law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 376/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 376/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v České republice
Vyhlášeno 23. 9. 1991, datum účinnosti 1. 12. 1991, částka 72/1991
* § 1 - Tato vyhláška stanoví pro území České republiky závaznost Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání (dále jen „Doplněk“).1)
* § 2 - Doplněk tvoří nedílnou součást Československého lékopisu - čtvrtého vydání.2)
* § 3 - Doplněk je uložen na Magistrátním úřadu hlavního města Prahy, na okresních úřadech, na městských úřadech a v organizacích, pro které je Československý lékopis - čtvrté vydání závazný.3)
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1991.
Aktuální znění od 1. 12. 1991
376
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České republiky
ze dne 29. srpna 1991
o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v České republice
Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví podle § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
§ 1
Tato vyhláška stanoví pro území České republiky závaznost Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání (dále jen „Doplněk“).1)
§ 2
Doplněk tvoří nedílnou součást Československého lékopisu - čtvrtého vydání.2)
§ 3
Doplněk je uložen na Magistrátním úřadu hlavního města Prahy, na okresních úřadech, na městských úřadech a v organizacích, pro které je Československý lékopis - čtvrté vydání závazný.3)
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1991.
Ministr:
MUDr. Bojar CSc. v. r.
1)
Doplněk společně vydávají ministerstvo zdravotnictví České republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky v Avicenu, zdravotnickém nakladatelství.
2)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 62/1990 Sb., o závaznosti Oprav a změn Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice.
3)
§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 10/1987 Sb. |
Zákon České národní rady č. 381/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 381/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Komoře veterinárních lékařů České republiky
Vyhlášeno 30. 9. 1991, datum účinnosti 1. 10. 1991, částka 73/1991
* ČÁST PRVNÍ - ZŘÍZENÍ A PŮSOBNOST KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - ČLENSTVÍ V KOMOŘE (§ 4 — § 5a)
* ČÁST TŘETÍ - PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ KOMORY (§ 6 — § 6)
* ČÁST ČTVRTÁ - ORGÁNY KOMORY (§ 8 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ (§ 17 — § 18)
* ČÁST ŠESTÁ - § 19 (§ 19 — § 20)
Aktuální znění od 1. 7. 2010 (227/2009 Sb.)
381
ZÁKON
České národní rady
ze dne 11. září 1991
o Komoře veterinárních lékařů České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZŘÍZENÍ A PŮSOBNOST KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ
§ 1
(1)
Zřizuje se Komora veterinárních lékařů České republikyKomora veterinárních lékařů České republiky se sídlem v Brně (dále jen „Komora“).
(2)
Komora je samosprávnou stavovskou organizací sdružující veterinární lékaře.
(3)
Komora je právnickou osobou.
§ 2
(1)
Komora
a)
dbá, aby členové Komory vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy a stavovskými předpisy Komory a informuje členy Komory a hostující veterinární lékaře (§ 5a) o právních předpisech a stavovských předpisech vztahujících se k výkonu činnosti veterinárního lékaře na území České republiky a o uznávání způsobilosti k výkonu povolání veterinárního lékaře na území České republiky,
b)
zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu odborných veterinárních činností,
c)
prosazuje a hájí práva a profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů,
d)
chrání profesní čest svých členů,
e)
vede seznam členů,
f)
vydává osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti stanovených veterinárním zákonem a potvrzení o délce členství v Komoře a popřípadě osvědčení o dalších skutečnostech podle tohoto zákona, veterinárního zákona a podle zákona o uznávání odborné kvalifikace1),
g)
spolupracuje s komorami veterinárních lékařů nebo obdobnými právnickými osobami v členských státech Evropské unie, v jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát Evropské unie“), konzultuje s nimi svá stanoviska, zejména v případě výskytu pochybnosti o pravosti diplomu, osvědčení nebo jiného dokladu, jímž příslušná osoba dokládá splnění podmínky předepsané kvalifikace, a informuje je o zjištěných porušeních právních předpisů v oblasti veterinární péče jejich členy,
h)
dbá, aby občan členského státu Evropské unie, jenž byl uznán způsobilým k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti, si osvojil, případně prohloubil v rozsahu nezbytném pro její řádný výkon na území České republiky, znalost jazyka českého,
i)
prověřuje na vyžádání komory veterinárních lékařů nebo obdobné právnické osoby členského státu Evropské unie informace týkající se členů Komory a hostujících veterinárních lékařů, které by mohly mít dopad na zahájení nebo výkon jejich veterinární léčebné a preventivní činnosti v členském státě Evropské unie, a informuje tento orgán o učiněných zjištěních nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byly příslušné skutečnosti zjištěny, a zároveň o přijatých opatřeních; Komora je povinna zajistit ochranu předávaných osobních údajůosobních údajů,
j)
vyřizuje podněty a stížnosti svých členů a rozhoduje o nich, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, ve lhůtě 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů.
(2)
Komora je oprávněna
a)
vyjadřovat se k podmínkám požadovaným pro výkon odborných veterinárních činností,
b)
stanovovat podmínky pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti svých členů,
c)
řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s ustanovením odstavce 1 písm. a),
d)
uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
e)
vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
f)
vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání veterinárních lékařů,
g)
účastnit se provádění specializačních zkoušek,
h)
vydávat stanoviska k odborným problémům poskytování veterinární péče, výzkumu, školství a jiným oborům souvisejícím s veterinární problematikou,
i)
posuzovat a navrhovat opatření v oblasti výchovy a vzdělávání na školách veterinárního zaměření.
§ 3
(1)
Komora spravuje svůj majetek a hospodaří podle ročního rozpočtu.
(2)
Příjmy Komory tvoří členské příspěvky, dotace, pokuty, dary a jiné příjmy.
ČÁST DRUHÁ
ČLENSTVÍ V KOMOŘE
§ 4
(1)
Veterinární lékař, který vykonává na území České republiky veterinární léčebnou a preventivní činnost, musí být členem Komory, s výjimkou hostujícího veterinárního lékaře (§ 5a). Tato povinnost se nevztahuje na veterinárního lékaře, který vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost v oboru působnosti Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.
(2)
PředstavenstvoPředstavenstvo Komory zapíše do seznamu členů Komory do 2 měsíců ode dne doručení písemné přihlášky žadatele, který
a)
předložil doklad o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti podle veterinárního zákona,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům.
(3)
PředstavenstvoPředstavenstvo Komory současně se zaznamenáním zápisu do seznamu členů Komory přidělí veterinárnímu lékaři, který je podnikatelem podle obchodního zákoníku1c) a který dosud nemá přidělené identifikační číslo osoby, identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob1d).
(4)
PředstavenstvoPředstavenstvo nezapíše do seznamu členů toho, komu bylo čestnou radou uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu členů Komory, a to po dobu stanovenou v rozhodnutí o tomto disciplinárním opatření.
(5)
Veterinární lékař, který nebyl představenstvempředstavenstvem zapsán do seznamu členů Komory, má právo domáhat se ochrany u soudu.
(6)
Komora vede seznam hostujících veterinárních lékařů (§ 5a), kteří oznámili výkon k veterinární léčbě.
§ 5
PředstavenstvoPředstavenstvo vyškrtne ze seznamu členů Komory toho,
a)
kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b)
kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo komu byla způsobilost k právním úkonům omezena,
c)
kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čintrestný čin související s výkonem odborné veterinární činnosti,
d)
komu bylo čestnou radou uloženo disciplinární opatření podle § 17 odst. 1 písm. d),
e)
kdo písemně požádal o ukončení členství v Komoře.
§ 5a
(1)
Veterinární lékař z členského státu Evropské unie, který je státním příslušníkem některého členského státu Evropské unie a na území České republiky hodlá vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost dočasně nebo příležitostně (dále jen „hostující veterinární lékař“), nemusí být členem Komory, je však povinen Komoře předem oznámit výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti na území České republiky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace1).
(2)
Pokud veterinární lékař postupem podle odstavce 1 může ohrozit poskytnutí neodkladné veterinární léčebné nebo preventivní činnosti, je povinen přednostně zahájit výkon této veterinární činnosti a následně, bez zbytečného odkladu, jeho zahájení oznámit Komoře.
(3)
Komora informuje komoru veterinárních lékařů příslušného členského státu Evropské unie, v němž je hostující veterinární lékař usazen, o disciplinárním postihu, pokud ho této osobě uložila.
(4)
Ustanovení o právech a povinnostech členů Komory se na hostujícího veterinárního lékaře vztahují obdobně, s výjimkou § 6 odst. 1 písm. a) a b) a § 6 odst. 2 písm. e) a § 6 odst. 3 písm. b).
ČÁST TŘETÍ
PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ KOMORY
§ 6
(1)
Člen Komory má právo
a)
žádat o udělení osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti,
b)
volit a být volen do orgánů Komory,
c)
využívat služby poskytované Komorou,
d)
zaměstnávat další veterinární lékaře, kteří jsou členy Komory.
(2)
Člen Komory, který je podnikatelem, je povinen
a)
vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy,
b)
vést průkaznou evidenci o výkonu své odborné veterinární činnosti,
c)
vést předepsanou účetní evidenci,
d)
uzavřít pojistnou smlouvu v rozsahu stanoveném Komorou,
e)
řádně platit stanovené příspěvky,
f)
oznámit Komoře každou změnu podmínek, za nichž bylo vydáno osvědčení podle § 2 odst. 2 písm. c).
(3)
Člen Komory, který není podnikatelem, je povinen
a)
vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy,
b)
řádně platit stanovené příspěvky.
ČÁST ČTVRTÁ
ORGÁNY KOMORY
§ 8
(1)
Základními články Komory jsou sdružení veterinárních lékařů v okresech2) (dále jen „okresní sdružení“). Okresní sdružení se mohou slučovat a vytvářet společné orgány.
(2)
Okresní sdružení má tyto orgány
a)
okresní shromáždění,
b)
okresní výbor,
c)
revizní komisi okresního sdružení.
(3)
Komora má tyto orgány
a)
sněm,
b)
představenstvopředstavenstvo,
c)
prezidenta,
d)
revizní komisi,
e)
čestnou radu.
(4)
Funkce v orgánech Komory a okresních sdruženích jsou čestné; za jejich výkon je komorou vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů včetně nákladů na cestovné.
§ 9
(1)
Okresní shromáždění členů Komory je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
(2)
Právo účastnit se okresního shromáždění mají všichni členové Komory zapsaní v seznamu vedeném okresním sdružením.
(3)
Okresní výbor svolává okresní shromáždění nejméně jednou za rok; je povinen je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů okresního sdružení nebo revizní komise okresního sdružení, a to nejpozději do dvou měsíců.
(4)
Okresní shromáždění se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů okresního sdružení. Rozhoduje prostou většinou hlasů.
(5)
Okresní shromáždění
a)
volí a odvolává okresní výbor, jeho předsedu a revizní komisi okresního sdružení; volební období je dvouleté,
b)
rozhoduje o sloučení okresního sdružení s jiným okresním sdružením,
c)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánu okresního sdružení.
§ 10
(1)
Okresní výbor je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení.
(2)
Okresní výbor má 5 až 11 členů.
(3)
Okresní výbor
a)
vede seznam členů okresního sdružení,
b)
hospodaří s majetkem svěřeným okresnímu sdružení,
c)
spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy.
§ 11
(1)
Revizní komise okresního sdružení má 3 až 5 členů. Volí ze svých členů předsedu, který řídí její činnost.
(2)
Revizní komise okresního sdružení
a)
kontroluje činnost okresního sdružení,
b)
pozastavuje rozhodnutí okresního výboru, je-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, řády a ostatními předpisy Komory. Pozastavené rozhodnutí předloží okresnímu shromáždění.
(3)
Předseda revizní komise okresního sdružení podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení.
§ 12
(1)
Nejvyšším orgánem Komory je sněm.
(2)
Právo účastnit se jednání sněmu mají všichni veterinární lékaři zapsaní v seznamu členů Komory.
(3)
Člen Komory může písemně pověřit jiného člena Komory, aby ho na sněmu zastupoval, tlumočil jeho názory a stanoviska a jeho jménem hlasoval. Zastoupený člen Komory se považuje za přítomného na sněmu.
(4)
Sněm zejména
a)
volí a odvolává tajným hlasováním z řad členů Komory členy představenstvapředstavenstva, revizní komise a čestné rady; volební období je dvouleté,
b)
schvaluje organizační řád, volební řád, jednací řád, disciplinární řád a další stavovské předpisy,
c)
schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
d)
zřizuje sociální fond, případně jiné fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
e)
projednává a schvaluje zprávy o činnosti orgánů Komory,
f)
může změnit nebo zrušit rozhodnutí představenstvapředstavenstva,
g)
stanoví výši registračního poplatku a členských příspěvků a jejich rozdělování,
h)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory.
§ 13
(1)
PředstavenstvoPředstavenstvo je nejvyšším řídícím a výkonným orgánem Komory.
(2)
PředstavenstvoPředstavenstvo má 16 až 21 členů. Připravuje a svolává sněm Komory, provádí jeho usnesení a řeší všechny záležitosti Komory, jejichž řešení není vyhrazeno sněmu.
(3)
PředstavenstvoPředstavenstvo Komory
a)
přijímá členy Komory, vede jejich seznam a informuje o zániku členství příslušný okresní výbor,
b)
vydává svým členům osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti,
c)
vede evidenci vydaných osvědčení,
d)
hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
e)
hospodaří se sociálním fondem Komory, popřípadě s jinými fondy Komory,
f)
pravidelně informuje své členy o činnosti orgánů Komory mezi zasedáními sněmu,
g)
schvaluje členy Komory do zkušebních a specializačních komisí,
h)
svolává sněm Komory nejméně jednou za rok; svolá sněm vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů Komory nebo požádá-li o to revizní komise, a to do dvou měsíců.
(4)
PředstavenstvoPředstavenstvo volí a odvolává tajným hlasováním prezidenta a viceprezidenta Komory.
(5)
PředstavenstvoPředstavenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za rok.
§ 14
(1)
Prezident Komory zastupuje Komoru navenek.
(2)
Prezident Komory svolává a řídí jednání představenstvapředstavenstva Komory.
(3)
Prezidenta Komory zastupuje viceprezident.
§ 15
(1)
Revizní komise má nejméně 7 členů a volí tajným hlasováním ze svých členů předsedu revizní komise, který řídí její činnost.
(2)
Předseda revizní komise má právo účastnit se zasedání představenstvapředstavenstva. Podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení.
(3)
Revizní komise
a)
kontroluje plnění usnesení sněmu, činnost představenstvapředstavenstva a hospodaření Komory,
b)
provádí kontrolu dodržování povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy a stavovskými předpisy Komory,
c)
má právo pozastavit rozhodnutí orgánů Komory, pokud jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a se schválenými stavovskými předpisy Komory až do rozhodnutí sněmu.
(4)
Při provádění kontrolní činnosti musí být členům revizní komise umožněn přístup ke všem dokladům Komory. Členové Komory jsou povinni předkládat na požádání členům revizní komise doklady podle § 6 odst. 2 a podávat k nim požadovaná vysvětlení.
§ 16
(1)
Čestná rada má nejméně 9 členů. Funkce člena čestné rady je neslučitelná s funkcí člena jiného orgánu Komory.
(2)
Členové čestné rady volí ze svého středu předsedu a místopředsedu tajným hlasováním.
(3)
Předseda čestné rady organizuje a řídí činnost čestné rady.
(4)
Čestná rada projednává porušení povinností členy Komory, stížnosti členů a uděluje disciplinární opatření.
ČÁST PÁTÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ
§ 17
(1)
Při závažném nebo opětovném porušení povinností může čestná rada uložit členu Komory některé z těchto disciplinárních opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
pokutu do výše 30 000 Kčs,
c)
podmíněné vyškrtnutí ze seznamu členů Komory,
d)
vyškrtnutí ze seznamu členů Komory až na dobu pěti let.
(2)
O uložení disciplinárního opatření rozhoduje čestná rada Komory v disciplinárním řízení zahájeném na návrh předsedy revizní komise nebo předsedy revizní komise okresního sdružení.
(3)
Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se předseda revizní komise nebo předseda revizní komise okresního sdružení o disciplinárním provinění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(4)
Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5)
Doručené rozhodnutí, kterým se disciplinární řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, s výjimkou uvedenou v odstavci 6.
(6)
Byla-li jako disciplinární opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto disciplinární opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.
§ 18
(1)
Proti rozhodnutí čestné rady Komory o uložení disciplinárního opatření podle § 17 odst. 1 písm. b), c) a d) lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(2)
Odvolání se považuje za podané včas, pokud bylo předáno alespoň poslední den lhůty uvedené v odstavci 1 k doručení vlastníkovi poštovní licence. Odvolání má odkladný účinek.
(3)
O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvempředstavenstvem Komory z členů představenstvapředstavenstva (dále jen „odvolací senát Komory“).
(4)
Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, vrátí jej čestné radě Komory k dalšímu řízení a rozhodnutí; senát čestné rady Komory je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu Komory.
ČÁST ŠESTÁ
§ 19
Působnost Ministerstva zemědělství
Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu zemědělství veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Má-li ministr zemědělství za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu s ústavním nebo jiným zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho zrušení soudem.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Směrnice Rady 78/1026/EHS ze dne 18. prosince 1978, která se týká vzájemného uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o předepsané kvalifikaci ve veterinárním lékařství, včetně opatření k usnadnění účinného výkonu práva zřizování a svobody poskytování služeb.
Směrnice Rady 78/1027/EHS ze dne 18. prosince 1978, která se týká koordinace ustanovení právních a správních předpisů vzhledem k činnosti veterinárních lékařů.
1b)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1c)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
1d)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
2)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. |
Zákon České národní rady č. 388/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 388/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Státním fondu životního prostředí České republiky
Vyhlášeno 4. 10. 1991, datum účinnosti 4. 10. 1991, částka 74/1991
* § 1 - (1) Zřizuje se Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“).
* § 2 - (1) Příjmy Fondu tvoří zejména
* § 2a - Rozpočet Fondu
* § 3 - (1) Prostředky Fondu lze použít na
* § 4 - (1) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
* § 4a - (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona10), a to v rozsahu
* § 5 - Zůstatek finančních prostředků Fondu koncem kalendářního roku nepropadá.
* § 5a - (1) Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
* § 6 - Státní fond vodního hospodářství8) a Fond ochrany ovzduší9) se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona součástí Fondu.
* § 7 - Zrušuje se § 4 písm. a) zákona ČNR č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, ve znění zákona ČNR č. 175/1982 Sb.
* § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 7 nabývají účinnosti dnem 1. 1. 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (481/2024 Sb.)
388
ZÁKON
České národní rady
ze dne 10. září 1991
o Státním fondu životního prostředí České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“).
(2)
Fond je jinou státní organizací.1) Rozsah činnosti Fondu stanoví statut.
(3)
Správcem Fondu je ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).
(4)
V čele Fondu je ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
(5)
O poskytování prostředků z Fondu rozhoduje ministr životního prostředí (dále jen „ministr“).
(6)
Zřizuje se Rada Fondu, kterou jmenuje ministr jako svůj poradní orgán.
(7)
Činnost Rady Fondu se řídí jednacím řádem, který schvaluje ministr.
(8)
Rada Fondu posuzuje zejména
a)
zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,
b)
roční rozpočty příjmů a výdajů Fondu,
c)
navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky Fondu.
(9)
Rada Fondu posuzuje dále návrhy na poskytnutí prostředků z Fondu a doporučuje ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy, přičemž vychází ze zásad ochrany životního prostředí České republiky.
(10)
Rada Fondu schvaluje účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni.
(11)
Ministerstvo rozhodnutí ministra o použití prostředků Fondu zveřejňuje.
(12)
Ve věcech správy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění spadajících do působnosti Fondu je Fond podřízen ministerstvu.
§ 2
(1)
Příjmy Fondu tvoří zejména
a)
poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2)
b)
poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší,3)
c)
poplatky podle zákona o odpadech,4)
d)
odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši stanovené zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu,
e)
poplatky za skutečný odběr podzemních vod6) ve výši 50 % jejich celkového objemu,
f)
úhrady odváděné do státního rozpočtu za vydobyté nerosty,
g)
pokuty uložené orgány správce Fondu a Českou inspekcí životního prostředí7) za porušení předpisů a opatření k ochraně životního prostředí,
h)
peněžní příjmy z postihu žadatelů za neoprávněné použití nebo zadržení prostředků Fondu,
i)
dotace ze státního rozpočtu,
j)
podíly na výnosu daní,
k)
úvěry od právnických osob,
l)
příspěvky od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob,
m)
další příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy v jednotlivých úsecích životního prostředí.
(2)
Pro finanční hospodaření Fondu se zřizuje samostatný bankovní účet.
(3)
Z pokut uvedených v odstavci 1 písm. g) připadá 50 % do rozpočtu obceobce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů; to neplatí pro pokuty uložené v blokovém řízení7a). ObecObec zajistí účelové využití tohoto příjmu k ochraně životního prostředí.
§ 2a
Rozpočet Fondu
Fond sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a předkládá jej vládě vždy do 30. září. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.7b) V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
§ 3
(1)
Prostředky Fondu lze použít na
a)
podporu investičních a neinvestičních akcí právnických osob, fyzických osob a organizačních složek státu souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí,
b)
podporupodporu programu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědeckotechnického rozvoje v oblasti životního prostředí,
c)
podporupodporu činností souvisejících s ekologickými funkcemi vodních toků a vodních ploch,
d)
podporupodporu monitorování složek životního prostředí a ekologických procesů,
e)
úhradu splátek a úroků za půjčky poskytnuté Fondu,
f)
podporupodporu výchovných akcí a rozšiřování informací o životním prostředí,
g)
úhradu nákladů spojených s činností Fondu schválených v rámci rozpočtu Fondu.
(2)
Podporou se pro účely tohoto zákona rozumí dotace, subvence, půjčky, záruky, převzetí závazku a další pomoc právnickým osobám, fyzickým osobám a organizačním složkám státu.
§ 4
(1)
Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
(2)
Prostředky z Fondu se poskytují žadatelům za podmínek stanovených statutem a směrnicí. Základním principem je objektivní posouzení žádosti z hlediska ekologické a ekonomické výhodnosti a celospolečenských zájmů.
(3)
Žadatel předkládá žádost o podporu Fondu. Není-li výzvou k předkládání žádostí o poskytnutí podpory stanoveno jinak, je součástí žádosti o podporu odborný posudek, který doplní Fond vlastním stanoviskem. Žádost o podporu posuzuje Rada Fondu.
(4)
Poskytnuté prostředky z Fondu musí být vráceny zpět do Fondu, jestliže nebyly použity v souladu s podmínkami určenými podle odstavce 2 nebo jestliže účel pro poskytnutí prostředků odpadl.
(5)
Pro vydání rozhodnutí, kterým je žádost podle odstavce 3 zcela zamítnuta, nebo kterým je žádosti zčásti vyhověno a ve zbytku je zamítnuta, se přiměřeně použijí ustanovení právního předpisu upravujícího poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu.
(6)
Informační systém Fondu (dále jen „Informační systém“) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační systém se využívá pro zabezpečení činností a procesů souvisejících zejména
a)
se schvalováním a kontrolou správnosti plateb podpory,
b)
s prováděním plateb podpory,
c)
se zaúčtováním plateb podpory,
d)
s doručením žádosti o podporu a
e)
s doručením rozhodnutí ministra v řízení o poskytnutí podpory, žádostí o platbu, změnových hlášení, předběžných výsledků administrativních kontrol, informací a dalších dokumentů v administraci podpory.
(7)
Žádost o podporu a další podání učiněné prostřednictvím Informačního systému nevyžaduje podepsání elektronickým podpisem.
(8)
Fond doručuje písemnost elektronicky. Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle jiného právního předpisu11); v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému, přičemž v těchto případech pro doručování platí odstavec 9.
(9)
Dokument podle odstavce 6 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do Informačního systému přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu.
(10)
Nepřihlásí-li se do Informačního systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do Informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
§ 4a
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona10), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
§ 5
Zůstatek finančních prostředků Fondu koncem kalendářního roku nepropadá.
§ 5a
(1)
Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2)
Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje ředitel.
(3)
Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
§ 6
Státní fond vodního hospodářství8) a Fond ochrany ovzduší9) se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona součástí Fondu.
§ 7
Zrušuje se § 4 písm. a) zákona ČNR č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, ve znění zákona ČNR č. 175/1982 Sb.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 7 nabývají účinnosti dnem 1. 1. 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 62 písm. b) zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
3)
§ 17 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami.
4)
Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech.
6)
§ 88 zákona č. 254/2001 Sb.
7)
Např. zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Zákon ČNR č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství.
7a)
§ 84 až 86 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
7b)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
8)
Statut státního fondu vodního hospodářství (částka 13/1967 Ú. v. poř. č. 32).
9)
Směrnice ze dne 21. 11. 1977 o hospodaření s účelovými prostředky ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR určenými k ochraně ovzduší (částka 22/1977 Věstníku MLVH ČSR).
10)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
11)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 392/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 392/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovuje postup podľa § 34 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách
Vyhlášeno 4. 10. 1991, datum účinnosti 4. 10. 1991, částka 74/1991
* § 1 - Okresný úrad a obvodný úrad v Bratislave (ďalej len „okresný úrad“), v územnom obvode ktorého sa vec nachádza, je povinný po uplynutí lehoty ustanovenej v § 5 ods. 2 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách zistiť do 6 mesiacov odo dňa účinnosti
* § 2 - Okresný úrad písomne vyzve povinnú osobu1) na vydanie veci a vec prevezme najneskôr do 6 mesiacov od doručenia výzvy. O prevzatí veci spíše s povinnou osobou dohodu.2)
* § 3 - Ak povinná osoba nevydá vec v lehote uvedenej v § 2 tejto vyhlášky, uplatní okresný úrad návrh na vydanie veci na príslušnom súde najneskôr v lehote ustanovenej osobitným predpisom.3)
* § 4 - Okresný úrad navrhne zapísať nadobudnutie nehnuteľnosti do majetku Slovenskej republiky na základe dohody o vydaní veci alebo právoplatného rozhodnutia príslušného súdu územnému orgánu geodézie a kartografie.
* § 5 - Pri ďalšej dispozícii s touto vecou postupuje okresný úrad podľa § 7 ods. 5 zákona. Po uplynutí lehoty 6 mesiacov, ak sa neprihlási osoba uvedená v § 7 ods. 5 zákona, okresný úrad naloží s touto vecou podľa osobitného predpisu.4)
* § 6 - Výnos z predaja veci je príjmom osobitného účtu štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Okresný úrad je povinný odviesť kúpnu cenu zaplatenú nadobúdateľom veci do 15 dní na osobitný účet štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
* § 7 - Okresný úrad predloží žiadosť povinnej osoby o vrátenie zaplatenej kúpnej ceny pri kúpe veci spolu s príslušnými dokladmi na Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Ministerstvo financií Slovenskej republiky po overení dokladov o zaplatení kúpnej ceny
* § 8 - Postup podľa § 1 až 6 tejto vyhlášky platí aj pre uplatnenie nároku Slovenskej republiky podľa § 7 ods. 6 zákona.
* § 9 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 4. 10. 1991
392
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 5. septembra 1991,
ktorou sa ustanovuje postup podľa § 34 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 7 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
Okresný úrad a obvodný úrad v Bratislave (ďalej len „okresný úrad“), v územnom obvode ktorého sa vec nachádza, je povinný po uplynutí lehoty ustanovenej v § 5 ods. 2 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách zistiť do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tejto vyhlášky veci, na vydanie ktorých vznikne nárok Slovenskej republike.
§ 2
Okresný úrad písomne vyzve povinnú osobu1) na vydanie veci a vec prevezme najneskôr do 6 mesiacov od doručenia výzvy. O prevzatí veci spíše s povinnou osobou dohodu.2)
§ 3
Ak povinná osoba nevydá vec v lehote uvedenej v § 2 tejto vyhlášky, uplatní okresný úrad návrh na vydanie veci na príslušnom súde najneskôr v lehote ustanovenej osobitným predpisom.3)
§ 4
Okresný úrad navrhne zapísať nadobudnutie nehnuteľnosti do majetku Slovenskej republiky na základe dohody o vydaní veci alebo právoplatného rozhodnutia príslušného súdu územnému orgánu geodézie a kartografie.
§ 5
Pri ďalšej dispozícii s touto vecou postupuje okresný úrad podľa § 7 ods. 5 zákona. Po uplynutí lehoty 6 mesiacov, ak sa neprihlási osoba uvedená v § 7 ods. 5 zákona, okresný úrad naloží s touto vecou podľa osobitného predpisu.4)
§ 6
Výnos z predaja veci je príjmom osobitného účtu štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Okresný úrad je povinný odviesť kúpnu cenu zaplatenú nadobúdateľom veci do 15 dní na osobitný účet štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 7
Okresný úrad predloží žiadosť povinnej osoby o vrátenie zaplatenej kúpnej ceny pri kúpe veci spolu s príslušnými dokladmi na Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Ministerstvo financií Slovenskej republiky po overení dokladov o zaplatení kúpnej ceny vráti povinnej osobe zaplatenú kúpnu cenu z osobitného účtu štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 8
Postup podľa § 1 až 6 tejto vyhlášky platí aj pre uplatnenie nároku Slovenskej republiky podľa § 7 ods. 6 zákona.
§ 9
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Dančo v. r.
1)
§ 7 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií.
2)
§ 5 ods. 3 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
3)
§ 34 zákona č. 87/1991 Zb.
4)
Vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 61/1986 Zb. o dočasnej správe národného majetku. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 396/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 396/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb. a č. 234/1991 Sb.
Vyhlášeno 15. 10. 1991, datum účinnosti 15. 10. 1991, částka 76/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb. a č. 234/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 10. 1991
396
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 2. října 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb. a č. 234/1991 Sb.
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 58 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 297/1990 Sb., v rozsahu zmocnění daného usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 852 ze dne 3. prosince 1990, v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu, federálním ministerstvem pro strategické plánování a Státní bankou československou:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb. a č. 234/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Dovozní přirážka se uplatňuje na zboží dovezené fyzickými osobami, které nemá obchodní charakter, slouží k uspokojování osobních potřeb1) a bylo propuštěno do volného oběhu.2)
(2)
Dovozní přirážka se uplatňuje při dovozech ostatního zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu2) a je uvedeno v kódech Harmonizovaného systému popisu a číselného označení3) v příloze této vyhlášky.
1)
§ 39a vyhlášky FMZO č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění vyhlášky FMZO č.397/1991 Sb.
2)
Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně.“.
2.
Za § 1 se vkládá § 1a, který zní:
㤠1a
(1)
Dovozní přirážka se nevyměřuje ani nevybírá na zboží uvedené v § 1 odst. 1, na které se vztahují ustanovení § 35 až 43, § 47 až 50, § 53 a 55 vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
(2)
Dovozní přirážka se nevyměřuje ani nevybírá u zboží uvedeného v § 1 odst. 2, i když je uvedeno v příloze této vyhlášky, v těchto případech:
a)
na dovážené zboží, na které se vztahují ustanovení § 35 až 37, § 43 až 49 a § 51 až 55 vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění pozdějších předpisů,
b)
při prokázaném zpětném dovozu do ČSFR,
c)
při dovozech zboží osvobozeného od cla na základě vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 572/1990 Sb.,
d)
u bezúplatných dovozů zejména u zboží zaslaného zahraničním dodavatelem náhradou za reklamované zboží, u dokumentace, u propagačních materiálů malé hodnoty, které zajišťují propagaci zboží nebo firmy, a u obchodních vzorků,
e)
při dovozu zboží finského původu z Finska,
f)
na zboží dovážené do ČSFR jednoznačně pro výrobní spotřebu, tj. k dalšímu přepracování, kompletaci nebo montáži ve výrobě a při poskytování služeb. V takovém případě však musí dovozce uvést v návrhu na celní řízení, že zboží v dováženém množství je určeno výhradně k výše uvedeným účelům. Výrobce je povinen vést o takovém zboží evidenci a prokázat finančním nebo celním orgánům způsob jeho užití. Za přepracování, kompletaci nebo montáž ve výrobě se však nepovažuje pouhé dělení, třídění, vážení nebo balení či jiná jednoduchá úprava dovezeného zboží.“.
3.
V § 4 slovo „předpisů3)“ se nahrazuje slovem „předpisů4)“.
4) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
4.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Snížení a prominutí dovozní přirážky
(1)
Ve zvlášť odůvodněných případech může federální ministerstvo financí u dovozů uvedených v § 1 odst. 2 prominout nebo snížit dovozní přirážku.
(2)
V případech, kdy celnice promine nebo sníží clo u dovozů zboží uvedeného v § 1 odst. 1, promine rovněž nebo sníží ve stejném rozsahu dovozní přirážku.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 1991.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 398/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 398/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb., č. 423/1990 Sb. a č. 534/1990 Sb.
Vyhlášeno 15. 10. 1991, datum účinnosti 15. 10. 1991, částka 76/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb., č. 423/1990 Sb. a č. 534/1990 Sb., se mění a
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 10. 1991
398
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 1. října 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb., č. 423/1990 Sb. a č. 534/1990 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 54 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a č. 113/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 179/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb., č. 423/1990 Sb. a č. 534/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Příloha č. 1 zní:
„Věci, k jejichž vývozu je třeba povolení
[§ 1 odst. 1 písm. c) a § 1 odst. 2 bod 1. bb) vyhlášky]:
1.
pohonné hmoty vyvážené v rezervních nádobách
2.
potraviny a potravinářské výrobky cizího původu
3.
výrobky ze zlata a stříbra (s výjimkou šperků a ozdob stříbrných nebo pozlacených se vsazenými českými granáty nebo jinými polodrahokamy čs. provenience, pokud tyto výrobky nejson starožitnostmi).“.
2.
Příloha č. 2 zní:
„Věci, jejichž vývoz je zakázán
(§ 7 odst. 1 vyhlášky)
1.
starožitnosti.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 1991.
Ministr:
Ing. Bakšay v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 415/1991 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 415/1991 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů
Vyhlášeno 25. 10. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 79/1991
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÉ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - OCHRANNÉ PILÍŘE PŘI HLUBINNÉM DOBÝVÁNÍ (§ 2 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - OCHRANNÉ PILÍŘE PŘI POVRCHOVÉM DOBÝVÁNÍ (§ 12 — § 14)
* ČÁST ČTVRTÁ - BEZPEČNOSTNÍ CELÍKY (§ 15 — § 17)
* ČÁST PÁTÁ - OCHRANNÁ PÁSMA VRTŮ (§ 18 — § 19)
* ČÁST ŠESTÁ - EVIDENCE A UKLÁDÁNÍ DOKUMENTACE OCHRANNÝCH PILÍŘŮ, CELÍKŮ A PÁSEM DŮLNÍCH A POVRCHOVÝCH OBJEKTŮ (§ 20 — § 20)
* ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 21 — § 22) č. 1 vyhlášky č. 415/1991 Sb. č. 2 vyhlášky č. 415/1991 Sb. č. 3 vyhlášky č. 415/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2002 (331/2002 Sb.)
415
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 6. září 1991
o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÉ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Účelem této vyhlášky je stanovení postupu při konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu povrchových a důlních objektů.
(2)
Návrh ochranných pilířů, celíků a pásem důlních a povrchových objektů vypracovává organizace1) obvykle při projektování, výstavbě a rekonstrukci dolů a lomů, při zpracování návrhu na plán otvírky, přípravy a dobývání, popřípadě při jiném provádění hornické činnosti. Předpokladem je dostatek báňsko-geologických znalostí a podkladů.
(3)
Stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem důlních a povrchových objektů je součástí povolení plánu otvírky, přípravy a dobývání2) a povoluje je obvodní báňský úřad.
ČÁST DRUHÁ
OCHRANNÉ PILÍŘE PŘI HLUBINNÉM DOBÝVÁNÍ
§ 2
Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře jam a povrchových objektů
(1)
Před vypracováním projektu ochranného pilíře jam a povrchových objektů zpracuje organizace podmínky pro jeho konstrukci.
(2)
Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře vymezují rozsah chráněné plochy na povrchu a na tuto plochu navazující tvar tělesa ochranného pilíře v ložisku a jeho průvodních horninách (např. úhly pilířových přímek, parametry pilířových ploch apod.). Chráněná plocha musí být určena body, jejichž souřadnice se udávají v platném souřadnicovém systému (vrcholy mnohoúhelníka, střed kružnice apod.), které je možno zaokrouhlit na celé metry.
§ 3
Projekt ochranného pilíře jam a povrchových objektů
(1)
Soubor dokumentace projektu ochranného pilíře, zpracovaného a předkládaného organizací musí obsahovat
a)
mapu povrchu s vyznačením chráněné plochy, povrchových objektů, linií řezů a hranicemi ochranného pilíře v jednotlivých slojích, žilách, plástech apod.,
b)
mapu povrchu ve stejném provedení jako v bodě a) s vyznačením hranic ochranného pilíře na jednotlivých patrech,
c)
důlní mapy jednotlivých slojí, žil, plástů nebo ložiskových bloků s vyznačením hranic ochranného pilíře, přičemž při těsném seskupení slojí postačí konstruovat ochranný pilíř pouze pro sloje, vzdálené od sebe nejvýše 50 m a pro sloje ležící uvnitř tohoto intervalu určit hranici ochranného pilíře interpolací,
d)
geologické profily jam a hlubinných vrtů a alespoň dva řezy v měřítku základních důlních map, procházejících středem ochranného pilíře ve směrech přibližně na sebe kolmých, z nichž jeden bude kolmý na směr vrstev. V řezech se zakreslují geologické údaje a pilířové přímky ochranného pilíře,
e)
technickou zprávu, která musí obsahovat
1.
popis geologických poměrů souvisejících s prostorem tělesa ochranného pilíře, zejména uložení souvrství, tektonické poměry slojí, žil, plástů a celého ložiska, petrografické a fyzikálně mechanické vlastnosti okolních hornin a údaje hydrogeologické,
2.
seznam objektů uvnitř a vně chráněné plochy se stručným popisem jejich stavu v době vypracování projektu ochranného pilíře,
3.
souřadnice vrcholů chráněné plochy,
4.
popis konstrukce ochranného pilíře s odvoláním na stanovené podmínky (§ 2),
5.
popis současného stavu jam, zejména pokud jde o svislost, přímost a stav výztuže,
6.
předběžný výpočet účinků důlní činnosti na povrchové objekty uvnitř a vně chráněné plochy, doložený podle potřeb mapami izolinií přetvoření terénu (poklesy, posuny apod.),
7.
předběžný výpočet deformací jam v důsledku dobývání ke hranici ochranného pilíře,
8.
posouzení geomechanických poměrů v tělese ochranného pilíře a jeho okolí (zejména s přihlédnutím k předpisům o horských otřesech) s návrhem případných prognostických a preventivních opatření,
9.
zásoby vyhrazených nerostů, které ochranný pilíř váže.
(2)
Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování jednotlivých náležitostí technické zprávy dle odstavce 2 písm. e) formou znaleckého posudku.3)
(3)
Potřebné důlní mapy nebo jejich části a mapa povrchu musí být vyhotoveny trvalým způsobem.
(4)
Z jednotlivých částí dokumentace musí být patrno kdy a kým byly zpracovány a musí být ověřeny hlavním důlním měřičem. Celý projekt ochranného pilíře musí být spojen vhodným způsobem v jeden celek, který schválí závodní dolu nebo závodní lomu.
(5)
Projekt ochranného pilíře musí být předložen ve dvou vyhotoveních nejpozději tři měsíce před postupem dobývacích prací do vlivné vzdálenosti jam nebo povrchových objektů.
(6)
Projekt ochranného pilíře předkládá k povolení organizace, v jejímž dobývacím prostoru je situován chráněný objekt.
§ 4
Ochranné pilíře slepých jam
(1)
Projekt ochranného pilíře slepé jámy zpracuje organizace nejpozději tři měsíce před přiblížením dobývacích prací ke stvolu slepé jámy a k jejímu zařízení.
(2)
Rozměry a tvar ochranného pilíře slepé jámy se volí tak, aby bylo možné jeho následné bezpečné dobývání.
(3)
Projekt ochranného pilíře slepé jámy musí obsahovat
a)
popis geologických poměrů (uložení souvrství, tektonické poměry, petrografické vlastnosti ložiska a průvodních hornin),
b)
rozsah chráněné plochy na zhlaví slepé jámy a popis z ní odvozeného tělesa ochranného pilíře (sklon pilířových přímek, parametry pilířových ploch apod.) včetně popisu jeho konstrukce,
c)
výpočet deformací vzniklých dobýváním vně tělesa ochranného pilíře na stvol slepé jámy, případně na její zařízení (strojovna těžního stroje, lanové a lanovnicové kanály a komory apod.),
d)
posouzení geomechanických poměrů v tělese ochranného pilíře a jeho okolí, zejména s přihlédnutím k předpisům o horských otřesech s návrhem případných prognostických a preventivních opatření,
e)
grafickou dokumentaci, kterou tvoří potřebné důlní mapy, výkresy a nejméně dva na sebe kolmé řezy v měřítku důlních map, se zákresem ochranného pilíře. Tato dokumentace se vyhotovuje trvalým způsobem. Pro tuto dokumentaci platí ustanovení § 3 odst. 4 obdobně.
(4)
Projekt ochranného pilíře slepé jámy schvaluje závodní dolu nebo závodní lomu.
§ 5
Změna a zrušení ochranného pilíře jam, slepých jam a povrchových objektů
(1)
Dojde-li k takovým změnám v podzemí či na povrchu, které vyžadují změnu nebo zrušení ochranného pilíře, požádá organizace o povolení této změny či zrušení obvodní báňský úřad (změna úložních poměrů ložiska, chráněné plochy apod.).
(2)
Za změnu se nepovažuje upřesnění průběhu ochranného pilíře ve slojích, žilách, plástech a ložiskových blocích. Toto upřesnění je povinen neprodleně provést hlavní důlní měřič na základě zpřesněných poznatků o stavbě ložiska a zaslat o tom zprávu obvodnímu báňskému úřadu.
§ 6
Dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových objektů
(1)
Dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových objektů povoluje obvodní báňský úřad.
(2)
Dobýváním v ochranných pilířích se rozumí
a)
dobývání zásob uvolněných ploch, vzniklých zmenšením původních ochranných pilířů,
b)
dobývání zásob z ploch vázaných tělesy povolených ochranných pilířů za současného zachování provozu jam, slepých jam nebo povrchových objektů,
c)
podrubání činných jam a slepých jam, chráněných ochrannými pilíři.
(3)
Žádost o povolení dobývání v ochranných pilířích se předloží obvodnímu báňskému úřadu nejpozději tři měsíce před zahájením otvírkových a přípravných prací v ochranném pilíři.
§ 7
Podmínky pro dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů
(1)
Pro dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových objektů musí být vypracován projekt.
(2)
Do projektu musí být zahrnuty podmínky pro nezbytné zabezpečení objektů, a to
a)
u nově hloubených a rekonstruovaných jam a slepých jam, přizpůsobení jejich výztuže a výstroje charakteru předpokládaných deformací, v souvislosti s vlivem dobývacích prací v ochranném pilíři,
b)
přizpůsobení dobývacích prací v okolí povolených ochranných pilířů pozdějším záměrům, souvisejícím s dobýváním v nich,
c)
provádění pravidelných prohlídek jam, slepých jam a povrchových objektů, dostoupí-li dobývací práce do vlivné vzdálenosti chráněné plochy a vedení písemných záznamů o nich,
d)
provádění měřických pozorování v jamách, slepých jamách a na povrchových objektech za účelem získání informací o charakteru vlivu dobývacích prací na tyto objekty.
§ 8
Projekt dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů
(1)
Zpracování projektu dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů zajišťuje organizace a schvaluje závodní dolu nebo závodní lomu.
(2)
Projekt dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových objektů musí obsahovat
a)
rozbor geologicko-tektonických, úložních a provozních podmínek,
b)
popis celkové koncepce dobývání zásob ochranného pilíře,
c)
znázornění otvírky, přípravy a dobývání na důlních mapách s uvedením časového sledu hornických prací,
d)
geomechanické posouzení, zejména z hlediska příslušných předpisů o horských otřesech s návrhem případných prognostických a preventivních opatření,
e)
výpočet hodnot přetvoření terénu a účinků důlní činnosti na ovlivněné objekty,
f)
projekt případných zabezpečovacích prací v podzemí a na povrchu,
g)
projekt pozorování a měření důlní činnosti v podzemí a na povrchu,
h)
projekt využití zásob, zpracovaný podle požadavků platných předpisů.4)
(3)
Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování jednotlivých náležitostí projektu dobývání v ochranném pilíři formou znaleckého posudku.3)
(4)
Pokud bude dobývání v ochranném pilíři prováděno v omezeném rozsahu, okrajově, může být v dohodě s obvodním báňským úřadem upuštěno od některých náležitostí projektu uvedených v odstavci 2 nebo o nich stručně pojednáno v žádosti podle ustanovení § 6 odst. 3.
§ 9
(1)
Pro zjištění základních hodnot nutných k výpočtům přetvoření terénu (mezné úhly vlivu, koeficient dobývací metody, časový součinitel a bezpečná hloubka - příloha č. 1) a pro zjištění pohybů půdy v důsledku účinků důlní činnosti vůbec, jsou organizace povinny vykonávat pravidelná měření. Rozsah měření stanoví obvodní báňský úřad na základě návrhu organizace.
(2)
Výsledky měření podle odstavce 1 jsou součástí souboru základní důlně měřické dokumentace.
§ 10
Projekt ochranného pilíře nesvislých otvírkových důlních děl
Projekt ochranného pilíře nesvislého otvírkového důlního díla zpracuje organizace tak, aby chránil příslušné dílo v potřebném rozsahu, zejména před vlivy nadrubání a podrubání, pokud není bezpečná provozuschopnost díla zajištěna jinými prostředky.
§ 11
Ochranný pilíř nesvislých otvírkových důlních děl
(1)
Rozsah ochranného pilíře nesvislých otvírkových důlních děl je vymezen přípustným rozsahem nadrubání a podrubání těchto děl při dodržení požadavků, které vyplývají ze zvláštních předpisů5) prevence proti otřesům.
(2)
Tvar a rozměry ochranného pilíře podle odstavce 1 se volí tak, aby bylo možné jeho následné bezpečné dobývání.
(3)
Hranice ochranného pilíře v jednotlivých slojích se stanoví tak, aby nedocházelo ke kumulaci vlivů okrajů vydobytých ploch (hrany pilířů) ve směru kolmo na vrstevnatost.
(4)
Podrubání důlních děl do úklonu 45° je přípustné slojemi o úklonu 0° až 35° v tomto rozsahu
a)
při vzdálenosti díla od podrubávající sloje větší než stonásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy - bez omezení,
b)
při vzdálenosti díla od podrubávající sloje menší než stonásobek a větší než padesátinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě schválení závodního dolu nebo závodního lomu,
c)
při vzdálenosti díla od podrubávající sloje menší než padesátinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě povolení obvodního báňského úřadu.
(5)
Nadrubání důlního díla do úklonu 45° je přípustné slojemi o úklonu 0° až 35° v tomto rozsahu
a)
při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje větší než padesátinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy - bez omezení,
b)
při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje menší než padesátinásobek a větší než třicetinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě schválení vedoucího organizace,
c)
při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje menší než třicetinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě povolení obvodního báňského úřadu.
(6)
Pro případy podrubání a nadrubání důlních děl, uvedených v ustanovení odstavce 4 písm. b), c) a ustanovení odstavce 5 písm. b) a c) vypracuje organizace projekt obsahující zejména
a)
stanovení způsobu ochrany důlního díla,
b)
stanovení prognózních deformací důlního díla,
c)
stanovení systému měření deformací důlního díla,
d)
způsob a povinnost vyhodnocení měření deformací důlního díla, s cílem upřesnění deformačních parametrů.
(7)
Projekt podle ustanovení odstavce 6 schvaluje organizace.
ČÁST TŘETÍ
OCHRANNÉ PILÍŘE PŘI POVRCHOVÉM DOBÝVÁNÍ
§ 12
Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře
(1)
K návrhu projektu ochranného pilíře zpracuje organizace podmínky pro jeho konstrukci.
(2)
Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře vymezují rozsah chráněné plochy na povrchu (určené mnohoúhelníkem, jehož vrcholy jsou udány v platném souřadnicovém systému) a na tuto plochu navazující tvar ochranného pilíře ve skrývce, ložisku a jeho průvodních horninách. Zejména musí být stanovena hloubka lomu a generální úklon lomu ve vztahu k chráněné ploše.
§ 13
Projekt ochranného pilíře
(1)
Soubor dokumentace projektu ochranného pilíře, zpracovaného a předkládaného organizací, musí obsahovat
a)
mapu povrchu s vyznačením chráněné plochy, povrchových objektů a zařízení, linií řezů, souřadnicové sítě, hranicí ochranného pilíře na skrývce a v ložisku,
b)
důlní mapy se zákresem ochranného pilíře na jednotlivých etážích lomu,
c)
řezy vedené charakteristickými liniemi, s uvedením zejména mocnosti a horní hrany skrývky, mocnosti ložiska, hloubky lomu, generálního úklonu svahu lomu apod.,
d)
technickou zprávu, která musí obsahovat
1.
uvedení všech právních náležitostí a rozhodnutí příslušných orgánů, na jejichž podkladu se stanoví ochranný pilíř,
2.
seznam chráněných objektů na chráněné ploše,
3.
souřadnice vrcholů chráněné plochy,
4.
popis geologických a hydrogeologických poměrů ložiska, jeho nadloží a podloží,
5.
popis konstrukce ochranného pilíře s odvoláním na stanovené podmínky,
6.
posouzení z hlediska mechaniky zemin (hornin), které doloží stabilitu svahu lomu na hranici ochranného pilíře s případným návrhem preventivních opatření (zpevnění svahu apod.),
7.
posouzení z hlediska účinků případně používaných trhacích prací,
8.
vyčíslení zásob vyhrazeného nerostu, které jsou ochranným pilířem vázány.
(2)
Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování náležitostí technické zprávy podle ustanovení odstavce 2 písm. d) bodů 4, 6 a 7 formou znaleckého posudku.2)
(3)
Potřebné důlní mapy a mapa povrchu se vyhotovují trvalým způsobem.
(4)
Z jednotlivých částí dokumentace musí být patrno kdy a kým byly zpracovány a musí být ověřeny hlavním důlním měřičem. Celý projekt ochranného pilíře, textová i grafická část musí být spojen vhodným způsobem v jeden celek, který schválí závodní dolu nebo závodní lomu.
(5)
Projekt se předkládá nejpozději tři měsíce před postupem lomu k linii, od které by mohly být dobýváním ovlivněny objekty na chráněné ploše.
(6)
Projekt chráněného pilíře předkládá organizace, v jejímž dobývacím prostoru je chráněný objekt nebo zařízení.
§ 14
Změna a zrušení ochranného pilíře
(1)
Dojde-li k takovým změnám v lomu nebo na povrchu, které vyžadují změnu nebo zrušení ochranného pilíře, požádá organizace o povolení této změny či zrušení obvodní báňský úřad.
(2)
Za změnu ochranného pilíře se nepovažuje upřesnění průběhu ochranného pilíře, dané upřesněním skrývkového poměru, hloubky lomu apod. Toto upřesnění je povinen neprodleně provést hlavní důlní měřič na základě poznatků o stavbě ložiska a zaslat o tom zprávu obvodnímu báňskému úřadu.
ČÁST ČTVRTÁ
BEZPEČNOSTNÍ CELÍKY
§ 15
Orientační bezpečnostní celíky a ochranné celíky kolem zvodněných a plynonosných horizontů nebo zatopených stařin
(1)
Pro orientační bezpečnostní celík a ochranný celík musí být organizací zpracován projekt.
(2)
Soubor dokumentace předkládaný jako projekt orientačního bezpečnostního celíku nebo ochranného celíku musí obsahovat
a)
mapu, zobrazující hranice zvodněného nebo plynonosného horizontu formou vrstevnice, se zákresem všech důlních děl a vrtů, které jej zastihly, včetně údajů o zjištěných tlacích média vázaného na horizont a hlavní tektonické linie,
b)
důlní mapy se zákresem zatopených důlních děl, jedná-li se o stanovení orientačního bezpečnostního celíku nebo ochranného celíku ke stařinám se stejnými údaji jako u písmena a),
c)
geologické řezy vedené tak, aby z nich mohl být bezpečně odvozen orientační bezpečnostní celík nebo ochranný celík k ochraně plánovaných důlních děl,
d)
důlní mapy se zákresem průběhu orientačního bezpečnostního celíku nebo ochranného celíku v rovinách, v nichž se provádí nebo bude provádět hornická činnost,
e)
profily vrtů, které zastihly zvodněný nebo plynonosný horizont nebo zatopené důlní dílo s údaji o naměřených tlacích,
f)
technickou zprávu, která obsahuje zejména popis geologických poměrů, stavby ložiska a jeho průvodních hornin a shrnuje výsledky rozborů vod a plynů tak, aby zvodněný nebo plynonosný horizont byl výstižně charakterizován, zejména však způsob, jakým byl orientační bezpečnostní celík nebo ochranný celík konstruován, se zdůvodněním mocnosti celíku a jeho konstrukce.
Části dokumentace uvedené pod písmeny a), b) a d) lze uvádět na společné mapě, pokud to není na újmu přehlednosti; u profilů vrtů se přikládají ty, které jsou charakteristické a pro konstrukci zásadní.
(3)
Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování náležitostí souboru dokumentace podle odstavce 2 formou znaleckého posudku.3)
(4)
Potřebné důlní mapy nebo jejich části, profily a řezy se vyhotovují trvalým způsobem, ve vhodném měřítku, o jehož volbě rozhoduje hlavní důlní měřič.
§ 16
Orientační bezpečnostní celík
(1)
Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro neprozkoumané zvodněné a plynonosné horizonty nebo pro zatopená důlní díla, jejichž poloha není přesně známa. Konstruuje se tak, aby jeho průběh zajišťoval ve všech směrech stanovenou vzdálenost od nebezpečného horizontu.
(2)
Orientační bezpečnostní celík se dělí na dvě pásma
a)
bližší zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu, jehož hranice je odvozena z poloviční mocnosti orientačního bezpečnostního celíku od okraje nebezpečného horizontu nebo zatopeného důlního díla,
b)
vzdálenější zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu, které obsahuje zbytek mocnosti celíku od bližšího pásma po jeho okraj.
(3)
Účelem vedení dlouhých důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku musí být mimo jiné upřesnění průběhu a stavby zvodněného nebo plynonosného horizontu nebo zatopeného důlního díla, snížení tlaků v nebezpečných horizontech a spolehlivé odvodnění stařin, pokud je to technicky možné. Důlní díla musí být zajišťována zabezpečovacími vrty, určenými v projektu důlní činnosti v orientačním bezpečnostním celíku tak, aby jimi bylo důlní dílo vždy bezpečně zajištěno
a)
v bližším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň trojicí vrtů,
b)
ve vzdálenějším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň dvojicí vrtů.
Délka vrtů a další parametry, tj. staničení, ústí, směr a úklon, musí být z projektu přeneseny do technologického postupu důlního díla.
(4)
Vedení důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku povoluje obvodní báňský úřad.
§ 17
Ochranný celík
(1)
Ochranný celík se stanoví pro prozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty nebo pro zatopená, zaměřená důlní díla, která nebylo možno spolehlivě odvodnit - viz příloha č. 2. Jeho mocnost se stanoví podle stupně zvodnění nebezpečného horizontu, přesnosti určení jeho polohy a stupně nebezpečí, který představuje pro důlní činnost v jeho okolí, s ohledem na místní podmínky (petrografické složení hornin a jejich pevnostní charakteristika, tektonická stavba apod.).
(2)
Ochranný celík se konstruuje tak, aby jeho průběh zajišťoval ve všech směrech stanovenou vzdálenost od nebezpečného horizontu.
ČÁST PÁTÁ
OCHRANNÁ PÁSMA VRTŮ
§ 18
Podmínky a zásady pro stanovení ochranného pásma vrtu
(1)
Bezpečnostní pásmo se stanoví pro hlubinné a podzemní vrty, které by mohly ohrozit bezpečnost pracujících a provozu, nebo které by mohly být ohroženy důlní činností.
(2)
Zásady pro stanovení bezpečnostních pásem vrtů a provádění hornické činnosti v nich upravuje příloha č. 3.
(3)
Bezpečnostní pásma vrtů se vyznačují v základních důlních mapách a důlních mapách z nich odvozených.6)
§ 19
Schvalování ochranných pásem vrtů
(1)
Schvalování ochranných pásem vrtů provádí hlavní důlní měřič a nevztahují se na ně ustanovení o povolování těchto pásem obvodním báňským úřadem.
(2)
Po zastižení vrtu důlním dílem je nutno změnit jeho stávající ochranné pásmo s tím, že místo zastižení vrtu se zaměří a toto je pokládáno za jeho ústí pro zbývající délku.
ČÁST ŠESTÁ
EVIDENCE A UKLÁDÁNÍ DOKUMENTACE OCHRANNÝCH PILÍŘŮ, CELÍKŮ A PÁSEM DŮLNÍCH A POVRCHOVÝCH OBJEKTŮ
§ 20
(1)
O ochranných pilířích, celících, pásmech důlních a povrchových objektů a zásobách výhradních nerostů jimi vázaných vede organizace evidenci. Jejich dokumentace je součástí evidenční knihy.7)
(2)
Ochranné pilíře, celíky a pásma důlních a povrchových objektů se po povolení neprodleně zakreslí do základních důlních map a map odvozených.
(3)
O evidenci ostatní dokumentace vedené podle této vyhlášky platí zvláštní předpisy.6)
ČÁST SEDMÁ
PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 21
Přechodné ustanovení
Rozhodnutí státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů v oblasti ochranných pilířů, celíků a pásem zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.
§ 22
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
Příloha č. 1
vyhlášky č. 415/1991 Sb.
Stanovení bezpečné hloubky pro chráněné objekty
(1)
Bezpečná hloubka se stanoví pro jednotlivý objekt (zařízení) podle stupně ochrany, do něhož byl zařazen. Stupněm ochrany se v tomto případě rozumí přípustné parametry přetvoření terénu, při jejichž dosažení je možno chráněný objekt udržovat v provozuschopném stavu; jedná se o naklonění, vodorovné přetvoření terénu, poloměr zakřivení a v některých případech o pokles (v souvislosti se zvýšením hladiny podzemní vody, průjezdním nebo plavebním profilem pod mostními objekty apod.).
(2)
Bezpečná hloubka se zjišťuje pro jednotlivé parametry spojitého přetvoření terénu nebo pro ten, který je rozhodující z hlediska citlivosti objektu (zařízení). Jako bezpečnou hloubku je třeba určit největší takto vypočtenou hloubku dobývání.
(3)
S ohledem na dynamický vývoj poklesové kotliny vychází se při výpočtu bezpečné hloubky z parametrů spojitého přetvoření terénu, které ji charakterizují, bez ohledu na umístění objektu (zařízení) v jejím plošném rozsahu. Pokud budou chráněné objekty ovlivněny dobýváním ložiska v rozsahu menším než je tzv. plně účinná plocha, je možno zmenšit hodnotu bezpečné hloubky na základě báňského znaleckého posudku. Pro stanovení bezpečné hloubky při šikmém nebo strmém uložení ložiska nebo při dobývání více než dvou slojí se určuje bezpečná hloubka vždy na základě báňského znaleckého posudku.
(4)
Hodnoty bezpečné hloubky z hlediska nejnepříznivějších parametrů přetvoření terénu se určují pro ploché uložení slojového ložiska při dobývání nejvíce dvou slojí z těchto vztahů:
Z hlediska maximálního naklonění
μhi=m.ai.cotgμm
Z hlediska maximálního vodorovného přetvoření terénu
εεμhε=m.aε.cotgμm
Z hlediska minimálního poloměru zakřivení
μhR=1,22cotgμ.R.m.am
V předešlých vztazích znamená
hi ................ bezpečná hloubka pro přípustné naklonění [i],
hε ................ bezpečná hloubka pro přípustné vodorovné přetvoření [ε],
hR ................ bezpečná hloubka pro přípustný poloměr zakřivení [R],
m ............... mocnost ložiska,
a ............... dobývací faktor
stěnování na zával a = 0,85 - 0,95
částečná základka = 0,65 - 0,75
foukaná základka = 0,55 - 0,65
plavená základka = 0,25 - 0,35
μ ............... mezný úhel,
μμμ=∑i=1nmi.μi∑i=1nmi,
kde
μi jsou mezné úhly hornin jednotlivých vrstev,
mi jsou mocnosti těchto vrstev
pokryvné horniny mokré μ = 40° - 45°
pokryvné horniny suché = 50°
karbonské horniny nepevné = 65°
karbonské horniny střední pevnosti = 70° - 75°
karbonské horniny pevné = 80° - 90°
OKR - karbon = 65°
OKR - terciér = 55°
Příloha č. 2
vyhlášky č. 415/1991 Sb.
Výpočet rozměrů ochranného celíku zatopené jámy v třetihorním souvrství
Ochranné celíky zatopených jam se konstruují podle celkového hydrostatického tlaku, vypočteného s ohledem na hustotu složek náplně jámy. Pro jámy třetihorního souvrství (zejména u lignitových dolů) lze použít následujících výpočtů.
Rozměry ochranného celíku se určí z pevnostních parametrů hornin (zemin).
Hydrostatický tlak [p] se stanoví jako součin hustoty [ γγ] a výšky sloupce kapaliny [H] ze vzorce
γp=H.γ[1]
Při více kapalinách o různé hustotě [γi] a výšce sloupce [Hi] je celkový tlak součtem dílčích tlaků [pi]
γp=∑pi=∑Hi.γi2
Šířka prstence [×] ochranného celíku, obepínajícího jámu o poloměru [r] se vypočte:
Z pevnosti v tahu
σxta=p.rσta3
kde kde σta ............... dovolené namáhání na tah,
p ............... výsledný hydrostatický tlak,
r ............... poloměr průřezu jámy,
Z pevnosti ve smyku
τxsm=p.hτsm4
kde τsm ............... pevnost ve smyku,
p ............... výsledný hydrostatický tlak,
h ............... poloviční výška uvolněného prostoru (důlního díla),
Pevnost ve smyku [τsm] lze určit jako 0,01 až 0,02 pevnosti na tlak [σt1].
Pozn. 1
: Z rozdílných rozměrů prstence ochranného celíku [xt1] a [xsm] se bere jako bezpečnější větší hodnota z obou.
Pozn. 2
: Při vedení důlních děl v okolí celíku se použije zabezpečovacích vrtů ve směru vedení na bezpečnou vzdálenost se zajištěním vrtu pro případ navrtání tlakového horizontu (průnik tlakové kapaliny podél střihů).
Příloha č. 3
vyhlášky č. 415/1991 Sb.
Zásady pro stanovení bezpečnostních pásem vrtů a provádění hornické činnosti v nich
Ochranná pásma je nutno sestrojovat až do horizontální roviny, založené 25 m pod zaměřeným dnem vrtu.
Bezpečnostní pásmo má kruhový nebo eliptický (podle úklonu předmětné roviny) tvar se středem v ústí vrtu a sestrojí se k průsečíku osy vrtu s rovinou, proloženou úrovní ohrožených důlních děl.
Poloměr bezpečnostního pásma se stanoví podle následujících vztahů
a)| αr=1,5.L.tgα| u vrtů, kde byl zaměřen alespoň úklon,
---|---|---
b)| r=L.tg15°| u vrtů nezaměřených nebo v případech, kdy jsou důvodné pochybnosti o kvalitě měření, při vrtání nárazovým způsobem,
c)| r=L.tg30°| u vrtů nezaměřených nebo v případech, kdy jsou důvodné pochybnosti o kvalitě měření, při vrtání rotačním způsobem,
Kde [L] je skutečná délka vrtu a [α] odchylka úklonu vrtu od požadované osy v jeho uvažované délce.
Bezpečnostní pásmo vrtu se dělí na dvě zóny
a)
vnitřní zóna (bližší k ose vrtu) je vymezena poloviční hodnotou úhlu [α],
b)
vnější zóna (plocha mezi vnitřní zónou a hranicí bezpečnostního pásma).
Bezpečnostní opatření se navrhují pro vnitřní a vnější zónu bezpečnostního pásma vrtu rozdílně, případ od případu, podle charakteru důlní činnosti prováděné v ochranném pásmu, stáří vrtu, jeho utěsnění, podle předpokládaného množství a tlaku vody nebo nebezpečného materiálu ve vrtu, charekteru provrtaných zvodněných nebo plynonosných horizontů, zatopených důlních děl apod.
Úseky, v nichž je hornická činnost prováděna v bezpečnostních pásmech vrtů, nutno označit za úseky se zvýšeným nebezpečím, pro které se stanoví v příslušných technologických postupech bezpečnostní opatření.
1)
§ 1 a 2 Hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 32 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
§ 10 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
3)
§ 18 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
4)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
5)
Výnos Českého báňského úřadu č. 1820/1989, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů (reg. v částce 19/1989 Sb.).
6)
Důlně měřický předpis Českého báňského úřadu č.j. 700/1972 pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1976 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu č.j. 900/1987 Ú.v. ČSR, o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu č.j. 3700/1974 pro geologický průzkum a pro těžbu ropy a zemního plynu (reg. v částce 6/1976 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu č.j. 4800/1986 Ú.v. ČSR, o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 98/1990 Sb., o důlně měřické dokumentaci při některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
7)
§ 23 odst. 1 písm. a) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1988 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 410/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 78/1991
* PRVÁ ČASŤ - SLUŽOBNÝ POMER (§ 1 — § 147)
* DRUHÁ ČASŤ - SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU VÄZENSKEJ A JUSTIČNEJ STRÁŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY (§ 147a — § 147b)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 148 — § 160)
Aktuální znění od 1. 11. 1992 (490/1992 Sb.)
410
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991
o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
SLUŽOBNÝ POMER
Úvodné ustanovenia
§ 1
Tento zákon upravuje služobný pomer, najmä práva a povinnosti z neho vyplývajúce, ako aj základné otázky hmotného zabezpečenia príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky (ďalej len „policajti“).
§ 2
(1)
V mene Policajného zboru Slovenskej republiky1) (ďalej len „policajný zbor“) koná a rozhoduje vo veciach služobného pomeru minister vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) a v rozsahu ním ustanovenom ďalšie orgány (ďalej len „služobné orgány“).
(2)
Policajti sú v služobnom pomere k policajnému zboru.
(3)
Služobné orgány sú v rozsahu svojej právomoci oprávnené ukladať podriadeným policajtom služobné úlohy, riadiť ich činnosť a vydávať im na tento účel rozkazy, nariadenia a pokyny.
PRVÁ HLAVA
VZNIK A ZMENA SLUŽOBNÉHO POMERU
Podmienky prijatia a prijímacie konanie
§ 3
(1)
Do služobného pomeru môže byť prijatý občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky starší ako 18 rokov, ktorý o prijatie písomne požiada a
a)
je bezúhonný,
b)
má požadované vzdelanie,
c)
je telesne a duševne spôsobilý na výkon služby a
d)
vykonal základnú alebo náhradnú vojenskú službu, pokiaľ podlieha brannej povinnosti.
(2)
Služobné orgány sú povinné oboznámiť občana, ktorý sa uchádza o prijatie do služobného pomeru, so základnými povinnosťami a právami vyplývajúcimi zo služobného pomeru, najmä s podmienkami služby a s hmotným zabezpečením.
(3)
Občan, ktorý sa uchádza o prijatie do služobného pomeru, musí byť o výsledku prijímacieho konania vyrozumený v ustanovenej lehote.
§ 4
(1)
Občan je prijímaný do služobného pomeru na základe rozhodnutia služobného orgánu. Výrok rozhodnutia o prijatí musí obsahovať
a)
deň prijatia do služobného pomeru,
b)
funkciu, do ktorej je ustanovený, a miesto služobného pôsobiska,
c)
hodnosť, do ktorej je vymenovaný,
d)
výšku funkčného platu, prípadne príplatkov,
e)
dĺžku skúšobnej doby, ak bola určená,
f)
dĺžku služobného pomeru, ak je občan prijímaný výnimočne do služobného pomeru na dobu určitú.
(2)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti prijímacieho konania.
§ 5
Vznik služobného pomeru
(1)
Služobný pomer vzniká dňom určeným v rozhodnutí o prijatí občana do služobného pomeru, ak nastúpi službu v tento deň.
(2)
Ak občan nemôže nastúpiť službu preto, že deň prijatia pripadol na deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo sviatok, považuje sa podmienka nástupu služby v určený deň za splnenú, ak občan nastúpi službu v najbližší nasledujúci deň služby.
(3)
Služobný pomer nevznikne, ak občan odmietol zložiť služobnú prísahu.
(4)
Policajtovi sa po dobu trvania služobného pomeru prerušuje členstvo a činnosť v politických stranách a v politických hnutiach.2)
§ 6
Služobná prísaha
(1)
Policajt pri vzniku služobného pomeru skladá služobnú prísahu.
(2)
Služobná prísaha znie:
„Slávnostne vyhlasujem, že budem čestným, statočným a disciplinovaným príslušníkom Policajného zboru Slovenskej republiky. Svoje sily a schopnosti vynaložím na to, aby som chránil práva občanov, ich bezpečnosť a verejný poriadok, a to i s nasadením vlastného života. Pri plnení svojich povinností sa budem vždy spravovať ústavou a zákonmi.
Tak prisahám!“
§ 7
Skúšobná doba
(1)
Pri vzniku služobného pomeru môže byť určená skúšobná doba, a to najdlhšie na dvanásť mesiacov.
(2)
V skúšobnej dobe nesmie byť policajt zaradený do samostatného výkonu služby bezpečnostnej povahy.
(3)
Určenú skúšobnú dobu možno so súhlasom policajta skrátiť, ak dosahuje policajt v priebehu skúšobnej doby veľmi dobré výsledky vo výkone služby.
(4)
Doba, po ktorú bol policajt uznaný dočasne neschopným služby pre chorobu alebo úraz, sa do skúšobnej doby započítava v rozsahu najviac 10 dní.
§ 8
Služobná rovnošata
(1)
Policajt vykonáva službu spravidla v služobnej rovnošate.
(2)
Na služobných rovnošatách a ich súčastiach nosia policajti štátny znak Slovenskej republiky.
(3)
Podrobnosti o služobnej rovnošate ustanoví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 9
Hodnosti
(1)
V policajnom zbore sa používajú dva druhy hodností policajtov, ktoré sú si vzájomne rovnocenné.
(2)
Ustanovujú sa tieto druhy hodností policajtov:
| I. druh hodnosti| II. druh hodnosti
---|---|---
a)| 1\\. skupina hodností:
| rotný| seržant asistent
| strážmajster| mladší seržant
| nadstrážmajster| seržant
| podpráporčík| starší seržant
| práporčík| štábny seržant
| nadpráporčík| vrchný seržant
b)| 2\\. skupina hodností:
| podporučík| mladší inšpektor
| poručík| inšpektor
| nadporučík| starší inšpektor
| kapitán| vrchný inšpektor
| major| komisár
| podplukovník| štábny komisár
| plukovník| vrchný komisár
c)| 3\\. skupina hodností:
| generál| generál.
Vymenovanie a povyšovanie do hodností
§ 10
Pri prijatí do služobného pomeru je policajt vymenovaný do hodnosti rotného alebo seržanta asistenta; ak má úplné stredné, úplné stredné odborné alebo vyššie odborné vzdelanie (ďalej len „úplné stredné vzdelanie“), je vymenovaný do hodnosti strážmajstra alebo mladšieho seržanta, a ak má vysokoškolské vzdelanie, je vymenovaný do hodnosti podporučíka alebo mladšieho inšpektora.
§ 11
(1)
Policajt má nárok na povýšenie do vyššej hodnosti, ak spĺňa tieto podmienky:
a)
je ustanovený na funkcii, pre ktorú je určená vyššia hodnosť, než ktorú skutočne má, a dosahuje dobré výsledky vo výkone služby,
b)
od jeho posledného povýšenia uplynula ustanovená doba výsluhy rokov v hodnosti a
c)
spĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania ustanovený pre hodnosť.
(2)
Policajt v 1. skupine hodností má nárok na
a)
povýšenie do vyššej hodnosti v 1. skupine hodností, ak dosiahol úplné stredné vzdelanie,
b)
povýšenie do hodnosti podporučíka alebo mladšieho inšpektora, ak spĺňa kvalifikačné predpoklady pre túto hodnosť a po dobu dvoch rokov úspešne vykonával funkciu, pre ktorú je ustanovená hodnosť v 2. skupine hodností,
c)
povýšenie do hodnosti poručíka alebo inšpektora, ak dosiahol vysokoškolské vzdelanie.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom
a)
kvalifikačné predpoklady pre hodnosť a dobu výsluhy rokov v hodnosti,
b)
podmienky, za ktorých občan, ktorý dosiahol vysokoškolské vzdelanie, môže byť vymenovaný pri prijatí do služobného pomeru do hodnosti poručíka alebo inšpektora alebo do hodnosti vyššej,
c)
podmienky pre vymenovanie do hodnosti pri prijatí občana do služobného pomeru, ktorý už bol v služobnom pomere.
§ 12
Do hodností v 1. a 2. skupine hodností vymenúvajú a povyšujú policajtov príslušné služobné orgány. Do hodností v 3. skupine hodností vymenúva prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky na návrh vlády Slovenskej republiky.
§ 13
Prepožičanie hodnosti
(1)
Policajtovi možno prepožičať vyššiu hodnosť, než ktorú skutočne má, na dobu, po ktorú to vyžaduje funkcia alebo služobné úlohy, ktorými je poverený. Prepožičanie hodnosti však nezakladá nárok na úpravu služobného príjmu.
(2)
Hodnosť prepožičiavajú orgány uvedené v § 12.
§ 14
Služobné hodnotenie
(1)
Služobné hodnotenie je základným podkladom pre rozhodovanie vo veciach služobného pomeru policajtov. So služobným hodnotením musí byť policajt oboznámený.
(2)
Služobné hodnotenie spočíva v posúdení plnenia služobných povinností a spôsobilosti policajta na ďalší výkon funkcie alebo služby.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o služobnom hodnotení.
§ 15
Ustanovovanie do funkcií
(1)
Služobný orgán ustanovuje policajta do voľných funkcií v súlade s potrebami policajného zboru, podľa dosiahnutej kvalifikácie a záveru služobného hodnotenia a so zreteľom na zdravotný stav policajta.
(2)
Minister môže ustanoviť, ktoré funkcie v policajnom zbore sa obsadzujú na základe konkurzu, a podrobnosti o konkurznom konaní.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom kvalifikačné predpoklady pre funkciu.
Prevedenie na inú funkciu
§ 16
(1)
Policajt musí byť prevedený na inú funkciu v policajnom zbore,
a)
ak došlo v dôsledku organizačných zmien k zrušeniu jeho doterajšej funkcie,
b)
ak podľa rozhodnutia lekárskej komisie stratil dlhodobo zo zdravotných dôvodov spôsobilosť vykonávať doterajšiu funkciu,
c)
ak nie je podľa záveru služobného hodnotenia spôsobilý vykonávať doterajšiu funkciu,
d)
ak v dôsledku právoplatne uloženého trestu zákazu činnosti nemôže vykonávať doterajšiu funkciu, alebo
e)
ak ukončil štúdium na škole policajného zboru3) a bol zaradený na funkcii poslucháč.
(2)
Policajt môže byť prevedený na inú funkciu v policajnom zbore,
a)
ak bolo rozhodnuté o jeho prepustení zo služobného pomeru z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. e) alebo f) a jeho ponechanie v doterajšej funkcii do skončenia služobného pomeru nie je možné,
b)
ak vykazuje bez viny služobných orgánov sústavne neuspokojivé výsledky vo výkone služby, a ak bol na ne v posledných dvanástich mesiacoch najmenej dvakrát písomne upozornený nadriadeným služobným orgánom, a nedostatky v primeranej dobe neodstránil,
c)
ak nespĺňa kvalifikačný predpoklad vzdelania ustanovený pre vykonávanú funkciu.
(3)
Prevedenie na inú funkciu sa vykoná odvolaním policajta z doterajšej funkcie a jeho ustanovením do inej funkcie, a to aj v inom mieste služobného pôsobiska v tom istom druhu služby, a ak to nie je možné, v inom druhu služby. Z doterajšej funkcie sa policajt tiež odvolá, ak má byť ustanovený do vyššej funkcie. Pri ustanovovaní do inej funkcie sa postupuje podľa § 15 ods. 1.
§ 17
Policajtovi, ktorý bol prevedený na inú funkciu podľa § 16 ods. 1 písm. a) a b), patrí doterajší funkčný plat ešte po dobu šesť mesiacov, ak je to pre neho výhodnejšie.
§ 18
Premiestnenie
(1)
Policajt môže byť premiestnený na výkon funkcie rovnakej alebo vyššej úrovne len v tom istom mieste služobného pôsobiska na nevyhnutne potrebný čas, najdlhšie však na jeden rok, ak to vyžaduje dôležitý záujem služby.
(2)
Do funkcie zastávanej policajtom pred jeho premiestnením podľa odseku 1 nemožno počas premiestnenia ustanoviť iného policajta.
§ 19
Preloženie
(1)
Policajt môže byť preložený na výkon funkcie rovnakej alebo vyššej úrovne do iného miesta služobného pôsobiska na nevyhnutne potrebný čas, najdlhšie však na jeden rok, ak to vyžaduje dôležitý záujem služby; opätovne môže byť preložený až po uplynutí dvoch rokov od skončenia predchádzajúceho preloženia. Pokiaľ s tým policajt súhlasí, môže byť preložený do iného miesta služobného pôsobiska aj na dlhšiu dobu, prípadne opätovne preložený aj pred uplynutím doby dvoch rokov od skončenia predchádzajúceho preloženia.
(2)
Do funkcie zastávanej policajtom pred jeho preložením podľa odseku 1 nemožno počas preloženia ustanoviť iného policajta.
§ 20
Zmeny v služobnom pomere na základe dohody
(1)
Zmeny v služobnom pomere možno vykonať tiež na základe dohody policajta a služobného orgánu.
(2)
Policajta možno previesť na inú funkciu, trvale premiestniť alebo trvale preložiť, ak o to požiada.
(3)
Na zmeny uvedené v odsekoch 1 a 2 v služobnom pomere sa nevzťahuje ustanovenie § 17.
§ 21
Služobná cesta a stáž
(1)
Policajt môže byť vyslaný na čas nevyhnutne potrebný na služobnú cestu.
(2)
Policajt môže byť na získanie potrebných skúseností vyslaný na stáž. Bez jeho súhlasu môže byť doba vyslania na stáž najviac šesť mesiacov.
§ 22
Zastupovanie vo funkcii
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, možno policajta na nevyhnutne potrebný čas poveriť zastupovaním iného policajta ustanoveného vo funkcii rovnakej alebo vyššej úrovne.
(2)
Ak je to pre policajta výhodnejšie, patrí mu v prípadoch uvedených v odseku 1 funkčný plat v rovnakej výške, v akej by mu patril, keby bol ustanovený do príslušnej funkcie, a to odo dňa zastupovania.
(3)
Policajtovi, ktorý zastupuje iného policajta v plnom rozsahu činnosti po dobu dlhšiu ako 4 týždne a zastupovanie nie je súčasťou jeho povinností vyplývajúcich zo služobného pomeru, patrí od prvého dňa zastupovania príplatok za zastupovanie vo výške určenej služobným orgánom v rámci rozpätia príplatku za vedenie ustanoveného pre zastupovaného policajta. Ak prislúcha policajtovi v riadiacej funkcii príplatok za zastupovanie podľa predchádzajúcej vety a aj jeho príplatok za vedenie, vypláca sa mu len vyšší z týchto príplatkov.
(4)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o zastupovaní vo funkcii.
Zaradenie do zálohy
§ 23
(1)
Policajti, ktorí nemôžu dočasne vykonávať doterajšiu a ani inú funkciu z dôvodov uvedených v § 24 až 27, môžu byť zaradení do
a)
činnej zálohy,
b)
zálohy pre policajtov študujúcich na školách,
c)
zálohy pre prechodne nezaradených policajtov,
d)
neplacenej zálohy.
(2)
O zaradení policajtov do záloh uvedených v odseku 1 písm. a) až c) a o ich vyňatí z týchto záloh rozhoduje minister.
(3)
O zaradení policajtov do zálohy uvedenej v odseku 1 písm. d) a o ich vyňatí z tejto zálohy rozhodujú služobné orgány.
§ 24
(1)
Do činnej zálohy sa zaraďujú policajti, ktorí boli so svojím súhlasom
a)
z dôvodu všeobecného záujmu po dohode s civilnou organizáciou pridelení k tejto organizácii,
b)
z dôležitých záujmov služby vyslaní na plnenie služobných úloh v civilnej organizácii, ozbrojených silách, ozbrojených bezpečnostných zboroch a bezpečnostných službách,
c)
pridelení (vyslaní) na výkon služby v zahraničí,
d)
dlhodobo uvoľnení na plnenie úloh v odborových orgánoch (§ 145).
(2)
Po skončení zaradenia v činnej zálohe sa policajti ustanovia do funkcií podľa § 15.
§ 25
Do zálohy pre policajtov študujúcich na školách môžu byť zaradení policajti vyslaní na denné štúdium dlhšie než dvanásť mesiacov.
§ 26
Do zálohy pre prechodne nezaradených policajtov môžu byť zaradení policajti, ktorých z dôvodov uvedených v § 16 ods. 1 písm. a) a b) nemožno previesť na inú funkciu v policajnom zbore.
§ 27
(1)
Do neplatenej zálohy sa zaradia policajti, ktorí
a)
nemôžu pre prekážky z dôvodu všeobecného záujmu vykonávať službu (§ 57 ods. 1) a bolo im udelené služobné voľno bez nároku na služobný príjem, alebo
b)
nevykonávajú službu v dôsledku služobného voľna, ktoré im bolo poskytnuté podľa § 58.
(2)
Do neplatenej zálohy podľa odseku 1 sa zaraďujú policajti, ktorým bolo udelené služobné voľno bez nároku na služobný príjem na dobu dlhšiu ako dva mesiace, a policajtky, ktorým bola udelená ďalšia materská dovolenka.
§ 28
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o zaraďovaní do zálohy.
§ 29
Pozbavenie výkonu služby
(1)
Ak sa policajt stane dôvodne podozrivým, že porušil služobnú povinnosť zvlášť hrubým spôsobom, alebo sa dopustil trestného činutrestného činu a ďalšie ponechanie vo výkone služby by ohrozovalo dôležitý záujem služby alebo priebeh prešetrovania činu, môže byť rozhodnutím služobného orgánu dočasne pozbavený výkonu služby.
(2)
Výkonu služby možno policajta pozbaviť len na dobu nevyhnutne potrebnú na objasnenie jeho konania, najdlhšie však na dobu šesť meisacov; túto dobu môže výnimočne predĺžiť minister, najviac však o ďalšie tri mesiace. V prípade, že je proti policajtovi vedené trestné stíhanie, možno ho pozbaviť výkonu služby až do právoplatného skončenia trestného stíhania. Do doby pozbavenia výkonu služby sa nezapočítava doba výkonu väzby.
(3)
Policajtovi, ktorý bol pozbavený výkonu služby, patrí odo dňa pozbavenia 50 % služobného príjmu, najmenej však vždy vo výške minimálnej mzdy ustanovenej osobitnými predpismi. Táto časť služobného príjmu sa zvyšuje o 10 % služobného príjmu na každú vyživovanú osobu, najviac však do výšky 80 % služobného príjmu.
(4)
Ak sa pozbavenie výkonu služby skončí, doplatí sa policajtovi rozdiel, o ktorý bol jeho služobný príjem skrátený; to neplatí, ak bolo konanie, pre ktoré bol policajt pozbavený výkonu služby, úmyselným trestným činom, za ktorý bol právoplatne odsúdený, alebo ak bol pre konanie, pre ktoré bol pozbavený výkonu služby, prepustený zo služobného pomeru.
DRUHÁ HLAVA
SLUŽOBNÁ DISCIPLÍNA A DISCIPLINÁRNA PRÁVOMOC
§ 30
Služobná disciplína
Služobná disciplína policajtov spočíva v dôslednom plnení služobných povinností ustanovených zákonmi, ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi, rozkazmi, nariadeniami a pokynmi nadriadených.
§ 31
Základné povinnosti policajta
(1)
Policajt je povinný:
a)
plniť úlohy, ktoré sú mu uložené zákonmi a ďalšími všeobecne záväznými právnymi predpismi, ako aj úlohy uložené rozkazmi, nariadeniami a pokynmi nadriadených, pokiaľ bol s nimi riadne oboznámený,
b)
vykonávať riadne službu,
c)
ohlásiť svojmu nadriadenému závady a nedostatky, ktoré ohrozujú alebo sťažujú výkon služby, a hroziacu škodu,
d)
zakročiť, ak hrozí škoda a na jej odvrátenie je potrebný neodkladný zákrok; nemusí tak urobiť, ak mu v tom bránia iné dôležitejšie služobné úlohy alebo ak by tým vystavil vážnemu ohrozeniu iné osoby,
e)
pri výkone služby dodržiavať pravidlá služobnej zdvorilosti.
(2)
Ak sa policajt domnieva, že rozkaz, nariadenie alebo pokyn jeho nadriadeného je v rozpore s právnym predpisom, je povinný na to nadriadeného upozorniť; ak trvá nadriadený na splnení rozkazu, nariadenia alebo pokynu, je ho policajt povinný splniť. Policajt je povinný odoprieť splnenie rozkazu, nariadenia alebo pokynu nadriadeného, ak by jeho splnením spáchal trestný čintrestný čin; túto skutočnosť ohlási bez zbytočného odkladu vyššiemu nadriadenému.
§ 32
Základné povinnosti nadriadeného
Nadriadený je povinný:
a)
organizovať, riadiť a kontrolovať výkon služby,
b)
zabezpečovať, aby policajti boli na výkon služby náležite vycvičení a vyškolení,
c)
oceňovať príkladné plnenie služobných povinností a vyvodzovať dôsledky z porušovania služobných povinností.
§ 33
Disciplinárna právomoc
Služobné orgány môžu podriadeným policajtom v rozsahu svojej právomoci udeľovať odmeny a ukladať disciplinárne tresty.
§ 34
Odmeny
(1)
Odmenami sú:
a)
písomná pochvala,
b)
peňažný alebo iný dar,
c)
mimoriadne povýšenie do vyššej hodnosti.
(2)
Odmena musí byť úmerná záslužnému činu alebo príkladnému plneniu služobných povinností, za ktoré sa udeľuje.
(3)
Do vyššej hodnosti podľa odseku 1 písm. c) môže minister povýšiť in memoriam tiež policajta, ktorý zahynul pri plnení služobných povinností.
§ 35
Disciplinárny priestupok
(1)
Disciplinárnym priestupkom je zavinené porušenie základných povinností policajta, pokiaľ nie je trestným činom alebo priestupkom.
(2)
Ako disciplinárny priestupok sa prejedná aj konanie policajta, ktoré má znaky priestupku (ďalej len „priestupok“),4) a vybaví tiež konanie, ktoré má znaky trestného činutrestného činu, pokiaľ to ustanovuje osobitný zákon.5)
§ 36
Disciplinárne tresty
Disciplinárnymi trestami sú:
a)
písomné pokarhanie,
b)
zníženie funkčného platu až o 15 % na dobu najviac troch mesiacov,
c)
zníženie hodnosti o jeden stupeň na dobu jedného roka,
d)
zákaz činnosti,
e)
prepadnutie veci.
Ukladanie disciplinárnych trestov
§ 37
(1)
Ak postačí na nápravu policajta a na obnovenie služobnej disciplíny za menej závažné konanie, ktoré má znaky disciplinárneho priestupku alebo priestupku, výčitka, disciplinárny trest sa neuloží.
(2)
Za disciplinárny priestupok možno policajtovi uložiť len jeden z disciplinárnych trestov uvedených v § 36 písm. a) až c).
(3)
Disciplinárny trest zníženia hodnosti o jeden stupeň nemožno uložiť policajtovi v hodnosti rotného, seržanta asistenta, podporučíka, mladšieho inšpektora alebo generála.
(4)
Za priestupok možno policajtovi uložiť disciplinárny trest uvedený v § 36 písm. a), b), d) a e). Tieto disciplinárne tresty možno uložiť samostatne alebo spolu; tresty uvedené v § 36 písm. a), b) nie je možné uložiť súčasne.
(5)
Disciplinárny trest zákazu činnosti a prepadnutia veci možno uložiť len za podmienok ustanovených osobitnými predpismi.6)
(6)
Disciplinárnym trestom zákazu činnosti nemožno uložiť zákaz výkonu funkcie policajta.
(7)
Disciplinárny trest zákazu činnosti sa vykoná aj vtedy, ak policajt, ktorému bol tento disciplinárny trest uložený, skončil služobný pomer. O upustení od výkonu zvyšku disciplinárneho trestu zákazu činnosti rozhoduje služobný orgán, ktorý trest uložil.
§ 38
(1)
Pred uložením disciplinárneho trestu musí byť vždy objektívne zistený skutkový stav; policajtovi musí byť pred uložením disciplinárneho trestu daná možnosť sa k veci vyjadriť, navrhovať dôkazy a obhajovať sa.
(2)
Pri rozhodovaní o uložení disciplinárneho trestu sa prihliada na povahu protiprávneho konania, okolnosti, za ktorých bolo spáchané, jeho následky, mieru zavinenia a doterajší postoj policajta k plneniu služobných povinností.
(3)
Uložením disciplinárneho trestu nie je policajt zbavený povinnosti nahradiť škodu, ktorú disciplinárnym priestupkom alebo priestupkom spôsobil.
§ 39
(1)
Za disciplinárny priestupok možno disciplinárny trest uložiť najskôr v nasledujúci deň po spáchaní disciplinárneho priestupku a len do tridsať dní odo dňa, kedy sa o disciplinárnom priestupku dozvedel ktorýkoľvek z nadriadených policajta, najneskôr však do jedného roka odo dňa spáchania disciplinárneho priestupku. Lehota na uloženie disciplinárneho trestu za konanie uvedené v osobitných predpisoch5) sa riadi premlčacou dobou podľa osobitného predpisu.7) Ak konanie policajta, v ktorom možno vidieť naplnenie skutkovej podstaty disciplinárneho priestupku, bolo predmetom vyšetrovania iného orgánu, začína lehota tridsať dní pre uloženie disciplinárneho trestu dňom, kedy sa ktorýkoľvek z nadriadených policajta dozvedel o výsledku tohto šetrenia; uvedená lehota platí aj v prípade, ak prvostupňové rozhodnutie o uložení disciplinárneho trestu bolo zrušené a ak vec bola vrátená na ďalšie konanie a nové rozhodnutie.
(2)
Ak sa dopustil policajt disciplinárneho priestupku v cudzine, začína plynúť tridsaťdňová lehota pre uloženie disciplinárneho trestu dňom nasledujúcim po dni návratu policajta z cudziny, pokiaľ sa ktorýkoľvek z nadriadených policajta o tomto konaní dozvedel v dobe, keď sa policajt zdržiaval v cuzine; inak platí ustanovenie tretej vety odseku 1.
(3)
Doba, na ktorú bol policajtovi uložený disciplinárny trest zníženia hodnosti o jeden stupeň, sa nezapočítava do doby výsluhy rokov v hodnosti.
§ 40
(1)
Priestupok možno prerokovať a uložiť zaň disciplinárny trest do jedného roka odo dňa spáchania priestupku.
(2)
Za priestupok ublíženia na cti alebo priestupok ublíženia na zdraví inému z nedbanlivosti, úmyselného narušenia občianskeho spolunažívania vyhrážaním, ujmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obvinením z priestupku, schválnosťami alebo iným hrubým správaním alebo za priestupok proti majetku spáchaný medzi blízkymi osobami môže byť uložený disciplinárny trest len vtedy, ak návrh podala postihnutá osoba alebo jej zákonný zástupca alebo opatrovník; ak ide o priestupok urážky na cti, môže byť disciplinárny trest uložený len po neúspešnom pokuse o zmierenie urazeného na cti a policajta.
(3)
Ak uplatnil ten, komu bola priestupkom spôsobená majetková škoda, nárok na jej náhradu, pôsobí služobný orgán, ktorý vo veci koná, na to, aby bola škoda dobrovoľne uhradená. Ak škoda nebude dobrovoľne uhradená, odkáže poškodeného s jeho nárokom na náhradu škody na súd alebo na iný príslušný orgán.
(4)
O spôsobe vybavenia priestupku upovedomí služobný orgán poškodeného a navrhovateľa, ak o to požiadal.
(5)
Poškodený a navrhovateľ môže požiadať služobný orgán nadriadený služobnému orgánu, ktorý vo veci konal, o preskúmanie vybavenia priestupku. O tomto oprávnení musí byť poškodený a navrhovateľ poučený.
§ 41
(1)
Disciplinárny trest nemožno uložiť, ak bol policajt za ten istý skutok už potrestaný súdom; ak bol disciplinárny trest uložený skôr, zruší sa s účinnosťou odo dňa uloženia.
(2)
Disciplinárny trest nemožno uložiť, prípadne vykonať, ak sa vzťahuje na disciplinárny priestupok, priestupok alebo trestný čintrestný čin amnestia.
(3)
Amnestiu na disciplinárne priestupky udeľuje minister.
§ 42
Zahladenie disciplinárneho trestu
(1)
Po uplynutí jedného roka od právoplatne uloženého disciplinárneho trestu sa disciplinárny trest zahladzuje a policajt sa posudzuje, akoby mu disciplinárny trest nebol uložený. Ak disciplinárny trest zákazu činnosti neskončil v tejto dobe, zahladzuje sa jeho vykonaním.
(2)
Príslušný služobný orgán môže aj pred uplynutím doby uvedenej v odseku 1 rozhodnúť o zahladení vykonaného disciplinárneho trestu, ak policajt výkonom služby a svojím správaním preukázal, že si to zasluhuje; ak bol však uložený disciplinárny trest zníženia hodnosti o jeden stupeň na dobu jedného roku alebo zákaz činnosti, môže tak služobný orgán urobiť najskôr po uplynutí polovice času výkonu tohto trestu.
§ 43
Použitie ustanovení osobitných predpisov
Pri prerokovaní priestupku policajta sa postupuje podľa osobitných predpisov,6) ak ide o
a)
rozhodovanie, či konanie policajta má všetky znaky priestupku potrebné pre určenie viny,
b)
rozhodovanie o prepadnutí veci, zákaze činnosti a upustení od výkonu jeho zvyšku,
c)
posudzovanie, či bola zmeškaná lehota na podanie podnetu,
d)
určenie blízkej osoby,
e)
zisťovanie výšky spôsobenej škody,
f)
spoločné konanie,
g)
odloženie veci,
h)
zastavenie konania.
TRETIA HLAVA
ČAS SLUŽBY, DOVOLENKA A ČAS ODPOČINKU
§ 44
Dĺžka základného času služby v týždni
(1)
Dĺžka základného času služby v týždni sa riadi všeobecne záväznými právnymi predpismi platnými pre pracovníkov v pracovnom pomere.
(2)
Služobný orgán môže určiť policajtovi kratší čas služby v týždni alebo ho inak vhodne upraviť, ak o to policajt požiada zo zdravotných alebo iných závažných dôvodov a ak tomu nebráni dôležitý záujem služby; ak bol policajtovi určený kratší čas služby, patrí mu služobný príjem zodpovedajúci tomuto kratšiemu času služby.
§ 45
Rozvrhnutie základného času služby v týždni
(1)
Základný čas služby v týždni sa rozvrhuje spravidla na päť dní služby tak, aby dni nepretržitého odpočinku v týždni pripadali, pokiaľ možno, na sobotu a nedeľu. Pokiaľ to povaha služby vyžaduje, môže byť služba rozvrhnutá nerovnomerne; priemerný čas služby však nesmie pritom v určitom období, spravidla štvortýždennom, presiahnuť hranicu určenú pre dĺžku základného času služby v týždni.
(2)
O rozvrhnutí základného času služby v týždni rozhodujú príslušné služobné orgány; určia tiež začiatok a koniec času služby v jednotlivých dňoch. Dĺžka jednej nepretržitej smeny môže byť najviac 24 hodín.
§ 46
Nepretržitý odpočinok medzi dvoma službami
Základný čas služby v týždni sa rozvrhuje tak, aby policajt mal medzi koncom jednej služby a začiatkom nasledujúcej služby nepretržitý odpočinok v trvaní najmenej 12 hodín a raz za týždeň nepretržitý odpočinok v trvaní aspoň 32 hodín.
§ 47
Prestávky v službe
(1)
Policajt má najdlhšie po každých piatich hodinách nepretržitého výkonu služby nárok na prestávku na jedenie a oddych v trvaní najmenej 30 minút. Ak ide o službu, ktorej výkon nemôže byť prerušený, musí sa policajtovi aj bez prerušenia výkonu služby zabezpečiť primeraný čas na jedenie a oddych.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v akom rozsahu sa prestávky na jedenie a oddych započítavajú do základného času služby.
§ 48
Služba vykonávaná nad základný čas služby v týždni a služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, policajt je povinný vykonávať službu nad základný čas služby v týždni, vyplývajúci z vopred určeného rozvrhnutia základného času služby v týždni, a v deň nepretržitého odpočinku v týždni alebo vo sviatok.
(2)
Pri službe vykonávanej nad základný čas služby v týždni možno nepretržitý odpočinok medzi dvoma službami skrátiť až na 6 hodín; nepretržitý odpočinok v týždni musí však byť najmenej 24 hodín.
(3)
Služba vykonávaná v dôležitom záujme je činnosť, ktorú vzhľadom na jej závažnosť, rozsah alebo neodkladnosť nemožno zabezpečiť v určenom základnom čase služby v týždni a ktorá je vykonávaná na príkaz alebo so súhlasom nadriadeného služobného orgánu.
§ 48a
Peňažná náhrada a náhradné voľno za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni
(1)
Ak koná policajt službu nad základný čas služby v týždni, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 25 %; ak je takáto služba vykonávaná v deň nepretržitého odpočinku v týždni, patrí mu peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 50 %.
(2)
Peňažná náhrada podľa odseku 1 nepatrí v prípade, ak sa policajt so služobným orgánom dohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ak neposkytne služobný orgán policajtovi náhradné voľno v čase troch kalendárnych mesiacov po výkone služby alebo v inak dohodnutej dobe, najneskôr však do 12 mesiacov po výkone služby, patrí policajtovi peňažná náhrada podľa odseku 1.
(3)
Policajtovi, ktorému prislúcha príplatok za vedenie a má postavenie štatutárneho orgánu, peňažná náhrada alebo náhrané voľno podľa odsekov 1 a 2 neprislúcha.
(4)
Minister po prerokovaní s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky určí, ktorým policajtom poberajúcim príplatok za vedenie patrí peňažná náhrada alebo náhradné voľno podľa odsekov 1 a 2 len za službu vykonávanú v noci alebo v deň nepretržitého odpočinku v týždni.
§ 48b
Peňažná náhrada za službu vykonávanú vo sviatok
(1)
Ak koná policajt službu vo sviatok, patrí mu za každú hodinu výkonu takejto služby peňažná náhrada vo výške zodpovedajúcej jeho priemernému hodinovému služobnému príjmu zvýšená o 100 %, pokiaľ sa služobný orgán s policajtom nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne.
(2)
Policajtovi, ktorý nepracoval preto, že sviatok pripadol na obvyklý deň výkonu jeho služby, patrí peňažná náhrada vo výške priemerného služobného príjmu, pokiaľ mu služobný príjem ušiel v dôsledku sviatku. Náhrada služobného príjmu v tejto výške patrí policajtovi tiež za deň, v ktorom mu bolo poskytnuté náhradné voľno za službu vykonávanú vo sviatok.
(3)
Náhrada služobného príjmu za sviatok nepatrí policajtovi, ktorý neospravedlnene nevykonával službu bezprostredne predchádzajúcu sviatku alebo bezprostredne po ňom nasledujúcu alebo nevykonával službu nariadenú služobným orgánom na sviatok, prípadne časť niektorej z týchto služieb.
§ 48c
Príplatok za nočnú službu a službu v sobotu a nedeľu
(1)
Policajtovi patrí za každú hodinu služby vykonávanej v noci príplatok vo výške 20 % priemerného hodinového služobného príjmu a za každú hodinu služby vykonávanej v sobotu alebo v nedeľu príplatok vo výške 25 % priemerného hodinového služobného príjmu.
(2)
Nocou sa rozumie čas od 22.00 hodiny do 06.00 hodiny.
§ 49
Služobná pohotovosť a jej odmeňovanie
(1)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, možno policajtovi nariadiť služobnú pohotovosť na pracovisku alebo mimo pracoviska.
(2)
Za každú hodinu služobnej pohotovosti na pracovisku nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 50 % a v dňoch nepretržitého odpočinku v týždni a vo sviatok vo výške 100 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu, pokiaľ sa policajt a služobný orgán nedohodli na poskytnutí náhradného voľna. Ustanovenie § 48a ods. 2 druhej vety platí obdobne.
(3)
Za každú hodinu služobnej pohotovosti mimo pracoviska nad základný čas služby patrí policajtovi osobitná odmena vo výške 15 % a v deň nepretržitého odpočinku v týždni vo výške 25 % jeho priemerného hodinového služobného príjmu.
(4)
Za službu vykonávanú v čase služobnej pohotovosti patrí policajtovi služobný príjem. Osobitná odmena za služobnú pohotovosť v takomto prípade nepatrí.
(5)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o nariaďovaní služobnej pohotovosti.
§ 50
Vznik nároku na dovolenku
(1)
Policajt má nárok na dovolenku za kalendárny rok, ak v ňom vykonával službu aspoň 60 dní.
(2)
Za kalendárny rok, v ktorom vznikol alebo skončil služobný pomer, patrí policajtovi pomerná časť dovolenky, aj keď nesplnil podmienku uvedenú v odseku 1.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, aký čas sa posudzuje ako čas výkonu služby.
§ 51
Dĺžka dovolenky
(1)
Základná výmera dovolenky je 37 kalendárnych dní. Základná výmera dovolenky sa predlžuje o 14 kalendárnych dní policajtovi, ktorý aspoň 14 kalendárnych dní dovolenky využije na kúpeľné liečenie na základe rozhodnutia lekárskej komisie; to neplatí, ak v tom istom kalendárnom roku bola policajtovi poskytnutá preventívna rehabilitácia.
(2)
Pomerná časť dovolenky sa určí tak, že za každý kalendárny mesiac trvania služobného pomeru v kalendárnom roku patrí jedna dvanástina dovolenky. Ak vznikne služobný pomer najneskôr 15. deň v mesiaci, patrí policajtovi pomerná časť dovolenky i za tento kalendárny mesiac; za kalendárny mesiac, v ktorom služobný pomer skončil, patrí policajtovi pomerná časť dovolenky, len ak v tomto mesiaci trval služobný pomer dlhšie ako 15 dní.
Nástup, čerpanie a prerušenie dovolenky
§ 52
(1)
Dovolenka sa spravidla vyčerpáva vcelku; ak sa poskytuje v častiach, musí aspoň jedna časť byť najmenej 14 kalendárnych dní, pokiaľ sa služobný orgán a policajt nedohodnú inak.
(2)
Dovolenku možno policajtovi poskytnúť ešte pred splnením podmienky ustanovenej v § 50 ods. 1. Ak však policajt do konca kalendárneho roka túto podmienku nesplní, je povinný vrátiť služobný príjem, ktorý mu bol vyplatený za čas dovolenky, na ktorú mu nevznikol nárok.
(3)
Nástup dovolenky určuje služobný orgán, a to s prihliadnutím na záujmy služby, ako aj na oprávnené požiadavky policajta. Deň nástupu dovolenky musí byť policajtovi oznámený najmenej 15 dní vopred; táto lehota sa môže skrátiť, ak s tým policajt súhlasí.
(4)
Nástup dovolenky treba určiť tak, aby ju policajt mohol vyčerpať spravidla do konca kalendárneho roka. Ak policajt nemohol dovolenku v kalendárnom roku vyčerpať, je služobný orgán povinný určiť nástup dovolenky tak, aby ju policajt vyčerpal najneskôr do konca budúceho kalendárneho roka. Služobný orgán je však povinný určiť policajtovi čerpanie aspoň 14 kalendárnych dní dovolenky v kalendárnom roku, pokiaľ na ne má nárok.
(5)
Služobný orgán nemôže určiť čerpanie dovolenky v dobe, kedy je policajt uznaný neschopným služby pre chorobu alebo úraz, ani v dobe, po ktorú je policajtka na materskej dovolenke. Počas trvania ostatných dôležitých osobných prekážok v službe môže služobný orgán určiť policajtovi čerpanie dovolenky len na jeho žiadosť.
(6)
Ak čerpá dovolenku policajt s časom služby rozvrhnutým nerovnomerne, určí sa dovolenka tak, aby zahrňovala toľko hodín, v ktorých by inak konal službu, koľko by ich pripadlo na dovolenku čerpanú policajtom s časom služby rozvrhnutým rovnomerne.
(7)
Ak to vyžaduje dôležitý záujem služby, môže služobný orgán zmeniť policajtovi pôvodne určený nástup dovolenky alebo ho odvolať z dovolenky; policajt má nárok na náhradu nákladov, ktoré mu tým bez jeho zavinenia vznikli.
§ 53
(1)
Dovolenka sa prerušuje, ak je policajt v čase čerpania dovolenky uznaný neschopným služby pre chorobu alebo úraz, alebo ak ošetruje chorého člena rodiny. Dovolenka sa prerušuje tiež nástupom na materskú dovolenku.
(2)
Ak v čase dovolenky pripadne sviatok na deň, ktorý je inak obvyklým dňom služby, nezapočítava sa do dovolenky.
§ 54
Služobný príjem za čas dovolenky
(1)
Policajt má za čas dovolenky nárok na služobný príjem, ktorý tvoria jednotlivé zložky služobného príjmu určeného mesačným výmerom, na ktoré mal policajt nárok v deň predchádzajúci dňu nástupu dovolenky. Pohyblivé príplatky a odmeny sa do služobného príjmu počas dovolenky nezapočítavajú. Na žiadosť policajta mu musí byť služobný príjem splatný v priebehu dovolenky vyplatený už pred nastúpením dovolenky.
(2)
Policajtovi patrí za nevyčerpanú dovolenku alebo za jej pomernú časť náhrada vo výške služobného príjmu zodpovedajúceho času nevyčerpanej základnej dĺžky dovolenky, pokiaľ dovolenku alebo jej pomernú časť nemohol vyčerpať ani do konca budúceho kalendárneho roka.
§ 55
Vplyv skončenia služobného pomeru na dovolenku
Ak skončí služobný pomer policajtovi po vyčerpaní dovolenky alebo jej časti, je povinný vrátiť služobný príjem vyplatený za dovolenku alebo jej časť, na ktorú mu nevznikol nárok, len ak skončil služobný pomer prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. e) alebo f) alebo stratou hodnosti podľa § 114.
§ 56
Dodatková dovolenka
(1)
Policajt, ktorý vykonáva po celý kalendárny rok zdraviu škodlivú alebo mimoriadne náročnú službu, má nárok aj na dodatkovú dovolenku v dĺžke siedmich kalendárnych dní. Ak policajt túto službu vykonáva len časť roka, patrí mu pomerná časť dodatkovej dovolenky.
(2)
Za dodatkovú dovolenku nemožno poskytnúť náhradu podľa § 54 ods. 2; táto dovolenka sa musí vždy vyčerpať, a to prednostne.
(3)
Ministerstvo po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, ktorá služba je zdraviu škodlivá alebo mimoriadne náročná.
§ 57
Služobné voľno
(1)
Ak policajt nemôže kvôli prekážkam z dôvodu všeobecného záujmu alebo kvôli dôležitým osobným prekážkam vykonávať službu, má nárok na udelenie služobného voľna. Služobné voľno sa poskytuje na nevyhnutne potrebný čas.
(2)
Policajt, ktorému sa poskytlo služobné voľno kvôli prekážkam v službe z dôvodu všeobecného záujmu, má počas tohto služobného voľna nárok na služobný príjem, pokiaľ mu nebola poskytnutá odmena alebo vyplatená náhrada služobného príjmu podľa osobitných predpisov.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v ktorých prípadoch a v akom rozsahu sa poskytuje služobné voľno kvôli prekážkam z dôvodu všeobecného záujmu, kvôli dôležitým osobným prekážkam a v akom rozsahu patrí služobný príjem počas tohto služobného voľna.
§ 58
Služobné voľno bez nároku na služobný príjem
(1)
Služobné voľno bez nároku na služobný príjem sa poskytne policajtovi po dobu, po ktorú sa mu poskytuje peňažná pomoc alebo príspevok podľa osobitných predpisov.8)
(2)
Policajtovi môže byť poskytnuté služobné voľno bez nároku na služobný príjem na nevyhnutne potrebnú dobu, ak o to požiada z vážnych dôvodov.
ŠTVRTÁ HLAVA
NÁLEŽITOSTI POLICAJTOV, NÁHRADY SLUŽOBNÝCH VÝDAVKOV A VÝCHOVNÉ
§ 59
Náležitosti
(1)
Policajt má nárok na tieto náležitosti:
a)
služobný príjem, ktorý tvorí: funkčný plat, prídavok za výsluhu rokov, hodnostný príplatok, ako aj príplatky a odmeny vo výške a za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitným predpisom vydaným podľa § 59e,
b)
osobitné jednorazové peňažné náležitosti,
c)
naturálne náležitosti.
(2)
Za služobný príjem sa nepovažujú plnenia poskytované podľa osobitných predpisov v súvislosti so služobným pomerom, najmä náhrady výdavkov poskytovaných v súvislosti s výkonom služby, ako aj osobitná odmena za služobnú pohotovosť a peňažná náhrada za službu vykonávanú nad základný čas služby v týždni.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky nároku na naturálne náležitosti, ich výšku, výplatné termíny a ďalšie podrobnosti.
§ 59a
Funkčný plat
(1)
Na ustanovenie tarify funkčného platu sa policajt zaraďuje do platovej triedy v súlade s charakteristikami platových tried ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
(2)
Pre jednotlivé platové triedy platia tieto minimálne tarify funkčného platu:
platová trieda| minimálna tarifa funkčného platu Kčs mesačne
---|---
1| 2 200
2| 2 350
3| 2 500
4| 2 650
5| 2 800
6| 3 000
7| 3 200
8| 3 500
9| 3 900
10| 4 400
11| 5 000
12| 5 700
§ 59b
Osobný príplatok
K ohodnoteniu náročnosti výkonu služby a dlhodobo dosahovaných kvalitných výsledkov možno policajtovi poskytnúť osobný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59c
Príplatok za vedenie
Policajtovi, ktorý vykonáva riadiacu funkciu, patrí podľa stupňa riadenia a náročnosti riadiacej práce príplatok za vedenie v rozpätí 300 - 6000 Kčs vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59d
Osobitný príplatok
Policajtovi patrí osobitný príplatok, a to vo výške a za podmienok ustanovených osobitným predpisom vydaným podľa § 59e.
§ 59e
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením:
a)
katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried,
b)
mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností,
c)
podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí.
§ 60
Splatnosť služobného príjmu
(1)
Služobný príjem sa vypláca za celý kalendárny mesiac.
(2)
Pri skončení služobného pomeru je služobný príjem splatný v deň skončenia služobného pomeru.
§ 60a
Výplata služobného príjmu a peňažných náležitostí
(1)
Služobný príjem sa vypláca policajtovi v peniazoch a je splatný v mesiaci, v ktorom služobný pomer vznikol alebo trvá.
(2)
Služobný príjem sa vypláca policajtovi spravidla v služobnej dobe a na pracovisku. Ak sa policajt nemôže dostaviť na výplatu z vážnych dôvodov alebo ak vykonáva službu na vzdialenom pracovisku, zašle sa mu služobný príjem v deň výplatného termínu alebo najneskôr nasledujúci deň na náklady a nebezpečenstvo odosielateľa.
(3)
Na žiadosť policajta mu finančný orgán predloží na nahliadnutie doklady, na základe ktorých bol vypočítaný jeho služobný príjem.
(4)
Na žiadosť policajta je finančný orgán povinný pri výplate služobného príjmu alebo iných peňažných náležitostí v prospech policajta po vykonaní prípadných zrážok zo služobného príjmu podľa príslušných právnych predpisov poukázať sumu určenú policajtom na jeho účet v peňažnom ústave na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(5)
Policajt môže na prijatie služobného príjmu, prípadne iných peňažných náležitostí písomne splnomocniť inú osobu. Manželovi možno služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti vyplatiť len na základe písomného splnomocnenia. Bez písomného splnomocnenia možno vyplatiť služobný príjem, prípadne iné peňažné náležitosti inej osobe než policajtovi len vtedy, ak to povoľuje osobitný zákon.8a)
§ 61
Zrážky zo služobného príjmu
(1)
Zrážky zo služobného príjmu možno vykonať na základe písomného súhlasu policajta. Inak možno zo služobného príjmu zraziť len
a)
daň zo mzdy,
b)
sumy prepadajúce štátu v dôsledku právoplatne uloženého peňažného trestu,
c)
sumy postihnuté výkonom rozhodnutia nariadeného súdom, orgánmi miestnej samosprávy alebo orgánmi miestnej štátnej správy,
d)
preplatky na dávkach nemocenského poistenia, pokiaľ je policajt povinný ich vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia,
e)
neprávom prijaté sumy dávok sociálneho zabezpečenia, pokiaľ je policajt povinný ich vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia,
f)
sumy rodičovského príspevku a ostatných dávok poskytovaných štátom, ktoré je policajt povinný vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia,
g)
nevyúčtovaný preddavok na náhradu cestovných, sťahovacích a iných výdavkov,
h)
služobný príjem vyplatený za dovolenku alebo jej časť, pokiaľ je policajt povinný ho vrátiť pri skončení služobného pomeru.
(2)
O výkone rozhodnutia zrážkami zo služobného príjmu platia všeobecne záväzné právne predpisy.9)
(3)
Poradie zrážok zo služobného príjmu sa riadi predpismi platnými pre pracovníkov v pracovnom pomere.10)
§ 61a
Priemerný služobný príjem
(1)
Na zisťovanie priemerného služobného príjmu policajta pre účely tohto zákona sa použijú obdobne ustanovenia osobitného predpisu.8b)
(2)
Bližšiu úpravu zisťovania priemerného služobného príjmu upraví minister.
§ 62
Náhrady výdavkov poskytovaných policajtovi v súvislosti s výkonom služby
(1)
Policajtovi patrí náhrada cestovných, sťahovacích a iných výdavkov, ktoré mu vzniknú pri plnení služobných povinností; rovnako mu patrí náhrada za používanie vlastných predmetov potrebných na výkon služby, ak ich policajt používa so súhlasom služobného orgánu.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky nároku na náhradu výdavkov uvedených v odseku 1, ich výšku a ďalšie podrobnosti.
§ 63
Výchovné
Policajtovi s nezaopatrenými deťmi patrí výchovné. Podmienky pre poskytovanie výchovného, jeho výšku a ďalšie podrobnosti upravujú osobitné predpisy.11)
§ 64
Jednorazová peňažná výpomoc
V mimoriadnych, osobitne odôvodnených prípadoch môže sa policajtovi na jeho žiadosť poskytnúť jednorazová (nenávratná) peňažná výpomoc. O priznaní jednorazovej peňažnej výpomoci a o jej výške rozhoduje minister.
PIATA HLAVA
BEZPEČNOSŤ A OCHRANA ZDRAVIA PRI VÝKONE SLUŽBY
§ 65
Povinnosti služobných orgánov
(1)
Starostlivosť o bezpečnosť a ochranu zdravia policajtov pri výkone služby zaisťujú služobné orgány.
(2)
Služobné orgány sú povinné najmä:
a)
dbať pri tvorbe služobných predpisov na požiadavky bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby,
b)
kontrolovať dodržiavanie právnych predpisov, rozkazov a pokynov vydaných na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby,
c)
zisťovať príčiny služobných úrazov a chorôb z povolania a sústavne vytvárať podmienky pre predchádzanie služobným úrazom a chorobám z povolania, ako aj ochoreniam vznikajúcim vplyvom prostredia, v ktorom policajt vykonáva službu.
(3)
Služobné orgány sú povinné starať sa aj o bezpečnosť a ochranu zdravia všetkých osôb, ktoré sa s ich vedomím zdržiavajú na pracoviskách policajného zboru.
(4)
Predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby policajtov vydá ministerstvo.
§ 66
Povinnosti policajta
Policajt je povinný najmä:
a)
dodržiavať právne predpisy, rozkazy a pokyny vydané na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby,
b)
používať pri výkone služby predpísané ochranné zariadenia a osobné ochranné služobné prostriedky a pomôcky,
c)
zúčastniť sa na školení a výcviku uskutočňovanom v záujme zvýšenia bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, podrobiť sa skúškam z predpisov o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a lekárskym prehliadkam,
d)
bez zbytočného odkladu oznamovať svojmu nadriadenému nedostatky a závady, ktoré by mohli ohroziť bezpečnosť a zdravie policajtov pri výkone služby.
§ 67
Štátny odborný dozor
Štátny odborný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri výkone služby upravujú osobitné predpisy,12)
ŠIESTA HLAVA
STAROSTLIVOSŤ O POLICAJTOV
§ 68
Podmienky pre výkon služby
(1)
Služobné orgány vytvárajú policajtom podmienky pre riadny a pokiaľ možno bezpečný výkon služby.
(2)
Služobné orgány sú najmä povinné:
a)
starať sa o sústavné vzdelávanie policajtov,
b)
zabezpečovať pre policajtov zdravotnícku starostlivosť, zriaďovať a udržiavať zdravotnícke zariadenia,
c)
zriaďovať, udržiavať a zlepšovať sociálne zariadenia,
d)
starať sa o vzhľad, úpravu a zlepšovanie pracovísk,
e)
vytvárať priaznivé podmienky pre závodné stravovanie,
f)
zabezpečovať ubytovanie policajtov,
g)
vytvárať podmienky pre uspokojovanie kultúrnych, rekreačných a telovýchovných potrieb a záujmov policajtov.
§ 69
Dohoda o získaní alebo zvýšení vzdelania
(1)
Policajný zbor môže s policajtom uzavrieť dohodu, ktorou sa zaväzuje umožniť policajtovi získanie alebo zvýšenie vzdelania a policajt sa zaväzuje zotrvať po skončení štúdia po určený čas v služobnom pomere podľa tohto zákona alebo uhradiť náklady spojené so získaním alebo zvýšením vzdelania alebo ich pomernú časť. Policajný zbor sa môže s policajtom tiež dohodnúť, že policajt uhradí aj náklady, ktoré boli vynaložené na získanie alebo zvýšenie jeho vzdelania, ak jeho služobný pomer skončí uvoľnením, stratou hodnosti alebo prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. d), e) alebo f) pred získaním predpokladaného vzdelania alebo pred zvýšením vzdelania.
(2)
Dohoda uvedená v odseku 1 musí byť uzatvorená písomne a musí v nej byť uvedené:
a)
stupeň vzdelania a forma štúdia,
b)
študijný odbor,
c)
čas, po ktorý sa policajt zaväzuje zotrvať po skončení štúdia v služobnom pomere, a
d)
celková suma, ktorú možno od policajta požadovať ako úhradu nákladov, ak nesplnil svoj záväzok,
inak je dohoda neplatná.
(3)
Ak nesplní policajt svoj záväzok len čiastočne, povinnosť náhrady nákladov sa pomerne zníži.
(4)
Povinnosť náhrady nákladov nevznikne, ak služobný pomer skončil prepustením z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. a) alebo b).
(5)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o podmienkach získania alebo zvýšenia vzdelania podľa predchádzajúcich odsekov; môže tiež ustanoviť, kedy možno policajtovi úhradu nákladov celkom alebo čiastočne odpustiť.
§ 70
Uloženie zvrškov
Služobné orgány sú povinné zabezpečiť úschovu zvrškov a iných osobných predmetov, ktoré policajti obvykle nosia do služby.
§ 71
Preventívna rehabilitácia
(1)
Vymedzenému okruhu policajtov sa poskytuje na upevnenie ich telesného a duševného zdravia preventívna rehabilitácia v trvaní 14 kalendárnych dní v roku.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom okruh policajtov uvedených v odseku 1 a podmienky pre poskytovanie preventívnej rehabilitácie policajtom.
§ 72
Zabezpečenie pri neschopnosti na výkon služby a v starobe
Zabezpečenie policajtov pri neschopnosti na výkon služby z dôvodov choroby, úrazu, tehotenstva a materstva a zabezpečenie pri invalidite a v starobe upravujú osobitné predpisy.13)
§ 73
Starostlivosť o policajtov so zmenenou schopnosťou na výkon služby
Ak je schopnosť policajta na výkon služby zo zdravotných dôvodov dlhodobo zmenená, určí mu príslušná lekárska komisia zdravotnú klasifikáciu a potrebné obmedzenie výkonu služby.
Osobitné podmienky pre výkon služby policajtiek
§ 74
(1)
Policajtka nesmie byť ustanovená do funkcie ani zaraďovaná do služieb, ktorých výkon je pre ňu fyzicky neprimeraný, škodí jej organizmu alebo ohrozuje jej materské poslanie.
(2)
Tehotná policajtka nesmie byť ustanovená do funkcie ani zaraďovaná do služieb, ktorých výkon podľa lekárskeho posudku ohrozuje jej tehotenstvo zo zdravotných dôvodov tkvejúcich v jej osobe. To platí obdobne o matke do konca deviateho mesiaca po pôrode.
(3)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom činnosti zakázané všetkým policajtkám, tehotným policajtkám a matkám do konca deviateho mesiaca po pôrode.
§ 75
(1)
Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako tri roky nesmie byť zaraďovaná do nočných služieb, do služieb konaných nad základný čas služby v týždni a do služobnej pohotovosti. Do služobnej pohotovosti môže byť zaraďovaná policajtka, ktorá sa stará o dieťa mladšie ako 15 rokov, len s jej súhlasom.
(2)
Tehotná policajtka a policajtka starajúca sa o dieťa mladšie ako jeden rok nesmie byť vysielaná na služobné cesty mimo obceobce služobného pôsobiska alebo bydliska.
§ 76
(1)
Ak tehotná policajtka vykonáva funkciu, ktorej výkon je tehotným policajtkám zakázaný alebo podľa lekárskeho posudku ohrozuje jej tehotenstvo, sú služobné orgány povinné dočasne ju previesť na inú funkciu, ktorá je pre ňu vhodná. To platí obdobne o matke do konca deviateho mesiaca po pôrode.
(2)
Ak policajtka dosahuje vo funkcii, na ktorú bola prevedená bez svojho zavinenia, nižší služobný príjem, poskytuje sa jej na vyrovnanie tohto rozdielu vyrovanávací príspevok podľa predpisov o nemocenskom poistení.14)
§ 77
(1)
Tehotnú policajtku a policajtku starajúcu sa o dieťa staršie ako jeden rok možno v čase, dokiaľ dieťa nedosiahlo vek osem rokov, vysielať na služobné cesty mimo obvodu obceobce služobného pôsobiska alebo bydliska alebo preložiť do iného miesta služobného pôsobiska len s jej súhlasom.
(2)
Ustanovenie odseku 1 platí aj pre osamelú policajtku starajúcu sa o dieťa mladšie ako 15 rokov.
§ 78
(1)
Služobné orgány sú povinné pri zaraďovaní do služby prihliadať aj na potreby policajtiek starajúcich sa o deti mladšie ako 15 rokov.
(2)
Služobné orgány určia policajtke starajúcej sa o dieťa mladšie ako 15 rokov alebo tehotnej policajtke na jej žiadosť kratší čas služby alebo ho inak vhodne upravia, ak v tom nebráni dôležitý záujem služby.
§ 79
(1)
Nároky policajtiek na materskú dovolenku a na prestávky na dojčenie sa riadia predpismi platnými pre pracovníčky v pracovnom pomere.15)
(2)
Ak policajtka požiada služobný orgán o poskytnutie dovolenky tak, aby nadväzovala bezprostredne na skončenie materskej dovolenky, je služobný orgán povinný jej žiadosti vyhovieť.
SIEDMA HLAVA
NÁHRADA ŠKODY
Prvý oddiel
Zodpovednosť policajta za škodu
§ 80
Všeobecná zodpovednosť
(1)
Policajt zodpovedá policajnému zboru za škodu, ktorú mu spôsobil zavineným porušením svojich povinností pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, čo sa rozumie výkonom služby a priamou súvislosťou s ním.
(3)
Ak škoda bola spôsobená aj porušením povinnosti zo strany policajného zboru, zodpovednosť policajta sa pomerne obmedzí.
(4)
Zavinenie policajta preukazuje služobný orgán s výnimkou prípadov uvedených v § 82 a 84.
§ 81
Zodpovednosť za nesplnenie povinnosti na odvrátenie škody
Od policajta, ktorý vedome nezakročil proti hroziacej škode alebo neohlásil hroziacu škodu, môže služobný orgán požadovať, aby prispel na náhradu škody, ktorá bola policajnému zboru spôsobená, v rozsahu primeranom okolnostiam prípadu, pokiaľ ju nemožno uhradiť inak. Pritom sa prihliada najmä na to, čo bránilo splneniu povinnosti, na výšku a povahu škody, ako i na osobné pomery policajta, ktorý povinnosť nesplnil. Výška náhrady škody nesmie však presiahnuť sumu rovnajúcu sa trojnásobku jeho hrubého mesačného služobného príjmu.
Zodpovednosť za schodok na zverených hodnotách, ktoré je policajt povinný vyúčtovať
§ 82
(1)
Ak policajt prevzal na základe dohody o hmotnej zodpovednosti zodpovednosť za hodnoty zverené na vyúčtovanie (hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, tovar a iné hodnoty), zodpovedá za vzniknutý schodok. V dohode môže byť s policajtom súčasne dohodnuté, že ak bude vykonávať službu s viacerými policajtami, ktorí uzavreli dohodu o hmotnej zodpovednosti, zodpovedá s nimi za schodok spoločne.
(2)
Dohoda o hmotnej zodpovednosti musí byť uzatvorená písomne, inak je neplatná.
(3)
Policajt sa zbaví zodpovednosti úplne, prípadne čiastočne, ak preukáže, že schodok vznikol úplne alebo čiastočne bez jeho zavinenia.
(4)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom funkcie, pre výkon ktorých je uzatvorenie dohody o hmotnej zodpovednosti nevyhnutné.
§ 83
(1)
Policajt, ktorý uzatvoril dohodu o hmotnej zodpovednosti, môže od nej odstúpiť, ak je prevádzaný na inú funkciu, premiestňovaný na iné pracovisko alebo prekladaný do iného miesta služobného pôsobiska, alebo pokiaľ policajný zbor v čase do jedného mesiaca od obdržania jeho písomného upozornenia neodstráni závady v podmienkach výkonu služby, ktoré bránia riadnemu hospodáreniu so zverenými hodnotami. Pri spoločnej hmotnej zodpovednosti môže policajt od dohody tiež odstúpiť, ak je na pracovisko ustanovený iný policajt, alebo ustanovený iný vedúci pracoviska alebo jeho zástupca. Odstúpenie musí byť oznámené policajnému zboru písomne.
(2)
Dohoda o hmotnej zodpovednosti zaniká dňom skončenia služobného pomeru alebo dňom odstúpenia od tejto dohody.
§ 84
Zodpovednosť za stratu zverených predmetov
Policajt zodpovedá za stratu súčastí výstroja, výzbroje a iných predmetov, ktoré mu boli zverené na základe písomného potvrdenia. Tejto zodpovednosti sa zbaví, ak preukáže, že stratu nezavinil.
Spoločné ustanovenia o zodpovednosti policajta za škodu
§ 85
Služobný orgán je povinný požadovať od policajta náhradu škody, za ktorú policajt zodpovedá.
§ 86
Policajt nezodpovedá za škodu,
a)
ktorá vyplýva z rizika riadneho výkonu služby, alebo
b)
ktorú spôsobil pri odvracaní nebezpečenstva hroziaceho životu alebo zdraviu alebo škody hroziacej na majetku, pokiaľ tento stav sám úmyselne nevyvolal a počínal si pritom spôsobom primeraným okolnostiam, alebo
c)
ktorú spôsobil v stave, keď bez vlastného zavinenia nebol schopný ovládať svoje konanie alebo posúdiť jeho následky.
Rozsah náhrady škody
§ 87
(1)
Policajt, ktorý zodpovedá za škodu, je povinný nahradiť skutočnú škodu, a to v peniazoch, pokiaľ ju neodčiní uvedením do pôvodného stavu.
(2)
Výška náhrady škody spôsobená z nedbanlivosti nesmie presiahnuť u jednotlivého policajta trojnásobok jeho hrubého mesačného služobného príjmu, ktorý mu patril v čase porušenia služobnej povinnosti, z ktorej škoda vznikla. Toto obmedzenie neplatí, ak bola škoda spôsobená
a)
na zverených hodnotách, ktoré je policajt povinný vyúčtovať, alebo stratou zverených predmetov alebo
b)
v opitosti, ktorú si policajt privodil, alebo v dôsledku toho, že zneužil iné návykové látky.
(3)
Ak bola škoda spôsobená tiež policajným zborom, je policajt povinný nahradiť pomernú časť škody podľa miery svojho zavinenia.
(4)
Ak zodpovedá za škodu niekoľko policajtov, je každý z nich povinný uhradiť pomernú časť škody podľa miery svojho zavinenia; ak spôsobil niektorý z nich škodu úmyselne, zodpovedá za celú škodu úmyselne spôsobenú.
§ 88
(1)
Pri spoločnej zodpovednosti za schodok sa jednotlivým policajtom určí podiel náhrady podľa pomeru ich hrubých služobných príjmov, pričom služobný príjem príslušného nadriadeného a jeho zástupcu sa započítava v dvojnásobnej výške.
(2)
Podiel náhrady určenej podľa odseku 1 nesmie u jednotlivých policajtov, s výnimkou príslušného nadriadeného a jeho zástupcu, presiahnuť sumu rovnajúcu sa ich hrubému mesačnému služobnému príjmu. Ak sa takto určenými podielmi neuhradí celá škoda, zvyšok je povinný uhradiť príslušný nadriadený a jeho zástupca podľa pomeru svojich hrubých služobných príjmov.
(3)
Ak sa zistí, že schodok alebo jeho časť bola zavinená niektorým zo spoločne zodpovedných policajtov, uhradí schodok tento policajt podľa miery svojho zavinenia. Zostávujúcu časť schodku uhradia všetci spoločne zodpovední policajti podielmi určenými podľa predchádzajúceho odseku.
§ 89
Pri určení výšky škody na veci sa vychádza z jej ceny v čase poškodenia alebo straty. Ak je ustanovená maloobchodná cena, vychádza sa z tejto ceny a prihliada sa na prípadné opotrebenie veci.
§ 90
(1)
Ak bola škoda spôsobená z nedbanlivosti, možno určiť výšku náhrady škody nižšou sumou, než je skutočná škoda, prípadne než je trojnásobok hrubého mesačného služobného príjmu. Výška náhrady škody musí však byť najmenej jedna tretina skutočnej škody, a ak presahuje trojnásobok hrubého mesačného služobného príjmu policajta, najmenej suma rovnajúca sa jeho hrubému mesačnému služobnému príjmu. Ak ide o škodu spôsobenú v opitosti alebo v dôsledku zneužitia iných návykových látok na zverených hodnotách, ktoré je policajt povinný vyúčtovať, alebo stratou zverených predmetov, môže náhradu škody nižšou sumou určiť len odvolací orgánodvolací orgán, alebo ak ide o škodu spôsobenú trestným činom, tiež súd.
(2)
Ak bola spôsobená škoda z nedbanlivosti vodičom pri dopravnej nehode, možno v osobitne odôvodnených prípadoch od vymáhania náhrady škody celkom upustiť, najmä ak došlo k dopravnej nehode pri bezpečnostnej akcii alebo bezprostredne po nej, pri sťažených podmienkach, ďalej ak ide o prvé zavinenie vodiča alebo o nehodu spôsobenú v dôsledku malej skúsenosti vodiča.
(3)
Pri určovaní výšky náhrady škody podľa odseku 1 sa prihliada najmä na doterajšie plnenie služobných povinností policajtom, na spoločenský význam škody, na to, ako k nej došlo, a na osobné pomery policajta.
(4)
Náhradu škody nemožno znížiť, ak bola škoda spôsobená úmyselne.
§ 91
(1)
Výšku požadovanej náhrady škody určuje služobný orgán, ktorý ju prerokuje s policajtom.
(2)
Ak sa služobný orgán a policajt dohodnú na náhrade škody, uzatvoria o tom písomnú dohodu.
(3)
V prípade, že nedôjde k dohode podľa odseku 2, rozhodne o náhrade škody podľa tohto oddielu služobný orgán.
(4)
Ak bola škoda spôsobená trestným činom, rozhodne služobný orgán o povinnosti policajta uhradiť škodu, len ak o nej nerozhodol súd.
Druhý oddiel
Zodpovednosť policajného zboru za škodu
§ 92
Všeobecná zodpovednosť
(1)
Ak bola policajtovi spôsobená pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním škoda porušením právnej povinnosti, zodpovedá za ňu policajný zbor.
(2)
Policajný zbor zodpovedá policajtovi tiež za škodu, ktorú mu spôsobili porušením právnej povinnosti v rámci plnenia služobných úloh služobné orgány.
Zodpovednosť za škodu pri služobných úrazoch a chorobách z povolania
§ 93
(1)
Ak došlo pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním k poškodeniu policajta na zdraví alebo k jeho smrti úrazom (ďalej len „služobný úraz“), zodpovedá za škodu tým vzniknutú policajný zbor. Služobným úrazom nie je úraz, ktorý sa policajtovi prihodil na ceste do služby a späť, s výnimkou, ak bol mimoriadne povolaný na pracovisko (zhromaždisko) služobným orgánom.
(2)
Ako služobný úraz sa posudzuje tiež úraz, ktorý policajt utrpel pre výkon služby.
(3)
Za škodu spôsobenú policajtovi chorobou z povolania zodpovedá policajný zbor, ak policajt vykonával v ňom službu naposledy pred jej zistením za podmienok, z ktorých vzniká choroba z povolania, ktorou bol postihnutý. Chorobami z povolania sú choroby uvedené v právnych predpisoch o sociálnom zabezpečení, ak vznikli za podmienok tam uvedených.
(4)
Ako choroba z povolania sa odškodňuje aj choroba vzniknutá pred jej zaradením do zoznamu chorôb z povolania, a to od jej zaradenia do zoznamu, avšak len za dobu najviac troch rokov pred jej zaradením do zoznamu.
§ 94
(1)
Policajný zbor sa zodpovednosti zbaví celkom, ak preukáže, že
a)
škoda bola spôsobená tým, že postihnutý policajt svojím zavinením porušil právne predpisy, rozkazy alebo pokyny na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, hoci bol s nimi riadne oboznámený a ich znalosť a dodržiavanie boli sústavne vyžadované a kontrolované, alebo
b)
škodu si spôsobil postihnutý policajt svojou opitosťou alebo v dôsledku zneužitia iných návykových látok a policajný zbor nemohol škode zabrániť,
a že tieto skutočnosti boli jedinou príčinou škody.
(2)
Policajný zbor sa čiastočne zbaví zodpovednosti, ak preukáže, že
a)
postihnutý policajt porušil svojím zavinením právne predpisy, rozkazy alebo pokyny na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, hoci bol s nimi riadne oboznámený a že toto porušenie bolo jednou z príčin škody,
b)
jednou z príčin škody bola opitosť postihnutého policajta alebo zneužitie iných návykových látok postihnutým policajtom, alebo
c)
policajtovi vznikla škoda preto, že si počínal v rozpore s obvyklým spôsobom správania sa tak, že je zrejmé, že hoci neporušil právne predpisy, rozkazy alebo pokyny na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, konal ľahkomyselne a musel si pritom byť, vzhľadom na svoju kvalifikáciu a skúsenosti, vedomý, že si môže zaviniť úraz alebo chorobu z povolania.
(3)
Ak sa policajný zbor zbaví zodpovednosti čiastočne, určí sa časť škody, ktorú znáša policajt podľa miery jeho zavinenia; v prípadoch uvedených v odseku 2 písm. c) uhradí však policajný zbor aspoň jednu tretinu škody.
(4)
Pri posudzovaní, či policajt porušil právne predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri výkone služby, sa nemožno odvolávať len na všeobecné ustanovenia, podľa ktorých si má každý počínať tak, aby neohrozoval svoje zdravie a zdravie iných.
(5)
Za ľahkomyselné konanie podľa odseku 2 písm. c) nemožno považovať bežnú neopatrnosť a konanie vyplývajúce z rizika služby.
§ 95
Policajný zbor sa nemôže zbaviť zodpovednosti, ak policajt utrpel služobný úraz
a)
pri služobnom zákroku alebo
b)
pri odvracaní nebezpečenstva hroziaceho životu alebo zdraviu alebo škody hroziacej na majetku, pokiaľ policajt tento stav sám úmyselne nevyvolal.
§ 96
Policajtovi, ktorý utrpel služobný úraz alebo u ktorého bola zistená choroba z povolania, je policajný zbor povinný v rozsahu, v ktorom za škodu zodpovedá, poskytnúť
a)
náhradu za stratu na služobnom príjme,
b)
náhradu za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia,
c)
náhradu za účelne vynaložené náklady spojené s liečením,
d)
náhradu za vecnú škodu,
e)
jednorazové mimoriadne odškodnenie.
§ 97
(1)
Náhrada za stratu na služobnom príjme počas neschopnosti policajta na službu sa poskytuje v takej výške, aby spolu so služobným príjmom v chorobe alebo nemocenským sa rovnala jeho čistému služobnému príjmu pred vznikom škody spôsobenej služobným úrazom alebo chorobou z povolania.
(2)
Náhrada za stratu na služobnom príjme po skončení neschopnosti policajta na službu alebo pri uznaní plnej alebo čiastočnej invalidity sa poskytuje v takej výške, aby spolu s čistým služobným príjmom (zárobkom) policajta po úraze alebo po zistení choroby z povolania s prípadným invalidným alebo čiastočným invalidným dôchodkom poskytovaným z toho istého dôvodu alebo s príspevkom za službu sa rovnala jeho čistému služobnému príjmu pred vznikom škody spôsobenej služobným úrazom alebo chorobou z povolania. Pritom sa neprihliada na zvýšenie invalidného dôchodku pre bezvládnosť, ani na zmenu výšky a na zvýšenie už priznaných dôchodkov podľa predpisov o sociálnom zabezpečení. Táto náhrada patrí policajtovi najneskôr do konca kalendárneho mesiaca, v ktorom dovŕši 65 rokov veku.
(3)
Náhrada za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia sa poskytuje jednorazove vo výške a za podmienok ustanovených právnymi predpismi platnými pre pracovníkov v pracovnom pomere.16)
(4)
Policajtovi, ktorého schopnosť na výkon služby bola zmenená alebo ktorý bol uznaný invalidným v dôsledku služobného úrazu, ktorý mu bol spôsobený trestným činom, pri služobnom zákroku, pri výkone služby v leteckej prevádzke, pri plnení zvláštnych úloh uložených služobnými orgánmi, alebo pri práci s výbušninami, s chemickým, rádioaktívnym, vysoko virulentným, infekčným alebo iným obdobne nebezpečným materiálom, alebo za iných obdobne nebezpečných podmienok, patrí jednorazové mimoriadne odškodnenie vo výške najmenej 20 000 Kčs a najviac 60 000 Kčs. Ak však došlo k takémuto úrazu za zvlášť nebezpečných podmienok, patrí policajtovi jednorazové mimoriadne odškodnenie až do výšky 100 000 Kčs. Jednorazové mimoriadne odškodnenie vo výške najmenej 20 000 Kčs a najviac 60 000 Kčs patrí za podmienok ustanovených v prvej vete tiež oprávnenému, ktorého schopnosť na výkon služby bola zmenená alebo ktorý bol uznaný invalidným v dôsledku choroby z povolania.
§ 98
Ak policajt následkom služobného úrazu alebo choroby z povolania zomrel, je policajný zbor povinný v rozsahu, v akom za škodu zodpovedá, poskytnúť
a)
náhradu účelne vynaložených nákladov spojených s liečením,
b)
náhradu primeraných nákladov spojených s pohrebom,
c)
náhradu nákladov na výživu pozostalých,
d)
jednorazové odškodnenie pozostalých,
e)
náhradu vecnej škody.
§ 99
(1)
Náklady spojené s liečením a náklady spojené s pohrebom sa uhradia tomu, kto tieto náklady vynaložil. Od nákladov spojených s pohrebom sa odpočíta pohrebné poskytnuté podľa predpisov o nemocenskej starostlivosti.
(2)
Náhrada nákladov na výživu pozostalých patrí pozostalým, ktorým zomretý výživu poskytoval alebo bol povinný poskytovať. Pri výpočte tejto náhrady sa vychádza z čistého služobného príjmu zomretého. Náhrada nákladov patrí, pokiaľ nie je uhradená dávkami dôchodkového zabezpečenia poskytovanými z toho istého dôvodu.
(3)
Jednorazové odškodnenie pozostalých patrí manželovi a dieťatu, ktoré má nárok na sirotský dôchodok, vo výške ustanovenej pracovnoprávnymi predpismi. V odôvodnených prípadoch možno jednorazové odškodnenie pozostalých priznať aj rodičom zomretého policajta.
(4)
Náhrada vecnej škody patrí dedičom policajta.
§ 100
(1)
Policajný zbor môže výnimočne, ak pôjde o prípad hodný osobitného zreteľa, poskytnúť manželovi, dieťaťu, ktoré má nárok na sirotský dôchodok, prípadne rodičom zomretého príspevok vo výške jednorazového odškodnenia pozostalých, i keď za služobný úraz alebo chorobu z povolania nezodpovedá.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podmienky, ktoré sú obdobne nebezpečné a zvlášť nebezpečné, určovania výšky jednorazového mimoriadneho odškodnenia a určí postup služobných orgánov pri prerokúvaní a určovaní náhrady škody a ďalšie podrobnosti o poskytovaní náhrad v súvislosti so služobnými úrazmi a chorobami z povolania; môže tiež ustanoviť potrebné odchýlky na poskytovanie náhrady za bolesť, a v ktorých prípadoch možno poskytnúť jednorazové odškodnenie pozostalých vyššou sumou.
§ 101
(1)
Ak sa podstatne zmenia pomery poškodeného, ktoré boli rozhodujúce pre určenie výšky náhrady škody, možno vydať nové rozhodnutie vo veci.
(2)
Ak nastali zmeny vo vývoji mzdovej úrovne, postupuje sa pri určovaní výšky a spôsobu náhrady za stratu na služobnom príjme patriacej policajtovi po skončení neschopnosti na službu vzniknutej služobným úrazom alebo chorobou z povolania podľa osobitných predpisov.17)
(3)
Vláda Slovenskej republiky môže ustanoviť všeobecne záväzným právnym predpisom vyššie limity jednorazového mimoriadneho odškodnenia, než ustanovuje tento zákon.
§ 102
Zodpovednosť za škodu na odložených veciach
(1)
Policajný zbor zodpovedá za škodu na veciach, ktoré na jeho pracoviskách policajt odložil pri výkone služby alebo v priamej súvislosti s ním na určenom alebo obvyklom mieste.
(2)
Za veci, ktoré policajt obvykle do služby nenosí a ktoré služobný orgán neprevzal do osobitnej úschovy, zodpovedá policajný zbor len do sumy 2000 Kčs. Ak škoda na týchto veciach bola spôsobená iným policajtom alebo pracovníkom policajného zboru alebo ak služobný orgán tieto veci prevzal do úschovy, uhrádza sa škoda bez obmedzenia.
(3)
Nárok na náhradu škody zanikne, ak ju policajt neohlásil služobnému orgánu bez zbytočného odkladu najneskôr do 15 dní odo dňa, ked sa o škode dozvedel.
§ 103
Osobitná zodpovednosť za škodu na veci
(1)
Ak utrpel policajt škodu na veci pri služobnom zákroku, služobnom výcviku alebo pri službe konanej na vykonanie mimoriadnych bezpečnostných opatrení, zodpovedá za ňu policajný zbor.
(2)
Policajt, ktorý pri odvracaní nebezpečenstva hroziaceho životu alebo zdraviu alebo škody hroziacej majetku utrpel škodu na veci, má nárok voči policajnému zboru na jej náhradu, ako aj na náhradu účelne vynaložených nákladov, ak tento stav sám nevyvolal a počínal si pritom spôsobom primeraným okolnostiam.
Spoločné ustanovenia o zodpovednosti policajného zboru za škodu
§ 104
(1)
O náhrade škody podľa tohto oddielu rozhoduje služobný orgán.
(2)
Ak služobný orgán preukáže, že škodu zavinil aj poškodený policajt, zodpovednosť policajného zboru sa pomerne obmedzí.
§ 105
Policajný zbor je povinný nahradiť policajtovi skutočnú škodu, a to v peniazoch, pokiaľ ju neodčiní uvedením do pôvodného stavu. Ak ide o inú škodu na zdraví, než z dôvodu služobného úrazu alebo choroby z povolania, platí pre spôsob a rozsah jej náhrady ustanovenie o služobných úrazoch s tým obmedzením, že nepatrí jednorazové mimoriadne odškodnenie a jednorazové odškodnenie pozostalým.
§ 106
(1)
Ak policajný zbor poškodenému uhradil škodu, má nárok na úhradu voči tomu, kto poškodenému za takúto škodu zodpovedá podľa Občianskeho zákonníka, a to v rozsahu zodpovedajúcom miere tejto zodpovednosti voči poškodenému, pokiaľ nebolo vopred dohodnuté inak.
(2)
Ak ide o náhradu škody pri chorobách z povolania, má policajný zbor, ktorý škodu uhradil, nárok na úhradu voči všetkým organizáciám, v ktorých postihnutý policajt pracoval (vykonával službu) za podmienok, za ktorých vzniká choroba z povolania, ktorou bol postihnutý, a to v rozsahu zodpovedajúcom času, za aký pracoval (vykonával službu) v týchto organizáciách za uvedených podmienok.
ÔSMA HLAVA
SKONČENIE SLUŽOBNÉHO POMERU A S NÍM SÚVISIACE NÁROKY
§ 107
Skončenie služobného pomeru
Služobný pomer končí
a)
zrušením v skúšobnej dobe,
b)
uvoľnením,
c)
prepustením,
d)
stratou hodnosti,
e)
uplynutím dohodnutej doby,
f)
úmrtím policajta.
§ 108
Zrušenie služobného pomeru v skúšobnej dobe
V skúšobnej dobe môže služobný orgán alebo policajt zrušiť služobný pomer písomne aj bez uvedenia dôvodov. Služobný pomer skončí uplynutím siedmich kalendárnych dní nasledujúcich po dni doručenia písomného oznámenia služobného orgánu alebo policajta, vždy však najneskôr uplynutím skúšobnej doby.
§ 109
Uvoľnenie
(1)
Policajt musí byť uvoľnený zo služobného pomeru, ak o to požiada. Žiadosť musí byť písomná a doručená služobnému orgánu, inak je neplatná.
(2)
Služobný pomer podľa odseku 1 skončí uplynutím štyroch kalendárnych mesiacov, ak sa policajt a služobný orgán nedohodnú inak. Lehota pre skončenie služobného pomeru začína plynúť prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po doručení žiadosti o uvoľnenie služobnému orgánu.
Prepustenie
§ 110
(1)
Policajt môže byť prepustený zo služobného pomeru iba v prípade, ak
a)
pre neho v dôsledku zníženia početných stavov policajného zboru schválených vládou Slovenskej republiky nie je iné zaradenie v policajnom zbore,
b)
podľa rozhodnutia lekárskej komisie stratil dlhodobo zo zdravotných dôvodov spôsobilosť vykonávať akúkoľvek funkciu v policajnom zbore alebo vykonávať doterajšiu funkciu a nemožno ho previesť na inú funkciu, ktorej výkon by nebol na ujmu jeho zdravia,
c)
spĺňa podmienky nároku na starobný dôchodok,
d)
bol pri služobnom hodnotení hodnotený ako nespôsobilý vykonávať akúkoľvek funkciu v policajnom zbore,
e)
porušil služobnú prísahu alebo služobnú povinnosť zvlášť hrubým spôsobom a jeho ponechanie v služobnom pomere by bolo na ujmu dôležitých záujmov služby,
f)
bol právoplatne odsúdený pre trestný čintrestný čin na nepodmienečný trest odňatia slobody.
(2)
O prepustení policajta z dôvodov uvedených v odseku 1 písm. d), e) alebo f) môže byť rozhodnuté len do dvoch mesiacov odo dňa, kedy služobný orgán dôvod prepustenia zistil, najneskôr však do jedného roka odo dňa, kedy tento dôvod vznikol; v týchto lehotách musí byť rozhodnutie o prepustení policajtovi tiež doručené. Ak ide o prepustenie policajta z dôvodu uvedeného v odseku 1 písm. d), nezapočítava sa do lehoty dvoch mesiacov doba, počas ktorej je policajt uznaný dočasne neschopným služby pre chorobu alebo úraz.
§ 111
(1)
Rozhodnutie o prepustení musí byť vyhotovené písomne a musí byť v ňom uvedený dôvod prepustenia so skutočnosťami, ktoré ho zakladajú, inak je neplatné.
(2)
Pri prepustení skončí služobný pomer uplynutím dvoch mesiacov, pokiaľ sa služobný orgán a policajt nedohodnú inak. Lehota pre skončenie služobného pomeru začína plynúť prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni doručenia rozhodnutia o prepustení.
(3)
Ak policajt porušil služobnú prísahu alebo služobnú povinnosť úmyselne alebo ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin na nepodmienečný trest odňatia slobody, je možné skončiť služobný pomer prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. e) alebo f) dňom doručenia rozhodnutia o prepustení.
§ 112
Zákaz prepustenia v ochrannej dobe
(1)
Policajt nesmie byť prepustený zo služobného pomeru v ochrannej dobe, to je v dobe,
a)
keď bol uznaný dočasne neschopným služby pre chorobu alebo úraz, pokiaľ si túto neschopnosť nevyvolal úmyselne alebo nespôsobil v opitosti alebo zneužitím iných návykových látok,
b)
od podania návrhu na ústavné ošetrovanie alebo od povolenia kúpeľného liečenia poskytnutého v dobe dočasnej neschopnosti na výkon služby až do jej skončenia; pri ochorení na dlhodobú ťažkú chorobu alebo chorobu z povolania sa táto doba predlžuje o šesť mesiacov po prepustení z ústavného ošetrovania,
c)
keď je policajtka tehotná alebo keď sa policajtka alebo osamelý policajt trvalo stará aspoň o jedno dieťa mladšie ako 3 roky.
(2)
Zákaz prepustenia sa nevzťahuje na prepustenie z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. c), e) a f).
(3)
Ak bolo rozhodnutie o prepustení doručené policajtovi pred začiatkom ochrannej doby a služobný pomer by sa mal skončiť v tejto dobe, ochranná doba sa do dvojmesačnej lehoty uvedenej v § 111 ods. 2 nezapočítava v prípade, ak policajt písomne vyhlási, že na predĺžení služobného pomeru netrvá.
§ 113
Nároky po zrušení rozhodnutia o skončení služobného pomeru
Ak sa zruší rozhodnutie o skončení služobného pomeru, predpokladá sa, že služobný pomer trvá bez prerušenia a policajtovi patria aj naďalej všetky doterajšie náležitosti. Ak oznámi policajt najneskôr pred doručením rozhodnutia o zrušení, že netrvá na ďalšom výkone služby, platí, pokiaľ sa policajt a služobný orgán nedohodnú inak, že jeho služobný pomer skončil uvoľnením v lehote štyroch mesiacov. Lehota pre skončenie služobného pomeru začína plynúť prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni pôvodného rozhodnutia o skončení služobného pomeru.
§ 114
Strata hodnosti
Ak súd uloží trest straty hodnosti, končí služobný pomer policajta dňom, keď rozsudok nadobudol právoplatnosť.
§ 115
Skončenie služobného pomeru policajta prijatého na dobu určitú
Ak bol policajt prijatý do služobného pomeru na dobu určitú, končí jeho služobný pomer uplynutím tejto doby. Ak policajt pokračuje po uplynutí tejto doby s vedomím služobného orgánu vo výkone služby, platí, že sa tento služobný pomer zmenil na služobný pomer na neurčitú dobu, ak sa služobný orgán s policajtom nedohodne inak.
§ 116
Potvrdenie o zamestnaní a služobné posudky
(1)
Ak končí služobný pomer, je služobný orgán povinný policajtovi vydať najneskôr v deň skončenia služobného pomeru služobný posudok.
(2)
Ak služobný orgán podáva inému zamestnávateľovi alebo štátnemu orgánu posudok o služobnej činnosti policajta, musí policajta s jeho obsahom oboznámiť a na požiadanie mu vydať jeho odpis. Iné informácie o policajtovi je služobný orgán oprávnený podávať iba s jeho súhlasom, pokiaľ osobitný právny predpis neustanovuje inak.
(3)
Pri skončení služobného pomeru je služobný orgán povinný vydať policajtovi, prípadne inému zamestnávateľovi na jeho žiadosť potvrdenie o zamestnaní a uviesť v ňom najmä dobu jeho trvania, skutočnosti rozhodujúce pre posúdenie nároku na dovolenku, záväzky policajta voči policajnému zboru, výšku, poradie a v prospech koho sa vykonávali zrážky zo služobného príjmu policajta a skutočnosti rozhodujúce pre hmotné zabezpečenie uchádzačov o zamestnanie, poskytované podľa osobitných predpisov.
§ 117
Odchodné
(1)
Policajtovi, ktorého služobný pomer sa skončil uvoľnením alebo prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. a), b), c) alebo d), patrí odchodné, ak jeho služobný pomer trval aspoň 6 rokov. Základná výška odchodného je jednonásobok posledného hrubého mesačného služobného príjmu a zvyšuje sa za každý ďalší ukončený rok služobného pomeru o jednu polovicu posledného hrubého služobného príjmu. Ak je to pre policajta výhodnejšie, vymeriava sa odchodné z jeho priemerného hrubého služobného príjmu za posledných 12 mesiacov pred skončením služobného pomeru.
(2)
Pokiaľ bol policajt prepustený podľa § 110 ods. 1 písm. d), znižuje sa odchodné vypočítané podľa odseku 1 o jednu tretinu.
(3)
Policajtovi, ktorý je po skončení služobného pomeru podľa tohto zákona bezprostredne prijatý do služobného pomeru podľa iného zákona, odchodné nepatrí, ak mu zákon tento nárok zachová.
§ 118
Platové vyrovnanie
(1)
Policajtovi, ktorého služobný pomer skončil prepustením podľa § 110 ods. 1 písm. a) alebo b), patrí platové vyrovnanie, ak nemá nárok na dôchodok zo sociálneho zabezpečenia alebo na príspevok za službu.
(2)
Platové vyrovnanie do výšky posledného čistého služobného príjmu sa poskytuje od začatia zárobkovej činnosti alebo od začiatku poskytovania hmotného zabezpečenia podľa osobitných predpisov18) do uplynutia dvanástich mesiacov od skončenia služobného pomeru.
Príspevok za službu
§ 119
(1)
Príspevok za službu (ďalej len „príspevok“) patrí za podmienok ďalej uvedených policajtovi, ktorého služobný pomer skončil uvoľnením alebo prepustením z niektorého z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. a), b), c) alebo d).
(2)
Pri opätovnom prijatí policajta do služobného pomeru, z ktorého vzniká nárok na príspevok, zaniká doterajší nárok na príspevok dňom, ktorý predchádza dňu opätovného prijatia do služobného pomeru.
(3)
Príspevok nepatrí po dosiahnutí veku 60 rokov.
§ 120
(1)
Príspevok je 25 % služobného príjmu, ak policajt vykonával službu aspoň po dobu 15 rokov. Za každý ďalší ukončený rok trvania služobného pomeru sa príspevok zvyšuje o 1 % služobného príjmu, najviac však do výšky 40 % služobného príjmu.
(2)
Príspevok sa vymeriava z posledného hrubého mesačného služobného príjmu policajta pred skončením služobného pomeru, alebo ak je to pre neho výhodnejšie, z jeho priemerného hrubého služobného príjmu za posledných 12 mesiacov pred skončením služobného pomeru.
§ 121
(1)
Pri súbehu nároku na príspevok s nárokom na príspevok za službu podľa osobitných predpisov19) patrí oprávnenému vyšší príspevok.
(2)
Pri súbehu nároku na príspevok a na starobný, invalidný, čiastočný invalidný dôchodok alebo na dôchodok za výsluhu rokov podľa predpisov o sociálnom zabezpečení patrí oprávnenému podľa jeho voľby buď príspevok, alebo dôchodok.
§ 122
(1)
Príspevok sa zvyšuje v rovnakých termínoch a rovnakým spôsobom ako čiastočný invalidný dôchodok zo sociálneho zabezpečenia.20)
(2)
Po dobu pobytu príjemcu príspevku v cudzine, po dobu väzby alebo výkonu trestu odňatia slobody sa príspevok vypláca za podmienok ustanovených pre výplatu dôchodku zo sociálneho zabezpečenia.21)
§ 123
Úmrtné
Ak sa služobný pomer skončí úmrtím policajta, patrí pozostalým úmrtné.
§ 124
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnosti o nárokoch súvisiacich so skončením služobného pomeru, vrátane výšky úmrtného a okruhu pozostalých, ktorým úmrtné patrí.
DEVIATA HLAVA
USTANOVENIE O KONANÍ
Prvý oddiel
Všeobecné ustanovenia
§ 125
Účastníci konania
Účastníkmi konania vo veciach služobného pomeru sú policajt alebo pozostalí po policajtovi.
§ 126
Podanie
(1)
Podanie možno urobiť písomne alebo ústne do protokolu u služobného orgánu, ktorý je oprávnený vo veci rozhodnúť.
(2)
Podanie sa posudzuje podľa jeho obsahu. Z podania musí byť zrejmé, kto ho urobil, ktorej veci sa týka a čo sa navrhuje.
(3)
Na žiadosť účastníka konania musí byť prijatie podania potvrdené.
§ 127
Rozhodnutie
(1)
Rozhodnutie služobného orgánu musí byť v súlade s právnymi predpismi, vychádzať zo skutočného stavu veci a obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o odvolaní. V písomnom vyhotovení rozhodnutia sa tiež uvedie, ktorý služobný orgán rozhodnutie vydal, dátum vydania rozhodnutia a označenie policajta. Rozhodnutie musí byť podpísané s uvedením hodnosti, mena, priezviska a funkcie služobného orgánu a oznámené účastníkovi konania vyhlásením alebo doručením.
(2)
Výrok obsahuje rozhodnutie vo veci s uvedením ustanovení právneho predpisu, podľa ktorého bolo rozhodnuté. Ak sa v rozhodnutí ukladá povinnosť na plnenie, ustanoví pre ňu služobný orgán lehotu.
(3)
V odôvodnení rozhodnutia služobný orgán uvedie, ktoré skutočnosti boli podkladom pre rozhodnutie, akými úvahami bol vedený pri hodnotení dôkazov a pri použití právnych predpisov, na základe ktorých rozhodoval.
(4)
Poučenie o odvolaní obsahuje údaj, či je rozhodnutie konečné alebo či sa možno proti nemu odvolať, v akej lehote a u ktorého služobného orgánu.
(5)
Chyby v písaní, počítaní a iné zrejmé nesprávnosti v písomnom vyhotovení rozhodnutia služobný orgán aj bez návrhu opraví a vyrozumie o tom účastníka konania.
(6)
Rozhodnutie služobného orgánu, proti ktorému už nie je možné podať odvolanie, je právoplatné.
(7)
Rozhodnutie je vykonateľné, ak nadobudlo právoplatnosť alebo ak odvolanie nemá odkladný účinok. Na výkon rozhodnutia sa vzťahujú osobitné predpisy.22)
§ 128
Neplatnosť právneho úkonu
(1)
Neplatný je právny úkon,
a)
ktorý sa svojím obsahom alebo účelom prieči zákonu alebo ho obchádza,
b)
ktorý nebol urobený slobodne, vážne, určite alebo zrozumiteľne,
c)
ktorým sa policajt vopred vzdáva svojich práv,
d)
ktorý urobil policajt konajúci v duševnej poruche, ktorá ho robí na tento právny úkon neschopným, alebo
e)
ak nemá ten, kto ho urobil, spôsobilosť na právne úkony.
(2)
Právny úkon, ktorý nebol urobený formou predpísanou týmto zákonom, je neplatný, len ak to výslovne ustanovuje tento zákon.
(3)
Ak sa vzťahuje dôvod neplatnosti len na časť právneho úkonu, je neplatná len táto čast, pokiaľ z povahy právneho úkonu, z jeho obsahu alebo z okolností, za ktorých k nemu došlo, nevyplýva, že túto časť nemožno oddeliť od ostatného obsahu.
§ 129
Začatie konania
(1)
Konanie sa začína na návrh účastníka konania alebo z podnetu služobného orgánu.
(2)
Konanie je začaté dňom, keď podanie účastníka konania došlo služobnému orgánu oprávnenému vo veci rozhodnúť. Pokiaľ sa konanie začína z podnetu služobného orgánu, je konanie začaté dňom, kedy tento orgán urobil voči účastníkovi konania prvý úkon.
§ 130
Postúpenie
Ak nie je služobný orgán oprávnený o veci rozhodnúť, je povinný podanie bezodkladne postúpiť príslušnému služobnému orgánu a upovedomiť o tom účastníkov konania.
§ 131
Práva a povinnosti účastníkov konania
(1)
Účastníci konania sú povinní postupovať tak, aby svojím konaním nesťažovali konanie a nespôsobili jeho prieťahy.
(2)
Účastníci konania majú právo nahliadať do spisov s výnimkou protokolov o hlasovaní a robiť si z nich výpisy.
(3)
Služobný orgán môže povoliť nahliadnuť do spisov aj iným osobám, pokiaľ preukážu odôvodnenosť svojej požiadavky.
(4)
Služobný orgán je povinný urobiť opatrenia, aby nahliadnutím do spisov nebolo porušené štátne alebo služobné tajomstvo.
§ 132
Dožiadanie
Ak služobný orgán nemôže vykonať procesný úkon sám alebo ak je to účelné z iných dôvodov, môže o jeho vykonanie požiadat iný služobný orgán; dožiadaný služobný orgán vykoná tento úkon bezodkladne.
§ 133
Dôkazy
(1)
Na dokazovanie je možné použiť všetky prostriedky, ktorými možno zistiť a objasniť skutočný stav veci a ktoré sú v súlade s právnymi predpismi.
(2)
Dôkazom je všetko, čo môže prispieť k zisteniu skutočného stavu vecí, najmä výpovede, vyjadrenia osôb vrátane účastníkov, odborné posudky, znalecké posudky, správy, vyjadrenia a potvrdenia orgánov a organizácií, listiny, veci a ohliadka.
(3)
Účastník konania je oprávnený navrhovať na podporu svojich tvrdení dôkazy.
(4)
Služobný orgán hodnotí dôkazy podľa vlastnej úvahy, a to každý dôkaz jednotlivo a všetky dôkazy v ich vzájomnej súvislosti.
§ 134
Náklady konania
(1)
Náklady konania, ktoré vznikli služobnému orgánu, vrátane nákladov spojených s činnosťou poradných komisií, hradí tento orgán. Náklady, ktoré v konaní vznikli druhému účastníkovi konania, znáša tento účastník, len ak bol v konaní neúspešný.
(2)
Služobný orgán nahradí svedkovi, znalcovi alebo tlmočníkovi hotové výdavky a mzdu, ktorá mu preukázateľne ušla. Nárok je potrebné uplatniť do troch dní po jeho vzniku, inak zaniká.
(3)
Náklady spojené s predložením listiny alebo s ohliadkou, ktoré vznikli tomu, kto nie je účastníkom konania, hradí služobný orgán.
(4)
Náhrada hotových výdavkov a poskytovanie odmien znalcom a tlmočníkom sa riadi osobitnými predpismi.23)
Druhý oddiel
Preskúmavanie rozhodnutí
§ 135
Odvolacie konanie
(1)
Proti rozhodnutiu služobného orgánu môže policajt podať odvolanie do 15 dní, a ak ide o odvolanie proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho trestu, do 8 dní odo dňa oznámenia rozhodnutia.
(2)
Odvolanie môže policajt podať tiež proti služobnému hodnoteniu, potvrdeniu o zamestnaní a služobnému posudku v lehote 15 dní odo dňa, keď bol s ich obsahom oboznámený.
(3)
Odvolanie sa podáva u služobného orgánu, ktorý rozhodnutie vydal.
(4)
Ak policajt v dôsledku nesprávneho poučenia alebo preto, že nebol poučený vôbec, podal odvolanie po uplynutí týmto zákonom ustanovenej lehoty alebo u nepríslušného orgánu, predpokladá sa, že ho podal včas a u príslušného orgánu, ak tak urobil najneskôr do troch mesiacov odo dňa, keď mu bolo rozhodnutie oznámené.
(5)
Služobný orgán príslušný na rozhodovanie o odvolaní (ďalej len „odvolací orgánodvolací orgán“) môže odpustiť zmeškanie lehoty, ak k nemu došlo zo závažných dôvodov a policajt o to požiada do 15 dní odo dňa, keď pominul dôvod zmeškania, a zároveň podá odvolanie.
(6)
Podanie odvolania nemá odkladný účinok s výnimkou odvolania proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho trestu alebo o náhrade škody a proti služobnému hodnoteniu, ktorým bol policajt hodnotený ako nevyhovujúci vykonávať doterajšiu alebo akúkoľvek inú funkciu.
(7)
Služobný orgán, ktorý napadnuté rozhodnutie vydal, môže odvolaniu sám vyhovieť; ak tak neurobí, je povinný bez zbytočného odkladu, najneskôr však do 15 dní odo dňa podania odvolania, predložiť odvolanie odvolaciemu orgánu na rozhodnutie.
(8)
Proti rozhodnutiu o odvolaní sa nemožno odvolať.
§ 136
Odvolací orgán
(1)
Odvolacím orgánom je služobný orgán najbližšie nadriadený služobnému orgánu, ktorý napadnuté rozhodnutie vydal.
(2)
Odvolací orgánOdvolací orgán je povinný rozhodnúť o odvolaní bez zbytočného odkladu, spravidla najneskôr však do 60 dní odo dňa podania odvolania, a to po predchádzajúcom prerokovaní v poradnej komisii.
(3)
Ak sú pre to dôvody, odvolací orgánodvolací orgán rozhodnutie zmení alebo zruší, inak odvolanie zamietne a rozhodnutie potvrdí.
(4)
Odvolací orgánOdvolací orgán rozhodnutie zruší a vec vráti služobnému orgánu, ktorý ho vydal, na nové prejednanie a rozhodnutie, ak je to vhodnejšie najmä z dôvodov rýchlosti alebo hospodárnosti; služobný orgán je právnym názorom odvolacieho orgánu viazaný.
(5)
Proti rozhodnutiu ministra, ak nejde o rozhodnutie o odvolaní, možno podať rozklad. O rozklade rozhoduje minister. Pre rozklad a konanie o ňom platia ustanovenia o odvolaní.
§ 137
Poradné komisie
(1)
Odvolacie orgány zriaďujú na prerokúvanie odvolaní poradné komisie. Poradná komisia sa skladá z predsedu, jeho zástupcu a ďalších najmenej piatich členov. Odvolania prerokúvajú komisie v senátoch, ktoré určí jej predseda.
(2)
Z účasti na konaní senátu je vylúčený člen, u ktorého s ohľadom na jeho vzťah k prerokúvanej veci alebo účastníkovi možno mať pochybnosti o jeho nezaujatosti. O tom, či je člen komisie z konania v senáte vylúčený, rozhoduje jej predseda.
Tretí oddiel
Mimoriadne opravné prostriedky a preskúmavanie rozhodnutí súdom
§ 138
Obnova konania
(1)
Ak sa dodatočne zistili mimoriadne závažné okolnosti, ktoré policajt nemohol bez svojej viny v konaní uplatniť, a ktoré odôvodňujú podstatne priaznivejšie rozhodnutie v jeho prospech, môže služobný orgán na jeho návrh zrušiť svoje právoplatné rozhodnutie a rozhodnúť vo veci samej.
(2)
Návrh na zrušenie rozhodnutia podľa odseku 1 môže policajt podať iba do troch mesiacov odo dňa, keď sa dozvedel o okolnostiach odôvodňujúcich navrhovanú zmenu, najneskôr však do troch rokov od nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia.
(3)
Proti rozhodnutiu vo veci samej sa možno odvolať (podať rozklad).
§ 139
Preskúmanie rozhodnutia mimo odvolacieho konania
(1)
Ak sa dodatočne zistí, že právoplatné rozhodnutie je v rozpore s právnymi predpismi, môže ho minister zrušiť a rozhodnúť vo veci samej.
(2)
Právoplatné rozhodnutie možno zrušiť do troch rokov od nadobudnutia právoplatnosti.
(3)
Proti rozhodnutiu vo veci samej možno podať rozklad.
§ 140
Ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom podrobnejšie upraví konanie vo veciach služobného pomeru.
§ 141
Preskúmanie rozhodnutia súdom
(1)
Policajt môže podať na súde návrh na preskúmanie rozhodnutia služobného orgánu o
a)
prepustení zo služobného pomeru podľa § 110 ods. 1 písm. d) alebo e),
b)
náhrade škody alebo neoprávnenom majetkovom prospechu, ktorá presahuje sumu 5000 Kčs, alebo
c)
uložení disciplinárneho trestu.
(2)
Návrh na preskúmanie rozhodnutia súdom podľa predchádzajúceho odseku je možné podať až po vyčerpaní opravného prostriedku podľa § 135, a to v lehote 30 dní od nadobudnutia právoplatnosti rozhodnutia.
(3)
Ak požiada policajt, ktorý podal návrh na preskúmanie rozhodnutia podľa odseku 1 písm. b) alebo c) súdom, o odklad výkonu rozhodnutia, služobný orgán jeho žiadosti vyhovie.
(4)
Pri preskúmaní rozhodnutia služobného orgánu súdom sa postupuje podľa osobitných predpisov.24)
DESIATA HLAVA
VZŤAHY SLUŽOBNÝCH ORGÁNOV A ODBOROVÝCH ORGÁNOV
§ 142
Účast odborových orgánov pri zmene a skončení služobného pomeru
(1)
V súlade s týmto zákonom vystupujú na ochranu práv a oprávnených záujmov policajtov príslušné odborové orgány.
(2)
Služobný orgán je povinný
a)
návrh prevedenia policajta na inú funkciu podľa § 16 ods. 1 písm. a), b) a d) a ods. 2 písm. b) a c),
b)
návrh prepustenia policajta zo služobného pomeru z dôvodov uvedených v § 110 ods. 1 písm. a) a e),
c)
návrh služobného hodnotenia, v ktorom je policajt hodnotený ako nevyhovujúci pre výkon doterajšej funkcie alebo pre výkon akejkoľvek funkcie v policajnom zbore,
vopred prerokovať s príslušným odborovým orgánom.
(3)
Ak sa príslušný odborový orgán nevyjadrí vo veciach uvedených v odseku 2 do desiatich dní odo dňa vyzvania služobným orgánom, služobný orgán postupuje ďalej bez jeho stanoviska.
§ 143
Kolektívne zmluvy
(1)
Na zabezpečenie oprávnených záujmov a potrieb policajtov, na zlepšenie podmienok výkonu služby, zdravotných, sociálnych a kultúrnych podmienok vrátane podmienok pre využívanie volného času uzatvárajú v mene policajtov príslušné odborové orgány a v mene policajného zboru príslušné služobné orgány kolektívne zmluvy.
(2)
Pri uzatváraní kolektívnych zmlúv sa postupuje podľa osobitných predpisov.25)
§ 144
Súčinnosť služobných orgánov s odborovými orgánmi
(1)
Súčinnosť služobných orgánov s odborovými orgánmi sa uskutočňuje najmä tým, že služobné orgány sú povinné umožniť príslušným odborovým orgánom
a)
vykonávať spoločenskú kontrolu dodržiavania právnych predpisov upravujúcich služobný pomer policajtov,
b)
vyžadovať od služobných orgánov informácie o hospodárení so mzdovými prostriedkami a podieľať sa na dodržiavaní zásad spravodlivého odmeňovania,
c)
navrhovať svojich členov do poradných orgánov zriaďovaných služobnými orgánmi na prerokúvanie návrhov niektorých personálnych opatrení a na zásadné opatrenia v oblasti sociálneho zabezpečenia, liečebnej, kúpeľnej, rekreačnej a inej starostlivosti a hmotného zabezpečenia policajtov,
d)
vyjadrovať sa k návrhom na preloženie do iného miesta služobného pôsobiska, na premiestnenie policajta, na pozbavenie výkonu služby a k návrhom na rozvrhnutie základného času služby.
Zabezpečenie činností odborových orgánov
§ 145
(1)
Policajt vykonávajúci funkciu v odborových orgánoch, ktorej výkon si vyžaduje dlhodobé uvoľnenie od plnenia služobných povinností, sa zaraďuje do zálohy. Minister po dohode s príslušným odborovým orgánom určí okruh odborových funkcií, pri výkone ktorých sa policajt zaraďuje do zálohy.
(2)
Policajt sa po skončení výkonu funkcie v odborových orgánoch podľa odseku 1 ustanoví do funkcie rovnakej úrovne, akú naposledy zastával; ak to nie je možné, ustanoví sa do funkcie podľa § 15.
(3)
Policajtovi zvolenému do funkcie v odborových orgánoch, ktorej výkon nevyžaduje dlhodobé uvoľnenie od plnenia služobných povinností, sa udelí voľno s nárokom na služobný príjem na nevyhnutne potrebný čas.
§ 146
(1)
Služobné orgány poskytujú na zabezpečenie činnosti základných odborových organizácií a ich orgánov nevyhnutné materiálno-technické zabezpečenie.
(2)
Podrobnosti o poskytovaní materiálnych a technických prostriedkov upraví minister po dohode s príslušným odborovým orgánom.
§ 147
Ochrana odborárskeho funkcionára
(1)
Policajt, ktorý bol zvolený do funkcie v odborovom orgáne, môže byť v čase funkčného obdobia a v čase dvoch rokov po jeho skončení prepustený len po predchádzajúcom súhlase príslušného odborového orgánu. Súhlas nie je potrebný, ak ide o prepustenie podľa § 110 ods. 1 písm. b), c), e) alebo f).
(2)
Ak príslušný odborový orgán odmietol udeliť súhlas služobnému orgánu podľa odseku 1, je rozhodnutie služobného orgánu o prepustení odborárskeho funkcionára neplatné.
DRUHÁ ČASŤ
SLUŽOBNÝ POMER PRÍSLUŠNÍKOV ZBORU VÄZENSKEJ A JUSTIČNEJ STRÁŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY
§ 147a
Ustanovenia tohto zákona sa vzťahujú aj na služobný pomer príslušníkov Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky s tým, že
a)
kde sa v tomto zákone hovorí o Ministerstve vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky,
b)
kde sa v tomto zákone hovorí o ministrovi vnútra Slovenskej republiky, rozumie sa tým minister spravodlivosti Slovenskej republiky,
c)
kde sa v tomto zákone hovorí o Policajnom zbore Slovenskej republiky, rozumie sa tým Zbor väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky,
d)
kde sa v tomto zákone hovorí o príslušníkovi Policajného zboru Slovenskej republiky, rozumie sa tým príslušník Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky.
§ 147b
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením:
a)
katalóg pracovných činností, kvalifikačné predpoklady pre jednotlivé platové triedy a spôsob zaraďovania do platových tried,
b)
mesačnú výmeru hodnostných príplatkov pre jednotlivé skupiny a druhy hodností,
c)
podmienky poskytovania a výšku osobného príplatku, príplatku za vedenie, osobitného príplatku a osobitných jednorazových peňažných náležitostí.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
PRVÁ HLAVA
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 148
Premlčanie a zánik práva
(1)
Právo sa premlčí, ak sa neuplatnilo v lehote ustanovenej v tomto zákone. Na premlčanie sa prihliadne, len ak sa ten, voči ktorému sa právo uplatňuje, na premlčanie odvoláva; v takomto prípade nemožno premlčané právo tomu, kto ho uplatňuje, priznať.
(2)
Právo na náhradu za stratu na služobnom príjme a za sťaženie spoločenského uplatnenia z dôvodov služobného úrazu alebo choroby z povolania alebo za iné škody na zdraví, právo na náhradu nákladov na výživu pozostalých a príspevok za službu sa nepremlčuje; nároky na jednotlivé plnenia z nich vyplývajúce sa však premlčujú v lehotách ustanovenvch v § 150 ods. 2 a 3.
(3)
K zániku práva preto, že nebolo v ustanovenej lehote vykonané, dochádza len v prípadoch uvedených v § 39, § 102 ods. 3 a § 110 ods. 2; na zánik práva sa prihliadne, aj keď sa to v konaní nenamieta.
(4)
Ak policajt uplatní svoje právo a v začatom konaní riadne pokračuje, premlčacia doba počas konania neplynie. To isté platí aj o práve, ktoré bolo právoplatne priznané a pre ktoré sa vedie konanie na výkon rozhodnutia.
(5)
Právo uplatňuje policajt podaním u služobného orgánu, služobný orgán ho uplatňuje rozhodnutím.
Premlčacia doba
§ 149
(1)
Premlčacia doba začína plynúť odo dňa, keď sa právo mohlo uplatniť po prvý raz.
(2)
Ak bolo dohodnuté plnenie v splátkach, začína plynúť premlčacia doba jednotlivých splátok odo dňa ich splatnosti. Ak sa pre nesplnenie niektorej zo splátok stane splatnou celá dlžná suma, začne plynúť premlčacia doba odo dňa splatnosti nesplnenia splátky.
§ 150
(1)
Ak nie je ďalej ustanovené inak, premlčujú sa peňažné nároky zo služobného pomeru za tri roky.
(2)
Ak ide o opakujúce sa plnenia, je doba na uplatnenie nárokov na jednotlivé plnenia tri roky od ich splatnosti.
(3)
Lehota na uplatnenie nároku na náhradu škody je dva roky; začína plynúť odo dňa, keď sa poškodený dozvie o tom, že škoda vznikla, a o tom, kto za ňu zodpovedá. Nárok na náhradu škody sa však premlčí, ak nebol uplatnený v lehote troch rokov, a ak ide o škodu spôsobenú úmyselne, v lehote desiatich rokov odo dňa, kedy došlo k udalosti, z ktorej škoda vznikla; to neplatí, ak ide o škodu na zdraví.
§ 151
(1)
Ak bolo právo priznané právoplatným rozhodnutím, premlčuje sa za desať rokov odo dňa, keď sa malo podľa rozhodnutia plniť.
(2)
Ak právo bolo tým, kto je povinný plniť, písomne uznané čo do dôvodu i výšky, premlčuje sa za desať rokov odo dňa, keď došlo k uznaniu; ak však v uznaní bola uvedená lehota na plnenie, plynie premlčacia doba od uplynutia tejto lehoty.
(3)
Právo zabezpečené obmedzením prevodu nehnuteľností sa premlčuje za desať rokov.
(4)
Premlčacia doba uvedená v odseku 2 platí aj pre jednotlivé splátky, na ktoré bolo plnenie rozhodnutím alebo v uznaní práva rozložené; premlčacia doba pri jednotlivých splátkach začína plynúť odo dňa ich splatnosti. Ak sa pre nesplnenie niektorej zo splátok stane splatnou celá dlžná suma, začne plynúť desaťročná premlčacia doba odo dňa splatnosti nesplnenej splátky.
(5)
Úroky a opakujúce sa plnenia právoplatne priznané alebo písomne uznané, ktorých splatnosť nastala po právoplatnosti rozhodnutia alebo po uznaní, sa premlčujú za tri roky odo dňa ich splatnosti.
§ 152
Zápočet doby zamestnania
(1)
Policajtom sa do doby trvania služobného pomeru rozhodujúcej pre priznanie nárokov vyplývajúcich zo služobného pomeru započítavajú doby, ak boli započítané podľa doterajších predpisov.
(2)
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v akom rozsahu sa pre priznanie príspevku za službu zvýhodnene započítava výkon funkcií osobitnej povahy a osobitného stupňa nebezpečnosti.
§ 153
Osobitné podmienky pre výkon služby osamelých policajtov
Ustanovenia § 75, 77 a 78 sa vzťahujú aj na osamelých policajtov trvale sa starajúcich aspoň o jedno dieťa.
§ 154
Použitie ustanovení Zákonníka práce
Na služobný pomer policajtov sa použijú obdobne tieto ustanovenia Zákonníka práce č. 65/1965 Zb. v znení neskorších predpisov: § 10, § 12, § 14 až § 17, § 23 ods. 1, 2 a 4, § 94, § 110a, § 241, § 243, § 244, § 245 ods. 1 až 3, § 246, § 247, § 248, § 249 až § 260, § 265, § 266, § 266a, § 272 ods. 1 a 5, § 273, § 274 ods. 1.
§ 155
Odstraňovanie tvrdosti
Tvrdosti, ktoré by sa vyskytli pri vykonávaní tohto zákona, pokiaľ ide o odchodné (§ 117), platové vyrovnanie (§ 118), príspevok za službu (§ 119 až § 122) a úmrtné (§ 123), môže odstraňovať minister.
DRUHÁ HLAVA
PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Prechodné ustanovenia
§ 156
(1)
Dňom účinnosti tohto zákona sa služobný pomer policajtov podľa doterajších predpisov považuje za služobný pomer podľa tohto zákona, ak nie je ďalej ustanovené inak.
(2)
Podľa doterajších predpisov sa posudzujú nároky vzniknuté zo služobného pomeru do dňa účinnosti tohto zákona a právne úkony týkajúce sa vzniku, zmeny a skončenia služobného pomeru urobené pred jeho účinnosťou a ich právne účinky, aj keď nastanú po tomto dni; to platí aj o lehotách, ktoré začali plynúť pred týmto dňom.
(3)
Konanie vo veciach služobného pomeru začaté pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona uskutočňujú a o opravných prostriedkoch rozhodujú orgány príslušné podľa tohto zákona a spôsobom ustanoveným v tomto zákone.
(4)
Ak bola podľa doterajších predpisov určená skúšobná doba dlhšia ako 12 mesiacov, posudzuje sa ku dňu účinnosti tohto zákona, ako by bola určená v dĺžke 12 mesiacov. Ak takto určená skúšobná doba uplynula už pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona, posudzuje sa, ako by uplynula dňom predchádzajúcim dňu účinnosti tohto zákona.
(5)
Ak policajt, ktorého skúšobná doba uplynula podľa odseku 4, písomne požiada o zrušenie služobného pomeru do jedného mesiaca odo dňa účinnosti tohto zákona, jeho služobný pomer končí uplynutím jedného kalendárneho mesiaca nasledujúceho po dni doručenia žiadosti príslušnému služobnému orgánu.
(6)
Príspevok, na ktorý vznikol nárok podľa predpisov platných pred účinnosťou tohto zákona, sa považuje za príspevok podľa tohto zákona, a to vo výške, v akej bol priznaný. Dňom účinnosti tohto zákona sa príspevok zvýši rovnakým spôsobom, akým bol zvýšený čiastočný invalidný dôchodok v roku 1991.
§ 157
(1)
Hodnosti policajtov dosiahnuté podľa doterajších predpisov sa považujú za hodnosti policajtov podľa tohto zákona.
(2)
Hodnosti v I. druhu hodností prislúchajú policajtom okrem policajtov zaradených v službe kriminálnej polície.26)
(3)
Hodnosti v II. druhu hodností prislúchajú policajtom zaradeným v službe kriminálnej polície.
§ 158
Ak je do služobného pomeru k policajnému zboru prijatý občan, ktorý bol príslušníkom Policajného zboru Českej republiky alebo príslušníkom bezpečnostných zborov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, započítava sa tomuto príslušníkovi dĺžka služby v tomto zbore a nároky s ním súvisiace v rozsahu, ako by túto službu konal v policajnom zbore.
§ 159
Zrušovacie ustanovenia
(1)
Zrušuje sa ustanovenie § 74 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
(2)
Vo vzťahu k služobnému pomeru policajtov podľa tohto zákona stráca platnosť:
1.
zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb. a zákona č. 546/1990 Zb.,
2.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 26 zo 7. decembra 1983 o konaní vo veciach služobného pomeru príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti (reg. v čiastke 12/1984 Zb.).
§ 160
Účinnosť
Tento zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon SNR č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
2)
Zákon č. 15/1990 Zb. o politických stranách.
3)
Napr. § 54 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov.
4)
Napr. zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb., zákon č. 528/1990 Zb. devízový zákon.
5)
§ 294 Trestného zákona.
§ 159 ods. 3 písm. b), § 171 ods. 2 a § 188 ods. 1 písm. b) Trestného poriadku.
6)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
7)
§ 67 Trestného zákona.
8)
Napr. zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov.
8a)
Napríklad zákon Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.
8b)
§ 17 zákona č. 1/1992 Zb. o mzde, odmene za pracovnú pohotovosť a o priemernom zárobku.
9)
§ 276 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
10)
§ 121 ods. 2 Zákonníka práce.
§ 21 nariadenia vlády ČSSR č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce, v znení nariadenia vlády ČSFR č. 13/1991 Zb.
11)
§ 33 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
12)
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
13)
Zákon č. 32/1957 Zb. o nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
14)
§ 5 zákona č. 88/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
15)
§ 157 až 161 Zákonníka práce.
16)
Vyhláška č. 32/1965 Zb. o odškodňování bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia v znení neskorších predpisov.
17)
Zákon č. 297/1991 Zb. o úprave náhrady za stratu na zárobku po skončení pracovnej neschopnosti vzniknutej pracovným úrazom alebo chorobou z povolania.
18)
Zákon č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb., ktorou sa určujú bližšie podmienky poskytovania hmotného zabezpečenia uchádzačom o zamestnanie.
19)
§ 33 zákona č. 76/1959 Zb. o niektorých služobných pomeroch vojakov v znení neskorších predpisov.
20)
§ 9 a 10 zákona č. 46/1991 Zb. o zvyšovaní dôchodkov.
21)
§ 100 a 103 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení zákona č. 110/1990 Zb.
22)
Napr. Občiansky súdny poriadok.
23)
Zákon č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch.
Vyhláška č. 37/1967 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o znalcoch a tlmočníkoch v znení neskorších predpisov.
24)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
25)
Zákon č. 2/1991 Zb. o kolektívnom vyjednávaní.
26)
§ 4 ods. 1 zákona SNR č. 204/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 417/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 417/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Ak sa v zákone používa výraz „riaditelia krajských inšpektorátov“, nahrádza sa výrazom „riaditeľ inšpektorátu“.
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
417
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. septembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia je orgánom štátnej správy podriadeným Ministerstvu kontroly Slovenskej republiky;1) člení sa na ústredný inšpektorát so sídlom v Bratislave a jemu podriadené inšpektoráty.
(2)
Na čele Slovenskej obchodnej inšpekcie je ústredný riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister kontroly Slovenskej republiky. Na čele inšpektorátu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva ústredný riaditeľ.
(3)
Sídla a územnú pôsobnosť inšpektorátov ustanoví Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.
(4)
Slovenská obchodná inšpekcia je rozpočtovou organizáciou.“.
Poznámka č. 1 pod čiarou znie:
„1)
§ 19 ods. 3 zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.".
Doterajšia poznámka pod čiarou č. 1 sa vypúšťa.
2.
§ 2 znie:
㤠2
(1)
Slovenská obchodná inšpekcia kontroluje obchodnú činnosť2) na vnútornom trhu, výrobnú alebo inú činnosť slúžiacu na zabezpečovanie potrieb vnútorného trhu a vykonávanie závodného stravovania, stravovania v ústavoch a ostatných zariadeniach sociálnej starostlivosti,3) v školách, školských zariadeniach4) a v študentských domovoch vysokých škôl, organizáciami a občanmi.5)
(2)
Slovenská obchodná inšpekcia kontroluje
a)
predaj tovaru, či sa predáva v správnej miere, množstve, hmotnosti, akosti a za podmienok ustanovených všeobecne záväzným právnym predpisom alebo technickou normou,
b)
dodržiavanie cenových predpisov a cien6) pri predaji tovaru a poskytovaní obchodných služieb, verejného stravovania a ubytovania konečnému spotrebiteľovi,
c)
dodržiavanie času predaja, prevádzky a úrovne obsluhy,
d)
dodržiavanie podmienok určených na zabezpečenie zdravotnej nezávadnosti tovaru, dodržiavanie noriem výroby a prípravy jedál a nápojov, podmienok skladovania a dopravy tovaru a požiadaviek na osobnú hygienu a hygienickú bezchybnosť prevádzky,
e)
či sa nepoužívajú neoverené meradlá, ak overeniu podliehajú, alebo meradlá nezodpovedajúce ustanoveniam všeobecne záväzných právnych predpisov, technickým normám, ďalším technickým predpisom, prípadne schválenému typu,7)
f)
dodržiavanie ostatných podmienok, ustanovených všeobecne záväznými právnymi predpismi pre vykonávanie výrobnej, veľkoobchodnej a maloobchodnej činnosti, pre poskytovanie obchodných služieb, služieb verejného stravovania, ubytovacích služieb, služieb cestovných kancelárií a závodného stravovania.
(3)
Kontrolovanými organizáciami podľa tohto zákona sa rozumejú fyzické a právnické osoby, ktoré podnikateľsky vykonávajú činnosť uvedenú v odseku 1.8)“.
Poznámka č. 2 pod čiarou znie:
„2)
§ 4 a nasl. zákona SNR č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode v znení zákona SNR č. 108/1988 Zb., zákona SNR č. 130/1990 Zb., zákona SNR č. 372/1990 Zb. a zákona SNR č. 524/1990 Zb.“.
Poznámka č. 3 pod čiarou znie:
„3)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Zb.“.
Poznámka č. 4 pod čiarou znie:
„4)
Zákon SNR č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach v znení zákona č. 32/1984 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 51/1984 Zb.).“.
Poznámka č. 5 pod čiarou znie:
„5)
§ 23 zákona č. 130/1981 Zb.“.
Poznámka č. 6 pod čiarou znie:
„6)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 580/1990 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
§ 2 ods. 1 zákona SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien.“.
Poznámka č. 7 pod čiarou znie:
„7)
Zákon č. 505/1990 Zb. o metrológii.
Zákon č. 142/1991 Zb. o česko-slovenských technických normách.“.
Poznámka č. 8 pod čiarou znie:
„8)
Napr.:
Hospodársky zákonník č. 109/1964 Zb. v znení zákona č. 82/1966 Zb., zákonného opatrenia č. 13/1967 Zb., zákona č. 69/1967 Zb., zákona č. 72/1970 Zb., zákona č. 138/1970 Zb., zákona č. 144/1975 Zb., zákona č. 165/1982 Zb., zákona č. 98/1988 Zb. a zákona č. 103/1990 Zb.
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.
Zákon č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom, výrobnom a inom družstevníctve.
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.“.
Doterajšie poznámky pod čiarou č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 sa vypúšťajú.
3.
V § 3 písm. a) sa za slová „v kontrolovaných organizáciách“ vkladajú slová „a u občanov“.
Časť vety za bodkočiarkou sa vypúšťa.
4.
V § 3 písm. b) časť vety za bodkočiarkou sa vypúšťa. Bodkočiarka sa nahrádza čiarkou.
5.
V § 3 písm. c) sa vypúšťa.
6.
§ 3 písm. d) znie:
„d)
zovšeobecňuje poznatky z výkonu kontroly a oboznamuje s výsledkami kontroly príslušné orgány, organizácie a verejnosť,“.
7.
V § 3 písm. e) sa vypúšťa.
8.
V § 3 písm. f) text medzi bodkočiarkami znie: „rozbory vykonáva alebo ich vykonanie požaduje na náklady kontrolovaných organizácií a občanov len vtedy, ak bola rozborom zistená nezodpovedajúca akosť kontrolovaného tovaru;“.
9.
V § 3 doterajšie písmeno d) sa označuje ako písmeno c), písmeno f) ako písmeno d) a písmeno g) ako písmeno e).
10.
V § 4 ods. 1 písm. a) č. 1 za predložku „do“ sa vkladá slovo „prevádzkových“ a pred slovo „orgánizácií“ sa vkladá slovo „kontrolovaných“.
11.
V § 4 ods. 1 písm. a) č. 2 sa pred slovo „organizácií“ vkladá slovo „kontrolovaných“.
12.
V § 4 ods. 1 písm. a) č. 3 sa vypúšťa.
13.
V § 4 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „a nadriadených orgánov“.
14.
V § 4 ods. 1 písm. d) sa vypúštajú slová „prípadne nadriadených orgánov,“.
15.
V § 5 ods. 1 sa slová „na desať pracovných dní v roku“ nahrádzajú slovami „na dvanásť pracovných dní v kalendárnom roku“.
Text za prvou vetou znie: „Účasť týchto pracovníkov na kontrole sa považuje za činnosť vo všeobecnom záujme.9) Kontrolný orgán je povinný uhradiť orgánu alebo organizácii, v ktorej bol pracovník v čase uvolnenia v pracovnom pomere alebo obdobnom pracovnom vzťahu, náhradu mzdy za dobu uvoľnenia, pokiaľ sa orgán alebo organizácia nedohodli na upustení od úhrady; rovnako je povinný uhradiť im náhrady cestovných nákladov poskytnutých týmto pracovníkom.10) O podmienkach účasti na kontrole sa vedúci kontrolného orgánu dohodne s príslušným orgánom alebo organizáciou.“.
Poznámka č. 9 pod čiarou znie:
„9)
§ 124 ods. 2 zákona č. 65/1965 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 24a ods. 1 nariadenia vlády ČSSR č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce, v znení nariadenia vlády ČSFR č. 13/1991 Zb.“.
Poznámka č. 10 pod čiarou znie:
„10)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášky č. 81/1988 Zb., vyhlášky č. 241/1988 Zb., vyhlášky č. 251/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 148/1991 Zb.
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení vyhlášky č. 2/1984 Zb., vyhlášky č. 251/1990 Zb. a vyhlášky č. 480/1990 Zb.“.
16.
V § 6 ods. 1 sa vypúšťajú slová „nadriadené orgány“.
17.
V § 6 ods. 2 sa vypúšťajú slová „prípadne nadriadených orgánov,“.
18.
§ 7 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
používajú neoverené meradlá, ak podliehajú overeniu, alebo meradlá nezodpovedajúce ustanoveniam všeobecne záväzných právnych predpisov, technickým normám, ďalším technickým predpisom, prípadne schválenému typu.“.
19.
V § 7 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Inšpektor môže po preukázateľnom zistení zdravotnej závadnosti tovaru tento na mieste znehodnotiť alebo nariadiť jeho znehodnotenie.".
Doterajšie odseky 2 a 3 sa označujú ako odseky 3 a 4.
20.
§ 8 sa vypúšťa.
21.
V § 9 ods. 1 písmeno b) sa vypúšťa.
Doterajšie písmená c) až k) sa označujú ako písmená b) až j).
22.
V § 9 ods. 1 písm. d) sa vypúšťajú slová „určený sortiment“ a slová „a platné ceny“.
23.
V § 9 ods. 1 sa v poslednej vete suma „5000 Kčs“ nahrádza sumou „20 000 Kčs“.
24.
V § 9 ods. 2 sa slová „v odseku 1 pokutu až do výšky 200 Kčs“ nahrádzajú slovami „v odseku 1 blokovú pokutu až do výšky 1000 Kčs“.
Na konci odseku 2 sa vkladá poznámka č. 11.
Poznámka č. 11 pod čiarou znie:
„11)
§ 84 a 85 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona č. 524/1990 Zb.“.
25.
Za § 9 sa vkladá nový § 9a, ktorý znie:
㤠9a
(1)
Riaditeľ inšpektorátu za porušenie cenových predpisov ukladá pokutu podľa osobitných predpisov.12)
(2)
Pri porušení cenových predpisov sa nepostupuje podľa § 9, 10 a 12.“.
Poznámka č. 12 pod čiarou znie:
„12)
§ 15 až 18 zákona č. 526/1990 Zb.“.
26.
§ 10 znie:
㤠10
Inšpektor môže uložiť v blokovom konaní občanovi pokutu až do výšky 1000 Kčs podľa zákona o priestupkoch.11)“.
27.
V § 11 ods. 1 sa slovo „organizácii“ nahrádza slovami „kontrolovanej organizácii“.
28.
V § 11 ods. 1 písm. b) sa vypúšťa.
Doterajšie písmeno c) sa označuje ako písmeno b).
29.
V § 11 ods. 1 v poslednej vete sa suma „50 000 Kčs“ nahrádza sumou „200 000 Kčs“.
30.
§ 13 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenská obchodná inšpekcia pri svojej činnosti spolupracuje s orgánmi miestnej štátnej správy, s orgánmi samosprávy obcí, s inými orgánmi vykonávajúcimi kontrolu podľa osobitných predpisov13) a občianskymi združeniami.14)“.
Poznámka č. 13 pod čiarou znie:
„13)
Napr.:
Zákon SNR č. 369/1990 Zb.
Zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organzácii miestnej štátnej správy.
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona č. 196/1990 Zb.
Zákon č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve v znení zákona č. 54/1987 Zb. a zákona č. 194/1988 Zb.
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňovýcb orgánoch.
Zákon SNR č. 127/1991 Zb.“.
Poznámka č. 14 pod čiarou znie:
„14)
Zákon č. 83/1990 Zb.“.
31.
V § 13 ods. 4 sa vypúšťajú slová „písm. a)“.
32.
V § 13 odseky 2 a 3 sa vypúšťajú.
Doterajšie odseky 4 a 5 sa označujú ako odseky 2 a 3.
33.
§ 14 sa vypúšťa.
34.
V § 15 sa slová „Ministerstvo obchodu Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky“.
35.
§ 16 znie:
㤠16
Ustanovenia tohto zákona, ktoré sa vzťahujú len na pracovníkov kontrolovaných organizácií, sa použijú aj na fyzické a právnické osoby, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť a nezamestnávajú nijakých pracovníkov.“.
36.
V § 18 poznámka č. 5 sa označuje ako poznámka č. 15.
Poznámka č. 15 pod čiarou znie:
„15)
Zákon č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
Zákon č. 20/1966 Zb.
Zákon č. 30/1968 Zb.“.
Čl. II
Ak sa v zákone používa výraz „riaditelia krajských inšpektorátov“, nahrádza sa výrazom „riaditeľ inšpektorátu“.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii, ako to vyplýva z tohto zákona.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 418/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 418/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej kontrole
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 2)
* DRUHÁ ČASŤ - ORGÁNY A ORGANIZÁCIE VYKONÁVAJÚCE ŠTÁTNU KONTROLU (§ 3 — § 15)
* TRETIA ČASŤ - ZÁKLADNÉ PRAVIDLÁ KONTROLNEJ ČINNOSTI (§ 16 — § 22)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 23 — § 28)
Aktuální znění od 1. 11. 1991
418
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. septembra 1991
o štátnej kontrole
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Štátnu kontrolu podľa tohto zákona vykonávajú
a)
Ministerstvo kontroly Slovenskej republiky1) (ďalej len „ministerstvo kontroly“),
b)
ďalšie ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy,2)
c)
orgány miestnej štátnej správy,3)
d)
orgány inšpekcie a dozoru,4)
e)
iné štátne orgány a organizácie, ak to ustanovuje osobitný predpis.5)
(2)
Orgány a organizácie uvedené v odseku 1 písm. a) až e) vykonávajú vnútornú kontrolu v orgánoch a organizáciách im podriadených alebo nimi riadených.
(3)
Orgány a organizácie uvedené v odseku 1 písm. a) až e) vykonávajú vonkajšiu kontrolu v orgánoch a organizáciách im nepodriadených alebo nimi neriadených v rozsahu svojej pôsobnosti vymedzenej osobitným predpisom.
§ 2
Kontrole podľa tohto zákona nepodliehajú rozhodnutia vydané v správnom konaní, rozhodnutia súdov, štátnych notárstiev, orgánov činných v trestnom konaní,6) prokuratúry a konanie, ktoré týmto rozhodnutiam predchádza.
DRUHÁ ČASŤ
ORGÁNY A ORGANIZÁCIE VYKONÁVAJÚCE ŠTÁTNU KONTROLU
Ministerstvo kontroly
§ 3
(1)
Ministerstvo kontroly kontroluje
a)
plnenie úloh štátnej správy,
b)
zákonnosť, účelnosť a hospodárnosť pri nakladaní s prostriedkami poskytnutými štátom a pri nakladaní s majetkovými právami v štátnom vlastníctve,
c)
na základe vyžiadania Slovenskej národnej rady, jej predsedníctva alebo vlády Slovenskej republiky plnenie štátneho rozpočtu a návrh štátneho záverečného účtu Slovenskej republiky,
d)
vybavovanie sťažností, oznámení, podnetov7) a petícií,8)
e)
zabezpečovanie úloh na úseku obranyschopnosti, ochrany a bezpečnosti štátu v rozsahu pôsobnosti Slovenskej republiky.
(2)
Na dožiadanie Slovenskej národnej rady alebo jej predsedníctva vykoná ministerstvo kontroly v rozsahu svojej pôsobnosti kontrolu pre potreby Slovenskej národnej rady.
§ 4
Kontrolná pôsobnosť ministerstva kontroly sa vzťahuje na
a)
ďalšie ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy, orgány im podriadené, ako aj iné štátne orgány, ďalej právnické osoby zriadené zákonom, založené alebo spoluzaložené týmito ústrednými orgánmi štátnej správy, orgánmi im podriadenými a inými štátnymi orgánmi,
b)
orgány miestnej štátnej správy, právnické osoby zriadené, založené alebo spoluzaložené orgánmi miestnej štátnej správy,
c)
právnické a fyzické osoby vykonávajúce podnikateľskú činnosť9) s majetkovou alebo finančnou účasťou Slovenskej republiky,
d)
obceobce pri plnení úloh štátnej správy,10) pri hospodárení so zvereným majetkom v štátnom vlasníctve11) a použití štátnej účelovej dotácie12) (ďalej len „kontrolované subjekty“).
§ 5
Ministerstvo kontroly sleduje dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov o kontrolnej činnosti, organizuje a zabezpečuje výmenu a využitie skúseností a poznatkov z činnosti orgánov pôsobiacich v štátnej kontrole.
§ 6
(1)
Ministerstvo kontroly koordinuje svoju kontrolnú činnosť s ďalšími ministerstvami a ostatnými ústrednými orgánmi štátnej správy a v prípade potreby spolupracuje aj s inými štátnymi orgánmi, štátnymi organizáciami, občianskymi a inými združeniami.13)
(2)
Ministerstvo kontroly metodicky usmerňuje činnosť orgánov miestnej štátnej správy14) vykonávajúcich kontrolnú činnosť v rámci štátnej kontroly. Na požiadanie obceobce a podľa jej potreby ministerstvo kontroly poskytne obciobci metodickú odbornú pomoc v oblasti kontroly.15)
§ 7
Ministerstvo kontroly predkladá vláde Slovenskej republiky informácie o zameraní svojej kontrolnej činnosti a správy o závažných kontrolných zisteniach.
§ 8
Ministerstvo kontroly predkladá Slovenskej národnej rade a jej orgánom na požiadanie správy o poznatkoch kontrolnej činnosti.16)
§ 9
Ministerstvo kontroly môže dohodnúť s Federálnym ministerstvom kontroly a Ministerstvom štátnej kontroly Českej republiky spoločné kontrolné akcie.
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy
§ 10
(1)
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy vykonávajú vonkajšiu kontrolu v rozsahu svojej pôsobnosti vymedzenej osobitným predpisom17) a vnútornú kontrolu ako súčasť plnenia svojich úloh v príslušnom odvetví alebo v oblasti štátnej správy.
(2)
Na výkon vonkajšej kontroly podľa odseku 1 sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak osobitný predpis neustanovuje inak. Na výkon vnútornej kontroly podľa odseku 1 sa nevzťahujú ustanovenia § 24.
§ 11
Ministerstvá a ostatné ústredné orgány štátnej správy v rámci svojej pôsobnosti sú povinné vytvoriť systém vnútornej kontroly a zabezpečit jej vykonávanie.
Orgány miestnej štátnej správy
§ 12
(1)
Okresné úrady14) v rozsahu svojej pôsobnosti kontrolujú
a)
plnenie úloh štátnej správy,
b)
hospodárenie s prostriedkami poskytnutými štátom a majetkovými právami v štátnom vlastníctve z hľadiska zákonnosti, účelnosti a hospodárnosti,
c)
vybavovanie sťažností, oznámení, podnetov 7) a petícií,8)
d)
plnenie povinností vyplývajúcich zo všeobecne záväzných právnych predpisov a zo všeobecne záväzných vyhlášok vydaných okresným úradom,18) ako aj z opatrení vydaných na ich základe.
(2)
Okresné úrady14) vykonávajú kontrolnú činnosť voči obvodným úradom, obciam, ak boli na ne prenesené úlohy štátnej správy, a voči organizáciám zriadeným okresnými úradmi.
(3)
Okresné úrady14) v rámci svojej pôsobnosti sú povinné vytvoriť systém vnútornej kontroly a zabezpečiť jej vykonávanie.
(4)
Ostatné orgány miestnej štátnej správy vykonávajú štátnu kontrolu v rámci svojej pôsobnosti podľa osobitných predpisov.19)
§ 13
(1)
Na výkon vonkajšej kontroly podľa § 12 uskutočňovanej
a)
okresnými úradmi14) sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona,
b)
ostatnými orgánmi miestnej štátnej správy sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak osobitný predpis neustanovuje inak.
(2)
Na výkon vnútornej kontroly podľa § 12 sa nevzťahujú ustanovenia § 24.
§ 14
Orgány inšpekcie a dozoru
(1)
Orgány inšpekcie a dozoru vykonávajú štátnu kontrolu v rozsahu pôsobnosti vymedzenej osobitným zákonom.4)
(2)
Na výkon kontrolnej činnosti podľa odseku 1 sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak osobitný predpis neustanovuje inak.
§ 15
Iné štátne orgány a organizácie
(1)
Iné štátne orgány a organizácie vykonávajú štátnu kontrolu podľa osobitných predpisov.5)
(2)
Na výkon kontrolnej činnosti podľa odseku 1 sa vzťahujú ustanovenia tretej časti zákona, ak to ustanovuje osobitný predpis.
TRETIA ČASŤ
ZÁKLADNÉ PRAVIDLÁ KONTROLNEJ ČINNOSTI
§ 16
Základné pravidlá kontrolnej činnosti sa vzťahujú na kontrolnú činnosť orgánov a organizácií uvedených v § 1 (ďalej len „kontrolné orgány“) pri výkone štátnej kontroly, ak tento zákon alebo osobitný predpis neustanovuje inak.
§ 17
(1)
Kontrolnou činnosťou sa zisťuje objektívny stav kontrolovaných skutočností a ich súlad so všeobecne záväznými právnymi predpismi. Kontrolné orgány v rozsahu svojej pôsobnosti zameriavajú kontrolnú činnosť na hospodárnosť a účelnosť plnenia úloh. V rámci kontrolnej činnosti zisťujú príčiny zistených nedostatkov a zodpovednosť kontrolovaných subjektov za tieto nedostatky.
(2)
Kontrolnú činnosť môžu vykonávať len pracovníci kontrolných orgánov písomne poverení na určitú kontrolnú akciu (ďalej len „pracovníci kontroly“). Na výkon kontroly je možné v záujme odborného posúdenia veci pribrať na zmluvnom základe aj ďalšie osoby (ďalej len „pribrané osoby“). Pri výkone kontroly sú pracovníci kontroly a pribrané osoby povinní rešpektovať práva a právom chránené záujmy kontrolovaných subjektov.
§ 18
(1)
Ak majú kontrolované subjekty pochybnosti o nezaujatosti pracovníkov kontroly alebo pribraných osôb, môžu vzniesť proti ich účasti na kontrole písomné námietky kontrolnému orgánu s uvedením dôvodu. Podanie námietok nemá odkladný účinok.
(2)
Pracovníci kontroly alebo pribrané osoby, ktoré samy vedia o skutočnostiach zakladajúcich pochybnosti o ich nezaujatosti, sú povinné tieto skutočnosti bez zbytočného odkladu oznámiť kontrolnému orgánu. Sú oprávnené vykonať pri kontrole len také úkony, ktoré nedovoľujú odklad.
(3)
Vedúci kontrolného orgánu alebo ním poverený vedúci pracovník je povinný rozhodnúť o námietkach najneskoršie do 3 dní od ich uplatnenia. Na rozhodovanie o nezaujatosti sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
§ 19
Oprávnenia a povinnosti pracovníkov kontroly
(1)
Pracovníci kontroly sú pri výkone kontroly oprávnení v nevyhnutnom rozsahu
a)
vstupovať do objektov, zariadení a prevádzok, na pozemky a do iných priestorov patriacich kontrolovaným subjektom, pokiaľ bezprostredne súvisia s predmetom kontroly; nedotknuteľnosť obydlia nesmie byť výkonom tohto oprávnenia dotknutá,20)
b)
vyžadovať od kontrolovaných subjektov, aby im v určenej lehote boli poskytnuté doklady, iné písomnosti, vyjadrenia a informácie potrebné pre výkon kontroly, prvopisy dokladov, vrátane dokladov, ktoré obsahujú skutočnosti tvoriace predmet hospodárskeho a služobného tajomstva, a ak sa preukážu osobitným písomným poverením aj doklady, ktoré obsahujú skutočnosti tvoriace predmet štátneho tajomstva; pri vyžadovaní dokladov a informácií obsahujúcich predmet štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva je potrebné dodržať postup ustanovený osobitnými predpismi,21)
c)
odoberať v odôvodnených prípadoch na zabezpečenie dôkazov prvopisy dokladov, ktorých vydanie nie je všeobecne záväzným právnym predpisom zakázané, písomné dokumenty, vzorky a iné materiály a vykonať ďalšie nevyhnutné úkony súvisiace s kontrolou,
d)
vyžadovať súčinnosť kontrolovaného subjektu, jeho pracovníkov, ako aj iných štátnych orgánov, potrebnú na vykonanie kontroly. Od ďalších osôb možno súčinnosť vyžadovať v nevyhnutnom rozsahu len vtedy, ak nemožno účel kontroly dosiahnuť inak a len s ich súhlasom. Súčinnosť nemožno vyžadovať, ak by tým bol ohrozený život alebo zdravie osôb alebo by bola porušená zákonom ustanovená povinnosť mlčanlivosti, ak nedošlo k jej zbaveniu oprávneným orgánom. Právo odmietnuť súčinnosť potrebnú na vykonanie kontroly majú osoby, ktoré by jej splnením uviedli do nebezpečenstva trestného stíhania seba alebo blízke osoby,22)
e)
uložiť povinnosť, aby kontrolované subjekty v určenej lehote odstránili nedostatky zistené kontrolou a predložili v určenej lehote písomnú správu o opatreniach vykonaných na odstránenie týchto nedostatkov.
(2)
Pracovníci kontroly sú pri výkone kontroly povinní
a)
vopred oznámiť kontrolovanému subjektu, prípadne jeho pracovníkom predmet a účel kontroly a preukázať sa svojím oprávnením na vykonanie kontroly. Ak by oznámenie pred začatím kontroly mohlo viesť k zmareniu účelu kontroly, treba ho urobiť najneskôr v okamihu začatia kontroly,
b)
vydať kontrolovanej osobe potvrdenie o odňatí prvopisov dokladov, písomných dokumentov, vzoriek a iných materiálov a zabezpečiť ich riadnu ochranu pred stratou, zničením, poškodením a zneužitím. Ak tieto veci nie sú potrebné pre výkon kontroly alebo pre iné konanie podľa osobitných predpisov, sú povinní vrátiť ich tomu, komu boli odňaté,
c)
oznamovať podozrenie z trestnej činnosti orgánom činným v trestnom konaní i iné skutočnosti orgánom príslušným podľa osobitných predpisov,23)
d)
po oboznámení s kontrolnými zisteniami vyžadovať v určenej lehote od zodpovednej osoby písomné vyjadrenie ku všetkým skutočnostiam, ktoré odôvodňujú uplatnenie právnej zodpovednosti,
e)
prerokovať výsledky kontroly uvedené v protokole s kontrolovanými subjektmi, s ich vedúcimi pracovníkmi a pracovníkmi, ktorých sa kontrolné zistenia týkajú, preveriť opodstatnenosť námietok proti výsledkom kontrolných zistení a v závažných prípadoch informovať o výsledkoch kontroly príslušný nadriadený orgán,
f)
zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli pri výkone kontroly, pokiaľ ich od tejto povinnosti neoslobodí ten, v záujme koho túto povinnosť majú, alebo vo verejnom záujme vedúci kontrolného orgánu; tým nie je dotknutá povinnosť zachovávať mlčanlivosť o štátnom, hospodárskom a služobnom tajomstve.21)
(3)
Oprávnenia podľa odseku 1 písm. a), b) a d) a povinnosti podľa odseku 2 písm. e) a f) sa primerane vzťahujú aj na ďalšie osoby, ktoré kontrolný orgán prizval ku kontrole (§ 24) z dôvodu odborného posúdenia veci.
