law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Nařízení vlády České republiky č. 112/1991 Sb. | Nařízení vlády České republiky č. 112/1991 Sb.
Nařízení vlády České republiky o zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vyhlášeno 29. 3. 1991, datum účinnosti 29. 3. 1991, částka 24/1991
* Čl. I - Nařízení vlády České republiky č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:
* Čl. II - Zrušuje se prohlášení kulturních památek bývalého Národního domu v Karlíně, Dělnického domu v Kladně, rodného domu Bohumíra Šmerala v Třebíči a rodného domu Klementa Gottwalda v Dědicích za národní kulturní památky, provedené usnesením vlády České republik
* Čl. III - Zrušuje se usnesení vlády České republiky ze dne 12. prosince 1984 č. 318 o prohlášení domu Antonína Zápotockého v Zákolanech za národní kulturní památku.
* Čl. IV
Aktuální znění od 29. 3. 1991
112
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 13. února 1991
o zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vláda České republiky nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
Čl. I
Nařízení vlády České republiky č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se vypouštějí slova „vila Tereza,“ a slova „Koloseum v Liberci,“.
2.
V příloze se vypouštějí název, umístění a bližší vymezení památek vila Tereza a Koloseum v Liberci.
Čl. II
Zrušuje se prohlášení kulturních památek bývalého Národního domu v Karlíně, Dělnického domu v Kladně, rodného domu Bohumíra Šmerala v Třebíči a rodného domu Klementa Gottwalda v Dědicích za národní kulturní památky, provedené usnesením vlády České republiky ze dne 24. února 1978 č. 70.
Čl. III
Zrušuje se usnesení vlády České republiky ze dne 12. prosince 1984 č. 318 o prohlášení domu Antonína Zápotockého v Zákolanech za národní kulturní památku.
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Pithart v. r |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 113/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 113/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o poskytovaní dotácií zo štátneho rozpočtu súkromným školám
Vyhlášeno 29. 3. 1991, datum účinnosti 29. 3. 1991, částka 24/1991
* § 1 - (1) Dotácie zo štátneho rozpočtu (ďalej len „dotácie“)1) sa poskytujú súkromným základným školám, súkromným základným umeleckým školám, súkromným stredným školám, súkromným učilištiam a súkromným špeciálnym školám (ďalej len „súkromné školy“).
* § 2 - (1) Dotácie sa poskytujú na základe žiadosti riaditeľa súkromnej školy na úhradu neinvestičných výdavkov, najmenej vo výške výdavkov na obstaranie učebníc, učebných textov, školských potrieb a učebných pomôcok.
* § 3 - (1) Riaditeľ súkromnej školy predkladá žiadosť o poskytnutie dotácie príslušnej školskej správe,4) riaditeľ súkromnej strednej zdravotníckej školy ministerstvu zdravotníctva do 15. júla pre nasledujúci rozpočtový rok.
* § 4 - Súkromné školy sú povinné utvoriť podmienky pre kontrolu hospodárenia s dotáciami.
* § 5 - Toto nariadene nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 29. 3. 1991
113
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 5. marca 1991
o poskytovaní dotácií zo štátneho rozpočtu súkromným školám
Vláda Slovenskej republiky podľa § 57a ods. 4 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb. nariaďuje:
§ 1
(1)
Dotácie zo štátneho rozpočtu (ďalej len „dotácie“)1) sa poskytujú súkromným základným školám, súkromným základným umeleckým školám, súkromným stredným školám, súkromným učilištiam a súkromným špeciálnym školám (ďalej len „súkromné školy“).
(2)
Rozsah a obsah štúdia na súkromných školách ustanovuje osobitný predpis.2)
§ 2
(1)
Dotácie sa poskytujú na základe žiadosti riaditeľa súkromnej školy na úhradu neinvestičných výdavkov, najmenej vo výške výdavkov na obstaranie učebníc, učebných textov, školských potrieb a učebných pomôcok.
(2)
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“) určuje výšku dotácií pre všetky druhy a typy súkromných škôl, s výnimkou súkromných stredných zdravotníckych škôl; Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“) určuje výšku dotácií pre súkromné stredné zdravotnícke školy.
(3)
Výška dotácií sa určuje percentuálnym podielom z priemerných neinvestičných výdavkov na jedného žiaka v porovnateľnom druhu a type ostatných škôl.3)
§ 3
(1)
Riaditeľ súkromnej školy predkladá žiadosť o poskytnutie dotácie príslušnej školskej správe,4) riaditeľ súkromnej strednej zdravotníckej školy ministerstvu zdravotníctva do 15. júla pre nasledujúci rozpočtový rok.
(2)
Ak sa zriadi súkromná škola počas rozpočtového roka, ministerstvo školstva, ak ide o súkromnú strednú zdravotnícku školu, ministerstvo zdravotníctva rozhodne o poskytnutí dotácie pri jej zriadení.
§ 4
Súkromné školy sú povinné utvoriť podmienky pre kontrolu hospodárenia s dotáciami.
§ 5
Toto nariadene nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Mečiar v. r.
1)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 57a ods. 2 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 11/1991 Zb. o súkromných školách.
3)
§ 2 zákona č. 29/1984 Zb.
4)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve. |
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České republiky o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem
Vyhlášeno 29. 3. 1991, datum účinnosti 1. 4. 1991, částka 24/1991
* § 1 - Odměna zprostředkovatele
* § 2 - Odměna rozhodce
* § 3 - Poplatek za poskytnutí stejnopisu kolektivní smlouvy
* § 4 - Výše úhrady nákladů řízení před rozhodcem
* § 5 - Způsob úhrady nákladů řízení před rozhodcem
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 6 - Tato vyhláška se uplatní též v případech, které nastaly po 31. lednu 1991. Doby uvedené v § 5 počínají dnem účinnosti této vyhlášky.
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.
Aktuální znění od 22. 2. 2002 (57/2002 Sb.)
114
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České republiky
ze dne 14. března 1991
o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem
Ministerstvo financí České republiky stanoví podle § 15 odst. 2 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky:
§ 1
Odměna zprostředkovatele
Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem1) o odměně za jeho činnost při řešení kolektivního sporu,2) činí tato odměna 7 000 Kč.
§ 2
Odměna rozhodce
(1)
Odměna rozhodce za jeho činnost při řešení kolektivního sporu3) činí 10 000 Kč; v této výši je zahrnuta i odměna za nové rozhodnutí v tomtéž sporu, bylo-li předchozí rozhodnutí krajským soudem zrušeno a ve sporu rozhoduje týž rozhodce.4)
(2)
Rozhoduje-li v kolektivním sporu po zrušení předchozího rozhodnutí4) nový rozhodce, činí jeho odměna 5 000 Kč.
§ 3
Poplatek za poskytnutí stejnopisu kolektivní smlouvy
Poplatek za poskytnutí stejnopisu kolektivní smlouvy vyššího stupně5) činí 10 Kč za každou i započatou stranu.
§ 4
Výše úhrady nákladů řízení před rozhodcem
(1)
Výše úhrady nákladů řízení před rozhodcem činí 2 000 Kč; rozhodci přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštního předpisu.6)
(2)
Bylo-li předchozí rozhodnutí krajským soudem zrušeno a ve sporu rozhoduje týž rozhodce, přísluší mu pouze náhrada cestovních výdajů; rozhoduje-li nový rozhodce, postupuje se podle odstavce 1.
§ 5
Způsob úhrady nákladů řízení před rozhodcem
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky uhradí rozhodci odměnu a náklady řízení a náhradu prokázaných cestovních výdajů do 30 dnů poté, co rozhodce písemně sdělil, že rozhodnutí bylo smluvním stranám doručeno.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 6
Tato vyhláška se uplatní též v případech, které nastaly po 31. lednu 1991. Doby uvedené v § 5 počínají dnem účinnosti této vyhlášky.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.
Ministr:
Ing. Špaček v. r.
1)
§ 12 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
2)
§ 10 zákona č. 2/1991 Sb.
3)
§ 13 zákona č. 2/1991 Sb.
4)
§ 14 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb.
5)
§ 2 odst. 3 písm. b) zákona č. 2/1991 Sb.
6)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 124/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hospodářství č. 124/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hospodářství, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 101/1973 Sb., o projektových soutěžích
Vyhlášeno 12. 4. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 25/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 101/1973 Sb., o projektových soutěžích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1991
124
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hospodářství
ze dne 5. března 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 101/1973 Sb., o projektových soutěžích
Federální ministerstvo hospodářství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 392 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 101/1973 Sb., o projektových soutěžích, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Tato vyhláška upravuje projektové soutěže (dále jen „soutěže“), jejichž cílem je získat návrh na nejlepší architektonické, urbanistické, ekologické, technické, ekonomické nebo výtvarné řešení vyhlášených zadání, zejména v oblasti výstavby.
(2)
Tato vyhláška se nevztahuje na mezinárodní soutěže. Zvláštní předpisy upravují soutěže v oboru výtvarných umění.1)“.
2.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Účastníci soutěže
(1)
Soutěží se mohou zúčastnit právnické a fyzické osoby, popřípadě účelově vzniklá sdružení. Účast je umožněna každému, kdo splní požadavky stanovené v soutěžních podmínkách.
(2)
Soutěží se nemohou zúčastnit osoby, které se podílejí na jejich přípravě a vyhlášení, a osoby, které jsou členy nebo náhradníky poroty, orgány poroty a přizvaní experti (dále jen „vyloučené osoby“). Dále se nemohou soutěží zúčastnit osoby blízké2) vyloučených osob, bezprostředně nadřízení a podřízení a přímí spolupracovníci vyloučených osob.“.
3.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Vyhlašování soutěží
(1)
Vyhlašovateli soutěží mohou být právnické i fyzické osoby.
(2)
Veřejnou soutěž a soutěžní podmínky vyhlásívyhlašovatel nejpozději v den vyhlášení soutěže v odborném tisku, jehož okruh rozšiřování odpovídá charakteru a významu vyhlášení soutěže a nejméně v jednom celostátním deníku nebo alespoň v jednom deníku vydávaném v České republice a v jednom deníku vydávaném ve Slovenské republice. Soutěžní lhůta musí odpovídat náročnosti soutěže, nejméně však musí činit 30 dnů od vyhlášení soutěže.
(3)
Vyhlášení užší soutěže a vyzvání jejích účastníků se provádí písemně. Účast při vyhlášení užší soutěže je nutno závazně potvrdit ve lhůtě, která je ve vyhlášení stanovena. Osoby, jež byly k účasti vyzvány a které se chtějí zúčastnit soutěže se spolupracovníky, jsou povinny vyžádat si souhlas vyhlašovatele. Za tím účelem oznámí vyhlašovateli jména a adresy těchto spolupracovníků a připojí jejich prohlášení, že byly splněny podmínky podle § 5 odst. 2 písm. m); o přijetí těchto spolupracovníků do soutěže informuje vyhlašovatel ostatní vyzvané účastníky soutěže.“.
4.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Soutěžní podmínky vypracovává vyhlašovatel.“.
5.
V § 5 odst. 2 písm. m) zní:
„m)
požadavky na odbornou kvalifikaci, způsobilost nebo oprávnění účastníků soutěže a jejich okruh,“.
6.
V § 5 odst. 2 na konci se připojuje písmeno p), které zní:
„p)
jmenný seznam členů poroty a jejich náhradníků.“.
7.
§ 6 se vypouští.
8.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Porota má vždy lichý počet členů (3 až 11). Počet náhradníků musí být úměrný počtu členů poroty. Členy poroty a jejich náhradníky jmenuje vyhlašovatel z řad vysoce kvalifikovaných odborníků. Členy poroty mohou být i zástupci vyhlašovatele soutěže a budoucího uživatele, pokud je znám.“.
9.
V § 8 odst. 3 se za slovo „přijetí“ vkládají slova „ označuje došlé návrhy v uzavřených obálkách pořadovými čísly, datem a hodinou převzetí, vypracovává seznam soutěžních návrhů“.
10.
§ 9 odst. 1 zní:
„(1)
Před vyhlášením soutěže svolá vyhlašovatel porotu k ustavující schůzi. Na této schůzi zvolí porota ze svých členů předsedu a místopředsedu, seznámí se se soutěžními podmínkami a stanoví podrobnosti o činnosti přezkušovatele. Na prvním zasedání poroty po uplynutí soutěžní lhůty si předseda vyžádá od všech členů poroty a orgánů poroty písemné prohlášení, že budou vykonávat svou funkci nestranně, že se ani přímo ani nepřímo nezúčastnili prací na soutěžních návrzích, že neznají u věřejných soutěží jména autorů předložených návrhů a že zachovají mlčenlivost o jednání poroty.“.
11.
V § 9 odst. 2 na konci se připojuje věta: „Do soutěže mohou být připuštěny pouze ty soutěžní návrhy, které jsou uvedeny v seznamu (§ 8 odst. 3).“.
12.
V § 9 odst. 5 v části věty za středníkem se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“; na konci odstavce se připojuje věta: „Vyhlášenou částku na ceny a odměny je třeba vyčerpat s výjimkou případu, kdy počet soutěžních návrhů připuštěných k hodnocení je nižší než počet vyhlášených cen a odměn.“.
13.
V § 10 odst. 5 na konci se připojuje věta: „Účastníku soutěže, jehož návrh byl odměněn nebo oceněn, se výsledek soutěže oznámí doručením do vlastních rukou.“.
14.
V § 11 odst. 1 se první věta nahrazuje větou: „Druhá cena za soutěžní návrh nesmí překročit 60 % a třetí cena 40 % částky první ceny.“.
15.
V § 11 odst. 3 se vypouští druhá věta a poznámka pod čarou č. 6.
16.
V § 11 se vypouštějí odstavce 4 a 5.
17.
V § 5 odst. 2 písm. b), g) a n), odst. 3 a 4, § 10 odst. 1, 3 a 6 a § 11 odst. 3 se slovo „vypisovatel“ nahrazuje slovem „vyhlašovatel“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1991.
Ministr:
Ing. Dlouhý CSc. v. r.
1)
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 23/1965 Sb., o soutěžním řádu pro díla výtvarných umění.
2)
§ 116 občanského zákoníku. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 125/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 125/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb.
Vyhlášeno 12. 4. 1991, datum účinnosti 12. 4. 1991, částka 25/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 12. 4. 1991
125
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 13. března 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb.
Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 13 zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 3 zní:
„(3)
Občanský průkaz se nevydává občanům, kteří nemají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.
2.
§ 2 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
dvě ostré, neretušované fotografie zhotovené z téhož negativu na hladkém, lesklém polokartónu nebo zhotovené přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 3,5 x 4,5 cm, zobrazující občana ve tříčtvrtečním profilu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy a brýlí s tmavými skly, výška obličejové části hlavy (od očí k bradě) minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“),“.
3.
V § 3 odst. 2 se vypouští písmeno c) včetně poznámky pod čarou.
4.
V § 3 odst. 7 věta první zní: „Žádá-li při vydání nového občanského průkazu občan současně zápis akademického titulu, akademicko-vědeckého titulu, stavovského označení nebo jiného titulu absolventa vysoké školy, který neměl zapsán v dosavadním občanském průkazu, je povinen předložit příslušný doklad (např. diplom, osvědčení vysoké školy, doklad o složení státní rigorózní zkoušky nebo rigorózní zkoušky).2)“.
Poznámka č. 2 pod čarou zní:
„2)
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.“.
5.
§ 4 se vypouští.
6.
V § 5 odst. 2 se vypouští část věty za středníkem včetně poznámky pod čarou. Středník se nahrazuje tečkou.
7.
V § 6 odst. 4 se ve větě druhé vypouští její část za středníkem a středník se nahrazuje tečkou.
8.
V § 7 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2, který zní:
„(2)
Po převzetí občanského průkazu jej občan bez zbytečného odkladu předloží zaměstnavateli7) k zápisu o pracovním nebo obdobném poměru, popřípadě členském poměru k družstvu, nebo škole k zápisu o docházce do školy nebo o studiu na střední nebo vysoké škole (dále jen „zaměstnání“).“.
Poznámka č. 7 pod čarou zní:
„7)
§ 8 a 9 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 13/1991 Sb.“.
9.
V § 8 odst. 1 se vypouští věta druhá.
10.
V § 8 odst. 4 věta druhá zní: „Právo na vydání nového občanského průkazu, do kterého se mu již nevyznačuje omezení způsobilosti k právním úkonům, má i občan, kterému byla způsobilost k právním úkonům vrácena.“.
11.
§ 9 odst. 1 věta první zní: „Občan je povinen dbát, aby základní údaje zapsané v občanském průkazu stále odpovídaly skutečnosti.“.
12.
§ 9 odst. 1 písm. d) a e) znějí:
„d)
předložit při hlášení pobytu občanský průkaz příslušnému orgánu5) k zápisu údajů o trvalém a přechodném pobytu,10)
e)
předložit při vzniku a skončení zaměstnání občanský průkaz zaměstnavateli7) nebo škole k zápisu o této skutečnosti,“.
Poznámka č. 5 pod čarou zní:
„5)
§ 2 odst. 1 a 2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.“.
13.
V § 9 odst. 1 se v ustanovení písmene f) na konci tečka nahrazuje čárkou a odstavec se doplňuje písmeny g) a h), která znějí:
„g)
předložit při nástupu a ukončení základní (náhradní) služby občanský průkaz vojenskému útvaru k zápisu údajů o nástupu nebo ukončení základní (náhradní) služby,
h)
předložit při nástupu a ukončení civilní služby občanský průkaz určené organizaci10a) k zápisu těchto údajů.10b)“.
Poznámky č. 10a a 10b pod čarou znějí:
„10a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě.
10b)
§ 3 odst. 3 zákona č. 73/1990 Sb.“.
14.
§ 12 zní:
㤠12
Do občanského průkazu zapisují:
a)
příslušné orgány5) údaje o trvalém a přechodném pobytu občana,
b)
orgány pověřené vedením matrik údaje
1.
o uzavření manželství, rozvodu nebo o prohlášení manželství za neplatné, o ovdovění,
2.
o narození, osvojení, úmrtí, zrušení osvojení nebo o změně příjmení, jména nebo rodného čísla dětí,
3.
o provedení volby státního občanství, popřípadě o uzavření dohody o státním občanství,12)
c)
příslušná zdravotnická zařízení na žádost občana údaje o očkování - přeočkování proti tetanu, údaje o závažných chorobách, které za určitých okolností vyžadují okamžité podání léku nebo poskytnutí speciální první pomoci, a údaje o jeho krevní skupině a podskupině,
d)
okresní oddělení Českého statistického úřadu nebo Slovenského statistického úřadu, anebo okresní (obvodní, městské), popřípadě obecní úřady, pokud tím jsou pověřeny, změny (opravy) rodných čísel zapsaných na straně šesté nebo v rubrice „zvláštní záznamy“ občanského průkazu,
e)
vojenské útvary údaje o nástupu a ukončení základní (náhradní) služby; ukončení základní (náhradní) služby může dodatečně zapsat i okresní (obvodní) vojenská správa příslušná podle místa trvalého pobytu občana,
f)
určené organizace10a) nástup a ukončení civilní služby,10b)
g)
zaměstnavatelé7) a školy vznik a skončení zaměstnání.“.
15.
§ 13 zní:
㤠13
Vojenské útvary, určené organizace,10a) zaměstnavatelé a školy jsou povinni neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Veřejné bezpečnosti nebo Policejního sboru Slovenské republiky každého, kdo odmítne předložit občanský průkaz k zápisu skutečností uvedených v § 12 písm. e) až g) nebo předloží k takovému zápisu občanský průkaz, který ztratil průkazní moc.13)“.
16.
§ 14 včetně nadpisu zní:
„Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 14
Na žádost občana převezme okresní správa Veřejné bezpečnosti nebo okresní velitelství Policejního sboru Slovenské republiky do úschovy občanský průkaz po dobu dlouhodobého pobytu občana v cizině.“.
17.
§ 15 odst. 1 zní:
„(1)
Občané propuštění ze státního svazku a občané, kteří ukončí trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, jsou povinni odevzdat občanský průkaz okresní správě Veřejné bezpečnosti nebo okresnímu velitelství Policejního sboru Slovenské republiky příslušnému podle místa svého posledního trvalého pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.
18.
V § 15 se vypouštějí odstavce 3 a 5. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a doplňuje se větou, která zní: „Občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody vrátí příslušná okresní správa Veřejné bezpečnosti nebo okresní velitelství Policejního sboru Slovenské republiky jejich občanský průkaz, pokud neztratil průkazní moc.13)“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4.
19.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
(1)
Vojáci z povolání Československé armády jsou povinni požádat o vydání občanského průkazu nejpozději do 31. prosince 1991.
(2)
Občané, kteří vykonávají základní (náhradní) službu, mohou požádat před skončením této služby o vydání svého občanského průkazu, který mají uložený v úschově u okresní správy Veřejné bezpečnosti nebo u okresního velitelství Policejního sboru Slovenské republiky příslušného podle místa svého trvalého pobytu.
(3)
K vydání občanského průkazu lze do 31. prosince 1991 předložit i fotografie vyžadované podle dosavadní právní úpravy.“.
20.
Pokud je ve vyhlášce federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb., uveden název:
a)
Československá socialistická republika, Česká socialistická republika nebo Slovenská socialistická republika, rozumí se tím Česká a Slovenská Federativní Republika, Česká republika nebo Slovenská republika,
b)
okresní správa Sboru národní bezpečnosti nebo útvar Sboru národní bezpečnosti, rozumí se tím na území České republiky okresní správa Veřejné bezpečnosti nebo útvar Veřejné bezpečnosti a na území Slovenské republiky okresní velitelství Policejního sboru Slovenské republiky nebo útvar Policejního sboru Slovenské republiky,
c)
národní výbor nebo okresní (obvodní, městský) národní výbor, rozumějí se tím orgány, na které ve věcech státní správy přešla působnost národních výborů podle zvláštních předpisů.14)
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Langoš v. r.
14)
Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
Zákon České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
Zákon Slovenské národní rady č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení.
Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.
Zákon Slovenské národní rady č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon Slovenské národní rady č. 401/1990 Sb., o městě Košice. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 127/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 127/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* § 1 - Tento zákon upravuje pôsobnosť Ministerstva financií Slovenskej republiky a orgánov miestnej štátnej správy1) na území Slovenskej republiky v oblasti cien.
* § 2 - (1) Pôsobnosť Slovenskej republiky v oblasti cien zabezpečuje, pokiaľ tento zákon a osobitné predpisy neustanovujú inak, Ministerstvo financií Slovenskej republiky.
* § 3 - Orgánmi miestnej štátnej správy, ktoré zabezpečujú štátnu správu v oblasti cien, sú okresné a obvodné úrady. Plnia nasledovné úlohy:
* § 4 - Pokuty uložené za porušenie cenových predpisov,4) ako i neoprávnený majetkový prospech5) získaný v súvislosti s porušením cenových predpisov sú príjmom rozpočtu určeného osobitným predpisom.6)
* § 5 - Zrušuje se zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 47/1983 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. v úplnom znení zákona
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 25. 6. 1992 (311/1992 Sb.)
127
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. marca 1991
o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v oblasti cien
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Tento zákon upravuje pôsobnosť Ministerstva financií Slovenskej republiky a orgánov miestnej štátnej správy1) na území Slovenskej republiky v oblasti cien.
§ 2
(1)
Pôsobnosť Slovenskej republiky v oblasti cien zabezpečuje, pokiaľ tento zákon a osobitné predpisy neustanovujú inak, Ministerstvo financií Slovenskej republiky.
(2)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky plní najmä tieto úlohy:
a)
podieľa sa na tvorbe koncepcie cenovej politiky Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, príprave zákonných úprav a uplatňovaní cenového moratória;
b)
vydáva všeobecne záväzné právne predpisy a podieľa sa na vydávaní predpisov, ktoré Federálne ministerstvo financií, Ministerstvo financií Českej republiky a Ministerstvo financií Slovenskej republiky vydávajú spoločne;2)
c)
podieľa sa na zaraďovaní výrobkov, výkonov, prác a služieb (ďalej len „tovary“) celoštátneho významu do zoznamu tovarov s regulovanými cenami platného na celom území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky3) a na určení spôsobu regulácie týchto cien;
d)
určuje tovary, okrem tovarov uvedených v písmene c), ktoré sa zaraďujú alebo vyraďujú zo zoznamu tovarov s regulovanými cenami, a vedie tento zoznam;3)
e)
určuje a mení úradne stanovené ceny tovarov a podmienky vecného a časového usmerňovania cien v rozsahu podľa písmen c) a d);
f)
vedie cenovú evidenciu;
g)
ustanovuje zásady cenovej kontroly a zabezpečuje odborné riadenie a koordináciu cenovej kontroly;
h)
vykonáva cenovú kontrolu a uskutočňuje konanie vo veciach porušenia cenových predpisov a postihuje ich sankciami;
i)
zabezpečuje informačný systém pre potreby vyhodnocovania vývoja cien, regulácie cien, cenovej kontroly a uskutočňovania konania vo veciach porušenia cenových predpisov a rozhodnutí a pravidelne informuje verejnosť;
j)
usmerňuje činnosť orgánov miestnej štátnej správy v oblasti cien.
(3)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky môže preniesť vymedzenú pôsobnosť v regulácii cien na orgány miestnej štátnej správy.
§ 3
Orgánmi miestnej štátnej správy, ktoré zabezpečujú štátnu správu v oblasti cien, sú okresné a obvodné úrady. Plnia nasledovné úlohy:
a)
stanovujú maximálne ceny tovaru miestneho významu v rozsahu určenom Ministerstvom financií Slovenskej republiky;
b)
znižujú úradne stanovené maximálne ceny miestneho významu v rozsahu určenom Ministerstvom financií Slovenskej republiky;
c)
informujú Ministerstvo financií Slovenskej republiky o cenových opatreniach vykonaných podľa písmen a) a b), a to v lehote do 30 dní;
d)
vykonávajú cenovú kontrolu, uskutočňujú konanie vo veciach porušenia cenových predpisov a rozhodujú o pokutách v prípadoch, ak došlo k porušeniu cenových predpisov na území ich pôsobnosti a ak porušil cenové predpisy pri predaji predávajúci, ktorý vykonáva činnosť výhradne na území kompetentného miestneho orgánu, alebo ak ide o ceny alebo regulačné opatrenia stanovené týmto orgánom z veľkých a stredných zdrojov znečisťovania ovzdušia.
§ 4
Pokuty uložené za porušenie cenových predpisov,4) ako i neoprávnený majetkový prospech5) získaný v súvislosti s porušením cenových predpisov sú príjmom rozpočtu určeného osobitným predpisom.6)
§ 5
Zrušuje se zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1973 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 47/1983 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 212/1988 Zb. v úplnom znení zákona Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v oblasti cien vyhlásenom pod č. 27/1989 Zb.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Zákon SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
2)
§ 20 zákona č. 526/1990 Zb. o cenách.
3)
§ 10 zákona č. 526/1990 Zb.
4)
§ 17 zákona č. 526/1990 Zb.
5)
§ 18 zákona č. 526/1990 Zb.
6)
Zákon SNR č. 169/1982 Zb. o rozpočtovom určení výnosu a správe odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie v znení druhej časti zákona SNR č. 95/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* § 1 - Zriaďuje sa Štátny fond životného prostredia Slovenskej republiky (ďalej len „fond“),1) ktorého účelom je sústredovať peňažné prostriedky a využívať ich v záujme životného prostredia.
* § 2 - (1) Správu fondu vykonáva Slovenská komisia pre životné prostredie.
* § 3 - Zdrojmi fondu sú najmä:
* § 4 - (1) Prostriedky fondu možno použiť na:
* § 5 - (1) Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Státne orgány, orgány samosprávy obcí, organizácie a občania mu za tým účelom poskytujú informácie.
* § 6 - Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 2 sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.11)
* § 7 - Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
* § 8 - Štátny fond vodného hospodárstva a Fond ochrany ovzdušia sa dňom účinnosti tohto zákona stávajú súčasťou fondu.
* § 9 - Zrušujú sa:
* § 10 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 4. 1991
128
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. marca 1991
o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Štátny fond životného prostredia Slovenskej republiky (ďalej len „fond“),1) ktorého účelom je sústredovať peňažné prostriedky a využívať ich v záujme životného prostredia.
§ 2
(1)
Správu fondu vykonáva Slovenská komisia pre životné prostredie.
(2)
Fond je inou štátnou organizáciou;2) vo svojom mene môže nadobudnúť práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister - predseda Slovenskej komisie pre životné prostredie (ďalej len „predseda“).
(4)
Predseda zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
(5)
Podrobnosti o organizácii a činnosti fondu a Rady fondu upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 3
Zdrojmi fondu sú najmä:
a)
odplaty za vypúšťanie odpadových vôd do povrchových vôd,3)
b)
odplaty za odber podzemnej vody,4)
c)
pokuty uložené orgánmi štátnej správy vo vodnom hospodárstve,5)
d)
poplatky ze znečisťovanie ovzdušia,6)
e)
pokuty uložené orgánmi štátnej správy ochrany ovzdušia,7)
f)
pokuty uložené orgánmi ochrany prírody,8)
g)
úroky z prostriedkov fondu uložených v peňažnom ústave a z pôžičiek poskytnutých fondom na základe povolenia podľa osobitného predpisu,9)
h)
dotácie zo štátneho rozpočtu,
i)
bankový úver a pôžičky,
j)
splátky z úverov a pôžičiek poskytnutých fondom na základe povolenia podľa osobitného predpisu,9)
k)
výnosy z verejných zbierok a lotérií,
l)
dary a iné príspevky od domácich a zahraničných právnických a fyzických osôb,
m)
príjmy z peňažného postihu žiadateľov za neoprávnené použitie alebo zadržanie prostriedkov poskytnutých fondom,
n)
ďalšie zdroje ustanovené osobitnými predpismi.
§ 4
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na:
a)
dotácie a granty,
b)
úvery a pôžičky poskytnuté na základe povolenia podľa osobitného predpisu,9)
c)
prevzatie záväzku žiadateľa, najmä úhradu úrokov z pôžičiek a úverov žiadateľa a colných prirážok,
d)
úhradu výdavkov súvisiacich so správou fondu a činnosťou Rady fondu,
e)
podporu ekologických výchovných akcií a rozširovanie informácií o životnom prostredí a podporu ekologických akcií zameraných na zlepšenie stavu životného prostredia.
(2)
Dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky nemožno použiť na úvery a pôžičky podľa odseku 1 písm. b).
§ 5
(1)
Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Státne orgány, orgány samosprávy obcíobcí, organizácie a občania mu za tým účelom poskytujú informácie.
(2)
O použití prostriedkov fondu rozhoduje predseda na základe návrhu Rady fondu.
(3)
Na čerpanie prostriedkov fondu nie je právny nárok.
(4)
Fond kontroluje použitie poskytnutých prostriedkov v súčinnosti s územnými orgánmi štátnej správy pre životné prostredie.
(5)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel, na ktorý boli poskytnuté; nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(6)
Ak žiadateľ použil prostriedky fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a zároveň zaplatiť penále podľa osobitného predpisu.10)
(7)
Podrobnosti o podmienkach poskytovania a použitia prostriedkov fondu ustanoví Slovenská komisia pre životné prostredie všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 6
Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 2 sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.11)
§ 7
Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
§ 8
Štátny fond vodného hospodárstva a Fond ochrany ovzdušia sa dňom účinnosti tohto zákona stávajú súčasťou fondu.
§ 9
Zrušujú sa:
a)
§ 9 a 11 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia,
b)
§ 24 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve,
c)
§ 19a ods. 5 a § 19b ods. 8 zákona Slovenskej národnej rady č. 72/1986 Zb., ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb.
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
3)
§ 44 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon).
Nariadenie vlády ČSSR č. 35/1979 Zb. o odplatách vo vodnom hospodárstve v znení neskorších predpisov.
4)
§ 45 zákona č. 138/1973 Zb.
5)
§ 47 zákona č. 138/1973 Zb.
6)
§ 2 zákona č. 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečisťovaniu ovzdušia.
7)
§ 4, 5 a 6 zákona č. 35/1967 Zb.
8)
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva a zákona SNR č. 72/1986 Zb.
9)
Zákon č. 158/1989 Zb. o bankách a sporiteľniach.
10)
§ 16 zákona SNR č. 592/1990 Zb.
11)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o komerčných právnikoch
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 26/1991
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 3)
* DRUHÁ ČASŤ - POSTAVENIE KOMERČNÉHO PRÁVNIKA (§ 4 — § 28)
* TRETIA ČASŤ - PRÁVNY ČAKATEĽ A ĎALŠÍ PRACOVNÍCI (§ 29 — § 34)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SAMOSPRÁVA KOMERČNÝCH PRÁVNIKOV (§ 35 — § 43)
* PIATA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ, SPLNOMOCŇOVACIE A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 44 — § 49)
Aktuální znění od 1. 6. 1991
129
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
zo 7. marca 1991
o komerčných právnikoch
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje
a)
postavenie komerčných právnikov,
b)
spôsoby a formy poskytovania právnej pomoci komerčnými právnikmi,
c)
samosprávu komerčných právnikov.
(2)
Tento zákon sa nevzťahuje na poskytovanie právnej pomoci podľa osobitných právnych predpisov a na pracovnoprávne vzťahy medzi zamestnancom a zamestnávateľom pri vykonávaní práce právnika v pracovnom alebo obdobnom právnom vzťahu.
§ 2
(1)
Komerčný právnik poskytuje právnu pomoc fyzickým a právnickým osobám, najmä vo veciach súvisiacich s ich podnikateľskou činnosťou, a to tým, že ich zastupuje v konaní pred súdmi, ak osobitný právny predpis neustanovuje inak, štátnymi notárstvami, ostatnými štátnymi orgánmi a inými právnymi subjektmi, poskytuje právne rady, spracúva právne rozbory a spisuje zmluvy a iné listiny.
(2)
Komerčný právnik môže poskytovať právnu pomoc len podľa tohto zákona.
§ 3
Právnu pomoc za odmenu môže poskytovať aj právnická osoba s osobným ručením, ak má túto činnosť zapísanú v podnikovom registri. Na fyzické osoby, ktoré v jej mene poskytujú právnu pomoc, sa vzťahujú ustanovenia tohto zákona.
DRUHÁ ČASŤ
POSTAVENIE KOMERČNÉHO PRÁVNIKA
PRVÝ ODDIEL
OPRÁVNENIE NA VÝKON POVOLANIA
§ 4
Komerčným právnikom je ten, kto je zapísaný do zoznamu komerčných právnikov (ďalej len „zoznam“) vedeného Komorou komerčných právnikov Slovenskej republiky (ďalej len „komora“) zriadenou podľa § 35 ods. 1.
§ 5
Komora zapíše do dvoch mesiacov odo dňa doručenia písomnej žiadosti do zoznamu toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznané právnické vzdelanie získané na vysokej škole v zahraničí,
c)
vykonával počas aspoň piatich rokov právnickú prax alebo aspoň počas troch rokov právnickú prax ako právny čakateľ u komerčného právnika (ďalej len „právny čakateľ“),
d)
zložil odbornú skúšku (§ 8),
e)
je bezúhonný,
f)
po splnení podmienok uvedených v písmenách a) až e) zložil do rúk predsedu komory tento sľub:
„Sľubujem na svoje svedomie a občiansku česť, že budem zachovávať Ústavu a ostatné zákony, ako aj iné všeobecne záväzné právne predpisy, svedomite plniť povinnosti komerčného právnika, vystupovať dôstojne, konať čestne a dodržiavať povinnosť mlčanlivosti o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozviem v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci.“
§ 6
Komora nezapíše do zoznamu toho,
a)
komu bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu na čas určený v rozhodnutí o uložení disciplinárneho opatrenia,
b)
kto vykonáva zamestnanie, funkciu alebo činnosť, ktorá nie je zlučiteľná s povahou povolania komerčného právnika, najmä funkciu sudcu z povolania, prokurátora, štátneho notára, štátneho arbitra alebo povolanie advokátaadvokáta.
§ 7
Na základe zápisu do zoznamu vydá komora komerčnému právnikovi licenciu, ktorá ho oprávňuje na poskytovanie právnej pomoci podľa tohto zákona.
§ 8
(1)
Odbornú spôsobilosť na výkon činnosti komerčného právnika a na zápis do zoznamu uchádzač osvedčuje odbornou skúškou.
(2)
Komora môže uznať za odbornú skúšku aj justičnú, prokurátorskú, advokátsku, arbitrážnu a inú obdobnú právnu skúšku.
