšky sa musia ihneď zakrývať všetky vzniknuté otvory a priehlbne s pôdorysným rozmerom kratšej strany alebo priemeru nad 0,25 m, predovšetkým poklopmi zabezpečenými proti posunutiu, alebo ich treba zabezpečiť inou ochrannou konštrukciou.
§ 49
Kolektívne zabezpečenie
(1)
Ochranné a záchytné konštrukcie (ochranné zábradlie, ochranné ohradenie, lešenie, poklopy, záchytné ohradenie, záchytné lešenie, záchytné siete) musia byť dostatočne pevné a odolné proti vonkajším silám a nepriaznivým vplyvom a upevnené tak, aby bezpečne uniesli predpokladané namáhanie. Ich únosnosť sa musí preukázať statickým výpočtom alebo iným záväzným podkladom.
(2)
Na navrhovanie, konštrukčné vyhotovenie, montáž, demontáž, používanie a údržbu ochranných a záchytných konštrukcií sa vzťahujú osobitné predpisy.34)
§ 50
Osobné zabezpečenie
(1)
Osobné zabezpečenie pracovníkov pri prácach nad voľnou hĺbkou vo výškach sa musí použiť v prípadoch, keď nemožno použiť kolektívne zabezpečenie.
(2)
Prostriedky osobného zabezpečenia35) proti pádu sú najmä
a)
bezpečnostné lano,
b)
bezpečnostný pás,
c)
bezpečnostný postroj,
d)
skracovač lana,
e)
samonavíjacia kladka,
f)
bezpečnostná brzda,
g)
prípravky na spúšťanie a vyťahovanie vrátane príslušenstva.
(3)
Prostriedky osobného zabezpečenia musia svojimi parametrami zodpovedať požiadavkám podľa osobitných predpisov,35) prípadne musia byť na používanie schválené štátnou skúšobňou.
(4)
Prostriedky osobného zabezpečenia sa musia pravidelne kontrolovať a skúšať najmenej raz za dva roky, ak osobitné predpisy neurčujú inak. Funkčné skúšky osobného zabezpečenia treba vykonať po každej mimoriadnej udalosti (zachytenie pádu pracovníka, extrémne namáhania a pod.).
(5)
Pred použitím prostriedkov osobného zabezpečenia je pracovník povinný sa presvedčiť o ich kompletnosti, schopnosti prevádzky a bezchybnom stave.
(6)
Pred použitím prostriedkov osobného zabezpečenia sa miesta upevnenia (ukotvenia) musia určiť tak, aby umožňovali ich bezpečné zaistenie a upevnenie po celý čas činnosti v mieste ohrozenia.
(7)
Dĺžka pádu pri použití bezpečnostného pásu môže byť maximálne 0,6 m, pri použití bezpečnostného postroja bez tlmiča pádovej energie maximálne 1,5 m a s tlmičom pádovej energie maximálne 4,0 m.
(8)
Pri presune na iné miesto upevnenia (ukotvenia) musí byť pracovník stále zaistený osobným zabezpečením.
(9)
Vhodný prostriedok osobného zabezpečenia a miesto jeho upevnenia (ukotvenia) je povinný určiť spracovateľ technologického postupu. Ak ide o jednoduché práce, pre ktoré nie je potrebné vypracovať technologický postup, alebo o situácie, ktoré nemohli byť zohľadnené v technologickom postupe, miesto upevnenia prípadne vhodný prostriedok osobného zabezpečenia určí pracovník, ktorý práce vo výškach riadi. Miesto upevnenia (ukotvenia) musí odolať v smere pádu minimálnej statickej sile 15 kN.
(10)
Na osobné zabezpečenie pracovníkov pri prácach vo výškach, pri výstupe alebo zostupe sa nesmú používať lanové slučky, uzly alebo úväzky na lanách, ak sa to netýka použitia horolezeckej (speleologickej) techniky alebo techniky priemyselného lezenia a pomôcok, prípravkov a prostriedkov na tento účel vyrobených a používaných. Horolezeckú (speleologickú) techniku smú používať len pracovníci, ktorí vyhovujú podmienkam ustanoveným v § 9 a 10 a majú horolezeckú (speleologickú) kvalifikáciu.
(11)
Dodávateľ stavebných prác je povinný oboznámiť pracovníkov s návodom na použitie prostriedkov osobného zabezpečenia.
§ 51
Zabezpečenie proti pádu predmetov a materiálu
(1)
Materiál, náradie a pomôcky sa musia uložiť, prípadne skladovať vo výškach tak, aby po celý čas uloženia boli zabezpečené proti pádu, skĺznutiu alebo zhodeniu vetrom počas práce i po jej ukončení.
(2)
Pracovné náradie sa zakazuje zavesovať na časti odevu, ak nie je na to upravený alebo ak pracovník nepoužije vhodný výstroj (pás s úpinkami a pod.).
(3)
Konštrukcia na práce vo výškach sa nesmie preťažovať. Hmotnosť materiálu, zariadenia, pomôcok, náradia vrátane počtu osôb nesmie presahovať normou určené náhodné zaťaženie konštrukcie.
§ 52
Zabezpečenie miesta pod prácami vo výškach a jeho okolia
(1)
Priestory, nad ktorými sa pracuje, musia sa bezpečne zaistiť, aby nedošlo k ohrozeniu pracovníkov a iných osôb.
(2)
Za bezpečné zaistenie ohrozených priestorov možno považovať
a)
vylúčenie prevádzky,
b)
využitie ochrannej konštrukcie v úrovni práce vo výške alebo použitie záchytnej konštrukcie,
c)
ohradenie dvojtyčovým zábradlím minimálnej výšky 1,1 m s tyčami upevnenými na nosných stĺpoch s dostatočnou stabilitou; na krátkodobé práce s jednoduchým náradím a pracovnými pomôckami, ak nepresiahnu pracovný rozsah jednej smeny, stačí vymedziť ohrozený priestor jednotyčovým zábradlím, prípadne lanom upevneným vo výške 1,1 m,
d)
stráženie priestoru určeným pracovníkom (pracovníkmi) počas ohrozenia.
(3)
Ochranné pásmo vymedzujúce ohradením ohrozený priestor musí mať šírku od okraja pracoviska alebo pracovnej podlahy najmenej
a)
1,5 m pri práci vo výške od 3 do 10 m vrátane,
b)
2 m pri práci vo výške nad 10 do 20 m vrátane,
c)
2,5 m pri práci vo výške nad 20 do 30 m vrátane,
d)
1/10 výšky objektu pri práci vo výške nad 30 m.
(4)
Pri práci na plochách so sklonom väčším ako 25o sa zväčšuje každé pásmo o 0,5 m. Šírka pásma sa určuje od päty kolmice, ktorá prechádza vonkajšou hranou voľného okraja miesta práce vo výške.
(5)
V miestach dopravy materiálu do výšky pomocou kladiek (ručne alebo strojovo) sa ochranné pásmo rozširuje o 1 m na všetky strany od pôdorysného profilu dopravovaného bremena.
(6)
Pri vysokých objektoch (veže, továrenské komíny, televízne a rozhlasové vysielače, vodojemy, meteorologické stožiare a pod.) sa ochranné pásmo vymedzuje podľa odsekov 2 a 3 po celom obvode.
(7)
Ak sa komunikácia pre chodcov z dôvodov prác vo výškach zužuje alebo je preložená k vozovke, prípadne do nej, musí sa oddeliť od prejazdného profilu vozovky dvojtyčovým ochranným zábradlím s výškou najmenej 1,1 m, plentou alebo debnením proti odstreku vody alebo blata od dopravných prostriedkov. Prípadné výškové nerovnosti medzi vozovkou a komunikáciou pre chodcov treba vyrovnať.
§ 53
Práce na streche
(1)
Pri práci na streche sa musia pracovníci chrániť
a)
proti pádu zo strešných plášťov na voľných okrajoch,
b)
proti skĺznutiu z plochy strechy pri jej sklone nad 25o,
c)
proti prepadnutiu cez strešnú konštrukciu.
(2)
Zabezpečenie proti pádu zo strechy nielen po obvode, ale aj do svetlíkov, technologických a iných otvorov je splnené použitím ochrannej, prípadne záchytnej konštrukcie alebo použitím osobného zabezpečenia pracovníkov proti pádu.
(3)
Zabezpečenie proti skĺznutiu je splnené použitím rebríkov upevnených v miestach práce a v potrebných komunikáciach, prípadne použitím ochrannej alebo záchytnej konštrukcie alebo osobného zabezpečenia proti pádu jednotlivých pracovníkov.
(4)
Pri použití rebríkov ako zabezpečenie proti skĺznutiu na streche so sklonom nad 45o od vodorovnej roviny sa musí použiť aj osobné zabezpečenie pracovníkov proti pádu.
(5)
Zabezpečenie proti prepadnutiu sa musí vykonať na všetkých strešných plášťoch, kde pôdorysná vzdialenosť medzi latami alebo inými nosnými prvkami strešnej konštrukcie je väčšia ako 0,25 m a nie je zaručené, že jednotlivé strešné prvky sú preukázateľne bezpečné proti prelomeniu zaťažením pracovníkmi, prípadne nie je toto zaťaženie vhodne rozložené pomocnou konštrukciou (pracovná alebo komunikačná podlaha, pokrývačský rebrík a pod.).
(6)
Stavba a oprava komínov zo strechy so sklonom nad 10o sa musí vykonávať len z pracovných podláh.36) Pri opravách sa musia použiť pracovné podlahy v šírke najmenej 0,6 m.
§ 54
Konštrukcie na zvyšovanie miesta práce
(1)
Pri postupe prác do výšky sa miesto práce i úroveň pracoviska musí zvyšovať tak, aby pracovníci mohli pracovať bezpečne, aby sa vzájomne neohrozovali a mohli pracovať v obvyklej pracovnej výške. Za obvyklú pracovnú výšku sa pri ťažkých prácach (murovanie z tehál a tvárnic, manipulácia s bremenami, ťažkým náradím a pod.) považuje práca do výšky 1,5 m, pri ostatných prácach (natieranie, omietanie, obkladanie, pripevňovanie a spájanie ľahkých predmetov a pod.) práca do výšky 2, 0 m nad úrovňou pracovnej podlahy.
(2)
Rebríky sa nesmú používať ako podperný alebo nosný prvok podláh lešenia s výnimkou lešenárskych rebríkov.
(3)
Na zvyšovanie miesta práce alebo na výstup sa nesmú používať labilné predmety a predmety určené na iné použitie (vedrá, sudy, debny, radiátory, bezpečnostné siete a pod.).
§ 55
Odovzdanie a prevzatie konštrukcie
(1)
Všetky konštrukcie na práce vo výškach sa môžu odovzdať do užívania len po ich úplnom ukončení a vybavení. O odovzdaní a prevzatí konštrukcie do užívania sa vykoná zápis do stavebného denníka alebo do iného prevádzkového dokladu.
(2)
Zápis do stavebného denníka alebo iného prevádzkového dokladu sa nevyžaduje pri
a)
normalizovaných alebo typizovaných ľahkých pracovných stabilných lešeniach s výškou pracovnej podlahy do 1,5 m,
b)
jednomiestnych sedačkách,
c)
pohyblivých pracovných plošinách, ak pri premiestňovaní na iné pracovisko neboli demontované ich nosné časti, pričom sa za demontáž nepovažuje úprava nosných častí do prepravnej polohy.
§ 56
Výstupy
(1)
Pracoviská musia byť bezpečne prístupné po komunikáciách (rampy, schody, rebríky a pod.).
(2)
Dočasné výstupy (stúpadlá privarené na zvislý prvok, priečky upevnené medzi príruby valcovaného profilu a pod.) musia svojím zhotovením spĺňať bezpečnostné požiadavky.37)
§ 57
Práce nad sebou
(1)
Práce nad sebou sa môžu vykonávať len výnimočne, ak sa nemožno bez nich zaobísť z pracovno-technických dôvodov. Technologický postup musí obsahovať spôsob zaistenia bezpečnosti pracovníkov na nižších pracovných úrovniach.
(2)
Pod miestom vyťahovania, zdvíhania a spúšťania materiálu sa musí zabezpečiť dostatočný voľný priestor na manipuláciu s materiálom. Počas týchto prác sa do ohrozeného priestoru musí zamedziť prístup pracovníkom, ktorí nie sú určení na tieto práce.
§ 58
Práce na vysokých objektoch
(1)
Pri práci na vysokých objektoch (veže, továrenské komíny, televízne a rozhlasové vysielače, meteorologické stožiare, vodojemy, stožiare vedenia vysokého napätia a pod.) musia byť prítomní najmenej dvaja pracovníci.
(2)
Špecifické práce na vysokých objektoch, ktoré vyžadujú ešte iné zaistenie bezpečnosti práce, ako určuje táto vyhláška, musí dodávateľ stavebných prác podrobne určiť v technologickom postupe.
§ 59
Zhadzovanie predmetov a materiálu
(1)
Zhadzovanie predmetov, zvyškov stavebných látok a materiálu na nižšie položené pracoviská, komunikácie alebo podobné plochy je dovolené len za predpokladu, že
a)
miesto dopadu bude zabezpečené proti vstupu osôb (ohradením, vylúčením prevádzky, strážením) a jeho okolie chránené proti prípadnému odrazu alebo rozstreku zhodeného predmetu alebo materiálu,
b)
materiál sa bude zhadzovať uzavretým zariadením až na miesto uloženia.
(2)
Je zakázané zhadzovať predmety, pri ktorých nemožno bezpečne predpokladať miesto dopadu (plechy, krytina, dosky a pod.), alebo predmety, ktoré by mohli strhnúť pracovníka z výšky.
(3)
Ak pri zhadzovaní materiálu vzniká prašnosť alebo iný nežiadúci účinok, musia sa urobiť ochranné opatrenia.
§ 60
Prerušenie prác vo výškach
Práce vo výškach v priestoroch nechránených proti poveternostným vplyvom sa musia prerušiť pri
a)
búrke, silnom daždi, snežení, tvorení námrazy,
b)
vetre s rýchlosťou nad 8 m.s-1 (5o Bf) na zavesených pomocných konštrukciách, rebríkoch nad 5,0 m výšky práce a pri použití osobného zabezpečenia; v iných prípadoch pri vetre s rýchlosťou nad 10,7 m.s-1 (6o Bf),
c)
viditeľnosti menšej ako 30 m,
d)
teplote prostredia nižšej ako -10° C.
§ 61
Krátkodobé práce vo výškach
Pri krátkodobých montážnych prácach nevyhnutných na osadenie stavebných prvkov sa stavebné prvky môžu osadzovať a vzájomne spájať z konzol, z priečok navarených alebo iným spôsobom upevnených, z profilov stužujúcich priehradovú konštrukciu a podobných nášlapných plôch, ak je v dosahu pracovníka možnosť upevnenia osobného zabezpečenia proti pádu.
DESIATA ČASŤ
BÚRACIE A REKONŠTRUKČNÉ PRÁCE
§ 62
Základné ustanovenia
(1)
Technologický postup sa musí spracovať na základe podrobnej prehliadky búraného (rekonštruovaného) objektu a jeho statického posúdenia tak, aby počas prác nedošlo k nekontrolovateľnému porušeniu stability objektu alebo jeho časti.
(2)
Búranie objektov vyšších ako prízemných, strhávanie alebo búranie zvislých konštrukcií od výšky 3 m, búranie schodov a vysunutých častí, rekonštrukcia a búranie, pri ktorých dochádza k zmene konštrukčnej bezpečnosti objektov, strojové búranie, búranie špeciálnymi metódami (rezanie kyslíkom a pod.) a búracie práce nad sebou môžu vykonávať len kvalifikovaní pracovníci pod stálym dozorom zodpovedného pracovníka.
(3)
Pri búraní, ktoré výkonávajú dve alebo viaceré čaty súčasne, sa musí zabezpečiť stály dozor zodpovedným pracovníkom.
(4)
Ustanovenia desiatej časti sa vzťahujú aj na búranie a rekonštrukciu výmuroviek v rotačných, kruhových a šachtových peciach, stožiarov technologických zariadení a pod.
(5)
Ustanovenia desiatej časti sa nevzťahujú na rozoberanie (demontáž) lešenia a podobných konštrukcií, na vyprázdňovanie vnútorného zariadenia budov a stavieb pred búraním a na práce malého rozsahu (búranie nenosných prvkov, ohrád, prízemných objektov a pod.). Pracovný postup pri týchto prácach určí zodpovedný pracovník.
§ 63
Prieskum stavu objektov
(1)
Pred začatím búracích alebo rekonštrukčných prác sa musí uskutočniť prieskum stavu objektu a jeho okolia, zistiť inžinierske siete a stav dotknutých susedných objektov. Na prieskum sa musia využiť existujúce podklady o objekte a podklady o susedných objektoch. O vykonanom prieskume sa musí vyhotoviť zápis.
(2)
Na základe prieskumu podľa odseku 1 dodávateľ stavebných prác zabezpečí pred začatím búracích alebo rekonštrukčných prác vypracovanie technologického postupu týchto prác.
(3)
Pri zmene podmienok počas búracích a rekonštrukčných prác sa technologický postup musí upraviť tak, aby bola vždy zaistená bezpečnosť pri práci.
§ 64
Prípravné práce
(1)
Pred začatím búracích alebo rekonštrukčných prác sa ohrozený priestor musí vymedziť podľa technológie vykonávaných prác, zabezpečiť proti vstupu nepovolaných osôb a bezpečne sa musia zabezpečiť vstupy do objektu, ako aj ochrana verejného záujmu ohrozeného týmito prácami. Ustanovenia § 52 nie sú týmto dotknuté.
(2)
Prieskumom zistené podzemné priestory (dutiny, studne a iné podzemné objekty) sa pred začatím prác musia zasypať alebo zabezpečiť iným spôsobom.
(3)
Rozvodné siete a kanalizácie alebo zariadenia inštalované v búraných objektoch sa pred začatím prác musia odpojiť a zabezpečiť tak, aby sa nedali používať. Podľa potreby sa pred poškodením musia zabezpečiť aj siete, do ktorých ústia prípojky z búraných objektov. Ak sa v rekonštruovaných objektoch z prevádzkových dôvodov nedajú odpojiť rozvodné siete a kanalizácia, musí dodávateľ stavebných prác určiť opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce a prevádzky.
(4)
Na odber elektrického prúdu pre potreby búracích prác v objekte sa musí zriadiť samostatné vedenie. Na zníženie prašnosti búracích prác kropením sa musí zabezpečiť zdroj vody. Tieto prípojky sa musia zabezpečiť počas búracích prác proti poškodeniu.
(5)
Búracie práce sa môžu začať len na základe písomného príkazu zodpovedného pracovníka dodávateľa stavebných prác a po vybavení pracoviska pomocnými konštrukciami, materiálom a pomôckami určenými v technologickom postupe.
§ 65
Zabezpečenie miesta búrania
(1)
Pri búraní sa musí zabezpečiť ohrozený priestor, v ktorom sa búracie práce vykonávajú.
(2)
Ohrozený priestor v zastavanom území sa musí vymedziť plným oplotením do výšky 1,8 m, ak tomu nebráni technológia búrania. Ak priestor nemožno oplotiť, musí sa zabezpečiť iným vhodným spôsobom (strážením, vylúčením prevádzky a pod.).
(3)
Búranie sa musí vykonávať tak, aby nedošlo k ohrozeniu vedľajších objektov, najmä tých, ktoré rozoberaním priliehajúcich stavieb stratili oporu. Spôsob statického zabezpečenia okolitých objektov ohrozených búracími prácami sa musí určiť v projekte stavby.
(4)
Pomocné konštrukcie25) vybudované vnútri objektu alebo na jeho vonkajších stranách sa nesmú zaťažovať vybúraným materiálom a nesmie sa cez ne strhávať materiál z búraného objektu, ak nie sú na to určené.
(5)
Materiál zo zbúranej časti objektu sa musí odstraňovať tak, aby sa nepreťažili podlahy alebo stropy.
(6)
Vybúraný materiál sa musí skladovať tak, aby neobmedzoval ďalší priebeh búracích prác.
(7)
Tlakové nádoby na rezanie kyslíkom sa musia uložiť mimo dosahu nebezpečenstva, ktoré vzniká pri búraní.
(8)
Sklenené a iné nebezpečné ostrohranné predmety sa musia pri ručnom búraní odstraňovať tak, aby neboli zdrojom úrazu.
(9)
Búranie sa nesmie prerušiť, ak nie je zabezpečená stabilita búranej konštrukcie alebo jej časti. Táto požiadavka platí aj v prípade nevyhnutného prerušenia búrania z dôvodov náhleho zhoršenia sa poveternostných podmienok. Tým nie sú dotknuté povinnosti vyplývajúce z ustanovenia § 6.
(10)
Pri čiastočnom búraní, rekonštrukcii a modernizácii budov, ktoré zostávajú v prevádzke alebo sú obývané, sa musí v technologických postupoch určiť bezpečnostné zaistenie vrátane kontroly pracovísk z hľadiska ochrany pracovníkov a iných osôb.
§ 66
Vstupy a vjazdy do búraného objektu
Vstupy, výstupy, zostupy a vjazdy do priestorov búraných objektov a na jednotlivé pracoviská sa musia zabezpečiť od začiatku prác až do ich skončenia a viditeľne označiť.
§ 67
Búranie strešných konštrukcií
(1)
Búranie strešných konštrukcií alebo krovov strhávaním pomocou lán a ťažných strojov je povolené, ak sú vykonávané opatrenia na stabilizáciu zostávajúcej časti konštrukcie.
(2)
Výbušninami sa nesmú strhávať plechové krytiny a krytiny položené na plnom debnení.
(3)
Pri ručnom búraní strechy sa musí voliť postup tak, aby nebola narušená pevnosť ostatných častí konštrukcie.
(4)
Ak nie je zabezpečená únosnosť búranej konštrukcie, búranie sa musí vykonať zo samostatnej pomocnej konštrukcie.
§ 68
Búranie zvislých konštrukcií
(1)
Konštručkné prvky sa môžu odstraňovať pri ručnom búraní iba vtedy, ak nie sú zaťažené.
(2)
Pri búraní stien stabilizujúcich vyčnievajúce konštrukcie (balkóny, arkiere a pod.) sa musia tieto konštrukcie zabezpečiť, aby nedošlo k nežiadúcej strate ich stability.
(3)
Ručné búranie nosných konštrukcií sa vykonáva zásadne vertikálnym smerom zhora dolu.
(4)
Pri búraní pomocou strojov sa vonkajšie steny strhávajú vždy z vonkajšej strany objektu. Pri prízemných objektoch bez podpivničenia sa búranie môže vykonávať z vnútra objektu, ak sú odstránené vodorovné prvky nad miestom stroja. Zakazuje sa strhávať steny rozkolísaním.
(5)
Pred búraním priečok pod vodorovnými konštrukciami treba zistiť, či nemajú nosnú funkciu.
(6)
Únosnosť vodorovných konštrukcií, na ktorých sa bude strhávať materiál, sa v prípade potreby zvyšuje podperami.
(7)
Ručné strhávanie stien pilierov pomocou pák alebo zdvihákov je zakázané.
(8)
Pri konštrukciách, pri ktorých nie je zabezpečená ich stabilita, je zakázané používať jednoduché rebríky na priväzovanie lán a hákov k strhávanej časti objektu.
(9)
Postupné búranie panelových objektov sa smie vykonávať až po rozpojení jednotlivých panelov a po zabezpečení ich stability.
§ 69
Búranie podláh, stropov a jednotlivých vodorovných prvkov
(1)
Ručné búranie stropov s nosnou drevenou konštrukciou je povolené iba vtedy, ak sú steny nad ňou zbúrané, ak sú odkryté nosné prvky a je zo stropu odstránený zbúraný materiál.
(2)
Stropné časti sa musia pred uviazaním na zdvíhací mechanizmus uvoľniť od ostatných konštrukcií.
(3)
Búrať klenbu uvoľnením časti konštrukcie, ktorá ju zabezpečuje, sa smie len pri strojovom búraní.
(4)
Pri ručnom búraní, ak hrozí prelomenie podlahy alebo sa podlahy prelomia, musí sa práca prerušiť a podlahy sa musia spoľahlivo podoprieť alebo úplne odstrániť.
(5)
Pri búraní jednotlivých poschodí pomocou stroja musia byť stropy v najbližšie nižšom poschodí, prípadne ďalších poschodiach podopreté konštrukciou podľa statického výpočtu na zaťaženie stropu materiálom, ktorý bude na ne padať.
§ 70
Práce nad sebou
(1)
Búracie práce nad sebou sú povolené, ak v technologickom postupe sú určené podmienky zabezpečenia pracovníkov.
(2)
Zodpovedný pracovník, ktorý priamo riadi búracie práce, v prípade ohrozenia musí dať dohodnutým znamením pokyn na okamžité opustenie pracoviska.
JEDENÁSTA ČASŤ
STROJE A STROJNÉ ZARIADENIA
§ 71
Základné ustanovenia
(1)
Používať sa môžu len stroje a strojné zariadenia (ďalej len „stroje“), ktoré svojou konštrukciou, zhotovením a technickým stavom zodpovedajú predpisom na zaistenie bezpečnosti práce.
(2)
Stroje sa môžu používať iba na účely, na ktoré sú technicky spôsobilé v súlade s podmienkami určenými výrobcom a technickými normami.
(3)
Dodávateľ stavebných prác je povinný vydať pokyny na obsluhu a údržbu strojov, ktoré obsahujú požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a prevádzky. Pokyny na obsluhu a údržbu musia podľa druhu stroja obsahovať
a)
povinnosti obsluhy pred začatím prevádzky stroja v smene,
b)
povinnosti obsluhy počas prevádzky stroja,
c)
rozsah, lehoty a spôsob vykonávanej údržby, vrátane revízií,
d)
spôsob zabezpečenia stroja počas prevádzky, pri premiestňovaní, odstavovaní z prevádzky, opravách a proti nežiadúcemu uvedeniu do chodu,
e)
spôsob dorozumievania a dávania návestí,
f)
umiestnenie a zabezpečenie stroja po skončení prevádzky,
g)
zakázané úkony a činnosti,
h)
spôsob a rozsah záznamov o prevádzke a údržbe stroja.
(4)
Pokyny na obsluhu a údržbu stroja sa nemusia vydávať, ak požiadavky uvedené v odseku 3 sú ustanovené v technických normách alebo v návode výrobcu na obsluhu a údržbu. Návod výrobcu na obsluhu a údržbu musí byť v jazyku slovenskom alebo českom.
(5)
Pokyny na obsluhu a údržbu stroja alebo návod na obsluhu a prevádzkový denník sa musia umiestniť na určenom mieste, aby boli obsluhe kedykoľvek k dispozícii.
§ 72
Obsluha strojov
(1)
Stroje môže samostatne obsluhovať len pracovník, ktorý má pre túto činnosť príslušnú odbornú spôsobilosť.38)
(2)
Pracovník určený na obsluhu stroja (ďalej len „obsluha“) musí byť najmenej raz za 24 mesiacov školený a preskúšaný z predpisov na zaistenie bezpečnosti práce.
(3)
Ak má stroj charakter vyhradeného technického zariadenia, musí obsluha spĺňať aj požiadavky určené na jeho obsluhu.
(4)
Stroj obsluhuje jeden pracovník, ak výrobca v technických podmienkach alebo v návode na obsluhu stroja neurčí inak. Ak to vyžaduje bezpečnosť práce, dodávateľ stavebných prác určí viacčlennú obsluhu.
(5)
Ak stroj obsluhuje viac pracovníkov, musí sa určiť zodpovedný pracovník.
(6)
Stroje môžu samostatne obsluhovať len pracovníci duševne a telesne spôsobilí, starší ako 18 rokov, ak pre obsluhu nie je určená vyššia veková hranica a sú
a)
výrobcom strojov poverení montovať, overovať, skúšať a predvádzať stroje, prípadne zaúčať obsluhu; pritom sa musia oboznámiť s predpismi na zaistenie bezpečnosti práce platnými na pracovisku,
b)
dodávateľom stavebných prác určení na obsluhu (údržbu) a sú preukázateľne zaškolení a zacvičení a majú podľa osobitných predpisov odbornú spôsobilosť na jeho obsluhu alebo vedenie (kuričský, žeriavnický, vodičský preukaz a pod.).
(7)
Obsluha sa musí plne venovať ovládaniu stroja tak, aby nebola ohrozená bezpečnosť osôb, stroja a konštrukcií.
(8)
Obsluha je povinná oboznámiť sa pred začiatkom prác so záznamami a prevádzkovými odchýlkami zistenými počas predchádzajúcej pracovnej smeny.
(9)
Obsluha pred začatím prác musí podľa návodu výrobcu prezrieť stroj a príslušenstvo a prekontrolovať, či ovládacie, oznamovacie a bezpečnostné zariadenia sú funkčne činné.
(10)
Ak zistí obsluha závadu alebo poškodenie, ktoré by mohlo ohroziť bezpečnosť práce a prevádzky, ktorú nie je schopná sama odstrániť, nesmie stroj uviesť do prevádzky a musí závadu ohlásiť zodpovednému pracovníkovi. Ak takú závadu zistí počas prevádzky, stroj sa musí ihneď zastaviť a bezpečne zaistiť proti nežiadúcemu spusteniu. Počas prevádzky musí sledovať chod stroja a zistené závady zaznamenať do prevádzkového denníka a tam, kde je to predpísané, zaznamenať i ďalšie určené údaje.
§ 73
Prevádzkové podmienky strojov
(1)
Pred uvedením do prevádzky sa stroje musia vybaviť
a)
prevádzkovými dokladmi a označiť evidenčným číslom a názvom prevádzkovateľa stroja,
b)
bezpečnostnými oznámeniami, bezpečnostnými nátermi, značkami, tabuľkami a nadpismi v slovenskom alebo českom jazyku,
c)
predpísaným zariadením na zvukovú výstrahu (húkačka), ktorého hladina hlasitosti musí v miestach merania vonkajšieho hluku stroja prevyšovať hladinu hluku stroja aspoň o desať dB (A); pri súčinnosti viacerých strojov musí byť hladina hlasitosti húkačky v rozmedzí 93-104 dB (A),
d)
ochranným zariadením v miestach, kde môže dôjsť k ohrozeniu pracovníkov; pri obslužných plošinách strojov, prípadne výrobného zariadenia musí byť obsluha chránená proti pádu od výšky 0,5 m; ovládače stroja sa musia zabezpečiť proti náhodnému spusteniu.
(2)
Prevádzkovými dokladmi sú
a)
prevádzkový denník určený na vedenie záznamov o prevzatí a odovzdaní stroja obsluhe, o závadách a opravách počas prevádzky, na evidenciu závažných udalostí pri pracovnej smene a pod.,
b)
revízna kniha stroja spravidla dodaná výrobcom, ktorá obsahuje technické údaje o stroji (záznamy o skúškach, generálnych a iných opravách, rekonštrukcii stroja a pod.). Jej prílohou je technická dokumentácia.
(3)
Stanovište obsluhy, plošiny, stúpačky, priečky, nášľapné pätky a pod. musia byť trvale udržiavané v čistote.
(4)
Pred spustením stroja musí zodpovedný pracovník oboznámiť obsluhu s miestnymi prevádzkovými a pracovnými podmienkami, ktoré ovplyvňujú bezpečnosť práce.
(5)
Pri prevádzke stroja sa musí zabezpečiť jeho stabilita počas všetkých pracovných operácií. Ak je stroj vybavený operami, tiahlami alebo závesmi, počas prevádzky musia byť nastavené v súlade s pokynmi výrobcu v pracovnej polohe a zabezpečené proti zaboreniu, posunutiu alebo uvoľneniu.
(6)
Výsuvné, sklopné a podobné časti strojov a zariadení vrátane hadíc, elektrických prívodov a vedení sa musia zabezpečiť tak, aby nemohlo dôjsť k ich styku s pohyblivými časťami stroja.