§ 20
Povinnosti a oprávnenia kontrolovaných subjektov
(1)
Kontrolované subjekty sú povinné primerane podľa svojich možností vytvárať materiálne a technické podmienky na vykonanie kontroly a poskytnúť súčinnosť zodpovedajúcu oprávneniam pracovníkov kontroly uvedeným v § 19 ods. 1 písm. a) až d).
(2)
Kontrolované subjekty a ich pracovníci, ktorých sa kontrolné zistenia dotýkajú, sú povinní dostaviť sa v určenej lehote na prerokovanie výsledkov kontroly.
(3)
Kontrolované subjekty a ich pracovníci sú podľa ustanovenia § 19 ods. 2 písm. d) oprávnení v určenej lehote písomne sa vyjadriť k výsledkom kontrolných zistení.
(4)
Kontrolované subjekty sú povinné, ak im to bolo uložené kontrolným orgánom, v určenej lehote odstrániť nedostatky zistené kontrolou a predložiť v určenej lehote písomnú správu o opatreniach vykonaných na odstránenie týchto nedostatkov podľa § 19 ods. 1 písm. e).
§ 21
Protokol o kontrole
(1)
O výsledku vykonanej kontroly vyhotovujú pracovníci kontroly protokol, ktorý musí obsahovať označenie kontrolovaného subjektu, miesto a čas vykonania kontroly, predmet kontroly, kto kontrolu vykonal, preukázané kontrolné zistenia, dátum vyhotovenia protokolu, vlastnoručné podpisy pracovníkov kontroly, vyjadrenie kontrolovaných subjektov, prípadne ich zodpovedných pracovníkov k výsledku kontroly a ďalšie písomnosti a materiály. Na základe uznaných námietok sa k protokolu vypracuje dodatok ako súčasť protokolu.
(2)
S obsahom protokolu sú pracovníci kontroly povinní oboznámiť vedúceho kontrolovaného subjektu. Pracovníkov kontrolovaného subjektu sú pracovníci kontroly povinní oboznámiť s tou časťou protokolu, ktorá sa ich dotýka.
(3)
O prerokovaní protokolu sa vyhotoví zápisnica. V zápisnici sa uloží povinnosť kontrolovaným subjektom rozhodnúť v určenom termíne o opatreniach na odstránenie kontrolou zistených nedostatkov a podať správu o ich plnení, prípadne podať návrhy na uplatnenie právnej zodpovednosti, uvedie sa v nej tiež dátum prerokovania protokolu, mená prítomných, ich vlastnoručné podpisy. Kontrola je ukončená dňom prerokovania protokolu. Za prerokovaný sa považuje protokol aj vtedy, ak niektorý z kontrolovaných subjektov, prípadne ich pracovníkov odmietne protokol podpísať.
(4)
Ak kontrola nezistí porušenie právnych alebo ostatných predpisov, vyhotovuje sa len záznam o kontrole. Pri jeho vyhotovení sa použije primerane ustanovenie odseku 1.
§ 22
Náklady kontrolnej činnosti
(1)
Náklady, ktoré vzniknú v súvislosti s kontrolnou činnosťou znáša kontrolný orgán alebo ten, kto si kontrolu vyžiada, okrem štátnych orgánov.
(2)
Právo na náhradu nákladov v preukázanej výške treba na kontrolnom orgáne uplatniť do troch mesiacov odo dňa, kedy boli náklady zistené, inak právo zaniká. Na rozhodovanie o náhrade nákladov sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
(3)
Ustanovenia predchádzajúcich odsekov sa nevzťahujú na náhradu nákladov správneho konania.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 23
(1)
Pri výkone kontrolnej činnosti kontrolné orgány v rozsahu svojej pôsobnosti úzko spolupracujú.
(2)
Kontrolné orgány sú povinné upozorňovať príslušné orgány na nedostatky zistené kontrolou, ktorých riešenie patrí do pôsobnosti týchto orgánov, najmä na porušenie právnych a ostatných predpisov a opatrení vydaných na ich základe.
§ 24
(1)
Pri plnení úloh podľa tohto zákona je kontrolný orgán oprávnený pribrať k účasti na kontrole odborných pracovníkov iných orgánov a organizácií, ak je to odôvodnené osobitnou povahou kontrolovanej skutočnosti, a požadovať ich uvoľnenie najdlhšie na 12 pracovných dní v kalendárnom roku. Účasť týchto pracovníkov na kontrole sa považuje za činnosť vo všeobecnom záujme.24) Kontrolný orgán je povinný uhradiť orgánu alebo organizácii, v ktorej bol pracovník v čase uvoľnenia v pracovnom alebo inom obdobnom pomere, náhradu mzdy za dobu uvoľnenia, pokiaľ sa orgán alebo organizácia nedohodli na upustení od úhrady; rovnako je povinný uhradiť im náhrady cestovných nákladov poskytnutých týmto pracovníkom.25) O podmienkach účasti na kontrole sa vedúci kontrolného orgánu dohodne s príslušným orgánom alebo organizáciou.
(2)
Za škodu, ktorá vznikne pribranej osobe pri plnení úloh vyplývajúcich z kontroly alebo v priamej súvislosti s ním, zodpovedá kontrolný orgán, pre ktorý v čase vzniku škody, prípadne pracovného úrazu vykonávali kontrolnú činnosť, podľa pracovnoprávnych predpisov.
(3)
Pribraná osoba zodpovedá za škodu, ktorú spôsobila pri plnení úloh vyplývajúcich z kontroly alebo v priamej súvislosti s ním kontrolnému orgánu, podľa pracovnoprávnych predpisov. Za škodu, ktorú spôsobila pribraná osoba pri plnení úloh vyplývajúcich z kontroly alebo v priamej súvislosti s ním kontrolovanému subjektu, zodpovedá kontrolný orgán.
Sankcie
§ 25
(1)
Ministerstvo kontroly, okresný úrad14) pri výkone vonkajšej kontroly
a)
môže uložit kontrolovaným subjektom pokutu až do výšky 1 000 000 Kčs za porušenie právnych povinností, ktoré im vyplývajú zo všeobecne záväzných právnych predpisov súvisiacich s kontrolovanou skutočnosťou a zistených kontrolou,
b)
môže uložiť pracovníkom kontrolovaných subjektov poriadkovú pokutu od 500 do 10 000 Kčs za zavinené marenie výkonu kontroly a za zavinené nesplnenie povinností uvedených v § 20 ods. 1, 2 a 4.
(2)
Pri určení výšky pokuty podľa odseku 1 sa prihliada najmä na závažnosť protiprávneho konania, rozsah jeho následkov, na prípadné opakované porušovanie povinností alebo porušenie viacerých povinností a u subjektov uvedených v odseku 1 písm. b) aj na mieru zavinenia.
(3)
Pokutu podľa odseku 1 písm. a) možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď kontrolný orgán zistil porušenie právnej povinnosti, najneskôr však do troch rokov odo dňa, keď k porušeniu povinnosti došlo.
(4)
Pokutu podľa odseku 1 písm. b) možno uložiť do troch mesiacov odo dňa zistenia porušenia právnej povinnosti.
(5)
Pokuta podľa tohto zákona sa neuloží,
a)
ak bola kontrolovanému subjektu alebo jeho pracovníkovi za to isté porušenie povinnosti už uložená pokuta alebo sankcia podľa osobitných predpisov,
b)
ak je zistené protiprávne konanie postihnuteľné sankciou podľa osobitných predpisov iným správnym orgánom; v tomto prípade dá ministerstvo kontroly alebo okresný úrad bezodkladne podnet na začatie konania podľa týchto osobitných predpisov.
(6)
Pri ukladaní pokút podľa odseku 1 sa postupuje podľa všeobecných predpisov o správnom konaní, ak tento zákon neustanovuje inak.
(7)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 26
Prechodné ustanovenie
Kontrola začatá pred nadobudnutím účinnosti tohto zákona sa vykoná podľa predpisov platných v čase jej začatia.
§ 27
Zrušovacie ustanovenia
(1)
Zrušujú sa:
1.
zákon Slovenskej národnej rady č. 121/1971 Zb. o ľudovej kontrole v Slovenskej socialistickej republike,
2.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 25/1973 Zb. o závodných komisiách ľudovej kontroly.
(2)
Pre orgány a organizácie v pôsobnosti Slovenskej republiky sa zrušujú:
1.
zákon č. 103/1971 Zb. o ľudovej kontrole,
2.
vyhláška Ministerstva štátnej kontroly č. 75/1959 Ú. v., ktorou sa vydávajú metodické pokyny pre kontrolnú činnosť,
3.
zásady kontroly v národnom hospodárstve a štátnej správe č. 62/1982 Zb.
§ 28
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 19 zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.
2)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb.
3)
Zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
Zákon SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
Zákon SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
Zákon SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
Zákon SNR č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti.
Zákon SNR č. 84/1991 Zb. o daňových orgánoch.
Zákon SNR č. 525/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
Zákon SNR č. 41/1972 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti sociálno-ekonomických informácií v znení zákona SNR č. 175/1989 Zb. a zákona SNR č. 82/1991 Zb.
4)
Napr.:
Zákon SNR č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii v znení zákona SNR č. 417/1991 Zb.
Zákon č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce v znení zákona č. 575/1990 Zb.
Zákon SNR č. 70/1986 Zb. o poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii v znení zákona SNR č. 271/1991 Zb.
Zákon č. 505/1990 Zb. o metrológii.
Zákon č. 88/1987 Zb. o štátnej energetickej inšpekcii.
Zákon SNR č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.
Zákon SNR č. 595/1990 Zb.
5)
Napr.:
Zákon č. 67/1960 Zb. o výrobe, rozvode a využití vyhrievacích plynov (Plynárenský zákon) v znení zákona č. 174/1968 Zb.
Zákon č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby v znení zákona č. 132/1989 Zb.
Zákon č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve v znení zákona č. 54/1987 Zb. a zákona č. 194/1988 Zb.
6)
§ 12 ods. 1 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
7)
Vládna vyhláška č. 150/1958 Ú. v. o vybavovaní sťažností, oznámení a podnetov pracujúcich.
8)
Zákon č. 85/1990 Zb. o petičnom práve.
9)
Napr.:
Zákon č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov v znení zákona č. 219/1991 Zb.
Zákon č. 103/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa Hospodársky zákonník.
Zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
Zákon č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve v znení zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve.
Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku v znení zákona č. 92/1991 Zb.
10)
§ 5 ods. 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb.
11)
§ 7 ods. 1 zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí.
12)
§ 7 ods. 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
13)
Napr. zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
14)
Zákon SNR č. 472/1990 Zb.
15)
§ 5 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
§ 25 zákona SNR č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb. a zákona SNR č. 130/1991 Zb.
§ 20 ods. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb.
16)
§ 4 písm. ch) a § 32 písm. f) zákona SNR č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona SNR č. 133/1990 Zb., zákonného opatrenia Predsedníctva SNR č. 246/1990 Zb. a zákona SNR č. 268/1991 Zb.
17)
Napr.:
§ 270a zákona č. 65/1965 Zb. Zákonník práce v znení neskorších predpisov.
§ 2 zákona SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien.
§ 11 zákona SNR č. 83/1991 Zb.
§ 22 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
§ 11 zákona č. 63/1991 Zb. o ochrane hospodárskej súťaže.
§ 46 zákona SNR č. 194/1990 Zb. o lotériách a iných podobných hrách.
§ 8 zákona SNR č. 542/1990 Zb.
§ 7 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
18)
§ 7 zákona SNR č. 472/1990 Zb.
19)
Zákon SNR č. 83/1991 Zb.
Zákon SNR č. 595/1990 Zb.
Zákon SNR č. 543/1990 Zb.
Zákon SNR č. 542/1990 Zb.
Zákon SNR č. 84/1991 Zb.
Zákon SNR č. 525/1990 Zb.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb.
Zákon SNR č. 41/1972 Zb.
20)
Čl. 12 ods. 1 a 3 Listiny základných práv a slobôd (ústavný zákon č. 23/1991 Zb.).
21)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
Nariadenie vlády ČSSR č. 148/1971 Zb. o ochrane hospodárskeho a služobného tajomstva v znení nariadenia vlády ČSFR č. 420/1990 Zb.
22)
§ 100 ods. 2 zákona č. 141/1961 Zb.
§ 116 zákona č. 40/1964 Zb. Občiansky zákonník v znení neskorších predpisov.
23)
Napr.:
§ 8 ods. 1 zákona č. 141/1961 Zb.
§ 9 ods. 1 zákona č. 87/1987 Zb.
§ 2 ods. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 103/1984 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám.
24)
§ 2 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.
25)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 81/1988 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 241/1988 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 251/1990 Zb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 148/1991 Zb.
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 2/1984 Zb., vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 251/1990 Zb. a vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 480/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 419/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* Čl. I - Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb. o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov sa s pôsobnosťou pre Slovenskú
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 53/1975 Zb. o pokutách za porušovanie právnych predpisov o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok sa mení takto:
* Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva sa mení takto: (§ 8 znie: — § 8 znie:)
* Čl. IV - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 19/1975 Zb. o sústave zdravotníckych zariadení.
* Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Čl. VI - Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku úplné znenie zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, ako vyplýva z neskorších zákonov.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
419
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. septembra 1991,
ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 196/1990 Zb. o zmenách v pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení a o zmenách niektorých ďalších predpisov sa s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku mení a dopĺňa takto:
1.
Úvodná časť (preambula) sa vypúšťa.
2.
Článok I sa vypúšťa.
3.
V článku IV sa slovo „Socialistická“ vypúšťa.
4.
V § 1 ods. 1 sa za slová „iné organizácie“ vkladá poznámka pod čiarou 1), ktorá znie:
„1)
§ 1 Hospodárskeho zákonníka.“.
5.
V § 3 sa písm. a) a ch) vypúšťajú.
6.
V § 4 ods. 3 písm. e) sa slovo „pionierskych“ nahrádza slovom „detských“.
7.
V § 6 ods. 1 písm. c) sa slová „a pracovníkmi“ nahrádzajú slovami „zdravotníckymi zariadeniami a zdravotníckymi pracovníkmi,“.
8.
V § 8 písm. b) sa slová „najmä pri príprave, rozpise a kontrole plnenia plánu“ vypúšťajú.
9.
V § 10 sa odseky 1 a 2 vypúšťajú.
Zároveň sa zrušuje označenie odsekov.
10.
Za § 10 sa vkladá nový nadpis a § 10a, ktorý znie:
„Spolupráca so stavovskými organizáciami a profesiovými združeniami
§ 10a
(1)
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“) spolupracuje so stavovskými organizáciami a profesiovými združeniami2) (ďalej len „organizácie a združenia“).
(2)
Ministerstvo zdravotníctva spolupracuje s organizáciami a združeniami najmä
a)
pri udeľovaní povolení na poskytovanie liečebno-preventívnej starostlivosti v neštátnych zdravotníckych zariadeniach, pričom organizácie a združenia sa vyjadrujú najmä k etickej a odbornej spôsobilosti svojich členov vykonávať takúto prax,
b)
pri zabezpečovaní odborného rastu členov organizácií a združení a pri odbornom dozore nad výkonom ich praxe súvisiacej s ich povolaním,
c)
pri tvorbe právnych predpisov, ktoré súvisia s výkonom povolania zdravotníckych pracovníkov, alebo iných pracovníkov pracujúcich v zdravotníctve, ako aj pri tvorbe všetkých ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov v oblasti zdravotníctva, sociálnej a pracovnoprávnej oblasti a oblasti životného prostredia,
d)
pri tvorbe sadzobníkov, ktoré súvisia s výkonmi liečebno-preventívnej starostlivosti,
e)
pri obsadzovaní miest vedúcich pracovníkov štátnych zdravotníckych zariadení konkurzom.
(3)
Organizácie a združenia v závažných prípadoch, najmä pri závadách ohrozujúcich život a zdravie občanov pri výkone zdravotníckeho povolania môžu podávať návrhy ministerstvu zdravotníctva na dočasný alebo trvalý zákaz výkonu ich povolania.“.
Poznámka č. 2 pod čiarou znie:
„2)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov (napr. Slovenská lekárska komora, Slovenská komora zubných lekárov, Slovenská lekárnícka komora, Asociácia vysokoškolsky vzdelaných pracovníkov v zdravotníctve, Slovenská únia stredných zdravotníckych pracovníkov, Únia zubných technikov).“.
11.
§ 11 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Zdravotnícke služby možno poskytovať aj v neštátnych zdravotníckych zariadeniach a v iných štátnych zdravotníckych zariadeniach (§ 77a). Podmienky poskytovania zdravotníckych služieb v neštátnych zdravotníckych zariadeniach a iných štátnych zdravotníckych zariadeniach ustanoví osobitný zákon.“.
12.
V § 12 ods. 1 sa slová „jednotnej“ a „kolektívnej“ vypúšťajú.
13.
V § 12 ods. 2 sa v druhej vete slová „zdravotnícke obvody sú územné a na závodoch závodné; obvodní lekári s kolektívom spolupracovníkov“ nahrádzajú slovami „Pracovníci zdravotníckych obvodov“.
14.
V nadpise oddielu 3 prvej hlavy tretej časti sa za slovo „hygieny“ vkladá slovo „epidemiológie“.
15.
V § 16 ods. 2 sa prvá veta vypúšta.
16.
V § 16 ods. 3 sa slovo „zariadenia“ nahrádza slovami „ústavy hygieny a epidemiológie“.
17.
§ 17 ods. 2 znie:
„(2)
Liečebno-preventívna strarostlivosť sa poskytuje ako primárna starostlivosť, sekundárna starostlivosť a následná starostlivosť.“.
18.
§ 17 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Primárna liečebno-preventívna starostlivosť je základná ambulantná starostlivosť vrátane ambulantnej a návštevnej pohotovostnej služby a rýchlej zdravotníckej pomoci. Sekundárna starostlivosť je odborná ambulantná a nemocničná starostlivosť. Následná starostlivosť je starostlivosť doplňujúca odborné zdravotnícke služby. Súčasťou liečebno-preventívnej starostlivosti je aj poskytovanie kúpeľnej starostlivosti, poskytovanie liekov, liečebných a ortopedických pomôcok a iných zdravotníckych potrieb a doprava chorých.“.
19.
V § 18 ods. 1 sa slovo „strediskami“ nahrádza slovom „zariadeniami“.
20.
§ 21 ods. 1 znie:
„(1)
Neoddeliteľnou súčasťou liečebno-preventívnej starostlivosti je lekárska posudková činnosť, ktorej prvoradou úlohou je posudzovanie spôsobilosti na prácu. Túto činnosť vykonávajú príslušní ošetrujúci lekári podľa osobitných predpisov3) vydaných ministerstvom zdravotníctva po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky.“.
Poznámka č. 3 pod čiarou znie:
„3)
Smernice Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. Z-7709/1970-B/1 z 20. mája 1970 o posudzovaní spôsobilosti na prácu, reg. v čiastke 24/1970 Zb., v znení smerníc Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky z 15. decembra 1971 č. Z-10839/1971-B/1., reg. v čiastke 13/1972 Zb., a v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 356/1991 Zb. o kontrole dodržiavania liečebného režimu.“.
21.
§ 21 ods. 3 znie:
„(3)
Posudzovanie zdravotného stavu a pracovnej schopnosti občanov vo veciach sociálneho zabezpečenia a kontrolu dodržiavania liečebného režimu a posudzovania spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie upravujú osobitné predpisy.4)“.
Poznámka č. 4 pod čiarou znie:
„4)
§ 1 ods. 4, § 15 písm. g) bod 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.“.
22.
Nadpis nad § 23 znie: „Poučenie a súhlas chorého“.
23.
§ 23 a 24 znejú:
㤠23
(1)
Lekár je povinný poučiť vhodným spôsobom chorého, prípadne členov jeho rodiny o povahe ochorenia a o potrebných výkonoch tak, aby mohli aktívne spolupracovať pri poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
(2)
Vyšetrovacie a liečebné výkony sa vykonávajú so súhlasom chorého; ak chorý odmieta napriek náležitému vysvetleniu potrebnú starostlivosť, vyžiada si ošetrujúci lekár o tom písomné vyhlásenie (reverz).
(3)
Vyšetrovacie a liečebné výkony vrátane ústavnej starostlivosti možno vykonať aj vtedy, ak od chorého vzhľadom na jeho zdravotný stav nemožno súhlas vyžiadať, ale možno ho predpokladať.
(4)
Ak je neodkladné uskutočnenie vyšetrovacieho alebo liečebného výkonu nevyhnutné na záchranu života alebo zdravia dieťaťa alebo osoby pozbavenej spôsobilosti na právne úkony a ak rodičia alebo opatrovník odmietajú súhlas, ošetrujúci lekár je oprávnený rozhodnúť o vykonaní tohto výkonu. Toto ustanovenie sa týka detí, ktoré vzhľadom na svoju rozumovú vyspelosť nemôžu posúdiť nevyhnutnosť takého výkonu.
(5)
Chorého možno bez jeho súhlasu prevziať do ústavnej starostlivosti, ak
a)
ide i choroby, pri ktorých možno uložiť povinné liečenie,
b)
ohrozuje chorý vzhľadom na duševnú poruchu seba alebo svoje okolie,
c)
ide o stavy, pri ktorých sú ohrozené životne dôležité funkcie a sú nutné život zachraňujúce výkony a neprerušované sledovanie životne dôležitých funkcií.
§ 24
(1)
Prevzatie chorého do ústavnej starostlivosti z dôvodov uvedených v § 23 ods. 5 je zdravotnícke zariadenie povinné oznámiť do 24 hodín súdu,5) v obvode ktorého sa zdravotnícke zariadenie nachádza.
(2)
O zákonnosti dôvodov prevzatia chorého do ústavnej starostlivosti rozhodne súd do siedmich dní.5)
(3)
Do rozhodnutia súdu o zákonnosti dôvodov na prevzatie chorého do ústavnej starostlivosti možno vykonávať iba také vyšetrovacie a liečebné výkony, ktoré sú nevyhnutné na záchranu života a zdravia chorého alebo na zabezpečenie ochrany okolia chorého.“.
Poznámka č. 5 pod čiarou znie:
„5)
Čl. 8 ods. 6 ústavného zákona č. 23/1991 Zb., ktorým sa uvádza LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD ako ústavný zákon Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.“.
24.
V nadpise druhej hlavy tretej časti sa slovo „Jednotná“ vypúšťa.
25.
Nadpis oddielu 1 druhej hlavy tretej časti znie:
„Sústava zdravotníckych zariadení“.
26.
§ 31 znie:
㤠31
Úlohy zdravotníctva obstarávajú zdravotnícke zariadenia a ďalšie zdravotnícke organizácie usporiadané do sústavy zdravotníckych zariadení. Táto sústava je organizovaná tak, aby jednotlivé služby na seba účelne nadväzovali a aby zariadenia poskytujúce vyššie kvalifikované a špecializované služby dopĺňali činnosť ostatných zariadení a aby boli dostupné každému občanovi.“.
27.
V § 32 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
ústavy hygieny a epidemiológie,“.
28.
V § 32 ods. 2 sa slová „jednotnej zdravotníckej“ vypúšťajú a za slovo „sústavy“ sa vkladajú slová „zdravotníckych zariadení“.
29.
§ 33 znie:
㤠33
(1)
Zdravotnícke zariadenia usporiadané do sústavy zdravotníckych zariadení riadi ministerstvo zdravotníctva.
(2)
Tieto zariadenia a organizácie na plnenie svojich úloh sa môžu účelne združovať alebo vytvárať útvary na spoločné obstarávanie úloh.6)“.
Poznámka č. 6 pod čiarou znie:
„6)
§ 360a a 360b Hospodárskeho zákonníka.“.
30.
V nadpise § 34 sa za slovo „hygienickej“ vkladajú slová „a epidemiologickej“.
31.
§ 34 znie:
㤠34
(1)
Ministerstvo zdravotníctva na výkon hygienických a epidemiologických úkonov zriaďuje ústavy hygieny a epidemiológie, ktoré najmä pripravujú podklady pre opatrenia a rozhodnutia obvodných úradov a okresných úradov a podieľajú sa na ich výkone. Zdravotníckym zariadeniam pomáhajú pri ich činnosti na úseku hygieny, epidemiológie a boja proti prenosným chorobám.
(2)
Na výkon špecializovaných hygienických a epidemiologických úkonov ministerstvo zdravotníctva zriaďuje Národný ústav hygieny a epidemiológie a špecializované ústavy hygieny a epidemiológie, ktoré najmä pripravujú podklady pre opatrenia a rozhodnutia ministra zdravotníctva Slovenskej republiky a podieľajú sa na ich výkone.“.
32.
§ 35 znie:
㤠35
(1)
Zariadeniami liečebno-preventívnej starostlivosti sú:
a)
obvodné zdravotnícke zariadenia,
b)
polikliniky,
c)
nemocnice,
d)
nemocnice s poliklinikou,
e)
odborné liečebné ústavy,
f)
zariadenia lekárenskej služby,
g)
osobitné detské zariadenia.
(2)
Zariadenia liečebno-preventívnej starostlivosti uvedené v odseku 1 poskytujú liečebno-preventívnu starostlivosť v rozsahu určenom ministerstvom zdravotníctva.“.
33.
V § 36 ods. 2 sa za slová „psychiatrické liečebne“ vkladajú slová „liečebne pre dlhodobo chorých,“ a za slovo „nočné“ sa vkladajú slová „a denné“.
34.
V § 36 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Liečebne pre dlhodobo chorých sú určené na poskytovanie špecializovanej ústavnej starostlivosti zameranej najmä na odbornú ošetrovateľskú a rehabilitačnú starostlivosť o osoby trpiace dlhotrvajúcimi chorobami.“.
Doterajšie odseky 3 až 5 sa označujú ako odseky 4 až 6.
35.
V § 38 sa za slovo „ústavy“ vkladá spojka „a“ a slová „a jasle“ sa vypúšťajú.
36.
§ 39 znie:
㤠39
(1)
Zdravotnícke zariadenia zriaďuje ministerstvo zdravotníctva. Tieto zariadenia sú povinné poskytovať liečebno-preventívnu starostlivosť i obyvateľom mimo svojho spádového územia.
(2)
Zdravotnícke obvody vymedzuje a ich sídlo určuje okresný úrad po prerokovaní s obvodným úradom.“.
37.
V § 40 sa slová „jednotnej siete“ nahrádzajú slovom „sústavy“.
38.
V § 41 sa slová „a ošetrovne“ nahrádzajú slovami „i nelôžkové“.
39.
§ 44 ods. 2 znie:
„(2)
Obce v kúpeľných miestach sú povinné dodržiavať opatrenia na ochranu prírodných liečebných kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov v súlade so štatútmi kúpeľných miest.“.
40.
V § 45 sa vkladá nový odsek 1, ktorý znie:
„(1)
Štatúty kúpeľných miest vydáva a ochranné pásma a iné ochranné opatrenia ustanovuje vláda Slovenskej republiky nariadeniami.“.
Doterajšie odseky 1 a 2 sa označujú ako odseky 2 a 3.
41.
V § 45 ods. 2 znie:
„(2)
V kúpeľnom štatúte sa bližšie vymedzí rozsah kúpeľného územia a ustanovia sa v ňom potrebné ochranné opatrenia prírodných liečivých zdrojov v kúpeľnom mieste a podmienky zabezpečujúce riadne vykonávanie kúpeľnej starostlivosti a liečby.“.
42.
V § 46 sa odsek 1 vypúšťa. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
43.
V § 49 sa slová „Ustanovenia § 47 a 48“ nahrádzajú slovami „Ustanovenia § 44 ods. 2, § 47 a 48“.
44.
§ 50 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Vykonávanie hydrogeologických a geofyzikálnych prác na ochranu, získavanie a využívanie prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových povoľuje Inšpektorát kúpeľov a žriediel.“.
45.
V § 53 ods. 3 sa časť vety za bodkočiarkou nahrádza novým textom, ktorý znie: „povolenie sa musí viazať na úspešné vykonanie skúšky, ktorá je porovnateľná so skúškou, na zloženie ktorej je viazané uznanie určitej kvalifikácie česko-slovenských občanov.“.
46.
V § 54 ods. 1 sa slová „v súlade s potrebami rozvoja socialistického zdravotníctva“ vypúšťajú.
47.
V § 55 ods. 2 sa písm. f) vypúšťa.
48.
V nadpise § 56 sa slová „národných výborov“ nahrádzajú slovom „obcí“.
49.
V § 56 sa slová „Národné výbory, predovšetkým miestne (mestské) a okresné,“ nahrádzajú slovom „Obce“.
V § 57 ods. 2 v prvej vete sa slová „ústredné ideové“ nahrádzajú slovom „odborné“.
51.
§ 59 znie:
㤠59
(1)
Ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov sa vykonáva na vybraných pracoviskách zdravotníckych zariadení a na vybraných pracoviskách ústavov, ktoré sa zriaďujú osobitne na výkon pedagogických, metodických a vedecko-výskumných činností. Tieto ústavy zabezpečujú aj ďalšie vzdelávanie iných odborných pracovníkov v rozsahu potrebnom na výkon práce v zdravotníctve.
(2)
Výber pracovísk na vykonávanie ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov vykonáva osobitná akreditačná komisia ministerstva zdravotníctva za spoluúčasti organizácií a združení.“.
52.
V § 65 sa slovo „plánovať“ vypúšťa a pripája sa druhá veta, ktorá znie: „Na zabezpečenie týchto činností si ministerstvo zdravotníctva ustanovuje svoje poradné orgány.“.
53.
§ 66 a 67 sa vypúšťajú.
54.
V § 69 sa v druhej vete slová „Za pomoci svojej vedeckej rady“ vypúšťajú.
55.
§ 70 ods. 1 písm. d) znie:
„d)
riadi výchovu a výučbu stredných a nižších zdravotníckych pracovníkov, spolupracuje s Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky v otázkach výchovy a výučby lekárov a farmaceutov a riadi ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov,“.
56.
§ 70 ods. 1 písm. h) sa slová „najmä s krajinami socialistickej sústavy“ vypúšťajú.
57.
V § 70 odsek 3 sa vypúšťa a doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 3.
58.
§ 71 ods. 1 znie:
„(1)
Minister zdravotníctva Slovenskej republiky odborne usmerňuje starostlivosť o vytváranie a ochranu zdravých životných podmienok.“.
59.
V § 71 ods. 2 v prvej vete sa slová „Hlavnému hygienikovi Československej socialistickej republiky patrí“ nahrádzajú slovami „Na plnenie úloh uvedených v odseku 1 ministrovi zdravotníctva Slovenskej republiky patrí“.
60.
V § 71 ods. 2 písm. a) znie:
„a)
riadiť v zásadných otázkach hygienickú a epidemiologickú starostlivosť, dávať príkazy a pokyny vo veciach dotýkajúcich sa Slovenskej republiky a kontrolovať jej výkon,“.
61.
V § 71 ods. 2 písm. e) sa slovo „krajov“ nahrádza slovom „okresov“.
62.
V § 71 sa odsek 3 vypúšťa.
63.
V § 72 ods. 1 v prvej vete sa časť vety za bodkočiarkou vypúšťa.
64.
V § 72 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Inšpektorát kúpeľov a žriediel za porušenie právnych predpisov na ochranu prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových ukladá pokuty.".
Doterajší odsek 2 sa označuje ako odsek 3.
65.
Za § 72 sa vkladajú nové § 72a, 72b, 72c a 72 d, ktoré znejú:
㤠72a
(1)
Pokuta podľa § 72 ods. 2 sa uloží organizácii, ktorá
a)
poruší zákaz ustanovený štatútom kúpeľného miesta,
b)
poruší zákaz ustanovený v ochrannom pásme prírodných liečivých zdrojov, zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových a klimatické podmienky vhodné na liečenie,
c)
svojvoľne vykoná činnosť ohrozujúcu alebo poškodzujúcu prírodné liečivé zdroje, zdroje prírodných minerálnych vôd stolových, klimatické podmienky vhodné na liečenie a prírodné prostredie vo vnútornom kúpeľnom území,
d)
nesplní podmienky určené v záväznom posudku alebo nevyhnutnom dočasnom ochrannom opatrení vydanom Inšpektorátom kúpeľov a žriediel alebo v inom ochrannom opatrení,
e)
nevykoná povinnosti určené pre využívanie prírodného liečivého zdroja alebo zdroja prírodnej minerálnej vody stolovej.
(2)
Uložením pokuty podľa odseku 1 nie je dotknutá zodpovednosť organizácie podľa predpisov o náhrade škody.
§ 72b
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa Inšpektorát kúpeľov a žriediel dozvedel alebo zistil nesplnenie povinnosti uloženej týmto zákonom alebo predpismi vydanými na jeho vykonanie, najneskoršie však do troch rokov odo dňa porušenia povinnosti.
§ 72c
(1)
Organizácii možno uložiť pokutu až do výšky 1 000 000 Kčs.
(2)
Pri ukladaní pokuty sa prihliada najmä na mieru ohrozenia prírodných liečebných kúpeľov, prírodných liečivých zdrojov a zdrojov prírodných minerálnych vôd stolových a rozsah škodlivých následkov, ako aj na to, či organizácia už v minulosti tieto zdroje ohrozila.
(3)
V rozhodnutí o uložení pokuty sa určí aj lehota, v ktorej sa má odstrániť nedostatok. Ak organizácia nedostatok neodstráni, uloží sa jej ďalšia pokuta až do výšky dvojnásobku pokuty uloženej podľa odseku 1.
(4)
Výnos z pokút je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
(5)
Pokuta je splatná do 15 dní odo dňa právoplatnosti rozhodnutia, ktorým bola uložená. Organizácia je povinná zaplatiť za každý deň omeškania penále vo výške jedného promile z uloženej pokuty.
(6)
Orgán, ktorý pokutu vymáha, môže povoliť odklad zaplatenia pokuty alebo jej platenie v splátkach.
§ 72d
Ustanovenia § 72a až 72c sa nevzťahujú na prípady, keď možno organizácii uložiť pokutu podľa predpisov o vodnom hospodárstve, o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia, o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a o dozore štátnej banskej správy o využívaní ložísk nerastov.7)“.
Poznámka č. 7 pod čiarou znie:
„7)
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 31/1975 Zb. o pokutách za porušenie povinností ustanovených na úseku vodného hospodárstva.
Zákon č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia.
Zákon č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe.“.
66.
§ 73 sa vypúšťa.
67.
§ 74 vrátane nadpisu znie:
„Výkon štátnej správy
§ 74
Štátnu správu na úseku zdravotníctva vykonávajú na obvodných úradoch štátni obvodní lekári a na okresných úradoch štátni okresní lekári.“.
68.
Nad § 75 sa vkladá nadpis, ktorý znie:
„Orgány starostlivosti o vytváranie a ochranu zdravých životných podmienok“.
69.
V § 75 ods. 1 znie:
„(1)
Starostlivosť o vytváranie a ochranu zdravých životných podmienok v obvodoch a okresoch odborne usmerňujú obvodné úrady a okresné úrady prostredníctvom ústavov hygieny a epidemiológie.“.
70.
V § 75 ods. 2 písm. a) sa slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „miestnej štátnej správy, s obcami“.
71.
V § 75 ods. 3 a 4 znejú:
„(3)
Okresný úrad plní úlohy uvedené v odseku 2 vo veciach presahujúcich obvodný význam alebo v prípadoch, posúdenie ktorých nemožno zabezpečiť v obvode.
(4)
Okresný úrad kontroluje činnosť obvodného úradu, pomáha mu pri zabezpečovaní odbornej úrovne práce a dáva mu príkazy a pokyny vo veciach okresného významu.“.
72.
V § 76 ods. 2 sa slová „hlavným hygienikom Československej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „ministrom zdravotníctva Slovenskej republiky“, slová „hygienických staníc“ nahrádzajú slovami „ústavov hygieny a epidemiológie“, slová „krajskými a okresnými národnými výbormi“ nahrádzajú slovami „obvodnými úradmi a okresnými úradmi“ a slová „obvodných lekárov“ sa nahrádzajú slovami „odborných pracovníkov zdravotníckych obvodov“.
73.
§ 77 znie:
㤠77
(1)
O právach a povinnostiach občanov, ktoré vznikajú v súvislosti s poskytovaním zdravotníckych služieb, rozhodujú lekári alebo osobitné komisie v zdravotníckych zariadeniach.
(2)
Ak sa občan nazdáva, že rozhodnutie vydané lekárom alebo osobitnou komisiou v súvislosti s poskytovaním zdravotníckej starostlivosti je nesprávne, môže podať odvolanie, o ktorom rozhoduje vedúci zdravotníckeho zariadenia; jeho rozhodnutie je konečné. Vedúci zdravotníckeho zariadenia rozhodne vo veci na návrh odbornej komisie, ktorú na ten účel zriadi.
(3)
Odvolanie možno podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia a vo veciach dočasnej pracovnej neschopnosti do troch dní odo dňa oznámenia alebo doručenia rozhodnutia.
(4)
Ak tento zákon neustanovuje inak, na rozhodovanie v súvislosti s poskytovaním zdravotníckej starostlivosti sa vzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.8)
(5)
Pri nedodržaní liečebného režimu a pri kontrole posudzovania spôsobilosti na prácu so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie rozhodne o ukončení dočasnej pracovnej neschopnosti príslušná správa sociálneho zabezpečenia so súhlasom ošetrujúceho lekára podľa osobitných predpisov vydaných Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky po dohode s ministerstvom zdravotníctva.
(6)
Na posúdenie prípadov, v ktorých vznikli pochybnosti, či sa pri výkone zdravotníckych služieb dodržal správny postup, prípadne či sa ublížilo na zdraví zriaďuje ministerstvo zdravotníctva znalecké komisie. Podrobnosti upraví ministerstvo zdravotníctva všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
Poznámka č. 8 pod čiarou znie:
„8)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).“.
74.
V šiestej časti sa za nadpis „Spoločné a záverečné ustanovenia“ vkladá nový § 77a, ktorý znie:
㤠77a
(1)
Liečebno-preventívna starostlivosť sa môže poskytovať aj v neštátnych zdravotníckych zariadeniach, ktorými sú najmä charitatívne zdravotnícke zariadenia, cirkevné zdravotnícke zariadenia, súkromné zdravotnícke zariadenia a iné zdravotnícke zariadenia a v iných štátnych zdravotníckych zariadeniach, ktorými sú najmä univerzitné a fakultné zdravotnícke zariadenia.
(2)
Do vydania osobitného zákona podľa § 11 ods. 4 môžu neštátne zdravotnícke zariadenia uvedené v odseku 1 poskytovať liečebno-preventívnu starostlivosť na základe povolenia ministerstva zdravotníctva a za podmienok ním určených.“.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 53/1975 Zb. o pokutách za porušovanie právnych predpisov o vytváraní a ochrane zdravých životných podmienok sa mení takto:
1.
V § 2 ods. 1 sa písm. e) vypúšťa.
2.
V § 4 ods. 1 v druhej vete sa časť vety za čiarkou vypúšťa.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 73/1986 Zb. o umelom prerušení tehotenstva sa mení takto:
§ 8 znie:
㤠8
(1)
Ak lekár nezistí podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva (§ 4 a 5), môže žena do troch dní písomne požiadať o preskúmanie jeho záveru riaditeľa zdravotníckeho zariadenia, ktorý túto žiadosť preskúma najneskoršie do dvoch dní od jej doručenia. Na preskúmanie žiadosti si riaditeľ zdravotníckeho zariadenia prizve dvoch ďalších lekárov z odboru gynekológie a pôrodníctva, prípadne aj lekára z iného odboru. Ak zistí, že podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva sú splnené, oznámi žene, v ktorom zdravotníckom zariadení sa umelé prerušenie tehotenstva vykoná.
(2)
Ak riaditeľ zdravotníckeho zariadenia nezistil podmienky pre umelé prerušenie tehotenstva, oznámi žene písomne výsledok preskúmania, ktorý je konečný.“.
Čl. IV
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 19/1975 Zb. o sústave zdravotníckych zariadení.
Čl. V
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čl. VI
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo s pôsobnosťou pre Slovenskú republiku úplné znenie zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu, ako vyplýva z neskorších zákonov.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 420/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 420/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o platových pomeroch sudcov a justičných čakateľov
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Plat sudcov
* § 3 - Platové skupiny a platové stupne
* § 4 - Základný plat
* § 5 - Funkčný príplatok
* § 6 - Príplatok za výkon funkcie na určených súdoch
* § 7 - Príplatok za výchovu čakateľov
* § 8 - Započítateľná prax
* § 9 - (1) Sudcovia majú v kalendárnom roku, v ktorom pracovali v týchto funkciách najmenej deväť mesiacov, nárok na jeden plat naviac, a to vo výške platu patriaceho za mesiac november, určeného podľa § 3 až 7, prípadne vo výške platu podľa § 2 ods. 2.
* § 10 - (1) Sudcom počas dočasného pridelenia2) patrí plat podľa doterajšieho zaradenia.
* § 11 - Príplatok za zastupovanie
* § 12 - Príplatok za prácu nadčas a vo sviatok
* § 13 - Odmena za pracovnú pohotovosť
* § 14 - (1) Ak bol sudca zbavený funkcie z dôvodu, že jeho zdravotný stav mu nedovoľuje riadne vykonávať sudcovské povinnosti, patrí mu počas troch mesiacov od zániku jeho funkcie vyrovnanie vo výške doterajšieho platu, prípadne vo výške rozdielu medzi doterajším
* § 15 - Plat čakateľov
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 16 - (1) Základný plat vo vyššom platovom stupni patrí sudcovi od prvého dňa mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom dosiahol určenú započítateľnú prax; ak je týmto dňom prvý deň v mesiaci, už od tohto dňa.
* § 17 - Do započítateľnej praxe sa započítavajú ku dňu účinnosti tohto zákona všetky doby započítané podľa doterajších predpisov.
* § 18 - Znížiť základný plat sudcovi možno len na základe právoplatného rozhodnutia podľa zákona o kárnej zodpovednosti sudcov.
* § 19 - Ministerstvo určí všeobecne záväzným právnym predpisom, kedy a ako sa upravujú základné platy podľa tohto zákona v dôsledku rastu životných nákladov.
* § 20 - Zrušujú sa:
* § 21 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
420
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991
o platových pomeroch sudcov a justičných čakateľov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Rozsah platnosti
Tento zákon upravuje platové pomery sudcov okresných a krajských súdov a Najvyššieho súdu Slovenskej republiky a justičných čakatelov (ďalej len „čakateľ“).
§ 2
Plat sudcov
(1)
Sudcom patrí
a)
základný plat vo výške zodpovedajúcej ich zaradeniu do platovej skupiny a platového stupňa,
b)
príplatky podľa tohto zákona.
(2)
Predsedovi Najvyššieho súdu Slovenskej republiky patrí plat vo výške 18 000 Kčs mesačne, podpredsedovi Najvyššieho súdu Slovenskej republiky vo výške 15 000 Kčs mesačne.
§ 3
Platové skupiny a platové stupne
(1)
Sudcovia sa zaraďujú do troch platových skupín a do dvanástich platových stupňov podľa dĺžky započítateľnej praxe.
(2)
Sudcovia okresných súdov sa zaraďujú do platovej skupiny I, sudcovia krajských súdov do platovej skupiny II a sudcovia Najvyššieho súdu Slovenskej republiky do platovej skupiny III.
§ 4
Základný plat
Sudcom patrí v jednotlivých platových skupinách a platových stupňoch základný plat mesačne Kčs:
| | I.| II.| III.
---|---|---|---|---
1.| do ukončenia
5\\. roku praxe| 6 000| 6 200| 6 500
| od začiatku| | |
2.| 6\\. roku praxe| 7 000| 7 200| 7 500
3.| 9\\. roku praxe| 7 400| 7 600| 8 200
4.| 12\\. roku praxe| 7 800| 8 000| 8 800
5.| 15\\. roku praxe| 8 100| 8 400| 9 400
6.| 18\\. roku praxe| 8 400| 8 800| 9 800
7.| 21\\. roku praxe| 8 600| 9 200| 10 200
8.| 24\\. roku praxe| 9 000| 9 600| 10 600
9.| 27\\. roku praxe| 9 300| 9 900| 11 000
10.| 30\\. roku praxe| 9 600| 10 200| 11 400
11.| 33\\. roku praxe| 9 800| 10 500| 11 700
12.| 36\\. roku praxe| 10 000| 10 800| 12 000
§ 5
Funkčný príplatok
(1)
Funkčný príplatok patrí:
a)
predsedovi okresného súdu s počtom do 10 senátov vo výške 1600 Kčs mesačne, s počtom senátov 11 až 25 vo výške 2000 Kčs mesačne, s počtom nad 25 senátov vo výške 2400 Kčs mesačne,
b)
podpredsedovi okresného súdu s počtom do 10 senátov vo výške 800 Kčs mesačne, s počtom 11 až 25 senátov vo výške 1200 Kčs mesačne, s počtom nad 25 senátov vo výške 1500 Kčs mesačne,
c)
predsedovi krajského súdu vo výške 3200 Kčs mesačne,
d)
podpredsedovi krajského súdu vo výške 1800 Kčs mesačne,
e)
predsedovi senátu krajského súdu vo výške 1000 Kčs mesačne,
f)
sudcovi krajského súdu, ktorý rozhoduje ako samosudca, vo výške 500 Kčs mesačne,
g)
predsedovi kolégia Najvyššieho súdu Slovenskej republiky vo výške 2200 Kčs mesačne,
h)
predsedovi senátu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky vo výške 1400 Kčs mesačne.
(2)
V prípade súbehu funkcií patrí sudcovi ten funkčný príplatok, ktorý je pre neho výhodnejší.
§ 6
Príplatok za výkon funkcie na určených súdoch
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže všeobecne záväzným právnym predpisom určiť okresné a krajské súdy, na ktorých pre výrazne sťažené podmienky výkonu funkcie patrí sudcom príplatok za výkon funkcie na určených súdoch vo výške 500 až 800 Kčs mesačne.
§ 7
Príplatok za výchovu čakateľov
Sudcom, ktorí sú poverení výchovou čakateľov, patrí počas výkonu funkcie školiteľa príplatok za výchovu čakateľov vo výške 500 Kčs mesačne; ak sú poverení výchovou viac ako jedného čakateľa, patrí im príplatok vo výške 800 Kčs mesačne.
§ 8
Započítateľná prax
(1)
Do doby praxe rozhodnej pre zaradenie do príslušného platového stupňa (započítateľná prax) sa započítava:
a)
doba prípravnej služby čakateľa,
b)
doba výkonu funkcie sudcu,
c)
sudcom preukázaná doba inej právnickej praxe po získaní vysokoškolského právnického vzdelania vo funkcii alebo povolaní, pre ktoré je toto vzdelanie predpísané.
(2)
Do doby započítateľnej praxe podľa odseku 1 písm. b) a c) sa započítava tiež doba
a)
výkonu vojenskej základnej (náhradnej) služby alebo civilnej služby,
b)
ďalšej materskej dovolenky,
c)
pracovného voľna bez náhrady mzdy, ktoré nepresahuje dobu troch mesiacov v kalendárnom roku,
d)
počas ktorej sudca nemohol vykonávať sudcovskú funkciu z dôvodov uvedených v osobitnom zákone.1)
(3)
Z dôvodov hodných osobitného zreteľa môže minister spravodlivosti Slovenskej republiky rozhodnúť o započítaní inej doby do započítateľnej praxe.
(4)
Sudca môže byť zaradený z prvého do druhého platového stupňa, len ak skutočne vykonával funkciu podľa odseku 1 písm. b) najmenej počas dvoch rokov, do ktorých sa nezapočítavajú doby uvedené v odseku 2 písm. a) až d).
§ 9
(1)
Sudcovia majú v kalendárnom roku, v ktorom pracovali v týchto funkciách najmenej deväť mesiacov, nárok na jeden plat naviac, a to vo výške platu patriaceho za mesiac november, určeného podľa § 3 až 7, prípadne vo výške platu podľa § 2 ods. 2.
(2)
Plat podľa odseku 1 je splatný vo výplatnom termíne určenom pre výplatu platu za mesiac november.
(3)
Ak vznikne nárok podľa odseku 1 až v decembri, je plat podľa odseku 1 splatný vo výplatnom termíne určenom pre výplatu platu za mesiac december.
§ 10
(1)
Sudcom počas dočasného pridelenia2) patrí plat podľa doterajšieho zaradenia.
(2)
Ak bol sudca dočasne pridelený za účelom zastupovania neprítomného sudcu vykonávajúceho vyššiu funkciu, patrí mu príplatok za zastupovanie (§ 11).
§ 11
Príplatok za zastupovanie
(1)
Ak zastupuje sudca na príkaz predsedu súdu neprítomného sudcu vykonávajúceho vyššiu funkciu v plnom rozsahu jeho činnosti dlhšie ako štyri týždne, patrí mu od začiatku zastupovania funkčný príplatok (§ 5) zastupovaného.
(2)
Ak zastupuje sudca za podmienok uvedených v odseku 1 predsedu alebo podpredsedu Najvyššieho súdu Slovenskej republiky, patrí mu od začiatku zastupovania príplatok vo výške 15 % doterajšieho platu, najviac však plat podpredsedu tohto súdu.
(3)
Príplatok za zastupovanie nepatrí, ak je zastupovanie súčasťou pracovných povinností sudcu.
§ 12
Príplatok za prácu nadčas a vo sviatok
Za prácu nadčas v noci a v dňoch nepretržitého odpočinku v týždni a za prácu vo sviatok patria sudcom príplatky podľa osobitného zákona.3)
§ 13
Odmena za pracovnú pohotovosť
Za každú hodinu pracovnej pohotovosti patrí sudcom odmena podľa osobitného predpisu.4)
§ 14
(1)
Ak bol sudca zbavený funkcie z dôvodu, že jeho zdravotný stav mu nedovoľuje riadne vykonávať sudcovské povinnosti, patrí mu počas troch mesiacov od zániku jeho funkcie vyrovnanie vo výške doterajšieho platu, prípadne vo výške rozdielu medzi doterajším sudcovským platom a zárobkom, ktorý dosahuje na novom pracovnom mieste. Vyrovnanie mu nepatrí, ak má nárok na starobný dôchodok, alebo na invalidný dôchodok. Suma vyrovnania sa zníži o sumu rovnajúcu sa čiastočnému invalidnému dôchodku, ktorý bol sudcovi priznaný.
(2)
Ak bol sudca na svoju žiadosť zbavený funkcie alebo uvoľnený z funkcie, v ktorej mu patril funkčný príplatok (§ 5), alebo v ktorej mu patril plat podľa § 2 ods. 2, patrí mu počas troch mesiacov vyrovnanie vo výške rozdielu medzi doterajším a novým platom.
§ 15
Plat čakateľov
(1)
Čakateľom patrí
a)
počas prvých šiestich mesiacov prípravnej služby plat vo výške 3500 Kčs mesačne,
b)
od začiatku siedmeho mesiaca prípravnej služby do nástupu do funkcie sudcu plat vo výške 4500 Kčs mesačne.
(2)
Čakateľom, ktorým bola do prípravnej služby započítaná doba najmenej tri roky predchádzajúcej právnickej činnosti, patrí od začiatku plat podľa odseku 1 písm. b).
(3)
Ustanovenia § 6, 12 a 13 sa vzťahujú i na čakateľov.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 16
(1)
Základný plat vo vyššom platovom stupni patrí sudcovi od prvého dňa mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom dosiahol určenú započítateľnú prax; ak je týmto dňom prvý deň v mesiaci, už od tohto dňa.
(2)
Príplatok podľa § 5 patrí sudcovi odo dňa menovania do príslušnej funkcie.
(3)
Príplatky podľa § 6 a 7 patria sudcovi od prvého dňa mesiaca nasledujúceho po dni, v ktorom vznikol na ne nárok.
§ 17
Do započítateľnej praxe sa započítavajú ku dňu účinnosti tohto zákona všetky doby započítané podľa doterajších predpisov.
§ 18
Znížiť základný plat sudcovi možno len na základe právoplatného rozhodnutia podľa zákona o kárnej zodpovednosti sudcov.
§ 19
Ministerstvo určí všeobecne záväzným právnym predpisom, kedy a ako sa upravujú základné platy podľa tohto zákona v dôsledku rastu životných nákladov.
§ 20
Zrušujú sa:
1.
výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 29. júna 1990 č. 2388/1990-30, ktorým sa vydáva platový poriadok pre sudcov z povolania, štátnych notárov, justičných a notárskych čakateľov (reg. pod č. 325/1990 Zb.), pokiaľ sa vzťahuje na sudcov a justičných čakateľov,
2.
výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 8. novembra 1990 č. 5272/1990-30, ktorým sa vydáva platový poriadok pre sudcov z povolania Najvyššieho súdu Slovenskej republiky (reg. pod č. 591/1990 Zb.).
§ 21
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 21 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
2)
§ 41 zákona č. 335/1991 Zb. o súdoch a sudcoch.
3)
§ 116 a 117 Zákonníka práce.
4)
Výnos Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky z 29. januára 1991 č. 4801/1991-30 o nariaďovaní a odmeňovaní pracovnej pohotovosti predsedov senátov krajských a okresných súdov (reg. pod č. 153/1991 Zb.). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 421/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 421/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
421
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
§ 11 znie:
㤠11
Obecné zastupiteľstvo
(1)
Obecné zastupiteľstvo je zastupiteľský zbor obce zložený z poslancov zvolených v priamych voľbách obyvateľmi obce. Volebné pravidlá upravuje osobitný predpis.5) Funkčné obdobie obecného zastupiteľstva sa končí zložením sľubu poslancov novozvoleného obecného zastupiteľstva.
(2)
Počet poslancov obecného zastupiteľstva určí obecné zastupiteľstvo v rozmedzí od 9 do 60.
(3)
Obecné zastupiteľstvo rozhoduje o základných otázkach života obce, najmä je mu vyhradené
a)
určovať zásady hospodárenia a nakladania s majetkom obce a s majetkom štátu dočasne prenechaným do hospodárenia obce, schvaľovať najdôležitejšie úkony týkajúce sa tohto majetku a kontrolovať hospodárenie s ním,
b)
schvaľovať rozpočet obce a jeho zmeny, kontrolovať jeho čerpanie a schvaľovať účet,
c)
schvaľovať územný plán obce alebo jej časti a koncepcie rozvoja jednotlivých oblastí života obce,
d)
rozhodovať o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa uznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. b) a okrem prípadu, ak o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku sa rozhodlo na základe petície hlasovaním obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. c),
e)
určovať náležitosti miestnej dane alebo miestneho poplatku a verejnej dávky a rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky,
f)
vyhlasovať hlasovanie obyvateľov obce o najdôležitejších otázkach života a rozvoja obce a zvolávať verejné zhromaždenia občanov,
g)
uznášať sa na nariadeniach,
h)
určovať organizáciu obecného úradu a určovať plat starostu a hlavného kontrolóra,
ch)
schvalovať poriadok odmeňovania pracovníkov obce, ako aj ďalšie predpisy (rokovací poriadok, pracovný poriadok, organizačný poriadok a pod.),
i)
zakladať, zriaďovať a kontrolovať obecné podniky a rozpočtové a príspevkové organizácie,
j)
schvalovať združovanie obecných prostriedkov a činností a účasť v združeniach,
k)
zriaďovať orgány potrebné na samosprávu obce a určovať náplň ich práce,
l)
udeľovať čestné občianstvo obce, obecné vyznamenania a ceny.
(4)
Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov obce, ak ide o návrh
a)
na zlúčenie, rozdelenie alebo zrušenie obce,
b)
na zavedenie a zrušenie verejnej dávky, a ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia obecného zastupiteľstva rozhodnúť v miestnom referende,
c)
petície skupiny obyvateľov obce v počte 20 % oprávnených voličov; ak ide o petíciu týkajúcu sa rozdelenia obce, stačí na jej predloženie 20 % oprávnených voličov časti obce, o odčlenenie ktorej pri rozdelení obce ide.
(5)
Obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obce, ak ide o odčlenenie časti obce spravidla s vlastným katastrálnym územím, ktorá urbanisticky nesplynula s obcou a do rozvoja tejto časti obce neboli vložené také investície, od ktorých je závislá celá obec.
(6)
Predtým než obecné zastupiteľstvo vyhlási hlasovanie obyvateľov časti obce o odčlenení časti obce, rozhodne obecné zastupiteľstvo o tom, či boli splnené podmienky podľa odseku 5.
(7)
Výsledok hlasovania obyvateľov obce nahrádza rozhodnutie obecného zastupiteľstva v prípadoch uvedených v odseku 4 písm. a) a b) a tiež v písmene c), ak sa v ňom na základe petície obyvateľov obce rozhodlo o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku v obci.
(8)
Ak sa hlasovaním obyvateľov obce podľa predchádzajúcich odsekov rozhodlo o zrušení v obci už zavedenej miestnej dane alebo miestneho poplatku, prípadne o tom, že sa vyrubovanie takejto dane alebo vyberanie takéhoto poplatku v obci nezavedie, môže obecné zastupiteľstvo o zavedení takejto miestnej dane alebo miestneho poplatku vo svojej pôsobnosti rozhodnúť až po uplynutí jedného roka odo dňa, keď sa miestne referendum uskutočnilo.
(9)
Obecné zastupiteľstvo môže vyhlásiť hlasovanie obyvateľov obce aj pred rozhodnutím o ďalších dôležitých veciach.
(10)
Hlasovanie obyvateľov obce je platné, ak sa ho zúčastní nadpolovičná väčšina obyvateľov obce oprávnených voliť podľa osobitných predpisov.12) Rozhodnutie obyvateľov obce je prijaté vtedy, ak dostalo nadpolovičnú väčšinu platných hlasov.
(11)
Na prerokovanie obecných vecí môže obecné zastupiteľstvo zvolať verejné zhromaždenie obyvateľov obce alebo jej časti.
(12)
Pri hlasovaní obyvateľov časti obce sa použijú obdobne ustanovenia odsekov 7 a 10 o hlasovaní obyvateľov obce.“
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 422/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 422/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o vyhlásení 19. septembra za pamätný deň Slovenskej republiky
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 80/1991
* § 1 - 19. september, výročie vyhlásenia Slovenskej národnej rady, je pamätným dňom Slovenskej republiky.
* § 2 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
422
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 25. septembra 1991
o vyhlásení 19. septembra za pamätný deň Slovenskej republiky
Vedomá si historického významu vzniku a vyhlásenia Slovenskej národnej rady ako vrcholného národného orgánu v roku 1848, prvého v novodobých slovenských dejinách, oceňujúc nezastupiteľnosť vplyvu a dosahu tohto činu na ďalšie osudy slovenského národa, uzniesla sa Slovenská národná rada na tomto zákone:
§ 1
19\\. september, výročie vyhlásenia Slovenskej národnej rady, je pamätným dňom Slovenskej republiky.
§ 2
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 423/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 80/1991
* Rozsah a podmienky poistenia
* § 1 - (1) Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla uvedeného v § 2 tejto vyhlášky (ďalej len „zákonné poistenie“) vykonáva Slovenská poisťovňa, akciová spoločnosť (ďalej len „poisťovňa“). Zákonné poistenie sa vzťahuje, ak
* § 2 - (1) Motorovým vozidlom sa na účely tejto vyhlášky rozumie nekoľajové vozidlo s vlastným pohonom, ako aj iné nekoľajové vozidlo bez vlastného pohonu, pre ktoré sa vydáva technický preukaz vozidla, technické osvedčenie vozidla alebo obdobný preukaz.
* § 3 - (1) Prevádzkovateľ a vodič motorového vozidla, na ktorého sa vzťahuje zákonné poistenie (ďalej len „poistený“), má právo, aby poisťovňa za neho nahradila v rozsahu a vo výške podľa osobitných právnych predpisov1) poškodeným uplatnené a preukázané nároky na
* § 4 - Poisťovňa je povinná v súvislosti s udalosťou, ktorá by mohla byť dôvodom vzniku práva na plnenie poisťovne, pokiaľ sa k tomu písomne zaviazala, uhradiť za poisteného trovy
* § 5 - Poisťovňa nenahradí škodu
* § 6 - Zákonné poistenie sa nevzťahuje na zodpovednosť za škodu spôsobenú pracovnou činnosťou motorového vozidla ako pracovného stroja, s výnimkou škôd zapríčinených jeho jazdou.
* § 7 - (1) Náhradu platí poisťovňa poškodenému; poškodený však nemá právo na plnenie proti poisťovni, s výnimkou prípadov uvedených v § 3 ods. 4, § 8 a § 9 ods. 2. Ak poistený nesúhlasí, aby sa plnilo poškodenému, môže zložiť poisťovňa plnenie do notárskej úschov
* § 8 - (1) Ak sa nezistila osoba zodpovedná za škodu na zdraví alebo usmrtením spôsobenú prevádzkou motorového vozidla na území Slovenskej republiky, má poškodený priamo proti poisťovni právo, aby mu túto škodu nahradila.
* § 9 - (1) Poisťovňa je povinná plniť do 15 dní po skončení vyšetrenia nevyhnutného na zistenie jej povinnosti plniť alebo po obdržaní právoplatného rozhodnutia o výške náhrady škody. Vyšetrenie je skončené, len čo so súhlasom poisťovne alebo s jej dodatočným sch
* § 10 - (1) Poistený je povinný poskytnúť poisťovni súčinnosť pri zisťovaní príčin a výšky škody, najmä je povinný poisťovni najneskoršie do 15 dní po udalosti, ktorá by mohla byť dôvodom vzniku práva na plnenie poisťovne, písomne oznámiť, že došlo ku škode, a dať
* § 11 - (1) Poisťovňa má právo na náhradu súm, ktoré vyplatila z dôvodu škody spôsobenej prevádzkou motorového vozidla, proti poistenému, ktorý
* § 12 - (1) Ak poisťovňa nahradila za poisteného škodu, prechádza na ňu právo poistného na náhradu škody proti inému, prípadne iné obdobné právo, ktoré mu vzniklo v súvislosti s jeho zodpovednosťou za škodu.
* Poistné
* § 13 - Za tuzemské motorové vozidlo vzniká povinnosť platiť poistné pridelením štátnej poznávacej značky a trvá do zániku motorového vozidla. Za motorové vozidlo, pre ktoré sa štátna poznávacia značka neprideľuje (ďalej len „motorové vozidlo bez štátnej poznávace
* § 14 - Povinnosť platiť poistné má, kto je v čase vzniku tejto povinnosti zapísaný v technickom preukaze ako držiteľ motorového vozidla (ďalej len „držiteľ“). V ostatných prípadoch má túto povinnosť vlastník motorového vozidla.
* § 15 - (1) Poistné sa platí naraz na celý kalendárny rok a je splatné najneskoršie do konca februára tohto roka.
* § 16 - (1) Kto je povinný platiť poistné, je povinný sám si ho vypočítať podľa príslušných ustanovení tejto vyhlášky. Poistné sa platí bez vyzvania prevodom z účtu vedeného v peňažnom ústave alebo poštovou poukážkou osobitne za každé motorové vozidlo. Pri platení
* § 17 - Platenie poistného za motorové vozidlá ministerstiev a ostatných ústredných orgánov federácie a nimi riadených rozpočtových organizácií upravuje osobitný predpis.5)
* § 18 - Poistné za motorové vozidlo so zvláštnou štátnou poznávacou značkou
* § 19 - (1) Ak sa poistné nezaplatilo včas, zvyšuje sa o 20 % ročnej sadzby poistného za každý i začatý kalendárny mesiac omeškania, najmenej však o 20 Kčs, a zaokrúhľuje sa na celé koruny dole.
* § 20 - Poistné za cudzozemské motorové vozidlo
* § 21 - Zaplatené poistné sa nevracia.
* § 22 - Sadzby poistného
* Spoločné ustanovenia
* § 23 - (1) Vodič motorového vozidla je povinný mať so sebou pri jazde doklad o zaplatení posledného splatného poistného a predložiť ho na výzvu kontrolnému orgánu. To neplatí pre vodiča cudzozemského motorového vozidla, ktorému podľa § 20 ods. 5 písm. b) nevzniká
* § 24 - (1) Poisťovňa a orgány príslušné na prihlasovanie motorových vozidiel do evidencie, pri kontrole cestnej premávky a pri vyšetrovaní dopravných nehôd sú povinní zisťovať, či poistné za zákonné poistenie bolo riadne a včas zaplatené.
* § 25 - Od uplatnenia práva uvedeného v § 11, 12 a 21 môže poisťovňa v odôvodnených prípadoch upustiť čiastočne alebo úplne. Z rovnakých dôvodov môže poisťovňa upustiť od vymáhánia súm zvýšenia poistného podľa § 19.
* § 26 - Ak sa v tejto vyhláške neustanovuje inak, použijú sa primerane ustanovenia tých právnych predpisov, ktoré právne vzťahy vznikajúce z poistenia upravujú.
* Záverečné ustanovenia
* § 27 - Ak poistený zaplatil poistné za zákonné poistenie na rok 1993 pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky podľa doterajšej právnej úpravy, je povinný ho do konca februára 1993 doplatiť do výšky ustanovenej touto vyhláškou.
* § 28 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 124/1974 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel vykonávaného Slovenskou štátnou poisť
* § 29 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (568/1992 Sb.)
423
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 30. septembra 1991,
ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 29 zákona Slovenskej národnej rady č. 24/1991 Zb. o poisťovníctve v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 25/1992 Zb. ustanovuje:
Rozsah a podmienky poistenia
§ 1
(1)
Zákonné poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla uvedeného v § 2 tejto vyhlášky (ďalej len „zákonné poistenie“) vykonáva Slovenská poisťovňa, akciová spoločnosť (ďalej len „poisťovňa“). Zákonné poistenie sa vzťahuje, ak sa ďalej neustanovuje inak, na zodpovednosť za škodu prevádzkovateľa a vodiča motorového vozidla,
a)
ktorého typ podlieha evidencii motorových vozidiel v Slovenskej republike, a ak ide o motorové vozidlo, ktorého typ tejto evidencii nepodlieha, ktorého vlastník alebo ten, kto má k nemu právo hospodárenia (ďalej len „vlastník“), má trvalé bydlisko (sídlo) v Slovenskej republike, a to bez ohľadu na to, kde uvedené vozidlo má trvalé stanovište v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike (ďalej len „tuzemské motorové vozidlo“), a týka sa jeho zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou jeho vozidla
1.
v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
2.
v ostatných európskych štátoch, v Maroku, Tunisku, Iraku, Iráne a Izraeli;
b)
ktoré je evidované, alebo má trvalé stanovište v cudzine (ďalej len „cudzozemské motorové vozidlo“) v čase, na ktorý sa platí poistné (§ 20), ak príde na územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v mieste, ktoré je v Slovenskej republike a týka sa jeho zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou jeho vozidla v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike.
(2)
Ako prevádzkovateľ motorového vozidla sa na účely tejto vyhlášky posudzuje aj ten, kto použije motorové vozidlo bez vedomia alebo proti vôli prevádzkovateľa, ako aj fyzická a právnická osoba, u ktorej je motorové vozidlo v oprave.
§ 2
(1)
Motorovým vozidlom sa na účely tejto vyhlášky rozumie nekoľajové vozidlo s vlastným pohonom, ako aj iné nekoľajové vozidlo bez vlastného pohonu, pre ktoré sa vydáva technický preukaz vozidla, technické osvedčenie vozidla alebo obdobný preukaz.
(2)
Jazdná súprava tvorená motorovými vozidlami, motorovým vozidlom a pracovným strojom alebo náradím sa považuje na účely tejto vyhlášky za jedno motorové vozidlo. Za jedno motorové vozidlo sa však na účely tejto vyhlášky nepovažuje jazdná súprava vtedy, ak ide o spojenie motorových vozidiel vlečným lanom alebo vlečnou tyčou pri poskytovaní pomoci v núdzi, pokiaľ nejde o odvlečenie vykonávané v rámci podnikateľskej činnosti alebo o spojenie motorových vozidiel toho istého prevádzkovateľa.
§ 3
(1)
Prevádzkovateľ a vodič motorového vozidla, na ktorého sa vzťahuje zákonné poistenie (ďalej len „poistený“), má právo, aby poisťovňa za neho nahradila v rozsahu a vo výške podľa osobitných právnych predpisov1) poškodeným uplatnené a preukázané nároky na náhradu škody spôsobenej prevádzkou motorového vozidla inému
a)
na zdraví alebo usmrtením,
b)
poškodením, zničením, stratou alebo odcudzením veci,
c)
vznikom inej majetkovej ujmy,
pokiaľ poistený za túto škodu zodpovedá podľa zákona a ak sa ďalej neustanovuje inak.
(2)
Za škodu spôsobenú inému sa považuje aj škoda na zdraví alebo smrť prevádzkovateľa motorového vozidla, ktorým bola škoda spôsobená, ak toto motorové vozidlo v čase vzniku skutočnosti, ktorou bola škoda spôsobená, sám neviedol.
(3)
Poistnou udalosťou je vznik povinnosti poisteného nahradiť škodu podľa odsekov 1 a 2. Ak o náhrade tejto škody rozhoduje oprávnený orgán, platí, že poistná udalosť nastala až dňom, keď rozhodnutie, podľa ktorého má poisťovňa plniť, nadobudlo právoplatnosť.
(4)
V prípade smrti poisteného alebo zániku právnickej osoby má poškodený priamo voči poisťovni právo, aby mu škodu nahradila v tom istom rozsahu, v akom by mu ju bola povinná nahradiť za poisteného, keby zostal nažive alebo keby právnická osoba nezanikla.
§ 4
Poisťovňa je povinná v súvislosti s udalosťou, ktorá by mohla byť dôvodom vzniku práva na plnenie poisťovne, pokiaľ sa k tomu písomne zaviazala, uhradiť za poisteného trovy
a)
obhajoby v prípravnom konaní a pred súdom v trestnom alebo priestupkovom konaní vedenom proti poistenému,
b)
súdneho konania o náhrade škody a právneho zastúpenia poisteného,
c)
mimosúdneho prerokovania nárokov poškodeného.
§ 5
Poisťovňa nenahradí škodu
a)
na veci, ak za ňu poistený zodpovedá svojmu manželovi alebo príbuzným v priamom rade alebo osobám, ktoré s ním žijú v spoločnej domácnosti,2)
b)
na motorovom vozidle, ktorého prevádzkou bola škoda spôsobená, ako ani na veciach dopravovaných týmto motorovým vozidlom; ak však bola škoda spôsobená na veciach, ktoré mali dopravované osoby, s výnimkou osôb uvedených pod písmenom a), v čase, kedy došlo ku škode, na sebe alebo pri sebe, je poisťovňa povinná škodu nahradiť,
c)
ktorú poistený uhradil alebo sa zaviazal uhradiť nad rámec určený osobitnými1) predpismi, alebo nad rámec právoplatného rozhodnutia orgánu príslušného na rozhodnutie o náhrade škody,
d)
vzniknutú pretekárom a súťažiacim účastníkom pri motoristických pretekoch a súťažiach alebo pri prípravných jazdách k nim a ani škodu na motorových vozidlách pri nich použitých,
e)
vzniknutú česko-slovenskému alebo inému štátu, tuzemským a cudzozemským právnickým osobám vynaložením nákladov liečebnej starostlivosti, dávok nemocenského poistenia a dávok dôchodkového zabezpečenia poskytovaných z dôvodu škody na zdraví spôsobenej prevádzkou motorového vozidla
1.
ak sa nezistila osoba zodpovedná za škodu (§ 8),
2.
vodičovi motorového vozidla, prevádzkou ktorého bola táto škoda spôsobená.
§ 6
Zákonné poistenie sa nevzťahuje na zodpovednosť za škodu spôsobenú pracovnou činnosťou motorového vozidla ako pracovného stroja, s výnimkou škôd zapríčinených jeho jazdou.
§ 7
(1)
Náhradu platí poisťovňa poškodenému; poškodený však nemá právo na plnenie proti poisťovni, s výnimkou prípadov uvedených v § 3 ods. 4, § 8 a § 9 ods. 2. Ak poistený nesúhlasí, aby sa plnilo poškodenému, môže zložiť poisťovňa plnenie do notárskej úschovy. Ak poistený ani po výzve a v lehote určenej poisťovňou jej neoznámi námietky proti výplate náhrady škody, poisťovňa ju poškodenému vyplatí.
(2)
Ak má poisťovňa vyplatiť náhradu poškodenému, ktorému vzniklo aj právo na plnenie voči poisťovni zo zmluvného poistenia veci zničenej, poškodenej alebo odcudzenej pri tej istej poistnej udalosti, je povinnosť poisťovne nahradiť podľa § 3 ods. 1 za poisteného škodu na tejto veci splnená do výšky plnenia zo zmluvného poistenia dňom jeho výplaty.
(3)
Ak poistený nahradil priamo poškodenému škodu alebo jej časť, má právo, aby mu poisťovňa uhradila ním nahradenú škodu, a to až do výšky, v akej bola povinná nahradiť škodu poškodenému za poisteného, ak nejde o prípady podľa § 5.
§ 8
(1)
Ak sa nezistila osoba zodpovedná za škodu na zdraví alebo usmrtením spôsobenú prevádzkou motorového vozidla na území Slovenskej republiky, má poškodený priamo proti poisťovni právo, aby mu túto škodu nahradila.
(2)
Podmienkou uplatnenia práva podľa odseku 1 je, že polícia nehodu bezprostredne po jej vzniku zistila, alebo jej bola bez zbytočného odkladu oznámená.
§ 9
(1)
Poisťovňa je povinná plniť do 15 dní po skončení vyšetrenia nevyhnutného na zistenie jej povinnosti plniť alebo po obdržaní právoplatného rozhodnutia o výške náhrady škody. Vyšetrenie je skončené, len čo so súhlasom poisťovne alebo s jej dodatočným schválením bola dohodnutá s poškodeným výška náhrady škody.
(2)
Dňom, keď poisťovňa písomne odmietla poškodenému nahradiť škodu alebo jej časť, môže poškodený uplatniť svoje nároky na príslušnom súde aj proti poisťovni.
§ 10
(1)
Poistený je povinný poskytnúť poisťovni súčinnosť pri zisťovaní príčin a výšky škody, najmä je povinný poisťovni najneskoršie do 15 dní po udalosti, ktorá by mohla byť dôvodom vzniku práva na plnenie poisťovne, písomne oznámiť, že došlo ku škode, a dať pravdivé vysvetlenie o jej vzniku a rozsahu; ďalej je povinný predložiť v dohodnutej lehote doklady, ktoré si poisťovňa vyžiada.
(2)
Poistený je povinný bez zbytočného odkladu poisťovni písomne oznámiť, že
a)
sa proti nemu uplatnil nárok na náhradu škody, a vyjadriť sa k požadovanej náhrade a jej výške,
b)
v súvislosti so skutočnosťou, z ktorej škoda vznikla, sa začalo trestné alebo priestupkové konanie; ďalej je povinný oznámiť poisťovni, v prípade, že sa poisťovňa zaviazala uhradiť trovy obhajoby podľa § 4 písm. a), meno a adresu svojho obhajcu a zabezpečiť, aby poisťovňa bola priebežne o stave a výsledkoch tohto konania informovaná,
c)
právo na náhradu škody sa uplatňuje na súde alebo na inom príslušnom orgáne.
(3)
Poistený je ďalej povinný v konaní o náhrade škody postupovať v súlade s pokynmi poisťovne a poisťovni, v prípade, že sa poisťovňa zaviazala uhradiť trovy konania podľa § 4 písm. b) a c), oznámiť, kto ho bude zastupovať.
(4)
Poisťovňa je oprávnená plnenie sčasti alebo úplne odmietnuť, ak poistený bez súhlasu poisťovne
a)
neuplatní námietku premlčania,
b)
zaviaže sa uhradiť premlčanú pohľadávku.
§ 11
(1)
Poisťovňa má právo na náhradu súm, ktoré vyplatila z dôvodu škody spôsobenej prevádzkou motorového vozidla, proti poistenému, ktorý
a)
spôsobil škodu úmyselne alebo po požití alkoholického nápoja, ak bol zistený v krvi obsah alkoholu vo výške nad 0,30 promile, alebo návykovej látky, alebo lieku označeného zákazom viesť motorové vozidlo,
b)
spôsobil škodu prevádzkou motorového vozidla, ktoré podľa právoplatného rozsudku v trestnom konaní súdnom použil alebo spolupoužil neoprávnene alebo si ho privlastnil,
c)
viedol motorové vozidlo bez predpísaného vodičského oprávnenia, alebo v dobe zákazu činnosti viesť motorové vozidlo uloženého súdom alebo orgánom policajného zboru,
d)
spôsobil škodu motorovým vozidlom, ktoré použil na prevádzku, hoci podľa osobitných predpisov3) tak nesmel urobiť,
e)
zveril vedenie motorového vozidla osobe, ktorá nemala predpísané vodičské oprávnenie, alebo osobe, ktorá mala zákaz činnosti viesť motorové vozidlo uložené súdom alebo orgánom policajného zboru, alebo osobe, o ktorej vedel, že požila alkoholický nápoj alebo návykovú látku alebo liek označený zákazom viesť motorové vozidlo.
(2)
Ak poistený porušil povinnosť uloženú pravidlami cestnej premávky ohlásiť orgánom polície nehodu,4) ktorá je udalosťou, ktorá by mohla byť dôvodom vzniku práva na plnenie poisťovne, má proti nemu poisťovňa právo na náhradu až do polovice súm, ktoré vyplatila z dôvodu škody spôsobenej prevádzkou motorového vozidla. Rovnaké právo má poisťovňa proti poistenému, ktorý bez vážnych dôvodov poruší povinnosti uvedené v § 10 ods. 1 a 2 a § 12 ods. 4 a ak toto porušenie spôsobilo ťažkosti pri vyšetrovaní poisťovne nevyhnutné na zistenie jej povinnosti plniť; najmä ak malo za následok oneskorené alebo neúplné uspokojenie nárokov poškodeného.
(3)
Ak nastala skutočnosť uvedená v odseku 1 písm. a), c) až e) alebo v odseku 2 pri plnení úloh právnickej osoby alebo v priamej súvislosti s ním, má poisťovňa právo na náhradu proti právnickej osobe.
(4)
Proti poistenému, ktorý v čase, kedy nastala skutočnosť, ktorá bola dôvodom vzniku poistnej udalosti, bol v omeškaní s platením poistného, má poisťovňa právo na náhradu až do 50 % vyplatených súm.
(5)
Výška náhrady, na ktorú poisťovni vznikne právo podľa odsekov 1 až 4, nemôže presiahnuť úhrn súm, ktoré poisťovňa vyplatila z dôvodu poistnej udalosti.
§ 12
(1)
Ak poisťovňa nahradila za poisteného škodu, prechádza na ňu právo poistného na náhradu škody proti inému, prípadne iné obdobné právo, ktoré mu vzniklo v súvislosti s jeho zodpovednosťou za škodu.
(2)
Ak má poistený proti poškodenému alebo inej osobe právo na vrátenie vyplatenej sumy, na zníženie dôchodku alebo na zastavenie jeho výplaty, prechádza toto právo na poisťovňu, ak za poisteného túto sumu zaplatila alebo za neho vypláca dôchodok.
(3)
Na poisťovňu prechádza aj právo poisteného na úhradu tých trov konania o náhrade škody, ktoré boli poistenému priznané proti odporcovi, ak ich poisťovňa za poisteného zaplatila.
(4)
Poistený je povinný bez zbytočného odkladu poisťovni oznámiť, že nastali okolnosti odôvodňujúce práva uvedené v odsekoch 1 až 3, a odovzdať jej doklady potrebné na uplatnenie týchto práv.
Poistné
§ 13
Za tuzemské motorové vozidlo vzniká povinnosť platiť poistné pridelením štátnej poznávacej značky a trvá do zániku motorového vozidla. Za motorové vozidlo, pre ktoré sa štátna poznávacia značka neprideľuje (ďalej len „motorové vozidlo bez štátnej poznávacej značky“), vzniká povinnosť platiť poistné dňom nadobudnutia motorového vozidla a trvá do zániku tohto motorového vozidla.
§ 14
Povinnosť platiť poistné má, kto je v čase vzniku tejto povinnosti zapísaný v technickom preukaze ako držiteľ motorového vozidla (ďalej len „držiteľ“). V ostatných prípadoch má túto povinnosť vlastník motorového vozidla.
§ 15
(1)
Poistné sa platí naraz na celý kalendárny rok a je splatné najneskoršie do konca februára tohto roka.
(2)
Ak do konca februára kalendárneho roka nastane zmena v osobe držiteľa motorového vozidla, je poistné na celý kalendárny rok splatné najneskoršie pred zápisom zmeny držiteľa tohto vozidla alebo pred prevzatím motorového vozidla bez štátnej poznávacej značky.
(3)
Ak vznikne povinnosť platiť poistné v priebehu kalendárneho roka, platí sa pomerná časť poistného na čas od prvého dňa kalendárneho mesiaca, v ktorom táto povinnosť vznikla, do konca kalendárneho roka. Toto poistné je splatné do piatich kalendárnych dní od nadobudnutia motorového vozidla a je najmenej 10 Kčs. Pri výpočte pomernej časti poistného sa prihliada aj na výšku poistného zaplateného už podľa § 18.
(4)
V prípade zmeny držiteľa alebo vlastníka motorového vozidla vzniká povinnosť platiť len pomernú časť poistného na čas, pre ktorý nie je preukázané, že poistné zaplatil predchádzajúci držiteľ alebo vlastník.
§ 16
(1)
Kto je povinný platiť poistné, je povinný sám si ho vypočítať podľa príslušných ustanovení tejto vyhlášky. Poistné sa platí bez vyzvania prevodom z účtu vedeného v peňažnom ústave alebo poštovou poukážkou osobitne za každé motorové vozidlo. Pri platení poistného prevodom z účtu vedeného v peňažnom ústave sa platí zvlášť za každé motorové vozidlo, ak poistený nemá viac ako 50 vozidiel. Na doklade o zaplatení poistného musí byť uvedená štátna poznávacia značka motorového vozidla, za ktoré sa platí poistné. Ak ide o motorové vozidlo bez štátnej poznávacej značky, uvedie sa evidenčné číslo pridelené prevádzkovateľom alebo číslo podvozku. Ak nemá číslo podvozku, uvedie sa číslo karosérie, a ak nemá číslo ani karoséria, uvedie sa číslo motora.
(2)
Poistné sa platí na účet tej organizačnej jednotky poisťovne, v obvode ktorej je motorové vozidlo v evidencii, a ak ide o motorové vozidlo bez štátnej poznávacej značky, v obvode ktorej je trvalé bydlisko (sídlo) držiteľa alebo vlastníka.
§ 17
Platenie poistného za motorové vozidlá ministerstiev a ostatných ústredných orgánov federácie a nimi riadených rozpočtových organizácií upravuje osobitný predpis.5)
§ 18
Poistné za motorové vozidlo so zvláštnou štátnou poznávacou značkou
Povinnosť platiť poistné má aj ten, komu bola pridelená zvláštna štátna poznávacia značka, podľa druhu motorového vozidla, pre ktoré bola vydaná, a podľa času, na ktorý bola pridelená, najmenej však vo výške poistného na jeden kalendárny mesiac. Poistné je splatné najneskôr v šiesty kalendárny deň po jej pridelení. V prípade predĺženia platnosti zvláštnej štátnej poznávacej značky je poistné splatné nasledujúcim dňom po predĺžení jej platnosti. Ak sa zvláštna štátna poznávacia značka prideľuje na neurčitý čas, platí sa poistné podľa § 13 tejto vyhlášky.
§ 19
(1)
Ak sa poistné nezaplatilo včas, zvyšuje sa o 20 % ročnej sadzby poistného za každý i začatý kalendárny mesiac omeškania, najmenej však o 20 Kčs, a zaokrúhľuje sa na celé koruny dole.
(2)
V omeškaní s platením poistného je i ten, kto zaplatil nižšie poistné, ako je ustanovené touto vyhláškou.
§ 20
Poistné za cudzozemské motorové vozidlo
(1)
Povinnosť platiť poistné za cudzozemské motorové vozidlo, okrem prípadov uvedených v odseku 5, vzniká dňom vstupu tohoto vozidla na územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Poistné sa platí na celý čas pobytu, najmenej však na jeden mesiac, a je splatné dňom vstupu na územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Poistné vyberie pohraničná colnica a odvedie na určený účet tej organizačnej jednotky poisťovne, v obvode ktorej cudzozemské motorové vozidlo prišlo na územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(2)
Pri predĺžení pobytu cudzozemského motorového vozidla v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike nad čas, na ktorý bolo zaplatené poistné, alebo nad čas platnosti poistenia v cudzozemskej poistovni platného pre územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vzniká prvým dňom predĺženého času povinnosť platiť poistné na čas predĺženia, najmenej na jeden mesiac. Poistné je splatné prvým dňom predĺženého času a platí sa poisťovni, v obvode ktorej sa cudzozemské motorové vozidlo v tento deň nachádza.
(3)
Ak nebolo poistné zaplatené podľa odsekov 1 a 2, poistné vyberie pohraničná colnica v dvojnásobnej výške ustanovenej v § 22 ods. 3 a 4 pri odchode cudzozemského motorového vozidla z územia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a odvedie na určený účet tej organizačnej jednotky poisťovne, v obvode ktorej cudzozemské motorové vozidlo opúšťa územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(4)
Platiť poistné podľa predchádzajúcich odsekov je povinný ten, kto pri príchode alebo odchode má cudzozemské motorové vozidlo v skutočnej moci.
(5)
Povinnosť platiť poistné podľa odsekov 1 až 4 nevzniká
a)
za čas, na ktorý sa preukáže jeho vodič medzinárodnou kartou automobilového poistenia platnou v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike,
b)
za motorové vozidlo, na ktoré sa vzťahuje dohoda uzavretá Kanceláriou zákonného poistenia motorových vozidiel pre územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, podľa ktorej sa existencia poistenia nemusí preukazovať.
§ 21
Zaplatené poistné sa nevracia.
§ 22
Sadzby poistného
(1)
Na účely platenia poistného podľa tejto vyhlášky sa motorové vozidlá delia na skupiny ustanovené v odsekoch 2 a 3.
(2)
Tuzemské motorové vozidlo vrátane motorových vozidiel so zvláštnou štátnou poznávacou značkou:
| | Ročné poistné Kčs
---|---|---
a)| jednostopové motorové vozidlo a motorová trojkolka s hmotnosťou do 400 kg, so zdvihovým objemom valcov|
1\\. do 50 cm3 vrátane| 204
2\\. nad 50 cm3 do 350 cm3 vrátane| 408
3\\. nad 350 cm3| 576
b)| osobný automobil do celkovej hmotnosti 3500 kg, motorová trojkolka s celkovou hmotnosťou nad 400 kg|
1\\. so zdvihovým objemom valcov do 2000 cm3 vrátane, alebo na elektrický pohon| 624
2\\. so zdvihovým objemom valcov nad 2000 cm3| 1992
c)| ostatné automobily a pojazdný pracovný stroj so štátnou poznávacou značkou
1\\. do celkovej hmotnosti 3500 kg vrátane| 4128
2\\. od celkovej hmotnosti 3500 kg do 12 000 kg vrátane| 6120
| 3\\. nad celkovú hmotnosť 12 000 kg| 8940
d)| poľnohospodársky alebo lesný traktor so štátnou poznávacou značkou, pojazdný pracovný stroj bez štátnej poznávacej značky alebo vysokozdvižný vozík| 180
e)| motorový ručný vozík, jednonápravový kultivačný traktor alebo traktor, ktorému sa štátna poznávacia značka neprideľuje| 60
f)| autobus určený na prevádzku iba v mestskej hromadnej doprave a trolejbus|
1\\. autobus| 2880
2\\. trolejbus| 1440
g)| ostatné autobusy|
1\\. do celkovej hmotnosti 5000 kg vrátane| 6288
2\\. nad celkovú hmotnosť 5000 kg| 9624
h)| prípojné vozidlo|
1\\. určené na ťahanie motorovými vozidlami s výnimkou motorových vozidiel uvedených v písmenách a) a e)|
\\- s celkovou hmotnosťou do 750 kg vrátane| 60
\\- s celkovou hmotnosťou nad 750 kg| 120
2\\. poistné za prípojné vozidlo určené na ťahanie motorovými vozidlami uvedenými v písmenách a) a e) je zahrnuté v sadzbách poistného za tieto vozidlá|
ch)| za motorové vozidlo taxislužby alebo motorové vozidlo určené na požičiavani sa platí poistné vo výške jedenapolnásobe ku príslušnej sadzby poistného podľa skupín motorových vozidiel uvedených v písmenách a) až h).|
(3)
Cudzozemské motorové vozidlo, na ktoré sa vzťahuje povinnosť platiť poistné podľa § 20:
| | Mesačné poistné za každý
i začatý mesiac pobytu Kčs
---|---|---
a)| jednostopové motorové vozidlo a motorová trojkolka| 1000
b)| osobný automobil do celkovej hmotnosti 3500 kg vrátane| 3000
c)| ostatné motorové vozidlá nezahrnuté pod písmenom a) alebo b)| 5000
d)| poistné za prípojné vozidlo určené na ťahanie motorovými vozidlami uvedenými
v písmenách a) až c) je zahrnuté v sadzbách poistného za tieto motorové vozidlá.|
(4)
Za motorové vozidlo určené na prepravu nebezpečných vecí6) sa platí poistné vo výške dvojnásobku príslušnej sadzby poistného uvedenej podľa skupín motorových vozidiel ustanovených v odsekoch 2 a 3.
Spoločné ustanovenia
§ 23
(1)
Vodič motorového vozidla je povinný mať so sebou pri jazde doklad o zaplatení posledného splatného poistného a predložiť ho na výzvu kontrolnému orgánu. To neplatí pre vodiča cudzozemského motorového vozidla, ktorému podľa § 20 ods. 5 písm. b) nevzniká povinnosť platiť poistné.
(2)
Dokladom o zaplatení poistného je výpis z účtu vedeného v peňažném ústave alebo podací lístok poštovej poukážky, alebo platná medzinárodná karta automobilového poistenia [§ 20 ods. 5 písm. a)].
§ 24
(1)
Poisťovňa a orgány príslušné na prihlasovanie motorových vozidiel do evidencie, pri kontrole cestnej premávky a pri vyšetrovaní dopravných nehôd sú povinní zisťovať, či poistné za zákonné poistenie bolo riadne a včas zaplatené.
(2)
Orgány príslušné na colné odbavovanie na hraničných priechodoch sú povinné kontrolovať splnenie povinností vodičmi cudzozemských motorových vozidiel podľa § 20.
(3)
Kancelária zákonného poistenia motorových vozidiel pre územie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky je povinná včas informovať orgány príslušné na colné odbavovanie, na ktorých prevádzkovateľov a vodičov cudzozemských motorových vozidiel bola uzatvorená dohoda, podľa ktorej sa existencia ich poistenia nemusí preukazovať.
§ 25
Od uplatnenia práva uvedeného v § 11, 12 a 21 môže poisťovňa v odôvodnených prípadoch upustiť čiastočne alebo úplne. Z rovnakých dôvodov môže poisťovňa upustiť od vymáhánia súm zvýšenia poistného podľa § 19.
§ 26
Ak sa v tejto vyhláške neustanovuje inak, použijú sa primerane ustanovenia tých právnych predpisov, ktoré právne vzťahy vznikajúce z poistenia upravujú.
Záverečné ustanovenia
§ 27
Ak poistený zaplatil poistné za zákonné poistenie na rok 1993 pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky podľa doterajšej právnej úpravy, je povinný ho do konca februára 1993 doplatiť do výšky ustanovenej touto vyhláškou.
§ 28
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 124/1974 Zb., ktorou sa ustanovuje rozsah a podmienky zákonného poistenia zodpovednosti za škody spôsobené prevádzkou motorových vozidiel vykonávaného Slovenskou štátnou poisťovňou, v znení vyhlášky č. 143/1990 Zb.
§ 29
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Minister:
Dančo v. r.
1)
Napr. § 442 až 449 Občianskeho zákonníka.
2)
§ 115 Občianskeho zákonníka.
3)
Vyhláška Federálneho ministerstva dopravy č. 41/1984 Zb. o podmienkach prevádzky vozidiel na pozemných komunikáciách v znení vyhlášky č. 248/1991 Zb.
Vyhláška Federálneho ministerstva dopravy č. 10/1991 Zb. o podmienkach prevádzky cestných motorových vozidiel poháňaných stlačeným plynom.
4)
§ 38 ods. 3 písm. a) vyhlášky Federálneho ministerstva vnútra č. 99/1989 Zb. o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách (pravidlá cestnej premávky).
5)
Vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 150/1991 Zb. o finančnom hospodárení rozpočtových a príspevkových organizácií v pôsobnosti federácie.
6)
§ 9 zákona č. 68/1979 Zb. o cestnej doprave a vnútroštátnom zasieľateľstve.
§ 5 až 9 vyhlášky Federálneho ministerstva dopravy č. 122/1979 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o cestnej doprave a vnútroštátnom zasieľateľstve. |
Zákon č. 424/1991 Sb. | Zákon č. 424/1991 Sb.
Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 81/1991
* Úvodní ustanovení
* § 1 - (1) Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „strany a hnutí“). Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších úze
* § 2 - (1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.
* § 3 - (1) Strany a hnutí jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích.
* § 4 - Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
* § 5 - (1) Strany a hnutí jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.
* Vznik strany a hnutí
* § 6 - (1) Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).
* § 7 - (1) Návrh na registraci se podává ministerstvu.
* § 8 - (1) Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede registraci.
* § 9 - Rejstřík stran a hnutí
* § 10 - Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.
* § 11 - Změna stanov
* Zánik, zrušení a pozastavení činnosti strany a hnutí
* § 12 - Zánik strany a hnutí
* § 13 - Zrušení strany a hnutí
* § 14 - Pozastavení činnosti strany a hnutí
* § 15 - (1) O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu,
* § 16 - Další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich činnosti stanoví zvláštní zákon
* § 16a - Soudní ochrana
* Hospodaření stran a hnutí
* § 17 - (1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.
* § 17a - (1) Strany a hnutí a politické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických
* § 17b - Zvláštní účet
* § 18 - (1) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění
* Úřad
* § 19 - (1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou.
* § 19a - (1) Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu.
* § 19b - (1) Předseda Úřadu
* § 19c - (1) Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát.
* § 19d - (1) Funkce předsedy Úřadu zaniká
* § 19e - (1) Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem podle odstavce 2 prezident republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně.
* § 19f - (1) Zasedání Kolegia Úřadu svolává a řídí předseda Úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Úřadu, je předseda Úřadu povinen svolat zasedání Kolegia Úřadu do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Úřadu ta
* § 19g - (1) Úřad
* § 19h - (1) Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje
* § 19ha - Dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů
* § 19hb - Návrhová oprávnění Úřadu
* § 19hc - (1) Pro účely dozoru nad dodržováním zákona o střetu zájmů se má za to, že skutečným majitelem je osoba, která je jako skutečný majitel zapsána v evidenci skutečných majitelů.
* § 19i - (1) Fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkazu účel platební transakce.
* § 19j - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce.
* § 19k - (1) Politický institut se dopustí přestupku tím, že
* § 19l - (1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne též k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutu.
* Státní příspěvky
* § 20 - (1) Strana a hnutí mají, za podmínek stanovených tímto zákonem, nárok na tyto státní příspěvky:
* § 20a - (1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve čtyřech čtvrtletních splátkách pozadu. Splátku příspěvku na činnost lze vyplatit až poté, kdy Úřad vyrozumí Ministerstvo financí o tom, že v
* § 20b - (1) Byl-li mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 9), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a
* Přechodná a závěrečná ustanovení
* § 21 - (1) Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.
* § 21a - Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června 1993. P
* § 22 - Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (253/2023 Sb.)
424
ZÁKON
ze dne 2. října 1991
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „strany a hnutí“). Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. Zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech je výkon tohoto práva omezen.1a)
(2)
K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů
a)
ve spolcích,
b)
k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých povolání,
c)
v církevních a náboženských společnostech.
§ 2
(1)
Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.
(2)
Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.
(3)
Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí.
(4)
Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství nebo funkcí ve stranách a hnutích s výkonem jiných činností či funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 3
(1)
Strany a hnutí jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích.
(2)
Nikdo nesmí být nucen k členství ve stranách a hnutích. Ze strany a hnutí může každý svobodně vystoupit.
(3)
Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je členem strany a hnutí, že se účastní jejich činnosti nebo je podporuje anebo že stojí mimo ně.
§ 4
Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
a)
které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu,
b)
které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány,
c)
které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,
d)
jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.
§ 5
(1)
Strany a hnutí jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.
(2)
Strany a hnutí nesmějí být ozbrojeny a nesmějí zřizovat ozbrojené složky.
(3)
Strany a hnutí mohou být organizovány zásadně na územním principu. Zakládat a organizovat činnost stran a hnutí na pracovištích nebo v případech stanovených zvláštními zákony2) je nepřípustné.
Vznik strany a hnutí
§ 6
(1)
Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).
(2)
Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen „návrh na registraci“) podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen „přípravný výbor“), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a)
petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, datum narození a bydliště,
b)
stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1.
název a zkratka strany a hnutí,
2.
sídlo,
3.
programové cíle,
4.
práva a povinnosti členů,
5.
ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6.
orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7.
způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní jednání jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8.
zásady hospodaření,
9.
způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Je-li členský příspěvek člena za kalendářní rok větší než 50 000 Kč, uvede politická strana nebo politické hnutí tuto skutečnost s identifikačními údaji člena v příloze výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 1.
10.
způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 6).
(3)
Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit od názvu a zkratky stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.
(4)
Sídlo strany a hnutí musí být na území České republiky.
(5)
Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).
§ 7
(1)
Návrh na registraci se podává ministerstvu.
(2)
Nemá-li návrh na registraci náležitosti podle § 6 nebo jsou-li v něm neúplné nebo nepřesné údaje, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci, písemně upozorní s tím, že dokud nebudou tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.
(3)
Neupozorní-li ministerstvo do 10 dnů od doručení návrhu na registraci přípravný výbor podle odstavce 2, má se za to, že návrh na registraci nemá nedostatky.
(4)
Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat žalobou ve správním soudnictví určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.
(5)
Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu dojde návrh na registraci, který nemá nedostatky uvedené v odstavci 2, nebo dnem, kdy rozhodnutí soudu podle odstavce 4, jímž bylo určeno, že návrh na registraci nemá nedostatky, nabylo právní moci.
§ 8
(1)
Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede registraci.
(2)
Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.
(3)
Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, a druhé vyhotovení stanov se s vyznačením registrace vloží do spisu.
(4)
Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení o registraci doručeno rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, strana a hnutí vzniknou dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
(5)
Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek.2a) K přezkoumání je příslušný Nejvyšší soud České republiky.
(6)
Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
(7)
Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do rejstříku stran a hnutí.
§ 9
Rejstřík stran a hnutí
(1)
Rejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
(2)
Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje:
a)
název, zkratka a sídlo strany a hnutí s uvedením dne a čísla registrace,
b)
den registrace změny stanov,
c)
zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu.
(3)
Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje:
a)
identifikační číslo osoby přidělené straně nebo hnutí,
b)
jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí,
c)
pozastavení činnosti strany a hnutí,
d)
zrušení strany a hnutí,
e)
vstup do likvidace včetně jména, příjmení, data narození a adresy místa pobytu likvidátora,
f)
zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, rozhodnutí, jímž se insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správceinsolvenčního správce.
(4)
Do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také změna nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3.
§ 10
Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.
§ 11
Změna stanov
(1)
Návrh na registraci změny stanov podává strana a hnutí písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení. Došlo-li zároveň se změnou stanov ke změně osob, jež jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, anebo ke změně jejich funkčního označení, podává návrh nově ustavený statutární orgán. K návrhu se připojí změna stanov ve dvojím vyhotovení spolu s usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle dosavadních stanov oprávněn o změně rozhodovat.
(2)
Pro řízení o registraci změny stanov strany a hnutí platí obdobně ustanovení § 7 a 8. Změna stanov strany a hnutí nabývá účinnosti dnem její registrace ministerstvem.
Zánik, zrušení a pozastavení činnosti strany a hnutí
§ 12
Zánik strany a hnutí
(1)
Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí (dále jen „výmaz“). Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti straně a hnutí nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle jiného právního předpisu.
(2)
Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany a hnutí do 10 dnů od zrušení strany a hnutí, pokud strana a hnutí byly zrušeny bez likvidace; pokud strana a hnutí byly zrušeny s likvidací, podá tento návrh likvidátor do 10 dnů po skončení likvidace. Je-li proti straně a hnutí vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu zánik takové strany a hnutí.
(3)
Zániku strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 10].
§ 13
Zrušení strany a hnutí
(1)
Strana a hnutí se zrušují
a)
vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na spolek,
b)
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění.
(2)
Pokud stanovy neupravují způsob rozhodování o zrušení strany a hnutí podle odstavce 1 písm. a), rozhoduje o tom jejich nejvyšší orgán.
(3)
Po zrušení strany a hnutí mohou její orgány, pokud jejich pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora, vykonávat pouze působnost související se zrušením strany a hnutí.
(4)
Zrušují-li se strana a hnutí dobrovolným rozpuštěním, je orgán, který o rozpuštění rozhodl, povinen současně jmenovat likvidátora. Zrušení strany a hnutí oznámí likvidátor ministerstvu do 5 dnů od zrušení strany a hnutí.
(5)
Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění [odstavec 1 písm. b)], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
(6)
Je-li přímá souvislost mezi důvody rozhodnutí soudu o rozpuštění strany a hnutí a nabytím nebo užitím jejich majetku, může soud v souvislosti s rozhodnutím o rozpuštění strany a hnutí rozhodnout, že majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku této strany a hnutí, připadá do vlastnictví státu.
§ 14
Pozastavení činnosti strany a hnutí
(1)
Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17, 17a, 17b, 18 a 19h nebo se stanovami.
(2)
Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
(3)
Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje o znovuobnovení jejich činnosti na základě žaloby strany a hnutí soud ve správním soudnictví, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 19h odst. 1, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.
§ 15
(1)
O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky.
(2)
Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu, zastupitelstev měst a obcíobcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků nebo volby prezidenta republiky do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4.
§ 16
Další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich činnosti stanoví zvláštní zákon
§ 16a
Soudní ochrana
(1)
Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (§ 9), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami.
(2)
Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh podle odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do 30 dnů ode dne jejího podání.
(3)
Soud v řízení postupuje podle občanského soudního řádu. Člen strany a hnutí, který tento návrh podal, zašle jeho opis s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.
(4)
Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.
Hospodaření stran a hnutí
§ 17
(1)
Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.
(2)
Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.2b)
(3)
Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:
a)
provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání,
b)
publikační a propagační činnost,
c)
pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo
d)
výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.
(4)
Strana a hnutí mohou založit nebo být členem jednoho politického institutupolitického institutu; politickým institutempolitickým institutem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti
a)
rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv,
b)
rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti,
c)
podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě,
d)
zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse, nebo
e)
přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci.
(5)
Politický institutPolitický institut musí způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňovat veškeré výsledky své činnosti podle odstavce 4, jejichž povaha to umožňuje.
(6)
Politický institutPolitický institut nesmí vykonávat činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona ani působit jako vysoká škola podle zákona o vysokých školách.
(7)
Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu nelze použít na financování volební kampaně strany nebo hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.
(8)
Příjmem strany a hnutí mohou být:
a)
příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,
b)
příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen „příspěvek na činnost“),
c)
členské příspěvky,
d)
dary, dědictví a bezúplatná plnění,
e)
příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku,
f)
úroky z vkladů,
g)
příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3,
h)
příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
i)
zápůjčky a úvěry poskytnuté bankoubankou, platební institucí nebo institucí elektronických peněz nebo pobočkou zahraniční bankybanky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky,
j)
příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na podporu činnosti politického institutupolitického institutu.
(9)
Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3) Účetní závěrky stran a hnutí musejí být ověřeny auditorem podle zákona o auditorech. Auditora určí statutární orgán strany nebo hnutí; téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.
(10)
Účetní závěrka obchodní korporace založené stranou nebo hnutím nebo obchodní korporace, na níž se strana nebo hnutí účastní jako společník nebo člen, musí být ověřena auditorem podle zákona o auditorech. Téhož auditora pro ověření účetní závěrky podle věty první lze určit nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.
(11)
Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky.
§ 17a
(1)
Strany a hnutí a politické institutypolitické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u bankybanky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční bankybanky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. To neplatí, jde-li o výdaje nepřevyšující částku 5 000 Kč; tyto výdaje lze hradit v hotovosti.
(2)
Strany a hnutí a politické institutypolitické instituty vedou oddělené účty pro
a)
příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění,
b)
plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně a hnutí a politickému institutupolitickému institutu,
c)
financování volebních kampaní za podmínek stanovených volebními zákony,
d)
ostatní příjmy a výdaje.
(3)
Finanční prostředky podle odstavce 2 písm. a) vedou strany a hnutí a politické institutypolitické instituty na zvláštním účtu umožňujícím bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na těchto účtech (dále jen „zvláštní účet“).
(4)
Strany a hnutí a politické institutypolitické instituty sdělí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu6), na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. d); na základě výzvy Úřadu pak číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. b).
§ 17b
Zvláštní účet
(1)
V platebním příkaze, jímž strana a hnutí a politický institutpolitický institut nebo jiná osoba žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, musí být uveden účel platební transakce.
(2)
Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden zvláštní účet strany, hnutí nebo politického institutupolitického institutu, je povinen umožnit třetím osobám nahlížet do historie platebních transakcí zpětně za období posledních 3 let.
(3)
Adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, oznámí strany a hnutí a politické institutypolitické instituty Úřadu, který adresu zveřejní na svých internetových stránkách.
§ 18
(1)
Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění
a)
od státu, nestanoví-li tento zákon jinak,
b)
od příspěvkové organizace,
c)
od obceobce, městské části, městského obvodu a kraje,
d)
od dobrovolného svazku obcíobcí,
e)
od státního podniku a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osoby, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,
f)
od právnické osoby s majetkovou účastí kraje, obceobce, městské části nebo městského obvodu; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,
g)
od obecně prospěšné společnosti, politického institutupolitického institutu a ústavu,
h)
z majetku svěřenského fondu,
i)
od jiné právnické osoby, stanoví-li tak jiný právní předpis,
j)
od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti,
k)
od fyzické osoby, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu.
(2)
Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně7) daru nebo jiného bezúplatného plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 000 000 Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li dárce nebo poskytovatel jiného bezúplatného plnění členem strany nebo hnutí, považuje se za dar nebo jiné bezúplatné plnění i členský příspěvek v částce přesahující výši 50 000 Kč.
(3)
Získají-li strany a hnutí dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu. Jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní bankybanky platné ke dni vrácení.
(4)
Každý dárce musí být identifikován údaji podle § 19h odst. 1 písm. h).
(5)
Dar nebo jiné bezúplatné plnění, jehož výše nebo obvyklá cena přesahuje částku 1 000 Kč, může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.
Úřad
§ 19
(1)
Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou.
(2)
Úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy.
(3)
Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.
§ 19a
(1)
Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu.
(2)
Předseda Úřadu stojí v čele Úřadu a řídí jeho činnost.
(3)
Předseda Úřadu a členové Úřadu tvoří Kolegium Úřadu. Kolegium Úřadu koordinuje výkon dohledové činnosti svěřené Úřadu.
(4)
Předsedovi Úřadu přísluší plat jako předsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).
(5)
Členovi Úřadu přísluší plat jako místopředsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).
§ 19b
(1)
Předseda Úřadu
a)
po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje organizační strukturu Úřadu, rozpočet Úřadu a závěrečný účet Úřadu; o změnách rozpočtu Úřadu informuje Kolegium Úřadu,
b)
po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje služební předpisy,
c)
předkládá Kolegiu Úřadu návrhy
1.
jednacího řádu Kolegia Úřadu,
2.
plánu činnosti Úřadu,
3.
zprávy o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok a
4.
vnitřních předpisů Úřadu schvalovaných Kolegiem Úřadu a
d)
rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se Úřadu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Předseda Úřadu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(3)
Předseda Úřadu určí jednoho ze členů Úřadu, který jej zastupuje v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena; není-li tento člen Úřadu určen nebo přítomen, zastupuje předsedu Úřadu nejstarší z přítomných členů Úřadu.
(4)
Člen Úřadu zastupuje předsedu Úřadu též v případě, kdy je tím předsedou Úřadu pověřen.
§ 19c
(1)
Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát.
(2)
Předseda Úřadu je jmenován na dobu 6 let a nemůže být jmenován na více než 2 po sobě jdoucí funkční období.
(3)
Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
je plně svéprávná,
c)
je bezúhonná,
d)
splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech,
e)
má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a
f)
nebyla v posledních 3 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro
a)
trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo
b)
trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.
(5)
S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě a členství ve straně nebo hnutí.
(6)
Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.
§ 19d
(1)
Funkce předsedy Úřadu zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce prezidentu republiky,
c)
dnem následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl předseda Úřadu odsouzen pro trestný čintrestný čin stanovený v § 19c odst. 4,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byla svéprávnost předsedy Úřadu omezena.
(2)
Prezident republiky odvolá předsedu Úřadu z funkce, pokud přestane splňovat některou z podmínek pro jmenování stanovenou v § 19c odst. 3 písm. a), d) nebo e) nebo v § 19c odst. 5 nebo 6.
§ 19e
(1)
Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem podle odstavce 2 prezident republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně.
(2)
Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. Další dva kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory.
(3)
Členem Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
je plně svéprávná,
c)
je bezúhonná,
d)
splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech,
e)
má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a
f)
nebyla v posledních 2 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4)
Pro člena Úřadu se použijí ustanovení § 19c odst. 4, 5 a 6 a § 19d obdobně.
(5)
Člen Úřadu může po předsedovi Úřadu požadovat informace o činnosti Úřadu a jeho řízení. Předseda Úřadu může po členovi Úřadu a člen Úřadu může po jiném členovi Úřadu nebo jiném zaměstnanci státu zařazeném v Úřadu požadovat informace o jeho činnosti a plnění jeho úkolů. Informace musí být poskytnuty nejpozději do 14 dnů. Podrobnosti o způsobech požadování a obdržení informace upravuje vnitřní předpis Úřadu.
(6)
Člen Úřadu je oprávněn k zajištění úkolů uložených mu Kolegiem Úřadu dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. V případě rozporu příkazů k výkonu státní služby daných státnímu zaměstnanci členem Úřadu a předsedou Úřadu mají přednost příkazy k výkonu státní služby dané předsedou Úřadu.
§ 19f
(1)
Zasedání Kolegia Úřadu svolává a řídí předseda Úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Úřadu, je předseda Úřadu povinen svolat zasedání Kolegia Úřadu do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Úřadu tak, aby se zasedání Kolegia Úřadu konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Úřadu. Nesvolá-li předseda Úřadu zasedání Kolegia Úřadu podle věty druhé, učiní tak člen Úřadu, který o svolání Kolegia Úřadu požádal.
(2)
Zasedání Kolegia Úřadu se řídí jednacím řádem Kolegia Úřadu, který stanoví podrobnosti zasedání Kolegia Úřadu, zejména způsob předkládání návrhů Kolegiu Úřadu, způsob pořízení zápisu o zasedání Kolegia Úřadu, způsob hlasování na zasedání Kolegia Úřadu a způsob zaznamenání odlišného stanoviska a pravidla pro účast dalších osob na zasedání Kolegia Úřadu. Jednací řád Kolegia Úřadu může stanovit podmínky, za kterých se zasedání Kolegia Úřadu koná distančním způsobem, a pravidla konání zasedání Kolegia Úřadu distančním způsobem.
(3)
Kolegium Úřadu rozhoduje hlasováním; rozhodnutí přijímá většinou hlasů všech svých členů.
(4)
Kolegium Úřadu schvaluje
a)
plán činnosti Úřadu,
b)
zprávu o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok,
c)
vyhlášky vydávané Úřadem,
d)
výkladová stanoviska vydávaná Úřadem,
e)
jednací řád Kolegia Úřadu a
f)
vnitřní předpisy Úřadu s výjimkou služebních předpisů.
(5)
Kolegium Úřadu rozhoduje o
a)
námitce podjatosti kontrolujícího, je-li jím předseda Úřadu nebo člen Úřadu; ten je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen,
b)
uveřejnění poznatků, které vyplynuly z činnosti Úřadu, podle § 19g odst. 1 písm. d) a
c)
uveřejnění dalších informací týkajících se dohledové činnosti Úřadu.
(6)
Kolegium Úřadu dále
a)
může pověřit předsedu Úřadu nebo člena Úřadu řízením výkonu dohledové činnosti na určitém úseku působnosti Úřadu nebo provedením dohledu v jednotlivém případě a v této souvislosti ukládat předsedovi Úřadu a členům Úřadu úkoly,
b)
má postavení nadřízené osoby kontrolujícího, jde-li o kontrolu vykonávanou předsedou Úřadu nebo členem Úřadu,
c)
projednává podněty týkající se dohledové činnosti Úřadu a návrhy protokolů o kontrole,
d)
projednává návrhy vyjádření Úřadu pro účely řízení vedených jinými orgány,
e)
projednává návrh organizační struktury Úřadu, návrh rozpočtu Úřadu a návrh závěrečného účtu Úřadu,
f)
projednává návrhy služebních předpisů a
g)
zřizuje rozkladovou komisi a další poradní orgány, jmenuje a odvolává jejich členy a navrhuje výši jejich odměny.
(7)
Kolegium Úřadu je nadřízeným správním orgánem Úřadu. Nadřízeným správním orgánem Kolegia Úřadu je Kolegium Úřadu.
§ 19g
(1)
Úřad
a)
vykonává dohled nad hospodařením stran a hnutí a politických institutůpolitických institutů podle tohoto zákona a dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů,
b)
zpracovává a uveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o své činnosti za příslušný kalendářní rok,
c)
uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí,
d)
uveřejňuje na svých internetových stránkách poznatky, které vyplynuly z jeho činnosti,
e)
sděluje Ministerstvu financí do 31. května příslušného kalendářního roku, zda mu výroční finanční zpráva strany a hnutí za předcházející rok byla předložena a zda je podle jeho zjištění úplná; Úřad sděluje Ministerstvu financí v uvedené lhůtě rovněž to, že výroční finanční zpráva nebyla předložena nebo není úplná,
f)
sděluje Ministerstvu financí výsledek posouzení výroční finanční zprávy předložené dodatečně podle § 19h odst. 3 nebo předložené na výzvu k doplnění nebo odstranění nedostatků podle § 19h odst. 5, a to neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy tuto výroční finanční zprávu obdržel,
g)
projednává přestupky,
h)
v případech stanovených zákonem se domáhá vyslovení neplatnosti právního jednání a dalších opatření stanovených zákonem a
i)
vykonává působnost stanovenou tímto nebo jiným zákonem.
(2)
Úřad vykonává dohled podle tohoto zákona zkoumáním výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími nebo vlastní kontrolou hospodaření stran a hnutí a politických institutůpolitických institutů. Úřad má při výkonu dohledu právo seznamovat se se všemi údaji týkajícími se hospodaření stran a hnutí a politických institutůpolitických institutů.
(3)
Dohledovou činnost svěřenou Úřadu vykonávají předseda Úřadu, členové Úřadu a pověření zaměstnanci státu zařazení v Úřadu; při jejím výkonu se prokazují průkazem, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.
(4)
Předseda Úřadu a členové Úřadu při řízení kontroly, kterou jsou pověřeni Kolegiem Úřadu,
a)
mají postavení nadřízené osoby kontrolujícího a
b)
rozhodují o námitce podjatosti zaměstnance státu zařazeného v Úřadu podané v souvislosti s kontrolou, jejíž výkon řídí.
§ 19h
(1)
Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje
a)
účetní závěrku podle zákona o účetnictví3),
b)
zprávu auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad,
c)
přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 8, k němuž strany a hnutí připojí:
1.
přehled obchodních společností nebo družstev, v nichž strana nebo hnutí mají podíl s uvedením výše tohoto podílu,
2.
přehled úvěrů, zápůjček a jiných dluhů s uvedením výše a jejich podmínek včetně termínu splatnosti, jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
d)
přehled o mzdových výdajích stranou nebo hnutím vyplácených osob s uvedením počtu těchto osob a druhu vykonávané práce,
e)
přehled o celkových výdajích na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,
f)
výdaje na volby členěné podle jednotlivých druhů voleb, kterých se strana a hnutí zúčastnily v daném kalendářním roce,
g)
přehled o dárcích a jejich darech s uvedením výše peněžitého daru a obvyklé ceny7) nepeněžitého daru, jména, příjmení a data narození; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
h)
přehled poskytnutých ostatních bezúplatných plnění, jejichž obvyklá cena7) převyšuje částku 50 000 Kč, s uvedením jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
i)
přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím nebo odkazem; pokud hodnota získaného majetku přesahuje 50 000 Kč, uvede se jméno, příjmení, datum narození a datum úmrtí a obecobec místa posledního pobytu zůstavitele,
j)
přehled o členech, jejichž členský příspěvek za kalendářní rok je vyšší než 50 000 Kč, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození, obceobce místa pobytu a celkové výše členského příspěvku,
k)
název a sídlo politického institutupolitického institutu, jehož je strana nebo hnutí zakladatelem nebo členem, a výdaje vynaložené na podporu jeho činnosti minimálně ve výši příspěvku na činnost politického institutupolitického institutu.
(2)
Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději dne 1. dubna podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje výroční finanční zprávu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.
(3)
Pokud výroční finanční zpráva nebyla stranou a hnutím předložena, vyzve Úřad stranu a hnutí do 15. dubna příslušného roku k jejímu dodatečnému předložení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
(4)
Výroční finanční zprávu předkládají strany a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.
(5)
Výroční finanční zpráva je úplná, obsahuje-li všechny požadované náležitosti podle odstavce 1 a je-li předložena na předepsaném formuláři s přílohami podle odstavce 4. Je-li výroční finanční zpráva neúplná nebo údaje v ní uvedené neodpovídají zjištěním Úřadu, vyzve Úřad stranu nebo hnutí v přiměřené lhůtě k jejímu doplnění nebo odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou povinny výroční finanční zprávu doplnit nebo její nedostatky odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 kalendářních dnů.
(6)
Výroční finanční zpráva je veřejná. Výroční finanční zpráva je přístupná k nahlédnutí u Úřadu a na jeho internetových stránkách, na kterých ji Úřad uveřejní do 7 dnů ode dne jejího doručení Úřadu.
§ 19ha
Dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů
(1)
Úřad posoudí, zda veřejný funkcionář uvedený v § 4a zákona o střetu zájmů provedl všechna potřebná opatření směřující ke splnění tam uvedené povinnosti.
(2)
Pokud veřejný funkcionář potřebná opatření neprovedl, uloží Úřad veřejnému funkcionáři povinnost prodat podíl v právnické osobě, povinnost přestat být jejím skutečným majitelem nebo provést jiná opatření ke splnění povinnosti a stanoví mu k tomu dodatečnou lhůtu nepřesahující 60 dnů. Úřad si může vyžádat stanovisko příslušného ústředního správního úřadu k uvažovaným opatřením.
(3)
Nesplní-li veřejný funkcionář povinnost podle odstavce 2, nesmí právnická osoba provozující rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávající periodický tisk vyplatit podíl na zisku nebo obdobné plnění jemu ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem.
(4)
Nesplní-li veřejný funkcionář povinnost podle odstavce 2, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu právnické osoby provozující rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávající periodický tisk vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí pro rozhodnutí, která ukládá zákon, rozhodnutí, která se týkají zrušení právnické osoby, nebo rozhodnutí o volbě orgánů právnické osoby nebo jejich členů, kterým zanikla funkce.
(5)
Zakazuje se právní jednání, které směřuje k tomu, aby
a)
byla převedena účast nebo členství veřejného funkcionáře v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, na osobu blízkou nebo osobu, se kterou jednal ve shodě,
b)
se skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, stala namísto veřejného funkcionáře osoba blízká veřejnému funkcionáři nebo osoba, se kterou jednal ve shodě.
Takové právní jednání je neplatné. K neplatnosti právního jednání soud přihlédne i bez návrhu.
§ 19hb
Návrhová oprávnění Úřadu
(1)
Úřad se může návrhem na zahájení občanského soudního řízení domáhat vyslovení neplatnosti právního jednání zakázaného v § 19ha odst. 5.
(2)
Nezruší-li správní orgán veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace, která byla uzavřena v rozporu se zákonem o střetu zájmů, Úřad se může návrhem u správního orgánu příslušného rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv domáhat jejího zrušení.
(3)
Úřad se může žalobou proti rozhodnutí správního orgánu domáhat zrušení rozhodnutí vydaného podle odstavce 2 a rozhodnutí, kterým byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů poskytnuta investiční pobídka.
§ 19hc
(1)
Pro účely dozoru nad dodržováním zákona o střetu zájmů se má za to, že skutečným majitelem je osoba, která je jako skutečný majitel zapsána v evidenci skutečných majitelů.
(2)
Má-li Úřad důvodně za to, že údaje v evidenci skutečných majitelů neodpovídají skutečnému stavu, oznámí to soudu příslušnému k zápisu podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
§ 19i
(1)
Fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkazu účel platební transakce.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4,
b)
se jako osoba blízká nebo osoba, se kterou veřejný funkcionář jednal ve shodě, zúčastnila jednání zakázaného v § 19ha odst. 5.
(3)
Veřejný funkcionář uvedený v § 19ha odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
do 250 000 Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle toho, která částka je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3.
§ 19j
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce.
(2)
Strana nebo hnutí se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší § 17 odst. 8,
b)
v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4,
c)
v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek,
d)
v rozporu s § 19h odst. 1 nepředloží v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu,
e)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 5,
f)
v rozporu s § 18 odst. 3 vrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění po uplynutí stanovené lhůty, nebo
g)
v rozporu s § 18 odst. 3 nevrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění anebo neodvede peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění nebo částku odpovídající obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu.
(3)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vyplatí podíl na zisku nebo obdobné plnění v rozporu s § 19ha odst. 3,
b)
vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4,
c)
se jako osoba, se kterou veřejný funkcionář jednal ve shodě, zúčastnila jednání zakázaného v § 19ha odst. 5.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d) a f),
b)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. e),
c)
ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru nebo jiného bezúplatného plnění nebo propadnutí věci, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g),
d)
do 250 000 Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle toho, která částka je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 19k
(1)
Politický institutPolitický institut se dopustí přestupku tím, že
a)
příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu použije v rozporu s § 17 odst. 7,
b)
v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4, nebo
c)
v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 19l
(1)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne též k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutupolitického institutu.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu má odkladný účinek.
(3)
V případě přestupku podle § 19i odst. 2 písm. b) lze postihnout i organizátora, návodce a pomocníka.
(4)
Pro určení horní hranice pokuty za přestupek podle tohoto zákona se hodnota aktiv zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém k přestupku došlo. Pokud právnická osoba takový účetní výkaz nemá, vychází se z výkazu za předešlé účetní období.
(5)
Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 4, stanoví hodnotu aktiv Úřad kvalifikovaným odhadem.
(6)
Za přestupky podle § 19i odst. 2 a odst. 3 a § 19j odst. 3 se uloží pokuta.
Státní příspěvky
§ 20
(1)
Strana a hnutí mají, za podmínek stanovených tímto zákonem, nárok na tyto státní příspěvky:
a)
příspěvek na činnost, který zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát, a
b)
příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu.
(2)
Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě úplnou výroční finanční zprávu.
(3)
Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů.
(4)
Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy.
(5)
Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období a která je zakladatelem nebo členem politického institutupolitického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k hrazení výdajů na činnost politického institutupolitického institutu.
(6)
Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.
(7)
Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.
(8)
Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu činí ročně částku rovnající se 10 % z celkové výše příspěvku na činnost, který náleží straně nebo hnutí. V žádosti podle § 20a odst. 3 uvedou strana a hnutí název a sídlo politického institutupolitického institutu, na podporu jehož činnosti je příspěvek určen.
(9)
Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně nebo hnutí nenáleží.
(10)
Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu a stanovení jejich výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 2 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.
(11)
Jestliže se dohody podle odstavce 10 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku nebo příspěvku na podporu politického institutupolitického institutu všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu vyplatí Ministerstvo financí stálý příspěvek nebo příspěvek na podporu politického institutupolitického institutu i zpětně.
(12)
V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města Prahy se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního státního příspěvku. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí státní příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, náleží straně a hnutí roční stálý příspěvek, příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.
§ 20a
(1)
Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve čtyřech čtvrtletních splátkách pozadu. Splátku příspěvku na činnost lze vyplatit až poté, kdy Úřad vyrozumí Ministerstvo financí o tom, že výroční finanční zpráva strany a hnutí byla předložena ve lhůtě uvedené v § 19h a že je úplná. Splátka za první čtvrtletí se vyplácí každoročně do 15. dubna, za druhé čtvrtletí každoročně do 30. června, za třetí čtvrtletí každoročně do 15. října a za čtvrté čtvrtletí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť.
(2)
Výplatu splátky příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže
a)
výroční finanční zpráva nebyla Úřadu předložena,
b)
předložená výroční finanční zpráva je podle zjištění Úřadu neúplná, nebo
c)
byla podána žaloba podle § 15.
(3)
Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Příspěvek na podporu činnosti politického institutupolitického institutu nelze vyplatit dříve, než je vyplacen příspěvek na činnost.
(4)
Splátku příspěvku na činnost, jejíž výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, vyplatí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí zpětně, pokud
a)
výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Úřadu je úplná,
b)
nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo
c)
činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3).
(5)
Ministerstvo financí upraví výši další splátky státního příspěvku, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.
§ 20b
(1)
Byl-li mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 9), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1), která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.
(2)
Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 9 oznámí Poslanecká sněmovna, Senát, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvu financí nejpozději 30 dnů před nejbližším termínem splatnosti splátky příspěvku na činnost.
(3)
Nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu a hnutí na kandidátní listině koalice než poslanec, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na kandidátní listině téže koalice a jehož mandát se uprázdnil, nebo nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu nebo hnutí na kandidátní listině sdružení stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů než člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na téže kandidátní listině a jehož mandát se uprázdnil, oznámí tuto skutečnost Poslanecká sněmovna, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvu financí do 20 dnů od nástupu náhradníka.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 21
(1)
Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.
(2)
Strany a hnutí uvedené v odstavci 1 upraví do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona své stanovy podle § 6 odst. 2 písm. b), § 6 odst. 3 a 4 a předloží je v další lhůtě 10 dnů ministerstvu příslušnému podle sídla strany a hnutí. Pokud tak v této lhůtě neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], popřípadě na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).
§ 21a
Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června 1993. Pokud tak neučiní, jejich právo vyvíjet činnost na území České republiky zaniká.
§ 22
Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1a)
Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.
2)
Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).
2a)
§ 250m občanského soudního řádu.
2b)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3a)
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.
5)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
7)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 429/1991 Sb. | Zákon č. 429/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 82/1991
* Čl. I - Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Nárok na sjednání doby nájmu na pět let nemá vydražitel v případě, že smlouva byla uzavřena před účinností tohoto zákona.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 11. 1991
429
ZÁKON
ze dne 3. října 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 9 odst. 1 se v poslední větě vypouštějí slova „nedojde-li do tří minut poté k vyššímu podání,“.
2.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Nepodaří-li se provozní jednotku, s níž se nedraží nemovitost, vydražit způsobem uvedeným v § 9, a účastní-li se na veřejné dražbě nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy o 10 %, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.
(2)
Draží-li se provozní jednotka spolu s nemovitostí, a nepodaří-li se tuto jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 9, licitátor dražbu ukončí; stejným způsobem licitátor dražbu ukončí, nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v odstavci 1.“.
3.
§ 11 odst. 2 zní:
„(2)
Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu, za kterou věc vydražil, přechod vlastnictví k vydražené věci se od počátku ruší a dražební jistota připadne příslušnému orgánu republiky. Tento orgán takovému vydražiteli může uložit též povinnost nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek až do výše 30 % původně vydražené ceny. Náklady marné dražby a výnos ze zvláštního poplatku se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky. Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatí cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, se nesmí zúčastnit opakované dražby této provozní jednotky.“.
4.
V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Nedojde-li k zaplacení ceny ve stanovené lhůtě podle odstavce 1, bude provozní jednotka znovu zařazena do prvního kola dražby.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
5.
V § 13 odst. 3 zní:
„(3)
Při opakované dražbě provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 1 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 80 % vyvolávací ceny. V případě opakované dražby provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 2 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.“.
6.
Dosavadní text § 15 se označuje jako odstavec 1, na posledním řádku tohoto odstavce se slovo „dvou“ nahrazuje slovem „pěti“ a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Nedohodne-li se vydražitel s vlastníkem nebo s tím, kdo má právo hospodaření s nemovitostí, o výši nájemného, rozhodne o této náležitosti příslušný orgán státní správy republiky na základě obecně závazných právních předpisů.“.
7.
V § 16 odst. 1 se za slova „(dále jen „uživatel“)“ připojují slova „pokud užívací vztah trvá.“.
8.
V § 21 se za slova „podklady a doklady“ vkládá text „do 30 dnů od vyžádání“, zároveň se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Pokud organizace poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, příslušný orgán republiky uloží organizaci pokutu. Způsob platby a výši pokut stanoví zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady.“.
Čl. II
Nárok na sjednání doby nájmu na pět let nemá vydražitel v případě, že smlouva byla uzavřena před účinností tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 430/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 430/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o spôsobe určenia náhrady zvýšených nákladov výkonu trestu odňatia slobody
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 82/1991
* § 1 - (1) Zvýšené náklady výkonu trestu odňatia slobody v prípadoch uvedených v § 65 ods. 2 zákona pozostávajúce z nákladov ochrany a dopravy do zdravotníckych zariadení sa určia podľa
* § 2 - (1) Ak sa jedným vozidlom prepravovali viacerí odsúdení povinní hradiť zvýšené náklady výkonu trestu, náhrada sa určuje pomernou časťou podľa počtu prepravovaných odsúdených.
* § 3 - V rozhodnutí riaditeľa ústavu o náhrade zvýšených nákladov výkonu trestu (§ 65 ods. 3 zákona) sa náklady uvádzajú s vyčíslením ubehnutého počtu kilometrov a úhrnných nákladov s tým spojených.
* § 4 - (1) Podľa tejto vyhlášky sa postupuje aj pri určovaní náhrady nákladov, ktoré vznikli Policajnému zboru Slovenskej republiky v súvislosti s predvedením odsúdeného do výkonu trestu odňatia slobody.
* § 5 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1991.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
430
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
zo 7. októbra 1991
o spôsobe určenia náhrady zvýšených nákladov výkonu trestu odňatia slobody
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 65 ods. 3 zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
(1)
Zvýšené náklady výkonu trestu odňatia slobody v prípadoch uvedených v § 65 ods. 2 zákona pozostávajúce z nákladov ochrany a dopravy do zdravotníckych zariadení sa určia podľa
a)
priemerných príjmov príslušníkov Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky (ďalej len „zbor“) pripadajúcich na čas, v ktorom vykonali ochranu počas prepravy odsúdeného do zdravotníckeho zariadenia a späť,
b)
hodnoty spotrebovaných pohonných látok a mazadiel (spotreba pohonných látok a mazadiel sa určí podľa príslušnej normy spotreby motorového vozidla použitého na prepravu a skutočne najazdených kilometrov), amortizácie vozidla a priemerného príjmu príslušníka zboru - vodiča, ktorý viedol motorové vozidlo,
c)
skutočne vyplatených súm príslušníkom zboru vrátane vodiča, ktoré sa poskytujú príslušníkom zboru ako náhrady pri služobných cestách.
(2)
Priemernými príjmami príslušníkov zboru vrátane vodiča sa rozumejú priemerné príjmy v roku predchádzajúcom tomu roku, v ktorom zvýšené náklady výkonu trestu odňatia slobody vznikli.
(3)
Priemerná spotreba pohonných látok a mazadiel a jej hodnota a amortizácia motorového vozidla sa určuje podľa príslušných noriem spotreby a cien platných v čase vykonania prepravy.
(4)
Poskytovanie náhrad príslušníkom zboru pri služobných cestách určuje osobitný predpis.1)
§ 2
(1)
Ak sa jedným vozidlom prepravovali viacerí odsúdení povinní hradiť zvýšené náklady výkonu trestu, náhrada sa určuje pomernou časťou podľa počtu prepravovaných odsúdených.
(2)
Ak sa preprava uskutoční v rámci inej, vopred plánovanej cesty, náhrada nákladov sa určí vo výške cestovného v dopravných prostriedkoch verejnej hromadnej dopravy.
§ 3
V rozhodnutí riaditeľa ústavu o náhrade zvýšených nákladov výkonu trestu (§ 65 ods. 3 zákona) sa náklady uvádzajú s vyčíslením ubehnutého počtu kilometrov a úhrnných nákladov s tým spojených.
§ 4
(1)
Podľa tejto vyhlášky sa postupuje aj pri určovaní náhrady nákladov, ktoré vznikli Policajnému zboru Slovenskej republiky v súvislosti s predvedením odsúdeného do výkonu trestu odňatia slobody.
(2)
Rozhodnutie o povinnosti hradiť náklady, ktoré vznikli Policajnému zboru Slovenskej republiky v súvislosti s predvedením odsúdeného do výkonu trestu odňatia slobody, vydá riaditeľ ústavu, do ktorého bol odsúdený predvedený, a to na požiadanie náčelníka príslušnej organizačnej zložky Policajného zboru Slovenskej republiky, v ktorom vyčísli náklady podľa jednotlivých položiek.
§ 5
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1991.
Prof. JUDr. Posluch CSc. v. r.
1)
RMS č. 5/1987 náhrady cestovných a iných výdavkov poskytovaných príslušníkom Zboru nápravnej výchovy SSR v znení neskorších predpisov. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 431/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 431/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o zrážkach z pracovnej odmeny osôb, ktoré sú vo výkone trestu odňatia slobody, a o výkone rozhodnutia zrážkami z pracovnej odmeny týchto osôb
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 82/1991
* Prvý oddiel - Zrážky z pracovnej odmeny odsúdeného (§ 1 — § 8)
* Druhý oddiel - Náhrada nákladov výkonu trestu (§ 9 — § 10)
* Tretí oddiel - Náhrada nákladov výkonu väzby (§ 11 — § 12)
* Štvrtý oddiel - Spoločné a záverečné ustanovenia (§ 13 — § 17)
Aktuální znění od 1. 11. 1991
431
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
zo 7. októbra 1991
o zrážkach z pracovnej odmeny osôb, ktoré sú vo výkone trestu odňatia slobody, a o výkone rozhodnutia zrážkami z pracovnej odmeny týchto osôb
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 29 ods. 2, 4, 5 a § 65 zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov, § 152 ods. 2 Trestného poriadku a § 373 Občianskeho súdneho poriadku ustanovuje:
Prvý oddiel
Zrážky z pracovnej odmeny odsúdeného
§ 1
Druhy zrážok
Pracovnú odmenu, ktorá patrí podľa § 29 ods. 1 zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon“) osobe, ktorá je vo výkone trestu odňatia slobody a bola zaradená do práce (ďalej len „odsúdený“), použije nápravnovýchovný ústav, nápravnovýchovný ústav pre mladistvých, prípadne ústav na výkon väzby (ďalej len „ústav“) na úhradu výživného pre deti odsúdeného, na úhradu nákladov výkonu trestu odňatia slobody (ďalej len „výkon trestu“), na úhradu ďalších zrážok a na zabezpečenie vreckového a úložného.
§ 2
Zrážky na úhradu výživného nezaopatrených detí
(1)
Z pracovnej odmeny odsúdeného sa vykoná zrážka na úhradu výživného pre deti odsúdeného, ktoré nie sú schopné samé sa živiť (ďalej len „nezaopatrené deti“), a to v rozsahu 30 % pracovnej odmeny odsúdeného. Na každé nezaopatrené dieťa sa zrazí rovnaká suma, najviac však 600 Kčs.
(2)
Zrážky sa vykonávajú na základe rozhodnutia súdu, ktorým bol na vymáhanie výživného nezaopatrených detí nariadený výkon rozhodnutia zrážkami z pracovnej odmeny odsúdeného (ďalej len „výkon rozhodnutia“), alebo ak nie je výkon rozhodnutia nariadený, vykonávajú sa na žiadosť odsúdeného alebo osoby, v zaopatrení ktorej dieťa je, na žiadosť plnoletého nezaopatreného dieťaťa, prípadne na žiadosť zariadenia pre mládež, v ktorom je nezaopatrené dieťa umiestnené.
(3)
Ak je výkonom rozhodnutia vymáhané výživné výššie ako zrážka podľa odseku 1, posudzuje sa neuhradený rozdiel ako pohľadávka, na ktorú sa vykonávajú ďalšie zrážky podľa § 5 ods. 1, ak je takto vymáhané výživné nižšie, prevedie sa zostávajúci rozdiel k sume určenej na ďalšie zrážky (§ 5 ods. 2).
§ 3
Zrážky na úhradu nákladov výkonu trestu
Zrážka na úhradu nákladov výkonu trestu sa vykoná
a)
z pracovnej odmeny odsúdeného do 5000 Kčs vo výške 55 % a zo sumy prevyšujúcej 5000 Kčs vo výške 25 % alebo
b)
z pracovnej odmeny odsúdeného s vyživovacou povinnosťou voči nezaopatreným deťom do 5000 Kčs vo výške 45 % a zo sumy prevyšujúcej 5000 Kčs vo výške 15 %.
Ďalšie zrážky
§ 4
(1)
Z pracovnej odmeny odsúdeného sa vykoná zrážka v rozsahu 10 %, a ak ide o odsúdeného s vyživovacou povinnosťou voči nezaopatreným deťom, vo výške 3 % pracovnej odmeny odsúdeného na úhradu pohľadávok vzniknutých uložením povinnosti na náhradu nákladov väzby, nákladov výkonu trestu podľa § 65 zákona a na náhradu škody spôsobenej na majetku Zboru nápravnej výchovy. Na vymenované pohľadávky nemožno vykonávať zrážky podľa § 5.
(2)
Zrážka podľa odseku 1 sa zvyšuje o nevyčerpanú sumu určenú pre zrážky podľa § 5 ods. 1.
(3)
Zrážky na úhradu pohľadávok podľa odseku 1 sa vykonávajú na základe
a)
výkonu rozhodnutia nariadeného súdom alebo orgánom štátnej správy,1)
b)
vykonateľného rozhodnutia orgánu štátnej správy o uložení povinnosti uhradiť náklady výkonu trestu podľa § 65 zákona, o určení výšky nákladov spojených s výkonom väzby alebo o uložení povinnosti na náhradu škody podľa § 32 zákona,
c)
dohody o zrážkach zo mzdy alebo z pracovnej odmeny odsúdeného podľa § 57 Občianskeho zákonníka.
(4)
Poradie zrážok na úhradu pohľadávok podľa odseku 1 sa riadi dňom, keď bolo ústavu doručené rozhodnutie príslušného orgánu alebo dohoda, prípadne dňom uzatvorenia dohody, ak ide o dohodu medzi ústavom a odsúdeným. Ak má niekoľko pohľadávok rovnaké poradie a ak zrážka na ne pripadajúca nestačí na ich celé uspokojenie, uspokojí sa pomerne. Poradie, ktoré mala pohľadávka u predchádzajúceho platiteľa mzdy, zostáva v ústave nezmenené.
§ 5
(1)
Z pracovnej odmeny odsúdeného sa vykoná zrážka v rozsahu 18 %, a ak ide o odsúdeného s vyživovacou povinnosťou voči nezaopatreným deťom, v rozsahu 5 % na úhradu
a)
súm postihnuteľných výkonom rozhodnutia nariadeného súdom alebo orgánom štátnej správy,
b)
súm prepadajúcich štátu v dôsledku právoplatne uloženého peňažného trestu (pokuty), ako i náhrady2) uloženej odsúdenému vykonateľným rozhodnutím príslušných orgánov,
c)
pohľadávok na dávkach sociálneho zabezpečenia, pokiaľ je odsúdený povinný ich vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia podľa právnych predpisov o nemocenskom poistení, resp. o sociálnom zabezpečení,
d)
súm rodičovského príspevku, ktoré je odsúdený povinný vrátiť na základe vykonateľného rozhodnutia podľa zákona o rodičovskom príspevku,
e)
pohľadávok zabezpečených dohodou o zrážkach zo mzdy alebo iných príjmov podľa § 57 Občianskeho zákonníka alebo § 246 Zákonníka práce.
(2)
Zrážka podľa odseku 1 sa zvyšuje o nevyčerpanú sumu určenú pre zrážky podľa § 2 ods. 1 a 3, ako aj pre zrážky určené na úhradu pohľadávok uvedených v § 4 ods. 1.
(3)
Na poradie zrážok na úhradu pohľadávok podľa odseku 1 sa vzťahuje ustanovenie § 4 ods. 4.
(4)
Ak sú vykonávané zrážky na úhradu prednostných pohľadávok uvedených v § 279 Občianskeho súdneho poriadku, prevedú sa zo sumy určenej podľa odsekov 1 a 2 tým spôsobom, že z prvej polovice tejto sumy sa uspokoja bez ohľadu na poradie najskôr pohľadávky výživného a až potom podľa poradia ostatné prednostné pohľadávky. Ak nestačí táto polovica na uspokojenie všetkých pohľadávok výživného, uspokojí sa najprv bežné výživné všetkých oprávnených a až potom dlžné výživné, a to podľa pomeru bežného výživného. Ak však nebolo takto uspokojené ani bežné výživné všetkých oprávnených, rozdelí sa medzi nich určená suma pomerne podľa výšky bežného výživného. Prednostné pohľadávky, ktoré neboli uspokojené z prvej polovice sumy určenej podľa odsekov 1 a 2, a ostatné pohľadávky sa uspokojujú z druhej polovice tejto sumy. Pokiaľ nie je na úhradu prednostných pohľadávok úplne vyčerpaná prvá polovica sumy určenej podľa odsekov 1 a 2, zvyšuje sa druhá polovica o jej nevyčerpanú časť.
§ 6
Vreckové
(1)
Vreckové je 12 % pracovnej odmeny odsúdeného.
(2)
Odsúdeným, ktorí nie sú zaradení do práce vzhľadom na ich vek, zdravotný stav alebo pre nedostatok pracovnej príležitosti, sa poskytuje sociálne vreckové, ak nemajú iný príjem.
(3)
Sociálne vreckové je 60 Kčs mesačne, a ak sú podmienky pre jeho poskytovanie len za časť mesiaca, je 2 Kčs denne. V závislosti od správania sa odsúdeného možno sociálne vreckové zvýšiť až na 180 Kčs mesačne, prípadne až na 6 Kčs denne.
§ 7
Úložné
(1)
Úložné je z pracovnej odmeny odsúdeného do 5000 Kčs 5 %, zo sumy prevyšujúcej 5000 Kčs 35 %; zvyšuje sa o nevyčerpanú sumu určenú pre ďalšie zrážky a o všetky sumy vzniknuté zaokrúhľovaním (§ 13).
(2)
S časťou úložného, ktoré prevyšuje 2000 Kčs, môže odsúdený nakladať bez obmedzenia. Ak nemá odsúdený pri prepustení z výkonu trestu úložné postačujúce na úhradu nevyhnutných potrieb, možno mu poskytnúť príspevok až do sumy 2000 Kčs. Výšku príspevku je ústav povinný neodkladne oznámiť oddeleniu sociálnych vecí obvodného úradu alebo obceobce, v obvode ktorého má prepustený trvalý pobyt.
§ 8
Zrážky z pracovnej odmeny odsúdeného v osobitných prípadoch
Z pracovnej odmeny odsúdeného za prácu vykonávanú vo voľnom čase pre inú organizáciu, než v ktorej je odsúdený zaradený do práce podľa § 26 ods. 3 zákona, sa vykoná zrážka na úhradu nákladov výkonu trestu vo výške 10 %; zostávajúca suma sa rozdelí, a to na vreckové vo výške 30 % a na úložné vo výške 60 %.
Druhý oddiel
Náhrada nákladov výkonu trestu
§ 9
(1)
Denná sadzba nákladov výkonu trestu za dobu, počas ktorej odsúdený svojím zavinením spôsobil, že tieto náklady nemohli byť uhradené zrážkami z jeho pracovnej odmeny (§ 65 ods. 1 zákona), je 80 Kčs.
(2)
Dobou, počas ktorej odsúdený svojím zavinením spôsobil, že trovy výkonu trestu nemohli byť uhradené zrážkou z jeho pracovnej odmeny, a teda je ich povinný uhradiť sa rozumejú,
a)
kalendárne dni, počas ktorých odsúdený odmietol nastúpiť alebo nenastúpil do práce z dôvodu, ktorý zavinil (napr. výkon disciplinárneho trestu),
b)
smena bez výkonu, keď odsúdený nastúpil na určené pracovisko, ale počas celej smeny odmietal pracovať alebo nepodal žiadny pracovný výkon,
c)
kalendárne dni pracovnej neschopnosti odsúdeného, keď mu podľa osobitných predpisov nevznikol nárok na nemocenské alebo mu nemocenské bolo odňaté, prípadne je z nemocenského odosielané len výživné nezaopatreným deťom a ďalej tiež v prípadoch uvedených v § 65 ods. 2 zákona, avšak iba za predpokladu, že mu nemocenské nepatrí alebo bolo odňaté.
§ 10
(1)
Rozhodnutie o povinnosti na náhradu nákladov výkonu trestu podľa § 65 ods. 1 zákona zákona vydá riaditeľ ústavu.
(2)
O odvolaní proti rozhodnutiu podľa odseku 1 rozhoduje Generálne riaditeľstvo Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky.
(3)
Od vymáhania náhrady nákladov výkonu trestu podľa § 65 ods. 1 zákona možno trvale upustiť, ak to vyžaduje záujem na náprave alebo dovŕšení nápravy odsúdeného alebo ak odsúdený zomrel alebo bol vyhostený alebo vydaný do cudziny. Úroky z omeškania sa nepožadujú.
Tretí oddiel
Náhrada nákladov výkonu väzby
§ 11
(1)
Denná sadzba nákladov výkonu väzby je 50 Kčs.
(2)
Náhrada nákladov výkonu väzby sa nepožaduje
a)
za dobu, o ktorú väzba presahuje 90 kalendárnych dní,
b)
za dobu, počas ktorej bola obvinenému poskytovaná ústavná (nemocničná) starostlivosť,
c)
od obvineného, ktorý je v dobe výkonu väzby poberateľom dávky dôchodkového zabezpečenia alebo je starší ako 60 ročný,
d)
od obvineného mladistvého.
§ 12
(1)
Rozhodnutie o výške nákladov výkonu väzby vydá riaditeľ ústavu, a to na základe právoplatného rozhodnutia súdu, ktorým bola odsúdenému uložená povinnosť na náhradu nákladov spojených s výkonom väzby.3)
(2)
O odvolaní proti rozhodnutiu uvedenému v odseku 1 rozhoduje Generálne riaditeľstvo Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky.
(3)
Od vymáhania náhrady nákladov výkonu väzby možno natrvalo upustiť, ak to vyžaduje záujem na náprave alebo dovŕšení nápravy odsúdeného alebo ak odsúdený zomrel alebo bol vyhostený alebo vydaný do cudziny. Úroky z omeškania sa nepožadujú.
Štvrtý oddiel
Spoločné a záverečné ustanovenia
§ 13
Zrážky z pracovnej odmeny odsúdeného sa vykonávajú za obdobie kalendárneho mesiaca, a to aj vtedy, ak bol odsúdený v tomto období zaradený do práce na niekoľkých pracoviskách, prípadne ak bol premiestnený do iného ústavu. Sumy zrážok sa zaokrúhľujú na celé koruny smerom dole.
§ 14
(1)
Ak ten, proti komu bol nariadený výkon rozhodnutia zrážkami zo mzdy, nastúpi trest odňatia slobody, postupuje sa podľa ustanovení § 293 až 295 Občianskeho súdneho poriadku ako pri zmene platiteľa mzdy, pričom za mzdu povinného sa tu považuje pracovná odmena odsúdeného, pokiaľ podľa tejto vyhlášky môže slúžiť na uspokojenie vymáhanej pohľadávky.
(2)
Ak bol odsúdený premiestnený do iného ústavu, pokračuje tento ústav vo výkone rozhodnutí zrážkami z jeho pracovnej odmeny. Táto zmena nemá vplyv na poradie vymáhaných pohľadávok.
(3)
Premiestnenie odsúdeného do iného ústavu sa nepovažuje za zmenu platiteľa mzdy.4)
§ 15
Pre konanie podľa tejto vyhlášky sa použijú všeobecné predpisy o správnom konaní.5)
§ 16
Zrušujú sa:
1.
Vyhláška č. 25/1977 Zb. o zrážkach z pracovnej odmeny osôb, ktoré sú vo výkone trestu odňatia slobody alebo vo väzbe, a o výkone rozhodnutí zrážkami z pracovnej odmeny týchto osôb a chovancov osobitných výchovných zariadení, s výnimkou § 15.
2.
Vyhláška č. 137/1983 Zb., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 25/1977 Zb. o zrážkach z pracovnej odmeny osôb, ktoré sú vo výkone trestu odňatia slobody alebo vo väzbe, a o výkone rozhodnutí zrážkami z pracovnej odmeny týchto osôb a chovancov osobitných výchovných zariadení.
3.
Vyhláška č. 199/1990 Zb., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 25/1977 Zb. o zrážkach z pracovnej odmeny osôb, ktoré sú vo výkone trestu odňatia slobody alebo vo väzbe, a o výkone rozhodnutí zrážkami z pracovnej odmeny týchto osôb a chovancov osobitných výchovných zariadení.
§ 17
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1991.
Minister:
Prof. JUDr. Posluch CSc. v. r.
1)
§ 251 a následujúce Občianskeho súdneho poriadku.
§ 71 a nasledujúce zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
2)
Napr. § 156 Trestného poriadku.
3)
§ 155 Trestného poriadku.
4)
§ 293 až 296 Občianskeho súdneho poriadku.
5)
Zákon č. 71/1967 Zb. |
Zákon České národní rady č. 435/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 435/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 83/1991
* Čl. I - V § 58 zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 11. 1991
435
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. října 1991,
kterým se mění zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
V § 58 zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v r.
Pithart v r. |
Zákon České národní rady č. 437/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 437/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 83/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušují se:
* Čl. III - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 11. 1991
437
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. října 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V názvu zákona se slova „Česká socialistická republika“ nahrazují slovy „Česká republika“
2.
Nad § 1 se vkládá nadpis, který zní: „ČÁST PRVNÍ“.
3.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Orgány veterinární péče České republiky jsou:
a)
ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen „ministerstvo“),
b)
obce a okresní úřady,
c)
nákazové komise,
d)
orgány veterinární správy.“.
4.
V § 1 odst. 2 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
5.
V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Orgány veterinární péče dbají při plnění svých úkolů na vytváření podmínek pro ochranu i upevňování zdraví zvířat a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty potravin živočišného původu.“.
6.
V § 2 odst. 1 písm. e) se vypouští text za slovy „veterinární péče“ a čárka se nahrazuje tečkou.
7.
Nadpis nad § 3 zní: „Obce a okresní úřady“.
8.
§ 3 zní:
㤠3
Obce v dohodě s příslušným orgánem veterinární správy určují místa pro trhy určené k prodeji potravin a surovin živočišného původu (dále jen „živočišné produkty“), místa výstav, trhů, přehlídek nebo soutěží zvířat, popřípadě svodů zvířat pro jiné účely (dále jen „svody zvířat“) a povolují jejich konání.“.
9.
V § 4 se slova „Okresní národní výbory“ nahrazují slovy „Okresní úřady“
10.
V § 4 písm. a) se slovo „rozhodují“ nahrazuje slovy „vydávají obecně závazné vyhlášky“
11.
V § 4 se vypouští písmena b), d) a e) a písmeno c) se označuje jako písmeno b). Vysvětlivka č. 3 se vypouští.
12.
§ 5 se vypouští.
13.
§ 6 odstavce 1 a 2 včetně nadpisu zní:
㤠6
Nákazová komise
(1)
Přednosta okresního úřadu zřizuje k plnění úkolů souvisejících s ochranou proti nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat nákazovou komisi.4)
(2)
Za předsedu nákazové komise jmenuje přednosta okresního úřadu pracovníka okresního úřadu, za tajemníka pracovníka příslušného orgánu veterinární správy; ostatní členy komise jmenuje z řad pracovníků orgánů a organizací, jimž přísluší uskutečňovat opatření ke zdolávání a zamezení šíření nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat.“
14.
V § 6 odst. 3 písm. a) a c) se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“, v písmenu b) se slova „plenárnímu zasedání nebo radě národního výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“, a v písmenu d) se vypouštějí slova „jde-li o nákazovou komisi okresního národního výboru,“
15.
V § 7 odst. 2 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“ a slova „ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky“ se nahrazují slovy „ministr zemědělství České republiky“
16.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Orgány veterinární správy jsou:
a)
Státní veterinární správa České republiky (dále jen „státní veterinární správa“),
b)
okresní veterinární správy pro územní obvody okresních úřadů,
c)
městská veterinární správa pro území hlavního města Prahy a městské veterinární správy pro územní obvody statutárních měst (dále jen „městské veterinární správy“),
d)
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „ústav“).“.
17.
V § 8 odst. 4 v části druhé věty za středníkem se za slova „městských veterinárních správ“ vkládají slova „a ústavu“
18.
§ 8 odst. 5 zní:
„(5)
Státní veterinární správa, okresní veterinární správy, městské veterinární správy a ústav jsou rozpočtovými organizacemi.“.
19.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
Ústav
a)
vykonává veterinární dozor nad výrobou veterinárních léčiv a přípravků, nejde-li o výrobu v organizacích v působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky,
b)
dává souhlas ke schválení ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu veterinárních léčiv a přípravků, které podléhají schválení podle zvláštních předpisů,13) a povoluje v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky ověřování, výrobu, dovoz a uvádění do oběhu ostatních veterinárních léčiv a přípravků,
c)
vykonává odbornou kontrolu vyráběných a dovážených veterinárních léčiv a přípravků, pokud nejde o působnost kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů;13) při veterinárním dozoru jsou využívány pouze autorizované výsledky laboratorních vyšetření.“.
20.
V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a slova „Sboru národní bezpečnosti“ se nahrazují slovem „policie“
21.
§ 9 odst. 1 písm. l) zní:
„l)
vydává právnickým a fyzickým osobám, které chovají zvířata, pokyny pro vypracování pohotovostních plánů ochranných a zdolávacích opatření pro případ výskytu velmi nebezpečných nákaz zvířat a pro zpracování ozdravovacích plánů ke zdolání stanovených nebezpečných nákaz a jiných hromadných onemocnění,“
22.
V § 9 odst. 1 písm. m) se slovo „organizacím“ nahrazuje slovy „právnickým a fyzickým osobám“ a tečka na konci ustanovení se nahrazuje čárkou.
23.
V § 9 odst. 1 se doplňují písmena n), o), p) a r), která zní:
„n)
vydává právnickým a fyzickým osobám povolení k výkonu odborných veterinárních činností podle zákona o veterinární péči; před vydáním povolení fyzické osobě si vyžádá vyjádření příslušné stavovské organizace,
o)
vydává právnickým a fyzickým osobám povolení k zužitkování a neškodnému odstraňování odpadů živočišného původu podle zákona o veterinární péči,
p)
projednává přestupky na úseku veterinární péče a ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty podle zákona o veterinární péči,
r)
vydává osvědčení o splnění podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů podle zákona o veterinární péči.“.
24.
V § 9 odst. 2 se slova „národní výbory“ nahrazují slovy „okresní úřady“ a slova „národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“
25.
§ 9 odst. 3 zní:
„(3)
Okresní a městské veterinární správy vykonávají odborné veterinární činnosti pouze za účelem výkonu státní správy“
26.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
(1)
Okresní nebo městská veterinární správa příslušná podle místa bydliště fyzické osoby nebo sídla právnické osoby udělí povolení k výkonu odborných veterinárních činností podle § 9 písm. n) tohoto zákona a určí v něm jejich rozsah, popřípadě územní působnost, jestliže
a)
odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou,14)
b)
zařízení, přístroje, protinákazová a jiná hygienická opatření odpovídají rozsahu odborných veterinárních činností o jejichž povolení se žádá.
(2)
Návrh na udělení povolení musí obsahovat jméno a příjmení, místo výkonu činnosti a bydliště, jde-li o osobu fyzickou nebo sídlo a označení právní formy podnikání, jde-li o osobu právnickou.
(3)
Povolení může orgán veterinární správy příslušný podle § 9 písm. n) tohoto zákona změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo uděleno.“.
27.
§ 10 písm. g) zní:
„g)
předkládá ministerstvu návrhy ozdravovacích programů ke zdolání stanovených nebezpečných nákaz a jiných hromadných onemocnění,“
28.
V § 10 se vypouští písmeno i). Vysvětlivka č. 11 se vypouští.
29.
Za § 11 se vkládají nové § 11a, 11b a 11c, které včetně nadpisu zní:
„ČÁST DRUHÁ
Přestupky
§ 11a
(1)
Přestupku na úseku veterinární péče se dopustí ten, kdo
a)
ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru nebo neprovede v určené lhůtě závazný pokyn orgánů veterinární správy k odstranění zjištěných nedostatků,
b)
poruší povinnost stanovenou zákonem o veterinární péči1) a předpisy vydanými na jeho základě nebo jinými obecně závaznými právními předpisy upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče k ochraně zdraví zvířat, předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, krmiv anebo k dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
c)
poruší povinnost vyplývající pro něj z mimořádných veterinárních opatření.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5000 Kčs a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a za opětovné spáchání přestupku uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b) pokutu do 10 000 Kčs.
(3)
Přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) byl spáchán opětovně, dopustil-li se ho občan, kterému byla v posledním roce za jednání podle odstavce 1 písm. a) nebo b) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím o přestupku.
§ 11b
Pracovníci orgánu veterinární správy pověření výkonem dozoru, mohou za přestupky na úseku veterinární péče, které zjistili při plnění svých úkolů, ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení.15)
§ 11c
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.16)“
30.
Před nadpis nad § 12 se vkládá nadpis, který zní: „ČÁST TŘETÍ“.
31.
V § 13 odst. 1 se vypouštějí slova „hospodářsky významným“, slova „České socialistické republiky“ a „Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“ a „Slovenské republiky“ a v odstavci 2 se slova „Slovenské socialistické republiky“ a „České socialistické republice“ nahrazují slovy „Slovenské republiky“ a „České republice“
32.
§ 14 zní:
㤠14
Výnos pokut uložených podle zákona o veterinární péči je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
33.
V § 15 se doplňují písmena f), g) a h), která zní:
„f)
vydávání, změnu nebo odnětí povolení právnickým a fyzickým osobám k výkonu odborných veterinárních činností podle zákona o veterinární péči,
g)
vydávání, změnu nebo odnětí povolení právnickým a fyzickým osobám k zužitkování a neškodnému odstraňování odpadů živočišného původu podle zákona o veterinární péči,
h)
vydávání povolení ke konání výstav, trhů, přehlídek a soutěží zvířat a svodů zvířat (§ 3).“.
Čl. II
Zrušují se:
1.
vyhláška č. 113/1987 Sb., o podnikové veterinární službě,
2.
s účinností pro Českou republiku ustanovení § 29, 30 a 31 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
Čl. III
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1991.
Burešová v r.
Pithart v r.
4)
§ 9 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
13)
§ 20 odst. 2, § 62, § 79 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
14)
§ 25 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
15)
§ 84 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
16)
Zákon č. 200/1990 Sb.
Zákon č. 71/1976 Sb., o správním řízení (správní řád). |
Zákon České národní rady č. 438/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 438/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb.
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 83/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.)
438
ZÁKON
České národní rady
ze dne 9. října 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 10 odst. 3 se věta „Opis tohoto protokolu vydá komise všem účastníkům veřejné dražby (dále jen „účastník dražby“).“ nahrazuje větou „Opis tohoto protokolu vydá komise zejména vydražiteli, zástupci organizace, jejíž provozní jednotka byla vydražena a příslušné pobočce peněžního ústavu “
2.
V § 13 odst. 1 se slova „ušlého výdělku“ nahrazují slovy „ve výši průměrného výdělku“
3.
V § 13 odst. 2 se za slova „Výši odměny“ vkládají slova „a způsob odměňování“.
4.
V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a za slovo „potravin“ se vkládají slova „a za nesplnění povinnosti poskytnout informace, podklady a doklady a umožnit vstup do provozních jednotek“
Doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
O uložení povinnosti nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek podle zvláštního předpisu4) rozhoduje ministerstvo.“
5.
V § 15 se za odstavec 1 vkládají odstavce 2 a 3, které zní:
„(2)
Prostředky z tohoto účtu se použijí:
a)
k uspokojení pohledávek, které se prokazatelně týkaly provozních jednotek2) převedených do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob,
b)
jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %; zálohu lze poskytnout až do výše předpokládaného záporného zůstatku z likvidace,
c)
jako peněžní záloha k uspokojení pohledávek, a to v době likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo nejvýše o 80 %; zálohu lze poskytnout až do hodnoty, o kterou bylo jmění sníženo převodem vlastnictví k provozním jednotkám,
d)
k uspokojení pohledávek, které nebylo možno uspokojit z výtěžku likvidace těch státních podniků, jejichž jmění bylo převodem provozních jednotek2) do vlastnictví jiných právnických nebo fyzických osob sníženo o více než 80 %,
e)
na finanční zabezpečení činnosti komisí,
f)
k poskytování peněžních náhrad oprávněným osobám podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd.
(3)
Postup podle odstavce 2 upraví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.“.
Dosavadní odstavec 2 se vypouští a odstavec 3 se označí jako odstavec 4.
6.
Za § 15 se vkládá nový § 16, který zní:
㤠16
(1)
Statutárnímu orgánu organizace, který z nedbalosti zaviní, že organizace předloží opožděně nebo chybně či neúplně zpracovanou kartu provozní jednotky navržené do privatizace, uloží okresní úřad a v Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy pokutu až do výše 20 000 Kčs. Učiní-li tak úmyslně, uloží pokutu až do výše 200 000 Kčs. Trestní odpovědnost tím není dotčena.
(2)
Pokuta podle odstavce 1 může být uložena jen do třech měsíců ode dne, kdy se o porušení povinnosti okresní úřad nebo Magistrátní úřad hlavního města Prahy dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(3)
O odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo.
(4)
Výnos z pokut podle odstavce 1 ve výši 60 % je příjmem rozpočtu okresního úřadu a v Praze Magistrátního úřadu hlavního města Prahy a ve výši 40 % Fondu národního majetku České republiky.
(5)
Okresní komise pro privatizaci může o ověření správnosti údajů uvedených na kartě provozní jednotky požádat financující pobočku banky organizace.“
Dosavadní § 16 se označuje jako § 17.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
4)
§ 11 odst. 2 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 2 zákona ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. |
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 440/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 440/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška o odplate za ústredné (diaľkové) vykurovanie a za dodávku teplej vody
Vyhlášeno 1. 11. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 83/1991
* Čl. 1 - Vyhláška Ministerstva miestneho hospodárstva č. 197/1957 Ú. v. o odplate za ústredné (diaľkové) vykurovanie a za dodávku teplej vody v znení vyhlášky Ministerstva miestneho hospodárstva č. 2/1958 Ú. v. a vyhlášky Federálneho ministerstva paliv a energetiky
* Čl. II - Účinnosť
* Príloha vyhlášky MV SR č. 440/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
440
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnútra Slovenskej republiky
z 15. októbra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška o odplate za ústredné (diaľkové) vykurovanie a za dodávku teplej vody
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky a Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky podľa § 508 ods. 1 Občianskeho zákonníka č. 40/1964 Zb. v znení zákona č. 131/1982 Zb. ustanovuje:
Čl. 1
Vyhláška Ministerstva miestneho hospodárstva č. 197/1957 Ú. v. o odplate za ústredné (diaľkové) vykurovanie a za dodávku teplej vody v znení vyhlášky Ministerstva miestneho hospodárstva č. 2/1958 Ú. v. a vyhlášky Federálneho ministerstva paliv a energetiky č. 94/1987 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
(1)
Táto vyhláška upravuje odplatu, ktorú poskytujú jednotliví užívatelia bytov a nebytových priestorov vlastníkovi domu za ústredné (diaľkové) vykurovanie (ďalej len „vykurovanie“) a za dodávku teplej vody v domoch vybavených ústredným (diaľkovým) kúrením a zariadením na dodávku teplej vody alebo aspoň jedným z nich.
(2)
Za užívateľa bytu alebo nebytového priestoru sa považuje aj
a)
vlastník bytu alebo nebytového priestoru,
b)
vlastník domu užívajúci byt alebo nebytový priestor vo svojom dome.
(3)
Za vlastníka domu sa považuje aj ten, kto
a)
vykonáva právo hospodárenia k domu,
b)
vykonáva správu domu, ktorý je majetkom obce,
c)
je dodávateľom tepla1) alebo teplej vody, ak je na základe dohody s vlastníkom domu oprávnený vyúčtovať odplatu užívateľom bytov a nebytových priestorov “
2.
V celej vyhláške sa slová „prevádzkové miestnosti“ nahrádzajú slovami „nebytové priestory“ v príslušnom páde.
3.
V § 2 ods. 1 sa vypúšťa bod 3.
4.
V § 2 ods. 2 sa slová „č. 1 bude odplata upravená osobitnými predpismi“ nahrádzajú slovami „odplatu upravuje osobitný predpis2)“
5.
V § 2 sa vypúšťa odsek 3.
6.
§ 3 včítane nadpisu znie:
㤠3
Cena pre vyúčtovanie vykurovania a dodávky teplej vody
Cenou pre vyúčtovanie vykurovania a dodávky teplej vody užívateľom bytov a nebytových priestorov je suma vypočítaná z množstva tepelnej energie spotrebovanej v jednom zúčtovacom období a z cien zaplatených vlastníkom domu za toto množstvo podľa cenového rozhodnutia.3)“
7.
§ 4 včítane nadpisu znie:
㤠4
Výpočet odplaty, ak sú byty alebo nebytové priestory vybavené meradlom množstva dodaného tepla a teplej vody
(1)
V domoch vybavených zariadením na meranie množstva dodaného tepla a teplej vody vypočíta sa odplata pripadajúca na každého užívateľa bytu alebo nebytového priestoru podľa nameraného množstva dodaného tepla a teplej vody Odplata za vykurovanie spoločných priestorov sa určí rovnakým podielom na všetky bývajúce osoby
(2)
V bytoch a v nebytových priestoroch vybavených pomerovým rozdeľovačom vykurovacích nákladov sa odplata za vykurovanie pripadajúca na každého užívateľa bytu alebo nebytového priestoru vypočíta tak, že vlastník domu rozúčtuje 70 % z ceny dodaného tepla na jednotlivých užívateľov podľa výpočtových jednotiek pripadajúcich na každého z nich. Výpočtová jednotka je súčin súčtu jednotiek nameraných všetkými pomerovými rozdeľovačmi v byte alebo v nebytovom priestore a vykurovanej plochy bytu alebo upravenej podlahovej plochy nebytového priestoru delený po čtom pomerových rozdeľovačov v byte alebo v nebytovom priestore. Zvyšných 30 % z ceny tepla rozúčtuje vlastník domu na jednotlivých užívateľov podľa veľkosti vykurovanej plochy bytu alebo veľkosti upravenej podlahovej plochy nebytového priestoru.
(3)
Ak nemožno spotrebu tepla v byte alebo v nebytovom priestore zistiť pre poruchu meradla, pomerového rozdeľovača alebo z iného dôvodu, určí ju vlastník domu rovnakým pomerom spotreby tepla v byte alebo v nebytovom priestore k spotrebe za celý dom v predchádzajúcom zúčtovacom období, alebo podľa spotreby v porovnateľnom byte alebo nebytovom priestore v dome.
(4)
Ak nemožno spotrebu tepla a teplej vody zistiť pri viac ako 30 % všetkých meradiel alebo pomerových rozdeľovačov v dome, vypočíta sa odplata podľa § 4a.
(5)
Odplata za teplú vodu sa vypočíta tak, že vlastník domu rozúčtuje cenu dodanej teplej vody, na jednotlivých užívateľov bytov a nebytových priestorov podľa spotreby zistenej meradlom teplej vody v byte alebo v nebytovom priestore.
(6)
Ak nemožno spotrebu teplej vody v byte zistiť pre poruchu meradla alebo pre iné závažné dôvody, určí ju vlastník domu podľa spotreby v bytoch s rovnakým počtom bývajúcich osôb.
(7)
Ak vlastník domu nemôže určiť oddelene cenu vykurovania a cenu teplej vody, určí ju tak, že z ceny určenej na vyúčtovanie tvorí 70 % cena vykurovania a 30 % cena teplej vody, ak sa vlastník domu a užívateľ bytu alebo nebytového priestoru v dome nedohodli inak.“.
8.
Za § 4 sa vkladajú nové § 4a, 4b, 4c, ktoré znejú:
㤠4a
Výpočet odplaty, ak byty alebo nebytové priestory nie sú vybavené meradlom množstva dodaného tepla a teplej vody
(1)
Odplata v bytoch alebo v nebytových priestoroch, ktoré nie sú vybavené meradlami dodaného tepla a teplej vody, sa vypočíta tak, že vlastník domu rozúčtuje cenu vykurovania podľa vykurovanej plochy bytu a podľa pomeru upravených vykurovaných plôch nebytových priestorov Odplatu za dodávku teplej vody určí v bytoch podľa počtu bývajúcich osôb, v nebytových priestoroch dohodou s užívateľom nebytového priestoru.
(2)
Ak cena vykurovania a dodávky teplej vody nie je určená oddelene, postupuje sa podľa § 4 ods. 7
§ 4b
Výpočet odplaty v rozdelených bytoch
V administratívne rozdelených bytoch so spoločným príslušenstvom je pre výpočet odplaty za vykurovanie rozhodujúca podlahová plocha vykurovaných miestností a za teplú vodu počet osôb bývajúcich v jednotlivých častiach bytu. Podlahová plocha vykurovaného spoločného príslušenstva sa na užívateľov bytu rozdelí rovnakým dielom.
§ 4c
Vymedzenie pojmov
(1)
Vykurovanou miestnosťou je miestnosť vybavená výhrevným telesom.
(2)
Upravenou podlahovou plochou nebytového priestoru sa rozumie skutočná plocha násobená koeficientom určeným pre jednotlivé druhy nebytových priestorov v prílohe tejto vyhlášky.
(3)
Ak sa vlastník domu nedohodne s užívateľmi bytov alebo nebytových priestorov, rozhodne vlastník domu, že výhrevným obdobím pre účely vyúčtovania odplaty je buď
a)
kalendárny rok, alebo
b)
obdobie od 1. mája do 30. apríla nasledujúceho roka, alebo
c)
obdobie určené dohodou dodávateľa tepla a teplej vody a vlastníka domu.“
9.
§ 6 včítane nadpisu znie:
㤠6
Výška odplaty pri dodávkach nad pravidlá vykurovania a dodávky teplej vody
(1)
Pravidlá vykurovania a dodávky teplej vody ustanovuje osobitný predpis.4)
(2)
Ak sa vlastník domu a užívateľ bytu alebo nebytového priestoru dohodnú na vykurovaní a dodávkach teplej vody nad ustanovené pravidlá, náklady s tým spojené uhrádza užívateľ bytu alebo nebytového priestoru.“
10.
V § 10 ods. 2 sa na konci prvej vety mení bodka za čiarku a pripájajú slová „ak cenové rozhodnutie3) neustanovuje inak.“
11.
V § 10 ods. 2 sa vypúšťa koniec tretej vety počnúc slovami „a ak nedôjde k dohode“
12.
V § 11 ods. 2 písm. a) sa slová „jednotlivých druhov“ nahrádzajú slovami „cenového rozhodnutia.3)“
13.
V § 13 ods. 1 sa vypúšťajú slová „pokiaľ je ním organizácia socialistického sektoru“
14.
V § 14 sa vypúšťa odsek 2 a zrušuje sa číslovanie odsekov.
15.
§ 17 a 18 včítane nadpisov sa vypúšťajú.
Čl. II
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1991.
Minister:
Pittner v. r.
Príloha vyhlášky MV SR č. 440/1991 Zb.
Tabuľka koeficientov pre výpočet upravenej podlahovej plochy nebytových priestorov
Druh nebytových priestorov| Koeficient pre
---|---
delenú
prevádzku| spoločnú
prevádzku
Obytné miestnosti| 1,00| 1,00
Kancelárie s denným pracovným časom| 0,95| 1,60
Miestnosti predajní a obchodov| 1,40| 2,45
Učebne a kabinety s dennou prevádzkou| 1,30| 2,15
Prevádzkárne a dielne v obytných domoch| 1,05| 1,90
Miestnosti polície s dennou prevádzkou| 0,95| 1,60
Jasle| 1,65| 1,60
Materské školy| 1,55| 1,60
Družiny| 1,45| 1,60
Zdravotné zariadenia (strediská)| 1,65| 1,60
Miestnosti predajní a obchodov s predĺženým pracovným časom| 2,65| 2,45
Učebne a kabinety s dennou i s večernou prevádzkou| 1,95| 2,15
Miestnosti reštaurácií a kaviarní| 3,20| 2,45
Obchodné domy| 1,70| 1,60
Sklady (bez prevažného pobytu osôb)| 0,55| 1,00
Prevádzkárne a dielne s dvojsmennou prevádzkou| 1,95| 1,90
Prevádzkárne a dielne v miestnostiach predajní a obchodov| 1,05| 1,90
Kancelárie v miestnostiach predajní a obchodov| 1,05| 1,90
Sklady s trvalým pobytom osôb| 0,90| 1,60
1)
§ 9 ods. 6 vyhlášky Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 206/1991 Zb. o hospodárení s teplom, riadení sústav centralizovaného zásobovania teplom a o ochranných pásmach.
2)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
3)
Výmer Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky a Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 010/1991 z 25. júna 1991, ktorým sa mení zoznam tovaru s regulovanými cenami.
4)
§ 5 a 6 vyhlášky č. 206/1991 Zb. |
Zákon č. 451/1991 Sb. | Zákon č. 451/1991 Sb.
Zákon, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
Vyhlášeno 5. 11. 1991, datum účinnosti 5. 11. 1991, částka 86/1991
* § 1 - (1) Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním
* § 2 - (1) Předpokladem pro výkon funkce uvedené v § 1 je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
* § 3 - (1) Předpokladem pro výkon funkcí podle § 1 ve federálním ministerstvu vnitra, Federální bezpečnostní informační službě, ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
* § 4 - (1) Skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) dokládá občan osvědčením vydaným federálním ministerstvem vnitra.
* § 5 - Občan, který má vykonávat funkci v orgánu nebo organizaci uvedených v § 1, předkládá osvědčení, čestné prohlášení, popřípadě nález vedoucímu tohoto orgánu nebo organizace. O vydání osvědčení žádá federální ministerstvo vnitra občan, pokud dále není uvedeno
* § 6 - (1) Namísto občana, který má vykonávat funkci uvedenou v § 1, nebo občana, který takovou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává, žádá federální ministerstvo vnitra o vydávání osvědčení,
* § 7 - Prezident České s Slovenské Federativní Republiky, předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictvo České národní rady, předsednictvo Slovenské národní rady, vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republi
* § 8 - (1) Každý občan starší 18 let má právo si požádat federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení podle § 2 odst. 1 písm. a), b) a c), popřípadě i nálezu podle § 13.
* § 9 - (1) Osvědčení vydává federální ministerstvo vnitra a doručuje je občanovi do vlastních rukou; to neplatí, vydává-li osvědčení podle § 7.
* § 10 - Osvědčení, nález a údaje v nich uvedené nejsou pro účely tohoto zákona a pro účely soudního řízení utajovanými informacemi.
* § 13 - Přestupky
* § 14 - (1) Nesplňuje-li občan pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, skončí pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se organizace o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení pracovního poměru dohodou nebo jiným způsobem v dř
* § 15 - Nesplňuje-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, je tato skutečnost důvodem pro skončení jeho pracovního poměru.
* § 16 - Za podmínek uvedených v § 14 odst. 1 podá příslušný orgán návrh na odvolání soudce nebo přísedícího z jeho funkce.
* § 17 - Na skončení pracovního poměru podle § 14 a 15 se nevztahují ustanovení zákoníku práce o možnosti organizace dát výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.3)
* § 18 - (2) Neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru může občan uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní nebo služební poměr skončit. K řízení je příslušný krajský soud podle místa trvalého pobytu občana, a to jako so
* § 19 - Zveřejňování skutečností uvedených v osvědčení nebo v nálezu nebo zveřejňování osvědčení nebo nálezu samotného, jakož i zveřejňování jakýchkoli podkladů k jejich vypracování, je bez předchozího písemného souhlasu občana zakázáno.
* § 20 - Ustanovení § 1 až 3 se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Po těchto občanech se nevyžaduje osvědčení ani čestné prohlášení podle § 4 tohoto zákona.
* § 21 - (1) Vydavatelé periodického tisku a provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, agenturního zpravodajství a audiovizuálních pořadů na základě uděleného oprávnění (licence) mohou sami za sebe nebo po předchozím písemném souhlasu za pracovníka, kteréh
* § 22 - (1) Zmocní-li zákony národních rad ministry vnitra a ministry spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky ke zjišťování skutečností uvedených v § 2 odst. 1, jsou federální ministerstvo vnitra a komise povinny vyhovět jejich žádostem o vydání osvědč
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.)
451
ZÁKON
ze dne 4. října 1991,
kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním
a)
v orgánech státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
b)
v Československé armádě,
c)
ve Federální bezpečnostní informační službě, Federálním policejním sboru, Sboru hradní policiepolicie,
d)
v Kanceláři prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláři Federálního shromáždění, Kanceláři České národní rady, Kanceláři Slovenské národní rady, Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, Úřadu vlády České republiky, Úřadu vlády Slovenské republiky, Kanceláři Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláři Ústavního souduÚstavního soudu České republiky, Kanceláři Ústavního souduÚstavního soudu Slovenské republiky, Kanceláři Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláři Nejvyššího soudu České republiky, Kanceláři Nejvyššího soudu Slovenské republiky, v prezídiu Československé akademie věd a v předsednictvu Slovenské akademie věd, u Nejvyššího správního soudu a v Národní rozpočtové radě,
e)
v Československém rozhlase, Českém rozhlase, Slovenském rozhlase, Československé televizi, České televizi, Slovenské televizi, Československé tiskové kanceláři, Československé tiskové kanceláři České republiky a Československé tiskové kanceláři Slovenské republiky,
f)
ve státních podnicích, státních organizacích, akciových společnostechakciových společnostech, kde většinovým akcionářem je stát, v podnicích zahraničního obchodu, ve státní organizaci Československé státní dráhy, státních fondech, ve státních peněžních ústavech a Státní bance československé,
g)
v úřadech územních samosprávných celků,
pokud se dále nestanoví jinak.
(2)
Funkcemi podle odstavce 1 písm. a) se rozumí v orgánech státní správy České republiky služební místa představených podle zákona o státní službě a pracovní místa vedoucích zaměstnanců, kteří jsou veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, a vedoucích zaměstnanců zařazených v Národním bezpečnostním úřadu, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a v Nejvyšším kontrolním úřadu a funkcemi podle odstavce 1 písm. b) se rozumí v ozbrojených silách České republiky a v Generálním štábu ArmádyArmády České republiky7) funkce s plánovanou hodností plukovník a generál a funkce vojenských přidělenců.
(3)
Funkcemi podle § 1 odst. 1 písm. f) se rozumí funkce vedoucího organizace a vedoucích pracovníků v jeho přímé řídící působnosti a služební místa představených podle zákona o státní službě. Na vysokých školách a na veřejných vysokých školách5) se těmito funkcemi rozumějí rovněž funkce volených akademických funkcionářů a funkce schvalované akademickým senátem vysoké školy a fakulty. Funkcemi podle odstavce 1 písm. g) se rozumí funkce vedoucího úřadu a vedoucích úředníků.
(4)
Tento zákon stanoví též některé další předpoklady pro výkon funkce soudce, přísedícího, prokurátora, vyšetřovatele prokuratury, státního notáře, státního arbitra a pro osoby vykonávající činnost justičního čekatele, justičního kandidáta, právního čekatele prokuratury, notářského čekatele a arbitrážního čekatele.
(5)
Tento zákon stanoví též podmínky spolehlivosti pro možnost provozování některých koncesovaných živností.1)
§ 2
(1)
Předpokladem pro výkon funkce uvedené v § 1 je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
a)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,
b)
evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,
d)
tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od stupně okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,
e)
pracovníkem aparátu organů uvedených pod písmenem d) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,
f)
příslušníkem Lidových milicí,
g)
členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. 8. 1968,
h)
studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.
§ 3
(1)
Předpokladem pro výkon funkcí podle § 1 ve federálním ministerstvu vnitra, Federální bezpečnostní informační službě, ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policiepolicie je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl
a)
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením,
b)
zařazen na funkci náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
c)
studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách,
d)
ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa anebo celoútvarového výboru Komunistické strany Slovenska nebo příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve Správě pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost federálního ministerstva vnitra,
e)
osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) až g).
§ 4
(1)
Skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) dokládá občan osvědčením vydaným federálním ministerstvem vnitra.
(3)
Skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. d) až h) dokládá občan čestným prohlášením.
§ 5
Občan, který má vykonávat funkci v orgánu nebo organizaci uvedených v § 1, předkládá osvědčení, čestné prohlášení, popřípadě nález vedoucímu tohoto orgánu nebo organizace. O vydání osvědčení žádá federální ministerstvo vnitra občan, pokud dále není uvedeno jinak.
§ 6
(1)
Namísto občana, který má vykonávat funkci uvedenou v § 1, nebo občana, který takovou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává, žádá federální ministerstvo vnitra o vydávání osvědčení,
a)
jde-li o občana, který je do funkce volen, ten orgán, jemuž tato volba přísluší,
b)
jde-li o občana, který je do funkce jmenován, ten orgán, jemuž jmenování občana do této funkce přísluší,
c)
jde-li o občana, který je do funkce ustanoven, ten orgán, jemuž toto ustanovování přísluší.
Vedoucí orgánu nebo organizace zároveň tohoto občana upozorní, že je mu povinen předložit osvědčení do 30 dnů po jeho doručení.
(2)
Žádost o vydání osvědčení namísto občana, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci uvedenou v § 1, musí být zaslána federálnímu ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.
(3)
Federální ministerstvo vnitra zašle osvědčení občanu, jehož se týká, nejpozději do 60 dnů ode dne doručení žádosti a současně o zaslání tohoto osvědčení vyrozumí toho, kdo o vydání osvědčení požádal.
(4)
Jestliže občan, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci uvedenou v § 1, nepředloží osvědčení vedoucímu orgánu nebo organizace do 30 dnů po jeho obdržení, požádá vedoucí orgánu nebo organizace do sedmi dnů federální ministerstvo vnitra o zaslání opisu osvědčení.
§ 7
Prezident České s Slovenské Federativní Republiky, předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictvo České národní rady, předsednictvo Slovenské národní rady, vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky, generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky, generální prokurátor České republiky a generální prokurátor Slovenské republiky požádají federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení o osobách v souvislosti s výkonem funkcí zakládaných jmenováním, u kterých jim toto právo přísluší podle zvláštních předpisů. Federální ministerstvo vnitra je povinno této žádosti neprodleně vyhovět.
§ 8
(1)
Každý občan starší 18 let má právo si požádat federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení podle § 2 odst. 1 písm. a), b) a c), popřípadě i nálezu podle § 13.
(2)
Žádost o vydání osvědčení musí být opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele.
§ 9
(1)
Osvědčení vydává federální ministerstvo vnitra a doručuje je občanovi do vlastních rukou; to neplatí, vydává-li osvědčení podle § 7.
(2)
Jsou-li podklady pro vydání osvědčení v držení jiného státního orgánu, je tento orgán povinen na žádost federálního ministerstva vnitra poskytnout do sedmi dnů tomuto ministerstvu veškeré podklady a další informace potřebné pro vydání osvědčení.
§ 10
Osvědčení, nález a údaje v nich uvedené nejsou pro účely tohoto zákona a pro účely soudního řízení utajovanými informacemi.
§ 13
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako osoba, která má učinit čestné prohlášení o požadovaných skutečnostech, dopustí přestupku tím, že v úmyslu dosáhnout přijetí do některé z funkcí podle tohoto zákona nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, vůči níž je osoba, která má splňovat některé další předpoklady pro zastávání určené funkce podle tohoto zákona, v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, nebo
b)
neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 14
(1)
Nesplňuje-li občan pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, skončí pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se organizace o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení pracovního poměru dohodou nebo jiným způsobem v dřívějším termínu, nebo nedojde-li k zařazení občana na jinou funkci, než která je uvedená v § 1.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro skončení služebního poměru propuštěním,2) pokud občan nesplňuje pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 3.
(3)
Odmítl-li občan učinit čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 2 odst. 1 písm. d) až h), nebo je-li čestné prohlášení nepravdivé, postupuje se podle odstavce 1 nebo 2.
§ 15
Nesplňuje-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2, je tato skutečnost důvodem pro skončení jeho pracovního poměru.
§ 16
Za podmínek uvedených v § 14 odst. 1 podá příslušný orgán návrh na odvolání soudce nebo přísedícího z jeho funkce.
§ 17
Na skončení pracovního poměru podle § 14 a 15 se nevztahují ustanovení zákoníku práce o možnosti organizace dát výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.3)
§ 18
(2)
Neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru může občan uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní nebo služební poměr skončit. K řízení je příslušný krajský soud podle místa trvalého pobytu občana, a to jako soud prvního stupně.
§ 19
Zveřejňování skutečností uvedených v osvědčení nebo v nálezu nebo zveřejňování osvědčení nebo nálezu samotného, jakož i zveřejňování jakýchkoli podkladů k jejich vypracování, je bez předchozího písemného souhlasu občana zakázáno.
§ 20
Ustanovení § 1 až 3 se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Po těchto občanech se nevyžaduje osvědčení ani čestné prohlášení podle § 4 tohoto zákona.
§ 21
(1)
Vydavatelé periodického tisku a provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, agenturního zpravodajství a audiovizuálních pořadů na základě uděleného oprávnění (licence) mohou sami za sebe nebo po předchozím písemném souhlasu za pracovníka, kterého zaměstnávají a který se podílí na tvorbě myšlenkového obsahu uvedených sdělovacích prostředků, požádat federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení nebo komisi o vydání nálezu; ustanovení § 6 odst. 3, § 9 odst. 1, § 10, 12, 13, § 18 až § 20 tohoto zákona platí pro tyto případy obdobně.
(2)
Předsedové nebo jim na roveň postavení představitelé politických stran, politických hnutí a sdružení4) mohou za sebe nebo za člena vedení politické strany, politického hnutí nebo sdružení požádat po jeho předchozím písemném souhlasu federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení nebo komisi ustanovenou podle § 11 o vydání nálezu. Ustanovení uvedená v odstavci 1 platí pro tyto vztahy obdobně.
§ 22
(1)
Zmocní-li zákony národních rad ministry vnitra a ministry spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky ke zjišťování skutečností uvedených v § 2 odst. 1, jsou federální ministerstvo vnitra a komise povinny vyhovět jejich žádostem o vydání osvědčení nebo nálezu.
(2)
Způsob ukončení služebního poměru příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky a Sboru nápravné výchovy Slovenské republiky a policistů zařazených v PoliciiPolicii České republiky a Policejním sboru Slovenské republiky stanoví zákony národních rad.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
v z. Battěk v. r.
místopředseda FS ČSFR
Čalfa v. r.
1)
§ 27 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), a příloha č. 3 tohoto zákona.
2)
§ 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
3)
§ 59 odst. 2 až 4 zákoníku práce.
4)
Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
5)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 456/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 456/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o určení povinného podielu počtu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou na celkovom počte zamestnancov zamestnávateľa
Vyhlášeno 8. 11. 1991, datum účinnosti 8. 11. 1991, částka 88/1991
* § 1 - (1) Povinný podiel počtu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou na celkovom počte zamestnancov zamestnávateľa s viac ako 20 zamestnancami je 4% vrátane 0,5% občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším zdravotným postihnutím.1)
* § 2 - Zamestnávateľovi, ktorý na základe predchádzajúcej písomnej dohody zadáva družstvám invalidov, podnikom a zariadeniam zdravotne postihnutých občanov (ďalej len „organizácie invalidov“) výrobné programy, vrátane zadávania domáckych prác vhodných pre pracovn
* § 3 - Toto nariadenie sa nevzťahuje na zamestnávanie civilných zamestnancov Česko-slovenskej armády, ministerstiev vnútra a Zboru nápravnej výchovy. Na organizácie invalidov sa vzťahujú osobitné predpisy.2)
* § 4 - Naplnenie povinného podielu počtu zamestnancov, ktorí sú občanmi so zmenenou pracovnou schopnosťou podľa § 1 tohto nariadenia sa požaduje už za rok 1991; za jeho splnenie sa považuje aj dosiahnutie povinného podielu za IV. štvrťrok 1991.
* § 5 - Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 8. 11. 1991
456
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 8. októbra 1991
o určení povinného podielu počtu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou na celkovom počte zamestnancov zamestnávateľa
Vláda Slovenskej republiky podľa § 24 ods. 4 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti v znení zákona č. 305/1991 Zb. nariaďuje:
§ 1
(1)
Povinný podiel počtu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou na celkovom počte zamestnancov zamestnávateľa s viac ako 20 zamestnancami je 4% vrátane 0,5% občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším zdravotným postihnutím.1)
(2)
Na určenie celkového počtu zamestnancov a povinného podielu počtu zamestnancov, ktorí sú občanmi so zmenenou pracovnou schopnosťou podľa odseku 1, je rozhodujúci
a)
skutočný prepočítaný priemerný evidenčný počet zamestnancov za kalendárny rok,
b)
priemerný počet zamestanancov vypočítaný ako priemer koncových stavov v jednotlivých štvrťrokoch kalendárneho roku, pokiaľ zamestnávateľ nezisťuje počet zamestnancov podľa písmena a),
c)
koncový stav zamestnancov za kalendárny rok, u zamestnávateľa, ktorý nie je zapísaný v podnikovom registri, pokiaľ nezisťuje počet zamestnancov podľa písmena a) alebo písmena b).
(3)
Zamestnanec, ktorý je občanom so zmenenou pracovnou schopnosťou s ťažším zdravotným postihnutím, sa na účely určenia povinného podielu počtu občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou podľa odseku 1 započítava päťkrát.
(4)
Na účely určenia povinného podielu podľa odsekov 1 až 3 sa zistený počet zamestanancov zaokrúhľuje na celé čísla od polovice smerom hore.
§ 2
Zamestnávateľovi, ktorý na základe predchádzajúcej písomnej dohody zadáva družstvám invalidov, podnikom a zariadeniam zdravotne postihnutých občanov (ďalej len „organizácie invalidov“) výrobné programy, vrátane zadávania domáckych prác vhodných pre pracovné uplatnenie občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou, sa do plnenia povinností podľa § 1 ods. 1 zahŕňa počet zamestnancov organizácií invalidov zabezpečujúcich tieto výrobné programy.
§ 3
Toto nariadenie sa nevzťahuje na zamestnávanie civilných zamestnancov Česko-slovenskej armády, ministerstiev vnútra a Zboru nápravnej výchovy. Na organizácie invalidov sa vzťahujú osobitné predpisy.2)
§ 4
Naplnenie povinného podielu počtu zamestnancov, ktorí sú občanmi so zmenenou pracovnou schopnosťou podľa § 1 tohto nariadenia sa požaduje už za rok 1991; za jeho splnenie sa považuje aj dosiahnutie povinného podielu za IV. štvrťrok 1991.
§ 5
Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čarnogurský v. r.
1)
§ 21 ods. 3 až 5 a § 24 ods. 2 zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti.
2)
§ 7 ods. 2 vyhlášky Federálneho ministerstva financií č. 193/1989 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o dôchodkovej dani.
§ 132 ods. 4 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 128/1975 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 457/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 457/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., vyhlášky č. 346/1991 Sb. a vyhlášky č. 375/1991 Sb.
Vyhlášeno 8. 11. 1991, datum účinnosti 8. 11. 1991, částka 88/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., vyhlášky č. 346/1991 Sb. a vyhlášky č. 375/1991 Sb., se mění a doplňuje takto
* Čl. II - Ustanovení § 1 se nevztahuje na zboží uvedené v čl. I této vyhlášky, pokud překročí státní hranici České a Slovenské Federativní Republiky nejpozději dne 18. listopadu 1991 a je předmětem smlouvy mezi československou osobou a zahraničním dodavatelem, uzavř
* Čl. III
Aktuální znění od 8. 11. 1991
457
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 31. října 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., vyhlášky č. 346/1991 Sb. a vyhlášky č. 375/1991 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., vyhlášky č. 346/1991 Sb. a vyhlášky č. 375/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
Příloha 1 k vyhlášce č. 266/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., vyhlášky č. 346/1991 Sb. a vyhlášky č. 375/1991 Sb., se za poslední položkou doplňuje tímto textem:
„1701| Řepný a třtinový cukr| 40 tis. tun.“
---|---|---
Čl. II
Ustanovení § 1 se nevztahuje na zboží uvedené v čl. I této vyhlášky, pokud překročí státní hranici České a Slovenské Federativní Republiky nejpozději dne 18. listopadu 1991 a je předmětem smlouvy mezi československou osobou a zahraničním dodavatelem, uzavřené nejpozději dne 7. listopadu 1991 a československá osoba nejpozději dne 24. listopadu 1991 doručí federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu písemné oznámení o množství dováženého zboží a jeho druhu, včetně čísla celního sazebníku. Splnění této povinnosti je povinna celnici prokázat písemným potvrzením federálního ministerstva zahraničního obchodu; bez tohoto průkazu celnice zboží nepropustí do volného oběhu.1)
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 8. listopadu 1991.
Ministr:
Ing. Bakšay v. r.
1)
Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 443/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 443/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o zmene a doplnení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Zb.
Vyhlášeno 12. 11. 1991, datum účinnosti 12. 11. 1991, částka 84/1991
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takt
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 12. 11. 1991
443
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 27. septembra 1991
o zmene a doplnení vyhlášky Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Zb.
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 39 písm. b), d) a e) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 272/1990 Zb. o stravovaní v zariadeniach sociálnej starostlivosti v znení vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 354/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
Poznámka č. 1 pod čiarou znie:
„1)
§ 27 zákona SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.“.
2.
§ 2 včítane nadpisu znie:
㤠2
Stravníci
(1)
Stravovanie sa poskytuje
a)
zverencom a obyvateľom ústavov sociálnej starostlivosti (ďalej len „ústav“),2c)
b)
starým občanom,
c)
ťažko zdravotne postihnutým občanom,
d)
deťom umiestneným v stanici opatrovateľskej služby pre deti,
e)
účastníkom výchovno-rekreačných a letných rekreačno-výchovných táborov a sociálno-zdravotných a iných kurzov,
f)
občanom vykonávajúcim civilnú službu,2b)
g)
dobrovoľným pracovníkom opatrovateľskej služby,
h)
pracovníkom zariadení podľa osobitného predpisu.3)
(2)
Stravovanie možno poskytovať so súhlasom vedúceho zariadenia aj ďalším občanom, ak to umožňujú prevádzkové podmienky zariadenia, nebránia tomu hygienicko-epidemiologické a bezpečnostné dôvody, a nezhorší sa tým úroveň stravovania stravníkov uvedených v odseku 1.“.
3.
§ 3 ods. 2 znie:
„(2)
Diétnu stravu možno poskytovať na základe odporúčania príslušného lekára; stravníkom uvedeným v § 2 ods. 1 písm. h) a v odseku 2 možno diétnu stravu poskytovať za predpokladu, že sa príslušný druh diéty v zariadení pravidelne pripravuje.“.
4.
§ 4 ods. 2 znie:
„(2)
Odber stravy z ústavov sociálnej starostlivosti,2c) zo zariadení opatrovateľskej služby na dlhodobý pobyt starých občanov,4) zo samostatných jedální s vlastnou kuchyňou pre dôchodcov5) a zo staníc opatrovateľskej služby6) do iného zariadenia, prípadne do domácností stravníkov uvedených v § 2 ods. 1 písm. b) a c) možno dohodnúť len za predpokladu dostatočnej kapacity a vybavenosti stravovacích prevádzok týchto zariadení; pritom sa nesmie zhoršiť úroveň stravovania stravníkov uvedených v § 2 ods. 1 písm. a) až d) umiestnených v týchto zariadeniach.“.
5.
Doterajšie poznámky č. 7 a 8 pod čiarou sa vypúšťajú.
6.
§ 4 sa dopĺňa novým odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Spôsob prihlasovania a odhlasovania stravy určí vedúci zariadenia.“.
7.
V nadpise prvého dielu druhej časti sa vypúšťajú slová „sociálnej starostlivosti“.
8.
V § 7 sa vypúšťajú slová „sociálnej starostlivosti (ďalej len „ústav“)“.
9.
§ 8 a 9 včítane nadpisov znejú:
㤠8
Stravné jednotky
(1)
Stravné jednotky pre zverencov sú:
a)
v ústavoch pre telesne postihnutú mládež, v ústavoch pre telesne postihnutú mládež s pridruženým mentálnym postihnutím, v ústavoch pre zmyslovo postihnutú mládež, v ústavoch pre telesne postihnutú mládež s viacerými chybami, v ústavoch pre mentálne postihnutú mládež a v ústavoch (samostatných oddeleniach) na týždenný pobyt telesne postihnutej mládeže, telesne postihnutej mládeže s pridruženým mentálnym postihnutím, zmyslovo postihnutej mládeže, telesne postihnutej mládeže s viacerými chybami alebo mentálne postihnutej mládeže
vo veku| od 3 do 6 rokov| 24,30 Kčs,
---|---|---
od 6 do 12 rokov| 29,50 Kčs,
od 12 rokov| 33,00 Kčs;
uvedené stravné jednotky sa zvyšujú o 5 Kčs na osobu a deň pre všetky vekové skupiny zverencov, ktorým sa poskytuje diétna strava s výnimkou diabetickej diéty, pri poskytovaní ktorej sa uvedené stravné jednotky zvyšujú o 10 Kčs na osobu a deň,
b)
v ústavoch (samostatných oddeleniach) na denný pobyt telesne postihnutej mládeže, telesne postihnutím mládeže s pridruženým mentálnym postihnutej, zmyslovo postihnutej mládeže, telesne postihnutej mládeže s viacerými chybami, mentálne postihnutej mládeže a pre mládež dochádzajúcu do ústavov pre telesne postihnutú mládež
vo veku| od 3 do 6 rokov| 13,30 Kčs,
---|---|---
od 6 do 12 rokov| 16,30Kčs,
od 12 rokov| 18,10 Kčs;
uvedené stravné jednotky sa zvyšujú o 3 Kčs na osobu a deň pre všetky vekové skupiny zverencov, ktorým sa poskytuje diétna strava s výnimkou diabetickej diéty, pri poskytovaní ktorej sa uvedené stravné jednotky zvyšujú o 6 Kčs na osobu a deň.
(2)
Stravné jednotky pre obyvateľov v ostatných ústavoch sú:
a)
v domovoch dôchodcov v ostatných ústavoch pre dospelých občanov včítane ústavov na týždenný pobyt
1\\. strava normálna - racionálna| 33,00 Kčs,
---|---
2\\. strava diétna (napr. šetriaca, neslaná, redukčná)| 35,00 Kčs,
3\\. strava diabetická, bielkovinová a výživná| 43,00 Kčs,
b)
v ústavoch (samostatných oddeleniach) na denný pobyt dospelých občanov
1\\. strava normálna - racionálna| 18,10 Kčs,
---|---
2\\. strava diétna (napr. šetriaca, neslaná, redukčná)| 19,30 Kčs,
3\\. strava diabetická, bielkovinová a výživná| 21,50 Kčs.
(3)
Ak ústav výnimočne zabezpečuje stravovanie obyvateľov a zverencov odberom stravy z iných organizácií (§ 4 ods. 3), obec alebo príslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý ústav spravuje, určí na návrh tohto ústavu stravné jednotky odchylne.
(4)
Ak je v ústave výnimočne umiestnený obyvateľ alebo zverenec, ktorý s ohľadom na vek patrí do iného druhu ústavu, poskytuje sa mu strava vo výške stravnej jednotky platnej v ústave, v ktorom by mal byť umiestnený.
(5)
U obyvateľov a zverencov ústavov sa zvyšujú náklady na potraviny o 100 Kčs na osobu za kalendárny rok na prilepšenie stravy počas sviatkov.
(6)
Pri stravovaní v zotavovacích táboroch, pri rekreačných pobytoch, zájazdoch a pri športových hrách zverencov a obyvateľov ústavov môže obec alebo príslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý ústav spravuje, určiť stravnú jednotku až do výšky 52 Kčs; túto sumu môže zvýšiť o ďalších 20 Kčs pri odbere stravy z iných organizácií.
(7)
Stravná jednotka pri zvýšení alebo znížení indexu cien potravín vykazovaného Slovenským štatistickým úradom o viac než 10 % sa zvýši alebo zníži tiež o 10 %.
§ 9
Úhrady za stravu
(1)
Obyvatelia a zverenci ústavov uhrádzajú náklady za stravu v úhradách za pobyt v ústave podľa osobitných predpisov.9)
(2)
Starí občania, ťažko zdravotne postihnutí občania a dobrovolní pracovníci opatrovateľskej služby, ktorým sa stravovanie zabezpečuje z ústavu, uhrádzajú za stravu sumy zodpovedajúce obstarávacej cene surovín, zvýšené o vecné a osobné náklady súvisiace s prípravou stravy (ďalej len „réžia“) vo výške 35 % obstarávacej ceny surovín; réžia sa zaokrúhľuje na desaťhaliere.
(3)
Pracovníci zariadení uhrádzajú stravu podľa osobitného predpisu.3)
(4)
Stravníci uvedení v § 2 ods. 2 uhrádzajú za stravu sumy určené podľa odseku 2; túto úhradu možno zvýšiť o prirážku až do výšky 20 % obstarávacej ceny surovín.
(5)
V zotavovacích táboroch, pri rekreačných pobytoch, zájazdoch a pri športových hrách zverencov a obyvateľov ústavov sa doprevádzajúcim pracovníkom poskytuje stravovanie bezplatne, a to v rovnakej hodnote ako účastníkom zotavovacích táborov, rekreačných pobytov, zájazdov a športových hier zverencov a obyvateľov, ak sa im neposkytuje za príslušný deň stravné podľa predpisov o náhradách cestovných výdavkov.10)
(6)
Pri celodennom stravovaní sa zo stravnej jednotky počíta
a)
pri strave normálnej - racionálnej
na raňajky| 15 %| 5,00 Kčs,
---|---|---
na obed| 35 %| 11,50 Kčs,
na večeru| 30 %| 9,90 Kčs,
na jedno vedľajšie jedlo| 10 %| 3,30 Kčs,
b)
pri strave diétnej (napr. šetriacej, neslanej, redukčnej)
na raňajky| 15%| 5,20 Kčs,
---|---|---
na obed| 35 %| 12,30 Kčs,
na večeru| 30 %| 10,50 Kčs,
na jedno vedlajšie jedlo| 10 %| 3,50 Kčs,
c)
pri diéte diabetickej, bielkovinovej a výživnej
na raňajky| 14 %| 6,00 Kčs,
---|---|---
na obed| 32 %| 13,70 Kčs,
na večeru| 27 %| 11,60 Kčs,
na jedno vedlajšie jedlo| 9 %| 3,90 Kčs.“.
10.
§ 10 a 11 sa vypúšťajú.
11.
Druhý diel druhej časti včítane nadpisu sa vypúšťa.
12.
V nadpise tretieho dielu druhej časti sa za slová „kuchyňou pre dôchodcov“ vkladajú slová „v zariadeniach na denný pobyt“.
13.
V § 15 sa vkladá nový odsek 4, ktorý znie:
„(4)
V zariadeniach na denný pobyt sa poskytuje obed, prípadne aj dve vedľajšie jedlá.".
Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 5.
14.
§ 16 ods. 2 znie:
„(2)
Stravné jednotky pre dôchodcov stravujúcich sa v jedálni pre starých občanov a ťažko zdravotne postihnutých občanov umiestnených v zariadení na denný pobyt a v stanici pre starých občanov, a pre deti umiestnené v stanici pre deti určí obec alebo príslušný orgán sociálneho zabezpečenia, ktorý tieto zariadenia spravuje; pritom možno vychádzať, ak ide o jedáleň, z 35 % hodnoty stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)], ak ide o zariadenie na denný pobyt, z 35 % hodnoty stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)] alebo z 55 % hodnoty stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)] v prípade poskytovania obedu a dvoch vedľajších jedál, ak ide o stanicu pre starých občanov, zo stravnej jednotky určenej pre obyvateľov ústavov [§ 8 ods. 2 písm. a)], a ak ide o stanicu pre deti, zo stravnej jednotky určenej pre zverencov ústavov [§ 8 ods. 1 písm. a)].“.
15.
§ 17 včítane nadpisu znie:
㤠17
Úhrady za stravu
(1)
Obyvatelia penziónov, zariadení na dlhodobý pobyt, občania stravujúci sa v jedálňach, starí občania a ťažko zdravotne postihnutí občania umiestnení v zariadení na denný pobyt, v stanici pre starých občanov, starí občania a ťažko zdravotne postihnutí občania, ktorým sa stravovanie zabezpečuje z penziónu, zo zariadenia na dlhodobý pobyt, z jedálne, zo zariadenia na denný pobyt alebo zo stanice pre starých občanov, ako aj dobrovolní pracovníci opatrovateľskej služby, uhrádzajú za stravu sumy určené podľa § 9 ods. 2 a 6.
(2)
Rodičia detí umiestnených v stanici pre deti (iné osoby zodpovedné za ich výchovu) uhrádzajú za stravu sumy zodpovedajúce obstarávacej cene surovín. Celkovú úhradu za starostlivosť v stanici pre deti ustanovujú osobitné predpisy.14)
(3)
Stravníci uvedení v § 2 ods. 2 uhrádzajú za stravu poskytovanú v penzióne, v zariadení na dlhodobý pobyt, v jedálni, v zariadení na denný pobyt, v stanici pre starých občanov alebo v stanici pre deti sumu určenú podľa § 9 ods. 2 a 6; túto úhradu možno zvýšiť o prirážku až do výšky 20 % obstarávacej ceny surovín.“.
16.
V § 17a sa suma „40 Kčs“ nahrádza sumou „52 Kčs“ a suma „15 Kčs“ sumou „20 Kčs“.
17.
§ 17b ods. 2 znie:
„(2)
Pracovníkom usporiadateľa sa poskytuje stravovanie podľa § 9 ods. 5. Ak sa pracovníkom usporiadateľa neposkytuje strava bezplatne, uhrádzajú za stravu sumy uvedené v § 9 ods. 2 a 6.“.
18.
V § 18 ods. 3 sa za slovo „zabezpečenia“ vkladajú slová „alebo obec“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
2c)
§ 28 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
3)
Nariadenie vlády ČSSR č. 137/1989 Zb. o závodnom stravovaní.
4)
§ 130 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
5)
§ 127 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb.
6)
§ 122 a 129 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb. |
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 446/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 446/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady o požiarnej ochrane
Vyhlášeno 14. 11. 1991, datum účinnosti 1. 12. 1991, částka 85/1991
* PRVÁ ČASŤ - POVINNOSTI ORGÁNOV A ORGANIZÁCIÍ (§ 1 — § 35)
* DRUHÁ ČASŤ - PODROBNOSTI O POVINNOSTIACH PRI PREDCHÁDZANÍ POŽIAROM (§ 36 — § 41)
* TRETIA ČASŤ - ÚLOHY ORGÁNOV ŠTÁTNEJ SPRÁVY (§ 42 — § 51)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - JEDNOTKY POŽIARNEJ OCHRANY (§ 52 — § 70)
* PIATA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 71 — § 77)
Aktuální znění od 1. 12. 1991
446
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnútra Slovenskej republiky
zo 7. októbra 1991,
ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady o požiarnej ochrane
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky podľa § 100 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Zb. (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
POVINNOSTI ORGÁNOV A ORGANIZÁCIÍ
Prvý oddiel
Technici požiarnej ochrany a špecialisti požiarnej ochrany
(k § 7 a 10 zákona)
Technik požiarnej ochrany
§ 1
Technik požiarnej ochrany ústredného orgánu
a)
kontroluje dodržiavanie predpisov o požiarnej ochrane a usmerňuje plnenie povinností na úseku požiarnej ochrany v organizáciách riadených ústredným orgánom,
b)
podieľa sa na odbornej príprave pracovníkov o požiarnej ochrane,
c)
vypracúva správy, rozbory a informácie o stave požiarnej ochrany, ako aj o príčinách vzniknutých požiarov a navrhuje príslušné opatrenia,
d)
plní ďalšie úlohy, ktoré mu vyplývajú z predpisov o požiarnej ochrane.
§ 2
(1)
Technik požiarnej ochrany organizácie
a)
organizuje a kontroluje plnenie povinností vyplývajúcich z predpisov o požiarnej ochrane a zabezpečuje vykonávanie preventívnych požiarnych prehliadok,
b)
riadi po odbornej stránke činnosť požiarnych hliadok a iných pracovníkov poverených plnením úloh na úseku požiarnej ochrany,
c)
podieľa sa na školení a odbornej príprave pracovníkov o požiarnej ochrane,
d)
posudzuje, prípadne zabezpečuje posudzovanie požiarneho nebezpečenstva v objektoch organizácie a v technologických procesoch,
e)
vypracúva a vedie určenú dokumentáciu požiarnej ochrany organizácie,
f)
vypracúva správy, rozbory a informácie o stave požiarnej ochrany, ako aj o príčinách vzniknutých požiarov v organizácii a navrhuje príslušné opatrenia; súhrnné správy o stave požiarnej ochrany predkladá vedúcemu organizácie najmenej raz za rok,
g)
plní ďalšie úlohy, ktoré mu vyplývajú z predpisov o požiarnej ochrane.
(2)
Technik požiarnej ochrany organizácie zabezpečuje vykonávanie preventívnych požiarnych prehliadok
a)
každých dvanásť mesiacov v obytných domoch organizácie,
b)
každých šesť mesiacov v kanceláriách, nebytových priestoroch, a v iných objektoch organizácie, v ktorých sa vykonáva administratívna činnosť,
c)
každé tri mesiace v ostatných objektoch organizácie, ak vedúci organizácie so zreteľom na požiarne nebezpečenstvo v týchto objektoch neurčí kratšiu lehotu.
§ 3
(1)
Ustanovenie technika požiarnej ochrany sa nevyžaduje v organizáciách, v ktorých je plnenie úloh technika požiarnej ochrany zabezpečené dohodou s inými pracovníkmi s odbornou spôsobilosťou; ustanovenie § 11 zákona na tieto osoby platí obdobne.
(2)
Uzavretím dohody podľa odseku 1 nie sú dotknuté ostatné povinnosti organizácie na úseku požiarnej ochrany a zodpovednosť vedúceho organizácie.
Špecialista požiarnej ochrany
§ 4
Špecialista požiarnej ochrany v organizáciách oprávnených na projektovú činnosť vypracúva riešenie požiarnej ochrany v projektovej dokumentácii stavieb1) a koordinuje a kontroluje jeho realizáciu.