§ 9
Komora môže započítať do päťročnej právnickej praxe požadovanej podľa § 5 písm. c) celkom alebo zčasti inú prax obdobnú právnickej praxi. Vo výnimočných prípadoch môže komora požadovanú dobu praxe skrátiť.
§ 10
(1)
Komora umožní konať odbornú skúšku každému, kto sa uchádza o zápis do zoznamu a kto spĺňa podmienky ustanovené v § 5 písm. a) až c) a písm. e) alebo v § 9.
(2)
Komora umožní zloženie sľubu uvedeného v § 5 písm. f) každému uchádzačovi o zápis do zoznamu, ktorý spĺňa podmienky ustanovené v § 5 písm. a) až e), a to najneskôr do jedného mesiaca od podania jeho žiadosti.
(3)
Za odbornú skúšku zaplatí uchádzač poplatok, výšku ktorého určí komora.
§ 11
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu toho,
a)
kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
b)
kto bol pozbavený spôsobilosti na právne úkony alebo koho spôsobilosť na právne úkony bola obmedzená,
c)
kto bol právoplatne odsúdený na nepodmienečný trest odňatia slobody za úmyselný trestný čintrestný čin,
d)
komu bolo právoplatne uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu,
e)
kto nesplní povinnosť uloženú v § 19 a § 45 ods. 2,
f)
kto písomne požiadal komoru o vyčiarknutie zo zoznamu,
g)
kto začne vykonávať zamestnanie, funkciu alebo činnosť uvedenú v § 6 písm. b).
(2)
O opätovný zápis možno požiadať po odpadnutí prekážky uvedenej v odseku 1 písm. b) a e), po zahladení trestu uvedeného v odseku 1 písm. c) a po uplynutí času trvania disciplinárneho opatrenia uvedeného v odseku 1 písm. d) a po skončení činnosti uvedenej v odseku 1 písm. g).
(3)
Komerčnému právnikovi, ktorý bol vyčiarknutý zo zoznamu, komora odoberie licenciu.
§ 12
(1)
Komora pozastaví výkon činnosti komerčnému právnikovi, ak poskytuje právnu pomoc v rozpore s vydanou licenciou alebo týmto zákonom.
(2)
Komora môže pozastaviť výkon činnosti komerčnému právnikovi, ak
a)
bola proti nemu podaná obžaloba pre úmyselný trestný čintrestný čin, a to až do právoplatného skončenia veci,
b)
sa začalo konanie o pozbavenie alebo obmedzenie jeho spôsobilosti na právne úkony, a to až do právoplatného skončenia konania.
(3)
Pozastavenie výkonu činnosti komerčnému právnikovi komora zapíše do zoznamu. Ak odpadnú dôvody pre pozastavenie výkonu činnosti, komora pozastavenie výkonu činnosti zruší; zrušenie zapíše do zoznamu.
(4)
Komerčnému právnikovi, ktorému bol pozastavený výkon činnosti, komora odoberie licenciu na čas pozastavenia činnosti.
DRUHÝ ODDIEL
PRÁVA A POVINNOSTI KOMERČNÉHO PRÁVNIKA
§ 13
(1)
Komerčný právnik je pri poskytovaní právnej pomoci povinný zachovávať Ústavu a ostatné zákony, ako aj iné všeobecne záväzné právne predpisy a v ich medziach sa riadiť príkazmi klienta.
(2)
Komerčný právnik je povinný chrániť práva a oprávnené záujmy svojho klienta, konať pri tom čestne a svedomite, dôsledne využívať všetky zákonné prostriedky a uplatňovať všetko, čo podľa svojho presvedčenia a príkazu klienta pokladá za užitočné.
(3)
Komerčný právnik nie je viazaný príkazmi klienta, ak ide o obsah právneho názoru.
§ 14
(1)
Každý má právo na poskytnutie právnej pomoci komerčným právnikom.
(2)
Komerčný právnik je povinný odmietnuť poskytnutie právnej pomoci, ak
a)
vo veci už poskytol právnu pomoc inému, ktorého záujmy sú v rozpore so záujmami toho, kto o právnu pomoc žiada,
b)
protistranu zastupuje komerčný právnik, s ktorým poskytuje právnu pomoc spoločne,
c)
na prerokúvaní veci klienta sa zúčastnila osoba blízka1) komerčnému právnikovi,
d)
ak je poskytnutie právnej pomoci v rozpore s jemu udelenou licenciou,
e)
jeho pracovné vyťaženie už prijatými vecami klientov znemožňuje kvalitné poskytnutie právnej pomoci.
§ 15
(1)
Komerčný právnik môže odstúpit od zmluvy o poskytnutí právnej pomoci, ak dôjde k narušeniu dôvery medzi ním a klientom, alebo ak klient neposkytuje potrebnú súčinnosť, alebo ak klient bez vážneho dôvodu nezloží primeraný preddavok na odmenu za poskytnutie právnej pomoci; komerčný právnik urobí tak vždy, ak zistí skutočnosti uvedené v § 14 ods. 2.
(2)
Komerčný právnik je povinný počas 15 dní odo dňa, keď písomne oznámil klientovi odstúpenie od zmluvy o poskytnutí právnej pomoci, urobiť všetky neodkladné úkony, ak klient neurobil iné opatrenia.
§ 16
(1)
Komerčný právnik je povinný zachovávať mlčanlivosť o všetkých skutočnostiach, o ktorých sa dozvedel v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci. Od tejto povinnosti ho môže oslobodiť iba klient písomným vyhlásením; komerčný právnik je aj v tomto prípade povinný zachovávať mlčanlivosť, ak je to v záujme klienta.
(2)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť sa nevzťahuje na prípady, ak ide o zákonom uloženú povinnosť prekaziť alebo oznámiť spáchanie trestného činutrestného činu.
(3)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť má aj ten, kto bol vyčiarknutý zo zoznamu alebo komu bol pozastavený výkon činnosti.
(4)
Povinnosť zachovávať mlčanlivosť podľa odsekov 1 až 3 sa vzťahuje aj na pracovníkov komerčného právnika a pracovníkov komory.
§ 17
Komerčný právnik poskytuje právnu pomoc spravidla za odmenu a má právo požadovať na ňu primeraný preddavok (§ 47).
§ 18
(1)
Komerčný právnik zodpovedá klientovi za škodu, ktorú mu spôsobil v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci. Za škodu spôsobenú klientovi zodpovedá aj vtedy, ak bola škoda spôsobená v súvislosti s poskytnutím právnej pomoci jeho zástupcom alebo jeho pracovníkom; zodpovednosť týchto osôb podľa občianskoprávnych alebo pracovnoprávnych predpisov nie je tým dotknutá.
(2)
Komerčný právnik sa zbaví zodpovednosti podľa odseku 1, ak preukáže, že škode nemohol zabrániť ani pri vynaložení všetkého úsilia, ktoré možno od neho požadovat.
§ 19
(1)
Komerčný právnik je povinný pred začatím poskytovania právnej pomoci uzavrieť zmluvu o poistení zodpovednosti za škodu, ktorá by mohla vzniknúť v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci, a preukázať sa touto zmluvou komore. Ak zamestnáva pracovníkov, je povinný uzavrieť aj zmluvu o poistení svojej zodpovednosti za škodu vzniknutú pracovníkom pri plnení ich pracovných povinností alebo v priamej súvislosti s ním, za ktorú komerčný právnik zodpovedá podľa pracovnoprávnych predpisov.2)
(2)
Poistenie zodpovednosti za škodu podľa odseku 1 musí trvať po celý čas výkonu činnosti komerčného právnika. Poistenie zodpovednosti za škodu spôsobenú pracovníkom musí trvať po celý čas, v ktorom komerčný právnik pracovníka zamestnáva.
§ 20
(1)
Komerčný právnik je povinný oznámiť komore svoje sídlo; ak komerční právnici poskytujú právnu pomoc spoločne, túto povinnosť má komerčný právnik určený písomnou dohodou.
(2)
Komerčný právnik je ďalej povinný oznámiť komore skutočnosti uvedené v § 11 ods. 1 písm. c) a § 12 ods. 2.
TRETÍ ODDIEL
SPÔSOB POSKYTOVANIA PRÁVNEJ POMOCI
§ 21
Komerčný právnik môže právnu pomoc poskytovať sám alebo spoločne s inými komerčnými právnikmi.
§ 22
(1)
Právne vzťahy vyplývajúce zo spoločného poskytovania právnej pomoci si komerční právnici upravia písomnou dohodou o spoločnom poskytovaní právnej pomoci.
(2)
Klientom zodpovedá každý komerčný právnik samostatne. Ak ide o spoločného klienta a nie je dohodnuté inak, zodpovedajú komerční právnici tomuto klientovi spoločne a nerozdielne.
§ 23
Komerčný právnik a komerční právnici, ktorí poskytujú právnu pomoc spoločne, môžu mať iba jedno sídlo.
§ 24
(1)
Komerčný právnik sa v rámci svojho poverenia môže dať zastúpiť iným komerčným právnikom.
(2)
Pri kvalifikovaných úkonoch právnej povahy komerčného právnika môže zastúpiť aj právny čakateľ.
(3)
Ak komerčný právnik nemôže poskytovať právnu pomoc, ustanoví bezodkladne po dohode s iným komerčným právnikom za seba tohto komerčného právnika za zástupcu.
(4)
Zastupovanie podľa odsekov 1 až 3 je možné len so súhlasom klienta.
ŠTVRTÝ ODDIEL
DISCIPLINÁRNA ZODPOVEDNOSŤ
§ 25
(1)
Za závažné alebo opätovné porušenie povinností podľa tohto zákona (ďalej len „disciplinárne previnenie“) možno komerčnému právnikovi uložiť, ak nejde o trestný čintrestný čin, niektoré z týchto disciplinárnych opatrení:
a)
písomné napomenutie,
b)
pokutu až do výšky 10 000,- Kčs,
c)
vyčiarknutie zo zoznamu až na dobu 5 rokov.
(2)
Výnos pokút pripadá komore.
§ 26
(1)
O uložení disciplinárneho opatrenia rozhoduje trojčlenný disciplinárny senát komory v disciplinárnom konaní, ktoré sa začína na návrh predsedu dozornej rady.
(2)
Návrh na začatie disciplinárneho konania možno podať do dvoch mesiacov odo dňa, keď sa predseda dozornej rady dozvedel o disciplinárnom previnení, najneskôr do jedného roka odo dňa, keď došlo k disciplinárnemu previneniu.
(3)
Rozhodnutie o uložení disciplinárneho opatrenia musí byť písomné a musí obsahovať výrok, odôvodnenie a poučenie o opravnom prostriedku; na jeho doručovanie sa primerane použijú ustanovenia pracovnoprávnych predpisov o doručovaní.3)
§ 27
(1)
Proti rozhodnutiu disciplinárneho senátu komory, ktorým bolo ako disciplinárne opatrenie uložené písomné napomenutie alebo pokuta, môže komerčný právnik alebo predseda dozornej rady podať do 15 dní odo dňa doručenia rozhodnutia odvolanie; odvolanie má odkladný účinok.
(2)
O odvolaní rozhoduje predsedníctvo komory, ktoré napadnuté rozhodnutie potvrdí alebo zruší. Ak predsedníctvo komory napadnuté rozhodnutie zruší, vráti vec disciplinárnemu senátu komory na nové konanie. Disciplinárny senát komory je právnym názorom predsedníctva komory viazaný.
(3)
Rozhodnutie o odvolaní je konečné a nemožno sa proti nemu odvolať.
§ 28
Rozhodnutie disciplinárneho senátu komory, ktorým bolo uložené disciplinárne opatrenie vyčiarknutie zo zoznamu, preskúma na návrh Najvyšší súd Slovenskej republiky podľa osobitných predpisov;4) návrh je oprávnený podať iba komerčný právník, ktorého sa rozhodnutie týka.
TRETIA ČASŤ
PRÁVNY ČAKATEĽ A ĎALŠÍ PRACOVNÍCI
§ 29
Právnym čakateľom je ten, kto je zapísaný do zoznamu právnych čakateľov vedeného komorou.
§ 30
Komora zapíše do 30 dní odo dňa doručenia písomného návrhu komerčného právnika do zoznamu právnych čakateľov toho, kto
a)
je plne spôsobilý na právne úkony,
b)
získal vysokoškolské vzdelanie na právnickej fakulte v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike alebo má uznané právnické vzdelanie získané na vysokej škole v zahraničí,
c)
je bezúhonný,
d)
je v pracovnom pomere u komerčného právnika.
§ 31
Právny čakateľ vykonáva právnickú prax v pracovnom pomere u komerčného právnika podľa jeho pokynov. Cieľom právnickej praxe je, aby si právny čakateľ osvojil pod priamym vedením a dohľadom komerčného právnika znalosti a získal skúsenosti potrebné na poskytovanie právnej pomoci.
§ 32
Komora môže prispievať komerčnému právnikovi na úhradu nákladov spojených s výchovou právneho čakateľa.
§ 33
(1)
Komora vyčiarkne zo zoznamu právnych čakateľov toho právneho čakateľa, ktorý skončil pracovný pomer u komerčného právnika; komerčný právnik je povinný bezodkladne oznámiť komore skončenie pracovného pomeru právneho čakateľa.
(2)
Ustanovenia § 11, 12 a § 20 ods. 2 platia pre právneho čakateľa primerane.
§ 34
(1)
Komerčný právnik môže zamestnávať v pracovnom pomere odborných a iných pracovníkov.
(2)
Na pracovnoprávne vzťahy pracovníkov komerčného právnika a pracovníkov komory sa vzťahujú pracovnoprávne predpisy.5)
ŠTVRTÁ ČASŤ
SAMOSPRÁVA KOMERČNÝCH PRÁVNIKOV
§ 35
(1)
Zriaďuje sa komora so sídlom v Žiline.
(2)
Komora je samosprávna stavovská organizácia, ktorá združuje komerčných právnikov zapísaných v zozname vedenom komorou.
(3)
Komora je právnická osoba.
(4)
Orgánmi komory sú:
a)
Snem komerčných právnikov Slovenskej republiky,
b)
predsedníctvo komory,
c)
dozorná rada,
d)
disciplinárna komisia.
(5)
Členstvo v predsedníctve komory nie je zlučiteľné s členstvom v dozornej rade a v disciplinárnej komisii.
§ 36
(1)
Najvyšším orgánom komory je Snem komerčných právnikov Slovenskej republiky (ďalej len „snem“).
(2)
Právo zúčastniť sa na rokovaní snemu majú všetci komerční právnici.
(3)
Snem zvoláva predsedníctvo komory spravidla raz za rok. Predsedníctvo komory je povinné snem zvolať vždy, ak o to písomne požiada najmenej jedna tretina všetkých komerčných právnikov, alebo ak o to požiada dozorná rada, a to najneskôr do dvoch mesiacov.
(4)
Snem sa môže platne uznášať, ak je prítomná nadpolovičná väčšina všetkých komerčných právnikov. Na platnosť uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných komerčných právnikov.
§ 37
Snem rozhoduje o základných otázkach komerčných právnikov, najmä
a)
volí priamou a tajnou voľbou na tri roky z komerčných právnikov členov predsedníctva komory, dozornej rady a disciplinárnej komisie a určuje ich počty; členov týchto orgánov podľa potreby aj počas volebného obdobia tajnou a priamou voľbou odvoláva a dopĺňa,
b)
schvaľuje organizačný poriadok komory, volebný poriadok a disciplinárny poriadok,
c)
schvaľuje výšku ročného príspevku komerčných právnikov na činnosť komory,
d)
schvaľuje výšku náhrady za stratu času pri výkone funkcií v orgánoch komory,
e)
prerokúva a schvaľuje správu o činnosti ostatných orgánov komory,
f)
môže zrušiť alebo zmeniť rozhodnutie predsedníctva komory,
g)
uznáša sa o ďalších veciach, ktoré si vyhradí.
§ 38
Predsedníctvo komory riadi činnosť komory medzi zasadnutiami snemu.
§ 39
(1)
Predsedníctvo komory rozhoduje o
a)
odvolaní podľa § 27 ods. 2,
b)
všetkých veciach podľa tohto zákona, ak o nich nerozhodujú iné orgány komory.
(2)
Predsedníctvo komory ďalej
a)
zvoláva snem,
b)
vedie zoznam komerčných právnikov a zoznam právnych čakateľov, vykonáva v týchto zoznamoch zápisy a vydáva komerčným právnikom licencie,
c)
schvaľuje skúšobný poriadok na odbornú skúšku a vymenúva členov skúšobnej komisie z radov komerčných právnikov a z odborníkov právnej teórie a praxe,
d)
spravuje majetok komory,
e)
chráni a presadzuje záujmy komerčných právnikov vo všetkých oblastiach,
f)
pravidelne informuje komerčných právnikov o činnosti komory; na tento účel zabezpečuje študijnú, publikačnú, dokumentačnú a informačnú činnosť,
g)
vykonáva ďalšiu činnosť podľa tohto zákona, ak nepatrí iným orgánom komory.
(3)
Predsedníctvo komory volí zo svojich členov predsedu a podpredsedov komory a odvoláva ich z funkcie. Predseda zastupuje komoru navonok; vykonáva tiež neodkladné rozhodnutia v čase medzi zasadnutiami predsedníctva komory a riadi pracovníkov komory. Podpredsedovia zastupujú predsedu v rozsahu určenom organizačným poriadkom komory.
(4)
Predsedníctvo komory sa schádza spravidla raz za mesiac; schôdze predsedníctva komory zvoláva predseda komory.
§ 40
Dozorná rada
a)
kontroluje plnenie uznesení snemu a činnosť predsedníctva komory; na tento účel musí byť dozornej rade umožnený prístup ku všetkým dokladom komory,
b)
dohliada na riadne poskytovanie právnej pomoci podľa tohto zákona,
c)
volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi činnosť dozornej rady; predseda dozornej rady podáva návrh na začatie disciplinárneho konania.
§ 41
Disciplinárna komisia volí zo svojich členov predsedu, ktorý riadi činnosť komisie. Predseda disciplinárnej komisie vymenúva z členov komisie predsedu a ostatných členov disciplinárneho senátu.
§ 42
Funkcie v orgánoch komory sú čestné; za ich výkon sa komerčným právnikom vypláca len náhrada za stratu času a náhrada hotových výdavkov.
§ 43
(1)
Podrobnosti o organizácii komory, jej orgánoch a ich pôsobnosti, počte členov predsedníctva komory, dozornej rady a disciplinárnej komisie upravuje organizačný poriadok komory.
(2)
Podrobnosti o voľbách upraví volebný poriadok.
(3)
Podrobnosti o disciplinárnom konaní upraví disciplinárny poriadok.
PIATA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ, SPLNOMOCŇOVACIE A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 44
Uchádzač o zápis do zoznamu, ktorého komora do zoznamu nezapísala, alebo komerčný právnik, ktorého komora zo zoznamu vyčiarkla, s výnimkou vyčiarknutia podľa § 11 ods. 1 písm. d), alebo komerčný právnik, ktorému bolo poskytovanie právnej pomoci podľa tohto zákona pozastavené, má právo domáhať sa ochrany na súde.
§ 45
(1)
Uchádzača o zápis do zoznamu, ktorého písomná žiadosť dôjde komore do jedného roka od nadobudnutia účinnosti tohto zákona, ak spĺňa podmienky ustanovené v § 5 ods. 1 písm. a) až c) a e), zapíše komora do zoznamu po zložení sľubu.
(2)
Uchádzač zapísaný do zoznamu podľa odseku 1, ak mu nebola uznaná za odbornú skúšku skúška uvedená v § 8 ods. 2, alebo ak mu nebola odborná skúška odpustená, je povinný zložiť odbornú skúšku do jedného roka od zápisu do zoznamu.
§ 46
(1)
Do ustanovenia orgánov komory podľa tohto zákona vykonáva ich pôsobnosť Dočasný výbor komerčných právnikov Slovenskej republiky (ďalej len „dočasný výbor“), ktorého predsedu, podpredsedu a ďalších členov vymenuje minister spravodlivosti Slovenskej republiky.
(2)
Dočasný výbor zvolá snem najneskoršie do šiestich mesiacov od nadobudnutia účinnosti tohto zákona.
§ 47
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky upraví vyhláškou výšku odmeny komerčných právnikov a spôsob jej určenia.
§ 48
Povolenie udelené fyzickým osobám na poskytovanie právnej pomoci podľa nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 2/1988 Zb. o predaji tovaru a poskytovaní iných služieb občanmi na základe povolenia národného výboru a registrácie udelené na základe zákona č. 105/1990 Zb. o súkromnom podnikaní občanov strácajú platnosť do 30 dní po nadobudnutí účinnosti tohto zákona. Zápis týchto osôb do zoznamu sa vykoná podľa tohto zákona.
§ 49
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júnom 1991.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
2)
§ 187 až 205b Zákonníka práce.
3)
§ 266a Zákonníka práce.
4)
§ 244 až 250 Občianskeho súdneho poriadku.
5)
Napr. Zákonník práce. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 4. 1991
130
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 8. marca 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení, zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 11 ods. 3 sa za písmeno c) vkladá nové písmeno d), ktoré znie:
„d)
rozhodovať o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. b) a okrem prípadu, ak o zavedení a zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku sa rozhodlo na základe petície hlasovaním obyvateľov obce podľa odseku 4 písm. c),".
Doterajšie písmená d) až k) sa označujú ako písmená e) až l).
2.
V § 11 ods. 3 písm. e) za slovo „alebo“ sa vkladá slovo „miestneho“ a za slovo „poplatku“ sa vkladajú slová „a verejnej dávky“.
3.
§ 11 ods. 4 písm. b) znie:
„b)
na zavedenie a zrušenie verejnej dávky, a ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia obecného zastupiteľstva rozhodnúť v miestnom referende,“.
4.
V § 11 ods. 5 sa na konci pripájajú tieto slová: „a tiež v písmene c), ak sa v ňom na základe petície obyvateľov obce rozhodlo o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo miestneho poplatku v obci.“.
5.
V § 11 sa odsek 5 vkladá nový odsek 6, ktorý znie:
„6)
Ak sa hlasovaním obyvateľov obce podľa predchádzajúcich odsekov rozhodlo o zrušení v obci už zavedenej miestnej dane alebo miestneho poplatku, prípadne o tom, že sa vyrubovanie takejto dane alebo vyberanie takéhoto poplatku v obci nezavedie, môže obecné zastupiteľstvo o zavedení takejto miestnej dane alebo miestneho poplatku vo svojej pôsobnosti rozhodnúť až po uplynutí jedného roka odo dňa, keď sa miestne referendum uskutočnilo.".
Doterajšie odseky 6 až 8 sa označujú ako odseky 7 až 9.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 8 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
o návrh na zavedenie a zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie a zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov hlavného mesta,“.
2.
§ 9 ods. 1 písm. b) znie:
„b)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti, a ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti,“.
3.
V § 9 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Výsledok hlasovania obyvateľov mestskej časti o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti nahrádza rozhodnutie miestneho zastupiteľstva, ak sa ho zúčastnilo aspoň 50 % oprávnených voličov.“.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 4.
4.
V § 11 ods. 5 sa za písmeno e) vkladá nové písmeno f), ktoré znie:
„f)
rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku v hlavnom meste podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov hlavného mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo na základe požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa § 8 ods. 1 písm. c) tohto zákona,".
Doterajšie písmená f) až k) sa označujú ako písmená g) až l).
5.
§ 11 ods. 5 písm. g) znie:
„g)
určovať náležitosti miestnej dane a celomestského miestneho poplatku a celomestskej verejnej dávky v hlavnom meste, ako aj rozhodovať o prijatí úveru alebo pôžičky,“.
6.
V § 15 ods. 2 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
rozhoduje o zavedení a zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. b) a okrem prípadu, že o zavedení alebo zrušení tohto poplatku sa rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 9 ods. 1 písm. c) tohto zákona.".
Doterajšie písmená e) až i) sa označujú ako písmená f) až j).
7.
§ 15 ods. 2 písm. f) znie:
„f)
určuje náležitosti miestneho poplatku a verejnej dávky v mestskej časti a rozhoduje o prijatí úveru alebo pôžičky,“.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 8 ods. 1 písm. a) znie:
„a)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie celomestskej verejnej dávky a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestnej dane alebo celomestského miestneho poplatku, o ktorom sa má podľa uznesenia mestského zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mesta,“.
2.
§ 8 ods. 3 písm. b) znie:
„b)
o návrh na zavedenie alebo zrušenie verejnej dávky v mestskej časti a tiež, ak ide o návrh na zavedenie alebo zrušenie miestneho poplatku v mestskej časti, o ktorom sa má podľa uznesenia miestneho zastupiteľstva rozhodnúť hlasovaním obyvateľov mestskej časti,“.
3.
V § 10 ods. 3 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
rozhodovať o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. a) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestnej dane a celomestského miestneho poplatku rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mesta podľa § 8 ods. 1 písm. b) alebo požiadavky aspoň tretiny miestnych zastupiteľstiev podľa písmena c) tohto odseku,".
Doterajšie písmená e) až m) sa označujú ako písmená f) až n).
4.
V § 10 ods. 3 písm. f) pred slovo „poplatku“ sa vkladajú slová „celomestského miestneho“.
5.
V § 14 ods. 2 sa za písmeno d) vkladá nové písmeno e), ktoré znie:
„e)
rozhoduje o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti podľa osobitných predpisov,1) pokiaľ sa neuznesie, že rozhodnutie o tom prenechá na hlasovanie obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. b) a okrem prípadu, ak sa o zavedení alebo zrušení miestneho poplatku v mestskej časti rozhodlo hlasovaním na základe petície skupiny obyvateľov mestskej časti podľa § 8 ods. 3 písm. c) tohto zákona,".
Doterajšie písmená e) až k) sa označujú ako písmená f) až l).
6.
V § 14 ods. 2 písm. f) pred slovo „poplatku“ sa vkladá slovo „miestneho“.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Napr. zákon SNR č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 131/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 26/1991
* § 1 - (1) Za účelom zabezpečenia peňažných prostriedkov na reprodukciu a zveľaďovanie lesa v Slovenskej republike so zreteľom na plnenie všetkých jeho funkcií, na odstraňovanie následkov pôsobenia škodlivých činiteľov na les a na ekologizáciu lesného hospodárstv
* § 2 - (1) Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
* § 3 - Zdrojmi fondu sú:
* § 4 - (1) Prostriedky fondu možno použiť na
* § 5 - (1) O poskytovaní prostriedkov z fondu rozhoduje minister.
* § 6 - Zostatok fondu koncom roka neprepadá.
* § 7 - Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.6)
* § 8 - Zrušuje se § 34 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
* § 9 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 4. 1991 (n88/1991 Sb.), po opravě
131
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 8. marca 1991
o Štátnom fonde zveľaďovania lesa Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1)
Za účelom zabezpečenia peňažných prostriedkov na reprodukciu a zveľaďovanie lesa v Slovenskej republike so zreteľom na plnenie všetkých jeho funkcií, na odstraňovanie následkov pôsobenia škodlivých činiteľov na les a na ekologizáciu lesného hospodárstva zriaďuje sa Štátny fond zveľaďovania lesa Slovenskej republiky (ďalej len „fond“).1)
(2)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel poďla § 4.
§ 2
(1)
Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(2)
Fond je inou štátnou organizáciou;2) vo svojom mene môže nadobúdnuť práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
(4)
Minister zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
(5)
Podrobnosti o organizácii fondu a jeho činnosti upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 3
Zdrojmi fondu sú:
a)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky,
b)
pokuty uložené právnickým osobám podľa osobitných predpisov3) s výnimkou pokút uložených Federálnym ministerstvom obrany,4)
c)
dary a iné príspevky od domácich a zahraničných právnických a fyzických osôb,
d)
platby od subjektov obhospodarujúcich lesy na zabezpečenie krytia nepriaznivých vplyvov lesných kalamít,
e)
úvery od peňažných ústavov,
f)
úroky z prostriedkov fondu,
g)
príjmy z činnosti fondu,
h)
ďalšie zdroje ustanovené osobitnými predpismi.
§ 4
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na
a)
poskytovanie dotácií na lesnú pestovnú činnosť a na ochranu lesa,
b)
na poskytovanie ostatných účelových dotácií na realizáciu programov a akcií v záujme dlhodobého rozvoja lesného fondu a na zintenzívnenie ekologizácie lesného hospodárstva,
c)
úhradu prác celospolečenského významu,
d)
úhradu výkonov hospodárskej úpravy lesa,
e)
úhradu výskumných prác pre potreby štátnej správy lesného hospodárstva,
f)
krytie nepriaznivých vplyvov lesných kalamít subjektom obhospodarujúcim lesy,
g)
úhradu výdavkov súvisiacich so správou fondu a činnosťou Rady fondu,
h)
ďalšie účely súvisiace so zabezpečovaním reprodukcie lesa so súhlasom Ministerstva financií Slovenskej republiky.
(2)
Prostriedky fondu sa používajú pre lesný fond v Slovenskej republike bez ohľadu na organizačnú formu a vlastnícke vzťahy s výnimkou lesného fondu obhospodarovaného organizáciami Federálneho ministerstva obrany.
§ 5
(1)
O poskytovaní prostriedkov z fondu rozhoduje minister.
(2)
Na poskytnutie prostriedkov z fondu nie je právny nárok.
(3)
Podmienky na poskytovanie a používanie prostriedkov fondu upraví Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.
(4)
Fond je oprávnený zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Žiadatelia o poskytnutie prostriedkov z fondu a subjekty, ktoré tieto prostriedky použili, sú povinné poskytovať fondu a orgánom štátnej správy lesného hospodárstva potrebné informácie a umožňovať vstup do príslušnych objektov.
(5)
Fond kontroluje použitie poskytnutých prostriedkov v súčinnosti s orgánmi štátnej správy lesného hospodárstva.
(6)
Ak žiadateľ použil prostriedky z fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a uhradiť penále podľa osobitných predpisov.5)
§ 6
Zostatok fondu koncom roka neprepadá.
§ 7
Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.6)
§ 8
Zrušuje se § 34 ods. 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
§ 9
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
3)
§ 26 zákona č. 61/1977 Zb. o lesoch.
§ 34 zákona SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
4)
§ 25 ods. 5 zákona č. 61/1977 Zb.
5)
Zákon SNR č. 592/1990 Zb.
6)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon č. 137/1991 Sb. | Zákon č. 137/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb.
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 27/1991
* Čl. I - Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Lhůty, které tento zákon zakládá v souvislosti s novou úpravou nároků oprávněných osob a povinností osob povinných, se prodlužují a skončí nejpozději dnem 31. srpna 1991.
Aktuální znění od 15. 4. 1991
137
ZÁKON
ze dne 27. března 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 se v první větě za slovy „s výjimkou cizích států“ vypouštějí slova „organizace zabezpečující podmínky pro činnost v diplomatických a konzulárních misí,“; slova v závorce se nahrazují slovy „(dále jen „povinná osoba“)“, přičemž se v dalších ustanoveních zákona, kde se užívá slova „organizace“ míní „povinná osoba“, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.
Dosavadní text paragrafu se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena.“.
2.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich, podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá.
(2)
Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v § 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.“.
3.
V § 10 odst. 3 a 4 znějí:
„(3)
Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti a uhradí příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení příslušným ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci v případě, že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání.
(4)
Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).“.
V § 10 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4.
(6)
Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).“.
4.
§ 12 zní:
㤠12
(1)
Dnem převzetí nemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti.
(2)
Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech, které slouží pro
a)
činnost diplomatických a konzulárních misí,
b)
poskytování zdravotnických a sociálních služeb,
c)
potřeby školství,
d)
provoz kulturních a tělovýchovných zařízení,
e)
pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(3)
Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
(4)
Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitosti nad běžné opotřebení.“.
5.
V § 14 odst. 1 se slova „s použitím vyhlášky ministerstva financí č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti“ nahrazují slovy „postupem uvedeným v § 19a“.
V § 14 odst. 3 se slova „podle vyhlášky uvedené v odstavci 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
6.
V § 15 odst. 1 se za první větu vkládají nové věty, které znějí: „Toto neplatí, jestliže fyzická osoba nabyla věc od státu způsobem uvedeným v § 4 odst. 2 zákona. V takovém případě se nemovitost vydá oprávněné osobě, přičemž povinné osobě vznikne právo na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci, a úhradu za zřízení práva osobního užívání pozemku. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.“.
Dosavadní druhá a třetí věta § 15 se označují jako odstavec 2.
Dosavadní odstavec 2 paragrafu 15 se označuje jako odstavec 3 a za slovy „vlastnické právo cizích států“ se v něm vypouštějí slova „československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí“.
7.
V § 19 odst. 2 na konci se doplňují slova „anebo ve lhůtě uvedené v § 10 odst. 3“.
8.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:
㤠19a
(1)
Pro oceňování všech staveb pro účely tohoto zákona se použije část I., hlava první vyhlášky č. 73/1964 Sb. (dále jen „vyhláška“).
(2)
Náhrada za pozemek, který se nevrací, se stanoví pětinásobkem sazeb uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky podle sazby platné pro výměru pozemků do 800 m2 bez ohledu na jeho výměru.
(3)
Peněžní částku, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3, stanoví příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci současně se stanovením lhůty pro její zaplacení, a to i v případech, kdy byla nemovitost podle tohoto zákona již vydána.
(4)
Způsob ocenění za použití vyhlášky stanoví v jednotlivých případech příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.“.
9.
V § 22 odst. 1 na konci se doplňují slova „s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu“.
10.
Za dosavadní § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
㤠23a
Není-li oprávněné osoby nebo neuplatnila-li žádná z oprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 19, stává se oprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do osmnácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik.“.
Čl. II
1.
Lhůty, které tento zákon zakládá v souvislosti s novou úpravou nároků oprávněných osob a povinností osob povinných, se prodlužují a skončí nejpozději dnem 31. srpna 1991.
2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. dubna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 138/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o majetku obcí
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 27/1991
* PRVÁ ČASŤ - ÚVODNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - PRECHOD VLASTNÍCTVA NA OBCE A MAJETKOVÉ POSTAVENIE OBCÍ (§ 2 — § 6)
* TRETIA ČASŤ - HOSPODÁRENIE S MAJETKOM OBCE (§ 7 — § 11)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 12 — § 16)
Aktuální znění od 25. 6. 1992 (306/1992 Sb.)
138
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 20. marca 1991
o majetku obcí
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ÚVODNÉ USTANOVENIA
§ 1
Účel zákona
(1)
Účelom tohto zákona je ustanoviť, ktoré veci z majetku Slovenskej republiky prechádzajú do vlastníctva obcíobcí,1) a upraviť majetkové postavenie a hospodárenie obcíobcí s ich majetkom.2)
(2)
Ak neobsahuje druhá až štvrtá časť tohto zákona osobitnú úpravu pre hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislavu a pre mesto Košice, rozumie sa pod pojmom obecobec3) podľa tohto zákona aj hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava4) a mesto Košice.5)
DRUHÁ ČASŤ
PRECHOD VLASTNÍCTVA NA OBCE A MAJETKOVÉ POSTAVENIE OBCÍ
§ 2
Prechod vlastníctva na obce
(1)
Do vlastníctva obcíobcí prechádzajú z majetku Slovenskej republiky veci, okrem hnuteľností patriacich orgánom miestnej štátnej správy, ku ktorým patrilo ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) právo hospodárenia národným výborom, na území ktorých sa nachádzajú.
(2)
Veci, ku ktorým patrilo právo hospodárenia štátnym podnikom, rozpočtovým, príspevkovým organizáciám a drobným prevádzkárňam národných výborov,6) ku ktorým prešla zakladateľská alebo zriaďovateľská funkcia na obecobec podľa osobitného predpisu,7) prechádzajú z majetku Slovenskej republiky do vlastníctva obceobce, na území ktorej sa nachádzajú. ObceObce si vzájomné práva a povinnosti upravia zmluvne.
(3)
Veci, ku ktorým patrilo právo hospodárenia štátnym podnikom, rozpočtovým a príspevkovým organizáciám a ku ktorým prešla zakladateľská a zriaďovateľská funkcia na ústredný orgán štátnej správy alebo na príslušný orgán miestnej štátnej správy, prechádzajú z majetku Slovenskej republiky do vlastníctva obceobce, na území ktorej sa nachádzajú, ak ústredný orgán štátnej správy alebo príslušný orgán miestnej štátnej správy prenesie svoju zakladateľskú alebo zriaďovateľskú funkciu na obecobec na základe dohody.8)
(4)
Do vlastníctva obcíobcí prechádzajú aj historické radnice, ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona sú v majetku Slovenskej republiky.
