law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 409/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 409/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 143/1984 Zb. o základnej škole
Vyhlášeno 11. 10. 1990, datum účinnosti 1. 11. 1990, částka 70/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 143/1984 Zb. o základnej škole sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1990.
Aktuální znění od 1. 11. 1990
409
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 20. septembra 1990,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 143/1984 Zb. o základnej škole
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 14 ods. 2 písm. a) a § 22a ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 50/1984 Zb.) ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 143/1984 Zb. o základnej škole sa mení a dopĺňa takto:
1.
Za § 1 sa vkladá § 1a, ktorý znie:
㤠1a
Organizácia základnej školy
(1)
Základná škola má deväť ročníkov. Má dva stupne. Prvý stupeň je štvorročný, druhý stupeň sa od piateho ročníka spravidla diferencuje podľa záujmov a schopností žiakov.
(2)
Úspešným skončením deviateho ročníka základnej školy alebo ôsmeho ročníka základnej školy a prvého ročníka strednej školy žiak získava základné vzdelanie.
(3)
Základná škola poskytuje priestory a primerané vybavenie na vyučovanie náboženstva.1)“.
2.
V § 2 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Zápis do prvého ročníka základnej školy (ďalej len „škola“) sa koná každoročne od 15. januára do 15. februára. Miesto a čas zápisu určí riaditeľ školy. Ak dieťa po dovŕšení šiesteho roku veku nie je telesne alebo duševne primerane vyspelé a ak o to požiada rodič alebo iný zákonný zástupca (ďalej len „zástupca žiaka“), lekár alebo riaditeľka predškolského zariadenia, odloží mu okresný národný výbor (ďalej len „národný výbor“)2) začiatok povinnej školskej dochádzky o jeden školský rok. O možnosti odložiť začiatok povinnej školskej dochádzky škola informuje zástupcu žiaka pri zápise. Ak zástupca žiaka požiada o to, aby do školy bolo výnimočne prijaté dieťa, ktoré dovŕši šiesty rok veku v čase od začiatku školského roka do konca kalendárneho roka, k žiadosti priloží vyjadrenie okresnej pedagogicko-psychologickej poradne3) a lekára.
(2)
Ak sa u žiaka prvého ročníka základnej školy v priebehu prvého polroku školského roka prejaví nedostatočná telesná alebo duševná vyspelosť na školskú dochádzku, môže národný výbor na návrh riaditeľa školy, po prerokovaní so zástupcom žiaka a vyjadrení okresnej pedagogicko-psychologickej poradne3) dodatočne odložiť plnenie povinnej školskej dochádzky na nasledujúci školský rok.2)“.
3.
V § 3 na konci odseku 1 sa bodka nahrádza bodkočiarkou a pripája sa tento text: „; ak ide o žiaka zrakovo, sluchovo a telesne postihnutého alebo o žiaka s chybou reči aj po vyjadrení špeciálneho pedagóga, psychológa a odborného lekára.“.
4.
Doterajšie odkazy 3, 4 sa označujú ako odkazy 4, 5.
5.
Za § 3 sa vkladá § 3a, ktorý znie:
㤠3a
(1)
Do školy možno zapísať aj žiakov zrakovo, sluchovo a telesne postihnutých alebo žiakov s chybami reči.
(2)
Pri školách možno zriaďovať špeciálne triedy pre žiakov so špecifickými vývinovými chybami učenia a správania, pre zrakovo, sluchovo, mentálne a telesne postihnutých žiakov alebo pre žiakov s chybami reči. Zaraďovanie žiakov, počty žiakov v triede a organizáciu výchovno-vzdelávacej činnosti upravuje osobitný predpis.6)“.
6.
Doterajší odkaz 5 sa označuje ako odkaz 7 a doterajšie odkazy 7, 8 sa označujú ako odkazy 8, 9.
7.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
„Organizácia výchovno-vzdelávacej činnosti základnej školy
§ 5
(1)
Vyučovanie sa začína o 8. hodine; podľa miestnych podmienok môže riaditeľ školy určiť začiatok vyučovania od 7.30 hod. do 8.30 hod.: v triedach s rozšíreným vyučovaním telesnej a športovej výchovy môže riaditeľ školy určiť začiatok vyučovania na 7. hodinu. Ak z priestorových dôvodov nemožno vyučovanie zabezpečiť pre všetkých žiakov v dopoludňajších hodinách, organizuje sa výnimočne vo dvoch smenách. Vyučovanie a výchovná činnosť sa končia najneskôr o 18. hodine.
(2)
Stredajšie popoludnie a pri smenovom vyučovaní stredajšie dopoludnie je určené na mimoškolskú záujmovú činnosť a na oddych žiakov. V tomto čase sa nevyučuje a učitelia neukladajú žiakom písomnú domácu prípravu.
(3)
Vyučovacia hodina trvá 45 minút; nemožno ju predlžovať. Spravidla po druhej vyučovacej hodine je hlavná prestávka 15 až 30 minúť. Jej dĺžku určí riaditeľ školy. Žiaci cez hlavnú prestávku opúšťajú učebňu; ak sú na to utvorené podmienky, zdržiavajú sa mimo školskej budovy v určených priestoroch školy. Medzi ostatnými vyučovacími hodinami sú desaťminútové prestávky. Pri smenovom vyučovaní možno skrátiť každú vyučovaciu hodinu popoludňajšej smeny na 40 minút. V školách s internátom sa dĺžka vyučovacích hodín neskracuje.
(4)
V prvom ročníku sa vyučuje v jednom slede najviac štyri vyučovacie hodiny, v druhom až štvrtom ročníku päť vyučovacích hodín, v piatom až deviatom ročníku šesť vyučovacích hodín. Žiaci piateho a šiesteho ročníka môžu mať v jednom dni najviac sedem vyučovacích hodín vrátane nepovinných predmetov, žiaci siedmeho až deviateho ročníka osem vyučovacích hodín.
(5)
Škola organizuje školské výlety. Riaditeľ školy ich zaradí do pracovného plánu školy, pre žiakov, ktorí sa na výlete nezúčastnia, zabezpečí sa náhradné vyučovanie. Pre žiakov prvého až štvrtého ročníka sa v školskom roku môže organizovať jeden jednodenný výlet, pre žiakov piateho až deviateho ročníka dva jednodenné alebo jeden dvojdenný výlet. Žiakom piateho až deviateho ročníka možno školský výlet predĺžiť o dva dni pracovného pokoja.
(6)
Súčasťou výchovy a vzdelávania žiakov je výchova zameraná na ochranu zdravia, spoločnosti a prírody, a to vo vybraných predmetoch, pri branných cvičeniach, branno-športových kurzoch a záujmovej činnosti.
(7)
Súčasťou vyučovania telesnej výchovy je základný plavecký výcvik a v siedmom ročníku základný lyžiarsky výcvik. Ak v mieste školy nie sú vhodné podmienky, škola organizuje lyžiarsky a plavecký výcvik formou výchovno-výcvikových zájazdov.
(8)
Súčasťou výchovy a vzdelávania žiakov je výchova k dopravnej disciplíne.
(9)
Školy utvárajú podmienky na výchovu mimo vyučovania podľa potrieb a záujmov žiakov; na ten účel sprístupňujú objekty a priestory ihrísk, telocviční, plavární, klubov a učební. Výchova mimo vyučovania sa zameriava na záujmovú, rekreačnú, telovýchovnú a spoločenskú činnosť žiakov.“.
8.
§ 6 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
Klasifikácia podľa odseku 1 sa v ročníkoch a vyučovacích predmetoch určených Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky nahrádza slovným hodnotením.“.
9.
V § 11 ods. 1 a 4 sa vypúšťa vo všetkých tvaroch slovo „socialistický“.
10.
V § 12 ods. 4 sa text „minister školstva Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádza textom „minister školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky“.
11.
V § 6 a 9 sa slovné alebo číselné vyjadrenie „ôsmy ročník“, „8. ročník“ nahrádza vyjadrením „deviaty ročník“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1990.
Minister:
J. Pišút v. r.
1)
§ 5 ods. 1 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb.
2)
§ 34 školského zákona.
§ 10 zákona SNR č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 50/1984 Zb.).
3)
§ 3 ods. 2 písm. c) a d) vyhlášky MŠ SSR č. 99/1980 Zb. o výchovnom poradenstve.
6)
Vyhláška MŠ SSR č. 2/1987 Zb. o školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 421/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 421/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o zrušení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky, ktorým sa ustanovili ďalšie prípady, v ktorých možno prideliť byt v štátnom záujme
Vyhlášeno 15. 10. 1990, datum účinnosti 1. 11. 1990, částka 71/1990
* § 1 - Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 48/1971 Zb., ktorým sa ustanovujú ďalšie prípady, v ktorých možno prideliť byt v štátnom záujme, v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 69/1980 Zb.
* § 2 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. novembrom 1990.
Aktuální znění od 1. 11. 1990
421
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 4. septembra 1990
o zrušení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky, ktorým sa ustanovili ďalšie prípady, v ktorých možno prideliť byt v štátnom záujme
Vláda Slovenskej republiky podľa § 20 ods. 2 zákona č. 41/1964 Zb. o hospodárení s bytmi nariaďuje:
§ 1
Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 48/1971 Zb., ktorým sa ustanovujú ďalšie prípady, v ktorých možno prideliť byt v štátnom záujme, v znení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 69/1980 Zb.
§ 2
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. novembrom 1990.
Mečiar v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 422/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 422/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o akreditačnej komisii
Vyhlášeno 15. 10. 1990, datum účinnosti 15. 10. 1990, částka 71/1990
* Akreditačná komisia a pracovné skupiny
* § 1 - (1) Zriaďuje sa akreditačná komisia (ďalej len „komisia“) ako poradný orgán vlády Slovenskej republiky1) (ďalej len „vláda“).
* § 2 - (1) Komisia sa skladá z predsedu, jeho zástupcu a ďalších členov, ktorých vymenúva z významných osobností s vysokou odbornou úrovňou a autoritou vláda na návrh ministra školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky po vyjadrení Rady vysokých škôl; členmi
* § 3 - (1) Na zabezpečenie odbornosti, objektívnosti akreditácie a nezávislého posudzovania úrovne vzdelávania, vedeckej alebo umeleckej činnosti vysokých škôl a fakúlt komisia môže zriadiť pracovné skupiny.
* Činnosť komisie
* § 4 - Komisia
* § 5 - (1) Komisia uskutočňuje akreditačné konanie z vlastného podnetu spravidla v päťročných obdobiach, alebo na podnet vlády, Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“), Rady vysokých škôl, akademického senátu vysoke
* § 6 - Činnosť komisie materiálne a administratívne zabezpečuje ministerstvo.
* § 7 - Účinnosť
Aktuální znění od 15. 10. 1990
422
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 2. októbra 1990
o akreditačnej komisii
Vláda Slovenskej republiky podľa § 35 ods. 1 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách (ďalej len „zákon“) nariaďuje:
Akreditačná komisia a pracovné skupiny
§ 1
(1)
Zriaďuje sa akreditačná komisia (ďalej len „komisia“) ako poradný orgán vlády Slovenskej republiky1) (ďalej len „vláda“).
(2)
Úlohou komisie je sledovať, posudzovať a nezávisle hodnotiť úroveň vzdelávania, vedeckej alebo umeleckej činnosti na vysokých školách a fakultách v Slovenskej republike a napomáhať jej zvyšovaniu.
(3)
Komisia je oprávnená pri plnení svojich úloh2) požadovať od ústredných orgánov štátnej správy, vysokých škôl a fakúlt potrebné informácie, podklady a súčinnosť.
§ 2
(1)
Komisia sa skladá z predsedu, jeho zástupcu a ďalších členov, ktorých vymenúva z významných osobností s vysokou odbornou úrovňou a autoritou vláda na návrh ministra školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky po vyjadrení Rady vysokých škôl; členmi komisie môžu byť aj zahraniční odborníci. Komisia má najviac 21 členov. Rovnakým spôsobom môže vláda vymenovať aj náhradníkov za členov komisie.
(2)
Funkčné obdobie členov komisie je päť rokov. Funkciu člena komisie možno vykonávať najviac dve po sebe nasledujúce funkčné obdobia. Funkcia člena komisie je čestná.
(3)
Vláda môže člena komisie odvolať na návrh ministra školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky po vyjadrení Rady vysokých škôl, ak jeho konanie je v rozpore s občianskou, vedeckou (umeleckou), alebo pedagogickou cťou.
§ 3
(1)
Na zabezpečenie odbornosti, objektívnosti akreditácie a nezávislého posudzovania úrovne vzdelávania, vedeckej alebo umeleckej činnosti vysokých škôl a fakúlt komisia môže zriadiť pracovné skupiny.
(2)
Predsedu a členov pracovných skupín vymenúva a odvoláva predseda komisie po schválení v komisii; predsedu pracovných skupín vymenúva z členov komisie. Členmi pracovných skupín môžu byť aj zahraniční odborníci. Funkcia člena pracovnej skupiny je čestná.
Činnosť komisie
§ 4
Komisia
a)
vyjadruje sa k návrhom na zmeny v organizácii vysokých škôl (§ 3 a 4 zákona),
b)
posudzuje spôsobilosť vysokej školy alebo fakulty konať v príslušných študijných odboroch štátne a rigorózne skúšky [§ 15 ods. 1 písm. f) a § 41 zákona],
c)
posudzuje spôsobilosť vysokej školy alebo fakulty uskutočňovať habilitačné konanie a konanie na vymenovanie profesorov [§ 15 ods. 1 písm. f) zákona];
d)
predkladá návrhy alebo vyjadrenia na odňatie alebo vrátenie práva vysokej škole alebo fakulte na základe posúdenia ich spôsobilosti podľa písmen b) a c).
§ 5
(1)
Komisia uskutočňuje akreditačné konanie z vlastného podnetu spravidla v päťročných obdobiach, alebo na podnet vlády, Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“), Rady vysokých škôl, akademického senátu vysokej školy alebo fakulty, rektorarektora alebo dekana, orgánov študentskej samosprávy s celoslovenskou pôsobnosťou.
(2)
Komisia si vyžiada podklady súvisiace s akreditačným konaním od príslušnej vysokej školy alebo fakulty, ktoré obsahujú najmä
a)
ak ide o vyjadrenie podľa § 4 písm. a) úlohy, ktoré vysoká škola alebo fakulta zabezpečuje, zoznam študijných odborov, štruktúru a počet pracovníkov, štruktúru a počet študentov, finančné zabezpečenie, študijné plány, mená prednášajúcich a ich vedecko-pedagogické charakteristiky,
b)
pri posudzovaní podľa § 4 písm. b) študijné plány, mená prednášajúcich a ich vedecko-pedagogické charakteristiky, finančné zabezpečenie, pri rigoróznych skúškach tiež mená pracovníkov, vedúcich dizertačných prác a ich vedecké charakteristiky a podmienky prijímania na postgraduálne štúdium,
c)
pri posudzovaní podľa § 4 písm. c) zoznam členov vedeckej (umeleckej) rady vysokej školy alebo fakulty s ich vedecko-pedagogickou charakteristikou a zoznam vedných odborov, v ktorých vysoká škola alebo fakulta uskutočňuje habilitačné konanie a konanie na vymenovanie profesorov.
(3)
Pracovné skupiny
a)
posúdia predložené podklady a preveria nimi potvrdzované skutočnosti na príslušnej vysokej škole alebo fakulte,
b)
vypracujú hodnotiacu správu pre komisiu.
(4)
RektorRektor alebo dekan príslušnej vysokej školy alebo fakulty a zástupca akademického senátu má právo zúčastňovať sa na akreditačnom konaní; stanovisko rektorarektora alebo dekana a akademického senátu je samostatnou súčasťou hodnotiacej správy pracovnej skupiny.
(5)
Komisia predloží
a)
vláde vyjadrenie k návrhu na zmenu v organizácii vysokých škôl;3) ak ide o vojenské vysoké školy vyjadrenie predloží Ministerstvu obrany Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,4)
b)
ministerstvu návrh alebo vyjadrenie podľa § 15 ods. 1 písm. f) zákona,
c)
akademickému senátu vysokej školy vyjadrenie k návrhu na zmenu v organizácii vysokej školy.3)
(6)
Výsledky akreditačného konania komisie sú uložené na ministerstve a na príslušnej vysokej škole alebo fakulte.
(7)
Komisia predloží raz za dva roky vláde, ak ide o vojenské vysoké školy aj ministrovi obrany Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, správu o svojej činnosti.
§ 6
Činnosť komisie materiálne a administratívne zabezpečuje ministerstvo.
§ 7
Účinnosť
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Mečiar v. r.
1)
§ 17 ods. 1 zákona.
2)
§ 17 ods. 2 písm. a), b) a § 41 zákona.
3)
§ 17 ods. 2 písm. a) zákona.
4)
§ 30 zákona. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 423/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 423/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb. a č. 225/1990 Sb.
Vyhlášeno 15. 10. 1990, datum účinnosti 15. 10. 1990, částka 71/1990
* Článek I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb. a č. 225/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 15. 10. 1990
423
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 3. října 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb. a č. 225/1990 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a č. 113/1990 Sb.:
Článek I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb. a č. 225/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
věci uvedené v příloze č. 1, je-li jejich celková hodnota vyšší než 50 Kčs, jsou-li vyváženy mimo rámec zahraničně obchodní činnosti k jiným účelům než k přiměřenému uspokojování osobních potřeb vyvážející osoby při jejím dočasném pobytu v zahraničí nebo k výkonu jí dovolené činnosti v zahraničí.“.
2.
§ 2 odst. 4 písm. c) se vypouští.
3.
V § 7 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
vývoz věcí československou fyzickou osobou v jiných případech, než jsou uvedeny pod písmenem d), v hodnotě nepřevyšující 50 Kčs, s výjimkou starožitností a výrobků ze zlata a stříbra.“.
4.
V témže § 7 odst. 2 se dosavadní písmeno e) označuje písmenem f).
5.
Ustanovení § 17a se vypouští.
6.
Příloha č. 1 zní:
„Věci, k jejichž vývozu je třeba povolení
[§ 1 odst. 1 písm. c) a § 1 odst. 2 bod 1. bb) vyhlášky]:
1.
pohonné hmoty vyvážené v rezervních nádobách
2.
zboží osobní hygieny
3.
peří a péřové výrobky
4.
ložní prádlo všeho druhu
5.
pletené prádlo, prádlo elastické, plavky
6.
kožené rukavice a galanterní výrobky z přírodní kůže
7.
letní sportovní potřeby všeho druhu včetně stanů, gumotextilních lehátek, nafukovacích člunů a rybářských potřeb
8.
koberce a podlahové krytiny všeho druhu
9.
svítidla, včetně křišťálových lustrů
10.
hliníkové a smaltované nádobí
11.
elektrické a plynové spotřebiče pro domácnost
12.
osobní počítače, včetně příslušenství
13.
jízdní kola a náhradní díly k nim
14.
šicí a pletací stroje a náhradní díly k nim
15.
psací stroje
16.
užitkový porcelán a varné sklo, skleněné sifonové a šlehačkové lahve
17.
negativní filmy
18.
řemeslnické a hospodářské nářadí a nástroje, včetně elektrických
19.
nátěrové hmoty a ředidla
20.
pneumatiky, velopláště, galusky a duše
21.
hudební nástroje
22.
smaltované vany
23.
osobní automobily, motocykly, mopedy, starší 6-ti let od roku výroby, s výjimkou vozidel vyrobených do roku 1970.“.
7.
Příloha č. 2 zní:
„Věci, jejichž vývoz je zakázán
(§ 7 odst. 1 vyhlášky):
1.
potraviny a potravinářské výrobky všeho druhu, včetně piva
2.
obuv všeho druhu
3.
punčochové zboží, včetně punčochových kalhot
4.
dětské pleny, kojenecké a dětské ošacení všeho druhu
5.
saponátové prací a čistící prostředky
6.
výrobky ze zlata a stříbra
7.
starožitnosti
8.
kulové zbraně (včetně sportovních vzduchových zbraní), lovecké brokové zbraně, speciální expanzní přístroje a střelivo*)
9.
hutní materiály
10.
stavební materiály všeho druhu (zdicí materiály, cement, vápno, materiály vodoinstalační, elektroinstalační, armatury, sanitární keramika, radiátory, střešní krytiny, řezivo a stavební dřevo, okna, dveře, kanalizační roury, keramické obkladové materiály, dlaždice a jiné)
11.
osobní automobily, motocykly, mopedy, mladší 6-ti let od roku výroby
12.
náhradní díly k motorovým vozidlům.“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Ing. Pancíř v. r.
I. náměstek ministra zahraničního obchodu
*)
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb. |
Zákon č. 426/1990 Sb. | Zákon č. 426/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů
Vyhlášeno 25. 10. 1990, datum účinnosti 15. 11. 1990, částka 73/1990
* Čl. I - Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 11. 1990
426
ZÁKON
ze dne 23. října 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Sbírka zákonů se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právních předpisů a opatření, které jsou v částce obsaženy.“.
2.
§ 12 zní:
㤠12
Redakci Sbírky zákonů zabezpečuje federální ministerstvo vnitra, které dbá, aby právní předpisy byly uveřejňovány bez průtahů nejpozději do 30 dnů od doručení redakci, a odpovídá za správnost údajů o datech rozeslání jednotlivých částek Sbírky zákonů.“.
3.
§ 13 zní:
㤠13
Obce jsou povinny si opatřit alespoň jeden výtisk Sbírky zákonů a zajistit, aby byla každému přístupna.“.
4.
§ 15 zní:
㤠15
Federální ministerstvo vnitra může stanovit právním předpisem podrobnosti o redakci Sbírky zákonů, o podávání žádostí o uveřejnění právních předpisů a o zajišťování tisku a distribuce Sbírky zákonů.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 427/1990 Sb. | Zákon č. 427/1990 Sb.
Zákon o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Vyhlášeno 25. 10. 1990, datum účinnosti 1. 12. 1990, částka 73/1990
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - VEŘEJNÁ DRAŽBA PROVOZNÍCH JEDNOTEK (§ 4 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - DALŠÍ POVINNOSTI NABYVATELE PROVOZNÍ JEDNOTKY (§ 17 — § 18)
* ČÁST ČTVRTÁ - LIKVIDACE STÁTNÍCH PODNIKŮ (§ 19 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 27)
Aktuální znění od 30. 12. 1991 (561/1991 Sb.)
427
ZÁKON
ze dne 25. října 1990
o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Zákon stanoví podmínky, za kterých se vlastnictví státu k některým věcem, k nimž měly ke dni 1. listopadu 1990 právo hospodaření státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a národní výbory (dále jen „organizace“), převádí na dále určené fyzické nebo právnické osoby.
§ 2
(1)
Předmětem převodu vlastnictví podle tohoto zákona jsou movité a nemovité věci, které jako majetková podstata provozních částí organizací působících v oblasti služeb, obchodu a jiné než zemědělské výroby tvoří nebo mohou tvořit soubor, který je ucelenou hospodářskou nebo majetkovou jednotkou (dále jen „provozní jednotka“).
(2)
Předmětem převodu vlastnictví nemohou být provozní jednotky, ke kterým mají užívací právo osoby, jejichž bydliště nebo sídlo je na území jiného státu.
(3)
Předmětem převodu vlastnictví nemohou dále být provozní jednotky,
a)
na které se vztahuje zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, a to po dobu, po kterou trvá nárok oprávněných osob na jejich vydání,
b)
které přešly z vlastnictví fyzických osob a obchodních společností, jejichž společníky byly výhradně fyzické osoby, do vlastnictví státu podle předpisů vydaných po 25. únoru 1948, popřípadě z jiných důvodů po tomto dni, dokud majetkové nároky těchto osob nebudou upraveny zvláštními předpisy.
§ 3
Vlastníky provozních jednotek, pokud tento zákon nestanoví jinak, se mohou stát fyzické osoby, které jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky nebo byly československými státními občany po 25. únoru 1948, a dále právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně tyto fyzické osoby (dále jen „osoba“).
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNÁ DRAŽBA PROVOZNÍCH JEDNOTEK
§ 4
(1)
Organizace provedou prodej provozní jednotky ve veřejné dražbě.
(2)
Veřejnou dražbu organizují příslušné orgány České republiky nebo příslušné orgány Slovenské republiky (dále jen „příslušný orgán republiky“).
(3)
Příslušné orgány republik vyhotoví a potvrdí seznamy provozních jednotek, které budou nabídnuty k prodeji. Seznamy musí obsahovat
a)
přesné označení provozní jednotky pomocí
1.
názvu a místa, kde se provozní jednotka nachází,
2.
názvu a sídla organizace, která má k majetku právo hospodaření,
3.
soupisu pozemků, staveb, strojů a zařízení a dalších základních prostředků,
b)
vyvolávací cenu s uvedením položek, ze kterých se skládá,
c)
místo, datum a čas veřejné dražby,
d)
místo a způsob složení dražební jistoty,
e)
podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka provozní jednotky,
f)
výši úvěru poskytnutého organizaci na pořízení zásob pro danou provozní jednotku a podmínky pro poskytnutí nového úvěru.
(4)
Nejsou-li vydražovány jako součást provozní jednotky stavba nebo pozemek, kde je provozní jednotka umístěna, je třeba v seznamu rovněž uvést jejich přesné označení, osobu, která je jejich vlastníkem, nebo organizaci, která k nim má právo hospodaření.
(5)
Součástí seznamu je i soupis zásob podle inventarizace provedené ke dni vyhotovení seznamu a jejich cena.
(6)
Seznamy provozních jednotek musí být zveřejněny po dobu nejméně 30 dní přede dnem veřejné dražby; způsob zveřejnění stanoví zákony národních rad.
§ 5
(1)
Kdo se chce zúčastnit veřejné dražby provozní jednotky jako zájemce (dále jen „účastník dražby“), musí prokázat složení dražební jistoty ve výši alespoň 10 % vyvolávací ceny, nejméně však 10 000 Kčs.
(2)
Dražební jistota se po odečtení poplatku za oprávnění účastnit se veřejné dražby vydražiteli zúčtuje na kupní cenu, za kterou provozní jednotku vydražil. Ostatním účastníkům dražby se po jejím ukončení složená dražební jistota vrátí po odečtení poplatku za oprávnění účastnit se dražby.
(3)
Poplatek za oprávnění účastnit se dražby činí 1000 Kčs.
(4)
Nesloží-li vydražitel do stanovené doby cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, připadne dražební jistota příslušnému orgánu republiky.
(5)
Veřejné dražbě mohou být přítomny i jiné osoby, pokud zaplatí vstupné.
§ 6
(1)
Veřejnou dražbu provádí licitátor jmenovaný příslušným orgánem republiky.
(2)
Na řádný průběh veřejné dražby dohlíží zástupce příslušného orgánu republiky.
(3)
Licitátor nesmí v průběhu veřejné dražby žádného z účastníků zvýhodňovat ani omezovat; licitátor sám ani prostřednictvím zástupce se nemůže ucházet o majetek, který je předmětem jím prováděné dražby. To platí i pro osoby licitátorovi blízké.1)
§ 7
O vydražovaný majetek se rovněž nesmí ani prostřednictvím zástupce ucházet osoby, které při provádění jeho dražby plní úkoly příslušného orgánu republiky. To platí i pro osoby jim blízké.
§ 8
Vyvolávací cena se skládá z ceny pozemků a staveb, zjištěné podle platných cenových předpisů,2) z ceny strojů, zařízení a dalších základních prostředků a z ceny předmětů postupné spotřeby.
§ 9
(1)
Licitátor zahajuje veřejnou dražbu oznámením provozní jednotky, která je předmětem veřejné dražby, vyvolávací ceny (§ 8) a ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby ke dni dražby. Provozní jednotka se draží, dokud účastníci dražby činí vyšší nabídky ceny. Nebyla-li přes dvojí vyzvání nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední nabídku a určí provozní jednotku příklepem k prodeji tomu, kdo poslední nabídku učinil (dále jen „vydražitel“).
(2)
O průběhu veřejné dražby se pořídí protokol, který podepíše zástupce organizace, zástupce příslušného orgánu republiky, licitátor a vydražitel.
(3)
Kupní cena se skládá z ceny vydražených věcí a z ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby. Stav zásob a jejich cena v den převzetí provozovny se nesmí podstatným způsobem lišit od stavu zásob a ceny ke dni dražby.
§ 10
(1)
Nepodaří-li se provozní jednotku, s níž se nedraží nemovitostnemovitost, vydražit způsobem uvedeným v § 9, a účastní-li se na veřejné dražbě nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy o 10 %, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.
(2)
Draží-li se provozní jednotka spolu s nemovitostínemovitostí, a nepodaří-li se tuto jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 9, licitátor dražbu ukončí; stejným způsobem licitátor dražbu ukončí, nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v odstavci 1.
§ 11
(1)
Vlastnictví k věcem vydraženým příklepem licitátora přechází na vydražitele, který je povinen do 30 dní ode dne dražby zaplatit cenu dosaženou vydražením na zvláštní účet příslušného orgánu republiky po odečtení zůstatku dražební jistoty (§ 5 odst. 2 a 3).
(2)
Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu, za kterou věc vydražil, přechod vlastnictví k vydražené věci se od počátku ruší a dražební jistota připadne příslušnému orgánu republiky. Tento orgán takovému vydražiteli může uložit též povinnost nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek až do výše 30 % původně vydražené ceny. Náklady marné dražby a výnos ze zvláštního poplatku se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky. Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatí cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, se nesmí zúčastnit opakované dražby této provozní jednotky.
(3)
Nedojde-li k zaplacení ceny ve stanovené lhůtě podle odstavce 1, bude provozní jednotka znovu zařazena do prvního kola dražby.
(4)
Cenu zásob vydražitel zaplatí organizaci do 30 dní ode dne dražby.
§ 12
(1)
Udělením příklepu přechází na vydražitele užívání, jakož i nebezpečí nahodilé zkázy nebo zhoršení provozní jednotky.
(2)
Za vady provozní jednotky prodané ve veřejné dražbě dosavadní vlastník neodpovídá.
(3)
Splní-li vydražitel podmínku podle § 11 odst. 1, vydá mu příslušný orgán republiky potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Pokud provozní jednotku tvoří nemovitostnemovitost, zašle příslušný orgán republiky jedno vyhotovení uvedeného potvrzení příslušnému orgánu geodézie a kartografie k provedení zápisu do evidence nemovitostínemovitostí.
§ 13
(1)
Příslušné orgány republik sestaví seznamy věcí, které se nepodařilo vydražit podle § 4 až 12, a rozhodnou, které z nich budou draženy znovu. I při opakované dražbě se postupuje podle § 4 až 12.
(2)
Draží-li se opakovaně tatáž provozní jednotka, mohou se stát jejími vlastníky nejen osoby uvedené v § 3, ale i další fyzické osoby a právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně fyzické osoby.
(3)
Při opakované dražbě provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 1 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 80 % vyvolávací ceny. V případě opakované dražby provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 2 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.
§ 14
Je-li předmětem prodeje provozní jednotka, která se nachází na pozemku, k němuž má právo hospodaření organizace, jejíž součástí je provozní jednotka, musí být tato provozní jednotka prodána i s tímto pozemkem.
§ 15
(1)
Vydražitel má právo na uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru,3) v němž je provozní jednotka umístěna. Právo na užívání má vydražitel proti vlastníku, nebo proti tomu, kdo má právo hospodaření s nemovitostínemovitostí, popřípadě proti jeho právnímu nástupci, a to po dobu pěti let, pokud se nedohodnou jinak.
(2)
Nedohodne-li se vydražitel s vlastníkem nebo s tím, kdo má právo hospodaření s nemovitostínemovitostí, o výši nájemného, rozhodne o této náležitosti příslušný orgán státní správy republiky na základě obecně závazných právních předpisů.
§ 16
(1)
Jde-li o provozní jednotku užívanou ke dni 1. října 1990 na základě smlouvy o přenechání provozovny k dočasnému užívání,4) popřípadě smlouvy tuto smlouvu nahrazující,5) uskuteční se její prodej bez veřejné dražby, požádá-li o to nejpozději pět dní přede dnem dražby osoba, která uvedenou smlouvu s organizací uzavřela (dále jen „uživatel“) pokud užívací vztah trvá.
(2)
Kupní smlouvu o prodeji této provozní jednotky organizace uzavře s uživatelem; současně se vypořádají vzájemné nároky vzniklé z užívání provozovny nebo v souvislosti s ním.
(3)
Kupní cena se stanoví podle § 8.
(4)
Nedojde-li do 60 dní ode dne vyhlášení dražby k uzavření kupní smlouvy, právo uživatele ze smlouvy uvedené v odstavci 1 zaniká, a provozní jednotka může být vydražena. Ostatní vzájemné nároky uživatele a organizace zůstávají nedotčeny.
(5)
Tímto prodejem vznikají kupujícímu stejná práva podle § 15 jako vydražiteli.
ČÁST TŘETÍ
DALŠÍ POVINNOSTI NABYVATELE PROVOZNÍ JEDNOTKY
§ 17
(1)
Vydražená provozní jednotka může být do dvou let ode dne dražby převedena pouze na osoby uvedené v § 3; byla-li provozní jednotka prodána při opakované dražbě, lze vlastnictví k ní převést i na osoby uvedené v § 13 odst. 2.
(2)
Používala-li organizace před vydražením provozní jednotku zcela nebo zčásti k prodeji základních potravin, je vydražitel povinen počínaje sedmým pracovním dnem po dražbě v tomto prodeji pokračovat, a to nejméně po dobu jednoho roku, pokud obecní zastupitelstvo tuto lhůtu na jeho žádost nezkrátí.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro osobu, která provozní jednotku nabyla na základě kupní smlouvy podle § 16.
§ 18
(1)
Nesplní-li osoba povinnosti uvedené v § 17 odst. 2, může jí příslušný orgán republiky uložit peněžitou pokutu ve výši 2000 Kčs za každý pracovní den nesplnění povinnosti.
(2)
Pokutu lze uložit do jednoho roku od tohoto porušení povinnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
LIKVIDACE STÁTNÍCH PODNIKŮ
§ 19
Zakladatel státního podniku, jehož provozní jednotky byly prodány podle tohoto zákona, posoudí odůvodněnost další existence státního podniku. Rozhodne-li zakladatel o jeho zrušení,6) provede se likvidace podle zvláštních předpisů;7) konečný výtěžek z likvidace se odvede na zvláštní účet. Pokud výtěžek z likvidace nestačí na uspokojení všech zbývajících pohledávek, budou uspokojeny státem prostřednictvím příslušného orgánu republiky.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
(1)
Čistý výnos z prodeje provozních jednotek podle tohoto zákona se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky.
(2)
Prostředky z tohoto zvláštního účtu nelze po dobu dvou let použít k jinému účelu než k uspokojení nároků a pohledávek, vzniklých z provedení tohoto zákona.
§ 21
(1)
Na požádání příslušných orgánů republik jsou pracovníci organizací a provozních jednotek povinni jim poskytnout požadované informace, podklady a doklady do 30 dnů od vyžádání a umožnit jim vstup do provozních jednotek.
(2)
Pokud organizace poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, příslušný orgán republiky uloží organizaci pokutu. Způsob platby a výši pokut stanoví zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady.
§ 22
Pracovněprávní vztahy pracovníků organizací nejsou tímto zákonem dotčeny.
§ 23
(1)
Na převody vlastnictví k majetku podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku, a vyhláška federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
(2)
Výše ceny vydražených věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů.2)
§ 24
Tímto zákonem není dotčena účinnost zákonného opatření č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku.
§ 25
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky a ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku Slovenské republiky vydají obecně závazný právní předpis, kterým upraví podrobnosti o veřejné dražbě, včetně výše vstupného na ni.
§ 26a
(1)
Státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace, družstva a obceobce nemohou ode dne účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1993 vypovědět1) smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, přenechaly do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona.
(2)
Jestliže státní podniky, rozpočtové nebo příspěvkové organizace, družstva nebo obceobce vypověděly3) přede dnem účinnosti tohoto zákona smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými přenechaly nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona a jestliže výpovědní lhůty1) neskončily do dne účinnosti tohoto zákona, skončí tyto lhůty dnem 31. prosince 1993.
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 116 občanského zákoníku.
1)
§ 10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
2)
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a o náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 3 zákona č. 116/1990 Sb.
3)
§ 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
3)
§ 12 zákona č. 116/1990 Sb.
4)
Část II nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
Část II nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
5)
§ 15 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb.
6)
§ 26 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku.
7)
§ 27a a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 251 zákoníku práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o úradnom jazyku v Slovenskej republike
Vyhlášeno 25. 10. 1990, datum účinnosti 25. 10. 1990, částka 73/1990
* § 1 - Úvodné ustanovenia
* § 2 - Úradný jazyk
* § 3 - Používanie úradného jazyka
* § 4 - Výučba úradného jazyka
* § 5 - Starostlivosť o úradný jazyk
* § 6 - Používanie iných jazykov
* § 7 - Spory o používaní úradného jazyka rozhodujú príslušné orgány štátnej správy (okresné úrady) v správnom konaní a ich rozhodnutia preskúmavajú súdy.
* § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 10. 1990
428
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. októbra 1990
o úradnom jazyku v Slovenskej republike
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenia
(1)
Účelom zákona je ustanoviť v Slovenskej republike úradný jazyk ako nástroj vzájomného dorozumenia a komunikácie na jej štátnom území a tým zabezpečiť potrebné podmienky na plynulý a účinný výkon štátnej moci a správy, samosprávy a všestranný spoločenský rozvoj.
(2)
Uplatňovanie úradného jazyka musí napomáhať rozvoju demokracie a kultúry slovenského národa a národnostných menšín v Slovenskej republike v duchu porozumenia, posilňovania národnostnej znášanlivosti, humanity a medzinárodných záväzkov v oblasti ľudských práv.
§ 2
Úradný jazyk
Úradným jazykom na štátnom území Slovenskej republiky je slovenský jazyk.
§ 3
Používanie úradného jazyka
(1)
Štátne orgány a orgány samosprávy obcí a ich pracovníci sú povinní používať vo svojej činnosti úradný jazyk. Fyzické a právnické osoby v úradnom styku používajú v ústnej i písomnej forme úradný jazyk, ak osobitné predpisy neustanovujú inak.1)
(2)
Verejné listiny sa vydávajú v úradnom jazyku.
(3)
Štátne orgány a orgány samosprávy obcí a ich pracovníci musia vytvárať podmienky na to, aby boli spôsobilí používať úradný jazyk slovom, písmom, prípadne v inej štátom uznanej forme.
(4)
Názvy obcí, miest a ich častí, ulíc, námestí, verejných priestranstiev a iné zemepisné názvy sa označujú v úradnom jazyku.
§ 4
Výučba úradného jazyka
Štát je povinný v školskom a vzdelávacom systéme vytvárať podmienky na to, aby si občania Slovenskej republiky osvojili slovenský jazyk v miere žiadúcej na používanie v úradnom a v bežnom styku.
§ 5
Starostlivosť o úradný jazyk
Štát sa stará o vedecký výskum a o zvyšovanie kultúry a čistoty úradného jazyka.
§ 6
Používanie iných jazykov
(1)
V úradnom styku občania môžu používať aj český jazyk.
(2)
Ak príslušníci národnostnej menšiny tvoria v meste alebo obci najmenej 20 % obyvateľstva, môžu v takýchto mestách a obciach používať v úradnom styku svoj jazyk. Ak v takýchto mestách alebo obciach vystupuje v úradnom styku občan, ktorý nie je príslušníkom národnostnej menšiny, vedie sa konanie v úradnom jazyku. Pracovníci štátnych orgánov a orgánov samosprávy obcí nie sú povinní ovládať a používať jazyk národnostnej menšiny. Verejné listiny a spisová agenda sa vyhotovujú v úradnom jazyku.
(3)
Štátne orgány a orgány samosprávy obcí posudzujú možnosť, účelnosť a spôsob používania jazyka v úradnom styku podľa odsekov 1 a 2, s prihliadnutím na § 1 a 4 tohto zákona.
(4)
Ustanoveniami odsekov 1 a 2 nie sú dotknuté práva príslušníkov národnostných menšín, vyplývajúce z osobitných predpisov.1)
§ 7
Spory o používaní úradného jazyka rozhodujú príslušné orgány štátnej správy (okresné úrady) v správnom konaní a ich rozhodnutia preskúmavajú súdy.
§ 8
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Napr.: § 18 zákona č. 99/1963 Zb. Občiansky súdny poriadok v znení neskorších predpisov, § 2 ods. 14 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 429/1990 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 429/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se ruší vládní nařízení č. 13/1962 Sb., o nové organizaci Československého filmu
Vyhlášeno 25. 10. 1990, datum účinnosti 31. 12. 1990, částka 73/1990
* § 1 - (1) Ústřední ředitelství Československého filmu (dále jen „Ústřední ředitelství“) se dnem 31. prosince 1990 ruší a vstupuje do likvidace.
* § 2 - Vládní nařízení č. 13/1962 Sb., o nové organizaci Československého filmu, se ruší.
* § 3 - Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1990.
Aktuální znění od 31. 12. 1990
429
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 2. srpna 1990,
kterým se ruší vládní nařízení č. 13/1962 Sb., o nové organizaci Československého filmu
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky podle § 1 odst. 3 dekretu prezidenta republiky č. 50/1945 Sb., o opatřeních v oblasti filmu, nařizuje:
§ 1
(1)
Ústřední ředitelství Československého filmu (dále jen „Ústřední ředitelství“) se dnem 31. prosince 1990 ruší a vstupuje do likvidace.
(2)
Pro likvidaci se přiměřeně použijí ustanovení hospodářského zákoníku o likvidaci státního podniku.1)
(3)
Ústřední ředitelství provedením likvidace zaniká.
§ 2
Vládní nařízení č. 13/1962 Sb., o nové organizaci Československého filmu, se ruší.
§ 3
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1990.
Čalfa v. r.
1)
§ 27a až 27e hospodářského zákoníku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 445/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 445/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa upravujú podmienky predaja a rozširovania tlače a iných vecí spôsobilých ohroziť mravnosť
Vyhlášeno 29. 10. 1990, datum účinnosti 29. 10. 1990, částka 75/1990
* § 1 - (1) Fyzické a právnické osoby1) môžu predávať a rozširovať tlač a iné veci, ktoré sú spôsobilé ohroziť mravnosť, len za podmienok ustanovených týmto zákonom, ak touto činnosťou nepáchajú trestný čin podľa § 205 Trestného zákona č. 140/1961 Zb. v znení záko
* § 2 - (1) Predaj a rozširovanie vecí sa môže uskutočňovať v osobitných predajniach alebo iných priestoroch na to schválených (ďalej len „schválené priestory“) príslušným orgánom štátnej správy.3)
* § 3 - Fyzické a právnické osoby musia pri predaji a rozširovaní vecí dodržiavať tieto podmienky:
* § 4 - Porušenie ustanovenia § 2 a 3 tohto zákona je priestupkom.5)
* § 5 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 29. 10. 1990
445
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. októbra 1990,
ktorým sa upravujú podmienky predaja a rozširovania tlače a iných vecí spôsobilých ohroziť mravnosť
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Fyzické a právnické osoby1) môžu predávať a rozširovať tlač a iné veci, ktoré sú spôsobilé ohroziť mravnosť, len za podmienok ustanovených týmto zákonom, ak touto činnosťou nepáchajú trestný čintrestný čin podľa § 205 Trestného zákona č. 140/1961 Zb. v znení zákona č. 175/1990 Zb.
(2)
Tlačou a vecami podľa odseku 1 sa rozumie pre účely tohto zákona periodická tlač2) a neperiodická tlač, audiovizuálne záznamy, vyobrazenia alebo iné predmety, ktoré môžu svojím obsahom a charakterom ohroziť mravnosť alebo vyvolať verejné pohoršenie (ďalej len „veci“).
§ 2
(1)
Predaj a rozširovanie vecí sa môže uskutočňovať v osobitných predajniach alebo iných priestoroch na to schválených (ďalej len „schválené priestory“) príslušným orgánom štátnej správy.3)
(2)
Schválené priestory podľa odseku 1 nesmú byť umiestnené v blízkosti škôl a školských zariadení4) a priestorov, v ktorých sa vykonávajú náboženské obrady.
§ 3
Fyzické a právnické osoby musia pri predaji a rozširovaní vecí dodržiavať tieto podmienky:
a)
veci nesmú byť vystavované vo výkladoch a verejne propagované,
b)
predaj a rozširovanie vecí nesmú uskutočňovať osoby mladšie ako 18 rokov,
c)
vstup do schválených priestorov nemožno povoliť osobám mladším ako 18 rokov.
§ 4
Porušenie ustanovenia § 2 a 3 tohto zákona je priestupkom.5)
§ 5
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 1 ods. 1 Hospodárskeho zákonníka v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
2)
§ 3 zákona č. 81/1966 Zb. o periodickej tlači a ostatných hromadných informačných prostriedkoch v znení neskorších predpisov.
3)
Zákon č. 105/1990 Zb.
Zákon SNR č. 130/1990 Zb. o niektorých opatreniach súvisiacich s vydaním zákona o súkromnom podnikaní občanov.
4)
Zákon č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov.
Zákon SNR č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení neskorších predpisov.
5)
§ 2, 6, 11 a § 47 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 448/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 448/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o habilitácii docentov a vymenúvaní profesorov
Vyhlášeno 29. 10. 1990, datum účinnosti 1. 11. 1990, částka 75/1990
* § 1 - Za docenta možno vymenovať1) učiteľa vysokej školy, vedeckého pracovníka, umeleckého pracovníka, významného vedca alebo odborníka pôsobiaceho mimo vysokej školy (ďalej len „pracovník“) pre odbor, v ktorom pedagogicky, vedecky alebo umelecky pôsobí (ďalej l
* § 2 - (1) Habilitačné konanie sa začne predložením habilitačnej práce2) dekanovi.
* § 3 - (1) Vedecká rada fakulty na základe návrhu habilitačnej komisie, oponentských posudkov habilitačnej práce, hodnotenia úrovne prednesenej habilitačnej prednášky a výsledku obhajoby habilitačnej práce rozhodne
* § 4 - Za profesora možno vymenovať pracovníka pre odbor, v ktorom pedagogicky, vedecky alebo umelecky pôsobí len po predchádzajúcej habilitácii2) a ktorý
* § 5 - (1) Konanie na vymenovanie profesorov3) (ďalej len „vymenúvacie konanie“) sa začína na návrh pracovníka alebo na návrh vedúceho pracoviska vysokej školy, dekana alebo rektora.
* § 6 - (1) Vedecká rada fakulty za prítomnosti členov komisie a oponentov na základe hodnotenia komisie, oponentských posudkov a zhodnotenia verejnej inauguračnej prednášky pracovníka rozhodne
* § 7 - Vedecká rada fakulty a vedecká rada vysokej školy rozhodujú v otázkach habilitácie docentov a vymenúvania profesorov tajným hlasovaním.
* § 8 - Podmienkou získania titulu „profesor“ u pracovníkov, ktorí získali vedecko-pedagogický alebo umelecko-pedagogický titul „docent“ podľa skorších predpisov bez habilitácie, je úspešné ukončenie habilitačného konania podľa tejto vyhlášky. Pracovníkovi sa nevy
* § 9 - Na vysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, plní úlohy dekana podľa tejto vyhlášky rektor a úlohy vedeckej rady fakulty vedecká rada vysokej školy. Dekan samostatnej pedagogickej fakulty6) plní podľa tejto vyhlášky súčasne úlohy rektora a vedecká ra
* § 10 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1990.
Aktuální znění od 1. 11. 1990
448
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
zo 17. septembra 1990
o habilitácii docentov a vymenúvaní profesorov
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 35 ods. 2 písm. b) zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
Za docenta možno vymenovať1) učiteľa vysokej školy, vedeckého pracovníka, umeleckého pracovníka, významného vedca alebo odborníka pôsobiaceho mimo vysokej školy (ďalej len „pracovník“) pre odbor, v ktorom pedagogicky, vedecky alebo umelecky pôsobí (ďalej len „odbor“) a ktorý
a)
vykonáva úspešne pedagogickú činnosť na vysokej škole najmä odovzdávaním poznatkov zodpovedajúcich úrovni dosiahnutého stupňa vedeckého poznania prednáškami, vedením seminárov, cvičení, diplomových prác,
b)
vytvoril ucelené vedecké alebo umelecké dielo svojimi vedeckými prácami alebo umeleckými dielami alebo výkonmi a je uznávanou vedeckou alebo umeleckou osobnosťou v odborných alebo umeleckých kruhoch v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
c)
habilitoval sa na základe habilitačnej práce.2)
§ 2
(1)
Habilitačné konanie sa začne predložením habilitačnej práce2) dekanovi.
(2)
K habilitačnej práci treba pripojiť
a)
písomnú žiadosť,
b)
životopis,
c)
doklad o získaní vysokoškolského vzdelania,
d)
doklad o získaní akademicko-vedeckého titulu alebo vedeckej hodnosti alebo inej vedeckej alebo umeleckej kvalifikácie,
e)
prehľad pedagogickej činnosti a dosiahnutých výsledkov vo výchovno-vzdelávacej činnosti,
f)
zoznam publikovaných vedeckých, odborných a umeleckých prác, učebníc, učebných textov, prehľad vyriešených vedeckovýskumných úloh, vytvorených projektov, zlepšovacích návrhov, prihlásených objavov a prehľad citácií vedeckých alebo umeleckých prác.
(3)
Umelecká rada fakulty môže upustiť od povinnosti predložiť doklad o získaní vysokoškolského vzdelania. Vedecká rada fakulty alebo umelecká rada fakulty (ďalej len „vedecká rada fakulty“) môže upustiť od povinnosti predložiť doklad o získaní akademicko-vedeckého titulu alebo vedeckej hodnosti alebo inej vedeckej alebo umeleckej kvalifikácie.
(4)
Habilitačnou prácou je monotematická práca alebo práca zostavená zo súboru publikovaných prác, v umeleckých odboroch umelecké dielo alebo umelecký výkon alebo ich súbor.
(5)
Dekan vráti habilitačnú prácu s pripojenými dokladmi pracovníkovi, ak nepredložil všetky požadované doklady alebo ak ide o odbor, v ktorom sa na fakulte habilitácia neuskutočňuje.
(6)
Habilitácia sa uskutočňuje na tej fakulte alebo vysokej škole, ak sa vysoká škola nečlení na fakulty, na ktorej sa v odbore vyučuje a na ktorej v odbore alebo príbuznom odbore pôsobí aspoň jeden profesor a ktorá má právo habilitácie.3)
(7)
Dekan so súhlasom vedeckej rady fakulty určí troch oponentov habilitačnej práce a vvmenuje trojčlennú habilitačnú komisiu z odborníkov odboru alebo príbuzného odboru, ak v odbore nepôsobí žiadny profesor alebo docent. Aspoň jeden oponent a predseda habilitačnej komisie musí byť profesor a ďalší dvaja oponenti a členovia habilitačnej komisie najmenej docenti alebo významní odborníci pôsobiaci mimo vysokej školy. Z vysokej školy, na ktorej sa uskutočňuje habilitácia, môže byť iba jeden oponent a jeden člen habilitačnej komisie.
(8)
Pracovník preukazuje svoju pedagogickú spôsobilosť habilitačnou prednáškou. Habilitačná prednáška sa koná pred habilitačnou komisiou a vedeckou radou fakulty, ktorá určí jej zameranie a dĺžku. Habilitačná prednáška je verejná.
(9)
Dekan uverejní termín, čas a miesto konania habilitačnej prednášky, meno, priezvisko a pracovisko pracovníka a tému prednášky najneskôr štrnásť dní pred obhajobou habilitačnej práce aspoň v jednom hromadnom oznamovacom prostriedku.
(10)
Ak sa habilitačné konanie uskutočňuje na inej fakulte než na tej, na ktorej pracovník pedagogicky pôsobí, k prerokovaniu návrhu vo vedeckej rade fakulty sa prizve aj zástupca tejto fakulty.
(11)
Habilitačná komisia na základe pripojených dokladov, oponentských posudkov, odborného posúdenia úrovne prednesenej habilitačnej prednášky a výsledku obhajoby habilitačnej práce celkove zhodnotí úroveň pedagogickej, vedeckej alebo umeleckej a publikačnej činnosti pracovníka. Návrh predloží vedeckej rade fakulty predseda alebo člen habilitačnej komisie, ktorý je profesor. Svojou odbornou autoritou preberá zodpovednosť za požadovanú pedagogickú, vedeckú alebo umeleckú úroveň pracovníka.
§ 3
(1)
Vedecká rada fakulty na základe návrhu habilitačnej komisie, oponentských posudkov habilitačnej práce, hodnotenia úrovne prednesenej habilitačnej prednášky a výsledku obhajoby habilitačnej práce rozhodne
a)
o predložení návrhu na vymenovanie za docenta, ak bol pracovník pri habilitácii úspešný; návrh na vymenovanie so stanoviskom vedeckej rady fakulty predloží rektorovirektorovi dekan alebo
b)
o zastavení habilitačného konania, ak pracovník nebol úspešný; toto rozhodnutie s odôvodnením oznámi dekan pracovníkovi.
(2)
Dekrét obsahuje meno a priezvisko pracovníka, odbor, pre ktorý bol vymenovaný, fakultu a vysokú školu, na ktorej sa uskutočnila habilitácia, názov habilitačnej práce, meno a priezvisko predsedu habilitačnej komisie a dátum účinnosti vymenovania. Dekrét o vymenovaní za docenta opečiatkovaný okrúhlou pečiatkou so štátnym znakom Slovenskej republiky4) podpisuje rektorrektor.
(3)
Vysoká škola oznámi Ministerstvu školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky meno, priezvisko, tituly, dátum narodenia a všetky ostatné údaje novovymenovaného docenta uvedené v odseku 2.
§ 4
Za profesora možno vymenovať pracovníka pre odbor, v ktorom pedagogicky, vedecky alebo umelecky pôsobí len po predchádzajúcej habilitácii2) a ktorý
a)
vykonáva úspešne pedagogickú činnosť na vysokej škole najmä odovzdávaním poznatkov zodpovedajúcich úrovni dosiahnutého stupňa vedeckého poznania prednáškami, vedením seminárov, diplomových prác,
b)
je uznávanou vedeckou alebo umeleckou osobnosťou v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike i v zahraničí, jeho vedecké práce alebo umelecké výkony sú uznávané aj v zahraničí a ktorý ovplyvnil vývoj odboru vytvorením vedeckej alebo umeleckej školy alebo originálnej, všeobecne uznávanej skupiny.
§ 5
(1)
Konanie na vymenovanie profesorov3) (ďalej len „vymenúvacie konanie“) sa začína na návrh pracovníka alebo na návrh vedúceho pracoviska vysokej školy, dekana alebo rektorarektora.
(2)
Ak bol na miesto profesora vypísaný konkurz, rektorrektor podá návrh na začatie vymenúvacieho konania na pracovníka, ktorý sa v konkurze umiestnil na prvom mieste.
(3)
K návrhu na začatie vymenúvacieho konania treba pripojiť
a)
životopis,
b)
doklad o získaní vysokoškolského vzdelania,
c)
doklad o získaní akademicko-vedeckého titulu alebo vedeckej hodnosti alebo inej vedeckej alebo umeleckej kvalifikácie, doklad o habilitácii,
d)
prehľad pedagogickej činnosti a dosiahnutých výsledkov vo výchovno-vzdelávacej činnosti,
e)
zoznam publikovaných vedeckých, odborných, umeleckých prác, učebníc, učebných textov, vyriešených vedeckovýskumných úloh, vytvorených projektov, zlepšovacích návrhov, prihlásených objavov, prehľad citácií vedeckých alebo umeleckých prác,
f)
najvýznamnejšie vedecké, odborné, umelecké práce, učebnice, učebné texty, doklady o umeleckých dielach alebo výkonoch.
(4)
Dekan vráti návrh na vymenovanie za profesora navrhovateľovi, ak nepredložil všetky požadované doklady alebo ak ide o odbor, v ktorom sa na fakulte alebo vysokej škole, ak sa vysoká škola nečlení na fakulty, neuskutočňuje vymenúvacie konanie.
(5)
Súčasťou vymenúvacieho konania je verejná inauguračná prednáška pracovníka. V nej pracovník vednej alebo umeleckej disciplíny a osobný pohľad na jej súčasný stav a perspektívy. Dekan uverejní termín, čas a miesto konania inauguračnej prednášky, meno, priezvisko a pracovisko pracovníka a tému prednášky najneskôr štrnásť dní pred jej uskutočnením aspoň v jednom hromadnom oznamovacom prostriedku.
(6)
Vymenúvacie konanie sa uskutočňuje na tej fakulte alebo vysokej škole, ak sa vysoká škola nečlení na fakulty, na ktorej sa v odbore vyučuje a na ktorej v odbore alebo príbuznom odbore pôsobí aspoň jeden profesor a ktorá má právo uskutočňovať vymenúvacie konanie3).
(7)
Dekan so súhlasom vedeckej rady fakulty vymenuje troj až päťčlennú komisiu a určí troch oponentov z profesorov alebo významných vedeckých pracovníkov z odboru alebo príbuzného odboru, ak v odbore nepôsobí žiadny profesor. Najmenej jeden člen komisie musí byť z tej fakulty alebo vysokej školy, ak sa vysoká škola nečlení na fakulty, na ktorej sa uskutočňuje vymenúvacie konanie, najmenej jeden člen z inej vysokej školy a jeden člen z vedeckej inštitúcie, a to aj zo zahraničia. Z fakulty alebo vysokej školy, ak sa vysoká škola nečlení na fakulty, na ktorej sa uskutočňuje vymenúvacie konanie, môže byť iba jeden oponent.
(8)
Komisia na základe pripojených dokladov, oponentských posudkov a posúdenia úrovne prednesenej inauguračnej prednášky celkove zhodnotí úroveň pedagogickej, vedeckej alebo umeleckej a publikačnej činnosti pracovníka a hodnotenie predloží dekanovi. Návrh na vymenovanie za profesora s hodnotením komisie, oponentskými posudkami a pripojenými dokladmi predloží dekan na najbližšie rokovanie vedeckej rady fakulty.
(9)
Ak sa vymenúvacie konanie uskutočňuje na inej fakulte než na tej, na ktorej pracovník pedagogicky pôsobí, prizve sa k prerokúvaniu návrhu pred vedeckou radou fakulty aj zástupca tejto fakulty.
§ 6
(1)
Vedecká rada fakulty za prítomnosti členov komisie a oponentov na základe hodnotenia komisie, oponentských posudkov a zhodnotenia verejnej inauguračnej prednášky pracovníka rozhodne
a)
o predložení návrhu na vymenovanie za profesora, ak bol pracovník úspešný; návrh na vymenovanie so stanoviskom vedeckej rady fakulty a požadovanými dokladmi predloží vedeckej rade vysokej školy alebo umeleckej rade vysokej školy (ďalej len „vedecká rada vysokej školy“) prostredníctvom rektorarektora dekan,
b)
o zastavení vymenúvacieho konania, ak pracovník nebol úspešný; toto rozhodnutie s odôvodnením oznámi dekan pracovníkovi.
(2)
Ak vedecká rada vysokej školy návrh na vymenovanie za profesora schváli, rektorrektor ho predloží spolu s dokladmi o predchádzajúcom priebehu vymenúvacieho konania, okrem dokladov podľa § 5 ods. 3 písm. f) ministrovi školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky na ďalšie konanie.5) Ak vedecká rada vysokej školy návrh neschváli, rektorrektor jej rozhodnutie oznámi pracovníkovi.
§ 7
Vedecká rada fakulty a vedecká rada vysokej školy rozhodujú v otázkach habilitácie docentov a vymenúvania profesorov tajným hlasovaním.
§ 8
Podmienkou získania titulu „profesor“ u pracovníkov, ktorí získali vedecko-pedagogický alebo umelecko-pedagogický titul „docent“ podľa skorších predpisov bez habilitácie, je úspešné ukončenie habilitačného konania podľa tejto vyhlášky. Pracovníkovi sa nevydá dekrét o vymenovaní za docenta, ale doklad o úspešnej habilitácii podpísaný dekanom.
§ 9
Na vysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, plní úlohy dekana podľa tejto vyhlášky rektorrektor a úlohy vedeckej rady fakulty vedecká rada vysokej školy. Dekan samostatnej pedagogickej fakulty6) plní podľa tejto vyhlášky súčasne úlohy rektorarektora a vedecká rada fakulty úlohy vedeckej rady vysokej školy.
§ 10
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1990.
Minister:
Pišút v. r.
1)
§ 13 ods. 2 zákona.
2)
§ 27 ods. 4 zákona.
3)
§ 15 ods. 1 písm. f) zákona.
4)
§ 1 ods. 2 zákona SNR č. 51/ 1990 Zb. o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky.
§ 2 ods. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 253/1990 Zb., ktorou sa vykonáva zákon SNR o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky.
5)
§ 15 ods. 2 zákona.
6)
§ 42 ods. 2 zákona. |
Zákon č. 458/1990 Sb. | Zákon č. 458/1990 Sb.
Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd
Vyhlášeno 30. 10. 1990, datum účinnosti 1. 11. 1990, částka 76/1990
* Čl. I - Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 11. 1990
458
ZÁKON
ze dne 30. října 1990,
kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, se doplňuje takto:
1.
V § 4 se v první větě za slova „s výjimkou“ vkládají slova „cizích států, organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí,“.
2.
V § 15 odst. 2 se za slova „vlastnické právo“ vkládají slova „cizích států, československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí,“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 464/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 464/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky o zřízení chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví
Vyhlášeno 12. 11. 1990, datum účinnosti 15. 11. 1990, částka 77/1990
* § 1 - Území vymezené v příloze 1 této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví (dále jen „oblast“).
* § 2 - (1) Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.
* § 3 - (1) Ochrana a využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů jsou diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
* § 4 - (1) Na celém území je zakázáno:
* § 5 - (1) Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v je
* § 6 - (1) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláš
* § 7 - (1) Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
* § 8 - (1) V zóně I je
* § 9 - K provádění nebo organizování výzkumu v zóně I nepotřebují Český ústav ochrany přírody, výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodářskou úpravu lesů povolení výjimky.6)
* § 10 - Odbornou správu oblasti zajišťuje Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody spravovaný Severomoravským krajským národním výborem v Ostravě, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
* § 11 - (1) Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu města Olomouce.
* § 12 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1990. č. 1 vyhlášky č. 464/1990 Sb.
Aktuální znění od 15. 11. 1990
464
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 29. října 1990
o zřízení chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví
Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):
§ 1
Území vymezené v příloze 1 této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví (dále jen „oblast“).
§ 2
(1)
Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.
(2)
K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu.
§ 3
(1)
Ochrana a využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů jsou diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
(2)
Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v mapě, která tvoří přílohu 2 této vyhlášky.
§ 4
(1)
Na celém území je zakázáno:
a)
ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu určená,
b)
tábořit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy a rozdělávat ohně mimo vyhražená místa,
c)
při výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad.
(2)
V zóně I a II je zakázáno zavádět geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů.
(3)
Jen po projednání s příslušným orgánem státní ochrany přírody lze na území oblasti:
a)
pořádat veřejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcí,
b)
rozšiřovat a upravovat síť turistických cest,
c)
stanovit plány chovu a lovu zvěře, jakostních tříd honiteb, únosných stavů zvěře, s výjimkou vyhrazených honiteb ministerstva zemědělství České republiky.
§ 5
(1)
Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v jednotlivých zónách.
(2)
Investoři a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonické řešení nových staveb nebo změn staveb bylo v souladu s charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického začlenění staveb do krajiny.
(3)
Při zpracování návrhů na umístění staveb pro průmysl, zemědělství, lesní hospodářství, skladování, těžební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodářství, rekreačních a sportovních zařízení a pro stanovení dobývacích prostorů, jsou právnické a fyzické osoby povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Vyhodnocují přitom předpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k předpokládaným následkům pro přírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným řešením.
(4)
V zóně I je zakázáno umísťování a povolování nových staveb a změny ve využití území.
(5)
V zóně II je zakázáno umísťování nových staveb a změny ve využití území mimo zastavěná území.
(6)
V zóně III a IV je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy oblasti.1)
§ 6
(1)
Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou.3)
(2)
Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve větší míře vegetační kryt a půdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porostů a do biotopů chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
(3)
Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
§ 7
(1)
Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
(2)
Lesní porosty v zóně I a vybrané porosty v zóně II, III a IV se vyhlašují za lesy zvláštního určení,4) pokud svým charakterem nesplňují kriteria pro vyhlášení za lesy ochranné.
(3)
V zóně I je zakázáno používat pesticidy, hnojit a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích, kdy je nutné činit potřebná opatření.5)
(4)
V zóně II, III a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního určení nebo za lesy ochranné, se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se zohledňují požadavky státní ochrany přírody.
(5)
O výjimkách podle § 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“) souhrnně na základě generelu lesní dopravní sítě. Generel lesní dopravní sítě, který tvoří součást lesního hospodářského plánu, nelze bez udělení výjimky schválit.6)
§ 8
(1)
V zóně I je
a)
při zemědělské činnosti zakázáno:
1.
měnit současné skladby a plochy kultur,
2.
měnit stávající vodní režim,
3.
hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
4.
používat pesticidy,
5.
odstraňovat stromy a keře rostoucí mimo les,
b)
při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře (např. obory, farmové chovy, bažantnice).
(2)
V zóně II
a)
při zemědělském hospodaření je nutno:
1.
velikost pozemkových bloků přizpůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí,
2.
navrhovat a budovat stavby zemědělské výroby pouze v zastavěném území sídel, v případě staveb živočišné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám. Stavby musí být začleněny do prostředí vhodným architektonickým a objemovým řešením i esteticky působící zelení,
3.
udržovat ekologicky únosný přísun živin, zejména dusíku,
4.
omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti,
5.
chránit stromy a keře rostoucí mimo les, s výjimkou náletových porostů na plochách zemědělských půd,
b)
při výkonu práva myslivosti je zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře.
(3)
V zóně III při zemědělském hospodaření je nutno:
1.
vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např. terasy, větrolamy, břehové porosty),
2.
navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu kapacitně odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám, přitom preferovat ustájení na podestýlce,
3.
udržovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména dusíku,
4.
používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení škůdců a kalamit, a nikoliv jako náhradu za ekologicky vhodnější technologické postupy,
5.
Zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les, přitom za stromy výjimečně pokácené (mimo náletové porosty na zemědělské půdě) je žádoucí zajistit účelnou náhradní výsadbu.
§ 9
K provádění nebo organizování výzkumu v zóně I nepotřebují Český ústav ochrany přírody, výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodářskou úpravu lesů povolení výjimky.6)
§ 10
Odbornou správu oblasti zajišťuje Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody spravovaný Severomoravským krajským národním výborem v Ostravě, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
§ 11
(1)
Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu města Olomouce.
(2)
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozčlenění do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany přírody v Praze, u Severomoravského krajského národního výboru v Ostravě, u Krajského ústavu státní památkové péče a ochrany přírody Severomoravského kraje v Ostravě, u okresních národních výborů v Olomouci a Šumperku.
(3)
Výjimky z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 9 této vyhlášky může udělit ministerstvo.6)
(4)
Na státní přírodní rezervace a chráněné přírodní výtvory vyhlášené na území oblasti podle zákona se tato vyhláška nevztahuje.
(5)
Dotčeným orgánem státní ochrany přírody je při řízeních podle zvláštních předpisů7) příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1990.
Ministr:
RNDr. Moldan CSc. v. r.
Příloha č. 1
vyhlášky č. 464/1990 Sb.
Popis hranice oblasti Litovelské Pomoraví
1.
Hranice oblasti Litovelské Pomoraví je vedena po veřejných komunikacích nebo jiných zřetelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích.
2.
Průběh hranice je následující:
V Olomouci - Černovíře začíná hranice na mostě přes řeku Moravu a pokračuje proti proudu na levém břehu Moravy až po soutok s Oskavou, dále po levém břehu Oskavy proti proudu až ke křížení se železniční tratí Olomouc-Zábřeh n. M. Dále po železniční trati až ke křížení se silnicí III/446-8 na okraji Březců, po této silnici jižním směrem až ke křížení se silnicí II/446 a po ní severozápadním směrem až k ochranné protipovodňové hrázi, která sleduje severní okraj lužního lesa. Dále hranice vede severozápadním směrem po této hrázi až k polní cestě, která vede k železničnímu mostku na trati Olomouc-Zábřeh n. M. Po této polní cestě až k železniční trati a mostku na kótě 225 m n. m. a dále po železniční trati severozápadním směrem až po křížení se silnicí III/446-19 a po této silnici severovýchodním směrem na křižovatku se silnicí II/446. Po této silnici vede hranice severozápadním směrem až na křižovatku se silnicí II/447 na jižním okraji Pňovic, po silnici II/447 západním směrem až k okraji lesa a dále na sever po okraji lesa zpět na silnici II/447, po níž vede hranice přes Tři Dvory do Litovle až na křižovatku se silnicí II/449. Po silnici II/449 se hranice stáčí k severu a vede až ke křižovatce se silnicí III/449-6 v Července a po silnici III/449-6 západním směrem k polní cestě vedoucí k hájence Čerlinka. Po této polní cestě až k hájence a dále podél severního okraje lesa „Doubrava“ až k toku Doubravky jihozápadně od Úsova. Dále po pravém břehu Doubravky po proudu až k silnici II/444 ve Stavenicích. Po silnici II/444 západním směrem až k účelové komunikaci Moravských štěrkoven, po které jde hranice jihovýchodním směrem kolem západního okraje štěrkopískového jezera a dále po západním okraji jezera až k jeho jižnímu okraji. Zde se hranice stáčí k východu a prochází kolem jižního okraje dvou lesíků až k vodnímu příkopu po jehož pravém břehu jde jižním směrem až k železniční trati Olomouc-Zábřeh n. M., odkud pokračuje jihovýchodním směrem po trati až k železničnímu mostu přes řeku Moravu. Dále po pravém břehu Moravy jižním směrem až k hospodářskému mostu přes Moravu a dále k odlehčovacímu kanálu Třebůvky a k severnímu okraji Doubravice, přes Doubravici severovýchodním směrem po místní komunikaci. Od Doubravice jihovýchodním směrem po polní komunikaci k východnímu okraji Mitrovic a dále stejným směrem po polní komunikaci k východnímu konci hrázky s kótou 243 m n. m. a odtud jižním směrem přímo ke křížení Palonínského potoka se silnicí Palonín-Nové Mlýny u vodní elektrárny N. Mlýny. Po silnici N. Mlýny-Palonín západním směrem až na křižovatku se silnicí III/444-1 a dále po této silnici jižním směrem přes Řimice na křižovatku se silnicí II/635. Dále vede hranice po silnici II/635 přes Měník až ke konečné stanici ČSD Mladeč-jeskyně a po železniční trati ke křížení se silnicí III/449-9, a po této silnici severovýchodním směrem do Mladče na most přes Mlýnský potok. Dále po pravém břehu Mlýnského potoka po proudu přes Sobáčov, Vísku, Litovel, Chořelice do Březové a odtud jihovýchodním směrem po ochranné protipovodňové hrázi kolem jižního okraje lesa na silnici III/446-20 ve Lhotě n. M., k budově polesí Střeň a dále po ochranné protipovodňové hrázi kolem jižního okraje lesa do Hynkova. Hynkovem po místní komunikaci na náves a kolem hostince na polní cestu vedoucí jihovýchodním směrem k okraji lesa a kolem západního okraje lesa a východním směrem kolem jižního okraje lesa k pravému břehu Mlýnského potoka a po pravém břehu k silničnímu mostu na silnici III/446-5 v Horce n. M. Po silnici III/446-5 obcí Horka n. M. na křižovatku se silnicí III/4463 jihozápadně od Horky n. M. a po této silnici jihovýchodním směrem až k odbočce místní cesty k parkovišti u koupaliště Poděbrady a po této místní cestě severovýchodním směrem až k mostku s melioračním příkopem a po jeho pravém břehu jihovýchodním směrem až po soutok s Mlýnským potokem. Po pravém břehu Mlýnského potoka až k silničnímu mostu na silnici spojující předměstské čtvrtě Hejčín a Černovír v Olomouci a po této silnici severním směrem na výchozí bod - silniční most přes řeku Moravu v Olomouci - Černovíře.
3.
Celková rozloha oblasti činí 96 km2.
130kB
1)
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.
3)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.
4)
§ 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
5)
§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
6)
§ 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 471/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 471/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o volebnom období orgánov samosprávy obcí
Vyhlášeno 14. 11. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 79/1990
* § 1 - Volebné obdobie obecných zastupiteľstiev je štvorročné.
* § 2 - (1) Volebné obdobie starostov obcí je štvorročné.
* § 3 - Voľby orgánov samosprávy obcí sa konajú v posledných 14-tich dňoch ich volebného obdobia.
* § 4 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia volieb do orgánov samosprávy obcí.
Aktuální znění od 24. 11. 1990
471
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. októbra 1990
o volebnom období orgánov samosprávy obcí
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Volebné obdobie obecných zastupiteľstiev je štvorročné.
§ 2
(1)
Volebné obdobie starostov obcíobcí je štvorročné.
(2)
Starosta obceobce môže byť zvolený najviac v dvoch za sebou idúcich volebných obdobiach.
§ 3
Voľby orgánov samosprávy obcíobcí sa konajú v posledných 14-tich dňoch ich volebného obdobia.
§ 4
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia volieb do orgánov samosprávy obcíobcí.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii miestnej štátnej správy
Vyhlášeno 14. 11. 1990, datum účinnosti 24. 11. 1990, částka 79/1990
* PRVÁ ČASŤ - OKRESNÉ ÚRADY A OBVODNÉ ÚRADY (§ 1 — § 8)
* DRUHÁ ČASŤ - MINISTERSTVÁ (§ 9 — § 10)
* TRETIA ČASŤ - SPLNOMOCŇOVACIE, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA (§ 11 — § 17)
* Príloha A zákona SNR č. 472/1990 Zb.
* Príloha C zákona SNR č. 472/1990 Zb.
* Príloha E zákona SNR č. 472/1990 Zb.
* Príloha G zákona SNR č. 472/1990 Zb.
Aktuální znění od 27. 10. 1992 (487/1992 Sb.)
472
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. októbra 1990
o organizácii miestnej štátnej správy
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
OKRESNÉ ÚRADY A OBVODNÉ ÚRADY
§ 1
Základné ustanovenie
(1)
Miestnu štátnu správu patriacu podľa osobitných predpisov do pôsobnosti Slovenskej republiky (ďalej len „štátna správa“) vykonávajú okresné úrady a obvodné úrady; iným štátnym orgánom ju môže zveriť len osobitný zákon. Štátnu správu vykonávanú okresnými úradmi a obvodnými úradmi riadi a kontroluje vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“).
(2)
Okresné a obvodné úrady spolupracujú s inými štátnymi orgánmi a s obcami pri plnení ich spoločných úloh, najmä pri dodržiavaní zákonnosti a verejného poriadku, pri ochrane práv a právom chránených záujmov obyvateľstva a zabezpečovaní starostlivosti o zdravé životné podmienky obyvateľstva.
(3)
Okresné a obvodné úrady sa vo svojej činnosti spravujú všeobecne záväznými právnymi predpismi a v ich medziach uzneseniami vlády, smernicami a inými opatreniami ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy (ďalej len „ministerstvá“).
§ 2
Územné obvody okresných a obvodných úradov
(1)
Okresné a obvodné úrady vykonávajú štátnu správu v územných obvodoch. Územným obvodom okresného úradu je okres. Územný obvod obvodného úradu tvoria obceobce, ktoré určí okresný úrad po prerokovaní s dotknutými obcami.
(2)
Na priblíženie štátnej správy občanom alebo z iného dôvodu môže okresný úrad zriadiť v obciobci, ktorá nie je sídlom obvodného úradu, stále alebo dočasné pracovisko obvodného úradu.
(3)
Ak ide o štátnu správu, ktorá nevyžaduje styk s občanmi, alebo sa vyskytuje zriedkavo, môže okresný úrad poveriť jeden obvodný úrad jej výkonom aj pre územný obvod iného susediaceho obvodného úradu.
(4)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“) môže v súčinnosti s príslušným ministerstvom poveriť jeden okresný úrad výkonom niektorých špecializovaných agend aj pre územný obvod iného susediaceho okresného úradu.
§ 3
Sídla okresných a obvodných úradov
(1)
Sídla okresných a obvodných úradov ustanovuje vláda nariadením. Určenie alebo zmenu sídla okresného alebo obvodného úradu, ako aj zriadenie alebo zrušenie stáleho alebo dočasného pracoviska obvodného úradu a zmenu územného obvodu obvodného úradu treba vopred prerokovať s dotknutými obcami.
(2)
ObecObec, ktorá je sídlom okresného alebo obvodného úradu alebo jeho pracoviska, zabezpečí na jeho umiestnenie kancelárske miestnosti a iné potrebné nebytové priestory.1)
(3)
Zoznam obcíobcí tvoriacich územný obvod obvodného úradu, ako aj zmeny v týchto zoznamoch uverejňuje ministerstvo vnútra v Zbierke zákonov.2)
§ 4
Financovanie úradov
Okresné a obvodné úrady sú financované zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky (ďalej len „štátny rozpočet“). Na plnenie svojich úloh používajú predovšetkým majetok vo vlastníctve Slovenskej republiky.
§ 5
Pôsobnosť obvodného úradu
(1)
Obvodný úrad vykonáva štátnu správu na jednotlivých úsekoch, ktorú podľa osobitných predpisov vykonávali ku dňu účinnosti tohto zákona krajské a okresné národné výbory, ak ju zákon nezveruje inému orgánu štátnej správy alebo obciobci.3)
(2)
Na konanie, v ktorom o právach, o právom chránených záujmoch alebo o povinnostiach fyzických a právnických osôb v oblasti štátnej správy rozhodujú orgány štátnej správy (ďalej len „správne konanie“),4) sú v prvom stupni vecne príslušné obvodné úrady, ak zákon neustanovuje inak.
(3)
Obvodný úrad
a)
zastupuje štát pri schvaľovaní koncepcií rozvoja jednotlivých oblastí života obcíobcí,
b)
poskytuje obciam údaje zo všetkých evidencií, ktoré vedie,
c)
plní úlohy v oblasti štatistiky podľa osobitných zákonov a je zberným miestom údajov pre automatizovaný systém údajov štátnej správy,
d)
pomáha obciam pri plnení ich úloh, najmä im radí vo veciach aplikácie právnych predpisov a vykonávania administratívnych prác, oznamuje im údaje použiteľné pre správu obcíobcí a upozorňuje ich na nedostatky, ktoré v ich činnosti zistí,
e)
organizačne a materiálno-technicky zabezpečuje voľby do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcíobcí,
f)
zabezpečuje a plní úlohy civilnej obrany.
(4)
Okresný úrad môže na návrh obceobce rozhodnúť, že obvodný úrad bude dočasne plniť sčasti alebo celkom niektoré úlohy patriace do pôsobnosti obceobce. Toto opatrenie možno uskutočniť, ak ide o obecobec, ktorá má menej ako 600 obyvateľov a o úlohu, ktorej racionálne plnenie vzhľadom na potrebu vysokej odbornosti nemôže obecobec zabezpečiť ani združením s inými obcami, ani za inej formy pomoci zo strany obvodného úradu. Zverené úlohy obvodný úrad plní v spolupráci s orgánom samosprávy obceobce.
§ 6
Organizácia obvodného úradu
(1)
Na čele obvodného úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu.
(2)
Prednosta je štatutárným orgánom v majetkovoprávnych veciach5) týkajúcich sa činnosti obvodného úradu a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov obvodného úradu.6)
(3)
Obvodný úrad sa vnútorne člení spravidla na oddelenia a referáty.
(4)
Vnútornú organizáciu určuje prednosta okresného úradu.
(5)
Obvodný úrad je osobným úradom pracovníkov obvodného úradu.
§ 7
Pôsobnosť okresného úradu
(1)
Okresný úrad vykonáva v prvom stupni štátnu správu vo veciach uvedených v prílohách tohto zákona (§ 14).
(2)
Okresný úrad vykonáva v druhom stupni štátnu správu vo veciach, v ktorých v správnom konaní v prvom stupni konajú obvodné úrady. Okresný úrad
a)
je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých v správnom konaní rozhodovala v prvom stupni obecobec,7)
b)
hospodári s majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky, ktorý slúži na výkon štátnej správy vykonávanej obvodnými úradmi v okrese a okresným úradom, ako aj s ďalším majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov a hospodári tiež s prostriedkami štátneho rozpočtu určenými na krytie jeho potrieb a potrieb obvodných úradov v okrese,
c)
plní úlohy v oblasti štatistiky podľa osobitných zákonov,
d)
koordinuje súčinnosť obvodných úradov v okrese s inými štátnymi orgánmi v okrese v oblasti plnenia spoločných úloh štátu,
e)
riadi výkon štátnej správy a spisovej služby uskutočňovanej obvodnými úradmi,
f)
zriaďuje a kontroluje rozpočtové a príspevkové organizácie slúžiace na plnenie úloh štátnej správy vykonávanej okresným a obvodným úradom,
g)
plní úlohy civilnej obrany a úlohy spojené s mobilizačnými prípravami štátu.
(3)
Okresný úrad spolupracuje s obcami a s ich združeniami vo veciach týkajúcich sa rozvoja okresu, umiestňovania štátnych investícií, uskutočňovania regionálnej politiky, zmien v usporiadaní a umiestnení obvodných úradov.
(4)
Okresný úrad koordinuje plnenie spoločných úloh s inými orgánmi štátnej správy v okrese pri zabezpečovaní úloh štátu súvisiacich s ekonomickým a sociálnym rozvojom územia, najmä pri uskutočňovaní koncepcií rozvoja jednotlivých oblastí života v okrese, pri utváraní a ochrane podmienok zdravého spôsobu života a práce, pri rozvoji vzdelanosti, kultúry, telesnej výchovy, športu a rekreácie a pri starostlivosti o mládež. Na tento účel môže od týchto orgánov štátnej správy požadovať potrebné podklady najmä informácie, číselné údaje, rozbory a vyhodnotenia.
(5)
Okresný úrad koordinuje súčinnosť všetkých štátnych orgánov a obcíobcí v okrese počas ohrozenia života alebo zdravia občanov alebo majetku v dôsledku živelnej pohromy, veľkého požiaru alebo rozsiahlej havárie, ktorých pôsobenie alebo následky nie je možné likvidovať prostriedkami a silami štátnych orgánov, obcíobcí a iných právnických osôb alebo občanov. Počas trvania uvedených udalostí je prednosta okresného úradu oprávnený ukladať úlohy a vydávať príkazy vedúcim štátnych orgánov, starostom obcíobcí, štatutárnym orgánom právnických osôb i jednotlivým občanom, ktoré smerujú k zamedzeniu pôsobenia alebo k odstráneniu následkov uvedených udalostí alebo k ochrane osôb alebo majetku.
(6)
Okresný úrad je osobným úradom pracovníkov okresného úradu.
(7)
V rozsahu svojej pôsobnosti môže okresný úrad vydávať pre územie okresu všeobecne záväzné vyhlášky za podmienok ustanovených zákonom.8)
(8)
Okresné úrady pravidelne zverejňujú základné údaje o svojej organizácii i o organizácii obvodných úradov v okrese, o rozvrhu práce v týchto úradoch, ako aj ďalšie údaje o úradoch a ich činnosti, ktoré majú význam pre styk s verejnosťou a pre spoluprácu s inými štátnymi orgánmi, s obcami a s inými právnickými osobami.
§ 8
Organizácia okresného úradu
(1)
Na čele okresného úradu je prednosta, ktorého vymenúva vláda na návrh ministerstva vnútra.
(2)
Prednosta je štatutárnym orgánom v majetkovoprávnych veciach5) týkajúcich sa zvereného majetku vo vlastníctve Slovenskej republiky a činnosti okresného úradu a v pracovnoprávnych vzťahoch pracovníkov okresného úradu.6)
(3)
Okresný úrad sa vnútorne člení spravidla na oddelenia a referáty.
DRUHÁ ČASŤ
MINISTERSTVÁ
§ 9
Pôsobnosť ministerstva vnútra
Ministerstvo vnútra
a)
spolupracuje s Ministerstvom financií Slovenskej republiky pri určovaní systemizácie aparátu okresných a obvodných úradov,
b)
spravuje rozpočtové prostriedky určené na činnosť okresných a obvodných úradov,
c)
zabezpečuje v spolupráci s príslušnými ministerstvami odbornú prípravu pracovníkov okresných a obvodných úradov a určuje skladbu pracovných funkcií okresných a obvodných úradov,
d)
riadi a kontroluje spisovú službu na okresných a obvodných úradoch,
e)
koordinuje podľa pokynov vlády činnosť ministerstiev pri riadení a kontrole výkonu štátnej správy uskutočňovanej okresnými a obvodnými úradmi a pri budovaní a realizácii automatizovaného informačného systému miestnej štátnej správy.
§ 10
Pôsobnosť iných ministerstiev
Ministerstvá, do ktorých pôsobnosti patria úseky štátnej správy vykonávané okresnými a obvodnými úradmi,
a)
riadia a kontrolujú výkon štátnej správy uskutočňovanej okresnými a obvodnými úradmi v jednotlivých úsekoch štátnej správy vydávaním všeobecne záväzných právnych predpisov a smerníc, zjednocovaním postupu pri ich používaní, vypracúvaním koncepcií rozvoja úseku štátnej správy a preskúmavaním rozhodnutí podľa osobitných predpisov,9)
b)
spolupracujú s ministerstvom vnútra pri hodnotení činnosti okresných a obvodných úradov, pri príprave opatrení týkajúcich sa ich výstavby a činnosti, pri odbornej príprave odborných pracovníkov okresných a obvodných úradov a pri určovaní skladby pracovných funkcií na okresných a obvodných úradoch,
c)
zabezpečujú odbornú stránku činnosti rozpočtových a príspevkových organizácií riadených okresnými úradmi.
TRETIA ČASŤ
SPLNOMOCŇOVACIE, PRECHODNÉ A ZRUŠOVACIE USTANOVENIA
§ 11
Splnomocňovacie ustanovenie
Vláda ustanoví nariadením predpoklady pre výkon funkcií v okresných a obvodných úradoch, ktoré vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť.
Prechodné ustanovenia
§ 12
(1)
Poslancom národných výborov, ktorí boli dlhodobe uvoľnení na výkon funkcie v národnom výbore a ktorí sa vracajú do svojho predošlého zamestnania alebo nastupujú do nového zamestnania, poskytne okresný úrad príspevok vo výške rozdielu medzi ich mzdou10) v organizácii a doterajšou vyššou odmenou za výkon funkcie.
(2)
Príspevok podľa odseku 1 sa poskytuje po dobu šesť mesiacov začínajúc mesiacom nasledujúcim po skončení výkonu funkcie v národnom výbore a vypláca sa prostredníctvom organizácie. Dlhodobe uvoľneným poslancom, ktorí skončili výkon funkcie v období dvoch rokov pred dosiahnutím veku potrebného pre vznik nároku na starobný dôchodok, poskytuje sa príspevok po dobu jedného roka.
§ 13
(1)
Okresné a obvodné úrady podľa tohto zákona sa zriadia 1. januárom 1991 z doterajších národných výborov v sídlach okresných a obvodných úradov.
(2)
Do zriadenia okresných a obvodných úradov plnia ich úlohy podľa tohto zákona, ako aj úlohy národných výborov podľa osobitných predpisov (§ 14) odbory a správne komisie národných výborov jednotlivých stupňov a druhov. V tejto dobe
a)
organizuje a zjednocuje plnenie úloh odborov a správnych komisií11) tajomník národného výboru alebo iný člen rady poverený radou okresného národného výboru,
b)
plní úlohy súvisiace s likvidáciou a prevodom majetku národných výborov a s pracovnoprávnymi vzťahmi pracovníkov národných výborov likvidátor vymenovaný ministrom vnútra; v majetkovoprávnych veciach týkajúcich sa likvidácie a prevodu majetku má postavenie štatutárneho orgánu12) a v pracovnoprávnych veciach pracovníkov postavenie vedúceho organizácie.13)
(3)
Dňom účinnosti tohto zákona plní úlohy v organizačných veciach, v majetkovoprávnych veciach a v pracovnoprávnych vzťahoch súvisiacich so zriadením okresného a obvodných úradov prednosta okresného úradu; v majetkovoprávnych veciach súvisiacich so zriadením okresného a obvodných úradov má postavenie štatutárneho orgánu12) a v pracovnoprávnych vzťahoch prijímaných pracovníkov postavenie vedúceho organizácie.13)
§ 14
(1)
Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe A tohto zákona prechádza na okresné úrady.
(3)
Pôsobnosť okresných národných výborov uvedená v prílohe C tohto zákona prechádza na okresné úrady.
(5)
Pôsobnosť miestnych (mestských) národných výborov uvedená v prílohe E tohto zákona prechádza na obvodné úrady.
(7)
Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe G tohto zákona prechádza na ministerstvá.
§ 15
Veci, ktoré patrili do pôsobnosti národných výborov a neboli vybavené podľa § 13 ods. 2 tohto zákona do 31. decembra 1990, vybavia okresné a obvodné úrady príslušné podľa tohto zákona (§ 5, 7 a 14), ak ich vybavenie podľa osobitného zákona nepatrí iným orgánom štátnej správy alebo obciam.3)
§ 16
Zrušuje sa úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky z 30. októbra 1984 č. LP-175/1983 o osobitnej odbornej spôsobilosti pracovníkov národných výborov na výkon niektorých funkcií (reg. v čiastke 1/1985 Zb.).
§ 17
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vykonania volieb do orgánov samosprávy obcíobcí.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha A zákona SNR č. 472/1990 Zb.
pol.| úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosť z krajského národného výboru na okresný úrad
---|---|---
podľa| predmet pôsobnosti
predpis| § čl.
1| 2| 3| 4| 5
1.| ochrany kultúrnych pamiatok| zák. SNR č. 27/1987 Zb.| 6 ods. 1| vyhlasovanie územia za pamiatkovú zónu a určovanie podmienok jej ochrany
2.| | 7 ods. 2| vedenie zoznamov kultúrnych pamiatok
3.| | 10 ods. 1| rozhodovanie o opatreniach, ktoré vlastník národnej kultúrnej pamiatky je povinný urobiť
4.| | 11 ods. 2| rozhodovanie o podmienkach a zákaze výkonu činnosti ohrozujúcej národnú kultúrnu pamiatku
5.| | 14 ods. 1 ods. 3| vydávanie záväzných stanovísk k žiadostiam vlastníkov na obnovu národnej kultúrnej pamiatky alebo úpravu jej prostredia
6.| | 14 ods. 4| vydávanie záväzných stanovísk k rozhodovaniu orgánov v územnom konaní, v konaní o povolenie stavieb, zmien stavieb a udržiavacích prác pri národnej kultúrnej pamiatke
7.| | 14 ods. 5| vydávanie záväzných stanovísk k rozhodovaniu stavebného úradu o obnove národnej kultúrnej pamiatky
8.| | 15 ods. 2| rozhodovanie o vykonaní nevyhnutných opatrení na zabezpečenie národnej kultúrnej pamiatky
9.| | 15 ods. 2| rozhodovanie o spôsobe nakladania s hnuteľnou národnou kultúrnou pamiatkou v prípade dôležitého spoločenského záujmu a určenie odbornej organizácie v prípade potrebnej úschovy národnej kultúrnej pamiatky
10.| | 19 ods. 2| rozhodovanie o podmienkach prenechania národnej kultúrnej pamiatky na dočasné užívanie
15.| | 6| zriaďovanie nákazových komisií na plnenie svojich úloh súvisiacich s ochranou proti nákazám a iným hromadným ochoreniam
16.| energetiky| zák. č. 67/1960 Zb.| 5 ods. 2| vydávanie súhlasu k novému zriaďovaniu, podstatnému rozširovaniu a prevádzkovaniu zariadení na výrobu vyhrievacích plynov inými organizáciami ako plynárenskými podnikmi
17.| | 7 ods. 1| vydávanie súhlasu k zrušeniu, premiestneniu alebo dlhodobému zastaveniu výroby vyhrievacích plynov
18.| | 20| spolupracovanie s plynárenskými podnikmi pri vypracúvaní plánov gazifikácie
19.| | 21 písm. a)| určovanie poradia gazifikácie miest, schvaľovanie príslušných vykonávacích plánov, a to v súlade s plánom gazifikácie miest rozhodovanie o určení miest spotreby plynu dodávaného v tlakových nádobách
20.| | zák. č. 89/1987 Zb.| 5 ods. 1| vydávanie súhlasu k vyhlasovaniu oblastí rozvoja zásobovania teplom centralizovaným spôsobom
21.| | vyhl. č. 104/1985 Zb.| 3 ods. 3 písm. f)| vydávanie stanoviska k žiadosti o určení palivovej alebo energetickej základne, či navrhované riešenie je v súlade so záujmami palivovo-energetickej politiky a s plánovaným rozvojom v danej oblasti
22.| správy a ochrany národného majetku| zák. č. 27/1950 Zb.| 3 ods. 2| poskytovanie súčinností pri rozhodovaní o podpore pri živelných pohromách
23.| | zák. č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov| 65 ods. 2| rozhodovanie o tom, ktorej organizácii patrí právo hospodárenia s národným majetkom
24.| | vyhl. č. 119/1988 Zb.| 5 ods. 1|
26.| dopravy| zák. č. 51/1964 Zb. v znení zák. č. 104/1974 Zb.| 19| vykonávanie pôsobnosti štátnej správy vo veciach dráh
27.| | 20 ods. 1| vykonávanie štátneho odborného dozoru na dráhach
28.| | 24| rozhodovanie o zmene povahy dráhy
29.| | 25 ods. 1| rozhodovanie o zrušení dráhy
30.| | 27 ods. 2| vykonávanie skúšok na celoštátnych dráhach, vlečkách a visutých lanovkách
31.| | vyhl. č. 52/1964 Zb.| 19 ods. 1| zaujímanie stanoviska k prípravnej dokumentácii na výstavbu dráhy alebo pri výstavbe objektov vokolí dráhy
32.| | zák. č. 65/1965 Zb. (Zákonník práce)| 93| vydávanie pokynov po dohode s príslušným odborovým orgánom na zabezpečenie plynulej dopravy pracujúcich a zásobovanie elektrinou, plynom a výhrevnou parou
33.| | 31| vykonávanie technicko-bezpečnostných skúšok dráh
34.| | vyhl. č. 94/1972 Zb.| 14| dohľad na vybavenie výcvikových zariadení a na organizovanie a uskutočňovanie povinného poúčania a preskúšavania vodičov z povolania
35.| | 18 ods. 2 písm. b)| schvaľovanie cestovných poriadkov verejnej pravidelnej autobusovej dopravy
36.| | 18 ods. 3| uloženie zmeny cestovného poriadku vo verejnom záujme
37.| | 25 ods. 2| povoľovanie vykonávať cestnú dopravu pre cudzie potreby
38.| | 37 ods. 3| povoľovanie medzinárodnej cestnej dopravy česko-slovenským
| prevádzateľom
39.| | 38 ods. 1| povoľovanie medzinárodnej cestnej dopravy zahraničným prevádzateľom
40.| | vyhl. č. 122/1979 Zb.| 20| vypracúvanie stanoviska k návrhom cestovných poriadkov diaľkových a medzinárodných liniek
41.| kultúry| zák. č. 81/1966 Zb.| 5 ods. 2| registrovanie ostatnej (nie ústrednej) periodickej tlače
42.| obrany štátu| zák. č. 40/1961 Zb. v znení zák. č. 5/1972 Zb. a zák. op. PFZ č. 17/1976 Zb.| 19 ods. 1| ukladanie povinností štátnym orgánom, hospodárskym, spoločenským a iným organizáciám i občanom v súvislosti s prípravami alebo preskúšavaním opatrení pre čas brannej pohotovosti štátu
44.| všeobecnej vnútornej správy| zák. č. 169/1949 Zb.| 1 ods. 3| vytyčovanie hraníc vojenského obvodu
46.| | zák. SNR č. 63/1973 Zb. v znení zák. SNR č. 194/1990 Zb.| 5 ods. 1 písm. b), c)| povoľovanie zbierky, ak sa má konať na území okresu
51.| zdravotníctva| vyhl. č. 103/1984 Zb.| 5 ods. 1| určovanie mimoriadneho očkovania so súhlasom hlavného hygienika
52.| | vyhl. č. 46/1985 Zb.| 4 ods. 8| povoľovanie pitvy pri podozrení na kontamináciu mŕtveho rádioatívnymi látkami
53.| | nar. vlády SSR č. 206/1988 Zb.| 5 ods. 2 písm. b), c)| vydávanie povolenia na zaobchádzanie so zvlášť nebezpečnými jedmi
54.| | 19| rozhodovanie o centrálnom zneškodňovaní alebo likvidácii odpadov látok a prípravkov obsahujúcich jedy alebo žieraviny
55.| | vyhl. č. 65/1971 Zb.| 16 ods. 1| povoľovanie na odber rádioaktívnych žiaričov a na používanie zdrojov žiarenia
Príloha C zákona SNR č. 472/1990 Zb.
Pol.| Úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosť z okresného národného výboru na okresný úrad
---|---|---
podľa| predmet pôsobnosti
predpis| § čl.
1| 2| 3| 4| 5
1.| ochrany kultúrnych pamiatok| zák. SNR č. 27/1987 Zb.| 17 ods. 3| vymedzovanie ochranného pásma nehnuteľnej národnej kultúrnej pamiatky, pamiatkovej rezervácie, pamiatkovej zóny alebo ich prostredia
3.| energetiky| zák. č. 67/1960 Zb.| 21 písm. b)| rozhodovanie o poradí investičnej výstavby nízkotlakových plynovovodov v rámci schváleného plánu gazifikácie s prihliadnutím k maximálnej efektívnosti
4.| cestného hospodárstva| zák. č. 135/1961 Zb. v znení zák. č. 27/1984 Zb.| 18 ods. 2| povoľovanie výnimky zriaďovať nové kríženia ciest so železnicami mimo úrovne koľají
5.| kultúry| zák. SNR č. 109/1961 Zb.| 13 ods.1| udeľovanie povolenia na vývoz predmetov muzeálnej a galerijnej hodnoty do cudziny
6.| | vyhl. SNR č. 11/1964 Zb. v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb.| 1 písm. c)| vydávanie súhlasu na vývoz kultúrnej pamiatky alebo predmetu muzeálnej hodnoty
7.| všeobecnej vnútornej správy| zák. č. 268/1949 Zb. vyhl. č. 22/1977 Zb.| 6
6 ods. 1| dohliadanie na výkon pôsobnosti pri vedení matrík
8.| | zák. SNR č. 206/1968 Zb.| 14 ods. 3| rozhodovanie o prepustení zo štátneho zväzku Slovenskej republiky
9.| | zák. č. 268/1949 Zb. v znení vl. nar. č. 93/1958 Zb.| 7 ods. 2| vedenie druhopisu matrík a zbierky listín
10.| | vyhl. č. 22/1977 Zb.| 6 ods. 1| dozor nad vedením matrík
11.| | 9 ods. 2| vykonávanie overovania nových matričných kníh
12.| | 28| vydanie pokynu na vykonanie záznamu rozhodnutia úradov a súdov cudzích krajín do matriky
13.| | 58 ods. 1| povoľovanie vedenia čiastkovej matriky
14.| | 60| obnovenie matriky
Príloha E zákona SNR č. 472/1990 Zb.
pol.| Úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosťz miestneho národného výboru a mestského národného výboru na obvodný úrad
---|---|---
podľa| predmet pôsobnosti
predpis| § čl.
1| 2| 3| 4| 5
2.| poľnohospodárstva| zák. č. 46/1948 Zb.| 7
10| vykonávanie súpisu majetku a výkupu pôdy
7.| | vl. nar. č. 47/1955 Zb.| 3| podávanie návrhov na vykonanie pozemkových úprav
8.| | 6 ods. 1| ustanovenie miestnych komisií pre pozemkové úpravy
9.| | 12 ods. 1| dávanie na verejné nahliadnutie projektov pozemkových úprav a vyhlasovanie vobci spôsobom vmieste zvyčajným
10.| | 12 ods. 3| vybavovanie námietok dohodou
11.| | 12 ods. 4| zúčastňovanie sa schvaľovania projektov
12.| | 15| vyjadrovanie sa k vykonaniu pozemkových úprav z dôvodov osobitného všeobecného záujmu
13.| | vyhl. č. 57/1955 Ú. v.| 2| zabezpečovanie obhospodarovania pasienkov podľa perspektívnych plánov
14.| | 3 ods. 3| kontrolovanie u všetkých osôb zodpovedných za obhospodarovanie pasienkov, či prídel hnojív použili na svoje pasienky
15.| | zák. č. 79/1957 Zb.
zák. č. 67/1960 Zb.| 28\\. ods. 2
22 ods. 5| rozhodovanie o žiadostiach vlastníka (užívateľa) nehnuteľností na úhradu škody spôsobenej inštalovaním elektrického vedenia
20.| | 28 ods. 1| udeľovanie súhlasu na zrušenie chmeľnice na návrh Ústredného kontrolného a skúšobného ústavu poľnoshospodárskeho
25.| | 36 ods. 3| nariaďovanie účinného hromadného zásahu, ak sa vyskytnú škodcovia vnebezpečnom rozsahu, alebo aj je dôvodná obava z ich nebezpečného rozšírenia
29.| | zák. SNR č. 110/1972 Zb.| 4 ods. 3| spolupracovanie s plemenárskymi organizáciami pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva
37.| | 48 ods. 2| vykonávanie opatrení na ochranu prírody, kultúrnych pamiatok a iných vedeckých záujmov pri výkone rybárskeho práva a pri hospodárení na rybníkoch na návrh orgánov štátnej ochrany
38.| | 49 ods. 2,
50 ods. 2, 3
51 ods. 3
52| schvaľovanie rybárskej stráže a vydávanie osvedčení o schválení rybárskej stráže a o vykonaní sľubu
44.| | 46 ods. 1 písm. a)| vykonávanie štátneho odborného dozoru v cestnej doprave
48.| | 18 ods. 2| povoľovanie výnimky zriaďovať nové kríženia miestnych komunikácií so železnicami mimo úrovne koľají
53.| obrany štátu| zák. č. 92/1949 Zb. v znení zák. č. 69/1978 Zb.| 76 ods. 1 písm. a)| vydávanie rozhodnutí a opatrení podľa branného zákona
54.| | zák. č. 40/1961 Zb.
v znení zák. č. 5/1972 Zb.
a zák. op. PFZ č. 17/1976 Zb.| 19 ods. 1| ukladanie povinností štátnym orgánom, hospodárskym, spoločenským a iným organizáciám i občanom v súvislosti s prípravami alebo preskúšavaním opatrení pre čas brannej pohotovosti štátu
55.| | 24 ods. 2| určenie držiteľov objektov povinných poskytnúťubytovanie a prostriedky preň potrebné a uloženie ubytovacej povinnosti
56.| | 25 ods. 3| vyvlastňovanie nehnuteľností alebo práv k nim v záujme obrany republiky
57.| | vládne nariadenie č. 41/1961 Zb.| 5 ods. 2| vyplácanie náhrad jednotlivým držiteľom objektov, prípadne iným osobám, ktoré poskytli prostriedky na ubytovanie ozbrojených síl
58.| | 6 ods. 3| rozhodovanie o výške náhrady škody pri ubytovaní ozbrojených síl
59.| | 7| rozhodovanie o náhradách škody spôsobenej cvičením
60.| | 2| vyvlastňovanie nehnuteľností alebo práv k nim v záujme obrany republiky
61.| | 3| povoľovanie užívania nehnuteľností pred začatím vyvlastňovacieho konania a rozhodovanie o náhrade škody spôsobenej na nehnuteľnosti, ktorá sa užívala
62.| všeobecnej vnútornej správy| zák. č. 268/1949 Zb.
vyhl. č. 22/1977 Zb.| 3
1 ods. 1, 2| vedenie matrík a úloh s tým súvisiacich
63.| | vyhl. č. 22/1977 Zb.| 3 ods. 1| ustanovovanie matrikára a jeho zástupcu
64.| | Zbierka obežníkovKNVč.33/1952| I až IV| vedenie evidencie vojnových hrobov a vojenských cintorínov
65.| | zák. č. 131/1989 Zb.
zák. SNR č. 176/1989 Zb.| 13
9| sprístupňovanie Zbierky zákonov
66.| | vládne nariadenie č. 15/1953 Zb.| 1 ods. 1| overovanie odpisov (fotokópií) listín a podpisov na listinách, pokiaľ nejde o listiny, ktoré majú byť použité v cudzine
67.| | zák. č. 75/1957 Zb.
vyhl. č. 119/1984 Zb.
v znení vyhl. č. 178/1988 Zb.| 4 ods. 4
12 ods. 1 písm. b)| vykonávanie zápisov do občianskeho preukazu
68.| | vyhl. č. 37/1961 Zb.vyhl. č. 71/1966 Zb.| 8 ods. 1
9 ods. 2| prijímanie spoločného vyhlásenia rodičov o dohode voľby štátneho občianstva pre dieťa
69.| | zák. č. 94/1963 Zb.v znení zák. č. 132/1982 Zb.| 4 ods. 1| prijímanie vyhlásenia o uzavretí manželstva
70.| | 4 ods. 2| povoľovanie uzavrieť manželstvo pred iným obvodným úradom alebo na ktoromkoľvek vhodnom mieste
71.| | 4 ods. 3| uzavretie manželstva pred ktorýmkoľvek obvodným úradom, ak je ohrozený život toho, kto chce uzavrieť manželstvo
72.| | 29| prijímanie oznámenia manžela po rozvode manželstva o tom, že opäť prijíma priezvisko, ktoré mal pred uzavretím manželstva
73.| | 52 ods. 2| prijímanie súhlasného vyhlásenia rodičov o určení otcovstva
74.| | 53| prijímanie súhlasného vyhlásenia rodičov o určení otcovstva k ešte nenarodenému dieťaťu, ak je už počaté
75.| | zák. SNR č. 206/1968 Zb.| 12| prijímanie vyhlásenia o nadobudnutí štátneho občianstva narodením a uzavretím manželstva
76.| | vyhl. č. 22/1977 Zb.| 1 ods. 1| vedenie matrík a úloh s tým spojených
77.| | 3 ods. 1| ustanovovanie matrikára a jeho zástupcu
78.| | 4 ods. 1| povoľovanie uzavretia manželstva pred iným národným výborom povereným vedením matrík alebo na hociktorom vhodnom mieste
79.| | 48 ods. 4| pripustenie, prípadne upustenie od predloženia ťažko zaobstarateľných dokladov potrebných na uzavretie manželstva
80.| | 48 ods. 5| vedenie dokladov potrebných na uzavretie manželstva
81.| | 53 ods. 1| prijímanie oznámenia o opätovnom prijímaní priezviska, ktoré mal občan pred uzavretím manželstva
82.| | 53 ods. 2| vydávanie potvrdení o tom, že oznámenie o opätovnom prijatí predošlého priezviska sa vzalo na vedomie a poznamenalo v knihe manželstiev
83.| | 62| vykonávanie výmeny matrík podľa medzinárodných zmlúv a vyhotovenie výpisov z matrík
85.| | zák. SNR č. 372/1990 Zb.| 53 ods. 1| prejednávanie priestupkov
87.| | 4 ods. 1| ukladanie pokút podnikateľom
88.| správy a ochrany národného majetku| vyhl. č. 119/1988 Zb.| 10 ods. 2| zriaďovanie práva trvalého užívania
Príloha G zákona SNR č. 472/1990 Zb.
Pol.| Úsek štátnej správy| Na úseku štátnej správy prechádza pôsobnosť z krajského národného výboru na ústredné orgány štátnej správy|
---|---|---|---
podľa| predmet pôsobnosti| ústredný orgán štátnej správy
predpis| § čl.|
1| 2| 3| 4| 5| 6
4.| poľnohospodárstva| vyhl. č. 103/1963 Zb. v znení zák. SNR č. 159/ /1971 Zb. príl. A pol. 7| 22| povoľovanie výnimiek z § 17, 19 a 21 vyhl.| Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SR
1)
§ 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov.
2)
§ 9 zákona č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov.
§ 7 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej socialistickej republiky v Zbierke zákonov.
3)
§ 28 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
4)
§ 1 ods. 1 a § 5 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
5)
§ 20 Občianskeho zákonníka.
§ 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka.
6)
§ 9 ods. 1 Zákonníka práce.
7)
§ 27 bod 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
8)
Čl. 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb.
9)
Zákon č. 71/1967 Zb.
10)
§ 112 ods. 1 Zákonníka práce.
11)
§ 46 ods. 1 a § 62 písm. a) a b) zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch (úplné znenie č. 157/1988 Zb.).
12)
§ 20 Občianskeho zákonníka.
§ 24f ods. 2 Hospodárskeho zákonníka.
13)
§ 9 ods. 1 Zákonníka práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby
Vyhlášeno 23. 11. 1990, datum účinnosti 1. 12. 1990, částka 80/1990
* § 1 - Vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby1) je príslušné Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a komisie pre privatizáciu národného majet
* § 2 - (1) Ministerstvo zriadi komisiu pre každý okres Slovenskej republiky, pre mesto Košice a pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu a určí jej sídlo.
* § 3 - (1) Predsedu komisie vymenúva a odvoláva ministerstvo z členov komisie. Predseda riadi prácu komisie, najmä zvoláva a vedie jej zasadnutia; v neprítomnosti ho zastupuje ním určený člen komisie.
* § 4 - Organizačne, technicky a finančne zabezpečuje činnosť komisií a ich sekcií príslušný okresný úrad.
* § 5 - (1) V obciach, v mestských častiach mesta Košice, ako aj v mestských častiach hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, zriaďujú komisie podľa potreby svoje sekcie.
* § 6 - (1) Komisie organizujú a zabezpečujú prevody vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
* § 7 - (1) Ak sú v zoznamoch uvedené prevádzkové jednotky organizácií, ktorých zakladateľom alebo zriaďovateľom sú ústredné orgány štátnej správy, prerokuje ministerstvo zoznamy s týmito zakladateľmi alebo zriaďovateľmi; v ostatných prípadoch ministerstvo preroku
* § 8 - (1) Náležitosti zoznamu ustanovuje osobitný predpis.6)
* § 9 - (1) Komisie organizujú dražby, vymenúvajú a odvolávajú licitátorov, ktorí vykonávajú dražby. Komisie zostavujú zoznamy nevydražených prevádzkových jednotiek na účely ich predaja na opakovanej dražbe.
* § 10 - (1) Účastníci dražby sú povinní najneskôr v deň konania dražby zložiť v ktorejkoľvek pobočke Slovenskej štátnej sporiteľne (ďalej len „pobočka“) na vinkulovaný účet dražobnú zábezpeku. Pobočka vydá účastníkovi dražby potvrdenie o zložení dražobnej zábezpek
* § 11 - (1) Komisia vydá vydražiteľovi na základe ním predloženého potvrdenia o včasnom zaplatení kúpnej ceny dosiahnutej vydražením potvrdenie o tom, že mu bola prevádzková jednotka dražbou predaná a že dňom udelenia príklepu sa stal jej vlastníkom. Potvrdenie mu
* § 12 - (1) Výkon funkcie člena komisie a licitátora sa považuje za úkon vo všeobecnom záujme.8)
* § 13 - Výnos z poplatkov za oprávnenie zúčastniť sa na dražbe, ktoré platia účastníci dražby, výnos zo vstupného, ktoré platia ostatní prítomní občania,9) a výnos zo vstupného za prehliadku prevádzkových jednotiek je príjmom okresného úradu, v ktorého územnom obv
* § 14 - O uložení pokuty za nesplnenie povinnosti pokračovať v predaji základných potravín rozhoduje obvodný úrad, v ktorého územnom obvode je umiestnená vydražená prevádzková jednotka. Výnos z týchto pokút je príjmom príslušnej obce. Okresné úrady ukončia konanie
* § 15 - Vydražiteľ je povinný v ustanovenej lehote10) zaplatiť kúpnu cenu, za ktorú vydražil prevádzkovú jednotku na osobitný účet ministerstva. Ak vydražiteľ túto cenu v ustanovenej lehote nezaplatí, pripadne dražobná zábezpeka ministerstvu.
* § 16 - (1) Čistý výnos z predaja prevádzkových jednotiek a konečný výťažok z likvidácie štátnych podnikov11) sa odvádza na osobitný účet ministerstva.
* § 17 - Ministerstvo a komisie sú oprávnené od organizácií, ktorých prevádzkové jednotky sú určené na predaj právnickým a fyzickým osobám, požadovať potrebné informácie, podklady a doklady a umožnenie vstupu do prevádzkových jednotiek. Organizácie sú povinné posky
* § 18 - (1) Štatutárnemu orgánu organizácie, ktorý z nedbanlivosti zaviní, že organizácia ministerstvu alebo komisii
* § 19 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. decembrom 1990.
Aktuální znění od 11. 12. 1991 (501/1991 Sb.)
474
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 21. novembra 1990
o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby1) je príslušné Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a komisie pre privatizáciu národného majetku (ďalej len „komisie“).
§ 2
(1)
Ministerstvo zriadi komisiu pre každý okres Slovenskej republiky, pre mesto Košice a pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu a určí jej sídlo.
(2)
Ministerstvo riadi činnosť komisií a kontroluje dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
(3)
Ministerstvo vymenúva a odvoláva členov komisií pričom vychádza najmä z návrhov okresných úradov a dbá na to, aby v nich boli zastúpení predovšetkým zástupcovia okresných úradov, organizácií združujúcich podnikateľov, Združenia miest a obcíobcí na Slovensku a príslušných zväzových odborových orgánov. Zoznam členov komisie zverejní okresný úrad na svojej úradnej tabuli.
§ 3
(1)
Predsedu komisie vymenúva a odvoláva ministerstvo z členov komisie. Predseda riadi prácu komisie, najmä zvoláva a vedie jej zasadnutia; v neprítomnosti ho zastupuje ním určený člen komisie.
(2)
O všetkých otázkach patriacich do jej pôsobnosti rozhoduje komisia hlasovaním. Komisia môže prijímať rozhodnutia, len ak je prítomná nadpolovičná väčšina členov. Na platné rozhodnutie je potrebná dvojtretinová väčšina hlasov všetkých členov komisie.
§ 4
Organizačne, technicky a finančne zabezpečuje činnosť komisií a ich sekcií príslušný okresný úrad.
§ 5
(1)
V obciach, v mestských častiach mesta Košice, ako aj v mestských častiach hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, zriaďujú komisie podľa potreby svoje sekcie.
(2)
V sekciách sú spravidla zastúpené obceobce, mestské časti mesta Košíc a hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, v ktorých územných obvodoch sú umiestnené prevádzkové jednotky2) (ďalej len „príslušné obceobce“), obvodné úrady, v ktorých územných obvodoch sú príslušné obceobce, ako aj organizácie,3) ktorých prevádzkové jednotky sú umiestnené v územnom obvode príslušnej obceobce.
(3)
Sekcie podľa pokynov komisie zabezpečujú jednotlivé úkony spojené s predajom prevádzkových jednotiek.
§ 6
(1)
Komisie organizujú a zabezpečujú prevody vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
(2)
Komisia musí prerokovať návrhy na zaradenie prevádzkových jednotiek do zoznamu4) s príslušnou obcou.
(3)
Komisie vyhotovujú návrhy zoznamov a predkladajú ich na potvrdenie ministerstvu.
(4)
Komisia určí vstupné a jeho výšku za prehliadku prevádzkovej jednotky, najviac do sumy päťdesiat Kčs a uvedie ho v zozname prevádzkových jednotiek určených na verejnú dražbu (ďalej len „dražba“).
(5)
Komisie vychádzajú pri vyhotovovaní zoznamov z podkladov a informácií, ktoré na ich požiadanie sú povinné poskytnúť príslušné organizácie.5)
§ 7
(1)
Ak sú v zoznamoch uvedené prevádzkové jednotky organizácií, ktorých zakladateľom alebo zriaďovateľom sú ústredné orgány štátnej správy, prerokuje ministerstvo zoznamy s týmito zakladateľmi alebo zriaďovateľmi; v ostatných prípadoch ministerstvo prerokuje zoznamy s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky.
(2)
Po prerokovaní podľa odseku 1 ministerstvo zoznamy posúdi a po prípadných úpravách potvrdí a určí tak rozsah majetku štátu, ktorý bude ponúknutý na predaj právnickým a fyzickým osobám. Na potvrdzovanie zoznamov sa nevzťahuje zákon o správnom konaní.
(3)
Na rozhodnutie komisie o žiadosti na uskutočnenie predaja bez verejnej dražby5a) sa nevzťahuje zákon o správnom konaní.
§ 8
(1)
Náležitosti zoznamu ustanovuje osobitný predpis.6)
(2)
Komisia zverejňuje zoznamy vyvesením na úradnej tabuli príslušnej obceobce. Okrem toho môže komisia využiť aj ďalšie prostriedky na informovanie občanov. Komisia je povinná najneskôr 14 dní pred konaním dražby oznámiť zakladateľovi alebo zriaďovateľovi, že prevádzková jednotka je zaradená do zoznamu. Ministerstvo musí uverejňovať zoznamy v publikácii na to určenej.
§ 9
(1)
Komisie organizujú dražby, vymenúvajú a odvolávajú licitátorov, ktorí vykonávajú dražby. Komisie zostavujú zoznamy nevydražených prevádzkových jednotiek na účely ich predaja na opakovanej dražbe.
(2)
Na dražbe sa zúčastní poverený člen komisie, ktorý dohliada na jej riadny priebeh. O priebehu a výsledkoch dražby vyhotoví poverený člen komisie zápisnicu, v ktorej sa uvedú vydražené prevádzkové jednotky, ich vydražitelia, kúpne ceny vydražených prevádzkových jednotiek, kúpne ceny zásob bez predmetov postupnej spotreby a výška dražobných zábezpek7) zložených jednotlivými vydražiteľmi, vrátane označenia pobočiek Slovenskej štátnej sporiteľne, v ktorých boli dražobné zábezpeky zložené. Rovnopisy tejto zápisnice vydá komisia vydražiteľom. Okrem povereného člena komisie podpíše zápisnicu tiež licitátor, zástupcovia organizácií, ktorých prevádzkové jednotky boli vydražené, a vydražiteľ.
§ 10
(1)
Účastníci dražby sú povinní najneskôr v deň konania dražby zložiť v ktorejkoľvek pobočke Slovenskej štátnej sporiteľne (ďalej len „pobočka“) na vinkulovaný účet dražobnú zábezpeku. Pobočka vydá účastníkovi dražby potvrdenie o zložení dražobnej zábezpeky, ktorým sa účastník dražby preukáže pred jej začatím.
(2)
Pobočka bezodkladne vráti dražobnú zábezpeku tým účastníkom dražby, ktorí pri nej neboli úspešní.
(3)
Pobočka poukáže dražobnú zábezpeku zloženú vydražiteľom na osobitný účet ministerstva; dražobná zábezpeka sa započítava na kúpnu cenu. Ak vydražiteľ kúpnu cenu nezaplatí v ustanovenej lehote, ministerstvo mu bezodkladne vráti rozdiel medzi zloženou dražobnou zábezpekou a dražobnou zábezpekou určenou podľa osobitného predpisu.7a)
(4)
Poplatky za oprávnenie zúčastniť sa na dražbe poukáže komisia organizujúca dražbu na osobitný účet okresného úradu, v ktorého územnom obvode sa nachádza vydražená prevádzková jednotka.
(5)
O uložení povinnosti nahradiť náklady márnej dražby alebo zaplatiť osobitný poplatok podľa osobitného predpisu7b) rozhoduje ministerstvo. Náhrada nákladov márnej dražby a výnos osobitného poplatku sa odvádzajú na osobitný účet ministerstva.
§ 11
(1)
Komisia vydá vydražiteľovi na základe ním predloženého potvrdenia o včasnom zaplatení kúpnej ceny dosiahnutej vydražením potvrdenie o tom, že mu bola prevádzková jednotka dražbou predaná a že dňom udelenia príklepu sa stal jej vlastníkom. Potvrdenie musí obsahovať najmä: meno a trvalé bydlisko vydražiteľa, deň a miesto dražby, presné označenie predmetu dražby a kúpnu cenu.
(2)
Ak tvoria súčasť vydraženej prevádzkovej jednotky tiež nehnuteľnosti, zašle komisia jedno vyhotovenie potvrdenia príslušnému orgánu geodézie a kartografie na zápis do evidencie nehnuteľností.
§ 12
(1)
Výkon funkcie člena komisie a licitátora sa považuje za úkon vo všeobecnom záujme.8)
(2)
Člen komisie a licitátor majú nárok na odmenu. Výšku odmeny ustanoví Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s ministerstvom všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 13
Výnos z poplatkov za oprávnenie zúčastniť sa na dražbe, ktoré platia účastníci dražby, výnos zo vstupného, ktoré platia ostatní prítomní občania,9) a výnos zo vstupného za prehliadku prevádzkových jednotiek je príjmom okresného úradu, v ktorého územnom obvode sa dražba konala. Okresný úrad sústreďuje tieto prostriedky na osobitnom účte, z ktorého hradí náklady na činnosť komisie a odmeny členov komisie a licitátora.
§ 14
O uložení pokuty za nesplnenie povinnosti pokračovať v predaji základných potravín rozhoduje obvodný úrad, v ktorého územnom obvode je umiestnená vydražená prevádzková jednotka. Výnos z týchto pokút je príjmom príslušnej obceobce. Okresné úrady ukončia konanie o pokutách, ktoré začali pred účinnosťou tohto zákona.
§ 15
Vydražiteľ je povinný v ustanovenej lehote10) zaplatiť kúpnu cenu, za ktorú vydražil prevádzkovú jednotku na osobitný účet ministerstva. Ak vydražiteľ túto cenu v ustanovenej lehote nezaplatí, pripadne dražobná zábezpeka ministerstvu.
§ 16
(1)
Čistý výnos z predaja prevádzkových jednotiek a konečný výťažok z likvidácie štátnych podnikov11) sa odvádza na osobitný účet ministerstva.
(2)
Prostriedky z tohto účtu sa použijú
a)
na splatenie investičných úverov, úverov na predmety postupnej spotreby v používaní a odstupného,10a) ktoré sa preukázateľne týkali prevádzkových jednotiek2) prevedených do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb,
b)
na uspokojenie pohľadávok, ktoré nebolo možné uspokojiť z výťažku likvidácie štátnych podnikov,11) ktorých majetok bol prevodom do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb znížený o viac ako 80 %,
c)
na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal v dobe likvidácie zodpovednosť za vady,
d)
na úhradu nákladov na podporu prevodu vlastníctva štátu podľa osobitného predpisu,1)
e)
na poskytovanie peňažných náhrad oprávneným osobám podľa zákona o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd,
f)
na finančné zabezpečenie činnosti komisií, pokiaľ náklady na ich činnosť prevyšujú výnosy podľa § 13.
(3)
Na iné účely, ako sú uvedené v odseku 2, možno prostriedky z osobitného účtu ministerstva použiť až po dvoch rokoch od účinnosti tohto zákona, a to v rozsahu a za podmienok ustanovených zákonom Slovenskej národnej rady.
§ 17
Ministerstvo a komisie sú oprávnené od organizácií, ktorých prevádzkové jednotky sú určené na predaj právnickým a fyzickým osobám, požadovať potrebné informácie, podklady a doklady a umožnenie vstupu do prevádzkových jednotiek. Organizácie sú povinné poskytnúť požadované informácie, podklady a doklady do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky, ako aj umožniť na požiadanie vstup do prevádzkových jednotiek.
§ 18
(1)
Štatutárnemu orgánu organizácie, ktorý z nedbanlivosti zaviní, že organizácia ministerstvu alebo komisii
a)
neposkytne do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky požadované informácie, podklady alebo doklady,
b)
poskytne neúplné alebo chybné informácie, podklady alebo doklady alebo
c)
nezabezpečí na požiadanie vstup do prevádzkovej jednotky
uloží okresný úrad, v ktorého územnom obvode sa nachádza prevádzková jednotka, na návrh komisie pokutu až do výšky 50 000 Kčs. Ak tak urobí úmyselne uloží mu okresný úrad pokutu až do výšky 200 000 Kčs. Trestná zodpovednosť tým nie je dotknutá.
(2)
Pri určení výšky pokuty sa prihliadne najmä na mieru zavinenia, závažnosť, čas trvania a následky protiprávneho konania.
(3)
Pokutu podľa odseku 1 možno uložiť do troch mesiacov od dňa, keď sa okresný úrad dozvedel o porušení povinnosti, najdlhšie však do jedného roka od dňa, kedy k porušeniu povinnosti došlo.
(4)
O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo.
(5)
Výnos z pokút je príjmom okresného úradu, ktorý pokutu uložil. Na nakladanie s týmito prostriedkami sa vzťahuje § 13.
(6)
Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na ukladanie pokút všeobecné predpisy o správnom konaní.
§ 19
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. decembrom 1990.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
2)
§ 2 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb.
3)
§ 1 zákona č. 427/1990 Zb.
4)
§ 4 ods. 3 zákona č. 427/1990 Zb.
5)
§ 21 zákona č. 427/1990 Zb.
5a)
§ 16 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb.
6)
§ 4 ods. 3 až 5 zákona č. 427/1990 Zb.
7)
§ 5 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb.
7a)
§ 5 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb.
7b)
§ 11 ods. 2 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb.
8)
§ 124 Zákonníka práce.
9)
§ 5 zákona č. 427/1990 Zb.
10)
§ 11 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb.
10a)
Zákon č. 195/1991 Zb. o odstupnom pri skončení pracovného pomeru.
11)
§ 19 zákona č. 427/1990 Zb.
12)
§ 13 zákona SNR č. 427/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 477/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 477/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o základných umeleckých školách
Vyhlášeno 23. 11. 1990, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 80/1990
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Zriaďovanie a zrušovanie základných umeleckých škôl
* § 3 - Riaditeľ školy
* § 4 - Organizácia štúdia
* § 5 - Zaraďovanie uchádzačov do štúdia
* § 6 - Hodnotenie a klasifikácia
* § 7 - Postup do vyššieho ročníka a preradenie žiaka
* § 8 - Opravné skúšky
* § 9 - Komisionálne skúšky
* § 10 - Ukončovanie štúdia
* § 11 - Školné
* § 12 - Dozor nad žiakmi
* § 13 - Prehliadky a súťaže
* § 14 - Riaditeľ školy môže v odôvodnených prípadoch na základe písomnej žiadosti žiaka alebo jeho zákonného zástupcu bezplatne zapožičať žiakovi hudobné nástroje.
* § 15 - Zrušovacie ustanovenie
* § 16 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 2. 1991
477
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 15. novembra 1990
o základných umeleckých školách
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 6a ods. 4 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a § 14 ods. 2 písm. a), § 22a ods. 2 a § 26b ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 50/1984 Zb.) ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenie
Vyhláška upravuje zriaďovanie a zrušovanie základných umeleckých škôl, organizáciu štúdia, hodnotenie, klasifikáciu a školné v základných umeleckých školách.
§ 2
Zriaďovanie a zrušovanie základných umeleckých škôl
(1)
Základná umelecká škola (ďalej len „škola“) sa zriaďuje a zrušuje podľa siete ustanovenej Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“).1)
(2)
Školu možno zriadiť, ak sa na štúdium prijme najmenej 70 žiakov. V mieste, kde nie sú podmienky na zriadenie školy, môže sa ako súčasť školy zriadiť jej pobočka.
(3)
Na škole možno zriadiť štúdium pre dospelých, ak sa na štúdium prijmú najmenej štyria žiaci, v hudobnom odbore aj jeden žiak.
§ 3
Riaditeľ školy
(1)
Školu riadi riaditeľ, ktorého na základe výsledku výberového konania vymenúva orgán štátnej správy, ktorý školu odborne riadi. Riaditeľ zodpovedá za pedagogickú a odbornú úroveň, výsledky práce a hospodárenie školy. Pobočku školy riadi riaditeľom poverený učiteľ.
(2)
Riaditeľ školy
a)
vymenúva zástupcu na usmerňovanie výchovnovzdelávacej práce v jednotlivých odboroch,
b)
určuje učiteľa na vedenie odboru,
c)
na usmerňovanie práce v jednotlivých predmetoch zriaďuje predmetové komisie,
d)
na návrh príslušnej predmetovej komisie určuje vedúceho príslušnej predmetovej komisie,
e)
zriaďuje umeleckú radu ako svoj poradný orgán, zložený z vedúcich predmetových komisií a iných pedagógov školy,
f)
umožní zriadenie a činnosť rady školy,
g)
vydáva vnútorný poriadok školy.
§ 4
Organizácia štúdia
(1)
V škole možno zriadiť hudobný, výtvarný, tanečný alebo literárno-dramatický odbor alebo niektorý z nich.
(2)
V jednotlivých odboroch sa vyučovanie organizuje podľa príslušných učebných plánov.
(3)
Škola organizuje prípravné štúdium, základné štúdium, základné štúdium s rozšírením počtom vyučovacích hodín (ďalej len „rozšírené štúdium“), skrátené štúdium a štúdium pre dospelých.
(4)
Prípravné štúdium má najviac dva ročníky. Je určené
a)
predovšetkým pre žiakov prvého stupňa základnej školy,
b)
nadané deti predškolského veku.
(5)
Základné štúdium sa člení na:
a)
prvý stupeň, ktorý má najviac osem ročníkov,
b)
druhý stupeň, ktorý má najviac štyri ročníky; pre žiakov, ktorí nenavštevovali prvý stupeň základného štúdia, možno zriadiť jednoročné prípravné štúdium.
(6)
Rozšírené štúdium je určené pre žiakov, ktorí v základnom štúdiu preukážu mimoriadne nadanie a vynikajúce študijné výsledky.
(7)
V skrátenom štúdiu sa žiaci pripravujú na štúdium na stredných školách a vysokých školách pedagogického a umeleckého zamerania.
(8)
Štúdium pre dospelých má najviac štyri ročníky.
(9)
Vyučovanie je individuálne a skupinové. Počty žiakov v jednotlivých vyučovacích predmetoch alebo skupinách určujú učebné plány.
(10)
Žiak alebo jeho zákonný zástupca má vo vyučovaní hlavného predmetu možnosť výberu učiteľa, ak s tým učiteľ súhlasí.
(11)
Riaditeľ školy môže prerušiť štúdium žiakovi na jeho žiadosť alebo na žiadosť zákonného zástupcu žiaka. Po uplynutí prerušenia štúdia žiak môže pokračovať v štúdiu len po úspešnom vykonaní komisionálnej skúšky.
§ 5
Zaraďovanie uchádzačov do štúdia
(1)
Učitelia školy v rámci vyučovacej povinnosti vyhľadávajú nadané deti v materských a základných školách v obvode pôsobnosti školy.
(2)
Na posúdenie študijných predpokladov uchádzačov o štúdium zriaďuje riaditeľ školy trojčlennú prijímaciu komisiu a vymenúva jej členov.
(3)
Do prípravného štúdia zaraďuje riaditeľ školy uchádzačov na základe zistených predpokladov na štúdium vo zvolenom odbore. Po ukončení prípravného štúdia nevzniká žiakovi nárok na zaradenie do základného štúdia.
(4)
Do základného štúdia a do štúdia pre dospelých zaraďuje riaditeľ školy uchádzačov na základe výsledkov talentovej skúšky a odporúčania prijímacej komisie. Do základného štúdia môže výnimočne zaradiť aj nadaných uchádzačov, ktorí nedosiahli alebo prekročili vek určený v učebnom pláne odboru, prípadne predmetu.
(5)
Do skráteného štúdia, prípadne do vyššieho ročníka na základe výsledkov talentovej skúšky a odporúčania prijímacej komisie môže riaditeľ školy zaradiť aj uchádzačov, ktorí prekročili vek určený v učebnom pláne.
(6)
Do rozšíreného štúdia zaraďuje riaditeľ školy uchádzačov, ktorí vykonali skúšku na návrh učiteľa hlavného predmetu schválený umeleckou radou školy.
§ 6
Hodnotenie a klasifikácia
(1)
Prospech žiaka v jednotlivých predmetoch sa klasifikuje týmito stupňami: výborný, uspokojivý, neuspokojivý.
(2)
Celkové hodnotenie žiaka na konci prvého a druhého polroka sa vyjadruje takto: prospel s vyznamenaním, prospel, neprospel.
(3)
Žiak prospel s vyznamenaním, ak ani v jednom povinnom predmete nemá horší stupeň ako uspokojivý, z hlavného predmetu je klasifikovaný stupňom výborný a z povinných predmetov nemá horší priemerný prospech ako 1,5.
(4)
Žiak prospel, ak ani v jednom z povinných predmetov nemá stupeň prospechu neuspokojivý.
(5)
Žiak neprospel, ak má aj po opravnej skúške z niektorého povinného predmetu stupeň neuspokojivý.
§ 7
Postup do vyššieho ročníka a preradenie žiaka
(1)
Do vyššieho ročníka postupuje žiak, ktorý prospel.
(2)
Na odporúčanie učiteľa hlavného predmetu možno mimoriadne nadaného žiaka, po vykonaní postupových skúšok zo všetkých predmetov, preradiť do vyššieho ročníka aj na konci prvého polroka.
(3)
Ak žiak zaradený do rozšíreného štúdia nespĺňa požiadavky učebných osnov, na návrh učiteľa hlavného predmetu ho možno preradiť do príslušného ročníka základného štúdia.
(4)
V odôvodnených prípadoch riaditeľ školy povolí žiakovi opakovať ročník.
§ 8
Opravné skúšky
(7)
Riaditeľ školy povolí žiakovi, ktorý je na konci druhého polroka klasifikovaný z niektorého povinného predmetu okrem hlavného predmetu stupňom neuspokojivý, vykonať opravnú skúšku. Opravnú skúšku z hlavného predmetu nepovoľuje.
(2)
Ak žiak neospravedlní svoju neprítomnosť na opravnej skúške v určenom termíne, klasifikuje sa v predmete, z ktorého mal opravnú skúšku robiť, stupňom neuspokojivý. Takémuto žiakovi sa nepovoľuje opakovať ročník.
§ 9
Komisionálne skúšky
(1)
Žiak sa klasifikuje na základe výsledkov komisionálnej skúšky v týchto prípadoch:
a)
keď koná záverečnú skúšku z hlavného predmetu,
b)
keď je zaradený do vyššieho ročníka bez absolvovania predchádzajúceho ročníka,
c)
keď koná opravné skúšky,
d)
pri postupových skúškach z hlavného predmetu na zaradenie do rozšíreného štúdia,
e)
pri skúškach po prerušení štúdia,
f)
keď žiak alebo jeho zákonný zástupca požiada o preskúšanie, alebo keď sa preskúšanie koná z podnetu riaditeľa školy.
(2)
Komisia pre komisionálne skúšky je najmenej trojčlenná, skladá sa z odborníkov pre príslušný predmet alebo odbor. Členov komisie a jej predsedu vymenúva riaditeľ školy.
§ 10
Ukončovanie štúdia
(1)
Základné štúdium a štúdium pre dospelých sa ukončuje záverečnou skúškou.
(2)
Riaditeľ školy môže rozhodnúť o predčasnom ukončení štúdia,2)
a)
keď žiak sústavne alebo závažným spôsobom porušuje školský poriadok,
b)
ak žiak alebo jeho zákonný zástupca neplatí školné.
(3)
Štúdium podľa odseku 2 možno ukončiť len k 31. januáru alebo k 30. júnu. Rozhodnutie o predčasnom ukončení štúdia na škole riaditeľ školy oznámi žiakovi alebo jeho zákonnému zástupcovi písomne do 7 dní od jeho vydania.
§ 11
Školné
(1)
V prípravnom štúdiu v skupinovom vyučovaní platia žiaci školné vo výške 20,– Kčs mesačne, v individuálnom vyučovaní 40,– Kčs mesačne.
(2)
V základnom štúdiu platia žiaci školné pri individuálnom vyučovaní hlavného predmetu 40,– Kčs mesačne, pri skupinovom vyučovaní (dvaja a viac žiakov) hlavného predmetu 25,–Kčs mesačne.
(3)
V štúdiu pre dospelých platia žiaci, ktorí sú zárobkovo činní, školné v hudobnom a vo výtvarnom odbore 60,– Kčs mesačne, v tanečnom odbore a v literárno-dramatickom odbore 40,– Kčs mesačne. Žiaci, ktorí nie sú zárobkovo činní, platia školné podľa odseku 2.
(4)
Školné sa platí spravidla do 10. dňa v mesiaci, možno ho však zaplatiť aj za dlhšie časové obdobie. Ak sa žiak bez vážných dôvodov nezúčastňuje na vyučovaní, zaplatené školné sa nevracia. Školné sa vráti, ak sa na škole nevyučovalo dlhšie ako štyri týždne, alebo ak sa žiak nemohol z vážných dôvodov zúčastniť na vyučovaní dlhšie ako štyri týždne.
(5)
Riaditeľ školy môže na základe písomnej žiadosti žiaka alebo jeho zákonného zástupcu odpustiť školné zo sociálnych dôvodov.
§ 12
Dozor nad žiakmi
(1)
Dozor nad žiakmi v čase vyučovania a pri ostatnej výchovno-vzdelávacej činnosti organizovanej školou zabezpečujú pedagogickí pracovníci školy.
(2)
Dozor nad žiakmi pri súťažiach, výchovných koncertoch, divadelných predstaveniach a iných činnostiach organizovaných v sídle školy vykonáva pracovník poverený riaditeľom školy.
(3)
Pri podujatiach, ktoré sa konajú mimo sídla školy, vykonáva dozor jeden pedagogický pracovníkpedagogický pracovník do počtu 15 žiakov; ak je viac ako 15 žiakov, riaditeľ školy zabezpečí účasť ďalšej plnoletej osoby. Dozor sa začína 15 minút pred určeným časom a končí sa návratom žiakov na určené miesto.
§ 13
Prehliadky a súťaže
Na výmenu skúseností a na porovnávanie výsledkov práce žiakov školy organizujú prehliadky a súťaže.
§ 14
Riaditeľ školy môže v odôvodnených prípadoch na základe písomnej žiadosti žiaka alebo jeho zákonného zástupcu bezplatne zapožičať žiakovi hudobné nástroje.
§ 15
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy SSR č. 124/1988 Zb. o ľudových školách umenia.
§ 16
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. februárom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
1)
§ 14 ods. 2 písm. b) zákona SNR č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve v znení neskorších predpisov (plné znenie č. 50/1984 Zb.
2)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 478/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 478/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o vyhlásení národných kulturných pamiatok
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 30. 11. 1990, částka 81/1990
* § 1 - (1) Za národné kultúrne pamiatky sa vyhlasujú:
* § 2 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha nariadenia vlády SR č. 478/1990 Zb.
Aktuální znění od 30. 11. 1990
478
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 23. mája 1990
o vyhlásení národných kulturných pamiatok
Vláda Slovenskej republiky podľa § 4 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti nariaďuje:
§ 1
(1)
Za národné kultúrne pamiatky sa vyhlasujú:
A. Nehnuteľné kultúrne pamiatky:
a)
Dóm sv. Martina v Bratislave,
b)
Budova bývalého evanjelického kolégia v Prešove,
c)
Villa rustica v Bratislave-Dúbravke,
d)
Rímsky vojenský tábor Leányvár v Iži,
e)
Hradisko Molpír v Smoleniciach,
f)
Veľkomoravský dvorec Ducové-Kostolec,
g)
Hradisko Havránok v Bobrovníku.
B. Hnuteľná kultúrna pamiatka:
-
Historický knižničný fond Diecéznej knižnice v Nitre.
(2)
Umiestnenie a vymedzenie týchto národných kultúrnych pamiatok je uvedené v prílohe nariadenia.
§ 2
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čič v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 478/1990 Zb.
UMIESTNENIE A VYMEDZENIE NÁRODNÝCH KULTÚRNYCH PAMIATOK
A. Nehnuteľné
---
a)| Názov| Dóm sv. Martina v Bratislave
kraj| Bratislava, hlavné mesto SR
okres| Bratislava I.
obecobec| Bratislava I.
katastrálne územie| Staré mesto
parcelné číslo| 469
územno-technická jednotka| Staré mesto (804 096)
b)| Názov| Budova bývalého evanjelického kolégia v Prešove
kraj| Východoslovenský
okres| Prešov
obecobec| Prešov
katastrálne územie| Prešov
parcelné číslo| 4
územno-technická jednotka| Prešov (849 502)
súpisné číslo| 2939
c)| Názov| Villa rustica v Bratislave-Dúbravke
kraj| Bratislava, hlavné mesto SR
okres| Bratislava IV.
obecobec| Bratislava IV.
katastrálne územie| Dúbravka
parcelné číslo| 4225
územno-technická jednotka| Dúbravka (806 099)
d)| Názov| Rímsky vojenský tábor Leányvár v Iži
kraj| Západoslovenský
okres| Komárno
obecobec| Iža
katastrálne územie| Iža
parcelné číslo| 1696 až 1705
územno-technická jednotka| Iža (821 501)
e)| Názov| Hradisko Molpír v Smoleniciach
kraj| Západoslovenský
okres| Trnava
obecobec| Smolenice
katastrálne územie| Smolenice
parcelné číslo| 2090, 2091, 2092, 2078
územno-technická jednotka| Smolenice (856 771)
f)| Názov| Veľkomoravský dvorec Ducové-Kostolec
kraj| Západoslovenský
okres| Trnava
obecobec| Moravany nad Váhom
katastrálne územie| Ducové
parcelné číslo| 281, 282
územno-technická jednotka| Ducové (813 516)
g)| Názov| Hradisko Havránok v Bobrovníku
kraj| Stredoslovenský
okres| Liptovský Mikuláš
obecobec| Bobrovník
katastrálne územie| Bobrovník
parcelné číslo| 8/3, 8/4, 8/5
územno-technická jednotka| Bobrovník (803 243)
B. Hnuteľná
| Názov| Historický knižničný fond Diecéznej knižnice v Nitre
rozsah fondu| 65 288 knižničných jednotiek
umiestnenie| Nitra, Samova ul. č. 14/983 |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 479/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 479/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o vyhlásení pamiatkových rezervácií v meste Jur pri Bratislave a v obci Plavecký Peter
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 30. 11. 1990, částka 81/1990
* § 1 - (1) Vyhlasujú sa pamiatkové rezervácie:
* § 2 - (1) Účelom vyhlásenia rezervácií je zabezpečiť ochranu a obnovu urbanistických, architektonických, výtvarných, národopisných a kultúrno-spoločenských hodnôt historických častí mesta Jur pri Bratislave a obce Plavecký Peter.
* § 3 - Vyhlásením rezervácií nie sú dotknuté majetkovoprávne vzťahy.
* § 4 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha nariadenia vlády SR č. 479/1990 Zb.
Aktuální znění od 30. 11. 1990
479
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 23. mája 1990
o vyhlásení pamiatkových rezervácií v meste Jur pri Bratislave a v obci Plavecký Peter
Vláda Slovenskej republiky podľa § 5 zákona SNR č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti nariaďuje:
§ 1
(1)
Vyhlasujú sa pamiatkové rezervácie:
a)
v meste Jur pri Bratislave
b)
v obciobci Plavecký Peter.
(2)
Územia pamiatkových rezervácií (ďalej len „rezervácie“) sú vymedzené v prílohe tohto nariadenia.
(3)
Územia rezervácií vyznačia orgány geodézie a kartografie v písomných a mapových operátoroch evidencie nehnuteľností. Mapové podklady so zakresleným územím rezervácií sú uložené pre rezerváciu
a)
v meste Jur pri Bratislave na Mestskom národnom výbore v Juri pri Bratislave, Okresnom národnom výbore Bratislava-vidiek, Západoslovenskom krajskom národnom výbore, Štátnom ústave pamiatkovej starostlivosti v Bratislave a Krajskom ústave štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave;
b)
v obciobci Plavecký Peter na Miestnom národnom výbore v Plaveckom Petri, Okresnom národnom výbore v Senici, Západoslovenskom krajskom národnom výbore, Štátnom ústave pamiatkovej starostlivosti v Bratislave a Krajskom ústave štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave.
(4)
Vyznačenie hraníc území rezervácií v územnoplánovacích podkladoch a územnoplánovacej dokumentácii upravujú osobitné predpisy.1)
§ 2
(1)
Účelom vyhlásenia rezervácií je zabezpečiť ochranu a obnovu urbanistických, architektonických, výtvarných, národopisných a kultúrno-spoločenských hodnôt historických častí mesta Jur pri Bratislave a obceobce Plavecký Peter.
(2)
Predmetom ochrany je historický pôdorys, hmotová a priestorová štruktúra zástavby, historická zeleň, verejná zeleň, objekty vyhlásené za kultúrne pamiatky a iné objekty dotvárajúce územia rezervácií.
§ 3
Vyhlásením rezervácií nie sú dotknuté majetkovoprávne vzťahy.
§ 4
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čič v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 479/1990 Zb.
Vymedzenie území pamiatkových rezervácií
a)
JUR PRI BRATISLAVE
Územie pamiatkovej rezervácie v meste Jur pri Bratislave je vymedzené hranicou, ktorú na južnej strane tvorí ulica Februárového víťazstva, na západnej strane pokračuje severným smerom pozdĺž mestských hradieb po Družstevnej ulici na ulicu Horné Predmestie, za domami na ulici Podhradie sa hranica otáča východným smerom k Jurskému potoku, po poľnej ceste prechádza za hranicu parciel domov na ul. Horné Predmestie a okolo východných hradieb k cintorínu a na ulicu Februárového víťazstva.
b)
PLAVECKÝ PETER
Územie pamiatkovej rezervácie v obciobci Plavecký Peter je vymedzené hranicou, ktorá ide od domu č. 3 po východnej hranici parcely č. 302, pokračuje východným a severným smerom po hranici parciel č. 3656, 3635/4 a 3635/6, ďalej ide východným smerom po južnej hranici parcely č. 3418, severným smerom po východnom okraji cesty parcelné č. 3408, pokračuje po južnom a východnom okraji cesty parcelné č. 51, ďalej smerom východným po južnom okraji cesty parcelné č. 102, pokračuje po severnej a východnej hranici parcely č. 133, ďalej smerom východným po južnej hranici parciel č. 134/2 a 134/1, po severnom a východnom okraji poľnej cesty Do výhona parcelné č. 1070 a 506, pretne cestu parcely č. 689 a ide po jej južnom okraji západným smerom, pokračuje západným smerom po južnom okraji cesty parcelné č. 163 a 256, ďalej po západnej hranici parcely č. 354 smerom južným, za mlynom vedie južne východným okrajom náhona parcelné č. 264, pokračuje západným smerom po severnej hranici parcely č. 261/2, pretne cestu parcelné č. 280 a ide po jej západnom okraji severným smerom, pretne cestu parcelné č. 163 pri dome č. 3.
1)
§ 2 ods. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon). Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 84/1976 Zb. o územnoplánovacích podkladoch a územnoplánovacej dokumentácii. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 480/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 480/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 251/1990 Sb., č. 338/1990 Sb. a č. 430/1990 Sb.
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 30. 11. 1990, částka 81/1990
* Čl. I - Přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 251/1990 Sb. a č. 430/1990 Sb. se nahrazují zněním uvedeným v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce.
* Čl. II - Sazby náhrad podle příloh č. 1 a 2 této vyhlášky se vztahují na jízdy silničními motorovými vozidly při pracovních cestách počínajíc dnem 19. října 1990.
* Čl. III - Zrušuje se vyhláška č. 430/1990 Sb., kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 90/1989 Sb., č. 251/1990 Sb. a č. 338/1990 Sb.
* Čl. IV č. 1 k vyhlášce č. 480/1990 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 480/1990 Sb.
Aktuální znění od 30. 11. 1990
480
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 23. října 1990,
kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 251/1990 Sb., č. 338/1990 Sb. a č. 430/1990 Sb.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. f) zákoníku práce (úplné znění č. 52/1989 Sb.) po projednání s příslušnými odborovými orgány:
Čl. I
Přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 251/1990 Sb. a č. 430/1990 Sb. se nahrazují zněním uvedeným v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce.
Čl. II
Sazby náhrad podle příloh č. 1 a 2 této vyhlášky se vztahují na jízdy silničními motorovými vozidly při pracovních cestách počínajíc dnem 19. října 1990.
Čl. III
Zrušuje se vyhláška č. 430/1990 Sb., kterou se mění vyhláška č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášek č. 2/1984 Sb., č. 90/1989 Sb., č. 251/1990 Sb. a č. 338/1990 Sb.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Miller v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 480/1990 Sb.
Sazby náhrad za používání vlastního vozidla
A Při pohonu vozidla na automobilový benzín
---
Druh vozidla| Zdvihový objem motoru v cm3| Sazby náhrad za
1 km jízdy v Kčs
přes| do
1| 2| 3
moped, motocykl, skútr| | 150| 0,71
150| 250| 0,85
250| | 0,97
motorová tříkolka,
motocykl (skútr)
s postranním vozíkem| | | 1,20
osobní (dodávkový)
automobil| | 900| 1,78
900| 1 200| 2,20
1 200| 1 500| 2,62
1 500| 2 000| 2,84
2 000| | 3,39
| Celková hmotnost
vozidla v tunách|
přes| do|
nákladní automobil,
autobus| | 4,5| 4,41
4,5| 6,0| 5,31
B Při pohonu vozidla na motorovou naftu
Druh vozidla| Zdvihový objem
motoru v cm3| Sazby náhrad za
1 km jízdy v Kčs
přes| do|
1| 2| 3
osobní (dodávkový)
automobil| 1 200| 1 500| 1,79
1 500| 2 000| 2,03
2 000| | 2,35
| Celková hmotnost
vozidla v tunách|
přes| do|
nákladní automobil,
autobus| | 4,5| 3,22
4,5| 6,0| 3,75
6,0| | 5,32
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 480/1990 Sb.
Sazby náhrad za používání služebního vozidla
A. Při pohonu vozidla na automobilový benzín
---
Druh vozidla| Zdvihový objem
motoru v cm3| Sazby náhrad za 1 km jízdy v Kčs
přes| do| Sazba celkem| Rezerva| Hodnota
benzínu| Sazba po odečtení
rezervy a hodnoty
benzínu
1| 2| 3| 4| 5| 6
moped, motocykl,
skútr| | 150| 0,56| 0,03| 0,47| 0,06
150| 250| 0,66| 0,04| 0,55| 0,07
250| | 0,79| 0,04| 0,67| 0,08
motorová tříkolka,
motocykl (skútr)
s postranním vozíkem| | | 0,98| 0,05| 0,81| 0,12
osobní (dodávkový)
automobil| | 900| 1,56| 0,10| 1,13| 0,33
900| 1 200| 1,84| 0,10| 1,37| 0,37
1 200| 1 500| 2,21| 0,11| 1,71| 0,39
1 500| 2 000| 2,31| 0,11| 1,78| 0,42
2 000| | 2,78| 0,13| 2,18| 0,47
| Celková hmotnost vozidla v tunách| | | |
přes| do
nákladní automobil| | 4,5| 4,25| 0,15| 3,52| 0,58
4,5| 6,0| 5,10| 0,16| 4,32| 0,62
B Při pohonu vozidla na motorovou naftu
Druh vozidla| Zdvihový objem motoru v cm3| Sazby náhrad za 1 km jízdy v Kčs
přes| do| Sazba celkem| Rezerva| Hodnota motorové nafty| Sazba po odečtení rezervy a hodnoty nafty
1| 2| 3| 4| 5| 6
osobní (dodávkový) automobil| 1 200| 1 500| 1,38| 0,11| 0,88| 0,39
1 500| 2 000| 1,49| 0,11| 0,96| 0,42
2 000| | 1,73| 0,13| 1,13| 0,47
| Celková hmotnost vozidla v tunách|
přes| do
nákladní automobil| | 4,5| 2,87| 0,15| 2,10| 0,62
4,5| 6,0| 3,34| 0,17| 2,31| 0,86
a)
Vrátí-li pracovník blokové poukázky na automobilový benzín nebo motorovou naftu v důsledku nižší spotřeby pohonné hmoty, zvýší se část náhrady náležející podle sloupce 6 o hodnotu automobilového benzínu nebo motorové nafty podle vrácených poukázek, a to až do výše 20 % finanční hodnoty spotřeby automobilového benzínu nebo motorové nafty vypočtené podle sloupce 5.
b)
Používá-li pracovník služební vozidlo převážně k vnitroměstské dopravě ve městech nad 50 tisíc obyvatel, může organizace zvýšit část náhrady poskytovanou za spotřebu pohonné hmoty formou blokové poukázky podle sloupce 5 s přihlédnutím ke ztíženým provozním poměrům až o 10 %. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 483/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 483/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 111/1975 Zb. o evidencii a registrácii pracovných úrazov a o hlásení prevádzkových nehôd (havárií) a porúch technických zariadení
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 30. 11. 1990, částka 81/1990
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha č. 1
* Príloha č. 2
* Príloha č. 3
Aktuální znění od 30. 11. 1990 (n13/1991 Sb.), po opravě
483
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
z 11. októbra 1990,
ktorou se mení a dopĺňa vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 111/1975 Zb. o evidencii a registrácii pracovných úrazov a o hlásení prevádzkových nehôd (havárií) a porúch technických zariadení
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a Slovenský banský úrad podľa § 6 ods. 6 písm. c) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe po dohode s príslušnými ústrednými a odborovými orgánmi ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 111/1975. Zb. o evidencii a registrácii pracovných úrazov a o hlásení prevádzkových nehôd (havárií) a porúch technických zariadení sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 3 sa za odsek 2 vkladajú nové odseky 3 a 4, ktoré znejú:
„(3)
Organizácie pri spisovaní záznamu o úraze postupujú podľa prílohy č. 1, 2 a 3 tejto vyhlášky.