(7)
Ak je stroj vybavený prístrojmi na meranie tlaku, obsluha musí dbať na to, aby neboli prekročené určené prevádzkové tlaky.
(8)
Ak je na stroji predpísané signalizačné zariadenie, každé uvedenie stroja do chodu sa musí oznámiť zvukovým alebo svetelným výstražným znamením.
(9)
Po výstražnom znamení môže obsluha uviesť stroj do chodu až po odchode všetkých pracovníkov z ohrozeného priestoru. V neprehľadných pracoviskách sa môže uviesť do prevádzky až po uplynutí času nevyhnutne potrebného na opustenie ohrozeného priestoru.
(10)
Pri práci stroja na verejných komunikáciach musí dodávateľ stavebných prác zabezpečiť stály dozor. Tento pracovník je povinný vydávať najmä pokyny na zaistenie bezpečnosti práce.
(11)
Ručne vedené válce sa musia pri práci vo svahu ovládať tak, aby obsluha bola stále nad valcom.
(12)
Vibračné valce a ubíjadlá sa musia používať len takým spôsobom a na takých pracoviskách, kde nehrozí nebezpečenstvo prenosu vibrácií a spôsobenie škôd na blízke objekty, výkopy a pod.
(13)
Stroje sa pri prerušení alebo ukončení prevádzky musia zaistiť tak, aby sa nemohli stať zdrojom ohrozenia alebo neoprávneného použitia.
§ 74
Opravy a údržba
(1)
Údržba, oprava a čistenie sa musí vykonávať v súlade s dokumentáciou opravovaných strojov a technickými normami. Za včasné zabezpečenie údržby a opravy strojov v súlade s dokumentáciou zodpovedá dodávateľ stavebných prác.
(2)
Opravy sa musia vykonať len nepoškodeným náradím zodpovedajúcim účelu použitia.
§ 75
Zakázané činnosti
(1)
Je zakázané
a)
uviesť do chodu a používať stroj, ak sú okrem obsluhy na stroji alebo v jeho nebezpečnej blízkosti ďalší pracovníci,
b)
uvádzať do chodu a používať stroj, ak je odmontované alebo poškodené niektoré ochranné zariadenie,
c)
odstraňovať za chodu stroja odpad z nebezpečných miest, ak to nie je technicky riešené alebo povolené v návode na obsluhu,
d)
dotýkať sa pohybujúcich sa častí strojov telom alebo predmetmi a náradím držaným v rukách okrem prípadov, ktoré pripúšťa návod na obsluhu,
e)
pracovať so strojom za zníženej viditeľnosti a v noci, ak pracovný priestor stroja a pracovisko nie sú dostatočne osvetlené,
f)
pracovať so strojom, v ktorého nebezpečnej blízkosti sú iné stroje alebo dopravné prostriedky s výnimkou tých, ktoré pracujú vo vzájomnej súčinnosti so strojom,
g)
premiestňovať a prepravovať pracovníkov na stroji alebo v jeho pracovnom zariadení, ak to nie je výrobcom povolené,
h)
pohybovať pracovným zariadením nad pracovníkmi a nad obsadenou kabínou vodiča dopravných prostriedkov,
i)
pracovať so strojom a pracovným nástrojom v mieste, na ktoré nie je z miesta obsluhy vidieť a kde by mohlo nastať ohrozenie pracovníkov alebo iného zariadenia,
j)
ovládať stroj nebezpečným spôsobom, ktorý vyvolá nežiadúce rozhúpanie pracovného zariadenia,
k)
pohybovať sa so strojom alebo s jeho pracovným zariadením alebo inými vyčnievajúcimi časťami v ochrannom pásme elektrického vedenia, ak nie sú dodržané predpísané bezpečnostné požiadavky,
l)
jazdiť cez elektrické káble, ak nie sú vhodne chránené proti mechanickému poškodeniu,
m)
opustiť miesto obsluhy stroja, ak je stroj alebo jeho pracovné zariadenie v chode,
n)
vykonávať údržbu, čistenie a opravy, ak nie je stroj a jeho pracovné zariadenie zabezpečené proti samovoľnému pohybu a náhodnému spusteniu a ak nie je vylúčený styk pracovníka s pohybujúcimi sa časťami stroja,
o)
vykonávať opravy na pásoch stroja s pásovým podvozkom, ak nie je stroj zabezpečený proti samovoľnému pohybu,
p)
pohybovať sa po stroji mimo určených prístupov,
r)
vyraďovať z činnosti bezpečnostné, ochranné a poistné zariadenie a meniť ich predpísané parametre,
s)
fajčiť a manipulovať s otvoreným ohňom pri kontrole a čerpaní pohonných hmôt a pri používaní ľahko zápaľných čistiacich prostriedkov,
t)
na uľahčenie spúšťania motora používať otvorený oheň,
u)
okrem osobných potrieb obsluhy umiestňovať do kabíny akékoľvek ďalšie veci (náradie, laná, schránky na mazivo, čistiace prostriedky a pod.), ak na tento účel nie je v kabíne vyhradená uzatvorená schránka,
v)
zavesovať bremená na koniec háku zdvíhacieho zariadenia.
§ 76
Stroje na zemné práce
(1)
Stroj sa môže pohybovať alebo pracovať podľa únosnosti pôdy v takej vzdialenosti od okraja svahov a výkopu, aby nedošlo k zrúteniu stroja. Ak táto vzdialenosť nie je určená v technologickom postupe, určí ju zodpovedný pracovník.
(2)
Ak je stroj v pohybe, nikto sa nesmie zdržiavať v nebezpečnom dosahu stroja, pred strojom v smere jazdy, ani medzi ťahačom a vlečeným strojom.
(3)
Pod stenou (svahom) sa môže stroj pohybovať alebo pracovať v takej vzdialenosti, aby nevzniklo nebezpečenstvo jeho zasypania.
(4)
Pri práci strojov, ktoré sú vybavené viacerými pracovnými zariadeniami, musia byť nepoužívané pracovné zariadenia v prepravnej polohe a mechanicky zabezpečené.
(5)
Pri práci viacerých strojov na jednom pracovisku sa musí medzi nimi zachovať taká vzdialenosť, aby nedošlo k ohrozeniu prevádzky druhého stroja.
(6)
Pri nakladaní materiálu na dopravné prostriedky sa smie manipulovať s pracovným zariadením stroja len nad ložnou plochou tak, aby nenarážalo do dopravného prostriedku. Ak je pri nakladaní potrebné manipulovať s pracovným zariadením nad kabínou vodiča dopravného prostriedku, nesmú sa v nej zdržiavať pracovníci. Ložná plocha sa musí nakladať rovnomerne.
(7)
Pri jazde s naloženým materiálom sa pracovné zariadenie musí zabezpečiť v prepravnej polohe, aby nedošlo k nebezpečnej strate stability stroja a obmedzeniu viditeľnosti z kabíny.
(8)
Stroj sa musí vybaviť
a)
zariadením na kontrolu sklonu pojazdovej roviny so signalizáciou alebo ukazovateľom až do maximálne dovoleného sklonu,
b)
signalizáciou zapojenia stroja na vonkajšiu elektrickú sieť v kabíne a pri vstupe na stroj, ak ide o stroj s elektrickým pohonom,
c)
svetlometmi na osvetlenie pracovného priestoru stroja za zníženej viditeľnosti a v noci; stroje, ktorých pojazd pri práci je aj smerom dozadu, sa musia vybaviť aj svetlometmi, ktoré osvetľujú pracovný priestor za strojom,
d)
najmenej dvoma podkladacími klinmi, ak ide o stroj na kolesovom podvozku alebo o cestný valec.
(9)
Obsluha stroja nesmie opustiť svoje miesto bez toho, aby pracovné zariadenie nebolo spustené na zem, prípadne na podložku na zemi alebo umiestnené v predpísanej polohe a mechanicky zabezpečené.
(10)
Pri hrnutí horniny dózerom nesmie brit jeho radlice presahovať cez okraj svahu alebo výkopu.
§ 77
Lopatové rýpadlá, nakladače a univerzálne dokončievacie stroje
(1)
Výložník lanových rýpadiel možno prestavovať len s nezaťaženým pracovným zariadením, ak výrobca výložníka, pri ktorom to konštrukčné riešenie umožňuje, neurčuje inak.
(2)
Pri spúšťaní a zdvíhaní výložníka pri prácach na svahu musí byť výložník nasmerovaný v osi stroja proti svahu vždy tak, aby nedochádzalo k nebezpečnému posunutiu ťažiska stroja a k strate jeho stability.
(3)
Ak pri rýpaní vzniknú previsy, musia sa neodkladne odstrániť.
(4)
Pri použití prídavného zdvíhacieho zariadenia dodaného výrobcom sa musia dodržiavať požiadavky osobitných predpisov.32)
(5)
Ak nie je v návodoch výrobcu alebo v technických podmienkach výrobcu určené inak, pri prevádzke strojov je zakázané
a)
roztĺkať dnom lopaty horninu,
b)
vyrovnávať terén otáčaním lopaty,
c)
vytrhávať koľaje pracovným zariadením stroja.
(6)
Lopata rýpadla sa môže čistiť len pri vypnutom motore stroja a na mieste, kde nehrozí nebezpečenstvo zosuvu hmôt. Lopata sa pritom musí položiť a mať uzatvorenú klapku. Po vyčistení lopaty a pred uvedením stroja do prevádzky je obsluha povinná presvedčiť sa, či pracovník, ktorý čistil lopatu, je v bezpečnej vzdialenosti.
§ 78
Skrejpery
(1)
Pred začiatkom zemných prác sa musia vykonať potrebné opatrenia, aby stroj radlicou nenarazil na vyčnievajúce pevné prekážky (kamene, pne, silné korene a pod.), ktoré sa musia vopred odstrániť, narušiť, prípadne viditeľne označiť. Požiarne hydranty, vodné a plynové uzávery, kanalizačné poklopy a pod. sa musia označiť, aby sa nepoškodili.
(2)
Ak je skrejper v pohybe, nik nesmie v jeho bezprostrednom pracovnom okolí v smere jazdy odstraňovať kamene, korene a vykonávať iné práce.
(3)
Je zakázané vstupovať do priestoru medzi skrejper a ťahač a prechádzať cez akúkoľvek časť ťahaného skrejpera.
(4)
Pri premiestňovaní naloženého i prázdneho skrejpera musí byť korba vždy zdvihnutá a uzavretá.
§ 79
Stroje a zariadenia na výrobu, dopravu a spracovanie zmesi
(1)
Pred uvedením do prevádzky sa musia miešačky zabezpečiť v horizontálnej polohe.
(2)
Miešacie zariadenia (bubon, valec) v ktorejkoľvek polohe musí dosadať na všetky nosné kladky, pričom kladky sa musia zabezpečiť proti posunutiu.
(3)
Pri opravách, údržbe a čistení je pri miešačkách vybavených násypným košom dovolené vstupovať pod kôš len vtedy, ak je kôš bezpečne zaistený vo vrchnej polohe reťazou, hákom, vzperou a pod.
(4)
Vstupovať na konštrukciu miešačky sa smie len v prípade, ak je stroj odpojený od prívodu elektrickej energie.
(5)
Pri betonárkach sa dráha násypného koša musí zabezpečiť ohradením alebo zakrytím.
(6)
Prepravníky zmesi sa môžu plniť iba zmesou predpísanej konzistencie a len do úžitkového objemu nádob nadstavby (bubnu, vane, korby) tak, aby bola zaručená správna funkcia a jazdné vlastnosti vozidla, aby sa neprekročilo jeho dovolené zaťaženie a nenastal samovoľný únik prepravovanej zmesi.
(7)
Po naplnení prepravníka zmesou musí obsluha skontrolovať, či výsypné zariadenie je bezpečne zaistené v prepravnej polohe.
(8)
Pri ovládaní prepravníka zo zadného panelu nesmie byť motor vozidla v chode, ak nie je v návode na obsluhu uvedené inak.
(9)
Dodávateľ stavebných prác, ktorý prevádzkuje prepravníky betónových zmesí, musí mať v prípade poruchy prepravníka zabezpečené prostriedky na núdzové vyprázdnenie zmesi podľa návodu výrobcu.
§ 80
Čerpadlá zmesi a strojové omietačky
(1)
Čerpadlami sa môže prepravovať iba zmes predpísaného zloženia podľa návodu výrobcu alebo návodu na obsluhu.
(2)
Spôsob vyhotovenia potrubia, veľkosť a počet oblúkov, zaistenie (podopretie, podloženie alebo kotvenie potrubia a hadíc), smerové a spádové pomery musia zodpovedať návodu výrobcu alebo pokynom na obsluhu. Ak návod na obsluhu neobsahuje uvedené požiadavky, určí ich dodávateľ stavebných prác.
(3)
Potrubie, hadice, dopravníky, vibračné žľaby a iné zariadenia na dopravu zmesi sa musia viesť a zabezpečiť tak, aby nespôsobili preťaženie alebo nadmerné namáhanie lešenia, debnenia výkopov, konštrukčných častí stavby a pod.
(4)
Potrubie a hadice možno spájať iba nepoškodenými a očistenými spojkami. Na spájanie hadíc sa nesmie používať drôt.
(5)
Poistné a riadiace ventily sa musia nastaviť na tlak, ktorý zodpovedá ich správnej funkcii. Tlak sa musí priebežne kontrolovať.
(6)
Čistiť a rozoberať pod tlakom strojné zariadenia na povrchové úpravy je zakázané.
(7)
Koniec potrubia na čerpanie malty sa musí spoľahlivo zabezpečiť, aby jeho neočakávaný pohyb vplyvom dynamických účinkov neohrozil pracovníkov.
(8)
Na prísun zmesí, ktoré sa čerpajú stabilnými čerpadlami alebo autočerpadlami, sa musí zabezpečiť bezpečný príjazd vylučujúci zložité a opakované cúvanie vozidiel.
(9)
Autočerpadlo sa musí umiestniť tak, aby miesto obsluhy bolo prehľadné a aby sa v priestore manipulovania s výložníkom a potrubím nenachádzali prekážky, ktoré by sťažovali túto manipuláciu,
(10)
Pri prevádzke je zakázané
a)
prehýbať hadice,
b)
manipulovať so spojkami a ručne premiestňovať hadice a potrubie, ak nie sú na to konštruované,
c)
vstupovať na konštrukciu stroja a do nebezpečného priestoru pri koncovke hadice.
§ 81
Prepravníky a zásobníky voľne uloženého cementu
(1)
Pred pripojením dopravnej hadice k pevnému potrubiu tlakových zásobníkov voľne uloženého cementu sa musí obsluha presvedčiť, či nie je potrubie pod tlakom.
(2)
Dopravné hadice a potrubie sa pred prečerpávaním voľne uloženého cementu musia skontrolovať, funkčne poškodené zariadenie sa nesmie používať.
(3)
Hadice sa musia navzájom i s pevným potrubím spájať len nepoškodenými a na to určenými spojkami a koncovkami.
(4)
Počas prečerpávania musí obsluha sledovať stavoznak zásobníka, aby sa nepreplnil.
(5)
Pri čistení, údržbe a vstupe do vnútorného priestoru prepravníka voľne uloženého cementu sa musí postupovať rovnako ako pri stabilných zásobníkoch sypkých hmôt.
§ 82
Mechanické lopaty
(1)
Priestor, pri ktorom sa má sypký materiál prihrňovať mechanickou lopatou, sa musí upraviť tak, aby sa nemohla zachytiť o nerovnosti, pevné prekážky, väčšie predmety a pod.
(2)
Spojenie ťažného lana lopaty s navíjacím zariadením sa musí zabezpečiť poistkou proti preťaženiu.
(3)
Prenášanie prázdnej lopaty do záberu sa musí vykonať len jej ťahaním.
(4)
Pri prevádzke sa nik nesmie zdržiavať medzi navijákom a lopatou. Obsluha musí dbať na to, aby sa na lane nevytvorila slučka, a lopatu musí v zábere pridržiavať oboma rukoväťami. Pri odoberaní sypkého materiálu sa musí postupovať podľa § 16 ods. 2.
(5)
Spájanie ťažného lana uzlami je zakázané; spojenie lana v mieste pripevnenia lopaty musí byť vyhotovené minimálne dvoma lanovými spojkami.
§ 83
Vibrátory
(1)
Elektrické vibrátory sa smú pripojiť len na zdroj s napätím a frekvenciou podľa údajov na výrobnom štítku alebo podľa návodu na obsluhu.
(2)
Pohyblivé prívody vibrátorov sa musia klásť a zabezpečiť tak, aby sa nemohli mechanicky poškodiť.
§ 84
Strojové baranidlá
(1)
Pri zatĺkaní prvkov (štetovnice, pilóty, rúry a pod.) sa v okruhu zodpovedajúcom 1,5 násobku výšky veže alebo výložníka žeriavu nesmú vykonávať iné práce.
(2)
Príprava prvkov sa vykoná vo vzdialenosti aspoň dvojnásobku dĺžky veže alebo výložníka.
(3)
Pre baranidlo musí dodávateľ stavebných prác zabezpečiť spevnenú rovnú manipulačnú podlahu v šírke najmenej 5 m podľa typu baranidla. Baranidlo sa musí zabezpečiť proti prevrhnutiu.
(4)
Priťahovanie alebo stavanie prvku šikmým ťahom je povolené len zariadením, ktoré je na to prispôsobené.
(5)
Zarážaný prvok sa musí pri zarážení spoľahlivo stabilizovať tak, aby bola zaručená jeho správna poloha a aby sa nevychýlil.
(6)
Pri práci s baranidlom sa nesmie vstupovať pod zavesené prvky. Na navádzanie prvku sa musia používať bezpečné a spoľahlivé prípravky. Ručné navádzanie je povolené len pri zdvíhacom zariadení vybavenom mikrozdvihom. Pri zavesenom prvku sa môže na nevyhnutne potrebný čas zdržiavať len pracovník poverený navádzaním a stabilizovaním polohy prvku.
(7)
Pre voľne zavesené baranidlá (pneumatické a vibračné) sa musí spracovať technologický alebo pracovný postup vrátane určených všeobecných podmienok na zaistenie bezpečnosti práce.
(8)
Ak pri výstupe na vodiacu vežu baranidla nie je pracovník zabezpečený ochranným košom, musí používať prostriedky osobného zabezpečenia proti pádu.
(9)
Počas pracovnej smeny sa musia vykonávať kontroly baranidla a vrchnej časti zarážaného prvku (pilóty a pod.).
§ 85
Stavebné elektrické vrátky
(1)
Stanovište obsluhy vrátku sa musí vždy umiestniť tak, aby nebolo ohrozené bremenom alebo lanom. Vrátok sa musí umiestnit 3 až 5 m od zvislej dráhy dopravovaného bremena a chrániť pred ostatnou prevádzkou.
(2)
Pri osadzovaní a inštalácii vrátku musí byť os kladky kolmá na smer navíjania lana.
(3)
Vrátok sa musí ukotviť alebo zaťažiť prvkami s hmotnosťou rovnajúcou sa dvojnásobnej nosnosti vrátku.
(4)
Najväčšia nosnosť vrátku a najväčšia hmotnosť dopravovaného bremena sa musí vyznačiť na dobre viditeľnom mieste.
(5)
Vrátok sa musí vybaviť koncovým vypínačom elektrického prúdu, ktorý samočinne zastaví chod vrátku, ak závesný hák od spodnej hrany kladky je vzdialený najmenej 0,30 m.
(6)
Stanovište obsluhy vrátku sa musí voliť tak, aby jeho obsluha videla na všetky nakladacie a vykladacie miesta, alebo sa musí zabezpečiť vzájomné dorozumievanie medzi obsluhou a pracovníkom na nakladacom (vykladacom) mieste signalizačným zariadením.
(7)
V mieste odoberania alebo nakladania materiálu vo výške sa pracovníci musia chrániť proti pádu aspoň jednotyčovým zábradlím bez zarážky na podlahe.
(8)
Nosná konštrukcia kladky vrátane závesu sa musí technicky dokumentovať spolu so statickým posúdením. Jej pevnosť a stabilita sa musí zabezpečiť kotvením alebo protizávažím.
(9)
Pred uvedením vrátku do prevádzky sa musí tento písomne prevziať so zápisom do stavebného denníka alebo iného dokladu.
(10)
Na bubne vrátku musia pri preprave bremena zostať najmenej tri závity lana.
(11)
Pri prevádzke vrátku, zdvíhaní a spúšťaní bremien je zakázané
a)
zdvíhať bremená s hmotnosťou presahujúcou nosnosť vrátku,
b)
zdvíhať a dopravovať bremená, ktoré svojimi rozmermi ohrozujú okolie, ak sa neurobili vhodné bezpečnostné opatrenia,
c)
zdvíhať bremená šikmým ťahom,
d)
opustiť stanovište obsluhy vrátku, ak je bremeno zavesené na háku,
e)
zavesovať bremeno na koniec háku,
f)
zdržiavať sa pod zaveseným bremenom a v jeho nebezpečnej blízkosti,
g)
rukami alebo nohami usmerňovať navíjanie lana na bubon vrátku,
h)
pokračovať v práci s vrátkom, ak sa urobí na lane slučka alebo uzol a ak sa lano vyšmykne z drážky kladky,
i)
dopravovať bremená, ak hrozí nebezpečenstvo poškodenia nosného lana alebo zdvíhacích prostriedkov (namáhaním cez ostré hrany),
j)
spôsobovať rázy pri spúšťaní alebo ťahu bremena,
k)
zdvíhať zasypané, primrznuté alebo priľnuté bremená,
l)
vykonávať zmeny na brzdách, ktoré by mohli ohroziť bezpečnosť práce.
(12)
Vrátky upravené na vlečenie
a)
musia mať prispôsobený kryt navíjacieho bubna,
b)
musia mať zariadenie na správne ukladanie lana,
c)
nesmú sa vybaviť samodržným tlačidlom.
(13)
Raz za 14 dní sa musí preukázateľne vykonať odborná prehliadka vrátka, lana a úväzku určeným pracovníkom. Rozsah tejto prehliadky určí návod na obsluhu (pokyny).
§ 86
Jednoduché kladky na ručné zdvíhanie bremien
(1)
Ručné zdvíhanie jednoduchou kladkou je povolené len do výšky 15 m.
(2)
Hmotnosť dopravovaného bremena nesmie presiahnuť 60 kg. Bremeno s väčšou hmotnosťou ako 50 kg musia zdvíhať vždy dvaja pracovníci naraz.
(3)
Najmenší priemer nosného textilného lana musí byť 10 mm. Poškodené lano sa nesmie používať.
(4)
Zodpovedný pracovník musí odsúhlasiť vyhotovenie nosnej konštrukcie kladky.
§ 87
Reťazové zdviháky a kladkostroje
(1)
Miesto zavesenia zdviháka sa musí vopred overiť, či je spoľahlivé a dostatočne nosné, a musí ho schváliť zodpovedný pracovník.
(2)
Nosnosť závesného prvku (oceľové, textilné laná, reťaze a pod.) musí zodpovedať nosnosti zdviháka.
§ 88
Stavebné výťahy
(1)
Požiadavky na stavebné plošinové výťahy s vylúčenou dopravou osôb určujú osobitné predpisy.39)
(2)
Stavebné plošinové výťahy sa musia pred uvedením do prevádzky a počas nej kontrolovať. Za vykonanie montážnej skúšky zodpovedá pracovník určený organizáciou montujúcou výťah, za vykonanie preberacej a revíznej skúšky zodpovedá dodávateľ stavebných prác a vykonáva ich prevádzkový technik stavebných plošinových výťahov.39)
(3)
Požiadavky na výťahy, ktoré sú trvalou súčasťou stavieb, určujú osobitné predpisy.40)
(4)
Na prevádzku stavebných výťahov, ktorými sa dopravujú aj osoby, platia technické podmienky výrobcu a návod na používanie.
§ 89
Zabezpečenie stroja pri prerušení a skončení prác
(1)
Obsluha je povinná zaznamenať závady stroja, prípadne prevádzkové odchýlky zistené počas predchádzajúcej prevádzky do prevádzkového denníka. Po prestávke a po ukončení smeny, pri ktorej sa obsluhy striedajú, musí byť s týmito závadami oboznámená aj striedajúca obsluha.
(2)
Po ukončení prác sa mobilný stroj musí zabezpečiť proti samovoľnému pohybu zakladacími klinmi alebo pracovným zariadením spústeným na zem, alebo zaradením najnižšieho rýchlostného stupňa a zabrzdením parkovacej brzdy. Ak to umožňuje konštrukcia stroja, aj pri prerušení práce sa mobilný stroj musí zabezpečiť proti samovoľnému pohybu aspoň zabrzdením parkovacou brzdou alebo pracovným zariadením spusteným na zem.
(3)
Proti samovoľnému pohybu sa musí zabezpečiť aj pracovné zariadenie stroja po ukončení práce a pri každom jej prerušení, spustením na zem alebo umiestnením do prepravnej polohy, v ktorej sa mechanicky zabezpečí.
(4)
Mobilný stroj sa musí odstaviť na vhodné stanovište, kde nezasahuje do pozemných komunikácií, nie je ohrozená stabilita stroja a nie je ohrozený padajúcimi predmetmi.
§ 90
Výmena a nastavovanie pracovných nástrojov
(1)
Výmena alebo nastavovanie pracovných nástrojov sa musí vykonávať podľa pokynov a postupov uvedených v návode na obsluhu stroja.
(2)
Pracovné nástroje alebo ich časti, ktoré môžu pri montáži, demontáži a nastavovaní spôsobiť úraz, sa musia bezpečne zaistiť proti samovoľnému pohybu a strate stability.
§ 91
Preprava strojov
(1)
Preprava, nakladanie, skladanie, zabezpečenie a upevnenie stroja alebo jeho pracovného zariadenia sa musí vykonať podľa pokynov a postupov uvedených v návode na obsluhu stroja. Ak postup pri preprave stroja a jeho pracovných zariadení nie je uvedený v návode na obsluhu stroja, musí ich určiť dodávateľ stavebných prác a v návode na obsluhu stroja ich doplniť.
(2)
Pri preprave strojov sa v kabíne prepravovaného stroja, na stroji ani na ložnej ploche dopravného prostriedku nesmú zdržiavať osoby, ak nie je v návode na obsluhu alebo v pokynoch určené inak.
(3)
Vozidlá na prepravu strojov sa musia pri nakládke a vykládke bezpečne zabrzdiť a mechanicky zabezpečiť proti nežiadúcemu pohybu.
(4)
Pri preprave strojov na pozemných komunikáciach po vlastnej osi musia byť pracovné a ostatné zariadenia v prepravnej polohe a mechanicky zabezpečené proti samovoľnému pohybu podľa návodu na obsluhu stroja.
(5)
Pri preprave strojov na dopravných prostriedkoch sa pracovné a ostatné zariadenia podľa návodu na obsluhu stroja musia umiestniť na ložnej ploche dopravného prostriedku a pripevniť na ňu alebo umiestniť do prepravnej polohy, mechanicky zabezpečiť proti pozdĺžnemu a bočnému posunu a proti prevráteniu.
(6)
Prípojné mobilné stroje sa musia pri pripájaní zabrzdiť a zabezpečiť zakladacími klinmi.
(7)
Vodič môže dokončiť cúvanie na doraz prípojného zariadenia len na dohovorené dorozumievacie znamenie usmerňujúceho pracovníka. Po doraze sa ťahač alebo vozidlo zabrzdí.
(8)
Pracovník usmerňujúci stroj na dopravný prostriedok musí stáť mimo stroja i mimo dopravného prostriedku a byť v zornom poli vodiča stroja po celý čas nájazdu a zjazdu stroja.
DVANÁSTA ČASŤ
PRÁCE SÚVISIACE SO STAVEBNOU ČINNOSŤOU
§ 92
Manipulácia
(1)
Jeden pracovník môže ručne prenášať, nakladať alebo vykladať len bremená do hmotnosti 55 kg, ak osobitné predpisy neurčujú hodnotu nižšiu.41)
(2)
Ak je hmotnosť bremena väčšia ako 55 kg, vykoná ručnú manipuláciu pracovná čata s príslušným počtom pracovníkov.
(3)
Ak je hmotnosť bremena väčšia ako zodpovedá celkovému počtu pracovníkov čaty, a pri bremenách nevhodných rozmerov alebo tvarov sa musia pri manipulovaní s nimi použiť mechanizačné prostriedky. Tieto práce vykonáva čata, ktorá je na tento účel vyškolená.
(4)
Ak manipuláciu vykonáva čata, ktorá nie je na túto prácu trvale určená, musí riadiť manipuláciu zodpovedný pracovník.
(5)
Zodpovedný pracovník, ktorý riadi manipuláciu, je povinný najmä
a)
poučiť členov pracovnej čaty o pracovnom postupe a o použití osobných ochranných pracovných prostriedkov a mechanizačných prostriedkov podľa druhu a spôsobu manipulácie,
b)
upozorniť na nebezpečné úkony alebo miesta pri manipulácii, dbať na správnu a bezpečnú prevádzku mechanizačných prostriedkov používaných pri manipulácii a na správne používanie viazacích prostriedkov.32)
(6)
Ručné manipulácie sa vykonávajú vždy s použitím pracovných pomôcok. Pracovné pomôcky (sochory, lyžiny, môstiky, vrátky, navijaky a pod.) musia byť náležite dimenzované a v dobrom stave, zakotvené proti skĺznutiu alebo preklopeniu. Lyžiny nesmú mať väčší sklon ako 30o od vodorovnej roviny. Nosníky lyžín musia byť upevnené na dopravnom prostriedku pomocou háku alebo iného upevňovacieho zariadenia.
(7)
Pracovníkom, ktorí sa nepodieľajú na manipulácii, je zakázané zdržiavať sa na pracovisku, kde sa manipulácia vykonáva.
§ 93
Lepenie krytín na podlahy, steny, stropy a iné konštrukcie
(1)
Lepenie krytín z plastických, gumových, korkových a iných materiálov sa musí vykonávať podľa určeného pracovného alebo technologického postupu.
(2)
Pracovníci vykonávajúci lepenie musia byť preukázateľne oboznámení s vlastnosťou používaných lepidiel a s bezpečným zaobchádzaním s nimi.
(3)
Lepenie v uzavretých priestoroch sa môže vykonávať vtedy, keď je zabezpečené vetranie, ktoré zaručuje, že sa neprekročí najvyššia prípustná koncentrácia škodlivín.8)
(4)
Pracovný priestor vrátane priľahlého okolia sa v prípade použitia lepidiel, ktorých pary môžu vytvoriť výbušnú zmes, musí vymedziť, označiť bezpečnostnými značkami a náležite vybaviť (zábranami, hasiacim prístrojom a pod.).
(5)
Pracovný priestor zahŕňa zvyčajne podlažie, kde sa lepí, podlažie pod ním i nad ním, prípadne aj ďalšie priestory, kde môže dôjsť k vyššej koncentrácii škodlivín, ako je prípustné. Pracovný priestor určí zodpovedný pracovník dodávateľa stavebných prác. Vstup nepovolaných pracovníkov do označeného pracovného priestoru je zakázaný.
(6)
Po celý čas lepenia a najmenej 24 hodín po skončení lepenia musí byť v pracovnom priestore odpojený elektrický prúd, plyn a platí zákaz prerušovať vetranie a zákaz manipulácie s otvoreným ohňom (fajčenie, zváranie, kúrenie lokálnym spalovacím zariadením a pod.). Ak sa práce vykonávajú v priestoroch bez denného osvetlenia, musí byť zabezpečené bezpečné umelé osvetlenie.
(7)
Zvyšky horľavín a použitých materiálov sa musia uskladniť a likvidovať vopred určeným spôsobom podľa pracovného alebo technologického postupu.