§ 5
Špecialista požiarnej ochrany v organizáciách vykonávajúcich výskum a vývoj a v organizáciách poverených výkonom štátnej skúšobne
a)
podieľa sa na riešení požiarnej bezpečnosti nových výrobkov a technológií, vrátane vypracovania skúšobných metodík,
b)
zabezpečuje, aby pri vyrábaných výrobkoch boli určené požiarnotechnické charakteristiky a iné údaje z hľadiska požiarnej bezpečnosti dôležité pre používanie výrobkov,
c)
preveruje, či súčasťou dovážaných technológií, zariadení, výrobkov a materiálov je požiarnotechnické zabezpečenie, a či podmienky bezpečného používania určené vyrobcom sú v súlade s predpismi o požiarnej ochrane.
Druhý oddiel
Požiarne hliadky a iní pracovníci poverení plnením úloh na úseku požiarnej ochrany
(k § 12 a 13 zákona)
§ 6
Požiarna hliadka pracoviska
(1)
Požiarna hliadka pracoviska
a)
dozerá na dodržiavanie predpisov o požiarnej ochrane na pracovisku so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom a zistené nedostatky bezodkladne oznamuje vedúcemu pracoviska,
b)
vykonáva nevyhnutné opatrenia v prípade vzniku požiaru, najmä záchranu ohrozených osôb, privolanie pomoci, zdolávanie požiaru a opatrenia na zamedzenie jeho šírenia, predovšetkým zatvorenie požiarnych uzáverov,2) prívodov horľavých látok a vypnutie elektrického prúdu.
(2)
Členovia požiarnej hliadky pracoviska sú povinní najmä
a)
dohliadať, aby pred odchodom pracovníkov z pracoviska a pri ukončení pracovného času bolo pracovisko v požiarne nezávadnom stave, najmä aby boli zatvorené požiarne uzávery, zatvorené prívody horľavých látok a vypnuté elektrické spotrebiče,
b)
kontrolovať vybavenosť pracoviska hasiacimi zariadeniami, hasiacimi prístrojmi a spojovacími prostriedkami, pričom preverujú ich kompletnosť a prístup k nim.
(3)
Pracoviská, na ktorých sa zriaďujú požiarne hliadky, a počet členov hliadky určuje vedúci organizácie; ak sa požiarna hliadka skladá z dvoch a viacerých členov, zároveň určuje jej vedúceho.
(4)
Zoznam členov požiarnej hliadky pracoviska s určením ich úloh musí byť umiestnený na viditeľnom mieste na pracovisku tak, aby bol čitateľný.
§ 7
Požiarna asistenčná hliadka
(1)
Požiarna asistenčná hliadka
a)
vykonáva dozor nad dodržiavaním opatrení určených na zamedzenie vzniku požiaru,
b)
vykonáva nevyhnutné opatrenia v prípade vzniku požiaru, najmä záchranu ohrozených osôb, privolanie pomoci, zdolávanie požiaru a opatrenia na zamedzenie jeho šírenia, predovšetkým zatvorenie požiarnych uzáverov, prívodov horľavých látok a vypnutie elektrického prúdu.
(2)
Členovia požiarnej asistenčnej hliadky sú povinní najmä
a)
oboznámiť sa s charakterom činnosti alebo s charakterom zabezpečovaného podujatia,
b)
oboznámiť sa s objektom a súvisiacimi požiarnobezpečnostnými opatreniami,
c)
kontrolovať dodržiavanie predpisov upravujúcich zásady požiarnej bezpečnosti objektu alebo vykonávanej činnosti,
d)
vykonať pred začatím podujatia a po jeho ukončení prehliadku zverenej časti objektu alebo priestoru,
e)
preveriť pred začatím činnosti alebo podujatia, či boli splnené nariadené protipožiarne opatrenia,
f)
ihneď upozorniť v prípade bezprostredného nebezpečenstva vzniku požiaru alebo hroziaceho znemožnenia záchrany osôb vedúceho pracoviska alebo organizátora podujatia.
(3)
Požiarnu asistenčnú hliadku zriaďuje vedúci organizácie z osôb majúcich pre túto činnosť potrebné predpoklady; počet jej členov určuje so zreteľom na úlohy, ktoré má táto hliadka plniť. Ak sa požiarna asistenčná hliadka skladá z dvoch a viac členov, určuje vedúci organizácie aj jej vedúceho.
(4)
Členovia, požiarnej asistenčnej hliadky, zriadenej pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb, musia byť označení nápisom „POŽIARNA HLIADKA“ na viditeľnej časti odevu.
(5)
Členovia požiarnej asistenčnej hliadky, nesmú byť poverovaní inými úlohami a vykonávať činnosti, ktoré nesúvisia s plnením jej úloh.
§ 8
Pracovníci určení na zabezpečenie požiarnej ochrany v čase zníženej prevádzky a v mimopracovnom čase
(1)
Požiarnu ochranu v čase zníženej prevádzky a v mimopracovnom čase zabezpečujú pracovníci určení vedúcim organizácie, spravidla pracovníci vykonávajúci stráženie.
(2)
Pracovníci uvedení v odseku 1 sú povinní najmä
a)
vykonávať pravidelné prehliadky v objektoch organizácie; prvú prehliadku vykonávajú bezprostredne po odchode pracovníkov z pracoviska a ďalšie v čase určenom vedúcim organizácie,
b)
odstraňovať bezodkladne zistené nedostatky, ktoré môžu viesť k vzniku požiaru alebo jeho rozšíreniu; nedostatky, ktoré sami nemôžu odstrániť, oznamovať ihneď určenému pracovníkovi organizácie,
c)
uhasiť vzniknutý požiar a ak to nie je možné, okamžite vyhlásiť požiarny poplach, privolať jednotku požiarnej ochrany a vykonať opatrenia na zamedzenie šírenia požiaru a na účinný a rýchly zásah jednotky požiarnej ochrany.
(3)
Pracovníci uvedení v odseku 1 sú povinní poznať v potrebnom rozsahu
a)
pracoviská so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom v organizácii,
b)
umiestnenie a obsluhu prostriedkov určených na vyhlásenie požiarneho poplachu a spôsob vyhlásenia požiarneho poplachu podľa požiarnych poplachových smerníc organizácie,
c)
rozmiestnenie a obsluhu hasiacich prístrojov, hasiacich zariadení a iných vecných prostriedkov požiarnej ochrany v organizácii a spôsoby hasenia,
d)
rozmiestnenie hlavných uzáverov vody, plynu a elektrickej energie a spracúvaných materiálov,
e)
pokyny vedúceho organizácie vydané pre mimopracovný čas.
(4)
Ak nie je zabezpečená požiarna ochrana pracovníkmi vykonávajúcimi stráženie, vedúci organizácie je povinný zabezpečiť požiarnu ochranu v čase zníženej prevádzky a v mimopracovnom čase iným spoľahlivým spôsobom s prihliadnutím na konkrétne podmienky v organizácii.
(5)
Vedúci organizácie upraví organizačné a technické zabezpečenie povinností uvedených v odsekoch 2 a 3 a určí, za akých podmienok môžu pracovníci uvedení v odseku 1 vstupovať do uzatvorených priestorov alebo tam, kde sú priestory chránené technickým zariadením.
Tretí oddiel
Odborná spôsobilosť technikov požiarnej ochrany a špecialistov požiarnej ochrany
(k § 11 zákona)
§ 9
Obsah odbornej spôsobilosti
Odbornou spôsobilosťou technikov požiarnej ochrany a špecialistov požiarnej ochrany je súhrn vedomostí a praktických skúseností, ktoré sú nevyhnutné pre náležitý výkon funkcie, najmä o
a)
predpisoch o požiarnej ochrane,
b)
organizácii,riadení a kontrole požiarnej ochrany,
c)
požiarnom nebezpečenstve v objektoch organizácie a v technologických procesoch a spôsobe ich posudzovania,
d)
funkciách a parametroch hasiacich zariadení, požiarnej techniky a iných vecných prostriedkov požiarnej ochrany,
e)
určovaní síl a prostriedkov na zdolávanie požiarov.
Overovanie a osvedčovanie odbornej spôsobilosti
§ 10
(1)
Odborná spôsobilosť sa overuje skúškami a preukazuje sa osvedčením.
(2)
Overovanie odbornej spôsobilosti vykonáva
a)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“), ak ide o overovanie odbornej spôsobilosti pracovníkov, ktorí budú vykonávať funkciu technika požiarnej ochrany ústredného orgánu alebo špecialistu požiarnej ochrany,
b)
okresná správa Zboru požiarnej ochrany, ak ide o overovanie odbornej spôsobilosti pracovníkov, ktorí budú vykonávať funkciu technika požiarnej ochrany organizácie a osôb, ktoré budú plniť úlohy na úseku požiarnej ochrany na základe dohody (§ 5)
(3)
Overovanie odbornej spôsobilosti sa vykonáva pred skúšobnou komisiou, ktorú zriaďuje orgán vykonávajúci overovanie. Tento orgán oznamuje termín overenia odbornej spôsobilosti ústrednému orgánu a organizácii.
(4)
O skúške a jej výsledku vyhotovuje skúšobná komisia zápisnicu. Osvedčenie o odbornej spôsobilosti vydáva orgán príslušný na overenie odbornej spôsobilosti.
(5)
Ak technik požiarnej ochrany alebo špecialista požiarnej ochrany na skúške nevyhovie, môže skúšku jeden raz opakovať. Termín opakovanej skúšky určí orgán príslušný na overenie odbornej spôsobilosti tak, aby sa konala najskôr po jednom mesiaci a najneskôr do troch mesiacov odo dňa vykonania skúšky, pri ktorej neuspel. Ak nevyhovie ani na tejto skúške, môže sa podrobiť ďalšiemu overeniu odbornej spôsobilosti až po absolvovaní základnej odbornej prípravy.
§ 11
Overovaniu odbornej spôsobilosti podľa § 10 sa nepodrobujú technici požiarnej ochrany a špecialisti požiarnej ochrany, ktorí sú absolventmi stredných škôl požiarnej ochrany alebo vysokých škôl v študijnom odbore požiarna ochrana. Osvedčenie o odbornej spôsobilosti im vydáva orgán inak príslušný na overenie odbornej spôsobilosti.
§ 12
Technici požiarnej ochrany a špecialisti požiarnej ochrany sa podrobujú ďalšiemu pravidelnému overovaniu odbornej spôsobilosti raz za päť rokov; ustanovenia § 10 platia obdobne.
§ 13
Odňatie osvedčenia o odbornej spôsobilosti
(1)
Ak sa zistí, že ten, komu bolo vydané osvedčenie o odbornej spôsobilosti, opakovane vykazuje pri výkone svojej funkcie nedostatky, môže orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor toto osvedčenie zadržať do vykonania skúšky podľa odseku 2.
(2)
Technici požiarnej ochrany a špecialisti požiarnej ochrany, ktorým bolo zadržané osvedčenie o odbornej spôsobilosti, sú povinní podrobiť sa novému overeniu odbornej spôsobilosti pred skúšobnou komisiou najneskôr do troch mesiacov odo dňa zadržania osvedčenia o odbornej spôsobilosti.
(3)
Ak technik požiarnej ochrany alebo špecialista požiarnej ochrany na skúške nevyhovie, orgán príslušný na overenie odbornej spôsobilosti osvedčenie o odbornej spôsobilosti odníme.
Štvrtý oddiel
Odborná príprava pracovníkov o požiarnej ochrane
(k § 16 zákona)
§ 14
Odborná príprava technikov požiarnej ochrany a špecialistov požiarnej ochrany
(1)
Odborná príprava technikov požiarnej ochrany a špecialistov požiarnej ochrany zahŕňa prípravu na získanie vedomostí a praktických skúseností uvedených v § 9.
(2)
Technici požiarnej ochrany a špecialisti požiarnej ochrany, ktorí nie sú absolventmi stredných škôl požiarnej ochrany alebo vysokých škôl v študijnom odbore požiarna ochrana, sa podrobujú základnej odbornej príprave v trvaní najmenej 160 hodín.
(3)
Ďalšej odbornej príprave sa podrobujú všetci technici požiarnej ochrany a špecialisti požiarnej ochrany raz za päť rokov v trvaní najmenej 40 hodín.
§ 15
Odborná príprava pracovníkov zaradených do požiarnych hliadok
(1)
Odborná príprava pracovníkov zaradených do požiarnych hliadok sa skladá z teoretickej a praktickej časti.
(2)
Teoretická časť odbornej prípravy pracovníkov zaradených do požiarnych hliadok pracovísk je zameraná najmä na oboznámenie sa s úlohami týchto hliadok, s požiarnym nebezpečenstvom pracoviska, s príslušnou dokumentáciou požiarnej ochrany na pracovisku, so spôsobom vyhlásenia požiarneho poplachu a privolania pomoci. Praktická časť je zameraná najmä na oboznámenie sa s rozmiestnením a použitím hasiacich prístrojov, hasiacich zariadení a spojovacích prostriedkov, zariadení na zabránenie šírenia požiaru, spôsobom a cestami evakuácie a súčinnosti s jednotkou požiarnej ochrany. Odborná príprava sa vykonáva raz za rok, ak vedúci organizácie neurčí kratšiu lehotu.
(3)
Teoretická časť odbornej prípravy pracovníkov zaradených do požiarnych asistenčných hliadok je zameraná najmä na oboznámenie sa so smernicami vydanými vedúcim organizácie. Praktická časť odbornej prípravy sa vykonáva obdobne ako u požiarnych hliadok pracovísk s prihliadnutím na podujatie alebo činnosť, pre ktorú je požiarna asistenčná hliadka zriadená. Odborná príprava sa musí vykonať pred začatím jej činnosti. Ak ide o opakovanú činnosť, do ktorej sú zaraďovaní tí istí pracovníci, vykonáva sa odborná príprava najmenej raz za rok, ak vedúci organizácie neurčí kratšiu lehotu.
§ 16
Dokumentácia o odbornej príprave pracovníkov o požiarnej ochrane
(1)
Dokumentáciu o odbornej príprave pracovníkov o požiarnej ochrane tvoria tematické plány, časový rozvrh odbornej prípravy a záznam o vykonaní odbornej prípravy.
(2)
Tematické plány a časový rozvrh odbornej prípravy technikov požiarnej ochrany a špecialistov požiarnej ochrany schvaľuje ministerstvo vnútra.
(3)
Záznam o vykonaní odbornej prípravy pracovníkov o požiarnej ochrane obsahuje dátum konania, obsah a rozsah odbornej prípravy a mená a podpisy osôb zúčastnených na odbornej príprave.
Piaty oddiel
Školenie o požiarnej ochrane
(k § 16 zákona)
§ 17
(1)
Školenie o požiarnej ochrane sa vzťahuje na všetkých pracovníkov organizácie. V primeranom rozsahu sa vzťahuje aj na osoby, ktoré sa s vedomím organizácie zdržujú na jej pracoviskách.
(2)
Na školení o požiarnej ochrane sa nezúčastňujú technici požiarnej ochrany, špecialisti požiarnej ochrany a pracovníci zaradení do požiarnych hliadok a v jednotkách požiarnej ochrany.
§ 18
(1)
Obsahom školenia o požiarnej ochrane je
a)
oboznámenie sa s požiarnym štatútom organizácie,
b)
všeobecné požiadavky požiarnej ochrany na území organizácie,
c)
výklad o požiarnom nebezpečenstve charakteristickom pre príslušné pracovisko, najmä o protipožiarnych opatreniach na pracovisku, požiarnom poriadku pracoviska, zabezpečení požiarnej ochrany pri technologických procesoch, skladovaní horľavých látok a pracovnej disciplíne vo vzťahu k požiarnej ochrane,
d)
oboznámenie sa s rozmiestnením hasiacich zariadení, hasiacich prístrojov, spojovacích prostriedkov a ďalších vecných prostriedkov požiarnej ochrany na pracovisku a spôsobom ich použitia,
e)
spôsob vyhlasovania požiarneho poplachu v organizácii a na pracovisku; povinnosti pracovníkov pri vzniku požiaru vyplývajúce z požiarnych poplachových smerníc a z požiarneho evakuačného plánu.
(2)
Rozsah školenia o požiarnej ochrane určuje vedúci organizácie.
(3)
Obsah a rozsah školenia o požiarnej ochrane sa pre pracovníkov určených na zabezpečenie požiarnej ochrany v čase zníženej prevádzky a v mimopracovnom čase rozšíri o oboznámenie sa s povinnosťami uvedenými v § 8 ods. 2 a 3.
(4)
Obsah a rozsah školenia o požiarnej ochrane sa pre vedúcich pracovníkov rozšíri o podrobné oboznámenie sa s organizáciou a riadením požiarnej ochrany v organizácii.
(5)
Školenie o požiarnej ochrane vykonáva organizácia raz za dva roky, ak vedúci organizácie s prihliadnutím na zvýšené požiarne nebezpečenstvo na jej pracoviskách neurčí kratšiu lehotu.
§ 19
(1)
Školenie novoprijatých pracovníkov o požiarnej ochrane vykoná organizácia po ich zaradení na pracovisko pred začatím práce; týmto nie sú dotknuté ustanovenia osobitných predpisov o povinnostiach organizácie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci pri vzniku pracovného pomeru.3)
(2)
Školenie o požiarnej ochrane u pracovníkov, ktorí sa prevádzajú na inú prácu, prechádzajú na iné pracovisko alebo sa im mení spôsob práce, vykoná organizácia ešte pred začatím práce.
§ 20
Dokumentáciu o školení o požiarnej ochrane tvorí záznam, ktorý obsahuje dátum, obsah a rozsah školenia, mená a podpisy školených osôb a meno a podpis pracovníka, ktorý školenie o požiarnej ochrane vykonal.
Šiesty oddiel
Povinnosti organizácií pri zvýšenom nebezpečenstve vzniku požiaru
(k § 6 zákona)
§ 21
(1)
Organizácie pri činnostiach so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom, v čase zvýšeného nebezpečenstva vzniku požiaru alebo pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb, sú povinné zriadiť požiarne asistenčné hliadky, vypracovať smernice pre ich činnosť a vybaviť ich potrebnými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany.
(2)
Ak sa podujatie, na ktorom sa zúčastňuje väčší počet osôb, uskutočňuje v objekte inej organizácie, zriaďuje požiarnu asistenčnú hliadku usporiadateľská organizácia, ak sa nedohodne inak s organizáciou, ktorá je vlastníkom objektu, má k objektu právo hospodárenia alebo je jeho správcom.
(3)
Podujatia, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb, môže organizácia uskutočniť len v objektoch alebo na miestach, ktoré spĺňajú podmienky zabezpečenia požiarnej ochrany, najmä z hľadiska záchrany osôb pri požiari.
(4)
Pri organizovaní verejne prístupného podujatia je usporiadateľská organizácia povinná prerokovať zabezpečenie požiarnej ochrany s okresnou správou Zboru požiarnej ochrany, ktorá môže určiť podmienky pre zabezpečenie požiarnej ochrany.
§ 22
(1)
Ak organizácia vykonáva činnosti so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom a povinnosti pri týchto činnostiach nie sú z hľadiska požiarnej ochrany upravené osobitnými predpismi, je organizácia povinná pri týchto činnostiach postupovať tak, aby bola zabezpečená požiarna ochrana; v tomto prípade vydá vedúci organizácie písomný pokyn na zabezpečenie tejto činnosti.
(2)
Pokyn vedúceho organizácie vydaný podľa odseku 1 obsahuje
a)
podmienky požiarnej bezpečnosti, za ktorých sa činnosť môže vykonávať,
b)
obsah a rozsah školenia osôb, ktoré sa na vykonávaní činnosti podieľajú, o podmienkach požiarnej bezpečnosti pri tejto činnosti,
c)
požiadavky na zriadenie požiarnych asistenčných hliadok a na zabezpečenie prostriedkov na zdolávanie požiaru,
d)
určenie osôb zodpovedných za plnenie jednotlivých opatrení požiarnej ochrany a ich kontrolu.
(3)
Ak organizácia vykonáva činnosti so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom pre inú organizáciu, plní povinnosti podľa odsekov 1 a 2 organizácia, pre ktorú sa tieto činnosti vykonávajú, ak osobitné predpisy alebo písomná dohoda organizácií neustanovujú inak.
§ 23
(1)
Organizácie pri činnostiach súvisiacich so zberom, spracovaním a skladovaním úrody sú povinné
a)
zabezpečiť prednostný zber obilnín, najmä z úsekov okolo železničných tratí, pozemných komunikácií a skládok odpadov,
b)
pri železničných tratiach odsunúť pokosené obilie alebo slamu do vzdialenosti najmenej 60 m od osi krajnej koľaje; medzi uloženým obilím alebo slamou musí byť ochranný pás (okrem plodín s podsevom), široký najmenej 10 m vo vzdialenosti 50 m od osi krajnej koľaje; pás musí byť skyprený a zbavený ľahko zápalných látok,
c)
zabezpečiť pri nasadení 4 a viac kombajnov na ploche väčšej ako 10 ha okamžité použitie mobilnej akcieschopnej cisterny s vodou a traktor s pluhom,
d)
vybaviť zberovú techniku dostatočným počtom prenosných ručných hasiacich prístrojov a pri stohovaní zabezpečiť cisternu s vodou vyhradenú len na tento účel,
e)
vyhradiť miesta pre fajčiarov vo vzdialenosti najmenej 15 m od horľavých látok (slama, pohonné látky a pod.) opatrené nádobou s vodou na odhadzovanie ohorkov,
f)
vykonávať kontrolu vstupnej a výstupnej teploty pri výrobe sušených krmnych múčok a zabezpečiť, aby sa neprekračovala vlhkosť podávaného a vysušeného materiálu, ktorá je určená technologickým predpisom,
g)
výrobné zariadenia na spracovanie úrody udržiavať v predpísanom technickom stave, odstraňovať z nich a z priestorov, kde sú umiestnené, nánosy organického prachu.
(2)
Organizácie lesného hospodárstva sú povinné
a)
zabezpečiť v čase zvyšeného nebezpečenstva vzniku požiarov v lesoch zvýšený počet hliadok, najmä v dňoch pracovného pokoja; pre požiarnohliadkovú službu vypracovať časový harmonogram a trasu pochôdzok a zabezpečiť systém spojenia medzi hliadkami a ohlasovňou požiarov,
b)
zabezpečiť na každej lesnej správe v potrebnom množstve požiarne náradie,
c)
vybudovať v lesoparkových zónach a v najviac navštevovaných lesných oblastiach ohniská zabezpečené proti voľnému šíreniu požiaru,
d)
pravidelne čistiť a udržiavať ochranné lesné pásy pozdĺž železničných tratí.
(3)
Organizácie môžu spaľovať horľavé látky na voľnom priestranstve len výnimočne, ak je to nevyhnutné na plnenie ich úloh. Organizácia je povinná takúto činnosť vopred oznámiť okresnej správe Zboru požiarnej ochrany, ktorá môže pre túto činnosť určiť podmienky a v prípade ich nesplnenia ju zakázať.
Siedmy oddiel
Povinnosti organizácií pri vybavovaní vecnými prostriedkami požiarnej ochrany a zabezpečovaní ich akcieschopnosti
(k § 6 zákona)
§ 24
(1)
Organizácie sú povinné so zreteľom na požiarne nebezpečenstvo v jednotlivých objektoch, priestoroch a technológiách obstarávať, inštalovať a udržiavať v náležitom stave požiarnu signalizáciu, hasiace zariadenia, hasiace prístroje a iné vecné prostriedky požiarnej ochrany.
(2)
Organizácia môže používať len požiarnu signalizáciu, hasiace zariadenia a hasiace prístroje, ktorých typy schválili štátne skúšobne alebo odporučilo ministerstvo vnútra.
§ 25
Elektrická požiarna signalizácia a stabilné a polostabilné hasiace zariadenia
(1)
Projektovať, inštalovať, opravovať a vykonávať revízie elektrickej požiarnej signalizácie, stabilných a polostabilných hasiacich zariadení môže ich výrobca, organizácie alebo osoby, ktoré boli touto činnosťou poverené. Toto poverenie vydáva, mení alebo zrušuje výrobca v spolupráci s ministerstvom vnútra.
(2)
Revízie elektrickej požiarnej signalizácie, stabilných a polostabilných hasiacich zariadení sa vykonávajú najmenej raz za rok. Častejšie sa vykonávajú revízie elektrickej požiarnej signalizácie, stabilných a polostabilných hasiacich zariadení, ktoré sú vo zvýšenej miere vystavené chemickým, atmosferickým alebo iným vplyvom, alebo ak to určí výrobca.
(3)
Organizácia zodpovedá za zabezpečenie pravidelnej kontroly elektrickej požiarnej signalizácie, stabilných a polostabilných hasiacich zariadení. Obsah, rozsah, spôsob kontroly a jej lehoty určuje výrobca. Vedúci organizácie určí pracovníka zodpovedného, za prevádzku a zabezpečenie kontroly a údržby týchto zariadení. Tento pracovník musí byť preukázateľne preškolený výrobcom, servisnou organizáciou alebo osobou, ak ich vykonávaním školenia poveril výrobca.
§ 26
Hasiace prístroje
(1)
Organizácie sú povinné dbať o vhodné umiestnenie hasiacich prístrojov tak, aby k nim bol voľný, prístup, a chrániť ich pred poškodením a zneužitím.
(2)
Organizácie zodpovedajú za zabezpečenie pravidelných revízií hasiacich prístrojov, ktoré sa vykonávajú najmenej raz za rok. Častejšie sa vykonávajú revízie hasiacich prístrojov, ktoré sú vo zvýšenej miere vystavené chemickým, atmosferickým alebo iným nepriaznivým vplyvom. Hasiace prístroje, na ktorých bol zistený nedostatok znemožňujúci ich riadne použitie, je organizácia povinná vymeniť.
(3)
Opravy, plnenie a revízie hasiacich prístrojov môžu vykonávať iba organizácie alebo osoby, ktoré majú na túto činnosť oprávnenie. Takéto oprávnenie vydáva výrobca alebo ním poverená servisná organizácia v spolupráci s ministerstvom vnútra.
(4)
Školenie pracovníkov organizácií alebo osôb plniacich úlohy uvedené v odseku 3 zabezpečuje výrobca, servisná organizácia alebo osoby, ktoré boli na vykonávanie takéhoto školenia poverené.
§ 27
Ohlasovne požiarov
(1)
Organizácia zriaďuje potrebný počet ohlasovní požiarov, ktorých úlohou je najmä prijímať hlásenia o vzniku požiarov v organizácii, správy a požiadavky súvisiace s poskytovaním pomoci a vyhlásiť požiarny poplach.
(2)
Ak má v jednom objekte sídlo viac organizácií, môžu sa dohodnúť o zriadení jednej alebo viac spoločných ohlasovní požiarov; dohoda musí mať písomnú formu.
(3)
Ohlasovňa požiarov musí byť viditeľne označená a umiestnená v objekte závodnej jednotky požiarnej ochrany s nepretržitou službou; ak táto jednotka nie je zriadená, môže byť ohlasovňa požiarov umiestnená na inom vhodnom mieste v organizácii.
Ôsmy oddiel
Dokumentácia požiarnej ochrany
(k § 15 zákona)
§ 28
Dokumentácie požiarnej ochrany organizácie
Dokumentáciu požiarnej ochrany organizácie tvorí
a)
požiarny štatút organizácie,
b)
požiarny poriadok pracoviska,
c)
požiarne poplachové smernice,
d)
požiarny evakuačný plán,
e)
požiarna kniha,
f)
dokumentácia o činnosti jednotky požiarnej ochrany,
g)
zoznam objektov organizácie a prehľad pracovísk so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom,
h)
doklady o kontrole a revízii hasiacich zariadení a elektrickej požiarnej signalizácie,
i)
údaje o požiaroch, príčinách vzniku, správy o výsledkoch vykonaných rozborov a o vykonaných opatreniach na úseku požiarnej ochrany,
j)
dokumentácia o školení a o odbornej príprave pracovníkov o požiarnej ochrane,
k)
prípadne ďalšie doklady, ak sú požadované podľa predpisov o požiarnej ochrane.
§ 29
Požiarny štatút organizácie
Požiarny štatút organizácie obsahuje najmä
a)
organizačné usporiadanie požiarnej ochrany v organizácii, najmä zabezpečenie riadenia a vykonávania požiarnej ochrany pracovníkmi s odbornou spôsobilosťou a zriadenie a vnútornú organizáciu závodnej jednotky požiarnej ochrany,
b)
povinnosti jednotlivých organizačných útvarov a zložiek organizácie pri plnení úloh vyplývajúcich z predpisov o požiarnej ochrane,
c)
povinnosti vedúceho organizácie, ďalších vedúcich pracovníkov a ostatných pracovníkov,
d)
úlohy technikov požiarnej ochrany, špecialistov požiarnej ochrany a jednotiek požiarnel ochrany,
e)
spôsob a lehoty vykonávania kontrol dodržiavania predpisov, vydaných príkazov, zákazov a pokynov na úseku požiarnej ochrany a preventívnych požiarnych prehliadok objektov a pracovísk organizácie,
f)
rozsah, lehoty a organizáciu školenia pracovníkov o požiarnej ochrane a odbornej prípravy požiarnych hliadok,
g)
povinnosti pracovníkov poverených plnením úloh na úseku požiarnej ochrany,
h)
spôsob zabezpečenia požiarnej ochrany v čase zníženej prevádzky a v mimopracovnom čase a pri činnostiach so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom alebo v čase zvýšeného nebezpečenstva vzniku požiaru.
§ 30
Požiarny poriadok pracoviska
(1)
Požiarny poriadok pracoviska sa vypracúva pre pracoviská so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom. Tieto pracoviská určuje organizácia.
(2)
Požiarny poriadok pracoviska obsahuje
a)
stručný opis technologického postupu a charakteristiku požiarneho nebezpečenstva pracoviska,
b)
požiarnotechnické charakteristiky spracúvaných surovín a materiálov a ich najvyššie prípustné množstvá na pracovisku,
c)
požiadavky na zabezpečenie požiarnej ochrany pracoviska,
d)
uvedenie miest so zvýšeným nebezpečenstvom možnosti vzniku požiaru alebo výbuchu a opatrenia na zamedzenie vzniku a šírenia požiaru,
e)
osobitné povinnosti pracovníkov,
f)
meno a priezvisko vedúceho pracovníka zodpovedného za požiarnu ochranu na pracovisku.
(3)
Požiarny poriadok pracoviska vypracúva jeho vedúci v spolupráci s technikom požiarnej ochrany organizácie. Prílohou požiarneho poriadku je zoznam členov požiarnej hliadky pracoviska s určením ich úloh.
(4)
Požiarny poriadok pracoviska musí byť umiestnený na pracovisku tak, aby bol dobre viditeľný a trvale prístupný všetkým pracovníkom.
(5)
Pracoviská so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom musia byť označené.4)
§ 31
Požiarne poplachové smernice
(1)
Požiarne poplachové smernice obsahujú
a)
povinnosti pracovníka, ktorý spozoruje požiar, spôsob a miesto ohlásenia požiaru,
b)
spôsob vyhlásenia požiarneho poplachu pre pracovníkov a závodnú jednotku požiarnej ochrany organizácie,
c)
povinnosti pracovníkov pri vyhlásení požiarneho poplachu, najmä v ktorých prípadoch majú zostať na svojich pracoviskách a v ktorých prípadoch ich majú opustiť, prípadne akým spôsobom majú prispieť k zdolávaniu požiaru,
d)
miesto a číslo telefónu ohlasovne požiarov a jednotky požiarnej ochrany,
e)
miesto a číslo telefónu pohotovostnej služby elektrárne, plynárne, vodárne a zdravotníckeho zariadenia,
f)
miesto a číslo telefónu okresnej správy Zboru požiarnej ochrany.
(2)
Požiarne poplachové smernice musia byť umiestnené na pracovisku tak, aby boli dobre viditeľné a trvale prístupné všetkým pracovníkom.
(3)
Požiarne poplachové smernice vypracúva technik požiarnej ochrany organizácie; ak je v organizácii zriadená závodná jednotka požiarnej ochrany, spolupracuje s veliteľom tejto jednotky.
(4)
Účinnosť opatrení upravených v požiarnych poplachových smerniciach sa preveruje formou cvičného požiarneho poplachu. Cvičný požiarny poplach sa vyhlasuje pre celú organizáciu alebo pre jej jednotlivé časti najmenej raz za rok. Vyhlásenie cvičného požiarneho poplachu sa vopred oznamuje príslušnému orgánu vykonávajúcemu štátny požiarny dozor.
§ 32
Požiarny evakuačný plán
(1)
Požiarny evakuačný plán obsahuje
a)
určenie pracovníka, ktorý bude riadiť evakuáciu, a miesto, z ktorého bude evakuácia riadená,
b)
určenie pracovníkov a prostriedkov, pomocou ktorých bude evakuácia vykonávaná,
c)
určenie spôsobu a ciest pre evakuáciu,
d)
určenie miesta, kde sa evakuované osoby, prípadne zvieratá budú sústreďovať, a určenie zodpovedného pracovníka, ktorý vykoná kontrolu počtu evakuovaných osôb,
e)
spôsob zabezpečenia poskytnutia prvej pomoci postihnutým osobám.
(2)
Požiarne evakuačné plány vypracúva organizácia. Súčasťou požiarneho evakuačného plánu je i grafické vyznačenie evakuačných ciest v jednotlivých podlažiach. Toto vyznačenie sa umiestňuje pri vstupe na podlažie. Účinnosť opatrení upravených v požiarnom evakuačnom pláne sa preveruje formou cvičného požiarneho poplachu.
(3)
Požiarne evakuačné plány sú uložené na závodnom požiarnom útvare. Ak nie je v organizácii zriadený, sú požiarne evakuačné plány uložené na trvale dosiahnuteľnom mieste, ktoré určí vedúci organizácie.
(4)
Požiarne evakuačné plány nemusí so súhlasom orgánu vykonávajúceho štátny požiarny dozor vyhotovovať organizácia pre objekty, v ktorých sú jednoduché pomery z hľadiska záchrany osôb a zvierat. Ak sa tieto pomery zmenia, je organizácia povinná požiadať o nový súhlas orgán vykonávajúci štátný požiarny dozor.
§ 33
Požiarna kniha
(1)
Požiarna kniha je určená na záznamy o dôležitých skutočnostiach týkajúcich sa požiarnej ochrany v organizácii, najmä o vykonaných preventívnych požiarnych prehliadkach, zistených nedostatkoch a spôsobe ich odstránenia, uskutočnení cvičných požiarnych poplachov a kontrole dokumentácie požiarnej ochrany.
(2)
Ak sa organizácia člení na nižšie organizačné zložky, môže na týchto zložkách viesť samostatné požiarne knihy; v týchto knihách sa vyznačí, ktoré objekty organizácie zahŕňajú. Záznamy vedie technik požiarnej ochrany v hlavnej požiarnej knihe. Do hlavnej požiarnej knihy sa zapisujú tiež zistené nedostatky uvedené v samostatných požiarnych knihách, ktorých odstránenie presahuje právomoc vedúcich pracovníkov kontrolovaných pracovísk.
(3)
Záznam o údajoch uvedených v odseku 1 obsahuje dátum, označenie objektu, zistené skutočnosti, prípadne vykonanie akcie, navrhované opatrenia a podpis vedúceho pracovníka kontrolovaného pracoviska a osoby, ktorá urobila záznam.
(4)
V organizáciách, v ktorých sa vedie na kontrolné účely inšpekčná kniha,5) môže plniť funkciu požiarnej knihy táto kniha.
(5)
Požiarna kniha a hlavná požiarna kniha sa predkladá vedúcemu organizácie bezodkladne, ak je na odstránenie zistených nedostatkov potrebné rozhodnutie vedúceho organizácie. Inak sa požiarna kniha predkladá vedúcemu organizácie najmenej raz za tri mesiace; v obytných domoch sa predkladá najmenej raz za rok.
§ 34
Dokumentácia o činnosti jednotiek požiarnej ochrany organizácie
(1)
Dokumentácia o činnosti jednotiek požiarnej ochrany organizácie slúži na záznamy o dôležitých skutočnostiach týkajúcich sa ich činnosti. Dokumentáciu tvorí najmä strážna kniha, dokumentácia o odbornej príprave jednotky požiarnej ochrany, správy o zásahoch a kniha hlásených prípadov. Za vedenie dokumentácie zodpovedá veliteľ jednotky požiarnej ochrany.
(2)
Dokumentácia o odbornej príprave jednotky požiarnej ochrany obsahuje najmä plány odbornej prípravy, zoznam pracovníkov závodného požiarneho útvaru alebo členov dobrovoľného závodného požiarneho zboru, ktorí sa na nej zúčastnili, a mená veliteľov, ktorí odbornú prípravu viedli.
(3)
Správa o zásahu obsahuje najmä základné časové údaje o zásahu, počet a druhy zúčastnených jednotiek požiarnej ochrany, ich technické vybavenie a postup týchto jednotiek pri zásahu. Správu o zásahu spracúva veliteľ jednotky požiarnej ochrany organizácie a predkladá ju okresnej správe Zboru požiarnej ochrany do troch dní.
(4)
Kniha hlásených prípadov obsahuje najmä záznam o všetkých udalostiach v organizácii, pri ktorých bola vyžadovaná pomoc jednotky požiarnej ochrany s časovými údajmi, ďalej druh zásahu, miesto zásahu a charakter udalosti.
§ 35
Schvaľovanie a vedenie dokumentácie požiarnej ochrany
(1)
Požiarny štatút organizácie, požiarne poriadky pracovísk, požiarne poplachové smernice a požiarne evakuačné plány schvaľuje vedúci organizácie.
(2)
Prehľad o uložení jednotlivých druhov dokumentácie požiarnej ochrany vedie určený pracovník organizácie.
(3)
Požiarny štatút organizácie, požiarne poriadky pracovísk, požiarne poplachové smernice a požiarne evakuačné plány kontrolule organizácia po každej organizačnej alebo inej zmene. Ak mala táto zmena vplyv na jej obsah, vykoná zmeny v tejto dokumentácii. Kontrola tejto dokumentácie sa však vykonáva najmenej raz za rok alebo po požiari. Po požiari sa dokumentácia upraví v súlade s poznatkami získanými pri jeho zdolávaní.
DRUHÁ ČASŤ
PODROBNOSTI O POVINNOSTIACH PRI PREDCHÁDZANÍ POŽIAROM
(k § 17 zákona)
§ 36
Všeobecné povinnosti pri predchádzaní požiarom
Pri predchádzaní požiarom je každý povinný najmä
a)
nefajčiť a nepoužívať otvorený oheň na miestach so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru,
b)
udržiavať poriadok na povalách, v pivniciach a iných miestach, na ktorých môže dôjsť k vzniku požiaru, alebo k sťaženiu zásahu jednotky požiarnej ochrany; skladovať horľavé materiály na povalách možno len vo vzdialenosti najmenej 1 m od komínového telesa,
c)
nezakladať oheň v priestoroch, kde môže dôjsť k jeho rozšíreniu, a nevypaľovať porasty,
d)
dbať o zvýšenú opatrnosť pri skladovaní a používaní horľavých alebo iných požiarnonebezpečných látok, ktoré môžu spôsobiť požiar alebo ho môžu ďalej rozširovať,
e)
dbať o zvýšenú opatrnosť pri zaobchádzaní s ohňom v čase zberu a skladovania úrody a v čase sucha.
§ 37
Povinnosti občanov pri používaní tepelných spotrebičov
(1)
Pri používaní tepelných spotrebičov je občan povinný najmä,
a)
udržiavať v dobrom technickom stave vykurovacie telesá, krby, dymovody a komínové telesá, pokiaľ túto povinnosť neukladajú osobitné predpisy niekomu inému,6)
b)
inštalovať a používať tepelné spotrebiče spôsobom určeným výrobcom,
c)
skladovať palivo a umiestňovať iné horľavé látky v bezpečnej vzdialenosti od tepelných spotrebičov, spravidla určenej v návode na používanie; popol ukladať do nehorľavých uzatvárateľných nádob, prípadne iným bezpečným spôsobom,
d)
dbať o to, aby neboli ponechané v prevádzke bez dozoru také tepelné spotrebiče, ktorých technické vyhotovenie dozor vyžaduje (napr. tepelné spotrebiče bez automatickej regulácie),
e)
neskladovať a nemanipulovať s horľavými kvapalinami a plynmi v miestnosti, kde je vyberací otvor komína. Tuhé horľavé látky skladovať iba vo vzdialenosti väčšej ako 1 m od vykurovacieho telesa.
(2)
Ak občan zistí nedostatok na tepelnom spotrebiči, v prívode paliva alebo energie (napr. plynu, vykurovacej nafty), nesmie spotrebič používať až do doby odborného odstránenia nedostatku.
(3)
Čistenie komínov upravujú osobitné predpisy.7)
§ 38
Skladovanie a používanie horľavých kvapalín
(1)
Občan môže v byte alebo v inom objekte v jeho vlastníctve alebo v užívaní skladovať najviac 10 litrov horľavých kvapalín. Toto ustanovenie sa netýka skladovania
a)
vykurovacej nafty pri lokálnom vykurovaní vykurovacou naftou; na tento účel môže občan skladovať najviac 50 litrov vykurovacej nafty len v prenosných obaloch, ktoré môžu byť z plastických látok8) a musia byť označené trvalým nápisom „VYKUROVACIA NAFTA“,
b)
pohonných látok v garážach v predpísaných obaloch; na tento účel môže občan v garáži skladovať najviac 40 litrov pohonných látok na osobné motorové vozidlo a 80 litrov pohonných látok na nákladné motorové vozidlo.
(2)
V pivniciach alebo suterénnych miestnostiach môže občan skladovať najviac 50 litrov horľavých kvapalín len v predpísaných obaloch pre každý byt alebo iný objekt v jeho vlastníctve alebo užívaní. Pri lokálnom vykurovaní vykurovacou naftou môže na tento účel skladovať najviac 100 litrov vykurovacej nafty len v prenosných obaloch. Najväčší objem prenosného obalu nesmie presahovať 50 litrov. V pivniciach alebo v suterénnych miestnostiach, kde sa skladuje vykurovacia nafta pre lokálne vykurovanie, občan nesmie skladovať iné horľavé látky.
(3)
Občan musí dbať o to, aby horľavé kvapaliny neunikali do kanalizácie. Horľavé kvapaliny, ktoré uniknú z obalu pri akejkoľvek manipulácii, musí občan okamžite odstrániť bezpečným spôsobom. Občan môže doplňovať nádrž vykurovacieho telesa len z prenosného obalu. Doplňovať nádrž vykurovacieho telesa za prevádzky môže iba v prípadoch určených výrobcom v návode na obsluhu; v ostatných prípadoch môže nádrž doplňovať až po odstavení z činnosti a vychladnutí vykurovacieho telesa.
§ 39
Skladovanie a používanie kovových tlakových nádob na propán-bután
(1)
Ak používa občan v byte alebo v inom objekte v jeho vlastníctve alebo užívaní plynový spotrebič na propán-bután, možno vo vnútri týchto priestorov umiestniť len jednu prevádzkovú kovovú nádobu s celkovou hmotnosťou obsahu do 15 kg propán-butánu. Táto nádoba musí byť umiestnená na ľahko prístupnom a dostatočne vetrateľnom mieste, kde sa nepoužívajú iné tepelné spotrebiče s otvoreným ohňom. Pri používaní plynových spotrebičov je občan povinný dodržiavať návod na obsluhu spotrebiča.
(2)
Občan môže skladovať zásobnú kovovú tlakovú nádobu na propán-bután len v murovaných alebo plechových vetrateľných prístávkoch prístupných z voľného priestoru alebo na otvorených balkónoch. Nádoba musí byť chránená proti slnečnému žiareniu a iným vplyvom, ktoré môžu nepriaznivo pôsobiť na jej technický stav.
(3)
Zásobné kovové tlakové nádoby na propán-bután s celkovou hmotnosťou nad 5 kg občan nesmie skladovať
a)
v miestnostiach a priestoroch pod úrovňou okolitého terénu alebo vo vzdialenosti menšej ako 2,5 m od otvorov do týchto miest,
b)
vo svetlíkoch, na povalách, v garážach a v kotolniach,
c)
v miestnostiach určených na spanie, v miestnostiach tvoriacich bytové príslušenstvo a v šachtách bytových jadier,
d)
na schodištiach, na chodbách a v iných spoločných priestoroch.
(4)
Zásobu propán-butánu pre prenosné plynové spotrebiče v obytných miestnostiach možno mať najviac do celkovej hmotnosti obsahu 5 kg.
(5)
Priestory, v ktorých sú uložené kovové tlakové nádoby na propán-bután, musia byť z vonkajšej strany zreteľne označené bezpečnostnou značkou alebo tabuľkou.
(6)
Ustanovenia odsekov 1 až 5 sa primerane vzťahujú i na skladovanie iných tlakových nádob na dopravu plynov,9) ak osobitné predpisy neustanovujú inak.
§ 40
Skladovanie tuhých palív a iných materiálov
(1)
Občan smie skladovať tuhé palivá10) len v priestoroch určených na tento účel. Ak sa používa v týchto priestoroch tepelný spotrebič, musí byť tuhé palivo od neho skladované vo vzdialenosti najmenej 1 m.
(2)
Občan je povinný skladovať tuhé palivo oddelene od ostatných druhov palív a materiálov, pritom je povinný pravidelne sledovať, či nedochádza k jeho samovznieteniu. Ak občan zistí príznaky samovznietenia (vytváranie vodnej pary, dymu a pod.), je povinný vykonať potrebné opatrenia na odstránenie nebezpečenstva vzniku požiaru.
(3)
Občan nesmie skladovať materiál tak, aby v prípade vzniku požiaru znemožnil prístup k rozvodným zariadeniam elektrickej energie, plynu, vody alebo sťažil záchranné práce.
§ 41
Povinnosti občanov pri zbere, spracúvaní a skladovaní úrody
Ak občan zberá, spracúva alebo skladuje úrodu a pri tejto činnosti môže vzniknúť požiar, je povinný najmä
a)
zabezpečiť na miestach výmlatu, stohovania alebo skladovania zásobu vody v množstve aspoň 200 litrov a iné vecné prostriedky, ktoré možno použiť na zdolanie požiaru,
b)
vyhradiť miesta pre fajčiarov vo vzdialenosti najmenej 15 m od horľavých látok, opatrené nádobou s vodou na odhadzovanie ohorkov,
c)
udržiavať techniku používanú pri zbere, spracúvaní a skladovaní úrody v súlade s návodom výrobcu.
TRETIA ČASŤ
ÚLOHY ORGÁNOV ŠTÁTNEJ SPRÁVY
Prvý oddiel
Vykonávanie štátneho požiarneho dozoru
(k § 31, 32 a 34 zákona)
§ 42
Druhy požiarnych kontrol
(1)
Požiarnymi kontrolami sú
a)
komplexná kontrola,
b)
tematická kontrola,
c)
následná kontrola.
(2)
Komplexnou kontrolou sa preveruje celkový stav organizačného zabezpečenia a vykonávania požiarnej ochrany v orgánoch a organizáciách. Komplexná kontrola sa vykonáva najmenej raz za päť rokov.
(3)
Tematickou kontrolou sa preveruje stav zabezpečenia požiarnej ochrany vo vybraných oblastiach alebo činnostiach.
(4)
Následnou kontrolou sa preveruje splnenie opatrení uložených pri požiarnych kontrolách podľa odsekov 2 a 3, najneskôr do jedného roka.
§ 43
Postup pri vykonávaní požiarnych kontrol
(1)
Orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor spravidla oznamuje príslušnej organizácii termín vykonania požiarnej kontroly.
(2)
O vykonaní požiarnej kontroly orgán vykonávajúci štátny požiarny dozor vyhotoví zápisnicu, v ktorej uvedie výsledky požiarnej kontroly. Do zápisnice uvedie aj opatrenia uložené organizácii a lehoty na odstránenie zistených nedostatkov a vyjadrenie vedúceho organizácie k zisteným nedostatkom a uloženým opatreniam.
(3)
Ak bola kontrola vykonaná v nižšej organizačnej jednotke organizácie, prerokujú sa výsledky kontroly a uložené opatrenia s vedúcim tejto jednotky; v takomto prípade sa výsledky kontroly a uložené opatrenia zasielajú na vedomie vedúcemu organizácie.
§ 44
Posudzovanie dokumentácie stavieb
(1)
Ministerstvo vnútra z hľadiska požiarnej bezpečnosti posudzuje
a)
dokumentáciu stavieb, ktoré sa majú uskutočniť v územných obvodoch dvoch alebo viacerých okresov,
b)
dokumentáciu stavieb, pre ktoré nie sú upravené zásady riešenia požiarnej ochrany v predpisoch o požiarnej ochrane.
(2)
V ostatných prípadoch posudzuje dokumentáciu stavieb organizácií z hľadiska požiarnej bezpečnosti okresná správa Zboru požiarnej ochrany.
§ 45
Posudzovanie výrobkov
Ak posudzuje ministerstvo vnútra z hľadiska požiarnej bezpečnosti výrobok, ktorého používanie sa predpokladá na území oboch republík, môže vydať posudok len po predchádzajúcej dohode s Ministerstvom vnútra Českej republiky.
Druhý oddiel
Zisťovanie príčin vzniku požiarov a vypracúvanie rozborov požiarov
(k § 30 zákona)
§ 46
Zisťovanie príčin vzniku požiarov
(1)
Údaje a poznatky, ktoré okresné správy Zboru požiarnej ochrany získavajú pri zisťovaní príčin vzniku požiarov, sa využívajú najmä na určenie organizačno-technických opatrení a pri vypracúvaní rozborov požiarov a analýz.
(2)
Pri zisťovaní príčin vzniku požiarov sa zisťujú najmä
a)
okolnosti, ktoré mali vplyv na vznik a šírenie požiaru,
b)
miesto a čas vzniku požiaru,
c)
príčiny vzniku požiaru,
d)
porušenie predpisov o požiarnej ochrane.
(3)
V závažných prípadoch vypracúva ministerstvo vnútra požiarnotechnickú expertízu.
§ 47
Vypracúvanie rozborov požiarov
(1)
Pri vypracúvaní rozborov požiarov sa sleduje
a)
počet požiarov,
b)
výška priamych a následných škôd spôsobených požiarmi,
c)
uchránené hodnoty,
d)
príčiny vzniku požiarov,
e)
počet usmrtených a zranených osôb pri požiaroch,
f)
vyhodnotenie porušenia predpisov v súvislosti so vznikom a rozšírením požiarov,
g)
činnosť jednotiek požiarnej ochrany pri zdolávaní požiarov,
h)
ďalšie dôležité údaje potrebné na určenie protipožiarnych opatrení.
(2)
Ministerstvo vnútra poskytuje na požiadanie ústredných orgánov a organizácií potrebné údaje z rozborov požiarov.
Tretí oddiel
Vykonávanie preventívnych požiarnych kontrol
(k § 42 zákona)
§ 48
Preventívne požiarne kontroly v objektoch organizácií
ObecObec zabezpečuje vykonávanie preventívnych požiarnych kontrol v objektoch organizácií, v ktorých sa nevykonáva štátny požiarny dozor. Obvodná správa Zboru požiarnej ochrany oznamuje obciobci, v ktorých objektoch organizácií sa vykonáva štátny požiarny dozor.
§ 49
Obsah preventívnych požiarnych kontrol
(1)
Pri vykonávaní preventívnych požiarnych kontrol sa preveruje dodržiavanie predpisov o požiarnej ochrane, najmä
a)
skladovanie horľavých látok, umiestnenie a inštalácia tepelných, elektrických, plynových a iných spotrebičov,
b)
stav prístupových ciest k rozvodným zariadeniam elektrickej energie, plynu a vody a stav únikových ciest,
c)
vybavenie objektov hasiacimi prístrojmi a inými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany.
(2)
Pri preventívnych požiarnych kontrolách v objektoch organizácií kontrolné skupiny preverujú aj dokumentáciu požiarnej ochrany, vykonávanie školenia a odbornej prípravy pracovníkov o požiarnej ochrane a pod.
(3)
Súčasťou preventívnych požiarnych kontrol je aj oboznámenie vlastníkov (správcov, užívateľov) objektov, prípadne iných osôb s požiadavkami na požiarnu ochranu a poskytovanie odborných rád.
(4)
Ak vzniknú pri vykonávaní preventívnych požiarnych kontrol pochybnosti o požiarne nezávadnom stave komínov, rozvodov elektrickej energie a plynu, navrhnú kontrolné skupiny obciobci, aby požiadala príslušné odborné orgány o predloženie dokladov o ich stave.
Štvrtý oddiel
Dokumentácia požiarnej ochrany obcí
(k § 30 zákona)
§ 50
Dokumentácia požiarnej ochrany obce
Dokumentáciu požiarnej ochrany obceobce tvorí najmä
a)
požiarny poriadok obceobce,
b)
dokumentácia o jednotke požiarnej ochrany,
c)
zoznam objektov, v ktorých sa vykonávajú preventívne požiarne kontroly, a zápisnice o vykonaných kontrolách.
Požiarny poriadok obce
§ 51
(1)
Požiarny poriadok obceobce upravuje organizáciu požiarnej ochrany v obciobci a obsahuje najmä
a)
úlohy orgánov obceobce a osôb poverených zabezpečovaním požiarnej ochrany v obciobci a jej miestnych častiach,
b)
povinnosti občanov a organizácií na úseku požiarnej ochrany, určené so zreteľom na miestne podmienky,
c)
druh, veľkosť a vybavenie jednotky požiarnej ochrany,
d)
prehľad zdrojov požiarnej vody,
e)
zoznam ohlasovní požiarov a spôsob vyhlásenia požiarneho poplachu v obciobci,
f)
spôsob trvalého zabezpečenia požiarnej ochrany v obciobci a v jej miestnych častiach so zreteľom na denný a nočný čas,
g)
výpis z požiarneho poplachového plánu okresu.
(2)
Požiarny poriadok obceobce treba udržiavať v súlade so skutočným stavom a dopĺňať ho na základe poznatkov získaných pri zdolávaní požiarov a po vykonaní cvičného požiarneho poplachu.
ŠTVRTÁ ČASŤ
JEDNOTKY POŽIARNEJ OCHRANY
Prvý oddiel
Zriaďovanie jednotiek požiarnej ochrany a ich vybavenie
(k § 65 zákona)
§ 52
Závodný požiarny útvar
(1)
Pri určovaní, ktorá organizácia je povinná zriadiť závodný požiarny útvar a pri určení jeho veľkosti, vychádza okresná správa Zboru požiarnej ochrany z analýzy požiarneho nebezpečenstva organizácie, ktorá obsahuje
a)
charakter a veľkosť pracovísk so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom a celkové požiarne zaťaženie rizika organizácie,2)
b)
množstvo síl a prostriedkov potrebných na zdolávanie požiarov, záchranu osôb ohrozených požiarom alebo toxickými látkami a na pomoc pri likvidácii technologických havárií, ak hrozí nebezpečenstvo požiaru alebo výbuchu,
c)
potrebu začatia účinného zásahu spravidla do 5 minút od prevzatia hlásenia o vzniku požiaru,
d)
druhy zásobovej základnej a špeciálnej požiarnej techniky11) potrebnej pri zdolávaní požiaru, záchrane osôb a likvidácii havárií.
(2)
Ak povaha stavby vyžaduje trvalé zabezpečenie požiarnej ochrany už v čase výstavby, môže okresná správa Zboru požiarnej ochrany určiť povinnosť zriadiť závodný požiarny útvar už počas výstavby v súlade s dokumentáciou postupu výstavby.
(3)
Pri uplatňovaní požiadavky na zriadenie závodného požiarneho útvaru pre zabezpečenie budúcej prevádzky (užívania) stavby sa postupuje podľa osobitných predpisov.12)
§ 53
Dobrovoľný verejný požiarny zbor
Pri určovaní počtu členov dobrovoľného verejného požiarneho zboru a jeho materiálno-technického vybavenia sa prihliada najmä na
a)
veľkosť (rozlohu) obceobce a jej miestnych častí, jej zastavanosť (výšková zástavba), prírodné podmienky v obciobci a v jej okolí (prístupnosť v zimnom období, stav pozemných komunikácií, zabezpečenie ochrany obceobce pred povodňami a pod.),
b)
druh a kapacitu zdrojov vody (prírodné zdroje, požiarne vodovody13), zdroje požiarnej vody14) a pod.) a potrebu rôzných druhov hasiacich látok,
c)
charakter požiarneho nebezpečenstva pre vznik a šírenie požiaru v územnom obvode obceobce,
d)
spôsob trvalého zabezpečenia požiarnej ochrany v obciobci a v jej miestnych častiach so zreteľom na denný a nočný čas,
e)
povinnosť poskytovať pomoc podľa požiarneho poplachového plánu okresu.
§ 54
Vybavenie jednotiek požiarnej ochrany
(1)
Jednotka požiarnej ochrany má byť vybavená tak, aby bol zabezpečený jej rýchly a účinný zásah a bezpečnosť požiarnikov. Materiálno-technické vybavenie prostriedkami požiarnej ochrany a ďalšími zariadeniami potrebnými na plnenie jej úloh, vrátane zabezpečenia objektov požiarnej ochrany, najmä požiarnych staníc a požiarnych zbrojníc15) musí zodpovedať tomuto účelu.
(2)
Materiálno-technické vybavenie jednotky požiarnej ochrany zahŕňa najmä
a)
zásahovú základnú, špeciálnu a pomocnú techniku,11)
b)
prostriedky na ochranu dýchacích orgánov, na ochranu povrchu tela, na sebazáchranu a na poskytovanie prvej predlekárskej pomoci,
c)
spojovacie a signalizačné zariadenia, prostriedky informatiky a automatizácie,
d)
kontrolné, meracie a opravárske zariadenia a pod.
(3)
Pre zabezpečenie spojenia v jednotke požiarnej ochrany a spojenia medzi jednotkami možno do ich vybavenia zaradiť rádiokomunikačné zariadenia. Opodstatnenosť zaradenia na kmitočtoch požiarnej ochrany posudzuje ministerstvo vnútra.
(4)
Technika vo vybavení jednotky požiarnej ochrany zaradená do prevádzky je určená ako
a)
pohotovostná pre použitie iba pri zdolávaní požiarov, likvidácii havárií, následkov živelných pohrôm a iných mimoriadnych udalostí,
b)
ostatná, ako záloha pohotovostnej a pre zabezpečenie vlastných služobných potrieb jednotky požiarnej ochrany.
(5)
Do pohotovosti nemôžu byť zaradené požiarne automobily počas zábehu a technika, pri ktorej sa zistia iné prevádzkové vlastnosti, ako predpisuje výrobca, alebo iné nedostatky brániace bezpečnej prevádzke.
Druhý oddiel
Organizácia jednotiek požiarnej ochrany
(k § 65 zákona)
§ 55
Vnútorná organizácia
(1)
Nepretržitý výkon služby v jednotke Zboru požiarnej ochrany a v závodnom požiarnom útvare je organizovaný na smeny. Smena je zložená najmenej z jedného družstva, z operačného strediska v jednotke Zboru požiarnej ochrany alebo ohlasovne požiarov v závodnom požiarnom útvare a ďalšieho nevyhnutného počtu príslušníkov jednotky Zboru požiarnej ochrany (ďalej len „príslušník“) alebo pracovníkov závodného požiarneho útvaru (ďalej len „pracovník“), ktorí sú zaradení v odborných pracoviskách týchto jednotiek.
(2)
Základnou organizačnou jednotkou je družstvo. Družstvo je zložené z veliteľa a ďalších ôsmich osôb. So súhlasom okresnej správy Zboru požiarnej ochrany sa môže družstvo závodného požiarneho útvaru výnimočne skladať z veliteľa, a ďalších najmenej šiestich osôb, ak to postačuje na zabezpečenie účinného zásahu.
(3)
Družstvá tvoria čatu. Čata je jednotkou, ktorá sa skladá z veliteľa a dvoch alebo troch družstiev.
(4)
Ako odborné pracoviská sa zriaďujú protiplynová, spojovacia a strojná služba tak, aby boli plnené ich úlohy počas smeny. Tieto pracoviská plnia najmä tieto úlohy
a)
riadia odborné činnosti a vykonávajú odbornú prípravu príslušníkov a pracovníkov v priebehu výkonu služby,
b)
zabezpečujú montáž, údržbu, technické prehliadky, revízie a skúšky a vo vymedzenom rozsahu preberanie techniky od výrobcov alebo dodávateľov a servis v rámci jednotky požiarnej ochrany,
c)
vedú technickú dokumentáciu a spracúvajú operatívnu evidenciu.
(5)
Ohlasovňu požiarov zriaďuje závodný požiarny útvar alebo dobrovoľný závodný požiarny zbor, v ktorom vykonávajú pracovníci nepretržitú službu ako svoje povolanie; ustanovenie § 27 týmto nie je dotknuté.
(6)
Ohlasovňa požiarov plní najmä tieto úlohy
a)
prijíma hlásenia o vzniku požiaru, havárie alebo inej mimoriadnej udalosti v organizácii alebo v územnom obvode obceobce,
b)
zabezpečuje prenos správ, informácií a požiadaviek súvisiacich s poskytovaním pomoci na územne príslušné operačné stredisko,
c)
vyhlasuje požiarny poplach a zabezpečuje plnenie ďalších súvisiacich úloh.
(7)
Na zabezpečenie požiarnej ochrany vybraných sídelných celkov alebo objektov organizácie, najmä na skrátenie času výjazdu na miesto zásahu, môže byť výkon služby v jednotke požiarnej ochrany organizovaný na viacerých pracoviskách (požiarnych staniciach).
§ 56
Protiplynová služba
(1)
Protiplynová služba zabezpečuje plnenie úloh v prostredí s nedýchateľným a toxicky zamoreným ovzdušim, v priestore nadmernej intenzity tepelného žiarenia alebo zamorenom chemickými látkami agresívne pôsobiacimi na ľudský organizmus, prípadne ionizujúcim žiarením rádioaktívnych látok.
(2)
V jednotke požiarnej ochrany protiplynová služba zabezpečuje najmä
a)
údržbu, kontrolu, skúšky, akcieschopnosť a prevádzkyschopnosť prostriedkov protiplynovej služby pre prípad ich použitia pri zásahu,
b)
prieskum prostredia na mieste zásahu,
c)
riadenie činnosti jednotiek požiarnej ochrany v oblasti ochrany príslušníkov, pracovníkov a členov jednotiek požiarnej ochrany pri ich dlhodobom nasadení,
d)
poskytovanie prvej predlekárskej pomoci pri úrazoch alebo iných náhlych prípadoch pri zachraňovaní osôb alebo pri zásahovej činnosti jednotiek požiarnej ochrany.
§ 57
Spojovacia služba
Spojovacia služba zabezpečuje plnenie úloh jednotlivých pracovísk jednotiek požiarnej ochrany, a to najmä
a)
zabezpečuje nepretržitý príjem hlásení o požiaroch, haváriách alebo iných mimoriadných udalostiach a v určenom rozsahu sa podieľa na vyhlasovaní príslušných stupňov poplachu a vysielaní síl a prostriedkov na miesto zásahu,
b)
operatívne zvoláva príslušníkov, pracovníkov a členov jednotiek požiarnej ochrany do pohotovosti v prípade veľkých a zložitých požiarov,
c)
zabezpečuje operatívne a spoľahlivé spojenie na mieste zásahu medzi jednotkami požiarnej ochrany a spolupracujúcimi službami,
d)
operatívne a nepretržite zabezpečuje spojenie medzi jednotkami požiarnej ochrany,
e)
spolupracuje pri tvorbe a využívaní údajovej základne automatizovaného systému spracúvania informácií.
§ 58
Strojná služba
Strojná služba zabezpečuje akcieschopnosť a prevádzkyschopnosť požiarnej techniky a ostatných vecných prostriedkov požiarnej ochrany, pričom plní najmä tieto úlohy
a)
vypracúva požiadavky na novú požiarnu techniku a vecné prostriedky požiarnej ochrany a zabezpečuje podklady na vyradenie týchto prostriedkov z používania,
b)
zabezpečuje prevádzku požiarnej techniky,
c)
v prípade zásahu zabezpečuje nepretržitú prevádzku požiarnej techniky a dodávku hasiacich látok,
d)
plánuje, zabezpečuje a vykonáva údržbu požiarnej techniky, skúšky a kontroly technického stavu, ako aj bežné opravy požiarnej techniky,
e)
zodpovedá za udržiavanie bezchybného, kompletného stavu, ako aj vzhľadu požiarnej techniky.
Tretí oddiel
Úlohy jednotiek požiarnej ochrany
(k § 70 zákona)
§ 59
(1)
Jednotka požiarnej ochrany najmä
a)
vykonáva záchranu osôb a zdolávanie požiarov,
b)
podieľa sa na záchrane zvierat a majetku ohrozeného požiarom,
c)
vykonáva záchranné práce pri živelných pohromách a iných mimoriadnych udalostiach,
d)
poskytuje pomoc podľa svojich technických možností a odbornej kvalifikácie
1.
pri bezprostrednom ohrození osôb,
2.
pri haváriách a živelných pohromách alebo iných mimoriadnych udalostiach,
3.
pri likvidácii následkov ekologických havárií,
4.
pri haváriách zapríčinených únikom horľavých kvapalín, ak hrozí nebezpečenstvo vzniku požiaru alebo výbuchu,
5.
pri čerpaní vody v dôsledku havárií potrubí, ak je ohrozený život alebo zdravie ľudí alebo hrozí škoda na majetku väčšieho rozsahu,
e)
zodpovedá za akcieschopnosť a pohotovosť požiarnej techniky a vecných prostriedkov požiarnej ochrany.
(2)
Pri súčasnom vyžiadaní pomoci z viacerých miest majú prednosť prípady záchrany osôb bezprostredne ohrozených a zdolávanie požiarov v miestach, kde hrozí ich rýchle rozšírenie a je predpoklad ohrozenia veľkého počtu osôb alebo veľkých strát na majetku.
(3)
Jednotka Zboru požiarnej ochrany
a)
vykonáva odbornú prípravu svojich príslušníkov a v určenom rozsahu vykonáva odbornú prípravu veliteľov závodných jednotiek požiarnej ochrany a veliteľov dobrovoľných verejných požiarnych zborov,
b)
poskytuje vo vymedzenom rozsahu technickú pomoc dobrovoľným verejným požiarnym zborom pri skúškach vecných prostriedkov požiarnej ochrany,
c)
organizuje a riadi spojenie s ostatnými jednotkami požiarnej ochrany v mieste spoločnej činnosti,
d)
plní funkciu kontrolného pracoviska spojovacej služby požiarnej ochrany v určenom rozsahu,
e)
organizuje a zabezpečuje so zainteresovanými orgánmi a organizáciami požiarne taktické cvičenia jednotiek požiarnej ochrany.
(4)
Závodný požiarny útvar
a)
vykonáva odbornú prípravu svojich pracovníkov,
b)
podieľa sa v určenom rozsahu na odbornej príprave členov dobrovoľného závodného požiarneho zboru a vedúcich požiarnych hliadok organizácie.
§ 60
(1)
Jednotky požiarnej ochrany musia byť v pohotovosti a mať pripravenú požiarnu techniku a vecné prostriedky požiarnej ochrany na zásah.
(2)
Pohotovosť pre jednotky požiarnej ochrany z povolania trvá nepretržite po celú pracovnú smenu a musí byť zabezpečená tak, aby po oznámení správy o výjazde operačným strediskom alebo ohlasovňou požiaru a následnom vyhlásení poplachu bol dodržaný časový limit výjazdu, a to
a)
pre jednotku Zboru požiarnej ochrany a závodné požiarne útvary do 1 minúty,
b)
pre dobrovoľné závodné požiarne zbory do 5 minút,
c)
pre dobrovoľné verejné požiarne zbory do 10 minút.
(3)
Zásahová činnosť (výjazd, prieskum, záchrana osôb, zvierat a majetku, zdolávanie požiarov, likvidácia havárií a vykonávanie technických zásahov) a organizácia spojenia jednotiek požiarnej ochrany sa vykonáva podľa zásad vydaných ministerstvom vnútra.
Štvrtý oddiel
Odborná príprava jednotiek požiarnej ochrany
(k § 72 zákona)
§ 61
(1)
Odborná príprava jednotiek požiarnej ochrany pozostáva z teoretickej prípravy, praktického výcviku a fyzickej prípravy, ktoré sú zamerané na dosiahnutie požadovanej úrovne, zručnosti a návykov potrebných pre výkon služby. Fyzickú prípravu tvorí všeobecná a špeciálna telesná príprava zameraná na zvýšenie fyzickej zdatnosti a rozvoj pohybových vlastností zodpovedajúcich charakteru činnosti pri zásahu jednotiek požiarnej ochrany.
(2)
Odbornú prípravu veliteľov jednotiek Zboru požiarnej ochrany vykonáva ministerstvo vnútra.
(3)
Odbornú prípravu veliteľov závodných požiarnych útvarov, dobrovoľných závodných požiarnych zborov a dobrovoľných verejných požiarnych zborov vykonáva okresná správa Zboru požiarnej ochrany.
(4)
Odbornú prípravu príslušníkov a pracovníkov jednotiek požiarnej ochrany vykonávajú velitelia všetkých stupňov a určení príslušníci a pracovníci jednotiek požiarnej ochrany podľa plánov odbornej prípravy. Príslušníci a pracovníci jednotiek požiarnej ochrany sa na záver výcvikového obdobia podrobujú skúškam; to isté platí aj o osobách, ktoré v dobrovoľných jednotkách požiarnej ochrany vykonávajú službu ako svoje povolanie.
(5)
Odbornú prípravu členov dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany vykonávajú velitelia týchto jednotiek, ak zákon alebo predpisy vydané na jeho vykonanie neustanovujú inak.
(6)
Novoprijatí príslušníci a pracovníci jednotiek požiarnej ochrany nemôžu samostatne vykonávať službu pri zdolávaní požiarov (samostatne riadiť zásahovú činnosť, obsluhovať technické zariadenia, používať dýchaciu techniku a pod.), pokiaľ neabsolvujú nástupný odborný výcvik. Tento výcvik zabezpečuje a vykonáva ministerstvo vnútra. Noví členovia dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany absolvujú nástupný odborný výcvik v rámci jednotiek požiarnej ochrany.
(7)
Základné zameranie a rozsah odbornej prípravy pre jednotky požiarnej ochrany vydáva ministerstvo vnútra.
§ 62
Požiarnický šport
(1)
Príslušníci a pracovníci jednotiek požiarnej ochrany sa zúčastňujú na súťažiach v požiarnickom športe. Výnimku z tejto povinnosti môže v odôvodnených prípadoch, najmä so zreteľom na zdravotný stav príslušníka alebo pracovníka jednotky požiarnej ochrany, povoliť náčelník okresnej správy Zboru požiarnej ochrany alebo veliteľ závodného požiarneho útvaru. Na súťažiach v požiarnickom športe sa môžu zúčastňovať aj členovia dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany a pracovníci mestského požiarneho zboru.16)
(2)
Súťaž v požiarnickom športe tvoria disciplíny zamerané na praktickú činnosť jednotiek požiarnej ochrany. Súťaž v požiarnickom športe sa organizuje na úrovni jednotky, okresu a republiky. Obdobné súťaže sa môžu organizovať aj v pôsobnosti príslušných ústredných orgánov.
(3)
Náklady spojené s organizovaním súťaže v požiarnickom športe znáša ten, kto súťaž organizuje. Náklady spojené s obstarávaním výstroja pre príslušníkov a pracovníkov jednotiek požiarnej ochrany a členov dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany, ktorí sa zúčastňujú na súťaži v požiarnickom športe, hradí ten, kto jednotku požiarnej ochrany zriadil.
§ 63
Požiarne previerkové cvičenia
(1)
Požiarne previerkové cvičenia sa vykonávajú za účelom
a)
previerky pripravenosti veliteľov jednotiek požiarnej ochrany na riadenie zdolávania najmä veľkých a zložitých požiarov podľa predpokladanej situácie pri požiari,
b)
preverenia pripravenosti a akcieschopnosti jednotiek požiarnej ochrany.
(2)
Požiarne previerkové cvičenia sú oprávnené nariadiť orgány vykonávajúce štátny požiarny dozor, starosta obceobce a vedúci organizácie.
§ 64
Požiarne taktické cvičenia
(1)
Požiarne taktické cvičenia sa vykonávajú za účelom prehĺbenia schopností veliteľov pri riadení síl a prostriedkov jednotiek požiarnej ochrany a súčinnosti medzi jednotkami požiarnej ochrany a ostatnými službami (energetická, plynárenská, vodárenská a pod.) pre prípad vzniku požiaru. Súčasťou tohto cvičenia môže byť aj vyhlásenie cvičného požiarneho poplachu.
(2)
Požiarne taktické cvičenia organizuje ministerstvo vnútra a okresné správy Zboru požiarnej ochrany.
Piaty oddiel
Odborná spôsobilosť príslušníkov, pracovníkov jednotiek požiarnej ochrany a členov dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany
(k § 72 zákona)
§ 65
(1)
Velitelia, technici špeciálnych služieb a strojníci jednotiek požiarnej ochrany preukazujú odbornú spôsobilosť.
(2)
Odbornú spôsobilosť tvorí súhrn teoretických vedomostí a praktických skúseností a znalostí, ktoré sú nevyhnutné pre náležitý výkon danej funkcie. Obsahom odbornej spôsobilosti je najmä
a)
pre veliteľov:
1.
znalosť predpisov pre výkon služby v jednotke požiarnej ochrany a povinností podľa vykonávanej funkcie,
2.
znalosť požiarnej taktiky a efektívneho využívania požiarnej techniky a ostatných vecných prostriedkov požiarnej ochrany,
3.
znalosť požiarneho rizika technologických procesov,
4.
znalosť hasiacich látok a zásad ich použitia pri zdolávaní požiarov,
5.
znalosť určovania síl a prostriedkov a taktiky zdolávania požiarov v objektoch,
6.
znalosť organizácie a obsahovej prípravy požiarnych previerkových a požiarnych taktických cvičení,
7.
znalosť stavebného riešenia a technickej vybavenosti objektov;
b)
pre technikov:
1.
znalosť predpisov pre výkon špeciálnej služby a povinností podľa funkčného zaradenia v jednotke požiarnej ochrany,
2.
ovládanie technických parametrov, funkcií a obsluhy pridelenej požiarnej techniky, zariadení a vecných prostriedkov, ovládanie zásad ich údržby, ošetrovania, kontroly a skúšania,
3.
znalosť základných povinností vyplývajúcich zo zaradenia technických prostriedkov do činnosti pri zásahoch,
4.
ovládanie obsluhy kontrolných, meracích a skúšobných zariadení používaných v rámci funkčného zaradenia,
5.
ovládanie prevádzkových režimov a odstraňovanie porúch na pridelených zariadeniach a požiarnej technike;
c)
pre strojníkov:
1.
ovládanie takticko-technických údajov požiarnej techniky a zásad jej obsluhy pri zásahoch jednotky požiarnej ochrany a znalosť povinností strojníka,
2.
znalosť vybavenia a rozmiestnenia technického vybavenia na požiarnych automobiloch a prívesoch používaných v jednotkách požiarnej ochrany,
3.
znalosť využívania výkonových parametrov požiarnej techniky pri zdolávaní požiarov a pri iných zásahoch jednotky požiarnej ochrany a ovládanie režimov práce a charakteristík spaľovacích motorov a čerpadiel,
4.
ovládanie údržby požiarnej techniky, obsahu technických prehliadok a skúšok podľa pokynov výrobcu,
5.
znalosť najčastejších nedostatkov a porúch, ktoré sa vyskytujú na požiarnej technike a znalosť ich odstraňovania.
(3)
Odborná spôsobilosť sa overuje skúškami a preukazuje osvedčením.
§ 66
(1)
Overovanie odbornej spôsobilosti vykonáva
a)
ministerstvo vnútra, ak ide o veliteľov a technikov špeciálnych služieb zaradených v jednotkách Zboru požiarnej ochrany,
b)
okresná správa Zboru požiarnej ochrany, ak ide o veliteľov a technikov špeciálnych služieb zaradených v závodných požiarnych útvaroch a dobrovoľných závodných požiarnych zboroch, o veliteľov dobrovoľných verejných požiarnych zborov a o strojníkov zaradených v jednotkách Zboru požiarnej ochrany.
(2)
Overovanie odbornej spôsobilosti sa vykonáva pred skúšobnou komisiou, ktorú v prípade uvedenom v odseku 1 písm. a) zriaďuje ministerstvo vnútra a v prípade uvedenom v odseku 1 písm. b) okresná správa Zboru požiarnej ochrany.
(3)
Osvedčenie o odbornej spôsobilosti vydáva orgán, ktorý vykonal overenie odbornej spôsobilosti.
(4)
Ustanovenia § 10 ods. 4 a 5 a § 11 až 13 platia obdobne pre overovanie odbornej spôsobilosti veliteľov, technikov špeciálnych služieb a strojníkov jednotiek požiarnej ochrany.
Šiesty oddiel
Riadenie zásahu jednotiek požiarnej ochrany
(k § 71 zákona)
§ 67
Požiarny poplachový plán
(1)
Požiarny poplachový plán upravuje zaradenie jednotiek požiarnej ochrany a špeciálnych služieb (vodárne, plynárne, elektrárne, zdravotníctvo, spoje a pod.) v jednotlivých stupňoch požiarneho poplachu a ich povolávanie na zásah.
(2)
Stupeň požiarneho poplachu vychádza z potreby nasadenia síl a prostriedkov jednotiek požiarnej ochrany a ďalších špeciálnych služieb potrebných na zdolávanie požiaru.
(3)
Požiarny poplachový plán spracúva okresná správa Zboru požiarnej ochrany.
(4)
Pri spracúvaní požiarneho poplachového plánu okresná správa Zboru požiarnej ochrany koordinuje zaraďovanie síl a prostriedkov do jednotlivých stupňov požiarneho poplachu s dotknutými správami Zboru požiarnej ochrany, organizáciami a obcami, ktoré poskytujú pomoc pri zdolávaní požiarov.
§ 68
Veliteľ zásahu
(1)
Činnosť jednotiek požiarnej ochrany na mieste zásahu riadi veliteľ zásahu.
(2)
Pri zásahu dvoch alebo viacerých jednotiek požiarnej ochrany je veliteľom zásahu veliteľ tej jednotky, ktorá začala ako prvá zásah, okrem prípadov, keď prevezme riadenie zásahu veliteľ zásahu s prednostným velením.
(3)
Pri prevzatí riadenia zásahu musí preberajúci oznámiť veliteľovi zásahu, že preberá velenie. Pokiaľ takto neprevzal velenie zásahu, nemôže vydávať rozkazy.
§ 69
Určovanie veliteľa zásahu s prednostným velením
(1)
Pri určovaní veliteľa zásahu s prednostným velením sa postupuje podľa týchto zásad
a)
veliteľ jednotky Zboru požiarnej ochrany má prednosť pred veliteľmi jednotiek závodných požiarnych útvarov, s výnimkou prípadu uvedeného v písmene b) a pred veliteľmi dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany,
b)
veliteľ jednotky závodného požiarneho útvaru má prednosť pred veliteľmi dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany. V prípade, že požiar je vo vlastnej organizácii, má prednosť pred všetkými veliteľmi jednotiek požiarnej ochrany,
c)
veliteľ jednotky dobrovoľného verejného požiarneho zboru má prednosť pred veliteľom jednotky dobrovoľného závodného požiarneho zboru, s výnimkou prípadu uvedeného v písmene d),
d)
veliteľ jednotky dobrovoľného závodného požiarneho zboru má prednosť pred veliteľom jednotky dobrovoľného verejného požiarneho zboru v prípade, ak je požiar vo vlastnej organizácii.
(2)
Prednostné velenie sú oprávnení kedykoľvek prevziať náčelník Hlavnej správy Zboru požiarnej ochrany ministerstva vnútra (ďalej len „náčelník hlavnej správy“), náčelníci okresných správ Zboru požiarnej ochrany a ich zástupcovia.
(3)
Pri zásahu dvoch alebo viacerých jednotiek požiarnej ochrany rovnakého druhu je povinný prevziať velenie veliteľ miestne príslušnej jednotky požiarnej ochrany; to neplatí, ak jednotka požiarnej ochrany nevykonáva práce na zdolávaní požiaru, najmä so zreteľom na stav v zdolávaní požiaru.
(4)
Náčelník hlavnej správy, náčelníci okresných správ Zboru požiarnej ochrany a ich zástupcovia môžu v závažných prípadoch poveriť riadením zásahu veliteľa jednotky požiarnej ochrany odchylne od zásad uvedených v odseku 1.
§ 70
Velenie pri zásahu v niektorých osobitných prípadoch
(1)
V zariadeniach určených na obranu štátu a v objektoch Policajného zboru Slovenskej republiky a Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky zasahuje jednotka požiarnej ochrany len na požiadanie veliteľa, náčelníka alebo riaditeľa tohto zariadenia.
(2)
Pri spoločnom zásahu jednotiek požiarnej ochrany a vojenských jednotiek požiarnej ochrany v objektoch uvedených v odseku 1 je veliteľom zásahu veliteľ vojenskej jednotky požiarnej ochrany, pokiaľ sa velitelia týchto jednotiek nedohodnú inak.
(3)
Pri zdolávaní požiaru v objektoch uvedených v odseku 1 musí veliteľ jednotky požiarnej ochrany dbať na upozornenia a požiadavky príslušného veliteľa, náčelníka alebo riaditeľa týchto objektov. Veliteľ, náčelník alebo riaditeľ objektu uvedený v odseku 1 je povinný informovať veliteľa jednotky požiarnej ochrany o všetkých dôležitých skutočnostiach potrebných na vykonanie úspešného zásahu.
PIATA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 71
(1)
Príslušníci pri plnení úloh preukazujú svoje oprávnenia služobným preukazom. V prípade zdolávania požiaru, ak to okolnosti nedovoľujú, možno od tejto povinnosti upustiť.
(2)
Členovia kontrolných skupín pri plnení úloh požiarnej ochrany preukazujú svoje oprávnenia poverením orgánu obceobce, ktoré platí len v spojení s občianskym preukazom.
(3)
Velitelia závodných požiarnych útvarov a velitelia dobrovoľných jednotiek požiarnej ochrany pri plnení úloh preukazujú svoje oprávnenia preukazom, ktorý vydáva príslušná okresná správa Zboru požiarnej ochrany.
(4)
Veliteľ zásahu svoje oprávenia preukazuje nápisom „VELITEĽ ZÁSAHU“, umiestnenom na viditeľnom mieste.
§ 72
(1)
Na účely tejto vyhlášky sa za pracoviská so zvýšeným požiarnym nebezpečenstvom považujú najmä pracoviská, na ktorých sa
a)
používajú, spracúvajú alebo skladujú za bežných prevádzkových podmienok pevné horľavé látky, ktoré svojou veľkosťou, formou, množstvom alebo podmienkami uloženia môžu podstatne zvyšovať intenzitu a šírenie prípadného požiaru; toto ustanovenie sa však nevzťahuje na stavebné konštrukcie z horľavých látok a na horľavé predmety tvoriace zariadenia miestností,
b)
používajú, spracúvajú alebo skladujú steblové prevzdušnené suché horľavé látky,
c)
usadzuje pri výrobe alebo manipulácii horľavý prach v súvislej vrstve schopnej šíriť požiar alebo pri výrobe, prípadne manipulácii vzniká horľavý prach v takej miere, že je trvale v ovzduší a vznik výbušnej koncentrácie nemožno vylúčiť,
d)
vyrábajú, používajú, spracúvajú, prečerpávajú, dopravujú alebo skladujú horľavé kvapaliny alebo plyny,
e)
vyrábajú, spracúvajú alebo skladujú výbušniny alebo toxické látky,
f)
používajú látky, ktoré pri styku so vzduchom alebo vodou alebo vzájomne medzi sebou sa môžu vznietiť alebo môžu uvoľniť horľavé pary alebo plyny, ktoré môžu v zmesi so vzduchom vytvoriť výbušnú zmes,
g)
používa pri spracúvaní horľavých látok otvorený oheň.
(2)
Na účely požiarnej ochrany sa za činnosti spojené so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru považujú najmä
a)
opravy a údržba zariadení, obsahujúcich požiarne nebezpečné látky; poruchy, odstavovanie a nábehy výroby,
b)
zváranie a rezanie elektrickým oblúkom, odporom alebo plameňom na miestach s nebezpečenstvom vzniku požiaru,
c)
lepenie horľavých podlahovín, strešných krytín a obkladov stien za pomoci ohňa alebo horľavými lepidlami,
d)
nevyhnutná manipulácia s otvoreným ohňom na miestach s možnosťou vzniku požiaru,
e)
spaľovanie horľavých látok a odpadov.
(3)
Na účely požiarnej ochrany sa za čas zvýšeného nebezpečenstva vzniku požiaru považuje najmä
a)
obdobie zberu obilnín a krmovín,
b)
jarné a dlhotrvajúce suché počasie v súvislosti s ochranou lesov pred požiarmi,
c)
mimopracovný čas a čas zníženej prevádzky.
(4)
Na účely požiarnej ochrany sa za požiar považuje každé nežiadúce horenie, pri ktorom došlo ku škodám na materiálnych hodnotách alebo ktoré malo za následok usmrtenie alebo zranenie osôb. Za požiar sa považuje i nežiadúce horenie, pri ktorom síce nedošlo ku škode, ale kde boli bezprostredne ohrozené životy alebo zdravie osôb alebo materiálne hodnoty.
(5)
Na účely tejto vyhlášky sa za predpisy o požiarnej ochrane považujú zákon o požiarnej ochrane, predpisy vydané na jeho základe, všeobecne záväzné nariadenia obcíobcí, všeobecne záväzné vyhlášky orgánov miestnej štátnej správy a iné predpisy upravujúce povinnosti na úseku požiarnej ochrany.
§ 73
Ustanovenia tejto vyhlášky o technikoch požiarnej ochrany sa vzťahujú aj na pracovníkov zaradených vo funkciách zriadených podľa § 8 zákona.
Prechodné ustanovenia
§ 74
(1)
Oprávnenia na opravy, plnenie a kontrolu hasiacich prístrojov a oprávnenia na projektovanie, inštalovanie a opravy elektrickej požiarnej signalizácie, stabilných a polostabilných hasiacich zariadení vydané podľa doterajších predpisov zostávajú v platnosti na obdobie, na ktoré boli vydané.
(2)
Osvedčenia o odbornej spôsobilosti technikov požiarnej ochrany, špecialistov požiarnej ochrany a pracovníkov zaradených vo funkciách zriadených podľa § 8 zákona, ako aj osvedčenia o odbornej spôsobilosti veliteľov, technikov špeciálnych služieb a strojníkov jednotiek požiarnej ochrany vydané podľa doterajších predpisov zostávajú v platnosti na obdobie, na ktoré boli vydané.
§ 75
Požiarny štatút organizácie sú organizácie povinné vypracovať najneskôr do 30. júna 1992.
Záverečné ustanovenia
§ 76
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 40/1986 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady a požiarnej ochrane.
§ 77
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. decembrom 1991.
Minister:
Ing. Pittner CSc. v. r.
1)
Vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.
2)
ČSN 73 0802 - Požiarna bezpečnosť stavieb. Spoločné ustanovenia.
3)
§ 35 ods. 2 Zákonníka práce.
4)
Napríklad: ČSN 01 8012 - Bezpečnostné značky a tabuľky, ČSN 01 8013 - Požiarne tabuľky, ČSN 34 3510 - Bezpečnostné tabuľky a nápisy pre elektrické zariadenia.
5)
§ 60 vyhlášky Ministerstva obchodu Slovenskej socialistickej republiky č. 100/1982 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode.
6)
Napríklad § 161 Občianskeho zákonníka.
7)
Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 50/1983 Zb. o čistení komínov, kontrole a preskúšavaní komínov a spotrebičov palív
8)
ČSN 65 0201 - Horľavé kvapaliny. Prevádzky a sklady.
9)
ČSN 07 8304 - Kovové tlakové nádoby na dopravu plynu.
10)
ČSN 44 1315 - Skladovanie tuhých palív.
11)
Napríklad: ČSN 38 9000 - Požiarna ochrana. Prostriedky. Názvoslovie, ČSN 38 9301 - Požiarne automobily. Technické požiadavky.
12)
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
13)
ČSN 73 0873 - Požiarne vodovody.
14)
ČSN 73 6639 - Zdroje požiarnej vody.
15)
ČSN 73 5710 - Požiarne stanice, požiarne zbrojnice a požiarne bunky.
16)
§ 96a zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Zb. |
Zákon č. 455/1991 Sb. | Zákon č. 455/1991 Sb.
Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Vyhlášeno 15. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 87/1991
* ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 18)
* ČÁST DRUHÁ - DRUHY ŽIVNOSTÍ (§ 19 — § 27)
* ČÁST TŘETÍ - ROZSAH ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ (§ 28 — § 44)
* ČÁST ČTVRTÁ - VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ, ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK (§ 45 — § 60)
* ČÁST PÁTÁ - ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA A PŘESTUPKY (§ 60a — § 64)
* ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 67 — § 81) č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 5 k zákonu č. 455/1991 Sb. č. 6 k zákonu č. 455/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (251/2023 Sb.)
455
ZÁKON
ze dne 2. října 1991
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále jen „živnost“) a kontrolu nad jejich dodržováním.
Živnost
§ 2
ŽivnostíŽivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 3
(1)
ŽivnostíŽivností není:
a)
provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,
b)
využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autoryautory,2)
c)
výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,2a)
d)
restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,2b)
e)
provádění archeologických výzkumů.2c)
(2)
ŽivnostíŽivností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:
a)
lékařů, zubních lékařů a farmaceutů2d), nelékařských zdravotnických pracovníků2e) při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů,
b)
veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3)
c)
advokátůadvokátů,4) notářů5a) a patentových zástupců6) a soudních exekutorů,6a)
d)
soudních tlumočníků a soudních překladatelů7),
e)
auditorů8) a daňových poradců,8a)
f)
burzovních dohodců8b),
g)
zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,9a)
h)
úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,10)
i)
autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,10a)
j)
autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání10b),
k)
auditorů bezpečnosti pozemních komunikací52),
l)
zapsaných mediátorůmediátorů podle zákona o mediaci,
m)
zapsaných prostředníků podle autorského zákona.
(3)
ŽivnostíŽivností dále není:
a)
činnost bankbank11), poskytování platebních služeb11a), vydávání elektronických peněz11a), provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování11a), směnárenská činnost11d), činnost poskytovatelů služby dynamické směny měn, činnost pojišťoven12), zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů nebo akreditovaných osob podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, penzijních fondů12a), penzijních společností55), spořitelních a úvěrních družstev12b), komoditních burz8b), organizátorů regulovaných trhů13b), obchodníků s cennými papíry13b) a jejich vázaných zástupců13b) a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem13b) a jejich vázaných zástupců13b), činnost ratingových agentur13c), činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru a činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr,
b)
provozování hazardních her,
c)
hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15)
d)
výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu,16) a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích,
e)
zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,
f)
prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,
g)
námořní doprava a mořský rybolov,17)
h)
provozování dráhy a drážní dopravy,18)
i)
vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu,19)
j)
výzkum, výroba a distribuce léčiv,20)
k)
zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21)
l)
činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob22) a oznámených subjektů22c) v oblasti státního zkušebnictví,
m)
zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a)
n)
výkon inspekce práce,22b)
o)
provozování rozhlasového a televizního vysílání,23)
p)
nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,
r)
zprostředkování zaměstnání,23a)
s)
provozování stanic technické kontroly,23c)
t)
výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu,23d)
u)
nakládání s látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení,23e)
v)
provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací, poskytování leteckých služeb, činnost výkonných letců, uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a provozování bezpilotního systému držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu23f),
x)
činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,
y)
výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu,23i)
z)
vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,23j)
aa)
provozování pohřebišť,23k)
ab)
činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,23l)
ac)
nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,23m)
ad)
provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí,23n)
ae)
archivnictví,23o)
af)
poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu23p),
ag)
činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci podle zvláštního zákona23q),
ah)
pronájem nemovitostínemovitostí, bytů a nebytových prostor,
ai)
poskytování zdravotních služeb55a),
aj)
provádění odborných rostlinolékařských činností podle zvláštního právního předpisu56),
ak)
provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle zvláštního právního předpisu57),
al)
výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů72),
am)
činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI
§ 5
Subjekty oprávněné provozovat živnost
(1)
ŽivnostŽivnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel“); státní povolení k provozování živnostiživnosti (dále jen „koncese“) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem.
(2)
Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republikybydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“), může na území České republiky provozovat živnostživnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republikyBydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území24b), 38e).
(3)
Pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků,24a) pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena.
(4)
Požadavek na provedení překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady předložené občanem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo otisku razítka.
(5)
Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnostživnost a která má podle zvláštního zákona24b) povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnostiživnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost doložit doklad podle věty první se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnostživnost prostřednictvím odštěpného závodu24c).
(6)
Fyzická osoba, jíž byla udělena mezinárodní ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnostživnost za stejných podmínek jako občan České republiky.
§ 6
Všeobecné podmínky provozování živnosti
(1)
Všeobecnými podmínkami provozování živnostiživnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou
a)
plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti58), a
b)
bezúhonnost.
(2)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čintrestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena25a).
(3)
Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a). U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) a výpisem z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu25b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. V případě, že rozhodnutí bylo vydáno soudem cizího státu, je živnostenský úřad oprávněn si vyžádat předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu od osoby, která živnost ohlašuje nebo která žádá o koncesi. Nepředloží-li tato osoba živnostenskému úřadu opis ve stanovené lhůtě, platí, že neodstranila závady ohlášení nebo žádosti o koncesi. Živnostenský úřad v takovém případě postupuje podle § 47 odst. 5 nebo § 53 odst. 2.
§ 7
Zvláštní podmínky provozování živnosti
(1)
Zvláštními podmínkami provozování živnostiživnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.
(2)
V případě změny nebo doplnění požadavků na odbornou způsobilost po vzniku živnostenského oprávnění se nepožaduje prokázání praxe u podnikatele, kterému trvá živnostenské oprávnění pro provozování dotčené živnostiživnosti, a u osoby, která vykonává funkci odpovědného zástupce pro dotčenou živnostživnost, jestliže ji vykonávala již před touto změnou.
(3)
Nelze-li odbornou nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy.22b)
(4)
Pokud je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, rozumí se jí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnostiživnosti osobou samostatně výdělečně činnou v oboru nebo v příbuzném oboru na základě příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti, osobou pověřenou vedením obchodního závoduobchodního závodu (dále jen „závod“) nebo odštěpného závodu, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti, která je předmětem živnostiživnosti, nebo osobou vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnostiživnosti v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru (dále jen „pracovněprávní vztah“). Dobou praxeDobou praxe se rozumí doba výkonu odborných činností konaných v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo souměřitelná doba výkonu těchto činností konaných v pracovním poměru po kratší pracovní dobu nebo v jiném pracovněprávním vztahu nebo s tím souměřitelná doba výkonu odborných činností osobou samostatně výdělečně činnou, osobou pověřenou vedením závodu nebo odštěpného závodu nebo odpovědným zástupcem. Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejných nebo podobných pracovních postupů a odborných znalostí.
(5)
Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie
a)
po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
b)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
c)
po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
d)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
e)
po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení závodu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
f)
po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
g)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
h)
po dobu 5 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
i)
po dobu 6 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
j)
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi,
k)
po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
l)
po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnostiživnosti nebo podáním žádosti o koncesi, nebo
m)
po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
pokud tak stanoví § 21 odst. 2 u řemeslných živnostíživností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo u jednotlivých vázaných nebo koncesovaných živnostíživností přílohy č. 2 nebo 3 k tomuto zákonu; při posuzování odborné způsobilosti se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace25c).
(6)
Podnikatel je povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které jsou v této příloze stanoveny. Zvláštní právní předpisy stanovující odbornou způsobilost fyzických osob pro výkon určité živnostiživnosti nejsou tímto ustanovením dotčeny. Podnikatel vede o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami; přitom je povinen dodržovat povinnosti stanovené zákonem upravujícím ochranu osobních údajůosobních údajů.25d)
§ 8
Překážky provozování živnosti
(1)
ŽivnostŽivnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne
a)
prodeje závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování závodu nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování závodu.
(2)
ŽivnostŽivnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo od právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. ŽivnostŽivnost dále nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnostiživnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. Živnostenský úřad může prominout překážku uvedenou ve větě první nebo druhé, jestliže dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků.
(3)
Jestliže soud v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění, oznámit přerušení provozování živnostiživnosti nebo pokračování v provozování živnostiživnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnostiživnosti přerušeno, jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správceinsolvenčního správce.
(4)
V průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, činit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění, oznámit přerušení provozování živnostiživnosti nebo pokračování v provozování živnostiživnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnostiživnosti přerušeno, jen s písemným souhlasem insolvenčního správceinsolvenčního správce.
(5)
Fyzická nebo právnická osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže po dobu trvání tohoto zákazu živnostživnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá, provozovat. Jedná-li se o živnostživnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnostiživnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnostiživnosti volné zůstává nedotčeno. Neexistence překážky provozování živnostiživnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních právnických osob též doklady podle § 46 odst. 2 písm. a) nebo b) ze státu sídla. Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu25b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, nemůže po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění stejnou živnost provozovat
a)
fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,
b)
fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu, prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránila,
c)
právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,
d)
právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že právnická osoba prokáže, že tento člen vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránil.
§ 8a
Překážky provozování některých živností právnickými osobami
(1)
ŽivnostŽivnost a obor činnosti živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu nemůže provozovat právnická osoba, pokud její skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) není bezúhonný nebo fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není bezúhonná.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle tohoto zákona získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „evidence skutečných majitelů“) úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona.
§ 9
Rozdělení živností
ŽivnostiŽivnosti jsou:
a)
ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení,
b)
koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese.
§ 10
Živnostenské oprávnění
(1)
Oprávnění provozovat živnostživnost (dále jen „živnostenské oprávnění“) vzniká s výjimkou uvedenou v odstavci 5 právnickým osobám již zapsaným do obchodního nebo obdobného rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního nebo obdobného rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám:
a)
u ohlašovacích živnostíživností dnem ohlášení; to však neplatí v případech uvedených v § 47 odst. 5 větě druhé, § 47 odst. 6 až 8,
b)
u koncesovaných živnostíživností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese; to neplatí v případě uvedeném v § 54 odst. 3.
(2)
Právnickým osobám vzniklým podle zvláštního právního předpisu,28b) které se zapisují do obchodního rejstříku až po jejich vzniku, vzniká živnostenské oprávnění podle odstavce 1 písmen a) a b).
(3)
Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění
a)
výpisem ze živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku s údaji podle § 60 odst. 5 písm. a), b) nebo c) (dále jen „výpis“),
b)
do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy28c) nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese.
(4)
Živnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování živnostiživnosti vydáním výpisu zahraničním fyzickým osobám, které hodlají na území České republiky provozovat živnostživnost prostřednictvím svého odštěpného závodu, nebo zakladatelům, popřípadě orgánům nebo osobám, oprávněným podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, nebo zahraničním právnickým osobám. Je-li osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku před vydáním výpisu, postupuje živnostenský úřad v případě ohlášení živnostiživnosti podle § 47 a v případě žádosti o koncesi podle § 53 a 54.
(5)
Osobám uvedeným v odstavci 4 větě první vzniká živnostenské oprávnění nejdříve dnem jejich zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku, pokud se na základě jiného zákona do takového rejstříku zapisují. Není-li osoba podle odstavce 4 věty první zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne ohlášení živnostiživnosti nebo podání žádosti o koncesi, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel podmínky pro vznik živnostenského oprávnění nesplnil; v případě koncese tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(6)
Vzniká-li živnostenské oprávnění fyzické osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí živnostenský úřad identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob28d).
(7)
Živnostenské oprávnění nemůže být přeneseno na jinou osobu. Jiná osoba je může vykonávat, jen stanoví-li to tento zákon.
Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce
§ 11
(1)
Podnikatel může provozovat živnostživnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnostiživnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele.
(2)
Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti podle § 6 a 7.
(3)
Osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže být po dobu trvání tohoto zákazu odpovědným zástupcem pro živnostživnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá. Odpovědným zástupcem pro stejnou živnostživnost nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.
(4)
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit
a)
podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti (§ 7),
b)
podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnostiživnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti (§ 7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.
(5)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnostživnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.
(6)
Odpovědný zástupce pro živnostživnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.
(7)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnostživnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.
(8)
Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnostiživnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnostiživnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 11).
(9)
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8.
(10)
Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnostživnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených. Živnostenský úřad zapíše do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce a uvede, že živnostživnost je dočasně provozována bez odpovědného zástupce.
(11)
Pokud zvláštní právní předpis stanoví podmínky provozování živnostiživnosti prostřednictvím odpovědného zástupce odlišně, ustanovení odstavců 1 až 9 se nepoužijí.
§ 13
Pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele
(1)
Zemře-li podnikatel, mohou v provozování živnostiživnosti pokračovat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 až do skončení řízení o projednání dědictví
a)
správce pozůstalosti, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti29),
b)
dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
c)
dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner28a), i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnostiživnosti,
d)
insolvenční správceinsolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu26), nejdéle však do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a likvidační správce59),
e)
pozůstalý manžel nebo partner28a) splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnostiživnosti nepokračují dědicové, nebo
f)
svěřenský správce60), pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu.
(2)
Pokud správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e) hodlá pokračovat v provozování živnostiživnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele, je povinna oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Pokud tato lhůta marně uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho úmrtí, nepokračuje-li v provozování živnostiživnosti správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce. Nesplňuje-li osoba uvedená v první větě, která hodlá pokračovat v provozování živnostiživnosti, podmínky stanovené v § 6 nebo 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 nebo § 8a anebo nemá-li pobyt na území České republiky, pokud jej tento zákon vyžaduje, je povinna neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
(3)
Pokud osoba uvedená v odstavci 2 větě první, která oznámila podle odstavce 2 pokračování v provozování živnostiživnosti, se rozhodla nadále nepokračovat v provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění zemřelého podnikatele, oznámí tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Oprávnění pokračovat v provozování živnostiživnosti jí zanikne dnem doručení oznámení živnostenskému úřadu, a nepokračuje-li v provozování živnostiživnosti jiná oprávněná osoba podle odstavce 1, zanikne tímto dnem i živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele.
(4)
Správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce je povinen oznámit pokračování v provozování živnostiživnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí podnikatele, a pokud byl do funkce ustanoven později, do 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský nebo insolvenční správceinsolvenční správce podmínky stanovené v § 7, je povinen neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
(5)
Pokud živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele nezaniklo podle odstavce 2 nebo 3, může po skončení řízení o pozůstalosti pokračovat v provozování živnostiživnosti osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), jestliže prokáže, že nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnostiživnosti, a to i když neoznámila pokračování v provozování živnostiživnosti podle odstavce 2, nebo svěřenský správce, pokud byla majetková práva vztahující se k provozování živnostiživnosti pořízením pro případ smrti vložena do svěřenského fondu. Pokračování v provozování živnostiživnosti musí tato osoba do 3 měsíců od skončení řízení o pozůstalosti oznámit živnostživnostenskému úřadu a současně ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi podle tohoto zákona, jinak jí právo pokračovat v provozování živnostiživnosti zanikne marným uplynutím této lhůty. Právo pokračovat v provozování živnostiživnosti zanikne osobě, která oznámila pokračování v provozování živnostiživnosti podle věty druhé, nejpozději dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění nebo u ohlašovacích živnostíživností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 nebo 6 a u koncesovaných živnostíživností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi. Živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele zaniká marným uplynutím tříměsíční lhůty uvedené ve větě druhé nebo dnem zániku práva pokračovat v provozování živnostiživnosti poslední z pokračujících osob.
(6)
Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 až 5 se použijí § 45, 46 a 50 obdobně.
(7)
Pro účely zápisu do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku soud poskytne na žádost živnostenského úřadu údaj o pravomocném skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém podnikateli.
§ 14
Při fúzi nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva nebo při převodu jmění na společníka postupem podle zvláštního právního předpisu29a) může nástupnická obchodní společnost nebo družstvo, která dosud nemá příslušné živnostenské oprávnění, popřípadě přejímající společník, který je fyzickou osobou a nemá dosud příslušné živnostenské oprávnění, pokračovat v provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva za předpokladu, že do 15 dnů ode dne právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka písemně oznámí pokračování v živnostiživnosti živnostživnostenskému úřadu a současně ohlásí ohlašovací živnost nebo podá žádost o koncesi podle tohoto zákona. Právo pokračovat v provozování živnostiživnosti podle věty první zaniká dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění právnímu nástupci nebo u ohlašovacích živnostíživností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 a 6 a u koncesovaných živnostíživností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi.
Provozovny
§ 17
(1)
ProvozovnouProvozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí prostor, v němž je živnostživnost provozována. Za provozovnuprovozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb (dále jen „automat“) a mobilní provozovnaprovozovna.
(2)
Mobilní provozovnaprovozovna je provozovnaprovozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.
(3)
ŽivnostŽivnost může být provozována ve více provozovnáchprovozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovnyprovozovny; to neplatí pro mobilní provozovnyprovozovny a automaty. U mobilních provozovenprovozoven je podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovnyprovozovny. Je-li provozovnaprovozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnostživnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně, která je uvedena v ohlášení živnostiživnosti podle § 45 odst. 2 písm. g) a § 45 odst. 3 písm. f) nebo v žádosti o koncesi podle § 50 a pro automaty a mobilní provozovnyprovozovny. V oznámení podnikatel uvede údaje podle odstavce 5.
(4)
Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovnaprovozovna byla způsobilá pro provozování živnostiživnosti podle zvláštních právních předpisů29b). Pro každou provozovnuprovozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovnyprovozovny; to neplatí pro automaty.
(5)
V oznámení podle odstavce 3 podnikatel uvede
a)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
adresu provozovnyprovozovny, popřípadě její umístění a předmět podnikání v této provozovněprovozovně, u živnostiživnosti volné obor činnosti,
d)
datum zahájení (ukončení) provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně.
(6)
Živnostenský úřad, který obdrží oznámení podle odstavce 3, přidělí provozovněprovozovně identifikační číslo provozovnyprovozovny poskytnuté správcem základního registru osob28d), nebylo-li již přiděleno, provede zápis provozovnyprovozovny do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele.
(7)
ProvozovnaProvozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Mobilní provozovnaprovozovna a automat musí být dále označeny údajem o sídle nebo adrese, na které je umístěn odštěpný závod zahraniční osoby.
(8)
ProvozovnaProvozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelůmspotřebitelům29c) musí být trvale a zvenčí viditelně označena také
a)
jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovnyprovozovny, s výjimkou automatů,
b)
prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebitelispotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnuprovozovnu nebo automat,
c)
kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování.
(9)
Při uzavření provozovnyprovozovny uvedené v odstavci 8 je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření, s výjimkou mobilních provozovenprovozoven a automatů.
(10)
Podnikatel může prodávat zboží nebo poskytovat služby, pokud prodej zboží nebo poskytování služeb nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelemspotřebitelem. Prodej zboží nebo poskytování služeb pomocí automatů nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy29e).
§ 18
(1)
ObecObec může vydat tržní řád formou nařízení obceobce29f). V tržním řádu vymezí místa pro nabídku a prodej zboží (dále jen „prodej zboží“) a pro nabídku a poskytování služeb (dále jen „poskytování služeb“) mimo provozovnuprovozovnu určenou k tomuto účelu rozhodnutím, opatřením nebo jiným úkonem vyžadovaným stavebním zákonem29g). Těmito místy jsou tržnice a tržiště (dále jen „tržiště“).
(2)
ObecObec může tržním řádem vymezit
a)
kapacitu a požadavky na vybavenost tržišť,
b)
dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,
c)
pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,
d)
pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu, nebo
e)
pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště pro zajištění řádného užívání tržiště osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
(3)
ObecObec může tržním řádem dále
a)
rozdělit tržiště podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby, nebo
b)
stanovit, že se tržní řád nevztahuje na některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděných mimo provozovnuprovozovnu.
(4)
ObecObec může nařízením obceobce29f) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnuprovozovnu jsou v obciobci nebo v její části zakázány.
ČÁST DRUHÁ
DRUHY ŽIVNOSTÍ
HLAVA I
ŽIVNOSTI OHLAŠOVACÍ
§ 19
Ohlašovacími živnostmiživnostmi jsou
a)
živnostiživnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování živnostiživnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a 22,
b)
živnostiživnosti vázané, je-li podmínkou provozování živnostiživnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, není-li dále stanoveno jinak,
c)
živnostživnost volná, u které není jako podmínka provozování živnostiživnosti odborná způsobilost stanovena.
Díl 1
Živnosti řemeslné
§ 20
ŽivnostiŽivnosti řemeslné jsou živnostiživnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Odborná způsobilost
§ 21
(1)
Odborná způsobilost pro řemeslné živnostiživnosti se prokazuje dokladem nebo doklady o
a)
řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem30) v příslušném oboru vzdělání,
b)
řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou31) v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
c)
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání31) v příslušném oboru vzdělání,
d)
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání31a) v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů,
e)
uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace25c), nebo
f)
získání všech profesních kvalifikací tak, jak jsou stanoveny pro odpovídající úplnou profesní kvalifikaci v Národní soustavě kvalifikací23q).
(2)
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost též
a)
u živnostíživností uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. b), c) nebo e),
b)
u živnostíživností uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. b), c), f) nebo h), nebo
c)
u živnostíživností uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m).
§ 22
Doklady prokazující odbornou způsobilost podle § 21 mohou být nahrazeny doklady o
a)
řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem30) v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
b)
řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou31) v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
c)
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání31) v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
d)
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání31a) v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů,
e)
řádném ukončení rekvalifikace30a) pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo
f)
vykonání šestileté praxe v oboru.
Díl 2
Živnosti vázané
§ 23
ŽivnostiŽivnosti vázané jsou živnostiživnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 24
Odborná způsobilost
(1)
Odborná způsobilost pro vázané živnostiživnosti je stanovena přílohou č. 2 k tomuto zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.
(2)
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
Díl 3
Živnost volná
§ 25
(1)
ŽivnostŽivnost volná je živnostživnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostživnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).
(2)
ŽivnostŽivnost volná a obory činností, které náleží do živnostiživnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
HLAVA II
ŽIVNOSTI KONCESOVANÉ
§ 26
ŽivnostiŽivnosti koncesované jsou živnostiživnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 27
Odborná způsobilost a podmínky provozování živnosti
(1)
Odborná způsobilost pro koncesované živnostiživnosti je stanovena přílohou č. 3 k tomuto zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.
(2)
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(3)
Živnostenský úřad stanoví nebo změní podnikateli podmínky provozování živnostiživnosti na základě tohoto zákona anebo na základě zvláštních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ROZSAH ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ
§ 28
(1)
Rozsah živnostenského oprávnění (dále jen „rozsah oprávnění“) se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu s přihlédnutím k ustanovením této části. Živnostenské oprávnění k výkonu živnostiživnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu; to neplatí pro obory činností živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu, které lze vykonávat pouze, pokud byly ohlášeny.
(2)
Je-li provozování živnostiživnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem.
(3)
V pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.
§ 31
Povinnosti podnikatele
(1)
Podnikatel, který provozuje živnostživnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnostiživnosti v potřebném rozsahu.
(2)
Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), a zahraniční osoba odštěpný závod, pokud jej zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo na adrese sídla správního orgánu54), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky.
(3)
Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.
(4)
Podnikatel je povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupná v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází.
(5)
Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umožňující jeho dostatečnou identifikaci.
(6)
Identifikační údaje podle odstavců 4 a 5 je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let ode dne uzavření smlouvy.
(7)
Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup.
(8)
Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelůmspotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebitelispotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Pokud má živnostenský úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.
(9)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje.
(10)
Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnostiživnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni zaměstnancům živnostenského úřadu prokázat totožnost.
(11)
Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnostiživnosti, je provozování živnostiživnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnostiživnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení; je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnostiživnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Po dobu přerušení provozování živnostiživnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem, kromě povinností stanovených v odstavci 2, které se týkají označení objektu, v němž má sídlo nebo odštěpný závod, povinností stanovených v odstavcích 9 a 17, v § 17 odst. 4 a 8 a povinnosti splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy pro provozování živnostiživnosti vyžadují.
(12)
Pokračování v provozování živnostiživnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnostiživnosti přerušeno podle odstavce 11, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnostiživnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnostiživnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.
(13)
Na základě oznámení podle odstavců 11 a 12 živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele.
(14)
Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(15)
Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje, a doložit doklady prokazující provozování živnostiživnosti.
(16)
Podnikatel je povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy podle věty první po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně. Adresou pro vypořádání závazků nemůže být adresa bydliště podnikatele, jedná-li se o adresu sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo adresu sídla správního orgánu54); to neplatí, pokud podnikatel prokáže právní důvod pro užívání prostor na těchto adresách.
(17)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů.33)
(18)
Podnikatel, který připravuje mládež na povolání, je povinen řídit se zvláštními právními předpisy.23d)
(19)
Podnikatel je povinen při provozování živnostiživnosti dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.
Rozsah oprávnění
§ 34
(1)
Podnikatel provozující živnostživnost, která spočívá v obchodní činnosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnostiživnosti, také
a)
pronajímat zboží,
b)
zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech,
c)
provádět na zboží drobné změny, jimiž zboží přizpůsobuje potřebám kupujícího na jeho žádost,
d)
provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí,
e)
provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží, pokud může být provedena jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí.
(2)
Podnikatel je rovněž oprávněn provádět servis dodaného zboží za předpokladu, že k tomu použije odborně způsobilých osob.
(3)
Vyžadují-li činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 koncesi, může je podnikatel provádět, jen pokud koncesi má.
(4)
Podnikatel má právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k jehož prodeji je oprávněn, a dát tyto práce provést oprávněným výrobcem.
§ 42
(1)
Podnikatel provozující živnostživnost spočívající ve výrobní činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnostiživnosti.
(2)
Podnikatel má dále právo:
a)
nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných výrobců a příslušenství, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby, nebo v jednotlivých případech zprostředkovávat prodej cizích výrobků a příslušenství,
b)
vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí,
c)
pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců stejného druhu, jakož i příslušenství,
d)
provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.
(3)
Nákup, prodej, zprostředkování prodeje a pronájem cizích výrobků podle odstavce 2 písm. a) a c) může být prováděn jen v rozsahu, při kterém zůstane zachována povaha výrobní živnostiživnosti.
§ 43
Ustanovení § 42 odst. 2 a 3 se vztahuje přiměřeně na podnikatele, který provozuje živnostživnost, při níž poskytuje opravy nebo údržbu věcí, přepravu osob nebo věcí, ubytování, hostinskou činnost, zastavárenskou činnost a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb, zůstane-li zachována povaha živnostiživnosti.
§ 44
Podnikatel oprávněný k přepravě osob a zboží může vykonávat činnosti související se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích.
ČÁST ČTVRTÁ
VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ, ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK
HLAVA I
OHLAŠOVÁNÍ ŽIVNOSTI
§ 45
(1)
Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnostživnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu.
(2)
Fyzická osoba v ohlášení uvede
a)
jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, adresu bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, místo narození (obecobec, okres, stát) a rodné příjmení,
b)
u odpovědného zástupce údaje uvedené v ustanovení písmene a) obdobně, provozuje-li živnostživnost prostřednictvím jeho osoby,
c)
zahraniční fyzická osoba jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, dále adresu bydliště mimo území České republiky, adresu místa pobytu v České republice (pokud byl povolen), označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice; je-li odpovědným zástupcem osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též adresu místa jeho pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen,
d)
adresu sídla,
e)
předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění,
f)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
g)
provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnostiživnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů,
h)
dobu povoleného pobytu, jedná-li se o osobu, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5,
i)
titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c), pokud je budou při provozování živnostiživnosti používat,
j)
případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla na adresu bydliště,
k)
případně adresu pro doručování všemi živnostenskými úřady.
(3)
Právnická osoba v ohlášení uvede
a)
obchodní firmu nebo název, adresu sídla, u fyzické osoby nebo u fyzických osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu anebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu, jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, adresu bydliště nebo adresu místa pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, datum vzniku funkce, a u právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a datum vzniku funkce; údaje týkající se členů statutárního orgánu neuvádí právnická osoba, která vzniká zápisem do veřejného rejstříku vedeného rejstříkovým soudem68) (dále jen „veřejný rejstřík“),
b)
u odpovědného zástupce údaje uvedené v ustanovení odstavce 2 písm. a) obdobně, provozuje-li živnostživnost prostřednictvím jeho osoby,
c)
označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice, jde-li o zahraniční právnickou osobu; je-li odpovědným zástupcem osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též adresu místa jeho pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen,
d)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
e)
předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění,
f)
provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnostiživnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů,
g)
titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c), pokud je budou při provozování živnostiživnosti používat,
h)
případně adresu pro doručování všemi živnostenskými úřady.
(4)
Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. U ohlášení živnostiživnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Předmět podnikání živnostiživnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Předmět podnikání živnostiživnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k tomuto zákonu v úplném nebo částečném rozsahu.
(5)
Údaje uváděné podle odstavců 2 a 3 ohlašovatel není povinen uvést v případě, že tyto údaje jsou již evidovány v živnostenském rejstříku, s výjimkou jeho identifikačních údajů.
§ 45a
(1)
Fyzická osoba může společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též
a)
oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
b)
podat přihlášku k důchodovému pojištění,
c)
podat přihlášku k nemocenskému pojištění,
d)
oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení,
e)
podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
f)
podat žádost o vydání českého národního průkazu průvodce podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.
(2)
Právnická osoba může společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.
(3)
Ohlášení živnostiživnosti nebo žádost o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.
(4)
Živnostenský úřad předá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení údaje získané podle odstavce 1 písm. a) až c), Úřadu práce České republiky - příslušné krajské pobočce a na území hlavního města Prahy pobočce pro hlavní město Prahu údaje podle odstavce 1 písm. d) a podle odstavce 2 a příslušné zdravotní pojišťovně údaje získané podle odstavce 1 písm. e). Živnostenský úřad předá Ministerstvu pro místní rozvoj žádost podanou podle odstavce 1 písm. f).
(5)
Podnikatel může na živnostenském úřadě ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy oznámit též změnu údajů uvedených v přihláškách nebo oznámeních podle odstavců 1 a 2 a obsažených na tiskopise podle odstavce 3.
(6)
Údaje podle předchozích odstavců, včetně oznámení jejich změn, živnostenský úřad předá příslušným orgánům do 5 pracovních dnů; tato lhůta počíná běžet ode dne vzniku živnostenského oprávnění nebo ode dne, kdy byly odstraněny závady ohlášení nebo ohlášeny změny. Tyto údaje mohou být předávány v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 45b
(1)
Osoba může společně s ohlášením živnostiživnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční a podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu daně z příjmů.
(2)
Podnikatel může na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v oznámení o změně registračních údajů vztahující se k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční.
(3)
Podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci, v oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo v oznámení o změně registračních údajů podle odstavců 1 a 2 lze učinit pouze
a)
elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu, nebo
b)
ústně do protokolu.
(4)
Živnostenský úřad předá příslušnému správci daně údaje podle odstavců 1 a 2 v elektronické podobě ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně pro přihlášku k registraci, pro oznámení o vstupu do paušálního režimu a pro oznámení o změně registračních údajů.
(5)
K předání údajů správci daně musí dojít do 3 pracovních dnů ode dne, kdy osoba podle odstavce 1 nebo 2 učinila vůči živnostenskému úřadu podání obsahující tyto údaje.
(6)
Na předání údajů živnostenským úřadem správci daně se hledí jako na podání přihlášky k registraci, oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo oznámení o změně registračních údajů, které učinila osoba podle odstavce 1 nebo 2.
§ 46
(1)
Fyzická osoba připojí k ohlášení, pokud zákon nestanoví jinak,
a)
je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou25b) obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem, nebo členského státu posledního pobytu; je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle § 6 odst. 3 věty třetí. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad podle tohoto písmene může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti,
b)
je-li občanem jiného státu než státu uvedeného v písmenu a) a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
c)
je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle písmene a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle písmene b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
d)
doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje,
e)
je-li zahraniční fyzickou osobou, doklady o pobytu, vyplývá-li tato povinnost z § 5 odst. 5; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky odštěpný závod, doklad prokazující, že má závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování; doklad o provozování závodu nedokládá občan členského státu Evropské unie,
f)
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště (§ 5 odst. 2), nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo na adrese sídla správního orgánu54); k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu69),
h)
doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu36i).
(2)
Právnická osoba připojí k ohlášení
a)
je-li právnickou osobou se sídlem na území jiného státu než České republiky, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, prokazující, že u ní není překážka provozování živnostiživnosti podle § 8 odst. 5; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
b)
nevydává-li stát uvedený v písmenu a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestné prohlášení učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem tohoto státu o tom, že u ní není překážka provozování živnostiživnosti podle § 8 odst. 5; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
c)
je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle odstavce 1 písm. b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
d)
doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce,
e)
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního nebo jiného veřejného rejstříku, pokud byl již zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování závodu v zahraničí; doklad o provozování závodu v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
f)
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu69),
h)
je-li právnickou osobou ohlašující živnostživnost nebo obor činnosti živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu, doklad obsahující seznam osob, které jsou jejím skutečným majitelem, členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, pokud tyto údaje nejsou zjistitelné z veřejného rejstříku nebo z evidence skutečných majitelů,
i)
je-li právnickou osobou ohlašující živnostživnost nebo obor živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu a je-li skutečný majitel občanem jiného členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a), nebo je-li skutečný majitel občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle odstavce 1 písm. b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
j)
doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.36i)
(3)
Podává-li ohlášení nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce.
(4)
Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle zvláštního právního předpisu,31d) v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle zvláštního právního předpisu.31e)
(5)
Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání podle odstavce 4 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státu Evropské unie nebo předkládané osobou z tohoto státu.
(6)
Ohlašovatel není povinen připojit k ohlášení doklady uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud dokládané skutečnosti jsou zjistitelné ze základních registrů nebo pokud si tyto skutečnosti může živnostenský úřad ověřit bezúplatně dálkovým přístupem z údajů katastru nemovitostí. Ohlašovatel dále není povinen připojit doklady podle odstavce 1 písm. a), b), d) a f) a odstavce 2 písm. a), b), d), f) a h) vztahující se k osobě zapsané v živnostenském rejstříku, pokud tyto doklady byly již připojeny k některému z ohlášení, k některé žádosti o koncesi nebo k oznámení změny a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny; doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2 písm. a) a b) nesmí být starší než 3 měsíce.
(7)
Jsou-li doklady uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d), f) a h) předloženy v listinné podobě, živnostenský úřad z nich vytvoří elektronické kopie, které ukládá podle § 60 odst. 1 do živnostenského rejstříku.
§ 47
(1)
Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.
(2)
Ve výpisu vydaném fyzické osobě se uvede
a)
jméno a příjmení, titul nebo vědecká hodnost, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození podnikatele a adresa jeho bydliště, u zahraniční osoby adresa bydliště mimo území České republiky, adresa místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice, byl-li zřízen,
b)
obchodní firma, je-li fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c)
předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl,
d)
adresa sídla,
e)
doba platnosti živnostenského oprávnění; u osoby, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5, se touto dobou rozumí doba povoleného pobytu,
f)
den vzniku živnostenského oprávnění,
g)
datum a místo vydání výpisu.
(3)
Ve výpisu vydaném právnické osobě se uvede
a)
obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice,
b)
předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl,
c)
doba platnosti živnostenského oprávnění,
d)
den vzniku živnostenského oprávnění,
e)
datum a místo vydání výpisu.
(4)
Nemá-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, vyzve živnostenský úřad ohlašovatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení zápisu do živnostenského rejstříku a vydání výpisu.
(5)
Odstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se ohlášení od počátku za bezvadné. Neodstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo; jedná-li se o ohlášení osob uvedených v § 10 odst. 4, učiní tak jen, byla-li již osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku, jinak živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Pokud ohlašovatel před vydáním rozhodnutí závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, řízení ukončí zápisem do živnostenského rejstříku a vydá výpis.
(6)
Nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené tímto zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jedná-li se o ohlášení osoby podle § 10 odst. 4, učiní tak jen, byla-li již osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku, jinak živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(7)
Jedná-li se o ohlášení zahraniční fyzické osoby, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5 a která prokázala splnění všech podmínek s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá živnostenský úřad zahraniční fyzické osobě pro účely řízení o povolení k pobytu výpis s údaji podle § 47 odst. 2 s výjimkou údaje podle písmene e). Právo provozovat živnostživnost vznikne této osobě dnem doložení dokladu prokazujícího udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu živnostenskému úřadu, u kterého byla živnost ohlášena. Nesplňuje-li zahraniční fyzická osoba všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(8)
Doloží-li osoba uvedená v odstavci 7 doklad o povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu24b) do 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu cizince na území České republiky37), živnostenský úřad do 5 pracovních dnů vydá výpis podle § 47 odst. 2. Nedoloží-li tato osoba doklad o povolení k pobytu ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Stejně živnostenský úřad rozhodne i v případě, že uvedená osoba nedoložila doklad o povolení k pobytu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výpisu podle odstavce 7. Živnostenský úřad do živnostenského rejstříku zapíše skutečnost, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(9)
Nemůže-li živnostenský úřad ze závažných důvodů provést zápis do živnostenského rejstříku a vydat výpis ve lhůtě podle odstavce 1 a nejedná-li se o postup podle odstavce 4, požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty k jeho vydání. Ohlašovatele živnostiživnosti je povinen o prodloužení lhůty a důvodech prodloužení informovat.
(10)
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem, zahájí řízení o zrušení živnostenského oprávnění. Řízení ukončí provedením nového zápisu a vydá nový výpis nebo vydá rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
(11)
Chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti v zápisu v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj živnostenský úřad kdykoli opraví provedením opravného zápisu a podnikateli vydá výpis.
§ 48
(1)
Živnostenský úřad zašle výpis, případně jiným způsobem (§ 60 odst. 7) sdělí údaje o živnostiživnosti a o podnikateli místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů, Českému statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení místně příslušné podle bydliště nebo sídla podnikatele, u zahraniční osoby podle místa povoleného pobytu, sídla nebo umístění odštěpného závodu zahraniční osoby, příslušné zdravotní pojišťovně, je-li mu známa, orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, a rejstříkovému soudu u osob, které se zapisují do veřejných rejstříků. Tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na změny v živnostenském rejstříku, včetně změn živnostenského oprávnění při pokračování v provozování živnostiživnosti po úmrtí podnikatele, na přerušení a pozastavení provozování živnostiživnosti, na rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, a na opatření vydané podle § 47 odst. 10 a 11.
(2)
Živnostenský úřad neprodleně oznámí Ministerstvu vnitra vydání výpisu zahraniční fyzické osobě podle § 47 odst. 7, vznik živnostenského oprávnění, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění a rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo, přerušení provozování živnostiživnosti, skutečnost, že ohlašovatel nebo žadatel o koncesi nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, rozhodnutí o zastavení řízení o udělení koncese a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení koncese.
(3)
Živnostenský úřad plní povinnosti uvedené v odstavci 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení zápisu do živnostenského rejstříku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 49
(1)
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnostiživnosti, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech28d), v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku, v evidenci skutečných majitelů nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem. Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů, systémů nebo veřejných rejstříků zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. Předloží-li podnikatel doklady uvedené v § 46 odst. 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d), f) a h), postupuje živnostenský úřad podle § 46 odst. 7 obdobně.
(2)
Pro předkládání dokladů k oznámení změn a doplnění podle odstavce 1 věty první platí § 46 odst. 6 přiměřeně.
(3)
Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a podle okolností případu vydá výpis (§ 47 odst. 2 nebo 3) nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu. Není-li oznámená změna nebo doplnění doložena doklady podle odstavce 1, živnostenský úřad vyzve podnikatele k předložení dokladů, stanoví lhůtu pro splnění této povinnosti, která činí nejméně 15 dní, a zápis do živnostenského rejstříku do předložení dokladů neprovede. Týká-li se změna rozsahu předmětu podnikání a není-li doložena doklady podle tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad v samostatném řízení, že živnostenské oprávnění v rozsahu oznámené změny ohlášením nevzniklo. Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1 a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.
(4)
Jedná-li se o změnu odpovědného zástupce, podnikatel je povinen doložit k oznámení doklady podle § 46 a živnostenský úřad v případě, že podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky provozování živnostiživnosti, provede zápis do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele. Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnostiživnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnostiživnosti podle § 58 odst. 3.
(5)
Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla živnostenskému úřadu oznamovat.
(6)
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis změny nebo doplnění do živnostenského rejstříku byl proveden v rozporu se zákonem, postupuje podle § 47 odst. 10 obdobně.
(7)
Při nápravě chyb v psaní a jiných zřejmých nesprávností v zápisu změny nebo doplnění v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj postupuje živnostenský úřad podle ustanovení § 47 odst. 11 obdobně.
HLAVA II
ŘÍZENÍ O KONCESI
§ 50
Náležitosti žádosti o koncesi
(1)
Osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnostživnost, podá žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu.
(2)
Pro náležitosti žádosti o koncesi platí ustanovení § 45 odst. 2, 3 a 5 a § 46 obdobně. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3.
(3)
Jsou-li pro provozování živnostiživnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, k žádosti o koncesi přiloží:
a)
fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou způsobilost, popřípadě doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce,
b)
právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce.
(4)
Žadatel v žádosti o koncesi je povinen uvést též údaje podle zvláštních předpisů a doložit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy podle § 52 odst. 1 tohoto zákona.
§ 52
Projednání žádosti
(1)
Je-li k provozování živnostiživnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad mu předloží žádost o koncesi nebo, pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje, žádost o schválení ustanovení odpovědného zástupce, spolu se všemi doklady předloženými žadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska; tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je živnostenský úřad vázán. Toto stanovisko živnostenský úřad nevyžaduje v případě, že orgán uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu vydal rozhodnutí o udělení souhlasu s podnikáním podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Podala-li žádost o koncesi zahraniční fyzická osoba, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5, postupuje živnostenský úřad podle § 47 odst. 7 a 8 přiměřeně.
§ 53
Rozhodování o koncesi
(1)
Před rozhodnutím o koncesi živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnostiživnosti a zda netrvá překážka provozování živnostiživnosti.
(2)
Není-li splněna některá z podmínek podle odstavce 1 nebo nesouhlasí-li s udělením koncese orgán státní správy příslušný podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, živnostenský úřad žádost zamítne.
(3)
Je-li současně se žádostí o udělení koncese předkládáno živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce a splňuje-li navržená osoba podmínky stanovené zákonem, rozhodne živnostenský úřad o ustanovení odpovědného zástupce v rozhodnutí o udělení koncese.
(4)
Osobě uvedené v § 5 odst. 5 živnostenský úřad udělí koncesi na dobu povoleného pobytu.
(5)
Pro náležitosti rozhodnutí o udělení koncese se použije ustanovení § 47 odst. 2 písm. a) až e) a § 47 odst. 3 písm. a) až c) obdobně. V rozhodnutí o udělení koncese živnostenský úřad stanoví podmínky provozování živnostiživnosti podle § 27 odst. 3.
§ 54
(1)
Živnostenský úřad do pěti pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
(2)
Pro vydání výpisu se použije ustanovení § 47 odst. 2, 3 a 11 obdobně.
(3)
Pokud zahraniční fyzická osoba, která je podle § 5 odst. 5 povinna doložit doklad o povolení k pobytu ve lhůtě podle § 47 odst. 8, tento doklad nedoloží, má se za to, že nesplnila podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku nebyl proveden v souladu s rozhodnutím o udělení koncese, nebo že údaje, které se zapisují do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a nejsou obsahem rozhodnutí o udělení koncese, neodpovídají skutečnosti, provede opravu zápisu v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku a podle okolností vydá výpis nebo informuje podnikatele o opravě zápisu.
§ 55
(1)
Informační povinnosti živnostenského úřadu podle § 48 platí obdobně.
(2)
Živnostenský úřad zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o udělení koncese, o její změně nebo o jejím zrušení, údaje o přerušení nebo o pozastavení provozování živnostiživnosti, výpis, popřípadě jiným dohodnutým způsobem sdělí údaje o koncesované živnostiživnosti a o podnikateli též orgánu, který je příslušný k vydání stanoviska podle § 52 odst. 1.
§ 56
Změny údajů uvedených v žádosti o koncesi
(1)
Podnikatel je povinen oznámit živnostenskému úřadu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne jejich vzniku; to neplatí, pokud se jedná o změny a doplnění již zapsané v základních registrech28d), v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem. Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů, systémů nebo veřejných rejstříků zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku. Předloží-li podnikatel doklady uvedené v § 46 odst. 1 písm. a), b), d) a f) a v odstavci 2 písm. a), b), d) a f), postupuje živnostenský úřad podle § 46 odst. 7 obdobně.
(2)
Pro předkládání dokladů k oznámení změn a doplnění podle odstavce 1 věty první platí § 46 odst. 6 přiměřeně.
(3)
Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad podle okolností případu změní rozhodnutí o udělení koncese, provede zápis změn do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, vydá výpis (§ 47 odst. 2 nebo 3) nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu nebo rozhodne o pozastavení provozování živnostiživnosti nebo o zrušení živnostenského oprávnění. Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1, a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Změny týkající se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnostiživnosti provede živnostenský úřad změnou rozhodnutí o udělení koncese z vlastního nebo jiného podnětu. Následně provede zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a vydá výpis se změněnými údaji ve lhůtě podle § 54 odst. 1.
(5)
Na řízení o změně rozhodnutí o udělení koncese se vztahuje přiměřeně ustanovení § 52 a 53. Řízení o změně podmínek uložených v rozhodnutí o udělení koncese podle § 27 odst. 3 zahajuje živnostenský úřad z vlastního nebo jiného podnětu.
(6)
Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla živnostenskému úřadu oznamovat.
(7)
Pro opravu chybného zápisu změny nebo doplnění údajů do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku živnostenský úřad přiměřeně použije ustanovení § 54 odst. 4 nebo § 47 odst. 11.
HLAVA III
ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ
§ 57
(1)
Živnostenské oprávnění zaniká:
a)
smrtí podnikatele, nejde-li o případy podle § 13,
b)
zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14,
c)
uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou,
d)
výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku,
e)
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
f)
rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.
(2)
Živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c), pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno, oznámí, že hodlá v provozování živnostiživnosti pokračovat, nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese vydané na dobu určitou. Zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnostživnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky, je povinna k oznámení doložit nové povolení k pobytu. Nedoloží-li toto povolení, živnostenský úřad ji vyzve, aby tak učinila, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, a to minimálně na dobu povoleného pobytu. Není-li povolení doloženo ve stanovené lhůtě, živnostenské oprávnění zaniká posledním dnem této lhůty.
(3)
Zanikne-li živnostenské oprávnění, je tuto skutečnost živnostenský úřad povinen oznámit orgánům uvedeným v § 48 a v § 55 odst. 2.
§ 58
(1)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže
a)
podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b),
b)
nastanou překážky podle § 8 nebo 8a, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnostiživnosti volné,
c)
podnikatel o to požádá, nebo
d)
podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2.
(2)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnostiživnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.
(3)
Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnostiživnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu.
(4)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, pokud zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 5), tuto podmínku nesplňuje.
(5)
Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnostiživnosti podle § 31 odst. 11.
(6)
Živnostenský úřad pozastaví provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně, jsou-li při provozování živnostiživnosti v dané provozovněprovozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.
(7)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. Je-li zahájeno řízení o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3, nelze rozhodnout o zrušení téhož živnostenského oprávnění na žádost podnikatele dříve, než bude rozhodnuto o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3.
(8)
V rozhodnutí o pozastavení provozování živnostiživnosti podle odstavců 2 a 3 nebo o pozastavení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně podle odstavce 6 živnostživnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat; tato doba nesmí být delší než 1 rok. Nebudou-li ve stanovené době odstraněny důvody, které k pozastavení vedly, živnostenský úřad podle okolností případu opětovně rozhodne o pozastavení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně, nebo živnostenské oprávnění podnikatele zruší.
HLAVA IV
ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK
§ 60
(1)
Živnostenský rejstříkŽivnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy38d) vedeným v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnostiživnosti. Za tím účelem jsou přebírány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Správcem živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jeho provozovateli jsou krajské živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 3 až 5 a obecní živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 2 až 5. Obecní živnostenské úřady do tohoto informačního systému ukládají dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem uvedené v § 46 odst. 7.
(2)
Do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn:
a)
identifikační údaje, a to u
1.
fyzické osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, identifikační číslo osoby, má-li obchodní firmu, obchodní firma a adresa sídla,
2.
zahraniční fyzické osoby údaje uvedené v bodě 1 a dále též adresa místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a adresa umístění jejího odštěpného závodu v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu,
3.
právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby a údaje uvedené v bodech 5 a 6 týkající se členů jejího statutárního orgánu,
4.
zahraniční právnické osoby údaje uvedené v bodě 3 a dále též označení a adresa odštěpného závodu umístěného v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu,
5.
fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu, jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce,
6.
právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, datum vzniku a zániku funkce,
7.
vedoucího odštěpného závodu zahraniční osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce,
8.
odpovědného zástupce jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum ustanovení a ukončení výkonu jeho funkce,
b)
předmět podnikání,
c)
druh živnostiživnosti,
d)
provozovnaprovozovna nebo provozovnyprovozovny, v nichž je živnostživnost provozována, s výjimkou automatů a mobilních provozovenprovozoven, s údaji podle § 17 odst. 5 písm. c) a d), včetně identifikačního čísla provozovnyprovozovny, popřípadě s údaji podle § 58 odst. 6,
e)
doba platnosti živnostenského oprávnění,
f)
datum vzniku živnostenského oprávnění,
g)
doba pozastavení nebo přerušení provozování živnostiživnosti,
h)
datum zániku živnostenského oprávnění,
i)
datum doručení výpisu podle § 10 odst. 4,
j)
rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, rozhodnutí o splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí, rozhodnutí o splnění oddlužení a rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,
k)
vstup právnické osoby do likvidace,
l)
překážky provozování živnostiživnosti podle § 8 a 8a,
m)
pokuty uložené živnostenskými úřady a sankční opatření uložená jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou pokut uložených příkazem na místě,
n)
další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění [§ 45 odst. 2 písm. e), § 45 odst. 3 písm. e) a § 45 odst. 4] a podmínkám provozování živnostiživnosti (§ 27),
o)
adresa místa, kde lze vypořádat případné závazky po ukončení činnosti v provozovněprovozovně,
p)
osoba pokračující v provozování živnostiživnosti po zemřelém podnikateli; údaje o této osobě se zapisují přiměřeně podle písmene a),
q)
nesplnění podmínek provozování živnostiživnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2,
r)
adresa pro doručování podle § 45 odst. 2 písm. k) a podle § 45 odst. 3 písm. h).
(3)
Živnostenský rejstříkŽivnostenský rejstřík je veřejným seznamem v části tvořené údaji uvedenými v odstavci 2, pokud není dále stanoveno jinak. Živnostenský rejstříkŽivnostenský rejstřík je neveřejným seznamem v části tvořené
a)
údaji uvedenými v odstavci 2 písm. m) a r), údaji o bydlišti a místě pobytu na území České republiky, bydlišti mimo území České republiky a rodnými čísly,
b)
ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 po uplynutí 4 let ode dne zániku posledního živnostenského oprávnění podnikatele, kdy budou tyto údaje převedeny z veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku do části neveřejné; tyto údaje jsou opět zařazeny do veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku v případě, že podnikatel znovu získá živnostenské oprávnění,
c)
ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 v případě nesplnění podmínek provozování živnostiživnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2,
d)
dokumenty uloženými podle odstavce 1.
(4)
Živnostenský úřad poskytuje
a)
údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) podnikateli, kterého se týkají, správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, a v případech stanovených jinými právními předpisy,
b)
údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) osobě, která prokáže právní zájem, a to v rozsahu uvedeném v odstavci 5 písm. b) až d).
(5)
Na žádost vydá živnostenský úřad v listinné nebo elektronické podobě a za podmínek uvedených v odstavci 4 o jedné osobě identifikované v žádosti z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku
a)
výpis podle § 47 odst. 2 nebo 3; tento výpis se vydá podnikateli, kterého se týká,
b)
úplný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje všechny údaje podle odstavce 2,
c)
částečný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje údaje v požadovaném rozsahu,
d)
potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku určitý zápis není.
(6)
Na žádost vydá živnostenský úřad z veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku sestavu v listinné nebo elektronické podobě, jejímž obsahem mohou být pouze základní identifikační údaje o podnikateli, a to jméno, příjmení, nebo obchodní firma, popřípadě název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, a dále, pokud to žadatel požaduje, předmět podnikání a umístění provozovnyprovozovny. Sestava obsahuje údaje platné ke dni zpracování sestavy. Tuto sestavu žadatel nesmí zveřejnit ani poskytnout třetí osobě.
(7)
Žádost o poskytnutí sestavy podle odstavce 6 je možné podat u úřadu příslušného podle § 71 odst. 5 tohoto zákona; žádost musí kromě náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat rozsah požadované sestavy.
(8)
Sestava podle odstavce 6 se žadateli poskytne do 30 dnů od podání žádosti. Je-li požadována zvlášť rozsáhlá sestava, lhůta pro její poskytnutí se o 30 dnů prodlužuje. Pokud živnostenský úřad žádosti nevyhoví, byť i jen částečně, vydá ve lhůtě podle věty první, případně věty druhé, rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně části žádosti.
(9)
Jiné údaje než údaje uvedené v odstavcích 4, 5 a 6 se neposkytují, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(10)
Údaje vedené ve veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku Živnostenský úřad České republiky39) zpřístupňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. Údaje z veřejné části živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku podle odstavce 5 písm. b) se rovněž vydávají jako ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy38d). Údaje z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku poskytuje Živnostenský úřad České republiky orgánům uvedeným v § 48, orgánům podle jiného právního předpisu a správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně jiným dohodnutým způsobem. Při předávání údajů podle § 45a a § 45b se postupuje obdobně.
ČÁST PÁTÁ
ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA A PŘESTUPKY
HLAVA I
ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA
§ 60a
(1)
Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnostiživnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese.
(2)
Živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle zákona upravujícího povinné značení lihu, pokud porušení těchto povinností zjistí při výkonu své jiné působnosti, a dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně.
§ 60b
Vydává-li obecobec nebo kraj průkaz osoby vykonávající kontrolu, prokazují se zaměstnanci živnostenského úřadu při kontrole tímto průkazem. Nevydává-li obecobec nebo kraj průkaz podle věty první, prokazují se zaměstnanci živnostenského úřadu vykonávající kontrolu písemným pověřením k jednotlivé kontrole. Poskytnutí informací o výsledku kontroly u podnikatele nebo o výsledku správního řízení vedeného s podnikatelem jinému správnímu orgánu na základě jeho žádosti a pro účely kontroly nebo správního řízení není porušením mlčenlivosti zaměstnance podle zvláštního právního předpisu39).
§ 60c
Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly.
§ 60d
(1)
Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnostiživnosti.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 61
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
jako správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e) v rozporu s § 13 odst. 2 neustanoví odpovědného zástupce, nebo
b)
jako správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, likvidační nebo insolvenční správceinsolvenční správce v rozporu s § 13 odst. 4 neoznámí, že hodlá pokračovat v provozování živnostiživnosti, nebo neustanoví odpovědného zástupce.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že předloží nepravdivé čestné prohlášení o bezúhonnostibezúhonnosti podle
a)
§ 46 odst. 1 písm. a), je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo
b)
§ 46 odst. 1 písm. b), je-li občanem jiného státu než členského státu Evropské unie.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku dále tím, že provozuje činnost, která je
a)
živnostíživností volnou, aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění,
b)
předmětem živnostiživnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění, nebo
c)
předmětem živnostiživnosti koncesované, aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění.
(4)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3 písm. a),
d)
do 750 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3 písm. b),
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3 písm. c).
(5)
Přestupky podle odstavců 2 a 3 nelze projednat příkazem na místě.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 62
(1)
Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti nebo nevede a neuchovává po zákonem stanovenou dobu o těchto osobách evidenci a nebo neuchovává po zákonem stanovenou dobu kopie dokladů o jejich odborné způsobilosti,
b)
neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo ukončení výkonu jeho funkce podle § 11 odst. 5,
c)
v rozporu s § 11 odst. 7 nepředloží živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou nebo neoznámí živnostenskému úřadu ukončení výkonu jeho funkce,
d)
neustanoví nového odpovědného zástupce podle § 11 odst. 8,
e)
v rozporu s § 17 odst. 3
1.
neprokáže na žádost živnostenského úřadu právní důvod pro užívání provozovnyprovozovny, nebo oprávněnost umístění mobilní provozovnyprovozovny, nebo
2.
neoznámí předem zahájení nebo ukončení provozování živnostiživnosti v provozovněprovozovně,
f)
v rozporu s § 17 odst. 4 neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovnyprovozovny,
g)
neoznačí provozovnuprovozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9,
h)
v rozporu s § 17 odst. 10 umožní prodejem zboží nebo poskytováním služeb pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelemspotřebitelem získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy,
i)
poruší některou z podmínek stanovených nebo změněných živnostenským úřadem pro provozování koncesované živnostiživnosti podle § 27 odst. 3,
j)
v rozporu s § 28 odst. 1 bez ohlášení provozuje činnost, která je oborem činnosti živnostiživnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu,
k)
v rozporu s § 31 odst. 2 neoznačí sídlo nebo odštěpný závod,
l)
neprokáže kontrolnímu orgánu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu podle § 31 odst. 3,
m)
v rozporu s § 31 odst. 4 neidentifikuje účastníka smluvního vztahu nebo předmět smluvního vztahu, nebo nevede evidenci o účastnících nebo předmětu smluvního vztahu, nebo nemá tuto evidenci přístupnou v provozovněprovozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází,
n)
neeviduje nebo neuchovává identifikační údaje podle § 31 odst. 6,
o)
v rozporu s § 31 odst. 7 koupí zboží nebo ho přijme do zástavy nebo zprostředkuje jeho nákup,
p)
nezajistí, aby v provozovněprovozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelůmspotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebitelispotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka podle § 31 odst. 8,
q)
nezajistí, aby jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti podle § 31 odst. 9,
r)
neoznámí živnostenskému úřadu pokračování v provozování živnostiživnosti podle § 31 odst. 12,
s)
nevydá na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, nebo na dokladu neuvede zákonem stanovené údaje podle § 31 odst. 14,
t)
v rozporu s § 31 odst. 15 nesdělí na žádost živnostenského úřadu, zda provozuje živnost, nebo nedoloží doklady prokazující provozování živnostiživnosti,
u)
v rozporu s § 31 odst. 16 neoznámí při ukončení činnosti v provozovněprovozovně živnostenskému úřadu adresu místa, kde lze vypořádat případné závazky,
v)
v rozporu s § 31 odst. 17 zaměstnává zaměstnance, kteří nemají způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy nebo znalost bezpečnostních předpisů anebo předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,
w)
v rozporu s § 49 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnostiživnosti, nebo nepředloží doklady o nich, s výjimkou neoznámení změny oboru činnosti u živnostiživnosti volné, který nepodléhá povinnému ohlášení, nebo
x)
v rozporu s § 56 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, nebo nepředloží doklady o nich.
(2)
Podnikající fyzická osoba uvedená v § 69a odst. 1 se při dočasném poskytování služeb dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb,
b)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo
c)
v rozporu s § 69a odst. 5 uznávacímu orgánu neoznámí poskytování služeb v činnosti, která je živnostíživností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7.
(3)
Právnická osoba uvedená v § 69a odst. 2 se při dočasném poskytování služeb dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb,
b)
v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo
c)
v rozporu s § 69a odst. 5 neoznámí uznávacímu orgánu poskytování služeb v činnosti, která je živnostíživností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), l), m), n), o), s), u), v),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), i), k), p), q), t), nebo podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3,
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
e)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. w), x),
f)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. r).
§ 63
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je
a)
živnostíživností volnou,
b)
předmětem živnostiživnosti řemeslné nebo vázané, nebo
c)
předmětem živnostiživnosti koncesované,
aniž by pro tuto živnostživnost měla živnostenské oprávnění.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
§ 64
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 67
(1)
Adresou na území České republikyAdresou na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí kombinace údajů o adresním místě zapsaná v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí71). Adresa se do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku zapisuje v rozsahu následujících údajů:
a)
název obceobce nebo vojenského újezdu, v hlavním městě Praze se za názvem obceobce uvede číslo městského obvodu,
b)
název části obceobce, v hlavním městě Praze název katastrálního územíkatastrálního území,
c)
poštovní směrovací číslo přidělené adresnímu místu,
d)
název ulice, pokud je v registru územní identifikace, adres a nemovitostí zapsán,
e)
číslo popisné nebo evidenční,
f)
číslo orientační, pokud bylo přiděleno, včetně dodatku.
(2)
Adresa mimo území České republiky se do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku zapisuje v rozsahu údajů název obceobce a regionu, název ulice a číslo domu, poštovní směrovací číslo a název státu.
§ 68
Součinnost orgánů státní správy
(1)
Orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů vzájemně spolupracují, zasílají opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatelem, příslušnému živnostenskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V téže lhůtě příslušnému živnostenskému úřadu oznamují i případy neoprávněného podnikání zjištěné při výkonu jejich činnosti. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštním zákonem.42)
(2)
Živnostenské úřady ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informují jednotlivé specializované orgány, zejména orgány dozírající na dodržování hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů a orgány České obchodní inspekce, o porušování příslušných zvláštních předpisů osobami provozujícími činnost, která je předmětem živnostiživnosti.
§ 69a
(1)
Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(2)
Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(3)
Občané dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely tohoto ustanovení za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.
(4)
Na poskytování služeb podle tohoto paragrafu se další ustanovení tohoto zákona nevztahují, s výjimkou
a)
povinnosti prokázat při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb, a to průkazem totožnosti, dokladem osvědčujícím státní příslušnost, dokladem o tom, že osoba poskytující služby je usazena v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnost, a
b)
povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které tato příloha stanoví; podmínka odborné způsobilosti pro účely této přílohy se považuje za splněnou, doloží-li osoba poskytující služby za osoby v závislém postavení vykonávající činnosti podle tohoto zákona doklad o jejich vzdělání, které je v členském státě původu odborně připravuje pro výkon předmětné regulované činnosti, nebo není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována, doklad o tom, že předmětnou činnost vykonávaly v jednom nebo více členských státech nejméně po dobu jednoho roku během předcházejících deseti let.
(5)
Fyzické osoby uvedené v odstavci 1 poskytující služby v činnosti, která je živnostíživností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7 (dále jen „regulovaná činnost“), jsou povinny písemně oznámit poskytování služeb na území České republiky uznávacímu orgánu, včetně doložení dokladů, podle zvláštního právního předpisu43). Na právnické osoby uvedené v odstavci 2 se § 36a zákona o uznávání odborné kvalifikace vztahuje přiměřeně. Doklad o odborné kvalifikaci nebo praxi dokládá u právnické osoby jí ustanovená osoba, která odpovídá za řádné poskytování služby.
(6)
U osob poskytujících služby v regulovaných činnostech, které jsou živnostmiživnostmi, je živnostenský úřad oprávněn při kontrole podle § 60a kontrolovat splnění povinnosti písemně oznámit poskytování služby uznávacímu orgánu44). Živnostenský úřad může kontrolovat též plnění povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živnostíživností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti.
§ 70
(1)
Pro účely tohoto zákona se považuje za občana členského státu Evropské unie i
a)
občan jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace,
b)
rodinný příslušník občana Evropské unie nebo osoby uvedené v písmenu a)61),
c)
osoba, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a její rodinný příslušník,
d)
občan třetí země, kterému bylo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta62),
e)
občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě63),
f)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), kterému byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt64),
g)
občan třetí země, který je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem66),
h)
držitel modré karty Evropské unie67).
(2)
Na osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) se nevztahuje oprávnění podle § 69a.
(3)
Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Za osobu podle předchozí věty se za podmínek a v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou o volném pohybu osob považuje také právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace.
(4)
Pokud tento zákon požaduje předložení dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo výkon podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, rozumí se tím i doklady vydané příslušným orgánem smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a doklady vydané příslušným orgánem Švýcarské konfederace a výkon činnosti na území těchto států.
§ 71
Místní příslušnost
(1)
Podání podle tohoto zákona lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. K postupu podle tohoto zákona je příslušný obecní živnostenský úřad, kterému bylo podání doručeno jako prvnímu.
(2)
V řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnostiživnosti se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle správního řádu; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele.
(3)
Informační povinnost soudů a jiných orgánů vyplývající ze zvláštních právních předpisů se plní u živnostenského úřadu, který je místně příslušný podle odstavce 2. Tento úřad provede příslušný zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Živnostenský úřad, který provede úkon, v jehož důsledku je třeba provést zápis do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, je příslušný k provedení tohoto zápisu.
(5)
Sestavu podle § 60 odst. 6 vydává podle své územní působnosti obecní živnostenský úřad, krajský živnostenský úřad nebo Živnostenský úřad České republiky. Sestavu podle adresy sídla vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodu podnikatel sídlí. Sestavu podle umístění provozovnyprovozovny vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodě se provozovnaprovozovna nachází. Sestavu podle předmětu podnikání vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodě má sídlo nebo provozovnuprovozovnu podnikatel s požadovaným předmětem podnikání.
(6)
Uvede-li ohlašovatel živnostiživnosti v ohlášení nebo žadatel o koncesi v žádosti adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 písm. k) nebo podle § 45 odst. 3 písm. h), jsou všechny živnostenské úřady povinny mu doručovat na uvedenou adresu; to neplatí, pokud má tato osoba zřízenu datovou schránku.
§ 72
(1)
Podání podle tohoto zákona obecnímu živnostenskému úřadu lze učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy28c); to neplatí v případě žádosti o sestavu podle § 60 odst. 6.
(2)
Kontaktní místo veřejné správy přijaté podání neprodleně doručí obecnímu živnostenskému úřadu, který si podatel zvolí. Pokud si podatel obecní živnostenský úřad nezvolí, doručí se podání obecnímu živnostenskému úřadu příslušnému podle místa podání. Je-li podání učiněno u zastupitelského úřadu a nezvolí-li si podatel obecní živnostenský úřad, určuje se příslušnost obecního živnostenského úřadu podle správního řádu.
(3)
Pokud je pro podání stanovena lhůta, je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u kontaktního místa veřejné správy. Lhůta pro vyřízení podání počíná běžet jeho doručením včetně příloh obecnímu živnostenskému úřadu.
(4)
Podání se doručuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup s využitím komunikační infrastruktury živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, pokud to dovoluje povaha podání. Kontaktní místo veřejné správy zašle neprodleně obecnímu živnostenskému úřadu příslušnému podle odstavce 2 listinnou podobu podání.
§ 73
Mezinárodní smlouvy
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, stanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.
§ 73a
Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živnostíživností a oborů činností živnostiživnosti volné.
HLAVA II
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 74
Zachování dosavadních oprávnění
(1)
V podnikatelské činnosti, která je živnostíživností podle tohoto zákona, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, na základě oprávnění k podnikatelské činnosti nebo podnikatelského oprávnění, které získaly před jeho účinností. Po uplynutí lhůty tato oprávnění zanikají.
(2)
Fyzické osoby, kterým uplynutím lhůty podle odstavce 1 zanikne oprávnění k podnikatelské činnosti v živnostiživnosti volné nebo řemeslné, nabývají současně živnostenského oprávnění k těmto živnostemživnostem. Živnostenský list vydá živnostenský úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 1.
(3)
Fyzické osoby, které ke dni nabytí účinnosti zákona mají oprávnění k podnikatelské činnosti v živnostiživnosti vázané nebo koncesované, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že splňují podmínky stanovené zákonem nebo že ustanovily odpovědného zástupce, který podmínky splňuje. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.
(4)
Právnické osoby, které mají ke dni účinnosti zákona podnikatelské oprávnění k činnostem, které jsou živnostmiživnostmi, předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že ustanovily odpovědného zástupce, který splňuje podmínky podle zákona. Za tohoto předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský list nebo koncesní listinu.
(5)
Jestliže osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 živnostenskému úřadu doklady nepředloží nebo jimi neprokáží splnění podmínek pro provozování živnostiživnosti, živnostenské oprávnění jim nevznikne. V pochybnostech rozhodne o tom, zda podmínky provozování živnostiživnosti splněny jsou, živnostenský úřad.
§ 75
(1)
Žádosti fyzických osob o registraci podnikatelské činnosti, která je živnostíživností, podané podle dosavadních předpisů, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se považují za ohlášení nebo za žádost o koncesi.
(2)
Žádosti o oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti k činnosti, o nichž nebylo rozhodnuto před účinností tohoto zákona, se podle obsahu považují za žádost o koncesi nebo za ohlášení živnostiživnosti vázané. Příslušný orgán státní správy je postoupí živnostenskému úřadu a k žádosti o koncesi připojí stanovisko jako podklad pro rozhodnutí.
(3)
Fyzické osoby, které získaly oprávnění, povolení nebo průkaz způsobilosti a před účinností tohoto zákona nepožádaly a registraci, připojí je k žádosti o koncesi nebo k ohlášení živnostiživnosti vázané. Při rozhodování o koncesi nahrazují tyto doklady stanovisko příslušného orgánu státní správy.
§ 76
ŽivnostiŽivnosti, které podle zvláštních předpisů mohou provozovat organizace, jsou ve stejném rozsahu a za stejných podmínek oprávněny provozovat i fyzické osoby.
§ 77
Oprávnění k podnikatelské činnosti a podnikatelská oprávnění k činnostem, které nejsou živnostmiživnostmi, zůstávají nedotčena, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
§ 78
Živnostenský úřad příslušný obdobně podle § 71 odst. 2 části věty první před středníkem přidělí do 30. června 2012 provozovněprovozovně zřízené před 1. červencem 2010 identifikační číslo provozovnyprovozovny poskytnuté správcem základního registru osob28d).
§ 79
Likvidace majetku pro předlužení
(1)
Překážkou provozování živnostiživnosti vzniklou před nabytím účinnosti zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se rozumí likvidace majetku pro předlužení.47)
(2)
K likvidaci majetku pro předlužení, která byla provedena před 1. lednem 1990, se nepřihlíží.
§ 80
Zrušovací ustanovení
Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje:
1.
zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., kromě § 12a až 12e,
2.
§ 2 dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků,
3.
§ 4 zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků,
4.
§ 3 zákona č. 115/1948 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru, ve znění zákona č. 108/1950 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského,
5.
§ 3 zákona č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami,
6.
§ 1 odst. 2 zákona č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, ve znění zákona č. 58/1951 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví,
7.
§ 3 zákona č. 123/1948 Sb., o znárodnění polygrafických podniků,
8.
§ 8 zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení.
§ 81
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 455/1991 Sb.
ŽIVNOSTI ŘEMESLNÉ
(K § 20)
Část A
Řeznictví a uzenářství
Mlékárenství
Mlynářství
Pekařství, cukrářství
Pivovarnictví a sladovnictví
Zpracování kůží a kožešin
Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi
Broušení a leptání skla
Zpracování gumárenských směsí
Zpracování kamene
Slévárenství, modelářství
Kovářství, podkovářství
Obráběčství
Zámečnictví, nástrojářství
Galvanizérství, smaltérství
Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
Hodinářství
Zlatnictví a klenotnictví
Truhlářství, podlahářství
Výroba a opravy hudebních nástrojů
Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů
Zednictví
Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
Montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel
Vodoinstalatérství, topenářství
Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny
Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny
Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení
Izolatérství
Malířství, lakýrnictví, natěračství
Pokrývačství, tesařství
Klempířství a oprava karoserií
Kamnářství
Opravy silničních vozidel
Holičství, kadeřnictví
Část B
Barvení a chemická úprava textilií
Čištění a praní textilu a oděvů
Kominictví
Část C
Hostinská činnost
Kosmetické služby
Pedikúra, manikúra
Příloha č. 2
k zákonu č. 455/1991 Sb.
ŽIVNOSTI VÁZANÉ
(K § 23 a 24)
Předmět podnikání| Požadovaná odborná způsobilost| Poznámka
---|---|---
1| 2| 3
Geologické práce*)| osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí**)| *) s výjimkou geologických prací, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem podle § 2 a § 3 zákona č. 61/1988 Sb.,o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.
**) § 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 3/2005 Sb.
Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na potravinářskou chemii nebo zemědělství a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na potravinářskou chemii nebo zemědělství a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na potravinářskou chemii nebo zemědělství a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii, hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví, elektrotechniku, požární ochranu, potravinářství, lékařství, veterinární lékařství, farmacii, přírodní vědy, zemědělství nebo lesnictví a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii, hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví, požární ochranu, elektrotechniku, zdravotnictví, farmacii, veterinární vědy, zemědělství nebo lesnictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii, hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví, požární ochranu, elektrotechniku, zdravotnictví, farmacii, veterinární vědy, zemědělství nebo lesnictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu**) a 4 roky praxe v oboru;
pro prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické lze odbornou způsobilost prokázat též:
a) dokladem o nejméně pětileté nepřetržité praxi v oboru v postavení podnikatele nebo vedoucího zaměstnance, nebo
b) dokladem o nejméně dvouleté nepřetržité praxi v oboru v postavení podnikatele nebo vedoucího zaměstnance a dokladem o ukončeném vzdělání v oboru, nebo
c) dokladem o nejméně tříleté nepřetržité praxi v oboru v postavení podnikatele nebo vedoucího zaměstnance a dokladem o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o kvalifikaci vydaným příslušným orgánem státu, nebo
d) dokladem o nejméně tříleté nepřetržité praxi v oboru v postavení zaměstnance a dokladem o ukončeném vzdělání v oboru, nebo
e) dokladem o čtyřleté nepřetržité praxi v oboru v postavení zaměstnance a dokladem o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o kvalifikaci vydaným příslušným orgánem státu| *) § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon); pro výrobu chemické látky a chemické směsi se nepožaduje živnostenské oprávnění pro tuto živnost, pokud výroba chemické látky a chemické směsi je současně předmětem další živnostiživnosti uvedené v této příloze nebo v příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 130/2008 Sb, zákona č. 145/2010 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.
**) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů
Výroba a opravy sériově zhotovovaných
\\- protéz,
\\- trupových ortéz,
\\- končetinových ortéz,
\\- měkkých bandáží| a) odborná způsobilost k výkonu povolání ortotik - protetik podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetický technik podle zvláštního právního předpisu*) a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) osvědčení
o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
Oční optika| a) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání optometristy podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání oční optik nebo oční technik, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru | *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady| a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| § 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Projektová činnost ve výstavbě| a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo
b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo
c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb| § 158 a 159 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování| a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo
b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo
c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona| § 160 zákona č. 183/2006 Sb.
Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací| pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 206/2015 Sb.; pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. b)nebo doklad podle § 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb.| zákon č. 206/2015 Sb.
Nákup a prodej kulturních památek*) nebo předmětů kulturní hodnoty**)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství nebo dějiny umění, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství, konzervátorství nebo výtvarnou a uměleckořemeslnou tvorbu a 1 rok praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství, konzervátorství, výtvarnou a uměleckořemeslnou tvorbu nebo obchodování se starožitnostmi a 1 rok praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání zaměřeném na výtvarné umění, restaurátorství, konzervátorství nebo výtvarnou a uměleckořemeslnou tvorbu a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| *) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinární lékařství a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona|
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence| a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 5 let praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 5 let praxe v oboru|
Realitní zprostředkování| a) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b) vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č. 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na státem akreditovaném ústavu,
c) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí| střední vzdělání s maturitní zkouškou|
Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených*)| a) vysokoškolské vzdělání,
b) vyšší odborné vzdělání a 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti,
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 2 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
e) osvědčení o získání profesní kvalifikace Aukcionář, dražebník podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání**), nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m)| *) zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách
**) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů
Oceňování majetku pro*)
\\- věci movité,
\\- věci nemovité,
\\- nehmotný majetek,
\\- finanční majetek,
\\- obchodní závodobchodní závod| pro oceňování věcí movitých a nemovitých:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku, nebo
b) vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 4 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie, nebo
c) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu 2 semestrů zaměřeného na oceňování majetku, nebo
d) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování pomaturitního kvalifikačního studia v rozsahu nejméně 2 školních roků zaměřeného na oceňování majetku, nebo
e) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 2 roky praxe v oceňování majetku, nebo
f) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 5 let praxe v oceňování majetku;
pro oceňování nehmotného majetku, finančního majetku a obchodního závoduobchodního závodu:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku, nebo
b) vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 4 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie, nebo
c) vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 2 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie a 2 roky praxe v oboru| *) ohlašovatel vymezí předmět podnikání podle § 45 odst. 4 věty první zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 130/2008 Sb., v souladu s předloženými doklady o odborné způsobilosti
**) § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
Výkon zeměměřických činností*)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na zeměměřictví a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) oprávnění vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním**), nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| *) zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů
**) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu| osvědčení vydané drážním správním úřadem| § 47 a 48 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 191/2006 Sb.
Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií*) nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty **)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na restaurátorství nebo výtvarné umění, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na restaurátorství nebo výtvarné umění, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném restaurátorském, výtvarném nebo uměleckořemeslném oboru vzdělání a 3 roky praxe v restaurátorství, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v příslušném uměleckořemeslném nebo výtvarném oboru vzdělání a 5 let praxe v restaurátorství, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 6 roků praxe v oboru| *) zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
– bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech,
– v potravinářských nebo zemědělských provozech,
– nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech| pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech:
a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č.267/2015 Sb., nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona;
pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech:
a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka bez fumigantů podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona;
pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické*), s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech:
a) odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost asanačního pracovníka s fumiganty podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona| *) § 44a odst. 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 267/2015 Sb.
**) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Průvodcovská činnost horská| a) střední vzdělání s maturitní zkouškou a profesní kvalifikace pro horskou průvodcovskou činnost podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
Vodní záchranářská služba| a) osvědčení o rekvalifikaci, nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost záchranáře na volné vodě, nebo pro činnost mistra plavčího podle zvláštního právního předpisu*)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Technicko - organizační činnost v oblasti požární ochrany| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na požární ochranu, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na požární ochranu, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na požární ochranu, nebo
d) osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem vnitra, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 2 roky praxe v oboru| § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví i při práci| a) vysokoškolské vzdělání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 1 rok praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 3 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, nebo
e) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu*)| *) § 10 odst. 1 písm. c) a § 10 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a § 8 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti*)| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) profesní kvalifikace pro příslušnou oblast tělovýchovné činnosti**)| *) ohlašovatel vymezí předmět podnikání podle § 45 odst. 4 věty první zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č.130/2008 Sb., v souladu s předloženými doklady o odborné způsobilosti
**) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Provozování autoškoly| profesní osvědčení vydané příslušným krajským úřadem*) a 1 rok praxe v oboru| *) § 21 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.
Pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace| odborná způsobilost podle § 58 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb.|
Péče o dítě do tří let věku v denním režimu| a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele nebo porodní asistentky nebo záchranáře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) odborná kvalifikace k výkonu povolání učitele mateřské školy podle zvláštního právního předpisu***), nebo
d) profesní kvalifikace pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zvláštního právního předpisu****);| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Psychologické poradenství a diagnostika| vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru psychologie a v případě jednooborového studia 1 rok praxe v oboru a v případě víceoborového studia 3 roky praxe v oboru|
Drezúra zvířat| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinární lékařství a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostživnostenského zákona|
Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro kosmetičku a pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru kosmetické služby nebo v činnostech, při kterých je porušována integrita lidské kůže, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky a pro některou z činností, při kterých je porušována integrita lidské kůže (odborník na permanentní make-up, piercér nebo tatér) podle zvláštního právního předpisu***) a 1 rok praxe v oboru kosmetické služby nebo v činnostech, při kterých je porušována integrita lidské kůže| *) zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Masérské, rekondiční a regenerační služby| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře a specializovaná způsobilost v oboru specializace rehabilitační a fyzikální medicína nebo tělovýchovné lékařství podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta nebo maséra nebo nevidomého a slabozrakého maséra podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru rehabilitačního nebo tělovýchovného zaměření, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro klasickou masáž nebo sportovní masáž podle zvláštního právního předpisu***);| *) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Provozování solárií| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře podle zvláštního právního předpisu*) a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, porodní asistentky, ergoterapeuta, radiologického asistenta, asistenta ochrany veřejného zdraví, zdravotnického záchranáře, biomedicínského technika, biotechnického asistenta, radiologického technika, fyzioterapeuta, radiologického fyzika, biomedicínského inženýra, odborného pracovníka v ochraně veřejného zdraví nebo zdravotnického asistenta podle zvláštního právního předpisu**) a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
c) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci pro nezdravotnické pracovníky nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 1 rok praxe v oboru, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost obsluhy solária podle zvláštního právního předpisu***) a 1 rok praxe v oboru| *) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Příloha č. 3
k zákonu č. 455/1991 Sb.
KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI
(K § 26 a 27)
Předmět podnikání| Požadovaná odborná a jiná
zvláštní způsobilost podle
§ 27 odst. 1 a 2| Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle
§ 27 odst. 3| Orgán státní správy,
který se vyjadřuje
k žádosti
o koncesi| Poznámka
---|---|---|---|---
1| 2| 3| 4| 5
Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin| pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu
a studijním oboru zaměřeném na potravinářskou technologii, chemii, zemědělství, farmacii, lékařství nebo veterinární lékařství, nebo
b) vyšší odborné vzdělání
v oboru vzdělání zaměřeném na potravinářskou technologii, chemii, zemědělství, farmacii nebo veterinární lékařství a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném
na potravinářskou technologii, chemii, zemědělství, nebo v oboru laborant pro farmaceutickou výrobu a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostživnostenského zákona| | pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) Ministerstvo zemědělství| zákon č. 61/1997 Sb.,
o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o lihu),
ve znění pozdějších předpisů
Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona| | Ministerstvo průmyslu a obchodu| zákon č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací| pro výzkum, vývoj, výrobu a zpracování výbušnin a výzkum, vývoj a výrobu munice:
vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy nebo technologie;
pro ničení a zneškodňování výbušnin:
oprávnění pyrotechnika*);
pro nákup, prodej a skladování výbušnin:
a) oprávnění pyrotechnika nebo střelmistra*), nebo
b) oprávnění technického vedoucího odstřelů*);
pro znehodnocování, ničení a delaboraci munice:
a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým zaměřením a oprávnění pyrotechnika*),
b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu**) a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu**) a 5 let praxe v oboru;
pro nákup, prodej a skladování munice:
a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením,
b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu**) a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu**) a 5 let praxe v oboru;
pro provádění trhacích prací:
a) oprávnění střelmistra*), nebo
b) oprávnění technického vedoucího odstřelů*)| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu***);
výzkum, vývoj, výroba, znehodnocování, ničení, delaborace, nákup, prodej a skladování munice mohou být provozovány pouze v provozovněprovozovně uvedené v muniční licenci****)| pro výzkum, vývoj, výrobu, zpracování, ničení, zneškodňování, nákup, prodej a skladování výbušnin Český báňský úřad*****)| *) § 35 a 36 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
**) § 70f zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.
***) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
****) § 70i zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 229/2016 Sb.
*****) § 23 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva| pro vývoj, výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení zbraní:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy nebo technologie a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na technické vědy nebo technologie a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání puškař nebo nástrojař a 3 roky praxe v oboru, nebo e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru;
pro nákup, prodej, přepravu, půjčování a uschovávání zbraní a střeliva:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na ekonomii, vojenství, policii, technické vědy nebo technologie a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na ekonomii, vojenství, policii, technické vědy nebo technologie a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání prodavač se specializací na zbraně a střelivo nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem, nebo
e) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání puškař nebo nástrojař a 3 roky praxe v oboru a nebo 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem, nebo
f) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru;
pro výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení střeliva:
odborná způsobilost stanovená pro vývoj, výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení zbraní, oprávnění nebo průkaz pyrotechnika a věk nejméně 21 let;
pro vývoj střeliva: vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy nebo technologie, studijní obor teorie a technologie výbušnin a 3 roky praxe v oboru| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu*), pro nabývání výbušnin a výbušných předmětů**) a provádění činností s nimi musí podnikatel nebo odpovědný zástupce podnikatele splňovat odbornou způsobilost stanovenou pro obor výzkum, vývoj, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin, a to přiměřeně rozsahu živnostživnostenského oprávnění| pro vývoj, výrobu, ničení, znehodnocování střeliva Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva***)| *) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
**) § 21 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb.***) znehodnocování střeliva § 17 odst. 3 písm. i) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2010 Sb. a ve znění zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice)
Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy, ekonomii, vojenství nebo policii a věk nejméně 21 let, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na technické vědy, ekonomii, vojenství nebo policii a věk nejméně 21 let, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání s technickým, ekonomickým, vojenským nebo policejním zaměřením a věk nejméně 21 let, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 1 rok praxe v oboru a věk nejméně 21 let| bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)| souhlas krajského ředitelství Policie České republiky| § 3 odst. 2 zákona č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem)
Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot| pro výrobu a zpracování paliv a maziv:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu*) a 4 roky praxe v oboru, nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona;
pro distribuci pohonných hmot:
a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost chemika pro obsluhu zařízení podle zvláštního právního předpisu*) a 4 roky praxe v oboru| | pro distribuci pohonných hmot celní úřad| Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů
*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci*) realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 6 roků praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 6 roků praxe v oboru;
u zdrojů tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně a samostatného rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje:
a) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání s technickým zaměřením a 3 roky praxe v oboru, nebo
b) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro provozování malých energetických zdrojů vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována| fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení koncese a není držitelem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie*), musí prokázat, že má technické předpoklady k zajištění výkonu koncesované činnosti**), a že touto činností nedojde k ohrožení života a činnosti osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí.
Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení koncese, musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti.| Státní energetická inspekce| *) zákon č. 458/2000 Sb., 1 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
**) § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích
Silniční motorová doprava
\\- nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče,
\\- nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče| odborná způsobilost podle § 8a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u silniční motorové dopravy
\\- nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče,
\\- nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí| | dopravní úřad, jde-li o žádost o koncesi k provozování silniční motorové dopravy
\\- nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
\\- osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče,
\\- nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí| zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje se směrnice Rady 96/26/ES
Vnitrozemská vodní doprava| § 33a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.| | Ministerstvo dopravy| zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků| a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na rostlinolékařství, ochranu rostlin, pěstitelství, zahradnictví, chmelařství, vinohradnictví, lesnictví, zemědělskou nebo lesnickou techniku, nebo obecné zemědělství a 3 roky praxe v obsluze a seřizování zařízení pro aplikaci přípravků, nebo
b) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a 4 roky praxe v obsluze a seřizování zařízení pro aplikaci přípravků| schválení provozovnyprovozovny| Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský| § 65 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb.
Provádění pyrotechnického průzkumu| a) oprávnění pyrotechnika*) vydané obvodním báňským úřadem, nebo
b) osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu**)| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu***)| | *) § 35 a 36 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů
**) § 70f zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 229/2016 Sb.
***) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Provádění nucených dražeb| a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
b) vyšší odborné vzdělání a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti,
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti,
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 6 let praxe v dražební nebo realitní činnosti,
e) osvědčení o získání profesní kvalifikace Aukcionář, dražebník podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*), nebo
f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m)| | Ministerstvo pro místní rozvoj| § 33 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách
*) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů
Provozování cestovní kanceláře
– pořádání zájezdů
– zprostředkování spojených cestovních služeb| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na cestovní ruch, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo
d) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
e) vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
f) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru, nebo
g) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost i provozována, a 6 let praxe v oboru, nebo
h) doklad o profesní kvalifikaci pro provozování cestovní kanceláře podle zvláštního právního předpisu*) a 2 roky praxe v oboru
i) doklady podle § 7 odst. 5 písm. b),c), f), g), h) nebo i) živnostživnostenského zákona| | Ministerstvo pro místní rozvoj**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
**) zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů
Ostraha majetku a osob| a) vysokoškolské vzdělání, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a profesní kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu*);| spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu**) a bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.);| | *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Služby soukromých detektivů| a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření a 1 rok praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a profesní kvalifikace pro činnost detektiv koncipient podle zvláštního právního předpisu*)| spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu**) a bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.) | | *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 2 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 3 roky praxe v oboru, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, a 4 roky praxe v oboru| bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)| |
Vedení spisovny| a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v administrativě, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v administrativě, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v administrativě, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v administrativě| schválení provozovnyprovozovny a bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)| Státní oblastní archiv příslušný podle místa provozovnyprovozovny| § 68 odst. 4 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
Provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na vojenství, policii nebo tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na vojenství, policii nebo tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na vojenství nebo policii a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic, nebo
d) průkaz rozhodčího nebo trenéra střeleb a 3 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic| spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu*)| | *) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.
Provozování pohřební služby| § 6 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů| | krajské hygienické stanice| § 6 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Provádění balzamace a konzervace| § 10 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů| | krajské hygienické stanice| § 10 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Provozování krematoria| § 13 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů| | krajské hygienické stanice| § 13 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Příloha č. 4
k zákonu č. 455/1991 Sb.
ŽIVNOST VOLNÁ
(K § 25 odst. 2)
Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Obory činností náležející do živnostiživnosti volné
1.
Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost
2.
Činnost odborného lesního hospodáře a vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov
3.
Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky
4.
Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
5.
Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)
6.
Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna
7.
Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků
8.
Pěstitelské pálení
9.
Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů
10.
Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků
11.
Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží
12.
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků
13.
Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů
14.
Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce
15.
Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů
16.
Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv
17.
Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků
18.
Výroba hnojiv
19.
Výroba plastových a pryžových výrobků
20.
Výroba a zpracování skla
21.
Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků
22.
Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků
23.
Broušení technického a šperkového kamene
24.
Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin
25.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
26.
Umělecko-řemeslné zpracování kovů
27.
Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů
28.
Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení
29.
Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí
30.
Výroba neelektrických zařízení pro domácnost
31.
Výroba strojů a zařízení
32.
Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií
33.
Stavba a výroba plavidel
34.
Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení
35.
Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku
36.
Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků
37.
Výroba a opravy čalounických výrobků
38.
Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků
39.
Výroba zdravotnických prostředků
40.
Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření
41.
Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů
42.
Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu
43.
Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody
44.
Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)
45.
Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti
46.
Sklenářské práce, rámování a paspartování
47.
Zprostředkování obchodu a služeb
48.
Velkoobchod a maloobchod
49.
Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím
50.
Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství
51.
Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)
52.
Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě
53.
Zasilatelství a zastupování v celním řízení
55.
Ubytovací služby
56.
Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály
57.
Činnost informačních a zpravodajských kanceláří
58.
Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí
59.
Pronájem a půjčování věcí movitých
60.
Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků
61.
Projektování pozemkových úprav
62.
Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce
63.
Projektování elektrických zařízení
64.
Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd
65.
Testování, měření, analýzy a kontroly
66.
Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení
67.
Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling
68.
Fotografické služby
69.
Překladatelská a tlumočnická činnost
70.
Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy
71.
Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu
72.
Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti
73.
Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí
74.
Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti
75.
Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží
76.
Poskytování technických služeb
77.
Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel
78.
Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu
79.
Poskytování služeb pro rodinu a domácnost
80.
Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
81.
Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
82.
Výroba, obchod a služby jinde nezařazené
Příloha č. 5
k zákonu č. 455/1991 Sb.
Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností
(K § 7 odst. 6)
Živnost| Požadovaná odborná způsobilost| Poznámka
---|---|---
1| 2| 3
Oční optika| a) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání optometristy podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání oční optik nebo oční technik, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost optika pro brýlovou techniku podle zvláštního právního předpisu**), nebo
f) doklad o vykonání tříleté praxe v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy| a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na veterinární lékařství a hygienu, chovatelství zvířat nebo zootechniku, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na chovatelství zvířat nebo zootechniku, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
g) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**), nebo
h) doklady podle § 7 odst. 5 písm. k) živnostživnostenského zákona| *) vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení
**) zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů
Realitní zprostředkování| a) vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, v oblasti vzdělávání Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 1 rok praxe v oboru,
c) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*),
d) doklad o tříleté praxi v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
e) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Průvodcovská činnost horská| a) střední vzdělání s maturitní zkouškou a profesní kvalifikace pro horskou průvodcovskou činnost podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) osvědčení o rekvalifikaci**) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
c) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
d) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu***)| *) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)
**) vyhláška č. 176/2009 Sb.
***) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vodní záchranářská služba| a) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
b) doklad o specializaci báňský záchranář**) - potápěč, nebo
c) profesní kvalifikace pro činnost záchranáře na volné vodě, nebo pro činnost mistra plavčího podle zvláštního právního předpisu****), nebo
d) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
e) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu***)| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb.
***) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti...| a) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
b) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
c) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) doklad o odborné způsobilosti vydaný vzdělávací institucí tělovýchovného zaměření (např. vzdělávací instituce tělovýchovných svazů), nebo
e) profesní kvalifikace pro příslušnou oblast tělovýchovné činnosti podle zvláštního právního předpisu***), nebo
f) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
g) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Péče o dítě do tří let věku v denním režimu| a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele nebo porodní asistentky nebo záchranáře nebo všeobecného sanitáře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) odborná kvalifikace k výkonu povolání učitele mateřské školy podle zvláštního právního předpisu***), nebo
d) profesní kvalifikace pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zvláštního právního předpisu****), nebo
e) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 2 a 23 obchodního zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu*****)| *) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
**) zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
*****) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro kosmetičku a pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky a pro některou z činností, při kterých je porušována integrita lidské kůže (odborník na permanentní make-up, piercér nebo tatér) podle zvláštního právního předpisu*****), nebo
g) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu****)| *) zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) vyhláška č. 176/2009 Sb.
****) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
*****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Masérské, rekondiční a regenerační služby| a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře a specializovaná způsobilost v oboru specializace rehabilitační a fyzikální medicína nebo tělovýchovné lékařství podle zvláštního právního předpisu*), nebo
b) odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta nebo maséra nebo nevidomého a slabozrakého maséra podle zvláštního právního předpisu**), nebo
c) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru rehabilitačního nebo tělovýchovného zaměření, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné způsobilosti pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro klasickou masáž nebo sportovní masáž podle zvláštního právního předpisu*****), nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu****)| *) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
**) zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
***) vyhláška č. 176/2009 Sb.****) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
*****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Provozování solárií| a) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné způsobilosti pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
b) profesní kvalifikace pro činnost obsluhy solária podle zvláštního právního předpisu***), nebo
c) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
d) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Kosmetické služby| a) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička, nebo
b) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, nebo
c) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání kosmetička, nebo
d) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti studijního programu a studijního oboru zaměřeném na oblast živnostiživnosti, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost kosmetičky podle zvláštního právního předpisu ***), nebo
g) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
h) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**), nebo
i) doklady podle § 7 odst. 5 písm. k) živnostenského zákona| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Pedikúra, manikúra| a) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička, nebo
b) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, nebo
c) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání kosmetička, nebo
d) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti studijního programu a studijního oboru zaměřeném na oblast živnostiživnosti, nebo
e) osvědčení o rekvalifikaci*) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
f) profesní kvalifikace pro činnost pedikérka a nehtová designérka nebo manikérka a nehtová designérka podle zvláštního právního předpisu ***), nebo
g) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
h) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu,**) nebo
i) doklady podle § 7 odst. 5 písm. k) živnostživnostenského zákona| *) vyhláška č. 176/2009 Sb.
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Ostraha majetku a osob| a) vysokoškolské vzdělání, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnostživnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu*), nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Služby soukromých detektivů | a) vysokoškolské vzdělání, nebo
b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním, nebo
d) střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
e) profesní kvalifikace pro činnost detektiv koncipient podle zvláštního právního předpisu*), nebo
f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)| *) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
**) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Příloha č. 6
k zákonu č. 455/1991 Sb.
Seznam živností a oborů činností živnosti volné, jejichž výkon právnickou osobou vyžaduje bezúhonnost jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a oborů činností živnosti volné podléhajících povinnému ohlášení
(K § 8a a 28)
1.
ŽivnostŽivnost volná v oboru činnosti
a)
poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
b)
poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
2.
ŽivnostŽivnost vázaná - činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
1a)
Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.
2)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
2a)
Zákon č. 121/2000 Sb.
2b)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
2c)
§ 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
2d)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.
6)
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.
6a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
7)
Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.
8)
Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
8a)
Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.
8b)
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.
9a)
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
10)
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
10a)
§ 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
10b)
§ 144 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
11)
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
11b)
§ 30 zákona č. 124/2002 Sb.
11c)
§ 2a zákona č. 124/2002 Sb., ve znění zákona č. 253/2008 Sb.
11d)
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
12a)
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
12b)
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13a)
§ 82 a 83 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
13b)
Zákon č. 256/2004 Sb.
13c)
Čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.
15)
§ 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
18)
§ 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
19)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
20)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
21)
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
22)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22a)
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
22b)
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
22c)
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.
23)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
23a)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
23c)
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
23d)
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 až 47 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
23e)
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
23f)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23h)
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
23i)
§ 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
23j)
Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.
23k)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.
23l)
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).
23m)
Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.
23n)
Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).
23o)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
23p)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
23p)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).
23q)
Zákon č. 179/2006 Sb.
24a)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
24b)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24c)
§ 503 občanského zákoníku.
25a)
Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.
25b)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
25c)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
25d)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28a)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28b)
Například zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
28c)
§ 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
28d)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
29)
§ 1553 až 1560 občanského zákoníku. § 157 až 159 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
29a)
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.
29b)
Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
29c)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
29d)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
29e)
Například zákon č. 79/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
29f)
§ 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
29g)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Například zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 31/1987 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30a)
Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.
Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.
Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.
31)
Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31a)
§ 45, 46 a § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
31c)
Vyhláška Ministerstva hospodářství ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva zemědělství ČR č. 525/1992 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování některých živností.
31d)
§ 108 zákona č. 561/2004 Sb.
Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami.
31e)
§ 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb.
31g)
§ 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
33)
Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
34)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.
35)
Např. zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 11 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb.
36i)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38b)
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
38b)
§ 8 až 26 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.
38c)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
38d)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38e)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Např. zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 36a zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
44)
§ 36a odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
46)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
47)
§ 352 až 354 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb.
48)
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
52)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 152/2011 Sb.
53)
§ 10 odst. 5 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55a)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
56)
§ 81 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb.
55)
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
54)
§ 98a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
57)
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
58)
§ 33 občanského zákoníku.
59)
§ 197, 203 až 205 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
60)
§ 1448 až 1456 občanského zákoníku.
61)
Článek 23 a článek 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
62)
Článek 11 odst. 1 písm. a) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
63)
Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.
64)
Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
66)
Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
67)
Článek 14 odst. 1 a 4 směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
68)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.
69)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
70)
Například zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
71)
Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
72)
Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 469/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 469/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Zb. o telesnej kultúre
Vyhlášeno 22. 11. 1991, datum účinnosti 1. 12. 1991, částka 91/1991
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Príprava na výkon špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry
* Spôsobilosť na vykonávanie práce odborníka v oblasti telesnej kultúry
* § 3 - (1) Kvalifikačnou podmienkou na výkon príslušnej špecializovanej profesionálnej činnosti v oblasti telesnej kulúry
* § 4 - (1) Rozsah a obsah prípravy, ako aj kvalifikáciu cvičiteľov a rozhodcov určuje príslušný telovýchovný a športový zväz.
* § 5 - Podnikanie v oblasti telesnej kultúry
* § 6 - Spoločné a záverečné ustanovenia
* § 7 - Zrušovacie ustanovenie
* § 8 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. decembrom 1991.
Aktuální znění od 1. 12. 1991
469
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej Republiky
z 22. októbra 1991,
ktorým sa vykonáva zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Zb. o telesnej kultúre
Vláda Slovenskej republiky na vykonanie zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Zb. o telesnej kultúre nariaďuje:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Toto nariadenie upravuje činnosť telovýchovných, športových a turistických združení, štátnych podnikov, družstiev a iných organizácií a podnikateľov,1) pri príprave odborníkov na výkon špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry určených Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“).2)
§ 2
Príprava na výkon špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry
(1)
Právnické a fyzické osoby uvedené v § 1 pripravujú týchto odborníkov na výkon špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry
a)
tréner
1.
tréner III. triedy
2.
tréner II. triedy
3.
tréner I. triedy
4.
diplomovaný tréner
5.
diplomovaný tréner pre rekreačný šport
b)
cvičiteľ
1.
cvičiteľ III. triedy
2.
cvičiteľ II. triedy
3.
cvičiteľ I. triedy
c)
rozhodca
1.
rozhodca III. triedy
2.
rozhodca II. triedy
3.
rozhodca I. triedy
d)
iný odborník (masér, regeneračný pracovník, vodný záchranár a pod.), ktorý zabezpečuje prípravnú a regeneračnú činnosť v oblasti telesnej kultúry.
(2)
Právnické a fyzické osoby uvedené v § 1 pripravujú na výkon špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry odborníkov formou
a)
štúdia na Fakulte telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského v Bratislave (ďalej len „fakulta telesnej výchovy a športu“),
b)
štúdia na pedagogických fakultách so zameraním na školskú telesnú výchovu so zvoleným športom,
c)
štúdia na športových školách,
d)
vzdelávania v telovýchovných vzdelávacích zariadeniach, ktoré majú na to oprávnenie,
e)
vzdelávania v špecializovaných kurzoch.
(3)
Prípravu špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry formou vzdelávania v telovýchovných vzdelávacích zariadeniach a v špecializovaných kurzoch podla odseku 2 písm. d) a e) môže vykonávať ten, kto preukáže
a)
personálne zabezpečenie tejto prípravy kvalifikovanými pracovníkmi,
b)
materiálno-technické vybavenie zodpovedajúce najnovším vedecko-technickým poznatkom,
c)
vzdelávací program, zodpovedajúci rozsahom a náročnosťou príslušnej špecializovanej profesionálnej činnosti.
(4)
Splnenie podmienok podľa odseku 3 osvedčuje a osvedčenie odníma ministerstvo.
Spôsobilosť na vykonávanie práce odborníka v oblasti telesnej kultúry
§ 3
(1)
Kvalifikačnou podmienkou na výkon príslušnej špecializovanej profesionálnej činnosti v oblasti telesnej kulúry
a)
trénera III. triedy je absolvovanie kvalifikačného kurzu príslušného telovýchovného a športového zväzu, ukončeného záverečnou skúškou,
b)
trénera II. triedy je absolvovanie aspoň úplného stredného vzdelania,3) kvalifikácia trénera III. triedy a absolvovanie kurzu, ktorý organizuje príslušný telovýchovný a športový zväz v spolupráci s fakultou telesnej výchovy a športu alebo pedagogickými fakultami. Štúdium sa ukončuje obhajobou záverečnej práce a skúškou pred komisiou príslušného telovýchovného a športového zväzu a zástupcom špecializovanej katedry fakulty telesnej výchovy a športu alebo pedagogických fakúlt,
c)
trénera I. triedy je absolvovanie aspoň úplného stredného vzdelania, kvalifikácia trénera II. triedy a absolvovanie diaľkového štúdia trénera s príslušnou špecializáciou na fakulte telesnej výchovy a športu. Štúdium sa ukončuje obhajobou záverečnej práce a skúškou pred komisiou zloženou zo zástupcov špecializovanej katedry fakulty telesnej výchovy a športu a príslušného telovýchovného a športového zväzu,
d)
diplomovaného trénera je ukončenie štvorročného jednoodborového štúdia so špecializáciou na fakulte telesnej výchovy a športu,
e)
diplomovaného trénera pre rekreačný šport je ukončenie štvorročného jednoodborového štúdia so špecializáciou tréner rekreačného športu na fakulte telesnej výchovy a športu.
(2)
Telovýchovnú kvalifikáciu
a)
tréner III. triedy získavajú
1.
absolventi bakalárskeho štúdia učiteľského smeru so zvoleným športom na fakulte telesnej výchovy a športu alebo pedagogických fakultách so skúškou zo zvoleného športu,
2.
absolventi stredných, športových škôl, ktorí absolvujú špecifickú prípravu formou voliteľného predmetu,
3.
aktívni športovci po dosiahnutí výkonnostnej úrovne, určenej príslušným telovýchovným a športovým zväzom a po úspešnom absolvovaní záverečných skúšok,
b)
tréner II. triedy získavajú
1.
absolventi dvojodborového štúdia na fakulte telesnej výchovy a športu alebo pedagogických fakultách v športových odvetviach, ktoré sa ukončili skúškou,
2.
absolventi bakalárskeho jednoodborového štúdia so špecializáciou na fakulte telesnej výchovy a športu,
c)
tréner I. triedy získavajú absolventi dvojodborového štúdia so zvoleným športom na fakulte telesnej výchovy a športu alebo pedagogických fakultách s obhájenou diplomovou prácou z príslušného športového odvetvia a so skúškou zo zvoleného športu.
(3)
Absolventom zahraničných trénerských a cvičiteľských kurzov priznáva odbornú kvalifikáciu na základe vyjadrenia príslušného telovýchovného a športového zväzu fakulta telesnej výchovy a športu.
§ 4
(1)
Rozsah a obsah prípravy, ako aj kvalifikáciu cvičiteľov a rozhodcov určuje príslušný telovýchovný a športový zväz.
(2)
Rozsah a obsah prípravy, ako aj kvalifikáciu iných odborníkov v oblasti telesnej kultúry určuje ten, kto je na to podľa tohto nariadenia oprávnený.
§ 5
Podnikanie v oblasti telesnej kultúry
Podnikať4) v oblasti telesnej kultúry možno najmä
a)
organizovaním a zabezpečovaním činnosti cvičebných a tréningových jednotiek a kurzov, organizovaním a riadením telovýchovného procesu v telovýchovných a športových školách a kurzoch a poskytovaním ďalších služieb, ktoré súvisia s priamym vedením a riadením telovýchovného procesu,
b)
poskytovaním služieb súvisiacich so zabezpečovaním kondičnej, relaxačnej a regeneračnej činnosti (Fitnes centrá), zapožičiavaním a výrobou telovýchovného náradia, náčinia a rôznych pomôcok, poskytovaním ubytovacích služieb pre turistiku a šport, zriaďovaním a prevádzkovaním sáun a pod.
§ 6
Spoločné a záverečné ustanovenia
(1)
Vzdelávacie programy na prípravu špecializovaných profesionálnych činností v oblasti telesnej kultúry obsahujú najmä vymedzenie rozsahu jej teoretickej a praktickej časti potrebnej na výkon jednotlivých špecializovaných profesionálnych činností.
(2)
Právnické a fyzické osoby sú oprávnené vydávať účastníkom vzdelávania špecializovaných profesionálnych činností osvedčenia o overení vedomostí a odborných schopností získaných pri vzdelávaní pracovníkov, s uvedením doby platnosti. Jej uplynutím stráca osvedčenie platnosť, ak nedôjde k jeho obnoveniu. Osvedčenia sú dokladom o požadovanej kvalifikácii na vykonávanie špecializovanej profesionálnej činnosti.
§ 7
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Štátneho úradu pre telesnú výchovu a šport č. 334/1951 Ú. v. o plavčíkoch.
§ 8
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. decembrom 1991.
Čarnogurský v. r.
1)
§ 4 ods. 1 písm. c) a ods. 2 písm. a) až c) zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Zb. o telesnej kultúre.
2)
§ 5 ods. 1 písm. h) zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1990 Zb.
3)
§ 7 ods. 1 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov.
4)
Napr. zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon), zákon č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 470/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 470/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb. a vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb.
Vyhlášeno 22. 11. 1991, datum účinnosti 22. 11. 1991, částka 91/1991
* Čl. I - Ustanovení § 14 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb. a vyhlá
* Čl. II
Aktuální znění od 22. 11. 1991
470
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 5. listopadu 1991,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 3/1991 Sb.:
Čl. I
Ustanovení § 14 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb., zní:
㤠14
Směrný růst mezd pro rozpočtové a příspěvkové organizace na čtvrté čtvrtletí roku 1991 činí 29 %.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Miller v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 471/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 471/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 276/1991 Sb., o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky
Vyhlášeno 22. 11. 1991, datum účinnosti 22. 11. 1991, částka 91/1991
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 276/1991 Sb., o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 22. 11. 1991
471
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 31. října 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 276/1991 Sb., o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 123 odst. 2 písm. a) č. 1 a písm. b) č. 1 a odst. 3 zákoníku práce, ve znění zákona č. 3/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 276/1991 Sb., o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 7 se doplňuje odstavci 5 a 6, které znějí:
„(5)
Pracovníkovi, který v roce 1991 splnil podmínky stanovené v § 2 této vyhlášky poprvé, a v době od 2. dubna 1991 do konce roku 1991 uzavřel pracovní poměr s organizací, která provozuje činnost ve vymezené oblasti, vyplatí odměnu tato organizace do konce roku 1991. Před výplatou odměny ověří organizace u organizací, k nimž byl pracovník v pracovním poměru od 1. dubna 1991, zda mu již odměna nebyla vyplacena.
(6)
Pracovníkovi, který v roce 1991 splnil podmínky stanovené v § 2 této vyhlášky poprvé, a v době od 2. dubna 1991 do konce roku 1991 uzavřel pracovní poměr s organizací, která neprovozuje činnost ve vymezené oblasti nebo doloží,25) popř. v případě důkazní nouze čestně prohlásí, že v této době neuzavřel pracovní poměr, poskytne odměnu organizace, k níž byl v pracovním poměru ke dni 1. dubna 1991, poslední pracovní den v roce 1991.“.
2.
V příloze č. 1 v části severní Čechy odstavec druhý zní:
„Okres Litoměřice:
obce: Bechlín, Bohušovice n. O., Brňany, Čížkovice, Dlažkovice, Dobříň, Hlinná, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Křešice, Kyškovice, Lhotka n. L., Libochovany, Libotenice, Litoměřice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Michalovice, Mlékojedy, Oleško, Pišťany, Podsedice, Prackovice n. L., Račice, Roudnice n. L., Siřejovice, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Úpohlavy, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchýnice, Vlastislav, Vrbice, Vrbičany, Záluží, Žalhostice, Židovice, Žitenice.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r.
25)
Např. předložením potvrzení úřadu práce o tom, že je uchazečem o zaměstnání, dokladem o přiznání nebo poskytování starobního nebo invalidního důchodu. |
Vyhláška Slovenskej republiky, Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku č. 473/1991 Sb. | Vyhláška Slovenskej republiky, Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku č. 473/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky, ktorou sa mení vyhláška č. 568/1990 Zb. o verejných dražbách pri prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a o vstupnom na tieto dražby
Vyhlášeno 22. 11. 1991, datum účinnosti 22. 11. 1991, částka 91/1991
* Čl. I - Vyhláška č. 568/1990 Zb. o verejných dražbách pri prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a o vstupnom na tieto dražby sa mení takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 22. 11. 1991
473
VYHLÁŠKA
Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku
Slovenskej republiky
z 31. októbra 1991,
ktorou se mení vyhláška č. 568/1990 Zb. o verejných dražbách pri prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a o vstupnom na tieto dražby
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky podľa § 25 zákona č. 427/1990, Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška č. 568/1990 Zb. o verejných dražbách pri prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a o vstupnom na tieto dražby sa mení takto:
1.
V § 11 ods. 3 tretia veta znie: „Najnižšia suma, o ktorú možno ponuku zvýšiť, je 1000 Kčs.“.
2.
§ 11 ods. 4 znie:
„(4)
Licitátor opakuje ponuku podľa odseku 2 bez unáhlenia. Po treťom opakovaní ponuky licitátor určí príklepom prevádzkovú jednotku tomu, kto urobil poslednú ponuku.“.
3.
§ 12 znie:
㤠12
(1)
Ak sa nepodarí prevádzkovú jednotku, s ktorou sa nedraží nehnuteľnosť, vydražiť spôsobom uvedeným v § 11 a ak sa zúčastní na dražbe najmenej päť osôb, licitátor vyvolávaciu cenu postupne znižuje, a to vždy o 10 %, najviac však o 50 % vyvolávacej ceny alebo pri opakovanej dražbe o 80 % vyvolávacej ceny.
(2)
Pri opakovanej dražbe prevádzkovej jednotky, s ktorou sa draží nehnuteľnosť, ak sa na dražbe zúčastní najmenej pät osôb, licitátor vyvolávaciu cenu postupne znižuje, najviac však o 50 % vyvolávacej ceny.
(3)
Ak v prípadoch uvedených v odsekoch 1 a 2 prejaví záujem o vydražovanú prevádzkovú jednotku niektorý z účastníkov dražby, opakuje licitátor v jeho prospech zníženú vyvolávaciu cenu trikrát spolu s dodatkom „prvý raz“, „druhý raz“, „tretí raz“.
(4)
Licitátor opakuje zníženú vyvolávaciu cenu podľa odseku 3 bez unáhlenia. Po treťom opakovaní zníženej vyvolávacej ceny licitátor príklepom určí prevádzkovú jednotku tomu, kto prejavil záujem podľa odseku 3.
(5)
Ak iný účastník dražby do príklepu licitátora ponúkne vyššiu sumu, postupuje sa podľa § 11.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Mikloš v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí
Vyhlášeno 27. 11. 1991, datum účinnosti 27. 11. 1991, částka 92/1991
* Čl. I - Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 11. 1991
477
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 25. dubna 1991,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské správě:
Čl. I
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, se mění takto:
§ 163 odst. 5 zní:
„(5)
Protivýbuchové uzávěry nemusí být stavěny v těch neplynujících uhelných a lignitových dolech, ve kterých je zkušebnou určenou Českým báňským úřadem prokázáno, že uhelný nebo lignitový prach není nebezpečný výbuchem. Ověření výbušnosti musí být provedeno vždy při nafárání nových slojí a opakováno při takových změnách kvality sloje a místních podmínek, které by mohly negativně ovlivnit výbušnost prachu, nejméně však každé 3 roky.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 465/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné užívanie pozemkov
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 90/1991
* Úvodné ustanovenia
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 1a - Vymedzenie pojmov
* PRVÁ ČASŤ - DOJEDNÁVANIE CIEN A NÁJOMNÉHO (§ 1b — § 1b)
* DRUHÁ ČASŤ - CENY STAVIEB, BYTOV A NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI ICH PREVODOCH A PRECHODOCH A NÁJOMNÉ ZA NÁJOM POZEMKOV (§ 2 — § 20)
* TRETIA ČASŤ - CENY STAVIEB URČENÝCH V SÚLADE S ÚZEMNOPLÁNOVACOU DOKUMENTÁCIOU NA ODSTRÁNENIE Z DÔVODOV INVESTIČNEJ VÝSTAVBY ALEBO BANSKEJ ČINNOSTI, CENY POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PREVÁDZANÝCH Z TOHTO DÔVODU NA STAVEBNÍKOV (§ 21 — § 21)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - CENY STAVIEB, BYTOV A NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI PREVODOCH A PRECHODOCH NA TUZEMSKÚ PRÁVNICKÚ OSOBU SO ZAHRANIČNOU MAJETKOVOU ÚČASŤOU ALEBO ZAHRANIČNÚ OSOBU (§ 22 — § 22)
* PIATA ČASŤ - VYVOLÁVACIE CENY STAVIEB, NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV VO VLASTNÍCTVE ŠTÁTU PRE ÚČELY VEREJNEJ DRAŽBY PODĽA ZÁKONA č. 427/1990 Zb. V ZNENÍ NESKORŠÍCH PREDPISOV (§ 23 — § 23)
* ŠIESTA ČASŤ - POZEMKOVÉ ÚPRAVY (§ 26 — § 26)
* ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
* § 27 - Táto vyhláška sa nevzťahuje na zisťovanie cien pre účely náhrad podľa osobitných predpisov.20)
* § 28 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení vyhlášok Ministe
* § 29 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
* Príloha č. 1
* Príloha č. 2
* Príloha č. 3
* Príloha č. 4
* Príloha č. 5
* Príloha č. 5a
* Príloha č. 6
* Príloha č. 7
* Príloha č. 8
* Príloha č. 9
* Príloha č. 10
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (608/1992 Sb.)
465
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 25. októbra 1991
o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a náhradách za dočasné užívanie pozemkov
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 2 ods. 2 písm. e) zákona Slovenskej národnej rady č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien a podľa § 43 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách ustanovuje:
Úvodné ustanovenia
§ 1
Rozsah platnosti
Vyhláška upravuje
a)
zisťovanie ceny1) stavieb, bytov a nebytových priestorov v obytnom dome, pozemkov, trvalých porastov, pozemkov v obvode pozemkových úprav5) a vyvolávacej ceny pre verejné dražby, ak zisťovanie ceny nie je upravené inak,2)
b)
dojednávanie ceny6) pre účely zmluvných prevodov stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov medzi predávajúcim a kupujúcim (ďalej len „dojednávaná cena“),
c)
dojednávanie nájomného6) za nájom pozemkov.
§ 1a
Vymedzenie pojmov
Pre účely tejto vyhlášky sa rozumie:
a)
obytný dom je dom, v ktorom zo súčtu podlahovej plochy všetkých miestností v dome pripadajú aspoň dve tretiny na byty, včítane bytov a častí bytov, ktoré sú užívané na iné účely ako na bývanie, ako i vedľajšie miestnosti a príslušenstvo patriace k bytom. Pri zisťovaní tohto pomeru podlahových plôch sa neprihliada na priestory prístupné všetkým obyvateľom domu a iným osobám, na iné spoločné vedľajšie miestnosti a vedľajšie priestory (napr. schodište a chodby, spoločné práčovne a sušiarne, pôjdové a pivničné priestory), na miestnosti pre poľnohospodársku výrobu, ani na vedľajšie stavby postavené na pozemku (napr. garáže, poľnohospodárske objekty, malé prevádzky, drevárne, kôlne),
b)
rodinný dom je obytný dom, v ktorom zo súčtu podlahovej plochy všetkých miestností v dome pripadajú aspoň dve tretiny na byty. Rodinný dom môže mať najviac päť obytných miestností, nepočítajúc kuchyne. Väčší počet obytných miestností môže mať, ak súčet podlahovej plochy miestností nepresiahne 120 m2. Z obytných kuchýň sa do tohto súčtu započítavajú len plochy, o ktoré výmera obytnej kuchyne presahuje 12 m2. Za uvedených podmienok sa považuje za rodinný dom i obytná časť poľnohospodárskej usadlosti,
c)
ostatné obytné domy sú obytné domy s výnimkou rodinných domov,
d)
budova je stavebný objekt, ktorý sa klasifikuje podľa osobitného predpisu2a) v odbore stavebných objektov pod kódom 801, 803 a 812 Jednotnej klasifikácie stavebných objektov,
e)
byt je miestnosť alebo súbor miestností a priestorov, ktoré sú podľa rozhodnutia stavebného úradu určené na bývanie a môžu tomuto účelu slúžiť ako samostatné bytové jednotky,
f)
podlahovou plochou bytu je súčet plochy jeho obytných miestností a plochy príslušenstva bytu bez plochy lodžií a balkónov,
g)
príslušenstvom bytu sa rozumie najmä vstupný priestor bytu, priestor pre varenie, priestor pre uskladnenie potravín, priestor pre osobnú hygienu, priestor pre umiestnenie záchodovej misy a priestor pre uloženie upratovacích predmetov,
h)
obytná miestnosť je miestnosť priamo osvetlená a priamo vetrateľná miestnosť s podlahovou plochou aspoň 8 m2, ktorá je priamo alebo dostatočne nepriamo vykurovaná a ktorá je vzhľadom na svoje stavebnotechnické usporiadanie a vybavenie určená na celoročné bývanie. Za uvedených podmienok sa považuje za obytnú miestnosť aj kuchyňa s podlahovou plochou nad 12 m2. Do súčtu podlahovej plochy obytných miestností sa započítava aj plocha zastavaná kuchynskou linkou, kachľami alebo inými vykurovacími telesami, plocha arkierov a ďalej plocha výklenkov, ak sú aspoň 1,20 m široké, 2 m vysoké a 0,30 m hlboké. Nezapočítava sa plocha nábytku vstavaného do steny. Ak má miestnosť skosený strop pod 2 m nad podlahou, počíta sa jej podlahová plocha len štyrmi pätinami,
ch)
nebytovým priestorom v obytnom dome je miestnosť alebo súbor miestností, ktoré sú podľa rozhodnutia stavebného úradu určené na iné účely ako na bývanie, napr. kancelárie, dielne, sklady, obchodné miestnosti, garáže, ateliéry atď. Nebytovým priestorom nie je príslušenstvo bytu ani spoločné časti a spoločné zariadenia domu,
i)
spoločnými časťami domu sa rozumejú časti domu určené na spoločné užívanie, najmä základy domu, strecha, chodby, obvodové múry, priečelia, vchody, schodištia, spoločné terasy, podkrovia a povaly,
j)
spoločnými zariadeniami domu sa rozumejú najmä výťahy, práčovne, kotolne, sušiarne, kočikárne, spoločné televízne antény, komíny, vodovodné, kanalizačné, elektrické, telefónne a plynové siete, a to i v prípade, ak sú umiestnené mimo domu,
k)
spoločnými časťami a príslušenstvom domu, ktoré nie sú stavebnou súčasťou obytného domu, sa rozumejú stavby a trvalé porasty nachádzajúce sa na pozemku priľahlom k obytnému domu, napr. oplotenie, prístrešky, spevnené plochy.
PRVÁ ČASŤ
DOJEDNÁVANIE CIEN A NÁJOMNÉHO
§ 1b
(1)
Výška dojednávaných cien stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov pri ich prevodoch a dojednávané nájomné za nájom pozemkov sa určuje dohodou medzi kupujúcim a predávajúcim alebo medzi prenajímateľom a nájomcom. Výška dojednávaných cien je obmedzená v prípadoch uvedených v odsekoch 2 a 3 a v prípadoch určených osobitnými predpismi.6a)
(2)
Vyššiu cenu ako zistenú podľa tejto vyhlášky nemožno dojednať pri prevodoch stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov, ak je úhrada ceny vykonávaná z prostriedkov štátneho rozpočtu alebo ďalších prostriedkov štátu6b) a pri prevodoch bytov, zastavaných a priľahlých pozemkov k obytným domom, ktoré sú vo vlastníctve štátu a obcí, ak sa prevádza byt do vlastníctva doterajšiemu nájomcovi. Ustanovenia predchádzajúcej vety sa vzťahujú aj na prevod pozemkov vo vlastníctve bytového družstva doterajšiemu nájomcovi bytu a aj na prvý prevod bytov a pozemkov, nadobudnutých od štátu alebo obce, do vlastníctva doterajšiemu nájomcovi.
(3)
Nájomné za nájom pozemkov neslúžiacich účelom podnikania vrátane poľnohospodárskej výroby sa môže dojednať až do výšky maximálneho nájomného určeného v § 17.
(4)
Pri prevodoch stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov na tuzemskú právnickú osobu so zahraničnou majetkovou účasťou alebo zahraničnú osobu platí obmedzenie podľa § 22 ods. 1.
DRUHÁ ČASŤ
CENY STAVIEB, BYTOV A NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI ICH PREVODOCH A PRECHODOCH A NÁJOMNÉ ZA NÁJOM POZEMKOV
PRVÝ ODDIEL
OBYTNÉ DOMY
§ 2
Rodinné domy
(1)
Cena rodinného domu sa zistí ako súčet ocenení jednotlivých podlaží. Podlažie sa ocení tak, že hodnota jedného bodu sa vynásobí počtom bodov zistených z prílohy č. 1 tejto vyhlášky a plochou podlažia v m2. Hodnota jedného bodu je 1,- Kčs.
(2)
Plochou podlažia sa na účely zistenia ceny rozumie:
a)
zastavaná plocha8) jednotlivých podlaží, pritom z plochy podzemného podlažia a z plochy podkrovia sa počíta len 80 % skutočnej výmery,
b)
podlahová plocha všetkých priestorov podzemného podlažia, prípadne podzemných podlaží a podlahová plocha všetkých miestností a priestorov podkrovia, pokiaľ je iba v časti povalového priestoru a ak nemožno zistiť ich skutočnú zastavanú plochu.
(3)
Do zastavanej alebo podlahovej plochy sa započítavajú len tie miestnosti a priestory, ktorých svetlá výška je minimálne 1,6 m. V podkroví sa započítava plocha miestností a priestorov, ktoré túto minimálnu výšku dosahujú aspoň vo svojej časti.