(4)
Pokiaľ organizácie používajú, alebo chcú zaviesť iný doklad, než je uvedený v prílohe č. 1, ktorý možno použiť na prípravu (zber) údajov o pracovných úrazoch pre spracovanie prostriedkami výpočtovej techniky, musí takýto doklad obsahovať verbálne informácie aspoň v rozsahu uvedenom v prílohe č. 1. Použitie iného dokladu organizácia oznámi neodkladne Slovenskému úradu bezpečnosti práce, ak ide o organizácie s povinnosťou podľa § 7 ods. 1 písm. a), alebo Slovenskému banskému úradu, ak ide o organizácie s povinnosťou podľa § 7 ods. 1. písm. b).".
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 5 a 6.
2.
§ 5 ods. 4 písm. d) znie:
„d)
príslušnému odborovému zväzu, hromadný pracovný úraz aj Konfederácii odborových zväzov Slovenskej republiky alebo Konfederácii umenia a kultúry, alebo príslušnému okresnému výboru Slovenského výboru Zväzu družstevných roľníkov, ak ide o jednotné roľnícke družstvo, alebo Slovenskému zväzu výrobných družstiev, ak ide o výrobné družstvo, alebo Slovenskému zväzu bytových družstiev, ak ide o organizáciu bytového družstevníctva.“
3.
V § 5 ods. 4 sa vypúšťa písmeno f).
4.
§ 7 ods. 3 písm. a) znie:
„a)
príslušnému odborovému zväzu, a ak ide o hromadný pracovný úraz aj Konfederácii odborových zväzov Slovenskej republiky alebo Konfederácii umenia a kultúry, alebo príslušnému okresnému výboru Slovenského výboru Zväzu družstevných roľníkov, ak ide o jednotné roľnícke družstvo, alebo Slovenskému zväzu výrobných družstiev, ak ide o výrobné družstvo, alebo Slovenskému zväzu bytových družstiev, ak ide o organizáciu bytového družtevníctva,“.
5.
V § 7 ods. 3 sa vypúšťa písmeno d).
6.
V § 13 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Tam, kde sa v tejto vyhláške a jej prílohách používa označenie „ROH“, rozumie sa tým „Konfederácia odborových zväzov Slovenskej republiky a Konfederácia umenia a kultúry“, kde sa používa označenie „ZV ROH“, rozumie sa tým, „závodný výbor príslušnej odborovej organizácie“ alebo „organizácia, ktorá plní úlohy spoločenskej kontroly“.“.
7.
Súčasťou vyhlášky sú prílohy č. 1, 2 a 3, ktoré znejú:
„1.
Záznam o úraze,16) 2. Pokyny pre vyplňovanie záznamu o úraze, 3. Klasifikácia zdrojov a príčin úrazov.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Macko v. r.
Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Smorádek v. r.
Príloha č. 1
869kB
Príloha č. 2
Pokyny pre vyplňovanie záznamu o úraze
V záhlaví sa nevyplňuje štvorcový rámček a údaj „združenie (VHJ)“.
Pokiaľ je vnútorná organizačná jednotka1) zároveň evidujúcou a vykazujúcou jednotkou, uvedie sa namiesto sídla organizácie sídlo, okres a kraj tejto jednotky.
V rubrike 4 sa uvádzajú údaje o čase vzniku úrazu, o druhu zranenia (napr. zlomenina, vyvrtnutie, tržná rana, pohmoždenia, odrenina, popálenina, perfnorácia oka cudzím telesom a pod.); ďalej sa uvádza zranená časť tela (napr. pravé oko, ľavé koleno, ľavý priehlavok, pravé predlaktie, temeno hlavy alebo pri vnútorných poraneniach napr. brucho, hrudník, pánva a pod.). V rozporných prípadoch treba uviesť diagnózu uvedenú v „Potvrdení o pracovnej neschopnosti“, alebo požiadať o vyjadrenie lekára, ktorý poskytol prvú pomoc. Nakoniec sa uvedie i miesto, kde k úrazu došlo.
V rubrike 9 sa v prípadoch, keď úraz bol spôsobený alebo ovplyvnený inou osobou, pokiaľ išlo o pracovníka inej organizácie, uvádza i údaj o názve a sídle tejto organizácie.
Ak pôsobilo pri úraze viac zdrojov a príčin, uvedú sa v orámovanej časti v dolnom pravom rohu rubriky 8 a 9 tieto údaje v zátvorke.
V rubrike 10 sa uvádza pri prijatých opatreniach termín ich splnenia a pracovník zodpovedný za ich vykonanie, vrátane jeho podpisu.
Ak v zázname o úraze nie je dostatok miesta pre požadované údaje v príslušnej rubrike, uvedú sa tieto údaje s označením rubriky na osobitnej prílohe.
Príloha č. 3
Klasifikácia zdrojov a príčin úrazov
Správna a jednotne vykonávaná klasifikácia zdrojov a príčin úrazov je predpokladom takých pracovných podmienok, ktoré podstatne znižujú možnosť vzniku pracovných úrazov.
A.
Všeobecné zásady
Za zdroj úrazu sa považuje predmet (stroj, dopravný prostriedok, materiál a pod.), látka (para, plyn, chemikálie a pod.) alebo energia, prípadne ľudská bytosť, zviera, prírodný živel, ktoré svojim náhlym vonkajším pôsobením spôsobili poranenie (úraz) pracovníka priamo alebo nepriamo tým, že pri nejakej jeho činnosti, prípadne pri náhodnom styku s ním boli bezprostredným podnetom vzniku úrazovej nehody.
Vo väčšine prípadov nepôsobí zdroj úrazu samostatne, t. j. izolovane. Spravidla sa tu vyskytuje ešte ďalší činiteľ alebo činitele ako vnútorné príčiny toho, že nejaký zdroj spôsobil nehodu alebo priame poranenie. Stav úrazového ohrozenia (možnosť vzniku nehody) vyplýva napr. z toho, že zdroj úrazu nie je upravený alebo dostatočne zaistený po stránke bezpečnosti práce, alebo sa s ním nesprávne manipuluje, odstraňujú sa bezpečnostné zariadenia, ochranné pomôcky, alebo nie sú inak dodržiavané bezpečnostné predpisy, používajú sa nebezpečné pracovné postupy (buď vedome, alebo z nedostatku vedomostí, výcviku a pod.), alebo že osoby, prichádzajúce do styku so zdrojom úrazu, nie sú dostatočne poučené o svojom ohrození a pod. V týchto okolnostiach, ktoré spoluvytvárajú alebo zvyšujú stav ohrozenia pracovníka, je obsiahnutá odpoveď na otázku, aká bola príčina úrazu a preto sú zahrnuté pod pojem príčiny úrazov.
Pre účely štatistického spracovania je potrebné úrazové znaky (zdroje a príčiny) triediť. Najskôr sa urobí základné triedenie, t. j. jednotlivé individuálne zdroje alebo príčiny úrazu, ktoré sú po určitej stránke rovnorodé alebo aspoň príbuzné, sú zahrnuté do základných skupín. Tak napr. pri zdrojoch predstavuje každá základná skupina ucelenú skupinu jednotlivých zdrojov, charakterizujúcich určitý okruh úrazového nebezpečenstva a rovnorodých z hľadiska ich funkcie alebo spôsobu používania vo výrobnom irocese.
V rámci týchto základných skupín sa vykonáva podrobnejšie riedenie, kde napr. zdroje z určitých hľadísk rovnorodé (a preto zahrnuté do jednej základnej skupiny) sa navzájom rozlišujú so zreteľom na určité zvláštnosti ich používania vo výrobnom procese alebo na určité, navzájom príbuzné druhy, poprípade s ohľadom na druh pôsobenia, a tvoria sa z nich podskupiny.
Schéma zdrojov úrazov obsahuje 11 základných skupín, označených pre účely evidencie rímskými číslicami I.-XI. V rámci týchto základných skupín sa zdroje úrazov rozdeľujú do podskupín.
Schéma príčin úrazov obsahuje 14 základných skupín.
B.
Klasifikačná schéma zdrojov úrazov
I.
Dopravné prostriedky
I-00 Letecké motorové a bezmotorové dopravné prostriedky
I-01 Vodné motorové a bezmotorové dopravné prostriedky
I-02 Motorové cestné dopravné prostriedky
I-03 Železničné dopravné prostriedky vrátane pouličných dráh, verejných lanoviek a neverejnej dopravy po koľaji
I-04 Cestné bezmotorové dopravné prostriedky (povozy s prívesným vozom, bicykle, ručné vozíky a pod.)
I-05 Vnútropodnikové motorové dopravné prostriedky (koľajové i bez koľají)
I-06 Vnútropodnikové lanovky, reťazové dopravníky a naklonené (zvážacie) dráhy na koľaji
I-07 Vnútropodnikové bezmotorové dopravné prostriedky (na koľaji i bez koľají)
II.
Zdvíhadlá a dopravníky, zdvíhacie a dopravné pomôcky
II-08 Žeriavy a iné zdvíhadlá pre rôznosmernú dopravu (motorové i bezmotorové)
II-09 Výťahy, elevátory, ťažné stroje a iné zdvíhadlá na zvislú dopravu
II-10 Dopravníky (transportéry) vrátane vnútropodnikových visutých dráh
II-11 Zdvíhacie a dopravné zariadenie - pomôcky
III.
Stroje - hnacie, pomocné, obrábacie a pracovné
a)
hnacie stroje - prevod hnacej sily
III-12 Stabilné hnacie stroje, motory, generátory, agregáty a pod. a pohyblivé stroje použité ako hnacie stroje
III-13 Motory dopravných prostriedkov (okrem dopravy)
III-14 Zariadenie na prevod hnacej sily
b)
obrábacie stroje na drevo (použité prípadne na iný materiál)
III-15 Okružné, rámové a iné píly na drevo
III-16 Sústruhy a vŕtačky na drevo
III-17 Frézovacie, drážkovacie a žliabkovacie stroje na drevo
III-18 Hobľovacie, brúsiace a leštiace stroje na drevo
III-19 Združené a ostatné, prípadne špeciálne drevoobrábacie stroje (kolárske, debnárske a iné okrem špeciálnych papierenských strojov)
c)
obrábacie a tvárniace stroje na kovy (použité prípadne aj na iný materiál),
III-20 Lisy, kladivá, buchary a pod.
III-21 Sústruhy kovov
III-22 Vŕtačky na kov a stroje na rezanie závitov
III-23 Píly, frézy, preťahovacie a hobľovacie stroje na kovy
III-24 Brúsky, čističe a leštiče kovov
III-25 Stroje na beztrieskové obrábanie kovov
III-26 Zváracie a ostatné (príp. špeciálne kovoobrábacie stroje)
d)
bežné obrábacie, tvárniace a pracovné stroje na ostatný materiál (okrem špeciálnych a rozličných pomocných strojov používaných v rozličných pracovných odboroch)
III-27 Lisy na iný materiál ako kov a drevo
III-28 Raziace, vykrajovacie, vysekávacie a rezacie stroje (okrem píly)
III-29 Píly, sústruhy, vŕtačky na rozličný materiál (okrem kovu a dreva)
III-30 Stroje (frézovacie, hĺbiace, drážkovacie, hobľovacie, brúsiace a leštiace)
III-31 Zdrobňovacie, drviace (mlyny), triediace sroje
III-32 Pomocné stroje, čerpadlá, ventilátory, kompresory a rozličné pracovné stroje
e)
špeciálne stroje pre rozličné pracovné odbory
III-33 Zvláštne stroje banské, dobývacie, zakladacie a úpravárske stroje na zemné práce
III-34 Stavebné stroje a stroje na úpravu terénu, špeciálne železničné stroje
III-35 Zvláštne hutnícke a zlievárenské stroje
III-36 Zvláštne plynárenské stroje, stroje používané v chemickom a gumárenskom priemysle, zvláštne keramické a sklárske stroje, prípadne stroje na výrobu plastov
III-37 Zvláštne stroje na výrobu buničiny, lepenky a papiera, kartonážne stroje
III-38 Zvláštne stroje na výrobu koží a kožušín, obuvnícke, kožušnícke, rukavičkárske stroje a pod.
III-39 Zvláštne textilné a odevné stroje (vrátane strojov používaných v práčovniach, čistiarňach, žehliarňach a opravovniach)
III-40 Zvláštne potravinárske stroje, stroje používané v tukovom a tabakovom priemysle
III-41 Zvláštne poľnohospodárske stroje (vlečné a ostatné)
III-42 Zvláštne stroje polygrafické, kancelárske, zdravotnícke, štatistické a iné neuvedené alebo bližšie neurčené pre rozličné pracovné odbory
IV.
Pracovné, prípadne cestné dopravné priestory ako zdroje pádov osôb
IV-43 Cesty vrátane dopravných a pracovných priestorov koľajových dráh (pracovné, komunikačné priestory) verejného charakteru - pády osôb na rovine
IV-44 Vnútropodnikové pracoviská (komunikačné priestory) akejkoľvek úrovne - pády osôb na rovine
IV-45 Schody, rebríky, výstupy - pády osôb na nich a z nich
IV-46 Ostatné zvýšené pracoviská - pády osôb z výšky
IV-47 Priehlbiny, jamy, nezakryté otvory (pri pracovisku akejkoľvek úrovne) - pády osôb do hĺbky
V.
Materiál, bremená, predmety
Va-48 Zemina, hornina, kameň, kusový a sypký materiál - pád materiálu
Va-49 Ostatný materiál (okrem zn. 48), predmety, výrobky, zariadenia - pád predmetov
Vb-50 Bremená (materiál, premiesťované alebo inak manipulované predmety) - úrazy bremenami
Vb-51 Materiál, predmety - pôsobenie ostrými hranami, vyčnievajúcimi hrotmi a pod. pri rôznej manipulácii, chôdzi a pohybe
Vc-52 Drobné úlomky z materiálu alebo nástrojov odletujúce pri ručnom spracovaní, resp. pri páde a rozbití predmetov - vniknutie do oka, perforácia iných častí tela
Vc-53 Drobné úlomky z materiálu alebo nástrojov odletujúce pri strojovom spracovaní vniknutie do oka, perforácia iných častí tela
VI.
Náradie, nástroje, ručne ovládané strojčeky a prístroje
VI-54 Pomocné ručné dobývacie náradie, náradie na zemné, stavebné a poľnohospodárske práce
VI-55 Pomocné ručné bicie, uťahovacie, přidržiavacie, spájacie, zváracie, čistiace, mazacie a iné náradie
VI-56 Pomocné strojové náradie (upínacie nástroje a zariadenia)
VI-57 Meracie a rysovacie náradie (nástroje a prístroje), prenosné lampy
VI-58 Ručné nástroje (rezacie, sekacie, krájacie, dlabacie, prebíjacie, rycie, uberacie, brúsiace a iné)
VI-59 Strojové nástroje (na upnutie do strojov a prístrojov použité prípadne na ručné práce - tvárniace nástroje)
VI-60 Ručne ovládané stroje a prístroje - ochranné prístroje
VII.
Priemyselné škodliviny, horúce látky a predmety, oheň a výbušniny
VII-61 Jedovaté látky - tuhé, tekuté, jedovaté a nedýchateľné plyny
VII-62 Žieravé a leptavé látky (aj ak sú súčasne horúce)
VII-63 Tekuté a plynné horúce látky (pary)
VII-64 Tuhé horúce látky, horúce predmety, zariadenia a pod.
VII-65 Horľavé a zápalné látky, explozívne plyny, oheň
VII-66 Výbušniny (trhaviny, výbušniny, strelivo) a strelné zbrane
VII-67 Škodlivé lúče (žiarenie)
VIII.
Kotly, nádoby a vedenia (potrubie) pod tlakom VIII-68 Kotly, nádoby a vedenia (potrubie) pod tlakom
IX.
Elektrina
IX-69 Elektrina vysokého napätia (nad 300 V proti zemi)
IX-70 Elektrina stredného a nízkeho napätia (do 300 V proti zemi)
X.
Ľudia, zvieratá a prírodné živly
X-71 Zvieratá
X-72 Úmyselné i neúmyselné poškodenie, násilie, zranenie inou osobou, živelné pohromy a iné prírodné vplyvy, atmosféra pracoviska
XI.
Iné zdroje
XI-73 Zábavné, športové, telocvičné náradie a zariadenie (vrátane mechanického), gymnastické, športové a tanečné výkony bez náradia
XI-74 Nehody pri liečebných zákrokoch a ich oneskorené komplikácie
XI-75 Iné zdroje, ktoré nemožno zaradiť do predchádzajúcich skupín
C.
Klasifikačná schéma príčin úrazov
1.
Chybný alebo nepriaznivý stav zdroja úrazu (nie pracoviska)
2.
Chýbajúce alebo nedosatočné ochranné zariadenie a zabezpečenie
3.
Chýbajúce (nepridelené), nedostatočné alebo nevhodné osobné ochranné pracovné prostriedky
4.
Nepriaznivý stav alebo chybné usporiadanie pracoviska, prípadne komunikácie (aj keď je pracovisko zdrojom úrazu)
5.
Nedostatky v osvetlení a viditeľnosti, nepriaznivé vplyvy hluku, otrasov a škodlivého ovzdušia na pracovisku (na komunikácii)
6.
Nesprávna organizácia práce
7.
Neoboznámenosť s podmienkami bezpečnej práce a nedostatok potrebnej kvalifikácie (teoretických vedomostí, šikovnosti, zácviku, prispôsobenia a pod.)
8.
Používanie nebezpečných postupov alebo spôsobov práce vrátane konania bez oprávnenia, proti príkazu, zákazu a pokynom, zotrvávanie v ohrozenom priestore
9.
Odstránenie alebo nepoužívanie predpísaných bezpečnostných zariadení a ochranných opatrení
10.
Nepoužívanie (nesprávne používanie) predpísaných a pridelených osobných ochranných pomôcok (prístrojov)
11.
Ohrozenie inými osobami (odvedenie pozornosti pri práci, žarty, hádky a iné nesprávne a nebezpečné konanie)
12.
Nedostatky osobných predpokladov na riadny pracovný výkon (chýbajúce telesné predpoklady, zmyslové nedostatky, nepriaznivé osobné vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce
13.
Ohrozenie zvieratami a prírodnými živlami
14.
Nezistené príčiny
16)
Tlačivo ŠEVT – 04 164 0.
1)
Napr. § 10 zákona č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 484/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 484/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce o zmene o doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Zb., ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 30. 11. 1990, částka 81/1990
* Čl. I - Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Zb., ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení, sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom zverejnenia.
Aktuální znění od 30. 11. 1990
484
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce
z 11. októbra 1990,
o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Zb., ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Zb., ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení, sa mení a dopĺňa takto:
§ 1 ods. 1 znie:
„(1)
Vyhláška ustanovuje základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení, ktoré sú právnické a fyzické osoby4) (ďalej len „organizácia“) podliehajúce dozoru orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce vo svojej výrobnej a nevýrobnej činnosti povinné zabezpečiť.“.
Čl. II
§ 241 ods. 3 znie:
„(3)
Okrem prípadov uvedených v odseku 2 sa môžu organizácie odchýliť od ustanovení tejto vyhlášky za podmienok ustanovených inšpektorátom bezpečnosti práce, v obvode pôsobnosti ktorého má organizácia sídlo, iba v mimoriadnych prípadoch a za predpokladu, že bude inak zaistená bezpečnosť práce a technických zariadení.“
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom zverejnenia.
Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Smorádek v. r.
4)
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení neskorších predpisov. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 485/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 485/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 23/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené tlakové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti, v znení vyhlášky č. 84/1982 Zb.
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 81/1990
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
485
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
z 11. októbra 1990
o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 23/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené tlakové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti, v znení vyhlášky č. 84/1982 Zb.
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi a Slovenský banský úrad podľa § 6 ods. 6 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 23/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené tlakové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti, v znení vyhlášky č. 84/1982 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 ods. 1 znie:
„(1)
Vyhláška je záväzná pre organizácie, na ktoré sa vzťahuje pôsobnosť orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce,1) pre organizácie, ktoré vykonávajú činnosť podliehajúcu hlavnému dozoru orgánov štátnej banskej správy,2) a pre právnické a fyzické osoby, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť podľa osobitných predpisov7) (ďalej len „organizácie“).“.
2.
§ 4 ods. 1 znie:
„(1)
Vyrábať, montovať, opravovať, a rekonštruovať zariadenia a vykonávať revízie a skúšky kotlov a tlakových nádob dodávateľským spôsobom a periodické skúšky nádob na plyny smú organizácie len na základe oprávnenia (ďalej len „oprávnená organizácia“).“.
3.
V § 4 ods. 2 sa za slovo „sídlo“ vkladajú slová „popr. miesto bydliska“ a vypúšťajú sa slová „doloženej stanoviskom jej nadriadeného orgánu“.
4.
V § 4 ods. 3 sa vypúšťa písmeno c). Doterajšie písmená d) a e) sa označujú ako c) a d).
5.
V § 5 sa za odsek 5 vkladajú nové odseky 6 a 7, ktoré znejú:
„(6)
Výrobná alebo montážna organizácia môže odovzdať odberateľovi
a)
kotly s konštrukčným pretlakom presahujúcim 1,6 MPa,
b)
tlakové nádoby skupiny A s najvyšším pracovným pretlakom presahujúcim 2,5 MPa,
len po úspešnej prvej tlakovej skúške zariadenia potvrdenej orgánom dozoru.
(7)
Pri dovážaných zariadeniach zabezpečuje plnenie povinností podľa odsekov 3 a 6 odberateľská organizácia.“.
6.
§ 8 ods. 1 znie:
„(1)
Revízny technik musí mať pre vykonávanie revízií a skúšok kotlov a tlakových nádob osvedčenie o odbornej spôsobilosti vydané orgánom dozoru na základe vykonanej skúšky.“.
7.
V § 8 sa vypúšťa odsek 3. Doterajšie odseky 4, 5, 6 a 7 sa označujú ako odseky 3, 4, 5 a 6.
8.
V § 8 ods. 4 sa vypúšťa posledná veta.
9.
V § 13 odseky 2, 3 a 4 znejú:
„(2)
Doplnkové kuričské skúšky sa vykonávajú na inšpektorátoch.
(3)
Prihlášky na doplnkové skúšky podávajú uchádzači na predpísanom formulári prostredníctvom prevádzateľa na inšpektoráte, v obvode pôsobnosti ktorého sa kotol nachádza. Kurič predloží inšpektorátu pred začatím skúšky doklady o tom, že spĺňa určené požiadavky.
(4)
Inšpektorát upovedomí prevádzateľa o dni a mieste konania skúšky najmenej 15 dní vopred. Prevádzateľ o tom informuje uchádzača a zabezpečí jeho účasť.“.
10.
V § 13 sa vypúšťajú odseky 5, 6 a 7.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Macko v. r.
Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Smorádek v. r.
1)
§ 3 ods. 1 zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
2)
§ 39 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
7)
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
Zákon č. 173/1988 Zb. o podnikoch so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 486/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 486/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 24/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené zdvíhacie zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 81/1990
* Čl. I - Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 24/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené zdvíhacie zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti, sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
486
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
z 11. októbra 1990
o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 24/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené zdvíhacie zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi a Slovenský banský úrad podľa § 6 ods. 6 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 24/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené zdvíhacie zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti, sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 ods. 1 znie:
„(1)
Vyhláška je záväzná pre organizácie, na ktoré sa vzťahuje pôsobnosť orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce,1) pre organizácie, ktoré vykonávajú činnosť podliehajúcu hlavného dozoru orgánov štátnej banskej správy,2) a pre právnické a fyzické osoby, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť podľa osobitných predpisov4) (ďalej len „organizácia“).“.
2.
V § 3 ods. 1 sa v prvej vete pred slová „a revízne skúšky“ vkladá slovo „revízie“.
3.
V § 3 ods. 2 sa za slovo „sídlo“ vkladajú slová „príp. miesto bydliska“ a vypušťajú sa slová „doloženej stanoviskom jej nadriadeného orgánu“.
4.
V § 3 ods. 3 sa vypúšťa písmeno c). Doterajšie písmená d) a e) sa označujú ako písmená c) a d).
5.
Doterajší text § 4 sa označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa novými odsekmi 2, 3 a 4, ktoré znejú:
„(2)
Výrobná alebo montážna organizácia je povinná písomne oznámiť orgánu dozoru príslušnému podľa umiestnenia zariadenia aspoň 15 dní vopred miesto a čas individuálneho vyskúšania
a)
prvého kusu zariadení uvedených v § 2 ods. 1 vyrábaných v rovnakom vyhotovení, ktoré uviedla do prevádzkyschopného stavu vo výrobnej organizácii,
b)
zariadení uvedených v § 2 ods 1 písm. b), e) a f), ktoré uviedla do prevádzkyschopného stavu v odberateľskej organizácii.
(3)
Zariadenia uvedené v odseku 2 môže výrobná alebo montážna organizácia odovzdať odberateľovi len po úspešnom individuálnom vyskúšaní potvrdenom orgánom dozoru.
(4)
Pri dovážaných zariadeniach zabezpečuje plnenie povinností podľa odsekov 2 a 3 odberateľská organizácia.“.
6.
V § 5 sa za odsek 5 vkladá nový odsek 6, ktorý znie:
„(6)
Pri zariadeniach odskúšaných podľa § 4 ods. 3, ak do začatia prevádzky neuplynuli viac ako 3 mesiace stačí overiť splnenie podmienok na zaistenie bezpečnej prevádzky, určených predpismi na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení alebo dokumentáciou zariadenia.“.
7.
§ 7 včítane nadpisu znie:
㤠7
Revízie a revízne skúšky
Organizácia je povinná sústavne overovať revíziami a revíznymi skúškami ďalšiu prevádzkovú spôsobilosť zariadenia, rozsah a úplnos dokumentácie. Tieto revízie a revízne skúšky sa vykonávajú v rozsahu a v lehotách predpísaných technickými normami, prípadne technickými podmienkami výrobnej organizácie.“.
8.
V § 8 ods. 1 sa na začiatok vety vkladá slovo „Revízie“.
9.
§ 8 ods. 2 znie:
„(2)
Revízny technik musí mať na vykonávanie činností podľa odseku 1 osvedčenie e odbornej spôsobilosti vydané orgánom dozoru na základe vykonanej skúšky.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Macko v. r.
Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Smorádek v. r.
1)
§ 3 ods. 1 zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
2)
§ 39 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
4)
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského bánskeho úradu č. 487/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského bánskeho úradu č. 487/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 25/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené elektrické zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 81/1990
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
487
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského bánskeho úradu
z 11. októbra 1990
o zmene a doplnení vyhlášky Slóvenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 25/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené elektrické zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1988 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi a Slovenský banský úrad podľa § 6 ods. 6 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 25/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené elektrické zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti, sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 ods. 1 znie:
„(1)
Vyhláška je záväzná pre organizácie, na ktoré sa vzťahuje pôsobnosť orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce,1) pre organizácie, ktoré vykonávajú činnosť podliehajúcu hlavnému dozoru orgánov štátnej banskej správy,2) a pre právnické a fyzické osoby, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť podľa osobitných predpisov7) [ďalej len „organizácia“).“.
2.
V § 3 ods. 2 sa za slovo „sídlo“ vkladajú slová „príp. miesto bydliska“ a vypúšťajú sa slová „doloženej stanoviskom jej nadriadeného orgánu“.
3.
V § 3 ods. 2 sa vypúšťa písmeno c). Doterajšie písmená d) a e) sa označujú ako písmená c) a d).
4.
V § 4 ods. 4 sa na konci pripája táto veta:
„Pre účely revízií sa objekty delia na tieto revízne triedy:
a)
A - objekty bez nebezpečenstva výbuchu,
b)
B - objekty s nebezpečenstvom výbuchu,
c)
C - objekty podliehajúce hlavnému dozoru orgánov štátnej banskej správy.“.
5.
V § 4 ods. 6 sa slová „kvalifikovaní pracovníci“ nahrádzajú slovami „revízni technici“.
6.
V § 4 sa za odsek 6 vkladajú nové odseky 7 a 8, ktoré znejú:
„(7)
Zariadenia uvedené v odseku 2 písm. b) bod 2 a 3 môže montážna organizácia odovzdať odberateľovi len so súhlasom orgánu dozoru.“.
(8)
Pri dovážaných zariadeniach zabezpečuje plnenie povinností podľa odseku 2 odberateľská organizácia.“
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Macko v. r.
Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Smorádek v. r.
1)
§ 3 ods. 1 zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
2)
§ 39 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
7)
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 488/1990 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 488/1990 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 26/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené plynové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Vyhlášeno 30. 11. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 81/1990
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
488
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
z 11. októbra 1990
o zmene a doplnení vyhlášky Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 26/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené plynové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom - dozore nad bezpečnosťou práce po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi a Slovenský banský úrad podľa § 6 ods. 6 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 26/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené plynové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti, sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 ods. 1 znie:
„(1)
Vyhláška je záväzná pre organizácie, na ktoré sa vzťahuje pôsobnosť orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce,1) pre organizácie, ktoré vykonávajú činnosť podliehajúcu hlavnému dozoru orgánov štátnej banskej správy,2) a pre právnické a fyzické osoby, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť podľa osobitných predpisov6) (ďalej len „organizácie“).“.
2.
V § 3 ods. 2 sa za slovo „sídlo“ vkladajú slová „príp. miesto bydliska“ a vypúšťajú sa slová „doloženej stanoviskom jej nadriadeného orgánu“.
3.
V § 3 sa za odsek 7 vkladajú nové odseky 8, 9 a 10, ktoré znejú:
„(8)
Výrobná alebo montážna organizácia je povinná písomne oznámiť orgánu dozoru príslušnému podľa umiestnenia zariadenia aspoň 15 dní vopred miesto a čas konania skúšok7) zariadení
a)
pre ťažbu a podzemné skladovanie plynu v prírodných horninových štruktúrach vrátane ťažobných vytláčacích sond,
b)
pre plnenie tlakových nádob plynom,
c)
kompresné a regulačné stanice s vysokým a veľmi vysokým tlakom,
d)
pre rozvod plynov s vysokým a veľmi vysokým tlakom,
e)
pre spotrebu plynov spalovaním s výkonom nad 3,5 MW,
f)
na výrobu horľavých plynov s jednotkovým výkonom nad 5 m3/hod.,
g)
na výrobu kyslíka s jednotkovým výkonom nad 1 500 m3/hod.
(9)
Zariadenie uvedené v odseku 8 môže výrobná alebo montážna organizácia odovzdať odberateľovi len po úspešnej tlakovej skúške tesnosti zariadenia potvrdenej orgánom dozoru.
(10)
Pri dovážaných zariadeniach zabezpečuje plnenie povinností podľa odsekov 8 a 9 odberateľská organizácia.“.
4.
§ 4 znie:
„Revízny technik musí mať pre vykonávanie revízií a skúšok zariadení osvedčenie o odbornej spôsobilosti vydané orgánom dozoru na základe vykonanej skúšky.“.
5.
V § 6 ods. 1 sa vypúšťa slovo „pracovníkov“.
6.
§ 6 ods. 2 znie:
„(2)
Montáž ostatných zariadení môžu vykonávať iba osoby, ktoré boli oboznámené v rozsahu svojej činnosti s predpismi na montážne práce na zariadení a boli zaškolení. Musia byť oboznámení so súvisiacimi bezpečnostnými predpismi a mať najmenej jeden rok odbornej praxe, čím sa rozumie praktická činnosť na zariadení príslušného druhu a musia zložiť skúšky pred orgánom dozoru.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Predseda Slovenského banského úradu:
Ing. Macko v. r.
Predseda Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Smorádek v. r.
1)
§ 3 ods. 1 zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
2)
§ 39 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
6)
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb.
7)
§ 9 vyhlášky č. 86/1978 Zb. o kontrolách, revíziách a skúškach plynových zariadení. |
Ústavní zákon č. 496/1990 Sb. | Ústavní zákon č. 496/1990 Sb.
Ústavní zákon o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky
Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 82/1990
* § 1 - (1) Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistická strana Slovenska - Strana demokratické levice a Komunistická strana Československa, jejich orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České
* § 2 - Podniky a hospodářská zařízení Komunistické strany Čech a Moravy, Komunistické strany Slovenska - Strany demokratické levice a Komunistické strany Československa2) přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a
* § 3 - (1) Archiválie3) ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1 přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky, ať jsou uloženy ve vlastních archivech těchto politickýc
* § 4 - Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění tohoto ústavního zákona.
* § 5 - Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na politické strany uvedené v § 1 odst. 1 nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a sp
* § 6 - Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly podle hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Komunistické straně Československa do trvalého užívání.4)
* § 7 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
496
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 16. listopadu 1990
o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky
Po uchopení moci v roce 1948 považovala Komunistická strana Československa stát za své vlastnictví a s majetkem všeho lidu nakládala jako s vlastním. K částečnému odstranění následků tohoto stavu se Federální shromáždění usneslo takto:
§ 1
(1)
Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistická strana Slovenska - Strana demokratické levice a Komunistická strana Československa, jejich orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice nemovité i movité věci, peněžité prostředky a majetková práva, které měla bývalá Komunistická strana Československa v držení ke dni 31. prosince 1989. Jde-li o věci nemovité, zapisuje se od účinnosti tohoto ústavního zákona v evidenci nemovitostínemovitostí jako jejich vlastník Česká a Slovenská Federativní Republika.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na movité věci tvořící součást kancelářského a obdobného vybavení, jejichž pořizovací cena nebyla vyšší než 5000 Kčs.
(3)
Nejsou-li věci a majetková práva uvedené v odstavci 1 ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona v držení politických stran uvedených v odstavci 1 nebo jejich orgánů a organizačních složek, jsou tyto politické strany povinny vydat do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona státu - České a Slovenské Federativní Republice peněžitou částku odpovídající ceně těchto věcí nebo majetkových práv ke dni 31. prosince 1989, pokud nejde o věci nebo majetková práva, které byly státu vydány již přede dnem účinnosti tohoto ústavního zákona.
(4)
Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na věci, peněžité prostředky a majetková práva, které byly bezplatně převedeny do vlastnictví jiných osob s povolením federálního ministerstva financí.1)
§ 2
Podniky a hospodářská zařízení Komunistické strany Čech a Moravy, Komunistické strany Slovenska - Strany demokratické levice a Komunistické strany Československa2) přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 3
(1)
Archiválie3) ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1 přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky, ať jsou uloženy ve vlastních archivech těchto politických stran nebo jinde.
(2)
Ostatní písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti bývalé Komunistické strany Československa do 30. listopadu 1989, které s její činností v této době souvisejí a nebo které jí v této době došly a které jsou ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1, přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky.
(3)
Politické strany uvedené v § 1 odst. 1, jejich orgány a organizační složky jsou povinny archiválie uvedené v odstavci 1 a záznamy uvedené v odstavci 2 předat do 30 dnů od účinnosti tohoto ústavního zákona
a)
Státnímu ústřednímu archivu v Praze, týkají-li se činnosti ústředního výboru bývalé Komunistické strany Československa,
b)
Státnímu ústřednímu archivu Slovenské republiky, týkají-li se činnosti ústředního výboru Komunistické strany Slovenska,
c)
příslušnému státnímu oblastnímu archivu, týkají-li se činnosti orgánů, organizací a organizačních složek bývalé Komunistické strany Československa (Komunistické strany Slovenska) působících v územním obvodu státního oblastního archivu.
§ 4
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění tohoto ústavního zákona.
§ 5
Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na politické strany uvedené v § 1 odst. 1 nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly podle hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Komunistické straně Československa do trvalého užívání.4)
§ 7
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 1 odst. 4 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 102 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.).
§ 7 zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
3)
Zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví.
Zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví.
4)
§ 70 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.).
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 212/1990 Sb., o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa. |
Ústavní zákon č. 497/1990 Sb. | Ústavní zákon č. 497/1990 Sb.
Ústavní zákon o navrácení majetku Socialistického svazu mládeže lidu České a Slovenské Federativní Republiky
Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 82/1990
* § 1 - Podniky, hospodářská a účelová zařízení Svazu mladých, nástupce Socialistického svazu mládeže, přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky.
* § 2 - (1) Svaz mladých, jeho orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice nemovité a movité věci, peněžní prostředky a majetková práva, kromě majetku uvedeného
* § 3 - Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po projednání s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění § 1 a 2.
* § 4 - Vláda České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky stanoví rozdělení tohoto majetku tak, aby byl použit výhradně pro potřeby dětí a mládeže.
* § 5 - Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na Svaz mladých, organizaci Pionýr, jejich orgány a organizační složky nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických
* § 6 - Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly na základě hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Socialistickému svazu mládeže do trvalého užívání.2)
* § 7 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
497
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 16. listopadu 1990
o navrácení majetku Socialistického svazu mládeže lidu České a Slovenské Federativní Republiky
Socialistický svaz mládeže se považoval za „blízkého spolubojovníka“ Komunistické strany Československa, byl jí ve své činnosti podřízen a připravoval své členy ke vstupu do komunistické strany. V důsledku toho se podílel na všech neoprávněných výhodách, které si Komunistická strana Československa přisvojila. K částečnému odstranění následků tohoto stavu se Federální shromáždění usneslo takto:
§ 1
Podniky, hospodářská a účelová zařízení Svazu mladých, nástupce Socialistického svazu mládeže, přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 2
(1)
Svaz mladých, jeho orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice nemovité a movité věci, peněžní prostředky a majetková práva, kromě majetku uvedeného v § 1 tohoto ústavního zákona, které měl bývalý Socialistický svaz mládeže v držení ke dni 31. prosince 1989. Jde-li o věci nemovité, zapisuje se od účinnosti tohoto ústavního zákona v evidenci nemovitostínemovitostí jako jejich vlastník Česká a Slovenská Federativní Republika.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na nemovité a movité věci, peněžité prostředky a majetková práva, k nimž měly právo hospodaření základní organizace bývalého Socialistického svazu mládeže.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na movité věci tvořící součást kancelářského a obdobného vybavení, jejichž pořizovací cena nebyla vyšší než 5000 Kčs.
(4)
Nejsou-li věci a majetková práva uvedené v odstavci 1 ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona v držení Svazu mladých, jeho orgánů a organizačních složek, je Svaz mladých povinen vydat do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona státu - České a Slovenské Federativní Republice peněžitou částku odpovídající ceně těchto věcí nebo majetkových práv ke dni 31. prosince 1989, pokud nejde o věci a majetková práva, které byly státu vydány již přede dnem účinnosti tohoto ústavního zákona.
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na věci, peněžité prostředky a majetková práva, které jsou v držení organizace Pionýr.
(6)
Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na věci, peněžité prostředky a majetková práva, které byly bezplatně převedeny do vlastnictví jiných osob s povolením federálního ministerstva financí.1)
§ 3
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po projednání s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění § 1 a 2.
§ 4
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky stanoví rozdělení tohoto majetku tak, aby byl použit výhradně pro potřeby dětí a mládeže.
§ 5
Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na Svaz mladých, organizaci Pionýr, jejich orgány a organizační složky nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly na základě hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně Socialistickému svazu mládeže do trvalého užívání.2)
§ 7
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 1 odst. 4 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 70 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.). |
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb.
Zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 15. 12. 1990, částka 82/1990
* § 1 - Ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby je příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“) a jím zřízené okresní komise pro privatizaci a Pra
* § 2 - (1) Ministerstvo řídí činnost komisí, rozhoduje o jejich zrušení a kontroluje dodržování předpisů o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (dále jen „osoby“).
* § 3 - (1) Předsedu komise, jenž organizuje a řídí její práci, jmenuje a odvolává ministerstvo.
* § 5 - (1) V obcích, městech, městských částech a městských obvodech1) zřizují komise své sekce.
* § 6 - (1) Komise organizují a zabezpečují převody vlastnictví provozních jednotek.
* § 7 - (1) Jsou-li v seznamech uvedeny provozní jednotky organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem jsou ústřední orgány státní správy, projedná ministerstvo seznamy s těmito zakladateli nebo zřizovateli.
* § 8 - (1) Náležitosti seznamu stanoví zvláštní předpis.3)
* § 10 - (1) Komise organizují veřejné dražby a dohlížejí na jejich řádný průběh prostřednictvím svých členů, které pověřují účastí na jejich konání.
* § 11 - (1) Účastníci dražby jsou povinni nejpozději v den konání veřejné dražby složit u kterékoliv pobočky peněžního ústavu dražební jistotu. Pobočka peněžního ústavu vydá účastníkovi dražby potvrzení o složení dražební jistoty, kterým se účastník dražby prokáže
* § 12 - (1) Komise vydá vydražiteli na základě jím předloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Tvoří-li součást vydražené provozní jednotk
* § 13 - (1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ve výši průměrného výdělku.
* § 15 - (1) Čistý výnos z prodeje provozních jednotek a konečný výnos z likvidace státních podniků se soustřeďuje na zvláštním účtu ministerstva.
* § 16a - (1) Správní činnosti související s převody majetku podle zvláštního zákona6) vykonává krajský úřad, v hlavním městě Praze příslušný úřad městské části, s výjimkou ukládání zvláštního poplatku podle § 11 odst. 2 zvláštního zákona.6) Spisový materiál soustře
* § 16b - Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
* § 17 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 21. 12. 2015 (357/2015 Sb.)
500
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. listopadu 1990
o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby je příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“) a jím zřízené okresní komise pro privatizaci a Pražská komise pro privatizaci národního majetku (dále jen „komise“).
§ 2
(1)
Ministerstvo řídí činnost komisí, rozhoduje o jejich zrušení a kontroluje dodržování předpisů o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (dále jen „osoby“).
(2)
Komise zřizuje ministerstvo ve všech okresech České republiky a pro území hlavního města Prahy.
(3)
Členy komise jmenuje a odvolává ministerstvo.
(4)
Člen komise se nesmí ani prostřednictvím svého zástupce účastnit veřejné dražby v územním obvodu působnosti komise, jejímž je členem. To platí i pro osoby jemu blízké.
§ 3
(1)
Předsedu komise, jenž organizuje a řídí její práci, jmenuje a odvolává ministerstvo.
(2)
O všech otázkách náležejících do její působnosti rozhoduje komise hlasováním. Komise může přijímat rozhodnutí, jen je-li přítomna nadpoloviční většina členů. K platnému rozhodnutí je třeba dvou třetin hlasů přítomných členů komise.
§ 5
(1)
V obcíchobcích, městech, městských částech a městských obvodech1) zřizují komise své sekce.
(2)
V sekcích musí být zastoupeny obceobce, města, městské části a městské obvody, v jejichž územích jsou umístěny provozní jednotky2) a organizace, jejichž provozní jednotka se nachází v jejich územním obvodu.
(3)
Sekce připravují podklady pro rozhodování komise a podle jejích pokynů zabezpečují jednotlivé úkony spojené s prodejem provozních jednotek.
(4)
Zakladatelé nebo zřizovatelé organizací uvedených v odstavci 2 předají sekci podklady podle § 4 odst. 3 písm. a), b), e) a f) zákona o převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby,3) s výjimkou podmínek pro poskytnutí nového úvěru.
§ 6
(1)
Komise organizují a zabezpečují převody vlastnictví provozních jednotek.
(2)
Komise projedná návrhy na zařazení provozních jednotek do seznamu s příslušnou obcíobcí, městem, městskou částí a městským obvodem a se zakladatelem nebo zřizovatelem organizace, jejíž provozní jednotka se navrhuje k zařazení do seznamu, pokud jím není ústřední orgán státní správy.
(3)
Komise vyhotovují návrhy seznamů a předkládají je k potvrzení ministerstvu; předloží i seznam nezařazených provozních jednotek se zdůvodněním svého postupu. Komise rovněž rozhodují o zařazení provozních jednotek do opakované veřejné dražby a na základě tohoto rozhodnutí sestavují seznam provozních jednotek pro opakovanou veřejnou dražbu. Tyto seznamy se zveřejňují způsobem uvedeným v § 8 tohoto zákona.
(4)
Komise stanoví výši vstupného na prohlídku provozní jednotky.
(5)
Komise na požádání jiných státních orgánů a se souhlasem ministerstva organizují a zabezpečují přiměřeně podle zvláštního předpisu2a) převody jiných věcí z majetku ve vlastnictví státu.
§ 7
(1)
Jsou-li v seznamech uvedeny provozní jednotky organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem jsou ústřední orgány státní správy, projedná ministerstvo seznamy s těmito zakladateli nebo zřizovateli.
(2)
Po projednání podle odstavce 1 ministerstvo seznamy posoudí a po případných úpravách potvrdí a určí tak rozsah majetku státu, který bude nabídnut k prodeji osobám. Na potvrzování seznamů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 8
(1)
Náležitosti seznamu stanoví zvláštní předpis.3)
(2)
Komise zveřejňuje seznamy vyvěšením na úřední desce příslušné obceobce, města, městské části a městského obvodu. Zařazení provozní jednotky do seznamu se též zveřejní na veřejně přístupném místě v této provozní jednotce.
§ 10
(1)
Komise organizují veřejné dražby a dohlížejí na jejich řádný průběh prostřednictvím svých členů, které pověřují účastí na jejich konání.
(2)
Komise jmenují licitátory, kteří veřejné dražby provádějí.
(3)
O výsledku veřejné dražby pořídí zástupce komise protokol ve dvou vyhotoveních, ve kterém se uvedou vydražené provozní jednotky, jejich vydražitelé, kupní ceny vydražených provozních jednotek a výše dražebních jistot složených jednotlivými vydražiteli včetně označení poboček peněžního ústavu, u kterých byly složeny. Protokol podepíše též licitátor, zástupci organizací, jejichž provozní jednotky byly vydraženy, zástupce obceobce, města, městské části a městského obvodu a vydražitel. Opis tohoto protokolu vydá komise zejména vydražiteli, zástupci organizace, jejíž provozní jednotka byla vydražena a příslušné pobočce peněžního ústavu.
§ 11
(1)
Účastníci dražby jsou povinni nejpozději v den konání veřejné dražby složit u kterékoliv pobočky peněžního ústavu dražební jistotu. Pobočka peněžního ústavu vydá účastníkovi dražby potvrzení o složení dražební jistoty, kterým se účastník dražby prokáže před jejím zahájením.
(2)
Pobočka peněžního ústavu vydá zpět dražební jistotu těm účastníkům dražby, kteří při ní nebyli úspěšní, po odečtení poplatku za oprávnění zúčastnit se dražby.
(3)
Pobočka peněžního ústavu poukáže dražební jistotu složenou vydražitelem na zvláštní účet ministerstva, a to i v případě, že vydražitel kupní cenu nezaplatil ve stanovené lhůtě.
(4)
Poplatky za oprávnění zúčastnit se dražby poukáže pobočka peněžního ústavu, u níž byla složena dražební jistota, krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, v jehož správním obvodu se nachází vydražená provozní jednotka.
§ 12
(1)
Komise vydá vydražiteli na základě jím předloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Tvoří-li součást vydražené provozní jednotky též nemovitostnemovitost, zašle komise jedno vyhotovení uvedeného potvrzení příslušnému orgánu geodézie a kartografie k provedení zápisu v evidenci nemovitostínemovitostí.
(2)
Potvrzení musí obsahovat přesné označení vydražitele, datum a místo dražby, přesné označení předmětu dražby a kupní cenu.
§ 13
(1)
Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ve výši průměrného výdělku.
(2)
Člen komise a licitátor mají nárok na odměnu. Výši odměny a způsob odměňování stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v dohodě s ministerstvem obecně závazným právním předpisem.
§ 15
(1)
Čistý výnos z prodeje provozních jednotek a konečný výnos z likvidace státních podniků se soustřeďuje na zvláštním účtu ministerstva.
(2)
Prostředky z tohoto účtu se použijí:
a)
k uspokojení pohledávek, které se prokazatelně týkaly provozních jednotek2) převedených do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob,
b)
jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %; zálohu lze poskytnout až do výše předpokládaného záporného zůstatku z likvidace,
c)
jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo nejvýše o 80 %; zálohu lze poskytnout až do hodnoty, o kterou bylo jmění sníženo převodem vlastnictví k provozním jednotkám,
d)
k uspokojení pohledávek, které nebylo možno uspokojit z výtěžku likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %,
e)
na finanční zabezpečení činnosti komisí,
f)
k poskytování peněžních náhrad oprávněným osobám podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd,
g)
k jednorázovému posílení rozpočtu obcíobcí ve výši 1,2 miliardy Kčs, pokud došlo k oslabení zdrojů jejich rozpočtů v důsledku uplatňování zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů,
h)
k úhradě finančních náhrad podle zvláštních předpisů,5)
i)
k úhradě nákladů řízení vzniklých podle pravomocného rozhodnutí soudu v řízení proti ministerstvu o nárocích podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů,
j)
k převodu 6,1 miliard Kč do Státního fondu životního prostředí, které budou použity k financování akcí k ozdravění ovzduší,
k)
k převodu 3,0 mld. Kč do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu České republiky na rok 1995, které budou v letech 1995 a 1996 použity na financování investičních akcí Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
l)
k převodu 5,0 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997 a v roce 1998,
m)
k převodu 5,48 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám a ke krytí nezbytných výdajů souvisejících s náhradou za majetek státu sloužící účelům výzkumu a vývoje vydaný oprávněným osobám, v tomto členění: Ministerstvo práce a sociálních věcí 2,75 mld Kč, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2,293 mld Kč, Ministerstvo kultury 0,324 mld Kč, Ministerstvo zdravotnictví 0,113 mld Kč,
n)
k převodu 4 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů v souvislosti s obnovou budov, infrastruktury, telekomunikačních sítí, vodních toků a vodohospodářských zařízení poškozených nebo zničených v důsledku povodňové katastrofy v roce 1997 a v roce 1998 a na krytí dalších škod s nimi souvisejících,
o)
k převodu částky 4 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zařízení sociální péče,
p)
k převodu částky 2,090 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
r)
převodu částky 1,489 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, užívaném v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva kultury,
s)
k převodu částky 0,7 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zdravotnických zařízení,
t)
k převodu částky 55 mil. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněné osobě, který je dosud užíván v nájemním vztahu Okresním úřadem Kutná Hora pro účely Státního okresního archivu,
u)
k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt vodních toků a vodohospodářských děl ve vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a vodohospodářských zařízeních,
v)
k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečnému financování programů státního rozpočtu „výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)“ a „výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329 040)“,
w)
k převodu 1 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv jako rozpočtovaný příjem kapitoly operace státních finančních aktiv určený ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných realizací dopravních staveb a navazujících investic v městské infrastruktuře, souvisejících s víceúčelovými halami určenými pro pořádání mistrovství světa v ledním hokeji,
x)
k převodu finančních prostředků ve výši 1, 4 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečné kompenzaci dopadů nepříznivých povětrnostních podmínek v zemědělství,
y)
v souladu s rozhodnutím vlády k převodu do státního rozpočtu v případě, kdy rozpočtované příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění budou nižší než rozpočtované výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění; rozpočtovaná částka se převede maximálně do výše předpokládaného skutečného rozdílu podle části věty před středníkem.
(3)
Postup podle odstavce 2 písm. a) až j) upraví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.
(4)
Vláda České republiky o použití prostředků, včetně skutečných nákladů na konkrétní akce podle odstavce 2 písm. l) až n), informuje Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky nejméně jedenkrát ročně, poprvé za rok 1998.
(5)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zmocňuje, aby po projednání s Ministerstvem financí vydalo obecně závazný právní předpis, kterým se stanoví pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků na investiční dotace v rámci Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení podle § 15 odst. 2 písm. k) tohoto zákona.
(6)
K jiným účelům, než jsou uvedeny v odstavci 2, lze prostředky ze zvláštního účtu ministerstva použít až po uplynutí sedmi let od účinnosti tohoto zákona, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem České národní rady.
(7)
O prostředky získané podle odstavce 2 písm. w) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. V roce převodu peněžních prostředků do státních finančních aktiv se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o rozdíl mezi prostředky přijatými a vydanými na tento účel; v letech následujících se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o vydané prostředky. Použité prostředky podléhají vyúčtování nejpozději do 31. prosince 2005. Nevyčerpané prostředky je Ministerstvo financí povinno použít neprodleně po vyúčtování ke snížení jistiny státního dluhu. Prostředky podle odstavce 2 písm. w) lze uvolnit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí pověřeného orgánu.
(8)
Úroky z tohoto účtu se použijí zejména formou spoluúčasti na úhradě úroků z úvěrů poskytnutých fyzickým nebo právnickým osobám pro účely privatizace zdravotnických zařízení.
(9)
O prostředky získané podle odstavce 2 písm. x) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.
(10)
Ministerstvo zemědělství se zmocňuje vydat pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků podle § 15 odst. 2 písm. x).
§ 16a
(1)
Správní činnosti související s převody majetku podle zvláštního zákona6) vykonává krajský úřad, v hlavním městě Praze příslušný úřad městské části, s výjimkou ukládání zvláštního poplatku podle § 11 odst. 2 zvláštního zákona.6) Spisový materiál soustředěný okresními úřady bude ke dni ukončení činnosti okresních úřadů předán příslušným krajským úřadům.
(2)
Krajské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, jsou povinny poskytovat ministerstvu jím požadovanou součinnost týkající se občanských soudních a správních řízení, v nichž je ministerstvo účastníkem.
§ 16b
Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 17
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 1 až 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
§ 2 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby.
2a)
Zákon č. 472/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 4 zákona č. 427/1990 Sb.
5)
§ 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
6)
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 502/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 502/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky, kterou se mění vyhláška č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 15. 12. 1990, částka 82/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách ve znění vyhlášky č. 86/1966 Sb. a vyhlášky č. 38/1968 Sb., se s působností pro Českou republiku mění takto:
* Čl. II - Ve všech ustanoveních vyhlášky, kde je uveden název „okresní národní výbor“ nebo „národní výbor“ nahrazuje se názvem „okresní úřad“ a kde je uveden název „Revoluční odborové hnutí“ nebo „krajská odborová rada“ nahrazuje se názvem „příslušný odborový orgán“
* Čl. III
Aktuální znění od 15. 12. 1990
502
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České republiky
ze dne 12. listopadu 1990,
kterou se mění vyhláška č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví podle § 11 zákona č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách), v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem financí České republiky a po projednání s Českomoravskou komorou Československé konfederace odborových svazů:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách ve znění vyhlášky č. 86/1966 Sb. a vyhlášky č. 38/1968 Sb., se s působností pro Českou republiku mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. a) se částka „5000 Kčs“ nahrazuje částkou „35 000 Kčs“.
2.
V § 3 odst. 1 se vypouští věta druhá.
3.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Regresní komisi okresního úřadu zřizuje přednosta okresního úřadu jako zvláštní orgán.1)
(2)
Regresní komise se skládá z předsedy, tajemníka a dalších členů. Nemůže-li se jednání zúčastnit předseda regresní komise, řídí jednání jeho zástupce. Přednosta okresního úřadu po vzájemné dohodě2) ustanovuje předsedu, jeho zástupce a tajemníka z řad pracovníků okresního úřadu, další členy regresní komise ustanovuje zpravidla z pracovníků působících v oboru zdravotnictví, sociálního zabezpečení a financí.
(3)
Do regresní komise může být ustanoven větší počet členů.
(4)
Regresní komise rozhoduje v pětičlenném složení většinou hlasů vždy za účasti člena, který má právnické vzdělání.“.
4.
V § 6 odst. 1 v první větě slova „zvolí národní výbor“ se nahrazují slovy „ustanovuje přednosta okresního úřadu“ a v druhé větě slovo „Zvolení“ se nahrazuje slovem „Ustanovení“.
5.
§ 33 se vypouští.
6.
V § 35 se vypouští druhá věta.
Čl. II
Ve všech ustanoveních vyhlášky, kde je uveden název „okresní národní výbor“ nebo „národní výbor“ nahrazuje se názvem „okresní úřad“ a kde je uveden název „Revoluční odborové hnutí“ nebo „krajská odborová rada“ nahrazuje se názvem „příslušný odborový orgán“.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Bojar CSc. v. r.
1)
§ 9 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
2)
§ 29 a § 36 odst. 1 zákoníku práce. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 503/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 503/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o finančnom a hmotnom zabezpečení žiakov stredných odborných učilíšť, špeciálnych stredných odborných učilíšť, odborných učilíšť a učilíšť
Vyhlášeno 15. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 82/1990
* § 1 - Všeobecné ustanovenie
* Finančné zabezpečenie žiakov
* § 2 - Odmeňovanie žiakov
* § 3 - Odmeňovanie žiakov v kombinovanom štúdiu
* Hmotné zabezpečenie žiakov
* § 4 - Stravovanie
* § 5 - Ubytovanie
* § 6 - Ďalšie hmotné zabezpečenie
* § 7 - Cestovné
* Sociálna odkázanosť
* § 8 - Zisťovanie sociálnych pomerov
* § 9 - Skutočnosti rozhodujúce pre určenie výšky priemerného čistého mesačného príjmu
* § 10 - (1) Žiačkam matkám a osamelým žiačkam a žiakom s nezaopatreným dieťaťom poskytuje sa každý mesiac po celé obdobie štúdia v odbore alebo počas denného štúdia v kombinovanom štúdiu vrátane opakovania ročníka, školských prázdnin a pracovnej neschopnosti 350 K
* § 11 - Zvýhodnenie podľa § 4 ods. 1 a 2, § 5 ods. 1 a § 7 ods. 1 písm. b) sa poskytuje aj žiakom, u ktorých je to odôvodnené na základe lekárského posudku zdravotným stavom.
* § 12 - Prechodné ustanovenie
* § 13 - Záverečné ustanovenie
* § 14 - Zrušovacie ustanovenie
* § 15 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1991
503
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 12. októbra 1990
o finančnom a hmotnom zabezpečení žiakov stredných odborných učilíšť, špeciálnych stredných odborných učilíšť, odborných učilíšť a učilíšť
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky po prerokovaní so zúčastnenými ústrednými orgánmi, podľa § 24 ods. 3 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. ustanovuje:
§ 1
Všeobecné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje finančné a hmotné zabezpečenie žiakov stredných odborných učilíšť, špeciálnych stredných odborných učilíšť, odborných učilíšť a učilíšť (ďalej len „učilište“).
Finančné zabezpečenie žiakov
§ 2
Odmeňovanie žiakov
(1)
Žiakom učilíšť sa poskytuje mesačná odmena,1) ktorej výšku schvaľuje riaditeľ učilišťa, za každý mesiac v rámci rozpätia určeného pre jednotlivé ročníky štúdia podľa celkového zhodnotenia ich prospechu a správania.
Mesačná odmena sa poskytuje žiakom v rozpätí
1\\. ročník
(Kčs)| 2\\. ročník
(Kčs)| 3\\. a 4. ročník
(Kčs)
---|---|---
30–150| 30–250| 30–350
(2)
Žiakom môže byť mesačná odmena znížená na spodnú hranicu rozpätia alebo sa mesačná odmena neprizná, ak sa im v príslušnom mesačnom období preukáže neospravedlnená neprítomnosť na vyučovaní alebo iné previnenie závažného charakteru, ktoré je v rozpore so školským poriadkom.
(3)
Mesačná odmena sa žiakom v období hlavných školských prázdnin neposkytuje.
(4)
Ak žiaci vykonávajú v súlade s učebnými plánmi a učebnými osnovami v rámci odborného výcviku produktívnu prácu, poskytuje sa im mesačná odmena v rozpätí 80 až 100 % z dosiahnutého výkonu podľa mzdového predpisu. Odmenu schvaľuje riaditeľ učilišťa podľa kvality a výsledkov produktívnej práce, pričom zohľadní aj dodržiavanie predpisov o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a správanie žiaka.
(5)
Okrem odmeny za produktívnu prácu podľa odseku 4 sa žiakom poskytujú prémie, odmeny a prípadne podiely na hospodárskych výsledkoch.
(6)
Žiakom, ktorí v rámci odborného výcviku vykonávajú produktívnu prácu v sťaženom alebo zdraviu škodlivom prostredí, alebo z dôvodov organizácie vyučovania v sobotu, v nedeľu, ako aj v odpoludňajšej smene, poskytuje sa k odmene príplatok podľa mzdových predpisov.
(7)
Odmena vo všetkých jej zložkách podľa odsekov 4, 5 a 6 sa poskytuje z prostriedkov získaných od organizácií alebo občanov, pre ktorých žiaci vykonali produktívnu prácu.
(8)
Žiaci, ktorí z dôvodov organizácie vyučovania nevykonávali v rámci odborného výcviku v príslušnom mesačnom období produktívnu prácu, dostanú odmenu v hornej hranici rozpätia, ktorá by im prislúchala podľa odseku 1.
(9)
Ospravedlnená neprítomnosť na vyučovaní sa nepovažuje za dôvod krátenia odmeny poskytovanej žiakovi podľa odseku 1.
§ 3
Odmeňovanie žiakov v kombinovanom štúdiu
(1)
Žiakom, ktorí študujú v kombinovanom štúdiu,2) sa poskytuje počas denného štúdia mesačná odmena, ktorej výška sa určí podľa výsledkov prospechu v rozpätí 30 - 350 Kčs.
(2)
Okrem mesačnej odmeny môže sa žiakom počas denného štúdia poskytovať odborové štipendium z prostriedkov organizácií vo výške a za podmienok určených pre poskytovanie štipendií žiakom ostatných stredných škôl.3)
Hmotné zabezpečenie žiakov
§ 4
Stravovanie
(1)
Žiakom špeciálnych stredných odborných učilíšť, odborných učilíšť a žiakom sociálne odkázaným, ktorí sú ubytovaní v domove mládeže, sa poskytuje počas celej prípravy na povolanie celodenné stravovanie bezplatne.
(2)
Žiakom špeciálnych stredných odborných učilíšť, odborných učilíšť a žiakom sociálne odkázaným, ktorí nie sú ubytovaní v domove mládeže, sa poskytuje bezplatne jedno hlavné a jedno vedľajšie jedlo denne.
(3)
Ostatným žiakom stredných odborných učilíšť a učilíšť ubytovaným i neubytovaným, vrátane žiakov denného štúdia v kombinovanom štúdiu, sa poskytuje stravovanie za úhradu vo výške
| hodnota v Kčs
---|---
raňajky| 4,30
desiata| 2,80
obed| 6,60
olovrant| 3,0
večera| 5,90
| 22,60.
Rozdiel oproti finančnému stravovaciemu normatívu uhrádza organizácia, občan alebo národný výbor.
(4)
Žiakom sa poskytuje celodenné stravovanie v hodnote finančného stravovacieho normatívu 26,90 Kčs, z toho
| hodnota v Kčs
---|---
raňajky| 4,50
desiata| 3,0
obed| 9,20
olovrant| 3,0
večera| 7,20
| 26,90.
Organizácia alebo národný výbor môžu poskytovať žiakom stravovanie aj za vyššie finančné náklady, ako určuje stravovací normatív; zvýšené náklady hradia zo svojich prostriedkov. Na zvýšenie stravovacieho normatívu po dohode s vedením učilišťa môžu prispievať aj rodičia (zákonní zástupcovia) žiakov (ďalej len „zákonný zástupca“).
§ 5
Ubytovanie
(1)
Žiakom špeciálnych stredných odborných učilíšť, odborných učilíšť a žiakom sociálne odkázaným sa poskytuje počas celej prípravy na povolanie ubytovanie bezplatne.
(2)
Ostatným žiakom stredných odborných učilíšť a učilíšť, vrátane žiakov denného štúdia v kombinovanom štúdiu, sa poskytuje ubytovanie, ak oň požiadajú a ak to umožňuje kapacita domova mládeže, za úhradu vo výške
a)
60 Kčs mesačne, ak je domov mládeže vybavený ústredným kúrením, teplou vodou a izbami s lôžkovou kapacitou najviac pre troch žiakov,
b)
45 Kčs mesačne, ak domov mládeže vyhovuje iba niektorým z požiadaviek uvedených pod písmenom a),
c)
30 Kčs mesačne, ak domov mládeže nevyhovuje žiadnej z požiadaviek uvedených pod písmenom a).
(3)
Mesačná úhrada za ubytovanie v domove mládeže sa nemení, aj keď žiak nie je ubytovaný počas všetkých dní v mesiaci. Ak je žiak ubytovaný iba časť kalendárneho mesiaca z dôvodu organizácie vyučovania, určí sa výška úhrady za ubytovanie pomerne podľa počtu dní, počas ktorých je ubytovaný.
§ 6
Ďalšie hmotné zabezpečenie
Organizácia poskytuje žiakom okrem žiakov denného štúdia v kombinovanom štúdiu pracovný odev a obuv; v rozsahu určenom osobitnými predpismi4) dostanú žiaci aj osobné ochranné pracovné prostriedky, prípadne osobné vybavenie.
§ 7
Cestovné
(1)
Organizácia alebo národný výbor uhrádza preukázané cestovné verejnými dopravnými prostriedkami
a)
z miesta trvalého pobytu alebo z domova mládeže a späť všetkým žiakom, pokiaľ sa niektorá zložka výchovno-vzdelávacieho procesu bude vykonávať mimo sídla učilišťa alebo strediska praktického vyučovania,
b)
do miesta trvalého pobytu a späť dvakrát mesačne ubytovaným žiakom špeciálnych stredných odborných učilíšť, odborných učilíšť a žiakom sociálne odkázaným,
c)
do miesta trvalého pobytu a späť štyrikrát ročne ostatným ubytovaným žiakom stredných odborných učilíšť a učilíšť,
d)
do miesta trvalého pobytu a späť všetkým ubytovaným žiakom v dňoch pracovného pokoja a pracovného voľna, ak nie je zabezpečená prevádzka domova mládeže vrátane stravovania.
(2)
Žiakom denného štúdia v kombinovanom štúdiu sa môže uhrádzať cestovné vo výške a rozsahu určenom pre žiakov ostatných stredných škôl.5)
Sociálna odkázanosť
§ 8
Zisťovanie sociálnych pomerov
(1)
Pre zisťovanie sociálnych pomerov je rozhodujúce
a)
u bezdetného osamelého žiaka a u bezdetného ženatého žiaka, ktorého manžel nie je zárobkovo činný, výška priemerného čistého mesačného príjmu pripadajúceho na jedného člena domácnosti rodičov žiaka alebo na jedného člena domácnosti jedného z rodičov žiaka, u ktorého žiak žije, a jeho manžela (ďalej len „rodičia“). Ak žiak nie je členom domácnosti ani jedného z rodičov, vychádza sa z výživného určeného súdom obidvom rodičom, alebo poskytovaného na základe dohody,
b)
u žiaka, ktorého manžel je zárobkovo činný, výška priemerného čistého mesačného príjmu pripadajúceho na jedného člena ich domácnosti,
c)
u žiaka, ktorý sa stará o nezaopatrené dieťa a ktorého manžel nie je zarobkovo činný, u osamelého žiaka s nezaopatreným dieťaťom a u obojstranne osirelého žiaka, alebo u žiaka, ktorý poberá príspevok na úhradu potrieb dieťaťa v pestúnskej starostlivosti, len vlastný príjem, žiaka, ak v súhrne presahuje sumu 1200 Kčs mesačne.
(2)
Žiak sa považuje za sociálne odkázaného, ak v uplynulom kalendárnom roku priemerný čistý mesačný príjem na jedného člena domácnosti, v ktorej žiak žije, nepresahuje 900 Kčs.
§ 9
Skutočnosti rozhodujúce pre určenie výšky priemerného čistého mesačného príjmu
(1)
Priemerným čistým mesačným príjmom sa rozumie mesačný priemer peňažných príjmov znížených o daň, ktorej tieto príjmy podliehajú, alebo naturálnych požitkov v hodnote ustanovenej na účely dane zo mzdy po jej odpočítaní, ktoré dosiahli
a)
obaja rodičia žiaka a žiak alebo
b)
jeden z rodičov, jeho manžel a žiak alebo
c)
manžel žiaka a žiak.
(2)
Priemerný čistý mesačný príjem sa vypočítava z príjmov osôb uvedených v odseku 1 za predchádzajúci kalendárny rok za podmienky, že od toho času nedošlo k trvalej zmene základnej mzdy alebo základnej pracovnej odmeny, alebo nevznikol pracovný, členský, služobný pomer alebo iný pracovnoprávny vzťah (ďalej len „pracovný pomer“) niektorého z rodičov, alebo manžela žiaka alebo žiaka.
(3)
Ak došlo k trvalej zmene základnej mzdy alebo základnej pracovnej odmeny u osôb uvedených v odseku 1 v priebehu predchádzajúceho alebo bežného kalendárneho roka, berie sa za základ priemerná čistá mesačná základná mzda (odmena) odo dňa zmeny základnej mzdy (odmeny), ku ktorej sa pripočíta priemerný čistý mesačný príjem dosiahnutý z ostatných zložiek mzdy (odmeny) v predchádzajúcom kalendárnom roku.
(4)
Ak v priebehu predchádzajúceho alebo bežného kalendárneho roka uzavrel niektorý z rodičov alebo manžel žiaka alebo žiak pracovný pomer, vypočítava sa priemerný čistý mesačný príjem odo dňa jeho uzavretia; ak v uvedenom období došlo ku skončeniu pracovného pomeru, vypočítava sa priemerný čistý mesačný príjem od skončenia pracovného pomeru.
(5)
Pod príjmom, ktorý je základom pre zistenie priemerného čistého mesačného príjmu, sa rozumie
a)
príjem započítateľný pre účely dôchodkového zabezpečenia po odpočítaní dane alebo príspevku plateného jednotným roľníckym družstvom na čiastočnú úhradu nákladov sociálneho zabezpečenia,
b)
príjem z akejkoľvek zárobkovej a inej činnosti po odpočítaní dane,
c)
dôchodky z dôchodkového zabezpečenia a dávky uvedené v § 28 ods. 1 písm. g),6)
d)
peňažné dávky nemocenského zabezpečenia nahrádzajúce pracovný príjem,
e)
prídavky na deti a výchovné k dôchodkom,
f)
materský príspevok,
g)
výživné a príspevok na výživu rozvedeného manžela a nevydatej matke,
h)
odmena pestúna a príspevok na úhradu potrieb dieťaťa v pestúnskej starostlivosti,7)
i)
zaopatrovací príspevok členov rodín občanov vykonávajúcich službu v ozbrojených silách a príspevok na úhradu za užívanie bytu vojaka,
j)
príspevok na službu, platové vyrovnanie a hodnostný plat pri skončení služobného pomeru,8)
k)
vdovecký príspevok,
l)
príspevky z hmotného zabezpečenia občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,
m)
náhrada za stratu na dôchodku,
n)
mzdové vyrovnanie poskytované v súvislosti so štrukturálnymi zmenami v národnom hospodárstve,9)
o)
pravidelné príspevky k dôchodkom družstevných roľníkov poskytované podľa osobitných predpisov,10) výsluhový prídavok v stavebníctve a ďalšie prídavky k dôchodkom poskytované z prostriedkov organizácií,
p)
čisté príjmy z nehnuteľností,11)
r)
príjmy z náhrady za užívanie poľnohospodárskych pozemkov,12)
s)
zvýšenie k dôchodku pre bezvládnosť a príplatok k prídavkom na deti a k výchovnému k dôchodkom, ak ide o poskytovanie opatrovateľskej služby,
t)
dávky sociálneho zabezpečenia13) okrem dávok uvedených v odseku 6,
u)
príspevok pred nástupom do zamestnania,9)
v)
príjmy žiakov a dávky sociálneho zabezpečenia, ak v súhrne presahujú sumu 1200 Kčs mesačne.
(6)
Do príjmov, ktoré sú základom pre zisťovanie priemerného čistého mesačného príjmu, sa nezahŕňajú
a)
podpora pri narodení dieťaťa,
b)
pohrebné,
c)
peňažná odmena poskytovaná pri životných a pracovných výročiach,14)
d)
peňažné plnenie zo zmluvného poistenia,
e)
štipendiá poskytované študujúcim na stredných a vysokých školách,
f)
dedičstvo,
g)
príjem získaný z odškodnenia v súvislosti s rehabilitáciou,15)
h)
štátny vyrovnávací príspevok,16)
i)
príjmy žiaka z pracovného pomeru, z dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru a dávky sociálneho zabezpečenia do úhrnnej výšky 1200 Kčs mesačne.
(7)
Od priemerného čistého mesačného príjmu sa odpočíta suma výživného určená súdom niektorému z rodičov žiaka alebo žiakovi, prípradne jeho manželovi, alebo poskytovaná na základe dohody schválenej súdom, prípadne poskytovaná dobrovoľne.
(8)
Čistý mesačný príjem pripadajúci na jedného člena domácnosti sa zistí tak, že sa priemerný čistý mesačný príjem rodičov žiaka a žiaka alebo manžela žiaka a žiaka delí počtom členov domácnosti.
(9)
Pri výpočte priemerného čistého mesačného príjmu na jedného člena domácnosti sa za členov domácnosti považujú
a)
rodičia a ich nezaopatrené dieťa,17) ak sa priemerný čistý mesačný príjem zisťuje u rodičov žiaka,
b)
žiak, jeho manžel a ich nezaopatrené dieťa,17) ak sa čistý priemerný mesačný príjem zisťuje u manžela žiaka.
(10)
Žiak sa započítava za dvoch členov domácnosti, ak
a)
sa stará o rodinu slobodný, rozvedený, ovdovený alebo z iných vážných dôvodov osamelý rodič,
b)
sú obaja rodičia dôchodcovia a okrem dôchodku nemajú pravidelný príjem,18)
c)
je ženatý (žiačka vydatá).
(11)
Ak ide o súbeh prípadov uvedených v odseku 10, započítava sa žiak za dvoch členov domácnosti len raz.
(12)
Sociálnu odkázanosť sú povinní preukázať žiak alebo zákonný zástupca žiaka. Ak sa zmenia skutočnosti, ktoré by mohli mať vplyv na zisťovanie sociálnej odkázanosti, sú tieto osoby povinné neodkladne ich oznámiť riaditeľovi učilišťa.
(13)
Ak sa poskytne zvýhodnenie sociálnej odkázanosti podľa § 4 ods. 1 a 2, § 5 ods. 1, § 7 ods. 1 písm. b) na základe nepravdivých alebo neúplných údajov žiakom alebo zákonným zástupcom, alebo ak žiak alebo jeho zákonný zástupca neoznámia zmenu okolností rozhodných pre zistenie sociálnej odkázanosti, je povinný vrátiť neoprávnene prevzaté sumy, ako aj uhradiť náklady za poskytnuté stravovanie a ubytovanie.
(14)
Žiaci sociálne odkázaní dosatnú vo všetkých ročníkoch na začiatku každého polroka školského roka 500 Kčs.
(15)
Ustanovenia odsekov 1 až 12 sa vzťahujú aj na žiakov denného štúdia v kombinovanom štúdiu.
§ 10
(1)
Žiačkam matkám a osamelým žiačkam a žiakom s nezaopatreným dieťaťom poskytuje sa každý mesiac po celé obdobie štúdia v odbore alebo počas denného štúdia v kombinovanom štúdiu vrátane opakovania ročníka, školských prázdnin a pracovnej neschopnosti 350 Kčs na prvé a 200 Kčs na každé ďalšie dieťa.
(2)
Sumy uvedené v odseku 1 sa poskytujú popri odmenách poskytovaných podľa § 2 a 3.
(3)
Žiačke, ktorej sa narodí dieťa v čase jej štúdia, poskytne sa suma určená v odseku 1 spätne od prvého dňa kalendárneho mesiaca, do ktorého spadá začiatok šiesteho týždňa pred pôrodom.
(4)
Žiačke, ktorej sa narodí mŕtve dieťa alebo ktorej dieťa zomrie do šiestich týždňov po pôrode, poskytne sa suma podľa odseku 1 aj za kalendárny mesiac, do ktorého spadá koniec šiesteho týždňa odo dňa pôrodu.
(5)
Žiačke - matke, alebo osamelým žiačkam a žiakom s nezaopatreným diěťaťom, ktorí sa prestali starať o dieťa, a toto dieťa bolo opatrením príslušného orgánu zverené do rodinnej alebo ústavnej starostlivosti nahrádzajúcej starostlivosť rodičov, alebo žiačke, ktorej dieťa je v ústavnej starostlivosti z iných ako zdravotných dôvodov, zastaví sa výplata sumy podľa odseku 1 od prvého dňa kalendárneho mesiaca nasledujúceho po vykonaní tohto opatrenia.
§ 11
Zvýhodnenie podľa § 4 ods. 1 a 2, § 5 ods. 1 a § 7 ods. 1 písm. b) sa poskytuje aj žiakom, u ktorých je to odôvodnené na základe lekárského posudku zdravotným stavom.
§ 12
Prechodné ustanovenie
Žiakom učilišťa, ktorí začali študovať pred účinnosťou tejto vyhlášky, sa pôvodné zvýhodnenie v hmotnom zabezpečení zachováva do konca školského roka 1990/91.
§ 13
Záverečné ustanovenie
Podľa tejto vyhlášky sa finančné a hmotné zabezpečenie poskytuje žiakom z prostriedkov organizácií, pre ktoré sa pripravujú. Žiakom, ktorí sa nepripravujú pre žiadnu organizáciu, sa finančné a hmotné zabezpečenie hradí z prostriedkov národných výborov a z prostriedkov získaných za produktívnu prácu. Žiakom, ktorí sa v praktickom vyučovaní pripravujú na pracovisku praktického vyučovania, poskytuje finančné a hmotné zabezpečenie po dohode s príslušným učilišťom občan, ktorý zriadil pracovisko praktického vyučovania. Žiakom cirkevných a súkromých učilíšť sa poskytuje finančné a hmotné zabezpečenie z prostriedkov zriaďovateľa.
§ 14
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 4/1987 Zb. o finančnom a hmotnom zabezpečení žiakov stredných odborných učilíšť, stredných odborných učilíšť pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť a osobitných odoborných učilíšť.
§ 15
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Minister:
J. Pišut v. r.
1)
§ 24 ods. 1 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb.
2)
§ 21 ods. 2 školského zákona.
3)
§ 24 ods. 2 školského zákona a § 14, 15 a 16 vyhlášky Ministerstva školstva SSR č. 88/1984 Zb. o poskytovaní stipendií a hmotného zabezpečenia žiakom gymnázií a stredných odborných škôl.
4)
§ 133 ods. 2 Zákonníka práce.
5)
§ 15 ods. 2 písm. a) vyhlášky č. 88/1984 Zb.
6)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení.
7)
Zákon č. 50/1973 Zb. o pestúnskej starostlivosti v znení zákona č. 58/1984 Zb.
8)
§ 31 ods. 3 a 5 a § 33 zákona č. 76/1959 Zb. o niektorých služobných pomeroch vojakov v znení neskorších predpisov.
§ 109 a 110 zákona č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb.
9)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 195/1989 Zb. o zabezpečení pracovníkov pri organizačných zmenách a občanov pred nástupom do zamestnania.
10)
Smernice Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy zo 17. 12. 1979 č. FM 015-1472/1979 o poskytovaní pravidelných príspevkov k dôchodku členov jednotných roľníckych družstiev — dôchodcov.
11)
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd SSR č. 205/88 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení neskorších predpisov.
12)
Zákon č. 123/1975 Zb. o užívaní poľnohospodárskej pôdy v znení zákona č. 114/1990 Zb.
13)
Zákon č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
14)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 159/1970 Zb. o poskytovaní odmien pri významných pracovných a životných výročiach v znení vyhlášky č. 120/1988 Zb.
15)
Napr. zákon č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii.
16)
§ 7 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 235/1990 Zb., ktorou sa vykonáva zákonné opatrenie Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 206/1990 Zb. o štátnom vyrovnávacom príspevku.
17)
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov.
18)
Nariadenie vlády ČSSR č. 142/1983 Zb. o poskytovaní dôchodku niektorým pracujúcim dôchodcom. |
Zákon č. 505/1990 Sb. | Zákon č. 505/1990 Sb.
Zákon o metrologii
Vyhlášeno 17. 12. 1990, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 83/1990
* ČÁST I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5)
* ČÁST II - SCHVALOVÁNÍ TYPŮ MĚŘIDEL (§ 6 — § 8)
* ČÁST III - OVĚŘOVÁNÍ A KALIBRACE MĚŘIDEL (§ 9 — § 11a)
* ČÁST IV - VZTAHY K ZAHRANIČÍ (§ 12 — § 12)
* ČÁST V - ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SUBJEKTŮ (§ 13 — § 21)
* ČÁST VI - ÚHRADA A PŘESTUPKY (§ 22 — § 23)
* ČÁST VII - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 24 — § 29)
Aktuální znění od 1. 7. 2021 (152/2021 Sb.)
505
ZÁKON
ze dne 16. listopadu 1990
o metrologii
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, a právnických osob (dále jen „subjekty“) a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření.
§ 2
(1)
Subjekty a orgány státní správy jsou povinny používat základní měřicí jednotky uvedené v odstavci 2, jejich označování, násobky a díly stanovené vyhláškou, a ostatní jednotky, jejich označování, definice, násobky a díly stanovené vyhláškou. V mezinárodním styku lze použít měřicí jednotky odpovídající mezinárodním obchodním zvyklostem.
(2)
Základními měřicími jednotkami7) jsou
a)
jednotka času - sekunda (s),
b)
jednotka délky - metr (m),
c)
jednotka hmotnosti - kilogram (kg),
d)
jednotka elektrického proudu - ampér (A),
e)
jednotka termodynamické teploty - kelvin (K),
f)
jednotka látkového množství - mol (mol),
g)
jednotka svítivosti - kandela (cd).
(3)
Základní měřicí jednotky7) jsou definovány takto:
a)
sekunda je definována stanovením pevné číselné hodnoty frekvence ∆νCs, přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133 nacházejícího se v klidovém stavu, která je rovna 9 192 631 770, je-li vyjádřena v jednotce Hz, která je rovna s-1;
b)
metr je definován stanovením pevné číselné hodnoty rychlosti světla ve vakuu c, která je rovna 299 792 458, je-li vyjádřena v jednotce m/s, kde sekunda je definována prostřednictvím ∆νCs;
c)
kilogram je definován stanovením pevné číselné hodnoty Planckovy konstanty h, která je rovna 6,626 070 15 × 10-34, je-li vyjádřena v jednotce J s, která je rovna kg m2 s-1, kde metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím c a ∆νCs;
d)
ampér je definován stanovením pevné číselné hodnoty elementárního náboje e, která je rovna 1,602 176 634 × 10-19, je-li vyjádřena v jednotce C, která je rovna A s, kde sekunda je definována prostřednictvím ∆νCs;
e)
kelvin je definován stanovením pevné číselné hodnoty Boltzmannovy konstanty k, která je rovna 1,380 649 × 10-23, je-li vyjádřena v jednotce J K-1, která je rovna kg m2 s-2 K-1, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím h, c a ∆νCs;
f)
jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 × 1023 elementárních entit; toto číslo je pevná číselná hodnota Avogadrovy konstanty (NA), je-li vyjádřena v jednotce mol-1, a nazývá se Avogadrovo číslo; látkové množství (n) systému je mírou počtu specifikovaných elementárních entit; elementární entitou může být atom, molekula, iont, elektron, jakákoli jiná částice nebo specifikované seskupení částic;
g)
kandela je definována stanovením pevné číselné hodnoty světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540 × 1012 Hz (Kcd), která je rovna 683, je-li vyjádřena v jednotce lm W-1, která je rovna cd sr W-1 nebo cd sr kg-1 m-2 s3, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím h, c a ∆νCs.
§ 3
Měřidla
(1)
Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřicími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na:
a)
etalony;
b)
pracovní měřidla stanovená (dále jen „stanovená měřidla“);
c)
pracovní měřidla nestanovená (dále jen „pracovní měřidla“);
d)
certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla.
(2)
Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti. Uchováváním etalonuUchováváním etalonu se rozumí všechny úkony potřebné k zachování metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích.
(3)
Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam
a)
v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy,
b)
pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
c)
pro ochranu zdraví,
d)
pro ochranu životního prostředí,
e)
pro bezpečnost při práci, nebo
f)
při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
(4)
Pracovní měřidla jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem.
(5)
Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály jsou materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřicích metod a kvantitativní určování vlastností materiálů.
(6)
V pochybnostech určí případné zařazení měřidla do některé z uvedených kategorií měřidel Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“), v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
§ 4
Úřad může na žádost uživatele stanoveného měřidla vyjmout na stanovené období stanovené měřidlo specifického určení z povinnosti schvalování typu a ověřování.
§ 5
Návaznost měřidel
(1)
Návazností měřidelNávazností měřidel se pro účely tohoto zákona rozumí zařazení daných měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel.
(2)
Státní etalony mají pro příslušný obor měření nejvyšší metrologickou kvalitu ve státě. Schvaluje je Úřad, který též stanoví způsob jejich tvorby, uchovávání a používání. Za tvorbu, rozvoj a udržování státních etalonů odpovídá stát, který tuto činnost zajišťuje podle tohoto zákona. Státní etalony uchovává Český metrologický institut nebo oprávněné subjekty pověřené Úřadem k této činnosti. Český metrologický institut koordinuje budování a rozvoj státních etalonů a jejich uchovávání. Státní etalony se navazují především na mezinárodní etalony uchovávané podle mezinárodních smluv nebo na státní etalony jiných států s odpovídající metrologickou úrovní.
(3)
Pro další etalony nejvyšší metrologické kvality ve státě v oborech měření, kde není schválen státní etalon, platí ustanovení odstavce 2 obdobně.
(4)
K ochraně státních etalonů může být zřízeno v okolí jejich uchovávání ochranné pásmo podle zvláštních předpisů.1)
(5)
Hlavní etalony tvoří základ návaznosti měřidelnávaznosti měřidel u subjektů a podléhají povinné kalibraci. Kalibraci hlavních etalonů provádí na žádost uživatele Český metrologický institut nebo akreditované kalibrační laboratoře a zahraniční subjekty, které zaručují srovnatelnou metrologickou úroveň. Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví uživatel tohoto hlavního etalonu podle metrologických a technických vlastností, způsobu a četnosti používání hlavního etalonu. Je-li Český metrologický institut požádán o kalibraci hlavního etalonu v oborech měření, ve kterých jsou vyhlášena stanovená měřidla, je povinen ji buď provést, anebo může tuto kalibraci zprostředkovat v zahraničí.
(6)
Způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla. Kalibraci pracovních měřidel si mohou jejich uživatelé zajistit sami pomocí svých hlavních etalonů nebo u jiných tuzemských nebo zahraničních subjektů, které mají hlavní etalony příslušné veličiny navázány v souladu s odstavcem 5.
ČÁST II
SCHVALOVÁNÍ TYPŮ MĚŘIDEL
§ 6
Schvalování typů měřidel vyrobených v tuzemsku
(1)
Měřidla podléhající schvalování typu ještě před zahájením výroby stanoví ministerstvo vyhláškou. Na žádost mohou být schváleny i typy jiných nově vyráběných měřidel.
(2)
Schvalování typu měřidla provádí Český metrologický institut. Zjišťuje, zda měřidlo bude schopno plnit funkci, pro kterou je určeno. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu. Postup schvalování typu měřidla stanoví ministerstvo vyhláškou. Minimální počet vzorků měřidla potřebných pro schvalování typu měřidla, které výrobce poskytne bezplatně, stanoví Český metrologický institut.
(3)
Na základě technických zkoušek a dalších zjištění Český metrologický institut vydá certifikát, že měřidlo jako typ schvaluje, a přidělí mu značku schválení typu, kterou musí výrobce, pokud tak stanoví ministerstvo vyhláškou, umístit na měřidle. Náležitosti certifikátu o schválení typu měřidla a grafickou podobu značky schválení typu stanoví vyhláška. Platnost certifikátu o schválení typu měřidla zaniká uplynutím deseti let od data jeho vydání. Tuto lhůtu může Český metrologický institut na žádost výrobce nebo dovozce prodloužit o dalších deset let; počet měřidel, která lze podle schváleného typu vyrobit, není omezen.
(4)
V případě, kdy hospodárnost schvalování nebo jeho technická proveditelnost by nebyla úměrná významu schválení daného typu měřidla, Český metrologický institut může sdělit výrobci, že tento typ schvalování nepodléhá.
(5)
Platnost certifikátu o schválení typu se pozastavuje, jestliže změnou konstrukce měřidla, použitého materiálu nebo technologie jeho výroby byly ovlivněny vlastnosti rozhodné pro jeho schválení. Výrobce měřidla schváleného typu je povinen předem ohlásit Českému metrologickému institutu tyto změny. Český metrologický institut schvalující typ měřidla potom rozhodne, zda je nutné provést nové schválení typu anebo zda zůstává v platnosti schválení původní. Český metrologický institut může platnost certifikátu o schválení typu měřidla pozastavit nebo i zrušit sám, jestliže vyráběná měřidla neodpovídají schválenému typu.
(6)
Český metrologický institut certifikát o schválení typu zruší, pokud měřidlo odpovídající schválenému typu vykazuje v provozu závadu obecné povahy, která způsobuje, že měřidlo je pro zamýšlené použití nevhodné.
(7)
Měřidla neschváleného typu, pokud měl být tento typ schválen, nelze uvádět do oběhu.
(8)
Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u výrobce, zda jsou měřidla vyráběna podle schválených typů.
(9)
Český metrologický institut může v certifikátu o schválení typu stanovit omezení v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou.
(10)
Schvalování typu nepodléhají měřidla, která jsou již v používání a jsou nově zařazena do kategorie stanovených měřidel.
§ 7
Schvalování typů dovezených měřidel
(1)
Nově dovážené typy stanovených měřidel podléhají povinnému schvalování typu. Typy jiných nově dovážených měřidel kromě referenčních materiálů mohou být schvalovány podle tohoto zákona na žádost. Ustanovení § 6 platí pro schvalování dovážených měřidel obdobně, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Žádost o schválení typu dovezeného měřidla podává Českému metrologickému institutu ten, kdo uskutečňuje dovoz (dále jen „dovozce“), pokud již nebyl typ schválen na žádost zahraničního výrobce před uskutečněním dovozu. Není-li možné nebo hospodárné předkládat vzorky, dovozce je povinen umožnit Českému metrologickému institutu zjištění podmínek rozhodných pro schválení typu měřidla jiným způsobem postačitelným k účelu schvalování typu.
(3)
Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, a v České republice podléhá požadavku na schválení typu, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu.
(4)
Měřidla uvedená v odstavci 3 se považují za měřidla, jejichž typ byl schválen podle tohoto zákona.
§ 8
Certifikace referenčních materiálů
(1)
Certifikované referenční materiály jsou materiály, jejichž složení nebo vlastnosti byly certifikovány Českým metrologickým institutem nebo autorizovaným metrologickým střediskemautorizovaným metrologickým střediskem nebo byly opatřeny certifikátem od akreditovaného výrobce certifikovaného referenčního materiálu.
(2)
Certifikací referenčního materiálu se potvrzuje hodnota jedné nebo více vlastností materiálu nebo látky postupem zajišťujícím návaznost na správnou realizaci jednotky, kterou se vyjadřují hodnoty vlastnosti, uvedené v certifikátu. Náležitosti certifikátu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
O certifikaci referenčního materiálu se vydává certifikát udávající jednu nebo více hodnot vlastností a jejich nejistot a potvrzující, že byly dodrženy stanovené postupy k potvrzení vlastností a návaznosti.
(4)
Pro ověřování stanovených měřidel nebo kalibraci hlavních etalonů se používají certifikované referenční materiály. Pokud nelze z technických důvodů použít certifikované referenční materiály, je možno použít ostatní referenční materiály.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnější postup přípravy a certifikace referenčního materiálu.
(6)
Výrobci nebo dovozci, kteří certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály uvádějí do oběhu, jsou povinni uvést v dokumentaci jejich metrologické charakteristiky.
ČÁST III
OVĚŘOVÁNÍ A KALIBRACE MĚŘIDEL
§ 9
Ověřování a kalibrace
(1)
Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2)
Ověřené stanovené měřidlo opatří Český metrologický institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou těchto způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Za úřední značku prvotního ověření podle tohoto zákona se považuje také označení shody a zajišťovací značky výrobce, umístěné na stanoveném měřidle, které bylo uvedeno na trh podle zvláštního právního předpisu5).
(4)
Poškozování nebo pozměňování platných úředních značek je zakázáno.
(5)
Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál za předpokladu dodržení zásad návaznosti měřidelnávaznosti měřidel.
(6)
Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, a pokud v České republice podléhá požadavku na prvotní ověření, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu.
(7)
Měřidla uvedená v odstavci 6 se považují za měřidla, u nichž bylo prvotní ověření zajištěno podle tohoto zákona.
(8)
U vybraných druhů stanovených měřidel se prodlužuje platnost ověření na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky. Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy stanovených měřidel, jejichž platnost ověření se na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky prodlužuje, a dobu, o kterou se u jednotlivých vybraných druhů stanovených měřidel platnost ověření prodlužuje.
(9)
Statistické výběrové zkoušky pro účely prodloužení doby platnosti ověření provádí Český metrologický institut, postupuje přitom podle opatření obecné povahy, které pro jednotlivé vybrané druhy stanovených měřidel stanoví postupy a podmínky zkoušek a kritéria jejich kladného výsledku. Žádost o provedení statistické výběrové zkoušky lze podat nejdříve 2 roky a nejpozději 1 rok před uplynutím doby platnosti předchozího ověření stanoveného měřidla.
(10)
Žadatel o prodloužení platnosti ověření je povinen s prodloužením doby platnosti ověření seznámit osoby dotčené měřením, a to do 3 měsíců ode dne vydání protokolu o prodloužení platnosti ověření.
§ 9a
Hotově balené zboží a lahve používané jako odměrné obaly pro hotově balené zboží
(1)
Hotově baleným zbožímHotově baleným zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí kombinace výrobku a obalu, do kterého je výrobek hotově zabalen. Výrobek je hotově zabalen tehdy, pokud je bez přítomnosti kupujícího umístěn do jakéhokoli druhu obalu, přičemž množství výrobku obsažené v obalu, vyjádřené jako objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu.
(2)
Ministerstvo může vyhláškou stanovit jmenovité objemy nebo hmotnosti hotově baleného zbožíhotově baleného zboží, které může být uváděno na trh pouze v těchto jmenovitých objemech nebo hmotnostech.
(3)
Balírny hotově baleného zbožíhotově baleného zboží jsou oprávněny uvést na trh zboží s označením „e“, pokud
a)
mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění požadavků stanovených vyhláškou, včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření, písemně oznámily Českému metrologickému institutu uvedení hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ na trh a současně předaly Českému metrologickému institutu dokumentaci obsahující postupy výrobní kontroly množství zboží v balení,
b)
jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zbožíhotově baleného zboží stanovené vyhláškou,
c)
jsou uvedeny na obalech hotově baleného zbožíhotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou.
(4)
Dovozci jsou oprávněni uvést hotově balené zbožíhotově balené zboží označené symbolem „e“ na trh za předpokladu, že Českému metrologickému institutu doložili, že zahraniční balírna splňuje požadavky stanovené v odstavci 3.
(5)
Metrologickou kontrolu hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ ke zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, provádí Český metrologický institut; v případě splnění podmínek vydává osvědčení, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou, při opakovaných kontrolách vystavuje protokol potvrzující platnost osvědčení.
(6)
Výrobci a dovozci lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zbožíhotově balené zboží (dále jen „lahve“) jsou oprávněni uvést na trh lahve označené symbolem „3“, pokud
a)
mají osvědčení o metrologické kontrole lahví vydané Českým metrologickým institutem, kromě případů stanovených v § 12 odst. 1; způsob a metody metrologické kontroly lahví a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole lahví stanoví ministerstvo vyhláškou,
b)
jsou dodrženy dovolené odchylky objemu lahví,
c)
uvádí na lahve identifikační označení stanovené vyhláškou.
(7)
Metrologickou kontrolu lahví označených symbolem „3“ ke zjištění, zda jsou plněny podmínky stanovené v odstavci 6, provádí Český metrologický institut.
(8)
Český metrologický institut je oprávněn odebírat za náhradu od balíren nebo dovozců hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a od výrobců nebo dovozců lahví označených symbolem „3“ vzorky potřebné k provedení metrologické kontroly. Za odebrané vzorky poskytne Český metrologický institut náhradu ve výši prodejní ceny. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí balírna, výrobce nebo dovozce vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud hotově balené zbožíhotově balené zboží označené symbolem „e“ nebo lahve označené symbolem „3“ nesplňují požadavky stanovené vyhláškou.
(9)
Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci hotově baleného zbožíhotově baleného zboží nebo lahví označených symbolem „3“, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, týkající se jmenovitých objemů a hmotností, a povinných údajů uvedených na obalech hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a na lahvích označených symbolem „3“.
§ 10
Uvádění měřidel do oběhu
(1)
Před uvedením stanovených měřidel do oběhu má jejich výrobce a po provedení opravy těchto měřidel opravce povinnost zajistit jejich ověření. Výrobce certifikovaného referenčního materiálu má před jeho uvedením do oběhu povinnost předložit referenční materiál k certifikaci, pokud není akreditovaným výrobcem.
(2)
Prvotní ověření dovážených stanovených měřidel a certifikaci dovážených referenčních materiálů, určených jako certifikované referenční materiály, zajišťuje jejich uživatel, pokud to již nebylo zajištěno dovozcem nebo zahraničním výrobcem.
§ 11
Používání měřidel
(1)
Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená.
(2)
Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u uživatelů plnění povinností předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené měřidlo bez platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší úřední značku.
(3)
Určená skupina měřidel může být stanovena k povinnému ověřování i jinými právními předpisy.
(4)
Český metrologický institut pro účely ověření stanoveného měřidla, jehož certifikát o schválení typu pozbyl platnosti, může povolit jeho konstrukční změnu, pokud touto konstrukční změnou dochází k nahrazení vadné nebo opotřebované části jinou částí od původní části odlišnou, ale funkčně s ní totožnou, a tato změna nemá vliv na
a)
funkci stanoveného měřidla,
b)
technické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu, a
c)
metrologické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu.
(5)
Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda.
§ 11a
(1)
Uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, požádat o přezkoušení stanoveného měřidla.
(2)
Český metrologický institut a subjekty autorizované podle tohoto zákona k ověřování příslušného druhu stanovených měřidel přezkouší stanovené měřidlo a o přezkoušení vydají osvědčení, jehož přílohou je zkušební protokol. Náležitosti osvědčení o přezkoušení a náležitosti zkušebního protokolu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování.
(4)
Náklady přezkoušení stanoveného měřidla hradí
a)
žadatel o přezkoušení v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení vyhovujícím,
b)
uživatel stanoveného měřidla v případě, že stanovené měřidlo je shledáno při přezkoušení nevyhovujícím.
ČÁST IV
VZTAHY K ZAHRANIČÍ
§ 12
(1)
Osvědčení ve formě dokumentu nebo zahraniční značky o ověření, schválení nebo certifikaci měřidla, jeho typu, nebo referenčního materiálu vydané mezinárodní organizací nebo orgánem jiného státu nebo zahraniční doklad o metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví se uznává za důkaz o ověření nebo schválení či metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví provedené podle tohoto zákona, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Ustanovení tohoto zákona se použijí jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví něco jiného. Ministerstvo stanoví vyhláškou zásady týkající se zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
ČÁST V
ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SUBJEKTŮ
§ 13
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
(1)
V oblasti metrologie Úřad
a)
stanoví program státní metrologie a zabezpečuje jeho realizaci;
b)
zastupuje Českou republiku v mezinárodních metrologických orgánech a organizacích, zajišťuje úkoly vyplývající z tohoto členství a koordinuje účast orgánů a organizací na plnění těchto úkolů i úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv;
c)
autorizuje subjekty k výkonům v oblasti ověřování stanovených měřidel, certifikaci referenčních materiálů a úředního měřeníúředního měření, pověřuje oprávněné subjekty k uchovávání státních etalonů a kontroluje plnění stanovených povinností u všech těchto subjektů; při zjištění nedostatků v plnění stanovených povinností může autorizaci odebrat;
d)
provádí kontrolu činností Českého metrologického institutu;
e)
kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem; při výkonu kontroly postupuje podle zvláštního právního předpisu;2a)
f)
poskytuje metrologické expertizy, vydává osvědčení o odborné způsobilosti metrologických zaměstnanců a stanoví podmínky za účelem zajištění jednotného postupu subjektů pověřených uchováváním státních etalonů, autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek a subjektů pověřených výkonem úředního měřeníúředního měření;
g)
zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zejména subjekty pověřené k uchovávání státních etalonů, autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska, subjekty autorizované pro úřední měřeníúřední měření, státní etalony, seznamy certifikovaných referenčních materiálů a schválené typy měřidel;
h)
plní úkoly podle zvláštních předpisů.
(2)
Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o subjektech pověřených ke schvalování typu měřidel a k ověřování měřidel.
§ 14
Český metrologický institut
(1)
Český metrologický institut
a)
provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností,
b)
provádí certifikaci referenčních materiálů,
c)
schvaluje typy měřidel a ověřuje stanovená měřidla,
d)
registruje subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž,
e)
vykonává státní metrologický dozor u autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měřeníúředního měření, u subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů měřidel,
f)
provádí výzkum a vývoj v oblasti elektronické komunikace a podílí se na mezinárodní spolupráci v této oblasti,
g)
provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zbožíhotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a lahví označených symbolem „3“,
h)
posuzuje shodu a provádí zkoušení výrobků v rozsahu udělených autorizací či akreditace podle právního předpisu upravujícího oblast technických požadavků na výrobky2b),
i)
posuzuje technickou způsobilost měřicích zařízení a technických zařízení pro využití v elektronických komunikacích,
j)
vydává opatření obecné povahy podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1, § 9 odst. 9 a § 11a odst. 3,
k)
poskytuje odborné služby v oblasti metrologie,
l)
provádí statistické výběrové zkoušky podle § 9 odst. 9,
m)
provádí přezkušování stanovených měřidel podle § 11a.
(2)
Český metrologický institut může povolit
a)
konstrukční změnu stanoveného měřidla za podmínek stanovených v § 11 odst. 4,
b)
krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy nebo jeho montáže a ověřením s omezením této doby.
(3)
Český metrologický institut oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o vydání, změnách, zrušení nebo omezení certifikátů týkajících se schvalování měřidel.
§ 16
Autorizovaná metrologická střediska
(1)
Autorizovanými metrologickými střediskyAutorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci referenčních materiálů po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení Českým metrologickým institutem a po prověření kvalifikace odpovědných zaměstnanců, která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou2b) nebo osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Úřadem. Pro účely autorizace může být využito zjištění prokázaných při akreditaci. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. Na udělení autorizace není právní nárok. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínkami stanovenými v rozhodnutí o autorizaci, nebo pokud o to požádá, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší.
(2)
Úřad autorizovanému metrologickému střediskuautorizovanému metrologickému středisku přiděluje, popřípadě odnímá úřední značku pro ověření měřidla. V rozhodnutích a osvědčeních je autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko povinno uvést svůj název a připojit k podpisu otisk razítka autorizovaného metrologického střediskaautorizovaného metrologického střediska.
(3)
Jiné subjekty než ty, které jsou k tomu autorizovány, nejsou oprávněny užívat označení autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko, a to ani jako součást svého názvu.
§ 17
Oprávnění zaměstnanců Českého metrologického institutu
Zaměstnanci Českého metrologického institutu jsou při plnění úkolů stanovených tímto zákonem oprávněni vstupovat do provozních prostorů a objektů kontrolovaných subjektů, požadovat potřebné informace, doklady a údaje i zajištění podmínek potřebných pro výkon uvedených funkcí. Při tom jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, dodržovat zvláštní právní předpisy platné pro vstup do jednotlivých objektů. Zaměstnanci Českého metrologického institutu se vykazují zvláštním průkazem, popřípadě pověřením vydaným Úřadem. Kontrolované subjekty jsou povinny jim umožnit plnění těchto úkolů a poskytnout jim k tomu potřebnou součinnost.
§ 18
Úkoly subjektů
Subjekty
a)
vedou evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládají tato měřidla k ověření;
b)
zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti.
§ 19
Registrace subjektů
(1)
Subjekty, které hodlají opravovat stanovená měřidla nebo provádět jejich montáž, jsou povinny podat žádost o registraci Českému metrologickému institutu. Pokud má žadatel pro náležitý výkon činnosti vytvořeny potřebné předpoklady, podrobněji stanovené vyhláškou, Český metrologický institut registraci provede a vydá o tom osvědčení. Náležitosti žádosti o registraci a osvědčení o registraci stanoví ministerstvo vyhláškou. Český metrologický institut registraci zruší, jestliže zanikly důvody, pro které byla provedena. Subjekt je povinen ohlásit Českému metrologickému institutu trvalé ukončení registrované činnosti.
(2)
Registrace podle odstavce 1 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
§ 21
Úřední měření
Úřad může v případech hodných zvláštního zřetele autorizovat subjekt na jeho žádost k výkonu úředního měřeníúředního měření ve stanoveném oboru měření po prověření úrovně jeho technického a metrologického vybavení. Podmínkami výkonu je používání měřidel, u nichž je zajištěna metrologická návaznost, certifikát odborné způsobilosti úředního měřiče vydaný akreditovanou osobou2b) nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané Úřadem a dohled prováděný Českým metrologickým institutem. Úředním měřenímÚředním měřením se rozumí metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaný subjekt doklad, který má charakter veřejné listiny. Jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínky stanovené v rozhodnutí o autorizaci, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou.
ČÁST VI
ÚHRADA A PŘESTUPKY
§ 22
Úhrady
Výkony v metrologii se poskytují za úplatu, pokud předpisy o správních poplatcích nestanoví vyměření poplatku.
§ 23
Přestupky
(1)
Subjekt se dopustí přestupku tím, že
a)
uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být;
b)
použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený;
c)
neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední značku měřidla;
d)
ověřil stanovené měřidlo bez oprávnění podle § 14 nebo 16, nebo provedl úřední měřeníúřední měření bez oprávnění podle § 21, nebo opravil, popřípadě provedl montáž stanoveného měřidla bez registrace podle § 19 tohoto zákona;
e)
neposkytl zaměstnancům Českého metrologického institutu zákonem stanovenou součinnost;
f)
neplní povinnosti stanovené v § 18;
g)
opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem;
h)
uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zbožíhotově balené zboží označené symbolem „e“, nebo lahve označené symbolem „3“ v rozporu s § 9a odst. 3, 4, 6 nebo 9, nebo uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zbožíhotově balené zboží v rozporu s § 9a odst. 2;
i)
jako žadatel o prodloužení platnosti ověření neseznámil osoby dotčené měřením s prodloužením doby platnosti ověření podle § 9 odst. 10;
j)
provedl konstrukční změnu stanoveného měřidla bez povolení podle § 11 odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává Úřad.
ČÁST VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 24
Řízení
(1)
Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. O schválení typu měřidla nebo o certifikaci referenčního materiálu se namísto správního rozhodnutí vydává certifikát, o ověření stanoveného měřidla se namísto správního rozhodnutí vydává ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. O metrologické kontrole hotově baleného zboží se namísto správního rozhodnutí vydává osvědčení. Pokud na základě zkoušky nebyl vydán certifikát, ověřovací list nebo nebylo měřidlo opatřeno úřední značkou, nebo nebylo vydáno osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží, vydá se o tom rozhodnutí o zamítnutí ve správním řízení.
(2)
Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska jsou povinny provádět metrologické výkony ve lhůtách stanovených v § 25. Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediskaautorizovaná metrologická střediska jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.
(3)
O opravných prostředcích proti rozhodnutím Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek rozhoduje Úřad. Odvolání proti těmto rozhodnutím nemají odkladný účinek. Opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu mají odkladný účinek.
(4)
Rozhodnutí o registraci subjektů podle § 19 jsou přezkoumatelná krajským soudem podle zvláštních předpisů.3) Návrh na přezkoumání rozhodnutí lze krajskému soudu podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení.4)
§ 24a
Měřidlo nesmí být označeno značkami a údaji, které by svým významem nebo podobou mohly vést k záměně s úředními značkami podle § 7 a 9.
§ 24b
Ustanovení tohoto zákona týkající se schválení typu a prvotního ověření se nepoužijí, pokud zvláštní právní předpis5) stanoví jinak.
§ 24d
(1)
Dotčenými orgány k projednání návrhu opatření obecné povahy jsou orgány státní správy v oblasti metrologie6).
(2)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho uveřejnění, nestanoví-li v něm Český metrologický institut počátek účinnosti pozdější. Dnem uveřejnění je den, který je uveden v záhlaví opatření obecné povahy.
§ 25
Lhůty pro výkony schvalování typů měřidel, ověřování stanovených měřidel a certifikaci referenčních materiálů
(1)
Schválení typu měřidla nebo jeho zamítnutí musí být provedeno nejpozději do 90 dnů od dodání vzorku měřidla, v případě provedení výkonu u výrobce od prvního úkonu Českého metrologického institutu. Pro ostatní úkony Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisekautorizovaných metrologických středisek činí lhůta 60 dnů od předložení měřidla, popřípadě příslušného dokladu.
(2)
Nemůže-li Český metrologický institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko ve stanovené lhůtě rozhodnout, je povinen účastníka řízení o tom uvědomit s uvedením důvodu a stanovit pro daný výkon náhradní lhůtu.
(3)
Český metrologický institut nebo autorizované metrologické střediskoautorizované metrologické středisko se může s účastníkem řízení dohodnout na jiné než stanovené lhůtě.
§ 26
Přechodné ustanovení
(1)
Řízení ve věcech státní metrologie započatá před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Lhůty pro periodické ověřování měřidel stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti až do prvního ověření měřidla za účinnosti tohoto zákona; od tohoto ověření měřidla začínají běžet lhůty stanovené podle tohoto zákona. Jestliže organizace používá měřidlo, které je nově zařazeno jako stanovené, je povinna přihlásit je k ověření nejpozději do 90 dnů od jeho stanovení. Do ukončení ověřovacího řízení může být měřidlo předběžně používáno.
(3)
Pověření organizací ověřováním měřidel, popřípadě dalšími metrologickými činnostmi podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do jejich nahrazení autorizačními akty podle tohoto zákona, pokud nebudou odňata, nejdéle však do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášky k provedení § 2 odst. 1, § 3 odst. 3, § 6 odst. 1 až 3 a 9, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1, 2 a 8, § 9a odst. 2, 3, 5 a 6, § 11a odst. 2, § 12 odst. 2, § 16, § 19 až 21.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
zákon č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných,
2.
nařízení ministerstva obchodu č. 126/1876 ř. z., jímž se vydává předpis vykonávací k zákonu č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných,
3.
zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, ve znění zákona č. 57/1975 Sb.,
4.
vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 102/1967 Sb.,
5.
vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 33/1964 Sb., o československých analytických normálech, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 26/1983 Sb.,
6.
výnos Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 1. listopadu 1979 č. j. 922/79/15-Jn/Šn o státních a podnikových ověřovacích značkách pro měřidla, oznámený v částce 26/1979 Sb.,
7.
výnos č. 902/1981 Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 28. října 1981 o státní značce schválení typu měřidla pro typové ověřování měřidel, popř. schvalování vzorků měřidel, oznámený v částce 34/1981 Sb.,
8.
vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 93/1988 Sb., o stanovených měřidlech.
§ 29
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2)
§ 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
2a)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2c)
Část šestá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
2e)
§ 14 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
3)
§ 244 a násl. občanského soudního řádu.
4)
§ 53 až 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
5)
Například nařízení vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností, a nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.
6)
§ 2 zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Směrnice Komise (EU) 2019/1258 ze dne 23. července 2019, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku příloha směrnice Rady 80/181/EHS, pokud jde o definice základních jednotek SI. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o územnom a správnom členení Slovenskej republiky
Vyhlášeno 19. 12. 1990, datum účinnosti 19. 12. 1990, částka 84/1990
* § 1 - Základné ustanovenia
* § 2 - Územné zmeny
* Názov obce a jej častí
* § 3 - (1) Každá obec a jej časť má svoj názov. Obce a ich časti sa označujú v úradnom jazyku.4)
* § 4 - (1) Názvy nových obcí a ich častí sa určujú spravidla podľa miestnych názvov, pomenovania významnejších prírodných útvarov, javov alebo historických udalostí súvisiacich s územím obce alebo po nežijúcich významných osobnostiach.
* § 5 - Názvy obcí a ich častí (§ 3 a 4) sú záväzné pre vyhotovenie a použitie orientačných a dopravných tabúľ, pre označovaie sídiel orgánov, úradov, podnikov a iných právnických osôb a miest trvalého a prechodného pobytu fyzických osôb, pre označovanie železničn
* Správne členenie
* § 6 - (1) Územie Slovenskej republiky sa administratívne člení na okresy. Okres je územným obvodom pre výkon pôsobnosti orgánov štátu, ak osobitný zákon neustanovuje inak.5)
* § 7 - (1) Každá obec patrí do niektorého okresu. Presun obce do iného okresu schvaľuje vláda so súhlasom obce.
* § 8 - Označovanie ulíc a iných verejných priestranstiev
* Číslovanie stavieb
* § 9 - (1) Stavby spojené so zemou pevným základom8) (ďalej len „stavba“) majú súpisné číslo. Súpisným číslom sa označí každá samostatná stavba, ktorá má vlastný vchod. Ak ide o zoskupené stavby slúžiace na iné, než obytné účely, označí sa súpisným číslom iba jed
* § 10 - (1) Na orientáciu na uliciach označených názvami má každá stavba a v nej každý samostatný vchod aj orientačné číslo. Každá ulica označená názvom má samostatný číselný rad orientačných čísiel.
* § 11 - (1) O číslovaní stavieb súpisnými a orientačnými číslami rozhoduje obec. Vedie aj evidenciu jednotlivých druhov číslovania, ktorú sústavne udržiava v súlade so skutočným stavom. O určení alebo zrušení čísla obec bezodkladne upovedomí stredisko geodézie.
* § 12 - (1) Na označenie stavieb súpisným číslom sa používajú tabuľky z trvanlivého materiálu, které zaobstaráva obec na vlastné trovy. V každej obci možno používať tabuľky iba jedného vzoru. Ich pripevnenie a údržbu zabezpečujú vlastníci (užívatelia) stavieb.
* § 12a - Odo dňa vyhlásenia referenda alebo volieb do Federálneho zhromaždenia, do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov samosprávy obcí alebo hlasovania obyvateľov obce nemožno až do vykonania referenda, volieb alebo hlasovania rozhodnúť o územnej zmene (§ 2 o
* Záverečné ustanovenia
* § 13 - (1) Porušenie povinnosti podľa § 5, § 8 ods. 5, § 11 ods. 2, § 12 ods. 1 a 2 a § 12a je priestupkom, ktorý sa prejedná podľa osobitných zákonov.10)
* § 14 - Zrušujú sa
* § 15 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha zákona SNR č. 517/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 7. 1992 (295/1992 Sb.)
517
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 22. novembra 1990
o územnom a správnom členení Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
Základnou územnou jednotkou Slovenskej republiky je obecobec.1)
(2)
Územia obcíobcí tvoria územia Slovenskej republiky.
§ 2
Územné zmeny
(1)
Založiť alebo zrušiť obecobec, rozdeliť obecobec alebo zlúčiť obceobce patrí vláde Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“).
(2)
Rozhodnúť podľa odseku 1 možno iba so súhlasom obceobce 2) a na základe stanoviska okresného úradu.
(3)
Vykonať zmenu územia obceobce patrí okresnému úradu.
(4)
Rozhodnúť podla odseku 3 možno iba so súhlasom obceobce.3)
Názov obce a jej častí
§ 3
(1)
Každá obecobec a jej časť má svoj názov. ObceObce a ich časti sa označujú v úradnom jazyku.4)
(2)
Určovať a meniť názvy obcíobcí patrí vláde na návrh Ministerstva vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“). Určovať a meniť názvy častí obcíobcí patrí ministerstvu vnútra.
(3)
Podklady na rozhodnutia podľa odseku 2 predkladá ministerstvu vnútra okresný úrad spolu s vlastným stanoviskom k návrhu.
(4)
Rozhodnúť podľa odseku 2 možno iba so súhlasom obceobce.3)
(5)
Pred rozhodnutím podľa odseku 2 posúdi návrh odborná názvoslovná komisia ministerstva vnútra. Stanovisko komisie je jedným z podkladov pre rozhodnutie.
§ 4
(1)
Názvy nových obcíobcí a ich častí sa určujú spravidla podľa miestnych názvov, pomenovania významnejších prírodných útvarov, javov alebo historických udalostí súvisiacich s územím obceobce alebo po nežijúcich významných osobnostiach.
(2)
ObecObec, ktorá vznikne zlúčením obcíobcí, má spravidla názov jednej zo zlučovaných obcíobcí. Výnimočne možno určiť aj zložený názov, ak jeho používanie nebude ťažkopádne.
(3)
ObecObec, ktorá vznikne rozdelením obceobce, má spravidla názov, ktorý mala ako časť obceobce pred rozdelením. Ak nová obecobec nevznikla z bývalej časti obceobce pred rozdelením, určí sa jej názov podľa odseku 1.
(4)
Neprípustné sú názvy príliš dlhé, duplicitné, urážajúce mravnosť, náboženské alebo národnostné cítenie, jazykovo nesprávne a nepriliehavé vzhľadom na historický vývin územia.
(5)
Ak sa má určiť alebo zmeniť názov obceobce alebo jej časti v súvislosti so zmenou územia, treba obe zmeny vykonať naraz.
§ 5
Názvy obcíobcí a ich častí (§ 3 a 4) sú záväzné pre vyhotovenie a použitie orientačných a dopravných tabúľ, pre označovaie sídiel orgánov, úradov, podnikov a iných právnických osôb a miest trvalého a prechodného pobytu fyzických osôb, pre označovanie železničných staníc, letísk a prístavov, pre zostavovanie cestovných poriadkov, štatistických prehľadov, telekomunikačných lexikónov, kartografických diel, pre používanie v tlači a iných prostriedkoch masovej komunikácie a v úradnej činnosti štátnych orgánov a obcíobcí.
Správne členenie
§ 6
(1)
Územie Slovenskej republiky sa administratívne člení na okresyokresy. OkresOkres je územným obvodom pre výkon pôsobnosti orgánov štátu, ak osobitný zákon neustanovuje inak.5)
(2)
Sídla okresov sú uvedené v prílohe tohto zákona; sú sídlami orgánov štátu vykonávajúcich pôsobnosť v územnom obvode okresuokresu.
§ 7
(1)
Každá obecobec patrí do niektorého okresuokresu. Presun obceobce do iného okresuokresu schvaľuje vláda so súhlasom obceobce.
(2)
Zoznam obcíobcí tvoriacich jednotlivé okresyokresy po prerokovaní s obcami zostavuje a vyhlasuje ministerstvo vnútra v Zbierke zákonov6) spravidla raz za štyri roky; každoročne v nej vyhlasuje zmeny v tomto zozname.
§ 8
Označovanie ulíc a iných verejných priestranstiev
(1)
V obciach, v ktorých je viac ulíc a iných verejných priestranstiev (ďalej len „ulica“), má každá ulica svoj názov.
(2)
Názvy ulíc sa určujú podľa vecí, prírodných javov, významných udalostí, miest, nežijúcich osôb a pod. s prihliadnutím na históriu obceobce a jej okolia. Neprípustné sú názvy po žijúcich osobách, príliš dlhé, duplicitné, urážajúce mravnosť, náboženské alebo národnostné cítenie, jazykovo nesprávne, nepriliehavé vzhľadom na historický vývin obceobce a jej častí alebo jej okolia.
(3)
O určovaní názvov ulíc rozhoduje obecobec po prerokovaní s obyvateľmi obceobce alebo jej časti7) a po vyjadrení odbornej názvoslovnej komisie. Odbornú názvoslovnú komisiu zriaďuje okresný úrad.
(4)
Ulice sú verejne označené orientačnými tabuľami s uvedením názvu, prípadne ďalších orientačných údajov vyznačujúcich smer ulice, podchody, priechody a pod. Označenie ulíc zabezpečuje obecobec na vlastné trovy. V každej obciobci možno používať orientačné tabule iba jedného vzoru.
(5)
Vlastníci a užívatelia nehnuteľností sú povinní umožniť pripevnenie orientačnej tabule s označením ulice.
Číslovanie stavieb
§ 9
(1)
Stavby spojené so zemou pevným základom8) (ďalej len „stavba“) majú súpisné číslo. Súpisným číslom sa označí každá samostatná stavba, ktorá má vlastný vchod. Ak ide o zoskupené stavby slúžiace na iné, než obytné účely, označí sa súpisným číslom iba jedna zo stavieb, ktorej hlavný vchod vyúsťuje do ulice.
(2)
O tom, či ide o stavbu podľa odseku 1, je v pochybnostiach rozhodujúce stanovisko stavebného úradu.
(3)
Časti obceobce môžu mať samostatné súpisné číslovanie.
§ 10
(1)
Na orientáciu na uliciach označených názvami má každá stavba a v nej každý samostatný vchod aj orientačné číslo. Každá ulica označená názvom má samostatný číselný rad orientačných čísiel.
(2)
Číselný rad orientačných čísiel začína spravidla od stredu obceobce. Stavby na ľavej strane ulice majú nepárne čísla a na pravej strane párne čísla číselného radu orientačných čísiel.
(3)
Ak sú na ulici prieluky určené na zastavanie, treba v číselnom rade orientačných čísiel počítať s orientačnými číslami pre budúce stavby.
§ 11
(1)
O číslovaní stavieb súpisnými a orientačnými číslami rozhoduje obecobec. Vedie aj evidenciu jednotlivých druhov číslovania, ktorú sústavne udržiava v súlade so skutočným stavom. O určení alebo zrušení čísla obecobec bezodkladne upovedomí stredisko geodézie.
(2)
Označiť stavbu súpisným a orientačným číslom treba do jedného mesiaca od jej kolaudácie.9)
§ 12
(1)
Na označenie stavieb súpisným číslom sa používajú tabuľky z trvanlivého materiálu, které zaobstaráva obecobec na vlastné trovy. V každej obciobci možno používať tabuľky iba jedného vzoru. Ich pripevnenie a údržbu zabezpečujú vlastníci (užívatelia) stavieb.
(2)
Označenie stavieb orientačnými číslami zaobstarávajú ich vlastníci (užívatelia) na vlastné trovy; zabezpečujú aj ich pripevnenie a údržbu. ObecObec používa tabuľky iba jedného vzoru.
(3)
Orientačné číslo sa umiestňuje z čelného pohľadu po pravej strane od vchodu do stavby tak, aby bolo viditeľné z verejného priestranstva. Tabuľka so súpisným číslom sa umiestňuje na vonkajšej strane stavby, ktorej sa týka.
§ 12a
Odo dňa vyhlásenia referenda alebo volieb do Federálneho zhromaždenia, do Slovenskej národnej rady alebo do orgánov samosprávy obcíobcí alebo hlasovania obyvateľov obceobce nemožno až do vykonania referenda, volieb alebo hlasovania rozhodnúť o územnej zmene (§ 2 ods. 2), určiť alebo zmeniť názov obceobce alebo jej časti (§ 3 ods. 2), určiť názov ulice alebo iného verejného priestranstva (§ 8 ods. 3), ani rozhodnúť o zmene číslovania stavieb (§ 11 ods. 1).
Záverečné ustanovenia
§ 13
(1)
Porušenie povinnosti podľa § 5, § 8 ods. 5, § 11 ods. 2, § 12 ods. 1 a 2 a § 12a je priestupkom, ktorý sa prejedná podľa osobitných zákonov.10)
(2)
Výnos pokút za tieto priestupky je príjmom rozpočtu obceobce, v ktorej boli spáchané.
§ 14
Zrušujú sa
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1970 Zb. o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky,
2.
vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 93/1970 Zb. o určovaní názvov obcí a ich častí, ulíc a iných verejných priestranstiev a o číslovaní budov,
3.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 80/1972 Zb. o zmene územia Západoslovenského kraja a Stredoslovenského kraja.
§ 15
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha zákona SNR č. 517/1990 Zb.
Sídlami okresov až po dobu nového riešenia územného členenia Slovenskej republiky sú doterajšie sídla okresov
1.
Banská Bystrica
2.
Bardejov
3.
Bratislava (aj pre okresokres Bratislava - vidiek)
4.
Čadca
5.
Dolný Kubín
6.
Dunajská Streda
7.
Galanta
8.
Humenné
9.
Komárno
10.
Košice (aj pre okresokres Košice - vidiek)
11.
Levice
12.
Liptovský Mikuláš
13.
Lučenec
14.
Martin
15.
Michalovce
16.
Nitra
17.
Nové Zámky
18.
Poprad
19.
Považská Bystrica
20.
Prievidza
21.
Prešov
22.
Rimavská Sobota
23.
Rožňava
24.
Senica
25.
Spišská Nová Ves
26.
Stará Ľubovňa
27.
Svidník
28.
Topoľčany
29.
Trebišov
30.
Trenčín
31.
Trnava
32.
Veľký Krtíš
33.
Vranov nad Topľou
34.
Zvolen
35.
Žiar nad Hronom
36.
Žilina
1)
Čl. 86 ods. 2 ústavného zákona č. 100/1960 Zb. Ústava Československej socialistickej republiky v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb.
§ 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
2)
Čl. 87 ods. 2 ústavného zákona č. 100/1960 Zb. v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb.
§ 11 ods. 4 písm. a) a § 11 ods. 5 a 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
3)
§ 11 ods. 6 a 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
§ 8 ods. 2 a § 9 ods. 1 písm. a) a § 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 8 ods. 3 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice.
4)
§ 3 ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Zb. o úradnom jazyku v Slovenskej republike.
5)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
6)
§ 9 zákona č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov.
§ 7 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej socialistickej republiky v Zbierke zákonov.
7)
§ 11 ods. 6 a 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb.
8)
§ 119 ods. 2 Občianskeho zákonníka.
9)
§ 76 a nasl. zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
10)
§ 46 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 518/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 518/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obce, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy
Vyhlášeno 19. 12. 1990, datum účinnosti 19. 12. 1990, částka 84/1990
* § 1 - Tento zákon upravuje prechod zakladateľskej funkcie1) národných výborov voči štátnym podnikom založeným národnými výbormi a zriaďovateľskej funkcie2) národných výborov voči organizáciám alebo zariadeniam zriadeným národnými výbormi na obce, ústredné orgány
* § 2 - Zakladateľská funkcia
* § 3 - Zriaďovateľská funkcia
* § 4 - Drobné prevádzkárne národných výborov prechádzajú do riadenia obce, v ktorej majú sídlo.
* § 5 - (1) Ústredný orgán štátnej správy a miestny orgán štátnej správy môžu preniesť svoju zakladateľskú alebo zriaďovateľskú funkciu v odvetviach uvedených v § 2 ods. 2, 3, 4 a 6 a § 3 ods. 2 a 3 tohto zákona na obec na základe dohody.
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 19. 12. 1990
518
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 22. novembra 1990
o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obce, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Tento zákon upravuje prechod zakladateľskej funkcie1) národných výborov voči štátnym podnikom založeným národnými výbormi a zriaďovateľskej funkcie2) národných výborov voči organizáciám alebo zariadeniam zriadeným národnými výbormi na obceobce, ústredné orgány štátnej správy a miestne orgány štátnej správy.
§ 2
Zakladateľská funkcia
(1)
Zakladateľská funkcia voči štátnemu podniku, ktorého zakladateľom je národný výbor, prechádza na obecobec, v ktorej má štátny podnik sídlo, s výnimkou štátnych podnikov pôsobiacich v odvetviach uvedených v odseku 2, 3, 4 a 6.
(2)
Zakladateľská funkcia krajských národných výborov voči štátnym podnikom, ktoré pôsobia v odvetviach potravinárskeho priemyslu, vodného hospodárstva, dopravy, dopravného stavebníctva, automobilového opravárenstva, obchodu, zberu druhotných surovín, projektovania a výskumno-vývojovej základne v miestnom hospodárstve, prechádza na príslušný ústredný orgán štátnej správy.
(3)
Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádza zakladateľská funkcia aj voči tým štátnym podnikom, ktoré vznikli vyčlenením3) zo štátnych podnikov založených krajskými národnými výbormi v odvetviach uvedených v odseku 2.
(4)
Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádza zakladateľská funkcia aj voči štátnym podnikom pôsobiacim v odvetví miestneho stavebníctva, založeným okresnými národnými výbormi, krajskými národnými výbormi, Národným výborom hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Národným výborom mesta Košice.
(5)
Mestská doprava v Bratislave a v Košiciach je v pôsobnosti mestských zastupiteľstiev.
(6)
Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádza zakladateľská funkcia aj voči štátnym podnikom pôsobiacim v odvetviach vodného hospodárstva a projektovania založených Národným výborom hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy.
§ 3
Zriaďovateľská funkcia
(1)
Rozpočtové a príspevkové organizácie zriadené národnými výbormi, ich zariadenia a zariadenia vnútornej správy národných výborov (ďalej len „organizácie“) prechádzajú do riadenia obceobce, v ktorej má organizácia sídlo, s výnimkou organizácií uvedených v odsekoch 2 a 3.
(2)
Na príslušný ústredný orgán štátnej správy prechádzajú organizácie v odvetviach (úsekoch)
a)
zdravotníctva, a to všetky zdravotnícke zariadenia okrem detských jaslí,
b)
kultúry, a to
1.
všetky kultúrne zariadenia okrem tých, ktoré zriadili miestne a mestské národné výbory, Národný výbor hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, Národný výbor mesta Košíc a ich obvodné národné výbory,
2.
krajské ústavy štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody a Mestská správa štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave, okrem úsekov ochrany prírody,
c)
dopravy, a to
1.
okresné správy ciest,
2.
krajské dopravné strediská,
d)
účelových investorských a inžinierskych organizácií, a to
1.
útvary hlavného architekta krajských národných výborov,
2.
Stavoinvesty, okrem investorskej funkcie zabezpečovanej v rámci systému komplexnej bytovej výstavby a účelovej investičnej výstavby obcami,
e)
vnútornej správy, a to
1.
okresné správy Zboru požiarnej ochrany,
2.
Výpočtové stredisko Východoslovenského krajského národného výboru,
f)
výskumno-vývojovej základne v miestnom hospodárstve, a to Krajská organizácia pre rozvoj techniky v Bratislave a Banskej Bystrici,
g)
životného prostredia, a to
1.
správy chránených krajinných oblastí: Ponitrie, Kysuce, Strážovské vrchy, Cerová vrchovina a Latorica,
2.
úseky ochrany prírody krajských ústavov štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody a Mestskej správy štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave.
(3)
Na príslušný orgán miestnej štátnej správy prechádzajú
a)
útvary hlavného architekta zriadené okresnými národnými výbormi,
b)
okresné noviny,
c)
výcvikové strediská, sklady a ostatné zariadenia civilnej obrany, okrem skladov prostriedkov protichemickej ochrany obyvateľstva v obciach,
d)
štátne okresné archívy,
e)
užívateľské strediská výpočtovej techniky okresných národných výborov,
f)
školiace, rekreačné a ubytovacie zariadenia okresných národných výborov,
g)
útvary hospodárskej správy krajských a okresných národných výborov,
h)
všetky školy a školské zariadenia,
i)
všetky zariadenia sociálnej starostlivosti, okrem kubov dôchodcov, samostatných jedální s vlastnou kuchyňou pre dôchodcov, stredísk osobnej hygieny, práčovní opatrovateľskej služby a stredísk sociálnej starostlivosti, domovov dôchodcov a domovov - penziónov zriadených Národným výborom hlavného mesta Bratislavy a jeho obvodnými národnými výbormi.
§ 4
Drobné prevádzkárne národných výborov prechádzajú do riadenia obceobce, v ktorej majú sídlo.
§ 5
(1)
Ústredný orgán štátnej správy a miestny orgán štátnej správy môžu preniesť svoju zakladateľskú alebo zriaďovateľskú funkciu v odvetviach uvedených v § 2 ods. 2, 3, 4 a 6 a § 3 ods. 2 a 3 tohto zákona na obecobec na základe dohody.
(2)
Spory, ktoré vzniknú pri uplatňovaní tohto zákona, rozhodne vláda Slovenskej republiky na základe návrhu dotknutých orgánov štátnej správy alebo obcíobcí.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 4 zákona č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
2)
§ 20, 21 a 22 zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších predpisov.
3)
§ 32 zákona č. 111/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch
Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 85/1990
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
524
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. novembra 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch
Slovenska národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
Orgány štátnej správy Slovenskej republiky a obce vedú občanov k tomu, aby dodržiavali zákony a ostatné právne predpisy a rešpektovali práva spoluobčanov; dbajú najmä o to, aby občania nesťažovali plnenie úloh štátnej správy a obcí a nenarúšali verejný poriadok a občianske spolunažívanie.“.
2.
§ 13 ods. 3 a 4 znejú:
„(3)
Pokuta je príjmom obce, ak bola uložená za priestupky proti verejnému poriadku (§ 47 a 48), proti občianskemu spolunažívaniu (§ 49), proti majetku (§ 50), ako aj za priestupky proti poriadku v správe vykonávanej obcou (§ 21 ods. 1, § 24 ods. 1 písm. a) a d), § 26 ods. 1, § 27 ods. 1 písm. b), § 30 ods. 1, § 32 ods. 1, § 34 ods. 1, § 35 ods. 1, § 45 a 46) a za priestupky porušenia všeobecne záväzného nariadenia obce. Výnosy ostatných pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(4)
Príjmom obce sú aj výnosy pokút uložených obcou v blokovom konaní.“.
3.
V nadpise časti II sa vypúšťa slovo „štátnej“.
4.
Nadpis § 21 znie: „Priestupky vyskytujúce sa na viacerých úsekoch správy“.
5.
V § 21 ods. 1 písm. a) sa slová „štátneho orgánu alebo organizácie“ nahrádzajú slovami „štátneho orgánu, obce alebo organizácie“.
6.
V § 21 ods. 1 písm. b) sa za slová „štátnej správy“ vkladajú slová „alebo obci“.
7.
V § 21 ods. 1 písm. f) sa na koniec pripájajú slová „alebo obce“.
8.
§ 33 ods. 2 znie:
„(2)
Za priestupok podľa odseku 1 písm. a), c) a d) možno uložiť pokutu do 3000 Kčs; za priestupok podľa odseku 1 písm. e) pokutu do 5000 Kčs a za priestupok podľa odseku 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kčs.“.
9.
§ 43 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
neuposlúchne povolanie vydané príslušným orgánom na základe branného zákona alebo zákona o civilnej službe,“.
10.
§ 46 znie:
㤠46
Iné priestupky proti poriadku v správe
Priestupkom proti poriadku v správe je porušenie aj iných povinností než uvedených v § 21 až 45, ak sú ustanovené všeobecne záväznými právnými predpismi, vrátane všeobecne záväzných nariadení obcí a všeobecne záväzných vyhlášok miestnych orgánov štátnej správy, ak sa takýmto konaním sťaží plnenie úloh štátnej správy alebo obcí. Za tento priestupok možno uložiť pokutu do 1000 Kčs.“.
11.
V § 48 sa slová „národných výborov“ nahrádzajú slovami „obcí a všeobecne záväzných vyhlášok miestnych orgánov štátnej správy“.
12.
V § 49 ods. 1 písm. c) sa za slová „štátnym orgánom“ dáva čiarka a vkladajú slová „pred orgánom obce“.
13.
§ 52 znie:
㤠52
Priestupky prejednávajú tieto správne orgány:
a)
obvodné úrady,
b)
orgány Zboru národnej bezpečnosti, ak ide o priestupky spáchané porušením všeobecne záväzných právnych predpisov o bezpečnosti a plynulosti cestnej premávky,
c)
iné orgány štátnej správy, ak tak ustanovuje osobitný zákon.“.
14.
§ 53 sa vypúšťa.
15.
V § 64 písm. a) sa za slová „štátnych orgánov“ dáva čiarka a vkladajú slová „od obcí“.
16.
V § 67 ods. 2 sa za slová „štátneho orgánu“ vkladá slovo „obce“.
17.
V § 78 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
18.
§ 79 ods. 4 znie:
„(4)
Úhrada trov konania je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.“.
19.
§ 85 ods. 2 znie:
„(2)
Orgány oprávnené ukladať a vyberať pokuty v blokovom konaní odoberajú pokutové bloky od daňového úradu.“.
20.
V § 86 sa za písmeno a) vkladá nové písmeno b), ktoré znie:
„b)
obce priestupky proti verejnému poriadku podľa § 47 a 48, priestupky proti občianskemu spolunažívaniu podľa § 49, priestupky proti majetku podľa § 50, ako aj priestupky proti poriadku v správe vykonávanej obcou (§ 21 ods. 1, § 24 ods. 1 písm. a) a d), § 26 ods. 1, § 27 ods. 1 písm. b), § 30 ods. 1, § 32 ods. 1, § 34 odst. 1, § 35 ods. 1, § 45 a 46) a priestupky porušenia všeobecne záväzného nariadenia obce,“.
21.
V § 86 sa v doterajšom písmene b) slová „podľa § 21 ods. 1 písm. a), c), e) a g)“ nahrádzajú slovami „podľa § 21 ods. 1 písm. b), d) a f)“.
Písmená b) až d) sa označujú ako písmená c) až e).
22.
Za § 94 sa vkladá nový § 94a, ktorý znie:
㤠94a
Správný orgán vyhotovuje spôsobom ustanoveným osobitnými predpismi o registri trestov listy postihu páchateľov devízových priestupkov a zasiela ich registru trestov generálnej prokuratúry; oznamuje mu aj ďalšie údaje významné pre zápis v liste postihu alebo pre zmenu zápisu v ňom.“.
Čl. II
Zrušuje sa § 33 ods. 2 písm. f) a § 52 zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 108/1988 Zb.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane
Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 85/1990
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - (1) Správy Zboru požiarnej ochrany a zariadenia požiarnej ochrany podľa tohto zákona sa zriadia z doterajších správ Zboru požiarnej ochrany národných výborov, útvarov Zboru požiarnej ochrany, správy Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra a organizácií
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
525
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 28. novembra 1990,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 3 ods. 1 písm. a) sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
Odsek 2 toho istého ustanovenia sa vypúšťa; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
2.
V § 6 ods. 1 písm. c) sa slová „okresnému národnému výboru“ nahrádzajú slovami „orgánu, ktorý v nich vykonáva štátny požiarny dozor“.
3.
V § 7 ods. 1 v druhej vete sa slová „po vyjadrení krajského národného výboru a organizácie po vyjadrení národného výboru, ktorý v nich vykonáva štátny požiarny dozor“ nahrádzajú slovami „a organizácie po vyjadrení orgánu, ktorý v nich vykonáva štátny požiarny dozor“.
4.
V § 13 ods. 1 písm. c) sa slová „miestnym národným výborom“ nahrádzajú slovami „starostom obce“ a vypúšťajú sa slová „alebo národného výboru vyššieho stupňa“.
5.
V § 18 písm. d) sa slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „orgánov obce“.
6.
V § 19 sa slová „alebo národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo orgánov obce“.
7.
V § 21 ods. 1 tretia a štvrtá veta znie: „Právo na náhradu výdavkov sa uplatňuje na okresnej správe Zboru požiarnej ochrany, v územnom obvode ktorej požiar vznikol; táto správa o náhrade výdavkov rozhoduje a náhradu výdavkov poskytuje. Ustanovenia osobitných predpisov o náhrade výdavkov pri odstraňovaní následkov živelnej pohromy alebo inej mimoriadnej udalosti nie sú týmto dotknuté.“.
8.
V § 22 ods. 2 v druhej časti vety za bodkočiarkou sa slová „národným výborom“ nahrádzajú slovami „okresnou správou Zboru požiarnej ochrany alebo orgánom obce“ a v odseku 3 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany alebo orgán obce“.
9.
§ 23 sa vypúšťa.
10.
Nadpis nad § 24 sa vypúšťa.
11.
§ 24 znie:
㤠24
(1)
Ministerstvo vnútra ako ústredný orgán štátnej správy na úseku požiarnej ochrany
a)
riadi výkon štátnej správy na úseku požiarnej ochrany,
b)
vypracúva koncepciu organizácie a rozvoja požiarnej ochrany,
c)
vykonáva štátny požiarny dozor a hlavný štátny požiarny dozor,
d)
riadi a vo vymedzenom rozsahu vykonáva odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany,
e)
usměrňuje po odbornej stránke výkon služby v jednotkách požiarnej ochrany,
f)
zabezpečuje a vykonáva výskum a vývoj na úseku požiarnej ochrany a podieľa sa na normalizačnej činnosti v odbore požiarnej ochrany,
g)
zisťuje príčiny vzniku požiarov v závažných prípadoch a vypracúva rozbory požiarovosti; spracúva a vedie evidencie požiarnej ochrany a plní úlohy v rámci automatizovaného systému spracúvania informácií a riadenia požiarnej ochrany,
h)
určuje zameranie preventívno-výchovnej, propagačnej a edičnej činnosti a podieľa sa na jej zabezpečovaní,
i)
plní v rozsahu vymedzenom osobitnými predpismi úlohy požiarnej ochrany pri príprave na obranu štátu.
(2)
Ministerstvo vnútra je oprávnené určovať technické podmienky požiarnej ochrany stavieb.
(3)
Ministerstvo vnútra plní podľa osobitných predpisov úlohy pri poskytovaní účelových štátnych dotácií obciam na účely požiarnej ochrany.6a)“.
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 6a), ktorá znie:
„6a)
Napr. § 7 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.“.
12.
Nadpis nad § 26 sa vypúšťa.
13.
§ 26 sa vypúšťa.
14.
§ 27 znie:
㤠27
Okresná správa Zboru požiarnej ochrany
a)
vykonáva štátny požiarny dozor,
b)
riadi, organizuje a v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra vykonáva odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany,
c)
zisťuje príčiny vzniku požiarov a vypracúva rozbory požiarovosti; v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra spracúva a vedie evidencie požiarnej ochrany a plní úlohy v rámci automatizovaného systému spracúvania informácií a riadenia požiarnej ochrany,
d)
riadi po odbornej stránke výkon služby v jednotkách požiarnej ochrany,
e)
plní v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra úlohy pri zabezpečovaní obvodných správ Zboru požiarnej ochrany v okrese a okresnej správy Zboru požiarnej ochrany po stránke finančnej, materiálno-technickej, informatiky a spojenia, zdravotníckej a sociálnej a hospodári s majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky, ktorý slúži na ich činnosť,
f)
je osobným úradom príslušníkov Zboru požiarnej ochrany okresnej správy Zboru požiarnej ochrany a obvodných správ Zboru požiarnej ochrany v okrese,
g)
organizuje a vykonáva preventívno-výchovnú a propagačnú činnosť,
h)
plní v rozsahu vymedzenom osobitnými predpismi úlohy požiarnej ochrany pri príprave na obranu štátu,
i)
v rozsahu svojej pôsobnosti môže vydávať všeobecne záväzné vyhlášky.7a)“.
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 7a), ktorá znie:
„7a)
Čl. 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 294/1990 Zb.“.
15.
§ 28 znie:
㤠28
Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany
a)
vykonáva štátny požiarny dozor,
b)
riadi, organizuje a v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra vykonáva odbornú prípravu na úseku požiarnej ochrany, najmä preventivárov požiarnej ochrany obcí,
c)
prejednáva priestupky na úseku požiarnej ochrany,
d)
spracúva a vedie v rozsahu vymedzenom ministerstvom vnútra evidencie požiarnej ochrany a plní úlohy v rámci automatizovaného systému spracúvania informácií a riadenia požiarnej ochrany,
e)
pomáha obciam pri plnení úloh na úseku požiarnej ochrany, najmä im poskytuje rady vo veciach aplikácie predpisov o požiarnej ochrane a potrebné údaje z evidencií požiarnej ochrany a upozorňuje ich na nedostatky, ktoré v ich činnosti na úseku požiarnej ochrany zistí,
f)
vykonáva preventívno-výchovnú činnosť.“.
16.
V § 29 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“.
17.
V § 30 písm. c) sa slová „národných výborov“ nahrádzajú slovom „obcí“.
18.
V § 32 ods. 1 písm. a) sa vypúšťajú slová „a krajských národných výboroch“.
Odsek 4 toho istého ustanovenia znie:
„(4)
Posudok vydaný Ministerstvom vnútra Českej republiky v rámci jeho pôsobnosti vo veciach uvedených v odseku 1 písm. b) bod 3 platí aj v Slovenskej republike.“.
19.
§ 33 znie:
㤠33
Ministerstvo vnútra vo vzťahu k okresným správam Zboru požiarnej ochrany a obvodným správam Zboru požiarnej ochrany vykonáva hlavný štátny požiarny dozor. Pri vykonávaní tohto dozoru zisťuje, ako okresné správy Zboru požiarnej ochrany a obvodné správy Zboru požiarnej ochrany plnia úlohy štátneho požiarneho dozoru; pritom je oprávnené vykonať kontrolu v ktoromkoľvek orgáne a organizácii.“.
20.
V § 34 ods. 1 sa slová „Krajský národný výbor“ nahrádzajú slovami „Okresná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „Krajský národný výbor“ nahrádzajú slovami „Okresná správa Zboru požiarnej ochrany“ a slová „okresné národné výbory“ sa nahrádzajú slovami „obvodné správy Zboru požiarnej ochrany“.
21.
§ 35 znie:
㤠35
Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany vykonáva štátny požiarny dozor v rozsahu § 31 písm. a), c), e) a f), ak tento dozor neprislúcha ministerstvu vnútra alebo okresnej správe Zboru požiarnej ochrany.“.
22.
V § 39 ods. 1 písm. a) sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „Okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany“.
23.
V § 40 ods. 1 sa v prvej vete slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“. V odseku 2 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“ a slová „národného výboru“ sa nahrádzajú slovom „obce“.
24.
V § 41 ods. 1 sa slová na konci vety „miestnemu národnému výboru“ nahrádzajú slovami „starostovi obce“. V odseku 2 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „Starosta obce“ a v písmene c) sa slová „okresnému národnému výboru“ nahrádzajú slovami „obvodnej správe Zboru požiarnej ochrany“.
25.
Tretia časť prvý oddiel znie:
„TRETIA ČASŤ
ZBOR POŽIARNEJ OCHRANY
Prvý oddiel
Postavenie, úlohy a organizácia Zboru požiarnej ochrany
§ 43
(1)
Zriaďuje sa Zbor požiarnej ochrany.
(2)
Zbor požiarnej ochrany je jednotne organizovaným zborom pôsobiacim pri ochrane životov a zdravia občanov a majetku pred požiarmi.
(3)
Zbor požiarnej ochrany spolupracuje pri plnení svojich úloh so štátnymi orgánmi, orgánmi obcí, organizáciami, občianskymi združeniami a občanmi.
(4)
Zbor požiarnej ochrany je oprávnený pri plnení svojich úloh požadovať pomoc od štátnych orgánov, orgánov obcí a organizácií; uvedené orgány a organizácie sú povinné požadovanú pomoc poskytnúť, ak im v tom nebránia dôvody ustanovené osobitnými predpismi.
§ 44
(1)
V rámci svojej pôsobnosti Zbor požiarnej ochrany
a)
podieľa sa na ochrane životov a zdravia občanov a majetku pred požiarmi a vykonáva opatrenia na predchádzanie vzniku požiarov,
b)
plní úlohy súvisiace so zdolávaním požiarov, poskytovaním pomoci a vykonávaním záchranných prác pri živelných pohromách a iných mimoriadnych udalostiach.
(2)
Zbor požiarnej ochrany v rozsahu vymedzenom osobitnými predpismi plní úlohy požiarnej ochraný pri príprave na obranu štátu.
§ 45
Zbor požiarnej ochrany spolupracuje pri riešení otázok požiarnej ochrany s orgánmi požiarnej ochrany iných štátov a medzinárodnými organizáciami.
§ 46
(1)
Zbor požiarnej ochrany je budovaný podľa zásady nadriadenosti a podriadenosti. Minister vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „minister vnútra“) je predstaveným príslušníkov Zboru požiarnej ochrany (ďalej len „príslušník“).
(2)
Na čele Zboru požiarnej ochrany je náčelník Zboru požiarnej ochrany (ďalej len „náčelník zboru“), ktorého vymenúva do funkcie10) minister vnútra.“.
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 10), ktorá znie:
„10)
§ 27 ods. 4 Zákonníka práce.“.
26.
Za § 46 sa vkladajú nové § 46a, § 46b, § 46c, § 46d a § 46e, ktoré znejú:
㤠46a
(1)
Zbor požiarnej ochrany je riadený ministerstvom vnútra.
(2)
V rámci Zboru požiarnej ochrany sa vytvárajú
a)
hlavná správa Zboru požiarnej ochrany,
b)
okresné správy Zboru požiarnej ochrany,
c)
obvodné správy Zboru požiarnej ochrany.
(3)
Správy Zboru požiarnej ochrany sú v zásade zriaďované podľa územného členenia Slovenskej republiky. Hlavná správa Zboru požiarnej ochrany je útvarom ministerstva vnútra; v rozsahu vymedzenom ministrom vnútra plní úlohy ministerstva vnútra na úseku požiarnej ochrany.
(4)
Ak ide o štátnu správu, ktorá nevyžaduje styk s občanmi alebo sa vyskytuje zriedkavo, môže okresná správa Zboru požiarnej ochrany poveriť jednu obvodnú správu Zboru požiarnej ochrany jej výkonom aj pre územný obvod inej susediacej obvodnej správy Zboru požiarnej ochrany.
(5)
Ministerstvo vnútra môže poveriť jednu okresnú správu Zboru požiarnej ochrany výkonom niektorých špecializovaných agend aj pre územný obvod inej okresnej správy Zboru požiarnej ochrany.
(6)
Obec, ktorá je sídlom správy Zboru požiarnej ochrany je povinná zabezpečiť na jej umiestnenie kancelárske miestnosti a iné nebytové priestory.10a) Majetok, ktorý ku dňu účinnosti tohto zákona bol v užívaní jednotiek Zboru požiarnej ochrany a právo hospodárenia s ním patrilo národnému výboru, stáva sa majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky.
(7)
Súčasťou Zboru požiarnej ochrany sú zariadenia požiarnej ochrany, ktoré zriaďuje ministerstvo vnútra.
§ 46b
(1)
Na čele správy Zboru požiarnej ochrany je náčelník správy. Na čele zariadenia požiarnej ochrany je náčelník zariadenia.
(2)
Náčelníka obvodnej správy Zboru požiarnej ochrany vymenúva do funkcie náčelník zboru na návrh náčelníka okresnej správy Zboru požiarnej ochrany. Náčelníka okresnej správy Zboru požiarnej ochrany vymenúva do funkcie minister vnútra na návrh náčelníka zboru. Náčelníka zariadenia požiarnej ochrany vymenúva do funkcie náčelník zboru.
§ 46c
(1)
Celkové početné stavy Zboru požiarnej ochrany určuje vláda Slovenskej republiky.
(2)
Orgánizáciu Zboru požiarnej ochrany, územné obvody a sídla správ Zboru požiarnej ochrany určuje minister vnútra.
(3)
Vnútornú organizáciu a početné stavy správ Zboru požiarnej ochrany a zariadení požiarnej ochrany určuje náčelník zboru.
(4)
Územné obvody správ Zboru požiarnej ochrany a ich sídla oznamuje ministerstvo vnútra v Zbierke zákonov.10b)
§ 46d
(1)
Zbor požiarnej ochrany je financovaný zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Pri plnení svojich úloh hospodári s majetkom vo vlastníctve Slovenskej republiky.
(2)
Rozpočtové prostriedky na činnosť Zboru požiarnej ochrany zabezpečuje a spravuje ministerstvo vnútra.
(3)
Ministerstvo vnútra ustanoví spôsob zabezpečenia Zboru požiarnej ochrany po stránke finančnej, materiálno-technickej, informatiky a spojenia, zdravotníckej a sociálnej.
§ 46e
Správy Zboru požiarnej ochrany a zariadenia požiarnej ochrany môžu poskytovať za úhradu odborné služby; poskytnutím týchto služieb nesmie však byť znížená ich akcieschopnosť a pripravenosť na plnenie úloh Zboru požiarnej ochrany.“.
Pod čiarou sa dopĺňajú poznámky 10a) a 10b), ktoré znejú:
„10a)
§ 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov.
10b)
§ 9 zákona č. 131/1989 Zb. o Zbierke zákonov v znení neskorších predpisov.
§ 7 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 176/1989 Zb. o vyhlasovaní všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení orgánov Slovenskej socialistickej republiky v Zbierke zákonov.“.
27.
V tretej časti druhý oddiel znie:
„Druhý oddiel
Pracovnoprávne vzťahy príslušníkov
§ 47
Pracovný pomer
(1)
Príslušník je v pracovnom pomere
a)
k okresnej správe Zboru požiarnej ochrany alebo
b)
k ministerstvnu vnútra
(ďalej len „organizácia“).
(2)
Ak tento zákon neustanovuje inak, plní úlohy vedúceho organizácie v pracovnoprávnych vzťahoch príslušníkov, ktorí sú v pracovnom pomere
a)
k okresnej správe Zboru požiarnej ochrany, náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo
b)
k ministerstvu vnútra, náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany.
(3)
V pracovnoprávnych vzťahoch náčelníkov okresných správ Zboru požiarnej ochrany plní úlohy vedúceho organizácie náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany; u náčelníka hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany minister vnútra.
§ 48
Podmienky prijatia
(1)
Príslušníkom môže byť len česko-slovenský štátny občan, ktorý je bezúhonný, morálne a zdravotne spôsobilý, spĺňa kvalifikačné predpoklady na dojednávaný druh práce v Zbore požiarnej ochrany a dovŕšil vek 18 rokov.
(2)
Podmienku dovŕšenia veku podľa odseku 1 nemusia spĺňať absolventi stredných škôl požiarnej ochrany; ustanovenia všeobecných predpisov o pracovných podmienkach mladistvých tým nie sú dotknuté.