(5)
Nehnuteľnosti vo vlastníctve štátu, ku ktorým patrilo ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) právo hospodárenia Stavoinveste a bývalým okresným národným výborom za účelom zabezpečenia systému komplexnej bytovej výstavby, účelovej investičnej výstavby a individuálnej bytovej výstavby, prechádzajú do vlastníctva obceobce, na území ktorej sa nachádzajú, okrem časti majetku, ktorý sa podľa § 3 písm. e) a f) tohto zákona nestáva majetkom obceobce.
(6)
Veci uvedené v odseku 2 podliehajúce prevodom vlastníctva na iné právnické a fyzické osoby podľa osobitných predpisov,9) sa stanú majetkom obceobce potom, čo sa podľa týchto predpisov rozhodne, že sa nezaradia do zoznamu10) prevádzkových jednotiek určených na účely prevodu vlastníctva alebo ak sa z tohto zoznamu vylúčia, ako aj tie veci, ktoré sa nevydražia ani v opakovanej dražbe. Tieto veci nadobudne obecobec odovzdaním a ich prevzatím. Ustanovenia iných osobitných predpisov11) sa v týchto prípadoch nepoužijú. ObecObec môže rozhodnúť, že uplatní postup podľa osobitných predpisov.11a)
(7)
Veci a majetkové práva podľa odsekov 1, 2 a 5 nadobúda obecobec dňom účinnosti tohto zákona.
§ 3
Vlastníctvom obcíobcí sa nestáva
a)
majetok, ktorý môže byť výlučne vo vlastníctve štátu,12)
b)
pozemky v osobnom uživaní občanov,13)
c)
nehnuteľný majetok v štátnom vlastníctve, ktorý bol ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) v trvalom užívaní inej než štátnej organizácie,14) s výnimkou toho nehnuteľného majetku, ktorý prechádza do vlastníctva obcíobcí podľa § 15a,
d)
majetok škôl, školských a iných zariadení v štátnom vlastníctve, ku ktorým patrilo ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) právo hospodárenia národným výborom a ku ktorým neprešla zriaďovateľská funkcia podľa osobitného predpisu15) na obecobec, s výnimkou nehnuteľností patriacich predškolským zariadeniam, základným školám a školským budovám, ktoré sa nevyužívajú na vyučovanie (vyučovací proces) alebo činnosť s týmto procesom súvisiacu,
e)
účelové objekty občianskej vybavenosti pre potreby školstva, zdravotníctva a sociálnej starostlivosti s výnimkou objektov budovaných v akcii „Z“, ku ktorým právo hospodárenia ku dňu účinnosti osobitného predpisu3) patrilo národným výborom,
f)
objekty technickej vybavenosti, a to vodovody, kanalizácie, plynovody, regulačné stanice plynu, rozvody elektrickej energie, trafostanice, telekomunikačné budovy, rozvody slaboprúdu a televízneho signálu budované v rámci komplexnej bytovej výstavby a účelovej výstavby národných výborov,
g)
nehnuteľný majetok, ktorý sa používa na výkon diplomatických a konzulárnych činností zahraničných zastupiteľských misií ako i zahraničných kultúrnych a informačných stredísk na území Slovenskej republiky.
§ 4
Prechod ďalšieho majetku a záväzkov na obce
(1)
Do majetku obcíobcí prechádzajú i súvisiace majetkové práva, ku ktorým mali právo hospodárenia národné výbory, štátne podniky, rozpočtové a príspevkové organizácie a drobné prevádzkárne národných výborov uvedené v § 2 ods. 1 až 6 tohto zákona. To platí i pri prechode investorskej funkcie Stavoinvesty.16) Tieto majetkové práva prechádzajú na obecobecné podniky, rozpočtové, príspevkové a iné organizácie (ďalej len „organizácie“), ku ktorým zakladateľská a zriaďovateľská funkcia prešla na obec podľa osobitného predpisu. Organizáciám vznikne k týmto majetkovým právam právo správy.
(2)
Do výšky nadobúdaného majetku prechádzajú na obecobec všetky súvisiace záväzky. Obdobne prechádzajú všetky súvisiace záväzky priamo na organizácie.
(3)
Majetkovými právami podľa tohto zákona sú pohľadávky a iné majetkové práva.
§ 5
Vec môže byť v spoluvlastníctve obcíobcí alebo obceobce a inej právnickej alebo fyzickej osoby.17)
§ 6
Majetkové postavenie obcí a ich organizácií
(1)
ObecObec môže zveriť svoj majetok do správy organizáciám, ktoré založila alebo zriadila.
(2)
Pod správou obecného majetku sa rozumie oprávnenie majetok obceobce držať, užívať, brať úžitky a nakladať s ním v súlade s týmto zákonom a zásadami hospodárenia s majetkom obceobce; mestské časti18) tiež v súlade so štatútom mesta.
(3)
Štátny podnik,19) ktorého majetok prešiel do majetku obceobce, je obecobecným podnikom. Jeho zakladateľom je obec. Ustanovenia zákona o štátnom podniku19) sa použijú pre obecný podnik primerane.
(4)
Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava a mesto Košice zveria časti svojho majetku do správy mestským častiam.18)
TRETIA ČASŤ
HOSPODÁRENIE S MAJETKOM OBCE
§ 7
(1)
Orgány obceobce a orgánizácie sú povinné hospodáriť s majetkom obceobce a majetkom v štátnom vlastníctve,20) ktorý bol obciobci zverený, v prospech rozvoja obceobce a jej občanov a ochrany a tvorby životného prostredia.
(2)
Orgány obceobce a organizácie sú povinné majetok obceobce zveľaďovat, chrániť a zhodnocovať. Sú povinné najmä
a)
udržiavať a užívať majetok,
b)
chrániť majetok pred poškodením, zničením, stratou alebo zneužitím,
c)
používať všetky právne prostriedky na ochranu majetku, vrátane včasného uplatňovania svojich práv alebo oprávnených záujmov pred príslušnými orgánmi,
d)
viesť majetok v predpísanej evidencii.21)
§ 8
(1)
Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava a mesto Košice určia v štatúte mesta rozsah majetku mestských častí22) primerane podľa § 2 tohto zákona. Mestským častiam sa spravidla nezverí majetok, ktorý prevažne alebo celkom slúži celomestským potrebám alebo zabezpečuje plnenie funkcií hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košice.
(2)
Nakladanie so zbierkovými predmetmi muzeí a galerií a s knižničnými fondami knižníc upravia osobitné predpisy.
§ 9
(1)
Zásady hospodárenia s majetkom obceobce, ktoré určí obecné zastupiteľstvo, upravia najmä
a)
práva a povinnosti organizácií, ktoré obecobec založila alebo zriadila, pri správe majetku obceobce,
b)
podmienky odňatia majetku organizáciám, ktoré obecobec založila alebo zriadila,
c)
postup prenechávania majetku do užívania,
d)
nakladanie s cennými papiermi,
e)
ktoré úkony organizácií podliehajú schváleniu orgánmi obceobce.
(2)
Schváleniu obecným zastupiteľstvom podliehajú vždy
a)
zmluvné prevody vlastníctva nehnuteľného majetku,
b)
zmluvné prevody vlastníctva hnuteľného majetku nad hodnotu určenú obecným zastupiteľstvom,
c)
nakladanie s majetkovými právami v určenej hodnote,
d)
aukčný predaj vecí podľa osobitných predpisov.
§ 10
ObecObec môže upustiť od vymáhania majetkových práv obceobce len vtedy, ak dôvody pre trvalé alebo dočasné upustenie určí v zásadách hospodárenia s majetkom obceobce.
§ 11
(1)
ObceObce musia pri územných zmenách23) usporiadať svoje majetkovoprávne vzťahy.
(2)
Dohoda o majetkovoprávnom vyrovnaní obcíobcí musí obsahovať rozdelenie organizácií, vecí, finančných prostriedkov, práv a záväzkov obcíobcí.
(3)
Majetkovoprávne vyrovnanie obcíobcí sa vykoná ku dňu účinnosti týchto zmien, najneskôr k prvému dňu nasledujúceho kalendárneho roka.
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 12
Pokiaľ nie je v tomto zákone ustanovené inak, alebo ak to nevylučuje povaha veci, riadi sa obecobec vo veciach vlastníctva pri nadobúdaní majetku a nakladaní s ním Hospodárskym zákonníkom, Občianskym zákonníkom a ďalšími osobitnými predpismi.24)
§ 13
Spory, ktoré vzniknú pri prechode vlastníckeho práva, majetkových práv a záväzkov štátu na obecobec, rozhodujú súdy.
Prechodné a záverečné ustanovenia
§ 14
(1)
O prechode vlastníctva vecí, postúpení majetkových práv a záväzkov sú povinné spísať odovzdávajúce a nadobúdajúce právnické osoby písomné protokoly. O prechode práva hospodárenia k veciam a postúpení majetkových práv a záväzkov do správy organizácií spíšu protokoly orgány miestnej štátnej správy, obecné zastupiteľstvá a organizácie.
(2)
Zápis prechodu vlastníckeho práva štátu na obecobec v evidencii nehnuteľností vykonajú príslušné strediská geodézie na základe zoznamov potvrdených orgánom miestnej štátnej správy a obecným zastupiteľstvom.25)
(3)
Organizácie založené alebo zriadené obcou, ktoré vykonávajú správu nehnuteľného majetku obceobce podľa tohto zákona, navrhujú na strediská geodézie zapísať správu majetku obceobce.
(4)
ObceObce, mestá, mestské časti a organizácie založené alebo zriadené obcou sú povinné podať do 12 mesiacov od účinnosti tohto zákona návrh na zápis do evidencie nehnuteľností. Ak sa nadobudnutie majetku viaže na ďalšie podmienky,26) sú povinné podať návrh do 12 mesiacov od prevzatia majetku.
§ 15
Nehnuteľnosti, ktoré k 31. decembru 194927) vlastnili obceobce a ktoré slúžili pre administratívne účely obecných orgánov (radnice, obecné domy) a pokiaľ sú v majetku Slovenskej republiky, sú organizácie, ktoré majú k týmto nehnuteľnostiam právo hospodárenia, povinné na žiadosť obceobce previesť do jej vlastníctva v lehote 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona. V takom prípade je obecobec povinná dohodnúť sa s organizáciou o ďalšom užívaní objektu.
§ 15a
(1)
Poľnohospodárska a nepoľnohospodárska pôda, ktorá bola vo vlastníctve obcíobcí k 31. decembru 1949 a pokiaľ sa nachádza ku dňu účinnosti tohto zákona v majetku Slovenskej republiky, prechádza do vlastníctva obceobce, z majetku ktorej sa previedla do národného majetku podľa osobitného predpisu27) a ak už do jej vlastníctva neprešla podľa § 2.
(2)
Ak obecobec uvedená v odseku 1 zanikla, prechádza vlastníctvo podľa odseku 1 na obecobec, ktorá sa stala jej právnym nástupcom. Ak je právnym nástupcom viac obcíobcí, prechádza pôda podľa odseku 1 do ich vlastníctva rovnakým dielom. To isté platí, ak sa obecobec uvedená v odseku 1 rozdelila na dve alebo viac obcíobcí.
(3)
S lesnou pôdou podľa odseku 1 prechádzajú do vlastníctva obcíobcí aj lesné porasty nachádzajúce sa na tejto pôde ku dňu účinnosti tohto zákona.
§ 15b
(1)
Spolu s pôdou a porastami podľa § 15a prechádzajú na obecobec aj hospodárske budovy a stavby slúžiace poľnohospodárskej a lesnej výrobe alebo s ňou súvisiacemu vodnému hospodárstvu, vrátane zastavaných pozemkov, ak tieto boli vo vlastníctve obcíobcí k 31. decembru 1949 a pokiaľ ku dňu účinnosti tohto zákona sú majetkom Slovenskej republiky.
(2)
Ak do vlastníctva obceobce prechádzajú veci podľa odseku 1, je obecobec povinná umožniť doterajšiemu užívateľovi, ktorý s nimi hospodáril do účinnosti tohto zákona, užívať ich bez náhrady do 1. októbra 1992, ak nedôjde medzi obcou a doterajším užívateľom k inej dohode. Úžitky z užívania patria doterajšiemu užívateľovi.
(3)
Finančné náhrady a rozdiely v stave vydávaných nehnuteľností sa neposkytujú.
§ 15c
(1)
Popri majetku, ktorý sa nestáva vlastníctvom obcíobcí podľa § 3, neprechádzajú z majetku Slovenskej republiky do ich vlastníctva podľa § 15a a 15b ani pozemky
a)
zastavané, na ktorých sú umiestnené budovy a iné stavby a zariadenia, ktoré neprechádzajú do vlastníctva obcíobcí podľa § 2 alebo § 15b,
b)
alebo ich časti, ktoré sa oprávneným osobám poskytli podľa osobitných predpisov na výmenu alebo ako náhradné za tie, ktoré sa im nemohli vydať,28)
c)
na ktorých bola zriadená záhradkárska alebo chatová osada,
d)
na ktorých sú telovýchovné a športové zariadenia,
e)
ktoré ku dňu účinnosti tohto zákona sa stali súčasťou majetku určeného na privatizáciu na základe už schváleného privatizačného projektu alebo základného imania schváleného transformačného projektu podľa osobitných predpisov,29)
f)
na ktorých sa nachádzajú ložiská nerastov,30)
g)
ktoré do vlastníctva štátu prešli z obcíobcí, ktoré zanikli podľa osobitného predpisu.31)
(2)
ObecObec sa môže vzdať svojho práva na prechod vecí do svojho vlastníctva podľa § 15a a 15b v prípade, ak sa na ne vzťahujú obmedzenia vlastníckeho práva, alebo osobitný režim ich užívania podľa osobitných predpisov.32)
§ 15d
(1)
Veci podľa § 15a a 15b tohto zákona nadobúda obecobec dňom účinnosti tohto zákona. Do majetku obcíobcí prechádzajú i súvisiace majetkové práva a do výšky nadobúdaného majetku prechádzajú na obecobec všetky súvisiace záväzky.
(2)
Ustanovenia § 14 zákona sa použijú primerane. Písomné protokoly sú povinné spísať obceobce s doterajšími užívateľmi. Návrh na zápis do evidencie nehnuteľností sú obceobce povinné podať do 12 mesiacov od prevzatia majetku.
§ 16
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť prvým dňom mesiaca následujúceho po dni jeho vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
V. Mečiar v. r.
1)
Čl. 4 ods. 7 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení neskorších predpisov.
2)
§ 8 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
3)
Zákon SNR č. 369/1990 Zb.
4)
Zákon SNR č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
5)
Zákon SNR č. 401/1990 Zb. o meste Košice.
6)
§ 1 nariadenia vlády SSR č. 233/1988 Zb. o drobných prevádzkárňach národných výborov ako právnických osobách.
7)
§ 2 ods. 1 a § 3 ods. 1, § 4 a 5 ods. 1 zákona SNR č. 518/1990 Zb. o prechode zakladateľskej alebo zriaďovateľskej funkcie národných výborov na obec, ústredné orgány štátnej správy a orgány miestnej štátnej správy.
8)
§ 5 ods. 1 zákona SNR č. 518/1990 Zb.
9)
Zákon č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov niektorých vecí vo vlastníctve štátu do vlastníctva fyzických alebo právnických osôb.
10)
§ 4 ods. 3 zákona č. 427/1990 Zb.
§ 6 ods. 3 zákona SNR č. 474/1990 Zb.
11)
§ 4 zákona č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby.
11a)
Zákon č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb.
12)
Napr. čl. 10 Ústavy ČSFR č. 100/1960 Zb. v znení neskorších ústavných zákonov, § 11a zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb., § 46a zákona SNR č. 126/1985 Zb. o požiarnej ochrane v znení zákona SNR č. 525/1990 Zb.
13)
§ 198 a nasl. Občianskeho zákonníka.
14)
§ 70 Hospodárskeho zákonníka.
§ 10 vyhlášky Federálneho ministerstva financií č. 119/1988 Zb. o hospodárení s národným majetkom.
15)
§ 3 ods. 3 písm. h) a i) zákona SNR č. 518/1990 Zb.
16)
§ 3 ods. 2 písm. d) zákona SNR č. 518/1990 Zb.
17)
Napr. § 12 a nasl. Hospodárskeho zákonníka a § 136 a nasl. Občianskeho zákonníka.
18)
§ 2 ods. 2 zákona SNR č. 377/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
§ 2 ods. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
19)
Zákon č. 111/1990 Zb. o štátnom podniku.
20)
Čl. 4 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. v znení neskorších predpisov.
21)
Zákon č. 21/1971 Zb. o jednotnej sústave sociálno-ekonomických informácií v znení neskorších predpisov.
22)
§ 2 ods. 2 a § 3 zákona SNR č. 377/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
§ 2 ods. 2 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
23)
§ 2 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
§ 4 zákona SNR č. 517/1990 Zb. o územnom členení Slovenskej republiky.
24)
Napr. § 25 devízového zákona č. 528/1990 Zb.
25)
§ 1 zákona SNR č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
§ 11 zákona SNR č. 369/1990 Zb.
§ 11 zákona SNR č. 377/1990 Zb. v znení zákona SNR č. 523/1990 Zb.
§ 10 zákona SNR č. 401/1990 Zb.
26)
§ 4 a nasl. zákona č. 427/1990 Zb.
27)
Zákon č. 279/1949 Zb. o finančnom hospodárení národných výborov.
28)
§ 12a zákona č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby v znení zákona č. 95/1988 Zb. a zákona č. 114/1990 Zb.
§ 11 ods. 2 a 3 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku v znení zákona č. 93/1992 Zb.
29)
Zákon č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb.
Zákon č. 42/1992 Zb. o úprave majetkových vzťahov a vyporiadaní majetkových nárokov v družstvách.
30)
§ 4 a 5 zákona č. 44/1988 Zb. o ochrane a využití nerastného bohatstva (banský zákon) v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb.
31)
Zákon č. 169/1949 Zb. o vojenských obvodoch.
32)
Napr.:
Zákon SNR č. 11/1949 Zb. SNR o Tatranskom národnom parku.
Zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 100/1977 Zb. a zákona SNR č. 72/1986 Zb.
Zákon SNR č. 7/1958 Zb. SNR o kultúrnych pamiatkach.
Zákon SNR č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti.
Zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch v znení zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva v znení zákona SNR č. 131/1991 Zb. a zákona SNR č. 510/1991 Zb.
Zákon č. 44/1988 Zb. v znení zákona SNR č. 498/1991 Zb. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 27/1991
* Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 4. 1991
139
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 16. března 1991,
kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu:
Čl. I
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, se mění takto:
§ 4 odst. 1 zní:
„(1)
Objem mzdových a ostatních osobních nákladů nepodléhající odvodu zjistí organizace za prvé čtvrtletí tak, že objem tarifních mezd (odstavce 2 až 4) zvýší o 9 % a takto upravený objem tarifních mezd zvýší dále o podíl mimotarifních složek, který si odvodí podle odstavců 5 a 6 v procentech k objemu tarifních mezd.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky č. 140/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky č. 140/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky, ktorou sa zrušuje vyhláška Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej socialistickej republiky č. 163/1988 Zb. o nákupe tovaru organizáciami v maloobchodných predajniach
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 15. 4. 1991, částka 27/1991
* § 1 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej socialistickej republiky č. 163/1988 Zb. o nákupe tovaru organizáciami v maloobchodných predajniach.
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 4. 1991
140
VYHLÁŠKA
Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky
z 19. marca 1991,
ktorou sa zrušuje vyhláška Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej socialistickej republiky č. 163/1988 Zb. o nákupe tovaru organizáciami v maloobchodných predajniach
Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 56 zákona SNR č. 130/1981 Zb. o vnútornom obchode v znení zákona SNR č. 108/1988 Zb. ustanovuje:
§ 1
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva obchodu a cestovného ruchu Slovenskej socialistickej republiky č. 163/1988 Zb. o nákupe tovaru organizáciami v maloobchodných predajniach.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Chren v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 141/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 141/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o nostrifikácii diplomov a iných dokladov o štúdiu na zahraničných vysokých školách
Vyhlášeno 15. 4. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 27/1991
* § 1 - (1) Táto vyhláška upravuje podmienky a postup pri nostrifikácii diplomov alebo iných dokladov, ktoré osvedčujú ukončenie vysokoškolského alebo postgraduálneho štúdia na zahraničnej vysokej škole (ďalej len „doklady o štúdiu“).1)
* § 2 - (1) Doklady podľa § 1 možno nostrifikovať na žiadosť absolventa zahraničnej vysokej školy alebo toho, kto vykonal skúšky na zahraničnej vysokej škole (ďalej len „žiadateľ“).
* § 3 - (1) K žiadosti o nostrifikáciu žiadateľ pripojí overené kópie
* § 4 - Pravosť podpisov a odtlačkov pečiatok na origináloch dokladov musí byť overená ministerstvom zahraničných vecí štátu, v ktorom má sídlo vysoká škola, ktorá doklad vydala, a zastupiteľským úradom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v tomto štáte.
* § 5 - (1) O nostrifikácii rozhodne vysoká škola alebo ministerstvo najneskôr do 60 dní od doručenia žiadosti alebo podnetu.
* § 6 - Doklady o štúdiu nostrifikované v Českej republike platia aj na území Slovenskej republiky.
* § 7 - Evidenciu nostrifikačných doložiek vedie ten, kto rozhodol o nostrifikácii a súčasne uschováva overené kópie dokladov o štúdiu vydaných zahraničnou vysokou školou.
* § 8 - Nenostrifikujú sa doklady o štúdiu vydané zahraničnou vysokou školou štátu, s ktorým Česká a Slovenská Federatívna Republika uzavrela medzinárodnú zmluvu o vzájomnom uznávaní rovnocennosti dokladov o vzdelaní.1)
* § 9 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 114/1982 Zb., ktorou sa ustanovujú bližšie podmienky nostrifikácie diplomov a iných dokladov o vysokoškolskom štúdiu vydaných zahraničnými vysokými školami a postup pri nej.
* § 10 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1991.
* Príloha 1
* Príloha 2
Aktuální znění od 1. 5. 1991
141
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 13. marca 1991
o nostrifikácii diplomov a iných dokladov o štúdiu na zahraničných vysokých školách
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) podľa § 35 ods. 2 písm. c) zákona č. 172/1990 zb. o vysokých školách ustanovuje:
§ 1
(1)
Táto vyhláška upravuje podmienky a postup pri nostrifikácii diplomov alebo iných dokladov, ktoré osvedčujú ukončenie vysokoškolského alebo postgraduálneho štúdia na zahraničnej vysokej škole (ďalej len „doklady o štúdiu“).1)
(2)
Doklady o štúdiu, ktoré obsahom a rozsahom iba čiastočne zodpovedajú štúdiu rovnakého alebo podobného študijného odboru na vysokej škole v Slovenskej republike, možno nostrifikovať po vykonaní rozdielových skúšok alebo po absolvovaní chýbajúcej praxe. Rozdielové skúšky a obsah praxe určí vysoká škola, ktorá rozhoduje o nostrifikácii.
(3)
Podľa tejto vyhlášky sa nostrifikujú aj doklady osvedčujúce vykonanie skúšok na zahraničnej vysokej škole, ktoré svojím obsahom a rozsahom zodpovedajú skúškam vykonaným na vysokej škole v Slovenskej republike.
§ 2
(1)
Doklady podľa § 1 možno nostrifikovať na žiadosť absolventa zahraničnej vysokej školy alebo toho, kto vykonal skúšky na zahraničnej vysokej škole (ďalej len „žiadateľ“).
(2)
Žiadost o nostrifikáciu podáva žiadateľ na vysokej škole v Slovenskej republike, na ktorej je rovnaký alebo podobný študijný odbor; ak niet takej vysokej školy, podáva žiadost na Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“).
(3)
Doklady uchádzača o štúdium na vysokej škole v Slovenskej republike alebo cudzinca, ktorý bude pôsobiť ako učiteľ na školách v Slovenskej republike, možno nostrifikovať na základe podnetu rektorarektora vysokej školy alebo dekana fakulty alebo ministerstva.
§ 3
(1)
K žiadosti o nostrifikáciu žiadateľ pripojí overené kópie
a)
diplomu alebo iných dokladov o štúdiu, alebo
b)
výkazu o štúdiu alebo iných dokladov o vykonaných skúškach, alebo
c)
vysvedčenia alebo iných dokladov o štátnych alebo rigoróznych skúškach.
(2)
Žiadateľ súčasne pripojí overené preklady dokladov uvedených v písmenách a) až c), a to do slovenského, českého, anglického, francúzskeho, nemeckého, ruského alebo španielskeho jazyka.
(3)
K podnetu na nostrifikáciu dokladov o štúdiu podľa § 2 ods. 3 pripoja sa len overené kópie dokladov o štúdiu.
(4)
Žiadateľ o nostrifikáciu vykonaných skúšok nepredkladá doklady uvedené v odseku 1 písm. a).
§ 4
Pravosť podpisov a odtlačkov pečiatok na origináloch dokladov musí byť overená ministerstvom zahraničných vecí štátu, v ktorom má sídlo vysoká škola, ktorá doklad vydala, a zastupiteľským úradom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v tomto štáte.
§ 5
(1)
O nostrifikácii rozhodne vysoká škola alebo ministerstvo najneskôr do 60 dní od doručenia žiadosti alebo podnetu.
(2)
Ak nostrifikuje vysoká škola alebo ministerstvo doklady o štúdiu, vydá nostrifikačnú doložku podľa vzoru uvedeného v prílohe 1 tejto vyhlášky.
(3)
Ak nostrifikuje vysoká škola alebo ministerstvo doklady o vykonaných skúškach vydané zahraničnou vysokou školou, vydá nostrifikačnú doložku podľa vzoru uvedeného v prílohe 2 tejto výhlášky.
(4)
Nostrifikačnou doložkou sa potvrdzuje platnosť dokladov o štúdiu s účinnosťou odo dňa jej vydania.
(5)
Ak vysoká škola alebo ministerstvo nenostrifikuje doklady o štúdiu alebo o vykonaných skúškach, oznámi to s uvedením dôvodov písomne žiadateľovi a doklady mu vráti.2)
§ 6
Doklady o štúdiu nostrifikované v Českej republike platia aj na území Slovenskej republiky.
§ 7
Evidenciu nostrifikačných doložiek vedie ten, kto rozhodol o nostrifikácii a súčasne uschováva overené kópie dokladov o štúdiu vydaných zahraničnou vysokou školou.
§ 8
Nenostrifikujú sa doklady o štúdiu vydané zahraničnou vysokou školou štátu, s ktorým Česká a Slovenská Federatívna Republika uzavrela medzinárodnú zmluvu o vzájomnom uznávaní rovnocennosti dokladov o vzdelaní.1)
§ 9
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 114/1982 Zb., ktorou sa ustanovujú bližšie podmienky nostrifikácie diplomov a iných dokladov o vysokoškolskom štúdiu vydaných zahraničnými vysokými školami a postup pri nej.
§ 10
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
Príloha 1
49kB
Príloha 2
38kB
1)
§ 25 ods. 2 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
2)
§ 34 zákona č. 172/1990 Zb. |
Zákon České národní rady č. 143/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 143/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti
Vyhlášeno 26. 4. 1991, datum účinnosti 26. 4. 1991, částka 28/1991
* Čl. I - Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 26. 4. 1991
143
ZÁKON
České národní rady
ze dne 26. března 1991,
kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:
Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní:
㤠44a
(1)
Platnost smluv o postoupení výkonu práva myslivosti platných ke dni účinnosti tohoto zákona, s výjimkou jejich ustanovení o výši úplaty za toto postoupení, uzavřených před účinností tohoto zákona, se prodlužuje do 31. prosince 1993.
(2)
Prodloužení platnosti se týká pouze smluv, u nichž by platnost skončila uplynutím doby.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 149/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 149/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa zrušuje nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 8/1990 Zb. o regulačných odvodoch v mzdovej oblasti
Vyhlášeno 30. 4. 1991, datum účinnosti 30. 4. 1991, částka 29/1991
* § 1 - Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 8/1990 Zb. o regulačných odvodoch v mzdovej oblasti.
* § 2 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 4. 1991
149
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 19. marca 1991,
ktorým sa zrušuje nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 8/1990 Zb. o regulačných odvodoch v mzdovej oblasti
Vláda Slovenskej republiky podľa § 10 ods. 2 zákona č. 156/1989 Zb. o odvodoch do štátneho rozpočtu nariaďuje:
§ 1
Zrušuje sa nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 8/1990 Zb. o regulačných odvodoch v mzdovej oblasti.
§ 2
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Mečiar v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 154/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 154/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce
Vyhlášeno 30. 4. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 30/1991
* Čl. I - Vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1991
154
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 17. dubna 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 58 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 297/1990 Sb., v rozsahu zmocnění daného usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 852 ze dne 3. prosince 1990, v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu, federálním ministerstvem pro strategické plánování a Státní bankou československou:
Čl. I
Vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, se mění takto:
V § 2 se ve druhé větě procentní sazba „20 %“ nahrazuje procentní sazbou „18 %“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1991.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 156/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 156/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory
Vyhlášeno 30. 4. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 30/1991
* § 1 - Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Železné hory (dále jen „oblast“).
* § 2 - (1) Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.
* § 4 - (1) Na celém území je zakázáno:
* § 5 - (1) Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace,1) zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v
* § 6 - (1) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláš
* § 7 - (1) Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
* § 8 - (1) V zóně I je
* § 9 - Odbornou správu oblasti zajišťuje Český ústav ochrany přírody, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
* § 10 - (1) Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilány měst Chotěboř, Ronov nad Doubravou, Slatiňany a Ždírec nad Doubravou, i když hranice oblasti ji
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1991. 1
Aktuální znění od 1. 6. 2016 (142/2016 Sb.)
156
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 27. března 1991
o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory
Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):
§ 1
Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Železné hory (dále jen „oblast“).
§ 2
(1)
Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.
(2)
K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu.
§ 4
(1)
Na celém území je zakázáno:
a)
ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu určená,
b)
tábořit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy s výjimkou služebních vozidel zajišťujících hospodářskou činnost v lesích (např. těžba dřeva) a rozdělávat ohně mimo vyhražená místa,
c)
provádět horolezeckou činnost nebo výcvik vysokohorské turistiky mimo místa vyhražená ministerstvem životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“),
d)
při výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad.
(2)
V zóně I a II je zakázáno zavádět geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů.
(3)
Jen po projednání s příslušným orgánem státní ochrany přírody lze na území oblasti:
a)
pořádat veřejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcíobcí,
b)
rozšiřovat a upravovat síť turistických cest,
c)
stanovit plány chovu a lovu zvěře, jakostních tříd honiteb, únosných stavu zvěře s výjimkou vyhrazených honiteb ministerstva zemědělství České republiky.
§ 5
(1)
Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace,1) zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v jednotlivých zónách.
(2)
Investoři a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonické řešení nových staveb nebo změn staveb bylo v souladu s charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického začlenění staveb do krajiny.
(3)
Při zpracování návrhů na umístění staveb pro průmysl, zemědělství, lesní hospodářství, skladování, těžební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodářství, rekreačních a sportovních zařízení a pro stanovení dobývacích prostorů jsou právnické a fyzické osoby povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Vyhodnocují přitom předpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k předpokládaným následkům pro přírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným řešením.
(4)
V zóně I je zakázáno umísťování a povolování nových staveb a změny ve využití území.
(5)
V zóně II je zakázáno umísťování nových staveb a změny ve využití území mimo zastavěná území.
(6)
V zóně III a IV je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy oblasti.
§ 6
(1)
Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou.3)
(2)
Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve větší míře vegetační kryt a půdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porostů a do biotopů chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
(3)
Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický relief krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
§ 7
(1)
Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
(2)
Lesní porosty v zóně I a vybrané porosty v zóně II, III a IV se vyhlašují za lesy zvláštního určení,4) pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné.
(3)
V zóně I je na lesní půdě zakázáno používat pesticidy, hnojit a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích, kdy je nutné činit potřebná opatření.5)
(4)
V zóně II, III a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního určení nebo za lesy ochranné, se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se zohledňují požadavky státní ochrany přírody.
(5)
O výjimkách podle § 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo souhrnně na základě generelu lesní dopravní sítě. Generel lesní dopravní sítě, který tvoří součást lesního hospodářského plánu, nelze bez udělení výjimky schválit.6)
§ 8
(1)
V zóně I je
a)
při zemědělské činnosti zakázáno:
1.
měnit současné skladby a plochy kultur,
2.
měnit stávající vodní režim,
3.
hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
4.
používat pesticidy,
5.
odstraňovat stromy a keře rostoucí mimo les,
b)
při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře (např. obory, farmové chovy, bažantnice).
(2)
V zóně II
a)
při zemědělském hospodaření je nutno:
1.
velikost pozemkových bloků7) přizpůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí,
2.
navrhovat a budovat stavby zemědělské výroby pouze v zastavěném území sídel, v případě staveb živočišné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám. Stavby musí být začleněny do prostředí vhodným architektonickým řešením i esteticky působící zelení,
3.
udržovat ekologicky únosný přísun živin, zejména dusíku,
4.
omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti,
5.
chránit stromy a keře rostoucí mimo les, s výjimkou náletových porostů na plochách zemědělských půd,
b)
je při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře.
(3)
V zóně III a IV při zemědělském hospodaření je nutno:
1.
vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat, případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např. terasy, větrolamy, břehové porosty),
2.
navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu kapacitně odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám, přitom preferovat ustájení na podestýlce,
3.
udržovat ekologicky únosný přísun živin, zejména dusíku,
4.
používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení škůdců a kalamit,
5.
zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les.
(4)
V zóně III je při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře.
§ 9
Odbornou správu oblasti zajišťuje Český ústav ochrany přírody, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
§ 10
(1)
Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilány měst Chotěboř, Ronov nad Doubravou, Slatiňany a Ždírec nad Doubravou, i když hranice oblasti jimi prochází.
(2)
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozčlenění do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany přírody v Praze, u okresních úřadů Havlíčkův Brod a Chrudim.
(3)
Z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a odst. 4 této vyhlášky lze povolit výjimky.6)
(4)
Dotčeným orgánem státní ochrany přírody je při řízeních podle zvláštních předpisů8) příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1991.
Ministr:
Ing. Dejmal v. r.
Příloha 1
Popis hranice oblasti Železné hory
1.
Hranice oblasti Železné hory je vedena po veřejných komunikacích nebo jiných zřetelných a v terénu identifikovatelných liniích.
2.