(4)
Do zastavanej plochy podlažia sa započítavajú len také miestnosti a priestory, ktoré sú do rodinného domu vstavané; nevstavané miestnosti a priestory sa oceňujú samostatne podľa príslušných ustanovení vyhlášky. Výnimku tvorí časť bytu (obytná miestnosť) a príslušenstvo bytu, ktoré sa do zastavanej plochy podlažia zahŕňajú vždy, pokiaľ sú s rodinným domčekom prevádzkovo prepojené.
(5)
Cena rodinného domu sa primerane zníži o opotrebenie s prihliadnutím na jeho stav a predpokladanú životnosť. Percento ročného opotrebenia sa vypočíta delením 100% celkovou predpokladanou životnosťou, pričom predpokladaná životnosť murovanej stavby je spravidla 100 rokov. Opotrebenie nadstavieb a prístavieb sa vypočíta samostatne za každý rok ich veku rovnakým spôsobom, avšak ukončenie predpokladanej životnosti sa určí vždy pre celý rodinný domček (vrátane nadstavieb a prístavieb), k rovnakému roku. Opotrebenie môže byť najviac 80 %.
(6)
Vek stavby sa pre účely tejto vyhlášky počíta počnúc rokom, v ktorom nadobudlo právoplatnosť kolaudačné rozhodnutie. V prípadoch, keď došlo k užívaniu skôr, vypočíta sa vek stavby tak, že od roku, ku ktorému sa ocenenie vykonáva, sa odpočíta rok, v ktorom sa preukázateľne stavba začala užívať. Ak nemožno vek stavby takto zistiť, počíta sa podľa iného dokladu, a ak nie je ani taký doklad, určí sa odhadom.
(7)
Podľa odsekov 1 až 6 sa zistí tiež cena obytnej časti poľnohospodárskej usadlosti, ak sa považuje za rodinný domček, pričom časť zastavanej plochy obsahujúca miestnosti určené na poľnohospodárske účely sa ocení spôsobom uvedeným v § 9. Opotrebenie sa vypočíta pre celú túto stavbu jednotne podľa odsekov 5 a 6.
§ 3
Ostatné obytné domy
Cena ostatných obytných domov, ak je predmetom prevodu celý dom, sa rovná cene zistenej podľa § 2 vynásobenej koeficientom:
a)
1,00, ak ide o obytný dom so zastavanou plochou do 150 m2,
b)
0,95, ak ide o obytný dom so zastavanou plochou nad 150 m2 do 250 m2,
c)
0,85, ak ide o obytný dom so zastavanou plochou nad 250 m2.
§ 3a
Byty a nebytové priestory
(1)
Cena bytu, včítane jeho príslušenstva a včítane podielu na spoločných častiach a zariadeniach domu, jeho vybavení a príslušenstva, ktoré sú stavebne súčasťou obytného domu, sa zistí ako násobok počtu m2 podlahovej plochy bytu a ceny za 1 m2 podlahovej plochy bytu podľa kategórie bytu.10a)
(2)
Cena za 1 m2 podlahovej plochy bytu je
a)
ak sa prevádza byt do vlastníctva doterajšiemu nájomcovi
pri bytoch I. kategórie | 4.400 Kčs
---|---
pri bytoch II. kategórie| 3.600 Kčs
pri bytoch III. kategórie| 2.400 Kčs
pri bytoch IV. kategórie| 1.800 Kčs,
|
b)
pre ostatné prevody a prechody
pri bytoch I. kategórie | 5.300 Kčs
---|---
pri bytoch II. kategórie| 4.400 Kčs
pri bytoch III. kategórie| 3.100 Kčs
pri bytoch IV. kategórie| 2.200 Kčs.
|
(3)
Cena bytu zistená podľa odsekov 1 a 2 sa primerane zníži o opotrebenie, spravidla o 1 % za každý rok veku domu. Zníženie môže byť najviac 80 %.
(4)
Cena bytu zistená podľa odseku 1, odseku 2 písm. b) a odseku 3 v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave, v Košiciach, Banskej Bystrici, Piešťanoch, Starom Smokovci, Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach sa zvyšuje o 10 %.
(5)
Cena nebytového priestoru, včítane podielu na spoločných častiach a zariadeniach obytného domu sa zistí ako násobok počtu m2 podlahovej plochy nebytového priestoru a ceny za 1 m2. Do podlahovej plochy nebytového priestoru sa započítajú aj plochy ďalších priestorov užívaných výhradne spolu s nebytovým priestorom.
(6)
Cena za 1 m2 podlahovej plochy nebytového priestoru je 5.300 Kčs.
(7)
Cena spoločných častí domu a príslušenstva domu a bytu, ktoré nie sú stavebnou súčasťou bytového domu, a cena pozemku sa zistí podľa ustanovení druhej časti, respektíve tretej časti tejto vyhlášky. Veľkosť spoluvlastníckych podielov sa určí podľa pomeru podlahovej plochy oceňovaného bytu alebo nebytového priestoru k úhrnu podlahových plôch všetkých bytov a nebytových priestorov.
DRUHÝ ODDIEL
STAVBY PRE INDIVIDUÁLNU REKREÁCIU
§ 4
Rekreačné chaty a záhradkárske chaty
(1)
Cena rekreačnej chaty a záhradkárskej chaty11) sa zistí ako súčet ocenení jednotlivých podlaží. Podlažie sa ocení tak, že hodnota jedného bodu sa vynásobí počtom bodov zistených z prílohy č. 2 tejto vyhlášky a plochou podlažia v m2 podľa § 2 ods. 2 až 4. Hodnota jedného bodu je 1,- Kčs.
(2)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne s tým, že predpokladaná životnosť pri bežnej údržbe murovanej stavby je spravidla 80 rokov a drevenej a montovanej stavby 50 rokov. Opotrebenie môže byť najviac 80 %.
§ 5
Rekreačné domčeky a rekreačné chalupy
(1)
Cena rekreačného domčeka a rekreačnej chalupy12) sa zistí ako súčet ocenení jednotlivých podlaží. Podlažie sa ocení tak, že hodnota jedného bodu sa vynásobí počtom bodov zistených z prílohy č. 1 a plochou podlažia v m2 podľa § 2 ods. 2 až 4, pričom časť zastavanej plochy každého podlažia rekreačnej chalupy prevyšujúca výmeru 80 m2 sa započítava iba 50 %. Hodnota jedného bodu je 1,- Kčs.
(2)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne.
TRETÍ ODDIEL
GARÁŽE
§ 6
Samostatné, radové a poschodové garáže
(1)
Cena samostatnej a radovej garáže sa zistí ako súčet ocenenia jednotlivých podlaží. Podlažie sa ocení vynásobením hodnoty jedného bodu počtom bodov zistených z prílohy č. 3 a plochou podlažia v m2 podľa § 2 ods. 2 a 3. Hodnota jedného bodu je 1,- Kčs.
(2)
Cena poschodovej garáže ako celku sa zistí podľa odseku 1.
(3)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne s tým, že predpokladaná životnosť pri bežnej údržbe murovanej a betónovej stavby je spravidla 80 rokov, v ostatných prípadoch 30 rokov. Opotrebenie môže byť najviac 80 %.
ŠTVRTÝ ODDIEL
PLOTY A STUDNE
§ 7
Ploty
(1)
Cena plotov sa zistí tak, že hodnota jedného bodu sa vynásobí počtom bodov zistených z prílohy č. 4 a dĺžkou plota v metroch. Hodnota jedného bodu je 1,- Kčs.
(2)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne s tým, že predpokladaná životnosť pri bežnej údržbe murovaného plota je spravidla 50 rokov, plota s podmurovkou 40 rokov, v ostatných prípadoch 30 rokov. Opotrebenie môže byť najviac 90 %.
§ 8
Studne
(1)
Cena studne a ručného čerpadla sa zistí takto:
a)
kopaná studňa
V hĺbke| Kčs za 1 m| Kčs za 1 ks ručného čerpadla (podľa celkovej hĺbky studne)
---|---|---
od 0 do 5 m| 1300,-| 1010,-
od ďalších 5 do 10 m| 2380,-| 1560,-
nad 10 m| 3260,-| 3220,-
b)
vŕtaná studňa
Priemer| hĺbka studne| Kčs za 1 m| Kčs za 1 ks ručného čerpadla (podľa celkovej hĺbky studne)
---|---|---|---
do 150 mm| od 0 do 10 m| 650,-| 1560,-
| od 0 do 25 m| 760,-| 3220,-
| od 0 do viac než 25 m| 940,-| 4140,-
nad 150 mm| od 0 do 10 m| 970,-| 1560,-
do 300 mm| od 0 do 20 m| 1120,-| 3220,-
| od 0 do viac než 20 m| 1360,-| 4140,-
nad 300 mm| od 0 do 10 m| 1570,-| 1560,-
do 500 mm| od 0 do 20 m| 1805,-| 3220,-
| od 0 do viac než 20 m| 2000,-| 4140,-
(2)
Hĺbka studne sa meria od úrovne upraveného terénu. Vŕtaná studňa s priemerom nad 500 mm sa oceňuje ako kopaná.
(3)
Cena narážanej studne sa rovná cene vŕtanej studne s priemerom do 150 mm.
(4)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne s tým, že predpokladaná životnosť pri bežnej údržbe vŕtanej studne s priemerom nad 150 mm a kopanej studne je spravidla 100 rokov, v ostatných prípadoch 50 rokov. Opotrebenie môže byť najviac 80 %.
(5)
Cena kopanej studne, ktorá trvale neslúži svojmu účelu pre stratu vody alebo inú podstatnú vadu, je 20 % z ceny zistenej podľa odsekov 1 až 4.
PIATY ODDIEL
OSTATNÉ STAVBY
§ 9
Vedľajšie stavby
(1)
Cena stavieb tvoriacich príslušenstvo stavieb hlavných a cena stavieb doplňujúcich užívanie pozemky (dreváreň, kôlňa, práčovňa a pod.) sa zistí ako súčet ocenení jednotlivých podlaží. Podlažie sa ocení vynásobením hodnoty jedného bodu počtom bodov zistených z prílohy č. 3 a plochou podlažia v m2 podľa § 2 ods. 2 a 3. Hodnota jedného bodu je 1,- Kčs.
(2)
Ak stavba nemá podlažie s minimálnou svetlou výškou 1,6 m, zistí sa jej cena podľa § 11.
(3)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne s tým, že predpokladaná životnosť pri bežnej údržbe murovanej stavby je spravidla 80 rokov, v ostatných prípadoch 30 rokov. Opotrebenie môže byť najviac 85 %.
§ 10
Prevádzkové a poľnohospodárske stavby
(1)
Cena budov určených na ubytovanie (hotely, rekreačné a školiace strediská, ubytovne a pod.), cena administratívnych budov, budov škôl, budov telocviční, obchodných budov, budov reštaurácií, budov zdravotníckych zariadení a ostatných budov používaných na podobné účely sa zistí podľa § 3. Každá časť budovy, ktorá sa výrazne líši konštrukčným vyhotovením alebo vekom, sa oceňuje samostatne.
(2)
Cena stavieb
a)
pre poľnohospodárske účely (chlievy, stodoly, stajne, kôlne, sýpky a pod.),
b)
dielní a skladov
so zastavanou plochou do 150 m2 sa zistí podľa § 9.
(3)
Cena prevádzkových a poľnohospodárskych stavieb neuvedených v odsekoch 1 a 2 sa zistí vynásobením m3 obostavaného priestoru7) cenou za 1 m3 uvedenou v prílohe č. 5. Cena stavby zistená podľa predchádzajúcej vety sa upraví percentuálnymi prirážkami alebo zrážkami uvedenými v prílohe č. 5a. Sociálne a administratívne priestory s najmenej tromi samostatnými obvodovými stenami a stropom, vstavané do hál alebo pristavené k halám, sa ocenia samostatne podľa § 10 ods. 1 tejto vyhlášky. Pri vstavbách sa množstvo obostavaného priestoru haly neznižuje o obostavaný priestor vstávby.
(4)
Cena obytnej časti prevádzkových a poľnohospodárskych stavieb sa zistí samostatne podľa § 3 s tým, že opotrebenie sa vypočíta pre celú stavbu jednotne, vrátane obytnej časti a môže byť najviac 85 %.
(5)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne s tým, že opotrebenie môže byť najviac 85 %.
ŠIESTY ODDIEL
Vonkajšie úpravy
§ 11
(1)
Cena vonkajších úprav uvedených v prílohe č. 6 vyhlášky sa zistí tak, že cena za mernú jednotku v nej uvedená sa vynásobí skutočným počtom merných jednotiek.
(2)
Cena vonkajších úprav neuvedených v prílohe č. 6 vyhlášky sa rovná výške nákladov na ich obstaranie v čase ocenenia.
(3)
Ustanovenia § 2 ods. 5 a 6 platia obdobne s tým, že predpokladaná životnosť s prihliadnutím na konštrukčné vyhotovenie je spravidla 25 až 50 rokov. Opotrebenie môže byť najviac 85 %.
SIEDMY ODDIEL
NEDOKONČENÉ STAVBY, STAVBY URČENÉ NA ODSTRÁNENIE A INÉ STAVBY
§ 12
Nedokončené stavby
(1)
Cena nedokončenej stavby sa zistí tak, že jednotlivé dokončené konštrukcie a vybavenia sa ohodnotia plným počtom bodov. Nedokončené konštrukcie a vybavenia sa ohodnotia počtom bodov určených pomerom vykonaného množstva prác a konštrukcií k celkovému uvažovanému objemu podľa projektovej dokumentácie overenej stavebným úradom. Výsledný počet bodov sa vynásobí mernou jednotkou a hodnotou jedného bodu príslušnej stavby.
(2)
Na nedokončených stavbách, na ktorých došlo vplyvom dĺžky výstavby k narušeniu, ktoré vplýva na predpokladanú dobu životnosti, vykoná sa odpočet primeraného opotrebenia.
§ 13
Stavby určené na odstránenie
Ceny stavieb, ktoré príslušný stavebný úrad nariadil alebo povolil odstrániť3) z dôvodu na strane vlastníka, sa rovnajú cene materiálu v mieste a čase obvyklé, ktorý je možné získať ich odstránením.
§ 14
Iné stavby
Ceny stavieb, ktoré v tejto vyhláške nie sú osobitne uvedené (napr. cintorínska architektúra), sa rovnajú nákladom na obstaranie rovnakej alebo porovnateľnej stavby v mieste stavby a čase jej prevodu alebo prechodu po odpočítaní primeraného opotrebenia.
ÔSMY ODDIEL
POZEMKY
§ 15
Pozemky
(1)
Cena za 1 m2 pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu13) alebo na zriadenie záhrady alebo pozemku vedeného v evidencii nehnuteľností ako zastavaná plocha, nádvorie,14) záhrada15) a pozemkov zastavaných líniovými stavbami, ak nejde o pozemok oceňovaný podľa odseku 4, je:
a)
1500,- Kčs v hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave,
b)
800,- Kčs v Košiciach, Banskej Bystrici, Piešťanoch, Starom Smokovci, Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach,
c)
500 Kčs,- v Trnave, Trenčíne, Nitre, Žiline, Prešove, Poprade, Zvolene, Liptovskom Mikuláši a Martine,
d)
150,- Kčs v obciach s počtom obyvateľov nad 15 000,
e)
100,- Kčs v obciach s počtom obyvateľov nad 5000,
f)
70,- Kčs v obciach s počtom obyvateľov nad 2000,
g)
20,- Kčs v ostatných obciach.
(2)
Cena zistená podľa odseku 1 sa upraví podľa prílohy č. 7. Cena pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu zistená podľa odseku 1 sa neupravuje o dôvody uvedené v položkách č. 3 až 11 prílohy č. 7 tabuľka I. Najnižšou cenou pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu, ktorý je zapísaný v evidencii nehnuteľností ako poľnohospodárska pôda alebo lesný pozemok, je cena zistená podľa odsekov 5 až 8.
(3)
Ak je v obci spracovaná cenová mapa pre jednotlivé lokality jej katastrálneho územia schválená Ministerstvom financií Slovenskej republiky, použijú sa ceny v nej uvedené a ceny uvedené v odseku 1 sa neuplatňujú.
(4)
Cena za 1 m2 pozemku alebo jeho časti určeného na stavbu13) na individuálnu rekreáciu16) alebo pozemku vedeného v evidencii nehnuteľností ako plocha zastavaná stavbou na individuálnu rekreáciu a nádvorie14) alebo záhrada,15) ktorý tvorí s touto stavbou jeden funkčný celok sa zistí podľa odseku 1, pokiaľ je vyššia ako 100,- Kčs za 1 m2. V ostatných prípadoch je cena týchto pozemkov 100,- Kčs za 1 m2. Cena sa upraví podľa prílohy č. 7.
(5)
Cena pozemku zapísaného v evidencii nehnuteľností ako orná pôda sa zistí podľa sadzieb uvedených v prílohe č. 8.
(6)
Cena pozemku zapísaného v evidencii nehnuteľností ako ovocný sad, vinica17)alebo chmeľnica sa zistí podľa sadzieb uvedených v prílohe č. 8 (pozemok) a v prílohe č. 10 tabuľky č. I. až III. (porasty).
(7)
Cena pozemku zapísaného v evidencii nehnuteľností ako lúka a pasienok je 75 % z ceny poľnohospodárskej pôdy zistenej podľa odseku 6.
(8)
Cena pozemku zapísaného v evidencii nehnuteľností ako lesný pozemok sa zistí ako súčet základnej ceny lesného pozemku pre cieľové drevinové zastúpenie podľa prílohy č. 9 tabuľka č. I a ocenenia faktora polohy v závislosti od približovacej a odvoznej vzdialenosti podľa prílohy č. 9 tabuľka II. Minimálna cena lesného pozemku je 0,30 Kčs za 1 m2.
(9)
V prípade, že poľnohospodársky pozemok nie je zapísaný v evidencii nehnuteľností, lebo bol zlúčený do pôdnych celkov zapísaných v evidencii nehnuteľností, určí sa jeho cena podľa druhu (kultúry) pôdneho celku, na ktorom pozemok leží alebo na ktorom leží jeho prevažujúca časť.
(10)
Cena za 1 m2 pozemkov zapísaných v evidencii nehnuteľností inak, ako je uvedené v odsekoch 1 až 9, je 10 % z ceny zistenej podľa odseku 1 s výnimkou pozemkov charakteru nevyvinutých pôd a medzí. Pri nevyvinutých pôdach a medziach sa cena pozemku zistí ako 50 % z ceny okolitej bonitovanej pôdno-ekologickej jednotky (ďalej len „BPEJ“). Pozemky charakteru nevyvinutých pôd a medzí, ako i údaje okolitej BPEJ určí príslušný pozemkový úrad.
§ 17
Dojednané nájomné za nájom pozemkov
(1)
Maximálna ročná výška nájomného za nájom pozemkov prenajatých na iné ako podnikateľské účely včítane poľnohospodárskej výroby, okrem pozemkov uvedených v odseku 2, je za pozemky v obciach uvedených v
a)| § 15 ods. 1 písm. a)| 5,- Kčs za 1 m2
---|---|---
b)| § 15 ods. 1 písm. b)| 4,- Kčs za 1 m2
c)| § 15 ods. 1 písm. c)| 3,50 Kčs za 1 m2
d)| § 15 ods. 1 písm. d) a e)| 3,- Kčs za 1 m2
e)| § 15 ods. 1 písm. f)| 2,- Kčs za 1 m2
f)| § 15 ods. 1 písm. g)| 1,- Kčs za 1 m2.
| |
(2)
Maximálna ročná výška nájomného za nájom pozemkov zastavaných stavbou pre individuálnu rekreáciu okrem lesných pozemkov v obciach uvedených v § 15 ods. 1 písm. a) je 5,- Kčs za 1 m2 a v ostatných obciach 4,- Kčs za 1 m2. Keď je na lesnom pozemku umiestnená stavba na individuálnu rekreáciu, prípadne jej príslušenstvo je maximálna ročná výška nájomného za nájom pozemkov 9,50 Kčs za 1 m2 skutočne zastavanej plochy.
DEVIATY ODDIEL
TRVALÉ PORASTY
§ 18
(1)
Cena ovocných stromov sa zistí podľa prílohy č. 10 tabuľky č. I.
(2)
Cena viničných porastov vrátane zariadení viníc sa zistí podľa prílohy č. 10 tabuľky č. II.
(3)
Cena chmeľových porastov a zariadení chmeľníc sa zistí podľa prílohy č. 10 tabulky č. III.
(4)
Cena lesných porastov sa zistí ako súčet základnej ceny lesného porastu podľa skutočného zastúpenia drevín, bonity, veku a zakmenenia podľa prílohy č. 10 tabuľky č. IV a ocenenia faktora polohy v závislosti od približovacej a odvoznej vzdialenosti podľa prílohy č. 10 tabuľky č. V. V prípade poškodenia lesného porastu sa jeho cena zníži podľa prílohy č. 10 tabuľky č. VI.
(5)
Cena okrasných drevín sa zistí podľa prílohy č. 10 tabuľky č. VII.
DESIATY ODDIEL
SPOLOČNÉ USTANOVENIA K PRVEJ ČASTI
§ 19
Ak nadobudol vlastník stavbu po 1. júni 1953 za cenu vyššiu než zistenú podľa § 2 až § 12, je táto vyššia cena po odpočítaní zvýšenia ceny pri predchádzajúcom prevode podľa § 21, príp. § 20 (znenie platné do 31. 7. 1990) vyhlášky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení neskorších predpisov, a po odpočítaní opotrebenia, platnou cenou i pre ďalšie prevody a prechody vlastníctva týchto stavieb. Vyššiu cenu možno preukázať kúpnou zmluvou spolu so znaleckým posudkom, na ktorého základe bola registrovaná, faktúrami dodávateľa stavby alebo podrobným položkovým rozpočtom stavby v cenovej úrovni platnej v čase jej výstavby.
§ 20
Pri prevodoch stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov hradených z prostriedkov štátneho rozpočtu alebo z ďalších prostriedkov štátu,6b) môže v odôvodnených prípadoch Ministerstvo financií Slovenskej republiky udeliť výnimku z ustanovenia § 1b ods. 2 tejto vyhlášky na žiadosť kupujúceho. K žiadosti o povolenie výnimky je kupujúci povinný predložiť súhlasné stanovisko zriaďovateľa alebo štátneho orgánu, ktorý mu prostriedky štátneho rozpočtu alebo ďalšie prostriedky štátu poskytuje.
TRETIA ČASŤ
CENY STAVIEB URČENÝCH V SÚLADE S ÚZEMNOPLÁNOVACOU DOKUMENTÁCIOU NA ODSTRÁNENIE Z DÔVODOV INVESTIČNEJ VÝSTAVBY ALEBO BANSKEJ ČINNOSTI, CENY POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PREVÁDZANÝCH Z TOHTO DÔVODU NA STAVEBNÍKOV
§ 21
(1)
Ceny stavieb, ktoré majú byť podľa schválenej územnoplánovacej dokumentácie odstránené z dôvodov investičnej výstavby alebo banskej činnosti a ceny pozemkov a trvalých porastov prevádzaných z tohto dôvodu na stavebníkov, pokiaľ sú hradené zo štátneho rozpočtu alebo z rozpočtu obce, sa rovnajú maximálne nákladom na obstaranie rovnakých alebo porovnateľných stavieb a pozemkov v mieste stavby a v čase jej prevodu. Cena stavby sa zníži o primerané opotrebenie.
(2)
Náhrady za dočasné užívanie pozemkov z dôvodov investičnej výstavby alebo banskej činnosti podľa územnoplánovacej dokumentácie, pokiaľ sú hradené zo štátneho rozpočtu alebo z rozpočtu obce, rovnajú sa maximálne náhradám uvedeným v § 17 ods. 2 a 3.
ŠTVRTÁ ČASŤ
CENY STAVIEB, BYTOV A NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV PRI PREVODOCH A PRECHODOCH NA TUZEMSKÚ PRÁVNICKÚ OSOBU SO ZAHRANIČNOU MAJETKOVOU ÚČASŤOU ALEBO ZAHRANIČNÚ OSOBU
§ 22
(1)
Pri prevodoch vlastníctva stavieb, bytov a nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov na tuzemskú právnickú osobu so zahraničnou majetkovou účasťou alebo zahraničnú osobu sa cena vypočíta v cenovej úrovni zahraničného trhu na základe technického ohodnotenia podľa metodiky bežnej v zahraničí (Spolková republika Nemecko alebo Rakúsko) a prepočíta sa na tuzemskú menu kurzom platným ku dňu vypracovania ocenenia.
(2)
Nájomné za nájom pozemkov, ktorých nájomcom je tuzemská právnická osoba so zahraničnou majetkovou účasťou alebo zahraničná osoba, sa dojednáva dohodou.6)
(3)
V prípade, že predmet ocenenia prináša výnos a ocenenie podľa cenového rozhodnutia2) je pre tuzemský subjekt výhodnejšie, možno postupovať podľa cenového rozhodnutia. Tento postup je však potrebné osobitne zdôvodniť a takto vypočítanú cenu doložiť aj cenou stavieb, pozemkov a trvalých porastov zistenou podľa vyhlášky.
PIATA ČASŤ
VYVOLÁVACIE CENY STAVIEB, NEBYTOVÝCH PRIESTOROV, POZEMKOV A TRVALÝCH PORASTOV VO VLASTNÍCTVE ŠTÁTU PRE ÚČELY VEREJNEJ DRAŽBY PODĽA ZÁKONA č. 427/1990 Zb. V ZNENÍ NESKORŠÍCH PREDPISOV
§ 23
Pre účely § 8 a 16 zákona č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby v znení zákona č. 541/1990 Zb., zákona č. 429/1991 Zb. a zákona č. 561/1991 Zb. sa vyvolávacia cena stavieb, nebytových priestorov, pozemkov a trvalých porastov vo vlastníctve štátu zistí podľa druhej časti tejto vyhlášky.
ŠIESTA ČASŤ
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
§ 26
Ustanovenia tejto vyhlášky platia aj pre oceňovanie pozemkov v obvode pozemkových úprav.5) Tým nie sú dotknuté ustanovenia osobitných predpisov.19)
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 27
Táto vyhláška sa nevzťahuje na zisťovanie cien pre účely náhrad podľa osobitných predpisov.20)
§ 28
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej republiky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení vyhlášok Ministerstva financí SR č. 289/1990 Zb. a č. 101/1991 Zb.
§ 29
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Minister:
Dančo v. r.
Príloha č. 1
RODINNÉ DOMČEKY, REKREAČNÉ DOMČEKY A REKREAČNÉ CHALUPY
Znak č.| Konštrukcia a vybavenie| Počet bodov
---|---|---
1.| Osadenie do terénu (len pri podpivničených objektoch)|
1.1.| v priemernej hĺbke 2 m a viac|
a) so zvislou izoláciou| 600
b) bez zvislej izolácie| 390
1.2.| v priemernej hĺbke nad 1 m do 2 m|
a) so zvislou izoláciou| 425
b) bez zvislej izolácie| 270
1.3.| v priemernej hĺbke do 1 m|
a) so zvislou izoláciou| 195
b) bez zvislej izolácie| 125
2.| Základy|
2.1.| s vodorovnou izoláciou| 290
2.2.| bez izolácie| 230
3.| Murivo|
3.1.| murované v skladobnej hrúbke|
a) nad 60 cm| 815
b) nad 50 do 60 cm| 1380
c) nad 40 do 50 cm| 1235
d) nad 30 do 40 cm| 1080
e) do 30 cm| 835
3.2.| z monolitického betónu| 815
3.3.| montované z prefabrikovaných dielcov|
a) z betónových| 940
b) na báze dreva| 580
3.4.| drevené v hrúbke|
a) nad 20 cm| 870
b) nad 16 do 20 cm| 815
c) do 16 cm| 640
4.| Stropy|
4.1.| s rovným podhľadom|
a) vybudované po roku 1960| 605
b) vybudované do roku 1960| 485
4.2.| s viditeľnými trámami|
a) železobetónové| 460
b) drevené| 245
4.3.| klenbové| 375
5.| Krovy|
5.1.| zložité s nerovnakou výškou hrebeňov s valbami| 555
5.2.| väznicové valbové, stanové| 535
5.3.| väznicové sedlové, manzardové| 460
5.4.| hambálkové| 415
5.5.| pultové| 345
5.6.| klincované väzníky| 255
6.| Krytiny strechy na krove|
6.1.| plechové|
a) z medi| 1035
b) z hliníka| 560
c) pozinkované| 460
6.2.| pálené|
a) ťažké korýtkové (prejzové)| 620
b) ostatné ťažké (vlnovky, francúzske-TRF, Holland-TRH, Portugal-TRP), obyčajné dvojdrážkové| 305
c) obyčajné jednodrážkové| 220
6.3.| šindľové a otiepkové| 535
6.4.| azbestocementové|
a) šablóny na debnení| 220
b) šablóny na latách, vlnité dosky| 165
6.5.| z cementových drážkoviek| 220
6.6.| lepenkové| 140
7.| Krytiny na plochých strechách|
7.1.| z medeného plechu| 1005
7.2.| z dlaždíc| 590
7.3.| z hliníkového plechu| 525
7.4.| z pozinkovaného plechu| 410
7.5.| z asfaltovaných privarovaných pásov| 300
7.6.| z asfaltovanej lepenky| 260
7.7.| z cementovaného poteru| 130
8.| Klampiarske konštrukcie|
8.1.| z medeného plechu (min. žľaby, zvody, komíny, prieniky)| 465
8.2.| z pozinkovaného plechu|
a) úplné strechy (žľaby, zvody, komíny, prieniky)| 125
b) len žľaby a zvody| 65
c) parapety| 10
9.| Fasádne omietky|
9.1.| nad 2/3 omietanej plochy steny|
a) brizolit, omietky na báze umelých látok, vápenné štukové, zdrsnené a odtrhované| 55
b) vápenné a vápenno-cementové hladké, škárované murivo| 30
9.2.| nad 1/2 do 2/3 plochy omietanej steny|
a) brizolit, omietky na báze umelých látok, vápenné štukové, zdrsnené a odtrhované| 40
b) vápenné a vápenno-cementové hladké, škárované murivo| 25
9.3.| nad 1/3 do 1/2 omietanej plochy steny|
a) brizolit, omietky na báze umelých látok, vápenné štukové, zdrsnené a odtrhované| 25
b) vápenné a vápenno-cementové hladké, škárované murivo| 10
9.4.| do 1/3 omietanej plochy steny|
a) brizolit, omietky na báze umelých látok, vápenné štukové, zdrsnené a odtrhované| 10
b) vápenné a vápenno-cementové hladké, škárované murivo| 5
10.| Obklady fasád|
10.1.| nad 2/3 obkladanej steny|
a) obklad šindľom| 225
b) obkladové murivo z prírodného kameňa (haklíky, kopáky)| 225
c) obklady remienkové a z kamenných dosiek| 190
d) umelý kameň| 145
e) obklady keramické, obklady drevom| 80
f) škárované lícovky, murivo z lomového kameňa| 70
g) obklady azbestocementovými šablónami| 65
10.2.| nad 1/2 do 2/3 obkladanej steny|
a) obklady šindľom| 230
b) obkladové murivo z prírodného kameňa (haklíky, kopáky)| 145
c) obklady remienkové a z kamenných dosiek| 125
d) umelý kameň| 125
e) obklady keramické a obklady drevom| 50
f) škárované lícovky a murivo z lomového kameňa| 45
g) obklady azbestocementovými šablónami| 40
10.3.| nad 1/3 do 1/2 obkladanej steny|
a) obklady šindľom| 120
b) obkladové murivo z prírodného kameňa (haklíky, kopáky)| 110
c) obklady remienkové a z kamenných dosiek| 85
d) umelý kameň| 65
e) obklady keramické a obklady drevom| 30
f) škárované lícovky a murivo z lomového kameňa| 35
g) obklady azbestocementovými šablónami| 30
10.4.| do 1/3 obkladanej steny|
a) obklady šindľom| 90
b) obkladové murivo z prírodného kameňa (kopáky, haklíky)| 75
c) obklady remienkové a z kamenných dosiek| 65
d) umelý kameň| 35
e) obklady keramické a obklady drevom| 25
f) škárované lícovky a murivo z lomového kameňa| 25
g) obklady azbestocementovými šablónami| 25
11.| Vnútorné obklady
(za každú vyskytujúcu sa položku)|
11.01.| prevažnej časti kúpel'ne min. do 1,35 m výšky| 30
11.02.| prevažnej časti práčovne min. do 1,35 m výšky| 30
11.03.| vane| 25
11.04.| samostatnej sprchy| 25
11.05.| WC min. do výšky 1 m| 25
11.06.| kuchyne min. pri sporáku a dreze (ak je drez na stene)| 25
12.| Schody s povrchom|
12.1.| mramor| 235
12.2.| žula| 205
12.3.| tvrdé drevo, červený smrek| 125
12.4.| terazzo, PVC, guma| 125
12.5.| pieskovec, cementový poter| 105
12.6.| mäkké drevo s podstupnicami| 65
12.7.| mäkké drevo bez podstupníc| 50
12.8.| kovové| 85
13.| Dvere|
13.1.| plné alebo zasklené dyhované alebo z tvrdého dreva| 215
13.2.| hladké plné alebo zasklené| 165
13.3.| rámové s výplňou| 145
13.4.| oceľové a zvlakové| 80
14.| Okná|
14.1.| dvojité alebo zdvojené hliníkové, drevohliníkové alebo z tvrdého dreva
s dvojvrstvovým alebo trojvrstvovým zasklením| 300
14.2.| dvojité drevené s doskovým ostením s trojvrstvovým zasklením| 150
14.3.| dvojité rámové (von a dnu otvárané)| 115
14.4.| zdvojené ostatné, drevené s dvojvrstvovým zasklením| 125
14.5.| jednoduché drevené alebo oceľové| 60
15.| Podlahy obytných miestností (okrem obytných kuchýň)|
15.1.| parkety, vlysy (okrem bukových), korok| 105
15.2.| podlahoviny netkané všívané (napr. kovral)| 160
15.3.| vlysy bukové| 85
15.4.| podlahoviny textilné vpichované (napr. Jekor, Riga)| 130
15.5.| podlahoviny gumové, z PVC, lino| 105
15.6.| palubovky, dosky, xylolit| 50
16.| Dlažby a podlahy ostatných miestností|
16.1.| mramorové| 200
16.2.| keramické| 80
16.3.| xylolit, dlaždice, palubovky, dosky| 50
16.4.| terazzo, lepené povlakové podlahy| 70
16.5.| cementové dlaždice, liaty xylolit| 50
16.6.| cementový poter, tehlová dlažba| 40
17.| Vykurovanie|
17.1.| ústredné|
17.11.| kotol ústredného vykurovania (započítava sa len do najväčšieho podlažia,
a to i vtedy, keď je mimo objektu)|
a) na plyn, naftu, vykurovací olej, elektrinu| 635
b) na tuhé palivá| 350
17.12.| radiátory (započítavajú sa na každom podlaží, ktoré je nimi vybavené)|
a) hliníkové, liatinové| 205
b) oceľové a vykurovacie panely| 145
17.2.| lokálne|
a) podlahové elektrické v prevažnej časti podlažia| 220
b) akumulačné kachle, za každý kus| 120
c) plynové kachle, za každý kus| 70
d) naftové a stáložiarne kachle, za každý kus| 30
e) na tuhé palivá obyčajné, za každý kus| 25
18.| Elektroinštalácia|
18.1.| svetelná, motorická, poistkové automaty| 160
18.2.| svetelná, motorická, poistky| 125
18.3.| len svetelná, poistkové automaty| 105
18.4.| len svetelná, poistky| 85
19.| Bleskozvod| 85
20.| Rozvod vody|
20.1.| studenej a teplej vody z centrálneho zdroja| 45
20.2.| len studenej vody| 30
21.| Zdroj teplej vody (za každý kus)|
21.01.| zásobníkový ohrievač (bojler) elektrický, plynový alebo kombinovaný sústredným vykurovaním| 60
21.02.| prietokový plynový ohrievač| 45
21.03.| kotol ústredného vykurovania| 25
21.04.| kúpeľňové kachle na uhlie| 15
21.05.| malé plynové alebo elektrické ohrievače| 15
22.| Inštalácia plynu|
22.1.| rozvod svietiplynu alebo zemného plynu| 40
22.2.| rozvod propán-butánu| 20
23.| Kanalizácia do verejnej siete alebo žumpy alebo septika
(za každú vyskutujúcu sa položku)|
23.01.| zo splachovacieho záchodu| 30
23.02.| z kúpeľne| 25
23.03.| z práčovne| 25
23.04.| z kuchyne| 15
24.| Kuchyňa (za každý kus)|
24.01.| sporák elektrický alebo plynový s elektrickou rúrou alebo varná jednotka
(štvorhoráková zabudovaná platňa a elektrická vstavaná rúra)| 60
24.02.| plynový sporák| 35
24.03.| sporák na tuhé palivo| 25
25.| Vnútorné vybavenie (za každý kus)|
25.01.| vaňa liatinová| 30
25.02.| vaňa oceľová smaltovaná| 20
25.03| umývadlo| 15
25.04.| bidet| 15
25.05.| samostatná sprcha| 15
26.| Záchod (za každý kus)|
26.01.| splachovací s umývadlom| 20
26.02.| splachovací bez umývadla| 15
26.03.| suchý (vo vnútri budovy)| 10
27.| Balkón (za každý kus)|
27.01.| výmery nad 5 m2| 50
27.02.| výmery do 5 m2| 30
28.| Krb (za každý kus)| 85
29.| Sauna| 145
30.| Okenné žalúzie|
30.1.| drevené| 105
30.2.| kovové| 75
31.| Vstavané skrine [(za 1 ks) okrem špajzových] s minimálnou výškou 2 m, šířkou 0,6 m a hĺbkou 0,3 m| 15
32.| Odsávač pár (za každý kus)| 15
33.| Domáci telefón (rozvod pod omietkou)| 15
34.| Rozvod televízny a rádioantény (pod omietkou)| 25
35.| Okenice| 85
36.| Kovové mreže| 115
Počet bodov pre jednotlivé konštrukcie a vybavenie je nemenný.
Pokiaľ sa niektoré znaky nevyskytujú na objekte, je počet bodov pre tieto znaky 0.
Počet znakov nesmie byť rozširovaný.
Ak sa niektoré konštrukcie a vybavenie vyskytujú v inom vyhotovení, ohodnotia sa počtom bodov podľa najbližšieho porovnateľného vyhotovenia.
Počet bodov sa určí podľa prevažujúceho vyhotovenia v jednotlivých podlažiach.
Znak č. 2 sa berie do úvahy len pri prvom nadzemnom podlaží.
Znak č. 5, 6, 7, 8 a znak č. 19 sa započítava v nadzemnom podlaží s najväčšou zastavanou plochou.
Znak č. 9 a 10 sa ohodnotí za každú stranu domu samostatne, súčet sa potom počíta pri ocenení všetkých nadzemných podlaží.
Pri znakoch č. 11, 17, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 32 sa spočíta počet bodov za každú vyskytujúcu sa položku a pri zariaďovacích predmetoch sa vynásobí jej skutočným množstvom (v oceňovanom podlaží).
Ak sa na fasáde vyskytuje obklad, počítajú sa najskôr body podľa znaku č. 10 a podľa znaku č. 9 sa potom počítajú body ako doplnok do celku plochy steny upravenej fasádou. Prihliada sa iba na obklady, ktorých priemerná výška na hodnotenej strane je vyššia nez 0,5 m. Neprihliada sa na obklady okolo okien.
Počet bodov za radiátory sa rozumie za podlažie, ktoré je vykurované prevažne ústredným (etážovým) vykurovaním.
Znak č. 1 sa počíta v podlaží, ktoré je najhlbšie osadené do terénu.
Príloha č. 2
REKREAČNÉ CHATY A ZÁHRADKÁRSKE CHATY
Znak č.| Konštrukcia a vybavenie| Počet bodov
---|---|---
1.| Osadenie do terénu (len v podzemných podlažiach)|
1.1.| v priemernej hĺbke 2 m a viac|
a) so zvislou izoláciou| 1000
b) bez zvislej izolácie| 480
1.2.| v priemernej hĺbke nad 1 m do 2 m|
a) so zvislou izoláciou| 710
b) bez zvislej izolácie| 355
1.3.| v priemernej hĺbke do 1 m|
a) so zvislou izoláciou| 355
b) bez zvislej izolácie| 175
2.| Základy|
2.1.| s vodorovnou izoláciou| 345
2.2.| bez izolácie| 260
3.| Podmurovka
pri nepodpivničených chatách|
3.1.| pri priemernej výške podmurovky do 50 cm|
a) z opracovaného kameňa| 335
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 225
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 150
3.2.| pri priemernej výške podmurovky nad 50 cm do 100 cm|
a) z opracovaného kameňa| 575
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 425
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 210
3.3.| pri priemernej výške podmurovky nad 100 cm|
a) z opracovaného kameňa| 665
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 515
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 270
pri podpivničených chatách do 1/2 zastavanej plochy|
3.4.| pri priemernej výške podmurovky do 50 cm|
a) z opracovaného kameňa| 210
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 90
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 60
3.5.| pri priemernej výške podmurovky nad 50 cm do 100 cm|
a) z opracovaného kameňa| 360
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 150
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 110
3.6.| pri priemernej výške podmurovky nad 100 cm|
a) z opracovaného kameňa| 545
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 225
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 150
pri podpivničených chatách do 3/4 zastavanej plochy|
3.7.| pri priemernej výške podmurovky do 50 cm|
a) z opracovaného kameňa| 140
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 60
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 50
3.8.| pri priemernej výške podmurovky nad 50 cm do 100 cm|
a) z opracovaného kameňa| 240
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 110
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 60
3.9.| pri priemernej výške podmurovky nad 100 cm|
a) z opracovaného kameňa| 360
b) omietaná, škárované tehlové murivo| 150
c) z lomového kameňa, betónu, tvárnic| 150
4.| Obvodové steny|
4.1.| murované|
a) s hrúbkou muriva nad 30 cm| 1300
b) s hrúbkou muriva nad 25 cm do 30 cm| 1055
c) s hrúbkou muriva do 25 cm| 785
4.2.| zrubové|
a) s hrúbkou steny nad 16 cm| 980
b) s hrúbkou steny do 16 cm| 765
4.3.| drevené|
a) drevená kostra obojstranne obíjaná| 645
b) drevená kostra jednostranne obíjaná| 520
4.4.| montované|
a) celodrevené| 635
b) ostatné| 510
5.| Stropy|
5.1.| nespáliteľné| 475
5.2.| spáliteľné| 360
6.| Krov|
6.1.| stanový, valbový alebo sedlový s možnosťou podkrovia| 385
6.2.| sedlový alebo valbový bez možnosti podkrovia| 305
6.3.| pultový, priehradový| 245
7.| Krytiny strechy na krove|
7.1.| škridlové, drevené šindľové| 630
7.2.| plechové|
a) na debnení| 705
b) na latách| 610
7.3.| azbestocementové|
a) na debnení| 440
b) na latách| 360
7.4.| asfaltové|
a) zo zvarovaných pásov| 250
b) lepenkové| 175
8.| Krytiny na plochých strechách|
8.1.| plechové| 520
8.2.| asfaltové|
a) zo zvarovaných pásov| 160
b) lepenkové| 110
9.| Klampiarske konštrukcie|
9.1.| úplné| 180
9.2.| len žľaby a zvody| 115
10.| Úprava vonkajších povrchov|
10.1.| obklady keramické, drevené, kamenné| 115
10.2.| omietky brizolitové, na báze umelých látok, štukové, zdrsnené a odtrhované
alebo akékoľvek obklady okrem obkladov uvedených v znaku 10.1.| 55
10.3.| vápenné, vápenno-cementové hladké omietky, škárovanie| 45
10.4.| nátery, okrem latexových| 35
10.5.| napúšťanie impregnáciou, latexový náter| 20
11.| Vnútorné obklady (za každú vyskytujúcu sa položku)|
11.01.| prevažnej časti kúpelne min. do výšky 1,35 m| 60
11.02.| samostatnej sprchy| 40
11.03.| WC| 30
11.04.| vane| 20
11.05.| kuchyne (min. pri sporáku)| 10
12.| Schodište|
12.1.| drevená konštrukcia, schody s podstupnicami| 210
12.2.| betónové alebo tehlové| 190
12.3.| drevená konštrukcia, schody bez podstupníc| 140
12.4.| kovová konštrukcia s akýmikoľvek stupňami| 165
13.| Dvere|
13.1.| plné alebo zasklené, dyhované alebo z tvrdého dreva| 125
13.2.| plné alebo zasklené, hladké alebo z mäkkého dreva| 110
13.3.| rámové s výplňou| 95
13.4.| kovové alebo zvlakové| 50
14.| Okná|
14.1.| dvojité z tvrdého dreva alebo červeného smreku| 285
14.2.| dvojité s doskovým ostením| 165
14.3.| zdvojené| 140
14.4.| dvojité von a dovnútra otvárané| 120
14.5.| jednoduché| 80
15.| Podlahy|
15.1.| parkety, vlysy| 200
15.2.| povlaky textilné| 295
15.3.| povlaky gumové, PVC, lino, palubovky, dosky| 265
15.4.| keramické dlažby| 200
15.5.| betónové dlaždice, terazzo, xylolit| 155
15.6.| cementový poter, tehlová dlažba| 115
16.| Vykurovanie|
16.1.| ústredné|
16.11.| kotol ústredného vykurovania (započíta sa do najväčšieho podlažia)| 455
16.12.| radiátory (započítajú sa na každom podlaží, ktoré je nimi vybavené)| 150
16.2.| lokálne|
a) akumulačné, za každý kus| 225
b) krb, za každý kus| 240
c) naftové, stáložiarne na tuhé palivá, za každý kus| 70
d) na tuhé palivá, za každý kus| 30
17.| Elektroinštalácia|
17.1.| motorová a svetelná| 200
17.2.| svetelná| 140
17.3.| rozvod 12 V (z centrálneho zdroja pre celú stavbu)| 50
17.4.| bleskozvod| 50
18.| Rozvod vody|
18.1.| studenej a teplej z centrálneho zdroja| 60
18.2.| len studenej| 30
19.| Zdroj teplej vody (za každý kus)|
19.01.| elektrický bojler| 100
19.02.| plynový prietokový ohrievač na propán-bután| 90
19.03.| malý plynový prietokový ohrievač na propán-bután alebo elektrický ohrievač do 10 l| 35
19.04.| kúpeľňové kachle| 25
20.| Rozvod propán-butánu| 20
21.| Kanalizácia do verejnej siete, žumpy alebo septika (za každú vyskutujúcu sa položku)|
21.01.| zo splachovacieho záchodu| 55
21.02.| z kuchyne| 10
21.03.| z kúpeľne| 10
22.| Kuchyňa (za každý kus)|
22.01.| elektrický sporák, sporák na propán-bután| 120
22.02.| sporák na tuhé palivá| 40
22.03.| malý sporáčik na tuhé palivá| 30
23.| Vnútorné vybavenie (za každý kus)|
23.01.| vaňa| 35
23.02.| samostatná sprcha| 25
23.03.| umývadlo| 10
24.| Záchod (za každý kus)|
24.01.| splachovací| 25
24.02.| suchý| 10
25.| Balkón (za každý kus)|
25.01.| výmery nad 5 m2| 70
25.02.| výmery do 5 m2| 55
26.| Okenice| 90
27.| Mreže| 65
28.| Sauna| 225
Počet bodov pre jednotlivé konštrukcie a vybavenie je nemenný.
Pokiaľ sa niektoré znaky na objekte nevyskytujú, je počet bodov pre tieto znaky 0.
Počet znakov nesmie byt rozširovaný.
Ak sa niektoré konštrukcie a vybavenie vyskytujú na objekte v inom vyhotovení, ohodnotia sa počtom bodov podľa najbližšieho porovnateľného vyhotovenia.
Počet bodov jednotlivých znakov sa určí podľa prevažujúceho vyhotovenia.
Znak č. 2 a 3 sa počíta len pri prvom nadzemnom podlaží.
Znak č. 6, 7, 8 a 9 sa počíta pri nadzemnom podlaží s najväčšou zastavanou plochou.
Znak č. 10 sa ohodnotí za každú stranu chaty samostatne, súčet sa potom počíta pri ocenení všetkých nadzemných podlaží.
Pri znakoch č. 11, 16, 19, 21-25 sa spočíta počet bodov za každú vyskytujúcu sa položku a pri zariaďovacích predmetoch sa vynásobí ich skutočným množstvom (v oceňovanom podlaží).
Príloha č. 3
GARÁŽE A VEDĽAJŠIE STAVBY
Znak č.| Konštrukcia a vybavenie| Počet bodov za 1 m2
---|---|---
1.| Osadenie do terénu v priemernej hĺbke nad 1 m|
| a) so zvislou izoláciou| 615
| b) bez zvislej izolácie| 270
2.| Základy a podmurovka|
2.1.| betónové, podmurovka tehlová alebo kamenná, škárovaná alebo omietaná| 145
2.2.| betónové, podmurovka betónová| 85
2.3.| bez podmurovky, iba základové pásy| 80
2.4.| bez podmurovky, iba základy pod stĺpikmi| 55
3.| Zvislé konštrukcie (okrem spoločných)|
3.1.| murované, min. hrúbky 45 cm| 1135
3.2.| murované alebo betónové s tepelnou izoláciou, min. hrúbky 30 cm| 1030
3.3.| murované, betónové bez tepelnej izolácie, hrúbky menej než 30 cm alebo drevené
trámčekové obojstranne obité| 905
3.4.| drevené trámčekové jednostranne obité alebo kovová kostra či pilieriky
s dreveným plechovým alebo azbestocementovým opláštením| 845
3.5.| iba pilieriky| 430
4.| Stropy|
4.1.| železobetónové alebo keramické s podhľadom a s tepelnou izoláciou| 235
4.2.| železobetónové alebo keramické bez tepelnej izolácie alebo klenuté do oceľových nosníkov| 195
4.3.| trámčekové s podhľadom| 190
4.4.| trámčekové bez podhľadu| 165
4.5.| plechové alebo azbestocementové na kovovej kostre| 140
4.6.| podbitie krovu| 70
5.| Krov|
5.1.| s možnosťou podkrovia| 120
5.2.| ostatné, bez možnosti podkrovia| 70
6.| Krytina|
6.1.| plechová|
a) z medi| 475
b) z hliníka| 210
c) pozinkovaná| 175
6.2.| škridľová alebo azbestocementové šablóny| 165
6.3.| živičná zvarovaná| 115
6.4.| lepenková alebo vlnité azbestocementové dosky| 85
7.| Vonkajšia úprava povrchov|
7.1.| brizolit| 175
7.2.| striekaný brizolit, vápenná štuková omietka| 150
7.3.| vápenná hladká omietka, škárované murivo| 110
7.4.| vápenná hrubá omietka alebo náter| 95
7.5.| napustenie impregnáciou| 30
8.| Vnútorná úprava povrchov|
8.1.| vápenná štuková omietka| 150
8.2.| vápenná hladká omietka| 95
8.3.| vápenná hrubá omietka| 65
8.4.| nátery| 90
8.5.| napustenie impregnáciou| 30
9.| Kanalizácia|
9.1.| napojenie na kanalizačný zberač, vrátane lapača olejov a benzínu| 195
9.2.| napojenie na kanalizáciu alebo žumpu| 125
9.3.| odvodnenie vtokom pred garážou do kanalizácie| 75
9.4.| zberná záchytka v garáži alebo napojenie na trativod| 20
10.| Rozvod vody|
10.1.| studenej a teplej z centrálneho zdroja| 170
10.2.| len studenej| 110
10.3.| vodovodný kohút na vonkajšom líci múra| 75
11.| Vykurovanie|
11.1.| ústredné|
a) kotol ústredného vykurovania (započítava sa do najväčšieho podlažia)| 350
b) radiátory (za vykurované podlažie)| 115
11.2.| lokálne|
a) akumulačné, za každý kus| 175
b) naftové, na tuhé palivá stáložiarne, za každý kus| 55
c) na tuhé palivá, za každý kus| 25
d) krb, za každý kus| 185
12.| Elektroinštalácia|
12.1.| svetelná a motorická| 150
12.2.| svetelná| 90
12.3.| provizórna| 25
12.4.| bleskozvod| 45
13.| Okná|
13.1.| dvojité| 140
13.2.| zdvojené| 90
13.3.| jednoduché| 55
14.| Dvere|
14.1.| vstupné masívne, ostatné hladké do oceľových zárubní| 75
14.2.| hladké| 60
14.3.| náplňové| 45
14.4.| zvlakové, latové| 25
15.| Vráta|
15.1.| výklopové, drevené prírodné| 200
15.2.| drevené alebo plechové natreté krycím náterom| 135
15.3.| drevené zvlakové alebo roleta| 95
16.| Podlahy|
16.1.| palubovkové, liate terazzo, štrkové, keramická dlažba| 120
16.2.| doskové, lepené podlahové povlaky, xylolit, drevotrieska| 85
16.3.| betónové s poterom, terazzové alebo cementové dlaždice| 120
16.4.| hrubé betónové, tehlová dlažba| 85
17.| Klampiarske konštrukcie|
17.1.| z medeného plechu (min. žľaby, zvody, okolo komínov, prieniky)| 545
17.2.| z pozinkovaného plechu|
a) úplné strechy (žľaby, zvody, komíny, prieniky)| 125
b) len žľaby a zvody| 60
c) parapety| 15
18.| Vnútorné vybavenie (za každý kus)|
18.1.| elektrický bojler| 100
18.2.| kúpelňové kachle alebo kotol na bielizeň na tuhé palivo| 40
18.3.| vaňa| 50
18.4.| umývadlo| 10
18.5.| záchodová misa| 20
18.6.| elektrický alebo plynový sporák| 90
18.7.| sporák na uhlie| 30
18.8.| malý sporáčik na uhlie| 25
19.| Schody|
19.1.| drevená konštrukcia, schody s podstupnicami| 160
19.2.| drevená konštrukcia, schody bez podstupníc| 105
19.3.| kovová konštrukcia s akýmikoľvek stupňami| 125
19.4.| betónové alebo tehlové| 145
20.| Okenice| 90
21.| Mreže| 105
22.| Sauna| 525
Počet bodov pre jednotlivé konštrukcie a vybavenie je nemenný. Pokiaľ sa niektoré znaky na objekte nevyskytujú, je počet bodov pre tieto znaky 0.
Počet znakov nesmie byť rozširovaný.
Pokiaľ sa niektoré konštrukcie a vybavenie vyskytujú na objekte v inom vyhotovení, ohodnotia sa počtom bodov podľa najbližšieho porovnateľného vyhotovenia.
Počet bodov jednotlivých znakov sa určí podľa prevažujúceho vyhotovenia v jednotlivých podlažiach.
Pri znakoch č. 12, 17, 18 a 19 sa spočíta počet bodov za každú vyskytujúcu sa položku a pri zariaďovacích predmetoch sa vynásobí ich skutočným množstvom (v oceňovanom podlaží).
Znak č. 1 sa počíta v podlaží, ktoré je najhlbšie osadené do terénu.
Znak č. 2 sa počíta len pri prvom nadzemnom podlaží.
Znaky č. 5, 6, 17 sa započítavajú v nadzemnom podlaží s najväčšou zastavanou plochou.
Znak č. 10 sa počíta rovnakou hodnotou vo všetkých nadzemných podlažiach.
Príloha č. 4
PLOTY
Znak č.| Konštrukcia a vybavenie| Počet bodov
---|---|---
1.| Základy| |
1.1.| kamenné alebo betónové po celej dĺžke plota min. šírky 45 cm| 100
1.2.| kamenné alebo betónové po celej dĺžke plota šírky do 45 cm| 65
1.3.| betónové okolo stĺpikov| 25
2.| Podmurovka
2.1.| murivo alebo betón s hrúbkou minimálne 45 cm| 105
2.2.| murivo alebo betón s hrúbkou menej než 45 cm| 70
2.3.| betónové prahy medzi stĺpikmi| 25
3.| Plot| |
3.1.| kamenný, tehlový alebo betónový múr minimálnej hrúbky 30 cm| 335
3.2.| pletivo v rámoch alebo drevený hobľovaný rám s latami alebo múry hrúbky menej než 30 cm| 200
3.3.| betónové alebo oceľové stĺpiky s drôteným pletivom alebo doskami, latkami, vlnitým plechom na zvlakoch| 110
3.4.| z drevenej tyčoviny alebo drôtené pletivo na drevených stĺpikoch| 45
4.| Povrchová úprava
4.1.| vápenná omietka alebo škárované murivo| 65
4.2.| dvojnásobný náter | 30
4.3.| jednomurovka s vápennou omietkou alebo škárovaná| 50
4.4.| jednoduchý náter| 25
4.5.| základný náter alebo napustenie impregnáciou| 15
5.| Výška plotu od terénu
5.1.| nad 180 cm| 75
5.2.| nad 150cm do 180 cm| 55
5.3.| nad 120cm do 150 cm| 40
5.4.| nad 100cm do 120 cm| 10
Počet bodov pre jednotlivé konštrukcie a vybavenie je nemenný.
Ak sa niektoré znaky nevyskytujú, je počet bodov pre tieto znaky 0.
Počet znakov nesmie byť rozširovaný.
Ak sa niektoré konštrukcie a vybavenie vyskytujú v inom vyhotovení, ohodnotia sa počtom bodov podľa najbližšieho porovnateľného vyhotovenia.
Počet bodov jednotlivých znakov sa určí podľa prevažujúceho vyhotovenia.
Príloha č. 5
PREVÁDZKOVÉ A POĽNOHOSPODÁRSKE STAVBY
Pol. č.| Stavby (bez technológie)| Zvislá nosná konštrukcia| Kčs za 1 m3
---|---|---|---
1.| Haly občianskej výstavby| murované z tehál, tvárnic, blokov| 773,-
betónové monolitické i montované| 827,-
kovové| 788,-
drevené| 728,-
2.| Haly pre výrobu a služby| murované z tehál, tvárnic, blokov| 673,-
betónové monolitické i montované| 883,-
kovové| 687,-
drevené| 429,-
3.| Budovy pre výrobu a služby| murované| 1213,-
betónové skeletové monolitické| 1522,-
betónové plošné monolitické| 1674,-
betónové skeletové montované| 1235,-
betónové plošné montované| 1157,-
kovové| 2021,-
drevené| 793,-
4.| Budovy pre energetiku (napr. kotolne, teplárne, vodné elektrárne),
vodného hospodárstva, čistiarní odpadových vôd a pre dopravu| murované| 1376,-
betónové skeletové monolitické| 1761,-
betónové plošné monolitické| 1973,-
betónové skeletové montované| 1570,-
betónové plošné montované| 1294,-
kovové| 2206,-
drevené| 876,-
5.| Budovy pre poľnohospodársku výrobu a chov živočíchov
(pokiaľ sa neoceňujú podľa položky č. 6)| murované| 1123,-
betónové skeletové monolitické| 1374,-
betónové plošné monolitické| 1509,-
betónové skeletové montované| 1175,-
betónové plošné montované| 1043,-
kovové| 757,-
drevené| 714,-
6.| Stodoly, kôlne, sýpky bez ohľadu na konštrukciu| | 445,-
7.| Budovy pre garážovanie, opravy a udržbu vozidiel,
strojov a zariadení| murované| 1014,-
betónové skeletové monolitické| 1240,-
betónové plošné monolitické| 1363,-
betónové skeletové montované| 1211,-
betónové plošné montované| 942,-
kovové| 1242,-
drevené| 645,-
8.| Budovy pre skladovanie a úpravu produktov
(vrát. poľnohospodárskych)| murované| 1002,-
betónové skeletové monolitické| 1228,-
betónové plošné monolitické| 1349,-
betónové skeletové montované| 981,-
betónové plošné montované| 1031,-
kovové| 1002,-
drevené| 638,-
Pre potreby tejto vyhlášky sa rozumie:
halou \\- stavba s jedným i viacerými podlažiami, ktorých súčet objemov voľných nadzemných priestorov, ohraničených zvislými nosnými konštrukciami a stropom a majúcich pôdorysný rozmer vo všetkých smeroch minimálne 10 m, tvorí z objemu obostavaného priestoru nadzemnej časti stavby (merané od úrovne podlahy prvého nadzemného podlažia) najmenej 50 %. Na rozčlenenie priestoru priečkami sa pritom neprihliada. Rovnako sa neprihliada na podzemné podlažia;
halou občianskej výstavby \\- hala pre vedu, kultúru, osvetu (napr. divadlá, kiná, kostoly), pre telovýchovu (napr. telocvične, športové kúpele, jazdiarne), pre obchod a spoločné stravovanie (napr. predajne, nákupné strediská, haly spoločnčho stravovania - menzy), pre spoločné ubytovanie a podobné účely;
halou pre výrobu a služby \\- haly pre výrobu, energetiku, kotolne a pod., pre garážovanie, pre opravárenstvo a údržbu, pre skladovanie vrátane poľnohospodárskych produktov, pre poľnohospodársku výrobu a chov zvierat a pod.
Príloha č. 5a
Pol. č.| Dôvod úpravy ceny prevádzkových a poľnohospodárskych stavieb| Zrážka
v %| Prirážka
v %
---|---|---|---
1.| Pri stavbách s jedným nadzemným podlažím a strešnou krytinou na krove - za nevyhotovenú stropnú konštrukciu nad nadzemným podlažím| 11|
2.| Pri stavbách s ocelovou a drevenou zvislou nosnou konštrukciou - za jednoduchý plechový alebo drevený obvodový plášť bez tepelnej izolácie| 38|
3.| Za stavbu:| |
3.1.| \\- bez vnútornej kanalizácie| 1,6|
3.2.| \\- bez rozvodu vody| 0,9|
3.3.| \\- bez ústredného teplovodného alebo parného kúrenia| 3,1|
3.4.| \\- bez elektrickej inštalácie| 5,4|
3.5.| \\- len s elektrickou inštaláciou 220 V| 3,5|
3.6.| \\- so vzduchotechnickým zariadením alebo elektrickým vykurovaním| | 6,2
3.7.| \\- so vstavanou kotolňou pre teplovodné alebo parné ústredné vykurovanie vo vnútri stavby| | 2,5
3.8.| \\- s rozvodom svietiplynu alebo zemného plynu| | 0,8
Príloha č. 6
VONKAJŠIE ÚPRAVY
Pol. č.| Druh vonkajšej úpravy| Merná jednotka| Kčs
---|---|---|---
1.| prípojka vody| m| 340,-
2.| prípojka kanalizácie| m| 670,-
3.| vodomerná šachta| m3| 1600,-
4.| záhradný vodovod (v zemi) vrátane výtoku| m| 145,-
5.| spevnené plochy vrátane odkvapových chodníkov| m2|
a) z dlažobných kociek| | 470,-
b) ľahká vozovka| | 260,-
c) z betónových dlaždíc| | 235,-
d) z betónovej mazaniny| | 210,-
e) z tehlovej dlažby| | 165,-
6.| záhonové obrubníky| m| 50,-
7.| žumpy| m3 o.p.| 1385,-
8.| septiky| m3 o.p.| 2030,-
9.| oporné múry| m3|
a) tehlové| | 1450,-
b) betónové| | 1300 -
c) kamenné (lomový kameň)| | 1345,-
d) z kamennej rovnaniny| | 855,-
10.| vonkajšie schody vrátane bočných stienok| |
a predložených schodov| m stupňa| 275,-
11.| vonkajšie schody bez bočných stienok| |
vrátane predložených schodov| m stupňa| 185,-
12.| drenáže| m| 80,-
13.| ploty do výšky 100 cm vrátane dvier a dvierok| m|
a) akékoľvek s podmurovkou| | 220,-
b) drôtené pletivo na stĺpikoch| | 120,-
c) drevené bez podmurovky| | 60,-
14.| parenisko| m2 z.p.| 435,-
15.| vonkajší záchod (bez žumpy)| ks| 2200,-
16.| domáca vodáreň (podľa typu a tlakovej nádoby)| |
vrátane montáže| ks| 6000,- až 10 000,-
17.| záhradné jazierka (kvetinové)| m2 z.p.| 405,-
18.| bazény a nádrže na vodu| |
(okrem kovových a laminátových)| m3 o.p.| 960,-
19.| podzemná pivnica| m3 o.p.| 1790,-
20.| plotové vráta (výška minimálne 1,2 m, šírka min. 2 m)| ks|
a) plechové alebo z kovových profilov| | 3300,-
b) drevené stolársky spracované| | 3300,-
c) kovové s prevažne drôtenou výplňou| | 2400,-
d) drevené tesársky spracované| | 2170,-
21.| plotové vrátka (výška min. 1,2 m)| ks|
a) plechové alebo z kovových profilov| | 1350,-
b) kovové s prevažne drôtenou výplňou| | 950,-
c) drevené stolársky spracované| | 770,-
d) drevené tesársky spracované| | 510,-
22.| Výťahy osobné, nákladné (nie pultové)| |
so štyrmi nástupnými stanicami| ks| 272 000,-
príplatok za každú ďalšiu nástupnú stanicu| | 13 600,-
o.p. = obostavaný priestor
z.p. = zastavaná plocha
Príloha č. 7
POZEMKY
I. tabuľka
Pol. č.| Dôvod zníženia ceny pozemku| Zrážka v %| Prirážka v %
---|---|---|---
1.| Ak ide o samostatné sídlo alebo časť obceobce, ktoré nie sú s obcou stavebne zrastené| |
1.1| v hl. m. SR Bratislave| 60|
1.2| v Banskej Bystrici, Košiciach, Piešťanoch, Sliači, Starom Smokovci, Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach| 55|
1.3| v Trnave, Trenčíne, Nitre, Žiline, Prešove, Poprade, Zvolene, Liptovskom Mikuláši a Martine| 40|
1.4| v ostatných mestách a obciach| 30|
2.| Ak ide o časť obceobce, ktorá je s obcou stavebne zrastená, ale bola k obciobci pričlenená po 1. 1. 1965| |
2.1| v mestách uvedených v bodoch 1.1, 1.2| 45|
2.2| v mestách a obciach uvedených v bodoch 1.3 a 1.4| 30|
3.| Prístup po nespevnenej komunikácii| 10|
4.| Ak nie je v mieste možnosť napojenia na verejný vodovod| 5|
5.| Ak nie je v mieste možnosť napojenia na verejnú kanalizáciu| 7|
6.| Ak nie je v mieste možnosť napojenia na rozvod elektriny alebo vzdialenosť ku zdroju je viac ako 200 m| 8|
7.| Nepriaznivé dochádzkové vzdialenosti od pozemku patriaceho k rodinnému domčeku alebo určeného na výstavbu rodinného domčeka - viac ako 1,5 km (neberie sa do úvahy, ak je v mieste mestská doprava)| |
7.1| ak nie je v mieste obchod s potravinami| 4|
7.2| ak nie je v mieste základná škola (I. stupeň)| 4|
8.| Negatívne účinky okolia (škodlivé exhalácie, hluk, otrasy, prach, atď.)| max. 10|
9.| Svahovitý pozemok orientovaný na SV, S, SZ| 4|
10.| Sťažené zakladacie podmienky*)| |
\\- svahovitosť terénu| 4|
\\- hladina spodnej vody| 5|
\\- únosnosť základovej pôdy| 5|
11.| Obmedzenie užívania pozemku| |
11.1| ochranné pásmo (určené právnym predpisom)| 5|
11.2| chránená krajinná oblast| 3|
11.3| stavebná uzávera| 5|
11.4| stavba pod povrchom pozemku| 5|
12.| Možnosť napojenia na plynovod| | 10
13.| Pozemok určený na stavbu s urýchlenou návratnosťou| |
13.1| Hotely, administratívne budovy a pod.| | 25
13.2| Obchodné domy, obchodné pavilóny, výstaviská, parkoviská a pod.| | 15
14.| Pozemok na hlavných uliciach alebo hlavných námestiach v centre sídelného útvaru| | až 100
I. tabuľka platí pre pozemky oceňované podľa § 15 ods. 1, okrem pozemkov, ktoré sú v evidencii nehnuteľností označené ako záhrady, ktoré netvoria (nebudú tvoriť) funkčný celok s akoukoľvek hlavnou stavbou a ktoré nie sú určené na zastavanie; cena týchto pozemkov sa znízi podľa II. tabuľky.
Ak sa cena pozemku znižuje podľa položky č. 1 a 2 počítajú sa položky č. 3 az 14 uz z takto upravenej ceny a nie zo základnej ceny uvedenej v § 15 ods. 1.
II. tabuľka
Pol. č.| Dôvod zníženia ceny pozemku| Zrážka v %
---|---|---
1.| Prístup po nespevnenej komunikácii| 7
2.| Ak nie je v mieste možnosť napojenia na rozvod elektriny alebo vzdialenosť ku zdroju je viac ako 200 m| 5
3.| Negatívne účinky okolia (škodlivé exhalácie, hluk, otrasy, prach a i.)| max. 4
4.| Svahovitý pozemok orientovaný na SV, S, SZ| 3
5.| Sťažené zakladacie podmienky25)|
5.1| svahovitosť terénu| 5
5.2| hladina spodnej vody| 3
6.| Obmedzenie užívania pozemku|
6.1| ochranné pásmo (určené právnym predpisom) alebo správnym rozhodnutím| 5
6.2| chránená krajinná oblast| 3
6.3| stavebná uzávera| 3
6.4| stavba pod povrchom pozemkov oceňovaných podľa § 14 ods. 2| 3
7.| Vzdialenosť k zastávke verejnej dopravy viac ako 2,5 km| 5
8.| Pozemky oceňované podľa § 14 odst. 1, ktoré netvoria a nebudú tvoriťpodľa platnej územnoplánovacej dokumentácie funkčný celok s akoukoľvek stavbou (územie so zákazom stavby, vrátane záhradkárskych chát)| 15
9.| Záhrady v záhradkových osadách| 30
10.| Úhrnná výmera pozemkov patriacich k rekreačnému objektu je menšia ako 400 m2| 4
Pol. č.| Dôvod zníženia ceny pozemku| Zrážka v %
---|---|---
11.| Ak ide o samostatné sídlo alebo časť obce, ktoré nie sú s obcou stavebne zrastené|
11.1.| v hl. m. SR Bratislave| 60
11.2.| v Banskej Bystrici, Košiciach, Sliači, Piešťanoch, Starom Smokovci, Štrbskom Plese, Tatranskej Lomnici a Trenčianskych Tepliciach| 55
11.3.| v Trnave, Trenčíne, Nitre, Žiline, Prešove, Poprade, Zvolene, Liptovskom Mikuláši a Martine| 40
11.4.| v ostatných mestách a obciach| 30
12.| Ak ide o časť obce, ktorá je s obcou stavebne zrastená, ale bola k obci pričlenená po 1. 1. 1965|
12.1.| v mestách uvedených v položkách 11.1. a 11.2.| 45
12.2.| v mestách uvedených v položkách 11.3. a 11.4.| 30
Ak sa cena znižuje podľa položky č. 11. a 12., počítajú sa položky č. 1. až 10. už z takto upravenej ceny a nie zo základnej ceny uvedenej v § 15 ods. 1.
II. tabuľka platí pre pozemky oceňované podľa § 15 ods. 5 a pozemky vyňaté z I. tabuľky.
Príloha č. 8
CENA ORNEJ PODY
Kód BPEJ| sadzba
Kčs
za m2
---|---
0 01 01| 3,60
0 01 02| 3,40
0 01 03| 3,10
0 02 01| 9,70
0 02 02| 9,70
0 02 03| 8,90
0 02 04| 6,20
0 03 01| 8,00
0 04 01| 5,50
0 06 01| 9,30
0 06 03| 5,70
0 07 01| 7,20
0 11 01| 7,90
0 11 02| 7,10
0 12 01| 5,00
0 12 02| 4,90
0 13 01| 4,50
0 14 01| 4,10
0 16 01| 6,20
0 17 01| 12,10
0 17 02| 12,10
0 17 03| 12,10
0 17 04| 12,10
0 17 05| 10,60
0 18 01| 9,60
0 18 02| 9,20
0 19 01| 12,10
0 19 02| 12,10
0 19 03| 6,70
0 19 04| 11,00
0 20 01| 9,40
0 22 01| 11,70
0 22 03| 10,50
0 23 01| 9,50
0 24 01| 5,70
0 26 01| 8,20
0 26 02| 7,00
0 27 01| 5,00
0 28 01| 4,70
0 31 01| 3,20
0 31 02| 3,20
0 32 01| 3,70
0 35 01| 4,20
0 35 02| 3,60
0 36 01| 10,00
0 36 02| 8,50
0 37 01| 9,90
0 37 02| 8,50
0 38 01| 5,40
0 38 02| 5,40
0 39 01| 9,70
0 39 02| 7,90
0 39 03| 6,00
0 40 01| 4,20
0 40 02| 4,20
0 40 03| 7,50
0 40 04| 6,50
0 40 05| 4,50
0 42 01| 3,60
0 44 01| 10,20
0 44 02| 8,20
0 44 03| 7,00
0 59 01| 2,40
0 71 01| 3,70
0 94 01| 2,00
0 95 01| 2,00
0 96 01| 1,40
0 97 01| 0,50
1 00 00| 0,50
1 02 01| 10,20
1 02 02| 9,70
1 02 03| 9,20
1 02 04| 5,30
1 03 01| 8,10
1 04 01| 5,40
1 05 01| 3,70
1 05 02| 3,20
1 05 03| 2,70
1 06 01| 9,60
1 06 02| 9,60
1 06 03| 5,50
1 06 04| 5,00
1 07 01| 7,40
1 11 01| 7,80
1 11 02| 7,30
1 12 01| 4,60
1 12 02| 4,50
1 13 01| 4,40
1 14 01| 3,10
1 17 01| 12,10
1 17 02| 6,20
1 17 03| 4,20
1 18 01| 10,00
1 18 02| 9,40
1 19 01| 12,10
1 19 02| 12,10
1 19 03| 10,90
1 20 01| 9,80
1 21 01| 4,10
1 21 02| 4,10
1 21 03| 3,60
1 22 01| 11,70
1 22 02| 11,70
1 22 03| 11,00
1 23 01| 9,40
1 24 01| 5,50
1 25 01| 4,30
1 25 02| 4,30
1 26 01| 8,40
1 26 02| 8,40
1 26 03| 7,70
1 27 01| 4,50
1 28 01| 4,10
1 37 01| 9,80
1 38 01| 6,10
1 38 02| 6,10
1 39 01| 10,40
1 39 02| 8,10
1 39 03| 6,30
1 39 04| 6,30
1 40 01| 5,80
1 40 02| 5,70
1 40 03| 5,80
1 40 04| 5,60
1 40 05| 4,80
1 41 01| 8,30
1 41 03| 6,50
1 44 01| 9,60
1 44 02| 7,50
1 44 03| 5,80
1 44 04| 5,00
1 45 01| 8,50
1 45 02| 6,50
1 45 03| 4,80
1 45 04| 4,80
1 45 05| 4,60
1 46 01| 8,10
1 46 02| 6,30
1 46 03| 4,90
1 47 01| 4,20
1 48 01| 7,30
1 48 02| 7,00
1 50 01| 7,20
1 50 02| 6,10
1 50 03| 4,50
1 50 04| 4,50
1 51 01| 4,80
1 51 02| 4,40
1 51 03| 4,00
1 51 04| 4,00
1 52 01| 4,60
1 52 02| 4,00
1 54 01| 1,00
1 54 02| 1,00
1 56 01| 5,00
1 56 02| 4,80
1 57 01| 4,60
1 57 02| 4,30
1 58 01| 0,80
1 59 01| 2,60
1 59 02| 2,50
1 59 03| 1,70
1 60 01| 3,90
1 60 02| 3,50
1 61 01| 4,00
1 61 02| 3,30
1 61 03| 2,90
1 65 01| 4,30
1 65 02| 4,00
1 65 03| 3,80
1 65 04| 3,40
1 65 05| 3,40
1 71 01| 3,70
1 71 02| 3,20
1 71 03| 3,20
1 71 04| 3,20
1 74 01| 2,40
1 74 02| 2,40
1 74 03| 2,60
1 74 04| 2,10
1 75 02| 3,60
1 79 01| 1,40
1 80 01| 0,50
1 80 03| 0,50
1 83 01| 0,50
1 83 02| 0,50
1 83 03| 0,50
1 87 01| 2,90
1 88 01| 3,50
1 88 02| 2,90
1 88 03| 2,90
1 90 01| 1,40
1 92 01| 0,50
1 94 01| 1,40
1 95 01| 1,40
1 97 01| 0,50
2 00 00| 0,50
2 02 01| 9,60
2 02 02| 6,10
2 02 03| 8,80
2 02 04| 6,90
2 03 01| 8,50
2 05 01| 3,60
2 05 02| 2,90
2 05 03| 2,70
2 06 01| 9,00
2 06 02| 9,10
2 06 03| 8,10
2 07 01| 8,10
2 11 01| 7,50
2 11 02| 6,70
2 12 01| 4,80
2 12 02| 4,70
2 13 01| 3,60
2 14 01| 3,00
2 19 01| 10,60
2 19 03| 9,80
2 21 01| 3,90
2 21 02| 3,90
2 21 03| 3,30
2 22 01| 10,20
2 22 02| 10,20
2 22 03| 9,60
2 23 01| 10,20
2 25 01| 4,30
2 26 02| 7,60
2 26 03| 6,90
2 27 01| 3,60
2 44 01| 8,60
2 44 02| 6,90
2 44 03| 5,20
2 44 04| 5,20
2 45 02| 5,60
2 45 03| 4,40
2 47 01| 4,20
2 48 01| 7,40
2 48 02| 6,00
2 48 03| 5,20
2 48 04| 4,80
2 49 01| 6,90
2 49 02| 5,00
2 49 03| 4,40
2 50 01| 7,40
2 50 02| 4,90
2 50 03| 4,30
2 50 04| 4,10
2 51 01| 4,70
2 51 02| 4,70
2 51 03| 4,70
2 51 04| 4,60
2 52 01| 4,60
2 52 02| 4,30
2 54 01| 0,80
2 54 02| 0,80
2 56 01| 4,60
2 56 02| 4,30
2 56 03| 4,30
2 57 01| 4,00
2 57 02| 3,60
2 58 01| 2,00
2 59 01| 2,20
2 59 02| 2,20
2 59 03| 1,50
2 60 01| 3,60
2 60 02| 2,90
2 60 01| 3,60
2 61 02| 2,80
2 61 03| 2,10
2 65 01| 4,10
2 65 02| 3,10
2 65 03| 3,00
2 65 04| 3,00
2 65 05| 3,00
2 71 01| 3,20
2 71 02| 2,70
2 71 03| 2,00
2 71 04| 2,00
2 74 01| 3,50
2 74 02| 3,50
2 74 03| 2,40
2 74 04| 2,10
2 75 01| 3,80
2 75 02| 3,50
2 77 01| 1,30
2 79 01| 1,30
2 80 01| 0,50
2 80 03| 0,50
2 81 01| 0,50
2 81 03| 0,50
2 81 04| 0,50
2 83 01| 0,50
2 83 02| 0,50
2 83 03| 0,50
2 87 01| 1,70
2 87 02| 1,70
2 88 01| 3,30
2 88 02| 2,20
2 88 03| 2,20
2 90 01| 1,30
2 92 01| 0,50
2 94 01| 1,40
2 95 01| 1,60
2 97 01| 0,50
3 02 01| 6,50
3 02 02| 4,40
3 06 01| 5,80
3 06 02| 5,80
3 06 03| 4,50
3 06 04| 4,40
3 07 01| 4,10
3 08 01| 4,90
3 09 01| 4,50
3 09 02| 3,70
3 11 01| 4,90
3 11 02| 4,60
3 11 03| 3,70
3 12 01| 3,70
3 12 02| 3,70
3 13 01| 2,90
3 13 02| 2,90
3 17 01| 8,10
3 17 02| 7,10
3 23 01| 5,30
3 26 01| 5,00
3 27 01| 4,00
3 27 02| 4,00
3 28 01| 3,00
3 31 02| 3,30
3 41 01| 5,80
3 41 02| 5,00
3 42 01| 3,30
3 48 01| 6,00
3 48 02| 5,60
3 48 03| 4,50
3 48 04| 4,50
3 49 01| 5,00
3 49 02| 4,30
3 50 01| 5,00
3 50 02| 4,30
3 50 03| 3,90
3 51 01| 4,30
3 51 02| 3,60
3 51 03| 3,30
3 51 04| 3,20
3 54 01| 0,80
3 54 02| 0,80
3 56 01| 4,60
3 56 02| 4,20
3 56 03| 3,10
3 56 04| 3,00
3 57 01| 3,00
3 59 01| 2,30
3 61 01| 3,80
3 61 02| 3,80
3 61 03| 2,90
3 65 01| 3,30
3 65 02| 2,70
3 71 01| 3,00
3 71 02| 2,30
3 77 01| 1,30
3 79 01| 1,30
3 81 01| 0,50
3 81 02| 0,50
3 94 01| 1,40
3 96 01| 1,40
3 97 01| 0,50
4 00 00| 0,50
4 01 01| 3,00
4 02 01| 5,80
4 02 02| 3,40
4 06 01| 5,40
4 06 02| 5,40
4 06 03| 4,80
4 06 04| 4,80
4 07 01| 3,80
4 08 01| 5,00
4 08 02| 4,60
4 09 01| 4,60
4 09 02| 3,70
4 11 01| 4,20
4 11 02| 4,10
4 11 03| 4,00
4 12 02| 4,10
4 13 02| 2,90
4 17 01| 8,00
4 22 01| 6,90
4 23 01| 5,30
4 24 01| 4,80
4 26 01| 3,60
4 27 01| 4,30
4 28 01| 3,60
4 43 01| 5,00
4 48 02| 4,80
4 48 03| 4,00
4 48 04| 3,90
4 49 01| 5,00
4 49 02| 4,90
4 49 03| 4,40
4 49 04| 4,40
4 50 01| 4,40
4 50 02| 4,60
4 50 03| 4,40
4 51 01| 4,30
4 51 02| 3,80
4 51 03| 3,80
4 51 04| 3,70
4 52 01| 4,30
4 52 02| 4,00
4 53 01| 3,40
4 53 02| 3,40
4 54 01| 0,80
4 54 02| 0,80
4 55 01| 0,80
4 55 02| 0,70
4 56 01| 4,60
4 56 02| 4,20
4 56 03| 3,90
4 56 04| 3,90
4 58 02| 0,70
4 59 01| 1,80
4 60 01| 3,50
4 61 01| 3,80
4 61 02| 2,80
4 61 03| 1,90
4 65 01| 4,30
4 65 02| 3,90
4 65 03| 3,70
4 65 04| 3,30
4 65 05| 3,20
4 65 06| 3,10
4 71 01| 3,50
4 71 02| 3,50
4 71 03| 3,50
4 71 04| 2,50
4 71 06| 2,50
4 77 01| 1,30
4 79 01| 1,30
4 81 01| 0,50
4 81 02| 0,50
4 81 03| 0,50
4 83 01| 0,50
4 83 02| 0,50
4 83 03| 0,50
4 88 01| 2,90
4 88 02| 2,50
4 88 03| 2,50
4 88 04| 1,80
4 88 05| 1,70
4 93 01| 0,50
4 93 02| 0,50
4 93 03| 0,50
4 93 05| 0,50
4 93 06| 0,50
4 93 07| 0,50
4 93 08| 0,50
4 94 01| 1,40
4 97 01| 0,50
5 00 00| 0,50
5 01 01| 2,90
5 02 01| 5,30
5 02 02| 5,00
5 02 03| 3,80
5 05 01| 2,90
5 05 02| 1,70
5 06 01| 5,00
5 06 02| 5,00
5 06 03| 4,30
5 06 04| 4,80
5 07 01| 3,00
5 11 01| 4,60
5 11 02| 4,30
5 12 01| 3,70
5 14 01| 1,40
5 22 01| 6,40
5 22 03| 4,40
5 22 04| 4,30
5 23 01| 4,90
5 27 01| 3,90
5 27 02| 3,90
5 27 04| 3,80
5 27 05| 3,40
5 41 01| 4,50
5 48 01| 5,00
5 48 02| 4,80
5 48 03| 4,00
5 48 04| 3,00
5 49 01| 4,90
5 49 02| 4,50
5 49 03| 4,10
5 49 04| 4,10
5 50 01| 4,80
5 50 02| 4,30
5 50 03| 4,10
5 50 04| 4,10
5 51 01| 4,20
5 51 02| 3,60
5 51 03| 3,30
5 51 04| 3,30
5 52 01| 3,80
5 52 02| 3,70
5 53 01| 3,50
5 53 02| 3,40
5 54 01| 0,70
5 54 02| 0,70
5 56 01| 4,40
5 56 02| 4,00
5 56 03| 3,80
5 56 04| 3,80
5 57 01| 3,90
5 57 02| 3,30
5 58 01| 0,70
5 58 02| 0,70
5 60 01| 3,30
5 60 02| 3,30
5 60 03| 2,50
5 60 04| 2,50
5 61 01| 3,90
5 61 02| 3,20
5 61 03| 2,70
5 61 04| 2,70
5 62 01| 4,50
5 63 02| 4,50
5 63 03| 3,40
5 64 01| 3,40
5 64 03| 2,70
5 65 01| 4,50
5 65 02| 3,70
5 65 03| 3,60
5 65 04| 3,30
5 65 05| 3,60
5 65 06| 3,00
5 66 01| 2,90
5 66 02| 2,70
5 69 01| 3,10
5 69 02| 3,10
5 69 03| 3,10
5 69 04| 2,40
5 69 05| 1,90
5 69 06| 1,90
5 70 01| 2,30
5 71 01| 3,00
5 71 02| 2,90
5 71 03| 2,90
5 71 04| 2,80
5 71 05| 2,60
5 71 06| 2,30
5 75 01| 3,50
5 77 01| 1,40
5 78 01| 1,30
5 79 01| 1,30
5 81 01| 0,50
5 81 02| 0,50
5 81 03| 0,50
5 81 04| 0,50
5 82 01| 0,50
5 82 02| 0,50
5 82 03| 0,50
5 82 04| 0,50
5 83 01| 0,50
5 83 02| 0,50
5 83 03| 0,50
5 83 04| 0,50
5 87 01| 2,50
5 87 02| 1,70
5 87 03| 1,70
5 88 01| 2,70
5 88 02| 2,40
5 88 03| 1,30
5 90 01| 1,30
5 92 01| 0,50
5 93 01| 0,50
5 93 03| 0,50
5 93 05| 0,50
5 93 07| 0,50
5 94 01| 1,30
5 97 01| 0,50
6 00 00| 0,50
6 02 01| 4,90
6 02 02| 4,90
6 02 03| 4,80
6 05 01| 3,70
6 05 02| 3,00
6 06 01| 4,90
6 06 02| 4,90
6 06 03| 4,50
6 06 04| 4,40
6 07 01| 5,30
6 08 01| 4,60
6 11 01| 4,40
6 11 02| 3,80
6 12 01| 3,50
6 14 01| 3,00
6 22 01| 6,60
6 22 02| 5,60
6 22 04| 5,00
6 23 01| 5,00
6 27 01| 3,10
6 27 04| 2,70
6 27 05| 2,70
6 48 01| 4,80
6 48 02| 4,60
6 48 03| 4,00
6 48 04| 4,00
6 49 02| 4,20
6 49 03| 3,70
6 49 04| 3,70
6 50 01| 4,50
6 50 02| 4,40
6 50 03| 3,80
6 50 04| 3,80
6 51 01| 4,10
6 51 02| 3,70
6 51 03| 3,40
6 51 04| 3,40
6 54 01| 0,60
6 54 02| 0,60
6 56 01| 3,80
6 56 02| 3,50
6 56 03| 3,00
6 56 04| 3,00
6 57 01| 3,00
6 57 02| 2,50
6 58 01| 0,60
6 58 02| 0,50
6 60 03| 2,50
6 60 04| 2,50
6 61 01| 3,10
6 61 02| 3,10
6 61 03| 2,60
6 61 04| 2,60
6 63 01| 4,50
6 63 02| 4,50
6 63 03| 2,70
6 63 05| 2,50
6 64 01| 3,50
6 64 03| 2,80
6 64 04| 2,10
6 65 01| 3,80
6 65 02| 3,50
6 65 03| 3,30
6 65 04| 3,30
6 65 05| 3,30
6 65 06| 2,80
6 66 01| 2,80
6 66 02| 2,60
6 68 04| 2,60
6 69 01| 3,00
6 69 02| 2,90
6 69 03| 2,60
6 69 04| 2,30
6 69 05| 2,60
6 69 06| 2,30
6 70 01| 2,40
6 71 01| 3,40
6 71 02| 3,10
6 71 03| 3,00
6 71 04| 2,60
6 71 05| 2,60
6 71 06| 2,60
6 78 01| 1,30
6 79 01| 1,30
6 82 01| 0,50
6 82 02| 0,50
6 82 03| 0,50
6 82 04| 0,50
6 83 01| 0,50
6 83 03| 0,50
6 83 04| 0,50
6 87 01| 2,20
6 87 02| 1,40
6 88 02| 1,70
6 90 01| 1,30
6 92 01| 0,50
6 94 01| 1,30
6 95 01| 1,30
6 97 01| 0,50
7 00 00| 0,50
7 02 01| 4,10
7 02 02| 4,10
7 02 03| 4,00
7 03 01| 2,30
7 06 01| 4,80
7 06 02| 4,80
7 06 03| 4,70
7 07 01| 3,00
7 11 01| 4,80
7 11 02| 5,00
7 11 03| 4,80
7 12 01| 4,70
7 14 01| 2,70
7 20 01| 6,00
7 20 02| 5,00
7 29 01| 4,00
7 29 02| 3,80
7 32 01| 2,70
7 56 01| 4,40
7 56 02| 3,30
7 56 03| 3,30
7 57 01| 3,00
7 58 01| 0,60
7 60 01| 2,70
7 60 02| 2,70
7 60 03| 2,10
7 60 04| 2,10
7 61 01| 3,10
7 61 02| 3,10
7 61 03| 3,00
7 61 04| 2,90
7 61 05| 2,90
7 63 01| 4,50
7 63 02| 4,50
7 63 03| 4,50
7 63 04| 4,40
7 63 05| 4,40
7 63 06| 4,30
7 64 01| 4,70
7 64 02| 3,30
7 64 03| 2,60
7 64 04| 2,40
7 65 01| 4,50
7 65 02| 4,40
7 65 03| 3,00
7 65 04| 3,00
7 65 05| 3,00
7 65 06| 2,60
7 66 01| 4,70
7 66 02| 4,30
7 66 03| 2,70
7 66 04| 2,10
7 66 05| 2,70
7 66 06| 2,10
7 67 01| 4,30
7 67 03| 2,50
7 67 04| 1,90
7 68 01| 4,50
7 68 02| 4,10
7 68 03| 4,00
7 68 04| 3,80
7 69 01| 4,70
7 69 02| 4,10
7 69 03| 2,30
7 69 04| 1,80
7 69 05| 2,80
7 69 06| 1,80
7 70 01| 4,60
7 70 02| 3,00
7 70 03| 2,50
7 70 04| 1,70
7 70 05| 2,10
7 71 01| 4,50
7 71 02| 4,50
7 71 03| 2,70
7 71 04| 2,20
7 71 05| 2,70
7 71 06| 2,20
7 72 01| 2,30
7 72 02| 2,60
7 72 03| 1,70
7 72 04| 2,00
7 76 01| 1,30
7 77 01| 1,30
7 78 01| 1,30
7 79 01| 1,30
7 80 01| 0,50
7 80 02| 0,50
7 80 03| 0,50
7 80 04| 0,50
7 81 01| 0,80
7 81 02| 0,50
7 81 03| 0,50
7 81 04| 0,50
7 82 01| 0,50
7 82 02| 0,50
7 82 03| 0,50
7 82 04| 0,50
7 82 05| 0,50
7 82 06| 0,50
7 82 07| 0,50
7 82 08| 0,80
7 83 01| 0,50
7 83 02| 0,50
7 83 03| 0,50
7 83 04| 0,50
7 87 01| 2,30
7 87 02| 1,60
7 87 03| 1,60
7 88 01| 3,40
7 88 02| 1,60
7 90 01| 1,30
7 92 01| 0,50
7 92 02| 0,50
7 92 03| 0,50
7 92 04| 0,50
7 93 01| 0,50
7 93 02| 0,50
7 93 03| 0,50
7 93 04| 0,50
7 94 01| 1,40
7 95 01| 1,40
7 97 01| 0,50
8 00 00| 0,50
8 02 01| 3,10
8 02 02| 4,60
8 02 03| 4,30
8 03 01| 2,40
8 06 01| 4,80
8 06 02| 4,60
8 06 03| 4,70
8 11 01| 4,20
8 11 02| 3,80
8 11 03| 4,20
8 12 01| 3,50
8 14 01| 2,40
8 20 01| 5,00
8 20 02| 5,00
8 29 01| 5,00
8 29 02| 4,00
8 32 01| 1,40
8 56 01| 4,60
8 56 02| 2,90
8 56 03| 2,90
8 57 01| 4,60
8 57 02| 2,10
8 58 01| 0,60
8 60 01| 2,10
8 60 02| 1,40
8 60 03| 1,80
8 60 04| 1,80
8 61 01| 3,10
8 61 02| 3,10
8 61 03| 2,00
8 61 04| 2,00
8 62 01| 3,60
8 62 02| 2,20
8 63 01| 4,50
8 63 02| 3,00
8 63 03| 2,40
8 63 04| 1,70
8 63 05| 2,40
8 63 06| 1,70
8 64 01| 3,50
8 64 02| 2,50
8 64 03| 2,50
8 64 04| 1,70
8 64 05| 2,50
8 65 01| 4,70
8 65 02| 4,00
8 65 03| 2,70
8 65 04| 2,10
8 65 05| 2,70
8 65 06| 2,10
8 66 01| 4,00
8 66 02| 2,90
8 66 03| 2,30
8 66 04| 1,80
8 66 05| 2,30
8 66 06| 1,80
8 67 01| 2,50
8 67 02| 1,70
8 67 03| 1,70
8 67 04| 1,40
8 67 05| 1,70
8 67 06| 1,40
8 68 01| 3,70
8 68 02| 3,00
8 69 01| 3,70
8 69 02| 3,50
8 69 03| 2,10
8 69 04| 1,50
8 69 05| 2,10
8 69 06| 2,10
8 70 01| 0,60
8 70 02| 2,10
8 70 03| 1,70
8 70 04| 1,40
8 70 05| 1,70
8 70 06| 1,40
8 71 01| 4,30
8 71 02| 2,60
8 71 03| 2,10
8 71 04| 2,10
8 71 05| 2,20
8 71 06| 1,70
8 72 01| 2,00
8 72 02| 2,00
8 72 03| 1,40
8 72 04| 1,40
8 73 01| 4,70
8 73 02| 4,70
8 75 01| 2,10
8 75 03| 2,10
8 76 01| 1,20
8 77 01| 1,20
8 78 01| 1,20
8 78 02| 1,00
8 79 01| 1,20
8 80 01| 0,50
8 80 02| 0,50
8 80 03| 0,50
8 80 04| 0,50
8 81 01| 0,50
8 81 02| 0,50
8 81 03| 0,50
8 81 04| 0,50
8 82 01| 0,50
8 82 02| 0,50
8 82 03| 0,50
8 82 04| 0,50
8 82 05| 0,50
8 82 06| 0,50
8 82 07| 0,50
8 82 08| 0,50
8 83 01| 0,50
8 83 02| 0,50
8 83 03| 0,50
8 83 04| 0,50
8 87 01| 1,60
8 87 02| 1,20
8 87 03| 1,20
8 88 01| 2,30
8 88 02| 1,60
8 88 03| 1,40
8 90 01| 1,20
8 92 01| 0,50
8 92 02| 0,50
8 92 03| 0,50
8 92 04| 0,50
8 93 01| 0,50
8 93 02| 0,50
8 93 03| 0,50
8 93 04| 0,50
8 94 01| 1,40
8 95 01| 1,40
8 97 01| 0,50
9 00 00| 0,50
9 02 01| 3,40
9 02 02| 3,20
9 02 03| 3,00
9 03 01| 3,30
9 06 01| 3,40
9 06 02| 3,00
9 06 03| 3,00
9 11 01| 2,50
9 11 02| 2,50
9 12 01| 3,00
9 12 02| 3,00
9 14 01| 1,80
9 29 01| 4,30
9 56 01| 4,60
9 56 02| 3,50
9 57 01| 3,50
9 58 01| 0,90
9 60 01| 1,80
9 60 02| 1,80
9 60 03| 1,50
9 60 04| 1,50
9 61 01| 1,80
9 61 02| 1,50
9 61 03| 1,50
9 61 04| 1,50
9 62 01| 2,00
9 62 02| 1,50
9 63 01| 2,80
9 63 02| 2,20
9 63 03| 1,80
9 63 04| 1,60
9 63 05| 1,80
9 63 06| 1,60
9 63 07| 2,80
9 63 08| 1,60
9 63 10| 1,10
9 63 11| 1,40
9 64 01| 2,70
9 64 02| 1,40
9 64 03| 1,90
9 64 04| 1,40
9 64 05| 1,90
9 65 01| 3,30
9 65 02| 3,30
9 65 03| 2,70
9 65 04| 1,80
9 65 05| 2,10
9 66 01| 3,00
9 66 02| 2,10
9 66 03| 1,70
9 66 04| 1,50
9 66 05| 1,60
9 66 06| 1,50
9 67 01| 1,80
9 67 03| 1,50
9 67 04| 1,30
9 67 05| 1,50
9 67 06| 1,30
9 68 01| 3,00
9 68 02| 2,70
9 68 03| 1,90
9 68 04| 1,60
9 68 05| 1,80
9 68 06| 1,50
9 69 01| 2,70
9 69 02| 2,00
9 69 03| 1,70
9 69 04| 1,80
9 69 05| 1,70
9 69 06| 1,40
9 70 01| 1,80
9 70 02| 1,40
9 70 03| 1,50
9 70 04| 1,40
9 70 05| 1,70
9 70 06| 1,40
9 71 01| 2,70
9 71 02| 2,10
9 71 03| 1,80
9 71 04| 1,50
9 71 05| 1,70
9 72 01| 0,50
9 72 02| 2,20
9 72 03| 1,20
9 72 04| 1,20
9 73 01| 3,80
9 73 02| 3,80
9 75 02| 1,30
9 75 03| 1,40
9 75 05| 1,40
9 76 01| 0,50
9 77 01| 0,90
9 78 01| 0,50
9 78 02| 0,50
9 79 01| 1,20
9 80 01| 0,50
9 80 02| 0,50
9 80 03| 0,50
9 80 04| 0,50
9 81 01| 0,50
9 81 02| 0,50
9 82 01| 0,50
9 82 02| 0,50
9 82 03| 0,50
9 82 04| 0,50
9 82 05| 0,50
9 82 06| 0,50
9 82 07| 0,50
9 82 08| 0,50
9 82 09| 0,50
9 82 10| 0,50
9 82 11| 0,50
9 82 12| 0,50
9 82 13| 0,50
9 82 14| 0,50
9 82 15| 0,50
9 82 16| 0,50
9 82 17| 0,50
9 82 18| 0,50
9 82 19| 0,50
9 82 20| 0,50
9 83 01| 0,50
9 83 02| 0,50
9 83 03| 0,50
9 83 04| 0,50
9 84 01| 0,50
9 84 02| 0,50
9 84 03| 0,50
9 84 04| 0,50
9 86 01| 0,50
9 86 02| 0,50
9 86 03| 0,50
9 86 04| 0,50
9 87 01| 1,50
9 87 02| 1,00
9 87 03| 1,00
9 88 01| 1,40
9 88 02| 1,40
9 88 03| 1,40
9 90 01| 0,90
9 92 01| 0,50
9 92 02| 0,50
9 92 03| 0,50
9 92 04| 0,50
9 93 03| 0,50
9 94 01| 1,30
9 95 01| 1,30
9 97 01| 0,50
Bonitovaná pôdno-ekologická jednotka (BPEJ) je základnou mapovacou a oceňovacou jednotkou bonitácie poľnohospodárskych pôd ČSFR.
Konkrétne vlastnosti BPEJ sú v SR vyjadrené päťmiestnym číselným kódom. Jeho 1. číslica označuje príslušnosť ku klimatickému regiónu, 2. a 3. číslica určuje príslušnosť k určitej hlavnej pôdnej jednotke, 4. číslica označuje kombináciu svahovitosti a expozície pozemku ku svetovým stranám a 5. číslica vyjadruje kombináciu hĺbky pôdy a jej skeletovitosti.
Podrobný popis BPEJ zverejnilo FMPVŽ, MPVŽ ČR a MPVŽ SR v Užívateľskej príručke „Bonitácia čs. poľnohospodárskych pôd a smery ich využitia“ - diel 1: Vymedzenie a mapovanie bonitovaných pôdno-ekologických jednotiek SSR". Praha - Bratislava 1984, 132 s.
Údaje BPEJ konkrétneho pozemku určí pozemkový úrad.
Príloha č. 9
Tabuľka č. I
LESNÉ POZEMKY
Základné ceny lesnej pôdy pri priemernej polohe v Kčs za 1 ha
Cieľová drevina| Relatívna bonita
---|---
+1| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| -9
a| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11
Smrek| 94 300| 72 200| 61 300| 51 000| 40 500| 31 200| 23 800| 17 300| 14 600| 8 800| 3 000
Jedľa, Duglaska| 94 700| 73 600| 61 100| 49 500| 41 000| 31 400| 22 200| 20 300| 14 600| 8 800| 3 000
Smerkovec| 107 500| 88 600| 73 000| 58 300| 41 300| 28 100| 18 200| 12 000| 7 000| 5 000| 3 000
Borovica obecná| 44 800| 36 900| 30 400| 24 300| 17 200| 11 700| 7 600| 3 000| 3 000| 3 000| 3 000
Borovica čierna, Vejmutovka, Limba| 40 300| 33 200| 27 400| 21 900| 15 500| 10 500| 6 800| 3 000| 3 000| 3 000| 3 000
Kosodrevina| | | | | | | | | | | 3 000
Buk| 45 000| 41 100| 34 600| 28 500| 22 100| 16 100| 9 500| 3 000| 3 000| 3 000| 3 000
Javor| 56 300| 51 400| 43 300| 35 600| 27 600| 20 100| 11 900| 3 800| 3 000| 3 000| 3 000
Jaseň| 78 800| 71 900| 60 600| 49 900| 38 700| 28 200| 16 600| 5 300| 3 800| 3 000| 3 000
Hrab| 22 500| 20 600| 17 300| 14 300| 11 100| 8 100| 4 800| 3 000| 3 000| 3 000| 3 000
Lipa| 38 800| 34 900| 29 400| 24 200| 18 800| 13 700| 8 100| 3 000| 3 000| 3 000| 3 000
Dub| 72 700| 65 000| 55 900| 47 900| 38 000| 32 000| 22 700| 12 100| 3 000| 3 000| 3 000
Dub cer| 40 000| 35 800| 30 700| 26 300| 20 900| 17 600| 12 500| 6 700| 3 000| 3 000| 3 000
Brest, Jarabina| 50 900| 45 500| 39 100| 33 500| 26 600| 22 400| 15 900| 8 500| 3 000| 3 000| 3 000
Breza| 58 200| 52 000| 44 700| 38 300| 30 400| 25 600| 18 200| 9 700| 3 000| 3 000| 3 000
Jelša| 54 500| 48 800| 41 900| 35 900| 28 500| 24 000| 17 000| 9 100| 3 000| 3 000| 3 000
Topoľ, Osika, Vŕba| 61 800| 55 300| 47 500| 40 700| 32 300| 27 200| 19 300| 10 300| 3 000| 3 000| 3 000
Príloha č. 9
Tabuľka č. II
OCENENIE FAKTORA POLOHY LESNEJ PÔDY V ZÁVISLOSTI OD PRIBLIŽOVACEJ A ODVOZNEJ VZDIALENOSTI
Priemerná priblizovacia vzdialenosť| Priemerná odvozná vzdialenosť
---|---
m| Kčs za m3 x)| km| Kčs za m3 x)
1| 2| 3| 4
1 - 100| 3,78| 1 - 11,0| 5,84
101 - 200| 3,35| 11,1 - 12,0| 5,13
210 - 300| 2,94| 12,1 - 13,0| 4,46
301 - 400| 2,52| 13,1 - 14,0| 3,81
401 - 500| 2,11| 14,1 - 15,0| 3,20
501 - 600| 1,72| 15,1 - 16,0| 2,63
601 - 700| 1,32| 16,1 - 17,0| 2,08
701 - 800| 0,93| 17,1 - 18,0| 1,57
801 - 900| 0,55| 18,1 - 19,0| 1,09
901 - 1000| 0,18| 19,1 - 20,0| 0,64
1001 - 1100| -0,20| 20,1 - 21,0| 0,23
1101 - 1200| -0,56| 21,1 - 22,0| -0,16
1201 - 1300| -0,92| 22,1 - 23,0| -0,51
1301 - 1400| -1,27| 23,1 - 24,0| -0,82
1401 - 1500| -1,61| 24,1 - 25,0| -1,11
1501 - 1600| -1,95| 25,1 - 26,0| -1,36
1601 - 1700| -2,28| 26,1 - 27,0| -1,58
1701 - 1800| -2,61| 27,1 - 28,0| -1,76
1801 - 1900| -2,93| 28,1 - 29,0| -1,93
1901 - 2000| -3,24| 29,1 - 30,0| -2,05
2001 - 2100| -3,55| 30,1 - 31,0| -2,14
2101 - 2200| -3,85| 31,1 - 32,0| -2,20
2201 - 2300| -4,14| 32,1 - 33,0| -2,23
2301 - a viac| -4,43| 33,1 - a viac| -2,24
x)
Sadzby uvedené v stĺpcoch 2 a 3 podľa priemernej približovacej a odvoznej vzdialenosti sa prepočítavajú na priemernú porastovú zásobu dreva a bonitu v rubnej dobe. Priemerná porastová zásoba dreva sa zistí z tabuľky č. III podľa podielu cieľového zastúpenia drevín.
Príloha č. 9
Tabuľka č. III
PORASTOVÁ ZÁSOBA HRUBINY V M3 NA HEKTÁR V RUBNEJ DOBE
P. č.| Drevina| Rub. vek| Relatívna bonita
---|---|---|---
+1| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| -9
1| Smrek| 100| 910| 773| 747| 682| 614| 547| 488| 431| 381| 328| 276
2| Jedľa (duglaska, jedľa obrovská, tis)| 105| 923| 784| 758| 706| 589| 529| 465| 409| 348| 293| 240
3| Borovica (smrekovec, vejmutovka, limba, borovica čierna)| 105| 610| 519| 485| 450| 407| 365| 322| 280| 230| 184| 161
4| Dub (cer, orech čierny, gaštan jedlý)| 160| 673| 601| 572| 532| 489| 449| 405| 361| 322| 270| 226
5| Buk (javor, jaseň, brest, lipa, čerešňa)| 110| 724| 654| 610| 568| 523| 482| 437| 392| 345| 302| 236
6| Agát| 50| 380| 343| 321| 298| 257| 223| 188| 156| 129| 97| 73
7| Hrab| 80| 315| 280| 249| 218| 190| 162| 137| 113| 92| 71| 55
8| Jelša| 60| 304| 276| 244| 212| 181| 151| 121| -| -| -| -
9| Topoľ domáci, topoľ šľachtený (osika, vŕba)| 40| 552| 545| 465| 403| 342| 292| 239| 189| 145| 130| -
10| Breza (jarabina)| 60| 214| 188| 162| 136| 110| -| -| -| -| -| -
Priemerná porastová zásoba dreva sa vypočíta podľa cieľového zastúpenia drevín.
Príloha č. 10
Tabuľka č. I
TRVALÉ PORASTY
Ovocné stromy
Druh| Tvar| Cena za 1 ks po roku výsadby| Cena sa znižuje ročne
---|---|---|---
V roku výsadby| 2\\. rok| 3\\. rok| 4\\. rok| 5\\. rok| 6\\. rok| 7\\. rok| 8\\. rok| 9\\. rok| 10\\. rok| 11\\. rok| 12\\. rok| 13\\. rok| 14\\. rok| po roku veku| o Kčs
Jabloň a hruška| VK + PK| 177| 256| 336| 415| 495| 575| 654| 696| 740| 784| 828| 872| 916| 960| 20| 37
ŠK| 143| 202| 261| 321| 380| 440| 474| 508| 542| 576| 610| 645| | | 18| 28
voľný ZK| 88| 118| 149| 180| 200| 220| 240| 260| | | | | | | 12| 15
vreteno| | | | | | | | | | | | | | | |
kordón| | | | | | | | | | | | | | | |
palmeta| 88| 118| 149| 171| 193| 216| | | | | | | | | 9| 15
Čerešňa| VK + PK| 185| 268| 352| 435| 518| 602| 686| 766| 847| 927| 1008| 1089| 1169| 1250| 20| 39
nízkokmeň| 155| 225| 296| 366| 437| 481| 526| 570| 615| 660| | | | | 15| 33
Višňa| | 152| 218| 284| 350| 416| 452| 489| 525| 562| 600| | | | | 15| 40
Slivka a poloslivka| | 130| 178| 226| 274| 322| 371| 392| 414| 435| 457| 478| 500| | | 18| 26
Mirabelka, ringlota| | 125| 167| 210| 252| 295| 338| 349| 360| 371| 382| 393| 405| | | 18| 21
Marhuľa| | 149| 226| 303| 380| 458| 516| 574| 632| 690| 750| | | | | 15| 75
Broskyňa| | 143| 227| 311| 395| 453| 511| 569| 630| | | | | | | 12| 90
Orech vlašský
Gaštan jedlý| | 194| 257| 320| 383| 446| 509| 572| 635| 698| 761| 824| 890| Do veku 20 rokov sa cena zvyšuje o 92 Kčs ročne| 35| 54
Egreš| krík/strom.| 25| 29| 35| 44| 53| | | | | | | | | | 8| 10
Ribezľa - červená| krík/strom.| 34| 38| 43| 48| 53| | | | | | | | | | 10| 9
biela| krík/strom.| 34| 38| 43| 57| 70| | | | | | | | | | 10| 11
čierna| krík/strom.| 34| 38| 43| 64| 86| | | | | | | | | | 10| 14
Malinčie, černice| m2| 15| 18| 20| 23| | | | | | | | | | | 6| 4
Ostatné ovocné druhy (dula, mandľa, lieska, jarabina, atď.)| | 110| 126| 142| 158| 175| 190| 205| 220| 235| 250| | | | | 15| 20
-
Minimálna cena po znížení s ohľadom na vek je pri stromoch vysokokmenných a polokmenných 100,- Kčs, pri štvrťkmenných 50,- Kčs, pri zákrpkoch 20,- Kčs, kríkoch a stromčekoch bobuľovín 10,- Kčs.
-
Cena sa znižuje až o 60 % pri stromoch a kríkoch neošetrovaných, minimálne slabého vzrastu alebo poškodených.
Príloha č. 10
Tabuľka č. II
VINIČNÉ PORASTY (VRÁTANE ZARIADENIA VINÍC)
Druh| Tvar| Cena v Kčs za 1 kus po| Cena sa znižuje ročne
---|---|---|---
výsadbe| 1\\. roku| 2\\. roku| 3\\. roku| 4\\. - 9. roku| po roku veku| o Kčs
Vinnič štepený| vedenie na hlavu| 49,-| 55,-| 61,-| 67,-| 73,-| 9| 3,-
vedenie stredové a vysoké| 55,-| 65,-| 73,-| 120,-| 130,-| 9| 6,-
Vinnič pravokorenný| vedenie na hlavu| 46,-| 52,-| 58,-| 64,-| 70,-| 9| 3,-
vedenie stredové a vysoké| 52,-| 62,-| 70,-| 117,-| 127,-| 9| 6,-
Vinice s vysokým a stredovým vedením musia mať po 3. roku po výsadbe kompletnú opornú konštrukciu, v opačnom prípade sa ceny za jednotlivé kusy vinniča znizujú o 20 %.
Príloha č. 10
Tabuľka č. III
CHMEĽOVÉ PORASTY A ZARIADENIA CHMEĽNÍC
| Cena za jeden 1 m2
---|---
Chmeľový porast| Zariadenie chmeľnice| Spolu
a) Bežné výsadby| | |
| \\- novozaložené chmeľnicex)| 4,20| 25,00| 29,20
\\- zrážka za každý rok veku chmeľnice| 0,21| 1,25| 1,46
b) Bezvirózne výsadby| | |
| \\- novozaložené chmeľnicex)| 7,00| 25,00| 32,00
\\- zrážka za každý rok veku chmeľnice| 0,35| 1,25| 1,60
x)
Novovysadený porast a nové zariadenie z drevených stĺpov a drôtov.
Príloha č. 10
Tabuľka č. IV
LESNÉ PORASTY
Základná cena lesného porastu pri plnom zakmenení v Kčs za hektár
Vekový stupeň| Relatívna bonita
---|---
| +1| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| -9
Drevina: smrek
1| 74 500| 51 300| 44 500| 37 700| 30 200| 22 500| 15 900| 9 100| 6 300| 5 500| 5 500
2| 82 200| 54 400| 46 700| 39 400| 31 400| 23 600| 16 700| 9 800| 7 100| 6 600| 6 600
3| 104 700| 66 900| 56 500| 47 000| 36 700| 26 800| 18 500| 10 700| 7 600| 7 200| 7 200
4| 133 200| 87 300| 74 300| 62 300| 49 100| 36 100| 25 400| 16 300| 13 200| 12 100| 11 100
5| 161 400| 109 700| 95 000| 81 100| 65 500| 49 600| 39 200| 29 900| 26 100| 24 000| 22 600
6| 204 100| 142 000| 115 900| 100 500| 83 100| 65 100| 52 400| 43 200| 39 400| 38 100| 34 900
7| 303 200| 214 500| 170 100| 129 300| 101 000| 81 300| 64 500| 54 200| 50 400| 46 600| 43 300
8| 397 200| 291 700| 239 400| 190 100| 102 000| 101 500| 79 300| 64 200| 60 200| 55 100| 51 000
9| 485 000| 364 900| 305 800| 249 400| 193 200| 144 200| 106 600| 75 200| 69 100| 57 500| 53 200
10| 565 700| 433 300| 368 400| 305 900| 243 100| 187 300| 143 300| 103 700| 87 900| 58 800| 54 900
11| 640 600| 497 700| 428 000| 360 100| 293 200| 229 300| 179 500| 134 200| 116 000| 88 200| 67 900
12| 703 700| 557 800| 483 500| 410 600| 336 100| 268 500| 214 000| 159 500| 144 000| 98 800| 69 800
13| 774 800| 613 700| 535 300| 458 400| 379 300| 306 800| 247 800| 193 500| 171 800| 119 800| 83 700
14| 833 900| 666 500| 584 700| 503 600| 421 100| 343 200| 280 100| 222 200| 199 100| 143 700| 88 200
15| 888 900| 715 200| 630 700| 546 400| 458 900| 377 800| 311 300| 249 500| 224 800| 165 800| 106 900
16+| 940 400| 760 800| 673 400| 586 600| 495 900| 411 000| 342 200| 275 600| 250 300| 188 400| 126 600
Drevina: jedľa
1| 56 800| 49 700| 42 600| 35 500| 29 700| 23 200| 16 200| 12 300| 11 500| 11 200| 11 900
2| 59 800| 51 600| 44 100| 36 700| 30 800| 24 200| 17 000| 13 100| 11 900| 11 600| 11 300
3| 74 000| 62 200| 51 700| 41 500| 33 700| 25 400| 17 500| 13 100| 12 500| 12 100| 11 700
4| 97 100| 82 300| 68 600| 55 100| 44 500| 33 200| 22 400| 17 900| 17 200| 16 600| 16 000
5| 122 200| 105 300| 89 500| 73 400| 60 000| 45 900| 32 400| 25 000| 23 300| 22 400| 21 500
6| 193 000| 128 100| 110 900| 93 100| 78 000| 61 800| 45 400| 36 300| 35 200| 34 200| 33 200
7| 291 600| 196 400| 147 600| 112 515| 96 100| 78 300| 59 900| 49 900| 42 600| 41 700| 40 200
8| 383 100| 276 700| 217 000| 163 000| 127 100| 94 700| 74 700| 63 700| 56 300| 51 800| 47 300
9| 474 400| 354 500| 286 900| 224 400| 180 900| 136 400| 97 200| 77 700| 63 100| 59 600| 55 800
10| 557 500| 428 200| 353 100| 283 100| 233 100| 181 600| 135 700| 110 300| 86 900| 68 400| 59 900
11| 635 900| 499 000| 417 100| 340 300| 284 700| 227 100| 174 400| 145 700| 95 800| 73 200| 64 000
12| 707 600| 563 300| 476 600| 394 400| 332 300| 270 700| 212 600| 180 500| 124 900| 74 400| 69 200
13| 775 000| 624 600| 532 500| 445 000| 380 200| 313 600| 254 100| 221 700| 162 900| 109 300| 73 400
14| 837 500| 682 500| 586 100| 494 100| 424 900| 352 700| 285 300| 248 600| 183 700| 129 400| 88 400
15| 896 400| 736 700| 636 200| 539 800| 466 800| 390 500| 317 200| 277 400| 208 800| 146 400| 102 600
16+| 951 000| 786 500| 680 500| 579 800| 505 300| 426 900| 352 200| 311 500| 239 100| 173 200| 124 700
Drevina: borovica
1| 47 400| 46 800| 46 200| 45 700| 45 100| 44 400| 43 700| 43 100| 42 500| 40 200| 40 200
2| 49 700| 48 300| 47 400| 46 700| 45 800| 45 000| 44 200| 43 300| 42 700| 40 500| 40 500
3| 59 900| 56 400| 53 500| 50 900| 47 900| 45 900| 44 200| 43 300| 42 700| 40 500| 40 500
4| 75 300| 70 300| 66 000| 61 900| 57 000| 52 500| 48 300| 45 400| 43 100| 40 900| 40 900
5| 91 200| 85 300| 80 200| 75 200| 68 900| 62 600| 56 500| 51 100| 46 900| 41 700| 41 700
6| 106 100| 99 500| 93 800| 88 200| 81 100| 73 200| 65 700| 58 600| 53 000| 42 000| 42 000
7| 120 100| 113 000| 106 800| 100 700| 92 800| 84 100| 75 400| 67 100| 60 600| 42 200| 42 200
8| 166 800| 131 100| 118 700| 112 300| 104 100| 94 400| 84 800| 75 500| 68 100| 42 400| 42 400
9| 215 400| 173 300| 138 400| 123 000| 114 200| 104 000| 93 900| 83 800| 75 600| 44 100| 44 100
10| 260 700| 213 300| 174 200| 138 100| 123 700| 113 000| 102 300| 91 600| 83 000| 45 900| 45 900
11| 303 600| 251 600| 208 400| 169 300| 132 400| 121 300| 110 100| 99 000| 90 100| 47 500| 47 500
12| 345 000| 288 200| 241 200| 197 700| 146 000| 129 000| 117 400| 105 800| 96 600| 49 000| 49 000
13| 383 700| 322 500| 271 900| 225 200| 169 700| 136 200| 124 100| 112 100| 102 500| 50 000| 50 000
14| 421 100| 355 800| 301 900| 251 900| 192 200| 145 100| 130 700| 118 200| 108 300| 52 000| 52 000
15| 457 100| 387 900| 330 400| 277 100| 213 700| 163 300| 136 500| 123 900| 113 900| 59 400| 59 400
16| 491 500| 415 800| 357 300| 301 300| 234 500| 181 000| 142 100| 129 100| 118 700| 64 700| 64 700
Drevina: dub
1| 65 300| 63 300| 60 100| 56 800| 53 200| 49 900| 46 300| 45 700| 45 100| 44 500| 43 900
2| 71 900| 69 100| 64 500| 60 300| 56 000| 52 000| 47 300| 46 900| 46 500| 46 100| 45 700
3| 88 500| 84 300| 77 400| 68 300| 56 900| 52 500| 50 600| 50 200| 49 800| 49 400| 49 000
4| 109 700| 104 200| 95 000| 86 100| 76 200| 68 200| 59 400| 57 800| 56 200| 54 600| 53 000
5| 130 300| 124 200| 114 000| 103 500| 91 500| 81 300| 70 100| 68 100| 66 000| 63 900| 61 800
6| 147 700| 141 600| 131 500| 120 200| 106 700| 95 100| 82 300| 80 000| 77 700| 75 400| 73 100
7| 166 600| 159 700| 148 300| 135 700| 121 000| 108 700| 95 200| 92 700| 90 200| 87 700| 85 200
8| 182 400| 175 300| 163 400| 150 300| 134 600| 121 600| 107 400| 104 800| 102 200| 99 600| 97 000
9| 196 900| 189 500| 177 200| 163 600| 147 500| 133 600| 118 700| 116 000| 113 300| 110 600| 107 900
10| 234 700| 210 400| 189 800| 175 700| 159 000| 144 800| 129 200| 126 400| 123 600| 120 800| 118 000
11| 280 800| 254 400| 210 600| 186 900| 169 400| 155 100| 139 200| 136 400| 133 200| 130 000| 120 800
12| 324 300| 296 100| 249 100| 205 200| 179 800| 164 700| 148 200| 145 200| 142 200| 139 200| 136 200
13| 365 100| 335 700| 285 600| 238 900| 190 000| 173 700| 156 900| 153 900| 150 900| 147 900| 144 900
14| 403 600| 372 100| 319 600| 270 500| 218 900| 181 900| 164 700| 161 500| 158 300| 155 100| 151 900
15| 440 500| 407 600| 352 900| 300 900| 245 800| 192 000| 172 200| 169 000| 165 800| 162 600| 159 400
16| 475 700| 441 200| 383 800| 319 400| 271 900| 215 200| 179 300| 176 000| 172 700| 169 400| 166 100
Drevina: buk
1| 45 000| 44 200| 43 400| 42 700| 41 800| 41 100| 40 300| 39 400| 38 600| 38 300| 38 000
2| 53 200| 50 600| 47 500| 45 100| 43 800| 42 600| 41 300| 40 100| 38 900| 38 600| 38 300
3| 72 800| 68 000| 62 400| 57 600| 53 500| 49 700| 45 400| 41 800| 39 400| 38 900| 38 400
4| 98 100| 91 500| 84 200| 77 700| 71 100| 65 000| 58 100| 51 600| 45 800| 43 600| 41 400
5| 124 400| 116 600| 108 000| 100 200| 91 400| 83 500| 75 000| 66 400| 57 600| 54 400| 51 200
6| 149 400| 140 600| 131 400| 122 800| 112 700| 103 400| 93 200| 82 800| 72 000| 68 100| 64 200
7| 209 600| 166 100| 153 500| 144 200| 133 000| 122 700| 111 600| 100 000| 87 500| 83 000| 78 500
8| 294 500| 245 900| 192 800| 164 500| 152 200| 141 200| 129 900| 117 400| 103 500| 98 500| 93 500
9| 368 400| 317 800| 260 300| 209 600| 170 500| 154 700| 147 200| 134 100| 119 000| 113 600| 108 200
10| 431 400| 379 900| 319 800| 266 700| 214 800| 175 700| 163 600| 149 700| 133 800| 128 000| 122 200
11| 479 500| 429 000| 369 300| 316 000| 262 300| 211 300| 178 000| 164 400| 147 800| 141 800| 135 800
12| 515 800| 467 900| 408 700| 356 800| 308 400| 258 600| 193 400| 178 500| 161 400| 155 200| 149 000
13| 538 600| 492 500| 437 600| 386 600| 333 500| 281 600| 215 300| 191 900| 174 400| 168 100| 161 800
14| 548 900| 508 800| 455 500| 407 500| 356 500| 301 400| 239 200| 204 500| 186 300| 179 700| 173 100
15| 547 400| 512 300| 463 700| 419 600| 371 600| 323 200| 257 200| 216 700| 197 900| 191 100| 184 300
16| 533 000| 503 800| 456 500| 414 900| 375 700| 333 200| 268 900| 228 100| 209 200| 202 300| 195 400
Základné ceny lesných porastov platia pre plné zakmenenie. Pri nižšom zakmenení sa základné ceny prepočítavajú na skutočné zakmenenie.
Porasty staršie ako 160 rokov sa ocenia podľa 16. vekového stupňa, pri poklese ich kvality sa ich cena primerane zníži.
Pri výskyte iných drevín v porastovej zásobe, neuvedených v tabuľke, sa základné ceny prepočítavajú nasledovnými koeficientami:
Určujúca drevina| Odvodená drevina| Koeficient úpravy ceny
---|---|---
smrek| kosodrevina podľa mínus 9 bonitného stupňa| 1,00
jedľa| jedľa obrovská, duglaska, tis| 1,00
borovica| borovica čierna, bahenná a ostatné ekotypy borovice, vejmutovka, limba| 0,90
smerkovec| 2,40
dub| dub cer| 0,55
breza (biela, bradavičnatá a všetky ekotypy brezy)| 0,80
jelša (lepkavá, šedá, zelená)| 0,75
brest (horský, poľný, väz)| 0,70
jarabina (vtáčia, mukyňa, brekyňa)| 0,70
agát| 0,70
orech| 0,70
gaštan jedlý, pagaštan konský| 0,70
platan| 0,70
topoľ (domáci a šľachtený), osika, vŕba (všetky druhy)| 0,85
buk| javor (horský, mliečny, poľný, jaseňolistý)| 1,25
jaseň| 1,75
hrab| 0,50
lipa (všetky druhy)| 0,85
čerešňa (vtáčia, višňa, mahalebka)| 0,50
čremcha| 0,50
Príloha č. 10
Tabuľka č. V
OCENENIE FAKTORA POLOHY PRI LESNÝCH PORASTOCH
Priemerná približovacia vzdialenosť| Priemerná odvozná vzdialenosť
---|---
m| Kčs za m3 ×)| km| Kčs za m3 ×)
1| 2| 3| 4
1 - 100| 22,68| 1,0 - 11,0| 35,02
101 - 200| 20,12| 11,1 - 12,0| 30,78
201 - 300| 17,61| 12,1 - 13,0| 26,73
301 - 400| 15,13| 13,1 - 14,0| 22,88
401 - 500| 12,68| 14,1 - 15,0| 19,22
501 - 600| 10,29| 15,1 - 16,0| 15,76
601 - 700| 7,92| 16,1 - 17,0| 12,49
701 - 800| 5,59| 17,1 - 18,0| 9,42
801 - 900| 3,30| 18,1 - 19,0| 6,54
901 - 1000| 1,05| 19,1 - 20,0| 3,85
1001 - 1100| -1,17| 20,1 - 21,0| 1,37
1101 - 1200| -3,35| 21,1 - 22,0| -0,93
1201 - 1300| -5,49| 22,1 - 23,0| -3,03
1301 - 1400| -7,60| 23,1 - 24,0| -4,94
1401 - 1500| -9,66| 24,1 - 25,0| -6,65
1501 - 1600| -11,69| 25,1 - 26,0| -8,17
1601 - 1700| -13,68| 26,1 - 27,0| -9,50
1701 - 1800| -15,63| 27,1 - 28,0| -10,58
1801 - 1900| -17,55| 28,1 - 29,0| -11,56
1901 - 2000| -19,43| 29,1 - 30,0| -12,30
2001 - 2100| -21,27| 30,1 - 31,0| -12,85
2101 - 2200| -23,07| 31,1 - 32,0| -13,20
2201 - 2300| -24,82| 32,1 - 33,0| -13,36
2301 - a viac| -26,57| 33,1 - a viac| -13,42
×)
Sadzby uvedené v stĺpcoch 2 a 4 podľa priemernej približovacej a odvoznej vzdialenosti sa prepočítavajú na skutočnú porastovú zásobu dreva.
Príloha č. 10
Tabuľka č. VI
ZRÁŽKY Z CENY LESNÉHO PORASTU V DÔSLEDKU JEHO POŠKODENIA
Stupeň poškodenia| Defoliácia %| Strata na prírastku do %| Zníženie ceny lesného porastu %
---|---|---|---
0| do 10| 10| -
1| 11 - 25| 20| 10
2| 26 - 60| 50| 30
3| nad 60| 80| 50
4| 100| 100| 70
Príloha č. 10
Tabuľka č. VII
OKRASNÉ DREVINY
Pol. č.| Druh| Cena Kčs za kus, pri živých plotoch za 1 bm
---|---|---
do 5 rokov| do 10 rokov| do 15 rokov| do 20 rokov| do 25 rokov| do 30 rokov| do 35 rokov| nad 35 rokov
1.| Listnaté stromy| 144,-| 180,-| 220,-| 265,-| 338,-| 412,-| 500,-| 550,-
2.| Listnaté stromy tvarované, previsnuté, popínavé, farebné| 216,-| 270,-| 330,-| 397,-| 507,-| 618,-| 750,-| 825,-
3.| Ihličnaté stromy| 130,-| 165,-| 190,-| 235,-| 290,-| 350,-| 395,-| 480,-
4.| Ihličnaté stromy tvarované, previsnuté, popínavé, zákrpky, farebné| 208,-| 264,-| 304,-| 370,-| 464,-| 560,-| 632,-| 760,-
5.| Kry| 90,-| 120,-| -| -| -| -| -| -
6.| Živé ploty -| listnaté| 100,-| 120,-| -| -| -| -| -| -
ihličnaté| 90,-| 110,-| -| -| -| -| -| -
7.| Rastliny - pivonky, ruže, stálozelené, otáčavé, clematis| 60,-| -| -| -| -| -| -| -
8.| Azalky, rhododendróny| 60,-| 100,-| 120,-| 160,-| -| _| -| -
Cena sa znižuje až o 60 % pri neošetrovaných, poškodených alebo prestarnutých dřevinách.
Najvyššie dosiahnuté ceny platia aj pre ďalšie roky veku okrasných drevín.
Ak ide o celoplošný výskyt lesných a okrasných stromov na iných než lesných pozemkoch na minimálnej ploche 1000 m2, alebo ak je v súvislej skupine viac než 50 ks týchto stromov, ocenia sa podľa tabuľky č. IV, bonitný stupeň 3, zakmenenie plné. Pri prirodzene založených porastoch (vzniknutých náletom semena) počíta sa len 50 % z ceny takto zistenej.
1)
Napr. zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1992 Zb. o dani z dedičstva, dani z darovania a dani z prevodu a prechodu nehnuteľností.
2)
Výmer Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 6/55/1992, ktorým sa určujú spôsoby a podmienky oceňovania majetku podnikov a ich častí v procese veľkej privatizácie (bude uverejnený vo Finančnom spravodajcovi).
2a)
Vyhláška Federálneho štatistického úradu č. 124/1980 Zb. o jednotnej klasifikácii stavebných objektov a stavebných prác výrobnej povahy.
3)
§ 88 ods. 1 a 2 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
4)
§ 8 a 16 zákona č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby v znení zákona č. 541/1990 Zb.
§ 14 zákona č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby.
5)
§ 9 a 11 zákona Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách.
6)
§ 1 ods. 3 zákona č. 526/1990 Zb. o cenách.
6a)
Zákon č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách v znení zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 297/1992 Zb.
6b)
Napr. § 9 zákona č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch a šiesta časť zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 566/1992 Zb. o Národnej banke Slovenska.
7)
§ 128 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
§ 60 ods. 1 zákona č. 41/1964 Zb. o hospodárení s bytmi.
8)
ČSN 73 4055 „Výpočet obostaveného priestoru pozemných stavebných objektov“.
9)
Čl. 48 a 50 ČSN 73 4301 „Obytné budovy“.
10)
§ 59 zákona č. 41/1964 Zb.
10a)
§ 4 vyhlášky Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu v znení neskorších predpisov.
11)
§ 48 a 51 vyhlášky FMTIR č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu.
12)
§ 49, 50 a 56 ods. 1 vyhlášky č. 83/1976 Zb.
13)
§ 6 vyhlášky FMTIR č. 85/1976 o podrobnejšej úprave územného konania a stavebnom poriadku.
14)
Časť B pol. 4 príl. vyhlášky Ústrednej správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Zb., ktorou sa vykonáva zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností.
15)
Časť A pol. č. 4 príl. vyhlášky č. 23/1964 Zb. v znení vyhlášky č. 133/1965 Zb.
16)
§ 47 vyhlášky č. 83/1976 Zb.
17)
Časť A, pol. č. 1, 2, 3 a 5 prílohy vyhlášky č. 23/1964 Zb. v znení vyhlášky č. 133/1965 Zb.
19)
§ 14 až 16 a § 22 až 25 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a k inému poľnohospodárskemu majetku.
20)
Zákon č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
Zákon č. 229/1991 Zb.
25)
Výnos FMTIR č. 5 z 31. 3. 1982 - Spravodajca FMTIR č. 1 - 2/1982. |
Zákon č. 480/1991 Sb. | Zákon č. 480/1991 Sb.
Zákon o době nesvobody
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 29. 11. 1991, částka 93/1991
* § 1 - V letech 1948 až 1989 komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony.
* § 2 - Právní akty přijaté v době uvedené v § 1 se ruší jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákony.
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 11. 1991
480
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 1991
o době nesvobody
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
V letech 1948 až 1989 komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony.
§ 2
Právní akty přijaté v době uvedené v § 1 se ruší jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákony.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb.
Zákon České národní rady o České televizi
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 93/1991
* § 1 - (1) Zřizuje se Česká televize se sídlem v Praze.
* § 2 - (1) Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společno
* § 3 - (1) Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
* § 3a - (1) V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.
* Rada České televize
* § 4 - (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 18 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní
* § 5 - (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí č
* § 6 - (1) Členství v Radě zaniká
* § 7 - (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od své první schůze.
* § 8 - (1) Do působnosti Rady náleží:
* § 8a - Dozorčí komise
* § 8b - Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
* § 9 - Generální ředitel
* § 10 - Financování České televize
* § 11 - (1) Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její úkoly (§ 2 a 3).
* § 11a - Oddělené účtování
* § 12 - Televizní studia
* § 13 - Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 14 - (1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
* § 15 - Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou § 11 odst. 2, dnem 1. ledna 1992. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Aktuální znění od 1. 10. 2023 (225/2023 Sb.)
483
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. listopadu 1991
o České televizi
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Česká televize se sídlem v Praze.
(2)
Česká televize je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize.1) Česká televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
(3)
Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.
§ 2
(1)
Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen „veřejná služba v oblasti televizního vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
a)
provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň 4 televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c) (dále jen „multiplex veřejné služby“),
b)
jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,
c)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
d)
v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize (dále jen „televizní studia“) pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti,
e)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
f)
podporuje českou filmovou tvorbu a kulturní projekty,
g)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
h)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
i)
poskytuje teletextové služby,
j)
opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením,
k)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb,
l)
poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání,
m)
poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 prostřednictvím internetových stránek a aplikací České televize,
n)
kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy.
(2)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c), vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b). Pro účely multiplexu veřejné služby se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost České televizi přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Pokud Česká televize do 90 dnů ode dne, kdy byly rádiové kmitočty vyhrazeny podle věty první, o příděl nepožádá, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona o elektronických komunikacích.
(3)
Celoplošným televizním vysílánímCeloplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto programem související povinné doplňkové služby přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1b).
§ 3a
(1)
V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.
(2)
Česká televize je povinna umístit v multiplexu veřejné služby vysílání programů Českého rozhlasu v rozsahu, jímž Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti zemského digitálního rozhlasového vysílání podle zvláštního právního předpisu1d). Náklady spojené s provozováním multiplexu veřejné služby Česká televize účtuje Českému rozhlasu, popřípadě poskytovatelům doplňkových služeb, podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.
(3)
Televizní programy, pořady a jejich části šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.
(4)
Česká televize nesmí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky, pokud nejsou součástí audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
Rada České televize
§ 4
(1)
Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 18 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2)
Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.
(3)
Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2.
(4)
Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a)
není omezen ve svéprávnosti,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky a
c)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čintrestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona1e).
(5)
Poslanecká sněmovna volí 12 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu.
(6)
Senát volí 6 členů Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně.
(7)
Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.
(8)
Členství v Radě je veřejnou funkcí12).
(9)
Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak.
§ 5
(1)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komisedozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komisedozorčí komise Českého rozhlasu.
(2)
Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy, než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona2a).
(3)
Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou3) osobě, která v České televizi zastává placenou funkci nebo vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od České televize jiné příjmy, než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování člena Rady v Radě.
§ 6
(1)
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila,
c)
odvoláním z funkce,
d)
dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4.
(2)
Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá,
a)
přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b)
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c)
nezúčastňuje-li se po dobu delší než 3 měsíce schůzí Rady.
§ 7
(1)
Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od své první schůze.
(2)
Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda Rady nebo místopředseda Rady. Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“) a rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), e), f), g), j), k) a l), která přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, a rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny hlasů členů Rady.
(3)
Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4)
Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, s výjimkou těch částí uvedených písemností, které obsahují skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.
§ 8
(1)
Do působnosti Rady náleží:
a)
jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu4), ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu5); do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje,
c)
kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, plnění povinností České televize převádět a používat výnosy z vysílání reklam v souladu s tímto zákonem a zvláštním právním předpisem5a) a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele,
d)
sledovat naplňování požadavků práva Evropské unie na transparentnost finančních vztahů v České televizi,
e)
schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,
f)
předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
g)
schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,
h)
rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
i)
dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
j)
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
k)
zřizovat dozorčí komisidozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise (§ 8b odst. 4),
l)
určovat mzdu generálního ředitele.
(2)
Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropské unie. Obě výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komisedozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.
(4)
Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.
§ 8a
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropské unie. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2)
Dozorčí komiseDozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou z občanů České republiky s odbornými předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí komisedozorčí komise.
(3)
Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 4 let, a to i opětovně, ne však na více než 4 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 4 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6.
(4)
Dozorčí komiseDozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komisedozorčí komise. Dozorčí komiseDozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5)
Dozorčí komiseDozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komisedozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6)
Dozorčí komiseDozorčí komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7)
Členové dozorčí komisedozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních dokladů, účetních záznamů7) a dalších písemností České televize, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům dozorčí komisedozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních dokladů nebo účetních záznamů České televize, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví kontrolní řád dozorčí komisedozorčí komise, který schvaluje Rada.
(8)
O skutečnostech zjištěných při výkonu funkce jsou členové dozorčí komisedozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce v dozorčí komisidozorčí komisi.
(9)
Dozorčí komiseDozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhé měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření České televize je dozorčí komisedozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření České televize vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.
§ 8b
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
(1)
Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců České televize dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2)
Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Česká televize vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
a)
členu Rady ve výši 0,80,
b)
místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
c)
předsedovi Rady ve výši 1,27.
(4)
Výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise stanoví Rada.
(5)
Členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu8). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
(6)
Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komisedozorčí komise je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu9). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.
(7)
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komisedozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí komisedozorčí komise Česká televize. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců České televize.
§ 9
Generální ředitel
(1)
Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2)
Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3)
Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 4 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5)
Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6)
Výkon funkce generálního ředitele zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním televizního vysílání.
(7)
Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,
a)
neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů10) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
b)
poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
c)
přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo
d)
nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.
(8)
K uzavření smlouvy o pronájmu nemovitostínemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize na dobu delší než 3 měsíce nebo smlouvy o převodu, popřípadě zatížení nemovitostínemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(9)
Televizní studia, s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava, může generální ředitel zřizovat a zrušovat s předchozím souhlasem Rady.
(10)
V případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou.
(11)
Ředitelé televizních studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 4 písm. c) a § 5 odst. 1 a 2.
(12)
Zanikne-li výkon funkce generálního ředitele podle odstavce 6 nebo v důsledku smrti generálního ředitele, do doby jmenování nového generálního ředitele řídí Českou televizi vedoucí zaměstnanec určený Statutem České televize (dále jen „zástupce generálního ředitele“). Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(13)
Na zástupce generálního ředitele se v době do jmenování nového generálního ředitele vztahují obdobně odstavce 1 až 11.
§ 10
Financování České televize
Finančními zdroji České televize jsou zejména:
a)
televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b)
příjem z vlastní podnikatelské činnosti.
§ 11
(1)
Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její úkoly (§ 2 a 3).
(2)
Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů stanovených zákonem; finanční zdroje podle § 10 písm. a) lze použít pouze k plnění úkolů podle § 2, 3 a 3a.
(3)
Česká televize čtvrtletně převádí výnos z reklam vysílaných na programu ČT 2 Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí. Z výnosu z reklam vysílaných na tomto programu si Česká televize odečte prokázané účelně vynaložené náklady spojené s výběrem a se správou výnosu z reklam vysílaných na něm. Výnos z reklam vysílaných na programu ČT 4 použije Česká televize na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou.
§ 11a
Oddělené účtování
(1)
Česká televize vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu4).
(2)
Česká televize je povinna organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) od podnikatelských činností (§ 11 odst. 1). Za každou z těchto činností je Česká televize povinna účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a 3 nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Česká televize vnitřním předpisem (dále jen „Účetní standardy České televize“), který musí naplňovat požadavky práva Evropské unie.
(3)
Česká televize je povinna uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou právem Evropské unie a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže11), a to spolu s Účetními standardy České televize a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2.
§ 12
Televizní studia
(1)
Součástí České televize jsou Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava a televizní studia zřízená na základě § 9 odst. 9.
(2)
Ředitel televizního studia je oprávněn činit jménem České televize právní úkony týkající se televizního studia, s výjimkou uzavírání smluv o převodu, popřípadě o zatížení nemovitostínemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize. Ředitel televizního studia je za činnost televizního studia odpovědný generálnímu řediteli.
(3)
Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a g). Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů podle § 3 odst. 1 písm. c) činí u Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava alespoň 25 minut denně; u televizních studií zřizovaných generálním ředitelem podle § 9 odst. 9 může být doba takového vysílání kratší.
(4)
Podíl vysílání televizních studií na celostátních vysílacích okruzích musí činit minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu.
§ 13
Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
Ustanovení společná a závěrečná
§ 14
(1)
Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
(2)
Do doby jmenování ředitele řídí Českou televizi prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou § 11 odst. 2, dnem 1. ledna 1992. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
1b)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1c)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
1d)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
3)
§ 116 občanského zákoníku.
3a)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
3b)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
3d)
Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.
4)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Čl. II body 1 a 2 zákona č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
7)
§ 4 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
10)
Například zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 2 písm. c) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
12)
§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 99/2017 Sb. |
Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Českém rozhlasu
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 93/1991
* § 1 - (1) Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.
* § 2 - (1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen „veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání“).
* § 3 - (1) Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
* Rada Českého rozhlasu
* § 4 - (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 9 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v
* § 5 - (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve v
* § 6 - (1) Členství v Radě zaniká
* § 7 - (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.
* § 8 - (1) Do působnosti Rady náleží:
* § 8a - Dozorčí komise
* § 8b - Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
* § 9 - Generální ředitel
* § 10 - Financování Českého rozhlasu
* § 11 - (1) Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly (§ 2 tohoto zákona).
* § 12 - Rozhlasová studia
* § 13 - Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 14 - (1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
* § 15 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 10. 2023 (225/2023 Sb.)
484
ZÁKON
České národní rady
ze dne 7. listopadu 1991
o Českém rozhlasu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.
(2)
Český rozhlas je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu.1) Český rozhlas vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
(3)
Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu.
§ 2
(1)
Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen „veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
a)
provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programyceloplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln,
b)
provozuje vysílání rozhlasového programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu velmi krátkých vln v rozsahu, který umožňují vhodné rádiové kmitočty získané optimalizací vlastní vysílací sítě za podmínky, že nedojde ke snížení rozsahu pokrytí České republiky stanoveného tímto zákonem, a rádiové kmitočty nově vyhledané Českým rozhlasem na jeho náklady, nejvýše však v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání4); tento program může Český rozhlas šířit rovněž prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu středních vln a prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací v rozsahu celoplošného rozhlasového vysílání stanoveného tímto zákonem,
c)
provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programůceloplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací,
d)
provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1), které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 - 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“),
e)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
f)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
g)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
h)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
i)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2)
Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky.
(3)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1b) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování analogového rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. b) nebo v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá. Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.
(4)
Celoplošným rozhlasovým programemCeloplošným rozhlasovým programem se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1c)
(5)
Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.
Rada Českého rozhlasu
§ 4
(1)
Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 9 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2)
Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.
(3)
Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2.
(4)
Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a)
není omezen ve svéprávnosti,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky a
c)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čintrestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona1d).
(5)
Poslanecká sněmovna volí 6 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu.
(6)
Senát volí 3 členy Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně.
(7)
Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.
(8)
Členství v Radě je veřejnou funkcí5).
(9)
Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak.
§ 5
(1)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komisedozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komisedozorčí komise Českého rozhlasu.
(2)
Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká3) žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání.
(3)
Člen Rady nebo osoby jemu blízké3) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.
§ 6
(1)
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila,
c)
odvoláním z funkce,
d)
dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4.
(2)
Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá,
a)
přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b)
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c)
nevykonává-li po dobu delší než 3 měsíce svou funkci.
§ 7
(1)
Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.
(2)
Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, s výjimkou rozhodnutí o odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „generální ředitel“), k němuž jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny hlasů členů Rady.
(3)
Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4)
Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 8
(1)
Do působnosti Rady náleží:
a)
jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasová studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,
c)
schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,
d)
předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
e)
schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,
f)
rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
g)
dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,
h)
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
i)
zřizovat dozorčí komisidozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise (§ 8a odst. 7),
j)
určovat mzdu generálního ředitele.
(2)
Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komisedozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen „rozpočet“).
(4)
Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.
§ 8a
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komiseDozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek Českého rozhlasu. Dozorčí komiseDozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2)
Dozorčí komiseDozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisidozorčí komisi je veřejnou funkcí5).
(3)
Členové dozorčí komisedozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komisedozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 4 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komisedozorčí komise platí přiměřeně § 6.
(4)
Dozorčí komiseDozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komisedozorčí komise. Dozorčí komiseDozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5)
Dozorčí komiseDozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komisedozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6)
Dozorčí komiseDozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7)
Výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise stanoví Rada.
(8)
Členové dozorčí komisedozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat Českého rozhlasu a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komisedozorčí komise kopie vyžádaných písemností Českého rozhlasu, jakož i požadovaná vysvětlení.
(9)
O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komisedozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisidozorčí komisi.
(10)
Dozorčí komiseDozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komisedozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.
§ 8b
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
(1)
Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2)
Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Český rozhlas vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
a)
členu Rady ve výši 0,80,
b)
místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
c)
předsedovi Rady ve výši 1,27.
(4)
Výši odměn členů dozorčí komisedozorčí komise stanoví Rada.
(5)
Členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu3b). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
(6)
Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komisedozorčí komise je jiným úkonem v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu3b). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komisedozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.
(7)
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komisedozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí komisedozorčí komise Český rozhlas. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu.
§ 9
Generální ředitel
(1)
Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2)
Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3)
Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 4 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5)
Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6)
Výkon funkce generálního ředitele zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel omezen ve svéprávnosti,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním rozhlasového vysílání,
f)
smrtí.
(7)
Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,
a)
neplní-li Český rozhlas úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů3c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
b)
poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
c)
přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo
d)
nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.
(8)
K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(9)
Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů.
(10)
V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou.
(11)
Ředitelé rozhlasových studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 4.
(12)
Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, řídí Český rozhlas vedoucí zaměstnanec určený Statutem Českého rozhlasu (dále jen „zástupce generálního ředitele“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(13)
Na zástupce generálního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 10.
§ 10
Financování Českého rozhlasu
(1)
Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:
a)
rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b)
příjem z vlastní podnikatelské činnosti.
(2)
Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.
§ 11
(1)
Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly (§ 2 tohoto zákona).
(2)
Finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.
§ 12
Rozhlasová studia
(1)
Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně rozhlasová studia zřízená na základě § 9 odst. 9 tohoto zákona.
(2)
Ředitel rozhlasového studia je oprávněn činit jménem Českého rozhlasu právní úkony týkající se rozhlasového studia, s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostínemovitostí. Ředitel rozhlasového studia je za činnost rozhlasového studia odpovědný generálnímu řediteli.
(3)
Rozhlasová studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a), b) a f).
(4)
Podíl vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích, vyjma okruhů zpravodajsko-publicistických, musí činit minimálně 30 % celkového vysílacího času Českého rozhlasu v měsíčním úhrnu.
§ 13
Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
Ustanovení společná a závěrečná
§ 14
(1)
Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
(2)
Do doby jmenování ředitele řídí Český rozhlas prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
1a)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
1c)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 116 občanského zákoníku.
3a)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3d)
Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 99/2017 Sb. |
Zákon České národní rady č. 485/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 485/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 29. 11. 1991, částka 93/1991
* Čl. II - Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se mění takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2001 (132/2000 Sb.)
485
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. listopadu 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. II
Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se mění takto:
§ 9 se vypouští.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
7)
§ 20 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 487/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 487/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, ve znění vyhlášek ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 131/1988 Sb. a č. 61/1990 Sb. a vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 318/1990 Sb.
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 29. 11. 1991, částka 93/1991
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, ve znění vyhlášek ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 131/1988 Sb. a č. 61/1990 Sb. a vyhlášky ministerstva zdravotnictví
* Čl. II - Zrušují se:
* Čl. III
Aktuální znění od 29. 11. 1991
487
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České republiky
ze dne 31. října 1991,
kterou se mění vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, ve znění vyhlášek ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 131/1988 Sb. a č. 61/1990 Sb. a vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky. č. 318/1990 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví podle § 11 odst. 2 a § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, ve znění vyhlášek ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 131/1988 Sb. a č. 61/1990 Sb. a vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 318/1990 Sb., se mění takto:
1.
§ 4 odst. 4 druhá věta zní: „Občan si může v rámci vymezeného spádového území1) zvolit jiného územního obvodního lékaře.“.
2.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Pracovníci ze závodů, v nichž je zřízeno závodní zdravotnické zařízení, mohou postupovat podle § 4. Povinnost pracovníků podrobovat se vstupním periodickým, mimořádným a výstupním preventivním prohlídkám u závodního obvodního lékaře zůstává nedotčena.2)“.
3.
V § 9 odst. 4 se na konci slovo „polikliniky“ nahrazuje slovy „v rámci vymezeného spádového území“.
Čl. II
Zrušují se:
a)
směrnice ministerstva zdravotnictví č. 20/1966 Věst. MZ pro poskytování ambulantní péče lékařem, kterého si občan zvolil (reg. v částce 29/1966 Sb.),
b)
§ 19 odst. 2 a 3 směrnic ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic MZ ČSR č. 17/1970 Věst. MZ ČSR (reg. v částkách 2/1968 Sb. a 20/1970 Sb.),
c)
§ 6 odst. 1 směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 15/1983 Věst. MZ ČSR o poskytování zdravotnických služeb a poskytování zdravotnických služeb pracujícím v závodech (reg. v částce 23/1983 Sb.).
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Bojar CSc v. r.
1)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi.
2)
§ 9 směrnic ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR (reg. v částkách 2/1968 Sb. a 20/1990 Sb.). |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 488/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky č. 488/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej republiky na vykonanie niektorých ustanovení autorského zákona
Vyhlášeno 29. 11. 1991, datum účinnosti 1. 12. 1991, částka 93/1991
* PRVÁ ČASŤ - Odmeny a náhrady výrobcov a dovozcov nenahratých nosičov zvukového a zvukoobrazového záznamu alebo snímok (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - Odmeny a náhrady požičiavateľov snímok, zvukových záznamov, snímok videogramov a snímok kinematografických diel (§ 4 — § 8)
* TRETIA ČASŤ - Spoločné ustanovenia (§ 9 — § 11)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Prechodné a záverečné ustanovenia (§ 12 — § 13)
Aktuální znění od 1. 12. 1991
488
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej republiky
ze 12. septembra 1991
na vykonanie niektorých ustanovení autorského zákona
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky podľa § 13 ods. 3, § 39 ods. 1, § 45 ods. 3 a 4 a § 46 ods. 2 a 3 zákona č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie č. 247/1990 Zb.) ustanovuje:
PRVÁ ČASŤ
Odmeny a náhrady výrobcov a dovozcov nenahratých nosičov zvukového a zvukoobrazového záznamu alebo snímok
§ 1
(1)
Výrobcovia a dovozcovia nenahratých nosičov zvukových záznamov a snímok (ďalej len „audionosičov“) a nenahratých nosičov zvukovoobrazových záznamov alebo snímok (ďalej len „videonosičov“), ktorí majú sídlo alebo trvalý pobyt alebo vykonávajú svoju činnosť na území Slovenskej republiky, uhrádzajú prostredníctvom
a)
Slovenského ochranného zväzu autorského (ďalej len „ochranná organizácia“) odmeny autorom a výkonným umelcom a náhrady televíznym organizáciám vo výške 4 % z predajnej ceny videonosičov,
b)
Slovgramu odmeny autorom a výkonným umelcom a náhrady výrobcom zvukových záznamov a rozhlasovým a televíznym organizáciám vo výške 4 % z predajnej ceny audionosičov.
(2)
Výrobcovia a dovozcovia platia odmeny a náhrady z audionosičov a videonosičov dvakrát ročne; platia za audionosiče a videonosiče, ktoré boli od 1. januára do 30. júna kalendárneho roka a od 1. júla do 31. decembra kalendárneho roka dodané na predaj na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(3)
V lehote podľa § 9 ods. 1 výrobcovia a dovozcovia audionosičov zašlú Slovgramu a výrobcovia a dovozcovia videonosičov zašlú ochrannej organizácii výkaz o počte dodaných audionosičov a videonosičov na predaj a ich predajných cenách.
§ 2
(1)
Ochranná organizácia eviduje sumy, ktoré podľa § 1 ods. 1 písm. a) prijala od jednotlivých výrobcov a dovozcov videonosičov.
(2)
Celá suma, ktorú ochranná organizácia prijala od výrobcov a dovozcov videonosičov za polrok, sa rozdelí pomerom súčtu televíznych programov, videogramov a kinematografických diel, ktoré boli na území Slovenskej republiky uverejnené1) v priebehu jedného roka pred
a)
1\\. júlom kalendárneho roka pre prvý polrok kalendárneho roka,
b)
1\\. januárom nasledujúceho kalendárneho roka pre druhý polrok kalendárneho roka k celkovej prijatej sume.
(3)
Čiastky rozdelenej celej sumy, ktoré podľa odseku 2 pripadnú na jednotlivé televízne programy, videogramy a kinematografické diela, ochranná organizácia vyplatí televíznym organizáciám, výrobcom videogramov a výrobcom kinematografických diel alebo ich zástupcom.
(4)
Televízna organizácia, výrobcovia videogramov a výrobcovia kinematografických diel sumy, ktoré prijali podľa odseku 3, rozdelia na odmeny pre autorov a výkonných umelcov a na náhrady pre výrobcov zvukových záznamov a rozhlasové a televízne organizácie podľa výšky honorárov dojednaných v zmluvách, ktoré s nimi uzavreli pri výrobe televízneho programu, videogramu alebo kinematografického diela.
§ 3
(1)
Slovgram eviduje sumy, ktoré podľa § 1 ods. 1 písm. b) prijal od jednotlivých výrobcov a dovozcov audionosičov.
(2)
Celá suma, ktorú Slovgram prijal od výrobcov a dovozcov audionosičov za polrok, sa rozdelí pomerom súčtu zvukových záznamov, videogramov, rozhlasových hudobných programov a televíznych hudobných programov, ktoré boli na území Slovenskej republiky uverejnené1) v priebehu jedného roka pred
a)
1\\. júlom kalendárneho roka pre prvý polrok kalendárneho roka,
b)
1\\. januárom nasledujúceho kalendárneho roka pre druhý polrok kalendárneho roka k celkovej prijatej sume.
(3)
Čiastky rozdelenej celej sumy, ktoré podľa odseku 2 pripadnú na jednotlivé zvukové záznamy, videogramy, rozhlasové hudobné programy a televízne hudobné programy, Slovgram vyplatí výrobcom zvukových záznamov, výrobcom videogramov, rozhlasovým organizáciám a televíznym organizáciám alebo ich zástupcom.
(4)
Výrobcovia zvukových záznamov, videogramov, rozhlasové organizácie a televízne organizácie sumy, ktoré prijali podľa odseku 3, rozdelia na odmeny pre autorov a výkonných umelcov a na náhrady pre výrobcov zvukových záznamov, rozhlasové organizácie a televízne organizácie podľa výšky honorárov dojednaných v zmluvách, ktoré s nimi uzavreli pri výrobe zvukového záznamu, videogramu, rozhlasového programu alebo televízneho programu.
DRUHÁ ČASŤ
Odmeny a náhrady požičiavateľov snímok, zvukových záznamov, snímok videogramov a snímok kinematografických diel
§ 4
Požičiavatelia snímok zvukových záznamov, snímok videogramov a snímok kinematografických diel (ďalej len „požičiavatelia“), ktorí majú trvalý pobyt alebo sídlo alebo vykonávajú svoju činnosť na území Slovenskej republiky, zaplatia prostredníctvom ochrannej organizácie za požičiavanie autorské odmeny a odmeny výkonným umelcom a náhrady výrobcom zvukových záznamov, rozhlasovým organizáciám a televíznym organizáciám vo výške 10 % z požičovného.
§ 5
Požičiavatelia v lehote podľa § 9 ods. 1 zašlú ochrannej organizácii výkaz o počte požičaných jednotlivých zvukových snímok, jednotlivých snímok videogramov a jednotlivých snímok kinematografických diel a výškach ich požičovného.
§ 6
Ochranná organizácia osobitne eviduje sumy, ktoré zaplatili požičiavatelia podľa § 4 za požičiavanie jednotlivých zvukových snímok, osobitne za požičiavanie jednotlivých snímok videogramov a osobitne za požičiavanie jednotlivých snímok kinematografických diel.
§ 7
(1)
Sumy za požičiavanie sa rozdelia podľa výkazu o počte požičaní a výškach požičovného za jednotlivé snímky zvukových záznamov, snímky videogramov a snímky kinematografických diel.
(2)
Výrobcovia zvukových záznamov, výrobcovia videogramov a výrobcovia kinematografických diel sumy, ktoré im pripadli podľa odseku 1, rozdelia na odmeny pre autorov a výkonných umelcov a na náhrady pre výrobcov zvukových záznamov a pre rozhlasové a televízne organizácie podľa výšky honorárov dojednaných v zmluvách, ktoré s nimi uzavreli pri výrobe zvukového záznamu, videogramu a kinematografického diela.
§ 8
Ustanovenia tejto časti vyhlášky sa nevzťahujú na požičiavanie, ak požičiavateľ a výrobca zvukovej snímky alebo výrobca snímky videogramu alebo výrobca snímky kinemategrafického diela si osobitne zmluvne upravili svoje práva a povinnosti.
TRETIA ČASŤ
Spoločné ustanovenia
§ 9
(1)
Odmeny a náhrady podľa § 1 za prvý polrok kalendárneho roka výrobcovia a dovozcovia odvedú ochrannej organizácii a Slovgramu do 1. augusta kalendárneho roka a odmeny a náhrady podľa § 4 za prvý polrok kalendárneho roka požičiavatelia odvedú ochrannej organizácii do 1. augusta kalendárneho roka; odmeny a náhrady za druhý polrok kalendárneho roka odvedú do 1. februára nasledujúceho kalendárneho roka.
(2)
Slovgram zostaví výkaz o prijatých odmenách a náhradách za audionosiče a ochranná organizácia zostaví výkaz o prijatých odmenách a náhradách osobitne za videonosiče a osobitne za požičiavanie zvukových snímok, osobitne za požičiavanie snímok videogramov a osobitne za požičiavanie snímok kinematografických diel
a)
do 1. septembra kalendárneho roka za uplynulý prvý polrok kalendárneho roka,
b)
do 1. marca kalendárneho roka, ktorý nasleduje po uplynutí druhého polroka kalendárneho roka.
(3)
Do tridsiatich dní po uplynutí lehôt uvedených v odseku 2 Slovgram a ochranná organizácia zvolajú autorov, výkonných umelcov, výrobcov zvukových záznamov, rozhlasové organizácie a televízne organizácie (ďalej len „oprávnení“) alebo ich zástupcov na prekontrolovanie zostavených výkazov o odmenách a náhradách.
§ 10
Sumy, ktoré podľa § 9 ods. 3 pripadnú jednotlivým oprávneným, Slovgram a ochranná organizácia vyplatia oprávneným alebo ich zástupcom do 30 dní po prekontrolovaní zostavených výkazov o odmenách a náhradách.
§ 11
(1)
Oprávnení alebo ich zástupcovia oznamujú Slovgramu a ochrannej organizácii skutočnosti potrebné pre uplatňovanie svojich práv podľa tejto vyhlášky; najneskôr tak môžu za príslušný polrok urobiť do začiatku prekontrolovania zostavených výkazov o odmenách a náhradách podľa § 9 ods. 3.
(2)
Slovgramu na úhradu nákladov spojených s výkonom činností podľa tejto vyhlášky prislúcha suma vo výške 7 % z prijatých odmien a náhrad podľa § 1 ods. 1 písm. b); ochrannej organizácii vo výške 7 % z prijatých odmien a náhrad podľa § 1 ods. 1 písm. a) a § 4.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 12
Prechodné ustanovenie
(1)
Odmeny a náhrady za prvý a druhý polrok roku 1991 odvedú výrobcovia a dovozcovia ochrannej organizácii a Slovgramu a požičiavatelia ochrannej organizácii do 1. februára 1992; do uvedeného termínu tiež zašlú
a)
výrobcovia a dovozcovia výkazy o počte dodaných audionosičov a ich predajných cenách v roku 1991 Slovgramu,
b)
výrobcovia a dovozcovia výkazy o počte dodaných videonosičov a ich predajných cenách v roku 1991 ochrannej organizácii,
c)
požičiavatelia výkazy o počte požičaných jednotlivých zvukových záznamov, jednotlivých snímok videogramov a jednotlivých snímok kinematografických diel a výkazy o požičovnom v roku 1991 ochrannej organizácii.
(2)
Do 15. apríla 1992 ochranná organizácia a Slovgram zvolajú oprávnených alebo ich zástupcov na prekontrolovanie zostavených výkazov o odmenách a náhradách.
(3)
Oprávnení alebo ich zástupcovia oznámia ochrannej organizácii alebo Slovgramu skutočnosti potrebné pre uplatnenie svojich práv podľa tejto vyhlášky najneskôr do začiatku prekontrolovania podľa odseku 2.
(4)
Sumy, ktoré podľa odseku 2 pripadnú jednotlivým oprávneným alebo ich zástupcom, ochranná organizácia s Slovgram vyplatia oprávneným alebo ich zástupcom do 30 dní po ukončení pracovného rokovania o rozdelení súm.
§ 13
Záverečné ustanovenie
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. decembrom 1991.
Minister:
Snopko v. r.
1)
§ 10 odst. 1 zákona č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie č. 247/1990 Zb.). |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 493/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 493/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o konkurze a vyrovnaní
Vyhlášeno 3. 12. 1991, datum účinnosti 3. 12. 1991, částka 94/1991
* Zoznam správcov
* § 1 - Zoznam osôb (ďalej len "zoznam)", ktoré spĺňajú zákonné podmienky1) na menovanie za správcu konkurznej podstaty, vyrovnacieho správcu, osobitného správcu alebo zástupcu správcu (ďalej len „správca“), vedú krajské súdy a Mestský súd v Bratislave (ďalej len
* § 2 - Do zoznamu krajské súdy zapisujú
* § 3 - (1) V návrhu (žiadosti) na zápis sa uvedie meno, priezvisko a dátum narodenia osoby, ktorá má byť do zoznamu zapísaná, jej povolanie alebo zamestnanie, sídlo a trvalý pobyt.
* § 4 - (1) Predseda krajského súdu zostavuje zoznam podľa návrhov tak, že osoby uvedené v § 2 písm. a) sa zapisujú oddelene od osôb uvedených v § 2 písm. b).
* § 5 - (1) Zo zoznamu krajský súd vyčiarkne osobu, ktorá
* Odmena správcov
* § 6 - Základ pre určenie
* § 7 - (1) Konkurzná odmena sa vypočíta zo sumy uvedenej v § 6 písm. a) takto:
* § 8 - Za vedenie sporov, účasť v konaní o výkone rozhodnutí a za práce vykonané v správnom konaní patrí správcovi menovanému z osôb uvedených v § 2 písm. a) odmena podľa osobitných predpisov;2) ak je za správcu vymenovaná osoba uvedená v § 2 písm. b), patrí jej
* § 9 - (1) Ak v konkurznom alebo vyrovnacom konaní bolo činných niekoľko správcov, patrí každému z nich podiel konkurznej odmeny zodpovedajúci rozsahu a dĺžke doby jeho činnosti.
* § 10 - Ustanovenie o spravovacom poriadku
* § 11 - (1) Konkurzný (vyrovnací) súd menuje za správcu osobu zapísanú do zoznamu podľa § 2 písm. a), ktorá má sídlo alebo trvalý pobyt v obvode okresného súdu, v ktorého obvode je dlžníkov podnik alebo jeho bydlisko. V hlavnom meste Slovenskej republiky súd za sp
* § 12 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 3. 12. 1991
493
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 13. novembra 1991,
ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o konkurze a vyrovnaní
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 71 zákona č. 328/1991 Zb. o konkurze a vyrovnaní ustanovuje:
Zoznam správcov
§ 1
Zoznam osôb (ďalej len "zoznam)", ktoré spĺňajú zákonné podmienky1) na menovanie za správcu konkurznej podstaty, vyrovnacieho správcu, osobitného správcu alebo zástupcu správcu (ďalej len „správca“), vedú krajské súdy a Mestský súd v Bratislave (ďalej len „krajský súd“).
§ 2
Do zoznamu krajské súdy zapisujú
a)
advokátov a komerčných právnikov, ktorí majú zapísané sídlo v obvode krajského súdu, chcú byť do zoznamu zapísaní a požiadajú o to krajský súd,
b)
iné vhodné osoby na návrh samosprávnych profesiových organizácií a štátnych orgánov.
§ 3
(1)
V návrhu (žiadosti) na zápis sa uvedie meno, priezvisko a dátum narodenia osoby, ktorá má byť do zoznamu zapísaná, jej povolanie alebo zamestnanie, sídlo a trvalý pobyt.
(2)
K žiadosti o zápis osôb uvedených v § 2 písm. a) sa musí pripojiť doklad o tom, že žiadateľ je zapísaný v zozname advokátov vedenom Slovenskou advokátskou komorou alebo v zozname komerčných právnikov vedenom Komorou komerčných právnikov Slovenskej republiky.
(3)
K návrhu na zápis osôb uvedených v § 2 písm. b) sa musí pripojiť
a)
súhlas navrhovanej osoby so zápisom do zoznamu,
b)
osvedčenie o spôsobilosti osoby pre výkon funkcie správcu podľa § 8 ods. 1 zákona1) vydané navrhovateľom.
§ 4
(1)
Predseda krajského súdu zostavuje zoznam podľa návrhov tak, že osoby uvedené v § 2 písm. a) sa zapisujú oddelene od osôb uvedených v § 2 písm. b).
(2)
Zápis do zoznamu sa vykoná v poradí určenom dňom podania návrhu (žiadosti). Ak boli v ten istý deň podané žiadosti o zápis viacerých osôb alebo v podanom návrhu na zápis je uvedených viac osôb, poradie medzi nimi sa určuje podľa abecedy.
(3)
O zápise do zoznamu upovedomí predseda krajského súdu osobu do zoznamu zapísanú. Zápis osôb uvedených v § 2 písm. a) oznámi predseda krajského súdu Slovenskej advokátskej komore alebo Komore komerčných právnikov Slovenskej republiky, ktorej členom je zapísaná osoba. Zápis osôb uvedených v § 2 písm. b) sa oznámi navrhovateľovi, ktorý návrh podal.
(4)
Zoznam doplňuje krajský súd priebežne.
§ 5
(1)
Zo zoznamu krajský súd vyčiarkne osobu, ktorá
a)
o to požiadala,
b)
stratila oprávnenie pre výkon povolania alebo zamestnania, ktoré bolo predpokladom pre zápis do zoznamu,
c)
zomrela.
(2)
Návrh na vyčiarknutie osoby zapísanej do zoznamu z dôvodov uvedených v odseku 1 písm. b) a c) podáva Slovenská advokátska komora alebo Komora komerčných právnikov Slovenskej republiky, pokiaľ ide o ich členov; ak ide o osoby uvedené v § 2 písm. b), ten, kto návrh na jej zápis podal.
Odmena správcov
§ 6
Základ pre určenie
a)
odmeny správcu konkurznej podstaty (ďalej len „konkurzná odmena“) tvorí suma, ktorá bola v konkurze získaná speňažením konkurznej podstaty,
b)
odmeny vyrovnacieho správcu (ďalej len „vyrovnacia odmena“) tvorí suma, ktorá sa použila na uspokojenie veriteľov.
§ 7
(1)
Konkurzná odmena sa vypočíta zo sumy uvedenej v § 6 písm. a) takto:
z prvých| 10 000 Kčs| 10%
---|---|---
z prevyšujúcej sumy do| 50 000 Kčs| 8 %
z prevyšujúcej sumy do | 100 000 Kčs| 4 %
z prevyšujúcej sumy do| 500 000 Kčs | 1,5 %
z prevyšujúcej sumy do| 1 000 000 Kčs| 0,75 %
z ďalšej prevyšujúcej sumy| | 0,25 %
najmenej však 400 Kčs | |
(2)
Vyrovnacia odmena je jedna tretina z percentuálneho určenia konkurznej odmeny uvedenej v odseku 1 vypočítanej zo sumy použitej na uspokojenie veriteľov, najmenej však 200 Kčs.
(3)
Ak bol vymenovaný osobitný správca podľa § 9 ods. 1 zákona,1) súd zvýši odmenu primerane rozsahu správy najviac však o jednu štvrtinu konkurznej odmeny vypočítanej podľa odseku 1.
(4)
Konkurznú alebo vyrovnaciu odmenu vypočítanú podľa predchádzajúcich odsekov môže súd zvýšiť až o 10 %, ak činnosť správcu bola mimoriadne náročná.
§ 8
Za vedenie sporov, účasť v konaní o výkone rozhodnutí a za práce vykonané v správnom konaní patrí správcovi menovanému z osôb uvedených v § 2 písm. a) odmena podľa osobitných predpisov;2) ak je za správcu vymenovaná osoba uvedená v § 2 písm. b), patrí jej odmena vo výške určenej súdom, najviac však vo výške troch štvrtín z odmeny, ktorá by patrila osobám uvedeným v § 2 písm, a).
§ 9
(1)
Ak v konkurznom alebo vyrovnacom konaní bolo činných niekoľko správcov, patrí každému z nich podiel konkurznej odmeny zodpovedajúci rozsahu a dĺžke doby jeho činnosti.
(2)
Nároky podľa § 8 patria každému zo správcov osobitne.
§ 10
Ustanovenie o spravovacom poriadku
Pre konanie pred konkurzným a vyrovnacím súdom platia ustanovenia Spravovacieho poriadku pre okresné a krajské súdy.3)
§ 11
(1)
Konkurzný (vyrovnací) súd menuje za správcu osobu zapísanú do zoznamu podľa § 2 písm. a), ktorá má sídlo alebo trvalý pobyt v obvode okresného súdu, v ktorého obvode je dlžníkov podnik alebo jeho bydlisko. V hlavnom meste Slovenskej republiky súd za správcu vymenuje osobu, ktorá má trvalý pobyt v Bratislave. Z osôb zapísaných do zoznamu, ktoré spĺňajú predpoklady na vymenovanie za správcu, určí súd správcu podľa poradia zápisu do zoznamu.
(2)
Osoby, ktorú sú zapísané do zoznamu podľa § 2 písm. b), môžu byť za správcu vymenované len vtedy, ak sú na to dôležité dôvody a ak možno očakávať, že so správou konkurznej podstaty nebude spojená ich účasť v občianskom súdnom konaní, alebo v správnom konaní.
§ 12
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
v z. JUDr. Kohút v. r.
1)
Zákon č. 328/1991 Zb. o konkurze a vyrovnaní.
2)
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Zb. o odmenách a náhradách advokátov za poskytovanie právnej pomoci v znení vyhlášky č. 4/1991 Zb.
Vyhláška č. 180/1991 Zb. o odmenách a náhradách komerčných právnikov za poskytovanie právnej pomoci.
3)
Inštrukcia ministra spravodlivosti SR z 18. júna 1973, ktorou sa vydáva Spravovací poriadok pre okresné a krajské súdy, v znení inštrukcie Ministerstva spravodlivosti SR z 29. júna 1990. (reg. v čiastke 19/1973 Zb.). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 494/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v odpadovom hospodárstve
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve a ich pôsobnosť
* § 1 - Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve
* § 2 - Slovenská komisia pre životné prostredie
* § 3 - Slovenská inšpekcia životného prostredia
* Úrady životného prostredia
* § 4 - Okresný úrad životného prostredia
* § 5 - Obvodný úrad životného prostredia
* § 6 - Obec
* Štátny dozor v odpadovom hospodárstve
* § 7 - Štátny dozor úradov životného prostredia
* § 8 - Hlavný štátny dozor
* § 9 - Oprávnenia osôb vykonávajúcich štátny dozor v odpadovom hospodárstve
* § 10 - Program odpadového hospodárstva
* § 11 - Konanie a evidencia
* § 12 - Miestna príslušnosť
* § 13 - Zmena, zrušenie a zánik súhlasu
* Evidencia súhlasov a vyjadrení
* § 14 - Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve sú povinné viesť evidenciu o nimi vydaných súhlasoch, rozhodnutiach a vyjadreniach
* § 15 - (1) V prípade verejného záujmu rozhodne po prerokovaní s dotknutou obcou o zriadení a umiestnení zariadenia na zneškodňovanie odpadov okresný úrad životného prostredia. Okresný úrad je povinný úplne, včas a verejne informovať obyvateľov a orgány dotknutej
* Podmienky zberu a výkupu odpadov
* § 15a - (1) Právnické a fyzické osoby, ktoré majú súhlas na podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi podľa § 5 ods. 1 písm. d) zamerané na zber a výkup odpadov (ďalej len „výkupca“), sú povinné vyžadovať preukazovanie totožnosti alebo obchodného mena od fyzických
* § 15b - Za nesplnenie povinnosti podľa § 15a môže obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia uložiť pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
* Spoločné, prechodné, záverečné a zrušovacie ustanovenia
* § 16 - Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov štátnej zdravotníckej správy a orgánov ochrany prírodných liečivých kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov.5)
* § 17 - (1) Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť podliehajúcu udeleniu súhlasu, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej správy v odpadovom hospodárstve v lehote do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
* § 18 - (1) Za nesplnenie povinností podľa § 16 uloží obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia právnickej osobe alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
* § 19 - Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
* § 20 - (1) V § 16 písm. c) zákona SNR č. 347/1990 Zb. sa vypúšťajú slová „tuhý domový odpad“.
* § 21 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1972 Zb. o hospodárení so zbernými surovinami v znení vyhlášok Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 110/1974 Zb. a č. 138/1978 Zb.
* § 22 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 7. 1992 (371/1992 Sb.)
494
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. novembra 1991
o štátnej správe v odpadovom hospodárstve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve a ich pôsobnosť
§ 1
Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve
Štátnu správu v odpadovom hospodárstve podľa zákona o odpadoch1) a tohto zákona vykonávajú:
a)
Slovenská komisia pre životné prostredie,2)
b)
Slovenská inšpekcia životného prostredia,3)
c)
úrady životného prostredia.4)
§ 2
Slovenská komisia pre životné prostredie
(1)
Slovenská komisia pre životné prostredie (ďalej len „komisia“) je ústredným orgánom štátnej správy odpadového hospodárstva.
(2)
Komisia
a)
riadi výkon štátnej správy v odpadovom hospodárstve,
b)
vykonáva hlavný štátny dozor v odpadovom hospodárstve,
c)
vydáva, aktualizuje a zverejňuje program odpadového hospodárstva Slovenskej republiky,
d)
dáva súhlas podľa § 4 ods. 1 písm. g) zákona o odpadoch na tranzitnú prepravu odpadov cez územie Slovenskej republiky,
e)
dáva súhlas podľa § 3 ods. 4 a 5 a § 4 ods. 1 písm. e) zákona o odpadoch na dovoz odpadov na územie Slovenskej republiky,
f)
dáva súhlas podľa § 3 ods. 6 a § 4 ods. 1 písm. f) zákona o odpadoch na vývoz nebezpečných odpadov,
g)
dáva súhlas podľa § 6 ods. 2 zákona o odpadoch na prepravu nebezpečných odpadov presahujúcu územie okresu,
h)
ukladá prevádzkovateľovi zariadenia na zneškodňovanie odpadov podľa § 8 ods. 2 písm. e) zákona o odpadoch povinnosť zneškodniť určený odpad; na to si vyžiada stanovisko príslušného orgánu štátnej zdravotníckej správy,5)
i)
plní ďalšie úlohy vyplývajúce z tohto zákona a zo súvisiacich predpisov.
§ 3
Slovenská inšpekcia životného prostredia
(1)
Slovenská inšpekcia životného prostredia (ďalej len „inšpekcia“) je odborným kontrolným orgánom, prostredníctvom ktorého komisia vykonáva hlavný štátny dozor v odpadovom hospodárstve v rozsahu § 8 ods. 2 tohto zákona.
(2)
Za porušenie povinností uložených zákonom o odpadoch, týmto zákonom a všeobecne záväznými právnymi predpismi a rozhodnutiami vydanými na ich základe, ktoré zistila svojou kontrolnou činnosťou, ukladá inšpekcia pokuty.6)
Úrady životného prostredia
§ 4
Okresný úrad životného prostredia
Okresný úrad životného prostredia
a)
dáva podľa § 6 ods. 2 zákona o odpadoch súhlas na prepravu nebezpečných odpadov presahujúcu územie obvodu,
b)
dáva podľa § 4 ods. 2 zákona o odpadoch vyjadrenie k zariadeniam a činnostiam, ktoré svojím dopadom presahujú územie obvodu,
c)
zakáže podľa § 9 zákona a odpadoch do odstránenia závady činnosť
1.
pôvodcu, ak nemá zabezpečené využitie alebo zneškodnenie odpadu a ak by v dôsledku toho mohlo dôjsť k závažnej ekologickej ujme,
2.
prevádzkovateľa zariadenia na zneškodňovanie odpadov, ak tento nesplní povinnosti ustanovené zákonom o odpadoch alebo jeho vykonávacími predpismi a ak by v dôsledku toho mohlo dôjsť k závažnej ekologickej ujme,
d)
poskytuje pôvodcovi podľa § 4 ods. 5 zákona o odpadoch na jeho požiadanie informácie o existencii a sídlach zariadení vhodných na zneškodnenie ním vyprodukovaného odpadu,
e)
vydáva, aktualizuje a zverejňuje program odpadového hospodárstva pre územie okresu,
f)
vydáva v odpadovom hospodárstve pre územie okresu všeobecne záväzné vyhlášky.7)
§ 5
Obvodný úrad životného prostredia
(1)
Obvodný úrad životného prostredia dáva podľa § 4 ods. 1 zákona o odpadoch súhlas na:
a)
prevádzkovanie zariadenia na zneškodňovanie odpadov,8)
b)
nakladanie s nebezpečným odpadom s výnimkou prepravy presahujúcej územie obvodu, pokiaľ nie je vydaný súhlas podľa písmena d),
c)
vydanie prevádzkového poriadku zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
d)
podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi.9)
(2)
Obvodný úrad životného prostredia dáva podľa § 4 ods. 2 zákona o odpadoch vyjadrenie:
a)
k zriadeniu zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
b)
pri výstavbe dotýkajúcej sa odpadového hospodárstva,
c)
k pripravovaným zmenám výrobného procesu alebo výroby súvisiacej so zmenou nakladania s odpadmi.
(3)
Obvodný úrad životného prostredia
a)
určuje pôvodcom a prevádzkovateľom zariadení na zneškodňovanie odpadov podľa § 15 zákona o odpadoch osobitné podmienky na odstránenie závadného stavu,
b)
vydáva, aktualizuje a zverejňuje program odpadového hospodárstva pre územie obvodu,
c)
poskytuje pôvodcovi podľa § 4 ods. 5 zákona o odpadoch na jeho požiadanie informácie o existencii a sídlach zariadení vhodných na zneškodnenie ním vyprodukovaného odpadu,
d)
schvaľuje programy odpadového hospodárstva pôvodcov,
e)
rozhoduje podľa osobitných predpisov o vyrubení poplatkov za uloženie odpadov,
f)
ukladá pri porušení povinností uložených zákonom o odpadoch a týmto zákonom nápravné opatrenia podľa § 4 ods. 4 písm. c) zákona o odpadoch a pokuty podľa § 11 a 12 zákona o odpadoch a § 18 ods. 1 tohto zákona,
g)
prejednáva priestupky v odpadovom hospodárstve,10)
h)
vedie evidenciu hlásení
1.
pôvodcov a právnických a fyzických osôb oprávnených na vykonávanie zberu, výkupu a úpravy odpadov o vzniku, množstve, charaktere a spôsobe využitia, prípadne zneškodnenia zvláštného odpadu podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona o odpadoch,
2.
prevádzkovateľov zariadení na zneškodňovanie odpadov o množstve, charaktere a spôsobe zneškodnenia nebezpečného odpadu podľa § 8 ods. 2 písm. d) zákona o odpadoch,
3.
prepravcov a dopravcov o množstve a druhu nebezpečného odpadu a o spôsobe jeho prepravy podľa § 6 ods. 1 písm. c) zákona o odpadoch.
§ 6
Obec
(1)
ObecObec vydáva všeobecne záväzné nariadenia pre nakladanie s komunálnym odpadom vznikájúcim na jej území.11)
(2)
ObecObec sa vyjadruje k návrhom programov odpadového hospodárstva pôvodcov odpadov pôsobiacich na jej území.
Štátny dozor v odpadovom hospodárstve
§ 7
Štátny dozor úradov životného prostredia
Úrady životného prostredia dozerajú na dodržiavanie ustanovení zákona o odpadoch, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich základe, ako i na dodržiavanie nimi vydaných rozhodnutí a v rozsahu svojej pôsobnosti ukladajú opatrenia na odstránenie zistených závad a pokuty.
§ 8
Hlavný štátny dozor
(1)
Komisia dozerá v rámci hlavného štátneho dozoru, ako úrady životného prostredia vykonávajú ustanovenia zákona o odpadoch, tohto zákona a všeobecne záväzných právnych predpisov vydaných na ich základe. Ak zistí závady, je oprávnená vyžadovať ich odstránenie.
(2)
Pri výkone hlavného štátneho dozoru komisia dozerá, ako právnické a fyzické osoby oprávnené na podnikanie, pri činnosti ktorých vzniká iný ako komunálny odpad, a obceobce dodržiavajú zákon o odpadoch, tento zákon, všeobecne záväzné právne predpisy vydané na ich základe a rozhodnutia úradov životného prostredia v odpadovom hospodárstve.
§ 9
Oprávnenia osôb vykonávajúcich štátny dozor v odpadovom hospodárstve
(1)
Osoby vykonávajúce štátny dozor podľa § 7 a 8 tohto zákona sú pri plnení svojich úloh oprávnené vstupovať na pozemky, do podnikov, zariadení a objektov, ak na to nie je potrebné povolenie podľa osobitných predpisov, ďalej vykonávať potrebné zisťovania, požadovať potrebné údaje a vysvetlenia a nazerať do príslušných dokladov.
(2)
Pri výkone štátneho dozoru sú osoby povinné
a)
preukázať sa preukazom alebo poverením orgánu, na základe ktorých možno dozor vykonávať,
b)
zachovávať mlčanlivosť o veciach tvoriacich štátne, hospodárske a služobné tajomstvo, o ktorých sa pri výkone štátneho dozoru dozvedel.12)
§ 10
Program odpadového hospodárstva
(1)
Program odpadového hospodárstva (ďalej len „program“) určuje ciele odpadového hospodárstva územného obvodu, jeho časti alebo pôvodcu. Je podkladom pri nakladaní s odpadmi a jedným z podkladov pre zostavovanie územnoplánovacej dokumentácie.
(2)
Komisia vydáva program odpadového hospodárstva Slovenskej republiky, ktorého ciele sú záväzné pre programy odpadového hospodárstva úradov životného prostredia.
(3)
Okresný úrad životného prostredia vydáva program okresu alebo jeho časti, ktorého ciele sú záväzné pre programy odpadového hospodárstva obvodných úradov životného prostredia.
(4)
Program možno po dohode príslušných úradov životného prostredia vydať i pre územie viacerých okresov, obvodov alebo ich častí.
(5)
Program úradu životného prostredia je spravidla podkladom pre vydávanie súhlasov a vyjadrení podľa § 4 ods. 1 a 2 zákona o odpadoch.
(6)
Pôvodca vypracúva vlastný program, ktorý schvaľuje príslušný obvodný úrad životného prostredia. Pôvodca iného ako komunálneho odpadu je povinný zosúladiť svoj program s programom obceobce, ktorej územia sa program dotýka.
(7)
Komisia a úrad životného prostredia alebo nimi poverené organizácie môžu od každého, kto nakladá s odpadmi, bezplatne požadovať informácie potrebné pre zostavenie a dopĺňanie programu alebo si u nich tieto informácie zisťovať.
(8)
Podrobnosti o obsahu a spôsobe vypracúvania a vydávania programov upraví komisia vyhláškou.
§ 11
Konanie a evidencia
(1)
Ak nie je výslovne ustanovené inak, vzťahujú sa na konanie podľa tohto zákona všeobecné predpisy o správnom konaní.13)
(2)
Odvolanie podané proti rozhodnutiu o uložení opatrenia na odstránenie protiprávneho stavu podľa § 4 ods. 4 písm. c) zákona o odpadoch a proti rozhodnutiu o zastavení činnosti pôvodcu a prevádzkovateľa zariadenia na zneškodňovanie odpadov podľa § 4 ods. 4 písm. d) zákona o odpadoch nemá odkladný účinok.
(3)
Súhlas a vyjadrenie podľa § 4 ods. 1 a 2 zákona o odpadoch sú záväznými podkladmi pre orgány vydávajúce podľa iných právnych predpisov rozhodnutia o umiestnení, povolení či užívaní stavieb, zariadení alebo činností.
(4)
Účastníkom konania pri vydávaní súhlasov je vždy obecobec, na území ktorej sa nachádza zariadenie na zneškodňovanie odpadov alebo sa vykonáva činnosť, pri ktorej odpady vznikajú.
(5)
Komisia vo vyhláške určí
a)
v ktorých prípadoch je súčasťou žiadosti o vydanie súhlasu a vyjadrenia odborný posudok o vplyve uvažovanej činnosti alebo zariadenia na životné prostredie,
b)
postup pri ustanovovaní fyzických a právnických osôb oprávnených vydávať odborné posudky vo veciach odpadov.
(6)
Odborný posudok si žiadateľ zaobstaráva na vlastné náklady.
§ 12
Miestna príslušnosť
Miestna príslušnosť orgánov štátnej správy v odpadovom hospodárstve je určená
a)
miestom činnosti pri produkcii odpadov,
b)
umiestnením zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
c)
miestom, kde sa odpad nachádza,
d)
miestom sídla prepravcu a dopravcu odpadu.
§ 13
Zmena, zrušenie a zánik súhlasu
(1)
Orgán štátnej správy v odpadovom hospodárstve môže z vlastného podnetu alebo na návrh ním vydaný súhlas
a)
zmeniť,
1.
ak to vyžadujú požiadavky starostlivosti o životné prostredie alebo iné dôležité záujmy spoločnosti,
2.
ak dôjde k zmene skutočností rozhodujúcich pre udelenie súhlasu, najmä ak rozsah súhlasu trvalo presahuje potrebu oprávneného,
3.
ak oprávnený nedodrží podmienky určené v súhlase,
b)
zrušiť
1.
v prípadoch uvedených pod písmenom a), ak vznikla alebo hrozí vznik neodstrániteľnej ekologickej ujmy, inej závažnej škody alebo havárie,
2.
ak používané technické vybavenie nie je schopné zaistiť plnenie podmienok ochrany životného prostredia určené v právnom predpise alebo technickej norme,
3.
ak oprávnený bez závažného dôvodu nevyužije súhlas po dobu dlhšiu ako 1 rok.
(2)
Súhlas na nakladanie s odpadmi zaniká
a)
uplynutím doby, na ktorú bol udelený,
b)
zánikom zariadenia na zneškodňovanie odpadov,
c)
zánikom činnosti, na ktorú bol udelený.
(3)
Náklady vzniknuté podľa odseku 1 znáša oprávnený okrem prípadu, keď rozhodujúca skutočnosť vznikla bez jeho zavinenia.
Evidencia súhlasov a vyjadrení
§ 14
Orgány štátnej správy v odpadovom hospodárstve sú povinné viesť evidenciu o nimi vydaných súhlasoch, rozhodnutiach a vyjadreniach
§ 15
(1)
V prípade verejného záujmu rozhodne po prerokovaní s dotknutou obcou o zriadení a umiestnení zariadenia na zneškodňovanie odpadov okresný úrad životného prostredia. Okresný úrad je povinný úplne, včas a verejne informovať obyvateľov a orgány dotknutej obceobce o všetkých podmienkach umiestnenia a zriadenia takovéhoto zariadenia.
(2)
Pri strete záujmov okresných úradov rozhodne o zriadení a umiestnení komisia.
Podmienky zberu a výkupu odpadov
§ 15a
(1)
Právnické a fyzické osoby, ktoré majú súhlas na podnikanie v oblasti nakladania s odpadmi podľa § 5 ods. 1 písm. d) zamerané na zber a výkup odpadov (ďalej len „výkupca“), sú povinné vyžadovať preukazovanie totožnosti alebo obchodného mena od fyzických alebo právnických osôb, od ktorých odoberajú alebo vykupujú farebné kovy alebo iné odpady ustanovené nariadením vlády Slovenskej republiky; bez preukázania totožnosti alebo obchodného mena výkupca tieto odpady neprevezme ani nevykúpi.
(2)
Výkupca je povinný viesť evidenciu o osobách uvedených v odseku 1, ako aj o druhoch a množstve odpadov od nich prevzatých alebo vykúpených.
§ 15b
Za nesplnenie povinnosti podľa § 15a môže obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia uložiť pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
Spoločné, prechodné, záverečné a zrušovacie ustanovenia
§ 16
Týmto zákonom nie je dotknutá pôsobnosť orgánov štátnej zdravotníckej správy a orgánov ochrany prírodných liečivých kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov.5)
§ 17
(1)
Kto vykonáva ku dňu účinnosti tohto zákona činnosť podliehajúcu udeleniu súhlasu, je povinný požiadať o jeho vydanie príslušný orgán štátnej správy v odpadovom hospodárstve v lehote do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Vlastník, užívateľ alebo ten, kto má právo hospodárenia k pozemku, na ktorom je umiestnená skládka odpadu, je povinný ohlásiť túto skutočnosť v lehote do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona príslušnému obvodnému úradu životného prostredia, ktorý rozhodne o podmienkach jej ďalšieho prevádzkovania alebo likvidácie.
§ 18
(1)
Za nesplnenie povinností podľa § 16 uloží obvodný úrad životného prostredia alebo inšpekcia právnickej osobe alebo fyzickej osobe oprávnenej na podnikanie pokutu do výšky 200 000,- Kčs.
(2)
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, kedy sa o porušení povinnosti príslušný orgán štátnej správy odpadového hospodárstva dozvedel, najneskôr do 2 rokov odo dňa účinnosti tohto zákona.
(3)
Nesplnenie povinností podľa § 17 občanom je priestupkom na úseku ochrany životného prostredia.14)
§ 19
Pokuty uložené úradmi životného prostredia a inšpekciou sú príjmom Štátneho fondu životného prostredia Slovenskej republiky.15)
§ 20
(1)
V § 16 písm. c) zákona SNR č. 347/1990 Zb. sa vypúšťajú slová „tuhý domový odpad“.
(2)
V § 6 ods. 1 písm. e) zákona SNR č. 347/1990 Zb. sa slová „koncepčných otázok nakladania s tuhým komunálnym odpadom“ nahrádzajú slovami „odpadového hospodárstva“.
(3)
V § 1 ods. 3 písm. e) zákona SNR č. 595/1990 Zb. sa slová „koncepčné otázky nakladania s tuhým komunálnym odpadom“ nahrádzajú slovami „odpadové hospodárstvo“.
§ 21
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1972 Zb. o hospodárení so zbernými surovinami v znení vyhlášok Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 110/1974 Zb. a č. 138/1978 Zb.
§ 22
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 238/1991 Zb. o odpadoch (ďalej len „zákon o odpadoch“).
2)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.
§ 2 zákona SNR č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
3)
§ 7 a 8 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
4)
§ 3 až 6 zákona SNR č. 595/1990 Zb.
5)
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb.
6)
§ 11 a 12 zákona o odpadoch a § 18 ods. 1 tohto zákona.
7)
Článok 139a ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o česko-slovenskej federácii v znení neskorších predpisov.
8)
§ 126 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánování a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
9)
Napríklad:
§ 27 ods. 3 zákonu, č. 104/1990 Zb. o akciových spoločnostiach.
§ 7 ods. 3 zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov.
§ 12 ods. 2 písm. b) zákona č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
§ 111a ods. 3 Hospodárskeho zákonníka.
10)
§ 45 a § 47 ods. 1 písm. h) zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
11)
§ 6 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
12)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
13)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
14)
§ 45 zákona SNR č. 372/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
15)
§ 3 ods. 2, § 5 ods. 3 písm. f) a § 18 ods. 1 tohto zákona.
§ 3 písm. n) zákona SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 495/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 495/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
495
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry sa mení a dopĺňa takto:
1.
V názve zákona sa za slovo „kultúry“ pripájajú slová „Pro Slovakia“.
2.
V § 1 ods. 1 sa za slovo „kultúry“ vkladajú slová „Pro Slovakia“ a slová „(ďalej len „fond“)“ sa nahrádzajú slovami "(ďalej len „fond Pro Slovakia“)“.
3.
V § 3 písm. f) znie:
„f)
dotácia vo výške 0,5 % rozpočtu Slovenskej republiky,“.
4.
V § 4 sa vkladá nový odsek 9, ktorý znie:
„(9)
Ten, komu bola poskytnutá dotácia z fondu Pro Slovakia, vyznačí to vhodným spôsobom na realizovanej kultúrnej komodite alebo podujatí tak, že pri čiastočnom prispení uvedie „S finančným prispením fondu kultúry Pro Slovakia“ a pri plnom prispení uvedie „Financované fondom kultúry Pro Slovakia.“.
Doterajší odsek 9 sa označuje ako odsek 10.
Čl. II
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 95/1991 Zb. o štátnom fonde kultúry, ako vyplýva zo zmien a doplnkov vykonaných týmto zákonom.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 496/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 496/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Zb.
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 12. 1991
496
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Zb. sa mení takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa suma „118 186 800 000 Kčs“ nahrádza sumou „118 786 800 000 Kčs“.
2.
V § 1 ods. 5 sa suma „700 000 000 Kčs.“ nahrádza sumou „100 000 000 Kčs.“.
3.
V prílohe č. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. sa suma výdavkov na spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo „76 625 860“ nahrádza sumou „77 225 860“. Suma výdavkov spolu „118 186 800“ sa nahrádza sumou „118 786 800“ a suma prebytku „700 000“ sa nahrádza sumou „100 000“.
4.
V prílohe č. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. sa v kapitole Ministerstva zdravotníctva SR v stĺpci 1 suma „14 238 171“ nahrádza sumou „14 838 171“ a v stĺpci 3 suma „12 988 914“ sa nahrádza sumou „13 588 914“. Suma výdavkov štátneho rozpočtu SR spolu v stĺpci 1 „112 023 900“ sa nahrádza sumou „112 623 900“ a v stĺpci 3 suma „89 004 248“ sa nahrádza sumou „89 604 248“. Suma výdavkov vrátane dotácií do rozpočtov obcí spolu v stĺpci 1 „118 186 800“ sa nahrádza sumou „118 786 800“ a v stĺpci 3 suma „89 004 248“ sa nahrádza sumou „89 604 248“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Prechodné ustanovenia
* Čl. III - Zrušovacie ustanovenie
* Čl. IV - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
497
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 1 písm. f) sa za slová „životné prostredie“ dáva čiarka a pripájajú slová „vrátane vplyvov na tieto činitele, ktoré vznikajú ľudskou činnosťou (antropogénne vplyvy).“.
2.
V § 2 ods. 2 sa vypúšťajú slová „s ústredným orgánom, do pôsobnosti ktorého patrí organizácia vykonávajúca takúto činnosť, a“.
3.
Nadpis druhej časti znie:
„Oprávnenie na vykonávanie geologických prác a určenie prieskumných území pre ložiská vyhradených nerastov“.
4.
§ 3 vrátane nadpisu znie:
㤠3
Oprávnenie a odborná spôsobilosť na vykonávanie geologických prác
(1)
Geologické práce sú oprávnené vykonávať
a)
právnické a fyzické osoby (ďalej len „organizácia“) v rámci svojej podnikateľskej činnosti1a) na základe a v rozsahu povolenia udeleného Slovenským geologickým úradom,
b)
Geofond v Bratislave v súvislosti s registráciou, evidenciou a sprístupňovaním výsledkov geologických prác a Geologický ústav Dionýza Štúra v Bratislave v súvislosti s projektovaním, vykonávaním a vyhodnocovaním geologického výskumu,
c)
Slovenská akadémia vied, Česko-slovenská akadémia vied, vysoké školy, stredné odborné školy a stredné odborné účilištia, ak vykonávajú geologické práce pri plnení svojich vedeckých alebo pedagogických úloh,
d)
organizácie pri dobývaní ložísk vyhradených nerastov v rozsahu ustanovenom osobitným predpisom.2)
(2)
Povolenie na vykonávanie geologických prác možno udeliť, ak je organizácia spôsobilá ich riadne vykonávať, a ak má na túto činnosť odborne spôsobilých pracovníkov a nevyhnutné vecné vybavenie. V povolení sa určia podmienky a doba jeho platnosti. Povolenie možno odňať, ak organizácia už nie je spôsobilá riadne vykonávať geologické práce alebo ak neplní podmienky určené v povolení.
(3)
Slovenský geologický úrad eviduje organizácie, ktorým udelil povolenie na vykonávánie geologických prác.
(4)
Povolenie na vykonávanie geologických prác môže zahŕňať aj ich projektovanie a vyhodnocovanie.
(5)
Vyhľadávanie a prieskum ložiska nevyhradeného nerastu3) môže okrem organizácií uvedených v odseku 1 vykonávať aj vlastník (užívateľ) pozemku, kde je toto ložisko, ale len povrchovými prácami. Na tieto geologické práce vykonávané vlastníkom (užívateľom) pozemkov sa vzťahujú obdobne ustanovenia § 2, 12, 19, 20 a 22.
(6)
Odbornou spôsobilosťou pracovníkov sa rozumie súhrn teoretických vedomostí, praktických skúseností a znalostí o všeobecne záväzných právnych predpisoch a ostatných predpisoch, upravujúcich projektovanie, vykonávanie a vyhodnocovanie geologických prác. Odborná spôsobilosť sa overuje skúškou a osvedčuje vydaním preukazu o odbornej spôsobilosti. Odbornú spôsobilosť pracovníkov overuje Slovenský geologický úrad.
(7)
Podrobnosti o udeľovaní povolení na vykonávanie geologických prác a vedenie evidencie organizácií, ktorým bolo takéto povolenie udelené, ako aj o požiadavkách na odbornú spôsobilosť pracovníkov projektovať, výkonávať a vyhodnocovať geologické práce, spôsob overovania odbornej spôsobilosti pracovníkov a určenie ich okruhu, ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.“.
5.
§ 4 vrátane nadpisu znie:
㤠4
Prieskumné územie
(1)
Organizácia môže vykonávať vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov3a) len na prieskumnom území určenom podľa § 4a ods. 1.
(2)
Prieskumné územie sa určuje na vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov osobitne pre každý cieľ sledovaný projektom geologických prác.
(3)
Ak organizácia, ktorej bolo určené prieskumné územie, nemá povolenie na vykonávanie geologických prác podľa § 3 ods. 2, môže vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov zadať organizácii, ktorej bolo udelené takéto povolenie.
(4)
Iná organizácia ako tá, ktorá nemá určené prieskumné územie podľa odseku 1, môže v prieskumnom území vykonávať iné geologické práce len so súhlasom organizácie, ktorej bolo toto prieskumné územie určené. V prípade nesúhlasu rozhodne Slovenský geologický úrad.
(5)
Hranice prieskumného územia na povrchu sa určia uzavretým geometrickým obrazcom bez voľných plôch, ktorý je ohraničený pod povrchom zvislými rovinami; vrcholy hraníc sa určia súradnicami v platnom súradnicovom systéme.
(6)
Hranice prieskumného územia vyznačí v územnoplánovacej dokumentácii3b) obstarávateľ.3c) Príslušný úrad životného prostredia môže v prieskumnom území vydať územné rozhodnutie len so súhlasom Slovenského geologického úradu alebo po splnení ním určených podmienok.“.
6.
Za § 4 sa vkladajú nové § 4a až 4c, ktoré znejú:
㤠4a
Určenie, zmeny, zrušenie prieskumného územia a jeho evidencia
(1)
Prieskumné územie a jeho zmeny určí Slovenský geologický úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia na návrh organizácie, ktorá má geologické práce vykonať, alebo ich vykonanie zadať. Určenie prieskumného územia nie je územným rozhodnutím podľa osobitných predpisov.3d)
(2)
Platnosť rozhodnutia o určení prieskumného územia je obmedzená, a to najviac na štyri roky; na návrh organizácie sa môže predĺžiť po dohode s okresným úradom životného prostredia najviac o ďaľšie štyri roky.
(3)
Rozhodnutie o určení prieskumného územia stratí platnosť, ak sa vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov nezačnú vykonávať do jedného roka odo dňa, keď rozhodnutie nadobudlo právoplatnosť.
(4)
Slovenský geologický úrad zruší rozhodnutie o prieskumnom území, ak sa vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov skončili alebo trvale zastavili pred uplynutím lehoty, určenej podľa odseku 2, alebo ak došlo k porušeniu podmienok, určených v stanovisku orgánov a organizácií, ktorým patrí ochrana záujmov chránených podľa osobitných predpisov (§ 22). Rozhodnutie o zrušení prieskumného územia oznámi Slovenský geologický úrad okresnému úradu životného prostredia.
(5)
Prieskumné územie, jeho zmeny a zrušenie eviduje Slovenský geologický úrad. Slovenský geologický úrad touto evidenciou môže poveriť organizáciu, ktorá patrí do jeho pôsobnosti.
(6)
Podrobnosti o postupe, náležitostiach návrhov a podmienkach na určenie prieskumných území, o zmenách a zrušovaní prieskumných území, o vedení evidencie prieskumných území, ako aj o podmienkach na vykonávanie iných geologických prác na prieskumnom území, ustanoví všeobecne záväzný právny predpis.
§ 4b
Konanie o určení zmenách a zrušení prieskumného územia
(1)
Konanie o určení, zmenách a zrušení prieskumného územia (ďalej len „konanie o prieskumnom území“) sa začína na návrh organizácie. Návrh sa doloží údajmi o povolení na vykonávanie geologických prác udelenom podľa § 3 ods. 1 písm. a), dokumentáciou ustanovenou vykonávacími predpismi k tomuto zákonu a dokladmi ustanovenými osobitnými predpismi (§ 22). Slovenský geologický úrad určí, ktoré ďalšie podklady nevyhnutné na spoľahlivé posúdenie následkov geologických prác treba k návrhu pripojiť.
(2)
Ak na ten istý cieľ vyhľadávania a prieskumu ložiska vyhradených nerastov podá návrh na určenie prieskumného územia viac organizácií, Slovenský geologický úrad začne konanie o prieskumnom území na návrh organizácie, ktorá podala návrh ako prvá, a to za predpokladu splnenia podmienok podľa odseku 1. V prípade vyhlásenia verejnej súťaže na vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov, Slovenský geologický úrad určí prieskumné územie organizácii, ktorej návrh bol vyhlasovateľom prijatý.
(3)
Účastníkmi konania o prieskumnom území sú organizácia a obvodný úrad, v územnom obvode ktorého sa nachádza prieskumné územie.
(4)
Slovenský geologický úrad oznámi začatie konania o prieskumnom území dotknutým orgánom štátnej správy a účastníkom konania najneskôr sedem dní pred ústnym pojednávaním a nariadi ústne pojednávanie spojené spravidla s miestnom ohliadkou. Súčasne upozorní účastníkov konania, že svoje pripomienky a návrhy môžu uplatniť najneskôr na ústnom pojednávaní, inak sa na ne nemusí prihliadať. Orgány, prípadne organizácie, ktoré sa k návrhu na prieskumné územie vyjadrovali podľa osobitných predpisov (§ 22), sa na konanie neprizvú.
(5)
Dotknuté orgány štátnej správy oznámia svoje stanoviská v lehote, ktorú určí Slovenský geologický úrad a ktorá nesmie byť kratšia ako 15 dní, inak sa na stanoviská orgánov štátnej správy nemusí prihliadať. Ak niektorý orgán štátnej správy potrebuje ná posúdenie návrhu dlhší čas, Slovenský geologický úrad na jeho žiadosť určenú lehotu pred jej uplynutím primerane predĺži.
(6)
Slovenský geologický úrad v rozhodnutí o určení prieskumného územia určí podmienky, ktorými sa zabezpečia záujmy organizácie na vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov na tomto území, rozhodne o námietkach účastníkov konania a o podmienkach určených v stanoviskách dotknutých orgánov štátnej správy. Prednosť organizácie, ktorej bolo určené prieskumné územie, na určenie dobývacieho priestoru upravujú osobitné predpisy.3e)
§ 4c
Úhrady za prieskumné územie
(1)
Organizácia, ktorej sa určilo prieskumné územie, je povinná zaplatiť 1500 Kčs ročne za každý aj začatý km2 prieskumného územia. Pri predĺžení platnosti rozhodnutia o určení prieskumného územia podľa § 4a ods. 2 sa úhrada ročne zvyšuje na 6000 Kčs za každý aj začatý km2 prieskumného územia.
(2)
Organizácia, ktorej sa určilo prieskumné územie, je povinná zaplatiť úhradu podľa odseku 1 do troch mesiacov po uplynutí každého roka počítaného odo dňa právoplatnosti rozhodnutia o určení prieskumného územia. Úhrada je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Ak úhrada nebola zaplatená v určenej lehote, postupuje sa podľa osobitných predpisov.3f)
(3)
Organizácia, ktorej sa určilo prieskumné územie na vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov, ktoré sú financované z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky, je od povinnosti úhrady oslobodená.“.
7.
Nad § 5 sa vkladá označenie novej tretej časti a jej nadpis, ktoré znejú:
„TRETIA ČASŤ
PROJEKTOVANIE, VYKONÁVANIE A VYHODNOCOVANIE GEOLOGICKÝCH PRÁC“.
8.
V § 6 ods. 1 veta za bodkočiarkou znie: „súčasťou projektu geologických prác financovaných z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky je ich rozpočet a ekonomické zdôvodnenie.“.
9.
V § 6 ods. 3 sa v závere druhej vety vypúšťajú slová „ak si toto schválenie nevyhradí orgán, do pôsobnosti ktorého patrí zadávateľ geologických prác.“.
10.
V § 7 ods. 1 znie:
„(1)
Na zabezpečenie evidencie geologických prác a na využitie už získaných poznatkov sa geologické práce pred vykonávaním registrujú. Žiadosť o registráciu podáva organizácia vykonávajúca geologické práce. Registráciu vykonáva organizácia poverená Slovenským geologickým úradom, a to do 30 dní odo dňa podania žiadosti o registráciu.“.
11.
V § 7 sa vypúšťa odsek 2.
12.
V § 7 sa doterajší odsek 3 označuje ako odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Registrácii nepodliehajú geologické práce pri vyhľadávaní a prieskume ložísk vyhradených nerastov, geologické práce pri prieskume ložísk vyhradených nerastov v ich dobývacom priestore2) a geologické práce menšieho rozsahu.“.
Doterajšie odseky 4, 5 a 6 sa označujú ako odseky 3, 4 a 5.
13.
§ 8 sa vypúšťa.
14.
V § 11 sa vypúšťa odsek 1; zároveň sa vypúšťa číslovanie odseku 2.
15.
V § 12 ods. 1 a 2 sa nahrádzajú odsekmi 1 až 4, ktoré znejú:
„(1)
Organizácia, na náklady ktorej sa vykonávali geologické práce, je povinná bezodplatne odovzdať ich výsledky v určenom rozsahu a úprave Slovenskému geologickému úradu na trvalé uchovanie a ďalšie využitie do dvoch mesiacov po ich schválení.
(2)
Slovenský geologický úrad sprístupňuje výsledky geologických prác a poskytne z nich informácie oprávneným záujemcom4a) za podmienok dohodnutých s organizáciou pri odovzdaní týchto výsledkov. Tieto podmienky sa môžu uplatňovať najdlhšie počas piatich rokov; po uplynutí tohto času sú výsledky geologických prác sprístupňované oprávneným záujemcom bez obmedzenia.
(3)
Ustanovenie odseku 2 sa nevzťahuje na ústredné orgány štátnej správy Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a Slovenskej republiky, ktorým Slovenský geologický úrad na ich požiadanie bezodkladne sprístupní výsledky geologických prác a poskytne z nich informácie z dôvodov verejného záujmu a na plnenie svojich úloh.
(4)
Pri sprístupňovaní výsledkov geologických prác oprávneným záujemcom a poskytovaní informácií z nich sa musí zachovať štátne, hospodárske a služobné tajomstvo.5)“.
Doterajšie odseky 3 a 4 sa označujú ako odseky 5 a 6.
16.
V § 13 ods. 1 sa slová „Národné výbory“ nahrádzajú slovami „Obce, okresné úrady a obvodné úrady“ a druhá veta sa vypúšťa.
17.
V § 13 ods. 4 sa slová „orgány územného plánovania“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady životného prostredia“.
18.
V § 14 ods. 1 sa vypúšťajú v zátvorkách slová „správcu“ a za prvú vetu sa vkladá nová veta, ktorá znie: „Za takéto používanie nehnuteľností patrí vlastníkovi (užívateľovi) primeraná náhrada.“.
19.
§ 14 ods. 2 znie:
„(2)
Ak vlastník (užívateľ) nehnuteľnosti nesúhlasí s rozsahom, spôsobom, časom výkonu oprávnenia alebo s výškou náhrady podľa odseku 1, rozhodne o tom obvodný úrad, v územnom obvode ktorého je nehnuteľnosť alebo jej väčšia časť.“.
20.
V § 15 sa vypúšťa v zátvorke slovo „správca“ a slová „s dotknutými ústrednými orgánmi štátnej správy“ sa nahrádzajú slovami „so Slovenskou komisiou pre životné prostredie“.
21.
§ 16 ods. 2 znie:
„(2)
Orgány a organizácie po skončení činností podľa § 14 ods. 1 a § 15 sú povinné v lehote, určenej vlastníkom (užívateľom), uviesť použité nehnuteľnosti do predošlého stavu, prípadne pozemky rekultivovať. Ak orgány a organizácie nesúhlasia s určenou lehotou, rozhodne o nej obvodný úrad, v územnom obvode ktorého je nehnuteľnosť alebo jej väčšia časť.“.
22.
V § 16 ods. 3 a 4 sa vypúšťajú v zátvorkách slová „správca“.
23.
V § 16 ods. 5 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
24.
„TRETIA ČASŤ“ sa označuje ako „ŠTVRTÁ ČASŤ.
25.
§ 17 sa vypúšťa.
26.
V § 18 ods. 1 úvodná veta znie: „Slovenský geologický úrad ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre geologický výskum a prieskum“.
Odsek 2 sa vypúšťa; zároveň sa vypúšťa číslovanie odseku 1.
27.
V § 18 písm. a) sa slová „krajskými národnými výbormi“ nahrádzajú slovami „okresnými úradmi“ a vypúšťajú sa slová „plánov základného výskumu11) a“ vrátane odkazu 11 pod čiarou.
28.
V § 18 písm. c) sa za slovo „rozpočtu“ vkladajú slová „ako aj zadávanie štátnych objednávok v oblasti výskumu a vývoja v geologických prácach.“
Odkaz pod čiarou 12) sa dopĺňa textom: „Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 126/1991 Zb. o hospodárení s prostriedkami štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a o hospodárení rozpočtových a príspevkových organizácií.“.
29.