(3)
Podrobnosti o podmienkach prijatia a výnimky z nich ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 49
Sľub
Príslušník je povinný zložiť tento sľub:
„Ja, príslušník Zboru požiarnej ochrany, sľubujem na svoju česť a svedomie, že budem chrániť životy a zdravie občanov a majetok pred požiarmi. Svoje povinnosti budem vykonávať svedomite a pri ich plnení sa budem riadiť ústavou a zákonmi. Tak sľubujem!“.
§ 50
Skúšobná doba
S príslušníkom môže byť pri prijatí do pracovného pomeru dohodnutá skúšobná doba až 6 mesiacov.
§ 51
Odborná spôsobilosť
(1)
Vybrané funkcie v Zbore požiarnej ochrany môžu vykonávať len príslušníci s požadovanou odbornou spôsobilosťou.
(2)
Okruh týchto funkcií, obsah odbornej spôsobilosti, spôsob a podmienky jej overovania a osvedčovania, ako aj vydávanie a odnímanie osvedčení o odbornej spôsobilosti ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 52
Prevedenie na inú prácu
(1)
Príslušníka možno previesť i bez jeho súhlasu na inú prácu, než bola dohodnutá v pracovnej zmluve až na 30 pracovných dní v kalendárnom roku tiež vtedy, ak to vyžaduje dôležitá potreba výkonu služby.
(2)
Príslušníkovi, ktorý bol prevedený na inú prácu podľa odseku 1, patrí mzda podľa skutočne vykonávanej práce, najmenej však vo výške jeho priemerného zárobku, ktorý dosahoval pred prevedením.
§ 53
Skončenie pracovného pomeru
Pracovný pomer príslušníka sa skončí tiež dňom nasledujúcim po dni, keď
a)
odmietol zložiť sľub,
b)
nadobudlo právoplatnosť rozhodnutie o odňatí jeho hodnosti.
§ 54
Povinnosti príslušníkov
(1)
Príslušník je povinný okrem ostatných povinností vyplývajúcich z jeho pracovného pomeru
a)
plniť rozkazy svojich náčelníkov a veliteľov vydávané pri plnení úloh Zboru požiarnej ochrany podľa § 44 písm. b); splnenie rozkazu môže odmietnuť len vtedy, ak by jeho splnením spáchal trestný čin,
b)
zvyšovať svoje odborné znalosti a udržiavať si potrebnú fyzickú zdatnosť,
c)
nosiť rovnošatu pri výkone služby,
d)
dodržiavať zásady služobnej zdvorilosti.
(2)
Podrobnosti o povinnostiach príslušníkov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 55
Odmeny a kárne opatrenia
(1)
Minister, náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany a náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany môžu príslušníkom udeľovať odmeny a ukladať kárne opatrenia.
(2)
Odmenami sú:
a)
vecný dar,
b)
peňažná odmena,
c)
mimoriadne povýšenie alebo vymenovanie do prvej dôstojníckej hodnosti.
(3)
Kárnymi opatreniami sú tiež:
a)
predĺženie doby výsluhy rokov v hodnosti o jeden rok,
b)
zníženie hodnosti o jeden stupeň na dobu jedného roka.
(4)
Podrobnosti o udeľovaní odmien a ukladaní kárnych opatrení ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 56
Pracovný čas a práca nadčas
(1)
Pracovný čas príslušníkov môže byť rozvrhnutý nerovnomerne.
(2)
Dĺžka pracovnej smeny pri nerovnomerne rozvrhnutom pracovnom čase nesmie prekročiť 18 hodín. Do tejto doby sa nezapočítava pracovná pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska, ani práca nadčas.
(3)
V kalendárnom roku možno nariadiť príslušníkovi prácu nadčas v rozsahu najviac 300 hodín.
§ 57
Pracovná pohotovosť
(1)
Príslušníkom sa môže nariadiť pracovná pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska, a to najviac v rozsahu 900 hodín v kalendárnom roku.
(2)
Ak je príslušník v čase pracovnej pohotovosti povolaný na výkon práce nad rozsah určeného a rozvrhnutého týždenného pracovného času, ide o výkon práce nadčas. Ak nie je povolaný na výkon práce, započítava sa pracovná pohotovosť na pracovisku od odpracovanej doby v rozsahu jednej tretiny a pracovná pohotovosť mimo pracoviska v rozsahu jednej pätiny; táto doba sa nezapočítava do počtu hodín najviac prípustnej práce nadčas v kalendárnom roku podľa § 56 ods. 3.
§ 58
Starostlivosť o príslušníkov
(1)
Organizácia je povinná zabezpečiť príslušníkom, ktorí vykonávajú službu za sťažených podmienok pri zásahu alebo v súvislosti s ním alebo pri zisťovaní príčin vzniku požiarov v potrebnom rozsahu bezplatné stravovanie a odpočinok.
(2)
Podrobnosti o poskytovaní bezplatného stravovania a odpočinku ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 59
Rekondičný pobyt
(1)
Rekondičného pobytu v trvaní siedmich dní nepretržite v kalendárnom roku sú povinní sa zúčastniť
a)
príslušníci starší ako 40 rokov, ktorí vykonávajú činnosti osobitne obtiažne alebo zdraviu škodlivé,
b)
ostatní príslušníci, ak tak rozhodne príslušná lekárska komisia.
(2)
Podrobnosti o poskytovaní a vykonávaní rekondičného pobytu ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.“.
28.
Za § 59 sa vkladá nový § 59a, ktorý znie:
㤠59a
Ak nie je v tomto zákone alebo v pracovnoprávnom predpise vydanom na jeho zákláde ustanovené inak, vzťahujú sa na pracovnoprávne vzťahy príslušníkov Zákonník práce a pracovnoprávne predpisy vydané na jeho základe.“.
29.
V tretej časti tretí oddiel znie:
„Tretí oddiel
Hodnosti a rovnošata
§ 60
Hodnosti
(1)
Príslušníkom patria hodnosti s vyjadrením príslušnosti k Zboru požiarnej ochrany. Príslušnosť k Zboru požiarnej ochrany sa vyjadruje skratkou „PO“ pri hodnosti.
(2)
Ustanovujú sa tieto hodnosti
a)
práporčícke: rotný PO, rotmajster PO, nadrotmajster PO, podpráporčík PO, práporčík PO, nadpráporčík PO,
b)
dôstojnícke: podporučík PO, poručík PO, nadporučík PO, kapitán PO, major PO, podplukovník PO, plukovník PO.
§ 61
Vymenúvanie a povyšovanie do hodnosti
(1)
Pri vzniku pracovného pomeru sa príslušník vymenúva do hodnosti rotného PO; ak má úplné stredné vzdelanie do hodnosti rotmajstra PO a ak má vysokoškolské vzdelanie do hodnosti podporučíka PO.
(2)
Do práporčíckej hodnosti vymenúva a povyšuje
a)
príslušníkov, ktorí sú v pracovnom pomere k okresnej správe Zboru požiarnej ochrany, náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany,
b)
príslušníkov, ktorí sú v pracovnom pomere k ministerstvu vnútra, náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany.
(3)
Do dôstojníckej hodnosti príslušníkov vymenúva a povyšuje náčelník hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo minister vnútra.
(4)
Príslušník má nárok na povýšenie, ak
a)
vykonáva počas určenej doby funkciu, pre ktorú je ustanovená vyššia hodnosť,
b)
uplynula mu určená doba výsluhy rokov v hodnosti,
c)
spĺňa podmienku požadovaného vzdelania a
d)
dosahuje dobré výsledky vo výkone služby.
(5)
Povyšovanie do hodností plukovníka PO je výberové.
§ 62
Odňatie hodnosti
(1)
Príslušníkovi, ktorý sa dopustil konania, ktoré je v príkrom rozpore so sľubom alebo ďalšími požiadavkami kladenými na príslušníka, sa môže odňať hodnosť.
(2)
Práporčícku hodnosť príslušníkovi odníma náčelník zboru; dôstojnícku hodnosť odníma minister vnútra.
§ 63
Podrobnosti o hodnostiach príslušníkov, výnimky z § 61 ods. 1 a konanie vo veciach hodností príslušníkov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 64
Rovnošata
(1)
Príslušníkom patrí rovnošata a iné súčasti výstroja.
(2)
Na rovnošatách príslušníkov sa používa štátny znak Slovenskej republiky.10c)
(3)
Podmienky poskytovania rovnošaty a ďalšie podrobnosti o rovnošate a iných súčastiach výstroja ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.".
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 10c), ktorá znie:
„10c)
Čl. 6 ústavného zákona Slovenskej národnej rady č. 50/1990 Zb. o názve, štátnom znaku, štátnej vlajke, štátnej pečati a o štátnej hymne Slovenskej republiky.“.
30.
§ 65 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
jednotka Zboru požiarnej ochrany, ktorá je zložená z prílušníkov,“.
31.
§ 66 znie:
㤠66
Na základe dohody medzi ministerstvom vnútra a organizáciou môže byť jednotka Zboru požiarnej ochrany zriadená v organizácii. Zásady zriaďovania jednotiek Zboru požiarnej ochrany v organizáciách ustanoví vláda Slovenskej republiky.“.
32.
V § 67 ods. 1 sa slová „krajský národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „krajského národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 3 v druhej časti vety za bodkočiarkou sa slová „krajského národného výboru, v územnom obvode ktorého“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany, v územnom obvode ktorej“.
33.
V § 68 ods. 1 sa v prvej vete slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“ a v druhej vete sa slová „okresným národným výborom“ nahrádzajú slovami „okresnou správou Zboru požiarnej ochrany“.
Odsek 2 znie:
„(2)
Organizácia môže zriadiť dobrovoľný závodný požiarny zbor; jeho veliteľa vymenúva a odvoláva organizácia so súhlasom okresnej správy Zboru požiarnej ochrany.“.
V odseku 3 sa v prvej časti vety slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“.
34.
V § 69 ods. 2 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“ a na konci sa slová „okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany“.
35.
§ 71 ods. 2 znie:
„(2)
Veliteľ jednotky požiarnej ochrany zodpovedá za jej pripravenosť a činnosť tomu, kto túto jednotku zriadil alebo ju riadi.“.
36.
V § 73 ods. 1 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“. V odseku 2 prvá veta znie: „Okresné správy Zboru požiarnej ochrany sú oprávnené v prípade naliehavej potreby pri zdolávaní požiarov sústreďovať a nasadzovať jednotky požiarnej ochrany bez ohľadu na to, komu sú podriadené, a vecné prostriedky požiarnej ochrany bez ohľadu na to, kto s nimi disponuje.“ V druhej vete sa slovo „krajov“ nahrádza slovom „okresov“.
37.
V § 74 sa za slová „Ministerstvo vnútra“ dopĺňajú slová „správy Zboru požiarnej ochrany“, slová „národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“ a na konci vety sa vypúšťajú slová „najmä Zväzu požiarnej ochrany, Revolučného odborového hnutia a Socialistického zväzu mládeže.“.
38.
Nadpis pod § 75 znie:
„Dobrovoľné združenie občanov na úseku požiarnej ochrany“.
39.
V § 75 sa v prvej časti vety slová „Zväz požiarnej ochrany“ nahrádzajú slovami „Dobrovoľné združenie občanov na úseku požiarnej ochrany“, slová „národným výborom“ nahrádzajú slovom „obciam“ a v ustanovení písmena e) sa slová „miestnych národných výborov“ nahrádzajú slovom „obcí“.
40.
§ 76 znie:
㤠76
(1)
Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany alebo okresná správa Zboru požiarnej ochrany môže uložiť pokutu až do 100 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosť vyplývajúcu z predpisov o požiarnej ochrane tým, že
a)
neoznačí pracoviská so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom príslušnými príkazmi, zákazmi a pokynmi,
b)
nevykonáva pravidelnú kontrolu dodržiavania predpisov o požiarnej ochrane a plnenia príkazov, zákazov a pokynov týkajúcich sa požiarnej ochrany,
c)
nevykonáva pravidelné školenie pracovníkov organizácie o požiarnej ochrane a odbornú prípravu jednotky požiarnej ochrany a požiarnych hliadok,
d)
neumožní alebo sťažuje výkon štátneho požiarneho dozoru,
e)
nevyhotoví predpísanú dokumentáciu požiarnej ochrany alebo ju neudržiava v súlade so skutočným stavom,
f)
nezabezpečí vybavenie objektov požiarnou signalizáciou, hasiacimi zariadeniami, požiarnou technikou a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany v množstve a druhoch zodpovedajúcich požiarnemu nebezpečenstvu v organizácii alebo tieto neudržiava v použiteľnom stave,
g)
neposkytne na výzvu veliteľa cvičenia, veliteľa jednotky požiarnej ochrany, okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo orgánu obce potrebnú vecnú pomoc alebo neumožní vstup na nehnuteľnosť na vykonanie potrebných opatrení v súvislosti s cvičením jednotiek požiarnej ochrany, hoci na to bola povinná,
h)
neoznámi orgánu, ktorý v nej vykonáva štátny požiarny dozor, vznik požiaru v organizácii.
(2)
Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany alebo okresná správa Zboru požiarnej ochrany môže uložiť pokutu až do 250 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosť vyplývajúcu z predpisov o požiarnej ochrane tým, že
a)
znemožní prístup k núdzovým východom, únikovým cestám alebo k rozvodným zariadeniam elektrickej energie, plynu a vody, najmä nesprávnym uskladnením materiálov,
b)
poruší rozhodnutie o vylúčení veci z používania alebo rozhodnutie o zastavení prevádzky,
c)
neustanoví technika požiarnej ochrany alebo špecialistu požiarnej ochrany alebo nezriadi požiarnu hliadku alebo požiarnotechnickú komisiu,
d)
nezriadi jednotku požiarnej ochrany, hoci bola povinná ju zriadiť, alebo ju nevybaví potrebnou požiarnou technikou a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany alebo zníži pripravenosť a akcieschopnosť jednotky požiarnej ochrany, požiarnej techniky a iných vecných prostriedkov požiarnej ochrany pri ich používaní na činnosti nesúvisiace s požiarnou ochranou,
e)
nedodrží predpisy o skladovaní a manipulácii s horľavými látkami alebo nevykoná potrebné opatrenia pri činnostiach spojených so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom alebo pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb,
f)
nevykoná v určenej lehote opatrenia uložené na odstránenie zistených nedostatkov,
g)
neposkytne na výzvu veliteľa zásahu, veliteľa jednotky požiarnej ochrany, okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo orgánu obce potrebnú vecnú pomoc, neumožní vstup na nehnuteľnosť na vykonanie potrebných opatrení v súvislosti so zdolávaním požiaru alebo záchrannými prácami, hoci na to bola povinná,
h)
vypaľuje kroviská, trávu, burinu, suché lístie a strniská na poľnohospodárskej pôde a zakladá oheň v lesných porastoch a vysokej zeleni.
(3)
Ministerstvo vnútra môže uložiť pokutu až do 250 000 Kčs organizácii, ktorá porušila povinnosť vyplývajúcu z predpisov o požiarnej ochrane tým, že koná v rozpore s rozhodnutím, ktorým jej bola zakázaná výroba, uvádzanie do obehu, dovoz alebo ktorým jej bolo uložené vykonanie iných opatrení pri výrobkoch vykazujúcich závažné nedostatky z hľadiska požiarnej bezpečnosti.
(4)
Organizácii, ktorá opätovne porušila povinnosť, za ktorú jej bola v predchádzajúcich troch rokoch uložená pokuta, môže obvodná správa Zboru požiarnej ochrany, okresná správa Zboru požiarnej ochrany alebo ministerstvo vnútra uložiť ďalšiu pokutu až do dvojnásobku pokuty ustanovenej v odsekoch 1 až 3.
(5)
Pri určovaní výšky pokuty sa prihliada najmä na závažnosť a čas trvania protiprávneho konania a na rozsah spôsobenej škody.
(6)
Uložením pokuty podľa odsekov 1 až 4 zostáva nedotknutá zodpovednosť organizácie za spôsobenú škodu a postih jej pracovníkov podľa pracovnoprávnych predpisov.“.
41.
V § 77 sa odsek 2 vypúšťa; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
42.
V § 78 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodná správa Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 3 v ustanovení písmena b) sa slová „národným výborom“ nahrádzajú slovami „orgánom obce“ a v ustanovení písmena e) sa na konci slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo obce“.
43.
Za § 78 sa vkladá nový § 78a, ktorý včítane nadpisu znie:
㤠78a
Blokové konanie
Obvodné správy Zboru požiarnej ochrany a okresné správy Zboru požiarnej ochrany sú oprávnené ukladať a vyberať pokuty v blokovom konaní za priestupky na úseku požiarnej ochrany.13a)“.
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 13a), ktorá znie:
„13a)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení neskorších predpisov.“.
44.
V § 79 sa odsek 2 vypúšťa; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
45.
V § 80 ods. 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“.
46.
V § 84 ods. 1 sa slová „okresný národný výbor, v územnom obvode ktorého“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany, v územnom obvode ktorej“. V odseku 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „okresná správa Zboru požiarnej ochrany“.
47.
V § 85 ods. 1 sa slová „krajského národného výboru a okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany a obvodnej správy Zboru požiarnej ochrany“. V odseku 2 sa slová „krajského národného výboru a okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresnej správy Zboru požiarnej ochrany“.
48.
V § 86 sa slová „Československá socialistická republika“ nahrádzajú slovami „Česká a Slovenská Federatívna Republika“.
49.
V § 87 ods. 1 sa slová „Československá socialistická republika“ nahrádzajú slovami „Česká a Slovenská Federatívna Republika“.
50.
V § 88 ods. 2 písm. b) sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „obecný úrad“.
51.
§ 89 ods. 2 písm. b) znie:
„b)
náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany, ak ide o osoby poverené plnením úloh na úseku požiarnej ochrany.“.
52.
V § 91 ods. 2 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
53.
§ 94 včítane nadpisu znie:
㤠94
Vzťah zákona k všeobecným predpisom o správnom konaní
(1)
V konaní o právach, právom chránených záujmoch alebo povinnostiach občanov alebo organizácií, v ktorom rozhodujú orgány štátnej správy na úseku požiarnej ochrany podľa všeobecných predpisov o správnom konaní,17) sú vecne príslušné konať v prvom stupni obvodné správy Zboru požiarnej ochrany, ak tento zákon neustanovuje inak.
(2)
Okresná správa Zboru požiarnej ochrany vykonáva v druhom stupni štátnu správu na úseku požiarnej ochrany vo veciach, v ktorých v prvom stupni konajú obvodné správy Zboru požiarnej ochrany. Okresná správa Zboru požiarnej ochrany je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých podľa všeobecných predpisov o správnom konaní17) v oblasti štátnej správy na úseku požiarnej ochrany rozhodovala v prvom stupni obec.
(3)
Na vydávanie osvedčení o odbornej spôsobilosti na výkon funkcie technika požiarnej ochrany, špecialistu požiarnej ochrany alebo funkcie zriadenej podľa § 8 a ďalej na rozhodovanie podľa § 31 ods. 1 písm. b) a c), § 38, § 67 ods. 2 a 3 a § 73 ods. 2 tohto zákona sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.17)“.
54.
§ 96 včítane nadpisu znie:
㤠96
Používanie jednotiek požiarnej ochrany a vecných prostriedkov požiarnej ochrany na iné účely
Jednotky požiarnej ochrany, požiarnu techniku a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany možno používať na činnosť nesúvisiacu s požiarnou ochranou iba vtedy, ak ich použitím nebude znížená akcieschopnosť a pripravenosť jednotky požiarnej ochrany na plnenie jej úloh podľa tohto zákona.“.
55.
Za § 96 sa vkladá nový § 96a, ktorý včítane nadpisu znie:
㤠96a
Mestský požiarny zbor
(1)
Na plnenie úloh hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košíc na úseku požiarnej ochrany zriaďuje príslušné mestské zastupiteľstvo mestský požiarny zbor.
(2)
Na čele mestského požiarneho zboru je veliteľ, ktorého na návrh primátora vymenúva do funkcie na dobu neurčitú a odvoláva z nej mestské zastupiteľstvo. Veliteľ mestského požiarneho zboru zodpovedá za svoju činnosť primátorovi.
(3)
Organizáciu, riadenie a početné stavy mestského požiarneho zboru upraví mestské zastupiteľstvo v štatúte; v tomto štatúte môže upraviť tiež úlohy mestského požiarneho zboru.“.
56.
§ 100 znie:
㤠100
Ministerstvo vnútra vydá
a)
všeobecne záväzné právne predpisy na vykonanie § 6 ods. 2, § 7 ods. 2, § 10 ods. 5, § 11 ods. 2, § 12 ods. 2, § 13 ods. 3, § 14 ods. 2, § 15 ods. 2, § 16 ods. 3, § 17 ods. 4, § 30, § 31 ods. 2, § 32 ods. 1 písm. b) bod 2, § 34 ods. 1 písm. b), § 42, § 65 ods. 2, § 70 ods. 3, § 71 ods. 3, § 72 ods. 1 a 4 a § 88 ods. 3 tohto zákona,
b)
po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky a príslušným odborovým orgánom všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 48 ods. 3, § 51 ods. 2, § 54 ods. 2, § 55 ods. 4, § 58 ods. 2 a § 59 ods. 2 tohto zákona,
c)
po dohode s Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky, Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvom financií Slovenskej republiky všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 25 ods. 3 tohto zákona,
d)
po prerokovaní s Federálnym ministerstvom obrany a Federálnym ministerstvom vnútra všeobecne záväzný právny predpis na vykonanie § 63, § 64 ods. 3 a § 93 ods. 3 tohto zákona.“.
Čl. II
(1)
Správy Zboru požiarnej ochrany a zariadenia požiarnej ochrany podľa tohto zákona sa zriadia z doterajších správ Zboru požiarnej ochrany národných výborov, útvarov Zboru požiarnej ochrany, správy Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra a organizácií na úseku požiarnej ochrany riadených ministerstvom vnútra.
(2)
Príslušníci, ktorí boli v pracovnom pomere k okresnému národnému výboru, ku krajskému národnému výboru, k ministerstvu vnútra alebo ním riadenej organizácii na úseku požiarnej ochrany, sa považujú odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona za príslušníkov podľa tohto zákona.
(3)
Zloženie sľubu podľa tohto zákona u príslušníkov uvedených v odseku 2 zabezpečia náčelníci najneskôr do 5 dní od nástupu príslušníka do práce po dni nadobudnutia účinnosti tohto zákona; pri odmietnutí zložiť sľub sa postupuje podľa § 53.
(4)
Príslušníkom sa zachovávajú hodnosti a započítava uplynutá doba výsluhy rokov v hodnosti podľa doterajších predpisov.
(5)
V konaní vo veciach hodností začatých do dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona sa postupuje podľa doterajších predpisov.
(6)
Podľa doterajších predpisov sa posudzujú nároky vzniknuté z pracovného pomeru do dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona a právne úkony týkajúce sa vzniku, zmeny a skončenia pracovného pomeru vykonané pred týmto dňom a ich právne účinky, i keď nastanú po tomto dni, ako aj lehoty, ktoré začali plynúť pred týmto dňom.
(7)
Dňom nadobudnutia účinnosti tohto zákona prechádza na okresné správy Zboru požiarnej ochrany plnenie úloh jednotiek požiarnej ochrany, ktoré podľa zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane, iných zákonov alebo všeobecne záväzných právnych predpisov ku dňu účinnosti tohto zákona plnili útvary Zboru požiarnej ochrany národných výborov; na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a na území mesta Košíc prechádza plnenie týchto úloh na mestské požiarne zbory.
(8)
Kde sa v iných zákonoch alebo všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o obecnom požiarnom zbore rozumie sa tým dobrovoľný verejný požiarny zbor podľa tohto zákona.
(9)
Veci, ktoré krajské národné výbory a okresné národné výbory nevybavili do dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona, vybavia okresné správy Zboru požiarnej ochrany a obvodné správy Zboru požiarnej ochrany zriadené podľa tohto zákona.
(10)
Pokiaľ sa v iných zákonoch alebo všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o správe Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra, správach Zboru požiarnej ochrany národných výborov, útvaroch Zboru požiarnej ochrany a o príslušníkoch Zboru požiarnej ochrany rozumejú sa tým správy Zboru požiarnej ochrany a príslušníci podľa tohto zákona.
Čl. III
Zrušujú sa:
1.
§ 106, § 107 a § 109 vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 40/1986 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady o požiarnej ochrane.
2.
Úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky z 29. mája 1986 č. SE-31-65/2-86, ktorou sa podrobnejšie upravujú niektoré pracovnoprávne vzťahy a hodnosti príslušníkov Zboru požiarnej ochrany (reg. v čiastke 13/1986 Zb.).
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon č. 526/1990 Sb. | Zákon č. 526/1990 Sb.
Zákon o cenách
Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 86/1990
* ČÁST I - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST II - REGULACE CEN (§ 3 — § 10a)
* ČÁST III - CENOVÁ EVIDENCE A CENOVÉ INFORMACE (§ 11 — § 13)
* ČÁST IV - CENOVÁ KONTROLA (§ 14 — § 14a)
* ČÁST V - PŘESTUPKY (§ 16 — § 17b)
* ČÁST VI - Působnost cenových orgánů (§ 18a — § 18l)
* ČÁST VII - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 19 — § 22)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb., 462/2024 Sb.)
526
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 1990
o cenách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie14) a upravuje
a)
uplatňování, regulaci a kontrolu cencen zbožízboží pro tuzemský trh,
b)
působnost a některé postupy cenových orgánů.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
zbožímzbožím výrobky, výkony, práce a služby,
b)
cenoucenou peněžní částka uplatňovaná při nákupu a prodeji zbožízboží podle § 2 až 13,
c)
uplatňováním cenyceny její nabízení, sjednávání nebo požadování,
d)
prodávajícím osoba, která uplatňuje cenucenu na straně nabídky,
e)
kupujícímkupujícím osoba, která uplatňuje cenucenu na straně poptávky,
f)
spotřebitelemspotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,
g)
cenovým orgánem orgán moci výkonné nebo orgán územního samosprávného celku, pokud vykonává působnost v oblasti cen podle tohoto zákona,
h)
ekonomicky oprávněnými náklady náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu,
i)
přiměřeným ziskempřiměřeným ziskem zisk spojený s výrobou a prodejem daného zbožízboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období.
(3)
Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále též pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostemnemovitostem včetně užívacích práv k nemovitostem.
(4)
Zákon se nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, upravené zvláštními předpisy.
(5)
Nepřiměřený majetkový prospěch podle tohoto zákona získá
a)
prodávající, jestliže prodá zbožízboží za cenucenu
1.
zahrnující ekonomicky neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk získaný na základě uplatnění vyšší cenyceny prodeje oproti tržní hodnotě podle zákona o oceňování majetku, v případě zneužití výhodnějšího hospodářského postavení na trhu,
2.
vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenucenu, nebo
3.
vyšší, než by odpovídalo pravidlům cenové regulace,
b)
kupujícíkupující, jestliže nakoupí zbožízboží za cenucenu
1.
výrazně nedosahující ekonomicky oprávněných nákladů nebo nižší, než je tržní hodnota podle zákona o oceňování majetku, v případě zneužití výhodnějšího hospodářského postavení na trhu, nebo
2.
nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenucenu.
(6)
Při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů podle odstavce 2 písm. h) se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zbožízboží.
(7)
ProdávajícíProdávající získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem jeho připsání na účet, popřípadě dnem převzetí hotovosti. KupujícíKupující získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem, kdy získal předmětné plnění.
§ 2
Uplatňování ceny
(1)
CenaCena se uplatňuje pro zbožízboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran (dále jen „určené podmínky“). Podle určených podmínek mohou být součástí cenyceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zbožízboží, zisk, příslušná daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění.
(2)
Dohoda o ceněceně je dohoda o výši cenyceny nebo o způsobu, jakým bude cenacena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenucenu dostatečně určuje. Dohoda o ceněceně vznikne také tím, že kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboží cenucenu ve výši požadované prodávajícím.
(3)
Prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch.
(4)
Výhodnější hospodářské postavení podle odstavce 3 má prodávajícíprodávající nebo kupujícíkupující, který uplatňuje cenyceny na trhu, aniž by při tom byl vystaven podstatné cenové soutěži. Hospodářské postavení prodávajícíhoprodávajícího nebo kupujícího se posuzuje zejména podle objemu prodaného nebo nakoupeného zbožízboží, hospodářské a finanční síly a právních nebo jiných překážek vstupu na trh.
(5)
Ustanovení odstavců 3 a 4 se vztahují i na cenucenu obchodního nebo zprostředkovatelského výkonu, i když není samostatně sjednána.
ČÁST II
REGULACE CEN
§ 3
(1)
Regulací cenRegulací cen se rozumí stanovení cencen, mezí, ve kterých mohou být uplatňovány, nebo usměrňování jejich výše cenovými orgány.
(2)
Cenové orgány příslušné k regulaci cenregulaci cen podle tohoto zákona mohou regulovat cenyceny
a)
je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže,
b)
vyžaduje-li to mimořádná tržní situace,
c)
vyžadují-li to předpisy Evropské unie, nebo
d)
vyžaduje-li to veřejný zájem spočívající v udržení vyváženého postavení prodávajícího a kupujícího u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů.
(3)
ZbožíZboží podléhající regulaci cenregulaci cen, uplatněný způsob a podmínky regulace cenregulace cen, úředně stanovené cenyceny, pravidla a postupy pro stanovení těchto cencen a jejich změn stanoví příslušný cenový orgán cenovým výměrem ve formě opatření obecné povahy.
(4)
Návrh cenového výměru se nezveřejňuje a námitky ani připomínky se k němu nepodávají. Veřejné projednání návrhu cenového výměru se neprovádí.
(5)
Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání cenového výměru podle odstavce 2, příslušný cenový orgán jej bezodkladně zruší nebo změní; § 10 se použije obdobně.
(6)
Návrh na zrušení cenového výměru nebo jeho části podle soudního řádu správního lze podat nejdéle do tří měsíců ode dne, kdy tento cenový výměr nabyl účinnosti.
§ 4
Způsoby regulace cen
(1)
Způsoby regulace cencen podle tohoto zákona jsou
a)
stanovení cencen (dále jen „úředně stanovené cenyceny“),
b)
usměrňování vývoje cencen v návaznosti na věcné podmínky (dále jen „věcné usměrňování cencen“),
c)
cenové moratoriumcenové moratorium.
(2)
Způsoby regulace cencen lze účelně spojovat.
§ 5
Úředně stanovené ceny
(1)
Úředně stanovené cenyceny jsou cenyceny určeného druhu zbožízboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální, přičemž
a)
maximální cenacena je cenacena, kterou není přípustné překročit,
b)
pevná cenacena je cenacena, od které se není přípustné odchýlit,
c)
minimální cenacena je cenacena, kterou není přípustné podkročit.
(2)
Cenové orgány mohou stanovit u stejného zbožízboží souběžně maximální a minimální cenucenu.
(3)
V rámci regulace cenregulace cen mohou cencenové orgány stanovit další podmínky pro uplatňování těchto cen a jejich změn.
(4)
Tento způsob regulace cenregulace cen platí pro všechny prodávajícíprodávající a kupující určeného druhu zbožízboží.
§ 6
Věcné usměrňování cen
(1)
Věcné usměrňování cencen spočívá ve stanovení podmínek cencenovými orgány pro uplatňování cen. Tyto podmínky jsou
a)
maximální rozsah možného zvýšení cenyceny zbožízboží ve vymezeném období,
b)
maximální podíl, v němž je možné promítnout do cenyceny zvýšení cencen určených vstupů ve vymezeném období, nebo
c)
závazný postup při tvorbě cenyceny nebo při kalkulaci cenyceny, včetně zahrnování přiměřeného ziskupřiměřeného zisku do cenyceny.
(2)
Strukturu kalkulace cenyceny včetně jednotkového množství zbožízboží, na které je kalkulace cenyceny sestavována, stanoví příslušný cenový výměr.
(3)
Kalkulace se sestavuje na jednotkové množství prodávaného zbožízboží a vychází z nákladů, objemu zisku a množství prodeje zbožízboží pro kalkulační období stanovené příslušným cenovým výměrem.
(4)
Tento způsob regulace cenregulace cen platí pro všechny prodávajícíprodávající určeného druhu zbožízboží.
§ 7
(1)
Jestliže pro smlouvy, které nabyly účinnosti před nabytím účinnosti nového cenového výměru, byla sjednána nižší cenacena, než je nejnižší přípustná cenacena podle tohoto cenového výměru, platí za sjednanou cenucenu ta, která je podle tohoto cenového výměru nejnižší přípustná.
(2)
Jestliže pro smlouvy, které nabyly účinnosti před nabytím účinnosti nového cenového výměru, byla sjednána vyšší cenacena, než je nejvyšší přípustná cenacena podle tohoto cenového výměru, platí za sjednanou cenucenu ta, která je podle tohoto cenového výměru nejvyšší přípustná.
§ 9
Cenové moratorium
(1)
Cenovým moratoriemCenovým moratoriem se rozumí časově omezený zákaz zvyšování cencen nad dosud platnou úroveň na trhu daného zboží.
(2)
Cenové moratoriumCenové moratorium stanoví vláda cenovým výměrem.
(3)
Cenové moratoriumCenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu dvanácti měsíců.
(4)
Tento způsob regulace cenregulace cen platí pro všechny prodávajícíprodávající určeného druhu zbožízboží.
§ 10
Zveřejňování cenových výměrů
(1)
Cenové výměry zveřejňuje
a)
vláda, Ministerstvo financí, kraj a obec v Cenovém věstníku,
b)
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví,
c)
Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku a
d)
Český telekomunikační úřad v Poštovním věstníku.
(2)
Cenový výměr je zveřejněn dnem vydání příslušné částky věstníku, uvedeném v jejím záhlaví, na portálu veřejné správy.
(3)
Cenový výměr nabývá účinnosti šedesátým dnem ode dne zveřejnění, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak nebo nestanoví-li cenový orgán, který jej vydal, počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, může stanovit cenový orgán, který cenový výměr vydal, dřívější počátek účinnosti cenového výměru, nejdříve však den následující po dni jeho zveřejnění.
(4)
Cenový orgán, který cenový výměr vydal, zveřejní oznámení o zveřejnění cenového výměru podle odstavce 2 na své úřední desce po dobu alespoň 15 dnů. Ustanovení § 173 odst. 1 věty první část za středníkem správního řádu se neužije.
§ 10a
Cenový věstník
Ministerstvo financí vydává Cenový věstník.
ČÁST III
CENOVÁ EVIDENCE A CENOVÉ INFORMACE
§ 11
Cenová evidence
(1)
ProdávajícíProdávající je povinen vést cenovou evidenci o uplatňovaných cenáchcenách s uvedením jednoznačně identifikujícího názvu, popřípadě druhu prodávaného zbožízboží, výše uplatňované cenyceny a doby jejího uplatňování, pokud jde o zbožízboží
a)
s úředně stanovenou cenoucenou,
b)
s cenoucenou podléhající věcnému usměrňování cencen, nebo
c)
prodávané spotřebitelispotřebiteli.
(2)
U výrobku podléhajícího rychlé zkáze, u kterého dochází ke změnám cencen v závislosti na jeho stavu v průběhu dne, se eviduje pouze výchozí cenacena tohoto výrobku daného dne.
(3)
Součástí cenové evidence podle odstavce 1 písm. a) jsou dále podklady prokazující dodržení pravidel regulace cenregulace cen.
(4)
Součástí cenové evidence podle odstavce 1 písm. b) je dále kalkulace cenyceny včetně podkladů prokazujících dodržení pravidel regulace cenregulace cen.
(5)
ProdávajícíProdávající je povinen uchovávat cenovou evidenci 3 roky po dni skončení platnosti cenyceny zbožízboží.
§ 12
Cenové informace
(1)
ProdávajícíProdávající, kupující a orgány veřejné moci poskytují informace, které si cenové orgány vyžádají
a)
pro potřeby vyhodnocování vývoje cencen a regulace cenregulace cen,
b)
v souvislosti s cenovou kontrolou nebo řízením o přestupku pro potřeby stanovení obvyklé výše ekonomicky oprávněných nákladů, přiměřeného ziskupřiměřeného zisku nebo tržní hodnoty podle § 1 odst. 5, nebo
c)
pro zprávu o činnosti cenových orgánů podle § 17b.
(2)
Správce daně poskytne Ministerstvu financí na vyžádání informace získané při správě daní pro účely vyhodnocování vývoje cencen a regulace cenregulace cen. Poskytnutí těchto informací není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
(3)
Cenové orgány poskytnou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na vyžádání informace získané podle odstavce 1 za účelem výkonu jeho dozorových pravomocí stanovených zákonem o ochraně hospodářské soutěže nebo zákonem o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů.
(4)
Poskytne-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže cenovým orgánům na jejich vyžádání informace získané při provádění šetření soutěžních podmínek podle zákona o ochraně hospodářské soutěže nebo šetření trhu a vztahů mezi odběrateli a dodavateli podle zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, které obsahují obchodní, bankovní nebo jiné obdobné zákonem chráněné tajemství, vyloučí cenové orgány z nahlížení do spisu ty části, které tyto informace obsahují, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz.
(5)
Osoby, které zjišťují a zpracovávají informace podle odstavců 1 až 4, jsou povinny zachovávat vůči třetím osobám mlčenlivost o veškerých zjištěných skutečnostech, které by mohly vést k ohrožení oprávněných zájmů zúčastněných osob.
§ 13
Označování zboží cenami
(1)
ProdávajícíProdávající je povinen, pokud nejde o prodej zbožízboží spotřebitelůmspotřebitelům, předložit kupujícímu na jeho žádost, v případě zbožízboží podléhajícího cenové regulaci, bezplatně nabídkový ceník obsahující cenyceny nabízeného zbožízboží ve vztahu k určeným podmínkám.
(2)
Prodávající je povinen při nabídce a prodeji zbožízboží poskytnout informaci spotřebitelispotřebiteli tak, aby měl spotřebitelspotřebitel možnost seznámit se s cenoucenou v české měně před jednáním o koupi zbožízboží, a to
a)
označením zbožízboží cenoucenou, kterou uplatňuje v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zbožízboží a určeným podmínkám,
b)
zpřístupněním informace o této ceněceně na viditelném místě formou ceníku,
c)
zpřístupněním informace o této ceněceně jiným přiměřeným způsobem, nelze-li označit zbožízboží cenoucenou způsoby podle písmena a) nebo b),
d)
předložením nabídkového ceníku dílů a činností, pokud se zbožízboží sestavuje z běžných dílů nebo činností na základě zvláštních požadavků spotřebitelespotřebitele, nebo
e)
oznámením odhadu cenyceny, nelze-li podat informaci o ceněceně způsoby podle písmen a) až d).
(3)
CenouCenou podle odstavce 2 se rozumí konečná nabídková cenacena, která zahrnuje všechny daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění (dále jen „prodejní cenaprodejní cena“). Údaj o prodejní ceněprodejní ceně musí být jednoznačný, snadno rozpoznatelný a dobře čitelný.
(4)
Stanoví-li tak tento zákon, je prodávající dále povinen při nabídce a prodeji balených výrobků poskytnout spotřebitelispotřebiteli také informaci o ceněceně za měrnou jednotku množství výrobku (dále jen „měrná cenacena“). Pro označování výrobků měrnou cenoucenou platí odstavec 2 písm. a) až c) a odstavec 3 věta druhá obdobně. Měrná cenacena nemusí být uvedena, je-li totožná s prodejní cenouprodejní cenou.
(5)
U měrné cenyceny se jako měrná jednotka množství uvede s ohledem na povahu výrobku 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1 metr krychlový výrobku. Lze uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo povaze výrobku.
(6)
Povinnost podle odstavce 4 se vztahuje na balené potravinářské výrobky, které jsou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15) označeny údajem o množství, objemu nebo hmotnosti výrobku, s výjimkou výrobků, u kterých není jejich označení měrnou cenoucenou vzhledem k jejich povaze nebo účelu výrobků vhodné nebo u kterých by to bylo zavádějící. U pevných potravin nacházejících se v nálevu, u kterých se musí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) uvádět kromě celkové hmotnosti i hmotnost pevné potraviny, se měrná cenacena vztahuje k udané hmotnosti pevné potraviny.
(7)
Povinnost podle odstavce 4 se dále vztahuje na balené nepotravinářské výrobky uvedené v seznamu, který stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Do seznamu podle věty první jsou zařazeny balené nepotravinářské výrobky, u kterých je jejich označení měrnou cenoucenou nezbytné pro snadné a spolehlivé srovnání cencen ze strany spotřebitelůspotřebitelů.
(8)
Povinnost označovat výrobky prodejní a měrnou cenoucenou neplatí
a)
u výrobků, které jsou nabízeny během poskytování služby, nebo
b)
u dražeb uměleckých děl a starožitností nebo jejich nabídky.
(9)
Nebalené výrobky volně ložené, nabízené podle hmotnosti, objemu, délky nebo plochy, které jsou váženy nebo měřeny v přítomnosti spotřebitelespotřebitele, a to jak v prodeji formou samoobsluhy, tak i v prodeji s obsluhou, musí být označeny pouze měrnou cenoucenou.
(10)
Pro cenyceny uváděné v reklamě na výrobky nabízené spotřebitelispotřebiteli se použijí odstavce 2 až 9 obdobně.
(11)
Výrobce zbožízboží určeného ke konečné spotřebě může uvést např. v nabídkovém ceníku, katalogu, propagačních podkladech nebo na obalu zbožízboží doporučenou cenucenu prodeje spotřebitelispotřebiteli, vždy však s označením „nezávazná doporučená spotřebitelská cenacena“.
ČÁST IV
CENOVÁ KONTROLA
§ 14
(1)
Zaměstnanci cenových orgánů se při výkonu kontrolní činnosti prokazují pověřením vydaným ve formě průkazu příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole, nebo písemným pověřením k jednotlivé kontrole. Průkaz vydává cenový orgán, do jehož působnosti cenová kontrola náleží. Průkaz obsahuje označení cenového orgánu, který průkaz vydal, jméno, příjmení, funkci a fotografii osoby, kterou cenový orgán pověřil výkonem kontroly, datum vydání, rozsah oprávnění ke kontrole a vymezení platnosti průkazu. Průkaz je opatřen otiskem úředního razítka a podepsán osobou, která průkaz vydala s uvedením jejího jména, příjmení a funkce.
(2)
Cenová kontrola spočívá
a)
ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona a cenové předpisy,
b)
v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cenregulace cen a pro řízení o porušení cenových předpisů,
c)
v kontrole plnění opatření uložených k nápravě,
d)
ve zjišťování, zda poskytovatel platebních služeb neporušuje ustanovení zákona upravujícího platební styk týkající se výše úplaty za služby poskytované v rámci základního platebního účtu.
(3)
Vznikne-li při kontrole podezření, že kontrolovaná osoba získala nepřiměřený majetkový prospěch, který je možno vyčíslit, uvede jej kontrolní pracovník v protokolu o provedené cenové kontrole. Pro jeho vyčíslení není přípustná kompenzace kladných a záporných rozdílů mezi kontrolovanými druhy zboží. Získá-li prodávající nebo kupující nepřiměřený majetkový prospěch, který sám zjistí a prokáže, že byl bezodkladně před zahájením kontroly vrácen tomu, na jehož úkor byl získán, nezapočítává se do vyčíslení nepřiměřeného majetkového prospěchu uvedeného v protokolu.
(4)
Před zahájením cenové kontroly lze zajistit důkazy potřebné pro řízení o porušení cenových předpisů v maloobchodě a ve službách i bez přítomnosti kontrolované osoby nebo osoby oprávněné jednat jménem kontrolované osoby za účasti osob zajišťujících prodej zbožízboží nebo poskytování služby. O těchto důkazech a průběhu cenové kontroly mohou cenové orgány pořizovat zvukové a obrazové záznamy.
§ 14a
Opatření k nápravě
(1)
Na základě zjištění porušení právních předpisů mohou cenové orgány příslušné k cenové kontrole ukládat opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu. Přitom stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění.
(2)
Povinnost plynoucí z opatření k nápravě uložená původci protiprávního stavu přechází na jeho právní nástupce.
(3)
Splnění povinnosti podle odstavce 1 vymáhá cenový orgán, který opatření k nápravě uložil, uložením donucovací pokuty.
(4)
Donucovací pokutu lze uložit opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí přesahovat 1 000 000 Kč.
ČÁST V
PŘESTUPKY
§ 16
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí přestupku tím, že
a)
uplatňuje cenu ve výši, která není v souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1,
b)
nedodrží podmínky, které jsou stanovené cenovými orgány podle § 5 odst. 3,
c)
uplatňuje cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6,
d)
nedodrží cenové moratoriumcenové moratorium podle § 9 odst. 1,
e)
nevede nebo neuchovává cenovou evidenci podle § 11 u zboží podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo
f)
poruší při prodeji zboží povinnost podle § 13 odst. 1.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající nebo kupující dopustí přestupku tím, že
a)
při prodeji nebo koupi zboží nedodrží určené podmínky sjednané podle § 2 odst. 1,
b)
v rozporu s § 2 odst. 3 zneužije svého hospodářského postavení, nebo
c)
neposkytne bezplatně informaci nebo podklad podle § 12 odst. 1 cenovému orgánu nebo poskytne nepravdivou informaci.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kupující dopustí přestupku tím, že
a)
koupí zboží za cenu, která není v souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1, nebo
b)
koupí zboží z prostředků poskytnutých jí ze státního rozpočtu za cenu vyšší, než je cena regulovaná podle § 5 nebo 6.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí přestupku tím, že
a)
nevede nebo neuchovává cenovou evidenci podle § 11 u zboží podle § 11 odst. 1 písm. c), nebo
b)
poruší některou z povinností podle § 13 odst. 2 až 11 při označování zboží cenami.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo podle odstavce 4 písm. a),
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo podle odstavce 4 písm. b),
c)
od jednonásobku do pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu, jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu jeho posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše takto zjištěného nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3,
d)
do 10 000 000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného majetkového prospěchu nelze zjistit nebo nepřiměřený majetkový prospěch nevznikl, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3, nebo
e)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).
(6)
Nepřiměřený majetkový prospěch podle odstavce 5 písm. c) a d) zahrnuje veškeré daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, které jsou součástí ceny.
§ 17
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupek podle tohoto zákona projednává cenový orgán, do jehož působnosti spadá výkon cenové kontroly dodržování povinnosti, jejíž porušení naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle tohoto zákona.
(2)
Přestupek podle § 16 odst. 2 písm. c) tohoto zákona projedná cenový orgán, který si příslušnou cenovou informaci vyžádal.
(3)
Pokutu vybírá cenový orgán, který ji uložil.
§ 17a
Seznam provedených cenových kontrol a pravomocných rozhodnutí
(1)
Ministerstvo financí každoročně do 30. dubna uveřejní na svých internetových stránkách seznam provedených cenových kontrol a pravomocných rozhodnutí o přestupcích podle tohoto zákona za předcházející kalendářní rok, s uvedením jména nebo názvu kontrolované osoby, nebo pachatele přestupku, nepředcházela-li řízení o přestupku cenová kontrola, adresy jejich sídla nebo místa podnikání a identifikačního čísla, bylo-li těmto osobám přiděleno, výše pokuty a ustanovení zákona o cenách, které bylo porušeno.
(2)
Cenové orgány předávají podklady pro seznam provedených cenových kontrol a pravomocných rozhodnutí podle odstavce 1 Ministerstvu financí ke zveřejnění nejpozději do 30 dnů po uplynutí příslušného kalendářního roku.
§ 17b
Zpráva o činnosti cenových orgánů
Ministerstvo financí každoročně do 30. dubna uveřejní na svých internetových stránkách zprávu o činnosti cenových orgánů za předcházející kalendářní rok.
ČÁST VI
Působnost cenových orgánů
§ 18a
Vláda reguluje cenyceny zbožízboží, pokud tak stanoví zákon. Stanoví-li regulaci cenregulaci cen téhož zbožízboží jak vláda, tak jiný cenový orgán, použije se regulace cenregulace cen stanovená vládou.
§ 18b
Ministerstvo financí reguluje cenyceny u veškerého zbožízboží, s výjimkou regulace cenregulace cen zbožízboží, k jehož regulaci je příslušný jiný cenový orgán.
§ 18c
Specializovaný finanční úřad vykonává cenovou kontrolu v případech, kdy k jejímu výkonu není příslušný jiný cenový orgán s výjimkou cenových orgánů podle § 18i.
§ 18d
(1)
Ministerstvo zdravotnictví reguluje cenyceny u zdravotních služeb, léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, stomatologických výrobků a zdravotnických prostředků.
(2)
Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovuje postupem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění maximální cenyceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely.
(3)
Státní ústav pro kontrolu léčiv vykonává cenovou kontrolu u léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků.
§ 18e
(1)
Energetický regulační úřad reguluje cenyceny v energetice.
(2)
Energetický regulační úřad vykonává cenovou kontrolu u cen v energetice s výjimkou oblasti podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla.
(3)
Státní energetická inspekce vykonává cenovou kontrolu u cen v oblasti podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla.
§ 18f
Český telekomunikační úřad reguluje cenyceny a vykonává cencenovou kontrolu u cencen v oblasti elektronických komunikací a cencen poštovních služeb a cen za přístup k poštovní infrastruktuře, nelze-li je regulovat podle jiného právního předpisu.
§ 18h
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonává cenovou kontrolu u cen za
a)
užití dráhy,
b)
přidělení kapacity dráhy,
c)
poskytnutí služby prostřednictvím zařízení služeb a
d)
plnění poskytnuté v případech stanovených zákonem o dráhách provozovateli dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nebo odštěpnému závodu provozovatele dráhy, jehož předmětem činnosti je provozování dráhy.
§ 18i
Česká obchodní inspekce, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva a obecní živnostenské úřady vykonávají cenovou kontrolu dodržování povinnosti prodávajícího vést cenovou evidenci podle § 11 odst. 1 písm. c) tohoto zákona u zbožízboží, u kterého jsou podle zákona o ochraně spotřebitele oprávněny kontrolovat, zda byl spotřebitelspotřebitel seznámen s informací o slevě z cenyceny výrobku podle § 12a zákona o ochraně spotřebitele.
§ 18j
(1)
Kraj v rozsahu a za podmínek stanovených v cenovém výměru Ministerstva financí může cenovým výměrem stanovit pevné nebo maximální cenyceny zbožízboží, pokud nejsou stanoveny Ministerstvem financí.
(2)
Cenovou kontrolu dodržování pevných nebo maximálních cen stanovených podle odstavce 1 provádí krajský úřad.
§ 18k
(1)
ObecObec v rozsahu a za podmínek stanovených v cenovém výměru Ministerstva financí může cenovým výměrem stanovit pevné nebo maximální cenyceny zbožízboží, pokud nejsou stanoveny Ministerstvem financí.
(2)
Cenovou kontrolu dodržování pevných nebo maximálních cen stanovených podle odstavce 1 provádí obecní úřad.
(3)
Stanoví-li cenucenu téhož zbožízboží kraj i obecobec, platí na území obceobce regulace cenregulace cen stanovená krajem.
§ 18l
Orgány obceobce a kraje vykonávají působnost podle tohoto zákona jako působnost přenesenou.
ČÁST VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
(1)
CenyCeny podle tohoto zákona se uplatňují pro smlouvy uzavírané od účinnosti tohoto zákona, nejde-li o postup podle § 7. Smluvní strany se mohou dohodnout na uplatňování cencen podle tohoto zákona i pro již uzavřené smlouvy, nejde-li o případy podle odstavce 2.
(2)
V případech, kdy podle uzavřených smluv mělo dojít k plnění do 31. prosince 1990 a k plnění dochází po tomto datu zaviněním prodávajícího, se uplatňují cenyceny platné do tohoto data.
(3)
Nedohodnou-li se smluvní strany na uplatňování cencen podle tohoto zákona pro plnění podle smluv uzavřených do 31. prosince 1990 s dodací lhůtou od 1. ledna 1991, může kterákoliv ze smluvních stran od smlouvy odstoupit. ProdávajícíProdávající však může odstoupit jen tehdy, jestliže prokázal kupujícímu nutné zvýšení nákladů na zbožízboží a kupující na odpovídající zvýšení cenyceny nepřistoupil. Odstupující strana je v takovém případě povinna nahradit druhé straně náklady tím vzniklé. Odstupuje-li od smlouvy občan jako kupujícíkupující, platí postup podle zvláštního předpisu.8)
(4)
Lhůty stanovené pro oznámení zvýšení cencen podle § 8 počínají běžet dnem účinnosti tohoto zákona.
(5)
U porušení cenových předpisů, k němuž došlo před účinností tohoto zákona, se řízení včetně uložení cenových odvodů a jejich zvýšení provede podle dosavadních předpisů.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen,
2.
vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cencen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 22/1990 Sb., o tvorbě a kontrole cen,
3.
vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cencen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, ve znění vyhlášek č. 170/1990 Sb. a 276/1990 Sb.
§ 22
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
8)
§ 230 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161.
15)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. |
Zákon č. 527/1990 Sb. | Zákon č. 527/1990 Sb.
Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích
Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 86/1990
* § 1 - Účel zákona
* ČÁST PRVNÍ - VYNÁLEZY (§ 2 — § 35o)
* ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM (§ 63 — § 71)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY (§ 72 — § 74)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 74a — § 74a)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 75 — § 90)
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
527
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 1990
o vynálezech a zlepšovacích návrzích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů.
ČÁST PRVNÍ
VYNÁLEZY
HLAVA PRVNÍ
PATENT NA VYNÁLEZ
§ 2
Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) patenty.
§ 3
Patentovatelnost vynálezů
(1)
Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.
(2)
Za vynálezy se nepovažují zejména
a)
objevy, vědecké teorie a matematické metody;
b)
estetické výtvory;
c)
plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
d)
podávání informací.
(3)
Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.
(4)
Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce 1. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.
§ 4
Výluky z patentovatelnosti
Patenty se neudělují:
a)
na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
b)
na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.
§ 5
Novost
(1)
Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky.
(2)
Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti (§ 27), umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.
(3)
Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny (§ 31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem,1a) a evropské patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 nevylučují patentovatelnost použití látky nebo směsi při způsobech uvedených v § 3 odst. 4, pokud její použití při těchto způsobech není součástí stavu techniky.
(5)
Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá
a)
ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
b)
ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy.1)
V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do čtyř měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy.
§ 6
Vynálezecká činnost
(1)
Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.
(2)
Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny (§ 31).
§ 7
Průmyslová využitelnost
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.
§ 8
Právo na patent
(1)
Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce.
(2)
Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací.
(3)
Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu.
Podnikový vynález
§ 9
(1)
Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen „pracovní poměr“) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.
(2)
Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.
(3)
Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.
(4)
Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.
§ 10
Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena.
Účinek patentu
§ 11
(1)
Majitel patentu (§ 34) má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést.
(2)
Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“).
(3)
Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu (§ 31) její předmět využíval. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu.
(4)
V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České republice, která byla zveřejněna podle mezinárodní smlouvy, přísluší přihlašovateli právo na přiměřenou náhradu podle odstavce 3 až po zveřejnění jejího překladu v českém jazyce (§ 31).
§ 12
(1)
Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy.
(2)
Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v přihlášce zveřejněné podle § 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle § 23, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena.
§ 13
Zákaz přímého využívání
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu
a)
vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
b)
využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
c)
nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.1b)
§ 13a
Zákaz nepřímého využívání
(1)
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil jednání zakázaného § 13.
(3)
Osoby vykonávající činnosti uvedené v § 18 písm. c) až e) se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1.
§ 13b
Vyčerpání práv
Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.
§ 14
(1)
Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou (dále jen „licenční smlouva“).
(2)
Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku (§ 69).
§ 15
Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku.
§ 16
Spolumajitelství patentu
(1)
Přísluší-li práva z téhož patentu několika osobám (dále jen „spolumajitelé“), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.2)
(2)
Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý ze spolumajitelů patentu.
(3)
K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně.
(4)
K převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů. Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.
Omezení účinků patentu
§ 17
(1)
Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti (§ 27) využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen „předchozí uživatel“).
(2)
Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel patentu jeho právo uznal.
§ 18
Práva majitele patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu:
a)
na lodích jiných zemí, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)3), jimiž je Česká republika vázána (dále jen „unijní země“), v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou přechodně nebo náhodně do České republiky, jestliže se tu těchto předmětů užije jenom pro potřeby lodi;
b)
při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u součásti těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do České republiky;
c)
při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;
d)
při činnosti prováděné pro neobchodní účely;
e)
při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely včetně experimentů a testů nezbytných podle zvláštního právního předpisu3a) před uvedením léčiva na trh.
§ 19
Nabídka licence
(1)
Prohlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu (nabídka licence), vznikne právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku.
(2)
Prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět.
(3)
Vznikem práva k využití vynálezu není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence.
(4)
Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci podle odstavce 1, se platí poplatky podle zvláštního právního předpisu3b) pouze v poloviční výši.
§ 20
Nucená licence
(1)
Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později.
(2)
Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.
(3)
V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh.
(4)
Nucenou licenci nelze převádět jinak než v rámci převodu podniku nebo jeho části, v níž podnikatel vynález na základě nucené licence využívá (dále jen „držitel nucené licence“).
(5)
Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká.
(6)
Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo dobu trvání nucené licence.
(7)
Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky.
(8)
Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku (§ 69).
§ 21
Doba platnosti patentu
(1)
Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu.
(2)
Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.3b)
(3)
Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena.
§ 22
Zánik patentu
Patent zanikne, jestliže:
a)
uplyne doba jeho platnosti;
b)
majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti3b);
c)
majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.
§ 23
Zrušení patentu
(1)
Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně,
a)
že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti;
b)
že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
c)
že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen;
d)
že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29).
(2)
Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší částečně. Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů.
(3)
Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti.
(4)
Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáže-li navrhovatel právní zájem.
HLAVA DRUHÁ
ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ PATENTU
Přihláška vynálezu
§ 24
(1)
Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu.
(2)
Úřad je místem, u něhož občané České republiky, jakož i jiné osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo, mohou podávat mezinárodní přihlášky.
(3)
Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen „evropská patentová úmluva“); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.
(4)
Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška informace utajované podle zvláštního právního předpisu,4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.
(5)
Přihlašovatel je povinen za podání přihlášky podle odstavců 1 a 2 zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů4) a v případě mezinárodní přihlášky podle odstavce 2 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy pro mezinárodní řízení o přihlášce vynálezu; jejich výši oznámí Úřad ve Věstníku.
§ 25
(1)
V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce.
(2)
Na žádost původce Úřad neuvede jeho jméno při zveřejnění přihlášky vynálezu a oznámení o udělení patentu.
§ 26
(1)
Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znakůzvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znakyZvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky.
(2)
Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. Je-li vynálezem průmyslový produkční mikroorganismus, musí být uložen ve veřejné sbírce kultur ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti.
(3)
V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není využitelný.
§ 27
(1)
Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti.
(2)
Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy,3) musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a na výzvu Úřadu je ve lhůtě stanovené Úřadem prokázat, jinak se k němu nepřihlíží.
(3)
Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška vynálezu podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace;4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace,4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
§ 28
(1)
Bylo-li zahájeno u příslušného orgánu řízení ve sporu o právo na patent, Úřad řízení o přihlášce vynálezu přeruší.
(2)
Po dobu přerušení řízení se staví běh lhůt stanovených tímto zákonem s výjimkou lhůty podle ustanovení § 31 odst. 1.
(3)
Právo přednosti zůstává zachováno, požádá-li oprávněný přihlašovatel o pokračování řízení ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o právu na patent. Úkony učiněné před přerušením řízení směřující k udělení patentu se považují za platné i pro další řízení.
§ 29
(1)
Úřad přepíše přihlášku vynálezu, popřípadě patent, na tu osobu, o níž soud rozhodne, že je původcem vynálezu.
(2)
Úřad přepíše přihlašovatele nebo majitele patentu, jestliže příslušný orgán ve sporu o právo na patent rozhodne, že toto právo přísluší jiné osobě.
Předběžný průzkum přihlášky vynálezu
§ 30
(1)
Úřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu,
a)
zda neobsahuje předmět, který je zjevně v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2,
b)
zda neobsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4,
c)
zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění,
d)
zda přihlašovatel zaplatil příslušné správní poplatky.4)
(2)
Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který je zjevně v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 1 nebo § 26 odst. 2, nebo obsahuje předmět podle ustanovení § 3 odst. 2 nebo § 4, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím musí být přihlašovateli umožněno se k podkladům, na jejichž základě má být rozhodnuto, vyjádřit.
(3)
Obsahuje-li přihláška vynálezu předmět, který má nedostatky bránící jejímu zveřejnění, popřípadě nezaplatí-li přihlašovatel příslušné správní poplatky,4) vyzve Úřad přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě k těmto skutečnostem vyjádřil a vytčené nedostatky odstranil.
(4)
V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky přihlášky vynálezu, které brání jejímu zveřejnění, nebo nezaplatí-li přihlašovatel příslušné správní poplatky,4) Úřad řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.
§ 31
(1)
Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku.
(2)
Přihláška vynálezu může být zveřejněna před lhůtou uvedenou v odstavci 1, požádá-li o to přihlašovatel nejpozději ve lhůtě 12 měsíců od vzniku práva přednosti a zaplatí-li správní poplatek podle zvláštních předpisů.4) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, byl-li již na vynález udělen patent; bez souhlasu přihlašovatele však Úřad přihlášku vynálezu nezveřejní před uplynutím 12 měsíců od vzniku práva přednosti.
(3)
Úřad může spolu s přihláškou vynálezu zveřejnit zprávu o stavu techniky (rešerše) vztahující se k vynálezu uplatněnému v přihlášce.
§ 32
(1)
Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu.
(2)
Osoby, které podaly připomínky podle odstavce 1, nestávají se účastníky řízení o přihlášce vynálezu. Přihlašovatel vynálezu však musí být o připomínkách vyrozuměn.
Úplný průzkum přihlášky vynálezu
§ 33
(1)
Úřad podrobí přihlášku vynálezu úplnému průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu.
(2)
Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední.
(3)
Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji vzít zpět. Žadatel je povinen spolu se žádostí zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů.4)
(4)
Úřad zahájí úplný průzkum neprodleně po podání žádosti.
(5)
Jestliže žádost o provedení úplného průzkumu nebyla řádně podána ve lhůtě uvedené v odstavci 3, popřípadě v téže lhůtě Úřad nezahájil úplný průzkum přihlášky vynálezu z moci úřední, Úřad řízení o přihlášce vynálezu zastaví.
§ 34
(1)
Nejsou-li podmínky stanovené pro udělení patentu splněny, Úřad přihlášku vynálezu zamítne. Před zamítnutím přihlášky vynálezu musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce vynálezu rozhodnuto.
(2)
V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě vady přihlášky, které brání udělení patentu, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.
(3)
Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních předpisů,4) Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku.
§ 35
Je-li přihlášek vynálezů se shodným předmětem více, může být udělen jen jeden patent.
HLAVA TŘETÍ
EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA A EVROPSKÝ PATENT
§ 35a
(1)
Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropská patentová přihláška“), které bylo přiznáno datum podání, má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná podle § 24 k témuž datu. Požívá-li evropská patentová přihláška právo přednosti z dřívějšího data, než je den podání evropské patentové přihlášky, platí pro přiznání účinků přihlášky toto dřívější datum.
(2)
Byla-li evropská patentová přihláška vzata zpět nebo je-li považována za vzatou zpět, má to účinky jako zastavení řízení o přihlášce vynálezu podle § 64 odst. 2. Byla-li evropská patentová přihláška zamítnuta, má to stejný účinek jako zamítnutí přihlášky vynálezu podle § 34 odst. 1.
(3)
Navrácení práv Evropským patentovým úřadem přihlašovateli evropské patentové přihlášky, popřípadě majiteli evropského patentu s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropský patent“) platí rovněž v České republice.
(4)
Jestliže evropská patentová přihláška byla Evropským patentovým úřadem zveřejněna, její přihlašovatel předložil překlad patentových nároků do jazyka českého a zaplatil správní poplatek za zpřístupnění podle zvláštního právního předpisu,4) Úřad tento překlad zpřístupní veřejnosti a tuto skutečnost oznámí ve Věstníku. Přihlašovatel se může po tomto zpřístupnění domáhat přiměřené náhrady podle § 11 odst. 3, bude-li mít patent udělený Evropským patentovým úřadem účinky v České republice (§ 35c).
(5)
Pro výklad rozsahu ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky je rozhodný obsah evropské patentové přihlášky upravený zněním evropského patentu v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem o evropské patentové přihlášce probíhalo řízení; vyplývá-li z evropského patentu ochrana širší než ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, je ochrana poskytována jen v tom rozsahu, který vyplývá jak ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, tak z uděleného evropského patentu. Jestliže překlad patentových nároků podle odstavce 4 neodpovídá jejich znění v jazyce řízení, lze ochranu z evropské patentové přihlášky uplatnit pouze v rozsahu, který je zřejmý z jejího překladu do jazyka českého.
(6)
Předloží-li přihlašovatel Úřadu opravený překlad patentových nároků do jazyka českého, bude tento opravený překlad platit místo původního překladu ode dne oznámení o jeho zpřístupnění ve Věstníku; za toto zpřístupnění je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) Práva třetích osob, které v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu evropské patentové přihlášky, který podle překladu předloženého přihlašovatelem nespadal do jejího rozsahu, využívat předmět evropské patentové přihlášky nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35b
Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku
(1)
Úřad na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou ve smyslu čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy zahájí řízení o této přihlášce jako o přihlášce národní.
(2)
Obdrží-li Úřad žádost podle odstavce 1, vyzve přihlašovatele, aby do 3 měsíců předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka a zaplatil poplatek za podání přihlášky vynálezu.
(3)
Jestliže přihlašovatel splnil podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o změnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, Úřad přizná národní přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.
(4)
Úřad na žádost přihlašovatele projedná evropskou patentovou přihlášku podanou podle odstavce 1 jako národní přihlášku užitného vzoru podle zvláštního právního předpisu.4c) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
§ 35c
Účinky evropského patentu
(1)
Patent udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako patent udělený podle § 34 odst. 3.
(2)
Účinky evropského patentu v České republice nastávají dnem, v němž bylo oznámeno udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku; majitel patentu je povinen předat Úřadu do 3 měsíců od tohoto dne překlad patentového spisu do jazyka českého a zaplatit správní poplatek za jeho zveřejnění podle zvláštního právního předpisu.4) Majitel patentu je v téže lhůtě povinen předložit Úřadu adresu v České republice, kam mu budou zasílány úřední zprávy týkající se jeho patentu. Úřad udělení evropského patentu oznámí ve Věstníku a překlad evropského patentového spisu zveřejní.
(3)
Nebude-li překlad evropského patentového spisu do jazyka českého předložen ve lhůtě podle odstavce 2, může jej majitel evropského patentu předložit v dodatečné lhůtě 3 měsíců, zaplatí-li současně správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(4)
Nebude-li překlad evropského patentového spisu do českého jazyka předložen ani ve lhůtě podle odstavce 3, evropský patent se v České republice pokládá za neúčinný od samého počátku.
(5)
Po oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku zapíše Úřad evropský patent do českého rejstříku evropských patentů s údaji, které se zapisují do evropského patentového rejstříku.
§ 35d
Rozsah ochrany z evropského patentu
(1)
Pro stanovení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu je rozhodné jeho znění v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem probíhalo řízení o evropské patentové přihlášce; jestliže však z překladu patentového spisu poskytnutého Úřadu podle § 35c odst. 2 vyplývá ochrana užší než v jazyce řízení, třetí strany se mohou dovolávat tohoto překladu.
(2)
Majitel evropského patentu je oprávněn předložit Úřadu opravený překlad evropského patentového spisu do českého jazyka. Opravený překlad bude platit místo původního překladu po zveřejnění tohoto opraveného překladu Úřadem; za toto zveřejnění je majitel evropského patentu povinen zaplatit poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(3)
Práva třetích osob, které na území České republiky v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu, který podle překladu platného v době před zveřejněním opraveného překladu Úřadem nespadal do rozsahu evropského patentu, využívat tento předmět nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35e
Zákaz dvojí ochrany
(1)
Pokud je národní patent udělen na vynález, na který byl témuž majiteli nebo jeho právnímu nástupci udělen evropský patent se stejným právem přednosti, národní patent se v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, stává neúčinným ke dni, k němuž uplynula lhůta pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, anebo dnem právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován.
(2)
Národní patent nenabývá účinky podle § 11 odst. 2 v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, je-li udělen až po uplynutí lhůty pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, nebo po právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován.
(3)
Zrušením evropského patentu podle § 35f odst. 5 nejsou ustanovení odstavců 1 a 2 dotčena.
§ 35f
Zrušení evropského patentu
(1)
Zruší-li Evropský patentový úřad evropský patent, popřípadě jej zachová v pozměněném znění, má toto rozhodnutí účinky v České republice.
(2)
Zrušení evropského patentu, popřípadě jeho zachování v pozměněném znění podle odstavce 1 oznámí Úřad ve Věstníku.
(3)
Je-li evropský patent v řízení o odporu zachován v pozměněném znění Evropským patentovým úřadem, je jeho majitel povinen do 3 měsíců ode dne oznámení této změny v Evropském patentovém věstníku předat Úřadu překlad pozměněného znění patentového spisu do českého jazyka a zaplatit poplatek za zveřejnění. Úřad zachování evropského patentu v pozměněném znění oznámí ve Věstníku a překlad pozměněného znění patentového spisu zveřejní.
(4)
Nebude-li český překlad pozměněného znění evropského patentového spisu předložen ve lhůtě podle odstavce 3, pokládá se evropský patent v České republice za neúčinný od samého počátku.
(5)
Uplynula-li marně lhůta stanovená evropskou patentovou úmluvou k podání odporu, popřípadě jestliže v řízení o odporu nebyl evropský patent zrušen, může být evropský patent zrušen Úřadem podle § 23; Úřad řízení o zrušení evropského patentu přeruší, probíhá-li před Evropským patentovým úřadem řízení o odporu týkající se téže věci. Jestliže v řízení o odporu nedošlo ke zrušení evropského patentu, Úřad na žádost bude v řízení o zrušení patentu pokračovat.
(6)
V řízení o zrušení evropského patentu je závazným jeho znění v jazyce řízení.
§ 35g
(1)
Za udržování evropského patentu v platnosti je majitel povinen platit poplatky podle zvláštního právního předpisu.3b)
(2)
Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena.
HLAVA ČTVRTÁ
UDĚLOVÁNÍ DODATKOVÝCH OCHRANNÝCH OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PRO PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
§ 35h
(1)
Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení (dále jen „osvědčení“), jestliže jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci podle zvláštních právních předpisů.4d)
(2)
Účinnou látkou je chemicky vyrobená látka nebo směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které mají obecné nebo specifické léčebné nebo preventivní účinky ve vztahu k onemocněním lidí nebo zvířat nebo které jim mohou být podány za účelem určení nemoci, zlepšení nebo úpravy zdravotního stavu anebo které jsou určené k ochraně rostlin nebo rostlinných výrobků.
(3)
Přípravkem podle odstavce 1 je účinná látka nebo směs obsahující jednu nebo více účinných látek zpracovaných do formy, která je uváděná na trh jako léčivo4e) nebo jako přípravek na ochranu rostlin.4f)
§ 35i
Žádost o udělení osvědčení
(1)
Žádost o udělení osvědčení podává majitel patentu, jehož předmětem je látka, s výjimkou patentu uděleného podle § 82, nebo způsob získání látky anebo užití látky jako léčiva, popřípadě jako přípravku na ochranu rostlin (dále jen „základní patent“), nebo jeho právní nástupce.
(2)
Žádost o udělení osvědčení se podává do 6 měsíců ode dne rozhodnutí o registraci přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d) je-li registrace provedena před udělením základního patentu, musí být žádost o osvědčení podána ve lhůtě 6 měsíců ode dne udělení patentu.
(3)
Žádost o udělení osvědčení musí obsahovat
a)
žádost o udělení osvědčení, v níž je uvedeno:
1.
jméno a adresa žadatele,
2.
jméno a adresa zástupce, je-li žadatel zastoupen,
3.
číslo základního patentu a název vynálezu,
4.
číslo a datum první registrace přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d)
b)
kopii rozhodnutí o registraci přípravku vydaného podle zvláštních právních předpisů,4d) v níž je přípravek identifikován, včetně souhrnu údajů o přípravku u léčiva;
c)
chemické, generické či jiné názvosloví umožňující ztotožnit látku chráněnou základním patentem s registrovaným přípravkem.
(4)
S podáním žádosti o udělení osvědčení je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(5)
Podání žádosti o udělení osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění se uvede jméno a adresa žadatele, číslo základního patentu a název vynálezu, který je patentem chráněn, číslo a datum registrace, včetně označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací umožněno.
§ 35j
Podmínky pro udělení osvědčení
Úřad udělí osvědčení, jestliže k datu podání žádosti podle § 35i jsou splněny tyto podmínky:
a)
základní patent platí na území České republiky;
b)
přípravek obsahuje účinnou látku chráněnou základním patentem a je platně registrován jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin podle zvláštních právních předpisů;4d)
c)
na látku dosud nebylo uděleno osvědčení;
d)
registrace podle písmene b) je prvním povolením k uvedení hromadně vyráběného léčiva v České republice nebo prvním povolením k uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh v České republice.
§ 35k
Udělení osvědčení
(1)
Splňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35i a látka, pro niž je osvědčení žádáno, splňuje náležitosti podle § 35j, udělí Úřad osvědčení, které zapíše do patentového rejstříku. V osvědčení Úřad uvede
a)
jméno a adresu majitele osvědčení;
b)
číslo základního patentu a název vynálezu;
c)
číslo a datum první registrace, orgán, který vydal rozhodnutí o registraci, a označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací povoleno;
d)
dobu platnosti osvědčení.
(2)
Udělení osvědčení Úřad zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění budou uvedeny údaje podle odstavce 1.
(3)
Nesplňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35j, vyzve Úřad žadatele k jejich doplnění ve stanovené lhůtě. Nedoplní-li žadatel podání ve stanovené lhůtě, Úřad řízení zastaví; na tuto skutečnost musí být žadatel upozorněn.
(4)
Nejsou-li splněny podmínky pro udělení osvědčení, žádost o udělení osvědčení bude zamítnuta.
(5)
Zamítnutí žádosti o udělení osvědčení a zastavení řízení o udělení osvědčení zveřejní Úřad ve Věstníku; ve zveřejnění se uvedou údaje uvedené v § 35i odst. 5.
§ 35l
Předmět a účinky osvědčení
(1)
V mezích ochrany vyplývající ze základního patentu se ochrana osvědčením vztahuje na chemickou látku či směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které jsou účinnou látkou registrovaného přípravku, a na každé užití předmětu patentu jako léčiva nebo přípravku na ochranu rostlin, které bylo povoleno před uplynutím doby platnosti osvědčení.
(2)
Z osvědčení vyplývají stejná práva jako ze základního patentu; na osvědčení se vztahují stejná omezení a vyplývají z něj stejné povinnosti jako ze základního patentu.
§ 35m
Platnost osvědčení
(1)
Osvědčení platí po dobu odpovídající době, jež uplynula mezi dnem podání přihlášky základního patentu a dnem první registrace umožňující uvést přípravek na trh v České republice jako léčivý přípravek či jako přípravek na ochranu rostlin, zkrácené o 5 let, nejdéle však 5 let ode dne, kdy toto osvědčení nabylo účinnosti.
(2)
Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonné doby platnosti základního patentu.
(3)
Za udržování osvědčení v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.3b)
(4)
Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti, s využíváním vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.
§ 35n
Zánik osvědčení
(1)
Osvědčení zaniká
a)
uplynutím doby jeho platnosti podle § 35m odst. 1;
b)
vzdá-li se jej jeho majitel;
c)
nezaplatí-li jeho majitel poplatky za udržování osvědčení v platnosti;
d)
jestliže přípravek nemůže být nadále uváděn na trh z důvodu zrušení či zániku registrace;
e)
zrušením osvědčení podle § 35o.
(2)
Zánik osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a oznámí ve Věstníku.
§ 35o
Zrušení osvědčení
(1)
Úřad zruší osvědčení, jestliže
a)
nebyly splněny podmínky pro jeho udělení podle § 35j;
b)
základní patent zanikl dříve, než uplynula doba jeho platnosti;
c)
základní patent byl zrušen nebo základní patent byl omezen v takovém rozsahu, že látka, pro kterou bylo vydáno osvědčení, není nadále základním patentem chráněna; to platí i v případě zrušení základního patentu, k němuž došlo po jeho zániku.
(2)
Návrh na zrušení osvědčení lze podat i po zániku základního patentu podle odstavce 1, prokáže-li navrhovatel právní zájem.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM
§ 63
Správní řízení
(1)
Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,5) o možnosti volby několika společných zmocněnců,5a) o prominutí zmeškání úkonu,5b) o přerušení řízení,5c) o lhůtách pro vydání rozhodnutí5d) a o ochraně před nečinností,5e) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu5f) a dále ustanovení o účastnících řízení;5g) ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona5h) se však použijí.
(2)
Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.4) Při zahájení řízení podle ustanovení § 23, 35f, 35o a § 68 odst. 1 a 2 je navrhovatel povinen složit kauci na náklady řízení, která bude navrhovateli vrácena, jestliže se v průběhu řízení prokáže, že návrh na zahájení řízení byl oprávněný. Kauce činí 2 500 Kč.
(3)
Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu5i).
§ 65
Prominutí lhůty
(1)
Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů.4)
(2)
Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, jakož i při uplatnění nebo prokázání práva přednosti, při žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu a při žádosti o pokračování řízení podle ustanovení § 28 odst. 3.
(3)
Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena.
§ 66
Nahlížení do spisu
Úřad může povolit nahlížení do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zveřejněním přihlášky vynálezu je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem vynálezu, přihlašovatelem vynálezu, údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu a její spisovou značku.
§ 67
Určovací řízení
Na žádost toho, kdo osvědčí právní zájem, Úřad rozhodnutím určí, zda předmět v žádosti popsaný spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na vynález.
§ 68
Opravné řízení
(1)
Proti rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 65, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad.
(2)
O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné komise.
§ 69
Patentový rejstřík a Věstník Úřadu
(1)
Úřad vede patentový rejstřík, do kterého zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách vynálezů, řízení o nich a rozhodné údaje o udělených patentech.
(2)
Úřad vede rejstřík evropských patentů platných na území České republiky. Pro zápisy do rejstříku evropských patentů se použije odstavec 1.
(3)
Poznámka spornosti podle občanského zákoníku6) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s patentem jako předmětem vlastnictví.
(4)
Úřad vydává Věstník, v němž uveřejňuje zejména skutečnosti týkající se zveřejněných přihlášek vynálezů, udělených patentů a další údaje týkající se vynálezů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
§ 70
Zastupování
Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny zástupcem podle zvláštních právních předpisů.7) To platí i pro předkládání překladů podle hlavy třetí.
§ 71
Pro řízení o vynálezech, které jsou utajovány podle zvláštního právního předpisu4a) nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, platí tento zákon s výjimkou jejich zveřejnění.
ČÁST ČTVRTÁ
ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY
§ 72
(1)
Za zlepšovací návrhy se pokládají technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat.
(2)
Práva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z patentu.
§ 73
(1)
Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliže se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele.
(2)
Zlepšovatel má právo se zlepšovacím návrhem nakládat bez omezení, jestliže s ním zaměstnavatel ve lhůtě dvou měsíců od nabídky zlepšovacího návrhu neuzavřel smlouvu o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj (§ 74).
§ 74
Právo využívat zlepšovací návrh vzniká uzavřením smlouvy se zlepšovatelem o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 74a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá vynález chráněný patentem.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Ustanovení společná
§ 75
Porušování práv
V případě neoprávněného zásahu do práv chráněných tímto zákonem, s výjimkou práv z patentů a dodatkových ochranných osvědčení se může ten, jehož právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu; nahrazuje se to, oč se majetek poškozeného škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byl dosáhl, kdyby nenastala škodná událost (ušlý zisk). Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
§ 76
Vztahy k zahraničí
(1)
Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace,4b) mají stejná práva jako občané České republiky.
(2)
Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nejsou tímto zákonem dotčena.
Ustanovení přechodná
§ 77
Řízení o přihláškách objevů, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních předpisů.
§ 78
(1)
Přihlášky vynálezů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona s tím, že Úřad provede úplný průzkum z moci úřední.
(2)
U vynálezu vytvořeného za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb. má právo na patent zaměstnavatel, jestliže o patent požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Původce má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4 tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o patent ve stanovené lhůtě, platí, že právo na patent má původce vynálezu.
(3)
Pokud využití předmětu přihlášek vynálezů uvedených v ustanovení odstavců 1 a 2 nastalo před nabytím účinnosti tohoto zákona za podmínek stanovených dosavadními předpisy, zůstávají práva třetích osob nedotčena. Právo původce na odměnu za toto využití předmětu přihlášky vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení podle dosavadních předpisů tím není dotčeno.
§ 79
Na žádost o uznání autorského osvědčení podanou podle mezinárodní smlouvy9) před nabytím účinnosti tohoto zákona, Úřad udělí patent za podmínky, že žadatel uvede ve lhůtě šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o uznání autorského osvědčení do souladu s podmínkami platnými pro žádost o uznání patentu. Neučiní-li tak, Úřad řízení zastaví.
§ 80
(1)
Přihlášky průmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona.
(2)
Přihlašovatelem průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek ustanovení § 82 zákona č. 84/1972 Sb. se stane zaměstnavatel, jestliže o to požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Původce má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 44 odst. 4 tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o své zapsání jako přihlašovatele ve stanovené lhůtě, platí, že o zápis průmyslového vzoru do rejstříku požádal jeho původce.
(3)
Práva třetích osob k využití předmětů přihlášek průmyslových vzorů uvedených v ustanovení odstavců 1 a 2, která vznikla před nabytím účinnosti tohoto zákona za podmínek stanovených dosavadními předpisy, zůstávají nedotčena. Právo původce na odměnu za toto využití podle dosavadních předpisů tím není dotčeno.
§ 81
(1)
Autorské osvědčení na vynález udělené podle zákona č. 84/1972 Sb. platí 15 let od podání přihlášky; jeho platnost však neskončí dříve než jeden rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za udržování platnosti autorského osvědčení po uplynutí jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona je nutné platit správní poplatky podle zvláštních předpisů.4)
(2)
Osvědčení na průmyslový vzor udělené podle zákona č. 84/1972 Sb. platí 5 let od podání přihlášky; na žádost Úřad prodlouží platnost osvědčení na průmyslový vzor o dalších 5 let. Platnost osvědčení však neskončí dříve než jeden rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za žádost je nutné zaplatit správní poplatky podle zvláštních předpisů.4)
(3)
Organizaci, která podle dosavadních předpisů má k vynálezu nebo k průmyslovému vzoru právo hospodaření nebo byla tímto právem pověřena, příslušejí stejná práva, jaká má majitel patentu nebo majitel průmyslového vzoru.
(4)
U vynálezu vytvořeného jinak, než za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., chráněného autorským osvědčením uděleným podle dosavadních předpisů, jejž organizace, která k němu má právo hospodaření nebo byla tímto právem pověřena, nevyužívala, má původce právo kdykoliv v době trvání platnosti tohoto autorského osvědčení požádat Úřad o jeho převedení na patent. Převedení autorského osvědčení na patent podléhá správnímu poplatku. Bližší provedení tohoto ustanovení stanoví prováděcí předpis.
(5)
Nebyl-li vynález chráněný autorským osvědčením vytvořen za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., popřípadě průmyslový vzor chráněný osvědčením vytvořen za podmínek ustanovení § 82 téhož zákona, má původce vynálezu nebo průmyslového vzoru právo vynález, popřípadě průmyslový vzor, využívat při své podnikatelské činnosti prováděné v souladu se zvláštními předpisy.10)
(6)
Jestliže organizace, které příslušejí práva podle odstavce 3, nezaplatí do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 za udržování autorského osvědčení správní poplatky podle zvláštních předpisů4) nebo nepožádá v téže lhůtě o vyznačení svých práv v rejstříku průmyslových vzorů, práva majitele patentu nebo průmyslového vzoru vzniknou přihlašovateli, jestliže tyto úkony učiní ve lhůtě dalších šesti měsíců. Zmeškání těchto lhůt nelze prominout.
§ 82
(1)
Na žádost majitele patentu uděleného v zahraničí, jehož předmět spadá do ustanovení § 28 písm. b) a c) zákona č. 84/1972 Sb., může Úřad přiznat právo přednosti podle mezinárodní smlouvy3) přihlášce vynálezu podané v České republice po uplynutí lhůty stanovené touto mezinárodní smlouvou.
(2)
Žádost podle odstavce 1 spolu s přihláškou vynálezu a dokladem o udělení patentu v zahraničí musí být podána do 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Úřad na přihlášku podanou podle ustanovení odstavce 2 patent neudělí, jestliže
a)
přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji nebo výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě;
b)
přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji či výrobě předmětu patentu v České republice, který udělil příslušný český orgán na žádost podanou do šesti měsíců od udělení souhlasu k prodeji či výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě;
c)
byl předmět patentu uděleného v zahraničí před podáním přihlášky podle ustanovení odstavců 1 a 2 v České republice uveden na trh.
(4)
Majitel patentu uděleného v zahraničí je povinen po podání žádosti podle ustanovení odstavců 1 a 2 předložit doklady uvedené v ustanovení odstavce 3 písm. a) a b) ve lhůtě tří měsíců od jejich nabytí, nejpozději do skončení platnosti patentu podle ustanovení odstavce 5.
(5)
Patent udělený na přihlášku vynálezu podanou podle ustanovení odstavce 2 platí 16 let od přiznaného práva přednosti.
(6)
Zmeškání lhůt uvedených v ustanoveních odstavce 2, odstavce 3 písm. a) a b) a odstavce 4 nelze prominout.
§ 83
Pro vztahy z patentů na vynálezy a z patentů na průmyslové vzory, které byly uděleny před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije dosavadních předpisů.
§ 84
Využívání vynálezu chráněného autorským osvědčením nebo průmyslového vzoru chráněného osvědčením, které je v souladu s dosavadními předpisy a které započalo před nabytím účinnosti tohoto zákona, popřípadě k němuž bylo před nabytím účinnosti tohoto zákona smluvně poskytnuto právo, není porušením práv majitele patentu. Právo původce na odměnu za toto využití podle dosavadních předpisů tím není dotčeno.
§ 85
(1)
Projednávání přihlášek zlepšovacích návrhů, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle tohoto zákona s tím, že lhůta stanovená v ustanovení § 73 odst. 2 počíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Pro vztahy ze zlepšovacích návrhů, o nichž bylo kladně rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení dosavadních předpisů s tím, že zlepšovatelský průkaz platí 3 roky od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 86
(1)
Nároky na odměnu za objev, za využití vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu, jakož i nároky na úhradu přiměřených nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, odměny za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu a nároky na odměnu za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu, pokud vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, vypořádají se podle dosavadních předpisů.
(2)
Dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití vynálezu chráněného autorským osvědčením, k němuž má organizace právo majitele patentu podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit původci vynálezu odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4 tohoto zákona; dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití průmyslového vzoru chráněného osvědčením, k němuž má organizace právo majitele průmyslového vzoru podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit původci průmyslového vzoru odměnu podle ustanovení § 44 odst. 4.
(3)
Nároky na odměnu za využití zlepšovacího návrhu, na nějž byl vydán zlepšovatelský průkaz, pokud vznikly po nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádají se podle dosavadních předpisů.
§ 87
Tematické úkoly vyhlášené před nabytím účinnosti tohoto zákona se projednají a vypořádají podle dosavadních předpisů.
Ustanovení zmocňovací, zrušovací a závěrečná
§ 88
Úřad upraví vyhláškou podrobnosti o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů.
§ 89
Zrušují se
1.
zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech;
2.
vyhláška č. 104/1972 Sb., o řízení ve věcech objevů, vynálezů a průmyslových vzorů;
3.
vyhláška č. 105/1972 Sb., o zlepšovacích návrzích;
4.
vyhláška č. 107/1972 Sb., o vztazích k zahraničí ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů;
5.
vyhláška č. 93/1972 Sb., o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory;
6.
vyhláška č. 27/1986 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů;
7.
vyhláška č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství;
8.
vyhláška č. 29/1986 Sb., o plánování tematických úkolů;
9.
vyhláška č. 68/1974 Sb., kterou se stanoví odchylky z ustanovení zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.
§ 90
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu 1928 (Sbírka zákonů a nařízení státu československého č. 46/1932).
1a)
Čl. 2 bod (xiii) Smlouvy o patentové spolupráci zveřejněné ve sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 296/1991 Sb., o Smlouvě o patentové spolupráci a o Prováděcím předpisu k ní.
1b)
§ 124 občanského soudního řádu.
2)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.
3a)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).
3b)
Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů.
4)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
4b)
Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.
4c)
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
4d)
Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
4e)
§ 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb.
4f)
§ 2 odst. 7 zákona č. 147/1996 Sb.
5)
§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
5a)
§ 35 odst. 3 správního řádu.
5b)
§ 41 správního řádu.
5c)
§ 64 a 65 správního řádu.
5d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
5e)
§ 80 správního řádu.
5f)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
5g)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
5h)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
5i)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 986 občanského zákoníku.
7)
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
8)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.
9)
Vyhláška ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 133/1978 Sb., o Dohodě o vzájemném uznávání autorských osvědčení a jiných ochranných dokumentů na vynálezy.
10)
Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 534/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 534/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb, č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb. a č. 423/1990 Sb.
Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 21. 12. 1990, částka 87/1990
* Článek I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o neobchodních vývozech a dovozech věcí č. 41/1985 Sb., ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb. a č. 423/1990 Sb., se mění takto:
* Článek II
Aktuální znění od 21. 12. 1990
534
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 5. prosince 1990,
kterou se mění vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb. a č. 423/1990 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a č. 113/1990 Sb.:
Článek I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o neobchodních vývozech a dovozech věcí č. 41/1985 Sb., ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb. a č. 423/1990 Sb., se mění takto:
1.
Položka č. 3 přílohy č. 4 vyhlášky zní:
„3.
osobní automobily s dvoutaktním motorem“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Ing. Pancíř v. r. |
Vyhláška Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky č. 535/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky č. 535/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky o veřejných dražbách při převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a o vstupném na tyto dražby
Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 87/1990
* § 1 - Tato vyhláška upravuje podrobnosti o veřejných dražbách provozních jednotek, ke kterým měly ke dni 1. listopadu 1990 právo hospodaření státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a národní výbory (dále jen „organizace“), k nimž dochází při převodec
* § 2 - Předmět veřejné dražby
* § 3 - Účastníci dražby
* § 4 - Vstupné na dražbu
* § 5 - Organizační zabezpečení dražby
* § 6 - Dražební místnost
* § 7 - (1) Dražbu provádí licitátor. Licitátora jmenuje komise.
* § 8 - Licitátorem může být jmenována fyzická osoba starší 18 let, bezúhonná, s rétorickými předpoklady, fyzicky i psychicky způsobilá k výkonu této činnosti.
* § 9 - (1) Komise je povinna dohlížet na činnost licitátora, zejména na to, zda při dražbě postupuje v souladu se zákonem a s touto vyhláškou, zda při dražbě jednotlivých provozních jednotek nepostupuje kvapně a zda se chová k jednotlivým účastníkům dražby nestra
* § 10 - (1) Komise může zastavit konání dražby v případě, že z technických důvodů nebo pro nevhodné chování účastníků dražby a ostatních přítomných na dražbě nebude možné v dražbě pokračovat.
* Průběh dražby
* § 11 - Komise před zahájením dražby přidělí každému účastníku dražby dražební číslo, které mu vydá na zřetelně viditelné tabulce.
* § 12 - (1) Licitátor zahajuje dražbu oznámením provozní jednotky, která je předmětem dražby, její vyvolávací ceny (§ 8 zákona), ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby a oznámením, zda se jedná o první či opakovanou dražbu.
* § 13 - (1) Nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 12 a účastní-li se na dražbě nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy o 10 %, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny (§ 10 zákona) anebo při opakované dražbě o
* § 14 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 1991
535
VYHLÁŠKA
ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky
ze dne 29. listopadu 1990
o veřejných dražbách při převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a o vstupném na tyto dražby
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky podle § 25 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, stanoví:
§ 1
Tato vyhláška upravuje podrobnosti o veřejných dražbách provozních jednotek, ke kterým měly ke dni 1. listopadu 1990 právo hospodaření státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a národní výbory (dále jen „organizace“), k nimž dochází při převodech majetku státu podle zákona o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (dále jen „zákon“).1)
§ 2
Předmět veřejné dražby
Předmětem veřejné dražby (dále jen „dražba“) mohou být jen provozní jednotky zařazené do seznamů provozních jednotek vyhotovených okresními komisemi pro privatizaci nebo Pražskou komisí pro privatizaci národního majetku (dále jen „komise“) a potvrzených ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 3
Účastníci dražby
(1)
Účastníci dražby (§ 3 a § 13 odst. 2 zákona) jsou při vstupu do dražební místnosti povinni předložit potvrzení příslušné pobočky peněžního ústavu o složení dražební jistoty. Je-li účastníkem dražby právnická osoba, je ten, kdo jedná jejím jménem povinen předložit též doklad o tom, že je oprávněn jménem této právnické osoby účastnit se dražby a doklad totožnosti.
(2)
Účastníci dražby a ostatní přítomní na dražbě jsou v průběhu jejího konání povinni nerušit průběh dražby, dbát pokynů organizátorů dražby a podrobit se opatřením přijatým k udržování pořádku v dražební místnosti a jejím okolí.
§ 4
Vstupné na dražbu
(1)
Dražbě může být přítomen každý občan, který zaplatil vstupné. Účastníci dražby vstupné neplatí.
(2)
Vstupné do jedné dražební místnosti činí 50 Kčs na osobu a den.
§ 5
Organizační zabezpečení dražby
(1)
Dražby organizují a na jejich průběh dohlížejí komise prostřednictvím svých členů, které pověřují účastí na jejich konání.
(2)
Komise je povinna zajistit účastníkům dražby přednostní vstup do dražební místnosti a vymezit pro ně prostor, ve kterém budou moci nerušeně provádět úkony spojené s dražbou.
(3)
Komise zabezpečí, aby v dražební místnosti byly všem účastníkům dražby zpřístupněny seznamy provozních jednotek, které budou v jejím průběhu vydražovány.
§ 6
Dražební místnost
Komise je povinna pro konání dražby zajistit vhodnou místnost, která je veřejně přístupná, dostatečně prostorná, osvětlená a má vhodnou akustiku.
§ 7
(1)
Dražbu provádí licitátor. Licitátora jmenuje komise.
(2)
Komise je povinna pro každou dražbu připravit náhradního licitátora pro případ, že by dražbu provádějící licitátor nemohl ve své činnosti pokračovat.
§ 8
Licitátorem může být jmenována fyzická osoba starší 18 let, bezúhonná, s rétorickými předpoklady, fyzicky i psychicky způsobilá k výkonu této činnosti.
§ 9
(1)
Komise je povinna dohlížet na činnost licitátora, zejména na to, zda při dražbě postupuje v souladu se zákonem a s touto vyhláškou, zda při dražbě jednotlivých provozních jednotek nepostupuje kvapně a zda se chová k jednotlivým účastníkům dražby nestranně.
(2)
Neplní-li licitátor řádně své povinnosti, může ho komise v průběhu dražby odvolat a na jeho místo jmenuje náhradního licitátora.
§ 10
(1)
Komise může zastavit konání dražby v případě, že z technických důvodů nebo pro nevhodné chování účastníků dražby a ostatních přítomných na dražbě nebude možné v dražbě pokračovat.
(2)
Komise může též vyloučit z konání veřejné dražby účastníka, který se chová v rozporu se zákonem a s touto vyhláškou.
Průběh dražby
§ 11
Komise před zahájením dražby přidělí každému účastníku dražby dražební číslo, které mu vydá na zřetelně viditelné tabulce.
§ 12
(1)
Licitátor zahajuje dražbu oznámením provozní jednotky, která je předmětem dražby, její vyvolávací ceny (§ 8 zákona), ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby a oznámením, zda se jedná o první či opakovanou dražbu.
(2)
Licitátor zopakuje vyvolávací cenu a účastníci dražby činí nabídky. Nabídka se činí zvednutím dražebního čísla.
(3)
Pokud nabídku ve výši vyvolávací ceny činí více účastníků, licitátor určí toho z nich, který se přihlásil jako první a v jeho prospěch opakuje nabídku třikrát spolu s dodatkem „poprvé“, „podruhé“, „potřetí“.
(4)
Pokud jiný účastník dražby do doby doznění poslední vyvolávky dá vyšší nabídku, licitátor opakuje tuto nabídku ve prospěch tohoto účastníka dražby třikrát spolu s dodatkem „poprvé“, „podruhé“, „potřetí“.
(5)
Licitace podle odstavce 4 se opakuje tolikrát, kolikrát je učiněna do doby doznění poslední vyvolávky nová vyšší nabídka.
(6)
Nejmenší povolený rozdíl mezi navzájem následujícími nabídkami (dále jen „příhoz“) činí 100 Kčs. Činí-li stejnou nabídku nejméně dva účastníci dražby, může licitátor nejmenší povolený příhoz zvýšit.
(7)
Trojí opakování vyvolávky se provádí bez ukvapenosti a zvláště pak poslední vyvolávka až po třech minutách, které uplynou od předposlední vyvolávky. Po doznění poslední vyvolávky licitátor úhozem dražebního kladívka určí provozní jednotku k prodeji tomu, kdo poslední nabídku učinil a zároveň zvolá jeho dražební číslo.
(8)
Neučiní-li žádný z účastníků dražby nabídku alespoň ve výši vyvolávací ceny, opakuje licitátor vyvolávací cenu třikrát spolu s dodatkem „poprvé“, „podruhé“, „potřetí“ a tím dražbu ukončí.
§ 13
(1)
Nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 12 a účastní-li se na dražbě nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy o 10 %, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny (§ 10 zákona) anebo při opakované dražbě o 80 % vyvolávací ceny (§ 13 odst. 3 zákona).
(2)
Pokud projeví zájem o vydražovanou provozní jednotku více účastníků, postupuje licitátor podle § 12. Projeví-li zájem o vydražovanou provozní jednotku pouze jeden účastník dražby, licitátor úhozem dražebního kladívka určí provozní jednotku k prodeji tomuto účastníku.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Ministr:
Ing. Ježek CSc. v. r.
1)
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 536/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 536/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky o zriaďování a činnosti církevných škôl
Vyhlášeno 21. 12. 1990, datum účinnosti 21. 12. 1990, částka 87/1990
* Zriaďovanie cirkevných škôl a škôl náboženských spoločností
* § 1 - (1) Cirkev alebo náboženská spoločnosť (ďalej iba „cirkev“) zriaďuje za podmienok ustanovených touto vyhláškou cirkevné základné školy, cirkevné špeciálne školy, cirkevné stredné školy, cirkevné strediská praktického vyučovania a cirkevné učilištia (ďalej
* § 2 - Postup pri zriaďovaní a zrušovaní cirkevných škôl do siete
* § 3 - Organizácia vyučovania na cirkevných školách
* § 4 - Prijímanie žiakov do cirkevných škôl
* § 5 - Priebeh štúdia na cirkevných školách
* § 6 - Ukončovanie štúdia na cirkevných školách
* § 7 - Pracovníci cirkevných škôl
* § 8 - Starostlivosť o bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov cirkevnej školy
* § 9 - Účinnosť
Aktuální znění od 21. 12. 1990
536
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky
z 30. októbra 1990
o zriaďovaní a činnosti cirkevných škôl
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky a Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky podľa § 57b ods. 3 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. ustanovuje:
Zriaďovanie cirkevných škôl a škôl náboženských spoločností
§ 1
(1)
Cirkev alebo náboženská spoločnosť (ďalej iba „cirkev“) zriaďuje za podmienok ustanovených touto vyhláškou cirkevné základné školy, cirkevné špeciálne školy, cirkevné stredné školy, cirkevné strediská praktického vyučovania a cirkevné učilištia (ďalej iba „cirkevná škola“).1)
(2)
Cirkev zriaďuje cirkevné školy po ich zaradení do siete škôl ustanovenej Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej iba „ministerstvo školstva“) alebo Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej iba „ministerstvo zdravotníctva“).
§ 2
Postup pri zriaďovaní a zrušovaní cirkevných škôl do siete
(1)
Návrh na zaradenie cirkevnej školy do siete alebo jej vyradenie zo siete predkladá cirkevný orgán, ktorý bude plniť funkciu zriaďovateľa cirkevnej školy (ďalej iba „zriaďovateľ“) pre nasledujúci školský rok ministerstvu školstva alebo ministerstvu zdravotníctva do 31. októbra.
(2)
Návrh na zaradenie cirkevnej školy do siete obsahuje
a)
názov zriaďovateľa školy,
b)
druh, typ a názov školy,
c)
počty učební a ich vybavenie didaktickou technikou, počet učiteľov a ich odborná a pedagogická spôsobilosť, počet žiakov v triedach,
d)
posudok orgánu hygienickej služby o vhodnosti objektu školy,
e)
názov študijných odborov a učebných odborov pri stredných odborných školách, stredných odborných učilištiach, strediskách praktického vyučovania, špeciálnych školách a učilištiach,
f)
učebné plány a učebné osnovy jednotlivých vyučovacích predmetov všetkých ročníkov s uvedením rozsahu vyučovacích hodín.
(3)
Návrh na vyradenie cirkevnej školy zo siete obsahuje
a)
dôvod vyradenia zo siete,
b)
spôsob, akým sa zabezpečí príprava žiakov v študijných odboroch a učebných odboroch, v ktorých sa žiaci pripravovali v doterajšej cirkevnej škole.
(4)
Pri opakovanom zistení závažných nedostatkov v personálnom alebo materiálnom vybavení alebo v činnosti cirkevnej školy ministerstvo školstva alebo ministerstvo zdravotníctva cirkevnú školu zo siete vyradí.
(5)
Po vyradení cirkevnej školy zo siete zriaďovateľ školu zruší.
§ 3
Organizácia vyučovania na cirkevných školách
(1)
Vyučovanie na cirkevných školách sa uskutočňuje podľa učebných plánov a učebných osnov schválených zriaďovateľom cirkevnej školy po dohode s ministerstvom školstva alebo ministerstvom zdravotníctva.
(2)
Rozsah a obsah štúdia na jednotlivých druhoch cirkevných škôl musí zodpovedať rozsahu potrebnému na získanie príslušného stupňa vzdelania, ktoré poskytujú štátne školy toho istého druhu.
(3)
Cirkevné školy pri výchove a vzdelávaní používajú učebnice a učebné texty uvedené v zozname vydanom ministerstvom školstva alebo ministerstvom zdravotníctva; okrem toho môžu používať aj iné učebnice a učebné texty.
(4)
Dĺžka plnenia povinnej školskej dochádzky žiakov cirkevných škôl je rovnaká ako žiakov štátnych škôl.
(5)
Školský rok na cirkevných školách začína 1. septembra bežného roka a končí 31. augusta nasledujúceho roka. Člení sa na obdobie vyučovania a na obdobie školských prázdnin.2) Dĺžku a obdobie školských prázdnin určuje ministerstvo školstva.3)
(6)
Pri klasifikácii žiakov cirkevných škôl v jednotlivých vyučovacích predmetoch a pri celkovom hodnotení žiakov sa postupuje podľa osobitných predpisov.4)
(7)
Listiny vydávané cirkevnou školou, ktorými sa osvedčujú dôležité skutočnosti alebo oprávnenia (napr. školské vysvedčenie, rozhodnutie riaditeľa o prijatí žiaka na štúdium, o prestupe žiaka z inej školy na cirkevnú školu), sa opatrujú okrúhlou pečiatkou, na ktorej je názov školy, prípadne aj znak charakterizujúci príslušnú cirkev. V bežnom korešpondenčnom styku sa používa podlhovastá pečiatka s názvom školy.
§ 4
Prijímanie žiakov do cirkevných škôl
(1)
Na dochádzku do základných cirkevných škôl prihlasujú žiakov ich zákonní zástupcovia.
(2)
Na štúdium do stredných cirkevných škôl, špeciálnych stredných cirkevných škôl a cirkevných učilíšť si uchádzači podávajú prihlášku; k prihláške maloletých žiakov sa vyjadruje zákonný zástupca uchádzača.
(3)
O prijatí žiaka do cirkevnej školy rozhoduje riaditeľ školy. Pri svojom rozhodnutí sa riadi všeobecne záväzným právnym predpisom5) a pokynmi zriaďovateľa o prijímaní žiakov do cirkevných škôl.
§ 5
Priebeh štúdia na cirkevných školách
(1)
V dennom štúdiu rozsah, podmienky, dĺžka a priebeh štúdia sa riadi pokynmi vydanými zriaďovateľom cirkevnej školy po prerokovaní s ministerstvom školstva alebo ministerstvom zdravotníctva.
(2)
Organizácia štúdia popri zamestnaní a kombinovaného štúdia, ako aj organizácia štúdia jednotlivých vyučovacích predmetov sa riadi pokynmi vydanými zriaďovateľom cirkevnej školy po prerokovaní s ministerstvom školstva alebo ministerstvom zdravotníctva.
§ 6
Ukončovanie štúdia na cirkevných školách
Ukončovanie štúdia na cirkevných školách sa riadi osobitným predpisom.6)
§ 7
Pracovníci cirkevných škôl
(1)
Na cirkevných školách vyučujú pedagogickí pracovníci, ktorí majú odbornú a pedagogickú spôsobilosť na vyučovanie všeobecnovzdelávacích a odborných predmetov určenú osobitným predpisom.7) Spôsobilosť pedagogických pracovníkov na vyučovanie náboženstva sa riadi pokynmi zriaďovateľa cirkevnej školy.
(2)
Organizáciou, ktorá plní úlohy vyplývajúce z pracovnoprávnych vzťahov pre všetkých pracovníkov cirkevnej školy, je cirkevná škola.
§ 8
Starostlivosť o bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov cirkevnej školy
Cirkevné školy zabezpečujú bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov pri činnostiach, ktoré priamo súvisia s výchovou a vzdelávaním a ochranou žiakov pred rizikom porúch ich zdravého vývoja. Sústavne utvárajú podmienky pre bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov, zabezpečujú komplexnú hygienickú starostlivosť a zodpovedajú za ochranu zdravia pri všetkých činnostiach súvisiacich z výchovno-vzdelávacím procesom.
§ 9
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister zdravotníctva Slovenskej republiky:
Rakús v. r.
Minister školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky:
Pišut v. r.
1)
§ 57b zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb.
2)
§ 38 ods. 1 školského zákona.
3)
§ 2 vyhlášky č. 38/1988 Zb. o organizácii školského roka na základných školách, stredných školách a školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
4)
§ 6 až 10 vyhlášky č. 143/1984 Zb. o základnej škole.
§ 12 až 15 vyhlášky č. 152/1984 Zb. o stredných školách v znení neskorších predpisov.
5)
§ 19 ods. 1, 2 a 3 školského zákona.
6)
Vyhláška č. 38/1987 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v osobitných odborných učilištiach v znení vyhlášky č. 41/1990 Zb.
7)
Vyhláška č. 64/1985 Zb. o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov. |
Zákon č. 541/1990 Sb. | Zákon č. 541/1990 Sb.
Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Vyhlášeno 22. 12. 1990, datum účinnosti 22. 12. 1990, částka 88/1990
* Čl. I - Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 22. 12. 1990
541
ZÁKON
ze dne 6. prosince 1990,
kterým se doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se doplňuje takto:
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
㤠26a
(1)
Státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a družstva nemohou ode dne účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1991 vypovědět1) smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, přenechaly do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona.
(2)
Jestliže státní podniky, rozpočtové nebo příspěvkové organizace nebo družstva vypověděly3) přede dnem účinnosti tohoto zákona smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými přenechaly nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona a jestliže výpovědní lhůty1) neskončily do dne účinnosti tohoto zákona, skončí tyto lhůty dnem 31. prosince 1991.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
2)
§ 3 zákona č. 116/1990 Sb.
3)
§ 12 zákona č. 116/1990 Sb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v školstve a školskej samospráve
Vyhlášeno 22. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 88/1990
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Orgány štátnej správy v školstve
* § 3 - Riaditeľ školy a riaditeľ (vedúci) školského zariadenia
* Sídla školských správ a ich pôsobnosť
* § 4 - (1) Sídla školských správ a okruhy škôl a školských zariadení, ktoré patria do pôsobnosti jednotlivých školských správ, ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením.
* § 5 - Školská správa
* § 6 - Ministerstvo
* § 7 - Orgány školskej samosprávy
* § 8 - Školská inšpekcia
* § 9 - Hospodárska činnost škôl a školských zariadení
* § 10 - Plnenie povinnej školskej dochádzky a vzdelávanie na školách mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
* § 11 - Hodnotenie a klasifikácia
* § 12 - Výchovné opatrenia
* § 13 - Prerušenie štúdia
* § 14 - Zmena študijného alebo učebného odboru a prestup na inú školu
* § 15 - Uznávanie rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných zahraničnými školami
* § 16 - Zaraďovanie a preraďovanie detí do špeciálnych materských škôl a do špeciálnych škôl
* Príspevky na úhradu nákladov ústavnej výchovy a ochrannej výchovy
* § 17 - (1) Na úhradu starostlivosti poskytovanej deťom a mládeži v školských zariadeniach na výkon ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy prispievajú príspevkom rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť.
* § 18 - (1) Mládeži s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou sa poskytuje ošatenie a vreckové a pri jej skončení vecná pomoc.
* § 19 - Príspevky na úhradu nákladov spojených so starostlivosťou o deti a mládež v školách a školských zariadeniach
* § 20 - Príspevky na školské stravovanie a ubytovanie v domovoch mládeže
* § 21 - Zriaďovanie školských správ
* § 22 - Rozsah pôsobnosti zákona
* § 23 - Zrušovacie ustanovenie
* § 24 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
542
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. novembra 1990
o štátnej správe v školstve a školskej samospráve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základné ustanovenie
Zákon upravuje pôsobnosť, organizáciu a úlohy orgánov štátnej správy v školstve a orgánov školskej samosprávy.
§ 2
Orgány štátnej správy v školstve
Štátnu správu na úseku škôl a školských zariadení1) podľa tohto zákona vykonávajú tieto orgány:
a)
riaditeľ školy a riaditeľ (vedúci) školského zariadenia,2)
b)
školská správa,
c)
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“),
d)
iné ústredné orgány štátnej správy, ak tak ustanovuje osobitný zákon.
§ 3
Riaditeľ školy a riaditeľ (vedúci) školského zariadenia
(1)
Školu riadi riaditeľ, školské zariadenie riadi riaditeľ (vedúci). Riaditeľa školy a riaditeľa (vedúceho) školského zariadenia (ďalej len „riaditeľ školského zariadenia“) zriadeného školskou správou vymenúva a odvoláva na návrh rady školy riaditeľ príslušnej školskej správy. Riaditeľa strednej školy alebo riaditeľa školského zariadenia, ktoré nezriadila školská správa, vymenúva a odvoláva zriaďovateľ.3)
(2)
Riaditeľ školy a riaditeľ školského zariadenia zodpovedá za dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov, učebných plánov a učebných osnov, za odbornú a pedagogickú úroveň výchovno-vzdelávacej práce školy (školského zariadenia) a za efektívne využívanie prostriedkov určených na zabezpečenie činnosti školy (školského zariadenia); zodpovedá za riadne hospodárenie s majetkom v užívaní alebo vo vlastníctve školy (školského zariadenia).
(3)
Riaditeľ strednej školy vykonáva štátnu správu v prvom stupni. Rozhoduje najmä o
a)
prijatí žiaka na školu,
b)
oslobodení žiaka od povinnosti dochádzať do školy,
c)
oslobodení žiaka od štúdia jednotlivých vyučovacích predmetov a ich častí,
d)
umožnení štúdia žiaka podľa individuálneho učebného plánu,
e)
povolení absolvovať časť štúdia na škole obdobného typu v zahraničí,
f)
prerušení štúdia,
g)
povolení zmeny študijného alebo učebného odboru,
h)
povolení opakovať ročník,
i)
uložení výchovných opatrení,
j)
povolení vykonať opravnú skúšku,
k)
povolení vykonať komisionálnu skúšku,
l)
povolení vykonať skúšku z jednotlivých vyučovacích predmetov aj uchádzačovi, ktorý nie je žiakom školy,
m)
oznámení zákonného zástupcu žiaka, ktorý nedbá o riadnu školskú dochádzku dieťaťa, príslušnému orgánu,
n)
priznaní štipendia,
o)
príspevku zákonného zástupcu žiaka na čiastočnú úhradu nákladov za starostlivosť poskytovanú mládeži v škole a v školskom zariadení.
(4)
Riaditeľ základnej školy vykonáva štátnu správu v prvom stupni. Rozhoduje o veciach uvedených v odseku 3 okrem písmena d), g), h), n) a tiež o
a)
odklade povinnej školskej dochádzky žiaka,
b)
dodatočnom odložení povinnej školskej dochádzky žiaka,
c)
oslobodení žiaka od povinnej školskej dochádzky.
(5)
Riaditeľ školy v rámci svojej pôsobnosti (odsek 3 a 4) predkladá rade školy (§ 7 ods. 6) na vyjadrenie najmä
a)
návrh na počty prijímaných žiakov,
b)
návrh na zavedenie študijných a učebných odborov a zameraní, na úpravy v učebných plánoch, a v skladbe vyučovaných voliteľných a nepovinných predmetov a predpokladané počty žiakov v týchto predmetoch,
c)
informácie o pedagogicko-organizačnom a materiálnom zabezpečení výchovno-vzdelávacieho procesu,
d)
správu o výchovno-vzdelávacích výsledkoch školy,
e)
návrh rozpočtu,
f)
návrh na vykonávanie hospodárskej činnosti školy,
g)
správu o výsledkoch hospodárenia školy.
(6)
Ustanovenia odseku 3 až 5 sa primerane vzťahujú aj na riaditeľa školského zariadenia.
Sídla školských správ a ich pôsobnosť
§ 4
(1)
Sídla školských správ a okruhy škôl a školských zariadení, ktoré patria do pôsobnosti jednotlivých školských správ, ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením.
(2)
V odôvodnených prípadoch môže ministerstvo poveriť školskú správu vykonávaním štátnej správy na úseku školstva vo vymedzenom rozsahu aj vo vzťahu k školám alebo školským zariadeniam, ktoré doposiaľ patrili do pôsobnosti inej školskej správy. K tomu si vyžiada stanovisko dotknutých školských správ.
§ 5
Školská správa
(1)
Školská správa zriaďuje a zrušuje školy a školské zariadenia1) podľa siete škôl a školských zariadení, a to po prerokovaní s orgánom miestnej samosprávy.
(2)
Školská správa rozhoduje v prvom stupni o rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných školami v zahraničí.
(3)
Školská správa vykonáva štátnu správu v druhom stupni vo veciach, v ktorých v prvom stupni rozhoduje riaditeľ školy a riaditeľ školského zariadenia.
(4)
Školská správa pri utváraní podmienok pre výchovu a vzdelávanie spolupracuje s inými štátnymi orgánmi, obcami, organizáciami a s orgánmi školskej samosprávy.
(5)
Školská správa ďalej
a)
utvára školám a školským zariadeniam potrebné materiálne podmienky a zabezpečuje starostlivosť o existujúci fond budov škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti; ak je to hospodárnejšie a účelnejšie, umožňuje vykonávať uvedené činnosti riaditeľovi školy vo vlastnej pôsobnosti,
b)
zabezpečuje novú investičnú výstavbu škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti,
c)
zostavuje plán a rozpočet pre školskú správu, školy a školské zariadenia vo svojej pôsobnosti; rozdeľuje finančné prostriedky pre školy vo svojej pôsobnosti4) a kontroluje efektívnosť ich využívania. Školám a školským zariadeniam, pre ktoré školská správa plní úlohy organizácie, poskytuje v rámci svojho rozpočtu prostriedky na ich prevádzku,
d)
vykonáva finančné vyrovnanie so školami a školskými zariadeniami vo svojej pôsobnosti,
e)
prideľuje cirkevným a súkromným školám finančné prostriedky a vykonáva kontrolu hospodárenia,
f)
vykonáva administratívno-technické práce na mzdovom a pracovnoprávnom úseku v rozsahu poverenia a požiadaviek riaditeľov škôl a riaditeľov školských zariadení, ak sú tieto právnickými osobami,
g)
kontroluje dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov,
h)
zabezpečuje stravovanie detí a žiakov v školách a školských zariadeniach vo svojej pôsobnosti,
i)
zabezpečuje organizáciu, prevádzku, ekonomiku a kontrolu v odbornej a hospodárskej činnosti zariadení školského stravovania,
j)
vydáva organizačné pokyny pre riaditeľov škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti,
k)
poskytuje právne služby riaditeľom škôl,
l)
vykonáva komplexnú kontrolnú činnosť na úseku hospodárenia s pridelenými (poskytnutými) finančnými a materiálnymi prostriedkami,
m)
dbá o zabezpečenie sociálnej starostlivosti o pracovníkov v školstve vo svojej pôsobnosti.
(6)
Školská správa pravidelne informuje verejnosť a územnú školskú radu (§ 7 ods. 8) a miestnu samosprávu o stave a problémoch škôl a školských zariadení vo svojej pôsobnosti. Príslušným orgánom školskej samosprávy predkladá na vyjadrenie najmä
a)
návrhy na zriaďovanie a zrušovanie škôl a školských zariadení, na zavedenie študijných a učebných odborov a zameraní,
b)
informácie o pedagogicko-organizačnom a materiálnom zabezpečení výchovno-vzdelávacieho procesu,
c)
správu o výchovno-vzdelávacích výsledkoch škôl a školských zariadení,
d)
návrh rozpočtu,
e)
správu o výsledkoch hospodárenia školskej správy,
f)
návrhy na vymenovanie a odvolanie riaditeľov škôl a riaditeľov školských zariadení,
g)
koncepciu investičného rozvoja škôl a školských zariadení.
(7)
Školská správa môže so súhlasom ministerstva zriadiť útvar správy stredných odborných učilíšť na riadenie stredných odborných učilíšť ako svoje zariadenie.
(8)
Školská správa zabezpečuje zhromažďovanie, predspracovanie a prenos informácií. Vybrané školské správy zabezpečujú aj uchovávanie a spracúvanie informácií v rámci jednotného informačného systému na určenom území; na tento účel zriaďujú so súhlasom ministerstva školské výpočtové strediská.
(9)
Školská správa je rozpočtovou organizáciou.
(10)
Na čele školskej správy je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) na návrh územnej školskej rady.
§ 6
Ministerstvo
(1)
Ministerstvo ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky riadi výkon štátnej správy na úseku školstva.
(2)
Ministerstvo ďalej zriaďuje a zrušuje
a)
na plnenie úloh v oblasti rezortného výskumu a odborno-metodického usmerňovania rezortné ústavy ako ústredne riadené organizácie,
b)
na plnenie úloh školskej inšpekcie ústredné inšpekčné centrum a inšpekčné centrá,
c)
na zabezpečenie odborného a metodického riadenia škôl a školských zariadení ústredné metodické centrum a metodické centrá.
(3)
Ministerstvo ďalej najmä
a)
po prerokovaní s príslušnými ústrednými orgánmi štátnej správy a so školskými správami určuje siete škôl a školských zariadení a zoznamy stredísk (pracovísk) praktického vyučovania,
b)
určuje pravidlá výberu a obsadzovania riadiacich funkcií, funkcií inšpektorov, metodikov a ďalších funkcií v rezorte školstva,
c)
určuje zásady pre pedagogické riadenie škôl, a to aj škôl zriadených inými zriaďovateľmi,
d)
zostavuje plán a rozpočet a rozpisuje školským správam finančné prostriedky vyčlenené zo štátneho rozpočtu pre školy, školské zariadenia, strediská (pracoviská) praktického vyučovania zriaďované školskými správami v celom rozsahu a kontroluje efektívnosť ich využívania; pre školy, školské zariadenia, strediská (pracoviská) praktického vyučovania iných zriaďovateľov s výnimkou toho, čo je uhrádzané z iných zdrojov,
e)
rozpisuje školským správam, ústrednému inšpekčnému centru, ústrednému metodickému centru a rezortným ústavom zriadeným ministerstvom finančné prostriedky vyčlenené zo štátneho rozpočtu na ich činnosť a kontroluje efektívnosť ich využívania,
f)
v spolupráci so školskými správami spracúva koncepciu rozvoja priestorovej, materiálnej a prístrojovej vybavenosti škôl, školských zariadení a stredísk (pracovísk) praktického vyučovania.
(4)
Ministerstvo ustanovuje všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti najmä
a)
o zriaďovaní, zrušovaní a organizácii škôl a školských zariadení, stredísk (pracovísk) praktického vyučovania a na zabezpečovanie ich výchovno-vzdelávacej práce,
b)
o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov, o ďalšom vzdelávaní pedagogických pracovníkov, o doplňujúcom pedagogickom štúdiu, o mzdovej politike a o realizácii pracovnoprávnych činností v školstve,
c)
o cieľoch školskej inšpekcie, pravidlách na jej vykonávanie, právach a povinnostiach inšpektorov,
d)
o prijímaní na štúdium na stredných školách a o ukončovaní štúdia na stredných školách,
e)
o organizácii školského roku na základných a stredných školách,
f)
o postupe a úlohách ústredných orgánov a organizácií pri riadení a plánovaní prípravy mládeže na povolanie,
g)
o druhoch a náležitostiach vysvedčení a ostatných školských tlačív, vrátane spôsobov ich evidencie a archivácie,
h)
o výchovnom poradenstve,
i)
o poskytovaní štipendií, odmeňovaní a hmotnom zabezpečovaní žiakov stredných škôl,
j)
po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky o podmienkach vykonávania hospodárskej činnosti školami a školskými zariadeniami a pravidlách rozdeľovania finančného výsledku takejto činnosti,
k)
po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky o spôsobe vzdelávania občanov vo výkone trestu odňatia slobody,
l)
po dohode s Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky o výkone ústavnej výchovy a o výške príspevkov na úhradu starostlivosti poskytovanej deťom a mládeži v školských zariadeniach na výkon ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy a spôsobe ich úhrady.
§ 7
Orgány školskej samosprávy
(1)
Školskú samosprávu vykonávajú tieto orgány:
a)
rada školy (školského zariadenia),
b)
územná školská rada.
(2)
Rada školy a územná školská rada sú iniciatívnymi a poradnými samosprávnymi orgánmi vyjadrujúcimi a presadzujúcimi miestne záujmy a záujmy rodičov a pedagógov v oblasti výchovy a vzdelávania. Posudzujú činnosť škôl a školských správ a z pohľadu školskej problematiky sa vyjadrujú k činnosti obecných zastupiteľstiev a miestnych orgánov štátnej správy.
(3)
Rada školy a územná školská rada plnia funkciu verejnej kontroly práce riadiacich pracovníkov škôl, školských zariadení, školských správ a ďalších orgánov a organizácií, ktoré sa podieľajú na utváraní podmienok na výchovu a vzdelávanie v danom regióne.
(4)
Členmi rady školy sú
a)
zvolení zástupcovia pedagógov a ostatných pracovníkov školy,
b)
zvolení zástupcovia rodičov,
c)
delegovaní zástupcovia obecného zastupiteľstva, prípadne ďalší ním poverení občania,
d)
delegovaní zástupcovia škôl, do ktorých prechádza väčšie množstvo absolventov danej školy, prípadne organizácií, ktoré zamestnávajú väčší počet absolventov danej školy,
e)
zvolení zástupcovia žiakov, ak ide o radu strednej školy.
(5)
Členmi rady školy nemôžu byť riaditeľ školy a jeho zástupcovia.
(6)
Rada školy sa vyjadruje najmä
a)
ku skutočnostiam uvedeným v § 3 ods. 5,
b)
ku kandidátom na funkciu riaditeľa školy a jeho zástupcov.
(7)
Členov územnej školskej rady volia rady škôl patriace do pôsobnosti školskej správy, pri ktorej samosprávny orgán vzniká.
(8)
Územná školská rada sa vyjadruje najmä
a)
k práci školskej správy, a to najmä k skutočnostiam uvedeným v § 5 ods. 6,
b)
ku kandidátom na funkciu riaditeľa príslušnej školskej správy a vedúcich jednotlivých jej útvarov.
(9)
Ustanovenia odseku 2 až 8 sa primerane vzťahujú aj na radu školského zariadenia.
(10)
Podrobnosti o činnosti orgánov školskej samosprávy, spôsobe ustanovenia a zloženia členov, dĺžku funkčného obdobia a pravidlá rokovania orgánov školskej samosprávy upravia štatúty, ktoré prijmú príslušné orgány školskej samosprávy podľa vzorových štatútov vydaných ministerstvom.
§ 8
Školská inšpekcia
(1)
Školská inšpekcia je súčasťou riadenia školstva. Plní funkciu kontroly štátu nad úrovňou a výsledkami výchovy a vzdelávania v školách a v školských zariadeniach, úrovňou pedagogického riadenia a materiálnotechnických podmienok práce škôl a školských zariadení. Školská inšpekcia je vo svojej činnosti nezávislá na riaditeľoch škôl a riaditeľoch školských zariadení, školskej správe a na orgánoch školskej samosprávy.
(2)
Školskú inšpekciu vykonáva ministerstvo prostredníctvom poverených školských inšpektorov v spolupráci s rezortami, v pôsobnosti ktorých sa pripravuje mládež na povolania.
(3)
Podrobnosti o výkone školskej inšpekcie, o jej cieľoch, o právach a povinnostiach školských inšpektorov ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 9
Hospodárska činnost škôl a školských zariadení
(1)
Školy a školské zariadenia môžu vykonávať hospodársku činnosť pre organizácie, občanov a zahraničné subjekty. Hospodárska činnosť sa nesmie vykonávať v rozpore s poslaním školy alebo školského zariadenia. Hospodárskou činnosťou sa získavajú doplnkové mimorozpočtové zdroje na financovanie skvalitnenia výchovno-vzdelávacieho procesu.
(2)
Podrobnosti o hospodárskej činnosti škôl a školských zariadení ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 10
Plnenie povinnej školskej dochádzky a vzdelávanie na školách mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
(1)
Deti občanov Slovenskej republiky môžu plniť povinnú školskú dochádzku alebo sa vzdelávať na školách mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (ďalej len „osobitný spôsob školskej dochádzky“).
(2)
Podrobnosti o osobitnom spôsobe školskej dochádzky ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 11
Hodnotenie a klasifikácia
(1)
Pravidlá hodnotenia a klasifikácie žiakov základných škôl, stredných škôl, stredísk praktického vyučovania, pracovísk praktického vyučovania a špeciálnych škôl ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
(2)
Vysvedčenia vydávané školami v Českej republike platia aj v Slovenskej republike.
§ 12
Výchovné opatrenia
(1)
Za vzorné správanie, za vzorné plnenie povinností alebo za statočný čin môže byť žiakovi udelená pochvala alebo iné ocenenie. Ak sa žiak previní proti školskému poriadku, možno mu uložiť napomenutie alebo pokarhanie od triedneho učiteľa, majstra odbornej výchovy, vedúceho strediska praktického vyučovania, pokarhanie od riaditeľa školy, podmienečné vylúčenie alebo vylúčenie zo štúdia.
(2)
Pravidlá správania žiakov a podrobnosti o druhoch a stupňoch výchovných opatrení a postupoch pri ich ukladaní ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 13
Prerušenie štúdia
(1)
Riaditeľ strednej školy môže žiakovi z vážnych osobných dôvodov, predovšetkým zdravotných, prerušiť štúdium.
(2)
Podrobnosti o prerušovaní štúdia ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 14
Zmena študijného alebo učebného odboru a prestup na inú školu
(1)
Zmenu študijného alebo učebného odboru na strednej škole alebo prestup na inú školu povoľuje riaditeľ školy.
(2)
Podrobnosti o zmenách študijného alebo učebného odboru na strednej škole a o prestupe na inú školu ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 15
Uznávanie rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných zahraničnými školami
(1)
Vysvedčenia o maturitnej alebo obdobnej skúške vydané zahraničnou školou možno uznať len vtedy, ak je na takej obsahovej úrovni, akú poskytujú príslušné školy v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike.
(2)
Podrobnosti o rovnocennosti dokladov o vzdelaní a podmienkach uznania rovnocennosti dokladov o vzdelaní vydaných zahraničnými školami ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 16
Zaraďovanie a preraďovanie detí do špeciálnych materských škôl a do špeciálnych škôl
(1)
O zaradení a preradení dieťaťa do špeciálnej školy a do špeciálnej materskej školy rozhoduje riaditeľ školy alebo materskej školy, do ktorej má byť dieťa zaradené alebo preradené.
(2)
Podrobnosti o zaraďovaní a preraďovaní detí do špeciálnych škôl a do špeciálnych materských škôl ustanovuje ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
Príspevky na úhradu nákladov ústavnej výchovy a ochrannej výchovy
§ 17
(1)
Na úhradu starostlivosti poskytovanej deťom a mládeži v školských zariadeniach na výkon ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy prispievajú príspevkom rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť.
(2)
Výšku príspevkov a spôsob ich úhrady ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 18
(1)
Mládeži s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou sa poskytuje ošatenie a vreckové a pri jej skončení vecná pomoc.
(2)
Výšku vreckového, normy ošatenia a vecnej pomoci ustanoví ministerstvo po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a s Ministerstvom financií Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 19
Príspevky na úhradu nákladov spojených so starostlivosťou o deti a mládež v školách a školských zariadeniach
(1)
Ak sa v škole, předškolskom zariadení alebo školskom zariadení zabezpečuje okrem bezplatnej výchovy a vzdelávania aj hmotná starostlivosť o deti a mládež, prispievajú rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť, príspevkom na čiastočnú úhradu nákladov spojených s hmotnou starostlivosťou.
(2)
Rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči dieťaťu vyživovaciu povinnosť, alebo účastníci, prispievajú na úhradu nákladov spojených so záujmovým štúdiom v školských zariadeniach.
(3)
Výšku príspevku podľa odseku 1 a 2 a spôsob jeho úhrady ustanoví ministerstvo po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvom financií Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 20
Príspevky na školské stravovanie a ubytovanie v domovoch mládeže
(1)
Na úhradu nákladov za stravovanie detí a mládeže v školských jedálňach a jedálňach pri internátnych zariadeniach a na ubytovanie žiakov v domovoch mládeže prispievajú rodičia alebo iné osoby, ktoré majú vyživovaciu povinnosť.
(2)
Výšku príspevkov a podrobnosti o organizácii a prevádzke školských jedální a jedální pri internátnych zariadeniach ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 21
Zriaďovanie školských správ
(1)
Školské správy podľa tohto zákona sa zriaďujú z tých orgánov krajských národných výborov, okresných národných výborov, mestských národných výborov, miestnych národných výborov a miestnych národných výborov v strediskových obciach, ktoré do nadobudnutia účinnosti tohto zákona vykonávali pôsobnosť na úseku školstva.
(2)
Dňom zriadenia školských správ pracovné miesta z doterajších orgánov národných výborov podľa odseku 1 prechádzajú na školské správy, ústredné metodické centrum, ústredné inšpekčné centrum a na ministerstvo.
(3)
Dňom zriadenia školských správ prechádzajú práva a povinnosti zriaďovateľa školy a školského zariadenia z národného výboru, ktorý školu (školské zariadenie) zriadil, na tú školskú správu, do pôsobnosti ktorej škola (školské zariadenie) prechádza.
(4)
Do vzniku školských správ plnia úlohy podľa tohto zákona odbory národných výborov, ktoré vykonávali štátnu správu na úseku školstva.
§ 22
Rozsah pôsobnosti zákona
(1)
Tento zákon sa nevzťahuje na vysoké školy, školy v pôsobnosti Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, školy Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky a školy Federálneho ministerstva obrany.
(2)
Na cirkevné školy sa nevzťahujú ustanovenia § 7, 17 a 18; ustanovenia § 3, 5, 6, 8, 11, 12 a 16 sa na ne vzťahujú primerane.
(3)
Na súkromné školy sa nevzťahujú ustanovenia § 7, 9, 12, 14, 17, 18, 19 a 20; ustanovenia § 3, 5, 6, 8, 11, 13 a 16 sa na ne vzťahujú primerane.
(4)
Na rozhodovanie podľa tohto zákona (§ 3 ods. 3 okrem rozhodovania o udelení pokarhania riaditeľom a podmienečného vylúčenia zo štúdia a § 16 ods. 1) platia všeobecné predpisy upravujúce správne konanie.5)
(5)
Pôsobnosť Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov zostáva nedotknutá.6)
§ 23
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve,
2.
Čl. I zákona Slovenskej národnej rady č. 32/1984 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v školstve a zákon Slovenskej národnej rady o školských zariadeniach.
§ 24
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov.
Zákon SNR č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení neskorších predpisov.
2)
Zákon SNR č. 78/1978 Zb. v znení neskorších predpisov.
3)
§ 10, § 57a ods. 2 a § 57b ods. 2 zákona č. 29/1984 Zb. v znení neskorších predpisov.
4)
§ 1 ods. 1 a § 63 ods. 5 a 6 zákona č. 29/1984 Zb. v znení neskorších predpisov.
5)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
6)
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o miestnych poplatkoch
Vyhlášeno 22. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 88/1990
* § 1 - Obec môže vyberať tieto miestne poplatky (ďalej len „poplatky“):
* § 2 - Poplatok za užívanie verejného priestranstva
* § 3 - Poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie
* § 4 - Poplatok za ubytovaciu kapacitu
* § 5 - Poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt
* § 7 - Poplatok za psa
* § 8 - Poplatok zo vstupného
* § 9 - Poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov
* § 10 - Poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest
* § 10a - Poplatok z reklamy
* § 10b - Poplatok za zábavné hracie prístroje
* § 10c - Poplatok za predajné automaty
* Spoločné a záverečné ustanovenia
* § 11 - (1) Poplatky uvedené v § 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j) a k) vyrubí obec platobným výmerom.
* § 12 - (1) Poplatky nemožno vyrubiť ani vymáhať po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa obec dozvedela o skutočnosti, ktorá je predmetom poplatkov.
* § 13 - Na konanie vo veciach poplatkov sa vzťahujú osobitné predpisy.10)
* § 14 - Správu poplatkov vykonáva obec, ktorá ich vo svojom územnom obvode zaviedla. Kontrolu nad dodržiavaním ustanovení zákona o miestnych poplatkoch vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky a príslušné okresné úrady. Právne predpisy o kontrolnej činn
* § 15 - Po zavedení poplatkov ustanoví obec všeobecne záväzným nariadením druhy miestnych poplatkov, ktoré sa v obci vyberajú, sadzbu poplatkov, podmienky, pri splnení ktorých sa poplatky môžu vyberať paušálnou sumou, a sumu paušálneho poplatku, vznik a zánik povi
* § 16 - Obec, ktorá poplatky spravuje, môže na zmiernenie alebo odstránenie tvrdosti v jednotlivých prípadoch poplatky znížiť alebo odpustiť.
* § 17 - Zrušujú sa:
* § 18 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (317/1992 Sb.)
544
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. novembra 1990
o miestnych poplatkoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
ObecObec môže vyberať tieto miestne poplatky (ďalej len „poplatky“):
a)
poplatok za užívanie verejného priestranstva,
b)
poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie,
c)
poplatok za ubytovaciu kapacitu,
d)
poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt,
e)
lokalizačný poplatok,
f)
poplatok za psa,
g)
poplatok zo vstupného,
h)
poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov,
ch)
poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest,
i)
poplatok z reklamy,
j)
poplatok za zábavné hracie prístroje,
k)
poplatok za predajné automaty.
§ 2
Poplatok za užívanie verejného priestranstva
(1)
Poplatok za užívanie verejného priestranstva sa platí za osobitné užívanie verejného priestranstva, ktorým sa rozumie umiestnenie zariadenia slúžiaceho na poskytovanie služieb, umiestnenie stavebného, predajného zariadenia cirkusu, lunaparku a iných atrakcií, umiestnenie skládky, trvalé parkovanie vozidla mimo stráženého parkoviska a pod.
(2)
Poplatok sa neplatí za kultúrnu a športovú akciu usporiadanú na verejnom priestranstve bez vstupného alebo akciu, ktorej celý výťažok je určený na charitatívne a verejnoprospešné účely. Poplatok sa neplatí tiež za predajné zariadenia a zariadenia určené na poskytovanie služieb, ak sa na ich umiestnenie na verejnom priestranstve vydalo stavebné povolenie alebo kolaudačné rozhodnutie.
(3)
Verejným priestranstvom na účely tohto zákona je najmä cesta, miestna komunikácia, námestie, chodník, trhovisko. Za verejné priestranstvo môžu byť určené všetky verejnosti prístupné pozemky v obciobci okrem tých, ktoré sú vo vlastníctve fyzických a právnických osôb s výnimkou obcíobcí, alebo ku ktorým majú tieto osoby právo hospodárenia.
(4)
Trvalým parkovaním vozidla mimo stráženého parkoviska sa rozumie vyhradenie priestoru z verejného priestranstva ako parkovisko pre určité vozidlo alebo vozidlá právnickej alebo fyzickej osoby a jednak súvislé státie vozidlom (napr. motorové vozidlo, vrak motorového vozidla, obytný príves) na tom istom mieste po dobu dlhšiu ako tri mesiace.
(5)
Poplatok platia právnické a fyzické osoby, ktoré užívajú verejné priestranstvo na účely uvedené v odseku 1.
(6)
Sadzba poplatku je najviac 10 Kčs za každý aj neúplný m2 užívaného verejného priestranstva a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa; za umiestnenie skládky tuhých palív na dobu kratšiu ako tri dni najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 a každý aj neúplný deň, okrem prvého dňa. Za umiestnenie skládky odpadu, predajného zariadenia, zariadenia cirkusu, lunaparku a iných atrakcií môže obecobec zvýšiť sadzbu poplatku až na desaťnásobok. ObecObec môže ustanoviť poplatok týždennou, mesačnou alebo ročnou paušálnou sumou alebo inou jednorazovou sumou.
§ 3
Poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie
(1)
Poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie1) platí užívateľ bytu, ktorý užíva byt na iné účely ako na bývanie.
(2)
Sadzba poplatku za užívanie časti bytu je ročne najviac päťnásobok ročnej úhrady za m2 podlahovej plochy takto užívanej časti bytu. Úhrada za služby spojené s užívaním bytu sa do úhrady za byt alebo časti bytu nezapočítava.
(3)
Poplatok sa platí za každý i začatý mesiac užívania bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie a za každý i neúplný m2 takto užívanej podlahovej plochy.
§ 4
Poplatok za ubytovaciu kapacitu
(1)
Poplatok za ubytovaciu kapacitu platí právnická a fyzická osoba, ktorá vlastní rekreačné alebo školiace zariadenie alebo má k nemu právo hospodárenia.
(2)
Poplatok sa neplatí:
a)
za lôžka v hoteloch, moteloch a boteloch,
b)
za lôžka využívané pre školy v prírode a školské zariadenia poskytujúce internátne ubytovanie, pokiaľ slúžia tomuto účelu,
c)
za lôžka v objektoch individuálnej rekreácie, pokiaľ sa tieto objekty nestanú zdrojom zárobkovej činnosti fyzických osôb,
d)
za lôžka slúžiace na ubytovanie osôb, ktoré zabezpečujú prevádzku zariadenia,
e)
za lôžka, ktoré nie je možné užívať pre opravu alebo rekonštrukciu zariadenia,
f)
ak sa za zariadenie vyberá lokalizačný poplatok,
g)
za lôžka v sociálnych službách a za lôžka, ktoré sa využívajú na charitatívne účely.
(3)
Sadzba poplatku je ročne najviac 2 Kčs za každé lôžko a deň.
§ 5
Poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt
(1)
Poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt platí fyzická osoba, ktorá sa prechodne zdržuje v kúpeľnom mieste alebo mieste sústredeného cestovného ruchu za účelom liečenia alebo rekreácie. Miesto sústredeného cestovného ruchu vymedzí okresný úrad po prerokovaní s obcou.
(2)
Poplatok neplatí:
a)
nevidomá osoba, bezvládna osoba a držiteľ preukazu ZŤP/S (zdravotne ťažko postihnutý so sprievodcom) a ich sprievodcovia a osoba poberajúca invalidný dôchodok,
b)
chorá osoba, ktorej sa poskytuje kúpeľná starostlivosť v rámci pracovnej neschopnosti, t. j. na predvolanie na účet štátnej zdravotníckej správy alebo na poukaz označený v indikačnom zozname chorôb „X“,3)
c)
osoba, ktorej sa poskytuje rekondičný pobyt podľa osobitných predpisov,4)
d)
vlastník objektu na individuálnu rekreáciu5) nachádzajúceho sa v obciobci, jeho manželka (manžel), príbuzný v priamom rade, súrodenec a manžel (manželka) týchto osôb a ich deti,
e)
osoba do 18 rokov veku, osoba poberajúca starobný dôchodok, dôchodok manželky alebo dôchodok za výsluhu rokov, osoba, na ktorú patria prídavky na deti (výchovné),5a) vojak v základnej službe a osoba, ktorá vykonáva civilnú službu,
f)
príbuzný v priamom rade a súrodenec ubytovateľa alebo jeho manželky (manžela) a manželia týchto osôb a ich deti.
(3)
Poplatok v ustanovenej výške pre obecobec vyberá a ručí zaň fyzická alebo právnická osoba, ktorá poskytla prechodné ubytovanie.
(4)
Sadzba poplatku je najviac 15 Kčs za osobu a každý deň pobytu. Deň príchodu a deň odchodu sa do doby pobytu nezapočítavajú.
§ 7
Poplatok za psa
(1)
Poplatok za psa sa platí za psa staršieho ako 6 mesiacov.
(2)
Poplatok sa neplatí za psa, ktorého používa na sprevádzanie alebo ochranu nevidomá osoba, dôchodca s príjmami na hranici životného minima, bezvládna osoba a držiteľ preukazu ZŤP/S a ZŤP (zdravotne ťažko postihnutý so sprievodcom a zdravotne ťažko postihnutý).
(3)
Poplatok platí fyzická alebo právnická osoba, ktorá je vlastníkom psa.
(4)
Sadzba poplatku je najviac 1000 Kčs ročne za jedného psa. Za druhého a každého ďalšieho psa môže obecobec zvýšiť hornú hranicu sadzby poplatku až o 50%.
§ 8
Poplatok zo vstupného
(1)
Poplatok zo vstupného sa platí zo vstupného na burzu, kultúrnu a zábavnú akciu, ako je tanečná zábava, ľudová veselica, estráda, koncert a pod.
(2)
Poplatok sa neplatí zo vstupného na športovú akciu a tiež na kultúrnu akciu, ktorej celý výťažok je určený na charitatívne a verejnoprospešné účely.
(3)
Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá akciu usporadúva.
(4)
Usporiadateľ je povinný vykonať registráciu vstupeniek na príslušnom obecnom úrade.
(5)
Sadzba poplatku je najviac 30 % z vybratého vstupného na burzy. V prípade divadelných predstavení, koncertov vážnej hudby, umeleckých výstav a vedecko-informatívnych prednášok, najviac 10 % zo zisku z vybraného vstupného.
§ 9
Poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov
(1)
Poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov sa platí z predaja výrobkov, ktoré majú charakter alkoholických nápojov7) a tabakových výrobkov.
(2)
Poplatok platí právnická a fyzická osoba vykonávajúca reštauračné, kaviarenské, ubytovacie alebo iné pohostinské služby, v rámci ktorých predáva výrobky uvedené v odseku 1.
(3)
Sadzba poplatku je najviac 10 % ročne z predajnej ceny týchto výrobkov. Predajnou cenou je cena, ktorú zaplatí spotrebiteľ fyzickej a právnickej osobe uvedenej v odseku 2.
(4)
ObecObec, ktorá vykonáva správu tohto poplatku, nariadi vhodnú preukaznú evidenciu príjmov z predaja výrobkov uvedených v odseku 1.
§ 10
Poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest
(1)
Poplatok za vjazd motorovým vozidlom9) do historických častí miest platí fyzická a právnická osoba za vjazd a zotrvanie s motorovým vozidlom v historickej časti mesta.
(2)
Poplatok neplatí fyzická a právnická osoba, ktorá v historickej časti mesta užíva nehnuteľnosť na svoju hospodársku činnosť, a fyzická osoba, ktorá má v nej trvalý alebo prechodný pobyt. Poplatok sa ďalej neplatí pri činnostiach spojených s ochranou zdravia, majetku a verejného poriadku a za vjazd a zotrvanie motorových vozidiel osôb zdravotne postihnutých (nemobilných).
(3)
Sadzba poplatku je za každý aj začatý deň najviac 10 Kčs. ObecObec môže po dohode s poplatníkom ustanoviť poplatok paušálnou sumou.
§ 10a
Poplatok z reklamy
(1)
Poplatok z reklamy sa platí za:
a)
písomné,
b)
obrazové,
c)
svetelné,
d)
zvukové,
e)
figurálne (trojrozmerné)
propagačné oznamy (ďalej len „reklamy“) umiestnené alebo uskutočňované v obciobci na verejných priestranstvách, vo verejne prístupných miestnostiach; na budovách, stavbách, plotoch a ostatných objektoch a priestoroch viditeľných a počuteľných z verejných priestranstiev; na a vo vnútri vozidiel hromadnej a osobnej dopravy.
(2)
Poplatok sa neplatí:
a)
z reklám propagujúcich výlučne charitatívne a humanitárne akcie vrátane akcií na ochranu životného prostredia a ochranu prírody,
b)
z reklám propagujúcich vlastný podnik, ak sú umiestnené na a vo vnútri objektov a zariadení a na pozemkoch a dopravných prostriedkoch, ku ktorým má fyzická alebo právnická osoba vlastnícke alebo iné práva a vykonáva v nich činnosť, ktorá je predmetom reklamy,
c)
z reklám politických strán a politických hnutí po dobu volebnej kampane.9a)
(3)
Poplatok z reklamy platí fyzická alebo právnická osoba, ktorá reklamu uvedenú v odseku 1 umiestnila, alebo ju uskutočňuje, a to aj v prospech tretej osoby, vždy však len jedna z nich.
(4)
Sadzba poplatku z reklamy je najviac:
a)
5 % z dohodnutej ceny za reklamu uskutočňovanú na prenajatých plochách; v ostatných prípadoch najviac 5 Kčs za každý aj neúplný m2 plochy za deň. Za plochu dvojrozmernej reklamy sa považuje plocha, ktorú ohraničuje pravouhlý štvoruholník opísaný vonkajším obrysom reklamy. Pri trojrozmernej reklame je to plocha, ktorú tvoria zvislé steny pravouhlo zrezaného valca, ohraničujúce vonkajšie obrysy reklamy,
b)
5 % z dohodnutej ceny za zvukovú a obrazovú reklamu,
c)
5 % z dohodnutej odmeny, ak sa figurálna reklama uskutočňuje živými bytosťami,
d)
15 % z dohodnutej ceny za kombinovanú reklamu (napr. figurálnu, zvukovú a svetelnú).
(5)
ObecObec, ktorá vykonáva správu poplatku, nariadi poplatníkovi vhodnú preukaznú evidenciu príjmov z dohodnutej ceny a odmeny za reklamu.
(6)
Poplatková povinnosť vzniká dňom, v ktorom došlo k umiestneniu reklamy alebo k jej uskutočňovaniu.
§ 10b
Poplatok za zábavné hracie prístroje
(1)
Poplatok sa platí za umiestnenie mechanických a elektronických prístrojov a automatov na zábavné hry (ďalej len „zábavné hracie prístroje“), do ktorých sa na začatie a pokračovanie hry vkladajú mince v tuzemskej, prípadne v zahraničnej mene, pričom prístroj nevydáva peňažnú výhru.
(2)
Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá zábavný hrací prístroj umiestnila alebo prevádzkuje.
(3)
Sadzba poplatku je najviac 20 000 Kčs ročne za jeden zábavný hrací prístroj.
(4)
Poplatková povinnosť vzniká dňom umiestnenia zábavného hracieho prístroja v priestoroch prístupných verejnosti v obciobci.
§ 10c
Poplatok za predajné automaty
(1)
Poplatok sa platí za umiestnenie prístrojov a automatov (ďalej len „predajné automaty“), ktoré po vložení príslušného množstva mincí v tuzemskej, prípadne zahraničnej mene alebo platobnej karty, vydajú zákazníkom vybraný tovar.
(2)
Poplatok platí fyzická a právnická osoba, ktorá predajný automat umiestnila alebo prevádzkuje.
(3)
Poplatok sa neplatí za predajné automaty vydávajúce
a)
výlučne lístky hromadnej dopravy,
b)
potraviny s výnimkou alkoholu a tabakových výrobkov,
c)
ochranné prostriedky proti šíreniu nákazlivých pohlavných chorôb.
(4)
Sadzba poplatku je najviac 1000 Kčs ročne za predajný automat obsahujúci v skladbe ponúkaného tovaru najviac 10 druhov tovaru a 2000 Kčs ročne za predajný automat s viac ako 10 druhmi tovaru. Sadzba poplatku sa môže zvýšiť až na päťnásobok, ak skladba ponúkaného tovaru obsahuje cigarety alebo alkohol.
(5)
Poplatková povinnosť vzniká umiestnením predajného automatu na verejnom priestranstve, na budovách a iných objektoch viditeľných a prístupných z verejného priestranstva v obciobci.
(6)
Prevádzkovateľ je povinný označiť každý predajný automat štítkom s uvedením týchto údajov:
a)
názov firmy, resp. meno podnikateľa,
b)
adresa,
c)
dátum umiestnenia a začatia prevádzkovania.
Spoločné a záverečné ustanovenia
§ 11
(1)
Poplatky uvedené v § 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j) a k) vyrubí obecobec platobným výmerom.
(2)
Ak nebudú poplatky zaplatené (odvedené) včas alebo v správnej výške, obecobec môže zvýšiť včas nezaplatené (neodvedené) poplatky najviac o 50 %. Vyrubené poplatky sa zaokrúhľujú na celé koruny smerom hore.
§ 12
(1)
Poplatky nemožno vyrubiť ani vymáhať po uplynutí troch rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom sa obecobec dozvedela o skutočnosti, ktorá je predmetom poplatkov.
(2)
Poplatky nemožno vyrubiť ani vymáhať, ak uplynulo desať rokov od konca kalendárneho roka, v ktorom nastala skutočnosť, ktorá je predmetom poplatkov.
§ 13
Na konanie vo veciach poplatkov sa vzťahujú osobitné predpisy.10)
§ 14
Správu poplatkov vykonáva obecobec, ktorá ich vo svojom územnom obvode zaviedla. Kontrolu nad dodržiavaním ustanovení zákona o miestnych poplatkoch vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky a príslušné okresné úrady. Právne predpisy o kontrolnej činnosti iných kontrolných a miestnych orgánov nie sú týmto zákonom dotknuté.
§ 15
Po zavedení poplatkov ustanoví obecobec všeobecne záväzným nariadením druhy miestnych poplatkov, ktoré sa v obciobci vyberajú, sadzbu poplatkov, podmienky, pri splnení ktorých sa poplatky môžu vyberať paušálnou sumou, a sumu paušálneho poplatku, vznik a zánik povinnosti platenia poplatku a ohlasovaciu povinnosť o vzniku a zániku poplatkovej povinnosti, splatnosť a prípadné úľavy a oslobodenie od poplatkov, spôsob a lehotu na uplatnenie poplatkovej úľavy, spôsob, formu a miesto pre zaplatenie poplatku, ako aj ďalšie nevyhnutné náležitosti vyberania poplatkov. Pri poplatku za užívanie verejného priestranstva určí miesta, ktoré sú v obciobci verejným priestranstvom.
§ 16
ObecObec, ktorá poplatky spravuje, môže na zmiernenie alebo odstránenie tvrdosti v jednotlivých prípadoch poplatky znížiť alebo odpustiť.
§ 17
Zrušujú sa:
1.
Pre územie Slovenskej republiky zákon č. 82/1952 Zb. o miestnych poplatkoch.
2.
Pre územie Slovenskej republiky vyhláška Ministerstva financií č. 161/1960 Zb., ktorou sa zrušujú niektoré miestne poplatky a upravujú predpisy o miestnom poplatku za psov.
3.
Pre územie Slovenskej republiky vyhláška Ministerstva financií č. 67/1966 Zb. o miestnych poplatkoch.
4.
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 218/1988 Zb. o miestnom poplatku za psov a o kúpeľnom poplatku.
§ 18
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
F. Mikloško v.r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 57 ods. 2 zákona č. 41/1964 Zb. o hospodárení s bytmi v znení zákona SNR č. 159/1971 Zb.
2)
Vyhláška Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu v znení neskorších predpisov.
3)
Smernice Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí SSR č. 8/1988 Ú. v. SSR o poskytovaní kúpeľnej starostlivosti v zariadeniach štátnej zdravotníckej správy.
4)
§ 135 ods. 4 Zákonníka práce.
5)
§ 47 až 58 vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu.
5a)
§ 18 zákona č. 88/1968 Zb. o nemocenskom poistení v znení neskorších predpisov.
§ 17 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
5b)
§ 1 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov.
5c)
§ 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
6)
Napr.
Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
Zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.
Zákon č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve.
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb.
6a)
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 585/1990 Zb. o cenovej regulácii nájomného z nebytových priestorov.
7)
§ 1 ods. 2 zákona SNR č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.
9)
§ 2 bod 12. vyhlášky Federálneho ministerstva vnútra č. 99/1989 Zb. o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách (pravidlá cestnej premávky).
9a)
Zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach.
10)
Vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov.
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. |
Zákon č. 546/1990 Sb. | Zákon č. 546/1990 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb.