Průběh hranice je následující:
Hranice chráněné krajinné oblasti začíná severně od Chotěboře na křižovatce silnice II. tř. směrem Golčův Jeníkov–Libice nad Doubravou, odkud vede dále na sever 1000 m po silnici II. tř. a z této odbočuje po silnici II. tř. přes Bezlejov, obecobec Hranice do obceobce Jeníkovec. Zde se stáčí na severozápad po silnici II. tř. přes obecobec Maleč, Čečkovice, Jeřišno, Chuchel, Běstvinu, Třemošnici do Závratce. Odtud pokračuje po silnici III. tř. 1000 m k železničnímu přejezdu trati ČSD Čáslav – Třemošnice, kde přechází na těleso trati ČSD. Po trati ČSD jde na severní okraj Ronova nad Doubravou, kde u železniční stanice Ronov nad Doubravou přechází zpět na silnici III. třídy. Po silnici III. tř. jde na sever přes Bouzov na Lipovec na křižovatku se silnicí I. tř. v Podhořanech. Na okraji Podhořan uhýbá ze silnice I. tř. na východ na komunikaci III. tř. přes obecobec Bílý Kámen do Březinky. Zde se po silnici III. tř. stáčí na jih přes Jetonice do Podhradí, odkud jde po silnici III. tř. do Starého Dvora. Odtud jde po silnici III. tř. na severovýchod do Skoranova. Ze Skoranova jde na východ po nové zpevněné lesní komunikaci přes lesní komplex „Bučinu“ na silnici III. tř. Vápenný Podol – Bojanov. Po této silnici jde na jihovýchod přes Hrbokov, Kovářov do Bojanova. Odtud se stáčí na východ po silnici III. tř. přes Mezisvětí do Křižanovic. Z Křižanovic jde na sever po silnici III. tř. přes Licibořice, Smrkový Týnec, Rabštejn, Rabštejnskou Lhotu k osadě Podhůra. Zde se stáčí po silnici na východ ke Slatiňanům. Na okraji Slatiňan se uhýbá po silnici III. tř. na jih přes samotu „Monaco“ do Trpišova, odkud jde po silnici III. tř. na východ do Svídnice a dále po silnici III. tř. na jih pod přehradní hráz nádrže „Práčov“. Zde se stáčí po místní zpevněné komunikaci na východ na silnici I. tř. Chrudim–Havlíčkův Brod. Po ní jde na jih přes Nasavrky do Nové Vsi, kde odbočuje na východ po silnici III. tř. přes Ctětínek, Ctětín, Strkov, Čekov do Majlantu. Zde se po silnici III. tř. stáčí na jih přes Bystřici, Petrkov na silnici Hlinsko–Trhová Kamenice. Po ní jde na severozápad do Trhové Kamenice, kde se stáčí na jih a po silnici I. tř. jde přes Dlouhý, Údavy do Ždírce nad Doubravou, kde na železničním přejezdu trati ČSD Pardubice–Havlíčkův Brod přechází na těleso tratě ČSD, po kterém jde na západ, na křížení se silnicí Ždírec nad Doubravou–Chotěboř. Zde přechází na tuto silnici a přes Sobiňov jde až k železničnímu přejezdu u zastávky Bílek, kde odbočuje zpět na těleso trati ČSD, po kterém jde na okraj Chotěboře. Z železnice před Chotěboří se stáčí severně 100 m po lesní cestě č. k. 4530 až k hájovně. Odtud na západ 80 m po polní cestě č. k. 2350 a dále severně po polní cestě č. k. 4529 až k silnici Chotěboř–Horní Sokolovec, kterou přetíná a pokračuje po silnici severozápadním směrem podél zahrádkářské osady, kaple sv. Anny a zámeckého parku na silnici Chotěboř–Nová Ves u Chotěboře, po ní vede ke křižovatce silnice Chotěboř–Golčův Jeníkov–Maleč.
Plocha oblasti činí 380 km2.
1)
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.
3)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.
4)
§ 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
5)
§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
6)
§ 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o provádění hospodářskotechnických úprav pozemků.
8)
Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 157/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 157/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Vyhlášeno 30. 4. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 30/1991
* § 1 - Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Broumovsko (dále jen „oblast“).
* § 2 - (1) Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.
* § 3 - (1) Ochrana a využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů jsou diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
* § 4 - (1) Na celém území je zakázáno:
* § 5 - (1) Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace,1) zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v
* § 6 - (1) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláš
* § 7 - (1) Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
* § 8 - (1) V zóně I je
* § 9 - Odbornou správu oblasti zajišťuje Český ústav ochrany přírody, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
* § 10 - (1) Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilán města Hronova, i když hranice oblasti jím prochází.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1991. 1 2
Aktuální znění od 1. 5. 1991
157
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 27. března 1991
o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):
§ 1
Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Broumovsko (dále jen „oblast“).
§ 2
(1)
Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.
(2)
K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu.
§ 3
(1)
Ochrana a využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů jsou diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
(2)
Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v mapě, která tvoří přílohu 2 této vyhlášky.
§ 4
(1)
Na celém území je zakázáno:
a)
ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu určená,
b)
tábořit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy s výjimkou služebních vozidel zajišťujících hospodářskou činnost v lesích (např. těžba dřeva) a rozdělávat ohně mimo vyhražená místa,
c)
provozovat automobilový a motocyklový sport a pořádat automobilové a motocyklové soutěže mimo motokrosový areál v Žabokrkách,
d)
provádět horolezeckou činnost nebo výcvik vysokohorské turistiky mimo místa vyhražená ministerstvem životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“),
e)
při výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad.
(2)
V zóně I a II je zakázáno zavádět geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů.
(3)
Jen po projednání s příslušným orgánem státní ochrany přírody lze na území oblasti:
a)
pořádat veřejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcíobcí,
b)
rozšiřovat a upravovat síť turistických cest,
c)
stanovit plány chovu a lovu zvěře, jakostních tříd honiteb, únosných stavu zvěře s výjimkou vyhrazených honiteb ministerstva zemědělství České republiky.
§ 5
(1)
Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace,1) zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v jednotlivých zónách.
(2)
Investoři a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonické řešení nových staveb nebo změn staveb bylo v souladu s charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického začlenění staveb do krajiny.
(3)
Při zpracování návrhu na umístění staveb pro průmysl, zemědělství, lesní hospodářství, skladování, těžební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodářství, rekreačních a sportovních zařízení a pro stanovení dobývacích prostorů jsou právnické a fyzické osoby povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Vyhodnocují přitom předpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k předpokládaným následkům pro přírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným řešením.
(4)
V zóně I je zakázáno umisťování a povolování nových staveb a změny ve využití území.
(5)
V zóně II je zakázáno umisťování nových staveb a změny ve využití území mimo zastavěná území.
(6)
V zóně III a IV je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy oblasti.
§ 6
(1)
Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou.3)
(2)
Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve větší míře vegetační kryt a půdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porostů a do biotopů chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
(3)
Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
§ 7
(1)
Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
(2)
Lesní porosty v zóně I a vybrané porosty v zóně II, III a IV se vyhlašují za lesy zvláštního určení,4) pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné.
(3)
V zóně I je na lesní půdě zakázáno používat pesticidy, hnojit a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích, kdy je nutné činit potřebná opatření.5)
(4)
V zóně II, III, a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního určení nebo za lesy ochranné, se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se zohledňují požadavky státní ochrany přírody.
(5)
O výjimkách podle § 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo souhrnně na základě generelu lesní dopravní sítě. Generel lesní dopravní sítě, který tvoří součást lesního hospodářského plánu, nelze bez udělení výjimky schválit.6)
§ 8
(1)
V zóně I je
a)
při zemědělské činnosti zakázáno:
1.
měnit současné skladby a plochy kultur,
2.
měnit stávající vodní režim,
3.
hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
4.
používat pesticidy,
5.
odstraňovat stromy a keře rostoucí mimo les,
b)
při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře (např. obory, farmové chovy, bažantnice).
(2)
V zóně II
a)
při zemědělském hospodaření je nutno:
1.
velikost pozemkových bloků7) přizpůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí,
2.
navrhovat a budovat stavby zemědělské výroby pouze v zastavěném území sídel, v případě staveb živočišné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám. Stavby musí být začleněny do prostředí vhodným architektonickým řešením i esteticky působící zelení,
3.
udržovat ekologicky únosný přísun živin, zejména dusíku,
4.
omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti,
5.
chránit stromy a keře rostoucí mimo les,
b)
je při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře.
(3)
V zóně III a IV při zemědělském hospodaření je nutno:
1.
vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat, případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např. terasy, větrolamy, břehové porosty),
2.
navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu kapacitně odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám, přitom preferovat ustájení na podestýlce,
3.
udržovat ekologicky únosný přísun živin, zejména dusíku,
4.
používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení škůdců a kalamit,
5.
zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les.
(4)
V zóně III je při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzivních chovů zvěře.
§ 9
Odbornou správu oblasti zajišťuje Český ústav ochrany přírody, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
§ 10
(1)
Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilán města Hronova, i když hranice oblasti jím prochází.
(2)
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozčlenění do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany přírody v Praze, u okresních úřadů v Náchodě a Trutnově.
(3)
Z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a odst. 4 této vyhlášky lze povolit výjimky.6)
(4)
Dotčeným orgánem státní ochrany přírody je při řízeních podle zvláštních předpisů8) příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1991.
Příloha 1
Popis hranice oblasti Broumovsko
1.
Hranice oblasti Broumovsko je vedena po veřejných komunikacích, nebo jiných zřetelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích.
2.
Průběh hranice je následující:
V severní, východní a jihovýchodní části je hranice oblasti totožná se státní hranicí mezi ČSFR a Polskem. U obceobce Žďárky odbočuje po polní cestě k silnici Žďárky – Hronov a po ní probíhá až do severního okraje Hronova. Prochází Hronovem a přes Zběčník jde po silnici až k Hornímu Kostelci. Od Horního Kostelce odbočuje na sever po asfaltové komunikaci do osady Odolov. Z Odolova pokračuje po silnici Odolov – Sedmidomí jižně pod Žaltman, kde přechází na lesní asfaltovou komunikaci. Po ní jde přes osadu Paseka na východní okraj Radvanic. Zde po místní komunikaci obchází jižní okraj Radvanic, přechází po asfaltové cestě potok Jivku a po této cestě dochází k silnici Radvanice – Horní Vernéřovice. Po ní se krátce vrací k Radvanicím, které východně obchází po trvalé lesní komunikaci. Z lesní komunikace odbočuje na železničním přejezdu na trať ČSD Trutnov – Teplice nad Metují. Po trati probíhá až k východnímu okraji Chvalče, kde přechází na železničním přejezdu na silnici Chvaleč – Horní Adršpach, po které odbočuje na východ k hranici okresu Trutnov. Po dosažení okresní hranice na tuto přechází, po 500 m dosahuje státní hranice, na které končí.
Rozloha oblasti činí 410 km2.
Příloha 2
248kB
1)
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.
3)
§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.
4)
§ 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
5)
§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
6)
§ 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o provádění hospodářskotechnických úprav pozemků.
8)
Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). |
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné postredie č. 166/1991 Sb. | Vyhláška Slovenskej komisie pre životné postredie č. 166/1991 Sb.
Vyhláška Slovenskej komisie pre životné prostredie o štátnych prírodných rezerváciách a chránených náleziskách v Tatranskom národnom parku
Vyhlášeno 10. 5. 1991, datum účinnosti 1. 5. 1991, částka 33/1991
* § 1 - (1) Zriaďujú sa tieto štátne prírodné rezervácie (ďalej len „rezervácie“):
* § 2 - (1) V rezerváciách a náleziskách sa zakazuje
* § 3 - (1) Kontrolu dodržiavania podmienok ochrany v rezerváciách a náleziskách vykonáva komisia, Okresný úrad životného prostredia v Poprade, obvodné úrady životného prostredia, Útredie štátnej ochrany prírody a Správa Tatranského národného parku.
* § 4 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1991.
* Príloha vyhlášky č. 166/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 5. 1991
166
VYHLÁŠKA
Slovenskej komisie pre životné postredie
z 15. januára 1991
o štátnych prírodných rezerváciách a chránených náleziskách v Tatranskom národnom parku
Slovenská komisia pre životné prostredie (ďalej len „komisia“) podľa § 10 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody ustanovuje:
§ 1
(1)
Zriaďujú sa tieto štátne prírodné rezervácie (ďalej len „rezervácie“):
1.
Batizovská dolina,
2.
Belianske Tatry,
3.
Bielovodská dolina,
4.
Blatá,
5.
Bor,
6.
Bôrik,
7.
Čikovská,
8.
Dolina Bielej vody,
9.
Fľak,
10.
Furkotská dolina,
11.
Goliasová,
12.
Grapa,
13.
Hrádok nad Pavúčou dolinou,
14.
Javorová dolina,
15.
Jedlina,
16.
Jelšina,
17.
Kôprova dolina,
18.
Kút,
19.
Mengusovská dolina,
20.
Mlynická dolina,
21.
Mokriny,
22.
Mraznica,
23.
Pavlová,
24.
Pálenica,
25.
Pod Čerchľou,
26.
Poš,
27.
Pramenište,
28.
Skalka,
29.
Skalnatá dolina,
30.
Slavkovská dolina,
31.
Studené doliny,
32.
Surovec,
33.
Štôlska dolina,
34.
Tichá dolina,
35.
Uhliščatká,
36.
Važecká dolina,
37.
Velická dolina.
(2)
Na ochranu vzácnych druhov rastlín sa zriaďujú chránené náleziská (ďalej len „náleziská“):
1.
Brezina,
2.
Rašelinisko,
3.
Slavkovský jarok.
(3)
Územia rezervácií a nálezísk sú vymedzené v prílohe tejto vyhlášky.
(4)
Územia rezervácií a nálezísk vyznačia orgány geodézie a kartografie v evidencii nehnuteľností. Mapy, v ktorých sú zakreslené územia rezervácií a nálezísk, sa uložia na komisii, v Ústredí štátnej ochrany prírody, na Správe Tatranského národného parku, na Okresnom úrade životného prostredia v Poprade, na obvodných úradoch životného prostredia, v obvode ktorých sa rezervácie alebo náleziská nachádzajú, ako aj na územných orgánoch geodézie a kartografie.
§ 2
(1)
V rezerváciách a náleziskách sa zakazuje
a)
narúšať tvary reliéfu a pôdny kryt,
b)
poškodzovať alebo ničiť rastliny a meniť prirodzenú skladbu porastov,
c)
zachytávať pramene, regulovať vodné toky a meniť vodný režim,
d)
zbierať rastliny a ich súčasti, živočíchy, nerasty a skameneliny,
e)
usmrcovať živočíchy, poškodzovať a premiestňovať ich vývojové štádiá a rušiť ich prirodzený vývoj alebo ich životné prostredie, chytať ryby a loviť zver,
f)
vysádzať nepôvodné druhy rastlín,
g)
zavádzať nepôvodné druhy živočíchov, zriaďovať krmidlá a solníky pre poľovnú zver,
h)
vykonávať stavebnú činnosť,
i)
uskutočňovať prieskum a ťažbu nerastných surovín a rašeliny,
j)
zriaďovať skládky, znečisťovať územie a vodu odpadmi, odpadkami a inými látkami,
k)
používať chemické prostriedky,
l)
táboriť, zakladať oheň, používať motorové dopravné prostriedky, rušiť pokoj a ticho, kúpať sa v potokoch a plesách,
m)
vodiť alebo púšťať psov a iné domáce zvieratá,
n)
vykonávať inú činnosť, ktorou by sa mohli poškodiť alebo zničiť hodnoty týchto chránených území.
(2)
V lesoch rezervácií a nálezísk sa hospodári podľa lesných hospodárskych plánov, vypracúvaných v súčinnosti s Ústredím štátnej ochrany prírody a Správou Tatranského národného parku a schvaľovaných po dohode s okresným úradom životného prostredia.1) Hospodárske opatrenia odlišné od lesných hospodárskych plánov sa taktiež určujú po dohode s okresným úradom životného prostredia.
(3)
Horolezeckú činnosť v rezerváciách a náleziskách možno vykonávať len na základe povolenia obvodného úradu životného prostredia po predchádzajúcom vyjadrení Správy Tatranského národného parku. Lyžovať v nich možno len na schválených lyžiarskych tratiach.
(4)
Rezervácie a náleziská sú prístupné verejnosti len po vyznačených turistických a náučných chodníkoch. Vchádzať na územie rezervácií a nálezísk a stáť v nich s motorovými vozidlami povoľuje obvodný úrad životného prostredia. Nové chodníky možno v nich budovať a vyznačovať len so súhlasom obvodného úradu životného prostredia.
(5)
Výskum a prieskum na území rezervácií a nálezísk povoľuje okresný úrad životného prostredia vysokým školám, výskumným ústavom, múzeám, prípadne iným organizáciám po vyjadrení Ústredia štátnej ochrany prírody a Správy Tatranského národného parku.
(6)
V prípade bezprostredného ohrozenia prírodného bohatstva na území rezervácií a nálezísk, možno okamžite vykonať nevyhnutné opatrenia na odvrátenie ohrozenia a jeho následkov. Kto opatrenia vykonal, podá o tom bezodkladne správu obvodnému úradu životného prostredia alebo okresnému úradu životného prostredia alebo Ústrediu štátnej ochrany prírody alebo Správe Tatranského národného parku.
(7)
Dodržiavanie podmienok ochrany rezervácií a nálezísk je povinnosťou všetkých právnických a fyzických osôb pôsobiacich na ich území, ako aj návštevníkov, ktorí sa v nich prechodne zdržiavajú.
§ 3
(1)
Kontrolu dodržiavania podmienok ochrany v rezerváciách a náleziskách vykonáva komisia, Okresný úrad životného prostredia v Poprade, obvodné úrady životného prostredia, Útredie štátnej ochrany prírody a Správa Tatranského národného parku.
(2)
Porušenie podmienok ochrany postihujú obvodné úrady životného prostredia podľa osobitných predpisov.2)
(3)
Výnimky z podmienok ochrany povoľuje komisia, ak to neodporuje štatútu Tatranského národného parku.3)
§ 4
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1991.
Minister-predseda:
Ing. Tripák CSc. v. r.
Príloha vyhlášky č. 166/1991 Zb.
Vymedzenie území rezervácií a nálezísk
Rezervácie a náleziská sa nachádzajú prevažne v okrese Poprad. V teréne sú vymedzené podľa lesníckych obrysových máp 1 : 10 000, ktoré sú súčasťou lesného hospodárskeho plánu vyhotoveného pre Lesný hospodársky celok Vysoké Tatry so stavom k 1. januáru 1987.
1.
Rezervácia Batizovská dolina sa nachádza v katastrálnom území Starý Smokovec a zahŕňa lesné porasty č. 586, 587a, b, 633 a, d, 635, 636, 637, 640, 641, 642a, b, c, d, 643; nelesné plochy č. 415, 433 (vodné plochy), 414, 432, 434, 436, 442. Celková výmera rezervácie je 523,19 ha (z toho ochranné lesy 162,59 ha, lesy osobitného určenia 59,46 ha a nelesné plochy 301,14 ha).
2.
Rezervácia Belianske Tatry sa nachádza v katastrálnych územiach Tatranská Lomnica, Tatranská kotlina, Ždiar a Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1171 a, 1172, 1173, 1174, 1175 a, b, 1176, 1177, 1178, 1179 b, c, e, 1180 a, b, c, d, e, 1181, 1182 a, b, c, d, e, 1196 a, b, c, 1197 a, b, 1198, 1415 a, b, 1416 a, b, c, d, e, f, 1417 a, b, c, d, e, 1418, 1419, 1420 a, b, c, d, 1421 a, b, c, 1422 a, b, c, d, e, f, 1424, 1425, 1426, 1427, 1428, 1429, 1430, 1431, 1432, 1433, 1434, 1435, 1436, 1437 a, b, c, d, 1438 a, b, c, 1439, 1440, 1441 a, b, c, d, e, 1442, 1443 a, b, c, d, 1444 a, b, 1451, 1452, 1453, 1454, 1455, 1456, 1457 a, b, c, 1458, 1459, 1460, 1461, 1462 a, b, 1463 a, b, c, d, e, 1464 a, b, 1465, 1466, 1467, 1468, 1469 a, b, 1470 a, b, 1471, 1472 a, b, 1473, 1474, 1496 a, b, 1497 a, b, 1498 a, b, 1499 a, b, 1500 a, b, 1501 a, b, c, d, e, 1502, 1503, 1504 a, b, c, 1505 a, b, 1506, 1507, 1508 a, b, c, d, e, f, g, h, i, 1509, 1510, 1511 a, b, 1512, 1513, 1514 a, b, 1515, 1516 a, b, 1531 a, b, 1535 a, b, c, 1536 a, b, c, d, 1537 a, b, c, d, e, f, 1538, 1539, 1540, 1541 a, b, c, 1542 a, b, 1543, 1544, 1545, 1546 a, b, c, 1547, 1548 a, b, 1564 a, b, c, d, 1565 a, b, c, d, e, 1566 b, c, d, e, f, 1571 a, b, 1572 a, b, c, d, e, 1573 a, b, c, 1574, 1575, 1576, 1577, 1578 a, b, 1579, 1580 a, b, c, d, e, f, g, h, 1581 a, b, 1582 a, b, 1583, 1584, 1585, 1586, 1587 a, b, c, d, 1588 a, b, c, 1589 a, b, c, d, e, f, g, 1590 a, b, c, d, e, 1591, 1592 a, b, c, d, e, 1593 a, b, c, d, 1594, 1595, 1596 a, b, 1597, 1598, 1599, 1600, 1601, 1602, 1603, 1604 a, b, 1605 a, b, c, d, 1606 a, b, 1607 a, b, c, 1608, 1609, 1610, 1759 a, 1760 a, b, 1761, 1762 a, b, 1763, 1764, 1765 a, b, 1766 a, b, 1767, 1769 a, b, 1770, 1771, 1772, 1773, 1774, 1775, 1776, 1777, 1778 a, b, 1779 a, b, c, 1780, 1781, 1782, 1783, 1784, 1785, 1786, 1787, 1788, 1789, 1790 a, b, 1791 a, b, 1792 a, b, c, 1793 a, b, 1794, 1800, 1801 a, b, 1802, 1803, 1808 b, c, 1809 a, b, 1810 a, b, c, d, e, f, 1811 a, b, 1812, 1813 b, 1815 a, b, c, 1816 a, b, c, 1817, 1818, 1819 a, b, 1820, 1821, 1822, 1823, 1824, 1825, 1826, nelesné plochy - časť parcely č. 1005, 1018, 1058, 1060, časť parcely č. 1086, časť parcely č. 1120, časť parcely č. 1292 (lesné cesty); 1049, 1056, 1061, 1062, 1063, 1121, 1127, 1128, 1150, 1303, 1374 (sklady), časť parcely č. 1003; 1093, časť parcely č. 1064, časť parcely č. 1085 (vodné plochy); 804, 805, 806, 807, 808, 809, 810, 811, 812, 813, 814, 815, 816, 817, 818, 519, 820, 821, 822, 823, 824, 834, 971, 972, 973, 974, 975, 976, 977, 978, 979, 980, 981, 982, 983, 984, 985, 986, 987, 988, 989, 990, 991, 992, 993, 994, 995, 996, 997, 1004, 1006, 1007, 1009, 1010, 1011, 1012, 1013, 1014, 1015, 1016, 1017, Š 40, E 27, 1046, 1047, 1048, 1050, 1051, 1052, 1053, 1054, 1055, 1057, 1088, 1089, 1090, 1091, 1092, 1094, 1095, 1096, 1097, 1098, 1099, 1100, 1107, 1108, 1115, 1116, 1117, 1118, 1119, 1122, 1123, 1124, 1125, 1126, 1129, 1130, 1131, 1132, 1133, 1134, 1135, 1136, 1137, 1138, 1139, 1294, 1295, 1296, 1298, 1299, 1300, 1301, 1302, 1303, 1304, 1305, 1306, 1307, 1308, 1309, 1310, 1311, 1312, 1313, 1314, 1315, 1317, 1318, E 46, 1354, 1355, 1356, 1357, 1358, 1359, 1360, 1361, 1362, 1363, 1364, 1365, 1366, 1367, 1368, 1369, 1370, 1371, 1372, 1373, 1375, 1376, 1377, 1378, 1379 a lúky č. 1087, 1141, 1297, 1365. Celková výmera rezervácie je 5 407,65 ha (z toho ochranné lesy 2 987,99 ha, lesy osobitného určenia 1 173,30 ha, nelesné plochy 1 219,52 ha a lúky 26,84 ha).
3.
Rezervácia Bielovodská dolina sa nachádza v katastrálnych územiach Javorina, Tatranská Lomnica, Starý Smokovec a Štrbské pleso a zahŕňa lesné porasty č. 1715, 1716 a, b, c, 1717 a, b, c, d, 1718 b, c, 1719, 1848, 1849 a, b, c, 1850, 1851 a, b, c, d, 1852 a, b, c, d, e, 1853 a, b, c, 1854, 1855, 1856, 1857, 1858, 1859, 1860 a, b, c, d, e, f, 1861 a, b, c, 1862 a, b, c, d, e, 1863 a, b, c, d, e, f, g, 1864 a, b, c, d, 1865, 1876 d, 1877, 1878 a, b, c, d, e, 1879 a, b, c, 1880 a, b, 1881, 1882 a, b, 1883 a, b, c, d, e, 1884, 1885, 1886 a, b, 1887, 1888, 1889, 1890 a, b, 1891 a, b, c, 1892, 1893 a, b, c, d, e, f, 1894, 1895, 1896, 1897, 1898 a, b, 1899, 1900, 1901 a, b, c, d, 1902, 1903, 1904, nelesné plochy - časť parcely č. 1226, časť parcely č. 1442, 1484, 1502 (lesné cesty), 1231, 1232, 1447, 1462, 1469, 1486, 1487, 1488, 1489, 1536 (sklady), časť parcely č. 1224, 1501, 1522, 1525, 1526, 1527, 1528, 1529, 1530, 1532, 1538, 1539 (vodné plochy), Š 51, E 37, 1445, 1448, 1449, 1450, 1451, 1452, 1453, 1454, 1455, 1456, 1457, 1458, 1459, 1460, 1461, 1463, 1464, 1465, 1466, 1467, 1490, 1491, 1493, 1494, 1495, 1496, 1497, 1498, 1499, 1500, 1504, 1507, 1508, 1509, 1510, 1511, 1512, 1513, 1514, 1515, 1516, 1517, 1518, 1519, 1520, 1521, 1523, 1524, 1531, 1533, 1534, 1535, 1537, 1540, E 38 - časť; lúky č. 1230, 1446, 1468, 1492, 1505, 1506 a pasienok č. 1503. Celková výmera rezervácie je 3 712,14 ha (z toho ochranné lesy 1 992,79 ha, lesy osobitného určenia 54,75 ha, nelesné plochy 1 633,43 ha, lúky 30,19 ha a pasienky 0,98 ha).
4.
Rezervácia Blatá sa nachádza v katastrálnom území Štrba a zahŕňa lesné porasty č. 396 a, b, 397 (ochranné lesy). Celková výmera rezervácie je 37,70 ha.
5.
Rezervácia Bor sa nachádza v katastrálnom území Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1740, 1743, 1745, 1746, 1748 a, b, c, d. Celková výmera rezervácie je 133,61 ha (z toho ochranné lesy 112,75 ha a lesy osobitného určenia 20,86 ha).
6.
Rezervácia Bôrik sa nachádza v katastrálnych územiach Mengusovce a Lučivná a zahŕňa lesný porast č. 555 (ochranný les). Celková výmera rezervácie je 20,74 ha.
7.
Rezervácia Čikovská sa nachádza v katastrálnom území Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1729 a, b (ochranné lesy). Celková výmera rezervácie je 6,20 ha.
8.
Rezervácia Dolina Bielej vody sa nachádza v katastrálnych územiach Tatranská Lomnica a Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1055, 1056, časť parcely č. 1070, časť parcely č. 1075 a, 1075 b, 1079 a, b, 1080 a, b, c, 1081 a, b, c, 1082 a, b, 1146 a, b, 1147, 1148, 1149, 1150 a, b, c, 1152 a, b, 1153, 1154 a, b, c, d, e, 1155, 1156 a, b, c, 1157, 1158 a, b, c, d, 1159 a, b, c, 1160 a, b, c, d, e, f, 1161, 1162 a, b, 1163 a, b, 1164, 1165, 1166, 1167 a, b, c, 1168 a, b, 1169, 1170, 1171 b, c, d, 1179 a, d, 1183 a, b, c, d, 1184 a, b, c, d, e, f, 1185 a, b, 1186, 1187 a, b, c, 1188 a, b, 1189, 1190, 1191, 1192, 1193, 1194, 1195, 1207 a, b, c, 1208, nelesné plochy - časť parcely č. 722, 766, časť parcely č. 839 (lesné cesty); 773 (sklad), časť parcely č. 768; 782, 783, 784, 785, 790, 791, 794, 795, 796, 797, 798, 799, 801 (vodné plochy), Š 31, Š 32, Š 33, 767, 769, 770, 771, 772, 774, 775, 776, 777, 778, 779, 780, 781, 786, 787, 788, 789, 792, 793, 800, 802, 803, 825, 826, 827, 828, 829, 830, 831, 832, 833. Celková výmera rezervácie je 1 661,11 ha (z toho ochranné lesy 873,08 ha, lesy osobitného určenia 313,64 ha a nelesné plochy 474,39 ha).
9.
Rezervácia Fľak sa nachádza v katastrálnom území Tatranská Lomnica a zahŕňa lesné porasty č. 1410 a, 1411 a, b (lesy osobitného určenia). Celková výmera rezervácie je 37,93 ha.
10.
Rezervácia Furkotská dolina sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 336, 337 a, b, 338, 339 a, b, 340 a, b, c, 348, 349, 350, 351 a, b, c, 352 a, b, c, d, e, f, g, h, i, 353 a, b, c, d, e, f, g, h, 354 a, b, c, d, e, f, 355 a, b, c, 356 a, b, c, d, e, 357 a, b, nelesné plochy č. 245, 246, 247, 256, 257, 258, 260, 261, 270, 272 (vodné plochy), 62/1, 2, 63, 255, 259, 262, 263, 264, 265, 266, 267, 268, 269, 271, 273. Celková výmera rezervácie je 842,43 ha (z toho ochranné lesy 600,46 ha, nelesné plochy 241,97 ha).
11.
Rezervácia Goliasová sa nachádza v katastrálnych územiach Javorina a Ždiar a zahŕňa lesné porasty 1637 a, b, nelesnú plochu č. 1153. Celková výmera rezervácie je 27,29 ha (z toho lesy osobitného určenia 26,93 ha a nelesné plochy 0,36 ha).
12.
Rezervácia Grapa sa nachádza v katastrálnom území Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1648 a, b, 1651, 1652, nelesné plochy č. 1172 (sklad), Š 43, časť parcely č. 1155. Celková výmera rezervácie je 40,86 ha (z toho ochranné lesy 4,40 ha, lesy osobitného určenia 35,70 ha a nelesné plochy 0,76 ha).
13.
Rezervácia Hrádok nad Pavúčou dolinou sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 308 a, b, 309 a, b, 310, 311, 312, nelesnú plochu č. 225. Celková výmera rezervácie je 105,10 ha (z toho ochranné lesy 88,03 ha, lesy osobitného určenia 15,97 ha a nelesná plocha 1,10 ha).
14.
Rezervácia Javorová dolina sa nachádza v katastrálnych územiach Tatranská Lomnica a Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1813 a, 1814, 1827, 1828 a, b, 1829, 1830 a, b, c, d, e, f, 1831, 1832 a, b, c, d, 1833 a, b, 1834, 1835, 1836, 1837, 1838, 1839, 1840, 1841, 1842, 1843 a, b, c, 1844 a, b, c, d, e, f, g, h, nelesné plochy - časť parcely č. 1436 (lesná cesta); 1434, 1435, 1437 (sklady), 1391, 1404, 1411, 1413, 1414, časť parcely č. 1352 (vodné plochy), Š 47, 1380, 1381, 1382, 1383, 1384, 1385, 1386, 1387, 1388, 1389, 1390, 1392, 1393, 1394, 1395, 1396, 1397, 1398, 1399, 1400, 1401, 1402, 1403, 1405, 1406, 1407, 1408, 1409, 1410, 1412, 1415, 1416, 1417, 1418, 1419, 1420, 1421, 1422, 1423, 1424, 1425, 1426, 1427, 1428, 1429, 1430, 1431, 1432, 1433. Celková výmera rezervácie je 2 250,89 ha (z toho ochranné lesy 1 084,89 ha a nelesné plochy 1 166,00 ha).
15.
Rezervácia Jedliny sa nachádza v katastrálnom území Tatranská Lomnica a zahŕňa lesný porast č. 1397 (lesy osobitného určenia). Celková výmera rezervácie je 32,89 ha.
16.
Rezervácia Jelšina sa nachádza v katastrálnych územiach Mengusovce, Batizovce a Štôla a zahŕňa lesné porasty č. 552, 553, nelesné plochy - časť parcely č. 341 (vodná plocha), č. 398. Celková výmera rezervácie je 16,43 ha (z toho ochranné lesy 14,66 ha a nelesná plocha 1,97 ha).
17.
Rezervácia Kôprova dolina sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 151, 152, 153, 169 a, b, c, d, 170, 171 a, b, 172 a, b, c, d, 173, 174, 175 a, b, c, 176 a, b, 177, 178 a, b, c, 179 a, b, 180 a, b, 181 a, b, c, 182, 183, 184 a, b, 185 a, b, c, 186, 187 a, b, 188, 189 a, b, c, 190 a, b, 191, 192, 193 a, b, 194 a, b, c, d, 195, 196, 197 a, b, c, 198 a, b, c, 199, 200 a, b, c, d, e, 201 a, b, c, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 211 a, b, c, 212 a, b, c, 213, 214, 215, 216, 217 a, b, 218 a, b, 219, 220 a, b, 221 a, b, 222 a, b, 223, 224, 225 a, b, c, 226 a, b, 227, 228, 229, 230, 231 a, b, 232, 233, 234, 235, 236 a, b, 260, 261, 262, 269 a, b, 270, 271 a, b, 272 a, b, nelesné plochy - časť parcely č. 100; 129, 131, 132, 133, 141, 142 (vodné plochy), 108, 110, 115, 118, 137, 139, 145, 152, 153, 154, 155, 192, 206 (sklady) 122, časť parcely č. 123; 138 (lesné cesty), Š 4, 98, 109, 116, 117, 124, 125, 126, 127/1, 2, 128, 130, 134, 135, 136, 140, 143, 144, 146, 147, 148, 149, 150, 151, 198, 199, 201, 202, 203, 204, 205, 207 a lúky č. 119, 120, 121. Celková výmera rezervácie je 3 220,92 ha (z toho ochranné lesy 1 725,90 ha, lesy osobitného určenia 344,02 ha, nelesné plochy 1 148,03 ha a lúky 2,97 ha).
18.
Rezervácia Kút sa nachádza v katastrálnom území Huncovce a zahŕňa lesné porasty č. 1125 a, b (lesy osobitného určenia). Celková výmera rezervácie je 11,22 ha.
19.
Rezervácia Mengusovská dolina sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 494 a, b, c, 495, 496 a, b, c, d, 497, 498, 499 a, b, c, d, 500, 501, 502, 503 a, b, 504, 505, 506 a, b, 507, 508, 509, 510, 511, 512, 513, 514, 515 a, b, c, 516, 517, nelesné plochy - časť parcely č. 263 (lesné cesty), časť parcely č. 341; č. 347, 348, 351, 352, 356, 357, 358, 360, 362 (vodné plochy); č. 344, 345, 346, 349, 350, 353, 354, 355, 359, 361, 364, 365, 2449/2. Celková výmera rezervácie je 1 612,96 ha (z toho ochranné lesy 550,58 ha a nelesné plochy 1 062,38 ha).
20.
Rezervácia Mlynická dolina sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 360 a, b, c, d, 361, 362, 363, 364 a, b, 365, 366 c, nelesné plochy č. 281, 282, 283, 285, 286, 287, 288, 289, 290, časť parcely č. 292 (vodné plochy); Š 10, 279, 280, 284, 291, 293, 974/11, 12, 981/10. Celková výmera rezervácie je 704,29 ha (z toho ochranné lesy 254,32 ha a nelesné plochy 449,97 ha).
21.
Rezervácia Mokriny sa nachádza v katastrálnych územiach Tatranská Lomnica a Rakúsy a zahŕňa lesné porasty č. 1131 a, b, c, 1132 a, b, c, 1133, 1134, 1135, 1211, 1212 a, b, c, 1213, 1214, 1215, 1216 a, b, c, 1220, 1224, 1225, 1226 a, b, c, d, 1227 a, b, c, 1228 a, b, c, 1229 a, b, c, 1230, 1231 a, b, 1232 a, b, c, 1233, 1234 a, b, c, d, e, 1235 a, b, c, 1236, 1237, 1238, 1239 a, b, 1240 a, b, c, 1241 a, b, c, d, e, 1242 a, b, 1243, 1244, 1245, 1246, 1247 a, b, 1248, 1249 a, b, 1250 a, b, 1251, 1252 a, b, c, d, 1253 a, b, c, 1254 a, b, c, d, 1255 a, b, 1256 a, b, c, d, e, 1257 a, b, 1298 a, b, 1299, 1344, 1345, 1346 a, b, 1349, 1350, nelesné plochy č. 851, časť parcely č. 853; časť parcely č. 859, časť parcely č. 865 (lesné cesty); č. 852, 854, 860, 860/1, 861, 863, 864, 866, 870, 872, 929 (sklady), časť parcely č. 768 (vodná plocha); č. 752, 753, 754, 755, 862, 867, časť parcely č. 868; č. 871, 881, záhrady č. 880, lúky č. 882. Celková výmera rezervácie je 882,82 ha (z toho ochranné lesy 611,58 ha, lesy osobitného určenia 251,83 ha, nelesné plochy 18,98 ha, lúky 0,27 ha, záhrady 0,16 ha).