V § 18 písm. g) sa slová „zabezpečuje správu výhradných ložísk v období vyhľadávania a prieskumu a správu výhradných ložísk neodovzdaných na využitie“ nahrádzajú slovami „zabezpečuje právo hospodárenia s ložiskami vyhradených nerastov v období vyhľadávania a prieskumu financované z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a právo hospodárenia s ložiskami neodovzdanými na dobývanie,“.
Odkaz pod čiarou 14) k písmenu g) sa nahrádza novým textom, ktorý znie:
„14)
§ 8, 10, 14a a § 29 zákona č. 44/1988 Zb.“.
30.
V § 18 za písmeno i) sa vkladajú nové písmená j) a k), ktoré znejú:
„j)
overuje odbornú spôsobilosť vybraných pracovníkov projektovať, vykonávať a vyhodnocovať geologické práce a vydáva preukazy o odbornej spôsobilosti,
k)
vydáva rozhodnutia o určení, zmene a zrušení prieskumných území,“.
Doterajšie písmeno j) sa označuje ako písmeno l).
31.
„ŠTVRTÁ ČASŤ“ sa označuje ako „PIATA ČASŤ“.
32.
V § 19 ods. 3 sa text za slovami „Slovenským banským úradom“ vypúšťa.
33.
V § 20 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
vykonáva geologické práce bez povolenia,“.
34.
V § 20 ods. 1 sa za písmeno a) vkladajú nové písmená b) a c), ktoré znejú:
„b)
vykonáva vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov bez určenia prieskumného územia,
c)
vykonáva geologické práce na prieskumnom území určenom inej organizácii bez jej súhlasu, prípadne bez rozhodnutia Slovenského geologického úradu podľa § 4 ods. 4,“.
Doterajšie písmená b) až e) sa označujú ako písmená d) až g).
35.
§ 21 znie:
㤠21
Slovenský geologický úrad môže odňať povolenie na vykonávanie geologických prác, ak organizácia opätovne poruší povinnosti ustanovené týmto zákonom.“.
36.
„PIATA ČASŤ“ sa označuje ako „ŠIESTA ČASŤ“.
37.
V § 23 ods. 3 sa slová „pre dokumentáciu stavieb17)“ nahrádzajú slovami „pre projektovú prípravu stavieb;17)“.
Odkaz pod čiarou 17) znie:
„17)
Vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.“.
38.
V § 23 sa vypúšťajú odseky 2 a 4.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
39.
V § 26 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenský geologický úrad vydá všeobecne záväzné právne predpisy na vykonanie § 3 ods. 7, § 4a ods. 6, § 5 ods. 2, § 7 ods. 5, § 9 ods. 6 a § 12 ods. 6.“.
40.
V § 26 ods. 2 sa na konci textu pripájajú slová „a Slovenským banským úradom.“.
Čl. II
Prechodné ustanovenia
(1)
Oprávnenia na vykonávanie geologických prác, získané podľa § 3 a 24 doteraz platného zákona sa považujú za oprávnenia na vykonávanie geologických prác podľa tohto zákona.
(2)
Organizácia je povinná bezodkladne ohlásiť Slovenskému geologickému úradu územie, na ktorom vykonáva vyhľadávanie a prieskum ložiska vyhradených nerastov, a podať najneskôr do troch mesiacov od účinnosti tohto zákona návrh na určenie prieskumného územia. Do dňa právoplatnosti rozhodnutia o určení prieskumného územia sa ohlásené územie považuje za prieskumné územie podľa § 4 ods. 2 tohto zákona.
(3)
Výsledky geologických prác odovzdané na trvalé uchovanie a ďalšie využitie po 31. decembri 1986 sprístupní Slovenský geologický úrad podľa § 12 tohto zákona. Za tým účelom organizácia, ktorá takéto výsledky odovzdala, môže oznámiť Slovenskému geologickému úradu podmienky podľa § 12 ods. 2 do šiestich mesiacov od účinnosti tohto zákona. Po tomto čase bude Slovenský geologický úrad sprístupňovať výsledky len podľa § 12 ods. 3 tohto zákona.
Čl. III
Zrušovacie ustanovenie
V zákone Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy sa zrušujú v prílohe G položky č. 2 a 3.
Čl. IV
Účinnosť
Tento zákona nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1a)
Napríklad Obchodný zákonník.
2)
§ 31 ods. 2 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb
3)
§ 7 zákona č. 44/1988 Zb.
3a)
§ 3 ods. 1 zákona č. 44/1988 Zb.
3b)
§ 8 a 12 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení neskorších predpisov.
3c)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, príloha B položka 1 až 8.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie, príloha A položka č. 28 až 33, príloha B položka č. 13 až 15, príloha C položka č. 69 až 90 a príloha D položka č. 5 až 25.
3d)
§ 32 zákona č. 50/1976 Zb.
3e)
§ 24 ods. 3 zákona č. 44/1988 Zb.
3f)
§ 16 zákona Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
4a)
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 9/1989 Zb. o registrácii geologických prác, o odovzdávaní a sprístupňovaní ich výsledkov, o zisťovaní starých banských diel a vedení ich registra.
5)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 148/1971 Zb. o ochrane hospodárskeho a služobného tajomstva v znení nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 420/1990 Zb.
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 419/1990 Zb. o základných skutočnostiach tvoriacich predmet štátneho tajomstva. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon)
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Prechodné ustanovenia
* Čl. III - Zrušovacie ustanovenie
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 1992
498
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon)
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 sa vypúšťa odsek 1; zároveň sa zrušuje, číslovanie odsekov.
2.
§ 3 ods. 3 znie:
„(3)
Pri pochybnostiach, či niektorý nerast je vyhradeným alebo nevyhradeným nerastom, rozhodne Slovenský geologicky úrad.“.
3.
V § 4 sa za slová „ako aj“ vkladajú slová „základka v hlbinnej bani“ a na konci sa pripájajú slová „a obsahujú nerasty.“ Poznámka pod čiarou č. 1 znie:
„1)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb.“.
4.
V § 5 ods. 1 sa vypúšťa slovo „všetky“ a slová „a tie ložiská nevyhradených nerastov, ktoré sú vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva“.
5.
V § 5 ods. 2 sa slová „národným majetkom“ nahrádzajú slovami „vo vlastníctve Slovenskej republiky“.
6.
§ 6 vrátane nadpisu znie:
§ 6
Výhradné ložisko
(1)
Ak sa zistí vyhradený nerast v rozsahu a kvalite, ktoré umožňujú odôvodnene očakávať jeho nahromadenie, vydá Slovenský geologický úrad osvedčenie o výhradnom ložisku.
(2)
Osvedčenie o výhradnom ložisku zašle Slovenský geologický úrad obvodnému banskému úradu, obci, okresnému a obvodnému úradu životného prostredia,2) orgánu geodézie a kartografie a organizácii, ktorej Slovenský geologický úrad určil územie na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska.2a)“.
7.
V § 7 sa vypúšťajú odseky 1 až 3.
8.
V § 7 ods. 4 sa vypúšťajú slová „dokiaľ sa o ňom nerozhodne, že je vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva“. Zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
9.
Za § 7 sa vkladá § 7a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠7a
Organizácia
Vyhľadávanie, prieskum alebo dobývanie výhradných ložísk alebo inú banskú činnosť1) môže vykonávať v rámci podnikateľskej činnosti2b) právnická alebo fyzická osoba (ďalej len „organizácia“) v rozsahu a za podmienok ustanovených týmto zákonom a osobitnými predpismi.2c)“.
10.
Označenie a nadpis druhej časti sa vypúšťa.
11.
§ 8 a 9 sa vypúšťajú.
12.
Nadpis § 10 znie:
„Povinnosti organizácie pri využívaní výhradného ložiska“.
13.
V § 10 ods. 1 úvodnej vete sa slová „Správca výhradného ložiska je povinný“ nahrádzajú slovami „Organizácia je povinná“.
14.
V § 10 ods. 1 písm. e) sa vypúšťajú slová „po prevzatí výhradného ložiska na dobývanie“.
15.
§ 10 ods. 2 znie:
„(2)
Ak sa výhradné ložisko po ukončení vyhľadávania a prieskumu nebude dobývať, Slovenský geologický úrad určí organizáciu, ktorá bude výhradné ložisko evidovať a ktorá zabezpečí jeho ochranu (§ 17 ods. 2).“.
16.
V § 10 sa vypúšťa odsek 3.
17.
Nadpis tretej časti znie:
„Ložiskový prieskum a hospodárenie so zásobami výhradných ložísk“.
18.
V § 11 sa vypúšťajú odseky 1 a 2. Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 1.
19.
V § 11 sa za odsek 1 vkladajú nové odseky 2 a 3, ktoré znejú:
„(2)
Organizácia má právo nakladať s nerastami získanými pri vyhľadávaní a prieskume výhradných ložísk v rozsahu a za podmienok určených v rozhodnutí o určení územia na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska.2a)
(3)
Organizácia, ktorej sa určilo územie na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska, je povinná zaplatiť ročnú úhradu za toto územie.2a)“.
20.
V § 11 ods. 4 sa označenie poznámky pod čiarou č. 5 nahrádza číslom 2a. Text doterajšej poznámky pod čiarou č. 5 sa vypúšťa.
21.
§ 12 ods. 3 znie:
„(3)
Podrobnosti o oznamovaní, odmeňovaní a o úhrade nákladov ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský geologický úrad po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky.“.
22.
§ 13 vrátane nadpisu znie:
㤠13
Zásoby výhradného ložiska a podmienky ich využiteľnosti
(1)
Zásoby výhradného ložiska sú zistené a overené množstvá vyhradených nerastov ložiska alebo jeho časti bez ohľadu na straty pri jeho dobývaní.
(2)
Podmienky využiteľnosti zásob výhradných ložísk sú súborom geologických, banskotechnických a ekonomických ukazovateľov, podľa ktorých sa posudzuje vhodnosť zásob výhradných ložísk na využitie. Podmienky využiteľnosti zásob výhradných ložísk sú podkladom na vyhodnotenie a výpočet zásob výhradného ložiska.
(3)
Podmienky využiteľnosti zásob výhradného ložiska v období prieskumu a dobývania určuje organizácia.“.
23.
V § 14 ods. 1 druhej vete sa slová „správca, prípadne trvalý užívateľ výhradného ložiska“ nahrádzajú slovom „organizácia“.
24.
V § 14 ods. 2 písm. b) sa slovo „kondícií“ nahrádza slovami „podmienok využiteľnosti“.
25.
V § 14 ods. 3 druhá veta znie: „V období dobývania výhradného ložiska zabezpečuje výpočet zásob a jeho posúdenie organizácia; výpočet zásob schvaľuje Slovenský geologický úrad.“.
26.
V § 14 doterajšie odseky 4, 5 a 7 sa vypúšťajú.
Doterajší odsek 6 sa označuje ako odsek 4 a znie:
„(4)
Klasifikáciu a výpočet zásob výhradných ložísk podrobnejšie ustanoví Slovenský geologický úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
27.
Za § 14 sa vkladá nový § 14a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠14a
Odpis zásob výhradných ložísk
(1)
Odpisom zásob výhradných ložísk sa rozumie ich vyňatie z evidencie zásob alebo ich prevod z bilančných zásob do nebilančných zásob.
(2)
Zásoby výhradného ložiska možno odpísať
a)
z dôvodov osobitne zložitých banskotechnických, bezpečnostných alebo geologických pomerov súvisiacich s prírodnými podmienkami alebo vzniknutých nepredvídanými udalosťami,
b)
ak ide o zásoby časti výhradného ložiska, ktorých vydobytie nie je hospodársky účelné,
c)
ak ide o zásoby, ktorých dobývanie by ohrozilo dôležité celospoločenské záujmy, najmä ochranu životného prostredia a význam ochrany prevyšuje záujem na vydobytí týchto zásob.
(3)
Návrh na odpis zásob výhradného ložiska predkladá organizácia. O návrhu rozhoduje Slovenský geologický úrad po dohode s Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky alebo Ministerstvom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky5a) (ďalej len „príslušné ministerstvo“) a so Slovenským banským úradom. O návrhu na odpis malého množstva zásob rozhoduje obvodný banský úrad. O návrhu na odpis zásob rozhodnú uvedené orgány do 1 mesiaca od predloženia návrhu.
(4)
Podrobnosti o odpisoch zásob výhradných ložísk ustanoví a rozsah malého množstva zásob vymedzí všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský geologický úrad.“.
28.
V § 15 ods. 1 sa slová „ústredným geologickým orgánom republiky a ústredným orgánom štátnej správy, do pôsobnosti ktorého patrí podľa osobitných predpisov4) vyhľadávanie a prieskum výhradných ložísk“ nahrádzajú slovami „Slovenským geologickým úradom“.
29.
V § 15 ods. 2 sa slová „s ústredným geologickým orgánom republiky a s ústredným orgánom štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „so Slovenským geologickým úradom a obvodným banským úradom“.
30.
V § 16 sa vypúšťajú odseky 4 až 6.
31.
§ 17 ods. 1 a 2 znejú:
„(1)
Chránené ložiskové územie určí obvodný banský úrad rozhodnutím vydaným v súčinnosti so Slovenským geologickým úradom a po dohode s okresným úradom životného prostredia.
(2)
Konanie o určenie chráneného ložiskového územia sa začína na návrh organizácie alebo na podnet orgánu štátnej správy. Návrh sa doloží osvedčením o výhradnom ložisku a návrhom hraníc chráneného ložiskového územia.“.
32.
V § 17 ods. 3 prvej vete sa slová „iba správca, prípadne trvalý užívateľ výhradného ložiska“ nahrádzajú slovom „navrhovateľ“.
33.
V § 17 ods. 3 druhá veta znie: „Začatie konania oznámi obvodný banský úrad Slovenskému geologickému úradu, dotknutým orgánom štátnej správy a obvodnému úradu životného prostredia.“.
34.
V § 19 ods. 2 druhá veta znie: „Žiadosť o povolenie stavby a zariadenia musí žiadateľ doložiť vyjadrením organizácie spolu s návrhom podmienok ochrany výhradného ložiska.“.
35.
Piata časť sa vypúšťa.
36.
V § 23 ods. 2 písm. g) poznámka pod čiarou č. 11 znie:
11)
Napríklad: zákon č. 51/1964 Zb. o dráhach v znení zákona č. 104/1974 Zb., vyhláška Ministerstva dopravy a Ústredného banského úradu č. 28/1967 Zb., ktorou sa ustanovujú pravidlá pre styk dráh s banskou činnosťou, zákon č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách, zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov, zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu v znení zákona č. 75/1976 Zb. (úplne znenie č. 124/1976 Zb.), zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon,) zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch, zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. Slovenskej národnej rady o štátnej ochrane prírody, zákon Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti, zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.“.
37.
V § 23 sa vypúšťa odsek 6. Doterajší odsek 7 sa označuje ako odsek 6.
38.
§ 24 vrátane nadpisu znie:
㤠24
Oprávnenie na dobývanie výhradného ložiska
(1)
Oprávnenie organizácie na dobývanie výhradného ložiska vzniká určením dobývacieho priestoru.
(2)
Prednosť na určenie dobývacieho priestoru má organizácia, ktorej bolo určené územie na vyhľadávanie a prieskum výhradného ložiska,2a) a to do 6 mesiacov odo dňa schválenia výpočtu zásob v období prieskumu (§ 14 ods. 3).
(3)
Ak návrh na určenie dobývacieho priestoru podali viaceré organizácie, obvodný banský úrad začne konanie o určenie dobývacieho priestoru na návrh tej organizácie, ktorá má prednostný nárok podľa odseku 2. Ak táto organizácia návrh nepodala, alebo takáto organizácia nie je, rozhodne obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia o začatí konania o určenie dobývacieho priestoru na návrh tej organizácie, ktorej návrh zaručuje racionálnejšie využívanie výhradného ložiska a zohľadňuje ochranu ostatných celospoločenských záujmov.
(4)
Dobývať výhradné ložisko v určenom dobývacom priestore môže organizácia po vydaní povolenia banskej činnosti obvodným banským úradom.12a)
(5)
Organizácia má právo nakladať s vydobytými nerastami v rozsahu a za podmienok určených v rozhodnutí o určení dobývacieho priestoru.
(6)
Ak organizácia, ktorá má oprávnenie na dobývanie výhradného ložiska, nepožiada do troch rokov od určenia dobývacieho priestoru o povolenie banskej činnosti, môže jej obvodný banský úrad toto oprávnenie odňať.“.
39.
V § 25 sa vypúšťa odsek 1.
40.
V § 25 ods. 4 sa vypúšťa druhá veta.
Doterajšie odseky 2 až 4 sa označujú ako odseky 1 až 3.
41.
V § 26 ods. 2 sa slová „Ústredný orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „Obvodný banský úrad“ a vypúšťa sa slovo „správcov“.
42.
§ 27 vrátane nadpisu znie:
㤠27
Určenie, zmeny a zrušenie dobývacieho priestoru
(1)
Dobývací priestor a jeho zmeny určí obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia.
(2)
Návrh na určenie osobitného dobývacieho priestoru (§ 25 ods. 3) sa doloží vyjadrením organizácie, pre ktorú už bol určený dobývací priestor. Ak je to z hľadiska racionálneho dobývania, ekologických vplyvov a bezpečnosti prevádzky potrebné, určí obvodný banský úrad nevyhnutné opatrenia, najmä poradie a spôsob vydobytia výhradných ložísk.
(3)
V rozhodnutí o určení dobývacieho priestoru sa uvedie tiež termín začatia dobývania výhradného ložiska.
(4)
Obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia môže na návrh organizácie, ako aj z vlastného podnetu zmeniť dobývací priestor, ak sú na to z hľadiska celospoločenského záujmu závažné dôvody.
(5)
Ak sa návrh na určenie alebo zmenu dobývacieho priestoru dotýka záujmov chránených podľa osobitných predpisov,11) prerokuje organizácia, ktorá má výhradné ložisko dobývať, podmienky určenia dobývacieho priestoru s orgánmi, fyzickými a právnickými osobami, ktorým prislúcha ochrana týchto záujmov, v súlade s týmito predpismi.
(6)
Rozhodnutie o určení a zmene dobývacieho priestoru je rozhodnutím o využití územia v rozsahu jeho vymedzenia na povrchu.13)
(7)
Organizácia môže zmluvne previesť dobývací priestor na inú orgsnizáciu po predchádzajúcom súhlase obvodného banského úradu; ustanovenie § 24 ods. 5 platí tu obdobne. Prevod dobývacieho priestoru doložený rovnopisom zmluvy je povinná prevádzajúca organizácia oznámiť obvodnému banskému úradu.
(8)
Obvodný banský úrad po dohode s okresným úradom životného prostredia dobývací priestor na návrh organizácie zruší, ak sa dobývanie výhradného ložiska ukončilo alebo trvale zastavilo.
(9)
Podrobnosti o návrhoch dobývacích priestorov a o postupe pri ich určení, zmenách, zrušení a evidencii ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský banský úrad.“.
43.
§ 28 ods. 1 až 4 znejú:
„(1)
Konanie o určenie, zmenách a zrušenie dobývacieho priestoru (ďalej len „konanie o určenie dobývacieho priestoru“) sa začína na návrh organizácie. Návrh sa doloží
a)
stanoviskom príslušného ministerstva, najmä z hľadiska realizácie surovinovej politiky,
b)
rozhodnutím o určení chráneného ložiskového územia,
c)
dokladom, že organizácia môže vykonávať banskú činnosť,
d)
dokladmi a dokumentáciou ustanovenou vykonávacími predpismi k tomuto zákonu,
e)
zoznamom fyzických a právnických osôb, ktoré prichádzajú do úvahy ako účastníci konania a sú navrhovateľovi známe.
(2)
Obvodný banský úrad môže určiť, že sa k návrhu priložia ďalšie podklady potrebné na spoľahlivé posúdenie návrhu, najmä z hľadiska ochrany a racionálneho využitia výhradného ložiska, dôsledkov jeho dobývania, ako aj z hľadiska potrieb národného hospodárstva a celospoločenských záujmov.
(3)
Obvodný banský úrad môže začať konanie o určenie dobývacicho priestoru aj v prípade, ak nie sú k dispozícii všetky doklady a dokumentácia podľa odseku 1 písm. d) a e) a odseku 2. Súčasne určí organizácii lehotu na doplnenie návrhu. Ak návrh nebol doplnený v určenej lehote, obvodný banský úrad konanie o určenie dobývacieho priestoru zastaví.
(4)
Účastníkmi konania o určenie dobývacieho priestoru sú navrhovateľ, fyzické a právnické osoby, ktorých vlastnícke a iné práva k pozemkom alebo stavbám môžu byť určením dobývacieho priestoru priamo dotknuté, a obec, v územnom obvode ktorej sa dobývací priestor nachádza.“.
44.
V § 28 sa doterajšie odseky 3 až 8 označujú ako odseky 5 až 10; v týchto odsekoch sa slová „príslušný ústredný orgán“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“.
45.
§ 29 vrátane nadpisu znie:
㤠29
Evidencia
(1)
Evidenciu osvedčení o výhradnom ložisku vedie Slovenský geologický úrad.
(2)
Evidenciu chránených ložiskových území vedie obvodný banský úrad.
(3)
Evidenciu dobývacích priestorov a ich zmien vedie obvodný banský úrad v knihách dobývacích priestorov. Súhrnnú evidenciu dobývacích priestorov vedie Slovenský banský úrad.
(4)
Súhrnnú evidenciu zásob výhradných ložísk a bilanciu zásob nerastných surovín Slovenskej republiky vedie Slovenský geologický úrad.
(5)
Orgány uvedené v odsekoch 1 až 4 umožnia nahliadnuť do evidencie, prípadne poskytnú z tejto evidencie potrebné informácie alebo výpisy právnickým a fyzickým osobám, ktoré preukážu, že ich potrebujú na plnenie svojich povinností alebo na uplatňovanie a ochranu svojich práv. Nedotknuté zostávajú predpisy o ochrane štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva.14a)
(6)
Slovenský geologický úrad podrobnejšie ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom vedenie evidencie zásob výhradných ložísk.“.
46.
§ 30 ods. 5 znie:
„(5)
Ak je niektorý z postupov podľa odsekov 3 a 4 z hľadiska bezpečnosti prevádzky nevyhnutne potrebný, nariadi ho obvodný banský úrad.“.
47.
V § 31 sa vypúšťa odsek 1.
48.
V § 31 ods. 2 prvej vete sa slová „ústrednému geologickému orgánu republiky a orgánu štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenskému geologickému úradu a obvodnému banskému úradu“ a vypúšťajú sa slová „príslušnému ústrednému orgánu“; v druhej vete sa slová „príslušný ústredný orgán“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“.
49.
V § 31 ods. 3 prvej vete sa vypúšťajú slová „a v odôvodnených prípadoch aj mimo dobývacieho priestoru“.
50.
V § 31 ods. 4 písm. b) sa vypúšťajú slová „prevodom správy a“ a slová „a to aj na účely rekultivácie“.
Odseky 2 až 4 sa označujú ako odseky 1 až 3.
51.
V § 32 ods. 1 sa slovo „určená“ nahrádza slovami „ktorá má oprávnenie“.
52.
V § 32 ods. 3 sa slová „ústredný orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“ a vypúšťajú sa slová „v súčinnosti s príslušnými ústrednými orgánmi“.
53.
Za § 32 sa vkladá nový § 32a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠32a
Úhrady
(1)
Organizácia je povinná zaplatiť ročnú úhradu za dobývací priestor vo výške 5000 Kčs za každý i začatý km2 plochy dobývacieho priestoru v jeho vymedzení na povrchu.
(2)
Organizácia je povinná zaplatiť úhradu za vydobyté vyhradené nerasty alebo vyhradené nerasty po ich úprave a zušľachtení vykonanom v súvislosti s ich dobývaním (ďalej len „vydobyté nerasty“). Úhrada je najviac 10 % z trhovej ceny vydobytých nerastov. Vychádza sa z trhovej ceny v roku, v ktorom boli vyhradené nerasty vydobyté.
(3)
Úhrada za dobývací priestor a úhrada za vydobyté nerasty sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Správu týchto úhrad vykonávajú obvodné banské úrady.
(4)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode so Slovenským banským úradom môže v odôvodnených prípadoch, najmä v záujme využívania nerastného bohatstva na žiadosť organizácie znížiť úhradu za vydobyté nerasty, prípadne aj povoliť oslobodenie od tejto úhrady.
(5)
Povinnosť platiť úhradu za dobývací priestor začína kalendárnym rokom nasledujúcim po roku, v ktorom bol určený dobývací priestor, a končí rokom, v ktorom bol dobývací priestor zrušený.
(6)
Povinnosť platiť úhradu za vydobyté nerasty začína dňom ich vydobytia alebo ich úpravy a zušľachtenia vykonaného v súvislosti s ich dobývaním.
(7)
Úhrady podľa odsekov 1 a 2 vypočíta organizácia, ktorá má oprávnenie na dobývanie výhradného ložiska (§ 24 ods. 1).
(8)
Ak organizácia nezaplatí úhradu za dobývací priestor alebo úhradu za vydobyté nerasty včas alebo v určenej výške, je povinná zaplatiť za každý deň omeškania penále vo výške 0,1 % z nedoplatkov príslušnej úhrady.
(9)
Ustanovenia odsekov 1 až 8 sa vzťahujú aj na dobývacie priestory a dobývanie ložísk nevyhradených nerastov uvedených v čl. II ods. 1.
(10)
Podrobnosti o úhrade za dobývací priestor a úhrade za vydobytné nerasty, o ich výške, spôsobe ich platenia, o znížení úhrady za vydobyté nerasty a oslobodení od tejto úhrady ustanoví nariadením vláda Slovenskej republiky.“.
54.
V § 33 ods. 1 sa slová „sú správca výhradného ložiska, prípadne trvalý užívateľ a orgány a organizácie“ nahrádzajú slovami „objekty a záujmy fyzických alebo právnických osôb, sú organizácie, orgány a fyzické a právnické osoby“.
55.
V § 33 ods. 2 sa slovo „organizáciami“ nahrádza slovami „fyzickými a právnickymi osobami“, slová „národnému výboru“ a „národný výbor“ sa nahrádzajú slovami „okresnému úradu“ a „okresný úrad“.
56.
V § 33 ods. 3 sa slová „národný výbor“ a „národného výboru“ nahrádzajú slovami „okresný úrad“ a „okresného úradu“ a slová „príslušný ústredný orgán a ústredný orgán, do pôsobnosti ktorého patrí ochrana ohrozeného záujmu“ sa nahrádzajú slovami „príslušné ministerstvo po dohode so Slovenským banským úradom v súčinnosti s dotknutými ústrednými orgánmi štátnej správy“.
57.
V § 33 sa za odsek 3 vkladá nový odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Ak nedôjde k dohode medzi organizáciou a fyzickými alebo právnickými osobami, ktoré sú vlastníkmi dotknutých pozemkov a iných nehnuteľností a ak prevažuje verejný záujem na využití výhradného ložiska nad oprávneným záujmom vlastníka pozemkov a iných nehnuteľností, postupuje sa podľa § 31 ods. 3.“.
Doterajšie odseky 4 a 5 sa označujú ako odseky 5 a 6.
58.
V § 33 ods. 5 sa slová „orgánu štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „obvodnému banskému úradu“.
59.
V § 33 ods. 6 sa slová „nariadi príslušný stavebný úrad po dohode s orgánom štátnej banskej správy republiky vlastníkovi (správcovi, užívateľovi)“ nahrádzajú slovami "nariadi obvodný úrad životného prostredia po dohode s obvodným banským úradom vlastníkovi (užívateľovi)"; na konci sa pripája veta, ktorá znie: „Ak ide o stavby a zariadenia, ktoré boli vybudované pred určením dobývacieho priestoru, ochranné opatrenia sa vykonajú na náklad organizácie.“.
60.
§ 33 sa dopĺňa novým odsekom 7, ktorý znie:
„(7)
Ustanovenia odsekov 1 až 6 sa vzťahujú obdobne aj na zaradenie príslušných prác do plánu zabezpečenia banských diel a lomov alebo do plánu likvidácie hlavných banských diel a lomov.“.
61.
V § 34 ods. 1 písm. b) sa slovo „uskladňovanie“ nahrádza slovom „ukladanie“ a vypúšťa sa slovo „priemyselných“.
62.
§ 35 ods. 4 znie:
„(4)
Zabezpečovanie alebo likvidáciu starých baňských diel a ich následkov, ktoré ohrozujú celospoločenský záujem, zabezpečí v nevyhnutne potrebnom rozsahu Slovenský geologický úrad. Slovenský geologický úrad vyporiada aj prípadné škody na hmotnom majetku19) spôsobené pri zabezpečovaní alebo likvidácii starých banských diel.“.
63.
V § 36 ods. 3 sa vypúšťa druhá veta.
64.
§ 37 ods. 5 znie:
„(5)
Ak nemožno stavbu uviesť do predošlého stavu preto, že leží na území stavebnej uzávery, prípadne na území, kde sa budú aj naďalej prejavovať vplyvy činností uvedených v § 36, je organizácia povinná vykonať dočasné zabezpečenie objektu; súčasne je povinná sa dohodnúť s vlastníkom objektu, či náhrada škody sa vykoná v peniazoch alebo dočasným poskytnutím náhradného objektu a o výške náhrady škody. Do náhrady škody sa zahrnie aj hnuteľný majetok, ktorý sa stáva poskytnutím náhradného objektu nepoužiteľný. Ak nedôjde k dohode, postupuje sa podľa § 33 ods. 4.“.
65.
V § 37 ods. 6 sa vypúšťajú slová „v mimoriadnych prípadoch“ a začiatok textu sa upravuje takto: „Účastníci sa môžu dohodnúť...“.
66.
V § 39 ods. 2 sa slová „Príslušný ústredný orgán a ním poverné organizácie“ nahrádzajú slovom „Organizácie“.
67.
§ 39 ods. 3 znie:
„(3)
Podrobnosti o banskomeračskej dokumentácii ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský banský úrad. Podrobnosti o geologickej dokumentácii ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Slovenský geologický úrad po dohode so Slovenským banským úradom.“.
68.
§ 41 vrátane nadpisu znie:
㤠41
Vzťah k správnemu poriadku
Všeobecné predpisy o správnom konaní22) sa nevzťahujú na konanie podľa § 3 ods. 3, § 6, 13, 14, 14a a § 33 ods. 3.“.
69.
§ 42 sa vypúšťa.
70.
V § 11 ods. 5, § 12 ods. 1 a 2, § 14 ods. 3 a § 35 ods. 2, 3 a 5 sa slová „ústredný geologický orgán republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenský geologický úrad“ v príslušnom páde.
71.
V § 17 ods. 8, § 30 ods. 7 a § 32 ods. 5 sa slová „ústredný orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenský banský úrad“ v príslušnom páde.
72.
V § 17 ods. 3, 4 a 6, § 19 ods. 1 a 2, § 23 ods. 3 až 5 a § 40 ods. 4 sa slová „orgán štátnej banskej správy republiky“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“ v príslušnom páde.
Čl. II
Prechodné ustanovenia
(1)
Ložiská nevyhradených nerastov, o ktorých podľa doterajších predpisov rozhodli príslušné ústredné orgány štátnej správy, že sú vhodné pre potreby a rozvoj národného hospodárstva, sa považujú za výhradné ložiská podľa tohto zákona.
(2)
Rozhodnutia príslušných ústredných orgánov štátnej správy o určení dobývacích priestorov vydané podľa doterajších predpisov sa považujú za rozhodnutia podľa tohto zákona. Lehota podľa § 24 ods. 6 začína pre tieto dobývacie priestory plynúť odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
(3)
Výpočty zásob výhradných ložísk schválené podľa doterajších predpisov sa považujú za výpočty zásob schválené podľa tohto zákona.
(4)
Povinnosť platiť úhradu za dobývací priestor určený podľa doterajších predpisov, začína v roku nasledujúcom po roku, v ktorom tento zákon nadobudol účinnosť.
(5)
Úhrada za vydobyté nerastv sa prvýkrát vykoná za nerasty vydobyté v roku 1993.
Čl. III
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa nariadenie vlády ČSSR č. 80/1988 Zb. o určovaní kondícií, klasifikácii zásob výhradných ložísk a o posudzovaní, schvaľovaní a štátnej expertíze ich výpočtov.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
2)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 595/1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie.
2a)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Zb.
2b)
Napríklad Obchodný zákonník.
2c)
Napríklad zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb., zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb.
5a)
§ 3 a 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Zb.
12a)
§ 10 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb.
14a)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva v znení zákona č. 383/1990 Zb.
Nariadenie vlády Československej socialistickej republiky č. 148/1971 Zb. o ochrane hospodárskeho a služobného tajomstva v znení nariadenia vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 420/1990 Zb.
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 419/1990 Zb. o základných skutočnostiach tvoriacich predmet štátneho tajomstva. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Prechodné ustanovenie
* Čl. III - Zrušovacie ustanovenie
* Čl. IV - Splnomocnenie
* Čl. V - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
499
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 2 písm. a) znie:
„a)
vyhľadávanie a prieskum ložísk vyhradených nerastov (ďalej len „výhradné ložiská“),1)“.
2.
§ 3 písm. a) znie:
„a)
dobývanie ložísk nevyhradených nerastov vrátane úpravy a zušľachťovania nerastov vykonávaných v súvislosti s ich dobývaním, zabezpečovanie a likvidácia banských diel a lomov, ako aj vyhľadávanie a prieskum ložísk nevyhradených nerastov,“.
3.
Za § 3 sa vkladá nový § 3a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠3a
Organizácia
Organizáciou sa podľa tohto zákona rozumejú právnické a fyzické osoby, ktoré v rámci podnikateľskej činnosti3a) vykonávajú banskú činnosť alebo činnosť vykonávanú banským spôsobom, prípadne inú činnosť upravenú týmto zákonom.“.
4.
V § 4 sa vypúšťajú slová „a s ústredným orgánom, do pôsobnosti ktorého patrí organizácia vykonávajúca takúto činnosť“,
5.
Nadpis § 5 a 6 znie:
„Povinnosti organizácií pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom“.
6.
V § 5 ods. 1 sa za slovo „pracovného“ vkladajú slová „a životného“.
7.
§ 5 ods. 2 a 3 znejú:
„(2)
Banskú činnosť a činnosť vykonávanú banským spôsobom možno vykonávať na základe oprávnenia alebo povolenia vydaného podľa tohto zákona, banského zákona alebo podľa osobitných predpisov.4) Podmienky na získanie oprávnenia na vykonávanie banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom, ako aj na projektovanie a navrhovanie objektov, zariadení a prác, ktoré sú súčasťou banskej činnosti alebo činnosti vykonávanej banským spôsobom, ak nie sú upravené osobitným predpisom,5) ustanoví Slovenský banský úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.
(3)
Požiadavky na kvalifikáciu a overenie odbornej spôsobilosti pracovníkov, ktorí vykonávajú banskú činnosť alebo činnosť vykonávanú banským spôsobom, projektujú a navrhujú objekty, zariadenia a práce, ktoré sú súčasťou banskej činnosti alebo činnosti vykonávanej banským spôsobom, ak nie sú upravené osobitným predpisom,5) ustanoví Slovenský banský úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
8.
V § 5 ods. 6 sa slová „Ústredný orgán je povinný informovať Slovenský banský úrad“ nahrádzajú slovami „Organizácia je povinná informovať obvodný banský úrad“; posledná veta sa vypúšťa.
9.
V § 5 sa vypúšťa odsek 7.
10.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Organizácia je povinná zabezpečiť a kontrolovať dodržiavanie tohto zákona, banského zákona a predpisov vydaných na ich základe, ako aj iných všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci a bezpečnosť prevádzky a pracovné podmienky pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom. Na zaistenie odborného a bezpečného riadenia banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom je organizácia povinná určiť zodpovedného vedúceho pracovníka.“.
11.
§ 7 ods. 3 znie:
„(3)
Banskú záchrannú službu vykonávajú banské záchranné stanice. Organizácie podľa odsekov 1 a 4 sú povinné v rámci svojich spoločných úloh v oblasti banskej záchrannej služby zriadiť a udržiavať hlavnú banskú záchrannú stanicu a podieľať sa na úhrade nákladov na jej zriadenie, vybavenie a činnosť.“.
12.
Za § 7 sa vkladá nový § 7a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠7a
Vzájomná pomoc pri haváriách
(1)
Organizácia je povinná na žiadosť postihnutej organizácie poskytnúť jej potrebnú pomoc pri likvidácii havárie, najmä pri záchrane ľudských životov a majektu, a to materiálom, technickými zariadeniami a pracovníkmi, najmä banskými záchranármi. Žiadosť o pomoc môže organizácia odmietnuť v prípade, že by tým ohrozila bezpečnosť vlastnej prevádzky, najmä bezpečnosť života a zdravia ľudí.
(2)
Organizácia má právo na náhradu nákladov spojených s poskytnutím pomoci podľa odseku 1. Právo na náhradu nákladov môže oprávnená organizácia uplatniť do troch mesiacov odo dňa, keď ich zistila, najneskôr do dvoch rokov od ich vzniku, inak právo zaniká. Právo na náhradu prípadnej škody nie je tým dotknuté.“.
13.
V § 11 ods. 2 sa slová „správcu výhradného ložiska“ nahrádzajú slovami „tejto organizácie“.
14.
§ 12 sa vypúšťa.
15.
V § 15 a 16 sa vypúšťa slovo „správca“ v príslušnom páde a čísle.
16.
V § 16 ods. 4 poslednej vete sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
17.
V § 18 ods. 1 sa slovo „organizácie“ nahrádza slovami „fyzické a právnické osoby“, slová „miestny národný výbor“ sa nahrádzajú slovom „obec“ a slovo „ktorého“ sa nahrádza slovom „ktorej“.
18.
§ 19 vrátane nadpisu znie:
㤠19
Dobývanie ložiska nevyhradeného nerastu
(1)
Dobývanie ložiska nevyhradeného nerastu, ako aj zabezpečenie a likvidáciu banských diel a lomov možno vykonávať iba na základe povolenia obvodného banského úradu.
(2)
Prednosť na povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu má vlastník pozemku.
(3)
So žiadosťou o povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu organizácia predkladá územné rozhodnutie13) a plán využívania ložiska. So žiadosťou o povolenie zabezpečenia alebo likvidácie banských diel a lomov organizácia predkladá plán ich zabezpečenia alebo likvidácie.
(4)
Na konanie o povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu, zabezpečenia alebo likvidácie banských diel a lomov sa vzťahujú obdobne § 17 a 18.
(5)
Ak majiteľ pozemku nesúhlasí ani za primeranú náhradu s používaním pozemku na čas potrebný na dobývanie ložiska a ak verejný záujem na dobývaní ložiska nevyhradeného nerastu prevažuje nad oprávneným záujmom vlastníka pozemku, môže organizácia nadobudnúť právo užívania pozemku aj vyvlastnením.13a) Obdobne sa postupuje pri stavbách alebo iných právach, ktoré majú byť dotknuté dobývaním.
(6)
Pri vyvlastnení podľa odseku 5 patrí vlastníkovi pozemku tiež primeraná náhrada za ložisko nevyhradeného nerastu, ktoré je súčasťou tohto pozemku.
(7)
Organizácia, ktorá dobýva ložisko nevyhradeného nerastu, prípadne v súvislosti s dobývaním nerasty upravuje alebo zušľachťuje, je povinná dodržiavať podmienky hospodárneho a bezpečného dobývania ložiska a ochrany životného prostredia.
(8)
Na spresnenie znalosti o množstve a kvalite zásob, o geologických a banskotechnických podmienkach dobývania je organizácia oprávnená počas dobývania vykonávať ďalší prieskum ložiska v hraniciach územia vymedzeného v rozhodnutí o využití územia na dobývanie ložiska nevyhradeného nerastu.13)
(9)
Vláda Slovenskej republiky nariadením ustanoví podrobnejšie podmienky využívania ložísk nevyhradených nerastov.
19.
V § 20 ods. 2 sa slová „vydajú Slovenský geologický úrad a Slovenský banský úrad“ nahrádzajú slovami „vydá Slovenský geologický úrad po dohode so Slovenským banským úradom“.
20.
§ 21 ods. 1 až 3 znejú:
„(1)
Výbušninami podľa tohto zákona sú látky (zlúčeniny alebo zmesi) v tuhom alebo kvapalnom stave, ktoré majú vlastnosti trhavín, traskavín, strelivín alebo výbušných pyrotechnických zloží.
2)
Tento zákon sa vzťahuje aj na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahujúce výbušniny, ak môžu výbuchom ohroziť bezpečnosť osôb a majetku (ďalej len „výbušné predmety“). Tento zákon sa nevzťahuje na strelivo.13b)
(3)
Za ohňostrojné práce sa považujú práce, pri ktorých sa energia chemickej výbuchovej premeny výbušnín a výbušných predmetov využíva na vyvolanie svetelných, prípadne zvukových účinkov.“.
21.
§ 21 ods. 5 znie:
„(5)
Pri pochybnostiach, či ide o výbušninu, výbušný predmet alebo pyrotechnický výrobok, rozhodne Slovenský banský úrad po dohode s Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky alebo Ministerstvom priemyslu Slovenskej republiky13c) (ďalej len „príslušné ministerstvo“); pri pochybnostiach, či ide o pomôcku alebo či ide o trhacie práce, rozhodne Slovenský banský úrad. Vykonanie skúšok a vypracovanie odborných posudkov potrebných na rozhodnutie zabezpečí v skúšobni určenej Slovenským banským úradom ten, kto o toto rozhodnutie požiadal.“.
22.
§ 21 sa dopĺňa novým odsekom 6, ktorý znie:
„(6)
Podrobnosti o pyrotechnických výrobkoch ustanoví Slovenský banský úrad všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
23.
V § 22 ods. 5 sa slová „Pri trhacích prácach alebo ohňostrojných prácach“ nahrádzajú slovami „Pri prácach s výbušninami“ a slová „trhacie práce alebo ohňostrojné práce“ sa nahrádzajú slovami „tieto práce“.
24.
V § 22 ods. 6 sa vypúšťa slovo „správcovia“.
25.
§ 23 ods. 1 znie:
„(1)
Vyrábať a spracúvať výbušniny alebo vykonávať výskum, vývoj alebo pokusnú výrobu výbušnín môže len organizácia, ktorá má na to súhlas príslušného ministerstva.“.
26.
V § 23 ods. 2 sa slová „ústredným orgánom štátnej správy, do pôsobnosti ktorého patrí výroba výbušnín“ nahrádzajú slovami „príslušným ministerstvom“.
27.
§ 23 sa dopĺňa novým odsekom 7, ktorý znie:
„(7)
Požiadavky na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri výrobe a spracovaní výbušnín vrátane evidencie, zneškodňovania a ničenia výbušnín pri ich výrobe ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom priemyslu Slovenskej republiky.“.
28.
V § 24 ods. 2 sa za slová „do obehu“ vkladajú slová „a ich preskúšavanie“.
29.
V § 24 ods. 3 sa za slová „do obehu“ vkladajú slová „a ich preskúšavania“.
30.
V § 25 ods. 1 sa na konci pripájajú slová „vydaného obvodným banským úradom. Toto povolenie sa vyžaduje aj na odber bezdymového prachu alebo čierneho poľovníckého prachu, ak sa použijú na trhacie alebo ohňostrojné práce“.
31.
§ 25 ods. 2 znie:
„(2)
Organizáciám, ktoré pravidelne používajú výbušniny vo svojej činnosti, sa môže povolenie na odber výbušnín vydať na dlhšie časové obdobie, najviac však na päť rokov.“.
32.
Nadpis § 27 a 28 znie:
„Vykonávanie prác spojených s použitím výbušnín“.
33.
§ 27 znie:
㤠27
(1)
Trhacie práce alebo ohňostrojné práce možno vykonávať len na základe povolenia obvodného banského úradu.
(2)
Rozhodnutie o povolení trhacích prác veľkého rozsahu a ohňostrojných prác zasiela obvodný banský úrad aj príslušnému útvaru polície; to sa nevzťahuje na trhacie práce pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom.
(3)
Trhacie práce bez povolenia možno vykonávať len v prípadoch, keď je to nevyhnutne potrebné na záchranu ľudských životov alebo majetku a hrozí nebezpečenstvo z omeškania.
(4)
Na trhacie práce veľkého rozsahu sa musí vypracovať technický projekt odstrelu, na trhacie práce malého rozsahu, ohňostrojné práce a na ostatné práce spojené s použitím výbušnín technologický postup.
(5)
Slovenský banský úrad ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, ktoré trhacie práce sa považujú za trhacie práce veľkého rozsahu a malého rozsahu, náležitosti technického projektu odstrelu, náležitosti technologického postupu trhacích a ohňostrojných prác a podrobnejšie upraví vykonávanie trhacích a ohňostrojných prác.“.
34.
V § 34 ods. 2 sa slová „miestny národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
35.
V § 35 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Ničiť a zneškodňovať výbušniny pri ich výrobe alebo spracúvaní vrátane výskumu, vývoja a pokusnej výroby môžu len osoby staršie ako 21 rokov, ktoré majú oprávnenie pyrotechnika.“.
36.
V § 35 sa doterajší odsek 3 označuje ako odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Za účelom zácviku môžu vykonávať práce uvedené v odsekoch 1 až 3 aj iné osoby než strelmajstri, technickí vedúci odstrelov, odpaľovači ohňostrojov a pyrotechnici, ktoré na to organizácia písomne určila, a to len pod dozorom strelmajstra, technického vedúceho odstrelov, odpaľovača ohňostrojov alebo pyrotechnika.“.
37.
§ 36 ods. 2 znie:
„(2)
Odbornú spôsobilosť posudzuje a oprávnenie na vykonávanie funkcie odpaľovača ohňostrojov a pyrotechnika vydáva Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky.“.
38.
§ 36 ods. 4 znie:
„(4)
Výučbu strelmajstrov a technických vedúcich odstrelov organizuje organizácia poverená Slovenským banským úradom. Výučbu odpaľovačov ohňostrojov a pyrotechnikov organizuje organizácia poverená Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky.“.
39.
§ 36 ods. 5 písm. b) znie:
„b)
pre skúšky odpaľovačov ohňostrojov a pyrotechnikov Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky.“
40.
§ 36 sa dopľňa novým odsekom 7, ktorý znie:
„(7)
Rozsah a podmienky výučby a podmienky získavania spôsobilosti na zaobchádzanie s výbušninami pri ohňostrojných prácach a pri zneškodňovaní a ničení výbušnín pri ich výrobe a spracúvaní podrobnejšie ustanoví Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
41.
§ 37 vrátane nadpisu znie:
㤠37
Osobitné ustanovenie
Ustanovenia § 21 až 36 sa nevztahujú na používanie výbušnín, pyrotechnických výrobkov a pomôcok v ozbrojených silách a v ozbrojených bezpečnostných zboroch.“.
42.
§ 38 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
Slovenský banský úrad ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre ochranu a využívanie nerastných surovín a pre štátny odborný dozor nad bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci a bezpečnosťou prevádzky v banskej činnosti, činnosti vykonávanej banským spôsobom a pri používaní výbušnín,“.
43.
V § 38 ods. 3, § 40 ods. 7 a § 44 ods. 11 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
44.
V § 39 ods. 1 písm. b) sa na konci pripájajú slová „a pri používaní výbušnín na trhacie práce a ohňostrojné práce“.
45.
V § 39 ods. 2 text od slova „orgánov“ až do konca odseku znie: „orgánov Federálneho ministerstva obrany, Federálneho ministerstva dopravy, Federálneho ministerstva spojov, Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky“.
46.
§ 40 ods. 5 písm. a) znie:
„a)
vedie súhrnnú evidenciu dobývacích priestorov a ich zmien,“.
47.
V § 40 ods. 5 sa vypúšťajú písmená b) a c).
Doterajšie písmeno d) sa označuje ako písmeno b).
48.
§ 41 ods. 2 znie:
„(2)
Obvodné banské úrady ďalej
a)
určujú, menia alebo zrušujú chránené ložiskové územia a dobývacie priestory a vedú ich evidenciu,
b)
povoľujú otvárku, prípravu a dobývanie výhradných ložísk a v určených prípadoch vyhľadávanie a prieskum výhradných ložísk banskými dielami; pred zastavením prevádzky v banských dielach a lomoch povoľujú ich zabezpečenie alebo likvidáciu hlavných banských diel a lomov,
c)
určujú nevyhnutné opatrenia, najmä poradie a spôsob vydobytia výhradných ložísk, ak by otvárkou, prípravou a dobývaním bola ohrozená prevádzka alebo využitie výhradného ložiska v dobývacom priestore inej organizácie,
d)
nariaďujú, ak je to z hľadiska bezpečnosti prevádzky nevyhnutné, aby časť výhradného ložiska v dobývacom priestore jednej organizácie vydobyla iná organizácia, alebo ak je potrebné, aby si organizácia zriadila banské dielo v dobývacom priestore inej organizácie; rovnako postupujú, ak je nevyhnutné spoločné užívanie banských diel a zariadení,
e)
povoľujú dobývanie ložísk nevyhradených nerastov, ako aj zabezpečenie banských diel a lomov a likvidáciu hlavných banských diel a lomov,
f)
vydávajú súhlas na povolenie stavieb a zariadení v chránenom ložiskovom území,
g)
môžu nariadiť vyhotovenie alebo doplnenie banskomeračskej a geologickej dokumentácie, ak chýbajú, sú neúplné alebo ak sú v nich závady,
h)
povoľujú osobitné zásahy do zemskej kôry a zabezpečenie alebo likvidáciu starých banských diel,
i)
povoľujú trhacie práce a ohňostrojné práce,
j)
povoľujú umiestnenie, stavbu a užívanie skladov výbušnín v prípadoch a za podmienok ustanovených § 31 a 32,
k)
plnia ďalšie úlohy vyplývajúce pre ne z banského zákona, tohto zákona a iných všeobecne záväzných právnych predpisov.“.
49.
Za § 45 sa vkladá nový § 45a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠45a
Konanie o priestupkoch
Orgány štátnej banskej správy uskutočňujú konanie o priestupkoch na úseku ochrany a využitia nerastného bohatstva a používania výbušnín.20a)“.
50.
V § 46 sa slová „§ 40 ods. 5 písm. d)“ nahrádzajú slovami „§ 40 ods. 5 písm. b)“.
51.
V § 22 ods. 3 a 4, § 29 ods. 2, § 32 ods. 4 a § 33 ods. 4 sa slová „Zboru národnej bezpečnosti“ nahrádzajú slovom „polície“.
Čl. II
Prechodné ustanovenie
(1)
Povolenie ťažobných prác podľa doterajších predpisov22) sa považuje za povolenie dobývania ložiska nevyhradeného nerastu podľa tohto zákona.
(2)
Povolenia na odber výbušnín vydané príslušnými orgánmi podľa doterajších predpisov sa považujú za povolenia vydané podľa tohto zákona.
(3)
Oprávnenia odpaľovačov ohňostrojov a pyrotechnikov vydané príslušnými orgánmi podľa doterajších predpisov sa považujú za oprávnenia vydané podľa tohto zákona.
Čl. III
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa
1.
vládne nariadenie č. 20/1954 Zb. o organizácii štátnej banskej správy v znení zákona č. 61/1965 Zb. a zákona SNR č. 42/1972 Zb.,
2.
položka č. 2 prílohy C, položka č. 28, 29 a 30 prílohy D, položka č. 1 prílohy E a položka č. 1 prílohy G zákona SNR č. 472//1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
Čl. IV
Splnomocnenie
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe, ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. V
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 5 a 11 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.
Zákon SNR č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade v znení zákona SNR č. 497/1991 Zb.
3a)
Napríklad Obchodný zákonník.
4)
Napríklad zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon), zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení neskorších predpisov, zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov, zákon SNR č. 52/1988 Zb.
5)
Napríklad zákon SNR č. 52/1988 Zb., vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 8/1983 Zb. o osobitnej spôsobilosti na niektoré činnosti vo výstavbe v znení vyhlášky Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 73/1987 Zb., vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 186/1990 Zb. o oprávnení na projektovú činnosť.
13)
§ 32 a nasl. zákona č. 50/1976 Zb.
13a)
§ 108 až 116 zákona č. 50/1976 Zb.
§ 56 a 57 vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 85/1976 Zb. o podrobnejšej úprave územného konania a stavebnom poriadku v znení vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 155/1980 Zb.
13b)
Zákon č. 147/1983 Zb. o zbraniach a strelive v znení zákona č. 49/1990 Zb.
13c)
§ 3, 8 a 24 zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona SNR č. 298/1991 Zb.
20a)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
22)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 500/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 500/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti obcí vo veciach nájmu a podnájmu nebytových priestorov
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* § 1 - (1) Obec,1) v ktorej sa nebytový priestor nachádza, udeľuje predchádzajúci súhlas podľa osobitného predpisu na
* § 2 - (1) Obec môže prikázať5) právnickej osobe, ktorá vykonáva právo hospodárenia alebo správy majetku obce k nebytovému priestoru vo vlastníctve štátu alebo obce vhodnému na prenajatie, aby prenajal nebytový priestor a uzavrel nájomnú zmluvu s určeným nájomcom
* § 3 - Pôsobnosť vo veciach cenovej regulácie nájomného za nebytové priestory podľa osobitných predpisov10) vykonáva obec všeobecne záväzným nariadením.11)
* § 4 - V zákone Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa v § 5 pripája nový odsek 5, ktorý znie:
* § 5 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov.
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 12. 1991
500
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 6. novembra 1991
o pôsobnosti obcí vo veciach nájmu a podnájmu nebytových priestorov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
ObecObec,1) v ktorej sa nebytový priestor nachádza, udeľuje predchádzajúci súhlas podľa osobitného predpisu na
a)
uzavretie zmluvy o nájme nebytového priestoru,2)
b)
vypovedanie zmluvy o näjme nebytového priestoru.3)
(2)
Súhlas obceobce podľa odseku 1 písm. a) nie je potrebný, ak vznikne vydražiteľovi právo na uzavretie zmluvy o nájme nebytových priestorov podľa osobitného predpisu.4)
§ 2
(1)
ObecObec môže prikázať5) právnickej osobe, ktorá vykonáva právo hospodárenia alebo správy majetku obceobce k nebytovému priestoru vo vlastníctve štátu alebo obceobce vhodnému na prenajatie, aby prenajal nebytový priestor a uzavrel nájomnú zmluvu s určeným nájomcom v týchto prípadoch:
a)
ak je potrebné umiestniť zariadenie sociálnej starostlivosti,6) zdravotnícke zariadenie alebo zariadenie pre pracovnú rehabilitáciu, školu alebo školské zariadenie,
b)
ak je potrebné umiestniť poštu alebo stanicu poriadkovej alebo dopravnej polície,
c)
ak je to potrebné na splnenie zákonnej povinnosti uloženej obciobci,7)
d)
ak ide o prinavrátenie nebytového priestoru účelu, na ktorý je stavebne určený,8)
e)
ak je potrebné umiestniť konzulárny úrad, obchodné oddelenie cudzieho štátu, orgán medzinárodnej organizácie alebo inštitúcie, ktorým podľa medzinárodného práva patria diplomatické výsady a imunity, kultúrne alebo informačné stredisko alebo dom techniky cudzieho štátu.
(2)
Prikázať nájomcu podľa odseku 1 možno do toho istého nebytového priestoru iba raz, a to na dobu určitú, najviac na 5 rokov, ak osobitný predpis neustanovuje inak.9)
§ 3
Pôsobnosť vo veciach cenovej regulácie nájomného za nebytové priestory podľa osobitných predpisov10) vykonáva obecobec všeobecne záväzným nariadením.11)
§ 4
V zákone Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa v § 5 pripája nový odsek 5, ktorý znie:
„(5)
Obec, ktorá je sídlom štátneho orgánu alebo jeho pracoviska, zabezpečí na jeho umiestnenie kancelárske miestnosti a iné potrebné nebytové priestory.“.
§ 5
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1990 Zb. o pôsobnosti národných výborov pri vykonávaní niektorých ustanovení zákona o nájme a podnájme nebytových priestorov.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 13 ods. 3 a § 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
2)
§ 3 ods. 2 zákona č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov.
3)
§ 15 ods. 2 zákona č. 116/1990 Zb.
4)
§ 15 zákona č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
5)
§ 4 zákona č. 116/1990 Zb.
6)
§ 27 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
7)
Napr. § 3 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy, § 1 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave, § 5 ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, § 46a ods. 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 525/1990 Zb.
8)
§ 85 ods. 1 zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon).
9)
§ 3 ods. 3 zákona č. 116/1990 Zb.
10)
§ 2 ods. 1 zákona SNR č. 127/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien.
11)
§ 6 ods. 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 501/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Vyhlášeno 11. 12. 1991, datum účinnosti 11. 12. 1991, částka 95/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 11. 12. 1991
501
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 5 ods. 3 znie:
„(3)
Sekcie podľa pokynov komisie zabezpečujú jednotlivé úkony spojené s predajom prevádzkových jednotiek.“.
2.
§ 7 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Na rozhodnutie komisie o žiadosti na uskutočnenie predaja bez verejnej dražby5a) sa nevzťahuje zákon o správnom konaní.“.
3.
V § 8 ods. 2 sa za druhú vetu vkladá táto veta: „Komisia je povinná najneskôr 14 dní pred konaním dražby oznámiť zakladateľovi alebo zriaďovateľovi, že prevádzková jednotka je zaradená do zoznamu.“.
4.
V § 10 ods. 3 druhá veta znie: „Ak vydražiteľ kúpnu cenu nezaplatí v ustanovenej lehote, ministerstvo mu bezodkladne vráti rozdiel medzi zloženou dražobnou zábezpekou a dražobnou zábezpekou určenou podľa osobitného predpisu.7a)“.
5.
§ 10 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
O uložení povinnosti nahradiť náklady márnej dražby alebo zaplatiť osobitný poplatok podľa osobitného predpisu7b) rozhoduje ministerstvo. Náhrada nákladov márnej dražby a výnos osobitného poplatku sa odvádzajú na osobitný účet ministerstva.“.
6.
V § 14 sa v prvej vete slová „okresný úrad“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ a na jeho konci sa pripája táto veta: „Okresné úrady ukončia konanie o pokutách, ktoré začali pred účinnosťou tohto zákona.“.
7.
§ 16 ods. 2 znie:
„(2)
Prostriedky z tohto účtu sa použijú
a)
na splatenie investičných úverov, úverov na predmety postupnej spotreby v používaní a odstupného,10a) ktoré sa preukázateľne týkali prevádzkových jednotiek2) prevedených do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb,
b)
na uspokojenie pohľadávok, ktoré nebolo možné uspokojiť z výťažku likvidácie štátnych podnikov,11) ktorých majetok bol prevodom do vlastníctva iných právnických alebo fyzických osôb znížený o viac ako 80 %,
c)
na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal v dobe likvidácie zodpovednosť za vady,
d)
na úhradu nákladov na podporu prevodu vlastníctva štátu podľa osobitného predpisu,1)
e)
na poskytovanie peňažných náhrad oprávneným osobám podľa zákona o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd,
f)
na finančné zabezpečenie činnosti komisií, pokiaľ náklady na ich činnosť prevyšujú výnosy podľa § 13.“.
8.
V § 17 sa na konci pripája táto veta; „Organizácie sú povinné poskytnúť požadované informácie, podklady a doklady do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky, ako aj umožniť na požiadanie vstup do prevádzkových jednotiek.“.
9.
§ 18 znie:
㤠18
(1)
Štatutárnemu orgánu organizácie, ktorý z nedbanlivosti zaviní, že organizácia ministerstvu alebo komisii
a)
neposkytne do 30 dní od doručenia písomnej požiadavky požadované informácie, podklady alebo doklady,
b)
poskytne neúplné alebo chybné informácie, podklady alebo doklady alebo
c)
nezabezpečí na požiadanie vstup do prevádzkovej jednotky
uloží okresný úrad, v ktorého územnom obvode sa nachádza prevádzková jednotka, na návrh komisie pokutu až do výšky 50 000 Kčs. Ak tak urobí úmyselne uloží mu okresný úrad pokutu až do výšky 200 000 Kčs. Trestná zodpovednosť tým nie je dotknutá.
(2)
Pri určení výšky pokuty sa prihliadne najmä na mieru zavinenia, závažnosť, čas trvania a následky protiprávneho konania.
(3)
Pokutu podľa odseku 1 možno uložiť do troch mesiacov od dňa, keď sa okresný úrad dozvedel o porušení povinnosti, najdlhšie však do jedného roka od dňa, kedy k porušeniu povinnosti došlo.
(4)
O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo.
(5)
Výnos z pokút je príjmom okresného úradu, ktorý pokutu uložil. Na nakladanie s týmito prostriedkami sa vzťahuje § 13.
(6)
Ak tento zákon neustanovuje inak, vzťahujú sa na ukladanie pokút všeobecné predpisy o správnom konaní.“.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
Za § 2 sa vkladá nový § 2a, ktorý znie:
㤠2a
Privatizačný projekt podniku na predaj privatizovaného majetku vo verejnej dražbe môže vypracovať tiež komisia pre privatizáciu národného majetku zriadená osobitným zákonom1a) (ďalej len „komisia“). Komisia predkladá privatizačný projekt spolu so stanoviskom podniku jeho zakladateľovi na další postup podľa § 3.“.
2.
§ 3 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Zakladateľ je povinný zverejniť informáciu o predložení privatizačného projektu podniku v dennej tlači. Záujemcom o vypracovanie konkurenčného projektu je povinný poskytnúť údaje o podniku v rozsahu povinnej zákonnej osnovy privatizačného projektu.“.
3.
V § 11 ods. 3 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
na posilnenie zdrojov bánk a sporiteľní určených na poskytovanie úverov,“.
Doterajšie písmená e) až h) sa označujú ako f) až ch).
4.
§ 11 ods. 3 sa dopĺňa písmenom i), kroré znie:
„i)
na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal zodpovednosť za vady, pokiaľ táto zodpovednosť neprešla na nadobúdateľa.“.
5.
V § 12 ods. 1 písmeno g) sa vypúšťajú slová „alebo verejnú dražbu“.
6.
V § 12 ods. 1 sa za písmeno g) vkladá nové písmeno h), ktoré znie:
„h)
predáva privatizovaný majetok vo verejných dražbách; verejné dražby môže organizovať a zabezpečovať prostredníctvom komisie, ktorá v týchto prípadoch koná v mene Fondu, na základe a v medziach jeho poverenia,“.
Doterajšie písmeno h) sa označuje ako ch).
7.
V § 12 ods. 1 sa za písmeno ch) vkladá nové písmeno i), ktoré znie:
„i)
prevádza privatizovaný majetok na účely nemocenského a sociálneho poistenia,“.
Doterajšie písmeno ch) sa označuje ako j).
8.
V § 21 ods. 3 sa na konci prvej vety pripájajú slová: „s výnimkou zamestnancov Fondu, ktorých Fond vymenuje do dozorných orgánov týchto obchodných spoločností“.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby a zákona Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky, ako vyplývajú zo zmien a doplnení vykonaných týmto zákonom.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
5a)
§ 16 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb.
7a)
§ 5 ods. 1 zákona č. 427/1990 Zb.
7b)
§ 11 ods. 2 zákona č. 427/1990 Zb. v znení zákona č. 429/1991 Zb.
10a)
Zákon č. 195/1991 Zb. o odstupnom pri skončení pracovného pomeru.
1a)
§ 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodu vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 510/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 510/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 18. 12. 1991, částka 97/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zrušujú sa
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha 1
* Príloha 2
Aktuální znění od 18. 12. 1991
510
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. novembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a poľovníctva sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 2 sa vypúšťajú slová „podkladom pre národohospodárske plánovanie1) a“, včítane odkazu.
2.
V § 3 ods. 1 sa poznámka č. 2 označuje číslom 1.
3.
§ 3 ods. 4 znie:
„(4)
Štátne organizácie lesného hospodárstva riadené ministerstvom alebo Federálnym ministerstvom obrany, vlastníci alebo užívatelia lesa sú povinní viesť prehľad o výsledkoch hospodárenia podľa lesných hospodárskych plánov.“.
4.
V § 6 ods. 1 prvá veta znie: „Ochranné lesy a lesy osobitného určenia vyhlasuje orgán štátnej správy lesného hospodárstva z vlastného podnetu alebo na návrh iných orgánov štátnej správy; lesy osobitného určenia vyhlasuje po prerokovaní s vlastníkmi.“.
5.
V § 6 ods. 2 sa poznámka č. 3 označuje číslom 2.
6.
§ 9 ods. 1 znie:
„(1)
Vlastníci alebo užívatelia lesov sú povinní zabezpečiť dostačujúce množstvo druhovo a geneticky vhodného osiva a sadeníc potrebných na obnovu lesných porastov a na zalesnenie pozemkov na to určených.3)“.
7.
§ 12 ods. 3 znie:
„(3)
Vlastníci alebo užívatelia lesov nad hornou hranicou stromovej vegetácie sú povinní vykonávať lesotechnické meliorácie na týchto lesných pozemkoch.“.
8.
§ 13 až 16 včítane nadpisov znejú:
„DRUHÁ ČASŤ
ODBORNÁ SPRÁVA LESOV, ODBORNÝ LESNÝ HOSPODÁR A SLOVENSKÝ LESNÝ POZEMKOVÝ FOND
§ 13
Odborná správa lesov
(1)
Odbornou správou lesov sa zabezpečuje odborná pomoc a dozor nad hospodárením v lesoch, ktoré nie sú v správe alebo v užívaní štátnych organizácií lesného hospodárstva riadených ministerstvom alebo Federálnym ministerstvom obrany.
(2)
Úlohy odbornej správy lesov sú najmä:
a)
zabezpečovať podklady na vypracúvanie lesných hospodárskych plánov,
b)
vypracúvať podľa schválených hospodárskych plánov ročné plány lesnej výroby, dodávok dreva a určovať opatrenia na zlepšovanie funkcií lesov,
c)
vyžadovať plnenie úloh v lesnej výrobe, zabezpečovanie a zlepšovanie funkcií lesov a ochranu lesov, ako aj dozerať na plnenie týchto úloh,
d)
zabezpečovať osivo a sadenice lesných drevín na obnovu lesa,
e)
vyznačovať ťažbu dreva a vykupovať drevo,
f)
dávať užívateľom lesov pokyny na hospodárenie v lesoch a na ich ochranu,
g)
viesť lesnú hospodársku evidenciu a výkazy o výkonoch v lesoch,
h)
viesť evidenciu užívateľov lesov pod odbornou správou.
(3)
Odbornú správu lesov vykonávajú štátne organizácie lesného hospodárstva riadené ministerstvom, ak ju ministerstvo nezverí inej organizácii, prípadne ak si túto správu nevyhradí. Na konanie o zverení a vyhradení výkonu odbornej správy lesov sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
(4)
Úlohy podľa odseku 2 písm. b) oznamujú organizácie vykonávajúce odbornú správu lesov užívateľom lesov písomne; ak oznámi užívateľ lesa do 15 dní odo dňa doručenia písomného oznámenia orgánu štátnej správy lesného hospodárstva, že s nimi nesúhlasí, určí tento orgán úlohy rozhodnutím.
(5)
Organizácie vykonávajúce odbornú správu lesov sú povinné podávať orgánom štátnej správy lesného hospodárstva správy o plnení úloh odbornej správy lesov a oznamovať mu zistené prípady porušenia ustanovení zákona o lesoch a tohto zákona, ako aj predpisov a rozhodnutí vydaných na ich základe.
(6)
Ministerstvo môže obmedziť rozsah odbornej správy lesov užívateľom lesov, ktorí zabezpečujú plnenie úloh v lesoch vlastnými odbornými lesnými hospodármi podľa § 3 ods. 2. Na konanie o obmedzení rozsahu odbornej správy lesov sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.
§ 14
Odborný lesný hospodár
(1)
Za účelom dodržiavania lesného hospodárskeho plánu a plnenia produkčných a celospoločenských funkcií lesov sú vlastníci a užívatelia lesov povinní zabezpečiť obhospodarovanie lesov odborným lesným hospodárom.
(2)
Ak vlastník alebo užívateľ lesa nezabezpečí obhospodarovanie lesov podľa odseku 1, určí mu odborného lesného hospodára lesný úrad.
(3)
Odborný lesný hospodár vykonáva, pokiaľ nejde o postup podľa odseku 2, funkciu na základe zmluvného vzťahu.
(4)
Vlastník alebo užívateľ lesa je povinný uhrádzať náklady na výkon funkcie odborného lesného hospodára.
(5)
Odborným lesným hospodárom môže byť občan Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorý má vysokoškolské vzdelanie lesníckeho zamerania, absolvoval odbornú prax v lesníckych činnostiach v trvaní najmenej 5 rokov a preukáže spôsobilosť na vykonávanie tejto funkcie predpísanou skúškou. Podrobnosti o preukázaní spôsobilosti na výkon funkcie, výšku odplaty za výkon funkcie a možnosti oslobodenia od tejto odplaty určí ministerstvo osobitným právnym predpisom.
(6)
Funkciu odborného lesného hospodára nemôžu vykonávať pracovníci orgánov štátnej správy lesného hospodárstva.
(7)
Odborný lesný hospodár je povinný upozorniť vlastníka a užívateľa lesov na každú činnosť, ktorá je v rozpore s právnymi predpismi na ochranu lesa; pre výkon zákonom určených povinností nesmie odborný lesný hospodár utrpieť ujmu.
§ 15
Slovenský lesný pozemkový fond
(1)
Zriaďuje sa Slovenský lesný pozemkový fond (ďalej len „pozemkový fond“). Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje sa do podnikového registra.
(2)
Pozemkový fond spravuje lesné nehnuteľnosti vo vlastníctve štátu vymedzené osobitným predpisom4) a plní ďalšie úlohy podľa osobiných právnych predpisov.5)
(3)
Pozemkový fond je účastníkom pozemkových úprav vo veciach týkajúcich sa lesného hospodárstva.6)
§ 16
(1)
Orgánmi pozemkového fondu sú správna rada a dozorná rada.
(2)
Činnosť pozemkového fondu riadi správna rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) vymenúva na tri roky a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(3)
Činnosť a hospodárenie pozemkového fondu a jeho správnej rady kontroluje dozorná rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra vymenúva na tri roky a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky. Dozorná rada upozorňuje správnu radu alebo iné príslušné orgány na zistené nedostatky.
(4)
Funkcie člena správnej rady a dozornej rady sú navzájom nezlučiteľné. Členmi dozornej rady nemôžu byť zamestnanci pozemkového fondu.
(5)
Pracovník pozemkového fondu nesmie vykonať za účelom získania peňažných príjmov práce súvisiace s pozemkovými úpravami.7)“.
9.
V § 17 ods. 2 sa poznámka č. 5 označuje číslom 8.
10.
V § 18 ods. 1 sa poznámka č. 6 označuje číslom 9.
11.
V § 19 ods. 2 sa poznámka č. 7 označuje číslom 10.
12.
V § 20 ods. 4 sa poznámka č. 8 označuje číslom 11.
13.
V § 22 ods. 2 sa v prvej vete vypúšťajú slová „prípadne organizácie vykonávajúce odbornú správu lesov“.
14.
V § 22 ods. 3 sa poznámky č. 9 a 10 označujú číslami 12 a 13.
15.
V § 23 sa vypúšťajú slová „štátnych organizácií lesného hospodárstva riadených ministerstvom“.
16.
V § 24 ods. 1 prvá veta znie: „Užívatelia lesného fondu sú povinní zabezpečiť riadny výkon ochrannej služby v lesoch.“.
17.
V § 24 ods. 2 a 8 sa poznámky č. 11 a 12 označujú číslami 14 a 15.
18.
§ 25 až 28 včítane nadpisov znejú:
„PIATA ČASŤ
ORGÁNY ŠTÁTNEJ SPRÁVY LESNÉHO HOSPODÁRSTVA A ICH PÔSOBNOSŤ
§ 25
Orgány štátnej správy lesného hospodárstva
(1)
Úlohy na úseku štátnej správy lesného hospodárstva a poľovníctva podľa zákona o lesoch, tohto zákona a zákona o polovníctve,16) ako aj úlohy ustanovené predpismi vydanými na ich základe vykonávajú:
a)
lesný úrad,
b)
oblastný lesný úrad,
c)
ministerstvo ako ústredný orgán štátnej správy lesného hospodárstva a poľovníctva.
(2)
Sídlami lesných úradov sú mestá uvedené v prílohe 1. Územná pôsobnosť lesných úradov, podľa lesných hospodárskych celkov, je uvedená v prílohe 2.
§ 26
Lesný úrad
(1)
Lesný úrad rozhoduje podľa zákona o správnom konaní
a)
o vyhlásení pozemku za lesný pozemok podľa § 2 ods. 2 zákona o lesoch a podľa § 2 ods. 3 zákona o lesoch v pochybnostiach o tom, či ide o pozemok patriaci do lesného pôdneho fondu,
b)
o uložení opatrení potrebných na ochranu a racionálne využívanie lesných pozemkov a lesných porastov podľa § 4 ods. 1 zákona o lesoch,
c)
o vyňatí lesných pozemkov z lesného pôdneho fondu a o obmedzení ich využívania podľa § 4 ods. 2, 6 a 7 zákona o lesoch,
d)
o povinnosti vykonať skrývku kultúrnych vrstiev pôdy a o opatreniach na jej hospodárne využitie podľa § 4 ods. 3 písm. f) zákona o lesoch,
e)
o udeľovaní súhlasu podľa § 5 ods. 3 zákona o lesoch na vydanie územných rozhodnutí, ktorými má byť dotknutý lesný pôdny fond,
f)
o tom, že sa poškodenie lesného fondu a objektov a zariadení na lesných pozemkoch slúžiacich lesnému hospodárstvu odstráni uvedením do pôvodného stavu, ako aj o opatreniach na zabránenie hroziacich škôd a proti vzniku ďalších škôd podľa § 10 ods. 7 zákona o lesoch,
g)
o ukladaní opatrení podľa § 20 ods. 3 zákona o lesoch potrebných v záujme zaistenia bezpečnosti osôb a majetku pred škodami, ktoré by mohli byť spôsobené zosúvaním pôdy, padaním kameňov, pádom stromov, lavínami a pod. z lesných pozemkov, a o tom, kto znáša náklady s tým spojené,
h)
o obmedzení niektorých činností alebo úprave ich vykonávania v lesoch podľa § 18 ods. 2, ako aj o určení podmienok použitia určitých technologických spôsobov pri prevádzkovej, hospodárskej a inej činnosti v lesoch a v ich blízkosti podľa § 20 ods. 5,
i)
o uložení opatrení proti rozšíreniu škodcov a na ich vyhubenie v lesoch, v skladoch dreva a na iných pozemkoch v okolí lesov podľa § 20 ods. 3,
j)
o uložení pokuty užívateľom podľa § 26 zákona o lesoch a podľa § 3,
k)
o priestupkoch na úseku lesného hospodárstva a poľovníctva podľa § 33, 35 a 46 zákona SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
(2)
Lesný úrad
a)
dáva súhlas podľa § 7 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom na zadanie stavby, ktorými má byť dotknutý lesný pôdny fond; pri návrhoch trás smerových a líniových stavieb, len ak trasa neprechádza lesmi viacerých regiónov,
b)
dáva súhlas na vydanie rozhodnutia o umiestnení stavby a o využití územia vo vzdialenosti do 50 metrov od okraja lesných pozemkov podľa § 20 ods. 4,
c)
povoľuje predĺženie lehoty na zalesnenie holín na lesných pozemkoch a zabezpečenie lesných porastov na holinách podľa § 8 ods. 4,
d)
vydáva podľa § 17 ods. 2 zákazy a obmedzenia užívania lesov,
e)
povoľuje výnimky zo zákazov niektorých činností v lesoch podľa § 19 ods. 3,
f)
ukladá opatrenia v prípade mimoriadnych okolností a nepredvídaných škôd podľa § 21 ods. 2,
g)
ustanovuje a odvoláva lesnú a poľovnú stráž,
h)
posudzuje požiadavky na poskytnutie prostriedkov zo Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky 17) a kontroluje ich použitie,
i)
preberá výsledky prác pestovnej činnosti, kontroluje zdravotný stav a poškodenie lesa a dodržiavanie zásad hygieny lesa.
(3)
Na čele lesného úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva prednosta oblastného lesného úradu.
§ 27
Oblastný lesný úrad
(1)
Oblastný lesný úrad
a)
dáva súhlas podľa § 5 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom územných plánov zón (mimorekreačných zón), podľa § 6 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom na určenie dobývacích priestorov, ktorými má byť dotknutý lesný pôdny fond a lesné porasty, a podľa § 7 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom na prerokovanie projektovej úlohy trás smerových a líniových stavieb, ak trasa prechádza lesmi viacerých regiónov,
b)
sleduje hospodárenie v lesoch z hľadiska zabezpečovania funkcií lesov a z hľadiska rozvoja oblasti a vyjadruje sa ku koncepciám rozvoja lesného hodpodárstva,
c)
schvaľuje podľa § 3 ods. 3 lesné hospodárske plány, kontroluje ich dodržiavanie a povoľuje ich zmeny,
d)
vyhlasuje podľa § 6 ochranné lesy a lesy osobitného určenia,
e)
ukladá podľa § 21 ods. 2 opatrenia v prípade mimoriadnych okolností a nepredvídaných škôd v lesoch, ak tieto okolnosti a škody presahujú územný obvod lesného úradu alebo jeho možnosti,
f)
posudzuje požiadavky na poskytnutie prostriedkov zo Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky, ak žiadateľ obhospodaruje lesy v pôsobnosti viacerých lesných úradov.
(2)
Oblastný lesný úrad je odvolacím orgánom vo veciach, v ktorých v prvom stupni rozhodoval lesný úrad.
(3)
Na čele oblastného lesného úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
§ 28
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky
Ministerstvo
a)
riadi výkon štátnej správy lesného hospodárstva,
b)
dáva súhlas podľa § 5 ods. 2 zákona o lesoch k návrhom územných plánov veľkých územných celkov a sídelných útvarov a územných plánov rekreačných zón,
c)
určuje lesné hospodárske celky podľa § 3 ods. 2,
d)
určuje kvalifikačné predpoklady pre odborných lesných hospodárov podľa § 3 ods. 2,
e)
schvaľuje podľa § 4 ods. 2 súhrnné lesné hospodárske plány,
f)
ukladá podľa § 21 ods. 2 opatrenia v prípade mimoriadnych okolností a nepredvídaných škôd v lesoch, ak tieto okolnosti a škody presahujú územný obvod oblastného lesného úradu alebo jeho možnosti,
g)
povoľuje výnimky na správu lesného národného majetku podľa § 11 ods. 3 zákona o lesoch,
h)
dáva súhlas podľa § 11 ods. 4 zákona o lesoch na prevody správy lesného národného majetku.“.
19.
V § 29 sa vypúšťa odsek 2.
20.
§ 30 včítane nadpisu znie:
㤠30
Dozor vykonávaný lesným úradom a oblastným lesným úradom
(1)
Lesný úrad a oblastný lesný úrad sústavne dozerajú na dodržiavanie ustanovení zákona o lesoch, tohto zákona a predpisov vydaných na ich základe. V rozsahu svojej pôsobnosti dozerajú, či vlastníci a užívatelia lesov hospodária v lesoch podľa lesných hospodárskych plánov, zvyšujú úrodnosť lesných pozemkov a zabezpečujú, prípadne zlepšujú ostatné funkcie lesov.
(2)
Pri výkone dozoru podľa odseku 1 lesný úrad a oblastný lesný úrad ukladajú opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov a v súvislosti s tým aj prípadné nevyhnutné opatrenia na zlepšenie stavu lesov a plnenie ich funkcií.“.
21.
V § 31 sa za slovo „organizácie“ vkladajú slová „vlastníci alebo užívatelia“.
22.
V § 32 sa poznámka č. 14 označuje číslom 18.
23.
V § 33 ods. 1 a 5 sa poznámky č. 15, 16 a 17 označujú číslami 19, 20 a 21.
24.
V § 33 sa vypúšťajú odseky 2, 3, 4 a odsek 8 písm. a). Doterajšie odseky 1 až 10 sa označujú ako odseky 1 až 7.
25.
V § 34 ods. 1 sa slovo „organizáciám“ nahrádza slovami „vlastníkom alebo užívateľom“.
26.
V § 34 ods. 1 sa vypúšťa písmeno c).
27.
V § 34 ods. 2 sa na začiatku vety slovo „organizácia“ nahrádza slovami „vlastník alebo užívateľ“.
28.
V § 34 sa vypúšťajú odseky 3 a 5 včítane odkazu a odsek 7 znie:
„(7)
Pokuty uložené podľa zákona o lesoch a tohto zákona sú príjmom Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky.“.
Doterajšie odseky 1 až 7 sa označujú ako odseky 1 až 5.
29.
§ 35 sa vypúšťa.
30.
V § 36 sa pripája nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Štátnu správu poľovníctva podľa zákona o poľovníctve, ako aj úlohy ustanovené predpismi vydanými na jeho základe vykonáva lesný úrad ako prvostupňový orgán.“.
Čl. II
Zrušujú sa
1.
vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 101/1977 Zb. o odbornej správe lesov,
2.
položky 57-59 z prílohy A, položky 22-93 z prílohy C a položky 5-21 z prílohy G zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
Čl. III
Ak sa v zákone Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. používa slovo „socialistický“, toto sa vypúšťa, pokiaľ nie je nahradené iným slovom.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha 1
Sídla orgánov štátnej správy lesného hospodárstva a poľovníctva
Oblastný lesný úrad| Lesný úrad
---|---
Bratislava| Bratislava
Senica
Trnava
Trenčín
Dunajská Streda
Nitra| Nitra
Levice
Nové Zámky
Topoľčany
Žilina| Čadca
Žilina
Považská Bystrica
Prievidza
Martin
Dolný Kubín
Liptovský Mikuláš
Zvolen| Banská Bystrica
Zvolen
Žiar nad Hronom
Veľký Krtíš
Lučenec
Rimavská Sobota
Spišská Nová Ves| Poprad
Spišská Nová Ves
Podolinec
Rožňava
Košice
Prešov| Prešov
Michalovce
Vranov nad Topľou
Bardejov
Svidník
Humenné
Príloha 2
Územná pôsobnosť lesných úradov podľa lesných hospodárskych celkov
Sídlo| LHC
---|---
1\\. Bratislava| Železná Studienka, Rusovce, Stupava, Pezinok-Modra, Rača, Kostolište, Lozorno, VLM-Malacky, Píla
2\\. Senica| Moravský Ján, Sološnica, Gbely, Holíč, Myjava, Šaštín-Stráže
3\\. Trnava| Majdán, Trstín, Dechtice, Chtelnica, Hlohovec, Vrbové, Moravany
4\\. Trenčín| Stará Turá, Kočovce, Nové Mesto nad Váhom, Drietoma, Dolná Súča, Ľuborča, Opatová, Trenčianske Stankovce
5\\. Dunajská Streda| Galanta, Šamorín, Gabčíkovo, Čalovo
6\\. Nitra| Nitra, Zobor, Žitavany, Jelenec, Topoľčianky, Hrušov, Jedľové Kostoľany, Skýcov
7\\. Levice| Levice Devičany, Bohunice, Šahy, Čifáre
8\\. Nové Zámky| Podhájska, Vojnice, Štúrovo, Komárno
9\\. Topoľčany| Nitrianska Streda, Partizánske, Kulháň, Topoľčany, Uhrovec, Kšinná, Slatina nad Bebravou, Dubodiel
10\\. Čadca| Makov, Turzovka, Raková, Čadca, Krásno, Kysucké Nové Mesto, Stará Bystrica, Nová Bystrica
11\\. Žilina| Fačkov, Rajec, Rajecké Teplice, Turie, Súľov, Starovec, Bytča, Marček, Dubeň, Varín
12\\. Považská Bystrica| Vsetín, Dubnica, Lieskovec (MP), Ilava, Lednické Rovne, Beluša, Prečín, Lúky pod Makytou, Mariková, Papradno
13\\. Prievidza| Veľké Uherce, Bystričany, Vestenice, Magura, Valašská Belá, Nitrianske Rudno, Prievidza, Ráztočno, Nitrianske Pravno
14\\. Martin| Kláštor, Rudno, VLM-Turany, Turček, Horná Štubňa, Turčianske Teplice, Blatnica, Necpaly, Kantor, Jánošikovo, Martinské Hole, Kýčerka
15\\. Dolný Kubín| Párnica, Dolný Kubín, Oravský Podzámok, Habovka, Trstená, Oravice, Námestovo, Zubrohlava, Oravská Polhora, Lokca, Zákamenné, Párač
16\\. Liptovský Mikuláš| Hubová, Ľubochňa, Čierňavy, Rakytov, Liptovská Osada, Biely Potok, Partizánska Ľupča, Račková, Liptovský Mikuláš, Liptovská Teplá, Demänová, Liptovský Ján, Kráľova Lehota, Malužiná, LTŠ-Svarinka, Čierny Váh, Javorinka, Biely Váh
17\\. Banská Bystrica| Banská Bystrica, Badín, Kyslinky, Šalková, Sihla, Hronec, Lučatín, Brusno, Jasenie, Slovenská Ľupča, Staré Hory, Harmanec, Brezno, Čierny Balog, Dobroč, Šaling, Michalová, Osrblie, Predajná, Ďumbier, Beňuš, Polomka, Závadka, Pohorelá, Červená Skala, Švermovo
18\\. Zvolen| VLM-Pliešovec-Sklenné, Vigľaš, Poľana, Očová, ŠLP-VŠLD, Dobrá Niva, Krupina, Zvolen, Ladzany, Hriňová
19\\. Žiar nad Hronom| Ihráč, Kremnica, Lutila, Janova Lehota, Ždaňa, Hrabičov, Brod, Nová Baňa, Brehy, Žarnovica, Hliník, Jalná, Banská Štiavnica, LTŠ-Kysihýbel, Antol
20\\. Veľký Krtíš| Plášťovce, Nová Ves, Slovenské Kľačany, Čeb, Bukovina
21\\. Lučenec| Halič, Lučenec, Fiľakovo, Kalinovo, Divín, Málinec, Poltár, Kokava nad Rimavicou
22\\. Rimavská Sobota| Jesenské, Tornala, Stárňa, Teplý vrch, Rimavská Sobota, Rimavské Brezovo, Brádno, Klenovec, Hnúšťa, Tisovec, Ratková
23\\. Poprad| Vysoké Tatry, Benkovo, Liptovská Teplička, Spišské Bystré, Hranovnica, VLM-Kežmarok, Spišská Teplica
24\\. Spišská Nová Ves| Levoča, Spišské Podhradie, Smižany, Hrabušice, Spišská Nová Ves, Mlynky, Nálepkovo, Stará Voda, Smolník, Mníšek nad Hnilicou, Gelnica, Margecany, Krompachy, Spišské Vlachy, Rudňany
25\\. Podolinec| Plávnica, Stará Ľubovňa, Podolinec, Červený Kláštor, Pieniny
26\\. Rožňava| Muráň, Revúca, Sirk, Jelšava, Brzotín, Jablonov, Ľadová, Krásnohorské Podhradie, Rožňava, Betliar, Podsúľova, Nižná Slaná, Dobšiná, Štítnik
27\\. Košice| Bukovec, Črmeľ, Sokol, Medzev, Štós, Poproč, Jasov, Opátka, Lodina, Kecerovské Pekľany, Ruskov, Slanec
28\\. Prešov| Solivar, Kokošovce, Prešov, Sabinov, Chminianska Nová Ves, Ruské Pekľany, Lipany, LTŠ-Cemjata
29\\. Michalovce| Veľaty, Sečovce, Veľké Kapušany, Strážske, Choňkovce, Chemko (MP), Hlivištia, Remetské Hámre
30\\. Vranov nad Topľou| Banské, Zamutov, Sedliská, Hanušovce, Turcovce
31\\. Bardejov| Lukov, Hertník, Giraltovce, Komarov, Kružlov, Bardejov, Zborov
32\\. Svidník| Svidník, Kapišova, Krajná Poľana, Stropkov, Miňovce, Havaj, Okrúhle
33\\. Humenné| Medzilaborce, Krásny Brod, Výrava, Nižná Jablonka, Koškovce, Udavské, Humenné, Stakčín, Poľana, Topoľa, Zboj, Ulič, Klenová (MPaVž), Snina, Ubľa, VLM-Kamenica nad Cirochou
3)
§ 2 zákona č. 61/1977 Zb. o lesoch.
4)
§ 17 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb. o úpravách vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
5)
§ 2 ods. 1, § 11 ods. 2 a 3, § 17 ods. 2, § 18, § 22 ods. 4, § 24 ods. 3 a 4 zákona č. 229/1991 Zb.
6)
§ 6 zákona SNR č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách.
7)
§ 32 ods. 1 písm. a) bod 2 zákona SNR č. 330/1991 Zb.
16)
Zákon SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánoch štátnej správy v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. a zákona č. 298/1991 Zb.
17)
§ 5 ods. 4 a 5 zákona SNR č. 131/1991 Zb. o štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 511/1991 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 511/1991 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb.
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 18. 12. 1991, částka 97/1991
* Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády Čeké a Slovenské Federativní Republ
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 12. 1991
511
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 31. října 1991,
kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb.
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu:
Čl. I
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády Čeké a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb., se mění takto:
V § 4 odst. 1 se nahrazuje slovo „třetí“ slovem „čtvrté“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 514/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 514/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hospodářství, kterou se doplňuje vyhláška č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 18. 12. 1991, částka 98/1991
* Čl. I - Příloha č. 2 vyhlášky č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, se doplňuje v odstavci 1 takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 12. 1991
514
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hospodářství
ze dne 15. listopadu 1991,
kterou se doplňuje vyhláška č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat
Federální ministerstvo hospodářství v dohodě s ministerstvem zemědělství České republiky a s ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské republiky podle § 29 odst. 2 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, stanoví:
Čl. I
Příloha č. 2 vyhlášky č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, se doplňuje v odstavci 1 takto:
„kmín luční | 1,5
---|---
jílek mnohokvětý x kostřava luční| 0,37
kostřava rákosovitá | 0,37
náprstník vlnatý | 2,0
ostropestřec mariánský | 2,0
broskvomandloň| 1,5
dřín obecný | 1,5
pelargonie páskatá | 4,0
čičorka pestrá | 0,42
lilek vejcoplodý | 4,0
kaštanovník jedlý | 1,5
višeň | 1,5
mandloň obecná | 1,5
myrobalán | 1,5
mochna | 4,0
waigela | 4,0
povíjník nachový | 2,0“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Dlouhý CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hospodářství, kterou se doplňuje vyhláška č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 18. 12. 1991, částka 98/1991
* Čl. I - § 1 vyhlášky č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 12. 1991
515
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hospodářství
ze dne 15. listopadu 1991,
kterou se doplňuje vyhláška č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat
Federální ministerstvo hospodářství v dohodě s ministerstvem zemědělství České republiky, ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské republiky a federálním ministerstvem zahraničního obchodu podle § 29 odst. 1 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, stanoví:
Čl. I
§ 1 vyhlášky č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, se doplňuje takto:
„kmín luční | Carum carvi L.
---|---
jílek mnohokvětý x | Lolium multiflorum Lam. x
kostřava luční| Festuca pratensis Huds.
kostřava rákosovitá | Festuca arundinacea Schreb.
náprstník vlnatý | Digitalis lanata Ehrh.
ostropestřec mariánský| Silybum marianum (L.) Gartn.
broskvomandloň| Persica vulgaris Mill. var. amygdaloides
dřín obecný | Cornus mas L.
pelargonie páskatá | Pelargonium zonale hort.
čičorka pestrá | Coronilla varia L.
lilek vejcoplodý| Solanum melongena L.
kaštanovník jedlý | Castanea sativa Mill.
višeň | Cerasus vulgaris (L.) Mill.
mandloň obecná | Amygdalus communis L.
myrobalán | Prunus cerasifera Ehrh.
mochna | Potentilla L.
waigela | Weigela Thunb.
povíjník nachový| Pharbitis purpurea Roth.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Dlouhý CSc. v. r. |
Zákon č. 519/1991 Sb. | Zákon č. 519/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 99/1991
* Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 328/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 134/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. III - Ustanovení přechodná a závěrečná
* Čl. IV - 1. V § 14 odst. 2 větě třetí zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se slova „podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni“ nahrazují slovy „podle ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání nepravomocných
* Čl. V A
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (24/1993 Sb.)
519
ZÁKON
ze dne 5. listopadu 1991,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 328/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se slova „zájmů občanů a organizací“ nahrazují slovy „zájmů účastníků“ a vypouštějí se slova „a pravidel socialistického soužití“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně, a zaměřují svou činnost k tomu, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.“.
3.
V § 3 se vypouští slovo „socialistické“ a slova „dovolat se“ se nahrazují slovy „domáhat se“.
4.
§ 4 se vypouští.
5.
§ 5 zní:
㤠5
Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.“.
6.
§ 6 zní:
㤠6
V řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.“.
7.
V § 7 odst. 1 se slova „rodinných a družstevních vztahů“ nahrazují slovy „rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů (včetně vztahů podnikatelských a hospodářských)“.
8.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Spory o pravomoc
(1)
Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodují spory o pravomoc mezi soudy a státními notářstvími, jakož i mezi soudy, státními notářstvími a orgány státní správy téže republiky.
(2)
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky, jakož i mezi soudy, státními notářstvími a federálními orgány státní správy.“.
9.
§ 9 včetně nadpisu zní:
„Příslušnost
§ 9
(1)
K řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy.
(2)
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a)
ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,
b)
o nárocích vycházejících z autorského zákona,
c)
ve věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví, práva je přihlásit k ochraně, spolumajitelství a o nárocích z těchto věcí, popřípadě z porušení práv v těchto věcech,
d)
ve sporech o vzájemné vypořádání dávky poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,
e)
ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění,
f)
ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
g)
ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
h)
ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci československých soudů,
i)
v řízení konkursním a vyrovnacím, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba, jež není zapsána v obchodním rejstříku, včetně sporů tímto řízením vyvolaných,
j)
v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci.1)
(3)
Krajské soudy rozhodují dále jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních spory
a)
z právních vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti,
aa)
jsou-li oba účastníci zapsáni v obchodním rejstříku; pro tyto účely mají banky postavení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku,
bb)
je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v obchodním rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v obchodním rejstříku je zapsán, přičemž částka požadovaná navrhovatelem převyšuje 50 000 Kčs;
b)
bez zřetele na to, zda účastníci závazkového vztahu jsou podnikatelé, spory
aa)
z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních společností nebo družstev,
bb)
z burzovních obchodů a jejich zprostředkování,
cc)
ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,2)
dd)
ze smlouvy o kontrolní činnosti,3)
ee)
ze smlouvy zasílatelské,4)
ff)
ze smlouvy o provozu dopravního prostředku,5)
gg)
ze smlouvy o tichém společenství,6)
hh)
ze smlouvy o otevření akreditivu,7)
ii)
ze smlouvy o inkasu,8)
jj)
ze smlouvy o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot,9)
kk)
ze smlouvy o běžném účtu,10)
ll)
ze smlouvy o vkladovém účtu,11)
mm)
z cestovního šeku,12)
nn)
ze smlouvy o úvěru,
oo)
ze závazkových vztahů ze slibu odškodnění,13)
pp)
z právních vztahů vzniklých při zajištění závazků uvedených pod aa) až nn),
rr)
z práv z patentů, chráněných užitných a průmyslových vzorů a topografií polovodičových výrobků jako předmětu obchodu,
qq)
ze závazkových vztahů z bankovní záruky;
c)
bez zřetele na to, že nejde o obchody ve smyslu písmena a) či b), spory
aa)
z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem,
bb)
z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem, a z právních vztahů mezi obchodním zástupcem a podnikatelem, který obchodního zástupce pověřil, ledaže jde o spor z pracovněprávního vztahu,
cc)
z právních vztahů týkajících se směnek, jiných cenných papírů nebo šeků, včetně sporů z vydaných směnečných (šekových) platebních rozkazů,
dd)
z právních vztahů týkajících se ochrany hospodářské soutěže14) a týkajících se nekalé soutěže,15)
ee)
z práv k obchodnímu jménu,16) ochranným známkám17) a označení původu,18)
ff)
z pojištění spojeného s předmětem obchodní činnosti,
gg)
o návrhu společníka veřejné obchodní společnosti na její zrušení pro porušování společenské smlouvy jiným společníkem,19)
hh)
o návrhu společníka společnosti s ručením omezeným na zrušení jeho účasti ve společnosti,20)
ii)
o návrhu společníků společnosti s ručením omezeným na zrušení společnosti,21)
jj)
o návrhu člena družstva na zrušení rozhodnutí členské schůze o jeho vyloučení,22)
kk)
o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,23)
ll)
ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku právnických a fyzických osob včetně sporů, v nichž byla pravomoc československého soudu založena písemnou smlouvou účastníků.24)
(4)
Krajské soudy konečně jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních dále
a)
projednávají konkursy a vyrovnání, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku včetně sporů tímto řízením vyvolaných,
b)
rozhodují o návrzích na zrušení společnosti a její likvidaci,25)
c)
rozhodují o jmenování likvidátora společnosti, došlo-li k likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu,26)
d)
rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora společnosti a jeho nahrazení jinou osobou,27)
e)
rozhodují o určení odměny likvidátora jmenovaného soudem,28)
f)
rozhodují o jmenování likvidátora obchodní společnosti,29)
g)
rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora obchodní společnosti a jeho nahrazení,30)
h)
rozhodují o návrhu na zrušení družstva,31)
i)
rozhodují o návrhu na prohlášení členské schůze družstva o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné.32)
10.
V § 10 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky.“.
11.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
(1)
O dovoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů odvolacích rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky.
(2)
O dovoláních proti rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky a Nejvyššího soudu Slovenské republiky jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“.
12.
V § 11 odst. 3 se slova „Nejvyšší soud Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky“.
13.
V § 12 odst. 3 druhá věta zní: „Je-li jeden z těchto soudů na území České republiky a druhý na území Slovenské republiky, rozhoduje o přikázání Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“.
14.
V § 14 odst. 2 druhá věta zní: „Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.“.
15.
V § 16 odst. 1 druhá věta zní: „O vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu.“.
16.
§ 21 odst. 1 zní:
„(1)
Za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo pracovník (člen), který prokáže, že je oprávněn za ni jednat.“.
17.
§ 25 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, zastupuje-li účastníka komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.33)“.
18.
§ 26 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí ve věcech obchodních.“.
19.
V § 27 odst. 2 se slova „by odporovalo pravidlům socialistického soužití“ nahrazují slovy „zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně“.
20.
§ 27a se vypouští.
21.
V § 29 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.“.
22.
§ 30 odst. 2 zní:
„(2)
Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka, ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.“.
23.
§ 32 až 34 se vypouštějí včetně nadpisu nad § 32.
24.
§ 35 včetně nadpisu zní:
㤠35
Účast prokurátora
(1)
Prokurátor může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a)
způsobilosti k právním úkonům,
b)
prohlášení za mrtvého,
c)
zápisu do obchodního rejstříku.
(2)
Prokurátor je v takovém řízení oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastní řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu.“.
25.
§ 36 zní:
㤠36
V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.“.
26.
Za § 36 se vkládají nové § 36a, 36b, 36c a 36d, které znějí:
㤠36a
(1)
V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát:
a)
ve věcech pracovních,
b)
v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon.
(2)
V ostatních věcech jedná a rozhoduje v řízení před okresním soudem samosoudce.
(3)
V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje s výjimkou případů uvedených v § 36b odst. 1 samosoudce; v odvolacím řízení jedná a rozhoduje senát.
§ 36b
(1)
V obchodních věcech jedná a rozhoduje krajský soud jako soud prvého stupně v senátu, jde-li o spory
a)
z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem,
b)
ze vztahů, které vznikají v souvislosti s prodejem podniku nebo jeho části,
c)
z právních vztahů upravených předpisy o ochraně hospodářské soutěže a o nekalé soutěži,
d)
z práv k předmětům průmyslového vlastnictví,
e)
týkající se námořních lodí, námořní plavby a právních vztahů s tím spojených,
f)
o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,
g)
ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku právnických a fyzických osob včetně sporů, u nichž byla pravomoc československého soudu založena písemnou úmluvou účastníků.
(2)
V ostatních obchodních věcech jedná a rozhoduje v řízení před krajským soudem samosoudce. To platí i o vydávání směnečných (šekových) platebních rozkazů a o rozhodování ve věcech uvedených v § 200e.
§ 36c
Nejvyšší soudy jednají a rozhodují v senátech.
§ 36d
(1)
Předseda senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.
(2)
V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat samosoudce, příslušejí mu práva, která jsou jinak vyhrazena senátu.“.
27.
V § 37 odst. 2 třetí věta zní: „Přísedící hlasují před soudci a mladší soudci před soudci staršími, předseda senátu hlasuje poslední.“.
28.
§ 38 se vypouští.
29.
V § 39 odst. 1 se vypouští slovo „okresní“ a v odstavci 3 se slova „soudce z povolání“ nahrazují slovem „samosoudce“.
30.
V § 43 odst. 1 prvá věta zní: „Předseda senátu vyzve účastníky, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno.“.
31.
V § 45 se slova „prostřednictvím místního národního výboru“ nahrazují slovy „prostřednictvím orgánu obce“ a slova „orgánu Veřejné bezpečnosti“ slovy „příslušného policejního orgánu“.
32.
V § 46 odst. 1 se za slova „v bytě“ vkládají slova „v sídle (místě podnikání)“ a v odstavci 2 se slova „u místního národního výboru“ náhrazují slovy „u orgánu obce“.
33.
V § 47 odst. 2 se slova „u místního národního výboru“ nahrazují slovy, „u orgánu obce“.
34.
V § 48 odst. 1 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnická osoba“:
Odstavec 2 zní:
„(2)
Písemnosti určené advokátu mohou být doručovány také advokátním koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u advokáta pracovně činní a byli jím pověřeni přijímáním zásilek; to platí přiměřeně i pro doručování písemností určených komerčnímu právníkovi.“.
35.
Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:
㤠50a
Uveřejňování vyhlášek
Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně a v zákoně o konkursu a vyrovnání, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku (§ 769 obchodního zákoníku), pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu; tím není dotčena povinnost uveřejnění údajů v denním tisku.“.
36.
V § 52 odst. 2 se slova „příslušný orgán Veřejné bezpečnosti“ nahrazují slovy „příslušný policejní orgán“.
37.
V § 53 odst. 1 se číslovka „500“ nahrazuje číslovkou „2000“ a číslovka „1000“ číslovkou „5000“.
38.
§ 59 až 66 se vypouštějí včetně názvu hlavy první a nadpisů nad § 59, 62 a 65; hlava druhá se označuje jako hlava první a hlava třetí jako hlava druhá.
39.
§ 67 zní:
㤠67
Připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho schválení. Jestliže by věcně příslušný byl soud krajský, provede smírčí řízení u krajského soudu samosoudce; v těchto případech však může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.“.
40.
V § 68 odst. 2 se vypouští druhá věta.
41.
V § 73 odst. 2 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovem „orgánu“ a odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v přiměřené době nepodá návrh na určení otcovství, ustanoví předseda senátu dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení zastupoval.“.
42.
V § 79 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.“;
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává.“;
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a připojuje se k němu tato věta: „Navrhovatel může v obchodních věcech obeznámit odpůrce s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu návrhu doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.“.
43.
V § 81 odst. 1 se za slova „ve věcech péče o nezletilé,“ vkládají slova „řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče“.
44.
V § 82 se v odstavci 2 vypouštějí slova „smírčí komise nebo smírčího orgánu“, a vypouští se odstavec 3.
45.
V § 85 se v odstavci 2 slova „organizace“ nahrazují slovy „právnické osoby“ a „právnická osoba“ a doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Obecným soudem ve věcech obchodních je soud, v jehož obvodu má odpůrce své sídlo, a nemá-li své sídlo, soud, v jehož obvodu má místo podnikání. Nemá-li odpůrce ani místo podnikání, je obecným soudem soud, v jehož obvodu má odpůrce své bydliště.“.
46.
Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
㤠85a
Jestliže pro řízení je věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost soudu se má řídit obecným soudem účastníka, stává se místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.“.
47.
V § 86 se v odstavcích 1, 2 a 3 nahrazují slova „Československé socialistické republice“ slovy „České a Slovenské Federativní Republice“ a v odstavci 3 slova „cizí organizaci“ slovy „zahraniční právnické osobě“.
48.
V § 87 písm. c) zní:
„c)
je umístěna organizační složka právnické osoby, která je odpůrcem, týká-li se spor této složky;“,
v písmenu d) se slova „československé socialistické organizace“ nahrazují slovy „československé právnické osoby“,
v písmenu e) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene f), které zní:
„f)
je sídlo burzy, jde-li o spor z burzovního obchodu.“.
49.
V § 88 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1, v ustanovení písmene a) se nahrazují slova „Československé socialistické republice“ slovy „České a Slovenské Federativní Republice“, v ustanovení písmene b) se slova „anebo o zrušení práva společného užívání bytu, popřípadě pozemku“ nahrazují slovy „anebo o zrušení společného nájmu bytu“,
ustanovení písmene d) zní:
„d)
který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho způsobilost k právním úkonům; je-li tento občan bez svého souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav“,
v ustanovení písmene f) se nahrazují slova „Československé socialistické republice“ slovy „České a Slovenské Federativní Republice“, v ustanovení písmene g) se vypouštějí slova „smírčí komise nebo smírčí orgán“, v ustanovení písmene ch) se vypouštějí slova „je státní notářství, u něhož“, v ustanovení písmene i) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „nebo o rozhodnutí o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek, přihlášených k rozvrhu“,
připojují se ustanovení písmen j) a k), která znějí:
„j)
u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi vyvolané,
k)
v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně odpůrce této jednotky.“
a připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
K řízení o zrušení rozhodčího nálezu, vydaného rozhodci na základě rozhodčí smlouvy, je příslušný soud, v jehož obvodu se konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku. Jinak je příslušný soud, do jehož pravomoci by věc náležela, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy.“.
50.
Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:
㤠89a
Účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. To platí i ve sporech podle § 9 odst. 3 písm. a), jestliže částka požadovaná navrhovatelem nepřevyšuje 50 000 Kčs. Taková smlouva nebo její ověřený opis musí být doloženy již v návrhu na zahájení řízení.“.
51.
V § 95 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo jestliže by změna návrhu byla v rozporu se zájmem společnosti“.
52.
§ 96 zní:
㤠96
(1)
Navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví.
(2)
Soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
(3)
Nesouhlas odpůrce se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li k zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.“.
53.
V § 99 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo zájmem společnosti“.
54.
V § 101 odst. 2 věta druhá zní: „Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům.“.
55.
V § 102 se na konci připojuje tato věta: „V samosoudcovských věcech tak učiní samosoudce.“.
56.
§ 104 odst. 1 zní:
„(1)
Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.";
připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Má-li soud, na který se účastník obrátil, za to, že není věcně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a rozhodne, kterému soudu věcně příslušnému věc po právní moci tohoto usnesení postoupí. Byla-li takto postoupena věc okresním soudem soudu krajskému, může krajský soud vrátit věc soudu okresnímu, jestliže věcná příslušnost nebyla předtím vyřešena usnesením odvolacího soudu; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
57.
V § 105 odst. 2 se slova „Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky“.
58.
§ 106 zní:
㤠106
(1)
Jakmile soud k námitce odpůrce uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle československého práva podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.
(2)
Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení.
(3)
Bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve než došlo k řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.“.
59.
V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci připojuje tato věta: „Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že obecně závazný právní předpis, který se týká věci, je v rozporu s ústavou, zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána; v tom případě postoupí návrh ústavnímu soudu k zaujetí stanoviska.“.
60.
V § 110 se slova „nebo zájmu společnosti“ vypouštějí.
61.
V § 111 odst. 3 se v druhé větě středník nahrazuje tečkou a vypouští se část věty za středníkem.
62.
V § 114 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
zpravidla zjistí stanovisko odpůrce a pokusí se popřípadě předběžně o smírné vyřízení případu. V obchodních věcech může odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává;“.
63.
V § 116 odst. 1 se vypouští druhá a třetí věta. V odstavci 2 se za slovo „hospodářské“ vkládá čárka a slovo „obchodní“.
64.
V § 118 odst. 2 se vypouští druhá věta.
65.
V § 120 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže tvrzení účastníků o skutečnostech jsou shodná, může se soud omezit při zjištění skutkového stavu na tato nesporná tvrzení.“.
V odstavci 2 na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se slova „neučiní-li tak, rozhodne soud na podkladě ostatních provedených důkazů.“.
66.
V § 121 se vypouští slovo „československé“ a slova „Československé socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
67.
V § 124 se za slovo „hospodářské“ vkládá čárka a slovo „obchodní“.
68.
V § 125 se vypouští slovo „skutečný“ a slovo „organizací“ se nahrazuje slovy „právnických osob“.
69.
V § 128 se vypouští odstavec 1 a označení odstavce 2. Slova „Orgány a organizace, i když se neúčastní řízení“ se nahrazují slovy „Orgány státní správy a samosprávy, jakož i právnické osoby“.
70.
V § 129 odst. 2 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnické osoby“.
71.
§ 135 odst. 1 zní:
„(1)
Soud je vázán rozhodnutím ústavního soudu o tom, zda určitý právní předpis je v rozporu s ústavou, zákonem či mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána [§ 109 odst. 1 písm. b)]. Dále je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.“.
72.
V § 137 se na konci připojují slova „nebo komerční právník“.
73.
§ 140 odst. 2 zní:
„(2)
Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát; jestliže je to důvodné, poskytne soud advokátovi na jeho žádost přiměřenou zálohu.“,
odstavec 3 se vypouští.
74.
V § 142 odst. 1 se vypouštějí slova „a k návrhu prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku“.
75.
V § 147 odst. 1 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se část věty za středníkem.
76.
§ 149 zní:
㤠149
(1)
Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.
(2)
Zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního předpisu34) o mimosmluvní odměně.
(3)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, zastupoval-li účastníka komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.“.
77.
V § 152 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Zákon stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením.“.
78.
V § 155 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a)
předmět řízení je vyjádřen v cizí měně a účastník, který má plnit, je devizovým tuzemcem a má účet v cizí měně, nebo
b)
některý z účastníků je devizovým cizozemcem.“.
79.
§ 157 odst. 1 zní:
„(1)
V písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast prokurátora, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o odvolání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení.“.
80.
V § 158 odst. 1 druhá věta zní: „Nemůže-li je podepsat, podepíše je jiný člen senátu, a rozhodl-li samosoudce, jiný pověřený soudce; důvod se na písemném vyhotovení poznamená.“.
81.
§ 160 odst. 3 zní:
(3)
Uložil-li soud povinnost vyklidit byt, za který je nutno zajistit bytovou náhradu, není účastník povinen byt vyklidit, dokud pro něj není zajištěn náhradní byt, popřípadě náhradní ubytování tam, kde podle ustanovení občanského zákoníku náhradní ubytování postačí.“.
82.
V § 172 se v odstavci 1 slova „nepřevyšující 5000 Kčs“ nahrazují slovy „nepřevyšující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs“.
83.
§ 173 odst. 2 zní:
„(2)
Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu z odpůrců, předseda senátu jej usnesením zruší v plném rozsahu.“.
84.
§ 174 odst. 2 zní:
„(2)
Podá-li i jen jeden z odpůrců včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a předseda senátu nařídí jednání. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde odvolání.“.
85.
V § 175 odst. 1 v první větě se za slova „předseda senátu“ vkládají slova „krajského soudu činného v obchodních věcech“.
86.
§ 176 zní:
㤠176
(1)
Ve věcech péče soudu o nezletilé se ve věci samé rozhoduje rozsudkem o výchově a výživě nezletilých dětí, o styku rodičů s nimi, o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o schválení důležitých úkonů nezletilého a o záležitostech, o nichž se rodiče nemohou dohodnout. Krom toho se rozhoduje rozsudkem o prodloužení ústavní výchovy po dosažení zletilosti a o zrušení takového opatření.
(2)
O ostatních věcech se rozhoduje usnesením.“.
87.
V § 178 odst. 1 se slovo „organizací“ nahrazuje slovy „právnických osob“.
V odstavci 2 se slova „národního výboru, společenské organizace nebo i jednotlivých občanů“ nahrazují slovy „orgánu péče o děti, orgánu obce, popřípadě i jednotlivých občanů“.
88.
Za § 191 se vkládají nové § 191a, 191b, 191c, 191d, 191e, 191f a 191g, které včetně nadpisu znějí:
„Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče
§ 191a
(1)
Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen „ústav“), ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu (dále jen „nemocný“).
(2)
Je-li osoba, která byla přijata do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezena ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, je ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení došlo.
§ 191b
(1)
O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle § 191a, zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.
(2)
Nemá-li ten, kdo byl ústavem převzat, jiného zástupce, ustanoví mu soud pro toto řízení opatrovníka.
(3)
Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí (§ 191a odst. 1 a 2) došlo ze zákonných důvodů, vyslechne nemocného a ošetřujícího lékaře. Jednání zpravidla není třeba nařizovat.
(4)
Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a, soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů (§ 191a odst. 1).
§ 191c
(1)
Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat obsah takového rozhodnutí, dále jeho zástupci (opatrovníku) a ústavu.
(2)
Odvolání proti tomuto usnesení nemá odkladný účinek. Odvolat se může i ústav, bylo-li vysloveno, že převzetí se nestalo v souladu se zákonnými důvody.
(3)
Ústav může umístěného propustit, i když soud vyslovil, že k převzetí došlo v souladu se zákonnými důvody.
§ 191d
(1)
Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a umístěný je omezen nebo vyloučen ze styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu.
(2)
Ke zjištění zdravotního stavu umístěného soud ustanoví znalce. Úkolem znalce je vyjádření o tom, zda další držení umístěného v ústavu při omezení nebo vyloučení styku s vnějším světem je či není nutné. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen.
(3)
Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání) a jeho zástupce (opatrovníka). Při jednání vyslechne znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné důkazy.
(4)
V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 platí tu obdobně.
§ 191e
(1)
Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím doby jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena lhůta kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí obdobně.
(2)
Rozsudek podle odstavce 1 nebrání tomu, aby ústav propustil osobu drženou v ústavu před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, ani tomu, aby opatrovnický soud učinil jiné opatření.
§ 191f
Osoba držená v ústavu, je-li způsobilá k právním úkonům, její zástupce (opatrovník) a osoby jí blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není důvodné. Zamítne-li soud návrh na propuštění, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno.
§ 191g
Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona.“.
89.
V § 199 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo prokurátora“ a připojuje se další věta: „Soud tak může učinit i bez návrhu.“.
90.
Za § 200 se vkládají nové § 200a, 200b, 200c, 200d, 200e, 200f, 200g a 200h, které včetně nadpisů znějí:
„Řízení ve věcech obchodního rejstříku
§ 200a
(1)
Řízení ve věcech obchodního rejstříku se zahajuje na návrh fyzické nebo právnické osoby (dále jen „podnikatel“), jíž se zápis v rejstříku týká, nebo osob oprávněných k tomu podle zákona.
(2)
Soud může zahájit řízení i bez návrhu, má-li byt dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.
(3)
Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a které skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku.
§ 200b
(1)
V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.
(2)
Soud rozhoduje o obsahu zápisu bez jednání usnesením. Ve výroku usnesení uvede den zápisu. Zápis je třeba provést do jednoho měsíce od vydání rozhodnutí o obsahu zápisu.
(3)
Ustanovení o pořádkových pokutách se použije i v případě, že podnikatel neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k provedení zápisu podle § 200a odst. 2.
§ 200c
(1)
Obchodní rejstřík je každému přístupný, každý má právo do něho nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy.
(2)
Na požádání lze z rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není.
§ 200d
(1)
Obchodní rejstřík vede okresní soud v sídle krajského soudu (dále jen „rejstříkový soud“) pro podnikatele, kteří mají své sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Nemají-li své sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání; nemá-li podnikatel ani místo podnikání, je k vedení obchodního rejstříku příslušný soud podle místa bydliště podnikatele.
(2)
Zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady stanoví, který okresní soud nebo jemu na roveň postavený soud v sídle krajského soudu je rejstříkovým soudem.
(3)
Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu (§ 21 odst. 2 obch. zák.) vede soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka (§ 21 odst. 3 obch. zák.).
§ 200e
Řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev
(1)
Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až i) je příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních, v jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo své sídlo.
(2)
Nestanoví-li ustanovení uvedená v odstavci 1, že se řízení zahajuje na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.
(3)
Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením.
Řízení ve věcech voličských seznamů
§ 200f
Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby či nedostatky v seznamech voličů do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní samosprávy, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku, s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.
§ 200g
(1)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán státní správy.
(2)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů.
§ 200h
Řízení ve věcech sdružování v politických stranách a politických hnutích
(1)
Nesouhlasí-li přípravný výbor politické strany nebo politického hnutí s upozorněním příslušného ministerstva, že návrh na registraci nemá náležitosti požadované zákonem nebo že v návrhu jsou neúplné nebo nepřesné údaje, může se přípravný výbor domáhat určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.
(2)
Účastníkem řízení je přípravný výbor a příslušné ministerstvo.
(3)
Příslušným k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo přípravný výbor.
(4)
Rozhoduje se bez jednání, usnesením. Odvolání proti rozhodnutí není přípustné.“.
91.
§ 201 zní:
㤠201
Účastník může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“.
92.
V § 202 odst. 1 písm. f) zní:
„f)
byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;“,
v písmenu h) se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se další písmeno i), tohoto znění:
„i)
bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu.“.
93.
§ 203 se vypouští.
94.
V § 204 odst. 1 se vypouští třetí věta.
95.
V § 207 odst. 2 se vypouští druhá věta.
96.
V § 208 prvé větě se slova „rozhoduje o připuštění zpětvzetí odvolací soud“ nahrazují slovy „odvolací soud rozhodne o připuštění zpětvzetí“ a druhá věta zní: „Soud zpětvzetí nepřipustí, jestliže druhý účastník z vážných důvodů s tím nesouhlasí. Jestliže zpětvzetí připustí, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.“.
97.
§ 214 odst. 2 písm. a) se slovo „zamítá“ nahrazuje slovem „odmítá“. Odstavec 2 písm. d) zní:
„d)
jde o rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče nebo o prohlášení za mrtvého;“.
98.
§ 217 se vypouští.
99.
V § 218 odst. 1 se slovo „zamítne“ nahrazuje slovem „odmítne“ a v odstavci 2 se slovo „zamítnuto“ nahrazuje slovem „odmítnuto“.
100.
§ 222 odst. 1 zní:
„(1)
Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.“.
Vkládá se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Odvolání může být odvolacím soudem vyřízeno i tak, že připustí vzetí návrhu na zahájení řízení zpět, anebo schválí smír.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
101.
V § 228 odst. 1 se vypouští ustanovení písmen c) a d), dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c); vypouští se odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
102.
V § 229 písm. b) se za slovem „jinak“ čárka nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „nepočítaje v to stížnost pro porušení zákona“.
103.
V § 230 odst. 2 věta prvá zní: „Po třech letech od právní moci rozsudku může být návrh podán jen pro důvod uvedený v § 228 odst. 1 písm. c).“.
104.
V § 231 za slovem „schvalován“ se čárka nahrazuje středníkem a zbývající část věty se nahrazuje slovy „to platí obdobně i pro platební rozkaz“.
105.
§ 235 odst. 2 zní:
„(2)
Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.“,
a připojuje se nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.“.
106.
Ustanovení hlavy třetí (stížnost pro porušení zákona) se nahrazují včetně označení této hlavy tímto zněním:
„DOVOLÁNÍ
Přípustnost dovolání
§ 236
(1)
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
(2)
Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
§ 237
Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže
a)
bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b)
ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
c)
účastník řízení neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen,
d)
v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
e)
nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoli podle zákona ho bylo třeba,
f)
účastníku řízení byla postupem soudu odňata možnost jednat před soudem,
g)
rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.
§ 238
(1)
Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.
(2)
Dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jestliže odvolací soud
a)
vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu,
b)
potvrdil rozsudek, jímž bylo rozhodnuto jinak než v dřívějším rozsudku, protože soud prvního stupně byl vázán právním názorem soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.
(3)
Dovolání není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.
§ 239
(1)
Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně.
(2)
Dovolání je přípustné také proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže
a)
odvolací soud vyslovil ve svém potvrzujícím usnesení, že je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu,
b)
jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí na podkladě cizozemského rozhodnutí,
c)
jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h).
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o usnesení o příslušnosti, předběžném opatření, pořádkové pokutě, o znalečném, tlumočném a o nákladech řízení, jakož i o těch usneseních ve věcech upravených zákonem o rodině, v nichž se ve věci samé rozhoduje usnesením.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují také na usnesení, kterými byla vyřízena odvolání proti rozhodnutím státních notářství; ustanovení § 236 a 237 tu platí obdobně.
Podání dovolání
§ 240
(1)
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu nebo státního notářství, které rozhodovaly v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
(2)
Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
§ 241
(1)
V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 3) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání a čeho se dovolatel domáhá. Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná.
(2)
Dovolání lze odůvodnit jen tím, že
a)
v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237,
b)
řízení je postiženo jinou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
c)
rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování,
d)
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3)
Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.
Řízení u dovolacího soudu
§ 242
(1)
Dovolati soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Nejde-li o vady uvedené v § 237, nepřihlíží k vadám řízení, které nebyly uplatněny v dovolání, ledaže tyto vady měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
(2)
Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů
a)
ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen,
c)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže dovolání podal jen některý z účastníků,
d)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
(3)
Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k dovolání měnit rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají. Ke změně dovolacího návrhu není třeba souhlasu soudu.
§ 243
Před rozhodnutím o dovolání může soud, který o něm má rozhodnout, odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.“.
107.
Za § 243 se vkládají nové § 243a, 243b, 243c a 243d, které znějí:
㤠243a
(1)
Dovolací soud zpravidla nařídí jednání o dovolání proti rozsudku; jednání nenařídí, jde-li o případy uvedené v § 237 a § 241 odst. 2 písm. b) a d).
(2)
Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 2. Dokazování však neprovádí.
(3)
O dovolání proti usnesení se rozhoduje vždy bez jednání.
§ 243b
(1)
Dovolací soud dovolání rozsudkem zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí rozsudkem zruší.
(2)
Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Má-li i rozhodnutí soudu prvního stupně nebo státního notářství vady, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně nebo státnímu notářství k dalšímu řízení, popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.
(3)
Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně nebo státního notářství z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e), rozhodne svým usnesením též o zastavení řízení.
(4)
Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1, § 225 a 226 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zpět, dovolací soud řízení usnesením zastaví.
§ 243c
Pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení § 92 a 95 však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
§ 243d
(1)
Dojde-li ke zrušení napadeného rozhodnutí, soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, jedná dále o věci. Přitom je právní názor soudu, který rozhodoval o dovolání, závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud znovu i o nákladech původního řízení.
(2)
Bylo-li spolu s rozhodnutím odvolacího soudu zrušeno i rozhodnutí státního notářství, které rozhodlo v prvém stupni, postupuje státní notářství obdobně podle odstavce 1.
(3)
Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.“.
108.
Hlava čtvrtá části čtvrté se nahrazuje takto:
„ČÁST PÁTÁ
SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ“.
109.
§ 244 včetně nadpisů zní:
„Hlava první
OBECNÁ USTANOVENÍ O SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ
§ 244
(1)
Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy.
(2)
Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy zákonnost rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „rozhodnutí správního orgánu“).
(3)
Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí vydaná jimi ve správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která zakládají, mění nebo ruší oprávnění a povinnosti fyzických nebo právnických osob.“.
110.
§ 245 zní:
㤠245
(1)
Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu posoudí soud i zákonnost dříve učiněného správního rozhodnutí, o něž se přezkoumávané rozhodnutí opírá, jestliže pro ně bylo dříve učiněné rozhodnutí závazné a není-li pro jeho přezkoumání stanoven zvláštní postup.
(2)
U rozhodnutí, které správní orgán vydal na základě zákonem povolené volné úvahy (správní uvážení), přezkoumává soud pouze, zda takové rozhodnutí nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem.“.
111.
§ 246 zní:
㤠246
(1)
K přezkoumávání rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky.
(3)
Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské republiky jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky nebo Slovenské republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.
(4)
Okresní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích a v případech, kdy to stanoví zákon.“.
112.
Za § 246 se vkládají nové § 246a, 246b a 246c, které znějí:
㤠246a
(1)
Místně příslušným je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává, není-li stanoveno jinak.
(2)
V řízení podle hlavy třetí této části je místně příslušný obecný soud navrhovatele anebo krajský soud, v jehož obvodu je tento soud.
§ 246b
(1)
Při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudy jednají a rozhodují v senátech složených z předsedy a dvou soudců, není-li stanoveno jinak.
(2)
Samosoudce jedná a rozhoduje ve věcech, k jejichž projednání jsou věcně příslušné okresní soudy a ve věcech, u nichž to výslovně stanoví zákon.
§ 246c
Pro řešení otázek, které nejsou přímo upraveny v této části, se užije přiměřeně ustanovení prvé a třetí části tohoto zákona.“.
113.
Označení hlavy druhé včetně nadpisu a § 247 zní:
„Hlava druhá
ROZHODOVÁNÍ O ŽALOBÁCH PROTI ROZHODNUTÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 247
(1)
Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v nichž fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu, a žádá, aby soud přezkoumal zákonnost tohoto rozhodnutí.
(2)
U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení je předpokladem postupu podle této hlavy, aby šlo o rozhodnutí, jež po vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou pro ně připuštěny, nabylo právní moci.“.
114.
§ 248 zní:
㤠248
(1)
Soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů, která nemají povahu rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické nebo právnické osoby, zejména obecně závazné (normativní) akty, rozhodnutí organizační povahy a rozhodnutí upravující vnitřní poměry orgánu, který je vydal.
(2)
Soudy dále nepřezkoumávají
a)
rozhodnutí, která jsou přezkoumávána podle třetí hlavy této části nebo podle obecných ustanovení občanského soudní řádu,
b)
rozhodnutí správních orgánů v občanskoprávních a obchodněprávních věcech, v nichž správní orgán vystupuje jménem státu jako vlastníka nebo jiného účastníka právního vztahu,
c)
rozhodnutí orgánů vojenské správy, která byla vydána k přípravě a plnění úkolů za branné pohotovosti státu,
d)
rozkazy funkcionářů ozbrojených sil a ozbrojených sborů,
e)
rozhodnutí správních orgánů předběžné, procesní nebo pořádkové povahy včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách,
f)
rozhodnutí správních orgánů o kázeňských trestech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, pokud se jimi neomezuje osobní svoboda nebo pokud nemají za následek zánik služebního vztahu, dále odsouzených v nápravně výchovných ústavech, jakož i obviněných ve výkonu vazby,
g)
rozhodnutí, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské či jiné hospodářské činnosti,
h)
rozhodnutí o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání,
i)
rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není nárok, nebo o žádostech o odstranění tvrdosti zákona, zejména rozhodnutí finančních orgánů o úlevách na odvodech, daních a poplatcích,
j)
rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty žádosti o povolení výjimek z bezpečnostních předpisů a z technických norem.
(3)
Kromě toho jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A, která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony.“.
115.
§ 249 zní:
㤠249
(1)
Řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou.
(2)
Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí správního orgánu, které napadá, vyjádření, v jakém rozsahu se toto rozhodnutí napadá, uvedení důvodů, v čem žalobce spatřuje nezákonnost rozhodnutí správního orgánu, a jaký konečný návrh činí.“.
116.
§ 250 zní:
㤠250
(1)
Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
(2)
Žalobcem je fyzická nebo právnická osoba, která o sobě tvrdí, že jako účastník správního řízení byla rozhodnutím správního orgánu zkrácena ve svých právech. Podat žalobu může i fyzická nebo právnická osoba, se kterou nebylo ve správním řízení jednáno jako s účastníkem, ač s ní jako s účastníkem jednáno být mělo.
(3)
Jestliže se rozhodnutím správního orgánu cítí na svých právech zkráceno více osob, mohou podat společnou žalobu. Účastníky řízení jsou také ti, na něž se pro nerozlučné společenství práv se žalobcem musí též vztahovat rozhodnutí soudu (§ 91 odst. 2).
(4)
U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni.“.
117.
Za § 250 se vkládají nové § 250a až 250s, které znějí:
㤠250a
Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj u soudu jedná; to neplatí ve věcech, v nichž je dána věcná příslušnost okresního soudu nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech nemocenského pojištění či důchodového zabezpečení.
§ 250b
(1)
Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2)
Jestliže je podána žaloba někým, kdo tvrdí, že mu rozhodnutí správního orgánu nebylo doručeno, ač s ním jako s účastníkem řízení mělo být jednáno, soud ověří správnost tohoto tvrzení a uloží správnímu orgánu doručit tomuto účastníku správní rozhodnutí a podle okolností odloží jeho vykonatelnost. Tímto stanoviskem soudu je správní orgán vázán. Po uskutečněném doručení předloží správní orgán spisy soudu k rozhodnutí o žalobě.
§ 250c
Žaloba nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí spravního orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Na žádost účastníka může předseda senátu usnesením vykonatelnost rozhodnutí odložit, jesliže by neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma.
§ 250d
(1)
Předseda senátu vyžádá spisy žalovaného správního orgánu, který je povinen neprodleně je předložit spolu se spisy správního orgánu prvého stupně.
(2)
Shledá-li předseda senátu, že soud není věcně nebo místně příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.
(3)
Předseda senátu usnesením řízení zastaví, jestliže žaloba byla podána opožděně, jestliže byla podána neoprávněnou osobou, jestliže směřuje proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem, jestliže žalobce neodstranil vady žaloby, jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení žaloby nebo jestliže žalobce není zastoupen podle § 250a anebo jestliže žaloba byla vzata zpět (§ 250h odst. 2).
§ 250e
Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250d odst. 2 a 3, doručí soud žalovanému stejnopis žaloby. Předseda senátu může nařídit žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil ve lhůtě, kterou zároveň určí.
§ 250f
V jednoduchých případech, zejména je-li nepochybné, že správní orgán vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu, a jde-li jen o posouzení právní otázky, může soud bez jednání rozhodnout o žalobě rozsudkem. Stejně postupuje, je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů.
§ 250g
(1)
Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250f, předvolá předseda senátu k jednání účastníky; k němu si může vyžádat potřebné podklady, popřípadě i další písemná vyjádření účastníků.
(2)
Nedostaví-li se účastníci k jednání, může být věc projednána v jejich nepřítomnosti; řízení nesmí být z tohoto důvodu přerušeno.
§ 250h
(1)
Až do rozhodnutí soudu může žalobce rozsah napadení správního rozhodnutí omezit; rozšířit je může jen ve lhůtě podle § 250b.
(2)
Až do rozhodnutí soudu může žalobce vzít žalobu zpět; jestliže žalovanému mezitím vzešly náklady řízení, rozhodne soud o jejich náhradě.
§ 250i
(1)
Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí; dokazování se neprovádí.
(2)
Bylo-li rozhodnutí správního orgánu mezitím napadeno protestem prokurátora, soud řízení o žalobě přeruší až do jeho vyřízení; jestliže napadené rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, soud řízení o žalobě zastaví. Obdobně se postupuje, jestliže před podáním žaloby k soudu byl proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu podán mimořádný opravný prostředek.
(3)
K vadám řízení před správním orgánem soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
§ 250j
(1)
Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, vysloví rozsudkem, že se žaloba zamítá.
(2)
Dojde-li soud k závěru, že správní rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že zjištění skutkového stavu, z kterého vycházelo správní rozhodnutí, je v rozporu s obsahem spisů nebo že zjištění skutkového stavu je nedostačující k posouzení věci, zruší rozsudkem napadené rozhodnutí správního orgánu a podle okolností i rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, a vrátí věc žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud zruší napadená rozhodnutí i tehdy, ukáže-li se až při jednání, že jsou nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů.
(3)
Správní orgány jsou vázány právním názorem soudu.
(4)
Proti rozhodnutí soudu není přípustný opravný prostředek.
§ 250k
(1)
Měl-li žalobce úspěch zcela nebo zčásti, soud mu proti žalovanému přizná právo na úplnou nebo částečnou náhradu nákladů řízení. Může také rozhodnout, že se náhrada nákladů zcela nebo zčásti nepřizná, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
(2)
Jestliže po zrušení rozhodnutí správního orgánu došlo k vydání nového rozhodnutí, které bylo k nové žalobě opět zrušeno proto, že se správní orgán odchýlil od právního názoru vysloveného v prvém rozsudku soudu, aniž došlo ke změně skutkového nebo právního stavu, uloží soud správnímu orgánu, aby žalobci nahradil všechny náklady soudního řízení.
Hlava třetí
ROZHODOVÁNÍ O OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH PROTI ROZHODNUTÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 250l
(1)
Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v kterých zákon svěřuje soudům rozhodování o opravných prostředcích proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů.35)
(2)
Pokud v této hlavě není stanoveno jinak, užije se přiměřeně ustanovení hlavy druhé s výjimkou § 250a.
§ 250m
(1)
Řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu.
(2)
Návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li podán ve lhůtě u orgánu, který vydal rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o opravném prostředku, lze je napadnout do šesti měsíců od jeho doručení.
(3)
Účastníky řízení jsou ti, kteří jimi jsou v řízení u správního orgánu, a správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává.
§ 250n
Jestliže to povaha věci nevylučuje, může ten, kdo podává opravný prostředek, navrhnout, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Soud může tomuto návrhu vyhovět, jestliže by provedením napadeného rozhodnutí byl zmařen účel jeho přezkoumání.
§ 250o
Jestliže správní orgán, jehož rozhodnutí soud přezkoumává, vydá nové rozhodnutí, kterým návrhu zcela vyhoví, soud usnesením řízení zastaví.
§ 250p
Je-li návrh podán opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, anebo napadá-li se rozhodnutí, jež přezkoumání nepodléhá, anebo neodstranil-li navrhovatel vady, jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení návrhu, soud usnesením opravný prostředek odmítne.
§ 250q
(1)
Nedojde-li k vyřízení opravného prostředku způsobem uvedeným v § 250f nebo § 250o, nařídí soud jednání. Soud může provést důkazy nezbytné k přezkoumání napadeného rozhodnutí.
(2)
O opravném prostředku rozhodne soud rozsudkem, kterým přezkoumané rozhodnutí buď potvrdí nebo je zruší a vrátí k dalšímu řízení.
§ 250r
Zruší-li soud rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán při novém projednání vázán právním názorem soudu.
§ 250s
(1)
Proti rozhodnutí soudu nejsou s výjimkou případů podle odstavce 2 přípustné opravné prostředky.
(2)
Ve věcech důchodového zabezpečení lze podat proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne nejvyšší soud republiky; dovolání je přípustné.“.
118.
Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.
119.
V § 251 se vypouští druhá věta.
120.
V § 252 odst. 2 se slova „Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republice“.
121.
V § 258 se odstavec 3 vypouští.
122.
V § 259 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1, ve kterém se na konci prvé věty doplňují slova „a k prohlášení o svém majetku“ a druhá věta se vypouští.
123.
§ 260 odst. 1 zní:
„(1)
Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány.“.
124.
V § 261 odst. 1 ve třetí větě se slova „organizaci, vůči které“ nahrazují slovy „toho, vůči komu“ a ve čtvrté větě se slova „občana nebo organizaci“ nahrazují slovy „fyzickou nebo právnickou osobu“.
125.
V § 264 odst. 2 se slova „organizaci“ a „organizace“ nahrazují slovy „právnické osobě“ a „právnické osoby“.
126.
V § 265 odst. 1 se vypouštějí druhá a třetí věta.
127.
V § 267 odst. 2 se slova „pravosti nebo výše“ nahrazují slovy „pravosti, výše nebo pořadí“.
128.
V § 269 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g) a h) se rozhoduje zpravidla po předchozím jednání.“
a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
129.
§ 272 odst. 2 zní:
„(2)
Před nařízením výkonu rozhodnutí předseda senátu písemně vyzve toho, kdo odmítá podrobit se soudnímu rozhodnutí nebo neplní soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil nebo aby soudem schválenou dohodu plnil. V této výzvě upozorní též na následky neplnění povinností stanovených v rozhodnutí nebo v dohodě.“.
V odstavci 3 se slova „národní výbor a společenské organizace“ nahrazují slovy „příslušný orgán obce a orgán péče o děti“.
130.
V § 273 se v odstavci 1 číslovka „1000“ nahrazuje číslovkou „2000“ a v odstavci 2 se slova „s národním výborem“ nahrazují slovy „s příslušným orgánem obce“ a slova „s jinými“ se nahrazují slovem „se“.
131.
V § 274 se v písmenu c) vypouštějí slova „komisí pro pracovní spory“, a písmena e) a f) znějí:
„e)
notářských zápisů, které obsahují občanskoprávní závazek a v nichž jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise svolila;
f)
vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány;“.
132.
§ 275 odst. 2 zní:
„(2)
Soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech titulů pro výkon rozhodnutí.“.
133.
V § 277 odst. 1 se slova „a popřípadě též srážky připadající státu tam, kde bylo uloženo nápravné opatření“ vypouštějí.
V odstavci 2 věta první zní: „Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.“.
134.
V § 278 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
135.
§ 279 odst. 2 písm. c) zní:
„c)
pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy;“,
v odstavci 3 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
136.
V § 285 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky. Celková odměna povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky a oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh oprávněnému byly již vyplaceny.“.
137.
V § 290 odst. 2 se vypouští druhá věta.
138.
§ 293 odst. 3 zní:
„(3)
Za změnu plátce mzdy podle odstavce 1 se nepovažuje, jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění nahrazující mzdu a jestliže dávku mu vyplatí plátce mzdy.“.
139.
§ 294 odst. 1 zní:
„(1)
Ten, kdo přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho občan naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat občanu, který u něho přestal pracovat.“,
v odstavci 2 se slova „Zjistí-li organizace, u níž povinný nastoupil“ nahrazují slovy „Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil“,
odstavec 3 zní:
„(3)
Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto odstavce doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.“.
140.
V § 299 odst. 1 první věta od slova „nemocenského“ zní: „peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.“,
druhá věta odstavce 1 se vypouští.
Odstavec 2 zní:
„(2)
Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu občana, který z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.“,
doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti.
(4)
Za jiný příjem ve smyslu odstavce 1 nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 zákoníku práce bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.“.
141.
V § 300 se vypouštějí odstavce 1 a 3 a označení odstavce 2, v němž se slovo „družstevníkům“ nahrazuje slovy „členům družstev“.
142.
V § 301 odst. 1 se slova „na organizaci nebo občana“ nahrazují slovy „na právnickou a fyzickou osobu“.
143.
§ 304 se vypouští.
144.
§ 305 až 308 znějí:
㤠305
K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve kterém
a)
přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, odepsal pohledávku s příslušenstvím z účtu povinného a uhradil ji po právní moci usnesení oprávněnému,
b)
zakáže povinnému, aby po tom, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s prostředky na účtu až do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 306
Nařízení výkonu rozhodnutí se doručí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu; peněžnímu ústavu se doručí do vlastních rukou.
§ 307
(1)
O tom, že usnesení o nařízení výkonu soudu nabylo právní moci, soud vyrozumí peněžní ústav; toto vyrozumění soud doručí peněžnímu ústavu do vlastních rukou.
(2)
Peněžní ústav vyplatí pak pohledávku z účtu povinného.
§ 308
Pro pořadí úhrady pohledávek, pro něž byl výkon rozhodnutí nařízen, je rozhodující den, kdy bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu; bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a prostředky na účtu povinného nestačí k uspokojení všech pohledávek, uhradí se jednotlivé pohledávky, pro něž došlo nařízení výkonu rozhodnutí téhož dne, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně.“.
145.
V § 310 se slovo „organizací“ nahrazuje slovy „právnických osob“.
146.
§ 311 zní:
㤠311
Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 305, 308 a 309, může se oprávněný domáhat, a to i tehdy, když už na účtu povinného není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval správně.“.
147.
V § 312 odst. 1 se vypouštějí slova „a to i tehdy, jestliže se pohledávka povinného stane splatnou teprve v budoucnu“,
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Takto se postupuje i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.“,
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
148.
V § 317 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče.
(4)
Výkonu rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu nepodléhají prostředky na účtu, které výslovným prohlášením povinného jsou určeny pro výplatu mezd jeho zaměstnanců pro výplatní období nejbližší dni, kdy peněžnímu ústavu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.“.
149.
§ 318 se vypouští.
150.
V § 319 odst. 1 se citace „§ 279 odst. 3“ nahrazuje citací „§ 279 odst. 2“ a odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, i pokud jde o pohledávky z práv příbuzných právu autorskému a o pohledávky fyzických osob z jejich podnikatelské činnosti.“.
151.
Dosavadní znění § 320 se označuje jako odstavec 1, citace „§ 314 až 316 a 321“ se nahrazuje citací „§ 313 až 316, 321, 327 a 330“ a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Výkon rozhodnutí proti členovi družstva postižením členského podílu ve stavebním bytovém družstvu za trvání členství povinného není přípustný.“.
152.
§ 322 zní:
㤠322
(1)
Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, nebo ke svému podnikání, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.
(2)
Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména
a)
běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
b)
snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
c)
zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
d)
hotové peníze do částky 1000 Kčs.“.
153.
V § 326 odst. 1 se v poslední větě slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“,
vkládá se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nepřevezme-li oprávněný věci podléhající zkáze za cenu, kterou určí v těchto případech vykonavatel, odevzdají se povinnému k volnému nakládání.“,
dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
154.
§ 328 zní:
㤠328
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí sepsané věci se odhadnou, pokud cena není stanovena úředně.36) Provedení odhadu zajistí předseda senátu; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věcí.“.
155.
Za § 328 se vkládají nové § 328a a 328b, které znějí:
㤠328a
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po odhadu sepsaných věcí předseda senátu zajistí, aby
a)
zvlášť významná výtvarná díla a památky,
b)
rukopisy zvlášť významných literárních děl,
c)
osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,
d)
předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory,
byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za odhadní cenu.
(2)
Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu odhadní cenu, soud i tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.
§ 328b
(1)
Sepsané věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu.
(2)
Soud oznámí dražební rok povinnému, oprávněnému, spoluvlastníku věci a místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(3)
Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Vykonavatel a povinný nesmějí dražit.“.
156.
§ 329 zní:
㤠329
(1)
Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
(2)
Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem, komu má příklep udělit. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(3)
Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají závady váznoucí na věci.“.
157.
§ 330 zní:
㤠330
(1)
Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení věřitelů.
(2)
Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.
(3)
Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako prodej v dražbě.“.
158.
V § 333 odst. 1 se citace „§ 322 písm. d)“ nahrazuje citací „§ 322 odst. 2 písm. d)“.
V odstavci 2 se slova „cizozemské peníze“ nahrazují slovy „valuty (§ 1 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon)“.
159.
V § 335 odst. 2 a 3 znějí:
„(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost i s jejími součástmi a příslušenstvím.
(3)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat zákaz, aby povinný nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil. Dále se v něm uloží povinnému, aby do 15 dnů oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.“,
připojuje se nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému, spoluvlastníkům a osobám, které mají k nemovitosti předkupní nebo jiné věcné právo, dále pak příslušnému finančnímu orgánu státní správy a orgánu územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, jakož i místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu je bydliště povinného. Kromě toho se usnesení vyvěsí na úřední desce soudu až do vyvěšení dražební vyhlášky.“.
160.
Za § 335 se vkládá nový § 335a, který zní:
㤠335a
(1)
Výkon rozhodnutí se provede dražbou; provádí jej soudce.
(2)
Pro pořadí oprávněného na uspokojení z výtěžku výkonu rozhodnutí je rozhodující doba, kdy k soudu výkonu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí dražbou.“.
161.
§ 336 zní:
㤠336
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud opatří odhad nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě odhadu soud uvědomí oprávněného, dlužníka, spoluvlastníky, jakož i osoby, pro něž váznou na nemovitosti jiné závady, a okresní úřad.
(2)
Jestliže nemovitost byla odhadnuta v době jednoho roku přede dnem, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro určení ceny, může soud od nového odhadu upustit.“.
162.
Za § 336 se vkládají nové § 336a až 336p, které znějí:
㤠336a
(1)
Odhadem se zjistí, jakou cenu má nemovitost. Krom toho se jednotlivě odhadnou závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1), jakož i závady, které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 2).
(2)
Práva spojená s nemovitostí se odhadnou tak, že se zjistí výhoda, kterou tato práva přinášejí oprávněnému v období jednoho roku, a hodnota této výhody se násobí při právech časově neomezených dvaceti, při právech časově omezených počtem roků, po které má právo ještě trvat, nejvýše však dvaceti.
(3)
Závady váznoucí na nemovitosti se odhadnou podle hospodářské újmy, která vyplývá ze závady pro obtíženého. Při závadách neomezeného trvání se vezme za základ výpočtu doba dvaceti let, při závadách neurčitého trvání pravděpodobný čas jejich trvání, ne však více než dvacet let, při závadách přesně určeného trvání tato doba. Závady vyplývající z nároků na opětující se plnění a dávky se odhadnou tak, že se vypočítá částka, která by stačila k tomu, aby z ní a z úroků z této částky se poukazovala plnění a dávky anebo jejich peněžitá hodnota.
(4)
Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí o tom doručí osobám uvedeným v § 336 odst. 1, jakož i osobám, pro které váznou na nemovitosti věcná práva patrná ze spisu.
§ 336b
(1)
Po pravomocném určení odhadní ceny stanoví soud vyhláškou dražební jednání na dobu nejméně po 30 dnech.
(2)
Dražební vyhláška musí obsahovat:
a)
čas a místo dražby,
b)
označení nemovitosti, příslušenství a vlastníka,
c)
odhadní cenu, která je zároveň nejnižším podáním,
d)
výši jistoty,
e)
způsob zaplacení nejvyššího podání,
f)
závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání,
g)
ustanovení o přechodu závad a užitků nemovitosti,
h)
ustanovení o odevzdání vydražené nemovitosti vydražiteli,
i)
výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního jednání a prokázali je listinami s upozorněním, že jinak bude k jejich nárokům přihlíženo jen podle obsahu spisů,
j)
výzvu, aby věřitelé prohlásili, zda žádají zaplacení v hotovosti s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení v hotovosti před dražebním jednáním, může vydražitel dluh převzít,
k)
výzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 267 odst. 1), bylo prokázáno před započetím dražby s upozorněním, že jinak by taková práva nemohla být uplatněna na újmu vydražitele, který byl v dobré víře,
l)
upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
(1)
Dražební vyhláška se doručí:
a)
oprávněnému, povinnému, spoluvlastníku a každému, kdo má k nemovitosti věcné nebo předkupní právo, jsou-li patrna ze spisů anebo z evidence nemovitostí,
b)
orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné nemocenského pojištění,
c)
úřadům uvedeným v § 335 odst. 4.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručí do vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá místní orgán územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, aby podstatný obsah vyhlášky uveřejnil způsobem v místě obvyklým.
(4)
Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později, doručí se mu dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k doručení došlo ještě před zahájením dražby.
§ 336d
(1)
Zájemci o koupi dražené nemovitosti jsou povinni jako jistotu složit polovinu odhadní ceny, a to v hotovosti nebo šekem na účet soudu. Chce-li zájemce při dražbě uplatnit své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději při složení jistoty. Soud ještě před zahájením dražby (§ 336f odst. 1) rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno.
(2)
Nejnižší podání se rovná odhadní ceně.
(3)
K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.
(4)
Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, které vydražitel přejímá se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1) a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, pokud by bylo celé nevyšší podání složeno v hotovosti.
§ 336e
(1)
Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná, zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.
(2)
O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě s tím, že nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny. O dražbě uvědomí soud též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání včas (§ 336l). Tato náhrada připadne do rozdělované podstaty.
§ 336f
(1)
Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.
(2)
Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí prokázat právo zastupovat zájemce veřejnou nebo úředně ověřenou listinou.
(3)
Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný, vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání zvláštní předpis.
(4)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336g
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 336h
(1)
Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu.
(2)
Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat dražitelé, povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy (§ 335 odst. 4), jsou-li přítomni dražbě.
(3)
Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky stanovené zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem o tom, komu se má příklep udělit. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo věcné povahy, udělí se příklep jemu.
(4)
Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání.
§ 336i
Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout držby vydražené věci; o tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení příklepu právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni udělení příklepu.
§ 336j
(1)
Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.
(2)
Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto při dražbě přítomen.
§ 336k
(1)
Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu toho, kdo odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení zákona.
(2)
Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli, oprávněnému a povinnému.
(3)
Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se nové dražební jednání.
(4)
Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen vrátit vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí.
§ 336l
(1)
O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4 rozhodne soud po jednání usnesením.
(2)
Částky odpovídající závazkům uloženým podle odstavce 1 vymůže soud na návrh vykonavatele z ostatního majetku vydražitele.
§ 336m
(1)
Vydražitel musí bez započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nájemní práva.
(2)
Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty.
(3)
Předkupní právo k vydražené nemovitosti udělením příklepu zaniká.
§ 336n
(1)
Po pravomocném udělení příklepu nařídí soud jednání o rozvrhu. K jednání předvolá vydražitele a jiné osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (§ 336c), nebo které přihlásily své nároky [§ 336b odst. 2 písm. i)], jestliže nezanikly dražbou.
(2)
Po skončení rozvrhového jednání nelze žádat z nejvyššího podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena [§ 336b odst. 2 písm. i)].
§ 336o
Při rozvrhovém jednání se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. O nárocích, které nemohou být uspokojeny z nejvyššího podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se nejedná.
§ 336p
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, jistota vydražitele uvedeného v § 336e odst. 1, popřípadě částky odpovídající závazkům uvedeným v § 336l odst. 1.“.
163.
§ 337 zní:
㤠337
(1)
Podle výsledků rozvrhového jednání se z podstaty uspokojují v tomto pořadí:
a)
pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby,
b)
daně a poplatky, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní zákonné zástavní právo a jen potud, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny,
c)
pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky založené hypotečními zástavními listy, pohledávky zajištěné zástavním právem (ať smluvním nebo soudcovským), popřípadě omezením převodu nemovitosti, úhrada za věcná břemena vydražitelem převzatá se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledků dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí,
d)
pohledávky nedoplatků výživného, splatné ke dni rozvrhu,
e)
pohledávky daní a poplatků, přihlášené k rozvrhu, které nebyly uspokojeny podle písmena b),
f)
ostatní pohledávky.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se poměrně.
(2)
Úroky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní náklady se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(3)
Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle odstavců 1 a 2, vyplatí soud po úhradě pohledávek všech oprávněných zbytek výtěžku povinnému.“.
164.
Za § 337 se vkládají nové § 337a až 337e, které znějí:
㤠337a
(1)
Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a občanského zákoníku pro tutéž pohledávku (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžků jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2)
Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle obecných předpisů. Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj bylo připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které by příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3)
Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 337b
(1)
Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku alespoň zčásti uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby z ní a z jejích úroků se mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.
(2)
Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částky na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.
(3)
Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.
(4)
Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se dalším oprávněným.
§ 337c
(1)
Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému jednání a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při tomto jednání.
(2)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o nárocích, které byly při jednání o rozvrhu popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů. Jinak soud odkáže ty, kdož takové námitky vznesli, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267 odst. 2, popř. návrh na zahájení správního řízení, v němž se o takových námitkách rozhoduje.
(3)
Rozhodnutí podle § 267 odst. 2 nebo ve správním řízení je účinné proti všem věřitelům i proti povinnému.
§ 337d
Vyhověl-li soud návrhu podle § 267 odst. 2 nebo bylo-li vyhověno návrhu ve správním řízení, nařídí soud nové rozvrhové jednání. K němu však již nepředvolává účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.
§ 337e
(1)
Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky s výjimkou nároků, ohledně nichž probíhá řízení o popření přihlášené pohledávky.
(2)
Po právní moci rozhodnutí o popření přihlášené pohledávky soud podle výsledku tohoto řízení buď proplatí zadržené částky podle rozvrhového usnesení, nebo stanoví dodatečné jednání o rozvrhu.“.
165.
§ 338 odst. 2 zní:
„(2)
Spoluvlastník věci, jež je v podílovém spoluvlastnictví, může zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby složí u soudu v hotovosti nebo šekem na účet soudu odhadní cenu podílu, který má být vydražen. Stane-li se tak, naloží soud s touto částkou jako s výsledkem prodeje.“.
166.
Za § 338 se jako hlava pátá s označením „Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech“ vkládají § 338a a 338b, které znějí:
㤠338a
(1)
Soudcovské zástavní právo na nemovitosti se zřizuje nařízením výkonu rozhodnutí. Zřízení soudcovského zástavního práva musí být zapsáno do evidence nemovitostí podle zvláštních předpisů.
(2)
Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti pozdějšímu nabyvateli nemovitosti.
§ 338b
(1)
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.
(2)
Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí.
(3)
Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.“.
167.
Dosavadní hlava pátá (Uspokojení práv na nepeněžité plnění - § 339 až 351) se označuje jako hlava šestá a název dosavadní hlavy šesté a nadpisy nad § 352, 353 a 354 se vypouštějí.
168.
§ 340 zní:
㤠340
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který není třeba zajistit bytovou náhradu, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.
(2)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který je nutno zajistit ať již náhradní byt nebo náhradní ubytování, soud sice nařídí výkon rozhodnutí, ale s dodatkem, že o provedení výkonu rozhodnutí rozhodne dodatečně. Provedení výkonu rozhodnutí nařídí, až oprávněný soudu prokáže, že pro povinného je zajištěna taková bytová náhrada, jaká je určena ve vykonávaném rozsudku.“.
169.
V § 341 odst. I se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
V odstavci 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.
170.
V § 342 odst. 3 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.
171.
V § 343 odst. 2 se slova „místnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
172.
V § 344 odst. 1 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
173.
V § 345 odst. 3 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
174.
V § 349 odst. 1 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.
175.
V § 351 odst. 1 se číslovka „20 000“ nahrazuje číslovkou „100 000“.
Čl. II
Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 134/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Státní notářství pomáhá ve svém oboru činnosti fyzickým a právnickým osobám při ochraně jejich práv a při uspořádání jejich vzájemných vztahů. Ve své činnosti pečuje státní notářství o dodržování zákonnosti, především při ochraně vlastnictví.“.
2.
V § 2 odst. 1 se vypouští druhá věta.
3.
§ 3 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Při plnění svých úkolů postupuje státní notářství v úzké součinnosti s orgány obce a státními orgány.
(2)
Orgány obce, soudy, prokuratury, jiné státní orgány a právnické osoby poskytují státním notářstvím účinnou pomoc při plnění jejich úkolů.“.
4.
V § 4 odst. 2 se slova „občanům a organizacím“ nahrazují slovy „fyzickým a právnickým osobám“ a odstavec 3 se vypouští.
5.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Sídla a obvody státních notářství se shodují se sídly a obvody okresních soudů; v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě se shodují s obvody obvodních soudů.“.
V odstavcích 2 a 4 se vypouští slovo „socialistické“
6.
V § 7 odst. 1 a 2 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“, v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova „je oddán socialistickému zřízení a“.
7.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Vedoucí státní notář a státní notář vykoná při ustanovení do funkce do rukou ministra spravedlnosti příslušné republiky tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit ústavou a ostatními zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s nimi budu rozhodovat samostatně a nestranně. V úředních věcech budu přísně zachovávat mlčenlivost.“
(2)
Slib podle odstavce 1 vykoná při svém ustanovení notářský čekatel do rukou předsedy krajského soudu.“.
8.
V § 10 odst. 1 závěr věty prvé za středníkem zní: „...a jde-li o státní notářství v obvodech České republiky a Slovenské republiky, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“;
v odstavci 3 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
9.
§ 11 odst. 3 zní:
„(3)
Státní notářství může určit, že bude konat v některých místech svého obvodu pravidelné úřední dny.“.
10.
V § 12 odst. 3 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“, slova „Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „Slovenské republiky“ a slova „Československé socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.
11.
V § 13 se slova „zájem společnosti“ nahrazují slovy „veřejný zájem“ a za slovo „hospodářské“ se vkládá čárka a slovo „obchodní“.
12.
V § 14 odst. 1 písm. c) se slova „zájmů společnosti“ nahrazují slovy „veřejného zájmu“; v odstavci 3 se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.
13.
V § 22 se odstavec 3 vypouští.
14.
V § 27 odst. 2 se slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán obce“.
15.
§ 30 odst. 1 zní:
„(1)
Vyžaduje-li to veřejný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní státní notářství i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti a postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů. Ve zvláštních případech, zejména je-li součástí dědictví podnik, státní notářství rozhodne o ustanovení správce dědictví nebo jeho části z okruhu dědiců nebo z okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem lze ustanovit toho, kdo s ustanovením souhlasí.“.
Připojují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Při prodeji movitých věcí postupuje státní notářství přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí při výkonu rozhodnutí soudem, ledaže by státní notářství přikročilo k jinému způsobu prodeje.
(4)
Ustanovený správce dědictví nebo jeho části činí po dobu řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném státním notářstvím. Jestliže to státní notářství uloží, předkládá mu správce průběžně zprávy o své činnosti. Po skončení řízení o dědictví správce předloží dědicům prostřednictvím státního notářství konečnou zprávu o své činnosti. Státní notářství pak rozhodne o odměně a náhradě výloh, které správci uhradí dědici a v případě § 462 občanského zákoníku stát. Správce ze své činnosti odpovídá podle občanského zákoníku.“.
16.
V § 31 se slova „národní výbory“ nahrazují slovy „místní orgány státní správy“.
17.
V § 32 odst. 2 se slova „nepatrný majetek“ nahrazují slovy „majetek nepatrné hodnoty“.
18.
V § 38 odst. 1 ve druhé větě se slova „ani zájmu společnosti“ vypouštějí.
19.
V § 39 odst. 2 se slova „nebo zájmu společnosti“ nahrazují slovy „nebo dobrým mravům“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Nedošlo-li k dohodě nebo nebyla-li státním notářstvím schválena, státní notářství potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů.“.
Odstavec 4 se vypouští.
20.
§ 40 odst. 1 písm. d) zní:
„d)
potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě.“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud státní notářství dohodu o vypořádání dědictví neschválí, potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů po právní moci rozhodnutí, jímž dohoda nebyla schválena.“.
21.
§ 42 odst. 3 zní:
„(3)
Hodnoty uvedené v odstavci 2 je však možno vydat dědicům, jen jestliže byly zaplaceny notářské poplatky.“.
22.
V § 50 odst. 1 se slova „Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republice“.
23.
§ 63 odst. 1 zní:
„(1)
Státní notářství přezkoumá smlouvu z hlediska oprávnění účastníků s předmětem smlouvy nakládat, zda je smlouva uzavřena v předepsané formě, zda smluvní projevy účastníků jsou dostatečně určité a srozumitelné a zda smluvní volnost není omezena.“;
odstavec 3 se vypouští.
24.
§ 64 odst. 1 zní:
„(1)
Jsou-li splněny podmínky § 63 odst. 1, státní notářství rozhodne, že smlouvu registruje. V opačném případě rozhodne, že se návrh na registraci zamítá.“.
25.
V § 65 odst. 2 se slova „věřiteli při omezení převodu nemovitosti, osobnímu uživateli při dohodě o zřízení práva osobního užívání pozemku“ nahrazují slovy „zástavnímu věřiteli při zastavení nemovitosti“.
26.
V § 68 odst. 2 se slova „nebo se příčilo zájmům společnosti“ vypouštějí.
27.
V § 70 se poslední věta vypouští.
28.
Vypouští se hlava pátá části čtvrté (§ 79 až 88).
29.
V § 89 se slova „občanům a socialistickým organizacím“ nahrazují slovy „fyzickým a právnickým osobám“.
30.
V § 90 odst. 1 prvé větě se slova „nebo zájmu společnosti“ vypouštějí.
31.
V § 99 odst. 1 se vypouští druhá věta.
32.
V § 100 odst. 2 druhé větě se slova „nebo zájmem společnosti“ vypouštějí.
33.
§ 101 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Státní notářství vede správu pozemkových a železničních knih a na žádost z nich vydává výpisy.
(2)
Žadatelé si mohou sami pořizovat opisy, výpisy a poznámky z pozemkových a železničních knih.“.
34.
V § 102 odst. 2 druhé větě se slova „pouze omezení převodu nemovitosti“, nahrazují slovy „pouze zřízení zástavy k nemovitosti“.
35.
V § 103 se vypouštějí slova „a další výpisy z ní již nevydává“.
Čl. III
Ustanovení přechodná a závěrečná
1.
a) Věci, které by podle čl. I § 9 odst. 2 patřily v prvním stupni do věcné příslušnosti krajského soudu, ale řízení o nich bylo zahájeno již před nabytím účinnosti tohoto zákona u okresního soudu, dokončí soudy dosud věcně příslušné; odvolacím soudem v těchto případech je krajský soud, dovolacím soudem vrchní soud.
b)
Stížnosti pro porušení zákona, podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo státních notářství se projednají podle dosavadních předpisů.
c)
Na základě podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, jež došly na orgány prokuratury nebo na ministerstva spravedlnosti republik do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou orgány k tomu příslušné podle dosavadních předpisů podat do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona stížnost pro porušení zákona; o těchto stížnostech rozhodnou soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
d)
Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce poté, co tento zákon nabude účinnosti, dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.
e)
Návrhy na obnovu řízení podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodů uvedených v dosavadním § 228 odst. 1 písm. c) a d) se projednají podle dosavadních předpisů.
f)
V řízeních, do kterých vstoupil prokurátor podle § 35 odst. 1, zaniká jeho účast dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud nejde o případ uvedený v ustanovení písmene i).
g)
V řízeních, která byla zahájena na návrh prokurátora, zaniká jeho účast rovněž dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti. Soud vyzve účastníka, který byl označen jako navrhovatel, k vyjádření, zda chce v řízení pokračovat. Nevyjádří-li se tento účastník ve lhůtě mu dané tak, že si přeje v řízení pokračovat, soud řízení zastaví; v takovém případě soud případná rozhodnutí zruší a o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo.
h)
Řízení o návrzích prokurátora podle § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, soud zastaví a případná rozhodnutí zruší; o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo.
i)
Generální prokurátor může ve lhůtě do 31. 12. 1994 podat stížnost pro porušení zákona podle dosavadních předpisů ve věcech, do nichž může vstoupit (§ 35 odst. 1 tohoto zákona), a to do tří měsíců od právní moci rozhodnutí; o těchto stížnostech rozhodují vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona.
2.
a) Hospodářské spory zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona u orgánů hospodářské arbitráže dokončí podle tohoto zákona krajské soudy působící ve věcech obchodních, místně příslušné podle sídla arbitrážního orgánu, u něhož bylo řízení zahájeno.
b)
Řízení o odvoláních proti rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže, zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí nejvyšší soudy republik podle tohoto zákona.
c)
Námitky proti arbitrážním platebním rozkazům, podané podle dosavadních předpisů včas, ale po nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí krajskému soudu příslušnému podle písmene a).
d)
Hospodářské spory, zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona před rozhodci podle § 32 zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 106/1990 Sb., postoupí rozhodci k dalšímu řízení krajskému soudu působícímu ve věcech obchodních, který by byl při zahájení takového sporu příslušný podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.
e)
O návrzích na přezkoumání rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže mimo odvolací řízení, podaných do nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky jako o stížnostech pro porušení zákona proti soudním rozhodnutím, a to podle dosavadních předpisů občanského soudního řádu.
f)
Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího orgánu hospodářské arbitráže nabylo právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.
g)
Návrhy na obnovu řízení, o kterých nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, postoupí se k vyřízení krajskému soudu příslušnému podle písmene a).
h)
Proti pravomocným rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu příslušného podle písmene a).
i)
Návrhy na obnovu řízení, jež podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži skončilo výrokem rozhodce, o nichž nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí k vyřízení krajskému soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.
j)
Proti výrokům rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.
3.
a) Ústavy zdravotnické péče jsou povinny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona, předat soudu, v jehož obvodu je ústav, seznam všech osob, které byly převzaty ústavem do léčení bez svého souhlasu, a osob, které sice s léčením v ústavu souhlasily, ale jsou omezeny ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, pokud jsou v držení ústavu ke dni, kdy tento zákon nabude účinnosti. Podání tohoto seznamu nahrazuje oznámení podle § 191a. V seznamu se poznamená, u kterých nemocných bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a bylo-li toto rozhodnutí v rámci přezkoumání soudem potvrzeno.
b)
O všech takto držených osobách s výjimkou těch, o kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a toto bylo potvrzeno soudem, zahájí soud řízení podle § 191b; rozhodnutí podle § 191b odst. 4 musí být vydáno do 3 měsíců ode dne, kdy soudu došlo oznámení podle písmene a).
c)
V dalším postupuje soud podle § 191d; u nemocných, u kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a bylo potvrzeno soudem, se takto postupuje, jestliže od uvedeného rozhodnutí soudu uplynula doba 1 roku. Rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení je třeba vyhlásit do 6 měsíců ode dne vydání usnesení podle § 191b.
4.
a) Projednávání žalob proti rozhodnutím správních orgánů podle hlavy druhé části páté lze jen u těch správních rozhodnutí, jež po vyčerpání přípustných opravných prostředků nabyly právní moci počínaje dnem účinnosti tohoto zákona.
b)
Omezení podle písmene a) neplatí, jestliže podle předpisů dosud platných lze žádat o přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem, když toto rozhodnutí bylo před tím přezkoumáno ve správním odvolacím řízení. Jestliže takové řízení již proběhlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se v zahájeném řízení podle § 247 až 250k; zastoupení advokátem či komerčním právníkem není v těchto případech třeba.
5.
O opravných prostředcích proti rozhodnutím nositelů pojištění ve věcech důchodového zabezpečení budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jednat a rozhodovat po dobu tří let u krajských soudů samosoudci.
6.
Pravomocné rozsudky na vyklizení bytu, vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jimiž je povinnost vyklidit byt vázána na zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování, se ve vykonávacím řízení považují za rozsudky ukládající vyklizení po poskytnutí náhradního bytu. Oprávněný se však může u soudu, který je příslušný k výkonu rozhodnutí proti povinnému, domáhat určení, že povinnému náleží jen náhradní ubytování nebo že mu nenáleží bytová náhrada vůbec.
7.
I nadále jsou vykonatelná
a)
rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže a rozhodnutí rozhodců pode § 32 zákona o hospodářské arbitráži, pokud práva v nich uvedená nezanikla podle § 40 odst. 1 zákona o hospodářské arbitráži (ve znění platném do 30. dubna 1990); vykonatelnost těchto rozhodnutí potvrzuje soud, který by byl k projednání příslušný podle bodu 2.a);
b)
rozhodnutí rozhodčích komisí pro pracovní spory a smíry těmito komisemi schválené; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu rozhodčí komise měla své sídlo;
c)
smíry schválené smírčím odborovým orgánem podle § 128 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu smírčí orgán měl své sídlo.
8.
a) Při vyřizování návrhů podle § 764 odst. 2, § 765 odst. 4, § 766 odst. I a § 768 odst. 3 obchodního zákoníku postupuje soud podle ustanovení § 200e.
b)
Neskončená řízení v konkursu a vyrovnání, v nichž úpadcem (dlužníkem) je fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, se přenesou na místně příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních.
9.
a) Pokud se v obecně závazných právních předpisech vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona stanoví, že určité věci rozhodují orgány hospodářské arbitráže, rozumí se tím nadále soudy.
b)
V ustanoveních zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, která upravují, že spory rozhodují s výjimkou věcí, jež rozhoduje Úřad pro vynálezy, soud nebo arbitráž, se slova „nebo arbitráž“ vypouštějí.
10.
a) Státní notářství vrátí soudu, který je pověřil prodejem nemovité věci podle § 335, spisy o výkonu rozhodnutí; jestliže státní notářství do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemovitou věc prodalo, postoupí soudu, který je pověřil, i strženou částku po srážce nákladů prodeje. Soud pak pokračuje ve výkonu rozhodnutí podle § 335 a násl.; alespoň dodatečně doručí soud původní usnesení o nařízení výkonu osobám uvedeným v § 335 odst. 4, pokud se tak nestalo již dříve, a povinného poučí ve smyslu § 335 odst. 3.
b)
Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije se dosavadních předpisů.
11.
Vláda České republiky se zmocňuje, aby nařízením upravovala s přihlédnutím k měnícím se cenovým poměrům peněžité částky v československých korunách uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), § 53 odst. 1, § 89a, § 172 odst. 1, § 273 odst. 1, § 322 odst. 2 písm. d) a § 351 odst. 1.
12.
Ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví podrobnosti o obchodním rejstříku a způsobu jeho vedení.
13.
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. IV
1.
V § 14 odst. 2 větě třetí zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se slova „podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni“ nahrazují slovy „podle ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání nepravomocných správních rozhodnutí soudem“.
2.
Zrušují se:
a)
zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů,
b)
§ 10 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 114/1964 Sb., o podnikovém rejstříku,
c)
vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 116/1984 Sb., o projednávání a rozhodování hospodářských sporů rozhodcem,
d)
výnos Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 4/1982, kterým se vydávají pravidla pro čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku (reg. v částce 35/1982 Sb.),
e)
výnos ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 352/1990, kterým se vydává platový řád pro státní arbitry a arbitrážní čekatele krajských státních arbitráží ve Slovenské republice č. 366/1990 Sb.,
f)
výnos hlavního arbitra České socialistické republiky č. sekr. 894/14.1./85/VI, kterým se vydává platový řád pro odborné pracovníky krajských státních arbitráží v České socialistické republice (reg. v částce 36/1985 Sb.),
g)
výnos hlavního arbitra České a Slovenské Federativní Republiky č. j. FD/59/SK/91 o odchylném určení příslušnosti při rozhodování některých sporů č. 54/1991 Sb.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha A
(§ 248 odst. 3)
Případy, kdy je vyloučena možnost domáhat se, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumáno soudem
Obor| Název předpisu a číslo §| Charakteristika rozhodnutí
---|---|---
Bezpečnost a
ochrana zdraví
při práci| Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
§ 4 písm. f)| zamítnutí, popř. odnětí oprávnění k odborné způsobilosti k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím vyhrazených technických zařízení
§ 4 písm. g)| zamítnutí, popř. odnětí osvědčení o odborné způsobilosti ke zkoušení, revizím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení
§ 6 odst. 1 písm. b)| nařízení, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny závady zjištěné při výkonu dozorčí činnosti
Celnictví| Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 5/1991 Sb., v úplném znění č. 287/1991 Sb.
§ 42| rozhodování o zařazení zboží
Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole
§ 34| Charakteristika rozhodnutí povolení, rozhodnutí o žádosti o nakládání s kontrolovaným zbožím
Ceny| Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
§ 3| rozhodnutí o regulaci cen
Daně| Vyhláška ministerstva financí, č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků
§ 19, 21| rozhodnutí o povolení posečkání daně nebo jejího zaplacení ve splátkách, rozhodnutí o žádosti o prominutí předepsané daně
Devizové
hospodářství| Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon
§ 48| devizová povolení
Energetika| Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon); vyhláška č. 9/1958 Ú. l.
§ 6| souhlas se zřízením energetického díla
§ 3 vyhlášky| souhlas energetického podniku se zřízením energetického díla
Lesy
-lesní hospodářství| Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích
§ 20| opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
§ 5 odst. 2, § 6 odst. 1| rozhodování o hospodářské úpravě lesů
§ 20 odst. 2| rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví
§ 24| ustanovení a odvolání lesní stráže
Zákon SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
§ 5 odst. 2, § 6 odst. 1| rozhodování o hospodářské úpravě lesů
§ 20 odst. 2| rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví
§ 24| ustanovení a odvolání lesní stráže
Letecká
doprava| Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 27 odst. 2| rozhodnutí o povinnosti správců, vlastníků nebo uživatelů objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým označením a toto značení udržovat provozovat
Nemocenské
pojištění
(zabezpečení)| Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů| rozhodování v dávkových věcech nemocenského pojištění (zabezpečení) s výjimkou rozhodování o vrácení přeplatků na dávce neprávem vyplacené
Obrana
státu| Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon - v úplném znění č. 309/1990 Sb.
§ 4 a násl.| rozhodnutí v záležitosti branné povinnosti občanů
Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.
§ 5| povolení k uzavření nebo změně smlouvy týkající se založení podniku se zahraniční majetkovou účastí
Ochrana odrůd
rostlin a plemen
zvířat| Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat,
§ 21| udělení šlechtitelského osvědčení
Ochrana
zemědělské
výroby| Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby|
§ 5
§ 12| povolení odrůd
uznání odrůd, chmelnic, semenných ovocných stromů, matečných ovocných roubových stromů a keřů
§ 27| povolení prostředků na ochranu rostlin
Zákon ČNR č. 86/1972 Sb. a SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat |
§ 6| povolování plemen hospodářských zvířat
Plynárenství| Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon) |
§ 5| souhlas se zřízením zařízení pro výrobu topných plynů
§ 7| souhlas se zrušením zařízení pro výrobu topných plynů a plynovodní sítě
Průmyslové
vlastnictví
(vynálezy a průmyslové
vzory)| Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
§ 34 a 52| zamítnutí přihlášky vynálezu a průmyslového vzoru
Průmyslové
vlastnictví
(ochranné
známky)| Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách
§ 12| zamítnutí přihlášky
Průmyslové
vlastnictví
(ochrana
označení
původu)| Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků
§ 7| zamítnutí přihlášky
Silniční
doprava| Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb.
§ 3 odst. 3 písm. c)| rozhodnutí o zařazování nově budovaných silnic do silniční sítě, o jejich přeřazování, popř. vyřazování z této sítě, jakož i o přeřazování místních komunikací a účelových komunikací do této sítě
Vyhláška FMD č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon)
§ 10 odst. 3 písm. c)| rozhodnutí o uzavírce, popř. o objížďce u silnic II. a III. třídy a místních komunikací
Rodičovský příspěvek| Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku| kromě rozhodnutí přezkoumatelných podle § 250l všechna další rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí o nepřiznání příspěvku a o zastavení jeho výplaty
Sociální
zabezpečení| Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů| kromě rozhodnutí přezkoumatelných podle § 250l všechna další rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku
Vyhláška č. 76/1957 Ú.l., ve znění vyhlášky č. 268/1990 Sb., vyhláška č. 183/1991 Sb.| rozhodnutí o invaliditě (částečné invaliditě)
Státní
tajemství| Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.
§ 21| rozhodnutí o zákazu fotografování a filmování
Stavební řád| Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona
č. 103/1990 Sb.
§ 32 písm. c) a d)| územní rozhodnutí o chráněném území a o stavební uzávěře
§ 91| rozhodnutí o příkazu k odstranění stavby, jsou-li bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat
§ 94| nařízení provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby, která ohrožuje svým stavem život nebo zdraví osob, popř. značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit
§ 96 odst. 1 a 2| nařízení vyklizení stavby, která je v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob
Školství| Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství
§ 3 odst. 2 písm. a) až c) e), h), m)| rozhodnutí ředitele školy (školského zařízení) činěná na základě odborných posudků nebo kapacitních možností
§ 7 písm. b)| rozhodnutí školského úřadu o odvoláních proti rozhodnutí ředitele podle § 3 odst. 2
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
§ 18 odst. 2| rozhodnutí rektorarektora (u vysokých škol, které se nečlení na fakulty, akademického senátu) vysoké školy o odvolání do rozhodnutí děkana v otázkách přijetí či nepřijetí ke studiu na vysoké škole
Telekomunikace| Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích
§ 4| rozhodnutí o povolení zřídit a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť
§ 6 odst. 3| rozhodnutí o povolení ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekom. síť, mají-li být zařízení připojena na jednot. telekom. síť
Těžba nerostů| Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)| určení správce výhradního ložiska
§ 9 odst. 1 a 2
§ 35 odst. 4| určení organizace, která provádí v nezbytně nutném rozsahu zajištění nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků
Veterinární
péče| Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.
§ 23| mimořádná veterinární opatření
Vodní
hospodářství| Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)
§ 16| rozhodnutí o opatřeních při nedostatku vody
§ 30 odst. 3| omezování nebo jiná úprava zásobování pitnou vodou, popř. její užívání při nedostatku pitné vody
Zahraniční
obchod| Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.
§ 19 odst. 1 písm. i)| udělování, změny a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb v oblasti prodeje za devizové prostředky
§ 54| povolení k vývozu nebo dovozu věcí (tzv. neobchodní vývoz nebo dovoz)
Zdravotnictví| Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu| rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti
1)
§ 7 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
2)
§ 476 a násl. obchodního zákoníku.
3)
§ 591 a násl. obchodního zákoníku.
4)
§ 601 a násl. obchodního zákoníku.
5)
§ 638 a násl. obchodního zákoníku.
6)
§ 673 a násl. obchodního zákoníku.
7)
§ 682 a násl. obchodního zákoníku.
8)
§ 692 a násl. obchodního zákoníku.
9)
§ 700 a násl. obchodního zákoníku.
10)
§ 708 a násl. obchodního zákoníku.
11)
§ 716 a násl. obchodního zákoníku.
12)
§ 720 a násl. obchodního zákoníku.
13)
§ 725 a násl. obchodního zákoníku.
14)
zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
15)
§ 44 a násl. obchodního zákoníku.
16)
§ 8 a násl. obchodního zákoníku.
17)
zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.
18)
zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.
19)
§ 90 obchodního zákoníku.
20)
§ 148 odst. 1 obchodního zákoníku.
21)
§ 152 obchodního zákoníku.
22)
§ 231 odst. 4 obchodního zákoníku.
23)
§ 20 až 23 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
24)
§ 37 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
25)
§ 68 odst. 3 obchodního zákoníku.
26)
§ 71 odst. 2 obchodního zákoníku.
27)
§ 71 odst. 3 obchodního zákoníku.
28)
§ 75 odst. 5 obchodního zákoníku.
29)
§ 71 odst. 1 obchodního zákoníku.
30)
§ 71 odst. 4 obchodního zákoníku.
31)
§ 257 odst. 1 obchodního zákoníku.
32)
§ 259 odst. 4 obchodního zákoníku.
33)
Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a zákon SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.
34)
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb., a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.
35)
V současné době jde zejména o tyto případy:
§ 57b odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce peněžité dávky nemocenského pojištění nebo přídavků na děti vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění,
§ 122 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti příjemce dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
§ 112 odst. 3 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb.,
§ 7, 8 a 61 odst. 2 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.,
§ 122 a 145a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 - 7, písm. b) a c) cit. zákona,
§ 9 odst. 4 a 7 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
§ 8 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
§ 11 odst. 3 a § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,
§ 28 odst. 3 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii,
§ 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii,
§ 28 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,
§ 25 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované,
§ 11 odst. 2 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, jde-li o rozhodnutí vrátit přeplatek,
§ 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,
§ 9 odst. 3 a 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
§ 18 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
§ 17 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností,
§ 34 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích,
§ 8 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb.
36)
§ 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 520/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 520/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o podmienkach využívania ložísk nevyhradených nerastov
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 99/1991
* § 1 - Základné ustanovenia
* § 2 - Povoľovanie dobývania ložiska
* § 3 - Rozhodnutie o povolení dobývania
* § 4 - Zmena dobývania ložiska
* § 5 - Plán zabezpečenia a plán likvidácie lomu
* § 6 - Povoľovanie zabezpečenia alebo likvidácie lomu
* § 7 - Evidencia
* Prechodné a záverečné ustanovenia
* § 8 - Plán využívania ložiska vyhotovený podľa doterajších predpisov sa považuje za plán využívania ložiska podľa tohto nariadenia. Obvodný banský úrad môže v odôvodnených prípadoch nariadiť jeho doplnenie, prípadne prepracovanie v zmysle požiadaviek tohto naria
* § 9 - Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 1/1978 Zb. o podmienkach racionálneho využívania ložísk nevyhradených nerastov.
* § 10 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
* Príloha č. 1 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 520/1991 Zb.
* Príloha č. 2 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 520/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
520
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 19. novembra 1991
o podmienkach využívania ložísk nevyhradených nerastov
Vláda Slovenskej republiky podľa § 19 ods. 9 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb. nariaďuje:
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
Právnické a fyzické osoby, ktoré v rámci podnikateľskej činnosti1) dobývajú ložiská nevyhradených nerastov2) (ďalej len „ložisko“), prípadne ktoré v súvislosti s dobývaním vydobyté nerasty tiež upravujú alebo zušľachťujú3) (ďalej len „organizácia“), sú povinné dodržiavať najmä tieto podmienky hospodárneho a bezpečného využívania ložiska:
a)
zamerať dobývanie ložiska, vrátane úpravy alebo zušľachťovania vydobytých nerastov na využitie všetkých overených alebo kvalifikovane odhadnutých zásob nevyhradených nerastov v určenom území,4)
b)
určovať postup dobývania na základe známych geologických údajov, banskotechnických podmienok ložiska a fyzikálnomechanických vlastností nerastov tak, aby sa v budúcnosti umožnilo využitie aj tých nerastov ložiska, ktoré dočasne nie sú určené na dobývanie z technologických, technických alebo iných dôvodov; pritom treba dodržiavať podmienky bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, bezpečnosti prevádzky,5) ako aj ochrany životného prostredia a ďalších dôležitých celospoločenských záujmov,
c)
vykonávať skrývkové práce v potrebnom rozsahu a v dostatočnom predstihu pred dobývaním. Skrývkový materiál ukladať iba na určené miesta, a tak, aby neobmedzoval dobývanie ložiska, nadmerne nezaťažoval životné prostredie a mohol sa prípadne využiť na rekultivačné alebo iné účely; rovnako postupovať pri ukladaní odpadového materiálu po úprave alebo zušľachťovaní vydobytých nerastov,
d)
používať pri úprave a zušľachťování vydobytých nerastov také technologické postupy, pri ktorých nedochádza k zbytočným stratám alebo znehodnocovaniu nerastu a k nadmernému zaťažovaniu životného prostredia,
e)
vytvárať už v štádiu dobývania ložiska podmienky pre budúce likvidačné, prípadne i rekultivačné práce.
(2)
Pri dobývaní ložiska nie je prípustný taký postup, ktorým sa znehodnocuje ložisko alebo obmedzuje, prípadne sťažuje jeho ďalšie využitie, najmä výberové dobývanie zamerané len na kvalitné časti ložiska.
§ 2
Povoľovanie dobývania ložiska
(1)
Žiadosť o povolenie dobývania ložiska predkladá organizácia obvodnému banskému úradu vo dvoch vyhotoveniach.
(2)
Žiadosť o povolenie dobývania ložiska obsahuje
a)
názov a sídlo organizácie,
b)
názov okresu, obceobce a katastrálneho územia, prípadne bližšie označenie miesta dobývania (napríklad parcelné čísla pozemkov dotknutých dobývaním alebo miestny názov),
c)
plánované začatie a ukončenie, prípadne prerušenie dobývania ložiska,
d)
názvy a adresy účastníkov konania o povolenie dobývania ložiska, ktorí sú žiadateľovi známi.
(3)
K žiadosti sa priloží
a)
územné rozhodnutie,4)
b)
doklad o oprávnení na činnosť vykonávanú banským spôsobom,
c)
plán využívania ložiska podľa prílohy č. 1,
d)
doklady o vyriešení stretov záujmov, ak sú dobývaním ložiska ohrozené objekty a záujmy chránené podľa osobitných predpisov,6) a doklady, ktorými organizácia preukáže svoje práva k pozemkom.
(4)
Plán využívania ložiska treba z hľadiska podrobnosti prispôsobiť miestnym podmienkam. Grafické prílohy sa vyhotovujú v takej mierke, aby sa zabezpečila prehľadnosť zobrazovaných údajov a skutočností.
(5)
Ako plán využívania ložiska sa môže predložiť aj dokumentácia alebo jej časť vyhotovená na iné účely podľa osobitných predpisov,7) ak vyhovuje požiadavkám tohto nariadenia.
(6)
Plán využívania ložiska schvaľuje vedúci organizácie. V jednotlivých častiach plánu sa musí uviesť dátum vyhotovenia, mená a podpisy spracovateľov a ich funkcie, ako aj vedúcich pracovníkov, ktorým patrí kontrola správnosti a úplnosti jednotlivých častí plánu.
§ 3
Rozhodnutie o povolení dobývania
(1)
Obvodný banský úrad v konaní o povolenie dobývania ložiska preskúma
a)
úplnosť plánu využívania ložiska a dokumentácie (§ 2),
b)
vyriešenie stretov záujmov chránených podľa osobitných predpisov,6)
c)
dodržanie zásad hospodárneho a bezpečného dobývania ložiska.
(2)
V rozhodnutí o povolení dobývania ložiska obvodný banský úrad podľa potreby určí podmienky dobývania a rozhodne o námietkach účastníkov konania.
(3)
Obvodný banský úrad odošle organizácii spolu s rozhodnutím o povolení dobývania ložiska jedno overené vyhotovenie plánu využívania ložiska.
§ 4
Zmena dobývania ložiska
(1)
Povolenie obvodného banského úradu vyžaduje zmena
a)
dobývania, ktorá by mohla mať za následok zhoršenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, bezpečnosti prevádzky, využívania ložiska alebo ktorou budú dotknuté objekty a záujmy chránené podľa osobitných predpisov6) nad rozsah prípustný v rozhodnutí o povolení dobývania ložiska,
b)
dobývacej metódy alebo spôsobu dopravy,
c)
generálnych svahov skrývky, lomu a odvalu alebo zmena parametrov skrývkových a ťažobných rezov a odvalov,
d)
parametrov ochranných pilierov.
(2)
Na konanie o zmene povolenia dobývania ložiska platia obdobne ustanovenia § 2 a 3.
§ 5
Plán zabezpečenia a plán likvidácie lomu
(1)
Pred zastavením dobývania ložiska je organizácia povinná vypracovať plán zabezpečenia alebo plán likvidácie banských diel a lomov, napríklad kameňolomov, štrkovísk, ílovísk, hlinísk (ďalej len „lom“).
(2)
Zabezpečenie lomu sa vykonáva pri dočasnom zastavení dobývania ložiska, pritom sa lom udržuje tak, aby bolo možné obnoviť v ňom prevádzku.
(3)
Likvidácia lomu sa vykonáva pri trvalom zastavení dobývania ložiska. Likvidáciou lomu sa sleduje zahladenie následkov dobývania a navrátenie územia na ďalšie využívanie.
§ 6
Povoľovanie zabezpečenia alebo likvidácie lomu
(1)
Žiadosť o povolenie zabezpečenia alebo likvidácie lomu predkladá organizácia obvodnému banskému úradu vo dvoch vyhotoveniach.
(2)
Organizácia priloží k žiadosti
a)
plán zabezpečenia alebo likvidácie lomu podľa prílohy č. 2,
b)
doklady o vyriešení stretov záujmov, ak sú zabezpečením alebo likvidáciou lomu ohrozené objekty a záujmy chránené podľa osobitných predpisov.6)
(3)
Na konanie o povolenie zabezpečenia alebo likvidácie lomu sa vzťahujú primerane ustanovenia § 2 ods. 2, 4, 5 a 6 a § 3 a 4.
§ 7
Evidencia
O dobývaní ložiska, kontrole a usmerňovaní dobývania je organizácia povinná viesť evidenciu, v ktorej sa zaznamenáva postup dobývania, množstvo a druh vydobytých nerastov, evidencia stavu a pohybu zásob ložiska, dôležité bansko-geologické a iné prevádzkové údaje, ako aj zistenia, príkazy a opatrenia týkajúce sa dobývania ložiska. Obdobnú evidenciu je organizácia povinná viesť aj pri zabezpečení alebo likvidácii lomu.
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 8
Plán využívania ložiska vyhotovený podľa doterajších predpisov sa považuje za plán využívania ložiska podľa tohto nariadenia. Obvodný banský úrad môže v odôvodnených prípadoch nariadiť jeho doplnenie, prípadne prepracovanie v zmysle požiadaviek tohto nariadenia.
§ 9
Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 1/1978 Zb. o podmienkach racionálneho využívania ložísk nevyhradených nerastov.
§ 10
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Čarnogurský v. r.
Príloha č. 1 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 520/1991 Zb.
PLÁN VYUŽÍVANIA LOŽISKA
1.
Textová časť.
1.1
Základné údaje.
1.1.1
Názov a sídlo organizácie, ktorá bude ložisko dobývať.
1.1.2
Názov okresu, obceobce, katastrálneho územia, prípadne bližšie označenie miesta dobývania (napríklad parcelné čísla pozemkov dotknutých dobývaním, miestny názov).
1.1.3
Plánované začatie a ukončenie, prípadne prerušenie dobývania ložiska.
1.2
Geológia a zásoby ložiska.
1.2.1
Stručná geologická a hydrogeologická charakteristika ložiska.
1.2.2
Stav zásob ložiska vypočítaný na základe výsledkov geologického prieskumu alebo kvalifikovaného odhadu.
1.2.3
Plánované zmeny zásob ložiska dobývaním, množstvo zásob viazaných ochrannými piliermi, dôvody ich viazanosti a opatrenia na ich prípadné neskoršie vydobytie.
1.2.4
Plánovaný geologický prieskum na ložisku.
1.3
Dobývanie ložiska.
1.3.1
Opatrenia na zabezpečenie podmienok uvedených v územnom rozhodnutí.
1.3.2
Použitá dobývacia metóda, spôsob rozpojovania hornín a spôsob vedenia dobývacích prác, ich členenie, časová a vecná nadväznosť.
1.3.3
Generálne svahy skrývky, lomu a parametre skrývkových a ťažobných rezov; umiestnenie a časový sled prevádzkovania výsypiek a odvalov, ich projektované kapacity a životnosti; opatrenia proti zosuvom.
1.3.4
Mechanizácia, elektrifikácia a spôsob dopravy.
1.3.5
Úprava a zušľachťovanie vydobytých nerastov.
1.3.6
Odvodňovanie.
1.4
Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci a bezpečnosť prevádzky.
1.5
Ochrana objektov a záujmov chránených podľa osobitných predpisov a plnenie opatrení dohodnutých pri riešení stretov záujmov.
1.6
Pri dobývaní ložiska podzemným spôsobom tiež spôsob razenia a vystužovania banských diel a systém vetrania.
2.
Grafická časť
2.1
Mapa povrchovej situácie v rozsahu plánovaného dobývania, vrátane jeho účinkov na okolie vo vhodnej mierke s vyznačením skutočností potrebných na posúdenie údajov uvedených v bodoch 1.3 až 1.6.
2.2
Charakteristické geologické rezy a rezy s určením pracovných obzorov (rezov, etáží) a s vyznačením postupu dobývania.
Príloha č. 2 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 520/1991 Zb.
PLÁN ZABEZPEČENIA A PLÁN LIKVIDÁCIE LOMU
1.
Textová časť.
1.1
Základné údaje.
1.1.1
Názov a sídlo organizácie.
1.1.2
Názov okresu, obceobce, katastrálneho územia, prípadne bližšie označenie miesta zabezpečovacích alebo likvidačných prác (napríklad parcelné čísla pozemkov, miestny názov).
1.1.3
Dôvody zabezpečenia alebo likvidácie lomu. V prípade zabezpečenia lomu tiež plánovaný termín obnovenia dobývania ložiska.
1.1.4
Plánované začatie a ukončenie, prípadne prerušenie zabezpečovacích alebo likvidačných prác.
1.2
Nevydobyté zásoby ložiska a spôsob ich prípadného vydobytia.
1.3
Zabezpečenie alebo likvidácia lomu.
1.3.1
Spôsob zabezpečenia alebo likvidácie lomu, členenie, časová a vecná nadväznosť zabezpečovacích alebo likvidačných prác.
1.3.2
Úprava svahov a dna lomu a odvalov. Spôsob zabezpečenia nebezpečných otvorov a priehlbní.
1.3.3
Zabezpečenie, odstránenie alebo likvidácia budov a zariadení.
1.3.4
Spôsob kontroly zabezpečovacích alebo likvidačných prác. V prípade zabezpečenia tiež spôsob a intervaly prehliadok lomu po skončení zabezpečovacích prác.
1.4
Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci a bezpečnosť prevádzky.
1.5
Opatrenia na zamedzenie nepriaznivých vplyvov na životné prostredie. Spôsob zabezpečenia požiadaviek vyplývajúcich z rozhodnutí príslušných orgánov a dohôd s právnickými alebo fyzickými osobami, ktorým patrí ochrana objektov a záujmov podľa osobitných predpisov, ako aj s vlastníkmi pozemkov.
1.6
Prípadné využitie lomu a zariadení po skončení likvidačných prác.
2.
Grafická časť.
2.1
Mapa povrchovej situácie vo vhodnej mierke s vyznačením časového postupu a spôsobu zabezpečovacích alebo likvidačných prác, objektov a zariadení lomu, prípadne objektov, na ktorých by sa mohli prejaviť nepriaznivé vplyvy zabezpečovacích alebo likvidačných prác alebo skoršieho dobývania ložiska.
2.2
Charakteristické rezy dotknutou oblasťou.
1)
Napríklad Obchodný zákonník č. 513/1991 Zb.
2)
§ 3 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.
3)
§ 3 písm. a) zákona SNR č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona SNR č. 499/1991 Zb.
4)
§ 32 až 40 zákona č. 50/1976 o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení neskorších predpisov.
5)
Napríklad vyhláška Slovenského banského úradu č. 71/1988 zb. o výbušninách, vyhláška Slovenského banského úradu č. 29/1989 Zb. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom na povrchu, vyhláška Slovenského banského úradu č. 50/1989 Zb. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri úprave a zušľachťovaní nerastov.
6)
Napríklad zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody, zákon č. 51/1964 Zb. o dráhach v znení zákona č. 104/ 1974 Zb., vyhláška Ministerstva dopravy a Ústredného banského úradu č. 28/1967 Zb., ktorou sa ustanovujú pravidlá pre styk dráh s banskou činnosťou, zákon č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách, zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení neskorších predpisov, zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu v znení zákona č. 75/1976 Zb. (úplné znenie č. 124/1976 Zb.), zákon č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon), zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch, zákon SNR č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti, zákon SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.
7)
Napríklad vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 85/1976 Zb. o podrobnejšej úprave územného konania a stavebnom poriadku v znení vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 155/1980 Zb., vyhláška Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 523/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 523/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášky č. 154/1991 Sb., vyhlášky č. 234/1991 Sb. a vyhlášky č. 396/1991 Sb.
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 18. 12. 1991, částka 100/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb., č. 234/1991 Sb. a č. 396/1991 Sb., se doplňuje takto:
* Čl. II - Promíjí se dovozní přirážka na zboží dodané v zásilkách v době od 7. prosince 1991 do nabytí účinnosti této vyhlášky, jehož celní hodnota nepřekročila 3000 Kčs.
* Čl. III
Aktuální znění od 18. 12. 1991
523
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 6. prosince 1991,
terou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášky č. 154/1991 Sb., vyhlášky č. 234/1991 Sb. a vyhlášky č. 396/1991 Sb.
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 58 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 297/1990 Sb., v rozsahu zmocnění daného usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 852 ze dne 3. prosince 1990, v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu, federálním ministerstvem pro strategické plánování a Státní bankou československou:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb., č. 234/1991 Sb. a č. 396/1991 Sb., se doplňuje takto:
V § 1 odst. 1 se za slova „osobních potřeb“ doplňují slova „,jehož celní hodnota je vyšší než 3000 Kčs.“.
Čl. II
Promíjí se dovozní přirážka na zboží dodané v zásilkách v době od 7. prosince 1991 do nabytí účinnosti této vyhlášky, jehož celní hodnota nepřekročila 3000 Kčs.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 524/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 524/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o odmeňovaní prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru
Vyhlášeno 18. 12. 1991, datum účinnosti 18. 12. 1991, částka 100/1991
* § 1 - Táto vyhláška upravuje odmeňovanie pracovníkov, ktorí vykonávajú práce na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru1) (ďalej len „dohoda“) pre organizácie,2) ktoré majú sídlo na území Slovenskej republiky.
* § 2 - (1) Výšku odmeny a podmienky jej poskytovania v závislosti od druhu a spôsobu vykonávanej práce alebo činnosti dohodne organizácia s pracovníkom v dohode.
* § 3 - Ak obsahom dohody je aj dohoda o výške a podmienkach poskytovania náhrad výdavkov spojených s výkonom práce, ktoré sú upravené osobitnými predpismi,4) dohodnú sa vždy oddelene od dohodnutej odmeny za vykonanú prácu.
* § 4 - (1) Zrušujú sa:
* § 5 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 4. 1992 (183/1992 Sb.)
524
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej Republiky
z 29. novembra 1991
o odmeňovaní prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 239b Zákonníka práce (úplné znenie č. 167/1991 Zb.) ustanovuje:
§ 1
Táto vyhláška upravuje odmeňovanie pracovníkov, ktorí vykonávajú práce na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru1) (ďalej len „dohoda“) pre organizácie,2) ktoré majú sídlo na území Slovenskej republiky.
§ 2
(1)
Výšku odmeny a podmienky jej poskytovania v závislosti od druhu a spôsobu vykonávanej práce alebo činnosti dohodne organizácia s pracovníkom v dohode.
(2)
Dohodnutá výška odmeny musí byť v súlade s pravidlami slušnosti a občianskeho spolužitia.3)
§ 3
Ak obsahom dohody je aj dohoda o výške a podmienkach poskytovania náhrad výdavkov spojených s výkonom práce, ktoré sú upravené osobitnými predpismi,4) dohodnú sa vždy oddelene od dohodnutej odmeny za vykonanú prácu.
§ 4
(1)
Zrušujú sa:
1.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 120/1981 Zb. o odmeňovaní niektorých prác vykonávaných mimo pracovného pomeru.
2.
Úprava Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky z 30. júna 1981 č. 42-3931/81 o odmeňovaní činností alebo prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru (reg. v čiastke 22/1981 Zb.).
(2)
Všetky rezortné predpisy, ktoré upravujú odmeňovanie prác vykonávaných na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru, strácajú platnosť.
§ 5
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
1)
§ 232 až 239b Zákonníka práce (úplné znenie č. 167/1991 Zb.).
2)
§ 8 a 269 ods. 2 Zákonníka práce, § 4 nariadenia vlády ČSFR č. 121/1990 Zb. o pracovnoprávnych vzťahoch pri súkromnom podnikaní občanov v znení nariadenia vlády ČSFR č. 14/1991 Zb.
3)
Čl. III Základných zásad Zákonníka práce.
4)
Napr. vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášky č. 81/1988 Zb., vyhlášky č. 241/1988 Zb., vyhlášky č. 251/1990 Zb. a vyhlášky č. 148/1991 Zb. |
Vyhláška Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky č. 526/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky č. 526/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 324/1991 Sb., kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu
Vyhlášeno 19. 12. 1991, datum účinnosti 19. 12. 1991, částka 101/1991
* § 1 - Závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu uvedená v příloze vyhlášky č. 324/1991 Sb., kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu, se mění a doplňuje změnami a doplňky uvedenými v příloze č. 1 a v příloze č. 2 této
* § 2 - Byl-li návrh privatizačního projektu podniku nebo privatizačního projektu majetkové účasti státu na podnikání jiných právnických osob předložen zakladateli přede dnem účinnosti této vyhlášky, může ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizac
* § 3 - Privatizační projekty budou předkládány v takové formě, aby mohlo být samostatně nakládáno s podnikatelským záměrem, s přílohami uvedenými pod body č. 4.4 - 4.6 formuláře č. 1 a pod bodem č. 21. formuláře 4 (D).
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 vyhlášky č. 526/1991 Sb. č. 2 vyhlášky č. 526/1991 Sb.
Aktuální znění od 19. 12. 1991
526
VYHLÁŠKA
ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky
ze dne 11. listopadu 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 324/1991 Sb., kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky podle § 24 písm. a) zákona České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., stanoví:
§ 1
Závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu uvedená v příloze vyhlášky č. 324/1991 Sb., kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu, se mění a doplňuje změnami a doplňky uvedenými v příloze č. 1 a v příloze č. 2 této vyhlášky.
§ 2
Byl-li návrh privatizačního projektu podniku nebo privatizačního projektu majetkové účasti státu na podnikání jiných právnických osob předložen zakladateli přede dnem účinnosti této vyhlášky, může ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky v rámci schvalovacího řízení požádat zpracovatele projektu o doplnění či provedení nezbytných úprav podle přílohy č. 1 této vyhlášky.
§ 3
Privatizační projekty budou předkládány v takové formě, aby mohlo být samostatně nakládáno s podnikatelským záměrem, s přílohami uvedenými pod body č. 4.4 - 4.6 formuláře č. 1 a pod bodem č. 21. formuláře 4 (D).
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Ježek CSc. v. r.
Příloha č. 1
vyhlášky č. 526/1991 Sb.
Změny a doplňky
Závazné osnovy pro vypracování privatizačního projektu
1)
K Úvodu:
V bodě 2 „Určení restitučního nároku oprávněných osob ...“ vypustit slova „nebo poskytnutím akcií akciové společnostiakciové společnosti, která se stala právním nástupcem držitele majetku podléhajícího restituci“.
V předposledním odstavci za větu končící slovy „... a FNM SR.“ se doplňuje věta: „V těchto případech budou všechny údaje o majetku uváděny s rozlišením majetku ležícího na území České republiky a majetku ležícího na území Slovenské republiky, zejména pak účetní výkazy Rozvaha Úč.2A-02 (pro obě kategorie majetku se rozvaha sestaví samostatně) a údaje o pozemcích a ostatních hmotných aktivech, která nejsou vedena v účetnictví.“
3)
K formuláři č. 1
Bod č. 4
-
Vypouští se bod 4.1 (Stanovisko příslušného úřadu pro hospodářskou soutěž z hlediska požadavků zákona č. 63/91 Sb., o ochraně hospodářské soutěže).
-
V bodě 4.4 v tabulce č. 1 a v tabulce č. 2 se řádek 6 nahrazuje novým textem:
„Hodnota majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely po vypořádání a hodnota prostředků poskytnutých v rámci privatizace na oddlužení“.
Za řádek 6 se doplňuje nový řádek 7:
„Předpokládaná výše tržeb z prodeje zásob souvisejících s majetkem navrženým do malé privatizace“.
Dosavadní řádek 6 se označuje jako řádek 8. a v záhlaví se vypustí slova „ř. 3 + ř. 4“.
Poznámka č. 2 se mění takto:
„2)
Sl. 2 = Sl. 3 + Sl. 4 = Sl.5 + (S Sl. 10 až Sl. 18)“.
Doplňuje se poznámka č. 3 vztahující se k ř.6:
„3)
Připočte se hodnota, kterou na oddlužení poskytne Fond národního majetku ČR z výnosů z prodeje některé provozní jednotky vykázané ve formulářích řady 4.“.
-
V bodě 4.4 v tabulce č. 1 se sloupec „Majetek neřešený tímto projektem“ stává společným záhlavím sloupce „5. Majetek neřešený celkem“ a sloupce „Z toho“. Sloupec „Z toho“ je společným záhlavím sloupců „6. Majetek neřešený z důvodů nevyjasněných restitučních nároků“, "7. Majetek zůstávající ve vlastnictví státu, „8. Majetek řešený jiným projektem“, „9. Majetek neřešený z jiných důvodů“. Dosavadní sloupce 7 15 se označují jako sloupce 10 - 18.
-
V bodě 4.4 v tabulce č. 1 se doplňuje legenda:
„(Legenda k Tabulce č. 1:
sl. 2-4, ř. 1-3 = form. 2(A) b.9. nebo form. 2(B) b.11. + 16.5
sl. 2-4, ř. 4 = form. 2(A) b.10. + 11. nebo form. 2(B) b.12. + 13. + 16.5
sl. 2-4, ř. 5 = form. 2(A) b.10, 11 nebo form. 2(B) b.12 + 16.5, b.13 + 16.5
sl. 2-10, ř. 6, 7 = nevyplňuje se
sl. 2-4, ř. 8 = form. 2(A) b.12. nebo form. 2(B) b.16.5 (ř. 3 + ř. 4)
sl. 5 = form. 2(B) b.16.5
sl. 6 = form. 2(B) b.16.1
sl. 7 = form. 2(B) b.16.2
sl. 8 = form. 2(B) b.16.3
sl. 9 = form. 2(B) b.16.4
sl. 10 = form. 3(A) b. 7.a)
sl. 11, ř. 1-5 = form. 3(B) b.3.6
sl. 11, ř. 6 = form. 3(B) b.3.1-3.3 „Očekávané tržby z prodeje, resp. výnos/náklad fyzické likvidace“ + + 3.4 "Navržená hodnota majetku po přecenění + 3.5 „Prostředky na oddlužení“
sl. 11, ř. 7 = nevyplňuje se
sl. 11, ř. 8 = ř. 3 + ř. 4 - ř. 6
sl. 12, ř. 1-5 = form. 3(C) b.4 údaje za majetek včetně zásob sl. 12, ř. 6 = nevyplňuje se
sl. 12, ř. 7 = form. 3(C) b.4 „Předpokládaná hodnota prodaných zásob“
sl. 12, ř. 8 = ř. 3 + ř. 4 - ř. 7
sl. 13, ř. 1-3 = form. 4(A) b.4
sl. 13, ř. 4 = form. 4(A) b.5 + 6
sl. 13, ř. 5 = form. 4(A) b.5, 6
sl. 13, ř. 6 = form. 4(A) b.7
sl. 13, ř. 7 = form. 4(A) b.8
sl. 13, ř. 8 = form. 4(A) b.9 (ř. 3 + ř. 4 - ř. 6 + ř. 7)
U sl. 14-18 odpovídají stejným řádkům stejné body příslušného formuláře řady 4 jako u sl. 13 s tím, že do sl. 14 se doplňují údaje z form. 4(B), do sl. 15 z form. 4(C), do sl. 16 z form. 4(D), do sl. 17 z form. 4(F), do sl. 18 z form. 4(E).)“.
-
V bodě 4.4 v tabulce č. 2 se doplňuje legenda:
„(Legenda k Tabulce č. 2:
sl. 2-4, ř. 1-3 = b.4 odpovídajícího formuláře řady 4
sl. 2-4, ř. 4 = b.5 + 6 odpovídajícího formuláře řady 4
sl. 2-4, ř. 5 = b.5, 6 odpovídajícího formuláře řady 4
sl. 2-4, ř. 6 = b.7 odpovídajícího formuláře řady 4
sl. 2-4, ř. 7 = b.8 odpovídajícího formuláře řady 4
sl. 2-4, ř. 8 = b.9 odpovídajícího formuláře řady 4
sl. 5-12, ř. 1-8 = v rámci privatizačního projektu jsou tyto údaje originální - nejsou uvedeny na jiném místě v projektu, proto musí být převzaty přímo z účetnictví privatizovaných subjektů)“.
-
v bodě 4.5 se doplňuje nová věta: „V tabulce č. 3 se veškeré finanční informace uvádějí v tis. Kčs.“
-
V bodě 4.5 v tabulce č. 3 se slova „celkový majetek“ nahrazují slovy „základní kapitál“
-
Dosavadní body 4.2, 4.3, 4.4 a 4.5 se označují jako body 4.1, 4.2, 4.3 a 4.4.
-
Za bod 4.4 se doplňují nové body 4.5, 4.6 a 4.7, které znějí:
„4.5.
Výtah údajů pro počítačové zpracování:
(Zpracovaný podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 526/1991 Sb.).
4.6.
Návrh na financování některých nákladů spojených s realizací privatizačního projetku z prostředků Fondu národního majetku České republiky:
(Zde budou ve výjimečných případech uvedeny očekávané náklady na realizaci veřejných dražeb, veřejných soutěží a náklady na tržní ocenění podniků. Podmínkou schválení tohoto způsobu financování je, aby byla financovaná činnost realizována až po schválení projektu a aby byla o této činnosti uzavřena smlouva s Fondem národního majetku ČR.).
4.7.
Tabulka č. 4: „Vyhodnocení postavení subjektu a samostatně privatizovaných jednotek na trhu“
Tabulka č. 5: „Vyhodnocení postavení subjektu a samostatně privatizovaných jednotek na trhu potravin a průmyslového zboží.)“.
4)
K formulářům řady 2:
Bod č. 6 formuláře č. 2(A) a formuláře č. 2(B) se doplňuje takto:
„6.
V případě privatizačního projektu majetkové účasti státu na podnikání jiných právnických osob:
-
registrovaný základní kapitál
-
druh, hodnota a počet vydaných akcií (u s.r.o. počet a výše podílů)
-
název, sídlo a adresa ostatních zúčastněných subjektů
-
podíl majetkové účasti státu (státní podíl v %, druh, hodnota a počet vydaných akcií)
-
v případě, že je vyhrazeno právo na přednostní odprodej akcií, uvede se komu mají být akcie přednostně prodány, jaký objem akcií a za jakou cenu“.
Bod č. 15 formuláře č. 2(A) a bod č. 18 formuláře č. 2(B) se doplňují takto:
„18.
Termín (termíny), ke kterému zakladatel zruší podnik bez likvidace, nebo termín (termíny), ke kterému zakladatel vyjme část (části) majetku subjektu, popř. způsob vyjmutí části majetku: (Tyto termíny zpravidla nebude možno uvést jako konkrétní datum. Obvykle bude třeba uvádět údaj např. „ke dni zápisu akciové společnostiakciové společnosti zakládané podle tohoto projektu do podnikového rejstříku“ apod. Tyto termíny však nemohou být dřívější než datum účinnosti smluv, které se uzavírají podle tohoto projektu. Jako způsob vyjmutí bude uveden zejména mechanismus vyjmutí části majetku stávajících akciových společnostíakciových společností a skutečnost, zda při tomto vyjmutí bude nutné snižovat základní kapitál akciové společnostiakciové společnosti či nikoli. Tuto operaci by jako zakladatel měl dělat fond národního majetku, proto je nutné v harmonogramu realizace projektu nejprve převést akcie akciové společnostiakciové společnosti na fond národního majetku a teprve potom uskutečnit vyjmutí a převedení části majetku.)“.
5)
K formuláři č. 2(A)
Bod č. 7 - Komentář k bodu č. 7 se doplňuje takto:
„7.
Stručná charakteristika subjektu:
(Základní předmět činnosti, počet a územní rozložení provozních jednotek, rozhodující dodavatelé a odběratelé, postavení subjektu na trhu a případná majetková účast subjektu na podnikání jiných právnických osob - uvede se název a sídlo právnické osoby a výše podílu)“.
Bod č. 10 - Bod č. 10 se doplňuje takto:
„10.
Pozemky subjektu oceněné podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., které nejsou vedeny v účetnictví:“.
6)
K formuláři č. 2(B)
Bod č. 7 - Bod č. 7 se doplňuje takto:
„7.
Stručná charakteristika subjektu:
(Základní předmět činnosti, vymezení vazeb mezi částí majetku privatizovanou podle tohoto projektu a zbývající částí majetku, případná majetková účast subjektu na podnikání jiných právnických osob - uvede se název a sídlo právnické osoby a výše podílu)“.
Bod č. 16 - Bod č. 16 zní:
„16.
Vymezení majetku subjektu, který není řešen tímto projektem, a odůvodnění tohoto postupu:
(Ke každému bodu se přiloží vyplněný účetní výkaz Rozvaha Úč.2A-02 sestavený na základě poslední měsíční závěrky provedené před předložením privatizačního projektu. Kromě toho se uvedou následující agregované údaje:
Aktiva celkem (ř. 52 - ř. 50 - ř. 51 výkazu Úč. 2A-02)
Cizí pasiva (ř. 61 až 69, ř. 72, ř. 84, ř. 85. ř. 102 výkazu Úč. 2A-02)
Část majetku subjektu, která není řešena tímto projektem (Aktiva celkem - Cizí pasiva)
Pokud je subjektem popisovaným formulářem č. 2(B) bodem 16. existující akciová společnostakciová společnost, uvedou se i údaje:
Pozemky oceněné podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., které nejsou vedeny v účetnictví:
Ostatní hmotná aktiva, která nejsou vedena v účetnictví:)
16.1.
Majetek neřešený tímto projektem z důvodu nevyjasněných restitučních nároků:
1.| 2.
---|---
Označení a stručná charakteristika majetku| Důvod vyjmutí z privatizace
3.| 4.
Způsob zajištění dočasné správy| Způsob naložení s majetkem po vyjasnění restitučních nároků
(Jako způsob zajištění dočasné správy je možné uvádět převedení neprivatizovaného majetku na orgány státní správy - zakladatele, okresní úřady, finanční správy, pozemkové fondy - nebo ponechání ve formálně přetrvávajícím státním podniku. Jako způsob naložení s majetkem po vyjasnění restitučních nároků je možné uvádět např. předkupní právo pro kupce souvisejícího privatizovaného majetku, vložení do akciové společnostiakciové společnosti formou přímé kapitálové investice fondu národního majetku, prodej v rámci aukce ap.)