(8)
Pred začatím prác pri lepení podlahovín sa musia oboznámiť s termínom začatia prác všetky osoby v objekte, kde sa tieto práce budú vykonávať, a musia sa poučiť o bezpečnom správaní počas týchto prác.
§ 94
Podlahy zo syntetických živíc
(1)
Miešanie zmesí na podlahy zo syntetických živíc sa musí vykonávať mimo vlastného pracovného priestoru a na vetranom mieste.
(2)
Ustanovenie § 93 o vymedzení, označení a vybavení pracovného priestoru, pre vetranie a osvetlenie platia tu obdobne.
§ 95
Práce so živicami
(1)
Na prácu so živicami musí dodávateľ stavebných prác vypracovať technologický alebo pracovný postup, v ktorom musí určiť opatrenia na zaistenie bezpečnosti práce pri jednotlivých pracovných úkonoch.
(2)
Pri prácach so živicami v uzavretých priestoroch sa musí zabezpečiť nútená výmena vzduchu a práce musia vykonávať aspoň dvaja pracovníci.
(3)
Pri práci so živicami sa musí dbať na to, aby do zásobníkov a cisterien alebo iných nádob na uskladnenie a rozohrievanie živíc nevnikala voda. Ak sa tak stane, musí sa voda odstrániť pred rozohriatím živice. Nádoby musia byť zabezpečené proti prevráteniu.
(4)
Zohrievať živice otvoreným plameňom je dovolené len v nádobách na to určených za prítomnosti aspoň dvoch pracovníkov. Zohrievať živicu otvoreným plameňom priamo v obaloch je zakázané.
(5)
Tavné nádoby na zohrievanie živice otvoreným plameňom sa musia upraviť tak, aby zohrievaná živica nemohla prísť do styku s ohňom.
(6)
Vo výškach je povolené zohrievanie živice otvoreným plameňom len v zariadeniach na to upravených (kryté kúrenisko s horákmi na plynné alebo tekuté palivá).
(7)
Ohrievať živice za jazdy je dovolené len v dopravných prostriedkoch alebo strojoch konštruovaných na tento účel.
(8)
Kladenie izolačných pásov pomocou nahrievacích agregátov sa nepovažuje za rozohrievanie živíc otvoreným plameňom.
(9)
Preprava pracovníkov na zariadeniach na prepravu živíc je povolená len v priestoroch na to určených.
(10)
Pri prehliadkach technického stavu stroja na postrek živice a obaľovacích súpravách sa kontroluje vždy stav tavnej nádoby, tesnosť spojov, priechodnosť potrubia, tesnosť a neporušenosť hadíc a rozvodov.
(11)
Nádoby na zohrievanie a dopravu živicových zmesí musia mať priliehajúci kryt a môžu sa napĺňať najviac do 3/4 obsahu.
(12)
Horľavý materiál musí byť vzdialený od otvoreného ohňa najmenej 4 m. Tekuté palivo sa musí skladovať v priestoroch na to určených.
(13)
Počas zohrievania živíc otvoreným plameňom sa obsluha nesmie vzďaľovať od kotla.
(14)
Ručná zvislá doprava roztavenej živice je dovolená len pomocou kladky v asfaltérskych nádobách do výšky 8 m. Pri preprave musí byť možnosť sledovať nádobu po celej dopravnej dráhe.
(15)
Varič živicovej zmesi musí byť umiestnený v bezpečnej vzdialenosti od objektu a zariadení na rovnej ploche s vhodným príjazdom.
(16)
Priestor, kde sa vykonáva postrek horúcou živicou, sa musí zabezpečiť proti vstupu nepovolaných osôb.
§ 96
Nahrievacie zariadenie na propán-bután
(1)
Pri používaní ručných horákov a nahrievacích viachorákových súprav musí byť obsluha zariadenia na propán-bután odborne spôsobilá.42)
(2)
Pri manipulácii s fľašami nesmie dochádzať k ich nárazom, prevráteniu a prehriatiu. Zakázané je ukladať fľaše do ležiacej polohy a akokoľvek urýchľovať vyprázdňovanie propán-butánu.
(3)
Na tlakových fľašiach nie je dovolené obsluhe vykonávať opravy. Je zakázané vypúšťať zvyšky plynu z fliaš do ovzdušia.
(4)
Netesné alebo poškodené fľaše sa nesmú používať.
(5)
Pri práci s nahrievacími agregátmi vo výške, kde obsluha pri práci cúva, je zakázané pracovať touto technológiou bližšie ako 1,5 m od nezabezpečeného okraja pracoviska.
§ 97
Sklenárske práce
(1)
Pri ručnej manipulácii so sklom musí byť manipulačná plocha upravená, spevnená a musí byť rovná.
(2)
Prepravníky tabuľového skla sa pri odoberaní skla musia zabezpečiť proti prevráteniu a nežiadúcemu pohybu.
(3)
Na vonkajších priestranstvách je zakázané ručne manipulovať s tabuľovým sklom s plochou väčšou ako 1 m2 pri vetre s rýchlosťou nad 8 m.s-1 a teplote nižšej ako -5° C.
(4)
Zasklievanie okien výkladov, svetlíkov a podobných konštrukcií vo výške sa môže vykonávať len z pevných a bezpečných pracovných podláh alebo pohyblivých pracovných plošín.
(5)
Pri ploche skla nad 3 m2 zasklievanie a presun musia vykonávať najmenej 3 pracovníci.
(6)
Na nesenie tabúľ skla dlhších ako 2,0 m sa musia použiť prípravky.
(7)
Jednotlivé tabule sa nesmú stavať priamo na podlahu alebo terén, ale musia byť vhodne podložené a zabezpečené proti preklopeniu. Na skladovanie skla sa vzťahujú osobitné predpisy.43)
(8)
Sklenený odpad sa musí ukladať do osobitných prepravných nádob (debien).
§ 98
Maliarske a natieračské práce
(1)
Maliarske práce v schodištných priestoroch sa musia vykonávať z pracovných podláh alebo rebríkov na to upravených.
(2)
Je zakázané používať ručné postrekovače, ak je poškodený tlakomer, poistný ventil, poškodený závit pumpy alebo ak je zistené iné poškodenie.
(3)
Používanie ručných postrekovačov sa musí vykonávať podľa návodu na obsluhu a osobitných predpisov.44)
(4)
Pri vykonávaní úprav povrchov stavebných a iných konštrukcií náterovými systémami sa musí určiť pracovný postup s prihliadnutím na návod výrobcu a určiť spôsob ochrany pracovníkov pred škodlivinami, ktoré vznikajú pri tejto práci.45)
§ 99
Zváranie
(1)
Postup prác pri rezaní veľkých celkov musí vylúčiť prevrátenie alebo pád oddelených častí takým spôsobom alebo smerom, ktorý by ohrozoval zdravie pracovníkov a iných osôb.
(2)
Pri zváraní vo výškach musí mať zvárač zabezpečenú stabilnú a bezpečnú polohu. Osobné zabezpečenie proti pádu zvárača musí byť chránené proti priepalu.
(3)
Pred zváraním vo výške zváračské hadice alebo vodiče treba upevniť na pevné predmety, aby sa nemohli náhle zosunúť s následným pádom zvárača.
(4)
Vedenie zváračských hadíc alebo vodičov musí vylúčiť priehyby, možnosti poškodenia v mieste pripevnenia alebo poškodenia žeravým rozstrekom.
(5)
Zváračské hadice alebo elektrické vodiče nesmie mať zvárač ovinuté okolo tela ani položené cez rameno.
(6)
Zvárači nesmú pracovať nad sebou, ak nie sú oddelení pevným stropom bez otvorov.
(7)
Súprava fliaš s plynmi alebo zvárací zdroj sa musia umiestniť a chrániť tak, aby neboli ohrozené padajúcim žeravým rozstrekom.
(8)
Ochrana priestoru pod miestom zvárania sa musí zabezpečiť (§ 52).
(9)
Pri zváraní elektrickým oblúkom v mokrom prostredí sa zvárací zdroj musí umiestniť na suchom mieste.
(10)
Nedopalky elektród pri zváraní elektrickým oblúkom musia zvárači ukladať do nehorľavých škatúľ.
(11)
Pri zváraní elektrickým oblúkom nie je prípustné používať improvizované prívody prúdu.
(12)
Zvárať elektrickým oblúkom na nechránených pracoviskách za dažďa, hustej hmly, sneženia alebo silného vetra je zakázané. Miesto zvárania musí byť chránené pred poveternostnými vplyvmi.
(13)
Pri zváraní elektrickým oblúkom na nechránených pracoviskách sa pracovníci pohybujúci sa v blízkosti zváračov musia poučiť o riziku žiarenia oblúku a okolie sa musí chrániť.
(14)
Zváranie v uzavretých priestoroch bez dostatočnej výmeny vzduchu je zakázané. Pri zváraní v ochranných atmosférách plynu sa výmena vzduchu na pracovisku musí zabezpečiť núteným spôsobom.
§ 100
Práce s laserami
(1)
Dodávateľ stavebných prác, ktorý používa lasery, je povinný vymedziť a označiť priestor, kde sa majú používať. Musí vypracovať prevádzkový poriadok pre práce s laserami s určením zodpovednosti pracovníkov, druhu zaškolenia a požiadavky na zdravotnú spôsobilosť.
(2)
V priestore, kde sa lasery používajú, nesmú byť látky, z ktorých by vplyvom žiarenia mohli vzniknúť škodliviny alebo výbušné zmesi plynov. V špeciálnych prostrediach musia byť lasery prispôsobené týmto prostrediam. Konštrukcia laserov musí vždy zodpovedať prostrediu, v ktorom sa použijú.
(3)
Lasery sa musia zabezpečiť proti manipulácii nepovolanými osobami a pevne fixovať, aby nemohlo nastať pôsobenie lúča na nezamerané objekty vplyvom otrasov zeme, vplyvom zemných prác a pod.
(4)
Do prevádzky sa môžu lasery uviesť len na pokyn zodpovedného pracovníka.
(5)
Laserový lúč nesmie zasahovať do oblasti videnia pracovníkov. Tam, kde nemožno vylúčiť riziko expozície pracovníkov nad limitné hodnoty, musia sa pracovníci chrániť (ochrannými okuliarmi zodpovedajúcimi danej vlnovej dĺžke laseru a pod.).
§ 101
Potápačské práce
(1)
Pred začatím potápačských prác sa musí v bezprostrednej blízkosti pracoviska vytvoriť uzatvorený priestor určený pre odpočinok a zohriatie potápačov.
(2)
Pre práce v hĺbke väčšej ako 13 m sa musí v bezprostrednej blízkosti pracoviska inštalovať pretlaková komora s príslušenstvom, ktorá musí mať rozmery zodpovedajúce počtu potápačov pracujúcich na pracovisku pod vodou.
(3)
Potápačské prístroje a ich príslušenstvo sa musia preskúšať pred každým použitím a po každom použití.
(4)
Pred začatím prác pod vodou za použitia žeriava musí vedúci potápačských prác určiť pracovný postup, oboznámiť s ním zúčastnených pracovníkov a určiť dorozumievacie znamenia.
(5)
Pri potápačských prácach vykonávaných s použitím žeriava nesmie potápač vstúpiť do vody, pokiaľ zavesené bremeno alebo prázdny hák zdvíhacieho zariadenia nie je spustený na určené pracovisko pod vodou. Zdvíhanie zaveseného bremena alebo háka zdvíhadla nesmie začať skôr, kým potápač nepríde na bezpečné miesto a nedá určené znamenie.
(6)
Po celý čas manipulácie žeriava s bremenom alebo hákom zdvíhacieho zariadenia pod vodou musí byť potápač spojený telefónom s obsluhou žeriava; je zakázané dorozumievanie sa s pracoviskom nad hladinou pomocou signálneho lana.
TRINÁSTA ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 102
Pracovník
Kde sa v tejto vyhláške hovorí o pracovníkoch, rozumejú sa tým osoby v pracovnoprávnom alebo inom obdobnom pomere.46)
§ 103
Výnimky
(1)
Od ustanovení tejto vyhlášky sa možno odchýliť na nevyhnutne potrebný čas v prípadoch, ak hrozí nebezpečenstvo zo zdržania pri záchrane ľudí alebo pri likvidácii závažnej prevádzkovej nehody (havárie), pokiaľ sa vykonajú nevyhnutne potrebné bezpečnostné opatrenia.
(2)
Okrem prípadov uvedených v odseku 1 sa môže dodávateľ stavebných prác odchýliť od ustanovení druhej až dvanástej časti len so súhlasom Slovenského úradu bezpečnosti práce alebo Slovenského banského úradu. Návrh doložený potrebnými náhradnými opatreniami na zaistenie bezpečnosti práce predkladá dodávateľ stavebných prác prostredníctvom príslušného inšpektorátu bezpečnosti práce, prípadne obvodného banského úradu.
(3)
Na dodávateľa stavebných prác, ktorý túto prácu vykonáva ako podnikateľ47) sám alebo so skupinou do piatich pracovníkov, ktorú pri výkone práce osobne vedie, sa nevzťahujú ustanovenia § 3 ods. 1, § 4, § 7 ods. 2, § 10 ods. 1 písm. d) a § 71 ods. 3.
§ 104
Zrušovacie ustanovenia
Zrušujú sa48)
1.
Šiesta časť (Stavebné a montážne práce) vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Zb., ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení.
2.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 50/1971 Zb. na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení pri práci so živicami.
3.
Úprava Slovenského úradu bezpečnosti práce z 10. októbra 1975 č. 3098/1975, ktorou sa menia a dopĺňajú niektoré úpravy Ministerstva stavebníctva na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, reg. v čiastke 27/1975 Zb.
4.
Úprava Slovenského úradu bezpečnosti práce z 21. decembra 1971 o zaistení bezpečnosti práce a technických zariadení pri stavbe tunelov a iných podzemných objektov, uverejnená v čiastke 6 z 28. júna 1972 Ústredného vestníka SSR, reg. v čiastke 26/1972 Zb.
5.
Smernice Ministerstva stavebníctva z 1. marca 1965 č. 13/1965 o zaistení bezpečnosti práce pri používaní elektrického prehrievania betónu, uverejnené v čiastke 14 z 18. apríla 1965 Vestníka Ministerstva stavebníctva, reg. v čiastke 42/1967 Zb.
§ 105
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. októbrom 1990.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Macko v. r.
Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Smorádek v. r.
1)
Napr. zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku, zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach, zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov, § 3 ods.1 zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
2)
§ 2 a 3 zákona SNR č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 21/1989 Zb. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom v podzemí.
3)
§ 3 písm. g) zákona SNR č. 51/1988 Zb.
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 29/1989 Zb. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom na povrchu.
4)
Napr. ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia, ČSN 73 8101 Lešenie. Spoločné ustanovenia.
5)
§ 285 ods. 1 Hospodárskeho zákonníka.
6)
Napr. § 24 zákona č. 67/1960 Zb. o výrobe, rozvode a využití vykurovacích plynov (plynárenský zákon) v znení neskorších predpisov, § 31 až 35 vyhlášky Federálneho ministerstva palív a energetiky č. 175/1975 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia plynárenského zákona, v znení vyhlášky č. 18/1986 Zb., § 30 zákona č. 79/1957 Zb. o výrobe, rozvode a spotrebe elektriny (elektrizačný zákon), oddiel II vládneho nariadenia č. 80/1957 Zb., ktorým sa vykonáva zákon č. 79/1957 Zb. o výrobe, rozvode a spotrebe elektriny (elektrizačný zákon), v znení neskorších predpisov, § 12 a 13 zákona č. 51/1964 Zb. o dráhach v znení zákona č. 104/1974 Zb., § 9 a 10 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 52/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o dráhach, v znení neskorších predpisov, § 22 zákona č. 89/1987 Zb. o výrobe, rozvode a spotrebe tepla v znení neskorších predpisov, § 9 až 11 zákona č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách, § 10 a 11 vyhlášky Ústrednej správy spojov č. 111/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o telekomunikáciách, v znení neskorších predpisov.
7)
ČSN 34 3100 Bezpečnostné predpisy pre obsluhu a prácu na elektrických zariadeniach.
ČSN 34 3108 Bezpečnostné predpisy o zaobchádzaní s elektrickým zariadením pracovníkmi oboznámenými.
8)
Úprava Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky zo 14. 2. 1978 č. Z-1629/1978-B/3-06 o hygienických požiadavkách na pracovné prostredie [záväzné opatrenie č. 7/1978 Vestníka Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky (reg. v čiastke 20/1978 Zb.) v znení úpravy Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky z 29. novembra 1984 č. Z-9021/1984-B/2-06 (reg. v čiastke 24/1985 Zb.)].
9)
§ 273 Zákonníka práce.
10)
Napr. vyhláška Slovenského banského úradu č. 104/1989 Zb. o overovaní odbornej spôsobilosti, ČSN 27 7012 Lopatové rýpadlá a nakladače. Prevádzka, údržba a opravy.
11)
Napr. ČSN 27 0143 Zdvíhacie zariadenia. Prevádzka, údržba a opravy.
12)
Úprava Federálneho ministerstva dopravy č. 5095/1985 - ÚÚŽZ z 20. júna 1985, ktorou sa vydávajú smernice o zdravotnej spôsobilosti pracovníkov na železniciach (reg. v čiastke 16/1985 Zb.).
Smernice Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky z 15. mája 1970 č. Z-7709/1970-B/1 o posudzovaní zdravotnej spôsobilosti na prácu [záväzné opatrenia č. 17/1970, Vestníka MZd SSR (reg. v čiastke 24/1970 Zb.) v znení Smerníc Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky z 15. decembra 1971 č. Z-10839/1971-B/1 (reg. v čiastke 13/1972 Zb.)].
13)
§ 135 Zákonníka práce.
14)
Napr. ČSN 01 8010 Bezpečnostné farby a značky. Všeobecné ustanovenia, ČSN 01 8012 Bezpečnostné značky a tabuľky, ČSN 01 8020 Dopravné značky na pozemných komunikáciách.
15)
Napr. ČSN 36 0450 Umelé osvetlenie vnútorných priestorov, ČSN 36 0451 Umelé osvetlenie priemyslových priestorov.
16)
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 71/1980 Zb. o bezpečnosti práce a technických zariadení pri prevádzke cestných vozidiel.
17)
Vyhláška Federálneho ministerstva vnútra č. 99/1989 Zb. o pravidlách cestnej premávky na pozemných komunikáciách (pravidlá cestnej premávky) v znení vyhlášky č. 24/1990 Zb.
ČSN 01 8012, ČSN 01 8020.
18)
ČSN 73 4130 Schodiská a šikmé rampy. Základné ustanovenia.
19)
Napr. ČSN 38 9805 Vysúvacie rebríky, ČSN 38 9815 Prívesné rebríky, ČSN 49 3830 Dvojité rebríky, ČSN 74 3282 Oceľové rebríky. Základné ustanovenia.
20)
Napr. zákon č. 79/1957 Zb.
21)
Vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.
22)
ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia.
23)
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 21/1989 Zb.
24)
Zákon č. 138/1973 zb. o vodách (vodný zákon).
Nariadenie vlády SSR č. 30/1975 Zb., ktorým sa ustanovujú ukazovatele prípustného stupňa znečistenia vôd.
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
25)
ČSN 73 8101 Lešenia. Základné ustanovenia.
ČSN 73 8108 Podperné lešenia.
26)
ČSN 73 2400 Vykonávanie a kontrola betónových konštrukcií.
27)
ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betónových stavebných dielcov.
28)
ČSN 73 2310 Vyhotovenie murovaných konštrukcií.
29)
ČSN 27 5003 Pohyblivé pracovné plošiny. Výpočet, konštrukcia a výroba.
ČSN 27 5004 Pohyblivé pracovné plošiny. Montáž, prevádzka, skúšanie a údržba.
30)
Napr. Teplotechna PNT 73 0710 Bezpečnostné predpisy pre stavebné práce na vysokých komínoch.
31)
Napr. ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betónových stavebných dielcov, ČSN 72 3565 Betónové stavebné panely. Spoločné ustanovenia, ČSN 72 3800 Betónové stropné a strešné dielce. Spoločné ustanovenia.
32)
ČSN 27 0143 Zdvíhacie zariadenia. Prevádzka, údržba a opravy.
ČSN 27 0144 Zdvíhacie zariadenia. Prostriedky pre viazanie, zavesenie a uchopenie bremien.
33)
Vládne nariadenie č. 80/1957 Zb.
ČSN 34 3108.
34)
Napr. ČSN 73 8101, ČSN 73 8106 Ochranné a záchytné konštrukcie, ČSN 74 3305 Ochranné zábradlia. Základné ustanovenia.
35)
Napr. ČSN 83 2611 Bezpečnostné postroje a pásy, ČSN 83 2612 Bezpečnostné laná.
36)
ČSN 73 8101
37)
ČSN 74 3282 Oceľové rebríky. Základné ustanovenia.
38)
Napr. § 133 ods. 1. písm. b) a § 141 ods. 1 Zákonníka práce, vyhláška Ministerstva stavebníctva č. 77/1965 Zb. o výcviku, spôsobilosti a registrácii obslúh stavebných strojov.
39)
ČSN 73 8120 Stavebné plošinové výťahy.
40)
ČSN 27 4002 Výťahy. Montáž, skúšanie a prevádzka elektrických výťahov.
41)
§ 150 a 167 Zákonníka práce.
§ 26 vyhlášky Slovenského banského úradu č. 29/1989 Zb.
§ 25 vyhlášky Slovenského banského úradu č. 50/1989 Zb. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri úprave a zušľachťovaní nerastov.
42)
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 26/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené plynové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti.
43)
ČSN 26 9030 Skladovanie. Zásady bezpečnej manipulácie.
44)
ČSN 07 8122 Tlakové nádoby ručných postrekovačov.
ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilné. Prevádzkové požiadavky.
45)
ČSN 65 0201 Horľavé kvapaliny. Prevádzkárne a sklady.
ČSN 67 0810 Úprava náterových hmôt na nanášanie.
ČSN 67 0811 Skladovanie náterových hmôt.
ČSN 67 5801 Riedidlá pre náterové hmoty. Základné a spoločné ustanovenia.
46)
Napr. Zákonník práce, zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve, zákon č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom, výrobnom a inom družstevníctve.
47)
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
48)
Nadobudnutím účinnosti zákona Slovenskej národnej rady č. 176/1989 Zb. stratili platnosť úpravy Ministerstva stavebníctva na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci B1 až B6 a úprava Ministerstva stavebníctva o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci na ľahkých strešných plášťoch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave
Vyhlášeno 20. 9. 1990, datum účinnosti 23. 11. 1990, částka 64/1990
* PRVÁ ČASŤ - POSTAVENIE HLAVNÉHO MESTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY BRATISLAVY (§ 1 — § 4)
* DRUHÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA HLAVNÉHO MESTA (§ 5 — § 10)
* TRETIA ČASŤ - POSTAVENIE ORGÁNOV HLAVNÉHO MESTA (§ 11 — § 14)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - POSTAVENIE ORGÁNOV MESTSKEJ ČASTI (§ 15 — § 19)
* PIATA ČASŤ - SYMBOLY HLAVNÉHO MESTA, ČESTNÉ OBČIANSTVO A CENY (§ 20 — § 24)
* ŠIESTA ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 25 — § 33)
* Príloha zákona SNR č. 377/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.)
377
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 13. septembra 1990
o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
POSTAVENIE HLAVNÉHO MESTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY BRATISLAVY
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
BratislavaBratislava je hlavným mestom Slovenskej republiky a pravidelným sídlom Slovenskej národnej rady a vlády Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“).
(2)
Hlavné mestoHlavné mesto Slovenskej republiky BratislavaBratislava (ďalej len „hlavné mesto“) je samostatný samosprávny územný celok Slovenskej republiky; združuje občanov, ktorí majú na jej území trvalý pobyt.
(3)
Slovenská národná rada, vláda, ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky pomáhajú hlavnému mestu plniť funkcie hlavného mesta. Hlavné mestoHlavné mesto utvára podmienky pre činnosť týchto orgánov, ako aj pre činnosť zastupiteľských orgánov iných krajín, ktoré majú sídlo v hlavnom meste.
(4)
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky prerokúvajú s hlavným mestom návrhy stratégie hospodárskeho a sociálneho rozvoja, ktoré sa týkajú záujmov a potrieb hlavného mesta. Rovnako hlavné mesto prerokúva s týmito orgánmi svoju stratégiu hospodárskeho a sociálneho rozvoja.
§ 2
(1)
Hlavné mestoHlavné mesto je právnickou osobou, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom, s vlastnými príjmami a s majetkom, ktorý mu bol zverený.
(2)
Mestské časti sú právnickými osobami, ktoré za podmienok ustanovených zákonom alebo štatútom hlavného mesta (ďalej len „štatút“) hospodária so zvereným majetkom a so zverenými finančnými prostriedkami a s vlastnými príjmami i vlastným majetkom získaným vlastnou činnosťou.
(3)
Majetok hlavného mesta, mestských častí, jeho nadobúdanie, nakladanie a hospodárenie s ním upravia osobitné predpisy.
§ 3
(1)
Územie hlavného mesta tvoria katastrálne územia uvedené v prílohe tohto zákona.
(2)
Jednotlivé mestské časti tvoria územia priamo spravované obvodnými národnými výbormi a miestnymi národnými výbormi ku dňu účinnosti tohto zákona; zriaďujú sa samostatné mestské časti Devín, Lamač a Dúbravka.
(3)
Podrobné vymedzenie územia mestských častí ustanoví mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo všeobecne záväzným nariadením hlavného mesta.
(4)
Vytvoriť, zrušiť, zlúčiť alebo rozdeliť mestské časti alebo vykonať iné zmeny ich hraníc môže mestské zastupiteľstvo len so súhlasom alebo na návrh obyvateľov1) dotknutých mestských častí; ich názor sa zisťuje hlasovaním podľa osobitných predpisov.2)
§ 4
Vzťah hlavného mesta k okolitým obciam
Veci spoločného záujmu hlavného mesta a okolitých obcí sa riešia dohodou hlavného mesta, mestských častí a okolitých obcí.
DRUHÁ ČASŤ
SAMOSPRÁVA HLAVNÉHO MESTA
§ 5
Výkon samosprávy
Samosprávu hlavného mesta vykonávajú obyvatelia hlavného mesta
a)
orgánmi hlavného mesta,
b)
orgánmi mestských častí,
c)
hlasovaním obyvateľov hlavného mesta,
d)
hlasovaním obyvateľov mestskej časti,
e)
verejným zhromaždením obyvateľov mestskej časti.
§ 6
Orgány hlavného mesta
(1)
Orgánmi hlavného mesta sú:
a)
mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo,
b)
primátor hlavného mesta.
(2)
Orgánmi mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva sú:
a)
mestská rada,
b)
komisie.
(3)
Mestské zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje osobitný zákon, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce.
(4)
Mestské zastupiteľstvo v súlade s osobitnými predpismi zriaďuje mestskú políciu a mestský požiarny zbor.
(5)
Mestské zastupiteľstvo volí mestského kontrolóra.
§ 7
Orgány mestskej časti
(1)
Orgánmi mestskej časti sú:
a)
miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo,
b)
starostastarosta.
(2)
Orgánmi miestneho zastupiteľstva sú:
a)
miestna rada,
b)
komisie.
(3)
Miestne zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje štatút, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce.
(4)
Miestne zastupiteľstvo volí miestneho kontrolóra.
(5)
Miestne zastupiteľstvo môže zriadiť na zabezpečenie odborných, administratívnych a organizačných vecí mestskej časti miestny úrad.
§ 8
Hlasovanie obyvateľov hlavného mesta
(1)
Mestské zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov hlavného mesta, ak ide
a)
o návrh na zavedenie a zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov hlavného mesta,
b)
o petíciu skupiny obyvateľov hlavného mesta v počte 20 % všetkých oprávnených voličov,
c)
o požiadavku aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev, ktorá musí byť podaná písomne s uvedením dôvodu.
(2)
Mestské zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov hlavného mesta o ďalších dôležitých veciach celomestskej povahy, ak s tým súhlasí aspoň tretina miestnych zastupiteľstiev, alebo ak to umožňuje štatút.
(3)
Výsledok hlasovania obyvateľov hlavného mesta nahrádza rozhodnutie mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, ak sa ho zúčastnilo aspoň 50 % oprávnených voličov.
(4)
Nemožno vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mesta o rozpočte.
§ 9
Hlasovanie obyvateľov mestskej časti
(1)
Miestne zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov mestskej časti, ak ide
a)
o návrh na zmenu názvu mestskej časti, jej zlúčenie s inou mestskou časťou, rozdelenie mestskej časti alebo zmenu jej hranice,
b)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti, a ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti,
c)
o petíciu skupiny obyvateľov v mestskej časti v počte 20 % všetkých oprávnených voličov v mestskej časti alebo aspoň 5000 zo všetkých oprávnených voličov v mestskej časti,
d)
o prípady, v ktorých je podľa štatútu povinné.
(2)
Miestne zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mestskej časti o ďalších dôležitých veciach týkajúcich sa postavenia alebo rozvoja mestskej časti alebo života obyvateľov mestskej časti.
(3)
Výsledok hlasovania obyvateľov mestskej časti o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti nahrádza rozhodnutie miestneho zastupiteľstva, ak sa ho zúčastnilo aspoň 50 % oprávnených voličov.
(4)
Nemožno vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mestskej časti o rozpočte.
§ 10
Verejné zhromaždenie
Na posúdenie vecí týkajúcich sa mestskej časti môže miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov mestskej časti.
TRETIA ČASŤ
POSTAVENIE ORGÁNOV HLAVNÉHO MESTA
§ 11
Mestské zastupiteľstvo
(1)
Mestské zastupiteľstvo je zastupiteľským zborom obyvateľov hlavného mesta a orgánom samosprávy hlavného mesta. Rozhoduje o najdôležitejších otázkach celomestského charakteru.
(2)
Mestské zastupiteľstvo má 80 poslancov volených obyvateľmi hlavného mesta v priamych voľbách. Počet poslancov volených v jednotlivých mestských častiach určí mestské zastupiteľstvo podľa podielu počtu obyvateľov mestskej časti na celkovom počte obyvateľov hlavného mesta, pričom každá z nich má v mestskom zastupiteľstve aspoň jedného poslanca.
(3)
Pre voľby poslancov mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva možno vytvoriť volebné obvody odchylne od ustanovení zákona Slovenskej národnej rady o voľbách do orgánov samosprávy obcí.3)
(4)
Poslancom mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva môže byť aj poslanec miestneho zastupiteľstva, ako aj starostastarosta.
(5)
Mestskému zastupiteľstvu je vyhradené:
a)
uznášať sa na všeobecne záväzných nariadeniach hlavného mesta a schvaľovať štatút,
b)
určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom patriacim hlavnému mestu a s majetkom vo vlastníctve štátu prenechaným hlavnému mestu a schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním,
c)
určovať podľa potreby a špecifík hlavného mesta zásady ochrany a tvorby životného prostredia,
d)
schvaľovať rozpočet hlavného mesta a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať záverečný účet,
e)
schvaľovať územný plán hlavného mesta a celomestské koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života hlavného mesta,
f)
rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku v hlavnom meste podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo na základe požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa § 8 ods. 1 písm. c) tohto zákona,
g)
určovať náležitosti miestnej dane a celomestského miestneho poplatku a celomestskej verejnej dávky v hlavnom meste, ako aj rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky,
h)
vyhlasovať hlasovanie obyvateľov hlavného mesta,
ch)
zriaďovať a zrušovať účelové fondy,
i)
zriaďovať podniky hlavného mesta a rozpočtové a príspevkové organizácie celomestskej povahy,
j)
schvaľovať združovanie prostriedkov hlavného mesta a účasť hlavného mesta v regionálnych a územných združeniach,
k)
určovať organizáciu magistrátu hlavného mesta, určovať plat primátora a mestského kontrolóra,
l)
schvaľovať poriadok odmeňovania pracovníkov magistrátu hlavného mesta.