22.
Rezervácia Mraznica sa nachádza v katastrálnych územiach Starý Smokovec a Batizovce a zahŕňa lesné porasty č. 705 a, b, 706 a, b, 707, 708, 711, 712 a, b, 713, 714, 719 a, b, 720 a, b, nelesné plochy - časť parcely č. 409, časť parcely č. 469 (cesty). Celková výmera rezervácie je 159,80 ha (z toho ochranné lesy 67,48 ha, lesy osobitného určenia 91,82 ha a nelesné plochy 0,50 ha).
23.
Rezervácia Pavlová sa nachádza v katastrálnom území Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1702, 1703 a, b, c, a nelesnú plochu - časť parcely č. 1224 (vodná plocha). Celková výmera rezervácie je 58,49 ha (z toho ochranné lesy 35,98 ha, lesy osobitného určenia 21,52 ha a nelesná plocha 0,99 ha).
24.
Rezervácia Pálenica sa nachádza v katastrálnych územiach Tatranská Lomnica a Lednak a zahŕňa lesné porasty č. 1480 a, b, 1481, 1483 a, b, c, d, 1484 a, b, 1485 a, b, c, d, 1486 a, b, c, 1487 a, b, c, 1488, 1489 a, b, c, 1490 a, b, c, 1493 a, b, nelesné plochy - časť parcely č. 1064 (vodná plocha); 1028, 1029, 1030, 1033, 1040, 1041 a lúky č. 1034. Celková výmera rezervácie je 291,20 ha (z toho ochranné lesy 52,83 ha, lesy osobitného určenia 224,58 ha, nelesné plochy 5,33 ha a lúky 8,46 ha).
25.
Rezervácia Pod Čerchľou sa nachádza v katastrálnom území Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 1684 a, b, 1687 a, b, nelesnú plochu - časť čísla E 34. Celková výmera rezervácie je 31,82 ha (z toho lesy osobitného určenia 31,64 ha a nelesná plocha 0,18 ha).
26.
Rezervácia Poš sa nachádza v katastrálnych územiach Tatranská Lomnica a Stará Lesná a zahŕňa lesný porast č. 992 (ochranný les). Celková výmera rezervácie je 20,82 ha.
27.
Rezervácia Pramenište sa nachádza v katastrálnom území Tatranská Lomnica a zahŕňa lesné porasty č. 1089, 1091, 1092 (ochranné lesy). Celková výmera rezervácie je 45,57 ha.
28.
Rezervácia Skalka sa nachádza v katastrálnom území Tatranská Lomnica a zahŕňa lesné porasty č. 1517 a, b, d, 1518 a, b, c, d (ochranné lesy). Celková výmera rezervácie je 36,15 ha.
29.
Rezervácia Skalnatá dolina sa nachádza v katastrálnom území Tatranská Lomnica a zahŕňa lesné porasty č. 1020, 1023 a, b, 1024 a, b, 1025, 1026, 1027 a, b, c, 1028, 1029 a, b, c, 1064, 1065 a, b, c, 1066 a, b, 1067 a, b, 1068, 1069 a, b, časť parcely č. 1070; č. 1071 a, b, 1073 a, b, 1074 a, b, c, časť parcely č. 1075 a; nelesné plochy č. 759 (vodná plocha), časť parcely č. 663, časť parcely č. 673, časť parcely č. 674; 677, 686, 687, 688, 689, 691, 763, 764, 765, 4512/2, 4515/5. Celková výmera rezervácie je 1 069,05 ha (z toho ochranné lesy 607,08 ha, lesy osobitného určenia 148,14 ha, nelesné plochy 313,83 ha).
30.
Rezervácia Slavkovská dolina sa nachádza v katastrálnych územiach Starý Smokovec a Tatranská Lomnica a zahŕňa lesné porasty č. 880 a, b, c, d, e, f, 882 a, b, 884, 885 a, b, c, 886, 887, 895 a, b, c, d, e, 896 a, b, 897, 901 a, b, 902 a, b, 903 c, d, nelesné plochy č. 554, 555, 556 (vodné plochy), 550, 551, 553, 557, 558, časť parcely č. 577, časť parcely č. 578; č. 581, časť parcely č. 584; č. 588, 589 a lúka č. 587. Celková výmera rezervácie je 979,00 ha (z toho ochranné lesy 455,11 ha, lesy osobitného určenia 171,10 ha, nelesné plochy 350,37 ha a lúka 2,42 ha).
31.
Rezervácia Studené doliny sa nachádza v katastrálnych územiach Starý Smokovec, Tatranská Lomnica a Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 888, 889, 890, 891, 892, 893, 904 c, d, e, 905 a, b, 906, 907, 999 a, b, 1000 a, b, 1001 a, b, c, 1002, 1003, 1004, 1005, 1006 a, b, 1007, 1008, 1009, 1010, 1011, 1012, 1013, 1014 a, b, 1015, 1016, 1017, 1018, 1019 a, b, 1021, 1022, 1034 a, 1035, 1036, 1039 b, nelesné plochy č. 591, 648, časť parcely č. 649 (lesné cesty), č. 562, 563, 564, 565, 566, 567, 568, 569, 571, 572, 573, 575, časť parcely č. 635; č. 651, 652, 678, 679, 680, 681, 682, 683, 684, 685 (vodné plochy), 559, 560, 561, 570, 574, 576, 650, 656, 659, 676, 761, 762, 3310/2, 3317/8, 3327/38. Celková výmera rezervácie je 2 222,41 ha (z toho ochranné lesy 685,00 ha, lesy osobitného určenia 292,94 ha a nelesné plochy 1 244,47 ha).
32.
Rezervácia Surovec sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 290, 291 b, c, nelesnú plochu - časť č. E 2. Celková výmera rezervácie je 41,75 ha (z toho lesy osobitného určenia 40,85 ha a nelesná plocha 0,90 ha).
33.
Rezervácia Štôlska dolina sa nachádza v katastrálnych územiach Štrbské Pleso a Starý Smokovec a zahŕňa lesné porasty č. 583, 584, 585, 588, 589 a, b, 590, 591 a, b, 592 a, b, 593, 621, 622, 624, 625, 626, 627 a, b, 628 a, b, c, 629 a, b, 630, 631, 632 a, b, 633 b, 634 a, b, c, nelesné plochy - časť parcely č. 414; č. 429, 430, 431, 432, 435. Celková výmera rezervácie je 739,96 ha (z toho ochranné lesy 424,41 ha, lesy osobitného určenia 85,68 ha a nelesné plochy 229,87 ha).
34.
Rezervácia Tichá dolina sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso, okres Poprad a v katastrálnom území Pribylina, okres Liptovský Mikuláš a zahŕňa lesné porasty č. 4, 6, 7 a, b, 8, 9, 11, 12, 13, 14 a, b, c, d, e, 15 a, b, c, 16 a, b, c, d, 17, 18 a, b, c, 19 a, b, c, d, 20, 21, 22 a, b, c, d, e, f, g, h, 24 a, b, c, 25 a, b, 26 a, b, c, 27 a, b, c, d, 28 a, b, 29, 30 a, b, 31 a, b, 32 a, b, c, 33 a, b, c, 34, 35 a, b, 36 a, b, 37 a, b, 38 a, b, c, d, e, 39 a, b, c, d, e, f, g, 40, 41 a, b, c, 42 a, b, c, d, e, 43, 44 a, b, c, 45 a, b, c, d, 46 a, b, c, 47 a, b, c, 48, 49, 50 a, b, c, 51 a, b, c, 52 a, b, c, d, e, f, g, 53, 54 a, b, c, d, 55 a, b, 56, 57 a, b, 58 a, b, 59 a, b, 60 a, b, c, 61 a, b, 62 a, b, 63 a, b, c, d, e, f, g, 64, 65, 66 a, b, 67 a, b, 68 a, b, 69, 70 a, b, c, d, e, 71 a, b, c, d, 72, 73, 74, 75, 76 a, b, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83 a, b, c, 84 a, b, 85 a, b, c, 86 a, b, c, d, e, 87 a, b, 88, 89 a, b, 90 a, b, 91 a, b, c, d, 92 a, b, 93 a, b, 94 a, b, c, 95, 96 a, b, c, d, 97 a, b, c, d, 98 a, b, 99 a, b, 100, 101 a, b, 102, 103, 104, 105 a, b, 106, 107, 108 a, b, 109, 110, 111 a, b, 112 a, b, 113 a, b, c, 114, 115 a, b, 116 a, b, 117 a, b, c, 118, 119 a, b, 120, 121 a, b, c, d, e, f, g, 122, 123 a, b, c, 124, 125 a, b, 126, 127, 128 a, b, c, 129 a, b, e, 130, 131 a, b, 132, 133 a, b, c, 134 a, b, 135 a, b, 136, 137 a, b, c, d, e, f, g, 138 a, b, c, 139, 140 a, b, c, d, 141 a, b, c, d, 142, 143 a, b, 144 a, b, 145, 146, 147, 148 a, b, 149, 150, 154, 155 a, b, c, d, 156 a, b, 157 a, b, c, d, 158 a, b, c, d, e, 159 a, b, 160 a, b, 161 a, b, c, d, e, 162 a, b, 163 a, b, c, 164 a, b, c, 165 a, b, c, 166, 167, 168, 237, 238, 239, 240 a, b, nelesné plochy č. 73, 107, časť parcely č. 123; (lesné cesty) č. 77, 88, Š 1, Š 2, Š 3, 4, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 75, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 89, 91, 92, 94, 95, 103, 111, 112, 113, 114, 157, 160 a lúky č. 90. Celková výmera rezervácie je 5 966,64 ha (z toho ochranné lesy 4 525,09 ha, lesy osobitného určenia 446,29 ha, nelesné plochy 990,94 ha a lúky 4,32 ha).
35.
Rezervácia Uhliščatká sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 439 a, b, 440 a, b, 441 a, b, c, e, 442, 443, 444 a, b, c, d, 445 a, b, c, 446 a, b, 463 a, b, c, 464, 465, 466, 467 a, b, c, d, 468, 469 a, b, c, 470, 471 a, b, 482 a, b, c, d, 483, 484 a, b, c, d, 485 a, b, nelesné plochy - časť parcely č. 328 (lesná cesta); č. 332 (sklad), 323, 329, 330, 331, 333. Celková výmera rezervácie je 385,51 ha (z toho ochranné lesy 131,45 ha, lesy osobitného určenia 250,90 ha a nelesné plochy 3,16 ha).
36.
Rezervácia Važecká dolina sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesné porasty č. 273 a, b, c, 274, 275 a, b, c, d, 276 a, b, c, 277, 278 a, b, 298, 299 a, b, 300, 301, 302 a, b, c, 303, 319, 320 a, b, c, 321, 322 a, b, 323, 341, 342, 343 a, b, 344 a, b, 345 a, b, c, d, e, 346, 347 a, b, nelesné plochy č. 228, 252, 253 (vodné plochy), 208, 209, 210, 211, 223, 229, 230, 248, 249, 250, 251, 254. Celková výmera rezervácie je 1 185,86 ha (z toho ochranné lesy 868,91 ha a nelesné plochy 316,95 ha).
37.
Rezervácia Velická dolina sa nachádza v katastrálnych územiach Starý Smokovec, Tatranská Lomnica a Javorina a zahŕňa lesné porasty č. 644, 645, 656 a, b, 657, 658, 659 a, b, c, 668 a, b, c, d, 669, 670, 671, 672 a, b, c, 673, 674, 675 a, b, c, 676 a, b, 677, 678 a, b, c, 679 a, b, c, d, 686 a, b, 685, 870, 871, 872 a, b, 873, 874, 875, 876, 881, 882 c, d, e, 883, nelesné plochy - časť parcely č. 455 (lesná cesta); č. 444, 445, 447, 448, 449 (vodné plochy), 443, 446, 454, 460, 461, 548, 552, 3679/2. Celková výmera rezervácie je 1 217,22 ha (z toho ochranné lesy 509,08 ha, lesy osobitného určenia 232,71 ha a nelesné plochy 475,43 ha).
38.
Nálezisko Brezina sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa lesný porast č. 607 (ochranný les). Celková výmera náleziska je 1,16 ha.
39.
Nálezisko Rašelinisko sa nachádza v katastrálnom území Štrbské Pleso a zahŕňa nelesnú plochu č. 275. Celková výmera náleziska je 0,32 ha.
40.
Nálezisko Slavkovský jarok sa nachádza v katastrálnom území Malý Slavkov a zahŕňa lesný porast časť č. 1265 (ochranný les). Celková výmera náleziska je 2,48 ha.
1)
§ 3 a 6 zákona SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
2)
§ 19a a 19b zákona SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona SNR č. 72/1986 Zb.
3)
§ 12 ods. 2 zákona SNR č. 1/1955 Zb. SNR. |
Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb.
Zákon České národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Vyhlášeno 24. 5. 1991, datum účinnosti 24. 5. 1991, částka 36/1991
* § 1 - (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce1) a v hlavním městě Praze též na měst
* § 2 - (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
* § 2a - (1) Do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které
* § 2b - (1) Do vlastnictví obcí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přecházejí nemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které ke dni 31. prosince 1949 byly ve vlastnictví lesních družstev, jejichž podílníky
* § 2c - (1) Dnem 1. ledna 2014 přecházejí za splnění níže uvedených podmínek do vlastnictví obcí nemovité věci, které
* § 2d - (1) Příslušná organizační složka státu nebo státní organizace zajistí pro pozemky, které budou zařazeny do seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f), vytyčení a zaměření pozemků a vypracování geometrických plánů.
* § 3 - (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy4) a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky:
* § 4 - (1) Do vlastnictví obcí nepřecházejí tyto věci z vlastnictví České republiky:
* § 8 - (1) Pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. března 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastni
* § 10 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (257/2013 Sb.)
172
ZÁKON
České národní rady
ze dne 24. dubna 1991
o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obceobce1) a v hlavním městě Praze též na městské části,2), 3) pokud obceobce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.
(2)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obceobce a v hlavním městě Praze též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na věci, které sloužily k plnění úkolů drobných provozoven národních výborů.
§ 2
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
a)
nezastavěné pozemky,
b)
pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob,
c)
stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek,
d)
pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5,
které obceobce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcíobcí podle § 1.
(2)
Pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též
a)
pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek,
b)
pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou.
(3)
Je-li právním nástupcem obceobce zaniklé po 31. prosinci 1949 jediná obecobec, přechází věc do jejího vlastnictví. Je-li právních nástupců více, přechází věc do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem.
(4)
Pokud nemovitostinemovitosti, které obce vlastnily k 31. prosinci 1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v odstavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitostinemovitosti tvoří.3a) Nachází-li se v příslušném katastrálním územíkatastrálním území tvořícím území obce jen část původní nemovitostinemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část.
(5)
Spolu s nemovitostminemovitostmi podle odstavce 1 přecházejí do vlastnictví obce dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotechnických meliorací, pokud byly v období od 1. ledna 1950 do 24. května 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, nebo přecházejí na obce podle § 2a tohoto zákona, pokud jsou ke dni 1. července 2000 ve vlastnictví České republiky.
§ 2a
(1)
Do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitostinemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které
a)
byly obcím přiděleny jako přídělcům rozhodnutím příslušného státního orgánu o přídělu vydaným podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě),
b)
byly schváleny příslušným státním orgánem pro obec jako přídělce přídělovým plánem podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.,
pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1 nebo § 2.
(2)
NemovitostiNemovitosti uvedené v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví obcí bez ohledu na to, že příslušná rozhodnutí o přídělu nebo přídělový plán byly vydány po 31. prosinci 1949, nebo k jejich vydání vůbec nedošlo.
(3)
Obce prokáží existenci přídělu podle odstavce 1 zejména
a)
vydanou přídělovou listinou svědčící obci nebo příslušnému národnímu výboru působícímu na území obce,
b)
schváleným přídělovým plánem, nebo
c)
schváleným grafickým přídělovým plánem.
(4)
Nelze-li příděl doložit listinami uvedenými v odstavci 3, považuje se za doklad o přídělu listina vyhotovená příslušným státním orgánem s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, je-li z ní zřejmý rozsah přídělu i přídělce.
(5)
Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 se použije pro nemovitostinemovitosti uvedené v odstavci 1 obdobně.
§ 2b
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přecházejí nemovitostinemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které ke dni 31. prosince 1949 byly ve vlastnictví lesních družstev, jejichž podílníky ke dni jejich likvidace byly výlučně obceobce.
(2)
Do vlastnictví obcíobcí přecházejí i nemovitostinemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které byly obcímobcím nebo lesním družstvům obcíobcí přiděleny způsobem uvedeným v § 2a odst. 1. Ustanovení § 2a odst. 2, 3 a 4 se použijí obdobně.
(3)
Majetek uvedený v odstavcích 1 a 2 přechází do spoluvlastnictví obcíobcí v podílech, které měly na majetku lesního družstva ke dni jeho likvidace. Nelze-li velikost podílů zjistit, má se za to, že jsou stejné.
(4)
Pokud obecobec, která byla podílníkem v lesním družstvu, po dni jeho likvidace zanikla, přechází její podíl na obecobec, která je právním nástupcem zaniklé obceobce. Je-li právních nástupců více, přechází její podíl do jejich spoluvlastnictví rovným dílem. Není-li žádná nástupnická obecobec, přechází majetek rovným dílem do spoluvlastnictví ostatních obcíobcí, které byly podílníky v témž lesním družstvu ke dni jeho likvidace.
(5)
Do vlastnictví obcíobcí nepřecházejí pozemky zastavěné po dni likvidace družstva stavbami ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, včetně pozemků, které se zastavěnými pozemky tvoří jeden funkční celek, s výjimkou lesních cest a oplocenek.
§ 2c
(1)
Dnem 1. ledna 2014 přecházejí za splnění níže uvedených podmínek do vlastnictví obcíobcí nemovité věci, které
a)
obceobce vlastnily ke dni 31. prosince 1949,
b)
byly ke dni 24. května 1991 ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky,
c)
jsou ve vlastnictví České republiky ke dni podání žádosti obceobce podle odstavce 4,
d)
se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nenachází na území vojenských újezdů3b),
e)
se nenachází alespoň zčásti v pásmu do 50 metrů od státních hranic České republiky a
f)
jejichž seznam schválila svým usnesením vláda České republiky.
(2)
Současně s nemovitými věcmi podle odstavce 1 přechází do vlastnictví obcíobcí i jejich příslušenství.
(3)
Ustanovení § 2 odst. 3 až 5 se použije pro nemovité věci uvedené v odstavci 1 obdobně.
(4)
Žádost o zařazení nemovité věci do seznamu podle odstavce 1 písm. f) uplatní příslušná obecobec u příslušné organizační složky státu nebo státní organizace nejpozději do 31. března 2013. K žádostem uplatněným po uplynutí této lhůty nebude přihlédnuto. Všechny přijaté žádosti je příslušná organizační složka státu povinna předložit vládě České republiky do 31. července 2013, včetně doporučení, zda nemovité věci do seznamu podle odstavce 1 písm. f) zařadit či nikoliv.
(5)
Žádost obceobce musí obsahovat identifikaci dotčené nemovité věci podle stavu katastru nemovitostínemovitostí ke dni podání žádosti a doložení vlastnictví obceobce ke dni 31. prosince 1949, případně právního nástupnictví obceobce. Žádost nesplňující tyto požadavky bude obciobci vrácena s uvedením důvodů, pro které je žádost považována za vadnou.
(6)
Je-li to potřeba ke zpracování žádosti, poskytne příslušný katastrální úřad příslušné obciobci, organizační složce státu nebo státní organizaci bezplatně příslušné údaje z katastru nemovitostínemovitostí a v případě potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo jiný dokument, z něhož bude vyplývat, do které z dnešních parcel nemovitá věc, která je předmětem žádosti, nebo její část zasahuje.
(7)
Podání žádosti nezakládá právo obceobce na zařazení nemovité věci do seznamu podle odstavce 1 písm. f). Vláda do seznamu nezařadí zejména nemovité věci, které stát i nadále nezbytně potřebuje k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí nebo k plnění svých závazků vyplývajících z mezinárodního práva.
(8)
Usnesení podle odstavce 1 písm. f) přijme vláda na základě návrhů příslušných organizačních složek státu nebo státních organizací nejpozději do 30. září 2013.
(9)
Pokud je to nezbytné k plnění funkcí organizační složky státu nebo státní organizace, pak se k nemovité věci, k níž přechází vlastnictví na obecobec podle odstavce 1, bezúplatně zřídí v nezbytně nutném rozsahu právo odpovídající věcnému břemeni. Právo odpovídající věcnému břemeni se zřídí smluvně k žádosti organizační složky státu nebo státní organizace. Žádost musí být uplatněna nejpozději do jednoho roku od přechodu vlastnického práva na obecobec.
§ 2d
(1)
Příslušná organizační složka státu nebo státní organizace zajistí pro pozemky, které budou zařazeny do seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f), vytyčení a zaměření pozemků a vypracování geometrických plánů.
(2)
Nedílnou součástí seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f) bude v případě pozemku, který je třeba zobrazit do katastrální mapykatastrální mapy, odkaz na příslušný geometrický plán3c).
§ 3
(1)
Do vlastnictví obcíobcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy4) a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky:
a)
jsou v jejich katastrálních územíchkatastrálních územích,
b)
jsou ve vlastnictví České republiky,
c)
právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž na okresní úřady, obceobce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,5)
d)
nepřecházejí do vlastnictví obcíobcí podle § 2.
(2)
Ustanovení § 1 odst. 3 se u věcí uvedených v odstavci 1 nepoužije.
(3)
Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava.
(4)
Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí, dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.
§ 4
(1)
Do vlastnictví obcíobcí nepřecházejí tyto věci z vlastnictví České republiky:
a)
pozemky, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání6) a pozemky, které byly k tomuto účelu přiděleny,
b)
nemovité věci s příslušenstvím, které byly v trvalém užívání Komunistické strany Československa a ke dni 1. června 1990 jí byly odňaty,7)
c)
nemovité věci s příslušenstvím, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona v trvalém užívání jiné než státní organizace,8) nejde-li o věci uvedené v § 2.
(2)
Do vlastnictví obcíobcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu.9)
(3)
Ode dne účinnosti tohoto zákona přísluší k věcem uvedeným v odstavci 1 právo hospodaření okresním úřadům a v hlavním městě Praze ministerstvu financí České republiky.
§ 8
(1)
Pokud vlastnické právo, které na obecobec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí, je obecobec povinna nejpozději do 31. března 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obecobec tuto svou povinnost, považuje se den 1. dubna 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát.
(2)
Vlastnické právo obcíobcí, nabyté podle § 2c, se do katastrukatastru nemovitostí zapíše na základě souhlasného prohlášení příslušné organizační složky státu nebo státní organizace a příslušné obceobce. Nedílnou součástí souhlasného prohlášení bude odkaz na příslušné usnesení vlády a pro pozemky, které je třeba zobrazit do katastrální mapykatastrální mapy, příslušný geometrický plán.
§ 10
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 68 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
§ 3 odst. 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
3)
§ 37 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
3a)
§ 1 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 2 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3b)
§ 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
§ 19 zákona č. 344/1992 Sb.
4)
§ 59 odst. 1 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty.
5)
§ 67 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
§ 36 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb.
6)
§ 198 a násl. občanského zákoníku.
7)
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 212/1990 Sb., o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa.
8)
§ 70 hospodářského zákoníku.
§ 10 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Např. zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd.
11)
Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
12)
§ 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 174/1991 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 174/1991 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se provádí zákon o mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 24. 5. 1991, datum účinnosti 24. 5. 1991, částka 36/1991
* Způsob zvýšení výdělku pro účely vyměření důchodu
* § 1 - (1) Průměrný měsíční výdělek pro vyměření důchodu občanu uvedenému v § 24 odst. 6 zákona, kterému vznikl nárok na důchod před 1. lednem 1991, je měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledním kalendářním roce před skončením zaměstnání, které se podl
* § 2 - Jde-li o občana uvedeného v § 24 odst. 6 zákona, kterému vznikl nebo vznikne nárok na důchod po 31. prosinci 1990, považuje se za měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v jednotlivých celých kalendářních letech1) před 1. lednem 1990 vždy měsíční průměr
* § 3 - (1) Výdělky dosažené před 1. červnem 1953 se přepočtou v poměru pět ku jedné.2)
* § 4 - (1) Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, platí o výpočtu průměrného měsíčního (ročního) výdělku ustanovení předpisů důchodového zabezpečení, podle kterých byl důchod přiznán.
* § 5 - Zápočet dob zaměstnání
* § 6 - Účinnost č. 1 - nařízení vlády ČSFR č. 174/1991 Sb. č. 2 - nařízení vlády ČSFR č. 174/1991 Sb.
Aktuální znění od 24. 5. 1991
174
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 18. dubna 1991,
kterým se provádí zákon o mimosoudních rehabilitacích
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 24 odst. 6 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (dále jen „zákon“), a podle čl. 79 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci:
Způsob zvýšení výdělku pro účely vyměření důchodu
§ 1
(1)
Průměrný měsíční výdělek pro vyměření důchodu občanu uvedenému v § 24 odst. 6 zákona, kterému vznikl nárok na důchod před 1. lednem 1991, je měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledním kalendářním roce před skončením zaměstnání, které se podle § 21 zákona považuje za neplatné (dále jen „rozhodný kalendářní rok“), a zvýšených o mzdový nárůst. V případě, že se u tohoto občana považuje za neplatné několikeré skončení zaměstnání, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek při každém skončení zaměstnání zvlášť a v úvahu se bere nejvyšší průměrný měsíční výdělek.
(2)
Pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku podle odstavce 1 se za rozhodné období považuje rozhodný kalendářní rok.
(3)
Byl-li v rozhodném kalendářním roce doby, které se podle předpisů platných v době přiznání důchodu vylučují při výpočtu průměrného měsíčního výdělku, hrubý výdělek se nejdříve upraví podle těchto předpisů.
(4)
Hrubé výdělky dosažené v rozhodném kalendářním roce se zvyšují tak, že se vynásobí koeficientem mzdového nárůstu, který podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení odpovídá roku vzniku nároku na důchod a roku skončení zaměstnání, které se podle § 21 zákona považuje za neplatné.
§ 2
Jde-li o občana uvedeného v § 24 odst. 6 zákona, kterému vznikl nebo vznikne nárok na důchod po 31. prosinci 1990, považuje se za měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v jednotlivých celých kalendářních letech1) před 1. lednem 1990 vždy měsíční průměr hrubých výdělků v rozhodném kalendářním roce stanovený podle § 1 a upravených podle mzdového nárůstu do roku 1989.
§ 3
(1)
Výdělky dosažené před 1. červnem 1953 se přepočtou v poměru pět ku jedné.2)
(2)
Převyšuje-li průměrný měsíční výdělek vypočtený podle § 1 a 2 hranici, nad kterou se tento výdělek omezuje nebo omezoval pro účely vyměření důchodu,3) upraví se podle předpisů vztahujících se na toto omezení.
(3)
Pokud se důchod vyměřoval z průměrného ročního výdělku, zjišťuje se obdobným způsobem, jako se zjišťuje průměrný měsíční výdělek podle tohoto nařízení.
(4)
Nelze-li za období před 1. lednem 1971 prokázat hrubé výdělky dosažené v rozhodném kalendářním roce, považuje se za hrubý výdělek v tomto roce částka průměrné mzdy v národním hospodářství uvedená v příloze č. 2.
(5)
U umělců4) se skončením zaměstnání, které se považuje podle § 21 zákona za neplatné, rozumí neplatnost rozhodnutí podle § 23 zákona.
§ 4
(1)
Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, platí o výpočtu průměrného měsíčního (ročního) výdělku ustanovení předpisů důchodového zabezpečení, podle kterých byl důchod přiznán.
(2)
Je-li skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek zjištěný podle předpisů důchodového zabezpečení vyšší než průměrný měsíční výdělek zjištěný podle tohoto nařízení, použije se pro výpočet důchodu nebo úpravu jeho výše podle § 24 odst. 1 až 5 zákona skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek.
§ 5
Zápočet dob zaměstnání
Pokud se pro výpočet důchodu nebo úpravu jeho výše podle § 24 zákona hodnotí některé doby jako doby zaměstnání, postupuje se při tomto hodnocení podle § 10 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r.
Příloha č. 1
nařízení vlády ČSFR č. 174/1991 Sb.
Koeficienty mzdového nárůstu
Rok vzniku
nároku
na důchod| Rok skončení zaměstnání
---|---
1948| 1949| 1950| 1951| 1952| 1953| 1954| 1955| 1956| 1957| 1958| 1959| 1960| 1961| 1962| 1963| 1964| 1965| 1966| 1967| 1968
1949| 1,072|
1950| 1,133| 1,057|
1951| 1,234| 1,152| 1,090|
1952| 1,313| 1,225| 1,159| 1,063|
1953| 1,367| 1,276| 1,207| 1,108| 1,042|
1954| 1,428| 1,333| 1,261| 1,157| 1,088| 1,045|
1955| 1,525| 1,423| 1,346| 1,235| 1,162| 1,115| 1,067|
1956| 1,563| 1,458| 1,379| 1,266| 1,190| 1,143| 1,094| 1,025|
1957| 1,622| 1,514| 1,432| 1,314| 1,236| 1,187| 1,136| 1,064| 1,038|
1958| 1,652| 1,542| 1,459| 1,339| 1,259| 1,209| 1,157| 1,084| 1,058| 1,018|
1959| 1,689| 1,576| 1,491| 1,368| 1,287| 1,235| 1,182| 1,108| 1,081| 1,041| 1,022|
1960| 1,724| 1,609| 1,522| 1,397| 1,313| 1,261| 1,207| 1,131| 1,103| 1,063| 1,043| 1,021|
1961| 1,777| 1,659| 1,569| 1,440| 1,354| 1,300| 1,244| 1,166| 1,138| 1,096| 1,076| 1,052| 1,031|
1962| 1,820| 1,699| 1,607| 1,475| 1,387| 1,331| 1,274| 1,194| 1,165| 1,122| 1,102| 1,078| 1,056| 1,024|
1963| 1,832| 1,710| 1,617| 1,484| 1,396| 1,340| 1,283| 1,202| 1,173| 1,129| 1,109| 1,085| 1,063| 1,031| 1,006|
1964| 1,835| 1,712| 1,620| 1,486| 1,398| 1,342| 1,284| 1,203| 1,174| 1,131| 1,110| 1,086| 1,064| 1,032| 1,008| 1,001|
1965| 1,896| 1,769| 1,674| 1,536| 1,444| 1,387| 1,327| 1,243| 1,213| 1,169| 1,147| 1,123| 1,100| 1,067| 1,041| 1,035| 1,033|
1966| 1,944| 1,814| 1,716| 1,575| 1,481| 1,422| 1,361| 1,275| 1,244| 1,198| 1,177| 1,151| 1,128| 1,094| 1,068| 1,061| 1,060| 1,025|
1967| 1,997| 1,864| 1,763| 1,618| 1,522| 1,461| 1,398| 1,310| 1,278| 1,231| 1,209| 1,183| 1,159| 1,124| 1,097| 1,090| 1,089| 1,054| 1,027|
1968| 2,107| 1,966| 1,860| 1,707| 1,605| 1,541| 1,475| 1,382| 1,348| 1,299| 1,275| 1,247| 1,222| 1,185| 1,157| 1,150| 1,048| 1,111| 1,084| 1,055|
1969| 2,279| 2,126| 2,011| 1,846| 1,736| 1,667| 1,595| 1,494| 1,458| 1,404| 1,379| 1,349| 1,322| 1,282| 1,252| 1,244| 1,242| 1,202| 1,172| 1,141| 1,082
1970| 2,448| 2,284| 2,161| 1,983| 1,865| 1,790| 1,714| 1,605| 1,567| 1,509| 1,481| 1,449| 1,420| 1,377| 1,345| 1,336| 1,334| 1,291| 1,259| 1,226| 1,162
1971| 2,522| 2,354| 2,226| 2,043| 1,922| 1,845| 1,766| 1,654| 1,614| 1,555| 1,526| 1,493| 1,463| 1,419| 1,386| 1,377| 1,375| 1,330| 1,297| 1,263| 1,197
1972| 2,616| 2,441| 2,309| 2,119| 1,993| 1,913| 1,831| 1,716| 1,674| 1,612| 1,583| 1,549| 1,517| 1,472| 1,437| 1,428| 1,426| 1,380| 1,346| 1,310| 1,242
1973| 2,723| 2,541| 2,403| 2,206| 2,074| 1,991| 1,906| 1,786| 1,743| 1,678| 1,648| 1,612| 1,579| 1,532| 1,496| 1,486| 1,484| 1,436| 1,401| 1,363| 1,292
1974| 2,814| 2,626| 2,484| 2,280| 2,144| 2,058| 1,970| 1,845| 1,801| 1,734| 1,703| 1,666| 1,632| 1,583| 1,546| 1,536| 1,534| 1,484| 1,447| 1,409| 1,336
1975| 2,906| 2,712| 2,566| 2,354| 2,214| 2,126| 2,035| 1,906| 1,860| 1,791| 1,759| 1,721| 1,686| 1,635| 1,597| 1,586| 1,584| 1,533| 1,495| 1,455| 1,379
1976| 3,000| 2,800| 2,648| 2,430| 2,286| 2,194| 2,100| 1,968| 1,920| 1,849| 1,816| 1,776| 1,740| 1,688| 1,648| 1,638| 1,635| 1,582| 1,543| 1,502| 1,424
1977| 3,085| 2,878| 2,723| 2,499| 2,350| 2,256| 2,160| 2,023| 1,974| 1,901| 1,867| 1,827| 1,789| 1,736| 1,695| 1,684| 1,681| 1,627| 1,587| 1,544| 1,464
1978| 3,182| 2,970| 2,809| 2,578| 2,425| 2,328| 2,228| 2,087| 2,037| 1,961| 1,926| 1,884| 1,846| 1,790| 1,748| 1,737| 1,735| 1,679| 1,637| 1,593| 1,511
1979| 3,277| 3,058| 2,893| 2,655| 2,497| 2,397| 2,294| 2,149| 2,098| 2,020| 1,983| 1,941| 1,901| 1,844| 1,800| 1,789| 1,786| 1,729| 1,686| 1,641| 1,556
1980| 3,358| 3,134| 2,964| 2,720| 2,559| 2,456| 2,351| 2,202| 2,149| 2,070| 2,032| 1,988| 1,948| 1,889| 1,845| 1,833| 1,830| 1,771| 1,727| 1,681| 1,594
1981| 3,434| 3,204| 3,031| 2,782| 2,616| 2,511| 2,404| 2,252| 2,198| 2,116| 2,078| 2,033| 1,992| 1,932| 1,886| 1,874| 1,872| 1,811| 1,766| 1,719| 1,630
1982| 3,486| 3,253| 3,077| 2,824| 2,656| 2,550| 2,440| 2,286| 2,231| 2,148| 2,110| 2,064| 2,022| 1,961| 1,915| 1,903| 1,900| 1,839| 1,793| 1,745| 1,655
1983| 3,565| 3,327| 3,147| 2,888| 2,716| 2,608| 2,496| 2,338| 2,282| 2,197| 2,158| 2,111| 2,068| 2,006| 1,959| 1,946| 1,943| 1,880| 1,834| 1,785| 1,692
1984| 3,632| 3,389| 3,206| 2,942| 2,767| 2,656| 2,542| 2,382| 2,324| 2,238| 2,198| 2,150| 2,106| 2,043| 1,995| 1,982| 1,979| 1,916| 1,868| 1,818| 1,724
1985| 3,694| 3 447| 3,261| 2,993| 2,814| 2,702| 2,586| 2,423| 2,364| 2,277| 2,236| 2,187| 2,143| 2,078| 2,029| 2,016| 2,013| 1,948| 1,900| 1,849| 1,753
1986| 3,754| 3 503| 3,314| 3,041| 2,860| 2,746| 2,628| 2,462| 2,403| 2,314| 2,272| 2,223| 2,177| 2,112| 2,062| 2,049| 2,046| 1,980| 1,931| 1,879| 1,782
1987| 3,811| 3 557| 3,364| 3,088| 2,904| 2,788| 2,668| 2,500| 2,439| 2,349| 2,307| 2,257| 2,211| 2,144| 2,094| 2,080| 2,077| 2,010| 1,960| 1,908| 1,809
1988| 3,887| 3 627| 3,431| 3,149| 2,961| 2,843| 2,721| 2,549| 2,488| 2,396| 2,352| 2,301| 2,255| 2,187| 2,135| 2,122| 2,119| 2,050| 1,999| 1,946| 1,845
1989| 3,977| 3 711| 3,510| 3,222| 3,030| 2,909| 2,784| 2,608| 2,545| 2,451| 2,407| 2,355| 2,307| 2,237| 2,185| 2,171| 2,167| 2,098| 2,046| 1,991| 1,888
1990| 4,066| 3 795| 3,590| 3,294| 3,098| 2,974| 2,847| 2,667| 2,603| 2,506| 2,461| 2,408| 2,359| 2,288| 2,234| 2,220| 2,216| 2,145| 2,092| 2,036| 1,930
a následující|
Rok vzniku
nároku
na důchod| Rok skončení zaměstnání
---|---
1969| 1970| 1971| 1972| 1973| 1974| 1975| 1976| 1977| 1978| 1979| 1989| 1981| 1982| 1983| 1984| 1985| 1986| 1987| 1988| 1989
1949|
1950|
1951|
1952|
1953|
1954|
1955|
1956|
1957|
1958|
1959|
1960|
1961|
1962|
1963|
1964|
1965|
1966|
1967|
1968|
1969|
1970| 1,074|
1971| 1,107| 1,030|
1972| 1,148| 1,069| 1,037|
1973| 1,195| 1,112| 1,080| 1,041|
1974| 1,235| 1,149| 1,116| 1,076| 1,033|
1975| 1,275| 1,187| 1,152| 1,111| 1,067| 1,033|
1976| 1,317| 1,226| 1,189| 1,147| 1,102| 1,066| 1,032|
1977| 1,354| 1,260| 1,223| 1,179| 1,133| 1,096| 1,061| 1,028|
1978| 1,397| 1,300| 1,262| 1,217| 1,169| 1,131| 1,095| 1,061| 1,032|
1979| 1,438| 1,339| 1,299| 1,253| 1,204| 1,165| 1,128| 1,092| 1,062| 1,030|
1980| 1,474| 1,372| 1,331| 1,284| 1,233| 1,193| 1,155| 1,119| 1,089| 1,055| 1,025|
1981| 1,507| 1,403| 1,361| 1,313| 1,261| 1,220| 1,181| 1,145| 1,113| 1,079| 1,048| 1,022|
1982| 1,530| 1,424| 1,382| 1,333| 1,280| 1,239| 1,199| 1,162| 1,130| 1,095| 1,064| 1,038| 1,015|
1983| 1,565| 1,456| 1,414| 1,363| 1,309| 1,267| 1,227| 1,188| 1,156| 1,120| 1,088| 1,062| 1,038| 1,023|
1984| 1,594| 1,484| 1,440| 1,388| 1,334| 1,291| 1,250| 1,211| 1,177| 1,141| 1,108| 1,081| 1,058| 1,042| 1,019|
1985| 1,621| 1,509| 1,465| 1,412| 1,357| 1,313| 1,271| 1,231| 1,198| 1,161| 1,127| 1,100| 1,076| 1,060| 1,036| 1,017|
1986| 1,647| 1,534| 1,488| 1,435| 1,379| 1,334| 1,292| 1,251| 1,217| 1,180| 1,145| 1,118| 1,093| 1,077| 1,053| 1,034| 1,016|
1987| 1,673| 1,557| 1,511| 1,457| 1,400| 1,354| 1,311| 1,270| 1,236| 1,198| 1,163| 1,135| 1,110| 1,093| 1,069| 1,049| 1,032| 1,015|
1988| 1,706| 1,588| 1,541| 1,486| 1,428| 1,381| 1,337| 1,296| 1,260| 1,221| 1,186| 1,157| 1,132| 1,115| 1,090| 1,070| 1,052| 1,035| 1,020|
1989| 1,745| 1,624| 1,577| 1,520| 1,461| 1,413| 1,368| 1,326| 1,289| 1,250| 1,213| 1,184| 1,158| 1,141| 1,115| 1,095| 1,076| 1,059| 1,043| 1,023|
1990| 1,785| 1,661| 1,612| 1,555| 1,494| 1,445| 1,399| 1,355| 1,318| 1,278| 1,241| 1,211| 1,184| 1,167| 1,141| 1,120| 1,101| 1,083| 1,067| 1,046| 1,023
a následující|
Příloha č. 2
nařízení vlády ČSFR č. 174/1991 Sb.