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 27. 12. 1990, částka 89/1990
* Čl. I - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb., č. 74/1990 Sb. a č. 169/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb., se doplňuje takt
* Čl. III
Aktuální znění od 27. 12. 1990
546
ZÁKON
ze dne 5. prosince 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb., č. 74/1990 Sb. a č. 169/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 36 včetně nadpisu zní:
㤠36
Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu
(1)
Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.
(2)
Koná-li příslušník službu přímé bezpečnostní povahy nad stanovenou základní dobu služby v týdnu, náleží mu za každou hodinu výkonu této služby náhradní volno; náhradní volno musí být poskytnuté do jednoho měsíce a pokud to není možné pro důležité zájmy služby, náleží příslušníkovi za každou hodinu výkonu takové služby peněžitá náhrada ve výši odpovídající jeho průměrnému hodinovému služebnímu příjmu. Za dny nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo za svátky se peněžitá náhrada zvyšuje o 33 %.
(3)
Okruh osob uvedených v odstavci 2 určí ve své působnosti ministr vnitra České republiky a ministr vnitra Slovenské republiky po projednání s příslušným odborovým orgánem.“.
2.
§ 126 písm. d) zní:
„d)
ustanovení § 99 odst. 3 věta čtvrtá a pátá, § 100 odst. 1 písm. g), § 101 odst. 2 a 6, § 102 odst. 2 věta druhá, § 114a a § 117 odst. 3 se na služební poměr příslušníků sborů nápravné výchovy nevztahují.“.
3.
V § 126 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. Za odstavec 1 se vkládá odstavec 2, který zní:
„(2)
Příslušníkům sborů nápravné výchovy, jejichž služební poměr skončil v době od 1. července 1990 do 31. prosince 1991, nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114, pokud na jejich žádost nerozhodne služební orgán jinak.“.
Čl. II
Zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb., se doplňuje takto:
V čl. III se za slova „Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti“ vkládají slova „a sborů nápravné výchovy“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 548/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 548/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovujú sídla okresných a obvodných úradov
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 89/1990
* § 1 - Okresné úrady sa zriaďujú v obciach, ktoré sú podľa osobitných predpisov1) sídlami okresov.
* § 2 - Sídlami obvodných úradov v jednotlivých okresoch sú obce uvedené v prílohe tohto nariadenia vlády.
* § 3 - Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
* Príloha nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 548/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
548
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 4. decembra 1990,
ktorým sa ustanovujú sídla okresných a obvodných úradov
Vláda Slovenskej republiky podľa § 3 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy nariaďuje:
§ 1
Okresné úrady sa zriaďujú v obciach, ktoré sú podľa osobitných predpisov1) sídlami okresov.
§ 2
Sídlami obvodných úradov v jednotlivých okresoch sú obceobce uvedené v prílohe tohto nariadenia vlády.
§ 3
Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Mečiar v. r.
Príloha nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 548/1990 Zb.
Sídla obvodných úradov v jednotlivých okresoch Slovenskej republiky
1\\. V okrese Banská Bystrica| \\- Banská Bystrica
Brezno
---|---
2\\. V okrese Bardejov| \\- Bardejov
Giraltovce
3\\. V okrese Bratislava| \\- Bratislava I
Bratislava II
Bratislava III
Bratislava IV
Bratislava V
4\\. V okrese Bratislava-vidiek| \\- Malacky
Modra
Pezinok
Senec
Stupava
5\\. V okrese Čadca| \\- Čadca
Kysucké Nové Mesto
Turzovka
6\\. V okrese Dolný Kubín| \\- Dolný Kubín
Námestovo
Trstená
Tvrdošín
7\\. V okrese Dunajská Streda| \\- Dunajská Streda
Šamorín
Veľký Meder
8\\. V okrese Galanta| \\- Galanta
Sereď
Sládkovičovo
Šaľa
9\\. V okrese Humenné| \\- Humenné
Medzilaborce
Snina
10\\. V okrese Komárno| \\- Hurbanovo
Kolárovo
Komárno
11\\. V okrese Košice| \\- Košice I
Košice II
Košice III
Košice IV
Košice V
12\\. V okrese Košice-vidiek| \\- Bidovce
Čaňa
Moldava nad Bodvou
13\\. V okrese Levice| \\- Levice
Šahy
Želiezovce
14\\. V okrese Liptovský Mikuláš| \\- Liptovský Hrádok
Liptovský Mikuláš
Ružomberok
15\\. V okrese Lučenec| \\- Fiľakovo
Lučenec
Poltár
16\\. V okrese Martin| \\- Martin
Turčianske Teplice
17\\. V okrese Michalovce| \\- Michalovce
Sobrance
18\\. V okrese Nitra| \\- Nitra
Vráble
Zlaté Moravce
19\\. V okrese Nové Zámky| \\- Nové Zámky
Štúrovo
Šurany
20\\. V okrese Poprad| \\- Kežmarok
Poprad
Spišská Stará Ves
Starý Smokovec
Svit
21\\. V okrese Považská Bystrica| \\- Dubnica nad Váhom
Ilava
Považská Bystrica
Púchov
22\\. V okrese Prešov| \\- Lipany
Prešov
Sabinov
23\\. V okrese Prievidza| \\- Handlová
Nováky
Prievidza
24\\. V okrese Rimavská Sobota| \\- Hnúšťa
Rimavská Sobota
Tornaľa
25\\. V okrese Rožňava| \\- Dobšiná
Plešivec
Revúca
Rožňava
26\\. V okrese Senica| \\- Holíč
Myjava
Senica
Skalica
27\\. V okrese Spišská Nová Ves| \\- Gelnica
Krompachy
Levoča
Spišská Nová Ves
28\\. V okrese Stará Ľubovňa| \\- Stará Ľubovňa
29\\. V okrese Svidník| \\- Stropkov
Svidník
30\\. V okrese Topoľčany| \\- Bánovce nad Bebravou
Partizánske
Topoľčany
31\\. V okrese Trebišov| \\- Kráľovský Chlmec
Sečovce
Trebišov
Veľké Kapušany
32\\. V okrese Trenčín| \\- Nové Mesto nad Váhom
Trenčín
Stará Turá
33\\. V okrese Trnava| \\- Hlohovec
Piešťany
Trnava
34\\. V okrese Veľký Krtíš| \\- Veľký Krtíš
35\\. V okrese Vranov nad Topľou| \\- Hanušovce nad Topľou
Vranov nad Topľou
36\\. V okrese Zvolen| \\- Detva
Krupina
Zvolen
37\\. V okrese Žiar nad Hronom| \\- Banská Štiavnica
Kremnica
Nová Baňa
Žarnovica
Žiar nad Hronom
38\\. V okrese Žilina| \\- Bytča
Rajec
Žilina
1)
§ 6 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 549/1990 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 549/1990 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o sídlach školských správ a určení druhov škôl a školských zariadení, ktoré patria do ich pôsobnosti
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 89/1990
* § 1 - Sídla školských správ a určenie druhov škôl a školských zariadení, ktoré patria do pôsobnosti jednotlivých školských správ, ustanovuje príloha tohto nariadenia.
* § 2 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
* Príloha nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 549/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
549
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 4. decembra 1990
o sídlach školských správ a určení druhov škôl a školských zariadení, ktoré patria do ich pôsobnosti
Vláda Slovenskej republiky nariaďuje podľa § 3 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve:
§ 1
Sídla školských správ a určenie druhov škôl a školských zariadení, ktoré patria do pôsobnosti jednotlivých školských správ, ustanovuje príloha tohto nariadenia.
§ 2
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Mečiar v. r.
Príloha nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 549/1990 Zb.
Pre účely tohto nariadenia vlády Slovenskej republiky sú školy a školské zariadenia rozdelené do troch skupín:
a)
základné umelecké školy, stredné školy, materské, základné a osobitné školy pre sluchovo, zrakovo a telesne postihnutých; materské, základné a osobitné školy pre žiakov s chybami reči, špeciálne stredné školy a odborné učilištia, pomocné školy, zariadenia pre záujmové štúdium okrem ľudovej školy jazykov, domovy mládeže, školské zariadenia na výkon ústavnej výchovy a ochrannej výchovy, školské hospodárstva pri stredných odborných učilištiach a stredných odborných školách, školské výpočtové strediská,
b)
školské jedálne a jedálne v internátnych zariadeniach, ktoré sú súčasťami škôl a školských zariadení uvedených pod písmenom a),
c)
ostatné školy a školské zariadenia
Školská správa| Sídlo školskej správy| Okruh škôl a školských zariadení patriacich do pôsobnosti školskej správy
---|---|---
Bratislava I.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v mestskej časti Staré Mesto
Bratislava II.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v mestských častiach Ružinov (aj v k.ú. Nivy, Trnávka), Vrakuňa, Podunajské Biskupce
Bratislava III.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v mestských častiach Nové Mesto (aj v k.ú. Vinohrady, Rača, Vajnory
Bratislava IV.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v mestských častiach Karlova Ves, Dúbravka, Lamač, Devín, Devínska Nová Ves, Záhorská Bystrica
Bratislava V.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v mestských častiach Petržalka, Jarovce, Rusovce, Čunovo
Bratislava VI.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenami a), b) so sídlom v Bratislave
Bratislava VII.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenami a), b) so sídlom v okresoch Bratislava - vidiek, Trnava, Dunajská Streda, Galanta, Senica, Trenčín, Nitra, Komárno, Levice, Nové Zámky, Topoľčany
Bratislava VIII.| Bratislava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Bratislava - vidiek
Trnava| Trnava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Trnava
Dunajská Streda| Dunajská Streda| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Dunajská Streda
Galanta| Galanta| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Galanta
Senica| Senica| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Senica
Trenčín| Trenčín| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Trenčín
Nitra| Nitra| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Nitra
Komárno| Komárno| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Komárno
Levice| Levice| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Levice
Nové Zámky| Nové Zámky| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Nové Zámky
Topoľčany| Topoľčany| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Topoľčany
Prievidza| Prievidza| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Prievidza
Žilina| Žilina| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Žilina
Čadca| Čadca| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Čadca
Dolný Kubín| Dolný Kubín| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Dolný Kubín
Liptovský Mikuláš| Liptovský Mikuláš| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Liptovský Mikuláš
Martin| Martin| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Martin
Považská Bystrica| Považská Bystrica| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Považská Bystrica
Banská Bystrica I.| Banská Bystrica| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Banská Bystrica
Banská Bystrica II.| Banská Bystrica| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenami a), b) so sídlami v okresoch Prievidza, Žilina, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Martin, Považská Bystrica, Banská Bystrica, Lučenec, Rimavská Sobota, Žiar nad Hronom, Veľký Krtíš, Zvolen
Lučenec| Lučenec| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Lučenec
Rimavská Sobota| Rimavská Sobota| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Rimavská Sobota
Žiar n. Hronom| Žiar n. Hronom| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Žiar nad Hronom
Veľký Krtíš| Veľký Krtíš| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Veľký Krtíš
Zvolen| Zvolen| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Zvolen
Košice I.| Košice| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Košice
Košice II.| Košice| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenami a), b) so sídlami v okresoch Košice, Košice - vidiek, Poprad, Starý Smokovec, Rožňava, Spišská Nová Ves, Trebišov, Prešov, Bardejov, Humenné, Michalovce, Stará Lubovňa, Svidník, Vranov nad Topľou
Košice III.| Košice| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Košice - vidiek
Poprad| Poprad| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okresoch Poprad a Starý Smokovec
Rožňava| Rožňava| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Rožňava
Spišská Nová Ves| Spišská Nová Ves| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Spišská Nová Ves
Trebišov| Trebišov| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Trebišov
Prešov| Prešov| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Prešov
Bardejov| Bardejov| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Bardejov
Humenné| Humenné| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Humenné
Michalovce| Michalovce| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Michalovce
Stará Lubovňa| Stará Lubovňa| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Stará Lubovňa
Svidník| Svidník| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Svidník
Vranov nad Topľou| Vranov nad Topľou| školy a školské zariadenia uvedené pod písmenom c) so sídlom v okrese Vranov nad Topľou |
Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb. | Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb.
Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 89/1990
* HLAVA PRVNÍ - ŘÍZENÍ O VYNÁLEZECH (§ 2 — § 23)
* HLAVA TŘETÍ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 44 — § 44)
Aktuální znění od 18. 1. 2002 (21/2002 Sb.)
550
VYHLÁŠKA
Federálního úřadu pro vynálezy
ze dne 11. prosince 1990
o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů
Federální úřad pro vynálezy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (dále jen „zákon“), stanoví:
HLAVA PRVNÍ
ŘÍZENÍ O VYNÁLEZECH
Oddíl první
Přihláška vynálezu
§ 2
(1)
Přihláška vynálezu musí obsahovat žádost o udělení patentu ve dvojím vyhotovení, popis vynálezu, popřípadě jeho výkresy, nejméně jeden patentový nárok a anotaci v jednom vyhotovení hlavním a dvou vedlejších a potřebné přílohy. Hlavní vyhotovení musí umožňovat kvalitní reprodukci, popřípadě tisk.
(2)
Není-li přihlašovatel původcem vynálezu, popřípadě nemá-li právo na patent podle ustanovení § 9 zákona, musí být k přihlášce vynálezu přiložen doklad o nabytí práva na patent.
Žádost o udělení patentu
§ 3
(1)
Žádost o udělení patentu musí obsahovat:
a)
příjmení, jméno, bydliště, státní příslušnost přihlašovatele; je-li přihlašovatelem právnická osoba, její název a sídlo;
b)
příjmení, jméno, bydliště, státní příslušnost původce vynálezu, není-li přihlašovatelem;
c)
příjmení, jméno a sídlo zástupce, je-li přihlašovatel zastoupen; je-li přihlašovatel zastoupen právnickou osobou, uvede se její název a sídlo;
d)
název vynálezu;
e)
projev vůle přihlašovatele, že žádá o udělení patentu;
f)
podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce.
(2)
Vyhotovení žádosti o udělení patentu musí odpovídat stanovenému standardu.
§ 4
Uplatňuje-li přihlašovatel právo přednosti z mezinárodní smlouvy podle ustanovení § 27 zákona, musí v žádosti uvést datum podání přihlášky, z níž právo přednosti odvozuje, její číslo a stát, v němž byla tato přihláška podána, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy.
§ 5
Podává-li žádost o udělení patentu několik spolupřihlašovatelů a nemají-li společného zástupce, musí uvést v žádosti označení toho, kterému z nich mají být zprávy a rozhodnutí Úřadu zasílány.
Popis vynálezu
§ 6
(1)
Popis vynálezu musí obsahovat:
a)
název vynálezu;
b)
oblast techniky, které se vynález týká;
c)
charakteristiku dosavadního stavu techniky;
d)
vysvětlení podstaty vynálezu a jeho výhody, popřípadě nevýhody, proti dosavadnímu stavu techniky;
e)
objasnění výkresů, jsou-li přiloženy;
f)
příklady uskutečnění vynálezu;
g)
způsob průmyslové využitelnosti vynálezu.
(2)
Jedno z vedlejších vyhotovení popisu vynálezu musí být podepsáno přihlašovatelem nebo jeho zástupcem.
(3)
Vyhotovení popisu vynálezu musí odpovídat stanovenému standardu.
§ 7
Zvláštnost popisu vynálezu produkčních mikroorganismů
(1)
Pokud je předmětem vynálezu průmyslový produkční mikroorganismus nebo jiný biotechnologický produkt, způsob jeho výroby nebo jeho použití, musí být vymezeny jeho morfologické a fyziologické vlastnosti, uvedeno depozitní číslo ve veřejné sbírce a formou reprodukovatelného příkladu podán důkaz o tom, že je získán uměle.
(2)
Na výzvu Úřadu je přihlašovatel povinen doložit splnění povinnosti podle ustanovení § 26 odst. 2 zákona.
§ 8
Patentové nároky
(1)
Patentové nároky musí vymezit předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné, stručné a podloženy popisem. Jedno z vedlejších vyhotovení patentových nároků musí přihlašovatel nebo jeho zástupce podepsat.
(2)
Vyhotovení patentových nároků musí odpovídat stanovenému standardu.
§ 9
Výkresy
Podstata vynálezu se v případě potřeby znázorní schematickým zobrazením principu a všech znaků, na nichž je vynález založen. Vyhotovení výkresu musí odpovídat stanovenému standardu; jedno z vedlejších vyhotovení výkresu musí přihlašovatel nebo zástupce podepsat.
§ 10
Anotace
(1)
Anotace slouží výlučně pro technickou informaci.
(2)
Anotace musí obsahovat název vynálezu a stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích a na výkresech.
(3)
Vyhotovení anotace musí odpovídat stanovenému standardu. Anotace může být upravena z moci úřední.
Oddíl druhý
Řízení o přihlášce vynálezu
§ 11
(1)
Na přihlášce vynálezu vyznačí Úřad datum jejího podání, přidělí ji spisovou značku a vydá přihlašovateli potvrzení o podání přihlášky vynálezu.
(2)
Přihláška vynálezu se považuje za podanou, obsahuje-li označení přihlašovatele, projev jeho vůle o udělení patentu, část představující zjevně popis vynálezu.
§ 12
Podanou přihlášku vynálezu zapíše Úřad do rejstříku přihlášek vynálezů. Do rejstříku přihlášek vynálezů se zapisuje:
a)
spisová značka přihlášky vynálezu;
b)
zatřídění vynálezu podle mezinárodního patentového třídění;
c)
datum podání přihlášky vynálezu;
d)
příjmení, jméno a bydliště původce vynálezu;
e)
označení přihlašovatele a jeho zástupce, je-li zastoupen;
f)
název vynálezu;
g)
údaj o uplatněném právu přednosti podle mezinárodní smlouvy, pokud přichází v úvahu;
h)
označení pracovníka Úřadu, kterému byla přihláška přidělena k řízení;
i)
nabídka licence;
j)
údaje k jednotlivým podáním ve věci a úkonech Úřadu.
§ 13
Vyloučené přihlášky vynálezu
(1)
Zjistí-li Úřad, že přihláška vynálezu nevyhovuje požadavku ustanovení § 26 odst. 1 zákona, vyzve přihlašovatele, aby tento nedostatek ve stanovené lhůtě odstranil. Vyloučené přihlášky vynálezu mají právo přednosti z původní přihlášky vynálezu, podá-li je přihlašovatel do 3 měsíců od odstranění vady původní přihlášky. Přihlašovatel může rozdělit přihlášku vynálezu do udělení patentu i z vlastního podnětu.
(2)
Dojde-li k vyloučení, popřípadě rozdělení přihlášky po zahájení úplného průzkumu podle § 33 zákona, považuje se vyloučená přihláška za přihlášku u níž byla podána žádost o úplný průzkum.
(3)
Přihlašovatel je u vyloučené přihlášky povinen zaplatit splatné správní poplatky odpovídající stavu řízení o původní přihlášce v době vyloučení.
§ 14
Přípustné změny v přihlášce vynálezu
Úpravy a změny provedené v přihlášce vynálezu v průběhu řízení nesmějí jít nad rámec jejího původního podání.
§ 15
Úplný průzkum
(1)
Byl-li úplný průzkum přihlášky vynálezu zahájen na žádost jiné osoby než přihlašovatele, popřípadě byl-li zahájen z moci úřední, vyrozumí o tom Úřad přihlašovatele.
(2)
Požádá-li o úplný průzkum přihlášky vynálezu nezávisle na sobě několik osob, zahájí Úřad úplný průzkum na žádost, která mu došla nejdříve. O tom vyrozumí osoby, které podaly žádost později.
§ 16
Patentový rejstřík
(1)
Vynález, na který byl udělen patent, zapíše Úřad do patentového rejstříku.
(2)
Do patentového rejstříku se u každého vynálezu zapisuje:
a)
číslo patentu;
b)
datum udělení patentu;
c)
datum zveřejnění udělení patentu ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy (dále jen „Věstník“);
d)
název vynálezu;
e)
datum podání přihlášky vynálezu a její spisovou značku;
f)
datum zveřejnění přihlášky vynálezu;
g)
údaj o uplatněném právu přednosti podle mezinárodní smlouvy, pokud přichází v úvahu;
h)
majitel patentu, sídlo (bydliště), popřípadě jeho zástupce;
i)
zatřídění vynálezu podle mezinárodního patentového třídění;
j)
příjmení, jméno a bydliště původce vynálezu;
k)
případné udělení dodatkového ochranného osvědčení;
l)
převod patentu;
m)
licence;
n)
nabídka licence;
o)
nucená licence;
p)
právo předchozího uživatele;
r)
zrušení, popřípadě částečné zrušení patentu;
s)
platby správních poplatků za patent;
t)
zánik patentu;
u)
další rozhodné údaje.
§ 17
Zápis licence
(1)
Žádost o zápis licenční smlouvy do patentového rejstříku se podává písemně u Úřadu.
(2)
K žádosti se přikládájí dvě vyhotovení licenční smlouvy, z níž musí být zřejmé označení vynálezu, k jehož využití se poskytuje licence, nabyvatel práv z licence a rozsah poskytnutých práv.
Oddíl třetí
Řízení o mezinárodní přihlášce vynálezu
§ 18
Mezinárodní přihlášky vynálezů (dále jen „mezinárodní přihlášky“) podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona se podávají u Úřadu v trojím vyhotovení v jazyce anglickém, nebo německém, nebo francouzském, nebo ruském v závislosti na jednacím jazyku orgánu pro mezinárodní rešerši.
§ 19
(1)
Přihlašovatel mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České republice na základě mezinárodní smlouvy, je povinen předložit Úřadu ve lhůtě 31 měsíců od vzniku práva přednosti trojmo její překlad do českého jazyka a zaplatit příslušné poplatky podle zvláštního předpisu.
(2)
Pokud přihlašovatel splní podmínky uvedené v odstavci 1, Úřad může na žádost přihlašovatele zahájit řízení o mezinárodní přihlášce i před lhůtou uvedenou v odstavci 1.
Oddíl čtvrtý
Řízení určovací, řízení o zrušení patentu, řízení o nucené licenci a řízení o změně autorského osvědčení na patent
§ 20
Řízení určovací
(1)
Žádost o určení, zda určitý předmět spadá či nespadá do rozsahu určitého patentu, podává se u Úřadu písemně ve dvou vyhotoveních.
(2)
V žádosti je třeba osvědčit právní zájem na určení, uvést potřebné údaje a připojit podklady potřebné k vydání rozhodnutí. Podklady se předkládají ve čtyřech vyhotoveních.
(3)
Úřad vyzve účastníky řízení, aby se k žádosti vyjádřili, a je-li třeba, předložili potřebné podklady. Nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, není to na překážku rozhodnutí o žádosti.
§ 21
Řízení o zrušení patentu
(1)
Návrh na zrušení patentu se podává u Úřadu písemně ve dvou vyhotoveních.
(2)
Návrh musí být věcně odůvodněn a zároveň musí být doloženy nebo navrženy důkazní prostředky.
(3)
Úřad vyzve majitele patentu, aby se k návrhu vyjádřil; nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, není to na překážku rozhodnutí o návrhu.
§ 22
Řízení o nucené licenci
(1)
Žádost o udělení nucené licence se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
(2)
Žádost musí být věcně odůvodněna a doložena.
(3)
V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad uvede rozsah licence.
§ 23
Řízení o změně autorského osvědčení na patent
(1)
Původce vynálezu uvedeného v ustanovení § 81 odst. 4 zákona podává žádost o převod platného autorského osvědčení na patent u Úřadu dvojmo.
(2)
Vytvořilo-li vynález uvedený v odstavci 1 více původců společnou tvůrčí prací, musí podat žádost o převod autorského osvědčení na patent společně. Nemají-li spolupůvodci společného zástupce, uvedou v žádosti jméno a adresu toho, komu má být rozhodnutí Úřadu doručeno.
(3)
Žádost o změnu autorského osvědčení na patent musí obsahovat název vynálezu, číslo autorského osvědčení a datum jeho udělení a označení organizace, která má k vynálezu právo hospodaření nebo byla tímto právem pověřena.
(4)
Úřad žádost o změnu autorského osvědčení na patent zveřejní ve Věstníku. K převodu autorského osvědčení na patent může kdokoliv podat ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění žádosti o změnu autorského osvědčení na patent námitky. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
(5)
Úřad rozhodnutí o změně autorského osvědčení na patent zveřejní ve Věstníku.
(6)
Patent udělený na základě žádosti o změnu autorského osvědčení na patent platí 15 let od data podání přihlášky vynálezu; práva z patentu uděleného na základě žádosti o změnu autorského osvědčení na patent vzniknou ode dne zveřejnění žádosti o změnu autorského osvědčení na patent ve Věstníku.
HLAVA TŘETÍ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 44
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Předseda:
Ing. Jakl v. r. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 551/1990 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 551/1990 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 97/1982 Sb.
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 27. 12. 1990, částka 89/1990
* Čl. I - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úř
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 12. 1990
551
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
ze dne 7. prosince 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 97/1982 Sb.
Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s příslušnými ústředními orgány a Český báňský úřad podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, stanoví:
Čl. I
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 97/1982 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,1) pro organizace, které provádějí činnost podléhající vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy2) a pro právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů6) (dále jen „organizace).“.
2.
§ 4 odst. 1 zní:
„(1)
Vyrábět, montovat, opravovat, rekonstruovat zařízení a provádět revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob dodavatelským způsobem a periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace pouze na základě oprávnění (dále jen „oprávněná organizace“).“.
3.
V § 4 odst. 2 se za slovo „sídlo“ vkládají slova „popřípadě trvalý pobyt“ a vypouštějí slova „doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu.“.
4.
V § 4 odst. 3 se vypouští písmeno c). Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
5.
§ 5 se doplňuje odstavci 6 a 7, které zní:
„(6)
Výrobní a montážní organizace může odevzdat odběrateli
a)
kotle s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1,6 MPa,
b)
tlakové nádoby skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa,
jen po úspěšné první tlakové zkoušce zařízení potvrzené orgánem dozoru.
(7)
U dovážených zařízení zabezpečuje plnění povinností podle odstavců 3 a 6 odběratelská organizace.“.
6.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Revizní technik musí mít pro provádění revizí a zkoušek kotlů a tlakových nádob osvědčení o odborné způsobilosti vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.“.
7.
§ 8 odst. 3 se vypouští.
8.
V § 8 odst. 4 se vypouští poslední věta. Dosavadní označení odstavce 4 se označuje jako odstavec 3. Číslování ostatních odstavců se posouvá.
9.
V § 8 odst. 6 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „uchazeč“.
10.
§ 13 odst. 2, 3, 4 zní:
„(2)
Doplňkové topičské zkoušky se vykonávají u inspektorátů.
(3)
Přihlášky k doplňkovým zkouškám podávají uchazeči na předepsaném formuláři prostřednictvím provozovatele u inspektorátu, v jehož obvodě působnosti se kotel nachází. Uchazeč předloží před zahájením zkoušky doklad o tom, že splňuje stanovené požadavky.
(4)
Inspektorát uvědomí provozovatele o dni a místě konání zkoušky nejméně 15 dnů předem. Provozovatel o tom vyrozumí uchazeče a zajistí jeho účast.“.
11.
V § 13 se odstavce 5, 6 a 7 vypouštějí.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Gerner v. r.
Předseda Českého báňského úřadu:
v z. JUDr. Ing. Makarius v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
2)
§ 39 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
6)
Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 552/1990 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 552/1990 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 27. 12. 1990, částka 89/1990
* Čl. I - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 12. 1990
552
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
ze dne 7. prosince 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s příslušnými ústředními orgány a Český báňský úřad podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, stanoví:
Čl. I
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,1) pro organizace, které provádějí činnost podléhající vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy2) a pro právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů3) (dále jen „organizace“).“.
2.
V § 3 odst. 1 se v první větě před slova „revizní zkoušky“ vkládají slova „revize a“.
3.
V § 3 odst. 2 se za slovem „sídlo“ vkládají slova „popřípadě trvalý pobyt“ a vypouštějí slova „doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu“.
4.
V § 3 odst. 3 se vypouští písmeno c). Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
5.
Dosavadní text § 4 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2, 3 a 4, které zní:
„(2)
Výrobní nebo montážní organizace je povinna písemně oznámit orgánu dozoru příslušnému podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a dobu individuálního vyzkoušení.
a)
prvního kusu zařízení uvedených v § 2 odst. 1 vyráběných ve stejném provedení, která uvedla do provozuschopného stavu ve výrobní organizaci,
b)
zařízení uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), e) a f), která uvedla do provozuschopného stavu v odběratelské organizaci.
(3)
Zařízení uvedená v odstavci 2 může výrobní nebo montážní organizace odevzdat odběrateli jen po úspěšném individuálním vyzkoušení potvrzeném orgánem dozoru.
(4)
U dovážených zařízení zabezpečuje plnění povinností podle odstavců 2 a 3 odběratelská organizace.“.
6.
§ 5 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
„(6)
U zařízení vyzkoušených podle § 4 odst. 3, pokud do začátku provozu neuplynuly více než 3 měsíce, stačí ověřit splnění podmínek k zajištění bezpečného provozu určených předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení nebo dokumentací zařízení.“.
7.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Revize a revizní zkoušky
Organizace je povinna soustavně ověřovat revizemi a revizními zkouškami další provozní způsobilost zařízení, rozsah a úplnost dokumentace. Tyto revize a revizní zkoušky se provádí v rozsahu a ve lhůtách předepsaných technickými normami, popřípadě technickými podmínkami výrobní organizace.“.
8.
V § 8 odst. 1 se na začátku věty vkládá slovo „Revize,“.
9.
§ 8 odst. 2 zní:
„(2)
Revizní technik musí mít pro provádění činností podle odstavce 1 osvědčení o odborné způsobilosti vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Gerner v. r.
Předseda Českého báňského úřadu:
v z. JUDr. Ing. Makarius v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
2)
§ 39 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
3)
Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 554/1990 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 554/1990 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 27. 12. 1990, částka 89/1990
* Čl. I - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 12. 1990
554
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
ze dne 7. prosince 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s příslušnými ústředními orgány a Český báňský úřad podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, stanoví:
Čl. I
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,1) pro organizace, které provádějí činnost podléhající vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy2) a pro právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů5) (dále jen „organizace“).“.
2.
V § 3 odst. 1 se za slovo „revize“ vkládá slovo „a zkoušky.“.
3.
V § 3 odst. 2 se za slovo „sídlo“ vkládají slova „popřípadě trvalý pobyt“ a vypouštějí se slova „doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu.“.
4.
§ 3 se doplňuje odstavci 8, 9 a 10, které zní:
„(8)
Výrobní nebo montážní organizace je povinna písemně oznámit orgánu dozoru příslušnému podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a dobu provádění zkoušek6) zařízení
a)
pro těžbu a podzemní skladování plynu v přírodních horninových strukturách včetně těžebních vtláčecích sond,
b)
pro plnění tlakových nádob plynem,
c)
kompresní a regulační stanice s vysokým a velmi vysokým tlakem,
d)
pro rozvod plynů s vysokým a velmi vysokým tlakem,
e)
pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem nad 3,5 MW,
f)
na výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem nad 5 m3/h,
g)
na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem nad 1500 m3/h.
(9)
Zařízení uvedená v odstavci 8 může výrobní nebo montážní organizace odevzdat odběrateli jen po úspěšné zkoušce zařízení potvrzené orgánem dozoru.
(10)
U dovážených zařízení zabezpečuje plnění povinností podle odstavce 8 a 9 odběratelská organizace.“.
5.
§ 4 zní:
㤠4
Revizní technik musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.“.
6.
V § 5 odst. 2 se slova "komisionální zkouškou jednou za tři roky.", nahrazují slovy „revizním technikem, který má platné osvědčení odborné způsobilosti příslušného druhu a rozsahu jednou za tři roky.“.
7.
V § 5 odst. 5 se slova „Komisionální zkoušky a přezkušování“ nahrazují slovy „Zkoušky a přezkušování revizním technikem“.
8.
V § 5 se vypouštějí odstavce 3 a 4 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
9.
V § 6 odst. 1 se vypouští slovo „pracovníků“.
10.
§ 6 odst. 2 zní:
„(2)
Montáží ostatních zařízení mohou být pověřeny jen osoby, které byly seznámeny v rozsahu své činnosti s předpisy pro montážní práce na zařízení a zaškoleny. Musí být seznámeny se souvisejícími předpisy a mít nejméně jeden rok odborné praxe, čímž se rozumí praktická činnost na zařízení příslušného druhu a musí složit zkoušky u orgánu dozoru.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Gerner v. r.
Předseda Českého báňského úřadu:
v z. JUDr. Ing. Makarius v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
2)
§ 39 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
3)
Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.
6)
§ 9 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 90/1990
* § 1 - (1) Toto nařízení upravuje podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu občanům, kteří vykonávali vybraná zaměstnání v hornictví, byli zaměstnáni nejméně 25 roků a dosáhli věku 50 let do 31. prosince 2000.
* § 2 - (1) Občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod, jestliže
* § 3 - Občan uvedený v § 1 odst. 1, který do 31. března 1991 nesplnil podmínku stanovenou v § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), má nárok na starobní důchod, jestliže splnil chybějící podmínku a skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví do 31. prosince 1992.
* § 4 - Začne-li občan uvedený v § 1 odst. 1 po splnění podmínek uvedených v § 2 nebo v § 3 znovu vykonávat vybrané zaměstnání v hornictví, nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení mu nevznikne, popřípadě zanikne, a to od prvního dne výkonu takového zaměstná
* § 5 - Pro výši starobního důchodu podle tohoto nařízení se přičítá k získané době zaměstnání doba ode dne přiznání důchodu do dosažení věku 55 let jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.
* § 7 - Splnil-li občan podmínky stanovené pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení před 1. lednem 1991, vznikne mu nárok na tento důchod dnem 1. ledna 1991.
* § 8 - Organizace, které zaměstnávají nebo zaměstnávaly pracovníky ve vybraných zaměstnáních v hornictví, jsou povinny zabezpečit vedení a předkládání záznamů o skutečnostech rozhodných pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení na předepsaném tiskopise;
* § 9 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1998 (134/1997 Sb.)
557
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 30. listopadu 1990
o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 176 písm. a) a b) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Toto nařízení upravuje podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu občanům, kteří vykonávali vybraná zaměstnání v hornictví, byli zaměstnáni nejméně 25 roků a dosáhli věku 50 let do 31. prosince 2000.
(2)
Vybranými zaměstnáními v hornictví se pro účely tohoto nařízení rozumějí zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1) uvedená pod č. 1 až 7 a 11 v příloze č. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
(3)
Za dobu zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech se pro účely tohoto nařízení považují
a)
doba výkonu zaměstnání uvedeného v odstavci 2 a
b)
doby uvedené v § 18 odst. 3 zákona a v § 5 odst. 1 písm. a) až f) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., jestliže jsou obklopeny dobou výkonu zaměstnání uvedeného v odstavci 2.
§ 2
(1)
Občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod, jestliže
a)
byl zaměstnán nejméně 15 roků ve vybraných zaměstnáních v hornictví,
b)
dosáhl nejvyšší přípustné expozice2) a
c)
skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví do 31. března 1991.
(2)
Občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod též, jestliže
a)
byl zaměstnán nejméně 10 roků ve vybraných zaměstnáních v hornictví v uranových dolech,
b)
překročil nejvyšší přípustnou expozici2) a
c)
skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví v uranových dolech do 31. prosince 1990 v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice.2)
§ 3
Občan uvedený v § 1 odst. 1, který do 31. března 1991 nesplnil podmínku stanovenou v § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), má nárok na starobní důchod, jestliže splnil chybějící podmínku a skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví do 31. prosince 1992.
§ 4
Začne-li občan uvedený v § 1 odst. 1 po splnění podmínek uvedených v § 2 nebo v § 3 znovu vykonávat vybrané zaměstnání v hornictví, nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení mu nevznikne, popřípadě zanikne, a to od prvního dne výkonu takového zaměstnání.
§ 5
Pro výši starobního důchodu podle tohoto nařízení se přičítá k získané době zaměstnání doba ode dne přiznání důchodu do dosažení věku 55 let jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.
§ 7
Splnil-li občan podmínky stanovené pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení před 1. lednem 1991, vznikne mu nárok na tento důchod dnem 1. ledna 1991.
§ 8
OrganizaceOrganizace, které zaměstnávají nebo zaměstnávaly pracovníky ve vybraných zaměstnáních v hornictví, jsou povinny zabezpečit vedení a předkládání záznamů o skutečnostech rozhodných pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení na předepsaném tiskopise; jde-li o starobní důchod, na který vznikl nárok podle tohoto nařízení dnem 1. ledna 1991, je organizaceorganizace povinna tak učinit nejpozději do 31. ledna 1991.
§ 9
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Čalfa v. r.
1)
§ 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
2)
§ 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 559/1990 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 559/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani
Vyhlášeno 27. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 90/1990
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1991
559
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 20. prosince 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 42 zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, se mění a doplňuje takto:
1.
Dosavadní text § 1 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Společnými podniky s převážně zemědělskou výrobou jsou ty, u nichž tržby z rostlinné a živočišné výroby a z agrochemické činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových tržeb. U společných podniků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto předpokládaných tržeb v organizaci.“.
2.
§ 2 odst. 1 zní:
㤠2
(k § 13 zákona)
(1)
Odpočitatelné minimum ze základu daně ze zisku [§ 13 odst. 2 písm. b)] se stanoví u organizací, popřípadě organizačních jednotek zařazených do produkčních ekonomických skupin (§ 6 odst. 2) jednotným normativem na 1 ha zemědělské půdy ve výši 1200,- Kčs s odchylkami stanovenými v odstavcích 2 až 4. Celkovou výši odpočitatelného minima v Kčs tvoří součin výměry všech pozemků a stanoveného normativu. Pro stanovení celoroční daňové povinnosti u organizací, u nichž nedošlo během zdaňovacího období ke změně ve výměře pozemků, je rozhodná výměra všech pozemků k 1. lednu zdaňovacího období s přesností na desetiny ha (bez zaokrouhlení). U organizací, u nichž došlo ke změně výměry během zdaňovacího období, je rozhodná výměra vypočtená jako vážený průměr podle vzorce
V=∑i=1nxi.aip,
kde V = průměrná výměra s přesností na desetiny ha (bez zaokrouhlení)
xi = výměra (ha)
ai = počet dnů, které odpovídají nezměněné výměře; den, ve kterém dochází ke změně výměry, se zahrnuje do období předcházejícího této změně
n = počet změn ve výměře
p = počet dnů ve zdaňovacím období.
Pro stanovení záloh na daň ze zisku je rozhodná výměra pozemků k 1. lednu zdaňovacího období s přesností na desetiny ha (bez zaokrouhlení); u organizací vzniklých během zdaňovacího období je rozhodná výměra ke dni zápisu do podnikového rejstříku.“.
3.
V § 2 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r. |
Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb.
Zákon České národní rady o místních poplatcích
Vyhlášeno 28. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 92/1990
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - POPLATKY (§ 2 — § 10r)
* ČÁST TŘETÍ - ZAVEDENÍ A SPRÁVA POPLATKŮ (§ 11 — § 16b)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 16c — § 16c)
* § 17 - Zrušují se:
* § 18 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb.)
565
ZÁKON
České národní rady
ze dne 13. prosince 1990
o místních poplatcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
ObecObec může zavést tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“)
a)
poplatek ze psů,
b)
poplatek z pobytu,
c)
poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
d)
poplatek ze vstupného,
e)
poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,
f)
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace,
g)
poplatky za komunální odpad.
ČÁST DRUHÁ
POPLATKY
HLAVA I
POPLATEK ZE PSŮ
§ 2
(1)
Poplatek ze psů platí držitel psa. Tím může být pro účely tohoto poplatku osoba, která je přihlášená nebo má sídlo na území České republiky.
(2)
Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek pro zvířata nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.1b)
(3)
Sazba poplatku ze psů činí až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psů za psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může sazba poplatku ze psů činit až o 50 % více, než činí horní hranice poplatku podle věty první nebo druhé. V případě trvání poplatkové povinnosti po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců.
(4)
Poplatek ze psů platí držitel obciobci příslušné podle svého místa přihlášení nebo sídla. Při změně místa přihlášení nebo sídla platí držitel psa poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obciobci. Při změně místa přihlášení nebo sídla platí pro výpočet poměrné výše poplatku obdobně odstavec 3.
(5)
Poplatkovým obdobím poplatku ze psů je kalendářní rok.
HLAVA II
POPLATEK Z POBYTU
§ 3
Poplatník poplatku
Poplatníkem poplatku z pobytu je osoba, která v obciobci není přihlášená.
§ 3a
Předmět poplatku
(1)
Předmětem poplatku z pobytu je úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu.
(2)
Předmětem poplatku není
a)
pobyt, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda,
b)
pobyt ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, pokud je tento pobyt hrazenou zdravotní službou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo pokud je její součástí, s výjimkou lázeňské léčebně rehabilitační péče.
§ 3b
Osvobození od poplatku
(1)
Od poplatku z pobytu je osvobozena osoba
a)
nevidomá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, a její průvodce,
b)
mladší 18 let,
c)
hospitalizovaná na území obceobce ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče s výjimkou osoby, které je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče,
d)
pečující o děti na zotavovací akci nebo jiné podobné akci pro děti podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví konaných na území obceobce,
e)
vykonávající na území obceobce sezónní práci pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu nebo
f)
pobývající na území obceobce
1.
ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy anebo školském zařízení pro preventivně výchovnou péči anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
2.
v zařízení poskytujícím ubytování podle zákona upravujícího sociální služby,
3.
v zařízení sloužícím k pomoci lidem v ohrožení nebo nouzi provozovaném veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob, nebo
4.
za účelem výkonu záchranných nebo likvidačních prací podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému.
(2)
Od poplatku z pobytu je osvobozen příslušník bezpečnostního sboru, voják v činné službě, státní zaměstnanec nebo zaměstnanec České republiky pobývající na území obceobce v zařízení ve vlastnictví České republiky nebo této obceobce v souvislosti s plněním služebních nebo pracovních úkolů.
(3)
Sezónní prací podle odstavce 1 písm. e) je práce, která je závislá na střídání ročních období a zpravidla se každým rokem opakuje.
§ 3c
Základ poplatku
Základem poplatku z pobytu je počet započatých dnů pobytu, s výjimkou dne počátku pobytu.
§ 3d
Sazba poplatku
Sazba poplatku z pobytu činí nejvýše 50 Kč.
§ 3e
Výpočet poplatku
Poplatek z pobytu se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
§ 3f
Plátce poplatku
(1)
Plátcem poplatku z pobytu je poskytovatel úplatného pobytu.
(2)
Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka.
§ 3g
Evidenční povinnost
(1)
Plátce poplatku z pobytu je povinen vést v listinné nebo elektronické podobě evidenční knihu za každé zařízení nebo místo, kde poskytuje úplatný pobyt. Do evidenční knihy zapisuje údaje týkající se fyzické osoby, které poskytuje úplatný pobyt.
(2)
Údaji podle odstavce 1 jsou
a)
den počátku a den konce pobytu,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí,
c)
datum narození,
d)
číslo a druh průkazu totožnosti, kterým může být
1.
občanský průkaz,
2.
cestovní doklad,
3.
potvrzení o přechodném pobytu na území,
4.
pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie,
5.
průkaz o povolení k pobytu,
6.
průkaz o povolení k pobytu pro cizince,
7.
průkaz o povolení k trvalému pobytu,
8.
průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo
9.
průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, a
e)
výše vybraného poplatku, nebo důvod osvobození od poplatku.
(3)
Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.
(4)
Plátce poplatku je povinen uchovávat evidenční knihu po dobu 6 let ode dne provedení posledního zápisu.
§ 3h
Evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu
(1)
Plátce poplatku z pobytu, který jako pořadatel kulturní nebo sportovní akce poskytuje úplatný pobyt účastníkům této akce, může plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu, pokud
a)
důvodně předpokládá, že poskytne pobyt nejméně 1 000 účastníkům této akce, a
b)
oznámí záměr plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu nejméně 60 dnů přede dnem zahájení poskytování pobytu správci poplatku.
(2)
Plátce poplatku v oznámení podle odstavce 1 písm. b) odůvodní předpokládaný počet účastníků akce, kterým bude poskytnut úplatný pobyt, a uvede o kulturní nebo sportovní akci alespoň údaje o
a)
dni počátku a dni konce konání této akce,
b)
názvu a druhu této akce a
c)
jednotlivých zařízeních nebo místech, ve kterých se bude pobyt poskytovat.
(3)
Správce poplatku rozhodnutím zakáže plátci poplatku oznámené plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu, nelze-li předpokládat splnění podmínek podle odstavce 1. O zákazu plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu rozhodne správce poplatku nejpozději do 15 dnů ode dne oznámení podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Při plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu se v evidenční knize vedou pouze
a)
údaje podle odstavce 2 písm. a) až c) a
b)
souhrnné údaje o počtu účastníků, kterým byl poskytnut pobyt, a o výši vybraného poplatku v členění podle
1.
dne poskytnutí pobytu,
2.
zařízení nebo místa, ve kterých byl pobyt poskytnut, a
3.
důvodu osvobození.
HLAVA III
POPLATEK ZA UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ
§ 4
(1)
Poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství,4b) kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranstvíveřejném prostranství, jejichž celý výtěžek je odveden na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.
(2)
Poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranstvíveřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1.
(3)
Poplatku za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
(4)
Sazba poplatku za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství činí až 10,- Kč za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranstvíveřejného prostranství a každý i započatý den. Za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obecobec zvýšit sazbu až na její desetinásobek. ObecObec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.
HLAVA IV
POPLATEK ZE VSTUPNÉHO
§ 6
(1)
Poplatek ze vstupnéhovstupného se vybírá ze vstupnéhovstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupnéhovstupného obsažena. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. Z akcí, jejichž celý výtěžek je odveden na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.
(2)
Poplatek ze vstupnéhovstupného platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají.
(3)
Sazba poplatku ze vstupného činí až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Obec může po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit paušální částkou.
HLAVA V
POPLATEK ZA POVOLENÍ K VJEZDU S MOTOROVÝM VOZIDLEM DO VYBRANÝCH MÍST A ČÁSTÍ MĚST
§ 10
(1)
Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem12) do vybraných míst a částí měst (dále jen „vybraná místa“) platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby přihlášené nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké,13) manželé těchto osob a jejich děti. Dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost k podnikání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P a jejich průvodci.
(2)
Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou.
(3)
Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst činí až 200 Kč za každý započatý den. ObecObec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou.
HLAVA VI
POPLATEK ZA ZHODNOCENÍ STAVEBNÍHO POZEMKU MOŽNOSTÍ JEHO PŘIPOJENÍ NA STAVBU VODOVODU NEBO KANALIZACE
§ 10c
(1)
Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na obcíobcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
(2)
Poplatek se platí obciobci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v odstavci 1.
(3)
Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcíobcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obciobci se stanoví podle zvláštního právního předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí nebo nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcíobcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obecobec v obecobecně závazné vyhlášce, kterou může obec vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
HLAVA VII
POPLATKY ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD
Díl 1
Obecné ustanovení
§ 10d
(1)
Poplatky za komunální odpad jsou
a)
poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a
b)
poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
(2)
ObecObec může zavést pro poplatkové období pouze jeden z poplatků podle odstavce 1.
Díl 2
Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství
§ 10e
Poplatník poplatku
Poplatníkem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je
a)
fyzická osoba přihlášená v obciobci nebo
b)
vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obceobce.
§ 10f
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství, která je dána
a)
přihlášením v této obciobci,
b)
vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obceobce.
§ 10g
Osvobození od poplatku
Od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je osvobozena osoba, které poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení v obciobci a která je
a)
poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obciobci a má v této jiné obciobci bydliště,
b)
umístěna do školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy,
c)
umístěna do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, na žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého,
d)
umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení, nebo
e)
na základě zákona omezena na osobní svobodě s výjimkou osoby vykonávající trest domácího vězení.
§ 10h
Výše poplatku
(1)
Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství činí nejvýše 1 200 Kč.
(2)
Poplatek se v případě, že poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení fyzické osoby v obciobci, snižuje o jednu dvanáctinu za každé dílčí období, na jehož konci
a)
není tato fyzická osoba přihlášena v obciobci, nebo
b)
je tato fyzická osoba od poplatku osvobozena.
(3)
Poplatek se v případě, že poplatková povinnost vznikla z důvodu vlastnictví jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci umístěné na území obceobce, snižuje o jednu dvanáctinu za každé dílčí období, na jehož konci
a)
je v této nemovité věci přihlášena alespoň 1 fyzická osoba,
b)
poplatník nevlastní tuto nemovitou věc, nebo
c)
je poplatník od poplatku osvobozen.
Díl 3
Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci
§ 10i
Poplatník poplatku
Poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a)
fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo
b)
vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.
§ 10j
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, která se nachází na území obceobce.
§ 10k
Základ poplatku
(1)
Základem dílčího poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci za dílčí období je
a)
hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci za toto dílčí období v kilogramech připadajícího na poplatníka,
b)
objem odpadu odloženého z nemovité věci za toto dílčí období v litrech připadajícího na poplatníka, nebo
c)
kapacita soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na odpad za toto dílčí období v litrech připadající na poplatníka.
(2)
ObecObec zvolí pro poplatkové období jeden ze základů podle odstavce 1.
(3)
Hmotností nebo objemem odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období nebo objednanou kapacitou soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na dílčí období připadající na poplatníka je
a)
podíl
1.
hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednané kapacity soustřeďovacích prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období a
2.
počtu fyzických osob, které v této nemovité věci mají bydliště na konci dílčího období, nebo
b)
hmotnost nebo objem odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo kapacita soustřeďovacích prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období v případě, že v nemovité věci nemá bydliště žádná fyzická osoba.
(4)
ObecObec může určit minimální základ dílčího poplatku, který činí nejvýše
a)
10 kg, pokud je základem hmotnost odpadu,
b)
60 l, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.
§ 10l
Sazba poplatku
Sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci činí nejvýše
a)
6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu,
b)
1 Kč za l, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.
§ 10m
Výpočet poplatku
(1)
Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se vypočte jako součet dílčích poplatků za jednotlivá dílčí období, na jejichž konci
a)
měl poplatník v nemovité věci bydliště, nebo
b)
neměla v nemovité věci bydliště žádná fyzická osoba v případě, že poplatníkem je vlastník této nemovité věci.
(2)
Dílčí poplatek za dílčí období se vypočte jako součin základu dílčího poplatku zaokrouhleného na celé kilogramy nebo litry nahoru a sazby pro tento základ.
§ 10n
Plátce poplatku
(1)
Plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a)
společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo, nebo
b)
vlastník nemovité věci v ostatních případech.
(2)
Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka.
Díl 4
Společná ustanovení
§ 10o
Poplatkové období a dílčí období
(1)
Poplatkovým obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní rok.
(2)
Dílčím obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní měsíc.
§ 10p
Solidární poplatková povinnost
Spoluvlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
§ 10q
Jednotky
Ustanovení o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu s touto jednotkou spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.
§ 10r
Nemovitá věc vložená do fondu
Na svěřenský fond, podílový fond nebo fond obhospodařovaný penzijní společností, do kterých je vložena nemovitá věc, se pro účely poplatků za komunální odpad hledí jako na vlastníka této nemovité věci.
ČÁST TŘETÍ
ZAVEDENÍ A SPRÁVA POPLATKŮ
§ 11
Stanovení poplatku
(1)
Správce poplatku vyměří poplatek poplatkovému subjektu jeho předepsáním do evidence poplatků ve správné výši bez vydání rozhodnutí, je-li splněna případná ohlašovací povinnost a nemá-li pochybnost o jeho výši, a to ke dni jeho
a)
splatnosti, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, nebo
b)
opožděného zaplacení nebo odvedení, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, aniž by dosud vydal rozhodnutí o vyměření poplatku.
(2)
Správce poplatku vždy vyměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, pokud
a)
nejsou splněny podmínky pro jeho vyměření předepsáním do evidence poplatků podle odstavce 1,
b)
jde o poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u něhož obecobec zvolila v obecně závazné vyhlášce dílčí základ podle § 10k odst. 1 písm. a) nebo b), nebo
c)
je proti poplatkovému subjektu vedeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, a to za poplatkové období podle § 11d odst. 1 nebo 3.
(3)
Správce poplatku doměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, pokud je původním rozhodnutím vyměřen v nesprávné výši. Doměřit poplatek lze na základě vyhledávací nebo kontrolní činnosti správce poplatku. Opakovaně doměřit poplatek lze pouze tehdy, pokud
a)
správce poplatku zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce poplatku uplatněny v předcházejícím řízení a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanoveného poplatku, a to pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům, nebo
b)
poplatkový subjekt učiní úkon, kterým mění své dosavadní ohlášení, pokud nové skutečnosti vyplývající ze změny ohlášení nemohly být bez zavinění poplatkového subjektu uplatněny v předcházejícím řízení, a to pouze v rozsahu, který odpovídá změně ohlášení.
(4)
Poplatek lze vyměřit také hromadným předpisným seznamem.
§ 11a
Žádost o vyměření poplatku rozhodnutím
(1)
Poplatkový subjekt je oprávněn ve lhůtě pro stanovení poplatku požádat správce poplatku o vyměření poplatku rozhodnutím.
(2)
Pokud je již poplatek vyměřen dříve vydaným rozhodnutím, není žádost podle odstavce 1 přípustná.
(3)
Lhůta pro stanovení poplatku se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení poplatku došlo k podání žádosti podle odstavce 1.
(4)
Správce poplatku na žádost podle odstavce 1 vyměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, a to nejdříve po uplynutí poplatkového období. V jeho odůvodnění se vypořádá s případnými důvody uvedenými v žádosti. K dřívějšímu vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků se nepřihlíží. Na poplatek se v takovém případě hledí, jako by nebyl vyměřen.
(5)
Odstavce 3 a 4 se nepoužijí, pokud je žádost nepřípustná.
§ 11b
Společná ustanovení pro stanovení poplatku
(1)
Poplatkovým subjektem je pro účely tohoto zákona
a)
poplatník poplatku, nebo
b)
plátce poplatku, pokud jde o poplatek odváděný plátcem poplatku.
(2)
Poplatek stanovený rozhodnutím správce poplatku je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Tato lhůta splatnosti je s výjimkou případu, kdy je poplatek vyměřován podle § 11 odst. 2 písm. b), náhradní lhůtou splatnosti.
(3)
Poplatek vyměřený rozhodnutím podle § 11a odst. 4, které je vydáno přede dnem splatnosti poplatku podle obecně závazné vyhlášky, je splatný v den splatnosti poplatku podle obecně závazné vyhlášky.
(4)
Lhůta pro stanovení poplatku, jehož poplatkovým obdobím je kalendářní rok, počne běžet prvním dnem bezprostředně následujícím po skončení poplatkového období.
§ 11c
Zvýšení poplatku
(1)
Správce poplatku může poplatkovému subjektu stanovit zvýšení poplatku jako následek za pozdní úhradu poplatku nebo jeho části, a to až do výše dvojnásobku rozdílu mezi částkou poplatku, která má být zaplacena nebo odvedena, a částkou zaplacenou nebo odvedenou do původního dne splatnosti poplatku. Zvýšení poplatku je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud.
(2)
Poplatkovému subjektu, který zaplatí nebo odvede poplatek ve správné výši opožděně, aniž by dosud bylo vydáno rozhodnutí o vyměření poplatku, může správce poplatku stanovit zvýšení poplatku do 1 roku ode dne opožděného zaplacení nebo odvedení tohoto poplatku, nejpozději však do uplynutí lhůty pro stanovení poplatku.
(3)
Dojde-li k doměření poplatku, správce poplatku může stanovit novou výši zvýšení poplatku.
(4)
Zvýšení poplatku stanoví správce poplatku poplatkovému subjektu platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.
(5)
Zvýšení poplatku je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o zvýšení poplatku.
(6)
Penále a úroky podle daňového řádu se neuplatní.
§ 11d
Vztah k insolvenčnímu řízení
(1)
Pokud nejsou do dne účinnosti rozhodnutí o úpadku splněny podmínky pro vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků podle § 11 odst. 1, skončí poplatkové období, v němž nastávají účinky rozhodnutí o úpadku poplatkového subjektu, posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nastávají účinky tohoto rozhodnutí.
(2)
Poplatkové období začínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž nastávají účinky rozhodnutí o úpadku poplatkového subjektu, skončí posledním dnem kalendářního roku, ve kterém nastávají účinky rozhodnutí o úpadku.
(3)
Pokud je insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu předložena konečná zpráva a do dne jejího předložení nejsou splněny podmínky pro vyměření poplatku předepsáním do evidence poplatků podle § 11 odst. 1, skončí poplatkové období posledním dnem kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém je tato zpráva předložena.
(4)
Poplatkové období začínající prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém je předložena insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu konečná zpráva, skončí posledním dnem kalendářního roku, ve kterém je předložena konečná zpráva.
(5)
Odstavce 1 až 4 se použijí pouze v případě poplatku, jehož poplatkovým obdobím je kalendářní rok.
§ 12
(1)
Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník spravující jeho jmění, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka; zákonný zástupce nebo opatrovník má stejné procesní postavení jako poplatník.
(2)
V případě podle odstavce 1 stanoví správce poplatku poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení poplatku poplatníkovi není jeho stanovení zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka na překážku.
(3)
Je-li zákonných zástupců nebo opatrovníků více, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
§ 14
Zavedení poplatku
(1)
ObecObec zavádí poplatek obecně závaznou vyhláškou.
(2)
ObecObec v obecně závazné vyhlášce upraví
a)
sazbu poplatku,
b)
lhůtu pro podání ohlášení, nevyloučí-li povinnost ohlášení podat, a
c)
splatnost poplatku, nejde-li o poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u něhož obecobec zvolila v obecně závazné vyhlášce dílčí základ podle § 10k odst. 1 písm. a) nebo b).
(3)
ObecObec v obecně závazné vyhlášce může dále upravit
a)
další osvobození od poplatku,
b)
úlevu na poplatku,
c)
vyloučení povinnosti podat ohlášení,
d)
paušální částku poplatku, pokud její použití u tohoto poplatku zákon připouští; připouští-li zákon u tohoto poplatku volbu paušální částky, upraví obecobec i způsob její volby,
e)
další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu, nebo
f)
delší lhůtu pro oznámení změn v podaném ohlášení.
(4)
ObecObec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavádí poplatek za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství nebo poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, určí místa, která těmto poplatkům v obciobci podléhají.
(5)
ObecObec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavádí poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, zvolí jeden z dílčích základů tohoto poplatku a může určit minimální dílčí základ tohoto poplatku.
§ 14a
(1)
Poplatkový subjekt je povinen podat správci poplatku ohlášení, nevyloučí-li obecobec tuto povinnost v obecně závazné vyhlášce.
(2)
V ohlášení poplatkový subjekt uvede
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, sídlo podnikatele, popřípadě další adresu pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech,
b)
čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatkového subjektu,
c)
údaje rozhodné pro stanovení poplatku.
(3)
Poplatkový subjekt, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování.
(4)
Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatkový subjekt povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala, nestanoví-li obecobec v obecně závazné vyhlášce delší lhůtu.
(5)
Povinnost ohlásit údaj podle odstavce 2 nebo jeho změnu se nevztahuje na údaj, který může správce poplatku automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků nebo evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Okruh těchto údajů zveřejní správce poplatku na své úřední desce.
(6)
V případě, že poplatník, který je poplatkovým subjektem, nesplní povinnost ohlásit údaj rozhodný pro osvobození nebo úlevu od poplatku ve lhůtě stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo ve lhůtě podle odstavce 4, nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto poplatku zaniká; za nesplnění této povinnosti nelze uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.
§ 15
Správce poplatku
(1)
Správcem poplatku je obecní úřad.
(2)
Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti.
§ 16a
Správce poplatku může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek za obecní systém odpadového hospodářství nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
§ 16b
(1)
Správce poplatku může z moci úřední poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout při mimořádných, zejména živelních událostech.
(2)
Rozhodnutím podle odstavce 1 se promíjí poplatek všem poplatníkům, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Rozhodnutí oznamuje správce poplatku vyvěšením na své úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 16c
Přihlášení fyzické osoby
Pro účely poplatků se za přihlášení fyzické osoby považuje
a)
přihlášení k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel, nebo
b)
ohlášení místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákona o azylu nebo zákona o dočasné ochraně cizinců, jde-li o cizince,
1.
kterému byl povolen trvalý pobyt,
2.
který na území České republiky pobývá přechodně po dobu delší než 3 měsíce,
3.
který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo osobou strpěnou na území podle zákona o azylu anebo žadatelem o poskytnutí dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně cizinců, nebo
4.
kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo jde o cizince požívajícího dočasné ochrany cizinců.
§ 17
Zrušují se:
1.
Pro území České republiky zákon č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích.
2.
Pro území České republiky vyhláška ministerstva financí č. 67/1966 Sb., o místních poplatcích.
3.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 216/1988 Sb., o místním poplatku ze psů a o lázeňském poplatku.
4.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 7/1989 Sb., o některých místních poplatcích vybíraných v Krkonošském národním parku.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1b)
Například zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných lázních.
4b)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
6)
Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
§ 18 zákona č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích.
7)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
8)
Např. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb., zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
9)
Např. zákon č. 105/1990 Sb., zákon ČNR č. 128/1990 Sb., zákon ČNR č. 209/1990 Sb.
10)
Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 170/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách.
11)
§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.
12)
§ 2 bod 12 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
13)
§ 116 občanského zákoníku.
16)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
17)
Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky č. 568/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky č. 568/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky o verejných dražbách pri prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a o vstupnom na tieto dražby
Vyhlášeno 28. 12. 1990, datum účinnosti 28. 12. 1990, částka 92/1990
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Predmet dražby
* § 3 - Účastníci dražby
* § 4 - Poplatok a vstupné na dražbu
* § 5 - Organizačné zabezpečenie dražby
* § 6 - Dražobná miestnosť
* Licitátor
* § 7 - (1) Dražbu vykonáva licitátor. Licitátora vymenúva a odvoláva komisia.
* § 8 - Za licitátora môže byť vymenovaná fyzická osoba staršia ako 18 rokov, bezúhonná, výrečná, fyzicky a psychicky spôsobilá na výkon tejto činnosti.
* § 9 - (1) Poverený člen komisie dohliada na činnosť licitátora, najmä na to, či pri dražbe postupuje v súlade so zákonom a s touto vyhláškou a či sa chová k jednotlivým účastníkom dražby nestranne.
* Priebeh dražby
* § 10 - Ak má záujem o jednu vydražovanú prevádzkovú jednotku viac účastníkov dražby, pridelí komisia pred jej začatím každému účastníkovi dražby poradové číslo, ktoré mu vydá na zreteľne viditeľnej tabuľke.
* § 11 - (1) Licitátor začína dražbu oznámením prevádzkovej jednotky, ktorá je predmetom dražby, vyvolávacej ceny5) a ceny zásob bez predmetov postupnej spotreby ku dňu dražby.
* § 12 - (1) Ak sa nepodarí prevádzkovú jednotku, s ktorou sa nedraží nehnuteľnosť, vydražiť spôsobom uvedeným v § 11 a ak sa zúčastní na dražbe najmenej päť osôb, licitátor vyvolávaciu cenu postupne znižuje, a to vždy o 10 %, najviac však o 50 % vyvolávacej ceny a
* § 13 - Ak o vydražovanú prevádzkovú jednotku prejaví záujem iba jeden účastník dražby, licitátor úderom dražobného kladivka určí prevádzkovú jednotku tomuto účastníkovi.
* § 14 - Zastavenie dražby
* § 15 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 22. 11. 1991 (473/1991 Sb.)
568
VYHLÁŠKA
Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky
z 10. decembra 1990
o verejných dražbách pri prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a o vstupnom na tieto dražby
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky podľa § 25 zákona č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje podrobnosti o verejných dražbách (ďalej len „dražba“) prevádzkových jednotiek, ku ktorým mali k 1. novembru 1990 právo hospodárenia štátne podniky, rozpočtové a príspevkové organizácie a národné výbory (ďalej len „organizácie“), ktoré sa uskutočňujú pri prevodoch majetku štátu podľa zákona o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby (ďalej len „zákon“).1)
§ 2
Predmet dražby
Predmetom dražby môžu byť len prevádzkové jednotky zaradené do zoznamov prevádzkových jednotiek (ďalej len „zoznamy“), vyhotovených komisiami pre privatizáciu národného majetku (ďalej len „komisie“) a potvrdených Ministerstvom pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky.
§ 3
Účastníci dražby
(1)
Účastník dražby2) je pri vstupe do dražobnej miestnosti povinný predložiť potvrdenie o zložení dražobnej zábezpeky v pobočke Slovenskej štátnej sporiteľne na vinkulovaný účet; ďalej je povinný preukázať spôsobilosť stať sa vlastníkom prevádzkovej jednotky.3) Ak je účastníkom dražby právnická osoba, je ten, kto je oprávnený v jej mene konať, povinný predložiť aj splnomocnenie a preukázať svoju totožnosť.
(2)
Účastníci dražby sú v priebehu jej konania povinní správať sa tak, aby nedocházelo k rušeniu priebehu dražby, dbať na pokyny organizátorov dražby a podrobiť sa opatreniam prijatým na udržiavanie poriadku v dražobnej miestnosti a jej okolí.
§ 4
Poplatok a vstupné na dražbu
(1)
Za oprávnenie zúčastniť sa dražby zaplatí každý účastník poplatok 1 000 Kčs4) poverenému členovi komisie.
(2)
Na dražbe môže byť prítomná každá osoba, ktorá zaplatila vstupné. Účastníci dražby vstupné neplatia.
(3)
Vstupné do dražobnej miestnosti je 50 Kčs na osobu a deň.
§ 5
Organizačné zabezpečenie dražby
(1)
Dražby organizujú a na ich priebeh dohliadajú komisie prostredníctvom svojich poverených členov. Pri zabezpečení dražieb pomáhajú komisiám ich sekcie.
(2)
Komisia zabezpečí účastníkom dražby prednostný vstup do dražobnej miestnosti a určí priestor, v ktorom budú môcť nerušene vykonávať úkony spojené s dražbou.
(3)
Komisia zabezpečí, aby v dražobnej miestnosti boli všetkým účastníkom dražby prístupné zoznamy prevádzkových jednotiek, ktoré budú v jej priebehu vydražované.
(4)
Komisia je na požiadanie povinná zabezpečiť poslancom Federálneho zhromaždenia alebo poslancom Slovenskej národnej rady volný vstup do dražobnej miestnosti a poskytnúť im informácie o priebehu dražby.
§ 6
Dražobná miestnosť
Komisia je povinná zabezpečiť pre dražbu vhodnú miestnosť, ktorá je verejne prístupná, dostatočne priestranná, osvetlená a má vhodnú akustiku.
Licitátor
§ 7
(1)
Dražbu vykonáva licitátor. Licitátora vymenúva a odvoláva komisia.
(2)
Komisia je povinná pre každú dražbu určiť licitátora a náhradného licitátora.
§ 8
Za licitátora môže byť vymenovaná fyzická osoba staršia ako 18 rokov, bezúhonná, výrečná, fyzicky a psychicky spôsobilá na výkon tejto činnosti.
§ 9
(1)
Poverený člen komisie dohliada na činnosť licitátora, najmä na to, či pri dražbe postupuje v súlade so zákonom a s touto vyhláškou a či sa chová k jednotlivým účastníkom dražby nestranne.
(2)
Ak neplní licitátor riadne svoje povinnosti, môže ho poverený člen komisie odvolať a na jeho miesto určiť náhradného licitátora.
Priebeh dražby
§ 10
Ak má záujem o jednu vydražovanú prevádzkovú jednotku viac účastníkov dražby, pridelí komisia pred jej začatím každému účastníkovi dražby poradové číslo, ktoré mu vydá na zreteľne viditeľnej tabuľke.
§ 11
(1)
Licitátor začína dražbu oznámením prevádzkovej jednotky, ktorá je predmetom dražby, vyvolávacej ceny5) a ceny zásob bez predmetov postupnej spotreby ku dňu dražby.
(2)
Účastníci dražby reagujú na oznámenie vyvolávacej ceny zdvihnutím tabuľky s poradovým číslom. Ak prejaví o vydražovanú prevádzkovú jednotku záujem viac účastníkov dražby, určí licitátor toho z nich, ktorý sa prihlásil ako prvý. V prospech tohto účastníka dražby licitátor opakuje ponuku ceny trikrát spolu s dodatkom „prvý raz“, „druhý raz“, „tretí raz“.
(3)
Ak iný účastník dražby do doznenia poslednej ponuky oznámenej licitátorom podľa odseku 2 ponúkne vybšiu sumu, dražba pokračuje. Licitátor v takomto prípade pokračuje od tejto poslednej ponuky. Najnižšia suma, o ktorú možno ponuku zvýšiť, je 1000 Kčs.
(4)
Licitátor opakuje ponuku podľa odseku 2 bez unáhlenia. Po treťom opakovaní ponuky licitátor určí príklepom prevádzkovú jednotku tomu, kto urobil poslednú ponuku.
§ 12
(1)
Ak sa nepodarí prevádzkovú jednotku, s ktorou sa nedraží nehnuteľnosť, vydražiť spôsobom uvedeným v § 11 a ak sa zúčastní na dražbe najmenej päť osôb, licitátor vyvolávaciu cenu postupne znižuje, a to vždy o 10 %, najviac však o 50 % vyvolávacej ceny alebo pri opakovanej dražbe o 80 % vyvolávacej ceny.
(2)
Pri opakovanej dražbe prevádzkovej jednotky, s ktorou sa draží nehnuteľnosť, ak sa na dražbe zúčastní najmenej pät osôb, licitátor vyvolávaciu cenu postupne znižuje, najviac však o 50 % vyvolávacej ceny.
(3)
Ak v prípadoch uvedených v odsekoch 1 a 2 prejaví záujem o vydražovanú prevádzkovú jednotku niektorý z účastníkov dražby, opakuje licitátor v jeho prospech zníženú vyvolávaciu cenu trikrát spolu s dodatkom „prvý raz“, „druhý raz“, „tretí raz“.
(4)
Licitátor opakuje zníženú vyvolávaciu cenu podľa odseku 3 bez unáhlenia. Po treťom opakovaní zníženej vyvolávacej ceny licitátor príklepom určí prevádzkovú jednotku tomu, kto prejavil záujem podľa odseku 3.
(5)
Ak iný účastník dražby do príklepu licitátora ponúkne vyššiu sumu, postupuje sa podľa § 11.
§ 13
Ak o vydražovanú prevádzkovú jednotku prejaví záujem iba jeden účastník dražby, licitátor úderom dražobného kladivka určí prevádzkovú jednotku tomuto účastníkovi.
§ 14
Zastavenie dražby
Poverený člen komisie môže výkon dražby zastaviť, ak pre technické dôvody alebo pre protiprávne alebo nevhodné správanie sa účastníkov dražby a ostatných prítomných nebude možné v dražbe riadne pokračovať. V takomto prípade určí komisia náhradný termín dražby za podmienok ustanovených zákonom.
§ 15
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Húska DrSc. v. r.
1)
Zákon č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
2)
§ 5 ods. 1 zák. č. 427/1990 Zb.
3)
§ 3 a 13 ods. 2 zák. č. 427/1990 Zb.
4)
§ 5 ods. 3 zák. č. 427/1990 Zb.
5)
§ 8 zák. č. 427/1990 Zb.
6)
§ 10 zák. č. 427/1990 Zb.
7)
§ 13 ods. 3 zák. č. 427/1990 Zb. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 573/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 573/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci
Vyhlášeno 28. 12. 1990, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 94/1990
* Čl. I - Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1991
573
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti České republiky
ze dne 17. prosince 1990,
kterou se doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 51 zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, a podle § 46 zákona České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, stanoví:
Čl. I
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, se doplňuje takto:
§ 15 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Za převzetí obhajoby a za každý další úkon právní pomoci ve věcech, ve kterých soud prvního stupně rozhoduje v neveřejném zasedání, náleží odměna ve výši 100 Kčs; k sazbám podle odstavce 1 se nepřihlíží.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Ministr:
JUDr. Richter v. r. |
Zákon České národní rady č. 575/1990 Sb. | Zákon České národní rady č. 575/1990 Sb.
Zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky
Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 95/1990
* Čl. I - (1) Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky:
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. IV - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá z pozdějších předpi
* Čl. V
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.)
575
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. prosince 1990
o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
(1)
Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy České republiky:
a)
ministerstvo výstavby a stavebnictví,
b)
ministerstvo strojírenství a elektrotechniky.
(2)
Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů přechází
a)
z ministerstva výstavby a stavebnictví
1.
ve věcech investičního rozvoje na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
2.
v ostatních věcech na ministerstvo průmyslu,
b)
z ministerstva strojírenství a elektrotechniky
1.
ve věcech těžby, úpravy a zušlechťování rud a magnezitu na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
2.
v ostatních věcech na ministerstvo průmyslu,
c)
z ministerstva práce a sociálních věcí
1.
ve věcech sociálního školství na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
2.
ve věcech zdravotně sociální péče o zdravotně postižené občany na ministerstvo zdravotnictví,
d)
z ministerstva zdravotnictví ve věcech zdravotnické výroby na ministerstvo průmyslu,
e)
z ministerstva vnitra
1.
ve věcech sběrných surovin na ministerstvo průmyslu,
2.
ve věcech soukromého podnikání občanů na ministerstvo obchodu a cestovního ruchu,
f)
z ministerstva životního prostředí
1.
ve věcech geologického průzkumu na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
2.
ve věcech lesních hospodářských plánů na ministerstvo zemědělství.
(3)
Pokud obecně závazné právní předpisy svěřují působnost federálním ústředním orgánům státní správy ve věcech
a)
pošt, energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby a úpravy tuhých paliv, těžby ropy a zemního plynu a těžby, úpravy a zušlechťování radioaktivních surovin, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
b)
hutnictví, státní služby pro drahé kovy, sběru kovového odpadu od právnických osob a hospodaření s kovovým odpadem, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo průmyslu,
c)
dálnic, námořní dopravy, říční plavby a civilního letectví, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj,
d)
zahraničního obchodu a cestovního ruchu, vykonává tuto působnost v rozsahu příslušejícím České republice ministerstvo obchodu a cestovního ruchu.
(4)
Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 2:
a)
z ministerstva výstavby a stavebnictví na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvo průmyslu,
b)
z ministerstva strojírenství a elektrotechniky na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvo průmyslu,
c)
z ministerstva práce a sociálních věcí na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo zdravotnictví,
d)
z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo průmyslu,
e)
z ministerstva vnitra na ministerstvo průmyslu a ministerstvo obchodu a cestovního ruchu,
f)
z ministerstva životního prostředí na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a na ministerstvo zemědělství.
(5)
O přechodu práv a povinností podle odstavce 4 uzavřou ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj, průmyslu, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, obchodu a cestovního ruchu, životního prostředí a zemědělství příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti. O přesunech rozpočtových prostředků uzavřou ministerstva delimitační protokoly.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb. a zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se vypouštějí body 4 a 12.
2.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy České republiky
1.
Český statistický úřad,
2.
Český úřad geodetický a kartografický,
3.
Český báňský úřad,
4.
Český úřad bezpečnosti práce,
5.
Česká komise pro vědecké hodnosti.“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je ústředním orgánem státní správy pro tvorbu hospodářské, strukturální, vědní, technické, informační a regionální politiky a politiky životní úrovně, včetně bytové politiky.
(2)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro investiční rozvoj, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu ropy a zemního plynu, těžbu, úpravu a zušlechťování tuhých paliv, rud, radioaktivních surovin a magnezitu, pro tvorbu jednotné surovinové politiky, pro využívání nerostného bohatství a pro geologický průzkum.
(3)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro tvorbu zahraničně ekonomické politiky, včetně zahraničních investic a zahraniční pomoci v rozsahu, v jakém je tato působnost svěřena České republice.
(4)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je dále ústředním orgánem státní správy pro silniční a městskou dopravu, dráhy zvláštního určení, pozemní komunikace včetně dálnic, silniční hospodářství, námořní dopravu, říční plavbu a civilní letectví.
(5)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj je též ústředním orgánem státní správy pro pošty.
(6)
Ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj je podřízena Česká energetická inspekce.“.
4.
V § 4 se za slova „rozpočet republiky“ vkládají slova „státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh,“ a za slova „finanční hospodaření“ se vkládají slova „věci devizové“.
5.
§ 6 se vypouští.
6.
V § 7 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
7.
V § 9 odst. 1 se slova „přeškolování pracovníků“ nahrazují slovy „rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání“, vypouštějí se slova „sociální školství“, za slova „sociální péči“ se vkládají slova „s výjimkou zdravotně sociální péče o zdravotně postižené občany“ a v závěru se vypouštějí slova „o zdravotně postižené občany a“.
8.
V § 9 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
9.
V § 10 odst. 1 se za slova „hygienickou péči“, vkládají slova „zdravotně sociální péči o zdravotně postižené občany“, a vypouštějí se slova „pro zdravotnickou výrobu“.
10.
V § 11 odst. 1 se před slovem „notářství“ vypouští slovo „státní“.
11.
V § 12 odst. 1 se za slova „státní symboly“ vkládají slova „České republiky“.
12.
V § 12 odst. 3 se vypouštějí slova „soukromé podnikání občanů“ a dále slova „pro dopravu včetně automobilového opravárenství v působnosti národních výborů a pro silniční hospodářství“.
13.
V § 12 odst. 4 se vypouštějí slova „s výjimkou činností spadajících do působnosti federálního ministerstva vnitra“.
14.
Dosavadní ustanovení § 13 se označuje jako odstavec 1, za slova „státní správy“ se vkládají slova „pro hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku“, a slova „s výjimkou kamenoprůmyslu, prefabrikovaných výrobků a stavebního strojírenství“ se nahrazují slovy „stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad“.
15.
§ 13 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo průmyslu organizuje a řídí státní službu pro drahé kovy.“.
16.
§ 14 se vypouští.
17.
§ 17 odst. 1 zní:
„(1)
Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu je ústředním orgánem státní správy pro soukromé podnikání občanů a pro vnitřní a zahraniční obchod a cestovní ruch.“.
18.
V § 19 odst. 2 se slova „oblast geologického výzkumu a průzkumu, pro“ nahrazují slovy „oblast geologického výzkumu, pro ochranu nerostného bohatství,“.
19.
V § 23 se vypouštějí slova „pro přípravu návrhů plánů rozvoje hospodářství republiky,“.
20.
V § 25 se ve druhé větě vypouští slovo „výlučné“.
21.
V § 27 se vypouští ustanovení odstavce 1 a označení odstavce 2.
22.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky.
(2)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů plní Úřad vlády České republiky.
(3)
Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu vlády České republiky, kterého jmenuje a odvolává vláda České republiky.“.
Čl. IV
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 589/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 589/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.
Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 99/1990
* Čl. I - 1. § 1 zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1991
589
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České republiky
ze dne 27. prosince 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.
Ministerstvo financí České republiky podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 23/1989 Sb.), v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány stanoví:
Čl. I
1.
§ 1 zní:
㤠1
(1)
Tato vyhláška se vztahuje na zjišťování a sjednávání cen staveb, pozemků a trvalých porostů při jejich převodech a přechodech podle občanského zákoníku (část první), hospodářského zákoníku (část druhá) a při jejich převodech a přechodech na československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt (část třetí).
(2)
Dále se vyhláškou stanoví způsob zjištění nebo sjednání:
a)
úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemků,
b)
náhrady za dočasné užívání pozemků,
c)
cen staveb, které příslušný stavební úřad nařídil nebo povolil odstranit5) z důvodů na straně vlastníka,
d)
cen staveb, které mají být v souladu s územně plánovací dokumentací likvidovány z důvodů investiční výstavby a cen pozemků a trvalých porostů převáděných z téhož důvodu na stavebníka.
(3)
Vyhláška se nevztahuje na:
a)
ceny bytů v osobním vlastnictví,3)
b)
náhrady při vyvlastnění,4)
c)
stanovení hodnoty základních prostředků pro účely jejich evidence,
d)
náhrady škod vzniklých na stavbách, pozemcích a trvalých porostech.“.
2.
Za § 1 se vkládá tento text:
„ČÁST PRVNÍ
CENY STAVEB, POZEMKŮ A TRVALÝCH POROSTŮ PŘI JEJICH PŘEVODECH A PŘECHODECH MEZI ČESKOSLOVENSKÝMI SUBJEKTY, ÚHRADY ZA ZŘÍZENÍ PRÁVA OSOBNÍHO UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ A NÁHRADY ZA DOČASNÉ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ (NÁJEM) PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU“.
3.
Nadpis oddílu sedmého zní:
„NEDOKONČENÉ STAVBY, STAVBY URČENÉ K DEMOLICI A JINÉ STAVBY“.
4.
Nadpis § 13 zní: „Nedokončené stavby“.
5.
Za § 13 se vkládají § 13a a § 13b, které znějí:
㤠13a
Stavby určené k demolici
Ceny staveb, které příslušný stavební úřad nařídil nebo povolil odstranit5) z důvodů na straně vlastníka, se rovnají ceně materiálu, který lze získat jejich demolicí.
§ 13b
Jiné stavby
Ceny staveb, které v této vyhlášce nejsou zvlášť uvedeny (např. hřbitovní architektura), se rovnají nákladům na pořízení stejné nebo porovnatelné stavby v místě stavby a v době jejího převodu nebo přechodu, po odečtení přiměřeného opotřebení.“.
6.
V nadpisu oddílu dvanáctého se vypouští slova „a závěrečná“.
7.
Za § 23 se doplňují část druhá a část třetí, které včetně nadpisů zní:
„ČÁST DRUHÁ
CENY PŘI PŘEVODECH STAVEB, POZEMKŮ A TRVALÝCH POROSTŮ A NÁHRADY ZA DOČASNÉ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ SJEDNANÉ MEZI ČESKOSLOVENSKÝMI SUBJEKTY BEZ ZAHRANIČNÍ ÚČASTI PODLE HOSPODÁŘSKÉHO ZÁKONÍKU
§ 23a
(1)
Při úplatných převodech vlastnictví nebo práva hospodaření ke stavbám, pozemkům a trvalým porostům mezi československými subjekty bez zahraniční účasti, které se uskutečňují smlouvou podle hospodářského zákoníku, se cena sjednává dohodou, pokud není v § 23b stanoveno jinak.
(2)
Náhrady za dočasné užívání pozemků, přenechávaných do užívání mezi československými subjekty bez zahraniční účasti, podle hospodářského zákoníku, se sjednávají dohodou, pokud není v § 23b stanoveno jinak.
§ 23b
(1)
Ceny staveb, které mají být v souladu s územně plánovací dokumentací likvidovány z důvodů investiční výstavby a ceny pozemků a trvalých porostů převáděných z téhož důvodu na stavebníky, pokud se strany nedohodnou jinak, se rovnají nákladům na pořízení stejných nebo porovnatelných staveb a pozemků v místě stavby a v době jejího převodu. Od cen staveb se odečítá přiměřené opotřebení.
(2)
Náhrady za dočasné užívání pozemků z důvodů investiční výstavby podle územně plánovací dokumentace musí odpovídat náhradám v místě nemovitosti obvyklým.
ČÁST TŘETÍ
CENY STAVEB, POZEMKŮ A TRVALÝCH POROSTŮ PŘI PŘEVODECH NA ČESKOSLOVENSKÝ SUBJEKT SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ NEBO JINÝ NEŽ ČESKOSLOVENSKÝ SUBJEKT
§ 23c
(1)
Při převodech a přechodech vlastnictví ke stavbám, pozemkům a trvalým porostům na československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt se cena zjistí v cenové úrovni zahraničního trhu přepočtené na československou měnu kursem platným ke dni uzavření smlouvy nebo přechodu vlastnictví. Při smluvních převodech lze sjednat i cenu odlišnou od ceny zjištěné.
Cena při převodech a přechodech vlastnictví na československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt je platná až po schválení ministerstvem financí České republiky.
(2)
Náhrada za dočasné užívání pozemků, je-li jejich uživatelem československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt, se sjedná dohodou.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Ministr:
Ing. Špaček v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 590/1990 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 590/1990 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o zmene a doplnení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb., vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 273/1990 Zb., vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 319/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 353/1990 Zb.
Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 99/1990
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálno
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Aktuální znění od 1. 1. 1991
590
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 20. decembra 1990
o zmene a doplnení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb., vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 273/1990 Zb., vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 319/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 353/1990 Zb.
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 177 ods. 4 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb. a podľa § 39 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 145/1990 Zb., vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 273/ 1990 Zb., vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 319/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 353/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
Nadpis prvého dielu prvej časti znie:
„POSUDKOVÁ KOMISIA SOCIÁLNEHO ZABEZPEČENIA“.
2.
V § 1 sa slová „posudkového orgánu sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudkový orgán“)“ nahrádzajú slovami „posudkovej komisie sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudková komisia“)“.
3.
V § 2 ods. 1 a 2 a § 3 sa slová „posudkového orgánu“ nahrádzajú slovami „posudkovej komisie“.
4.
V § 4 sa slová „Posudkové orgány“ nahrádzajú slovami „Posudkové komisie“.
5.
V § 4a ods. 1 sa slová „svojho posudkového orgánu“ nahrádzajú slovami „posudkovej komisie“;
v § 4a ods. 2 sa slová „Posudkový orgán je schopný“ nahrádzajú slovami „Posudková komisia je schopná“ a slová „Posudkový orgán“ slovami „Posudková komisia“;
v § 4a ods. 3 sa slová „posudkového orgánu“ nahrádzajú slovami „posudkovej komisie“.
6.
V § 5 ods. 1 až 5 sa slová „posudkového orgánu“ nahrádzajú slovami „posudkovej komisie“ a slová „posudkový orgán“ slovami „posudková komisia“.
7.
V § 6 ods. 1 a 2 sa slová „posudkového orgánu“ nahrádzajú slovami „posudkovej komisie“;
v § 6 ods. 3 sa slová „Posudkový orgán“ nahrádzajú slovami „Posudková komisia“.
8.
V § 6a sa slová „svojím posudkovým orgánom“ nahrádzajú slovami „posudkovou komisiou“.
9.
V § 7 ods. 6 sa slová „Posudkový orgán“ nahrádzajú slovami „Posudková komisia“.
10.
V prvej časti druhý diel sa vypúšťa. Zároveň sa zrušuje číslovanie dielov.
11.
§ 11 znie:
㤠11
Obvodný úrad sa podieľa na výchove k manželstvu a rodičovstvu v nadväznosti na výchovné pôsobenie školy najmä individuálne, skupinovo alebo hromadne organizovanými preventívnovýchovnými podujatiami a najmä v súvislosti s prípravou snúbencov na uzavretie manželstva. Na výchove k manželstvu a rodičovstvu sa podieľa obvodný úrad aj v súčinnosti s centrom poradensko-psychologických služieb.2a) Pritom spolupracuje so súdmi, s obcami, občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými organizáciami.2b)“.
12.
V § 12 a § 13 ods. 1 až 3 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady“.
13.
§ 14 včítane nadpisu znie:
㤠14
Vyhľadávanie občanov, ktorí potrebujú sociálnu starostlivosť
(1)
Obvodné úrady a obce v súčinnosti so štátnymi orgánmi, školami, školskými a zdravotníckymi zariadeniami, s odborovými orgánmi, záujmovými zväzmi družstiev, s občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými organizáciami, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti, vyhľadávajú rodiny s nezaopatrenými deťmi, nezaopatrené deti a osamelé tehotné ženy žijúce v nepriaznivých životných pomeroch, ktoré nemôžu prekonať bez pomoci spoločnosti. Osobitnú pozornosť venujú rodinám s väčším počtom detí, neúplným rodinám, rodinám problémovým, ohrozeným a narušeným rozvratom, a najmä deťom, ktorých výchova v rodine je ohrozená alebo narušená.
(2)
Okresné a obvodné úrady a obce pôsobia na odstránenie príčin a dôsledkov nepriaznivých životných pomerov rodín a občanov uvedených v odseku 1 službami a dávkami sociálnej starostlivosti.
(3)
Ak nemôže obec sama poskytnúť dostatočnú pomoc službami a dávkami sociálnej starostlivosti alebo inak dosiahnuť nápravu, oznámi obvodnému úradu týchto občanov. Obec oznámi obvodnému úradu najmä deti, ktorých rodičia alebo iní občania zodpovední za ich výchovu a výživu závažným spôsobom zanedbávajú plnenie svojich povinností, prípadne ak ohrozujú alebo narušujú ich výchovu závažným spôsobom.“.
14.
V § 15 ods. 1 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad v súčinnosti s obcou“; v § 15 ods. 2 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
15.
§ 15 ods. 3 znie:
„(3)
Pri výkone dohľadu obvodný úrad sústavne pôsobí na maloletého, jeho rodičov alebo iné osoby zodpovedné za jeho výchovu a sleduje, ako sa o maloletého starajú a ako sa maloletý správa. Pritom spolupracuje s obcou, so školou, detským alebo dorastovým lekárom, s odborovými orgánmi, záujmovými zväzmi družstiev, občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými organizáciami, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti v mieste trvalého pobytu alebo na pracovisku maloletého.“.
16.
V § 15 ods. 4 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ a slová „okresný národný výbor“ slovom „obec“.
17.
§ 15 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
Pri výkone výchovných opatrení uložených obvodným úradom obec sleduje ich dodržiavanie a účinnosť a informuje obvodný úrad alebo súd, ako sa rodičia alebo iné osoby zodpovedné za výchovu maloletého o neho starajú a ako sa maloletý správa, prípadne o ďalších rozhodujúcich skutočnostiach, ktoré súvisia so starostlivosťou alebo výchovou maloletého.“.
18.
§ 16 znie:
㤠16
Opatrenia uvedené v § 15 ods. 2 urobí obvodný úrad vždy, ak ide o prípady zanedbania, ohrozenia alebo narušenia výchovy detí, ktoré malo za následok spáchanie skutku, ktorý má znaky trestného činu.“.
19.
V § 17 sa slová „Miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“.
20.
V § 18 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovom „obec“ a slová „okresný národný výbor“ slovami „obvodný úrad“.
21.
V § 19 ods. 1 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady a obce“;
v § 19 ods. 2 sa slová „okresných národných výborov“ nahrádzajú slovami „obvodných úradov“ a slová „okresný národný výbor“ slovami „obvodný úrad“;
v § 19 ods. 3 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady a obce“.
22.
V § 20 ods. 1 až 3 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“, slová „národnému výboru“ slovami „obvodnému úradu“, slová „okresného národného výboru“ slovami „obvodného úradu“' a slová „krajský národný výbor“ slovami „okresný úrad“.
23.
V § 21 ods. 1 až 3 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
24.
V § 22 ods. 1 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad a obec“;
v § 22 ods. 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad alebo obec, ktoré návrh alebo podnet podali“;
v § 22 ods. 3 sa slová „okresný národný výbor v súčinnosti s miestnym národným výborom“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad v súčinnosti s obcou“.
25.
V § 23 sa slová „Okresný národný výbor sám, prípadne v súčinnosti s miestnym národným výborom“ nahrádzajú slovami „Obvodný úrad sám, prípadne v súčinnosti s obcou“ a slová „alebo funkcionár národného výboru“ slovami „obvodného úradu“.
26.
§ 24 včítane nadpisu znie:
㤠24
Sprostredkovanie osvojenia
(1)
Obvodný úrad v súčinnosti so zariadeniami na výkon ústavnej výchovy a so zdravotníckymi zariadeniami vyhľadáva deti vhodné na osvojenie. Občanov vhodných stať sa osvojiteľmi vyhľadáva obvodný úrad a obec. Obvodný úrad a obec zisťujú, či títo občania spôsobom svojho života zaručujú, že dieťa budú vychovávať na jeho prospech a v záujme spoločnosti. Vhodných občanov oznamuje obec obvodnému úradu.
(2)
Okresný úrad komisou pre náhradnú rodinnú starostlivosť vedie prehľad detí vhodných na osvojenie a prehľad občanov vhodných stať sa osvojiteľmi a sprostredkúva nadviazanie vzťahu medzi deťmi a občanmi, ktorí spĺňajú podmienky pre osvojenie a javia sa pre dieťa najvhodnejšími.“.
27.
V § 25 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
28.
V § 26 sa slová „okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady“ a slová „so spoločenskými, charitatívnymi a inými organizáciami“ slovami „s obcami, odborovými orgánmi, záujmovými zväzmi družstiev, s občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými organizáciami,“.
29.
V § 27 ods. 1 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“.
30.
V § 28 ods. 1 a 2 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
31.
§ 29 a 30 včítane nadpisov sa vypúšťajú.
32.
V § 31 ods. 1 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady a obce“.
22.
V § 32 ods. 1 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady“;
v § 32 ods. 3 sa slová „Národný výbor“ nahrádzajú slovami „Obvodný úrad“.
34.
V § 33 ods. 1 a 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
34.
V § 34 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
36.
§ 35 včítane nadpisu sa vypúšťa.
37.
V § 37 včítane nadpisu sa slová „Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“ a slová „národné výbory“ slovami „obvodné úrady a obce“.
38.
§ 38 znie:
㤠38
Obvodné úrady a obce v súčinnosti so zdravotníckymi zariadeniami, s občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými organizáciami vyhľadávajú ťažko zdravotne postihnutých občanov a starých občanov žijúcich v nepriaznivých podmienkach, ktoré nemôžu sami prekonať.".
39.
§ 39, 40, 41, 42 a 43 včítane nadpisov znejú:
㤠39
Mimoriadne výhody pre ťažko zdravotne postihnutých občanov
(1)
Občanom s ťažkým telesným, zmyslovým alebo mentálnym postihnutím uvedeným v prílohe č. 2 tejto vyhlášky, ktoré podstatnou mierou obmedzuje ich pohybovú alebo orientačnú schopnosť, sa poskytujú podľa druhu a stuňa postihnutia mimoriadne výhody I., II. a III. stupňa podľa prílohy č. 3 tejto vyhlášky.
(2)
Obvodný úrad vydáva preukaz, ktorý oprávňuje občana na mimoriadne výhody, s vyznačením, o aký stupeň výhod ide.
Jednorazové peňažné a vecné dávky
§ 40
(1)
Jednorazové peňažné dávky poskytujú obce ťažko zdravotne postihnutým občanom a starým občanom, ktorí sú sociálne odkázaní, na úhradu nevyhnutných životných potrieb alebo mimoriadnych nevyhnutných nákladov, ktoré nemôžu uhradiť zo svojich bežných príjmov.
(2)
Jednorazové peňažné dávky sa poskytujú aj ťažko zdravotne postihnutým občanom a starým občanom, ktorí sú umiestnení v ústave sociálnej starostlivosti, psychiatrickej liečebni a v liečebni pre dlhodobo chorých, na úhradu záväzkov krátkodobej povahy, ktoré nemôžu títo občania uhradiť zo svojich prostriedkov.
(3)
Vecné dávky poskytujú obce sociálne odkázaným ťažko zdravotne postihnutým občanom a starým občanom na uspokojovanie ich bežných životných potrieb, ktoré si občania nemôžu pre svoj zdravotný stav, vek alebo osamelosť zabezpečiť sami.
(4)
Za vecné dávky sa považuje zabezpečenie pracovných úkonov nevyhnutných na prevádzku a údržbu domácnosti, prípadne poskytnutie predmetov na uspokojovanie životných potrieb.
(5)
Jednorazové peňažné dávky sa poskytujú do výšky 10 000 Kčs; vecné dávky sa poskytujú do výšky 5 000 Kčs. Vo vyššej hodnote možno jednotlivé peňažné a vecné dávky poskytnúť len výnimočne.
Jednorazové účelové peňažné dávky
§ 41
Jednorazové príspevky na obstarávanie osobitných pomôcok
(1)
Ťažko zdravotne postihnutým občanom10a) sa poskytujú peňažné príspevky na obstarávanie pomôcok potrebných na odstránenie, zmiernenie alebo prekonanie následkov ich postihnutia. Podmienkou poskytnutia príspevku je, že potrebnú pomôcku neposkytuje ani nezapožičiava štátna zdravotná správa, s výnimkou príspevku na obstaranie mechanického vozíka a príspevku na ortopedickú obuv.
(2)
Telesne postihnutým občanom sa poskytujú príspevky na pomôcky, ktoré umožňujú sebaobsluhu, samostatný pohyb alebo zachovanie zdravotného stavu, prípadne pomôcky na prípravu a realizáciu pracovného uplatnenia.
(3)
Zrakovo postihnutým občanom sa poskytujú príspevky na pomôcky, ktoré im umožňujú získavať informácie alebo styk s okolím prostredníctvom hmatových alebo sluchových vnemov, prípadne prostredníctvom zvyškov zraku.
(4)
Sluchovo postihnutým občanom sa poskytujú príspevky na pomôcky, ktoré kompenzujú stratu sluchu a prispievajú k sociálnej adaptácii.
(5)
Obvodný úrad poskytne príspevok na obstarávanie osobitných pomôcok uvedených v prílohe č. 5 tejto vyhlášky, výnimočne i na ďalšie pomôcky. Podmienkou je, že žiadateľ vopred uzatvorí dohodu s obvodným úradom o vrátení príspevku alebo jeho pomernej časti v prípade, že niektorá z uvedených pomôcok sa stane vlastníctvom iného občana pred uplynutím piatich rokov od poskytnutia príspevku. Príspevok sa nevymáha, ak občan, ktorému bol poskytnutý, zomrie.
(6)
Výška príspevku na obstarávanie osobitných pomôcok sa určí podľa prílohy č. 5 tejto vyhlášky.
(7)
Obvodný úrad uhrádza v plnej výške náklady spojené s výcvikom a odovzdaním vodiaceho psa nevidomému občanovi. Občan, ktorý vodiaceho psa už nepotrebuje, je povinný bezplatne odovzdať psa organizácii, ktorá zabezpečuje výcvik vodiacich psov.
(8)
Obvodný úrad si vyžiada v sporných prípadoch pred poskytnutím príspevku na obstarávanie písacieho stroja so špeciálnou klávesnicou, motorového vozíka pre invalidov, viacúčelovej pomôcky B 119, videorekrodéra, televízora s teletextom, kancelárskeho písacieho stroja, magnetofónu a televíznej lupy pre slabozrakých podľa prílohy č. 5 tejto vyhlášky odporúčanie príslušného zväzu zdravotne postihnutých občanov.
§ 42
Príspevok na úpravu bytu alebo rodinného domu
(1)
Občanom s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva obmedzujúcimi v značnom rozsahu ich pohyblivosť a občanom nevidomým poskytujú obvodné úrady príspevok na úpravu bytu alebo úpravu rodinného domu. Príspevok sa poskytne aj pri výstavbe rodinného domu.
(2)
Na účely priznania príspevku podľa odseku 1 sa považujú za ťažkú chybu nosného alebo pohybového ústrojenstva zdravotné postihnutia uvedené v prílohe č. 4 písm. a) až g) tejto vyhlášky.
(3)
Za nevyhnutné úpravy bytu alebo rodinného domu sa na účely priznania príspevku podľa odseku 1 považujú:
a)
úprava prístupu do domu, k výťahu (vrátane schodov), k oknám a na balkón,
b)
úprava povrchu podlahy, ovládacích prvkov domovej a bytovej elektroinštalácie, kuchynskej linky, prípadne ďalšieho nábytku,
c)
rozšírenie a úprava dvier,
d)
odstránenie prahov,
e)
prispôsobenie kúpeľne a WC, včítane vybavenia vhodným sanitárnym zariadením a ľahko ovládateľnými batériami,
f)
inštalácia potrebnej zvukovej alebo svetelnej signalizácie,
g)
zavedenie vhodného vykurovania.
Rozsah úprav sa posúdi so zreteľom na závažnosť a druh zdravotného postihnutia občana.
(4)
Výška príspevku sa určí so zreteľom na príjmy a majetkové pomery občana a jeho rodiny, a to až do výšky 70 % preukázaných nákladov účtovaných organizáciami alebo samostatne zárobkovo činnými osobami za materiál a práce spojené s nevyhnutnými výdavkami, včítane projektových prác, najviac do výšky 50 000 Kčs.
(5)
Príspevok na úpravu bytu alebo úpravu rodinného domu, prípadne jeho výstavbu, poskytne obvodný úrad len vtedy, ak sa žiadateľ vopred písomne zaviaže, že vráti príspevok alebo jeho pomernú časť v prípade, že byt vymení, byt alebo rodinný dom predá, alebo ak dôjde k inej zmene užívacieho alebo vlastníckeho práva k bytu alebo k rodinnému domu pred uplynutím 10 rokov od jeho poskytnutia. Vrátenie príspevku alebo jeho pomernej časti sa nepožaduje, ak jeho výška nepresiahla 5 000 Kčs alebo ak občan, ktorému bol príspevok poskytnutý, zomrie.
(6)
Príspevok na úpravu bytu alebo úpravu rodinného domu možno poskytnúť aj pred vykonaním úpravy, najviac však vo výške 50 % predpokladanej výšky príspevku.
(7)
Vyúčtovanie priznaného príspevku vykoná občan, ktorému sa príspevok poskytol, najneskôr do troch rokov od začatia konania.
(8)
V prípade, že sa plánované úpravy nerealizovali v plnom rozsahu podľa schválenej projektovej dokumentácie, je občan povinný pomernú časť vyplateného príspevku vrátiť, ak presahuje 70 % skutočne vynaložených nákladov.
(9)
Za podmienok uvedených v odsekoch 1 až 8 možno príspevok na úpravu bytu alebo úpravu rodinného domu poskytnúť aj rodičom alebo osobám, ktorým bolo dieťa zverené do starostlivosti na základe rozhodnutia príslušného orgánu, ak ide o dieťa staršie ako trojročné, ktoré je postihnuté ťažkou chybou nosného alebo pohybového ústrojenstva alebo je nevidomé.
§ 43
Príspevky na kúpu, celkovú opravu a osobitnú úpravu motorového vozidla
(1)
Občanom s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva, ako aj mentálne postihnutým občanom, ktorým boli priznané mimoriadne výhody III. stupňa, ktorí nie sú umiestnení v ústave sociálnej starostlivosti s celoročným pobytom, prípadne v obdobnom zdravotníckom zariadení, a ktorí sú odkázaní na individuálnu dopravu, poskytujú obvodné úrady príspevok na kúpu motorového vozidla. Podmienkou pre poskytnutie tohto príspevku je, že motorové vozidlo sa bude používať na dopravu občana s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva alebo mentálne postihnutého občana, ktorému boli priznané mimoriadne výhody III. stupňa, a že ani odkázaný občan ani jeho manžel (manželka, druh, družka), ktorí s ním žijú v spoločnej domácnosti, nevlastnia motorové vozidlo, s výnimkou jednostopového vozidla. Podmienka spoločnej domácnosti sa nevyžaduje, ak individuálnu dopravu občana s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva alebo mentálne postihnutého občana, ktorému boli priznané mimoriadne výhody III. stupňa, môže zabezpečiť iba blízka osoba.11)
(2)
Príspevok možno priznať aj v prípade, ak občan s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva nemá spôsobilosť viesť motorové vozidlo.
(3)
Príspevok na kúpu motorového vozidla poskytujú obvodné úrady za podmienok uvedených v odsekoch 1 a 2 aj rodičom a iným osobám zodpovedným za výchovu dieťaťa12) trojročného a staršieho, ktoré je postihnuté ťažkou chybou nosného alebo pohybového ústrojenstva alebo mentálne postihnutého dieťaťa, ktorému boli priznané mimoriadne výhody III. stupňa.
(4)
V prípade, že obidvaja manželia sú občanmi s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva odkázanými na individuálnu dopravu, možno výnimočne poskytnúť príspevok obom, ak motorové vozidlá využívajú sústavne na dopravu do zamestnania.
(5)
Na účely priznania prispevku na kúpu motorového vozidla sa za ťažkú chybu nosného alebo pohybového ústrojenstva považujú zdravotné postihnutia uvedené v prílohe č. 4 písm. a) až g) tejto vyhlášky.
(6)
Občanom uvedeným v odseku 1, ktorí sú pracovne činní alebo sa pripravujú na pracovné uplatnenie a motorové vozidlo využívajú v súvislosti s touto činnosťou a rodičom a iným osobám zodpovedným za výchovu dieťaťa uvedeným v odseku 3, ktorí motorové vozidlo využívajú na pravidelnú dopravu dieťaťa do predškolského zariadenia, školy, do ústavu sociálnej starostlivosti s denným alebo týždenným pobytom, poskytne obvodný úrad príspevok vo výške 50 % nadobúdacej ceny motorového vozidla, najviac do výšky 50 000 Kčs.
(7)
Občanom uvedeným v odsekoch 1 a 3, ktorí nespĺňajú podmienky uvedené v odseku 6, poskytne obvodný úrad príspevok vo výške 30 % nadobúdacej ceny motorového vozidla, najviac do výšky 30 000 Kčs.
(8)
Ak v spoločnej domácnosti žijú dvaja alebo viac občanov uvedených v odsekoch 1 a 3, ktorí sú odkázaní na individuálnu dopravu jedným motorovým vozidlom, príspevok sa poskytne vo výške uvedenej v odseku 6.
(9)
Príspevok na kúpu motorového vozidla poskytne obvodný úrad len vtedy, ak sa žiadateľ vopred písomne zaviaže, že vráti príspevok alebo jeho pomernú časť v prípade, že motorové vozidlo sa stane vlastníctvom iného pred uplynutím piatich rokov od poskytnutia príspevku. Príspevok sa nevymáha, ak občan, ktorému bol poskytnutý, zomrie.
(10)
Predpokladaná životnosť motorového vozidla používaného občanmi uvedenými v odsekoch 1 a 3 je päť rokov. Po uplynutí piatich rokov možno poskytnúť príspevok na kúpu ďalšieho motorového vozidla. Výška príspevku sa určí so zreteľom na sumu získanú predajom opotrebovaného motorového vozidla.
(11)
Občanom uvedeným v odsekoch 1 a 3 možno poskytnúť namiesto príspevku na kúpu motorového vozidla príspevok na celkovú opravu motorového vozidla13) za podmienky, že od jeho kúpy uplynulo päť rokov. Výnimočne možno poskytnúť príspevok na celkovú opravu motorového vozidla aj pred uplynutím lehoty piatich rokov, ak občan preukáže, že tákáto oprava je nevyhnutná a že poškodenie motorového vozidla nezavinil držiteľ motorového vozidla. Príspevok poskytne obvodný úrad len vtedy, ak žiadateľ splní podmienku uvedenú v odseku 9.
(12)
Úhrn poskytnutých príspevkov na kúpu a celkovú opravu motorového vozidla v období 10 rokov nesmie prevýšiť sumu 100 000 Kčs, ak sa príspevok poskytuje podľa odseku 6, a sumu 60 000 Kčs, ak sa príspevok poskytuje podľa odseku 7.
(13)
Príspevok na kúpu motorového vozidla sa poskytne na základe predloženého dokladu o kúpe motorového vozidla vystaveného organizáciou alebo samostatne zárobkovo činnou osobou, prípadne na základe kúpnej zmluvy medzi občanmi overenej príslušným orgánom. Príspevok na celkovú opravu motorového vozidla sa poskytne na základe preukázaných nákladov účtovaných organizáciami alebo samostatne zárobkovo činnými osobami.
(14)
Nárok na výplatu príspevku na kúpu motorového vozidla alebo na celkovú opravu motorového vozidla zaniká, ak sa neuplatnil do jedného roka odo dňa kúpy alebo vykonania celkovej opravy motorového vozidla.
(15)
Občanovi s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva, ktorý sám vedie motorové vozidlo a pre svoje trvalé zdravotné postihnutie nevyhnutne potrebuje osobitnú úpravu riadenia, prípadne inú individuálnu úpravu motorového vozidla, obvodný úrad poskytne príspevok vo výške ceny takejto úpravy. Priznanie príspevku podmieňujú zdravotné postihnutia uvedené v prílohe č. 4 tejto vyhlášky. Ustanovenia odsekov 9, 13 a 14 platia obdobne.“.
40.
Za § 43 sa vkladajú nové § 43a, 43b a 43c, ktoré včítane nadpisov znejú:
㤠43a
Príspevok na individuálnu dopravu
Občanom uvedeným v § 43 ods. 1 a 3 a nevidomým občanom, ktorí nevlastnia motorové vozidlo a ktorým sa neposkytuje príspevok na prevádzku motorového vozidla, poskytne obvodný úrad na preukázané náklady na individuálnu dopravu zabezpečovanú organizáciami alebo samostatne zárobkovo činnými osobami príspevok do výšky 2 000 Kčs ročne. Príspevok sa poskytne na základe predložených dokladov dvakrát ročne.
§ 43b
Príspevok na prevádzku motorového vozidla a príspevok na úhradu poistného
(1)
Ťažko zdravotne postihnutým občanom, ktorým boli priznané mimoriadne výhody II. alebo III. stupňa uvedené v prílohe č. 3 tejto vyhlášky a ktorí sú držiteľmi motorových vozidiel, poskytne obvodný úrad príspevok na prevádzku motorového vozidla a príspevok na úhradu poistného zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel, ak motorové vozidlo používa držiteľ motorového vozidla na pravidelnú dopravu. Príspevok možno poskytnúť aj manželovi (manželke) alebo dieťaťu, výnimočne aj inej blízkej osobe11) držiteľa motorového vozidla, ak im boli priznané mimoriadne výhody II. alebo III. stupňa a motorové vozidlo sa používa na ich pravidelnú dopravu.
(2)
Ak boli priznané mimoriadne výhody II. alebo III. stupňa obom manželom, rodičovi a dieťaťu alebo viacerým deťom, možno výnimočne poskytnúť príspevok každému z nich, ak sa motorové vozidlo používa na ich pravidelnú individuálnu dopravu.
(3)
Ak nepoužíva občan motorové vozidlo, na prevádzku ktorého bol príspevok priznaný, dlhšie ako tri mesiace, je povinný ohlásiť túto skutočnosť bez meškania obvodnému úradu, ktorý príspevok poskytol.
(4)
Obvodný úrad upraví alebo odníme príspevok, prípadne jeho zvýšenie, ak zistí, že sa zmenili skutočnosti, za ktorých bol príspevok, prípadne jeho zvýšenie priznané. Zníženie alebo odňatie príspevku na úhradu poistného možno vykonať len s účinnosťou od 1. januára nasledujúceho kalendárneho roka.
(5)
Občanom uvedeným v odseku 1, ktorí využívajú motorové vozidlo na pravidelnú dopravu do zamestnania, do zariadenia na prípravu na pracovné uplatnenie alebo na pravidelnú dopravu dieťaťa, ktorému boli priznané mimoriadne výhody II. alebo III. stupňa do predškolského zariadenia, školy, ústavu sociálnej starostlivosti s denným alebo týždenným pobytom, alebo do internátnej školy s týždennou prevádzkou, sa poskytne príspevok vo výške 40 % ceny benzínu 90 Špeciál pri limite 60 l na mesiac na osobné motorové vozidlá a pri limite 30 l na mesiac na jednostopové motorové vozidlá.
(6)
Občanom uvedeným v odseku 1, ktorí nespĺňajú podmienky uvedené v odseku 5, sa poskytne príspevok vo výške 40 % ceny benzínu 90 Špeciál pri limite 30 l na mesiac na osobné motorové vozidlá a pri limite 15 l na mesiac na jednostopové motorové vozidlá.
(7)
Občanom uvedeným v odseku 1, ktorí preukážu, že zo závažných dôvodov najazdia viac ako 9 000 km ročne, sa príspevok zvýši za každých ďalších začatých 500 km, pri splnení podmienok podľa odseku 5 vo výške 40 % ceny benzínu pri limite 40 l a v ostatných prípadoch vo výške 40 % ceny benzínu pri limite 20 l.
(8)
Príspevok na prevádzku motorového vozidla sa vypláca najmenej jedenkrát za štvrťrok. Preplatky alebo nedoplatky sa vyúčtujú ku koncu výplatného obdobia.
(9)
Príspevok na úhradu poistného pri zákonnom poistení zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel poskytne obvodný úrad v plnej výške určenej osobitným predpisom.13a)
§ 43c
Príspevok na rekreáciu
(1)
Nepracujúcemu dôchodcovi poskytne obvodný úrad príspevok na úhradu za rekreáciu. Príspevok sa poskytuje podľa prílohy č. 6 tejto vyhlášky s prihliadnutím na výšku dôchodku.
(2)
Príspevok sa poskytuje v plnej výške ceny poukazu účastníkovi odboja a pozostalému manželovi (manželke) po účastníkovi odboja, ak je starší ako 70-ročný. V osobitne odôvodnených prípadoch s prihliadnutím na zdravotný stav, príjem a majetkové pomery obvodný úrad poskytne príspevok v plnej výške ceny poukazu, ak ide o účastníka odboja alebo pozostalého manžela (manželku) po účastníkovi odboja, ktorý nedosiahol vek 70 rokov.
(3)
Účastníci rekreácie uhrádzajú výdavky na dopravu z vlastných prostriedkov. Obvodné úrady môžu na tieto výdavky prispieť z prostriedkov sociálnej starostlivosti.“.
41.
V § 44 ods. 1 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“.
42.
V § 45 sa slová „ národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“.
43.
V § 46 ods. 1 sa slová „Okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“;
v § 46 ods. 3 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
44.
§ 47 včítane nadpisu znie:
㤠47
Príspevok na zvýšené životné náklady
(1)
Sociálne odkázaným občanom, ktorí majú odôvodnené zvýšené životné náklady, poskytuje obvodný úrad opakovaný peňažný príspevok na ich úhradu. Ide najmä o zvýšené náklady na diétne stravovanie občanov, na úhradu za užívanie bytu a služby s užívaním bytu spojené a o ďalšie preukázateľné zvýšené náklady.
(2)
Výška príspevku sa určí tak, aby občan mal zabezpečenú výživu a ostatné osobné potreby a úhradu nákladov na domácnosť.14)
(3)
Príspevok podľa odseku 1 z dôvodu zvýšených nákladov na diétne stravovanie sa neposkytuje občanom, ktorí sú v liečebnom zariadení štátnej zdravotníckej správy, v ústave sociálnej starostlivosti s celoročným pobytom, prípadne v inom obdobnom zariadení, v ktorom je potrebná výživa zabezpečená v rámci ústavného zaopatrenia.“.
45.
§ 49 včítane nadpisu znie:
㤠49
Príspevok na úhradu za užívanie bezbariérového bytu
Občanom s ťažkými chybami nosného alebo pohybového ústrojenstva, ktoré sú uvedené v prílohe č. 4 písm. a) až g) tejto vyhlášky a nevidomým občanom, ktorí užívajú bezbariérový byt, poskytne obvodný úrad opakovaný peňažný príspevok vo výške rozdielu medzi bežnou úhradou za užívanie bytu a úhradou zvýšenou z dôvodu bezbariérovosti; sociálna odkázanosť sa neskúma.“.
46.
V § 50 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
47.
§ 51 včítane nadpisu znie:
㤠51
Príspevok občanom používajúcim zložité ortopedické pomôcky
Občanom používajúcim zložité ortopedické pomôcky poskytuje obvodný úrad príspevok na zvýšené výdavky súvisiace s používaním týchto pomôcok, a to do výšky 300 Kčs mesačne; sociálna odkázanosť sa neskúma.“.
48.
V § 52 ods. 2 sa slová „do výšky“ nahrádzajú slovami „vo výške“.
49.
§ 53 včítane nadpisu sa vypúšťa.
50.
§ 55 včítane nadpisu sa vypúšťa.
51.
§ 57 ods. 1 znie:
„(1)
Opatrovateľskú službu poskytujú obvodné úrady ťažko zdravotne postihnutým občanom, starým občanom a občanom, ktorí potrebujú osobitnú pomoc,16a) ktorí nie sú schopní si sami obstarať nevyhnutné práce v domácnosti a ďalšie životné potreby alebo ktorí pre nepriaznivý zdravotný stav potrebujú ošetrenie inou osobou, ak im potrebnú starostlivosť neposkytujú ich rodinní príslušníci.“.
52.
V § 58 ods. 1 a 2 sa slová „Národné výbory“ nahrázajú slovom „Obce“.
53.
V § 59 sa vypúšťajú odseky 3, 4 a 5.
54.
V § 59 ods. 1 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovom „obce“;
v § 59 ods. 2 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Okresné úrady“.
55.
V § 60 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“.
56.
V § 61 ods. 1 sa slová „Okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“.
57.
V § 62 sa vypúšťa odsek 3. Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 3.
58.
V § 62 ods. 1 sa slová „Okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „Okresný úrad“;
v § 62 ods. 3 sa slová „Krajský národný výbor a okresný národný výbor sa podieľajú“ nahrádzajú slovami „Okresný úrad sa podieľa“ a slovo „spolupracujú“ slovom „spolupracuje“.
59.
V § 63 ods. 1 sa slová „Miestne národné výbory a mestské národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“;
v § 63 ods. 2 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“ a slová „spoločenskými, charitatívnymi alebo inými“ slovami „so záujmovými zväzmi družstiev, občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými“;
v § 63 ods. 3 sa slová „Krajské národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“, slová „okresnými národnými výbormi“ slovom „obcami“ a slová „národných výborov“ slovami „obvodných úradov a obcí“.
60.
V § 64 sa vypúšťa odsek 2. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
61.
V § 64 ods. 1 sa slová „Miestne národné výbory v strediskových obciach, mestské národné výbory a okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“;
v § 64 ods 2. sa slová „Okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“.
62.
V § 65 ods. 1 sa slová „Okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“;
v § 65 ods. 2 sa slová „Miestne národné výbory v strediskových obciach a mestské národné výbory a okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“.
63.
V § 65 sa vypúšťa odsek 3.
64.
V § 66 ods. 3 sa slová „Miestne národné výbory v strediskových obciach, mestské národné výbory a okresné národné výbory“ nahrádzajú slovom „Obce“.
65.
V § 68 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“.
66.
§ 69 včítane nadpisu sa vypúšťa.
67.
V § 70 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“ a slová „národný výbor“ slovami „obvodný úrad a obec“.
68.
V § 71 prvej vete sa slová, „Okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady a obce“.
69.
V § 72 prvej vete sa slová „okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady a obce“.
70.
V § 73 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady a obce“ a slová „spoločenskými, charitatívnymi a inými“ slovami „so záujmovými zväzmi družstiev, občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými“.
71.
V § 74 sa slová „okresnému národnému výboru“ nahrádzajú slovami „príslušnému úradu práce a obvodnému úradu“ a slová „okresného národného výboru“ slovami „obvodného úradu alebo obce“.
72.
V § 75 sa slová „miestne národné výbory a okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady a obce“.
73.
V § 76 ods. 1 sa slová „Okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“;
v § 76 ods. 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
74.
V § 77 ods. 2 sa slová „okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady“;
v § 77 ods. 3 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
75.
V § 78 ods. 1 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obvodné úrady“;
v § 78 ods. 5 sa slová „okresného ústavu sociálnych služieb, resp. príslušného národného výboru“ nahrádzajú slovami „obvodného úradu“.
76.
V § 79 ods. 1 sa slová „s národným výborom“ nahrádzajú slovami „s okresným úradom“;
v § 79 ods. 2 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
77.
§ 80 znie:
㤠80
(1)
Na poskytovanie ústavnej sociálnej starostlivosti Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, okresné úrady a obce20a) (ďalej len „zriaďovateľ“) zriaďujú ústavy sociálnej starostlivosti (ďalej len „ústavy“).20b) Ústavy na poskytovanie sociálnych služieb20c) môžu zriaďovať aj obce, organizácie a občania.20d)
(2)
Organizáciu ústavu upravuje organizačný poriadok vydaný zriaďovateľom.
(3)
V ústavoch pre mládež a v ústavoch pre dospelých občanov20b) s výjimkou domovov-penziónov pro dôchodcov, možno zriadiť samostatné oddelenia na denný a týždenný pobyt. Ústavy pre mládež a ústavy pre dospelých občanov20b) s výjimkou domovov dôchodcov a domovov-penziónov pre dôchodcov môže zriaďovateľ zriadiť aj ako samostatné ústavy na denný a týždenný pobyt.
(4)
V ústavoch pre mentálne postihnutú mládež môže zriaďovateľ zriadiť samostatné diagnostické oddelenie, prípadne môže vyčleniť ústav pre mládež len na diagnostické účely.“.
78.
Za § 84 sa vkladá nový § 84a, ktorý včítane nadpisu znie:
㤠84a
Ústavy pre zmyslovo postihnutú mládež
Ústavy pre zmyslovo postihnutú mládež sú určené pre deti a mládež vo veku od troch rokov do skončenia povinnej školskej dochádzky a v prípade potreby ďalšej prípravy na povolanie do ukončenia tejto prípravy, ktoré boli oslobodené od povinnosti dochádzať do školy pre ťažký zdravotný postih s pridruženým zmyslovým postihom.“.
79.
V § 85 ods. 1 písm. d) a odseku 2 sa vypúšťa slovo „osobitných“.
80.
V § 85 ods. 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „úrad práce“.
81.
V § 95 ods. 1 tretia veta znie: „Konanie o prijatie do ústavu sa môže začať aj z podnetu okresného úradu, obvodného úradu, obce, záujmových zväzov družstiev, občianskych združení, cirkevných, charitatívnych a iných organizácií alebo zdravotníckeho zariadenia.“.
82.
V § 95 ods. 1 štvrtej vete sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ a slová „okresného národného výboru“ slovami „obvodného úradu“.
83.
§ 95 ods. 2 znie:
„(2)
Obvodný úrad alebo obec príslušná podľa trvalébo pobytu žiadateľa prešetrí sociálne a majetkové pomery a vyžiada dokumentáciu o zdravotnom stave žiadateľa od príslušnych orgánov a organizácií štátnej zdravotnej správy. Ak obvodný úrad alebo obec nespravuje ústav vhodný pre žiadateľa, zašle žiadosť bez zbytočného odkladu príslušnému orgánu, ktorý takýto ústav spravuje. Ak bola žiadosť o prijatie do ústavu podaná na okresnom úrade, tento žiadosť postúpi na účely prešetrenia sociálnych a majetkových pomerov obvodnému úradu podľa trvalého pobytu žiadateľa.“.
84.
V § 95 ods. 3 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušný orgán“;
v § 95 ods. 4 sa slová „Národný výbor“ nahrádzajú slovami „Príslušný orgán, ktorý ústav spravuje“ a slová „okresný národný výbor“ slovami „obvodný úrad“;
v § 95 ods. 5 sa slová „Národný výbor“ nahrádzajú slovami „Okresný úrad“;
v § 95 ods. 6 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušný orgán, ktorý ústav spravuje“;
v § 95 ods. 7 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušný orgán, ktorý ústav spravuje“.
86.
§ 96 včítane nadpisu znie:
㤠96
Nástup do ústavu
Žiadateľa vyzve na nástup do ústavu príslušný orgán, ktorý ústav spravuje alebo ústav, ktorému je táto činnosť zverená. Deň nástupu oznámi príslušný orgán, ktorý ústav spravuje, žiadateľovi alebo jeho zákonnému zástupcovi aspoň týždeň vopred; súčasně mu oznámi, ktoré doklady si musí so sebou priniesť a ktoré veci si môže do ústavu zobrať. Príslušný orgán, ktorý ústav spravuje alebo ústav, ktorý žiadateľa vyzve na nástup do ústavu, požiada v prípade potreby obec, v ktorej má žiadateľ trvalý pobyt, aby mu pomáhala pri zabezpečovaní záležitostí spojených s nástupom do ústavu.“.
86.
V § 97 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušný orgán“;
v § 97 ods. 2 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“, slová „národného výboru“ slovami „obvodného úradu“ a slová „národný výbor“ slovami „príslušný orgán“.
87.
V § 97 ods. 1 a 2 sa na konci vypúšťajú slová „alebo na základe jeho poverenia ústav sociálnych služieb“.
88.
V § 98 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušný orgán“.
89.
§ 102 ods. 7 znie:
„(7)
Vzorové zoznamy osobného vybavenia, drobných predmetov osobnej potreby, posteľnej bielizne a iného textilu schvaľuje na návrh ústavu príslušný orgán, ktorý ústav spravuje.“.
90.
V § 106 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „príslušný orgán“ a slová „národným výborom“ slovami „príslušným orgánom, ktorý ústav spravuje“.
91.
V § 106 ods. 2 písm. a) znie:
„a)
čistý výnos pomocného hospodárstva a ústavnej výroby,“.
92.
§ 106 ods. 3 znie:
„(3)
Prostriedky, ktoré plynú do kultúrneho fondu, sa sústreďujú z ústavov, ktoré nie sú samostatnou rozpočtovou organizáciou, na príslušnom orgáne, ktorý tieto ústavy spravuje. O rozdelení takto sústredených prostriedkov do kultúrnych fondov jednotlivých ústavov rozhoduje príslušný orgán, ktorý spravuje ústavy, z ktorých boli prostriedky sústredené, s prihliadnutím na to, ako sa na ich tvorbe podieľali obyvatelia (zverenci) jednotlivých ústavov. Dobrovoľné príspevky podľa odseku 2 písm. d) sa prideľujú vždy tomu ústavu, pre ktorý boli darcom určené.“.
93.
V § 106 sa vypúšťa odsek 4. Doterajší odsek 5 sa označuje ako odsek 4.
94.
§ 109, 110 a 111 včítane nadpisu sa vypúšťajú.
95.
V § 112 sa slová „národnými výbormi“ nahrádzajú slovom „obcami“.
96.
V § 113 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
97.
§ 113 ods. 2 znie:
„(2)
O ukončení pobytu v domove pre matky s deťmi rozhodne obvodný úrad, ktorý ho spravuje, najmä ak matka získa byt alebo opakovane porušuje zásady riadneho spolužitia. Podľa okolností prípadu vykoná tento obvodný úrad opatrenia na zabezpečenie ďalšej starostlivosti o jej dieťa.“.
98.
V § 115 ods. 1 sa slová „s národným výborom“ nahrádzajú slovami „s obvodným úradom“;
v § 115 ods. 2 sa slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „obvodného úradu“.
99.
V § 116 ods. 1 sa slová „okresného národného výboru“ nahrádzajú slovami „obvodného úradu“ a slová „okresným národným výborom“ slovami „obvodným úradom“;
v § 116 ods. 2 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ a slová „národné výbory“ slovami „obvodné úrady“;
v § 116 ods. 3 sa slová „s národným výborom“ nahrádzajú slovami „s obvodným úradom“.
100.
V 117 prvej vete sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad, ktorý zariadenie spravuje“.
101.
V § 118 ods. 1 až 3 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad, ktorý zariadenie spravuje“;
v § 118 ods. 4 sa slová „Okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „Obvodný úrad, ktorý zariadenie spravuje“ a slová „do výšky 30 000 Kčs“ slovami „vo výške 50 % nadobúdacej ceny motorového vozidla, najviac do výšky 50 000 Kčs“.
102.
V § 119 ods. 1 a 2 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad, ktorý zariadenie spravuje“.
103.
V § 121 sa slová „národnému výboru“ nahrádzajú slovami „obvodnému úradu, ktorý zariadenie spravuje“.
104.
V § 122 ods. 2 prvej vete se slová „Národný výbor“ nahrádzajú slovami „Obvodný úrad“.
105.
§ 123 a 124 včítane nadpisov sa vypúšťajú.
106.
V § 125 ods. 1 sa slová „národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady“;
v § 125 ods. 2 a 3 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad, ktorý ubytovňu spravuje,“.
107.
§ 126 ods. 2 znie:
„(2)
Obce, organizácie a občania môžu na výstavbu klubov dôchodcov združovať finančné prostriedky.“.
108.
V § 126 ods. 3 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovom „Obce“.
109.
V § 127 ods. 2 sa slová „Národný výbor“ nahrádzajú slovom „Obec“.
110.
§ 128 ods. 1 a 2 znie:
„(1)
Zariadenia opatrovateľskej služby pre starých občanov a ťažko zdravotne postihnutých občanov sa zriaďujú podľa miestnych podmienok.
(2)
Obvodný úrad, ktorý spravuje stanicu opatrovateľskej služby a zariadenie opatrovateľskej služby na dlhodobý pobyt, zabezpečí vedenie evidencie a úschovu cenných vecí občanov umiestnených v týchto zariadeniach.“.
111.
§ 134 znie:
㤠134
Činnosť a prevádzka účelových zariadení sociálnej starostlivosti uvedených v § 112 až 133 tejto vyhlášky sa vykonáva podľa prevádzkových poriadkov vydaných príslušným orgánom, ktorý zariadenie spravuje.“.
112.
V druhej časti tretí diel včítane nadpisu znie:
„ TRETÍ DIEL
CENTRUM PORADENSKO-PSYCHOLOGICKÝCH SLUŽIEB A STREDISKO SLUŽIEB SOCIÁLNEJ STAROSTLIVOSTI
§ 135
Centrum poradensko-psychologických služieb
(1)
Obsahom organizácie poradensko-psychologickej starostlivosti o jednotlivca, pár a rodinu poskytovanej centrom poradensko-psychologických služieb (ďalej len „centrum“)2a) je najmä organizácia poradenskej a psychoterapeutickej pomoci a ďalších služieb pri riešení osobnostných a vzťahových problémov občanov; osobitná pozornosť sa pritom venuje partnerským, manželským a rodinným vzťahom. Obsahom organizácie poradensko-psychologickej starostlivosti je aj účasť na výchove občanov k zdravým medziľudským vzťahom, najmä na príprave pre manželský a rodinný život a pomoc pri zabezpečovaní náhradnej rodinnej starostlivosti.27)
(2)
Na čele centra je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(3)
Centrum zriaďuje na plnenie úloh stále pracoviská v nižších územno-správnych jednotkách.
(4)
Centrum sa organizačne člení na úseky.
(5)
Centrum v rámci organizácie poradensko-psychologickej starostlivosti spolupracuje so súdmi, okresnými a obvodnými úradmi, obcami, orgánmi štátnej zdravotnej správy, školami a školskými zariadeniami, občianskymi združeniami, cirkevnými, charitatívnymi a inými organizáciami.
(6)
Pracovníci centra sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli pri výkone svojej činnosti, s výnimkou prípadov, ak oznamujú skutočnosti so súhlasom osoby, ku ktorej sa vzťahujú, alebo so súhlasom zákonného zástupcu osoby pozbavenej spôsobilosti na právne úkony, prípadne ak im oznamovaciu povinnosť ustanovuje osobitný predpis.
§ 136
Stredisko služieb sociálnej starostlivosti
(1)
Organizácia odborného riadenia strediska služieb sociálnej starostlivosti (ďalej len „stredisko“) zahŕňa odborné riadenie služieb sociálnej starostlivosti najmä na úseku zdravotníckej starostlivosti včítane rehabilitácie, stravovania a liečebnej výživy, sociálno-právnej ochrany, psychologickej starostlivosti včítane sociálnej rehabilitácie a sociálnej adaptácie, výchovno-pedagogickom, kultúrno-záujmovej a pracovnej činnosti, organizácie služieb a prevádzky, technickej vybavenosti, ekonomického zabezpečenia služieb sociálnej starostlivosti a odbornej prípravy pracovníkov.
(2)
Stredisko v rámci odborného riadenia služieb sociálnej starostlivosti na úsekoch uvedených v odseku 1
a)
v ústavoch sociálnej starostlivosti pre mládež, v ústavoch sociálnej starostlivosti pre dospelých a v zariadeniach opatrovateľskej služby, s výnimkou stredísk osobnej hygieny a práčovní opatrovateľskej služby, a na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy aj s výnimkou domovov dôchodcov a domovov-penziónov pre dôchodcov, systematicky sleduje odbornú úroveň služieb sociálnej starostlivosti a ukladá opatrenia na ich odborné poskytovanie;
b)
v okresných a obvodných úradoch usmerňuje odborné poskytovanie služieb sociálnej starostlivosti;
c)
v obciach poskytuje pomoc v odborných veciach pri spravovaní stredísk sociálnej starostlivosti, klubov dôchodcov, samostatných jedální s vlastnou kuchyňou pre dôchodcov, stredísk osobnej hygieny a práčovní opatrovateľskej služby;
d)
na požiadanie príslušného orgánu sleduje úroveň poskytovania sociálnych služieb obcami, organizáciami a občanmi.20c)
(3)
Na čele strediska je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
(4)
Súčasťou strediska sú stále pracoviská, ktoré zriaďuje na plnenie úloh v nižších územno-správnych jednotkách.
(5)
Stredisko sa organizačne člení na oddelenia, referáty alebo úseky.
113.
§ 137 včítane nadpisu znie:
㤠137
Prechodné ustanovenie
V konaní o dávkach a službách sociálnej starostlivosti, ktoré sa začalo pred dňom účinnosi tejto vyhlášky a nebolo do tohto dňa právoplatne skončené, sa postupuje podľa doterajších predpisov, s výnimkou príspevku na kúpu motorového vozidla.“.
114.
Príloha č. 5 vyhlášky č. 151/1988 Zb. včítane nadpisu znie:
„Príloha č. 5 vyhlášky č. 151/1988 Zb.
Prehľad rehabilitačných a kompenzačných pomôcok pre ťažko zdravotne postihnutých občanov, na obstaranie ktorých sa poskytuje dávka sociálnej starostlivosti
I.
Rehabilitačné a kompenzačné pomôcky pre telesne postihnutých občanov, prípadne starých občanov
Názov pomôcky| Výška príspevku z ceny pomôcky
---|---
Polohovacie zariadenie do postele| 100 %
Obracacia posteľ| 50 %
Vodný zdvihák do vane| 50 %
Prenosný WC (pre vozíčkarov)| 100 %
Písací stroj so špeciálnou klávesnicou| 50 %
Motorový vozík pre invalidov| 50 %
Stolička na elektrický pohon| 50 %
Prenosná rampa (pre vozíčkarov)| 100 %
Ortopedická obuv dva páry ročne| 100 %
tretí pár| 50 %
Mechanický vozík| 80 %
II.
Rehabilitačné a kompenzačné pomôcky pre sluchovo postihnutých občanov
Názov pomôcky| Výška príspevku z ceny pomôcky
---|---
Viacúčelová pomôcka B 119| 100 %
Signalizácia telefónneho zvončeka| 100 %
Telefón s tranzistorovým zosilňovačom| 50 %
Písací telefón| 50 %
Videorekordér| 25 % (maximálne 5 000 Kčs)
Televízor s teletextom| 25 % (maximálne 5 000 Kčs)
Televízny dekodér| 50 %
III.
Rehabilitačné a kompenzačné pomôcky pre zrakovo postihnutých občanov
Názov pomôcky
z ceny pomôcky| Výška príspevku
---|---
Kancelársky písací stroj| 50 %
Pichtov písací stroj| 100 %
Magnetofón| 100 %
Televízna lupa pre slabozrakých| 100 %
Kalkulátor s hlasovým výstupom| 100 %“.
115.
Príloha č. 6 vyhlášky č. 151/1988 Zb. včítane nadpisu znie:
„Príloha č. 6 vyhlášky č. 151/1988 Zb.
Príspevok na rekreáciu nepracujúcim dôchodcom
Výška dôchodku| Výška príspevku
---|---
(1) Osamelý dôchodca s vlastným dôchodkom|
do 1 400 Kčs| plná cena poukazu
od 1 401 do 1 600 Kčs| 80 % z ceny poukazu
od 1 601 do 1 800 Kčs| 60 % z ceny poukazu
od 1 801 do 2 000 Kčs| 40 % z ceny poukazu
nad 2 001 Kčs| 20 % z ceny poukazu
(2) Manželská dvojica s celkovou výškou dôchodku|
do 2 300 Kčs| plná cena poukazu
od 2 301 do 2 600 Kčs| 80 % z ceny poukazu
od 2 601 do 3 000 Kčs| 60 % z ceny poukazu
od 3 001 do 3 400 Kčs| 40 % z ceny poukazu
nad 3 401 Kčs| 20 % z ceny poukazu“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r.
2a)
§ 2 ods. 4 zákona SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
2b)
§ 10 ods. 1 a § 37 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
10a)
§ 86 ods. 1 zákona č. 100/ 1988 Zb. o sociálnom zabazpečení v znení zákona č. 180/ 1988 Zb.
11)
§ 8 ods. 2 vyhlášky FMPSV č. 149/1988 Zb.
12)
§ 45 a 78 Zákona o rodine.
13)
ČSN 30 00 33.
13a)
Vyhláška MF SSR č. 124/1974 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovnou, v znení vyhlášky č. 143/1990 Zb.
14)
§ 140 ods. 2 a 4 vyhlášky FMPSV č. 149/1988 Zb. v znení neskorších predpisov.
16a)
§ 22 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
20a)
§ 27 ods. 1 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
20b)
§ 28 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
20c)
§ 73a zákona č. 100/1988 Zb.
20d)
§ 27 ods. 4 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
27)
§ 18 zákona SNR č. 543/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991
Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 1. 1. 1991, částka 100/1990
* § 1 - (1) Celkové výdavky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 (ďalej len „štátny rozpočet“) sa určujú sumou 118 786 800 000 Kčs a na ich úhradu sa rozpočtujú príjmy štátneho rozpočtu v sume 118 886 800 000 Kčs (príloha č. 1).
* § 2 - Vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo na základe jej splnomocnenia minister financií Slovenskej republiky môže vykonať zmenu záväzných úloh a limitov štátneho rozpočtu v prípade, že sa zmenia podmienky, za ktorých boli tieto záväzné úlohy a
* § 3 - (1) Výnos dane zo mzdy je vo výške 87 % príjmom štátneho rozpočtu a zostatok výnosu je príjmom rozpočtov obcí v Slovenskej republike.
* § 4 - Podiel štátneho rozpočtu republiky na daniach a odvodoch spoločných pre štátne rozpočty republík a štátny rozpočet federácie5) sa ustanovuje takto:
* § 5 - (1) Výnos dôchodkovej dane,8) okrem výnosu tejto dane podľa odseku 2 a výnos poľnohospodárskej dane z pozemkov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu.
* § 6 - (1) Výnos regulačných a cenových odvodov od rozpočtových a príspevkových organizácií je príjmom štátneho rozpočtu.
* § 7 - Zrušujú sa
* § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 593/1990 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č.593/1990 Zb.
* Príloha č. 3 zákona SNR č. 593/1990 Zb.
Aktuální znění od 11. 12. 1991 (496/1991 Sb.)
593
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 20. decembra 1990
o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Celkové výdavky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 (ďalej len „štátny rozpočet“) sa určujú sumou 118 786 800 000 Kčs a na ich úhradu sa rozpočtujú príjmy štátneho rozpočtu v sume 118 886 800 000 Kčs (príloha č. 1).
(2)
Rozpočtové výdavky štátneho rozpočtu sú rozdelené do jednotlivých kapitol (príloha č. 2).
(3)
V štátnom rozpočte sú obsiahnuté dotácie do rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike v celkovej sume 6 162 900 000 Kčs, v členení:
a) neúčelové dotácie v sume | 173 400 000 Kčs
---|---
b) účelové dotácie v sume | 5 989 500 000 Kčs
v tom
1\\. neinvestičné dotácie bytovému hospodárstvu | 256 400 000 Kčs
---|---
2\\. neinvestičné dotácie pre mestskú hromadnú dopravu| 1 060 300 000 Kčs
3\\. investičné dotácie na dofinancovanie rozostavanej bytovej výstavby (komplexná bytová výstavba) | 3 233 000 000 Kčs
4\\. účelové dotácie na rozvojové a ekologické programy | 589 600 000 Kčs
5\\. investičné dotácie pre mestskú hromadnú dopravu | 850 200 000 Kčs
Poskytovanie neúčelových a účelových dotácií podľa písmena a) a b) a hospodárenie s nimi sa riadi osobitným predpisom.1)
(4) Rezervy a ďalšie účelové prostriedky sa rozpočtujú v sume| 10 470 140 000 Kčs (príloha č. 3).
---|---
(5)
Prebytok štátneho rozpočtu sa rozpočtuje v sume 100 000 000 Kčs.
§ 2
Vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo na základe jej splnomocnenia minister financií Slovenskej republiky môže vykonať zmenu záväzných úloh a limitov štátneho rozpočtu v prípade, že sa zmenia podmienky, za ktorých boli tieto záväzné úlohy a limity schválené, ak sa tým nezníži prebytok štátneho rozpočtu. O týchto zmenách informuje vláda Slovenskú národnú radu.
§ 3
(1)
Výnos dane zo mzdy je vo výške 87 % príjmom štátneho rozpočtu a zostatok výnosu je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike.
(2)
Výnos poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien je vo výške 87 % príjmom štátneho rozpočtu a zostatok výnosu je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike.
(3)
Príslušný finančný orgán miestnej štátnej správy2) na základe zoznamov pracovníkov usporiadaných podľa miest ich trvalého bydliska, predložených platiteľmi daní3) a podľa sídla daňovníkov poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien4) poukáže
a)
podiel výnosu na dani zo mzdy a poľnohospodárskej dani z objemu miezd a odmien na účty príslušných obcíobcí na území Slovenskej republiky,
§ 4
Podiel štátneho rozpočtu republiky na daniach a odvodoch spoločných pre štátne rozpočty republík a štátny rozpočet federácie5) sa ustanovuje takto:
a)
25 % na celoštátnom výnose dane z obratu,6)
b)
25 % na celoštátnom výnose odvodov zo zisku,7) vrátane odvodov zo zisku z peňažníctva a poisťovníctva,
c)
25 % na celoštátnom výnose poľnohospodárskej dane zo zisku,4)
§ 5
(1)
Výnos dôchodkovej dane,8) okrem výnosu tejto dane podľa odseku 2 a výnos poľnohospodárskej dane z pozemkov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu.
(2)
Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd od obecných podnikov je príjmom obceobce, ktorá ich založila.
§ 6
(1)
Výnos regulačných a cenových odvodov od rozpočtových a príspevkových organizácií je príjmom štátneho rozpočtu.
(2)
Výnos regulačných a cenových odvodov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu, pokiaľ osobitné predpisy neustanovujú inak.
§ 7
Zrušujú sa
1.
§ 1 ods. 1 a 2, § 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 211/1988 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu dane zo mzdy,
2.
§ 1 a 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1990 Zb.
§ 8
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 593/1990 Zb.
Celkový prehľad príjmov a výdavkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1991 (v tis. Kčs)
Príjmy|
---|---
Príjmy v odvetvovom členení|
v tom:| 103 723 800
\\- z hospodárstva| 93 231 171
\\- z vedy a techniky| 144 536
\\- z peňažných a technických služieb| 4 680 400
\\- zo spoločenských služieb a činností pre obyvateľstvo| 4 478 888
\\- z bezpečnosti| 183 000
\\- zo správy| 1 005 805
Dane od obyvateľstva a poplatky| 15 163 000
Príjmy spolu| 118 886 800
Výdavky|
Výdavky v odvetvovom členení|
v tom:| 112 023 900
\\- na hospodárstvo| 22 413 985
\\- na vedu a techniku| 2 289 975
\\- na peňažné a technické služby| 4 766 816
\\- na spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 77 225 860
\\- na bezpečnosť| 2 936 849
\\- na správu| 2 990 415
Dotácie do rozpočtov obcíobcí| 6 162 900
Výdavky spolu| 118 786 800
Prebytok| 100 000
Príloha č. 2 zákona SNR č.593/1990 Zb.
VÝDAVKY ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SR PODĽA KAPITOL (v tisícoch Kčs)
Kapitola| Výdavky spolu| v tom
---|---|---
Výdavky rozpočtových organizácií| Príspevky a dotácie nevýrobnej sfére| Dotácie štátnym hospodárskym a družstevným organizáciam
Investičné výdavky| Neinvestičné výdavky| z toho mzdové prostriedky| neinvestičné| investičné| neinvestičné| investičné
a| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8
Kancelária SNR| 327 121| 189 517| 137 589| 29 856| 15|
Úrad vlády SR| 63 794| 15 700| 46 649| 14 996| 845| 600|
Min. hospodárstva SR| 519 080| 7 700| 158 880| 19 664| 6 000| 4 000| 290 000| 52 500
| medzinárodných vzťahov SR| 23 695| 4 000| 19 695| 5 061|
| pre hospodársku stratégiu SR| 105 331| 30 800| 72 543| 40 662| 1 988|
| financií SR| 411 648| 97 730| 313 864| 209 379| 54|
| práce a sociálnych vecí SR| 42 439 017| 151 900| 42 246 902| 691 271| 34 815| 5 400|
| vnútra SR| 9 150 307| 1 090 995| 6 130 194| 1 144 409| 26 618| | 1 902 500|
Slovenská komisia pre životné prostredie| 637 231| 72 000| 181 971| 63 076| 374 612| 8 648|
Min. pre správu a privatizáciu nár. maj. SR| 14 513| 390| 14 108| 9 318| 15|
| priemyslu SR| 276 574| 500| 166 066| 9 676| 17 253| 3 655| | 89 100
| výstavby a stavebníctva SR| 252 875| 300| 247 775| 57 516| 4 000| 800|
| poľnohospodárstva a výživy SR| 12 799 003| 227 294| 1 709 209| 521 360| 408 500| 17 000| 10 437 000|
| les. a vodnéhohospodárstvaSR| 3 592 075| 34 990| 422 932| 53 070| 73 428| 41 325| 1 126 000| 1 893 400
| obchodu a cestovného ruchu SR| 45 964| 4 500| 41 464| 9 198|
| škol., mlád. a športu SR.| 14 893 961| 718 636| 13 801 070| 7 288 795| 319 200| 55 055|
| kultúry SR| 2 248 518| 10 000| 827 118| 145 931| 1 089 700| 296 700| 25 000|
| zdravotníctva SR| 14 838 171| 1 177 857| 13 588 914| 5 098 853| 21 100| 300| 50 000|
| spravodlivosti SR| 1 052 782| 80 900| 971 627| 149 288| 255|
Ústavný súd SR| 6 750| 1 200| 5 550| 2 500|
Slovenský protimonopolný úrad| 8 786| 2 000| 6 786| 4 162|
| štatistický úrad| 131 438| 5 000| 126 438| 60 592|
| úrad geodéz. a kartogr.| 291 722| 39 350| 247 872| 29 473| 500| 4 000|
| geologický úrad| 735 155| 8 500| 726 625| 21 104| 30|
| banský úrad| 8 474| 300| 8 171| 5 669| 3|
| úrad bezpečnosti práce| 42 316| 7 050| 35 254| 22 363| 12|
Štátna arbitráž SR| 11 589| 200| 11 389| 8 191|
Ministerstvo kontroly SR| 38 082| 3 500| 34 567| 19 977| 15|
Generálna prokuratúra SR| 107 740| 17 800| 89 931| 65 375| 9|
Slovenská akadémia vied| 508 845| 174 000| 332 755| 182 395| 2 090|
Slovenský rozhlas| 43 200| | 43 200|
Slovenská televízia| 51 303| | 23 453| 27 850|
Všeobecná pokladničná správa| 6 946 840| | 6 880 340| 256 948| 66 500|
SPOLU| 112 623 900| 4 174 609| 89 604 248| 16 240 128| 2 514 210| 465 333| 13 830 500| 2 035 000
Dotácie do rozpočtov obcíobcí| 6 162 900|
SPOLU| 118 786 800| 4 174 609| 89 604 248| 16 240 128| 2 514 210| 465 333| 13 830 500| 2 035 000
Príloha č. 3 zákona SNR č. 593/1990 Zb.
Rezervy štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a účelové prostriedky rozpočtových kapitol (v tis. Kčs)
Rezervy štátneho rozpočtu SR
Účelové rezervy spolu| 563 640
---|---
v tom:|
\\- na úlohy rozvoja vedy a techniky| 454 040
(z toho mzdové prostriedky spolu)| (147 348)
\\- na mzdy v ústredí, územných orgánoch a miestnych samosprávnych orgánoch| 109 600
Neúčelová rezerva vlády Slovenskej republiky| 1 033 000
Účelové prostriedky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky zapracované v kapitolách:
Ministerstvo práce a sociálnych vecí SR:|
---|---
\\- na valorizáciu dôchodkov| 3 400 000
\\- na rekvalifikáciu| 1 400 000
\\- na nezamestnanosť| 2 600 000
Ministerstvo kultúry SR:|
\\- na obnovu kultúrnych pamiatok| 300 000
\\- na cirkev| 389 000
\\- na dotovanie tlače a umeleckej tvorby určenej pre detskú literatúru a detské časopisy| 25 000
Ministerstvo spravodlivosti SR:|
\\- na rehabilitácie| 165 500
Ministerstvo školstva, mládeže a športu SR:|
\\- na športovú reprezentáciu Slovenskej republiky| 20 000
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SR:|
\\- dotácie do štátneho fondu zúrodnenia pôdy| 224 000
Slovenská komisia pre životné prostredie SR:|
\\- dotácie do štátneho fondu vodného hospodárstva| 250 000
\\- dotácie do štátneho fondu ochrany ovzdušia| 100 000
Spolu v kapitolách| 8 873 500
1)
Zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
Zákon SNR č. 115/1970 Zb. a finančných správach v znení neskorších predpisov.
3)
Zákon č. 76/1952 Zb. o dani zo mzdy.
4)
Zákon č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani.
5)
Zákon SNR č. 592/1990 Zb.
6)
Zákon č. 73/1952 Zb. o dani z obratu v znení zákona č. 107/1990 Zb.
7)
Zákon č. 156/1989 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu.
8)
Zákon č. 157/1989 Zb. o dôchodkovej dani v znení zákona č. 108/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe pre životné prostredie
Vyhlášeno 29. 12. 1990, datum účinnosti 29. 12. 1990, částka 101/1990
* § 1 - Orgány štátnej správy pre životné prostredie
* § 2 - Slovenská komisia pre životné prostredie
* Úrady životného prostredia
* § 3 - Sídla a územné obvody
* § 4 - Okresný úrad životného prostredia
* § 5 - Obvodný úrad životného prostredia
* § 6 - Úrady životného prostredia pri svojej činnosti spolupracujú s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami a môžu spolupracovať s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia.
* Slovenská inšpekcia životného prostredia
* § 7 - (1) Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého Slovenská komisia pre životné prostredie vykonáva vo veciach starostlivosti o životné prostredie štátny dozor.
* § 8 - (1) Inšpekcia vykonáva kontrolu v rozsahu a za podmienok upravených osobitnými predpismi.4)
* § 9 - Pokuty
* § 10 - Inšpekcia pri vykonávaní svojej činnosti spolupracuje s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami, ako aj s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia.
* § 11 - Obce
* Prechodné ustanovenia
* § 12 - Dňom zriadenia úradov životného prostredia pracovné miesta z doterajších orgánov národných výborov vykonávajúcich pôsobnosť na úseku štátnej správy pre životné prostredie prechádzajú na úrady životného prostredia.
* § 13 - (1) Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe A tohto zákona prechádza na okresné úrady životného prostredia.
* § 14 - Do zriadenia okresných a obvodných úradov životného prostredia plnia ich úlohy podľa tohto zákona (§ 13 ods. 1, 2, 3 a 4) odbory doterajších národných výborov jednotlivých stupňov a druhov.
* Záverečné ustanovenia
* § 15 - (1) Zrušuje sa § 12 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve.
* § 16 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha A zákona SNR č. 595/1990 Zb.
* Príloha B zákona SNR č. 595/1990 Zb.
* Príloha C zákona SNR č. 595/1990 Zb.
* Príloha D zákona SNR č. 595/1990 Zb.
* Príloha E zákona SNR č. 595/1990 Zb.
Aktuální znění od 1. 4. 1992 (134/1992 Sb.)
595
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1990
o štátnej správe pre životné prostredie
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Orgány štátnej správy pre životné prostredie
(1)
Štátnu správu vo veciach tvorby a ochrany životného prostredia (ďalej len „starostlivosť o životné prostredie“) Slovenskej republiky vykonávajú Slovenská komisia pre životné prostredie,1) úrady životného prostredia, Slovenská inšpekcia životného prostredia a obceobce.
(2)
Úradmi životného prostredia sú:
a)
okresné úrady životného prostredia,
b)
obvodné úrady životného prostredia.
(3)
Starostlivosťou o životné prostredie podľa tohto zákona treba rozumieť najmä:
a)
ochranu prírody,
b)
ochranu akosti a množstva vôd a ich racionálneho využívania,
c)
ochranu ovzdušia,
d)
územné plánovanie a stavebný poriadok,
e)
koncepčné otázky nakladania s tuhým komunálnym odpadom.
§ 2
Slovenská komisia pre životné prostredie
Slovenská komisia pre životné prostredie ako ústredný orgán štátnej správy pre starostlivosť o životné prostredie
a)
vypracúva koncepciu tvorby a ochrany životného prostredia,
b)
riadi výkon štátnej správy vo veciach starostlivosti o životné prostredie,
c)
vykonáva štátnu správu v rozsahu uvedenom v osobitných predpisoch,
d)
riadi okresné úrady životného prostredia a Slovenskú inšpekciu životného prostredia,
e)
zabezpečuje jednotný informačný systém o životnom prostredí, vrátane plošného monitoringu na území Slovenskej republiky,
f)
vykonáva hlavný štátny dozor vo veciach životného prostredia,
g)
pre plnenie svojich úloh zriaďuje osobitné odborné organizácie,
h)
zabezpečuje v spolupráci s ďalšími ministerstvami zvyšovanie odbornej prípravy pracovníkov okresných a obvodných úradov životného prostredia a Slovenskej inšpekcie životného prostredia, ako aj overovanie ich odbornej spôsobilosti.
Úrady životného prostredia
§ 3
Sídla a územné obvody
(1)
Sídla a územné obvody okresných a obvodných úradov životného prostredia sú zhodné so sídlami a územnými obvodmi okresných a obvodných úradov.2)
(2)
Slovenská komisia pre životné prostredie môže, s výnimkou štátnej správy na úseku ochrany prírody a na úseku územného plánovania a stavebného poriadku, rozhodnúť o vykonávaní štátnej správy vo veciach starostlivosti o životné prostredie a ich častí (§ 1 ods. 3) jedným okresným úradom životného prostredia v dvoch alebo viacerých okresoch. K tomu si vyžiada stanovisko dotknutých okresných a obvodných úradov.