§ 12
Primátor hlavného mesta
(1)
Primátor hlavného mesta (ďalej len „primátor“), je výkonným orgánom hlavného mesta a zastupuje ho navonok. Má právo nosiť primátorské insígnie.
(2)
Primátor je oprávnený zúčastňovať sa na rokovaní vlády pri prerokúvaní otázok, ktoré sa týkajú záujmov a potrieb hlavného mesta, a predkladať vláde v týchto veciach samostatne vlastné návrhy.
(3)
Primátora volia obyvatelia hlavného mesta v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.3) Funkcia primátora je nezlučiteľná s funkciou starostustarostu mestskej časti.
(4)
Primátor je štatutárnym orgánom hlavného mesta v majetkovoprávnych vzťahoch hlavného mesta4) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov magistrátu hlavného mesta;5) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.6)
(5)
Primátor zvoláva a vedie zasadnutia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, mestskej rady a podpisuje ich uznesenia.
(6)
Primátora zastupujú jeho námestníci, ktorých na tento účel zvolí mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo z radov svojich poslancov. Mestské zastupiteľstvo vymedzí v štatúte okruh právomocí primátora, ktoré nie sú oprávnení vykonávať námestníci.
§ 13
Mestská rada
(1)
Mestská rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu primátora.
(2)
Mestská rada sa skladá z 10 členov, ktorých volí mestské zastupiteľstvo zo svojich poslancov na celé funkčné obdobie, starostov všetkých mestských častí a primátora. V zložení mestskej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán a politických hnutí7) (ďalej len „politické strany“) zastúpených v mestskom zastupiteľstve.
(3)
Mestská rada sa schádza podľa potreby, najmenej raz za mesiac. Jej zasadnutie zvoláva a vedie primátor.
(4)
Úlohy mestskej rady, ako aj vzťahy k iným orgánom hlavného mesta upraví štatút.
§ 14
Magistrát hlavného mesta
(1)
Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh orgánov hlavného mesta plní magistrát hlavného mesta. Magistrát sa vnútorne člení na oddelenia a referáty.
(2)
Na čele magistrátu hlavného mesta je riaditeľ, ktorého na návrh primátora na dobu neurčitú vymenúva a odvoláva mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo. Riaditeľ magistrátu sa môže zúčastňovať zasadnutí mestskej rady s hlasom poradným.
ŠTVRTÁ ČASŤ
POSTAVENIE ORGÁNOV MESTSKEJ ČASTI
§ 15
Miestne zastupiteľstvo
(1)
Miestne zastupiteľstvo je zastupiteľským orgánom obyvateľov mestskej časti a orgánom samosprávy mestskej časti.
(2)
Miestne zastupiteľstvo rozhoduje o najdôležitejších otázkach miestneho významu, najmä:
a)
uznáša sa na všeobecne záväzných nariadeniach mestskej časti,
b)
rozhoduje vo veciach týkajúcich sa nakladania a zásad hospodárenia so zvereným majetkom a so zverenými finančnými príjmami a vlastnými finančnými príjmami i vlastným majetkom získaným vlastnou činnosťou, schvaľuje najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a finančných príjmov a kontroluje hospodárenie s ním,
c)
rozhoduje vo veciach týkajúcich sa ochrany a tvorby životného prostredia mestskej časti,
d)
schvaľuje rozpočet mestskej časti a jeho zmeny, kontroluje jeho čerpanie a schvaľuje záverečný účet,
e)
rozhoduje o zavedení a zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. b) a okrem prípadu, že o zavedení alebo zrušení tohto poplatku sa rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. c) tohto zákona.
f)
určuje náležitosti miestneho poplatku a verejnej dávky v mestskej časti a rozhoduje o prijatí úveru alebo pôžičky,
g)
zriaďuje a zrušuje účelové fondy,
h)
vyhlasuje hlasovanie obyvateľov mestskej časti,
ch)
zriaďuje podniky mestskej časti a rozpočtové a príspevkové organizácie,
i)
rozhoduje o združení prostriedkov mestskej časti a o účasti v regionálnych a záujmových združeniach,
j)
určuje organizáciu miestneho úradu, plat starostustarostu a miestneho kontrolóra a schvaľuje poriadok odmeňovania pracovníkov miestneho úradu.
(3)
Podrobnejšiu úpravu právomoci a pôsobnosti miestnych zastupiteľstiev a ich vzťahy k orgánom hlavného mesta upravuje štatút.
§ 16
(1)
Poslancov miestneho zastupiteľstva volia občania mestskej časti v priamych voľbách.
(2)
Počet poslancov miestneho zastupiteľstva určí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo tak, aby malo:
a)
v mestských častiach do 3000 obyvateľov 9 -13 poslancov,
b)
v mestských častiach nad 3000 do 20 000 obyvateľov 11 - 30 poslancov,
c)
v mestských častiach nad 20 000 obyvateľov 31 - 60 poslancov.
(3)
Volebné pravidlá pre voľbu poslancov miestneho zastupiteľstva upravuje osobitný zákon.3)
§ 17
Starosta
(1)
StarostaStarosta je výkonným orgánom mestskej časti, zastupuje ju navonok. Má právo nosiť insígnie.
(2)
StarostuStarostu volia obyvatelia mestskej časti v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.3)
(3)
StarostaStarosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch mestskej časti4) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov miestneho úradu;5) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.6)
(4)
StarostaStarosta zvoláva a vedie zasadnutia miestneho zastupiteľstva a miestnej rady a podpisuje ich uznesenia.
(5)
StarostuStarostu zastupuje jeho zástupca, ktorého na tento účel zvolí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo z radov svojich poslancov. Miestne zastupiteľstvo vymedzí okruh právomocí starostustarostu, ktoré nie je oprávnený vykonávať zástupca.
§ 18
Miestna rada
(1)
Miestna rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom miestneho zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu starostustarostu.
(2)
Počet členov miestnej rady určí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo. V zložení miestnej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán zastúpených v miestnom zastupiteľstve.
(3)
Miestna rada sa schádza podľa potreby. Jej zasadnutie zvoláva a vedie starostastarosta.
§ 19
(1)
Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh mestskej časti plní miestny úrad.
(2)
Na čele miestneho úradu je prednosta, ktorého na návrh starostustarostu na dobu neurčitú vymenúva a odvolává miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo. Prednosta miestneho úradu sa môže zúčastňovať zasadnutí miestnej rady s hlasom poradným.
PIATA ČASŤ
SYMBOLY HLAVNÉHO MESTA, ČESTNÉ OBČIANSTVO A CENY
§ 20
(1)
Symbolmi hlavného mesta sú:
a)
erb BratislavyBratislavy,
b)
zástava BratislavyBratislavy,
c)
pečať BratislavyBratislavy.
(2)
Podrobné vyobrazenie mestských symbolov je v prílohe štatútu, ktorý upraví aj ich používanie.
§ 21
Erb Bratislavy
Erb BratislavyBratislavy tvorí v červenom neskorogotickom štíte strieborné trojvežové opevnenie s bránou, na červených strechách veží sú po dve zlaté gule so zlatými hrotmi a v bráne zlaté, do polovice vytiahnuté mreže.
§ 22
Zástava Bratislavy
Zástavu BratislavyBratislavy tvoria dva vodorovné pruhy horný biely a spodný červený rovnakej šírky. Jej rozmery sú 2:3 a je ukončená lastovičím chvostom (zástrihom) siahajúcim do jednej tretiny jej dĺžky.
§ 23
Pečať Bratislavy
Pečať BratislavyBratislavy tvorí erb BratislavyBratislavy s kruhopisom „Pečať mesta BratislavyBratislavy“ v slovenskom a v latinskom jazyku.
§ 24
Čestné občianstvo a ceny
(1)
Osobám, ktoré sa obzvlášť významným spôsobom zaslúžili o hlavné mesto a jeho obyvateľov alebo o mier a priateľstvo medzi národmi, alebo ktoré obohatili ľudské poznanie vynikajúcimi tvorivými výkonmi, môže mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo udeliť čestné občianstvo hlavného mesta.
(2)
Vynikajúce tvorivé výkony, ktoré obohacujú ľudské poznanie, alebo ktoré prispeli významným spôsobom k ďalšiemu rozvoju hlavného mesta, môže mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo odmeniť udelením Ceny hlavného mesta Slovenskej republiky BratislavyBratislavy.
(3)
Primátor alebo starostastarosta môže významnú činnosť osôb, ktoté sa zaslúžili o hlavné mesto alebo mestskú časť, oceniť udelením verejného uznania za zásluhy.
(4)
Podrobnosti o podmienkach a spôsobe udeľovania čestného občianstva, Ceny hlavného mesta Slovenskej republiky BratislavyBratislavy a verejného uznania za zásluhy upraví štatút.
ŠIESTA ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 25
Spolupráca s orgánmi štátu
(1)
Orgány samosprávy hlavného mesta a mestských častí pri plnení úloh súvisiacich so zabezpečením potrieb mesta a jeho obyvateľov spolupracujú so štátnymi orgánmi na území hlavného mesta. Orgány miestnej samosprávy pri plnení svojich úloh spolupracujú so štátnymi orgánmi, ktoré majú pôsobnosť na území mestskej časti.
(2)
Orgány štátu poskytujú orgánom samosprávy v hlavnom meste pomoc v odborných veciach, najmä:
a)
poskytujú údaje a informácie z evidencií vedených štátnymi orgánmi,
b)
podieľajú sa na odbornej príprave pracovníkov samosprávnych orgánov v hlavnom meste, na príprave poslancov mestského a miestnych zastupiteľstiev,
c)
pomáhajú pri riešení mimoriadnych situácií, ktoré majú negatívny dopad na uspokojovanie potrieb obyvateľstva hlavného mesta.
§ 26
Spolupráca s právnickými a fyzickými osobami
(1)
Právnické a fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť na území hlavného mesta spolupracujú s orgánmi samosprávy hlavného mesta a mestských častí pri zabezpečovaní rozvoja mesta.
(2)
Orgány samosprávy hlavného mesta a mestských častí podporujú podnikateľskú a inú činnosť právnických a fyzických osôb, ktorá je na prospech rozvoja mesta a v súlade s územným plánom.
§ 27
Pomoc pri mimoriadnych situáciách
(1)
Primátor alebo starostastarosta môže uložiť právnickej alebo fyzickej osobe povinnosť poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo podobnej mimoriadnej udalosti, ak osobitný zákon neustanovuje inak.
(2)
Právnická alebo fyzická osoba, ktorá poskytla osobnú alebo vecnú pomoc, má právo na úhradu účelne vynaložených nákladov. Toto právo môže uplatniť do troch mesiacov odo dňa zistenia nákladov, najneskôr do dvoch rokov od ich vzniku, u primátora alebo starostustarostu, inak toto právo zanikne.
§ 28
Pokuty
(1)
Primátor môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba
a)
poruší všeobecne záväzné nariadenia hlavného mesta,
b)
nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú primátorom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti.
(2)
StarostaStarosta môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba
a)
neudržuje čistotu a poriadok na užívanom pozemku alebo inej nehnuteľnosti, a tým naruší vzhľad alebo prostredie mestskej časti, alebo znečistí verejné priestranstvo, alebo odkladá veci mimo vyhradených miest,
b)
poruší všeobecne záväzné nariadenie mestskej časti,
c)
nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú starostom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti.
(3)
Pokuta je príjmom rozpočtu hlavného mesta, ak ju uložil primátor, alebo rozpočtu mestskej časti, ak ju uložil starostastarosta.
(4)
Pokutu podľa odsekov 1 a 2 možno uložiť do 2 mesiacov odo dňa, kedy sa primátor, resp. starostastarosta dozvedel o tom, kto sa porušenia dopustil, najneskôr do jedného roka od spáchania konania opodstatňujúceho uloženie pokuty. Pri ukladaní pokút sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.
Záverečné a zrušovacie ustanovenia
§ 29
Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na hlavné mesto ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
§ 30
Podrobnejšiu deľbu pôsobnosti medzi orgánmi miestnej samosprávy a mestskej samosprávy upraví štatút. Mestské zastupiteľstvo schváli štatút najneskôr do šiestich mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 31
Práva a zävazky Národného výboru hlavného mesta Slovenskej republiky BratislavyBratislavy, obvodných národných výborov a miestnych národných výborov v hlavnom meste prechádzajú dňom účinnosti tohto zákona na hlavné mesto a mestské časti v rozsahu vymedzenom týmto zákonom, ak osobitný zákon neustanovuje inak.
§ 32
Zrušujú sa
1.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 43/1968 Zb. o hlavnom meste Slovenska Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 63/1971 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 90/1971 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 127/1985 Zb.
2.
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 3/1986 Zb. o podrobnom vymedzení územia mestských obvodov hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy.
§ 33
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy hlavného mesta.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha zákona SNR č. 377/1990 Zb.
Zoznam katastrálnych území, ktoré tvoria územie hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy
1.
Staré Mesto
2.
Ružinov
3.
Nivy
4.
Trnávka
5.
Vrakuňa
6.
Podunajské Biskupice
7.
Vinohrady
8.
Nové Mesto
9.
Rača
10.
Vajnory
11.
Karlova Ves
12.
Dúbravka
13.
Lamač
14.
Devín
15.
Devínska Nová Ves
16.
Záhorská Bystrica
17.
Petržalka
18.
Jarovce
19.
Rusovce
20.
Čuňovo
Prehľad mestských častí, kde sa budú voliť miestne zastupiteľstvá podľa zákona SNR o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave
Mestská časť| počet obyvateľov (r. 1989)
---|---
1.| Staré Mesto| 51 120
2.| Ružinov (aj pre k.ú. Nivy a Trnávka)| 78 436
3.| Vrakuňa| 15 500
4.| Podunajské Biskupice| 20 960
5.| Nové Mesto (aj pre k.ú. Vinohrady)| 43 763
6.| Rača| 19 460
7.| Vajnory| 3 405
8.| Karlova Ves| 18 893
9.| Dúbravka| 34 307
10.| Lamač| 7 867
11.| Devín| 907
12.| Devínska Nová Ves| 12 974
13.| Záhorská Bystrica| 1 939
14.| Petržalka| 126 684
15.| Jarovce| 1 276
16.| Rusovce| 2 145
17.| Čuňovo| 785
| | 440 421
1)
Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
1)
Napr. zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch.
2)
§ 11 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
3)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
4)
§ 20 Občianskeho zákonníka
§ 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka.
5)
§ 9 ods. 1 Zákonníka práce.
6)
§ 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
7)
Zákon č. 15/1990 Zb. o politických stranách. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 378/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 378/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o povinných výtlačkoch neperiodických publikácií
Vyhlášeno 20. 9. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 64/1990
* § 1 - Neperiodické publikácie sú rozmnoženiny literárnych, vedeckých a umeleckých diel,1) najmä tlačoviny a zvukové, obrazové a zvukovoobrazové snímky, ktoré sú vydávané spravidla raz v roku, a to aj po častiach.
* § 2 - (1) Vydaním neperiodickej publikácie je vyrobenie rozmnoženín v počte dohodnutom v zmluve uzavretej medzi vydavateľom a autorom diela, prípadne nositeľom jeho autorského práva alebo určenom iným spôsobom.
* § 3 - (1) Vydavateľ je povinný z každého vydania neperiodickej publikácie do 30 dní od jej vydania bezodplatne a na svoj náklad odovzdať určený počet výtlačkov príjemcom uvedeným v prílohe tohto zákona. Pokiaľ náklad nepresiahne 100 kusov výtlačkov, vydavateľ za
* § 4 - Povinnosti uvedené v § 2 a 3 sa nevzťahujú na
* § 5 - (1) Ak vydavateľ povinnosť uvedenú v § 3 nesplní, uloží mu okresný národný výbor pokutu do 10 000 Kčs. Pokutu možno uložiť najneskôr do troch rokov od vydania neperiodickej publikácie.
* § 6 - Zrušujú sa
* § 7 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
* Príloha zákona SNR č. 378/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
378
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 13. septembra 1990
o povinných výtlačkoch neperiodických publikácií
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Neperiodické publikácie sú rozmnoženiny literárnych, vedeckých a umeleckých diel,1) najmä tlačoviny a zvukové, obrazové a zvukovoobrazové snímky, ktoré sú vydávané spravidla raz v roku, a to aj po častiach.
§ 2
(1)
Vydaním neperiodickej publikácie je vyrobenie rozmnoženín v počte dohodnutom v zmluve uzavretej medzi vydavateľom a autorom diela, prípadne nositeľom jeho autorského práva alebo určenom iným spôsobom.
(2)
Povinnosti vydavateľa podľa tohto zákona má právnická alebo fyzická osoba, na ktorej účet sa neperiodická publikácia vyrobila.
(3)
Vydavateľ je povinný zabezpečiť pre publikácie medzinárodné štandardné číslo knihy (ISBN) v súčinnosti s Maticou slovenskou.
§ 3
(1)
Vydavateľ je povinný z každého vydania neperiodickej publikácie do 30 dní od jej vydania bezodplatne a na svoj náklad odovzdať určený počet výtlačkov príjemcom uvedeným v prílohe tohto zákona. Pokiaľ náklad nepresiahne 100 kusov výtlačkov, vydavateľ zašle povinné výtlačky iba Matici slovenskej a Národnej knižnici v Prahe.
(2)
V prípade bibliofilie do 50 výtlačkov poskytne po jednom výtlačku bezodplatne Matici slovenskej, Univerzitnej knižnici v Bratislave a Národnej knižnici v Prahe.
(3)
Ak je vydavateľ schopný poskytnúť príjemcom text publikácie na kompatibilnom počítačovom pamäťovom médiu za náhradu pamäťového média príjemcom, môže text publikácie odoslať i touto formou, ak príjemca netrvá na knižnej forme.
§ 4
Povinnosti uvedené v § 2 a 3 sa nevzťahujú na
a)
kinematografické filmy určené na premietanie v kinách,
b)
kartografické diela,
c)
trojrozmerné rozmnoženiny výtvarných diel,
d)
rozmnoženiny diel, ktoré si vyžaduje prevádzková potreba pri výrobe alebo odbyte výrobkov alebo poskytovaní služieb, alebo ktoré sú súčasťou výrobkov,
e)
rozmnoženiny diel, ktoré sú určené spoločenskému alebo rodinnému životu (pozvánky, oznámenia, zvukové, obrazové alebo zvukovoobrazové snímky určené pre osobnú potrebu a pod.),
f)
bankovky, poštové známky, kolky, cenné papiere a ostatné ceniny,
g)
hlasovacie lístky a ostatné publikácie vydané na vykonanie volieb.
§ 5
(1)
Ak vydavateľ povinnosť uvedenú v § 3 nesplní, uloží mu okresný národný výbor pokutu do 10 000 Kčs. Pokutu možno uložiť najneskôr do troch rokov od vydania neperiodickej publikácie.
(2)
Uložením pokuty vydavateľovi nezaniká povinnosť odovzdať príjemcom povinný počet výtlačkov na svoj náklad.
§ 6
Zrušujú sa
1.
zákon č. 44/1923 Zb. z. a n. o vonkajšej úprave predmetov štátom vydávaných alebo štátom podporovaných a významných po stránke výtvarnej alebo verejného vkusu,
2.
zákon č. 94/1949 Zb. o vydávaní a rozširovaní kníh, hudobnín a iných neperiodických publikácií v znení neskorších predpisov,
3.
položka č. 75 prílohy zákona Slovenskej národnej rady č. 131/1970 Zb. o zriadení krajských národných výborov v Slovenskej socialistickej republike a o opatreniach s tým súvisiacich,
4.
vyhláška Ministerstva informácií a osvety č. 492/1949 Ú. v. o podávaní žiadostí na udelenie oprávnenia k vydávaniu neperiodických publikácií a o povolenie ku zriadeniu vydavateľských podnikov,
5.
vyhláška Ministerstva informácií a osvety č. 493/1949 Ú. v. o hlásení vecí určených k prevádzke vydavateľských podnikov (nakladateľstiev) a o zákaze dispozície s nimi,
6.
vyhláška ministra informácií a osvety č. 859/1949 Ú. v., ktorou sa ukladajú povinnosti bývalým vydavateľom neperiodických publikácií podľa iných ako živnostenskoprávnych predpisov,
7.
vyhláška povereníka informácií a osvety č. 1055/1949 Ú. v. o rožširovaní antikvárnych neperiodických publikácií,
8.
vyhláška povereníka informácií a osvety č. 223/1950 Ú. v. o opatreniach v odbore rozširovania neperiodických publikácií majiteľmi vydavateľských oprávnení,
9.
vyhláška Ministerstva kultúry č. 200/1955 Ú. v. o zrušení zliav pri predaji neperiodických publikácií,
10.
vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 24/1958 Ú. v. o vydavateľských oprávneniach,
11.
vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 140/1964 Zb. o povinných a pracovných výtlačkoch, pokiaľ sa týka neperiodických publikácií,
12.
vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 132/1971 Zb., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva a kultúry č. 140/1964 Zb. o povinných a pracovných výtlačkoch, pokiaľ sa týka neperiodických publikácií.
§ 7
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha zákona SNR č. 378/1990 Zb.
Druh povinného výtlačku| Príjemca| Počet povinných výtlačkov
---|---|---
A. Tlačoviny
| Matica slovenská Martin - Slovenská národná knižnica| 3
Univerzitná knižnica, Bratislava| 2
Štátna vedecká knižnica, Prešov| 1
Štátna vedecká knižnica, Banská Bystrica| 1
Štátna vedecká knižnica, Košice| 1
Slovenská akadémia vied - Ústredná knižnica| 1
Slovenská technická knižnica, Bratislava| 1
Slovenské národné múzeum, Bratislava| 1
Národná knižnica, Praha| 1
Národná agentúra ISBN, Praha| 1
Národné múzeum, Praha| 1
Základná knižnica ÚVI-ČSAV, Praha| 1
Štátna vedecká knižnica, Kladno| 1
Štátna vedecká knižnica, České Budějovice| 1
Štátna vedecká knižnica, Plzeň| 1
Štátna vedecká knižnica, Ústí n/Labem| 1
Štátna vedecká knižnica, Liberec| 1
Štátna vedecká knižnica, Hradec Králové| 1
Štátna vedecká knižnica, Brno| 1
Štátna vedecká knižnica, Ostrava| 1
Štátna vedecká knižnica, Olomouc| 1
Knižnica Kancelárie Slovenskej národnej rady| 1
Knižnica Úradu vlády Slovenskej republiky| 1
Knižnica Federálneho zhromaždenia ČSFR| 1
B. Zvukové snímky
(gramofónové platne
a magnetofónové pásky)
| Matica slovenská, Martin| po jednej zvuk. snímke
Univerzitná knižnica, Bratislava| po jednej zvuk. snímke
Slovenské národné múzeum, Bratislava| po jednej zvuk. snímke
Národná knižnica, Praha| po jednej zvuk. snímke
Národné múzeum, Praha| po jednej zvuk. snímke
C. Zvukovoobrazové snímky
(rozmnoženiny videoprogramov)
a obrazové snímky
| Slovenská filmová tvorba|
(Filmový ústav), Bratislava| po jednej snímke
Matica slovenská, Martin| po jednej snímke
Slovenské národné múzeum, Bratislava| po jednej snímke
Národná knižnica, Praha| po jednej snímke
Národné múzeum, Praha| po jednej snímke
1)
§ 2 zákona č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon). |
Zákon č. 383/1990 Sb. | Zákon č. 383/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, a zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb.
Vyhlášeno 27. 9. 1990, datum účinnosti 15. 10. 1990, částka 65/1990
* Čl. I - Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), se mění takto:
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV
Aktuální znění od 15. 10. 1990
383
ZÁKON
ze dne 19. září 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, a zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se slova „společenskému a státnímu zřízení Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky“.
2.
V § 3 odst. 2 se vypouští věta druhá.
3.
§ 3 odst. 3 zní:
„(3)
Seznamy uvedené v odstavci 1 jsou jednotné a platí na celém území České a Slovenské Federativní Republiky; každý je do nich oprávněn nahlížet u federálního ministerstva vnitra a u příslušných federálních a republikových ministerstev a ústředních orgánů.“.
4.
§ 6 se vypouští.
5.
V § 7
a)
předvětí zní: „Federální ministerstvo vnitra plní při ochraně státního tajemství v orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky tyto úkoly:“;
b)
písmeno b) se vypouští;
c)
dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
6.
§ 8 se vypouští.
7.
V § 9
a)
odstavec 2 zní:
„(2)
Určenou osobou může být občan České a Slovenské Federativní Republiky, který svými charakterovými a osobními vlastnostmi poskytuje záruku, že státní tajemství nebude ohroženo.“;
b)
odstavec 3 zní:
„(3)
Organizace je povinna si vyžádat před určením osoby ke styku se státním tajemstvím vyjádření federálního ministerstva vnitra k této osobě, zda mu nejsou známy překážky, které by tomuto určení bránily.“;
c)
odstavec 4 zní:
„(4)
Zjistí-li organizace, že určená osoba již stanoveným předpokladům nevyhovuje, je povinna učinit ihned potřebná opatření.“.
8.
V § 11 odst. 2 se vypouští slovo „(kádrového)“.
9.
V § 12 se odstavec 2 vypouští; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
Za slova „v pracovním (služebním)“ se vloží slova „nebo členském“:
10.
§ 14 se vypouští.
11.
§ 15 se vypouští.
12.
V § 16
a)
odstavec 1 se doplňuje větou: „Jde-li o věc, kterou projednávají orgány zákonodárných sborů, může o zproštění mlčenlivosti rozhodnout předsednictvo tohoto sboru.“;
b)
v odstavci 2 se za slova „Vedoucí organizace“ vkládají slova „nebo předsednictvo zákonodárných sborů“.
13.
Část čtvrtá se vypouští.
14.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Zákaz fotografování a filmování
(1)
Na území České a Slovenské Federativní Republiky je zakázáno fotografovat, filmovat, zakreslovat nebo jinak zaznamenávat (dále jen „fotografovat“) objekty, prostory a zařízení označené tabulkou ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ.
(2)
O zákazu fotografování v zájmu obrany a bezpečnosti České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra; tato ministerstva rozhodují též o výjimkách z tohoto zákazu.
(3)
O zákazu fotografování v zájmu ochrany státního tajemství v prostorech organizace a o výjimkách z tohoto zákazu rozhoduje její vedoucí.“.
15.
§ 22 zní:
㤠22
Šifrovou službu v České a Slovenské Federativní Republice metodicky řídí federální ministerstvo vnitra, za její činnost odpovídá vedoucí organizace.“.
Čl. II
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), se mění takto:
§ 37 písm. b) se vypouští.
Čl. III
Zrušují se:
1.
směrnice federálního ministerstva vnitra z 23. 12. 1971 pro činnost zvláštních oddělení (odborů) č. j. SKU-207/71 (registrované v částce 6/1972 Sb.),
2.
směrnice federálního ministerstva vnitra z 23. 12. 1971 pro výběr a výchovu osob určených pro styk se státním, hospodářským a služebním tajemstvím č. j. SKU-207/71 (registrované v částce 6/1972 Sb.),
3.
nařízení ministra vnitra ČSSR č. 17/1974 o pověření útvarů Sboru národní bezpečnosti zajišťováním úkolů podle zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství (registrované v částce 6/1974 Sb.),
4.
nařízení ministra vnitra ČSSR č. 31/1974, kterým se vydávají směrnice pro udělení výjimek ze zákazu fotografování, filmování, zakreslování a jiného zaznamenávání z letadel a balónů (registrované v částce 24/1974 Sb.),
5.
směrnice federálního ministerstva vnitra pro zabezpečení ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství v útvarech obrany č. j. SKU-056/76 (registrované v částce 24/1976 Sb.),
6.
směrnice federálního ministerstva vnitra pro povolování styku cizinců se státním, hospodářským a služebním tajemstvím, jejich vstup a zaměstnávání v zařízeních na obranu vlasti a pro styk osob určených ke styku se státním tajemstvím s cizinci č. j. SKU-0127/76 (registrované v částce 1/1977 Sb.),
7.
směrnice federálního ministerstva vnitra pro zařazování výrobních a opravárenských podniků, vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť i jiných zvláštních objektů do seznamu zařízení na obranu vlasti č. j. SKU-017/78 (registrované v částce 11/1978 Sb.).
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. října 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 386/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 386/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky o správnej výrobnej praxi, riadení akosti humánnych liečiv a prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky
Vyhlášeno 27. 9. 1990, datum účinnosti 27. 9. 1990, částka 65/1990
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ PODMIENKY SPRÁVNEJ VÝROBNEJ PRAXE (§ 4 — § 24)
* TRETIA ČASŤ - KONTROLA LIEČIV, POMOCNÝCH LÁTOK, PROSTRIEDKOV ZDRAVOTNÍCKEJ A OBALOVEJ TECHNIKY (§ 25 — § 47)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 48 — § 49)
Aktuální znění od 27. 9. 1990
386
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky
z 15. augusta 1990
o správnej výrobnej praxi, riadení akosti humánnych liečiv a prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky podľa § 70 ods. 1 písm. b) a c) so zreteľom k § 62 ods. 2 a § 63 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
Účel vyhlášky
Táto vyhláška ustanovuje v súlade s najnovšími poznatkami vedy a techniky a potrebami zdravotníctva zásady správnej výrobnej praxe, riadenia akosti humánnych liečiv a prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky (ďalej len „správna výrobná prax“).1)
§ 2
Rozsah platnosti
Podľa tejto vyhlášky sú povinné postupovať orgány a organizácie, ktoré vyrábajú, pripravujú, balia, kontrolujú, distribuujú, skladujú a uchovávajú liečivá a diagnostiká, pomocné látky, prostriedky zdravotníckej a obalovej techniky2) (ďalej len „organizácie“) a pracovníci týchto orgánov a organizácií.
§ 3
Základné pojmy
(1)
Východiskovou látkouVýchodiskovou látkou je každá látka používaná vo výrobe, bez ohľadu na to, či je v konečnom výrobku prítomná.
(2)
Medziproduktom sa rozumie každý materiál alebo zmes materiálov, ktoré sa musia podrobiť ďalším výrobným činnostiam.
(3)
Nerozplneným produktom sa rozumie každý produkt, ktorý prešiel všetkými stupňami spracovania okrem rozplnenia a adjustácie.
(4)
Kontaminácia je mikrobiologické, chemické a mechanické znečistenie východiskovej látky, medziproduktu, nerozplneného alebo hotového produktu.
(5)
Validácia je činnosť, ktorou sa dokazuje, že určitý materiál, proces, postup, činnosť, zariadenie alebo mechanizmus používané vo výrobe alebo kontrole dosahujú a budú dosahovať žiadaných a zamýšľaných výsledkov.
(6)
Šaržou sa rozumie množstvo výrobkov pripravených v jednom výrobnom cykle; podstatným znakom šarže je jej rovnorodosť.
(7)
Sústredená príprava liečiv a diagnostík (ďalej len „liečivá“) je hromadná príprava v šaržiach vykonávaná v zariadeniach lekárenskej služby.
(8)
Karanténou sa pre účely tejto vyhlášky rozumie stav východiskových látok, medziproduktov alebo produktov uložených oddelene, označených alebo prípadne uložených v pamäti počítača tak, aby bolo zrejmé, že sú práve v štádiu kontroly a čaká sa na rozhodnutie o ich vhodnosti na spracovanie alebo distribúciu.
(9)
Stabilitou sa rozumie vlastnosť východiskovej látky, medziproduktu alebo hotového výrobku zachovať si v stanovených medziach v určitej lehote a za určených podmienok uchovávania rovnaké akostné znaky, ktoré mala východisková látkavýchodisková látka, medziprodukt alebo hotový výrobok v čase výroby.