Průměrná mzda v národním hospodářství
Rok| Měsíční výše v Kčs
---|---
1947| 768
1948| 823
1949| 870
1950| 948
1951| 1008
1952| 1050
1953| 1097
1954| 1171
1955| 1200
1956| 1246
1957| 1269
1958| 1297
1959| 1324
1960| 1365
1961| 1398
1962| 1407
1963| 1409
1964| 1456
1965| 1493
1966| 1534
1967| 1618
1968| 1750
1969| 1880
1970| 1937
1)
§ 12 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
2)
§ 4 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě.
3)
§ 12 odst. 6 zákona č. 100/1988 Sb. a obdobná ustanovení předpisů dříve platných.
4)
§ 61 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a obdobná ustanovení předpisů dříve platných. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 176/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 176/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovujú predpoklady pre výkon funkcií v okresných a obvodných úradoch, ktoré si vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť
Vyhlášeno 24. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 36/1991
* § 1 - Predpokladom pre výkon funkcie zástupcu prednostu úradu, vedúceho oddelenia, vedúceho referátu a vedúceho odborného referenta na okresnom úrade a na obvodnom úrade je okrem základných kvalifikačných predpokladov1) aj osobitná odborná spôsobilosť. Osobitná
* § 2 - (1) Osobitnou odbornou spôsobilosťou je súhrn vedomostí a praktických úradných postupov, ktoré sú nevyhnutné pre náležitý výkon funkcie.
* § 3 - (1) Ak je obsahom výkonu funkcie viac činností, na ktoré treba získať osobitnú odbornú spôsobilosť, je splnený predpoklad pre výkon funkcie podľa § 1 získanie osobitnej odbornej spôsobilosti aspoň na jednu z nich.
* § 4 - (1) Príprava pracovníkov na skúšku sa uskutočňuje najmä organizovaným štúdiom, ktoré zabezpečuje ministerstvo vnútra4) v spolupráci s príslušnými ministerstvami v Inštitúte pre verejnú správu (ďalej len „inštitút“).
* § 5 - (1) Po ukončení prípravy podľa § 4 sa vykonáva skúška pred skúšobnou komisiou inštitútu. Skúška je spravidla ústna, ministerstvo vnútra však môže po prerokovaní s príslušným ministerstvom určiť inú formu overenia.
* § 6 - (1) Predmetom skúšky sú vedomosti a praktické aplikačné úradné postupy uvedené v prílohe tohto nariadenia.
* § 7 - (1) Príprava pracovníka v inštitúte a jeho účasť na skúške je prekážkou v práci na strane pracovníka.6) Trovy s ňou spojené uhrádza:
* § 8 - (1) Pracovníkovi, ktorý získal osobitnú odbornú spôsobilosť podľa tohto nariadenia, vydá inštitút na návrh skúšobnej komisie osvedčenie. Rozhodnutie ministerstva vnútra podľa § 3 ods. 4 nahrádza osvedčenie.
* § 9 - (1) Ministerstvo vnútra v spolupráci s príslušnými ministerstvami organizuje podľa potreby, najmä po podstatných zmenách právnych predpisov, ktoré tvoria náplň osobitnej odbornej spôsobilosti, pre jednotlivé funkcie doplnkové školenie pracovníkov s osobitn
* § 10 - Ak pracovník nespĺňa predpoklady pre výkon funkcie, lebo nezískal osobitnú odbornú spôsobilosť alebo mu nebola odpustená (§ 3 ods. 3) alebo priznaná (§ 3 ods. 4) alebo ju stratil (§ 9 ods. 3), nemôže vykonávať funkcie, na ktoré sa vyžaduje osobitná odborná
* § 11 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júnom 1991.
* Príloha - nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 176/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 6. 1991
176
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 26. marca 1991,
ktorým sa ustanovujú predpoklady pre výkon funkcií v okresných a obvodných úradoch, ktoré si vyžadujú osobitnú odbornú spôsobilosť
Vláda Slovenskej republiky podľa § 11 zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy (ďalej len „zákon“) nariaďuje:
§ 1
Predpokladom pre výkon funkcie zástupcu prednostu úradu, vedúceho oddelenia, vedúceho referátu a vedúceho odborného referenta na okresnom úrade a na obvodnom úrade je okrem základných kvalifikačných predpokladov1) aj osobitná odborná spôsobilosťosobitná odborná spôsobilosť. Osobitná odborná spôsobilosťOsobitná odborná spôsobilosť je ďalším predpokladom aj pre výkon funkcie riaditeľa okresného archívu.
§ 2
(1)
Osobitnou odbornou spôsobilosťou je súhrn vedomostí a praktických úradných postupov, ktoré sú nevyhnutné pre náležitý výkon funkcie.
(2)
Osobitnú odbornú spôsobilosť získa pracovník prípravou a skúškou podľa tohto nariadenia.
(3)
Rozsah prípravy a predmet skúšky na jednotlivé činnosti je uvedený v prílohe tohto nariadenia.
§ 3
(1)
Ak je obsahom výkonu funkcie viac činností, na ktoré treba získať osobitnú odbornú spôsobilosť, je splnený predpoklad pre výkon funkcie podľa § 1 získanie osobitnej odbornej spôsobilosti aspoň na jednu z nich.
(2)
Pracovník, ktorý v čase nadobudnutia účinnosti tohto nariadenia už vykonáva funkciu podľa § 1, spĺňa ďalší predpoklad pre výkon funkcie, ak získa osobitnú odbornú spôsobilosť do jedného roka od nadobudnutia účinnosti tohto nariadenia. Pracovník, ktorý bude ustanovený do funkcie podľa § 1 po nadobudnutí účinnosti tohto nariadenia, spĺňa ďalší predpoklad pre výkon funkcie, ak získa osobitnú odbornú spôsobilosť do šiestich mesiacov od ustanovenia do funkcie; táto lehota však neuplynie skôr, ako lehota uvedená v prvej vete.
(3)
Osobitnú odbornú spôsobilosť môže prednosta okresného úradu na požiadanie odpustiť pracovníkovi, ktorý v roku, v ktorom by sa mal príprave a skúške podrobiť, dosiahne vek aspoň 58 rokov, ak ide o muža, alebo aspoň 53 rokov, ak ide o ženu, a spĺňa ostatné požiadavky na riadny výkon práce. Pracovník, ktorému sa osobitná odborná spôsobilosťosobitná odborná spôsobilosť takto odpustila, nespĺňa ďalší predpoklad pre výkon funkcie zástupcu prednostu úradu a vedúceho oddelenia úradu a riaditeľa okresného archívu.
(4)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo vnútra“) môže po prerokovaní s ministerstvom alebo iným ústredným orgánom štátnej správy, ktorý riadi a kontroluje výkon štátnej správy na príslušnom úseku štátnej správy (ďalej len „príslušné ministerstvo“),2) priznať osobitnú odbornú spôsobilosť bez prípravy a bez skúšky pracovníkovi, ktorý
a)
má najmenej dvanásť rokov odbornej praxe na úseku súvisiacom s obsahom výkonu funkcie alebo
b)
úspešne absolvoval inú odbornú prípravu celoživotného vzdelávania3) súvisiacu s obsahom výkonu funkcie.
§ 4
(1)
Príprava pracovníkov na skúšku sa uskutočňuje najmä organizovaným štúdiom, ktoré zabezpečuje ministerstvo vnútra4) v spolupráci s príslušnými ministerstvami v Inštitúte pre verejnú správu (ďalej len „inštitút“).
(2)
Pracovníka zaradí do prípravy inštitút na základe prihlášky podanej okresným úradom. Okresný úrad podá prihlášku inštitútu v termíne uvedenom v študijnom pláne, ktorý zostavuje ministerstvo vnútra v spolupráci s príslušným ministerstvom a s inštitútom.
(3)
Prípravu na skúšku možno absolvovať aj v inom vzdelávacom zariadení, ako aj formou individuálneho štúdia.
§ 5
(1)
Po ukončení prípravy podľa § 4 sa vykonáva skúška pred skúšobnou komisiou inštitútu. Skúška je spravidla ústna, ministerstvo vnútra však môže po prerokovaní s príslušným ministerstvom určiť inú formu overenia.
(2)
Skúšobnú komisiu zriaďuje ministerstvo vnútra v spolupráci s príslušným ministerstvom z odborníkov z teórie i z praxe. Jej predsedom je pracovník príslušného ministerstva a aspoň jedným členom je pracovník ministerstva vnútra a pracovník vzdelávacieho zariadenia. Členstvo v skúšobnej komisii sa považuje za iný úkon vo všeobecnom záujme.5)
(3)
Skúšobná komisia koná a rozhoduje najmenej v trojčlennom zložení a uznáša sa väčšinou hlasov.
§ 6
(1)
Predmetom skúšky sú vedomosti a praktické aplikačné úradné postupy uvedené v prílohe tohto nariadenia.
(2)
Termín skúšky určuje vzdelávacie zariadenie podľa študijného plánu. Pracovníkovi treba termín skúšky oznámiť najneskôr 1 mesiac pred jej konaním.
(3)
O skúške a jej výsledku sa vyhotovuje zápisnica. Výsledok skúšky sa oznámi pracovníkovi ústne bezprostredne po jej vykonaní.
(4)
Ak pracovník na skúške nevyhovie, môže skúšku jeden raz opakovať. Termín opakovanej skúšky určí pracovníkovi vzdelávacie zariadenie na návrh skúšobnej komisie tak, aby sa konala najskôr po jednom mesiaci a najneskôr do troch mesiacov odo dňa neúspešnej skúšky.
(5)
Ak pracovník nemohol z ospravedlniteľného dôvodu prísť na skúšku alebo na opakovanú skúšku a neúčasť náležite ospravedlnil, vzdelávacie zariadenie na návrh skúšobnej komisie určí náhradný termín jej vykonania.
(6)
Podrobnosti o priebehu skúšky ustanovuje skúšobný poriadok, ktorý vydá inštitút.
§ 7
(1)
Príprava pracovníka v inštitúte a jeho účasť na skúške je prekážkou v práci na strane pracovníka.6) Trovy s ňou spojené uhrádza:
a)
okresný úrad náhradu mzdy a ďalšie trovy podľa predpisov o cestovných náhradách,7)
b)
inštitút ubytovanie a stravovanie.8)
(2)
Ak sa príprava pracovníka uskutočňuje v inom vzdelávacom zariadení, uhrádza ubytovanie a stravovanie okresný úrad, ak sa nedohodne so vzdelávacím zariadením, že ho uhradí toto zariadenie.
(3)
Trovy spojené s novou skúškou, ako aj trovy spojené s individuálnou prípravou v plnom rozsahu uhrádza pracovník. To isté platí aj pre občana, ktorý chce získať osobitnú odbornú spôsobilosť.
§ 8
(1)
Pracovníkovi, ktorý získal osobitnú odbornú spôsobilosť podľa tohto nariadenia, vydá inštitút na návrh skúšobnej komisie osvedčenie. Rozhodnutie ministerstva vnútra podľa § 3 ods. 4 nahrádza osvedčenie.
(2)
V osvedčení sú tieto údaje:
a)
osobné údaje pracovníka,
b)
funkcie, na ktoré pracovník spĺňa predpoklady (§ 1),
c)
dátum vydania osvedčenia, označenie inštitútu a odtlačok jeho pečiatky,
d)
podpis riaditeľa inštitútu a predsedu skúšobnej komisie.
§ 9
(1)
Ministerstvo vnútra v spolupráci s príslušnými ministerstvami organizuje podľa potreby, najmä po podstatných zmenách právnych predpisov, ktoré tvoria náplň osobitnej odbornej spôsobilosti, pre jednotlivé funkcie doplnkové školenie pracovníkov s osobitnou odbornou spôsobilosťou. Pracovníci, ak vykonávajú funkciu vyžadujúcu osobitnú odbornú spôsobilosť, sú povinní sa doplnkového školenia zúčastniť.9)
(2)
Doplnkové školenie sa považuje za výkon práce, za ktorú patrí pracovníkovi mzda.10) Trovy s ním spojené uhrádza okresný úrad podľa predpisov o cestovných náhradách;7) ubytovanie a stravovanie však uhrádza inštitút.8)
(3)
Ak sa pracovník vykonávajúci funkciu vyžadujúcu osobitnú odbornú spôsobilosť odmietne bez ospravedlniteľného dôvodu doplnkového školenia zúčastniť, osvedčenie stratí platnosť a na pracovníka sa hľadí, že nespĺňa predpoklady pre výkon funkcie.
§ 10
Ak pracovník nespĺňa predpoklady pre výkon funkcie, lebo nezískal osobitnú odbornú spôsobilosť alebo mu nebola odpustená (§ 3 ods. 3) alebo priznaná (§ 3 ods. 4) alebo ju stratil (§ 9 ods. 3), nemôže vykonávať funkcie, na ktoré sa vyžaduje osobitná odborná spôsobilosťosobitná odborná spôsobilosť (§ 1). Ak pracovník takúto funkciu vykonáva, je táto okolnosť dôvodom na prevedenie na inú prácu11) alebo na výpoveď.12)
§ 11
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júnom 1991.
Mečiar v. r.
Príloha
nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 176/1991 Zb.
Rozsah prípravy a predmet skúšky na získanie osobitnej odbornej spôsobilosti
I.
Pre všetky funkcie vyžadujúce osobitnú odbornú spôsobilosť (§ 1) sú predmetom prípravy a skúšky
a)
vedomosti
-
o organizácii a kompetenciách miestnej štátnej správy a územnej samosprávy,
-
o územnom a správnom členení Slovenskej republiky,
-
o organizácii a základných kompetenciách vlády a ústredných orgánov štátnej správy,
-
o obsahu ústavy;
b)
praktické aplikačné úradné postupy
-
v správnom konaní,
-
v prejednávaní priestupkov,
-
vo využívaní výpočtovej techniky;
c)
ovládanie úradného jazyka.
II.
Obsah osobitnej odbornej spôsobilosti pre jednotlivé funkcie tvoria tieto ďalšie vedomosti a praktické aplikačné úradné postupy:
1.
Pre funkciu zástupcu prednostu úradu
-
z právnej úpravy rozpočtových pravidiel,
-
zo Zákonníka práce,
-
z vybraných častí Občianskeho zákonníka a Hospodárskeho zákonníka (Obchodného zákonníka),
-
z predpisov upravujúcich kontroly v štátnej správe, vrátane jej metodiky.
2.
Pre funkcie na úseku archívnictva
-
z právnej úpravy o archívnictve, o spisovej službe a predarchívnej starostlivosti,
-
z príslušných mzdových predpisov,
-
zo základov štatistických metód,
-
z informačného systému vo verejnej správe.
3.
Pre funkcie, ktorých obsahom je styk a spolupráca s obcami
-
zo zákona o voľbách do orgánov samosprávy obcíobcí,
-
z predpisov o majetku obcíobcí a nakladaní s ním.
4.
Pre funkcie v právnom oddelení
-
z vybraných častí správneho, občianskeho, hospodárskeho (obchodného), finančného a pracovného práva.
5.
Pre funkcie na úseku racionalizácie a informatiky
-
z teórie riadenia a organizácie práce,
-
z programovania,
-
z koncepcie a z fungovania automatizovaného informačného systému miestnej štátnej správy.
6.
Pre funkcie na úseku štatistiky a evidencie
-
zo štatistických metód,
-
z vybraných častí právnej úpravy v oblasti štatistiky,
-
z programovania,
-
z územnej a administratívnej organizácie štátu.
7.
Pre funkcie na úseku personálnom a mzdovom
-
z vybraných častí pracovného práva,
-
z príslušných mzdových predpisov.
8.
Pre funkcie na úseku lesného a vodného hospodárstva
-
z právnych predpisov a smerníc o lesoch a hospodárení v lesoch, vo vodnom hospodárstve a poľovníctve, o ochrane lesného pôdneho fondu, o ochrane a využití nerastného bohatstva, o územnom plánovaní a stavebnom poriadku, o ochrane prírody, o hospodárskej úprave lesov, o evidencii nehnuteľností, o pozemkovom katastri, o biológii zveri, o bonitácii poľovných revírov, o zbraniach a strelive, o organizácii lesného a vodného hospodárstva a o ochrane pred povodňami.
9.
Pre funkcie na úseku poľnohospodárstva
-
z právnych predpisov a smerníc o pôde a hospodárení s ňou, o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu, o evidencii nehnuteľností, o pozemkovom katastri, o bonitácii pôdy, o hospodársko-technickej úprave pozemkov a o ochrane prírody,
-
z právnej úpravy rybárstva,
-
z právnych predpisov upravujúcich oblasť geologického výskumu a geologických prác,
-
z právnych predpisov o poľnohospodárskom družstevníctve a o hospodárení súkromných roľníkov.
10.
Pre funkcie na úseku správy rozpočtových a príspevkových organizácí
-
z právnej úpravy o rozpočtových pravidlách,
-
z predpisov o tzv. malej a veľkej privatizácii,
-
z hospodárskeho (obchodného) práva.
11.
Pre funkcie na úseku dopravy
-
z právnych predpisov a smerníc o územnom plánovaní a stavebnom poriadku,
-
z právnych predpisov v doprave a v cestnom hospodárstve.
12.
Pre funkcie na úseku súkromného podnikania občanov, obchodu, cestovného ruchu a miestneho hospodárstva
-
z vybraných častí Občianskeho zákonníka,
-
z právnych predpisov o osobnom vlastníctve bytov a o nájme a podnájme nebytových priestorov,
-
z právnych predpisov o súkromnom podnikaní,
-
z predpisov o tzv. malej a veľkej privatizácii,
-
z právnych predpisov o vnútornom obchode, o verejnom stravovaní, o reprivatizácii prevádzkových jednotiek obchodu, výroby a pozemkov (reštitučné zákony) a o cenách.
13.
Pre funkcie vo veciach správnych a matričných
-
z právnych predpisov a smerníc upravujúcich voľby do zákonodarných zborov a do orgánov samosprávy obcíobcí a voľby sudcov z ľudu, hlasovanie obyvateľov obcíobcí, výkon združovacieho a zhromažďovacieho práva občanov, spisovú službu, vedenie matrík, rodinnoprávne vzťahy, užívanie a zmenu mena a priezviska, overovanie podpisov a odpisov listín, veci štátneho občianstva, zasielanie dokladov do cudziny, hlásenie a evidenciu pobytu občanov a petičné právo občanov.
14.
Pre funkcie na úseku financií a správy majetku
-
z majetkovoprávnych predpisov a predpisov o cenách,
-
z predpisov o majetku obcíobcí a nakladaní s ním,
-
z právnej úpravy rozpočtových pravidiel a rozpočtového hospodárenia,
-
z účtovnej evidencie,
-
z predpisov o tzv. malej a veľkej privatizácii.
15.
Pre funkcie vo veciach rozpočtu a účtovníctva
-
z majetkovoprávnych predpisov,
-
z právnej úpravy rozpočtových pravidiel a rozpočtového hospodárenia,
-
z daňových predpisov,
-
z predpisov o skartácii účtovných písomností,
-
z účtovnej evidencie.
16.
Pre funkcie na úseku cestného hospodárstva
-
z právnych predpisov o cestnom hospodárstve,
-
z právnych predpisov o územnom plánovaní a stavebnom poriadku,
-
z právnych predpisov o ochrane prírody.
17.
Pre funkcie na úseku bytového hospodárstva
-
z právnych predpisov o bývaní, o osobnom vlastníctve bytov a o nájme a podnájme nebytových priestorov,
-
z reštitučných zákonov,
-
z právnych predpisov o súkromnom podnikaní.
18.
Pre funkcie v hospodárskej správe
-
z predpisov o majetku obcíobcí a nakladaní s ním,
-
z účtovnej evidencie,
-
z právnej úpravy rozpočtových pravidiel a rozpočtového hospodárenia.
19.
Pre funkcie na úseku kontroly
-
z právnych predpisov upravujúcich oblasti kontroly, metodiky kontrolnej činnosti, majetkovoprávnych vzťahov, rozpočtového hospodárenia, hospodárenia s majetkom štátu, účtovnej evidencie, privatizácie a odštátňovania, podnikania, spoločenskej spotreby, cien, štatistických metód a informatiky, správneho, finančného, hospodárskeho, obchodného a pracovného práva, majetku obcíobcí a nakladania s ním, daní, životného prostredia, petícií a sťažností.
20.
Pre funkcie na úseku kultúry
-
z právnych predpisov o štátnej pamiatkovej starostlivosti a o múzeách a galériách,
-
z právnych predpisov týkajúcich sa tlače a hromadných oznamovacích prostriedkov,
-
z právnych predpisov o verejných kultúrnych podujatiach a o štátnom fonde kultúry.
21.
Pre funkcie na úseku zdravotníctva
-
zo zásad štátnej zdravotnej politiky,
-
zo štruktúry a riadenia zdravotníctva,
-
z právnych predpisov o zdravotníckej starostlivosti, o štátnom zdravotnom dozore, a o regresných náhradách,
-
z hygienických predpisov.
22.
Pre funkcie na úseku sociálnych vecí
-
z právnych predpisov o sociálnom zabezpečení,
-
z vybraných častí Občianského zákonníka, Občianskeho súdneho poriadku a z právnych predpisov o zamestnanosti,
-
z obsahu dohôd zástupcov odborovýcl organizácií, zamestnávateľov a vlády.
23.
Pre funkcie na úseku regionálneho rozvoja
-
z pravidiel a metód plánovania a realizácie regionálneho rozvoja a tvorby dlhodobých koncepcií,
-
z právnych a finančných úprav týkajúcich sa regionálneho plánovania,
-
z metód práce so sociálno-ekonomickými informáciami,
-
z právnych predpisov o životnom prostredí.
24.
Pre funkcie vo veciach civilnej obrany a mobilizačných úloh štátu z predpisov z oblasti obrany a civilnej obrany.
25.
Pre funkciu vedúceho sekretariátu
-
z teórie riadenia, organizácie práce a organizácie spisovej služby,
-
z administratívnych úloh,
-
z programovania.
26.
Pre funkcie na úseku starostlivosti o mládež, telesnú výchovu a šport
-
z právnych predpisov o štátnej starostlivosti o deti a mládež,
-
z právnych predpisov o telesnej kultúre.
1)
Úprava Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí z 8. novembra 1979 č. 315-1731/79-7313 o odmeňovaní odborných i administratívnych pracovníkov orgánov štátnej správy a niektorých ďalších rozpočtových organizácií (registrovaná v čiastke 30/1979 Zb.).
Opatrenie Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky z 21. januára 1991 č. 681/1990-SM, ktorým sa vydáva katalóg funkcií a mzdových taríf pre pracovníkov okresných a obvodných úradov miestnej štátnej správy v Slovenskej republike.
2)
§ 10 písm. b) zákona.
3)
Napríklad § 24 zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách.
4)
§ 9 písm. c) zákona.
5)
§ 124 ods. 2 Zákonníka práce.
§ 22 ods. 4 nariadenia vlády Československej socialistickej republiky č. 223/1988 Zb., ktorým sa vykonáva Zákonník práce.
Časť I písm. d) prílohy vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 18/1991 Zb. o iných úkonoch vo všeobecnom záujme.
6)
§ 126 ods. 2 Zákonníka práce.
7)
§ 5, 6 a 9 vyhlášky Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení vyhlášok č. 81/1988 Zb., č. 241/1988 Zb. a č. 251/1990 Zb.
8)
§ 7 a 8 vyhlášky č. 33/1984 Zb.
9)
§ 141a Zákonníka práce.
10)
§ 126 ods. 3 Zákonníka práce.
11)
§ 37 ods. 2 písm. a) a § 37 ods. 3 Zákonníka práce.
12)
§ 46 ods. 1 písm. e) Zákonníka práce. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 179/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 179/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovuje výška odmeny sprostredkovateľovi a rozhodcovi, výška poplatku za poskytnutie rovnopisu kolektívnej zmluvy vyššieho stupňa a výška a spôsob úhrady nákladov konania pred rozhodcom
Vyhlášeno 24. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 36/1991
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Odmena sprostredkovateľovi
* § 3 - Odmena rozhodcovi
* § 4 - Poplatok za poskytnutie rovnopisu kolektívnej zmluvy
* § 5 - Výška nákladov konania
* § 6 - Spôsob úhrady nákladov konania pred rozhodcom
* § 7 - Prechodné ustanovenia
* § 8 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 6. 1991
179
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 12. apríla 1991,
ktorou sa ustanovuje výška odmeny sprostredkovateľovi a rozhodcovi, výška poplatku za poskytnutie rovnopisu kolektívnej zmluvy vyššieho stupňa a výška a spôsob úhrady nákladov konania pred rozhodcom
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 15 ods. 2 zákona č. 2/1991 Zb. o kolektívnom vyjednávaní (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Touto vyhláškou sa ustanovuje výška odmeny sprostredkovateľovi a rozhodcovi kolektívneho sporu o uzavretie kolektívnej zmluvy, o plnenie záväzkov kolektívnej zmluvy, z ktorých nevznikajú nároky jednotlivým zamestnancom, výška poplatku za poskytnutie rovnopisu kolektívnej zmluvy vyššieho stupňa a výška a spôsob úhrady nákladov konania pred rozhodcom.
§ 2
Odmena sprostredkovateľovi
Ak sa zmluvné strany nedohodnú so sprostredkovateľom o odmene za jeho činnosť pri riešení kolektívneho sporu,1) patrí mu odmena v sume 2000 Kčs za každý spor.
§ 3
Odmena rozhodcovi
(1)
Rozhodcovi za jeho činnosť v konaní podľa § 13 a 14 zákona patrí odmena v sume 2500 Kčs za každý spor; táto suma zahŕňa aj odmenu za nové rozhodnutie vydané v tom istom spore, ak krajský súd predchádzajúce rozhodnutie zrušil a v spore rozhoduje ten istý rozhodca.
(2)
Ak rozhoduje v kolektívnom spore po zrušení predchádzajúceho rozhodnutia2) nový rozhodca, patrí mu odmena v sume 1000 Kčs.
§ 4
Poplatok za poskytnutie rovnopisu kolektívnej zmluvy
Výška poplatku za poskytnutie rovnopisu kolektívnej zmluvy vyššieho stupňa3) sa určuje sumou 10 Kčs za každú aj začatú stranu.
§ 5
Výška nákladov konania
(1)
Sprostredkovateľ má nárok na náhradu nákladov konania vrátane cestovných náhrad podľa osobitného predpisu.4)
(2)
Výška nákladov konania pred rozhodcom sa ustanovuje paušálnou sumou 500 Kčs. Rozhodca má nárok aj na náhradu cestovných náhrad podľa osobitného predpisu.4)
(3)
V prípade, že krajský súd zrušil predchádzajúce rozhodnutie a v spore rozhoduje ten istý rozhodca, má nárok len na náhradu cestovných náhrad. Ak v spore rozhoduje nový rozhodca, má nárok na náhradu nákladov podľa odseku 2.
§ 6
Spôsob úhrady nákladov konania pred rozhodcom
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky uhradí rozhodcovi
a)
odmenu a náklady konania v paušálnej sume do 30 dní odo dňa, keď sa dozvedelo o doručení rozhodnutia zmluvným stranám,
b)
náhradu cestovných náhrad do 30 dní po preukázaní ich výšky rozhodcom.
§ 7
Prechodné ustanovenia
(1)
Podľa tejto vyhlášky sa postupuje aj vtedy, ak práva a povinnosti podľa § 9 ods. 4, § 12 ods. 3 a § 13 ods. 7 zákona vznikli pred nadobudnutím jej účinnosti.
(2)
Lehoty podľa § 6 tejto vyhlášky začínajú plynúť dňom jej účinnosti.
§ 8
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1991.
Minister:
Ing. Kováč CSc. v. r.
1)
§ 12 ods. 3 zákona č. 2/1991 Zb. o kolektívnom vyjednávaní.
2)
§ 14 ods. 3 zákona č. 2/1991 Zb.
3)
§ 2 ods. 3 písm. b) a § 9 ods. 4 zákona č. 2/1991 Zb.
4)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 180/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 180/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o odmenách a náhradách komerčných právnikov za poskytovanie právnej pomoci
Vyhlášeno 24. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 36/1991
* § 1 - Na určenie výšky odmeny, náhrady hotových výdavkov a náhrady za premeškaný čas v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci komerčnými právnikmi sa vzťahuje vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Zb. o odmenách a náhradách advo
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1991.
Aktuální znění od 1. 6. 1991
180
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 15. apríla 1991
o odmenách a náhradách komerčných právnikov za poskytovanie právnej pomoci
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 47 zákona Slovenskej národnej rady č. 129/1991 Zb. o komerčných právnikoch ustanovuje:
§ 1
Na určenie výšky odmeny, náhrady hotových výdavkov a náhrady za premeškaný čas v súvislosti s poskytovaním právnej pomoci komerčnými právnikmi sa vzťahuje vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 240/1990 Zb. o odmenách a náhradách advokátov za poskytovanie právnej pomoci.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1991.
Minister:
JUDr. Košťa CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 181/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 181/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky o zaväznosti opráv, zmien a doplnkov Česko-slovenského liekopisu - štvrtého vydania
Vyhlášeno 24. 5. 1991, datum účinnosti 1. 10. 1991, částka 36/1991
* § 1 - Opravy, zmeny a doplnky Česko-slovenského liekopisu - štvrtého vydania sú neoddeliteľnou a záväznou súčasťou liekopisu, ktorého záväznosť bola ustanovená osobitným predpisom.1)
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. októbrom 1991.
Aktuální znění od 1. 10. 1991
181
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky
z 11. apríla 1991
o záväznosti opráv, zmien a doplnkov Česko-slovenského liekopisu - štvrtého vydania
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky podľa § 70 ods. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu po dohode s Ministerstvom poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky ustanovuje:
§ 1
Opravy, zmeny a doplnky Česko-slovenského liekopisu - štvrtého vydania sú neoddeliteľnou a záväznou súčasťou liekopisu, ktorého záväznosť bola ustanovená osobitným predpisom.1)
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. októbrom 1991.
Minister:
Rakús v. r.
1)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 32/1987 Zb. o záväznosti Československého liekopisu. |
Zákon České národní rady č. 184/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 184/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Vyhlášeno 28. 5. 1991, datum účinnosti 28. 5. 1991, částka 38/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 5. 1991
184
ZÁKON
České národní rady
ze dne 25. dubna 1991,
kterým se mění zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, se mění takto:
V § 4 odst. 5 se vypouštějí slova „zařízení cirkusů“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 196/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Matici slovenskej
Vyhlášeno 30. 5. 1991, datum účinnosti 7. 6. 1991, částka 40/1991
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Základné úlohy Matice slovenskej
* § 3 - Organizačná štruktúra Matice slovenskej
* Spolková zložka
* § 4 - (1) Spolková zložka je právnická osoba; v rámci úloh vymedzených jej stanovami vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie majetkovú zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
* § 5 - (1) Základnými organizačnými jednotkami spolkovej zložky sú miestne odbory a záujmové odbory Matice slovenskej (ďalej len „odbor“).
* § 6 - Inštitučná zložka
* § 7 - Postavenie a sídlo Matice slovenskej
* § 8 - Hospodárenie Matice slovenskej
* Záverečné ustanovenia
* § 9 - Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Zb., ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej.
* § 10 - Tento zákon nadobúda účinnosť 7. júnom 1991.
Aktuální znění od 7. 6. 1991
196
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 26. apríla 1991
o Matici slovenskej
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základné ustanovenie
Matica slovenská je národná kultúrna a vedecká ustanovizeň, ktorej spoločenským poslaním je národne a vlastenecky pôsobiť na území Slovenskej republiky i mimo jej územia. V súlade s týmto poslaním Matica slovenská kultivuje lásku k vlasti, pestuje mravnosť a pozdvihuje kultúrnu úroveň slovenského národa. Matica slovenská združuje tvorcov a priaznivcov slovenskej kultúry a napomáha jej rozvoju, chráni a rozvíja národné dedičstvo ako národnú i kultúrnu hodnotu.