(3)
Okresný úrad životného prostredia môže rozhodnúť o vykonávaní štátnej správy vo veciach starostlivosti o životné prostredie a ich častí (§ 1 ods. 3) jedným obvodným úradom životného prostredia v dvoch alebo viacerých obvodoch. K tomu si vyžiada stanovisko dotknutých obvodných úradov.
§ 4
Okresný úrad životného prostredia
(1)
Okresný úrad životného prostredia vo veciach starostlivosti o životné prostredie vykonáva štátnu správu v rozsahu uvedenom v prílohách A a B tohto zákona a zastupuje štát pri prerokúvaní územných plánov obcíobcí.
(2)
Okresný úrad životného prostredia riadi obvodné úrady životného prostredia.
(3)
Okresný úrad životného prostredia je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých v správnom konaní3) v prvom stupni rozhodoval obvodný úrad životného prostredia alebo obecobec.
(4)
Na čele okresného úradu životného prostredia je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva minister-predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie.
§ 5
Obvodný úrad životného prostredia
(1)
Obvodný úrad životného prostredia vo veciach starostlivosti o životné prostredie vykonáva štátnu správu v rozsahu uvedenom v prílohách C a D tohto zákona.
(2)
Na čele obvodného úradu životného prostredia je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva prednosta okresného úradu životného prostredia.
§ 6
Úrady životného prostredia pri svojej činnosti spolupracujú s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami a môžu spolupracovať s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia.
Slovenská inšpekcia životného prostredia
§ 7
(1)
Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého Slovenská komisia pre životné prostredie vykonáva vo veciach starostlivosti o životné prostredie štátny dozor.
(2)
Inšpekcia sa člení na ústredie inšpekcie (ďalej len „ústredie“) a jemu podriadené inšpektoráty.
(3)
Na čele inšpekcie je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister-predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie.
(4)
Na čele inšpektorátu je vedúci inšpektorátu, ktorého vymenúva a odvoláva riaditeľ inšpekcie.
(5)
Podrobnosti o organizácii inšpekcie upraví štatút, ktorý vydá minister-predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie.
§ 8
(1)
Inšpekcia vykonáva kontrolu v rozsahu a za podmienok upravených osobitnými predpismi.4)
(2)
Podrobnosti o činnosti inšpekcie upraví Slovenská komisia pre životné prostredie vyhláškou.
§ 9
Pokuty
(1)
Za porušenie právnych povinností uložených všeobecne záväzným právnym predpisom zistených kontrolnou činnosťou ukladá inšpekcia pokutu.5)
(2)
Na konanie o uložení pokuty je príslušný inšpektorát. O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení pokuty rozhoduje ústredie.
(3)
Konanie o uložení pokuty vykoná orgán, ktorý prvý začal konanie o pokute. Ak súčasne začnú konanie o pokute úrad životného prostredia a inšpekcia a nedôjde medzi nimi k dohode o tom, kto konanie vykoná, je na ďalšie konanie príslušný úrad životného prostredia.
(4)
Na konanie o uložení pokuty sa vzťahujú predpisy o správnom konaní,3) pokiaľ tento zákon neustanovuje inak.
(5)
Pokuty uložené inšpekciou sú príjmom štátneho fondu vodného hospodárstva alebo štátneho fondu ochrany ovzdušia.
§ 10
Inšpekcia pri vykonávaní svojej činnosti spolupracuje s ostatnými orgánmi štátnej správy a obcami, ako aj s mimovládnymi organizáciami a občianskymi iniciatívami na ochranu životného prostredia.
§ 11
Obce
ObceObce vykonávajú pôsobnosť vo veciach starostlivosti o životné prostredie v rozsahu uvedenom osobitnými predpismi.6)
Prechodné ustanovenia
§ 12
Dňom zriadenia úradov životného prostredia pracovné miesta z doterajších orgánov národných výborov vykonávajúcich pôsobnosť na úseku štátnej správy pre životné prostredie prechádzajú na úrady životného prostredia.
§ 13
(1)
Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe A tohto zákona prechádza na okresné úrady životného prostredia.
(2)
Pôsobnosť okresných národných výborov uvedená v prílohe B tohto zákona prechádza na okresné úrady životného prostredia.
(3)
Pôsobnosť okresných národných výborov uvedená v prílohe C tohto zákona prechádza na obvodné úrady životného prostredia.
(4)
Pôsobnosť miestnych národných výborov uvedená v prílohe D tohto zákona prechádza na obvodné úrady životného prostredia.
(5)
Pôsobnosť krajských národných výborov uvedená v prílohe E tohto zákona prechádza na Slovenskú komisiu pre životné prostredie.
§ 14
Do zriadenia okresných a obvodných úradov životného prostredia plnia ich úlohy podľa tohto zákona (§ 13 ods. 1, 2, 3 a 4) odbory doterajších národných výborov jednotlivých stupňov a druhov.
Záverečné ustanovenia
§ 15
(1)
Zrušuje sa § 12 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve.
(2)
V § 5 ods. 3 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy sa vypúšťajú slová „územných plánov obcíobcí a“.
§ 16
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha A zákona SNR č. 595/1990 Zb.
Prechod pôsobnosti z krajských národných výborov na okresné úrady životného prostredia
---
P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti
právny predpis| §
1| 2| 3| 4| 5
1.| vodného hospodárstva| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. c)
§ 4 ods. 1 písm. a)
príloha zák.| Povoľovanie vypúšťania odpadových vôd do povrchových alebo podzemných vôd
\\- z nemocníc a iných zdravotníckych zariadení, ktorých kapacita infekčných oddelení presahuje 150 lôžok
\\- z podnikov a závodov ústredne riadených organizácií priemyslu a z poľnohospodárskych organizácií, ak ide o výrobu celulózy, výrobu umelých vláken na báze celulózy, plynárne spracúvajúce hnedé uhlie, rafinérie ropy a podniky petrochemického priemyslu, výrobu syntetických farieb, spracúvanie surových koží nad 15 tisíc ton čerstvej váhy ročne, ťažbu a spracúvanie uránovej rudy a atómové elektrárne, podniky farmaceutického priemyslu a veľkovýkrmne ošípaných s kapacitou nad 5 tisíc kusov
\\- z verejných kanalizácií, odvádzajúcich celkove znečistenie v ukazovateli BSK5 nad tisíc ton (ročne) alebo nad 300 l/s odpadových vôd.
2.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 písm. a) a b)
§ 4 ods. 1 písm. a)| Povoľovanie odberov súvisiacich s vypúšťaním odpadových vôd do povrchových alebo podzemných vôd v prípadoch uvedených v § 4 ods. 1 písm. a) pod bodom 1. a 2. zák. SNR č. 135/1974 Zb.
3.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods.1písm.a) a b)
§ 4 ods. 1 písm. b)| Povoľovanie odberov podzemných a povrchových vôd pre potreby verejných vodovodov, ktoré presahujú územie jedného okresu alebo sa dotýkajú záujmov viacerých okresov. Povoľovanie odberov a iného užívania geotermálnych vôd a súvisiace vypúšťanie odpadových vôd, ako aj zriadenie vodohospodárskych diel.
4.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a)
§ 4 ods. 1 písm. c)| Povoľovanie odberov vody na zavlažovanie pozemkov vo výmere nad 1000 hektárov.
5.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a)
§ 4 ods.1 písm. d)| Povoľovanie odberu a iné nakladanie s vodami zvlášť významné z hľadiska štátnej vodohospodárskej bilancie v prípadoch určených SKŽP, ak nejde o odber vôd pre potreby verejných vodovodov, povoľuje tiež súvisiace vypúšťanie odpadových vôd.
6.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a)
§ 4 ods. 1 písm. e)| Povoľovanie zachytávania povrchových vôd v nádržiach s celkovým objemom nad 1 milión m3 alebo s výškou hrádzového telesa nad 8 m od dna základového výpustu, vrátane vodohospodárskych diel a zariadení umožňujúcich využitie vodnej energie.
7.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 9 ods. 1
§ 4 ods. 1 písm. f)| Povoľovanie stavieb na ochranu pred povodňami presahujúce územie jedného okresu a vodohospodárskeho diela na vodných cestách zriaďované na plavebné účely alebo ovplyvňujúce podmienky plavby.
8.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 9 ods. 1
§ 4 ods. 1 písm. g)| Povoľovanie vodohospodárskych diel odvodňovacích sústav vo výmere nad 2000 hektárov.
9.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 9 ods. 1
§ 4 ods. 1 písm. h)| Povoľovanie vodohospodárskych diel, ktoré umožňujú nakladanie s vodami, na ktoré je potrebné povolenie okresného úradu životného prostredia.
10.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 10, § 15, § 19 ods. 2,
§ 31 ods. 5, § 38 ods. 3,
§ 39, § 40 ods. 3 a 4| Rozhodovanie v prípadoch, v ktorých sú príslušné povolovať vodohospodárske dielo, ako aj v ostatných vodohospodárskych veciach týkajúcich sa tohto vodohospodárskeho diela, prípadne povoleného nakladania s vodami.
11.| -"-| zák. SNR č. 135/1974 Zb.
zák. č. 138/1973 Zb.| § 4 ods. 2 písm. a)
§ 8, § 9, § 10,
§ 13, § 31 ods. 5,
§ 36 ods. 4| Rozhodovanie vo vodohospodárskych veciach hraničných vodných tokov po prerokovaní so SKŽP a ak rozhodnutie má vplyv na priebeh, povahu alebo vyznačenie štátnej hranice, aj s Federálnym ministerstvom vnútra.
12.| -"-| zák. č. 135/1974 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 4 ods. 2 písm. b)
§ 4 ods.3 písm. a)| Riadenie a usmerňovanie podľa smerného vodohospodárskeho plánu nakladania s vodami a ich ochranu, ako aj ostatných vodohospodárskych vecí v okrese.
13.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 13 ods. 2
§ 4 ods. 3 písm. b)| Určovanie zátopových území pri vodohospodársky významných vodných tokoch v prípadoch, ktoré si vyhradia po prerokovaní s príslušnými úradmi životného prostredia.
14.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 24 ods. 2
§ 4 ods. 3 písm. c)| Schvaľovanie kanalizačných poriadkov verejných kanalizácií, pri ktorých povoľuje vypúšťanie odpadových vôd.
15.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 13 ods. 1
§ 4 ods. 3 písm. d)| Vydávanie súhlasov na stavby, zariadenia, prípadne činnosti, ak sa vykonávajú na vodných cestách.
16.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 14
§ 4 ods. 3 písm. e)| Vyjadrovanie sa v prípadoch, v ktorých sú príslušné vydávať povolenie alebo súhlas; vo veciach hraničných vodných tokov vyjadruje sa po prerokovaní so SKŽP.
17.| -"-| zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 4 ods. 3 písm. g)| Robí v mimoriadnej situácii, najmä pri nedostatku vody a pri havarijnom zhoršení akosti vôd opatrenia patriace do pôsobnosti obvodných úradov životného prostredia, a to v prípadoch presahujúcich územný obvod alebo možnosti obvodných úradov.
18.| -"-| -"-| § 6 ods. 2| Rozhodovanie v pochybnostiach o miestnej príslušnosti obvodného úradu životného prostredia na povolenie vodohospodárskeho diela.
19.| -"-| -"-| § 7| Rozhodovanie o vecnej príslušnosti v prípadoch, ak ten istý žiadateľ požaduje súčasné vydanie niekoľkých povolení, na vydanie ktorých sú príslušné vodohospodárske orgány rôznych stupňov.
20.| -"-| -"-| § 10 ods. 1| Dozeranie v rozsahu svojej pôsobnosti na dodržiavanie ustanovení vodného zákona, zákona SNR o štátnej správe vo vodnom hospodárstve a predpisov vydaných na ich základe a ukladanie opatrení na odstránenie zistených nedostatkov.
21.| -"-| -"-| § 10 ods. 2| Dozeranie v rozsahu svojej pôsobnosti, či sa dodržiavajú nimi vydané rozhodnutia, ustanovenia vodného zákona na ochranu vôd, vrátane ich akosti, či sa udržiavajú vodohospodárske diela v riadnom stave a či sa ich prevádzka vykonáva podľa schválených kanalizačných, manipulačných alebo prevádzkových poriadkov.
22.| -"-| -"-| § 10 ods. 4| Vykonávanie v rozsahu svojej pôsobnosti technicko-bezpečnostného dozoru nad vodohospodárskymi dielami, ktorých stav by mohol ohroziť bezpečnosť osôb alebo majetku.
23.| -"-| zák. SNR č. 135/1974 Zb.| § 15 ods. 1, ods. 2| Vedenie vodohospodárskej evidencie ním vydaných povolení, súhlasov, vyjadrení a iných rozhodnutí.
24.| -"-| vyhl. č. 24/1977 Zb.vyhl. č. 23/1977 Zb.| § 9 ods. 2| Podávanie správ pri havárii mimoriadneho rozsahu na hraničnom toku SKŽP a MLVH SR.
25.| -"-| vyhl. č. 34/1977 Zb.| § 5| Schvaľovanie prevádzkových poriadkov a udeľovanie výnimiek zo zákazu plavby motorových plavidiel na povrchových vodách.
28.| územného plánovania
a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 16 a § 18 ods. 1| Obstarávanie územno plánovacej dokumentácie veľkých územných celkov.
29.| -"-| -"-| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu.
30.| -"-| -"-| § 119 ods. 1| Vykonanie konania a vydanie rozhodnutia najbližšie spoločne nadriadeným správnym orgánom, ak ide o stavbu alebo opatrenie, ktoré sa má uskutočniť v územnom obvode dvoch alebo viacerých stavebných úradov; určenie, že konanie vykoná a rozhodnutie vydá niektorý z podriadených stavebných úradov.
31.| -"-| -"-| § 119 ods. 2| Uzatváranie dohôd o tom, ktorý stavebný úrad vykoná konanie a vydá rozhodnutie, ak ide o stavbu alebo opatrenie, ktoré sa má uskutočniť v územnom obvode viacerých okresov.
32.| -"-| -"-| § 123| Vyhradenie právomoci stavebného úradu správnym orgánom nadriadeným stavebnému úradu pri jednotlivých technicky zvlášť ťažkých alebo neobvyklých stavbách alebo pri opatrení s väčšími účinkami na životné prostredie v ich okolí.
33.| -"-| -"-| § 136 ods. 1| Riešenie rozporov medzi orgánmi štátnej správy spolupôsobiacimi v konaní.
Príloha B zákona SNR č. 595/1990 Zb.
Prechod pôsobnosti z okresných národných výborov na okresné úrady životného prostredia
---
P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti
právny predpis| § (čl.)
1| 2| 3| 4| 5
1.| ochrany prírody| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. SNR č. 72/1969Zb.| § 4 ods. 2| Zrušovanie ochrany chránených prírodných výtvorov (okrem rasových javov) a chránených prírodných pamiatok.
2.| -"-| -"-| § 10 ods. 3| Zriaďovanie chránených prírodných výtvorov (okrem krasových javov)
a chránených prírodných pamiatok a určovanie podmienok ich ochrany.
3.| -"-| -"-| § 11| Vymedzovanie ochranných pásiem chránených prírodných výtvorov
a chránených prírodných pamiatok a určovanie zákazu alebo obmedzenia
ľudskej činnosti v nich.
4.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. SNR č. 100/1977 Zb.
a zák. SNR č. 72/1986 Zb.| § 13| Rozhodovanie o náhrade škody a o jej výške, keď vlastníkovi (užívateľovi)
pozemku, ktorý nie je vo vlastníctve štátu a bolo na ňom zriadené chránené
územie alebo ochranné pásmo alebo sú na ňom chránené predmety, vznikla
ujma nie nepatrná.
5.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb.| § 14 ods. 2| Navrhovanie na zaznamenanie chráneného územia, chráneného prírodného
výtvoru alebo chránenej prírodnej pamiatky a ich ochranných pásiem
do verejných kníh a pozemkového katastra a na vyznačenie v katastrálnych
mapách.
6.| -"-| -"-| § 15 ods. 1| Vykonávanie štátnej ochrany prírody v rozsahu vymedzenom osobitnými
predpismi.
7.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb.
a vyhl. č. 212/1958 Ú. v.| § 17| Poverovanie funkciou (odvolanie z funkcie) konzervátorov štátnej ochrany
prírody a vydávanie pokynov, preukazov a pomôcok pre výkon tejto funkcie.
8.| -"-| -"-| § 18 ods. 2| Rozhodovanie o opatreniach na zabezpečenie ochrany prírody, prijatých
konzervátormi štátnej ochrany prírody.
9.| -"-| vyhl. č. 125/1965 Zb.| § 2 ods. 2| Rozhodovanie o ochrane druhov živočíchov, ktoré sa v niektorej oblasti
vyskytujú ojedinele alebo v malom počte.
10.| -"-| vyhl. č. 125/1965 Zb.
v znení zák. SNR č. 72/1969 Zb.| § 3 ods. 2| Vydávanie pokynov na vykonanie nevyhnutných zásahov do životného
prostredia a prirodzeného vývoja chránených živočíchov.
11.| -"-| -"-| § 4 ods. 1| Vydávanie potvrdenia o hlásení prevzatia chráneného živočícha do chovu.
13.| územného plánovania
a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu sídelného útvaru.
14.| -"-| -"-| § 117 a 118| Pôsobnosť stavebného úradu a určovanie stavebných úradov.
15.| -"-| -"-| § 136 ods. 1| Riešenie rozporov.
Príloha C zákona SNR č. 595/1990 Zb.
Prechod pôsobnosti z okresných národných výborov na obvodné úrady životného prostredia
---
P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti
právny predpis| §
1| 2| 3| 4| 5
1.| ochrany prírody| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. SNR č. 100/1977 Zb.
a zák. SNR č. 72/1986 Zb.| § 15 ods. 1| Vykonávanie štátnej ochrany prírody.
2.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. SNR č. 100/1977 Zb.
a vyhl. č. 149/1980 Zb.| § 15 ods. 3| Rozhodovanie o výrube stromov rastúcich mimo lesa, ktoré si obvodný úrad vyhradil a na ktoré sa nevzťahujú osobitné predpisy.
3.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. č. 72/1969 Zb.
a vyhl. č. 212/1958 Ú. v.| § 17| Poverovanie funkciou (odvolávanie z funkcie) obvodných spravodajcov štátnej ochrany prírody a vydávanie pokynov, preukazov a pomôcok pre výkon tejto funkcie.
4.| -"-| zák. SNR č. 1/1955 Zb. SNR
v znení zák. SNR č. 72/1986 Zb.| § 19a
§ 19b| Rozhodovanie o pokarhaní občana a o uložení pokút občanovi alebo organizácii, ako aj o vykonaní opatrení na nápravu následkov konania, za ktoré bola pokuta uložená.
5.| -"-| vyhl. č. 60/1986 Zb.| § 2 ods. 2| Vydávanie potvrdení o oznámení nálezu chráneného nerastu.
6.| -"-| -"-| § 2 ods. 3| Zabezpečovanie overenia nálezu chráneného nerastu a vykonávanie opatrení
na jeho ochranu.
7.| -"-| -"-| § 2 ods. 5| Rozhodovanie v pochybnostiach, či ide o chránený nerast.
8.| -"-| vyhl. č. 149/1980 Zb.| § 3 ods. 2| Uskutočňovanie opatrení na zabezpečenie ochrany stromov rastúcich mimo lesa, ktoré si obvodný úrad vyhradil.
9.| vodného hospodárstva| zák. č. 138/1973 Zb.| § 8 ods. 1 písm. a)| Vydávanie povolenia na odber povrchových vôd a na ich iné používanie,
pokiaľ nejde o všeobecné používanie povrchových vôd.
10.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. b)| Vydávanie povolenia na odber podzemných vôd a na ich iné používanie.
11.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. c)| Vydávanie povolenia na vypúšťanie odpadových vôd do povrchových
alebo podzemných vôd.
12.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. d)| Vydávanie povolenia na vypúšťanie zvláštnych vôd s výnimkou banských
vôd, do povrchových alebo podzemných vôd.
13.| -"-| -"-| § 8 ods. 1 písm. e)| Vydávanie povolenia na odber alebo používanie banských vôd, ktoré banské
organizácie nepotrebujú na vlastnú prevádzku.
14.| -"-| zák. č. 44/1988 Zb.| § 40 ods. 2 písm. b), c), ods. 3 a 4| Rozhodovanie vo veciach nakladania s banskými vodami.
15.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 8 ods. 4| Určovanie, že práva a povinnosti vyplývajúce z povolenia, ktoré bolo udelené
pre účel spojený s užívaním určitého nehnuteľného majetku, neprechádzajú
na ďalšieho nadobúdateľa.
16.| -"-| -"-| § 9 ods. 1| Povoľovanie zriadenia vodohospodárskych diel, ich zmeny a zrušenie.
17.| -"-| -"-| § 9 ods. 2| Schvaľovanie návrhu manipulačného alebo prevádzkového poriadku
vodohospodárskeho diela.
18.| -"-| -"-| § 9 ods. 4| Vydávanie kolaudačného rozhodnutia ním povoleného vodohospodárskeho diela.
19.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. č. 50/1976 Zb.| § 9 ods. 4
§ 120 ods. 1 a 2| Vykonávanie pôsobnosti špeciálneho stavebného úradu pri zriaďovaní
vodohospodárskych diel:
20.| -"-| -"-| § 68| \\- povoľovanie zmeny stavby pred jej dokončením
§ 69 a 70| \\- rozhodovanie o predĺžení platnosti stavebného povolenia
§ 83| \\- vydávanie časove ohraničeného povolenia k predčasnému užívaniu stavby
pred odovzdaním a prevzatím všetkých dodávok
§ 84| \\- rozhodovanie o dočasnom užívaní stavby na skúšobnú prevádzku; vydávanie súhlasu na začatie skúšobnej prevádzky a určovanie jej podmienok prevádzky
§ 88| \\- nariaďovanie a povoľovanie odstraňovania stavieb, zabezpečovanie výkonu
rozhodnutí týkajúcich sa odstránenia stavieb
§ 98| \\- uskutočňovanie štátneho stavebného dohľadu nad užívaním a odstraňovaním stavieb.
21.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 9 ods. 5| Rozhodovanie v prípade zániku povolenia udeleného podľa § 8 ods. 1 vodného zákona o podmienkach ďalšieho trvania, prípadne zrušenia vodohospodárskeho diela, ktoré umožňovalo povolené nakladanie s vodami.
22.| -"-| -"-| § 10 písm. a)| Povoľovanie vysádzania, výrubu a odstraňovania stromov a krov v zátopových územiach.
23.| -"-| -"-| § 10 písm. b)| Povoľovanie ťažby piesku, štrku, bahna s výnimkou liečivého bahna, okruhliaka a pod.,
z korýt vodných tokov.
24.| -"-| -"-| § 10 písm. c)| Povoľovanie geologických a hydrogeologických prác v zátopových územiach
a v ochranných pásmach.
25.| -"-| -"-| § 11 písm. a) až e)| Menenie, prípadne zrušovanie nimi vydávaného povolenia
\\- ak to vyžadujú vodohospodárske alebo iné dôležité záujmy spoločnosti
\\- ak dôjde k zmene skutočností rozhodných pre udelenie povolenia, najmä
ak rozsah povolenia trvalo presahuje potrebu oprávneného
\\- ak oprávnený opätovne nedodržiava podmienky povolenia, prípadne povinnosti
určené v ňom vodohospodárskym orgánom
\\- ak oprávnený nevyužíva povolenie bez osobitného dôvodu po dobu dlhšiu než 2 roky
\\- ak pri povolenej činnosti dochádza k porušovaniu ustanovení vodného zákona alebo k podstatnému poškodzovaniu oprávnených záujmov iných.
26.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 13 ods. 1 písm. a) až g)| Vydávanie súhlasov v rámci ich pôsobnosti
\\- na stavby a zariadenia vo vodných tokoch a v ich korytách a na pozemkoch pri nich ako aj na zmeny týchto stavieb
\\- na zariadenie diaľkových potrubí, skladov, nádrží a skládok látok ohrozujúcich akosť vody, na stavby umožňujúce podzemné skladovanie látok v zemských dutinách a na stavby komunikácií, ako aj na zmeny týchto stavieb
\\- na zasypávanie odstavených ramien vodných tokov a výmoľov
\\- na umiestňovanie (kotvenie a pod.) zariadení neslúžiacich plavbe ani na správu
vodného toku na vodných tokoch mimo obvodu prístavov
\\- na stavby a na dobývanie nerastov, ako aj na zemné práce v zátopových územiach,
v chránených oblastiach prirodzenej akumulácie vôd a v ochranných pásmach
\\- na stavby vo vzdialenosti do 15 m od vzdušnej päty ochrannej hrádze vodného toku.
27.| -"-| -"-| § 13 ods. 2| Určovanie na návrh správcu vodného toku zátopového územia a rozsahu pozemkov
pri vodných tokoch a v ich korytách.
28.| -"-| -"-| § 14| Vyjadrovanie sa k investičnej činnosti ktoréhokoľvek odvetvia národného hospodárstva, či je plánovaná investícia z vodohospodárskeho hľadiska možná, prípadne za akých podmienok a vyjadrovanie sa k príprave zmien vo výrobnom procese alebo v rozsahu výroby a k zmenám a úpravám vodohospodárskych diel, ak ovplyvnia vodné hospodárstvo.
29.| -"-| -"-| § 15 ods. 2| Rozhodovanie o znášaní nákladov na zriadenie a opatrenia na ochranu rybárstva
pri novovybudovaných vodohospodárskych dielach a nákladov na odstránenie
zariadení škodlivých rybárstvu.
30.| -"-| -"-| § 16 ods. 1| Upravovanie, zakázanie alebo obmedzenie na nevyhnutne potrebný čas nakladania
s vodami, povolené podľa § 8 ods. 1 vodného zákona, ak to vyžadujú dôležité záujmy spoločnosti, najmä ak je prechodný nedostatok vody.
31.| -"-| -"-| § 16 ods. 2| Vydávanie po dohode s príslušnými orgánmi opatrenia na nápravu, ak dôjde
k mimoriadnemu obmedzeniu alebo znemožneniu odberov povrchovej alebo podzemnej vody, ktoré vedie k vážnemu ohrozeniu dôležitých záujmov spoločnosti. Rozhodovanie o tom, kto, akým spôsobom a v akom rozsahu je povinný vykonať opatrenie na zabezpečenie náhradného odberu vody, prípadne na jej dovážaní, požadovanie úhrady nevyhnutných nákladov spojených s uloženými opatreniami môžu od toho, kto mimoriadne obmedzenie alebo znemožnenie odberov spôsobil.
32.| -"-| -"-| § 17 ods. 2| Ukladanie opatrení správcom (vlastníkom, užívateľom) poľnohospodárskych
a lesných pozemkov a rybníkov na zachovanie vodohospodársky vhodných
podmienok z hľadiska množstva a akosti vôd a na zlepšenie vodohospodárskych pomerov.
33.| -"-| -"-| § 19 ods. 1| Určovanie podľa potreby rozhodnutím ochranné pásma na ochranu výdatnosti,
akosti alebo zdravotnej nezávadnosti vodných zdrojov.
34.| -"-| -"-| § 19 ods. 2| Zakazovanie alebo obmedzovanie po prerokovaní s príslušnými orgánmi doterajšie
užívanie nehnuteľností alebo činností ohrozujúcich výdatnosť, akosť alebo zdravotnú nezávadnosť vodných zdrojov v ochranných pásmach.
35.| -"-| -"-| § 20 ods. 1| Vydávanie opatrení na odstraňovanie znečisťovania vodárenských tokov.
36.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
vyhl. č. 10/1977 Zb.| § 20 ods. 2| Udeľovanie súhlasov na stavby a na niektoré činnosti v povodí vodárenských tokov.
37.| -"-| -"-| § 24 ods. 1| Rozhodovanie v pochybnostiach, či ide o verejnú kanalizáciu.
38.| -"-| -"-| § 24 ods. 2| Schvaľovanie kanalizačného poriadku verejnej kanalizácie.
39.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 24 ods. 3| Povoľovanie vypúšťania odpadových vôd do verejnej kanalizácie, ak na dodržanie
najvyššej prípustnej miery znečistenia sa vyžaduje ich predchádzajúce čistenie.
40.| -"-| -"-| § 24 ods. 5| Rozhodovanie o pripojení na verejnú kanalizáciu, ak medzi správcom kanalizácie
a žiadateľom o prípojku dôjde k sporu.
41.| -"-| vyhl. č. 23/1977 Zb.| § 3 ods. 2 písm. a)| Schvaľovanie havarijných plánov organizácií.
42.| -"-| -"-| § 9 ods. 2| Podávanie správy o havárii presahujúcej jeho územný obvod príslušnému
okresnému úradu.
43.| -"-| -"-| § 15 ods. 1| Riešenie havarijných prípadov zhoršenia akosti vôd a ukladanie opatrenia
na zneškodňovanie havárií a odstraňovanie ich škodlivých následkov.
44.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 27| Ukladanie tomu, kto poruší povinnosti určené na ochranu akosti povrchových
a podzemných vôd opatrenia na zabránenie znečisťovania, prípadne ohrozovania
akosti povrchových alebo podzemných vôd a na zabezpečenie náhradného odberu vody.
45.| -"-| -"-| § 30 ods. 1| Rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o verejný vodovod.
46.| -"-| -"-| § 30 ods. 3| Rozhodovanie v sporoch, či sa má zriadiť, prípadne zrušiť prípojka k verejnému
vodovodu.
47.| -"-| -"-| § 31 ods. 5| Rozhodovanie o užívaní pozemkov pri vodnom toku a o náhrade za užívanie,
ak medzi správcom (vlastníkom, užívateľom) pozemkov pri vodnom toku
a správcom vodného toku, prípadne organizáciou upravujúcou vodný tok
nedôjde k dohode.
48.| -"-| -"-| § 31 ods. 6| Rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o vodný tok v sporoch o hranicu
jeho koryta, prípadne v sporoch o rozsahu oprávnenia správcu vodného toku.
49.| -"-| -"-| § 35| rozhodovanie v pochybnostiach o rozsahu povinností, prípadne oprávnení
správcov vodných tokov.
50.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
vyhl. č. 6/1978 Zb.| § 36 ods. 2 a 3| Rozhodovanie v pochybnostiach o rozsahu oprávnení správcov vodných
tokov pri vstupe na cudzie pozemky a do cudzích objektov a pri odstraňovaní
alebo novovysádzaní stromov alebo krov na pozemkoch pri vodných tokoch
a o náhrade spôsobenej škody. Rozhodovanie o odstraňovaní prekážok vo vodnom toku.
51.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
vyhl. č. 6/1978 Zb.| § 36 ods. 4| Zakazovanie správcom (vlastníkom, užívateľom) pozemkov pri vodných tokov
vytínať stromy a kry zabezpečujúce stabilizáciu vodného toku, prípadne akosť
vody v ňom a to bez nároku na náhradu.
52.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.| § 37 ods. 1 písm. b)| Určovanie podmienok na umiestňovanie a udržiavanie vodočtov, vodomerov,
vodných značiek (ciach), označujúcich najvyššie, prípadne najnižšie povolené
vzdutie vody a iných zariadení potrebných pre účely vodného hospodárstva.
53.| -"-| -"-| § 38 ods. 3| Rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o vodohospodárske dielo alebo
o jeho súčasť.
54.| -"-| -"-| § 40 ods. 3| Určovanie v záujme ochrany tohto vodohospodárskeho diela, pásma pozdĺž neho
a zakazovanie na nich niektorých stavieb alebo činností, prípadne ich viazanie
na osobitné povolenie.
55.| -"-| -"-| § 40 ods. 4| Rozhodovanie o preberaní na náklad povinného na čas nevyhnutnej potreby
pre správu, prevádzku alebo údržbu vodohospodárskych diel, ak to vyžadujú
záujmy vodného hospodárstva alebo iné dôležité záujmy spoločnosti a ak ten,
kto je na to povinný, túto úlohu riadne neplní.
56.| -"-| -"-| § 41 ods. 1 písm. d)| kladanie správcovi (vlastníkovi, užívateľovi) vodohospodárskeho diela opatrenia
na odstránenie závad zistených na vodohospodárskom diele.
57.| -"-| zák. č. 138/1973 Zb.
zák. SNR 135/1974
Zb. nar. vlády SR
č. 31/1975 Zb.| § 47
§ 24| Ukladanie pokút organizáciám, ktoré porušujú povinnosti ustanovené vodným
zákonom a zákonom o štátnej správe vo vodnom hospodárstve, prípadne
povinnosti podľa nich uložené.
58.| -"-| -"-| | Ukladanie pokuty pracovníkom tých organizácií, ktorí porušenie povinností
organizácie zavinili, ak nejde o trestný čintrestný čin alebo prečin.
58a.| -"-| zák. SNR č. 372/1990 Zb.
v znění zák. SNR
č. 524/1990 Zb.| § 34| Prejednávanie priestupkov, ktorými sa porušili povinnosti na úseku
vodného hospodárstva
59.| -"-| zák. SNRč.135/1974Zb.| § 3 ods. 4| Vyhradenie rozhodovania vo veciach, ktoré spadajú do pôsobností
zakotvených v § 3 ods. 1.
60.| -"-| -"-| § 10 ods. 1| Dozeranie nad dodržiavaním ustanovení vodného zákona, zákona SNR
o štátnej správe vo vodnom hospodárstve a predpisov vydaných na ich základe a v rozsahu svojej pôsobnosti, ukladanie opatrení na odstránenie zistených nedostatkov.
61.| -"-| -"-| § 10 ods. 2| Dozeranie v rozsahu svojej pôsobnosti, či sa dodržiavajú ním vydané rozhodnutia, ustanovenia vodného zákona na ochranu vôd, vrátane ich akosti, či sa udržiavajú vodohospodárske diela v riadnom stave a či sa ich prevádzka vykonáva podľa schválených kanalizačných, manipulačných alebo prevádzkových poriadkov.
62.| -"-| -"-| § 10 ods. 4| Vykonávanie v rozsahu svojej pôsobnosti technicko-bezpečnostného dozoru nad vodohospodárskymi dielami, ktorých stav by mohol ohroziť bezpečnosť osôb alebo majetku.
63.| -"-| -"-| § 15 ods. 1| Vedenie evidencie nimi vydaných povolení, súhlasov, vyjadrení a iných rozhodnutí a súhrnnej vodohospodárskej evidencie okresu.
64.| -"-| -"-| § 23| Ustanovovanie na návrh správcov vodných tokov, správcov (vlastníkov, užívateľov) vodohospodárskych diel, alebo na návrh spoločenskej organizácie vodnej stráže na ochranu vôd, vodných tokov a na ochranu vodohospodárskych diel.
69.| územného plánovania
a stavebného
poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu nadriadeným orgánom územného plánovania.
70.| -"-| -"-| § 33, 39, 40, 41| Vydávanie územných rozhodnutí, ich zmeny.
71.| -"-| -"-| § 59 ods. 2,
§ 60, 61, 62, 63, 64, 66, 67, 68, 69| Povoľovanie stavieb, zmien stavieb a udržiavacích prác.
72.| -"-| -"-| § 71 ods. 1 písm. a), b)| Povoľovanie terénnych úprav, prác a zariadení.
73.| -"-| -"-| § 75 ods. 4| Vyžiadanie od orgánov geodézie a kartografie kontroly vykonaných vytyčovacích prác.
74.| -"-| -"-| § 77, 80, 81, 84, 85| Kolaudácia stavieb.
75.| -"-| -"-| § 86 ods. 2, 3| Nariaďovanie vykonania údržby stavby, terénnych úprav, prác a zariadení.
76.| -"-| -"-| § 87| Nariaďovanie vlastníkovi stavby nevyhnutných úprav na stavbe alebo stavebnom pozemku z hygienických, bezpečnostných, požiarnych, prevádzkových a estetických dôvodov.
77.| -"-| -"-| § 88, § 89 ods. 1, § 90, 91, 92, 93| Nariaďovanie odstránenia stavby.
78.| -"-| -"-| § 94 ods. 1| Nariadenie zabezpečovacích prác.
79.| -"-| -"-| § 95| Poskytovanie štátneho stavebného príspevku.
80.| -"-| -"-| § 96| Nariaďovanie vypratania stavby jej užívateľom.
81.| -"-| -"-| § 99 písm. a)| Určenie orgánov štátneho stavebného dohľadu.
82.| -"-| -"-| § 101| Nariaďovanie na náklad stavebníka alebo vlastníka stavby odobratia a preskúšania vzoriek, skúšky stavby a prizvania znalcov, posúdenie technicky ťažkých alebo neobvyklých stavieb, ak je odôvodnená obava z ohrozenia záujmov spoločnosti.
83.| -"-| -"-| § 102| Odstraňovanie závad na stavbe.
84.| -"-| -"-| § 104 ods. 2| Nariaďovanie vlastníkovi stavby obstarať dokumentáciu skutočného realizovania stavby v prípadoch, keď nebola vôbec vyhotovená, nezachovala sa, alebo nie je v náležitom stave, uloženie vyhotovenia zjednodušenej dokumentácie (pasport stavby).
85.| -"-| -"-| § 105, 106| Sankcie.
86.| -"-| -"-| § 112, 113,
114,116| Vyvlastňovacie konanie.
87.| -"-| -"-| § 117 ods. 1| Stavebný úrad.
88.| -"-| -"-| § 133, § 134 ods. 3| Vstup na cudzie pozemky a stavby.
89.| -"-| -"-| § 135| Opatrenia na susednom pozemku alebo stavbe.
90.| -"-| -"-| § 137, § 138 ods. 2| Občianskoprávne a iné námietky.
Príloha D zákona SNR č. 595/1990 Zb.
Prechod pôsobnosti z miestnych (mestských) národných výborov na obvodné úrady životného prostredia
---
P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti
právny predpis| § (čl.)
1| 2| 3| 4| 5
1.| vodného hospodárstva| zák. SNR č. 135/1974 Zb.
v znení zák. SNR č. 52/1982 Zb.| § 3 ods. 2 písm. b)| Povoľujú stavby na odvodňovanie pozemkov do výmery 5 hektárov.
2.| -"-| -"-| § 3 ods. 2 písm. e)| Dávajú súhlas podľa § 13 vodného zákona na stavby, zariadenia, prípadne činnosti v zátopových územiach, v chránených oblastiach prirodzenej akumulácie vôd a v ochranných pásmach, a to na stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, ako aj na zemné a terénne úpravy neovplyvňujúce odtokové pomery, ak nejde o stavby uvedené v § 13 ods.1 písm. a) alebo b) vodného zákona.
5.| územného plánovania
a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu nadriadeným orgánom
územného plánovania.
6.| -"-| -"-| § 39, 40, 41| Vydávanie územných rozhodnutí, ich zmeny.
7.| -"-| -"-| § 59 ods. 2,
§ 60, 61, 62, 63,
64, 66, 67, 68, 69| Povoľovanie stavieb, zmien stavieb a udržiavacích prác.
8.| -"-| -"-| § 71 ods. 1 písm. a), b)| Povoľovanie terénnych úprav, prác a zariadení.
9.| -"-| -"-| § 75 ods. 4| Vyžiadanie od orgánov geodézie a kartografie kontroly vykonaných vytyčovacích prác.
10.| -"-| -"-| § 77, 80, 81, 84, 85| Kolaudácia stavieb.
11.| -"-| -"-| § 86 ods. 2, 3| Nariaďovanie vykonania údržby stavby, terénnych úprav, prác a zariadení.
12.| -"-| -"-| § 87| Nariaďovanie vlastníkovi stavby nevyhnutných úprav na stavbe alebo stavebnom pozemku z hygienických, bezpečnostných, požiarnych, prevádzkových a estetických dôvodov.
13.| -"-| -"-| § 88, § 89 ods. 1, § 91, 93| Nariaďovanie odstránenia stavby.
14.| -"-| -"-| § 94 ods. 1| Nariadenie zabezpečovacích prác.
15.| -"-| -"-| § 95| Poskytovanie štátneho stavebnébo príspevku.
16.| -"-| -"-| § 96| Nariaďovanie vypratania stavby jej užívateľom.
17.| -"-| -"-| § 99 písm. a)| Určenie orgánov štátneho stavebného dohľadu.
18.| -"-| -"-| § 101| Nariaďovanie na náklad stavebníka alebo vlastníka stavby odobratia a preskúšania vzoriek, skúšky stavby a prizvanie znalcov, posúdenie technicky ťažkých alebo neobvyklých stavieb, ak je odôvodnená obava z ohrozenia záujmov spoločnosti.
19.| -"-| -"-| § 102| Odstraňovanie závad na stavbe.
20.| -"-| -"-| § 104 ods. 2| Nariaďovanie vlastníkovi stavby obstarať dokumentáciu skutočného realizovania stavby v prípadoch, keď nebola vôbec vyhotovená, nezachovala sa alebo nie je v náležitom stave, uložené vyhodnotenia zjednodušenej dokumentácie (pasport stavby).
21.| -"-| -"-| § 105, 106| Sankcie.
22.| -"-| -"-| § 112, 113,
114, § 116 ods. 1| Vyvlastňovacie konanie.
23.| -"-| -"-| § 134 ods. 3| Vstup na cudzie pozemky a stavby.
24.| -"-| -"-| § 135| Povoľovanie geologických a hydrogeologických prác v zátopových územiach a v ochranných pásmach.
25.| -"-| -"-| § 137| Občianskoprávne a iné námietky.
Príloha E zákona SNR č. 595/1990 Zb.
Prechod pôsobnosti z krajských národných výborov na Slovenskú komisiu pre životné prostredie
---
P. č.| Úsek štátnej správy| právna úprava| Predmet pôsobnosti
právny predpis| § (čl.)
1| 2| 3| 4| 5
1.| územného plánovania
a stavebného poriadku| zák. č. 50/1976 Zb.| § 25 ods. 1| Posudzovanie návrhu územného plánu veľkého územného celku.
2.| -"-| -"-| § 119| Určenie stavebného úradu, ktorý vykoná konanie a vydá rozhodnutie, ak ide o stavbu v území dvoch okresov.
3.| -"-| -"-| § 123| Vyhradenie právomoci pri technicky zvlášť ťažkých alebo neobvyklých stavbách alebo pri opatrení s väčšími alebo rozsiahlejšími účinkami na životné prostredie v ich okolí.
1)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky.
2)
Zákon SNR č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
Nariadenie vlády SR č.548/1990 Zb., ktorým sa ustanovujú sídla okresných a obvodných úradov.
3)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
4)
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva SSR č. 117/1976 Zb. o Slovenskej vodohospodárskej inšpekcii.
§ 13 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia.
5)
§ 4 a 6 zákona č. 35/1967 Zb.
§ 24 zákona SNR č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve.
Nariadenie vlády SSR č. 31/1975 Zb. o pokutách za porušenie povinností na úseku vodného hospodárstva.
6)
Zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
§ 3 ods. 1 a ods. 2 písm. a), c), d) a f) zákona SNR č. 135/1974 Zb. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 6/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 6/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd a Suchý vrch
Vyhlášeno 15. 1. 1991, datum účinnosti 15. 1. 1991, částka 2/1991
* § 1 - (1) Zřizují se státní přírodní rezervace (dále jen „rezervace“) Borek u Velhartic, Čtyři palice, Rejvíz, V rašelinách, Bukové kopce, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch.
* § 2 - (1) K operativnímu řízení vývoje rezervací se zpracovávají ochranářské plány, které připravuje Český ústav ochrany přírody1) a které schvalují okresní orgány státní ochrany přírody.
* § 3 - (1) V terénu jsou hranice rezervací a hranice ochranných pásem, pokud jsou u rezervací zřízena, vyznačeny okresními orgány státní ochrany přírody.
* § 4 - (1) V § 1 výnosu ministerstva kultury ČSR č. j. 17 094/87 - VI/2 ze dne 21. 12. 1987 o vyhlášení ochrany některých státních přírodních rezervací a chráněných nalezišť (reg. v částce 26/1987 Sb.) se vypouští bod 1 a příloha I. (rezervace Bílá Opava) tohoto
* § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 2 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 4 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 5 Vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 6 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 8 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 9 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 10 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 11 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 12 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 13 vyhlášky č. 6/1991 Sb. č. 14 vyhláška č. 6/1991 Sb. č. 15 vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (451/2013 Sb.)
6
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 14. prosince 1990
o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd a Suchý vrch
Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 a § 9 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody:
§ 1
(1)
Zřizují se státní přírodní rezervace (dále jen „rezervace“) Borek u Velhartic, Čtyři palice, Rejvíz, V rašelinách, Bukové kopce, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch.
(2)
K zamezení rušivých vlivů z okolí se pro rezervace Borek u Velhartic, Čtyři palice, Rejvíz a V rašelinách určuje ochranné pásmo.
(3)
Vymezení území, poslání a podmínky ochrany jsou stanoveny:
a)
pro rezervaci Borek u Velhartic a její ochranné pásmo v příloze 1,
b)
pro rezervaci Čtyři palice a její ochranné pásmo v příloze 2,
c)
pro rezervaci Rejvíz a její ochranné pásmo v příloze 4,
d)
pro rezervaci V rašelinách a její ochranné pásmo v příloze 5,
e)
pro rezervaci Bukové kopce v příloze 6,
f)
pro rezervaci Kokšín v příloze 8,
g)
pro rezervaci Lopata v příloze 9,
h)
pro rezervaci Lípa v příloze 10,
i)
pro rezervaci Třímanské skály v příloze 11,
j)
pro rezervaci Habrová seč v příloze 12,
k)
pro rezervaci Žákova hora v příloze 13,
l)
pro rezervaci Praděd v příloze 14 a
m)
pro rezervaci Suchý vrch v příloze 15.
§ 2
(1)
K operativnímu řízení vývoje rezervací se zpracovávají ochranářské plány, které připravuje Český ústav ochrany přírody1) a které schvalují okresní orgány státní ochrany přírody.
(2)
Lesní hospodářství v rezervacích se provádí v souladu s lesními hospodářskými plány.2) Podkladem pro jejich zpracování jsou ochranářské plány, které okresní orgány státní ochrany přírody předkládají Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů nejpozději při zahájení základního šetření k návrhu na zpracování lesního hospodářského plánu.
(3)
Výzkum a průzkum v rezervacích pro potřeby státní ochrany přírody je oprávněn organizovat a provádět Český ústav ochrany přírody. Výzkum v rezervacích pro potřeby uživatele a vlastníka lesů jsou oprávněny provádět též výzkumné lesnické ústavy a jednotlivé ústavy pro hospodářskou úpravu lesů. Pokud by v rámci výzkumu nebo průzkumu mohlo dojít k narušení lesního porostu a půdy, je třeba tento záměr předem oznámit tomu, kdo má k dotčeným pozemkům věcná a jiná užívací práva.
§ 3
(1)
V terénu jsou hranice rezervací a hranice ochranných pásem, pokud jsou u rezervací zřízena, vyznačeny okresními orgány státní ochrany přírody.
(2)
Mapové podklady vymezující jednotlivé rezervace podle této vyhlášky jsou uloženy u ministerstva životního prostředí České republiky a u Českého ústavu ochrany přírody. Mapové podklady jednotlivých rezervací jsou uloženy u územně příslušných okresních úřadů.
§ 4
(1)
V § 1 výnosu ministerstva kultury ČSR č. j. 17 094/87 - VI/2 ze dne 21. 12. 1987 o vyhlášení ochrany některých státních přírodních rezervací a chráněných nalezišť (reg. v částce 26/1987 Sb.) se vypouští bod 1 a příloha I. (rezervace Bílá Opava) tohoto výnosu.
(2)
V příloze II. výnosu ministerstva kultury ČSR č. j. 14 200/88-SOUP ze dne 29. 11. 1988 o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná (reg. v částce 49/1988 Sb.) se vypouštějí tyto rezervace: Divoký důl, Malá kotlina, Petrovy kameny, Velká kotlina, Vrchol Pradědu, Rejvíz a Žákova hora.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Moldan CSc. v. r.
Příloha č. 1
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace BOREK U VELHARTIC a její ochranné pásmo
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Borek u Velhartic se rozkládá v okrese Klatovy v katastrálním územíkatastrálním území Velhartice na parcelách č. 914, 916, 917, 918, 920 (část), 922 (část), 977/1 (část), 982/2 (část), v obvodu lesního závodu Kašperské Hory, polesí Svatobor, lesní oddělení 517 C, D, 518 D, 520 A, o celkové výměře 38,09 ha.3)
(2)
Posláním rezervace je ochrana reliktního boru v Pošumaví jako zbytku přirozeného rozšíření borovice.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup orgánům bezpečnostním, požární ochrany, zdravotnickým, vodohospodářským a lesnickým při výkonu služby, vlastníkům a uživatelům pozemků a jejich pracovníkům při obhospodařování těchto pozemků, uživatelům honitby při výkonu práva myslivosti a pracovníkům orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
údržba dosavadních komunikací v prostoru vymezeném jejich tělesem; ostatní plocha rezervace nesmí být přitom dotčena; za běžnou údržbu se nepokládají úpravy spojené se zemními pracemi, zejména rozšíření, rekonstrukce, penetrace;
d)
údržba toků, při níž však musí zůstat zachovány charakteristické vlastnosti vodního a půdního prostředí a nesmí být dotčeny břehové porosty ani ostatní plocha rezervace;
e)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškozování zvěří a přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
f)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů);
g)
výkon rybářského práva s výjimkou zavádění geograficky nepůvodních druhů vodních živočichů a výstavby všech rybářských zařízení.
Čl. 3
Vymezení ochranného pásma
K zabezpečení rezervace před rušivými vlivy z okolí se určuje ochranné pásmo, které se rozkládá v okrese Klatovy v katastrálním územíkatastrálním území Velhartice na parcelách č. 905, 914 (část), 922 (část), 982/2 (část), v obvodu lesního závodu Kašperské Hory, polesí Svatobor, lesní oddělení 518 C, 521 A, 522 A, o celkové výměře 1745 ha.5)
Čl. 4
Podmínky ochrany ochranného pásma
V ochranném pásmu je zakázáno:
1.
měnit druh kultury;
2.
vjíždět do území motorovými vozidly s výjimkou služebních a hospodářských vozidel orgánů, organizací a fyzických osob uvedených v čl. 2 písm. a);
3.
odvodňovat pozemky;
4.
budovat vodohospodářská díla;
5.
provádět stavební a zemní práce;
6.
letecky aplikovat prostředky chemické ochrany rostlin s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
7.
zřizovat skládky materiálů a odpadů s výjimkou dočasných složišť dřeva vytěženého podle lesního hospodářského plánu;
8.
zřizovat intenzívní chovy zvěře a zavádět geograficky nepůvodní druhy zvěře.
Příloha č. 2
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace ČTYŘI PALICE a její ochranné pásmo
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Čtyři palice se rozkládá v okrese Žďár nad Sázavou v katastrálním územíkatastrálním území Milovy na parcelách č. 512/14 (část) a 939/2 (část) a v okrese Svitavy v katastrálním územíkatastrálním území Březiny na parcelách č. 1598 1 (část) a 1601/2 (část), v obvodu lesního závodu Polička, polesí Čachnov, na lesních odděleních 254 E 1, 2, 6, 12, 255 A 1 (část), 2 (část), 4 (část), 12, 255 B 2, 4, 12 a na bezlesích 101 a 102, o celkové výměře 37,25 ha6)
(2)
Posláním rezervace je ochrana skalních útvarů jako význačných geomorfologických jevů a přirozených lesních ekosystémů v jejich okolí.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup veřejnosti po turisticky značených cestách a po lesní cestě; orgány bezpečnostní, požární ochrany, zdravotnické, vodohospodářské a lesnické při výkonu služby, vlastníci a uživatelé pozemků a jejich pracovníci při obhospodařování těchto pozemků, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti, osoby oprávněné k provozování horolezecké činnosti podle čl. 2 písm. g) při provozování této činnosti a pracovníci orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti smí do rezervace vstupovat i mimo cesty;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
těžební a výchovné práce podle lesního hospodářského plánu pouze v období od 1. října do 31. března následujícího roku; přitom budou uplatňována sanitární opatření proti tracheomykózním onemocněním;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
údržba dosavadních komunikací v prostoru vymezeném jejich tělesem; ostatní plocha rezervace nesmí být přitom narušena; za údržbu se nepokládají úpravy spojené se zemními pracemi, zejména rozšíření, rekonstrukce, penetrace;
f)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů);
g)
horolezecká činnost na Čtyřpaličaté skále celoročně a na skále Tvrz vždy od 16. července do 28. února následujícího roku; z obou skal lze sestupovat pouze slaněním.
Čl. 3
Vymezení ochranného pásma
K zabezpečení rezervace před rušivými vlivy z okolí se určuje ochranné pásmo, které se rozkládá v okrese Žďár nad Sázavou v katastrálním územíkatastrálním území Milovy na parcelách č. 512/15, 512/18, 516/1 (část), 871/1, 871/2, 884, 885/11, 932/2 (část) a 940 (část) a v okrese Svitavy v katastrálním územíkatastrálním území Březiny na parcelách č. 1598/2 a 1601/2 (část), v obvodu lesního závodu Polička, polesí Čachnov, na lesních odděleních 256 A 0 (část), 1 (část), 3 (část), 5 (část), 11 (část), 256 B 1, 3, 12 a na bezlesí 201 (část), o celkové výměře 7,3667 ha.7)
Čl. 4
Podmínky ochrany ochranného pásma
V ochranném pásmu je zakázáno:
1.
měnit druh kultury;
2.
letecky aplikovat průmyslová hnojiva nebo prostředky chemické ochrany rostlin s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
3.
těžit nerostné suroviny, zeminy a substráty;
4.
provádět stavební nebo zemní práce s výjimkou běžné údržby komunikací, jež však nesmějí být rozšiřovány;
5.
zřizovat skládky materiálů a odpadů s výjimkou dočasných složišť dřeva vytěženého podle lesního hospodářského plánu;
6.
zřizovat intenzívní chovy zvěře a zavádět geograficky nepůvodní druhy živočichů.
Příloha č. 4
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace REJVÍZ a její ochranné pásmo
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Rejvíz se rozkládá v okrese Bruntál v katastrálním územíkatastrálním území Rejvíz na parcelách č. 278, 282, 323, 337, 341, 342, 346, 347, 349, 351, 360/1 (část), 361, 387 (část), 391 (část), 393 (část) a v okrese Šumperk v katastrálním územíkatastrálním území Seč na parcelách č. 1136 (část) a 1168 (část), v obvodu lesního závodu Jeseník, lesní správa Rejvíz, na lesních odděleních 303 B, C, D, 304 C, D, E, 305 A, B, C 306 A, B, C, 307 A, B, 308 A, D, E, 309 A, D, E, o celkové výměře 331,29 ha.10)
(2)
Posláním rezervace je ochrana komplexu rašelinných ekosystémů se všemi druhy rostlin a živočichů na ně vázanými i jejich horninového, vodního a půdního prostředí.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup veřejnosti po turisticky značených cestách; mimo tyto cesty mohou do rezervace vstupovat jen orgány bezpečnostní, požární ochrany, zdravotnické, vodohospodářské, lesnické a členové Horské služby Jeseníky při výkonu služby, vlastníci a uživatelé pozemků a jejich pracovníci při obhospodařování těchto pozemků, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti, osoby oprávněné k výkonu rybářského práva při výkonu tohoto práva a pracovníci orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti; v případě ohrožení rezervace mohou okresní orgány státní ochrany přírody v součinnosti se Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky rozhodnout o omezení doby provozu naučné stezky;
b)
vjezd služebních a hospodářských vozidel orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
používání chemických prostředků pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody a Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
d)
nutná údržba dosavadních komunikací (včetně naučné stezky) v prostoru vymezeném jejich tělesem, jejich technických zařízení a objektu terénní stanice; přitom nesmí být použito hmot, které mají nepříznivý vliv na ekosystémy v rezervaci;
e)
nutná údržba a obsluha měrných vodohospodářských zařízení, při níž však nesmí být porušena ostatní plocha rezervace;
f)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů);
g)
výkon rybářského práva s výjimkou zavádění geograficky nepůvodních druhů vodních živočichů a výstavby všech rybářských zařízení.
Čl. 3
Vymezení ochranného pásma
K zabezpečení rezervace před rušivými vlivy z okolí se zřizuje ochranné pásmo, které se rozkládá na okrese Bruntál v katastrálním územíkatastrálním území Rejvíz na parcelách č. 309/1, 315, 322, 323, 337, 338, 360/1 (část) a 387 (část), v obvodu lesního závodu Jeseník, lesní správa Rejvíz v lesních odděleních 303 A, 304 A a B, o celkové výměře 65,34 ha.11)
Čl. 4
Podmínky ochrany ochranného pásma
V ochranném pásmu je zakázáno:
1.
vstupovat do lesních porostů „mimo lesní cesty; mimo cesty mohou do ochranného pásma vstupovat jen orgány bezpečnostní, požární ochrany, zdravotnické, vodohospodářské, lesnické a členové Horské služby Jeseníky při výkonu služby, vlastníci a uživatelé pozemků a jejich pracovníci při obhospodařování těchto pozemků, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti a pracovníci orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
2.
měnit druh kultury, rekultivovat nebo odvodňovat pozemky;
3.
hnojit, vápnit a používat prostředky chemické ochrany rostlin k jiným účelům než pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody a Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
4.
budovat vodohospodářská díla;
5.
těžit nerostné suroviny a zeminy;
6.
provádět stavební nebo zemní práce s výjimkou nutné údržby komunikací, jež však nesmějí být rozšiřovány;
7.
zřizovat skládky odpadů a materiálů s výjimkou dočasných složišť dřeva vytěženého podle lesního hospodářského plánu;
8.
používat při obnově lesa geograficky nepůvodních druhů dřevin nebo zavádět jiné geograficky nepůvodní druhy rostlin;
9.
zřizovat intenzívní chovy zvěře a zavádět geograficky nepůvodní druhy živočichů.
Příloha č. 5
Vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace V RAŠELINÁCH a její ochranné pásmo
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace V rašelinách se rozkládá v okrese Sokolov v katastrálním územíkatastrálním území Studenec na parcele č. 1043 (část), v obvodu lesního závodu Kraslice, lesní správa Krajková, lesní oddělení 16 A, o celkové výměře 23,19 ha.12)
(2)
Posláním rezervace je ochrana přirozeného ekosystému rašelinného boru s populací kříženců borovice lesní a borovice blatky a se všemi ostatními druhy rostlin a živočichů, jakož i ochrana všech charakteristických vlastností prostředí tohoto ekosystému.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup orgánům bezpečnostním, požární ochrany, zdravotnickým, vodohospodářským a lesnickým při výkonu služby, vlastníkům a uživatelům pozemků a jejich pracovníkům při obhospodařování těchto pozemků, uživatelům honitby při výkonu práva myslivosti, pracovníkům orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
b)
vjezd pouze služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
těžební a hospodářské práce podle lesního hospodářského plánu (včetně vyklizení dřevní hmoty); lze je však provádět jen v období od 1. října do 31. března následujícího roku a budou při nich uplatňována sanitární opatření proti tracheomykózním onemocněním;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů, přikrmování spárkaté a drobné užitkové zvěře a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
Čl. 3
Vymezení ochranného pásma
K zabezpečení rezervace před rušivými vlivy z okolí se určuje ochranné pásmo, které se rozkládá v okrese Sokolov v katastrálním územíkatastrálním území Studenec na parcelách č. 5, 1043 (část), 1137/1, 1137/2 a 1257, v obvodu lesního závodu Kraslice, lesní správa Krajková, lesní oddělení 16 B, C, D, o celkové výměře 35,11 ha.13)
Čl. 4
Podmínky ochrany ochranného pásma
V ochranném pásmu je zakázáno:
1.
těžit nerostné suroviny a rašelinu;
2.
provádět stavební a zemní práce;
3.
odvodňovat pozemky a udržovat odvodňovací příkopy v lese;
4.
zasahovat do vodních toků s výjimkou jejich běžné údržby;
5.
provádět umělou obnovu lesních porostů s výjimkou buku a smrku;
6.
letecky aplikovat průmyslová hnojiva nebo prostředky chemické ochrany rostlin s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
7.
zřizovat skládky materiálů s výjimkou přechodných složišť dřeva vytěženého podle lesního hospodářského plánu;
8.
zřizovat intenzívní chovy zvěře a zavádět geograficky nepůvodní druhy živočichů.
Příloha č. 6
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace BUKOVÉ KOPCE
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Bukové kopce se rozkládá v okrese Jindřichův Hradec v katastrálním územíkatastrálním území Chlum u Třeboně na parcele č. 1712/3 (část), v obvodu lesního závodu Třeboň, polesí Spáleniště, lesní oddělení 608 A, o celkové výměře 10,44 ha.14)
(2)
Posláním rezervace je ochrana květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou, která je v Třeboňské pánvi výjimečně se vyskytujícím lesním společenstvem.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup orgánům bezpečnostním, požární ochrany, zdravotnickým, vodohospodářským a lesnickým při výkonu služby, vlastníkům a uživatelům pozemků a jejich pracovníkům při obhospodařování těchto pozemků, uživatelům honitby při výkonu práva myslivosti a pracovníkům orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
údržba dosavadních komunikací v prostoru vymezeném jejich tělesem; plocha rezervace nesmí být přitom narušena; za údržbu se nepokládají úpravy spojené se zemními pracemi, zejména rozšíření, rekonstrukce, penetrace;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu porostů proti poškozování zvěří a přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů zvěře a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
Příloha č. 8
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace KOKŠÍN
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Kokšín se rozkládá na okrese Plzeň-jih v katastrálním územíkatastrálním území Hořehledy na parcele č. 1456/2, v obvodu lesního závodu Spálené Poříčí, lesní správa Obora, lesní oddělení 250 A, o celkové výměře 20,65 ha.18)
(2)
Posláním rezervace je ochrana zbytků přirozených lesních ekosystémů, zejména květnatých bučin a jedlobučin.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se ve vymezeném rozsahu povolují tyto činnosti:
a)
vstup orgánům bezpečnostním, požární ochrany, zdravotnickým, vodohospodářským a lesnickým při výkonu služby, vlastníkům a uživatelům pozemků a jejich pracovníkům při obhospodařování těchto pozemků, uživatelům honitby při výkonu práva myslivosti a pracovníkům orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
těžební a výchovné práce (včetně vyklizení dřevní hmoty) podle lesního hospodářského plánu pouze v období od 1. října do 31. března následujícího roku; přitom budou uplatňována sanitární opatření proti tracheomykózním onemocněním;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškozování zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
Příloha č. 9
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace LOPATA
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Lopata se rozkládá v okrese Plzeň-jih v katastrálním územíkatastrálním území Milínov na parcele č. 988/23, v obvodu lesního závodu Spálené Poříčí, lesní správa Kamýky, lesní oddělení 323 C, bezlesí 77 a 78, o celkové výměře 6,67 ha.19)
(2)
Posláním rezervace je ochrana zbytků přirozených lesních ekosystémů, zejména lipových javořin.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup veřejnosti po turisticky značené cestě; orgány bezpečnostní, požární ochrany, zdravotnické, vodohospodářské a lesnické při výkonu služby, vlastníci a uživatelé pozemků a jejich pracovníci při obhospodařování těchto pozemků, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti a pracovníci orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti mohou do rezervace vstupovat i mimo turistickou cestu;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
těžební a výchovné práce (včetně odvozu dřeva a odpadu) pouze v období od 1. října do 31. března následujícího roku; přitom budou uplatňována sanitární opatření proti tracheomykózním onemocněním;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškozování zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
Příloha č. 10
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace LÍPA
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Lípa se rozkládá v okrese Rokycany v katastrálním územíkatastrálním území Ostrovec na parcelách č. 357 (část), 358/1, 358/2, 358/3 v obvodu lesního závodu Zbiroh, polesí Mlečice, lesní oddělení 626 A, C (a bezlesí 59, o celkové výměře 24,91 ha.21)
(2)
Posláním rezervace je zachování lesních porostů charakteristických pro Křivoklátskou vrchovinu.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup orgánům bezpečnostním, požární ochrany, zdravotnickým, vodohospodářským a lesnickým při výkonu služby, vlastníkům a uživatelům pozemků a jejich pracovníkům při obhospodařování těchto pozemků, uživatelům honitby při výkonu práva myslivosti a pracovníkům orgánů i odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
údržba dosavadních cest tak, aby nebyla přímo ani nepřímo porušena ostatní plocha rezervace, cesty nelze zejména rozšiřovat, rekonstruovat nebo při jejich údržbě používat hmot, které mají nepříznivý vliv na společenstva v rezervaci;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu porostů proti poškození zvěří s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů), přikrmování spárkaté a drobné užitkové zvěře a zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů;
f)
kosení a sklizeň bezlesí na parcele č. 358/1; tento pozemek však nelze mechanicky či chemicky zúrodňovat a přisévat.
Příloha č. 11
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace TŘÍMANSKÉ SKÁLY
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Třímanské skály se rozkládá v okrese Rokycany v katastrálním územíkatastrálním území Třímany na parcelách č. 518 (část), 519, 526/1 (část) a v katastrálním územíkatastrálním území Hřešihlavy na parcelách č. 229/1 (část), 230, 231 a 232, v obvodu lesního závodu Zbiroh, polesí Mlečice, lesní oddělení 604 A, B, C, bezlesí 9 a 10, lesní oddělení 605 E, o celkové výměře 27,10 ha.22)
(2)
Posláním rezervace je zachování původních porostů skalních stepí a reliktních borů.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup jen po lesních cestách; orgány bezpečnostní, požární ochrany, zdravotnické, vodohospodářské a lesnické při výkonu služby, uživatelé pozemků a jejich pracovníci při obhospodařování těchto pozemků, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti, pracovníci orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti mohou do rezervace vstupovat i mimo cesty;
b)
vjezd do rezervace služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
údržba lesních cest v prostoru vymezeném jejich tělesem; ostatní plocha rezervace nesmí být přitom dotčena;
d)
používání chemických prostředků pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, rozšíření stávající sítě krmných zařízení a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
Příloha č. 12
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace HABROVÁ SEČ
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Habrová seč se rozkládá v okrese Třebíč v katastrálním územíkatastrálním území Nové Syrovice na parcele č. 851/14 (část), v obvodu lesního závodu Znojmo, polesí Dešov, lesní oddělení 120 B, o celkové výměře 13,15 ha.23)
(2)
Posláním rezervace je ochrana přirozených ekosystémů listnatých lesů se všemi druhy rostlin a živočichů.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup veřejnosti po obvodových lesních cestách; orgány bezpečnostní, požární ochrany, zdravotnické, vodohospodářské a lesnické při výkonu služby, vlastníci a uživatelé pozemků a jejich pracovníci při obhospodařování těchto pozemků, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti, pracovníci orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti mohou do rezervace vstupovat i mimo cesty;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
těžební a výchovné práce podle lesního hospodářského plánu; tyto práce (včetně odvozu dřeva) však mohou být prováděny jen v období od 1. října do 31. března následujícího roku a budou při nich uplatňována příslušná sanitární opatření proti tracheomykózním onemocněním;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
údržba dosavadních lesních cest v prostoru vymezeném jejich tělesem, ostatní plocha rezervace nesmí být přitom dotčena; cesty nelze rozšiřovat, rekonstruovat nebo při jejich údržbě používat hmot, které mají nepříznivý vliv na ekosystémy v rezervaci;
f)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů, přikrmování spárkaté a drobné užitkové zvěře a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
Příloha č. 13
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace ŽÁKOVA HORA
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Žákova hora se rozkládá v okrese Žďár nad Sázavou v katastrálním územíkatastrálním území Cikháj na parcelách č. 421/1 (část), 421/41 (část) a 421/43 (část), v obvodu lesního závodu Nové Město na Moravě, polesí Cikháj, na lesních odděleních 507 A, B, C (část), 508 A, o celkové výměře 38,10 ha.24)
(2)
Posláním rezervace je ochrana přirozených ekosystému smíšených lesů, charakteristických pro vyšší polohy Žďárských vrchů.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup veřejnosti jen po značených turistických stezkách a po lesní silnici; orgány bezpečnostní, požární ochrany, zdravotnické, vodohospodářské a lesnické při výkonu služby, vlastníci a uživatelé pozemků a jejich pracovníci při obhospodařování těchto pozemků, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti, pracovníci orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti mohou do rezervace vstupovat i mimo cesty;
b)
vjezd pouze služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
těžební a výchovné práce podle lesního hospodářského plánu (včetně vyklizení dřevní hmoty) pouze v období od 1. října do 31. března následujícího roku; přitom budou uplatňována sanitární opatření proti tracheomykózním onemocněním;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona č. 96/1977 Sb.;
e)
údržba dosavadních komunikací v prostoru trvale vymezeném jejich tělesem; ostatní plocha rezervace nesmí být přitom dotčena; za údržbu se nepokládají úpravy spojené se zemními pracemi, zejména rozšíření, rekonstrukce, penetrace;
f)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
Příloha č. 14
vyhláška č. 6/1991 Sb.
Rezervace PRADĚD
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Praděd se rozkládá v okrese Bruntál v katastrálním územíkatastrálním území Karlov na parcelách č. 624/1 (část), 625/1 (část), 627 (část), 632, 633, 634, 635, 636, 637/1 (část), 676 (část), 681, 685/1 (část), 705 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Malá Morávka na parcelách č. 1355/1, 1355/2, 1356, 1357, 1358, 1360/1, 1360/2, 1360/3, 1360/4, 1360/5, 1360/6, 1360/7, 1360/8, 1360/9, 1364/2, 1396/1 (část), 1396/11 (část), 1396/14 (část), 1533/1 (část) a v katastrálním územíkatastrálním území Mnichov na parcelách č. 2076/1, 2076/2, 2076/3, v okrese Šumperk v katastrálním územíkatastrálním území Domašov na parcele č. 6913 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Kouty nad Desnou na parcelách č. 534/5 (část), 534/8, 534/9, 535/1 (část), 535/4, 536 (část), 537/1 (část), 537/7, 538/2 (část), 538/4, 558 a v katastrálním územíkatastrálním území Rejhotice na parcelách č. 1509/1, 1509/2, 1509/3 (část), 1509/6, 1509/7, 1509/8, 1509/9, 1509/10, 1509/11, 1510/26 (část), 1637/13 (část), 1637/14, 1637/16, 1637/17 a 1640, v obvodu lesního závodu Loučná, lesní správa Kouty, na lesních odděleních 135 B 1, 136 A 1, 137 A 1, B 1, 138 A 1, B 1, 139 A 1, B 1, 140 A 1, B 1, C 1, 141 A 1, B 1, C 1, 142 A 1, A 2, A 3, A 4, lesní správa Loučná na lesních odděleních 337 A 1, 342 A 0, A 1, A 2, A 3, A 4, A 5, A 6, A 7, B 1, B 2, B 3, B 4, B 5, 343 A 1, B 1, 344 A 1, A 2, B 1, 345 A 1, A 2, 346 A 1, A 2, v obvodu lesního závodu Janovice, lesní správa Karlov na lesních odděleních 101 a1, a2I, a2II, a2III, a3I, a3II, a3III, 103 b1, b2, 104 a1I, a1II, a1III, a1IV, 130 a1, a2, a4, b1, b2, b3, b4, 131 a1, a2, 132 a1, a2, b1, b2, lesní správa Malá Morávka na lesních odděleních 212 a1, a2I, a2II, b1, 218 a1I, a1II, a1III, a2, b1I, b1II, 219 a1I, a1II, 220 a1I, a1II, a2, b1, b2, b3, 223 a1I, a1II, a3, a4, a6, 224 a1I, a1II, a2, a3, 225 a1I, a1II, a3, v obvodu lesního závodu Karlovice, lesní správa Vrbno na lesních odděleních 438 A, B 01, B 02, B 03, C 00, C 01, C 02, C 03, C 04, C 05, C 06, 439 A 01, A 02, B 01, B 02, C 01, C 02, D 01, D 02, E 01, 440 A 01, B 01, 441 A 01, A 02, A 03, A 04, B 01, B 02, lesní správa Vidly, lesní oddělení 227 A 01, A 02, 228 A 01, B 01, C 01 a v obvodu lesního závodu Jeseník, lesní správa Domašov na lesních odděleních 620 D 14 a 621 C 13, o celkové výměře 2031,40 ha.25)
(2)
Posláním rezervace je ochrana komplexu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf nejvyšších poloh pohoří Hrubý Jeseník.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup orgánům bezpečnostním, požární ochrany, zdravotnickým, vodohospodářským, lesnickým; dále členům Horské služby Jeseníky při výkonu služby, vlastníkům a uživatelům pozemků a jejich pracovníkům při obhospodařování těchto pozemků, uživatelům honitby při výkonu práva myslivosti, osobám oprávněným k výkonu rybářského práva při výkonu tohoto práva a pracovníkům orgánů a odborných organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
b)
vstup veřejnosti výhradně po silničních komunikacích, po letních a zimních turisticky značených cestách a v zimě též po vyznačených lyžařských tratích a plochách; okresní orgány státní ochrany přírody v součinnosti se Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky mohou v případě ohrožení rezervace rozhodnout o dočasném omezení rekreačního využívání rezervace; tyto orgány rozhodují rovněž o organizovaných sportovních akcích s hromadnou účastí (závodech, srazech apod.) a vydávají podmínky jejich pořádání;
c)
vjezd po silnici z Hvězdy na vrchol Praděda a na Švýcárnu pouze vozidlům opatřeným povolením k vjezdu vydaným v součinnosti se Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky; bez tohoto povolení mohou do rezervace vjíždět jen služební a hospodářská vozidla orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
d)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškození zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se postupuje ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody a Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
e)
údržba cest, silnic, lyžařských tratí a ploch ve stavu schopném provozu, údržba jejich značení a technických zařízení; ostatní plocha rezervace nesmí být přitom přímo ani nepřímo dotčena; nelze zejména jmenované komunikace a plochy rozšiřovat, rekonstruovat je, vybavovat je dalšími technickými zařízeními nebo používat při jejich údržbě hmot, které mají nepříznivý vliv na ekosystémy v rezervaci;
f)
užívání stávajících rekreačních a loveckých chat dosavadním způsobem a jejich udržování v dosavadním stavu; provoz ani údržba však nesmí přímo ani nepřímo narušit ostatní plochu rezervace; chaty nelze zejména rozšiřovat, upravovat jejich vnější vzhled, budovat k nim další zařízení nebo jinak zvyšovat jejich ubytovací kapacitu nebo rozšiřovat jejich provoz;
g)
provoz pohostinských a ubytovacích zařízení nacházejících se v bezprostředním sousedství rezervace (Ovčárny, Barborky, Sporthotelu Kurzovní a Švýcárny), pokud žádný z důsledků tohoto provozu nenaruší přímo ani nepřímo plochu rezervace;
h)
užívání a údržba elektrovodů a trafostanic ve vymezených manipulačních prostorech; ostatní plocha rezervace nesmí být přitom dotčena;
i)
užívání budovy radiotelevizního vysílače a meteorologické stanice a zařízení k nim náležejících a jejich udržování ve vymezených prostorech tak, aby ostatní plocha rezervace nebyla dotčena;
j)
používání lyžařských vleků v prostorech vymezených pro jejich provoz a v období, které určí okresní orgán státní ochrany přírody v součinnosti se Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky; údržba těchto vleků, při níž však nesmí být narušena ostatní plocha rezervace;
k)
údržba vodohospodářských děl a protierozních opatření, při níž však musí být zachovány charakteristické vlastnosti vodního a půdního prostředí a nesmí být ani jinak porušena ostatní plocha rezervace;
l)
výkon práva myslivosti s výjimkou používání otrávených návnad, zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění nových geograficky nepůvodních druhů živočichů a budování mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů);
m)
výkon rybářského práva s výjimkou zavádění geograficky nepůvodních druhů vodních živočichů a budování všech rybářských zařízení.
Příloha č. 15
vyhlášky č. 6/1991 Sb.
Rezervace SUCHÝ VRCH
Čl. 1
Vymezení rezervace a její poslání
(1)
Rezervace Suchý vrch se rozkládá v okrese Bruntál v katastrálním územíkatastrálním území Železná na parcelách č. 537 (část) a 540 (část), v obvodu lesního závodu Město Albrechtice, polesí Heřmanovice, v lesním oddělení 37 A 01, 02, 03, 04 a v obvodu lesního závodu Karlovice, polesí Bílý Potok, v lesním oddělení 124 C 01, 02 a 03, o celkové výměře 49,56 ha.26)
(2)
Posláním rezervace je ochrana morfologicky výrazných křemencových skal s kamennými moři, přirozených lesních ekosystémů, které se vyvinuly v těchto extrémních podmínkách, a význačného paleontologického naleziště.
Čl. 2
Podmínky ochrany rezervace
V rezervaci, v níž je třeba dodržovat podmínky ochrany stanovené zákonem,4) se povolují ve vymezeném rozsahu tyto činnosti:
a)
vstup orgánům bezpečnostním, požární ochrany, zdravotnickým, vodohospodářským, lesnickým a členům Horské služby Jeseníky při výkonu služby, vlastníkům a uživatelům pozemků a jejich pracovníkům při obhospodařování těchto pozemků, uživatelům honitby při výkonu práva myslivosti a pracovníkům orgánů a organizací státní ochrany přírody při výkonu pracovní činnosti;
b)
vjezd služebním a hospodářským vozidlům orgánů, organizací a fyzických osob uvedených pod písmenem a) jen pro účely, pro něž tam mají povolen vstup;
c)
používání chemických prostředků jen pro lokální ochranu lesních porostů proti poškozování zvěří nebo proti přemnožení škůdců (feromonové prostředky) s výjimkou mimořádných okolností, kdy se ve spolupráci s okresním orgánem státní ochrany přírody postupuje podle § 21 odst. 1 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.;
d)
nutná údržba lesních cest při okrajích rezervace v prostoru trvale vymezeném jejich tělesem; ostatní plocha rezervace nesmí být přitom dotčena; cesty nelze zejména rozšiřovat, rekonstruovat nebo při jejich údržbě používat hmoty, které mají nepříznivý vliv na ekosystémy v rezervaci;
e)
výkon práva myslivosti s výjimkou zřizování intenzívních chovů zvěře, zavádění geograficky nepůvodních druhů živočichů a výstavby mysliveckých zařízení všeho druhu (kromě posedů).
1)
Český ústav ochrany přírody byl zřízen rozhodnutím ministra životního prostředí ČR ze dne 25. 6. 1990 č. j. 1153/KM/90 s účinností od 1. 7. 1990.
2)
§ 2 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
3)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Klatovy a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1984—1993.
4)
§ 11 odst. 1 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody.
5)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Klatovy a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1984—1993.
6)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Žďár nad Sázavou a v okrese Svitavy a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
7)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Žďár nad Sázavou a v okrese Svitavy a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
8)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Ústí nad Orlicí a v okrese Šumperk a podle lesního hospodářského plánu lesního závodu Hanušovice pro decenium 1985—1994.
9)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Ústí nad Orlicí a v okrese Šumperk a podle lesního hospodářského plánu lesního závodu Hanušovice pro decenium 1985—1994.
10)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Bruntál a v okrese Šumperk a podle lesního hospodářského plánu lesního závodu Jeseník pro decenium 1987—1996.
11)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Bruntál a podle lesního hospodářského plánu lesního závodu Jeseník platného pro decenium 1987—1996.
12)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Sokolov a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1981—1990.
13)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Sokolov a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1981—1990.
14)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Jindřichův Hradec a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
15)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Cheb a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1974—1983 s prodloužením do r. 1988.
16)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Plzeň-jih a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
17)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Plzeň-jih a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
18)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Plzeň-jih a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
19)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Plzeň-jih a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
20)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Plzeň-jih a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1983—1992.
21)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Rokycany a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1986—1995.
22)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Rokycany a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1986—1995.
23)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Třebíč a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1986—1995.
24)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Žďár nad Sázavou a podle lesního hospodářského plánu platného pro decenium 1987—1996.
25)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Bruntál a v okrese Šumperk a podle lesních hospodářských plánů pro decenium 1986—1995 (lesní závod Loučná), 1978—1990 (lesní závod Janovice), 1984—1993 (lesní závod Karlovice) a 1987—1996 (lesní závod Jeseník).
26)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Bruntál a podle lesních hospodářských plánů lesního závodu Město Albrechtice pro decenium 1982—1991 a lesního závodu Karlovice pro decenium 1984—1993.
27)
Vymezení bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie v okrese Bruntál a podle lesního hospodářského plánu lesního závodu Karlovice platného pro decenium 1984—1993. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 7/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 7/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášek č. 151/1980 Sb., č. 14/1982 Sb. a č. 86/1984 Sb.
Vyhlášeno 15. 1. 1991, datum účinnosti 15. 1. 1991, částka 2/1991
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socia
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 1. 1991
7
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky
ze dne 17. prosince 1990,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášek č. 151/1980 Sb., č. 14/1982 Sb. a č. 86/1984 Sb.
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky stanoví podle § 16 odst. 1 a 2 písm. d) zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1980 Sb. a vyhlášek federálního ministerstva financí č. 14/1982 Sb. a č. 86/1984 Sb., se doplňuje takto:
1.
V § 8 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které zní:
„(4)
Osobám literárně a umělecky činným, které jsou účastny sociálního zabezpečení na základě placení pojistného1) a jimž vypočítává daň zúčtovací středisko (§ 6 odst. 5 vyhlášky), se přiznávají tyto daňové úlevy:
a)
zaplacené pojistné se odečte od dosaženého příjmu vedle odčitatelných položek podle § 7 odst. 1 zákona;
b)
u osob, které nejsou současně účastny sociálního zabezpečení z jiného důvodu,2) se od dosaženého úhrnu ročních příjmů dále odečte za rok 1990 částka 1000,- Kčs za každý měsíc, za který bylo placeno pojistné, nejvýše však 6000,- Kčs a za léta 1991 a 1992 částka 1500,- Kčs za každý měsíc, za který bylo placeno pojistné.
(5)
Výši zaplaceného pojistného je povinen prokázat poplatník zúčtovacímu středisku do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vypočítává.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení; použije se jí poprvé pro zdanění příjmů z literární a umělecké činnosti za rok 1990.
Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr financí České republiky:
Ing. Špaček v. r.
Ministr financí Slovenské republiky:
Ing. Kováč CSc. v. r.
1)
§ 145b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
2)
§ 1 nařízení vlády ČSFR č. 257/1990 Sb., o přechodném snížení výše pojistného na sociální zabezpečení pro osoby vykonávající uměleckou činnost. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 8/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 8/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb
Vyhlášeno 15. 1. 1991, datum účinnosti 15. 1. 1991, částka 2/1991
* 1\\. § 1 odst. 1 a 2 znějí:
* 2\\. V § 2 odst. 1 se slovo „veškeré“ vypouští.
* 3\\. Přílohy 1 a 2 k vyhlášce č. 266/1990 Sb. se nahrazují přílohami 1, 2, 3 a 4, jejichž znění je uvedeno v příloze k této vyhlášce: 1 k vyhlášce č. 266/1990 Sb. 2 k vyhlášce č. 266/1990 Sb. 3 k vyhlášce č. 266/1990 Sb. 4 k vyhlášce č. 266/1990 Sb.
Aktuální znění od 15. 1. 1991
8
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 4. ledna 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů:
I.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, se mění s doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Zboží s služby (dále jen „zboží“), jejichž seznam je uveden v přílohách 1, 2, 3 a 4, mohou československé osoby, mající oprávnění k zahraničně obchodní činnosti (dále jen „žadatel“), dovážet do České a Slovenské Federativní Republiky nebo vyvážet z České a Slovenské Federativní Republiky jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v úředním povolení (dále jen „povolení“); u zboží, jehož seznam je uveden v příloze 4, se povolení vyžaduje jen do 31. května 1991.
(2)
Povolení se nevyžaduje:
a)
k dovozu a vývozu obchodních vzorků,
b)
k dovozu a vývozu zboží do záznamního oběhu na veletrhy a výstavy,
c)
k dovozu a vývozu zboží do záznamního oběhu na ukázku, k pokusům, k výkonu povolání, k opravám, k přepracování nebo úpravě, k pronájmu, bezúplatnému zapůjčení,
d)
k dovozu a vývozu zboží, které je náhradou za zboží vrácené v důsledku reklamace.“.
2.
V § 2 odst. 1 se slovo „veškeré“ vypouští.
3.
Přílohy 1 a 2 k vyhlášce č. 266/1990 Sb. se nahrazují přílohami 1, 2, 3 a 4, jejichž znění je uvedeno v příloze k této vyhlášce:
II.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 1991.
Ministr:
v z. Ing. Brabec v. r.
I. náměstek
Přílohy 1, 2, 3 a 4 k vyhlášce č. 266/1990 Sb., včetně nadpisu znějí:
Příloha 1
k vyhlášce č. 266/1990 Sb.
Seznam položek zboží, k jehož dovozu se vyžaduje úřední povolení
číslo celního
sazebníku (HS)| název položky| měrná
jednotka
---|---|---
2709| Ropa| t
2711117, 2711214| Zemní plyn včetně zkapalněného| m3
9303-5| Zbraně lovecké a sportovní a účelová střelná zařízení| ks
9306, 3601-6| Střelivo a pyrotech. výrobky| ks
Příloha 2
k vyhlášce č. 266/1990 Sb.
Seznam položek zboží, k jehož vývozu se vyžaduje úřední povolení
číslo celního
sazebníku (HS)| název položky| měrná
jednotka
---|---|---
ŽIVÁ ZVÍŘATA A JINÉ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBKY|
0102903| živý hovězí dobytek| tuna
0103918, 0103926| živý vepřový dobytek| tuna
0201-0203, 1601| maso a výrobky masné| tuna
0207390| kuřata a kuřecí díly| tuna
0402| sušené a kondenzované mléko| tuna
0406902| sýry tvrdé| tuna
0504| střeva hovězí| km
0510| mukóza surová, mražená a sušená| kg
0510| pankreas vepřová| kg
0510| plíce hovězí| tuna
ROSTLINNÉ VÝROBKY|
1001-1005, 1104| obiloviny (bez omezení proso a pohanka)| tuna
1107| slad| tuna
1205-1207| olejnatá semena (bez máku)| tuna
1210| chmel| tuna
VÝROBKY POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A NÁPOJE|
1701| cukr surový a rafinovaný| tuna
2304-2306| krmné směsi| tuna
NEROSTNÉ SUROVINY A VÝROBKY|
2505| přírodní písky| tis. t
2507| kaolin, kvalita Sedlec Ia| tis. t
2517108| oblázky, štěrk, lámaný nebo drcený kámen| tis. t
2523299, 2523906| cement šedý| tis. t
2620111, 7902| odpady ze zinku - min. obsah Zn 35-80 %| tuna
2620201, 7802| odpady z olova vč. úletů| tuna
2620308, 7404| odpady z mědi - min. obsah Cu 5-40 %| tuna
2620405, 7602| odpady z hliníku| tuna
2701| černé uhlí energetické| tis. t
2701| černé uhlí koksovatelné| tis. t
2702100| hnědé uhlí| tis. t
2704005| koks z hutních koksoven| tis. t
2704005| koks z báňských koksoven| tis. t
2716003| elektrická energie| GWh
VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU A PŘÍBUZNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ VČETNĚ
FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ
2207| ethylalkohol přírodní i syntetický| tuna
3002101| lidská krev, antiséra a jiné krevní složky| Kčs
SUROVÉ KŮŽE A USNĚ|
4101| surové kůže hovězí| tuna
4102| surové kůže ovčí a jehněčí| tuna
4103904| surové kůže vepřové| tuna
4104-4107| obuvnické usně vrchové| tuna
DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY|
4401212| štěpky jehličnaté odkorněné do 3 % kůry| m3
4401212| štěpky jehličnaté odkorněné nad 3 % kůry| m3
4403207| sloupy dřevěné surové| tis. m3
4403207| vlákninové a ost. prům. dříví jehličnaté| tis. m3
4403207| vlákninové a ost. prům. dříví listnaté| tis. m3
4403207| výřezy průmyslové jehličnaté| tis. m3
4403207| výřezy průmyslové listnaté| tis. m3
4407105, 4407911, 4407920,|
4407997| paletové přířezy| m3
4407105| řezivo jehličnaté| tis. m3
4407911, 4407920, 4407997| řezivo listnaté| tis. m3
TEXTILNÍ MATERIÁLY A VÝROBKY Z NICH|
5101| vlna ovčí surová, jemná, střední, hrubá| tuna
DRAHÉ KOVY|
7106| stříbro technické čistoty a odpady| kg
7108| zlato technické čistoty a odpady| kg
OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ|
7201, 7206| železo a nelegovaná ocel i v ingotech| tuna
7204| železné a ocel. odpady vč. přetavených a šrot| tuna
7207-7208, 7210-7214,|
7216, 7218-7221, 7223-|
7227, 7229, 7301-7302| válcovaný materiál (bez USA a EHS)| tuna
7209| ocel pásová válcovaná za studena| tuna
7215207, 7215304, 7215401,|
7222203, 7228503| ocel tažená, loupaná a broušená| tuna
7217| tažený ocelový drát| tuna
7304-7306| ocelové trubky - bez USA| tuna
ZBRANĚ, STŘELIVO A JEJICH ČÁSTI|
8710| tanky a jiná obrněná bojová vozidla| Kčs
9301, 9302| vojenské zbraně, revolvery a pistole| Kčs
9306| bomby, granáty, miny, torpéda, řízené střely, atd.| Kčs
Příloha 3
k vyhlášce č. 266/1990 Sb.
Seznam položek zboží, k jehož vývozu se vyžaduje úřední povolení
Dohody o textilním zboží:
země| položka| číslo celního sazebníku (HS)| měrná jednotka
---|---|---|---
Norsko| \\- vesty a saka z tkaného materiálu pro muže, ženy a děti| 6201-6204, 6211| kusy
\\- kalhoty z tkaného materiálu pro muže, ženy a děti| 6203, 6204, 6211| kusy
\\- pánské a chlapecké košile všeho druhu z tkaného materiálu| 6203, 6205, 6211| kusy
\\- ložní prádlo| 6302| kg
USA| \\- vlněné dámské a dívčí pláště| 6202, 6204| tucty
\\- vlněné pánské a chlapecké obleky| 6203| kusy
\\- vlněná pánská a chlapecká saka| 6203| tucty
\\- vlněné pánské a chlapecké pláště| 6201| tucty
\\- vlněné tkaniny, smíšené tkaniny s obsahem vlny 15-36 %| 5112| m2
Kanada| \\- pánské kalhoty| 6203| kusy
\\- vlněné kalhoty| 6203| kusy
\\- pánské pláště, obleky, saka, blejzry| 6201, 6203| kusy
\\- vlněná metráž| 5515, 5112| kg
\\- froté zboží| 6302| kg
\\- froté tkaniny| 5802| kg
\\- režné tkaniny| 6001| kg
EHS| \\- bavlněná příze, ne pro prodej v drobném| 5204, 5205, 5206| kg
\\- bavlněné tkaniny, jiné než gáza, froté tkaniny, úzké tkaniny, vlasové tkaniny, žinylkové tkaniny, tyly a jiné síťoviny| 5208, 5209, 5210, 5211, 5212| kg
z toho jiné než nebělené nebo bělené tkaniny| 5208, 5209, 5210, 5211, 5212|
\\- tkaniny ze syntetických vláken (diskontinuitních nebo odpadových), jiné než úzké tkaniny, vlasové tkaniny (včetně froté tkanin) a žinylkové tkaniny | 5512, 5513, 5514, 5515| kg
z toho jiné než nebělené nebo bělené tkaniny| 5512, 5513, 5514|
\\- košile p., T-shirts, lehké roláky, tílka a polokošile, pulovry (jiné než vlněné nebo z jemných zvířecích chlupů), vesty apod. pletené nebo háčkované| 6105, 6109| ks
\\- pulovry, svetry, vesty, tvinsety, kardigany, noční kabátky a svetry (jiné než saka a blazery), anoraky, větrovky apod., pletené nebo háčkované| 6110| ks
\\- dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky, blůzy i pletené nebo háčkované, z vlny, bavlny nebo umělých vláken| 6106, 6206| ks
\\- pánské nebo chlapecké košile, jiné než pletené nebo háčkované, z vlny, bavlny nebo umělých vláken| 6205| ks
\\- froté ručníkovina a podobné froté tkaniny z bavlny, toal. a kuch. prádlo, jiné než pletené nebo háčkované| 5802, 6302| kg
\\- lůžkoviny, jiné než pletené nebo háčkované| 6302| kg
\\- tkaniny vlasové a žinylkové (jiné než bavlněné froté tkaniny nebo úzké tkaniny) a vpichov. textilie z vlny, bavlny, nebo umělých text. vláken| 5801, 5802| kg
z toho manšestr bavlněný| 5801|
\\- stolní prádlo, toal. a kuch. prádlo, jiné než pletené nebo háčkované, jiné než z froté ručníkoviny nebo podobné bavlněné froté tkaniny| 6302| kg
\\- punčoch. kalhoty, ponožky, punčochy, podkolenky apod., plet. nebo háčkované jiné než kojenecké, včetně punčoch na křeč. žíly, jiné než výrobky kat. 701)| 6115| páry
\\- pánské nebo chlapecké spodky, dám. nebo dívčí kalhotky, plet. nebo háčkované, vlněné, bavlněné nebo z umělých vláken| 6107, 6108| ks
\\- pán. nebo chlapecké tkané svrchníky, pláště do deště aj., pláštěnky a peleriny z vlny, bavlněné nebo z umělých vláken (jiné než oděvy z kat. 21)| 6210| ks
\\- dám. nebo dívčí tkané svrchníky, pláště do deště aj., pláštěnky a peleriny, saka a blazery z vlny, bavlny nebo umělých vláken (jiné než oděvy z kat. 21)| 6210, 6204| ks
\\- pánské nebo chlapecké šaty a komplety, jiné než pletené nebo háčkované, z vlny, bavlny nebo umělých vláken, kromě lyžařských oděvů| 6203| ks
\\- pánská nebo chlapecká saka a blazery, jiné než plet. nebo háčkované, z vlny, bavlny nebo umělých vláken| 6203| ks
\\- pánská nebo chlapecká tílka, podvlékačky, spodní kalhoty, noční košile, pyžama, koupací pláště, župany apod., jiné než pletené nebo háčkované| 6207, 6208| kg
\\- kapesníky, jiné než pletené nebo háčkované| 6213| ks
\\- větrovky, anoraky, kabátky do pasu apod., jiné než pletené nebo háčkované, z vlny, bavlny nebo umělých vláken| 6201, 6202| ks
\\- pánské nebo chlapecké noční košile, pyžama, koupací pláště, župany a podobné výrobky pletené a háčkované| 6107, 6108| ks
\\- dámské nebo dívčí šaty z vlny, bavlny nebo umělých vláken, plet. i tkané| 6104, 6204| ks
\\- podprsenky tkané, pletené nebo háčkované| 6212| ks
\\- pletené nebo háčkované tepláky z vlny, bavlny nebo z umělých vláken| 6112| ks
\\- svrchníky, saka, blazery, ostatní oděvy, včetně lyžařských oděvů, pletené nebo háčkované, kromě oděvů z kat. 4, 5, 7, 13, 24, 26, 27, 28, 68, 69, 72, 73, 74, 75| 6103, 6104, 6114| kg
\\- tkaniny z nekonečných umělých vláken, jiné než tkaniny na pneumatiky z kat. 114| 5408| kg
z toho jiné než nebílené nebo bílené| 5408|
\\- tkaniny z odpadových umělých vláken| 5516| kg
\\- syntetické příze nekonečné, ne pro prodej v drobném, jiné než netexturované jednoduché příze neskané nebo ne s více než 50 zákruty na metr| 5402| kg
\\- úzké tkané výrobky, úzké tkaniny (bolduky), jiné než etikety a podobné výrobky z kat. 62| 5806| kg
\\- cestovní pokrývky a přikrývky, jiné než pletené nebo háčkované, z vlněných, bavlněných nebo umělých vláken| 6301| kg
\\- pletené nebo háčkované oděvní doplňky, jiné než pro kojence, domácí prádlo všeho druhu, pletené nebo háčkované, záclony (včetně závěsů) a rolety, přehozy nebo ložní přehozy a jiné dekorační látky pletené nebo háčkované, pletené nebo háčkované pokrývky a přikrývky, jiné pletené nebo háčkované výrobky včetně částí oděvů a oděvních doplňků| 6117, 6302, 6303, 6304| kg
\\- dámské nebo dívčí pletené nebo háčkované kombiné a spodničky| 6108| ks
\\- motouzy, šňůry, provazy, lana ze syntetických vláken, spletená či nikoliv| 5607| kg
\\- stany| 6306| kg
\\- tkané nafukovací matrace| 6306| kg
\\- lněné nebo ramiové tkaniny| 5309| kg
\\- stolní prádlo, toalet. a kuchyňské prádlo ze lnu nebo ramie, jiné než pletené nebo háčkované| 6302| kg
Dohody o hutním materiálu:
USA| \\- ostatní výrobky z ocele| 7207, 7213-18, 7222-24, 7228-29,
7301-7302, 7304-7308, 7312-7314, 7317, 8430-8431, 8547, 8607, 8905| tuny
---|---|---|---
\\- válcovaný materiál| 7208-7213, 7219-7222, 7225-7229| tuny
\\- ocelové trubky| 7304-7306| tuny
EHS| \\- válcovaný materiál| 7208-7216, 7219-7222, 7225-7228, 7301| tuny
Dohoda o živočišných výrobcích:
EHS| \\- skopové a jehněčí maso včetně živého| 0204, 0104| tuny
---|---|---|---
Příloha 4
k vyhlášce č. 266/1990 Sb.
Seznam položek zboží, k jehož vývozu se vyžaduje úřední povolení
číslo celního
sazebníku (HS)| název položky| měrná
jednotka
---|---|---
ROSTLINNÉ VÝROBKY|
1101, 1102, 1103| mouka| tuna
VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU A PŘÍBUZNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ VČETNĚ
FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ
2922410| l-lyzin krystalický| tuna
2922410| l-lyzin technický| tuna
2924102| trimepranol| kg
2932211| pelentan substance| kg
2933110| ketazon subst. a tabl.| kg
2933390| monenzin| kg
2934205| prothiaden| kg
2935007| ftatazol| kg
2935007| sulfadimidin| kg
2935007| sulfathiasol| kg
2936275| vitamin C a jeho deriváty| kg
2936283| vitamin E 100%| kg
2936283| vitamin E 33%| kg
2939100| codein chlorid| kg
2939100| codein fosfát| kg
2939401| efedrin HCL| kg
2939703| xantinol nikotin.| kg
2940001| dextran 40| tuna
2940001| dextran 5| tuna
2940001| dextran 70| tuna
2940001| glukoza| kg
2941104| 6-apk| kg
2941104| amoxycilin substance| kg
2941104| ampicilin| kg
2941104| draselná sůl pnc-g-čistá| mld. J
2941104| draselná sůl pnc-v-čistá| mld. J
2941104| draselná sůl pnc-g-surová| mld. J
2941104| oxacilin pro kapsle i pro injekce| kg
2941104| penicilamin| kg
2941309| ctc krmný| tuna
2941406| chloramfenicol| kg
2941902| fungicidin| mld. J
2941902| tylosin technický| kg
3002101| krevní deriváty zvířecí| Kčs
3003, 3004| léky| balení
BUNIČINA, PAPÍR A VÝROBKY Z NICH
4702000| buničiny pro chemické zpracování| tis. t
4703, 4704| buničiny nebělené| tis. t
4703219, 4703294, 4704215,|
4704291| buničiny bělené| tis. t
4707| sběrový papír| tuna
NÁSTROJE, PŘÍSTROJE LÉKAŘSKÉ A CHIRURGICKÉ
9018310| jednorázové injekční stříkačky též s jehlami| tis. ks
9021400| přístroje pro nedoslýchavé| kusy
1)
Seznam kategorií je k dispozici na federálním ministerstvu zahraničního obchodu. |
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 40/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 40/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a vyhlášky č. 589/1990 Sb.
Vyhlášeno 21. 1. 1991, datum účinnosti 21. 1. 1991, částka 8/1991
* Čl. I - 1. V § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 21. 1. 1991
40
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České republiky
ze dne 11. ledna 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a vyhlášky č. 589/1990 Sb.
Ministerstvo financí České republiky podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 23/1989 Sb.), v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány stanoví:
Čl. I
1.
V § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Vyhláškou se rovněž stanoví způsob zjištění vyvolávací ceny staveb, pozemků a trvalých porostů ve vlastnictví státu pro účely veřejné dražby.“.
2.
V § 1 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4.
3.
Za § 23c se doplňuje část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
VYVOLÁVACÍ CENY STAVEB, POZEMKŮ A TRVALÝCH POROSTŮ VE VLASTNICTVÍ STÁTU PRO ÚČELY VEŘEJNÉ DRAŽBY
§ 23d
Stavby
(1)
Cena stavby ve vlastnictví státu určené pro veřejnou dražbu se zjistí vynásobením pořizovací ceny stavby indexem uvedeným v tabulce č. 1. Vyvolávací cena se rovná takto zjištěné ceně stavby upravené koeficientem uvedeným v tabulce č. 2. Pořizovací cenou stavby pro potřebu této vyhlášky je cena, za kterou stavba byla nebo mohla být výstavbou pořízena v době svého vzniku. Tato cena se zjistí z účetnictví organizace, která má ke stavbě právo hospodaření.
tabulka č. 1|
---|---
Pořizovací cena
v cenové úrovni:| index
do 20. 6. 1939| 1,89
20\\. 6. 1939 - 31. 12. 1942| 1,07
1\\. 1. 1943 - 31. 12. 1945| 0,94
1\\. 1. 1946 - 31. 12. 1951| 0,44
1\\. 1. 1952 - 31. 5. 1953| 0,35
1\\. 6. 1953 - 30. 6. 1959| 1,80
1\\. 7. 1959 - 31. 3. 1964| 2,12
1\\. 4. 1964 - 31. 12. 1966| 2,26
1\\. 1. 1967 - 31. 12. 1969| 1,51
1\\. 1. 1970 - 31. 12. 1976| 1,38
1\\. 1. 1977 - 31. 12. 1981| 1,36
1\\. 1. 1982 - 31. 12. 1984| 1,24
1\\. 1. 1985 - 31. 12. 1988| 1,11
1\\. 1. 1989 - 31. 12. 1989| 1,07
1\\. 1. 1990 a dále| 1,00
tabulka č. 2|
---|---
stavba z roku| koeficient
do r. 1930| 0,25
1931 až 1940| 0,40
1941 až 1950| 0,50
1951 až 1960| 0,60
1961 až 1970| 0,70
1971 až 1980| 0,85
1981 a dále| 0,95
(2)
Byla-li po roce 1970 provedena generální oprava stavby, nebo její přístavba nebo nástavba, zvyšuje se vyvolávací cena zjištěná podle předcházejících odstavců o 10 %. Ke stavebním úpravám provedeným před rokem 1970 se nepřihlíží.
(3)
Není-li v účetnictví vedena pořizovací cena stavby, zjistí se vyvolávací cena stavby ve vlastnictví státu určené pro veřejnou dražbu podle § 2 - 13 této vyhlášky.
§ 23e
Pozemky a trvalé porosty
(1)
Cena pozemků se nereguluje. Při určení vyvolávací ceny pozemku se přihlíží zejména k velikosti a významu obce, druhu stavebního pozemku, obchodní a průmyslové poloze, přístupnosti a infrastruktuře, případně dalším zvláštním podmínkám, které mohou mít vliv na výši ceny.
(2)
Vyvolávací cena trvalých porostů se nereguluje. Při určení vyvolávací ceny trvalého porostu se přihlíží zejména ke kvalitě, druhu a prostředí.
§ 23f
Cenu dosaženou ve veřejné dražbě nelze uplatnit při zvýšení ceny podle § 20.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. ledna 1991.
Ministr:
Ing. Špaček v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 42/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 42/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o plnení povinnej školskej dochádzky mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
Vyhlášeno 21. 1. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 8/1991
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Osobitný spôsob školskej dochádzky
* § 3 - Povoľovanie osobitného spôsobu školskej dochádzky
* § 4 - Učebnice a školské potreby
* Skúšky žiakov
* § 5 - (1) Žiaci prvého až štvrtého ročníka základnej školy robia skúšku pred jedným skúšajúcim; určí ho riaditeľ školy spravidla z učiteľov vyučujúcich v príslušnom školskom roku v ročníku, za ktorý bude žiak robiť skúšku. Žiaci piateho až deviateho ročníka robi
* § 6 - (1) Žiak, ktorý plní povinnú školskú dochádzku podľa § 2 ods. 1 písm. b) a c), robí skúšku na kmeňovej škole alebo na škole pri česko-slovenskom zastupiteľskom úrade z jazyka slovenského, vlastivedy alebo dejepisu a zemepisu Českej a Slovenskej Federatívne
* § 7 - O výsledku skúšky sa vyhotoví protokol, ktorý podpíše skúšajúci; pri skúške pred komisiou predseda a všetci členovia skúšobnej komisie.
* § 8 - (1) Žiakovi, ktorý urobil úspešne skúšku z predmetov, ktoré sa na škole v zahraničí nevyučujú, sa na vysvedčení uvedie: „Žiak je na tomto vysvedčení klasifikovaný z predmetov, z ktorých nebol klasifikovaný na vysvedčení vydanom v školskom roku ............
* § 9 - Žiak, ktorý plní osobitným spôsobom školskú dochádzku v poslednom ročníku základnej školy, podáva prihlášku na štúdium na strednej škole podľa osobitného predpisu.1)
* Záverečné ustanovenia
* § 10 - Zrušovacie ustanovenie
* § 11 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 3. 1991
42
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 10. januára 1991
o plnení povinnej školskej dochádzky mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 10 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenie
Vyhláška upravuje podrobnosti o plnení povinnej školskej dochádzky detí občanov Slovenskej republiky na školách mimo územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (ďalej len „osobitný spôsob školskej dochádzky“).
§ 2
Osobitný spôsob školskej dochádzky
(1)
Osobitným spôsobom školskej dochádzky sa rozumie:
a)
dochádzka do školy so slovenským alebo českým vyučovacím jazykom zriadenej pri česko-slovenskom zastupiteľskom úrade,
b)
dochádzka do školy zriadenej pri zastupiteľskom úrade iného štátu v zahraničí a v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
c)
dochádzka do školy na území cudzieho štátu,
d)
individuálne vyučovanie.
(2)
Do škôl pri česko-slovenských zastupiteľských úradoch v zahraničí sa prednostne zaraďujú žiaci, ktorých rodičia sú česko-slovenskými orgánmi a organizáciami vyslaní do zahraničia na plnenie pracovných úloh.
§ 3
Povoľovanie osobitného spôsobu školskej dochádzky
(1)
Osobitný spôsob školskej dochádzky povoľuje na žiadosť rodiča, alebo iného zákonného zástupcu žiaka, (ďalej len „zákonný zástupca“) riaditeľ školy, na ktorej žiak plní, alebo by mal plniť povinnú školskú dochádzku (ďalej len „kmeňová škola“).
(2)
Zákonný zástupca v žiadosti o povolenie osobitného spôsobu škôlskej dochádzky uvedie meno, priezvisko, rodné číslo a bydlisko žiaka, adresu jeho bydliska v zahraničí, ako aj názov a adresu školy, ktorú bude v zahraničí navštevovať a dĺžku pobytu v zahraničí.
(3)
Zákonný zástupca prihlási žiaka do školy do týždňa a informuje riaditeľa kmeňovej školy o jeho dochádzke do školy do jedného mesiaca od príchodu do krajiny pobytu.
(4)
Ak zákonný zástupca neplní povinnosti vyplývajúce z tejto vyhlášky a nedodržiava podmienky určené v rozhodnutí o osobitnom spôsobe školskej dochádzky, riaditeľ kmeňovej školy rozhodnutie zruší.
§ 4
Učebnice a školské potreby
(1)
Žiakovi, ktorý má povolený osobitný spôsob školskej dochádzky, sa poskytujú na žiadosť zákonného zástupcu učebnice a školské potreby.
(2)
Žiakovi, ktorý plní povinnú školskú dochádzku podľa § 2 ods. 1 písm. a), poskytuje učebnice a školské potreby škola pri česko-slovenskom zastupiteľskom úrade. V ostatných prípadoch učebnice a školské potreby na prípravu žiaka na skúšky poskytuje kmeňová škola.
(3)
Ďalšie náklady, ktoré vzniknú v súvislosti s osobitným spôsobom školskej dochádzky žiaka, sa nehradia zo štátnych prostriedkov.
Skúšky žiakov
§ 5
(1)
Žiaci prvého až štvrtého ročníka základnej školy robia skúšku pred jedným skúšajúcim; určí ho riaditeľ školy spravidla z učiteľov vyučujúcich v príslušnom školskom roku v ročníku, za ktorý bude žiak robiť skúšku. Žiaci piateho až deviateho ročníka robia skúšku pred trojčlennou komisiou, ktorú určí riaditeľ školy.
(2)
Termín skúšky dohodne zákonný zástupca žiaka do 15. mája kalendárneho roka s riaditeľom školy, v ktorej sa bude skúška konať.
(3)
Pred skúškou predloží zákonný zástupca žiaka riaditeľovi školy overený preklad vysvedčenia za príslušný ročník zahraničnej školy do slovenského alebo českého jazyka. Ak vysvedčenie neobsahuje jednoznačné vyjadrenie, že žiak je spôsobilý postúpiť do vyššieho ročníka, predloží zákonný zástupca aj overený preklad potvrdenia zo zahraničnej školy o spôsobilosti žiaka postúpiť do vyššieho ročníka. Ak z vysvedčenia alebo vyjadrenia školy vyplýva, že žiak nie je spôsobilý postúpiť do vyššieho ročníka, žiak za tento školský rok skúšku nerobí a ročník opakuje.
§ 6
(1)
Žiak, ktorý plní povinnú školskú dochádzku podľa § 2 ods. 1 písm. b) a c), robí skúšku na kmeňovej škole alebo na škole pri česko-slovenskom zastupiteľskom úrade z jazyka slovenského, vlastivedy alebo dejepisu a zemepisu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a z povinných predmetov učebného plánu príslušného ročníka základnej školy, ktoré sa na škole v zahraničí nevyučujú.
(2)
Ak žiak bude mať vo vyšších ročníkoch na škole v zahraničí niektoré predmety, ktoré sa na kmeňovej škole vyučujú v nižších ročníkoch, skúšku z týchto predmetov nerobí.
(3)
Žiakovi, ktorý je z jazykových dôvodov na škole v zahraničí v nižšom ročníku ako na kmeňovej škole, riaditeľ na požiadanie zákonného zástupcu umožní urobiť skúšku z povinných predmetov učebného plánu, okrem výtvarnej, hudobnej, telesnej a športovej výchovy a pracovného vyučovania toho ročníka, ktorý by v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike navštevoval. Ak žiak túto skúšku neurobí, zostáva žiakom nižšieho ročníka.
(4)
Žiak, ktorý ukončí na škole v zahraničí v ôsmom ročníku vzdelávanie zodpovedajúce základnému vzdelaniu v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, môže po vykonaní skúšky podľa odseku 1 pokračovať v štúdiu na strednej škole. Ak nepokračuje v štúdiu a nesplnil povinnú školskú dochádzku, navštevuje deviaty ročník základnej školy.
(5)
Žiak, ktorý plní povinnú školskú dochádzku individuálnym vyučovaním, robí skúšku zo všetkých povinných predmetov učebného plánu príslušného ročníka kmeňovej školy, okrem hudobnej, výtvarnej, telesnej a športovej výchovy a pracovného vyučovania.
(6)
V odôvodnených prípadoch riaditeľ kmeňovej školy umožní žiakovi urobiť skúšku za dlhšie časové obdobie, najviac však za dva školské roky. Žiak robí skúšku za posledný ročník, ktorý by mal v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike navštevovať. Ak sa v ročníku, za ktorý skúšku nerobí, vyučuje vlastiveda alebo dejepis a zemepis Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, žiak robí skúšku aj z tohto učiva. Výsledok skúšky sa zaznamená na vysvedčení podľa § 8 ods. 3.
(7)
Ak žiak zo závažných dôvodov nemôže robiť skúšku na kmeňovej škole alebo na škole pri česko-slovenskom zastupiteľskom úrade, môže ju vykonať na inej základnej škole v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike.
(8)
Ak žiak vykonal skúšku na kmeňovej škole, zaznamená riaditeľ jej výsledok v triednom výkaze, prípadne v katalógovom liste a vydá žiakovi vysvedčenie. Ak žiak vykonal skúšku na inej ako kmeňovej škole, vydá riaditeľ tejto školy žiakovi vysvedčenie a výsledok skúšky z jednotlivých predmetov oznámi riaditeľovi kmeňovej školy, ktorých zaznamená v triednom výkaze príslušného ročníka.
§ 7
O výsledku skúšky sa vyhotoví protokol, ktorý podpíše skúšajúci; pri skúške pred komisiou predseda a všetci členovia skúšobnej komisie.
§ 8
(1)
Žiakovi, ktorý urobil úspešne skúšku z predmetov, ktoré sa na škole v zahraničí nevyučujú, sa na vysvedčení uvedie: „Žiak je na tomto vysvedčení klasifikovaný z predmetov, z ktorých nebol klasifikovaný na vysvedčení vydanom v školskom roku ....................... školou ...................................... za ročník ........................“.
(2)
Pri skúškach podľa § 6 ods. 3 a 5 sa na vysvedčení v predmetoch hudobná, výtvarná, telesná a športová výchova a pracovné vyučovanie uvedie: „neklasifikovaný“.
(3)
Ak žiak urobil skúšku podľa § 6 ods. 6, doplní sa vysvedčenie o text: „Žiak vykonal skúšku z .............................................. za .......................... ročník s prospechom .....................................“.
(4)
Na vysvedčení žiakov, ktorí urobili skúšku podľa § 6 sa správanie neklasifikuje.
§ 9
Žiak, ktorý plní osobitným spôsobom školskú dochádzku v poslednom ročníku základnej školy, podáva prihlášku na štúdium na strednej škole podľa osobitného predpisu.1)
Záverečné ustanovenia
§ 10
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 6/1980 Zb. o plnení povinnej školskej dochádzky mimo územia ČSSR v znení vyhlášky č. 152/1984 Zb. o stredných školách.
§ 11
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
1)
Vyhláška MŠ SSR č. 96/1984 Zb. o prijímaní na štúdium na stredných školách. |
Zákon č. 2/1991 Sb. | Zákon č. 2/1991 Sb.
Zákon o kolektivním vyjednávání
Vyhlášeno 31. 1. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 1/1991
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 7 - (1) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášeno sdělení4a) Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnava
* § 7a - Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení podle § 7 odst. 1 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, s výjimkou zaměstnavatele,
* § 8 - Postup při uzavírání kolektivních smluv
* § 9 - Uložení kolektivních smluv a seznámení s jejich obsahem
* § 10 - Kolektivní spory
* Řízení před zprostředkovatelem
* § 11 - (1) Smluvní strany si po dohodě mohou ve sporu zvolit zprostředkovatele. Přijetím žádosti zprostředkovatelem je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. Smluvní strany a zprostředkovatel jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost.
* § 12 - (1) Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem jinak.
* Řízení před rozhodcem
* § 13 - (1) Při neúspěšnosti řízení před zprostředkovatelem smluvní strany mohou po dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu. Přijetím žádosti rozhodcem je řízení před rozhodcem zahájeno. Smluvní strany a rozhodce jsou povinni si vzájemně poskytovat p
* § 14 - (1) Krajský soud zruší nebo změní na návrh smluvní strany rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, jestliže je v rozporu s právními předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5).
* § 15 - (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškami postup při
* Stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy
* § 16 - (1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka.
* § 17 - (1) Stávku ve sporu o uzavření podnikové kolektivní smlouvy vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, jichž se má tato smlouva
* § 18 - (1) Zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávky, ani nesmí být donucován k účasti na stávce.
* § 19 - (1) Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, je povinna poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávky při zabezpečení ochrany zařízení před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím a při zabezpečení nezbytné č
* § 20 - Nezákonná podle tohoto zákona je stávka
* § 21 - Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh směřuje; návrh nemá odkladný účinek. Krajský soud post
* § 22 - Pracovněprávní nároky
* § 23 - Odpovědnost za škodu
* § 24 - Nároky ze sociálního zabezpečení
* § 25 - V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné občany.
* § 26 - Stávka je ukončena, jestliže o tom rozhodla odborová organizace, která stávku vyhlásila nebo rozhodla o jejím zahájení. Ukončení stávky musí odborová organizace bez zbytečného odkladu písemně oznámit zaměstnavateli.
* Výluka
* § 27 - (1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena výluka.
* § 28 - Nezákonná podle tohoto zákona je výluka
* § 29 - Odborová organizace nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti výluky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo příslušný zaměstnavatel, proti němuž tento návrh směřuje; podání tohoto návrhu nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při
* § 30 - (1) Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna výluka, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.16) Nejde-li o nezákonnou výluku, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku.
* § 31 - Výluka je ukončena, jestliže o tom rozhodl zaměstnavatel, který výluku vyhlásil; ukončení výluky bez zbytečného odkladu písemně oznámí odborové organizaci. Ukončení výluky oznámí zaměstnavatel též zaměstnancům, vůči nimž byla výluka uplatněna.
* § 32 - Společné a přechodné ustanovení
* § 33 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 8. 2024 (230/2024 Sb.)
2
ZÁKON
ze dne 4. prosince 1990
o kolektivním vyjednávání
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy.
§ 7
(1)
Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášeno sdělení4a) Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv4b) (dále jen „odvětví“).
(2)
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí podle odstavce 1 se vyhlásí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, pokud je kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřena
a)
organizací zaměstnavatelů, kteří v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, zaměstnávají největší počet zaměstnanců, nebo
b)
příslušným vyšším odborovým orgánem, který v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, jedná za největší počet zaměstnanců.
(3)
Splnění podmínek stanovených v odstavci 2 se posuzuje k poslednímu dni čtvrtletí, za které jsou k dispozici statistické informace podle odstavce 6.
(4)
Návrh na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně (dále jen „návrh“) musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině a musí obsahovat označení kolektivní smlouvy vyššího stupně a odvětví, v němž má být její závaznost rozšířena na další zaměstnavatele. Dále musí obsahovat
a)
seznamy zaměstnavatelů, pro které je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná, a celkový počet jejich zaměstnanců, seznamy zaměstnavatelů, kteří jsou členy ostatních organizací zaměstnavatelů v tomtéž odvětví, celkové počty jejich zaměstnanců a kódy klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv4b), nebo
b)
celkový počet zaměstnanců, za které jedná příslušný vyšší odborový orgán uvedený v odstavci 2 písm. b), to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu, a celkový počet jejich zaměstnanců, a počet zaměstnanců, za které jedná jiný příslušný vyšší odborový orgán, který působí v tomtéž odvětví, to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu, počet jejich zaměstnanců a jejich kód klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv4b).
Smluvní strany připojí k návrhu znění kolektivní smlouvy vyššího stupně v písemné a elektronické podobě.
(5)
Organizace zaměstnavatelů je povinna pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a organizaci zaměstnavatelů, která působí v tomtéž odvětví, na žádost seznam zaměstnavatelů, kteří jsou jejími členy, a celkový počet jejich zaměstnanců. Vyšší odborový orgán je povinen pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a vyššímu odborovému orgánu, který působí v tomtéž odvětví, na žádost celkový počet zaměstnanců, za které jedná, a seznam zaměstnavatelů, u kterých působí příslušná odborová organizace.
(6)
Skutečnosti stanovené v odstavci 4 prokazují smluvní strany statistickými informacemi Českého statistického úřadu o celkovém počtu zaměstnanců a písemnými sděleními podle odstavce 5.
(7)
Pokud návrh nesplňuje náležitosti stanovené v odstavci 4, vyzve Ministerstvo práce a sociálních věcí smluvní strany k odstranění nedostatků, popřípadě k doplnění návrhu a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Zároveň je poučí, že pokud nedostatky neodstraní, popřípadě návrh nedoplní, nebude možné vyhlásit sdělení podle odstavce 1.
(8)
Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou vzít návrh zpět do 15 dnů od jeho doručení. Na náležitosti zpětvzetí návrhu se vztahuje odstavec 4 věta první obdobně.
(9)
Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 a návrh obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí bez zbytečného odkladu, nejdříve však po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 8, sdělení uvedené v odstavci 1 k vyhlášení do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Ve sdělení uvede též místo, kde se lze seznámit s obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost se rozšiřuje na další zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň zašle kolektivní smlouvu vyššího stupně v elektronické podobě Úřadu práce České republiky – krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)4c) a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Krajská pobočka Úřadu práce umožňuje každému, kdo o to požádá, nahlédnout do kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele.
(10)
Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo návrh neobsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, popřípadě jestliže smluvní strany neodstranily ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu, nebo jej nedoplnily, Ministerstvo práce a sociálních věcí písemně vyrozumí smluvní strany, že jejich návrhu nevyhovuje.
§ 7a
Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení podle § 7 odst. 1 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, s výjimkou zaměstnavatele,
a)
který k tomuto dni zaměstnává více než 50 % fyzických osob se zdravotním postižením4e),
b)
který k tomuto dni zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, nebo
c)
u kterého došlo k mimořádné události4f), jejíž následky k tomuto dni trvají.
§ 8
Postup při uzavírání kolektivních smluv
(1)
Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně.
(2)
Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala.
(3)
Smluvní strany jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost, pokud nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.
(4)
Byla-li kolektivní smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo byla-li uzavřena na dobu neurčitou a účastníci si dohodli možnost její změny k určitému datu, nebo došlo-li k její výpovědi, jsou účastníci kolektivní smlouvy povinni nejméně 60 dnů před skončením účinnosti dosavadní kolektivní smlouvy, popřípadě před datem, ke kterému si účastníci dohodli možnost její změny, zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy.
(5)
Smluvní strany mohou v kolektivní smlouvě dohodnout možnost změny kolektivní smlouvy a její rozsah; při této změně se postupuje jako při uzavírání kolektivní smlouvy.
§ 9
Uložení kolektivních smluv a seznámení s jejich obsahem
(1)
Kolektivní smlouvu vyššího stupně a rozhodnutí rozhodce (§ 13), která se jí týkají, je povinna smluvní strana na straně zaměstnavatelů odevzdat k uložení Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně se oznamuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. O oznámení o uložení požádá ministerstvo. Ministerstvo tyto smlouvy bez odkladu po oznámení uložení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zpřístupní na svých internetových stránkách.
(3)
Ministerstvo je povinno na žádost a za stanovený poplatek poskytnout žadateli stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně.
(4)
Smluvní strany jsou povinny uschovávat kolektivní smlouvy a rozhodnutí rozhodců, která se jich týkají, po dobu nejméně pěti let od skončení doby jejich účinnosti.
§ 10
Kolektivní spory
Kolektivní spory podle tohoto zákona jsou spory o uzavření kolektivní smlouvy a spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.
Řízení před zprostředkovatelem
§ 11
(1)
Smluvní strany si po dohodě mohou ve sporu zvolit zprostředkovatele. Přijetím žádosti zprostředkovatelem je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. Smluvní strany a zprostředkovatel jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost.
(2)
Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli, určí zprostředkovatele ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo. Doručením rozhodnutí o určení zprostředkovatele je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. Ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy může být takový návrh podán nejdříve po uplynutí 60 dnů od předložení písemného návrhu na uzavření této smlouvy.
(3)
Zprostředkovatelem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky nebo právnická osoba, pokud souhlasí s výkonem této funkce. Jde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, musí jít o zprostředkovatele zapsaného v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném ministerstvem.
§ 12
(1)
Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem jinak.
(2)
Řízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže spor není vyřešen do 20 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na jiné době.
(3)
Je-li řízení před zprostředkovatelem prohlášeno za neúspěšné, mohou smluvní strany společně požádat ministerstvo o určení zprostředkovatele nového.
(4)
Náklady řízení před zprostředkovatelem hradí každá ze smluvních stran jednou polovinou. Součástí nákladů zprostředkovatele je zejména jeho odměna. Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem o odměně, náleží mu odměna podle prováděcího předpisu.
Řízení před rozhodcem
§ 13
(1)
Při neúspěšnosti řízení před zprostředkovatelem smluvní strany mohou po dohodě písemně požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu. Přijetím žádosti rozhodcem je řízení před rozhodcem zahájeno. Smluvní strany a rozhodce jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost.
(2)
Nedohodnou-li se smluvní strany podle odstavce 1 a jde-li o spor o uzavření kolektivní smlouvy vzniklý na pracovišti, kde je zakázáno stávkovat nebo o spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy, určí rozhodce ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem na návrh kterékoliv ze smluvních stran ministerstvo; doručením rozhodnutí rozhodci je řízení před rozhodcem zahájeno.
(3)
Rozhodcem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky, pokud je zapsána v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném ministerstvem.
(4)
Stejná osoba nesmí být zprostředkovatelem a rozhodcem v témže kolektivním sporu.
(5)
Rozhodce písemně sdělí smluvním stranám rozhodnutí do 15 dnů od zahájení řízení. Rozhodce spor rozhodne v mezích návrhů smluvních stran.
(6)
Doručením rozhodnutí rozhodce smluvním stranám ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je tato smlouva uzavřena.
(7)
Náklady řízení před rozhodci včetně jejich odměny hradí ministerstvo.
§ 14
(1)
Krajský soud zruší nebo změní na návrh smluvní strany rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, jestliže je v rozporu s právními předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5).
(2)
Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí rozhodce může smluvní strana podat do 15 dnů od jeho doručení. Příslušným je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo smluvní strana, proti níž tento návrh směřuje. Při rozhodování postupuje krajský soud podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni; rozhodne však vždy usnesením, proti němuž není přípustné odvolání ani obnova řízení.
(3)
Bylo-li rozhodnutí rozhodce zrušeno, rozhodne o sporu týž rozhodce; nesouhlasí-li s tím alespoň jedna ze smluvních stran, nebo není-li to z jiných důvodů možné, postupuje se podle § 13 odst. 2. Při novém rozhodování je rozhodce vázán právním názorem soudu.
(4)
Nebyl-li podán ve lhůtě uvedené v odstavci 2 návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí rozhodce u soudu, nebo byl-li tento návrh soudem zamítnut, nebo řízení zastaveno, je doručené rozhodnutí rozhodce v právní moci.
(5)
Pravomocné rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy je soudně vykonatelné.5)
§ 15
(1)
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškami postup při
a)
ukládání kolektivních smluv vyššího stupně,
b)
výběru zprostředkovatelů a způsob jejich zápisu do seznamu zprostředkovatelů, jakož i další úpravu řízení před zprostředkovatelem,
c)
výběru rozhodců, způsob ověřování jejich odborných znalostí, jejich zápisu do seznamu rozhodců, jakož i další úpravu řízení před rozhodcem.
(2)
Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou
a)
výši odměny zprostředkovateli a rozhodci,
b)
výši poplatku za poskytnutí stejnopisu kolektivní smlouvy vyššího stupně,
c)
výši a způsob úhrady nákladů řízení před rozhodcem.
Stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy
§ 16
(1)
Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávkastávka.
(2)
StávkouStávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci.
(3)
Solidární stávkouSolidární stávkou se rozumí stávkastávka na podporu požadavků zaměstnanců stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy.
(4)
Za účastníka stávkystávky se po celou dobu jejího trvání považuje zaměstnanec, který s ní souhlasil; zaměstnanec, který se ke stávcestávce připojil, se za jejího účastníka považuje ode dne připojení se ke stávcestávce.
§ 17
(1)
StávkuStávku ve sporu o uzavření podnikové kolektivní smlouvy vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkoustávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávcestávce, jichž se má tato smlouva týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se má tato smlouva týkat.
(2)
StávkuStávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkoustávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávcestávce, jichž se má kolektivní smlouva vyššího stupně týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců, jichž se má kolektivní smlouva vyššího stupně týkat.
(3)
Při vyhlášení a zahájení solidární stávkysolidární stávky se postupuje obdobně podle předchozích odstavců.
(4)
Odborová organizace musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem
a)
kdy bude stávkastávka zahájena,
b)
důvody a cíle stávkystávky,
c)
počet zaměstnanců, kteří se stávkystávky zúčastní, a seznamy pracovišť, která nebudou v době stávkystávky v provozu.
(5)
Zaměstnanci uvedení v § 20 písm. g), h), i), j), k) se pro účely zjištění celkového počtu zaměstnanců nezahrnují, ani se neúčastní hlasování o stávcestávce. O výsledku hlasování musí odborová organizace pořídit zápis.
§ 18
(1)
Zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávkystávky, ani nesmí být donucován k účasti na stávcestávce.
(2)
Odborová organizace, která je oprávněna jednat za účastníky stávkystávky, musí umožňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracoviště zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v přístupu na toto pracoviště a odchodu z něho nebo jim vyhrožovat jakoukoliv újmou; o přerušení práce s nimi mohou pouze jednat.
§ 19
(1)
Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávkystávky, je povinna poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávkystávky při zabezpečení ochrany zařízení před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím a při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení, u jichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních.
(2)
Zaměstnanci, kteří vykonávají práce při zabezpečování činností uvedených v odstavci 1, se řídí pokyny zaměstnavatele.
§ 20
Nezákonná podle tohoto zákona je stávkastávka
a)
které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a 12); to neplatí v případě solidární stávkysolidární stávky (§ 16 odst. 3),
b)
která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem (§ 13 a 14) nebo po uzavření kolektivní smlouvy,
c)
která nebyla vyhlášena nebo zahájena za podmínek stanovených v § 17,
d)
vyhlášená nebo zahájená z jiných důvodů než jsou uvedeny v § 16,
e)
solidární, pokud zaměstnavatel účastníků této stávkystávky zejména s ohledem na hospodářskou návaznost nemůže ovlivnit průběh nebo výsledek stávkystávky zaměstnanců, na podporu jejichž požadavků je solidární stávkasolidární stávka vyhlášena,
f)
v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření,6)
g)
zaměstnanců zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud by stávkoustávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů,
h)
zaměstnanců při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů,
i)
soudců, prokurátorů, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů a zaměstnanců při řízení a zabezpečování letového provozu,
j)
příslušníků sborů požární ochrany, zaměstnanců závodních jednotek požární ochrany a členů záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro příslušná pracoviště7) a zaměstnanců zabezpečujících telekomunikační provoz, pokud by stávkoustávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občana, popřípadě majetku,
k)
zaměstnanců, kteří pracují v oblastech postižených živelními událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány vyhlášena mimořádná opatření.
§ 21
Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávkystávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh směřuje; návrh nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při rozhodování podle ustanovení občanského soudního řádu, upravujících řízení v prvním stupni.
§ 22
Pracovněprávní nároky
(1)
V době účasti na stávcestávce nepřísluší účastníku stávkystávky mzda ani náhrada mzdy.
(2)
Účast na stávcestávce v době před právní mocí rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávkystávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání.
(3)
Účast na stávcestávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávkystávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání.
(4)
Zaměstnanci, který není účastníkem stávkystávky, umožní zaměstnavatel výkon práce. Pokud tento zaměstnanec nemůže v důsledku stávkystávky konat práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku; koná-li práci podle § 19, za kterou přísluší nižší mzda nebo plat, poskytne mu zaměstnavatel doplatek do výše průměrného výdělku8).
§ 23
Odpovědnost za škodu
(1)
Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu stávkystávky odpovídá účastník stávkystávky zaměstnavateli nebo zaměstnavatel účastníku stávkystávky podle občanského zákoníku.9) Jde-li však o škodu, k níž došlo při zabezpečování činnosti podle § 19 odpovídají podle zákoníku práce.10)
(2)
Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkoustávkou účastník stávkystávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníku stávkystávky neodpovídají.
(3)
Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávkystávky, odpovídá podle občanského zákoníku11) zaměstnavateli za škodu, k níž došlo z důvodu neposkytnutí nezbytné součinnosti podle § 19 odst. 1.
(4)
Jestliže soud rozhodl, že stávkastávka je nezákonná, odborová organizace, která stávkustávku vyhlásila, odpovídá podle občanského zákoníku11) zaměstnavateli za škodu, která mu takovou stávkoustávkou vznikla.
§ 24
Nároky ze sociálního zabezpečení
Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi34) a sociálních služeb34a) se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu příjmu z důvodu účasti na stávcestávce.
§ 25
V průběhu stávkystávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky stávkystávky na jejich pracovní místa jiné občany.
§ 26
StávkaStávka je ukončena, jestliže o tom rozhodla odborová organizace, která stávkustávku vyhlásila nebo rozhodla o jejím zahájení. Ukončení stávkystávky musí odborová organizace bez zbytečného odkladu písemně oznámit zaměstnavateli.
Výluka
§ 27
(1)
Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena výlukavýluka.
(2)
VýlukouVýlukou se rozumí částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem.
(3)
Zahájení výlukyvýluky, její rozsah, důvody, cíle a jmenný seznam zaměstnanců, vůči nimž je výlukavýluka uplatněna, musí zaměstnavatel písemně oznámit odborové organizaci alespoň tři pracovní dny předem. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen oznámit výlukuvýluku zaměstnancům, vůči nimž je uplatněna.
§ 28
Nezákonná podle tohoto zákona je výlukavýluka
a)
které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (§ 11 a 12), s výjimkou výlukyvýluky při solidární stávcesolidární stávce,
b)
která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem (§ 13 a 14) nebo po uzavření kolektivní smlouvy,
c)
která nebyla vyhlášena zaměstnavatelem z důvodů a za podmínek stanovených v § 27,
d)
v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření,
e)
vztahující se na zaměstnance zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů,
f)
vztahující se na zaměstnance při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů,
g)
vztahující se na soudce, prokurátory, příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů a zaměstnance při řízení a zabezpečování letového provozu,
h)
vztahující se na příslušníky sborů požární ochrany, zaměstnance závodních jednotek požární ochrany a členy záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro příslušná pracoviště a zaměstnance zabezpečující telekomunikační provoz, pokud by výlukouvýlukou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů, popřípadě majetku,
i)
vztahující se na zaměstnance, kteří pracují v oblastech postižených živelními událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány vyhlášena mimořádná opatření.
§ 29
Odborová organizace nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti výlukyvýluky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo příslušný zaměstnavatel, proti němuž tento návrh směřuje; podání tohoto návrhu nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při rozhodování podle ustanovení občanského soudního řádu, upravujících řízení v prvním stupni.
§ 30
(1)
Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna výlukavýluka, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.16) Nejde-li o nezákonnou výlukuvýluku, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku.
(2)
Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu výlukyvýluky, odpovídá zaměstnanec, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka zaměstnavateli a zaměstnavatel zaměstnanci, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka podle občanského zákoníku.9) Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce výlukouvýlukou zaměstnanec, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka zaměstnavateli a zaměstnavatel zaměstnanci, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka neodpovídají.
(3)
Nároky z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení zaměstnance, vůči němuž byla uplatněna výlukavýluka, se posuzují tak, jako by k výlucevýluce nedošlo. Pro účely důchodového pojištění se při stanovení osobního vyměřovacího základu17) doba výlukyvýluky nezahrnuje do rozhodného období. Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi34) a sociálních služeb34a) se přihlíží k poklesu příjmů z důvodu výlukyvýluky.
§ 31
VýlukaVýluka je ukončena, jestliže o tom rozhodl zaměstnavatel, který výlukuvýluku vyhlásil; ukončení výlukyvýluky bez zbytečného odkladu písemně oznámí odborové organizaci. Ukončení výlukyvýluky oznámí zaměstnavatel též zaměstnancům, vůči nimž byla výlukavýluka uplatněna.
§ 32
Společné a přechodné ustanovení
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona zákoníkem práce.
(2)
Na kolektivní smlouvy uzavřené před účinností tohoto zákona se vztahují ustanovení tohoto zákona; platnost těchto kolektivních smluv končí nejpozději 30. června 1991, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.
§ 33
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
4a)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
4b)
Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
4c)
§ 8 odst. 1 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
4e)
§ 67 zákona č. 435/2004 Sb.
4f)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
5)
§ 274 písm. h) občanského soudního řádu.
6)
§ 46 až 48 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon (úplné znění č. 309/1990 Sb.).
7)
Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 67/1988 Sb., o báňské záchranné službě, a vyhláška Slovenského báňského úřadu č. 69/1988 Sb., o báňské záchranné službě.
8)
§ 40 a 208 zákoníku práce.
9)
§ 420 a násl. občanského zákoníku.
10)
§ 170 a násl. zákoníku práce.
11)
§ 145 a násl. hospodářského zákoníku.
12)
§ 15 odst. 1, § 16 a § 25 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 139 vyhlášky č. 149/1988 Sb.
16)
§ 130 odst. 1 zákoníku práce.
17)
§ 16 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
34a)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 11/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 11/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o súkromných školách
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 3/1991
* § 1 - Základné ustanovenie
* Zriaďovanie a zrušovanie škôl
* § 2 - (1) Súkromné základné školy, súkromné základné umelecké školy, súkromné gymnáziá, súkromné stredné odborné učilištia, súkromné učilištia, súkromné stredné odborné školy a súkromné špeciálne školy (ďalej len „škola“) sa zriaďujú a zrušujú podľa siete ustano
* § 3 - (1) Školu možno zriadiť iba vtedy, ak je zaradená do siete. Návrh na zaradenie do siete predkladá zriaďovateľ ministerstvu školstva alebo ministerstvu zdravotníctva do konca októbra pre nasledujúci školský rok.
* § 4 - (1) Školu možno zrušiť iba vtedy, ak je vyradená zo siete škôl. Zo siete môže byť vyradená
* § 5 - Organizácia vyučovania
* § 6 - Prijímanie žiakov
* § 7 - Formy, priebeh a ukončovanie štúdia
* § 8 - Kontrola výchovy a vzdelávania
* § 9 - Pracovníci škôl
* § 10 - Starostlivosť o bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov
* § 11 - Financovanie škôl
* § 12 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 2. 1991
11
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
zo 6. decembra 1990
o súkromných školách
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky podľa § 57a ods. 3 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. v znení zákona č. 522/1990 Zb. ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenie
Vyhláška upravuje zriaďovanie, zrušovanie a finančné zabezpečenie súkromných škôl a organizáciu vyučovania v súkromných školách.
Zriaďovanie a zrušovanie škôl
§ 2
(1)
Súkromné základné školy, súkromné základné umelecké školy, súkromné gymnáziá, súkromné stredné odborné učilištia, súkromné učilištia, súkromné stredné odborné školy a súkromné špeciálne školy (ďalej len „škola“) sa zriaďujú a zrušujú podľa siete ustanovenej Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky1) (ďalej len „ministerstvo školstva“), ak ide o súkromné zdravotnícke školy Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky2) (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“).
(2)
Zriaďovatelom školy môže byť fyzická alebo právnická osoba Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky alebo cudzieho štátu. Na zriadenie školy fyzickou alebo právnickou osobou cudzieho štátu treba osobitný súhlas ministerstva školstva alebo ministerstva zdravotníctva.
§ 3
(1)
Školu možno zriadiť iba vtedy, ak je zaradená do siete. Návrh na zaradenie do siete predkladá zriaďovateľ ministerstvu školstva alebo ministerstvu zdravotníctva do konca októbra pre nasledujúci školský rok.
(2)
Návrh na zaradenie školy do siete obsahuje:
a)
druh, typ, názov a adresu školy,
b)
názov zriaďovateľa školy a jeho adresu,
c)
školský rok, v ktorom sa začne vyučovanie,
d)
meno a priezvisko osoby poverenej riadením školy a doklad o jej odbornej a pedagogickej spôsobilosti,
e)
doklady o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov, ktorí budú na škole pôsobiť,
f)
študijné a učebné odbory, ak ide o strednú školu,
g)
učebné plány a učebné osnovy jednotlivých vyučovacích predmetov všetkých ročníkov, pravidlá hodnotenia a klasifikácie, ak škola nebude používať pravidlá platné pre štátne školy,
h)
doklad o zabezpečení priestorov, ich materiálno-technickom vybavení pre výchovnovzdelávaciu činnosť, potvrdenie príslušného hygienika a bezpečnostného technika,
ch)
doklad o finančnom zabezpečení činnosti školy.
(3)
Ministerstvo školstva alebo ministerstvo zdravotníctva do 30 dní rozhodne o zaradení školy do siete pre nasledujúci školský rok.
§ 4
(1)
Školu možno zrušiť iba vtedy, ak je vyradená zo siete škôl. Zo siete môže byť vyradená
a)
na základe rozhodnutia zriaďovateľa,
b)
z podnetu orgánu štátnej správy v školstve pre nedostatky vo výchovnovzdelávacej práci, v personálnom alebo materiálnom vybavení školy.
(2)
Návrh na vyradenie školy zo siete obsahuje
a)
dôvod vyradenia zo siete,
b)
informáciu o zabezpečení výchovy a vzdelávania žiakov po zrušení školy.
(3)
Ministerstvo školstva alebo ministerstvo zdravotníctva rozhodne o vyradení školy zo siete do 30 dní od podania návrhu. Po vyradení školy zo siete ministerstvo školstva zabezpečí výchovu a vzdelávanie žiakov, ktorí plnia povinnú školskú dochádzku.
§ 5
Organizácia vyučovania
(1)
Na školách sa vyučuje podľa učebných plánov a učebných osnov vydaných zriaďovateľom školy so súhlasom ministerstva školstva, ak ide o zdravotnícke školy so súhlasom ministerstva zdravotníctva.
(2)
Sústavu študijných odborov a učebných odborov určuje zriaďovateľ školy so súhlasom ministerstva školstva, ak ide o zdravotnícke školy so súhlasom ministerstva zdravotníctva.
(3)
Rozsah a obsah štúdia na jednotlivých druhoch škôl musí zodpovedať rozsahu štúdia potrebného na získanie stupňa vzdelania, ktoré poskytujú štátne školy tohto istého druhu.
(4)
Školy môžu pri výchove a vzdelávaní používať okrem učebníc a učebných textov uvedených v zozname vydanom ministerstvom školstva a ministerstvom zdravotníctva aj iné učebnice alebo učebné texty.
(5)
Dĺžka plnenia povinnej školskej dochádzky žiakov súkromných škôl je rovnaká ako žiakov štátnych škôl.
(6)
Školský rok na školách začína 1. septembrom bežného roka a končí 31. augustom nasledujúceho roka. Člení sa na obdobie školského vyučovania a na obdobie školských prázdnin.3) Dĺžku a obdobie školských prázdnin určuje ministerstvo školstva.4)
§ 6
Prijímanie žiakov
(1)
Na dochádzku do základných škôl prihlasujú žiakov ich zákonní zástupcovia.
(2)
Na štúdium na stredné školy si uchádzači podávajú prihlášku; ak nie sú plnoletí, s vyjadrením zákonného zástupcu.
(3)
O prijatí žiakov na školu rozhoduje riaditeľ školy. Pri rozhodovaní postupuje podľa osobitných predpisov.5)
§ 7
Formy, priebeh a ukončovanie štúdia
Formy, priebeh a ukončovanie štúdia na školách upravujú osobitné predpisy.6)
§ 8
Kontrola výchovy a vzdelávania
Kontrolu úrovne a výsledkov výchovy a vzdelávania a materiálno-technických podmienok na školách vykonáva školská inšpekcia.7)
§ 9
Pracovníci škôl
(1)
Na školách vyučujú pedagogickí pracovníci, ktorí majú odbornú a pedagogickú spôsobilosť na vyučovanie všeobecnovzdelávacích a odborných predmetov určenú osobitným predpisom.8)
(2)
Škola plní úlohy organizácie vyplývajúce z pracovnoprávnych vzťahov pre všetkých pracovníkov školy.
(3)
Riaditeľom, učiteľom a ostatným pedagogickým pracovníkom poskytujú odbornú pomoc a organizujú ďalšie vzdelávanie zariadenia pre ďalšie vzdelávanie pedagogických pracovníkov.9)
§ 10
Starostlivosť o bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov
(1)
Školy zaisťujú bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov pri činnostiach, ktoré priamo súvisia s výchovou a vzdelávaním a ochranu žiakov pred rizikom porúch zdravého vývoja. Sústavne utvárajú podmienky pre bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov, zabezpečujú komplexnú hygienickú starostlivosť a zodpovedajú za ochranu zdravia pri všetkých činnostiach súvisiacich s výchovnovzdelávacím procesom.
(2)
Všetky zásadné rozhodnutia o režime žiakov a o podmienkach práce školy prerokuje riaditeľ školy s príslušným školským lekárom a hygienikom.
§ 11
Financovanie škôl
Školy sú financované
a)
zo štátneho rozpočtu,
b)
z vlastných zdrojov získaných vlastnou činnosťou školy (zápisné, školné). Výšku zápisného a školného určí zriaďovateľ školy v súčinnosti so zákonnými zástupcami žiakov tak, aby boli kryté prevádzkové a rozvojové výdavky školy, vrátane mzdových prostriedkov,
c)
z ďalších prostriedkov, dary, príspevky a nadácie fyzických alebo právnických osôb Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky alebo cudzieho štátu.
§ 12
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. februárom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
1)
§ 10 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb.
§ 6 ods. 3 písm. a) zákona SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
2)
§ 57 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
3)
§ 38 ods. 1 školského zákona.
4)
§ 2 vyhlášky MŠ SSR č. 37/1988 Zb. o organizácii školského roka na základných školách, stredných školách a školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
5)
§ 19 školského zákona.
6)
Vyhláška MŠ SSR č. 152/1984 Zb. o stredných školách v znení vyhlášky č. 80/1986 Zb. a vyhlášky č. 25/1990 Zb.
Vyhláška MŠ SSR č. 143/1984 Zb. o základných školách v znení vyhlášky č. 409/1990 Zb.
Vyhláška MŠ SSR č. 38/1987 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v osobitných odborných učilištiach v znení vyhlášky č. 41/1990 Zb.
7)
§ 8 zákona SNR č. 542/1990 Zb.
8)
Vyhláška MŠ SSR č. 64/1985 Zb. o odbornej a pedagogickej spôsobilosti pedagogických pracovníkov.
9)
§ 37, 37a a § 38 zákona SNR č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 51/1984 Zb.). |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 13/1991 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 13/1991 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 4/1991
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto nařízením a ustanovením zákonnéh
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 2. 1991
13
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky,
ze dne 20. prosince 1990,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje k provedení zákoníku práce (dále jen „zákoník“):
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 odst. 3 písm. a) a c) zní:
„a)
absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci; absolventem se rozumí pracovník, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou organizace podle § 127 odst. 2 zákoníku omluvila nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek.
b)
občany, které je organizace podle zváštního předpisu povinna přijmout do pracovního poměru.“.
2.
V § 5 odst. 1 ve větě druhé se za slovo „nemohou“ vkládá slovo „vůči“ a slova „ukládat kárná opatření a“ se vypouštějí.
3.
§ 7 včetně nadpisu se vypouští.
4.
V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „nepřesahující souvisle sedm kalendářních dnů“ nahrazují slovy „kratší než jeden měsíc“, písmeno c) se vypouští a v písmenu g) se za slova „sjednaného mezi občany“ připojují slova „k poskytování služeb pro osobní potřebu (§ 269 odst. 1 zákoníku)“.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).
5.
V § 8 odst. 4 se slova „výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu“ nahrazují slovy „družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah“.
6.
V § 9 odst. 1 a 2 se slova „výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu“ nahrazují slovy „družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah“.
7.
Nadpis nad § 10, § 10 a 11 včetně nadpisů se vypouštějí.
8.
Nadpis pod § 12 zní:
„Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami“.
9.
§ 12 odst. 1 se vypouští a zrušuje se číslování odstavců.
10.
V § 19 odst. 2 v první větě se slova „krátí organizace pracovníku dovolenou“ nahrazují slovy „může organizace pracovníku krátit dovolenou“.
11.
V § 19 odst. 5 se slovo „krátí“ nahrazuje slovy „může krátit“.
12.
V § 21 odst. 3 se slovo „mateřského“ nahrazuje slovem „rodičovského“.
13.
§ 22 odst. 2 zní:
„(2)
Výkonem veřejné funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady a soudce z lidu.“.
14.
V § 22 odst. 3 se vypouštějí slova „národního výboru nebo jeho zařízení“ a za slova „státního orgánu“ se vkládají slova „nebo orgánu obce,“.
15.
V § 23 se vypouštějí slova „přímo národní výbor“ a za slova „státní orgán“ se vkládají slova „nebo orgán obce,“.
16.
§ 24 odst. 2 zní:
„(2)
Za dobu zameškanou účastí na jednání soudu, jiného státního orgánu nebo orgánu obce, nepřísluší pracovníku náhrada mzdy od organizace, ani od tohoto orgánu, šlo-li o jednání výhradně v jeho osobním zájmu nebo dal-li k němu pracovník sám podnět svým zaviněním.“.
17.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
(1)
Při krátkodobém uvolnění pracovníka pro překážky v práci z důvodu obecného zájmu je organizace, pro kterou byl pracovník v době krátkodobého uvolnění činný, popřípadě z jejíhož podnětu nebo v jejímž zájmu byl uvolněn, povinna uhradit organizaci, u níž byl pracovník v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy za dobu uvolnění, pokud se organizace nedohodly na upuštění od úhrady, popřípadě pokud zákon nestanoví jinak.
(2)
Hradí se náhrada mzdy za dobu nezbytně nutného pracovního volna, kterou uvolňující organizace poskytla pracovníku podle právního předpisu;6) neuhrazuje se náhrada mzdy poskytnutá podle kolektivní smlouvy nad rozsah stanovený právním předpisem.7)
(3)
Neuhrazuje se náhrada mzdy poskytnutá při výkonu činnosti soudce z lidu, při odběru krve a při aferezi, při odběru dalších biologických materiálů a při činnosti bezprostředně souvisící s plněním úkolů organizace, u níž je pracovník v pracovním poměru.“.
18.
Nadpis nad § 25 zní:
„Služba v ozbrojených silách a civilní služba“.
19.
V § 26 odst. 1 se za slova „ke službě v ozbrojených silách“ vkládají slova „nebo do civilní služby“.
20.
V § 26 odst. 2 se v první větě za slova službu v ozbrojených silách" vkládají slova „nebo civilní službu“.
21.
V § 26 odst. 3 se za slova „služby v ozbrojených silách“ vkládají slova „nebo z civilní služby“.
22.
V § 26 odst. 5 se v první větě za slova „službu v ozbrojených silách“ vkládají slova „nebo civilní služby“.
23.
V § 27 odst. 1 se za slova „vojenské základní (náhradní) služby“ vkládají slova „a při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení“.
24.
§ 28 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Pracovníku, který je povinen podle zvláštního předpisu8) pokračovat v prodeji základních potravin, je organizace, u které je dosud v pracovním poměru, povinna k tomuto účelu poskytnout nezbytné pracovní volno bez náhrady mzdy, nejdéle však po dobu tří měsíců.“.
25.
§ 29 odst. 1 zní:
„(1)
Náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu zameškanou pro důležitou osobní překážku v práci uvedenou v příloze k tomuto nařízení poskytuje organizace pracovníku v případech, v rozsahu a za podmínek stanovených v této příloze; domáckým pracovníkům ji poskytne jen v případech, v rozsahu a za podmínek stanovených v bodech č. 4, 5 a 6 této přílohy.“.
26.
V § 30 odst. 2 druhá věta zní: „Má-li pracovník nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy, je organizace povinna mu umožnit napracování zameškané doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.“.
27.
V § 30 odst. 3 se za slova „vojenské základní (náhradní) služby“ vkládají slova „nebo civilní služby“.
28.
V § 37 odst. 4 se v druhé větě slova „ideové a odborné připravenosti pracovníků“nahrazují slovy „jejich odborné připravenosti“.
29.
V § 39 odst. 1 se slova „nebo zvláštního odborného učiliště“ nahrazují slovy „odborného učiliště nebo učiliště“.
30.
V § 39 odst. 2 se za slova „základních škol“ vkládají slova „základních uměleckých škol“ a slova „národní výbor, který školu nebo školské zařízení“ se nahrazují slovy „příslušná škola, popřípadě orgán, který školu“.
31.
§ 39 odst. 3 zní:
„(3)
Za škodu, která vznikla žákům středních škol nebo odborných učilišť a učilišť, při teoretickém vyučování, při praktickém vyučování, při výchově mimo vyučování a při výchově žáků ve školských zařízeních nebo v přímé souvislosti s nimi odpovídá
a)
žákům středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, která jsou vnitřní organizační jednotkou organizace, příslušná organizace,
b)
žákům středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, která jsou právnickými osobami, příslušné učiliště; za škodu, ke které došlo ve středisku praktického vyučování, které je právnickou osobou, příslušné středisko,
c)
žákům gymnázií a středních odborných škol, pokud ke škodě došlo při teoretickém vyučování, při praktickém vyučování ve škole, při výchově mimo vyučování nebo v přímé souvislosti s nimi, příslušná škola; pokud ke škodě došlo při praktickém vyučování v organizaci nebo v přímé souvislosti s ním, ta organizace, v níž se vyučování uskutečňovalo.“.
32.
V § 41 odst. 2 se v první větě slova „národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu státní správy nebo orgánu obce“ a v druhé větě se slova „národní výbor.“ nahrazují slovy „orgán státní správy nebo orgán obce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.“.
33.
V § 41 odst. 3 se v první větě slova „národním výborem“ nahrazují slovem „obcí“ a v závěru této věty se vypouští slovo „jednotném“.
34.
V § 41 odst. 5 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
35.
V § 45 se vypouští druhá věta.
36.