16.2.
Majetek neřešený tímto projektem z důvodu úmyslného ponechání ve vlastnictví státu:
1.| 2.
---|---
Označení a stručná charakteristika majetku| Důvod ponechání ve vlastnictví státu
3.
Označení budoucího subjektu státní správy a způsob převodu (Zároveň předkladatel projektu doloží v příloze projednání tohoto převodu a vyjádření budoucího správce)
16.3.
Majetek řešený jiným privatizačním projektem:
1.| 2.
---|---
Označení a stručná charakteristika majetku| Identifikace projektu, v němž je majetek řešen
16.4.
Majetek neřešený tímto projektem z jiných důvodů:
1.| 2.
---|---
Označení a stručná charakteristika majetku| Odůvodnění, proč není majetek projektem řešen
16.5.
Majetek neřešený tímto projektem celkem:
(Uvede se součet účetních údajů za předchozí body.)“.
7)
K formuláři č. 3(A):
Bod č. 3 - Bod č. 3 zní:
„3.
Datum, ke kterému majetek přešel na stát:
(Datum zápisu nového vlastníka po znárodnění do pozemkové knihy.)“.
Bod č. 4 - Bod č. 4 zní:
„4.
Ocenění restitučního nároku:
(Cena nemovitostinemovitosti podle stavu v době odnětí stanovena soudním znalcem přiměřeně dle cenových předpisů platných k 1.4. 1991, případně zvýšená o zůstatkovou cenu dosud existujících znárodněných movitých věcí. Pokud je majetek vydáván ve stavu odpovídajícímu stavu znárodněného majetku v době odnětí, není restituční nárok třeba oceňovat.)“.
Bod č. 7 - Bod č. 7 se mění a doplňuje takto:
„7.
Způsob vypořádání restitučního nároku:
a)
vydáním věci
(Pro vydávaný majetek se přiloží vyplněný účetní výkaz Rozvaha Úč.2A-02 sestavený na základě poslední měsíční závěrky provedené před předložením privatizačního projektu. Kromě toho se uvedou následující agregované údaje:
Aktiva celkem (ř. 52 - ř. 50 - ř. 51 výkazu Úč. 2A-02)
Cizí pasiva (ř. 61 až 69, ř. 72, ř. 84, ř. 85, ř. 102 výkazu Úč. 2A-02)
Hodnota vydávaného majetku (Aktiva celkem - Cizí pasiva)
Pokud se vydávají i pozemky nebo ostatní nehmotná aktiva, která nejsou vedena v účetnictví, ale byla vykázána v některém z formulářů řady 2, uvede se jejich hodnota:
Pozemky oceněné podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., které nejsou vedeny v účetnictví:
Ostatní hmotná aktiva, která nejsou vedena v účetnictví:)
b)
finanční náhradou poskytnutou v akciích akciové společnostiakciové společnosti, která se stala právním nástupcem držitele majetku:
(Uvede se pořadové číslo formuláře č. 4(D) nebo formuláře č. 4(E) zpracovaného na privatizaci akciové společnostiakciové společnosti, která se stala držitelem restituovaného majetku.)
e)
finanční náhradou poskytnutou v akciích Restitučního investičního fondu (Pouze v případech, že restituovaný majetek není vydáván a není začleněn do majetku akciové společnostiakciové společnosti, jejímiž akciemi by mohla být oprávněná osoba vypořádána.)
d)
vydání věci a odprodej majetku souvisejícího (Tento způsob vypořádání se podrobněji popíše v samostatném formuláři č. 4(C), kde je restituovaný majetek spolu s majetkem odprodávaným vymezen jako jedna samostatně privatizovaná jednotka s tím, že část kupní ceny je uhrazena restitučním nárokem a rozdíl hodnoty takto vymezeného majetku a výše restitučního nároku je uhrazen přímo. Zde ve formuláři č. 3(A) se uvede pořadové číslo formuláře č. 4(C), který vypořádání řeší.)“.
8)
K formuláři č. 3(B):
Název formuláře č. 3(B) se doplňuje:
„VYMEZENÍ ČÁSTÍ MAJETKU URČENÉHO K PRIVATIZACI PODLE TOHOTO PROJEKTU NEPOUŽITELNÝCH PRO PODNIKATELSKÉ ÚČELY A NÁVRHY NA ODDLUŽENÍ“
Do formuláře č. 3 (B) se doplňuje úvod, který zní:
„(Tento formulář se zpracovává jen na majetek movitého charakteru. NemovitostiNemovitosti a cenné papírycenné papíry nepoužitelné pro daný podnikatelský záměr se budou privatizovat v samostatném formuláři řady 4 nebo v jiném privatizačním projektu. Pokud půjde o majetky charakteru rekreačních zařízení, obytných domů, obytných domů s nebytovými prostorami a administrativních budov, je možné navrhnout v příslušném formuláři řady 4 v bodě zabývajícím se způsobem úhrady ceny (formulář č. 4(A) b. 12.5, formulář č. 4(B) b. 16, formulář č. 4(C) b. 19), že výnos z takovéto samostatné privatizace bude použit na uhrazení dluhů některé z akciových společnostíakciových společností, která bude následnou organizací privatizovaného subjektu a jejíž struktura cizích a vlastních pasiv to vyžaduje. Podmínkou tohoto použití výnosu je, aby byl prodej nevyužitelných nemovitostínemovitostí realizován před založením akciové společnostiakciové společnosti.
Operace uvedené ve formuláři č. 3(B) je možné realizovat jen po schválení privatizačního projektu, ale před vlastní privatizací s tím, že případná ztráta vzniklá z vypořádání tohoto majetku se zúčtuje oproti hodnotě privatizovaného majetku. Ve formulářích řady 4 se tento majetek projeví pouze ve formě předpokládaných tržeb z prodeje, výnosů/nákladů z fyzické likvidace nebo v hodnotě po přecenění.)“.
Bod č. 3 - Bod č. 3 se mění a doplňuje takto:
„3.
Způsob naložení s majetkem nepoužitelným pro podnikatelské účely. Za jednotlivé části majetku se uvede:
3.1.
Zda má být majetek prodán a jakým způsobem:
3.2.
Zda má být majetek fyzicky likvidován:
3.3.
Zda má být majetek bezplatně převeden, na jaký subjekt, z jakých důvodů:
(Způsob vypořádání nepoužitelného majetku 3.1. - 3.3. bude povolován zejména pro majetek jednotek navržených pro transformaci do právní formy akciové společnostiakciové společnosti a to tehdy, bude-li jeho vypořádání provedeno před založením akciové společnostiakciové společnosti nebo před privatizací akcii akciové společnostiakciové společnosti, jejímž jediným akcionářem je stát. U ostatních privatizačních metod by měl být majetek nepoužitelný pro podnikatelské účely vypořádáván zejména podle bodu 3.4. s tím, že budoucí majitel převezme i majetek nepoužitelný, ale jeho nepoužitelnost bude vyjádřena v ceně. Za jednotlivé části majetku se přiloží vyplněný účetní výkaz Rozvaha Úč.2A-02 sestavený na základě poslední měsíční závěrky provedené před předložením privatizačního projektu. Kromě toho se uvedou údaje:
Aktiva celkem (ř. 52 - ř. 50 - ř. 51 výkazu Úč.2A-02)
Cizí pasiva (ř. 61 až 69, ř. 72, ř. 84, ř. 85, ř. 102 výkazu Úč.2A-02)
Hodnota majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely před vypořádáním (Aktiva celkem - Cizí pasiva)
Očekávané tržby z prodeje, resp. výnos/náklad fyzické likvidace.
3.4.
Zda má být majetek přeceněn:
(Přecenění majetku provedené na základě odborného odhadu v případech, kdy je majetek nepoužitelný pro podnikatelské účely v dosavadní ceně vzhledem k jeho morálnímu opotřebení, resp. k cenovému vývoji. Odborný odhad bude doložen v samostatné příloze. Za jednotlivé části majetku se přiloží vyplněný účetní výkaz Rozvaha Úč.2A-02 sestavený na základě poslední měsíční závěrky provedené před předložením privatizačního projektu. Kromě toho se uvedou údaje:
Účetní hodnota majetku před přeceněním Navržená hodnota majetku po přecenění.
3.5.
Návrh na oddlužení:
(Zde se uvedou případy, kdy bude docházet k oddlužení na základě dohody s bankou. V těchto případech bude návrh na oddlužení doložen stanoviskem příslušné banky.)
3.6.
Majetek nepoužitelný pro podnikatelské účely celkem:
(Uvede se součet účetních údajú za předchozí body ve struktuře rozvahy i jednotlivých agregovaných údajů - hodnota aktiv, pasiv, jejich rozdílu před vypořádáním a hodnota po vypořádání.)“.
Bod č. 4 - Bod č. 4 zní:
„4.
Hodnota majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely po vypořádání:
(Uvede se součet hodnot uvedených v bodech 3.1.-3.5. za jednotlivé části majetku = očekávané tržby z prodeje, resp. výnos/náklad fyzické likvidace + navržená hodnota majetku po přecenění + prostředky poskytnuté na oddlužení.)“.
Bod č. 5 - Bod č. 5 zní:
„5.
Rozdělení hodnoty majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely po vypořádání na jednotlivé samostatně privatizované jednotky:
(Zpravidla se přihlédne k původnímu začlenění majetku, přičemž majetek po vypořádání musí být rozdělen beze zbytku.)“.
9)
K formuláři č. 3(C):
Bod č. 4 - Bod č. 4 se mění a doplňuje takto:
„4.
Účetní hodnota majetku privatizovaného ve veřejných dražbách podle zákona č. 427/1990 Sb. a předpokládaná hodnota zásob prodávaných v souvislosti s těmito dražbami:
(Uvede se vyplněný účetní výkaz Rozvaha Úč.2A-02 za souhrn aktiv všech provozních jednotek zahrnutých v seznamu vypracovaném podle bodu 1 a za souhrn zásob, u nichž se přepokládá, že budou prodány v souvislosti s těmito dražbami, sestavený na základě poslední měsíční závěrky provedené před předložením privatizačního projektu. Kromě toho se uvedou údaje:
Účetní hodnota aktiv provozních jednotek v seznamu vypracovaném podle bodu 1 Předpokládaná hodnota prodaných zásob Pokud se prodávají i pozemky nebo ostatní nehmotná aktiva, která nejsou vedena v účetnictví, ale byla vykázána v některém z formulářů řady 2, uvede se jejich hodnota:
Hodnota pozemků vykázaných ve formulářích řady 2 Ostatní hmotná aktiva, která nejsou vedena v účetnictví, vykázaná ve formulářích řady 2.)“.
Bod č. 6. - Bod č. 6 zní:
„6.
Rozdělení předpokládané výše tržeb z prodeje zásob na jednotlivé privatizované jednotky:
(Uvede se výše tržeb a pořadové číslo příslušného formuláře řady 4 v rámci daného privatizačního projektu.)“.
10)
K formulářům řady 4:
Bod č. 7 formuláře č. 4(A), 4(B), 4(C), 4(D), 4(E) a 4(F) se mění takto:
„7.
Hodnota majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely po vypořádání:
(Uvede se údaj z bodu 5 formuláře 3(B), který se vztahuje k této samostatně privatizované jednotce.)".
Bod č. 12.4. formuláře č. 4(A), bod č. 15 formuláře č. 4(B), bod č. 14. formuláře č. 4(C) a nový bod č. 19.4. formuláře č. 4(D) znějí:
"12.4.
Způsob zajištění převodů úvěrů, práv a závazků:
(Doloží se vyjádření příslušné banky k převodu závazků v případě, že se majetek privatizuje prostřednictvím několika samostatně privatizovaných jednotek)".
Záhlaví 1 - 3 se nemění.
Do formuláře č. 4(A) a 4(B) se vkládá bod č. 12., který zní:
„12.
Zdůvodnění použité metody privatizace:“
Dosavadní body č. 12 až 16 formuláře 4(A) se označují jako body č. 13 až 17. Dosavadní body č. 12 až 21 formuláře 4(B) se označují jako body č. 13 až 22.
11)
K formuláři č. 4(A):
Bod č. 12. - Dosavadní bod č. 12 se označuje jako bod č. 13. a zní:
„13.1.
Vyvolávací cena privatizované jednotky ve veřejné dražbě:
Zároveň s vyvolávací cenou se explicitně uvede, zda jsou zásoby součásti dražby, či zda se prodávají v souvislosti s dražbou, jako pevně daná položka. Jsou-li do okruhu účastníků zahrnuty i zahraniční osoby, je třeba vyvolávací cenu zvýšit na základě odborného stanovení tržní hodnoty.)
13.2.
Podmínky účasti ve veřejné dražbě:
(Uvede se zejména výše dražební jistoty, vstupné na veřejnou dražbu, poplatek za oprávnění účastnit se veřejné dražby, termín (termíny) a podmínky prohlídky samostatně privatizované jednotky, poplatek za prohlídku samostatně privatizované jednotky. V rámci prohlídky budou poskytnuty zájemcům o účast ve veřejné dražbě informace přinejmenším v rozsahu privatizačního projektu a bude umožněna prohlídka základních prostředků a zásob. V tomto bodě je možné uvést případné podmínky uložené budoucímu vydražiteli.)
Body 13.3. - 13.4. zůstávají beze změny.
13.5.
Způsob úhrady ceny vydraženého majetku:
(Uvede se zejména, do kdy a jak bude zaplacena kupní cena po vydražení. Pokud nejsou zásoby předmětem dražby, bude zde uvedena výše úvěru, který souvisí s přebíranými zásobami, a způsob, kdy a komu budou zásoby zaplaceny.)
13.6.
Další podmínky veřejné dražby:
(Např. v případech, že je odhadovaná a v samostatné příloze doložená tržní cena nižší než cena vyvolávací, bude navržen režim holandské dražby s dolní hranicí na úrovni odhadované tržní ceny.)“.
12)
K formuláři č. 4(C):
Do formuláře č. 4(C) se doplňuje úvod, který zní:
„(Tento formulář se používá i pro případy, kdy již proběhlo nabídkové řízení a na základě jeho výsledků je v projektu navržen konkrétní kupující. V těchto případech bude průběh nabídkového řízení doložen v bodě „16. Odůvodnění přímého prodeje“. Doloženo bude zejména zpracované informační memorandum, které bylo zasláno účastníkům řízení, okruh účastníků řízení a poslední nabídky, z nichž byl vítěz nabídkového řízení určen.“
Bod č. 12 - Bod č. 12 zní:
„12.
Kupní cena privatizované jednotky určené k přímému prodeji:
(Uvede se výše kupní ceny a způsob, jakým byla stanovena. Pokud se jedná o přímý prodej zahraniční osobě, je nutno určit kupní cenu na základě odborného stanovení tržní hodnoty. Kupuje-li oprávněná osoba majetek související s majetkem jí vydávaným, stanoví se kupní cena jako rozdíl mezi oceněním restitučního nároku - bod č. 4 formuláře 3(A) - a majetku privatizované jednotky celkem - bod č. 9 tohoto formuláře.)“.
Bod č. 18 - Bod č. 18 zní:
„18.
Kupní smlouva:
(Přiloží se návrh kupní smlouvy.)“.
Bod č. 19 - Bod č. 19 zní:
„19.
Způsob úhrady ceny prodávaného majetku:
(K privatizačnímu projektu se přiloží doklad o příslibu úvěru, resp. o vinkulaci vkladu.)“.
13)
K formulářům č. 4(D) a 4(E):
Bod č. 15 - Dosavadní bod č. 15 formuláře č. 4(D) a bod č. 14 formuláře č. 4(E) se mění takto:
„15.
Výše a druh přímé kapitálové investice jiného než státního subjektu:
(Vyplňuje se pouze v případě, že na základě dohody se na zvýšení kapitálu společnosti podílí zejména věcným vkladem zahraniční partner, obecobec, družstvo apod. Přistupuje-li zahraniční partner, stanoví se hodnota jeho podílu na základním kapitálu jako poměr tržního ocenění jím vkládaného podílu k tržnímu ocenění podílu státu. Přistupuje-li tuzemská fyzická nebo právnická osoba, stanoví se hodnota jeho podílu na základě stejného principu ocenění podílu státu a podílu nového akcionáře. Projednání kapitálové investice bude doloženo dohodou s investorem.)
1| 2| 3| 4
---|---|---|---
Budoucí akcionář| Druh investice| Předpokládaný podíl na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti (Kčs, %, počet, druh, nominální hodnota akcií)| Způsob ocenění podílu
5| 6| 7
Zdůvodnění výběru budoucího akcionáře| Harmonogram uskutečnění investice| Zvláštní dohodnuté podmínky“.
Bod č. 20 - Dosavadní bod č. 20 formuláře č. 4(D) a bod č. 16 formuláře č. 4(E) se označují jako bod č. 21 formuláře č. 4(D) a bod č. 17 formuláře č. 4(E) a mění se a doplňují takto:
„21.
Privatizace akcií, které bude vlastnit Fond národního majetku ČR:
(V tomto bodu se uvedou údaje, které se týkají všech akcií vlastněných Fondem národního majetku ČR.)
21.1.
Bezúplatný převod:
(Budoucími akcionáři v tomto případě mohou být v rámci posílení zdrojů obceobce, fondy nemocenského a důchodového pojištění.)
Záhlaví 1.-7., bod č. 21.2. a bod č. 21.3. se nemění.
21.4.
Přímý prodej akcií:
Záhlaví 1.- 6. se nemění. V záhlaví 7 se doplní komentář:
7
---
Pokud se jedná o přímý prodej zahraniční osobě, je nutno určit kupní cenu akcií na základě odborného stanovení tržní hodnoty akciové společnostiakciové společnosti. Pokud se jedná o přímý prodej tuzemskému subjektu, je možné uvést buď tržní cenu akcií, nebo nominální hodnotu akcií zvýšenou o poměrnou část fondů akciové společnostiakciové společnosti.)
Záhlaví 8 se nemění. Doplní se záhlaví 9, 10 a 11, která zní:
9| 10| 11
---|---|---
Způsob úhrady ceny (Přiloží se doklad o příslibu úvěru, resp. o vinkulaci vkladu.)| Kupní smlouva (Přiloží se návrh kupní smlouvy.)| Harmonogram uskutečnění investice
21.5.
Prodej prostřednictvím zprostředkovatele - např. banky, burzy, nebo jiné osoby oprávněné k nakládání s cennými papírycennými papíry:
(V příloze bude doloženo projednání a dohoda se zprostředkovatelskou institucí.) Záhlaví 1. - 6. se nemění.
21.6.
Akcie vydávané oprávněným osobám:
1| 2| 3
---|---|---
Počet akcií| Podíl na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti| Druh akcií
4| 5| 6
Nominální hodnota akcií| Budoucí akcionář| Číslo formuláře č. 3(A)
který nárok řeší
21.7.
Počet akcií určených pro Restituční investiční fond:
(Pokud se řeší restituční nároky v souvislosti s majetkem ležícím na území Slovenské republiky, uvede se počet akcií do obou republikových restitučních investičních fondů.)
21.8.
Prodej zaměstnaneckých akcií:
(Prodej zaměstnaneckých akcií je možné navrhovat jen v případech, kdy je akciová společnostakciová společnost schopna odkoupit tyto akcie v okamžiku privatizace z prostředků svých fondů od fondu národního majetku, a to za nominální cenu. Zaměstnanecké akcie se mohou vydat maximálně ve výši 10 % základního kapitálu. Akciová společnostAkciová společnost prodává tyto akcie zaměstnancům za cenu, o níž rozhodne valná hromada. Zároveň valná hromada určí i způsob a podmínky prodeje.)
1| 2| 3
---|---|---
Počet akcií| Podíl na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti| Nominální hodnota akcií“.
14)
K formuláři č. 4(D):
Bod č. 14 - Bod č. 14 se mění takto:
„14.
Výše a druh fondů, které společnost zřídí při svém založení:
(Jedná se o rezervní fond, resp. další fondy zřizované při založení akciové společnostiakciové společnosti. Součet zřizovaných fondů nesmí přesáhnout 10 procent výše základního kapitálu akciové společnostiakciové společnosti a musí jim odpovídat výše finančních prostředků společnosti v době jejího založení.)“.
Bod č. 16 - Bod č. 16 se vypouští a body č. 17 - 21 se označují jako body č. 16 - 20.
Bod č. 21 - Dosavadní bod č. 21 se označuje jako bod č. 20 a mění se takto:
„20.
Přílohy:
-
návrh zakladatelského plánu (zakládacího listu, příp. smluvy),
-
návrh stanov nové společnosti,
-
vyplněný formulář žádosti o registraci u rejstříkového soudu (obchodního registru),
-
návrh žádosti na vydání živnostenského listu nebo koncesní listiny ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,
-
návrh na jmenování 4 členů představenstva a 4 členů dozorčí rady s přiloženými stručnými životopisy,
-
u navržených členů představenstva budou přiloženy notářsky ověřené podpisové vzory v tomto rozsahu:
Podepsaný ......................................... (jméno, příjmení) nar. ......................................................... bytem .................................................................................... bude ve funkci člena představenstva akciové společnostiakciové společnosti .............................................................. (název) podepisovat za společnost tak, že k jejímu napsanému nebo vytištěnému názvu připojí svůj vlastnoruční podpis takto: .....................................................“.
15)
K formuláři č. 4(E):
Bod č. 12 - Bod č. 12 se mění a doplňuje takto:
„12.
Základní kapitál a fondy akciové společnostiakciové společnosti:
12.1.
Datum založení akciové společnostiakciové společnosti a registrovaná výše základního kapitálu ke dni předložení projetku:
12.2.
Výše a druh fondů akciové společnostiakciové společnosti ke dni poslední měsíční závěrky provedené před předložením projektu:
12.3.
Podíl na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti, který vlastní stát nebo jiná právnická osoba, jejímž jediným akcionářem, podílníkem nebo vlastníkem je stát:
1| 2| 3| 4| 5
---|---|---|---|---
Název (jméno) a adresa akcionáře| Počet akcií| Podíl na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti| Druh akcií| Nominální hodnota akcií
12.4.
Podíl na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti, který vlastní jiný než státní subjekt:
1| 2| 3| 4| 5
---|---|---|---|---
Název (jméno) a adresa akcionáře| Počet akcií| Podíl na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti| Druh akcií| Nominální hodnota akcií
6
Zvláštní práva dle stanov akciové společnostiakciové společnosti
(Uvede se zejména právo na přednostní odkoupení akcií)
12.5.
Úprava aktiv, pasiv a základního kapitálu akciové společnostiakciové společnosti:
(Platí pro akciové společnostiakciové společnosti, jejichž jediným akcionářem je v okamžiku předložení privatizačního projektu stát nebo jiná právnická osoba, jejímž jediným akcionářem, podílníkem nebo vlastníkem je stát. U ostatních akciových společnostíakciových společností jsou zásahy do majetku nebo do základního kapitálu možné jen s vyjádřeným souhlasem valné hromady. Veškeré operace s majetkem a základním kapitálem je nutné provést před vlastní privatizací akcií.)
12.5.1.
Termín a způsob vyjmutí části majetku akciové společnostiakciové společnosti a jejího převedení na Fond národního majetku ČR:
(Pokud má vyjmutí části majetku akciové společnostiakciové společnosti za následek snížení základního kapitálu, je nutno postupovat podle zákona č. 104/1990 Sb. Tato operace musí vždy časově předcházet způsobu privatizace podle bodu č. 16 tohoto formuláře.)
12.5.2.
Navrhovaná výše základního kapitálu, z níž bude odvozen počet a nominální hodnota akcií, které budou předmětem privatizace:
(Uvede se výše základního kapitálu po vyjmutí části majetku a po zohlednění změny stavu fondů akciové společnostiakciové společnosti v okamžiku založení a v době předložení privatizačního projektu. Navržená výše základního kapitálu se zpravidla určí tak, aby k okamžiku přeregistrace základního kapitálu - mezi datem schválení projektu a privatizací akcií fondy akciové společnostiakciové společnosti nepřesahovaly výši 10 % hodnoty základního kapitálu, s tím, že výši fondů musí odpovídat výše finančních prostředků společnosti v okamžiku přeregistrace.)
-
majetek akciové společnostiakciové společnosti celkem (údaj z bodu č. 9) ....................................................
-
majetek akciové společnostiakciové společnosti po provedených úpravách .................................................
-
základní kapitál ...................................................................................................................
-
rezervní fond .......................................................................................................................
-
ostatní fondy .......................................................................................................................
12.5.3.
Návrh na změnu druhu a nominální hodnoty akcií:
(Týká se zejména případů, kdy je jednou z navržených metod privatizace s použitím investičních kuponů.)“.
Za tabulku č. 3 se vkládají nové tabulky č. 4 a 5, které zní:
„TAB. Č. 4:
VYHODNOCENÍ POSTAVENÍ SUBJEKTU A SAMOSTATNĚ PRIVATIZOVANÝCH JEDNOTEK NA TRHU
| Absolutní objem| % podíl na relevant. trhu
---|---|---
obec.| region. | ČR| SR
1\\. Celkový objem výroby (finanční obrat za poslední fin. uzavřený rok) v mil. Kčs*)| | | | |
2\\. Převládající sortiment výroby (JKPOV na 4 místa) v hmot. jednot.*)| | | | |
3\\. Další sortiment umožňující dominantní nebo monopolní postavení (JKPOV na 5 míst) v hmot. jednot.*)| | | | |
4\\. Přehled o konkurenci
\\- dle bodu 2
\\- dle bodu 3| | | | |
5\\. Přehled o dovozu
\\- dle bodu 2
\\- dle bodu 3| | | | |
*)
Jedná se o objem a fyzické jednotky uplatněné na domácím trhu (tj. bez exportu).
TAB. Č. 5:
VYHODNOCENÍ POSTAVENÍ SUBJEKTU A SAMOSTATNĚ PRIVATIZOVANÝCH JEDNOTEK NA TRHU POTRAVIN A PRŮMYSLOVÉHO ZBOŽÍ
| Absolutní objem v mil. Kčs| % podíl na relevant. trhu
---|---|---
regionálním| v ČR
1\\. Celkový realizovaný obrat (tržby) za poslední finančně uzavřený rok
z toho: velkoobchodní obrat| | |
2\\. Celkově realizovaný obrat (tržby) k 30. 6. 1991
z toho: velkoobchodní obrat| | |
3\\. Převládající sortiment prodeje dle sort. tříd*)
.........................................................
.........................................................
.........................................................| | |
4\\. Další sortiment umožňující dominantní nebo monopolní postavení| | |
5\\. Přehled o konkurenci| | |
*)
Týká se pouze průmyslového zboží, u nábytku údaje za UZ. Nebudou-li k dispozici statistické údaje, použije se statistický odhad.“.
Příloha č. 2
vyhlášky č. 526/1991 Sb.
VÝTAH PRIVATIZAČNÍCH PROJEKTŮ PRO POČÍTAČOVÉ ZPRACOVÁNÍ
PŘÍLOHA PRO ZADÁVÁNÍ DAT, resp. pro přípravu mechanicky zpracovaných stručných výtahů základ ních přesně strukturovaných údajů o předkládaných privatizačních projektech
1.
Úvod
Tato příloha popisuje seznam počítačově evidovaných údajů o jednotlivých privatizačních projektech, jejichž databáze bude vytvořena a udrzována na ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „MSNMP ČR“). Evidence vychází z formulářů Závazné osnovy a má umožnit rychlou základní orientaci v předkládaných privatizačních projektech. Z každého zpracovaného formuláře vznikne jeden nebo více souborů, podle toho, zda se údaje určité skupiny údajů ve formuláři opakují vícekrát, či jsou uvedeny pouze jednou. U každé vyplněné stránky výtahu bude kromě položek uvedených v této příloze i IČO subjektu z prvního formuláře č. 2A (případně nebyl-li zpracován, pak z prvního formuláře 2B), jako základ pro evidenční číslo projektu, a resp. evidenční číslo formuláře.
Kromě evidence stávajících privatizovaných subjektů je nutné evidenčně podchytit i nově vznikající, v projektech (ve formulářích řady 4) navržené, samostatně privatizované jednotky. Pro evidenci v rámci projektů k tomu slouží čtyřmístné číslo samostatně privatizované jednotky tvořené:
-
kódem použité privatizační metody (pro formulář 4A = 1, 4B = 2, 4C = 3, 4D = 4, 4E = 5, 4F = 6)
-
a třímístným pořadovým číslem formuláře daného typu v rámci daného privatizačního projektu.
V sloupcích tabulek této přílohy jsou následující údaje:
– Pč| – pořadové číslo v rámci předtištěných formulářů ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky
---|---
– Bod| – číslo bodu, pod kterým by měl být údaj evidován v závazné osnově
– Název| – stručný popis údaje
– Typ| – typ údaje| N – numerický údaj
T – textový údaj
D – datum (v tvaru dd.mm.rrrr)
– Rozsah| – počet znaků v údaji
– Hodnoty| – rozepsání legendy, která může být používána jako legenda pro daný údaj
Hodnota majetku je zadávána v tisících Kčs. U údajů, které jsou verbálně specifikovány a u nichž to z logiky věci připadá v úvahu, bude pro legendu „není v projektu řešeno, není blíže specifikováno, není explicitně vyjádřeno“ používána úniverzální proměnná „O“ nebo „0“ (podle toho, zda má jít o textový nebo numerický údaj).
Zpracovatelé privatizačních projektů budou tento výtah předkládat v samostatné příloze privatizačního projektu. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydá předtištěné formuláře, do nichž budou údaje vyplňovány. Body těchto formulářů, které nejsou popsány touto přílohou, budou doplněny teprve po předložení projektu pracovníky ministerstva pro správu národního majetku České republiky.
Určená čísla zakladatelů pro účely vedení seznamů podniků a státních účastí určených pro velkou privatizaci:
0001| ČSÚ
---|---
0002| Český úřad geodetický
0003| MF ČR
0004| Min. pro hosp. politiku a rozvoj ČR
0005| Min. kultury ČR
0006| Min. obch. a cest. ruchu ČR
0007| Min. prům.
0008| MSNMP ČR
0009| Min. školství, mládeže a těl. ČR
0010| MV ČR
0011| Min. zdrav. ČR
0012| Min. zemědělství ČR
0013| Min. životního prostředí ČR
Okresní (obvodní) úřad, obecobec v rámci okresu:
3100 Praha| 3307 Strakonice| 3608 Semily
---|---|---
3101 Praha 1| 3308 Tábor| 3609 Svitavy
3102 Praha 2| 3401 Domažlice| 3610 Trutnov
3103 Praha 3| 3402 Cheb| 3611 Ústí n. Or.
3104 Praha 4| 3403 Karl. Vary| 3701 Blansko
3105 Praha 5| 3404 Klatovy| 3702 Brno-město
3106 Praha 6| 3405 Plzeň-měs.| 3703 Brno-venk.
3107 Praha 7| 3406 Plzeň-jih| 3704 Břeclav
3108 Praha 8| 3407 Plzeň-sev.| 3705 Zlín
3109 Praha 9| 3408 Rokycany| 3706 Hodonín
3110 Praha 10| 3409 Sokolov| 3707 Jihlava
3201 Benešov| 3410 Tachov| 3708 Kroměříž
3202 Beroun| 3501 Česká Lípa| 3709 Prostějov
3203 Kladno| 3502 Děčín| 3710 Třebíč
3204 Kolín| 3503 Chomutov| 3711 Uher. Hrad.
3205 Kutná Hora| 3504 Jabl. n. N.| 3712 Vyškov
3206 Mělník| 3505 Liberec| 3713 Znojmo
3207 Mladá Bol.| 3506 Litoměřice| 3714 Žďár n. S.
3208 Nymburk| 3507 Louny| 3801 Bruntál
3209 Praha-východ| 3508 Most| 3802 Frýdek-M.
3210 Praha-západ| 3509 Teplice| 3803 Karviná
3211 Příbram| 3510 Ú stí n. L.| 3804 Nový Jičín
3212 Rakovník| 3601 Havl. Brod| 3805 Olomouc
3301 Č. Budějov.| 3602 Hrad. Král.| 3806 Opava
3302 Český Kr.| 3603 Chrudim| 3807 Ostrava
3303 Jindř. Hr.| 3604 Jičín| 3808 Přerov
3304 Pelhřimov| 3605 Náchod| 3809 Šumperk
3305 Písek| 3606 Pardubice| 3810 Vsetín
3306 Prachatice| 3607 Rychn. n. K.|
Určená čísla odvětví pro účely vedení seznamů podniků a státních účastí určených pro velkou privatizaci:
00| Ostatní či nespecifikovatelné
---|---
11| Zemědělství
12| Lesnictví
13| Vodní hospodářství
21| Průmysl paliv a energetiky
22| Energetický průmysl
23| Hutnictví železa
24| Hutnictví neželezných kovů
25| Chemický a gumárenský průmysl
26| Strojírenství
27| Elektrotechnický a elektronický průmysl
28| Průmysl stavebních hmot
29| Dřevozpracující průmysl
30| Kovodělný průmysl
31| Průmysl papíru a celulózy
32| Průmysl skla, keramiky a porcelánu
33| Textilní průmysl
34| Konfekční průmysl
35| Kožedělný průmysl
36| Polygrafický průmysl
37| Průmysl potravin a pochutin
38| Výroba mrazírenská, zřídelní a tabáková
39| Ostatní průmyslová výroba
41| Stavební výroba
43| Geologická činnost
45| Projektová činnost
51| Doprava
53| Spoje
61| Vnitřní obchod
62| Zahraniční obchod
63| Materiálně technické zásobování
64| Nákup zemědělských výrobků
66| Vydavatelská činnost
69| Ostatní činnosti výrobní povahy
71| Výzk. a výv. v zeměděl., lesnic. a vod.
72| Výzk. a vývoj v základním průmyslu
73| Výzk. a vývoj ve spotřebním a potravinář. prům.
74| Výzk. a vývoj ve stavebnictví a výstavbě
75| Výzk. a vývoj v dopravě a spojích
76| Výzk. a vývoj v obchodních činnostech
77| Vědecký výzkum základních vědních oborů
78| Výzk. a výv. v obl. služeb a ostatních nev. odv.
79| Služby výzkumu a vývoji
81| Bytové hospodářství
82| Ubytovací služby
83| Služby cestovnímu ruchu
84| Komunální služby
85| Školství
86| Kultura
87| Zdravotnictví
88| Sociální péče
91| Obch. a tech. služby
92| Peněžnictví
93| Pojišťovnictví
95| Správa, soudnictví, prokuratura a arbitráž
96| Obrana a bezpečnost
97| Činnost společenských organizací
2.
Formulář č. 1 Průvodní list privatizačního projektu
Pč| Bod| Název| Typ.| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Evidenční číslo projektu| | |
1.1| | číslo zakladatele| N| 4|
1.2| | odvětví| N| 2|
1.3| | IČO| N| 8|
2| | Zpracovatel projektu| | |
2.1| 2| předkladatel| T| 1| a - managm. podniku
b - managm. závodu
c - zájemce o koupi
d - restit. vlastník
e - ministerstvo
f - konzult, firma
g - OPK
h - ostatní
2.2| 1| zkrácený název| T| 30|
2.3| 1| název| T| 60|
2.4| 1| adresa| T| 30|
2.5| 1| PSČ| T| 6|
2.6| 1| město, obecobec| T| 30|
5| 4.1| Stanovisko FÚV| T| 1| a - souhlas
b - nesouhlas
c - připomínky
6| 5| Počet příloh| N| 3|
7| 3| Termín předložení PP| D| |
Poznámky:
1.
V případě, že plný název je shodný s názvem zkráceným, není třeba jej vyplňovati.
3.
Formulář č. 2A Vymezení majetku subjektu
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo formuláře| | |
1.1| 1| typ formuláře| T| 2| 2A
1.2| 1| poř. číslo formuláře daného typu v projektu Identifikace subjektu| N| 2|
2| | | |
2.1| 3| IČO| N| 8|
2.2| 5| právní forma subjektu| T| 1| a - státní podnik
b - akciová společ.
c - spol. s r. o.
d - sp. podnik p. HZ
e - přispěv, organ.
f - rozpočt. organ.
2.3| 4| zakladatel| N| 4|
2.4| 4| odvětví| N| 2|
2.5| 1| plný název| T| 60|
2.6| 2| adresa| T| 30|
2.7| 2| PSČ| T| 6|
2.8| 2| město, obecobec| T| 30|
2.9| 7| hlavní předmět činnosti| T| 150|
2.10| 8.1| poč. pracovníků v r. 1991| N| 6|
2.11| 5| zahraniční kapitál| T| 1| a - ano, n - ne
3| 6| Podíl majetk. účasti státu| N| 2,2| %
4| | Majetek subjektu| | |
4.1| 9| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
4.2| 9| pasiva| N| 14|
4.3| 9| aktiva - pasiva| N| 14|
4.4| 10| hodnota pozemků| N| 14|
4.5| 11| ostatní aktiva| N| 14|
4.6| 12| majetek subj. celkem| N| 14|
5| 15| Termín zrušení podniku| T| 10| buď ke dni realizace formuláře č..... (uvést č. formuláře) nebo ke konkrétnímu datu v projektu (uvést datum) nebo není specifikováno (O)
6| 1/5.1| Stanovisko subj. k projektu| T| 1| a - souhlas
b - nesouhlas
c - připomínky
7| 1/5.2| Stanovisko zakladatele| T| 1| a - souhlas
b - nesouhlas
c - připomínky
4.
Formulář č. 2B Vymezení majetku části subjektu
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo formuláře| | |
1.1| 1| typ formuláře| T| 2| 2B
1.2| 1| poř. číslo formuláře daného typu| N| 2|
2| | Identifikace subjektu| | |
2.1| 3| IČO| N| 8|
2.2| 5| právní forma subjektu| T| 1| a - státní podnik
b - akciová společ.
c - spol. s r. o.
d - sp. podnik p. HZ
e - přispěv, organ.
f - rozpočt. organ.
2.3| 4| zakladatel| N| 4|
2.4| 4| odvětví| N| 2|
2.5| 1| název| T| 60|
2.6| 2| adresa| T| 30|
2.7| 2| PSČ| T| 6|
2.8| 2| město, obecobec| T| 30|
2.9| 7| hlavní předmět činnosti| T| 150|
3| 6| podíl majetk. účasti státu| N| 2,2| %
4| | Privatizovaný majetek| | |
4.1| 9| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
4.2| 9| pasiva| N| 14|
4.3| 9| aktiva - pasiva| N| 14|
4.4| 10| hodnota pozemků| N| 14|
4.5| 11| ostatní aktiva| N| 14|
4.6| 14| privatiz. maj. celkem| N| 14|
5| | Majetek neřešený projektem| | |
5.1| | Řeší jiný projekt| | |
5.11| 16.3| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
5.12| 16.3| pasiva| N| 14|
5.13| 16.3| celkem (aktiva - pasiva)| N| 14|
5.2| | Nadále státní| | |
5.21| 16.2| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
5.22| 16.2| pasiva| N| 14|
5.23| 16.2| celkem (aktiva - pasiva)| N| 14|
5.3| | Jiné restituce| | |
5.31| 16.1| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
5.32| 16.1| pasiva| N| 14|
5.33| 16.1| celkem (aktiva - pasiva)| N| 14|
5.4| | Není řešen| | |
5.41| 16.4| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
5.42| 16.4| pasiva| N| 14|
5.43| 16.4| celkem (aktiva - pasiva)| N| 14|
5.5| | Neřešený majetek celkem| | |
5.51| 16.5| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
5.52| 16.5| pasiva| N| 14|
5.53| 16.5| celkem (aktiva - pasiva)| N| 14|
6| 18| Termín zrušení podniku| T| 10| buď ke dni realizace formuláře
č..... (uvést č. formuláře) nebo
ke konkrétnímu datu v projektu
(uvést datum) nebo není
specifikováno (O)
7| 1/5.1| Stanovisko subj.k projektu| T| 1| a - souhlas
b - nesouhlas
c - připomínky
8| 1/5.1| Stanovisko zakladatele| T| 1| a - souhlas
b - nesouhlas
c - připomínky
5.
Formulář č. 3A Majetek podléhající restituci
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo formuláře| | |
1.1| 1| typ formuláře| T| 2| 3A
1.2| 1| poř. číslo formuláře daného typu| N| 2|
2| | Týká se majetku subjektu| | |
2.1| 1| typ formuláře| T| 1| A - 2A. B - 2B
2.2| 1| poř. číslo form. řady 2| N| 2|
3| | Oprávněná osoba| | |
3.1| 5| jméno oprávněné osoby| T| 30|
3.2| 5| adresa (ulice a číslo)| T| 30|
3.3| 5| PSČ| T| 6|
3.4| 5| město. obecobec| T| 30|
4| | Předmět restituce a způsob vypořádání| | |
4.1| 1| hodnota majetku (v tis. Kčs)| N| 14|
4.2| 1| majetek patří do SR| T| 1| a - ano. n - ne
4.3| 4| ocenění nároku| N| 14|
4.4| 7| způsob vypořádání| T| 1| a - vydáním věci
| | | | | b - poskyt. akcií AS
| | | | | c - úhrada v akciích RIF
| | | | | d - vydání spojené s přímým
| | | | | prodejem
4.5| 7.b.d| číslo samostat. priv. jedn.| N| 4|
4.6| 7| datum vydání věci v případech| T| 10| \\- ke dni realizace
| | ad. 4.4 - a. d| | | (uvést č. formuláře)
| | | | | \\- ke konkrétnímu datu
| | | | | v projektu (uvést datum)
| | | | | \\- nespecifikováno (O)
4.7| 8| stanovisko oprávn. osoby| T| 1| a - souhlas
| | | | | b - nesouhlas
| | | | | c - připomínky
4.8| 9| stanovisko subjektu| T| 1| a - souhlas
| | | | | b - nesouhlas
| | | | | c - připomínky
Poznámky:
1.
Údaj č. 4.5 - číslo samostatně privatizované jednotky - bude uveden pouze při způsobu vypořádání b) nebo d).
6.
Formulář č. 3B Vymezení části majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo formuláře| | |
1.1| 1| typ formuláře| T| 2| 3B
1.2| 1| poř. číslo formuláře daného typu| N| 2|
2| | Týká se majetku subjektu| | |
2.1| 1| typ formuláře| T| 1| A - 2A. B - 2B
2.2| 1| poř. číslo form. řady 2| N| 2|
3| 1.1| Charakterist. majetku| T| 150|
4| 2| Cena majetku| N| 14|
5| 3| Způsob naložení s majet.| T| 1| a - prodej
| | | | | b - likvidace
| | | | | c - bezplatný převod
| | | | | d - odpis hodnoty
6| 4| Hodnota nepoužitelného majetku po vypořádání| N| 14|
7| | Rozdělení hodnoty nepoužitelného majetku na samostatně privatizované jednotky| | |
7.2| 5| číslo samost. priv. jed.| N| 4|
7.3| 5| finanční částka| N| 14|
Poznámka:
1.
Údaje skupiny č. 1 - 6 budou uvedeny v samostatném souboru, doplněném o evidenční číslo projektu. Údaje skupiny 7 budou uvedeny v dalším souboru, který bude kromě evidenčního čísla projektu doplněn o pořadové číslo formuláře 3B v rámci projektu. Vzhledem k tomu, ze hodnota nepoužitelného majetku může být rozdělena na více jednotek, může být tento soubor uveden vícekrát.
7.
Formulář č. 3C Přehled o majetku navrženém k veřejné drazbě v rámci malé privatizace
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo formuláře| | |
1.1| 1| typ formuláře| T| 2| 3C
1.2| 1| poř. číslo formuláře daného typu| N| 2|
2| | Týká se majetku subjektu| | |
2.1| 1| typ formuláře| T| 1| A - 2A. B - 2B
2.2| 1| poř. číslo form. řady 2| N| 2|
3| 1| Počet provozních jedn.| N| 2|
4| 4| Cena majetku celkem| N| 14|
5| 3| Termín poslední dražby| D| | buď je konkrétní datum v projektu uvedeno. pak uvést. nebo není řešeno. pak uvést „O“
6| 5| Předpokl. výše tržeb| N| 14|
7| | Rozdělení výše tržeb na samost. priv. jednotky| | |
7.2| 6| číslo samost. priv. jed.| N| 4|
7.3| 6| finanční částka| N| 14|
Poznámky:
1.
Údaje skupin č. 1 - 6 budou uvedeny v samostatném souboru, který bude doplněn o evidenční číslo projektu: Údaje skupiny č. 7 budou uvedeny v samostatném souboru doplněném o evidenční číslo projektu a pořadové číslo formuláře 3B v rámci projektu. Vzhledem k tomu, ze tržby mohou být rozděleny na více jednotek, můze být tento soubor uveden vícekrát.
8.
Formulář č. 4A Samostatně privatizovaná jednotka - veřejná dražba
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo jednotky| N| 4| 1××× (× dle pořadí formuláře 4A v rámci projektu)
2| | Identifikace sam. pr. jed.| | |
2.1| 1| název| T| 60|
2.2| 1| adresa| T| 30|
2.3| 1| PSČ| T| 6|
2.4| 1| město. obecobec| T| 30|
2.5| 2| hlavní předmět činnosti| T| 150|
2.6| 3.1| počet pracovníků v roce 1991| N| 6|
2.7| | IČO subjektu. jehož byla dražená jednotka součástí| N| 8|
3| | Majetek jednotky| | |
3.1| 4| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
3.2| 4| z toho: budovy a stavby| N| 14|
3.3| 4| stroje a zařízení| N| 14|
3.4| 4| zásoby| N| 14|
3.5| 4| ostatní aktiva dle rozvahy| N| 14|
3.6| 4| pasiva| N| 14|
3.7| 4| z toho: úvěry| N| 14|
3.8| | ostatní finanční závazky| N| 14|
3.9| 4| aktiva - pasiva| N| 14|
3.1| 5| hodnota pozemků| N| 14|
3.11| 6| ostatní aktiva. která nejsou vedena v účetnictví| N| 14|
3.12| 7| hodnota nepoužitelného majetku po vypořádaní| N| 14|
3.13| 8| tržby z prodeje zásob v malé privatizaci| N| 14|
3.14| 9| majetek jednotky celkem| N| 14|
4| | Realizace dražby| | |
4.1| 13.1| vyvolávací cena| N| 14|
4.2| 13.2| výše dražební jistoty| N| 14|
4.3| 13.1| termín splacení kup. ceny| N| 3| Uvede se údaj, do kolika dnů musí být zaplacena kupní cena. Pokud je v projektu zvláštní režim. bude uvedeno - 999.
4.4| 13.1| údaj o tom. zda jsou součástí vyvolávací ceny zásoby| T| 1| a - ano, b - ne
4.5| 13.5| cena zásob. pokud nejsou předmětem dražby| N| 14|
4.6| 13.5| údaj o tom. komu zaplatí vydražitel zásoby| T| 1| a - dosavadnímu držiteli
b - FNM
c - jinému subjektu
4.7| 13.3| možnost účasti zahr. kapit.| T| 1| a - volná
b - omezená (2. kolo)
c - není možná
d - zvláštní podmínky i pro
tuzemské účastníky
4.8| 16| termín dražby| D| | buď je konkrétní datum v projektu uvedeno, pak uvést, nebo není řešeno, pak uvést „O“
4.9| 17| realizátor dražby| T| 1| a - privat. komise
b - jiný subjekt
4.1| 17| název (jméno)| T| 30|
4.11| 17| adresa| T| 30|
4.12| 17| PSČ| T| 6|
4.13| 17| město. obecobec| T| 30|
4.14| 13.14| další podmínky dražby| T| 150|
4.15| 13.2| výše vstupného| N| 4|
5| | Prohlídka jednotky| | |
5.1| 13.2| datum prohlídky| D| | buď je konkrétní datum v projektu uvedeno, pak uvést, nebo není řešeno, pak uvést „O“
5.2| 13.2| vstupné| N| 4| uvede se v Kčs
Poznámky:
1.
Údaje skupin č. 1 - 4 budou uvedeny v samostatném souboru, který bude doplněn o evidenční číslo projektu. Údaje skupiny č. 5 budou uvedeny v samostatném souboru doplněném o evidenční číslo projektu a číslo samostatně privatizované jednotky. Vzhledem k tomu, ze může být uvedeno více termínů prohlídky, může být tento soubor uveden vícekrát.
9.
Formulář č. 4B Samostatně privatizovaná jednotka - veřejná soutěž
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo jednotky| N| 4| 2××× (× dle pořadí formuláře 4B v rámci projektu)
2| | Identifikace sam. pr. jed.| | |
2.1| 1| název| T| 60|
2.2| 1| adresa| T| 30|
2.3| 1| PSČ| T| 6|
2.4| 1| město. obecobec| T| 30|
2.5| 2| hlavní předmět činnosti| T| 150|
2.6| 3.1| počet pracovníků v roce 1991| N| 6|
3| | Majetek jednotky| | |
3.1| 4| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
3.2| 4| pasiva| N| 14|
3.3| 4| aktiva - pasiva| N| 14|
3.4| 5| hodnota pozemků| N| 14|
3.5| 6| ostatní aktiva| N| 14|
3.6| 7| hodnota nepoužitelného majetku po vypořádání| N| 14|
3.7| 8| tržby z prodeje zásob| N| 14|
3.8| 9| majetek jednotky celkem| N| 14|
4| 15| Orientační cena| N| 14|
5| 15| Způsob stanovení orientační ceny| T| 1| a - porad. firma
b - výs. nabíd. řízení
c - ostatní (přecen. majetku podnikem)
6| | Termín vyhlášení a vyhodnocení veřejné soutěže| T| 1| a - bylo vyhlášeno i ukončeno
b - bylo vyhlášeno, vyhodnotí FNM podle projektu
c - vyhlásí a vyhodnotí FNM podle projektu
d - vyhlásí FNM
7| 19| Organizátor soutěže| T| 30|
7.1| 19| jméno| T| 30|
7.2| 19| adresa| T| 6|
7.3| 19| PSČ| T| 30|
7.4| 19| město. obecobec| T| 30|
7.5| 19| země| T| 1| a - volná
8| 18| Možnost účasti zahr. kapit.| | | b - omezená
| | | | | c - není možná
| | | | | d - zvláštní podmínky i pro tuzemské účastníky
10.
Formulář č. 4C Samostatně privatizovaná jednotka - přímý prodej
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo jednotky| N| 4| 3××× (× dle pořadí formuláře 4C v rámci projektu)
2| | Identifikace sam. pr. jed.| | |
2.1| 1| zkrácený název| T| 30|
2.2| 1| plný název| T| 60|
2.3| 1| adresa| T| 30|
2.4| 1| PSČ| T| 6|
2.5| 1| sídlo (město. obecobec)| T| 30|
2.6| 2| hlavní předmět činnosti| T| 150|
2.7| 3.1| počet pracovníků v roce 1991| N| 6|
3| | Majetek jednotky| | |
3.1| 4| aktiv (tis. Kčs)| N| 14|
3.2| 4| pasiva| N| 14|
3.3| 4| aktiva - pasiva| N| 14|
3.4| 5| hodnota pozemků| N| 14|
3.5| 6| ostatní aktiva| N| 14|
3.6| 7| hodnota nepoužitelného majetku po vypořádání| N| 14|
3.7| 8| tržby z prodeje zásob| N| 14|
3.8| 9| majetek jednotky celkem| N| 14|
4| | Navržený vlastník| | |
4.2| 15.3| postavení vůčí privatizovanému subjektu| T| 1| a - managment
b - jiný tuz. kapitál
c - zahr. kapitál
4.3| 15.1| název/jméno vlastníka| T| 30|
4.4| 15.2| adresa| T| 30|
4.5| 15.2| PSČ| T| 6|
4.6| 15.2| město, obecobec| T| 30|
4.7| 15.2| země| T| 30|
4.8| 16| zdůvodnění prodeje| T| 1| a - restituce
b - podnikatelský záměr
c - proběhl výběr (nabídk. řízení)
d - nedostatek jiných zájemců
e - jiný důvod
4.9| 12| kupní cena| N| 14|
4.1| 12| způsob stanovení kupní ceny| T| 1| a - porad. firma
b - výs. nabíd. řízení
c - ostatní (přecen. majetku podnikem)
4.11| 19| způsob úhrady ceny| T| 1| a - plná cena hrazena po uzavř. smlouvy
b - splátky
4.12| 18| termín prodeje| D| | buď je konkrétní datum v projektu uvedeno, pak uvést. nebo není řešeno. pak uvést „O“
4.13| 18\\. popř. v příl.| návrh textu smlouvy| T| 1| a - ano. b - ne
Poznámky:
1.
Údaje ze skupin č. 1 až 3 budou uvedeny v jednom souboru, doplněném o evidenční číslo projektu. Údaje ze skupiny č. 4. budou v dalším souboru, který bude kromě čísla projektu doplněn o číslo jednotky. Vzhledem k tomu, že v projektu může být uvedeno více kupujících, mohou být údaje druhého souboru uvedeny vícekrát.
11.
Formulář č. 4D Samostatně privatizovaná jednotka - převod na právní formu akciové společnostiakciové společnosti
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo jednotky| N| 4| 4××× (× dle pořadí formuláře 4D v rámci projektu)
2| | Identifikace sam. pr. jed.| | |
2.1| 1| název| T| 60|
2.2| 1| adresa| T| 30|
2.3| 1| PSČ| T| 6|
2.4| 1| město, obecobec| T| 30|
2.5| 2| hlavní předmět činnosti| T| 150|
2.6| 3.1| počet pracovníků v roce 1991| N| 6|
3| | Majetek jednotky| | |
3.1| 4| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
3.2| 4| pasiva| N| 14|
3.3| 4| aktiva - pasiva| N| 14|
3.4| 5| hodnota pozemků| N| 14|
3.5| 6| ostatní aktiva| N| 14|
3.6| 7| hodnota nepoužitelného majetku| N| 14|
| | po vypořádání| | |
3.7| 8| tržby z prodeje zásob| N| 14|
3.8| 9| majetek jednotky celkem| N| 14|
4| | Založení a. s.| | |
4.1| 18.2| termín vzniku a. s.| D| | buď je konkrétní datum v projektu uvedeno, pak uvést, nebo není řešeno, pak uvést „O“
4.2| 13| základní kapitál a. s.| N| 14| (tis. Kčs)
4.5| 14| výše fondů mimo zákl. kap.| N| 14| (tis. Kčs)
4.6| 15,17, 19| možnost účasti zahraničního kapitálu| T| 1| a - volná
b - omezená
c - není možná
5| | Vklady nestátních subjektů| | |
5.2| 15| název/jméno akcionáře| T| 30|
5.3| 15.1| adresa| T| 30|
5.4| 15.1| PSČ| T| 6|
5.5| 15.1| město, obecobec| T| 30|
5.6| 15.1| země| T| 30|
5.7| 15.3| ocenění vkladu (Kčs)| N| 14|
5.8| 15.3| odpovídající počet akcií| N| 14|
5.9| 15.3| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
5.10| 15.3| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - jiné
5.11| 15.4| způsob ocenění| T| 1| a - porad. firma
b - výs. nabíd. řízení
c - ostatní (přecen. majetku podnikem)
5.12| 15.6| termín realizace| T| 1| a - při vzniku a. s.
b - později dle projektu
Privatizace akcií, které bude vlastnit FNM| | |
6| | Bezúplatný převod| | |
6.2| 19.11| počet akcií| N| 14|
6.3| 19.14| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
6.4| 19.13| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - jiné
6.5| 19.15| akcionář| T| 1| a - obecobec
b - f. nemoc. zabezp.
c - f. důch. zabezp.
d - finanč. instituce
e - jiný akcionář
6.6| 19.15| název/jméno akcionáře| T| 30|
6.7| 19.15| adresa| T| 30|
6.8| 19.16| PSČ| T| 6|
6.9| 19.16| sídlo (město, obecobec)| T| 30|
6.10| 19.17| termín převodu| T| 1| a - při založení a. s.
b - později dle projektu
7| 19.2| Počet akcií za kupony| N| 14|
8| | Akcie ponechané ve FNM| | |
8.2| 19.31| počet akcií| N| 14|
8.3| 19.34| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
8.4| 19.33| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - jiné
8.5| 19.35| důvod ponechání ve FNM| T| 1| a - nadále státní
b - zlatá akcie
c - RIF
d - pozdější prodej
e - jiný důvod
9| | Přímý prodej| N| 14|
9.2| 19.41| počet akcií| N| 14|
9.3| 19.44| nominální hodn. 1 akcie| T| 1| a - zakladatelské
9.4| 19.43| druh akcií| | | b - prioritní
| | c - jiné
9.5| 19.45| název/jméno akcionáře| T| 30|
9.6| 19.45| adresa| T| 30|
9.7| 19.45| PSČ| T| 6|
9.8| 19.45| město, obecobec| T| 30|
9.9| 19.45| země| T| 30|
9.10| 19.47| kupní cena jedné akcie| N| 14|
9.11| 19.48| způsob ocenění| T| 1| a - porad. firma
b - výs. nabíd. řízení
c - ostatní (přecen. majetku podnikem)
9.12| 19.49| způsob úhrady ceny| T| 1| a - v hotovosti
b - splátky
9.13| 19.411| termín prodeje| T| 1| a - v okamžiku založení a. s.
b - později dle harmonogramu v projektu
10| | Prodej prostřednictvím zprostředkovatele| | |
10.2| 19.51| počet akcií| N| 14|
10.3| 19.54| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
10.4| 19.53| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - prioritní
c - jiné
10.5| 19.55| způsob ocenění| T| 1| a - zprostředkovatel
b - prodej za nominální hodnotu
c - nabídkové řízení
d - jiný způsob
10.6| 19.5| stav zajištění| T| 1| a - v projektu doloženo projednání se zprostředkovatelem
O - není řešeno
10.7| 19.56| název zprostředkovatele| T| 30|
10.8| 19.55| adresa| T| 30|
10.9| 19.55| PSČ| T| 6|
10.10| 19.55| město, obecobec| T| 30|
10.10| 19.55| země| T| 30|
11.| | Akcie vydávané oprávněným osobám| | |
11.2| 19.61| počet akcií| N| 14|
11.3| 19.64| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
11.4| 19.63| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - prioritní
c - jiné
11.5| 19.65| jméno oprávněné osoby| T| 30|
11.6| 19.66| číslo formuláře č. 3 (A), který nárok řeší| T, N| 4|
12.| 19.7| Převod akcií na RIF| N| 14|
12.2| 19.7| počet akcií| N| 14|
12.3| 19.7| budoucí akcionář| T| 1| a - FNM ČR, b - FNM SR
13.| | Zaměstnanecké akcie| | |
13.2| 19.81| počet akcií| N| 14|
13.3| 19.84| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
Poznámky:
1.
Údaje ze skupin č. 1 až 4, 7, 12, 13 budou uvedeny v jednom souboru, doplněném o evidenční číslo projektu. Údaje ze skupin č. 5, 6, 8 až 11 budou v samostatných souborech, doplněných kromě čísla projektu i o číslo jednotky. Tyto soubory mohou být uvedeny vícekrát.
12.
Formulář č. 4E Samostatně privatizovaná jednotka - privatizace majetkové účasti státu na podnikáníjiných právnických osob
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo jednotky| N| 4| 5××× (× dle pořadí formuláře 4E v rámci projektu)
2| | Identifikace sam. pr. jed.| | |
2.1| 1| název| T| 60|
2.2| 1| adresa| T| 30|
2.3| 1| PSČ| T| 6|
2.4| 1| město, obecobec| T| 30|
2.5| 2| hlavní předmět činnosti| T| 150|
2.6| 3.1| počet pracovníků v roce 1991| N| 6|
2.7| 12.1| termín vzniku a. s.| D| | buď je konkrétní datum v projektu uvedeno, pak uvést, nebo není řešeno, pak uvést „O“
2.8| 12.1| základní kapitál a. s.| N| 14| (tis. Kčs)
3| | Podíl jednotlivých akcionářů na základním kapitalu| | |
3.2| | název/jméno akcionáře| T| 30|
3.3| 12.3| adresa| T| 30|
3.4| nebo| PSČ| T| 6|
3.5| 12.4| město, obecobec| T| 30|
3.6| “| země| T| 30|
3.7| “| počet akcií| N| 14|
3.8| “| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
3.9| “ | druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - prioritní
c - jiné
4| | Majetek jednotky| | |
4.1| 4| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
4.2| 4| pasiva| N| 14|
4.3| 4| aktiva - pasiva| N| 14|
4.4| 5| hodnota pozemků| N| 14|
4.5| 6| ostatní aktiva| N| 14|
4.6| 7| hodnota nepoužitelného majetku po vypořádání| N| 14|
4.7| 8| tržby z prodeje zásob| N| 14|
4.8| 9| majetek jednotky celkem| N| 14|
5| | Změna hodnoty základního kapitálu u a. s., jejichž 100 % akcií bude privatizováno FNM| | |
5.1| 12.52| navržená nová výše zákl. kapitálu| N| 14|
5.2| 12.52| navržená výše fondů a. s.| N| 14|
5.3| 9| důvod změny| T| 1| a - vynětí částí majetku v důsledku restituce
12.51
b - vynětí části majetku v důsledku vyčlenění pro samost. priv.
c - vynětí části majetku v důsledku řešení nepouž. majetku
d - přeregistrace zákl. kapitálu v důsledku změny hodnoty jmění a. s.
e - důsledek kombinace více faktorů
5.4| 12.51| termín převodu akcií na FNM| T| 10| a - ke dni schválení projektu
b - k datu stanovenému v projektu (uvést konkrét. datum)
5.5| 12.53| nutnost změny druhu a nominální hodnoty akcií| T| 1| a - ano, b - ne
5.6| 13,14, 16| možnost účasti zahr. kapitálu| T| 1| a - volná
b - omezená
c - není možná
6| | Vklady nestátních subjektů| | |
6.2| 15| název/jméno akcionáře| T| 30|
6.3| 15.1| adresa| T| 30|
6.4| 15.1| PSČ| T| 6|
6.5| 15.1| město, obecobec| T| 30|
6.6| 15.1| země| T| 30|
6.7| 15.3| ocenění vkladu (Kčs)| N| 14|
6.8| 15.3| odpovídající počet akcií| N| 14|
6.9| 15.3| nominálm hodn. 1 akcie| N| 14|
6.10| 15.3| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - jiné
6.11| 15.4| způsob ocenění| T| 1| a - porad. firma
b - výs. nabíd. řízení
c - ostatní (přecen. majetku podnikem)
6.12| 15.6| termín realizace| T| 1| a - při vzniku a. s.
b - později dle projektu
Privatizace akcií, které bude vlastnit FNM|
7| | Bezúplátný převod| | |
7.2| 16.11| počet akcií| N| 14|
7.3| 16.14| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
7.4| 16.13| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - jiné
7.5| 16.15| akcionář| T| 1| a - obecobec
b - f. nemoc. zabezp.
c - f. důchod. zabezp.
d - finanč. instituce
e - jiný akcionář
7.6| 16.15| název/jméno akcionáře| T| 30|
7.7| 16.15| adresa| T| 30|
7.8| 16.16| PSČ| T| 6|
7.9| 16.16| sídlo (město, obecobec)| T| 30|
7.10| 16.17| termín převodu| T| 1| a - při založení a. s.
b - později dle projektu
8| 16.2| Počet akcií za kupony| N| 14|
9| | Akcie ponechané ve FNM| | |
9.2| 16.31| počet akcií| N| 14|
9.3| 16.34| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
9.4| 16.33| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - jiné
9.5| 16.35| důvod ponechání ve FNM| T| 1| a - nadále státní
b - zlatá akcie
c - RIF
d - pozdější prodej
e - jiný důvod
10| | Přímý prodej| | |
10.2| 16.41| počet akcií| N| 14|
10.3| 16.44| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
10.4| 16.43| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - prioritní
c - jiné
10.5| 16.45| název/jméno akcionáře| T| 30|
10.6| 16.45| adresa| T| 30|
10.7| 16.45| PSČ| T| 6|
10.8| 16.45| město, obecobec| T| 30|
10.9| 16.45| země| T| 30|
10.10| 16.47| kupní cena jedné akcie| N| 14|
10.11| 16.48| způsob ocenění| T| 1| a - porad. firma
b - výs. nabíd. řízení
c - ostatní (přecen. majetku podnikem)
10.12| 16.49| způsob úhrady ceny| T| 1| a - v hotovosti
b - splátky
10.13| 16.411| termín prodeje| T| 1| a - v okamžiku založení a. s.
b - později dle harmonogramu v projektu
11| | Prodej prostřednictvím zprostředkovatele| | |
11.2| 16.51| počet akcií| N| 14|
11.3| 16.54| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
11.4| 16.53| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - prioritní
c - jiné
11.5| 16.55| způsob ocenění| T| 1| a - zprostředkovatel
b - prodej za nominální hodnotu
c - nabídkové řízení
d - jiný způsob
11.6| 16.5| stav zajištění| T| 1| a - v projektu doloženo projednání se zprostředkovatelem
O - není rešeno
11.7| 16.56| název zprostředkovatele| T| 30|
11.8| 16.55| adresa| T| 30|
11.9| 16.55| PSČ| T| 6|
11.10| 16.55| město, obecobec| T| 30|
11.11| 16.55| země| T| 30|
12.| | Akcie vydávané oprávněným osobám| | |
12.2| 16.61| počet akcií| N| 14|
12.3| 16.64| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
12.4| 16.63| druh akcií| T| 1| a - zakladatelské
b - priorimí
c - jiné
12.5| 16.65| jméno oprávněné osoby| T| 30|
12.6| 16.66| číslo formuláře č. 3 (A), který nárok řeší| T, N| 4|
13.| 16.7| Převod akcií na RIF| N| 14|
13.2| 16.7| počet akcií| N| 14|
13.3| 16.7| budoucí akcionář| T| 1| a - FNM ČR, b - FNM SR
14.| | Zaměstnanecké akcie| | |
14.2| 16.81| počet akcií| N| 14|
14.3| 16.84| nominální hodn. 1 akcie| N| 14|
Poznámky:
1.
Údaje skupin č. 1, 2, 4, 5, 8, 13, 14 budou uvedeny v jednom souboru doplněném o evidenční číslo projektu. Údaje skupin č. 3, 6, 7, 9, 10, 11, 12 budou v samostatných souborech, doplněných kromě čísla projektu i o číslo jednotky. Tyto soubory mohou být uvedeny vícekrát.
13.
Formulář č. 4F Samostatně privatizovaná jednotka - bezúplatný převod
Pč| Bod| Název| Typ| Roz.| Hodnoty
---|---|---|---|---|---
1| | Číslo jednotky| N| 4| 6××× (× dle pořadí formuláře 4F v rámci projektu)
2| | Identifikace sam. pr. jed.| | |
2.1| 1| název| T| 60|
2.2| 1| adresa| T| 30|
2.3| 1| PSČ| T| 6|
2.4| 1| město. obecobec| T| 30|
2.5| 2| hlavní předmět činnosti| T| 150|
2.6| 3.1| počet pracovníků v roce 1991| N| 6|
3| | Majetek jednotky| | |
3.1| 4| aktiva (tis. Kčs)| N| 14|
3.2| 4| pasiva| N| 14|
3.3| 4| aktiva - pasiva| N| 14|
3.4| 5| hodnota pozemků| N| 14|
3.5| 6| ostatní aktiva| N| 14|
3.6| 7| hodnota nepoužitelného majetku po vypořádání| N| 14|
3.7| 8| tržby z prodeje zásob| N| 14|
3.8| 9| majetek jednotky celkem| N| 14|
4| | Navržený vlastník| | |
4.1| 13| vlastník| T| 1| a - obecobec
b - f. nemoc. zabezp.
c - f. důch. zabezp.
d - finanč. instituce
e - jiný akcionář
4.2| 13| název/jméno vlastníka| T| 30|
4.3| 13| adresa| T| 30|
4.4| 13| PSČ| T| 6|
4.5| 13| město. obecobec| T| 30|
4.6| | termín převodu| D| | buď je konkrétní datum v projektu uvedeno, pak uvést. nebo není řešeno, pak uvést „O“ |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 528/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 528/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
Vyhlášeno 19. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 101/1991
* Čl. I - Vyhláška č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Pokud byla povinnost zajistit náhradní rekultivaci, zúrodnění jiné zemědělské půdy nebo intenzifikaci zemědělské výroby na jiné zemědělské půdě stanovena v pravomocných rozhodnutích orgánů ochrany zemědělského půdního fondu o udělení předchozího souhlas
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1992
528
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 21. listopadu 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
Ministerstvo životního prostředí České republiky podle § 30 odst. 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (dále jen „zákon“), stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 2 se slova „uživatel (vlastník)“ nahrazují slovy „vlastník (uživatel)“.
2.
V § 3 se vypouští odstavec 2.
3.
V § 3 odst. 3 se v uvozovací větě vypouští slovo „intenzívního“..
4.
V § 3 odst. 3 písm. a) se vypouštějí slova „plánovitě a“.
5.
V § 3 odst. 3 písm. b) se slova „zvyšovat intenzitu zemědělské výroby uplatňováním moderních způsobů“ nahrazují slovy „uplatňovat moderní způsoby“ a slova „zaváděním, používáním, dodržováním“ se nahrazují slovy „zavádění, používání, dodržování“.
6.
Poznámka č. 7 se vypouští:
7.
V § 3 odst. 3 písm. e) se vypouští slovo „plánovitě“.
8.
V § 3 odst. 3 písm. h) se slova „socialistické organizace“ nahrazují slovy „právnické osoby“.
9.
V § 3 odst. 3 písm. j) se slovo „velkovýrobu“ nahrazuje slovem „výrobu“.
10.
V § 3 odst. 4 se v první větě vypouštějí slova „v součinnosti s orgány státního hospodářského řízení zemědělství“ a v třetí větě se vypouštějí slova „národohospodářské a“.
11.
Poznámka č. 10 zní:
„10)
Zákon ČNR. č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.“.
12.
V poznámce č. 11 se vypouštějí slova „Zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování“.
13.
V § 3 odst. 5 se slova „uživatele (vlastníky)“ nahrazují slovy „vlastníky (uživatele)“.
14.
§ 4 odst. 1 zní:
„(1)
Ten, na jehož žádost se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě, je povinen zajistit následnou rekultivaci, jde-li
a)
o trvalé odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace má být vrácena zemědělské výrobě,
b)
o trvalé odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace má být zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha,
c)
o dočasné odnětí zemědělské půdy.“.
15.
V § 4 odst. 2 písm. a) až h) se vypouštějí slova „zúrodnění, intenzifikace“.
16.
V § 4 odst. 2 písm. b) a f) se vypouštějí slova „orgánem (orgánu) státního hospodářského řízení zemědělství“.
17.
V § 4 odst. 2 písm. d) se vypouštějí slova „nebo předložit potvrzení pověřené odborné organizace o tom, že rekultivace, zúrodnění, intenzifikace podle s ní dohodnutého plánu byla již provedena nebo zahájena“.
18.
V poznámce č. 12 se vypouštějí slova „Štátna melioračná správa v Bratislavě“.
19.
V § 5 se vypouštějí odstavce 3 a 4.
20.
§ 7 zní:
㤠7
(1)
Rozsah následné rekultivace určí orgán ochrany zemědělského půdního fondu zpravidla v rozsahu odnímané zemědělské půdy.
(2)
Následná rekultivace se uskutečňuje na půdě odňaté zemědělské výrobě, popřípadě na okolní půdě, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo má být za součást tohoto fondu prohlášena.“.
21.
§ 8 se vypouští.
22.
Poznámka č. 16 se vypouští.
23.
Poznámka č. 17 se vypouští.
24.
V § 10 odst. 1 se vypouští písmeno f).
25.
V § 10 odst. 2 se vypouštějí slova „orgány státního hospodářského řízení zemědělství“.
26.
V § 10 odst. 4 se v první větě vypouštějí slova „a s orgánem státního hospodářského řízení zemědělství“.
27.
V § 10 odst. 4 se v druhé větě slova „Tyto orgány“ nahrazují slovy „Tento orgán“.
28.
V § 11 odst. 1 písm. c) se vypouští slovo „socialistických“.
29.
V § 11 odst. 1 písm. f) se vypouštějí slova „orientační označení ploch vhodných k provádění náhradní rekultivace“.
30.
V § 11 odst. 1 písm. g) se vypouští slovo „socialistické“.
31.
V § 13 odst. 2 se vypouští slovo „socialistickými“ a slova „orgány státního hospodářského řízení zemědělství“.
32.
V § 14 odst. 4 se slova „přípravné dokumentace plánované“ nahrazují slovem „zadání“.
33.
V § 15 odst. 1 se slova „přípravné dokumentace výstavby“ nahrazují slovy „zadání staveb“.
34.
V § 15 odst. 9 se slova „přípravné dokumentace“ nahrazují slovy „zadání stavby“.
35.
Nadpis § 16 zní: „Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování zadání staveb“.
36.
V § 16 odst. 1 se slova „přípravné dokumentace“ nahrazují slovem „zadání“.
37.
V § 16 odst. 2 se v první větě vypouštějí slova „nebo ve studii souboru staveb“.
38.
V § 16 odst. 2 se ve čtvrté větě slova „přípravné dokumentace“ nahrazují slovy „zadání stavby“.
39.
V § 16 odst. 5 se v první větě vypouštějí slova „orgány státního hospodářského řízení zemědělství“ a v druhé větě se vypouští slovo „socialistickými“.
40.
V § 16 odst. 6 se slova „přípravné dokumentace“ nahrazují slovem „zadání“.
41.
V § 17 se slova „přípravná dokumentace“ nahrazují slovem „zadání“.
42.
V § 19 odst. 1 písm. a) se v druhé větě na konci připojují slova „tak, aby půda zvlášť chráněná nebyla zásadně dotčena“.
43.
V § 19 se vypouští v odstavci 1 písmeno b) a odstavec 2.
44.
V § 19 odst. 3 se v první větě slovo „uživateli“ nahrazuje slovy „vlastníky (uživateli)“.
45.
V § 19 odst. 3 se v první větě vypouštějí slova „orgány státního hospodářského řízení zemědělství“.
46.
V § 19 odst. 4 písm. c) se vypouštějí slova „při vyhledávání a průzkumu ložisek nevyhrazených nerostů34)“ a slova „podle plánu jejího rozvoje“. Zároveň se vypouští poznámka č. 34.
47.
V § 22 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „určených k náhradní rekultivaci nebo k zúrodnění“.
48.
V § 23 písm. a) bod č. 4 se vypouští slovo „velkovýrobní“.
49.
V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „přípravné a projektové dokumentaci (dokumentace)“ nahrazují slovy „zadání a projektu stavby“.
50.
V § 29 odst. 1 se slova „socialistických organizací“ nahrazují slovy „právnických osob“.
51.
V § 29 odst. 2 se slovo „ROH“ nahrazuje slovy „odborových svazů“ a slova „pionýrské tábory“ se nahrazují slovy „rekreační tábory dětí a mládeže“.
52.
V poznámce č. 45 se vypouštějí slova „§ 15 odst. 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 90/1984 Sb., o správě národního majetku“.
53.
V § 31 odst. 1 písm. f) se slova „uživatel (vlastník)“ nahrazují slovy „vlastník (uživatel)“.
54.
V § 32 se vypouští slovo „socialistické“.
55.
§ 33 se vypouští.
56.
V § 34 odst. 1 písm. a) se slova „návrhu projektového úkolu“ nahrazují slovy "zadání stavby.
57.
Poznámka č. 53 se vypouští.
58.
§ 34 odst. 1 písm. d) bod č. 5 zní:
„5.
která bude zastavěna, použita ke komunikaci nebo nádvoří, anebo určena ke zpevnění, jde-li o individuální výstavbu rodinného domku, garáže, rekreační chaty, zahrádkářské chaty, zemědělské účelové stavby občanů (stavby pro drobné pěstitelství, stavby pro drobné chovatelství a stavby vinného sklepa) na pozemku, který je ve vlastnictví občana.“.
59.
V § 37 odst. 3 se na konci připojuje tato věta:
„Za takové rozhodnutí se považuje i dříve vydané rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém bylo již předem rozhodnuto o konečném stavu využití dotčeného pozemku nebo o jeho budoucím druhu (kultuře) v souladu s řešením navrženým ve schváleném plánu rekultivace.“.
60.
V § 37 odst. 4 se slova „příslušné finanční správě“ nahrazují slovy „příslušnému finančnímu úřadu“.
61.
V § 38 odst. 3 se slova „socialistická organizace“ nahrazují slovy „právnická osoba“.
62.
§ 38 odst. 5 zní:
„(5)
Je-li souhlas ministerstva zemědělství České republiky, popřípadě ministerstva financí České republiky ke snížení odvodů udělen až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o snížení odvodů;62) opis rozhodnutí zašle příslušnému finančnímu úřadu, který částku, o kterou byly odvody sníženy, vrátí plátci ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo pravomocné rozhodnutí o snížení odvodů doručeno.“.
63.
V § 39 odst. 4 se v první větě slova „lidové armády, federálního ministerstva vnitra, Lidových milicí a Svazu pro spolupráci s armádou“ nahrazují slovy „armády, ministerstva vnitra České republiky a federálního ministerstva vnitra“.
64.
V § 39 odst. 4 v druhé větě se vypouštějí slova „popřípadě Svazu pro spolupráci s armádou“.
65.
Za § 40 odst. 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, má-li být tato půda použita k zajištění tvorby a ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek, zejména pro budování územních systémů ekologické stability a pro zřizování ekologicky významné zeleně, a dále pro archeologická naleziště a jejich ochranná pásma. Pro účely osvobození od odvodů se však za ekologicky významnou zeleň považuje i zeleň, která má být zřízena na nezastavěných částech stavebních pozemků65a) nebo na ploše ochranných pásem, izolačních pásů nebo částí zemědělských pozemků, které nelze ani urbanisticky ani zemědělsky využít (§ 34 odst. 1).“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 sa označují jako odstavce 4 a 5. Zároveň se v novém odstavci 5 vypouští slovo „velkovýrobně“.
66.
Nadpis § 41 zní: „Evidence zemědělského půdního fondu v zemědělských organizacích“.
67.
V § 41 odst. 1, 3 a 6 se vypouští slovo „socialistické“.
68.
Za § 41 odst. 6 se připojuje nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Samostatně hospodařící rolníci, kteří jsou vlastníky (uživateli) zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu a využívají je pro zemědělskou výrobu v rozsahu vymezeném zvláštními předpisy,69a) vedou ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie jednoduchou evidenci této půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu ve svém vlastnictví (užívání). Pro samostatně hospodařící rolníky platí ustanovení odstavce 6 o hlášení změn podle zvláštních předpisů69) a o provádění periodických inventarizací zemědělského půdního fondu obdobně. Náležitostmi jednoduché evidence jsou vždy soubor listinné dokumentace o vlastnictví (užívání) půdy, výpis z evidence nemovitostí a snímek pozemkové mapy.“.
69.
§ 42 zní:
㤠42
(1)
Právnické osoby, které jsou vlastníky (uživateli) zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu, a dále samostatně hospodařící rolníci (§ 41 odst. 7) provádějí vždy nejméně jednou v průběhu pěti let inventarizaci zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu. Přitom využívají podkladů a zjištění orgánů geodézie a kartografie70) a zejména přezkoumávají soulad podnikové evidence nebo jednoduché evidence s evidencí nemovitostí a se skutečným stavem. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů.71)
(2)
O inventarizaci se pořídí inventarizační protokol (zápis), který musí obsahovat výsledky přezkoumání a zjištěné nedostatky. Protokol (zápis) je podkladem pro přijetí opatření ke zjištěným skutečnostem.
(3)
Povinností právnické nebo fyzické osoby je odstranit zjištěné nedostatky nejpozději do dvou let ode dne pořízení inventarizačního protokolu (zápisu).
(4)
Podle ustanovení § 41 odst. 7 a § 42 odst. 1 se nepostupuje, pokud ve vlastnictví (užívání) fyzické osoby je zemědělská půda, která je nezastavěnou částí stavebního pozemku u rodinného domku nebo rekreační chaty, na které je zřízena zahrádka nebo která je využívána pro drobné pěstitelství nebo chovatelství.“.
70.
V § 44 se v druhé větě slova „uživatel (vlastník)“ nahrazují slovy „vlastník (uživatel)“.
71.
V § 44 se v třetí větě vypouštějí slova „a stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství; toto stanovisko není třeba, pokud jde o odnětí zemědělské půdy pro stavby občanů“.
72.
§ 45 zní:
㤠45
Byla-li po dni počátku účinosti zákona2) bez rozhodnutí podle zákona74) odňata zemědělská půda zemědělské výrobě pro stavby zřízené na základě pravomocného stavebního povolení, vychází se ze vzniklého stavu. V uvedených případech jsou orgány geodézie a kartografie oprávněny vést takto zastavěné pozemky v evidenci nemovitostí v souladu s tímto stavem, aniž by k tomu bylo třeba dodatečného rozhodnutí podle zákona.74) Pokud však byly stavby provedeny bez stavebního povolení, řeší se odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle zákona74) v souvislosti s řízením o odstranění stavby podle zvláštních předpisů.74a) Bude-li možno stavbu dodatečně povolit, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o dodatečném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. Obdobně se postupuje, byla-li zemědělská půda odňata zemědělské výrobě bez rozhodnutí podle zákona74) pro jiné než stavební účely.“.
73.
V příloze č. 2 k vyhlášce č. 36/1987 Sb. se v jejím názvu vypouštějí slova „zúrodnění, intenzifikace“.
74.
V části I. přílohy č. 2 k vyhlášce č. 36/1987 Sb. se vypouští slovo „kraj“.
75.
V části I. přílohy č. 2 k vyhlášce č. 36/1987 Sb. se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovem „projektu“.
76.
V části IV. přílohy č. 2 k vyhlášce č. 36/1987 Sb. se slova „projektové dokumentaci“ nahrazují slovem „projektu“.
77.
V části IV. přílohy č. 2 k vyhlášce č. 36/1987 Sb. se vypouštějí slova „orgánu státního hospodářského řízení zemědělství“.
78.
V příloze č. 4 k vyhlášce č. 36/1987 Sb. písm. f) se slova „v působnosti orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, popřípadě v působnosti oborových podniků státních statků“ nahrazují slovy „právnických osob zabývajících se zemědělskou výrobou, popřípadě fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti podle zvláštních předpisů,69a) pokud k tomu prokáží odbornou způsobilost“.
79.
V příloze č. 4 k vyhlášce č. 36/1987 Sb. se v závěru vypouštějí slovo „socialistické“ a slova „s tím, že výsledky provedeného zhodnocení a rozboru musí být posouzeny a odsouhlaseny příslušným orgánem státního hospodářského řízení zemědělství, popřípadě nadřízeným orgánem této organizace“.
Čl. II
1.
Pokud byla povinnost zajistit náhradní rekultivaci, zúrodnění jiné zemědělské půdy nebo intenzifikaci zemědělské výroby na jiné zemědělské půdě stanovena v pravomocných rozhodnutích orgánů ochrany zemědělského půdního fondu o udělení předchozího souhlasu nebo souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nebudou tyto povinnosti v následných rozhodnutích o odnětí zemědělské půdy podle § 14 zákona nadále uplatňovány a zpřesňovány.
2.
Povinnost zajistit náhradní rekultivaci, zúrodnění jiné zemědělské půdy nebo intenzifikaci zemědělské výroby na jiné zemědělské půdě, která byla stanovena orgánem ochrany zemědělského půdního fondu v rozhodnutí podle § 14 zákona vydaném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, je v plném rozsahu platná a musí být splněna.
3.
Prokáže-li se dodatečně, že v případech uvedených v bodu 2 jsou stanovená opatření nevhodná z hlediska zájmů tvorby a ochrany životního prostředí a jeho složek, ochrany přírody a zajišťování ekologické stability území, popřípadě neuskutečnitelná z hlediska změn ve vlastnických nebo uživatelských vztazích k určeným pozemkům, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který takové rozhodnutí vydal, na návrh účastníka řízení rozhodne o změně technického způsobu provedení původně stanoveného opatření, zejména ve prospěch budování územních systémů ekologické stability, zakládání ekologicky významné zeleně a řešení protierozní ochrany území, popřípadě rozhodne o náhradním peněžitém plnění. Rozsah nově stanovených opatření musí odpovídat nákladům, které by byly jinak vynaloženy na uskutečnění původně stanovených opatření. Je-li uvedenými skutečnostmi dotčena jen část původně stanovených opatření, postupují orgány ochrany zemědělského půdního fondu obdobně.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Ministr:
Ing. Dejmal v. r.
62)
§ 21 odst. 3 zákona.
65a)
§ 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
§ 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.
69)
§ 7 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb.
69a)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
70)
§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb.
71)
Vyhláška č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.
2)
1\\. 9. 1966.
74)
§ 13a a § 14 zákona.
74a)
§ 88 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). |
Zákon č. 529/1991 Sb. | Zákon č. 529/1991 Sb.
Zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 102/1991
* Předmět ochrany
* § 1 - (1) Podle tohoto zákona jsou chráněny topografie polovodičových výrobků (dále jen „topografie“), které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Ochrana podle tohoto zákona se vztahuje rovněž na části to
* § 2 - (1) Topografií se pro účely tohoto zákona rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňujících trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje
* Právo na ochranu
* § 3 - (1) Právo na ochranu topografie přísluší jejímu původci nebo jeho právnímu nástupci.
* § 4 - Právo na ochranu topografie je převoditelné.
* § 5 - Právo na ochranu topografie zanikne uplynutím 15 let ode dne jejího vytvoření, jestliže topografie nebyla obchodně využívána jinak než skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“).
* § 6 - (1) Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace;1a) jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchod
* § 7 - Přihláška topografie
* § 8 - Zápis topografie
* § 9 - Vznik a doba trvání ochrany
* Účinky ochrany
* § 10 - (1) Bez souhlasu (licence) majitele topografie nikdo nemí:
* § 11 - (1) Účinky ochrany topografie se nevztahují na
* Výmaz topografie
* § 13 - (1) Úřad provede na návrh, který může podat každá osoba, výmaz topografie z rejstříku,
* § 14 - (1) Návrh na výmaz topografie z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
* § 15 - Odnětí ochrany a přepis
* § 16 - Rejstřík a údaje o topografiích zveřejňované ve Věstníku
* § 17 - Úschova spisů
* § 17a - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá chráněnou topografii.
* Ustanovení společná a závěrečná
* § 18 - (1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,1) o možnosti volby několika společných zmocněnců,1a) o prominutí zmeškání úkonu,1b) o přerušení ří
* § 19 - Podle tohoto zákona se poskytuje ochrana pouze topografiím, které byly vytvořeny po nabytí jeho účinnosti.
* § 20 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
529
ZÁKON
ze dne 3. prosince 1991
o ochraně topografií polovodičových výrobků
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Předmět ochrany
§ 1
(1)
Podle tohoto zákona jsou chráněny topografietopografie polovodičových výrobkůpolovodičových výrobků (dále jen „topografietopografie“), které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobkůpolovodičových výrobků běžné. Ochrana podle tohoto zákona se vztahuje rovněž na části topografietopografie, které jsou využitelné samostatně, jakož i na zobrazení sloužící k výrobě topografietopografie.
(2)
Jestliže topografietopografie je tvořena z prvků všeobecně známých, je chráněna pouze tehdy, splňuje-li kombinace těchto prvků podmínky uvedené v odstavci 1.
(3)
Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na technologii užitou při vytváření topografietopografie nebo výrobě polovodičového výrobkupolovodičového výrobku, ani na informace uložené v tomto výrobku.
§ 2
(1)
TopografiíTopografií se pro účely tohoto zákona rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňujících trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobekpolovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobkupolovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobkupolovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí.
(2)
Polovodičovým výrobkemPolovodičovým výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí konečná nebo mezitímní forma mikroelektronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání.
(3)
Obchodním využitímObchodním využitím se pro účely tohoto zákona rozumí prodej, pronájem, nabídka nebo jiný způsob obchodní distribuce topografietopografie nebo polovodičového výrobkupolovodičového výrobku obsahujícího topografiitopografii nebo výrobku obsahujícího polovodičový výrobekpolovodičový výrobek.
Právo na ochranu
§ 3
(1)
Právo na ochranu topografietopografie přísluší jejímu původci nebo jeho právnímu nástupci.
(2)
Jestliže topografietopografie byla vytvořena ke splnění úkolu z pracovního poměru nebo obdobného vztahu, přísluší právo na ochranu zaměstnavateli nebo tomu, pro koho byla na základě smlouvy vytvořena, pokud smlouva nestanoví jinak.
§ 4
Právo na ochranu topografietopografie je převoditelné.
§ 5
Právo na ochranu topografietopografie zanikne uplynutím 15 let ode dne jejího vytvoření, jestliže topografietopografie nebyla obchodně využívána jinak než skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“).
§ 6
(1)
Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace;1a) jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchodní organizace,1a) lze právo na ochranu přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
(2)
Jestliže právo na ochranu neuplatní osoby uvedené v § 3, mohou je uplatnit osoby, které na základě výlučného souhlasu osoby uvedené v § 3 jako první v České republice využily topografiitopografii, která dosud ve světě nebyla využívána.
§ 7
Přihláška topografie
(1)
Každý, kdo chce uplatnit právo na ochranu topografietopografie (dále jen „přihlašovatel“), musí podat písemnou přihlášku topografietopografie (dále jen „přihláška“) u Úřadu. Pro každou topografiitopografii musí být podána samostatná přihláška.
(2)
Přihláška musí obsahovat:
a)
žádost o zápis do rejstříku topografiítopografií (dále jen „rejstřík“), s uvedením názvu topografietopografie,
b)
podklady umožňující identifikaci topografietopografie, a případně i samotný polovodičový výrobekpolovodičový výrobek obsahující topografiitopografii,
c)
datum prvního, nikoliv však skrytého obchodního využití topografietopografie, je-li dřívější, než je datum podání přihlášky,
d)
doklad o nabytí práva na ochranu topografietopografie podle ustanovení § 4 a údaje svědčící o právu na ochranu topografietopografie podle ustanovení § 6.
(3)
Přihlašovatel je oprávněn některé z požadovaných podkladů umožňujících identifikaci topografietopografie nebo jejich částí označit jako obchodní nebo výrobní tajemství; v tomto případě musí být tyto podklady předloženy v dalším vyhotovení, jehož příslušné části označené jako obchodní nebo výrobní tajemství jsou nečitelné. Jako obchodní nebo výrobní tajemství nemohou být označeny podklady jako celek.
(4)
Úřad může stanovit bližší formální náležitosti přihlášky.
§ 8
Zápis topografie
(1)
Splňuje-li přihláška podmínky stanovené v ustanovení § 7, zapíše Úřad topografiitopografii do rejstříku. Úřad vydá přihlašovateli, jehož topografietopografie byla zapsána do rejstříku (dále jen „majitel topografietopografie“) osvědčení o zápisu topografietopografie do rejstříku a zápis topografietopografie do rejstříku oznámí ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“).
(2)
Jestliže přihláška neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení § 7, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Neodstraní-li přihlašovatel vytčené nedostatky ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn. Týkají-li se nedostatky přihlášky náležitostí uvedených v ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) až c), považuje se za datum podání přihlášky den, kdy tyto nedostatky byly odstraněny. Byla-li přihláška podána v rozporu s ustanovením § 6 a § 9 odst. 1 písm. a), Úřad přihlášku zamítne.
(3)
Po zápisu topografietopografie do rejstříku Úřad zpřístupní podklady uvedené v ustanovení § 7 odst. 2 třetím osobám k nahlédnutí. Pořizování výpisů z těchto podkladů není třetím osobám dovoleno. Podklady, které obsahují obchodní tajemství,1b) je Úřad oprávněn zpřístupnit třetím osobám, jen jsou-li účastníky řízení o výmazu topografietopografie z rejstříku podle § 13, nebo na základě příkazu soudu, jsou-li účastníky řízení o porušení práv podle § 10.
§ 9
Vznik a doba trvání ochrany
(1)
Ochrana topografietopografie vzniká
a)
ke dni prvního nikoli skrytého obchodního využití topografietopografie, jestliže tato topografietopografie byla předmětem řádné přihlášky podané u Úřadu ve lhůtě 2 let od tohoto využití, nebo
b)
ke dni podání řádné přihlášky podle ustanovení § 7, jestliže topografietopografie nebyla dříve obchodně využita (§ 11), popřípadě byla-li využita pouze skrytě.
(2)
Doba trvání ochrany topografietopografie skončí uplynutím 10 let od konce kalendářního roku, v němž tato ochrana vznikla.
(3)
Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 písm. a) nelze prominout.
Účinky ochrany
§ 10
(1)
Bez souhlasu (licence) majitele topografietopografie nikdo nemí:
a)
reprodukovat topografiitopografii nebo její samostatně využitelné části a zhotovovat zobrazení topografietopografie pro výrobní účely,
b)
vyrábět polovodičový výrobekpolovodičový výrobek, ve kterém je chráněná topografietopografie obsažena,
c)
obchodně využívat topografiitopografii nebo polovodičový výrobekpolovodičový výrobek, který obsahuje chráněnou topografiitopografii nebo její samostatně využitelné části, jakož i zobrazení topografietopografie sloužící k jeho výrobě nebo je k tomuto účelu dovážet.
(2)
Účinky ochrany lze vůči třetím osobám uplatnit až po zápisu topografietopografie do rejstříku.
(3)
Jestliže majitel topografietopografie prokáže, že třetí osoba před datem uvedeným v § 9 odst. 1 topografiitopografii podvodně reprodukovala, obchodně využila, popřípadě ji za těmito účely dovezla, má právo se vůči této třetí osobě domáhat přiměřené náhrady.
§ 11
(1)
Účinky ochrany topografietopografie se nevztahují na
a)
činnosti prováděné k neobchodním účelům,
b)
reprodukci topografietopografie k účelům analýzy, výzkumu, vývoje nebo vzdělávání,
c)
obchodní využití topografietopografie, která byla vytvořena na základě analýzy, výzkumu nebo vývoje podle ustanovení písmene b), pokud tato další topografietopografie odpovídá podmínkám stanoveným v § 1 odst. 1,
d)
následné obchodní využívání topografietopografie nebo polovodičového výrobkupolovodičového výrobku obsahujícího chráněnou topografiitopografii, uvedených do oběhu majitelem topografietopografie nebo s jeho výslovným souhlasem.
(2)
Účinky ochrany topografietopografie se nevztahují na osobu, která v dobré víře získá polovodičový výrobekpolovodičový výrobek obsahující chráněnou topografiitopografii, uvedený do oběhu bez souhlasu majitele topografietopografie. Od doby, kdy se tato osoba dozvěděla nebo lze důvodně předpokládat, že se dozvědět mohla, že tento výrobek obsahuje chráněnou topografiitopografii, je povinna zaplatit majiteli topografietopografie na jeho žádost za další obchodní využívání tohoto výrobku přiměřenou náhradu, pro jejíž výši je rozhodný rozsah dalšího obchodního využívání.
Výmaz topografie
§ 13
(1)
Úřad provede na návrh, který může podat každá osoba, výmaz topografietopografie z rejstříku,
a)
není-li zapsaná topografietopografie způsobilá k ochraně podle ustanovení § 1,
b)
nebyla-li přihláška topografietopografie podána ve lhůtě podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) nebo právo na ochranu zaniklo podle ustanovení § 5,
c)
byla-li přihlašovatelem nebo majitelem topografietopografie osoba, která nemohla uplatnit právo na ochranu podle ustanovení § 6,
d)
jestliže podklady podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) neodpovídají polovodičovému výrobkupolovodičovému výrobku přiloženému k přihlášce.
(2)
Výmaz topografietopografie z rejstříku má účinky, jako by topografietopografie nebyla do rejstříku zapsána.
§ 14
(1)
Návrh na výmaz topografietopografie z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
(2)
Návrh na výmaz topografietopografie z rejstříku musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se návrh na výmaz opírá.
(3)
Úřad vyzve majitele topografietopografie, aby se k návrhu na výmaz topografietopografie z rejstříku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Majitel topografietopografie předkládá své vyjádření k návrhu na výmaz písemně ve dvojím vyhotovení.
(4)
Nevyjádří-li se majitel topografietopografie ve stanovené lhůtě, Úřad provede výmaz topografietopografie z rejstříku.
(5)
Vyjádří-li se majitel topografietopografie ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz topografietopografie z rejstříku, zašle Úřad jeho vyjádření navrhovateli výmazu a stanoví datum ústního projednávání návrhu.
(6)
Neúčast účastníků řízení na stanoveném ústním projednávání návrhu na výmaz topografietopografie z rejstříku není na překážku rozhodnutí Úřadu o návrhu.
(7)
Vznikly-li Úřadu v řízení o výmaz topografietopografie z rejstříku náklady na znalecký posudek, má Úřad právo na jejich náhradu vůči tomu účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch.
§ 15
Odnětí ochrany a přepis
(1)
Úřad na návrh odejme ochranu majiteli zapsané topografietopografie, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na ochranu topografietopografie ve smyslu ustanovení § 3 nepříslušelo.
(2)
Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na ochranu topografietopografie, nebo její právní nástupce.
(3)
Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu topografietopografie a která může uplatnit právo na ochranu podle ustanovení § 6, podaný do 1 měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu, Úřad zapíše tuto osobu jako majitele topografietopografie. Návrh na přepis majitele topografietopografie je nutno doložit rozhodnutím soudu.
(4)
Nebude-li podán návrh na přepis podle odstavce 3, Úřad provede výmaz topografietopografie z rejstříku z moci úřední.
§ 16
Rejstřík a údaje o topografiích zveřejňované ve Věstníku
(1)
Úřad vede rejstřík topografiítopografií, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách topografiítopografií a o zapsaných topografiíchtopografiích.
(2)
Do rejstříku se u každé topografietopografie zapisuje zejména:
a)
číslo zápisu (osvědčení);
b)
datum zápisu;
c)
datum zveřejnění zápisu topografietopografie ve Věstníku;
d)
název topografietopografie;
e)
datum podání přihlášky a její spisová značka, popřípadě datum prvního veřejného obchodního využití, je-li dřívější než datum podání přihlášky;
f)
přihlašovatel topografietopografie (jméno nebo název), jeho bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce;
g)
majitel topografietopografie (jméno nebo název), sídlo (bydliště), popřípadě jeho zástupce;
h)
převod topografietopografie;
i)
licence;
j)
výmaz topografietopografie;
k)
odnětí ochrany, popřípadě její přepis;
l)
zánik ochrany.
(3)
Poznámka spornosti podle občanského zákoníku4) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání se zapsanou topografiítopografií jako předmětem vlastnictví.
(4)
Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se zapsaných topografiítopografií a další údaje týkající se ochrany topografiítopografií, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
§ 17
Úschova spisů
(1)
Podklady umožňující identifikaci topografietopografie podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) Úřad uschovává po dobu 6 let od uplynutí doby ochrany.
(2)
Jestliže přihláška nevedla k zápisu topografietopografie do rejstříku, Úřad podklady podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) uschovává 1 rok od data rozhodnutí o přihlášce.
(3)
Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad vyzve osobu zapsanou jako majitel topografietopografie k převzetí podkladů; nepřevezme-li tato osoba podklady ve stanovené lhůtě, Úřad je zničí.
§ 17a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá chráněnou topografiitopografii.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 18
(1)
Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,1) o možnosti volby několika společných zmocněnců,1a) o prominutí zmeškání úkonu,1b) o přerušení řízení,1c) o lhůtách pro vydání rozhodnutí1d) a o ochraně před nečinností,1e) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu1f) a dále ustanovení o účastnících řízení;1g) ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona1h) se však použijí.
(2)
Pro práva spolumajitelů topografietopografie, pro nucené licence a licenční smlouvy k využití topografietopografie, pro převody topografiítopografií, pro zastupování v řízení před Úřadem, pro zápis topografiítopografií utajovaných podle zvláštních předpisů, pro opravné řízení, se obdobně použije ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.2)
(3)
Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu3a).
(4)
Za jednotlivé úkony podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.3)
§ 19
Podle tohoto zákona se poskytuje ochrana pouze topografiímtopografiím, které byly vytvořeny po nabytí jeho účinnosti.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
1a)
§ 35 odst. 3 správního řádu.
1b)
§ 41 správního řádu.
1c)
§ 64 a 65 správního řádu.
1d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
1e)
§ 80 správního řádu.
1f)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
1g)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
1h)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
2)
§ 14 až 16, 20, 64, 68, 70, 71 a § 75 odst. 1, § 75a a 75b zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
3)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 986 občanského zákoníku. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 531/1991 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 531/1991 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 511/1991 Sb.
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 102/1991
* Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Repub
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 12. 1991
531
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 28. listopadu 1991,
kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 511/1991 Sb.
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu:
Čl. I
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 511/1991 Sb., se mění takto:
V § 4 odst. 1 se nahrazuje číslo „29“ číslem „32“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Hoffmann v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 532/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 532/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 470/1991 Sb.
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 102/1991
* Čl. I - Ustanovení § 14 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., vyhláš
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 12. 1991
532
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 5. prosince 1991,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 470/1991 Sb.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 3/1991 Sb.:
Čl. I
Ustanovení § 14 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 470/1991 Sb., zní:
㤠14
Směrný růst mezd pro rozpočtové a příspěvkové organizace na čtvrté čtvrtletí roku 1991 činí 32 %.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Ing. Měchura v. r. |
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 533/1991 Sb. | Vyhláška Slovenského banského úradu č. 533/1991 Sb.
Vyhláška Slovenského banského úradu, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského banského úradu o chránených ložiskových územiach a dobývacích priestoroch
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 102/1991
* Čl. I - Vyhláška Slovenského banského úradu č. 79/1988 Zb. o chránených ložiskových územiach a dobývacích priestoroch sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
533
VYHLÁŠKA
Slovenského banského úradu
zo 4. decembra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského banského úradu o chránených ložiskových územiach a dobývacích priestoroch
Slovenský banský úrad podľa § 17 ods. 8 a § 27 ods. 9 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 79/1988 Zb. o chránených ložiskových územiach a dobývacích priestoroch sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 3 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
názov a sídlo organizácie,2)“.
2.
§ 3 ods. 2 písm. b) znie:
„b)
osvedčenie o výhradnom ložisku.6)“.
3.
V § 4 ods. 1 sa slová „správca alebo trvalý užívateľ výhradného ložiska“ nahrádzajú slovom „organizácia“.
4.
V § 4 ods. 2 druhá veta znie: „Tento obvodný banský úrad oznámi začatie konania o určenie chráneného ložiskového územia aj obvodnému banskému úradu, obvodnému úradu životného prostredia a okresného úradu životného prostredia, v obvode ktorých je časť chráneného ložiskového územia.“.
5.
§ 5 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
názov a sídlo organizácie,“.
6.
§ 5 ods. 3 písm. a) znie:
„a)
organizácii [odsek 1 písm. a)],“.
7.
§ 5 ods. 3 písm. b) znie:
„b)
obvodnému úradu životného prostredia a okresnému úradu životného prostredia, v územnom obvode ktorých je chránené ložiskové územie alebo jeho časť,“.
8.
§ 5 ods. 3 písm. d) znie:
„d)
orgánu geodézie a kartografie,“.
9.
V § 6 ods. 1 úvodný text znie:
„Organizácia je povinná navrhnúť“.
10.
§ 10 ods. 1 znie:
„(1)
Návrh na určenie dobývacieho priestoru predkladá organizácia obvodnému banskému úradu.“.
11.
V § 10 sa za odsek 1 vkladá nový odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Ak dobývací priestor zasahuje do obvodu viacerých obvodných banských úradov, návrh sa predkladá obvodnému banskému úradu, v obvode ktorého je najväčšia časť dobývacieho priestoru. Tento obvodný banský úrad oznámi začatie konania o určenie dobývacieho priestoru aj obvodnému banskému úradu, obvodnému úradu životného prostredia a okresnému úradu životného prostredia, v obvode ktorých je časť dobývacieho priestoru.“.
Doterajšie odseky 2 až 5 sa označujú ako odseky 3 až 6.
12.
V § 10 ods. 3 písm. i) znie:
„i)
údaje o určení chráneného ložiskového územia,“.
13.
V § 10 ods. 4 sa vypúšťa písmeno e). Doterajšie písmeno f) se označuje ako písmeno e).
14.
V § 10 ods. 6 sa slová „príslušný ústredný orgán“ nahrádzajú slovami „obvodný banský úrad“.
15.
§ 11 ods. 1 sa dopĺňa novými písmenami f) a g), ktoré znejú:
„f)
rozsah a podmienky nakladania s vydobytými nerastami,
g)
termín začatia dobývania výhradného ložiska.“.
16.
§ 11 ods. 2 znie:
„(2)
Obvodný banský úrad zašle rozhodnutie o určení dobývacieho priestoru účastníkom konania.14). Rozhodnutie a overenú mapu povrchovej situácie [§ 10 ods. 4 písm. a)] zašle
a)
organizácii,
b)
obvodnému úradu životného prostredia, okresnému úradu životného prostredia a obvodnému banskému úradu, v obvode ktorých je dobývací priestor alebo jeho časť,
c)
Slovenskému geologickému úradu,
d)
Slovenskému banskému úradu,
e)
orgánu geodézie a kartografie.“.
17.
V § 11 sa vypúšťa odsek 3.
18.
V § 12 ods. 1 prvej vete sa slová „Správca výhradného ložiska, prípadne jeho trvalý užívateľ“ nahrádzajú slovom „Organizácia“.
19.
§ 13 vrátane nadpisu znie:
㤠13
Evidencia dobývacích priestorov
(1)
Evidenciu dobývacích priestorov, ich zmien a zrušenia vedie obvodný banský úrad.
(2)
Evidencia pozostáva
a)
z evidenčnej knihy,
b)
z pomocných registračných kníh,
c)
zo zbierky listín.
(3)
Súhrnnú evidenciu vedie Slovenský banský úrad.
(4)
Súhrnná evidencia pozostáva
a)
zo súhrnnej evidenčnej knihy,
b)
z mapovej dokumentácie.“.
Čl. II
Obvodné banské úrady zavedú evidenciu dobývacích priestorov podľa § 13 tejto vyhlášky do 31. decembra 1992.
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Predseda:
Ing. Macko v. r.
2)
§ 7a zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb.
6)
§ 6 banského zákona.
14)
§ 28 ods. 4 banského zákona. |
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 534/1991 Sb. | Vyhláška Slovenského banského úradu č. 534/1991 Sb.
Vyhláška Slovenského banského úradu, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského banského úradu o výbušninách
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 102/1991
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
534
VYHLÁŠKA
Slovenského banského úradu
zo 4. decembra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského banského úradu o výbušninách
Slovenský banský úrad podľa § 24 ods. 3 a § 36 ods. 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 71/1988 Zb. o výbušninách sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 4 ods. 2 sa za slovo „pomôcky“ vkladá čiarka a slová „rozsah a termíny preskúšavania výbušniny v určenej skúšobni“.
2.
V § 36 sa slová „miestnemu národnému výboru obce“ nahrádzajú slovom „obci“ a slová „okresnej správe Zboru národnej bezpečnosti“ sa nahrádzajú slovom „polícii“.
3.
V § 40 ods. 2 prvej vete sa slová „teoretickú časť výučby“ nahrádzajú slovami „výučbu v kurze“ a v druhej vete sa slová „Zboru národnej bezpečnosti“ nahrádzajú slovom „polície“.
4.
V § 43 ods. 4 sa slová „národného výboru“ nahrádzajú slovom „obce“.
5.
§ 182 ods. 2 znie:
„(2)
Okrem prípadov uvedených v odseku 1 sa možno od ustanovení tejto vyhlášky odchýliť len so súhlasom Slovenského banského úradu a za podmienok ním ustanovených, a to na návrh vedúceho organizácie. Návrh doložený potrebnými náhradnými opatreniami sa predkladá prostredníctvom obvodného banského úradu, a to iba v mimoriadnych prípadoch a za predpokladu, že bude zaistená bezpečnosť práce a prevádzky.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Predseda:
Ing. Macko v. r. |
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 535/1991 Sb. | Vyhláška Slovenského banského úradu č. 535/1991 Sb.
Vyhláška Slovenského banského úradu, ktorou sa určujú obvody pôsobnosti obvodných banských úradov
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 102/1991
* § 1 - Obvody pôsobnosti obvodných banských úradov1) sa určujú takto:
* § 2 - Konanie začaté pred účinnosťou tejto vyhlášky ukončí obvodný banský úrad príslušný podľa doterajších predpisov.
* § 3 - Zrušuje sa vyhláška Slovenského banského úradu č. 43/1972 Zb., ktorou sa určujú obvody pôsobnosti obvodných banských úradov.
* § 4 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
535
VYHLÁŠKA
Slovenského banského úradu
zo 4. decembra 1991,
ktorou sa určujú obvody pôsobnosti obvodných banských úradov
Slovenský banský úrad podľa § 38 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/ 1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb. ustanovuje:
§ 1
Obvody pôsobnosti obvodných banských úradov1) sa určujú takto:
a)
Obvodného banského úradu v Bratislave pre okresy Bratislava, Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica a Trnava;
b)
Obvodného banského úradu v Banskej Bystrici pre okresy Banská Bystrica, Čadca, Dolný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, Martin, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Zvolen, Žiar nad Hronom a Žilina;
c)
Obvodného banského úradu v Košiciach pre okresy Bardejov, Humenné, Košice, Košice-vidiek, Michalovce, Prešov, Svidník, Trebišov a Vranov nad Topľou;
d)
Obvodného banského úradu v Prievidzi pre okresy Považská Bystrica, Prievidza, Topolčany a Trenčín;
e)
Obvodného banského úradu v Spišskej Novej Vsi pre okresy Poprad, Rožňava, Spišská Nová Ves a Stará Ľubovňa.
§ 2
Konanie začaté pred účinnosťou tejto vyhlášky ukončí obvodný banský úrad príslušný podľa doterajších predpisov.
§ 3
Zrušuje sa vyhláška Slovenského banského úradu č. 43/1972 Zb., ktorou sa určujú obvody pôsobnosti obvodných banských úradov.
§ 4
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Predseda:
Ing. Macko v. r.
1)
§ 38 ods. 1 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe. |
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 536/1991 Sb. | Vyhláška Slovenského banského úradu č. 536/1991 Sb.
Vyhláška Slovenského banského úradu o pyrotechnických výrobkoch
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 102/1991
* § 1 - Základné pojmy
* § 2 - Rozdelenie a klasifikácia pyrotechnických výrobkov
* § 3 - Základné požiadavky na pyrotechnické predmety a pyrotechnické zlože
* § 4 - Uvádzanie pyrotechnických predmetov do obehu
* § 5 - Požiadavky na obaly pyrotechnických predmetov
* § 6 - Preprava pyrotechnických predmetov
* § 7 - Uskladňovanie pyrotechnických predmetov
* § 8 - Predaj pyrotechnických predmetov
* § 9 - Nadobúdanie a používanie pyrotechnických predmetov
* § 10 - Oznamovanie ohňostrojov
* § 11 - Účinnosť
* Príloha č. 1 vyhlášky SBÚ č. 536/1991 Zb.
* Príloha č. 2 vyhlášky SBÚ č. 536/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
536
VYHLÁŠKA
Slovenského banského úradu
zo 4. decembra 1991,
o pyrotechnických výrobkoch
Slovenský banský úrad podľa § 21 ods. 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb. ustanovuje:
§ 1
Základné pojmy
(1)
Pyrotechnické výrobky sú výrobky, ktoré obsahujú pyrotechnické zlože, prípadne malé množstvo výbušnín a používajú sa na technické alebo zábavné účely.
(2)
Pyrotechnické zlože sú mechanické zmesi horľavín, okysličovadiel, spojív a ďalších prídavných látok, ktorými sa chemickou premenou vo forme rýchleho horenia vyvolávajú svetelné, zvukové, dymové, tepelné, tlakové a pohybové účinky (ďalej len „pyrotechnické efekty“).
(3)
Výbušková zlož je druh pyrotechnickej zlože, obsahujúca kovový prášok a okysličovadlo.
(4)
Výbuška je pyrotechnický výrobok alebo jeho časť na vyvolanie zvukového alebo zábleskového efektu.
(5)
Ohňostroj podľa tejto vyhlášky je súčasné alebo v krátkom časovom slede nasledujúce odpaľovanie pyrotechnických predmetov tried I až III.
§ 2
Rozdelenie a klasifikácia pyrotechnických výrobkov
(1)
Pyrotechnické výrobky sa delia na
a)
pyrotechnické predmety - výrobky obsahujúce technologicky spracované pyrotechnické zlože, prípadne aj malé množstvo výbušnín, ktoré sú nebezpečné predovšetkým z hľadiska požiarnej bezpečnosti, avšak pri dodržaní návodu na používanie neohrozujú bezpečnosť osôb a majetku,
b)
výbušné predmety - výrobky obsahujúce technologicky spracované pyrotechnické zlože a výbušniny, ktoré môžu výbuchom ohroziť bezpečnosť osôb a majetku.
(2)
Na výbušné predmety podľa odseku 1 písm. b) sa vzťahujú predpisy o výbušninách.1)
(3)
Pyrotechnické predmety na zábavné účely sa zaradujú podľa stupňa nebezpečenstva do tried I, II a III.
(4)
Pyrotechnické predmety na technické účely sa zaraďujú podľa stupňa nebezpečenstva do podtried T0 a T1.
(5)
Výbušné predmety sa zaraďujú do triedy IV a podtriedy T2.
(6)
Parametre pre zaradenie pyrotechnických výrobkov do tried a podtried podľa odsekov 3 až 5 sú uvedené v prílohe č. 1 tejto vyhlášky. V tejto prílohe sa uvádzajú aj najčastejšie používané pyrotechnické výrobky.
§ 3
Základné požiadavky na pyrotechnické predmety a pyrotechnické zlože
(1)
Pyrotechnické predmety musia byť vyrobené tak, aby
a)
pri dodržaní návodu na ich používanie nebola ohrozená bezpečnosť osôb a majetku,
b)
pri výškových pyrotechnických efektoch nestúpali vyššie ako 100 m a na zem nedopadali ich horiace zvyšky,
c)
netvorili nebezpečné črepiny, ktoré by mohli spôsobiť zranenie osôb; pritom pyrotechnické predmety tried I a II nesmú vyvolať intenzitu hluku vyššiu ako 115 dB (A) na voľnom priestranstve vo vzdialenosti 8 m.
(2)
Pyrotechnické predmety musia byť
a)
odolné alebo v pôvodnom balení tak chránené, aby pri doprave a manipulácii boli bezpečné; najmä musia byť zabezpečené proti nežiadúcemu zapáleniu,
b)
označené na obale alebo na jednotlivom kuse tak, aby bol známy spôsob a miesto ich zapaľovania.
(3)
Časované pyrotechnické predmety musia mať interval oneskorenia medzi zážihom a funkciou výrobku 3 až 6 sekúnd; to neplatí pri použití elektrického zážihu.
(4)
Pyrotechnické predmety tried II a III a podtriedy T1 musia byť na svojom povrchu alebo v najmenšom predajnom balení označené stupňom nebezpečnosti, dátumom výroby a dobou spotreby a musia mať návod na ich používanie a ničenie zlyhaviek. Jednoduchý návod môže byť vyhotovený zreteľným grafickým nákresom (piktogramom).
(5)
Pyrotechnické zlože používané v pyrotechnických predmetoch nesmú byť mechanicky alebo chemicky znečistené a samozápalné. Nesmú vytvárať chemické reakcie a zmeny nepriaznivo ovplyvňujúce bezpečnosť pri manipulácii, skladovaní a použití, a to ani v prípade ich uloženia v najmenšom pôvodnom balení pri teplote 50°C počas 4 týždňov.
§ 4
Uvádzanie pyrotechnických predmetov do obehu
(1)
Pred uvedením pyrotechnických predmetov do obehu rozhodne o ich zaradení do príslušnej triedy alebo podtriedy štátna skúšobňa.
(2)
Žiadosť o zaradenie a schválenie pyrotechnických predmetov2) pred ich uvedením do obehu podáva výrobca alebo dovozca.
(3)
K žiadosti sa prikladá návod na používanie, technické podmienky, spôsob ničenia zlyhaviek, popis pyrotechnického efektu a návrh na zaradenie pyrotechnických predmetov do príslušnej triedy alebo podtriedy.
§ 5
Požiadavky na obaly pyrotechnických predmetov
(1)
Na konštrukciu, skúšanie, typové schvaľovanie a označenie obalov sa vzťahujú osobitné predpisy upravujúce podmienky prepravy nebezpečných vecí a nebezpečného tovaru jednotlivými druhmi dopravy.3)
(2)
Obaly musia byť vyrobené tak, aby pri obvyklom namáhaní pri manipulácii, preprave a uskladňovaní nedošlo k ich samovoľnému otvoreniu ani poškodeniu pyrotechnických predmetov.
(3)
Materiál obalov a ich uzáverov nesmie vyvolávať reakcie s pyrotechnickým predmetom takým spôsobom, že by vznikali výbušné, horľavé alebo inak nebezpečné zlúčeniny.
(4)
Na prepravnom obale musí byť uvedený výrobca, názov výrobku, hmotnosť pyrotechnických zloží, celková hmotnosť balenia, dátum výroby a spotrebná doba.
§ 6
Preprava pyrotechnických predmetov
(1)
Na prepravu pyrotechnických predmetov sa vzťahujú osobitné predpisy a medzinárodné zmluvy a dohody.3)
(2)
Pyrotechnické predmety sa smú prepravovať len vo schválených uzatvorených obaloch a musia byť na dopravnom prostriedku uložené tak, aby sa nemohli pohybovať, narážať na seba, ani spadnúť na zem.
(3)
Prepravovať spolu s pyrotechnickými predmetmi jedným vozidlom sa nesmú horľaviny a ľahko zápalné látky, pokiaľ sa vhodnými opatreniami nezabráni vzniku požiaru pyrotechnických predmetov.
(4)
Počas nakladania, vykladania a prepravy pyrotechnických predmetov sa nesmie fajčiť ani manipulovať s otvoreným ohňom.
§ 7
Uskladňovanie pyrotechnických predmetov
(1)
Pyrotechnické predmety sa musia uskladňovať
a)
v pôvodných obaloch výrobcu,
b)
v suchu a takým spôsobom, aby ich teplota nepresiahla 40°C,
c)
oddelene od horľavých a ľahko zápalných látok.
(2)
Pyrotechnické predmety tried II a III a podtriedy T1 sa môžu za podmienok uvedených v odseku 1 uskladňovať aj
a)
v predajni, a to v množstve najviac 100 kg, ktoré však nesmie obsahovať viac ako 20 kg pyrotechnických zloží,
b)
v príručnom sklade s vylúčením trvalej prítomnosti osôb v množstve najviac 300 kg, ktoré však nesmie obsahovať viac ako 60 kg pyrotechnických zloží.
(3)
Pyrotechnické predmety podľa odseku 2, ktoré obsahúju pyrotechnické zlože vo väčšom množstve, ako je tam uvedené, musia sa uskladniť v skladoch povolených na tento účel podľa osobitných predpisov.4)
§ 8
Predaj pyrotechnických predmetov
(1)
Na predaj pyrotechnických predmetov sa vzťahujú osobitné predpisy.5)
(2)
Predávať pyrotechnické predmety tried II a III a podtriedy T1 môžu len osoby s kvalifikáciou pyrotechnika, strelmajstra alebo odpaľovača ohňostrojov6) alebo osoby, ktoré úspešne absolvovali školenie podľa osnovy a v rozsahu uvedenom v prílohe č. 2 tejto vyhlášky (ďalej len „predavač“) v organizácii poverenej Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky.
(3)
Predavač je povinný pri predaji pyrotechnických predmetov uvedených v odseku 2 upozorniť kupujúceho na dodržanie návodu na používanie a na požiadanie podať vysvetlenie.
(4)
Pri predaji pyrotechnických predmetov triedy III musí predavač overiť, či kupujúci spĺňa podmienky uvedené v § 9 ods. 4 a toto zaevidovať.
(5)
Pyrotechnické predmety sa smú predávať len v pôvodnom balení výrobcu.
(6)
Vo výkladoch predajní sa smú vystavovať len atrapy pyrotechnických predmetov uvedených v odseku 2.
(7)
V priestoroch predajní sa nesmie vykonávať skúšobné zapaľovanie pyrotechnických predmetov.
(8)
V stánkoch sa môže predávať len pyrotechnické predmety triedy I a podtriedy T0.
§ 9
Nadobúdanie a používanie pyrotechnických predmetov
(1)
Nadobúdať sa smú len pyrotechnické predmety uvedené do obehu podľa § 4 ods. 1 a používať sa smú len v súlade s návodom na ich používanie.
(2)
Pyrotechnické predmety triedy I a podtriedy T0 smú nadobúdať a používať aj osoby mladšie ako 18 rokov, ak to nie je v návode na ich používanie zakázané.
(3)
Pyrotechnické predmety triedy II a podtriedy T1 smú nadobúdať a používať iba osoby staršie ako 18 rokov.
(4)
Pyrotechnické predmety triedy III smú nadobúdať a používať len osoby s kvalifikáciou odpaľovača ohňostrojov.6)
(5)
Pyrotechnické predmety tried II a III a podtriedy T1 sa nesmú používať najmä v uzatvorených miestnostiach, v blízkosti nemocníc a kostolov, detských zariadení, domovov dôchodcov, škôl, liečební a pri športových podujatiach.
§ 10
Oznamovanie ohňostrojov
(1)
Ohňostroj možno uskutočniť len po oznámení obciobci,7) a to najneskôr 10 dní pred termínom jeho vykonania.
(2)
Oznámenie obsahuje
a)
mena, priezvisko a adresu osoby zodpovednej za ohňostroj, číslo a dátum vydania preukazu odpaľovača ohňostrojov a názov orgánu, ktorý ho vydal,
b)
miesto, druh a rozsah ohňostroja, vrátane dátumu a hodiny začiatku a jeho trvanie,
c)
stručný opis okolia v okruhu 300 m doložený situačným náčrtkom s osobitným vyznačením objektov a zariadení so zvýšeným nebezpečenstvom požiaru, vrátane určenia protipožiarnych a zdravotníckych opatrení.
(3)
Odpis oznámenia sa zasiela polícii.
§ 11
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Predseda:
Ing. Macko v. r.
Príloha č. 1 vyhlášky SBÚ č. 536/1991 Zb.
Klasifikácia pyrotechnických výrobkov
Čl. 1
Pyrotechnické predmety triedy I
(1)
Pyrotechnické predmety tejto triedy nesmú obsahovať v jednom kuse viac ako 3 g všetkých druhov pyrotechnických zloží, z toho najviac:
a)
0,5 g voľnej suchej nitrocelulózy vo forme vláknitej alebo vločkovitej, alebo
b)
0,0025 g traskavého striebra alebo
c)
0,0075 g zmesi červeného fosforu - chlorečnan alebo kov a chlorečnan.
Hmotnostné limity uvedené pod písmenami a) až c) platia aj v prípade použitia obdobných látok alebo zmesí.
(2)
Do tejto triedy nemožno zaradiť pyrotechnické predmety s hvízdacou náplňou a rakety, aj keby sa v nich neprekročili hmotnostné parametre uvedené v odseku 1.
(3)
Najčastejšie používanými pyrotechnickými predmetmi tejto triedy sú pyrotechnické hračky, najmä:
prskavky, pištolové kapsle, traskavé bonbóny, malé tyčinky s farebnými plameňmi, ohňopády a blikavky, malé ohnivé kolesá a fontány, lietajúce motýle, búchacie guličky a vystreľovacie konfety.
Čl. 2
Pyrotechnické predmety triedy II
(1)
Pyrotechnické predmety tejto triedy nesmú obsahovať v jednom kuse viac ako 50 g všetkých druhov pyrotechnických zloží, z toho najviac:
a)
0,4 g výbuškových zloží alebo
b)
7 g voľne sypaného čierneho prachu vo výbuškách.
(2)
Rakety nesmú obsahovať v jednom kuse viac ako 20 g všetkých druhov pyrotechnických zloží, z toho najviac 10 g pre pyrotechnický efekt.
(3)
Pyrotechnickými predmetmi zaradenými do tejto triedy sú tiež dymové pyrotechnické zlože a pyrotechnické zlože bengálskych ohňov. V jednom obale smie byť najviac 3 kg týchto zloží.
(4)
Úlomky a časti pyrotechnických predmetov s traskavým účinkom nesmú byť odhodené viac ako 8 m od miesta rozpadu; pritom ich zvyšky nesmú horieť alebo tlieť.
(5)
Najčastejšie používanými pyrotechnickými predmetmi tejto triedy sú najmä:
rímske sviece, fontány, gejzíry, malé petardy (minivýbušky), vystreľovacie puzdrá alebo rakety s náplňou farebných svetlíc alebo výbuškovej zlože, farebné dymy a bengálske ohne.
Čl. 3
Pyrotechnické predmety triedy III
(1)
Pyrotechnické predmety tejto triedy nesmú obsahovať v jednom kuse viac ako 250 g všetkých druhov pyrotechnických zloží, z toho najviac:
a)
100 g voľne sypaného čierneho prachu vo výbuškách alebo
b)
50 g výbuškových zloží.
(2)
Rakety nesmú obsahovať v jednom kuse viac ako 75 g všetkých druhov pyrotechnických zloží, z toho najviac:
a)
40 g voľne sypaného čierneho prachu alebo
b)
20 g výbuškových zloží.
(3)
Pyrotechnický predmet zostavený z viacerých dielov, okrem svetelných obrazov, sa môže skladať najviac z 12 dielov. Pritom musia byť splnené tieto podmienky:
a)
celkové množstvo pyrotechnických zloží v zostavenom pyrotechnickom predmete smie byť najviac 800 g, pri ohňopádoch 1200 g,
b)
jednotlivý diel smie obsahovať najviac 15 g voľne sypaného čierneho prachu alebo 6 g výbuškových zloží.
(4)
Najčastejšie používanými pyrotechnickými predmetmi tejto triedy sú najmä:
malé italské pumy, delové rany, ohňopády, rôzne druhy rakiet a vystreľovacích efektov a veľké japonské slnká.
Čl. 4
Výbušné predmety triedy IV
(1)
Do tejto triedy sú zaradené pyrotechnické predmety, ktoré aspoň jednou hodnotou prekračujú parametre uvedené pre pyrotechnické predmety triedy III a výbušné predmety.
(2)
Najčastejšie používanými pyrotechnickými predmetmi tejto triedy sú najmä:
lietavice, ohňostrojné delové rany, vysokolietajúce rakety, veľké italské pumy a guľové pumy.
Čl. 5
Pyrotechnické výrobky na technické účely
(1)
Pyrotechnické predmety a výbušné predmety na technické účely sa zaraďujú do podtried T0, T1 a T2.
(2)
Pyrotechnické predmety podtriedy T0 sú všeobecne používané výrobky, najmä:
zápalky, vulkanizačné vložky, podpaľovače, žeraviče naftových motorov, zahrievacie prostriedky, dymové prostriedky na ochranu rastlín, proti hmyzu alebo škodlivým hlodavcom.
(3)
Pyrotechnické predmety podtriedy T1 zodpovedajú triede II, a sú to najmä:
signálne rakety a prostriedky pre námornú a leteckú dopravu, prostriedky na plašenie vtáctva, signálne dymovnice a dymovnice na určenie smeru vetra, modelárske raketové motorčeky, termitové zlože na zváranie, prostriedky na použitie vo filme, v televízii a na divadelnej scéne.
(4)
Výbušné predmety podtriedy T2 zodpovedajú triede IV, a sú to najmä:
prostriedky na vrhanie záchranných lán a chytacích sietí, rakety a náboje na rozmetanie prostriedkov proti ľadovcu.
Príloha č. 2 vyhlášky SBÚ č. 536/1991 Zb.
Rozsah a podmienky školenia predavačov pyrotechnických predmetov
Čl. 1
Rozsah školenia
(1)
Školenie predavačov pyrotechnických predmetov triedy II a podtriedy T1 sa uskutočňuje v rozsahu najmenej 6 hodín.
(2)
Školenie predavačov pyrotechnických predmetov triedy III sa uskutočňuje v rozsahu najmenej 12 hodín.
(3)
Na záver školenia sa vykoná overenie znalostí predavačov (ústny pohovor, test a pod.) z odprednášanej látky podľa učebnej osnovy pre príslušnú triedu.
Čl. 2
Učebná osnova
Učebná osnova pre školenie predavačov pyrotechnických predmetov obsahuje:
| Rozsah školenia (hodiny)
---|---
trieda II a podt. T1| trieda III
1\\. Základy pyrotechniky (základné pojmy, vlastnosti pyrotechnických predmetov a pyrotechnických zloží, konštrukcia pyrotechnických predmetov a pod.).| 2| 4
2\\. Predpisy o pyrotechnických predmetoch, súvisiace predpisy (o požiarnej ochrane a ďalšie) a príslušné technické normy.| 2| 4
3\\. Preprava a uskladňovanie pyrotechnických predmetov.| 1| 2
4\\. Zásady bezpečnosti pri manipulácii a používaní pyrotechnických predmetov, vrátane požiarnej ochrany.| 1| 2
Čl. 3
Potvrdenie o kvalifikácii predavača
Predavačom, ktorí úspešne absolvovali školenie, vydá školiaca organizácia potvrdenie, že majú kvalifikáciu na predaj pyrotechnických predmetov príslušnej triedy.
1)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb.
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 71/1988 Zb. o výbušninách v znení vyhlášky Slovenského banského úradu č. 534/1991 Zb.
2)
Zákon č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve v znení zákona č. 54/1987 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 84/1987 Zb.).
3)
Napríklad zákon č. 68/1979 Zb. o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve v znení neskorších predpisov, vyhláška Federálneho ministerstva dopravy č. 122/1979 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve, vyhláška ministra zahraničných vecí č. 64/1987 Zb. o Európskej dohode o medzinárodnej cestnej preprave nebezpečných vecí (ARD), vyhláška Ministerstva dopravy č. 127/1964 Zb. o mestskom prepravnom poriadku v znení neskorších predpisov, vyhláška Ministerstva dopravy č. 123/1964 Zb. o železničnom prepravnom poriadku v znení neskorších predpisov, vyhláška Ministerstva dopravy č. 133/1964 Zb. o cestnom prepravnom poriadku v znení neskorších predpisov, vyhláška Ministerstva dopravy č. 134/1964 Zb. o prepravnom poriadku vodnej dopravy v znení neskorších predpisov, vyhláška Federálneho ministerstva dopravy č. 3/1977 Zb. o prepravnom poriadku lanových dráh v znení neskorších predpisov.
4)
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení neskorších predpisov.
Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 85/1976 Zb. o podrobnejšej úprave územného konania a stavebnom poriadku v znení vyhlášky Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 155/1980 Zb.
Vyhláška Štátnej komisie pre technický a investičný rozvoj č. 43/1990 Zb. o projektovej príprave stavieb.
5)
Napríklad Občiansky zákonník č. 40/1964 Zb. v znení neskorších predpisov, zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon), Obchodný zákonník č. 513/1991 Zb.
6)
§ 35 a 36 zákona SNR č. 51/1988 Zb. v znení zákona SNR č. 499/1991 Zb.
7)
§ 4 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. |
Zákon České národní rady č. 541/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 541/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se mění a doplňuje s účinností pro Českou republiku takto:
* Čl. II - 1. Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona.
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
* Čl. V
Aktuální znění od 20. 12. 1991
541
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se mění a doplňuje s účinností pro Českou republiku takto:
1.
V § 1 se vypouští odstavec 1 a v dosavadním odstavci 2 se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
2.
§ 3 odst. 3 zní:
„(3)
V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.“.
3.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Ložisko nerostů
Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen „ložisko“) je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností1) a obsahují nerosty.“.
4.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Nerostné bohatství
(1)
Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“).
(2)
Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.“.
5.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Organizace
Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona.“.
6.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Výhradní ložisko
(1)
Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky osvědčení o výhradním ložisku.
(2)
Osvědčení o výhradním ložisku zašle ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky ministerstvu životního prostředí České republiky, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro níž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska.3)“.
7.
V § 7 se vypouštějí odstavce 1 až 3. V odstavci 4 se vypouštějí slova "dokud se o něm nerozhodlo, že je vhodné pro potřeby a rozvoj národního hospodářství,". Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
8.
Nadpis části druhé zní: „Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska“.
9.
§ 8 zní:
㤠8
Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst. 2).“.
10.
§ 9 se vypouští.
11.
Nadpis pod § 10 se vypouští.
12.
V § 10 odst. 1 v úvodní větě se slova „Správce výhradního ložiska je povinen“ nahrazují slovy „Organizace je povinna“.
13.
V § 10 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „po převzetí výhradního ložiska k dobývání“.
14.
V § 10 se vypouštějí odstavce 2 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
15.
Nadpis části třetí zní: „Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek“.
16.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek mohou provádět organizace v území, rozsahu a době stanovené v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.3)“.
17.
V § 11 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. V ustanovení pod písmenem d) se slova „další důležité celospolečenské zájmy“ nahrazují slovy „další zákonem chráněné obecné zájmy“.
18.
V § 11 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.3)
(4)
Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních předpisů.3)“.
19.
V § 11 se dosavadní odstavce 4 a 5 označují jako odstavce 5 a 6.
20.
V § 11 odst. 6 se slova „Ústřední geologický orgán republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a s Českým báňským úřadem“ a slovo „racionálního“ se nahrazuje slovem „hospodárného“.
21.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu
Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.“.
22.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti
(1)
Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání.
(2)
Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití.“.
23.
V § 14 odst. 1 se ve druhé větě slova „správce, popřípadě trvalý uživatel výhradního ložiska“ nahrazují slovem „organizace“.
24.
§ 14 odst. 2 zní:
„(2)
Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují
a)
podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalostí jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti,
b)
podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,
c)
podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné.
Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen „vytěžitelné zásoby“). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek.“.
25.
§ 14 odst. 3 zní:
„(3)
Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a obvodnímu báňskému úřadu.“.
26.
V § 14 se vypouštějí dosavadní odstavce 4, 5 a 7.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4 a zní:
„(4)
Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky obecně závazným právním předpisem.“.
27.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, 14b a 14c, které včetně nadpisů znějí:
㤠14a
Odpis zásob výhradních ložisek
(1)
Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních.
(2)
Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat
a)
z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi,
b)
jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné,
c)
jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob.
(3)
Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti.
(4)
Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu zásob způsobené
a)
doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39),
b)
vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
c)
těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
d)
přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob,
e)
odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska nebo jeho části.
§ 14b
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska
(1)
Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů,4) jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis.
(2)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.
(3)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje
a)
název a sídlo organizace,
b)
množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních,
c)
důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu,
d)
mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních,
e)
další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu,
f)
stanovisko obvodního báňského úřadu a územních orgánů ministerstva životního prostředí České republiky.
§ 14c
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska
(1)
O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po projednání s Českým báňským úřadem.
(2)
O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3.
(3)
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje
a)
množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu,
b)
rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních,
c)
opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití.
(4)
O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu.
(5)
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska, s jedním vyhotovením dokladů uvedených v § 14b, zašle ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu; rozhodnutí o odpisu malého množství zásob zašle obvodní báňský úřad též ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. Schválený odpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a geologické dokumentaci.
(6)
Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví při práci.“.
28.
V § 15 odst. 1 se slova „ústředním geologickým orgánem republiky“ nahrazují slovy „ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvem životního prostředí České republiky“ a vypouštějí se slova „a ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti patří podle zvláštních předpisů4) vyhledávání a průzkum výhradních ložisek“. Slovo „celospolečenských“ se nahrazuje slovy „zákonem chráněných obecných“.
29.
V § 15 odst. 2 se slova „s ústředním geologickým orgánem republiky a ústředním orgánem státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „s ministerstvem životního prostředí České republiky, ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a s obvodním báňským úřadem“.
30.
V § 16 se vypouštějí odstavce 4 až 6.
31.
§ 17 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
(2)
Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území.“.
32.
V § 17 odst. 3 v prvé větě se slova „správce, popřípadě trvalý uživatel výhradního ložiska“ nahrazují slovem „navrhovatel“ a v druhé větě se slova „orgán státní báňské správy republiky ústřednímu geologickému orgánu republiky, příslušnému ústřednímu orgánu“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“. Ve třetí a čtvrté větě se slova „orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
33.
V § 17 odst. 4 se slova „orgán státní báňské správy republiky„ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
34.
V § 17 odst. 6 se slova „Orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky“.
35.
V § 17 odst. 8 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
36.
V § 18 odst. 2 v první větě se slovo „celospolečenském“ nahrazuje slovy „zákonem chráněném obecném“.
37.
V § 19 odst. 1 se slova „orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstva životního prostředí České republiky, vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem“.
38.
V § 19 odst. 2 se slova „orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstva životního prostředí České republiky“ a slova „správce výhradního ložiska a souhlasem ústředního orgánu státní správy, do jehož působnosti správce výhradního ložiska patří nebo souhlasem jím pověřeného orgánu“ se nahrazují slovem „organizace“.
39.
Část pátá se vypouští.
40.
V § 23 odst. 2 písm. a) se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
41.
§ 23 odst. 2 písm. g) zní:
„g)
komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům,5) a to nejen z hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu.“.
42.
V § 23 se vypouští odstavec 6. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
43.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
(1)
Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem.4)
(2)
K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. Předchozí souhlas může ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(3)
Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti povolení geologických prací pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(4)
V ostatních případech ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky rozhodne o udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a ochranu zákonem chráněných obecných zájmů.
(5)
Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(6)
Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.“.
44.
V § 25 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
45.
V § 25 odst. 1 se slovo „racionálně“ nahrazuje slovem „hospodárně“.
46.
V § 25 odst. 3 se vypouští věta druhá.
47.
V § 26 odst. 2 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“.
48.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru
(1)
Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
(2)
Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (§ 25 odst. 3) musí být návrh na jeho stanovení doložen vyjádřením organizace, pro kterou již byl dobývací prostor stanoven. Pokud je to z hlediska hospodárného využívání, ekologických vlivů a bezpečnosti provozu nutné, stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek.
(3)
V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede též termín započetí dobývání výhradního ložiska. Platnost rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru není časově omezena, pokud v rozhodnutí není stanoveno jinak.
(4)
Obvodní báňský úřad může za podmínek podle odstavce 1 na návrh organizace nebo i z vlastního podnětu dobývací prostor změnit, jsou-li pro to závažné důvody z hlediska právem chráněného obecného zájmu.
(5)
Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,5) projedná organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky, požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala.
(6)
Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu.6)
(7)
Organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení § 24 odst. 6 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu.
(8)
Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno.
(9)
Podrobnosti o návrzích dobývacích prostorů a o postupu při jejich stanovení, změnách, zrušení a evidenci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
49.
§ 28 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen „řízení o stanovení dobývacího prostoru“) se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží:
a)
rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území,
b)
předchozím souhlasem ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vydaným podle § 24 odst. 2,
c)
dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost,
d)
doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě zvláštními předpisy.5) Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu na právem chráněné obecné zájmy,
e)
seznam fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známy.
(2)
Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, obec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází, a obce, jejichž územní obvody mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny.“.
50.
V § 28 odst. 3 až 8 se slova „příslušný ústřední orgán“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“.
51.
V § 28 se na konci připojuje nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Obvodní báňský úřad může zahájit řízení o stanovení dobývacího prostoru i v případě, že nejsou k dispozici všechny doklady a dokumentace podle odstavce 1 písm. d) a e). Současně stanoví organizaci lhůtu pro doplnění návrhu. Jestliže návrh nebyl doplněn ve stanovené lhůtě, obvodní báňský úřad řízení o stanovení dobývacího prostoru zastaví.“.
52.
§ 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Evidence
(1)
Evidenci osvědčení o výhradním ložisku vede ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(2)
Evidenci chráněných ložiskových území vede ministerstvo životního prostředí České republiky.
(3)
Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad v knihách dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů vede Český báňský úřad.
(4)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky.
(5)
Orgány uvedené v odstavcích 1 až 4 umožní nahlížet do evidence, popřípadě poskytnou z této evidence potřebné informace nebo výpisy fyzickým a právnickým osobám, které prokáží, že je potřebují k plnění svých povinností nebo k uplatnění a ochraně svých práv. Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.7)
(6)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky upraví podrobněji vedení evidence zásob výhradních ložisek obecně závazným právním předpisem.“.
53.
V § 30 včetně nadpisu se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
54.
V § 30 odst. 5 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“ a vypouštějí se slova „racionálního využívání výhradního ložiska nebo“ a slova „po projednání s příslušnými ústředními orgány“. V odstavci 7 se slova „ústřední orgán státní báňské správy“ nahrazují slovy „Český báňský úřad“.
55.
V § 31 odst. 1 se slovo „povinna“ nahrazuje slovem „oprávněna“.
56.
V § 31 odst. 2 v prvé větě se slova „příslušnému ústřednímu orgánu, ústřednímu geologickému orgánu republiky a orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a obvodnímu báňskému úřadu“; ve druhé větě se slova „příslušný ústřední orgán“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“ a ve druhé a třetí větě se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
57.
V § 31 odst. 3 se v první větě vypouštějí slova „a v odůvodněných případech i mimo dobývací prostor“.
58.
V § 31 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „převodem správy a“ a slova „a to i pro účely rekultivace“.
59.
V § 31 se na konci připojují nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Organizace je povinna zajistit sanaci všech pozemků dotčených těžbou. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání (§ 32). Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.
(6)
K zajištění činností podle odstavce 5 je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním.“.
60.
V § 32 odst. 1 se slovo „určená“ nahrazuje slovy „jíž vzniklo oprávnění“.
61.
V § 32 odst. 2 se slovo „racionální“ nahrazuje slovem „hospodárné“.
62.
V § 32 odst. 3 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodní báňský úřad“ a vypouštějí se slova „v součinnosti s příslušnými ústředními orgány“.
63.
V § 32 odst. 5 se slova „ústřední orgán státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „Český báňský úřad“.
64.
Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu zní:
㤠32a
Úhrady
(1)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu8) roční úhradu z dobývacího prostoru ve výši 10 000 Kčs za každý i započatý km2 plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. U malých dobývacích prostorů do 2 hektarů činí roční úhrada 2000 Kčs. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí.
(2)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých vyhrazených nerostů nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen „vydobyté nerosty“). Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly vyhrazené nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.
(3)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s Českým báňským úřadem a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady.
(4)
Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky9) a 50 % do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.
(5)
Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru.
(6)
Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky. Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě, kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(7)
Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále podle odstavce 7 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska (§ 24 odst. 1).
(8)
Placení úhrad podle odstavců 1 a 2 a penále podle odstavce 7 kontrolují obvodní báňské úřady. Tím nejsou dotčena práva kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů.
(9)
Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále a o jejich odvádění do státního rozpočtu České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých nerostů nebo osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem.“.
65.
V § 33 odst. 1 se slova „jsou správce výhradního ložiska, popřípadě trvalý uživatel a orgány a organizace“ nahrazují slovy „objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby,“.
66.
V § 33 odst. 2 se slova „a organizacemi“ nahrazují slovy „fyzickými a právnickými osobami“, slova „národnímu výboru“ a „národní výbor“ se nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a „okresní úřad“.
67.
V § 33 odst. 3 se slova „národní výbor“ a „národního výboru“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a „okresního úřadu“ a slova „příslušný ústřední orgán a ústřední orgán, do jehož působnosti patří ochrana ohroženého zájmu“ se nahrazují slovy „ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy“.
68.
V § 33 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Nedojde-li k dohodě mezi organizací a fyzickými nebo právnickými osobami, které jsou vlastníky dotčených pozemků a nemovitostí a převažuje-li veřejný zájem na využití výhradního ložiska nad oprávněným zájmem vlastníka pozemků a jiných nemovitostí, postupuje se podle § 31 odst. 4.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
69.
V § 33 odst. 5 se slova „orgánu státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodnímu báňskému úřadu“.
70.
V § 33 odst. 6 se slova „orgánem státní báňské správy republiky vlastníku (správci, uživateli)“ nahrazují slovy „obvodním báňským úřadem vlastníku“; na konci se doplňuje věta, která zní: „Jde-li o stavby a zařízení, která byla vybudována před stanovením dobývacího prostoru, uskuteční se ochranná opatření na náklad organizace.“.
71.
V § 33 se na konci připojuje nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů.“.
72.
V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo „uskladňování“ nahrazuje slovem „ukládání“ a vypouští se slovo „průmyslových“. Na konci § 34 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
73.
V § 35 odst. 2 se slova „Ústřední geologický orgán republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky“ a slova „jím řízenou organizací“ slovy „jinou právnickou osobou“.
74.
V § 35 odst. 3 se slova „ústřednímu geologickému orgánu republiky“ nahrazují slovy „ministerstvu životního prostředí České republiky“.
75.
V § 35 odst. 4 se slova „celospolečenský zájem, provádí v nezbytně nutném rozsahu organizace, kterou určí ústřední orgán státní správy, do jehož působnosti náleží podle zvláštních předpisů2) dobývání příslušného nerostu; v ostatních případech organizace ústředního geologického orgánu republiky určená tímto orgánem“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky“. V poslední větě se slova „Tyto organizace vypořádají“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá“.
76.
V § 35 odst. 5 se slova „Ústřední geologický orgán republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí České republiky“.
77.
V § 36 odst. 3 se na konci vypouštějí slova „a jíž nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat“.
78.
§ 37 odst. 5 zní:
„(5)
Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Do náhrady škody sa zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí náhradního objektu nepoužitelný.“.
79.
V § 37 odst. 6 se vypouštějí slova „v mimořádných případech“ a počátek textu se upravuje takto: „Účastníci se mohou dohodnout . . .“.
80.
V § 38 se slova „celospolečenské zájmy“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem“.
81.
V § 39 odst. 2 se slova „příslušný ústřední orgán a jím pověřené organizace“ nahrazují slovem „organizace“.
82.
V § 39 odst. 3 zní:
„(3)
Podrobnosti o důlně měřické dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. Podrobnosti o geologické dokumentaci stanoví ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem obecně závazným právním předpisem.“.
83.
V § 40 odst. 4 se slova „orgánem státní báňské správy republiky“ nahrazují slovy „obvodním báňským úřadem“.
84.
§ 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Vztah ke správnímu řádu
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 3 odst. 3, § 6, 13, 14, 14a, 14b, 14c a § 33 odst. 4.“.
85.
§ 42 se vypouští.
Čl. II
1.
Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona.
2.
Rozhodnutí příslušných ústředních orgánů státní správy o stanovení dobývacího prostoru, vydaná podle dosavadních předpisů, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. Lhůta podle § 24 odst. 6 počíná plynout pro tyto dobývací prostory ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Výpočty zásob výhradního ložiska schválené podle dosavadních předpisů před účinností tohoto zákona se považují za výpočty zásob schválené podle tohoto zákona.
4.
Povinnost organizací k placení úhrady podle § 32a odst. 1 vzniká pro organizace, kterým byly stanoveny dobývací prostory před účinností tohoto zákona, rokem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů podle § 32a odst. 2 poprvé vzniká pro organizace za vyhrazené nerosty vydobyté v roce 1993.
6.
U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle § 31 odst. 5 do konce životnosti provozu, nejpozději však do 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády ČSSR č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertíze jejich výpočtů.
2.
Vyhláška Českého geologického úřadu č. 96/ 1988 Sb., o správě výhradních ložisek a o evidenci a odpisech jejich zásob.
3.
§ 15 a 16 vyhlášky Českého geologického úřadu č. 85/1988 Sb., o postupu při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství a o oznamování výskytu ložiska vyhrazených nerostů. V názvu vyhlášky se vypouštějí slova „jeho odměňování a o úhradě nákladů“.
Čl. IV
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
4)
§ 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
5)
Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
6)
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
7)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 420/1990 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
8)
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.
9)
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí. |
Zákon České národní rady č. 542/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 542/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se m
* Čl. II - 1. Povolení těžby ložisek nevyhrazených nerostů vydané podle dosavadních předpisů10) se považuje za povolení dobývání ložisek nevyhrazených nerostů podle tohoto zákona.
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV - Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
* Čl. V
Aktuální znění od 20. 12. 1991 (n23/1993 Sb.), po opravě
542
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
2.
§ 2 písm. a) zní:
„a)
vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“),1)“.
3.
V § 3 písm. a) se vypouštějí slova „pokud se nerozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství“.
4.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
㤠3a
Organizace
Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy, vykonávají činnosti upravené tímto zákonem.“.
5.
V § 4 se slova „Českým geologickým úřadem“ nahrazují slovy „dotčenými ústředními orgány státní správy“ a vypouštějí se slova „a ústředním orgánem, do jehož působnosti patří organizace vykonávající takovouto činnost“.
6.
Nadpis nad § 5 zní: „Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem“.
7.
V § 5 odst. 1 se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
8.
§ 5 odst. 2 zní:
„(2)
Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem se může vykonávat na základě oprávnění, popřípadě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních předpisů.3) Podmínky k získání oprávnění k vykonávání hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, dále pak k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, popřípadě některých souvisejících prací, pokud nejsou upraveny zvláštním předpisem,4) stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
9.
§ 5 odst. 3 zní:
„(3)
Český báňský úřad stanoví požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků, kteří vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, popřípadě projektují nebo navrhují objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem nebo vykonávají některé práce, které souvisejí s hornickou činností nebo s činností prováděnou hornickým způsobem, dále pak postup při ověřování odborné způsobilosti pracovníků obecně závazným právním předpisem, pokud tyto požadavky nejsou upraveny zvláštním předpisem.4)“.
10.
V § 5 odst. 5 se slova „celospolečenský zájem“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem“.
11.
V § 5 se vypouští odstavec 6.
12.
V § 5 se vypouští odstavec 7.
13.
V § 6 odst. 1 zní:
„(1)
Organizace je povinna zajistit a kontrolovat dodržování tohoto zákona, horního zákona a předpisů vydaných na jejich základě, jakož i jiných obecně závazných právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a pracovní podmínky při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem. K zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem je organizace povinna ustanovit vedoucího pracovníka a potřebný počet osob k vykonávání technického dozoru. Pro každý důl a lom musí být ustanoven jako vedoucí pracovník závodní dolu nabo závodní lomu. Závodní dolu nebo závodní lomu nesmí být ustanoven do funkce, jestliže nesplňuje předpoklady uvedené v § 5 odst. 3.“.
14.
V § 6 odst. 2 se slova „celospolečenský zájem“ nahrazují slovy „zákonem chráněný obecný zájem“.
15.
Nadpis pod § 7 zní: „Báňská záchranná služba a pomoc organizací při havárii“.
16.
V § 7 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které znějí:
„(5)
Požádá-li o to organizace, je jiná organizace povinna poskytnout žadateli pomoc při likvidaci havárie (§ 6), obzvláště pak při záchraně života lidí a majetku, a to materiálem, technikou i pracovníky, zejména báňskými záchranáři, avšak pouze v takovém rozsahu, aby tím nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu a bezpečnosti života a zdraví lidí ve vlastní organizaci. Žádost o pomoc může organizace odmítnout pouze v případě, že by takovou pomocí ohrozila bezpečnost provozu ve vlastní organizaci, zejména bezpečnost života a zdraví lidí. Za poskytnutou pomoc má organizace, která ji poskytla, nárok na náhradu takto vzniklých nákladů, na náhrdu škody, popřípadě jiné majetkové újmy ve vlastním provozu, a to vůči organizaci, které byla pomoc poskytnuta.
(6)
Pokud organizace zřídí vlastní báňskou záchrannou stanici, je povinna pečovat o řádný výcvik báňských záchranářů, jejich pravidelná školení, materiální vybavení báňské záchranné stanice, jakož i o seznámení záchranářů s novými poznatky v oboru záchranářství a o včasné zajištění předepsaných lékařských prohlídek.
(7)
Organizace podle odstavců 1 a 4 jsou povinny přispívat k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz revírní báňské záchranné stanice, v jejímž obvodu působnosti vykonávají činnost, pro kterou musí být báňská záchranná služba zajištěna, a to ve výši stanovené dohodou mezi organizacemi. Nepřistoupí-li organizace k dohodě, je povinna zajistit báňskou záchrannou službu takovým způsobem, aby odpovídala předpisům vydaným podle odstavce 9.
(8)
Organizace jsou povinny poskytnout báňským inspektorům (§ 42) pro výkon jejich povinností odpovídající vybavení, zejména sebezáchranné a záchranné přístroje a příslušenství. Revírní báňské záchranné stanice jsou povinny umožnit báňským inspektorům - záchranářům pravidelný výcvik na revírní báňské záchranné stanici a povinné lékařské prohlídky v rozsahu pro báňské záchranáře.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 9.
17.
§ 8 odst. 3 zní:
„(3)
Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek se mohou používat jen na základě povolení Českého báňského úřadu. Provedení zkoušek a předložení odborných posudků potřebných k vydání povolení stanoví Český báňský úřad a zabezpečí ten, kdo o povolení žádá. Současně Český báňský úřad určí odborné orgány, pracoviště nebo znalce, kteří jsou oprávněni odborné posudky zpracovávat nebo zkoušky vykonávat. Český báňský úřad při vydání povolení též stanoví, zda některé stroje, zařízení, přístroje a pomůcky podléhají pravidelně se opakujícím zkouškám prováděným odborným pracovníkem určeným organizací nebo odborným orgánem, pracovištěm nebo znalcem uznaným Českým báňským úřadem.“.
18.
§ 8 odst. 5 písm. a) zní:
„a)
vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky, jakož i podmínky jejich přezkušování, postup při povolování jejich typů, podmínky jejich používání a odborné orgány, pracoviště a znalce, kteří jsou oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky podle odstavce 3,“.
19.
V § 9 včetně nadpisu se vypouští slovo „výhradních“.
20.
V § 10 odst. 3 se slovo „racionálně“ nahrazuje slovem „hospodárně“.
21.
V § 10 odst. 5 se za slovo „likvidace“ vkládají slova „anebo následné nové využití“.
22.
V § 11 odst. 2 se slova „správci výhradního ložiska“ nahrazují slovy „této organizace“.
23.
§ 12 se vypouští:
24.
V § 16 odst. 4 v poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
25.
V § 18 odst. 1 se za slovo „organizace“ vkládají slova „a občané“, slova „místní národní výbor“ se nahrazují slovem „obec“ a slovo „jehož“ slovem „jejímž“.
26.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu
(1)
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Bez těchto povolení nesmí být práce zahájeny.
(2)
K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu organizace přikládá územní rozhodnutí5) a plán využívání ložiska. K žádosti o povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů organizace přikládá plán jejich zajištění nebo likvidace.
(3)
Na řízení o povolování dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu a na povolování zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů se vztahují přiměřeně ustanovení § 17 a 18.
(4)
Organizace, která dobývá ložisko nevyhrazeného nerostu, popřípadě v souvislosti s dobýváním nerosty upravuje nebo zušlechťuje, je povinna dodržovat podmínky hospodárného a bezpečného dobývání ložiska.
(5)
Pro zpřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob a o geologických a báňsko-technických podmínkách dobývání je organizace oprávněna během dobývání vykonávat další průzkum ložiska v území vymezeném v rozhodnutí o využití území pro dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu.5)
(6)
Bližší podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů stanoví Český báňský úřad v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky obecně závazným právním předpisem.“.
27.
V § 20 odst. 2 se slova „vydají tento předpis Český báňský úřad a Český geologický úřad“ nahrazují slovy „vydá tento předpis ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem“.
28.
§ 21 odst. 1 až 3 znějí:
„(1)
Výbušninami podle tohoto zákona jsou látky (sloučeniny nebo směsi) v tuhém nebo kapalném stavu, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo výbušných pyrotechnických složí.6)
(2)
Tento zákon se vztahuje také na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahující výbušniny, pokud mohou výbuchem ohrozit bezpečnost osob a majetku (dále jen „výbušné předměty“); tento zákon se nevztahuje na střelivo.7)
(3)
Za ohňostrojné práce se považují práce, při kterých se energie chemické výbuchové přeměny výbušnin a výbušných předmětů využívá k vyvolání světelných, popřípadě zvukových účinků.“.
29.
§ 21 odst. 5 zní:
„(5)
V pochybnostech, zda jde o výbušninu, výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek, rozhodne ministerstvo průmyslu České republiky; v pochybnostech, zda jde o pomůcku nebo zda jde o trhací práce, rozhodne Český báňský úřad.“.
30.
V § 21 se na konci připojuje nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Podrobnosti o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
31.
§ 22 odst. 3 se na konci doplňuje o novou větu, která zní: „Organizace vyrábějící a zpracovávající výbušniny je povinna zřídit útvar, popřípadě ustanovit odborně způsobilého pracovníka pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.“.
32.
V § 22 odst. 5 se slova „Při trhacích pracích nebo ohňostrojných pracích“ nahrazují slovy „Při pracích s výbušninami“ a slova „trhací práce nebo ohňostrojné práce“ se nahrazují slovy „tyto práce“.
33.
§ 23 odst. 1 zní:
„(1)
Vyrábět a zpracovávat výbušniny nebo provádět výzkum, vývoj nebo pokusnou výrobu výbušnin může jen organizace, která k tomu má souhlas ministerstva průmyslu České republiky.“.
34.
V § 23 odst. 2 se slova „ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti patří výroba výbušnin“ nahrazují slovy „ministerstvem průmyslu České republiky“.
35.
V § 23 se na konci připojuje nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin stanoví obecně závazným právním předpisem Český báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu České republiky.“.
36.
V § 24 odst. 2 a 3 se za slova „do oběhu“ vkládají slova „a jejich přezkušování“.
37.
V § 25 odst. 1 se na konci připojují slova „vydaného orgánem, který povoluje trhací práce nebo ohňostrojné práce (§ 27). Toto povolení se požaduje k odběru bezdýmného prachu, černého loveckého prachu a zápalek, pokud se používají pro trhací práce nebo ohňostrojné práce.“.
38.
§ 25 odst. 2 zní:
„(2)
Organizacím, které pravidelně používají výbušniny při své činnosti, může být povolení vydáno pro delší časové období, nejvýše však na 5 let.“.
39.
Nadpis nad § 27 zní: „Provádění prací spojených s použitím výbušnin“.
40.
§ 27 zní:
㤠27
(1)
Provádět trhací práce nebo ohňostrojné práce lze jen na základě povolení.
(2)
Obvodní báňský úřad povoluje trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce.
(3)
Rozhodnutí o povolení trhacích prací velkého rozsahu a ohňostrojných prací se zasílá též příslušnému policejnímu útvaru; to se nevztahuje na trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
(4)
Trhací práce bez povolení lze provádět jen v případech, kdy je to nutné k záchraně života nebo majetku a hrozí nebezpečí z prodlení.
(5)
Pro trhací práce velkého rozsahu musí být vypracován technický projekt odstřelu, pro trhací práce malého rozsahu, ohňostrojné práce a pro ostatní práce spojené s použitím výbušnin technologický postup.
(6)
Český báňský úřad stanoví obecně závazným právním předpisem, které trhací práce se považují za trhací práce malého a velkého rozsahu, náležitosti technologického postupu, náležitosti technického projektu odstřelu a podrobněji upraví provádění trhacích a ohňostrojných prací.“.
41.
Nadpis pod § 29 zní: „Objekty pro výrobu, zpracování a uskladňování výbušnin“.
42.
V § 29 odst. 1 se za slova „lze uskladňovat“ vkládají slova „vyrábět nebo zpracovávat8)“ a vypouštějí slova „(dále jen „sklady výbušnin“)“.
43.
§ 29 odst. 3 zní:
„(3)
V objektech, ve kterých jsou výbušniny skladovány (dále jen „sklady výbušnin“), vyráběny nebo zpracovávány, je dovoleno skladovat, vyrábět, zpracovávat nebo zkoušet jenom takové druhy a množství výbušnin, které jsou stanoveny v kolaudačním rozhodnutí nebo v rozhodnutí, jímž se povoluje užívání objektů.“.
44.
V § 29 odst. 4 se vypouští věta: „Při zřizování zvláštních úschoven na povrchu se postupuje podle technických norem.16)“ a vypouštějí slova „pod povrchem“.
45.
V § 32 odst. 7 se vypouštějí slova „pod povrchem“.
46.
§ 33 odst. 5 zní:
„(5)
Náležitosti evidence výbušnin stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.“.
47.
V § 34 se vypouští odstavec 2.
48.
V § 34 odst. 4 se slova „přivádění výbušnin k výbuchu, jejich zneškodňování nebo ničení“ nahrazují slovy „činností uvedenou v § 35“ a na konci odstavce se připojuje věta: „Odbornou způsobilost ostatních osob posuzuje obvodní báňský úřad příslušný podle místa bydliště těchto osob, pokud tyto osoby nejsou držiteli oprávnění podle § 36.“.
49.
V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ničit a zneškodňovat výbušniny v procesu jejich výroby nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby mohou jen osoby starší 21 let, které mají oprávnění pyrotechnika.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
50.
§ 35 odst. 4 zní:
„(4)
Za účelem zácviku mohou provádět práce uvedené v odstavcích 1 až 3 i jiné osoby než střelmistři, techničtí vedoucí odstřelů, odpalovači ohňostrojů a pyrotechnici, které k tomu organizace písemně určila, a to jen pod dozorem střelmistra, technického vedoucího odstřelů, odpalovače ohňostrojů nebo pyrotechnika.“.
51.
§ 36 odst. 2 zní:
„(2)
Odbornou způsobilost posuzuje a oprávnění k výkonu funkce odpalovače ohňostrojů a pyrotechnika vydává obvodní báňský úřad.“.
52.
§ 36 odst. 4 a 5 znějí:
„(4)
Výuku osob ke zkoušce podle odstavce 3 zabezpečují organizace pověřená Českým báňským úřadem.
(5)
Učební osnovy a texty pro výuku schvaluje a zkušební řády vydává Český báňský úřad.“.
53.
V § 36 odst. 6 se za slova „trhacích pracích“ vkládají slova „ohňostrojných pracích a při zneškodňování a ničení výbušnin v procesu výroby a zpracování výbušnin“.
54.
V § 36 se na konci připojuje nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Český báňský úřad stanoví v dohodě s ministerstvem průmyslu České republiky požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků při výrobě a zpracování výbušnin obecně závazným právním předpisem.“.
55.
Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:
㤠36a
Povinnosti organizací vyrábějících a zpracovávajících výbušniny
(1)
Na organizace vyrábějící výbušniny se vztahují přiměřeně ustanovení § 5 odst. 4 až 6, § 6 odst. 1 první věta, § 6 odst. 2 první věta, § 6 odst. 3 a § 8 odst. 1 a 2.
(2)
Na organizace zpracovávající výbušniny se vztahují přiměřeně ustanovení § 6 odst. 1 první věta, § 6 odst. 2 první věta, § 8 odst. 1 a 2.“.
56.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Zvláštní ustanovení
Ustanovení § 21 až 36a se nevztahují na používání výbušnin, pyrotechnických výrobků a pomůcek v ozbrojených silách a ozbrojených bezpečnostních sborech.“.
57.
V § 38 odst. 1 a 3 se vypouštějí slova „socialistické“.
58.
V § 39 odst. 1 písm. a) se za slova „jakož i“ vkládají slova „výrobou výbušnin a“; slova „při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem“ se nahrazují slovy „k trhacím pracím a ohňostrojným pracím“.
59.
V § 39 odst. 1 písm. b) se na konci textu připojují slova „a při výrobě výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím“.
60.
V § 39 odst. 2 se slova „a spojů“ nahrazují slovy „federálního ministerstva spojů“; vypouštějí se slova „a životního prostředí“ a „socialistické“; ve čtvrtém řádku se vypouští slovo „národní“.
61.
V § 39 odst. 2 se na konci doplňuje věta: „Vrchní dozor státní báňské správy není dotčen ekologickým dohledem nad těžbou vykonávaným ministerstvem životního prostředí České republiky.“.
62.
V § 39 se vypouští odstavec 5.
63.
V § 40 odst. 3 písm. a) se slovo „racionálního“ nahrazuje slovem „hospodárného“.
64.
V § 40 odst. 3 písm. c) se slova „hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic“ nahrazují slovy „revírních báňských záchranných stanic“.
65.
§ 40 odst. 5 písm. a) zní:
„a)
vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn,“.
66.
V § 40 odst. 5 se vypouštějí písmena b) a c).
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b).
67.
V § 41 odst. 1 písm. a) se slova „používání výbušnin při hornické činnosti a činnosti vykonávané hornickým způsobem“ nahrazují slovy „výrobu výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím“.
68.
V § 41 odst. 1 písm. b) a c) se slova „celospolečenského“ a „celospolečenský“ nahrazují slovy „zákonem chráněného obecného“ a „zákonem chráněný obecný“.
69.
V § 41 odst. 1 písm. d) se slova „hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic“ nahrazují slovy „revírních báňských záchranných stanic“.
70.
§ 41 odst. 2 zní:
„(2)
Obvodní báňské úřady dále
a)
stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci,
b)
povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů;
c)
mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlněměřické a geologické dokumentace, pokud chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady,
d)
povolují zvláštní zásahy do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl,
e)
nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení,
f)
stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v dobývacím prostoru jiné organizace,
g)
povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů,
h)
povolují trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce,
i)
povolují umístění, stavbu a užívání skladů výbušnin v případech a za podmínek stanovených v § 31,
j)
kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení,
k)
plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.“.
71.
V § 42 odst. 2 písm. b) se slova „celospolečenských zájmů“ nahrazují slovy „zákonem chráněných obecných zájmů“.
72.
V § 44 odst. 11 se vypouští slovo „socialistické“.
73.
Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní:
㤠44a
Orgány státní báňské správy projednávají přestupky v oblasti ochrany a využití nerostného bohatství a používání výbušnin ve správním řízení podle obecných předpisů o přestupcích.9)“.
74.
V § 46 se slova „a § 40 odst. 5 písm. d)“ nahrazují slovy „a § 40 odst. 5 písm. b)“.
Čl. II
1.
Povolení těžby ložisek nevyhrazených nerostů vydané podle dosavadních předpisů10) se považuje za povolení dobývání ložisek nevyhrazených nerostů podle tohoto zákona.
2.
Povolení k odběru výbušnin vydané příslušnými orgány podle dosavadních předpisů se považuje za povolení podle tohoto zákona.
3.
Oprávnění odpalovačů ohňostrojů a oprávnění pyrotechniků vydaná podle dříve platných předpisů se považují za oprávnění vydaná podle tohoto zákona.
Čl. III
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády ČSR č. 92/1988 Sb., o podmínkách racionálního využívání ložisek nevyhrazených nerostů.
2.
§ 31 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících a pol. č. 43 a č. 67 přílohy I k tomuto zákonu.
3.
§ 6a písm. a) a b) vládního nařízení č. 20/1954 Sb., o organizaci státní báňské správy, ve znění zákona č. 61/1965 Sb. a zákona ČNR č. 24/1972 Sb.
Čl. IV
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 5 a 11 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 445/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č.111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákon ČNR č. 62/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
4)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.
5)
§ 32 a 33 zákona č. 50/1976 Sb.
6)
ČSN 66 8001 Názvosloví výbušin.
7)
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.
8)
ČSN 26 9020 Provoz skladů výbušin a výrobků obsahujících výbušiny.
ČSN 66 8002 Provoz výbušinářských laboratoří, zkušeben a střelnic.
ON 73 5721 Zřizování výroben, laboratoří a zkušeben výbušin nebo výrobků obsahujících výbušiny.
9)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
10)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb. |
Zákon České národní rady č. 543/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 543/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Osvědčení vydaná podle dosavadních předpisů se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
* Čl. III - Zrušují se § 37, 38 a 39 vyhlášky Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu.
* Čl. IV
Aktuální znění od 20. 12. 1991
543
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, se mění a doplňuje takto:
1.
Z názvu zákona se vypouštějí slova „a o Českém geologickém úřadu“.
2.
V § 1 se vypouštějí slova „odborné a racionální“, a slova „jakož i vymezit postavení a působnost Českého geologického úřadu“.
3.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
V pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologicky průzkum podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo životního prostředí České republiku v dohodě s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.“.
4.
Název části druhé zní:
„ČÁST DRUHÁ
OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ A POVOLOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ PRO VYHLEDÁVÁNÍ A PRŮZKUM LOŽISEK NEROSTŮ“.
5.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Oprávnění k provádění geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti
(1)
Projektovat a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby v rámci podnikatelské činnosti1) při splnění podmínek stanovených právními předpisy (dále jen „organizace“), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel“).
(2)
Práce geologického výzkumu2) jsou oprávněny provádět
a)
státní geologická služba (§ 17),
b)
vědecké ústavy a odborné školy při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů.
(3)
Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele vydává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tento orgán může osvědčení odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.
(4)
Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou odborné vzdělání, praxe v oboru zahrnující podíl na řešení geologických úkolů a znalost potřebných předpisů. Předpoklady odborné způsobilosti, postup při jejím ověřování a způsob evidence vydaných osvědčení podrobněji upraví obecně závazný právní předpis. Tento předpis též stanoví odborné garanty (například státní geologická služba, vysoké školy, komory), kteří budou posuzovat odbornou způsobilost uchazečů pro vydání osvědčení.“.
6.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Povolování geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů
(1)
Organizace, pro niž mají být prováděny geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „zadavatel“), může tyto práce provádět pouze na základě povolení, které uděluje na žádost zadavatele ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.3)
(2)
Žádost zadavatele obsahuje:
a)
návrh průzkumného území s jeho zákresem v mapě povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však menším než 1:25 000, a s výpočtem plošného obsahu území s rozdělením plochy podle příslušnosti ke katastrálním územím; mapu jakož i výpočet plošného obsahu území ověří oprávněný pracovník,4)
b)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území,
c)
návrh podmínek pro provádění geologických prací.
(3)
V rozhodnutí o povolení se zadavateli stanoví území pro vyhledávání a průzkum (dále jen „průzkumné území“), nerost, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení uděluje, podmínky pro provádění geologických prací a doba platnosti povolení. Dobu platnosti povolení lze prodloužit.
(4)
Jestliže za stejným cílem a ve stejném území požádá o povolení více zadavatelů, vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky povolení zadavateli, který o povolení požádal dříve. Toto ustanovení se nevztahuje na postup podle odstavce 5.
(5)
Pokud ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vypíše v zájmu jednotné surovinové politiky nabídkové řízení na vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu pro vymezené nerosty a území, bude vydáno povolení zadavateli vybranému v tomto řízení.
(6)
Před udělením povolení podle odstavce 1 si ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vyžádá stanovisko obce, v jejímž katastrálním území se nachází průzkumné území.“.
7.
Za § 4 se vkládají nové § 4a, 4b a 4c, které včetně nadpisů znějí:
㤠4a
Průzkumné území
(1)
Hranice průzkumného území se na povrchu stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují body se souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice území pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.
(2)
V průzkumném území získává zadavatel výhradní právo k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů určeného druhu vyhrazeného nerostu. Vymezení průzkumného území nemá povahu územního rozhodnutí.
§ 4b
Úhrada z plochy průzkumného území
(1)
Na základě vydaného povolení pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů platí zadavatel úhradu odvozenou z plochy průzkumného území, která činí v prvním roce 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území. Tato úhrada se každý další rok zvyšuje o dalších 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území.
(2)
Úhrada z plochy průzkumného území je splatná do tří měsíců od začátku platnosti povolení, popřípadě prodloužení platnosti již vydaného povolení. Úhrada je příjmem obcí, na jejichž katastrálních územích se průzkumné území nachází. Leží-li území na katastrálních územích více obcí, rozdělí zadavatel úhradu podle poměru ploch v katastrálních územích, na nichž se průzkumné území nachází.
§ 4c
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů
Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.5)“.
8.
Nad § 5 se vkládá nadpis, který zní:
„ČÁST TŘETÍ
PROJEKTOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ“.
9.
V § 6 odst. 1 se vypouštějí slova „a ekonomické zdůvodnění“.
10.
§ 6 odst. 3 zní:
„(3)
Projekt geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu schvaluje orgán, jemuž jsou tyto prostředky svěřeny.“.
11.
V § 6 se vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Projekt geologických prací prováděných v geologických podmínkách, jejichž nerespektování může přivodit poškození životního prostředí, zejména hydrogeologických a hydrodynamických poměrů, musí být posouzen znalcem nebo státní geologickou službou. Náklady na posouzení hradí zadavatel geologických prací.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
12.
V § 7 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „k zamezení jejich neúčelného opakování“; poslední věta zní „Registraci provádí organizace pověřená ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.“.
13.
V § 7 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
14.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Registraci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při průzkumu výhradních ložisek v jejich dobývacích prostorech a geologické práce, které nejsou vázány na zásah do horninového prostředí.“.
15.
§ 8 se vypouští.
16.
V § 9 odst. 1 se vypouští slovo „schváleným“.
17.
V § 9 se vypouštějí dosavadní odstavce 2, 3 a 4. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3.
18.
V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „provedených podle projektu geologických prací“ a poslední věta.
19.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Prověřování a schvalování výsledků geologických prací
Výsledky geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu prověřuje a schvaluje zadavatel. Způsob prověření a schválení výsledků těchto prací určí v dohodě se zadavatelem ústřední orgán státní správy v jehož působnosti mají být výsledky geologických prací využity.“.
20.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací
(1)
Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání právnické osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
(2)
Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 pověřená právnická osoba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.
(3)
Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené právnické osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.6) Pověřená právnická osoba poskytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,7) která je jejím příjmem.
(4)
Odevzdávání výsledků geologických prací a podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.“.
21.
V § 13 se slova „Český geologický úřad“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky“.
22.
V § 13 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 1, 2 a 3.
23.
V § 13 odst. 3 se v posledním řádku vypouští slovo „národní“.
24.
§ 14 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Pracovníci organizací mohou pro účely projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací vstupovat na cizí nemovitosti v nezbytném rozsahu a na nezbytně potřebnou dobu, zřizovat tam pracoviště, přístupovou cestu, přívod vody a energie, jakož i provádět nezbytné úpravy půdy a odstraňovat porosty, popřípadě zřizovat stavby; ustanovení zvláštních předpisů8) přitom zůstávají nedotčena. O rozsahu, způsobu a době výkonu těchto oprávnění uzavře organizace s vlastníkem nemovitosti písemnou smlouvu. Má-li dojít k zásahu na nemovitosti stavbou, musí organizace získat dočasné právo k užívání pozemku smlouvou o pronájmu.
(2)
Nedojde-li k dohodě mezi organizací a vlastníkem podle odstavce 1, rozhoduje o rozsahu, způsobu nebo době výkonu oprávnění okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost nebo její větší část.“.
25.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Ochrana výzkumných a průzkumných děl
Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl, která určí ministerstvo životního prostředí České republiky a průzkumných děl, která určí ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, zničit nebo učinit nepoužitelnými.“.
26.
V § 16 v odstavcích 2, 3, 4 se slova v závorce „(správce, uživatel)“ vypouštějí.
27.
V § 16 odst. 4 se slova „Českého geologického úřadu“ nahrazují slovy „příslušného ústředního orgánu státní správy republiky“.
28.
V § 16 v odst. 5 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
29.
Nadpis „ČÁST TŘETÍ ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚŘAD“ se vypouští.
30.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Státní geologická služba
(1)
Ministerstvo životního prostředí České republiky řídí výkon státní geologické služby, kterou zajišťují právnické osoby pověřené ministerstvem životního prostředí České republiky.
(2)
Při výkonu státní geologické služby se zajišťuje zejména státní geologický výzkum, získávají, dokumentují, vyhodnocují a uchovávají základní informace geologického výzkumu území České republiky.
(3)
Při výkonu státní geologické služby se dále zajišťuje vyhodnocování všech geologických informací podle odstavce 2 jako podklad pro rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany přírodních nerostných zdrojů, ekologické rovnováhy krajiny a lidské činnosti.“.
31.
§ 18 se vypouští.
32.
V § 19 odst. 1 se slova „Český geologický úřad kontroluje“ nahrazují slovy „ministerstvo životního prostředí České republiky a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky na svém úseku kontrolují“. Slova „je oprávněn uložit“ se nahrazují slovy „jsou oprávněna uložit“.
33.
V § 19 odst. 2 se slova „pověřeným Českým geologickým úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným orgány uvedenými v odstavci 1“. Slova „zvláštním průkazem Českého geologického úřadu“ se nahrazují slovy „zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1“.
34.
§ 19 odst. 3 zní:
„(3)
V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.“.
35.
V § 20 se dosavadní odstavec 1 nahrazuje odstavci 1 a 2, které znějí:
„(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že
a)
provádí geologické práce a nesplňuje podmínky stanovené v § 3 odst. 1,
b)
provádí bez registrace geologické práce geologického průzkumu podléhající registraci,
c)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologických průzkumných prací a její předepsané uchovávání,
d)
neodevzdává výsledky geologických prací geologického průzkumu pověřené právnické osobě podle § 12 odst. 1,
e)
provádí geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez uděleného povolení nebo při provádění geologických prací porušuje podmínky v povolení stanovené; uložením pokuty není dotčena povinnost zaplatit úhradu podle § 4b,
f)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,
g)
nezaplatí ve stanovené lhůtě úhradu podle § 4b.
(2)
Ministerstvo životního prostředí České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že
a)
provádí bez registrace geologické práce geologického výzkumu podléhající registraci,
b)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologického výzkumu a její předepsané uchovávání,
c)
neodevzdává výsledky geologických výzkumných prací Geofondu,
d)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.“.
36.
V § 20 se dosavadní odstavce 2, 3, 4 a 5 označují jako odstavce 3, 4, 5 a 6.
37.
V § 20 odst. 4 se slova „Český geologický úřad“ nahrazují slovy „orgán uvedený v odstavci 1 nebo 2“.
38.
V § 20 odst. 6 se vypouští slovo „socialistické“.
39.
V § 21 se za slova „k provádění geologických prací“ vkládají slova „pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů“.
40.
V § 23 se odstavce 2, 3 a 4 vypouštějí. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
41.
§ 26 zní:
㤠26
(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vydá v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky obecně závazné právní předpisy k provedení § 3 odst. 4, § 5 odst. 2, § 6 odst. 5, § 7 odst. 5, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 4.
(2)
Obecně závazné právní předpisy k provedení § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).“.
Čl. II
1.
Osvědčení vydaná podle dosavadních předpisů se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
2.
Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali geologické práce ve funkci odpovědného řešitele geologického úkolu9) u organizace oprávněné provádět geologické práce podle dosavadních předpisů, se považují za odpovědné řešitele ve smyslu § 3 tohoto zákona, pokud práce vykonávají u této organizace nebo organizace, která je jejím právním nástupcem.
3.
Bez povolení podle § 4 odst. 1 může zadavatel nadále provádět geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů nejdéle do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušují se § 37, 38 a 39 vyhlášky Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 3 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 1.06 výnosu Českého báňského úřadu č. j. 3700/1974 ze dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický předpis pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek ropy a zemního plynu, reg. v částce 6/1976 Sb.
5)
§ 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
6)
Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1991 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
8)
Např. ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
9)
§ 1 odst. 6 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb. |
Zákon České národní rady č. 544/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 544/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 12. 1991
544
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 17 se za odstavec 3 připojuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Kupní cena nebo náhrada podle odstavce 1 je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
2.
§ 18 zní:
㤠18
(1)
Právo České republiky na vydání věci19) uplatňuje proti povinné osobě okresní úřad, v jehož územním obvodu se věc nachází.
(2)
Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona vykonávají v hlavním městě Praze obvodní úřady.20) Obvody obvodních úřadů v hlavním městě Praze se pro účely tohoto zákona shodují s obvody obvodních národních výborů ke dni nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
(3)
Pro účely tohoto zákona se povinnými osobami rozumějí fyzické osoby uvedené v § 4 odst. 2 zákona.“.
3.
Za § 18 se vkládají § 18a až 18c, které znějí:
㤠18a
S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.21)
§ 18b
Výtěžek z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví (§ 18), je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 18c
Vypořádal-li stát za vydávanou věc pohledávku peněžního ústavu,22) postupuje se podle § 17 tohoto zákona.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
19)
Článek 4 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.
§ 34 zákona č. 87/1991 Sb.
20)
§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.
§ 22 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
21)
Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 546/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 546/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 103/1991
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči, ve znění vyhlášek č. 98/1980 Sb. a č. 77/1984 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1992
546
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 6. prosince 1991,
kterou se mění vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 22 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem financí České republiky a ministerstvem vnitra České republiky:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči, ve znění vyhlášek č. 98/1980 Sb. a č. 77/1984 Sb., se mění takto:
1.
§ 6 odst. 1 zní:
„(1)
Pěstounovi, který vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,4) poskytuje okresní úřad odměnu za výkon pěstounské péče a za práce spojené s péčí o svěřené děti v rozpětí od 2050 Kčs do 2800 Kčs měsíčně při péči nejvýše o čtyři děti a v rozpětí od 2550 Kčs do 3200 Kčs při péči o pět a více dětí. Při určení výše odměny přihlíží okresní úřad zejména k počtu dětí, k jejich věku, zdravotnímu stavu a duševní úrovni. V případě, že tělesný, duševní nebo sociální vývoj dítěte je narušen tak, že vyžaduje mimořádnou individuální péči, zvýší okresní úřad stanovenou odměnu až o 350 Kčs měsíčně. Odměna nemůže činit méně, než by činila podle § 8 a 9 zákona.“.
2.
Ve vyhlášce č. 52/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 98/1980 Sb. a č. 77/1984 Sb., se slova „okresní národní výbor“ a „místní národní výbor (městský národní výbor)“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a „pověřený obecní úřad“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r.
4)
§ 12 zákona č. 50/1973 Sb. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 547/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 547/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky, Ministerstva financií Slovenskej republiky, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. 47/1978 Zb. o predaji bytov z národného majetku občanom a o finančnej pomoci pri modernizácii zakúpených bytov v znení vyhlášky č. 2/1982 Zb. a vyhlášky č. 160/1983 Zb.
Vyhlášeno 20. 12. 1991, datum účinnosti 20. 12. 1991, částka 103/1991
* Čl. I - Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky, Ministerstva financií Slovenskej republiky, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. 47/1978 Zb. o predaji bytov z národného majetku občanom a o finančnej pom
* Čl. II - Predaj bytov právnickým osobám sa riadi osobitnými predpismi.12)
* Čl. III - Táto vyhláška sa nevzťahuje na predaj bytov, ku ktorým majú právo hospodárenia právnické osoby zriadené alebo založené federálnym ústredným orgánom štátnej správy.
* Čl. IV
* Čl. V - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 20. 12. 1991
547
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 5. decembra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky, Ministerstva financií Slovenskej republiky, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. 47/1978 Zb. o predaji bytov z národného majetku občanom a o finančnej pomoci pri modernizácii zakúpených bytov v znení vyhlášky č. 2/1982 Zb. a vyhlášky č. 160/1983 Zb.
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 24 zákona č. 52/1966 Zb. o osobnom vlastníctve bytov v znení zákona č. 30/1978 Zb. a § 31 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií Českej republiky, Ministerstva financií Slovenskej republiky, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. 47/1978 Zb. o predaji bytov z národného majetku občanom a o finančnej pomoci pri modernizácii zakúpených bytov v znení vyhlášky č. 2/1982 Zb. a vyhlášky č. 160/1983 Zb. s platnosťou pre územie Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa vypúšťajú slová „a v správe národných výborov alebo ich bytových organizácií“.
2.
V § 1 ods. 2 znie:
„(2)
Z predaja sú vylúčené byty osobitného určenia a byty v domoch osobitného určenia,1) služobné byty a byty v domoch, ktoré podľa schváleného územného plánu sú určené na asanáciu.“.
3.
V § 3 ods. 1 sa slová „národný výbor“ nahrádzajú slovami „právnická osoba“.
4.
V § 3 ods. 3 sa vypúšťajú slová „národnému výboru“.
5.
§ 3 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Občanovi sa príspevok na kúpu bytu poskytne iba raz.“.
6.
V § 4 ods. 2 sa slová „v krajských mestách a kúpeľných miestach I. skupiny“ nahrádzajú slovami „v Banskej Bystrici a v Košiciach.“ Doterajšia poznámka 6 sa vypúšťa.
7.
V § 6 ods. 2 sa suma „Kčs 16“ nahrádza sumou „Kčs 32“, suma „Kčs 13“ sa nahrádza sumou „Kčs 26“ a suma „Kčs 7“ sa nahrádza sumou „Kčs 14“.
8.
V § 7 ods. 1 sa slová „dohodou medzi občanmi - vlastníkmi bytov a organizáciou“ nahrádzajú slovami „podľa cenových predpisov.6)“
9.
V § 8 ods. 1 sa vypúšťa slovo „socialistickom.“
10.
§ 8 ods. 2 znie:
„(2)
Úhradu za osvetlenie spoločných priestorov domu, za odvoz odpadu, za čistenie chodníkov a komínov a za správu spoločných častí domu rozúčtuje právnická osoba spravujúca spoločné časti domu podľa skutočných nákladov10) na vlastníkov bytu za 1 m2 podlahovej plochy bytov a miestností neslúžiacich na bývanie.“.
11.
§ 9 sa vypúšťa.
12.
§ 10 sa vypúšťa. Doterajšia poznámka10) sa vypúšťa.
13.
§ 11 znie:
㤠11
Cenu pozemku a nájomné za pozemky pri domoch, v ktorých nie sú ešte všetky byty vo vlastníctve občanov, upravujú osobitné predpisy.11)“
14.
V § 12 sa vypúšťajú odseky 1 a 2; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
13.
§ 13 znie:
㤠13
Rozpočtové a príspevkové organizácie odvedú výnos z predaja bytov alebo vrátených príspevkov do štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.“.
16.
V § 14 ods. 1 sa vypúšťajú slová „a § 9 ods. 1 a 2 Ministerstvo financií Českej republiky alebo...“.
17.
V § 14 sa vypúšťa odsek 2; doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2, ktorý znie:
„(2)
Výnimku z ustanovenia § 12 môže povoliť Ministerstvo financií Slovenskej republiky.“.
Čl. II
Predaj bytov právnickým osobám sa riadi osobitnými predpismi.12)
Čl. III
Táto vyhláška sa nevzťahuje na predaj bytov, ku ktorým majú právo hospodárenia právnické osoby zriadené alebo založené federálnym ústredným orgánom štátnej správy.
Čl. IV
Pokiaľ sa vo vyhláške používa výraz „socialistická organizácia“ alebo „organizácia“ nahrádza sa výrazom „právnická osoba“.
Čl. V
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Dančo v. r.
1)
§ 685 ods. 3 Občianskeho zákonníka v znení zákona č. 509/1991 Zb.
6)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
10)
Vyhláška Ústrednej správy pre rozvoj miestneho hospodárstva č. 60/1964 Zb. o úhrade za užívanie bytu a za služby spojené s užívaním bytu.
11)
Zákon č. 526/1990 Zb.
Vyhláška MF SR č. 465/1991 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a úhradách na dočasné užívanie pozemkov.
12)
§ 872 ods. 8 Občianskeho zákonníka v znení zákona č. 509/1991 Zb.
Zákon č. 526/1990 Zb. |
Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb.
Zákon České národní rady o soudních poplatcích
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 104/1991
* § 1 - Předmět soudních poplatků
* § 2 - Poplatníci
* § 3 - Příslušnost
* § 4 - Vznik poplatkové povinnosti
* § 5 - Sazby poplatků
* § 6 - Základ poplatku
* § 6a - Stanovení výše poplatku
* § 7 - Splatnost poplatku
* § 7a - Výběr a odvod poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
* § 8 - Placení poplatků
* § 9 - Následky nezaplacení poplatku
* § 10 - Vrácení poplatku
* § 10a - (1) Je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.
* Osvobození od poplatku
* § 11 - (1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech
* § 11a - Osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu.
* § 12 - (1) Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu.
* § 13 - (1) Ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.
* § 14 - Proti usnesením ve věcech poplatků vydaným soudy ve správním soudnictví není odvolání přípustné.
* Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení
* § 15 - Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Při odvolání nebo dovolání podaném po účinnosti tohoto zákona se však p
* § 16 - (1) Ministerstvo financí České republiky může právním předpisem vydaným v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.
* § 16a - Pro účely tohoto zákona se za veřejný rejstřík považuje i evidence svěřenských fondů.
* § 17 - Ministerstvo financí České republiky, finanční úřady a ministerstvo spravedlnosti České republiky kontrolují u soudů, zda se poplatky vybírají ve správné výši, řádně a včas. Finanční úřady kontrolují též poplatky vrácené z účtu soudu.
* § 18 - Zrušují se:
* § 19 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992. k zákonu č. 549/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (416/2022 Sb., 180/2024 Sb.)
549
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. prosince 1991
o soudních poplatcích
České národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Předmět soudních poplatků
Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za
a)
řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“),
b)
jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za úkony“),
c)
zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na žádost osoby oprávněné k jejímu podání.
Sazebník poplatků (dále jen „sazebník“) je uveden v příloze k tomuto zákonu.
§ 2
Poplatníci
(1)
Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou
a)
navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,
b)
účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
c)
žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
d)
fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu ve veřejném rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
e)
právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.
(2)
Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal
a)
žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení,
b)
kasační stížnostkasační stížnost.
(3)
Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství2) (dále jen „partnerství“) je či není.
(4)
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému.
(5)
Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.
(6)
Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.
(7)
Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.
(8)
Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.
(9)
Jestliže řízení ve věcech veřejného rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.
(10)
Poplatníkem poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je osoba, na jejíž žádost se zápis provádí.
§ 3
Příslušnost
(1)
Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Ve věcech správního soudnictví rozhoduje ve věcech poplatků za řízení soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
(2)
Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, není-li dále stanoveno jinak. Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje odvolací soud. Ve věcech poplatků za řízení před dovolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje dovolací soud.
(3)
Vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí, rozhoduje ve věcech soudních poplatků soud prvního stupně, nerozhodl-li o nich odvolací nebo dovolací soud.
(4)
Ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnostikasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
(5)
Ve věcech poplatků za úkony rozhoduje soud nebo správa soudu, které mají úkon provést.
(6)
Ve věcech poplatků za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká.
§ 4
Vznik poplatkové povinnosti
(1)
Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost
a)
podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“),
b)
podáním odvolání,
c)
podáním dovolání,
d)
podáním kasační stížnostikasační stížnosti,
e)
v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu,
f)
ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,
g)
uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti se schválením smíru ve smírčím řízení,
h)
uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,
i)
uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu,
j)
v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
(2)
Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká
a)
sepsáním podání do protokolu u soudu,
b)
v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.
(3)
Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, vzniká poplatková povinnost okamžikem podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání.
§ 5
Sazby poplatků
Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou (dále jen „procentní poplatek“). Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Sazby poplatků za úkony a poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem jsou stanoveny pevnou částkou. Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.
§ 6
Základ poplatku
(1)
Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.
(2)
Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.
(3)
Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
(4)
Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 20 000 Kč.
(5)
Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví sazebník, platí obdobně odstavce 2 a 3.
(6)
Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní bankabanka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankoubankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.
(7)
Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky korun českých nahoru.
(8)
Pro řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7; při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví sazebník, jsou-li tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání.
(9)
Je-li ve věcech správního soudnictví podána žaloba proti více rozhodnutím, je každé napadené rozhodnutí samostatným základem poplatku; to platí obdobně pro návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části.
§ 6a
Stanovení výše poplatku
(1)
Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.
(2)
Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.
(3)
Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi.
(4)
Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne.
(5)
Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnostikasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.
(6)
Pro účely tohoto zákona se za nemovitou věc pokládají všechny nemovité věci zapsané v katastrukatastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.
(7)
Poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce 2 000 000 Kč; to neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak.
§ 7
Splatnost poplatku
(1)
Poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.
(2)
Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.
§ 7a
Výběr a odvod poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
(1)
Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem vybírá a odvádí plátce poplatku, kterým je notář, který zápis provádí.
(2)
Plátce poplatku je povinen poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem od poplatníka vybrat, a to do 10 dnů po podání žádosti u notáře osobou oprávněnou k jejímu podání.
(3)
Peněžní prostředky ve výši vybraného poplatku za zápis do veřejného rejstříku provedený notářem se vloží nebo převedou na samostatný účet v českých korunách v bancebance, ve spořitelním a úvěrním družstvu nebo v zahraniční bancebance, která má sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, určený výhradně pro tento účel, jehož majitelem je plátce poplatku.
(4)
Plátce poplatku je povinen odvést poplatek správci poplatku do 15 dnů po provedení zápisu.
§ 8
Placení poplatků
(1)
Ke správě placení poplatků je příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. Poplatky vymáhá celní úřad.
(2)
Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
(3)
Poplatky vybírané soudem nebo správou soudu se platí na účet zřízený u České národní bankybanky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).
§ 9
Následky nezaplacení poplatku
(1)
Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnostikasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
(2)
Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.
(3)
Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
(4)
Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,
a)
začal-li již jednat o věci samé,
b)
vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
c)
je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,
d)
došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.
(5)
O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.
(6)
V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech veřejného rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).
(7)
Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
(8)
Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.
(9)
Penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní a poplatků, se neuplatňují.
(10)
Není-li poplatníkem poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem plátci poplatku zaplacen a plátce poplatku v důsledku toho tento poplatek nevybere, plátce poplatku tento zápis neprovede.
(11)
Je-li plátce poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem v prodlení déle než 4 pracovní dny následující po dni splatnosti podle § 7a odst. 4, uloží mu správce poplatku zaplatit nezaplacenou část poplatku rozhodnutím a v něm stanoví zvýšení poplatku, a to ve výši 20 % nezaplacené části poplatku; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud.
§ 10
Vrácení poplatku
(1)
Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2)
Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.
(3)
Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnostikasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
(4)
Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Soud postupuje stejným způsobem po podání odporu nebo námitek, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku); věta první se použije obdobně.
(5)
V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
(6)
Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.
(7)
Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, v případě schválení smíru mezi účastníky řízení před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. Byl-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, vrátí soud odpovídající část poplatku; věta první se použije obdobně.
(8)
Změní-li soud k odvolání dražitele usnesení o příklepu nebo k odvolání předražitele proti rozhodnutí o předražku, soud dražiteli vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč.
(9)
Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.
(10)
Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen. Lhůta neběží, je-li řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno.
(11)
Jde-li o poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, poplatková povinnost zaniká, pokud zápis nebyl proveden. Byl-li poplatek plátcem od poplatníka vybrán, vrátí jej plátce poplatku poplatníkovi.
§ 10a
(1)
Je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.
(2)
Je-li již zaplacený poplatek nebo přeplatek poukázán po uplynutí lhůty podle odstavce 1, soud na žádost poplatníka stanoví a do 30 dnů ode dne podání žádosti poukáže úrok z vratitelného přeplatku podle daňového řádu.
Osvobození od poplatku
§ 11
(1)
Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech
a)
opatrovnictví člověka, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství,
b)
důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče,
c)
vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí,
d)
zásahu do integrity, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,
e)
pozůstalostních v prvním stupni řízení,
f)
svéprávnosti, podpůrných opatření, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,
g)
veřejného rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
h)
volebních,
i)
kompetenčních žalob,
j)
zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů, nadaci, nadačním fondu, ústavu, organizační složce zahraniční nadace, nadačního fondu, ústavu nebo jim strukturou a funkcemi podobné osoby řídící se právem jiného státu vyvíjející činnost na území České republiky a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,
k)
výmazu osoby, obchodního závoduobchodního závodu, odštěpného závodu, organizační složky nebo svěřenského fondu nebo svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu a působícího na území České republiky (dále jen „zahraniční svěřenský fondzahraniční svěřenský fond“) z veřejného rejstříku,
l)
zápisu svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu do veřejného rejstříku nebo jeho změny,
m)
výmazu všech údajů o skutečném majiteli bez náhrady z evidence skutečných majitelů,
n)
žalob o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem.
(2)
Od poplatku se osvobozují
a)
Česká republika a státní fondy,
b)
územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,
c)
navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,
d)
navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení,
e)
navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního nebo služebního úrazu a nemoci z povolání,
f)
neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,
g)
navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné a navrhovatele v řízení o popření rodičovství,
h)
diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
i)
cizinec v řízení ve věcech mezinárodní ochrany, dočasné ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení zajištění, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, a v řízení o propuštění cizince ze zajištění,
j)
navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů4), je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,
k)
navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích4a),
l)
navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětemobětem trestné činnosti,
m)
cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,
n)
insolvenční správceinsolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku,
o)
dlužník a insolvenční správceinsolvenční správce v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a navrhovatel v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, je-li orgánem příslušným k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
p)
navrhovatel ve věci ochrany proti domácímu násilí,
q)
navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který byl pravomocným odsuzujícím rozhodnutím v trestním řízenítrestním řízení se svým nárokem nebo v jeho zbytku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,
r)
poškozený trestným činemtrestným činem, jemuž byl pravomocným rozhodnutím soudu přiznán nárok na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení v řízeních, která souvisí s vymáháním tohoto nároku,
s)
navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který řádně uplatnil nárok v trestním řízenítrestním řízení, které bylo zastaveno z důvodu rozhodnutí prezidenta republiky,
t)
odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů ve věcech zápisu jejich vzniku, změny a zániku do veřejného rejstříku,
u)
právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele, v řízeních podle zákona o hromadném občanském řízení soudním nebo v řízeních o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelůspotřebitelů podle občanského soudního řádu.
(3)
Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení, i na řízení
a)
o návrhu na nařízení předběžného opatření,
b)
před odvolacím soudem,
c)
o povolení obnovy,
d)
o žalobě pro zmatečnost,
e)
o kasační stížnostikasační stížnosti,
f)
o výkon rozhodnutí,
g)
exekuční.
(4)
Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení2a).
(5)
Osvobození podle odstavce 1 písm. g) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci svéprávnosti, podpůrných opatření, péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.
(6)
Od poplatku se dále osvobozuje řízení podle položky 11 bodu 1 písm. c) sazebníku zahájené v důsledku přírodní živelní pohromy na území České republiky a úkony uvedené v položkách 28, 29, 30, 31, 33 a 34 sazebníku, pokud jsou navrhovány v důsledku přírodní živelní pohromy na území České republiky.
(7)
Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem.
(8)
Od poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem se osvobozuje
a)
zápis skutečnosti do veřejného rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
b)
zápis údajů o spolku, pobočném spolku, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,
c)
zápis výmazu osoby z veřejného rejstříku,
d)
zápis skutečnosti do obchodního rejstříku provedený notářem na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které odpovídá vzoru společenské smlouvy podle zákona o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích.
(9)
Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení, i na řízení před dovolacím soudem.
§ 11a
Osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu.
§ 12
(1)
Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu.
(2)
Změnu nebo zrušení povinnosti zaplatit poplatek lze pravomocně provést nejpozději do 3 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci. Ve stejné lhůtě zaniká i právo uložit povinnost zaplatit poplatek.
§ 13
(1)
Ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.
(2)
Při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.
(3)
Poplatkové povinnosti, jakož i rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků5), se evidují podle daňového řádu.
§ 14
Proti usnesením ve věcech poplatků vydaným soudy ve správním soudnictví není odvolání přípustné.
Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení
§ 15
Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Při odvolání nebo dovolání podaném po účinnosti tohoto zákona se však postupuje podle sazebníku, který je přílohou tohoto zákona. Zaplacený arbitrážní poplatek se započte do poplatku, jestliže byl zaplacen před nabytím účinnosti tohoto zákona na účet orgánu hospodářské arbitráže.
§ 16
(1)
Ministerstvo financí České republiky může právním předpisem vydaným v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.
(2)
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
a)
provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b)
osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
(3)
Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.
§ 16a
Pro účely tohoto zákona se za veřejný rejstřík považuje i evidence svěřenských fondů.
§ 17
Ministerstvo financí České republiky, finanční úřady a ministerstvo spravedlnosti České republiky kontrolují u soudů, zda se poplatky vybírají ve správné výši, řádně a včas. Finanční úřady kontrolují též poplatky vrácené z účtu soudu.
§ 18
Zrušují se:
1.
Zákon České rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.
2.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 151/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.
3.
S působností pro Českou republiku nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.
4.
S působností pro Českou republiku pokyny pro placení arbitrážních poplatků upravené nařízením ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky (částka 24/1961 Ú. l.).
5.
Opatření ministerstva financí, cen a mezd České republiky ze dne 20. června 1990 o úlevách u soudních poplatků (částka 43 Sbírky zákonů 1990).
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.
SAZEBNÍK POPLATKŮ
Poplatky za řízení
Položka 1
1.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 Kč| 1 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč| 5 % z této částky
c) v částce vyšší než 40 000 000 Kč| 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává
2.
Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.
3.
Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle bodu 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně.
4.
Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papírcenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
Položka 2
1.
Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 10 000 Kč včetně| 400 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 10 000 do 20 000 Kč včetně | 800 Kč
c) v částce vyšší než 20 000 Kč| 4 % z této částky
2.
Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.
3.
Pokud nebyl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podán prostřednictvím aplikace k tomu určené, vybere se poplatek podle položky 1.
Položka 3
Za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy v penězích
a) do částky 200 000 Kč včetně| 2 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 200 000 Kč| 1 % z této částky
Položka 4
1.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění
a) za každou nemovitou věc| 5 000 Kč
---|---
b) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku| 15 000 Kč
c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak| 2 000 Kč
2.
Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně.
3.
Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovité věci, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitou věc nebo o vyloučení nemovité věci, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k obchodnímu závodu nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o obchodní závod nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).
4.
Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle bodu 1 písm. c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně.
5.
Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).
6.
Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, za návrh na zahájení řízení na určení neplatnosti nebo o určení, zda tu manželství je či není, za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).
Položka 5
Za návrh na nařízení předběžného opatření| 1 000 Kč
---|---
Položka 6
1\\. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví| 2 000 Kč
---|---
2.
Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc a o 15 000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.
Položka 7
Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 50 000 Kč včetně| 500 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 50 000 Kč| 1 % z této částky nejvýše 15 000 Kč
Položka 8
Za návrh na zahájení řízení o poddlužnické žalobě| 2 000 Kč
---|---
Položka 8a
Za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem| 2 000 Kč
---|---
Položka 9
1.
Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení
a) je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky 25 000 Kč včetně| 500 Kč
---|---
b) je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 25 000 Kč| 2 % z této částky
nejvýše 30 000 Kč
c) v ostatních případech| 1 000 Kč
2.
Za schválenou mediační dohodu uzavřenou podle zákona o mediacimediaci7) se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a), a to bez zřetele k tomu, co je předmětem mediační dohody.
3.
Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.
Položka 9a
1.| Za návrh na vyhlášení všeobecného moratoria ve věcech preventivní restrukturalizace| 5 000 Kč
---|---|---
2.| Za návrh na vyhlášení individuálního moratoria ve věcech preventivní restrukturalizace| 1 000 Kč
3.| Za návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu ve věcech preventivní restrukturalizace| 15 000 Kč
4.| Za návrh na doručení písemnosti vyhláškou ve věcech preventivní restrukturalizace| 1 000 Kč
5.| Za návrh na doručení písemnosti v listinné podobě ve věcech preventivní restrukturalizace za každý doručovaný stejnopis| 1 000 Kč
Položka 10
Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství| 2 000 Kč
---|---
Položka 11
1.
Za návrh na zahájení řízení ve věcech veřejného rejstříku
a)| za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku| 12 000 Kč
---|---|---
b)| za první zápis jiné osoby nebo odštěpného závodu do veřejného rejstříku| 6 000 Kč
c)| za změny nebo doplnění zápisu| 2 000 Kč
d)| za zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace učiněný před zápisem obchodní korporace do veřejného rejstříku| 1 000 Kč
2.
Za návrh na zahájení řízení ve věcech evidence skutečných majitelů
a)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele obchodní korporace, s výjimkou bytového a sociálního družstva 4 000 Kč
b)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele fundace, ústavu, svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu 2 000 Kč
c)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele jiné než obchodní korporace a bytového a sociálního družstva 500 Kč
3.
Poplatek podle bodu 1 písmene c) a bodu 2 se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se osoby nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí návrh na výmaz osoby z veřejného rejstříku.
4.
Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech veřejného rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.
5.
Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech veřejného rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.
Položka 12
Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 Kč včetně| 1 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 20 000 Kč| 5 % z této částky
Položka 13
1.
Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem není peněžité plnění, s výjimkou sporu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,
a) ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky| 5 000 Kč
---|---
b) za každou nemovitou věc| 5 000 Kč
c) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku| 15 000 Kč
d) v ostatních případech| 2 000 Kč
2.
Z návrhu o vyloučení nemovité věci z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b) této položky.
3.
Z návrhu o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c) této položky.
4.
Z návrhu na vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela v incidenčním sporu se vybere poplatek podle položky 6.
5.
Poplatek podle písmene a) a d) této položky se vybere za návrh pouze jednou.
Položka 14
1.
Za návrh na zahájení řízení o úschově za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy
a) peníze do 25 000 Kč včetně| 250 Kč
---|---
b) peníze v částce vyšší než 25 000 Kč| 1 % z této částky
c) za každou movitou věc| 750 Kč
d) za každý cenný papírcenný papír| 150 Kč
2.
Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papírcenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene a) nebo písmene b) této položky ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papírucenného papíru.
Položka 15
1\\. Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin| 1 000 Kč
---|---
2.
Podle položky 1 bodu 4 se nepostupuje.
Položka 16
Za žalobu na obnovu řízení| 5 000 Kč
---|---
Položka 17
Za žalobu pro zmatečnost| 5 000 Kč
---|---
Položka 17a
Za návrh na zrušení rozhodčího nálezu| 3 000 Kč
---|---
Položka 17b
Za návrh na zrušení rozhodnutí rozhodčí komise spolku | 3 000 Kč
---|---
Položka 18
1.
Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem
a) peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně| 1 000 Kč
---|---
b) v ostatních případech| 3 000 Kč
2.
Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví
a) proti rozhodnutí správního orgánu| 3 000 Kč
---|---
b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky a na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části| 5 000 Kč
c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí| 15 000 Kč
d) v ostatních případech| 2 000 Kč
Položka 19
Za kasační stížnostkasační stížnost| 5 000 Kč
---|---
Položka 20
Za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví| 1 000 Kč
---|---
Položka 21
1.
Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně | 1 000 Kč
---|---
b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč včetně | 5 % z této částky
c) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 40 000 000 Kč | 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává
d) jde-li o výkon rozhodnutí vyklizením | 3 000 Kč
e) v ostatních případech| 2 000 Kč
2.
Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 500 Kč.
3.
Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce nebo na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce se poplatek nevybere.
4.
Za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuceexekuce se poplatek nevybere.
Položka 22
1.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, je-li předmětem odvolacího řízení
a)
peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1,
b)
nepeněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 4.
2.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nemajetkové újmy v penězích, se vybere poplatek podle položky 3.
3.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření se vybere poplatek podle položky 5.
4.
Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.
5.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 7.
6.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o poddlužnické žalobě se vybere poplatek podle položky 8.
7.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle položky 1. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy.
8.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovité věci, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitou věc nebo o vyloučení nemovité věci, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene a). Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k obchodnímu závodu nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o obchodní závod nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene b). Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c).
9.
Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papírcenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
10.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o vypořádání společného jmění manželů a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vybere poplatek podle položky 6.
11.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v pozůstalostní věci, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v restrukturalizačním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c).
12.
Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání navrhovatele předražku proti usnesení o předražku
a) do částky 250 000 Kč | 5 000 Kč
---|---
b) v částce vyšší než 250 000 Kč | 2 % z této částky
nejvýše 100 000 Kč
13.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním nebo v řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelůspotřebitelů podle občanského soudního řádu rozhodnuto ve věci samé, se vybere poplatek podle položky 41. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby, se vybere poplatek podle položky 41 bodu 2.
14.
Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c) pouze jednou.
15.
Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.
Položka 23
1.
Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení
a) peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně| 7 000 Kč
---|---
b) za každou nemovitou věc| 14 000 Kč
c) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku| 28 000 Kč
d) v ostatních případech| 14 000 Kč
2\\. Za dovolání proti rozhodnutí, které není uvedeno v bodu 1 této položky| 4 000 Kč
---|---
3.
Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se vybere podle bodu 2 této položky.
4.
Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích a které nepřevyšuje částku 100 000 Kč, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle bodu 1 písmene d) této položky.
5.
Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1 této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
6.
Podle bodu 1 písmene d) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé v pozůstalostní věci, o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, v restrukturalizačním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.
7.
Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene d) nebo podle bodu 2 této položky pouze jednou.
8.
Poplatek za dovolání proti rozhodnutí ve věci samé vydanému ve věcech podle § 11 odst. 1 se vybere podle bodu 1 písm. a) této položky. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o výkon rozhodnutí anebo v exekučním řízení se vybere podle bodu 2 této položky.
Poplatky za úkony
Položka 24
Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti| 1 000 Kč
---|---
Položka 25
Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a za návrh na prohlášení o majetku| 1 000 Kč
---|---
Položka 26
Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem| 2 000 Kč
---|---
Položka 27
Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád nebo zákon o zvláštních řízeních soudních nebo soudní řád správní| 1 000 Kč
---|---
Položka 28
1\\. Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů| 150 Kč
---|---
2.
Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.
Položka 29
1\\. Za vydání osvědčení či potvrzení podle právních předpisů Evropské unie| 300 Kč
---|---
2\\. Za vydání, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení8)| 500 Kč
Položka 30
1\\. Za vyhotovení stejnopisu (opisu) rozhodnutí, protokolu a ověřeného výpisu z rejstříků a evidencí za každou i započatou stránku| 70 Kč
---|---
2\\. Za vyhotovení kopie (fotokopie) listin, protokolu, příloh, záznamů, jiných částí spisů a ostatních evidenčních pomůcek vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich za každou i započatou stránku| 20 Kč
---|---
3.
Poplatku nepodléhá stejnopis nebo kopie protokolu vyhotovené k žádosti účastníka, která byla učiněna při úkonu, o němž se protokol sepisuje.
4.
Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván.
5.
Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.
6.
Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2.
Položka 31
1\\. Za poskytnutí kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, na trvalém nosiči dat, za každý nosič| 50 Kč
---|---
2.
Poplatku nepodléhá přenos elektronických dat prostřednictvím veřejné datové sítě nebo nahraných na nosič dat žadatele.
Položka 32
1\\. Za přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu za každou i započatou stránku| 100 Kč
---|---
2.
Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro neslyšícího či hluchoslepého účastníka.
3.
Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, pokud se tento přepis pořídil ve věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých tak určil soud.
Položka 33
1\\. Za ověření listiny| 30 Kč
---|---
2.
Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.
Položka 34
Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis| 30 Kč
---|---
Položka 35
1\\. Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl| 500 Kč
---|---
2.
Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.
Položka 37
1\\. Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný cenný papír | 2 000 Kč
---|---
2\\. Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů | 300 Kč
Položka 38
Za oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku| 2 000 Kč
---|---
Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
Položka 39
1.
Za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem
a) za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku| 8 000 Kč
---|---
b) za první zápis jiné osoby nebo odštěpného závodu do veřejného rejstříku| 2 700 Kč
c) za změny nebo doplnění| 1 000 Kč
2.
Poplatek podle bodu 1 písm. c) se vybere za žádost pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v žádosti. Změnou se rozumí i žádost o výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se právnické osoby nebo pouze žádost o výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze žádost o zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí žádost o výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.
3.
Poplatek podle této položky se nevybere za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na základě žádosti příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.
Položka 40
Za návrh na zahájení soudního řízení ve věcech ochrany před diskriminací| 1 000 Kč
---|---
Položka 41
1.| Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem je peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1 nebo 3. Není-li v době vzniku poplatkové povinnosti možné, aby byla výše poplatku stanovena podle věty první, vybere se poplatek podle bodu 2 této položky.|
---|---|---
2.| Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem není peněžité plnění, nebo za návrh na zahájení řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu| 30 000 Kč
2)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
2a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
2b)
§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
3)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích.
4)
Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
4b)
§ 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 138 občanského soudního řádu.
6)
§ 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
7)
Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů.
8)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. |
Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb.
Zákon České národní rady o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 104/1991
* ČÁST PRVNÍ - Základní ustanovení (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Hospodaření Pojišťovny (§ 3 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - Organizační struktura Pojišťovny (§ 12 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - Orgány Pojišťovny (§ 17 — § 22)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 23a — § 23c)
* ČÁST ŠESTÁ - Informační systém Pojišťovny (§ 24 — § 24c)
* ČÁST SEDMÁ - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 25 — § 29)
Aktuální znění od 1. 1. 2023 (260/2022 Sb.)
551
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. prosince 1991
o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Zřizuje se Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „Pojišťovna“) se sídlem v Praze.
§ 2
(1)
Pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny.