§ 2
Základné úlohy Matice slovenskej
(1)
Matica slovenská plní najmä tieto úlohy:
a)
prednostne získava všetky slovaciká, zhromažďuje, skúma, ochraňuje, spracúva a vhodnou formou sprístupňuje všetky dokumenty dôležité pre poznanie slovenského národa a Slovenska, jeho dejín a jeho kultúry; je národným bibliografickým centrom, plní funkciu národnej knižnice Slovenska a Slovákov a ústrednej knižnice Slovenskej republiky, archívu literatúry a umenia, ústredného literárneho múzea a ústredia biografie,
b)
v súlade so svojími úlohami utvára informačné systémy,
c)
buduje a rozširuje členskú základňu a utvára podmienky pre jej samovzdelávaciu a vzdelávaciu činnosť v oblasti národnej kultúry,
d)
zúčastňuje sa na rozvoji miestnej a regionálnej kultúry, na obsahovom a ekonomickom zabezpečovaní miestnych, regionálnych, národných a medzinárodných kultúrnych podujatí,
e)
organizuje skupiny odborníkov na výskum dôležitých spoločenskovedných otázok,
f)
organizuje skupiny odborníkov a svojich zástupcov zaoberajúcich sa postavením Slovákov na celom území Slovenska,
g)
napomáha zachovávať hodnoty hmotnej a nehmotnej národnej kultúry a prírody Slovenska,
h)
rozvíja styky so Slovákmi žijúcimi mimo územia Slovenskej republiky a s ich kultúrnymi a vedeckými inštitúciami a spolkami, skúma ich dejinný a kultúrny vývin, poskytuje a sprostredkúva im pomoc pri uspokojovaní národnokultúrnych potrieb,
ch)
spolupracuje s hromadnými informačnými prostriedkami, kultúrnymi a vedeckými inštitúciami pri poznávaní a sprístupňovaní dejín a života slovenského národa a jeho významných osobností,
i)
zakladá nadácie a poskytuje štipendijné pobyty doma i v zahraničí.
(2)
Matica slovenská môže vykonávať vlastnú hospodársku činnosť doma aj v zahraničí.
(3)
Matica slovenská spolupracuje s domácimi a zahraničnými národnými a ďalšími inštitúciami a spolkami.
§ 3
Organizačná štruktúra Matice slovenskej
Maticu slovenskú tvorí Spolková zložka Matice slovenskej1) (ďalej len „spolková zložka“) a Inštitučná zložka Matice slovenskej (ďalej len „inštitučná zložka“).
Spolková zložka
§ 4
(1)
Spolková zložka je právnická osoba; v rámci úloh vymedzených jej stanovami vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie majetkovú zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
(2)
Stanovy spolkovej zložky upravujú pôsobnosť a spôsob ustanovenia orgánov, práva a povinnosti členov, zásady hospodárenia, ako aj ďalšie veci podľa osobitných predpisov.2)
(3)
Stanovy spolkovej zložky ďalej určia, kto plní funkciu štatutárneho orgánu spolkovej zložky a akým spôsobom koná a vystupuje navonok; vymedzia, v ktorých veciach týkajúcich sa Matice slovenskej ako celku koná štatutárny orgán spolkovej zložky spoločne s inštitučnou zložkou.
§ 5
(1)
Základnými organizačnými jednotkami spolkovej zložky sú miestne odbory a záujmové odbory Matice slovenskej (ďalej len „odbor“).
(2)
Odbor na základe dobrovoľnosti združuje členov Matice slovenskej a podieľa sa na plnení úloh Matice slovenskej v rámci územných obvodov alebo na základe určitých záujmov.
(3)
Odbor je právnická osoba; v rozsahu vymedzenom stanovami spolkovej zložky vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
(4)
Stanovy odboru upravujú práva a povinnosti členov, pôsobnosť a spôsob ustanovenia orgánov, zásady hospodárenia s majetkom a ďalšie podrobnosti o organizácii a činnosti odboru.
§ 6
Inštitučná zložka
(1)
Základnou organizačnou jednotkou inštitučnej zložky je pracovisko. Počet pracovísk, ich štruktúru a náplň činnosti určuje štatút, ktorý schvaľuje Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky a orgán spolkovej zložky príslušný podľa jej stanov. Štatút vymedzí, v ktorých veciach týkajúcich sa Matice slovenskej ako celku koná štatutárny orgán inštitučnej zložky spoločne so spolkovou zložkou.
(2)
Inštitučná zložka je právnická osoba; v rámci úloh vymedzených jej štatútom vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov nesie aj jej pracovisko.
(3)
Pracoviská riadi správca Matice slovenskej (ďalej len „správca“). Správca je štatutárnym orgánom inštitučnej zložky.
(4)
Správcu vymenúva a odvoláva na návrh orgánu spolkovej zložky príslušného podľa stanov spolkovej zložky minister kultúry Slovenskej republiky.
§ 7
Postavenie a sídlo Matice slovenskej
(1)
Matica slovenská je právnická osoba; vystupuje v právnych vzťahoch vo svojom mene a nesie zodpovednosť vyplývajúcu z týchto vzťahov.
(2)
Predstaviteľom Matice slovenskej je predseda Matice slovenskej, ktorý je súčasne predsedom spolkovej zložky. Predseda Matice slovenskej reprezentuje Maticu slovenskú navonok. Štatutárny orgán Matice slovenskej ako celku je predseda Matice slovenskej a správca; vo veciach týkajúcich sa Matice slovenskej ako celku konajú spoločne (§ 4 ods. 3 a § 6 ods. 1).
(3)
Sídlom Matice slovenskej je Martin.
§ 8
Hospodárenie Matice slovenskej
(1)
Pre hospodárenie spolkovej zložky platí osobitný predpis.3)
(2)
Pre hospodárenie inštitučnej zložky platí osobitný predpis.4)
Záverečné ustanovenia
§ 9
Zrušuje sa zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1990 Zb., ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 167/1973 Zb. o Matici slovenskej.
§ 10
Tento zákon nadobúda účinnosť 7. júnom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Vyhlášeno 30. 5. 1991, datum účinnosti 30. 5. 1991, částka 40/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 5. 1991
197
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky sa mení a dopĺňa takto:
§ 3 odsek 3 znie:
„(3)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
strojársky a elektrotechnický priemysel,
b)
priemysel ťažby a spracovania rúd a magnezitu,
c)
energetiku vrátane hospodárenia s jadrovým palivom a uskladňovania rádioaktívnych odpadov,
d)
teplárenstvo a plynárenstvo,
e)
ťažbu a úpravu tuhých palív, ťažbu ropy a zemného plynu a pre vyhľadávanie a prieskum rádioaktívnych surovín a ich ťažbu,
f)
hutníctvo a štátnu službu pre drahé kovy,
g)
diaľničné hospodárstvo, civilné letectvo a pre vodnú dopravu okrem vnútroštátnej riečnej dopravy,
h)
spoje,
i)
verejné práce
v rozsahu patriacom do pôsobnosti Slovenskej republiky.1)“.
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 1), ktorá znie:
„1)
Čl. 9 ústavného zákona č. 556/1990 Zb., ktorým sa mení ústavný zákon č. 143/1968 Zb. o československej federácii.“.
Čl. II
Ak ústavný zákon Federálneho zhromaždenia nezveruje výkon vo veciach uvedených v Čl. I federálnym ústredným orgánom štátnej správy, patrí tento výkon Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky.2)
Pod čiarou sa dopĺňa poznámka 2), ktorá znie:
„2)
Čl. 28b ods. 2 ústavného zákona č. 556/1990 Zb.“.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991
Vyhlášeno 30. 5. 1991, datum účinnosti 30. 5. 1991, částka 40/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 5. 1991
198
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 3 ods. 1 a 2 sa vypúšťajú slová „okrem výnosu uvedeného v odseku 3 písm. b)“.
2.
V § 3 ods. 3 sa vypúšťa písmeno b).
3.
V § 4 sa vypúšťa písmeno d).
4.
§ 5 ods. 2 znie:
„(2)
Výnos dôchodkovej dane a dane z objemu miezd od obecných podnikov je príjmom obce, ktorá ich založila.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 206/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 206/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky o hospodárení s teplom, riadení sústav centralizovaného zásobovania teplom a o ochranných pásmach
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 31. 5. 1991, částka 42/1991
* ČASŤ I - Základné ustanovenia (§ 1 — § 2)
* ČASŤ II - HOSPODÁRENIE S TEPLOM (§ 3 — § 9)
* ČASŤ III - § 10 (§ 10 — § 10)
* ČASŤ IV - OCHRANNÉ PÁSMA (§ 11 — § 13)
* ČASŤ V - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 14 — § 15)
Aktuální znění od 31. 5. 1991
206
VYHLÁŠKA
Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky
z 2. mája 1991
o hospodárení s teplom, riadení sústav centralizovaného zásobovania teplom a o ochranných pásmach
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky po dohode so zúčastnenými orgánmi ustanovuje podľa § 28 zákona č. 89/1987 Zb. o výrobe, rozvode a spotrebe tepla (ďalej len „zákon“):
ČASŤ I
Základné ustanovenia
§ 1
Predmet úpravy
Táto vyhláška upravuje
a)
zásady hospodárenia s teplom,
b)
zásady riadenia sústavy centralizovaného zásobovania teplom (ďalej len „sústava“),
c)
ochranné pásma,
d)
rozsah, podmienky a spôsob ochrany zariadení rozvodu tepla.
§ 2
Rozsah úpravy
(1)
Táto vyhláška sa vzťahuje na ústredné vykurovanie1) a prípravu teplej úžitkovej vody a primerane aj na lokálne vykurovanie a prípravu teplej úžitkovej vody v mieste spotreby.
(2)
Ochrana zariadení rozvodu tepla sa vzťahuje podľa tejto vyhlášky na primárnu a sekundárnu časť rozvodu tepla a na stanice, v ktorých sa upravujú parametre teplonosnej látky (ďalej len „odovzdávacia stanica“).
ČASŤ II
HOSPODÁRENIE S TEPLOM
§ 3
Zásady hospodárenia s teplom
(1)
Hospodárením s teplom sa rozumie súhrn činností, ktoré v súlade s palivovo-energetickou politikou štátu, pri starostlivosti o zdravé životné prostredie, zabezpečujú účelnú spotrebu prvotných energetických zdrojov pri výrobe tepla, minimálne straty pri rozvode tepla a účelné využívanie tepla na vykurovanie, klimatizovanie, prípravu teplej úžitkovej vody alebo na technologické účely.
(2)
Hospodárenie s teplom vyžaduje
a)
udržiavanie zariadení na výrobu, rozvod a spotrebu tepla v riadnom technickom stave a zabezpečovanie jeho včasnej rekonštrukcie a modernizácie,
b)
vybavenie zariadení na výrobu, rozvod a spotrebu tepla nevyhnutnou meracou, regulačnou a riadiacou technikou a jej využívanie,
c)
sústavné vyhodnocovanie výroby, dodávky, spotreby tepla a vykonávanie rozborov tepelných strát s cieľom ich zníženia,
d)
realizáciu opatrení zameraných predovšetkým na zvyšovanie celkovej účinnosti zariadení, vyregulovanie sústav, na znižovanie tepelných strát a využívanie druhotných a netradičných foriem energie,
e)
vytváranie, preverovanie, zavádzanie a dodržiavanie noriem spotreby tepla alebo technicko-hospodárskych ukazovateľov a ich využívanie na riadenie prevádzky a zostavovanie plánu spotreby palív a energie,
f)
zavádzanie a využívanie technológie s nízkou energetickou náročnosťou,
g)
umiestňovanie zariadení na prípravu teplej úžitkovej vody čo najbližšie k miestu spotreby,
h)
dodržiavanie pravidiel na hospodárne vykurovanie a dodávku teplej úžitkovej vody a na úpravu prostredia (klimatizovanie),
ch)
navrhovanie zdrojov tepla na výrobu tepla z vykurovacích plynov a elektriny čo najbližšie k spotrebe alebo riešenie lokálnymi spotrebičmi, pokiaľ nebude z ekologických a ekonomických dôvodov výhodnejšie riešenie,
i)
pri existujúcich budovách zlepšovanie tepelno-izolačných vlastností2) obvodových plášťov a zavedenie vykurovania do nových a existujúcich obytných budov viazať na plnenie požiadaviek na tieto vlastnosti,
j)
udržiavanie vykurovaných stavieb v riadnom technickom stave.
§ 4
Povinnosti prevádzkovateľov zariadení na zásobovanie teplom
(1)
Prevádzkovatelia zariadení na zásobovanie teplom (vlastníci alebo správcovia) sú povinní dodržiavať zásady hospodárenia s teplom podľa § 3 a premietnuť ich do prevádzkových poriadkov3) pre zdroje tepla, odovzdávacie stanice a rozvod tepla vrátane stanovenia prevádzkových režimov v závislosti od klimatických podmienok.
(2)
Prevádzkovatelia vnútorného zariadenia sú povinní
a)
zabezpečiť vyregulovanie sústavy vykurovania,1)
b)
kontrolovať a upravovať vnútorné zariadenia tak, aby vo vykurovaných priestoroch boli zabezpečené teploty4) podľa § 5 ods. 6 tejto vyhlášky,
c)
zabezpečiť pri vnútornom zariadení, ktoré doteraz nie je vybavené automatickým riadením teploty vykurovacej vody podľa § 8 tejto vyhlášky, náhradný spôsob regulácie.
§ 5
Pravidlá vykurovania
(1)
Vykurovacie obdobie začína 1. septembra a končí 31. mája nasledujúceho roku.
(2)
S vykurovaním sa začne vo vykurovacom období v prípade, že priemerná denná teplota vzduchu5) poklesne pod 13° C dva za sebou nasledujúce dni a podľa vývoja počasia nemožno očakávať zvýšenie dennej teploty vonkajšieho vzduchu na nasledujúci deň, pokiaľ sa dodávateľ tepla s odberateľom nedohodnú inak.
(3)
Pokiaľ vo vykurovacom období priemerná teplota vonkajšieho vzduchu5) vystúpi nad + 13° C a podľa vývoja nemožno očakávať pokles priemernej dennej teploty vonkajšieho vzduchu na nasledujúci deň, vykurovanie sa preruší alebo obmedzí.
(4)
Vykurovanie sa ukončí v mesiaci máj, ak priemerná denná teplota vzduchu5) vystúpi nad + 13° C dva za sebou nasledujúce dni a podľa vývoja počasia nemožno očakávať pokles dennej teploty vonkajšieho vzduchu na nasledujúci deň, pokiaľ sa dodávateľ tepla s odberateľom nedohodnú inak.
(5)
Dodávateľ a odberateľ tepla sa môžu dohodnúť na vykurovaní mimo vykurovacieho obdobia, pokiaľ si to vyžadujú podmienky,6) pri dodržaní zásad hospodárnosti pri spotrebe tepla a ak to pripúšťajú technické a zásobovacie podmienky.
(6)
Obytné a iné priestory4) musia byť v priebehu vykurovacieho obdobia vykurované tak, aby bola v dobe ich prevádzky zabezpečená teplota stanovená v technickej norme.4)
(7)
Dobou prevádzky vykurovaných priestorov sa rozumie
a)
pri bytoch doba od 6.00 do 22.00 hod.,
b)
pri všetkých ostatných priestoroch doba stanovená prevádzkovateľom vzhľadom na daný účel.
(8)
Pre priestory plne klimatizované platia teploty stanovené a zdôvodnené v technických projektoch a v technologických predpisoch.
(9)
Priemerná odchýlka od stanovených teplôt v dobe prevádzky vykurovaných priestorov nesmie byť väčšia ako ±1,5°C.6)
(10)
Pri vykurovaných priestoroch je nevyhnutné znižovať alebo prerušovať dodávky tepelnej energie mimo ich prevádzky, avšak tak, aby boli splnené požiadavky technickej normy.2)
(11)
Pre budovy, prípadne priestory neuvedené v technickej norme4) platia teploty stanovené prevádzkovými predpismi alebo podmienkami využívania alebo určenia daného priestoru.
(12)
Stanovenie teplôt a doby prevádzky vykurovaných priestorov v odôvodnených prípadoch si môže dohodnúť odberateľ s dodávateľom tepla inak.
§ 6
Pravidlá dodávky teplej úžitkovej vody ohrievanej ústredne a diaľkovo7)
(1)
Teplá úžitková voda musí byť dodávaná
a)
pre byty a ubytovacie zariadenia denne minimálne od 6.00 do 22.00 hod., ak sa dodávateľ s odberateľom nedohodnú inak,
b)
pre ostatné miestnosti v prevádzkovej dobe podľa dohody odberateľa s dodávateľom tepla.
(2)
Prerušenie dodávok teplej úžitkovej vody je možné len v prípadoch, keď nie je možné z technických príčin dodávať teplo pre jej ohrev. Pravidelné letné odstávky teplej úžitkovej vody sa realizujú v rámci 14-dennej plánovanej údržby, pokiaľ sa dodávateľ s odberateľom nedohodnú inak. Predĺženie tejto doby musí byť včas dohodnuté medzi dodávateľom a odberateľom tepla a oznámené všetkým spotrebiteľom.
(3)
Teplá úžitková voda musí mať na výtoku u užívateľa teplotu najmenej 45° C. Ustanovenia hygienických predpisov určujúcich teplotu teplej úžitkovej vody podľa účelu jej využitia týmto nie sú dotknuté.
§ 7
Meranie tepla a teplej úžitkovej vody
(1)
Prevádzkovateľ zdroja tepla je povinný merať dodávku tepla na výstupe zo zdroja do tepelnej siete.
(2)
Prevádzkovateľ primárnej časti rozvodu tepla je povinný merať dodávku tepla na primárnej strane odovzdávacej stanice.
(3)
Prevádzkovateľ odovzdávacej stanice a prevádzkovateľ každého zdroja so samostatnou dodávkou tepla na vykurovanie a na prípravu teplej úžitkovej vody je povinný inštalovať meradlá spotreby, ktoré umožnia stanovenie tepla na vykurovanie a na prípravu teplej vody.
(4)
Zariadenie na ohrev teplej úžitkovej vody musí byť vybavené meradlom spotreby vody na vstupe do ohrievačov.
(5)
Prevádzkovateľ rozvodu tepla je povinný merať dodávku tepla na vykurovanie samostatne na vstupoch do každého odberového zariadenia, obytnej alebo inej budovy. Pokiaľ neinštaloval svoje meradlá, je povinný na to využívať aj meradlá8) inštalované odberateľom pod podmienkou, že týmto meraním budú vybavené všetky odberné zariadenia na uzavretom tepelnom okruhu.
(6)
Ak je z odovzdávacej stanice dodávané teplo priamo jedinému odberateľovi, meria sa spotreba tepla, ak súhlasí s tým odberateľ, len na primárnej strane odovzdávacej stanice.
(7)
Ustanovenia odsekov 1 až 6 sa netýkajú zdrojov tepla a rozvodov tepla, ktoré slúžia len pre vlastné výrobné účely, pri ktorých spôsoby merania tepla stanoví ich investor alebo prevádzkovateľ na základe technicko-ekonomického posúdenia.
(8)
Vlastníci alebo správcovia obytných alebo iných budov sú povinní zabezpečiť meranie odberu teplej úžitkovej vody u jednotlivých odberateľov.
(9)
Vlastníci alebo správcovia obytných budov sú povinní inštalovať meradlá8) tepla na vykurovanie u jednotlivých odberateľov, ak to sústava ústredného vykurovania umožňuje, po vybavení jednotlivých spotrebičov regulačným zariadením (§ 8 ods. 5).
(10)
Organizácie, ktoré podľa predchádzajúcich odsekov musia merať vyrobené, dodané alebo spotrebované teplo, sú povinné využívať získané údaje na účtovanie tepla, na zlepšenie hospodárenia s teplom a teplou úžitkovou vodou, na vyhodnocovanie noriem spotreby tepla, prípadne ukazovateľov mernej spotreby tepla a bilancovanie tepla.
(11)
V prípade, že ide o dodávku tepla pre jediného odberateľa, môže dodávateľ a odberateľ dohodnúť iný spôsob zisťovania spotreby tepla.
§ 8
Regulácia tepla
(1)
Prevádzkovatelia zdrojov tepla, odovzdávacích staníc a vnútorného zariadenia sú povinní regulovať výrobu, dodávku a spotrebu tepla tak, aby bola dosiahnutá hospodárna výroba, rozvod a spotreba tepla.
(2)
Prevádzkovatelia zdrojov tepla s priamou dodávkou tepla na vykurovanie9) a prevádzkovatelia odovzdávacích staníc sú povinní vybaviť tieto zariadenia automatickou reguláciou parametrov teplonosnej látky v závislosti od klimatických podmienok alebo od vnútornej teploty vzduchu referenčných miestností.10)
(3)
Investori výstavby alebo rekonštrukcií a modernizácií obytných alebo iných budov sú povinní vybaviť časti budov, ktoré sa výrazne odlišujú vonkajšími klimatickými podmienkami, samostatnou automatickou reguláciou teplonosnej látky pri uvedení do prevádzky alebo dokončení rekonštrukcie alebo modernizácie.
(4)
Investori, vlastníci alebo správcovia budov a priestorov, ktoré nebudú alebo nie sú trvale využívané, musia ich vybaviť pri uvedení do prevádzky zariadením na automatickú reguláciu dodávky tepla s cieľom obmedziť alebo prerušiť vykurovanie v dobe mimo ich využívania. V prípade, že v týchto budovách sú niektoré priestory trvale využívané, je nevyhnutné ich vykurovať a regulovať oddelene.
(5)
Vlastníci alebo správcovia budov sú povinní v priestoroch a miestnostiach11) vybaviť jednotlivé spotrebiče určené na vykurovanie individuálnym automatickým regulačným zariadením,12) ktoré udržuje teplotu v stanovenom rozmedzí, pokiaľ to dovoľujú technické podmienky.
§ 9
Spoločné ustanovenia k pravidlám vykurovania, regulácii a meraniu tepla
(1)
Investori, projektanti a prevádzkovatelia zariadení na zásobovanie teplom sú povinní pri ich navrhovaní, výstavbe a rekonštrukciách zabezpečiť, aby tieto zariadenia boli vybavené regulačným a meracím zariadením.
(2)
Prevádzkovatelia zariadení na zásobovanie teplom zodpovedajú za riadnu prevádzku a údržbu regulačných a meracích zariadení a pokiaľ ide o meracie zariadenia, aj za ich overovanie.
(3)
Pokiaľ nebude zariadenie na zásobovanie teplom zriadené a uvedené do prevádzky pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky vybavené meracím a regulačným zariadením, poskytne dodávateľ odberateľovi zľavu z ceny dodaného tepla
a)
za jednotlivé zariadenia v prvom roku po uplynutí termínu uvedeného v odseku 4 vo výške 10 %, v druhom a ďalšom roku vo výške 20 %,
b)
pri dvoch a viacerých zariadeniach v prvom roku po uplynutí termínu uvedeného v odseku 4 vo výške 20 %, v druhom a ďalšom roku vo výške 30 %.
(4)
Termíny plnenia jednotlivých ustanovení pre zariadenia na zásobovanie teplom zriadené a uvedené do prevádzky pred nadobudnutím účinnosti tejto vyhlášky sú
a)
§ 7 ods. 1 do 1. 9. 1992,
b)
§ 7 ods. 2 do 1. 9. 1992,
c)
§ 7 ods. 3 do 1. 9. 1993,
d)
§ 7 ods. 4 do 1. 9. 1993,
e)
§ 7 ods. 5 do 1. 9. 1993,
f)
§ 7 ods. 8 do 1. 9. 1994,
g)
§ 7 ods. 9 do 1. 9. 1995,
h)
§ 8 ods. 2 do 1. 9. 1993,
ch)
§ 8 ods. 5 do 1. 9. 1995.
(5)
Pokiaľ nebude zariadenie na zásobovanie teplom uvedené do prevádzky po nadobudnutí účinnosti tejto vyhlášky vybavené meracím a regulačným zariadením, sú dodávatelia povinní poskytnúť zľavu z ceny dodaného tepla odberateľom vo výške 30 % z fakturovanej sumy.
(6)
Dodávateľom sa rozumie organizácia, ktorá fakturuje dodávku tepla odberateľom. Vo vzťahu k § 7 ods. 3, 5, 8, 9 a 10 a § 9 ods. 3 a 5 sú odberateľmi všetci užívatelia bytov a nebytových priestorov v budove.
(7)
Za fakturačné meradlo sa považuje také meradlo, ktoré meria tepelnú energiu prechádzajúcu zo zariadenia dodávateľa do zariadenia odberateľa.
(8)
Odberateľ je povinný dodávateľovi umožniť bez úhrady umiestnenie meracieho a regulačného zariadenia.
(9)
Užívateľ bytu alebo nebytových priestorov je povinný umožniť montáž príslušných meradiel, vodomerov teplej úžitkovej vody a regulačných zariadení.
ČASŤ III
§ 10
Zásady riadenia sústavy centralizovaného zásobovania teplom
(1)
Organizácia, ktorá na základe vzájomnej dohody medzi jednotlivými prevádzkovateľmi zariadení sústavy riadi prevádzku celej sústavy, je povinná spracovať a vydať po dohode s ostatnými zúčastnenými organizáciami zásady riadenia sústavy.
(2)
Zásady riadenia sústavy obsahujú najmä
a)
povinnosti riadiacej organizácie a prevádzkovateľov jednotlivých zariadení sústavy na zabezpečenie spoľahlivej, bezpečnej a hospodárnej prevádzky sústavy a jej jednotlivých častí,
b)
spôsob zabezpečenia plynulej dodávky tepla, odberateľom pri dodržaní parametrov teplonosnej látky,
c)
zásady optimálneho riadenia prevádzky zariadení sústavy,
d)
spôsob vyhlasovania a aplikácie regulačných opatrení odberu tepla.
(3)
Organizácia, ktorá riadi prevádzku celej sústavy je povinná spoločne s prevádzkovateľmi jednotlivých zariadení sústavy po prerokovaní s príslušným obecným alebo okresným úradom spracovať a vydať plán regulačných opatrení a letných odstávok, havarijný plán pre sústavu obsahujúci súhrn nevyhnutných opatrení na obmedzenie škôd v dôsledku havárie.
ČASŤ IV
OCHRANNÉ PÁSMA
§ 11
Šírka ochranných pásiem
(1)
Ochranné pásmo primárnej časti rozvodu tepla je vymedzené zvislými rovinami vedenými po obidvoch stranách tohto zariadenia vo vodorovnej vzdialenosti meranej kolmo k tomuto zariadeniu, ktoré predstavuje
a)
pri primárnej časti rozvodu tepla v zastavanom území na každú stranu 1 m,
b)
pri primárnej časti rozvodu tepla mimo zastavaného územia na každú stranu 3 až 5 m podľa stanovenia prevádzkovateľom tohto zariadenia.
(2)
Ochranné pásmo odovzdávacích staníc je vymedzené zvislými rovinami vedenými vo vodorovnej vzdialenosti 3 m kolmo na oplotenú alebo obmurovanú hranicu objektu staníc.
(3)
Ochranné pásmo sekundárnej časti rozvodu tepla je stanovené jeho prevádzkovateľom, a to len v prípadoch, keď by mohlo dôjsť k ohrozeniu plynulosti a bezpečnosti prevádzky.
(4)
Ochranné pásmo nevzniká
a)
pri primárnych častiach rozvodu tepla, ak prechádza technickým podlažím vykurovaných budov,
b)
pri odovzdávacích staniciach, ak boli umiestnené vo vykurovaných budovách.
§ 12
Ochrana primárnej časti rozvodu tepla a odovzdávacích staníc
V ochranných pásmach je bez súhlasu prevádzkovateľa zakázané
a)
vykonávať činnosti, ktoré by mohli ohroziť zariadenie na rozvod tepla, plynulosť a bezpečnosť jeho prevádzky a údržby, alebo pri ktorých by mohla byť ohrozená bezpečnosť osôb alebo majetku (napríklad uskladňovanie a práce s horľavinami a výbušninami, prejazdy ťažkých mechanizmov),
b)
vykonávať stavby a umiestňovať zariadenia, vykonávať výkopy alebo navršovanie zemín alebo iného materiálu, vysádzať trvalé porasty.
§ 13
V blízkosti ochranných pásiem, t. j. v priestore bezprostredne nadväzujúcom, je bez súhlasu prevádzkovateľa zakázané umiestňovať zariadenia, prípadne stavby alebo vykonávať činnosti, pri ktorých poruche, zrútení alebo nesprávnej manipulácii by mohlo dôjsť k ohrozeniu plynulej a bezpečnej prevádzky zariadenia na rozvod tepla (napr. skládky horľavín a výbušnín, čerpadlá pohonných hmôt, plynojemy, stožiare, vykonávanie trhacích prác).
ČASŤ V
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 14
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška č. 93/1987 Zb. o rozvojových teplofikačných štúdiách, prevádzke, údržbe a ochrane zariadení pre zásobovanie teplom a vyhláška č. 94/1987 Zb. o hospodárení s teplom, pripájacích podmienkach a zmene teplonosnej látky.
§ 15
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Ing. Belcák v. r.
1)
ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných strát budov pri ústrednom vykurovaní.
2)
ČSN 73 05 40 - 9 Tepelno technické vlastnosti stavebných konštrukcií a budov. Názvoslovie. Požiadavky a kritériá. V zmysle ČSN 38 64 41 je zakázané montovať tesnenie v miestnostiach s inštalovanými plynovými spotrebičmi bez odťahu spalín.
3)
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 25/1984 Zb. na zaistenie bezpečnosti práce v nízkotlakových kotolniach.
ČSN 07 07 10 Prevádzka, obsluha a údržba parných a horúcovodných kotlov.
4)
ČSN 06 02 10 Výpočet tepelných strát budov pri ústrednom vykurovaní - tabuľka 3.
ČSN 25 80 05 Názvoslovie v odbore merania teplôt. Pre byty platí priemerná teplota 20° C meraná guľovým výsledným teplomerom. Pre orientačné zistenie tejto teploty možno použiť bežný ortuťový teplomer, ktorého nameraná hodnota sa koriguje na výslednú teplotu pri konvenčnom spôsobe vykurovania miestnosti (bežné ústredné vykurovanie s vykurovacím telesom) odpočítaním:
a) 1 K (1°C) v miestnostiach s jednou vonkajšou stěnou,
b) 1,5 K (1,5°C) v miestnostiach s dvoma vonkajšími stěnami (podkrovné, rohové),
c) 2 K (2°C) v miestnostiach s tromi a viacerými vonkajšími stěnami alebo s nadměrným zasklením.
Teplota vo vykurovanom priestore sa meria v dobe prevádzky vo výške 1,1 m nad stredom podlahovej plochy bez vplyvu oslnenia. Priemerná teplota predstavuje jednu štvrtinu súčtu teplôt meraných o 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod. alebo je priemerom teploty registrovanej po celú dobu prevádzky.
5)
Priemer dennej teploty vonkajšieho vzduchu je štvrtina súčtu vonkajších teplôt meraných vtieni s vylúčením vplyvu prípadného sálania okolitých stien o 7.00, 14.00 a 21.00 hod., pričom teplota meraná o 21.00 hod. sa počíta dvakrát, alebo je priemerom teploty registrovanej po dobu 24 hodín denne.
6)
ČSN 06 03 10 Ústredné vykurovanie. Projektovanie a montáž.
7)
ČSN 06 03 20 Ohrievanie úžitkovej vody. Navrhovanie a projektovanie.
8)
Vodomery a meradlá tepla podľa zákona č. 505/1990 Zb. o metrológii, rozdeľovače vykurovacích nákladov podľa zákona č. 30/1968 Zb. o štátnom skúšobníctve, odbor výrobkov 484 zariadenia na ústredné vykurovanie a odbor 388 prístroje meracie.
9)
Netýka sa nízkotlakových kotlov na tuhé palivá, tieto kotly budú vybavené reguláciou výkonu.
10)
Rozumejú sa tým také miestnosti, v ktorých je priebeh vnútornej teploty charakteristický pre celú vykurovanú stavbu alebo jej časť.
11)
Netýka sa referenčných miestností alebo miestností so zónovou reguláciou.
12)
Termostatické regulačné ventily vykurovacích telies alebo iná automatická regulácia teploty. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 207/1991 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 207/1991 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb.
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 31. 5. 1991, částka 42/1991
* Čl. I - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 5. 1991
207
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce
ze dne 2. května 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb.
Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s příslušnými ústředními orgány:
Čl. I
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Vyhláška stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce a právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů4) (dále jen „organizace“) ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit.“.
2.
§ 241 odst. 3 zní:
„(3)
Mimo případy uvedené v odstavci 2 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit pouze za podmínek stanovených Českým úřadem bezpečnosti práce. Návrh na odchylku, doložený potřebnými náhradními opatřeními k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, doporučený příslušným odborovým orgánem nebo orgánem Rolnického družstevního svazu a u výrobních družstev komisí péče o členy,5) předkládá organizace prostřednictvím příslušného inspektorátu bezpečnosti práce.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Gerner v. r.
4)
Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.
5)
§ 45 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví. |
Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb.
Zákon České národní rady o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 44/1991
* § 1 - (1) Zřizují se Česká lékařská komora se sídlem v Olomouci, Česká stomatologická komora se sídlem v Praze a Česká lékárnická komora se sídlem v Praze (dále jen „komory“).
* § 2 - (1) Komory
* § 3 - (1) Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání, musí být členem České lékařské komory.
* § 4 - Česká lékařská komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
* § 5 - Česká stomatologická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
* § 6 - Česká lékárnická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
* § 6a - (1) Komora zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví do seznamu členů
* § 7 - Uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
* § 8 - Členství v komoře zaniká úmrtím, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, vystoupením z komory nebo vyloučením z komory.
* § 9 - (1) Každý člen komory má právo
* § 10 - (1) Základním článkem komor jsou okresní sdružení lékařů, okresní sdružení stomatologů a okresní sdružení lékárníků, v hlavním městě Praze obvodní sdružení lékařů, obvodní sdružení stomatologů a obvodní sdružení lékárníků podle rozdělení území hlavního měs
* § 11 - (1) Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
* § 12 - (1) Představenstvo okresního sdružení je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení.
* § 13 - (1) Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči jeho členům.
* § 14 - (1) Revizní komise okresního sdružení má 3 až 5 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
* § 15 - (1) Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem komory.
* § 16 - (1) Představenstvo komory je řídícím a výkonným orgánem komory.
* § 17 - (1) Prezident komory zastupuje komoru navenek.
* § 18 - (1) Čestná rada komory vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům komory.
* § 19 - (1) Revizní komise komory má 7 až 9 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
* § 20 - (1) Komory samostatně spravují svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu.
* § 21 - Při výkonu lékařského a lékárnického povolání v ozbrojených silách a ozbrojených sborech, mohou být práva a povinnosti lékařů, stomatologů a lékárníků podrobena omezením, která vyplývají ze zvláštní povahy výkonu služby v těchto sborech.
* § 22 - (1) Spolky lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Svaz farmaceutů zajistí svolání ustavujícího okresního shromáždění lékařů, stomatologů a lékárníků do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.)
220
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. května 1991
o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Zřizují se Česká lékařská komora se sídlem v Olomouci, Česká stomatologická komora se sídlem v Praze a Česká lékárnická komora se sídlem v Praze (dále jen „komory“).
(2)
Komory jsou samosprávnými nepolitickými stavovskými organizacemi sdružujícími všechny lékaře, stomatology a lékárníky zapsané v seznamech vedených komorami.
(3)
Komory jsou právnickými osobami.
§ 2
(1)
Komory
a)
dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor,
b)
zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů,
c)
posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů,
d)
chrání profesní čest svých členů,
e)
vedou seznam členů.
(2)
Komory jsou oprávněny
a)
účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami,
b)
účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,
c)
stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů u poskytovatelů zdravotních služeb,
d)
vydávat osvědčení o splnění podmínek podle písmena c),
e)
řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s odstavcem 1 písm. a),
f)
uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
g)
vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
h)
vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků,
ch)
účastnit se provádění specializačních zkoušek,
i)
vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnickém výzkumu,
j)
vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(3)
Proti rozhodnutí komory ve věcech podle odstavce 2 písm. d) lze podat opravný prostředek.
(4)
O opravném prostředku rozhoduje soud.1)
§ 3
(1)
Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání, musí být členem České lékařské komory.