(10)
Atestom sa rozumie osvedčenie uvádzajúce odkaz na skúšobný protokol, že liečivo, pomocná látka, prostriedky zdravotníckej a obalovej techniky boli preskúšané a prepustené ako vyhovujúce.
(11)
Prostriedkami zdravotníckej techniky sa pre účely tejto vyhlášky rozumejú predmety, pomôcky a nástroje, ktoré sú určené do tela alebo na telo človeka, pri ošetrovaní človeka, antikoncepcii alebo diagnóze.
(12)
Diagnostikami pre účely tejto vyhlášky sa rozumejú látky podané človeku za účelom stanovenia diagnózy choroby a laboratórne diagnostiká.
(13)
Hygienické zóny sú priestory o rôznych stupňoch čistoty s definovanou úpravou vzduchu, s predpísanými sanitačnými a hygienickými postupmi.
(14)
Prostriedky obalovej techniky sú predmety a pomôcky z rôznych materiálov, ktoré prichádzajú do priameho styku s liečivom a slúžia na jeho uchovávanie a ochranu pred pôsobením vonkajších vplyvov.
(15)
Technologický reglement je súbor pravidiel určujúci spôsob výroby a rozsah jej kontroly pre štandardnú veľkosť šarže v záujme zabezpečenia požadovanej štandardnej akosti a vedenia výroby.
(16)
Priebežné výrobné kontroly sú skúšky, kontroly a merania vykonávané v priebehu výroby, vrátane adjustácie, ktoré zabezpečujú, že výsledný produkt bude vyhovovať príslušnej akostnej norme.
DRUHÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ PODMIENKY SPRÁVNEJ VÝROBNEJ PRAXE
I. ODDIEL
SPRÁVNA VÝROBNÁ PRAX PRI HROMADNEJ VÝROBE
Pracovníci
§ 4
(1)
Pri výrobe, kontrole, plnení, balení, skladovaní, distribúcii, pri manipulácii so surovinami, medziproduktami, nerozplnenými produktami, obalmi, hotovými výrobkami môžu pracovať len pracovníci, ktorých kvalifikácia, morálna zodpovednosť a zdravotný stav zaručujú splnenie požiadaviek kladených na uvedené činnosti.
(2)
Organizácia je povinná určiť vedúceho pracovníka zodpovedného za výrobu a vedúceho pracovníka zodpovedného za riadenie akosti a je povinná vylúčiť akékoľvek zásahy do ich pôsobnosti. Funkcia vedúceho pracovníka zodpovedného za výrobu je nezlučiteľná s funkciou vedúceho pracovníka zodpovedného za riadenie akosti.
§ 5
(1)
Vedúci pracovník zodpovedný za výrobu zodpovedá za akosť výrobkov, za výrobnú oblasť, za stav vybavenia a zariadenia, výrobné činnosti, za vykonávanie priebežnej výrobnej kontroly, za výrobnú dokumentáciu.
(2)
Vedúci pracovník zodpovedný za riadenie akosti zodpovedá za oblasť riadenia akosti a kontroly, za stav prístrojov a zariadení kontroly, za vypracovávanie a vedenie kontrolnej dokumentácie, za dodržiavanie všetkých predpísaných kontrolných postupov.
(3)
Vedúci pracovník zodpovedný za výrobu a vedúci pracovník zodpovedný za riadenie akosti spoločne vypracovávajú systém kontroly zabezpečujúci akosť, najmä priebežných výrobných kontrol.
§ 6
(1)
Vedúci pracovníci zodpovední za výrobu až do funkcie hlavného majstra a vedúci pracovníci zodpovední za riadenie akosti musia mať:
a)
ukončené vysokoškolské vzdelanie farmaceutické alebo iné vysokoškolské vzdelanie príslušného odboru s požadovanou ďalšou špecializáciou určenou Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky,3)
b)
najmenej trojročnú prax vo výrobe alebo kontrole.
(2)
U ostatných odborných a vedúcich pracovníkov vo výrobe je organizácia oprávnená považovať predpísané vzdelanie za splnené len v prípade, že pracovník má vzdelanie takého smeru, ktoré zodpovedá jeho činnosti.
(3)
Organizácia je povinná zabezpečiť sústavné vzdelávanie a výcvik pracovníkov4) z hľadiska správnej výrobnej praxe podľa ich odbornosti a overovať úroveň získaných znalostí a zručnosti.
§ 7
Organizácia je povinná zabezpečiť, aby pracovníci s prenosnými chorobami, s otvorenými poraneniami na nekrytom povrchu tela a bacilonosiči nepracovali pri výrobe liečiv a prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky a je povinná zabezpečiť, aby sa na týchto pracoviskách nezdržiavali.
Priestory
§ 8
(1)
Liečivá, pomocné látky, prostriedky zdravotníckej a obalovej techniky sa vyrábajú a skladujú v miestnostiach, ktoré konštrukčným riešením, veľkosťou, počtom, usporiadaním a zariadením sú vhodne prispôsobené a umožňujú výrobu, skladovanie, kontrolu, balenie a distribúciu liečiv, pomocných látok, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky podľa tejto vyhlášky.
(2)
Organizácia je povinná zabezpečiť projekt, stavbu a umiestnenie budov tak, aby sa predchádzalo kontaminácii z vonkajšieho prostredia. Vo výrobných a skladovacích priestoroch sa musia vykonať účinné opatrenia na zabránenie zámenám, kontamináciám, vstupu nepovolaným osobám, vnikaniu hmyzu, zvierat a hromadeniu odpadov. Výrobné a skladovacie priestory musia byť v súlade s požiadavkami na ich režim čistoty rozčlenené do hygienických zón.2)
(3)
Podlahy, steny a stropy musia byť podľa požiadaviek na hygienické zóny nepriepustné, hladké, bez výstupkov, prasklín a štrbín, umývateľné a musia odolávať dezinfekčným prostriedkom. Styčné plochy medzi stenami a podlahou, ako i rohy plôch musia byť zaoblené. Potrubie, ventilačné otvory a inštalácie musia byť umiestnené tak, aby nevznikali nečistiteľné výklenky. Osvetlenie, vykurovanie a vzduchotechnické zariadenie nesmú byť konštruované tak, aby svojou konštrukciou negatívne ovplyvňovali produkty počas výroby a skladovania. Odsávacie vzduchotechnické zariadenie je potrebné inštalovať tak, aby škodliviny zachytilo pokiaľ možno na mieste ich vzniku. Odťahové vedenie nesmie nepriaznivo ovplyvňovať vzduchotechnické pomery.
(4)
Pre špeciálne účely, napríklad pre výrobu a spracovanie antibiotík, hormónov, biotechnologickými metódami pripravovaných látok, vysoko toxických alebo infekčných látok musia byť zriadené oddelené uzavreté priestory projektované pre tieto účely.
§ 9
(1)
Priestory pre výrobu a kontrolu sterilných produktov musia okrem požiadaviek uvedených v § 8
a)
byť upravené a zabezpečené tak, aby sa zabránilo kontaminácii mikroorganizmami a mechanickými nečistotami,
b)
byť oproti okolitým priestorom v pretlaku zaistenom prívodom filtrovaného vzduchu a trvale meranom. Priestory sú zabezpečené signalizačným zariadením, ktoré zvukovo ohlasuje poruchy vzduchotechniky,
c)
mať vedenie elektrickej inštalácie ako i všetky ostatné potrubia vedené na povrchu zakryté. Vyhrievanie v miestnostiach musí byť nepriame a odpad v miestnosti pre aseptickú výrobu nesmie byť priamo spojený s kanalizáciou.
(2)
Príprava materiálov, vlastná výroba, plnenie a sterilizácia sa vykonávajú v oddelených priestoroch, a pokiaľ to zabezpečenie akosti vyžaduje vykonávajú sa v laminárnom prúdení.
(3)
Pre aseptickú výrobu a plnenie prípravkov nesterilizovateľných v konečnej liekovej forme je potrebné zabezpečiť osobitný priestor zodpovedajúcej triedy čistoty, aby sa zamedzila možnosť akejkoľvek sekundárnej mikrobiálnej kontaminácii.
(4)
Prístup pracovníkov a prísun materiálu do priestorov pre výrobu a kontrolu sterilných produktov je umožnený len cez priepuste vybavené tak, aby vhodným spôsobom zabraňovali kontaminácii mikroorganizmami a mechanickými nečistotami.
(5)
Investičné zámery, projektované úlohy a projekty dotýkajúce sa výroby, prípravy, kontroly, distríbúcie, skladovania liečiv, pomocných látok, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky schvaľuje z hľadiska správnej výrobnej praxe Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
§ 10
Zariadenia, stroje a prístroje
(1)
Vo výrobe sa musia používať len zariadenia, stroje a prístroje zabezpečujúce požadovanú akosť liečiv a ostatných výrobkov. Umiestnenie zariadení, strojov a prístrojov musí byť usporiadané tak, aby vylúčilo zámeny, kontaminácie a vynechanie výrobných činností. Zariadenia, stroje a prístroje musia ako celok i v častiach umožňovať dôkladné a ľahké čistenie, prípadne potrebnú sterilizáciu, najmä pred začatím výroby iného výrobku.
(2)
Zariadenia a prístroje používané vo výrobe a kontrole sa musia pravidelne overovať a validovať. O tejto činnosti sa musí viesť dokumentácia. Pre zabezpečenie jednotnosti a presnosti meradiel platia osobitné predpisy.5)
(3)
O čistení, údržbe zariadení, strojov a prístrojov sa musia viesť záznamy.
(4)
Trvale inštalované potrubia (ventily) musia byť zreteľne označené, na aký účel slúžia.
§ 11
Hygienické opatrenia
(1)
Osoby vstupujúce do výrobných priestorov sú povinné používať ochranné odevy a pomôcky primerané výrobným procesom.
(2)
Vo výrobných priestoroch je zakázané konzumovať jedlá, piť nápoje, fajčiť a správať sa v rozpore so zásadami osobnej hygieny.
(3)
Organizácie sú povinné vydať sanitačné a hygienické predpisy pre činnosť pracovníkov pred ich vstupom do výrobných a manipulačných priestorov a po dobu výroby a manipulácie s produktami.
(4)
Sanitačné a hygienické predpisy predpisujú spôsob vykonávania pravidelnej očisty a dezinfekcie výrobných priestorov a zariadení. Ich dodržiavanie sa pravidelne kontroluje. Uskutočnenie a kontrola každej sanitačnej činnosti sa písomne dokumentuje.
§ 12
Výrobná dokumentácia
(1)
Výrobnú dokumentáciu tvoria
a)
technologický reglement,
b)
technické normy,6)
c)
výrobný príkaz a príkaz na balenie pre každú jednotlivú šaržu,
d)
štandardné pracovné postupy,
e)
test stability,7)
f)
záznamy o výrobe šarží,
g)
záznamy o priebežných výrobných kontrolách.
(2)
Výrobná dokumentácia každej šarže musí
a)
určiť názov, akosť a množstvo všetkých surovín, medziproduktov a obalov, ktoré majú byť použité pri výrobe,
b)
určiť jednoznačne technologické postupy,
c)
určiť normované a skutočné výťažky vo všetkých výrobných stupňoch,
d)
určiť podrobné pokyny a upozornenia pre výrobu a skladovanie medziproduktov, nerozplnených produktov a hotových výrobkov,
e)
určiť akosť, prípadne akostné znaky medziproduktov, nerozplnených a hotových výrobkov s podrobnými pokynmi na ich hodnotenie (kontrolu),
f)
byť v súlade s ostatnými normami, ktoré ju doplňujú alebo sú jej nadriadené,
g)
používať medzinárodné alebo československé názvy liečiv a pomocných látok.
(3)
Technologický reglement a naň nadväzujúce časti výrobnej dokumentácie musí zodpovedať súčasnému stavu výroby a kontroly, podlieha revízii najneskôr po piatich rokoch.
(4)
Záznam o výrobe šarže určenej výrobným príkazom a príkazom na balenie obsahuje tieto údaje
a)
názov výrobku, číslo šarže, normovanú a skutočnú veľkosť šarže,
b)
názov, dátum a čas výroby každého výrobného stupňa (každej výrobnej fázy),
c)
množstvo každého východiskového a obalového materiálu použitého pri výrobe a čísla prepúšťacích atestov,
d)
výrobný postup a podrobnosti o výrobe, vrátane uvedenia použitého technologického zariadenia a dosiahnutých výťažkoch na každom výrobnom stupni v porovnaní s normotvornými výťažkami,
e)
záznam o vykonaných priebežných výrobných kontrolách a získaných výsledkoch,
f)
záznamy o vykonaných kontrolách čistoty priestorov a výrobného zariadenia pred začatím, prípadne po ukončení výroby a balenia šarže,
g)
čitateľné podpisy operátorov a osoby zodpovednej za výrobnú činnosť s uvedením dátumu,
h)
všetky analytické záznamy vzťahujúce sa na šaržu,
i)
rozhodnutie o prepustení alebo zamietnutí šarže s dátumom a podpisom pracovníka zodpovedného za toto rozhodnutie,
j)
v prípade externej výroby dokumentácie externého výrobcu.
(5)
Výrobná dokumentácia sa vedie tak, aby priebeh výroby a kontroly každej šarže výrobku bolo možné ľahko spätne rekonštruovať. Výrobná dokumentácia sa archivuje po dobu jedného roka od uplynutia lehoty exspirácie alebo lehoty použiteľnosti výrobku.
§ 13
Výrobné postupy
(1)
Liečivá, pomocné látky a prostriedky zdravotníckej a obalovej techniky sa musia vyrábať v súlade s Československým liekopisom, so schváleným technologickým reglementom a technickými normami. Výroba musí zodpovedať požiadavkám, za ktorých bol výrobok registrovaný alebo povolený do výroby. Liečivá, na ktorých výrobu dáva súhlas hlavný hygienik Slovenskej republiky, musia zodpovedať ním určeným podmienkam.8) Všetky zmeny, vrátane zavádzania vynálezov a zlepšovacích návrhov do hromadnej výroby podliehajú novému schváleniu Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky.9)
(2)
Organizácia výroby musí zabraňovať zámene, vynechaniu predpísanej činnosti alebo narušeniu výrobku kontamináciou a musí prispievať k reprodukcii stále rovnakej určenej akosti overovanej priebežnými výrobnými kontrolami.
(3)
V priebehu výroby musia byť výrobné zariadenie, stroje a prístroje, nádoby a obaly označené údajmi potrebnými na identifikáciu vyrábanej šarže a vykonávaného výrobného stupňa.
(4)
Výroba prebieha v šaržiach.
(5)
Výrobné činnosti, osobitne pri novej výrobe, musia byť validované.
(6)
Pred začiatkom každej výrobnej činnosti sa overuje totožnosť spracovávaných surovín, čistota priestorov a zariadení, výskyt materiálov, ktoré nie sú potrebné pre pripravovanú činnosť. Informácie o denných činnostiach sa na každom výrobnom oddelení zapisujú.
(7)
Organizácia je povinná udržovať systém informácií, ktorý umožňuje získať prehľad o všetkých produktoch, ktoré by mohli byť postihnuté opakujúcou sa chybou alebo zlyhaním vo výrobných postupoch.
§ 14
Suroviny a obalové prostriedky
(1)
Suroviny a obalové prostriedky sa po prevzatí karanténne skladujú alebo karanténne označujú, vzorkujú, identifikujú, skúšajú na predpísanú akosť, prepúšťajú alebo zamietajú, označujú, skladujú a vydávajú tak, aby nemohlo dôjsť v priebehu uvedených činností k zámene, kontaminácii alebo k spracovaniu neprepustených materiálov.
(2)
Nevyhovujúce suroviny a obalové prostriedky sa nápadne označujú a musia byť oddelene uložené. Nesmú sa použiť na výrobu.
(3)
Suroviny pre výrobu parenterálnych liečiv nesmú mať doklady o prepustení šarže staršie ako dva roky, ak nie je ustanovené inak.
§ 15
Označovanie a balenie
(1)
Jednotlivé šarže liečiv sa označujú a balia až po náležitom preskúšaní a prepustení na balenie zodpovedným pracovníkom.
(2)
Baliace operácie sa musia vykonávať tak, aby sa zabránilo zámenám výrobkov alebo baliaceho materiálu.
(3)
Hotové liečivá sa označujú na obaloch podľa príslušných predpisov.2), 10)
§ 16
Externá výroba
V prípade, že vykonanie niektorého stupňa výrobného procesu je zverené externému zmluvnému partnerovi alebo prebieha v priestoroch inej organizácie, musia byť splnené podmienky pre výrobu ustanovené touto vyhláškou. Externý výrobca sa uvádza v zázname o výrobe príslušnej šarže.
§ 17
Skladovanie, distribúcia a reklamácia
(1)
Liečivá sa skladujú a uchovávajú za podmienok ustanovených osobitnými predpismi2), 10) tak, aby boli jednotlivé šarže od seba oddelené.
(2)
Vedenie záznamu o distribúcii každej šarže výrobku musí v prípade potreby umožňovať rýchle a úplné vyradenie výrobnej šarže z použitia.
(3)
Organizácia, ktorá je oboznámená o poškodení zdravia, nepriaznivej reakcii, nežiadúcich vedľajších účinkoch a závadách v akosti liečiv a prostriedkov zdravotníckej techniky, je povinná toto bezodkladne oznámiť Ministerstvu zdravotníctva Slovenskej republiky a Štátnemu ústavu pre kontrolu liečiv (ďalej len „Štátny ústav“).
(4)
V prípade uznanej reklamácie je organizácia povinná vykonať všetky nevyhnutné opatrenia na zabránenie ďalšej výroby, distribúcie a použitia chybných výrobkov a opakovania reklamovanej chyby.
II. ODDIEL
SPRÁVNA VÝROBNÁ PRAX PRI SÚSTREDENEJ PRÍPRAVE LIEČIV V ZARIADENIACH LEKÁRENSKEJ SLUŽBY
§ 18
Pracovníci
(1)
Organizácia je povinná zabezpečiť, aby pri sústredenej príprave liečiv v lekárňach a ostatných zariadeniach lekárenskej služby ústavov národného zdravia (ďalej len „lekárenská služba“)11) mohli pracovať len pracovníci, ktorých kvalifikácia, pracovná morálka a zdravotný stav zaručujú splnenie ďalej ustanovených požiadaviek na ich činnosť.
(2)
Organizácia je povinná určiť vedúceho pracovníka zodpovedného za výrobu a vedúceho pracovníka zodpovedného za riadenie akosti a je povinná vylúčiť akékoľvek zásahy do ich pôsobnosti. Týmito vedúcimi pracovníkmi sú
a)
vedúci lekárnik samostatného zariadenia lekárenskej služby (výrobne liečiv, výrobne infúznych roztokov) alebo
b)
vedúci oddelenia prípravy sterilných liekov, oddelenia prípravy liekov a liečivých prípravkov, prípadne oddelenia pre prípravu liekov a oddelenia pre prípravu liečivých prípravkov, alebo
c)
vedúci oddelenia kontroly liečiv a prípravy skúmadiel, prípadne lekárnik-kvalitár na pracovisku kontroly liečiv.
(3)
Kvalifikačné predpoklady pracovníkov lekárenskej služby, ich ďalšie vzdelávanie a odborné riadenie ich činnosti upravujú osobitné predpisy.12)
§ 19
Rozbory a unifikácia receptúry
(1)
Lekárenská služba vykonáva rozbory receptúry za účelom získania podkladov pre možné presuny prípravy individuálne pripravovaných liekov do zariadení, v ktorých sa budú pripravovať sústredene v šaržiach.
(2)
Rozborom sa podrobujú lekárske predpisy, žiadanky zdravotníckych zariadení, ostatné požiadavky a podklady o elaborácii. Predmetom rozborov je najmä priemerný počet individuálne pripravovaných liekov, náročnosť prípravy a frekvencia pripravovaných liečiv podľa liekových a aplikačných foriem. Do rozborov sa zahŕňajú činnosti všetkých, prípadne vybraných lekární v okrese podľa sledovaného účelu a rozsahu zamýšľanej sústredenej prípravy. Výsledkom hodnotenia rozborov je unifikácia receptúry na lieky optimálneho zloženia s uplatnením súčasných poznatkov vo farmakoterapii a technológii.
(3)
Unifikované predpisy sa zahŕňajú do súboru receptárov, do ktorých sa vyberajú predpisy s najväčšou početnosťou výskytu a s overenou stabilitou. Receptáre schvaľujú a vydávajú riaditelia ústavov národného zdravia.
§ 20
Pracovisko so sústredenou prípravou liečiv
(1)
Povolenie na sústredenú prípravu liečiv vydáva riaditeľ príslušného ústavu národného zdravia. Riaditeľ lekárenskej služby určuje pracovisko a rozsah sústredenej prípravy.
(2)
Pri vytvorení podmienok pre sústredenú prípravu a zásobovanie väčších územných celkov sa môžu ústavy národného zdravia dohodnúť na sústredení prípravy liečiv pre zabezpečenie zdravotníckych služieb na území presahujúcom rámec jedného okresu.
(3)
Sústredenie prípravy liečiv nesmie byť na úkor dostupnosti lieku, naopak, musí sledovať skrátenie doby od predloženia lekárskeho predpisu chorým do vydania lieku chorému.
(4)
Pre pracoviská lekárenskej služby určené na sústredenú prípravu liečiv sa vydávajú po prerokovaní s príslušnými krajskými odborníkmi pre odbory galenickej farmácie a farmaceutickej analytiky, prevádzkové poriadky obsahujúce opatrenia na dodržiavanie predpísaných pracovných postupov, kontrolných metodík, pracovného režimu a sanitácie.
§ 21
Priestory a vybavenie
(1)
Priestory pre sústredenú prípravu liečiv musia vyhovovať účelu, pre ktorý sú zriadené. Pri určovaní potrebných priestorov sa vychádza z príslušných ustanovení typizačných smerníc13) s prihliadnutím na predpokladaný objem a frekvenciu prípravy. Priestorom pre vlastnú prípravu a kontrolu musia kapacitne zodpovedať aj ďalšie prevádzkové priestory, najmä priestory pre uchovávanie liečivých a pomocných látok, hotových prípravkov a obalov.
(2)
Priestory pre sústredenú prípravu liečiv musia umožňovať riadne a účelné umiestnenie prístrojov a zariadení, vylučovať riziko zámeny, znemožňovať vzájomné znečisťovanie, vylučovať porušovanie predpísaných technologických postupov a zaručovať všestrannú ochranu liečiv a pracovníkov. Musia umožňovať ľahké čistenie a dezinfekciu a spĺňať podmienky ochrany čistoty ovzdušia.
(3)
Vybavenie prístrojovou a ostatnou lekárenskou technikou musí spĺňať požiadavky na akosť a bezpečnosť pripravovaných liečiv.
§ 22
Dokumentácia
(1)
Receptúra na liečivý prípravok je určená Československým liekopisom alebo iným predpisom, prípadne je uvedená v schválenom receptári.
(2)
Pre každé liečivo musí byť vypracovaný technologický predpis, ktorý určuje spôsob prípravy liečiva a rozsah jej kontroly. Obsahuje názov prípravku, aplikačnú formu, zloženie, zariadenie a postup prípravy. Technologický predpis vydáva na návrh vedúceho pracovníka zodpovedného za prípravu liečiv a po schválení krajským odborníkom pre odbor galenickej farmácie riaditeľ lekárenskej služby.
(3)
Súčasťou technologického predpisu je záväzný kontrolný predpis, ktorý obsahuje kontrolné metodiky vrátane podmienok sterility, stanovenie doby použiteľnosti, určenia obalu a náležitostí označenia. Záväzný kontrolný predpis vrátane kontrolných metodík vydáva na návrh vedúceho pracovníka zodpovedného za kontrolu akosti a po schválení krajským odborníkom pre odbor farmaceutickej analytiky riaditeľ lekárenskej služby.
(4)
O sústredenej príprave liečiv sa vedú záznamy, ktoré umožňujú spätné sledovanie všetkých technologických postupov a činností. Obsahujú údaje o použití liečivých a pomocných látok, obaloch, vrátane čísla atestu a množstva, špecifické údaje o príprave, celkovom množstve prípravku, počte balení, údaje o priebežných výrobných kontrolách vrátane čísla prepúšťacieho protokolu, dátum a podpisy zodpovedných pracovníkov.
§ 23
Príprava liečiv
(1)
Príprava liečiv musí prebiehať v súlade s Československým liekopisom, technickou normou a schváleným technologickým postupom.
(2)
Všetky činnosti pri sústredenej príprave liečiv sa vykonávajú pod stálym dozorom zodpovedných odborných pracovníkov. Pred začatím prípravy musí byť zabezpečená čistota a správna funkcia prístrojov a zariadení, ktoré sa použijú, a nevyhnutné opatrenia proti kontaminácii a zámenám.
(3)
Liečivá v sústredenej príprave sa pripravujú v šaržiach.
§ 24
Označovanie a balenie
(1)
Každé balenie prípravku sa musí náležite označiť. Označenie musí obsahovať v súlade s požiadavkami Československého liekopisu, prípadne ďalších záväzných noriem latinský alebo slovenský názov, pri ostatných prípravkoch zloženie, ďalej šaržu a lehotu použiteľnosti, prípadne exspirácie.
(2)
Údaj o šarži obsahuje číselný znak dňa, mesiaca, roka, prípadne ďalšie orientačné označenie, ak sa v tom istom dni pripraví viacero šarží. Číslo šarže sa musí zhodovať s číslom záznamu o sústredenej príprave (§ 22 ods. 4).
TRETIA ČASŤ
KONTROLA LIEČIV, POMOCNÝCH LÁTOK, PROSTRIEDKOV ZDRAVOTNÍCKEJ A OBALOVEJ TECHNIKY
§ 25
Predmet kontroly
Predmetom kontroly sú
a)
liečivá,
b)
pomocné látky,
c)
prostriedky zdravotníckej techniky a
d)
prostriedky obalovej techniky.
§ 26
Orgány a zariadenia pre kontrolu
Orgánmi a zariadeniami pre kontrolu sú
a)
organizácie (§ 2),
b)
Štátny ústav.
§ 27
Obsah a rozsah kontroly
(1)
Pri kontrole akosti liečiv, pomocných látok, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky sa overuje
a)
zloženie, kompletnosť balenia, označovanie, skladovanie, uchovávanie a úplnosť záznamov o výrobe, príprave a kontrole,
b)
vzhľad, totožnosť, čistota, obsah účinných, prípadne pomocných látok, mikrobiologická nezávadnosť, prípadne sterilita, nepyrogenita, neškodnosť, účinnosť a stabilita.
(2)
Overovanie akosti rádioaktívnych liečiv vrátane dovážaných liečiv upravujú technické normy a Československý liekopis.
(3)
Pri kontrole zloženia, kompletnosti balenia, označovania liečiv, pomocných látok a prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky sa zisťuje, či sa uvádzajú do obehu podľa požiadaviek Československého liekopisu, rozhodnutí o registrácii14) a technických noriem.
(4)
Pri kontrole skladovania a uchovávania sa zisťuje,
a)
či skladovanie a uchovávanie sa vykonáva podľa požiadaviek osobitných predpisov,2),10)
b)
či sú vyradené liečivá, pomocné látky, prostriedky zdravotníckej a obalovej techniky, ktoré prekročili exspiráciu alebo lehotu použiteľnosti alebo na vyradenie ktorých dal pokyn príslušný orgán.
(5)
Pri kontrole sa vykonáva aj priebežný dohľad a inšpekcia dodržiavania správnej výrobnej praxe v technologicko-vývojovom, výrobnom a kontrolnom procese, vrátane skladového hospodárstva a pomocných prevádzok.
§ 28
Spôsob kontroly
(1)
Pri kontrole liečiv, t. j. totožnosti, čistoty, obsahu účinných látok, mikrobiologickej nezávadnosti, sterility, nepyrogenity, neškodnosti, účinnosti a stability sa používajú metódy uvedené v Československom liekopise, zahraničných liekopisoch, registračných dokladoch a technických normách, metódy určené Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky alebo Štátnym ústavom.
(2)
Účinnosť liečiva sa po kontrole uskutočnenej metódami uvedenými v odseku 1 s vyhovujúcim výsledkom skúša tiež klinickými metódami,
a)
ak povinnosť vykonať skúšanie klinickou metódou ukladá technická norma alebo
b)
ak ju nariadi v mimoriadnych prípadoch Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
(3)
Skúšanie účinnosti liečiva klinickými metódami vykonávajú pracoviská určené Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky.
(4)
Pri nariadení skúšania liečiva klinickými metódami podľa odseku 2 písm. b) určí Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky, prípadne ním poverený orgán tiež postup pri vykonávaní kontroly.
(5)
Vyhovujúce výsledky skúšania liečiva klinickými metódami sú nevyhnutnou podmienkou pre prepustenie šarže liečiva, ak to ukladá technická norma alebo ak je to nariadenie podľa odseku 2 písm. b).
(6)
Pri kontrole prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky sa používajú metódy uvedené v registračných dokladoch a technických normách, metódy určené Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky alebo Štátnym ústavom.
§ 29
Súčinnosť pri kontrole
Vedúci pracovníci vo výrobných a zásobovacích organizáciách, ako aj zariadeniach pre prípravu alebo úpravu a výdaj liečiv, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky sú povinní poskytnúť pracovníkom vykonávajúcim kontrolu požadovanú súčinnosť, vrátane odovzdania vzoriek liečiv, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky.
Kontrola vo výrobe
§ 30
(1)
Vo výrobe liečiv vykonáva organizácia sústavnú kontrolno-rozborovú činnosť výroby, zisťuje príčiny prípadných závad a navrhuje opatrenia na nápravu.
(2)
Súčasťou kontrolnej činnosti výrobnej organizácie je
a)
vypracovávanie písomných pokynov pre skúšanie a analýzu, metodické vedenie priebežnej výrobnej kontroly, vyhodnocovanie záznamov o výrobe šarží,
b)
hodnotenie stability hotových výrobkov, východiskových materiálov a medziproduktov,
c)
navrhovanie dátumov exspirácií a lehoty použiteľnosti liečiv, prípadne aj spôsob ich skladovania na základe výsledkov testov stability,
d)
schvaľovanie vnútropodnikových predpisov pre hygienu a sanitáciu,
e)
prešetrovanie reklamácií na akosť výrobkov, skúmanie ich príčin, evidovanie reklamácií a navrhovanie opatrení na nápravu,
f)
určovanie postupu pri odbere vzoriek a rozsah odberu,
g)
posudzovanie vhodných podmienok pre skladovanie surovín, medziproduktov, nerozplnených produktov a hotových výrobkov, ako aj výrobkov neprepustených, pozastavených, nevyhovujúcich alebo uložených karanténne,
h)
vykonávanie revízií podnikových noriem najmenej raz za päť rokov, uplatňovanie návrhov na zmeny, doplnky, prípadne revíziu štátnych noriem.
(3)
Organizácia zodpovedá za prepustenie alebo neprepustenie skúšaných materiálov a určuje, či akosť surovín, obalov, medziproduktov, nerozplnených produktov a hotových výrobkov zodpovedá Československému liekopisu, zahraničným liekopisom a technickým normám.
(4)
Hotový výrobok sa môže expedovať len na základe výsledkov kontrol, ktoré potvrdzujú jeho vyhovujúcu akosť. Prepúšťacia dokumentácia hotového výrobku obsahuje vyhodnotenie výrobných podmienok, výsledky priebežných výrobných kontrol, preverenie výrobnej dokumentácie, výsledky medzioperačných a výstupných kontrol a posúdenie hotového konečného balenia.
§ 31
(1)
Akosť výrobkov sa kontroluje v rámci vstupnej, medzioperačnej a výstupnej technickej kontroly akosti.