V § 47 odst. 2 se slova „zvláštním odborném učilišti“ nahrazují slovy „odborném učilišti, učilišti“.
37.
§ 50 písm. a) zní:
„a)
příležitostné komparsové a příležitostné pomocné manuální práce pro film, televizi a rozhlas,“.
38.
V § 51 písm. b) se slova „národním výborem k realizaci volebních programů Národní fronty k zvelebování měst a“ nahrazují slovy „obcemi k zvelebování“.
39.
Nadpis nad § 52 a § 52 až 54 se vypouštějí.
40.
V § 55 odst. 2 se za slova „vojenské základní (náhradní) služby“ vkládají slova „,civilní služby místo této služby“.
41.
Příloha k nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, včetně nadpisu zní:
„DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI, PŘI NICHŽ SE POSKYTUJE PRACOVNÍ VOLNO
Organizace je povinna poskytnout pracovníku pracovní volno v případech, za podmínek a v rozsahu dále uvedeném:
1.
Vyšetření nebo ošetření pracovníka ve zdravotnickém zařízení
Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
2.
Narození dítěte manželce (družce) pracovníka
Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět.
3.
Doprovod
a)
rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Má-li pracovník nárok na podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění (zabezpečení), nepřísluší mu náhrada mzdy;
b)
zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy. Pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce.
4.
Úmrtí rodinného příslušníka
Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na
a)
dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
b)
jeden den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence pracovníka, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence pracovníka, a na další den, jestliže pracovník obstarává pohřeb těchto osob,
c)
nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka pracovníka nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s pracovníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže pracovník obstarává pohřeb těchto osob.
5.
Vlastní svatba, svatba dětí a rodičů
Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na jeden den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy při svatbě rodiče.
6.
Přestěhování pracovníka, který má vlastní bytové zařízení
Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den při stěhování v téže obci a při stěhování do jiné obce nejvýše na dva dny; jde-li o stěhování v zájmu organizace, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy.
7.
Nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních protředků
Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li pracovník dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
8.
Znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, kterého používá pracovník těžce postižený na zdraví
Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne pracovníku těžce postiženému na zdraví na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den.
9.
Vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru
Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půl den v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době (§ 45 odst. 1 zákoníku). Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy při skončení pracovního poměru výpovědí danou organizací nebo dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d) zákoníku. Pracovní volno lze se souhlasem organizace slučovat.
10.
Delegace pracovníků na pohřeb spolupracovníka
Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu členům delegace pracovníků, které určí příslušný odborový orgán v dohodě s organizací.“.
Čl. II
Předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto nařízením a ustanovením zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 362/1990 Sb., o rozšíření okruhu vedoucích funkcí obsazovaných jmenováním.
Čl. III
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Čalfa v. r.
6)
§ 124 odst. 2 a § 275 zákoníku práce.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/1988 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.
7)
§ 124 odst. 5 zákoníku práce.
8)
§ 17 odst. 2 a 3 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 16/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 16/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 4/1991
* ČÁST PRVNÍ - VÝBĚR ZPROSTŘEDKOVATELŮ A ROZHODCŮ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - SEZNAMY ZPROSTŘEDKOVATELŮ A ROZHODCŮ (§ 2 — § 7)
* ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ PŘED ZPROSTŘEDKOVATELEM A ŘÍZENÍ PŘED ROZHODCEM (§ 8 — § 11)
* ČÁST ČTVRTÁ - UKLÁDÁNÍ KOLEKTIVNÍCH SMLUV VYŠŠÍHO STUPNĚ (§ 12 — § 13)
* ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 14 — § 14)
Aktuální znění od 1. 2. 1991
16
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 3. ledna 1991
o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky podle § 15 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, stanoví:
ČÁST PRVNÍ
VÝBĚR ZPROSTŘEDKOVATELŮ A ROZHODCŮ
§ 1
(1)
Výběr fyzických a právnických osob ke zprostředkovatelské činnosti provádí ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ministerstvo“) na návrh zejména odborových orgánů a organizací zaměstnavatelů, nebo bez návrhu.
(2)
Obdobně se postupuje při výběru fyzických osob pro činnost rozhodců.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje též na zařazení zahraničních fyzických a právnických osob do seznamu zprostředkovatelů.
ČÁST DRUHÁ
SEZNAMY ZPROSTŘEDKOVATELŮ A ROZHODCŮ
§ 2
(1)
Do seznamu zprostředkovatelů může být zapsána fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v zákoně o kolektivním vyjednávání1) a která:
a)
je bezúhonná,
b)
má ukončené vysokoškolské vzdělání zpravidla právnického nebo ekonomického směru,
c)
má osobní vlastnosti, které dávají předpoklady pro řádné a nestranné vykonávání činnosti zprostředkovatele.
(2)
Do seznamu zprostředkovatelů může být zapsána právnická osoba vybraná podle § 1, jestliže předmětem její činnosti je výzkumná, poradenská nebo organizátorská činnost, zejména v pracovněprávních, mzdových nebo sociálních věcech, a jestliže má pracovníky vhodné pro činnost zprostředkovatele, kteří splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a s výkonem činnosti zprostředkovatele souhlasí.2)
(3)
Zápis do seznamu zprostředkovatelů se provádí na dobu tří let.
(4)
Zápis do seznamu zprostředkovatelů schvaluje ministr práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ministr“).
§ 3
(1)
Do seznamu rozhodců může být zapsána fyzická osoba vybraná podle § 1, která splňuje podmínky stanovené v zákoně o kolektivním vyjednávání3) a podmínky uvedené v § 2 odst. 1.
(2)
Fyzická osoba může být zapsána do seznamu rozhodců jen tehdy, jestliže se úspěšně podrobila ověření svých odborných znalostí, zejména z pracovněprávní, mzdové a sociální oblasti.
§ 4
(1)
Odborné znalosti fyzických osob pro činnost rozhodce ověřuje ministerstvo; za tímto účelem zřizuje ministr jako svůj poradní orgán komisi.
(2)
Komise ověřuje odborné znalosti fyzických osob uvažovaných pro činnost rozhodce zpravidla osobním pohovorem.
(3)
Předsedu komise a její členy jmenuje s jejich souhlasem a odvolává ministr.
(4)
O výsledku ověření odborných znalostí fyzických osob pro činnost rozhodce vypracuje komise záznam, v němž uvede, zda fyzická osoba je způsobilá vykonávat činnost rozhodce.
(5)
Zápis do seznamu rozhodců schvaluje na základě návrhu komise ministr.
(6)
Ověření odborných znalostí fyzických osob pro činnost rozhodce se opakuje po třech letech.
§ 5
(1)
Ze seznamu ministerstvo vyškrtne zprostředkovatele, jestliže:
a)
neplní podmínky uvedené v § 2,
b)
o to požádá,
c)
fyzická osoba zemře nebo právnická osoba zanikne,
d)
dlouhodobě a bezdůvodně nevykonává zprostředkovatelskou činnost.
(2)
Ze seznamu vyškrte též zprostředkovatele, který před uplynutím doby stanovené v § 2 odst. 3 nepožádá o opětné zapsání do seznamu zprostředkovatelů.
(3)
Ze seznamu ministerstvo vyškrtne rozhodce, jestliže:
a)
neplní podmínky uvedené v § 3,
b)
nevykonal úspěšně ověření odborných znalostí (§ 4 odst. 6),
c)
o to požádá,
d)
zemře,
e)
dlouhodobě a bezdůvodně nevykonává rozhodcovskou činnost.
§ 6
Zprostředkovateli nebo rozhodci ministerstvo písemně oznámí zápis do seznamu zprostředkovatelů nebo rozhodců a vyškrtnutí z něj, jakož i výsledek ověření odborných znalostí rozhodce.
§ 7
Fyzická osoba zapsaná do seznamu zprostředkovatelů nebo do seznamu rozhodců může odmítnout určení ministerstva k výkonu činnosti zprostředkovatele nebo rozhodce v konkrétním sporu jen v případě, že namítne z vážných důvodů do sedmi dnů svoji podjatost. V takovém případě ministerstvo určí bez zbytečného odkladu jiného zprostředkovatele nebo rozhodce.
ČÁST TŘETÍ
ŘÍZENÍ PŘED ZPROSTŘEDKOVATELEM A ŘÍZENÍ PŘED ROZHODCEM
§ 8
(1)
Žádost o řešení sporu zprostředkovatelem nebo rozhodcem se předkládá písemně. V žádosti musí být přesně vymezen předmět sporu a uveden předchozí postup při jeho řešení, doložený písemnými materiály; k žádosti musí být též připojeno písemné stanovisko druhé smluvní strany. Všechny písemné materiály se předávají zprostředkovateli nebo rozhodci ve dvojím vyhotovení.
(2)
Smluvní strany4) jsou povinny si poskytovat při zprostředkování nebo rozhodování sporu potřebnou součinnost.
§ 9
(1)
Seznámení s předmětem sporu podle zákona o kolektivním vyjednávání5) zahrnuje převzetí písemných podkladů potřebných pro řešení sporu.
(2)
O seznámení s předmětem sporu a o přijetí žádosti o rozhodnutí ve sporu sepisují smluvní strany a zprostředkovatel nebo rozhodce zápis. Jeho součástí může být i dohoda o odměně zprostředkovatele.6)
§ 10
Návrh zprostředkovatele na řešení sporu7) a rozhodnutí rozhodce8) musí obsahovat:
a)
přesné označení smluvních stran,
b)
skutečnosti, o kterých se nemohou smluvní strany dohodnout,
c)
názor zprostředkovatele nebo výrok rozhodce,
d)
odůvodnění,
e)
datum,
f)
jméno a podpis.
§ 11
Činnost zprostředkovatele nebo rozhodce je nezastupitelná.
ČÁST ČTVRTÁ
UKLÁDÁNÍ KOLEKTIVNÍCH SMLUV VYŠŠÍHO STUPNĚ
§ 12
(1)
Smluvní strana na straně zaměstnavatele9) je povinna odevzdat kolektivní smlouvu vyššího stupně doručením jejího textu do 14 dnů od jejího uzavření ministerstvu. Obdobně se postupuje i při změně kolektivní smlouvy vyššího stupně.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje i pokud jde o rozhodnutí rozhodce týkající se kolektivní smlouvy vyššího stupně.
§ 13
Kolektivní smlouvy vyššího stupně ukládá ministerstvo podle smluvních stran a podle data uzavření. Rozhodnutí rozhodce se připojují k příslušné kolektivní smlouvě vyššího stupně.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 14
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r.
1)
§ 11 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
2)
§ 29 a § 36 odst. 1 zákoníku práce.
3)
§ 13 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb.
4)
§ 3 zákona č. 2/1991 Sb.
5)
§ 12 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb.
6)
§ 12 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb.
7)
§ 12 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb.
8)
§ 13 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb.
9)
§ 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 7/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1991
25
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 10. ledna 1991,
kterým se mění zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, se mění takto:
V § 8 odst. 5 se slovo „rozpočtovými“ nahrazuje slovem „příspěvkovými“.
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 31/1991 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 31/1991 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 66/1989 Zb. na zaistenie bezpečnosti technických zariadení v jadrovej energetike
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 7/1991
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 2. 1991
31
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce
zo 7. januára 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 66/1989 Zb. na zaistenie bezpečnosti technických zariadení v jadrovej energetike
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 66/1989 Zb. na zaistenie bezpečnosti technických zariadení v jadrovej energetike sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa za slova „a dovoze“ vkladajú slová „vyhradených technických“.
2.
V § 1 ods. 2 sa vypúšťa písmeno d). Doterajšie písmeno e) sa označuje ako písmeno d).
3.
§ 2 ods. 1 včítane odkazov2) až5) znie:
„(1)
Stavebník je povinný predložiť príslušnému orgánu štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce (ďalej len „orgán dozoru“)2)
a)
návrh zadania stavby,3) 30 dní pred podaním návrhu na vydanie územného rozhodnutia,
b)
projekt stavby,4) 30 dní pred podaním žiadosti o stavebné povolenie,
c)
dokumentáciu skutočného vyhotovenia stavby,4a) vyžiadanú orgánom dozoru,
d)
predprevádzkovú bezpečnostnú správu5) a program uvádzania zariadení do prevádzky, 3 mesiace pred prvým zavážaním paliva do reaktora,
e)
doklady o vykonanej evidencii zariadení podľa § 12, 30 dní pred podaním návrhu na vydanie kolaudačného rozhodnutia.5)
2)
Zákon č. 174/1968 Zb.
Úprava Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 2638 z 8. 8. 1980, ktorou sa vyhradzuje výkon štátneho odborného dozoru nad jadrovoenergetickými zariadeniami, registrovaná v čiastke 38/1980 Zbierky zákonov.
3)
§ 3 ods. 4 vyhlášky Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.
4)
§ 4 vyhlášky č. 43/1990 Zb.
4a)
§ 7 vyhlášky č. 43/1990 Zb.
5)
§ 39 vyhlášky č. 85/1976 Zb.
4.
§ 3 písm. f) sa vypúšťa. Doterajšie písmená g), h) a i) sa označujú ako písmená f), g) a h).
5.
V § 3 písm. g) sa vypúšťajú slová „a vyhotovenie stavebnej elektroinštalácie“.
6.
V § 4 ods. 1 sa slová „úvodného projektu“ nahrádzajú slovami „projektu stavby4)“.
7.
V § 4 ods. 2 sa vypúšťajú slová „v nadväznosti na spracovanie ďalšieho postupu projektovej dokumentácie.“.
8.
V § 5 ods. 1 sa vypúšťajú slová „montovať, rekonštruovať a opravovať zariadenia uvedené v § 1 ods. 2 písm. d),“.
9.
V § 6 ods. 2 písmená b) a c) znejú:
„b)
výsledky výpočtov (pevnostné) a dôležité technické údaje vypracované podľa príslušných technických noriem, technických podmienok, prípadne nových poznatkov vedy a techniky, ak sa zainteresované organizácie nedohodnú s orgánom dozoru inak,
c)
výsledky výpočtov a dôležité technické údaje o parametroch poistných zariadení (druh, veľkosť, priepustnosť, umiestnenie a pod.),“.
10.
§ 7 ods. 1 písm. b) sa vypúšťa.
11.
§ 8 ods. 3 písm. a) bod 8 a ods. 4 sa vypúšťa.
12.
§ 10 ods. 1 úvodná časť znie:
„(1)
Vykonávať skúšky zariadení podľa § 7, potvrdzovať sprievodnú technickú dokumentáciu podľa § 7, 8 a 14, vykonávať skúšky a revízie prevádzkových zariadení podľa § 14 a 15 môžu len pracovníci, ktorých na túto činnosť organizácia určila a ktorí majú“.
13.
§ 10 ods. 2 písm. b) sa vypúšťa.
14.
§ 14 ods. 1 písm. a), b) a c) sa nahrádza novým odsekom, ktorý znie:
„(1)
Organizácia zodpovedná za bezpečnú prevádzku zariadenia predkladá orgánu dozoru rozbor vzniknutých porúch za uplynulý mesiac s uvedením vykonaných opatrení, a to do 15. dňa nasledujúceho mesiaca.“.
15.
§ 14 ods. 2 písm. c) sa vypúšťa.
16.
§ 15 ods. 3 sa vypúšťa.
17.
V § 17 ods. 1 písm. g) sa vypúšťa slovo „úspešného“.
18.
§ 19 ods. 1 znie:
„(1)
Oprávnenia k činnostiam podľa § 5 a osvedčenia k činnostiam podľa § 10 vydané pred účinnosťou tejto vyhlášky zostávajú v platnosti.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda:
Ing. Smorádek v. r. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 44/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 44/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Zb. o odmenách a náhradach advokátov za poskytovanie právnej pomoci
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 9/1991
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 2. 1991
44
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 10. januára 1991,
ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Zb. o odmenách a náhradách advokátov za poskytovanie právnej pomoci
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 51 zákona Slovenskej národnej rady č. 132/1990 Zb. o advokácii ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Zb. o odmenách a náhradách advokátov za poskytovanie právnej pomoci sa dopĺňa takto:
§ 15 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Za prevzatie obhajoby a za každý ďalší úkon právnej pomoci vo veciach, v ktorých súd prvého stupňa rozhoduje na neverejnom zasadnutí, patrí odmena vo výške 100 Kčs; k sadzbám tarifnej odmeny podľa odseku 1 sa neprihliada.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Doc. JUDr. Košta CSc. v. r. |
Zákon č. 47/1991 Sb. | Zákon č. 47/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 10/1991
* Čl. I - Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - (1) Plnění podle § 27 zákona č. 119/1990 Sb., která již byla vyplacena, se započtou na jednorázovou náhradu podle tohoto ustanovení, ve znění čl. I bodu 19 tohoto zákona.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 3. 1991
47
ZÁKON
ze dne 30. ledna 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Účel zákona
(1)
Účelem zákona je zrušit odsuzující soudní rozhodnutí za činy, které v rozporu s principy demokratické společnosti respektující občanská politická práva a svobody zaručené ústavou a vyjádřené v mezinárodních dokumentech a mezinárodních právních normách zákon označoval za trestné, umožnit rychlé přezkoumání případů osob takto protiprávně odsouzených v důsledku porušování zákonnosti na úseku trestního řízení, odstranit nepřiměřené tvrdosti v používání represe, zabezpečit neprávem odsouzeným osobám společenskou rehabilitaci a přiměřené hmotné odškodnění a umožnit ze zjištěných nezákonností vyvodit důsledky proti osobám, které platné zákony vědomě nebo hrubě porušovaly.
(2)
Činy, které směřovaly k uplatnění práv a svobod občanů zaručených ústavou a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v navazujících mezinárodních paktech o občanských a politických právech, byly československými trestními zákony prohlášeny za trestné v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodnímu právu odporovalo také jejich trestní stíhání a trestání.“.
2.
§ 2 odst. 1 se doplňuje písmeny g) a h), která zní:
„g)
podle § 153, 155, 156 a 157 zákonného článku V trestního zákona o zločinech a přečinech z roku 1878, pro zločiny vzpoury, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody;
h)
podle § 2 a 4 zákonného článku XL z roku 1914 o trestní ochraně úřadů, pro trestné činy shluknutí, spáchané ve vztahu k ochraně náboženské svobody“.
3.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
Rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je odsouzený účasten rehabilitace, učiní soud i bez návrhu. Vztahuje-li se rehabilitace podle odstavce 1 jen na některý z trestných činů, za nějž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví soud podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za trestné činy rehabilitací nedotčené nebo od stanovení přiměřeného trestu upustí. Jinak trestní stíhání zastaví.“.
4.
§ 2 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Byla-li rozhodnutí vydaná v původním řízení, jakož i všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující zrušena v plném rozsahu, může stížnost podat jen prokurátor.“.
5.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Proti rozhodnutí podle § 2 odst. 2 může prokurátor ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho oznámení podat námitky zejména, jestliže:
a)
skutek, který je předmětem rozhodnutí, měl být posouzen podle jiného ustanovení, na které se rehabilitace ze zákona nevztahuje;
b)
skutek směřoval k prosazení fašistických nebo obdobných cílů nebo byl spáchán v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný obecně trestný čin nebo vyhnout se odpovědnosti za takový čin;
c)
skutek měl za následek smrt, těžkou ujmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu nebo;
d)
k postihu skutku je nebo byla Česká a Slovenská Federativní Republika vázána mezinárodní smlouvou.
Námitky může prokurátor vznést i ve stížnosti podle § 2 odst. 3.“.
6.
V § 4 písm. c) zní:
„c)
podle hlavy první a hlavy druhé oddílu prvního zvláštní části zákona č. 86/1950 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, dále pro trestný čin nenastoupení služby v branné moci podle § 265 a 266, vyhýbání se služební povinnosti podle § 270, pro trestný čin zběhnutí podle § 273 odst. 3 a pro trestný čin spolčení k zběhnutí podle § 275 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona,“.
7.
§ 4 se doplňuje písmenem f), které zní:
„f)
podle druhého oddílu zákona č. 19/1855 ř. z.“.
8.
V § 5 odst. 1 se za slovo „druha“ vkládají slova „anebo na návrh osoby, jejíž práva či právem chráněné zájmy byly rozhodnutím dotčeny.“.
9.
§ 10 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Odsouzený musí mít obhájce i tehdy, je-li neznámého pobytu. Obhájce má stejná práva jako odsouzený. V takovém případě stačí písemnosti doručit obhájci.“.
10.
V § 15 odst. 1 se na závěr připojuje tato věta: „Při hlavním líčení se ustanovení § 11 užije obdobně.“.
11.
V § 19 odst. 1 se za slova „ve zvláštním předpisu“ doplňuje odkaz „1)“, který zní:
„1)
Vyhláška ministerstva spravedlnosti ČSR č. 66/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti SSR č. 70/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.“.
12.
V § 22 se za slova „shledán důvodným“ vkládají slova „nebo který je účasten rehabilitace ze zákona“.
13.
V § 23 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
náhradu nákladů trestního řízení ve výši 200 Kčs, výkonu vazby ve výši 600 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve výši 150 Kčs za každý měsíc výkonu trestu, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla místo těchto náhrad poskytnuta náhrada skutečně zaplacených nákladů,“.
14.
§ 23 odst. 3 zní:
„(3)
Odškodnění v plném rozsahu se poskytuje jen tehdy, bylo-li odsuzující soudní rozhodnutí zcela zrušeno podle oddílu druhého nebo pátého anebo takové rozhodnutí bylo zcela zrušeno podle oddílu třetího a poškozený zproštěn obžaloby. Dojde-li jen k částečné změně odsuzujícího soudního rozhodnutí, poskytne se odškodnění jen se zřetelem k rozdílu mezi tresty vykonanými na základě původního rozsudku a stanovenými přiměřenými tresty nebo tresty nově uloženými.“.
15.
§ 24 odst. 1 zní:
„(1)
Při uplatňování nároků podle § 23, 26 a 27 se postupuje podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.“.
16.
§ 25 odst. 7 zní:
„(7)
Poškozený může žádat, aby mu byly místo nároků vyplývajících z ustanovení předchozích odstavců poskytnuty měsíční příplatky k důchodu v částce:
a)
20 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém poškozený konal práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek, které by odůvodňovaly jejich posuzování jako zaměstnaní I. nebo II. pracovní kategorie,
b)
15 Kčs za každý měsíc vazby a výkonu trestu odnětí svobody v ostatních případech.
Příplatek k důchodu se poskytuje ode dne 1. 7. 1990, byl-li poškozený k tomuto dni poživatelem důchodu. Stane-li se poškozený poživatelem důchodu po tomto dni, poskytuje se příplatek k důchodu od přiznání důchodu. Příplatek k důchodu se vyplácí jen do výše, která spolu s důchodem nepřevyšuje nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou zvláštním předpisem.2)“.
17.
§ 25 se doplňuje odstavci 8 a 9, které zní:
„(8)
Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 6 a 7 se použijí obdobně pro úpravu výše důchodů, z které byly vyměřeny vdovský a sirotčí důchod, a pro poskytování příplatků k těmto důchodům. Výše příplatku k vdovskému důchodu činí 60%, k sirotčímu důchodu, jde-li o oboustranně osiřelé dítě 50 % a jde-li o jednostranně osiřelé dítě 30 % z částek stanovených v odstavci 7.
(9)
Výše důchodu podle odstavce 8 se upraví s účinností ode dne 1. 7. 1990 těm pozůstalým, kteří k tomuto dni byli poživateli vdovského nebo sirotčího důchodu. Stane-li se pozůstalý poživatelem vdovského nebo sirotčího důchodu po tomto dni, upraví se výše důchodu až od jeho přiznání. Obdobně se postupuje i při poskytování příplatků k důchodu podle odstavce 8.“.
18.
§ 26 zní:
㤠26
Právo žádat odškodnění přechází na dědice poškozeného, pokud jsou jimi děti, manžel, rodiče, a není-li jich, sourozenci, s výjimkou nároků, které podle občanského zákoníku zanikají smrtí poškozeného.“.
19.
§ 27 zní:
㤠27
Došlo-li k rehabilitaci poškozeného, na němž byl vykonán trest smrti nebo který zemřel ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo při jiném nezákonném zbavení osobní svobody v souvislosti s činy uvedenými v § 1, náleží oprávněným osobám vedle nároků, které na ně přešly podle § 26, jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs. Nárok na výplatu této částky má osoba, jíž zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Vznikne-li tento nárok více osobám, rozdělí se uvedená částka mezi ně rovným dílem.“.
20.
V § 30 odst. 2 se na závěr ustanovení připojuje text tohoto znění: „Tomuto postupu nebrání skutečnost, že Nejvyšší soud věc rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona.“.
21.
§ 30 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Pro odškodnění se použije obdobně ustanovení oddílu šestého tohoto zákona.“.
22.
V § 33 odst. 2 se za slova „zbavených osobní svobody“ vkládají slova „nebo majetku“.
23.
§ 34 zní:
㤠34
Ustanovení oddílu šestého tohoto zákona se přiměřeně použije též v případech, kdy ve věcech, na které se vztahuje oddíl druhý, třetí a pátý tohoto zákona, byl rozsudek zcela nebo zčásti zrušen do dne účinnosti tohoto zákona na základě mimořádného opravného prostředku podaného podle trestního řádu nebo podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 70/1970 Sb. Nárok na odškodnění je třeba uplatnit do 1. března 1993, jinak zaniká.“.
Čl. II
(1)
Plnění podle § 27 zákona č. 119/1990 Sb., která již byla vyplacena, se započtou na jednorázovou náhradu podle tohoto ustanovení, ve znění čl. I bodu 19 tohoto zákona.
(2)
Odškodnění vyplacená ze stejných důvodů podle jiných předpisů se započtou na odškodnění vyplacená podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
2)
§ 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 49/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 49/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o ukladaní kolektívnych zmlúv vyššieho stupňa, sprostredkovateľoch a rozhodcoch a o ďalšej úprave konania
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 10/1991
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Ukladanie kolektívnych zmlúv vyššieho stupňa
* Sprostredkovatelia
* § 3 - Postup pri výbere sprostredkovateľov
* § 4 - Zápis do zoznamu sprostredkovateľov
* Rozhodcovia
* § 5 - Postup pri výbere rozhodcov
* § 6 - Zápis do zoznamu rozhodcov
* § 7 - O výsledku overenia odbornej spôsobilosti občana na činnosť rozhodcu sa vyhotoví záznam.
* Spoločné ustanovenia
* § 8 - Do zoznamu sprostredkovateľov a do zoznamu rozhodcov (ďalej len „zoznam“) ministerstvo zapíše, ak ide o občana, jeho meno a priezvisko, dátum narodenia, trvalý pobyt, adresu zamestnávateľa, pracovné zaradenie a odborné zameranie; ak ide o právnickú osobu z
* § 9 - (1) Ministerstvo oznámi sprostredkovateľovi a rozhodcovi, že bol zapísaný do zoznamu. Zo zoznamu vyčiarkne sprostredkovateľa a rozhodcu, ak
* § 10 - Ministerstvo uverejní zoznam v dennej tlači, zašle ho na vedomie Konfederácii odborových zväzov Slovenskej republiky a zástupcom zamestnávateľov Slovenskej republiky.
* § 11 - Výkon činnosti sprostredkovateľa a rozhodcu na základe určenia ministerstvom v konkrétnom spore možno odmietnuť len vtedy, ak sprostredkovateľ alebo rozhodca do 7 dní od určenia namietne svoju predpojatosť. V takom prípade ministerstvo určí bez zbytočného
* Konanie
* § 12 - (1) Žiadosť o riešenie sporu sprostredkovateľom alebo rozhodcom sa predkladá ministerstvu písomne. V žiadosti musí byť presne vymedzený predmet sporu doložený písomnými materiálmi a stanovisko druhej zmluvnej strany. Všetky písomné materiály sa odovzdajú s
* § 13 - Návrh sprostredkovateľa na riešenie sporu a rozhodnutie rozhodcu musí obsahovať
* § 14 - Činnosť sprostredkovateľa alebo rozhodcu je nezastupitelná.
* § 15 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. februárom 1991.
Aktuální znění od 1. 2. 1991
49
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 21. januára 1991
o ukladaní kolektívnych zmlúv vyššieho stupňa, sprostredkovateľoch a rozhodcoch a o ďalšej úprave konania
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 15 ods. 1 zákona č. 2/1991 Zb. o kolektívnom vyjednávaní ustanovuje:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje postup pri ukladaní kolektívnych zmlúv vyššieho stupňa, výbere sprostredkovateľov a spôsob ich zápisu do zoznamu sprostredkovateľov, ako aj ďalšiu úpravu konania pred sprostredkovateľom, výbere rozhodcov, spôsob overovania ich odborných vedomostí, ich zápisu do zoznamu rozhodcov, ako aj ďalšiu úpravu konania pred rozhodcom.
§ 2
Ukladanie kolektívnych zmlúv vyššieho stupňa
Kolektívnu zmluvu vyššieho stupňa a rozhodnutie rozhodcu1) je povinná zmluvná strana na strane zamestnávateľa odovzdať do 14 dní od jej uzavretia na evidenciu a uloženie Ministerstvu práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“). Rovnako sa postupuje pri zmene alebo doplnení kolektívnej zmluvy.
Sprostredkovatelia
§ 3
Postup pri výbere sprostredkovateľov
Ministerstvo vyberá sprostredkovateľov z občanov a právnických osôb najmä na základe ich žiadosti alebo na návrh štátnych orgánov, vedeckých inštitúcií, vysokých škôl, zástupcov zamestnávateľov, odborových orgánov alebo na základe konkurzu.
§ 4
Zápis do zoznamu sprostredkovateľov
(1)
Do zoznamu sprostredkovateľov ministerstvo môže zapísať občana, ktorý so zápisom vyslovil súhlas, ak spĺňa podmienky ustanovené v zákone2) a ktorý
a)
má trvalý pobyt na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
je občiansky bezúhonný,
c)
má ukončené vysokoškolské vzdelanie.
(2)
Do zoznamu sprostredkovateľov ministerstvo môže zapísať právnickú osobu vybranú podľa § 3, ktorá s výkonom sprostredkovateľskej činnosti súhlasí.
(3)
Zápis do zoznamu sprostredkovateľov sa vykoná na obdobie troch rokov.
Rozhodcovia
§ 5
Postup pri výbere rozhodcov
(1)
Ministerstvo pri výbere rozhodcov z občanov postupuje obdobne ako pri výbere sprostredkovateľov podľa § 3.
(2)
Pred zápisom do zoznamu rozhodcov ministerstvo overí ich odbornú spôsobilosť z hľadiska odborného zamerania, najmä z pracovnoprávnej, mzdovej a sociálnej oblasti, spravidla osobným pohovorom.
§ 6
Zápis do zoznamu rozhodcov
(1)
Do zoznamu rozhodcov sa môže zapísať občan, ktorý so zápisom vyslovil súhlas, spĺňa podmienky na výkon rozhodcovskej činnosti ustanovené v zákone3) a ktorý
a)
má trvalý pobyt na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
je občiansky bezúhonný,
c)
má vysokoškolské právnické alebo ekonomické vzdelanie.
(2)
Ministerstvo overuje odbornú spôsobilosť občanov zapísaných v zozname rozhodcov vždy po uplynutí troch rokov.
§ 7
O výsledku overenia odbornej spôsobilosti občana na činnosť rozhodcu sa vyhotoví záznam.
Spoločné ustanovenia
§ 8
Do zoznamu sprostredkovateľov a do zoznamu rozhodcov (ďalej len „zoznam“) ministerstvo zapíše, ak ide o občana, jeho meno a priezvisko, dátum narodenia, trvalý pobyt, adresu zamestnávateľa, pracovné zaradenie a odborné zameranie; ak ide o právnickú osobu zapíše jej názov, sídlo a predmet jej činnosti.
§ 9
(1)
Ministerstvo oznámi sprostredkovateľovi a rozhodcovi, že bol zapísaný do zoznamu. Zo zoznamu vyčiarkne sprostredkovateľa a rozhodcu, ak
a)
nespĺňa podmienky uvedené v § 4 ods. 1 a 2 a v § 6,
b)
o to sám požiada,
c)
občan zomrie alebo právnická osoba zanikne,
d)
bezdôvodne nevykonáva sprostredkovateľskú a rozhodcovskú činnosť,
e)
uplynula doba, na ktorú bol zapísaný.
(2)
Zo zoznamu sa vyčiarkne aj sprostredkovateľ, ktorý pred uplynutím doby uvedenej v § 4 ods. 3 nepožiada o opätovné zapísanie do zoznamu.
(3)
Vyčiarknutie zo zoznamu ministerstvo písomne oznámi sprostredkovateľovi a rozhodcovi.
§ 10
Ministerstvo uverejní zoznam v dennej tlači, zašle ho na vedomie Konfederácii odborových zväzov Slovenskej republiky a zástupcom zamestnávateľov Slovenskej republiky.
§ 11
Výkon činnosti sprostredkovateľa a rozhodcu na základe určenia ministerstvom v konkrétnom spore možno odmietnuť len vtedy, ak sprostredkovateľ alebo rozhodca do 7 dní od určenia namietne svoju predpojatosť. V takom prípade ministerstvo určí bez zbytočného odkladu iného sprostredkovateľa alebo rozhodcu.
Konanie
§ 12
(1)
Žiadosť o riešenie sporu sprostredkovateľom alebo rozhodcom sa predkladá ministerstvu písomne. V žiadosti musí byť presne vymedzený predmet sporu doložený písomnými materiálmi a stanovisko druhej zmluvnej strany. Všetky písomné materiály sa odovzdajú sprostredkovateľovi alebo rozhodcovi v dvoch vyhotoveniach.
(2)
O prijatí žiadosti o riešenie sporu spíše sprostredkovateľ alebo rozhodca so zmluvnými stranami zápisnicu.
§ 13
Návrh sprostredkovateľa na riešenie sporu a rozhodnutie rozhodcu musí obsahovať
a)
presné označenie zmluvných strán,
b)
skutočnosti, o ktorých sa nemôžu zmluvné strany dohodnúť,
c)
názor sprostredkovateľa alebo výrok rozhodcu,
d)
odôvodnenie,
e)
dátum,
f)
meno sprostredkovateľa alebo rozhodcu a podpis.
§ 14
Činnosť sprostredkovateľa alebo rozhodcu je nezastupitelná.
§ 15
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. februárom 1991.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r.
1)
§ 9 ods. 1 zákona č. 2/1991 Zb. o kolektívnom vyjednávaní.
2)
§ 11 ods. 3 zákona č. 2/1991 Zb.
3)
§ 13 ods. 3 zákona č. 2/1991 Zb. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 51/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 51/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa určujú bližšie podmienky zabezpečovania rekvalifikácie uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov, ako aj podmienky na vydávanie dokladov o kvalifikácii s celoštátnou pôsobnosťou
Vyhlášeno 1. 2. 1991, datum účinnosti 1. 2. 1991, částka 10/1991
* § 1 - Touto vyhláškou sa upravujú bližšie podmienky zabezpečovania rekvalifikácie1) uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov,2) ako aj podmienky na vydávanie dokladov o kvalifikácii s celoštátnou pôsobnosťou.
* § 2 - (1) Úrad práce zabezpečuje rekvalifikáciu uchádzačovi o zamestnanie bezplatne.
* § 3 - (1) Rekvalifikácia sa zabezpečuje na základe písomnej dohody medzi uchádzačom o zamestnanie a úradom práce,3) rekvalifikácia zamestnancov sa zabezpečuje na základe písomnej dohody medzi zamestnancom a zamestnávateľom.4) V týchto dohodách se uvedie najmä
* § 4 - (1) Úrad práce zabezpečuje rekvalifikáciu uchádzačovi o zamestnanie vo vzdelávacom alebo rekvalifikačnom zariadení na základe hospodárskej zmluvy5) s týmto zariadením. Pokiaľ zamestnávateľ zabezpečuje rekvalifikáciu mimo svojho vzdelávacieho zariadenia, po
* § 5 - Ak zamestnávateľ zabezpečuje rekvalifikáciu prostredníctvom úradu práce, ktorý sa podieľa na úhrade jej nákladov a zamestnávateľ nesplní podmienky dohody, vráti vynaložené finančné prostriedky úradu práce, a to najneskôr do jedného mesiaca odo dňa keď, sa
* § 6 - Rekvalifikácia sa realizuje rôznymi formami teoretickej a praktickej prípravy, najmä zaučením pre jednoduché manuálne činnosti, vyučením, špecializačnými kurzami, jednoodborovým štúdiom na strednej škole, pomaturitným a nadstavbovým štúdiom, krátkodobou fo
* § 7 - (1) Rekvalifikačné alebo vzdelávacie zariadenie, ktoré zabezpečuje rekvalifikáciu, môže byť poverené vydávať účastníkom rekvalifikácie po jej úspešnom ukončení doklad o kvalifikácii - osvedčenie s platnosťou v celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republi
* § 8 - (1) Rekvalifikačné alebo vzdelávacie zariadenie predkladá písomnú žiadosť o akreditáciu akreditačnej komisii; žiadosť obsahuje
* § 9 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. februárom 1991.
Aktuální znění od 1. 2. 1991
51
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 28. januára 1991,
ktorou sa určujú bližšie podmienky zabezpečovania rekvalifikácie uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov, ako aj podmienky na vydávanie dokladov o kvalifikácii s celoštátnou pôsobnosťou
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 31 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti po dohode s Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky ustanovuje:
§ 1
Touto vyhláškou sa upravujú bližšie podmienky zabezpečovania rekvalifikácie1) uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov,2) ako aj podmienky na vydávanie dokladov o kvalifikácii s celoštátnou pôsobnosťou.
§ 2
(1)
Úrad práce zabezpečuje rekvalifikáciu uchádzačovi o zamestnanie bezplatne.
(2)
Pri zaraďovaní uchádzača o zamestnanie do rekvalifikácie úrad práce vychádza z jeho osobných predpokladov, doterajšej kvalifikácie a schopností vykonávať zamestnanie, na ktoré sa má rekvalifikovať.
(3)
Úrad práce môže zabezpečiť rekvalifikáciu záujemcom o zamestnanie na ich vlastné náklady, pokiaľ sa tak písomne dohodnú.
§ 3
(1)
Rekvalifikácia sa zabezpečuje na základe písomnej dohody medzi uchádzačom o zamestnanie a úradom práce,3) rekvalifikácia zamestnancov sa zabezpečuje na základe písomnej dohody medzi zamestnancom a zamestnávateľom.4) V týchto dohodách se uvedie najmä
a)
miesto konania rekvalifikácie,
b)
obsah rekvalifikácie,
c)
spôsob zabezpečenia rekvalifikácie,
d)
čas trvania rekvalifikácie, vrátane dátumu začiatku a ukončenia rekvalifikácie,
e)
podmienky hmotného zabezpečenia počas rekvalifikácie,
f)
spôsob overenia získaných znalostí a zručností.
(2)
Uchádzač o zamestnanie môže z vážnych zdravotných, rodinných alebo osobných dôvodov odstúpiť od dohody o rekvalifikácii. Závažnosť dôvodov posudzuje úrad práce.
§ 4
(1)
Úrad práce zabezpečuje rekvalifikáciu uchádzačovi o zamestnanie vo vzdelávacom alebo rekvalifikačnom zariadení na základe hospodárskej zmluvy5) s týmto zariadením. Pokiaľ zamestnávateľ zabezpečuje rekvalifikáciu mimo svojho vzdelávacieho zariadenia, postupuje obdobne ako úrad práce.
(2)
V hospodárskej zmluve sa uvedú podmienky zaradenia uchádzača o zamestnanie alebo zamestnanca do rekvalifikácie, miesto konania rekvalifikácie, obsah rekvalifikácie, spôsob zabezpečenia rekvalifikácie, dĺžka trvania rekvalifikácie, dátum začiatku a ukončenia rekvalifikácie, spôsob overenia získaných znalostí a zručností, kalkulácia nákladov, vrátane času a spôsobu ich úhrady.
§ 5
Ak zamestnávateľ zabezpečuje rekvalifikáciu prostredníctvom úradu práce, ktorý sa podieľa na úhrade jej nákladov a zamestnávateľ nesplní podmienky dohody, vráti vynaložené finančné prostriedky úradu práce, a to najneskôr do jedného mesiaca odo dňa keď, sa o nesplnení podmienok úrad práce dozvedel.
§ 6
Rekvalifikácia sa realizuje rôznymi formami teoretickej a praktickej prípravy, najmä zaučením pre jednoduché manuálne činnosti, vyučením, špecializačnými kurzami, jednoodborovým štúdiom na strednej škole, pomaturitným a nadstavbovým štúdiom, krátkodobou formou vysokoškolského štúdia. Jednotlivé formy prípravy sa uplatňujú so zreteľom na výkon predpokladaného zamestnania.
§ 7
(1)
Rekvalifikačné alebo vzdelávacie zariadenie, ktoré zabezpečuje rekvalifikáciu, môže byť poverené vydávať účastníkom rekvalifikácie po jej úspešnom ukončení doklad o kvalifikácii - osvedčenie s platnosťou v celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republike. Osvedčenie sa označí odtlačkom pečiatky so štátnym znakom Slovenskej republiky6) podľa prílohy tejto vyhlášky.
(2)
Spôsobilosť rekvalifikačného alebo vzdelávacieho zariadenia na vydávanie osvedčenia sa overuje akreditáciou.
(3)
O akreditácii rekvalifikačného alebo vzdelávacieho zariadenia rozhoduje akreditačná komisia pre rekvalifikačné a vzdelávacie zariadenia pri Ministerstve školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.7)
§ 8
(1)
Rekvalifikačné alebo vzdelávacie zariadenie predkladá písomnú žiadosť o akreditáciu akreditačnej komisii; žiadosť obsahuje
a)
vyhlásenie o materiálnom zabezpečení výučby a zabezpečení učební didaktickou technikou,
b)
zoznam odborov, pre ktoré sa akreditácia požaduje,
c)
vyhlásenie o odbornej a pedagogickej spôsobilosti vyučujúcich.
K žiadosti je potrebné priložiť doklad o zriadení rekvalifikačného alebo vzdelávacieho zariadenia a základnú pedagogickú dokumentáciu, najmä učebný plán a učebnú osnovu predmetného odboru.
(2)
Rekvalifikačnému alebo vzdelávaciemu zariadeniu, ktoré spĺňa podmienky akreditácie, sa vydáva doklad - kredit. Kredit sa vydáva za odplatu, ktorej výšku určí akreditačná komisia.
(3)
Ak rekvalifikačné alebo vzdelávacie zariadenie nedodržiava podmienky akreditácie, akreditačná komisia mu kredit odoberie. Kredit stráca platnosť zrušením rekvalifikačného alebo vzdelávacieho zariadenia.
(4)
Udelenie a odobratie kreditu sa uverejňuje vo Zvestiach Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky a Ministerstva kultúry Slovenskej republiky.
§ 9
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. februárom 1991.
Minister:
MUDr. Novák CSc. v. r.
Vzor odtlačku pečiatky k označeniu osvedčenia s celoštátnou platnosťou
8kB
1)
§ 10 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti.
2)
§ 11 ods. 2 a 3 zákona č. 1/1991 Zb.
3)
§ 10 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb.
4)
§ 11 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb.
5)
§ 252 Hospodárskeho zákonníka.
6)
§ 3 ods. 2 zákona SNR č. 51/1990 Zb. o používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a štátnej hymny Slovenskej republiky.
7)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Ústavní zákon č. 23/1991 Sb. | Ústavní zákon č. 23/1991 Sb.
Ústavní zákon, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
Vyhlášeno 8. 2. 1991, datum účinnosti 8. 2. 1991, částka 6/1991
* § 1 - (1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.
* § 2 - Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem.
* § 3 - (1) V ústavě České republiky a v ústavě Slovenské republiky mohou být základní práva a svobody rozšířeny nad míru upravenou Listinou základních práv a svobod.
* § 4 - Článek 5 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, zní:
* § 5 - Zrušují se:
* § 6 - (1) Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu.
* § 7 - Tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
* HLAVA PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ
* HLAVA DRUHÁ - LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY
* HLAVA TŘETÍ - PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN
* HLAVA ČTVRTÁ - HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA
* HLAVA PÁTÁ - PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU
* HLAVA ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
Aktuální znění od 8. 2. 1991
23
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 9. ledna 1991,
kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
Federální shromáždění se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 1
(1)
Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.
(2)
Základní práva a svobody uvedené v Listině základních práv a svobod jsou pod ochranou ústavního soudu.
§ 2
Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem.
§ 3
(1)
V ústavě České republiky a v ústavě Slovenské republiky mohou být základní práva a svobody rozšířeny nad míru upravenou Listinou základních práv a svobod.
(2)
Ustanovení ústavních zákonů o rozdělení zákonodárné působnosti mezi federaci a republiky nejsou tímto ústavním zákonem dotčena.
§ 4
Článek 5 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, zní:
„Čl. 5
(1)
Státní občan každé z obou republik je zároveň státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky.
(2)
Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této druhé republiky.
(3)
Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.
(4)
Zásady nabývání a pozbývání státního občanství republik stanoví zákon Federálního shromáždění.“.
§ 5
Zrušují se:
1.
články 7 až 9, hlava druhá (čl. 19 až 38) a článek 98 odst. 4 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů,
2.
ústavní zákon č. 144/1968 Sb., o postavení národností v České a Slovenské Federativní Republice.
§ 6
(1)
Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu.
(2)
Pravomoc, která se v čl. 8 odst. 3, 4 a 5 a v čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod svěřuje soudu nebo soudci, přísluší nejdéle do 31. prosince 1991 prokurátorovi, stanoví-li tak zákon.
§ 7
Tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady,
uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona,
navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů,
pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány,
vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů,
vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení,
připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého života na Zemi
a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí,
usneslo se na této Listině základních práv a svobod:
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
Čl. 2
(1)
Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.
(2)
Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
(3)
Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Čl. 3
(1)
Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
(2)
Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.
(3)
Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.
Čl. 4
(1)
Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(2)
Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem.
(3)
Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
(4)
Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
HLAVA DRUHÁ
LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY
Oddíl první
Základní lidská práva a svobody
Čl. 5
Každý je způsobilý mít práva.
Čl. 6
(1)
Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
(2)
Nikdo nesmí být zbaven života.
(3)
Trest smrti se nepřipouští.
(4)
Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
Čl. 7
(1)
Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.
(2)
Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
Čl. 8
(1)
Osobní svoboda je zaručena.
(2)
Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.
(3)
Obviněného nebo podezřelého z trestného činutrestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.
(4)
Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu.
(5)
Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu.
(6)
Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.
Čl. 9
(1)
Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a)
práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,
b)
vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,
c)
službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelných pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,
d)
jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.
Čl. 10
(1)
Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2)
Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
(3)
Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Čl. 11
(1)
Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.
(2)
Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obceobce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.
(3)
Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
(4)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
(5)
Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.
Čl. 12
(1)
Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.
(2)
Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízenítrestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.
(3)
Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásady zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.
Čl. 13
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
Čl. 14
(1)
Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.
(2)
Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit.
(3)
Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.
(4)
Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.
(5)
Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem.
Čl. 15
(1)
Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
(2)
Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.
(3)
Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 16
(1)
Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.
(2)
Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
(3)
Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.
(4)
Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.
Oddíl druhý
Politická práva
Čl. 17
(1)
Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2)
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3)
Cenzura je nepřípustná.
(4)
Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5)
Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Čl. 18
(1)
Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.
(2)
Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
(3)
Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.
Čl. 19
(1)
Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
(2)
Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.
Čl. 20
(1)
Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.
(2)
Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich.
(3)
Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činůmtrestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.
(4)
Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.
Čl. 21
(1)
Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
(2)
Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.
(3)
Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.
(4)
Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
Čl. 22
Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.
Čl. 23
Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
HLAVA TŘETÍ
PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN
Čl. 24
Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Čl. 25
(1)
Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.
(2)
Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též
a)
právo na vzdělání v jejich jazyku,
b)
právo užívat jejich jazyka v úředním styku,
c)
právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.
HLAVA ČTVRTÁ
HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA
Čl. 26
(1)
Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
(2)
Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
(3)
Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.
(4)
Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince.
Čl. 27
(1)
Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.
(2)
Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.
(3)
Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
(4)
Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.
Čl. 28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 29
(1)
Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.
(2)
Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.
(3)
Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 30
(1)
Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
(2)
Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
(3)
Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 31
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Čl. 32
(1)
Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.
(2)
Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky.
(3)
Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.
(4)
Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
(5)
Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu.
(6)
Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 33
(1)
Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2)
Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
(3)
Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.
(4)
Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.
Čl. 34
(1)
Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.
(2)
Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.
Čl. 35
(1)
Každý má právo na příznivé životní prostředí.
(2)
Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
(3)
Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.
HLAVA PÁTÁ
PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU
Čl. 36
(1)
Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
(2)
Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.
(3)
Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.
(4)
Podmínky a podrobnosti upravuje zákon.
Čl. 37
(1)
Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.
(2)
Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.
(3)
Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.
(4)
Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka.
Čl. 38
(1)
Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
(2)
Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.
Čl. 39
Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činemtrestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.
Čl. 40
(1)
Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činytrestné činy.
(2)
Každý, proti němuž je vedeno trestní řízenítrestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.
(3)
Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.
(4)
Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven.
(5)
Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem.
(6)
Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.
HLAVA ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
Čl. 41
(1)
Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.
(2)
Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad.
Čl. 42
(1)
Pokud Listina používá pojmu „občan“, rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky.
(2)
Cizinci požívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům.
(3)
Pokud dosavadní předpisy používají pojmu „občan“, rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.
Čl. 43
Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami.
Čl. 44
Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o poisťovníctve
Vyhlášeno 8. 2. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 6/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - PRÁVNE FORMY POISŤOVNÍ A ICH VZNIK (§ 3 — § 5)
* TRETIA ČASŤ - PODNIKANIE V POISŤOVNÍCTVE (§ 6 — § 12)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - FONDY POISŤOVNE A ÚČTOVNÍCTVO (§ 13 — § 16)
* PIATA ČASŤ - DOZOR NAD POISŤOVNÍCTVOM (§ 17 — § 22)
* ŠIESTA ČASŤ - Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla (§ 22a — § 22a)
* SIEDMA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 23 — § 31)
Aktuální znění od 28. 5. 1992
24
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. decembra 1990
o poisťovníctve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Účel zákona
Účelom tohto zákona je upraviť právne postavenie poisťovní a zaisťovní, podnikanie v poisťovníctve, ustanoviť zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla a dozor nad poisťovníctvom.
§ 2
Subjekty podnikania v poisťovníctve
(1)
Podnikať v poisťovníctve móžu na území Slovenskej republiky len poisťovne a zaisťovne založené ako štátny podnik alebo akciová spoločnosť (ďalej len „poisťovne“) a poisťovacie spolky.
(2)
Sprostredkovateľskú činnosť súvisiacu s poisťovacou činnosťou (§ 7 ods. 1) môžu vykonávať aj iné subjekty, ako sú uvedené v odseku 1, za podmienok ustanovených týmto zákonom.
(3)
Zahraničné poisťovne môžu na území Slovenskej republiky podnikať v poisťovníctve len prostredníctvom svojho obchodného zastupiteľstva so sídlom v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitným predpisom.1)
DRUHÁ ČASŤ
PRÁVNE FORMY POISŤOVNÍ A ICH VZNIK
Poisťovne
§ 3
Ak tento zákon neustanovuje inak, na právne pomery poisťovne založenej ako
a)
štátny podnik sa vzťahujú ustanovenia zákona o štátnom podniku2) s výnimkou § 23 až 26 a § 28 ods. 2;
b)
akciová spoločnosť sa vzťahujú ustanovenia zákona o akciových spoločnostiach.3)
§ 4
Poisťovacie spolky
(1)
Poisťovací spolok je združenie občanov, ktorý vykonáva poisťovaciu činnosť pre svojich členov na základe zmlúv.
(2)
Vznik, právne pomery a spôsob hospodárenia poisťovacieho spolku je upravený osobitnými predpismi.4)
(3)
Na poisťovacie spolky sa tento zákon vzťahuje, pokiaľ to výslovne ustanovuje.
§ 5
Vznik poisťovne
(1)
Poisťovňu ako štátny podnik so sídlom na území Slovenskej republiky môžu založiť ústredné orgány štátnej správy Slovenskej republiky.
(2)
Poisťovňu ako akciovú spoločnosť môžu založiť české a slovenské právnické alebo fyzické osoby podľa osobitného predpisu.3)
(3)
Podiel zahraničných akcionárov v poisťovni založenej ako akciová spoločnosť českými a slovenskými právnickými alebo fyzickými osobami nesmie do 28. mája 1992 prevýšiť 45 % základného kapitálu.
(4)
Zahraničné osoby môžu založiť poisťovňu len ako akciovú spoločnosť za podmienok ustanovených osobitným predpisom.5)
TRETIA ČASŤ
PODNIKANIE V POISŤOVNÍCTVE
Predmet podnikania
§ 6
Predmetom podnikania v poisťovníctve je poisťovacia a zaisťovacia činnosť a ďalšie činnosti s nimi súvisiace. Súčasťou poiťovacej činnosti je tiež činnosť zameraná na predchádzanie škodám (zábranná činnosť).
§ 7
(1)
Poisťovacia činnosť je dojednávanie poistenia, správa poistných zmlúv, likvidácia poistných udalostí a sprostredkovateľská činnosť s nimi súvisiaca.
(2)
Zaisťovacia činnosť je činnosť, pri ktorej vstupuje poisťovňa do majetkových vzťahov k iným právnickým osobám vykonávajúcim poistenie, za účelom delenia rizík vzniknutých v súvislosti s vykonávaním poistenia.
(3)
Činnosť súvisiaca s poistením je činnosť slúžiaca na podporu a rozvoj poisťovníctva, rozširovanie a skvalitňovanie poisťovacích služieb a iná činnosť súvisiaca s uvedenými potrebami v prospech poistených subjektov.
(4)
Činnosť, na výkon ktorej sa vyžaduje povolenie podľa osobitných predpisov,6) môže poisťovňa vykonávať len po udelení tohto povolenia.
§ 8
(1)
Poistenie sa vykonáva na základe zmluvy (zmluvné poistenie) alebo ako zmluvné poistenie uložené zákonom (povinné zmluvné poistenie) alebo ako zákonné poistennie povinie vyplývajúce zo zákona (zákonné poistenie).
(2)
Zaistenie sa vykonáva len na základe zmluvy.
(3)
Právne vzťahy vznikajúce z poistenia a zaistenia sa riadia osobitnými predpismi7) a poistnými podmienkami.
Povolenie na podnikanie poisťovne a poisťovacieho spolku
§ 9
(1)
Na podnikanie a na zmenu predmetu podnikania poisťovne alebo poisťovacieho spolku so sídlom na území Slovenskej republiky udeľuje povolenie na základe žiadosti orgán dozoru nad poisťovníctvom pre územie Slovenskej republiky (ďalej len „dozorný orgán“). O žiadosti sa rozhoduje v správnom konaní8) najneskoršie do troch mesiacov po jej predložení.
(2)
Na uzatvorenie sprostredkovateľskej zmluvy smerujúcej k tomu, aby tretia osoba uzatvorila s poisťovňou poistnú zmluvu, potrebuje poisťovňa povolenie dozorného orgánu. Ak má byť sprostredkovateľská činnosť vykonávaná pre zahraničné poisťovne, potrebuje povolenie dozorného orgánu aj sprostrekovateľ.
(3)
Povolenie nemožno vydať, ak zo žiadosti alebo jej podkladov, prípadne z ďalších overených informácií dozorný orgán zistí, že žiadateľ nespĺňa dostatočné odborné predpoklady na výkon predmetu podnikania v poisťovníctve, že záujmy poistených nebudú zodpovedajúcim spôsobom zabezpečené alebo že žiadateľ nebude schopný v zodpovedajúcej miere dlhodobe plniť svoje záväzky z poistných vzťahov.
(4)
Poisťovne so sídlom mimo územia Slovenskej republiky môžu podnikať v poisťovníctve na území Slovenskej republiky v rozsahu povolenia udeleného dozorným orgánom Slovenskej republiky.
§ 10
Kaucia
(1)
Pred podaním žiadosti o povolenie na podnikanie poisťovne podľa § 9 je žiadateľ povinný zložiť na osobitne na tento účel zriadený vinkulovaný účet v peňažnom ústave9) peňažnú sumu vo výške 1 000 000 Kčs (ďalej len „kaucia“). Ak z rozhodnutia vydaného podľa odsekov 3 a 5 nevyplynie inak, má žiadateľ alebo poisťovňa právo na vrátenie kaucie do 15 dní odo dňa, keď nadobudlo právoplatnosť rozhodnutie o odmietnutí povolenia (§ 9 ods. 3) alebo rozhodnutie o zrušení povolenia na podnikanie (§ 21).
(2)
Dozorný orgán môže výšku kaucie uvedenej v odseku 1 zvýšiť žiadateľom, ktorí majú sídlo mimo územia Slovenskej republiky.
(3)
Ak poisťovňa pri vykonávaní poisťovacej alebo zaisťovacej činnosti opätovne alebo závažným spôsobom poruší povinnosti ustanovené na vykonávanie takejto činnosti vo všeobecne záväznom právnom predpise alebo v opatrení dozorného orgánu alebo ak poisťovňa opätovne alebo závažným spôsobom poškodí záujmy alebo dobré meno poisťovní v Slovenskej republike, prípadne iných subjektov vyvíjajúcich hospodársku činnosť, dozorný orgán rozhodne, že poisťovňa právo na vrátenie kaucie alebo jej časti stráca.
(4)
Finančné prostriedky, na ktorých vrátenie poisťovňa stratila právo, prevedie dozorný orgán do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(5)
Dozorný orgán môže v súvislosti s ukončením činnosti poisťovne na jej žiadosť rozhodnúť, že kaucia alebo jej časť sa poisťovni vráti ešte pred dňom ukončenia činnosti, a kauciu alebo jej časť vráti.
(6)
Pri strate kaucie alebo jej časti podľa odseku 3 je poisťovňa povinná, ak pokračuje v povolenej činnosti, doplniť kauciu na pôvodnú výšku.
(7)
Peňažná suma zložená ako kaucia podľa ustanovenia odseku 1 sa úrokuje v prospech vkladateľa za rovnakých podmienok ako iné dlhodobé vklady.
§ 11
Žiadosť o udelenie povolenia
(1)
V žiadosti o udelenie povolenia na vykonávanie podnikania podľa § 6 a 7 sa musí uviesť právna forma, názov a sídlo poisťovne alebo poisťovacieho spolku, rozsah a spôsob vytvorenia základného majetku a predmet podnikania a priložia sa stanovy alebo štatút, obchodný plán činnosti a všeobecné poistné podmienky; poisťovne aj potvrdenie o zložení kaucie podľa § 10.
(2)
Z obchodného plánu činnosti musia byť zrejmé predpokladané výsledky hospodárenia v prvých troch rokoch, najmä aké finančné prostriedky bude mať poisťovňa k dispozícii na účely plnení vyplývajúcich z poistných zmlúv a na vytvorenie poistných fondov.
(3)
Súčasťou obchodného plánu činnosti poisťovne, ktorá bude vykonávať poistenie pre prípad smrti alebo dožitia (životné poistenie), sú tiež údaje o sadzbách poistného vrátane ich kalkulácie, tabuľky pravdepodobnosti, z ktorých vychádza kalkulácia a veľkosť úrokovej sadzby.
§ 12
Poistné podmienky
(1)
Všeobecné poistné podmienky obsahujú najmä vymedzenie udalosti, z ktorej vzniká povinnosť poskytnúť plnenie (poistná udalosť) a kedy táto povinnosť nevzniká, rozsah a splatnosť poistného plnenia, ustanovenie povinnosti platiť poistné a jeho výšku, ako aj poistné obdobie, čas platnosti poistnej zmluvy a princípy, podľa ktorých sa poistení budú podieľať na prebytkoch poistného.
(2)
Osobitné poistné podmienky sú poistné podmienky, ktoré sa odchyľujú od všeobecných poistných podmienok alebo ich dopĺňajú a ktoré sa majú používať pre určité skupiny poistných zmlúv.
ŠTVRTÁ ČASŤ
FONDY POISŤOVNE A ÚČTOVNÍCTVO
Fondy poisťovne
§ 13
(1)
Poisťovne vytvárajú v súlade s vymedzeným predmetom podnikania tieto účelové poistné fondy:
a)
základný rezervný fond,
b)
fond zábrany škôd.
(2)
Poisťovne okrem fondov uvedených v odseku 1 musia vytvárať tieto ďalšie účelové poistné fondy:
a)
fond rezerv poistného, ak predmetom ich činnosti je životné poistenie,
b)
devízový rezervný fond, ak predmetom ich činnosti je poisťovacia alebo zaisťovacia činnosť, z ktorej vyplýva povinnosť poskytovať poistné plnenie v zahraničnej mene.
(3)
Poisťovne si môžu vytvárať zo svojho použiteľného zisku ďalšie fondy podľa svojho uváženia.
(4)
Každý fond sa účtovne vedie oddelene od ostatného majetku poisťovne.
(5)
Vytvorené prostriedky fondov nemožno poisťovni odňať a nepodliehajú daňovej a odvodovej povinnosti. Zostatky fondov podľa odsekov 1 až 3 sa prevádzajú do ďalších rokov bez obmedzenia.
(6)
Finančné prostriedky účelových poistných fondov vytvorených podľa odsekov 1 a 2 musia byť uložené v česko-slovenských peňažných ústavoch,9) bez oprávnenia ich prevodu do zahraničia, ak vykonávací predpis neustanoví inak.
(7)
Spôsob tvorby a použitia účelových poistných fondov ustanoví vykonávací predpis.
§ 14
Ustanovením § 13 nie je dotknutá povinnosť poisťovní zriaďovať fondy podľa osobitných predpisov.
Účtovníctvo
§ 15
Poisťovne sú povinné viesť účtovníctvo o stave a pohybe majetku a záväzkov, nákladoch a výnosoch a zisku alebo strate podľa osobitných predpisov.
§ 16
(1)
Ročnú účtovnú závierku poisťovne preskúmava overovateľ (audítor) alebo osoba, prípadne skupina osôb určená dozorným orgánom.
(2)
Poisťovňa je povinná oznámiť dozornému orgánu, kto bol poverený preskúmavaním ročnej účtovnej závierky. V prípade, že má dozorný orgán voči overovateľovi poverenému preskúmavaním ročnej účtovnej závierky výhrady, môže požiadať poisťovňu, aby bol touto povinnosťou poverený iný. Ak v určenej lehote k tomu nedôjde alebo ak dozorný orgán má výhrady aj k ďalšiemu overovateľovi, ktorý bol poverený preskúmaním ročnej účtovnej závierky, dozorný orgán sám určí, kto preskúmanie ročnej účtovnej závierky poisťovne vykoná.
(3)
Poisťovne sú povinné ročne zverejňovať svoje účtovné závierky a správy k nim.
PIATA ČASŤ
DOZOR NAD POISŤOVNÍCTVOM
Výkon dozoru
§ 17
Dozoru podliehajú právnické a fyzické osoby, ktoré podnikajú v poisťovníctve na území Slovenskej republiky alebo ktoré majú na území Slovenskej republiky svoje sídlo alebo bydlisko. Dozor vykonáva Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Úlohy vyplývajúce z tohto zákona vykonáva dozorný orgán výhradne vo verejnom záujme.
§ 18
(1)
Výkon dozoru zahŕňa kontrolu dodržiavania
a)
ustanovení tohto zákona a ďalších všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich poistenie a plnenie opatrení vydaných dozorným orgánom,
b)
zásad hospodárenia poisťovní z hľadiska zabezpečenia plnenia ich záväzkov a ich platobnej spôsobilosti a z hľadiska dodržiavania všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich ich hospodárenie,
c)
predmetu vykonávanej činnosti v súlade s udeleným povolením a v poisťovacích spolkoch aj charakteru hospodárenia s prostriedkami prijatými na poistenie,
d)
zásad pre tvorbu a použitie účelových poistných fondov.
(2)
Poisťovne sú povinné predkladať dozornému orgánu
a)
návrh na zmenu predmetu podnikania,
b)
návrh na zmenu poistných podmienok,
c)
účtovné závierky a iné doklady o činnosti,
d)
návrh plánu opatrení na obnovenie platobnej schopnosti.
(3)
Dozorný orgán má právo
a)
zúčastniť sa na rokovaniach riadiacich orgánov poisťovne pri prerokúvaní ročnej účtovnej závierky a výsledkov výkonu dozoru,
b)
zúčastniť sa na rokovaniach dozorných orgánov v poisťovni založenej ako akciová spoločnosť.
(4)
Predmetom výkonu dozoru nie je poistenie jednotlivých subjektov.
§ 19
Dozorný orgán je oprávnený kedykoľvek vykonať previerku priamo v obchodných a prevádzkových priestoroch jednotlivých poisťovní a poisťovacích spolkov. Štatutárny zástupca poisťovne alebo poisťovacieho spolku, vedúci pracovníci, splnomocnenci a občania, ktorí pre poisťovňu alebo poisťovací spolok pracujú alebo pracovali, majú povinnosť na vyžiadanie predložiť na mieste pracovníkom dozorného orgánu poverených plnením jeho úloh doklady a písomnosti, ktoré môžu byť smerodajné pre posúdenie činnosti poisťovne alebo poisťovacieho spolku a ich majetkovej a finančnej situácie a poskytnúť k tomu všetky potrebné informácie a vysvetlenia.
§ 20
Pozastavenie oprávnenia na výkon činnosti poisťovne alebo poisťovacieho spolku
(1)
Ak dozorný orgán zistí závažné nedostatky v činnosti poisťovne alebo poisťovacieho spolku, vydá opatrenie a určí lehotu na ich odstránenie. V prípade zistenia závažných nedostatkov v činnosti poisťovne dozorný orgán informuje o tom zakladateľa, prípadne právnické osoby, ktoré sa podieľali na jej založení, a pri poisťovni založenej ako akciová spoločnosť jej dozorný orgán.
(2)
Ak zistené nedostatky neboli v určenej lehote odstránené, pozastaví dozorný orgán poisťovni alebo poisťovaciemu spolku oprávnenie na výkon činnosti vyplývajúcej z udeleného povolenia na určitý čas alebo do odstránenia nedostatku vo vymedzenom alebo v celom rozsahu.
(3)
Pri pozastavení oprávnenia na výkon činnosti nadobúda poisťovňa alebo poisťovací spolok opäť toto oprávnenie uplynutím doby, na ktorú bolo rozhodnutie o pozastavení oprávnenia na výkon činnosti obmedzené alebo dňom, keď bolo toto rozhodnutie zrušené.
§ 21
Zrušenie povolenia na podnikanie poisťovne alebo poisťovacieho spolku
(1)
Dozorný orgán môže poisťovni alebo poisťovaciemu spolku zrušiť povolenie na podnikanie, ak
a)
poisťovňa alebo poisťovací spolok porušuje povinnosti ustanovené týmto zákonom,
b)
v hospodárení poisťovne alebo poisťovacieho spolku sa prejavujú nedostatky natoľko závažné, že ďalšie pokračovanie výkonu činnosti by ohrozovalo záujmy poistených,
c)
poisťovňa alebo poisťovací spolok nevykoná v určenej lehote opatrenia obsiahnuté v pláne obnovenia platobnej schopnosti,
d)
zistí, že poisťovňa alebo poisťovací spolok v žiadosti o povolenie na podnikanie alebo jeho zmenu uviedli vedome nesprávne údaje, ak by pri pravdivých údajoch poisťovňa alebo poisťovací spolok povolenie na podnikanie nedostali.
(2)
V prípade zrušenia povolenia na podnikanie poisťovne vykoná dozorný orgán opatrenia smerujúce na ochranu záujmov poistených. Tento orgán je oprávnený obmedziť alebo zakázať poisťovni najmä voľné disponovanie s účelovými poistnými fondami a s inými majetkovými právami, ktoré tvoria jej majetok a poveriť pracovníka dozorného orgánu vedením dražby na odpredaj poistných zmlúv, účelových poistných fondov a ostatného majetku poisťovne, ak tento odpredaj nevykoná poisťovňa.
§ 22
O pozastavení oprávnenia na výkon činnosti a zrušení povolenia na podnikanie sa rozhoduje v správnom konaní.10) Rozhodnutie o pozastavení oprávnenia na výkon činnosti a rozhodnutie o zrušení povolenia na podnikanie po vyčerpaní riadnych opravných prostriedkov v správnom konaní, môže byť preskúmané súdom.11)
ŠIESTA ČASŤ
Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla
§ 22a
Prevádzkovateľ a vodič motorového vozidla je poistený na zodpovednosť za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla.
SIEDMA ČASŤ
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 23
Na podporu svojho rozvoja sa môžu poisťovne združovať medzi sebou, ako aj s inými českými a slovenskými a zahraničnými právnickými a fyzickými osobami, a to na základe dobrovoľnosti a spoločného záujmu, pričom bez obmedzenia môžu využívať všetky formy združovania prípustné právnym poriadkom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
§ 24
(1)
Poisťovňa je povinná zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach týkajúcich sa poistení občanov a organizácií. Bez ich súhlasu je oprávnená poskytnúť tieto informácie, len ak to ustanovuje zákon.12)
(2)
Pracovníci poisťovne, ako aj pracovníci dozorného orgánu sú povinní zachovávať mlčanlivosť v služobných veciach aj po skončení pracovného pomeru.
§ 24a
Životné poistenie osôb, ktoré majú trvalé bydlisko v Slovenskej republike, poistenie majetku na území Slovenskej republiky a poistenie zodpovednosti za škodu vyplývajúcu z činnosti fyzických a právnických osôb na území Slovenskej republiky, je možné uzatvoriť iba v poisťovni podnikajúcej v súlade s týmto zákonom na území Slovenskej republiky.
§ 25
(1)
Za vykonávanie poisťovacej alebo zaisťovacej činnosti bez povolenia podľa § 9 ods. 1, alebo vykonávanie sprostredkovateľskej činnosti v prospech poisťovne bez povolenia podľa § 9 ods. 2, alebo pokusu oň, alebo za úmyselné uvedenie nesprávnych údajov v žiadosti o povolenie na podnikanie v poisťovníctve alebo jeho zmenu a porušenie povinnosti ustanovenej v § 24 ods. 1, sa uloží pokuta v správnom konaní.10) Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď boli zistené uvedené skutočnosti, najneskoršie však do troch rokov odo dňa, keď k ním došlo.
(2)
Výšku pokuty určí a pokutu uloží dozorný orgán maximálne do výšky 1 000 000 Kčs.
(3)
Pokuty podľa odseku 1 vymáha od subjektov so sídlom v Slovenskej republike príslušný daňový orgán13) podľa sídla subjektu, ktorému bola pokuta uložená, a od subjektu so sídlom mimo územia Slovenskej republiky Daňový úrad Bratislava I.
(4)
Výnos pokút je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 26
Dozorný orgán je oprávnený v prípadoch povinného zmluvného poistenia na žiadosť poisteného určiť v správnom konaní poisťovňu, ktorá je povinná s poisteným poistnú zmluvu uzatvoriť. Do 15 dní od vydania takéhoto rozhodnutia sa pozerá na poisteného, ako by nebol v omeškaní s platením poistného.
§ 27
Tento zákon sa nevzťahuje na subjekty, ktoré vykonávajú nemocenské a sociálne zabezpečenie (poistenie).
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 29
Splnomocňovacie ustanovenie
Ministerstvo financií Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom spôsob tvorby a použitia účelových poistných fondov a rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla, vrátane sadzieb poistného a určí poisťovňu, ktorá ho bude vykonávať.
§ 30
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa
1.
s platnosťou pre územie Slovenskej republiky zákon č. 82/1966 Zb. o poisťovníctve v znení zákona č. 162/1968 Zb.,
2.
vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 76/1985 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia socialistických poľnohospodárskych organizácií vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou.
§ 31
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. marcom 1991, okrem ustanovení § 2 ods. 3 a § 5 ods. 4, ktoré nadobúdajú účinnosť 28. májom 1992.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon č. 42/1980 Zb. o hospodárskych stykoch so zahraničím v znení neskorších predpisov.
2)
Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
3)
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
4)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
Hospodársky zákonník.
5)
Zákon č. 173/1988 Zb. o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou v znení zákona č. 112/1990 Zb.
Zákon č. 104/1990 Zb.
6)
Napr. zákon č. 158/1989 Zb. o bankách a sporiteľniach.
7)
Najmä:
Občiansky zákonník.
Hospodársky zákonník.
Vládne nariadenie č. 54/1953 Zb. o premávke na cestách.
Zákon č. 101/1963 Zb. o právnych vzťahoch v medzinárodnom obchodnom styku (Zákonník medzinárodného obchodu).
8)
§ 49 ods. 2 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
9)
Zákon č. 158/1989 Zb.
10)
Zákon č. 71/1967 Zb.
11)
Občiansky súdny poriadok.
12)
Tretia a štvrtá časť Občianskeho súdneho poriadku
Zákon č. 20/1970 Zb. o prokuratúre v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 95/1963 Zb. o štátnom notárstve a o konaní pred štátnym notárstvom v znení neskorších predpisov.
13)
13) Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o vymezení obsahu mzdových prostředků
Vyhlášeno 1. 3. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 13/1991
* § 1 - Tato vyhláška se vztahuje na právnické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti,1) fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost,2) rozpočtové a příspěvkové organizace a občanská a zájmová sdružení3) (dále jen „organizace“).
* Mzdové prostředky
* § 2 - (1) Mzdové prostředky jsou prostředky, kterých používají organizace k odměňování práce, nebo které vynakládají v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností fyzických osob na základě jejich právního vztahu k organizaci. Zahrnují prostředky, z nichž or
* § 3 - (1) Mzdové prostředky se zahrnují do nákladů organizací s výjimkou prostředků na mzdy, které uhrazují právnické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti1) a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost2) z fondu odměn nebo z použitelného zisku5).
* § 5 - Zrušují se:
* § 6 - Pokud organizace postupovaly ve smyslu této vyhlášky přede dnem její účinnosti, považuje se to za postup učiněný podle této vyhlášky.
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Aktuální znění od 20. 1. 1992 (24/1992 Sb.)
58
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 30. ledna 1991
o vymezení obsahu mzdových prostředků
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, ve znění zákona č. 3/1991 Sb.:
§ 1
Tato vyhláška se vztahuje na právnické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti,1) fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost,2) rozpočtové a příspěvkové organizaceorganizace a občanská a zájmová sdružení3) (dále jen „organizaceorganizace“).
Mzdové prostředky
§ 2
(1)
Mzdové prostředky jsou prostředky, kterých používají organizaceorganizace k odměňování práce, nebo které vynakládají v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností fyzických osob na základě jejich právního vztahu k organizaciorganizaci. Zahrnují prostředky, z nichž organizaceorganizace uhrazují
a)
mzdymzdy a náhrady mzdymzdy poskytované na základě pracovního poměru a obdobná plnění poskytovaná na základě služebního a členského poměru,
c)
odstupné s výjimkou odstupného poskytovaného pracovníkům v hornictví podle zvláštního předpisu,4) mzdové vyrovnání a obdobná plnění,
d)
odměny za práci, popřípadě obdobná plnění, poskytované na základě jiného vztahu než pracovního, služebního a členského poměru,
e)
částky, které organizaceorganizace refundují jiným organizacímorganizacím k úhradě plnění uvedených v písmenech a) až d) (např. refundace náhrad mzdymzdy poskytnutých při uvolnění pracovníků k výkonu veřejných funkcí, k plnění občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, refundace mzdových vyrovnání při přechodu pracovníků do nového zaměstnání v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, popř. další refundace, na kterých se zaměstnavatelé dohodnou).
(2)
Odměny za práci a obdobná plnění [odstavec 1 písm. d)] zahrnují zejména
a)
odměny za práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
b)
odměny za práci (činnost) poskytované podle zvláštních předpisů v případech, kdy nevzniká pracovní vztah k organizaciorganizaci (např. odměny za posudky znalců, odměny obyvatelům ústavů sociální péče za pracovní činnost při provozu ústavu, odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby, odměny závodním lékařům, odměny funkcionářům družstev, odměny zprostředkovatelům a rozhodcům, odměny předsedům a členům privatizačních komisí),
c)
odměny za využití vynálezů, průmyslových vzorů, zlepšovacích návrhů a za vyhodnocená řešení tématických úkolů a obdobné odměny,
d)
odměny podle předpisů o autorském právu,
e)
odměny (peněžité ceny) z veřejných a užších soutěží a veřejných příslibů.
(3)
OrganizaceOrganizace nemá povinnost ze mzdových prostředků uhrazovat plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) až d), jestliže se jí refundují ze mzdových prostředků jiné organizaceorganizace; uhradí-li tato plnění ze mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.
(4)
Pokud organizaceorganizace poskytují plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a d) a vyplácí je podle zvláštních předpisů částečně nebo zcela v jiné než v československé měně, zahrnují do mzdových prostředků jen částky vyplacené v československé měně.
§ 3
(1)
Mzdové prostředky se zahrnují do nákladů organizacíorganizací s výjimkou prostředků na mzdymzdy, které uhrazují právnické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti1) a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost2) z fondu odměn nebo z použitelného zisku5).
(2)
Mzdové prostředky, ze kterých se uhrazují odměny, plnění a částky uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) a d) s výjimkou odměn poskytovaných členům představenstev, dozorčích a správních rad, revizorům účtů a obdobným orgánům a částky refundované jiným organizacímorganizacím k úhradě plnění uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) a d) a náhrad mzdymzdy, jestliže se refundují jenom tyto náhrady, se zahrnují do ostatních osobních nákladů organizacíorganizací.
§ 5
Zrušují se:
1.
vyhláška č. 203/1988 Sb., o usměrňování mzdových prostředků státních podniků zemědělskopotravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků,
2.
vyhláška č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb,
3.
vyhláška č. 111/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků v družstevních organizacích nesdružených do svazů družstev,
4.
vyhláška č. 145/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků,
5.
vyhláška č. 203/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků v družstevních organizacích,
6.
vyhláška č. 19/1990 Sb., o usměrňování mzdových prostředků v družstevních organizacích,
7.
výnos ministerstva financí, cen a mezd České republiky ze dne 19. ledna 1989 č. 18/2777/88 o usměrňování mzdových prostředků státních podniků zemědělskopotravinářského komplexu, jejichž zakladateli jsou národní výbory,
8.
výnos ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky ze dne 20. června 1989 č. 5/1144/1989 o usměrňování mzdových prostředků státních podniků zemědělskopotravinářského komplexu, jejichž zakladateli jsou národní výbory.
§ 6
Pokud organizaceorganizace postupovaly ve smyslu této vyhlášky přede dnem její účinnosti, považuje se to za postup učiněný podle této vyhlášky.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Ministr:
Miller v. r.
1)
§ 1 hospodářského zákoníku.
2)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
3)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
Čl. II zákona č. 103/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník.
4)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
5)
§ 5 odst. 2 nařízení vlády ČSFR č. 577/1990 Sb., o finančním hospodaření státních podniků. |
Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 59/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 59/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy a spojů č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád)
Vyhlášeno 1. 3. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 13/1991
* Článek I - Vyhláška federálního ministerstva dopravy a spojů č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 3. 1991
59
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva spojů
ze dne 25. ledna 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy a spojů č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád)
Federální ministerstvo spojů podle § 7 odst. 1 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), a § 2 vládního nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon, stanoví:
Článek I
Vyhláška federálního ministerstva dopravy a spojů č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 se doplňuje o odstavec 4, který zní:
„(4)
U vybraných pošt lze do zemí, u nichž je to uvedeno v poštovním sazebníku, podávat zásilky mezinárodní zrychlené pošty (Express Mail Service), dále jen „zásilky EMS“. Tyto zásilky jsou dopravovány s nejvyšší předností, a to nejrychlejšími dopravními prostředky. Informace o zasílacích podmínkách zásilek EMS a o poštách, které tyto zásilky přijímají, je povinna poskytovat každá pošta.“.
2.
§ 4 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
zkáze podléhající biologické látky, s výjimkou uvedenou v bodě 42 přílohy č. 1 této vyhlášky,“.
3.
§ 4 odst. 7 se doplňuje další větou: „Převzetí věcí propadajících ve prospěch státu5a) poště potvrdí orgán státní správy, který je převzal.“.
4.
Za poznámku 5) se doplňuje poznámka5a), která zní:
„5a)
§ 6 odst. 4 vládního nařízení č. 240/1949 Sb.“.
5.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Adresa adresáta musí být uvedena na všech zásilkách, s výjimkou letákových zásilek (§ 19). Odesílatel může vyznačit svou adresu na každé zásilce, musí ji však uvést na všech zapsaných zásilkách a na nádražních psaních; doporučuje se uvádět ji na všech obyčejných listovních zásilkách do ciziny. Zasílají-li se v zapsané zásilce vnitřního styku návrhy k soutěži, může odesílatel svou adresu nahradit poznámkou „Anonymní soutěž“ a svou adresu uvést jen na podací stvrzence.“.
6.
§ 11 odst. 6 zní:
„(6)
Na zásilkách do ciziny se adresa píše podle zvyklostí země, do níž je zásilka určena; místo a země určení se uvádí velkými písmeny. Na zásilkách poste restante má být uveden i název pošty, u níž má být zásilka uložena, a poznámka „POSTE RESTANTE“, psaná velkými písmeny. Vzory správného psaní adres do některých zemí a dovolené zkratky pro vyznačení země určení jsou uvedeny v poštovním sazebníku.“.
7.
§ 15 odst. 2 zní:
„(2)
Jako novinové zásilky nelze zasílat tisk
a)
je-li při jednom podání k poštovní dopravě podáváno méně než 100 shodných výtisků,
b)
s obsahem převážně reklamním,
c)
do ciziny.“.
8.
Z § 15 odst. 7 se vypouští třetí věta.
9.
Do § 16 odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
uvést v adrese za jménem adresáta poznámku „Ou tout autre occupant des lieux“ (nebo jinému obyvateli v místě), nebo stejnou poznámku v jazyce známém v zemi určení.“.
10.
§ 17 odst. 1 zní:
„(1)
V balíčcích lze zasílat zboží a jiné věci, včetně písemností, které mají povahu aktuálního sdělení; ty však nesmějí tvořit více než polovinu hmotnosti zásilky, jinak se zásilka považuje za psaní.“.
11.
§ 21 odst. 2 se doplňuje další větou, která zní:
„Vnitřní balení cenných psaní, obsahujících bankovky a cenné papíry s hodnotou vyšší než 2000 Kčs, musí být z kartonu, umělé hmoty, kovu, nebo jiného materiálu, pevnějšího než papír.“.
12.
První věta § 23 odst. 1 zní: „Ve vnitřním styku se poštovními poukázkami mohou zasílat neomezené peněžní částky; telegrafickými poštovními poukázkami, adresovanými poste restante, však jen peněžní částky do 5000 Kčs včetně.“.
13.
§ 33 odst. 1 se doplňuje další větou, která zní:
„Adresa odesílatele zásilek podávaných hromadně musí být v České a Slovenské Federativní Republice.“.
14.
§ 39 se doplňuje o odstavec 15, který zní:
„(15)
Obyčejné tiskoviny, došlé z ciziny s poznámkou „Ou tout autre occupant des lieux“ za označením adresáta, doručí pošta do odevzdacího místa, i když v něm adresát zásilky nebydlí.“.
15.
§ 46 odst. 5 zní:
„(5)
Nelze-li zjistit adresáta zásilky podle domovní schránky nebo z přehledu uživatelů bytů, u organizací z označení na objektu, postupuje pošta podle § 54 odst. 2; výjimkou jsou zásilky uvedené v § 39 odst. 15.“.
16.
§ 55 odst. 5 písm. e) zní:
„e)
mezinárodního styku, které odesílatel označil na adresní straně poznámkou „Ne pas réexpédier“ nebo „Ou tout autre occupant des lieux“.“.
17.
§ 62 odst. 3 zní:
„(3)
Při podání reklamace, s výjimkou reklamace obyčejné listovní zásilky nebo stvrzené doručenky, vybírá pošta sazbu podle poštovního sazebníku. Žádá-li reklamující, aby reklamace byla dopravována telekomunikačními zařízeními nebo zásilkou EMS, musí uhradit ještě příslušnou sazbu.“.
18.
V § 62 odst. 6 se část věty za středníkem mění na: „; sazba za zvláštní dopravu reklamace se nevrací.“.
19.
§ 63 odst. 2 zní:
„(2)
U doporučené zásilky mezinárodního styku odpovídá pošta za ztrátu, úbytek a poškození. Za ztracenou doporučenou zásilku mezinárodního styku vyplatí pošta náhradu ve výši 973 Kčs bez ohledu na hodnotu obsahu zásilky. Požaduje-li však odesílatel nebo adresát náhradu nižší, vyplatí se jen požadovaná částka.“.
20.
§ 63 se doplňuje odstavcem 2a, který zní:
„(2a)
Za poškození nebo úbytek obsahu doporučené zásilky mezinárodního styku vyplatí pošta náhradu obdobně podle odstavce 3, nejvýše však 973 Kčs. Náhradu vyplatí za předpokladu, že
a)
obal a uzávěra zásilky vyhovovaly § 8 odst. 1 a 2,
b)
se nejedná o tiskoviny podávané v otevřených obalech,
c)
úbytek nebo poškození obsahu byly zjištěny nejpozději při dodání zásilky.“.
21.
§ 63 odst. 4 zní:
„(4)
Za balíky bez udané ceny nesmí náhrada převyšovat
a)
ve vnitřním styku částku 15 Kčs za každých i započatých 500 g hmotnosti vyznačené na podací stvrzence nebo na balíku,
b)
v mezinárodním styku za balík
do hmotnosti 5 kg| částku 1751 Kčs
---|---
o hmotnosti přes 5 kg do 10 kg| částku 2594 Kčs
o hmotnosti přes 10 kg| částku 3502 Kčs.“.
22.
Příloha č. 1 bod 42 včetně nadpisů zní:
„Zkáze podléhající biologické látky
(42)
Zkáze podléhající biologické látky lze, kromě látek zasílaných k vyšetření podle bodů 43 až 47, zasílat jen mezi ústavy a úředně uznanými laboratořemi. Ve vnitřním styku se zasílají v pilných křehkých balících; do hmotnosti 250 g je lze zasílat také v doporučených zásilkách. V mezinárodním styku lze zkáze podléhající biologické látky zasílat jen do zemí, u nichž je to uvedeno v poštovním sazebníku, a to jen v zásilkách EMS. Obal zásilky musí být na adresní straně opatřen fialovou nálepkou pošty „Zkáze podléhající biologické látky“ a poznámkou o obsahu (např. „Krev ke zkoušce“, „Biologický materiál“, „Nakažlivé látky“). Každá zásilka musí být na všech stranách označena nápadným černým křížem.“.
23.
Z přílohy č. 1 se vypouští bod 48 včetně nadpisu.
24.
V příloze č. 3 bod 1 písm. e) ve sloupci „Nejvyšší dovolená hmotnost pro mezinárodní styk“ zní: „2 kg; do některých zemí podle poštovního sazebníku jen 1 kg, popř. 500 g.“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Ministr:
Prof. ing. Petrík CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hospodářství, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem
Vyhlášeno 1. 3. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 14/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1991
66
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hospodářství
ze dne 31. ledna 1991,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem
Federální ministerstvo hospodářství v dohodě se zúčastněnými orgány stanoví podle § 6 odst. 1 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, se mění takto:
1.
V § 3 prvá věta zní: „Líh smějí vyrábět právnické osoby, které jsou lihovarskými závody, popřípadě do nichž je začleněn lihovarský závod, a pokud jde o pěstitelské pálení ovoce,1) i fyzické osoby oprávněné k provozování výroby podle zvláštních předpisů. K výrobě lihu se vyžaduje povolení ministerstva zemědělství České republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské republiky vydané po projednání s federálním ministerstvem financí a příslušným ministerstvem republiky.“.
2.
V § 4 se vypouštějí slova „s federálním ministerstvem zemědělství a výživy“.
3.
§ 5 se vypouští včetně odkazu pod čarou.
4.
V § 7 se vypouští odstavec 1.
5.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Veškerý líh vyrobený nebo dovezený na území České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou syntetického lihu určeného pro průmyslové zpracování, smí být vyskladněn nebo uveden do oběhu pouze se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské republiky“.
6.
V § 7 odst. 3 se slova „ČSSR“ nahrazují slovy „do České republiky nebo Slovenské republiky“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Ministr
Ing. Dlouhý CSc. v. r.
1)
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy SSR č. 245/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 68/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 68/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovuje spôsob tvorby a použitia účelových poistných fondov
Vyhlášeno 1. 3. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 14/1991
* § 1 - Rozsah platnosti
* Základný rezervný fond
* § 2 - Základný rezervný fond je dlhodobý zdroj krytia záväzkov vyplývajúcich z výsledkov poisťovacej a zaisťovacej činnosti poisťovne.
* § 3 - Základný rezervný fond sa tvorí
* § 4 - (1) Základný rezervný fond sa používa na
* Fond zábrany škôd
* § 5 - Fond zábrany škôd je určený na krytie nákladov na predcházanie škodám a na propagáciu tejto činnosti.
* § 6 - Fond zábrany škôd sa tvorí
* § 7 - Fond zábrany škôd sa používa na
* Fond rezerv poistného
* § 8 - Fond rezerv poistného je dlhodobý zdroj krytia záväzkov vyplývajúcich z poistenia pre prípad smrti alebo dožitia splatných v budúcom období.
* § 9 - Fond rezerv poistného sa tvorí
* § 10 - (1) Fond rezerv poistného sa používa na
* Devízový rezervný fond
* § 11 - Devízový rezervný fond je dlhodobý zdroj krytia záväzkov vyplývajúcich z poisťovacej alebo zaisťovacej činnosti, z ktorej vyplýva povinnosť poskytovať poistné plnenie v zahraničnej mene.
* § 12 - Devízový rezervný fond sa tvorí na základe devízového povolenia príslušného devízového orgánu5) z realizovaných devízových príjmov.
* § 13 - Devízový rezervný fond sa používa na krytie rozdielu medzi devizovými príjmami a výdavkami bežného roka.
* § 14 - Záverečné ustanovenie
* § 15 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 3. 1991
68
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 28. januára 1991,
ktorou sa ustanovuje spôsob tvorby a použitia účelových poistných fondov
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 29 zákona Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve ustanovuje:
§ 1
Rozsah platnosti
Táto vyhláška upravuje spôsob tvorby a použitia účelových poistných fondov vytváraných poisťovňou a zaisťovňou založenou ako štátny podnik alebo akciová spoločnosť (ďalej len „poisťovňa“).1)
Základný rezervný fond
§ 2
Základný rezervný fond je dlhodobý zdroj krytia záväzkov vyplývajúcich z výsledkov poisťovacej a zaisťovacej činnosti poisťovne.
§ 3
Základný rezervný fond sa tvorí
a)
zo zdrojov zverených zakladateľom pri založení poisťovne ako štátneho podniku2) alebo z peňažného vkladu základného kapitálu poisťovne založenej ako akciová spoločnosť,3)
b)
z rozdielu medzi kalkulovanými a skutočnými výplatami poistných plnení z poistných udalostí z jednotlivých druhov poistenia s výnimkou poistenia pre prípad smrti alebo dožitia, ak sú skutočné výplaty nižšie ako kalkulované,
c)
z úrokových výnosov prostriedkov fondu uložených v peňažnom ústave,
d)
z použiteľného zisku.
§ 4
(1)
Základný rezervný fond sa používa na
a)
krytie rozdielu medzi skutočným a kalkulovaným poistným plnením z jednotlivých druhou poistenia s výnimkou poistenia pre prípad smrti alebo dožitia, ak sú skutočné výplaty vyššie ako kalkulované,
b)
zúčtovanie zliav na poistnom za priaznivý škodový priebeh poskytovaných poisťovňou podľa poistných podmienok zmluvne dohodnutých,
c)
nákup cenných papierov, poskytovanie pôžičiek a úverov v rozsahu povolenia udeleného podľa osobitného predpisu,4) do výšky 30 % priemerného stavu prostriedkov fondu.
(2)
Najmenej 70 % finančných prostriedkov priemerného stavu základného rezervného fondu musí byť uložené v česko-slovenskom peňažnom ústave.
Fond zábrany škôd
§ 5
Fond zábrany škôd je určený na krytie nákladov na predcházanie škodám a na propagáciu tejto činnosti.
§ 6
Fond zábrany škôd sa tvorí
a)
vo výške normativu z prijatého poistného z jednotlivých druhov poistenia ustanoveného poisťovňou v kalkulácii výšky poistného,
b)
z vrátených príspevkov poskytnutých poisťovňou na zábranné opatrenia,
c)
z úrokových výnosov prostriedkov fondu uložených v peňažnom ústave,
d)
z finančných prostriedkov poskytnutých poisťovni inými subjektami na úhradu nákladov realizácie zábranných opatrení,
e)
z použiteľného zisku.
§ 7
Fond zábrany škôd sa používa na
a)
poskytovanie finančných príspevkov subjektom realizujúcim zábranné opatrenia,
b)
akcie zamerané na znižovanie škôd a ochranu životného prostredia,
c)
krytie osvetovo-výchovných, vzdelávacích a propagačných akcií zameraných na znižovanie škôd,
d)
poskytovanie úverov v rozsahu povolenia udeleného podľa osobitného-predpisu4) na účely realizácie zábranných opatrení.
Fond rezerv poistného
§ 8
Fond rezerv poistného je dlhodobý zdroj krytia záväzkov vyplývajúcich z poistenia pre prípad smrti alebo dožitia splatných v budúcom období.
§ 9
Fond rezerv poistného sa tvorí
a)
z prijatého poistného z poistenia pre prípad smrti alebo dožitia vo výške ustanovenej poisťovňou v kalkulácii výšky poistného,
b)
z úrokových výnosov prostriedkov fondu uložených v peňažnom ústave,
c)
z výnosov nehnuteľností nadobudnutých z prostriedkov fondu,
d)
z výnosov pôžičiek a úverov poskytnutých z prostriedkov fondu,
e)
z použiteľného zisku.
§ 10
(1)
Fond rezerv poistného sa používa na
a)
úhradu záväzkov vyplývajúcich zo spravovaných poistení pre prípad smrti alebo dožitia,
b)
úhradu osobitných prémií poskytovaných poistovňou v poistení pre prípad smrti alebo dožitia podľa podmienok dohodnutých v poistnej zmluve,
c)
zúčtovanie poistného v prípadoch, v ktorých poisťovňa na zmluvnom podklade poskytuje poistnú ochranu bez platenia poistného,
d)
nákup nehnuteľností, štátnych dlhopisov a ostatných cenných papierov s tým, že nákupy iných cenných papierov ako štátnych dlhopisov nesmú prevýšiť 30 % priemerného stavu fondu,
e)
poskytovanie pôžičiek a úverov v rozsahu povolenia udeleného podľa osobitného predpisu.4)
(2)
Najmenej 40 % finančných prostriedkov priemerného stavu fondu rezerv poistného musí byť uložené v česko-slovenskom peňažnom ústave.
Devízový rezervný fond
§ 11
Devízový rezervný fond je dlhodobý zdroj krytia záväzkov vyplývajúcich z poisťovacej alebo zaisťovacej činnosti, z ktorej vyplýva povinnosť poskytovať poistné plnenie v zahraničnej mene.
§ 12
Devízový rezervný fond sa tvorí na základe devízového povolenia príslušného devízového orgánu5) z realizovaných devízových príjmov.
§ 13
Devízový rezervný fond sa používa na krytie rozdielu medzi devizovými príjmami a výdavkami bežného roka.
§ 14
Záverečné ustanovenie
Pri likvidácii poisťovne iné záväzky poisťovne môžu byť uhradené z prostriedkov účelových poistných fondov až po splnení pohľadávok poistených subjektov.
§ 15
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1991.
Minister:
Ing. Kováč CSc. v. r.
1)
§ 13 ods. 1 a 2 zákona SNR č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve.
2)
§ 6 zákona č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
3)
§ 16 zákona č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
4)
Zákon č. 158/1989 Zb. o bankách a sporiteľniach.
5)
Devízový zákon č. 528/1990 Zb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 72/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 72/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 3. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 16/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86
* Čl. II - Zrušují se:
* Čl. III - Podle dosavadních předpisů se po nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje při zdanění
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 3. 1991
72
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky
ze dne 8. února 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění článku I zákona č. 71/1957 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 311/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „za výsledky v socialistickém soutěžení“.
3.
§ 2 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
všechna peněžní a naturální plnění, která dostávají pracovníci v souvislosti se svým pracovním poměrem, a to i výnosy z cenných papírů, které plátce vydává jen pro své pracovníky (členy) a které jsou nepřevoditelné.“.
4.
V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „v národních výborech, ve společenských organizacích“ nahrazují slovy „v orgánech obcí, v okresních úřadech, v občanských a jiných sdruženích“.
5.
V § 2 odst. 3 se vypouštějí ustanovení pod písmeny b) a d).
6.
§ 2 odst. 5 a 6 zní:
„(5)
Naturální požitky se pro účely daně oceňují ve výši ceny s daní z obratu; jde-li o zboží vlastní výroby nebo o výkony poskytované plátcem, použijí se ceny, které plátce uplatňuje u dodávek za ceny s daní z obratu.
(6)
Poskytuje-li plátce poplatníkovi byt zdarma, zahrnuje se do základu daně částka, která se rovná úhradě za užívání tohoto bytu vypočtené podle zvláštních předpisů.1) Poskytuje-li plátce poplatníkovi zdarma též otop a osvětlení bytu, oceňuje se pro účely daně otop částkou 60 Kčs měsíčně a osvětlení částkou 10 Kčs měsíčně, a to za každou obytnou místnost (včetně obytné kuchyně). Při společném ubytování více poplatníků se uvedené částky rozdělí poměrnou částí podle počtu ubytovaných osob.“.
7.
V § 2 odst. 8 písm. f) se vypouští slovo „jednotnými“.
8.
V § 2 odst. 8 písm. g) se slova „mateřský příspěvek“ nahrazují slovy „rodičovský příspěvek“.
9.
V § 3 odst. 3 písm. c) se slova „poslanců národních výborů“ nahrazují slovy „členů (poslanců) obecních zastupitelstev“.
10.
V § 3 odst. 3 se vypouští ustanovení pod písmenem h).
11.
V § 3 odst. 3 písm. n) se částka 5 Kčs nahrazuje částkou 10 Kčs.
12.
V § 3 odst. 3 písm. p) se částka 5 Kčs nahrazuje částkou 10 Kčs.
13.
§ 4 č. 1 zní:
„1.
odměny vyplácené plátci svým pracovníkům (členům) za vynálezy, průmyslové vzory a zlepšovací návrhy podle zvláštních předpisů2) a za návrhy na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí a na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení zvířat a ochrany rostlin proti škůdcům a chorobám, na které se vydalo osvědčení, a to až do výše 20 000 Kčs za každý vynález, vzor nebo návrh;“
14.
V § 4 č. 2 se vypouštějí ustanovení pod písmeny b) a c).
15.
V § 4 č. 4 se vypouštějí ustanovení pod písmeny c), k), l), m), u) a v).
16.
V § 4 č. 4 písm. f) se vypouští slovo „jednotných“.
17.
V § 4 č. 4 písm. r) se na konci za středníkem doplňují tato slova: „u plátců, kteří netvoří fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštních předpisů, nepeněžní plnění poskytované pracovníkům na socální potřeby za obdobných podmínek (z příjmu nebo ze zisku plátce po zdanění) a příspěvky na stravování poskytované soukromými podnikateli jejich pracovníkům podle zvláštního předpisu.3)“.
18.
V § 5 se vypouštějí odstavce 3 a 5. Dosavadní odstavce 4, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
19.
V § 5 odst. 1 se vypouštějí slova „úkol“ a „objev“.
20
V § 5 odst. 3 se vypouštějí slova „úkoly“ a „objevy“.
21.
§ 6 odst. 7 zní:
„(7)
Pracovní příjmy žáků a studujících, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání formou denního studia, se zdaňují, pokud nejde o příjmy z pracovního poměru na dobu neurčitou, funkční požitky (§ 2 odst. 2) nebo o příjmy žáků středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť z praktického vyučování v období odborného rozvoje, paušální sazbou daně ve výši 5 %.“.
22.
V § 6 se za odstavec 14 vkládají nové odstavce 15 a 16, které znějí:
„(15)
Odměny poskytované členům představenstva, členům správní a dozorčí rady, revizní komise (revizorům) a dalších kolektivních orgánů podniků nebo společností, kteří nejsou k podniku nebo společnosti v pracovním poměru, se zdaňují paušální sazbou daně ve výši 20 %.
(16)
Výnosy z cenných papírů, které plátce vydává jen pro své pracovníky (členy) a které jsou nepřevoditelné, se zdaňují paušální sazbou daně ve výši 25 %.“.
Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 17.
23.
V § 7 odst. 1 písm. a) a b) se slova „(vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů)“ nahrazují slovy „(vlastní, osvojené nebo vnuci a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů).“.
24.
V § 7 odst. 8 písm. c) se slova „mateřský příspěvek“ nahrazují slovy „rodičovský příspěvek“.
25.
V § 7 odst. 10 se slova „(vnuky nebo jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů)“ nahrazují slovy „(vnuky a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů)“.
26.
V § 8 odst. 1 č. 2 písm. c) se vypouštějí slova „okresního národního výboru“.
27.
V § 8 odst. 6 se na konci doplňuje tato věta:
„Přesáhne-li základ daně poplatníka v měsíci hranici 2400 Kčs avšak nepřesáhne 3000 Kčs, poskytne se sleva tím způsobem, že na každou vyživovanou osobu navíc na invaliditu (§ 9 odst. 1 zákona) se od daně vypočtené bez přihlédnutí ke slevě podle § 9 zákona odečte částka 65 Kčs, a to na vyživované osoby navíc na invaliditu, jejichž počet v součtu s ostatními vyživovanými osobami přesahuje jednu vyživovanou osobu a nepřesahuje pět vyživovaných osob.“.
28.
V § 11 odst. 7 se slova „závodní výbor základní organizace ROH“ nahrazují slovy „výbor odborové organizace“.
29.
V § 72 odst. 3 se vypouští poslední věta.
30.
§ 12 odst. 5 zní:
„(5)
Přeplatek na dani vrátí poplatníkovi plátce. O vrácený přeplatek daně odvede plátce při nejbližším odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na mzdových listech nebo seznamech je nahrazujících (§ 14 odst. 3) a ve výplatních listinách a jejich rekapitulacích.“.
31.
V § 13 odst. 4 se částka 20 Kčs nahrazuje částkou 100 Kčs.
32.
V § 13 odst. 6 se částka 10 000 Kčs nahrazuje částkou 50 000 Kčs.
33.
§ 13 odst. 7 zní:
„(7)
V odůvodněných případech může povolovat odchylky týkající se místa odvodu daně finanční nebo daňové ředitelství a odchylky týkající se způsobu a doby odvodu daně finanční nebo daňový úřad, a to pokud se tyto odchylky týkají plátcových pokladen v jejich obvodu.“.
34.
V § 14 se vypouští odstavec 5. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
35.
V § 14 odst. 5 písm. b) se vypouští slovo „každoročně“.
Čl. II
Zrušují se:
1.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-3152/1977 o osvobození od daně ze mzdy náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům zúčastněným na výstavbě plynovodu Orenburg, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 8/1977.
2.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-21 551/1977 o zdaňování náborových příspěvků u akce Orenburg, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 24/1977.
3.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-9 819/1978 o zdaňování stabilizačních příspěvků poskytovaných pracovníkům vybraných profesí po skončení základní vojenské služby, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 15/1978.
4.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-19 045/1978 o zdaňování odměn poskytovaných při příležitosti udělení medaile „Za výstavbu plynovodu SOJUZ“, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 32/1978.
5.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-19 044/1978, kterým se od daně ze mzdy osvobozují jednorázové mimořádné odměny vyplácené při příležitosti udělení čestných odznaků národních družstevních svazů, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 32/1978.
6.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-20 705/1979 o oceňování hodnoty zdarma poskytovaného bytu pro účely daně ze mzdy, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 30/1979.
7.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-672/1980 o zdaňování odměn poskytovaných pracovníkům při vyhodnocení socialistické soutěže, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 6//1980.
8.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-13 466/1980, kterým osvobodilo od daně ze mzdy odměny vyplácené sčítacím orgánům za práce při sčítání lidu, domů a bytů, které bude prováděno k 1. 11. 1980, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 32/1980.
9.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-11 543/1982 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům získaným pro dočasnou výpomoc v koncernu Severočeské hnědouhelné doly Most, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 25/1982.
10.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-2 146/1984 o zdaňování některých druhů náborových a stabilizačních příspěvků, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 15/1984.
11.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-7 399/1986 o zdaňování odměn členů komplexních racionalizačních brigád a odměn za tematické úkoly, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 13/1986.
12.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-8 613/1986 o zdaňování odměn poskytovaných pracovníkům při příležitosti ocenění v soutěži zručnosti ZENIT, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 16/1986.
13.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-138/1986 o zdaňování odměn poskytovaných pracovníkům při příležitosti oceňování výsledků, iniciativy pracujících, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 1/1986.
14.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-10 800/1987 o zdaňování odměn poskytovaných při udělení čestného odznaku spotřebního družstva, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 21/1987.
15.
Výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4-1 263/1989 o zdaňování odměn členů správní nebo dozorčí rady podniku se zahraniční majetkovou účastí, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 9/1989.
Čl. III
Podle dosavadních předpisů se po nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje při zdanění
a)
náborových příspěvků, na které vznikne nárok ze smluv o jejich poskytování uzavřených před 1. lednem 1991,
b)
odměn za úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky vyřešené před 1. lednem 1991 a za tematické úkoly vyhlášené před 1. lednem 1991,
c)
odměn za využití zlepšovacích návrhů, na které byl vydán zlepšovatelský průkaz.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Ministr financí ČSFR:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr financí ČR:
Ing. Špaček v. r.
Ministr financí SR:
Ing. Kováč CSc. v. r.
1)
Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 96/1976 Sb. a vyhlášky č. 77/1988 Sb.
2)
§ 9 odst. 4, § 44 odst. 4 a § 74 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
3)
§ 14 nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání. |
Vyhláška Slovenskej republiky, Ministerstva školstva, mládeže a športu č. 79/1991 Sb. | Vyhláška Slovenskej republiky, Ministerstva školstva, mládeže a športu č. 79/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o prijímaní na štúdium na stredných školách
Vyhlášeno 1. 3. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 17/1991
* PRVÁ ČASŤ - PRIJÍMANIE NA DENNÉ ŠTÚDIUM (§ 1 — § 7)
* DRUHÁ ČASŤ - PRIJÍMANIE NA OSTATNÉ DRUHY ŠTÚDIA (§ 8 — § 10)
* TRETIA ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 11 — § 13)
Aktuální znění od 1. 3. 1991
79
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu
Slovenskej republiky
z 29. januára 1991
o prijímaní na štúdium na stredných školách
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky podľa § 9 ods. 4 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb., zákona č. 522/1990 Zb. a podľa § 6 ods. 4 písm. d) zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
PRIJÍMANIE NA DENNÉ ŠTÚDIUM
§ 1
Základné ustanovenie
Po úspešnom skončení základnej školy možno žiaka základnej školy alebo iného uchádzača o štúdium prijať do prvého ročníka denného štúdia na strednej škole. Po skončení štvrtého ročníka základnej školy možno jej žiaka prijať na osemročné gymnázium, tanečné konzervatórium alebo športovú školu.
§ 2
Prihlášky na štúdium
(1)
Žiak základnej školy a iný uchádzač podáva jedinú prihlášku na štúdium na predpísanom tlačive. Na prihláške na druhom mieste môže uviesť aj ďalšiu strednú školu, na ktorej má záujem študovať.
(2)
Žiak základnej školy podáva prihlášku riaditeľovi základnej školy, ktorú navštevuje, do 20. januára. Riaditeľ základnej školy ju odošle na strednú školu takto:
a)
do 10. februára na študijné a učebné odbory, na ktorých sa vyžaduje overenie špeciálnych schopností a zručností
1.
27-55-2 - maliar skla a keramiky
2.
27-83-2 - brusič skla
3.
53-06-6 - rehabilitačný pracovník
4.
53-10-6 - zubný technik
5.
64-51-2 - aranžér
6.
64-52-2 - fotograf
7.
76 - učiteľstvo
8.
82 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba,
9.
85 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba,
10.
01 - matematika špeciálne zameranie,
b)
do 9. marca na ostatné študijné a učebné odbory.
(3)
Iný uchádzač odošle prihlášku priamo na strednú školu v termínoch uvedených v odseku 2.
(4)
Žiak základnej školy alebo iný uchádzač (ďalej len „uchádzač“), ktorý je občanom so zmenenou pracovnou schopnosťou, pripojí k prihláške rozhodnutie príslušnej lekárskej posudkovej komisie o schopnosti študovať zvolený odbor.
(5)
Uchádzač môže k prihláške pripojiť doklad o tom, že je úspešným riešiteľom olympiády z profilového predmetu.
§ 3
Podmienky prijímacieho konania
(1)
Riaditeľ strednej školy návrh na profilové predmety prijímacej skúšky (ďalej len „profilové predmety“) a druhy skúšok pre prijímacie konanie po prerokovaní s pedagogickou radou školy oznámi Ministerstvu školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“) a Ministerstvu zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministertvo zdravotníctva“) najneskôr do 10. júla.
(2)
Ministerstvo školstva a ministerstvo zdravotníctva zverejní pre každý školský rok najneskôr do 1. septembra profilové predmety a druhy skúšok pre prijímacie konanie na všetky stredné školy.
(3)
Riaditeľ strednej školy návrh na zmenu počtu tried prvého ročníka alebo vyučovacieho jazyka po porade s pedagogickou radou školy a radou školy oznámi najneskôr do 10. júla príslušnej školskej správe, ktorá ho predloží ministerstvu školstva. Riaditeľ strednej zdravotníckej školy oznamuje návrh ministerstvu zdravotníctva.
(4)
Ministerstvo školstva a ministerstvo zdravotníctva rozhodnutie o návrhu na zmenu počtu tried prvého ročníka pre nasledujúce prijímacie konanie oznámi riaditeľovi strednej školy, príslušnej školskej správe, prípadne zriaďovateľovi stredného odborného učilišťa najneskôr do 1. septembra.
§ 4
(1)
Riaditeľ strednej školy po prerokovaní s pedagogickou radou školy, s príslušnou školskou správou (pri stredných zdravotníckych školách s ministerstvom zdravotníctva) a pri stredných odborných učilištiach aj so zriaďovateľom rozhodne o počte žiakov, ktorých možno do tried prvého ročníka prijať. Toto rozhodnutie zverejní najneskôr mesiac pred prvým termínom konania skúšok.
(2)
Riaditeľ strednej školy po prerokovaní s pedagogickou radou školy určí formu, obsah (podľa učebných osnov základnej školy) a rozsah prijímacej skúšky, ako aj ostatné podmienky prijímacieho konania. Riaditeľ strednej školy je povinný tieto podmienky zverejniť najneskôr v termíne podľa odseku 1.
(3)
Riaditeľ strednej školy môže po prerokovaní s pedagogickou radou školy určiť kritériá pre prijatie uchádzačov bez prijímacej skúšky alebo časti skúšky. Ak je prihlásených viac uchádzačov, ako možno na príslušný študijný odbor alebo zameranie prijať, podľa týchto kritérií nemožno prijať viac ako 70 % uchádzačov na triedu bez prijímacích skúšok. Kritériá oznámi riaditeľ včas, najneskôr v termíne podľa odseku 1.
(4)
Riaditeľ stredného odborného učilišťa môže rozhodnúť, že súčasťou prijímacieho konania do učebných odborov je aj prijímacia skúška. Prijímacia skúška pozostáva z overenia vedomostí z profilových predmetov alebo posúdenia schopností, zručností a spôsobilostí potrebných pre zvládnutie zvoleného učebného odboru.
(5)
Do osemročného gymnázia, tanečného konzervatória a športovej školy sa prijímajú žiaci po overení špeciálnych schopností pre toto štúdium a do tanečného konzervatória a športovej školy aj zdravotnej spôsobilosti. Termín skúšky a ostatné podmienky pre prijatie určí riaditeľ školy po prerokovaní s pedagogickou radou školy.
(6)
Riaditeľ strednej školy oznámi rozhodnutie o prijatí uchádzača bez prijímacej skúšky podľa odseku 3, najneskôr desať dní pred termínom prijímacích skúšok.
§ 5
Prijímacia skúška
(1)
Prijímacia skúška pozostáva z overovania vedomostí z profilových predmetov, alebo z overovania špeciálnych schopností a zručností potrebných na zvládnutie študijného alebo učebného odboru, prípadne z oboch týchto castí.
(2)
Riaditeľ strednej školy pozve uchádzačov na prijímacie skúšky najneskôr desať dní pred termínom prijímacích skúšok.
(3)
Ak pre prijatie uchádzača je potrebné overiť špeciálne schopnosti a zručnosti v odboroch uvedených v § 2 ods. 2 písm. a), riadireľ strednej školy určí termín na konanie tejto skúšky v čase od začiatku druhého do konca tretieho týždňa v marci.
(4)
Ostatné prijímacie skúšky sa konajú v prvom úplnom májovom týždni v utorok a v stredu. Ak uchádzač nevykonal úspešne prijímaciu skúšku alebo nebol prijatý z iných dôvodov v tomto termíne, môže sa zúčastniť na ďalšej prijímacej skúške na tej istej alebo inej strednej škole. Ďalšia skúška sa koná v treťom úplnom júnovom týždni v utorok a v stredu.
(5)
Výsledky prijímacej skúšky platia pre prijatie do prvého ročníka strednej školy len v školskom roku, pre ktorý bola skúška vykonaná.
Rozhodovanie o prijatí
§ 6
(1)
Riaditeľ strednej školy po prerokovaní s pedagogickou radou školy rozhodne o tom, či sa na škole uskutočnia skúšky v druhom termíne, alebo prijme všetkých žiakov v prvom termíne. Toto rozhodnutie zverejní najneskôr nasledujúci deň po konaní prijímacej skúšky v prvom termíne.
(2)
O prijatí uchádzača na strednú školu rozhodne riaditeľ strednej školy. Na posúdenie študijných predpokladov uchádzačov zriaďuje prijímaciu komisiu ako svoj poradný orgán.
(3)
Riaditeľ strednej školy pri rozhodovaní o prijatí zohľadňuje aj zdravotnú spôsobilosť na štúdium vo zvolenom študijnom odbore alebo učebnom odbore a na výkon povolania, a to na základe vyjadrenia príslušného lekára, prípadne ním určeného odborného lekára.
(4)
Riaditeľ strednej školy prijme prednostne uchádzača, ktorý je podľa rozhodnutia posudkovej komisie sociálneho zabezpečenia občanom so zmenenou pracovnou schopnosťou pred uchádzačmi, ktorí rovnako vyhovujú prijímacím podmienkam.
(5)
Riaditeľ stredného odborného učilišťa rozhoduje o prijatí po dohode s organizáciou, pre ktorú sa uchádzač bude pripravovať, alebo po dohode s vedúcim strediska praktického vyučovania, ak bol splnomocený organizáciu zastupovať.
(6)
Ak sa uchádzač bude pripravovať pre občana, ktorý zriadil pracovisko praktického vyučovania,1) rozhodne o jeho prijatí na štúdium riaditeľ stredného odborného učilišťa po dohode s týmto občanom.
(7)
Ak sa uchádzač nepripravuje pre určitú organizáciu ani pre občana, rozhodne o jeho prijatí riaditeľ stredného odborného učilišťa po prerokovaní s príslušnou školskou správou.
§ 7
(1)
Riaditeľ strednej školy rozhodne o prijatí uchádzača2) na štúdium do troch dní odo dňa konania skúšky. Rozhodnutie o prijatí alebo o možnosti zúčastniť sa na prijímacej skúške aj v druhom termíne na tej istej škole, neodkladne oznámi žiakovi alebo jeho zákonnému zástupcovi.
(2)
Po rozhodnutí o prijatí riaditeľ zverejní zoznam všetkých prijatých a neprijatých uchádzačov. Zoznam obsahuje poradie a celkový počet bodov získaných pri prijímacom konaní. Riaditeľ strednej školy oznámi mená prijatých žiakov najneskôr do dvoch týždňov aj riaditeľovi základnej školy, ktorú predtým navštevovali.
(3)
Proti rozhodnutiu môže uchádzač podať do ôsmich dní odo dňa doručenia prostredníctvom riaditeľa strednej školy odvolanie na príslušnú školskú správu (v prípade strednej zdravotníckej školy ministerstvu zdravotníctva). Školská správa (ministerstvo zdravotníctva) o odvolaní rozhodne do 14 dní po jeho doručení.
(4)
V prípade, keď uchádzač nepodal odvolanie proti rozhodnutiu o neprijatí, ani si nevyžiadal prihlášku a neprejavil záujem o skúšky v druhom termíne na tej istej škole, riaditeľ pošle prihlášku na školu uvedenú na druhom mieste najneskôr do dvoch týždňov po rozhodnutí o neprijatí.
(5)
Riaditeľ strednej školy na požiadanie umožní nazrieť do písomných alebo iných prác uchádzača jeho zákonnému zástupcovi, ak ide o žiaka základnej školy aj triednemu učiteľovi alebo učiteľovi, ktorý vyučuje predmet prijímacej skúšky na základnej škole.
(6)
Ak o to rada školy na strednej škole požiada, predloží jej riaditeľ kompletnú dokumentáciu o priebehu a výsledkoch prijímacích skúšok na strednú školu.
DRUHÁ ČASŤ
PRIJÍMANIE NA OSTATNÉ DRUHY ŠTÚDIA
§ 8
Prijímanie na štúdium popri zamestnaní a na kombinované štúdium na stredné školy
(1)
Prihlášku na štúdium popri zamestnaní a na kombinované štúdium na strednú školu podáva uchádzač riaditeľovi strednej školy, na ktorú sa hlási do 31. mája. Uchádzači, ktorí neboli prijatí na štúdium na vysokej škole, môžu podať prihlášku do 31. júla.
(2)
Riaditeľ strednej školy po prerokovaní s pedagogickou radou školy môže určiť kritériá pre prijatie uchádzačov bez prijímacej skúšky.
(3)
Príjímacia skúška sa koná v dvoch termínoch; v prvom termíne koncom júna alebo v druhom termíne koncom augusta. Termín konania skúšky určí riaditeľ strednej školy.
(4)
Formu, rozsah a obsah prijímacej skúšky určí riaditeľ strednej školy najneskôr dva týždne pred prvým termínom prijímacích skúšok.
§ 9
Prijímanie na nadstavbové a pomaturitné štúdium
(1)
Prihlášku na nadstavbové a pomaturitné štúdium podáva uchádzač riaditeľovi strednej školy, na ktorú sa hlási do 31. mája; uchádzači, ktorí neboli prijatí na štúdium na vysokej škole, môžu podať prihlášku do 31. júla.
(2)
Riaditeľ strednej školy po prerokovaní s pedagogickou radou školy môže určiť kritériá pre prijatie uchádzačov bez príjímacej skúšky.
(3)
Prijímacia skúška sa koná v dvoch termínoch; v prvom termíne koncom júna alebo v druhom termíne koncom augusta. Termín konania skúšky určí riaditeľ školy.
(4)
Formu, rozsah a obsah prijímacej skúšky určí riaditeľ strednej školy najneskôr dva týždne pred prvým termínom prijímacích skúšok.
§ 10
Prijímanie do vyšších ročníkov stredných škôl
(1)
Do vyššieho ročníka strednej školy možno prijať uchádzača, ktorý nie je žiakom inej strednej školy, a úspešne vykoná prijímaciu skúšku, ktorej predmetom je znalosť učiva z nižších ročníkov príslušnej strednej školy.
(2)
Termín, obsah a rozsah prijímacej skúšky určí riaditeľ strednej školy, na ktorú sa uchádzač hlási.
TRETIA ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 11
Osobitné ustanovenie
Ak sa žiak základnej školy s iným ako slovenským vyučovacím jazykom prihlási na strednú školu so slovenským vyučovacím jazykom, riaditeľ strednej školy môže povoliť žiakovi vykonať skúšku aj na inej strednej škole po dohode s jej riaditeľom. Žiak vykoná skúšku z profilových predmetov takto:
a)
ak je profilovým predmetom slovenský jazyk, koná z neho skúšku v rozsahu učiva osnov základnej školy, ktorú navštevuje,
b)
ak je profilovým predmetom iný predmet, môže žiak požiadať o vykonanie prijímacej skúšky z toho predmetu v jazyku, v akom si ho na základnej škole osvojoval. Túto požiadavku uvedie na prihláške o štúdium na strednej škole. Počnúc príjímacími skúškami pre školský rok 1996/97, koná z tohto predmetu skúšku len v slovenskom jazyku.
§ 12
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 96/1984 Zb. o prijímaní na štúdium na stredných školách.
§ 13
Účinnosť
Vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
1)
§ 10a zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb.
2)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 80/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 80/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o stredných školách
Vyhlášeno 1. 3. 1991, datum účinnosti 1. 3. 1991, částka 17/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 5)
* DRUHÁ ČASŤ - RIADENIE A ORGANIZÁCIA ŠTÚDIA (§ 6 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - PRAVIDLÁ HODNOTENIA A KLASIFIKÁCIE ŽIAKOV (§ 13 — § 18)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ORGANIZÁCIA VÝCHOVNOVZDELÁVACEJ ČINNOSTI (§ 19 — § 28)
* PIATA ČASŤ - ŠTÚDIUM POPRI ZAMESTNANÍ, KOMBINOVANÉ ŠTÚDIUM A ŠTÚDIUM JEDNOTLIVÝCH PREDMETOV (§ 29 — § 32)
* ŠIESTA ČASŤ - NADSTAVBOVÉ A POMATURITNÉ ŠTÚDIUM (§ 33 — § 35)
* SIEDMA ČASŤ - UMELECKÉ ŠKOLY (§ 36 — § 39)
* ÔSMA ČASŤ - PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 40 — § 42)
* Príloha vyhlášky č. 80/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 3. 1991
80
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 30. januára 1991
o stredných školách
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 2 ods. 2 a po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky podľa § 19 ods. 4 a § 20 ods. 3, § 21 ods. 5, § 26 ods. 4 a § 43 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb. a podľa § 11 ods. 1, § 12 ods. 2, § 13 ods. 2, § 14 ods. 2 zákona SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Rozsah platnosti
Vyhláška upravuje sústavu študijných a učebných odborov v stredných školách, zriaďovanie a zrušovanie gymnázií, stredných odborných škôl a stredných odborných učilíšť (ďalej len „stredné školy“), typy stredných odborných škôl, plnenie povinnej školskej dochádzky v stredných školách, rozsah, podmienky, dĺžku a priebeh štúdia v stredných školách, pravidlá správania žiakov, ich hodnotenie a klasifikáciu, dĺžku a organizáciu štúdia popri zamestnaní, štúdium jednotlivých vyučovacích predmetov a pomaturitné štúdium.
§ 2
Typy stredných škôl
(1)
Stredné školy poskytujú výchovu a vzdelávanie v študijných a učebných odboroch, ktoré sú uvedené v prílohe tejto vyhlášky.
(2)
Určujú sa tieto typy stredných odborných škôl: stredná priemyselná škola, stredná poľnohospodárska škola, stredná lesnícka škola, stredná rybárska škola, stredná zdravotnícka škola, obchodná škola, obchodná akadémia, hotelová škola, stredná sociálnoprávna škola, stredná knihovnícka škola, stredná pedagogická škola, dievčenská odborná škola, škola úžitkového výtvarníctva a konzervatórium.
§ 3
Zriaďovanie a zrušovanie stredných škôl
(1)
Stredné školy sa zriaďujú a zrušujú podľa siete ustanovenej Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“),1) ak ide o stredné zdravotnícke školy Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“).2)
(2)
Na rozvíjanie mimoriadneho nadania a talentu žiakov môžu orgány štátnej správy v školstve, ktoré školy odborne riadia, zriaďovať školy poskytujúce výchovu a vzdelávanie, ktoré sa inak poskytuje od 5. ročníka základnej školy a v strednej škole.
(3)
Stredné školy sa zaraďujú do siete stredných škôl. V sieti sa uvádza ich územné rozmiestnenie, druhy a typy, študijné a učebné odbory a pri stredných odborných učilištiach, súkromných a cirkevných školách aj ich zriaďovateľ alebo zriaďovatelia. Pri školách s iným vyučovacím jazykom alebo školách s triedami s iným vyučovacím jazykom ako slovenským sa uvádza aj vyučovací jazyk.
(4)
Návrhy na úpravu siete gymnázií a stredných odborných škôl v oblasti svojej pôsobnosti na jednotlivé školské roky predkladajú orgány štátnej správy ministerstvu školstva alebo ministerstvu zdravotníctva vždy do 5. januára roku, v ktorom sa úprava siete má vykonať.
(5)
Školské priestory, učebné a ďalšie zariadenia strednej školy sa vybavujú podľa technických a hygienických noriem. Ak škola nemá potrebné učebné a ďalšie zariadenia, riaditeľ školy zabezpečí ich prenájom od iných organizácií.
(6)
Riaditeľ strednej školy môže priestory a vybavenie školy prenajať iným organizáciám na činnosti, ktoré nie sú v rozpore so zásadami vlastenectva, humanity a demokracie.
(7)
Na čelnej stene úradných miestností a vo všetkých učebniach sa umiestňuje obraz prezidenta ČSFR.
§ 4
Zriaďovanie a zrušovanie tried
(1)
V stredných školách sa zriaďujú triedy denného štúdia s počtom najmenej 17 a najviac 34 žiakov a označujú sa arabskými číslicami a veľkými písmenami. Triedy gymnázií s dĺžkou štúdia viac ako štyri roky sa môžu označovať tiež tradičnými latinskými názvami a veľkými písmenami. Počty žiakov v triedach športovej školy upravujú osobitné predpisy.3) V školách na národnostne zmiešaných územiach môže orgán štátnej správy, ktorý školu odborne riadi, na žiadosť riaditeľa školy výnimočne povoliť aj zriadenie triedy s menším počtom žiakov ako 17, nie však menším ako 12.
(2)
V stredných odborných učilištiach sa zriaďujú triedy denného štúdia pri celkovom počte žiakov v triede podľa odseku 1, spoločné triedy denného štúdia pre niekoľko príbuzných študijných alebo učebných odborov, ak na vyučovanie odlišných odborných predmetov možno zriadiť skupinu aspoň 10 žiakov toho istého študijného alebo učebného odboru. Pri početne málo zastúpených študijných odboroch a učebných odboroch a v odboroch, kde sa nezíska plánovaný počet žiakov, môže orgán štátnej správy v školstve, ktorý stredné odborné učilište odborne riadi,povoliť zriadenie skupiny s menej ako 10 žiakmi alebo takúto skupinu ponechať pri dodržaní celkového počtu žiakov v triede podľa odseku 1, ak nemožno vyučovanie zabezpečiť iným vhodným spôsobom.
(3)
Ak klesne počet žiakov pod 15, v školách na národnostne zmiešaných územiach pod 20 žiakov, trieda sa na konci školského roku zruší.
(4)
V štúdiu popri zamestnaní sa zriaďujú triedy s počtom najmenej 15 a najviac 30 študujúcich. Ak klesne počet žiakov pod 10, trieda sa na konci školského roku zruší a študujúci sa preradia do inej triedy štúdia popri zamestnaní alebo do inej strednej školy, prípadne sa im umožní dokončiť štúdium externe; ak počet šťudujúcich neklesne pod 10, môže sa trieda ponechať po celý čas štúdia. Orgán šátnej správy, ktorý strednú školu odborne riadi, môže v osobitne odôvodnených prípadoch, najmä v posledných ročníkoch, ponechať triedy s najmenej 8 študujúcimi. Zmeny v počte tried sa uskutočňujú k začiatku školského roku.
(5)
V stredných odborných učilištiach sa môžu zriaďovať spoločné triedy štúdia popri zamestnaní aj pre 2 - 3 rozdielne študijné alebo učebné odbory, ak na vyučovanie odborných predmetov možno zriadiť 2 - 3 oddelenia s najmenej 8 študujúcimi v každom oddelení, pri dodržaní celkového počtu študujúcich v triede podľa odseku 1. Vyučovanie všeobecnovzdelávacích predmetov je spoločné.
(6)
Trieda externého štúdia sa môže zriadiť pre najmenej 15 študujúcich.
(7)
V strednej škole, kde sú zriadené aspoň dve triedy diaľkového štúdia s aspoň 40 študujúcimi, môže zriadiť riaditeľ školy so súhlasom orgánu štátnej správy v školstve, ktorý školu odborne riadi, konzultačné stredisko.
(8)
Na vybraných stredných školách možno zriaďovať špeciálne triedy pre zrakovo, sluchovo a telesne postihnutých žiakov. Prijímanie žiakov, počty žiakov v triede a organizácia výchovnovzdelávacej činnosti sa riadi osobitným predpisom.4)
§ 5
Názvy stredných škôl
(1)
Názov strednej školy sa skladá z označenia druhu alebo typu školy a úradného názvu sídla školy, vrátane názvu ulice a čísla hlavnej budovy. Ak bol strednej škole udelený čestný názov, je súčasťou názvu školy. Názov školy musí byť zhodný s názvom školy uvedeným v sieti škôl.
(2)
Stredná škola, ktorá popri triedach s vyučovacím jazykom slovenským má aj triedy s vyučovacím jazykom maďarským alebo ukrajinským, má vo svojom názve druh alebo typ školy uvedený v slovenskom a maďarskom jazyku, alebo v slovenskom a ukrajinskom jazyku.
(3)
Ak škola má iba triedy s vyučovacím jazykom maďarským alebo ukrajinským, je v názve uvedený aj vyučovací jazyk školy a druh a typ školy sa uvádza v slovenskom a maďarskom jazyku, alebo v slovenskom a ukrajinskom jazyku. Sídlo školy sa uvádza iba v slovenskom jazyku.
DRUHÁ ČASŤ
RIADENIE A ORGANIZÁCIA ŠTÚDIA
§ 6
Riaditeľ strednej školy
(1)
Strednú školu riadi riaditeľ školy. Riaditeľa školy zriadenej školskou správou vymenúva a odvoláva na návrh rady školy riaditeľ príslušnej školskej správy. Riaditeľa strednej školy, ktorú nezriadila školská správa, vymenúva a odvoláva zriaďovateľ.5) Riaditeľ zodpovedá za pedagogickú a odbornú úroveň, výsledky práce a hospodárenie školy.
(2)
Riaditeľ školy podľa druhu, rypu a veľkosti školy po vyjadrení rady školy6) vymenúva:
a)
na gymnáziu zástupcu (zástupcov) pre výchovu a vzdelávanie, zástupcu pre ekonomicko-technické veci,
b)
na strednej odbornej škole zástupcu pre všeobecnovzdelávacie predmety, zástupcu pre odborné predmety, zástupcu pre ekonomicko-technické a administratívno-správne veci,
c)
na stredných odborných učilištiach zástupcu (zástupcov) pre teoretické vyučovanie, zástupcu pre praktické vyučovanie, zástupcu pre výchovu mimo vyučovania a zástupcu pre technicko (prevádzkovo)-ekonomické veci,
d)
výchovného poradcu.
(3)
Riaditeľ školy na všetkých školách určuje triednych učiteľov. Vedúcich metodických útvarov alebo predmetových komisií určuje na základe návrhov jednotlivých predmetových komisií a metodických útvarov.
(4)
Riaditeľ strednej školy zriaďuje poradné orgány, ktorými sú pedagogická rada, poradný zbor, metodické útvary alebo predmetové komisie a ďalšie podľa potrieb a podmienok školy. Na stredných odborných učilištiach umeleckoremeselných, školách úžitkového výtvarníctva a konzervatóriách (ďalej len „umelecké školy“) zriaďuje aj umeleckú radu. Riaditeľ vydáva vnútorný poriadok školy.
(5)
Riaditeľ umožní zriadenie a činnosť žiackej rady.
Uvolňovanie žiakov z vyučovania
§ 7
(1)
Žiak je povinný dochádzať do strednej školy pravidelne a včas podľa rozvrhu hodín a zúčastňovať sa na vyučovaní všetkých povinných a voliteľných vyučovacích predmetov, ktoré si zvolil (ďalej len „povinné predmety“) a nepovinných vyučovacích predmetov, ktoré si zvolil.
(2)
Ak sa neplnoletý žiak nemôže zúčastniť na vyučovaní pre dôvody vopred známe, požiada rodič alebo iný zákonný zástupca žiaka (ďalej len „zákonný zástupca“) triedneho učiteľa alebo majstra odbornej výchovy o uvoľnenie z vyučovania; ak je žiak ubytovaný v domove mládeže, upovedomí o tom vychovávateľa.
(3)
Ak sa neplnoletý žiak nemôže zúčastniť na vyučovaní pre nepredvídaný dôvod, je zákonný zástupca, prípadne vychovávateľ povinný najneskôr do dvoch dní oznámiť triednemu učiteľovi alebo majstrovi odbornej výchovy dôvod neprítomnosti. Zákonný zástupca žiaka ubytovaného v domove mládeže oznámi dôvod neprítomnosti aj vychovávateľovi. Pri návrate na vyučovanie je neplnoletý žiak povinný predložiť triednemu učiteľovi alebo majstrovi odbornej výchovy ospravedlnenie podpísané zákonným zástupcom alebo jeho vychovávateľom. Ak neprítomnosť žiaka pre chorobu trvá dlhšie ako 5 vyučovacích dní, predloží žiak potvrdenie lekára.
(4)
Neprítomnosť žiačky pre tehotenstvo a materstvo sa ospravedlňuje rovnako ako neprítomnosť pre chorobu.
(5)
Plnoletý žiak sa ospravedlňuje sám, spôsobom uvedeným v odsekoch 2 až 4.
(6)
Triedny učiteľ alebo majster odbornej výchovy ospravedlní neprítomnosť žiaka na vyučovaní na základe ospravedlnenia podpísaného zákonným zástupcom, vychovávateľom alebo lekárom. Ak sa neprítomnosť žiaka pre chorobu opakuje častejšie, môže triedny učiteľ alebo majster odbornej výchovy vyžadovať potvrdenie lekára aj za kratšie obdobie.
§ 8
(1)
Riaditeľ strednej školy môže uvoľniť žiaka z vyučovania povinného predmetu alebo od telesných úkonov spojených s vyučovaním niektorých predmetov na základe vyjadrenia príslušného lekára, a ak ide o žiaka so zmenenou pracovnou schopnosťou, na základe vyjadrenia posudkového lekára sociálneho zabezpečenia. Pri uvoľňovaní od vyučovania telesnej výchovy sa postupuje podľa osobitných predpisov.7)
(2)
Žiaka nemožno uvolniť na celý školský rok alebo jeho prevažnú časť od vyučovania povinných predmetov, ktoré majú rozhodujúci význam pre odborné zameranie absolventa. Predmety určuje riaditeľ strednej školy.
(3)
Ak to dovoľuje charakter učiva, riaditeľ strednej školy umožní žiačke z dôvodu tehotenstva alebo materstva prípravu a vykonanie skúšok, v určených termínoch, ak je neplnoletá, so súhlasom jej zákonného zástupcu. Žiačka môže dochádzať len na vyučovanie predmetov obsahujúcich činnosti, ktoré jej osobitné predpisy8) nezakazujú.
(4)
V osobitných prípadoch, ak to dovoľuje charakter učiva, umožní riaditeľ strednej školy na žiadosť žiaka, ak nie je plnoletý so súhlasom zákonného zástupcu, a po odporúčaní príslušného lekára zdravotne postihnutému alebo dlhodobo chorému žiakovi prípravu a vykonanie skúšok v určených termínoch.
(5)
Riaditeľ strednej školy umožní na žiadosť žiaka, a ak ide o neplnoletého so súhlasom zákonného zástupcu, mimoriadne nadanému a talentovanému žiakovi prípravu a vykonanie skúšok podľa individuálneho študijného plánu.
(6)
Riaditeľ strednej školy môže po prerokovaní v pedagogickej rade a po porovnaní učebných plánov umožniť žiakovi absolvovať časť štúdia v trvaní najviac jeden rok na príbuznej škole v zahraničí. V prípade potreby predpíše žiakovi vykonať rozdielové skúšky najviac z troch predmetov.
§ 9
Prestup na inú školu a zmena študijného alebo učebného odboru
(1)
Prestup na inú strednú školu,9) na ten istý alebo iný študijný alebo učebný odbor povoľuje riaditeľ strednej školy, na ktorú sa žiak hlási. Ak ide o žiaka stredného odborného učilišťa, prestup prerokuje riaditeľ školy s organizáciou, pre ktorú sa žiak pripravuje. Ak v dôsledku prestupu na inú školu má dôjsť k zmene tejto organizácie, prestup žiaka povolí až po dohode s organizáciou, pre ktorú sa žiak má pripravovať.
(2)
Zmenu študijného odboru alebo učebného odboru strednej školy9) povoľuje riaditeľ strednej školy spravidla na začiatku školského roku, u žiaka stredného odborného učilišťa po prerokovaní s organizáciou, pre ktorú sa pripravuje. Podmienkou na povolenie zmeny je zdravotná spôsobilosť žiaka na štúdium a spôsobilosť na vykonávanie povolania, na ktoré sa má pripravovať v novozvolenom študijnom alebo učebnom odbore a úspešné vykonanie rozdielovej skúšky. Obsah, rozsah a termín rozdielovej skúšky určí riaditeľ strednej školy.
(3)
Zmena študijného odboru alebo učebného odboru a prestup na inú strednú školu sa povoľuje na žiadosť žiaka po vyjadrení zákonného zástupcu.
§ 10
Prerušenie štúdia
(1)
Riaditeľ strednej školy môže prerušiť štúdium žiakom, ktorý splnil povinnú školskú dochádzku, na jeho žiadosť alebo na žiadosť jeho zákonného zástupcu, a to až na tri roky.10) Po uplynutí času prerušenia štúdia pokračuje žiak v tom ročníku, v ktorom bolo štúdium prerušené. Ak bolo štúdium prerušené po úspešnom ukončení ročníka, nastúpi žiak po uplynutí času prerušenia štúdia do nasledujúceho ročníka. Ak čas prerušenia štúdia uplynul v priebehu školského roka, riaditeľ strednej školy umožní žiakovi dodatočne vykonať skúšky za príslušné obdobie.
(2)
Riaditeľ strednej školy je povinný prerušiť štúdium žiačke pre tehotenstvo a materstvo, ak praktické vyučovanie obsahuje činnosti zakázané tehotným ženám a matkám do konca deviateho mesiaca po pôrode podľa osobitných predpisov,8) alebo ak praktické vyučovanie podľa lekárskeho posudku ohrozuje tehotenstvo žiačky.
(3)
Ak pominú dôvody prerušenia štúdia, môže sa na žiadosť žiaka prerušenie štúdia ukončiť aj pred uplynutím určeného času prerušenia.
(4)
K prerušeniu štúdia alebo k ukončeniu prerušenia štúdia pred uplynutím určeného času sa k žiadosti neplnoletéko žiaka vyjadruje jeho zákonný zástupca.
§ 11
Postup do vyššieho ročníka a opakovanie ročníka
(1)
Do vyššieho ročníka postupuje žiak, ktorý prospel.
(2)
Ak žiak v niektorom školskom roku neprospel a nevykonal úspešne opravnú skúšku, riaditeľ strednej školy môže na jeho žiadosť povoliť opakovať ročník; k žiadosti neplnoletého žiaka sa vyjadruje jeho zákonný zástupca.
§ 12
Zanechanie štúdia
(1)
Ak žiak, ktorý splnil povinnú školskú dochádzku, chce zanechať štúdium, oznámi to písomne riaditeľovi strednej školy; ak je žiak neplnoletý, s vyjadrením jeho zákonného zástupcu.
(2)
Žiak prestáva byť žiakom strednej školy dňom nasledujúcim po dni, keď riaditeľovi strednej školy bolo doručené oznámenie o zanechaní štúdia. Ak ide o žiaka stredného odborného učilišťa, informuje riaditeľ stredného odborného učilišťa o zanechaní štúdia organizáciu, pre ktorú sa žiak pripravuje.
(3)
Ak sa žiak, ktorý splnil povinnú školskú dochádzku, nezúčastní na vyučovaní v trvaní najmenej 5 vyučovacích dní a jeho neúčasť na vyučovaní nie je ospravedlnená, riaditeľ strednej školy písomne vyzve žiaka, a ak je neplnoletý, zákonného zástupcu, aby v určenej lehote doložil dôvod svojej (žiakovej) neprítomnosti; súčasne upozorní, že v opačnom prípade sa žiak bude posudzovať tak, ako by štúdium zanechal. Ak do 10 dní od doručenia výzvy žiak do strednej školy nenastúpi, alebo nie je doložený dôvod jeho neprítomnosti v škole, posudzuje sa tak, akoby štúdium zanechal prvým dňom po uplynutí lehoty určenej riaditeľom strednej školy na ospravedlnenie; týmto dňom prestáva byť žiakom školy.
TRETIA ČASŤ
PRAVIDLÁ HODNOTENIA A KLASIFIKÁCIE ŽIAKOV
§ 13
Pravidlá správania žiakov
(1)
Žiaci majú tieto povinnosti:
a)
osvojovať si vedomosti a zručnosti a získavať návyky poskytované strednou školou, pripravovať sa na tvorivú prácu a odbornú činnosť v povolaní,
b)
osvojovať si zásady vlastenectva, humanity, demokracie a správať sa podľa nich, byť disciplinovaní, plniť pokyny pedagogických pracovníkov, inštruktorov a iných pracovníkov školy a správať sa v škole a mimo nej tak, aby robili česť škole i sebe,
c)
chrániť vlastné zdravie i zdravie iných, dbať o čistotu a poriadok a pomáhať pri udržiavaní poriadku v škole a v jej okolí,
d)
byť v škole vhodne a čisto oblečení a upravení,
e)
šetriť školské zariadenie, chrániť ho pred poškodením a hospodárne zaobchádzať s učebnicami a učebnými pomôckami,
f)
dodržiavať vyučovací čas, rozsah prestávok a plniť ďalšie pokyny vnútorného poriadku školy.
(2)
Žiakom je zakázané:
a)
fajčiť v priestoroch školy, žiakom denného štúdia aj pri činnostiach organizovaných školou,
b)
prinášať do školy alebo na činnosti organizované školou alkoholické nápoje a iné zdraviu škodlivé látky, požívať ich v škole alebo pri činnostiach organizovaných školou,
c)
prinášať do školy alebo na činnosti organizované školou veci ohrozujúce život a zdravie a veci, ktoré by mohli rozptylovať pozornosť ostatných žiakov pri vyučovaní.
§ 14
Výchovné opatrenia
(1)
Výchovnými opatreniami sú pochvaly a iné ocenenia a opatrenia na posilnenie disciplíny žiakov.
(2)
Pochvalu alebo iné ocenenie udeľuje žiakom triedny učiteľ, majster odbornej výchovy, vedúci strediska praktického vyučovania, riaditeľ strednej školy alebo orgán štátnej správy; môže ich udeliť aj iná organizácia alebo orgán. Pochvala sa udeľuje spravidla na zhromaždení triedy alebo školy.
(3)
Žiakom možno podľa závažnosti previnenia uložiť niektoré z týchto opatrení:
a)
napomenutie alebo pokarhanie od triedneho učiteľa, majstra odbornej výchovy, vedúceho strediska praktického vyučovania,
b)
pokarhanie od riaditeľa školy,
c)
ak splnili povinnú školskú dochádzku, môže im riaditeľ školy po prerokovaní v pedagogickej rade uložiť aj podmienečné vylúčenie zo štúdia alebo vylúčenie zo štúdia.
(4)
Výchovné opatrenia uvedené v odseku 3 sa môžu ukladať do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa o previnení žiaka dozvedel príslušný pedagogický pracovníkpedagogický pracovník školy, najneskôr však do jedného roka odo dňa, keď sa žiak previnenia dopustil.
(5)
V rozhodnutí o podmienečnom vylúčení zo štúdia určí riaditeľ strednej školy skúšobnú lehotu, a to najdlhšie na jeden rok. Ak sa podmienečne vylúčený žiak v skúšobnej lehote osvedčil, upustí sa od vylúčenia. Ak sa žiak v tejto lehote dopustí ďalšieho závažného previnenia, riaditeľ strednej školy žiaka vylúči zo štúdia.
(6)
Výchovné opatrenia udelené neplnoletým žiakom oznámi riadieľ školy ich zákonným zástupcom. U žiaka stredného odhorného učilišťa, riaditeľ informuje o vylúčení žiaka zo štúdia organizáciu, pre ktorú sa žiak pripravuje.
§ 15
Hodnotenie a klasifikácia
(1)
Prospech žiaka v jednotlivých vyučovacích predmetoch sa klasifikuje týmito stupňami:
1 - výborný,
2 - chválitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatočný,
5 - nedostatočný.
Predmety, ktoré sa neklasifikujú, sú určené v učebných plánoch.
(2)
Správanie žiaka sa klasifikuje týmito stupňami:
1 - veľmi dobré,
2 - uspokojivé,
3 - menej uspokojivé,
4 - neuspokojivé.
(3)
Riaditeľ strednej školy zabezpečuje, aby sa o prospechu a správaní neplnoletého žiaka mohol priebežne informovať jeho zákonný zástupca.
(4)
Ak nie je možné žiaka vyskúšať a klasifikovať v riadnom termíne v prvom polroku, žiak sa za prvý polrok neklasifikuje; riaditeľ strednej školy určí na jeho vyskúšanie a klasifikovanie náhradný termín, a to spravidla tak, aby klasifikácia mohla byť ukončená najneskôr do dvoch mesiacov po skončení prvého polroka.
(5)
Ak nie je možné žiaka vyskúšať a klasifikovať v riadnom termíne v druhom polroku, žiak je skúšaný aj klasifikovaný za toto obdobie v poslednom týždni augusta a v dňoch určených riaditeľom strednej školy.
(6)
Ak žiak alebo zákonný zástupca žiaka má pochybnosti o správnosti klasifikácie na konci prvého a druhého polroka, môže do troch dní odo dňa, odkedy sa dozvedel o jej výsledku, požiadať riaditeľa strednej školy o komisionálne skúšanie; ak je vyučujúcim riaditeľ strednej školy, o preskúšanie žiaka možno požiadať orgán štátnej správy, ktorý strednú školu odborne riadi. Preskúšať žiaka nemožno, ak bol v klasifikačnom období z tohto vyučovacieho predmetu už komisionálne skúšaný. Riaditeľ strednej školy môže nariadiť komisionálne preskúšanie žiaka na vlastný podnet.
§ 16
Celkové hodnotenie
(1)
Celkové hodnotenie žiaka na konci prvého a druhého polroku vyjadruje výsledky jeho klasifikácie v povinných predmetoch, ktoré sa klasifikujú, a klasifikáciu jeho správania; nezahŕňa klasifikáciu v nepovinných vyučovacích predmetoch.
(2)
Celkové hodnotenie žiaka na konci prvého a druhého polroku sa vyjadruje takto:
a)
prospel s vyznamenaním,
b)
prospel veľmi dobre,
c)
prospel,
d)
neprospel.
(3)
Žiak prospel s vyznamenaním, ak ani v jednom povinnom predmete nemá prospech horší ako chválitebný, priemerný prospech z povinných predmetov nemá horší ako 1,5 a jeho správanie je veľmi dobré.
(4)
Žiak prospel velmi dobre, ak ani v jednom povinnom predmete nemá prospech horší ako dobrý, priemerný prospech z povinných predmetov nemá horší ako 2,0 a jeho správanie je veľmi dobré.
(5)
Žiak prospel, ak nemá nedostatočný prospech ani v jednom povinnom predmete.
(6)
Žiak neprospel, ak má z niektorého povinného predmetu aj po opravnej skúške nedostatočný prospech.
§ 17
Opravné skúšky
(1)
Žiak, ktorý má na konci druhého polroku nedostatočný prospech najviac z dvoch povinných predmetov, môže so súhlasom riaditeľa strednej školy robiť z týchto predmetov opravnú skúšku.
(2)
Opravnú skúšku môže robiť aj žiak, ktorého prospech na konci prvého polroka je nedostatočný najviac z dvoch povinných predmetov, ktoré sa vyučujú len v prvom polroku.
(3)
Termín opravných skúšok určí riaditeľ školy tak, aby opravné skúšky
a)
podľa odseku 1 boli vykonané najneskôr do 31. augusta; žiakovi, ktorý zo závažných dôvodov nemôže prísť na opravnú skúšku v určenom termíne, možno povoliť vykonanie opravnej skúšky najneskôr do 15. septembra a žiakovi, ktorý bol klasifikovaný v termíne uvedenom v § 15 ods. 5 do 15. októbra,
b)
podľa odseku 2 boli vykonané najneskôr do klasifikačnej porady za druhý polrok.
(4)
Žiak, ktorý bez závažných dôvodov nepríde na opravnú skúšku, klasifikuje sa z vyučovacieho predmetu, z ktorého mal robiť opravnú skúšku, stupňom prospechu nedostatočný.
§ 18
Komisionálne skúšky
(1)
Žiak sa klasifikuje na základe výsledkov komisionálej skúšky v týchto prípadoch:
a)
keď koná rozdielovú skúšku,
b)
keď je skúšaný v náhradnom termíne,
c)
keď žiak alebo jeho zákonný zástupca požiada o preskúšanie žiaka alebo keď sa preskúšanie koná na podnet riaditeľa strednej školy,
d)
keď koná opravné skúšky,
e)
pri skúškach v externom štúdiu, v štúdiu podľa individuálneho študijného plánu a pri štúdiu jednotlivých vyučovacích predmetov,
f)
keď koná skúšky uvedené v § 8 ods. 3 až 5,
g)
v prípade uvoľnenia žiaka od dochádzky na vyučovanie,
h)
pri praktických skúškach a skúškach z hlavného odborného predmetu na konci prvého a druhého polroka na umeleckých školách,
(2)
Komisia pre komisionálne skúšky je najmenej 3-členná. Komisia sa skladá z predsedu, ktorým je spravidla riaditeľ strednej školy alebo ním poverený učiteľ alebo majster odbornej výchovy, skúšajúceho učiteľa, ktorým je spravidla učiteľ alebo majster odbornej výchovy vyučujúci žiaka príslušný vyučovací predmet, a prísediaceho, ktorý má aprobáciu pre ten alebo príbuzný vyučovací predmet. Výsledok komisionálnej skúšky vyhlási predseda komisie verejne v deň konania skúšky; tento výsledok je pre klásifikáciu žiaka konečný.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ORGANIZÁCIA VÝCHOVNOVZDELÁVACEJ ČINNOSTI
§ 19
Vyučovanie na stredných školách
(1)
Stredné školy vo svojej výchovnovzdelávacej činnosti zabezpečujú teoretické vyučovanie, praktické vyučovanie a výchovu mimo vyučovania diferencovane, podľa jednotlivých druhov stredných škôl, študijných odborov a učebných odborov.
(2)
Teoretické vyučovanie a praktické vyučovanie sa uskutočňujú podľa schválených učebných plánov a učebných osnov. Vyučovací predmet môže mať teoretický, praktický alebo kombinovaný charakter a jemu zodpovedajúce formy vyučovania. Teoretické vyučovanie a praktické vyučovanie môže prebiehať súbežne, striedavo alebo cyklicky.
(3)
Riaditeľ strednej školy môže po prerokovaní v pedagogickej rade školy upravovať počty vyučovacích hodín v jednotlivých predmetoch a ich obsah v rozsahu určenom v učebnom pláne.
(4)
Riaditeľ strednej školy môže v súlade s požiadavkami praxe alebo územného celku navrhnúť a so súhlasom ministerstva školstva zaviesť nový študijný alebo učebný odbor (okrem odborov uvedených v prílohe A, B, C, D, E, F), alebo učebné zameranie alebo jednotlivé vyučovacie predmety; ak ide o stredné odborné učilište návrh prerokuje aj s príslušným orgánom.11)
(5)
Riaditeľ strednej školy zabezpečí na teoretické vyučovanie a praktické vyučovanie v súlade s učebným plánom delenie tried na skupiny (na umeleckých školách aj v oddeleniach), pričom počet skupín (oddelení) a počet žiakov v skupine určuje podľa charakteru vyučovaného predmetu a podmienok školy a podľa požiadaviek na bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci.
(6)
Praktické vyučovanie sa uskutočňuje v týchto hlavných formách: odborný výcvik, cvičenie, prax (učebná prax, odborná prax a umelecká prax).
(7)
Praktické vyučovanie sa uskutočňuje v školách, v školských zariadeniach, v orgánoch, organizáciách, v iných zariadeniach a na pracoviskách praktického vyučovania.
(8)
Ak sa praktické vyučovanie žiakov bude uskutočňovať v orgánoch, organizáciach alebo u občanov, riaditeľ školy uzavrie s nimi dohodu, ktorá obsahuje najmä
a)
druh činností, ktoré budú žiaci vykonávať pri praktickom vyučovaní,
b)
miesto konania praktického vyučovania,
c)
časový rozvrh praktického vyučovania, jeho dĺžku a deň jeho začatia,
d)
počet žiakov, ktorí sa zúčastnia na praktickom vyučovaní,
e)
pracovné a hygienické podmienky (ubytovacie a stravovacie podmienky, poskytovanie výstroja, náradia a osobných pracovných prostriedkov),
f)
spôsob odmeňovania žiakov za produktívnu prácu,
g)
opatrenia na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri praktickom vyučovaní,
h)
počet majstrov odbornej výchovy a inštruktorov.
(9)
Žiakom gymnázií a stredných odborných škôl, ktorí pri praktickom vyučovaní vykonávajú produktívnu prácu, patrí odmena ako žiakom stredných odborných učilíšť.
(10)
Ak niektoré z činností podľa odseku 1 zabezpečuje stredná škola mimo svojho sídla, zriadi riaditeľ strednej školy odlúčené pracovisko ako organizačnú súčasť školy. Odlúčené pracovisko riadi jeho vedúci, ktorého do funkcie vymenúva riaditeľ školy. Odlúčené pracocisko teoretického vyučovania do počtu 7 tried riadi vedúci učiteľ. Odlúčené pracovisko praktického vyučovania do počtu štyroch majstrov odbornej výchovy riadi hlavný majster odbornej výchovy.