(2)
Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3)
Pojišťovna nesmí provádět nábor pojištěnců prostřednictvím třetí osoby a nesmí při náboru pojištěnců poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k Pojišťovně nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.
ČÁST DRUHÁ
Hospodaření Pojišťovny
§ 3
Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným.
§ 4
Příjmy Pojišťovny zahrnují:
a)
platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu,
b)
příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované Pojišťovnou,
c)
dary a ostatní příjmy.
§ 5
Výdaje Pojišťovny zahrnují:
a)
platby za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) podle smluv uzavřených s osobami oprávněnými poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),
b)
platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za hrazené služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny,
c)
náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v cizině a náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v jiném členském státě Evropské unie podle § 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění1a),
d)
náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c),
e)
úhrady částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b),
f)
úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní služby čerpané v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v oblasti sociálního zabezpečení,
g)
úhrady částek poskytnutých podle § 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění poskytovatelům hrazených služeb.
§ 6
(1)
Pojišťovna každý kalendářní rok sestavuje zdravotně pojistný plán na následující kalendářní rok (dále jen „zdravotně pojistný plán“) a výhled nejméně na dva další kalendářní roky následující po roce, na který je sestaven zdravotně pojistný plán (dále jen „výhled“). Při sestavování zdravotně pojistného plánu se vychází z výhledu.
(2)
Zdravotně pojistný plán je zpravidla sestavován jako vyrovnaný, přičemž vyrovnaným zdravotně pojistným plánemvyrovnaným zdravotně pojistným plánem se pro účely tohoto zákona rozumí takový plán, ve kterém plánované výdaje nepřekračují součet plánovaných příjmů.
(3)
Zdravotně pojistný plán může být sestaven jako
a)
přebytkový, jestliže je část příjmů daného roku určena k využití až v následujících letech; tyto příjmy musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezeny, nebo
b)
schodkový, jestliže je schodek možné uhradit finančními zůstatky na fondech z minulých let při zachování zůstatku rezervního fondu nejméně ve výši podle § 7 odst. 1 písm. b); způsob úhrady schodku musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezen.
(4)
Pojišťovna hospodaří v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem nebo provizoriem.
(5)
Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora13) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů13), (dále jen „auditor“)
a)
ověření účetní závěrky Pojišťovny,
b)
ověření návrhu výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
(6)
Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené jiným zákonem pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok včetně zprávy auditora a pro informaci také výhled.
(7)
Zdravotně pojistný plán a výhled obsahují údaje o Pojišťovně, plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, údaje o rozsahu hrazených služeb zajišťovaných Pojišťovnou, plán vývoje sítě smluvních poskytovatelů hrazených služeb včetně informace o zajištění dostupnosti hrazených služeb a plán provozních nákladů. Podrobnou strukturu obsahu informací podle věty první a způsob předkládání zdravotně pojistného plánu a výhledu stanoví Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou.
(8)
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(9)
V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě.
(10)
V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, vrátí Pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu s výzvou k přepracování. Pojišťovna předloží přepracovaný návrh zdravotně pojistného plánu do 30 dnů ode dne doručení výzvy.
(11)
Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.
(12)
Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
(13)
Schválený zdravotně pojistný plán, nebo do schválení zdravotně pojistného plánu provizorium, výroční zprávu a účetní závěrku Pojišťovna zveřejní na svých internetových stránkách.
(14)
Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být zdravotně pojistný plán navržen podle odstavce 3 písm. b) jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednou třetinou finančních zůstatků Pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.
§ 7
(1)
Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
a)
základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě hrazených služeb, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 4 a k úhradám částek přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1b)
b)
rezervní fond; minimální výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly převodem části zůstatku základního fondu nebo ostatních fondů. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené minimální výši,
c)
provozní fond,
d)
sociální fond,
e)
fond majetku,
f)
fond reprodukce majetku.
(2)
Pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, jsou-li poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotních služeb, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny. Z finančních prostředků základního fondu může Pojišťovna použít prostředky odpovídající až 5 promile z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění za bezprostředně předcházející kalendářní rok jako zdroj fondu prevence v případě splnění podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření. Za splnění těchto podmínek může Pojišťovna převést jako zdroj fondu prevence také finanční prostředky z provozního fondu a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
(3)
Pro účely podpory testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro sebetestování nebo prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, pro který bylo Ministerstvem zdravotnictví podle zákona upravujícího diagnostické zdravotnické prostředky in vitro povoleno jeho použití laickou osobou, Pojišťovna nad rámec zdrojů uvedených v odstavci 2 větě čtvrté jako další zdroj fondu prevence použije finanční prostředky základního fondu. Příděl finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v takovém případě Pojišťovna provede vždy do 60 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to ve výši finančních prostředků, které byly v tomto kalendářním měsíci z fondu prevence vynaloženy na podporu testování podle věty první. Za zaměstnance podle věty první se považují také dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.
(4)
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu.
(5)
Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného majetku čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy.
(6)
Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele a podnikat6) s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(7)
Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je Pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.
§ 7a
(1)
Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o veřejném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a)
vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o veřejném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem,
b)
zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2)
V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní jednání ředitele Pojišťovny a dalších orgánů Pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní jednání, které jinak přísluší řediteli Pojišťovny nebo jinému orgánu Pojišťovny.
(3)
Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení,7) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(4)
Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.
(5)
Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízenítrestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
§ 8
(1)
Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků.
(2)
V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci.
(3)
Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných hrazených služeb. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda na návrh ministra zdravotnictví po dohodě s ministrem financí.
§ 9
Pojišťovna je povinna zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání finančních prostředků. Pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.
§ 9a
Pojišťovna podává Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí
a)
informace o celkových příjmech a výdajích a vlastnictví cenných papírů k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 25 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce,
b)
informace o stavu zůstatků na jejích bankovních účtech k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce,
c)
informace o stavu svých závazků a pohledávek k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 45 dnů po skončení tohoto kalendářního měsíce.
§ 10
Pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti.
§ 11
(1)
Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu zdravotnictví na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24, které si Ministerstvo zdravotnictví vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti při
a)
tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění,
b)
sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,
c)
udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného, nebo
d)
sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb.
(2)
Pojišťovna je povinna bezplatně předat Ministerstvu financí na základě jeho žádosti informace podle odstavce 1 písm. c) a d), které si Ministerstvo financí vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti.
(3)
Pojišťovna je povinna bezplatně předat Českému statistickému úřadu na základě jeho žádosti informace z informačního systému podle § 24, které si Český statistický úřad vyžádá jako nezbytné k výkonu své působnosti11), zejména pro sestavování Zdravotnického účtu České republiky.
(4)
Předáváním informací podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajůosobních údajů.
ČÁST TŘETÍ
Organizační struktura Pojišťovny
§ 12
(1)
Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky (zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek) a další klientská pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny.
(2)
Organizaci Ústředí, jakož i označení, organizaci, umístění, územní působnost a úkoly regionálních poboček a klientských pracovišť upraví organizační řád Pojišťovny.
§ 13
Ústředí
(1)
Ústředí řídí činnost organizačních složek Pojišťovny.
(2)
Ústředí provádí rozhodnutí Správní rady, rozhoduje o činnosti Pojišťovny, zabezpečuje součinnost se státními orgány, dalšími orgány veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami a další činnost související s prováděním veřejného zdravotního pojištění.
§ 14
(1)
Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.
(2)
V čele regionální pobočky stojí ředitel regionální pobočky, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.
§ 15
(1)
Ředitel Pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.
(2)
Ředitelem Pojišťovny může být jmenována osoba, která
a)
je plně svéprávná,
b)
je bezúhonná, a
c)
má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(3)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. BezúhonnostBezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Ředitelem Pojišťovny nesmí být osoba, která
a)
je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny,
b)
je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
d)
je poskytovatelem, s nímž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
e)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž Pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
f)
je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb Pojišťovně, nebo
g)
jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby Pojišťovně.
(5)
Neexistenci překážek podle odstavce 4 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce ředitele Pojišťovny, jinak osobě funkce ředitele Pojišťovny zaniká.
(6)
Ředitel Pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 4, které brání výkonu funkce ředitele Pojišťovny.
(7)
Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 6, že přestal splňovat podmínky pro výkon funkce ředitele Pojišťovny, Správní radě,
d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupkupřestupku podle § 23a odst. 1 písm. a) nebo b),
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
f)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin uvedený v odstavci 3, nebo
g)
smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného.
(8)
Uvolní-li se funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele Pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele Pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.
ČÁST ČTVRTÁ
Orgány Pojišťovny
§ 17
(1)
Orgány Pojišťovny jsou Správní rada a Dozorčí rada.
(2)
Prostřednictvím orgánů Pojišťovny je zajišťována účast pojištěnců Pojišťovny, zaměstnavatelů pojištěnců a státu na řízení Pojišťovny.
§ 18
(1)
Členem orgánu Pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let a je plně způsobilý činit právní úkony. Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být z důvodu střetu zájmů osoba, která
a)
je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně,
b)
jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně,
c)
je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).
(2)
Do každého orgánu Pojišťovny jsou na stejné funkční období voleni nebo jmenováni nejméně tři náhradníci. Náhradníci nastupují na místo členů, jejichž členství je ukončeno v průběhu jejich funkčního období anebo na místo členů, kteří nemohou z vážných důvodů po dobu přesahující jeden kalendářní měsíc plnit úkoly vyplývající z jejich funkce v Pojišťovně. Náhradník vykonává funkci za člena jen po dobu, po kterou vážné důvody na straně člena trvají.
(3)
Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období, následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní radě.
(4)
Funkční období člena orgánu Pojišťovny činí čtyři roky.
(5)
Volený člen orgánu Pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 1, která brání výkonu funkce člena orgánu Pojišťovny. Jde-li o člena orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho jmenování.
(6)
Výkon funkce člena orgánu Pojišťovny končí
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 5 Pojišťovně,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin uvedený v § 15 odst. 3,
f)
smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného, nebo
g)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupkupřestupku podle § 23a odst. 1 písm. a) nebo c).
(7)
Člen orgánu Pojišťovny nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k Pojišťovně. Člen orgánu Pojišťovny má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.
(8)
Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů Pojišťovny upraví jednací řád Pojišťovny.
(9)
Neexistenci překážek podle odstavců 1 a 3 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit Pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena orgánu Pojišťovny zaniká.
§ 20
Správní rada
(1)
Správní rada rozhoduje o
a)
schválení organizačního řádu Pojišťovny,
b)
schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, výhledu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy,
c)
schválení objemu úhrad poskytovatelům,
d)
jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,
e)
schválení zásad smluvní politiky,
f)
žádosti Pojišťovny o úvěr,
g)
nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
h)
nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
i)
zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona o veřejných zakázkách12),
j)
převzetí ručitelského závazku,
k)
použití prostředků rezervního fondu,
l)
dalších důležitých věcech, které souvisí s činností Pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.
(2)
Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(3)
Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady.
(4)
Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady.
(5)
Správní rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 1 písm. b), d), f), j) a k) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.
(6)
Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
(7)
Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první.
§ 21
Dozorčí rada
(1)
Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření Pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů Pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny.
(2)
Dozorčí rada projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá společnému jednání Správní rady a Dozorčí rady.
(3)
Dozorčí radu tvoří
a)
3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
b)
10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
(4)
Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(5)
Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).
§ 22
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady
(1)
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady se svolává za účelem projednání návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy Pojišťovny. Společné zasedání se skládá ze všech členů Správní rady, členů Dozorčí rady a ředitele Pojišťovny.
(2)
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady svolává ředitel Pojišťovny v dostatečné lhůtě před předložením návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy orgánům Pojišťovny.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 23a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s
1.
§ 15 odst. 5, nebo
2.
§ 18 odst. 9,
b)
jako ředitel Pojišťovny v rozporu s § 15 odst. 6 neoznámí Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce ředitele Pojišťovny, nebo
c)
jako volený nebo jmenovaný člen orgánu Pojišťovny v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí Pojišťovně nebo tomu, kdo vládě navrhl jeho jmenování, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce člena orgánu Pojišťovny.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo podle odstavce 1 písm. c),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo podle odstavce 1 písm. b).
§ 23b
Přestupky právnických osob
(1)
Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 2 odst. 3,
b)
nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 6 odst. 3,
c)
v rozporu s § 7 odst. 6 zřídí nebo provozuje poskytovatele, nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění,
d)
nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 8 odst. 1, nebo
e)
neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému Pojišťovny podle § 11.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c),
c)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e),
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
§ 23c
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zdravotnictví.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST ŠESTÁ
Informační systém Pojišťovny
§ 24
(1)
Pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém Pojišťovny.
(2)
Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.8)
(3)
Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace Pojišťovna poskytuje bezplatně.
§ 24a
(1)
Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2)
Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(3)
Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu. Takovým jednáním není postup Pojišťovny při uplatňování nároků Pojišťovny vyplývajících ze zákona.
(4)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.
§ 24c
Příslušná regionální pobočka nebo příslušné klientské pracoviště jsou povinny vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.
ČÁST SEDMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 25
Základní fond Pojišťovny je tvořen v roce 1992 příděly ze státního rozpočtu České republiky.
§ 26
Pojišťovna je povinna v období prvních dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřít smlouvu s každým zdravotnickým zařízením, které o to požádá. Každé zdravotnické zařízení je v tomto období povinno uzavřít smlouvu s Pojišťovnou, pokud o to Pojišťovna požádá. Tato povinnost se v roce 1992 nevztahuje na zdravotnická zařízení financovaná ze státního rozpočtu České republiky.
§ 27
Správní rada Ústřední pojišťovny, Dozorčí rada Pojišťovny, Správní rada Okresní pojišťovny a Dozorčí rada Okresní pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Česká národní rada zvolí ředitele Pojišťovny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 28
(1)
Účinností tohoto zákona zaniká Správa všeobecného zdravotního pojištění, zřízená při ministerstvu zdravotnictví České republiky.
(2)
Právním nástupcem této organizace se dnem účinnosti tohoto zákona stává Pojišťovna.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992 s výjimkou § 4 písm. a) a § 7 písm. b), pokud jde o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1a)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
§ 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
2)
Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
3)
§ 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.
3a)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
7)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
8)
Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
§ 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.
10)
§ 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
11)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb.
Zákon České národní rady o obecní policii
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 104/1991
* Úvodní ustanovení
* § 1 - (1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
* § 1a - (1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
* § 2 - Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
* § 3 - (1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce.
* § 3a - (1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené
* § 3b - (1) K plnění úkolů podle § 2 nebo podle zvláštního zákona na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společensk
* § 3c - Společné ustanovení k veřejnoprávním smlouvám
* Strážníci
* § 4 - (1) Strážníkem může být občan České republiky, který
* § 4a - Bezúhonnost
* § 4b - Spolehlivost
* § 4c - Zdravotní způsobilost
* § 4d - Odborná způsobilost čekatele
* § 4e - Odborná způsobilost strážníka
* § 4f - Osvědčení
* § 4g - Přezkoumání odborné způsobilosti strážníka
* § 4h - Ministerstvo stanoví vyhláškou
* § 5 - Odnětí a zánik platnosti osvědčení
* § 5a - (1) Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obce ode dne oznámení
* Povinnosti strážníků
* § 6 - (1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobo
* § 7 - (1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
* § 8 - (1) Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
* § 8a - Odchodné
* § 9 - (1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem strážníka a názvem obce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obce, která je smluvní stranou ve
* § 10 - (1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
* Oprávnění strážníků
* § 11 - Oprávnění požadovat vysvětlení
* § 11a - (1) Obecní policie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů
* § 12 - Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
* § 12a - Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná ne
* § 13 - Oprávnění předvést osobu
* § 14 - Oprávnění vyzvat osobu k vydání zbraně a oprávnění zbraň odebrat
* § 15 - Oprávnění zakázat vstup na určená místa
* § 16 - Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
* § 17 - Oprávnění vyzvat osobu k vydání věci a oprávnění věc odejmout
* § 17a - (1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
* § 17b - Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle jiného právního předpisu15a) i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnop
* § 17c - Oprávnění ke vstupu
* § 17d - Další oprávnění v provozu na pozemních komunikacích
* § 17e - Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla
* § 17f - Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
* § 17g - Stížnost
* Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem
* § 18 - Donucovací prostředky
* § 18a - (1) Strážník je oprávněn použít pouta
* § 19 - Použití psa
* § 20 - Použití služební zbraně
* § 21 - Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
* § 22 - Zvláštní omezení
* § 23 - (1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2
* § 24 - Náhrada škody
* Zpracování osobních údajů a získávání informací
* § 24a - (1) Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.
* § 24b - (1) Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo ú
* § 24c - (1) Obecní policie v souvislosti s odhalováním přestupku podle § 2 písm. h) a přestupku, který je obecní policie podle zvláštního právního předpisu oprávněna projednat příkazem na místě, může vyžadovat
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 25 - (1) Orgány činné v trestním řízení bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činu a zašlou ministerstvu a obci kopie svých rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a o
* § 26 - (1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před ne
* § 26a - Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
* § 27 - Působnost ministerstva
* Přestupky
* § 27a - (1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.
* § 28 - (1) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 5.
* § 28a - Přestupky podle § 27a odst. 1 a podle § 28 projednává obecní úřad. Přestupky podle § 27a odst. 2 projednává ministerstvo.
* § 28b - Vztah k jiným právním předpisům
* § 29 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.)
553
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. prosince 1991
o obecní policii
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Obecní policie je orgánem obceobce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
(2)
Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obceobce2) a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
(3)
Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s orgány veřejné moci.
(4)
Obecní policiepolicie zřízená obcíobcí, která je městem3) nebo statutárním městem4), a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policiepolicie.
(5)
Obecní policiepolicie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obceobce, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
§ 1a
(1)
Obecní policiepolicie je tvořena zaměstnanci obceobce zařazenými do obecní policiepolicie, kteří
a)
splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b)
splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c)
nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2)
Zaměstnanci obceobce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a)
vykonávat oprávnění strážníka,
b)
prokazovat příslušnost k obecní policiipolicii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 2
Obecní policiepolicie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
a)
přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
b)
dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
c)
dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obceobce,
d)
se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
e)
se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,
f)
se podílí na prevenci kriminality v obciobci,
g)
provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích5) v obciobci,
h)
odhaluje přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obceobce,
i)
poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní policiipolicii.
§ 3
(1)
Obecní policiipolicii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce.
(2)
Na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obceobce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policiepolicie určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).
§ 3a
(1)
ObecObec nebo obceobce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcíobcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obceobce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obceobce nebo obcíobcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy.
(2)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti.
§ 3b
(1)
K plnění úkolů podle § 2 nebo podle zvláštního zákona na území obceobce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obceobce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obceobce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků.
(2)
O uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 informuje starosta obceobce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, hejtmana kraje, na jehož území se obecobec nachází; v případě, že je na území obceobce pořádána společenská akce, informuje starosta obceobce o uzavření veřejnoprávní smlouvy krajský úřad kraje, na jehož území se obecobec nachází.
§ 3c
Společné ustanovení k veřejnoprávním smlouvám
(1)
Činnost strážníků, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obceobce, řídí starosta této obceobce, pokud se starostové dotčených obcíobcí nedohodnou jinak.
(2)
Veřejnoprávní smlouva podle § 3a nebo 3b obsahuje zejména
a)
názvy obcíobcí, které jsou smluvními stranami,
b)
ustanovení zákona, podle kterého je uzavřena,
c)
počet strážníků, kteří na základě této smlouvy mají plnit úkoly na území jiné obceobce,
d)
časový úsek, po který mají strážníci plnit úkoly na území jiné obceobce,
e)
způsob úhrady nákladů spojených s plněním úkolů strážníky na území jiné obceobce a
f)
vymezení konkrétních činností plněných strážníky na území jiné obceobce.
(3)
ObceObce, které jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy, mohou rovněž stanovit podmínky vzájemného vypořádání práv a povinností vzniklých z případné odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s plněním úkolů strážníky na území jiné obceobce.
(4)
Strážníci, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obceobce, prokazují oprávnění k plnění těchto úkolů písemným pověřením vydaným starostou obceobce, na jejímž území tyto úkoly plní.
(5)
Písemné pověření obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a), b), d) a f) a zaniká skončením platnosti veřejnoprávní smlouvy.
Strážníci
§ 4
(1)
Strážníkem může být občan České republiky, který
a)
je bezúhonný,
b)
je spolehlivý,
c)
je starší 18 let,
d)
je zdravotně způsobilý,
e)
dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f)
má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
(2)
Jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obceobce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policii; to neplatí, pokud zastupitelstvo obceobce svěří tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.
(3)
Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné obciobci.
§ 4a
Bezúhonnost
(1)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl
a)
pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu,
b)
v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,
c)
v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, nebo
d)
v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není dále ten,
a)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
b)
proti němuž bylo vedeno trestní řízenítrestní řízení pro úmyslný trestný čintrestný čin, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tom, zda se osvědčil, nebo do uplynutí lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona, nebo
c)
jehož trestní stíhání pro provinění bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal provinění, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(3)
Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu27) nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka hledí, jako by odsouzen nebyl.
(4)
ObecObec si za účelem ověření, že uchazeč o zaměstnání strážníka splňuje podmínky bezúhonnosti, vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů28). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen písemně oznámit osobě, která jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání nebo mu byl doručen záznam o sdělení podezření, a to nejpozději do 10 dnů ode dne doručení usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který usnesení nebo záznam vydal. Obdobně postupuje uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník v případě ukončení trestního stíhání.
§ 4b
Spolehlivost
(1)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z úmyslného spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku
a)
na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
b)
na úseku obrany České republiky,
c)
proti veřejnému pořádku,
d)
proti občanskému soužití,
e)
proti majetku, nebo
f)
podle zákona o zbraních7),
jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupek nebo které má znaky přestupku, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, podle odstavce 1 je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nebo za jednání, které má znaky takového přestupku, nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaný týmž pachatelem nebo za jednání, které má znaky některého z těchto přestupků, spáchané týmž pachatelem.
(3)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.
(4)
Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců. ObecObec je oprávněna vyžádat si k ověření pravdivosti tohoto čestného prohlášení opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupků, podle odstavce 1. Žádost o vydání opisu z evidence přestupků a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Za účelem posouzení spolehlivosti podle odstavce 3 je obecobec oprávněna požádat Policejní prezidium České republiky o stanovisko k uchazeči o zaměstnání strážníka, čekateli nebo strážníkovi. ObecObec toto stanovisko uchovává po dobu 3 let od jeho předání; toto stanovisko nelze dále předat nebo zpřístupnit.
(6)
Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obceobce jedná v pracovněprávních vztazích podle § 4 odst. 2, do 15 dnů písemně oznámit skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, uvedeného v odstavci 1. K oznámení podle věty první se připojí kopie rozhodnutí o přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku.
§ 4c
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotní způsobilost posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb.
(2)
Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka pro výkon zaměstnání, obsah a termíny lékařských vyšetření a dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti.
§ 4d
Odborná způsobilost čekatele
(1)
Odbornou způsobilost čekatele ověřuje zkušební komise ministerstva formou zkoušky. Zkušební komise ministerstva je složena z předsedy a dalších členů. Členství ve zkušební komisi je podmíněno vysokoškolským vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných předpokladů strážníka ověřovaných podle odstavce 4.
(2)
Přihlášku ke zkoušce podává obecobec.
(3)
ObecObec je povinna před zkouškou zabezpečit školení čekatele ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecobecní policie. Obec je dále povinna před zkouškou zabezpečit u čekatele výcvik k používání donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle tohoto nebo zvláštního zákona (dále jen „výcvik“). Výcvik se provádí v zařízení podle věty první nebo jej provede Policie České republiky (dále jen „policie“) na základě dohody mezi obcíobcí a policií. Zařízení podle věty první nebo policie vydá čekateli potvrzení o vykonání výcviku, které je podmínkou, aby čekatel mohl složit zkoušku z odborné způsobilosti. Náklady školení a výcviku hradí obecobec.
(4)
Zkouška se koná v jeden den a sestává ze dvou samostatně vykonávaných a hodnocených částí
a)
písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie,
b)
ústní, spočívající v pohovoru, kterou se ověřují schopnosti aplikace teoretických znalostí.
(5)
Čekatel úspěšně vykoná zkoušku splněním podmínek obou částí zkoušky.
(6)
Pokud čekatel neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo protokol o zkoušce obciobci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel je oprávněn zkoušku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání nebo prvého opakování. Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo obciobci nejméně 15 dnů předem.
(7)
V případě, že čekatel ani při druhém opakování zkoušky neuspěje, ministerstvo stanoví termín další zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.
§ 4e
Odborná způsobilost strážníka
(1)
Odborná způsobilost strážníka před zkušební komisí ministerstva podle § 4d odst. 1 se ověřuje zkouškou třikrát. Přihlášku ke zkoušce podává obecobec nejdříve 6 měsíců a nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení. Ustanovení § 4d odst. 3 až 7 se použije obdobně.
(2)
Po vykonání čtyř zkoušek odborné způsobilosti je obecobec povinna vždy po 5 letech zabezpečit školení a výcvik strážníka ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie.
(3)
Vzdělávací zařízení podle odstavce 2 vydá strážníkovi potvrzení o vykonání školení a výcviku.
§ 4f
Osvědčení
(1)
Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu 5 let, pokud úspěšně vykonal zkoušku.
(2)
Po úspěšném vykonání čtvrté zkoušky vydá ministerstvo strážníkovi osvědčení na dobu neurčitou.
(3)
Dojde-li ke změně osobních údajůosobních údajů strážníka obsažených v osvědčení nebo navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka k jiné obciobci, ministerstvo vydá na žádost strážníka nové vyhotovení osvědčení s uvedením těchto změn osobních údajůosobních údajů nebo změny názvu příslušné obceobce do 15 dnů ode dne jejich oznámení.
§ 4g
Přezkoumání odborné způsobilosti strážníka
Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v době platnosti osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z vlastní činnosti nebo na základě podnětu obceobce dospěje k důvodné pochybnosti o tom, že strážník je odborně způsobilý. V případě, že strážník u zkoušky neuspěje ani po jejím druhém opakování, ministerstvo stanoví termín zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky. Ustanovení § 4d odst. 6 a 7 se v tomto případě použijí obdobně.
§ 4h
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka,
b)
zkušební řád,
c)
náležitosti přihlášky ke zkoušce,
d)
rozsah výcviku čekatele a strážníka,
e)
náležitosti protokolu o zkoušce a
f)
náležitosti osvědčení.
§ 5
Odnětí a zánik platnosti osvědčení
(1)
Ministerstvo odejme osvědčení strážníkovi, který přestal splňovat podmínky
a)
bezúhonnostibezúhonnosti,
b)
spolehlivosti,
c)
zdravotní způsobilosti, nebo
d)
odborné způsobilosti.
(2)
Ministerstvo dále odejme osvědčení strážníkovi, pokud se strážník bez omluvy nedostaví na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné způsobilosti podle § 4g.
(3)
Osvědčení zaniká
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství České republiky nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti,
b)
uplynutím doby uvedené v § 4f odst. 1,
c)
skončením pracovního poměru strážníka; to neplatí, pokud do 3 měsíců vznikne nový pracovní poměr strážníka,
d)
dnem, kdy neuspěje u zkoušky ani po jejím druhém opakování podle § 4d odst. 7 nebo § 4g, nebo
e)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.
§ 5a
(1)
ObecObec může převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obceobce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obceobce ode dne oznámení
a)
usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření, které by v případech uvedených v § 4a odst. 1 nebo 2 vedlo ke ztrátě bezúhonnosti, nebo
b)
o zahájení řízení o odnětí osvědčení,
a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v tomto řízení.
(2)
Podle odstavce 1 postupuje obecobec i tehdy, zjistí-li skutečnosti zakládající důvod pro převedení strážníka na jinou práci hodnověrným způsobem sama.
(3)
Neprokáží-li se skutečnosti zakládající ztrátu bezúhonnosti podle § 4a nebo důvody pro odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2, obecobec převede strážníka zpět k výkonu práce strážníka. Plat strážníka se doplatí za dobu, po kterou byl převeden k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obceobce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obceobce.
(4)
ObecObec je dále oprávněna převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obceobce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obceobce, pokud neuspěje
a)
při výcviku podle § 4d odst. 3 nebo při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 7, a to do doby úspěšného vykonání výcviku nebo zkoušky, nebo
b)
při druhém opakování zkoušky podle § 4g, a to do doby úspěšného vykonání zkoušky.
Povinnosti strážníků
§ 6
(1)
Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policiepolicie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.
(2)
Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.
(3)
Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá.
§ 7
(1)
Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čintrestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2)
Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie, je-li páchán trestný čintrestný čin nebo přestupekpřestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policiipolicii průkazem obecní policiepolicie.
(3)
Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policiipolicii průkazem obecní policiepolicie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením „obecní policiepolicie“ nebo „městská policiepolicie“ (§ 1 odst. 4). Průkazem obecní policiepolicie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.
(4)
Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. Pokud to povaha zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(5)
Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu obecní policiepolicie.
§ 8
(1)
Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
a)
je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b)
k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
c)
je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.
(2)
Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru.
§ 8a
Odchodné
(1)
Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) zákoníku práce anebo podle § 48 odst. 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů.
(2)
Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obceobce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.
(3)
Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 3.
(4)
Odchodné hradí obecobec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1.
(5)
Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
(6)
Odchodné vyplatí obecobec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obceobce pro výplatu platu, pokud se se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
(7)
Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.
(8)
Odchodné není složkou platu a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.
§ 9
(1)
Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem strážníka a názvem obceobce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obceobce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b, prokáže se na požádání rovněž pověřením této obceobce; při zákroku, který nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto zákroku dovolí.
(2)
Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo strážníka pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obceobce se nosí na záloktí levého rukávu.
(3)
Stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie musí obsahovat jednotné prvky. Stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním právním předpisem8).
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor odznaku obecní policiepolicie,
b)
jednotné prvky stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policiepolicie.
§ 10
(1)
Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policiipolicii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čintrestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činutrestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
(2)
Strážník je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů, oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.
(3)
Oznámení podle odstavců 1 a 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.
Oprávnění strážníků
§ 11
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1)
Strážník je oprávněn osobu, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, vyzvat
a)
k poskytnutí potřebného vysvětlení,
b)
aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k podání vysvětlení a
c)
aby předložila doklady nebo jiné potřebné dokumenty; strážník může v případě potřeby pořídit kopii předloženého dokladu nebo jiného dokumentu.
(2)
Jestliže zápis o podání vysvětlení má být sepsán s osobou mladší 15 let, musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Nelze-li jejich přítomnost zajistit a věc nesnese odkladu, musí být zajištěna přítomnost pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(3)
Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(4)
Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupekpřestupek.
(5)
Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(6)
Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.
(7)
Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje obecobec. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání anebo ten, kdo má nárok na náhradu podle zvláštních předpisů.9)
(8)
Nárok na náhradu podle odstavce 7 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(9)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
(10)
Zápis o podaném vysvětlení podle odstavce 1 písm. b) musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu.
(11)
Jestliže byl podle odstavce 2 zápis o podání vysvětlení sepsán s osobou mladší 15 let bez přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, vyrozumí strážník tohoto zákonného zástupce nebo opatrovníka bez zbytečného odkladu.
(12)
O předvedení sepíše strážník úřední záznam.
§ 11a
(1)
Obecní policiepolicie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů
a)
policiepolicie o
1.
hledaných a pohřešovaných osobách a věcech,
2.
odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel,
3.
totožnosti osob, které byly předvedeny na policiipolicii podle § 13 odst. 1 až 3 nebo omezeny na osobní svobodě podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
4.
totožnosti cizinců,
b)
obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností o
1.
totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obceobce spáchán přestupekpřestupek,
2.
řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupkupřestupku na území obceobce,
3.
osobě mladší 18 let, které se poskytuje sociálně-právní ochrana dětí podle zvláštního právního předpisu8a),
4.
totožnosti osoby, vůči níž obecní policie plní úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona,
c)
obecních úřadů o
1.
psech přihlášených podle zvláštního právního předpisu u správce místního poplatku ze psa, o jejich držitelích a o uhrazení místních poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obceobce o místním poplatku ze psů,
2.
povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obceobce,
3.
povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství v obciobci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obceobce o místním poplatku za užívání veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
d)
Ministerstva spravedlnosti, a to z evidence přestupků.
(2)
Obecní policie je dále v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů od orgánů veřejné moci o spáchaných přestupcích z jiných evidencí.
(3)
Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému vede, je povinen je obecní policii poskytnout, pokud mu v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. V případě, že na straně obecní policie a dožádaných orgánů podle odstavce 1 jsou splněny technické a bezpečnostní podmínky, lze v případě, že dožádaný orgán je zároveň správcem informačního systému, údaje poskytnout způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 12
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1)
Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,
a)
jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,
b)
jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
c)
jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
d)
jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policiípolicií nebo osoby pohřešované,
e)
na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,
f)
jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnostiprokázání totožnosti podle písmena e),
g)
jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku.
(3)
Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět.
(4)
Strážník je oprávněn údaje zjištěné podle odstavce 1 poskytnout osobě podle odstavce 2 písm. e).
§ 12a
Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policiepolicie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
§ 13
Oprávnění předvést osobu
(1)
Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat, nemůže-li strážník v uvedených případech její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; nezbytnou součinnost k prokázání totožnosti strážník poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu.
(2)
Strážník je oprávněn předvést na policiipolicii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policiípolicií nebo osobou pohřešovanou.
(3)
Strážník je oprávněn předvést na policiipolicii osobu, která přes opětovnou výzvu strážníka pokračuje v jednání narušujícím veřejný pořádek nebo ohrožujícím život nebo zdraví jiných osob anebo své vlastní nebo majetek a nelze jí jiným způsobem v takovém jednání zabránit.
(4)
Strážník je oprávněn předvést osobu na nejbližší útvar policie i mimo území obceobce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění předvedení osoby.
(5)
Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obceobce podle zvláštních předpisů.10)
(6)
O předvedení se sepíše úřední záznam. Obecní policie osoby předvedené podle odstavců 2 a 3 předá policii k dalšímu opatření. Převzetí osoby potvrdí policie strážníkovi v úředním záznamu nebo v potvrzení o převzetí.
§ 14
Oprávnění vyzvat osobu k vydání zbraně a oprávnění zbraň odebrat
(1)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím.
(2)
Po předchozí marné výzvě k vydání zbraně je strážník oprávněn se přesvědčit, zda osoba nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.
(3)
Strážník je dále oprávněn se přesvědčit, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.
(4)
Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle odstavců 1 až 3, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Vydanou nebo odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7) předá strážník nejbližšímu útvaru policie, jehož název a sídlo uvede v potvrzení podle věty první.
(5)
Zbraň vydanou nebo odebranou podle odstavců 1 až 3, s výjimkou střelné zbraně podléhající registraci podle zákona o zbraních7), je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o vydání nebo odebrání zbraně sepíše strážník úřední záznam.
(6)
Jestliže pominuly důvody pro vydání nebo odebrání zbraně podle odstavců 1 až 3 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecní policie, a jde-li o střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7), u útvaru policie, uvedených v potvrzení o převzetí zbraně.
(7)
Zbraní se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším12).
§ 15
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
(1)
Strážník je oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, je-li ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek a vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obceobce a nápisem „zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás s nápisy „městská policie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu tohoto ustanovení.
(2)
Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů.13)
§ 16
Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
(1)
Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen „byt“), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2)
Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(4)
O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam.
§ 17
Oprávnění vyzvat osobu k vydání věci a oprávnění věc odejmout
(1)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí14) anebo může být zabrána15), nebo jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.
(2)
Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je strážník oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3)
O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata nebo která na výzvu strážníka věc vydala, vystaví potvrzení o odnětí nebo vydání věci. Odňatou nebo vydanou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupkupřestupku rozhodnout.
§ 17a
(1)
Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
a)
které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
b)
které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c)
které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d)
je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranstvíveřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu
a)
po projednání přestupku příkazem na místě,
b)
prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo
c)
po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli.
(4)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a)
tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo
b)
je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotky požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(5)
Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.
(6)
Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policiípolicií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(7)
Na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích prostředcích.
§ 17b
Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle jiného právního předpisu15a) i mimo území obceobce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravy této osoby a jejího umístění do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice.
§ 17c
Oprávnění ke vstupu
(1)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry26), v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky.
(2)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do živnostenské provozovny, do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, pokud
a)
je to nezbytné z důvodu zajištění veřejného pořádku, nebo
b)
lze mít důvodně za to, že jsou zde osobě mladší 18 let prodávány nebo podávány
1.
alkoholické nápoje nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich požívání, nebo
2.
tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety nebo jejich náhradní náplně nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich užívání.
(3)
Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.
(4)
Každý je povinen umožnit strážníkovi vstup do míst podle odstavců 1 až 3. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek.
(5)
Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu obecní policie, je strážník oprávněn za účelem vstupu do míst podle odstavců 2 a 3 tato místa otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
§ 17d
Další oprávnění v provozu na pozemních komunikacích
(1)
Pokud obecobec, která zřídila obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a a eviduje nedoplatek řidiče nebo provozovatele motorového vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, který byl spáchán na území této obceobce, je strážník oprávněn při zastavení vozidla podle § 79 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o silničním provozu požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení takového nedoplatku na místě v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud
a)
byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena orgánem obceobce a
b)
nedoplatek na této pokutě nebyl předán obcíobcí k vymáhání obecnému správci daně.
(2)
Nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3)
Poskytnutí informace o nedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4)
Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, strážník vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. Nedoplatek je příjmem rozpočtu obceobce, jejíž orgán uložil pokutu podle odstavce 1.
§ 17e
Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla
(1)
Není-li nedoplatek podle § 17d odst. 1 uhrazen na místě zastavení motorového vozidla, přikáže strážník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a
a)
zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu strážníka vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo
b)
zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Strážník o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1,
d)
výši nedoplatku podle § 17d odst. 1,
e)
údaje o orgánu obceobce, kde je možné nedoplatek podle § 17d odst. 1 písm. a) uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit,
f)
poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a
g)
poučení o možnosti podat stížnost podle § 17g.
(3)
Strážník předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla.
(4)
Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí obecní policie o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatku řidiče kontrolovaného vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g).
(5)
Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena.
(6)
Strážník není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy.
(7)
Strážník nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1,
d)
výši nedoplatku podle § 17d odst. 1 a
e)
důvod, pro který strážník nepostupoval podle odstavce 1.
(8)
O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy.
§ 17f
Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
(1)
Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplatek podle § 17d odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplatek podle § 17d odst. 1, je oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(3)
Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je obecní policie příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla.
(4)
O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy.
§ 17g
Stížnost
Proti postupu strážníka nebo obecní policie podle § 17d až 17f lze podat stížnost k osobě, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1.
Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem
§ 18
Donucovací prostředky
(1)
Donucovacími prostředky jsou
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy,
b)
slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c)
obušek a jiný úderný prostředek,
d)
pouta,
e)
úder služební zbraní,
f)
hrozba namířenou služební zbraníslužební zbraní,
g)
varovný výstřel ze služební zbraně,
h)
technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek.
(3)
Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání slovy „jménem zákona“ s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g); to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(4)
O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem; přitom použije takového donucovacícho prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
(5)
Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
§ 18a
(1)
Strážník je oprávněn použít pouta
a)
při omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
b)
při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona10), která klade odpor, nebo
c)
proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život nebo zdraví, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka nebo bezprostředně po něm.
(2)
V případě podle odstavce 1 písm. c) může strážník omezit možnost volného pohybu osoby připoutáním ke vhodnému předmětu za použití pout. Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, kdy je zřejmé, že osoba nebude protiprávní jednání opakovat nebo než bude předána policiipolicii, nejdéle však 2 hodiny.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může strážník použít k vynucení povinnosti řidiče vozidla setrvat na místě do příchodu policie23) nebo v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku. Na toto použití technického prostředku se nevztahuje ustanovení § 17a.
§ 19
Použití psa
(1)
Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.
(2)
Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policiípolicií.
§ 20
Použití služební zbraně
(1)
Strážník je oprávněn použít služební zbraň
a)
za podmínek nutné obrany16) nebo za podmínek krajní nouze,17)
b)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet.
(2)
Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(3)
Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zákona o zbraních7) obecobec. Strážník je v pracovní době oprávněn nosit pouze služební zbraň; to neplatí, pokud strážník při plnění některých činností podle veterinárního zákona29) nosí plynovou nebo mechanickou zbraň kategorie D podle zákona o zbraních7), jejímž vlastníkem je obecobec.
(4)
Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(5)
Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 21
Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
(1)
Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2)
Po každém použití služební zbraněslužební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraněslužební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraněslužební zbraně.
(3)
O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policiipolicii (§ 3 odst. 1), a sepsat úřední záznam.
§ 22
Zvláštní omezení
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, psa, úderu služební zbraníslužební zbraní, hrozby namířenou služební zbraníslužební zbraní, varovného výstřelu ze služební zbraněslužební zbraně a služební zbraněslužební zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak.
§ 23
(1)
Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policiipolicii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie.
(2)
Starosta, jiný člen zastupitelstva obceobce pověřený zastupitelstvem obceobce řídit obecní policiipolicii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policiepolicie o použití služební zbraněslužební zbraně.
§ 24
Náhrada škody
(1)
ObecObec je povinna nahradit škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto nebo zvláštním zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(2)
ObecObec je povinna nahradit škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). ObecObec se povinnosti k náhradě škody může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(3)
ObecObec je povinna nahradit též škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)
Došlo-li u poškozeného v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2 k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle občanského zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.
(5)
ObecObec je povinna nahradit též škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policiipolicii; ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.
Zpracování osobních údajů a získávání informací
§ 24a
(1)
Obecní policie zpracovává osobní údajeosobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.
(2)
Obecní policie poskytuje osobní údajeosobní údaje podle odstavce 1 policii, orgánům obceobce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění jejich úkolů.
(3)
Obecní policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li osobní údajeosobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.
(4)
Ustanovení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajůosobních údajů nejsou dotčena.
§ 24b
(1)
Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.
(2)
Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
§ 24c
(1)
Obecní policie v souvislosti s odhalováním přestupku podle § 2 písm. h) a přestupku, který je obecní policie podle zvláštního právního předpisu oprávněna projednat příkazem na místě, může vyžadovat
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích, v případech, ve kterých by předchozí postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činutrestného činu,
b)
provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu,
c)
odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, nebo
d)
jiné odborné vyjádření.
(2)
Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(3)
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 25
(1)
Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení bez zbytečného odkladu oznámí obciobci zahájení trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činutrestného činu a zašlou ministerstvu a obciobci kopie svých rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a odst. 1 nebo 2. Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení zašlou obciobci kopie jiných svých rozhodnutí, kterými bylo trestní stíhání strážníka ukončeno.
(2)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu oznámí obciobci zahájení řízení o odnětí osvědčení.
(3)
Ústřední orgán státní správy, krajský úřad a obecobec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii rozhodnutí zakládajícího ztrátu spolehlivosti strážníka podle § 4b. Rozhodnutí zakládající ztrátu spolehlivosti čekatele nebo strážníka zašle krajský úřad a obecobec obciobci, k níž je čekatel nebo strážník v pracovním poměru.
(4)
ObecObec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii lékařského posudku zakládajícího ztrátu zdravotní způsobilosti strážníka podle § 4c.
(5)
ObecObec je povinna ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit tuto skutečnost ministerstvu.
§ 26
(1)
Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policiepolicie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policiepolicie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.
(2)
Každý, koho obecní policiepolicie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.
§ 26a
Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 27
Působnost ministerstva
(1)
Ministerstvo
a)
ověřuje odborné předpoklady strážníka,
b)
vydává a odnímá osvědčení,
c)
vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených úkolů týkající se
1.
protokolů o zkoušce,
2.
přihlášek čekatelů a strážníků ke zkoušce,
3.
strážníků,
4.
osvědčení,
5.
zřízených a zrušených obecních policiípolicií,
6.
počtu strážníků,
7.
činnosti obecních policiípolicií.
(2)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle odstavce 1 může vyžadovat od obceobce poskytnutí potřebných údajů.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah statistických údajů a způsob jejich poskytování [§ 2 písm. i)].
(4)
Ministerstvo v rozsahu své působnosti poskytuje obcímobcím metodickou pomoc v oblasti obecní policie.
Přestupky
§ 27a
(1)
Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.
(2)
ObecObec se dopustí přestupku tím, že
a)
pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení,
b)
pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, nebo
c)
nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.
§ 28
(1)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 5.
(2)
Čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4b odst. 6.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně vykonává oprávnění a povinnosti strážníka, aniž by k tomu byla oprávněna podle tohoto zákona,
b)
úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, nebo
c)
neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení, které tvoří jednotné prvky označení dopravního prostředku obecní policie, anebo zvláštní barevné provedení nebo označení s ním zřejmě zaměnitelné.
(4)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 2 pokutu do 5 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 3 pokutu do 3 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat příkazem na místě.
§ 28a
Přestupky podle § 27a odst. 1 a podle § 28 projednává obecní úřad. Přestupky podle § 27a odst. 2 projednává ministerstvo.
§ 28b
Vztah k jiným právním předpisům
(1)
Rada obceobce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obceobce, jejímž je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie, a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu. Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu.
(2)
Rada obceobce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30) týkajících se obecní policie.
(3)
Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu31) se kontrolní řád21) nepoužije.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
4)
§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb.
4a)
§ 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 311/2002 Sb.
5)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb.
5a)
§ 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
6)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
10)
§ 60 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
11)
§ 76 odst. 2 trestního řádu.
12)
§ 118 trestního zákoníku.
13)
Například § 43 zákona č. 273/2008 Sb.
14)
§ 48 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 53 zákona č. 250/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
15d)
§ 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 13 trestního zákona.
17)
§ 14 trestního zákona.
18)
Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.
19)
§ 138 trestního zákoníku.
20)
Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
23)
§ 118a odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb.
26)
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.
27)
§ 105 a 106 trestního zákoníku.
§ 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
§ 363 až 365 trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 42 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Například zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 558/1991 Sb. | Zákon č. 558/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád a zákon o ochraně státního tajemství
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 105/1991
* Článek I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb. a č. 303/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Článek II - Přechodná ustanovení
* Článek III - Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Článek IV - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
* Článek V
Aktuální znění od 1. 1. 1992
558
ZÁKON
ze dne 11. prosince 1991,
kterým se mění a doplňují trestní řád a zákon o ochraně státního tajemství
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb. a č. 303/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 4 na konci se připojuje věta: „K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.“.
Odstavec 9 zní:
„(9)
V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce.“.
2.
V § 6 odst. 1 se za slova „zákazu činnosti“ vkládají slova „nebo zákazu pobytu“.
3.
V § 8 odst. 1 se slova „orgánům Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejním orgánům“.
Odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Údaje, které jinak jsou předmětem bankovního tajemství, smí v přípravném řízení požadovat jen prokurátor. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán potřebují k takovému dožádání předchozí souhlas prokurátora. V řízení před soudem může takové údaje požadovat předseda senátu.
(3)
Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená povinnost mlčenlivosti.“.
4.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Poskytování informací o trestním řízení
(1)
Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).
(2)
Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací.“.
5.
V § 9 odst. 2 druhé větě se středník za slovem „vydání“ nahrazuje tečkou a slova „není-li příslušné řízení dosud v běhu, navrhne prokurátor jeho zahájení“ se vypouštějí.
6.
V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Policejními orgány se rozumějí orgány Federálního policejního sboru,1) Policie České republiky2) a Policejního sboru Slovenské republiky3) (dále jen „policejních sborů“).“.
V odstavci 12 se vypouštějí slova „národní“ za slovy „ministerstvo“ a „ministr“.
Dosavadní odstavce 2 až 12 se označují jako odstavce 3 až 13.
7.
V § 17 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
8.
§ 19 se vypouští.
9.
Nadpis nad § 25 se vkládá pod označení tohoto paragrafu.
V odstavci 2 se na konci připojuje věta: „Tohoto souhlasu není třeba, jde-li o odnětí a přikázání věci mezi vojenskými soudy.“.
10.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení
K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný soud, v jehož obvodě je činný prokurátor, který podal příslušný návrh.“.
11.
V § 28 se slova „neovládá-li obviněný jazyk“ nahrazují slovy „prohlásí-li obviněný, že neovládá jazyk“.
12.
V § 29 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta:
„Nesouhlasí-li tento orgán nebo předseda senátu s vyúčtováním náhrady a odměny tlumočníka, rozhodne o jejich výši usnesením.“.
13.
V § 30 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládá slovo „přísedící“.
V odstavci 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „nebo přísedící“ a na konci se připojuje věta, která zní: „Po podání obžaloby je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba.“.
V odstavci 3 větě první se za slovo „soudce“ vkládají slova „nebo přísedící“:
14.
§ 31 zní:
㤠31
(1)
O vyloučení rozhoduje bezprostředně nadřízený orgán, a to na podkladě oznámení osoby, o jejíž vyloučení jde, nebo na podkladě námitky některé ze stran. Až do rozhodnutí těchto orgánů o vyloučení vykonávají osoby, o jejichž vyloučení jde, jen ty úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
O tom, zda je vyloučen soudce nebo přísedící, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu. Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce nebo přísedící je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného soudce nebo přísedícího.“.
15.
V § 33 odst. 1 větě druhé se za slovo „podávat“ vkládají slova „žádosti a“.
V odstavci 2 se za slovo „bezplatnou“ vkládají slova „nebo na obhajobu za sníženou odměnu“.
16.
V § 35 odst. 1 se věta druhá a třetí nahrazují větou, která zní: „Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před soudem, se může obhájce dát zastoupit svým koncipientem.“.
17.
V § 36 odst. 4 na konci se za slovo „léčení“ doplňují slova „s výjimkou ochranného léčení protialkoholního“.
18.
V § 36a odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „nebo ve výkonu trestu odnětí svobody“.
V odstavci 2 písm. d) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se nové ustanovení písmene e), které zní:
„e)
jde-li o řízení proti odsouzenému, který zemřel.“.
19.
V § 38 odst. 1 poslední věta zní: „Pokud v této lhůtě nebude obhájce zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby, neprodleně ustanoven.“.
20.
§ 39 zní:
㤠39
(1)
Obhájce ustanoví, a pominou-li důvody nutné obhajoby, ustanovení zruší předseda senátu a v přípravném řízení soudce.
(2)
Dojde-li ke spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí a obviněnému byl v každé z těchto věcí ustanoven obhájce, předseda senátu a v přípravném řízení soudce zruší ustanovení těch obhájců, kteří byli ustanoveni později. Došlo-li k ustanovení obhájců současně, zruší ustanovení těch obhájců, kteří byli ustanoveni v řízení o méně závažném trestném činu.“.
21.
V § 40 poslední věta zní: „O zproštění rozhodne v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení soudce.“.
22.
V § 50 odst. 2 se vypouštějí slova „a která je občansky bezúhonná“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát nebo osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku.“.
23.
§ 62 odst. 2 zní:
„(2)
V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při neúspěšnosti pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta zásilku, u níž je uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v doručování bude jednání zmařeno, lze o doručení požádat i policejní orgán.“.
V odstavci 4 se vypouštějí slova „nebo u místního národního výboru“.
24.
V § 63 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo u místního národního výboru“.
25.
V § 66 odst. 1 se číslovka „1000“ nahrazuje číslovkou „2000“.
26.
§ 68 včetně nadpisu zní:
㤠68
Rozhodnutí o vazbě
Vzít do vazby lze toliko osobu, proti které bylo vzneseno obvinění (§ 163) nebo které bylo sděleno obvinění (§ 169). Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vazbě rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce.“.
27.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Příkaz k zatčení
(1)
Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§ 67) a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh prokurátora a v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen.
(2)
Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.
(3)
Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.
(4)
Policejní orgán, který obviněného na podkladě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin dodat soudu, jehož soudce příkaz vydal; není-li to výjimečně možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla soudu, jehož soudce příkaz vydal, musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(5)
Soudce, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný soudce, informuje o jeho výsledku soudce věcně příslušného soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému oznámeno rozhodnutí do 24 hodin od doby, kdy byl dodán soudu nebo soudci provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(6)
V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného soudce.
(7)
Obviněného, který byl vzat do vazby, dodají do místa výkonu vazby policejní orgány.“.
28.
§ 71 včetně nadpisu zní:
„Trvání vazby
§ 71
(1)
Vazba v přípravném řízení může trvat jen nezbytně nutnou dobu. Jestliže by vazba přesáhla dva měsíce a hrozí nebezpečí, že by propuštěním na svobodu mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může soudce na návrh prokurátora prodloužit tuto lhůtu nejvýše na šest měsíců. Nad tuto lhůtu může vazbu prodloužit pouze senát. Před podáním návrhu na prodloužení lhůty je prokurátor povinen učinit veškerá opatření k urychlení trestního řízení. Vazba v přípravném řízení však nesmí přesáhnout jeden rok; trvá-li jeden rok a není-li v této lhůtě podána obžaloba, prokurátor propustí obviněného na svobodu.
(2)
Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 1 musí prokurátor podat nejméně pět dnů před skončením lhůty. Nerozhodne-li soud do skončení lhůty, musí být obviněný propuštěn prokurátorem na svobodu. Usnesení o prodloužení vazby musí být obviněnému doručeno do deseti dnů od rozhodnutí.
(3)
V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.
(4)
Nebylo-li možné ze závažných důvodů přípravné řízení skončit ve lhůtě uvedené v odstavci 1 a řízení před soudem ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a propuštěním obviněného na svobodu hrozí zřejmé nebezpečí životu a zdraví lidí nebo porušení jiných základních práv a svobod občanů, může nejvyšší soud vazbu na nezbytně nutnou dobu prodloužit.
(5)
O prodloužení vazby podle odstavce 4 v přípravném řízení rozhoduje na návrh generálního prokurátora a v řízení před soudem na návrh předsedy senátu nejvyšší soud republiky. Jde-li o prodloužení vazby v řízení před nejvyšším soudem republiky nebo v řízení, kde o vazbě rozhodl vojenský soud, rozhoduje Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.
(6)
Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k zatčení (§ 69) nebo zadržení (§ 75 a 76) obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Ve věci, v níž byl obviněný vzat do vazby již v přípravném řízení, se počítá lhůta podle odstavce 3 ode dne, kdy byla soudu doručena obžaloba. Při vrácení věci prokurátorovi k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 1 ode dne, kdy byl spis doručen prokurátorovi.
(7)
Do lhůt podle odstavců 1 a 3 se nazapočítává doba, po kterou se obviněný nemohl účastnit úkonů trestního řízení v důsledku toho, že na něm byla vykonávána vazba nebo zadržení v cizině nebo že si úmyslně způsobil újmu na zdraví nebo úmyslně vyvolal jinou překážku, která mu v takové účasti bránila. Rozhodnutí o tom činí soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost.
(8)
Ustanovení odstavců 1 a 3 se užije přiměřeně na trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se však posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a včetně prodloužení může činit nejvýše jeden rok.“.
29.
§ 72 zní:
㤠72
(1)
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny zkoumat v každém období trestního stíhání, zda důvody vazby ještě trvají. Soudce tak činí v přípravném řízení pouze při rozhodování o návrhu prokurátora na prodloužení vazby (§ 71 odst. 1) a při rozhodování o žádosti obviněného o propuštění z vazby podle odstavce 2. Pomine-li důvod vazby, musí být obviněný ihned propuštěn na svobodu. V přípravném řízení o tom může rozhodnout též prokurátor.
(2)
Obviněný má právo kdykoli žádat o propuštění na svobodu. Nevyhoví-li v přípravném řízení prokurátor takové žádosti, předloží ji neprodleně soudu. O takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3)
Souhlasí-li prokurátor s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.“.
30.
V § 73 odst. 1 písm. a) a b) se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovem „soudce“.
31.
§ 73a včetně nadpisu zní:
㤠73a
Peněžitá záruka
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může soud a v přípravném řízení soudce ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže obviněný složil peněžitou záruku a soud nebo soudce ji přijme (odstavec 2). Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2, 3 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4 tr. zák. a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2)
S přihlédnutím k osobě a majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze spáchaného činu a výši způsobené škody určí soud nebo soudce výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs a způsob jejího složení.
(3)
Soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný
a)
uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu,
b)
zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,
c)
pokračuje v trestné činnosti nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo
d)
se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.
Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.
(4)
Peněžitou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo soudce, který o jejím přijetí rozhodl, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, může soud rozhodnout, že peněžitá záruka trvá do dne, kdy odsouzený nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo zaplatí peněžitý trest. Obviněný, který byl pravomocně odsouzen k peněžitému trestu, může též požádat, aby záruky, kterou složil, bylo použito k zaplacení peněžitého trestu.
(5)
Proti rozhodnutím o peněžité záruce podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost. Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu.“.
32.
V § 74 odst. 2 větě prvé se vypouští slovo „soudu“.
33.
V § 74a odst. 1 se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovy „na návrh prokurátora soudce“.
34.
§ 75 včetně nadpisu zní:
㤠75
Zadržení obviněného vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem
Jestliže je tu některý z důvodů vazby (§ 67) a pro neodkladnost věci nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit, může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán obviněného zadržet prozatím sám. Je však povinen provedené zadržení prokurátorovi bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který prokurátor potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 24 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu:
35.
V § 76 odst. 2 se slova „orgánu Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejnímu orgánu“.
V odstavci 3 se za slova „orgán, který zadržení provedl,“ vkládají slova „provedené zadržení bezodkladně ohlásí prokurátorovi a“.
Odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla zadržená osoba odevzdána, seznámí ji bezodkladně s důvody zadržení a vyslechne ji; v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou, propustí ji bezodkladně na svobodu. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá prokurátorovi protokol o jejím výslechu a další důkazní materiál tak, aby prokurátor popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán bez odkladu, tak aby zadržená osoba mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od jejího zadržení nebo převzetí, jinak musí být propuštěna na svobodu.
(5)
Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169).“.
Připojuje se nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle odstavce 4, ledaže je obhájce ve lhůtě tam uvedené nedosažitelný.“.
36.
§ 77 včetně nadpisu zní:
㤠77
Rozhodnutí o zadržené osobě
(1)
Nenařídil-li prokurátor, propuštění zadržené osoby na podkladě materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je povinen odevzdat ji ve lhůtě 24 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do vazby. K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál, který jej odůvodňuje.
(2)
Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1), do 24 hodin od doručení návrhu prokurátora propustit na svobodu anebo rozhodnout, že ji bere do vazby. O době a místě konání výslechu vyrozumí bezodkladně vhodným způsobem zvoleného nebo ustanoveného obhájce, pokud je dosažitelný, a o jeho účast zadržená osoba požádala, a prokurátora. Obhájce a prokurátor se mohou výslechu zúčastnit a klást zadržené osobě otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu soudce udělí slovo.“.
37.
V § 79 odst. 2 se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
38.
V § 81 odst. 2, 3, 4 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů“.
39.
Nadpis oddílu čtvrtého hlavy čtvrté zní:
„Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a vstup do obydlí“.
40.
Nadpis § 82 zní:
„Důvody domovní a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor“.
Odstavec 1 zní:
„(1)
Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejícím (obydlí) je věc důležitá pro trestní řízení nebo že se tam skrývá osoba podezřelá z trestného činu.“.
Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení, pokud nejsou veřejně přístupné (jiných prostor).“.
V dosavadním odstavci 3 se slova „má být dodána“ nahrazují slovy „byla zatčena“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
41.
§ 83 včetně nadpisu zní:
㤠83
Příkaz k domovní prohlídce
(1)
Nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2)
Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán, v přípravném řízení též vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán.“.
42.
Za § 83 se vkládají nové § 83a, 83b a 83c, které včetně nadpisů znějí:
㤠83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor
(1)
Nařídit prohlídku jiných prostor je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora. Příkaz k prohlídce jiných prostor musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se vlastníku nebo uživateli prostor, v nichž se prohlídka koná, nebo jejich zaměstnanci při prohlídce, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2)
Nevykoná-li prohlídku jiných prostor orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat prohlídku jiných prostor jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení.
§ 83b
Příkaz k osobní prohlídce
(1)
Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora.
(2)
Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
(4)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu lze též provést osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.
§ 83c
Vstup do obydlí
K odstranění naléhavého nebezpečí může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vstoupit do obydlí jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup do obydlí je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu jejich práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku, zejména jestliže jde o obydlí osoby přistižené při činu nebo osoby, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Po vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí.“.
43.
§ 84 včetně nadpisu zní:
㤠84
Předchozí výslech
Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor anebo vstoupit do obydlí (§ 83c) lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci ani odstranění jiného důvodu, který vedl k úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.“.
44.
§ 85 včetně nadpisu zní:
„Výkon prohlídky a vstupu do obydlí
§ 85
(1)
Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit.
(2)
K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávnění.
(3)
V protokole o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč dodržena nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je třeba pojmout do protokolu, také údaje uvedené v § 79 odst. 5.
(4)
Osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který takový úkon vykonal, ihned, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin poté písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo opis protokolu.
(5)
Při vstupu do obydlí se užije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně. Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu do obydlí však lze odepřít a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibírat, jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejich života nebo zdraví.“.
45.
Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
㤠85a
(1)
Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět.
(2)
Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).“.
46.
V § 86 odst. 3 se slova „orgánu Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejního orgánu“.
47.
V § 88 odst. 1 poslední věta zní: „Odposlech telefonních hovorů mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný.“.
Odstavec 2 zní:
(2)
Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech telefonních hovorů prováděn. O vydání příkazu a délce doby provádění odposlechu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech prováděn. Odposlech provede policejní orgán.“.
48.
V § 90 odst. 3 se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
49.
V § 105 odst. 3 na konci se vypouštějí slova „jež má odkladný účinek“.
50.
V § 107 odst. 2 se za slovo „doručuje“ vkládá slovo „též“.
51.
V § 111 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta: „Nesouhlasí-li ten, kdo znalce přibral, nebo předseda senátu s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením.“.
52.
§ 116 odst. 2 zní:
„(2)
Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, též ve zvláštním oddělení nápravného zařízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
53.
V § 117 větě druhé se slova „prokurátor nebo vyšetřovatel se souhlasem prokurátora“ nahrazují slovy „na návrh prokurátora soudce“.
54.
V § 127 odst. 1 se za slova „soudců“ vkládají slova „a přísedících“.
Odstavec 4 zní:
„(4)
Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují před staršími a u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky přísedící nebo soudci hodností nižší před přísedícími nebo soudci hodností vyššími. Předseda senátu hlasuje naposledy.“.
55.
V § 141 odst. 3 větě prvé se vypuštějí slova „osob nebo“.
56.
§ 146 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
prokurátor nadřízenému prokurátorovi nebo soudu,“.
57.
V § 146a v nadpise se vypouštějí slova „osob nebo“. Dále se vypouštějí ustanovení pod písmeny a), b) a c), ustanovení pod písmeny d) a e) se označují písmeny a) a b). Dále se vypouštějí slova „nebo vyšetřovatel“.
58.
V § 151 odst. 1 se na konci připojuje věta:
„Stát však nese náklady na nutnou obhajobu, které obviněnému vznikly v důsledku podání stížnosti pro porušení zákona.“.
59.
V § 153 odst. 1 se na konci připojuje věta:
„Dále je povinen nahradit státu odměnu a hotové výdaje obhájci, pokud byl v souvislosti s takovým návrhem ustanoven, ledaže obviněný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odměnu.“.
60.
V § 159 odst. 1 písm. a) se slova „národnímu výboru nebo jinému“ nahrazují slovy „příslušnému“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může před zahájením trestního stíhání usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2.“.
Odstavec 4 zní:
„(4)
Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli, který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 a 3 musí být doručeno do 48 hodin prokurátorovi. Poškozený se o odložení věci vyrozumí.“.
61.
§ 161 odst. 4 zní:
„(4)
Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé policejních sborů; příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky a generální prokurátoři České republiky a Slovenské republiky spolu s ministrem vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, ministrem vnitra České republiky a ministrem vnitra Slovenské republiky. Přitom mohou určit příslušnost vyšetřovatelů i pro činy, o kterých se jinak koná vyhledávání.“.
62.
V § 163a odst. 1 se za slova „podle § 226“ vkládají slova „omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1“, slova „příbuzným v pokolení přímém, jeho sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem nebo druhem“ se nahrazují slovy „osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2)“.
V odstavci 3 na konci se připojuje věta, která zní: „Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.“.
63.
V § 165 se odstavce 2 a 3 vypouštějí. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. Druhá věta tohoto odstavce se vypouští.
64.
V § 168 odst. 1 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dvě léta“.
Odstavec 2 písm. a) zní:
„a)
pověřené policejní orgány,“.
65.
V § 169 písm. c) se citace „§ 165 odst. 1 a 4“ nahrazuje citací „§ 165 odst. 1 a 2“.
66.
V § 171 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a vypouštějí se v něm slova „a 2“.
67.
V § 172 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova „národním výborem nebo“.
Odstavec 3 zní:
„(3)
Usnesení o zastavení trestního stíhání musí být doručeno obviněnému. Usnesení vyšetřovatele je nutno doručit prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Poškozený se o zastavení trestního stíhání vyrozumí.“.
68.
V § 175 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Dosavadní ustanovení pod písmeny c) až g) se označují písmeny b) až f).
V odstavci 2 se slova „orgánům Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejním orgánům“.
69.
Oddíl sedmý a jeho označení se vypouštějí.
70.
V § 186 písm. b) a c) se slova „nebo odst. 2“ vypouštějí.
71.
§ 187 odst. 1 zní:
„(1)
Předběžné projednání obžaloby se koná v neveřejném zasedání.“.
72.
V § 188 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Ustanovení pod písmeny c) až g) se označují jako b) až f).
V odstavci 3 se citace „písm. a) až f)“ nahrazují citací „písm. a) až e)“.
73.
V § 190 odst. 1 se citace „písm. f)“ v závorce nahrazuje citací „písm. e)“.
74.
V § 197 odst. 1 se za slova „soudci“ vkládají slova „nebo přísedící“.
V odstavci 2 se za slova „soudce“ vkládají slova „nebo přísedící“.
75.
§ 211 odst. 3 zní:
„(3)
Protokol o výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď podle § 100, je možno číst jen při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 2 a jen za předpokladu, že před výslechem, jehož se protokol týká, byl o svém právu řádně poučen a výslovně prohlásil, že ho nepoužívá. Odepře-li takový svědek výpověď u hlavního líčení, nelze přečíst protokol o jeho předchozí výpovědi.“.
76.
V § 224 se připojuje nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že jiný obecně závazný právní předpis, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu se zákonem, a podá návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Nález Ústavního soudu je pro něj a pro ostatní obecné soudy závazný.“.
77.
§ 266a zní:
㤠266a
Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí okresního nebo krajského soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, rozhoduje o ní nejvyšší soud republiky, jestliže směřuje proti rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, vyšetřovatele, vyhledávacího orgánu nebo prokurátora, pokud konali řízení proti osobě podléhající pravomoci vojenských soudů, vojenského soudu nebo senátu vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, rozhoduje o ní Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“.
78.
V § 276 větě prvé se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
79.
V § 282 odst. 1 větě prvé se slova „orgán Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
80.
§ 291 včetně nadpisu zní:
㤠291
Obhajoba mladistvého
Mladistvý musí mít od vznesení obvinění obhájce.“.
81.
V § 314a odst. 1 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dvě léta“.
82.
V § 314c odst. 1 písm. a) se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až d)“.
83.
V § 314d odst. 2 se na konci za slovo „odůvodnění“ vkládá středník a slova „uloží-li však nepodmíněný trest odnětí svobody, vyhotoví vždy rozsudek s odůvodněním“.
84.
§ 335 včetně nadpisu se vypouští.
85.
V § 345 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku“.
86.
V § 346 odst. 1 větě prvé se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.
V odstavci 3 se slova „národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku“.
87.
V § 348 odst. 2 se slova „národního výboru, který provádí rozhodnutí o zajištění“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí rozhodnutí o zajištění“.
88.
§ 350a odst. 1 zní:
„(1)
O uložení zákazu pobytu uvědomí předseda senátu obecní úřad a policejní orgán, na jejichž obvod se zákaz vztahuje, jakož i obecní úřad a policejní orgán, v jejichž obvodě má odsouzený trvalé bydliště.“.
V odstavci 3 se slova „orgán Veřejné bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgán“.
89.
V nadpise § 353 se doplňují slova „a jeho ukončení“.
90.
V § 353 se za slova „z ochranného léčení“ vkládají slova „nebo o jeho ukončení“.
91.
§ 360 odst. 1 a 2 znějí:
„(1)
Vazba se vykonává v ústavech ministerstva spravedlnosti. Vazba, o níž v přípravném řízení rozhodl soudce vojenského soudu, se může vykonávat po dobu nejnutnější potřeby též u útvaru. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může předseda senátu a v přípravném řízení soudce povolit, aby vazba byla vykonávána za náležitého dohledu v léčebnému ústavu.
(2)
Ve vazbě je obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná, aby vazba splnila svůj účel. Přitom je v nezbytném rozsahu možné omezit i výkon práva sdružovacího a shromažďovacího, jakož i výkon dalších základních práv, pokud by byl v rozporu s účelem vazby nebo základními požadavky k zachování pořádku a kázně v místech, kde se vazba vykonává.“.
92.
V § 377 odst. 1 se slova „orgány Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejní orgány“; čárka za slovem „rozkaz“ se nahrazuje tečkou a slova „a v přípravném řízení prokurátorovi, na jehož návrh byl zatýkací rozkaz vydán“ se vypouštějí.
Odstavec 2 zní:
„(2)
Nejde-li o vydání k výkonu trestu, předseda senátu je povinen obviněného do 24 hodin od odevzdání vyslechnout a rozhodnout o vazbě.“.
93.
V § 378 odst. 4 se slova „orgány Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „policejními orgány“.
94.
§ 381 odst. 1 zní:
„(1)
Je-li to nutné k zamezení útěku osoby, o jejíž vydání jde, může ji předseda senátu krajského soudu na návrh prokurátora provádějícího předběžné šetření vzít do vazby.“.
V odstavci 2 se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovy „předseda senátu“.
95.
Za § 383b se vkládá nový § 383c, který včetně nadpisu zní:
㤠383c
Průvoz pro účely řízení v cizině
Jestliže má být na žádost cizího státu proveden průvoz osoby pro účely trestního řízení v cizině, rozhodne o přípustnosti průvozu na základě žádosti cizího státu Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky. Na rozhodování o přípustnosti průvozu a zajišťovacích opatření se užije ustanovení oddílu druhého přiměřeně.“.
96.
Nadpis oddílu pátého zní:
„Výkon rozsudků cizozemských soudů“.
97.
§ 384a zní:
㤠384a
Má-li být podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, vykonán rozsudek cizozemského soudu v trestní věci, předloží ministerstvo spravedlnosti věc Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky s návrhem, aby rozhodl o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České a Slovenské Federativní Republiky. Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky o návrhu rozhodne po slyšení generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky rozsudkem.“.
98.
Za § 384a se vkládají nové § 384b až 384d, které znějí:
㤠384b
Byl-li rozsudek cizozemského soudu podle § 384a uznán, může ministerstvo spravedlnosti vyslovit souhlas s převzetím odsouzeného k výkonu trestu nebo požádat stát, jehož soud vynesl rozsudek, aby odsouzeného předal.
§ 384c
Odsouzeného, jehož cizí stát předal, převezmou orgány Sboru nápravné výchovy. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu naznačeného v § 384d o jeho vzetí do vazby, přičemž vazebními důvody podle § 67 není vázán.
§ 384d
O výkonu rozsudku cizozemského soudu (§ 384a) rozhodne soud příslušný podle § 14 až 18 ve veřejném zasedání rozsudkem. Odsouzený musí mít v tomto řízení vždy obhájce.“.
99.
V § 391a odst. 2 za slova „se zmocňují vydat“ se vkládají slova „obecně závazným právním předpisem“.
Článek II
Přechodná ustanovení
(1)
Zahájené trestní stíhání ve věcech, pro které byla podle dosavadních předpisů založena věcná příslušnost vyšetřovatele, vyšetřovatel dokončí podle těchto předpisů.
(2)
Ve věcech, kde byla podána obžaloba vojenskému soudu příslušnému podle dosavadního ustanovení § 17 odst. 2 a § 19, dokonči se řízení podle dosavadních předpisů.
Článek III
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Jestliže je nezbytné, aby se státním tajemstvím se seznámila osoba, jež ke styku s ním nebyla určena, avšak nezbytnost tohoto seznámení vyplývá z jejího postavení poslance zákonodárného sboru nebo primátora města nebo starosty obce nebo jejího postavení obhájce v trestním řízení, poučí ji předem o povinnosti učinit vše, aby toto tajemství nebylo zneužito, a o povinnosti zachovávat mlčenlivost orgán nebo osoba, která takovou osobu se skutečnostmi obsahujícími stání tajemství seznámí.“.
2.
V § 9 odst. 3 za slova „federálního ministerstva vnitra“ se vkládají slova „nebo Federální bezpečnostní informační služby.“.
Článek IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků.
Článek V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
2)
Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
3)
Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky. |
Zákon č. 561/1991 Sb. | Zákon č. 561/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 1991, datum účinnosti 30. 12. 1991, částka 106/1991
* Čl. I - Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb. a zákona č. 429/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 12. 1991
561
ZÁKON
ze dne 18. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb. a zákona č. 429/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 26a v odstavcích 1 a 2 se číslovka „1991“ nahrazuje číslovkou „1993“.
2.
V § 26a v odstavci 1 se za slovy „příspěvkové organizace“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „družstva“ se vkládají slova „a obce“, v odstavci 2 se za slovy „příspěvkové organizace“ spojka „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „družstva“ se vkládají slova „nebo obce“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. prosince 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon č. 563/1991 Sb. | Zákon č. 563/1991 Sb.
Zákon o účetnictví
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 107/1991
* ČÁST PRVNÍ - Obecná ustanovení (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy (§ 9 — § 17)
* ČÁST TŘETÍ - Účetní závěrka (§ 18 — § 23b)
* ČÁST ČTVRTÁ - Způsoby oceňování (§ 24 — § 28)
* ČÁST PÁTÁ - Inventarizace majetku a závazků (§ 29 — § 30)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ (§ 31 — § 32)
* ČÁST SEDMÁ - ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ (§ 32a — § 32e)
* ČÁST OSMÁ - ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI (§ 32f — § 32l)
* ČÁST DEVÁTÁ - ZPRÁVA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ (§ 32m — § 32r)
* ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 33 — § 40)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.)
563
ZÁKON
ze dne 12. prosince 1991
o účetnictví
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamůúčetních záznamů pro potřeby státu.
(2)
Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou
a)
právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b)
zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
c)
organizační složky státu,
d)
fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
e)
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.
f)
ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g)
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),
h)
ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,
i)
svěřenské fondy podle občanského zákoníku,
j)
fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
k)
investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo
l)
ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.
Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. Tento zákon se vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví podle § 4a.
(3)
Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamůúčetních záznamů pro potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamůúčetních záznamů pro potřeby státu se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamůúčetních záznamů od vybraných účetních jednotek a účetních jednotek, o kterých tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí, příspěvkové organizace, veřejné kulturní instituce a zdravotní pojišťovny.
(4)
Zjišťování účetních záznamů pro potřeby státuZjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“), které též spravuje centrální systém účetních informací státu, zajišťuje jeho využívání v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle zvláštního zákona a zajišťuje metodickou podporu vybraným účetním jednotkámvybraným účetním jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státuzjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.
(5)
Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.
§ 1a
Subjekty veřejného zájmu
Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je
a)
uvedena v § 19a odst. 1,
b)
bankoubankou podle zákona upravujícího činnost bankbank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
c)
pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
d)
penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření,
e)
zdravotní pojišťovnou, nebo
f)
systémově významným obchodníkem.
Kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek
§ 1b
(1)
Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 9 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
(2)
Malou účetní jednotkouMalou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 100 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
(3)
Střední účetní jednotkouStřední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkoumalou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 500 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
(4)
Velkou účetní jednotkouVelkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3.
(5)
Za velkou účetní jednotkuvelkou účetní jednotku se vždy považuje
a)
subjekt veřejného zájmu,
b)
vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka.
§ 1c
(1)
Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 100 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
(2)
Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a)
aktiva celkemaktiva celkem 500 000 000 Kč,
b)
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
(3)
Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 2.
§ 1d
Vymezení některých pojmů
(1)
Aktivy celkemAktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy.
(2)
Čistým obratem se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.
(3)
Čistým obratem se v případě
a)
bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva a systémově významného obchodníka a jejich zahraničních obdob rozumí součet výše položek 1, 3, 4, 6 a 7 uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů, a
b)
pojišťovny a zajišťovny rozumí součet výše položky I. 1.a) a položky II. 1. a) uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
(4)
Čistým obratem bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny, kteří pro účtování a sestavení účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy35) upravené právem Evropské unie (dále jen „mezinárodní účetní standardy“), se rozumí součet položek odpovídajících položkám uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b).
(5)
Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.
(6)
Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
§ 1e
(1)
V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.
(2)
Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 1f
(1)
Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud
a)
není plátcem daně z přidané hodnoty,
b)
její celkové příjmycelkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
c)
hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a
d)
je současně
1.
spolkem nebo pobočným spolkem,
2.
odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
3.
organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
4.
církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5.
honebním společenstvem.
(2)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky podle odstavce 1 k rozvahovému dni prvního účetního období.
(3)
Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v odstavci 1, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu.
(4)
Celkovými příjmyCelkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.
(5)
Hodnotou majetkuHodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.
(6)
Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 2
Předmět účetnictví
(1)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu, účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
(2)
Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.
§ 3
(1)
Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
(2)
Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokemhospodářským rokem. Hospodářským rokemHospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.
(3)
Účetní období při přeměně účetní jednotky
a)
začíná pro nezanikající účetní jednotku rozhodným dnem stanoveným postupem podle zvláštního právního předpisu41) a končí posledním dnem účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny,
b)
končí pro zanikající účetní jednotku dnem předcházejícím rozhodnému dni stanovenému postupem podle zvláštního právního předpisu41).
(4)
Účetní období může být delší než 12 měsíců též
a)
při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku,
b)
při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského rokuhospodářského roku,
c)
stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období,
d)
stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců po konci běžného účetního období a neodporuje-li takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období,
e)
připadne-li rozhodný den u nástupnické účetní jednotky nebo rozdělované účetní jednotky do období 3 měsíců před skončením kalendářního nebo hospodářského rokuhospodářského roku a dojde-li v tomto období zároveň k zápisu přeměny do veřejného rejstříku.
(5)
Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit hospodářský rokhospodářský rok. Uplatnit hospodářský rokhospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského rokuhospodářského roku na kalendářní rok.
(6)
Uplatnit hospodářský rokhospodářský rok za podmínek uvedených v odstavci 5 lze též
a)
účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky, nebo
b)
nástupnickou účetní jednotkou nebo rozdělovanou účetní jednotkou do 30 dnů ode dne zápisu přeměny do veřejného rejstříku.
§ 4
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), c) a i) až l) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území České republiky.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) jsou povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h).
(3)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h).
(4)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. f) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, až do dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo h).
(5)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém
a)
se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo
b)
se některý ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou,
a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h).
(6)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. h) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo g).
(7)
S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.
(8)
Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamůúčetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví
a)
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, vyhotovení výroční zprávy a zprávy podle části sedmé,
b)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,
c)
uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,
d)
uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
e)
uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,
f)
směrnou účtovou osnovu,
g)
účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezervrezerv,
h)
metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona na účetnictví vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a metody přechodu z účetnictví vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví,
i)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
j)
metody konsolidace účetní závěrky,
k)
postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celkukonsolidačního celku,
l)
vymezení vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamyúčetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
m)
pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek,
n)
požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamůúčetních záznamů, včetně požadavků na jejich průkaznost, přenos a úschovu,
o)
rozsah a četnost předávání účetních záznamůúčetních záznamů vybranými účetními jednotkamivybranými účetními jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,
p)
rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
q)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek je součástí prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,
r)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a výnosů a peněžních toků v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
s)
uspořádání, označování a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetních závěrek vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek a v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
t)
metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celkykonsolidační celky státu,
u)
požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek,
v)
metodu přeměny účetní jednotky včetně úprav prováděných v rámci přeměn účetní jednotky k datu zápisu do veřejného rejstříku s účinky od rozhodného dne, metodu sestavení zahajovací rozvahy a úpravy při přeshraniční přeměně, vkladu nebo prodeji obchodního závoduobchodního závodu,
w)
požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování,
x)
použití metod výpočtu technických rezerv,
y)
způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.
(9)
Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.
(10)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamůúčetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamemÚčetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamyúčetními záznamy.
(11)
Jednotlivé účetní záznamyúčetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamůúčetních záznamů; takovými účetními záznamyúčetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamyúčetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(12)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.
(13)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.
(14)
Za informační systém podle zvláštního právního předpisu7) lze účetnictví považovat pouze jako celek.
(15)
Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku.
§ 4a
(1)
Za vedení účetnictví svěřenských fondů, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídá správce; je-li několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně. Za vedení účetnictví svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
(2)
Za vedení účetnictví ostatních investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají administrátor a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
(3)
Za vedení účetnictví dalších účetních jednotek bez právní osobnosti, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, a to společně a nerozdílně.
§ 5
(1)
Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
(2)
Pověřením podle odstavce 1 se nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví.
§ 6
(1)
Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen „účetní případy“) účetními doklady.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě průkazných účetních záznamůúčetních záznamů podle odstavce 1.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30.
(4)
Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 22b sestavují i konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku.
(5)
Účetní jednotky a ostatní osoby, o kterých tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, jsou povinny předávat účetní záznamyúčetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu a přebírat účetní záznamyúčetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu, případně přebírat požadavek na předání vyžádaného účetního záznamuúčetního záznamu, podle zvláštního právního předpisu upravujícího pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek.
(6)
V případě, že podle zvláštního zákona schvaluje zřizovatel nebo jiná účetní jednotka účetní závěrku vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky, poskytuje tato vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka součinnost pro schvalování své účetní závěrky.
§ 7
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.
(2)
Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.
(3)
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(4)
Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(5)
Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Vybrané účetní jednotkyVybrané účetní jednotky uvádějí v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů.
(6)
Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.
§ 8
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamůúčetních záznamů.
(2)
Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.
(3)
Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamyúčetní záznamy, a to přehledně uspořádané.
(4)
Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamyúčetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.
(5)
Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit
a)
obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8,
b)
obsah účetních záznamůúčetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,
c)
vazbu mezi účetním záznamemúčetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamyúčetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.
(6)
Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamůúčetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 7 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.
ČÁST DRUHÁ
Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy
§ 9
Rozsah vedení účetnictví
(1)
Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 19a a 23a při vedení účetnictví v plném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.
(3)
Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud
a)
tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo
b)
je malou účetní jednotkoumalou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(4)
Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je
a)
spolkem nebo pobočným spolkem,
b)
odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
c)
organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
d)
církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
e)
honebním společenstvem,
f)
obecně prospěšnou společností,
g)
nadačním fondem,
h)
ústavem,
i)
společenstvím vlastníků jednotek,
j)
bytovým družstvem, nebo
k)
sociálním družstvem.
(5)
Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.
§ 11
Účetní doklady
(1)
Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamyúčetní záznamy, které musí obsahovat
a)
označení účetního dokladu,
b)
obsah účetního případu a jeho účastníky,
c)
peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d)
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e)
okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
f)
podpisový záznampodpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamechúčetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznamPodpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznamúčetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamemúčetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.
§ 12
Účetní zápisy
(1)
Účetní zápisy jsou účetní záznamyúčetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamempodpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu.
(3)
Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.
§ 13
Účetní knihy
(1)
Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak
a)
v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,
b)
v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),
c)
v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy,
d)
v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).
(2)
Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:
a)
zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,
b)
souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně, nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize,
c)
zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3)
Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy.
§ 13a
Zjednodušený rozsah účetnictví
(1)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a)
sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější,
b)
mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,
c)
nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,
d)
nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů,
e)
nepoužijí ustanovení § 27,
f)
sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem.
(2)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d).
(3)
Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2.
§ 13b
Jednoduché účetnictví
(1)
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou
a)
peněžní deník,
b)
kniha pohledávek a kniha závazků,
c)
pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
(2)
Peněžní deník obsahuje alespoň informace o
a)
peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
b)
příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
c)
průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b).
(3)
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně.
(4)
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.
(5)
Uplatnění postupu podle odstavců 3 a 4 se nepovažuje za porušení § 7 odst. 1 a 2.
(6)
Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Směrná účtová osnova a účtový rozvrh
(1)
Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů.
(2)
Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
(3)
Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.
§ 16
Ostatní ustanovení o účetních knihách
(1)
Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.
(2)
V knihách analytických účtů se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.
§ 17
Otevírání a uzavírání účetních knih
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky otevírají účetní knihy
a)
ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,
b)
k prvnímu dni účetního období,
c)
ke dni vstupu do likvidace,
d)
ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,
e)
ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
f)
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,
g)
ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
h)
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
i)
ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo
j)
ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy
a)
ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,
b)
k poslednímu dni účetního období,
c)
ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,
d)
ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn,
e)
ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
f)
ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,
g)
ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
h)
ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
i)
ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo
j)
ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.
(3)
Účetní jednotky zúčastněné na přeměně obchodní korporace podle zákona upravujícího přeměny obchodních korporací otevírají účetní knihy k rozhodnému dni přeměny a vedou účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, otevírá účetní knihy ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne v souladu s metodou přeměny. Ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku se účetní závěrka nesestavuje, není-li dále stanoveno jinak. Účetní závěrku nesestavují zanikající účetní jednotky k poslednímu dni účetního období po rozhodném dni, pokud se den zápisu přeměny uskuteční až v následujícím účetním období.
(4)
V případě převodu jmění na přejímajícího společníka, který nevede účetnictví, zúčastněná zanikající účetní jednotka uzavírá účetní knihy ke dni předcházejícímu den zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.
(5)
Pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou obchodní korporací nebo přejímajícím společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), neotevírá tato účetní jednotka ke dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení účetnictví po úpravách provedených v souladu s metodami přeměny s účinky od rozhodného dne. Pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou obchodní korporací nebo přejímajícím společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) nevznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), uzavírá zúčastněná zanikající účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) účetní knihy ke dni zániku.
(6)
Podle odstavců 3 až 5 se nepostupuje, je-li při přeměně den zápisu přeměny do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem. Při této přeměně uzavírají účetní jednotky zúčastněné na přeměně účetní knihy ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny. K rozhodnému dni přeměny obchodní korporace otevírají účetní knihy pouze nástupnické účetní jednotky a rozdělovaná účetní jednotka. V případě přeshraniční přeměny, pokud ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), i tato účetní jednotka otevírá účetní knihy k rozhodnému dni přeměny.
(7)
Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměn uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést nezbytnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona.
(8)
Pokud právní předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a zároveň mezitímní účetní závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje.
(9)
Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu42) použije odstavce 3 až 8 obdobně.
ČÁST TŘETÍ
Účetní závěrka
§ 18
Účetní závěrka
(1)
Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
a)
rozvaha (bilance),
b)
výkaz zisku a ztráty,
c)
příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
(2)
Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotkyMalé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotkyVybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2.
(3)
Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,
b)
identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
c)
právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
d)
předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e)
rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),
f)
okamžik sestavení účetní závěrky,
a musí k ní být připojen podpisový záznampodpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c), podpisový záznampodpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) nebo podpisový záznampodpisový záznam osob stanovených v § 4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) až l); připojením uvedeného podpisového záznamupodpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f). Pokud je den zápisu přeměny do veřejného rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající účetní jednotky se podpisovým záznamempodpisovým záznamem podle věty předchozí rozumí podpisový záznampodpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.
(4)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.
§ 19
Rozvahový den
(1)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Rozvahu jako zahajovací sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1 s výjimkou k prvnímu dni účetního období.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
(3)
V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, účetní jednotky sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen „mezitímní účetní závěrka“). V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3; ostatní ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí obdobně. Povinnost použít ustanovení § 25 odst. 3 a ostatní ustanovení týkající se použití účetních metod k rozvahovému dni při sestavování mezitímní účetní závěrky se na vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky nevztahuje. Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a), b) a d) až h), které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu, a uplatňují hospodářský rokhospodářský rok podle § 3 odst. 2 a 3, sestavují k 31. prosinci kalendářního roku mezitímní účetní závěrku, při které nepoužijí ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 6 písm. b).
(4)
Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen „rozvahové účty“), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.
(5)
V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
(6)
V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.
(7)
Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. U vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.
(8)
Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.
(9)
V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky poskytnout účetní záznamyúčetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují svou činnost.
(10)
Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznamúčetní záznam nesmí být označován názvy podle § 18 odst. 1.
(11)
Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování informací prováděné na základě zvláštních právních předpisů.
§ 19a
Použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky
(1)
Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
(2)
Pokud došlo k přijetí investičních cenných papírůcenných papírů emitovaných účetní jednotkou podle odstavce 1 k obchodování na evropském regulovaném trhu k jinému dni než k prvnímu dni účetního období, účetní jednotka, která dosud nepoužívá mezinárodní účetní standardy, rozhodne o jejich použití již od počátku účetního období, v němž k přijetí investičního cenného papírucenného papíru k takovému obchodování došlo, nebo od počátku účetního období následujícího po účetním období, v němž byly investiční cenné papírycenné papíry k takovému obchodování přijaty.
(3)
Pokud investiční cenné papírycenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a přestaly být takto obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního období, účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních účetních standardů až do konce účetního období, v němž investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány, nebo rozhodne o ukončení jejich použití k poslednímu dni účetního období předcházejícího účetnímu období, v němž investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány.
(4)
Postup podle odstavců 2 a 3 se použije, pokud to neodporuje přímo použitelnému předpisu Evropské unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.
(5)
Pokud investiční cenné papírycenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a nejvyšší orgán účetní jednotky rozhodne do konce účetního období, v němž investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány, o záměru požádat nejdéle do tří let od okamžiku, kdy investiční cenné papírycenné papíry přestaly být takto obchodovány, o přijetí nového investičního cenného papírucenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu, může účetní jednotka rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů až do konce účetního období, ve kterém má dojít k přijetí tohoto investičního cenného papírucenného papíru k obchodování.
(6)
Pokud nejpozději k poslednímu dni účetního období, ve kterém skončí tříletá lhůta podle odstavce 5, účetní jednotka požádá o přijetí investičního cenného papírucenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu, může prodloužit používání mezinárodních účetních standardů ještě o jedno účetní období. Pokud v tomto účetním období k přijetí investičního cenného papírucenného papíru k takovému obchodování nedojde, nepoužije účetní jednotka od následujícího účetního období pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
(7)
Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 3 písm. a) nebo b) povinna podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky za použití mezinárodních účetních standardů, může rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.
(8)
Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 2 sestavovat konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku za použití mezinárodních účetních standardů, může rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.
(9)
Využije-li účetní jednotka možnosti podle odstavců 7 nebo 8 a dojde ke změně původního předpokladu, a to i v průběhu účetního období, nepoužije účetní jednotka pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy od počátku účetního období, ve kterém došlo ke změně původního předpokladu, případně od počátku účetního období, které bylo stanoveno rozhodnutím nejvyššího orgánu účetní jednotky, nebo od následujícího účetního období. Jsou-li však k prvnímu dni následujícího účetního období důvody pro další použití mezinárodních účetních standardů, uvedené v odstavcích 1 až 8, použije účetní jednotka pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy v souladu s ustanoveními těchto odstavců.
§ 20
Ověřování účetní závěrky auditorem
(1)
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále
a)
velké účetní jednotkyvelké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
b)
střední účetní jednotkystřední účetní jednotky,
c)
malé účetní jednotkymalé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmiakciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
1.
aktiva celkemaktiva celkem 40 000 000 Kč,
2.
roční úhrn čistého obraturoční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3.
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
d)
ostatní malé účetní jednotkymalé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.
(2)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku
a)
sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
b)
sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
c)
pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
§ 21
Výroční zpráva
(1)
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech uvedených v § 20 odst. 2.
(2)
Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace
a)
o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1,
b)
o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
c)
o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
d)
o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,
e)
o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
f)
o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závoduobchodního závodu v zahraničí,
g)
požadované podle zvláštních právních předpisů.
(3)
Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která
a)
je obchodní společnost,
b)
je subjektem veřejného zájmu,
c)
by byla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a
d)
k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.
(4)
Střední účetní jednotkyStřední účetní jednotky, malé účetní jednotkymalé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace podle odstavce 2 písm. a) až f). Účetní jednotka, která v souladu s tímto zákonem vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace podle odstavce 3.
(5)
Má-li to význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční nástroje, případně další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o
a)
cílech a metodách řízení rizik dané účetní jednotky, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a
b)
cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.
(6)
Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku podle § 18, 19a, 22 a 23a a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.
(7)
Účetní jednotky, kterým povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanoví zvláštní právní předpis, vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
(8)
Pro ověřování výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti auditorem platí ustanovení § 20 obdobně; předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů.
(9)
Součástí výroční zprávy nebo obdobného dokumentu podle zvláštních právních předpisů u účetních jednotek uvedených v § 1f, které se zapisují do veřejného rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.
(10)
Výroční zpráva účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se vyhotovuje ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml).
§ 21a
Způsoby zveřejňování
(1)
Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamechúčetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.
(2)
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamyúčetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamyúčetní záznamy nebyly případně schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.
(4)
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamůúčetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.
(5)
Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím ministerstva způsobem umožňujícím dálkový přístup; ustanovení zvláštních právních předpisů o nakládání s utajovanými a jinými obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena. Zveřejňování účetních výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.
(6)
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
(7)
Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.
(8)
Odstavce 1 až 7 platí obdobně pro konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o platbáchplatbách, konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách podle části sedmé a pro zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle části deváté.
(9)
Malé účetní jednotkyMalé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.
(10)
Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, ve které sbírce listin veřejného rejstříku je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede účetní jednotka druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil.
§ 21b
Zvláštní způsoby zveřejňování
(1)
Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bancebance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní bankybanky. Povinnost zveřejnění těchto účetních záznamůúčetních záznamů je splněna okamžikem jejich předání České národní bancebance.
(2)
Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nejsou účetními jednotkami podle odstavce 1, mohou předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů.
(3)
Podání podle odstavce 2 musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze
a)
jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a
b)
ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.
(4)
Dojde-li k podání opravného daňového přiznání k dani z příjmů, nepřihlíží se také k podání podle odstavce 2, které bylo učiněno jako příloha předchozího daňového přiznání k dani z příjmů.
(5)
Nebudou-li odstraněny vady podání spočívající ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno způsobem podle odstavce 3, správce daně z příjmů nepředá účetní závěrku rejstříkovému soudu.
(6)
Jsou-li splněny podmínky odstavce 3,
a)
správce daně z příjmů bez zbytečného odkladu předá rejstříkovému soudu účetní závěrku v požadovaném rozsahu v elektronické podobě prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy,
b)
je povinnost účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku splněna okamžikem, kdy bylo podání podle odstavce 2 učiněno u příslušného správce daně z příjmů.
§ 22
Konsolidovaná účetní závěrka
(1)
Konsolidovanou účetní závěrkouKonsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky se použijí i pro konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku; konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem.
(2)
Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku má, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vlivspolečný vliv podle odstavce 4 (dále jen „konsolidující účetní jednotka“).
(3)
Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky má, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je
a)
ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vlivspolečný vliv podle odstavce 4 (dále jen „konsolidovaná účetní jednotka“),
b)
osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vlivspolečný vliv (dále jen „účetní jednotka pod společným vlivemspolečným vlivem“), nebo
c)
osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vlivpodstatný vliv (dále jen „účetní jednotka přidružená“).
(4)
Společným vlivemSpolečným vlivem se pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky rozumí takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vlivspolečný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě.
(5)
Podstatným vlivemPodstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vlivpodstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.
(6)
Konsolidační celek tvoří účetní jednotky uvedené v odstavcích 2 a 3 písm. a), a to za podmínek stanovených § 22a, 22aa a prováděcími právními předpisy.
(7)
Konsolidovaná účetní závěrkaKonsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem a účetních jednotek přidružených.
§ 22a
(1)
Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.
(2)
Účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být zahrnuta do konsolidačního celku, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
a)
v mimořádně výjimečných případech nelze informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky v souladu se zákonem získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení,
b)
podíly této účetní jednotky jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje, nebo
c)
přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání konsolidující účetní jednotce ve
1.
výkonu jejích práv, pokud jde o nakládání s majetkem nebo o řízení této účetní jednotky, nebo
2.
výkonu jednotného řízení této účetní jednotky, jedná-li se o vztahy vzniklé na základě smlouvy uzavřené s účetní jednotkou nebo na základě zakladatelské či společenské smlouvy nebo stanov účetní jednotky nebo skládají-li se správní, řídící či dozorčí orgány této účetní jednotky a jedné nebo více jiných účetních jednotek, ve kterých nevykonává vliv, převážně ze stejných osob vykonávajících funkci během účetního období až do sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(3)
Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, pokud konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné, nebo její konsolidované účetní jednotky mohou být vyloučeny z konsolidace podle odstavce 2.
(4)
Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem do položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 2 a 3.
(5)
Účetní jednotky přidružené nemusejí být vykázány v položkách konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný.
§ 22aa
(1)
Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku, pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“), za předpokladu, že tato jiná konsolidující osoba z Evropské unie drží
a)
veškeré podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správního, řídícího nebo dozorčího orgánu na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží,
b)
alespoň 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo
c)
méně než 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky; tento podíl činí celkem alespoň 10 %.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:
a)
konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou konsolidovány v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,
b)
konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující osoba z Evropské unie řídí,
c)
konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamyúčetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a
d)
příloha v účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, která konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody nevytvoření konsolidačního celku.
(3)
Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních orgánů nebo soudu pro jejich potřeby, postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije.
(4)
Účetní jednotky stanovené v § 19a odstavce 1 až 3 nepoužijí.
§ 22b
(1)
Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit účetním jednotkám uvedeným v § 22 odst. 3, že budou konsolidovány. Současně jim sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní záznamyúčetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(2)
Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu a zajistit její ověření auditorem; předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů. Povinnosti podle § 22 odst. 2 a 3 a podle odstavce 1 platí obdobně v souvislosti s povinností vyhotovit konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu. Konsolidovanou výroční zprávouKonsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva, která obsahuje informace o konsolidačním celku, účetních jednotkách pod společným vlivemspolečným vlivem a účetních jednotkách přidružených. Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat výroční zpráva, nemusí tato konsolidující účetní jednotka vyhotovovat výroční zprávu. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se výroční zprávy se použijí i pro konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu.
§ 23
(1)
Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky použít metody
a)
plné konsolidace,
b)
poměrné konsolidace, nebo
c)
konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).
(2)
Konsolidovaná účetní závěrkaKonsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.
(3)
Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných účetních jednotek a účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem použité pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek a účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce 2, jsou pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky použity jimi sestavené účetní závěrky podle § 19 odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V případě účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit až 6 měsíců.
(4)
Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky musí být stejná. Dojde-li v průběhu účetního období ke změnám ve vymezení účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky podle § 22 odst. 3, musí být tato informace uvedena v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
§ 23a
Použití mezinárodních účetních standardů v konsolidaci
(1)
Konsolidující účetní jednotka, která je emitentem investičních cenných papírůcenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
(2)
Konsolidující účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky použít mezinárodní účetní standardy.
§ 23b
Účetní výkazy za Českou republiku
(1)
Na sestavování účetních výkazů za Českou republiku se ustanovení § 22 až 22b, § 23 odst. 1 až 4 a § 23a nevztahují.
(2)
Za Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu dni kalendářního roku v tomto členění:
a)
souhrnný výkaz majetku a závazků státu,
b)
souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,
c)
výkaz peněžních toků,
d)
příloha.
(3)
K účetním výkazům za Českou republiku musí být připojen podpisový záznampodpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky, která tyto účetní výkazy sestavila.
(4)
Účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré ostatní účetní záznamyúčetní záznamy potřebné pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a účetních výkazů za dílčí konsolidační celky státu podle prováděcích právních předpisů.
(5)
Podmínky způsobu sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních účetních výkazů za Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu, podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku Česká republika a do dílčích konsolidačních celků státu, pravidla konsolidace, včetně pravidel pro přenos účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě, a dále způsob a rozsah použití metod konsolidace a určení odchylek stanoví prováděcí právní předpisy.
ČÁST ČTVRTÁ
Způsoby oceňování
§ 24
(1)
Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek nebo jeho části a závazky způsoby podle tohoto zákona.
(2)
Účetní jednotky oceňují majetek a závazky
a)
k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,
b)
ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách,
(dále jen „okamžik ocenění“). Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv.
(3)
Při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25, ocení účetní jednotka jednotlivé složky majetku
a)
při nabytí obchodního závoduobchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závoduobchodního závodu, a to i při přeměně s výjimkou změny právní formy
1.
oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k obchodnímu závoduobchodnímu závodu, pobočce nebo jiné části obchodního závoduobchodního závodu převedeno nebo přešlo, nebo
2.
oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního předpisu,
b)
v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny.
(4)
Při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví případy a okamžiky účtování o ocenění jmění při přeměnách. Tento předpis dále stanoví účetní metodu oceňování majetku podle odstavců 3 a 4 včetně možností použití způsobu oceňování podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeji obchodního závoduobchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závoduobchodního závodu.
§ 24a
Měna účetnictví
(1)
Měnou účetnictví může být
a)
česká měna, nebo
b)
jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o
1.
euro,
2.
americký dolar, nebo
3.
britskou libru.
(2)
Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.
(3)
Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.
(4)
Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.
§ 24b
Přepočet účetních limitů na jinou měnu
(1)
Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.
(2)
Částky přepočtené podle odstavce 1 se
a)
nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,
b)
zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.
§ 24c
Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví
(1)
Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění
a)
podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo
b)
podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.
(2)
K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.
§ 24d
Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví
(1)
Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankoubankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.
(2)
Není-li kurz k cizí měně centrální bankoubankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také
a)
kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo
b)
kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankoubankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.
(3)
Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.
(4)
Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,
a)
ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,
b)
pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo
c)
od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.
(5)
Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která
a)
k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů
1.
bankovní licenci,
2.
povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,
3.
povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,
4.
povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,
5.
povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,
6.
povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b)
je Českou národní bankoubankou,
c)
je Českou kanceláří pojistitelů, nebo
d)
je zdravotní pojišťovnou.
(6)
V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.
§ 25
(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují
a)
hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
b)
hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
c)
zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,
d)
zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
e)
peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f)
podíly, cenné papírycenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g)
pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenoupořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,
h)
nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
i)
nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
j)
příchovky zvířat vlastními náklady,
k)
kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cenapořizovací cena, ve výši jedné jednotky měny účetnictví,
l)
majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou.
(2)
Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky účetními zápisy v knihách podrozvahových účtů, se v případě skutečností, o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného pasiva, ke kterému může dojít na základě stanovené podmínky nebo podmínek, oceňují předpokládanou výší ocenění této složky majetku či jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva.
(3)
Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.
(4)
U stejného druhu zásob a cenných papírůcenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.
(5)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
pořizovací cenoupořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související,
b)
reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,
c)
vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činnostívlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cenapořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností,
d)
vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činnostívlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cenapořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.
(6)
V případě majetku podle odstavce 1 písm. l) se reprodukční pořizovací cenareprodukční pořizovací cena nepoužije v případě bezúplatné změny příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků, výpůjčky nebo bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkamivybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala.
§ 26
(1)
Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou.
(2)
Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.
(3)
Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetkuhodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.
(4)
Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami.
§ 27
(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
a)
cenné papírycenné papíry, s výjimkou cenných papírůcenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírůcenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivempodstatným vlivem a cenných papírůcenných papírů emitovaných účetní jednotkou,
b)
deriváty,
c)
technické rezervy, jejichž výše se vypočítává s použitím metod jejich výpočtu podle § 4 odst. 8 u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,
d)
majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis,
e)
ty části majetku a závazků, které jsou zajištěny deriváty a v rámci systému zajištění v reálných hodnotách se považují za zajištěnou položku,
f)
pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,
g)
povinnosti vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět,
h)
u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.
(2)
Majetek uvedený v odstavci 1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.
(3)
Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a)
tržní hodnotatržní hodnota, popřípadě tržní hodnotatržní hodnota odvozená z tržní hodnotytržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotutržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,
b)
hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnotytržní hodnoty,
c)
ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnotatržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotětržní hodnotě,
d)
ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).
(4)
Tržní hodnotouTržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotutržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek přijat k obchodování na regulovaném trhu, rozumí se tržní hodnotoutržní hodnotou závěrečná cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není přijat k obchodování na regulovaném trhu a je přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, rozumí se tržní hodnotoutržní hodnotou nejvyšší cena ze závěrečných cen, které bylo dosaženo na zahraničních regulovaných trzích, nebo na zahraničních trzích obdobných regulovanému trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.
(5)
V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 3 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
(6)
Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papírycenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenoupořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivempodstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.
(7)
Oceňování podle odstavců 1 až 6 se nepoužije na mikro účetní jednotky; to neplatí pro
a)
obchodníky s cennými papírycennými papíry a pobočky zahraničních obchodníků s cennými papírycennými papíry,
b)
platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí, instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz,
c)
investiční společnosti a fondy podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a
d)
fondy podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření.
§ 28
(1)
Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem s výjimkou cenných papírůcenných papírů nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Majetek nebo jeho části vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.
(2)
Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce; ustanovení odstavce 1 týkající se smlouvy o výpůjčce tím nejsou dotčena.
(3)
Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému majetku.
(4)
Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje nájemce nebo pachtýř, pouze pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závoduobchodního závodu nebo části obchodního závoduobchodního závodu.
(5)
Účetní jednotka, která majetek uvedený v odstavci 1 úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami.
(6)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.
ČÁST PÁTÁ
Inventarizace majetku a závazků
§ 29
(1)
Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“). V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.
(2)
Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
(4)
Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotekvybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis.
§ 30
(1)
Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují
a)
fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo
b)
dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
(2)
Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.
(3)
Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamyúčetní záznamy, které prokazují jeho existenci.
(4)
Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (dále jen „rozhodný den“), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamůúčetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.
(5)
Při průběžné inventarizaci se odstavec 4 použije obdobně.
(6)
Účetní jednotky při periodické inventarizaci
a)
mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,
b)
ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
(7)
Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamyúčetní záznamy, které musí obsahovat
a)
skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,
b)
podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznampodpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
c)
způsob zjišťování skutečných stavů,
d)
ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
e)
ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
f)
okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
g)
rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
h)
okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
(8)
Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy podle odstavce 7 nahrazeny průkazným účetním záznamemúčetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílůinventarizačních rozdílů.
(9)
Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů se ustanovení odstavců 1 až 8 použijí pouze v rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.
(10)
Inventarizačními rozdílyInventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy
a)
skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo
b)
skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.
(11)
Inventarizační rozdílyInventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
(12)
Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
§ 31
(1)
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamyúčetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.
(2)
Účetní záznamyÚčetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
a)
účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
b)
účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
c)
účetní záznamyúčetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
(3)
Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamůúčetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v
a)
§ 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,
b)
§ 1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.
(4)
V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), d) až l) před zánikem povinnosti vést účetnictví zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamůúčetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv.
§ 32
(1)
Použijí-li účetní jednotky účetní záznamyúčetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízenítrestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí dob úschovy uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamyúčetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamůúčetních záznamů obdobně.
(2)
Účetní jednotka může jako účetní záznamyúčetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamyúčetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.
(3)
Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamyúčetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se účetní záznamúčetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní záznamúčetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.
(4)
Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů uschovávají účetní jednotky, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.
ČÁST SEDMÁ
ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ
§ 32a
Rozsah působnosti
(1)
Zprávu o platbáchplatbách orgánům správyorgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen „zpráva o platbáchplatbách“) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotkavelká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie39), a velká účetní jednotkavelká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie40).
(2)
Zpráva podle odstavce 1 se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách měny účetnictví.
(3)
Povinnost sestavovat zprávu podle odstavce 1 se nevztahuje na účetní jednotku, která je konsolidovanou účetní jednotkou nebo konsolidující účetní jednotkou, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba se řídí právem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a
b)
platbyplatby odváděné touto účetní jednotkou orgánům správyorgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země jsou zahrnuty do konsolidované zprávy, kterou sestavuje konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba v souladu s § 32c nebo obdobným předpisem jiného členského státu Evropské unie.
(4)
Orgánem správyOrgánem správy se rozumí pro účely této části zákona jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán správyorgán správy členského státu nebo třetí země; zahrnuje rovněž jakýkoli útvar bez právní osobnosti, agenturu nebo osobu, ve které tento orgán správyorgán správy uplatňuje rozhodující vliv.
(5)
ProjektemProjektem se rozumí provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými právními dohodami a které představují základ pro platební závazky vůči orgánům správyorgánům správy uvedeným v odstavci 4; je-li však více takových dohod zásadním způsobem provázáno, považuje se za projektprojekt takový soubor dohod.
(6)
PlatbouPlatbou se rozumí částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž se jedná o následující
a)
část produkce odváděná jako naturální plnění,
b)
daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění placené z výnosů, výroby nebo zisku, s výjimkou spotřební daně, daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z prodeje,
c)
podíl na zisku,
d)
úplata za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality a výrobu nebo těžbu,
e)
licenční poplatek, nájemné, plnění za licence a koncese a
f)
platbaplatba za zlepšení infrastruktury.
§ 32b
Obsah zprávy o platbách
(1)
Ve zprávě o platbáchplatbách se uvedou následující informace týkající se činností uvedených v § 32a odst. 1 za příslušné účetní období:
a)
celková výše platebplateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správyorgánům správy podle § 32a odst. 4,
b)
celková výše platebplateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správyorgánům správy podle § 32a odst. 4,
c)
pokud jsou tyto platbyplatby přiřazeny k určitému projektuprojektu, celková výše platebplateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny za každý takový projektprojekt, a celková výše platebplateb za každý takový projektprojekt.
(2)
Ve zprávě o platbáchplatbách se neuvádí platbaplatba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících platebplateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.
(3)
Informace o platbáchplatbách odvedených účetní jednotkou týkající se povinností uložených na úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky je možné uvádět na nejnižší možné úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky.
(4)
Pokud se odvádějí nepeněžitá plnění, uvádí se jejich hodnota, a tam, kde je to vhodné, i objem nepeněžitého plnění. V komentáři ke zprávě účetní jednotka vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.
(5)
Při uvádění informací o platbáchplatbách se zohlední věcná podstata než forma dotčené platbyplatby nebo činnosti. PlatbyPlatby a činnosti nesmějí být uměle rozdělovány ani slučovány s cílem vyhnout se povinnosti tuto zprávu sestavit.
§ 32c
Konsolidovaná zpráva o platbách
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1 sestavují konsolidvanou zprávu o platbáchplatbách s obsahem podle § 32b, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku.
(2)
Konsolidující účetní jednotka se rovněž považuje za činnou v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích činná některá z jejích konsolidovaných účetních jednotek.
(3)
Konsolidovaná zpráva o platbáchplatbách zahrnuje pouze platbyplatby vyplývající z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.
(4)
Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách uvedená v odstavci 1 neplatí pro
a)
konsolidující účetní jednotku malé nebo střední skupiny, není-li některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu, nebo
b)
konsolidující účetní jednotku, která je zároveň konsolidovanou účetní jednotkou v některém z členských států.
(5)
Účetní jednotky uvedené v § 32a nemusejí být zahrnuty do konsolidované zprávy o platbáchplatbách, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v § 22a odst. 2 a 3.
(6)
Výjimky podle odstavce 5 se použijí pouze v případě, že je jich využíváno i pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 32d
Zveřejňování
(1)
Zpráva o platbáchplatbách uvedená v § 32b a konsolidovaná zpráva o platbáchplatbách uvedená v § 32c se zveřejňuje způsobem podle § 21a.
(2)
Zpráva o platbáchplatbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona.
§ 32e
Kritéria rovnocennosti
Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1, které sestavují a zveřejňují zprávu o platbáchplatbách v souladu s požadavky státu, který není členským státem Evropské unie, jež byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako rovnocenné požadavkům podle této části, jsou osvobozeny od plnění požadavků této části, s výjimkou povinnosti zveřejnit zprávu o platbáchplatbách konsolidující osoby; zpráva o platbáchplatbách musí být zveřejněna v českém jazyce.
ČÁST OSMÁ
ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI
§ 32f
Povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti
(1)
Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která
a)
je obchodní korporací,
b)
je subjektem veřejného zájmu,
c)
by byla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a
d)
k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.
(2)
Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky.
§ 32g
Výjimka z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti
(1)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je
a)
malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce43),
b)
kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo
c)
investičním fondem.
(2)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,
c)
konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie
1.
obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a
2.
je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a
d)
výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a
3.
informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.
(3)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku konsolidující zahraniční osoby, která je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba ze třetí země“),
c)
konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země
1.
obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,
2.
je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,
3.
obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky,
4.
je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),
5.
je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a
6.
je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a
d)
výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,
3.
informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a
4.
informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země.
(4)
Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.
§ 32h
Vymezení zprávy o udržitelnosti
(1)
Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.
(2)
Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky
a)
životního prostředí,
b)
sociální,
c)
lidských práv a jejich dodržování,
d)
správy a řízení,
e)
zaměstnanecké a
f)
boje proti korupci a úplatkářství.
(3)
Zpráva o udržitelnosti obsahuje
a)
stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně
1.
popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,
2.
příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,
3.
plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou46) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima47),
4.
informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,
5.
způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost, a
6.
popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,
b)
popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně
1.
popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a
2.
prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,
c)
popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,
d)
informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,
e)
popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,
f)
popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,
g)
popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,
h)
popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,
i)
popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a
j)
popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu
1.
hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a
2.
způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.
(4)
Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.
(5)
Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.
(6)
Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede
a)
vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací,
b)
důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a
c)
způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.
(7)
Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.
(8)
Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.
(9)
Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.
(10)
Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45).
§ 32i
Povinnost vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti
(1)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je
a)
subjektem veřejného zájmu a
b)
konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.
(2)
Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1.
(3)
Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidující účetní jednotku považuje i účetní jednotka, která je družstvem a je ovládající osobou s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vlivspolečný vliv.
§ 32j
Výjimky z povinnosti vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti
(1)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem.
(2)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
není velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,
c)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,
d)
konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie
1.
obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a
2.
je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a
e)
výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zprávakonsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a
3.
informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.
(3)
Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud
a)
není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
b)
není velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,
c)
je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby ze třetí země,
d)
konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země
1.
obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,
2.
je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,
3.
obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky,
4.
je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),
5.
je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a
6.
je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, a
e)
výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje
1.
název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,
2.
odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,
3.
informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a
4.
v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta.
§ 32k
Vymezení konsolidované zprávy o udržitelnosti
(1)
Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávykonsolidované výroční zprávy.
(2)
Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek.
(3)
Ustanovení § 32h odst. 3 až 10 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně.
(4)
Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.
(5)
Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.
(6)
Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3.
(7)
Skupinou účetních jednotek se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami.
§ 32l
Konsolidovaná účetní jednotka v případě pojišťoven a zajišťoven
Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidovanou účetní jednotku považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud
a)
je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
b)
podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a
c)
není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
ČÁST DEVÁTÁ
ZPRÁVA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
§ 32m
Povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů
(1)
Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.
(2)
Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.
(3)
Pro účely zprávy o daních z příjmů se
a)
samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, a
b)
výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.
(4)
Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankoubankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.
(5)
Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.
§ 32n
Obsah zprávy o daních z příjmů
(1)
Ve zprávě o daních z příjmů se uvede
a)
název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,
b)
měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,
c)
stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,
d)
počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,
e)
celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,
f)
výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,
g)
výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,
h)
výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a
i)
výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.
(2)
Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.
(3)
Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(4)
Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,
a)
odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,
b)
odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,
c)
odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a
d)
souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).
(5)
Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.
(6)
Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.
(7)
Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.
§ 32o
Konsolidovaná zpráva o daních z příjmů
(1)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.
(2)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotkastřední účetní jednotka a velká účetní jednotkavelká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkoustřední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.
(3)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující osobou, pokud neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotkuvelkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.
(4)
Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující osobu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující osoba v účetním období není účetní jednotkou podle tohoto zákona a neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotkuvelkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.
(5)
Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se
a)
nejvyšší konsolidující osobou rozumí konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba, která není ovládanou osobou, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, a
b)
konsolidovanými výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(6)
Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky této osoby kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankoubankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.
(7)
Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k sestavení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující osobu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato osoba neposkytla všechny potřebné údaje.
(8)
Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke konsolidované zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.
§ 32p
Obsah konsolidované zprávy o daních z příjmů
(1)
V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že
a)
se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,
b)
měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby,
c)
pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a
d)
pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivuspolečného vlivu.
(2)
Ustanovení § 32n odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně.
§ 32q
Zpřístupnění
(1)
Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a.
(2)
Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.
(3)
V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky.
(4)
Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.
§ 32r
Kritéria rovnocennosti
(1)
Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 1 není povinna sestavit zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech.
(2)
Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 2 není povinna zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, pokud
a)
sestavila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou zprávě o daních z příjmů,
b)
zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky, a
c)
do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka účetní jednotky, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách účetní jednotky.
(3)
Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 1 není povinna sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její konsolidovaná účetní jednotka podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala.
(4)
Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 2, 3 nebo 4 není povinna sestavit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud
a)
nejvyšší konsolidující osoba sestavila za osoby, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů,
b)
zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující osoba, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a
c)
do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je účetní jednotka nebo pobočka účetní jednotky zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující osoby.
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 33
Účetní záznam
(1)
Účetní záznamÚčetní záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamuúčetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamuúčetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamuúčetního záznamu.
(2)
Účetní záznamÚčetní záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za
a)
listinnou formu účetní záznamúčetní záznam provedený na analogový nosič rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,
b)
technickou formu účetní záznamúčetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,
c)
smíšenou formu účetní záznamúčetní záznam v listinné formě obsahující též informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.
(3)
Účetní jednotka může provést převod účetního záznamuúčetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznamúčetní záznam. V uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního záznamuúčetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamuúčetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznamúčetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný. Splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního záznamuúčetního záznamu žádnou z osob, které s převedeným záznamem pracují, se u účetních záznamůúčetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr nebo archiválii podle zvláštního právního předpisu, nevyžaduje předložení účetního záznamuúčetního záznamu v původní formě a pro záznamy v původní formě neplatí ustanovení § 31.
(4)
Účetní záznamÚčetní záznam v technické nebo smíšené formě, se skartačními znaky „A“ nebo „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky, musí být ve formátu, který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následnou čitelnost pro fyzickou osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit, převede takové účetní záznamyúčetní záznamy do listinné formy odpovídající době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před jejich zařazením do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamyúčetními záznamy přijatými účetní jednotkou v technické, případně smíšené formě, u účetních záznamůúčetních záznamů obsahujících uznávaný elektronický podpiselektronický podpis včetně průkazného potvrzení v listinné formě o platnosti uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu v době přijetí účetního záznamuúčetního záznamu. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamyúčetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.
(5)
Jednotlivý účetní záznamúčetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamyúčetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamechúčetních záznamech podle tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamuúčetního záznamu včetně dílčích účetních záznamůúčetních záznamů i účetního záznamuúčetního záznamu vzniklého jejich seskupením.
(6)
Na všechny formy účetního záznamuúčetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamůúčetních záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamechúčetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b) a c), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).
(7)
Účetní jednotky mohou vést účetní záznamyúčetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 10), které umožní provést převod účetních záznamůúčetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 32 odst. 1 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamůúčetních záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamyúčetní záznamy. Stanovení těchto povinností na smluvním základě není dotčeno.
(8)
V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamyúčetní záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.
(9)
Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamůúčetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením.
§ 33a
Průkaznost účetního záznamu
(1)
Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznamúčetní záznam považuje pouze
a)
účetní záznamúčetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,
b)
účetní záznamúčetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamůúčetních záznamů, nebo
c)
účetní záznamúčetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznampodpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 10.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamuúčetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznamúčetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) a c).
(3)
Účetní záznamÚčetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem anebo obdobným průkazným účetním záznamemúčetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznamúčetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu.
(4)
Podpisovým záznamemPodpisovým záznamem se rozumí účetní záznamúčetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpiselektronický podpis podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznamúčetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamupodpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznampodpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpiselektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznamúčetní záznam v technické formě.
(5)
Připojením podpisového záznamupodpisového záznamu se rozumí
a)
v případě účetního záznamuúčetního záznamu v listinné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem,
b)
v případě účetního záznamuúčetního záznamu v technické formě jeho podepsání uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamemúčetním záznamem v technické formě,
c)
v případě účetního záznamuúčetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního záznamuúčetního záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamemúčetním záznamem v technické formě.
(6)
Připojení podpisového záznamupodpisového záznamu u technických forem, případně připojení podpisového záznamupodpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících technické formy, musí splňovat požadavky na podpisový záznampodpisový záznam podle odstavce 4.
(7)
Účetní záznamÚčetní záznam v listinné formě podepsaný vlastnoručním podpisem výstavce, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. c) bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.
(8)
Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznamúčetní záznam, který není podpisovým záznamempodpisovým záznamem podle odstavce 4, připojený k jinému účetnímu záznamuúčetnímu záznamu
a)
automaticky technickým prostředkem (§ 4 odst. 10), nebo
b)
fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 10,
který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo fyzické osoby.
(9)
K jednomu účetnímu záznamuúčetnímu záznamu může být připojeno více podpisových záznamůpodpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.
(10)
Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamupodpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamuúčetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.
§ 34
Přenos průkazného účetního záznamu
(1)
Přenos průkazného účetního záznamuúčetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a neměnnosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle zvláštních právních předpisů.
(2)
Požadavky průkaznosti a jiné požadavky uvedené v odstavci 1 jsou splněny i v případě, je-li přenos průkazného účetního záznamuúčetního záznamu uskutečněn prostřednictvím třetí osoby odlišné od účetních jednotek, pokud tato osoba splňuje požadavky podle zvláštních právních předpisů.
§ 35
Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech
(1)
Opravy nebo doplnění v účetních záznamechúčetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamyúčetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3. Účetní záznamÚčetní záznam vzniklý seskupením je též nesrozumitelný, pokud kterýkoli z dílčích účetních záznamůúčetních záznamů v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7. Účetní záznamÚčetní záznam ve smíšené formě je též nesrozumitelný, pokud část účetního záznamuúčetního záznamu v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7.
(3)
Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamuúčetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.
(4)
Okamžik se v účetním záznamuúčetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.
(5)
Na účetní záznamyúčetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 7, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.
(6)
V případě, že účetní záznamyúčetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.
(7)
Za opravu se nepovažuje doplnění informace v účetním záznamuúčetním záznamu, jestliže
a)
nedochází k změně původního obsahu účetního záznamuúčetního záznamu,
b)
doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního záznamuúčetního záznamu a
c)
nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti účetního záznamuúčetního záznamu.
§ 36
(1)
Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek ministerstvo vydává České účetní standardy (dále jen „standardy“). Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotkyVybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem. Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.
(2)
Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.
(3)
Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.
Přestupky
§ 37
(1)
Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,
b)
nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,
c)
nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,
d)
nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1, 2, 4 až 7 nebo 9,
e)
vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
f)
vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
g)
jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,
h)
v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,
i)
v rozporu s § 21 odst. 8 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
j)
nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo
k)
v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamyúčetní záznamy.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do výše
a)
6 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až d),
b)
3 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. e) až k).
§ 37a
(1)
Účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle tohoto zákona se dopustí přestupku tím, že
a)
nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,
b)
nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,
c)
nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,
d)
nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 7, 9 nebo 10 nebo § 32h odst. 1,
e)
nesestaví zprávu o platbáchplatbách podle § 32b,
f)
nevyhotoví zprávu o udržitelnosti podle § 32h odst. 2 až 10,
g)
nesestaví zprávu o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,
h)
vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
i)
vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
j)
nezajistí, aby jí sestavená účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,
k)
v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy,
l)
v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,
m)
v rozporu s § 21 odst. 8 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
n)
nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,
o)
nezveřejní zprávu o platbáchplatbách podle § 32d,
p)
nezveřejní nebo neuveřejní zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,
q)
nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,
r)
nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku podle § 23b,
s)
v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamyúčetní záznamy,
t)
nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamůúčetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5,
u)
nepředá účetní záznamúčetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5 nebo
v)
neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2.
(2)
Konsolidující účetní jednotka se dopustí přestupku tím, že
a)
nesestaví konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4,
b)
nesestaví konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2,
c)
nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2 nebo § 32n odst. 1,
d)
nesestaví konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách podle § 32c,
e)
nevyhotoví konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32k odst. 2 až 6,
f)
nesestaví konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,
g)
nezajistí, aby jí sestavená konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,
h)
v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem,
i)
v rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem,
j)
nezveřejní konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční zprávukonsolidovanou výroční zprávu podle § 21a,
k)
nezveřejní konsolidovanou zprávu o platbáchplatbách podle § 32d,
l)
nezveřejní nebo neuveřejní konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,
m)
nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,
n)
v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy nebo
o)
neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32i odst. 2.
(3)
Účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevede jednoduché účetnictví podle § 4 odst. 1,
b)
nesestaví přehledy v rozsahu a ve lhůtě podle § 13b odst. 3,
c)
nezajistí, aby jí zpracované přehledy obsahovaly veškeré údaje podle § 18 odst. 3,
d)
nesestaví přehledy ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 a 2,
e)
vede jednoduché účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
f)
v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamyúčetní záznamy, nebo
g)
nezveřejní přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument podle § 21a odst. 1.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do výše
a)
6 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo k),
b)
3 % hodnoty aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až j), l) až s) nebo v),
c)
3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkemaktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
d)
5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. t) nebo u) a není-li dále stanoveno jinak,
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) až d),
f)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g).
§ 37aa
(1)
Hodnota aktiv celkemaktiv celkem uvedená v § 37 odst. 2 a v § 37a odst. 4 se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo.
(2)
Pokud hodnota aktiv celkemaktiv celkem zjištěná podle odstavce 1 neodpovídá aktivům celkemaktivům celkem zjištěným v řízení o přestupku, použije se pro účely § 37 odst. 2 a § 37a odst. 4 výše aktiv zjištěná v řízení o přestupku. Obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena.
(3)
Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 2, stanoví hodnotu aktiv celkemaktiv celkem orgán, který porušení právních povinností projednává, kvalifikovaným odhadem.
(4)
V případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období, kvalifikovaným odhadem pro účely odstavce 3 se rozumí hodnota aktiv celkemaktiv celkem zjištěná z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.
§ 37ab
Přestupky podle tohoto zákona projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
§ 37b
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 1f odst. 6, § 4 odst. 8, § 13b odst. 6, § 23b odst. 5, § 24 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 9.
(2)
Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 36 odst. 1.
§ 38
(1)
V účetním období roku 1992 účetní jednotky použijí účtové osnovy a postupy účtování, ocení majetek a závazky v účetnictví i v účetní závěrce a sestaví účetní závěrku způsoby vyplývajícími z dosavadních právních předpisů.
(2)
Ode dne účinnosti tohoto zákona nepostupuje federální ministerstvo financí podle ustanovení § 4 odst. 2, § 14 a § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.
§ 39
Zrušují se
1.
nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizací,
2.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků,
3.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 21/1990 Sb., o kalkulaci,
4.
vyhláška federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o účetnictví.
§ 40
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.
Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.
7)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.
19)
§ 66a odst. 7 obchodního zákoníku.
22)
§ 69 obchodního zákoníku.
30a)
§ 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
33)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
38)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I.
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, sekce A, oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.
41)
Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
42)
Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
43)
Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
44)
Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
45)
Nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.
46)
Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s.
47)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o obecnej polícii
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 107/1991
* Úvodné ustanovenia
* § 1 - Účelom zákona je vymedziť základné úlohy obecnej polície, jej organizáciu a práva a povinnosti pracovníkov obecnej polície.
* § 2 - (1) Obecná polícia je poriadkový útvar pôsobiaci pri zabezpečovaní obecných vecí verejného poriadku, ochrany životného prostredia v obci a plnení úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných nariadení obce, z uznesení obecného zastupiteľstva a z rozhodnutí st
* § 3 - Základné úlohy
* Organizácia obecnej polície
* § 4 - Organizáciu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov obecnej polície určuje obecné zastupiteľstvo s prihliadnutím na rozsah jej úloh.
* § 5 - (1) Obecnú políciu tvoria pracovníci obecnej polície, ktorí sú pracovníkmi obce. Pri plnení úloh majú postavenie verejného činiteľa.7)
* § 6 - Riadenie a zastupovanie
* Povinnosti a oprávnenia pracovníkov obecnej polície
* § 7 - Základné povinnosti
* § 8 - Všeobecné oprávnenia
* § 9 - Oprávnenie požadovat preukázanie totožnosti
* § 10 - Oprávnenie požadovať vysvetlenie
* § 11 - Oprávnenie otvoriť byt
* § 12 - Oprávnenie odňat vec
* Použitie donucovacích prostriedkov pracovníkmi obecnej polície
* § 13 - Donucovacie prostriedky
* § 14 - Použitie hmatov, chvatov, úderov a kopov sebaobrany, slzotvorných prostriedkov a obušku
* § 15 - Použitie pút
* § 16 - Použitie služobného psa
* § 17 - Povinnosti pracovníka obecnej polície po použití donucovacích prostriedkov
* § 18 - Osobitné obmedzenia
* § 19 - Podmienky nosenia a použitia zbrane pracovníkom obecnej polície
* § 20 - Náhrada škody
* § 21 - Preukazovanie príslušnosti k obecnej polícii
* Rovnošata a preukaz pracovníka obecnej polície
* § 22 - (1) Rovnošatu a jej súčasťi určí obec.
* § 23 - (1) Preukaz pracovníka obecnej polície obsahuje fotografiu, meno a priezvisko, identifikačné číslo, názov „obecná polícia“, názov obce a podpis starostu.
* § 24 - Spolupráca obecnej polície s inými orgánmi
* Odborná spôsobilosť, výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície
* § 25 - (1) Pracovník obecnej polície može plniť úlohy obecnej polície iba vtedy, ak na to má odbornú spôsobilosť.
* § 26 - (1) Výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície zabezpečuje obec.
* § 27 - Prechodné ustanovenie
* § 28 - Zrušovacie ustanovenie
* § 29 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
564
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o obecnej polícii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Úvodné ustanovenia
§ 1
Účelom zákona je vymedziť základné úlohy obecnej polície, jej organizáciu a práva a povinnosti pracovníkov obecnej polície.
§ 2
(1)
Obecná polícia je poriadkový útvar pôsobiaci pri zabezpečovaní obecných vecí verejného poriadku, ochrany životného prostredia v obciobci a plnení úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných nariadení obceobce, z uznesení obecného zastupiteľstva a z rozhodnutí starostu obceobce.
(2)
Obecnú políciu zriaďuje a zrušuje obec všeobecne záväznym nariadením.1)
(3)
Náčelníka obecnej polície na návrh starostu vymenúva a odvoláva obecné zastupiteľstvo.
(4)
Úlohy obecnej polície podľa tohto zákona plní v obciach, ktoré sú mestami,2) mestská polícia.
§ 3
Základné úlohy
(1)
Obecná polícia
a)
zabezpečuje verejný poriadok v obciobci,
b)
chráni majetok obceobce a občanov pred poškodením, zničením, stratou alebo zneužitím,3)
c)
dbá o ochranu životného prostredia v obciobci,
d)
dbá o dodržiavanie poriadku, čistoty a hygieny v uliciach, iných verejných priestranstvách a verejne prístupných miestach,
e)
vykonáva všeobecne záväzné nariadenia obceobce, uznesenia obecného zastupiteľstva a rozhodnutia starostu,
f)
ukladá a vyberá v blokovom konaní pokuty za priestupky ustanovené osobitným predpisom4) a tiež za priestupky proti bezpečnosti a plynulosti cestnej premávky5) spáchané neuposlúchnutím zákazu, ktorý vyplýva z miestnej úpravy cestnej premávky,6)
g)
oznamuje príslušným orgánom porušenie právnych predpisov, ktoré zistí pri plnení svojich úloh a ktorých riešenie nepatrí do pôsobnosti obceobce.
(2)
ObecObec môže vymedziť obecnej polícii aj ďalšie úlohy, ak to ustanovujú osobitné zákony.
Organizácia obecnej polície
§ 4
Organizáciu, objem mzdových prostriedkov a rozsah technických prostriedkov obecnej polície určuje obecné zastupiteľstvo s prihliadnutím na rozsah jej úloh.
§ 5
(1)
Obecnú políciu tvoria pracovníci obecnej polície, ktorí sú pracovníkmi obceobce. Pri plnení úloh majú postavenie verejného činiteľa.7)
(2)
Pracovníkom obecnej polície sa môže stať len bezúhonná osoba, staršia ako 21 rokov, ktorá je telesne, duševne a odborne spôsobilá na plnenie úloh obecnej polície.
(3)
Pracovník obecnej polície skladá sľub tohto znenia:
„Slubujem, že budem riadne plniť svoje povinnosti, chrániť záujmy obceobce a jej obyvateľov, zachovávať ústavu, zákony a ostatné všeobecne záväzné právne predpisy.“
§ 6
Riadenie a zastupovanie
(1)
Činnosť obecnej polície riadi jej náčelník.8) Za týmto účelom najmä
a)
organizuje prácu pracovníkov obecnej polície,
b)
podáva starostovi obceobce správy o situácii na úseku obecných vecí verejného poriadku a o výsledkoch činnosti obecnej polície; o závažných udalostiach ho vyrozumie okamžite,
c)
spolupracuje s veliteľom príslušného útvaru Policajného zboru Slovenskej republiky (ďalej len „policajný zbor“), orgánmi štátnej zdravotníckej správy, orgánmi ochrany životného prostredia a inými orgánmi,
d)
predkladá starostovi požiadavky na zabezpečenie činnosti obecnej polície a zodpovedá za hospodárne využívanie zverených prostriedkov,
e)
zabezpečuje odborný výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície,
f)
podáva starostovi návrhy súvisiace s pracovnoprávnymi vzťahmi pracovníkov obecnej polície,
g)
plní ďalšie úlohy podľa organizačného poriadku a pokynov starostu.
(2)
Náčelníka v čase jeho neprítomnosti zastupuje ním poverený pracovník obecnej polície. V obciach, kde je to účelné, môže obecné zastupiteľstvo na návrh starostu zriadiť funkciu stáleho zástupcu náčelníka.
Povinnosti a oprávnenia pracovníkov obecnej polície
§ 7
Základné povinnosti
Pracovník obecnej polície pri plnení úloh je povinný najmä
a)
dodržiavať zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy a v ich rámci sa riadiť pokynmi náčelníka, prípadne pokynmi starostu,
b)
dbať na vážnosť, česť a dôstojnosť občanov i svoju vlastnú a nepripustiť, aby občanom v súvislosti s činnosťou obecnej polície vznikla bezdôvodná ujma a prípadný zásah do ich práv a slobôd neprekročil mieru nevyhnutnú na dosiahnutie účelu sledovaného zákrokom,
c)
zakročiť podľa svojich možností a schopností a v medziach tohto zákona a iných všeobecne záväzných právnych predpisov, prípadne vykonať iné nevyhnutné opatrenia, ak je dôvodné podozrenie, že je páchaný trestný čintrestný čin, priestupok alebo iný správny delikt,
d)
zakročiť, ak je ohrozený život, zdravie alebo hrozí škoda na majetku; nemusí tak urobiť, ak by tým vystavil vážnemu ohrozeniu seba alebo iné osoby,
e)
oznámiť v prípade, že bol spáchaný trestný čintrestný čin, vec policajnému zboru alebo prokurátorovi a podľa povahy veci tiež zamedziť vstupu nepovolaných osôb na miesto činu,
f)
poučiť pri vykonávaní zákrokov osoby o ich právach,
g)
oznamovať bezodkladne náčelníkovi závady a nedostatky, ktoré ohrozujú alebo sťažujú výkon jeho činnosti.
§ 8
Všeobecné oprávnenia
(1)
Pracovník obecnej polície pri plnení úloh je oprávnený
a)
vyzvať osobu, aby upustila od konania, ktorým narušuje verejný poriadok, alebo od iného protiprávneho konania,
b)
ukladať a vyberať v blokovom konaní pokuty za priestupky [§ 4 ods. 1 písm. f)] zistené pri plnení úloh,
c)
zadržať osobu pristihnutú pri trestnom čine a urobiť úkony podľa osobitných predpisov,9)
d)
presvedčiť sa, či ten, koho zadržiavajú, nie je ozbrojený alebo či nemá u seba inú vec, ktorou by mohol ohroziť život alebo zdravie, prípadne takú vec odobrať; odobranú zbraň alebo vec odovzdá príslušnému orgánu spolu so zadržanou osobou,9)
e)
prikázať každému, aby na nevyhnutný čas nevstupoval na určené miesta alebo sa na nich nezdržiaval, pokiaľ to vyžaduje účinné zabezpečenie plnenia úloh obecnej polície alebo obceobce.
(2)
Zbraňou podľa odseku 1 písm. d) sa rozumie strelná, bodná, sečná, rezná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti. Zbraňou sa ďalej rozumie všetko, čím je možné urobiť útok proti telu dôraznejším.
§ 9
Oprávnenie požadovat preukázanie totožnosti
(1)
Pracovník obecnej polície je oprávnený vyzvať osobu
a)
pristihnutú pri spáchaní priestupku,
b)
od ktorej je požadované vysvetlenie podľa § 10 ods. 1,
aby preukázala svoju totožnosť; osoba je povinná výzve vyhovieť.
(2)
Ak odmietne osoba uvedená v odseku 1 preukázať svoju totožnosť alebo ak ju nemôže preukázať ani po predchádzajúcom poskytnutí potrebnej súčinnosti na preukázanie svojej totožnosti, je pracovník obecnej polície oprávnený predviesť takúto osobu na útvar policajného zboru za účelom zistenia jej totožnosti.
§ 10
Oprávnenie požadovať vysvetlenie
(1)
Pracovník obecnej polície pri plnení svojich úloh je oprávnený požadovať od každého potrebné vysvetlenie na objasnenie priestupku.
(2)
Vysvetlenie môže odmietnuť iba osoba, ktorá by ním sebe alebo blízkej osobe10) spôsobila nebezpečenstvo postihu za priestupok alebo trestný čintrestný čin.
(3)
Vysvetlenie sa nesmie požadovať od osoby, ktorá upozornila, že by ním porušila zákonom uloženú povinnosť mlčanlivosti, iba ak by bola od tejto povinnosti oslobodená.
(4)
Pracovník obecnej polície je povinný osobu poučiť o možnosti odoprieť vysvetlenie podľa odsekov 2 a 3.
§ 11
Oprávnenie otvoriť byt
(1)
Ak je dôvodná obava, že je ohrozený život alebo je vážne ohrozené zdravie osoby, alebo ak hrozí závážná škoda na majetku a hrozí nebezpečenstvo z omeškania, je pracovník obecnej polície oprávnený otvoriť byt, vstúpiť doňho a vykonať potrebné opatrenia na odvrátenie hroziaceho nebezpečenstva.
(2)
Na otvorenie bytu a na vykonanie úkonov podľa odseku 1 je pracovník obecnej polície povinný zabezpečiť prítomnosť nezúčastnenej osoby; nemusí tak urobiť, ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania a je bezprostredne ohrozený život alebo zdravie alebo bezprostredne hrozí závažná škoda na majetku.
(3)
Po vykonaní opatrení podľa odseku 1 pracovník obecnej polície bez zbytočného odkladu vyrozumie užívateľa bytu a zabezpečí uzavretie bytu, ak to nemôže vykonať užívateľ alebo iná oprávnená osoba.
(4)
Otvorenie bytu nesmie sledovať iný záujem než ochranu života alebo zdravia a majetku.
(5)
O otvorení bytu a vykonaných opatreniach spíše pracovník obecnej polície úradný záznam a okamžite o tom oboznámi príslušný útvar policajného zboru a prokurátora.
(6)
Ustanovenia odsekov 1 až 5 sa primerane vzťahujú aj na nebytové priestory.
§ 12
Oprávnenie odňat vec
(1)
Pracovník obecnej polície je oprávnený po predchádzajúcej márnej výzve na vydanie odňať vec, o ktorej sa možno dôvodne domnievať, že v konaní o priestupku môže byť vyslovené jej prepadnutie11) alebo môže byť zhabaná.12)
(2)
Nemožno odňať vec, ktorej hodnota je v nápadnom nepomere k povahe priestupku.
(3)
Po odňatí veci spíše pracovník obecnej polície úradný záznam a osobe, ktorej bola vec odňatá, vystaví potvrdenie o odňatí veci. Odňatú vec odovzdá pracovník obecnej polície orgánu, ktorý o priestupku rozhoduje, alebo útvaru policajného zboru, ak ide o priestupok, ktorého objasňovanie patrí podľa osobitných predpisov policajnému zboru.4)
Použitie donucovacích prostriedkov pracovníkmi obecnej polície
§ 13
Donucovacie prostriedky
(1)
Donucovacími prostriedkami sú
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany,
b)
slzotvorné prostriedky,
c)
obušok,
d)
putá,
e)
služobný pes.
(2)
Pred použitím donucovacích prostriedkov je pracovník obecnej polície povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitý niektorý z donucovacích prostriedkov. Od výzvy a výstrahy môže upustiť iba v prípade, keď je sám napadnutý alebo je ohrozený život alebo zdravie inej osoby a vec neznesie odklad alebo tomu bránia iné okolnosti.
(3)
O tom, ktorý z donucovacích prostriedkov použije, rozhoduje pracovník obecnej polície podľa konkrétnej situácie tak, aby osobe, proti ktorej zakročuje, nespôsobil neprimeranú ujmu.
§ 14
Použitie hmatov, chvatov, úderov a kopov sebaobrany, slzotvorných prostriedkov a obušku
(1)
Hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky a obušok je pracovník obecnej polície oprávnený použiť, aby
a)
zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej pred protiprávnym útokom, ak sa po výzve od útoku neupustí, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
zabránil výtržnosti, ruvačke, úmyselnému poškodzovaniu majetku alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
d)
zadržal osobu,9) ktorá kladie aktívny odpor.
(2)
Hmaty a chvaty je pracovník obecnej polície oprávnený použiť, aby zadržal osobu,9) ktorá kladie pasívny odpor.
§ 15
Použitie pút
Putá je pracovník obecnej polície oprávnený použiť
a)
na spútanie zadržanej osoby,9) ktorá kladie aktívny odpor alebo napadá iné osoby alebo pracovníka obecnej polície alebo poškodzuje majetok, po márnej výzve, aby od takéhoto konania upustila,
b)
na vzájomné pripútanie dvoch alebo viacerých zadržaných osôb8) za podmienok uvedených v písmene a),
c)
pri vykonávaní služobných úkonov so zadržanou osobou, ak je dôvodná obava, že sa pokúsi o útek.
§ 16
Použitie služobného psa
(1)
Služobného psa je pracovník obecnej polície oprávnený použiť
a)
aby zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej, ak sa po výzve neupustí od útoku, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
aby zabránil výtržnosti, ruvačke alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
aby zabránil násilnému vstupu do chránených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
d)
na prenasledovanie osoby na úteku, aby donútil ukrývajúcu sa osobu opustiť úkryt, ak majú byť takéto osoby zadržané, alebo na ich stráženie.
(2)
Pracovník obecnej polície používa služobného psa s náhubkom. Ak to povaha a intenzita útoku, prípadne prekonanie odporu osoby vyžadujú, použije služobného psa bez náhubku.
§ 17
Povinnosti pracovníka obecnej polície po použití donucovacích prostriedkov
(1)
Ak pracovník obecnej polície zistí, že pri použití donucovacích prostriedkov došlo k zraneniu osoby, poskytne jej, ak to okolnosti dovolia, prvú pomoc a zabezpečí lekárske ošetrenie.
(2)
Použitie donucovacích prostriedkov je pracovník obecnej polície povinný neodkladne hlásiť náčelníkovi obecnej polície.
(3)
Ak vzniknú pochybnosti o oprávnenosti alebo primeranosti použitia donucovacích prostriedkov pri hlásení podľa odseku 2 alebo ak pri ich použití bola spôsobená smrť, ujma na zdraví alebo škoda na majetku, je náčelník obecnej polície povinný zistiť, či boli použité v súlade so zákonom. O výsledku tohto zistenia spíše úradný záznam, ktorý hneď predloží miestne príslušnému prokurátorovi.13)
§ 18
Osobitné obmedzenia
Pri zákroku proti tehotnej žene, osobe vysokého veku, osobe so zjavnou telesnou vadou alebo chorobou a osobe mladšej ako 15 rokov nesmie pracovník obecnej polície použiť údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky, obušok a služobného psa, okrem prípadov, keď útok týchto osôb bezprostredne ohrozuje životy a zdravie iných osôb alebo pracovníka obecnej polície alebo hrozí väčšia škoda na majetku a nebezpečenstvo nemožno odvrátiť inak.
§ 19
Podmienky nosenia a použitia zbrane pracovníkom obecnej polície
(1)
Pracovník obecnej polície nosí pri pracovnej činnosti zbraň,14) ak obec nerozhodne inak.
(2)
Za zbraň sa na tieto účely považuje krátka guľová zbraň, ktorej držiteľom je podľa osobitných predpisov14) obecobec.
(3)
Pracovník obecnej polície je oprávnený použiť zbraň
a)
v prípade nutnej obrany a krajnej núdze,15)
b)
aby odvrátil nebezpečný útok, ktorý ohrozuje chránený objekt alebo miesto, kde je vstup zakázaný, po márnej výzve, aby sa od útoku upustilo.
§ 20
Náhrada škody
(1)
ObecObec zodpovedá za škodu spôsobenú pracovníkom obecnej polície v súvislosti s plnením úloh ustanovených týmto zákonom; to neplatí, ak ide o škodu spôsobenú osobe, ktorá svojím protiprávnym konaním oprávnený a primeraný zákrok vyvolala.
(2)
ObecObec zodpovedá za škodu osobe, ktorá poskytla pomoc obecobecnej polícii alebo jej pracovníkom na ich žiadosť, alebo s ich vedomím (ďalej len „poškodený“). Obec sa tejto zodpovednosti môže zbaviť iba vtedy, ak si túto škodu spôsobil poškodený úmyselne.
(3)
ObecObec zodpovedá aj za škodu na veciach, ktorá poškodenému vznikla v súvislosti s poskytnutím pomoci podľa odseku 2. Pritom sa hradí skutočná škoda, a to uvedením do predošlého stavu. Ak to nie je možné alebo účelné, hradí sa v peniazoch. Poškodenému môže byť priznaná aj náhrada nákladov spojených s obstaraním novej veci za poškodenú vec.
(4)
ObecObec zodpovedá aj za škodu, ktorú osoba spôsobila v súvislosti s pomocou poskytnutou pracovníkom obecnej polície. Ustanovenie odseku 1 sa použije obdobne.
§ 21
Preukazovanie príslušnosti k obecnej polícii
(1)
Pracovník obecnej polície preukazuje svoju, príslušnosť k obecnej polícii rovnošatou s viditeľne umiestneným identifikačným čislom, preukazom pracovníka obecnej polície, ako aj ústnym vyhlásením „obecná polícia“.
(2)
Pracovník obecnej polície je povinný pred zákrokom preukázať svoju príslušnosť k obecnej polícii. Nemusí tak urobiť v prípadoch, ak to povaha a okolnosti zákroku neumožňujú.
(3)
Ústnym vyhlásením preukazuje pracovník obecnej polície svoju príslušnosť k obecnej polícii iba vo výnimočných prípadoch, keď okolnosti zákroku neumožňujú túto príslušnosť preukázať rovnošatou alebo preukazom príslušníka obecnej polície.
Rovnošata a preukaz pracovníka obecnej polície
§ 22
(1)
Rovnošatu a jej súčasťi určí obecobec.
(2)
Rovnošata musí byť označená slovami „obecná polícia“ s uvedením príslušnosti k obciobci, ktorá ju zriadila, a identifikačným číslom; jej súčasťou môže byť znak obceobce, prípadne erb mesta. V mestách, ktoré sa členia na samostatné mestské časti, je rovnošata rovnaká pre celé mesto.
(3)
Rovnošata môže byť používaná len pri plnení úloh obecnej polície a nesmie byť zameniteľná s rovnošatou ozbrojených zborov a ozbrojených síl.
§ 23
(1)
Preukaz pracovníka obecnej polície obsahuje fotografiu, meno a priezvisko, identifikačné číslo, názov „obecná polícia“, názov obceobce a podpis starostu.
(2)
Preukaz pracovníka obecnej polície nesmie byť zameniteľný s preukazmi ozbrojených zborov a ozbrojených síl a môže sa používať len pri plnení úloh obecnej polície.
§ 24
Spolupráca obecnej polície s inými orgánmi
(1)
Obecná polícia spolupracuje pri plnení svojich úloh s príslušným útvarom policajného zboru,16) orgánmi štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce, s orgánmi štátnej zdravotníckej správy, orgánmi štátneho dozoru vo veciach životného prostredia, orgánmi požiarnej ochrany a s inými štátnymi orgánmi.
Odborná spôsobilosť, výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície
§ 25
(1)
Pracovník obecnej polície može plniť úlohy obecnej polície iba vtedy, ak na to má odbornú spôsobilosť.
(2)
Odbornú spôsobilosť pracovník obecnej polície preukazuje vykonaním skúšky pred odbornou komisiou policajného zboru. Náklady skúšky znáša obec.
(3)
Vláda Slovenskej republiky ustanoví nariadením rozsah odbornej spôsobilosti pracovníkov obecnej polície, ustanovenie a zloženie odborných komisií, prípadne aký druh vzdelania možno započítať namiesto vykonania skúšky podľa odseku 2.
§ 26
(1)
Výcvik a školenie pracovníkov obecnej polície zabezpečuje obec.
(2)
Na žiadosť obceobce vykoná za úhradu nákladov vo veciach využívania oprávnení a vo veciach používania donucovacích prostriedkov výcvik policajný zbor.
§ 27
Prechodné ustanovenie
(1)
ObceObce, ktoré do účinnosti tohto zákona zriadili obecnú políciu, upravia jej úlohy, oprávnenia a povinnosti v súlade s týmto zákonom do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia jeho účinnosti.
(2)
Osoby, ktoré sú pracovníkmi obecnej polície ku dňu účinnosti tohto zákona, musia preukázať odbornú spôsobilosť (§ 25) do jedného roka odo dňa účinnosti tohto zákona.
§ 28
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa
1.
§ 19 ods. 3 a 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení,
2.
§ 75 zákona Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.
§ 29
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 6 ods. 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
2)
§ 22 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
3)
§ 7 ods. 2 písm. b) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí.
4)
Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
5)
§ 22 zákona SNR č. 372/1990 Zb.
6)
Vyhláška FMV č. 99/1989 Zb. o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách.
7)
§ 89 ods. 9 Trestného zákona.
8)
§ 19 ods. 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
9)
§ 76 ods. 2 Trestného poriadku.
10)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
11)
§ 15 zákona SNR č. 372/1990 Zb.
12)
§ 16 zákona SNR č. 372/1990 Zb.
13)
§ 2 ods. 3 a § 8 ods. 1 Trestného poriadku.
14)
Zákon č. 147/1983 Zb. o zbraniach a strelive v znení neskorších zákonov.
15)
§ 13 a 14 Trestného zákona.
16)
Napr. § 63 zákona SNR č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 565/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 565/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb., č. 234/1991 Sb., č. 396/1991 Sb. a č. 523/1991 Sb.
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 107/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb., č. 234/1991 Sb., č. 396/1991 Sb. a č. 523/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1992
565
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 18. prosince 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb., č. 234/1991 Sb., č. 396/1991 Sb. a č. 523/1991 Sb.
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 58 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 297/1990 Sb., v rozsahu zmocnění daného usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 852 ze dne 3. prosince 1990, v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu, federálním ministerstvem pro strategické plánování a Státní bankou československou:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášek č. 154/1991 Sb., č. 234/1991 Sb., č. 396/1991 Sb. a č. 523/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
V § 2 se druhá věta nahrazuje větou: „Dovozní přirážka se stanoví pro zboží dovážené podle § 1 odst. 1 ve výši 15 % a pro zboží dovážené podle § 1 odst. 2 ve výši 10 % z tohoto základu.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Ministr:
Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. |
Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb.
Zákon České národní rady o živnostenských úřadech
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* § 1 - Živnostenské úřady
* § 2 - Obecní živnostenský úřad
* § 3 - Krajský živnostenský úřad
* § 5 - Živnostenský úřad České republiky
* Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
* § 6 - (1) Zaměstnanci obcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou oprávněni
* § 7 - Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
* § 8 - Zrušují se:
* § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 2015 (458/2011 Sb.)
570
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1991
o živnostenských úřadech
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Živnostenské úřady
Živnostenskými úřady jsou
a)
obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností,1) a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy,2)
b)
krajské živnostenské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů,3) a na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy,4)
c)
Živnostenský úřad České republiky.
§ 2
Obecní živnostenský úřad
(1)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad vykonává činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem5), plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a dále jako centrální registrační místo
a)
přijímá přihlášky k registraci nebo oznámení určené správci daně od osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění,
b)
přijímá oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení od fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění, a to v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy5b),
c)
přijímá oznámení osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění o vzniku volných pracovních míst nebo jejich obsazení5c),
d)
přijímá oznámení a hlášení fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění vůči zdravotním pojišťovnám v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem5d).
(2)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad předává ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem5e) podání, která obdrží podle odstavce 1, příslušným správním úřadům5f), které dále postupují podle příslušných zvláštních právních předpisů. Přitom obecní živnostenský úřadobecní živnostenský úřad neposuzuje úplnost nebo věcnou správnost těchto podání.
(3)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad je provozovatelem5g) živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku.
(4)
Obecní živnostenský úřadObecní živnostenský úřad plní funkci jednotného kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu5h).
§ 3
Krajský živnostenský úřad
(1)
Krajský živnostenský úřad
a)
vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost, a to včetně výkonu funkce centrálních registračních míst a jednotných kontaktních míst, vůči obecním živnostenským úřadůmobecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu; obecním živnostenským úřadůmobecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu může nařídit provedení živnostenské kontroly,
b)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů6) ve svém správním obvodu,
c)
spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími,
d)
je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření,
e)
je provozovatelem5g) živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku,
f)
plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.
(2)
Stanoviska a vyjádření podle odstavce 1 písm. d) jsou příslušné orgány povinny sdělit krajskému živnostenskému úřadu do 15 dnů.
§ 5
Živnostenský úřad České republiky
(1)
Živnostenský úřad České republiky
a)
zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání,
b)
vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům; může nařídit živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly,
c)
v zákonem stanovených případech rozhoduje jako správní orgán první instance,
d)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů,6)
e)
je správcem5g) živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku,
f)
spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími,
g)
je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření,
h)
plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.
(2)
Stanoviska a vyjádření podle odstavce 1 písm. g) jsou příslušné orgány povinny sdělit Živnostenskému úřadu České republiky do 15 dnů.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 6
(1)
Zaměstnanci obcíobcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou oprávněni
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu jejich činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem.
(2)
Zaměstnanci obcíobcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.
(3)
Činnosti vykonávané obecními živnostenskými úřady a krajskými živnostenskými úřady jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
§ 7
Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
§ 8
Zrušují se:
1.
zákon České národní rady č. 127/1990 Sb., o některých opatřeních souvisejících s vydáním zákona o soukromém podnikání;
2.
zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění zákona České národní rady č. 116/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o vnitřním obchodě, zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 200/1990 Sb.;
3.
vyhláška ministerstva obchodu ČSR č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČSR č. 138/1988 Sb. a zákona České národní rady č. 127/1990 Sb.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
2)
§ 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
3)
§ 68 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 81 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
5)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5a)
§ 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
5b)
§ 10a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
5c)
§ 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
5d)
§ 10a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
5e)
§ 45a odst. 6 živnostenského zákona.
5f)
§ 45a odst. 4 živnostenského zákona.
5g)
§ 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
5h)
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.
6)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 66 zákona č. 455/1991 Sb.
9)
§ 60 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.
10)
§ 49 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.
11)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, v platném znění. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 571/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 571/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Zrušujú sa
* Čl. IV - Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve, ako vyplýva z neskorších predpisov.
* Čl. V - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
571
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 4. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 znie:
㤠1
Úvodné ustanovenie
Účelom tohto zákona je utvárať podmienky pre správu a ďalší rozvoj archívnictva v Slovenskej republike tak, aby zabezpečovalo zachovanie archívnych dokumentov pre budúce generácie a účinne prispievalo k vedeckému bádaniu, k poznávaniu dejín Slovenska a k riešeniu aktuálnych politických, hospodárskych a kultúrnych potrieb štátu a spoločnosti.“.
2.
V § 2 ods. 1 sa slová „štátnych a iných orgánov a organizácií i z činnosti jednotlivcov“ nahrádzajú slovami „štátnych orgánov, obcí a iných právnických osôb i z činnosti fyzických osôb,“.
3.
V § 2 ods. 3 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
4.
§ 3 a 4 sa vypúšťajú.
5.
§ 5 vrátane nadpisu znie:
㤠5
Jednotný archívny fond Slovenskej republiky
Archívne dokumenty vedené v evidencii na území Slovenskej republiky tvoria Jednotný archívny fond Slovenskej republiky (ďalej len „Jednotný archívny fond“) bez ohľadu na ich vlastníka. Jednotný archívny fond je súčasťou národného kultúrneho dedičstva a bohatstva.“.
6.
V § 6 v odsekoch 1 a 4 sa slová „Štátne orgány a socialistické organizácie" nahrádzajú slovami „Štátne orgány, obce a iné právnické osoby“.
7.
§ 6 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
Pri výkone kontroly predarchívnej starostlivosti o písomnosti (odsek 1), dozoru nad vyraďovaním písomností (odseky 2 a 3) a kontroly stavu archívov a spisovní (§ 17) sú poverení pracovníci ministerstva vnútra a príslušného archívu oprávnení vstupovať do tých priestorov štátnych orgánov, obcí a iných právnických osôb, v ktorých sú písomnosti uložené a archívy a spisovne umiestnené.“.
8.
V § 7 ods. 1 sa slová „Občania, orgány a organizácie sú povinné“ nahrádzajú slovami „Každý je povinný“.
9.
V § 8 sa vypúšťa odsek 2 a zrušuje sa číslovanie odseku 1.
10.
Nadpis § 9 znie: „Ochrana archívnych dokumentov, ktoré nie sú uschované v archíve“.
11.
V § 9 ods. 1 sa slová „Občania a iné než socialistické organizácie, ktoré sú vlastníkmi archívnych dokumentov (ďalej len „vlastník archívneho dokumentu“)“ nahrádzajú slovami „Vlastníci archívnych dokumentov, ktoré nie sú uschované v archíve,“.
12.
§ 10 vrátane nadpisu znie:
㤠10
Všeobecné ustanovenie
Každý je oprávnený využívať pre svoje potreby, ako aj na študijné a iné účely archívne dokumenty uschované v archívoch. Na tieto účely je každý oprávnený nazerať do archívnych dokumentov a žiadať z nich výpisy, odpisy a reprodukcie za podmienok ustanovených týmto zákonom.“.
13.
V § 11 ods. 1 sa slová „Občania, orgány a organizácie môžu“ nahrádzajú slovami „Každý môže“.
14.
V § 11 ods. 3 písm. a) sa slová „občanom, orgánom a organizáciám“ nahrádzajú slovami „štátnym orgánom, obciam a iným právnickým osobám a fyzickým osobám“.
15.
V § 11 sa vypúšťa odsek 6.
16.
V § 12 sa vypúšťa odsek 2.
17.
V § 12 odsek 3 sa na koniec prvej vety pripájajú slová „alebo ak ide o archívne dokumenty, ktorých vek nepresahuje 30 rokov.“.
18.
Nadpis štvrtej časti znie: „ORGANIZÁCIA ARCHÍVNICTVA“.
19.
Nadpis § 13 znie: „Pôsobnosť ministerstva vnútra“.
20.
V § 13 ods. 1 písm. e) sa vypúšťajú slová „politický a“.
21.
V § 13 ods. 1 písm. g) a h) znejú:
„g)
koordinuje vedeckú činnosť archívov, podporuje jej rozvoj a pritom spolupracuje s vysokými školami a inými vedeckými inštitúciami,
h)
spolupracuje so štátnymi orgánmi, obcami a inými právnickými osobami na úseku racionalizácie administratívnych prác, najmä so zreteľom na nové druhy písomností, ktoré vznikajú z ich činnosti.“.
22.
§ 13 ods. 3 a 4 znejú:
„(3)
Ministerstvo vnútra môže po dohode so štátnym orgánom alebo s inou právnickou osobou začleniť do ním riadeného archívu archív, ktorý štátny orgán alebo iná právnická osoba spravuje.
(4)
Poradným orgánom ministra vnútra pre riadenie a odborné otázky archívnictva je vedecká archívna rada.“.
23.
§ 14 vrátane nadpisu znie:
㤠14
Okresné úrady
Okresné úrady
a)
zriaďujú a spravujú štátne okresné archívy (§ 22),
b)
ukladajú pokuty za porušenie povinností podľa tohto zákona (§ 30).“.
24.
§ 15 vrátane nadpisu znie:
㤠15
Sústava archívov
(1)
Archívmi sú
a)
štátne archívy,
b)
mestské archívy,
c)
archívy iných právnických osôb.
(2)
Štátnymi archívmi sú
a)
štátne ústredné archívy,
b)
štátne oblastné archívy,
c)
štátne okresné archívy.“.
25.
V § 16 sa vypúšťa odsek 2.
26.
§ 16 ods. 3 znie:
„(3)
Úlohou štátnych archívov je aj vedeckovýskumná činnosť v odbore archívnictva a v príbuzných vedných odboroch.“.
27.
V § 16 ods. 4 sa vypúšťa slovo "politickopropagačnú,":
28.
§ 17 vrátane nadpisu znie:
㤠17
Starostlivosť o archívy
Štátne orgány a iné právnické osoby, ktoré spravujú archívy, sú povinné
a)
umiestniť archívy vo vhodných priestoroch, ktoré svojím vybavením zaručujú účelné a bezpečné uschovanie archívnych dokumentov, a tieto priestory a ich príslušenstvo náležite udržiavať,
b)
zabezpečiť personálne a materiálne vybavenie archívov umožňujúce ochranu a sprístupňovanie archívnych dokumentov.“.
29.
§ 18 až 22 sa zaraďujú ako oddiel 1, ktorý sa označuje nadpisom „Štátne archívy“.
30.
V § 18 ods. 1 sa slová „riadený a spravovaný.“ nahrádzajú slovami „rozpočtovou organizáciou spravovanou.“.
31.
V nadpise § 18 a v odsekoch 1 až 3 tohto paragrafu sa slová „Štátny ústredný archív Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Slovenský národný archív“ a v odseku 2 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
32.
V § 19 ods. 1 sa slová „riadený a spravovaný“ nahrádzajú slovami „zariadením spravovaným“.
33.
V § 19 ods. 2 a v § 29 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
34.
§ 20 znie:
㤠20
Štátne oblastné archívy
(1)
Štátne oblastné archívy sú zariadeniami, ktoré zriaďuje a spravuje ministerstvo vnútra.
(2)
Štátne oblastné archívy zhromažďujú, odborne a vedecky spracúvajú a sprístupňujú archívne dokumenty pochádzajúce z činnosti krajských a oblastných štátnych orgánov a ich organizácií a zariadení a ich predchodcov, ako aj ďalších právnických a fyzických osôb, ktoré určí ministerstvo vnútra.
(3)
Štátne oblastné archívy vykonávajú dozor nad vyraďovaním písomností pochádzajúcich z činnosti pôvodcov uvedených v odseku 2. Územné obvody štátnych oblastných archívov určuje ministerstvo vnútra.“.
35.
§ 21 sa vypúšťa.
36.
§ 22 znie:
㤠22
Štátne okresné archívy
(1)
Štátne okresné archívy sú odbornými archívnymi zariadeniami okresných úradov.
(2)
Štátne okresné archívy zhromažďujú, odborne spracúvajú a sprístupňujú archívne dokumenty pochádzajúce z činnosti orgánov miestnej štátnej správy a ich organizácií a zariadení a ich predchodcov, orgánov samosprávy obcí, organizácií a zariadení, ako aj iných pôvodcov, ktorých činnosť sa prevažne alebo úplne vzťahuje alebo vzťahovala na územie okresu; dozerajú na vyraďovanie písomností pochádzajúcich z činnosti týchto pôvodcov.
(3)
Ministerstvo vnútra môže poveriť štátny okresný archív plnením úloh patriacich štátnym oblastným archívom.“.
37.
§ 23 a 24 sa označujú ako oddiel 2 a vrátane nadpisu znejú:
„Oddiel 2
Mestské archívy
§ 23
Všeobecné ustanovenie
(1)
Obce, ktoré sú podľa osobitných predpisov mestami (ďalej len „mesto“),1) môžu so súhlasom ministerstva vnútra zriaďovať a spravovať svoje archívy (ďalej len „mestský archív“). Činnosť mestského archívu je financovaná z rozpočtu mesta.
(2)
Mestské archívy zhromažďujú a odborne spracúvajú archívne dokumenty pochádzajúce z činnosti mestských orgánov, organizácií a zariadení a ich predchodcov a iných pôvodcov, ktorých činnosť sa prevažne vzťahovala alebo vzťahuje na územie mesta.
(3)
Mestský archív vykonáva dozor nad vyraďovaním písomností pochádzajúcich z činnosti pôvodcov, ktorých archívne dokumenty zhromažďuje.
§ 24
Odborná archívna činnosť
(1)
V odbornej archívnej činnosti sa mestské archívy spravujú všeobecne záväznými právnymi predpismi vzťahujúcimi sa na činnosť štátnych archívov.
(2)
Odbornú pomoc pri predarchívnej starostlivosti a pri odbornom spracúvaní archívnych dokumentov poskytuje na požiadanie štátny okresný archív, v ktorého územnom obvode je mestský archív.“.
38.
Za § 24 sa vkladá nový § 24a, ktorý znie:
㤠24a
Spoločne spravované archívy
Mesto a ministerstvo vnútra sa môžu dohodnúť na spoločnom spravovaní štátneho okresného archívu a mestského archívu. Spoločne spravovaný archív plní úlohy patriace štátnym archívom i úlohy patriace mestským archívom. Činnosť spoločne spravovaného archívu je financovaná z rozpočtu Slovenskej republiky, ako aj z rozpočtu mesta.“.
39.
§ 25 a 26 sa zaraďujú ako oddiel 3, ktorý sa označuje nadpisom „Archívy iných právnických osôb“ a § 25 sa označuje nadpisom „Podnikové archívy“.
40.
V § 25 ods. 1 prvá a druhá veta znejú: „Štátne podniky a ústredne riadené rozpočtové a príspevkové organizácie vykonávajúce podnikateľskú činnosť, peňažné a poisťovacie organizácie, družstvá a družstevné podniky zriaďujú a spravujú podnikové archívy. Podnikové archívy nezriaďujú fyzické osoby; nezriaďujú ich ani organizácie, ktoré po dohode s ministerstvom vnútra odovzdávajú archívne dokumenty do úschovy štátnym archívom.“.
41.
§ 25 ods. 2 znie:
„(2)
Organizácie uvedené v odseku 1 sa môžu dohodnúť, že archívne dokumenty budú uschovávať v spoločnom archíve, ktorý zriadi jedna z nich. Na zriadenie takéhoto archívu je potrebný súhlas ministerstva vnútra.“.
42.
§ 26 sa označuje nadpisom „Osobitné archívy“.
43.
V § 26 ods. 1 prvá veta znie: „Organizácie celoštátneho významu z oblasti informácií, kultúry a vedy, cirkví a náboženské spoločnosti a vysoké školy môžu so súhlasom ministerstva vnútra zriaďovať a spravovať osobitné archívy.“.
44.
§ 28 ods. 1 vrátane nadpisu znie:
㤠28
Archívy a archívne dokumenty politických strán, politických hnutí a odborových orgánov
(1)
Politické strany, politické hnutia a odborové orgány môžu so súhlasom ministerstva vnútra zriaďovať a spravovať vlastné archívy na uschovávanie archívnych dokumentov pochádzajúcich z ich činnosti.“.
45.
V § 28 ods. 2 sa vypúšťa druhá veta.
46.
V § 28 sa vypúšťajú odseky 4 a 6.
47.
§ 30 ods. 1 znie:
„(1)
Ak ministerstvo vnútra alebo ním poverený archív pri výkone dozoru (§ 6 ods. 3) zistí v činnosti právnickej osoby nedostatky, požiada o ich odstránenie.“.
48.
V § 30 ods. 2 sa slovo „organizácii“ nahrádza slovom „právnickej osobe“ a slová „okresný národný výbor“ sa nahrádzajú slovami „okresný úrad“.
49.
V § 30 sa vypúšťajú odseky 3 a 4.
50.
V § 32 sa v druhom riadku za označením § 8 vypúšťa označenie „ods. 1“.
51.
V § 33 ods. 1 sa vypúšťa ustanovenie písmena b ).
52.
§ 33 ods. 2 sa vypúšťa a číslovanie odseku 1 sa zrušuje.
Čl. II
Archívy zriadené pred účinnosťou tohto zákona sa považujú za archívy podľa tohto zákona.
Čl. III
Zrušujú sa
1.
prílohy A pol. 47, 48, 49 a 50, C pol. 15, 16, 17, 18, 19 a F pol. 1, 2, 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy;
2.
vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 167/1975 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o postupe pri posudzovaní archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a spôsob zabezpečovania zvýšenej ochrany archívnych dokumentov ako kultúrnych pamiatok a národných kultúrnych pamiatok;
3.
§ 11 vyhlášky Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 122/1976 Zb., ktorou sa upravujú podrobnosti o podmienkach a spôsobe využívania archívnych dokumentov;
4.
§ 19 a 20 úpravy Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 19/1976 Ú. v. SSR o spôsobe ochrany a o kategorizácii archívnych dokumentov (reg. v čiastke 25/1976 Zb.);
5.
§ 9 úpravy Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 22/1976 Ú. v. SSR o spôsobe vedenia evidencie archívnych dokumentov a o zložení Jednotného archívneho fondu Slovenskej socialistickej republiky (reg. v čiastke 29/1976 Zb.);
6.
úprava Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky č. 17/1977 Ú. v. SSR, ktorou sa upravujú niektoré podrobnosti o organizácii a činnosti Archívu hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy, štátnych okresných archívov a Archívu mesta Košíc (reg. v čiastke 27/1977 Zb.).
Čl. IV
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona Slovenskej národnej rady č. 149/1975 Zb. o archívnictve, ako vyplýva z neskorších predpisov.
Čl. V
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 22 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
§ 1 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave.
§ 1 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 572/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 572/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnej správe v živnostenskom podnikaní
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* § 1 - Orgány štátnej správy v živnostenskom podnikaní
* § 2 - Pôsobnosť ministerstva vnútra
* § 3 - Pôsobnosť okresného úradu
* § 4 - Pôsobnosť obvodného úradu
* § 5 - Kontrolóri obvodných úradov
* § 6 - Zrušovacie ustanovenie
* § 7 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1992
572
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991
o štátnej správe v živnostenskom podnikaní
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Orgány štátnej správy v živnostenskom podnikaní
Orgánmi štátnej správy v živnostenskom podnikaní1) sú:
a)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“),
b)
okresné úrady,
c)
obvodné úrady.
§ 2
Pôsobnosť ministerstva vnútra
Ministerstvo vnútra ako ústredný orgán štátnej správy Slovenskej republiky pre živnostenské podnikanie
a)
riadi a kontroluje výkon štátnej správy v živnostenskom podnikaní,2)
b)
zabezpečuje jednotný informačný systém v živnostenskom podnikaní,
c)
spolupracuje s ústrednými orgánmi, hospodárskymi komorami a živnostenskými spoločenstvami, s obcami a s inými právnickými osobami vo veciach živnostenského podnikania, najmä pri vypracúvaní koncepcií alebo iných opatrení všeobecnej povahy,
d)
zabezpečuje zvyšovanie odbornosti pracovníkov okresných a obvodných úradov v živnostenskom podnikaní, vrátane overovania osobitnej odbornej spôsobilosti.3)
§ 3
Pôsobnosť okresného úradu
Okresný úrad v živnostenskom podnikaní
a)
riadi a kontroluje výkon štátnej správy uskutočňovanej obvodnými úradmi,
b)
rozhoduje v pochybnostiach o rozsahu živnostenského oprávnenia,4)
c)
vykonáva v druhom stupni štátnu správu vo veciach, v ktorých v správnom konaní v prvom stupni konajú obvodné úrady.5)
§ 4
Pôsobnosť obvodného úradu
Obvodný úrad vykonáva v prvom stupni štátnu správu v živnostenskom podnikaní1) s výnimkou uvedenou v § 3 písm. b) tohto zákona.
§ 5
Kontrolóri obvodných úradov
Pracovníci obvodných úradov, ktorí plnia úlohy na úseku kontroly živnostenského podnikania (ďalej len „kontrolóri“), sú oprávnení pri výkone prehliadky prevádzkarne6) v prítomnosti podnikateľa vstupovať do všetkých priestorov prevádzkarne.7) Pri výkone prehliadky prevádzkarne sa preukazujú preukazom kontrolóra.
§ 6
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa:
1.
zákon č. 63/1948 Zb. o zhodnotení činnosti národných správcov živnostenských podnikov a o právach ich vdov a sirôt;
2.
zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode v znení neskorších predpisov;
3.
zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1990 Zb. o niektorých opatreniach súvisiacich s vydaním zákona o súkromnom podnikaní občanov;
4.
položky č. 45 prílohy B, č. 105 až 108 a 155 prílohy D a č. 39 až 41 a 86 prílohy E zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy;
5.
vyhláška Osídľovacieho úradu a Fondu národnej obnovy v Prahe č. 414/1949 Ú. v. o obsadzovaní uvoľnených národných správ drobných živnostenských podnikov;
6.
vyhláška ministra priemyslu č. 54/1950 Zb., ktorou sa určuje začiatok účinnosti pre presuny pôsobnosti v niektorých veciach živnostenského a iného podnikania;
7.
vyhláška Ministerstva financií č. 359/1951 Ú. v. o zrušení niektorých obmedzení uložených prídelcom živnostenských podnikov;
8.
vyhláška ministra vnútorného obchodu č. 206/1953 Ú. v. o výkupe prázdnych fliaš;
9.
vyláška Ministerstva vnútra Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstva obchodu Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstva stavebníctva Slovenskej socialistickej republiky a Slovenského cenového úradu č. 67/1979 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia Občianskeho zákonníka upravujúce poskytovanie služieb občanom.
§ 7
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť spolu s účinnosťou zákona č. 455/1991 Zb.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon).
2)
§ 10 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
3)
§ 9 písm. c) zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb.
Bod II/12 prílohy nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 176/1991 Zb., ktorým sa ustanovujú predpoklady pre výkon funkcií v okresných a v obvodných úradoch, ktoré si vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť.
4)
§ 28 ods. 2 zákona č. 455/1991 Zb.
5)
§ 7 ods. 2 zákona SNR č. 472/1990 Zb.
6)
§ 30 ods. 1 zákona č. 455/1991 Zb.
7)
§ 17 ods. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 573/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 573/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 31. 12. 1991, částka 109/1991
* Čl. I - Zákona č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb., zákona č. 546/1990 Zb. a zákona SNR č. 410/1991 Zb. sa s platnosťou pre príslušníkov Zboru nápra
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 31. 12. 1991
573
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 17. decembra 1991,
ktorým sa mení zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákona č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb., zákona č. 546/1990 Zb. a zákona SNR č. 410/1991 Zb. sa s platnosťou pre príslušníkov Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky mení takto:
V § 39 ods. 1 prvá veta znie: „Základná výmera dovolenky je 36 kalendárnych dní.“.
Čl. II
Dovolenka podľa tohto zákona patrí vo výmere uvedenej v čl. I už za kalendárny rok 1991.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 574/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 574/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 109/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
Aktuální znění od 1. 1. 1992
574
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. decembra 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 6 ods. 1 písm. a) sa vypúšťa text za slovami „ako spoločné príjmy ich štátnych rozpočtov.“.
2.
§ 6 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
zákonom Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte republiky ustanovené podiely štátneho rozpočtu republiky na spoločných príjmoch štátnych rozpočtov republík a štátneho rozpočtu federácie,“.
3.
§ 7 ods. 3 znie:
„(3)
Neúčelové dotácie sa poskytujú na zabezpečenie samosprávnych funkcií obce, a to až do výšky schválenej zákonom Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte republiky.“.
4.
V § 9 ods. 1 písm. c) sa slová „podiely“ a „ustanovené“ nahrádzajú slovami „podiel“ a „ustanovený“ a vypúšťa sa text za slovami „o štátnom rozpočte republiky.“.
5.
V § 9 ods. 3 prvá veta znie: „Neúčelová dotácia zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov obcí sa poskytuje obciam na plnenie samosprávnych funkcií vyplývajúcich zo zákona o obecnom zriadení.“.
6.
V § 9 sa vypúšťa odsek 4. Doterajší odsek 5 sa označuje ako odsek 4.
7.
V § 9 sa v odseku 4 slová „Okrem toho pre rok 1991 budú poskytované“ nahrádzajú slovami „Do rozpočtov obcí možno poskytovať“ a dopĺňa sa o písmeno e), ktoré znie:
„e)
na prevádzku a údržbu tepelného hospodárstva a jeho zhospodárňovania.“.
8.
V § 17 ods. 3 sa za slovo „môže“ vkladajú slová „v rozsahu a za podmienok určených zákonom Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte republiky“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 581/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 110/1991
* PRVÁ ČASŤ - § 1 (§ 1 — § 7)
* DRUHÁ ČASŤ - § 8 (§ 8 — § 9)
* TRETIA ČAST - § 10 (§ 10 — § 10)
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
* Príloha č. 3 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
Aktuální znění od 13. 5. 1992 (196/1992 Sb.)
581
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 20. decembra 1991
o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1992
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
§ 1
(1)
Celkové výdavky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rok 1992 (ďalej len „štátny rozpočet“) sa určujú sumou 117 545 200 000 Kčs a na ich úhradu sa rozpočtujú príjmy štátneho rozpočtu v sume 117 545 200 000 Kčs (príloha č. 1).
(2)
Výdavky štátneho rozpočtu sú rozdelené do jednotlivých kapitol (príloha č. 2).
(3)
V štátnom rozpočte sú obsiahnuté dotácie do rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike v celkovej sume 2 453 900 000 Kčs, a to
a)| neúčelové dotácie v sume| 211 700 000 Kčs,
---|---|---
b)| účelové dotácie v sume| 2 242 200 000 Kčs,
v tom
1.| neinvestičné dotácie bytovému hospodárstvu| 295 000 000 Kčs,
2.| neinvestičné dotácie pre mestskú hromadnú dopravu| 1 097 000 000 Kčs,
3.| investičně dotácie pre mestskú hromadnú dopravu| 850 200 000 Kčs.
(4)
Poskytovanie neúčelových a účelových dotácií podľa odseku 3 a hospodárenie s nimi sa riadi osobitným predpisom.1)
(5)
Rezervy a ďalšie účelové prostriedky sa rozpočtujú v sume 5 484 866 000 Kčs (príloha č. 3).
§ 2
(1)
Vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) alebo na základe jej splnomocnenia minister financií Slovenskej republiky môže upraviť záväzné limity a úlohy štátneho rozpočtu, uvedené v prílohe č. 2 tohto zákona
a)
uvoľňovaním prostriedkov z rezerv štátneho rozpočtu,
b)
v súlade s organizačnými, metodickými, cenovými a vecnými opatreniami vlády.
(2)
Opatreniami podľa odseku 1 nemôžu byť prekročené celkové výdavky štátneho rozpočtu o viac ako 5 % sumy uvedenej v § 1 ods. 1 tohto zákona a nesmie sa narušiť vyrovnanosť štátneho rozpočtu. Výdavky do 10 % môžu byť prekročené len po predchádzajúcom prerokovaní v Národohospodárskom a rozpočtovom výbore SNR a jeho súhlase.
§ 3
Minister financií Slovenskej republiky sa splnomocňuje, aby na prekonanie dočasného nesúladu medzi príjmami a výdavkami štátneho rozpočtu v priebehu roka zabezpečoval prostriedky úverom na peňažnom trhu; na to môže vydávať najmä pokladničné poukážky Slovenskej republiky.
§ 4
(1)
Výnos dane zo mzdy je vo výške 81,5 % príjmom štátneho rozpočtu a vo výške 18,5 % je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike.
(2)
Výnos poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien je vo výške 81,5 % príjmom štátneho rozpočtu a vo výške 18,5 % je príjmom rozpočtov obcíobcí v Slovenskej republike.
(3)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky časť výnosov dane zo mzdy3) a poľnohospodárskej dane z objemu miezd a odmien4) z celej Slovenskej republiky, ktoré sú príjmom rozpočtu obcíobcí podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa odsekov 1 a 2, rozdelí a poukáže obciam Slovenskej republiky pomerne podľa počtu obyvateľov s trvalým pobytom na území obceobce podľa stavu k 3. marcu 1991. Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže plnením tejto úlohy poveriť niektoré daňové úrady Slovenskej republiky.
§ 5
(1)
Podiel štátneho rozpočtu republiky na daniach a odvodoch spoločných pre štátne rozpočty republík a štátny rozpočet federácie1) sa ustanovuje takto:
a)
23,5 % na celoštátnom výnose dane z obratu5) a dovoznej dane,6)
b)
23,5 % na celoštátnom výnose odvodov zo zisku7) a poľnohospodárskej dane zo zisku.4)
(2)
Príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky sú odvody z objemu miezd od vnútorných organizačných jednotiek z územia Slovenskej republiky tých organizácií, ktorých sídlo je na území Českej republiky.
§ 6
(1)
Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd,8) okrem výnosu tejto dane podľa odseku 2 a výnos poľnohospodárskej dane z pozemkov od právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu.
(2)
Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd od obecných podnikov je príjmom obceobce, ktorá ich založila.
(3)
Z výnosu penále zaplateného podľa osobitného predpisu9) sa 20 % ponecháva daňovým úradom na zlepšenie ich technického vybavenia a na hmotnú zainteresovanosť pracovníkov podľa všeobecne záväzného právneho predpisu, ktorý vydá Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Všeobecne záväzný právny predpis bude vydaný až po jeho odsúhlasení v Národohospodárskom a rozpočtovom výbore SNR.
§ 7
Výnos regulačných odvodov, pokút a odvodov uložených za porušenie cenových predpisov, nevráteného majetkového prospechu získaného v súvislosti s porušením cenových predpisov od rozpočtových a príspevkových organizácií a od fyzických a právnických osôb so sídlom na území Slovenskej republiky je príjmom štátneho rozpočtu, pokiaľ osobitné predpisy neustanovujú inak.
DRUHÁ ČASŤ
§ 8
Na finančné krytie rozostavaných investícií komplexnej bytovej výstavby sa vydávajú štátne dlhopisy podľa osobitného predpisu10) v rozsahu 4,2 mld Kčs s dobou splatnosti do 5 rokov.
§ 9
Na vyberanie odvodu zo zisku a poľnoshospodárskej dane zo zisku zrážkou11) sa primerane použijú ustanovenia § 19 ods. 1, 3, 4 a 5 a § 20 ods. 1 osobitného predpisu.8)
TRETIA ČAST
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnost 1. januárom 1992.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
CELKOVÝ PREHĽAD PRÍJMOV A VÝDAVKOV ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SR NA ROK 1992
(v tis. Kčs)
Príjmy
---
Príjmy v odvetvovom členení | 102554900
v tom:|
\\- z hospodárstva| 96833420
\\- z vedy a techniky| 66547
\\- z peňažných a technických služieb| 117698
\\- zo spoločenských služieb a činností pre obyvateľstvo| 4220481
\\- z bezpečnosti| 87000
\\- zo správy| 1229754
Dane od obyvateľstva a poplatky| 14990300
Príjmy spolu| 117545200
Výdavky
Výdavky v odvetvovom členení | 115091300
v tom:|
\\- na hospodárstvo| 15893650
\\- na vedu a techniku| 2435893
\\- na peňažné a technické služby| 2580966
\\- na spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 86735824
\\- na bezpečnosť| 4009522
\\- na správu| 3435445
Dotácie rozpočtom obcíobcí| 2453900
Výdavky spolu| 117545200
Prebytok (+), schodok (-)| 0
Príloha č. 2 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
VÝDAVKY ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SR PODĽA KAPITOL
(v tis. Kčs)
Kapitola| Výdavky spolu| Výdavky rozpočtových organizácií| v tom
---|---|---|---
Príspevky a dotácie
nevýrobnej sfére| Dotácie podnikateľskej
sfére
Investičné
výdavky| Neinvestičné
výdavky| z toho:
mzdové
prostr.| neinvest.| investičné| neinvest.| investičné
a| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8
Kancelária SNR| 284041| 82000| 202026| 43345| 15| | |
Úrad vlády SR| 121060| 10000| 109260| 33981| 1800| | |
Ministerstvo hospodárstva SR| 1497371| 3000| 221671| 32236| 40600| 143000| 904900| 184200
Min. medzinárodných vzťahov SR| 33400| 2000| 25400| 7600| 5000| 1000| |
Ministerstvo financií SR| 596239| 100000| 475123| 299597| 13116| 8000| |
Min. práce a sociálnych vecí SR| 40272766| 90000| 40053766| 305127| 93000| 36000| |
Ministerstvo vnútra SR| 7914344| 431000| 7456251| 1444205| 27093| | |
Slov. kom. pre živ. prostredie| 1545900| 50000| 538900| 218199| 957000| | |
Min. pre správu a privat. NM SR| 32522| 1000| 31522| 13627| | | |
Ministerstvo priemyslu SR| 289762| 1000| 250207| 12741| 23555| 15000| |
Min. výstavby a stavebníctva SR| 304000| 8000| 240808| 57152| 10192| 45000| |
Min. dopravy a spojov SR| 5707800| 1711800| 2124560| 370468| 72440| 80000| 1692000| 27000
Min. poľnohospodár. a výživy SR| 6626775| 100000| 1405927| 430763| 485848| 135000| 4500000|
Min. lesného a vod. hospod. SR| 2690060| 22000| 276979| 55045| 265381| 90000| 735700| 1300000
Min. obchodu a cest. ruchu SR| 79600| 1000| 35776| 9124| 2824| 40000| |
Min. školstva, mlád. a športu SR| 18173561| 1055000| 16145461| 9992664| 873100| 100000| |
Ministerstvo kultúry SR| 2083400| 40000| 309872| 104465| 1495128| 238400| |
Ministerstvo zdravotníctva SR| 18928600| 2007600| 16841000| 6506954| 30000| | | 50000
Min. spravodlivosti SR| 1311977| 98000| 1213737| 279207| 240| | |
Slovenský protimonopolný úrad| 11235| 1000| 10235| 5218| | | |
Slovenský štatistický úrad| 153804| 6000| 147804| 70428| | | |
Slov. úrad geodézie a kartograf.| 303274| 33000| 268714| 113483| 560| 1000| |
Slovenský geologický úrad| 742190| 16000| 726098| 26687| 92| | |
Slovenský banský úrad| 10922| 500| 10422| 7531| | | |
Slov. úrad bezpečnosti práce| 66885| 18500| 48382| 28350| 3| | |
Ministerstvo kontroly SR| 42451| 1200| 41251| 26104| | | |
Generálna prokuratúra SR| 147700| 21800| 125891| 86909| 9| | |
Slovenská akadémia vied| 695624| 150000| 543534| 317677| 2090| | |
ČSTK na Slovensku| 20000| | | | 10000| 10000| |
Slovenský rozhlas| 72100| | | | 72100| | |
Slovenská televízia| 103500| | 4164237| 102888| 73500| 30000| |
Všeobecná pokladničná správa| 4228437| | | | 64200| | |
SPOLU| 115091300| 6061400| 94044814| 21001775| 4618886| 972400| 7832600| 1561200
Dotácia do rozpočtov obcíobcí| 2453900| | | | | | |
SPOLU| 117545200| 6061400| 94044814| 21001775| 4618886| 972400| 7832600| 1561200
Príloha č. 3 zákona SNR č. 581/1991 Zb.
REZERVY ŠTÁTNEHO ROZPOČTU SLOVENSKEJ REPUBLIKY A ÚČELOVÉ PROSTRIEDKY ROZPOČTOVÝCH KAPITOL
(v tis. Kčs)
1.| Rezervy štátneho rozpočtu
---|---
| Účelové rezervy spolu| 618 000
\\- rezerva na oživenie ekonomiky SR| 510 000
\\- rezerva na zriadenie Ústavného súdu SR a rezerva na mzdy pre nevýrobnú sféru| 108 000
Neúčelová rezerva vlády Slovenskej republiky| 439 000
2.| Účelové prostriedky štátneho rozpočtu Slovenskej republiky zapracované v kapitolách:
| Ministerstvo vnútra:|
\\- na riešenie problematiky utečencov| 60 500
Ministerstvo kultúry:|
\\- dotácie do štátneho fondu kultúry Pro Slovakia| 253 000
\\- na národnostnú tlač, zoskupenia, divadlá a knižnú kultúru| 140 000
\\- na obnovu kultúrnych pamiatok| 336 000
\\- na cirkev| 391 000
\\- na dotovanie tlače a umeleckej tvorby určenej pre detskú literatúru a detské časopisy| 25 000
\\- na založenie, prevádzku a umelecké projekty rómskeho profesionálneho divadla| 10 000
Kancelária Slovenskej národnej rady:|
\\- na obnovu Bratislavského hradu| 38 676
Ministerstvo školstva, mládeže a športu:|
\\- na úhradu výdavkov SOU podľa zák. č. 171/1990 Zb.| 1 618 190
\\- na športovú reprezentáciu Slovenskej republiky| 20 000
\\- na meraciu a regulačnú techniku| 20 000
\\- na otvorenie nultých ročníkov ZŠ pre deti z jazykovo znevýhodneného prostredia| 10 000
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy:|
\\- dotácie do štátneho fondu zúrodnenia pôdy| 224 000
\\- výdavky na pozemkové úpravy (zák. č. 229/1991 Zb. a zák. SNR č. 330/1991 Zb.)| 140 000
Slovenská komisia pre životné prostredie:| :
\\- dotácie do štátneho fondu životného prostredia| 950 000
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva:|
\\- dotácie do štátneho fondu na zveľaďovanie lesa| 180 000
Slovenská televízia:|
\\- na národnostné vysielanie| 10 000
Slovenský rozhlas:|
\\- na národnostné vysielanie| 1 500
Spolu v kapitolách| 4 427 866
Rezervy a účelové prostriedky spolu| 5 484 866
1)
Zákon SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 574/1991 Zb.
3)
Zákon č. 76/1952 Zb. o dani zo mzdy v znení neskorších predpisov.
4)
Zákon č. 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani v znení neskorších predpisov.
5)
Zákon č. 73/1952 Zb. o dani z obratu v znení zákona č. 107/1990 Zb.
6)
Zákon č. 530/1991 Zb. o dovoznej dani.
7)
Zákon č. 156/1989 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu v znení neskorších predpisov.
8)
Zákon č. 157/1989 Zb. o dôchodkovej dani v znení neskorších predpisov.
9)
§ 20 ods. 1, ods. 2 prvá veta a ods. 3 zákona č. 157/1989 Zb.
§ 23 ods. 1, 2 a 5 zákona č. 389/1990 Zb. o dani z príjmov obyvateľstva.
10)
§ 18 ods. 2 zákona č. 530/1990 Zb. o dlhopisoch.
11)
§ 8 ods. 2 zákona č. 156/1989 Zb. v znení neskorších predpisov.
§ 14 ods. 2 zákona č. 172/1988 Zb. v znení neskorších predpisov. |
Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb.
Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Vyhlášeno 31. 12. 1991, datum účinnosti 1. 1. 1992, částka 111/1991
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3a)
* ČÁST DRUHÁ - ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, DALŠÍCH ORGÁNŮ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ (§ 4 — § 16c)
* ČÁST TŘETÍ - ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ (§ 35a — § 46)
* ČÁST ČTVRTÁ - POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 48 — § 53)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 54 — § 54a)
* ČÁST ŠESTÁ - ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI A ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH (§ 55 — § 112)
* ČÁST SEDMÁ - POSTUPY KE SNÍŽENÍ DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU (§ 113 — § 114b)
* ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 115 — § 123ga)
* ČÁST DEVÁTÁ - ŘÍZENÍ A POVINNOSTI VE VĚCECH DOROVNÁVACÍHO PŘÍDAVKU NĚKTERÝM POŽIVATELŮM ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU (§ 123h — § 123j)
* ČÁST DESÁTÁ - POSTUP PŘI ÚHRADĚ NÁHRADY MZDY NEBO PLATU PODLE § 203a ZÁKONÍKU PRÁCE (§ 123k — § 123m)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 124 — § 134) k zákonu č. 582/1991 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (395/2024 Sb., 417/2024 Sb.)
582
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1991
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost České správy sociálního zabezpečení, územních správ sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a zaměstnavatelůzaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. Tento zákon dále upravuje postup při úhradě náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (dále jen „náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu“), kterou poskytl zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnanci podle § 203a zákoníku práce.
§ 2
Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje důchodové pojištění.2)
§ 3
Organizační uspořádání sociálního zabezpečení
(1)
Sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení.
(2)
Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obecní úřady, obecní živnostenské úřady (dále jen „živnostenské úřady“) a orgány Finanční správy České republiky.
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a)
ministerstvo práce a sociálních věcí,
b)
Česká správa sociálního zabezpečení,
c)
územní správy sociálního zabezpečení,
d)
Institut posuzování zdravotního stavu,
e)
ministerstvo vnitra,
f)
ministerstvo spravedlnosti,
g)
ministerstvo obrany.
§ 3a
(1)
Česká správa sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení jsou správními úřady. Česká správa sociálního zabezpečení je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů má Institut posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.
(2)
Služební vztahy státních zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, v Institutu posuzování zdravotního stavu a v územních správách sociálního zabezpečení se řídí zákonem o státní službě. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, v Institutu posuzování zdravotního stavu a v územních správách sociálního zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
(3)
V čele České správy sociálního zabezpečení je ústřední ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. V čele Institutu posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
ČÁST DRUHÁ
ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, DALŠÍCH ORGÁNŮ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
Ministerstvo práce a sociálních věcí
§ 4
(1)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)
a)
řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b)
řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c)
zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
d)
zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
(2)
Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
(3)
Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
§ 4a
Ministerstvo předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let; tato informace vychází z údajů obsažených ve zprávě zpracované Českým statistickým úřadem podle § 10b.
§ 4c
Integrovaný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí
(1)
Integrovaný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo a který zahrnuje
a)
Jednotný informační systém práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce České republiky a informační systémy, které jsou jeho součástí podle zvláštních právních předpisů,
b)
Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, který zahrnuje informační systémy, které jsou jeho součástí podle zvláštních právních předpisů nebo které slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení, územních správ sociálního zabezpečení nebo Institutu posuzování zdravotního stavu,
c)
další informační systémy, jejichž správcem je ministerstvo a které slouží k plnění úkolů
1.
ministerstva,
2.
České správy sociálního zabezpečení,
3.
územních správ sociálního zabezpečení,
4.
Institutu posuzování zdravotního stavu, nebo
5.
Úřadu práce České republiky.
(2)
Ministerstvo zřídí České správě sociálního zabezpečení, územním správám sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a Úřadu práce České republiky přístup k údajům Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů a tento přístup eviduje. Ostatním orgánům a osobám ministerstvo zřídí přístup k údajům Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, jen stanoví-li tak zákon.
(3)
Správcem osobních údajů jsou jednotlivé orgány státní správy uvedené v odstavci 2 ve vztahu k osobním údajům, které při výkonu své činnosti získávají a zpracovávají.
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a)
rozhoduje
1.
o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2.
o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3.
o povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4.
o odvoláních proti rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení,
5.
o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
6.
o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,
b)
jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
c)
plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
d)
řídí a kontroluje činnost Institutu posuzování zdravotního stavu a územních správ sociálního zabezpečení,
e)
zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropské unie a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení,
f)
zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
g)
vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen „registr pojištěnců“),
h)
vyrozumívá Institut posuzování zdravotního stavu [§ 6b odst. 2 písm. c)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě,
i)
zajišťuje správu údajů Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení; správou údajů se rozumí jejich sběr a zpracování,
j)
zajišťuje správu a provoz technických a programových prostředků k přístupu k Integrovanému informačnímu systému Ministerstva práce a sociálních věcí.
Územní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1)
Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení, v kterých plní územní správy sociálního zabezpečení úkoly podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2)
Územní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(3)
Územní správy sociálního zabezpečení
a)
rozhodují
1.
ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
3.
ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelemzaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“),
7.
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, penále nebo pokutě,
9.
o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
11.
o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12.
o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13.
o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o dítě do 4 let věku nebo o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu52c), a o tom, u koho se v případě současné péče o více dětí do 4 let věku uplatní péče o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost,
14.
ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte86) osobně pečovala o dítě v největším rozsahu; tento spor vzniká, má-li být na základě žádosti pojištěnce zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, k jehož výchově již bylo nebo má být přihlédnuto při zvýšení procentní výměry starobního důchodu u jiného pojištěnce, který trvá na tom, že o dítě pečoval v největším rozsahu,
17.
o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18.
ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,
c)
vrací zaměstnancizaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
h)
vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch)
vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i)
sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j)
opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k)
navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l)
poskytují občanům a zaměstnavatelůmzaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
o)
kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelůzaměstnavatelů v sociálním zabezpečení, plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností stanovených při provádění sociálního zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb,
r)
vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně pohledávek v těchto věcech na základě mezinárodních smluv; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí,
t)
vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
u)
mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelůzaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění,
v)
vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y)
navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu,
z)
spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti podle § 8 a mohou převzít plnění některých úkolů Institutu posuzování zdravotního stavu v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby.
§ 6a
(1)
Územní správy sociálního zabezpečení zřizují jako své organizační jednotky kontaktní pracoviště.
(2)
Kontaktní pracoviště působí v každém okrese a v hlavním městě Praze s výjimkou okresů Praha-východ, Praha-západ, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Brno-venkov. Úkoly kontaktních pracovišť v okresech Praha-východ a Praha-západ plní kontaktní pracoviště v hlavním městě Praze, úkoly kontaktních pracovišť v okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever plní kontaktní pracoviště v okrese Plzeň-město a úkoly kontaktního pracoviště v okrese Brno-venkov plní kontaktní pracoviště v okrese Brno-město.
(3)
Kontaktní pracoviště územní správy sociálního zabezpečení
a)
plní úkoly podle § 6 odst. 3 písm. ch), i), l), u) a v),
b)
přijímá návrhy na zahájení řízení podle § 85 odst. 2 věty druhé a další podání ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c)
vydává potvrzení podle § 22d zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)
umožňuje Institutu posuzování zdravotního stavu posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti v místě svého územního obvodu pro občany, kteří mají v tomto obvodu místo trvalého pobytu nebo místo hlášeného pobytu, jde-li o cizince, pokud je při tomto posouzení potřebná osobní přítomnost posuzovaného občana; občan se může s tímto kontaktním pracovištěm dohodnout, že toto posouzení bude provedeno jiným kontaktním pracovištěm v územním obvodu místně příslušné územní správy sociálního zabezpečení, pokud tomu na jiném kontaktním pracovišti nebrání vážné provozní důvody,
e)
zajišťuje provedení úkonu v místě svého územního obvodu, pokud je k provedení úkonu potřebná osobní přítomnost občana nebo právnické osoby, je-li v tomto obvodu sídlo zaměstnavatelezaměstnavatele podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo místo podle § 7 odst. 1 písm. d), e), g) a i).
(4)
Územním obvodem kontaktního pracoviště je území okresu a hlavního města Prahy, v němž bylo kontaktní pracoviště zřízeno podle odstavce 1 nebo v němž plní úkoly podle odstavce 2.
§ 6b
Institut posuzování zdravotního stavu
(1)
Zřizuje se Institut posuzovaní zdravotního stavu se sídlem v Hradci Králové. Institut posuzování zdravotního stavu je správním úřadem s celostátní působností.
(2)
Institut posuzování zdravotního stavu
a)
posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8),
b)
doporučuje v rámci kontrolní lékařské prohlídky (§ 8 odst. 3) zařazení fyzických osob, které přestaly být invalidními, na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti,
c)
vyrozumívá písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě,
d)
zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv,
e)
spolupracuje s územními správami sociálního zabezpečení při poskytování odborné pomoci občanům a zaměstnavatelůmzaměstnavatelům ve věcech sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. l).
§ 7
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, se řídí
a)
sídlem zaniklého zaměstnavatelezaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. u),
b)
místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. a) bod 18, písm. c), ch), k), o), r) a v) a v § 82 odst. 1,
c)
sídlem zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. o), r) a u), nelze-li určit místní příslušnost podle písmene d) bodu 1; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li fyzická osoba hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem jejího podnikání na území České republiky, popřípadě je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, která nemá trvalý ani hlášený pobyt na území České republiky a ani na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu na území České republiky zaměstnance, řídí se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení místem výkonu práce těchto zaměstnanců v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. o), r) a u),
d)
v případech podle § 6 odst. 3 písm. a) bodu 3, písm. o), r) a u)
1.
místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění,
2.
určením České správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o nemocenském pojištění,
e)
místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. ch), o), r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice9a); je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
f)
v případech kontroly pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
1.
místem sídla organizačního útvaru, ve kterém je vedena evidence platů státních zaměstnanců, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění, nebo
2.
určením České správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o nemocenském pojištění,
g)
místem trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, která byla bezmocná před 1. lednem 2007 nebo která je závislá na péči nebo pomoci jiné osoby, v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. a) bodech 11 až 13; přitom je rozhodné místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni skončení péče, a v případě trvání péče místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni podání návrhu na zahájení řízení (§ 85 odst. 2),
h)
místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává činnost na základě státního povolení k provozování živnostiživnosti vedení spisovny78), anebo spisovna nebo správní archiv podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v případech uvedených v § 35a odst. 7,
i)
místem trvalého pobytu, popřípadě jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, na základě jejíž žádosti vznikl spor uvedený v § 6 odst. 3 písm. a) bodě 14.
(2)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c), d) a f) a podle § 39 odst. 1 se řídí místní příslušností územní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění určené rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
(1)
Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením podle jiných právních předpisů9b) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzuje
a)
invaliditu a změnu stupně invalidity,
b)
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
c)
zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
e)
schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu85) a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,
g)
stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.
(2)
Institut posuzování zdravotního stavu provede zjišťovací lékařskou prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán.
(3)
Institut posuzování zdravotního stavu provede kontrolní lékařskou prohlídku
a)
v termínu určeném při předchozím posouzení Institutem posuzování zdravotního stavu na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
b)
zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
c)
z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na základě jehož žádosti provedl Institut posuzování zdravotního stavu zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný orgán o výsledku posouzení,
d)
z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat orgán pomoci v hmotné nouzi o výsledku posouzení,
e)
z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti, zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat Úřad práce České republiky o výsledku posouzení, nebo
f)
z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
g)
z podnětu ministerstva; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat ministerstvo o výsledku posouzení.
(4)
Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu uvedené v odstavci 1 může plnit pouze lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních87); podmínku absolvování certifikovaného kurzu je třeba splnit do 24 měsíců ode dne nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání. Posudek Institutu posuzování zdravotního stavu vydaný podle odstavce 1 musí být schválen a podepsán lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu. Je-li lékař Institutu posuzování zdravotního stavu nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(5)
Institut posuzování zdravotního stavu podává posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče.
(6)
Při posuzování podle odstavce 1 vychází Institut posuzování zdravotního stavu zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy9d).
(7)
Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího řízení. Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1, vydává Institut posuzování zdravotního stavu posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé může plnit pouze lékař. Z posuzování podle vět první a druhé je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení. Posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé musí být vedeno odděleně od posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni řízení a nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání rozhodnutí v prvním stupni řízení.
(8)
Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 7 věty první; náležitosti tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1)
Důchodové pojištění provádí, řídí a kontroluje u
a)
vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
b)
příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci, ministerstvo vnitra,
c)
příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.
(2)
Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b), příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a provádějí jejich výplatu, jestliže
a)
občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b)
jde o
1.
příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2.
příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3.
příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní důchod anebo se stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4.
příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5.
občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,32b)
6.
osobu, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
7.
vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a) nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 6.
(3)
Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4)
O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
(5)
Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6)
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyrozumívají Institut posuzování zdravotního stavu o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o invalidním důchodu.
§ 10
Obce
(1)
Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).
(2)
Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.
§ 10a
Živnostenské úřady
(1)
Živnostenské úřady přijímají v případech stanovených tímto zákonem od osob samostatně výdělečně činných, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona32c), oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) až d).
(2)
Živnostenské úřady oznamují ve stanovené lhůtě32d) příslušným územním správám sociálního zabezpečení
a)
skutečnosti podle odstavce 1, a to s uvedením dne, kdy tyto skutečnosti byly živnostenskému úřadu sděleny; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány, předávají příslušným územním správám sociálního zabezpečení,
b)
vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnostživnost, pozastavení nebo přerušení výkonu živnostiživnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly.
§ 10b
Český statistický úřad
Český statistický úřad vypracovává pro účely zprávy předkládané podle § 4a Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a to do 31. prosince kalendářního roku, který končí číslicí 3 nebo 8; Český statistický úřad je povinen tuto zprávu zveřejnit do tohoto data způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje též údaj o věku, při jehož dosažení je očekávaná střední délka života dané generace rovna jedné čtvrtině součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a informaci o očekávaném vývoji měr plodnosti, úmrtnosti a migrace pro období nejméně 50 následujících let; očekávaná střední délka života se přitom stanoví jako prostý aritmetický průměr střední délky života mužů a žen.
Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení
§ 11
(1)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů a fyzických a právnických osob pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení, pro kontrolu odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány a fyzické a právnické osoby jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu.
(3)
Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení a k plnění úkolů vyplývajících pro ně ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Soud je povinen neprodleně a bez žádosti sdělit plátci důchodu údaje o trestných činechtrestných činech, které podle § 118a odst. 3 nebo podle § 34a odst. 4, § 41 odst. 4, § 50 odst. 6 a 7 a § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění mají vliv na trvání nároku na dávku důchodového pojištění, snížení dávky nebo zánik nároku na dávku a na nárok orgánu sociálního zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek dávky vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely. Soud plní povinnost podle věty první zasláním stejnopisu pravomocného rozhodnutí o těchto trestných činechtrestných činech. Nelze-li zjistit, který orgán sociálního zabezpečení je plátcem důchodu, nebo není-li odsouzený poživatelem důchodu, sdělí soud údaj orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f).
§ 11b
(1)
Česká správa sociálního zabezpečení a územní správy sociálního zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nebo územních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů74), práva Evropské unie73d) nebo mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu74a). V těchto případech je Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení povinna předložit odůvodněnou žádost o přidělení rodného čísla obsahující náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem74a) a doplněnou adresou fyzické osoby pro doručování.
(2)
Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení údaje
a)
o přidělení nebo změně rodného čísla,
b)
o změně jména nebo příjmení,
a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců.
(3)
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna poté, kdy podle veškeré jí dostupné spisové dokumentace a podle jí vedených informačních systémů prověřila správnost údaje, poskytnutého z informačního systému evidence obyvatel, o jehož správnosti měla pochybnosti, a tyto nadále trvají, oznámit Ministerstvu vnitra tuto skutečnost a požádat o provedení kontroly tohoto údaje73i); k žádosti je povinna připojit fotokopie spisové dokumentace, z níž vyplývají důvody pochybnosti o správnosti údaje. Ministerstvo vnitra sdělí České správě sociálního zabezpečení výsledek kontroly.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.
§ 11c
(1)
Správce Centrálního registru smluv poskytuje orgánům sociálního zabezpečení údaje z tohoto registru v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti.
(2)
Údaje podle odstavce 1 se poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a)
zaměstnavatelezaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
b)
příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c)
příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
d)
osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na místo určené podle § 89 odst. 1 písm. d) zákona o nemocenském pojištění; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy územní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e)
občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.
§ 13
(1)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé pro účely provádění sociálního zabezpečení povinni vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh. Orgány sociálního zabezpečení mohou v rámci oprávnění podle věty první kontrolovat též správnost určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem za účelem určení správné výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 13a
Zpracování údajů
(1)
Orgány sociálního zabezpečení zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány sociálního zabezpečení zpřístupňují nebo předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
a)
označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán sociálního zabezpečení v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2)
Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelůzaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatelezaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Orgány sociálního zabezpečení poskytují dále údaje získané při provádění důchodového pojištění jiným správním úřadům nebo orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie a mezinárodních smluv.
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a)
informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci,
b)
správcům daně údaje nezbytné k výkonu správy daní,
c)
zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelůzaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců a údaj o tom, zda a od kdy občan je poživatelem dávky důchodového pojištění nebo přestal být jejím poživatelem nebo zda a od kdy je invalidním ve třetím stupni nebo přestal být invalidním ve třetím stupni,
d)
Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,
e)
jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
g)
Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a)
h)
Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
i)
ministerstvu údaje potřebné k plnění úkolů v jeho působnosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,
j)
obecním úřadům poskytujícím služby sociální péče a realizujícím činnosti sociální práce a krajským úřadům údaje o druhu, výši a datu přiznání jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o sociální služby, poživatelům těchto služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovaným, a to v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti,
k)
Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona50c),
l)
Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,
m)
informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50d),
n)
živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění, identifikační číslo osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
o)
dalším orgánům státní správy údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích, s výjimkou údajů o zdravotním stavu; ustanovení § 16a odst. 3 tím není dotčeno. Orgán sociálního zabezpečení poskytne požadovanou informaci, pokud ten, kdo informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.
(4)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny poskytnout na žádost údaje získané při provádění důchodového pojištění a údaje získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů81), jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie82). Tyto údaje je možno poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané údaje požadovány.
(5)
Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(6)
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění, jaká je výše této dávky a údaj o rodném čísle této osoby.
(7)
Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
§ 15
(1)
Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni kontrolovat plnění povinností uložených zaměstnavatelůmzaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. ZaměstnavateléZaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni plnit opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.
(2)
Pověření zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení provádějící kontrolu podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným orgánem sociálního zabezpečení. Průkaz podle věty první je pověřením ke kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelůmzaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a poskytovatelů zdravotních služeb
(1)
Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení při posuzování podle § 4 odst. 2 a § 8
a)
provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby v rozsahu vyžádaného zdravotního výkonu,
b)
zpracovat bez souhlasu posuzované fyzické osoby lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení jejího zdravotního stavu; vyžádaným rozsahem se rozumí komplexní lékařské vyšetření, cílené lékařské vyšetření, vyjádření nebo potvrzení lékaře o zdravotním stavu pro účely posouzení ve věcech sociálního zabezpečení.
(2)
Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni bezplatně lékaři, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení podle § 4 odst. 2 nebo § 8, na jeho žádost
a)
sdělit bez souhlasu posuzované fyzické osoby informace ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, které jsou potřebné pro posouzení jejího zdravotního stavu,
b)
umožnit bez souhlasu posuzované fyzické osoby nahlížení do zdravotnické dokumentace, která je o ní vedena, a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit tuto zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení jejího zdravotního stavu.
(3)
Poskytovatelé zdravotních služeb plní povinnosti podle odstavce 1 ve lhůtě určené orgánem sociálního zabezpečení a povinnosti podle odstavce 2 ve lhůtě určené lékařem uvedeným v odstavci 2, a není-li tato lhůta určena, do 15 dnů ode dne, kdy jim byla doručena žádost. Nezpracuje-li poskytovatel zdravotních služeb lékařské podklady podle odstavce 1 písm. b) ve vyžádaném rozsahu, je orgán sociálního zabezpečení oprávněn požádat o doplnění těchto podkladů a poskytovatel zdravotních služeb je povinen doplnit tyto podklady ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy obdržel tuto žádost, pokud orgán sociálního zabezpečení neurčil lhůtu delší. Poskytovatelé zdravotních služeb zasílají podklady podle odstavce 1 písm. b) na předepsaných tiskopisech v elektronické podobě způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. a).