(2)
Úlohou technickej kontroly je
a)
kontrolovať každú šaržu východiskových surovín a obalov pre výrobu a prepúšťať šaržu na spracovanie na základe vyhovujúcich výsledkov,
b)
kontrolovať medziprodukty v rozsahu potrebnom z hľadiska akosti konečného výrobku,
c)
kontrolovať každú šaržu výrobku v určenom rozsahu, vypracovávať na základe vyhovujúcich výsledkov kontroly protokoly a predkladať ich ako súčasť podkladov pre prepustenie šarže,
d)
viesť o vykonaní každej kontroly záznamy a spísať o nej protokol.
(3)
Vystavené prepúšťacie doklady východiskových látok nesmú byť staršie ako päť rokov. Pre výrobu parenterálnych liečiv nesmú byť doklady o prepustení staršie ako dva roky. Ak uplynie táto doba, možno po preskúšaní vystaviť nový protokol (atest), ak všetky kontrolné skúšky preukážu vyhovujúcu akosť. Použiteľnosť východiskových látok na základe nového protokolu (atestu) musí byť časovo obmedzená.
(4)
Technická kontrola musí pri chemických a fyzikálno-chemických skúškach vychádzať, ak nie je určené inak, minimálne z dvoch navážok, prípadne z dvoch vzájomne sa overujúcich stanovení. Pri iných skúškach je povinná vychádzať minimálne z dvoch súbežne vykonaných kontrolných stanovení.
(5)
Protokol musí obsahovať poradové číslo, dátum vyhotovenia, názov kontrolovaného materiálu, číslo výrobnej šarže, prípadne iné identifikačné označenie, ďalej všetky zistené údaje, výsledky kontroly s uvedením príslušnej technickej normy (predpisu), podľa ktorej bol kontrolovaný výrobok skúšaný, podpis pracovníka, ktorý kontrolu vykonal, a podpis zodpovedného pracovníka.
(6)
Výrobná organizácia je povinná uchovávať protokoly o kontrole šesť rokov, referenčné vzorky hotových výrobkov expedovaných odberateľovi podľa stanovených podmienok najmenej po dobu jedného roku od uplynutia exspirácie alebo lehoty použiteľnosti v množstve potrebnom na vykonanie najmenej dvoch úplných analýz.
§ 32
Kontrola v zásobovaní
(1)
Organizácia, ktorá preberá, skladuje a expeduje hromadne vyrábané liečivé prípravky, diagnostické prípravky a prostriedky zdravotníckej a obalovej techniky, je povinná vykonávať senzorickú kontrolu výrobkov, a to nielen pri ich preberaní, ale aj v priebehu skladovania. Výber vzoriek sa vykonáva náhodne z každej šarže. V prípade podozrenia na nevyhovujúcu akosť je organizácia povinná zabezpečiť preskúšanie a overenie akosti.
(2)
Zásobovacia organizácia, ktorá rozvažuje, rozplňuje, vyrába, balí a označuje liečivá, je povinná zabezpečiť ich kontrolu a prepustenie podľa § 30 a 31.
(3)
Organizácia môže dodávať len účinné a pomocné látky, ktoré boli kontrolované a uznané za vyhovujúce. Každé jednotlivé balenie účinných a pomocných látok musí mať náležité označenie, číslo šarže a číslo atestu technickej kontroly, kontrolného laboratória alebo Štátneho ústavu.
(4)
Protokol o kontrole prípravkov vyrobených vo výrobniach infúznych roztokov alebo liečivých prípravkov je organizácia povinná uchovávať tri roky a referenčné vzorky prípravkov vyrobených vo výrobniach infúznych roztokov alebo liečivých prípravkov je organizácia povinná uchovávať dva mesiace od uplynutia lehoty použiteľnosti (exspirácie).
(5)
Každý skúšobný protokol vystavený na účinné a pomocné látky je organizácia povinná uchovávať najmenej päť rokov.
(6)
Atest vystavený zásobovacou organizáciou platí ako vstupné a výstupné overenie akosti na území Slovenskej republiky.
Kontrola v laboratóriách pre kontrolu liečiv
§ 33
Laboratórium pre kontrolu liečiv (ďalej len „laboratórium“)
a)
vykonáva kontrolu liečiv dodávaných lekárenskej službe a ďalším zariadeniam liečebno-preventívnej starostlivosti, hromadne vyrábané liečivé prípravky kontroluje v rozsahu určenom Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky,
b)
vykonáva náhodnú kontrolu liečiv a diagnostík pripravovaných a uchovávaných v lekárenskej službe do zásoby a liekov pripravovaných podľa lekárskeho predpisu a predpisu veterinárneho lekára, kontroluje ich uchovávanie, sleduje ich akosť, vedie evidenciu zistených závad a navrhuje opatrenia na ich odstránenie,
c)
vykonáva náhodnú kontrolu liečiv v zariadeniach liečebno-preventívnej starostlivosti a dohliada na ich správne uchovávanie,
d)
vykonáva poradenskú činnosť pre lekárenskú službu v otázkach akosti liečiv,
e)
vykonáva náhodnú kontrolu dodržiavania hygienického režimu v lekárenskej službe,
f)
metodicky vedie odbornú činnosť pracovníkov kontroly, vykonáva inštruktáže a školenia,
g)
podieľa sa na príprave technických noriem, kontrolných metód a Československého liekopisu a na riešení výskumných úloh.
§ 34
(1)
O každej kontrole vykonanej laboratóriom sa musí napísať skúšobný protokol (ďalej len „protokol“) a vystaviť atest. Protokol podpisuje vedúci laboratória alebo jeho zástupca a pracovník vykonávajúci kontrolu, atest podpisuje vedúci laboratória. Protokol musí obsahovať meno výrobcu, označenie pracoviska sústredenej prípravy, prípadne meno toho, kto liek pripravoval, meno osoby, ktorá odobrala vzorku, a dátum odberu vzorky, názov a zloženie lieku, pri sústredenej príprave číslo šarže a veľkosť šarže, prípadne dátum prípravy a odvolávku na skúšobný predpis (ČsL, ČSN a pod.) a všetky náležitosti podľa tejto vyhlášky. Laboratórium je povinné uchovávať skúšobný protokol najmenej päť rokov, vzorky účinných a pomocných látok jeden rok od vykonanej kontroly, vzorky liečiv s určenou lehotou použiteľnosti najmenej dva mesiace od jej uplynutia a vzorky liekov pripravovaných podľa predpisu lekára najmenej tri mesiace od vykonanej kontroly.
(2)
Vystavený atest účinných a pomocných látok nesmie byť starší ako päť rokov s výnimkou účinných a pomocných látok určených pre parenterálne použitie, kde nesmie byť starší ako dva roky. Po uplynutí tejto lehoty môže byť vystavený laboratóriom nový atest len po novom overení akosti. Platnosť nového atestu musí byť pri obmedzenej stabilite časovo ohraničená.
(3)
Atest vystavený kontrolným laboratóriom platí na území Slovenskej republiky ako vstupné a výstupné overenie akosti.
§ 35
Kontrola v ostatných zariadeniach lekárenskej služby
(1)
Na prípravu liekov v lekárenskej službe sa môžu používať len liečivá a pomocné látky, ktorých akosť bola prekontrolovaná a uznaná za vyhovujúcu.
(2)
Každé zariadenie lekárenskej služby musí overiť vzhľad a totožnosť pri účinných a pomocných látkach a liečivých prípravkoch určených na prípravu liekov, a to pri každom balení pred jeho uložením. Pri každej šarži účinnej a pomocnej látky, ktorá je určená na prípravu liekov pre parenterálne použitie, sa musí vykonať skúška na čistotu a stanovenie obsahu, prípadne skúška na mikrobiologickú čistotu a nepyrogenitu. Všetky balenia, ktoré prešli vstupnou kontrolou, musia byť označené údajom o vlastnom overení.
(3)
Každé balenie účinnej a pomocnej látky určenej na prípravu liekov pre parenterálne použitie musí byť preskúšané v lekárni na totožnosť a vzhľad.
(4)
Pri liečivách pripravovaných zariadením lekárenskej služby sústredene sa vykonáva kontrola v oddelení kontroly liečiv a prípravy skúmadiel alebo na pracovisku kontroly liečiv pri každej šarži v rozsahu stanovenom Československým liekopisom, technickou normou alebo záväzným kontrolným predpisom. Vedúci pracovník zodpovedný za kontrolu pripravených liečiv zodpovedá za prepustenie alebo neprepustenie šarže liečiva. Z každej pripravenej šarže sa musí uchovávať referenčná vzorka v množstve potrebnom pre dve opakované analýzy. Referenčné vzorky je potrebné uchovávať dva mesiace po uplynutí lehoty použiteľnosti.
(5)
Pri liekoch pripravených zariadením lekárenskej služby individuálne sa vykonáva náhodná kontrola v laboratóriách alebo v oddelení kontroly liečiv a prípravy skúmadiel, prípadne ju vykonáva na pracovisku kontroly liečiv lekárnik-kvalitár.
(6)
V každom zariadení lekárenskej služby sa vykonáva kontrola označovania a uchovávania liečiv. Lekárenská služba je rovnako povinná náhodne overovať alebo zabezpečovať overovanie akosti uchovávaných liečiv.
(7)
V prípadoch, keď sú liečivá dodávané lekárenskej službe inými dodávateľmi ako zásobovacou organizáciou bez platného atestu, je lekárenská služba povinná preskúšať alebo zabezpečiť preskúšanie akosti preberaných liečiv.
(8)
O vykonanej kontrole liečiv pripravených sústredene sa vypracováva protokol (§ 34) a pri individuálne pripravených liekoch je zariadenie lekárenskej služby povinné napísať záznam, ktorý obsahuje
a)
dátum vykonania skúšky,
b)
označenie (názov), prípadne predpísané zloženie liečiva, celkové kontrolované množstvo (počet balení), meno dodávateľa alebo meno toho, kto liek pripravoval, a dátum prípravy liečiva,
c)
výsledok skúšky,
d)
podpis skúšajúceho.
(9)
Protokoly a záznamy o vykonanej kontrole sa uchovávajú tri roky.
(10)
Lekárnik, ktorý liek vydáva, ho pred vydaním identifikuje makroskopicky, pričom sa hlavne presvedčí o liekovej forme, celkovom množstve, charakteristických znakoch a o lehote použiteľnosti, pokiaľ je uvedená.
(11)
Ak zariadenie lekárenskej služby pripravuje zásobné roztoky a triturácie obsahujúce veľmi silne a silne účinné liečivá, musí zabezpečiť overenie ich akosti.
Dohľad a inšpekcia správnej výrobnej praxe
§ 36
(1)
Dohľad a inšpekciu správnej výrobnej praxe vykonávajú
a)
organizácie,
b)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
(2)
Vrcholným orgánom dohľadu a inšpekcie správnej výrobnej praxe na území Slovenskej republiky pri humánnych liečivách je Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky, ktoré zabezpečuje výkon dohľadu a inšpekcie a vydávanie osvedčenia o akosti pre zahraničný obchod prostredníctvom Štátneho ústavu.
§ 37
Organizácie sú povinné ustanoviť podľa podmienok, druhu a rozsahu činnosti organizácie inšpektora alebo inšpekčné skupiny správnej výrobnej praxe zložené z kvalifikovaných pracovníkov (ďalej len „inšpektori“) podriadených vedúcemu (riaditeľovi) organizácie, vytvoriť im podmienky pre činnosť a pomáhať im pri plnení ich úloh.
§ 38
(1)
Inšpektori Štátneho ústavu sú oprávnení
a)
vstúpiť a vykonávať prehliadky na pozemkoch, v budovách, dopravných prostriedkoch a všetkých zariadeniach, ktoré slúžia pre výrobu, kontrolu a skladovanie liečiv, pomocných látok a prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky,
b)
požadovať od pracovníkov kontrolovaných organizácií, aby im boli predložené podklady o výrobe, nazerať do podkladov o výrobe, kontrole, pôvode, skladovaní, uchovávaní, balení a distribúcii liečiv, nazerať do odborných propagačných a informačných materiálov. Z týchto podkladov si inšpektori môžu urobiť odpisy, výpisy, fotokópie, môžu požiadať o vydanie originálnych dokladov. Môžu zhotovovať fotografické snímky za účelom dokumentácie preverovanej situácie,
c)
prizvať k výkonu dohľadu a inšpekcie správnej výrobnej praxe ďalších odborníkov,
d)
vyžadovať od organizácie všetky potrebné informácie,
e)
spolupracovať s orgánmi hygienickej služby v konaniach o vydávaní záväzných posudkov15) pri vykonávaní dozoru16) a ďalej v otázkach hygieny a sanitácie výrobných priestorov a zariadení,
f)
požadovať podľa vlastného výberu vzorky prostriedkov zdravotníckej techniky alebo ich častí, vzorky liečiv, ich medziproduktov, pomocných látok, východiskových surovín a obalových materiálov, prípadne vzorky odobrať,
g)
používať laboratóriá kontrolovaných organizácií a ich zariadení.
(2)
Inšpektori Štátneho ústavu a organizácie sú povinní
a)
vykonávať dohľad a inšpekciu správnej výrobnej praxe podľa svojich odborných znalostí, efektívne a hospodárne so snahou o maximálnu objektivitu a odhalenie príčin zistených nedostatkov a ich odstránení.
b)
písomne upozorňovať na nevyhnutnosť vykonať neodkladné opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov a kontrolovať ich plnenie,
c)
zastaviť výrobu a expedíciu výrobkov, ak boli závažným spôsobom porušené ustanovenia tejto vyhlášky, najmä pri vzniku
1.
nebezpečenstva kontaminácie účinnými látkami
2.
veľkého rizika výskytu zámeny alebo
3.
iného ohrozenia zdravia.
§ 39
Štátny ústav
Štátny ústav zabezpečuje v odbore lekárskych vied, farmaceutických vied a zdravotníctva v súlade s plánom výskumu vedeckovýskumnú a kontrolnú činnosť hodnotenia bezpečnosti, účinnosti a akosti liečiv, pomocných látok, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky a vykonáva hlavnú odbornú kontrolu liečiv vrátane dohľadu a inšpekcie správnej výrobnej praxe.
Kontrola dovážaných liečiv
§ 40
(1)
Kontrolu dovážaných liečiv vykonávajú
a)
pri liečivách určených na spracovanie v organizáciách farmaceutického priemyslu organizácia, ktorá liečivá od dovozcu preberá,
b)
pri liečivách určených na spracovanie v lekárenskej službe a zásobovacích organizáciách Štátny ústav v spolupráci s kontrolnými laboratóriami, prípadne laboratóriá pri liečivách určených Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky,
c)
pri hromadne vyrábaných liečivých prípravkoch Štátny ústav.
(2)
Pri liečivách dovezených od výrobcov dodržiavajúcich správnu výrobnú prax môže byť pravidelná kontrola nahradená osvedčením o akosti liečiva vystaveným orgánmi kontrolujúcimi dodržiavanie správnej výrobnej praxe v krajine exportujúceho výrobcu. Osvedčenie o akosti posudzuje Štátny ústav.
§ 41
(1)
Kontrole podlieha každá šarža dovezeného liečiva po dobu dvoch rokov od začiatku dovozu. Rozsah kontroly po uplynutí tohto času určí Štátny ústav. Pri liečivách dovážaných na základe členstva v medzinárodnom certifikačnom systéme sa postupuje v súlade s týmto systémom.
(2)
Zásobovacia organizácia je povinná dodať potrebné množstvo vzoriek na vykonanie príslušných kontrolných skúšok.
(3)
Pri neregistrovaných hromadne vyrábaných liečivých prípravkoch určuje požiadavky na akosť Štátny ústav pred uskutočnením dovozu.
(4)
Štátny ústav je povinný v prípadoch, v ktorých vykonal kontrolu dovezených liečiv, oznámiť jej výsledok zásobovacej organizácii.
§ 42
Povinnosť vykonávať kontrolu dovážaných liečiv sa nevzťahuje na
a)
registrované liečivá dovezené v množstve, ktoré nepresahuje pri tabletách, dražé a tobolkách 5000 kusov, pri injekciách 500 kusov, pri čapíkoch, tekutých liekových formách, mastiach a zásypoch 500 balení,
b)
jednotlivé darčekové zásielky liekov zo zahraničia priamo na adresu chorého,
c)
liečivá dovezené ako vzorky výhradne pre potrebu vedeckých, výskumných a kontrolných ústavov alebo zariadení liečebno-preventívnej starostlivosti v rámci predklinického a klinického skúšania liečiv.
§ 43
Kontrola vyvážaných liečiv
(1)
Pri vyvážaných liečivách a prostriedkoch zdravotníckej techniky vydáva atest výrobná organizácia.
(2)
Výrobná organizácia je povinná dodať vývozcovi požadovanú sprievodnú dokumentáciu i protokol o kontrole, vopred hlásiť každú zmenu zloženia, balenia, označenia, úpravy alebo podobné zmeny a vyžiadať si k nim súhlas vývozcu.
(3)
Okrem dokumentácie uvedenej v odseku 2 odovzdáva výrobná organizácia na žiadosť vývozcu i osvedčenie o akosti liečiva alebo prostriedkov zdravotníckej techniky vydané Štátnym ústavom alebo osvedčenie o akosti šarže liečiva alebo prostriedkov zdravotníckej techniky určené pre zahraničného odberateľa.
§ 44
Osvedčovanie akosti liečiv a prostriedkov zdravotníckej techniky pre zahraničný obchod
(1)
Osvedčenie o akosti liečiva a prostriedkov zdravotníckej techniky je záväznou zdravotníckou požiadavkou17) a potvrdzuje pre účely zahraničného obchodu, že
a)
liečivo alebo prostriedky zdravotníckej techniky sú vyrobené v organizácii, ktorá je povinná dodržiavať správnu výrobnú prax a ktorá podlieha dohľadu a inšpekcii správnej výrobnej praxe podľa tejto vyhlášky,
b)
liečivo alebo prostriedky zdravotníckej techniky sú v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike registrované, distribuované a používané, prípadne odôvodňuje, prečo distribuované a používané nie sú.
(2)
Podkladom pre vydanie osvedčenia o akosti liečiva alebo prostriedkov zdravotníckej techniky sú
a)
výsledky dohliadacej a inšpekčnej činnosti Štátneho ústavu zamerané na dodržiavanie správnej výrobnej praxe vo výrobných organizáciách,
b)
posudok inšpektora výrobnej organizácie o splnení podmienok správnej výrobnej praxe pri výrobe a kontrole liečiva alebo prostriedkov zdravotníckej techniky.
(3)
Osvedčenie o akosti šarže vydáva Štátny ústav alebo z jeho poverenia organizácia, ak
a)
Štátny ústav vydal osvedčenie o akosti platné pre príslušné liečivo alebo pre prostriedok zdravotníckej techniky,
b)
inšpektor výrobnej organizácie vydal posudok o plnení podmienok správnej výrobnej praxe pri výrobe a kontrole šarže,
c)
príslušný orgán štátu, do ktorého sa vývoz uskutočňuje, vyžaduje vydanie osvedčenia o akosti pre šaržu.
(4)
Osvedčovanie akosti liečiv a prostriedkov zdravotníckej techniky vykonávané podľa tejto vyhlášky nevylučuje možnosť vykonávania certifikácie výrobkov podľa osobitných predpisov18) príslušnými štátnymi skúšobňami.
§ 45
Náklady na kontrolu liečiv
Náklady na kontrolu liečiv, ktorú vykonáva Štátny ústav a kontrolné laboratóriá, sa hradia takto
a)
náklady na kontrolu liečiv, ktoré podliehajú povinnej kontrole Štátneho ústavu, sú súčasťou ceny výrobku a hradí ich výrobná organizácia,
b)
náklady na kontrolu dovážaných liečiv vrátane vzoriek hradí zásobovacia organizácia, náklady na kontrolu vyvážaných liečiv hradí výrobná organizácia,
c)
náklady spojené s odberom vzoriek, s vykonávaním rozborov a cenu odobratých vzoriek hradí ten, kto o vykonanie kontroly požiadal,
d)
náklady spojené s kontrolou liečiv, ktoré sa museli preskúšať na základe upozornenia zdravotníckych organizácií na nežiadúce účinky po aplikácii, hradí dodávateľ alebo výrobca, a to len vtedy, keď sa zistilo, že liečivá sú nevyhovujúce,
e)
pri náhodnom odbere vzoriek hradí ich cenu kontrolované zariadenie s výnimkou vzoriek hromadne vyrábaných liečivých prípravkov odobratých v zásobovacej organizácii, ktorých ceny hradí výrobná organizácia, ak ide o hromadne vyrábané liečivé prípravky v záručnej dobe,
f)
úhrada za práce vyplývajúce z náhodnej kontroly Štátneho ústavu alebo kontrolného laboratória sa nepožaduje, s výnimkou hromadne vyrábaných liečivých prípravkov v záručnej dobe v prípade nálezu s nevyhovujúcim výsledkom, kedy náklady hradí dodávateľ (výrobca),
g)
náklady na skúšky a hodnoty odobratých vzoriek v prípade oprávnenej reklamácie odberateľa hradí dodávateľ (výrobca).
§ 46
Kontrola v odboroch pôsobnosti Federálneho ministerstva obrany, Federálneho ministerstva vnútra a Ministerstva vnútra Slovenskej republiky
Kontrola liečiv, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky v zariadeniach Federálneho ministerstva obrany, Federálneho ministerstva vnútra a Ministerstva vnútra Slovenskej republiky sa riadi osobitnými predpismi. Štátny ústav vykonáva vrcholnú odbornú kontrolu takýchto liečiv, prostriedkov zdravotníckej a obalovej techniky len na žiadosť príslušného orgánu Federálneho ministerstva obrany, Federálneho ministerstva vnútra a Ministerstva vnútra Slovenskej republiky.
§ 47
Platnosť atestov vydaných v Českej republike
Atesty vystavené na liečivá, prostriedky zdravotníckej a obalovej techniky a na pomocné látky kontrolnými laboratóriami alebo Štátnym ústavom pre kontrolu liečiv Českej republiky platia aj na území Slovenskej republiky.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 48
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa úprava Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky zo 17. 2. 1975 č. Z-9417/1974-C/3 o kontrole liečiv, registrovaná v čiastke 22/1975 Zb. (uverejnená pod č. 1/1975 Vestníka Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky).
§ 49
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
MUDr. Rakús v. r.
1)
Touto vyhláškou sú transformované do čs. právneho poriadku Zásady správnej výrobnej praxe vo výrobe a riadení akosti liečiv prijaté dokumentom Svetového zdravotníckeho zhromaždenia 28. 65 v roku 1975.
2)
Československý liekopis - štvrté vydanie, ktorého záväznosť v Slovenskej republike je ustanovená vyhláškou Ministerstva zdravotníctva SR č. 32/1987 Zb.
3)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva SSR č. 79/1981 Zb. o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve.
4)
§ 141 Zákonníka práce.
5)
Zákon č. 35/1962 Zb. o mierovej službe v znení zákona č. 57/1975 Zb. a predpisov vydaných na jeho vykonanie.
6)
Zákon č. 96/1964 Zb., o technickej normalizácii.
Vyhláška Úradu pre normalizáciu a meranie č. 97/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o technickej normalizácii.
7)
ČSN 86 2002 Stabilita liečiv - Základné ustanovenia.
8)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva SSR č. 72/1987 Zb. o registrácii hromadne vyrábaných liečivých prípravkov.
§ 62 ods. 1 a § 71 ods. 2 písm. c) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
9)
§ 62 ods. 1 zákona č. 20/1966 Zb.
10)
ON 86 2000 Hromadne vyrábané liečivé prípravky.
11)
§ 20 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva SSR č. 19/1975 Zb. o sústave zdravotníckych zariadení.
12)
Úprava Ministerstva zdravotníctva SSR z 28. 8. 1980 č. Z-6300/1980-C/4 o platových pomeroch zdravotníckych pracovníkov, registrovaná v čiastke 2/1981 Zb. (uverejnená pod č. 5/1980 Vestníka MZ SSR), v znení úpravy z 21. 4. 1983 č. Z-1291/1983-C/4, registrovanej v čiastke 3/1984 Zb. (uverejnenej pod č. 18/1983 Vestníka MZ SSR), úpravy z 21. 9. 1983 č. Z-5884/1983-C/4, registrovanej v čiastke 3/1984 Zb. (uverejnenej pod č. 20/1983 Vestníka MZ SSR), úpravy z 20. 11. 1984 č. Z-8938/1984-C/4, registrovanej v čiastke 10/1985 Zb. (uverejnenej pod č. 29/1984 Vestníka MZ SSR), a výnosu z 28. 12. 1988 č. 4774/1988-C/4, registrovaného v čiastke 10/1988 Zb. (uverejneného pod č. 15/1988 Vestníka MZSV SSR).
13)
Typizačné smernice pre zdravotnícke stavby — lekárne a vysunuté pracoviská lekární.
14)
§ 6 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva SSR č. 72/1987 Zb.
15)
§ 4 zákona č. 20/1966 Zb.
16)
§ 71 ods. 2 písm. d) zákona č. 20/1966 Zb.
17)
§ 70 ods. 1 písm. b) zákona č. 20/1966 Zb.
18)
§ 24a až 24d zákona č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve v znení zákona č. 54/1987 Zb. |
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 387/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského banského úradu č. 387/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského banského úradu o vyšetrovaní príčin havárií a závažných pracovných úrazov pri činnostiach podliehajúcich hlavnému dozoru orgánov štátnej banskej správy
Vyhlášeno 27. 9. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 65/1990
* § 1 - Vyšetrovanie
* § 2 - Postup pri vyšetrovaní
* § 3 - Zabezpečenie potrebných informácií a dokumentácie
* § 4 - Ohliadka miesta
* § 5 - Vypočúvanie svedkov
* § 6 - Vyjadrenie k havárii alebo závažnému úrazu
* § 7 - Rekonštrukcia závažného úrazu
* § 8 - Nevyhnutné opatrenia
* § 9 - Zápisnica o vyšetrovaní havárie alebo závažného úrazu
* § 10 - Odborný posudok
* § 11 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.7)
Aktuální znění od 1. 1. 1991
387
VYHLÁŠKA
Slovenského banského úradu
z 12. septembra 1990
o vyšetrovaní príčin havárií a závažných pracovných úrazov pri činnostiach podliehajúcich hlavnému dozoru orgánov štátnej banskej správy
Slovenský banský úrad podľa § 6 ods. 6 písm. c) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe ustanovuje:
§ 1
Vyšetrovanie
Vyšetrovaním sa zisťujú príčiny závažných prevádzkových nehôd (havárií) a smrteľných, ťažkých a hromadných pracovných úrazov1) (ďalej len „závažný úraz“) pri činnostiach podliehajúcich hlavnému dozoru orgánov štátnej banskej správy.
§ 2
Postup pri vyšetrovaní
(1)
Obvodný banský úrad, ktorému bola ohlásená havária alebo závažný úraz alebo ich sám zistil, ohlási to neodkladne Slovenskému banskému úradu.
(2)
Predseda obvodného banského úradu určí na vyšetrovanie havárie alebo závažného úrazu obvodného banského inšpektora alebo toto vyšetrovanie vykoná sám (ďalej len „vedúci vyšetrovania“).
(3)
Vedúci vyšetrovania určí účastníkov vyšetrovania zo zástupcov organizácie, v ktorej k havárii alebo závažnému úrazu došlo, odborového orgánu, prípadne ďalších orgánov; pritom dbá na to, aby účastníkom vyšetrovania nebola osoba, ktorá je sama podozrivá, že svojím konaním alebo opomenutím prispela k vzniku havárie alebo závažnému úrazu.
(4)
Vedúci vyšetrovania
a)
zabezpečí potrebné informácie a dokumentáciu,
b)
vykoná ohliadku miesta,
c)
vypočuje svedkov,
d)
zabezpečí vyjadrenie osôb, orgánov alebo organizácií,
e)
vykoná rekonštrukciu závažného úrazu, ak je to možné a účelné,
f)
nariadi nevyhnutné opatrenia,
g)
vyhotoví zápisnicu o vyšetrovaní havárie alebo závažného úrazu.
(5)
Ak haváriu alebo závažný úraz vyšetrujú podľa osobitných predpisov2) orgány Zboru národnej bezpečnosti, postupuje vedúci vyšetrovania v úzkej súčinnosti s nimi tak, aby príčiny havárie alebo závažného úrazu boli zistené urýchlene, bez zbytočného opakovania vyšetrovacích úkonov pracovníkmi druhého zúčastneného orgánu.
§ 3
Zabezpečenie potrebných informácií a dokumentácie
Vedúci vyšetrovania pred vykonaním ohliadky miesta vyžiada od organizácie
a)
podrobné informácie o havárii alebo závažnom úraze a ich následkoch, najmä údaje o pracovisku, objekte alebo zariadení, o stave postihnutých a o prípadnej škode alebo prerušení prevádzky,
b)
predloženie prevádzkovej, technickej, prípadne ďalšej dokumentácie súvisiacej s haváriou alebo závažným úrazom. Predloženú dokumentáciu uvedie v zápisnici o ohliadke miesta.
§ 4
Ohliadka miesta
(1)
Účelom ohliadky miesta havárie alebo závažného úrazu je zabezpečiť vecné dôkazy a bezprostredným pozorovaním získať predstavu o vzniku, priebehu a následkoch havárie alebo závažného úrazu.
(2)
Okrem účastníkov vyšetrovania na ohliadku miesta môže vedúci vyšetrovania prizvať ďalšie osoby, aby na mieste podali vysvetlenie, ako k havárii alebo závažnému úrazu došlo. Všetky osoby prítomné pri ohliadke miesta sú povinné dodržiavať pokyny vedúceho vyšetrovania.
(3)
Účastníci vyšetrovania pri ohliadke miesta
a)
zisťujú, či miesto havárie alebo závažného úrazu bolo ponechané v pôvodnom stave,
b)
preverujú stav banských diel, objektov a zariadení vrátane ochranných bezpečnostných zariadení,
c)
zisťujú v prípade závažného úrazu, či pracovníci použili osobné ochranné pracovné prostriedky, a pri smrteľnom úraze aj polohu a vonkajšie znaky tela postihnutého s ohľadom na možný priebeh úrazového deja.
(4)
Výsledky ohliadky sa uvedú v zápisnici o ohliadke miesta, ku ktorej sa pripojí situačný plán miesta havárie alebo závažného úrazu v potrebných zobrazeniach a rezoch podľa potreby aj fotografická dokumentácia vyhotovená podľa pokynu vedúceho vyšetrovania. Situačný plán a rezy sa označia názvom havárie alebo závažného úrazu, dátumom vyhotovenia, menom a podpisom pracovníka, ktorý ich vyhotovil. K zápisnici sa pripojí aj náčrtok alebo fotografická dokumentácia miesta havárie alebo závažného úrazu vyhotovená organizáciou, ak nebolo ponechané v pôvodnom stave a bolo nevyhnutne potrebné tento stav zmeniť.
§ 5
Vypočúvanie svedkov
(1)
Pri vypočúvaní svedka sa získajú informácie o skutočnostiach, ktoré môžu prispieť k zisteniu okolností vzniku, priebehu a následkov havárie alebo závažného úrazu a ktoré svedok osobne pozoroval alebo sa o nich dozvedel.
(2)
Ako svedkov treba vypočuť osoby, ktoré môžu podať informácie alebo doklady o havárii alebo závažnom úraze, najmä pracovníci prítomní na mieste, pracovníci, ktorí ako prví spozorovali alebo upozornili na haváriu alebo závažný úraz, prípadne sa zúčastnili na prvej pomoci alebo na záchranných prácach a pod.