§ 20
Povinnosti orgánov, organizácií a občanov pri praktickom vyučovaní
(1)
Orgány, organizácie a občania (ďalej len „organizácia“), u ktorých sa uskutočňuje praktické vyučovanie, sú povinné pre praktické vyučovanie utvárať potrebné podmienky, bezplatne poskytovať učebné pomôcky a uhrádzať osobné a vecné náklady spojené s praktickým vyučovaním.
(2)
Organizácie uvoľňujú pre praktické vyučovanie osvedčených a odborne vyspelých pracovníkov (ďalej len „inštruktori“). Inštruktori sú ustanovovaní a odmeňovaní podľa osobitných predpisov.12)
§ 21
Starostlivosť o žiakov gymnázií a stredných odborných škôl pri praktickom vyučovaní
(1)
Pri praktickom vyučovaní organizácia poskytuje, prípadne zabezpečuje žiakom závodné stravovanie za rovnakých podmienok ako svojim pracovníkom.13)
(2)
Žiakom, ktorí sa zúčastňujú na praktickom vyučovaní a praktickej časti maturitnej skúšky mimo sídla školy, uhrádza sa cestovné do miesta konania a späť z prostriedkov školy. Uhrádza sa iba preukázané cestovné za vlak v druhej vozňovej triede alebo za autobus.
(3)
Žiakom, ktorí nebývajú v mieste konania praktického vyučovania, a nemožno od nich vyžadovať, aby dochádzali denne, je organizácia povinná zabezpečiť bezplatné ubytovanie, ktoré vyhovuje hygienickým požiadavkám na hromadné ubytovanie.14)
§ 22
Odborný výcvik žiakov stredných odborných učilíšť
(1)
Odborný výcvik sa uskutočňuje cvičnou a produktívnou prácou spočívajúcou v zhotovovaní výrobkov, výkonom služieb alebo výkonom prác, ktoré majú materiálnu hodnotu.
(2)
Odborný výcvik vyučuje majster odbornej výchovy v skupinách. Vyučuje sa na stredných odborných učilištiach, na strediskách praktického vyučovania alebo na prevádzkových pracoviskách organizácií schválených riaditeľom stredného odborného učilišťa alebo vedúcim strediska praktického vyučovania. Na pracoviskách organizácií, prípadne i na pracoviskách stredných odborných učilíšť alebo stredísk praktického vyučovania sa precvičovanie zručností žiakov môže vykonávať pod vedením a dozorom inštruktorov. Pedagogickú činnosť inštruktora riadi a kontroluje majster odbornej výchovy, ktorý vyučuje príslušnú skupinu žiakov. Inštruktor vedie najviac troch žiakov.
(3)
Najvyšší počet žiakov v skupine na jedného majstra odbornej výchovy v strednom odbornom učilišti alebo v stredisku praktického vyučovania je uvedený v oddiele A, E a F prílohy. Ak sa odborný výcvik vykonáva na pracoviskách pod vedením a dozorom inštruktorov, môže riaditeľ stredného odborného učilišťa alebo vedúci strediska praktického vyučovania podľa charakteru učebného alebo študijného odboru a rozmiestnenia pracovísk určiť na jedného majstra odbornej výchovy až 40 žiakov.
§ 23
Cvičenia
Cvičenia sa konajú ako súčasť vyučovacích predmetov alebo ako samostatné vyučovacie predmety, na ktorých si žiaci overujú a prehlbujú teoretické poznatky, nacvičujú a získavajú zručnosti pri technologických, technických, ekonomických, grafických a iných činnostiach, v stredných zdravotnických školách aj pri poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
§ 24
Prax žiakov stredných škôl
(1)
Prax žiakov gymnázií a stredných odborných škôl sa uskutočňuje podľa učebných plánov a učebných osnov ako samostatný predmet alebo ako súvislá odborná alebo umelecká prax.
(2)
Pri praxi žiaci získavajú základné zručnosti a návyky v odbore svojej prípravy.
(3)
V študijných odboroch skupiny Poľnohospodárstvo a lesné hospodárstvo a v študijných odboroch skupiny Veterinárne vedy sú žiaci povinní absolvovať časť praxe v rozsahu stanovenom v učebnom pláne, v období hlavných prázdnin.
§ 25
Výchova a starostlivosť o žiakov v čase mimo vyučovania
(1)
Výchova v čase mimo vyučovania v stredných školách poskytuje žiakom aktívny oddych a využitie voľného času, rozvíja ich schopnosti, nadanie a záujmy, upevňuje ich zdravie, vedie ich k účasti na spoločenskom živote primerane ich veku, pomáha im pri príprave na vyučovanie a pri voľbe povolania.
(2)
K starostlivosti o žiakov v čase mimo vyučovania patrí ubytovanie, stravovanie a utváranie podmienok pre prípravu žiakov na vyučovanie; poskytuje sa žiakom ubytovaným v domovoch mládeže.
(3)
Výchovu v čase mimo vyučovanie v stredných odborných učilištiach a v strediskách praktického vyučovania uskutočňujú vychovávatelia a inštruktori pre telesnú výchovu. Ich počet sa stanoví takto:
a)
u žiakov, ktorým sa poskytuje celodenná starostlivosť vrátane ubytovania, sa ustanoví na 30 žiakov jeden vychovávateľ, pritom počet vychovávateľov v jednom domove mládeže v záujme plynulej práce vo výchove mimo vyučovania nie je nižší ako traja, a to bez ohľadu na počet ubytovaných žiakov; okrem toho sa môžu ustanoviť traja pomocní vychovávatelia na nočné služby a služby počas sviatkov,
b)
u žiakov, ktorým sa neposkytuje ubytovanie, sa ustanoví jeden vychovávateľ na počet 80 a na každý začatý počet 80 žiakov ďalší vychovávateľ,
c)
inštruktor pre telesnú výchovu sa ustanovuje pre 100 až 200 žiakov a na každý začatý počet 200 žiakov daľší inštruktor; inštruktor pre telesnú výchovu sa do počtu vychovávateľov nezapočítaval,
d)
v strediskách praktického vyučovania, ktoré majú menej ako 80 neubytovaných žiakov sa funkcia vychovávateľa môže kumulovať s funkciou inštruktora telesnej výchovy, prípadne s funkciou majstra odbornej výchovy.
§ 26
Vyučovacia hodina a vyučovacia jednotka
(1)
Vyučovacia hodina teoretických predmetov, cvičení a praxe trvá 45 minút; ak sa cvičenie alebo prax uskutočňuje v iných ako školských zariadeniach s výnimkou cvičení v zdravotníckych zariadeniach, trvá 60 minút.
(2)
Spravidla po tretej vyučovacej hodine je dvadsaťminútová prestávka. Medzi ostatnými vyučovacími hodinami sú desaťminútové prestávky. Ak vyučovanie žiakov tej istej triedy pokračuje aj popoludní, je medzi dopoludňajším a popoludňajším vyučovaním prestávka najmenej 45 minút. V odôvodnených prípadoch môže výnimočne riaditeľ strednej školy zaviesť maximálne dve päťminútové prestávky pri zachovaní jednej dvadsaťninútovej prestávky. Medzi vyučovacími hodinami 2-3hodinových laboratórnych prác nemusí byť prestávka.
(3)
Vyučovacie hodiny cvičení alebo praxe a hlavných odborných predmetov sa podľa povahy a časovej náročnosti vyučovania spájajú v stredných poľnohospodárkych školách až do 6 hodinových celkov, v stredných zdravotníckych školách sa vyučovacie hodiny cvičení z odborných vyučovacích predmetov uskutočňovaných spravidla v zdravotníckych zariadeniach môžu spájať najviac do 7 hodinových celkov. Ak sa cvičenia alebo učebná prax uskutočňujú v školských zariadeniach alebo v prevádzkach organizácií, majú žiaci rovnaké prestávky ako pracovníci týchto školských zariadení alebo organizácií.
(4)
Dopoludňajšie vyučovanie začína najskôr o 7.00 hodine, spravidla však o 8.00 hodine. Popoludňajšie vyučovanie žiakov mladších ako osemnásťročných sa ukončí najneskôr do osemnástej hodiny. Teoretické vyučovanie v stredných odborných učilištiach s dvojsmenným vyučovaním, v štúdiu popri zamestnaní a v kombinovanom štúdiu skončí najneskôr do dvadsiatej hodiny.
(5)
Žiak môže mať v jednom dni vrátane nepovinných učebných predmetov (okrem športovej prípravy) najviac osem vyučovacích hodín; bez poludňajšej prestávky môže mať šesť, výnimočne sedem vyučovacích hodín. V diaľkovom štúdiu môže mať študujúci v jednom dni najviac osem konzultačných hodín.
(6)
V odbornom výcviku žiakov stredných odborných učilíšť je vyučovacou jednotkou vyučovací deň, ktorý v prvom a druhom ročníku trvá najviac šesť hodín, v treťom ročníku študijných odborov trvá najviac sedem hodín, v posledných ročníkoch študijných odborov a učebných odborov s dĺžkou štúdia najmenej tri roky trvá najviac sedem hodín.
(7)
Vyučovacia hodina v odbornom výcviku trvá 60 minút. Vyučovací deň sa začína spravidla o siedmej hodine; u žiakov druhého ročníka môže začať najskôr o šiestej hodine a u žiakov vyšších ročníkov najskôr o piatej hodine. Výučovací deň sa skončí najneskôr o dvadsiatej hodine, u žiakov tretích a štvrtých ročníkov sa môže skončiť o dvadsiatej druhej hodine. Riaditeľ stredného odborného učilišťa upraví rozvrh vyučovania tak, aby medzi jednotlivými vyučovacími dňami mali žiaci odpočinok aspoň dvanásť hodín.
(8)
Po dvoch hodinách odborného výcviku je najmenej desaťminútová prestávka alebo najneskôr po piatich hodinách tridsaťminútová prestávka. Žiaci, ktorí vykonávajú odborný výcvik v prevádzkach organizácií, vrátane prevádzok organizácií vyčlenených pre stredné odborné učilištia, majú prestávky zhodné s prestávkami pracovníkov organizácie. Dĺžka prestávok sa započítava do vyučovacieho dňa.
(9)
Pri praxi žiakov gymnázií a stredných odborných škôl, ak sa nekoná v školských dielňach, trvá vyučovacia hodina 60 minút. Žiaci prvého a druhého ročníka môžu mať v jednom dni najviac šesť hodín praxe, žiaci vyšších ročníkov najviac sedem hodín. Dopoludňajšie vyučovanie žiakov 1. a 2. ročníka sa začína najskôr o šiestej hodine, žiakov vyšších ročníkov výnimočne aj skôr ako o šiestej hodine. U žiakov prvého a druhého ročníka sa zaraďuje pod dvoch hodinách praxe desaťminútová, po troch hodinách praxe pätnásť až tridsaťminútová prestávka. U žiakov vyšších ročníkov sú prestávky zhodné s prestávkami pre pracovníkov organizácie, kde žiaci konajú odbornú prax. Dĺžka prestávok sa započítava do doby odbornej praxe v príslušnom dni.
(10)
Riaditeľ strednej školy a vedúci strediska praktického vyučovania upravujú po dohode s hygienikom podrobnejšiu organizáciu vyučovania vo vnútornom poriadku školy alebo strediska praktického vyučovania.
§ 27
Exkurzie a školské výlety
(1)
Exkurzie uvedené v základných pedagogických dokumentoch sú súčasťou výchovy a vzdelávania žiakov v stredných školách.
(2)
Školské výlety sa môžu organizovať raz v školskom roku a trvajú najviac dva vyučovacie dni. Pre žiakov, ktorí sa výletu nezúčastnia, zabezpečí riaditeľ strednej školy náhradné vyučovanie.
§ 28
Vyučovanie dlhodobo chorých žiakov stredných škôl
(1)
Žiaci, ktorí v čase plnenia povinnej školskej dochádzky v stredných školách sa liečia dlhšie ako dva mesiace v zdravotníckych zariadeniach, sa zaraďujú do náhradného spôsobu vzdelávania.
(2)
Vyučovanie v zdravotníckych zariadeniach sa uskutočňuje vo všeobecnovzdelávacích predmetoch, prípadne aj odborných predmetoch v rozsahu 17 hodín týždenne; zabezpečujú ho učitelia stredných škôl, ktoré sú najbližšie k sídlu zdravotníckeho zariadenia.
PIATA ČASŤ
ŠTÚDIUM POPRI ZAMESTNANÍ, KOMBINOVANÉ ŠTÚDIUM A ŠTÚDIUM JEDNOTLIVÝCH PREDMETOV
§ 29
Štúdium popri zamestnaní
Štúdium popri zamestnaní v stredných školách sa organizuje v študijných a učebných odboroch uvedených v prílohe tejto vyhlášky pre občanov, ktorí dovŕšili 16. rok veku.
§ 30
Druhy štúdia popri zamestnaní a jeho dĺžka
(1)
Štúdium popri zamestnaní v stredných odborných učilištiach sa organizuje v študijných a učebných odboroch uvedených v oddieloch A, D a E prílohy tejto vyhlášky, pričom:
a)
pre uchádzačov so vzdelaním, ktoré poskytovala základná škola, a pre uchádzačov so základným vzdelaním je dĺžka štúdia rovnaká ako dĺžka denného štúdia príslušného študijného alebo učebného odboru,
b)
pre uchádzačov, ktorí získali stredné odborné vzdelanie alebo stredné vzdelanie, dĺžku štúdia určí riaditeľ stredného odborného učilišťa podľa ich zaradenia do príslušného ročníka študijného alebo učebného odboru. Uchádzači o štúdium v učebných odboroch, ktorí vykonali záverečnú skúšku v inom učebnom alebo študijnom odbore študujú len odborné predmety,
c)
pre uchádzačov, ktorí vykonali záverečnú skúšku alebo záverečnú učňovskú skúšku, v učebných odboroch uvedených v oddiele E časti II. prílohy, trvá v príbuznom učebnom odbore uvedenom v oddiele E časti I. prílohy jeden rok,
d)
v študijných odboroch podľa oddielu D prílohy určených pre uchádzačov, ktorí vykonali záverečnú skúšku v učebných odboroch uvedených v oddiele E časti I. prílohy, alebo záverečnú učňovskú skúšku v učebných odboroch podľa skorších predpisov, trvá štúdium najmenej dva roky,
e)
pre absolventov gymnázií, súčasťou štúdia ktorých je odborná príprava príbuzného zamerania, a pre absolventov stredných odborných škôl príbuzného odboru trvá až jeden rok.
(2)
Štúdium popri zamestnaní v gymnáziách a stredných odborných školách v študijných odboroch ukončených maturitnou skúškou sa organizuje v študijných odboroch uvedených v oddiele B a C prílohy a trvá:
a)
4 alebo 5 rokov pre uchádzačov, ktorí získali vzdelanie, ktoré poskytovala základná škola alebo základné vzdelanie,
b)
3 roky alebo 2 roky pre uchádzačov so stredným vzdelaním,
c)
najmenej 1 rok pre uchádzačov s úplným stredným vzdelaním získaným v inom študijnom odbore.
(3)
Štúdium absolvované v stredných školách sa započítava na účely ďalšieho štúdia popri zamestnaní v stredných školách podľa osobitných predpisov.15)
§ 31
Organizácia štúdia popri zamestnaní a kombinované štúdium
(1)
Štúdim popri zamestnaní v stredných školách sa organizuje ako štúdium večerné (smenové), diaľkové, externé alebo striedaním týchto spôsobov štúdia. V stredných školách možno štúdium popri zamestnaní kombinovať s denným štúdiom (kombinované štúdium).
(2)
Večerné štúdium je určené pre uchádzačov, ktorí sa môžu pravidelne niekoľkokrát v týždni zúčastňovať na vyučovaní. Večerné štúdium sa tiež organizuje ako smenové, ak sa vyučovanie koná striedavo v dopoludňajších a popoludňajších hodinách.
(3)
Diaľkové štúdium sa organizuje spravidla raz týždenne v rozsahu 6-7 konzultačných hodín.
(4)
Externé štúdium je samostatné štúdium podľa študijného plánu, v ktorom sa študujúci podľa pokynov školy samostatne pripravujú na skúšky. Termíny skúšok určí riaditeľ strednej školy. Skúšky sa konajú v súlade s učebným plánom a učebnými osnovami platnými pre večerné alebo diaľkové štúdium, prípadne podľa učebného plánu a učebných osnov denného štúdia v odboroch, v ktorých večerné a diaľkové štúdium nie je zavedené. Ak to vyžaduje charakter vyučovacieho predmetu súčasťou skúšky je aj písomná alebo praktická časť. Externe možno študovať aj v stredných školách, kde nie je zavedené štúdium popri zamestnaní, s výnimkou študijných odborov „veterinárstvo“, „zdravotná sestra“, „detská sestra“, „ženská sestra“, „riadiologický laborant“, „rehabilitačný pracovník“, „zubný technik“, „učiteľstvo pre materské školy“, „výchovávateľstvo“ a v skupine študijných odborov umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba. Stredná škola organizuje spravidla štyrikrát do roka konzultácie v dňoch, ktoré určí riaditeľ strednej školy. Dĺžka externého štúdia je určená učebným plánom večerného alebo denného štúdia. Podľa potreby môžu byť súčasťou externého štúdia sústredenia na absolvovanie predmetov praktického vyučovania podľa učebných osnov.
(5)
V kombinovanom štúdiu v stredných školách, ktoré je určené pre študijné odbory podľa oddielu D prílohy, strieda sa denné štúdium so štúdiom popri zamestnaní. Denné štúdium môže v jednom školskom roku nepretržite trvať najmenej jeden mesiac a najviac päť mesiacov. Z celkovej dĺžky štúdia môže denné štúdium trvať najviac sedem mesiacov.
§ 32
Štúdium jednotlivých vyučovacích predmetov
(1)
Vedomosti, ktoré žiaci alebo iní občania získali samostatným štúdiom jednotlivých vyučovacích predmetov môžu preukázať vykonaním skúšky. Skúškou preukazujú vedomosti v rozsahu celého vyučovacieho predmetu za všetky ročníky štúdia. Skúšky sa môžu konať zo všetkých vyučovacích predmetov s výnimkou odborných predmetov v študijných odboroch uvedených v § 31 ods. 4. Ak súčasťou vyučovacieho predmetu sú aj cvičenia, koná ich študujúci v predpísanom rozsahu. Štúdiom jednotlivých vyučovacích predmetov sa občania môžu pripraviť aj na vykonanie maturitnej alebo záverečnej skúšky.
(2)
Na skúšku sa môže uchádzať prihlásiť kedykoľvek cez školský rok; súčasne preukáže, že získal vzdelanie, ktoré poskytovala základná škola, alebo základné vzdelanie a oznámi vyučovací predmet, z ktorého chce skúšku vykonať.
(3)
Riaditeľ strednej školy písomne oznámi žiadateľovi, najneskôr do troch týždňov po prijatí žiadosti, či môže skúšku z uvedeného vyučovacieho predmetu konať; súčasne mu oznámi termín skúšky, ktorý určí najneskôr do dvoch mesiacov po podaní žiadosti.
(4)
Pri skúške uchádzač preukáže svoju totožnosť. Skúška sa koná pred komisou.
(5)
Ak to vyžaduje charakter vyučovacieho predmetu a súčasťou učebných osnov je aj písomná skúška alebo praktická skúška, uchádzač vykoná aj tieto skúšky.
(6)
O úspešne vykonanej skúške vydá škola vysvedčenie. Ak skúšaný neprospeje, môže skúšku opakovať najviac dvakrát v termínoch určených riaditeľom strednej školy.
ŠIESTA ČASŤ
NADSTAVBOVÉ A POMATURITNÉ ŠTÚDIUM
§ 33
Organizácia štúdia
(1)
Nadstavbové štúdium organizujú stredné školy pre absolventov trojročných učebných odborov v študijných odboroch uvedených v oddiele C a D prílohy; pre absolventov študijných odborov, ktorí ukončili predchádzajúce vzdelávanie záverečnou skúškou, v študijných odboroch uvedených v oddiele C prílohy.
(2)
Pomaturitné štúdium organizujú stredné školy v študijných odboroch uvedených v oddiele A, B, C a D prílohy.
(3)
Nadstavbové a pomaturitné štúdium sa organizuje ako štúdium:
a)
zdokonaľovacie (inovačné), v ktorom si študujúci inovujú vedomosti a zručnosti získané v skôr absolvovanom učebnom a študijnom odbore v strednej škole, a tak sa zdokonaľujú na kvalifikovaný výkon povolania, alebo
b)
špecializačné, v ktorom študujúci získavajú špeciálne vedomosti a zručnosti vrátane nových vedecko-technických poznatkov pre výkon konkrétnych pracovných činností a pracovných funkcií, ktoré svojou pracovnou náplňou a odborným zameraním zodpovedajú skôr absolvovanému učebnému alebo študijnému odboru v strednej škole; trvá spravidla dva roky a ukončuje sa absolutóriom,
c)
kvalifikačné, v ktorom študujúci získavajú odbornú kvalifikáciu v inom študijnom odbore, než v ktorom vykonali maturitnú skúšku; organizuje sa ako pomaturitné štúdium.
(4)
Nadstavbové a pomaturitné štúdium sa organizuje formou štúdia popri zamestnaní, alebo ako denné štúdium v študijných odboroch uvedených v oddiele C a D prílohy.
(5)
Zdokonaľovacie (inovačné) štúdium organizované ako štúdium popri zamestnaní je najmenej jednoročné; večerné štúdium má najmenej 300 vyučovacích hodín, diaľkové štúdium najmenej 120 konzultačných hodín v školskom roku.
(6)
Zdokonaľovacie (inovačné) štúdium organizované formou denného štúdia na konzervatóriách je jednoročné alebo dvojročné; má najmenej 32 vyučovacích hodín týždenne.
(7)
Kvalifikačné štúdium sa organizuje v študijných odboroch uvedených v oddiele C prílohy. Kvalifikačné denné štúdium je spravidla dvojročné, v študijnom odbore „textilné výtvarníctvo, ručné tkanie, čipkárska výšívačská tvorba“ je trojročné; organizuje sa v rozsahu najmenej 32 vyučovacích hodín týždenne, večerné štúdium v rozsahu 15 vyučovacích hodín týždenne, diaľkové štúdium v rozsahu 120 konzultačných hodín ročne.
§ 34
Finančné a materiálne zabezpečenie
Organizácia, na žiadosť ktorej sa nadstavbové alebo pomaturitné štúdium organizuje, zabezpečuje učebnice pre odborné predmety a uhrádza škole, na ktorej sa štúdium organizuje, osobné a vecné náklady na štúdium.
Štúdium cudzincov na stredných školách
§ 35
(1)
Na stredných školách v Slovenskej republike môžu študovať cudzinci, ak preukážu potrebné vedomosti z vyučovacieho jazyka a z ďalších predmetov určených riaditeľom školy; ich zaradením do triedy nemožno prekročiť povolený počet žiakov.
(2)
Riaditeľ školy môže vo výnimočnom prípade povoliť dochádzku do školy najviac na jeden rok aj cudzincovi, ktorý nepreukázal potrebné vedomosti z vyučovacieho jazyka.
SIEDMA ČASŤ
UMELECKÉ ŠKOLY
§ 36
Stredné odborné učilište umeleckoremeselné
(1)
Na strednom odbornom učilišti umeleckoremeselnom vyučovanie odborných predmetov sa uskutočňuje v skupinách s počtom 2 - 6 žiakov. Oddelenie tvoria skupiny príslušného učebného alebo študijného odboru všetkých ročníkov. Prácu oddelenia organizuje vedúci, ktorého vymenúva riaditeľ z pedagógov príslušného študijného alebo učebného odboru.
(2)
Pri celkovom hodnotení
a)
žiak prospel s vyznamenaním, ak z hlavného odborného predmetu má výborný prospech a spĺňa ostatné požiadavky podľa § 16,
b)
žiak prospel velmi dobre, ak z hlavného odborného predmetu nemá prospech horší ako chválitebný a spĺňa ostatné požiadavky podľa § 16.
(3)
Hlavný odborný predmet určí riaditeľ školy po porade s pedagogickou a umeleckou radou školy.
§ 37
Škola úžitkového výtvarníctva
(1)
Na školách úžitkového výtvarníctva sa štvorročné štúdium ukončuje maturitnou skúškou. Dlhšie štúdium ako štvorročné sa ukončuje absolutóriom, žiaci po skončení štvrtého ročníka vykonajú maturitnú skúšku.
(2)
Vyučovanie odborných predmetov sa uskutočňuje v skupinách s počtom 5 - 9 žiakov. Prácu v odeleniach podľa študijných odborov organizuje vedúci oddelenia, ktorého vymenúva riaditeľ školy z pedagógov príslušného študijného odboru.
(3)
Pri celkovom hodnotení žiaka na konci prvného a druhého polroka sa postupuje podľa § 16 ods. 2 písm. c), d) a § 36 ods. 2.
§ 38
Konzervatórium
(1)
Štúdium na konzervatóriu je spravidla šesťročné a ukončuje sa absolutóriom. Po ukončení štvrtého ročníka vykonajú žiaci maturitnú skúšku.
(2)
Konzervatórium pre odbor tanec (ďalej len „tanečné konzervatórium“) sa zriaďuje ako škola s celodennou starostlivosťou, alebo ako internátna škola. Štúdium je osemročné a končí sa absolutóriom. Zároveň s absolutóriom vykoná žiak maturitnú skúšku.
(3)
V triede je spravidla 15 - 25 žiakov. Vyučovanie sa uskutočňuje individuálne, v skupinách alebo kolektívne.
(4)
Riaditeľ organizuje vyučovanie podľa potrieb umeleckej prípravy a najmä odbornej (umeleckej) a pedagogickej praxe.
(5)
Ak sa v priebehu štúdia v tanečnom konzervatóriu ukáže, že žiak nie je schopný plniť požiadavky stanovené učebnými osnovami, možno ho v 1. - 4. ročníku preradiť na základnú školu:
a)
na žiadosť jeho zákonného zástupcu,
b)
na návrh učiteľa pre nesplnenie požiadaviek odbornej prípravy,
c)
na návrh lekára zo zdravotných dôvodov.
(6)
Žiaci 1. - 4. ročníka tanečného konzervatória sa hodnotia podľa pravidiel hodnotenia a klasifikácie žiakov základnej školy, ostatní žiaci konzervatória sa hodnotia podľa § 15. Pri celkovom hodnotení žiaka na konci prvého a druhého polroka sa postupuje podľa § 16 ods. 2 písm. c), d) a § 36 ods. 2.
(7)
Podkladom pre hodnotenie študijných výsledkov žiakov v hlavných odborných predmetoch sú praktické skúšky (prehrávky, koncerty), ktoré sa konajú pred skúšobnou komisiou vymenovanou riaditeľom školy. Praktické skúšky sa konajú na konci každého polroka v rozsahu určenom učebnými plánmi.
(8)
Škola zabezpečuje prezentáciu výsledkov práce žiakov na koncertoch, divadelných a operných predstaveniach.
(9)
Žiakom sa poskytujú hudobné nástroje, notový materiál, audiovizuálne nahrávky umeleckých diel, záznamová technika, ďalšia výstroj a potrebný materiál na vyučovanie bezplatne podľa osobitných noriem.
(10)
Žiakom tanečného konzervatória sa poskytuje celodenná výchova, ubytovanie a stravovanie. Žiaci z miesta školy bývajú spravidla u rodičov a poskytuje sa im celodenná strava.
(11)
Na čiastočnú úhradu nákladov spojených so stravovaním a ubytovaním žiakov prispievajú rodičia alebo osoby, ktoré majú voči žiakom vyživovaciu povinnosť, podľa osobitných predpisov.16)
§ 39
Spoločné ustanovenia o umeleckých školách
(1)
V umeleckých školách sa môže organizovať denné, večerné, diaľkové a kombinované štúdium a na konzervatóriách aj mimoriadne štúdium a rozširujúce štúdium. Externé štúdium sa neorganizuje.
(2)
Umelecké školy organizujú na výmenu skúseností a na porovnanie výsledkov práce prehliadky a súťaže žiakov.
(3)
Opravná skúška sa nepovoľuje z praxe a z hlavného odborného predmetu a na školách úžitkového výtvarníctva z praktických odborných predmetov. Riaditeľ školy môže vo výnimočných prípadoch na základe odporúčania pedagogickej rady povoliť žiakovi opakovať ročník.
(4)
Pedagogickí pracovníci umeleckých škôl sa príjímajú na základe výberového konania.
(5)
Riaditeľ umeleckej školy určuje podľa typu školy vedúcich odborov, vedúcich oddelení a zriaďuje svoje poradné orgány.
ÔSMA ČASŤ
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 40
(1)
Súčasťou sústavy stredných odborných škôl je do 30. júna 1994 stredná ekonomická škola.
(2)
Na stredných školách triedy s počtom žiakov uvedeným v § 4 ods. 1 sa zriaďujú počínajúc prvým ročníkom od 1. 9. 1991.
(3)
Na pracoviská praktického vyučovania17) sa vzťahujú ustanovenia tejto vyhlášky § 3 ods. 5, § 9 až 18, § 19 ods. 2, 6 až 8, § 20, § 22 ods. 1, § 26 ods. 6. Ustanovenia tejto vyhlášky v § 7, § 8 ods. 3 a 4, § 22 ods. 2 a 3, § 26 ods. 7 a 8 sa na pracoviská praktického vyučovania vzťahujú primerane.
(4)
Ustanovenia tejto vyhlášky vzťahujúce sa na stredné odborné učilištia vzťahujú sa aj na učilištia18) okrem § 1, § 2, § 3 ods. 1 až 4, § 4 ods. 4 až 8, § 5, § 29 až 36.
§ 41
Zrušujú sa:
1.
Vyhláška Ministerstva školstva SSR č. 152/1984 Zb. o stredných školách v znení vyhlášky č. 80/1986 Zb. a vyhlášky č. 25/1990 Zb.,
2.
Úprava Ministerstva školstva SSR č. 11498/1979-212 o organizovaní hudobnej a tanečnej školy a štúdiu na nej, registrovaná v čiastke 19/1979 Zb.
§ 42
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. marcom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
Príloha vyhlášky č. 80/1991 Zb.
ODDIEL A
I.
Sústava skupín študijných odborov, študijných odborov a zameraní študijných odborov v stredných odborných učilištiach
Kód| SKUPINA ŠTUDIJNÝCH ODBOROV| Určený pre:| Najvyšší počet žiakov na jedného majstra odbornej výchovy | Kód zodpovedajúcich študijných odborov a ich zameraní podľa doterajších predpisov
---|---|---|---|---
Študijný odbor
Zameranie študijného odboru na:| chlapcov-CH
dievčatá-D
1\\. roč.| 2\\. až 4. roč.
1| 2| 3| 4| 5| 6
21| BANÍCTVO
21-52-4| Mechanik banských strojov a veľkostrojov| CH| 12| 12| 21-52-4
22| HUTNÍCTVO
22-62-4| Hutník operátor| | | |
01| metalurgiu| CH| 12| 8| 22-62-4/01
02| tvárnenie kovov| CH| 12| 8| 22-62-4/02
24| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
24-11-4| Mechanik nastavovač| | | |
Mechanička nastavovačka
01| obrábacie stroje a linky| CH, D| 12| 12| 24-11-4/01
02| stavebné stroje| CH| 12| 12| 24-11-4/02
03| linky na výrobu stavebných látok| CH| 12| 12| 24-11-4/03
24-12-4| Mechanik číslicovo riadených strojov| CH, D| 12| 8| 24-12-4
Mechanička číslicovo riadených strojov
24-13-4| Mechanik strojov a zariadení| CH, D| 12| 12| 24-13-4
Mechanička strojov a zariadení
24-50-4| Mechanik lietadlových prístrojov| CH, D| 12| 12| 24-50-4
Mechanička lietadlových prístrojov
24-53-4| Letecký mechanik| CH| 12| 10| 24-53-4
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKÁCIE
26-70-4| Mechanik silnoprúdových zariadení| CH, D| 12| 10| 26-70-4
Mechanička silnoprúdových zariadení
26-71-4| Banský elektromontér| CH| 12| 12| 26-71-4
26-72-4| Mechanik elektronik| | | |
Mechanička elektronička
01| automatizačnú techniku| CH, D| 12| 10| 26-72-4/01
02| organizačnú a výpočtovú techniku| CH, D| 12| 10| 26-72-4/02
03| oznamovaciu a zabezpečovaciu techniku| CH, D| 12| 10| 26-72-4/03
04| telekomunikačné zariadenia| CH, D| 12| 10| 26-72-4/04
05| prenosové zariadenia| CH, D| 12| 10| 26-72-4/05
06| vysielače a techniku VKV| CH, D| 12| 10| 26-72-4/06
07| spotrebnú elektroniku| CH, D| 12| 10| 26-72-4/07
08| číslicovú a riadiacu techniku| CH, D| 12| 10| 26-72-4/08
09| časomerné zariadenia| CH, D| 12| 10| 26-72-4/09
10| zdravotnícku elektroniku| CH, D| 12| 10| 26-72-4/10
11| optoelektronické zariadenia| CH, D| 12| 10| 26-72-4/11
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28-59-4| Operátor gumárskej a plastikárskej výroby| CH, D| 17| 12| 26-59-4
Operátorka gumárskej a plastikárskej výroby
28-60-4| Chemik operátor| | | |
Chemička operátorka
01| priemyselnú chémiu| CH, D| 12| 12| 28-60-4/01
02| výrobu celulózy a papiera| CH, D| 12| 12| 28-60-4/02
03| farmaceutickú výrobu| CH, D| 12| 12| 28-60-4/03
29| POTRAVINÁRSTVO
29-60-4| Operátor potravinárskej výroby| CH, D| 12| 12| 29-60-4
Operátorka potravinárskej výroby
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31-37-4| Operátor odevnej výroby| | | |
Operátorka odevnej výroby
01| odevnú výrobu| CH, D| 12| 12| 31-37-4/01
02| odevné stroje a zariadenia| CH, D| 12| 12| 31-37-4/02
31-38-4| Operátor textilnej výroby| | | |
Operátorka textilnej výroby
01| tkáčovne| CH, D| 12| 12| 31-38-4/01
02| pradiarne| CH, D| 12| 12| 31-38-4/02
03| pletiarne| CH, D| 12| 12| 31-38-4/03
04| zošľachťovanie textílií| CH, D| 12| 12| 31-38-4/04
32| SPRACOVANIE KOŽE A VÝROBA OBUVI
32-43-4| Operátor kožiarskej výroby| CH, D| 12| 10| 32-43-4
Operátorka kožiarskej výroby
32-44-4| Operátor kožušníckej výroby| CH, D| 12| 10| 32-44-4
Operátorka kožušníckej výroby
33| SPRACOVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33-41-4| Operátor drevárskej a nábytkárskej výroby| CH, D| 12| 12| 33-41-4
Operátorka drevárskej a nábytkárskej výroby
34| POLYGRAFIA A SPRACOVANIE FILMU
34-51-4| Sadzač| CH, D| 7| 7| 34-51-4
Sadzačka
34-53-4| Tlačiar na polygrafických strojoch| CH| 7| 7| 34-53-4
34-71-4| Reprodukčný grafik| CH, D| 7| 7| 34-71-4
Reprodukčná grafička
36| STAVEBNÍCTVO A VODOHOSPODÁRSTVO
36-56-4| Operátor stavebnej výroby| | | |
01| murované konštrukcie| CH| 12| 12| 36-56-4/01
02| betónové konštrukcie| CH| 12| 10| 36-56-4/02
36-57-4| Mechanik tepelných sústav| CH| 17| 7| 36-57-4
36-58-4| Mechanik stavebno-inštalačných zariadení| CH| 12| 7| 36-58-4
37| DOPRAVA A POŠTY
37-91-4| Spojový manipulant| CH, D| 12| 10| 37-91-4
Spojová manipulantka
45| POĽNOHOSPODÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
45-03-4| Operátor poľnohospodárskej techniky| | | |
Operátorka poľnohospodárskej techniky
01| rastlinnú výrobu| CH| 12| 7| 45-03-4/01
02| živočíšnu výrobu| CH, D| 12| 7| 45-03-4/02
45-55-4| Chovateľ cudzokrajných zvierat| CH, D| 6| 6| 45-55-4
Chovateľka cudzokrajných zvierat
45-56-4| Operátor lesnej techniky| CH| 15| 10| 45-56-4
64| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
64-41-4| Kníhkupec| CH, D| 12| 12| 64-41-4
Kníhkupkyňa
64-42-4| Obchodný pracovník| | | |
Obchodná pracovníčka
01| potravinársky tovar| CH, D| 12| 10| 64-42-4/01
02| technický tovar| CH, D| 12| 10| 64-42-4/02
03| chemický tovar| CH, D| 12| 10| 64-42-4/03
04| odievanie| CH, D| 12| 10| 64-42-4/04
64-44-4| Čašník| CH, D| 12| 8| 64-44-4
Servírka
64-45-4| Kuchár| CH, D| 12| 8| 64-45-4
Kuchárka
64-46-4| Kozmetička| D| 15| 101)| 64-46-4
85| UMENIE, ÚŽITKOVÉ UMENIE A RUČNÁ UMELECKOREMESELNÁ VÝROBA
85-03-4| Umeleckoremeselné spracovanie kovov| | | |
01| kováčske a zámočnícke práce| CH| 6| 6| 85-03-4/01
02| kovolejárske a cizelérske práce| CH| 6| 6| 85-03-4/02
03| rytecké práce| CH, D| 6| 6| 85-03-4/03
04| pasiarske práce| CH, D| 6| 6| 85-03-4/04
85-04-4| Umeleckoremeselné spracovanie dreva| | | |
01| stolárske práce| CH, D| 6| 6| 85-04-4/01
02| rezbárske práce| CH, D| 6| 6| 85-04-4/02
03| čalúnnické a dekoratérske práce| CH, D| 6| 6| 85-04-4/03
85-05-4| Umeleckoremeselná stavba hudobných nástrojov| | | |
01| strunové nástroje| CH, D| 6| 6| 85-05-4/01
02| klávesové nástroje| CH, D| 6| 6| 85-05-4/02
03| dychové a bicie nástroje| CH, D| 6| 6| 85-05-4/03
85-06-4| Umeleckoremeselné spracovanie textilu| | | |
01| tkáčske práce| CH, D| 6| 6| 85-06-4/01
02| gobelínske práce| CH, D| 6| 6| 85-06-4/02
03| ručnú čipku| CH, D| 6| 6| 85-06-4/03
04| ručnú výšivku| CH, D| 6| 6| 85-06-4/04
05| ručnú tlač| CH, D| 6| 6| 85-06-4/05
85-07-4| Umeleckoremeselné spracovanie kameňa a keramiky| | | |
01| kamenosochárske práce| CH| 6| 6| 85-07-4/01
02| mozaikárske práce| CH, D| 6| 6| 85-07-4/02
03| štukatérske práce| CH| 6| 6| 85-07-4/03
04| keramické práce| CH, D| 6| 6| 85-07-4/04
85-08-4| Umeleckoremeselné práce scénické| | | |
01| parochniarske a maskérske práce| CH, D| 6| 6| 85-08-4/01
02| maľbu dekorácií a interiérov| CH| 6| 6| 85-08-4/02
03| kroje a kostýmy| CH, D| 6| 6| 85-08-4/03
04| krojovú a divadelnú obuv| CH, D| 6| 6| 85-08-4/04
85-09-4| Umeleckoremeselné spracovanie skla| | | |
01| hutné tvarovanie| CH| 6| 6| 85-09-4/01
02| brúsenie a rytie| CH, D| 6| 6| 85-09-4/02
85-11-4| Umeleckoremeselné pozlacovanie| CH, D| 6| 6| 85-11-4
1)
Pri práci so zákazníkom najviac 6 žiačok na jedného majstra odbornej výchovy.
ODDIEL B
Študijný odbor a zameranie študijného odboru v gymnáziách
Kód| Študijný odbor
---|---
| Zameranie študijního odboru na:
79-02-5| Gymnázium
| 01 matematiku
| 02 matematiku a fyziku
| 13 ložiskovú geológiu
| 21 baníctvo
| 22 hutnícku výrobu
| 23 strojárstvo
| 26 elektrotechniku
| 28 technickú chémiu
| 36 stavebníctvo
| 37 dopravu
| 38 programovanie
| 39 spoje
| 42 poľnohospodárstvo
| 63 ekonomiku a organizáciu
| 71 kultúrno-výchovnú činnosť
| 73 živé jazyky
| 76 telesnú výchovu
| 91 vojenskú techniku
ODDIEL C
Sústava skupín študijných odborov a studijných odborov v stredných odborných školách
Kód| SKUPINA ŠTUDIJNÝCH ODBOROV| Vysvetlivky| Kód zodpovedajúcich odborov a ich zameranie podľa doterajších predpisov| Názov zodpovedajúcich študijných odborov a ich zameranie podľa doterajších predpisov
---|---|---|---|---
Študijný odbor|
1| 2| 3| 4| 5
21| BANÍCTVO A BANÍCKA GEOLÓGIA
21-40-6| baníctvo a banícka geológia| CH, A| 21-40-6| baníctvo a banícka geológia
21-44-6| ťažba a spracovanie kameňa| | –| –
22| HUTNÍCTVO
22-34-6| zlievačstvo| A| 22-34-6| zlievačstvo
22-35-6| hutníctvo| A| 22-35-6| hutníctvo
23| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
23-07-6| strojárska technológia| | 23-07-6| strojárska technológia
23-81-6| strojárstvo| | 23-07-6 časť| strojárska technológia
| 23-84-6 časť| strojárska konštrukcia
23-84-6| strojárska koštrukcia| | 23-84-6| strojárska konštrukcia
23-85-6| prevádzkyschopnosť výrobných zariadení| V| 23-85-6| prevádzkyschopnosť výrobných zariadení
26| ELEKTROTECHNIKA
26-56-6| obrazová a zvuková technika| | 26-60-6 časť| elektronické a oznamovacie zariadenia
26-60-6| elektronické a oznamovacie zariadenia| A, V| 26-60-6| elektronické a oznamovacie zariadenia
26-61-6| zariadenia silnoprúdej elektrotechniky| A, V| 26-61-6| zariadenia silnoprúdej elektrotechniky
26-66-6| automatizačná technika| V| 26-66-6| automatizačná technika
26-67-6| technológia mikroelektroniky| | 26-30-6| mikroelektronika
26-69-6| elektronické počítačové systémy| | 26-60-6| elektronické a oznamovacie zariadenia
27| TECHNICKÁ CHÉMIA SILIKÁTOV
27-24-6| technológia stavebných spojív| | 27-24-6| technológia stavebných spojív
27-26-6| technológia keramiky| A| 27-26-6| technológia keramiky
27-27-6| technológia skla| | 27-27-6| technológia skla
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28-51-6| chemická technológia| A| 28-51-6| chemická technológia
28-53-6| výroba celulózy a papiera| | 28-53-6| výroba celulózy a papiera
28-54-6| analytická chémia| A| 28-54-6| analytická chémia
29| POTRAVINÁRSTVO
29-41-6| výroba cukru a cukroviniek| | 29-41-6| výroba cukru a cukroviniek
29-42-6| priemyselná výroba krmív a mlynárstvo| | 29-42-6| priemyselná výroba krmív a mlynárstvo
29-43-6| spracovanie múky| | 29-43-6| spracovanie múky
29-44-6| kvasná technológia| | 29-44-6| kvasná technológia
29-45-6| spracovanie mlieka| | 29-45-6| spracovanie mlieka
29-47-6| spracovanie mäsa| | 29-47-6| spracovanie mäsa
29-48-6| konzervárstvo| | 29-48-6| konzervárstvo
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31-24-6| zošľachťovanie textílií| | 31-24-6| zošľachťovanie textílií
31-25-6| odevníctvo| A| 31-25-6| odevníctvo
31-26-6| textilná technológia| A| 31-26-6| textilná technológia
32| SPRACOVANIE KOŽE, PLASTOV A GUMY A VÝROBA OBUVI
32-30-6| chemická technológia kože| | 32-30-6| chemická technológia kože
32-31-6| výroba obuvi a galantérneho tovaru| A| 32-31-6| výroba obuvi a galantérneho tovaru
33| SPRACOVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33-31-6| drevárstvo| | 33-31-6| drevárstvo
33-32-6| nábytkárstvo| | 33-32-6| nábytkárstvo
33-37-6| výroba hudobných nástrojov| | 33-37-6| výroba hudobných nástrojov
34| POLYGRAFIA, SPRACOVANIE PAPIERA, FILMU A FOTOGRAFIE
34-31-6| polygrafia| | 34-31-6| polygrafia
34-32-6| obalová technika| | 34-32-6| obalová technika
36| STAVEBNÍCTVO, GEODÉZIA A KARTOGRAFIA
36-32-6| pozemné staviteľstvo| A| 36-32-6| pozemné staviteľstvo
36-51-6| železničné staviteľstvo| | 36-53-6 časť| dopravné staviteľstvo
36-52-6| technické zariadenie budov| | 36-52-6| technické zariadenie budov
36-53-6| dopravné staviteľstvo| | 36-53-6| dopravné staviteľstvo
36-54-6| vodohospodárske stavby| A| 36-54-6| vodohospodárske stavby
36-55-6| geodézia| | 36-55-6| geodézia
37| DOPRAVA, POŠTY A TELEKOMUNIKÁCIE
37-41-6| zabezpečovacia a oznamovacia technika v doprave| A| 37-40-6| zabezpečovacia a oznamovacia technika v doprave
37-42-6| elektrická trakcia v doprave| A| 37-42-6| elektrická trakcia v doprave
37-43-6| železničná doprava a preprava| | 37-50-6 časť| doprava a preprava
37-44-6| cestná doprava| | 37-49-6 časť| prevádzka a údržba dopravných prostriedkov
37-45-6| lodná doprava| CH| 37-50-6 časť| doprava a preprava
37-46-6| spojová technika| | 37-46-6| spojová technika
42| POĽNOHOSPODÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
42-11-6| záhradníctvo| A| 42-11-6| záhradníctvo
42-13-6| pestovateľstvo-chovateľstvo| | 42-31-6 časť| pestovateľstvo
A| 42-32-6 časť| chovateľstvo
42-14-6| vinohradníctvo| | 42-14-6| vihohradníctvo
42-15-6| rybárstvo| | 42-15-6| rybárstvo
42-17-6| mechanizácia poľnohospodárskej výroby| | 42-17-6| mechanizácia poľnohospodárskej výroby
42-19-6| lesníctvo| | 42-19-6| lesníctvo
42-31-6| pestovateľstvo| A| 42-31-6| pestovateľstvo
42-16-6| hydinárstvo| | 42-16-6| hydinárstvo
42-32-6| chovateľstvo| A| 43-32-6| chovateľstvo
42-18-6| ekonomika poľnohospodárstva a výživy| | 63-05-6| ekonomika poľnohospodárstva a výživy
43| VETERINÁRNE VEDY
43-30-6| veterinárstvo| E| 43-30-6| veterinárstvo
53| ZDRAVOTNÍCTVO
53-01-6| zdravotná sestra| E| 53-01-6| zdravotná sestra
53-02-6| detská sestra| D, E| 53-02-6| detská sestra
53-03-6| ženská sestra| PMŠ, D, E | 53-03-6| ženská sestra
53-04-6| diétna sestra| | 53-04-6| diétna sestra
53-06-6| rehabilitačný pracovník| PMŠ, E| 53-06-6| rehabilitačný pracovník
53-07-6| asistent hygienickej služby| PMŠ| 53-07-6| asistent hygienickej služby
53-08-6| zdravotnícky laborant| | 53-08-6| zdravotnícky laborant
53-09-6| rádiologický laborant| PMŠ, E| 53-09-6| rádiologický laborant
53-10-6| zubný technik| | 53-10-6| zubný laborant
53-11-6| farmaceutický laborant| | 53-11-6| farmaceutický laborant
53-12-6| očný optik| PMŠ| 53-12-6| očný optik
53-14-6| ortopedický protetik| PMŠ| 53-14-6| ortopedický protetik
63| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
63-21-2| obchodná škola| D, F| 63-01-6| všeobecná ekonomika
63-41-6| obchodná akadémia| | 63-04-6| ekonomika obchodu a služieb
| 63-05-6| ekonomika poľnohospodárstva a výživy
| 63-07-6| zahraničný obchod
| 63-33-6| organizácia administratívy
hotelová škola| A, G| 63-16-6| prevádzka hotelov a spoločného
| | stravovania
63-06-6| výpočtová technika a spracovanie informácií| PMŠ| 63-06-6| výpočtová technika a spracovanie
| | informácií
63-14-6| cestovný ruch| PMŠ| 63-14-6| cestovný ruch
68| PRÁVNE VEDY
68-51-6| sociálno-právna činnosť| PMŠ| 68-51-6| sociálno-právna činnosť
72| PUBLICISTIKA, KNIHOVNÍCTVO A VEDECKÉ INFORMÁCIE
72-36-6| vedecké informácie a knihovníctvo| | 72-36-6| vedecké informácie a knihovníctvo
76| UČITEĽSTVO
76-40-6| učiteľstvo pre materské školy| | 76-40-6| učiteľstvo pre materské školy
76-41-6| vychovávateľstvo| E| 76-41-6| vychovávateľstvo
76-43-6| kultúrnovýchovná činnosť| | 76-43-6| kultúrnovýchovná činnosť
82| UMENIE, ÚŽITKOVÉ UMENIE A RUČNÁ UMELECKOREMESELNÁ VÝROBA
82-22-6| úžitková maľba| | 82-22-6| úžitková maľba
82-23-6| úžitková fotografia| | 82-23-6| úžitková fotografia
82-26-7, 6| hudobno-dramatické umenie| | 82-26-7, 6| hudobno-dramatické umenie
82-27-7, 6| tanec| | 82-27-7, 6| tanec
82-28-7, 6| spev| | 82-28-7, 6| spev
82-29-7, 6| hudba| | 82-28-7, 6| hudba
82-30-6| scénická technika| | 82-30-6| scénická technika
82-31-6| tvarovanie priemyselných výrobkov| | 82-31-6| tvarovanie priemyselných výrobkov
82-32-6| propagačné výtvarníctvo| A| 82-32-6| propagačné výtvarníctvo
82-33-6| výtvarné spracovanie kovov a drahých kameňov| A| 82-33-6| výtvarné spracovanie kovov a drahých kameňov
82-34-6| výtvarné spracovanie keramiky a porcelánu| A| 82-34-6| výtvarné spracovanie keramiky a porcelánu
82-35-6| výtvarné spracovanie skla| A| 82-35-6| výtvarné spracovanie skla
82-36-6| textilné výtvarníctvo| A| 82-36-6| textilné výtvarníctvo
82-37-6| modelovanie a navrhovanie odevov| | 82-37-6| modelovanie a navrhovanie odevov
82-40-6| tvorba hračiek a dekoratívnych predmetov| | 82-40-6| tvorba hračiek a dekoratívnych predmetov
82-41-6| konštrukcia a tvorba svietidiel| | 82-41-6| konštrukcia a tvorba svietidiel
82-42-6| konštrukcia a tvorba nábytku| | 82-42-6| konštrukcia a tvorba nábytku
82-43-6| tvorba a vzorovanie bižutérie| A| 82-43-6| tvorba a vzorovanie bižutérie
82-44-6| modelovanie a navrhovanie obuvi a módnych doplnkov| | 82-44-6| modelovanie a navrhovanie obuvi a módnych doplnkov
82-45-6| konzervátorstvo a reštaurátorstvo| | 82-45-6| konzervátorstvo a reštaurátorstvo
82-47-6| ladenie klavírov| | 82-47-6| ladenie klavírov
82-48-6| kamenosochárstvo| | 82-48-6| kamenosochárstvo
82-49-6| tvarovanie dreva a rezbárstvo| | 82-49-6| tvarovanie dreva a rezbárstvo
Vysvetlivky:
CH - do tohto študijného odboru sa prijímajú len chlapci
D - do tohto študijného odboru sa prijímajú len dievčatá
A - študijní odbor má zavedené odborné zamerania
V - v tomto študijnom odbore pripravujú absolventov aj vojenské stredné školy
PMŠ - kvalifikáciu možno nadobudnúť len pomaturitným štúdiom absolventov stredných škôl
E - v týchto študijných odboroch nemožno študovať externou formou štúdia popri zamestnaní
F - štúdium v tomto študijnom odbore je dvojročné
G - štúdium v tomto študijnom odbore je trojročné a päťročné
ODDIEL D
I.
Sústava skupín študijných odborov, študijných odborov a zameraní študijných odborov v stredných odborných učilištiach pre absolventov trojročných učebných odborov
Kód| SKUPINA ŠTUDIJNÝCH ODBOROV| Kód zodpovedajúcich študijných odborov a ich zameraní podľa doterajších predpisov| Poznámka
---|---|---|---
Študijný odbor
Zameranie študijného odboru na:
1| 2| 3| 4
21| BANÍCTVO
21-53-4| Baníctvo| 21-53-4|
22| HUTNÍCTVO
22-35-4| Hutníctvo| 22-35-4|
24| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
24-14-4| Strojárstvo| |
01| výrobu, montáž a opravy prístrojov, strojov a zariadení| 24-14-4/01|
02| obrábanie materiálov| 24-14-4/02|
03| tvárnenie, odlievanie a úpravu kovov| 24-14-4/03|
24-15-4| Plynárenstvo| 24-15-4|
24-16-4| Požiarna technika| 24-16-4|
24-17-4| Prevádzka strojov a zariadení| 24-17-4| V
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKÁCIE
26-75-4| Elektrotechnika| |
01| energetiku| 26-75-4/01|
02| výrobu a prevádzku strojov a zariadení| 26-75-4/02| V
03| elektronické zariadenia| 26-75-4/03| V
26-76-4| Zariadenia oznamovacej techniky| 26-76-4| V
27| TECHNICKÁ CHÉMIA SILIKÁTOV
27-31-4| Keramický priemysel| 27-31-4|
27-32-4| Bižutériový priemysel| 27-32-4|
27-33-4| Sklársky priemysel| |
01| výrobu skla| 27-33-4/01|
02| zošľachťovanie skla| 27-33-4/02|
03| optiku| 27-33-4/03|
04| brúsenie technického a šperkového kameňa| 27-33-4/04|
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28-57-4| Spracúvanie kaučuku a plastov| 28-57-4|
01| chemicko-technologické procesy| 28-58-4/01|
02| farmaceutickú výrobu| 28-58-4/02|
03| výrobu a spracúvanie papiera| 28-58-4/03|
29| POTRAVINÁRSTVO
29-59-4| Potravinársky priemysel| 29-59-4|
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31-25-4| Odevníctvo| 31-25-4|
31-39-4| Textilný priemysel| |
01| prevádzku textilných strojov| 31-39-4/01|
02| textilnú technológiu| 31-39-4/02|
03| zošľachťovanie textílií| 31-39-4/03|
32| SPRACÚVANIE KOŽE A VÝROBA OBUVI
32-45-4| Kožušnícka konfekcia| 32-45-4|
32-46-4| Kožiarska výroba| |
01| výrobu usní a kožušín| 32-46-4/01|
02| výrobu obuvi| 32-46-4/02|
03| výrobu koženej galantérie| 32-46-4/03|
33| SPRACÚVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33-42-4| Drevárska výroba| 33-42-4|
33-43-4| Nábytkárska výroba| |
01| stolárstvo| 33-43-4/01|
02| čalúnictvo| 33-43-4/02|
34| POLYGRAFIA A SPRACÚVANIE FILMU
34-54-4| Polygrafický priemysel| 34-54-4|
36| STAVEBNÍCTVO A VODOHOSPODÁRSTVO
36-59-4| Stavebníctvo| |
01| výrobu stavieb| 36-59-4/01| V
02| technické zariadenie budov| 36-59-4/02| V
36-60-4| Vodné hospodárstvo| 36-60-4|
37| DOPRAVA A POŠTY
37-56-4| Poštová prevádzka| 37-56-4|
37-57-4| Dopravná prevádzka| |
01| cestnú a mestskú dopravu| 37-57-4/01| V
02| železničnú dopravu a prepravu| 37-57-4/02| V
03| lodnú dopravu| 37-57-4/03|
45| POĽNOHOSPODÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
45-01-4| Rastlinná výroba| 45-01-4|
45-02-4| Živočíšna výroba| |
01| chov hospodářských zvierat| 45-02-4/01|
02| rybárstvo| 45-02-4/02|
45-11-4| Záhradníctvo| 45-11-4|
45-21-4| Lesné hospodárstvo| 45-21-4|
45-26-4| Mechanizácia poľnohospodárstva a lesného hospodárstva| 45-26-4|
55| ZDRAVOTNÍCTVO
55-02-4| Ortopedická protetika| 55-02-4|
64| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
64-01-4| Prevádzka miestneho hospodárstva a výrobných družstiev| |
01| výrobu a služby| 64-01-4/01|
02| ľudovú a remeselnú výrobu| 64-01-4/02|
64-11-4| Prevádzka obchodu| |
01| vnútorný obchod| 64-11-4/01|
02| propagáciu| 64-11-4/02|
03| knižnú kultúru| 64-11-4/03|
64-21-4| Spoločné stravovanie| 64-21-4|
64-26-4| Vlasová kozmetika| 64-26-4|
64-27-4| Skladové hospodárstvo| 64-27-4|
85| UMENIE, ÚŽITKOVÉ UMENIE A RUČNÁ UMELECKOREMESELNÁ VÝROBA
85-01-4| Umeleckoremeselné práce| 85-01-4|
85-02-4| Scénická tvorba| 85-02-4|
II.
Študijné odbory 85-02-4 Scénická tvorba a 64-11-4/03 Prevádzka obchodu, zameranie na 03 knižnú kultúru sú určené len pre absolventov trojročných učebných odborov podľa doterajších predpisov; študijný odbor 85-01-4 Umeleckoremeselné práce je určený aj pre absolventov trojročných učebných odborov podľa doterajších predpisov.
III.
V študijných odboroch, ktoré majú v časti I stĺpci 4 tohto oddielu označenie V, pripravujú absolventov aj vojenské stredné odborné učilištia v dennom štúdiu.
ODDIEL E
I.
Sústava skupín učebných odborov, učebných odborov a zameraní učebných odborov v stredných odborných učilištiach, ktorých denné štúdium trvá 3 roky alebo 3 roky a 4 mesiace
Kód| SKUPINA UČEBNÝCH ODBOROV| Určený pre chlapcov-CH, dievčatá-D| Najvyšší počet žiakov na jedného majstra odbornej výchovy| Dĺžka denného štúdia spolu| Kód zodpovedajúcich učebných odborov a ich zameraní podľa doterajších predpisov| Kód študijného odboru pre absolventov učebných odborov uvedených v tomto oddiele1)
---|---|---|---|---|---|---
Učebný odbor
Zameranie učebného odboru na:| 1\\. roč.| 2\\. a 3. roč.| rokov| mesiacov| |
1| 2| 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
22| HUTNÍCTVO
22-75-2| Hutník| | | | | | |
01| výrobu koksu| CH| 12| 8| 3| 4| 22-75-2/01| 22-35-4
| | V24-17-4
02| výrobu železných kovov| CH| 12| 8| 3| 4| 22-75-2/02| 22-35-4
03| výrobu neželezných kovov| CH| 12| 8| 3| 4| 22-75-2/03| 22-35-4
04| tvárnenie kovov| CH| 12| 8| 3| 4| 22-75-2/04| 22-35-4
| | 24-14-4/03
| | V24-17-4
24| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
24-01-2| Zlievač| CH| 12| 12| 3| 4| 24-01-2| 22-35-4
| | 24-14-4/03
| | V24-17-4
24-23-2| Nástrojár| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-23-2| 24-14-4/01
Nástrojárka| | | 24-14-4/02
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
24-33-2| Obrábač kovov| | | | | | |
Obrábačka kovov| | | | | | |
01| univerzálne obrábanie| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-33-2/01| 24-14-4/02
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
02| sústruženie| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-33-2/02| 24-14-4/02
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
03| frézovanie| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-33-2/03| 24-14-4/02
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
04| brúsenie| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-33-2/04| 24-14-4/02
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
24-34-2| Strojný kováč| CH| 12| 12| 3| 4| 24-34-2| 24-14-4/03
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
24-35-2| Klampiar| | | | | | |
01| strojársku výrobu| CH| 12| 12| 3| 4| 24-35-2/01| 24-14-4/01
| | 24-14-4/03
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
02| stavebnú výrobu| CH| 12| 122)| 3| 4| 24-35-2/02| 24-14-4/01
| | | 24-14-4/03
| | | 36-59-4/01
| | | V24-17-4
| | | V37-57-4/01
| | | V37-57-4/02
24-36-2| Modelár| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-36-2| 24-14-4/02
Modelárka| | | 24-14-4/03
| | 33-43-4/01
| | V24-17-4
24-39-2| Lakovník| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-39-2| 64-01-4/01
Lakovníčka| | | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
24-40-2| Optik| | | | | | |
Optička| | | | | | |
01| prístrojovú techniku| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-40-2/01| 24-14-4/01
| | 24-14-4/03
| | V24-17-4
02| okuliarovú techniku| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-40-2/02| 24-14-4/01
| | 27-33-4/03
| | V24-17-4
24-61-2| Mechanik optických prístrojov| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-61-2| 24-14-4/01
Mechanička optických prístrojov| | | V24-17-4
24-63-2| Hodinár| CH,D| 12| 7| 3| 4| 24-63-2| 24-14-4/01
Hodinárka| | | 26-75-4/03
| | V24-17-4
| | V26-75-4/02
24-64-2| Strojný mechanik| | | | | | |
Strojná mechanička| | | | | | |
01| stroje a zariadenia| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-64-2/01| 24-14-4/01
| | 24-16-4
| | 24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
02| oceľové koštrukcie| CH| 12| 12| 3| 4| 24-64-2/02| 24-14-4/01
| | V24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
03| výrobu a montáž potrubia| CH| 12| 12| 3| 4| 24-64-2/03| 24-14-4/01
| | 24-17-4
04| výrobu a montáž kotlov| CH| 12| 12| 3| 4| 24-64-2/04| 24-14-4/01
| | 24-17-4
05| okuliarovú výrobu| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-64-2/05| 24-14-4/01
| | 27-33-4/03
| | V24-17-4
06| traťové montáže| CH| 12| 12| 3| 4| 24-64-2/06| 24-14-4/01
| | 24-17-4
| | V37-57-4/02
24-65-2| Strojník| | | | | | |
Strojníčka| | | | | | |
01| vrtné súpravy| CH| 12| 15| 3| 4| 24-65-2/01| 24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
02| hutnícku druhovýrobu kovov| CH,D| 12| 10| 3| 4| 24-65-2/02| 24-17-4
03| energetické zariadenia| CH,D| 12| 10| 3| 4| 24-65-2/03| 24-17-4
| | | | | | 26-75-4/01
| | | | | | V26-75-4/02
| | | | | | V26-75-4/03
| | | | | | V37-57-4/01
| | | | | | V37-57-4/02
04| výrobu stavebných látok| CH,D| 12| 10| 3| 4| 24-65-2/04| 24-17-4
| | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
05| duté sklo| CH| 12| 12| 3| 4| 24-65-2/05| 24-17-4
| | 27-33-4/01
06| ploché sklo| CH| 12| 10| 3| 4| 24-65-2/06| 24-17-4
| | 27-33-4/01
07| výrobu krmív a úpravu plodín| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-65-2/07| 24-17-4
08| drevárske polovýrobky| CH,D| 12| 15| 3| 4| 24-65-2/08| 24-17-4
| | 33-42-4
| | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
09| konštrukčné dosky| CH,D| 12| 15| 3| 4| 24-65-2/09| 24-17-4
| | 33-42-4
10| stavebné stroje| CH| 12| 12| 3| 4| 24-65-2/10| 24-17-4
| | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
11| vodohospodárske zariadenia| CH| 17| 12| 3| 4| 24-65-2/11| 24-17-4
| | 36-60-4
12| traťové stroje| CH| 12| 12| 3| 4| 24-65-2/12| 24-17-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
13| lodnú dopravu| CH| 12| 12| 3| 4| 24-65-2/13| 24-17-4
| | 37-57-4/03
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
14| výrobu papiera| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-65-2/14| 24-17-4
| | 28-58-4/03
15| spracúvanie papiera| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-65-2/15| 24-17-4
| | 28-58-4/03
16| banské úpravne| CH| 17| 12| 3| 4| 24-65-2/16| 24-17-4
24-66-2| Mechanik opravár| | | | | | |
Mechanička opravárka| | | | | | |
01| plynárenské zariadenia| CH| 12| 12| 3| 4| 24-66-2/01| 24-14-4/01
| | 24-15-4
| | 24-17-4
02| stroje a zariadenia| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-66-2/02| 24-14-4/01
| | 24-16-4
| | 24-17-4
| | 34-54-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
03| požiarnu techniku| CH| 12| 12| 3| 4| 24-66-2/03| 24-14-4/01
| | 24-16-4
| | 24-17-4
04| lesné stroje a zariadenia| CH| 12| 10| 3| 4| 24-66-2/04| 24-14-4/01
| | 24-17-4
| | 45-26-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
05| poľnohospodársku techniku rastlinnej výroby| CH| 12| 10| 3| 4| 24-66-2/05| 24-14-4/01
| | 24-17-4
| | 45-26-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
06| poľnohospodársku techniku živočíšnej výroby| CH| 12| 10| 3| 4| 24-66-2/06| 24-14-4/01
| | 24-17-4
| | 45-26-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
07| cukrovary a škrobárne| CH,D| 12| 12| 3| 4| 24-66-2/07| 24-14-4/01
| | 24-17-4
08| renováciu poľnohospodárskej techniky a kováčstvo| CH| 12| 12| 3| 4| 24-66-2/08| 24-14-4/01
| | 24-17-4
| | 45-26-4
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
09| cestné motorové vozidlá| CH,D| 12| 10| 3| 4| 24-66-2/09| 24-14-4/01
| | 24-16-4
| | 24-17-4
| | 37-57-4/01
10| koľajové vozidlá| CH| 12| 12| 3| 4| 24-66-2/10| 24-14-4/01
| | 24-17-4
| | V37-57-4/02
11| lietadlá| CH| 12| 12| 3| 4| 24-66-2/11| 24-14-4/01
| | V24-17-4
12| banské stroje a zariadenia| CH| 17| 13| 3| 4| 21-70-2| 21-53-4
24-67-2| Úpravár kovov| | | | | | |
01| tepelné spracúvanie| CH| 12| 12| 3| 4| 24-67-2/01| 24-14-4/03
| | V24-17-4
02| pokovovanie| CH| 12| 12| 3| 4| 24-67-2/02| 24-14-4/03
| | V24-17-4
24-68-2| Nastavovač textilných strojov| | | | | | |
Nastavovačka textilných strojov| | | | | | |
01| tkáčovne| CH,D| 12| 12| 3| –| 24-68-2/01| 31-39-4/01
| | | V24-17-4
02| pradiarne| CH,D| 12| 12| 3| –| 24-68-2/02| 31-39-4/01
| | | V24-17-4
03| pletiarne| CH,D| 12| 12| 3| –| 24-68-2/03| 31-39-4/01
| | | V24-17-4
24-85-2| Rytec kovov| | | | | | |
Rytkyňa kovov| | | | | | |
01| tlačiace a raziace valce| CH,D| 12| 7| 3| 4| 24-85-2/01| 24-14-4/02
| | V24-17-4
02| nástroje a znaky| CH,D| 12| 7| 3| 4| 24-85-2/02| 24-14-4/01
| | 24-14-4/02
| | 64-01-4/02
| | V24-17-4
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKÁCIE
26-80-2| Mechanik| | | | | | |
Mechanička| | | | | | |
01| vážiace zariadenia| CH,D| 12| 12| 3| 4| 26-80-2/01| 24-14-4/01
| | 26-75-4/03
| | V24-17-4
| | V26-75-4/02
02| zdvíhacie zariadenia| CH| 12| 10| 3| 4| 26-80-2/02| 24-14-4/01
| | 26-75-4/02
| | V24-17-4
| | V26-75-4/03
| | V36-59-4/01
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
03| chladiace zariadenia| CH,D| 12| 12| 3| 4| 26-80-2/03| 24-14-4/01
| | | | | | 26-75-4/02
| | | | | | V24-17-4
| | | | | | V26-75-4/03
| | | | | | V37-57-4/01
| | | | | | V37-57-4/02
04| stroje a zariadenia| CH,D| 12| 12| 3| 4| 26-80-2/04| 24-14-4/01
| | 26-75-4/02
| | V24-17-4
| | V26-75-4/03
| | V37-57-4/01
| | V37-57-4/02
05| elektrotechniku| CH,D| 12| 12| 3| 4| 26-80-2/05| 24-14-4/01
| | 26-75-4/02
| | 26-75-4/03
| | V24-17-4
06| meracie prístroje a zariadenia| CH,D| 12| 12| 3| 4| 26-80-2/06| 24-14-4/01
| | 26-75-4/02
| | 26-75-4/03
| | V24-17-4
07| administratívnu techniku| CH,D| 12| 12| 3| 4| 26-80-2/07| 24-14-4/01
| | 26-75-4/02
| | 26-75-4/03
| | V24-17-4
26-83-2| Elektromechanik| | | | | | |
Elektromechanička| | | | | | |
01| banské stroje a zariadenia| CH| 12| 10| 3| 4| 26-83-2/01| 21-53-4
| | 26-75-4/01
| | 26-75-4/02
| | V26-75-4/03
02| oznamovacie a zabezpečovacie zariadenia| CH,D| 12| 10| 3| 4| 26-83-2/02| 26-75-4/03
| | 26-76-4
| | V26-75-4/02
03| rozvodné zariadenia| CH,D| 12| 10| 3| 4| 26-83-2/03| 26-75-4/01
| | 26-75-4/02
| | V26-75-4/03
04| stroje a zariadenia| CH,D| 12| 10| 3| 4| 26-83-2/04| 26-75-4/01
| | 26-75-4/02
26-86-2| Mechanik elektronických zariadení| CH,D| 12| 10| 3| 4| 26-86-2| 26-75-4/03
Mechanička elektronických zariadení| | | V26-75-4
26-89-2| Spojový mechanik| | | | | | |
Spojová mechanička| | | | | | |
01| oznamovacie siete| CH| 12| 10| 3| 4| 26-89-2/01| 26-75-4/03
| | 26-76-4
| | V26-75-4/02
02| spojovacie zariadenia| CH,D| 12| 10| 3| 4| 26-89-2/02| 26-75-4/03
| | 26-76-4
| | V26-75-4/02
27| TECHNICKÁ CHÉMIA SILIKÁTOV
27-35-2| Keramik| | | | | | |
Keramička| | | | | | |
01| porcelán a keramiku| CH,D| 17| 12| 3| 4| 27-35-2/01| 27-31-4
| | 64-01-4/02
02| stavebnú a žiaruvzdornú keramiku| CH,D| 17| 10| 3| 4| 27-35-2/02| 27-31-4
03| brúsiace prostriedky| CH,D| 17| 10| 3| 4| 27-35-2/03| 27-31-4
04| elektrokeramiku| CH,D| 17| 10| 3| 4| 27-35-2/04| 27-31-4
05| modelovanie| CH,D| 17| 12| 3| 4| 27-35-2/05| 27-31-4
27-55-2| Maliar skla a keramiky| | | | | | |
Maliarka skla a keramiky| | | | | | |
01| maľbu skla| CH,D| 17| 12| 3| 4| 27-55-2/01| 27-33-4/02
02| maľbu a dekoráciu keramiky| CH,D| 17| 12| 3| 4| 27-55-2/02| 27-31-4
| | 64-01-4/02
27-56-2| Sklár| | | | | | |
Sklárka| | | | | | |
01| duté a lisované sklo| CH| 12| 10| 3| 4| 27-56-2/01| 27-33-4/01
02| výrobu foriem| CH| 12| 10| 3| 4| 27-56-2/02| 24-14-4/02
| | 27-33-4/01
| | V24-17-4
03| technické sklo| CH,D| 12| 10| 3| 4| 27-56-2/03| 27-33-4/01
27-57-2| Výrobca bižutérie| | | | | | |
Výrobkyňa bižutérie| | | | | | |
01| sklenú bižutériu| CH,D| 12| 12| 3| 4| 27-57-2/01| 27-32-4
02| kovovú bižutériu| CH,D| 12| 12| 3| 4| 27-57-2/02| 27-32-4
27-59-2| Výrobca ozdobných predmetov a zapínadiel| | | | | | |
Výrobkyňa ozdobných predmetov a zapínadiel| | | | | | |
01| ozdobné predmety| CH,D| 12| 15| 3| 4| 27-59-2/01| 27-32-4
02| zapínadlá| CH,D| 12| 12| 3| 4| 27-59-2/02| 27-32-4
| | V24-17-4
27-83-2| Brusič skla| | | | | | |
Brusička skla| | | | | | |
01| zabrusovanie a obrusovanie| CH,D| 12| 12| 3| 4| 27-83-2/01| 27-33-4/02
02| vybrusovanie| CH,D| 12| 12| 3| 4| 27-83-2/02| 27-33-4/02
03| rytie| CH,D| 12| 10| 3| 4| 27-83-2/03| 27-33-4/02
27-94-2| Brusič technického a šperkového kameňa| CH,D| 12| 12| 3| 4| 27-94-2| 27-33-4
Brusička technického a šperkového kameňa| | | 27-33-4/04
| | 64-01-4/02
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28-61-2| Prevádzkový chemik| | | | | | |
Prevádzková chemička| | | | | | |
01| priemyselnú chémiu| CH,D| 12| 12| 3| 4| 28-61-2/01| 28-58-4/01
02| výrobu tukov a kozmetiky| CH,D| 12| 12| 3| 4| 28-61-2/02| 28-58-4/01
03| farmaceutickú výrobu| CH,D| 12| 12| 3| 4| 28-61-2/03| 28-58-4/02
28-66-2| Gumár plastikár| | | | | | |
Gumárka plastikárka| | | | | | |
01| spracúvanie kaučuku| CH,D| 12| 123)| 3| 4| 28-66-2/01| 28-57-4
02| spracúvanie plastov| CH,D| 12| 12| 3| 4| 28-66-2/02| 28-57-4
28-73-2| Textilný chemik| | | | | | |
Textilná chemička| | | | | | |
01| úpravu textílií| CH,D| 12| 12| 3| –| 28-73-2/01| 31-39-4/03
02| farbenie textílií| CH,D| 12| 12| 3| –| 28-73-2/02| 31-39-4/03
03| potláčanie textílií| CH,D| 12| 7| 3| –| 28-73-2/03| 31-39-4/03
28-74-2| Garbiarsky chemik| | | | | | |
Garbiarska chemička| | | | | | |
01| spracúvanie kože| CH,D| 12| 10| 3| 4| 28-74-2/01| 32-46-4/01
02| spracúvanie kožušníckych kožiek| CH,D| 12| 10| 3| 4| 28-74-2/02| 32-46-4/01
28-75-2| Výrobca a spracovávateľ silikátových vlákien| CH,D| 17| 12| 3| 4| 28-75-2| 27-33-4/01
Výrobkyňa a spracovávateľka silikátových vlákien| | |
28-76-2| Chemik práčovní a čistiarní| CH,D| 12| 12| 3| 4| 28-76-2| 64-01-4/01
Chemička práčovní a čistiarní| | | 28-58-4/01
28-78-2| Biochemik| | | | | | |
Biochemička| | | | | | |
01| mliekársku výrobu| CH,D| 12| 10| 3| 4| 28-78-2/01| 29-59-4
02| výrobu piva a sladu| CH,D| 12| 10| 3| 4| 28-78-2/02| 29-59-4
03| liehovarnícku výrobu a výrobu vína| CH,D| 12| 10| 3| 4| 28-78-2/03| 29-59-4
29| POTRAVINÁRSTVO
29-61-2| Mlynár| CH| 12| 10| 3| –| 29-61-2| 24-17-4
| | | 29-59-4
29-62-2| Pekár| CH,D| 12| 10| 3| –| 29-62-2| 29-59-4
Pekárka| | | |
29-64-2| Cukrár| CH,D| 12| 10| 3| –| 29-64-2| 29-59-4
Cukrárka| | | | 64-21-4
29-65-2| Cukrovinkár pečivár| | | | | | |
Cukrovinkárka pečivárka| | | | | | |
01| výrobu cukroviniek| CH,D| 17| 10| 3| –| 29-65-2/01| 29-59-4
02| výrobu trvanlivého pečiva| CH,D| 17| 10| 3| –| 29-65-2/02| 29-59-4
29-68-2| Mäsiar údenár| CH,D| 12| 10| 3| –| 29-68-2| 29-59-4
Mäsiarka údenárka| | | |
29-70-2| Konzervár| CH,D| 12| 10| 3| 4| 29-70-2| 29-59-4
Konzervárka| | |
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31-43-2| Pradiar| | | | | | |
Pradiarka| | | | | | |
01| spracúvanie textilných vlákien| CH,D| 12| 12| 3| –| 31-43-2/01| 31-39-4/02
02| výrobu netkaných textílií| CH,D| 12| 12| 3| –| 31-43-2/02| 31-39-4/02
31-45-2| Plstiar| | | | | | |
Plstiarka| | | | | | |
01| technické plsti| CH,D| 17| 12| 3| –| 31-45-2/01| 31-39-4/02
02| klobučnícke plsti| CH,D| 17| 12| 3| –| 31-45-2/02| 31-39-4/02
31-46-2| Tkáč| | | | | | |
Tkáčka| | | | | | |
01| plošné textílie| CH,D| 12| 12| 3| –| 31-46-2/01| 31-39-4/02
02| kovové tkaniny a sitá| CH,D| 12| 12| 3| –| 31-46-2/02| 31-39-4/02
31-49-2| Výrobca textilných rukavíc| CH,D| 12| 12| 3| –| 31-49-2| 31-25-4
Výrobkyňa textilných rukavíc| | | |
31-50-2| Prámikár| CH,D| 12| 12| 3| –| 31-50-2| 31-39-4/02
Prámikárka| | | |
31-51-2| Pletiar| CH,D| 12| 12| 3| –| 31-51-2| 31-39-4/02
Pletiarka| | | |
31-52-2| Krajčír| | | | | | |
Krajčírka| | | | | | |
01| pánske odevy| CH,D| 12| 12| 3| 4| 31-52-2/01| 31-25-4
02| dámske odevy| CH,D| 12| 12| 3| 4| 31-52-2/02| 31-25-4
31-77-2| Strojná vyšívačka| | | | | | |
01| priemyselnú výrobu| D| 12| 10| 3| –| 31-77-2/01| 31-39-4/02
02| zákazkovú výrobu| D| 12| 10| 3| –| 31-77-2/02| 31-39-4/02
31-81-2| Klobučník| | | | | | |
Klobučníčka| | | | | | |
01| priemyselnú výrobu| CH,D| 17| 12| 3| –| 31-81-2/01| 31-39-4/02
02| zákazkovú výrobu| CH,D| 17| 12| 3| –| 31-81-2/02| 31-39-4/02
31-85-2| Krajčírka| | | | | | |
01| odevnú konfekciu a bielizeň| D| 12| 12| 3| –| 31-85-2/01| 31-25-4
02| technickú konfekciu| D| 12| 12| 3| –| 31-85-2/02| 31-25-4
03| textilné hračky| D| 12| 15| 3| –| 31-85-2/03| 31-25-4
32| SPRACÚVANIE KOŽE A VÝROBA OBUVI
32-50-2| Remenár sedlár| CH,D| 12| 12| 3| 4| 32-50-2| 32-46-4/03
Remenárka sedlárka| | |
32-51-2| Kožušník| | | | | | |
Kožušníčka| | | | | | |
01| prípravu kožušinových výrobkov| CH,D| 12| 10| 3| 4| 32-51-2/01| 32-45-4
02| šitie a opravy kožušinových výrobkov| CH,D| 12| 10| 3| 4| 32-51-2/02| 32-45-4
32-53-2| Rukavičkár| | | | | | |
Rukavičkárka| | | | | | |
01| strihy| CH,D| 12| 10| 3| 4| 32-53-2/01| 32-46-4/03
02| šitie| CH,D| 12| 15| 3| 4| 32-53-2/02| 32-46-4/03
32-72-2| Zvrškár| CH,D| 12| 12| 3| –| 32-72-2| 32-46-4/02
Zvrškárka| | | |
32-74-2| Obuvník| | | | | | |
Obuvníčka| | | | | | |
01| priemyselnú výrobu| CH,D| 12| 10| 3| 4| 32-74-2/01| 32-46-4/02
02| zákazkovú výrobu a opravy| CH,D| 12| 10| 3| 4| 32-74-2/02| 32-46-4/02
03| ortopedickú obuv| CH,D| 7| 10| 3| 4| 32-74-2/03| 32-46-4/02
| | 55-02-4
04| obuvnícke polovýrobky| CH,D| 12| 10| 3| 4| 32-74-2/04| 32-46-4/02
33| SPRACÚVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33-55-2| Stolár| | | | | | |
Stolárka| | | | | | |
01| výrobu nábytku a zariadení| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-55-2/01| 33-43-4/01
| | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
02| stavebnostolársku výrobu| CH| 12| 12| 3| 4| 33-55-2/02| 33-42-4
| | 33-43-4/01
| | 36-59-4/01
| | V36-59-4/02
03| poľnohospodársku výrobu| CH| 12| 10| 3| 4| 33-55-2/03| 33-42-4
| | 33-43-4/01
| | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
04| priemyselné obrábanie dreva| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-55-2/04| 33-42-4
| | 33-43-4/01
| | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
33-56-2| Spracovávateľ prírodných pletív| CH,D| 12| 10| 3| 4| 33-56-2| 64-01-4/01
Spracovávateľka prírodných pletív| | | 64-01-4/02
33-59-2| Debnár| CH| 12| 10| 3| 4| 33-59-2| 33-42-4
| | V36-59-4/01
| | V36-59-4/02
33-62-2| Kefár| CH,D| 17| 15| 3| –| 33-62-2| 33-42-4
Kefárka| | | |
33-64-2| Ramár pozlacovač| CH,D| 17| 12| 3| 4| 33-64-2| 64-01-4/02
Ramárka pozlacovačka| | |
33-67-2| Výrobca športových potrieb| CH,D| 12| 10| 3| 4| 33-67-2| 33-43-4/01
Výrobkyňa športových potrieb| | |
33-68-2| Mechanik hudobných nástrojov| | | | | | |
Mechanička hudobných nástrojov| | | | | | |
01| akordeóny a ústne harmoniky| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-68-2/01| nie je určený
02| klávesové nástroje| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-68-2/02| nie je určený
03| strunové nástroje| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-68-2/03| nie je určený
33-69-2| Mechanik dychových a bicích hudobných nástrojov| | | | | | |
Mechanička dychových a bicích hudobných nástrojov| | | | | | |
01| bicie nástroje| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-69-2/01| nie je určený
02| jazýčkové a perné nástroje| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-69-2/02| nie je určený
03| nátrubkové nástroje| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-69-2/03| nie je určený
04| strojivá| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-69-2/04| nie je určený
33-70-2| Čalúnnik| CH,D| 12| 12| 3| 4| 33-70-2| 33-43-4/02
Čalúnnička| | | | | | |
34| POLYGRAFIA A SPRACÚVANIE FILMU
34-68-2| Pečiatkár| CH,D| 17| 7| 3| 4| 34-68-2| 64-01-4/01
Pečiatkárka| | | | | | |
34-70-2| Tlačiar na maloofsetových strojoch| CH,D| 12| 10| 3| 4| 34-70-2| 34-54-4
Tlačiarka na maloofsetových strojoch| | |
31-72-2| Lejár v polygrafii| CH| 7| 7| 3| 4| 34-72-2| 34-54-4
34-92-2| Filmový laborant| CH,D| 7| 10| 3| 4| 34-92-2| 64-01-4/01
Filmová laborantka| | |
36| STAVEBNÍCTVO A VODOHOSPODÁRSTVO
36-61-2| Murár| CH| 12| 12| 3| 4| 36-61-2| 36-59-4/01
| | V36-59-4/02
36-63-2| Tesár| CH| 12| 7| 3| 4| 36-63-2| 36-59-4/01
| | V36-59-4/02
36-64-2| Železobetonár| CH| 12| 10| 3| 4| 36-64-2| 36-59-4/01
| | V36-59-4/02
36-65-2| Štukatér| CH| 12| 7| 3| 4| 36-65-2| 36-59-4/01
| | 64-01-4/01
| | 64-01-4/02
| | V36-59-4/02
36-66-2| Vodár meliorátor| CH| 17| 10| 3| 4| 36-66-2| 36-59-4/01
| | 36-60-4
| | V36-59-4/02
36-72-2| Kamenár| CH| 12| 10| 3| 4| 36-72-2| 36-59-4/01
| | 64-01-4/01
| | V36-59-4/02
36-74-2| Dláždič cestár| CH| 12| 12| 3| 4| 36-74-2| 36-59-4/01
| | V36-59-4/02
36-75-2| Maliar| | | | | | |
01| interiéry| CH| 12| 10| 3| 4| 36-75-2/01| 36-59-4/01
| | 64-01-4/01
| | V36-59-4/02
02| stavebnú výrobu| CH| 12| 10| 3| 4| 36-75-2/02| 36-59-4/01
| | 64-01-4/01
| | V36-59-4/02
36-76-2| Izolatér| CH| 12| 7| 3| 4| 36-76-2| 36-59-4/01
| | V36-59-4/02
36-77-2| Pokrývač| CH| 12| 72)| 3| 4| 36-77-2| 36-59-4/01
| | | V36-59-4/02
36-78-2| Inštalatér| CH| 12| 7| 3| 4| 36-78-2| 24-14-4/01
| | | | | | 36-59-4/02
| | | | | | V24-17-4
| | | | | | V36-59-4/01
36-79-2| Sklenár| CH,D| 12| 10| 3| 4| 36-79-2| 36-59-4/01
Sklenárka| | | V36-59-4/02
36-80-2| Podlahár| CH| 12| 7| 3| 4| 36-80-2| 36-59-4/01
| | V36-59-4/02
36-88-2| Kominár| CH| 17| 102)| 3| 4| 36-88-2| 64-01-4/01
| | | V36-59-4/01
| | | V36-59-4/02
37| DOPRAVA A POŠTY
37-62-2| Železničiar| CH,D| 12| 12| 3| 4| 37-62-2| 37-57-4/02
Železničiarka| | |
37-63-2| Manipulant poštovej prevádzky a prepravy| CH,D| 12| 10| 3| 4| 37-63-2| 37-56-4
Manipulantka poštovej prevádzky a prepravy| | |
45| POĽNOHOSPDÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
45-60-2| Pestovateľ| | | | | | |
Pestovateľka| | | | | | |
01| chmeliarstvo| CH,D| 12| 12| 3| –| 45-60-2/01| 45-01-4
02| ovocinárstvo a včelárstvo| CH,D| 12| 12| 3| –| 45-60-2/02| 45-01-4
| | | 45-11-4
03| šľachtenie a semenárstvo| CH,D| 12| 12| 3| –| 45-60-2/03| 45-01-4
| | | 45-11-4
04| vinohradníctvo| CH,D| 12| 12| 3| –| 45-60-2/04| 45-01-4
| | | 45-11-4
45-71-2| Záhradník| CH,D| 12| 12| 3| –| 45-71-2| 45-11-4
Zahradníčka| | | |
45-75-2| Mechanizátor lesnej výroby| CH| 17| 10| 3| 4| 45-75-2| 45-21-4
45-76-2| Mechanizátor rastlinnej výroby| CH| 12| 10| 3| 4| 45-76-2| 45-01-4
| | 45-26-4
45-77-2| Hydinár| CH,D| 12| 12| 3| –| 45-77-2| 29-59-4
Hydinárka| | | | 45-02-4/01
45-78-2| Rybár| CH| 12| 7| 3| 4| 45-78-2| 45-02-4/02
45-80-2| Chovateľ| | | | | | |
Chovateľka| | | | | | |
01| chov hospodárskych zvierat| CH,D| 12| 10| 3| –| 45-80-2/01| 45-02-4/01
02| chov koní a jazdectvo| CH,D| 12| 7| 3| –| 45-80-2/02| 45-02-4/01
03| chov oviec| CH,D| 12| 10| 3| –| 45-80-2/03| 45-02-4/01
04| chov kožušinových a laboratórnych zvierat| CH,D| 12| 10| 3| 4| 45-83-2| 45-02-4/01
55| ZDRAVOTNÍCTVO
55-60-2| Protetik| | | | | | |
Protetička| | | | | | |
55-72-2| Zdravotník| | | | | | |
Zdravotníčka| | | | | | |
01| ošetrovateľské a opatrovateľské práce| CH,D| 12| 7| 3| –| 55-72-2/01| nie je určený
02| laboratórne práce a lekárenstvo| CH,D| 12| 7| 3| –| 55-72-2/02| nie je určený
64| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
64-51-2| Aranžér| CH,D| 12| 124)| 3| –| 64-51-2| 64-11-4/02
Aranžérka| | | | |
64-52-2| Fotograf| CH,D| 17| 12| 3| 4| 64-52-2| 64-01-4/01
Fotografka| | | 64-01-4/02
64-53-2| Knihár| | | | | | |
Knihárka| | | | | | |
01| ručnú výrobu| CH,D| 12| 7| 3| 4| 64-53-2/01| 34-54-4
02| priemyselnú výrobu| CH,D| 12| 12| 3| 4| 64-53-2/02| 34-54-4
64-56-2| Kaderník| CH,D| 17| 10| 3| 4| 64-56-2| 64-26-4
Kaderníčka| | | | | | |
64-60-2| Predavač| | | | | | |
Predavačka| | | | | | |
01| potravinársky tovar| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-60-2/01| 64-11-4/01
02| rozličný tovar| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-60-2/02| 64-11-4/01
03| elektrotechnický tovar| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-60-2/03| 64-11-4/01
04| drogériový tovar| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-60-2/04| 64-11-4/01
05| motorové vozidlá| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-60-2/05| 64-11-4/01
06| stavebniny a remeselnícke potreby| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-60-2/06| 64-11-4/01
07| textil a odievanie| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-60-2/07| 64-11-4/01
08| obuv a koženú galantériu| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-60-2/08| 64-11-4/01
09| domáce potreby| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-60-2/09| 64-11-4/01
10| drobný tovar| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-60-2/10| 64-11-4/01
11| hodiny a klenoty| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-60-2/11| 64-11-4/01
12| nábytok a bytové zariadenia| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-60-2/12| 64-11-4/01
64-80-2| Operátor skladovania| | | | | | |
Operátorka skladovania| | | | | | |
01| hutnícke a strojárske výrobky| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-80-2/01| 24-17-4
| | | 64-27-4
02| obchod| CH,D| 12| 10| 3| –| 64-80-2/02| 64-27-4
64-90-2| Kuchár čašník| | | | | | |
Kuchárka servírka| | | | | | |
01| prípravu jedál| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-90-2/01| 64-21-4
02| obsluhu| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-90-2/02| 64-21-4
03| pohostinstvo| CH,D| 12| 8| 3| –| 64-90-2/03| 64-21-4
85| UMENIE, ÚŽITKOVÉ UMENIE A RUČNÁ UMELECKOREMESELNÁ VÝROBA
85-45-2| Zlatník a klenotník| CH,D| 12| 10| 3| 4| 85-45-2| 64-01-4/02
Zlatníčka a klenotníčka| | | 85-01-4
85-71-2| Ručná vyšívačka| D| 7| 7| 3| 4| 85-71-2| 64-01-4/02
| | 85-01-4
85-72-2| Ručná čipkárka| D| 7| 7| 3| 4| 85-72-2| 64-01-4/02
| | 85-01-4
1)
Študijný odbor podľa oddielu D, ktorý obsahovo nadväzuje na učebný odbor. Pre vojenské stredné odborné učilištia sa stĺpec 9 rozširuje odbory označené V.
2)
V 3. ročníku pri práci vo výškach 4 žiaci na jedného majstra odbornej výchovy.
3)
V blokoch učiva pre vulkanizáciu je najviac 6 žiakov na jedného majstra odbornej výchovy.
4)
Pri aranžérskych prácach v obchodnej prevádzke najviac 10 žiakov na jedného majstra odbornej výchovy.
II.
Sústava skupín učebných odborov a učebných odborov v stredných odborných učilištiach, ktorých denné štúdium trvá 2 roky
1 Kód| SKUPINA UČEBNÝCH ODBOROV| Určený pre: | Najvyšší počet žiakov na jedného majstra odbornej výchovy| Kód zodpovedajúcich odborov podľa doterajších predpisov| Kód príslušného 3-ročného učebného odboru
---|---|---|---|---|---
Učebný odbor| chlapcov-CH,
dievčatá-D
1 roč.| 2\\. roč.
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7
21| BANÍCTVO
21-72-2| Povrchové dobývanie| CH| 12| 12| 21-72-2| nie je určený
22| HUTNÍCTVO
22-76-2| Hutnícka výroba| CH,D| 12| 10| 22-76-2| 22-75-2
| | | | 24-65-2/01
24| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
24-75-2| Prevádzka energetických výrobní| CH| 12| 10| 24-75-2| 24-65-2/03
24-76-2| Stavba rozvodných zariadení| CH| 12| 10| 24-76-2| 26-83-2/03
24-77-2| Obrábanie kovov| CH,D| 12| 12| 27-77-2| 24-33-2
24-78-2| Strojárska výroba| CH,D| 12| 12| 24-78-2| 24-64-2/01
| | | | 24-66-2/02
24-79-2| Povrchová úprava| CH,D| 12| 12| 24-79-2| 24-67-2
24-80-2| Zlievárenská výroba| CH| 12| 12| 24-80-2| 24-01-2
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKÁCIE
26-91-2| Elektrotechnická výroba| CH,D| 12| 12| 26-91-2| 26-83-2/04
| | | | 26-86-2
26-93-2| Spojové montáže a opravy| CH,D| 12| 10| 26-93-2| 26-89-2
27| TECHNICKÁ CHÉMIA SILIKÁTOV
27-81-2| Keramická výroba| CH,D| 12| 12| 27-81-2| 27-35-2
27-82-2| Sklárska výroba| CH,D| 7| 7| 27-82-2| 27-56-2
| | | | 27-83-2
27-88-2| Bižutérna výroba| CH,D| 7| 7| 27-88-2| 27-57-2
| | | | 27-59-2
27-89-2| Výroba stavebných látok| CH,D| 7| 7| 27-89-2| 24-65-2/04
27-90-2| Výroba vianočných ozdôb| CH,D| 7| 7| 27-90-2| 27-57-2
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28-83-2| Výroba umelých kvetín| CH,D| 7| 7| 28-83-2| 24-35-2/01
28-84-2| Gumárska a plastikárska výroba| CH,D| 12| 12| 28-84-2| 28-66-2
28-85-2| Chemická výroba| CH,D| 12| 12| 28-85-2| 28-61-2
28-92-2| Spracovanie papiera| CH,D| 12| 12| 28-92-2| 24-65-2/15
29| POTRAVINÁRSTVO
29-82-2| Potravinárska výroba| CH,D| 12| 12| 29-82-2| 28-78-2
| | | | 29-62-2
| | | | 29-64-2
| | | | 29-65-2
| | | | 29-68-2
| | | | 29-70-2
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31-78-2| Výroba konfekcie| CH,D| 17| 12| 31-78-2| 31-52-2
| | | | 31-85-2
31-79-2| Textilná výroba| CH,D| 12| 12| 31-79-2| 31-46-2/01
32| SPRACOVANIE KOŽE A VÝROBA OBUVI
32-82-2| Výroba obuvi| CH,D| 12| 12| 32-82-2| 32-72-2
| | | | 32-74-2
32-83-2| Výroba koženej galantérie| CH,D| 12| 12| 32-83-2| 32-50-2
| | | | 32-53-2
32-84-2| Kožušnícka výroba| CH,D| 12| 12| 32-84-2| 32-51-2/02
33| SPRACOVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33-82-2| Košikárska výroba| CH,D| 12| 7| 33-82-2| 33-56-2
33-83-2| Spracovanie dreva| CH,D| 12| 12| 33-83-2| 33-55-2
33-84-2| Čalúnnicka výroba| CH,D| 12| 12| 33-84-2| 33-70-2
33-85-2| Výroba kancelárskych potrieb| CH,D| 12| 12| 33-85-2| nie je určený
34| POLYGRAFIA A SPRACOVANIE FILMU
34-90-2| Polygrafická výroba| CH,D| 12| 7| 34-90-2| 34-70-2
| | | | 64-53-2
34-94-2| Výroba gramofónových platní a magnetofónových kaziet| CH,D| 7| 12| 34-94-2| 28-66-2
36| STAVEBNÍCTVO A VODOHOSPODÁRSTVO
36-86-2| Stavebná výroba| CH| 12| 12| 36-86-2| 36-61-2
| | | | 36-64-2
36-87-2| Kominárske služby5)| CH| 7| 7| 36-87-2| 36-88-2
37| DOPRAVY A POŠTY
37-72-2| Doprava| CH| 12| 12| 37-72-2| 27-62-2
| | | | 26-83-2/02
37-73-2| Spojová prevádzka| CH,D| 12| 10| 37-73-2| 37-63-2
45| POĽNOHOSPODÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
45-72-2| Poľnohospodárska výroba| CH,D| 12| 12| 45-72-2| 45-76-2
| | | | 45-80-2
45-79-2| Lesná výroba| CH,D| 17| 12| 45-79-2| 45-75-2
55| ZDRAVOTNÍCTVO
55-73-2| Farmaceutická výroba| CH,D| 12| 12| 55-73-2| 28-61-2/03
55-74-2| Ortopedická výroba| CH,D| 12| 7| 55-74-2| 55-60-2
| | | | 32-74-2/03
55-75-2| Okuliarová optika| CH,D| 12| 12| 55-75-2| 24-64-2/05
| | | | 24-40-2
55-93-2| Prevádzka zdravotníckych zariadení| CH,D| 12| 10| 55-93-2| 55-72-2
64| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
64-47-2| Technicko-administratívne práce| D| 7| 7| 64-47-2| nie je určený
64-48-2| Príprava vstupných dát pre číslicové počítače| CH,D| 7| 7| 64-48-2| nie je určený
64-49-2| Technické služby v autoservise| CH| 10| 10| 64-49-2| 24-66-2/09
64-50-2| Prevádzka práčovní a čiastiarní| CH,D| 10| 10| 64-50-2| 28-76-2
64-54-2| Prevádzka spoločného stravovania| CH,D| 12| 10| 64-54-2| 64-90-2
65-55-2| Spracovanie technickej dokumentácie| CH,D| 7| 7| 64-55-2| nie je určený
64-57-2| Laboratórne práce vo fotografii| CH,D| 10| 10| 64-57-2| 64-52-2
64-59-2| Obchodná prevádzka| CH,D| 12| 10| 64-59-2| 64-60-2
5)
Učebný odbor je určený len pre štúdium popri zamestnaní
ODDIEL F
Sústava skupín učebných odborov a učebných odborov učilíšť s osobitne upravenými učebnými plánmi, ktorých denné štúdium trvá 2 roky
Kód| SKUPINA UČEBNÝCH ODBOROV| Určený pre:
chlapcov-CH
dievčatá-D| Najvyšší počet žiakov na jedného majstra odbornej výchovy| Kód zodpovedajúcich učebných odborov podľa deterajších predpisov
---|---|---|---|---
Učebný odbor
1\\. roč.| 2\\. roč.
1| 2| 3| 4| 5| 6
21| BANÍCTVO
21-72-0| Povrchové dobývanie| CH| 12| 12| 21-72-0
22| HUTNÍCTVO
22-76-0| Hutnícka výroba| CH,D| 10| 10| 22-76-0
24| STROJÁRSTVO A OSTATNÁ KOVOSPRACÚVACIA VÝROBA
24-75-0| Prevádzka energetických výrobní| CH| 12| 10| 24-75-0
24-76-0| Stavba rozvodných zariadení| CH| 12| 10| 24-76-0
24-77-0| Obrábanie kovov| CH,D| 12| 12| 24-77-0
24-78-0| Strojárska výroba| CH,D| 12| 12| 24-78-0
24-79-0| Povrchová úprava| CH,D| 12| 12| 24-79-0
24-80-0| Zlievárenská výroba| CH| 12| 12| 24-80-0
26| ELEKTROTECHNIKA A TELEKOMUNIKÁCIE
26-91-0| Elektrotechnická výroba| CH,D| 12| 12| 26-91-0
26-93-0| Spojové montáže a opravy| CH,D| 12| 10| 26-93-0
27| TECHNICKÁ CHÉMIA SILIKÁTOV
27-81-0| Keramická výroba| CH,D| 12| 12| 27-81-0
27-82-0| Sklárska výroba| CH,D| 7| 7| 27-82-0
27-88-0| Bižutérna výroba| CH,D| 7| 7| 27-88-0
27-89-0| Výroba stavebných látok| CH,D| 7| 7| 27-89-0
27-90-0| Výroba vianočných ozdôb| CH,D| 7| 7| 27-90-0
28| OSTATNÁ TECHNICKÁ CHÉMIA
28-83-0| Výroba umelých kvetín| CH,D| 7| 7| 28-83-0
28-84-0| Gumárska a plastikárska výroba| CH,D| 12| 12| 28-84-0
28-85-0| Chemická výroba| CH,D| 12| 12| 28-85-0
28-92-0| Spracovanie papiera| CH,D| 12| 12| 28-92-0
29| POTRAVINÁRSTVO
29-82-0| Potravinárska výroba| CH,D| 12| 12| 29-82-0
31| TEXTIL A ODEVNÍCTVO
31-78-0| Výroba konfekcie| CH,D| 17| 12| 31-78-0
31-79-0| Textilná výroba| CH,D| 12| 12| 31-79-0
32| SPRACOVANIE KOŽE A VÝROBA OBUVI
32-82-0| Výroba obuvi| CH,D| 12| 12| 32-82-0
32-83-0| Výroba koženej galantérie| CH,D| 12| 12| 32-83-0
32-84-0| Kožušnícka výroba| CH,D| 12| 12| 32-84-0
33| SPRACOVANIE DREVA A VÝROBA HUDOBNÝCH NÁSTROJOV
33-82-0| Košikárska výroba| CH,D| 12| 7| 33-82-0
33-83-0| Spracovanie dreva| CH,D| 12| 12| 33-83-0
33-84-0| Čalúnnická výroba| CH,D| 12| 12| 33-84-0
33-85-0| Výroba kancelárskych potrieb| CH,D| 12| 12| 33-85-0
34| POLYGRAFIA A SPRACOVANIE FILMU
34-90-0| Polygrafická výroba| CH,D| 12| 7| 34-90-0
34-94-0| Výroba gramofónových platní a magnetofónových kaziet| CH,D| 7| 12| 34-94-0
36| STAVEBNÍCTVO A VODOHOSPODÁRSTVO
36-86-0| Stavebná výroba| CH| 12| 12| 36-86-0
37| DOPRAVA A POŠTY
37-72-0| Doprava| CH| 12| 12| 37-72-0
37-73-0| Spojová prevádzka| CH,D| 12| 10| 37-73-0
45| POĽNOHOSPODÁRSTVO A LESNÉ HOSPODÁRSTVO
45-72-0| Poľnohospodárska výroba| CH,D| 12| 12| 45-72-0
45-79-0| Lesná výroba| CH,D| 17| 12| 45-79-0
55| ZDRAVOTNÍCTVO|
55-74-0| Ortopedická výroba| CH,D| 12| 7| 55-74-0
55-93-0| Prevádzka zdravotníckych zariadení| CH,D| 12| 10| 55-93-0
64| EKONOMIKA A ORGANIZÁCIA, OBCHOD A SLUŽBY
64-49-0| Technické služby v autoservise| CH| 10| 10| 64-49-0
64-50-0| Prevádzka práčovní a čistiarní| CH,D| 10| 10| 64-50-0
64-54-0| Prevádzka spoločného stravovania| CH,D| 17| 10| 64-54-0
64-59-0| Obchodná prevádzka| CH,D| 17| 10| 64-59-0
1)
§ 10 ods. 3 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov.
§ 5 ods. 1 a § 6 ods. 3 písm. a) zákona SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
2)
§ 57 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
3)
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a telesnej výchovy SSR č. 65/1988 Zb. o športových školách a stredných odborných učilištiach s triedami s vrcholovou športovou prípravou.
4)
Vyhláška č. 2/1987 Zb. o školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
5)
§ 3 ods. 1 zákona SNR č. 542/1990 Zb.
6)
§ 7 ods. 6 písm. b) zákona SNR č. 542/1990 Zb.
7)
Úprava Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky z 10. júla 1981 č. Z-1053/1981-B/12 o starostlivosti o zdravie pri vykonávaní telesnej výchovy, športu a brannej športovej činnosti (č. 22/1981 Vestníka MZd SSR), registrovaná v čiastke 32/1981 Zb.
§ 37 školského zákona.
8)
Úprava Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky zo 16. februára 1976 č. 912/1976-X, ktorou sa vydávajú zoznamy prác a pracovísk zakázaných ženám, ťarchavým ženám, matkám do 9. mesiaca po pôrode a mladistvým (Zvesti MŠ SSR a MK SSR 1976 zošit 3).
9)
§ 14 zákona SNR č. 542/1990 Zb.
10)
§ 13 zákona SNR č. 542/1990 Zb.
11)
§ 11 ods. 2 školského zákona.
12)
Úprava Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí z 1. júna 1971 č. V/3-190/71-7208-šm o odmeňovaní pracovníkov počas zaškolovania, registrovaná v čiastke 13/1971 Zb.
13)
Nariadenie vlády ČSSR č. 137/1989 Zb. o závodnom stravovaní.
14)
Úprava Minisiterstva zdravotníctva SSR z 24. novembra 1977 č. Z-3480/1977-B/3-04 o hygienických požiadavkách na zriaďovanie a prevádzku hromadných ubytovní (č. 37/1977 Vestníka MZd SSR), registrovaná v čiastke 17/1978 Zb.
15)
Úprava Ministerstva školstva SSR z. 10. mája 1977 č. 4975/1977-II/2 o započítavaní predchádzajúceho štúdia, kurzov a škúšok na účely ďalšieho štúdia popri zamestnaní v školách poskytujúcich stredné a vyššie vzdelanie, registrovaná v čiastke 15/1977 Zb.
16)
Úprava MŠ SSR a MZ SSR z 8. 2. 1983 č. 1734/1983-412 o školskom stravovaní v znení úpravy z 29. júla 1985 č. 9051/1985412 registrovaná v čiastke 13/1983 Zb. a v čiastke 18/1985 Zb.
17)
§ 10a) školského zákona.
18)
§ 17a) školského zákona. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 82/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 82/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb.
Vyhlášeno 20. 3. 1991, datum účinnosti 20. 3. 1991, částka 18/1991
* Čl. 1 - Zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha zákona SNR č. 82/1991 Zb.
Aktuální znění od 20. 3. 1991
82
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 13. februára 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. 1
Zákon Slovenskej národnej rady č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 175/1989 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V názve zákona sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
2.
V § 2 ods. 1 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
3.
V § 2 ods. 3 sa slovo „Podpredsedu“ nahrádza slovom „Podpredsedov“.
4.
V nadpise nad § 3 sa slovo „Oblastné“ nahrádza slovom „Územné“.
5.
V § 3 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Územnými štatistickými orgánmi republiky sú
a)
Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Bratislave, Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Banskej Bystrici a Oblastná správa Slovenského štatistického úradu v Košiciach (ďalej len „oblastné správy“) pre územné obvody ustanovené v prílohe tohto zákona,
b)
Mestská správa Slovenského štatistického úradu v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave (ďalej len „mestská správa v Bratislave“) pre územný obvod hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy,
c)
okresné oddelenia Slovenského štatistického úradu (ďalej len „okresné oddelenia“) pre územné obvody okresov,1)
d)
Mestské oddelenie Slovenského štatistického úradu v Košiciach (ďalej len „mestské oddelenie“) pre územný obvod mesta Košíc.
(2)
Slovenský štatistický úrad môže zriadiť obvodné oddelenia Slovenského štatistického úradu (ďalej len „obvodné oddelenie“) ako územné štatistické orgány republiky pre územné obvody jednotlivých obvodných úradov v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.“.
6.
V § 3 ods. 3 sa vypúšťa slovo „socialistickej“ a slovo „krajskej“ sa nahrádza slovom „oblastnej“.
7.
V § 3 ods. 5 v prvej vete sa slovo „Oblastné“ nahrádza slovom „Územné“ a v druhej vete sa slovo „Krajské“ nahrádza slovom „Oblastné“.
8.
§ 4 znie:
㤠4
Sídla okresných oddelení sú totožné so sídlami okresných úradov.1) Sídla obvodných oddelení zriadených podľa § 3 ods. 2 určí predseda Slovenského štatistického úradu.“.
9.
V § 5 sa slovo „krajskej“ nahrádza slovom „oblastnej“.
10.
V § 6 sa slovo „krajské“ nahrádza slovom „oblastné“.
11.
V § 8 písm. a) sa slová „Československú socialistickú republiku“ nahrádzajú slovami „Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku“.
12.
V § 8 písm. f) sa slovo „oblastné“ nahrádza slovom „územné“.
13.
§ 10 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenský štatistický úrad predkladá Slovenskej národnej rade a vláde republiky správy, číselné podklady a rozbory o stave a vývoji hospodárstva, životnej úrovne a spoločnosti v republike.“.
14.
V § 11 písm. c) sa slová „Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky“.
15.
Za § 11 sa vkladá nový § 11a, ktorý znie:
㤠11a
(1)
Slovenský štatistický úrad zabezpečuje programové, organizačné a technické podmienky potrebné v republike pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcí.
(2)
Slovenský štatistický úrad po dohode s Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky vydáva metodiku spracovania výsledkov volieb do Slovenskej národnej rady a do orgánov samosprávy obcí.“.
16.
V § 12 sa na začiatku vety nahrádza slovo „Krajské“ slovom „Oblastné“.
17.
§ 12 písm. b) znie:
„b)
poskytujú štátnym orgánom v dohodnutom rozsahu číselné podklady a štatisticko-ekonomické rozbory o hospodárskom a sociálnom vývoji v územnom obvode ich pôsobnosti, ktoré tieto orgány potrebujú pre svoju činnosť,“.
18.
V § 12 písm. d) sa slová „za kraj“ nahrádzajú slovami „za územný obvod ich pôsobnosti“.
19.
V § 12 sa za písmeno h) pripája písmeno ch), ktoré znie:
„ch)
zabezpečujú podľa pokynov slovenského štatistického úradu organizačné a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcí.“.
20.
§ 13 znie:
㤠13
Okresné oddelenia najmä
a)
organizujú a vykonávajú štatistické zisťovania určené jednotným plánom alebo uložené im nadriadenými štatistickými orgánmi republiky a štatistické zisťovania potrebné výlučne v územnom obvode ich pôsobnosti,
b)
poskytujú štátnym orgánom a orgánom samosprávy obcí v dohodnutom rozsahu číselné podklady a štatisticko-ekonomické rozbory o hospodárskom a sociálnom vývoji v okrese, ktoré tieto orgány potrebujú pre svoju činnosť,
c)
určujú podmienky pre štatistické zisťovania, ktoré nevykonávajú orgány štátnej štatistiky a ku ktorým je potrebné ich schválenie,
d)
vydávajú a overujú sociálno-ekonomické informácie za okres,
e)
sledujú v organizáciách a v ich organizačných zložkách plnenie úloh podľa zákona o jednotnej sústave sociálno-ekonomických informácií, podľa tohto zákona a vykonávacích predpisov k nim vydaných; preverujú správnosť a vierohodnosť sociálno-ekonomických informácií a stav informačnej sústavy organizácií,
f)
prideľajú identifikačné číslo občanom individuálne vykonávajúcim podnikateľskú činnosť, ak je trvalé miesto tejto činnosti v okrese, a ak takého miesta niet, občanom, ktorí majú trvalý pobyt v okrese,
g)
určujú rodné číslo obyvateľom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vo svojom územnom obvode podľa zásad vydaných Federálnym štatistickým úradom,
h)
zabezpečujú podľa pokynov Slovenského štatistického úradu organizačné a technické podmienky potrebné pre spracovanie výsledkov volieb do zákonodarných orgánov a do orgánov samosprávy obcí.“.
21.
§ 14 znie:
㤠14
Finančnými orgánmi republiky pre účely tohto zákona sú Ministerstvo financií Slovenskej republiky a daňové úrady.“.
22.
§ 15 ods. 1 prvá veta znie: „Ministerstvo financií Slovenskej republiky v súlade s jednotnou metodikou ustanovenou Federálnym ministerstvom financií organizuje, usmerňuje a zabezpečuje rozvoj účtovníctva, rozpočtovníctva a kalkulácie a účtovného výkazníctva v republike.“.
23.
V § 15 ods. 2 sa slová „Ministerstvo financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Ministerstvo financií Slovenskej republiky“.
24.
V § 15a sa slová „Finančné správy“ nahrádzajú slovami „Daňové úrady“.
25.
§ 15b sa vypúšťa.
26.
V § 16 ods. 1 v prvej vete sa slová "Ministerstvom financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky nahrádzajú slovami „Ministerstvom financií Slovenskej republiky“.
27.
V § 16 ods. 3 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
28.
§ 16 ods. 4 sa vypúšťa.
29.
Nadpis pod piatym oddielom znie:
„Úlohy okresných a obvodných úradov“.
30.
§ 17 znie:
㤠17
Okresné a obvodné úrady
a)
pripravujú a vykonávajú sčítanie ľudu, domov a bytov a postupujú pritom v súčinnosti so štatistickými orgánmi republiky,
b)
poskytujú štatistickým orgánom republiky pomoc pri štatistických zisťovaniach u obyvateľstva,
c)
zabezpečujú podľa pokynov Slovenského štatistického úradu na účely štatistických zisťovaní vedenie jednotných evidencií, registrov a pasportov,
d)
sústredujú a spracúvajú štatistické informácie zisťované ich prostredníctvom v organizáciách v ich pôsobnosti.“.
Čl. II
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych a iných vzťahov prechádzajú z doterajších krajských správ Slovenského štatistického úradu na príslušné oblastné správy.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
Príloha zákona SNR č. 82/1991 Zb.
Územné obvody oblastných správ
1.
Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Bratislave tvoria okresy Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín a Trnava.
2.
Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Banskej Bystrici tvoria okresy Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Považská Bystrica, Prievidza, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom a Žilina.
3.
Územný obvod Oblastnej správy Slovenského štatistického úradu v Košiciach tvoria okresy Bardejov, Humenné, Košice, Košice-vidiek, Michalovce, Poprad, Prešov, Rožňava, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Svidník, Trebišov a Vranov nad Topľou.
1)
§ 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti
Vyhlášeno 20. 3. 1991, datum účinnosti 20. 3. 1991, částka 18/1991
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 9)
* DRUHÁ ČASŤ - PÔSOBNOSŤ ŠTÁTNYCH ORGÁNOV PRÁCE (§ 10 — § 16)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 17 — § 20)
Aktuální znění od 27. 10. 1992 (488/1992 Sb.)
83
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 13. februára 1991
o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
§ 1
Politika zamestnanosti
(1)
Cieľom politiky zamestnanosti Slovenskej republiky je dosiahnutie rovnováhy medzi ponukou a dopytom na trhu práce a produktívne využitie zdrojov pracovných síl pri slobodnom výbere zamestnania.
(2)
Na vykonávanie štátnej politiky zamestnanosti Slovenskej republiky sa vytvárajú a uplatňujú vhodné nástroje hospodárskej a sociálnej politiky, najmä
a)
prognózy, koncepcie a programy zamestnanosti,
b)
programy podpory účelného podnikania, rozvoja služieb, ďalšieho pracovného uplatnenia zamestnancov uvoľňovaných pri realizácii rozsiahlych štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení,
c)
spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce,
d)
bezplatný systém sprostredkovania zamestnania,
e)
rekvalifikácia občanov a poradenstvo pre voľbu povolania a pracovné uplatnenie,
f)
hmotné zabezpečenie občanov uchádzajúcich sa o zamestnanie a počas rekvalifikácie,
g)
hmotná podpora zamestnávania občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,
h)
usmerňovanie zamestnanosti cudzincov na území Slovenskej republiky a občanov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v zahraničí,
i)
systém evidencie uchádzačov o zamestnanie a voľných pracovných miest.1)
(3)
Politiku zamestnanosti v Slovenskej republike zabezpečujú orgány štátnej správy (ďalej len „štátne orgány práce“).
§ 2
Sprostredkovanie zamestnania
(1)
Sprostredkovanie vhodného zamestnania2) pre uchádzača o zamestnanie3) a záujemcu o zamestnanie vykonávajú príslušné štátne orgány práce. Pri sprostredkovaní zamestnania občanom sa zmenenou pracovnou schopnosťou úzko spolupracujú s organizáciami, ktoré sa špecializujú na pracovnú rehabilitáciu a zamestnávanie zdravotne postihnutých občanov.
(2)
Záujemcom o zamestnanie je občan, ktorý je v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu alebo vykonáva samostatnú zárobkovú činnosť a má záujem o iné zamestnanie aké doposiaľ vykonáva (ďalej len „záujemca“).
(3)
Uchádzač o zamestnanie a záujemca je povinný poskytovať príslušnému štátnemu orgánu práce na jeho vyzvanie potrebnú súčinnosť pri sprostredkovaní zamestnania a riadiť sa pritom jeho pokynmi.
(4)
Uchádzača o zamestnanie je príslušný štátny orgán práce povinný poučiť o jeho právach a povinnostiach.
(5)
Sprostredkovanie zamestnania, za ktoré je vyberaný od zamestnávateľov, pre ktorých sa sprostredkúva zamestnanie, primeraný poplatok vyjadrujúci skutočné výdavky súvisiace so sprostredkovaním zamestnania (ďalej len „sprostredkovanie zamestnania za poplatok“), môže vykonávať právnická alebo fyzická osoba, ak4) sprostredkovanie zamestnania za poplatok vykonáva v súlade s právnymi predpismi o zamestnanosti a na základe povolenia vydaného štátnym orgánom práce; v žiadosti o povolenie vykonávať sprostredkovanie zamestnania je potrebné uviesť miesto a rozsah sprostredkovateľskej činnosti, ako aj okruh osôb, na ktorý sa sprostredkovateľská činnosť vzťahuje. V povolení môže byť určený aj primeraný poplatok vyberaný za sprostredkovanie zamestnania vyjadrujúci skutočné výdavky súvisiace s týmto sprostredkovaním.
§ 3
Spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce
(1)
Spoločensky účelné pracovné miesto na účely tohto zákona je každé nové pracovné miesto, ktoré vytvára zamestnávateľ na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce a ktoré obsadzuje uchádzačmi o zamestnanie vedenými v evidencii uchádzačov o zamestnanie.
(2)
Verejnoprospešná práca na účely tohto zákona je krátkodobé zamestnanie po dobu najviac šiestich mesiacov, vykonávané uchádzačom o zamestnanie na pracovnom mieste, vytvorenom zamestnávateľom na základe písomnej dohody s príslušným štátnym orgánom práce.
(3)
Podnety na vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a organizovanie verejnoprospešných prác dávajú štátne orgány práce, fyzické a právnické osoby.
(4)
Na vytvorenie spoločensky účelného pracovného miesta a organizovanie verejnoprospešnej práce príslušné štátne orgány práce uhradia príspevok z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti.
(5)
Postup pri vytváraní spoločensky účelných pracovných miest a organizovaní verejnoprospešných prác, ako aj maximálnu výšku príspevku na úhradu nákladov určí Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou.
§ 4
Rekvalifikácia
(1)
Na zabezpečenie pracovného uplatnenia vo vhodnom zamestnaní štátne orgány práce uskutočňujú a organizujú rekvalifikáciu uchádzačov a záujemcov o zamestnanie; vychádzajú pritom z potrieb na trhu práce.
(2)
Štátne orgány práce, príslušné ústredné, odborové, družstevné orgány, orgány samosprávy obcíobcí a zamestnávatelia v prípade potreby vypracúvajú podnikové, oblastné, republikové a štátne rekvalifikačné programy. Ich cieľom je umožniť získanie nových, zmenu alebo rozšírenie doterajších vedomostí a zručností uchádzačov o zamestnanie a zamestnancov; pri ich príprave sa vychádza z programov zamestnanosti.
(3)
Zamestnávateľom, ktorí zabezpečujú rekvalifikáciu svojich zamestnancov ako súčasť oblastných, republikových alebo štátnych rekvalifikačných programov, príslušný štátny orgán práce na základe písomnej dohody uhradí náklady na túto rekvalifikáciu alebo ich časť z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti.
(4)
Rekvalifikačným zariadeniam môže príslušný štátny orgán práce na základe písomnej dohody uhradiť náklady na rekvalifikačné kurzy pre uchádzačov, ktorým tieto kurzy sprostredkoval.
(5)
Na zabezpečenie realizácie oblastných, republikových a štátnych rekvalifikačných programov môžu štátne orgány práce zriaďovať rekvalifikačné strediská.
§ 5
Poradenská činnosť
(1)
Poradenská činnosť pre účely tohto zákona zahŕňa poradenstvo pre voľbu povolania a poradenstvo pre pracovné uplatnenie (ďalej len „poradenská činnosť“).
(2)
Poradenskú činnosť poskytujú bezplatne štátne orgány práce, ktoré môžu na jej poskytovanie zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia.
(3)
Obsah a podmienky poskytovania poradenskej činnosti ustanoví Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky vyhláškou.
§ 6
Pracovná rehabilitácia
Na vykonávanie pracovnej rehabilitácie a rekvalifikácie občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou zriaďujú najmä štátne orgány práce uvedené v § 14 ods. 1 a 2 výcvikové strediská a ďalšie zariadenia.
§ 7
Poradné orgány
Na zabezpečenie koordinovaného postupu pri realizácii štátnej politiky zamestnanosti za účelom dosahovania rovnováhy na trhu práce v príslušnej územnej oblasti zriaďujú štátne orgány práce poradné orgány zložené zo zástupcov odborových zväzov, zväzov zamestnávateľov, záujmových organizácií družstiev a združení zdravotne postihnutých občanov.
Kontrolná činnosť
§ 8
(1)
Kontrolnú činnosť zameranú na dodržiavanie právnych predpisov o zamestnanosti a pracovnoprávnych predpisov5) vykonávajú príslušné štátne orgány práce. Tým nie je dotknutý výkon kontroly podľa osobitných predpisov.6)
(2)
Zamestnanci štátnych orgánov práce poverení vykonávaním kontroly sú oprávnení vstupovať do prevádzkových objektov a zariadení zamestnávateľov súvisiacich s ich činnosťou ako zamestnávateľov, požadovať od príslušných zamestnancov predloženie potrebných dokladov, predloženie úplných správ, informácií a vysvetlení v lehotách na to určených, ich účasť na prerokúvaní výsledkov kontroly a ďalšiu súčinnosť potrebnú na vytvorenie podmienok pre nerušené a rýchle vykonanie kontroly.
(3)
Ak zamestnanci štátnych orgánov práce, ktorí vykonávajú kontrolu, zistia porušenie právnych predpisov podľa odseku 1, sú oprávnení vyžadovať od zamestnancov zamestnávateľa odstránenie zistených nedostatkov a predloženie správy o prijatých opatreniach v lehote na to určenej.
(4)
Zamestnancom zamestnávateľov, ktorí v určenej lehote nesplnia povinnosť, ktorá je im uložená podľa odsekov 2 a 3, môže zamestnanec štátneho orgánu práce, ktorý vykonáva kontrolu, uložiť poriadkovú pokutu až do výšky 1000 Kčs, a to aj opakovane, ak nebola uložená povinnosť splnená ani v novourčenej lehote. Poriadkovú pokutu možno uložiť v lehote jedného roka odo dňa, keď k nesplneniu povinnosti došlo.
§ 9
(1)
Štátny orgán práce je oprávnený uložiť zamestnávateľovi za zavinené porušenie povinností vyplývajúcich z pracovnoprávnych predpisov a právnych predpisov o zamestnanosti5) pokutu až do výšky 100 000 Kčs a pri opätovnom porušení povinností, za nedodržanie ktorých už pokuta bola uložená, pokutu až do výšky 500 000 Kčs. Pokutu možno uložiť v lehote jedného roka odo dňa, keď sa štátny orgán práce dozvedel o porušení týchto povinností, najneskôr však do troch rokov odo dňa, keď ich zamestnávateľ porušil. Za rovnakých podmienok je štátny orgán práce oprávnený uložiť pokutu subjektom uvedeným v § 2 ods. 5, ak sprostredkúvajú zamestnanie v rozpore so zákonom.
(2)
Pokutu podľa odseku 1 nie je možné uložiť, ak bola zamestnávateľovi za to isté porušenie pracovnoprávnych predpisov alebo právnych predpisov o zamestnanosti5) uložená už pokuta iným štátnym orgánom práce podľa tohto zákona alebo, uložená už pokuta alebo iná majetková sankcia iným orgánom podľa osobitných predpisov; to platí aj pre uloženie pokuty za nedovolené sprostredkovanie zamestnania.
(3)
Pokuty sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. To isté platí aj o ukladaní poriadkových pokút podľa § 8 ods. 4.
DRUHÁ ČASŤ
PÔSOBNOSŤ ŠTÁTNYCH ORGÁNOV PRÁCE
§ 10
Štátne orgány práce
(1)
Štátnymi orgánmi práce Slovenskej republiky sú
a)
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“),
b)
okresné úrady práce,
c)
obvodné úrady práce.
(2)
Sídla a územné obvody okresných úradov práce sú zhodné so sídlami a územnými obvodmi okresných úradov;7) sídlo a územný obvod Úradu práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy sú zhodné so sídlom a územným obvodom hlavného mesta Slovenskej republiky.8) Sídlo a územný obvod Úradu práce mesta Košice sú zhodné so sídlom a územným obvodom mesta Košice.9)
(3)
Obvodné úrady práce sa zriaďujú pre územné obvody a v sídlach, ktoré sú zhodné so sídlami a územnými obvodmi obvodných úradov.7)
(4)
Okresné úrady práce, Úrad práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a Úrad práce mesta Košice sú riadené ministerstvom; obvodné úrady práce sú riadené okresnými úradmi práce.
(5)
Na čele okresného úradu práce, Úradu práce hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a úradu práce mesta Košíc je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky;10) na čele obvodného úradu práce je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva riaditeľ okresného úradu práce.10)
(6)
Ak ide o štátnu správu, ktorá nevyžaduje styk s občanmi alebo sa vyskytuje zriedkavo, môže ministerstvo poveriť jej výkonom okresný úrad práce aj pre územné obvody obvodných úradov práce.
(7)
Na priblíženie štátnej správy občanom alebo z iného dôvodu môže ministertsvo zriadiť pobočku okresného úradu práce aj v obciobci, ktorá nie je sídlom okresného úradu práce ani okresného úradu; okresný úrad práce môže zriadiť stále alebo dočasné pracovisko obvodného úradu práce v obciobci, ktorá nie je sídlom obvodného úradu práce ani obvodného úradu.
(8)
K zriadeniu pobočky okresného úradu práce a pracoviska obvodného úradu práce sa vyjadruje obecné zastupiteľstvo tej obceobce, v ktorej budú mať príslušné pobočky a pracoviská sídlo.
§ 11
Pôsobnosť ministerstva
Ministerstvo
a)
riadi a kontroluje výkon štátnej správy pri tvorbe a realizácii politiky zamestnanosti a pri zabezpečovaní sociálnych záruk občanov spojených s realizáciou ich práva na zamestnanie,
b)
spravuje účelové prostriedky na zabezpečenie zamestnanosti a rozhoduje o ich použití,
c)
sleduje a vyhodnocuje situáciu na trhu práce, vypracúva koncepcie vývoja zamestnanosti, podieľa sa na vykonávaní opatrení na vytváranie súladu medzi zdrojmi a potrebou pracovných síl v príslušných územných oblastiach v odvetvovej a profesijno-kvalifikačnej štruktúre a predkladá vláde Slovenskej republiky návrhy nástrojov na ovplyvňovanie ponuky a dopytu na trhu práce,
d)
vypracúva v spolupráci s príslušnými ústrednými, odborovými a družstevnými orgánmi a združeniami zdravotne postihnutých občanov republikové a štátne programy ďalšieho pracovného uplatnenia zamestnancov uvoľňovaných v dôsledku štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení republikové a štátne programy rekvalifikácie,
e)
prijíma opatrenia na
1.
usmerňovanie pohybu pracovných síl medzi zahraničím a Slovenskou republikou,
2.
zabezpečenie možností pracovného uplatnenia občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou11) a uchádzačov o zamestnanie, ktorí pre svoj zdravotný stav, vek, materské poslanie alebo z iných vážnych dôvodov potrebujú zvýšenú starostlivosť,12)
f)
vykonáva kontrolnú činnosť na území Slovenskej republiky13) vrátane dodržiavania predpisov o civilnej službe,14)
g)
rozhoduje
1.
o uložení pokuty podľa § 9,
2.
o udelení povolenia právnickej alebo fyzickej osobe na sprostredkovanie zamestnania za poplatok podľa § 2 ods. 5,
3.
o zákaze sprostredkovania zamestnania za poplatok v prípade, ak subjekty uvedené v § 2 ods. 5 opätovne alebo hrubým spôsobom porušili právne predpisy o zamestnanosti,
4.
o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol okresný úrad práce,
h)
môže rozhodnúť o zrušení výcvikového strediska alebo zariadenia uvedeného v § 6, ktoré zriadil okresný úrad práce,
ch)
zabezpečuje informačný systém na úseku zamestnanosti, jeho normatívnu základňu, projekčné riešenie a technicko-programové vybavenie,
i)
určuje všeobecne prospešné činnosti vhodné na výkon civilnej služby,
j)
koordinuje činnosť úradov práce pri zabezpečovaní úloh súvisiacich s civilnou službou.14)
§ 12
Pôsobnosť okresného úradu práce
Okresný úrad práce
a)
poskytuje informácie o možnostiach zamestnania, odbornej prípravy, výkonu civilnej služby, o voľných pracovných miestach a o pracovných zdrojoch,
b)
vyhodnocuje informácie o stave na trhu práce vo svojom územnom obvode a o jeho vývoji, relizuje opatrenia zamerané na zabezpečenie jeho rovnováhy,
c)
vypracúva v spolupráci s príslušnými štátnymi orgánmi vo svojom územnom obvode programy ďalšieho pracovného uplatnenia zamestnancov uvoľňovaných v dôsledku štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení,
d)
zabezpečuje vo svojom územnom obvode
1.
poradenskú činnosť,
2.
odbornú prípravu a rekvalifikáciu15) najmä pre uchádzačov o zamestnanie, ktorí majú trvalý pobyt v jeho územnom obvode, v súlade s perspektívnym rozvojom odvetví, odborov a činností; podľa potreby na tento účel spracúva v spolupráci so zamestnávateľmi a orgánmi samosprávy obcíobcí programy opatrení,
3.
psychologické služby na diagnostikovanie spôsobilosti na prípravu alebo vykonávanie určitého povolania,
e)
organizuje a hmotne stimuluje vo svojom územnom obvode vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a verejnoprospešných prác; spolupracuje pritom s orgánmi samosprávy obcíobcí,
f)
uhradzuje zamestnávateľom zabezpečujúcim rekvalifikáciu svojich zamestnancov v rámci oblastných, republikových alebo štátnych rekvalifikačných programov náklady na túto rekvalifikáciu alebo ich časť z účelových prostriedkov na zabezpečenie zamestnanosti na základe písomnej dohody,
g)
vykonáva kontrolnú činnosť, vrátane dodržiavania predpisov o civilnej službe,14)vo svojom územnom obvode,
h)
rozhoduje
1.
o uložení pokuty podľa § 9,
2.
o opravných prostriedkoch, kde v prvom stupni rozhodol obvodný úrad práce,
ch)
vypláca
1.
dávky občanom, o ktorých rozhodol obvodný úrad práce,
2.
dávky nemocenského poistenia uchádzačom o zamestnanie podľa osobitných predpisov,15a)
i)
plní primerane úlohy uložené závodom (organizáciám) predpismi o sociálnom zabezpečení,
j)
vedie evidenciu záujemcov o civilnú službu,14)
k)
vydáva povolávacie rozkazy na výkon civilnej služby,14)
l)
môže zriadiť centrá, kluby, strediská a ďalšie zariadenia v okrese pre poskytovanie poradenskej činnosti podľa § 5 ods. 2.
m)
dojednáva so zamestnávateľom písomnú dohodu v súvislosti s obmedzením prevádzkovej činnosti podľa osobitných predpisov15b) a na základe tejto dohody mu poskytuje príspevok na čiastočnú úhradu náhrady mzdy poskytovanej zamestnancom podľa pracovnoprávnych predpisov.
§ 13
Pôsobnosť obvodného úradu práce
Obvodný úrad práce
a)
poskytuje informácie o možnostiach zamestnania, odbornej prípravy, o voľných pracovných miestach a o pracovných zdrojoch,
b)
eviduje a aktualizuje informácie o uchádzačoch o zamestnanie, o voľných pracovných miestach, o činnostiach, profesiách a pracoviskách vhodných pre výkon civilnej služby, o pracovných povoleniach vydaných cudzincom a osobám bez štátnej príslušnosti vo svojom územnom obvode a poskytuje ich na využitie okresným úradom práce,
c)
sprostredkúva občanom s trvalým pobytom vo svojom územnom obvode vhodné zamestnanie,2)
d)
zaraďuje občanov s trvalým pobytom vo svojom územnom obvode, ktorým v termíne a za podmienok určených osobitným predpisom nesprostredkuje vhodné zamestnanie alebo rekvalifikáciu, do evidencie uchádzačov o zamestnanie,16)
e)
rozhoduje
1.
o nezaradení občanov do evidencie uchádzačov o zamestnanie alebo o ich vyradení z tejto evidencie pri nesplnení zákonných podmienok,
2.
o priznaní, nepriznaní, odňatí alebo zastavení hmotného zabezpečenia uchádzačovi o zamestnanie pri nesplnení zákonných podmienok,
3.
o uložení pokuty podľa § 9,
4.
o povolení na zamestnanie cudzincovi alebo osobe bez štátnej príslušnosti,
5.
o udelení predchádzajúceho súhlasu zamestnávateľovi na rozviazanie pracovného pomeru podľa osobitného predpisu,18)
f)
vyžaduje od zamestnávateľov informácie
1.
o zámeroch v uvoľňovaní zamestnancov v dôsledku štrukturálnych zmien, organizačných a racionalizačných opatrení a o jeho politike zamestnanosti,
2.
potrebné pre evidenciu voľných pracovných miest,19)
g)
predkladá okresnému úradu práce informácie o stave na trhu práce a o jeho pravdepodobnom vývoji vo svojom územnom obvode,
h)
poskytuje informácie občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky o možnostiach pracovať v zahraničí a cudzincom a osobám bez štátnej príslušnosti o možnosti pracovať vo svojom územnom obvode,
ch)
poskytuje poradenskú činnosť,
i)
navrhuje vytváranie spoločensky účelných pracovných miest a organizovanie verejnoprospešných prác vo vojom územnom obvode, vrátane hmotnej stimulácie na ich vytváranie; spolupracuje pritom s orgánmi samosprávy obcíobcí,
j)
vykonáva kontrolnú činnosť, vrátane dodržiavania predpisov o civilnej službe,14) vo svojom územnom obvode,
k)
odporúča zamestnávateľom prednostne prijať uchádzačov o zamestnanie na vytvorené spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce.
§ 14
Pôsobnosť úradov práce pri zabezpečovaní pracovného uplatnenia občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou
(1)
Okresný úrad práce
a)
zabezpečuje pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,20)
b)
zriaďuje výcvikové strediská a ďalšie zariadenia pre pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,
c)
môže zriaďovať špecializované výcvikové strediská a zariadenia pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou pre potrebu viacerých okresov alebo Slovenskej republiky,
d)
sleduje v spolupráci s orgánmi štátnej zdravotníckej správy, či príprava na pracovné uplatnenie, výkon zamestnania a pracovné podmienky občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou nemajú nepriaznivý vplyv na ich zdravotný stav,
e)
navrhuje zamestnávateľským organizáciám príslušné opatrenia na zlepšenie pracovných podmienok občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,
f)
rozhoduje
1.
o prijatí občana so zmenenou pracovnou schopnosťou do prípravy na pracovné uplatnenie,
2.
o hmotnom zabezpečení občana so zmenenou pracovnou schopnosťou a jeho rodinných príslušníkov počas jeho prípravy na pracovné uplatnenie,
3.
o úhrade nákladov na prípravu na pracovné uplatnenie občana so zmenenou pracovnou schopnosťou,
4.
o príspevku zamestnávateľom21) na zriadenie chránených dielní a pracovísk a ich prevádzku,
g)
môže rozhodnúť o zrušení výcvikového strediska alebo zariadenia uvedeného v § 6, ktoré zriadil obvodný úrad práce.
(2)
Obvodný úrad práce
a)
vedie evidenciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou a evidenciu voľných pracovných miest vhodných pre týchto občanov,
b)
zabezpečuje v rozsahu určenom okresným úradom práce pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou,20)
c)
môže zriaďovať výcvikové strediská a zariadenia pre pracovnú rehabilitáciu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, ak je to vzhľadom na počet občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, ktorých treba umiestniť v týchto strediskách a zariadeniach, účelné,
d)
vyžaduje od zamestnávateľov zoznamy pracovných miest vhodných pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou s opisom pracovnej činnosti a pracovných podmienok,22)
e)
odporúča zamestnávateľom pracovné miesta uvedené v zozname voľných pracovných miest vymedzených pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou prednostne obsadzovať týmito občanmi,
f)
rozhoduje
1.
o povinnosti zamestnávateľa prijať do zamestnania občana so zmenenou pracovnou schopnosťou až do výšky podielu na celkovom počte zamestnancov zamestnávaných zamestnávateľom určeného osobitným predpisom,23)
2.
o povinnosti zamestnávateľa prijať na voľné pracovné miesto vyhradené pre občana so zmenenou pracovnou schopnosťou iba takého občana,
g)
sleduje v spolupráci s orgánmi štátnej zdravotníckej správy výber pracovných miest pre občanou so zmenenou pracovnou schopnosťou a dodržiavanie určeného podielu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou na celkovom počte zamestnancov podľa osobitného predpisu.23)
§ 15
Pôsobnosť obvodných úradov práce pri zabezpečovaní pracovného uplatnenia občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť
Obvodný úrad práce
a)
vedie evidenciu občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť24) uchádzajúcich sa o zamestnanie a evidenciu voľných pracovných miest vhodných pre týchto občanov,
b)
vyžaduje, aby zamestnávatelia vyberali z nahlasovaných voľných pracovných miest miesta vhodné pre občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť,
c)
odporúča zamestnávateľom na miesta uvedené v písmene b) a na spoločensky účelné pracovné miesta a verejnoprospešné práce prijímať prednostne uchádzačov z radov občanov vyžadujúcich zvýšenú starostlivosť.
§ 16
Spolupráca s právnickými a fyzickými osobami
(1)
Štátne orgány práce pri vykonávaní tohto zákona spolupracujú s príslušnými ústrednými orgánmi a orgánmi miestnej štátnej správy a samosprávy, peňažnými ústavmi, s príslušnými odborovými orgánmi a im na roveň postavenými príslušnými družstevnými orgánmi, združeniami zdravotne postihnutých občanov a ďalšími občianskymi združeniami a podľa povahy veci tiež s organizáciami zamestnávateľov a s ďalšími právnickými a fyzickými osobami.
(2)
Úrad práce môže vyžadovať súčinnosť aj od organizačných zložiek zamestnávateľov, ktoré majú sídlo v jeho územnom obvode.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 17
Ustanovenie o konaní
(1)
Na rozhodovanie ministerstva, okresných a obvodných úradov práce podľa tohto zákona sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní s výnimkou rozhodovania podľa § 11 písm. g), § 12 písm. h), § 13 písm. e), § 14 ods. 1 písm. f) a § 14 ods. 2 písm. f).
(2)
Odchylne od všeobecných predpisov o správnom konaní sa miestna príslušnosť úradov práce vo veciach zamestnanosti určuje
a)
miestom výkonu práce účastníka konania, ak rozhoduje o udelení predchádzajúceho súhlasu zamestnávateľovi na rozviazanie pracovného pomeru podľa osobitného predpisu,18)
b)
miestom prípravy na pracovné uplatnenie, ak ide o rozhodovanie o hmotnom zabezpečení občana so zmenenou pracovnou schopnosťou počas prípravy na pracovné uplatnenie vrátane jeho zvýšenia na rodinných príslušníkov o úhradu nákladov na prípravu na pracovné uplatnenie,
c)
sídlom úradu práce, ktorý zriadil a riadi výcvikové stredisko alebo zariadenie pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, ak rozhoduje o prijatí občana so zmenenou pracovnou schopnosťou do prípravy na pracovné uplatnenie.
(3)
Odvolanie proti rozhodnutiu o vyradení občana z evidencie uchádzačov o zamestnanie podľa § 13 písm. e) č. 1 nemá odkladný účinok.
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 18
(1)
Ak pracovnoprávne predpisy alebo právne predpisy sociálneho zabezpečenia dotýkajúce sa alebo súvisiace so zamestnávaním občanov hovoria o pôsobnosti národných výborov, rozumie sa tým príslušný úrad práce.
(2)
Pôsobnosť určenú týmto zákonom pre obvodné úrady práce vykonávajú do ich vzniku, najdlhšie do 31. 12. 1991 okresné úrady práce.
(3)
Okresné úrady práce zriadené podľa doterajších predpisov sa považujú za okresné úrady práce podľa tohto zákona.
§ 18a
Podmienky stravovania vrátane úhrady za stravu v zariadeniach pre občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou zriadených štátnymi orgánmi práce ustanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 19
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 444/1990 Zb. o zriadení úradov práce,
2.
§ 29 a § 31 zákona Slovenskej národnej rady č. 106/1988 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení,
3.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 152/1970 Zb. o povinnostiach organizácií a občanov pri zabezpečovaní práce občanom.
§ 20
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 8 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti.
2)
§ 1 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb.
3)
§ 7 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb.
4)
§ 4 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb.
5)
§ 26 zákona č. 1/1991 Zb.
§ 270a Zákonníka práce.
6)
Zákon č. 103/1971 Zb. o ľudovej kontrole.
Zákon SNR č. 121/1971 Zb. o ľudovej kontrole v Slovenskej socialistickej republike.
11)
§ 21, § 22 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb.
12)
§ 9 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb.
13)
§ 26 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb.
14)
Zákon č. 73/1990 Zb. o civilnej službe.
15)
§ 10 zákona č. 1/1991 Zb.
15a)
§ 32 ods. 1 zákona č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení zákona č. 306/1991 Zb.
§ 40 ods. 2 zákona č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 306/1991 Zb.
15b)
§ 20 ods. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti v znení zákona č. 231/1992 Zb.
16)
§ 8 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb.
18)
§ 50 Zákonníka práce.
19)
§ 8 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb.
20)
§ 23 zákona č. 1/1991 Zb.
21)
§ 22 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb.
22)
§ 24 ods. 1 písm. c) zákona č. 1/1991 Zb.
23)
§ 24 ods. 4 zákona č. 1/1991 Zb.
24)
§ 9 ods. 1 zákona č. 1/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 84/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o územných finančných orgánoch
Vyhlášeno 20. 3. 1991, datum účinnosti 20. 3. 1991, částka 18/1991
* § 1 - Úvodné ustanovenia
* § 2 - (1) Sústavu územných finančných orgánov tvoria daňové úrady, Ústredné daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky (ďalej len „ústredné riaditeľstvo“) a správy finančnej kontroly.
* Miestna príslušnosť
* § 3 - Miestna príslušnosť územných finančných orgánov sa riadi, pokiaľ tento zákon alebo osobitné predpisy neustanovujú inak, trvalým bydliskom alebo sídlom daňového subjektu, platiteľa daní3) a príjemcu dotácie a sídlom rozpočtovej alebo príspevkovej organizáci
* § 4 - (1) Pre daňové subjekty, ktoré
* § 5 - Pôsobnosť územných finančných orgánov
* § 6 - Pôsobnosť a právomoc ministerstva
* § 7 - Právna povaha územných finančných orgánov
* § 8 - Práva a povinnosti pracovníkov územných finančných orgánov
* § 9 - Právna ochrana pracovníkov územných finančných orgánov
* § 10 - Pokuty
* § 11 - Povinnosti daňových subjektov, príjemcov dotácií a ostatných kontrolovaných subjektov
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 12 - (1) Pre konanie vo veciach daní platia osobitné predpisy.11)
* § 13 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb., čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. a čl. I, čl. IV bod 3 a čl. V zákona Slovenskej národnej
* § 14 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 11. 1992 (511/1992 Sb.)
84
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 13. februára 1991
o územných finančných orgánoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Úvodné ustanovenia
(1)
Územné finančné orgány sú orgány miestnej štátnej správy, ktoré
a)
vykonávajú správu daní, odvodov, poplatkov a pokút (ďalej len „dane“), ktoré sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky, štátneho rozpočtu federácie a rozpočtov obcíobcí okrem správy pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcíobcí1a), ak osobitné predpisy neustanovujú inak,1)
b)
vykonávajú správu dotácií poskytovaných zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky alebo štátneho rozpočtu federácie a zo štátnych účelových fondov Slovenskej republiky alebo federálnych účelových fondov,
c)
vykonávajú kontrolu spravovaných daní a dotácií poskytovaných zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky alebo štátneho rozpočtu federácie a zo štátnych účelových fondov Slovenskej republiky alebo federálnych účelových fondov do podnikateľskej sféry,
d)
prejednávajú priestupky2) vo veciach nimi spravovaných daní a dotácií,
e)
vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií,
f)
vykonávajú štátny dozor a kontrolu podľa osobitného predpisu.2a)
(2)
Správou daní sa rozumie určovanie preddavkov k daňovej povinnosti, vyrubovanie, vymáhanie a účtovanie daní vrátane finančného usporiadania preplatkov a nedoplatkov právnických a fyzických osôb podliehajúcim daniam podľa príslušných daňových predpisov (ďalej len „daňové subjekty“). Súčasťou správy daní je aj overovanie podkladov na výkon správy daní predložených daňovým subjektom priamo v daňovom subjekte, podkladov potrebných pre výkon správy, ktoré technicky zabezpečil územný finančný orgán a vyhľadávacia činnosť.
(3)
Správou dotácií sa rozumie určenie nároku na čerpanie dotácií, usporiadanie preplatkov a nedoplatkov s príslušným štátnym rozpočtom. Príjemcom dotácie je každý, kto uplatňuje nárok a čerpá z účtu v peňažnom ústave prostriedky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky alebo štátneho rozpočtu federácie, štátnych účelových fondov Slovenskej republiky alebo federrálnych účelových fondov.
(4)
Kontrolou sa pre účely tohto zákona rozumie podrobné preskúmanie účtovných a iných dokladov daňových subjektov potrebných na určenie daňovej povinnosti a nároku na čerpanie dotácií z hľadiska ich hodnovernosti a úplnosti, ako aj overovanie ďalších skutočností, rozhodujúcich pre výpočet daní a podmienok pre poskytovanie dotácií s právom uložiť dodatočnú daňovú povinnosť a vymáhať vrátenie dotácií v prípade ich neoprávneného použitia. Kontrolou sa pre účely tohto zákona rozumie aj podrobné preskúmanie účtovných a iných dokladov rozpočtových a príspevkových organizácií.
(5)
Pod vyhľadávacou činnosťou sa pre účely tohto zákona rozumie zisťovanie nových a k daňovej registrácii neprihlásených daňových subjektov. Daňové subjekty zistené vyhľadávacou činnosťou sa vždy považujú za subjekty, ktoré si nesplnili oznamovaciu povinnosť.
§ 2
(1)
Sústavu územných finančných orgánov tvoria daňové úrady, Ústredné daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky (ďalej len „ústredné riaditeľstvo“) a správy finančnej kontroly.
(2)
Daňový úrad sa zriaďuje pre územný obvod obceobce alebo viacerých obcíobcí.
(3)
Ústredné riaditeľstvo sa zriaďuje pre územné obvody všetkých daňových úradov. Sídlo ústredného riaditeľstva určí Ministerstvo financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) všeobecne záväzným právnym predpisom.
(4)
Správa finančnej kontroly sa zriaďuje pre územné obvody viacerých daňových úradov.
(5)
Sídla a obvody pôsobnosti daňových úradov a správ finančnej kontroly ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
Miestna príslušnosť
§ 3
Miestna príslušnosť územných finančných orgánov sa riadi, pokiaľ tento zákon alebo osobitné predpisy neustanovujú inak, trvalým bydliskom alebo sídlom daňového subjektu, platiteľa daní3) a príjemcu dotácie a sídlom rozpočtovej alebo príspevkovej organizácie.
§ 4
(1)
Pre daňové subjekty, ktoré
a)
nemajú v Slovenskej republike trvalý pobyt, ale obvykle sa tu zdržujú,4) je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode sa zdržujú. Pre daňové subjekty, ktoré nemajú v Slovenskej republike trvalý pobyt a ani sa tu obvykle nezdržujú, je príslušný daňový úrad Bratislava I,
b)
majú sídlo v cudzine, ale zdroj príjmov plynie z činnosti vykonávanej v stálej prevádzkárni5) na území Slovenskej republiky, je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode je zriadená stála prevádzkáreň.
(2)
Ak je daň vyberaná zrážkou,6) je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode má dlžník trvalý pobyt alebo sídlo.
(3)
Na vyrubenie dane z príjmov obyvateľstva je príslušný daňový úrad, v ktorého územnom obvode mal daňový subjekt trvalé bydlisko 31. decembra roku, za ktorý sa vyrubuje daň.
(4)
V pochybnostiach určí miestnu príslušnosť ústredné riaditeľstvo.
§ 5
Pôsobnosť územných finančných orgánov
(1)
Daňové úrady
a)
vykonávajú správu daní,
b)
prejednávajú priestupky vo veciach nimi spravovaných daní,
c)
vykonávajú správu a kontrolu dotácií.
(2)
Ústredné riaditeľstvo
a)
riadi daňové úrady a určuje vnútornú štruktúru daňových úradov,
b)
rozhoduje o odvolaniach proti rozhodnutiam daňových úradov a preskúmava rozhodnutia daňových úradov mimo odvolacieho konania,
c)
vykonáva vo vybraných daňových subjektoch a u príjemcov dotácií kontrolu daní a dotácií.
(3)
Správy finančnej kontroly
a)
vykonávajú kontrolu hospodárenia rozpočtových a príspevkových organizácií,
b)
vykonávajú ďalšie kontroly podľa poverenia ministerstva.6a)
§ 6
Pôsobnosť a právomoc ministerstva
Ministerstvo
a)
riadi ústredné riaditeľstvo a správy finančnej kontroly a určuje ich vnútornú štruktúru,
b)
môže poveriť ústredné riaditeľstvo a správy finančnej kontroly vykonaním kontroly v rozsahu svojej pôsobnosti s výnimkou kontroly ústredných orgánov,
c)
rozhoduje o odvolaniach proti rozhodnutiam ústredného riaditeľstva a správ finančnej kontroly a preskúmava ich rozhodnutia mimo odvolacieho konania.
§ 7
Právna povaha územných finančných orgánov
(1)
Ústredné riaditeľstvo je rozpočtovou organizáciou. Na jeho čele je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister financií Slovenskej republiky. Ústredné riaditeľstvo obstaráva osobné a vecné potreby daňových úradov, ktoré riadi.
(2)
Na čele daňového úradu je riaditeľ. Riaditeľov daňových úradov vymenúva a odvoláva riaditeľ ústredného riaditeľstva.
(3)
Správa finančnej kontroly je rozpočtovou organizáciou. Na jej čele je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister financií Slovenskej republiky.
§ 8
Práva a povinnosti pracovníkov územných finančných orgánov
(1)
Pracovníci územných finančných orgánov sú oprávnení
a)
vykonávať všetky úkony potrebné na výkon správy a kontroly daní a dotácií v zmysle tohto zákona,
b)
vstupovať do všetkých prevádzkových priestorov a zariadení kontrolovaného subjektu, ak si to vyžaduje vykonanie kontrolných úkonov,
c)
zabezpečiť preverovaný materiál alebo obstarať si odpisy, výpisy a kópie preverovaných dokladov, ak je nebezpečenstvo, že sa stratí alebo zničí a vykonať technické zabezpečenie proti zneužitiu počítadiel a podobných technických zariadení, ktoré sú podkladom pre vyčíslenie základu dane,
d)
požadovať od kontrolovaných subjektov v určených termínoch predloženie potrebných dokladov, ktorých povinnosť vedenia je ustanovená všeobecne záväznými právnymi predpismi,
e)
požadovať výsledky previerok vykonaných inými poverenými štátnymi orgánmi, pokiaľ je predpoklad, že predmet a výsledky ich kontroly napomôžu k riadnemu výkonu kontroly,
f)
požadovať od kontrolovaných subjektov preukázanie ich totožnosti a doklady oprávňujúce na podnikateľskú činnosť,
g)
ak daňovník nemôže alebo odmieta preukázať pôvod zdroja nadobudnutého majetku, je daňový orgán oprávnený predbežným opatrením majetok zabezpečiť až do času, kým daňovník preukáže jeho zdroj nadobudnutia, resp. do zaplatenia vyrubenej dane.