(4)
Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami50f) a jinými právními předpisy50g). Úhradu poskytne orgán sociálního zabezpečení, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého poskytovatelem zdravotních služeb; to platí obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2.
(5)
Zdravotnická služba Vězeňské službyVězeňské služby spolupůsobí v řízení o invaliditě odsouzeného.
(6)
Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí poskytovatelé pracovnělékařských služeb určení podle zákona o specifických zdravotních službách76).
§ 16a
(1)
Na postup při vydání posudku podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 až 7 se použije část čtvrtá správního řádu, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 2 až 4, § 134, § 156 odst. 2 a § 158 odst. 2 správního řádu; obdobně přitom platí ustanovení § 17 a 38 správního řádu.
(2)
Lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 7 činí 60 dnů. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.
(3)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu zašle orgánu, který o posouzení požádal, stejnopis posudku vydaného podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 a 7.
(4)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 nebo § 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou fyzickou osobu, aby
a)
se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly příslušného orgánu sociálního zabezpečení,
b)
se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření,
c)
předložila poskytovateli zdravotních služeb uvedenému ve výzvě lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo
d)
sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku;
posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.
(5)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 může určit, v kterých případech je přítomnost posuzované fyzické osoby při tomto posouzení potřebná.
(6)
Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 stanoví lhůtu, ve které posuzovaná fyzická osoba může předložit podklady k posouzení svého zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů. Orgán sociálního zabezpečení může zmeškání stanovené lhůty prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.
(7)
Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d) nebo podle odstavce 5, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.
(8)
Ustanovení § 8 odst. 8 platí obdobně pro posudkovou komisi.
§ 16b
Posudkové komise ministerstva
(1)
Posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.
(2)
Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy.
(3)
Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o zařazení jednotlivých případů na pořad jednání komise. Je-li předseda posudkové komise vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(4)
K jednání posudkové komise ministerstva je možno se souhlasem posuzované fyzické osoby přizvat na její žádost jiné fyzické osoby, lze-li od nich očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.
§ 16c
Registr pojištěnců
(1)
Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení.
(2)
Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti na důchodovém pojištění:
a)
jméno a současné příjmení,
b)
rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)
datum a místo narození a datum, místo a okres úmrtí pojištěnce,
d)
pohlaví,
e)
rodné číslo,
f)
rodinný stav a datum jeho změny,
g)
státní občanství a údaje o datu nabytí a pozbytí státního občanství,
h)
adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil,
i)
vznik a zánik účasti na důchodovém pojištění a údaj o tom, jde-li o povinnou nebo dobrovolnou účast,
j)
druh výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění,
k)
název a sídlo zaměstnavatelezaměstnavatele,
l)
identifikační číslo osoby zaměstnavatelezaměstnavatele, popřípadě individuální číslo zaměstnavatelezaměstnavatele,
m)
variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
n)
název a adresu cizozemského nositele pojištění,
o)
cizozemské číslo pojištění,
p)
další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení,
q)
datum vstupu do zaměstnání a skončení zaměstnání,
r)
dobu důchodového pojištění,
s)
vyměřovací základy pojištěnce pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní roky,
t)
doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují,
u)
doby důchodového pojištění (včetně náhradních dob) sdělené cizozemským nositelem pojištění,
v)
jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození a adresu místa trvalého pobytu zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo zvláštního příjemce,
w)
jméno, příjmení, rodné číslo a datum narození dítěte, které se považuje za vychované, s údaji o osobě, u níž se toto dítě považuje za vychované, v rozsahu uvedeném v písmenech a) až c), e), f) a h),
x)
dobu důchodového spoření a výši zaplaceného doplatku na pojistném na důchodové pojištění s uvedením dne, kdy byl tento doplatek zaplacen,
y)
čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti,
z)
telefonní číslo a adresu elektronické pošty, pokud občan sdělil tyto údaje orgánu sociálního zabezpečení.
(3)
Údaje, které získaly o pojištěncích a jejich zaměstnavatelíchzaměstnavatelích orgány sociálního zabezpečení, slouží též orgánům provádějícím nemocenské pojištění.
ČÁST TŘETÍ
ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
HLAVA DRUHÁ
ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI PROVÁDĚNÍ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
§ 35a
Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového pojištění
(1)
ZaměstnavatelemZaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatelezaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle zákona o státní službě3a) zařazeni k výkonu státní služby, věznice, v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonávají zabezpečovací detenci osoby zařazené do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání služební plat nebo služné u ostatních vojáků vykonávajících vojenskou činnou službu (dále jen „útvar“). Za zaměstnavatelezaměstnavatele se považuje dále organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a tato právnická osoba zaměstnává vedoucí zaměstnance této organizační složky, pokud tito zaměstnanci mají místo výkonu práce trvale v České republice.
(2)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.
(3)
Změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé povinni podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.
(4)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a)
stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b)
záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
c)
záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního nebo invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
d)
mzdové listy71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2 až 4, po dobu 45 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby71b) včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.
(5)
Zaniká-li zaměstnavatelzaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů uvedených v odstavci 4 (dále jen „doklady zaměstnavatelezaměstnavatele“) do uplynutí těchto dob a bez zbytečného odkladu písemně oznámit územní správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatelezaměstnavatele uloženy.
(6)
Jsou-li doklady zaměstnavatelezaměstnavatele po zaměstnavatelizaměstnavateli zaniklém bez právního nástupce uloženy ve spisovně nebo správním archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v provozovně, ve které se vykonává činnost na základě státního povolení k provozování živnostiživnosti vedení spisovny78), nebo v archivu, jsou zřizovatel spisovny, zřizovatel správního archivu, podnikatel, kterému bylo uděleno státní povolení k provozování živnostiživnosti vedení spisovny, archiv nebo jeho zřizovatel (dále jen „držitel dokladů“) povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pořídit výpis, opis nebo kopii dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele pro účely provádění důchodového pojištění a nejpozději do 30 dnů ode dne doručení této výzvy je orgánu sociálního zabezpečení zaslat. Držitel dokladů na žádost orgánu sociálního zabezpečení potvrdí shodu jím pořízeného opisu nebo kopie dokladu zaměstnavatelezaměstnavatele s dokladem zaměstnavatelezaměstnavatele uloženým u držitele dokladů. Držitel dokladů má právo na úhradu nákladů spojených s pořízením výpisu, opisu nebo kopie dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele, s jejich zasláním orgánu sociálního zabezpečení a s potvrzením shody jím pořízeného opisu nebo kopie dokladu zaměstnavatelezaměstnavatele s dokladem zaměstnavatelezaměstnavatele uloženým u držitele dokladů; výši nákladů je držitel dokladů na výzvu orgánu sociálního zabezpečení povinen prokázat. Právo na úhradu těchto nákladů nemá veřejný archiv v případech, ve kterých nemá právo na úhradu nákladů na pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu79).
(7)
Zaniká-li bez právního nástupce držitel dokladů, u kterého jsou uloženy doklady zaměstnavatelezaměstnavatele po zaměstnavatelizaměstnavateli zaniklém bez právního nástupce, před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je tento držitel dokladů povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení skutečnosti týkající se jeho zániku a dále na vlastní náklady zajistit uložení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele u jiného držitele dokladů do uplynutí těchto dob a písemně oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatelezaměstnavatele uloženy. Příslušné územní správy sociálního zabezpečení poskytují držitelům dokladů na jejich žádost potřebnou součinnost zejména při určení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele, jejichž další uložení je třeba zajistit.
(8)
Zůstanou-li v majetkové podstatě80) zanikajícího držitele dokladů finanční prostředky, použijí se na úhradu nákladů na uložení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele u jiného držitele dokladů vybraného ve spolupráci s příslušným státním oblastním archivem. V případě neexistence takových finančních prostředků se provede uložení podle odstavce 7 u jiného držitele dokladů na náklady České správy sociálního zabezpečení.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví, co se rozumí odůvodněnými náklady a stanoví maximální výši úhrady nákladů uvedených v odstavci 6 a nákladů na uložení podle odstavce 8, které je držitel dokladů oprávněn požadovat.
§ 36
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a)
zaměstnancůzaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnaneczaměstnanec v pracovním poměru,
b)
osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c)
členů družstev družstvo, jehož jsou členy,
d)
společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e)
osob samostatně výdělečně činných příslušná územní správa sociálního zabezpečení,
f)
zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce zaměstnavatelzaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,
g)
soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h)
členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
ch)
poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,
i)
prezidenta republiky a manželky prezidenta republiky (manžela prezidentky republiky) Kancelář prezidenta republiky,
j)
členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k)
prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
l)
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
m)
osoby pečující o dítě a osoby v evidenci, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71c), orgán, který vyplácí odměnu,
n)
osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice a osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací detence,
o)
osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
p)
osob vedených v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce,
q)
osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění], tento správní úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatelezaměstnavatele,
r)
osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost54a) zaměstnavatelzaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí,
s)
osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo územní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
t)
osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná územní správa sociálního zabezpečení,
u)
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,
v)
státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,
w)
pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů zaměstnavatelzaměstnavatel, k němuž jsou v tomto pracovním vztahu,
x)
členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
y)
finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního arbitra,
z)
členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
za)
členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů,
zb)
členů Rady Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad,
zc)
ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,
zd)
prokuristů zaměstnavatelzaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,
ze)
likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora,
zf)
členů kolektivních orgánů právnické osoby tato právnická osoba,
zg)
vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 35a odst. 1 větě třetí tato organizační složka,
zh)
osob pověřených obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, jestliže vykonávají tuto činnost za odměnu, ten, kdo těmto osobám vyplácí tuto odměnu,
zi)
osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. t) zákona o důchodovém pojištění ten, kdo plní u těchto osob povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele podle § 92 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění,
zj)
státních zástupců vykonávajících v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, nebo
zk)
členů Národní rozpočtové rady Úřad Národní rozpočtové rady.
§ 36a
Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
(1)
Smluvní zaměstnavateléSmluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnancesmluvní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění stejné povinnosti jako ostatní zaměstnavatelézaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění. Smluvním zaměstnavatelemSmluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatelezaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnancesmluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelemzaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnancůsmluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelemsmluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavatelizaměstnavateli. Smluvním zaměstnancemSmluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatelezaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatelesmluvního zaměstnavatele.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, je povinen vést ve své evidenci o těchto zaměstnancích údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaj o této povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.
§ 37
Vedení a předkládání záznamů
(1)
Evidence, kterou zaměstnavatelzaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a)
příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, pohlaví, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatelzaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelemzaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,
b)
rodné číslo,
c)
vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavatelizaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d)
vyměřovací základ pojištěnce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55)
e)
dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, dobu, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, dobu, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
f)
dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,
g)
záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,
h)
jde-li o obchodní společnost za období před rokem 2014, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést; to platí obdobně pro družstvo,
i)
nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo uplatnil-li zaměstnanec, který byl nebo je účasten důchodového pojištění v cizině, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši, údaje o jeho pojištění v cizině,
j)
dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel dále vede evidenci
a)
o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b)
o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech,
c)
o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu na žádost občana za jednotlivé kalendářní roky;
potvrzení podle písmen a) až c) je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vystavit občanu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o jeho vystavení.
(3)
ZaměstnavatelZaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří pracují v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnání v hlubinném hornictví“), dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a)
jejich seznam,
b)
evidenci o směnách, v nichž bylo zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část směny vykonáváno pod zemí v hlubinných dolech,
c)
název povolání, které vykonává zaměstnanec v zaměstnání v hlubinném hornictví, a popisy pracovních činností, které vykonává zaměstnanec v těchto povoláních; při zpracování těchto popisů a označení názvu povolání se používají pracovní činnosti a názvy povolání obsažené v Národní soustavě povolání83), přičemž se zároveň uvede, že pracoviště tohoto zaměstnance má charakter stálého pracoviště pod zemí v hlubinných dolech,
d)
záznam o dni dosažení nejvyšší přípustné expozice;
zaměstnavatelzaměstnavatel vystavuje potvrzení o údajích podle písmen b) a d) na předepsaných tiskopisech. ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen vystavit toto potvrzení občanu na jeho žádost, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení této žádosti; zaměstnavatelzaměstnavatel je dále povinen vystavit občanu toto potvrzení a stejnopis potvrzení předložit České správě sociálního zabezpečení, a to do 30 kalendářních dnů po skončení zaměstnání v hlubinném hornictví.
(4)
Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové práce“), nebo zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby88), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37e zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a)
jejich seznam; jde-li o výkon rizikových prací, vede pro účely § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění zaměstnavatel ve své evidenci též údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jímž byla práce zařazena do čtvrté kategorie,
b)
evidenci o době výkonu rizikových prací a o době výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých směnách a v jednotlivých kalendářních měsících; doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu,
c)
počet směn v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 5 zákona o důchodovém pojištění v kalendářním roce, přičemž tento počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu rizikových prací a výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu; doba výkonu rizikové práce, při které působí na zaměstnance současně více faktorů pracovních podmínek, pro které se práce považuje za rizikovou práci, se pro účely postupu podle části věty před středníkem hodnotí pouze jednou;
zaměstnavatelzaměstnavatel vystavuje potvrzení o údajích podle písmene c) na předepsaných tiskopisech. ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen toto potvrzení předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení spolu s evidenčním listem postupem podle § 39 nebo na výzvu tohoto orgánu podle § 39. ZaměstnavatelZaměstnavatel je dále povinen vyhotovit stejnopisy tohoto potvrzení a občanu předat stejnopis tohoto potvrzení spolu se stejnopisem evidenčního listu; pro stejnopisy tohoto potvrzení platí § 38 odst. 5 obdobně.
(5)
Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu. Občané předkládají potvrzení uvedené v odstavci 3 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu nebo v souvislosti se žádostí o přepočet důchodu podle zvláštního právního předpisu84).
(6)
Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, vede příslušná územní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Územní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena. Územní správa sociálního zabezpečení zasílá příslušnému plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56)
(7)
Jde-li o osoby vedené v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušná krajská pobočka Úřadu práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Krajská pobočka Úřadu práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(8)
Jde-li o osoby, které pečují o dítě v případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. h) a v § 102 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, vede Úřad práce České republiky v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce České republiky zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva tyto údaje po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(9)
Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede zaměstnavatelzaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí, v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(10)
Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatelezaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, a to nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku; to platí obdobně pro družstvo.
§ 37a
(1)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku vykonávaném v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2022 a toto potvrzení do 31. prosince 2024 předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelézaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a.
(2)
Občan může požádat do 31. prosince 2024 o vystavení potvrzení podle odstavce 1. ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti občana.
(3)
Zaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění vykonávaném v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2024 a toto potvrzení do 31. prosince 2026 předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a.
(4)
Občan může požádat do 31. prosince 2026 o vystavení potvrzení podle odstavce 1. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti občana.
§ 38
Evidenční listy
(1)
Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s) a u) až zk) jsou povinni vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list se nevede, jde-li o občana, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, pokud tento občan nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině. Evidenční list nevede územní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele podle § 36 písm. s).
(2)
Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatelezaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.
(3)
Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem.
(4)
Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku
a)
identifikační údaje zaměstnavatelezaměstnavatele,
b)
jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c)
druh výdělečné činnosti,
d)
doba účasti na důchodovém pojištění,
e)
doba důchodového pojištění,
f)
vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g)
doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,
h)
doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
(5)
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatelezaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatelzaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat územní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná územní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo územní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.
§ 39
Předkládání evidenčního listu
(1)
Evidenční listy předkládají zaměstnavatelézaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance podle zákona o státní službě, nebo o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen předložit evidenční list do 30 dnů
a)
ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatelezaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
b)
ode dne svého zániku.
(3)
Evidenční list je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen předložit orgánu sociálního zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.
(4)
Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a)
na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b)
do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene a).
(5)
Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj zaměstnavatelzaměstnavatel nový evidenční list.
(6)
Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
(7)
Pokud zaměstnavatelzaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit evidenční list podle odstavce 1 věty první v elektronické podobě, může tak učinit způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. b) zasláním na adresu určenou Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatelezaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.
§ 39a
Předkládání údajů o důchodovém pojištění
(1)
Jde-li o osoby uvedené v § 36 písm. r), předkládá zaměstnavatelzaměstnavatel, popřípadě vzdělávací zařízení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až c) do 8 dnů ode dne skončení přípravy České správě sociálního zabezpečení.
(2)
Územní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné žádosti osobám samostatně výdělečně činným údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době, po kterou bylo osobě samostatně výdělečně činné vypláceno nemocenské, údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok.
(3)
Územní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné žádosti osobám dobrovolně účastným důchodového pojištění údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý kalendářní rok.
(4)
Údaje podle odstavců 2 a 3 zasílá územní správa sociálního zabezpečení osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí tohoto tiskopisu územní správu sociálního zabezpečení o opravu; ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně. Nevyhoví-li územní správa sociálního zabezpečení žádosti podle věty druhé, vydá o tom rozhodnutí; žádost o opravu se přitom považuje za žádost o zahájení řízení.
(5)
Údaje podle odstavce 1 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2.
(6)
Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, předkládá územní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.
§ 40
Právnické osoby nebo organizační složky státu nebo jejich součásti vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo konzervatoře a vysoké školy jsou povinny na žádost orgánu sociálního zabezpečení nebo pojištěnce pro účely jeho důchodového pojištění vydat písemné potvrzení o formě a době studia pojištěnce, včetně údajů o zahájení a ukončení, popřípadě přerušení studia, pokud v souladu se zákonem o archivnictví a spisové službě uchovávají dokumenty obsahující tyto údaje. Toto potvrzení jsou povinny vydat do 8 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vydání.
§ 40a
Informativní osobní list důchodového pojištění
(1)
Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále jen „informativní list“). Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů pojištěnce a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví nový informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 1 písm. a) a c) až t), a odst. 2 písm. g) a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění nebo dobu zaměstnání před 1. lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a vyměřovací základy pojištěnce nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první nový informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle věty první. Větu první a druhou nelze použít pro období kalendářního roku, v němž byl informativní list vyhotoven, a bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(3)
Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní list nevyhotoví a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2 věty první zašle občanu písemné sdělení se zdůvodněním, že doby a další údaje nejsou dostatečně prokázány a že o těchto dobách a dalších údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do vlastních rukou.
§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
(1)
ZaměstnavatelZaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, pokud poživatel tohoto důchodu podle § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.
(2)
Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost.
(3)
Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(4)
ZaměstnavatelZaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení tomu orgánu sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod.
(5)
Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená zaměstnavatelizaměstnavateli v odstavcích 1 až 3.
(6)
ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
§ 42
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vydat též územní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.
§ 43
Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence vedou evidenční listy za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě a ve výkonu zabezpečovací detence po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38, 39 a § 41.
§ 45
Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, pro jejichž příslušníky ministerstvo vnitra provádí důchodové pojištění, zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům uvedeným ve větě první evidenční list občana, který byl příslušníkem ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání důchodu tomuto občanu.
§ 46
Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelézaměstnavatelé povinni uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
HLAVA PRVNÍ
POVINNOSTI OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
§ 48
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení den
a)
zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,
b)
ukončení samostatné výdělečné činnosti,
c)
zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d)
od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e)
od kterého nemá nárok na výplatu invalidního důchodu a rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo přestala pečovat o tuto osobu v největším rozsahu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo den ukončení výkonu zaměstnání, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je povinna oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání38) či nikoliv.
(3)
Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje.
(4)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost. Osoba samostatně výdělečně činná, která ohlásila a doložila pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), je však povinna oznámit zánik těchto skutečností nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona.
(5)
Osoba samostatně výdělečně činná, která osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a ohlásila tuto skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně osobně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu, která pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby v největším rozsahu, anebo rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. a) bodu 13.
§ 48a
(1)
Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné územní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona39) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která v důsledku dodatečné změny příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, se může přihlásit u příslušné územní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění za tento rok,41) a to v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona opravný přehled.40)
(3)
Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat.
§ 48b
(1)
Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 plní osoba samostatně výdělečně činná písemnou formou.
(2)
Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) se podávají na předepsaných tiskopisech.
§ 48c
Ustanovení § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné obdobně.
§ 48d
(1)
Osoba uvedená v § 10a odst. 1 může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u živnostenského úřadu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné územní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou. Osoba samostatně výdělečně činná může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) učinit České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo s oznámením o ukončení paušálního režimu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné územní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.
(3)
Osobní péči o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, dokládá osoba samostatně výdělečně činná čestným prohlášením na předepsaném tiskopisu a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení obsahuje identifikační údaje o dítěti do 4 let věku a o rodičích dítěte nebo o osobách, které dítě převzaly do péče nahrazující péči rodičů, údaj o zahájení osobní péče o dítě a skončení této péče a prohlášení, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu.
(4)
Osoba samostatně výdělečně činná může za kalendářní rok, v němž ukončila samostatnou výdělečnou činnost, změnit oznámení o ukončení této činnosti podané podle § 48 odst. 4 nebo dodatečně toto oznámení podat nejpozději do konce kalendářního roku, v němž podala přehled podle § 15 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž tuto činnost ukončila.
HLAVA TŘETÍ
POVINNOSTI OBČANŮ V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
§ 50
(1)
Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.
(2)
Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslal zaměstnavatelzaměstnavatel.
(3)
Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci důchodu změnu adresy místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině.
§ 51
(1)
V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce, opatrovník a zvláštní příjemce uvádějí své rodné číslo a rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(2)
Občan je povinen sdělit zaměstnavatelizaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na jeho výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění.
§ 52
(1)
Přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění se podávají na předepsaných tiskopisech.
(2)
Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění může podat kdykoliv odhlášku z účasti na důchodovém pojištění; účast na důchodovém pojištění zaniká ke dni podání odhlášky z účasti na důchodovém pojištění nebo ke dni v budoucnu, pokud je tento den v odhlášce uveden; pokud občan nezaplatil pojistné na důchodové pojištění za období přede dnem podání odhlášky, může se odhlásit i zpětně za toto období nebo jeho část. Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je povinen podat odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, přestaly-li být splněny podmínky pro tuto účast, a to do osmi dnů; pokud tento občan nepodá v této lhůtě odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, považuje se za osobu účastnou důchodového pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění podle § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, pokud již neuplynula lhůta uvedená v tomto ustanovení. Odhláška musí mít písemnou formu.
(3)
Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit příslušné územní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na přihlášce k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a na výzvu územní správy sociálního zabezpečení sdělit skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění, a to do 8 dnů ode dne této změny nebo ode dne doručení této výzvy.
§ 53
(1)
Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
(2)
Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět. Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku jsou dále povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti, a to ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
(3)
Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn. Výplata důchodu se uvolní, jakmile budou tyto povinnosti splněny.
(4)
Územní správa sociálního zabezpečení je v případě sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte osobně pečovala o dítě v největším rozsahu, oprávněna vyzvat osobu, které byla nebo má být zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, aby poskytla potřebnou součinnost ke zjištění osoby osobně pečující o dítě v největším rozsahu, zejména aby poskytla potřebná vysvětlení, doložila rozhodné skutečnosti nebo sdělila, že souhlasí s tím, že o dítě osobně pečovala v největším rozsahu jiná osoba; tato osoba je povinna výzvě vyhovět ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne obdržení výzvy. Neposkytne-li tato osoba součinnost podle věty první, může být procentní výměra starobního důchodu snížena o částku odpovídající zvýšení za výchovu dítěte, pokud byla ve výzvě na tento následek upozorněna.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 54
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. e),
b)
nesdělí svému zaměstnavatelizaměstnavateli na jeho výzvu skutečnosti uvedené v § 51 odst. 2,
c)
jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na výzvu územní správy sociálního zabezpečení nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti uvedené v § 52 odst. 3,
d)
poruší jako přizvaná osoba povinnost mlčenlivosti podle § 121, nebo
e)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 1 věty druhé, § 122 nebo § 122a.
(2)
Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku tím, že
a)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. d),
b)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 15 odst. 1, nebo
c)
neoznámí příslušné územní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem skutečnosti uvedené v § 48.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatelzaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne orgánu sociálního zabezpečení na jeho výzvu pomoc ve stanovené lhůtě nebo nepodá bezplatné sdělení pro potřeby uvedené v § 11 odst. 1,
b)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. d),
c)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 15 odst. 1,
d)
v rozporu s § 35a odst. 3 nepodá na výzvu orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem hlášení nebo nepředloží záznam o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání nebo pro výši a výplatu dávky,
e)
neprovádí úschovu dokladů uvedených v § 35a odst. 4 po předepsanou dobu,
f)
nezajistí úschovu dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele podle § 35a odst. 5,
g)
nevede řádně evidenci údajů uvedených v § 36a odst. 2 a v § 37 odst. 1 až 4 nebo nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení podle § 37 odst. 3 a 4,
h)
nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění orgánu sociálního zabezpečení potvrzení podle § 37 odst. 2 až 4 nebo 9 nebo podle § 40 nebo § 42,
i)
nevede evidenci údajů uvedených v § 37 odst. 9 nebo tyto údaje nepředkládá ve lhůtě stanovené v § 39a odst. 1 České správě sociálního zabezpečení podle § 39a odst. 5,
j)
nevede evidenční list důchodového pojištění podle § 38, nevyhotovuje jej stanoveným způsobem nebo jej ve lhůtě stanovené v § 39 a způsobem stanoveným v § 39 nepředkládá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení anebo nesplní povinnost uvést důvod postupu podle § 39 odst. 7 části věty první za středníkem,
k)
nevydá orgánu sociálního zabezpečení na jeho žádost ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 40, 42 nebo nesdělí písemně údaje podle § 83 odst. 2,
l)
nepodá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení hlášení podle § 41 stanoveným způsobem nebo ve stanovené lhůtě,
m)
nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 37a odst. 1 a 3,
n)
nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení podle § 37a odst. 2 a 4, nebo
o)
v rozporu s § 123k odst. 6 neohlásí ve stanovené lhůtě změny ve skutečnostech rozhodných pro úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel dokladů dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní na výzvu orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě povinnost týkající se výpisu, opisu nebo kopie dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele nebo potvrzení shody podle § 35a odst. 6, nebo
b)
v rozporu s § 35a odst. 7 nesplní oznamovací povinnost nebo na vlastní náklady nezajistí uložení dokladů zaměstnavatelezaměstnavatele u jiného držitele dokladů.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb dopustí přestupku tím, že
a)
neprovede na žádost vyšetření zdravotního stavu podle § 16 odst. 1 písm. a) nebo je neprovede ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
b)
nezpracuje na žádost lékařské podklady podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo § 16 odst. 3 nebo je nezpracuje ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
c)
nesdělí na žádost informace podle § 16 odst. 2 písm. a) nebo je nesdělí ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
d)
neumožní na žádost nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo nezapůjčí zdravotnickou dokumentaci podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo tak neučiní ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
e)
neposkytne poživateli důchodu součinnost podle § 116d odst. 2,
f)
nepřevezme po dobu hospitalizacehospitalizace poživatele důchodu vyplacený důchod nebo jej nepředá poživateli bezprostředně po jeho obdržení podle § 116d odst. 3 písm. a),
g)
neuloží přijatý důchod nebo jeho část podle § 116d odst. 3 písm. b),
h)
nevyúčtuje písemně částky přijatého důchodu na žádost poživatele důchodu podle § 116d odst. 3 písm. c), nebo
i)
neoznámí provozovně držitele poštovní licence ve stanovené lhůtě ukončení pobytu poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jí neprodleně nevrátí částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu podle § 116d odst. 3 písm. d).
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo odstavce 2,
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), d), h), k), l), n) nebo o), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. e) až i),
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavce 5 písm. a) až d),
d)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), nebo
e)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g), i), j) a m) nebo odstavce 4 písm. b).
§ 54a
(1)
Promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednávají v oborech své působnosti orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) a e) až g).
(3)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení v řízení o přestupku se řídí
a)
podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), jde-li o přestupek spáchaný zaměstnavatelemzaměstnavatelem,
b)
podle § 7 odst. 1 písm. e), jde-li o přestupek spáchaný osobou samostatně výdělečně činnou v souvislosti s výkonem samostatné výdělečné činnosti,
c)
podle § 7 odst. 1 písm. h), jde-li o přestupek spáchaný držitelem dokladů,
d)
podle § 7 odst. 1 písm. b), jde-li o přestupek spáchaný fyzickou osobou,
e)
sídlem poskytovatele zdravotních služeb, jde-li o přestupek spáchaný poskytovatelem zdravotních služeb.
(4)
Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(5)
Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
(6)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán sociálního zabezpečení, který ji uložil.
ČÁST ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI A ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH
HLAVA PRVNÍ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH
§ 55
Zahájení řízení
(1)
Řízení o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou se zahajuje na základě písemné žádosti občana. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou nelze zahájit v případě, že občan byl uznán invalidním nebo že probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu.
(2)
Řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, se zahajuje na základě písemné žádosti osoby zdravotně znevýhodněné nebo z moci úřední.
§ 56
Přerušení a zastavení řízení
(1)
Jestliže se občan v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložil nálezy ošetřujících lékařů, které má, nebo nesdělil anebo nedoložil další údaje, které jsou potřebné pro vypracování posudku pro účely řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, ačkoliv k tomu byl vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy anebo sdělí či doloží požadované údaje, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(2)
Řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se přerušuje dnem zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu posuzovanému občanu. Územní správa sociálního zabezpečení pokračuje v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou, pokud v řízení o přiznání invalidního důchodu byl vydán posudek, že občan není invalidní.
§ 57
Úkony účastníků
Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, nepoužije.
§ 58
Lhůty pro vydání rozhodnutí
Lhůty pro vydání rozhodnutí se v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, prodlužují o lhůty pro vydání posudku uvedené v § 16a odst. 2.
§ 59
Rozhodnutí
(1)
V rozhodnutí o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se jako den, od kterého občan je osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.
(2)
V rozhodnutí o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, se jako den, od kterého občan již není osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.
§ 60
Povinnosti osob zdravotně znevýhodněných
Osoba zdravotně znevýhodněná je povinna se na výzvu Institutu posuzování zdravotního stavu podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle § 16a odst. 4 písm. a) nebo b). Pokud osoba zdravotně znevýhodněná nesplní tuto povinnost, přestává být ode dne uvedeného v rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení (§ 59 odst. 2) osobou zdravotně znevýhodněnou; podmínkou vydání tohoto rozhodnutí je, že osoba zdravotně znevýhodněná byla ve výzvě podle věty první na tento následek upozorněna.
HLAVA DRUHÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
§ 81
Zahájení řízení
(1)
Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti sepsané v listinné podobě nebo podané v elektronické podobě. Za den uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o sepsání písemné žádosti v listinné podobě o přiznání dávky, nebo den, v němž oprávněný v elektronické aplikaci podle § 82a odst. 1 učinil první úkon směřující k podání žádosti o přiznání dávky v elektronické podobě, pokud ode dne, v němž se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán s žádostí o sepsání této žádosti nebo v němž oprávněný učinil tento první úkon, do dne sepsání žádosti nebo odeslání žádosti neuplynulo více než 90 dnů a pokud způsob uplatnění nároku na dávku je shodný se způsobem uplatnění žádosti o přiznání dávky.
(2)
Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.
(3)
Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení.
(4)
Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod60d) se zahajuje z moci úřední.
§ 82
Žádost o dávku důchodového pojištění v listinné podobě
(1)
Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění v listinné podobě sepisuje s občanem územní správa sociálního zabezpečení, na kterou se obrátil, a to na předepsaném tiskopise; žádost musí být občanem podepsána, přičemž občan může žádost podepsat též digitalizovaným podpisem. Územní správa sociálního zabezpečení, s výjimkou územní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má občan místo trvalého pobytu nebo cizinec místo hlášeného pobytu v České republice, může odmítnout sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění, jen brání-li tomu vážné provozní důvody a územní správa sociálního zabezpečení tuto informaci zveřejnila na své úřední desce; to, že vážné provozní důvody brání sepisovat žádosti o dávku důchodového pojištění, je územní správa sociálního zabezpečení povinna neprodleně oznámit České správě sociálního zabezpečení. K žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění podané podle věty první se nepřihlíží, pokud byla již žádost o přiznání dávky důchodového pojištění podána podle § 82a odst. 1 vět první a druhé; zjistí-li územní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost, nelze žádost podle věty první sepsat.
(2)
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Pokud podepsání žádosti o dávku důchodového pojištění sepisované s občanem podle odstavce 1 věty první brání těžko překonatelná překážka, podpis občana se nevyžaduje; tato skutečnost se uvede v žádosti a potvrdí ji svým podpisem další osoba, která je při sepsání žádosti přítomna, s výjimkou úřední osoby, která žádost s občanem sepisuje, s uvedením identifikačních údajů této další osoby.
(3)
Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo výkonu zabezpečovací detence, sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence; věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence předkládají žádost do 8 dnů ode dne sepsání územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má občan místo trvalého pobytu nebo cizinec místo hlášeného pobytu.
(4)
Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, žádá-li občan o změnu výše invalidního důchodu v důsledku změny stupně invalidity. Tuto žádost lze podat též způsobem podle § 123e odst. 1.
(6)
Ustanovení odstavce 1 části věty první za středníkem platí obdobně, sepisuje-li územní správa sociálního zabezpečení s občanem jiné podání než žádost o přiznání dávky důchodového pojištění.
§ 82a
Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě
(1)
Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění v elektronické podobě ve formátu, struktuře a tvaru určeném Českou správou sociálního zabezpečení lze podat kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení. Žádost se podává prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení s využitím elektronické identifikace určené Českou správou sociálního zabezpečení. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna tomu, kdo podal žádost o dávku důchodového pojištění, neprodleně elektronicky potvrdit přijetí této žádosti.
(2)
Doklady, které tvoří přílohu žádosti o dávku důchodového pojištění podle odstavce 1, se předkládají ve formě elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie. Žadatel může doklady předložit také ve formě prostého převedení listiny do elektronické podoby; územní správa sociálního zabezpečení může v případě pochybností o pravosti takto předložených dokladů nebo k ověření údajů v nich obsažených vyzvat žadatele k předložení elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie.
(3)
K žádosti, která nesplňuje podmínky podle odstavce 1, a k žádosti podané podle odstavce 1 vět první a druhé, byla-li již žádost o přiznání dávky důchodového pojištění sepsána podle § 82 odst. 1, se nepřihlíží. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna toho, kdo tuto žádost podal, neprodleně elektronicky upozornit na to, že žádost nesplňuje tyto podmínky, a na to, že se k této žádosti nepřihlíží.
(4)
Územní správa sociálního zabezpečení používá ke komunikaci v řízení elektronickou aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení. Územní správa sociálního zabezpečení však může, s výjimkou potvrzení podle odstavce 1 věty třetí, komunikovat v listinné podobě nebo prostřednictvím datové schránky, pokud je to účelné nebo pokud žadatel o dávku další komunikaci v elektronické podobě podle věty první v žádosti vyloučil. Elektronickou formu komunikace podle věty první může v řízení používat též Česká správa sociálního zabezpečení, pokud s tím žadatel o dávku důchodového pojištění v žádosti souhlasil.
(5)
Územní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce informace k podávání žádostí o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě podle odstavce 1.
(6)
Pro podávání žádostí o dávky důchodového pojištění v elektronické podobě se použije § 82 odst. 4 obdobně.
§ 83
(1)
Územní správa sociálního zabezpečení, která je podle § 82 odst. 1 příslušná k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění v listinné podobě, nesmí, s výjimkou případů uvedených v § 82 odst. 1 větách druhé a třetí, odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro vznik nároku na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna občana při podání žádosti o dávku důchodového pojištění informovat o výši nákladů na výplatu dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence; tato povinnost neplatí v případě uvedeném v § 64 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění. Věty první a druhá platí obdobně pro věznici a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, pokud jsou podle § 82 odst. 3 příslušné k sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění.
(2)
ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu územní správy sociálního zabezpečení sepisující nebo přijímající žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně této správě, zda
a)
provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
b)
trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu,
c)
vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.
(3)
V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby. V žádosti podle věty první se uvádí, kterých dob a kterých kalendářních roků se má postup podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění týkat.
(4)
V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda žádá o zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte podle § 34a zákona o důchodovém pojištění.
(5)
V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda byl nebo nebyl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření.
§ 83a
Účastníci řízení
V řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění a o správnost obsahu stejnopisu evidenčního listu (§ 38 odst. 5) je účastníkem řízení také ten, kdo plní úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až s) a u) až zk).
§ 83b
Přerušení a zastavení řízení
(1)
Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti nepředložil nálezy ošetřujících lékařů, které má, nebo nesdělil údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o předchozích výdělečných činnostech, ačkoliv byl k tomuto vyšetření, předložení nebo sdělení vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy nebo sdělí požadované údaje, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost podána o více než 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4. Je-li žádost podána nejvýše o 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4, orgán sociálního zabezpečení řízení přeruší a prvním dnem lhůty stanovené pro podání žádosti v § 82 odst. 4 v řízení pokračuje z moci úřední.
§ 84
Důkazní prostředky
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.
§ 84a
Prokazování výchovy dítěte
Výchova dítěte se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu86) prokazuje čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při sepsání nebo podání žádosti o důchod; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise; v čestném prohlášení se uvádějí údaje podle § 85 odst. 4, prohlášení, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu, a prohlášení, že nenastala překážka pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle § 34a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Tento tiskopis obsahuje též poučení o důsledcích uvedení nepravdivých údajů.
§ 85
Prokazování některých dob
(1)
V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují
a)
doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
b)
doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
c)
doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením zaměstnavatelezaměstnavatele, který vyslal manžela ženy do zahraničí,
d)
doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e)
doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,
f)
doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice,
g)
doba studia na zahraničních vysokých školách, uskutečňovaného na území České republiky, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
h)
doba studia ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
i)
doba účasti na důchodovém pojištění podle § 105 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění potvrzením Kanceláře prezidenta republiky.
(2)
Doby péče uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) bodech 11 a 12 se prokazují rozhodnutím územní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) bodu 11 nebo 12. Územní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Výchovu dítěte a péči o dítě do 4 let věku v období před 1. červencem 2007 dokládá žena, která z důvodu výchovy dítěte uplatňuje nárok na nižší důchodový věk a žádá o zápočet doby péče o takové dítě, svým čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při uplatnění žádosti o důchod; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy.
(4)
Doba péče o dítě do 4 let věku po 30. červnu 2007 se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise. V čestném prohlášení se uvádí
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte60c) a jeho rodné číslo,
b)
jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo osoby, na jejíž osobní péči bylo dítě převážně odkázáno, a její vztah k dítěti,
c)
jméno, popřípadě jména a příjmení druhého rodiče dítěte, je-li znám, a jeho rodné číslo,
d)
doba a rozsah péče o dítě,
e)
sdělení, zda ve stejné době o dítě pečovala i jiná osoba, a v kladném případě jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo této osoby, její vztah k dítěti a doba a rozsah péče této jiné osoby o dítě.
(5)
K prokázání doby pojištění lze použít čestného prohlášení nejméně 2 svědků a žadatele o důchod nebo o úpravu důchodu, nelze-li tuto dobu prokázat jinak.
(6)
Rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. a) bodu 12 se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku; toto rozhodnutí se účastníku řízení nedoručuje a je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.
(7)
Práce v cizině, ke které se má podle přímo použitelných předpisů Evropské unie73d) nebo mezinárodních smluv přihlédnout v České republice a která by podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví splňovala podmínky pro hodnocení práce jako rizikové práce, se pro účely důchodového pojištění prokazuje vyjádřením Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví vydá toto vyjádření na žádost orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání důchodu.
§ 85a
(1)
V řízení ve věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí;22a) zahájení řízení z moci úřední22b) se účastníkům zpravidla neoznamuje.
(2)
Žadatel o přiznání dávky důchodového pojištění může do vydání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení prvního stupně dodatečně změnit datum přiznání dávky nebo její výplaty; dodatečnou změnu data přiznání dávky nebo její výplaty žadatel učiní formou sdělení orgánu sociálního zabezpečení, který je při rozhodování o přiznání dávky důchodového pojištění nebo její výplatě tímto datem vázán.
(3)
Rozhodnutí o přiznání nebo změně poskytování nebo výše dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.
(4)
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze vést jediný spis pro každou jednotlivou fyzickou osobu, i když se jedná o více věcí týkajících se této osoby.
§ 86
Rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.
(2)
Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech je občan podle § 86a informován o zvýšení těchto dávek. V případě nesouhlasu s postupem uvedeným ve větě první lze podat do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, orgánu sociálního zabezpečení, který je plátcem dávky, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění provedené podle věty první.
(3)
Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4)
Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data
a)
přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
b)
uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou žádost může podat pouze jednou po tomtéž uvolnění nebo zařízení výplaty;
na základě této žádosti vydá orgán sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí.
(5)
Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Ustanovení § 83 odst. 3 věty druhé platí zde přitom obdobně. Žádost podle věty první lze podat i tehdy, nebyla-li podána žádost podle § 83 odst. 3 věty první. Žádost podle věty první může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu; přitom může požádat též o to, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly.
(6)
Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění musí obsahovat poučení o možnosti podat námitky, lhůtu, ve které je možné námitky podat, od kterého dne se lhůta počítá, kdo o námitkách rozhoduje a u kterého orgánu se námitky podávají; v poučení se dále uvádí, kdy námitky nemají odkladný účinek.
§ 86a
Oznámení při hromadném zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění
(1)
Oznámení o zvýšení vyplácených dávek důchodového pojištění při hromadném zvyšování zasílají plátci důchodů občanům do jejich datové schránky, pokud ji mají zřízenu.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 může plátce důchodů zpřístupnit občanům prostřednictvím své elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené plátcem důchodu. Způsob elektronické identifikace jsou plátci důchodů povinni zveřejnit na své úřední desce.
(3)
Nemá-li občan zřízenu datovou schránku a nezajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá plátce důchodu občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence.
(4)
Zajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence, pokud občan plátce důchodu písemně na předepsaném tiskopisu o zasílání tohoto oznámení požádal. Občan je povinen uhradit plátci důchodu náklady plátce důchodu spojené se zasíláním tohoto oznámení, nejde-li o občana narozeného před rokem 1955; plátce důchodu je povinen zveřejnit tyto náklady na své úřední desce. Součástí tiskopisu podle věty první je též poučení o povinnosti hradit náklady na zaslání tohoto oznámení. Žádost podle věty první se týká všech následujících zvýšení důchodů po podání žádosti, a to až do písemného zpětvzetí této žádosti. Plátce důchodu zašle písemné oznámení nejdříve o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž žádost došla plátci důchodu, a naposledy o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá nejpozději do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž zpětvzetí došlo plátci důchodu.
§ 87
Podkladové rozhodnutí
Rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 3 písm. a) bodů 1, 3, 11, 12 a 17 a rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 9 odst. 1 podle § 38 odst. 5 věty čtvrté se považují za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku. Rozhodnutí uvedené ve větě první je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.
§ 88
Námitky
(1)
Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
(2)
Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání námitek o předložení podkladů pro výpočet důchodu nebo pro vyčíslení přeplatku, který je povinen uhradit, počíná běžet nová lhůta k podání námitek ode dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny.
(3)
Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu.
(4)
Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených podle § 71 správního řádu; tyto lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu (§ 8 odst. 7), prodlužují se lhůty podle věty první o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami.
(5)
Námitky nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek podaných proti rozhodnutím vydaným podle § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až 3, § 118b a 118c a § 64 odst. 6 a 7 zákona o důchodovém pojištění.
(6)
Námitky nelze podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o námitkách nebo o odvolání.
(7)
Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni; nemohou se na něm podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
(8)
Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.
(9)
Námitky lze podat též u kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení, pokud rozhodnutí vydala Česká správa sociálního zabezpečení; účinky podání námitek jsou zachovány, byly-li podány územní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě podle odstavce 1. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna námitky neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení.
§ 88a
Právní moc a opravné prostředky
(1)
Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění je v právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat námitky.
(2)
Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) o námitkách nabývá právní moci dnem oznámení.
(3)
Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění, které není v právní moci, je předběžně vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, které mají odkladný účinek.
(4)
Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění včetně rozhodnutí o námitkách se odvolání ani rozklad nepřipouští.
§ 89
Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění
(1)
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí, která jsou podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o důchodu.
(2)
Nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje,61) je k tomuto řízení příslušný
a)
Krajský soud v Brně, má-li navrhovatel bydliště na území Slovenské republiky,
b)
Krajský soud v Ostravě, má-li navrhovatel bydliště na území Polské republiky,
c)
Krajský soud v Plzni, má-li navrhovatel bydliště na území Spolkové republiky Německo,
d)
Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li navrhovatel bydliště na území Rakouské republiky,
e)
krajský soud určený podle místa posledního bydliště navrhovatele na území České republiky, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až d),
f)
Krajský soud v Praze, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až e).
§ 90
Doručování písemností
(1)
Do vlastních rukou se doručují
a)
rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
b)
posudky zasílané podle § 8 odst. 8 a § 16a odst. 8,
c)
výzvy podle § 53.
(2)
Povinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je splněna, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí písemnosti odmítne.
(3)
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění doručované prostřednictvím datové schránky lze doručovat též prostřednictvím datové schránky kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení, pokud ji Česká správa sociálního zabezpečení určila k tomuto účelu. Informace o těchto datových schránkách je Česká správa sociálního zabezpečení povinna zveřejnit na své úřední desce.
(4)
Za rozhodnutí doručené do vlastních rukou se považuje i rozhodnutí zpřístupněné v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení uvedené v § 82a odst. 1, pokud žadatel o dávku důchodového pojištění o tento způsob doručení rozhodnutí v žádosti o dávku požádal.
(5)
Rozhodnutí, které bylo zpřístupněno v elektronické aplikaci podle odstavce 4, je doručeno okamžikem, kdy se do této aplikace přihlásí účastník řízení. Nepřihlásí-li se do aplikace účastník řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí v aplikaci zpřístupněno, považuje se rozhodnutí za doručené posledním dnem této lhůty.
HLAVA ČTVRTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
§ 104a
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,72) o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,42) o penále, o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,51) o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o přestupcích a rozhodování o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném, penále nebo pokutě.
§ 104b
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)
místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné, o penále a o přestupku osoby samostatně výdělečně činné, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
b)
místní příslušností územní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění delegované rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.
§ 104c
Rozhodování
(1)
O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatelezaměstnavatele, kterému se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
(2)
Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na vydání platebního výměru nepoužijí.
§ 104d
Oznámení rozhodnutí
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá.
§ 104e
Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o
a)
povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále,21)
§ 104f
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1)
Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek.
§ 104g
Výkaz nedoplatků
(1)
Dlužné částky na pojistném a penále může územní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat
a)
označení plátce pojistného, kterému se nedoplatky vykazují,
b)
výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného, popřípadě též z částek, které mu byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného k tomuto dni a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c)
den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d)
poučení o vykonatelnosti,
e)
poučení o námitkách,
f)
označení územní správy sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vyhotovení; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2)
Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem vyhotovení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr.
(3)
Proti výkazu nedoplatků lze územní správě sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší; důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést. Námitky nemají odkladný účinek.
(4)
Na základě námitek územní správa sociálního zabezpečení do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud územní správa sociálního zabezpečení nerozhodne o námitkách ve lhůtě uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
(5)
Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řád.
§ 104h
Výkon rozhodnutí
(1)
Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro správní výkon rozhodnutí.
(2)
Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.
§ 104ch
Prominutí penále
(1)
Ministerstvo a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.
(2)
Ministerstvo může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo územní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.
(3)
Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(4)
Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.
§ 104i
Zástavní právo
(1)
Územní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném, penále nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném, penále nebo pokutě (dále jen „dlužník“), za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle správního řádu s těmito odchylkami:
a)
zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b)
řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy územní správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c)
odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek.
(3)
Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od dlužníka doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké účely tyto doklady vyžaduje. Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření zaměstnanci územní správy sociálního zabezpečení oprávněni vstupovat do provozních objektů a jiných prostor vlastněných nebo užívaných dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví jimi určených věcí. Dlužník je povinen územní správě sociálního zabezpečení a pověřeným zaměstnancům územní správy sociálního zabezpečení na vyžádání poskytnout ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 3 dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit vstup podle věty druhé; za nesplnění těchto povinností může územní správa sociálního zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
(4)
Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastrukatastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrkatastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
(5)
Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
(6)
Územní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení zástavního práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem; záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
(7)
Zástavní právo zřízené rozhodnutím územní správy sociálního zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým územní správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno. O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí územní správa sociálního zabezpečení plátce pojistného a vlastníka zástavy.
HLAVA PÁTÁ
Společná ustanovení o řízení
§ 105
Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má podle zákona o důchodovém pojištění svéprávnost v sociálním zabezpečení.
§ 106
(1)
Tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě písemné a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost odstraněna. V nové žádosti o odstranění tvrdosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní; při opakování těchto důvodů bude nová žádost odložena a žadatel bude o tomto vyrozuměn. Na řízení o žádosti o odstranění tvrdosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Řízení o žádosti o odstranění tvrdosti nelze zahájit, popřípadě v něm pokračovat, po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní.
(2)
Rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
§ 107
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu nebo posudkové komise ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.
§ 107a
(1)
Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelůzaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení), a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil tomu, kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení může řízení podle tohoto zákona přerušit též na dobu odpovídající lhůtě, kterou stanovil k odstranění nedostatků podání.
§ 109
Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Územní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování též ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.
HLAVA ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL
§ 110
Žádost o dávku
(1)
Příslušník PoliciePolicie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku PoliciePolicie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Generální inspekce bezpečnostních sborů. Příslušník Bezpečnostní informační služby a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Bezpečnostní informační služby. Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra nebo u útvaru PoliciePolicie České republiky anebo u Hasičského záchranného sboru České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.
(2)
Příslušník Vězeňské služby podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Vězeňské služby. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva spravedlnosti České republiky.
(3)
Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového pojištění podává občan, který byl vojákem z povolání, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany.
(4)
Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1; ustanovení § 83 odst. 4 platí obdobně. Ustanovení § 83 odst. 1 věty třetí platí pro útvary a orgány uvedené ve větě první obdobně. Útvary a orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které sepsaly žádost o dávku důchodového pojištění, předávají neprodleně tuto žádost příslušnému orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(5)
Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní nebo invalidní u orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení zaměstnavatele, k němuž jsou ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o tom, zda jsou v dočasné pracovní neschopnosti nebo jim byla nařízena karanténa; zaměstnavatel je povinen na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro územní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou činnost.
(6)
Žádost o dávku důchodového pojištění mohou občané uvedení v odstavcích 1 až 3 podat u útvarů a orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 též prostřednictvím elektronické aplikace těchto orgánů.
§ 112
(1)
Pro řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, § 82a, § 83 odst. 1 věty první a druhé, § 83 odst. 2, § 88 odst. 9 a § 109; § 82a se použije přiměřeně, pokud se jedná o podávání žádosti o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě.
(2)
Ustanovení § 6 odst. 3 písm. s) platí obdobně pro orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 9.
ČÁST SEDMÁ
POSTUPY KE SNÍŽENÍ DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU
§ 113
(1)
Ústav pro studium totalitních režimů (dále jen „Ústav“) vypracuje seznam představitelů komunistického režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění (dále jen „seznam představitelů“) a tento seznam předá v elektronické podobě do 31. srpna 2023 všem plátcům důchodů. Do seznamu představitelů se nezařazují osoby uvedené v § 67d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.
(2)
Seznam představitelů obsahuje jméno a příjmení představitelů komunistického režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění (dále jen „představitel“), datum narození, rodné číslo, funkce podle § 67d odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a dobu výkonu těchto funkcí.
(3)
Představitele je možné dodatečně zařadit do seznamu představitelů jen do 31. prosince 2024. Vyřazení ze seznamu představitelů a změnu údajů v seznamu, které nejsou v neprospěch pojištěnce, lze provést kdykoliv. Zařazení, vyřazení a změnu údajů předává Ústav plátcům důchodů v elektronické podobě.
§ 114
(1)
Funkce představitele a doba výkonu funkce představitele se prokazuje potvrzením o funkci představitele (dále jen „potvrzení o funkci“), které vydává Ústav. Potvrzení o funkci se vydává o představitelích, kteří jsou zařazeni do seznamu představitelů.
(2)
Potvrzení o funkci musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a titul představitele,
b)
datum a místo narození,
c)
rodné číslo,
d)
údaj o funkcích představitele a o době jejich výkonu,
e)
označení podkladů, z nichž Ústav vycházel při vystavení potvrzení,
f)
otisk razítka Ústavu, datum vystavení a podpis pověřeného zaměstnance Ústavu.
(3)
Potvrzení o funkci zašle Ústav plátcům důchodů do 31. prosince 2023. V případě dodatečného zařazení do seznamu představitelů podle § 113 odst. 3 zašle Ústav plátcům důchodů potvrzení o funkci neprodleně po tomto zařazení. V případě změny údajů zašle Ústav plátcům důchodů neprodleně nové potvrzení o funkci. Dojde-li k vyřazení osoby ze seznamu představitelů, informuje o tom Ústav neprodleně plátce důchodů; tímto vyřazením pozbývá potvrzení o funkci platnosti.
(4)
Potvrzení o funkci a informaci o vyřazení ze seznamu představitelů zasílá Ústav plátcům důchodů dohodnutým způsobem. Potvrzení o funkci se představitelům nedoručuje.
(5)
Plátce důchodů je potvrzením o funkci vázán. Pokud však plátce důchodu v řízení o snížení důchodu zjistí, že by potvrzení o funkci mohlo být nesprávné, vyrozumí o této skutečnosti Ústav a vyčká jeho vyjádření. Ústav je povinen toto vyjádření plátci důchodu zaslat do 90 dní ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než Ústav zašle své vyjádření nebo nové potvrzení o funkci, nebo než potvrzení o funkci zruší, se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o snížení důchodu.
§ 114a
(1)
Řízení o snížení starobního důchodu představitele se zahajuje z moci úřední.
(2)
Směřují-li námitky proti obsahu potvrzení o funkci, požádá plátce důchodu Ústav o vyjádření k námitkám. Ústav je povinen toto vyjádření plátci důchodu zaslat do 90 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než Ústav zašle své vyjádření, se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách. Ústav ve svém vyjádření uvede skutečnosti, proč je potvrzení o funkci správné, nebo vydá nové potvrzení o funkci anebo potvrzení o funkci zruší. V novém potvrzení o funkci však nelze uvést delší dobu výkonu funkce představitele, než jaká byla v původním potvrzení o funkci. Plátce důchodů je tímto vyjádřením Ústavu, novým potvrzením o funkci anebo zrušením potvrzení o funkci vázán; toto vyjádření, nové potvrzení o funkci nebo oznámení Ústavu o zrušení potvrzení o funkci se doručuje účastníku řízení spolu s rozhodnutím o námitkách.
(3)
Potvrzení o funkci je přezkoumatelné soudem v řízení o žalobě proti rozhodnutí plátce důchodu. Pro účely přezkumného řízení soudního posuzuje správnost potvrzení o funkci Ústav.
§ 114b
(1)
Ústav pro účely vypracování seznamu představitelů, potvrzení o funkci, vyjádření podle § 114a odst. 2 a posouzení správnosti potvrzení o funkci podle § 114a odst. 3 využívá údaje a dokumenty, které nabyl v rámci své činnosti. Ústav dále pro tyto účely využívá údaje a dokumenty Archivu bezpečnostních složek, Národního archivu, Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu, Správního archivu Ministerstva obrany, Vojenského historického ústavu a státních oblastních archivů; tyto subjekty jsou povinny poskytnout Ústavu na jeho žádost potřebnou součinnost bez zbytečného odkladu.
(2)
Ústav je oprávněn požadovat informace, osobní údaje a potřebnou součinnost pro účely uvedené v odstavci 1 od orgánů sociálního zabezpečení a od dalších státních orgánů a institucí; Ústav v žádosti o tuto součinnost uvede ustanovení zákona, o který svoji žádost opírá, účel, pro který součinnost požaduje, a rozsah údajů, které požaduje. Tyto orgány a instituce jsou povinny požadované informace, osobní údaje a potřebnou součinnost poskytnout. Informace a osobní údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Ústav je oprávněn zpracovávat v rozsahu potřebném k plnění povinností podle tohoto zákona osobní údaje o představitelích včetně vedení informačního systému o představitelích.
(4)
Údaje o představitelích včetně doby výkonu funkce představitele jsou součástí registru pojištěnců.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 115
Přiznal-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového pojištění, která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového pojištění jím vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního nebo invalidního a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní nebo invalidní; zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního nebo invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního nebo invalidního vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.
§ 115a
(1)
Doplatek důchodu nebo jeho část lze použít na úhradu
a)
přeplatku na důchodu, pokud za něj odpovídá stejný příjemce důchodu nebo se jedná o stejný druh důchodu,
b)
přeplatku, který vznikl na důchodu zemřelého oprávněného, kterému by doplatek důchodu náležel, nebo
c)
dluhu na pojistném nebo penále, jde-li o dluh osoby samostatně výdělečně činné, které by doplatek důchodu náležel.
(2)
Vznikne-li v důsledku postupu podle § 86 odst. 4 a 5 přeplatek, zúčtuje se spolu s doplatkem nově stanovené výše důchodu nebo se uhradí srážkami z vypláceného důchodu. Podle věty první se postupuje i v případě, kdy se snižuje výše důchodu z českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy. Ustanovení § 118a odst. 4 není postupem podle věty první a druhé dotčeno.
(3)
Byl-li přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně zpětně za dobu, za kterou bylo vypláceno nemocenské, zúčtuje se nemocenské vyplacené za dobu, za kterou podle zákona o nemocenském pojištění nenáleželo poživateli tohoto důchodu, s doplatkem tohoto důchodu. Pokud doplatek starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nestačí na úhradu přeplatku na nemocenském nebo přeplatek z doplatku nebyl sražen, sráží se přeplatek, popřípadě zbytek přeplatku z pravidelných měsíčních splátek důchodu; při stanovení výše měsíční srážky se postupuje obdobně jako při výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu. Podle věty první a druhé se postupuje i v případě, pokud přeplatek na nemocenském vznikl v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity.
(4)
Nedojde-li zúčtováním podle § 56 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k plné úhradě částek důchodu v případě zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu, mohou být tyto částky uhrazeny srážkami z vypláceného důchodu.
(5)
Vznikl-li přeplatek na důchodu zemřelého, na jehož úhradu má orgán sociálního zabezpečení nárok bez ohledu na zavinění příjemce důchodu, lze přeplatek na důchodu zúčtovat podle odstavce 1 písm. b) s doplatkem stejného nebo jiného důchodu, který by zemřelému náležel a který mu nebyl vyplacen, i když o přeplatku zemřelého nebylo pravomocně rozhodnuto.
§ 116
Lhůty pro výplatu dávek
(1)
Dávky důchodového pojištění se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak.
(2)
Orgán sociálního zabezpečení rozhodující o přiznání dávky důchodového pojištění může žadateli o přiznání této dávky poskytovat zálohy na dávku, pokud má za to, že podmínky pro nárok na dávku jsou splněny; pokud tyto podmínky splněny nebyly, je žadatel povinen zálohy neprodleně vrátit. Po přiznání dávky důchodového pojištění zúčtuje orgán sociálního zabezpečení poskytnuté zálohy s přiznanou dávkou. Dávky důchodového pojištění, jejichž výše nedosahuje 300 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.
(3)
Dávky důchodového pojištění se oprávněnému, který se na území České republiky obvykle nezdržuje (§ 66 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění), vyplácejí na základě potvrzení o žití
a)
na účet vedený u zahraniční bankybanky nebo u bankybanky v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, a to zpětně za období ode dne vzniku nároku na výplatu dávky nebo ode dne následujícího po posledním dni, za který náležela poslední vyplacená splátka dávky, do konce kalendářního měsíce, v němž bylo potvrzení o žití vystaveno; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky nejvýše jednou za kalendářní měsíc, nebo
b)
bankovním šekem nebo mezinárodní poštovní poukázkou na adresu oprávněného v cizině, a to zpětně za období nepřesahující 3 kalendářní měsíce; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně.
(4)
Byl-li mezi orgánem sociálního zabezpečení České republiky a příslušným orgánem sociálního zabezpečení jiného státu, v němž se oprávněný uvedený v odstavci 3 obvykle zdržuje, sjednán způsob ověřování žití oprávněného pravidelnou výměnou potřebných údajů v elektronické podobě, vyplácí se dávka důchodového pojištění zpětně v měsíčních lhůtách určených plátcem dávky; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně.
(5)
Není-li potvrzení o žití v případech uvedených v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 zasláno, výplata dávky se zastaví do doby, než bude potvrzení o žití zasláno plátci dávky. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí pro výplatu dávek oprávněnému uvedenému v odstavci 3 obdobně.
§ 116a
Příjmem z výdělečné činnosti v ciziněPříjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění.
§ 116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.73)
§ 116c
Poživatelům důchodů, umístěným v zařízeních sociálních služeb poskytujících pobytové služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tato zařízení, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, toto zařízení podalo žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti zařízení nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí. Dávky důchodového pojištění vyplácené podle věty první jsou splatné k 15. dni kalendářního měsíce. Způsob výplaty podle věty první nelze použít, pokud příjemcem dávky důchodového pojištění není oprávněný nebo jeho opatrovník. Zařízení je povinno vrátit orgánu sociálního zabezpečení do 8 dnů splátky dávky, které byly poukázány tomuto zařízení podle věty první, pokud tyto splátky dávky oprávněnému již nenáležely z důvodu jeho úmrtí nebo pokud oprávněný ukončil pobyt v zařízení před počátkem období, za které splátky dávky náleží; zařízení přitom těchto splátek dávky nesmí použít jiným způsobem.
§ 116d
Výplata důchodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče
(1)
Pokud pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče trvá déle než 1 kalendářní měsíc nebo lze-li předpokládat, že tento pobyt bude trvat déle než uvedenou dobu, může poživatel důchodu, vyplácí-li se mu důchod v hotovosti, požádat o výplatu důchodu do tohoto zdravotnického zařízení.
(2)
Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do zdravotnického zařízení lůžkové péče prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb kterékoli provozovně držitele poštovní licence. V žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení poživatele důchodu, jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu, adresa poskytovatele zdravotních služeb uvedeného ve větě první a adresa zdravotnického zařízení, do kterého bude výplata důchodu zasílána, jestliže není totožná s adresou poskytovatele; poskytovatel zdravotních služeb potvrzuje na této žádosti, že pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává na tiskopisu vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této žádosti vyplácí provozovna držitele poštovní licence důchod na adresu uvedenou v žádosti.
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen
a)
po dobu hospitalizacehospitalizace poživatele důchodu převzít na základě žádosti uvedené v odstavci 2 důchod vyplacený do zdravotnického zařízení a předat tento důchod jeho poživateli bezprostředně po jeho obdržení,
b)
přijatý důchod nebo jeho část uložit, jestliže o to poživatel důchodu požádá nebo není-li poživatel důchodu schopen důchod převzít,
c)
částky přijatého důchodu poživateli důchodu na jeho žádost písemně vyúčtovat,
d)
oznámit do 8 dnů provozovně držitele poštovní licence, která poukazuje výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, ukončení pobytu poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče; v případě úmrtí poživatele důchodu je poskytovatel zdravotních služeb povinen provozovně držitele poštovní licence neprodleně vrátit i částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu.
(4)
Za škodu na částkách důchodu, který byl pro poživatele důchodu vyplacen a poskytovatelem zdravotních služeb převzat k předání poživateli důchodu nebo k uložení, odpovídá poživateli důchodu poskytovatel zdravotních služeb bez ohledu na své zavinění podle občanského zákoníku83).
§ 117
Dávky důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil se vyplácejí ve stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.
§ 117a
Zastavení a uvolnění výplaty dávky
(1)
Výplata dávky důchodového pojištění může být zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nesplnil povinnost podle § 50 odst. 3. Rozhodnutí o zastavení výplaty dávky podle věty první se doručuje veřejnou vyhláškou; v řízení o zastavení výplaty dávky se opatrovník neustanovuje.
(2)
Vyplácí-li se dávka důchodového pojištění v hotovosti, může být výplata dávky zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nepřevezme 3 po sobě následující splátky dávky; o tomto zastavení výplaty dávky se příjemce dávky bez prodlení vyrozumí písemným oznámením, které obsahuje též informaci o podmínkách uvolnění výplaty dávky.
(3)
Výplata dávky důchodového pojištění, která byla zastavena podle odstavce 1 nebo 2, se uvolní na základě písemné žádosti oprávněného nebo jiného příjemce dávky, odpadl-li důvod pro zastavení výplaty dávky; ustanovení § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění tím není dotčeno. Byla-li výplata dávky uvolněna, písemné rozhodnutí se nevydává; o uvolnění výplaty dávky obdrží oprávněný nebo jiný příjemce dávky písemné oznámení.
§ 118
Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci
(1)
Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je
a)
občan určený rozhodnutím obecního úřadu podle § 10; v odůvodněných případech může být zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba,
b)
občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí svéprávnosti dítěte, a to od tohoto dne.
(2)
Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí svéprávnosti požádat plátce dávky důchodového pojištění, aby dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci. Byl-li dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává být občan uvedený v odstavci 1 písm. b) zvláštním příjemcem dnem, který předchází dni, od něhož náleží dítěti první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu.
(3)
Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(4)
Zákonný zástupce, opatrovník, osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku, a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného. Zvláštní příjemce je povinen na žádost oprávněného nebo obecního úřadu, který jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena, a to do 1 měsíce.
(5)
Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud
a)
odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven,
b)
zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4 větě první a druhé, nebo
c)
zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 4 větě třetí.
Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a zaměstnavatelů
§ 118a
(1)
Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
(2)
Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí, vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu dosažení 26. roku věku nezaopatřeného dítěte. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch vyplacených částek vdovského nebo vdoveckého důchodu, které nenáležely z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně dítěti, o které vdova nebo vdovec pečovali a které se z důvodu tohoto zpětného přiznání tohoto důchodu nepovažuje za nezaopatřené dítě. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek vdovského nebo vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, které byly vyplaceny po zániku nároku na tyto důchody podle § 50 odst. 6 a 7 nebo § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek důchodu, které nenáležely, došlo-li ke snížení výše důchodu z českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, pokud přeplatek nebyl zúčtován nebo uhrazen postupem podle § 115a odst. 2 věty první. Zemře-li občan, považují se neuspokojené nároky plátce důchodu na vrácení vyplacených částek v případech uvedených ve větách první až páté za dluh občana, který se vypořádá v rámci dědictví; to platí i v případě, že o těchto nárocích nebylo pravomocně rozhodnuto.
(3)
Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká, pokud rozhodnutí o vrácení, popřípadě náhradě částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, nebylo vydáno do 5 let ode dne výplaty dávky. Účinky rozhodnutí, které bylo vydáno ve lhůtě uvedené ve větě první, jsou zachovány, pokud došlo po uplynutí této lhůty z důvodu nesprávného vyčíslení přeplatku ke změně rozhodnutí nebo k jeho zrušení a nahrazení novým rozhodnutím. Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, vzniká znovu, zjistí-li se, že přeplatek na dávce důchodového pojištění vznikl v příčinné souvislosti s trestným činemtrestným činem, jehož pachatelem, spolupachatelem nebo účastníkem je příjemce dávky nebo poživatel důchodu; v těchto případech běží znovu lhůta uvedená ve větě první ode dne, kdy se plátce důchodu dozví o rozhodnutí soudu o tomto trestném činutrestném činu.
(4)
Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
§ 118b
Jestliže zaměstnavatelzaměstnavatel nepodal hlášení nebo nepředložil záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené zaměstnavatelemzaměstnavatelem byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinen nahradit neprávem vyplacené částky. Ustanovení § 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.
§ 118c
Jestliže zaměstnavatelzaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. ZaměstnavatelZaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi zaměstnavatelemzaměstnavatelem a příjemcem důchodu rozhodují soudy.66)
§ 118d
Náhrada nákladů řízení
(1)
Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení mohou uložit povinnost nahradit paušální částkou stanovenou zvláštním právním předpisem náklady řízení účastníku, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.
§ 119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1)
V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
(2)
Nelze-li místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení územní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 3.
§ 120
Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.
§ 120a
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě ve stanovených případech (§ 48d odst. 1) příslušnému živnostenskému úřadu nebo orgánu Finanční správy České republiky, nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
§ 120c
(1)
Pro účely tohoto zákona se občanem rozumí fyzická osoba.
(2)
Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění.67)
§ 121
Fyzické osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva, jde-li o posuzování podle § 4 odst. 2, nebo k jednání Institutu posuzování zdravotního stavu, jde-li o posuzování podle § 8, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.
§ 122
Zaměstnanci zaměstnavatelůzaměstnavatelů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.
§ 122a
Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech důchodového pojištění a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
§ 123
(1)
Jestliže přeplatek na dávce důchodového pojištění nebo dávkách důchodového pojištění u téhož oprávněného ve svém úhrnu nepřesáhne částku 300 Kč a nelze jej zúčtovat s doplatkem jiné dávky důchodového pojištění nebo srážet z dávky důchodového pojištění, odepíše se tento přeplatek k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2)
Příslušný orgán sociálního zabezpečení odepíše přeplatek na dávce důchodového pojištění, je-li zcela nedobytný. Za zcela nedobytný se považuje přeplatek, jestliže příjemce dávky zemřel, pokud odpovědnost za uhrazení přeplatku nepřešla na jinou osobu, popřípadě zanikl, byla-li příjemcem dávky ustanovena právnická osoba, přeplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na příjemci dávky nebo jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku nebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek, a přeplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi.
(3)
Tomu, kdo odpovídá za přeplatek na dávce důchodového pojištění, může příslušný orgán sociálního zabezpečení povolit placení přeplatku ve splátkách, pokud ten, kdo odpovídá za přeplatek, prokáže schopnost platit splátky řádně a včas a není-li z jiných okolností zřejmé, že tímto povolením by byla úhrada přeplatku ohrožena. Orgán sociálního zabezpečení může zrušit povolení placení přeplatku ve splátkách, jestliže ten, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, nezaplatí některou splátku včas nebo ve správné výši, nebo jestliže vznikne nárok na doplatek dávky důchodového pojištění, s nímž je možné nesplacený přeplatek nebo jeho podstatnou část zúčtovat, anebo jestliže se zlepší majetkové poměry toho, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, tak, že další placení přeplatku ve splátkách není nutné. Proti rozhodnutí podle věty první a druhé nelze podat námitky.
§ 123a
(1)
Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 300 Kč
a)
k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatelezaměstnavatele, nebo
b)
ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2)
Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou územní správou sociálního zabezpečení u zaměstnavatele je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 300 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše.
§ 123b
(1)
Dlužné pojistné a penále odepíše příslušná správa sociálního zabezpečení, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatelůzaměstnavatelů, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
(2)
O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně též pro dluh na pokutě.
§ 123c
Počítání času
(1)
Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2)
Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3)
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
§ 123d
Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.
§ 123e
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou
a)
podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu83), nebo
b)
odeslanou prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení s využitím přístupu se zaručenou identitou ověřenou občanským průkazem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci určeným orgánem sociálního zabezpečení, pokud orgán sociálního zabezpečení tuto možnosti zajistil.
(2)
Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze
a)
v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo
b)
písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož adresu mají být podání zasílána.
(3)
Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu,
b)
elektronickou adresu své podatelny, identifikátor své datové schránky, elektronickou adresu určenou příslušným orgánem sociálního zabezpečení k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a adresu určenou pro zasílání písemných podání podle odstavce 2 písm. b); Česká správa sociálního zabezpečení přitom zveřejní též identifikátory datových schránek územních správ sociálního zabezpečení a uvede, které z nich jsou určeny též k doručování rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění,
c)
formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické podobě,
d)
tiskopisy, které se podle odstavce 2 písm. a) předkládají v elektronické podobě, a podmínky, za nichž se tiskopisy v této podobě předkládají,
e)
podání a jiné úkony, které lze učinit způsobem podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Má-li osoba samostatně výdělečně činná zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, je povinna činit podání nebo jiný úkon, ke kterému je podle tohoto zákona nebo podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti předepsán tiskopis, pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. a). Pokud osoba samostatně výdělečně činná nemůže z technických důvodů činit ve lhůtě podání nebo jiný úkon elektronicky podle odstavce 2 písm. a), může tak učinit v listinné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou územní správou sociálního zabezpečení, přitom je povinna uvést důvod tohoto postupu; tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty druhé se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.
§ 123f
Působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 123g
Tiskopisy60a), které v případech stanovených tímto zákonem (§ 48d odst. 1) používají osoby uvedené v § 10a odst. 1 vůči živnostenským úřadům nebo vůči orgánům Finanční správy České republiky, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního zabezpečení.
§ 123ga
Jestliže zaměstnavatel udělil právnické nebo fyzické osobě plnou moc k jednání jménem zaměstnavatele vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění nebo pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, oznamuje udělení plné moci, její změnu nebo ukončení její platnosti České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím elektronické aplikace podle § 123e odst. 1 písm. b), a to do 8 kalendářních dnů od jejího udělení, změny nebo ukončení její platnosti. Ustanovení § 39 odst. 7 se použije obdobně.
ČÁST DEVÁTÁ
ŘÍZENÍ A POVINNOSTI VE VĚCECH DOROVNÁVACÍHO PŘÍDAVKU NĚKTERÝM POŽIVATELŮM ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU
§ 123h
(1)
O dorovnávacím přídavku náležejícím podle zákona o důchodovém pojištění76) rozhodují orgány sociálního zabezpečení, které vyplácejí starobní důchod, s nímž se má dorovnávací přídavek vyplácet; tyto orgány jsou též příslušné k výplatě dorovnávacího přídavku.
(2)
Dorovnávací přídavek se přiznává na základě žádosti, která se podává u orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání dorovnávacího přídavku. Je-li k rozhodování o dorovnávacím přídavku příslušná Česká správa sociálního zabezpečení, lze žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat též u kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení; územní správa sociálního zabezpečení je povinna tuto žádost neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení. Je-li žádost o přiznání dorovnávacího přídavku zamítnuta pouze z důvodu, že dorovnávací přídavek by ke dni, od něhož je jeho přiznání požadováno, neměl kladnou hodnotu, lze novou žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat, jen je-li v nové žádosti jako den, od něhož má být dorovnávací přídavek přiznán, uveden den 31. ledna některého kalendářního roku po kalendářním roce, do něhož spadal den, od něhož bylo požadováno přiznání dorovnávacího přídavku v předchozí žádosti; tuto novou žádost lze podat nejvýše dvakrát. Je-li v nové žádosti podané podle věty třetí uveden jiný den než den uvedený ve větě třetí, nebo jde-li o třetí a další podání takové žádosti, orgán sociálního zabezpečení řízení o této žádosti zastaví.
(3)
Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, použijí se pro řízení ve věcech dorovnávacího přídavku přiměřeně ustanovení o řízení ve věcech důchodového pojištění. Ustanovení o řízení ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění se pro věci dorovnávacího přídavku použijí obdobně.
(4)
Ministr práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti ministři uvedení v § 9 odst. 3 mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení § 106a až 106c zákona o důchodovém pojištění; ustanovení § 106 platí přitom obdobně.
§ 123i
(1)
Příjemce dorovnávacího přídavku je povinen sdělit a prokázat plátci dorovnávacího přídavku na jeho výzvu výši starobního důchodu vypláceného ze slovenského důchodového pojištění ke dni, od něhož se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku podle § 106b zákona o důchodovém pojištění. Při nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené plátcem dorovnávacího přídavku se výplata dorovnávacího přídavku zastaví, pokud byl příjemce dorovnávacího přídavku ve výzvě na tento následek upozorněn; je-li tato povinnost splněna dodatečně, dorovnávací přídavek se doplatí ode dne, od kterého jeho výplata náleží. Není-li tato povinnost splněna do 3 let od 31. ledna kalendářního roku, ve kterém byl dorovnávací přídavek naposledy vyplacen, zaniká nárok na dorovnávací přídavek dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků.
(2)
Ustanovení § 50, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 a 3 platí přiměřeně, jde-li o povinnosti příjemce dorovnávacího přídavku a o podání ve věcech dorovnávacího přídavku.
§ 123j
Jestliže byl vyplácen dorovnávací přídavek a nebyly přitom splněny podmínky pro jeho výplatu stanovené v § 106c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, má plátce dorovnávacího přídavku vůči osobě, které byl dorovnávací přídavek vyplacen, nárok na vrácení těch vyplacených částek dorovnávacího přídavku, které nenáležely; ustanovení § 118a odst. 3 a 4 použijí se zde obdobně.
ČÁST DESÁTÁ
POSTUP PŘI ÚHRADĚ NÁHRADY MZDY NEBO PLATU PODLE § 203a ZÁKONÍKU PRÁCE
§ 123k
(1)
Náhradu mzdy nebo platuNáhradu mzdy nebo platu, kterou poskytl zaměstnavatelzaměstnavatel zaměstnanci za podmínek a v rozsahu podle § 203a zákoníku práce, uhrazuje tomuto zaměstnavatelizaměstnavateli na jeho žádost územní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí § 7 odst. 1 písm. c) a d); ustanovení § 119 odst. 2 se zde použije obdobně.
(2)
Náhrada mzdy nebo platuNáhrada mzdy nebo platu se pro účely tohoto zákona považuje za přeplatek na pojistném podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle zákona o pojistném. Při úhradě náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu se postupuje jako při vracení přeplatku na pojistném, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.
(3)
Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu se podává na předepsaném tiskopisu. V žádosti se uvádějí tyto údaje:
a)
identifikační a kontaktní údaje zaměstnavatelezaměstnavatele,
b)
celková částka úhrady požadovaných náhrad mzdy nebo platunáhrad mzdy nebo platu za všechny zaměstnance, kterým zaměstnavatelzaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platunáhradu mzdy nebo platu poskytl,
c)
identifikační údaje zaměstnance, za kterého zaměstnavatelzaměstnavatel úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu požaduje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo,
d)
výše náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu za každého zaměstnance, kterému zaměstnavatelzaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platunáhradu mzdy nebo platu poskytl,
e)
kalendářní dny, za které byla zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu, jejíž úhradu zaměstnavatelzaměstnavatel požaduje,
f)
číslo účtu zaměstnavatelezaměstnavatele, na který má být úhrada náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu poukázána podle § 123l odst. 2.
(4)
Při uplatnění žádosti o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen prokázat a doložit splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě zaměstnanci náhradu mzdy nebo platunáhradu mzdy nebo platu poskytl. Při nesplnění povinnosti podle věty první územní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatelezaměstnavatele vyzve k prokázání a doložení těchto skutečností; zaměstnavatelzaměstnavatel je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání, nebyla-li stanovena delší lhůta. V této výzvě územní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatelezaměstnavatele upozorní, že při nesplnění povinností podle vět první a druhé se k žádosti nepřihlíží.
(5)
Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu je třeba podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Nebyla-li žádost podána v této lhůtě, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu zaniká.
(6)
Změny ve skutečnostech, které mají vliv na stanovení výše náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu, nebo změny ve skutečnostech podle odstavce 4 věty první je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen oznámit územní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy tuto změnu zjistil.
(7)
Byla-li zaměstnavatelizaměstnavateli uhrazena náhrada mzdy nebo platunáhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatelzaměstnavatel přitom nesplnil podmínky stanovené zákoníkem práce pro její úhradu, má územní správa sociálního zabezpečení vůči tomuto zaměstnavatelizaměstnavateli nárok na vrácení neprávem přijaté úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nebo její části; o povinnosti vrátit tuto částku rozhodne územní správa sociálního zabezpečení.
§ 123l
(1)
O neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši zaměstnavatelzaměstnavatel obdrží písemné oznámení. Nesouhlasí-li zaměstnavatelzaměstnavatel s výsledkem vyřízení žádosti, může do 30 dnů ode dne doručení tohoto oznámení podat územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle § 123k odst. 1 písemnou žádost o vydání rozhodnutí; územní správa sociálního zabezpečení vydá ve lhůtě pro vydání rozhodnutí podle správního řádu, ode dne, kdy jí byla tato žádost doručena, rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši.
(2)
Náhrada mzdy nebo platuNáhrada mzdy nebo platu se poukazuje na účet zaměstnavatelezaměstnavatele vedený u peněžního ústavu v České republice.
§ 123m
(1)
Ustanovení § 6 odst. 4 písm. h), l) a t), § 11 odst. 1, § 12 písm. a), § 13 odst. 1, § 14 odst. 3 písm. a), § 104h, 118d, 122, 122a, 123a a § 123b se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu použijí obdobně.
(2)
Ustanovení § 35a odst. 4 písm. d) se použije přiměřeně, jde-li o povinnost zaměstnavatelezaměstnavatele uschovávat záznamy a doklady o rozhodných skutečnostech ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu.
(3)
Ustanovení § 17 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 5 a 6 zákona o pojistném se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platunáhrady mzdy nebo platu nepoužijí.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 124
Územní správy sociálního zabezpečení rozhodují o přerušení zaměstnání nebo pojištění z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988.
§ 126a
Ustanovení § 129 odst. 1 soudního řádu správního se ve věcech důchodového pojištění nepoužije.
HLAVA DRUHÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 127
Prováděcí předpisy
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší úpravu postupu při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče.
(2)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 11 a § 35a odst. 9.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti průkazu pověřených zaměstnanců orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 2.
(4)
Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy nebo druhy řízení, v nichž může orgán sociálního zabezpečení žádat od účastníka řízení předložení dokladů k prokázání skutečností uváděných účastníkem.
§ 127a
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1)
Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2)
Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a)
příslušníci
1.
zpravodajské služby České republiky,
2.
Policie České republiky,
3.
Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4.
Hasičského záchranného sboru České republiky,
b)
zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky,
c)
orgány sociálního zabezpečení.
(3)
Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.
§ 133
Zrušovací ustanovení
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1.
§ 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
2.
§ 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta první a druhá, § 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.
3.
§ 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
4.
§ 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
5.
§ 5 a 6 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.
6.
§ 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
7.
§ 145b a 145c vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 81/1979 Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982 Sb., vyhlášky č. 78/1982 Sb., vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb., vyhlášky č. 73/1984 Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky č. 149/1988 Sb.
8.
§ 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst. 3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
9.
§ 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá, § 107 odst. 2 věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111, 112, 113, 118, 119, 120, 121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, § 124, § 125 odst. 1 a 2, § 126, 137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3, § 144 odst. 1 a 3, § 145, § 145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
10.
§ 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4, § 23 odst. 2, § 34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta druhá, odst. 4 a odst. 5 věta druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst. 3, § 143, 144, 145 a 147, § 148 odst. 1, § 150, 151 a 152, § 153 odst. 3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 172, 173 a 174 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
11.
§ 8, 9 a 10 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných zařízeních.
12.
§ 1 odst. 5 a § 6 odst. 3 a 5 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
13.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 183/1991 Sb., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).
§ 134
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu č. 582/1991 Sb.
Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení
1.
Územní správa sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj
Sídlo: Praha
Správní obvod: správní obvody hlavního města Prahy a Středočeského kraje
2.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj
Sídlo: Plzeň
Správní obvod: správní obvody Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje
3.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj
Sídlo: Liberec
Správní obvod: správní obvody Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje
4.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
Sídlo: Brno
Správní obvod: správní obvody Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a Zlínského kraje
5.
Územní správa sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj
Sídlo: Ostrava
Správní obvod: správní obvody Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje
2)
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
3a)
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
4b)
Například § 274 písm. f) občanského soudního řádu, § 9d zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, § 33 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
9)
§ 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 167/2004 Sb.
9)
§ 1 až 8 a § 14 správního řádu.
9a)
§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9c)
§ 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9d)
Například § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách.
10)
Např. § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 263/1990 Sb.
13)
§ 27 vyhlášky č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců.
14)
§ 11 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
16)
§ 12 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.
17)
§ 15 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.
18)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění č. 247/1990 Sb.).
19)
§ 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
20)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných lázních.
21)
§ 20a zákona č. 589/1992 Sb.
22a)
§ 36 odst. 3 správního řádu.
22b)
§ 46 a 47 správního řádu.
22c)
§ 46 a 47 správního řádu.
22d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
23)
§ 122 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.
28)
§ 16 odst. 2 a 3 zákona č. 382/1990 Sb., rodičovském příspěvku.
29)
Čl. VII odst. 2 zákona č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.
31)
§ 50 odst. 3 a § 51 odst. 5 vyhlášky ÚRO č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
32)
Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32a)
§ 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
§ 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
32b)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
32c)
§ 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
32d)
§ 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
33a)
§ 205d odst. 1 zákoníku práce.
§ 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
33b)
§ 86 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
36)
§ 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
37)
§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
38)
§ 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
39)
§ 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
40)
§ 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.
41)
§ 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
45)
Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.
49)
Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
50)
§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
50a)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
50c)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
50d)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
50e)
§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
50f)
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
50g)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
50h)
§ 50a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
52)
§ 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.
52b)
§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c)
§ 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
53)
§ 6 zákona č. 155/1995 Sb.
54a)
Zákon č. 435/2004 Sb.
55)
§ 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
56)
§ 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
60b)
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
60c)
§ 20 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
60d)
§ 61a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
61)
§ 7 odst. 3 soudního řádu správního.
64)
§ 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
66)
§ 9 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.
67)
§ 9 zákona č. 155/1995 Sb.
68)
§ 15 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
70)
§ 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
71)
Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
71a)
§ 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
71c)
§ 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
71b)
§ 94 zákoníku práce.
72)
§ 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 306/1997 Sb.
73)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
73a)
§ 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73h)
§ 17a odst. 2 a 4 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73d)
Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
73e)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
73f)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
73g)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73i)
§ 8a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
74)
Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
74a)
Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
75)
Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
76)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
76)
§ 106a až 106c zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
78)
§ 26 a 27 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 49 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
79)
§ 40 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
80)
§ 228 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
81)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
82)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
83)
§ 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
83)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
83)
§ 2895 občanského zákoníku.
84)
Nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, ve znění nařízení vlády č. 69/2015 Sb.
85)
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
86)
§ 34a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Čl. II body 1 a 3 zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
87)
§ 5 až 7, 10, 18, 24, 61 a 73 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
88)
§ 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 10/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 10/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o súkromných veterinárnych lekároch a o Komore veterinárnych lekárov Slovenskej republiky
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - § 1 (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - Oprávnenie na vykonávanie veterinárnej činnosti (§ 2 — § 6)
* TRETIA ČASŤ - Komora veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (§ 7 — § 20)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 21 — § 23)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
10
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o súkromných veterinárnych lekároch a o Komore veterinárnych lekárov Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
§ 1
Úvodné ustanovenia
(1)
Tento zákon upravuje
a)
podmienky a spôsob vykonávania odbornej veterinárnej činnosti1) a iných veterinárnych služieb (ďalej len „veterinárna činnosť“) súkromnými veterinárnymi lekármi (ďalej len „veterinárny lekár“),
b)
samosprávu veterinárnych lekárov.
(2)
Tento zákon sa nevzťahuje na vykonávanie veterinárnej činnosti podľa osobitných predpisov a na pracovnoprávne vzťahy medzi zamestnancom a zamestnávateľom pri vykonávaní veterinárnej činnosti v pracovnom pomere alebo obdobom pracovnom vzťahu.
(3)
Veterinárny lekár vykonáva veterinárnu činnosť súvisiacu s veterinárnou starostlivosťou podľa osobitných predpisov,2) ktorá vyžaduje osobitnú spôsobilosť.3)
(4)
Veterinárny lekár môže vykonávať veterinárnu činnosť len podľa tohto zákona.
DRUHÁ ČASŤ
Oprávnenie na vykonávanie veterinárnej činnosti
§ 2
(1)
Súkromným veterinárnym lekárom je ten, kto je zapísaný v zozname veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (ďalej len „zoznam“) vedenom Komorou veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (ďalej len „komora“) zriadenou podľa § 7 ods. 1.
(2)
Komora zapíše do troch mesiacov odo dňa doručenia písomnej žiadosti do zoznamu toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony a je bezúhonný,
b)
je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a má trvalý pobyt na jej území,
c)
je absolventom Vysokej školy veterinárskej (veterinárny lekár)3) v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom štúdiu vydaný zahraničnou vysokou školou,4)
d)
má najmenej tri roky praxe v odbornej veterinárnej činnosti,
e)
zložil do rúk prezidenta komory tento sľub: „Sľubujem na svoje svedomie a občiansku česť, že budem zachovávať ústavu, ústavné zákony, zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy, svedomite vykonávať veterinárnu činnosť, vystupovať dôstojne, konať čestne a riadne plniť svoje povinnosti.“
(3)
Komora nezapíše do zoznamu toho, kto je pracovníkom orgánu veterinárnej správy alebo orgánu veterinárnej starostlivosti v pôsobnosti iných ústredných orgánov.5)
(4)
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo koho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin alebo za opakovaný nedbanlivostný trestný čintrestný čin súvisiaci s vykonávaním veterinárnej činnosti,
d)
kto písomne požiadal o vyčiarknutie zo zoznamu,
e)
o kom sa dodatočne zistí, že nespĺňa niektorů z podmienok uvedených v odseku 2,
f)
komu bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu [§ 19 ods. 1 písm. c)].
(5)
Komora pozastaví veterinárnemu lekárovi vykonávanie veterinárnej činnosti, ak mu vznikol pracovný pomer s orgánom veterinárnej správy alebo s orgánom veterinárnej starostlivosti v pôsobnosti iných ústredných orgánov.5)
(6)
Komora môže pozastaviť veterinárnemu lekárovi vykonávanie veterinárnej činnosti, ak
a)
bola proti nemu podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin alebo pre nedbanlivostný trestný čintrestný čin súvisiaci s vykonávaním veterinárnej činnosti, a to až do právoplatnosti skončenia veci,
b)
sa začalo konanie o pozbavenie alebo obmedzenie jeho spôsobilosti na právne úkony, a to až do právoplatného skončenia konania,
c)
vykonáva veterinárnu činnosť v rozpore s osobitnými predpismi6) a s týmto zákonom alebo so všeobecne záväznými právnymi predpismi, a to až do konečného rozhodnutia o porušení týchto predpisov.
(7)
Na základe zápisu do zoznamu komora vydá veterinárnemu lekárovi osvedčenie, ktoré ho oprávňuje na vykonávanie veterinárnej činnosti. Komora môže v osvedčení obmedziť vykonávanie veterinárnej činnosti na určitý odbor alebo územný obvod. Pri vyčiarknutí zo zoznamu alebo pozastavení vykonávania veterinárnej činnosti komora osvedčenie odníme.
(8)
Uchádzač, ktorého komora odmietla zapísať do zoznamu alebo ktorý nebol komorou zapísaný do zoznamu v určenej lehote, alebo ten, kto bol zo zoznamu vyčiarknutý, s výnimkou vyčiarknutia podľa § 2 ods. 4 písm. d) a f), má právo domáhať sa ochrany na súde.
(9)
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť druhy veterinárnych činností, ktoré môžu vykonávať aj pracovníci orgánov veterinárnej správy. V tom prípade neplatia obmedzenia uvedené v odsekoch 3 a 5. Ak je pracovník orgánu veterinárnej správy zapísaný v zozname, komora v osvedčení uvedie obmedzenie na príslušný druh činnosti a nepostupuje sa podľa § 5 ods. 2.
§ 3
(1)
Veterinárny lekár nesmie odmietnuť vykonanie veterinárnej činnosti, ak ide o prípady poskytnutia prvej pomoci, podozrenia z nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat alebo z ochorenia zvierat, ktoré môže spôsobiť škodu, i keď by tým prekročil rozsah osvedčenia podľa § 2 ods. 7 s výnimkou, ak je zaneprázdnený vykonávaním takejto činnosti u iného objednávateľa, a to len počas jej vykonávania.
(2)
Ten, komu veterinárny lekár odmietne vykonať veterinárnu činnosť v iných prípadoch, ako je uvedené v odseku 1, môže požiadať komoru, aby mu určila veterinárneho lekára.
(3)
Veterinárny lekár je povinný chrániť záujmy objednávateľa a upozorniť ho na zrejmé dôsledky porušenia povinností na úseku veterinárnej starostlivosti a povinnosť chrániť zvieratá pred týraním. Je pritom povinný v súlade so svojím presvedčením a príkazmi objednávateľa uplatňovať všetky dostupné prostriedky zodpovedajúce súčasnému stavu veterinárnej medicíny a techniky; nie je viazaný príkazmi objednávateľa, ak ide o otázky nákazy alebo iných hromadných ochorení zvierat a zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov.
(4)
Veterinárny lekár je pri vykonávaní veterinárnej činnosti povinný používať dostupné technické a iné vybavenie zodpovedajúce všeobecnému stavu veterinárnej medicíny. Ministerstvo môže všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť minimálne vybavenie pre niektoré úkony.
(5)
Veterinárny lekár môže odstúpiť od zmluvy o vykonávaní veterinárnej činnosti, ak dôjde k narušeniu dôvery medzi ním a objednávateľom, ak objednávateľ neposkytuje potrebnú súčinnosť alebo ak bez vážneho dôvodu odmietne zaplatiť včas primeraný preddavok; tým nie sú dotknuté povinnosti uvedené v odseku 1. Po oznámení tejto skutočnosti je povinný urobiť všetky neodkladné úkony.
§ 4
(1)
Veterinárny lekár vykonáva veterinárnu činnosť sám alebo spoločne s inými veterinárnymi lekármi.
(2)
Veterinárny lekár môže zamestnávať v pracovnom pomere veterinárnych čakateľov alebo iné osoby.
(3)
Veterinárnym čakateľom je ten, kto vykonáva v pracovnom pomere u veterinárneho lekára odbornú veterinárnu prax a ak spĺňa podmienky uvedené v § 2 ods. 2 písm. a) až c); zoznam veterinárnych čakateľov vedie komora.
(4)
Veterinárny lekár sa môže nechať zastúpiť pri vykonávaní jednotlivých úkonov veterinárnej činnosti veterinárnym čakateľom alebo iným odborne spôsobilým7) zamestnancom; objednávateľovi zodpovedá za škodu v tomto prípade veterinárny lekár. Pri vykonávaní objednanej činnosti sa veterinárny lekár môže nechať dočasne zastúpiť aj iným veterinárnym lekárom.
(5)
Pri spoločnom vykonávaní veterinárnej činnosti si veterinárni lekári upravia vzájomné vzťahy písomnou zmluvou. Objednávateľovi zodpovedá za škodu každý veterinárny lekár samostatne. Veterinárny lekár sa zbaví zodpovednosti za škodu spôsobenú v súvislosti s vykonávananím veterinárnej činnosti, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho očakávať.
§ 5
(1)
Pri podozrení z nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat alebo pri nariadení mimoriadnych veterinárnych opatrení môže okresná veterinárna správa uložiť veterinárnemu lekárovi úlohy potrebné na likvidáciu alebo zabránenie šírenia týchto ochorení. Za tieto práce patrí veterinárnemu lekárovi náhrada od orgánu veterinárnej správy.
(2)
Okresná veterinárna správa môže veterinárneho lekára poveriť za náhradu vykonaním pomocných úloh štátnej správy súvisiacich s vykonávaním jeho veterinárnej činnosti.
§ 6
Pokiaľ nie je ustanovené inak, pre právne pomery veterinárnych lekárov pri podnikateľskej činnosti platia obdobné právne predpisy o súkromnom podnikaní občanov.
TRETIA ČASŤ
Komora veterinárnych lekárov Slovenskej republiky
§ 7
(1)
Zriaďuje sa Komora veterinárnych lekárov Slovenskej republiky. Komora je samosprávnou organizáciou združujúcou veterinárnych lekárov, ktorí vykonávajú veterinárnu činnosť pre cudzie potreby ako nezávislé povolanie za odplatu.
(2)
Komora je právnická osoba.
§ 8
(1)
Komora podporuje profesionálne, hospodárske a sociálne záujmy svojich členov, riadne vykonávanie veterinárnej činnosti a zvyšovanie odbornej úrovne veterinárnej starostlivosti. Za tým účelom najmä
a)
vedie zoznam veterinárnych lekárov,
b)
preveruje plnenie podmienok na vykonávanie veterinárnej činnosti svojimi členmi a pre členstvo v komore,
c)
poskytuje svojim členom poradenské a konzultačné služby, týkajúce sa vykonávania veterinárnej činnosti,
d)
dbá o udržiavanie a zvyšovanie odbornej spôsobilosti svojich členov,
e)
môže zriaďovať podporné fondy pre svojich členov,
f)
môže prispievať veterinárnym lekárom na úhradu nákladov spojených s výchovou veterinárnych čakateľov.
(2)
Komora môže na plnenie svojich úloh nadobúdať majetok, ktorý je jej vlastníctvom.
(3)
Komora môže na plnenie svojich úloh vykonávať pomocnú hospodársku činnosť pre potreby svojich členov a zriađovať hospodárske zariadenia svojich členov.
(4)
Príjmami komory sú členské príspevky, výnosy z vlastnej hospodárskej činnosti, výnosy z pokút podľa tohto zákona, dotácie, dary a ďalšie príjmy v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi.
§ 9
(1)
Komora pri plnení svojich úloh spolupracuje s príslušnými štátnymi orgánmi a záujmovými združeniami,8) najmä si navzájom poskytujú potrebné informácie a súčinnosť.
(2)
Príslušné štátne orgány prizývajú komoru k príprave všeobecne záväzných právnych predpisov a iných opatrení na úseku veterinárnej starostlivosti, vrátane veterinárskeho školstva.
(3)
Komora spolupracuje s orgánmi veterinárnej správy pri predchádzaní vzniku a zamedzovaní šírenia nákaz a iných hromadných ochorení zvierat.
(4)
Štátna veterinárna správa Slovenskej republiky môže vysielať svojho zástupcu na rokovanie orgánov komory o veciach týkajúcich sa vykonávania veterinárnej činnosti.
Členstvo v komore
§ 10
Členom komory sa stáva ten, kto je zapísaný do zoznamu a vykonal sľub.
§ 11
(1)
Člen komory má právo
a)
voliť a byť volený do orgánov komory,
b)
využívať poradenské, právne, daňové a iné služby poskytované komorou,
c)
podieľať sa na činnosti komory.
(2)
Člen komory je povinný
a)
vykonávať veterinárnu činnosť odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným všeobecne záväznými právnymi predpismi,
b)
dodržiavať stanovy a ďalšie predpisy komory,
c)
viesť predpísanú evidenciu o vykonávaní veterinárnej činnosti,
d)
viesť predpísanú účtovnú evidenciu,
e)
platiť členské príspevky podľa príspevkového poriadku komory,
f)
dbať o svoje ďalšie vzdelávanie a zvyšovanie odbornosti,
g)
uzavrieť poistnú zmluvu v rozsahu ustanovenom komorou,
h)
oznámiť komore každú zmenu podmienok, za ktorých bolo vydané osvedčenie podľa § 2 ods. 7.
§ 12
(1)
Členstvo v komore zaniká vyčiarknutím zo zoznamu (§ 2 ods. 4).
(2)
Členstvo v komore sa pozastavuje počas pozastavenia vykonávania veterinárnej činnosti podľa § 2 ods. 5 a 6 alebo podľa rozhodnutia komory, ak člen komory neplatí včas alebo riadne členské príspevky alebo inak hrubo porušuje stanovy komory.
Orgány a organizácia komory
§ 13
(1)
Orgánmi komory sú
a)
snem,
b)
prezídium,
c)
dozorná komisia,
d)
disciplinárna komisia.
(2)
Funkcie v orgánoch komory sú čestné. Za ich vykonávanie komora poskytne náhradu za stratu času a náhradu hotových výdavkov vrátane nákladov za cestovné.
§ 14
(1)
Najvyšším orgánom komory je snem. Právo zúčastniť sa na rokovaní snemu majú všetci členovia komory.
(2)
Prezídium zvoláva snem spravidla raz za rok. Prezídium je povinné zvolať snem, ak o to písomne požiada najmenej jedna tretina členov komory alebo dozorná komisia, a to najneskôr do dvoch mesiacov odo dňa obdržania žiadosti.
(3)
Snem je schopný uznášať sa, ak je v čase hlasovania prítomná nadpolovičná väčšina všetkých členov komory. Na platné uznesenie je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných členov komory.
(4)
Snem rozhoduje o základných otázkach komory, najmä
a)
určuje počet členov prezídia, dozornej komisie a diciplinárnej komisie, volí priamou a tajnou voľbou na tri roky z členov komory prezidenta, viceprezidenta a ostatných členov prezídia, členov dozornej komisie a disciplinárnej komisie; rovnakým spôsobom ich môže odvolať z funkcie. Prezident prezídia je zároveň prezidentom komory (ďalej len „prezident“),
b)
schvaľuje stanovy komory, volebný poriadok a disciplinárny poriadok komory,
c)
schvaľuje výšku ročného, prípadne ďalšieho príspevku členov na činnosť komory alebo spôsob jeho určenia,
d)
môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie prezídia,
e)
uznáša sa v ďalších veciach, ktoré si vyhradí.
§ 15
(1)
Prezídium riadi činnosť komory medzi zasadnutiami snemu. Rozhoduje o všetkých veciach, ak nie sú vyhradené iným orgánom komory.
(2)
Prezídium najmä
a)
vedie zoznam veterinárnych lekárov a veterinárnych čakateľov a vydáva osvedčenia,
b)
spravuje majetok komory,
c)
prijíma zamestnancov komory,
d)
informuje členov komory o jej činnosti.
(3)
Prezident zastupuje komoru navonok a vykonáva tiež neodkladné rozhodnutia v čase medzi zasadnutiami prezídia a riadi zamestnancov komory. Viceprezident zastupuje prezidenta v rozsahu určenom organizačným poriadkom komory.
(4)
Prezídium sa schádza spravidla raz za mesiac. Schôdze prezídia zvoláva prezident; je povinný zvolať schôdzu prezídia na žiadosť Štátnej veterinárnej správy Slovenskej republiky odôvodnenú zverozdravotnou situáciou. Prezident hlasuje len pri rovnosti hlasov.
§ 16
Dozorná komisia
a)
kontroluje plnenie uznesení snemu a činnosť prezídia; na tento účel musí byť členom dozornej komisie umožnený prístup ku všetkým dokladom komory,
b)
dohliada na riadne vykonávanie veterinárnej činnosti členmi komory, prešetruje sťažnosti a prerokúva upozornenia a poznatky orgánov veterinárnej správy o vykonávaní veterinárneho dozoru nad činnosťou členov komory;9) členovia komory sú povinní členom dozornej komisie predkladať na požiadanie doklady o svojej veterinárnej a hospodárskej činnosti a podávať im požadované vysvetlenia,
c)
volí zo svojich členov predsedu dozornej komisie, ktorý riadi jej činnosť; predseda dozornej komisie sa zúčastňuje na rokovaniach prezídia.
§ 17
Disciplinárna komisia volí zo svojich členov predsedu disciplinárnej komisie, ktorý riadi jej činnosť, a vymenúva z členov disciplinárnej komisie predsedu a ostatných členov disciplinárneho senátu; predseda disciplinárnej komisie sa zúčastňuje na rokovaniach prezídia.
§ 18
Podrobnosti o organizácii a o orgánoch komory upravia stanovy komory. Stanovy komory môžu určiť, že pre veterinárnych lekárov v určitých územných častiach sa zriaďujú regionálne komory ako zložky komory. Ustanovenia o orgánoch komory platia pre regionálne komory obdobne; ak sú zriadené regionálne komory, môže sa schádzať regionálny snem. Právo zúčastňovať sa na regionálnom sneme majú všetci členovia regionálnej komory.
Disciplinárna zodpovednosť
§ 19
(1)
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností pri vykonávaní veterinárnej činnnosti vyplývajúcich zo všeobecne záväzných právnych predpisov alebo zo stanov komory možno členovi komory uložiť, ak nejde o trestný čintrestný čin, niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu do výšky 20 000 Kčs,
c)
vyčiarknutie zo zoznamu až na dobu päť rokov.
(2)
Výnos z pokút je príjmom komory.
§ 20
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia rozhoduje trojčlenný disciplinárny senát v konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej komisie. Návrh možno podať do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa predseda dozornej komisie dozvedel o skutočnostiach uvedených v § 19 ods. 1, najneskôr však do jedného roka odo dňa, keď k nim došlo.
(2)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručovanie sa primerane použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.10)
(3)
Proti rozhodnutiu disciplinárneho senátu môže podať člen komory alebo predseda dozornej komisie do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia odvolanie prezídiu; odvolanie má odkladný účinok.
(4)
O odvolaní rozhoduje prezídium, ktoré napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnemu senátu na nové konanie; disciplinárny senát je právnym názorom prezídia viazaný.
(5)
Rozhodnutie o vyčiarknutí zo zoznamu preskúma na návrh člena komory, ktorého sa týka, príslušný súd podľa osobitných predpisov;11) inak je rozhodnutie komory o disciplinárnom opatrení konečné, a ak ide o pokutu, vykonateľné podľa všeobecných predpisov o správnom konaní.12)
(6)
Podrobnosti o konaní vrátane doručovania a spôsobu vykonania písomného napomenutia, ako aj vyčiarknutia zo zoznamu, ak nebol podaný návrh na jeho preskúmanie súdom, upravuje disciplinárny poriadok komory.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 21
(1)
Do ustanovujúceho snemu plní úlohy prezídia príslušný orgán Slovenskej spoločnosti veterinárnych lekárov,13) ktorý najmä
a)
zapíše ku dňu účinnosti tohto zákona predbežne do zoznamu členov komory veterinárnych lekárov, ktorí spĺňajú podmienky zápisu, ktorí o to požiadajú a ktorí chcú vykonávať veterinárnu činnosť podľa tohto zákona,
b)
zvolá ustanovujúci snem do 60 dní odo dňa účinnosti tohto zákona.
(2)
Pri zápise do zoznamu podľa odseku 1 môže ministerstvto povoliť na nevyhnutný čas výnimku z podmienok členstva v komore, ak ide o zamestnancov organizácií podliehajúcich privatizačnému projektu, ktorých pracovný pomer vznikol najneskôr k 1. januáru 1991, ak ide o podmienku dĺžky trvania praxe.
§ 22
Na návrh najmenej desatiny členov alebo z vlastného podnetu môže ministerstvo preskúmať súlad stanov komory so zákonom; ak ministerstvo stanovy pre rozpor so zákonom zruší, preskúma jeho rozhodnutie na návrh prezídia príslušný súd.
§ 23
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 2 ods. 3 zákona č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
2)
§ 2 ods. 1 zákona č. 87/1987 Zb.
3)
§ 25 ods. 1 písm. a) zákona č. 87/1987 Zb.
4)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
5)
§ 34 zákona č. 87/1987 Zb.
6)
Zákon č. 87/1987 Zb.
7)
§ 25 ods. 1 písm. b) a c) zákona č. 87/1987 Zb.
8)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb.
9)
§ 22 ods. 1 písm. i) zákona č. 87/1987 Zb.
10)
§ 266a Zákonníka práce.
11)
§ 245 ods. 1 Občianskeho súdneho poriadku.
12)
§ 71 až 78 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
13)
Zákon č. 83/1990 Zb. v znení zákona č. 300/1990 Zb. (Slovenská spoločnosť veterinárnych lekárov bola registrovaná Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky dňa 24. 7. 1990 č. VVS/1 - 909/90 - 81). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 11/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 11/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o organizácii veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 2/1992
* PRVÁ ČASŤ - Orgány veterinárnej starostlivosti (§ 1 — § 9)
* DRUHÁ ČASŤ - Veterinárne služby (§ 10 — § 12)
* TRETIA ČASŤ - Priestupky (§ 13 — § 14)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia (§ 15 — § 22)
Aktuální znění od 16. 1. 1992
11
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o organizácii veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
Orgány veterinárnej starostlivosti
§ 1
Orgánmi veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky sú:
a)
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“),
b)
orgány veterinárnej správy,
c)
okresné úrady,
d)
obceobce,
e)
ústredná protinákazová komisia.
§ 2
Ministerstvo
Ministerstvo ako ústredný orgán štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti najmä
a)
určuje hlavné úlohy veterinárnej starostlivosti a vedecko-technického rozvoja na tomto úseku a organizuje, riadi a kontroluje ich plnenie,
b)
riadi výkon štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti,
c)
riadi orgány veterinárnej správy (§ 3),
d)
riadi špecializačnú prípravu veterinárnych lekárov a iné formy ďalšieho vzdelávania veterinárnych pracovníkov,
e)
spolupracuje s ostatnými ústrednými orgánmi štátnej správy, ktoré sa podieľajú na plnení úloh veterinárnej starostlivosti.
§ 3
Orgány veterinárnej správy
(1)
Orgánmi veterinárnej správy sú:
a)
Štátna veterinárna správa Slovenskej republiky (ďalej len „štátna veterinárna správa“) - (§ 4),
b)
okresné veterinárne správy pre územné obvody okresných úradov (§ 5),
c)
ústav štátnej kontroly veterinárnych biopreparátov a liečiv (ďalej len „ústav kontroly liečiv“) - (§ 6).
Štátna veterinárna správa, okresné veterinárne správy a ústav kontroly liečiv sú orgánmi štátnej správy.
(2)
Odborné veterinárne činnosti potrebné pre výkon štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti, najmä veterinárnu laboratórnu diagnostiku, vykonávajú špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby a iné špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby.1)
(3)
Ministerstvo môže poveriť výkonom určitej agendy okresnú veterinárnu správu aj pre územný obvod inej okresnej veterinárnej správy.
(4)
Štátna veterinárna správa je podriadená ministerstvu. Na jej čele je ústredný riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“). Na čele okresnej veterinárnej správy je okresný veterinárny lekár, ktorého vymenúva a odvoláva ústredný riaditeľ. Na čele ústavu kontroly liečiv a špecializovaných ústavov štátnej veterinárnej služby sú riaditelia, ktorých vymenúva a odvoláva ústredný riaditeľ.
(5)
Štátna veterinárna správa, okresná veterinárna správa a ústav kontroly liečiv sú rozpočtovými organizáciami. Podrobnosti o organizácii a vzťahoch orgánov veterinárnej správy a špecializovaných ústavoch štátnej veterinárnej služby určuje štatút schvalovaný ministrom.
§ 4
Štátna veterinárna správa
Štátna veterinárna správa
a)
riadi okresné veterinárne správy, ústav kontroly liečiv a špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby,
b)
vykonáva v druhom stupni štátnu správu vo veciach, o ktorých v prvom stupni rozhodujú v správnom konaní okresné vererinárne správy alebo ústav kontroly liečiv,
c)
vykonáva veterinárny dozor a vydáva záväzné pokyny a záväzné posudky podľa zákona o veterinárnej starostlivosti2) v prípadoch, v ktorých si to vyhradila,
d)
určuje veterinárne podmienky, za ktorých možno povoliť konanie zvodov zvierat, ak sa na zvode sústredia zvieratá z obvodu viacerých okresných správ a okresné veterinárne správy sa navzájom nedohodnú,
e)
vydáva veterinárne povolenie na dovoz, prevoz a vývoz zvierat, živočíšnych produktov a krmív, ako aj predmetov, ktoré môžu byť nositeľmi pôvodcov nákaz alebo ohroziť zdravie zvierat,
f)
predkladá ministerstvu návrhy ozdravovacích programov na zdolanie určených nebezpečných nákaz, hospodársky významných iných hromadných ochorení a porúch reprodukcie zvierat,
g)
dáva súhlas na overovanie, výrobu, dovoz a uvádzanie do obehu doteraz nepoužívaných krmív z hľadiska ich zdravotnej nezávadnosti,
h)
dáva súhlas na schválenie overovania, výroby, dovozu a uvádzania do obehu veterinárnych liečiv a prípravkov, ktoré podliehajú schváleniu podľa osobitných predpisov,3) a povoľuje po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky overovanie, výrobu, dovoz a uvádzanie do obehu ostatných veterinárnych liečiv a prípravkov,
i)
ukladá pokuty za porušenie zákona o veterinárnej starostlivosti, ktoré zistí pri výkone veterinárneho dozoru.
§ 5
Okresná veterinárna správa
(1)
Okresná veterinárna správa
a)
vykonáva veterinárny dozor podľa zákona o veterinárnej starostlivosti, vydáva záväzné pokyny na odstránenie zistených nedostatkov a ich príčin a kontroluje ich plnenie,
b)
rozhoduje o nariadení a ukončení mimoriadnych veterinárnych opatrení, podľa zákona o veterinárnej starostlivosti4) (ďalej len „mimoriadne veterinárne opatrenia“), ktorými sa ukladajú povinnosti individuálne určenej právnickej alebo fyzickej osobe, a dozerá na ich plnenie,
c)
sleduje zdravotný stav synantropných a voľne žijúcich zvierat a vykonáva opatrenia na ochranu zdravia ľudí a životného prostredia,
d)
oznamuje na základe výsledkov predbežného výšetrenia zvierat výskyt veľmi nebezpečnej alebo nebezpečnej nákazy zvierat štátnej veterinárnej správe, príslušnému okresnému úradu, príslušnému útvaru Policajného zboru Slovenskej republiky a dotknutým obciam, výskyt choroby prenosnej zo zvierat na človeka aj príslušnému orgánu štátnej zdravotníckej správy a robí opatrenia nevyhnutné na zdolávanie a na zamedzenie šírenia nákazy zvierat,
e)
vydáva záväzné posudky, ktoré sa musia podľa zákona o veterinárnej starostlivosti vyžiadať v územnom, stavebnom a kolaudačnom konaní, a k návrhom podnikových technických noriem,5)
f)
udeľuje vystavením veterinárneho osvedčenia súhlas na premiestňovanie zvierat,
g)
vydáva veterinárne osvedčenia na prepravu živočíšnych produktov,
h)
vykonáva veterinárnu kontrolu podľa zákona o veterinárnej starostlivosti pri dovoze, prevoze a vývoze zvierat, živočíšnych produktov a krmív, ako aj predmetov, ktoré môžu byť nositeľmi pôvodcov nákaz, a vydáva veterinárne osvedčenia pri ich vývoze,
i)
určuje veterinárne podmienky, za ktorých možno povoliť konanie zvodov zvierat, ak sa na zvode zúčastnia iba zvieratá z územného obvodu v jej pôsobnosti,
j)
vykonáva prehliadky jatočných zvierat a mäsa a veterinárne vyšetrenie ďalších živočíšnych produktov a rozhoduje o ich použitelnosti,6)
k)
vydáva osvedčenia o spôsobilosti podmienok pre výrobu, spracovanie, ošetrovanie, skladovanie a prepravu živočíšnych produktov,
l)
určuje podmienky na použitie krmív v prípadoch ustanovených zákonom o veterinárnej starostlivosti7) a kontroluje ich dodržiavanie,
m)
vydáva záväzné pokyny na vypracovanie pohotovostných plánov ochranných a zdolávacích opatrení alebo veterinárnych hygienických opatrení pre prípad výskytu velmi nebezpečných nákaz zvierat, na vypracovanie ozdravovacieho plánu na zdolanie určených nebezpečných nákaz hospodársky významných iných hromadných ochorení a porúch reprodukcie zvierat a na vypracovanie programu hygienických a sanitačných opatrení,8)
n)
ukladá pokuty za porušenie zákona o veterinárnej starostlivosti, ktoré zistí pri výkone veterinárneho dozoru, a prejednáva priestupky na úseku veterinárnej starostlivosti.
(2)
Ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania, okresná veterinárna správa nariadi aj také mimoriadne veterinárne opatrenia, o ktorých inak rozhodujú okresné úrady (§ 7). O týchto opatreniach neodkladne informuje okresný úrad, ktorý ich potvrdí, prípadne zmení alebo zruší.
(3)
Okresná veterinárna správa plní úlohy štátnej správy na úseku veterinárnej starostlivosti, pokiaľ ju tento zákon nezveruje iným orgánom veterinárnej starostlivosti.
§ 6
Ústav kontroly liečiv
Ústav kontroly liečiv vykonáva vrcholnú odbornú kontrolu vyrábaných a dovážaných veterinárnych liečiv a prípravkov,9) pokiaľ nie sú v pôsobnosti kontrolných ústavov podľa osobitných predpisov.10) V rámci tejto kontroly vydáva záväzné posudky,5) ak ide o veterinárne liečivá a prípravky, a záväzné pokyny.
§ 7
Okresné úrady
(1)
Okresné úrady rozhodujú o nariadení a ukončení mimoriadnych veterinárnych opatrení, ak sa netýkajú len individuálne určenej osoby, a dozerajú na ich plnenie; o mimoriadnych veterinárnych opatreniach rozhoduje prednosta okresného úradu obdobne ako v prípade živelnej pohromy, alebo ich vydá okresný úrad všeobecne záväznou vyhláškou.11)
(2)
Okresné úrady rozhodujú o poskytovaní podpôr a náhrad na úhradu alebo zmiernenie škôd, prípadne nákladov vzniknutých vykonaním mimoriadnych veterinárnych opatrení, ako aj škôd vzniknutých uhynutím zvierat v dôsledku nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat.
(3)
Okresné úrady zriaďujú na plnenie svojich úloh na úseku veterinárnej starostlivosti protinákazové komisie. Predsedom komisie je prednosta okresného úradu, tajomníkom okresný veterinárny lekár. Protinákazová komisia
a)
predkladá návrhy na nariadenie a ukončenie mimoriadnych veterinárnych opatrení,
b)
riadi vykonávanie mimoriadnych veterinárnych opatrení v územnom obvode okresného úradu.
§ 8
Obce
ObceObce po dohode s príslušnou okresnou veterinárnou správou určujú miesta pre trhy určené na predaj potravin a surovín živočíšneho pôvodu (ďalej len „živočíšne produkty“) a miesta výstav, trhov, prehliadok alebo súťaží zvierat, prípadne zvodov zvierat na iné účely (ďalej len „zvody zvierat“) a povoľuje konanie týchto zvodov.
§ 9
Ústredná protinákazová komisia
(1)
Ústredná protinákazová komisia koordinuje plnenie úloh ústredných orgánov štátnej správy na úseku ochrany proti nákazám a iným hromadným ochoreniam zvierat a pri spracovaní živočíšnych produktov. Ak sa vyskytne nákaza alebo iné hromadné ochorenie zvierat či ekologická havária, ktoré by mohli ohroziť zdravie zvierat alebo ľudí vo viacerých okresoch, ústredná protinákazová komisia ústredne riadi prijímanie a vykonávanie mimoriadnych veterinárnych opatrení alebo ich sama nariadi.
(2)
Ústrednú protinákazovú komisiu zriaďuje vláda Slovenskej republiky. Predsedom ústrednej protinákazovej komisie je minister.
DRUHÁ ČASŤ
Veterinárne služby
§ 10
(1)
Odborné veterinárne činnosti a iné veterinárne služby, ktoré nie sú súčasťou štátnej správy, vykonávajú
a)
špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby a iné špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby1) (§ 11),
b)
fyzické osoby zapísané v zozname Komory veterinárnych lekárov Slovenskej republiky (ďalej len „súkromný veterinárny lekár“),
c)
fyzické a právnické osoby oprávnené podľa § 12.
(2)
Postavenie, úlohy a vnútorné pomery Komory veterinárnych lekárov Slovenskej republiky a podmienky členstva v nej upravuje osobitný zákon.
§ 11
Štátná veterinárna služba
Špecializované ústavy štátnej veterinárnej služby, a ak je to potrebné na plnenie úloh veterinárnej starostlivosti, aj iné špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby1) zriaďuje alebo zakladá minister ako právnické osoby na poskytovanie odborných veterinárnych činností a služieb, najmä na vykonávanie veterinárnej laboratórnej diagnostiky, na vykonávanie veterinárnej liečebnej alebo asanačnej činnosti, na výrobu veterinárnych liečiv a prípravkov, prípadne na zásobovanie týmito liečivami a prípravkami a na ďalšie vzdelávanie veterinárnych pracovníkov.
§ 12
Ak ide o veterinárne služby spočívajúce v asanačnej činnosti, vo výrobe veterinárnych liečiv a prípravkov alebo zásobovanie nimi a v ďalšom vzdelávaní veterinárnych pracovníkov alebo o úlohy špecializovaných ústavov štátnej veterinárnej služby, môže ich výkon štátna veterinárna správa povoliť aj iným osobám, než sú uvedené v § 11, ktoré preukážu odbornú spôsobilosť svojich veterinárnych pracovníkov12) a organizačné, technické a technologické predpoklady ustanovené všeobecne záväznými právnymi predpismi;13) v povolení štátna veterinárna správa určí podmienky a rozsah vykonávania tejto činnosti.
TRETIA ČASŤ
Priestupky
§ 13
(1)
Priestupku14) na úseku veterinárnej starostlivosti sa dopustí ten, kto
a)
sťažuje alebo marí výkon veterinárneho dozoru alebo nevykoná v určenej lehote záväzný pokyn orgánov veterinárnej správy na odstránenie zistených nedostatkov,
b)
poruší povinnosť ustanovenú zákonom o veterinárnej starostlivosti15) a predpismi vydanými na jeho základe alebo inými všeobecne záväznými právnymi predpismi úpravujúcimi povinnosti na úseku veterinárnej starostlivosti na ochranu zvierat, predchádzanie nákazám a iným hromadným ochoreniam zvierat a ich zdolávanie, na zabezpečenie zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov a krmív, na dovoz, prevoz a pri vývoze zvierat, živočíšnych produktov a krmív, ako aj predmetov, ktoré môžu byť nositeľmi pôvodcov nákaz,
c)
poruší povinnosť vyplývajúcu pre neho z mimoriadnych veterinárnych opatrení.
(2)
Za priestupok podľa odseku 1 písm. a) a b) možno uložiť pokutu do výšky 5000 Kčs a za priestupok podľa odseku 1 písm. c) a za opätovné spáchanie priestupku podľa odseku 1 písm. a) a b) pokutu do výšky 10 000 Kčs.
§ 14
Pracovníci orgánov veterinárnej správy poverení výkonom dozoru môžu za priestupky na úseku veterinárnej starostlivosti„ ktoré zistili pri plnení svojich úloh, ukladať a vyberať pokuty v blokovom konaní až do výšky 1000 Kčs.
ŠTVRTÁ ČASŤ
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 15
Orgány veterinárnej správy spolupracujú s orgánmi zdravotníckej správy, najmä poskytujú informácie týkajúce sa výskytu ochorení prenosných zo zvierat na človeka a naopak, ochrany pred nimi a zabezpečenia zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov alebo ďalších skutočností, ktoré majú význam pri starostlivosti o zdravie ľudí a pri vytváraní zdravých životných podmienok. Inak vzťahy orgánov veterinárnej správy a orgánov štátnej zdravotníckej správy upravujú osobitné predpisy.16)
§ 16
(1)
Orgány veterinárnej starostlivosti Slovenskej republiky spolupracujú s orgánmi veterinárnej starostlivosti Českej republiky, najmä pri prijímaní a vykonávaní zásadných opatrení na predchádzanie veľmi nebezpečným a nebezpečným nákazám, hospodársky významným iným hromadným ochoreniam zvierat pri ich výskyte, pri zabezpečovaní zdravotnej nezávadnosti živočíšnych produktov a krmív a pri veterinárnej ochrane štátneho územia.
(2)
Záväzné posudky a veterinárne osvedčenia vydané orgánmi veterinárnej starostlivosti Českej republiky v rámci ich pôsobnosti platia aj v Slovenskej republike.
§ 17
Všeobecné predpisy o správnom konaní sa na rozhodovanie orgánov veterinárnej starostlivosti vzťahujú iba vtedy, ak ide o
a)
poskytovanie podpôr a náhrad na úhradu alebo zmiernenie škôd, prípadne nákladov vzniknutých vykonaním ochranných a zdolávacích opatrení, ako aj škôd vzniknutých uhynutím zvierat v dôsledku nákazy alebo iného hromadného ochorenia zvierat,
b)
vydávanie záväzných pokynov na odstránenie zistených nedostatkov a ich príčin,
c)
vydávanie záväzných posudkov, ktoré sú podľa zákona o veterinárnej starostlivosti samostatným správnym rozhodnutím,
d)
prejednávanie priestupkov,
e)
plány a program podľa § 33 zákona o veterinárnej starostlivosti,
f)
vydávanie povolení podľa § 12 tohto zákona.
§ 18
Výnos pokút uložených orgánmi veterinárnej správy je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.
§ 19
(1)
Časť majetku štátu, ku ktorému majú právo hospodárenia orgány veterinárnej starostlivosti v rozsahu presahujúcom potreby vykonu štátnej správy, a časť majetku štátu, ku ktorému majú právo hospodárenia niektoré špecializované organizácie štátnej veterinárnej služby zriadené podľa doterajších predpisov, sa použije v rozsahu a za podmienok určených privatizačným projektom podľa osobiných predpisov17) na predaj súkromným veterinárnym lekárom alebo osobám uvedeným v § 12 alebo na založenie právnických osôb uvedených v § 11.
(2)
Do doby vykonania opatrení podľa odseku 1 poskytujú veterinárne služby organizácie zriadené podľa doterajších predpisov.
§ 20
Ministerstvo ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom, v ktorých prípadoch sa odborné veterinárne činnosti vykonávajú bezplatne.
§ 21
Zrušujú sa:
1.
zákon SNR č. 110/1987 Zb. o pôsobnosti orgánov veterinárnej starostlivosti Slovenskej socialistickej republiky,
2.
položka č. 14 prílohy A a položka č. 74 prílohy D zákona SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy,
3.
položka č. 13 prílohy B zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení,
4.
vyhláška MPVž SSR č.115/1987 Zb. o podnikovej veterinárnej službe.
§ 22
Tento zákona nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 3a písm. b) zákona č. 87/1987 Zb. o veterinárnej starostlivosti v znení zákona č. 239/1991 Zb.
2)
Zákon č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
3)
§ 20 ods. 2, § 62, § 79 ods. 4 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
4)
§ 23 zákona č. 87/1987 Zb.
5)
§ 24 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
6)
§ 10 a 11 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
7)
§ 15 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
8)
§ 33 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
9)
§ 18 ods. 4 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
§ 16 vyhlášky č. 188/1989 Zb. o povoľovaní výroby, dovozu, overovania a uvádzania do obehu, používaní a kontrole veterinárnych liečiv a prípravkov.
10)
Zákon č. 20/1966 Zb. v znení neskorších predpisov.
11)
§ 7 ods. 5 a 7 zákona SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
12)
§ 25 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
13)
Napr. § 21 a 24 zákona č. 87/1987 Zb. v znení zákona č. 239/1991 Zb.
14)
Zákon SNR č. 342/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona SNR č. 524/1990 Zb.
15)
§ 25 zákona č. 87/1987 Zb. v znění zákona č. 239/1991 Zb.
16)
§ 79 zákona č. 20/1966 Zb. v znení neskorších predpisov.
17)
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 13/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 13/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej lekárskej komore, Slovenskej komore zubných lekárov a Slovenskej lekárnickej komore
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 3/1992
* Základné ustanovenia
* § 1 - Účel zákona
* § 2 - Zriadenie komôr
* § 3 - Poslanie komory
* § 4 - Úlohy komory
* Členstvo v komore
* § 5 - (1) Členstvo v komore vzniká zápisom do zoznamu vedeného komorou.
* § 6 - Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
* § 7 - Práva člena komory
* § 8 - Povinnosti člena komory
* Disciplinárna zodpovednosť
* § 9 - Disciplinárne opatrenia
* § 10 - Disciplinárne konanie
* Samospráva členov komory
* § 11 - (1) Orgánmi komory sú
* § 12 - Snem
* § 13 - Rada komory
* § 14 - Prezident
* § 15 - Prezídium
* § 16 - Kontrolný výbor
* § 17 - Čestná rada
* § 18 - Majetok komory
* Spoločné, prechodné, splnomocňovacie a záverečné ustanovenia
* § 19 - (1) Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorého komora do zoznamu nezapísala, alebo člen komory, ktorého komora zo zoznamu vyčiarkla s výnimkou vyčiarknutia podľa § 9 písm. b) bod 3, alebo člen komory, ktorému komora odmietla poskytnúť právnu pomoc alebo sprostre
* § 20 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
13
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 3. decembra 1991
o Slovenskej lekárskej komore, Slovenskej komore zubných lekárov a Slovenskej lekárnickej komore
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Základné ustanovenia
§ 1
Účel zákona
Účelom zákona je zriadiť lekárske komory a lekárnickú komoru, ustanoviť ich poslanie a úlohy pri skvalitňovaní zdravotnej starostlivosti o obyvateľov a ochrane záujmov zdravotníckych pracovníkov, ktorí sú členmi týchto komôr.
§ 2
Zriadenie komôr
(1)
Zriaďujú sa
a)
Slovenská lekárska komora so sídlom v Bratislave,
b)
Slovenská komora zubných lekárov so sídlom v Trnave,
c)
Slovenská lekárnická komora so sídlom v Bratislave.
(2)
Slovenská lekárska komora, Slovenská komora zubných lekárov a Slovenská lekárnická komora (ďalej len „komora“) sú stavovské a samosprávne organizácie.
(3)
Komora si zriaďuje regionálne komory.
(4)
Komora a regionálne komory sú právnické osoby.
§ 3
Poslanie komory
Komora združuje zdravotníckych pracovníkov s príslušnou odbornou kvalifikáciou, podporuje ich záujmy a ochraňuje stavovskú česť. Komora sa podieľa na utváraní podmienok pre poskytovanie liečebno-preventívnej starostlivosti.
§ 4
Úlohy komory
(1)
Základnými úlohami komory je najmä
a)
vyžadovať, aby lekári, zubní lekári a lekárnici vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade so zásadami lekárskej a lekárnickej etiky a spôsobom ustanoveným zákonom,
b)
vyjadrovať sa k etickej a odbornej spôsobilosti lekárov, zubných lekárov a lekárnikov na výkon ich liečebno-preventívnej starostlivosti,
c)
spolupracovať s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky na zabezpečovaní odborného rastu svojich členov a na odbornom dozore nad výkonom ich povolania,
d)
v závažných prípadoch, najmä pri hrubých závadách vo výkone zdravotníckeho povolania, podávať návrhy Ministerstvu zdravotníctva Slovenskej republiky na dočasný alebo trvalý zákaz výkonu tohto povolania,1)
e)
riešiť sťažnosti na porušenie lekárskej a lekárnickej etiky a uplatňovať diciplinárnu právomoc v rozsahu ustanovenom týmto zákonom,
f)
vydávať stanoviská záväzné pre členov komory k odborným a etickým problémom poskytovania liečebno-preventívnej starostlivosti,
g)
v súvislosti s výkonom povolania poskytovať svojim členom právne rady a v prípade súdnych sporov sprostredkovať zastupovanie pred súdmi,
h)
poskytovať svojim členom pôžičky.
(2)
Komora spolupracuje najmä pri
a)
tvorbe právnych predpisov, ktoré súvisia s výkonom povolania lekárov, zubných lekárov a lekárnikov,
b)
obsadzovaní miest vedúcich pracovníkov zdravotníckych zariadení,
c)
tvorbe sadzobníkov, ktoré súvisia s výkonmi v liečebno-preventívnej starostlivosti.
Členstvo v komore
§ 5
(1)
Členstvo v komore vzniká zápisom do zoznamu vedeného komorou.
(2)
Členstvo v komore je povinné pre uchádzačov a pracovníkov v neštátnych zdravotníckych zariadeniach.
(3)
Komora zapíše do zoznamu na písomnú žiadosť do dvoch mesiacov odo dňa, čo ju dostala, toho, kto
a)
získal požadované vysokoškolské vzdelanie v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, alebo ak má uznaný (nostrifikovaný) diplom o vysokoškolskom štúdiu vydaný zahraničnou vysokou školou podľa osobitných predpisov,2)
b)
je plne spôsobilý na právne úkony,
c)
je bezúhonný,
d)
zaplatí zápisné.
(3)
Členstvo v komore sa udržiava platením členského príspevku určeného štatútom komory.
§ 6
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony, alebo jeho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto písomne požiadal o vyčiarknutie zo zoznamu,
d)
kto nezaplatí členské príspevky počas troch mesiacov po upozornení,
e)
kto bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin,
f)
komu bol právoplatne dočasne alebo natrvalo zakázaný výkon povolania,1)
g)
komu bolo uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu [§ 9 písm. b) bod 2].
§ 7
Práva člena komory
Člen komory má právo
a)
voliť a byť volený do orgánov komory (§ 11 až 17),
b)
žiadať komoru o bezplatnú právnu pomoc a v prípade súdneho sporu týkajúceho sa výkonu povolania žiadať o sprostredkovanie zastúpenia pred súdom,
c)
žiadať poskytnutie bezúročnej pôžičky,
d)
zúčastňovať sa na plnení úloh komory (§ 4), a to priamo alebo prostredníctvom orgánov komory.
§ 8
Povinnosti člena komory
Člen komory je povinný
a)
pri výkone svojho povolania dodržiavať zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy,
b)
riadne platiť členské príspevky a plniť ostatné povinnosti podľa vnútorných predpisov komory,
c)
dodržiavať etické zásady vo vzájomnom vzťahu i vo vzťahu k pacientovi.
Disciplinárna zodpovednosť
§ 9
Disciplinárne opatrenia
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností podľa tohto zákona (ďalej len „disciplinárne previnenie“) možno členovi komory uložiť, ak nejde o trestný čintrestný čin, niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
za porušenie povinností člena komory určených vnútornými predpismi komory
1.
ústne napomenutie,
2.
písomné napomenutie,
3.
peňažná pokuta až do výšky 6000 Kčs;
b)
za porušenie povinností pri výkone povolania podľa zákonov a ostatných všeobecne záväzných právnych predpisov
1.
peňažná pokuta až do výšky 10 000 Kčs,
2.
podmienečné vyčiarknutie zo zoznamu až na dva roky,
3.
vyčiarknutie zo zoznamu až na päť rokov.
§ 10
Disciplinárne konanie
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. a) rozhoduje čestná rada regionálnej komory [§ 11 ods. 2 písm. d)]; disciplinárne konanie sa začína na návrh kontrolného výboru regionálnej komory [§ 11 ods. 2 písm. c)].
(2)
O uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. b) rozhoduje čestná rada (§ 17); disciplinárne konanie sa začína na návrh kontrolného výboru [§ 16 písm. d)].
(3)
Návrh na začatie disciplinárneho konania možno podať do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa kontrolný výbor regionálnej komory alebo kontrolný výbor dozvedel o disciplinárnom previnení, najneskôr do jedného roka odo dňa, keď došlo k disciplinárnemu previneniu.
(4)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručovanie sa primerane vzťahujú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.3)
(5)
Proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. a) môže podať odvolanie člen komory alebo kontrolný výbor regionálnej komory; ak ide o disciplinárne opatrenie uložené podľa § 9 písm. b) bod 1 a 2, môže podať odvolanie člen komory alebo kontrolný výbor; ak ide o disciplinárne opatrenie uložené podľa § 9 písm. b) bod 3, môže podať odvolanie člen komory. Odvolanie možno podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia. Odvolanie má odkladný účinok.
(6)
O odvolaní proti rozhodnutiu čestnej rady regionálnej komory podľa odseku 1 rozhoduje čestná rada, ktorá napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak čestná rada napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec čestnej rade regionálnej komory na nové konanie. Čestná rada regionálnej komory je právnym názorom čestnej rady viazaná.
(7)
O odvolaní proti rozhodnutiu čestnej rady podľa odseku 2 rozhoduje rada komory, ktorá napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak rada komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec čestnej rade na nové konanie. Čestná rada je právnym názorom rady komory viazaná.
(8)
Rozhodnutie o odvolaní podľa odsekov 6 a 7 je konečné a nemožno sa proti nemu ďalej odvolať.
(9)
O odvolaní proti rozhodnutiu čestnej rady o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 9 písm. b) bod 3 rozhoduje súd podľa osobitných predpisov.4)
Samospráva členov komory
§ 11
(1)
Orgánmi komory sú
a)
snem,
b)
rada komory,
c)
prezident,
d)
prezídium,
e)
kontrolný výbor,
f)
čestná rada.
(2)
Orgánmi regionálnej komory sú
a)
zhromaždenie členov regionálnej komory,
b)
rada regionálnej komory,
c)
kontrolný výbor regionálnej komory,
d)
čestná rada regionálnej komory.
(3)
Orgány regionálnej komory plnia úlohy komory (§ 4) v územnom obvode svojej pôsobnosti v rozsahu určenom štatútom komory, ak tento zákon neustanovuje inak.
(4)
Funkcie členov v orgánoch komory a v orgánoch regionálnej komory sú čestné; za ich výkon sa im vypláca len náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
(5)
Členstvo v rade komory je nezlučiteľné s členstvom v kontrolnom výbore a v čestnej rade. Členstvo v rade regionálnej komory je nezlučiteľné s členstvom v kontrolnom výbore regionálnej komory a v čestnej rade regionálnej komory; členstvo v kontrolnom výbore a čestnej rade je nezlučiteľné s členstvom v obdobných orgánoch regionálnej komory.
(6)
Volebné obdobie orgánov komory a orgánov regionálnej komory je dvojročné.
§ 12
Snem
(1)
Snem je najvyšším orgánom komory.
(2)
Snem sa koná spravidla raz za jeden rok. Ak o to požiada písomne aspoň jedna tretina členov komory alebo kontrolný výbor, alebo jedna tretina regionálnych komôr, zvolá sa do dvoch mesiacov od dôjdenia žiadosti.
(3)
Delegáti na snem sú volení podľa kľúča navrhnutého prezídiom a schváleného radou komory.
(4)
Snem je schopný uznášať sa, ak je prítomná nadpolovičná väčšina delegátov. Na platné uznesenie je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných delegátov.
(5)
Snem rozhoduje o všetkých základných otázkach komory, najmä
a)
volí a odvoláva členov orgánov komory a určuje ich počty,
b)
zriaďuje regionálne komory,
c)
schvaľuje štatút komory, deontologický (etický) kódex komory a disciplinárny poriadok komory,
d)
môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie rady komory,
e)
prerokúva a schvaľuje správy o činnosti komory a jej orgánov a o výsledkoch hospodárenia s majetkom komory,
f)
schvaľuje výšku členských príspevkov,
g)
schvaľuje výšku zápisného členov komory,
h)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času pri výkone funkcií v orgánoch komory,
i)
uznáša sa o ďalších veciach, ktoré si vyhradí.
§ 13
Rada komory
(1)
Rada komory je najvyšším riadiacim orgánom komory medzi snemami.
(2)
Rada komory
a)
zvoláva snem,
b)
rozhoduje o odvolaniach podľa § 10 ods. 7 a vo všetkých veciach podľa tohto zákona, ak o nich nerozhodujú iné orgány komory,
c)
kontroluje činnosť prezídia,
d)
vykonáva ďalšiu činnosť podľa tohto zákona, ak nepatrí iným orgánom komory.
§ 14
Prezident
(1)
Prezident zastupuje komoru navonok.
(2)
Prezident riadi rokovanie rady komory.
(3)
Prezidenta zastupuje viceprezident poverený radou komory.
§ 15
Prezídium
Prezídium je výkonný orgán rady komory, ktorý najmä
a)
zvoláva radu komory,
b)
chráni a presadzuje záujmy členov komory,
c)
vedie zoznam členov komory,
d)
hospodári s majetkom komory,
e)
pravidelne informuje členov komory o činnosti komory; na tento účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
f)
riadi správny aparát prezídia.
§ 16
Kontrolný výbor
Kontrolný výbor
a)
kontroluje plnenie uznesení snemu a rozhodnutí rady komory,
b)
kontroluje činnosť prezídia; predkladá návrhy rade komory na zmenu alebo zrušenie opatrení prezídia, ak sú v rozpore so zákonom alebo iným všeobecne záväzným právnym predpisom alebo štatútom komory. V tomto prípade tieto opatrenia pozastaví,
c)
požiada radu komory o zvolanie snemu, ak zistí, že činnosť orgánov komory je v rozpore s týmto zákonom alebo štatútom komory,
d)
podáva návrhy čestnej rade na začatie disciplinárneho konania (§ 10 ods. 2),
e)
môže sa zúčastňovať na všetkých zasadnutiach orgánov komory.
§ 17
Čestná rada
Čestná rada ako orgán komory vo veciach disciplinárneho konania
a)
prerokúva návrhy na disciplinárne opatrenia proti členom komory,
b)
ukladá disciplinárne opatrenia (§ 10 ods. 2).
§ 18
Majetok komory
(1)
Komora si svoju činnosť zabezpečuje z vlastného majetku.
(2)
Majetok komory tvoria
a)
príjmy zo zápisného členov komory,
b)
príjmy z členských príspevkov a z peňažných pokút,
c)
dary, dotácie a iné príjmy získané v súlade s právnymi predpismi.
Spoločné, prechodné, splnomocňovacie a záverečné ustanovenia
§ 19
(1)
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorého komora do zoznamu nezapísala, alebo člen komory, ktorého komora zo zoznamu vyčiarkla s výnimkou vyčiarknutia podľa § 9 písm. b) bod 3, alebo člen komory, ktorému komora odmietla poskytnúť právnu pomoc alebo sprostredkovať zastúpenie pred súdom podľa tohto zákona, má právo domáhať sa ochrany na súde.
(2)
Komora upraví podrobnosti o svojej vnútornej organizácii, o voľbách orgánov komory, o svojej činnosti a podmienky poskytovania bezúročnej pôžičky svojim členom, ako aj sídla regionálnych komôr, územné obvody, vnútornú organizáciu a činnosť regionálnych komôr v štatúte komory.
(3)
Komora upraví podrobnosti o disciplinárnom konaní a o činnosti orgánov v tomto konaní v disciplinárnom poriadku komory.
(4)
Do ustanovenia orgánov komory podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť doterajšie prezídium komory zriadenej podľa osobitných predpisov5) ako dočasný výbor komory. Dočasný výbor komory zvolá snem nejneskoršie do troch mesiacov odo dňa nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 20
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 10a a § 54 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva.
2)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
3)
§ 266a Zákonníka práce.
4)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
5)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 14/1992 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 14/1992 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej komore stredných zdravotníckych pracovníkov a o Slovenskej komore zubných technikov
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 3/1992
* § 1 - Základné ustanovenia
* § 2 - Pôsobnosť komory
* § 3 - (1) Členstvo v komore vzniká podaním písomnej žiadosti a prijatím za člena.
* § 4 - (1) Komora zapíše do dvoch mesiacov od doručenia žiadosti do zoznamu každého, kto
* § 5 - Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý nebol komorou zapísaný do zoznamu členov, má právo domáhať sa ochrany návrhom podaným na súd.
* § 6 - Členstvo v komore zaniká
* § 7 - Práva a povinnosti členov komory
* Samospráva a vnútorná organizácia komory
* § 8 - (1) Orgánmi komory sú
* § 9 - Snem
* § 10 - Rada komory
* § 11 - Prezídium
* § 12 - Prezident
* § 13 - Disciplinárna komisia
* § 14 - Kontrolný výbor
* § 15 - Regionálna komora
* § 16 - Valné zhromaždenie
* § 17 - Rada regionálnej komory
* § 18 - Disciplinárna komisia regionálnej komory
* § 19 - Kontrolný výbor regionálnej komory
* § 20 - Majetok komory
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 21 - Pri výkone povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika v ozbrojených zboroch môžu byť práva a povinnosti stredných zdravotníckych pracovníkov alebo zubných technikov podrobené obmedzeniam, ktoré vyplývajú z osobitnej povahy výkonu
* § 22 - Komora na zabezpečenie svojej činnosti vydáva v súlade s týmto zákonom a ostatnými všeobecne záväznými právnymi predpismi svoje vnútorné predpisy [§ 9 ods. 2 písm. a)].
* § 23 - Do ustanovenia orgánov komory vykonáva ich pôsobnosť doterajšie prezídium príslušnej stavovskej organizácie a profesiového združenia zriadeného podľa osobitných predpisov5) ako dočasný výbor komory. Dočasný výbor komory zvolá snem komory najneskoršie do tr
* § 24 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
14
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 5. decembra 1991
o Slovenskej komore stredných zdravotníckych pracovníkov a o Slovenskej komore zubných technikov
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
Zriaďuje sa
a)
Slovenská komora stredných zdravotníckych pracovníkov so sídlom v Bratislave,
b)
Slovenská komora zubných technikov so sídlom v Bratislave.
(2)
Slovenská komora stredných zdravotníckych pracovníkov a Slovenská komora zubných technikov (ďalej len „komora“) sú samosprávne stavovské organizácie združujúce všetkých stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov zapísaných v zoznamoch vedených komorou.
(3)
Komora je právnická osoba.
§ 2
Pôsobnosť komory
(1)
Komora
a)
pôsobí tak, aby jej členovia vykonávali svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi a vnútornými predpismi komory,
b)
zaručuje odbornosť svojich členov a potvrdzuje splnenie podmienok na výkon povolania stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov podľa osobitných predpisov,1)
c)
posudzuje a obhajuje práva a profesionálne, sociálne a hospodárske záujmy svojich členov,
d)
chráni profesionálnu česť svojich členov,
e)
vedie zoznam členov.
(2)
Komora je oprávnená
a)
zúčastňovať sa na rokovaní pri tvorbe sadzobníka za zdravotnícke a zubotechnické výkony, ktoré súvisia s výkonom povolania stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov,
b)
zúčastňovať sa na výberových konaniach pri obsadzovaní vedúcich miest stredných zdravotníckych pracovníkov v zdravotníctve,
c)
vyjadrovať sa k etickej a odbornej spôsobilosti svojich členov, ktorí sa uchádzajú o povolenie vykonávať prax v neštátnych zdravotníckych zariadeniach,2)
d)
riešiť sťažnosť na výkon povolania svojich členov, ak sa uskutočňuje v rozpore s odsekom 1 písm. a),
e)
registrovať stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov komory na úseku jednotlivých činností medicínskych odborov,
f)
uplatňovať disciplinárnu právomoc v rozsahu ustanovenom týmto zákonom,
g)
vyžadovať od svojich členov informácie a písomnosti spojené s výkonom povolania,
h)
vyjadrovať sa k podmienkam a spôsobu ďalšieho vzdelávania stredných zdravotníckych pracovníkov a zubných technikov,
i)
zúčastňovať sa na vykonávaní špecializačných skúšok,
j)
vydávať pre členov komory záväzné stanoviská k odborným problémom poskytovania zdravotníckej liečebnej a preventívnej starostlivosti a v zdravotníckom výskume,
k)
vykonávať ďalšie činnosti, ak tak ustanoví osobitný zákon.
§ 3
(1)
Členstvo v komore vzniká podaním písomnej žiadosti a prijatím za člena.
(2)
Členstvo v komore je povinné pre uchádzačov a pracovníkov v neštátnych zdravotníckych zariadeniach.
§ 4
(1)
Komora zapíše do dvoch mesiacov od doručenia žiadosti do zoznamu každého, kto
a)
získal predpísané stredoškolské vzdelanie na stredných zdravotníckych školách v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo vysokých školách ošetrovateľského smeru v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo zložil predpísané rekvalifikačné skúšky a je oprávnený na výkon zdravotníckej praxe alebo praxe zubného technika na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
má plnú spôsobilosť na právne úkony,
c)
nebol počas posledných piatich rokov vylúčený z komory.
§ 5
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorý nebol komorou zapísaný do zoznamu členov, má právo domáhať sa ochrany návrhom podaným na súd.
§ 6
Členstvo v komore zaniká
a)
úmrtím,
b)
stratou alebo obmedzením spôsobilosti na právne úkony,
c)
vystúpením z komory alebo vylúčením z komory.
§ 7
Práva a povinnosti členov komory
(1)
Každý člen komory má právo
a)
voliť zástupcov do orgánov komory a sám byť volený,
b)
využívať pomoc komory v oblasti ďalšieho vzdelávania,
c)
využívať právnu pomoc komory v sporoch spojených s výkonom povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika.
(2)
Každý člen komory je povinný
a)
vykonávať svoje povolanie odborne, v súlade s jeho etikou a spôsobom ustanoveným zákonmi,
b)
dodržiavať organizačné, rokovacie, volebné a disciplinárne poriadky komory,
c)
riadne platiť určené príspevky,
d)
oznámiť príslušným orgánom komory zmeny súvisiace s výkonom povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika,
e)
v prípadoch určených komorou uzavrieť zodpovedajúce poistenie.
Samospráva a vnútorná organizácia komory
§ 8
(1)
Orgánmi komory sú
a)
snem,
b)
rada komory,
c)
prezídiumprezídium,
d)
prezident,
e)
disciplinárna komisia,
f)
kontrolný výbor.
(2)
Funkcie členov v orgánoch komory sú čestné; za ich výkon sa im vypláca len náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
§ 9
Snem
(1)
Najvyšším orgánom komory je snem.
(2)
Snem najmä
a)
schvaľuje, mení a zrušuje stanovy komory, deontologický kódex alebo etický kódex, organizačný poriadok, rokovací poriadok, volebný poriadok, disciplinárny poriadok, štatúty regionálnych komôr a ďalšie vnútorné predpisy,
b)
volí a odvoláva radu komory, prezidenta a viceprezidentov komory, kontrolný výbor komory a disciplinárnu komisiu komory,
c)
posudzuje činnosť rady regionálnej komory, prezidenta a viceprezidentov komory, činnosť kontrolného výboru komory, regionálnej komory a disciplinárnej komisie regionálnej komory,
d)
určuje výšku registračného poplatku a členských príspevkov a ich rozdelovanie,
e)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času spojenú s výkonom funkcií v orgánoch komory,
f)
schvaľuje rozpočet komory,
g)
zriaďuje sociálny fond, prípadne iné fondy komory.
§ 10
Rada komory
(1)
Rada komory je riadiacim orgánom komory medzi snemami.
(2)
Rada komory
a)
hospodári so sociálnym fondom komory, prípadne s inými fondami komory,
b)
rozhoduje o pozastavených rozhodnutiach orgánov komory a valného zhromaždenia regionálnej komory,
c)
zvoláva snem komory najmenej raz do roka, zvoláva snem vždy, ak o to požiada aspoň jedna pätina členov komory alebo aspoň jedna tretina regionálnych komôr, alebo ak o to požiada kontrolný výbor komory, a to do dvoch mesiacov,
d)
schvaľuje členov komory do služobných a špecializovaných komisií,
e)
rozhoduje o všetkých veciach podľa tohto zákona, ak o nich nerozhodnú iné orgány komory,
f)
rozhoduje o odvolaní proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa § 13 ods. 3 písm. a) a b).
§ 11
Prezídium
PrezídiumPrezídium je výkonným orgánom rady komory, ktorý najmä
a)
zvoláva radu komory,
b)
vedie zoznam členov komory,
c)
hospodári s majetkom komory,
d)
pravidelne informuje členov komory o činnosti komory; na tento účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
e)
riadi správny aparát prezídiaprezídia.
§ 12
Prezident
(1)
Prezident zastupuje komoru navonok.
(2)
Prezident zvoláva a riadi rokovanie rady komory.
(3)
Prezidenta zastupuje viceprezident poverený radou komory.
§ 13
Disciplinárna komisia
(1)
Disciplinárna komisia vykonáva disciplinárnu právomoc voči všetkým členom komory.
(2)
Disciplinárna komisia volí zo svojich členov predsedu a podpredsedu. Členom disciplinárnej komisie nemôže byť člen iného orgánu komory.
(3)
Disciplinárna komisia môže uložiť za vážne porušenie povinnosti členom komory uvedeným v § 7 ods. 2 písm. a) zákona ako disciplinárne opatrenie
a)
pokutu od 2000 do 10 000 Kčs,
b)
podmienečné vylúčenie z komory,
c)
vylúčenie z komory.
(4)
Proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 je možné podať odvolanie.
(5)
O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. a) a b) rozhoduje rada komory (§ 10). O odvolaní proti rozhodnutiu o uložení disciplinárneho opatrenia podľa odseku 3 písm. c) rozhoduje súd.3)
(6)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku. Na jeho doručovanie sa primerane vzťahujú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.4)
(7)
Rada komory napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak rada komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnej komisii na nové konanie. Disciplinárna komisia je právnym názorom rady komory viazaná.
§ 14
Kontrolný výbor
(1)
Kontrolný výbor si volí predsedu; ten riadi jeho činnosť.
(2)
Kontrolný výbor
a)
kontroluje činnosť komory,
b)
pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, viceprezidentov a regionálnej komory, ak sú v rozpore s právnymi predpismi alebo organizačným poriadkom a ostatnými predpismi komory; pozastavené rozhodnutia predkladá rade komory,
c)
pozastavuje výkon rozhodnutí rady komory, ak sú v rozpore s právnymi predpismi alebo organizačným poriadkom a ostatnými predpismi komory; pozastavené rozhodnutia predkladá snemu.
§ 15
Regionálna komora
(1)
Regionálna komora sa zriaďuje v jednotlivých územných celkoch s prihliadnutím na počet členov regionálnej komory.
(2)
Orgánmi regionálnej komory sú
a)
valné zhromaždenie,
b)
rada regionálnej komory,
c)
disciplinárna komisia regionálnej komory,
d)
kontrolný výbor regionálnej komory.
§ 16
Valné zhromaždenie
(1)
Valné zhromaždenie je najvyšším orgánom regionálnej komory.
(2)
Právo zúčastniť sa na valnom zhromaždení majú všetci členovia regionálnej komory, ktorí sú zapísaní v zozname regionálnej komory.
(3)
Valné zhromaždenie zvoláva rada regionálnej komory najmenej raz za rok; je povinná ho zvolať vždy, ak o to požiada písomne aspoň jedna tretina všetkých členov regionálnej komory alebo ak o to požiada kontrolný výbor regionálnej komory, a to najneskôr do dvoch mesiacov.
(4)
Valné zhromaždenie
a)
volí zástupcov na snem,
b)
rozhoduje o zlúčení regionálnej komory s inými regionálnymi komorami,
c)
rozhoduje o pozastavenom rozhodnutí orgánu regionálnej komory.
§ 17
Rada regionálnej komory
(1)
Rada regionálnej komory je riadiacim a výkonným orgánom regionálnej komory.
(2)
Rada regionálnej komory
a)
registruje nových členov - vedie zoznam členov regionálnej komory,
b)
hospodári s majetkom zvereným regionálnej komore,
c)
spolupracuje s orgánmi štátnej správy a samosprávy obcíobcí.
§ 18
Disciplinárna komisia regionálnej komory
(1)
Disciplinárnu právomoc voči členom regionálnej komory vykonáva disciplinárna komisia regionálnej komory.
(2)
Disciplinárna komisia regionálnej komory volí z radov svojich členov predsedu a podpredsedu. Členom disciplinárnej komisie regionálnej komory nemôže byť člen iného orgánu regionálnej komory alebo komory.
(3)
Disciplinárna komisia regionálnej komory môže uložiť za porušenie povinností člena komory, ktoré sú uvedené v § 7 ods. 2 tohto zákona, ako disciplinárne opatrenie
a)
napomenutie,
b)
pokutu od 1000 do 10 000 Kčs.
(4)
Proti písomnému rozhodnutiu disciplinárnej komisie regionálnej komory o uložení disciplinárneho opatrenia môže člen, ktorému bolo disciplinárne opatrenie uložené, podať odvolanie do 15 dní od jeho doručenia.
(5)
O odvolaní rozhoduje disciplinárna komisia, ktorá preskúmané rozhodnutie buď potvrdí, alebo zruší. Ak disciplinárna komisia zruší napadnuté rozhodnutie, je disciplinárna komisia regionálnej komory viazaná právnym názorom disciplinárnej komisie.
§ 19
Kontrolný výbor regionálnej komory
(1)
Kontrolný výbor regionálnej komory volí svojho predsedu; ten riadi jej činnosť.
(2)
Kontrolný výbor regionálnej komory
a)
kontroluje činnosť regionálnej komory,
b)
pozastavuje rozhodnutie rady regionálnej komory, ak je v rozpore s právnymi predpismi, poriadkami a ostatnými predpismi komory; pozastavené rozhodnutia predkladá valnému zhromaždeniu regionálnej komory,
c)
podáva návrh na začatie disciplinárneho konania.
§ 20
Majetok komory
(1)
Komory samostatne spravujú svoj majetok a hospodária podľa ročného rozpočtu.
(2)
Príjmy komory tvoria členské príspevky, dotácie, dary a iné príjmy.
(3)
Výnos z pokút je príjmom sociálneho fondu komory.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 21
Pri výkone povolania stredného zdravotníckeho pracovníka alebo zubného technika v ozbrojených zboroch môžu byť práva a povinnosti stredných zdravotníckych pracovníkov alebo zubných technikov podrobené obmedzeniam, ktoré vyplývajú z osobitnej povahy výkonu služby v týchto zboroch podľa osobitných predpisov.
§ 22
Komora na zabezpečenie svojej činnosti vydáva v súlade s týmto zákonom a ostatnými všeobecne záväznými právnymi predpismi svoje vnútorné predpisy [§ 9 ods. 2 písm. a)].
§ 23
Do ustanovenia orgánov komory vykonáva ich pôsobnosť doterajšie prezídiumprezídium príslušnej stavovskej organizácie a profesiového združenia zriadeného podľa osobitných predpisov5) ako dočasný výbor komory. Dočasný výbor komory zvolá snem komory najneskoršie do troch mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 24
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Vyhláška MZ SSR č. 79/1981 Zb. o ďalšom vzdelávaní zdravotníckych pracovníkov a iných odborných pracovníkov v zdravotníctve.
2)
§ 10a ods. 1 písm. a) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 419/1991 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré predpisy v oblasti zdravotníctva.
3)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
4)
§ 266a Zákonníka práce.
5)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 15/1992 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 15/1992 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 3/1992
* Čl. I - Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 105/1969 Sb., vyhlášky č. 120/1969 Sb., vyhlášky č. 96/1976 Sb. a vyhlášky č. 77/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 16. 1. 1992 (n20/1992 Sb.), po opravě
15
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky
ze dne 23. prosince 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky podle § 20 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a podle § 696 zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 105/1969 Sb., vyhlášky č. 120/1969 Sb., vyhlášky č. 96/1976 Sb. a vyhlášky č. 77/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
„Předmět úpravy
§ 1
(1)
Vyhláška stanoví způsob výpočtu nájemného z bytu a způsob sjednávání a placení nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (dále jen „ceny služeb“) mezi vlastníky, popřípadě správci domů jako pronajímateli a nájemci.
(2)
Vyhláška se nevztahuje na byty stavebních bytových družstev zřízených po roce 1958, jde-li o byty postavené s finanční, úvěrovou a jinou pomocí poskytnutou podle předpisů o finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě,1) u nichž je nájemné stanovováno podle zvláštních předpisů,2) a na byty, se kterými hospodaří správa služeb diplomatickému sboru.“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
V nájemném nejsou zahrnuty ceny za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, užívání domovní (blokové) prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě ceny dalších služeb.
(2)
Ceny služeb nezahrnuté podle odstavce 1 do nájemného se rozúčtují podle zvláštních předpisů3) a rozhodnutí cenových orgánů.4)
(3)
Ceny služeb, pro které není stanoven způsob rozúčtování podle odstavce 2, se rozúčtují takto:
a)
úklid společných prostor v domě, osvětlení společných prostor v domě, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump - podle poměru podlahové plochy bytu k úhrnu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor v domě,
b)
užívání výtahu - podle poměru podlahové plochy bytu k úhrnu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor v domě s tím, že tento poměr, resp. platba za tuto službu se uplatňuje u bytů počínaje druhým nadzemním podlažím domu,
c)
užívání domovní (blokové) prádelny - sazbami za jednu hodinu provozu nebo za dohodnutou jednotku výkonu,
d)
kontrola a čištění komínů - podle poměru podlahové plochy bytu k úhrnu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor v domě, mimo bytů a nebytových prostor, které nemají využívané vyústění do komína,
e)
vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou - za jeden byt.
(4)
Ceny služeb, jejichž způsob rozúčtování není uveden v odstavcích 2 a 3, se rozúčtují podle poměru podlahové plochy bytu k úhrnu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor v domě.
(5)
Způsob rozúčtování cen služeb uvedených v odstavcích 3 a 4 platí, pokud se pronajímatel nedohodne s nájemci jinak.
(6)
Ceny služeb, jejichž způsob rozúčtování je uveden v odstavcích 3 až 5, se určí podle cen za tyto služby placených pro celý dům pronajímatelem dodavatelům těchto služeb. Poskytuje-li tyto služby sám pronajímatel, určí se náklady na tyto služby tak, že vedle přímých nákladů na materiál a mzdy smí pronajímatel započítat jen náklady na technologické palivo, technologickou energii, odpisy předmětů postupné spotřeby v používání, běžné opravy a provozní údržbu, odvod (daň) z objemu mezd připadající na přímé mzdy.
(7)
Pronajímatel bytu určí nájemcům měsíční zálohy za jednotlivé druhy služeb uvedených v odstavcích 3 a 4, a to jako měsíční podíl předpokládaných nákladů propočítaných například podle příslušných norem nebo podle nákladů vynaložených v uplynulém roce. Skutečná výše cen a celkových záloh za jednotlivé služby se zúčtuje vždy za kalendářní rok nejpozději s vyúčtováním topné sezóny. Tento postup platí, pokud není zvláštním předpisem3) nebo rozhodnutím cenových orgánů4) stanoven jiný postup nebo pokud se pronajímatel s nájemcem v souladu s tímto předpisem nedohodnou jinak. V průběhu roku může pronajímatel změnit výši měsíčních záloh, je-li pro to důvod vyplývající ze změny dané zvláštním předpisem3) nebo z rozhodnutí cenových orgánů,4) popřípadě z dalších důvodů, např. ze změny rozsahu služby nebo její kvality. Nejpozději do 90 dnů od data účinnosti této vyhlášky určí pronajímatel nájemci měsíční zálohy za jednotlivé druhy služeb, a to i za celý měsíc, ve kterém vyhláška nabyla účinnosti. Za období před určením uvedených záloh zaplatí nájemce tyto zálohy poté, kdy byl s jejich výší seznámen, a to v nejbližším termínu určeném pro placení nájemného a záloh cen za služby; toto neplatí, dohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.“.
3.
§ 3 se vypouští.
4.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Výpočet nájemného
(1)
Roční nájemné se určí
a)
násobkem plochy obytných a vedlejších místností bytu a sazeb za 1 m2 těchto ploch podle § 6,
b)
ročními sazbami za základní provozní zařízení bytu a za ostatní zařízení a vybavení podle § 7 a 8,
c)
zvýšením nebo snížením nájemného se zřetelem ke kvalitě bytu podle § 9.
(2)
Výše nájemného určeného podle odstavce 1 se počínaje nájemným za měsíc červenec 1992 zvyšuje o 100 %. Návrh nového nájemného musí pronajímatel oznámit způsobem v místě obvyklým nejpozději do 60 dnů od data účinnosti této vyhlášky.
(3)
Nájemcům užívajícím byty s větší podlahovou plochou obytných místností se nájemné vypočtené podle odstavce 1 zvýší podle § 11, pokud není dále stanoveno jinak.“.
5.
V § 6 se vypouští odstavec 3, dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
6.
§ 10 se vypouští.
7.
§ 12 včetně nadpisu zní takto:
㤠12
Nájemné za byt IV. kategorie
(1)
Nájemné za byt IV. kategorie, vybírané ke dni 31. prosince 1991, se nemění a je základem pro výpočet zvýšení nájemného podle § 5 odst. 2.
(2)
Jestliže zvýšené nájemné podle odstavce 1 přesahuje částku rovnající se 80 % nájemného vypočteného pro tento byt podle ustanovení § 5 odst. 1 a 2 platných pro III. kategorii, sníží se nájemné nájemci na jeho žádost na tuto částku.
(3)
Nájemné za byt IV. kategorie se nezvyšuje pro větší podlahovou plochu obytných místností podle § 11.“.
8.
Část IV se vypouští.
9.
Vypouští se název části V a § 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Nájemné a ceny služeb v obytných domech s omezeným počtem obytných místností nebo jejich podlahovou plochou ve vlastnictví fyzických osob
(1)
Výše nájemného v obytném domě, který má nejvýše 5 obytných místností nepočítaje v to kuchyně nebo má více obytných místností, ale jejich podlahová plocha nepřesahuje 120 m2, se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Z kuchyní se do tohoto úhrnu započítávají pouze plochy, o které výměra kuchyně přesahuje 12 m2.
(2)
Jestliže nájemné v obytných domech podle odstavce 1 nedosahuje výše určené podle § 5, může pronajímatel zvýšit nájemné až do této výše.
(3)
Pro způsob rozúčtování a stanovení cen služeb v obytných domech podle odstavce 1 platí postup podle § 2, pokud není dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem stanoveno jinak.“.
10.
V § 17 odst. 1 se slova „organizace (vlastníka domu)“ nahrazují slovem „pronajímatele“.
11.
V § 17 odst. 2 se slova „organizace (vlastníka domu) a místního národního výboru“ nahrazují slovem „pronajímatele.“.
12.
V § 17 odst. 4 se slova „organizace (vlastník domu)“ nahrazují slovem „pronajímatel“.
13.
V § 18 odst. 1 se slova „organizaci (vlastníku domu)“ nahrazují slovem „pronajímateli“.
14.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Placení nájemného a záloh cen za služby
Nájemné včetně záloh cen za služby se platí měsíčně pozadu, a to nejpozději 5. dne následujícího měsíce, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak. Měsíční celkové nájemné včetně záloh cen za služby se zaokrouhlí na celé koruny, a to do 50 haléřů včetně směrem dolů, nad 50 haléřů směrem nahoru.“.
15.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely této vyhlášky se vymezují pojmy obytný dům, byt, služební byt a příslušník domácnosti.
(2)
Obytným domem se rozumí dům, ve kterém připadají z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům. Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu a jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kolny apod.
(3)
Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky.
(4)
Služební byty jsou
a)
byty v domech a jiných objektech určené pro ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání,
b)
byty vystavěné z vlastních prostředků právnických a fyzických osob, které slouží k ubytování jejich pracovníků.
(5)
Za příslušníka domácnosti nájemce se považují jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Za příslušníka domácnosti se považují také jiné osoby, které pečují o společnou domácnost nájemce nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.“.
16.
V textu vyhlášky č. 60/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 105/1969 Sb., vyhlášky č. 120/1969 Sb., vyhlášky č. 96/1976 Sb. a vyhlášky č. 77/1988 Sb., se nahrazují slova „uživatel bytu“ slovem „nájemce“, slova „úhrada za užívání bytu“ slovem „nájemné“, slova „okresní národní výbor“ slovy „okresní úřad“ a slova „městský národní výbor“ slovy „obecní úřad“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Místopředseda vlády
a ministr financí ČSFR:
Doc. Ing. Klaus CSc. v.r.
Ministr financí ČR:
Ing. Špaček v. r.
Ministr financí SR:
Doc. Ing. Dančo CSc. v. r.
1)
Například vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb. a vyhlášky č. 73/1991.
2)
§ 11 až 14 výnosu federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky, ministerstva financí Slovenské republiky a Státní banky československé ze dne 22. února 1991 o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu, č. 78/1991 Sb., uveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 2-3/1991, bod č. 3.
3)
Např. vyhláška č. 197/1957 Ú. l., resp. Ú. v., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Výměr FMF, MF ČR a MF SR č. 01/92, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, uveřejněný v Cenovém věstníku částka 1/1992. |
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 16/1992 Sb. | Vyhláška Slovenského banského úradu č. 16/1992 Sb.
Vyhláška Slovenského banského úradu, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského banského úradu č. 89/1988 Zb. o racionálnom využívaní výhradných ložísk, o povoľovaní a ohlasovaní banskej činnosti vykonávanej banským spôsobom
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 3/1992
* Čl. I - Vyhláška Slovenského banského úradu č. 89/1988 Zb. o racionálnom využívaní výhradných ložísk, o povoľovaní a ohlasovaní banskej činnosti a ohlasovaní činnosti vykonávanej banským spôsobom sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Účinnosť
Aktuální znění od 16. 1. 1992 (n38/1992 Sb.), po opravě
16
VYHLÁŠKA
Slovenského banského úradu
z 20. decembra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského banského úradu č. 89/1988 Zb. o racionálnom využívaní výhradných ložísk, o povoľovaní a ohlasovaní banskej činnosti a ohlasovaní činnosti vykonávanej banským spôsobom
Slovenský banský úrad podľa § 30 ods. 7 a § 32 ods. 5 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. a podľa § 5 ods. 4, § 9 ods. 2 a § 10 ods. 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského banského úradu č. 89/1988 Zb. o racionálnom využívaní výhradných ložísk, o povoľovaní a ohlasovaní banskej činnosti a ohlasovaní činnosti vykonávanej banským spôsobom sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 ods. 2 sa na konci vypúšťajú slová „a to v súlade so zásadami hospodárenia so zásobami výhradných ložísk2)“ a poznámka pod čiarou č. 2.
2.
V § 4 sa odsek 1 dopĺňa novým písmenom c), ktoré znie:
„c)
pri banskej činnosti množstvo hmôt uložených na odvaloch, výsypkách a odkaliskách (príloha č. 12).“
3.
Názov tretej časti sa dopĺňa slovami „a oznamovanie ich výsledkov“.
4.
§ 10 ods. 2 znie:
„(2)
Organizácia neohlasuje
a)
vrty z banských diel (podzemné vrty),
b)
mapovacie, laboratórne a kamerálne geologické práce.“.
5.
§ 10 sa dopĺňa novým odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom povoľovaných obvodným banským úradom sa ohlasuje iba začatie, prerušenie a ukončenie prác (§ 13 ods. 1).“.
6.
V § 12 sa vypúšťa písmeno e). Doterajšie písmená f) až j) sa označujú ako písmená e) až i).
7.
Za § 13 sa vkladá § 13a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠13a
Oznamovanie výsledkov banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom
(1)
Organizácia podá obvodnému banskému úradu ročne správu o vykonanej banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom.13) Správu predloží do 1 mesiaca po uplynutí kalendárneho roka.
(2)
V správe organizácia uvedie výsledky
a)
banskej činnosti podľa jednotlivých častí dokumentácie, ktorá bola podkladom pre povolenie banskej činnosti,
b)
dobývania ložísk nevyhradených nerastov podľa jednotlivých častí plánu využívania ložiska.“.
8.
V prílohe č. 1 vyhlášky sa v bode č. 1 na konci pripájajú slová „a odvalov“.
9.
V prílohe č. 4 vyhlášky sa v bode 1.4 na konci pripájajú slová „a nakladanie s vrtným jadrom, vrtnou drťou a výplachom“.
10.
V prílohe č. 5 vyhlášky sa v bode č. 1.4.3 na konci pripájajú slová „ako aj nakladanie s vrtným jadrom, vrtnou drťou a výplachom“.
11.
Za prílohou č. 11 sa dopĺňa nová príloha č. 12, ktorá vrátane nadpisu znie:
„Príloha č. 12 vyhlášky č. 89/1988 Zb.
Náležitosti evidencie odkalov, výsypiek a odkalísk a výkazu o množstve a druhoch uložených hmôt
1.
Názov organizácie.
2.
Názov katastrálneho územia.
3.
Parcelné čísla pozemkov a ich plocha.
4.
Údaje o tom, kto a akými rozhodnutiami povolil odval, výsypku alebo odkalisko.
5.
Rok začatia a plánovaný rok ukončenia prác.
6.
Údaje o množstve a druhu uložených hmôt a o voľnej kapacite podľa jednotlivých rokov.
7.
Spôsob zabezpečenia požiadaviek vyplývajúcich z rozhodnutí orgánov, ktorým patrí ochrana životného prostredia, objektov a záujmov podľa osobitných predpisov, prípadne z dohôd s fyzickými a právnickými osobami.
8.
Mapová dokumentácia.“.
Čl. II
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda:
Ing. Macko v. r.
13)
§ 39 zákona Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. |
Zákon č. 17/1992 Sb. | Zákon č. 17/1992 Sb.
Zákon o životním prostředí
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 4/1992
* § 1 - Účel zákona
* ZÁKLADNÍ POJMY
* § 2 - Životní prostředí
* § 3 - Ekosystém
* § 4 - Ekologická stabilita
* § 5 - Únosné zatížení území
* § 6 - Trvale udržitelný rozvoj
* § 7 - Přírodní zdroje
* § 8 - Znečišťování a poškozování životního prostředí
* § 9 - Ochrana životního prostředí
* § 10 - Ekologická újma
* ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
* § 11 - Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.
* § 12 - (1) Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a osta
* § 13 - Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
* § 15 - Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících věci životního prostředí.
* § 16 - Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeh
* POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
* § 17 - (1) Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
* § 18 - (1) Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky.
* § 19 - Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinn
* ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
* § 27 - (1) Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újm
* § 28 - Přestupky
* § 29 - Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů.
* § 30 - Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo
* EKONOMICKÉ NÁSTROJE
* § 31 - Za znečišťování životního prostředí, případně jeho složek a za hospodářské využívání přírodních zdrojů platí fyzické nebo právnické osoby daně, poplatky, odvody a další platby, stanoví-li tak zvláštní předpisy.
* § 32 - Zvláštní předpisy stanoví, kdy mohou být právnické nebo fyzické osoby, které chrání životní prostředí nebo využívají přírodní zdroje v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, zvýhodněny úpravami daní a odvodů nebo poskytováním úvěrů a dotací.
* § 33 - Nástroji ochrany životního prostředí jsou také fondy životního prostředí; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
* USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
* § 34 - (1) Využívání území, přírodních zdrojů, staveb, technologií, výrobků a látek, které neodpovídá ustanovením tohoto zákona a podmínkám vyplývajícím ze zvláštních předpisů o ochraně jednotlivých složek životního prostředí, musí být uvedeno do souladu s těmito
* § 35 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
17
ZÁKON
ze dne 5. prosince 1991
o životním prostředí
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky,
vycházejíc ze skutečnosti, že člověk je spolu s ostatními organismy neoddělitelnou součástí přírody,
připomínajíc si přirozenou vzájemnou závislost člověka a ostatních organismů,
respektujíc přitom právo člověka přetvářet přírodu v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje,
vědomo si své odpovědnosti za zachování příznivého životního prostředí budoucím generacím a
zdůrazňujíc právo na příznivé životní prostředí jakožto jedno ze základních práv člověka,
usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje.
ZÁKLADNÍ POJMY
§ 2
Životní prostředí
Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.
§ 3
Ekosystém
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
§ 4
Ekologická stabilita
Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce.
§ 5
Únosné zatížení území
Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability.
§ 6
Trvale udržitelný rozvoj
Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.
§ 7
Přírodní zdroje
(1)
Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
(2)
Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.
§ 8
Znečišťování a poškozování životního prostředí
(1)
Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.
(2)
Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.
§ 9
Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.
§ 10
Ekologická újma
Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti.
ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 11
Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.
§ 12
(1)
Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí.
(2)
Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností.
§ 13
Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
§ 15
Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících věci životního prostředí.
§ 16
Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.
POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 17
(1)
Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
(2)
Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy.
(3)
Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie, výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v případech stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy byly posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí.
§ 18
(1)
Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky.
(2)
Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytovat informace o svém působení na životní prostředí.
§ 19
Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.1)
ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 27
(1)
Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem (náhradní plnění); není-li to možné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích. Souběh těchto náhrad se nevylučuje. Způsob výpočtu ekologické újmy a další podrobnosti stanoví zvláštní předpis.
(2)
O uložení povinnosti podle odstavce 1 rozhodne příslušný orgán státní správy.
(3)
Oprávněným ze způsobené ekologické újmy je stát; podrobnosti stanoví zákony České národní rady a Slovenské národní rady.
(4)
Pro ekologickou újmu se použijí obecné předpisy o odpovědnosti za škodu a o náhradě škody, pokud odstavce 1 až 3 nestanoví jinak.
(5)
Ustanoveními odstavců 1 až 3 nejsou dotčeny obecné předpisy o odpovědnosti za škodu a o náhradě škody.
§ 28
Přestupky
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
při své činnosti porušením právních předpisů způsobí ekologickou újmu, nebo
b)
neučiní opatření k nápravě nebo neupozorní orgán státní správy podle § 19.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3)
Přestupky projednávají orgány pro životní prostředí.
§ 29
Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů.
§ 30
Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k nápravě věcně příslušným orgánům státní správy. Podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
§ 31
Za znečišťování životního prostředí, případně jeho složek a za hospodářské využívání přírodních zdrojů platí fyzické nebo právnické osoby daně, poplatky, odvody a další platby, stanoví-li tak zvláštní předpisy.
§ 32
Zvláštní předpisy stanoví, kdy mohou být právnické nebo fyzické osoby, které chrání životní prostředí nebo využívají přírodní zdroje v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, zvýhodněny úpravami daní a odvodů nebo poskytováním úvěrů a dotací.
§ 33
Nástroji ochrany životního prostředí jsou také fondy životního prostředí; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 34
(1)
Využívání území, přírodních zdrojů, staveb, technologií, výrobků a látek, které neodpovídá ustanovením tohoto zákona a podmínkám vyplývajícím ze zvláštních předpisů o ochraně jednotlivých složek životního prostředí, musí být uvedeno do souladu s těmito předpisy ve lhůtách jimi stanovených.
(2)
Pokud nebude ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy dosaženo souladu podle odstavce 1, musí být činnost omezena nebo zastavena. Rozhodnutí vydají příslušné orgány státní správy.
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 116 občanského zákoníku. |
Zákon České národní rady č. 19/1992 Sb. | Zákon České národní rady č. 19/1992 Sb.
Zákon České národní rady o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 4/1992
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č.
* Čl. II
Aktuální znění od 16. 1. 1992
19
ZÁKON
České národní rady
ze dne 16. prosince 1991
o některých opatřeních týkajících se působnosti ministerstev České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., se doplňuje takto:
§ 12 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo vnitra provádí kontrolu ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství ve státních orgánech a organizacích České republiky.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb. | Nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb.
Nařízení vlády České republiky, kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 4/1992
* § 1 - Pro případ, kdy nelze prokázat odnětí živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob, nebo jejich vnesení do zemědělského družstva v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 nebo nelze-li určit jejich současnou hodnotu, se náhrady za tyto věci stanoví podle no
* § 2 - Pro účely tohoto nařízení se rozumí
* § 3 - (1) Normativu živého inventáře na jeden hektar zemědělské půdy odpovídá
* § 3a - (1) Normativ živého a mrtvého inventáře na jeden hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 850 Kčs. Hodnota náhrady se vypočte, nestanoví-li toto nařízení jinak, podle vzorce uvedeného v příloze č. 3, která je součástí tohoto nařízení.
* § 4 - (1) Normativ živého inventáře na jeden hektar zemědělské nebo lesní půdy se nevztahuje na náhradu za tažná zvířata a včelstva. Nárok na tuto náhradu doloží oprávněná osoba písemnou výpovědí nejméně dvou svědků, které nejsou osobami blízkými.4)
* § 5 - (1) Od náhrady za živý inventář se odečtou záhumenková zvířata ponechaná ve vlastnictví oprávněné osoby v době vnesení živého inventáře do zemědělského družstva. Odpočet provede povinná osoba za použití všech prostředků, jimiž lze zjistit skutečný stav věc
* § 6 - (1) Při uzavření dohody5) mezi oprávněnou a povinnou osobou o náhradě ve službách poskytovaných za živý a mrtvý inventář a zásoby nelze započítat práce a služby, které měla povinná osoba vykonat při nakládání s nemovitostí s péčí řádného hospodáře.
* § 7 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 k nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb. č. 2 k nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb. č. 3 k nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb.
Aktuální znění od 3. 2. 1993 (57/1993 Sb.)
20
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 4. prosince 1991,
kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby
Vláda České republiky nařizuje podle § 20 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon“):
§ 1
Pro případ, kdy nelze prokázat odnětí živého a mrtvého inventářeživého a mrtvého inventáře, jakož i zásob, nebo jejich vnesení do zemědělského družstva v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 nebo nelze-li určit jejich současnou hodnotu, se náhrady za tyto věci stanoví podle normativů stanovených na jeden hektar zemědělské nebo lesní půdy.
§ 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a)
normativem na jeden hektar zemědělské půdynormativem na jeden hektar zemědělské půdy množství živého inventáře vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkáchvelkých dobytčích jednotkách, množství zásob krmiv, steliv, osiv, sadby, sádí a statkových hnojivstatkových hnojiv v cenách zachycených v účetnictví a množství mrtvého inventáře v jeho zůstatkových cenách,
b)
velkou dobytčí jednotkouvelkou dobytčí jednotkou jednotka stanovená pro přepočet jednotlivých druhů hospodářských zvířat na sčítatelný základ,
c)
živým a mrtvým inventářemživým a mrtvým inventářem skot, koně, prasata, ovce, drůbež, ryby a včely, stroje, nářadí, dopravní prostředky a zařízení používaná v zemědělské nebo lesní výrobě,
d)
statkovými hnojivystatkovými hnojivy chlévská mrva a komposty,
e)
plněním jiným druhem náhradyplněním jiným druhem náhrady náhrada ve službách pro zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby nebo podíl na jmění povinné osoby,3) popřípadě náhrada v jiné formě.
§ 3
(1)
Normativu živého inventáře na jeden hektar zemědělské půdy odpovídá
a)
jedna velká dobytčí jednotkavelká dobytčí jednotka: přepočet jednotlivých druhů a kategorií živého inventáře na velkou dobytčí jednotkuvelkou dobytčí jednotku je uveden v příloze č. 1, která je součástí tohoto nařízení,
b)
plnění jiným druhem náhradyplnění jiným druhem náhrady: náhrada se stanoví ve velké dobytčí jednotcevelké dobytčí jednotce určené druhy zvířat podle struktury stáda osoby povinné a přepočtené cenami ke dni účinnosti zákona.
(2)
Normativ mrtvého inventáře na jeden hektar zemědělské půdy se stanovuje podle vzorce. Vzorec a postup při výpočtu podle vzorce jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení.
(3)
Normativ krmiv a steliv na jeden hektar zemědělské půdy se stanovuje ve výši 8500 Kčs.
(4)
Normativ osiv, sadby a sádí na jeden hektar neoseté nebo neosázené zemědělské půdy se stanovuje ve výši 1700 Kčs.
(5)
Normativ statkových hnojivstatkových hnojiv na jeden hektar zemědělské půdy se stanovuje ve výši 10 tun.
§ 3a
(1)
Normativ živého a mrtvého inventářeživého a mrtvého inventáře na jeden hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 850 Kčs. Hodnota náhrady se vypočte, nestanoví-li toto nařízení jinak, podle vzorce uvedeného v příloze č. 3, která je součástí tohoto nařízení.
(2)
Normativ sazenic a osiva lesních dřevin na jeden hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 125 Kčs.
§ 4
(1)
Normativ živého inventáře na jeden hektar zemědělské nebo lesní půdy se nevztahuje na náhradu za tažná zvířata a včelstva. Nárok na tuto náhradu doloží oprávněná osobaoprávněná osoba písemnou výpovědí nejméně dvou svědků, které nejsou osobami blízkými.4)
(2)
Náhrada za tažného koně se stanovuje v hodnotě 40 000 Kčs, za tažného vola 15 000 Kčs, za včelstvo včetně úlu 1350 Kčs.
(3)
Uplatňuje-li oprávněná osobaoprávněná osoba nárok na vrácení rybníka s chovem ryb, součástí náhrady je i násada ryb odpovídající přírodnímu stanovišti a množství ryb osazovanému osobou povinnou. Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna prokázat způsobem uvedeným v odstavci 1, že rybník v době jeho odnětí byl osazen rybami.
§ 5
(1)
Od náhrady za živý inventář se odečtou záhumenková zvířata ponechaná ve vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby v době vnesení živého inventáře do zemědělského družstva. Odpočet provede povinná osoba za použití všech prostředků, jimiž lze zjistit skutečný stav věcí a které jsou v souladu s právními předpisy.
(2)
Od náhrady za živý a mrtvý inventářživý a mrtvý inventář se odečte náhrada poskytnutá za tyto věci jinou povinnou osobou. Je-li více osob povinných k poskytnutí náhrady za mrtvý inventář, pak povinná osoba, která není uživatelem vnesené nebo odňaté části zemědělské půdy, oznámí povinné osobě, která je nebo byla uživatelem této půdy, výši poskytnuté náhrady.
(3)
Od náhrady poskytnuté za krmiva a steliva se odečte částka 8500 Kčs za jednu velkou dobytčí jednotkuvelkou dobytčí jednotku záhumenkových zvířat ponechaných ve vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby v době vnesení živého inventáře do zemědělského družstva.
§ 6
(1)
Při uzavření dohody5) mezi oprávněnou a povinnou osobou o náhradě ve službách poskytovaných za živý a mrtvý inventářživý a mrtvý inventář a zásoby nelze započítat práce a služby, které měla povinná osoba vykonat při nakládání s nemovitostínemovitostí s péčí řádného hospodáře.
(2)
Nedojde-li k dohodě mezi povinnou a oprávněnou osobouoprávněnou osobou o plnění podle normativu živého inventáře, bude uplatněný nárok ve velkých dobytčích jednotkáchvelkých dobytčích jednotkách určen v poměru 70 % velkých dobytčích jednotekvelkých dobytčích jednotek skotu a 30 % velkých dobytčích jednotekvelkých dobytčích jednotek ostatních zvířat, z toho
a)
u skotu: dojnice ve stáří do pěti let zabřezlá nebo zabřeznutí schopná, odstavené tele, mladá chovná jalovice, skot ve výkrmu,
b)
u prasat: podíl všech kategorií prasat chovaných povinnou osobou; při vydání prasnice nebude tato starší třetího oprasení a bude zapuštěna,
c)
u drůbeže a ovcí: započtou se do velké dobytčí jednotkyvelké dobytčí jednotky.
(3)
Nedojde-li k dohodě mezi povinnou a oprávněnou osobouoprávněnou osobou o plnění podle normativu mrtvého inventáře nebo je-li více povinných osob a nedojde mezi nimi k dohodě o podílu plnění na celkovém nároku osoby oprávněné, postupuje se takto:
a)
pokud původní vlastník nebo osoba oprávněná prokáže odnětí traktoru nebo traktoru a samovazu, určuje se podíl na celkovém nároku vypočteném podle vzorce ve výši 25 %;
b)
pokud původní vlastník nebo osoba oprávněná prokáže odnětí mlátičky, určuje se podíl na celkovém nároku vypočteném podle vzorce ve výši 10 %.
§ 7
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Pithart v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb.
Přepočet druhů a kategorií hospodářských zvířat na velkou dobytčí jednotku
Druh a kategorie| Velká dobytčí jednotka
---|---
Kráva| 1,00
Plemenný býk| 1,00
Tele| 0,22
Skot chovný do 1 roku| 0,47
Skot 1 až 2 roky| 0,70
Skot nad 2 roky| 1,00
Jalovice vysokobřezí| 1,00
Skot ve výkrmu| 0,65
Prasnice, kanec| 0,30
Sele| 0,02
Mladé chovné prase, prase na výkrm| 0,12
Drůbež celkem| 0,025
Ovce celkem| 0,10
Kůň do 3 let| 0,75
Vzorec pro výpočet:
Cn=Mo·AO·ha+Al·ha2
Ve vzorci:
Cn = celkový nárok na náhradu za mrtvý inventář, vypočtený s přesností na celé Kčs bez zaokrouhlování
Mo = majetek organizace v mrtvém inventáři, vypočtený na 1 ha na celé tisíce Kčs bez zaokrouhlování
AO, Al = koeficienty - viz tabulka
ha = počet hektarů žadatele
TABULKA:
Počet hektarů| koeficienty
---|---
nad| do| AO| Al
| 2| 0| 0
2| 5| -466,66| 233,33
5| 35| 316,66| 76,66
35| 60| 3420| -12
60| 80| 3900| -20
80| 120| 3100| -10
120| | 1900| 0
Příloha č. 2
k nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb.
Postup při výpočtu a vysvětlení pojmů:
1.
Celkový nárok na náhradu za mrtvý inventář (Cn) se vztahuje k celkové výměře půdy, kterou původní vlastník obhospodařoval ke dni odnětí nebo vnesení do zemědělského družstva. Celkový nárok zjištěný podle vzorce se použije při plnění nároku povinnou osobou ve věcech. Při jiném druhu plnění se celkový nárok v Kčs přepočte koeficientem 1,7.
2.
Majetek organizace v mrtvém inventáři v tisících Kčs na 1 ha (Mo) se zjistí z údajů účetnictví k 31. 12. 1989, ze zůstatku účtu základních prostředků (účet 010) sníženého o
a)
oprávky k základním prostředkům (účet 030),
b)
zůstatkovou cenu budov, staveb, trvalých porostů,
c)
zůstatkovou cenu mrtvého inventáře sloužícího k jiné (nezemědělské) hospodářské činnosti, pokud podle stavu k 31. 12. 1989 hrubá produkce jiné (nezemědělské) hospodářské činnosti převyšuje 20 % hrubé zemědělské produkce organizace.
Pro vymezení uvedených skupin základních prostředků jsou rozhodné předpisy o jednotném třídění základních prostředků.
3.
Je-li hodnota Mo zjištěná podle bodu 2 vyšší než 12 tis. Kčs na jeden hektar, použije se částka 12 tis. Kčs jako maximální.
4.
Jinou (nezemědělskou) hospodářskou činností se rozumí
a)
u zemědělských družstev zpracování zemědělských a lesních surovin a výroba potravinářských výrobků z nich, výkon činností a výroba výrobků sloužících potřebám zemědělské a potravinářské výroby, poskytování prací a služeb pro občany, prodej vlastního vyrobeného zboží, jakož i jiná činnost, pokud není provozována na úkor racionálního využívání půdního fondu a vlastní zemědělské výroby,
b)
u státních statků nezemědělská činnost uvedená v zakládacích listinách státních statků v rámci předmětu jejich činnosti, popřípadě nezemědělská činnost vykonávaná mimo vymezený předmět jejich činnosti.
5.
Stav hrubé zemědělské produkce k 31. 12. 1989 se zjistí v účetnictví organizace z obratů syntetických účtů 500, 510, 539, 550, 560 a 561, resp. z jejich analytické evidence, při zjednodušeném způsobu účtování z analytické evidence k účtu 795. Hrubá zemědělská produkce za rok 1989 je vykázána v účetním výkaze Úč 4A-02, řádek 81 a 82.
6.
Stav hrubé produkce jiné (nezemědělské) činnosti k 31. 12. 1989 se zjistí v účetnictví organizace z obratů syntetických účtů 521 až 529, 530 až 539, 543 až 545, 550 až 559, resp. z jejich analytické evidence, při zjednodušeném způsobu účtování z analytické evidence k účtu 795. Stav hrubé produkce jiné (nezemědělské) činnosti za rok 1989 je vykázán v účetním výkaze Úč 4A-02, řádek 83.
7.
Zůstatková cena mrtvého inventáře sloužícího k jiné (nezemědělské) činnosti se zjistí z vnitropodnikové evidence k účtům 010 a 030, členění podle vnitropodnikových útvarů - středisek, nebo druhů činností - výkonů.
8.
Organizace, u které došlo po 1. lednu 1990 k organizačním změnám, zjišťuje majetek organizace v mrtvém inventáři v tisících Kčs na 1 ha (Mo) ze zahajovací rozvahy organizace.
Příloha č. 3
k nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb.
Vzorec pro výpočet:
Cn=850×ha×k
Ve vzorci:
Cn = celkový nárok žadatele v Kčs
ha = počet hektarů lesní půdy žadatele
k = koeficient – viz tabulka
počet hektarů|
---|---
od| do| k
| 5,00| 1,00
5,01| 25,00| 0,85
25,01| 50,00| 0,50
50,01| 250,00| 0,40
250,01| | 0,30
1)
§ 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
2)
§ 20 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
3)
§ 5 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.
4)
§ 116 občanského zákoníku.
5)
§ 20 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. |
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 3/1992 Sb. | Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 3/1992 Sb.
Vyhláška Slovenského geologického úradu, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského geologického úradu č. 86/1988 Zb. o postupe pri vyhľadávaní a prieskume výhradných ložísk z hľadiska ochrany a racionálneho využitia nerastného bohatstva a o oznamovaní výskytu ložiska vyhradeného nerastu, jeho odmieňovaní a o úhrade nákladov
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 1/1992
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
3
VYHLÁŠKA
Slovenského geologického úradu
z 13. decembra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského geologického úradu č. 86/1988 Zb. o postupe pri vyhľadávaní a prieskume výhradných ložísk z hľadiska ochrany a racionálneho využitia nerastného bohatstva a o oznamovaní výskytu ložiska vyhradeného nerastu, jeho odmieňovaní a o úhrade nákladov
Slovenský geologický úrad podľa § 11 ods. 5 a po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky podľa § 12 ods. 3 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 86/1988 Zb. o postupe pri vyhľadávaní a prieskume výhradných ložísk z hľadiska ochrany a racionálneho využitia nerastného bohatstva a o oznamovaní výskytu ložiska vyhradeného nerastu, jeho odmieňaní a o úhrade nákladov sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 1 sa vypúšťa.
2.
§ 2 ods. 1 znie:
„(1)
Organizácia1) pri vyhľadávaní a prieskume ložiska vyhradeného nerastu (ďalej len „výhradné ložisko“) vyhodnocuje dosahované výsledky geologických prác a oznamuje ich Slovenskému geologickému úradu tak, aby sa mohlo čo najskôr vydať osvedčenie o výhradnom ložisku.“.
3.
V § 3 ods. 1 sa vypúšťajú slová „ak ide o rádioaktívne nerasty, Federálnemu ministerstvu palív a energetiky“.
4.
§ 3 ods. 2 znie:
„(2)
Za odôvodnený predpoklad nahromadenia vyhradeného nerastu sa považuje zistenie, ktoré zodpovedá vopred určeným podmienkam využiteľnosti očakávaných zásob výhradného ložiska1a) a je overené aspoň zčasti v kategórii predpokladaných zásob Z-3.".
Poznámka pod čiarou 1a) znie:
„1a)
§ 13 banského zákona.
§ 4 ods. 3 vyhlášky Slovenského geologického úradu č. 6/1992 Zb. o klasifikácii a výpočte zásob výhradných ložísk.“.
5.
V § 4 sa vypúšťa odsek 2; zároveň sa zrušuje číslovanie odsekov.
6.
§ 5 a 6 sa vypúšťajú.
7.
Nadpis § 8 znie:
„Overovanie zásob výhradných ložísk“.
8.
V § 8 sa vypúšťa druhá veta.
9.
§ 9 a 10 sa vypúšťajú.
10.
Nadpis § 11 znie:
„Bilančné zásoby“.
11.
V § 11 ods. 1 sa vypúšťa druhá veta.
12.
V § 12 ods. 3 sa slová „v kategórii C 2“ nahrádzajú slovami „v kategórii predpokladaných zásob Z-3“.
13.
§ 13 sa vypúšťa.
14.
V § 16 sa slová „Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky“ nahrádzajú slovami „Ministerstva financií Slovenskej republiky“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda:
RNDr. Ing. Burian CSc. v. r.
1)
§ 3 ods. 1 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Zb.
§ 7a zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. |
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 4/1992 Sb. | Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 4/1992 Sb.
Vyhláška Slovenského geologického úradu, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského geologického úradu č. 97/1988 Zb. o správe výhradných ložísk a o evidencii a odpisoch zásob
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 1/1992
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
4
VYHLÁŠKA
Slovenského geologického úradu
z 13. decembra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského geologického úradu č. 97/1988 Zb. o správe výhradných ložísk a o evidencii a odpisoch zásob
Slovenský geologický úrad podľa § 14a ods. 4 a § 29 ods. 6 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 97/1988 Zb. o správe výhradných ložísk a o evidencii a odpisoch ich zásob sa mení a dopĺňa takto:
1.
Prvá časť sa vypúšťa.
2.
V § 7 ods. 1 druhej vete sa vypúšťajú slová „po dohode s ústrednými orgánmi štátnej správy, v ktorých pôsobnosti sa dobývajú príslušné druhy nerastov,“.
3.
Poznámka pod čiarou č. 13) znie:
„13)
§ 1 až 3 vyhlášky Slovenského geologického úradu č. 6/1992 Zb. o klasifikácii a výpočte zásob výhradných ložísk.“.
4.
Nadpis § 8 znie: „Vedenie evidencie zásob výhradného ložiska organizáciou“.
5.
§ 8 ods. 1 znie:
„(1)
Právnické a fyzické osoby, ktoré v rámci podnikateľskej činnosti vykonávajú vyhľadávanie, prieskum alebo dobývanie výhradných ložísk alebo inú banskú činnosť (ďalej len „organizácia“), sú povinné viesť evidenciu stavu a zmien zásob výhradného ložiska.“.
6.
V § 8 ods. 2 písm. d) sa slová „kondícií“ nahrádzajú slovami „podmienok využiteľnosti zásob“.
7.
V § 8 ods. 2 písm. e) sa slová „správy výhradného ložiska alebo jeho časti“ nahrádzajú slovami „práva hospodárenia s výhradným ložiskom alebo jeho časťou“.
8.
V § 8 ods. 3 sa slová „Správca, prípadne trvalý užívateľ výhradného ložiska je povinný“ nahrádzajú slovami „Organizácia je povinná“; zároveň sa vypúšťajú slová „a ústrednému orgánu, do ktorého pôsobnosti patrí“.
9.
V § 8 ods. 4 prvej vete sa slová „s ústredným orgánom, do ktorého pôsobnosti patrí správca, prípadne trvalý užívateľ výhradného ložiska, so Slovenskou komisiou pre plánovanie a vedeckotechnický rozvoj, a“ nahrádzajú slovom „so“.
10.
V § 9 ods. 1 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
11.
V § 9 ods. 2 písm. b) sa slová „správcov, prípadne trvalých užívateľov“ nahrádzajú slovom „organizácií“.
12.
V § 9 ods. 2 písm. c) znie:
„c)
zbierku listín, najmä osvedčenia o výhradnom ložisku, schválenia výpočtov zásob, doklady o zmene organizácie.“.
13.
V § 10 ods. 2 sa za slová „svojich práv“ vkladajú slová „za podmienok, upravených všeobecne záväzným právnym predpisom14a)“. Poznámka pod čiarou č. 14a) znie:
„14a)
§ 8 ods. 2 vyhlášky Slovenského geologického úradu č. 9/1989 Zb. v znení vyhlášky Slovenského geologického úradu č. 5/1992 Zb.“.
14.
V poznámke pod čiarou č. 15) sa slová „Zákon č. 40/1974 Zb. o Zbore národnej bezpečnosti.“ nahrádzajú slovami „Zákon SNR č. 204/1991 Zb. o Policajnom zbore Slovenskej republiky.“.
15.
V § 11 ods. 1 sa vypúšťa slovo „socialistickej“.
16.
V § 11 ods. 1 písm. a) sa vypúšťajú slová „(kraj, prípadne panva)“ a slová „správcu, prípadne trvalého užívateľa výhradného ložiska“ sa nahrádzajú slovom „organizácie“.
17.
§ 11 ods. 2 znie:
„(2)
V bilancii zásob sa bilančné zásoby kategórie overených zásob Z-1, pravdepodobných zásob Z-2 a predpokladaných zásob Z-3 uvádzajú osobitne, nebilančné zásoby týchto kategórií13) súhrnne.“.
18.
V § 12 ods. 1 sa vypúšťa písmeno d).
19.
V § 13 ods. 1 sa slová „správca, prípadne trvalý užívateľ výhradného ložiska“ nahrádzajú slovom „organizácia“.
20.
§ 13 ods. 2 písm. a) znie:
„a)
názov a sídlo organizácie,“.
21.
§ 13 ods. 3 znie:
„(3)
Návrh na odpis zásob výhradného ložiska predkladá organizácia (ďalej len „navrhovateľ“) Slovenskému geologickému úradu.“.
22.
§ 13 ods. 4 prvá veta znie: „Návrh na odpis malého množstva zásob výhradného ložiska podáva navrhovateľ obvodnému banskému úradu, do ktorého obvodu pôsobnosti18a) výhradné ložisko patrí.“. Poznámka pod čiarou č. 18a) znie:
„18a)
§ 1 vyhlášky Slovenského banského úradu č. 535/1991 Zb., ktorou sa určujú obvody pôsobnosti obvodných banských úradov.“.
23.
V § 14 ods. 1 sa slová „ústredným orgánom, do ktorého pôsobnosti patrí navrhovateľ, Slovenským banským úradom a Slovenskou komisiou pre plánovanie a vedeckotechnický rozvoj,“ nahrádzajú slovami „Ministerstvom hospodárstva Slovenskej republiky alebo Ministerstvom výstavby a stavebníctva Slovenskej republiky a so Slovenským banským úradom“. Druhá veta sa vypúšťa.
24.
§ 14 ods. 2 znie:
„(2)
O návrhu na odpis malého množstva zásob výhradného ložiska rozhoduje obvodný banský úrad, do ktorého obvodu pôsobnosti výhradné ložisko patrí.“.
25.
V § 14 ods. 5 sa vypúšťajú slová „jeho ústrednému orgánu“.
26.
V § 14 ods. 6 sa vypúšťa slovo „jeho“ a za slová „evidencie zásob“ sa dopĺňajú slová „v organizácii“.
27.
V § 14 sa vypúšťa odsek 4; doterajšie odseky 5 a 6 sa označujú ako odseky 4 a 5.
28.
§ 16 sa vypúšťa.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda:
RNDr. Ing. Burian CSc. v. r. |
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 5/1992 Sb. | Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 5/1992 Sb.
Vyhláška Slovenského geologického úradu, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského geologického úradu č. 9/1989 Zb. o registrácii geologických prác, o odovzdávaní a sprístupňovaní ich výsledkov, o zisťovaní starých banských diel a vedení ich registra
Vyhlášeno 16. 1. 1992, datum účinnosti 16. 1. 1992, částka 1/1992
* Čl. I - Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 9/1989 Zb. o registrácii geologických prác, o odovzdávaní a sprístupňovaní ich výsledkov, o zisťovaní starých banských diel a vedení ich registra sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 16. 1. 1992
5
VYHLÁŠKA
Slovenského geologického úradu
z 13. decembra 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Slovenského geologického úradu č. 9/1989 Zb. o registrácii geologických prác, o odovzdávaní a sprístupňovaní ich výsledkov, o zisťovaní starých banských diel a vedení ich registra
Slovenský geologický úrad podľa § 4a ods. 6, § 7 ods. 5 a § 12 ods. 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1988 Zb. v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 497/1991 Zb. a § 35 ods. 5 zákona č. 44/1988 Zb. v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 498/1991 Zb. ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Slovenského geologického úradu č. 9/1989 Zb. o registrácii geologických prác, o odovzdávaní a sprístupňovaní ich výsledkov, o zisťovaní starých banských diel a vedení ich registra sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 2 sa slová „výsledkov a vedením registra“ nahrádzajú slovami „výsledkov, vedením evidencie prieskumných území a registra“.
2.
V § 3 sa vypúšťa odsek 1; doterajšie odseky 2 až 5 sa označujú ako odseky 1 až 4.
3.
V § 3 sa odsek 1 končí slovami „zodpovedajúcom geologickej úlohe“. Slová za bodkočiarkou sa vypúšťajú.
4.
V § 3 ods. 4 sa vypúšťa písmeno h); doterajšie písmeno i) sa označuje ako písmeno h).
5.
V § 4 sa vypúšťa odsek 1; doterajšie odseky 2 a 3 sa označujú ako odseky 1 a 2.
6.
V § 4 sa odsek 1 končí slovami „doplnky a vysvetlenia“; ďalšie slová sa vypúšťajú.
7.
§ 4 ods. 2 znie:
„(2)
Ak sú splnené podmienky podľa odseku 1 a § 3 ods. 4, Geofond zaregistruje geologické práce do 15 dní od podania žiadosti o registráciu alebo od jej doplnenia.“.
8.
V § 5 ods. 1 sa vypúšťajú slová „alebo termínu ich ukončenia“.
9.
V § 5 ods. 3 sa slová „oznámiť to Geofondu.“ nahrádzajú slovami „to oznámiť do 30 dní Geofondu.“.
10.
V § 5 ods. 4 sa slová „dvoch rokov“ nahrádzajú slovami „jedného roka“.
11.
§ 6 písm. a) znie:
„a)
geologické práce ložiskového prieskumu vyhradených nerastov, pre ktoré Slovenský geologický úrad určí organizácii prieskumné územie,5)“.
Poznámka pod čiarou č. 5) znie:
„5)
§ 4 a § 4a zákona SNR č. 52/1988 Zb. o geologických prácach a o Slovenskom geologickom úrade v znení zákona SNR č. 497/1991 Zb.“.
12.
V § 6 písm. b) bod 4 sa na konci pripájajú slová „v hraniciach svojho dobývacieho priestoru,“.
13.
§ 6 písm. c) znie:
„c)
geologické práce zamerané na získanie doplňujúcich údajov pre projektovú prípravu stavieb, a to práce na spresnenie znalostí o inžinierskogeologických pomeroch územia
1.
kde sa dokončil inžinierskogeologický prieskum v etape podrobného prieskumu a spracovanie projektu stavby vyžaduje čiastkové doplňujúce údaje,
2.
s jednoduchými známymi geologickými pomermi alebo vykonávané pre jednoduché stavby.7)“.
14.
V § 7 ods. 1 sa za slovo „Organizácia“ vkladá čiarka a slová „na ktorej náklady sa vykonali geologické práce,“.
15.
V § 7 ods. 1 sa vypúšťajú písmená f) až h).
16.
V § 7 ods. 2 sa slová „písm. b) až f)“ nahrádzajú slovami „písm. b) až e)“.
17.
V § 8 sa odsek 1 končí slovami „Slovenským geologickým úradom.“; ďalšie slová sa vypúšťajú.
18.
§ 8 ods. 2 znie:
„(2)
Organizácia, na ktorej náklady sa vykonali geologické práce, určí pri odovzdaní dokumentácie Geofondu podmienky, za ktorých môže Geofond túto dokumentáciu sprístupňovať a poskytovať z nej informácie. V týchto podmienkach môže organizácia určiť
a)
vybrané časti dokumentácie, ktoré sprístupňuje alebo z ktorých poskytuje informácie výhradne organizácia,
b)
vybrané časti dokumentácie, ktoré môže Geofond sprístupňovať alebo poskytovať z nich informácie len s jej predchádzajúcim súhlasom,
c)
ostatné časti dokumentácie bez obmedzenia sprístupňovania alebo poskytovania informácií,
d)
dobu, počas ktorej platia obmedzujúce podmienky podľa písmen a) a b), najviac však 7 rokov od vyhotovenia dokumentácie.“.
Poznámka pod čiarou č. 11) sa vypúšťa.
19.
V § 8 ods. 4 sa za slová „na ďalšie účely“ dáva čiarka a vkladajú sa slová „a to so zabezpečením podmienok organizácie podľa odseku 2“.
20.
V § 9 sa slová „na objednávku vykonáva“ nahrádzajú slovami „vykonáva za odplatu“.
21.
Za § 9 sa vkladá nová štvrtá časť; doterajšia štvrtá a piata časť sa označujú ako piata a šiesta časť.
Štvrtá časť vrátane nadpisu znie:
„ŠTVRTÁ ČASŤ
PRIESKUMNÉ ÚZEMIA
§ 9a
Návrh na určenie prieskumného územia
(1)
Ak organizácia zamýšľa vykonávať geologický prieskum v etape vyhľadávacieho ložiskového prieskumu alebo podrobného ložiskového prieskumu,11a) prípadne jeho vykonávanie zadať, podá najneskôr 30 dní pred začatím geologických prác Slovenskému geologickému úradu návrh na určenie prieskumného územia na tlačive, ktoré vydá tento úrad.
(2)
Návrh na určenie prieskumného územia obsahuje okrem údajov uvedených v § 3 ods. 4 písm. a) až e) a písm. g) a h) aj
a)
návrh vymedzenia prieskumného územia uzavretým geometrickým obrazcom v mapovom podklade v mierke 1 : 50 000 alebo 1 : 25 000 s údajom rozsahu v km2 zaokrúhleným na desatinu,
b)
údaje o povolení vykonávať geologické práce spolu s názvom a sídlom organizácie, ktorá je oprávnená tieto práce vykonávať,11b) ak navrhujúca organizácia, na ktorej náklady sa majú geologické práce vykonávať, takéto oprávnenie nemá,
c)
doklady o vyjadreniach orgánov a organizácií, ktorým prislúcha vyjadriť sa k návrhu prieskumného územia z hľadiska záujmov chránených podľa osobitných predpisov.11c)
(3)
Pri návrhu na zmenu alebo zrušenie prieskumného územia sa postupuje podľa odseku 2, pričom sa vyznačia v ňom údaje, ktoré sa oproti rozhodnutiu o určení prieskumného územia menia.
(4)
Návrh organizácie na predĺženie platnosti rozhodnutia o určení prieskumného územia sa podáva podľa odsekov 2 a 3.
§ 9b
Vykonávanie iných prieskumných prác v prieskumnom území
(1)
V prieskumnom území možno vykonávať geologický prieskum v etape vyhľadávacieho ložiskového prieskumu alebo podrobného ložiskového prieskumu vyhradených nerastov na iný účel, než je sledovaný projektom, len na základe určenia prieskumného územia na tento účel. Ak tento geologický prieskum zamýšľa vykonávať iná organizácia ako tá, ktorej bolo určené prieskumné územie, musí mať žiadajúca organizácia vopred jej súhlas s určením podmienok na vykonávanie tohto prieskumu. V prípade nesúhlasu organizácie s týmito podmienkami rozhodne o nich Slovenský geologický úrad.
(2)
Ak organizácia dobývajúca výhradné ložisko je nútená zabezpečiť v nevyhnutnom predstihu ďalší prieskum ložiska mimo dobývacieho priestoru, je povinná vopred podať návrh na určenie prieskumného územia Slovenskému gelogickému úradu.
(3)
Vykonávať iné geologické práce v prieskumnom území, než je ložiskový prieskum vyhradených nerastov, možno len so súhlasom organizácie, ktorej bolo toto prieskumné územie určené. V prípade nesúhlasu tejto organizácie rozhodne o podmienkach vykonávania iných geologických prác Slovenský geologický úrad.
(4)
Iné geologické práce treba pred ich začatím registrovať. V žiadosti o registráciu sa uvedie o aké prieskumné územie ide a pripojí sa jeho identifikácia.
(5)
Úhradu za prieskumné územie vykonáva organizácia, ktorej bolo prieskumné územie určené.11d) Úhrada sa vykoná aj vtedy, keď sa nové prieskumné územie čiastočne alebo celkom prekrýva s už určeným prieskumným územím.
§ 9c
Evidencia prieskumných území
(1)
Slovenský geologický úrad zašle rozhodnutie o určení prieskumného územia aj Geofondu. Geofond vedie evidenciu prieskumných území, ich zmien a zrušenia a poskytuje Slovenskému geologickému úradu a Slovenskému banskému úradu podklady na ich rozhodovanie.
(2)
Geofond sprístupňuje evidenciu prieskumných území oprávneným záujemcom (§ 12).“.
22.
Poznámky pod čiarou č. 11a) až 11d) znejú:
„11a)
§ 5 ods. 1 písm. a) vyhlášky Slovenského geologického úradu č. 127/1989 Zb. o projektovaní, vykonávaní a vyhodnocovaní geologických prác, o udeľovaní povolenia a o odbornej spôsobilosti na ich výkon.
11b)
§ 3 ods. 1 písm. a) zákona SNR č. 52/1988 Zb.
11c)
§ 22 zákona SNR č. 52/1988 Zb.
11d)
§ 4c zákona SNR č. 52/1988 Zb.“.
23.
V § 10 ods. 5 sa slová „národného výboru“ nahrádzajú slovami „obvodného úradu životného prostredia“.
24.
V § 10 sa vypúšťa odsek 6.
25.
V § 12 ods. 1 úvodná veta znie: „Oprávnenými záujemcami podťa § 9, § 9c ods. 2 a § 11 ods. 3 tejto vyhlášky sú:“.
26.
§ 12 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
organizácie oprávnené vykonávať geologické práce,13a)“.
Poznámka pod čiarou č. 13a) znie:
„13a)
§ 3 ods. 1 zákona SNR č. 52/1988 Zb.“.
27.
V § 12 ods. 1 písm. c) sa vypúšťa slovo „socialistické“.
28.
V § 12 ods. 1 sa vypúšťa znenie písmena d); doterajšie písmená e) a f) sa označujú ako písmená d) a e).
29.
V § 12 ods. 2 sa slová „písm. a) až d)“ nahrádzajú slovami „písm. a) až c)“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda:
RNDr. Ing. Burian CSc. v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.