(3)
Vedúci vyšetrovania vopred poučí každého svedka o možnosti odoprieť výpoveď, o jeho povinnosti vypovedať pravdivo a nič nezamlčovať a o právnych následkoch nepravdivej alebo neúplnej výpovede.3)
(4)
Vypočúvanie svedka sa zameriava najmä na zistenie
a)
času a priebehu havárie alebo závažného úrazu,
b)
jeho pracovnej činnosti, úkonov a pracovných operácií v čase vzniku havárie alebo závažného úrazu,
c)
jeho odbornej kvalifikácie, odborných skúseností, zácviku, oboznámenia s prevádzkovou dokumentáciou, bezpečnostnými predpismi, pravidlami a pokynmi, oboznámenia s obsluhou technického zariadenia, vykonania požadovanej skúšky, znalostí funkcie ochranných zariadení, pridelenia osobných ochranných pracovných prostriedkov a ich používania,
d)
pokynov vydaných nadriadenými pracovníkmi pre pracovný alebo technologický postup a na zaistenie bezpečnosti práce,
e)
kedy a ktorý zodpovedný pracovník vykonal prehliadku pracoviska, objektu alebo zariadenia pred vznikom havárie alebo závažného úrazu, aké opatrenia nariadil a aký bol ďalší postup,
f)
či na pracovisku, objekte alebo zariadení po vzniku havárie alebo závažného úrazu neboli vykonané zmeny alebo úpravy, ktoré by skresľovali situáciu.
(5)
Výpoveď svedka sa zaznačí do zápisnice o vypočúvaní svedka, v ktorej sa uvedú jeho osobné údaje, pracovné zaradenie a poučenie vypočúvaného. Každú stranu zápisnice opatrenú dátumom podpíše vypočúvaný a vedúci vyšetrovania.
§ 6
Vyjadrenie k havárii alebo závažnému úrazu
(1)
Účastníci vyšetrovania sa v závere vyšetrovania vyjadria o príčine havárie alebo závažného úrazu a o tom, kto a akou mierou podľa ich názoru zavinil vznik havárie alebo závažného úrazu.
(2)
Na objasnenie preskúmaných okolností, ktoré vznikli pred alebo počas havárie alebo závažného úrazu, môže vedúci vyšetrovania požiadať o vyjadrenie najmä
a)
pracovníkov organizácie, ktorí nie sú účastníkmi vyšetrovania, avšak boli zodpovední za vykonávanie prehliadok, skúšok, kontrol, alebo revízií banských diel, objektov alebo zariadení,
b)
ďalších osôb [odborníkov, znalcov4) a pod.],
c)
ústavu národného zdravia.
§ 7
Rekonštrukcia závažného úrazu
Ak vzniknú pochybnosti pri ohliadke miesta havárie alebo závažného úrazu o spôsobe, podmienkach, mieste a čase ich vzniku, nariadi vedúci vyšetrovania vykonať rekonštrukciu, pokiaľ je možná a účelná, na obnovenie situácie podľa výsledkov predchádzajúcich zistení, výpovedí svedkov alebo znalcov. Vyhotoví zápisnicu o rekonštrukcii opatrenú podpismi zúčastnených osôb.
§ 8
Nevyhnutné opatrenia
Vedúci vyšetrovania už počas zisťovania príčin a objasňovania havárie alebo závažného úrazu je oprávnený nariadiť záväzným príkazom nevyhnutné opatrenia na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky.5)
§ 9
Zápisnica o vyšetrovaní havárie alebo závažného úrazu
(1)
Po ukončení vyšetrovania vyhotoví vedúci vyšetrovania zápisnicu o vyšetrovaní havárie alebo závažného úrazu, ktorej prílohu tvoria čiastkové zápisnice podľa § 4, 5 a 7, vyjadrenia podľa § 6 a záväzný príkaz podľa § 8. Zápisnicu o vyšetrovaní podpíše vedúci vyšetrovania a ostatní účastníci vyšetrovania.
(2)
Kópiu zápisnice o vyšetrovaní s nariadenými opatreniami v záväznom príkaze (§ 8) bez príloh podľa odseku 1 zasiela obvodný banský úrad organizácii, príslušnému odborovému orgánu a ústavu národného zdravia.
§ 10
Odborný posudok
(1)
Obvodný banský úrad vyhodnotí výsledky vyšetrovania havárie alebo závažného úrazu a vyhotoví o tom odborný posudok najneskôr do 14 dní po ukončení vyšetrovania; pri zložitých a závažných prípadoch vyšetrovania požiada Slovenský banský úrad o predĺženie lehoty na zaslanie odborného posudku.
(2)
Odborný posudok obsahuje najmä
a)
zistené skutočnosti o tom, ako došlo k havárii alebo závažnému úrazu,
b)
určenie príčiny a zdroja havárie alebo závažného úrazu,
c)
znenie ustanovení predpisov, ktorých porušenie bolo hlavnou príčinou vzniku havárie alebo závažného úrazu, kto zodpovedal za ich dodržiavanie a čím ich porušil,
d)
posúdenie, či by k havárii alebo závažnému úrazu došlo, keby sa predpisy dodržali,
e)
určenie konkrétnej zodpovednosti pracovníkov organizácie, najmä ak bolo vedenie organizácie pred vznikom havárie alebo závažného úrazu upozorňované na porušovanie predpisov, ako na to reagovalo a či došlo k ich porušeniu,
f)
iné zistené nedostatky v príčinnej súvislosti s vyšetrovanou haváriou alebo závažným úrazom, prípadne ďalšie opatrenia6) obvodného banského úradu.
(3)
Obvodný banský úrad zašle odborný posudok neodkladne Slovenskému banskému úradu a kópie vecne príslušnému útvaru Verejnej bezpečnosti, príslušnému odborovému orgánu a orgánu, do pôsobnosti ktorého patrí organizácia.
§ 11
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.7)
Predseda:
Ing. Macko v. r.
1)
§ 4 ods. 2 písm. a) až c) vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce Slovenského banského úradu č. 111/1975 Zb. o evidenci a registrácii pracovných úrazov a o hlásení prevádzkových nehôd (havárií) a porúch technických zariadení.
2)
Zákon č. 40/1974 Zb. o Zbore národnej bezpečnosti v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
3)
§ 35 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
4)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
Vyhláška č. 37/1967 Zb. na vykonanie zákona o znalcoch a tlmočníkoch.
5)
§ 42 ods. 2 písm. b) až d) zákona SNR č. 51/1988 Zb.
6)
Napr. § 41 ods. 1 písm. c) a § 44 ods. 1 až 4 zákona SNR č. 51/1988 Zb.
7)
Opatrením predsedu Slovenského banského úradu z 12. septembra 1990 č. 2675/1990 boli dňom účinnosti tejto vyhlášky zrušené smernice Ústredného banského úradu z 30. 3. 1959 č. 2221/1959 pre vyšetrovanie závažných prevádzkových nehôd, osobitne ťažkých (životu nebezpečných), hromadných a smrtných úrazov v závodoch podliehajúcich hlavnému dozoru štátnej banskej správy (oznámené v čiastke 28/1959 Ú. v.). |
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 388/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského banského úradu č. 388/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského banského úradu o banskomeračskej dokumentácii pri niektorých činnostiach vykonávaných banským spôsobom
Vyhlášeno 27. 9. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 65/1990
* § 1 - Základné ustanovenia
* § 2 - Zodpovednosť za dokumentáciu
* § 3 - Označenie dokumentácie
* § 4 - Geometrický základ máp, súradnicový a výškový systém
* § 5 - Klad mapových listov
* § 6 - Označenie mapových listov základnej mapy vykonaných prác
* § 7 - Obsah dokumentácie
* § 8 - Zápisníky
* § 9 - Výpočty
* § 10 - Zoznamy súradníc
* § 11 - Základná mapa vykonaných prác
* § 12 - Mapa povrchu
* § 13 - Vyhotovenie a dopĺňanie grafickej dokumentácie
* § 14 - Voľba meračských metód a presnosť merania
* § 15 - Miesto a spôsob stabilizácie bodov
* § 16 - Udržiavanie stabilizovaných bodov
* § 17 - Evidencia dokumentácie
* § 18 - Uchovávanie dokumentácie
* § 19 - Spoločné ustanovenie
* § 20 - Prechodné ustanovenie
* § 21 - Výnimky
* § 22 - Zrušovacie ustanovenie
* § 23 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1991
388
VYHLÁŠKA
Slovenského banského úradu
z 12. septembra 1990
o banskomeračskej dokumentácii pri niektorých činnostiach vykonávaných banským spôsobom
Slovenský banský úrad podľa § 20 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
Vyhláška upravuje vyhotovovanie, vedenie a dopĺňanie banskomeračskej dokumentácie (ďalej len „dokumentácia“) pri týchto činnostiach vykonávaných banským spôsobom:
a)
dobývanie ložísk nevyhradených nerastov, kým sa nerozhodlo, že sú vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva vrátane úpravy a zušľachťovania nerastov vykonávaných v súvislosti s ich dobývaním, ak sa na ložisku vyťažilo viac ako 100 000 m3,
b)
práce na zabezpečenie stability podzemných priestorov (podzemné sanačné práce),
c)
práce na sprístupňovaní jaskýň a práce na ich udržiavaní v bezpečnom stave.
(2)
Právnická a fyzická osoba1) (ďalej len „organizácia“), ktorá vykonáva činnosti uvedené v odseku 1, je povinná zabezpečiť vyhotovenie, vedenie a dopĺňanie dokumentácie.
(3)
Organizácia je povinná najneskoršie 15 dní pred začatím prác ohlásiť príslušnému orgánu geodézie a kartografie vykonávanie prác, ktorých výsledkom bude
a)
zriadenie, obnovenie, premiestnenie alebo zrušenie geodetických bodov,
b)
zameranie trvalých zmien predmetov merania, ktoré sú obsahom štátnych mapových diel s výnimkou geometrických plánov.
§ 2
Zodpovednosť za dokumentáciu
(1)
Dokumentáciu môže vyhotoviť a dopĺňať osoba s príslušnou odbornou kvalifikáciou (ďalej len „banský merač“).2)
(2)
Za úplnosť a správnosť dokumentácie a zabezpečenie jej vyhotovenia a dopĺňania zodpovedá pracovník poverený organizáciou. Tento pracovník preberá dokumentáciu vyhotovenú inou organizáciou, prípadne banským meračom do súboru dokumentácie organizácie.
§ 3
Označenie dokumentácie
Na každom banskomeračskom dokumente sa uvedie názov organizácie, druh dokumentácie, dátum vyhotovenia, evidenčné číslo, prípadne stupeň utajenia, meno a podpis banského merača; ak ide o neoddeliteľne spojené dokumenty, možno tieto údaje uviesť iba raz.
§ 4
Geometrický základ máp, súradnicový a výškový systém
(1)
Geometrickým základom máp sú geodetické body3) alebo iné meračské body.
(2)
Dokumentácia sa vyhotovuje v súradnicovom systéme Jednotnej trigonometrickej siete katastrálnej.4)
(3)
Nadmorské výšky sa uvádzajú vo výškovom systéme baltskom po vyrovnaní.4)
§ 5
Klad mapových listov
(1)
Klad mapových listov základnej mapy vykonaných prác nadväzuje na delenie evidenčnej jednotky triangulačného listu v Jednotnej trigonometrickej sieti katastrálnej.5)
(2)
Dodržanie kladu mapových listov základnej mapy vykonaných prác sa nevyžaduje, ak celé ložisko, celú stavbu, prípadne predmetné územie (pracovisko) možno zobraziť na jednom mapovom liste. Strany rámov mapových listov možno posunúť v smere osí súradnicového systému. V smere osi X sa môžu posunúť o 100 m a ich celé násobky, v smere osi Y o 25 m a ich celé násobky. Posunutie mapového listu sa v ňom vyznačí. Dva susedné mapové listy možno spojiť do jedného listu dvojnásobného formátu.
§ 6
Označenie mapových listov základnej mapy vykonaných prác
Základom pre označenie mapových listov základnej mapy vykonaných prác v mierke 1:1000 a 1:500 je označenie mapového listu v mierke 1:2000 alebo 1:1000, ktoré sa doplní číslicami 1 až 4 z postupného delenia na štvrtiny kladu mapových listov v mierke 1:2000 alebo 1:1000.
§ 7
Obsah dokumentácie
Dokumentácia obsahuje
a)
číselnú časť, ktorú tvoria
1.
zápisníky,
2.
výpočty, prípadne výstupné zostavy z počítača,
3.
zoznamy súradníc trvale stabilizovaných bodov základného a podrobného polohového a výškového bodového poľa,
4.
inventárny zoznam dokumentácie;
b)
grafickú časť, ktorú tvoria
1.
základná mapa vykonaných prác,
2.
mapa povrchu.
§ 8
Zápisníky
(1)
Namerané údaje, zápisy a náčrty sa pri meraní zaznačujú do zápisníka čitateľne a prehľadne. Po vyhodnotení sa výsledné údaje potrebné pre ďalší výpočet napíšu trvalým spôsobom.
(2)
Každý list zápisníka sa vopred očísluje a na začiatku zápisníka sa uvedie počet listov.
(3)
Na každej strane zápisníka sa uvedie
a)
miesto a predmet merania,
b)
dátum merania,
c)
meno a podpis banského merača,
d)
typy a čísla použitých meračských prístrojov a pomôcok.
(4)
V prípade použitia elektronických meracích prístrojov výstupné údaje z týchto prístrojov nahradzujú zápisník.
§ 9
Výpočty
(1)
Výpočty sa spracúvajú prehľadným spôsobom. Vstupné a výstupné údaje sa zapisujú trvalým spôsobom.
(2)
Pri každom výpočte sa uvedie
a)
odkaz na podklady, z ktorých sa čerpali východiskové údaje merané i vypočítané,
b)
porovnanie dosiahnutých odchýlok s povolenými odchýlkami,
c)
meno a podpis pracovníka, ktorý výpočet vykonal alebo spracoval zadanie pre výpočet na počítači, prípadne pracovníka, ktorý ho skontroloval.
(3)
Vo výstupnej zostave z počítača sa uvedú alebo doplnia
a)
údaje uvedené v odseku 2,
b)
dané vstupné údaje,
c)
merané vstupné údaje,
d)
výsledky a kto ich kontroloval.
§ 10
Zoznamy súradníc
Zoznam súradníc obsahuje súradnice trvale stabilizovaných bodov podrobného polohového a výškového bodového poľa; pre tieto body sa vyhotovujú miestopisy.
§ 11
Základná mapa vykonaných prác
(1)
Základná mapa vykonaných prác sa vyhotovuje trvalým spôsobom ako originál na základe nameraných údajov alebo údajov prevzatých podľa § 3 ods. 2 v mierke 1:1000. V odôvodnených prípadoch možno použiť aj mierku 1:500 alebo 1:2000. Pre celé zobrazované územie sa použije jednotná mierka.
(2)
Základná mapa vykonaných prác obsahuje zákresy všetkých banských, geologických, technických údajov, správnych objektov a údajov, ktoré sú potrebné na riadne vedenie prác. Pri podzemných pracoviskách sa uvedú tiež údaje o vetraní. Na použitie značiek sa vzťahuje osobitný predpis.6)
(3)
V základnej mape vykonaných prác sa uvedú
a)
mierka mapy,
b)
názov mapy, číslo mapového listu a klad listov,
c)
názov organizácie, závodu a prevádzky,
d)
evidenčné číslo mapy v súbore dokumentácie organizácie,
e)
dátum vyhotovenia mapy, dátum jej doplnenia, meno a podpis banského merača,
f)
štvorcová súradnicová sieť s rozmermi 100 mm x 100 mm (postačia len priesečníky),
g)
vyznačenia trvale stabilizovaných bodov polohových a výškových bodových polí,
h)
súradnicový a výškový systém,
i)
štátne hranice Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vrátane hraničných znakov,
j)
hranice ochranných pilierov, ochranných pásiem a území chránených podľa osobitných predpisov7) s uvedením údajov o ich určení.
(4)
Na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky sa do základnej mapy vykonaných prác vyznačujú najmä:
a)
povrchové a podzemné (banské) objekty,
b)
etáže, rezy a stupne s príslušnými údajmi (napríklad nadmorská výška, dátum merania), pri ťažbe z vody nadmorská výška vodnej hladiny a dna,
c)
prieskumné a iné vrty okrem vrtov na trhacie práce,
d)
hranice plôch dotknutých predchádzajúcou banskou činnosťou alebo činnosťou vykonávanou banským spôsobom s uvedením roku a druhu vykonávanej činnosti, nadmorských výšok a s vyznačením ochranných pilierov,
e)
staré banské diela, zatopené banské diela, miesta s nebezpečenstvom prievalu vôd, tekutých pieskov a pod., ako aj uzatváracie objekty,
f)
geologicko-prieskumné diela,
g)
sklad výbušnín,
h)
stanica prvej pomoci,
i)
požiarny sklad.
§ 12
Mapa povrchu
(1)
Mapa povrchu sa vyhotovuje podľa osobitných predpisov8) na základe pozemkovej mapy evidencie nehnuteľností. Ak tvorí číselný výsledok pozemkovej mapy evidencie nehnuteľností register súradníc podrobných bodov, musia byť súradnice podrobných bodov pozemkovej mapy a obvodu mapy povrchu identické.
(2)
Mapa povrchu sa vyhotovuje v mierke základnej mapy vykonaných prác.
(3)
Mapa povrchu obsahuje
a)
hranice ochranných pilierov, ochranných pásiem a území chránených podľa osobitných predpisov7) s uvedením údajov o ich určení,
b)
vonkajší okraj lomu (horná hrana skrývky) alebo vyznačenie inej činnosti vykonávanej banským spôsobom vrátane prípadných vonkajších výsypiek s výškovými údajmi,
c)
stavby a zariadenia, ktoré by mohli byť ohrozené účinkami činnosti podľa § 1 ods. 1,
d)
prieskumné a iné vrty okrem vrtov na trhacie práce,
e)
predpokladané hranice účinkov podzemnej činnosti na povrch.
(4)
Mapa povrchu môže sa použiť ako podkladová mapa pre základnú mapu vykonaných prác, ak nedôjde k zhoršeniu jej čitateľnosti a prehľadnosti.
§ 13
Vyhotovenie a dopĺňanie grafickej dokumentácie
(1)
Dokumentácia sa vyhotovuje
a)
pri činnosti podľa § 1 ods. 1 písm. a) do troch mesiacov po vyťažení 100 000 m3,
b)
pri činnostiach podľa § 1 ods. 1 písm. b) a c) do troch mesiacov od ohlásenia činnosti.
(2)
Základná mapa vykonaných prác sa dopĺňa trvalým spôsobom najmenej
a)
ročne pri činnostiach podľa § 1 ods. 1 písm. a) a c),
b)
štvrťročne pri činnosti podľa § 1 ods. 1 písm. b).
(3)
Mapa povrchu sa dopĺňa trvalým spôsobom najmenej raz za rok.
(4)
Na žiadosť organizácie môže obvodný banský úrad v odôvodnených prípadoch predĺžiť lehoty dopĺňania dokumentácie o dvojnásobok určených lehôt.
§ 14
Voľba meračských metód a presnosť merania
(1)
Na použitie a voľbu meračských metód a presnosť merania pre jednotlivé činnosti podľa § 1 ods. 1 sa vzťahujú osobitné predpisy.9)
(2)
Pre každý druh merania sa volia vhodné meračské metódy, prístroje a pomôcky, ktoré zabezpečujú požadovanú alebo vyššiu presnosť.
(3)
Pri každom jednotlivom meraní treba prihliadať aj na účel a význam zameriavaných skutočností a na možnosť budúceho využitia výsledkov merania.
(4)
Pri meraní sa použijú také metódy a postupy, ktoré zabezpečujú dostatočnú vnútornú kontrolu alebo aspoň dva rôzne porovnateľné od seba nezávislé spôsoby merania, prípadne nezávislý dvakrát opakovaný rovnaký spôsob merania.
§ 15
Miesto a spôsob stabilizácie bodov
Body podrobného polohového a výškového bodového poľa sa stabilizujú tak, aby sa mohli použiť kedykoľvek na nadviazanie ďalších meračských prác alebo na kontrolné meranie. Body sa stabilizujú trvalým spôsobom na miestach bezpečných proti ich poškodeniu alebo zničeniu.10)
§ 16
Udržiavanie stabilizovaných bodov
Organizácia je povinná chrániť a udržiavať všetky stabilizované body, ktoré zriadila alebo prevzala.
§ 17
Evidencia dokumentácie
Všetky banskomeračské dokumenty alebo ich neoddeliteľne spojený súbor sa označia evidenčným číslom a evidujú.
§ 18
Uchovávanie dokumentácie
(1)
Banskomeračská dokumentácia sa trvale uchováva tak, aby nedošlo k jej poškodeniu, zničeniu alebo odcudzeniu.
(2)
Dokumentácia likvidovanej prevádzky sa uloží do archívu organizácie, prípadne jej právneho nástupcu.
(3)
Pred skartáciou dokumentácie je organizácia povinná dokumentáciu ponúknuť investorovi resp. užívateľovi.
§ 19
Spoločné ustanovenie
(1)
Za dokumentáciu podľa tejto vyhlášky sa považuje aj projektová dokumentácia alebo jej časť vyhotovená podľa osobitných predpisov,11) ak spĺňa požiadavky tejto vyhlášky.
(2)
Organizácie, ktoré dobývajú ložiská nevyhradených nerastov, kým sa nerozhodlo, že sú vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva, a ak objem ťažby na ložisku je menší ako 100 000 m3, vedú mapovú dokumentáciu podľa osobitných predpisov.12)
§ 20
Prechodné ustanovenie
(1)
Dokumentácia vyhotovená podľa doterajších predpisov sa dopĺňa podľa tejto vyhlášky odo dňa nadobudnutia jej účinnosti.
(2)
Organizácie, ktoré doteraz nevedú dokumentáciu, zabezpečia jej vyhotovenie, vedenie a dopĺňanie podľa tejto vyhlášky do 12 mesiacov odo dňa nadobudnutia jej účinnosti.
§ 21
Výnimky
(1)
Výnimky z ustanovení § 4, § 11 až 14 povolí v odôvodnených prípadoch Slovenský banský úrad, ak sa cieľ sledovaný vyhláškou dosiahne aj iným spôsobom alebo inými prostriedkami.
(2)
Žiadosť o povolenie výnimky vrátane návrhu náhradných opatrení predkladá vedúci organizácie prostredníctvom príslušného obvodného banského úradu.
§ 22
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa štrnásty diel úpravy Slovenského banského úradu č. 3000/1975, ktorou sa vydáva predpis o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o bezpečnosti prevádzky pri sprístupňovaní jaskýň a ich udržiavaní v bezpečnom stave (reg. v čiastke 33/1975 Zb.).
§ 23
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Predseda:
Ing. Macko v. r.
1)
§ 1 a 2 Hospodárskeho zákonníka č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov.
2)
Napríklad vyhláška Slovenského banského úradu č. 104/1989 Zb. o overovaní odbornej spôsobilosti pracovníkov pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom.
3)
ČSN 73 0415 Geodetické body.
4)
ČSN 73 0401 Názvoslovie geodetických základov.
5)
ČSN 01 3410 Mapy veľkých mierok. Základné ustanovenia.
6)
Banskomeračský predpis Ústredného banského úradu č. 4700/1967 - Zoznam dohodnutých značiek banských máp (reg. v čiastke 34/1968 Zb.).
7)
Napríklad vyhláška Slovenského banského úradu č. 79/1988 Zb. o chránených ložiskových územiach a dobývacích priestoroch.
8)
Zákon č. 46/1971 Zb. o geodézii a kartografii.
9)
a) pri činnosti podľa § 1 ods. 1 písm a)
III. diel úpravy Slovenského banského úradu č. 750/1972, ktorou sa vydáva predpis o banskomeračskej dokumentácii pre povrchové dobývanie rúd a nerúd (reg. v čiastke 16/1972 Zb.), v znení úpravy SBÚ č. 1074/1982 (reg. v čiastke 24/1982 Zb.);
b) pri činnostiach podľa § 1 ods. 1 písm. b) a c)
piaty diel úpravy Slovenského banského úradu č. 3800/1986 o banskomeračskej dokumentácii na hlbinných baniach (reg. v čiastke 27/1986 Zb.) uverejnenej v čiastke 6 Ú.v. SSR.
10)
ČSN 73 0416 Meračské znaky stabilizovaných bodov v geodézii.
11)
Napríklad vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.
12)
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
Nariadenie vlády SSR č. 1/1978 Zb. o podmienkach racionálneho využívania ložísk nevyhradených nerastov. |
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 393/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 393/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovuje paušálna suma trov konania o priestupkoch
Vyhlášeno 28. 9. 1990, datum účinnosti 1. 10. 1990, částka 67/1990
* § 1 - (1) Paušálna suma trov konania o priestupkoch, ktorú je povinný uhradiť občan podľa § 79 ods. 1 zákona, je 150 Kčs.
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. októbrom 1990.
Aktuální znění od 1. 10. 1990
393
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnútra Slovenskej republiky
zo 4. septembra 1990,
ktorou sa ustanovuje paušálna suma trov konania o priestupkoch
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky podľa § 79 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
(1)
Paušálna suma trov konania o priestupkoch, ktorú je povinný uhradiť občan podľa § 79 ods. 1 zákona, je 150 Kčs.
(2)
Ak bol do konania o priestupkoch pribraný znalec, zvyšuje sa paušálna suma podľa odseku 1 o 200 Kčs; ak bol pribraný znalec z odboru psychiatrie, zvyšuje sa paušálna suma podľa odseku 1 o 350 Kčs.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. októbrom 1990.
Minister:
Ing. Andráš v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o meste Košice
Vyhlášeno 1. 10. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 68/1990
* PRVÁ ČASŤ - POSTAVENIE MESTA KOŠICE (§ 1 — § 4)
* DRUHÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA MESTA (§ 5 — § 9)
* TRETIA ČASŤ - POSTAVENIE ORGÁNOV MESTA (§ 10 — § 17)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - § 18 (§ 18 — § 18)
* PIATA ČASŤ - § 19 (§ 19 — § 19)
* ŠIESTA ČASŤ - § 20 (§ 20 — § 23)
* Prechodné a záverečné ustanovenia
* § 24 - (1) Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na mesto ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení a zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
* § 25 - Podrobnejšiu deľbu pôsobnosti medzi orgánmi miestnej samosprávy a mestskej samosprávy upraví štatút. Mestské zastupiteľstvo schváli štatút najneskoršie do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
* § 26 - Práva a záväzky národných výborov v meste prechádzajú ku dňu účinnosti tohto zákona na mesto a mestské časti v rozsahu vymedzenom týmto zákonom, ak osobitný zákon neustanovuje inak.
* § 27 - Na opatrenia vykonané príslušnými orgánmi štátnej správy na prípravu vykonania volieb podľa tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, ak neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli vykonané za jeho účinnosti.
* § 28 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy mesta; ustanovenie § 24 odsekov 2 a 3 tohto zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.)
401
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 1. októbra 1990
o meste Košice
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
POSTAVENIE MESTA KOŠICE
§ 1
Základné ustanovenie
Mesto Košice (ďalej len „mesto“) je samostatným a samosprávnym územným celkom; združuje občanov, ktorí majú na území mesta trvalý pobyt.
§ 2
(1)
Mesto je právnickou osobou, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom a s majetkom, ktorý mu bol zverený, a s vlastnými a zverenými finančnými príjmami.
(2)
Mestské časti sú právnickými osobami, ktoré za podmienok ustanovených zákonom a štatútom mesta (ďalej len „štatút“) hospodária so zvereným a vlastným majetkom a so zverenými a vlastnými finančnými príjmami.
§ 3
Územie mesta
(1)
Územie mesta tvoria katastrálne územia uvedené v prílohe č. 1 tohto zákona.
(2)
Mesto sa člení na mestské časti uvedené v prílohe č. 2 tohto zákona. Podobné vymedzenie územia mestských častí ustanoví mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo.
(3)
Vytvoriť, zrušiť, zlúčiť, alebo rozdeliť mestské časti alebo vykonať iné zmeny ich hraníc môže mestské zastupiteľstvo len so súhlasom alebo na návrh obyvateľov 1) dotknutých mestských častí.
§ 4
Vzťah mesta k okolitým obciam
(1)
Veci spoločného záujmu mesta a okolitých obcíobcí sa riešia vzájomnou dohodou.
(2)
Mesto dbá, aby jeho rozvoj nebol na ujmu rozvoja okolitých obcíobcí.
DRUHÁ ČASŤ
SAMOSPRÁVA MESTA
§ 5
Výkon samosprávy
Samosprávu mesta vykonávajú obyvatelia mesta
a)
orgánmi mesta,
b)
orgánmi mestských častí,
c)
hlasovaním obyvateľov mesta,
d)
hlasovaním obyvateľov mestskej časti,
e)
verejným zhromaždením obyvateľov mestskej časti.
§ 6
Orgány mesta
(1)
Orgánmi mesta sú:
a)
mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo,
b)
primátor mesta.
(2)
Orgánmi mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva sú:
a)
mestská rada,
b)
komisie.
(3)
Mestské zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje osobitný zákon, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce.
(4)
Mestské zastupiteľstvo v súlade s osobitnými predpismi zriaďuje mestskú políciu a mestský požiarny zbor.
(5)
Mestské zastupiteľstvo volí hlavného kontrolóra.
§ 7
Orgány mestskej časti
(1)
Orgánmi mestskej časti sú:
a)
miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo,
b)
starostastarosta.
(2)
Orgánmi miestneho zastupiteľstva sú:
a)
miestna rada,
b)
komisie.
(3)
Miestne zastupiteľstvo zriaďuje podľa potreby, alebo ak to ustanovuje štatút, ďalšie svoje stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány a určuje im náplň práce.
(4)
Miestne zastupiteľstvo volí miestneho kontrolóra.
(5)
Odborné, administratívne a organizačné veci orgánov mestskej časti zabezpečuje miestny úrad.
§ 8
Hlasovanie obyvateľov
(1)
Mestské zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov mesta, ak ide
a)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mesta,
b)
o petíciu skupiny obyvateľov mesta v počte najmenej 20 % všetkých oprávnených voličov,
c)
o požiadavku aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev, ktorá musí byť podaná písomne s uvedením dôvodov.
(2)
Mestské zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mesta o ďalších dôležitých veciach celomestskej povahy, ak s tým súhlasí aspoň tretina miestnych zastupiteľstiev alebo ak to umožňuje štatút.
(3)
Miestne zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov mestskej časti, ak ide
a)
o návrh na zmenu názvu mestskej časti, jej zlúčenie s inou mestskou časťou, rozdelenie mestskej časti alebo zmenu jej hranice,
b)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti,
c)
o petíciu skupiny obyvateľov v mestskej časti v počte najmenej 20 % všetkých oprávnených voličov v mestskej časti,
d)
o prípady, v ktorých je podľa štatútu povinné.
(4)
Miestne zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov mestskej časti o ďalších dôležitých veciach týkajúcich sa postavenia alebo rozvoja mestskej časti alebo života jej obyvateľov.
(5)
Výsledok hlasovania obyvateľov mesta, na ktorom sa zúčastnilo viac ako 50 % oprávnených voličov, nahrádza rozhodnutie mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva.
(6)
Výsledok hlasovania obyvateľov mestskej časti, na ktorom sa zúčastnilo viac ako 50 % oprávnených voličov, nahrádza rozhodnutie miestneho zastupiteľstva.
(7)
Výsledok hlasovania obyvateľov mesta a ani mestskej časti nemôže nahradiť rozhodnutie o rozpočte a o záverečnom účte.
§ 9
Verejné zhromaždenie
Na posúdenie vecí týkajúcich sa mestskej časti môže miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov mestskej časti.