(2)
Pracovníci územných finančných orgánov sú povinní
a)
preukázať sa pred začatím kontroly daňovému subjektu, príjemcovi dotácie a ostatným kontrolovaným subjektom kontrolným preukazom a príkazom na výkon kontroly podpísaným oprávneným pracovníkom daňového orgánu,
b)
vyhotoviť a prerokovať s daňovým subjektom, príjemcom dotácií a ostatnými kontrolovanými subjektmi protokol o vykonanej kontrole, v ktorom bude záväzne deklarovaný výsledok kontroly,
c)
zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedeli pri výkone správy a kontrole daní a dotácií v daňových subjektoch a u príjemcov dotácií, ako aj pri kontrole ostatných kontrolovaných subjektov, ak osobitný predpis neustanovuje inak.8) Nedodržanie tejto povinnosti sa posudzuje ako zneužitie právomoci verejného činiteľa.
(3)
Pracovníci územných finančných orgánov nesmú zárobkovo vykonávať kontrolnú, daňovú a účtovnú poradenskú alebo podobnú činnosť pre daňovníkov, platiteľov daní a príjemcov dotácií. Zároveň nesmú vykonávať činnosť audítorov, komerčných právnikov,8a) advokátov,8b) revízorov účtov, členov dozorných alebo správnych rád alebo členov predstavenstiev.
(4)
Pracovníci územných finančných orgánov musia konať a rozhodovať nestranne. Nesmú zneužívať informácie nadobudnuté v súvislosti s výkonom svojej činnosti ani prijímať v súvislosti s výkonom svojej činnosti od kohokoľvek dary, bezodplatné služby a iné výhody.
(5)
Porušenie povinností podľa odsekov 3 a 4 sa posudzuje ako porušenie pracovnej disciplíny zvlášť hrubým spôsobom podľa osobitného predpisu.8c)
(6)
Práva a povinnosti uvedené v odsekoch 1 a 2 majú aj pracovníci ministerstva pri výkone kontroly podľa § 6 ods. 1 písm. c).
§ 9
Právna ochrana pracovníkov územných finančných orgánov
(1)
Pracovníci územných finančných orgánov požívajú pri plnení úloh podľa tohto zákona právnu ochranu verejných činiteľov.9)
(2)
V prípade požiadania územných finančných orgánov o ochranu pri výkone správy a kontroly sú príslušné oddelenia polície povinné v odôvodnených prípadoch zabezpečiť účasť svojich pracovníkov pri výkone kontroly, aby nedošlo k ohrozeniu ich zdravia.
§ 10
Pokuty
(1)
Územné finančné orgány môžu uložiť právnickým a fyzickým osobám pokutu až do výšky do výšky 1 000 000 Kčs, alebo 10 % daňového základu za marenie výkonu kontroly a neplnenie povinností ustanovených týmto zákonom, ak sa neuloží pokuta podľa osobitného predpisu9a). Pri ukladaní pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, dobu trvania a následky porušenia povinností vyplývajúcich z § 11 ako aj na výšku daňového základu.
(2)
Právo uložiť pokutu podľa odseku 1 má aj ministerstvo pri výkone kontroly podľa § 6 ods. 1 písm. c).
(3)
Pre konanie o uložení pokuty platia ustanovenia zákona o správnom konaní.10)
(4)
Pokutu možno uložiť najneskôr do jedného roka odo dňa, keď sa príslušný orgán dozvedel o porušení povinnosti a do troch rokov odo dňa porušenia povinnosti podľa odseku 1.
(5)
Výnos pokút je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 11
Povinnosti daňových subjektov, príjemcov dotácií a ostatných kontrolovaných subjektov
(1)
Daňové subjekty, príjemcovia dotácií a ostatné kontrolované subjekty sú povinné preukázať svoju totožnosť, poskytnúť preukaznú dokumentáciu a predložiť oprávnenie na podnikanie, viesť účtovníctvo podľa osobitného predpisu,10a) ktorým preukazujú príjmy, výdavky a výsledky podnikateľskej činnosti, majetok slúžiaci na jej prevádzkovanie a záväzky vyplývajúce z tejto činnosti. Ďalej sú povinné vytvárať primerané vecné a priestorové podmienky na výkon kontroly. V prípade nepredloženia príslušnej preukaznej dokumentácie pracovníci územných finančných orgánov uložia príslušnú povinnosť na základe vlastných podkladov alebo preukázaných skutočností.
(2)
Povinnosti daňových subjektov, príjemcov dotácií a ostatných kontrolovaných subjektov a ich pracovníkov sa vzťahujú aj na výkon kontroly vykonávaný ministerstvom podľa § 6 ods. 1 písm. c).
(3)
Daňové subjekty sú povinné na požiadanie daňových orgánov preukázať zdanenie príjmov, ktoré boli použité na obstaranie majetku.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 12
(1)
Pre konanie vo veciach daní platia osobitné predpisy.11)
(2)
Daňové úrady a daňové riaditeľstvá sa zriaďujú z doterajších krajských finančných správ, Finančnej správy hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy, okresných finančných správ, Mestskej finančnej správy Košice a obvodných finančných správ v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
(3)
Právo hospodárenia s národným majetkom doposiaľ užívaným finančnými správami prechádza bezodplatne na daňové riaditeľstvá a ministerstvo.
(4)
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov pracovníkov finančných správ prechádzajú v rozsahu pôsobnosti tohto zákona na daňové orgány.
(5)
Na daňové úrady a daňové riaditeľstvá prechádzajú pohľadávky a záväzky finančných správ v rozsahu pôsobnosti tohto zákona.
(6)
Pokiaľ sa v doterajších zákonoch a iných všeobecne záväzných právnych predpisoch používajú názvy okresné finančné správy a krajské finančné správy, rozumejú sa tým daňové úrady a daňové riaditeľstvá.
(7)
Daňové úrady zriadené podľa zákona Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva, sa považujú za zriadené podľa tohto zákona.
(8)
Do nadobudnutia účinnosti novely zákona č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy v znení zákona SNR č. 595/1990 Zb. vykonávajú správu pokút, ktoré sú príjmom rozpočtov obcíobcí, územné finančné orgány.
§ 13
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 124/1985 Zb., čl. II zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. a čl. I, čl. IV bod 3 a čl. V zákona Slovenskej národnej rady č. 193/1990 Zb.
§ 14
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon SNR č. 193/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon SNR č. 115/1970 Zb. o finančných správach v znení neskorších predpisov, o zmenách v správe dôchodkovej dane a poľnohospodárskej dane a o rozpočtovom určení výnosu a správe dane z príjmov obyvateľstva.
Zákon č. 143/1961 Zb. o domovej dani.
Zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch.
1a)
Napr. § 13 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
2)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
2a)
§ 46 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách v znení zákona SNR č. 68/1992 Zb.
3)
§ 9 zákona č. 36/1965 Zb. o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti v znení zákona č. 160/1968 Zb.
§ 10 vyhlášky Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej socialistickej republiky a Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 161/1976 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o dani zo mzdy.
4)
§ 1 ods. 3 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva.
5)
§ 3 ods. 7 zákona č. 157/1989 Zb. o dôchodkovej dani v znení zákona č. 108/1990 Zb.
6)
§ 19 zákona č. 157/1989 Zb. v znení zákona č. 108/1990 Zb. § 12 a 21 zákona č. 389/1990 Zb.
6a)
Napr. zákon SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien, zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 574/1991 Zb.
8)
Vyhláška ministra štátnej kontroly č. 75/1959 Ú. v., ktorou sa vydávajú metodické pokyny pre kontrolnú činnosť.
8a)
Zákon SNR č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch.
8b)
Zákon SNR č. 132/1990 Zb. o advokácii.
8c)
§ 53 ods. 1 písm. b) Zákonníka práce.
9)
§ 89 ods. 8 zákona č. 140/1961 Zb. Trestný zákon v znení neskorších predpisov.
9a)
Napr. zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
10)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
10a)
Zákon č. 563/1991 Zb. o účtovníctve.
11)
Vyhláška Ministerstva financií č. 16/1962 Zb. o konaní vo veciach daní a poplatkov.
Zákon č. 71/1967 Zb. |
Zákon č. 87/1991 Sb. | Zákon č. 87/1991 Sb.
Zákon o mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 21. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 19/1991
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - OBLAST OBČANSKOPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH VZTAHŮ (§ 2 — § 18)
* ČÁST TŘETÍ - OBLAST TRESTNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ (§ 19 — § 20)
* ČÁST ČTVRTÁ - OBLAST PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 21 — § 30)
* ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 31 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
87
ZÁKON
ze dne 21. února 1991
o mimosoudních rehabilitacích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
ve snaze zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, k nimž došlo v období let 1948 až 1989,
vědomo si, že tyto křivdy tím méně pak různé nespravedlnosti z období ještě vzdálenějších, včetně křivd na občanech německé a maďarské národnosti, nelze nikdy zcela napravit,
chtějíc však potvrdit svoji vůli, aby k podobným křivdám už nikdy nedocházelo,
usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
(1)
Zákon se vztahuje na zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd vzniklých občanskoprávními a pracovněprávními úkony a správními akty, učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) v rozporu se zásadami demokratické společnosti, respektující práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a navazujícími mezinárodními pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech.1)
(2)
Zákon též upravuje podmínky uplatňování nároků vyplývajících ze zrušených výroků o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, jakož i způsob náhrady a rozsah těchto nároků.2)
(3)
Tohoto zákona se nepoužije na zmírnění křivd, jež jsou předmětem úpravy zvláštního zákona.3)
(4)
Tohoto zákona se nepoužije na zmírnění křivd, které vznikly převzetím zemědělské půdy, využívané k zemědělské výrobě, včetně souvisejících obytných a hospodářských budov, lesní půdy a vodních ploch.
(5)
Tohoto zákona nelze použít pro případy, kdy byl majetek získán v době nesvobody osobami státně nespolehlivými nebo v důsledku rasové perzekuce.
ČÁST DRUHÁ
OBLAST OBČANSKOPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH VZTAHŮ
§ 2
(1)
Zmírnění následků majetkových a jiných křivd způsobených občanskoprávními úkony, správními akty nebo jinými protiprávními postupy, k nimž došlo v rozhodném období, spočívá ve vydání věci nebo v poskytnutí finanční náhrady nebo ve zrušení některých správních aktů, popřípadě v úpravách v oblasti sociálního zabezpečení,
a)
je-li to v zákoně výslovně stanoveno,
b)
došlo-li k nim na základě ustanovení právních předpisů, které tento zákon zrušuje, nebo
c)
byl-li důsledkem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody.
(2)
Politickou perzekucí se pro účely tohoto zákona rozumí postižení osob, které vzniklo
a)
v přímé souvislosti s jejich demokraticky motivovaným politickým a společenským jednáním a občanskými postoji, nebo
b)
jako důsledek jejich příslušnosti k určité sociální, náboženské, majetkové nebo jiné skupině či vrstvě.
(3)
Postupem porušujícím obecně uznávaná lidská práva a svobodyPostupem porušujícím obecně uznávaná lidská práva a svobody se pro účely tohoto zákona rozumí takové jednání, které je v rozporu se zásadami uvedenými v § 1 odst. 1 zákona. V případě, že k odnětí vlastnického práva podle předpisů o znárodnění z let 1945 až 1948 došlo v rozhodném období, aniž byla poskytnuta příslušná náhrada, vzniká osobám oprávněným podle tohoto zákona nárok, který lze uplatnit podle zvláštního zákona.4)
HLAVA PRVNÍ
OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY
§ 3
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je fyzická osoba, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6 zákona, pokud je státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky.
(2)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je též fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a která v den přechodu věci na stát podle § 6 měla na ni nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, pokud k převodu nebo přechodu vlastnického práva prohlášeným za neplatné podle těchto zvláštních předpisů došlo z důvodu rasové perzekuce a tento nárok nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona.
(3)
Bylo-li v den přechodu věci na stát oprávněných osoboprávněných osob uvedených v odstavci 2 více, je oprávněnou osobouoprávněnou osobou k celé věci kterákoliv z nich.
(4)
Zemřela-li osoba, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6 nebo osoba, která na věc uvedenou v odstavci 2 měla nárok uvedený v odstavci 2, před uplynutím lhůty, v níž mohla nárok na vydání věci uplatnit, nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, kde dni předcházejícímu uplynutí této lhůty, jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a)
dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b)
dědic ze závěti, který nabyl část dědictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části věci, na kterou se vztahuje povinnost vydání podle § 6, je oprávněn pouze k této věci,
c)
děti a manžel osoby, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 5 odst. 2, jsou na jeho místě oprávněnými osobamioprávněnými osobami jeho potomci, a zemřel-li některý z nich, jeho děti,
d)
rodiče osoby, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6,
e)
sourozenci osoby, jejíž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
(5)
V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. f) jsou oprávněnými osobyoprávněnými osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně.
§ 4
Povinné osoby
(1)
Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona věc drží, s výjimkou
a)
podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990,
b)
cizích států.
(2)
Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 6 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy, nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena.
Vydání věci
§ 5
(1)
Povinná osobaPovinná osoba vydá věc na písemnou výzvu oprávněné osoběoprávněné osobě, jež prokáže svůj nárok na vydání věci a uvede způsob jejího převzetí státem. Jde-li o vydání movité věci, prokáže-li též, kde se věc nalézá. Je-li oprávněných osoboprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní ve lhůtě podle odstavce 2 jen některé z nich, vydá se jim věc celá.
(2)
K vydání věci vyzve oprávněná osobaoprávněná osoba povinnou osobupovinnou osobu do šesti měsíců, jinak její nárok zanikne.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba uzavře s oprávněnou osobouoprávněnou osobou dohodu o vydání věci a věc jí vydá nejpozději do třiceti dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2. Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitostnemovitost, použije se § 133 odst. 2 občanského zákoníku.
(4)
Nevyhoví-li povinná osobapovinná osoba výzvě podle odstavce 2, může oprávněná osobaoprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku.
(5)
Byla-li věc vydána, mohou osoby, jejichž nároky uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 2 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla věc vydána.
(6)
Notářské poplatky z návrhu na registraci dohody podle odstavce 3 a správní poplatky související s vydáním nemovitostinemovitosti se nevyměřují.
§ 6
(1)
Povinnost vydat věc se vztahuje na ty případy, kdy v rozhodném období věc přešla na stát
a)
podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., ve znění zákona č. 67/1952 Sb.,
b)
na základě prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení),
c)
v případech, kdy občan zdržující se v cizině věc zanechal na území republiky,
d)
smlouvou o darování nemovitostinemovitosti uzavřenou dárcem v tísni,
e)
v dražebním řízení provedeném zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu,
f)
na základě soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky. V takovém případě je však oprávněnou osobouoprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti,
g)
na základě kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek,
h)
na základě odmítnutí dědictví v dědickém řízení, učiněného v tísni,
i)
vyvlastněním za náhradu, pokud věc existuje a nikdy nesloužila účelu, pro který byla vyvlastněna,
j)
vyvlastněním bez vyplacení náhrady,
k)
znárodněním vykonaným v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy.
(2)
Povinnost vydat věc se vztahuje i na další případy neuvedené v odstavci 1, jež spadají pod § 2 odst. 1 písm. c) zákona, jakož i na případy, kdy stát převzal věc bez právního důvodu.
§ 7
(1)
Věc se vydá oprávněné osoběoprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení písemné výzvy k vydání věci povinné osoběpovinné osobě.
(2)
Sjednala-li povinná osobapovinná osoba před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitostinemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se této nemovitostinemovitosti, uzavře se dohoda o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osobaoprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy.
(3)
Je-li vydávaná nemovitostnemovitost proti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, může oprávněná osobaoprávněná osoba místo vydání nemovitostinemovitosti požadovat finanční náhradu podle § 13.
(4)
Jde-li o nemovitostnemovitost zhodnocenou tak, že její cena určená ke dni podání písemné výzvy oprávněnou osobouoprávněnou osobou podstatně převyšuje cenu původní věci, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda bude požadovat finanční náhradu podle § 13 nebo zda bude požadovat vydání nemovitostinemovitosti. Pokud bude trvat na vydání nemovitostinemovitosti, oprávněná osobaoprávněná osoba nahradí povinné osoběpovinné osobě rozdíl mezi cenami uvedenými v předchozí větě. Obě ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona.
(5)
Podle odstavce 4 se postupuje i v případech, kdy se věc stala neoddělitelnou součástí jiné věci.
§ 8
(1)
Stavby, které zásadní přestavbou ztratily svůj původní stavebně technický charakter, se nevydávají.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 3.
(3)
Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává.
(4)
Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osoběoprávněné osobě nevydává.
(5)
V případech uvedených v odstavcích 1 až 4 náleží oprávněné osoběoprávněné osobě finanční náhrada podle § 13 zákona, pokud jí nebyla věc vydána.
§ 9
(1)
Povinná osobaPovinná osoba je povinna s věcmi až do jejich vydání oprávněné osoběoprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu. Takové právní úkony jsou neplatné.
(2)
Právo na náhradu škody, kterou povinná osobapovinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením svých povinností podle odstavce 1, zůstává ustanovením § 10 zákona nedotčeno.
§ 10
(1)
Povinná osobaPovinná osoba nemůže proti oprávněné osoběoprávněné osobě uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osobaoprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osoběpovinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně.
(2)
Pokud vázly na nemovitostinemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů, zajištěné omezením převodu nemovitostinemovitosti, vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osobaoprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.
(3)
Pokud vázlo na věci v době jejího vydání zástavní právo a věc se vydá, je povinná osobapovinná osoba povinna závazek vypořádat nebo jinak zajistit.
(4)
Vyplatil-li stát za převzatou věc kupní cenu nebo náhradu, je osoba, které byla věc vydána, povinna vyplacenou částku vrátit příslušnému orgánu státní správy. Požádá-li oprávněná osobaoprávněná osoba o finanční náhradu za nevydanou věc, tato částka se od náhrady odečte.
§ 11
Vydá-li nemovitostnemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky.
§ 12
(1)
Dnem převzetí nemovitostinemovitosti oprávněná osobaoprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajímatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitostinemovitosti.
(2)
Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostechnemovitostech, které slouží pro
a)
činnost diplomatických a konzulárních misí,
b)
poskytování zdravotnických a sociálních služeb,
c)
potřeby školství,
d)
provoz kulturních zařízení,
e)
pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
vzniká nárok vůči oprávněné osoběoprávněné osobě, které byla nemovitostnemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osobaOprávněná osoba může smlouvu vypovědět nejdříve po uplynutí deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osobyoprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(3)
Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osobaoprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
(4)
Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, skončí-li mu právo jejich užívání.
§ 13
(1)
Finanční náhrada se oprávněné osoběoprávněné osobě poskytuje jen za nemovitostnemovitost, kterou jí nelze vydat, nebo požádá-li tato osoba o finanční náhradu podle § 7 odst. 3, 4 a 5 zákona.
(2)
V případě, že celý majetek občana, jehož součástí nebyla nemovitostnemovitost, převzal stát na základě soudního rozhodnutí, které bylo nebo bude zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., popřípadě na základě rozhodnutí, které se zrušuje podle tohoto zákona, přísluší oprávněné osoběoprávněné osobě náhrada ve výši 60 000 Kčs, která se vyplatí způsobem uvedeným v odstavci 5.
(3)
Písemnou žádost o finanční náhradu je třeba podat u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky nejpozději ve lhůtě jednoho roku nebo ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy právní moci nabyl rozsudek, kterým byl zamítnut návrh na vydání věci.
(4)
Finanční náhrada spočívá ve vyplacení hotovosti nejvíce ve výši 30 000 Kčs a ve vydání cenných papírůcenných papírů, které nemají povahu státního dluhopisu. Výši finanční náhrady v hotovosti upraví vláda České republiky a vláda Slovenské republiky svým nařízením. Finanční náhrada podle odstavce 1 se stanoví podle cenových předpisů pro oceňování nemovitostínemovitostí ke dni účinnosti tohoto zákona.
(5)
Není-li oprávněná osobaoprávněná osoba uvedená v § 3 odst. 1 nebo 2, vydá se finanční náhrada osobě oprávněné podle § 3 odst. 4, a to pouze v cenných papírechcenných papírech, které nemají povahu státního dluhopisu.
HLAVA DRUHÁ
SPRÁVNÍ VZTAHY
§ 14
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou osoby uvedené v § 3 zákona, jejichž věc přešla do vlastnictví státu způsobem uvedeným v § 16 zákona.
(2)
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou rovněž fyzické osoby, jimž byla způsobena jiná křivda orgány státní správy, jejichž rozhodnutí jsou zrušena podle ustanovení § 16, 17, 18 a na základě protestu prokurátora podaného podle § 31.
§ 15
Povinné osoby
Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby podle § 4 odst. 1 a fyzické osoby podle § 4 odst. 2, pokud nabyly věc od státu, který získal oprávnění s věcí nakládat za okolností uvedených v § 16 odst. 1 zákona, a příslušné ústřední orgány státní správy republiky (§ 16 a § 17 odst. 2 zákona).
§ 16
(1)
Zrušují se rozhodnutí, jimiž byl uložen podle zákona č. 88/1950 Sb. trest propadnutí jmění.
(2)
Byla-li součástí jmění nemovitostnemovitost, postupuje se podle ustanovení předchozích částí tohoto zákona. Nebyla-li součástí jmění nemovitostnemovitost, postupuje se podle § 13 odst. 2.
(3)
Náhradu za vazbu a výkon trestu odnětí svobody přesahující tři měsíce je v rozsahu a za podmínek stanovených v § 23 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., povinen poskytnout příslušný ústřední orgán státní správy republiky.
§ 17
(1)
Zrušují se rozhodnutí o zařazení do tábora nucených prací vyslovená podle zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce, a zařazení do pracovního útvaru vyslovená podle nařízení Slovenské národní rady č. 7/1948 Sb. SNR, o zřízení pracovních útvarů, ledaže by už předchozí potrestání jasně ukazovala, že šlo o osobu soustavně páchající majetkovou trestnou činnost.
(2)
Příslušný ústřední orgán státní správy republiky je povinen poskytnout peněžní náhradu za dobu strávenou v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru v rozsahu a za podmínek stanovených v § 23 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
§ 18
(1)
Zrušují se rozkazy, kterými byly občané označení za politicky nespolehlivé zařazeni v letech 1948 až 1954 do vojenských táborů nucených prací po dobu základní vojenské služby a výjimečného vojenského cvičení podle § 39 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon. Za vojenské tábory nucených prací se pro účely tohoto zákona považují silniční prapory ženijního vojska zřízené od 2. 8. 1948 do 1. 9. 1950 a pomocné technické prapory a vojenské báňské oddíly, jejichž příslušníci byli na důlní práce odvedeni od 25. února 1948 do 1. září 1950 a pracovali v dolech nejméně 12 měsíců bez předepsaného pravidelného střídání. Příslušníci vojenských báňských oddílů uvedených ve větě druhé se považují za osoby oprávněné podle § 14 odst. 2, i kdyby nebyli do vojenských báňských oddílů zařazeni na základě rozkazů.
(2)
Řeholníkům a kněžím internovaným v centralizovaných klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací přísluší nárok na odškodnění za dobu takové internace v rozsahu stanoveném v § 17 odst. 2 zákona.
(3)
Zrušují se rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, pokud se tak stalo v důsledku politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody. Studijní rehabilitace se řídí pokynem příslušného resortního ministra.
ČÁST TŘETÍ
OBLAST TRESTNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
§ 19
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou osoby rehabilitované podle zákona č. 119/1990 Sb., splňují-li podmínky uvedené v § 3 odst. 1 nebo 2 zákona, a v případě jejich úmrtí nebo prohlášení za mrtvého osoby uvedené v § 3 odst. 4 zákona.
(2)
Nároky uvedené v odstavci 1 mají i osoby, kterým vznikl nárok na odškodnění podle § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, pokud jde o nemovité věci, které jim nebyly vráceny.
§ 20
(1)
Povinnými osobamiPovinnými osobami jsou právnické osoby podle § 4 odst. 1 zákona, fyzické osoby podle § 4 odst. 2 zákona, pokud nabyly věc od státu, který k ní získal oprávnění soudním rozhodnutím, a příslušný ústřední orgán státní správy republiky.
(2)
Povinné osobyPovinné osoby jsou povinny vydat věci podle ustanovení § 5, 7 až 12 zákona; není-li to možné, mají oprávněné osobyoprávněné osoby právo žádat o poskytnutí náhrady podle § 13 zákona.
(3)
V případech uplatňování nároku na vydání majetku vyplývajícího ze zrušení výroku o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, kde rozhodnutí o zrušení tohoto výroku nabude právní moci po účinnosti tohoto zákona, počne běžet lhůta k uplatnění nároku dnem, kdy se uvedený výrok stane pravomocným.
ČÁST ČTVRTÁ
OBLAST PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
§ 21
(1)
Za neplatný se pro účely tohoto zákona považuje právní úkon, jímž došlo v rozhodném období ke skončení pracovního nebo služebního poměru nebo členského poměru k družstvu (dále jen „pracovní vztah“) z důvodu politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody (§ 2 odst. 2 a 3), zejména
a)
spočívá-li jeho důvod v odsouzení pro trestný čintrestný čin (zločin, přečin, přestupekpřestupek), jestliže soudní rozhodnutí bylo zrušeno podle oddílu druhého a třetího zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., a trestní stíhání bylo zastaveno nebo obviněný byl v celém rozsahu zproštěn viny;
b)
byl-li učiněn podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb., o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku;
c)
byla-li dána výpověď podle § 46 odst. 1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., proto, že pracovník narušil svou činností socialistický společenský řád a neměl proto důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce nebo svého dosavadního pracovního místa;
d)
byl-li pracovní poměr okamžitě zrušen podle § 53 odst. 1 písm. c) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb.;
e)
dohoda o skončení pracovního vztahu, byla-li pracovníkem uzavřena pod tlakem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobodypostupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody.
(2)
Zrušují se soudní rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty návrhy nebo schváleny smíry ve věcech určení neplatnosti skončení pracovního vztahu v případech uvedených v odstavci 1.
§ 22
(1)
Na žádost toho, jehož pracovní vztah skončil z důvodů uvedených v § 21, vydá mu o tom osvědčení organizace, u níž byl v pracovním vztahu, nebo její právní nástupce, a není-li ani nástupce, ústřední orgán, do jehož působnosti by organizace, popřípadě její činnost v době podání žádosti náležela (dále jen „organizace“). Nežije-li ten, jehož pracovní poměr takto skončil, mohou žádost podat jeho manžel nebo děti.
(2)
Žádost podle odstavce 1 lze podat do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(3)
Nevydá-li organizace osvědčení do tří měsíců ode dne, kdy žádost obdržela, může osoba uvedená v odstavci 1 podat do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona soudu návrh na určení, že důvodem skončení pracovního vztahu byly okolnosti uvedené v § 21.
(4)
Za osvědčení ve smyslu odstavce 1 se považuje i osvědčení nebo jiný doklad vydaný organizací přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i soudní rozhodnutí, jestliže z nich vyplývá, že pracovní poměr skončil z důvodů uvedených v § 21.
(5)
O tom, že pracovní vztah skončil z důvodů uvedených v § 21, vydá osvědčení na žádost (odstavce 1 a 2)
a)
u vojáků z povolání federální ministerstvo obrany;
b)
u příslušníků ozbrojených sborů federální ministerstvo vnitra nebo příslušné ústřední orgány státní správy republik;
c)
u soudců předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nebo příslušné ústřední orgány státní správy republik;
d)
u prokurátorů generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky nebo generální prokurátoři republik;
e)
u advokátůadvokátů příslušná advokátní komora.
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.
(6)
Neplatnost právního úkonu podle § 21 neobnovuje skončený pracovní vztah a nezakládá nárok na náhradu mzdy, náhradu škody ani na jiná plnění související s trváním pracovního vztahu.
(7)
Požádá-li ten, jehož pracovní vztah skončil z důvodů uvedených v § 21 do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, aby ho organizace, která byla účastníkem pracovního vztahu, znovu zaměstnala, je tato organizace povinna ho zaměstnat na místě odpovídajícím pracovní smlouvě platné v době skončení pracovního vztahu, pokud splňuje předpoklady a požadavky pro výkon takové práce a organizace má možnost ho zaměstnat.
§ 23
(1)
Neplatné je rozhodnutí, kterým orgán příslušný k provádění sociálního zabezpečení umělců rozhodl z důvodů uvedených v § 2 odst. 2 a 3 zákona
a)
o skončení účasti na sociálním zabezpečení umělců,
b)
o tom, že sociální zabezpečení umělce nevzniká.
(2)
O neplatnosti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje na návrh příslušný ústřední orgán státní správy republiky; posouzení toho, kdo se v těchto případech považuje za umělce, náleží do působnosti příslušného ústředního orgánu státní správy republiky.
§ 24
(1)
Je-li skončení pracovního vztahu neplatné podle § 21 zákona nebo byla-li v řízení podle § 22 zákona určena neplatnost právního úkonu, na jehož základě skončil pracovní vztah, považuje se pro účely důchodového zabezpečení doba od skončení tohoto pracovního vztahu do dne vzniku nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod, nejdéle však do dne účinnosti tohoto zákona, za dobu zaměstnání.
(2)
Je-li rozhodnutí příslušného orgánu podle § 23 zákona neplatné, považuje se pro účely důchodového zabezpečení doba ode dne právní moci tohoto rozhodnutí do dne vzniku nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod, nejdéle však do 30. dubna 1990, za dobu zaměstnání.
(3)
Jestliže zaměstnání, které bylo pro účely důchodového zabezpečení zařazeno do I. (II.) pracovní kategorie, skončilo z důvodů uvedených v § 21 zákona nebo na základě neplatného právního úkonu podle § 22 zákona, hodnotí se doba zaměstnání uvedená v odstavci 1 v I. (II.) pracovní kategorii, nejvýše však v rozsahu potřebném pro vznik nároku na důchod z I. (II.) pracovní kategorie. Kategorie funkcí se však hodnotí podle odstavce 1.
(4)
Za účelem zmírnění křivd způsobených osobám uvedeným v § 18 odst. 1 se k důchodu poskytuje příplatek 15 Kčs za každý měsíc této služby. Příplatek k důchodu se vyplácí jen do výše, která spolu s důchodem nepřevyšuje nejvyšší výměru důchodu stanovenou zvláštními předpisy.4a) Pro příplatek k důchodu platí obdobně § 58a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 306/1991 Sb.
(5)
Za účelem zmírnění křivd způsobených vyloučením ze studia studentů vysokých škol se doba jejich vysokoškolského studia hodnotí pro účely důchodového zabezpečení tak, že se rok studia včetně let předepsaných pro ukončení tohoto studia, které nebylo možno z důvodů vyloučení absolvovat, započítává jako dva roky zaměstnání.
(6)
Průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodů se u občanů, jimž se hodnotí doba zaměstnání podle odstavce 1 nebo 2, zjišťuje ze skutečně dosaženého výdělku v posledním kalendářním roce před skončením zaměstnání, zvýšeného o mzdový nárůst v národním hospodářství za dobu před vznikem nároku na důchod. Způsob zvýšení skutečně dosaženého výdělku stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením. Je-li to pro občana výhodnější, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodů z výdělkově nejlepšího kalendářního roku vybraného z rozhodného období, které činí pět po sobě následujících kalendářních roků před rokem, v němž skončilo zaměstnání; zvýšení takto zjištěného průměrného měsíčního výdělku se provede obdobným způsobem jako ve větě první. Při výběru tohoto výdělkově nejlepšího kalendářního roku se postupuje obdobně jako při zjišťování průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995.
§ 25
Výpočet důchodu nebo úprava jeho výše podle § 24 zákona se provede jen tehdy, je-li to pro občana výhodnější než podle obecných předpisů důchodového zabezpečení nebo než podle § 25 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
§ 26
Důchody přiznané přede dnem účinnosti tohoto zákona se upraví podle § 24 zákona na žádost; důchod se přitom přepočte podle těch předpisů, podle kterých byl přiznán.
§ 27
Výše důchodu podle předchozích ustanovení se upraví nejdříve od splátky důchodu náležejícího po dni účinnosti tohoto zákona.
§ 28
Podle § 24 až 27 zákona se postupuje též při výpočtu nebo úpravě výše důchodů vdovských, vdoveckých a sirotčích.
§ 29
(1)
Občanům, kteří byli zařazeni do tábora nucených prací nebo pracovního útvaru rozhodnutím, jež se zrušuje podle § 17 zákona a řeholníkům a kněžím internovaným v centralizačních klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací (§ 18 odst. 2 zákona), se přiznávají nároky uvedené v § 25 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije jen v případě občanů,
a)
na kterých byl vykonán trest smrti,
b)
kteří zemřeli v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru,
c)
kteří byli zařazeni v táboře nucených prací nebo centralizačních klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací nebo v pracovním útvaru alespoň 12 měsíců.
(3)
Federální ministerstvo obrany odškodní podle vyhlášky č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů, na žádost poškozeného, poškození zdraví občanů uvedených v § 18 odst. 1, ke kterému došlo v souvislosti s výkonem služby ve vojenských táborech nucených prací.
(4)
Došlo-li v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody podle § 16 nebo s výkonem práce v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru podle § 17 anebo s výkonem služby ve vojenském táboře nucených prací podle § 18 odst. 1 k úmrtí občana, poskytne se manželce, dětem, a není-li jich, rodičům poškozeného jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kčs v hotovosti.
§ 30
Došlo-li k neplatnému ukončení služebního poměru vojáků z povolání nebo příslušníků ozbrojených sborů, posuzují se nároky na sociální dávky vyplývající ze zákonů o služebních poměrech těchto osob, jako kdyby byly propuštěny z reorganizačních důvodů. Pro výši těchto dávek se zhodnocuje skutečně vykonaná doba služby a dosažený výdělek (základ pro výpočet dávky). Podrobnosti stanoví v oboru své působnosti federální ministerstvo obrany, federální ministerstvo vnitra a příslušné ústřední orgány státní správy republik.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 31
Proti rozhodnutím, opatřením a jiným aktům státní správy, které byly vydány v rozhodném období v rozporu se zákony a jinými právními předpisy a které směřovaly k politické perzekuci nebo ke zvýhodnění z politických důvodů, může prokurátor podat protest7) do 31. prosince 1993.
§ 32
Zmírnění některých majetkových a jiných křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů jen na území Slovenské republiky upraví Slovenská národní rada zvláštním zákonem.
§ 34
Není-li oprávněné osobyoprávněné osoby nebo neuplatní-li žádná z oprávněných osoboprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 5 odst. 2, stává se oprávněnou osobouoprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do 18 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik.
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
2)
§ 23 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
Zákon č. 82/1968 Sb., ve znění zákona č. 70/1970 Sb.
3)
Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb.
4)
Zákon č. 92/1991 Sb., o převodu majetku státu na jiné osoby.
4a)
§ 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
7)
§ 15 zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 92/1991 Sb. | Zákon č. 92/1991 Sb.
Zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT A ROZSAH ÚPRAVY (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - PRIVATIZAČNÍ PROJEKTY (§ 5 — § 10a)
* ČÁST TŘETÍ - Užití privatizovaného majetku (§ 11 — § 21)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘEVOD MAJETKU S POUŽITÍM INVESTIČNÍCH KUPÓNŮ (§ 22 — § 26c)
* ČÁST ŠESTÁ - ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 43 — § 49)
Aktuální znění od 1. 1. 2019 (308/2018 Sb.)
92
ZÁKON
ze dne 26. února 1991
o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT A ROZSAH ÚPRAVY
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje podmínky převodu majetku státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky, státní peněžní ústavy a jiné státní organizace (dále jen „podnik“), jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob, a to na české nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby (dále jen „privatizace“).
(2)
Tento zákon se použije obdobně na majetek podniků zahraničního obchodu a účelových organizací zahraničního obchodu i na jejich majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob.
(3)
Podmínky převodu majetku státu stanovené tímto zákonem se nevztahují na majetek, který podle ústavních nebo zvláštních zákonů může být jen ve vlastnictví státu.
§ 2
Majetkem podniku pro účely tohoto zákona je souhrn věcí a finančních prostředků, ke kterým má podnik právo hospodaření nebo které jsou v jeho vlastnictví, jakož i souhrn práv, jiných majetkových hodnot a závazků podniku.
§ 3
Majetku, na jehož vydání může vzniknout nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů,2) může být použito podle tohoto zákona pouze v případě, že tyto nároky nebyly uplatněny ve stanovené lhůtě nebo byly zamítnuty.
§ 4
Majetek nemůže být převáděn podle tohoto zákona ani tehdy, byl-li navržen nebo zařazen k převodu vlastnictví na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,3) dokud není rozhodnuto, že se podle těchto předpisů do seznamu provozních jednotek určených k převodu nezařazuje nebo že byl z tohoto seznamu vyloučen.4)
ČÁST DRUHÁ
PRIVATIZAČNÍ PROJEKTY
§ 5
Rozhodnutí o privatizaci a privatizační projekty
(1)
O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky (dále jen „vláda“).
(2)
Převod majetku podle tohoto zákona se provádí podle rozhodnutí o privatizaci podniku nebo jeho části, nebo podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání jiné právnické osoby (dále jen „rozhodnutí o privatizaci“), vydaného na základě návrhu privatizačního projektu.
Privatizační projekt podniku
§ 6
(1)
Privatizační projekt podniku je souhrn ekonomických, technických, majetkových, časových a dalších údajů, který obsahuje
a)
označení podniku a vymezení majetku určeného k privatizaci podle tohoto projektu (dále jen „privatizovaný majetek“),
b)
údaje o tom, jakým způsobem stát privatizovaný majetek nabyl,
c)
vymezení částí majetku nepoužitelných pro podnikatelské účely (např. nedobytné pohledávky, neupotřebitelné základní prostředky a zásoby),
d)
ocenění privatizovaného majetku,
e)
způsob převodu privatizovaného majetku včetně vypořádání nároků oprávněných osob,
f)
při založení obchodní společnosti určení její právní formy,
g)
při založení akciové společnostiakciové společnosti způsob rozdělení akcií, jejich podíly, popřípadě druhy, jakož i údaje o tom, zda a v jakém rozsahu bude použito investičních kupónů,
h)
při prodeji jeho způsob, stanovení ceny, platebních a dalších podmínek,
i)
způsob převodu práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví projednaný s Úřadem průmyslového vlastnictví, pokud tato práva jsou majetkem podniku.
(2)
Privatizační projekt podniku se může týkat části podniku nebo celého podniku anebo majetku několika podniků.
§ 6a
(1)
U podniků, na které byly návrhy privatizačních projektů předloženy po 29. únoru 1992, zajistí zakladatel vyhodnocení závazků podniku z hlediska ochrany životního prostředí potvrzené ministerstvem životního prostředí. Toto vyhodnocení předá zakladatel Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) před rozhodnutím o privatizaci.
(2)
Vyhodnocení podle odstavce 1 zahrnuje
a)
zhodnocení, ve kterých směrech podnik dodržuje, popřípadě ve kterých nemůže dodržovat platné právní předpisy na ochranu životního prostředí s vyčíslením nákladů, které budou nezbytné k dosažení souladu s těmito předpisy,
b)
přehled plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů4a) a přehled sankcí za poškozování životního prostředí, uložených podniku podle zákona o životním prostředí a podle jiných zvláštních předpisů,
c)
vyčíslení škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku.4b)
§ 7
(1)
Za vypracování návrhu privatizačního projektu podniku odpovídá zakladatel, popřípadě zřizovatel (dále jen „zakladatel“), jemuž jsou návrhy privatizačního projektu podniku předkládány.
(2)
Návrh privatizačního projektu podniku vypracovává zpravidla podnik, jehož se privatizace týká. Vypracovává-li návrh privatizačního projektu podniku zakladatel nebo jiná osoba než podnik, vyžádá si zakladatel k návrhu stanovisko podniku.
(3)
Zakladatel může podniku uložit vypracování návrhu privatizačního projektu podniku a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu; obdobně může vůči zakladateli postupovat ministerstvo.
(4)
Lhůty k předkládání návrhů privatizačních projektů stanoví ministerstvo.
(5)
Vypracovává-li návrh privatizačního projektu jiná osoba než podnik, je podnik povinen neprodleně sdělit písemně této osobě na její žádost údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až d) a i), týkající se privatizovaného majetku. Za splnění této povinnosti podniku odpovídá statutární orgán. Získané údaje lze použít pouze k vypracování privatizačního projektu. Osoba, které byly tyto údaje sděleny, je povinna učinit všechna potřebná opatření, aby je nemohla získat jiná osoba. Povinnost sdělit údaje má podnik pouze po dobu, kdy běží lhůta k předkládání návrhů privatizačních projektů na jeho majetek, po této lhůtě může zakladatel uložit podniku povinnost další součinnosti při poskytování údajů souvisejících s privatizací.
§ 8
(1)
Zakladatel posuzuje všechny předložené návrhy privatizačních projektů a předkládá je se svým stanoviskem ministerstvu ve lhůtě ministerstvem určené.
(2)
Zakladatel předkládá podle odstavce 1 i návrhy privatizačních projektů podniku, které nedoporučuje uskutečnit, s odůvodněním svého stanoviska.
§ 9
Privatizační projekt majetkové účasti státu na podnikání
(1)
Orgán státní správy republiky, který vykonává práva státu týkající se majetkové účasti na podnikání právnických osob, odpovídá za vypracování návrhu privatizačního projektu těchto účastí ve lhůtě stanovené vládou a předkládá je ministerstvu.
(2)
Privatizační projekt majetkových účastí státu na podnikání (dále jen „privatizační projekt účastí“) obsahuje přiměřeně náležitosti privatizačního projektu podniku.
(3)
Návrh privatizačního projektu účastí vypracovává zpravidla právnická osoba, jíž se týká. Přiměřeně platí postup uvedený v § 7 a 8.
§ 10
Rozhodnutí o privatizaci
(1)
Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu vydává vláda na návrh ministerstva. Rozhodnutí o privatizaci v dalších věcech si vláda může vyhradit.
(2)
Rozhodnutí o privatizaci neuvedená v odstavci 1 vydává ministerstvo.
(3)
Na rozhodování o privatizaci se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení. Toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání soudem.
(4)
Rozhodování o privatizaci je neveřejné a v jeho rámci se přihlíží ke všem privatizačním projektům předloženým na daný majetek nebo majetkovou účast na podnikání jiné právnické osoby ve stanovené lhůtě. Rozhodnutí o privatizaci musí mít písemnou formu a musí být doručeno zpracovateli privatizačního projektu, který byl tímto rozhodnutím vybrán k realizaci. Zpracovatelé dalších privatizačních projektů, kterých se toto rozhodnutí týká, musí být písemně vyrozuměni o způsobu privatizace a o tom, že jejich privatizační projekt rozhodnutím o privatizaci k realizaci vybrán nebyl.
(5)
Rozhodnutí o privatizaci se může týkat i části majetku řešeného návrhem privatizačního projektu.
(6)
Orgán příslušný k rozhodování o privatizaci může rozhodnutím o privatizaci změnit podmínky, rozsah a způsob privatizace obsažený v návrhu privatizačního projektu.
(7)
Rozhodnutí o privatizaci může orgán příslušný k jeho vydání změnit pouze v případech, kdy po vydání rozhodnutí vyjdou dodatečně najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době vydání rozhodnutí o privatizaci, a měly by na původní rozhodování o privatizaci podstatný vliv.
(8)
Podle odstavce 7 lze postupovat pouze do převodu privatizovaného majetku na Ministerstvo financí. Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti státu v této obchodní společnosti na jinou osobu.
(9)
Vláda může na návrh ministerstva prominout nebo změnit podmínku stanovenou v rozhodnutí o privatizaci, které již bylo realizováno, pokud ministerstvo zjistí, že tato podmínka je z důvodů, které nabyvatel privatizovaného majetku nezpůsobil, nesplnitelná a nebo nutnost splnění této podmínky dodatečně odpadla.
§ 10a
(1)
Rozhodnutí o privatizaci podniku obsahuje
a)
identifikaci projektu,
b)
označení schválené metody privatizace,
c)
účetní hodnotu majetku jednotlivých samostatně privatizovaných jednotek odpovídající privatizačnímu projektu, který byl tímto rozhodnutím určen k realizaci,
d)
v případě existence majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely jeho účetní hodnotu po odečtení případných výnosů z jeho realizace a způsob naložení s tímto majetkem,
e)
případnou skutečnost, že s převodem privatizovaného majetku je spojen vznik nového závazku nabyvatele, s uvedením jeho rozsahu a sankcí za jeho neplnění,
f)
případnou skutečnost, že v rámci privatizačního projektu jsou bezúplatně převáděny víceúčelové sklady a majetek civilní ochrany,
g)
případnou skutečnost, že ministerstvo jménem státu uzavře, na základě rozhodnutí vlády, s nabyvatelem smlouvu o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací,
h)
případné další podmínky realizace privatizačního projektu.
(2)
Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem předem určenému nabyvateli obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1
a)
nabyvatele privatizovaného majetku s uvedením jeho identifikačního čísla osoby nebo rodného čísla,
b)
způsob stanovení kupní ceny; je-li kupní cena stanovena dohodou, uvede se absolutní částka,
c)
platební podmínky, včetně jejich zajištění.
(3)
Rozhodnutí o privatizaci veřejnou soutěží obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1
a)
podmínky veřejné soutěže a kritéria pro posouzení jejich splnění,
b)
vymezení okruhu účastníků soutěže.
(4)
Rozhodnutí o privatizaci vložením privatizovaného majetku do obchodní společnosti s následnou privatizací jejích obchodních podílů anebo akcií a rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1
a)
způsob privatizace akcií (obchodních podílů) vyjádřený procentními podíly jednotlivých metod privatizace akcií (obchodních podílů), případně procentní podíly prodávané jednotlivým nabyvatelům,
c)
případnou změnu v návrhu obsazení orgánů obchodní společnosti,
d)
při prodeji akcií (obchodního podílu) za dohodnutou kupní cenu cenu jedné akcie (obchodního podílu) nebo dohodnutou celkovou cenu.
(5)
Přílohou privatizačního projektu vybraného rozhodnutím o privatizaci k realizaci je soupis nemovitého majetku podle údajů katastru nemovitostínemovitostí České republiky.4c)
(6)
V rozhodnutí o privatizaci, kterým se schvaluje privatizační projekt na účast, lze uložit, že oprávněným osobám bude prodán, popř. vydán majetek, na jehož vydání jim vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů2). Toto rozhodnutí zajistí ministerstvo, které v příslušné akciové společnostiakciové společnosti vykonává jménem státu práva akcionáře4d).
ČÁST TŘETÍ
Užití privatizovaného majetku
§ 11
(1)
V souladu s rozhodnutím o privatizaci podniku zakladatel zruší podnik bez likvidace nebo vyjme část majetku podniku ke dni určenému ministerstvem.
(2)
Dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku převede zakladatel majetek zrušeného podniku nebo jeho část na ministerstvo.
(3)
Před zrušením podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku naloží podnik s majetkem nepoužitelným pro podnikatelské účely [§ 6 odst. 1 písm. c)] podle rozhodnutí o privatizaci, pokud k němu není na základě tohoto rozhodnutí přihlédnuto při stanovení kupní ceny.
(4)
Zakladatel nevyjme část majetku podniku, kterou tvoří nebo s níž jsou spojena práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví [§ 6 odst. 1 písm. i)]. Tato práva a majetek převede podnik smlouvou na nabyvatele privatizovaného majetku.
(5)
V souladu s rozhodnutím o privatizaci majetkových účastí na podnikání jiných právnických osob převedou orgány státní správy ke dni určenému v tomto rozhodnutí tyto majetkové účasti na ministerstvo.
§ 12
(1)
Privatizovaný majetek netvoří součást státního rozpočtu a lze jej použít pouze k účelům stanoveným zákonem.
(2)
Privatizovaný majetek může být použit v souladu s rozhodnutími o privatizaci, zejména k těmto způsobům privatizace
a)
k založení akciové nebo jiné obchodní společnosti5) a k nakládání majetkovými účastmi na těchto společnostech,
b)
k prodeji majetku podniku nebo jeho části,
c)
k převodu privatizovaného majetku na obceobce.
(3)
Z privatizovaného majetku lze hradit nároky oprávněných osob podle zvláštních předpisů.2)
(4)
Privatizovaného majetku lze použít k plnění závazků podniků určených k privatizaci.
§ 14
(1)
Privatizaci majetku uskutečňuje ministerstvo prodejem na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo veřejnou dražbou; při veřejné dražbě se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5b) Výběr dražebníka provádí ministerstvo.
(2)
Při vkladu privatizovaného majetku do základního jmění obchodní společnosti postupuje ministerstvo v souladu se zvláštními předpisy5) a s odchylkami stanovenými tímto zákonem.
§ 15
(1)
S vlastnickým právem k privatizovanému majetku přecházejí na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem.
(2)
Přechod pohledávek se řídí jinak právní úpravou postoupení pohledávky podle zvláštních předpisů.7)
(4)
Nabyvatel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazku.
§ 15a
(1)
Po dobu jednoho roku od uzavření smlouvy o prodeji majetku privatizovaného podniku nebo u vkladu majetku privatizovaného podniku do obchodní společnosti od vzniku této obchodní společnosti může nabyvatel podnikat v rozsahu, ve kterém k tomu byl oprávněn tento podnik. Při prodeji nebo vkladu organizační složky privatizovaného podniku přechází obdobně na nabyvatele oprávnění podnikat v rozsahu činnosti organizační složky.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně při prodeji podniku anebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.
§ 16
Práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví se převádějí na základě smlouvy uzavřené mezi nabyvatelem a podnikem.
§ 17
Práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká, přecházejí na nabyvatele. To neplatí v případě, kdy je způsobem vypořádání nároku oprávněných osob vydání věci (§ 47).
§ 18
Je-li privatizován veškerý majetek podniku a nevyplývá-li něco jiného ze smlouvy nebo z právního úkonu, jímž se majetek podniku vkládá do základního jmění obchodní společnosti, přechází na nabyvatele oprávnění užívat obchodní jméno podniku, pokud to není v rozporu se zákonem upravujícím užívání obchodního jména. Tomuto přechodu nebrání změna dodatku obchodního jména, která označuje právní formu podniku.
§ 19
(1)
Ke dni účinnosti smlouvy nebo vkladu je stát, jehož jménem jedná ministerstvo, povinen předat a nabyvatel převzít věci zahrnuté do privatizovaného majetku. O převzetí se sepíše zápis podepsaný oběma stranami.
(2)
Předáním majetku přechází na nabyvatele nebezpečí škody na těchto věcech.
(3)
Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu nemovitého majetku do obchodní společnosti dnem vzniku této společnosti nebo ve veřejné dražbě příklepem licitátora, s výjimkou případů upravených zvláštním předpisem.8) Do katastru nemovitostínemovitostí se v těchto případech provádí zápis záznamem.9)
(4)
Práva třetích osob k majetku, který je předmětem prodeje nebo vkladu podle tohoto zákona, nejsou dotčena, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 7.
(5)
Vznikne-li při realizaci rozhodnutí o privatizaci podílové spoluvlastnictví, nemůže nabyvatel uplatňovat vůči státu předkupní právo podle zvláštních předpisů.10)
(6)
Je-li majetek privatizován veřejnou dražbou, platí pro předání a převzetí věcí zahrnutých do privatizovaného majetku, jakož i pro přechod pohledávek a závazků souvisejících s privatizovaným majetkem zvláštní právní předpis.5b)
§ 20
(1)
V zápise o převzetí (§ 19 odst. 1) se uvedou chybějící a vadné věci. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, za chybějící se považují věci, které nebyly předány nabyvateli, ačkoliv podle účetnictví mají být součástí předávaného majetku. Při posuzování vadnosti věcí se přihlédne k jejich schopnosti sloužit provozu podniku a k době jejich používání podle účetních záznamů.
(2)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak nebo nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je nabyvatel oprávněn požadovat přiměřenou slevu za věci zahrnuté do zápisu o převzetí, pokud mají vady nebo mu nebyly vydány.
(3)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak, může nabyvatel uplatnit nárok na slevu ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví.
§ 21
Při předávání věcí a sepisování zápisů o převzetí vystupují za stát osoby oprávněné ke dni zrušení podniku nebo vynětí části majetku podniku jednat jménem podniku, pokud ministerstvo nerozhodne jinak. Za tuto činnost jsou tyto osoby odpovědny ministerstvu.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘEVOD MAJETKU S POUŽITÍM INVESTIČNÍCH KUPÓNŮ
§ 22
(1)
Převod majetkových účastí na jiné osoby lze uskutečnit za investiční kupóny (dále jen „kupón“).
(2)
Kupón je pro účely tohoto zákona cenný papírcenný papír na jméno, který opravňuje ke koupi akcií určených k prodeji za kupóny.
(3)
Dnem vydání investičního kupónu je den, kterým je kupónová knížka ve prospěch majitele zaregistrována ve lhůtě stanovené ministerstvem financí u číslované soustavy zvláštních pracovišť (dále jen „registrační místo“). Registrační místa zřizuje a jejich seznam zveřejňuje ministerstvo financí. Registrace provedená mimo toto období, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak, je neplatná.
(4)
V případě přechodného nedostatku kupónových knížek vydá ministerstvo financí náhradní registrační karty. K uplatnění nároku podle § 24 odst. 2 se ve lhůtě stanovené ministerstvem financí nahradí náhradní registrační karta zaregistrováním kupónové knížky.
(5)
Při registraci kupónové knížky se občan může dát zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(6)
S výjimkou použití kupónu podle § 24 odst. 3 písm. c) je kupón nepřevoditelný a práva s ním spojená přecházejí pouze na dědice. Kupón nelze umořit.
§ 23
(1)
Náležitostmi kupónových knížek jsou zejména
a)
jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana,
b)
označení orgánu, který kupón vydal,
c)
nabývací cena,
d)
doba platnosti,
e)
datum vydání.
(2)
Vydavatelem kupónů je ministerstvo financí.
(3)
Čistý výnos z prodeje kupónů se převede na Fond.
§ 23a
(1)
Kupóny jsou platné deset měsíců od data jejich emise. Tuto lhůtu může ministerstvo financí prodloužit.
(2)
Datum emise kupónů stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem.
§ 24
(1)
Právo na nabytí kupónu má každý občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který nejpozději v posledním dni lhůty stanovené ministerstvem financí pro zaregistrování kupónové knížky dovrší osmnáctý rok svého věku.
(2)
Celkový rozsah uspokojených objednávek akcií pro jednoho majitele kupónu a jednu privatizační vlnu činí nejvýše 1000 investičních bodů.
(3)
Každý majitel kupónu příslušné emise je oprávněn použít investiční body v příslušné privatizační vlně
a)
na koupi akcií kterékoliv akciové společnostiakciové společnosti, jejímž akcionářem je Fond, zařazené pro tento účel do seznamu akcií akciových společnostíakciových společností (§ 24c odst. 2),
b)
k získání účasti na investičních fondech,10a) zařazených pro tento účel do seznamu ministerstva financí, nebo k získání podílu na majetku podílových fondů10a) zřízených pro příslušnou privatizační vlnu investičními společnostmi (dále jen „podílové fondy“), zařazených pro tento účel do seznamu ministerstva financí.
(4)
Způsoby použití investičních bodů uvedené v odstavci 3 lze uplatnit souběžně.
(5)
Způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. b) lze investiční body použít pouze v časovém období před zahájením privatizační vlny, které stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem (dále jen „předkolo“).
(6)
Pokud se podílové fondy podle odstavce 3 písm. b) zřizují jako fondy otevřené,10a) může podílník uplatnit právo na zpětný prodej podílového listu nejdříve po uplynutí jednoho roku od předání akciíakcií nakoupených za investiční body podílovému fondu.
§ 24a
(1)
Předkolo netvoří součást privatizační vlny. Nelze jej zahájit, dokud nebude zveřejněn seznam investičních a podílových fondů, kterým je možné předávat investiční body pro objednání akcií za kupóny. Předkolo nelze ukončit před zveřejněním seznamu podle § 24c odst. 2.
(2)
Do seznamu podle § 24 odst. 3 písm. c) zapíše ministerstvo financí investiční fond, který předloží doklad, že je zapsán v obchodním rejstříku. Podílový fond předloží kromě dokladu o zápisu investiční společnosti, jíž je zřízen, v obchodním rejstříku, též doklad o identifikačním číslu osoby poskytnutém správcem základního registru osob10b).
(3)
Registrační místo a lhůtu k zaregistrování investičnímu a podílovému fondu určí ministerstvo financí.
§ 24b
Ministerstvo financí vede centrální evidenci kupónů, provádí na požádání změnu registračního místa, určuje pracoviště pro objednání akcií (dále jen „podatelna“), vede centrální evidenci objednávek akcií a určuje dobu, po kterou zůstává u podatelny příslušný díl kupónového listu, na němž je provedeno objednání akcií.
§ 24c
(1)
Nejpozději při zahájení období vymezeného pro zaregistrování kupónových knížek ministerstvo vypracuje a zveřejní pro každou privatizační vlnu předběžný seznam podniků a majetkových účastí států určených k privatizaci s použitím investičních kupónů.
(2)
Ministerstvo financí zveřejní základní informace o akciových společnostechakciových společnostech, jejichž akcie budou v příslušné privatizační vlně nabízeny za investiční kupóny (dále jen „seznam akcií“). Seznam akcií vychází ze seznamu podle odstavce 1 a ministerstvo financí jej může před jeho zveřejněním přiměřeně upravit na základě zjištění skutečného počtu zaregistrovaných kupónových knížek nebo z jiných vážných důvodů. Seznam akcií ministerstvo financí zveřejní před zahájením příslušné privatizační vlny. Aktualizaci seznamu akcií z hlediska nabídky zveřejní ministerstvo financí po ukončení každého kola příslušné privatizační vlny.
(3)
Zveřejňované informace mají orientační charakter a nelze je považovat za návrh smlouvy podle právních předpisů.
§ 25
(1)
Privatizační vlna je časové období, jehož začátek a konec určí ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem a během něhož mohou majitelé investičních kupónů uplatnit svůj nárok na akcie určené k prodeji za kupóny.
(2)
Privatizační vlna se člení na privatizační kola.
(3)
Počátek a konec privatizačních kol, nabídku akcií, kursy akcií, jejich zveřejnění, začátek a konec objednávkového období privatizačního kola určí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem.
§ 26
(1)
Ministerstvo financí rozhoduje v případě pochybnosti,
a)
zda je provedená registrace platná a která z více registrací ve prospěch jednoho majitele kupónu je první,
b)
zda je objednání akcií nebo předání investičních bodů investičnímu nebo podílovému fondu provedeno způsobem stanoveným tímto zákonem nebo zvláštním předpisem.
(2)
Ministerstvo financí je oprávněno uvést do souladu obsah objednávek akcií s nárokem majitele investičního kupónu, pokud byl objednávkami překročen nárok majitele investičního kupónu podle § 24 odst. 2. Přitom ministerstvo financí vždy dá přednost dříve podané objednávce před objednávkou akcií podanou později. Při časově shodných objednávkách akcií rozhodne ministerstvo financí o platnosti konkrétní objednávky.
§ 26a
(1)
Investiční fondy za investiční body převzaté od majitele investičního kupónu nakoupí akcie s tím, že tyto akcie spolu s ostatními takto nakoupenými akciemi budou použity ke zvýšení základního jmění investičního fondu. Investiční fond vydá majitelům kupónů, kteří mu předali investiční body, své akcie v celkové hodnotě odpovídající takto zvýšenému základnímu jmění. Každý z těchto majitelů má nárok na akcie investičního fondu ve jmenovité hodnotě, která odpovídá poměru počtu jím předaných investičních bodů k celkovému počtu investičních bodů předaných tomuto fondu. Způsob ocenění akcií nakoupených za investiční body určí ministerstvo financí zvláštním předpisem.
(2)
Předáním a převzetím investičních bodů vzniká mezi majitelem kupónu a investičním fondem smluvní vztah, jehož obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti uvedené v odstavci 1.
(3)
Podílové fondy za investiční body převzaté od majitelů investičních kupónů nakoupí akcie, které jsou společným majetkem majitelů kupónů. Způsob ocenění akcií nakoupených za investiční body určí ministerstvo financí zvláštním předpisem. Podílový fond vydá majitelům kupónů, kteří mu předali investiční body, podílové listy v celkové jmenovité hodnotě odpovídající hodnotě společného majetku. Každý z těchto majitelů má nárok na podílové listy ve jmenovité hodnotě, která odpovídá poměru počtu jím předaných investičních bodů k celkovému počtu investičních bodů předaných tomuto fondu. Ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně.
(4)
Smlouvou o převodu cenného papírucenného papíru10c) je předání investičních bodů investičnímu nebo podílovému fondu způsobem stanoveným zvláštním předpisem.
§ 26b
(1)
Ministerstvo financí stanoví na základě výsledků centrálního hodnocení objednávek, které z objednávek podaných v rámci jednoho privatizačního kola uspokojit lze a které uspokojit nelze.
(2)
Uspokojeny budou všechny objednávky akcií, jestliže v příslušném privatizačním kole souhrnná poptávka po těchto akciích nepřevýšila jejich souhrnnou nabídku.
(3)
Neuspokojeny budou v příslušném privatizačním kole objednávky akcií, jestliže souhrnná poptávka po těchto akciích převýšila jejich souhrnnou nabídku o více než 25 %.
(4)
Pokud v příslušném privatizačním kole souhrnná poptávka po akciích převýšila jejich souhrnnou nabídku, avšak ne více než o 25 %, ministerstvo financí může stanovit, že objednávky uplatněné investičními a podílovými fondy budou uspokojeny částečně, a to poměrně k rozsahu objednávek uplatněných jednotlivými investičními a podílovými fondy. Investiční body odpovídající tomuto snížení může investiční nebo podílový fond použít v dalších privatizačních kolech.
(5)
Pokud nelze objednávky akcií uspokojit podle odstavců 2 a 4, ministerstvo financí stanoví, že žádná z takových objednávek nebude uspokojena, a tyto akcie, nejde-li o poslední privatizační kolo, nabídne znovu v následujícím privatizačním kole.
(6)
Investiční body z objednávek neuspokojených v příslušném privatizačním kole se považují za nepoužité, nejde-li o poslední privatizační kolo.
§ 26c
(1)
V poslední fázi každého privatizačního kola ministerstvo financí zajistí, aby registrační místo mělo úplné informace o počtu akcií, které v tomto privatizačním kole objednali majitelé investičních kupónů zaregistrovaní u tohoto registračního místa.
(2)
V poslední fázi každého privatizačního kola ministerstvo financí zveřejní, v případě kterých akcií mohly být objednávky v rámci tohoto kola uspokojeny a v případě kterých akcií uspokojeny být nemohly.
(3)
V závislosti na vývoji nabídky a poptávky po akciích jednotlivých akciových společnostíakciových společností nebo na základě jiných závažných skutečností může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem rozhodnout o ukončení prodeje nebo o snížení nabídky těchto akcií v rámci příslušného privatizačního kola. Toto rozhodnutí ministerstvo financí zveřejní.
(4)
Ministerstvo financí do jednoho měsíce od ukončení privatizační vlny písemně oznámí každému majiteli investičního kupónu, které jeho objednávky podané v průběhu celé privatizační vlny byly uspokojeny. Zároveň v této zprávě oznámí, v jaké lhůtě a jakým způsobem jim budou akcie předány.
(5)
Investiční fond je povinen do jednoho měsíce od předání akcií podle odstavce 4 písemně oznámit majitelům investičních kupónů, kteří jej v předkole pověřili objednáním akcií, počet a jmenovitou hodnotu svých akcií, na které mají majitelé kupónů nárok. Zároveň jim oznámí, v jaké lhůtě a jakým způsobem jim budou akcie vydány.
(6)
Ustanovení odstavce 5 platí přiměřeně pro podílové fondy.
(7)
Ministerstvo financí je oprávněno přiměřeně postupovat podle odstavce 4, byl-li v průběhu privatizační vlny ukončen prodej akcií jednotlivé akciové společnostiakciové společnosti.
ČÁST ŠESTÁ
ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 43
Ustanovení tohoto zákona, která se týkají ústředních orgánů státní správy, se týkají obdobně i České národní banky.
§ 44
Ocenění majetku podniku, obsažené v privatizačním projektu vybraném rozhodnutím o privatizaci k realizaci, nahrazuje ocenění nepeněžního vkladu do základního jmění akciové společnostiakciové společnosti doložené odborným odhadem a vyžadované podle zvláštních předpisů.11)
§ 45
(1)
S majetkem státu a majetkovými účastmi státu na podnikání právnických osob, vybranými k privatizaci, se nakládá pouze podle tohoto zákona. Pokud byl na takový majetek předložen privatizační projekt, nelze k němu zřídit zástavní právo.
(2)
K majetku a majetkovým účastem na podnikání jiných právnických osob převáděným podle tohoto zákona nelze uplatnit sjednané právo přednostní koupě.
(3)
Podniky mohou uzavírat nájemní smlouvy a jiné smlouvy o užívání majetku uvedeného v § 1 jinými osobami jen na dobu do dne zrušení podniku bez likvidace nebo vynětí části majetku podniku podle § 11 odst. 1. Pokud by uvedené smlouvy byly uzavřeny na dobu delší, zaniká právo užívat majetek dnem zrušení podniku bez likvidace nebo dnem vynětí části majetku podniku; to neplatí, jde-li o smlouvy o nájmu nebytového prostoru, na jejichž uzavření vzniklo právo podle zvláštního předpisu,13) a o smlouvy o nájmu bytů. K tomuto dni zaniká i právo užívat majetek vzniklé ze smluv uzavřených před 28. únorem 1992.
(4)
Podniky nemohou jako pronajimatelé uzavírat smlouvy o koupi najaté věci podle zvláštních předpisů.14) Práva z uvedených smluv uzavřených před dnem účinnosti tohoto zákona zanikají dnem zrušení podniku bez likvidace či vynětí části majetku podniku. Ustanovení § 496 obchodního zákoníku nelze u těchto smluv použít.
§ 47
(1)
V případě, že k odnětí vlastnického práva k privatizovanému majetku nebo jeho části došlo způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, vzniká osobám oprávněným podle uvedeného zákona nárok, jehož způsob vypořádání stanoví rozhodnutí o privatizaci týkající se tohoto majetku; o schváleném způsobu a rozsahu vypořádání je orgán příslušný k rozhodování o privatizaci povinen bez zbytečného odkladu po vydání rozhodnutí o privatizaci písemně vyrozumět oprávněnou osobu, která uplatnila svůj nárok podle odstavce 2.
(2)
Svůj nárok je oprávněná osoba povinna uplatnit u orgánu příslušného podle § 10 odst. 1 ke schválení privatizačního projektu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak nárok zaniká; tomuto orgánu oprávněná osoba zároveň sdělí, který podnik věc drží. Fond je povinen nárok podle odstavce 1 vypořádat nejpozději do jednoho roku od vydání rozhodnutí o privatizaci. Po dobu soudního řízení týkajícího se nároku podle odstavce 1 tato lhůta neběží.
(3)
Na stanovení rozsahu, způsobu uplatnění a vypořádání nároku podle odstavců 1 a 2 se jinak použijí přiměřeně ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Jestliže oprávněná osoba nesouhlasí s oceněním svého nároku v rozhodnutí o privatizaci, nebo byl-li její nárok zamítnut, může se domáhat svého nároku u soudu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla o způsobu vypořádání svého nároku vyrozuměna.
(4)
Pokud nelze nárok oprávněných osob vypořádat postupem uvedeným v odstavcích 1 až 3, protože příslušné rozhodnutí o privatizaci majetku uvedeného v odstavce 1 nebylo vydáno do 31. prosince 1994, použijí se na vypořádání nároku ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 30. června 1995; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit svůj nárok u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1995.
(5)
Obdobně jako v odstavcích 1, 2, 3 a 4 budou restituční nároky podle odstavce 1 vypořádány i v privatizačních projektech účasti za použití § 10a odst. 6.
§ 47a
V případě, že k majetku odňatému způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nemá právo hospodaření, popřípadě vlastnické právo právnická osoba uvedená v § 1 tohoto zákona, vztahuje se na zmírnění těchto majetkových křivd zákon č. 87/1991 Sb. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 31. července 1992; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1992.
§ 47b
(1)
Při likvidaci organizací uvedených v § 1 zpeněží likvidátor majetek veřejnou dražbou.5b) Jiným způsobem může likvidátor postupovat jenom se souhlasem ministerstva.
(2)
Výběr dražebníka provádí likvidátor.
§ 47c
O vstupu podniku hospodařícího s majetkem, na který byl předložen privatizační projekt, do likvidace může zakladatel rozhodnout pouze se souhlasem ministerstva.
§ 48
Zrušují se:
1.
§ 28 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku,
2.
zákonné opatření č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku.
§ 49
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1b)
Národní rada Slovenské republiky podle čl. 154 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky č. 460/1992 Sb.
2)
Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb.
4)
Zákon ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona ČNR č. 438/1991 Sb., zákona ČNR č. 282/1992 Sb., zákona ČNR č. 473/1992 Sb. a zákona č. 170/1993 Sb.
4a)
§ 31 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
4b)
Např. § 8 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb.
4c)
§ 5 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
4d)
§ 187 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona ČNR č. 591/1992 Sb.
5)
Zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5b)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
5c)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
5d)
§ 5 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 8 odst. 4 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb.
9)
§ 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
10)
§ 140 občanského zákoníku.
10a)
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.
10b)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
10c)
§ 13 a 19 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 163 odst. 1 písm. e) obchodního zákoníku.
13)
§ 15 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 489 až 496 obchodního zákoníku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 93/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 93/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave
Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991
* § 1 - Názov „Slovenská vysoká škola technická v Bratislave“ sa mení a znie „Slovenská technická univerzita v Bratislave“.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
Aktuální znění od 1. 4. 1991
93
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 13. februára 1991
o zmene názvu Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Názov „Slovenská vysoká škola technická v Bratislave“ sa mení a znie „Slovenská technická univerzita v Bratislave“.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 94/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 94/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmene názvu Vysokej školy technickej v Košiciach
Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991
* § 1 - Názov „Vysoká škola technická v Košiciach“ sa mení a znie „Technická univerzita v Košiciach“.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
Aktuální znění od 1. 4. 1991
94
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 13. februára 1991
o zmene názvu Vysokej školy technickej v Košiciach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Názov „Vysoká škola technická v Košiciach“ sa mení a znie „Technická univerzita v Košiciach“.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom fonde kultúry Pro Slovakia
Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991
* § 1 - (1) Zriaďuje sa štátny fond kultúry Pro Slovakia1) (ďalej len „fond Pro Slovakia“) ako účelový fond určený na podporu rozvoja kultúry a na správu prostriedkov na to určených.
* § 2 - Správa fondu
* § 3 - Tvorba fondu
* § 4 - Použitie prostriedkov fondu
* § 5 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
Aktuální znění od 11. 12. 1992 (562/1992 Sb.)
95
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 14. februára 1991
o štátnom fonde kultúry Pro Slovakia
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Zriaďuje sa štátny fond kultúry Pro Slovakia1) (ďalej len „fond Pro Slovakia“) ako účelový fond určený na podporu rozvoja kultúry a na správu prostriedkov na to určených.
(2)
Účelom fondu je podnecovať a podporovať kultúrne aktivity, programy, a iniciatívy celospoločenského významu v Slovenskej republike v rámci celonárodnom i miestnom.
§ 2
Správa fondu
(1)
Správu fondu vykonáva Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“).
(2)
Poradným orgánom ministra kultúry Slovenskej republiky (ďalej len „minister kultúry“) pre tvorbu a užívanie fondu je ním zriadená Rada fondu (ďalej len „rada“).
(3)
Členov rady vymenúva a odvoláva v zmysle štatútu minister kultúry na návrh tvorcov a šíriteľov kultúry, ako aj zo zástupcov mimorezortných a mimoodvetvových orgánov a organizácií.
(4)
Členstvo a funkcia v rade sú čestné.
(5)
Rokovanie rady upravuje rokovací poriadok, ktorý vydá minister kultúry.
§ 3
Tvorba fondu
Fond sa tvorí z týchto zdrojov:
a)
dary a iné príspevky od tuzemských a zahraničných právnických a fyzických osôb,
b)
výnosy z prostriedkov fondu,
c)
výnosy z cenných papierov nadobudnutých od iných subjektov,
d)
výnosy lotérií2) prevádzkovaných orgánom, ktorý vykonáva správu fondu (§ 2 ods. 1),
e)
50 % z podielu na úsporách výdavkov rozpočtových organizácií a 50 % z podielu na zlepšenom výsledku hospodárenia príspevkových organizácií v odvetví kultúry,
f)
dotácia vo výške 0,5 % rozpočtu Slovenskej republiky,
g)
iné zdroje, ak to ustanovujú osobitné predpisy.
§ 4
Použitie prostriedkov fondu
(1)
Výdavky fondu sa uhrádzajú do výšky a na účely podľa schváleného rozpočtu fondu a prostriedkov fondu.
(2)
Prostriedky fondu sa podľa schváleného rozpočtu a použiteľných prostriedkov používajú na
a)
obnovu a spoločenské využitie kultúrnych pamiatok, historických knižničných fondov, archívov a iných kultúrnych hodnôt, predovšetkým celonárodného a regionálneho významu,
b)
podporu vybraných projektov výstavby materiálno-technickej základne (nových objektov a osobitne náročných projektov modernizácie),
c)
podporu umeleckých hodnôt celospoločenského kultúrneho významu tvorených, šírených a uchovávaných profesionálnymi inštitúciami, združeniami i jednotlivcami,
d)
podporu miestnych kultúrno-osvetových aktivít prostredníctvom rozpočtov obcíobcí alebo ich mimorozpočtových fondov kultúry,
e)
podporu vybraných programov šírenia kultúry v zahraničí a zo zahraničnej kultúry v Slovenskej republike,
f)
úhradu výdavkov spojených s obstarávaním cenných papierov iných emitentov a s prevádzkovaním lotérií,
g)
poskytovanie garancií na úvery pre právnické a fyzické osoby na účely podnikania najmä v oblasti rozširovania kultúry a umenia,
h)
ďalšie účely v súlade s poslaním fondu.
(3)
Prostriedky fondu poskytované podľa ustanovení odseku 2 písm. a) až e) majú formu účelovej dotácie, ktorá je každoročne zúčtovaná s rozpočtom fondu.
(4)
O dotáciu z fondu sa môže uchádzať právnická a fyzická osoba. Zdroje fondu uvedené v § 3 písm. a) sa môžu použiť len na účel podľa vôle darcu.
(5)
Dotáciu zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky nemožno použiť na výdavky podľa odseku 2 písm. f).
(6)
O použití prostriedkov fondu rozhoduje minister kultúry po prerokovaní jednotlivých návrhov v rade.
(7)
Prostriedky fondu sa vedú na osobitnom účte v peňažnom ústave.
(8)
Činnosť fondu podrobnejšie upravuje štatút fondu.2)
(9)
Ten, komu bola poskytnutá dotácia z fondu Pro Slovakia, vyznačí to vhodným spôsobom na realizovanej kultúrnej komodite alebo podujatí tak, že pri čiastočnom prispení uvedie „S finančným prispením fondu kultúry Pro Slovakia“ a pri plnom prispení uvedie "Financované fondom kultúry Pro Slovakia“.
(10)
Vzťah ministerstva k Ministerstvu financií Slovenskej republiky pri správe fondu upravujú osobitné predpisy.3)
§ 5
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách.
2)
§ 4 ods. 1 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách.
3)
§ 23 ods. 2 zákona SNR č. 592/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 96/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o verejných kultúrnych podujatiach
Vyhlášeno 22. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 20/1991
* § 1 - (1) Verejnými kultúrnymi podujatiami (ďalej len „podujatie“) sa podľa tohto zákona rozumejú verejnosti prístupné
* § 2 - Usporiadateľmi podujatí môžu byť právnické alebo fyzické osoby.
* § 3 - (1) Usporiadateľ je povinný písomne oznámiť zámer usporiadať podujatie obci, na území ktorej sa má podujatie konať. Ak sa má podujatie konať na území niekoľkých obcí, treba jeho konanie oznámiť každej z nich.
* § 4 - (1) Ak sa má konať podujatie mimo priestorov alebo priestranstiev, ktoré sa na takýto účel obvykle používajú, obec môže navrhnúť usporiadateľovi iné miesto na jeho konanie, než sa uvádza v oznámení.
* § 5 - Usporiadateľ zodpovedá za utvorenie vhodných podmienok na uskutočnenie podujatia, za zachovanie poriadku počas jeho priebehu, za dodržiavanie príslušných autorskoprávnych, daňových, zdravotno-hygienických, požiarnych, bezpečnostných a iných právnych predpi
* § 6 - (1) Obec je oprávnená dozerať, či sa podujatie koná v súlade s oznámením podľa § 3.
* § 7 - Usporiadateľovi, ktorý je právnickou osobou, môže obec za nesplnenie oznamovacej povinnosti podľa tohto zákona, za usporiadanie podujatia, ktoré bolo zakázané, ako aj za porušenie iných povinností usporiadateľa uložiť pokutu do 10 000 Kčs.
* § 8 - (1) Ustanovenia tohto zákona sa nevzťahujú na podujatia, ktoré sa konajú v priestoroch ozbrojených síl a ozbrojených zborov.
* § 9 - Zrušujú sa:
* § 10 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
Aktuální znění od 1. 4. 1991
96
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 14. februára 1991
o verejných kultúrnych podujatiach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Verejnými kultúrnymi podujatiami (ďalej len „podujatie“) sa podľa tohto zákona rozumejú verejnosti prístupné
a)
divadelné, filmové a iné audiovizuálne predstavenia,
b)
koncerty, hudobné a tanečné produkcie,
c)
výstavy diel výtvarných umení, diel úžitkového umenia a prác ľudovej výtvarnej tvorivosti,
d)
festivaly a prehliadky v oblasti kultúry a umenia,
e)
tanečné zábavy a iné akcie v oblasti spoločenskej zábavy.
(2)
Pre účely tohto zákona sa za podujatia považujú aj verejnosti prístupné artistické produkcie, cirkusové a varietné predstavenia.
(3)
Podujatie sa považuje za verejnosti prístupné, ak sa koná pre individuálne neurčených návštevníkov.
§ 2
Usporiadateľmi podujatí môžu byť právnické alebo fyzické osoby.
§ 3
(1)
Usporiadateľ je povinný písomne oznámiť zámer usporiadať podujatie obciobci, na území ktorej sa má podujatie konať. Ak sa má podujatie konať na území niekoľkých obcíobcí, treba jeho konanie oznámiť každej z nich.
(2)
V oznámení treba uviesť označenie a adresu usporiadateľa, názov a obsahové zameranie podujatia, miesto a čas jeho konania. V jednom oznámení možno uviesť aj viac podujatí.
(3)
Oznámenie určené obciobci treba podať na obecnom úrade najneskôr 7 dní pred konaním podujatia. V odôvodnenom prípade možno oznámenie prijať aj v kratšej lehote. Zmeny v údajoch uvedených v oznámení je usporiadateľ povinný oznámiť bezodkladne.
(4)
Usporiadatelia, pre ktorých usporadúvanie podujatí vyplýva z ich poslania, predmetu činnosti alebo z podnikania povoleného podľa osobitných predpisov,1) sa môžu dohodnúť s obcou na obojstranne výhodnejšom spôsobe oznamovania podujatí.
§ 4
(1)
Ak sa má konať podujatie mimo priestorov alebo priestranstiev, ktoré sa na takýto účel obvykle používajú, obecobec môže navrhnúť usporiadateľovi iné miesto na jeho konanie, než sa uvádza v oznámení.
(2)
ObecObec môže zakázať podujatie, ktoré sa má konať na mieste, kde by jeho účastníkom hrozilo závažné nebezpečenstvo pre ich zdravie alebo kde by konanie podujatia obmedzovalo verejnú dopravu alebo zásobovanie obyvateľstva.
(3)
Na rozhodovanie podľa odseku 2 sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.2) Opravný prostriedok proti zákazu podujatia nemá odkladný účinok.
§ 5
Usporiadateľ zodpovedá za utvorenie vhodných podmienok na uskutočnenie podujatia, za zachovanie poriadku počas jeho priebehu, za dodržiavanie príslušných autorskoprávnych, daňových, zdravotno-hygienických, požiarnych, bezpečnostných a iných právnych predpisov3) a za umožnenie výkonu dozoru na to oprávneným orgánom.
§ 6
(1)
ObecObec je oprávnená dozerať, či sa podujatie koná v súlade s oznámením podľa § 3.
(2)
Osoba, ktorú obecobec výkonom dozoru písomne poverila (ďalej len „dozorný orgán“), upozorní usporiadateľa na zistené nedostatky a upovedomí ho o tom, aké následky podľa tohto zákona môže mať ich neodstránenie. Ak sa na podujatí porušujú ľudské práva a slobody, dozorný orgán podujatie zakáže, resp. ho preruší. Podujatie možno zakázať aj z toho dôvodu, že sa jeho konanie neoznámilo obciobci alebo by bolo v rozpore s týmto zákonom.
(3)
Dozorný orgán oznámi rozhodnutie2) o zákaze podujatia alebo o jeho prerušení usporiadateľovi ústnym vyhlásením. Písomné vyhotovenie tohto rozhodnutia treba doručiť usporiadateľovi do troch dní. Opravný prostriedok proti rozhodnutiu o zákaze alebo prerušení podujatia nemá odkladný účinok.
§ 7
Usporiadateľovi, ktorý je právnickou osobou, môže obecobec za nesplnenie oznamovacej povinnosti podľa tohto zákona, za usporiadanie podujatia, ktoré bolo zakázané, ako aj za porušenie iných povinností usporiadateľa uložiť pokutu do 10 000 Kčs.
§ 8
(1)
Ustanovenia tohto zákona sa nevzťahujú na podujatia, ktoré sa konajú v priestoroch ozbrojených síl a ozbrojených zborov.
(2)
Ustanovenie § 3 sa nevzťahuje na produkcie bez vstupného na verejných priestranstvách, ktoré na tento účel určila obecobec.
§ 9
Zrušujú sa:
1.
zákon č. 81/1957 Zb. o koncertnej a inej hudobnej činnosti,
2.
zákon č. 82/1957 Zb. o estrádach, artistických produkciách a ľudovej zábave,
3.
§ 1 až 4, § 6 ods. 2, § 7 ods. 2, § 8 ods. 2, § 9 až 11, § 13, § 14 ods. 3, § 16 a § 17 zákona č. 52/1959 Zb. o osvetovej činnosti (osvetový zákon),
4.
§ 1 ods. 1, § 6, § 10, § 12, § 14, § 16, § 18 až 27, § 29, § 32 ods. 2, § 33 až 37, § 38 ods. 1 písm. b), c) a e) zákona Slovenskej národnej rady č. 36/1978 Zb. o divadelnej činnosti (divadelný zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 115/1989 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 36/1978 Zb. o divadelnej činnosti (divadelný zákon),
5.
položky 18 až 24 prílohy B zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení,
6.
§ 1 až 9 vyhlášky Ministerstva školstva a kultúry č. 99/1958 Ú. v. o povoľovaní verejných koncertných a iných hudobných produkcií, verejných produkcií estrádnych a artistických, podnikov ľudovej zábavy, niektorých divadelných predstavení, výstav, prednášok a filmových predstavení a o výhradnom oprávnení ochranných organizácií autorských,
7.
§ 12 až 16 vyhlášky Ministerstva školstva a kultúry č. 149/1961 Zb. o nákupe, zadávaní a predaji diel výtvarných umení a o niektorých iných opatreniach v odbore výtvarných umení,
8.
§ 15 a § 19 až 34 vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1978 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustnovenia divadelného zákona v znení vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 149/1989 Zb. o zmene a doplnení vyhlášky Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 60/1978 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia divadelného zákona.
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
Zákon SNR č. 130/1990 Zb. o niektorých opatreniach súvisiacich s vydaním zákona o súkromnom podnikaní občanov.
2)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
3)
Napr. zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody, zákon č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 247/1990 Zb.), zákon č. 36/1965 Zb. o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti v znení zákona č. 180/1968 Zb., zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 111/1975 Zb. o evidencii a registrácii pracovných úrazov a o hlásení prevádzkových nehôd (havárií) a porúch technických zariadení v znení vyhlášky č. 483/1990 Zb., vyhláška Ministerstva zdravotníctva SSR č. 14/1977 Zb. o ochrane zdravia pred nepriaznivými účinkami hluku a vibrácií, zákon SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona SNR č. 525/1990 Zb., zákon SNR č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami, vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí SSR č. 190/1989 Zb., ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami. |
Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 100/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 100/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb., vyhlášky č. 39/1988 Sb. a vyhlášky č. 315/1990 Sb.
Vyhlášeno 25. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 21/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb., vyhlášky č. 39/1988 Sb. a vyhlášky č. 315/ 1990 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1991
100
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva spojů
ze dne 5. března 1991,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb., vyhlášky č. 39/1988 Sb. a vyhlášky č. 315/1990 Sb.
Federální ministerstvo spojů v dohodě s Československým rozhlasem a Československou televizí stanoví podle § 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb., vyhlášky č. 39/1988 Sb. a vyhlášky č. 315/ 1990 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 druhé větě se částka 10 Kčs nahrazuje částkou 20 Kčs a částka 25 Kčs nahrazuje částkou 50 Kčs.
2.
Poznámka č. 3) se vypouští.
3.
V § 5 odst. 3 druhá věta zní: „Nelze-li dobu neoprávněného užívání přijímače zjistit, je účastník povinen zaplatit paušální náhradu ve výši 720 Kčs za rozhlasový a 1 800 Kčs za televizní přijímač.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.
Ministr:
Prof. ing. Petrík CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 101/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 101/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení vyhlášky č. 289/1990 Zb.
Vyhlášeno 25. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 21/1991
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení vyhláš
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
Aktuální znění od 1. 4. 1991
101
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 25. februára 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení vyhlášky č. 289/1990 Zb.
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 1 ods. 7 zákona č. 526/1990 Zb. a podľa § 2 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 27/1989 Zb.) ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení vyhlášky č. 289/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 vrátane nadpisov znie:
„ PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIE
§ 1
Predmet úpravy
(1)
Táto vyhláška sa vzťahuje na zisťovanie a dojednávanie cien stavieb, pozemkov a trvalých porastov pri ich prevodoch a prechodoch podľa Občianskeho zákonníka, Hospodárskeho zákonníka a pri prevodoch na česko-slovenský subjekt so zahraničnou majetkovou účasťou alebo iný než česko-slovenský subjekt.
(2)
Ďalej táto vyhláška ustanovuje spôsob zistenia alebo dojednania:
a)
úhrady za zriadenie práva osobného užívania pozemkov,
b)
náhrady za dočasné užívanie pozemkov,
c)
ceny stavieb, ktoré príslušný stavebný úrad nariadil alebo povolil odstrániť5) z dôvodov na strane vlastníka,
d)
ceny stavieb, ktoré majú byť v súlade s územnoplánovacou dokumentáciou odstránené z dôvodu investičnej výstavby, a ceny pozemkov a trvalých porastov prevádzaných z tohto dôvodu na stavebníka.
(3)
Táto vyhláška sa ďalej vzťahuje na prevody vlastnícta k stavbám, pozemkom a trvalým porastom a na náhrady za dočasné užívanie pozemkov medzi občanmi, ak sa nedohodnú inak.
(4)
Táto vyhláška tiež ustanovuje spôsob zistenia vyvolávacej ceny stavieb, pozemkov a trvalých porastov vo vlastníctve štátu5a) pre verejné dražby.
(5)
Vyhláška sa nevzťahuje na:
a)
ceny bytov v osobnom vlastníctve,3)
b)
náhrady pri vyvlastnení,4)
c)
určenie hodnoty základných prostriedkov pre účely ich evidencie,
d)
náhrady škôd vzniknutých na stavbách, pozemkov a trvalých porastoch.“.
2.
Poznámky pod čiarou č. 1 a 2 sa vypúšťajú.
3.
Nadpis nad § 2 znie:
„ DRUHÁ ČASŤ
CENY STAVIEB, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI ICH PREVODOCH A PRECHODOCH MEDZI ČESKO-SLOVENSKÝMI SUBJEKTAMI, ÚHRADY ZA ZRIADENIE PRÁVA OSOBNÉHO UŽÍVANIA POZEMKOV A NÁHRADY ZA DOČASNÉ UŽÍVANIE POZEMKOV (NÁJOM) PODĽA OBČIANSKEHO ZÁKONNÍKA“.
4.
Nadpis siedmeho oddielu znie: „NEDOKONČENÉ A INÉ STAVBY“.
5.
Pod § 13 sa vkladá nadpis: „Nedokončené stavby“.
6.
Za § 13 sa vkladajú nové § 13a a § 13b, ktoré znejú:
㤠13a
Stavby určené na demoláciu
Ceny stavieb, ktoré príslušný stavebný úrad nariadil alebo povolil odstrániť5) z dôvodu na strane vlastníka, sa rovnajú cene materiálu, ktorý je možné získať ich demoláciou.
§ 13b
Iné stavby
Ceny stavieb, ktoré v tejto vyhláške nie sú osobitne uvedené, sa rovnajú nákladom na obstaranie rovnakej alebo porovnateľnej stavby v mieste a dobe jej prevodu alebo prechodu, po odpočítaní primeraného opotrebenia.“.
7.
Nadpis dvanásteho oddielu znie: „SPOLOČNÉ USTANOVENIA“.
8.
Za § 23 sa vkladá nová tretia časť, štvrtá časť a piata časť, ktoré znejú:
„ TRETIA ČASŤ
CENY PRI PREVODOCH STAVIEB, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV A NÁHRADY ZA DOČASNÉ UŽÍVANIE POZEMKOV DOHODNUTÉ MEDZI ČESKO-SLOVENSKÝMI SUBJEKTAMI PODĽA HOSPODÁRSKEHO ZÁKONNÍKA
§ 23a
(1)
Pri odplatných prevodoch vlastníctva alebo práva hospodárenia ku stavbám, pozemkom a trvalým porastom medzi česko-slovenskými subjektami bez zahraničnej účasti sa cena určuje dohodou, pokiaľ nie je v § 23b ustanovené inak.
(2)
Náhrada za dočasné užívanie pozemkov prenechaných do užívania podľa Hospodárskeho zákonníka sa určuje dohodou, pokiaľ nie je v § 23b ustanovené inak.
§ 23b
(1)
Ceny stavieb, ktoré majú byť podľa územnoplánovacej dokumentácie odstránené z dôvodov investičnej výstavby, a ceny pozemkov a trvalých porastov prevádzaných z tohto dôvodu na stavebníkov, pokiaľ sa strany nedohodnú inak, sa rovnajú nákladom na obstaranie rovnakých alebo porovnateľných stavieb a pozemkov v mieste stavby a v dobe jej prevodu, pričom cena stavieb sa sníži o primerané opotrebenie.
(2)
Náhrady za dočasné užívanie pozemkov z dôvodov investičnej výstavby podľa územnoplánovacej dokumentácie musia zodpovedať náhradám obvyklým v mieste, kde sa nehnuteľnosť nachádza.
ŠTVRTÁ ČASŤ
CENY STAVIEB, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI PREVODOCH NA ČESKO-SLOVENSKÝ SUBJEKT SO ZAHRANIČNOU MAJETKOVOU ÚČASŤOU ALEBO INÝ NEŽ ČESKO-SLOVENSKÝ SUBJEKT
§ 23c
(1)
Pri prevodoch vlastníctva stavieb, pozemkov a trvalých porastov na česko-slovenský subjekt so zahraničnou majetkovou účasťou alebo iný než česko-slovenský subjekt sa cena zistí v cenovej úrovni zahraničného trhu prepočítanej na česko-slovenskú menu obchodným kurzom platným ku dňu uzavretia zmluvy. Pri zmluvných prevodoch je možné dohodnúť aj inú cenu ako zistenú.
(2)
Cena pri prevodoch vlastníctva na česko-slovenský subjekt so zahraničnou majetkovou účasťou alebo iný než česko-slovenský subjekt je platná až po schválení Ministerstvom financií Slovenskej republiky.
(3)
Náhrada za dočasné užívanie pozemkov, ktorých užívateľom je česko-slovenský subjekt so zahraničnou majetkovou účasťou alebo iný než česko-slovenský subjekt,sa určuje dohodou.
PIATA ČASŤ
VYVOLÁVACIE CENY STAVIEB, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV VO VLASTNÍCTVE ŠTÁTU PRE VEREJNÉ DRAŽBY
§ 23d
Stavby
(1)
Cena stavby vo vlastníctve štátu určenej pre verejnú dražbu sa zistí vynásobením nadobúdacej ceny indexom uvedeným v tabuľke č. 1. Minimálna vyvolávacia cena sa rovná takto zistenej cene stavby, upravenej koeficientom uvedeným v tabuľke č. 2.
Tabuľka č. 1
---
Nadobúdacia cena v cenovej úrovni| index
do 20. 6. 1939| 1,89
20\\. 6. 1939-31. 12. 1942| 1,07
1\\. 1. 1943-31. 12. 1945| 0,94
1\\. 1. 1946-31. 12. 1951| 0,44
1\\. 1. 1952-31. 5. 1953| 0,35
1\\. 6. 1953-30. 6. 1959| 1,80
1\\. 7. 1959-31. 3. 1964| 2,12
1\\. 4. 1964-31. 12. 1966| 2,26
1\\. 1. 1967-31. 12. 1969| 1,51
1\\. 1. 1970-31. 12. 1976| 1,38
1\\. 1. 1977-31. 12. 1981| 1,36
1\\. 1. 1982-31. 12. 1984| 1,24
1\\. 1. 1985-31. 12. 1988| 1,11
1\\. 1. 1989-31. 12. 1989| 1,07
1\\. 1. 1990 a ďalej| 1,00
Tabuľka č. 2
---
stavba z roku| koeficient
do r. 1930| 0,25
1931 až 1940| 0,40
1941 až 1950| 0,50
1951 až 1960| 0,60
1961 až 1970| 0,70
1971 až 1980| 0,85
1981 a ďalej| 0,95
(2)
Nadobúdacou cenou pre potreby tejto vyhlášky je cena, za ktorú stavba bola alebo mohla byť nadobudnutá v čase svojho vzniku. Táto cena sa zistí z účtovnej evidencie organizácie, ktorá má k stavbe právo hospodárenia.
(3)
Ak bola po roku 1970 vykonaná generálna oprava objektu alebo jeho rekonštrukcia, modernizácia, prístavba alebo nadstavba, zvyšuje sa minimálna vyvolávacia cena zistená podľa predchádzajúceho odseku o 10 %. Na stavebné úpravy vykonané pred rokom 1970 sa neprihliada.
(4)
Ak nie je možné zistiť nadobúdaciu cenu podľa odseku 2, zistí sa minimálna vyvolávacia cena stavby vo vlastníctve štátu určenej pre verejnú dražbu podľa § 2 až 13 tejto vyhlášky.
§ 23e
Pozemky a trvalé porasty
(1)
Cena pozemkov sa nereguluje. Pri určení vyvolávacej ceny pozemku sa prihliada najmä na veľkosť a význam obce, druh stavebného pozemku, obchodnú a priemyselnú polohu, prístupnosť a infraštruktúru, prípadne na ďalšie osobitné podmienky, ktoré môžu mať vplyv na výšku ceny.
(2)
Vyvolávacia cena trvalých porastov sa nereguluje. Pri jej určení sa prihliada najmä na kvalitu, druh a prostredie, v ktorom sa trvalé porasty nachádzajú.
§ 23f
Zvýšenie ceny podľa § 20 tejto vyhlášky nemožno uplatniť pri cene dosiahnutej vo verejnej dražbe.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
Minister:
Ing. Kováč CSc. v. r.
5a)
§ 8 a 16 zákona č. 427/1990 Zb. o prevode vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 102/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 102/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o ukončovaní štúdia na stredných školách a ukončovaní prípravy v odborných učilištiach a učilištiach
Vyhlášeno 25. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 21/1991
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Spôsob ukončovania štúdia
* § 3 - Záverečná skúška
* Maturitná skúška
* § 4 - (1) Účelom maturitnej skúšky je overiť, ako si žiaci osvojili vedomosti a zručnosti v rozsahu učiva určeného učebnými plánmi a učebnými osnovami a ako sú pripravení používať ich na ďalšie štúdium a pri odborných činnostiach, na výkon ktorých sa pripravujú.
* § 5 - (1) Maturitná skúška na gymnáziu pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z matematiky alebo z cudzieho jazyka, ktorý žiak študoval na gymnáziu, a z ústnej skúšky z ďalších dvoch voliteľných predmetov podľa v
* § 6 - (1) Maturitná skúška na strednom odbornom učilišti a strednej odbornej škole pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, zo skúšky z odborných predmetov a ústnej skúšky z voliteľného predmetu.
* § 7 - (1) Maturitná skúška na strednej zdravotníckej škole pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky voliteľného predmetu (vrátane cudzieho jazyka) a z ústnej skúšky z odborných predmetov, ktorá má teoreticko-predme
* § 8 - Maturitná skúška na strednej škole v skupine študijných odborov 82 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba a v skupine študijných odborov 85-umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba pozostáva
* § 9 - (1) Maturitná skúška sa koná v riadnom skúšobnom období v apríli až júni alebo v mimoriadnom skúšobnom období v septembri alebo februári nasledujúceho školského roku. Riaditeľ príslušnej školskej správy, pre strednú zdravotnícku školu Ministerstvo zdravotn
* § 10 - Na strednej škole s iným ako slovenským vyučovacím jazykom sa maturitná skúška koná
* § 11 - Na pomaturitnom kvalifikačnom štúdiu sa koná maturitná skúška z odborných predmetov zaradených do učebných plánov študijných odborov tohto štúdia a v študijnom odbore 63-14-6 cestovný ruch aj z cudzieho jazyka. Maturitná skúška sa delí na praktickú a teore
* § 12 - Záverečná pomaturitná a absolventská skúška
* § 13 - Zhodnotenie prípravy na výkon jednoduchých činností
* Organizácia ukončovania štúdia
* § 14 - (1) Na písomnej skúške z vyučovacieho jazyka a literatúry si žiak volí jednu tému z určeného súboru tém. Na písomnej skúške z matematiky na gymnáziu v triedach so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) rieši žiak dva určené príklad
* § 15 - (1) Písomná skúška zo všeobecnovzdelávacieho predmetu trvá 240 minút.
* § 16 - (1) Záverečná skúška, maturitná skúška, záverečná pomaturitná skúška a absolventská skúška sú verejné s výnimkou písomnej skúšky a skúšky v odbore, v ktorom je to z hygienických dôvodov alebo z dôvodov ochrany zdravia a bezpečnosti pri práci vylúčené.
* Skúšobná komisia
* § 17 - (1) Záverečná skúška, maturitná skúška, záverečná pomaturitná skúška a absolventská skúška sa koná pred skúšobnou komisiou.
* § 18 - (1) Predsedov skúšobných komisií vymenúva do 15. apríla príslušná školská správa, pre stredné zdravotnícke školy Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. Funkcia predsedu skúšobnej komisie je čestnou funkciou. Predsedom skúšobnej komisie môže byť p
* § 19 - (1) Predseda skúšobnej komisie riadi prácu komisie, kontroluje pripravenosť skúšok a hodnotí úroveň a klasifikáciu skúšok.
* Klasifikácia a hodnotenie
* § 20 - (1) Prospech žiaka na skúške sa klasifikuje týmito stupňami: 1 - výborný, 2 - chválitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatočný, 5 - nedostatočný.
* § 21 - (1) Do celkového hodnotenia sa nezapočítava pri maturitnej skúške alebo záverečnej pomaturitnej skúške prospech z predmetu, z ktorého sa žiak prihlási na skúšku dobrovoľne.
* § 22 - Opravná skúška
* Spoločné ustanovenia
* § 23 - (1) Žiak môže záverečnú skúšku, maturitnú skúšku, záverečnú pomaturitnú skúšku alebo absolutórium vykonať najneskôr do troch rokov odo dňa, keď úspešne skončil posledný ročník štúdia.
* § 24 - (1) Témy na jednotlivé predmety a časti záverečnej skúšky, maturitnej skúšky, záverečnej pomaturitnej skúšky a absolutória, s uvedením učebných pomôcok, ktoré môže žiak používať, schvaľuje na návrh predmetovej komisie riaditeľ školy.
* § 25 - (1) Vysvedčenie sa vydá žiakovi, ktorý skúšku úspešne vykonal, najneskôr do 5 dní od konania záverečnej porady skúšobnej komisie.
* § 26 - Zrušovacie ustanovenie
* § 27 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 4. 1991
102
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 26. februára 1991
o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v odborných učilištiach a učilištiach
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 25 ods. 7 po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky a podľa § 26 ods. 4 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb., zákona č. 522/1990 Zb. a § 6 ods. 4 písm. d) zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje spôsob a podmienky ukončovania štúdia na stredných školách, odbornej prípravy v odborných učilištiach a v učilištiach, ukončovania pomaturitného štúdia, nadstavbového štúdia a ukončovania prípravy na výkon jednoduchých činností v odborných učilištiach.
§ 2
Spôsob ukončovania štúdia
(1)
Štúdium v študijnom odbore strednej odbornej školy, ktorého dĺžka štúdia je kratšia ako 4 roky, a v učebnom odbore stredného odborného učilišťa, učilišťa a odborného učilišťa sa ukončuje záverečnou skúškou.
(2)
Štúdium v študijnom odbore stredného odborného učilišťa, na gymnáziu a na strednej odbornej škole sa ukončuje maturitnou skúškou.
(3)
Pomaturitné štúdium špecializačné a inovačné sa ukončuje záverečnou pomaturitnou skúškou, pomaturitné kvalifikačné štúdium a nadstavbové štúdium sa ukončuje maturitnou skúškou z odborných predmetov.
(4)
Pomaturitné štúdium na konzervatóriu a v škole úžitkového výtvarníctva, v ktorej sa žiaci zdokonaľujú na kvalifikovaný výkon umeleckého povolania, a na strednej zdravotníckej škole, v ktorej sa žiak špecializuje na odborné činnosti, sa ukončuje absolventskou skúškou a udelením absolutória.
(5)
Príprava žiaka odborného učilišťa na výkon jednoduchých činností sa ukončuje jej celkovým zhodnotením.
§ 3
Záverečná skúška
(1)
Účelom záverečnej skúšky je zistiť, ako si žiaci osvojili vedomosti a zručnosti v rozsahu učiva určeného učebnými plánmi a učebnými osnovami a ako sú pripravení používať ich pri činnostiach, na výkon ktorých sa pripravujú.
(2)
Podmienkou pre konanie záverečnej skúšky je úspešné ukončenie posledného ročníka príslušného štúdia.
(3)
Záverečná skúška v stredných odborných školách, stredných odborných učilištiach, učilištiach a odborných učilištiach sa delí na praktickú a teoretickú časť. Praktická časť záverečnej skúšky sa vykoná pred teoretickou časťou skúšky.
(4)
V praktickej časti skúšky sa overujú zručnosti a schopnosti žiaka vo vyžrebovanej alebo určenej téme. Podľa charakteru študijného alebo učebného odboru môže byť jej súčasťou písomné alebo grafické riešenie úlohy.
(5)
V teoretickej časti skúšky sa ústne overujú vedomosti žiakov vo vyžrebovanej alebo určenej téme, aj vo vzťahu k praktickej časti skúšky.
(6)
Záverečná skúška v študijnom odbore strednej odbornej školy sa koná
a)
v riadnom skúšobnom období od druhého úplného týždňa júna do konca júna,
b)
v mimoriadnom skúšobnom období v septembri alebo februári nasledujúceho školského roku.
(7)
Záverečná skúška v učebnom odbore stredného odborného učilišťa, v ktorom trvá príprava dva roky a tri roky, sa koná
a)
v riadnom skúšobnom období od 16. júna do 15. júla,
b)
v mimoriadnom skúšobnom období v septembri.
(8)
Záverečná skúška v učebnom odbore stredného odborného učilišťa, v ktorom trvá príprava tri roky a štyri mesiace, sa koná
a)
v riadnom skúšobnom období od 1. do 31. decembra,
b)
v mimoriadnom skúšobnom období v marci nasledujúceho kalendárneho roku.
(9)
Riaditeľ školskej správy môže v osobitných prípadoch na návrh riaditeľa školy určiť skorší termín praktickej časti záverečnej skúšky.
Maturitná skúška
§ 4
(1)
Účelom maturitnej skúšky je overiť, ako si žiaci osvojili vedomosti a zručnosti v rozsahu učiva určeného učebnými plánmi a učebnými osnovami a ako sú pripravení používať ich na ďalšie štúdium a pri odborných činnostiach, na výkon ktorých sa pripravujú.
(2)
Podmienkou na vykonanie maturitnej skúšky je úspešné ukončenie posledného ročníka štúdia.
§ 5
(1)
Maturitná skúška na gymnáziu pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z matematiky alebo z cudzieho jazyka, ktorý žiak študoval na gymnáziu, a z ústnej skúšky z ďalších dvoch voliteľných predmetov podľa vlastného výberu.
(2)
Žiak triedy so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) koná okrem písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a ústnej skúšky z dvoch voliteľných predmetov aj písomnú a ústnu skúšku z matematiky, žiak triedy so zameraním študijného odboru 02 matematika a fyzika ústnu skúšku z matematiky alebo fyziky, žiak triedy so zameraním študijného odboru 38 programovanie (špeciálne zameranie) ústnu skúšku z matematiky alebo skupiny predmetov programovanie, algoritmy, počítačové systémy.
(3)
Voliteľným predmetom žiaka na maturitnej skúške na gymnáziu môže byť každý predmet, okrem telesnej výchovy, v ktorom mal súčet týždenných hodinových dotácií počas štúdia na gymnáziu najmenej šesť. Do súčtu týždenných hodinových dotácií sa môže zarátať aj hodinová dotácia zo seminára a cvičení rovnakého zamerania. Riaditeľ školy môže vo výnimočnom prípade rozhodnúť aj inak.
(4)
Maturitná skúška z odborných predmetov v gymnáziu sa nedelí na teoretickú časť a praktickú časť. Využívajú sa na nej aj práce žiakov vypracované počas štúdia.
§ 6
(1)
Maturitná skúška na strednom odbornom učilišti a strednej odbornej škole pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, zo skúšky z odborných predmetov a ústnej skúšky z voliteľného predmetu.
(2)
Voliteľným predmetom žiaka na maturitnej skúške v strednom odbornom učilišti a strednej odbornej škole môže byť každý predmet, v ktorom mal súčet týždenných hodinových dotácií počas štúdia na strednej odbornej škole najmenej päť a na strednom odbornom učilišti najmenej štyri, okrem povinných odborných predmetov, ktoré sú súčasťou skúšky z odborných predmetov, a telesnej výchovy. Do súčtu týždenných hodinových dotácií sa môže zarátať aj hodinová dotácia zo seminára a cvičení rovnakého zamerania. Riaditeľ školy môže vo výnimočnom prípade rozhodnúť aj inak.
(3)
Maturitná skúška z odborných predmetov na strednom odbornom učilišti a strednej odbornej škole sa delí na praktickú časť a teoretickú časť, pričom
a)
v praktickej časti skúšky sa overujú zručnosti žiaka vo vyžrebovanej alebo určenej téme. Podľa charakteru študijného odboru môže byť jej súčasťou písomné alebo grafické riešenie úlohy. V stredných odborných školách môže byť praktickou časťou skúšky z odborných predmetov obhajoba komplexnej odbornej práce, ktorú žiak alebo skupina žiakov vypracovala v priebehu štúdia. Praktická časť skúšky sa nekoná v študijných odboroch stredných odborných učilíšť určených pre absolventov učebných odborov,
b)
v teoretickej časti skúšky sa ústne overujú vedomosti žiaka vo vyžrebovanej téme, prípadne aj vo vzťahu k praktickej časti skúšky; vyžívajú sa na nej písomné grafické a laboratórne práce žiakov vypracované počas štúdia.
(4)
Maturitná skúška v študijných odboroch 63-07-6 zahraničný obchod a 63-33-6 organizácia administratívy pozostáva z ústnej a písomnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, ústnej skúšky z cudzieho jazyka a zo skúšky z odborných predmetov.
(5)
Maturitná skúška v študijnom odbore 63-16-6 prevádzka hotelov a spoločného stravovania pozostáva z ústnej a písomnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, zo skúšky z odborných predmetov a z ústnej skúšky z cudzieho jazyka, od školského roku 1991/92 z dvoch cudzích jazykov.
§ 7
(1)
Maturitná skúška na strednej zdravotníckej škole pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky voliteľného predmetu (vrátane cudzieho jazyka) a z ústnej skúšky z odborných predmetov, ktorá má teoreticko-predmetovú časť a praktickú časť.
(2)
Maturitná skúška na strednej pedagogickej škole v skupine študijných odborov 76-učiteľstvo pozostáva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, ústnej skúšky z jedného povinného všeobecnovzdelávacieho predmetu, okrem telesnej výchovy, v ktorom mal súčet týždenných hodinových dotácií počas štúdia na strednej škole najmenej päť, skúšky z odborných predmetov pedagogika-psychológia a skúšky z jedného z odborných predmetov telesná výchova mládeže, výtvarná výchova mládeže, hudobná výchova mládeže.
§ 8
Maturitná skúška na strednej škole v skupine študijných odborov 82 - umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba a v skupine študijných odborov 85-umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba pozostáva
a)
na škole úžitkového výtvarníctva z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z cudzieho jazyka, z praktickej skúšky z hlavného odboru štúdia vrátane obhajoby zadanej témy, z teoretickej skúšky z jednotlivých odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru,
b)
na konzervatóriu z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z praktickej skúšky z hlavného umeleckého predmetu, z teoretickej skúšky z jednotlivých odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru,
c)
na tanečnom konzervatóriu z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z cudzieho jazyka, z praktickej skúšky z hlavného umeleckého predmetu, z teoretickej skúšky z jednotlivých odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru a absolutória,
d)
na strednom odbornom učilišti umeleckoremeselnom z písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry, z ústnej skúšky z voliteľného predmetu, z praktickej skúšky vrátane obhajoby zadanej témy, z teoretickej skúšky z jednotlivých odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru.
§ 9
(1)
Maturitná skúška sa koná v riadnom skúšobnom období v apríli až júni alebo v mimoriadnom skúšobnom období v septembri alebo februári nasledujúceho školského roku. Riaditeľ príslušnej školskej správy, pre strednú zdravotnícku školu Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky môže na návrh riaditeľa strednej školy v osobitných prípadoch určiť skorší termín praktickej časti maturitnej skúšky.
(2)
Písomná maturitná skúška sa koná v treťom úplnom týždni apríla. Termín ústnej skúšky, praktickej a teoretickej časti odbornej skúšky určí na návrh riaditeľa strednej školy riaditeľ príslušnej školskej správy, pre strednú zdravotnícku školu Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky.
(3)
Žiak môže so súhlasom riaditeľa školy dobrovoľne konať ústnu maturitnú skúšku aj z ďalšieho predmetu v riadnom skúšobnom období.
(4)
Žiak môže po úspešnom vykonaní maturitnej skúšky so súhlasom riaditeľa školy dobrovoľne konať maturitnú skúšku aj z ďalšieho voliteľného predmetu v mimoriadnom skúšobnom období.
(5)
Pri voľbe voliteľného predmetu v štúdiu popri zamestnaní sa vychádza z hodinovej dotácie jednotlivých predmetov uvedených v učebnom pláne denného štúdia.
§ 10
Na strednej škole s iným ako slovenským vyučovacím jazykom sa maturitná skúška koná
a)
na gymnáziu z vyučovacieho jazyka a literatúry (písomná a ústna skúška), slovenského jazyka a literatúry (písomná a ústna skúška), ústnej skúšky z dvoch alebo troch voliteľných predmetov,
b)
na strednom odbornom učilišti a strednej odbornej škole z vyučovacieho jazyka a literatúry (písomná a ústna skúška), slovenského jazyka a literatúry (písomná a ústna skúška) a odborných predmetov.
§ 11
Na pomaturitnom kvalifikačnom štúdiu sa koná maturitná skúška z odborných predmetov zaradených do učebných plánov študijných odborov tohto štúdia a v študijnom odbore 63-14-6 cestovný ruch aj z cudzieho jazyka. Maturitná skúška sa delí na praktickú a teoretickú časť.
§ 12
Záverečná pomaturitná a absolventská skúška
(1)
Podmienkou na vykonanie záverečnej pomaturitnej skúšky a absolventskej skúšky je úspešné ukončenie posledného ročníka pomaturitného štúdia.
(2)
Záverečná pomaturitná skúška sa koná z odborných vyučovacích predmetov zaradených do učebných plánov študijných odborov. Delí sa na praktickú časť a teoretickú časť. Podľa charakteru študijného odboru môže byť súčasťou praktickej časti písomné alebo grafické riešenie úloh. Teoretická časť skúšky je ústna.
(3)
Absolventská skúška je komplexná odborná skúška, na ktorej sa overuje úroveň zdokonalenia žiaka na výkon konkrétnej umeleckej činnosti a úroveň jeho prípravy na výkon povolania. Obsahuje
a)
na konzervatóriu absolventský výkon z hlavného odboru štúdia, absolventskú písomnú prácu a jej obhajobu a súbornú skúšku z pedagogickej prípravy,
b)
na tanečnom konzervatóriu absolventský výkon z hlavného odboru štúdia a súbornú skúšku z pedagogickej prípravy,
c)
na škole úžitkového výtvarníctva praktickú skúšku z hlavného odboru štúdia vrátane obhajoby, teoretickej skúšky z odborných predmetov podľa charakteru študijného odboru a súbornej skúšky z pedagogickej prípravy,
d)
na strednej zdravotníckej škole teoreticko-praktickú skúšku zo špecializovaného odboru, písomnú prácu a jej obhajobu.
(4)
Záverečná pomaturitná skúška a absolventská skúška sa koná v riadnom skúšobnom období v druhej polovici júna, v mimoriadnom skúšobnom obddobí v septembri alebo vo februári nasledujúceho školského roku. Termín určuje riaditeľ strednej školy.
(5)
Termín absolventského koncertu, vystúpenia, obhajoby a skúšky určí riaditeľ strednej školy.
(6)
Na základe úspešného zvládnutia absolventskej skúšky udeľuje stredná škola absolventovi absolutórium.
§ 13
Zhodnotenie prípravy na výkon jednoduchých činností
(1)
Príprava žiaka odborného učilišťa na výkon jednoduchých činností sa ukončuje celkovým zhodnotením mauálných zručností v rozsahu učiva určeného učebnými osnovami vyučovacích predmetov zaradených do učebného plánu.
(2)
Celkové zhodnotenie prípravy vykonajú bez osobitných skúšok na záver posledného ročníka riaditeľ školy, triedny učiteľ, dielenský učiteľ alebo majster odbornej výchovy a výchovný poradca.
Organizácia ukončovania štúdia
§ 14
(1)
Na písomnej skúške z vyučovacieho jazyka a literatúry si žiak volí jednu tému z určeného súboru tém. Na písomnej skúške z matematiky na gymnáziu v triedach so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) rieši žiak dva určené príklady a dva príklady, ktoré si z určeného súboru príkladov sám zvolí.
(2)
Na ústnej skúške a teoretickej časti skúšky si žiak žrebuje jednu zo schválených tém.
(3)
Na praktickej časti skúšky v odborných predmetoch podľa charakteru študijného odboru si žiak vyžrebuje jednu zo schválených tém, ak mu téma nie je určená. Tému praktickej skúšky z hlavného odboru štúdia v skupine študijných odborov 82-umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba a 85-umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba určí žiakovi riaditeľ školy.
§ 15
(1)
Písomná skúška zo všeobecnovzdelávacieho predmetu trvá 240 minút.
(2)
Ústna skúška z jedného vyučovacieho predmetu trvá 10 až 20 minút; ak je obsahom ústnej skúšky učivo z viacerých predmetov, trvá 15 až 30 minút. Príprava žiakov na ústnu skúšku podľa charakteru predmetu trvá 15 až 30 minút.
(3)
Praktická časť záverečnej skúšky, maturitnej skúšky a záverečnej pomaturitnej skúšky z odborných predmetov, praktická skúška z hlavného odboru štúdia v konzervatóriu a výkon z hlavného odboru trvajú podľa povahy učebného a študijného odboru najviac 24 hodín, v študijnom odbore zubný laborant najviac 33 hodín; v jednom dni najviac 8 hodín a v študijnom odbore rádiologický laborant najviac 6 hodín. V odboroch, v ktorých to charakter skúšky vyžaduje, praktická časť skúšky môže trvať až štyri týždne.
(4)
Teoretická časť záverečnej skúšky trvá najviac 15 minút. Príprava žiaka na ňu trvá podľa charakteru študijného alebo učebného odboru 15 až 30 minút.
(5)
Pri konaní praktickej časti záverečnej skúšky, maturitnej skúšky, pomaturitnej skúšky a absolventskej skúšky sa za jednu hodinu považuje čas 60 minút.
§ 16
(1)
Záverečná skúška, maturitná skúška, záverečná pomaturitná skúška a absolventská skúška sú verejné s výnimkou písomnej skúšky a skúšky v odbore, v ktorom je to z hygienických dôvodov alebo z dôvodov ochrany zdravia a bezpečnosti pri práci vylúčené.
(2)
Praktická časť maturitnej skúšky, záverečnej pomaturitnej skúšky alebo absolventskej skúšky môže byť individuálna alebo skupinová. Žiak môže na nej používať pomôcky uvedené v zadaní témy práce.
(3)
Ústna a teoretická časť skúšky sa organizuje po skupinách tak, aby ju žiak ukončil v jednom dni. V jednom dni môže skúšobná komisia vyskúšať najviac
a)
na maturitnej skúške 9 žiakov,
b)
na záverečnej pomaturitnej skúške a absolventskej skúške 12 žiakov,
c)
na záverečnej skúške 30 žiakov.
(4)
Žiak posledného ročníka strednej školy do konca februára písomne oznámi triednemu učiteľovi voliteľné predmety, ktoré si na maturitnú skúšku zvolil. Ak žiak v tomto termíne neoznámi predmet, ktorý si zvolil, určí mu ho triedny učiteľ.
(5)
Žiak posledného ročníka strednej školy, ktorý dobrovoľne koná maturitnú skúšku z ďalšieho vyučovacieho predmetu, písomne oznámi triednemu učiteľovi do konca februára predmet, ktorý si na skúšku zvolil.
(6)
Pred začiatkom ústnej maturitnej skúšky, na konzervatóriu aj praktickej skúšky, sa žiaci päť vyučovacích dní nezúčastňujú na vyučovaní. Pred začiatkom záverečnej skúšky sa žiaci nezúčastňujú na vyučovaní 3 vyučovacie dni. Tieto dni sú určené na prípravu na vykonanie skúšky.
Skúšobná komisia
§ 17
(1)
Záverečná skúška, maturitná skúška, záverečná pomaturitná skúška a absolventská skúška sa koná pred skúšobnou komisiou.
(2)
Skúšobná komisia má stálych členov a ďalších členov. Stálymi členmi sú predseda, podpredseda a triedny učiteľ.
(3)
Ďalšími členmi skúšobnej komisie sú
a)
pre záverečnú skúšku v strednom odbornom učilišti majstri odbornej výchovy a učitelia odborných predmetov, v odbornom učilišti a učilišti majstri odbornej výchovy alebo dielenskí učitelia, v strednej odbornej škole učitelia odborných predmetov,
b)
pre maturitnú skúšku pre každý predmet alebo časť skúšky (vrátane dobrovoľne konanej maturitnej skúšky) skúšajúci učiteľ (učitelia) a prísediaci; v stredných odborných učilištiach aj majster odbornej výchovy,
c)
pre záverečnú pomaturitnú skúšku a absolventskú skúšku učitelia skúšajúci odborné predmety a prísediaci.
(4)
Riaditeľ školy môže na praktickú a ústnu maturitnú alebo záverečnú pomaturitní skúšku prizvať odborníkov z praxe. Odborníkov z praxe možno prizvať aj na záverečnú skúšku.
§ 18
(1)
Predsedov skúšobných komisií vymenúva do 15. apríla príslušná školská správa, pre stredné zdravotnícke školy Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. Funkcia predsedu skúšobnej komisie je čestnou funkciou. Predsedom skúšobnej komisie môže byť pedagogický pracovníkpedagogický pracovník s odbornou a pedagogickou spôsobilosťou, ktorý má najmenej päť rokov pedagogickej praxe. Predsedu skúšobnej komisie nemožno vymenovať z pedagogických pracovníkov školy, na ktorej sa skúška koná.
(2)
Na opravných skúškach v mimoriadnom skúšobnom období a na ústnych skúškach v náhradnom termíne je predsedom skúšobnej komisie riaditeľ školy alebo ním poverený zástupca.
(3)
Podpredsedu a ďalších členov skúšobnej komisie vymenúva do 30. apríla riaditeľ školy z pedagogických pracovníkov školy. Za podpredsedu skúšobnej komisie možno vymenovať len pedagogického pracovníkapedagogického pracovníka školy, ktorý má najmenej štyri roky pedagogickej praxe.
(4)
Prísediaceho učiteľa pre každý predmet určí riaditeľ školy z učiteľov, ktorí majú na skúšaný alebo príbuzný predmet aprobáciu.
§ 19
(1)
Predseda skúšobnej komisie riadi prácu komisie, kontroluje pripravenosť skúšok a hodnotí úroveň a klasifikáciu skúšok.
(2)
Ak predseda skúšobnej komisie nemôže z vážnych dôvodov funkciu vykonávať, funkciu predsedu vykonáva podpredseda. Podpredseda môže vykonávať funkciu predsedu skúšobnej komisie počas praktickej časti skúšky z odborných predmetov, najmä ak povaha učebného alebo študijného odboru vyžaduje časovo oddeliť túto časť skúšky od ústnych skúšok.
(3)
Pracovníci Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky, na stredných zdravotníckych školách Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky, príslušný školský inšpektor alebo nimi poverení pracovníci školstva majú právo dávať žiakovi doplnkové otázky; nepodieľajú sa však na jeho hodnotení.
(4)
Odborník z praxe môže so súhlasom predsedu komisie dávať žiakom otázky z odborných predmetov pri praktickej a teoretickej časti skúšky; nepodieľa sa však na jeho hodnotení.
(5)
Predseda skúšobnej komisie, po skončení skúšok všetkých žiakov triedy zvolá záverečnú poradu skúšobnej komisie, na ktorej zhodnotí priebeh a celkovú úroveň skúšok.
Klasifikácia a hodnotenie
§ 20
(1)
Prospech žiaka na skúške sa klasifikuje týmito stupňami: 1 - výborný, 2 - chválitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatočný, 5 - nedostatočný.
(2)
Klasifikáciu žiaka na záverečnej skúške, maturitnej skúške, záverečnej pomaturitnej skúške alebo absolutóriu schvaľuje na návrh skúšajúceho učiteľa alebo majstra odbornej výchovy skúšobná komisia hlasovaním. Pri rovnosti hlasov rozhoduje hlas predsedu komisie.
(3)
Písomnú maturitnú skúšku z vyučovacieho jazyka a literatúry, na gymnáziu v zameraní študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj z matematiky klasifikujú vyučujúci príslušných predmetov. Nedostatočný prospech z písomnej maturitnej skúšky prerokuje vyučujúci s podpredsedom maturitnej komisie a prísediacim. Výsledky klasifikácie oznámi vyučujúci žiakom týždeň pred začiatkom ústnej skúšky.
(4)
Klasifikácia z písomnej aj ústnej časti maturitnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry v školách s iným vyučovacím jazykom ako slovenským zo slovenského jazyka a literatúry a v zameraní študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj z písomnej i ústnej maturitnej skúšky z matematiky sa zohľadní vo výslednom stupni prospechu. Ak má žiak z niektorej písomnej skúšky stupeň prospechu nedostatočný, koná písomnú skúšku aj ústnu skúšku z príslušného predmetu v nasledujúcom skúšobnom období.
a)
prospel s vyznamenaním, ak nemá
1.
na záverečnej skúške z praktickej časti skúšky prospech horší ako výborný a na teoretickej časti skúšky prospech horší ako chválitebný a v stredných odborných učilištiach, učilištiach a odborných učilištiach stupeň prospechu z odborného výcviku v poslednom ročníku horší ako chválitebný,
2.
na maturitnej skúške, na záverečnej pomaturitnej skúške a na absolutóriu z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky z odborných predmetov výsledný stupeň prospechu horší ako chválitebný, v študijných odboroch skupiny 82-umenie, úžitkové umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba z praktickej časti skúšky z hlavného odboru štúdia alebo z absolventského výkonu z hlavnéha odboru
§ 21
(1)
Do celkového hodnotenia sa nezapočítava pri maturitnej skúške alebo záverečnej pomaturitnej skúške prospech z predmetu, z ktorého sa žiak prihlási na skúšku dobrovoľne.
(2)
Celkové hodnotenie záverečnej skúšky vychádza z klasifikácie jej praktickej a teoretickej časti.
(3)
Skúšobná komisia pri celkovom hodnotení žiaka zohľadňuje jeho prospech počas celého štúdia; žiaka klasifikuje takto:
štúdia stupeň prospechu horší ako výborný a v študijných odboroch skupiny 53 z praktickej skúšky stupeň prospechu horší ako výborný,
3.
na maturitnej skúške, záverečnej pomaturitnej skúške a na absolutóriu priemerný prospech z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej a teoretickej skúšky z odborných predmetov horší ako 1,50.
b)
prospel veľmi dobre, ak nemá
1.
na záverečnej skúške z praktickej časti skúšky prospech horší ako chválitebný a na teoretickej časti skúšky prospech horší ako dobrý a v stredných odborných učilištiach, učilištiach a odborných učilištiach stupeň prospechu z odborného výcviku v poslednom ročníku horší ako dobrý,
2.
na maturitnej skúške, záverečnej pomaturitnej skúške a absolutóriu z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky z odborných predmetov stupeň prospechu horší ako dobrý; v študijných odboroch skupiny 82-umenie, úžitkové umenie a ručná umeleckoremeselná výroba z praktickej časti skúšky z hlavného odboru štúdia alebo z absolventského výkonu z hlavného odboru štúdia stupeň horší ako chválitebný a v študijných odboroch skupiny 53 z praktickej skúšky stupeň prospechu horší ako chválitebný,
3.
na maturitnej skúške, záverečnej pomaturitnej skúške a absolutóriu priemerný prospech z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky z odborných predmetov horší ako 2,00.
c)
prospel, ak nemá
1.
na záverečnej skúške z praktickej a teoretickej časti skúšky prospech horší ako dostatočný,
2.
na maturitnej skúške, záverečnej pomaturitnem skúške a absolutóriu z jednotlivých predmetov skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky stupeň prospechu horší ako dostatočný.
d)
neprospel, ak má
1.
na záverečnej skúške z niektorej časti skúšky stupeň prospechu nedostatočný,
2.
na maturitnej skúške, záverečnej pomaturitnej skúške, absolutóriu z niektorého predmetu skúšky, praktickej alebo teoretickej časti skúšky stupeň prospechu nedostatočný.
(4)
Celkové hodnotenie skúšky vrátane hodnotenia z predmetov a častí skúšky žiakovi oznámi predseda skúšobnej komisie v deň, v ktorom žiak skúšku ukončil. Toto hodnotenie je konečné.
§ 22
Opravná skúška
(1)
Ak bol žiak na záverečnej skúške, maturitnej skúške, záverečnej pomaturitnej skúške alebo absolutóriu z niektorých, najviac však z dvoch predmetov, vrátane praktickej a teoretickej časti skúšky klasifikovaný stupňom 5 - nedostatočný, skúšobná komisia môže žiakovi povoliť konať opravnú skúšku z týchto predmetov alebo z časti skúšky v najbližšom mimoriadnom skúšobnom období.
(2)
Opravnú skúšku z vyučovacieho jazyka a literatúry, v gymnáziu s iným vyučovacím jazykom ako slovenským zo slovenského jazyka a literatúry a v gymnáziu so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) aj z matematiky, koná žiak písomne aj ústne, ak mal nedostatočný prospech z písomnej skúšky; inak len ústne.
(3)
Žiakovi, ktorý neprospel na prvej opravnej skúške z jednotlivých predmetov alebo časti skúšky z jedného predmetu alebo jednej časti skúšky, môže skúšobná komisia povoliť na jeho žiadosť druhú opravnú skúšku z tohto predmetu alebo časti skúšky, a to z vážnych, najmä zdravotných dôvodov.
(4)
Žiakovi, ktorý neprospel na prvej opravnej skúške z dvoch predmetov alebo častí skúšky, alebo na druhej opravnej skúške z jedného predmetu alebo jednej časti skúšky, môže skúšobná komisia povoliť opakovať celú záverečnú skúšku, maturitnú skúšku, záverečnú pomaturitnú skúšku alebo absolutórium. Táto skúška sa koná v nasledujúcom školskom roku v riadnom skúšobnom období.
(5)
Žiakovi, ktorý bol na maturitnej, záverečnej pomaturitnej skúške alebo absolutóriu klasifikovaný stupňom 5 - nedostatočný z viacerých predmetov vrátane praktickej a teoretickej časti skúšky, môže skúšobná komisia povoliť opakovať celú maturitnú skúšku, záverečnú skúšku, záverečnú pomaturitnú skúšku alebo absolutórium. Táto skúška sa vykoná v nasledujúcom školskom roku v riadnom skúšobnom období.
(6)
Celú záverečnú skúšku, maturitnú skúšku, záverečnú pomaturitnú skúšku alebo absolutórium môže žiak opakovať iba raz.
Spoločné ustanovenia
§ 23
(1)
Žiak môže záverečnú skúšku, maturitnú skúšku, záverečnú pomaturitnú skúšku alebo absolutórium vykonať najneskôr do troch rokov odo dňa, keď úspešne skončil posledný ročník štúdia.
(2)
Občan, ktorý získal úplné stredné vzdelanie podľa skorších predpisov, môže konať maturitnú skúšku podľa tejto vyhlášky bez písomnej a ústnej skúšky z vyučovacieho jazyka a literatúry.
(3)
Skúšky sa konajú v škole, ktorú žiak navštevoval, okrem praktickej časti, ktorá sa môže konať v školskom účelovom zariadení, na pracovisku stredného odborného učilišťa alebo v stredisku praktického vyučovania, ak ide o strednú odbornú školu, aj v prevádzkovom priestore organizácie.
(4)
Žiak, ktorý pre vážne, najmä zdravotné dôvody nepríde na skúšku, je povinný ospravedlniť sa predsedovi skúšobnej komisie najneskôr do troch dní od termínu skúšky. Ak ho predseda skúšobnej komisie ospravedlní, žiaka nemožno klasifikovať. Skúšobná komisia určí žiakovi náhradný termín skúšky.
(5)
Ak žiak svoju neúčasť na skúške neospravedlní alebo ak jeho ospravedlnenie nebolo uznané, posudzuje sa, akoby dňom nasledujúcim po termíne skúšky štúdium zanechal.
(6)
Ak sa žiak správa na maturitnej skúške, záverečnej skúške, záverečnej pomaturitnej skúške alebo absolutóriu nedovoleným spôsobom, predseda skúšobnej komisie alebo dozerajúci učiteľ jeho skúšku preruší.
(7)
Ak skúšobná komisia, pri písomnej skúške riaditeľ školy, nepovolí žiakovi v skúške pokračovať, žiak opakuje skúšku, prípadne jej časť v najbližšom skúšobnom období.
§ 24
(1)
Témy na jednotlivé predmety a časti záverečnej skúšky, maturitnej skúšky, záverečnej pomaturitnej skúšky a absolutória, s uvedením učebných pomôcok, ktoré môže žiak používať, schvaľuje na návrh predmetovej komisie riaditeľ školy.
(2)
Riaditeľ strednej školy na návrh predmetovej komisie schvaľuje
a)
na písomnú skúšku z vyučovacieho jazyka a literatúry, slovenského jazyka a literatúry štyri témy,
b)
na písomnú skúšku z matematiky v gymnáziu v triedach so zameraním študijného odboru 01 matematika (špeciálne zameranie) súbor šiestich príkladov.
(3)
Témy na záverečnú skúšku a praktickú časť maturitnej skúšky v stredných odborných učilištiach, učilištiach a odborných učilištiach vypracujú majstri odbornej výchovy v spolupráci s učiteľmi odborných predmetov.
(4)
Na praktickú časť záverečnej skúšky a maturitnej skúšky sa určí podľa špecifiky odboru 1 až 15 tém, ktoré zahŕňajú charakteristické činnosti, na výkon ktorých sa žiaci pripravujú.
(5)
Na ústnu skúšku z jednotlivých predmetov a teoretickú časť záverečnej skúšky a maturitnej skúšky sa určuje najmenej 25 tém.
(6)
Na záverečnú pomaturitnú skúšku sa určí 15 tém na teoretickú a najmenej 5 tém na praktickú časť skúšky z odborných predmetov.
§ 25
(1)
Vysvedčenie sa vydá žiakovi, ktorý skúšku úspešne vykonal, najneskôr do 5 dní od konania záverečnej porady skúšobnej komisie.
(2)
Na vysvedčení sa uvedie dátum konania skúšky.
(3)
Žiakovi, ktorý sa pripravoval na výkon jednoduchých činností, sa výsledok celkového hodnotenia uvedie na výročnom vysvedčení.
(4)
Žiakovi stredného odborného učilišťa, odborného učilišťa alebo učilišťa po úspešnom vykonaní maturitnej skúšky alebo záverečnej skúšky sa vydá okrem vysvedčenia o maturitnej skúške alebo vysvedčenia o záverečnej skúške výučný list.
(5)
Stredné odborné učilište, odborné učilište a učilište vydá žiakovi výučný list prvý raz po úspešnom ukončení štúdia v školskom roku 1991/92.
§ 26
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 38/1987 Zb. o ukončovaní štúdia na stredných školách a o ukončovaní prípravy v osobitných odborných učilištiach v znení vyhlášky č. 41/1990 Zb.
§ 27
Účinnosť
Vyhláška nadobúda účinnosť 1. aprílom 1991.
Minister:
Pišut v. r. |
Zákon České národní rady č. 97/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 97/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb.
Vyhlášeno 25. 3. 1991, datum účinnosti 25. 3. 1991, částka 21/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 25. 3. 1991
97
ZÁKON
České národní rady
ze dne 28. února 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 29 se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
vyšetřovací komise České národní rady“.
2.
Za § 55 se vkládá § 55a, který zní:
㤠55a
Vyšetřovací komise
(1)
Česká národní rada může zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti České národní rady, vyšetřovací komise. Členy komise mohou být jen poslanci České národní rady.
(2)
Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. Pokud jde o povinnost svědčit, o předvolání a předvedení, zákaz výslechu, právo odepřít výpověď a o nároku na svědečné, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1)
(3)
Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce nebo tlumočníka. Pokud jde o přibrání znalce nebo tlumočníka a jejich práva a povinnosti, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1)
(4)
Zápis o výslechu svědka nebo znalce pořizuje člen vyšetřovací komise nebo pracovník Kanceláře České národní rady, kterého komise pověří.
(5)
Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak. K platnosti usnesení komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(6)
Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.
(7)
Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze při zasedání České národní rady jejím usnesením.
(8)
Při volbě vyšetřovací komise je třeba dbát, aby v komisi byly zastoupeny všechny politické strany a politická hnutí podle principu poměrného zastoupení.
(9)
Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání a k zaujetí stanoviska České národní radě.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 107/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 107/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními
Vyhlášeno 27. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 23/1991
* Úvodní ustanovení
* § 1 - Přepočet devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků (dále jen „přepočet“) v souvislosti se změnou kursů československé koruny k 28. prosinci 1990 provedou organizace uvedené v příloze 1.
* § 2 - Přepočet se týká pouze zahraničních pohledávek a závazků evidovaných na účtech účtové skupiny 23.
* Způsob přepočtu a zjištění rozdílů z přepočtu
* § 3 - (1) Základem přepočtu k 28. prosinci 1990 jsou pohledávky a závazky podle § 2 evidované v organizaci k 31. prosinci 1990.
* Vypořádaní rozdílů z přepočtu
* § 4 - (1) Rozdíly z přepočtu k 28. prosinci 1990 organizace oznámí do 10. února 1991 federálnímu ministerstvu financí ve formě hlášení podle vzoru v příloze 2.
* § 5 - (1) Organizace po obdržení rozhodnutí federálního ministerstva financí o časových lhůtách pro vypořádání rozdílů z přepočtu podle § 4 odst. 2 postupují takto:
* § 6 - (1) Nebude-li celkový objem ziskových sald rozdílů z přepočtu postačovat ke krytí celkového objemu ztrátových sald rozdílů z přepočtu, a to ani při případném použití jiných finančních zdrojů, federální ministerstvo financí sníží dotace stejným procentem vš
* Závěrečná ustanovení
* § 7 - Dodatečně zjištěné rozdíly z přepočtu k 28. prosinci 1990, nejpozději však zjištěné do 31. prosince 1994, organizace vypořádají takto:
* § 8 - Pokud organizace přeúčtovala rozdíl z devalvace čs. koruny na tuzemského odběratele, případně dodavatele, vyloučí se příslušná pohledávka nebo závazek z přepočtu k 28. prosinci 1990.
* § 9 - Výjimky z této vyhlášky povoluje federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
* § 10 - Účetní pokyny k tomuto přepočtu jsou uvedeny v příloze 3.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991. 1 2 3
Aktuální znění od 1. 4. 1991
107
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 8. března 1991,
kterou se provádí zákon č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními
Federální ministerstvo financí na základě § 4 a § 2 odst. 3 zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními, stanoví:
Úvodní ustanovení
§ 1
Přepočet devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků (dále jen „přepočet“) v souvislosti se změnou kursů československé koruny k 28. prosinci 1990 provedou organizace uvedené v příloze 1.
§ 2
Přepočet se týká pouze zahraničních pohledávek a závazků evidovaných na účtech účtové skupiny 23.
Způsob přepočtu a zjištění rozdílů z přepočtu
§ 3
(1)
Základem přepočtu k 28. prosinci 1990 jsou pohledávky a závazky podle § 2 evidované v organizaci k 31. prosinci 1990.
(2)
Přepočet se provede tak, že hodnota pohledávek a závazků v cizích měnách uvedených v odstavci 1 se vynásobí kursem čs. koruny podle kursovního lístku Státní banky československé platného k 31. prosinci 1990.
(3)
Pro účely zjištění rozdílů z přepočtu k 28. prosinci 1990 se pohledávky a závazky podle odstavce 1 rozdělí do dvou skupin na:
a)
pohledávky a závazky vzniklé při kursech čs. koruny platných do 14. října 1990 včetně a
b)
pohledávky a závazky vzniklé při kursech čs. koruny platných od 15. října 1990 včetně.
(4)
Rozdíly z přepočtu u skupiny pohledávek podle odstavce 3 písm. a) se zjistí tak, že od hodnoty těchto pohledávek v Kčs vypočtené z hodnot v cizích měnách vynásobených kursem Kčs platným k 31. prosinci 1990 se odečte hodnota těchto pohledávek v cizích měnách vynásobená kursem Kčs platným k 15. říjnu 1990.
(5)
Rozdíly z přepočtu u skupiny pohledávek a závazků podle odstavce 3 písm. b) se zjistí tak, že od hodnoty těchto pohledávek a závazků v Kčs vypočtené z hodnot v cizích měnách vynásobených kursem Kčs platným k 31. prosinci 1990 se odečte původní korunová hodnota těchto pohledávek a závazků.
(6)
Saldo rozdílů z přepočtu podle odstavců 4 a 5 organizace převedou k 31. prosinci 1990 na samostatný analytický účet rozdílů z přecenění devizových aktiv a pasiv a souvztažně na samostatný analytický účet v rámci účtové skupiny 23.
(7)
Saldo rozdílů z přepočtu organizace upraví (zvýší nebo sníží) o část kursových rozdílů vzniklých v důsledku změny kursu Kčs k 28. prosinci 1990 u pohledávek a závazků, které byly finančně vyrovnány v době od 28. prosince 1990 do konce roku 1990. Zvýšení nebo snížení salda rozdílů z přepočtu se promítne do rizikového fondu organizací nebo jejich hospodářského výsledku podle způsobu účtování kursových rozdílů při inkasu a platbách.
Vypořádaní rozdílů z přepočtu
§ 4
(1)
Rozdíly z přepočtu k 28. prosinci 1990 organizace oznámí do 10. února 1991 federálnímu ministerstvu financí ve formě hlášení podle vzoru v příloze 2.
(2)
Federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu stanoví do 31. března 1991 každé organizaci, která provedla přepočet, individuální časové lhůty pro odvod ziskového salda rozdílů z přepočtu anebo pro dotaci ztrátového salda rozdílů z přepočtu. Finanční vypořádání rozdílů z přepočtu k 28. prosinci 1990 bude uzavřeno nejpozději do konce roku 1994.
§ 5
(1)
Organizace po obdržení rozhodnutí federálního ministerstva financí o časových lhůtách pro vypořádání rozdílů z přepočtu podle § 4 odst. 2 postupují takto:
a)
převedou ziskové saldo rozdílů z přepočtu do závazků vůči státnímu rozpočtu;
b)
převedou ztrátové saldo rozdílů z přepočtu ve výši určené rozhodnutím federálního ministerstva financí do pohledávek vůči státnímu rozpočtu.
(2)
Ziskové saldo odvedou organizace ve stanovených částkách a lhůtách podle § 4 odst. 2 do státního rozpočtu na účet federálního ministerstva financí č. 1767-7927-001 u Státní banky československé, odbor 254.
§ 6
(1)
Nebude-li celkový objem ziskových sald rozdílů z přepočtu postačovat ke krytí celkového objemu ztrátových sald rozdílů z přepočtu, a to ani při případném použití jiných finančních zdrojů, federální ministerstvo financí sníží dotace stejným procentem všem organizacím se ztrátovým saldem rozdílů z přepočtu.
(2)
Rozdíl mezi přiznanou dotací podle odstavce 1 a ztrátovým saldem rozdílů z přepočtu převedou organizace nejpozději do 31. prosince 1993 do svých nákladů.
(3)
Nevypořádané ztrátové saldo rozdílů z přepočtu v závislosti na ustanovení § 4 odst. 2 převedou organizace nejpozději do 31. prosince 1994 do svých nákladů.
Závěrečná ustanovení
§ 7
Dodatečně zjištěné rozdíly z přepočtu k 28. prosinci 1990, nejpozději však zjištěné do 31. prosince 1994, organizace vypořádají takto:
-
ziskové rozdíly odvedou do státního rozpočtu federace na zvláštní účet federálního ministerstva financí podle § 5,
-
ztrátové rozdíly převedou do svých nákladů.
§ 8
Pokud organizace přeúčtovala rozdíl z devalvace čs. koruny na tuzemského odběratele, případně dodavatele, vyloučí se příslušná pohledávka nebo závazek z přepočtu k 28. prosinci 1990.
§ 9
Výjimky z této vyhlášky povoluje federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
§ 10
Účetní pokyny k tomuto přepočtu jsou uvedeny v příloze 3.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Příloha 1
SEZNAM
organizací, které provedou přepočet k 28. prosinci 1990
Artia a. s. - Praha
---
Centrotex a. s. - Praha
Čs. keramika a. s. - Praha
Drevounia a. s. - Bratislava
Exico a. s. - Praha
Ferromet a. s. - Praha
Chemapol a. s. - Praha
Investa a. s. - Praha
Jablonex a. s. - Jablonec nad Nisou
Kerametal a. s. - Bratislava
Koospol a. s. - Praha
Kovo PZO - Praha
Ligna a. s. - Praha
Merkuria PZO - Praha
Metalimex a. s. - Praha
Motokov a. s. - Praha
Omnia a. s. - Bratislava
Omnipol a. s. - Praha
Petrimex a. s. - Bratislava
Pragoexport a. s. - Praha
Pragoinvest a. s. - Praha
Skloexport a. s. - Liberec
Slovart a. s. - Bratislava
Strojexport a. s. - Praha
Strojimport a. s. - Praha
Technoexport a. s. - Praha
Technopol a. s. - Bratislava
Transakta PZO - Praha
Art Centrum a. s. - Praha
Interal a. s. - Praha
Intersim a. s. - Praha
Media, sdružení - Praha
Mercanta a. s. - Praha
Phoenix a. s. - Praha
Pragent a. s. - Praha
Rephachem a. s. - Praha
Unifrux a. s. - Praha
Zenit - Praha
Tradex, sdružení pro zahr. zastoupení - Praha
Incheba a. s. - Bratislava
Škodaexport a. s. - Praha
Intersigma a. s. - Praha
Tesla Rožnov s. p. - Rožnov
Vítkovice a. s. - Ostrava
Efektim a. s. - Praha
Martimex a. s. - Martin
Chirana Export-Import
k. ú. o. - Piešťany
Svaz výrobců a dodavatelů
strojírenské techniky, zájmové
sdružení - Praha
ZSE s. p. kombinát v likvidaci - Praha
BVV PZO - Brno
Čechofrakt a. s. - Praha
Čs. námořní plavba, m. a. s. - Praha
Čs. obchodní a prům. komora - Praha
Inspekta a. s. - Praha
Polytechna PZO - Praha
Rapid a. s. - Praha
Tuzex PZO - Praha
Efektim - Praha
Příloha 2
61kB
Příloha 3
Účetní pokyny k přepočtu devizových aktiv a pasiv k 28. prosinci 1990
Při vyúčtování finančního vypořádání rozdílů z přepočtu devizových aktiv a pasiv organizace uvedené v příloze 1 této vyhlášky a účtující podle Účtové osnovy a směrnic k účtové osnově pro hospodářské organizace č. j. V/13000/1989 z 15. 9. 1989, ve znění pozdějších změn a doplňků, budou postupovat takto:
a)
§ 3 odst. 6:
Saldo rozdílů mezi stavy devizových aktiv a pasiv před přeceněním a stavy devizových aktiv a pasiv po přecenění převedou organizace do 31. 12. 1990 na samostatný analytický účet k účtu 292-Nové ocenění devizových aktiv a pasiv (v analytické evidenci „Rozdíly z přepočtu devizových aktiv a pasiv k 28. 12. 1990“) a zúčtují souvztažně na samostatný analytický účet k účtům v rámci účtové skupiny 23 účetním zápisem:
\\- ziskový rozdíl| MD 23x| D 292
---|---|---
\\- ztrátový rozdíl| MD 292| D 23x
b)
§ 3 odst. § 7:
Úpravy u salda rozdílů z přepočtu pohledávek a závazků o část kursových rozdílů proúčtovaných za pohledávky, které byly inkasovány, resp. závazky, které byly uhrazeny v době od 28. 12. 1990 do 31. 12. 1990 vyúčtuje organizace:
-úprava ziskového rozdílu| MD±23x| D±292
---|---|---
-úprava ztrátového rozdílu| MD±292| D±23x
c)
Organizace provede k 31. 12. 1990 přepočet všech otevřených položek zahraničních pohledávek a závazků, a to bez samostatných analytických účtů, kde jsou zaúčtovány vypočtené devalvační rozdíly z devalvací k 8. 1. 1990, 15. 10. 1990 a 28. 12. 1990.
Rozdíl mezi přepočteným stavem otevřených položek v Kčs (cizí měna kursem k 31. 12. 1990) a stavem otevřených položek před přepočtem (cizí měna kursem jak byla pohledávka nebo závazek původně účtována) se zúčtuje se samostatným analytickým účtem v rámci účtové skupiny 23.
Po tomto zúčtování se zbývající zůstatky na samostatných analytických účtech v rámci účtové skupiny 23 převedou na účet 947 (rizikový fond), resp. hospodářský výsledek:
\\- ziskový rozdíl| MD 23x| D 947
(379, 798)
---|---|---
\\- ztrátový rozdíl| D 947
(798, 379)| MD 23x
Po tomto zpracování a zúčtování bude mít organizace soubor otevřených položek zahraničních pohledávek a závazků podle stavu k 31. 12. 1990 plně v souladu s údaji v hlavní knize.
d)
§ 5 odst. 1 písm. a):
Ziskové saldo rozdílů z přepočtu převedou organizace do závazků vůči státnímu rozpočtu na účet 858 - Zúčtování ostatních závazků a nároků se státním rozpočtem a rozpočtem národního výboru účetním zápisem
MD 292| D 858
---|---
e)
§ 5 odst. 1 písm. b):
Ztrátové saldo rozdílů z přepočtu převedou organizace do pohledávek vůči státnímu rozpočtu na účet 858 - Zúčtování ostatních závazků a nároků se státním rozpočtem a rozpočtem národního výboru účetním zápisem
MD 858| D 292
---|---
f)
§ 6 odst. 1:
Snížení dotací podle rozhodnutí FMF proúčtuje organizace jako snížení pohledávek vůči státnímu rozpočtu účetním zápisem
MD-858| D-292
---|---
g)
§ 5 odst. 2:
Odvody ziskového salda ve stanovených částkách a lhůtách do státního rozpočtu provedou organizace na účet FMF č. 1767-7927-001 u Státní banky československé, odbor 254 a vyúčtují v prospěch účtu peněžních prostředků účetním zápisem
MD 858| D 210
---|---
h)
§ 6 odst. 2:
Rozdíl mezi přiznanou dotací a ztrátovým saldem rozdílů z přepočtu převedou organizace do 31. 12. 1993 do svých nákladů a proúčtují
MD 379| D 292
---|---
ch)
§ 6 odst. 3:
Neuhrazenou výši ztrátových rozdílů z přepočtu převedou organizace nejpozději do 31. 12. 1994 do svých nákladů a proúčtují
MD 379| D 858
---|---
i)
§ 7:
Dodatečně zjištěné rozdíly z přepočtu devizových aktiv a pasiv k 28. 12. 1990 organizace vypořádají a zaúčtují:
\\- rozdíly z přepočtu| MD 292| D 23x
---|---|---
nebo| MD 23x| D 292
\\- předpis odvodové povinnosti ziskového rozdílu| MD 292| D 858
-úhrada odvodové povinnosti ziskového rozdílu| MD 858| D 210
\\- převod ztrátového rozdílu do svých nákladů| MD 379| D 292
j)
Úhrada ztráty z přepočtu se zaúčtuje účetním zápisem
MD 210| D 858
---|---
k)
Pokud organizace vede účet 947-rizikový fond, provede po zúčtování podle bodu c) a po převodu kalkulovaného rizika u vývozu na účet 277-ostatní rezervy převod zůstatku účtu 947 do svého hospodářského výsledku na účet 798-mimořádné výnosy. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 110/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 110/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 219/1988 Zb. o odvádzaní nájomného na osobitné účty nájomného a vyhláška Ministerstva financií č. 14/1968 Zb. o úľavách na domovej dani
Vyhlášeno 27. 3. 1991, datum účinnosti 27. 3. 1991, částka 23/1991
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 219/1988 Zb. o odvádzaní nájomného na osobitné účty nájomného sa mení takto:
* Čl. II
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 27. 3. 1991
110
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 2. januára 1991,
ktorou sa mení vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 219/1988 Zb. o odvádzaní nájomného na osobitné účty nájomného a vyhláška Ministerstva financií č. 14/1968 Zb. o úľavách na domovej dani
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 24 ods. 2 bodu 1 zákona č. 143/1961 Zb. o domovej dani ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 219/1988 Zb. o odvádzaní nájomného na osobitné účty nájomného sa mení takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa slová „príslušnej pobočke Slovenskej štátnej sporiteľne (ďalej len „sporiteľňa“)“ nahrádzajú slovami „peňažnom ústave2)“.
2.
V § 1 ods. 2 sa slovo „sporiteľni“ nahrádza slovami „peňažnému ústavu“ a slovo „sporiteľňa“ slovami „peňažný ústav“.
3.
§ 2 znie:
㤠2
Osobitný účet nájomného založený podľa § 1 má režim bežného účtu5)“.
4.
§ 3 až 7 sa vypúšťajú.
Čl. II
Pre územie Slovenskej republiky sa zrušuje § 4 vyhlášky Ministerstva financií č. 14/1968 Zb. o úľavách na domovej dani.
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Kováč v. r.
2)
Zákon č. 158/1989 Zb. o bankách a sporiteľniach.
5)
§ 334 až 340 Občianskeho zákonníka. |
Nařízení vlády České republiky č. 111/1991 Sb. | Nařízení vlády České republiky č. 111/1991 Sb.
Nařízení vlády České republiky o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku
Vyhlášeno 29. 3. 1991, datum účinnosti 29. 3. 1991, částka 24/1991
* § 1 - (1) Břevnovský klášter se prohlašuje za národní kulturní památku.
* § 2 - Pro zabezpečení ochrany Břevnovského kláštera se stanoví tyto podmínky:
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 16. 7. 1998 (171/1998 Sb.)
111
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 13. února 1991
o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku
Vláda České republiky nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
§ 1
(1)
Břevnovský klášter se prohlašuje za národní kulturní památku.
(2)
Národní kulturní památka Břevnovský klášter (dále jen „Břevnovský klášter“) je umístěna v hlavním městě Praze, v městské části Praha 6, katastrální územíkatastrální území Břevnov, čísla parcelní 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12/1, 12/2, 13, 14, 15/1, 15/2, 15/3, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 31/1, 32/2, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40/1, 40/2, 41, 42, 43, 44, 45, 3487, 3489, 3490, 3491, 3492, 3641, budovy číslo popisné 1 a 25.
(3)
Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních mapkatastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.
§ 2
Pro zabezpečení ochrany Břevnovského kláštera se stanoví tyto podmínky:
a)
při rozhodování o obnově a využití Břevnovského kláštera musí být respektováno jeho architektonické a urbanistické pojetí a určující postavení vůči prostředí, v němž je umístěn,
b)
obnova Břevnovského kláštera musí směřovat k trvalému uchování jeho hmotné podstaty a památkové hodnoty se zřetelem na významnou hierarchii jednotlivých budov a ploch,
c)
způsob využití jednotlivých budov a ploch Břevnovského kláštera musí být přiměřený jejich památkovému významu a musí vycházet z jejich provozních a funkčních vztahů.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Pithart v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.