TRETIA ČASŤ
POSTAVENIE ORGÁNOV MESTA
§ 10
Mestské zastupiteľstvo
(1)
Mestské zastupiteľstvo je zastupiteľským zborom obyvateľov mesta a orgánom samosprávy mesta. Rozhoduje o najdôležitejších otázkach celomestského charakteru.
(2)
Mestské zastupiteľstvo má 80 poslancov volených obyvateľmi mesta v priamych voľbách. Počet poslancov volených v jednotlivých mestských častiach určí mestské zastupiteľstvo podľa podielu počtu obyvateľov mestskej časti na celkovom počte obyvateľov mesta, pričom každá z nich má v mestskom zastupiteľstve aspoň jedného poslanca.
(3)
Mestskému zastupiteľstvu je vyhradené:
a)
uznášať sa na všeobecne záväzných nariadeniach mesta a schvalovať štatút,
b)
určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom mesta a so zvereným majetkom, schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním,
c)
schvaľovať rozpočet mesta a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať záverečný účet,
d)
schvaľovať územný plán mesta a celomestské koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života mesta,
e)
rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa písmena c) tohto odseku,
f)
určovať náležitosti miestnej dane alebo celomestskej verejnej dávky alebo celomestského miestneho poplatku v meste, ako aj rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky,
g)
zriaďovať a zrušovať účelové fondy,
h)
vyhlasovať hlasovanie obyvateľov mesta,
i)
zriaďovať podniky mesta a rozpočtové a príspevkové organizácie celomestskej povahy,
j)
schvaľovať združovanie prostriedkov mesta a účasť mesta v regionálnych a územných združeniach,
k)
určovať organizáciu magistrátu mesta, určovať plat primátora a hlavného kontrolóra,
l)
schvaľovať poriadok odmeňovania pracovníkov magistrátu mesta,
m)
určovať podľa potreby a špecifík mesta zásady ochrany a tvorby životného prostredia,
n)
schvaľovať koncepcie a plány rozvoja kultúrneho života v meste a zabezpečovať prostriedky na ich realizáciu.
§ 11
Primátor mesta
(1)
Primátor mesta je výkonným orgánom mesta a zastupuje ho navonok. Má právo nosiť primátorské insígnie.
(2)
Primátora volia obyvatelia mesta v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.2) Funkcia primátora je nezlučiteľná s funkciou starostustarostu mestskej časti.
(3)
Primátor je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch mesta3) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov magistrátu,4) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.5)
(4)
Primátor zvoláva a vedie zasadnutia mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva, mestskej rady a podpisuje ich uznesenia.
(5)
Primátora zastupuje jeho námestník, ktorého zvolí mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo z radov svojich poslancov a vymedzí mu okruh právomoci v štatúte.
§ 12
Mestská rada
(1)
Mestská rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu primátora.
(2)
Mestská rada sa skladá z 15 členov, ktorých volí mestské zastupiteľstvo zo svojich poslancov na celé funkčné obdobie, starostov všetkých mestských častí a primátora. V zložení mestskej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán a hnutí (ďalej len „politické strany“) zastúpených v mestskom zastupiteľstve.
(3)
Mestská rada sa schádza podľa potreby, najmenej raz za mesiac. Jej zasadnutie zvoláva a vedie primátor.
(4)
Úlohy mestskej rady, ako aj vzťahy k iným orgánom mesta upraví štatút.
§ 13
Magistrát mesta
(1)
Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh orgánov mesta plní magistrát mesta. Magistrát sa vnútorne člení na oddelenia a referáty.
(2)
Na čele magistrátu mesta je riaditeľ, ktorého na návrh primátora na dobu neurčitú vymenúva a odvoláva mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo. Riaditeľ magistrátu sa zúčastňuje zasadnutí mestského zastupiteľstvamestského zastupiteľstva a mestskej rady s hlasom poradným.
§ 14
Miestne zastupiteľstvo
(1)
Miestne zastupiteľstvo je zastupiteľským zborom obyvateľov mestskej časti a orgánom samosprávy mestskej časti.
(2)
Miestne zastupiteľstvo rozhoduje o najdôležitejších otázkach miestneho významu, najmä:
a)
uznáša sa na všeobecne záväzných nariadeniach miestneho zastupiteľstva,
b)
rozhoduje vo veciach týkajúcich sa nakladania a zásad hospodárenia so zvereným majetkom a vlastným majetkom, ako aj so zverenými a vlastnými finančnými príjmami, schvaľuje najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a finančných príjmov a kontroluje hospodárenie s nimi,
c)
určuje podľa potreby a špecifík mestskej časti zásady ochrany a tvorby životného prostredia,
d)
schvaľuje rozpočet mestskej časti a jeho zmeny, kontroluje jeho čerpanie a schvaľuje záverečný účet,
e)
rozhoduje o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. b) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. c) tohto zákona,
f)
určuje náležitosti verejnej dávky alebo miestneho poplatku v mestskej časti a rozhoduje o prijatí úveru alebo pôžičky,
g)
zriaďuje a zrušuje účelové fondy,
h)
vyhlasuje hlasovanie obyvateľov mestskej časti,
i)
zriaďuje podniky mestskej časti a rozpočtové a príspevkové organizácie,
j)
rozhoduje o združení prostriedkov mestskej časti a o účasti v regionálnych a záujmových združeniach,
k)
určuje organizáciu miestneho úradu, plat starostustarostu a miestneho kontrolóra a schvaľuje poriadok odmeňovania pracovníkov miestneho úradu,
l)
zabezpečuje rozvoj kultúrneho života v mestskej časti.
§ 15
Starosta
(1)
StarostaStarosta je výkonným orgánom mestskej časti, zastupuje ju navonok. Má právo nosiť insígnie.
(2)
StarostuStarostu volia obyvatelia mestskej časti v priamych voľbách. Volebné pravidlá upravuje osobitný zákon.2)
(3)
StarostaStarosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych vzťahoch mestskej časti3) a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov miestneho úradu;4) v administratívnoprávnych vzťahoch je správnym orgánom.5)
(4)
StarostaStarosta zvoláva a vedie zasadnutia miestneho zastupiteľstva a miestnej rady a podpisuje ich uznesenia.
(5)
StarostuStarostu zastupuje jeho zástupca, ktorého zvolí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo z radov svojich poslancov a vymedzí mu okruh právomocí.
§ 16
Miestna rada
(1)
Miestna rada je iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom miestneho zastupiteľstva. Plní aj funkciu poradného orgánu starostustarostu.
(2)
V zložení miestnej rady sa prihliada na zastúpenie politických strán zastúpených v miestnom zastupiteľstve.
(3)
Miestna rada sa schádza podľa potreby, najmenej raz za mesiac. Jej zasadnutie zvoláva a vedie starostastarosta.
§ 17
Miestny úrad
(1)
Odborné, administratívne a organizačné práce súvisiace s plnením úloh mestskej časti plní miestny úrad.
(2)
Na čele miestneho úradu je prednosta, ktorého na návrh starostustarostu na dobu neurčitú vymenúva a odvoláva miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo. Prednosta miestneho úradu sa zúčastňuje zasadnutí miestneho zastupiteľstva a miestnej rady s hlasom poradným.
ŠTVRTÁ ČASŤ
§ 18
Poslanci
(1)
Poslancov miestneho zastupiteľstva volia obyvatelia mestskej časti v priamych voľbách.
(2)
Počet poslancov miestneho zastupiteľstva určí miestne zastupiteľstvomiestne zastupiteľstvo tak, aby malo:
a)
v mestských častiach do 3000 obyvateľov 9 -13 poslancov,
b)
v mestských častiach nad 3000 do 20 000 obyvateľov 13 - 30 poslancov,
c)
v mestských častiach nad 20 000 obyvateľov 31 - 60 poslancov.
(3)
Volebné pravidlá pre voľbu poslancov miestneho zastupiteľstva upravuje osobitný zákon.2)
PIATA ČASŤ
§ 19
Symboly mesta
(1)
Symbolmi mesta sú:
a)
erb,
b)
zástava,
c)
pečať.
(2)
Vyobrazenie, opis a používanie symbolov mesta určí mestské zastupiteľstvomestské zastupiteľstvo v štatúte.
ŠIESTA ČASŤ
§ 20
Spolupráca s orgánmi štátu
(1)
Orgány samosprávy mesta a mestských častí pri plnení úloh súvisiacich so zabezpečením potrieb mesta a jeho obyvateľov spolupracujú s orgánmi štátu na území mesta.
(2)
Orgány štátu poskytujú orgánom samosprávy mesta pomoc v odborných veciach, najmä:
a)
poskytujú údaje a informácie z evidencií vedených orgánmi štátu,
b)
podieľajú sa na odbornej príprave pracovníkov samosprávnych orgánov v meste, na príprave poslancov mestského a miestnych zastupiteľstiev,
c)
pomáhajú pri riešení mimoriadnych situácií, ktoré majú negatívny dopad na uspokojovanie potrieb obyvateľov mesta.
§ 21
Spolupráca s právnickými a fyzickými osobami
(1)
Právnické a fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť na území mesta spolupracujú s orgánmi samosprávy mesta a mestských častí pri zabezpečovaní rozvoja mesta.
(2)
Orgány samosprávy mesta a mestských častí podporujú podnikateľskú činnosť právnických a fyzických osôb, ktorá je na prospech mesta a v súlade s územným plánom.
(3)
Na umiestnenie právnickej osoby alebo jej časti na území mesta, na zmeny jej činnosti, ktoré sa týkajú života mesta, je potrebný súhlas starostustarostu mestskej časti. Vo veciach celomestskej povahy je potrebný súhlas primátora.
(4)
Súhlas na umiestnenie právnickej osoby na území mesta možno vydať na dobu určitú a môžu byť v ňom určené podmienky na činnosť právnickej osoby z hľadiska tvorby a ochrany životného prostredia, využívania zdrojov a infraštruktúry mesta.
§ 22
Pomoc pri mimoriadnych situáciách
(1)
Primátor alebo starostastarosta môže uložiť právnickej osobe povinnosť poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo podobnej mimoriadnej udalosti, ak osobitný zákon neustanovuje inak.
(2)
Právnická osoba, ktorá poskytla osobnú alebo vecnú pomoc, má právo na úhradu účelne vynaložených nákladov. Toto právo môže uplatniť do troch mesiacov odo dňa zistenia nákladov, najneskôr do troch rokov od ich vzniku, u primátora alebo starostustarostu, inak toto právo zanikne.
§ 23
Pokuty
(1)
Primátor môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba
a)
poruší všeobecne záväzné nariadenie mesta,
b)
nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú primátorom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti.
(2)
StarostaStarosta môže uložiť právnickej osobe pokutu do 200 000 Kčs, ak právnická osoba
a)
neudržuje čistotu a poriadok na užívanom pozemku alebo inej nehnuteľnosti, a tým naruší vzhľad alebo prostredie mestskej časti alebo znečistí verejné priestranstvo alebo odkladá veci mimo vyhradených miest,
b)
poruší všeobecne záväzné nariadenie mestskej časti,
c)
nesplní v určenej lehote bez vážneho dôvodu povinnosť uloženú starostom poskytnúť osobnú alebo vecnú pomoc pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti.
(3)
Pokuta je príjmom rozpočtu mesta, ak ju uložil primátor, alebo rozpočtu mestskej časti, ak ju uložil starostastarosta.
(4)
Pokutu podľa odsekov 1 a 2 možno uložiť do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa primátor, resp. starostastarosta dozvedel o tom, kto sa porušenia dopustil, najneskôr do jedného roka od spáchania konania opodstatňujúceho uloženie pokuty. Pri ukladaní pokút sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 24
(1)
Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na mesto ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení a zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
(2)
Na vykonanie volieb do orgánov samosprávy mesta a mestských častí v roku 1990 sa vzťahujú ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí s týmito odchýlkami:
1.
Lehota podľa § 9 ods. 3 sa skracuje na 55 dní.
2.
Lehota podľa § 14 ods. 1 sa skracuje na 50 dní.
3.
Lehota podľa § 16 ods. 3 sa skracuje na 45 dní.
4.
Lehota podľa § 17 ods. 3 sa skracuje na 40 dní.
5.
Lehota podľa § 21 ods. 1 a 2 sa skracuje na 45 dní.
6.
Lehota podľa § 22 ods. 2 sa skracuje na 40 dní.
(3)
Na vykonanie volieb do orgánov samosprávy mesta a mestských častí v roku 1990 sa vzťahujú ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení s odchýlkou, podľa ktorej sa lehota uvedená v § 30 ods. 1 tohto zákona skracuje na 55 dní.
§ 25
Podrobnejšiu deľbu pôsobnosti medzi orgánmi miestnej samosprávy a mestskej samosprávy upraví štatút. Mestské zastupiteľstvo schváli štatút najneskoršie do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 26
Práva a záväzky národných výborov v meste prechádzajú ku dňu účinnosti tohto zákona na mesto a mestské časti v rozsahu vymedzenom týmto zákonom, ak osobitný zákon neustanovuje inak.
§ 27
Na opatrenia vykonané príslušnými orgánmi štátnej správy na prípravu vykonania volieb podľa tohto zákona už v čase pred začiatkom jeho účinnosti, ak neodporujú zákonu, sa hľadí tak, ako by boli vykonané za jeho účinnosti.
§ 28
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy mesta; ustanovenie § 24 odsekov 2 a 3 tohto zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
ZOZNAM KATASTRÁLNYCH ÚZEMÍ, KTORÉ TVORIA ÚZEMIE MESTA KOŠICE
1.
Čermeľ
2.
Kavečany
3.
Ťahanovce
4.
Sever
5.
Stred
6.
Západ
7.
Myslava
8.
Pereš
9.
Lorinčík
10.
Východ
11.
Košická Nová Ves
12.
Vyšné Opátske
13.
Krásna
14.
Šebastovce
15.
Barca
16.
Juh
17.
Poľov
18.
Šaca
19.
Východoslovenské železiarne
Príloha č. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
MESTSKÉ ČASTI MESTA KOŠICE, V KTORÝCH SA ZRIAĎUJÚ ORGÁNY SAMOSPRÁVY MESTSKÝCH ČASTÍ
1.
Kavečany
2.
Ťahanovce
3.
Sever
4.
Staré Mesto
5.
Lorinčík
6.
Pereš
7.
Myslava
8.
Západ
9.
Dargovských hrdinov
10.
Košická Nová Ves
11.
Barca
12.
Šebastovce
13.
Krásna
14.
Nad jazerom
15.
Juh
16.
Šaca
17.
Poľov
18.
Sídlisko Ťahanovce
19.
Sídlisko KVP
20.
Džungľa
21.
Vyšné Opátske
22.
Luník IX.
1)
Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
2)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí.
3)
§ 20 Občianskeho zákonníka.
§ 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka.
4)
§ 9 ods. 1 Zákonníka práce.
5)
§ 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 402/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 402/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánu Slovenskej republiky pri vykonávaní zákona č. 298/1990 Zb. o úprave niektorých majetkových vzťahov rehoľných rádov a kongregácií a arcibiskupstva olomouckého
Vyhlášeno 1. 10. 1990, datum účinnosti 1. 10. 1990, částka 68/1990
* § 1 - Súhlas na vypratanie nehnuteľného majetku uvedeného v osobitnom predpise,1) ak tento majetok slúži na poskytovanie zdravotníckych alebo sociálnych služieb alebo pre školstvo alebo pre kultúrnu či osvetovú činnosť, udeľuje Ministerstvo kultúry Slovenskej re
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 10. 1990
402
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 1. októbra 1990
o pôsobnosti orgánu Slovenskej republiky pri vykonávaní zákona č. 298/1990 Zb. o úprave niektorých majetkových vzťahov rehoľných rádov a kongregácií a arcibiskupstva olomouckého
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Súhlas na vypratanie nehnuteľného majetku uvedeného v osobitnom predpise,1) ak tento majetok slúži na poskytovanie zdravotníckych alebo sociálnych služieb alebo pre školstvo alebo pre kultúrnu či osvetovú činnosť, udeľuje Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky po prerokovaní s príslušným ústredným orgánom štátnej správy.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 1 zákona č. 298/1990 Zb. o úprave niektorých majetkových vzťahov rehoľných rádov a kongregácií a arcibiskupstva olomouckého. |
Zákon č. 403/1990 Sb. | Zákon č. 403/1990 Sb.
Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd
Vyhlášeno 10. 10. 1990, datum účinnosti 1. 11. 1990, částka 69/1990
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - VYDÁNÍ VĚCI (§ 4 — § 13)
* ČÁST TŘETÍ - PENĚŽNÍ NÁHRADY (§ 14 — § 19a)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 20 (§ 20 — § 23d)
* ČÁST PÁTÁ - § 24 (§ 24 — § 25)
* § 26 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
403
ZÁKON
ze dne 2. října 1990
o zmírnění následků některých majetkových křivd
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Zákon se vztahuje na následky majetkových křivd způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy z roku 1948.1) Za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb.
§ 2
Zmírnění následků majetkových křivd podle tohoto zákona spočívá ve vydání věci fyzické nebo soukromé právnické osobě, které byla odňata (dále jen „vlastník“) na základě předpisů uvedených v § 1, v poskytnutí peněžní náhrady (§ 14) nebo ve vydání kupní ceny (§ 15) anebo v doplatku rozdílu mezi peněžní náhradou a kupní cenou (§ 16).
§ 3
Další oprávněné osoby
(1)
Zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, vydá se odňatá věc dalším oprávněným osobám v tomto pořadí:
a)
dědic ze závěti, dožil-li se dne účinnosti tohoto zákona;
b)
děti vlastníka a jeho manžel, který žije ke dni účinnosti tohoto zákona; není-li některé z dětí vlastníka v den účinnosti tohoto zákona naživu, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a není-li naživu některé z nich, jeho potomci;
c)
rodiče vlastníka, nejsou-li naživu osoby uvedené pod písmenem b), kteří se dožili dne smrti vlastníka;
d)
sourozenci, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona. V případě, že některý ze sourozenců ke dni účinnosti tohoto zákona nežije, jsou oprávněnými osobami na jeho místě jeho žijící děti.
(2)
Nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1, vydá se odňatá věc dědici vlastníka, a není-li naživu, jeho žijícím dětem.
(3)
Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů; nežije-li některý z nich, řídí se pořadí dalších na jeho místě oprávněných osob podle odstavců 1 a 2.
ČÁST DRUHÁ
VYDÁNÍ VĚCI
§ 4
(1)
Vydání podle § 2 a 3 se týká věcí, které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby (dále jen „povinná osoba“), s výjimkou cizích států, podniků se zahraniční majetkovou účastí2) a obchodních společností,3) jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990.
(2)
Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena.
§ 5
(1)
Povinná osoba je povinna neodkladně vydat věc oprávněné osobě na její písemnou výzvu.
(2)
Povinná osoba a oprávněná osoba sepíší dohodu o vydání věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona.
(3)
Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitostnemovitost, použije se § 133 odst. 2 občanského zákoníku.
(4)
Pokud povinná osoba své povinnosti nesplní, oprávněná osoba může uplatnit své nároky u soudu.
§ 6
(1)
Vlastník připojí k písemné výzvě o vydání věci potvrzení krajského úřadu, v jehož správním obvodu se nemovitostnemovitost nachází, o odnětí věci podle zákona č. 71/1959 Sb. nebo potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění po roce 1955 anebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata. Tyto doklady lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným věrohodným dokladem, obsahují-li právní důvod odnětí a jméno osoby (osob), které byla věc odňata.
(2)
V případě převodu nemovitostinemovitosti podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. se k výzvě připojí potvrzení krajského úřadu o odnětí věci a o tom, komu byla odňata. Tyto doklady lze nahradit stejným způsobem jako doklady podle odstavce 1. K výzvě se dále připojí potvrzení
a)
krajského úřadu o výši částky, která byla za odňatou věc vlastníku vyplacena5) (dále jen „vyplacená částka“), s uvedením organizace, která ji zaplatila;
b)
Ministerstva financí o tom, zda bylo příslušným Ministerstvem financí nebo příslušnou Správou pro věci majetkové a devizové za odňaté věci vyplaceno mimořádné odškodnění ze státního rozpočtu (dále jen „odškodnění“), komu bylo vyplaceno a v jaké výši.
(3)
Další oprávněné osoby k výzvě rovněž připojí doklad osvědčující jejich vztah k vlastníku (§ 3).6)
(4)
Je-li oprávněnou osobou devizový cizozemec, přiloží k výzvě potvrzení příslušné Správy pro věci majetkové a devizové, že nemovitostnemovitost nebyla vypořádána mezistátními dohodami.
§ 7
Oprávněná osoba je povinna do 60 dnů ode dne uzavření dohody odvést
a)
vyplacenou částku, a to povinné osobě, která ji vyplatila, nebo jejímu právnímu nástupci;
b)
poskytnuté odškodnění Ministerstvu financí, kterému odvede i vyplacenou částku, zanikla-li povinná osoba bez právního nástupce.
§ 8
K návrhu na vklad do katastru nemovitostínemovitostí je oprávněná osoba povinna předložit příslušnému orgánu republiky6a) doklad o odvedení částek uvedených v § 7, případně o tom, že se uzavřela dohoda o splátkách.
§ 9
(1)
Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich, podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá.
(2)
Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v § 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 10
(1)
Věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nachází ke dni uzavření dohody. Sjednala-li povinná osoba před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitostinemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se vydávané věci, musí dohoda obsahovat ujednání o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy.
(2)
Je-li vydávaná stavba oproti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, přísluší oprávněné osobě i peněžní náhrada (§ 14).
(3)
Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitostinemovitosti a uhradí Ministerstvu financí rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení Ministerstvem financí v případě, že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání.
(4)
Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).
(5)
Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4.
(6)
Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).
§ 11
Povinná osoba nemůže proti oprávněným osobám uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně. K zástavním právům a věcným břemenům, která vázla na věci v době jejího odnětí nebo v době jejího vydání, se nepřihlíží.
§ 12
(1)
Dnem převzetí nemovitostinemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitostinemovitosti.
(2)
Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostechnemovitostech, které slouží pro
a)
činnost diplomatických a konzulárních misí,
b)
poskytování zdravotnických a sociálních služeb,
c)
potřeby školství,
d)
provoz kulturních a tělovýchovných zařízení,
e)
pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitostnemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(3)
Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
(4)
Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitostinemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitostinemovitosti nad běžné opotřebení.
§ 13
Vydání movitých věcí
(1)
Nárok na vydání movitých věcí má oprávněná osoba, prokáže-li, že byly odňaty na základě předpisů uvedených v § 1 a kde se nacházejí ke dni účinnosti tohoto zákona.
(2)
Movité věci, které slouží k provozu činnosti umístěné ve vydávané nemovitostinemovitosti, je povinná osoba povinna nabídnout ke koupi nejprve oprávněným osobám za zůstatkovou cenu, a to nejpozději ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 2.
ČÁST TŘETÍ
PENĚŽNÍ NÁHRADY
§ 14
(1)
Za stavbu, která byla demolována, a za nemovitostinemovitosti, za něž peněžní náhrada přísluší podle § 10, poskytne Ministerstvo financí oprávněné osobě na její výzvu doloženou podle § 6 peněžní náhradu (dále jen „náhrada“) ve výši stanovené podle stavu ke dni odnětí, a to postupem uvedeným v § 19a, s připočtením 3% z této částky za každý rok od odnětí do dne účinnosti tohoto zákona.
(2)
Náhrada se sníží o vyplacenou částku [§ 6 odst. 2 písm. a)] nebo o odškodnění [§ 6 odst. 2 písm. b)].
(3)
Náhrada poskytovaná podle § 10 odst. 2 se dále sníží o cenu vydané nemovitostinemovitosti, stanovenou podle odstavce 1, vypočtenou podle stavu nemovitosti uvedeného v § 10 odst. 1.
§ 15
(1)
Byly-li nemovitostinemovitosti v době před účinností tohoto zákona převedeny do vlastnictví jiných fyzických osob, než jsou osoby oprávněné, zůstává právo těchto fyzických osob zachováno a oprávněné osobě vzniká nárok na vydání kupní ceny od povinné osoby, která nemovitostnemovitost prodala, nebo od jejího právního nástupce. Toto neplatí, jestliže fyzická osoba nabyla věc od státu způsobem uvedeným v § 4 odst. 2 zákona. V takovém případě se nemovitostnemovitost vydá oprávněné osobě, přičemž povinné osobě vznikne právo na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci, a úhradu za zřízení práva osobního užívání pozemku. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.
(2)
Zanikla-li povinná organizace bez právního nástupce, má oprávněná osoba tento nárok proti Ministerstvu financí. Nárok na vydání kupní ceny má i oprávněná osoba, která nemovitostnemovitost odkoupila před účinností tohoto zákona.
(3)
Zachováno zůstává i vlastnické právo cizích států, podniku se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejímiž společníky jsou výhradně fyzické osoby, bylo-li na ně převedeno v době před 1. říjnem 1990. Oprávněné osobě vzniká nárok na vydání náhrady od Ministerstva financí.
§ 16
Je-li kupní cena, na jejíž vrácení mají oprávněné osoby nárok podle § 15, nižší než náhrada podle § 14, doplatí Ministerstvo financí těmto osobám rozdíl mezi náhradou a kupní cenou.
§ 17
Odkoupila-li nemovitostnemovitost pouze některá z oprávněných osob, mají ostatní z nich proti osobě, která obdržela celou kupní cenu, nárok na její poměrnou část nebo na poměrnou část doplatku rozdílu mezi náhradou a kupní cenou.
§ 18
Za nemovitostnemovitost, o jejíž vydání oprávněné osoby neprojeví ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 1 zájem, náhrada nepřísluší.
§ 19
(1)
K vydání věci (§ 5) nebo kupní ceny (§ 15) může oprávněná osoba povinnou osobu vyzvat do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zaniká.
(2)
Povinná osoba je povinna uzavřít dohodu s oprávněnou osobou a vydat jí věc nebo kupní cenu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 anebo ve lhůtě uvedené v § 10 odst. 3.
(3)
Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může oprávněná osoba vyzvat Ministerstvo financí k poskytnutí náhrady podle § 14 nebo k vydání kupní ceny podle § 15, popřípadě k doplacení rozdílu podle § 16.
(4)
Ministerstvo financí je povinno částky podle odstavce 3 vyplatit nejpozději do jednoho roku poté, co výzvu obdrželo.
(5)
Pokud Ministerstvo financí nesplní povinnost ve lhůtě uvedené v odstavci 4, zvýší se náhrada o 1 % za každý započatý měsíc ode dne uplynutí této lhůty do dne poskytnutí náhrady.
§ 19a
(1)
Pro oceňování všech staveb pro účely tohoto zákona se použije část I., hlava první vyhlášky č. 73/1964 Sb. (dále jen „vyhláška“).
(2)
Náhrada za pozemek, který se nevrací, se stanoví pětinásobkem sazeb uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky podle sazby platné pro výměru pozemků do 800 m2 bez ohledu na jeho výměru.
(3)
Peněžní částku, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3, stanoví Ministerstvo financí současně se stanovením lhůty pro její zaplacení, a to i v případech, kdy byla nemovitostnemovitost podle tohoto zákona již vydána.
(4)
Způsob ocenění za použití vyhlášky stanoví v jednotlivých případech Ministerstvo financí.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 20
Tento zákon se vztahuje i na devizového cizozemce, pokud věc, která by měla být převedena do jeho vlastnictví, nebyla vypořádána mezistátními majetkoprávními dohodami.
§ 21
Nezbytné náklady spojené s poskytováním náhrad oprávněným osobám nese Ministerstvo financí.
§ 22
(1)
Povinná osoba je povinna s odňatými věcmi a s movitými věcmi uvedenými v § 13 odst. 2 až do jejich vydání oprávněným osobám nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu.
(2)
Právo na náhradu škody, kterou by povinná osoba způsobila porušením této povinnosti, zůstává ustanovením § 11 nedotčeno.
(3)
Pokud povinná osoba neuspokojí nároky oprávněné osoby podle tohoto zákona ve stanovené lhůtě (§ 19 odst. 2), je povinna uhradit Ministerstvu financí za každý den překročení lhůty částku 3000 Kč. Uplatní-li oprávněná osoba nárok u soudu, končí lhůta uplynutím 30 dnů poté, kdy jeho rozhodnutí nabylo právní moci.
§ 23
(1)
Náklady spojené se sepsáním dohody o vydání věci nese povinná osoba.
(2)
Notářské a správní poplatky související s vydáním věci podle tohoto zákona se nevyměřují.
(3)
Osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků.
§ 23a
Není-li oprávněné osoby nebo neuplatnila-li žádná z oprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 19, stává se oprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do osmnácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik.
§ 23b
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 23d
Finanční plnění získaná státem podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.
ČÁST PÁTÁ
§ 24
Doplňují se
2.
ustanovení § 125 odst. 2 hospodářského zákoníku, do něhož se vkládá nové ustanovení písmene e), které zní:
„e)
jde-li o smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci, popřípadě o jinou smlouvu týkající se nemovitosti vydávané podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd.“;
§ 25
(1)
Zrušují se
1.
vládní nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru;
2.
vyhláška ministerstva financí č. 88/1959 Ú.l., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru;
3.
zákon č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku;
4.
vyhláška ministerstva financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú.l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.
(2)
Po dni účinnosti tohoto zákona se nepoužije § 6 odst. 1 zákona č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, ve znění zákona č. 64/1951 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění obchodních podniků.
(3)
Uzavřením dohody podle § 5 odst. 2 anebo právní mocí rozsudku (§ 22 odst. 3) pozbývá platnosti rozhodnutí o odnětí věci, vydané podle právních předpisů uvedených v § 1; stejně pozbývá platnosti i kupní smlouva uzavřená podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb.
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 3 zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.
§ 3 zákona č. 115/1948 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru, ve znění zákona č. 108/1950 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského.
§ 6 odst. 1 zákona č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, ve znění zákona č. 64/1951 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění obchodních podniků.
§ 3 zákona č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami.
§ 1 odst. 2 zákona č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, ve znění zákona č. 58/1951 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví.
§ 3 zákona č. 123/1948 Sb., o znárodnění polygrafických podniků.
§ 6 zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepních podniků a ubytovacích zařízení.
2)
Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.
3)
Část čtvrtá A hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech.
4)
§ 61 a násl. zákona č. 95/1963 Sb., o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 4 odst. 1 vládního nařízení č. 15/1959 Sb.
6)
Např. rodný nebo oddací list, závěť.
6a)
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
7)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 404/1990 Sb. | Zákon č. 404/1990 Sb.
Zákon o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky
Vyhlášeno 10. 10. 1990, datum účinnosti 15. 10. 1990, částka 69/1990
* § 16 - Ode dne účinnosti tohoto zákona nemohou být přiznávány, vypláceny nebo poskytovány žádné materiální požitky nebo jiné výhody související s udělením nebo propůjčením vyznamenání, čestných titulů nebo jiných obdobných ocenění.
* § 18 - Ode dne účinnosti tohoto zákona nelze udělovat nebo propůjčovat řády, medaile nebo jiná obdobná ocenění podle dosavadních právních předpisů; tím není dotčeno právo nosit insignie těchto řádů, medailí nebo jiných obdobných ocenění.
Aktuální znění od 29. 7. 1994 (157/1994 Sb.)
404
ZÁKON
ze dne 2. října 1990
o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 16
Ode dne účinnosti tohoto zákona nemohou být přiznávány, vypláceny nebo poskytovány žádné materiální požitky nebo jiné výhody související s udělením nebo propůjčením vyznamenání, čestných titulů nebo jiných obdobných ocenění.
§ 18
Ode dne účinnosti tohoto zákona nelze udělovat nebo propůjčovat řády, medaile nebo jiná obdobná ocenění podle dosavadních právních předpisů; tím není dotčeno právo nosit insignie těchto řádů, medailí nebo jiných obdobných ocenění. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.