(2)
Každý lékař, který vykonává na území České republiky povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory.
(3)
Absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v zařízení poskytujícím lékárenskou péči na území České republiky, musí být členem České lékárnické komory.
§ 4
Česká lékařská komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
a)
řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu lékařské praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům,
c)
nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České lékařské komory.
§ 5
Česká stomatologická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
a)
řádně ukončil studium na lékařské fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity, složil závěrečné zkoušky ze stomatologie a je oprávněn k výkonu lékařské stomatologické praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům,
c)
nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České stomatologické komory.
§ 6
Česká lékárnická komora zapíše do dvou měsíců od doručení žádosti do seznamu každého, kdo
a)
řádně ukončil studium na farmaceutické fakultě československé univerzity nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu farmaceutické praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům,
c)
nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České lékárnické komory.
§ 6a
(1)
Komora zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví do seznamu členů
a)
státního příslušníka členského státu Evropské unie,
b)
občana smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru1a) nebo Švýcarské konfederace1b),
c)
rodinného příslušníka občana členského státu Evropské unie1c) nebo rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem b), pokud má na území České republiky právo pobytu,
d)
státního příslušníka nečlenského státu Evropské unie, který je držitelem dokladu potvrzujícího přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky1d),
e)
rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem d), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1e),
f)
státního příslušníka nečlenského státu Evropské unie, který je držitelem dokladu potvrzujícího přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, má-li povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1d),
g)
rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem f), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1e),
h)
osobu, které byl na území České republiky přiznán status doplňkové ochrany nebo postavení azylanta1e), nebo
i)
rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem h), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky1f),
který hodlá vykonávat na území České republiky soustavně zdravotnické povolání jako usazená osoba, a to po předložení rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.
(2)
Komora vede seznam hostujících osob. Do tohoto seznamu komora bezplatně a dočasně zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví o výkonu zdravotnického povolání na území České republiky osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) a b), která je usazena na území jiného členského státu než České republiky a na území České republiky hodlá vykonávat zdravotnické povolání dočasně nebo příležitostně jako hostující osoba. Dočasný zápis do seznamu hostujících osob trvá po dobu poskytování zdravotnických služeb hostující osobou na území České republiky. Tento dočasný zápis se nepožaduje, pokud by to vedlo k opožděnému poskytnutí služby; v těchto případech však musí být oznámení o výkonu zdravotnického povolání na území České republiky učiněno v co nejkratší době po poskytnutí zdravotnické služby. Na tyto osoby se nevztahuje ustanovení o povinném členství (§ 3).
(3)
Usazená osoba v žádosti o zápis do seznamu členů a Ministerstvo zdravotnictví v oznámení o výkonu zdravotnického povolání uvede jméno, příjmení, titul, datum narození, adresu pro doručování na území České republiky a adresu pro doručování na území členského státu usazení, identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb a adresu zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele, v němž hodlá zdravotnické povolání vykonávat, formu a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat, a údaje o dosaženém vzdělání.
(4)
Hostující osoba je osvobozena od placení příspěvků.
(5)
Před zahájením disciplinárního řízení je komora povinna kontaktovat stát usazení (stát původu). Pokud tento stát nepřijme disciplinární opatření podle svého právního řádu, může komora zahájit proti hostující osobě disciplinární řízení.
(6)
Komora musí informovat členský stát, v němž usazená osoba byla před příchodem na území České republiky usazena nebo v němž hostující osoba je usazena, o disciplinárním postihu, který této osobě uložila.
(7)
Komora vydá na vyžádání usazené osoby nebo hostující osoby, která je zapsána v seznamu členů nebo v seznamu hostujících osob, potvrzení osvědčující, že tato osoba vykonává na území České republiky odbornou činnost v souladu s právními předpisy.
(8)
Komory jsou povinny bezplatně sdělovat Ministerstvu zdravotnictví ze seznamu členů nebo ze seznamu hostujících osob údaje potřebné pro účely státních statistických zjišťování podle zvláštního právního předpisu1g).
(9)
Seznam členů a seznam hostujících osob je veřejně přístupný, s výjimkou údajů o datu narození, adrese pro doručování na území České republiky a adrese pro doručování na území členského státu usazení. Údaje o rodném čísle, trvalém pobytu a o adrese pro doručování na území České republiky jsou přístupné Ministerstvu obrany pouze za účelem zajištění obrany státu podle zvláštního právního předpisu1h).
(10)
Na zpracování údajů ze seznamu členů a ze seznamu hostujících osob se vztahuje zvláštní právní předpis1i).
(11)
Uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, nebo není-li zápis proveden včas, má právo domáhat se ochrany u soudu1).
§ 7
Uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
§ 8
Členství v komoře zaniká úmrtím, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, vystoupením z komory nebo vyloučením z komory.
§ 9
(1)
Každý člen komory má právo
a)
volit zástupce do orgánů komory a sám být volen,
b)
využívat pomoci komory v oblasti dalšího vzdělávání,
c)
využívat právní pomoci komory ve sporech spojených s výkonem lékařského či lékárnického povolání.
(2)
Každý člen komory má povinnost
a)
vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony,
b)
dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory,
c)
řádně platit stanovené příspěvky,
d)
oznámit příslušným orgánům komory změny související s výkonem lékařského nebo lékárnického povolání,
e)
v případech stanovených komorou uzavřít odpovědnostní pojištění.
§ 10
(1)
Základním článkem komor jsou okresní sdružení lékařů, okresní sdružení stomatologů a okresní sdružení lékárníků, v hlavním městě Praze obvodní sdružení lékařů, obvodní sdružení stomatologů a obvodní sdružení lékárníků podle rozdělení území hlavního města Prahy na obvody2) (dále jen „okresní sdružení“). Okresní sdružení se mohou slučovat a vytvářet společné orgány.
(2)
Okresní sdružení má tyto orgány:
a)
okresní shromáždění členů,
b)
představenstvo okresního sdružení,
c)
čestnou radu okresního sdružení,
d)
revizní komisi okresního sdružení.
(3)
Komory mají tyto orgány:
a)
sjezd delegátů,
b)
představenstvo komory,
c)
čestnou radu komory,
d)
revizní komisi komory.
(4)
Funkce v orgánech komor a okresních sdruženích jsou čestné; za jejich výkon je příslušnou komorou vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů. Volení funkcionáři musí vykonávat lékařskou, stomatologickou nebo lékárnickou praxi.
§ 11
(1)
Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
(2)
Právo účastnit se okresního shromáždění mají všichni členové komory zapsaní v seznamu vedeném okresním sdružením.
(3)
Okresní shromáždění svolává představenstvo okresního sdružení nejméně jednou za rok; je povinno je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů okresního sdružení nebo požádá-li o to revizní komise okresního sdružení, a to nejpozději do dvou měsíců.
(4)
Okresní shromáždění se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů okresního sdružení. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů okresního sdružení.
(5)
Okresní shromáždění
a)
volí představenstvo okresního sdružení, jeho předsedu, čestnou radu a revizní komisi okresního sdružení,
b)
volí zástupce na sjezd delegátů,
c)
rozhoduje o sloučení okresního sdružení s jinými okresními sdruženími,
d)
rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánu okresního sdružení.
§ 12
(1)
Představenstvo okresního sdružení je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení.
(2)
Představenstvo okresního sdružení má 7 až 11 členů.
(3)
Představenstvo okresního sdružení
a)
registruje nové členy a vede seznam členů okresního sdružení,
b)
hospodaří s majetkem svěřeným okresnímu sdružení komorou,
c)
spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy.
§ 13
(1)
Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči jeho členům.
(2)
Čestná rada okresního sdružení má 5 členů. Volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Členem čestné rady okresního sdružení nemůže být člen jiného orgánu okresního sdružení nebo komory.
(3)
Čestná rada okresního sdružení může uložit za porušení povinností člena komory uvedených v § 9 odst. 2 tohoto zákona jako disciplinární opatření
a)
důtku,
b)
pokutu od 2000 do 20 000 Kčs.
(4)
Proti písemnému rozhodnutí čestné rady okresního sdružení o uložení disciplinárního opatření může člen, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, podat opravný prostředek do patnácti dnů od jeho doručení.
(5)
O opravném prostředku rozhoduje čestná rada komory, která přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí nebo zruší. Zruší-li čestná rada komory napadené rozhodnutí, je čestná rada okresního sdružení vázána právním názorem čestné rady komory.
§ 14
(1)
Revizní komise okresního sdružení má 3 až 5 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
(2)
Revizní komise okresního sdružení
a)
kontroluje činnost okresního sdružení,
b)
pozastavuje rozhodnutí představenstva, je-li v rozporu s právními předpisy, řády a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží okresnímu shromáždění,
c)
podává návrh na zahájení disciplinárního řízení.
§ 15
(1)
Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem komory.
(2)
Sjezd delegátů zejména
a)
schvaluje, mění a ruší organizační, jednací, volební a disciplinární řád,
b)
volí a odvolává představenstvo, prezidenta a viceprezidenta komory, revizní komisi komory a čestnou radu komory,
c)
posuzuje činnost představenstva, prezidenta a viceprezidenta komory, činnost revizní komise komory a čestné rady komory,
d)
stanoví výši registračního poplatku a členských příspěvků a jejich rozdělování,
e)
schvaluje rozpočet komory,
f)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech komory,
g)
zřizuje sociální fond, popřípadě jiné fondy komory.
§ 16
(1)
Představenstvo komory je řídícím a výkonným orgánem komory.
(2)
Představenstvo komory má 15 až 20 členů.
(3)
Představenstvo komory
a)
vede seznam členů komory,
b)
hospodaří s majetkem komory,
c)
hospodaří se sociálním fondem komory, popřípadě s jinými fondy komory,
d)
rozhoduje o pozastavených rozhodnutích orgánů komory a okresního shromáždění,
e)
svolává sjezd delegátů komory nejméně jednou za rok; svolá sjezd vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů komory nebo alespoň jedna třetina okresních sdružení nebo požádá-li o to revizní komise, a to do dvou měsíců,
f)
schvaluje členy komory do zkušebních a specializačních komisí,
g)
rozhoduje ve všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány komory.
§ 17
(1)
Prezident komory zastupuje komoru navenek.
(2)
Prezident komory svolává a řídí jednání představenstva komory.
(3)
Prezidenta komory zastupuje viceprezident.
§ 18
(1)
Čestná rada komory vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům komory.
(2)
Čestná rada komory má 9 členů. Volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Členem čestné rady komory nemůže být člen jiného orgánu komory.
(3)
Čestná rada komory může uložit za závažné porušení povinností člena komory uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) zákona jako disciplinární opatření
a)
pokutu od 3000 do 30 000 Kčs,
b)
podmíněné vyloučení z komory,
c)
vyloučení z komory.
(4)
Proti rozhodnutí čestné rady komory o uložení disciplinárního opatření podle odstavce 3 lze podat opravný prostředek.
(5)
O opravném prostředku rozhoduje soud.1)
§ 19
(1)
Revizní komise komory má 7 až 9 členů, z nichž volí předsedu; ten řídí její činnost.
(2)
Revizní komise komory
a)
kontroluje činnost komory,
b)
pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, viceprezidenta a okresního shromáždění, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo organizačním řádem a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží představenstvu komory,
c)
pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva komory, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo organizačním řádem a ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží sjezdu delegátů.
§ 20
(1)
Komory samostatně spravují svůj majetek a hospodaří dle ročního rozpočtu.
(2)
Příjmy komory tvoří členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy.
(3)
Výnos pokut připadá do sociálního fondu komory.
§ 21
Při výkonu lékařského a lékárnického povolání v ozbrojených silách a ozbrojených sborech, mohou být práva a povinnosti lékařů, stomatologů a lékárníků podrobena omezením, která vyplývají ze zvláštní povahy výkonu služby v těchto sborech.
§ 22
(1)
Spolky lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Svaz farmaceutů zajistí svolání ustavujícího okresního shromáždění lékařů, stomatologů a lékárníků do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(2)
Ustavující okresní shromáždění zvolí delegáty na ustavující sjezdy v počtu
a)
u České lékařské komory v počtu 1 delegát na každých započatých 100 lékařů v okrese,
b)
u České stomatologické komory v počtu 1 delegát na každých započatých 30 stomatologů v okrese,
c)
u České lékárnické komory v počtu 1 delegát na každých započatých 25 lékárníků v okrese.
(3)
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a Svaz farmaceutů svolá sjezd delegátů do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 244 a násl. občanského soudního řádu.
1a)
Dohoda o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.
1b)
Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy, na straně jedné, a Švýcarskou konfederací, na straně druhé, o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999.
1c)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
1d)
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
1e)
Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
1f)
Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
1g)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1h)
Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1i)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. |
Nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb. | Nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb.
Nařízení vlády České republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 31. 5. 1991, částka 44/1991
* Čl. I - Nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II 2 k nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., - ve znění nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb.
Aktuální znění od 31. 5. 1991
221
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 17. dubna 1991,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích
Vláda České republiky nařizuje k provedení § 32 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení):
Čl. I
Nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy 1 anebo ve sloupci 1, 2 nebo 3 přílohy 2“.
2.
V § 2 se za slova „ve sloupcích 3 a 4 přílohy“ vkládá číslice „1“ a slova „ve sloupci 5 přílohy“ se nahrazují slovy „ve sloupci 5 přílohy 1 nebo ve sloupci 4 přílohy 2“.
3.
V příloze se ve všech sloupcích vypouští poslední řádek týkající se hlavního města Prahy a tato příloha se označuje jako příloha 1.
4.
Za přílohu 1 se připojuje příloha 2, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Pithart v. r.
Příloha 2
k nařízení vlády České republiky č. 520/1990 Sb.,
ve znění nařízení vlády České republiky č. 221/1991 Sb.
Odměny členům zastupitelstva hlavního města Prahy
členové zastupitelstva hlavního města Prahy
dlouhodobě uvolnění pro výkon funkce| členové zastupitelstva hlavního města Prahy,
kteří nejsou dlouhodobě uvolnění ze zaměstnání
a vykonávají funkce
---|---
primátora| náměstka primátora| ostatních členů
rady zastupitelstva| člena rady zastupitelstva,
předsedy komise nebo předsedy zvláštního orgánu
1| 2| 3| 4
Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně| Kčs měsíčně
od| do| od| do| od| do| do
8000 - 12 000| 5500 - 7300| 4800 - 6300| 300 |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 222/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 222/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o způsobu náhrady osobám, kterým byly zkráceny nároky z individuálního důchodového připojištění podle vyhlášky č. 11/1955 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vyhlašují některá opatření ministra financí o individuálním důchodovém připojištění
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 31. 5. 1991, částka 44/1991
* § 1 - (1) Důchody z individuálního připojištění uzavřeného u veřejnoprávního penzijního ústavu, vyplácené ke dni účinnosti zákona osobám, kterým byly nároky zkráceny podle vyhlášky č. 117/1955 Ú. l. (Ú. v.), se zvýší o 300 % vypláceného důchodu. Toto zvýšení nál
* § 2 - Úpravu osobám uvedeným v § 1 provede plátce důchodu na jejich žádost.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 31. 5. 1991
222
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 13. května 1991
o způsobu náhrady osobám, kterým byly zkráceny nároky z individuálního důchodového připojištění podle vyhlášky č. 117/1955 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vyhlašují některá opatření ministra financí o individuálním důchodovém připojištění
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Důchody z individuálního připojištění uzavřeného u veřejnoprávního penzijního ústavu, vyplácené ke dni účinnosti zákona osobám, kterým byly nároky zkráceny podle vyhlášky č. 117/1955 Ú. l. (Ú. v.), se zvýší o 300 % vypláceného důchodu. Toto zvýšení náleží od nejbližší důchodové splátky, splatné po 31. březnu 1991.
(2)
Osobám, uvedeným v odstavci 1, přísluší zároveň náhrada za toto zkrácení ve výši 300 % důchodu z individuálního připojištění, a to od přiznání tohoto důchodu, nejvýše však za dobu od 1. dubna 1988.
§ 2
Úpravu osobám uvedeným v § 1 provede plátce důchodu na jejich žádost.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Kočárník v. r.
I. náměstek |
Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 231/1991 Sb.
Zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 46/1991
* ČÁST I - UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ OBČANSKOPRÁVNÍCH, TRESTNĚPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH (§ 1 — § 11)
* ČÁST II - UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ PRACOVNĚPRÁVNÍCH A SLUŽEBNÍCH A ZE VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 12 — § 13)
* ČÁST III - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 14 — § 19)
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
231
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. května 1991
o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST I
UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ OBČANSKOPRÁVNÍCH, TRESTNĚPRÁVNÍCH A SPRÁVNÍCH
§ 1
Ve věcech finančních náhrad, na které vznikl nárok podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (dále jen „zákon“), jsou příslušné tyto ústřední orgány státní správy České republiky (dále jen „příslušný ústřední orgán“):
a)
ministerstvo financí České republiky ve věcech vrácení kupní ceny (§ 11 zákona), ve věcech finanční náhrady v oblasti občanskoprávních vztahů (§ 13 odst. 3 a 4 zákona), s výjimkou případů uvedených v § 2 odst. 3 druhá věta zákona a dále ve věcech finanční náhrady za majetek, který připadl do vlastnictví státu na základě trestu propadnutí jmění (§ 16 odst. 2 zákona) a trestu propadnutí majetku, propadnutí nebo zabrání věci (§ 20 odst. 1 a 2 zákona),
b)
ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky v případech, kdy k odnětí vlastnického práva podle předpisů o znárodnění z let 1945 až 1948 došlo v rozhodném období, aniž byla poskytnuta příslušná náhrada (§ 2 odst. 3 druhá věta zákona),
c)
ministerstvo vnitra České republiky v oblasti správních vztahů (§ 16 odst. 3, § 17 odst. 2 a § 18 odst. 2 zákona).
§ 2
Písemná žádost o finanční náhradu musí obsahovat skutečnosti rozhodné pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku příslušným ústředním orgánem.
§ 3
(1)
K žádosti o poskytnutí finanční náhrady (dále jen „žádost“) za odnětí věci způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 písm. a) až j) a odst. 2, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 2 zákona připojí oprávněná osoba potvrzení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových1) o důvodu odnětí věci.
(2)
V případě, že k odnětí vlastnického práva došlo podle předpisů o znárodnění,2) připojí oprávněná osoba k žádosti potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění nebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata.
(3)
Doklady uvedené v odstavci 1 a 2 lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným dokladem, obsahují-li důvod odnětí a jméno osoby, které byla věc odňata.
§ 4
(1)
Pokud oprávněnými osobami jsou osoby rehabilitované podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, a v případě jejich úmrtí nebo prohlášení za mrtvého, osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona,3) připojí oprávněné osoby k žádosti rozhodnutí soudu4) opatřené doložkou právní moci.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje i tehdy, jestliže žádost podají osoby, kterým vznikl nárok na odškodnění podle § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o nemovité věci, které jim nebyly vráceny.
§ 5
K žádosti připojí oprávněné osoby potvrzení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových1)
a)
o výši pohledávky peněžního ústavu zajištěné omezením převodu nemovitostinemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů,5) tato částka se od finanční náhrady odečte,
b)
o výši kupní ceny nebo náhrady, která byla původnímu vlastníkovi vyplacena.6)
§ 6
Oprávněné osoby podle § 3 odst. 2 zákona k žádosti připojí doklad osvědčující jejich vztah k původnímu vlastníkovi.7)
§ 7
(1)
Poskytuje-li se finanční náhrada za nemovitostnemovitost, předloží oprávněná osoba znalecký posudek nebo posudek vypracovaný příslušným stavebním úřadem o ceně nemovitostinemovitosti anebo doklady nutné k jejímu ocenění. Nezbytné náklady spojené s pořízením znaleckého posudku nese příslušný ústřední orgán.
(2)
Požádá-li oprávněná osoba o finanční náhradu podle § 7 odst. 3, 4 a 5 zákona, připojí k žádosti též vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitostnemovitost nachází, o jejím stavebním stavu. Toto vyjádření lze nahradit znaleckým posudkem.
§ 8
Nelze-li doložit dobu strávenou v táborech nucených prací nebo v pracovním útvaru (§ 17 odst. 2 zákona) rozhodnutím správního orgánu a jinými doklady, mohou být tyto doklady nahrazeny ověřenými čestnými prohlášeními nejméně dvou osob, které nejsou osobami blízkými8) osobě oprávněné.
§ 9
Neúplnou žádost vrátí příslušný ústřední orgán oprávněné osobě k doplnění. Od doby vrácení žádosti do doby doručení doplněné žádosti lhůta stanovená zákonem9) neběží.
§ 10
Při projednání žádosti postupuje příslušný ústřední orgán přiměřeně podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.
§ 11
(1)
Příslušný ústřední orgán posoudí oprávněnost uplatněného nároku a vyplatí finanční náhradu v hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem.10) Pokud finanční náhrada spočívá též ve vydání cenných papírůcenných papírů a nebo pouze v tomto způsobu náhrady,11) věc neprodleně postoupí k dalšímu opatření ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky; o postoupení žadatele vyrozumí.
(2)
Finanční náhradu v cenných papírechcenných papírech vydá oprávněné osobě ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.
ČÁST II
UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ ZE VZTAHŮ PRACOVNĚPRÁVNÍCH A SLUŽEBNÍCH A ZE VZTAHŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
§ 12
(1)
Osvědčení o zániku pracovního vztahu soudců soudů České republiky vydá na žádost ministerstvo spravedlnosti České republiky.12)
(2)
Osvědčení o zániku služebního vztahu příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra České republiky vydá ministerstvo vnitra České republiky.13)
(3)
Osvědčení o zániku služebního vztahu příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, jejichž služební vztah zanikl po 31. prosinci 1968, vydá ministerstvo spravedlnosti České republiky.13)
§ 13
(1)
O neplatnosti rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení umělců14) rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky.
(2)
Posouzení toho, kdo se pro účely zákona považuje za umělce,14) náleží do působnosti ministerstva kultury České republiky.
ČÁST III
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 14
(1)
Vlastník nebo uživatel věci (dále jen „povinný“), která je předmětem uplatněného nároku na poskytnutí finanční náhrady, je povinen umožnit osobám provádějícím ocenění prohlídku věci pro účely ocenění.
(2)
Povinný se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle odstavce 1.
(3)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
(4)
Přestupek podle odstavce 2 projednává krajský úřad.
§ 15
(1)
Při vyřizování žádosti poskytují krajské úřady, obecní úřady, soudy, státní notářství, katastrální úřady a archívy příslušnému ústřednímu orgánu potřebnou součinnost.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny provést požadované šetření a předložit spisy ve lhůtě stanovené v dožádání příslušného ústředního orgánu. Pokud tato lhůta stanovena není, jsou povinny dožádání vyhovět do 30 dnů ode dne jeho doručení. Pokud se dožádání netýká jejich působnosti, jsou povinny dožádání postoupit příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 1 nebo dožádání vrátit příslušnému ústřednímu orgánu do pěti dnů ode dne jeho doručení.
(3)
Potvrzení podle § 3 odst. 1 a § 5 tohoto zákona vydá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových1) do 30 dnů.
§ 16
(1)
Osoba, které vznikl nárok na vrácení kupní ceny,16) připojí k žádosti dohodu o vydání věci, výpis z evidence nemovitostínemovitostí a smlouvu, na jejímž základě nabyla věc od státu.
(3)
Kupní cena vyplacená státu před 1. červnem 1953 se přepočte v poměru 5:1.17)
§ 17
(1)
Vyplatil-li stát za převzatou věc kupní cenu nebo náhradu,18) je osoba, které byla věc vydána, povinna vyplacenou částku odvést do 30 dnů ode dne uzavření dohody Ministerstvu financí.
(2)
K návrhu na registraci dohody19) je oprávněná osoba povinna předložit státnímu notářství doklad o odvedení částky uvedené v odstavci 1 tohoto zákona, popřípadě o tom, že byla uzavřena dohoda o splátkách nebo dohoda o odkladu splatnosti.
(3)
Kupní cena nebo náhrada vyplacená občanovi před 1. červnem 1953 se přepočte v poměru 5:1.17)
(4)
Kupní cena nebo náhrada podle odstavce 1 je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 18
(1)
Právo České republiky na vydání věci20) uplatňuje proti povinné osobě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.1)
(2)
Pro účely tohoto zákona se povinnými osobami rozumějí fyzické osoby uvedené v § 4 odst. 2 zákona.
§ 18a
S věcí vydanou České republice se naloží podle zvláštních předpisů.22)
§ 18b
Výtěžek z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví (§ 18), je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 18c
Vypořádal-li stát za vydávanou věc pohledávku peněžního ústavu,23) postupuje se podle § 17 tohoto zákona.
§ 18d
Působnosti stanovené krajském úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
2)
§ 2 odst. 3 a § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
3)
§ 19 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.
4)
§ 2 odst. 2 a § 14 odst. 1 až 3 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
6)
§ 10 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb.
7)
Např. rodný list nebo oddací list, úmrtní list nebo pravomocné rozhodnutí, kterým soud prohlásil občana za mrtvého, závěť, pravomocné rozhodnutí státního notářství vydané v dědickém řízení apod.
8)
§ 116 občanského zákoníku.
9)
§ 13 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb.
10)
Nařízení vlády České republiky č. 233/1991 Sb., o výši finanční náhrady v hotovosti poskytované podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.
11)
§ 13 odst. 5 a 6 zákona č. 87/1991 Sb.
12)
§ 22 odst. 5 písm. c) zákona č. 87/1991 Sb.
13)
§ 22 odst. 5 písm. b) zákona č. 87/1991 Sb.
14)
§ 23 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
15a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
15b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb.
15c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 11 zákona č. 87/1991 Sb.
17)
Zákon č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě.
18)
§ 10 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb.
19)
§ 5 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb.
20)
Článek 4 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.
§ 34 zákona č. 87/1991 Sb.
21)
§ 3 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.
§ 22 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
22)
Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. |
Nařízení vlády České republiky č. 233/1991 Sb. | Nařízení vlády České republiky č. 233/1991 Sb.
Nařízení vlády České republiky o výši finanční náhrady v hotovosti poskytované podle zákona o mimosoudních rehabilitacích
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 46/1991
* § 1 - Příslušné ústřední orgány státní správy České republiky1) vyplácejí v jednotlivých případech v hotovosti finanční náhradu ve výši 10 000 Kčs. Pokud finanční náhrada stanovená podle platných cenových předpisů je nižší, proplatí se v hotovosti vypočtená část
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Aktuální znění od 1. 6. 1991
233
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 11. dubna 1991
o výši finanční náhrady v hotovosti poskytované podle zákona o mimosoudních rehabilitacích
Vláda České republiky nařizuje podle § 13 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích:
§ 1
Příslušné ústřední orgány státní správy České republiky1) vyplácejí v jednotlivých případech v hotovosti finanční náhradu ve výši 10 000 Kčs. Pokud finanční náhrada stanovená podle platných cenových předpisů je nižší, proplatí se v hotovosti vypočtená částka.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Pithart v. r.
1)
§ 1 zákona České národní rady č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 234/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 234/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 1. 6. 1991, částka 46/1991
* Čl. I - Vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášky č. 154/1991 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 6. 1991
234
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 24. května 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 58 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 297/1990 Sb., v rozsahu zmocnění daného usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 852 ze dne 3. prosince 1990, v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu, federálním ministerstvem pro strategické plánování a Státní bankou československou:
Čl. I
Vyhláška č. 108/1991 Sb., o dovozní přirážce, ve znění vyhlášky č. 154/1991 Sb., se mění takto:
V § 2 se ve druhé větě procentní sazba „18 %“ nahrazuje procentní sazbou „15 %“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1991.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 235/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 235/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1970 Zb. o náhradách prislúchajúcich sudcom z ľudu
Vyhlášeno 31. 5. 1991, datum účinnosti 31. 5. 1991, částka 46/1991
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 31. 5. 1991
235
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 10. mája 1991,
ktorou sa mení vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1970 Zb. o náhradách prislúchajúcich sudcom z ľudu
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 64 ods. 2 a 4 zákona č. 36/1964 Zb. o organizácii súdov a o voľbách sudcov v znení neskorších predpisov ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1970 Zb. o náhradách prislúchajúcich sudcom z ľudu sa mení takto:
1.
V § 2 ods. 2 sa suma „6“ nahradzuje sumou „17“, suma „48“ sa nahradzuje sumou „136“.
2.
V § 4 sa suma „15“ nahradzuje sumou „22“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Posluch v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 212/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 212/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o špeciálnych školách
Vyhlášeno 14. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 43/1991
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Špeciálne školy sa zriaďujú a zrušujú podľa siete1) špeciálnych škôl určenej Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky pre najmenej desať žiakov a zrušujú sa, ak klesne počet žiakov pod osem. V odôvodnených prípadoch možno školu ponecha
* § 3 - (1) Pre zmyslovo postihnutých žiakov sa zriaďujú tieto školy:
* § 4 - (1) Pre mentálne postihnutých žiakov sa zriaďuje osobitná škola, pomocná škola a odborné učilište.
* § 5 - (1) Pre chorých alebo zdravotne oslabených žiakov sa zriaďuje základná škola pri nemocnici, základná škola pri detskej liečebni, základná škola pri detskej kúpeľnej liečebni, základná škola pri detskej ozdravovni, prípadne pri iných zdravotníckych zariaden
* Počty žiakov v triedach
* § 6 - (1) V triede základnej školy pre sluchovo postihnutých, základnej školy pre slabozrakých, základnej školy pre žiakov so zvyškami zraku, základnej školy pre nevidiacich, základnej školy pre žiakov s chybami reči, základnej školy pre nehovoriacich a základne
* § 7 - (1) V triede strednej školy pre zmyslovo postihnutú mládež môže byť najviac desať žiakov, v triede strednej školy pre telesne postihnutú mládež môže byť najviac dvanásť žiakov. V triede odborného učilišťa môže byť najviac štrnásť žiakov. V triede odborného
* Osobitosti organizácie a dĺžka štúdia na špeciálnych školách
* § 8 - (1) Základné školy pre sluchovo postihnutých, základné školy pre telesne postihnutých, osobitné školy pre sluchovo postihnutých, osobitné školy pre telesne postihnutých majú prípravný ročník a 9 ročníkov. Prípravný ročník a 1. až 4. ročník tvoria prvý stup
* § 9 - (1) Stredné školy pre zmyslovo a telesne postihnutú mládež organizujú pomaturitné a nadstavbové štúdium pre uchádzačov, ktorí získali úplné stredné vzdelanie.
* § 10 - (1) Triedy pre žiakov so špecifickými vývinovými chybami učenia a správania a špeciálne triedy pre zmyslovo, telesne a mentálne postihnutých žiakov alebo pre žiakov s chybami reči v základných školách a špeciálne triedy pre zmyslovo a telesne postihnutých
* § 11 - (1) Skupinu na vyučovanie povinne voliteľných predmetov a skupinu na vyučovanie nepovinných predmetov možno zriadiť, ak sa na vyučovanie predmetu prihlásia aspoň štyria žiaci.
* § 12 - V študijních odboroch špeciálnych stredných škôl pre zmyslovo a telesne postihnutú mládež trvá štúdium najviac päť rokov, v učebných odboroch najviac štyri roky.
* § 13 - Sústava učebných odborov v odborných učilištiach je uvedená v prílohe tejto vyhlášky.
* § 14 - (1) Do špeciálnych škôl sa zaraďujú a preraďujú zdravotne postihnutí žiaci, ktorí sa vzhľadom na zdravotné postihnutie nemôžu vzdelávať v základnej škole.
* § 15 - (1) Ak nemožno umiestniť žiaka do špeciálnej školy, riaditeľ tejto školy informuje zákonného zástupcu žiaka a školskú správu príslušnú podľa trvalého pobytu žiaka. Školská správa určí školu, v ktorej bude žiak plniť povinnú školskú dochádzku, alebo zabezpe
* § 16 - (1) Ak sa počas dochádzky žiaka do špeciálnej školy zmení charakter jeho postihnutia alebo zaradenie nezodpovedá charakteru postihnutia žiaka, riaditeľ špeciálnej školy po prerokovaní v odbornej komisii a so zákonným zástupcom žiaka podá návrh na preradeni
* § 17 - Prijímanie žiakov do špeciálnych stredných škôl
* § 18 - Prijímanie žiakov do odborných učilíšť
* § 19 - Vyučovací čas
* § 20 - Výchova mimo vyučovania
* § 21 - Pravidlá hodnotenia a klasifikácie
* § 22 - Internátna starostlivosť
* § 23 - Starostlivosť o zdravie a dozor nad žiakmi
* Spoločné a záverečné ustanovenia
* § 24 - Ak táto vyhláška neustanovuje inak, na špeciálne základné školy, osobitné školy a pomocné školy sa vzťahujú predpisy platné pre základné školy, na špeciálne stredné školy, odborné učilištia a učilištia sa vzťahujú predpisy platné pre stredné školy.4), 13)
* § 25 - Zrušovacie ustanovenie
* § 26 - Účinnosť
* Príloha vyhlášky č. 212/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 7. 1991
212
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 10. apríla 1991
o špeciálnych školách
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 2 ods. 2, § 26 ods. 4, § 29 ods. 2, § 31 ods. 2, § 34 ods. 4 po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky, podľa § 19 ods. 4, § 20 ods. 3 a § 28 ods. 5 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb. a podľa § 6 ods. 4 písm. a), § 11 ods. 1, § 16 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve ustanovuje
§ 1
Základné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje zriaďovanie, zrušovanie a typy špeciálnych škôl, osobitosti organizácie a dĺžku štúdia na špeciálnych školách, zaraďovanie, preraďovanie a prijímanie žiakov do špeciálnych škôl, pravidlá hodnotenia a klasifikácie žiakov, starostlivosť o zdravie a dozor nad žiakmi v špeciálnych školách a sústavu učebných odborov v odborných učilištiach.
Zriaďovanie a zrušovanie špeciálnych škôl
§ 2
Špeciálne školy sa zriaďujú a zrušujú podľa siete1) špeciálnych škôl určenej Ministerstvom školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky pre najmenej desať žiakov a zrušujú sa, ak klesne počet žiakov pod osem. V odôvodnených prípadoch možno školu ponechať v prevádzke aj pri nižšom počte žiakov. Triedu možno zriadiť pre najmenej štyroch žiakov.
Typy špeciálnych škôl
§ 3
(1)
Pre zmyslovo postihnutých žiakov sa zriaďujú tieto školy:
a)
pre sluchovo postihnutých žiakov základná škola pre sluchovo postihnutých, stredné odborné učilište pre sluchovo postihnutú mládež, gymnázium pre sluchovo postihnutú mládež, stredná odborná škola pre sluchovo postihnutú mládež,
b)
pre zrakovo postihnutých žiakov základná škola pre slabozrakých, základná škola pre žiakov so zvyškami zraku, základná škola pre nevidiacich, stredné odborné učilište pre zrakovo postihnutú mládež, gymnázium pre zrakovo postihnutú mládež, stredná odborná škola pre zrakovo postihnutú mládež, konzervatórium pre zrakovo postihnutú mládež, stredná odborná ladičská škola pre zrakovo postihnutú mládež.
(2)
Pre žiakov s narušenou komunikačnou schopnosťou sa zriaďuje základná škola pre žiakov s chybami reči a základná škola pre nehovoriacich.
(3)
Pre telesne postihnutých žiakov sa zriaďuje základná škola pre telesne postihnutých, stredné odborné učilište pre telesne postihnutú mládež, gymnázium pre telesne postihnutú mládež, stredná odborná škola pre telesne postihnutú mládež; tieto školy sa zriaďujú tiež pri ústavoch sociálnej starostlivosti.
§ 4
(1)
Pre mentálne postihnutých žiakov sa zriaďuje osobitná škola, pomocná škola a odborné učilište.
(2)
Pre zmyslovo a telesne postihnutých žiakov a pre žiakov s narušenou komunikačnou schopnosťou, ktorí sú tiež mentálne postihnutí, sa zriaďujú školy pre mládež s viacerými chybami, a to: osobitná škola pre sluchovo postihnutých, pomocná škola pre sluchovo postihnutých, odborné učilište pre sluchovo postihnutú mládež, osobitná škola pre slabozrakých, osobitná škola pre žiakov so zvyškami zraku, osobitná škola pre nevidiacich, pomocná škola pre zrakovo postihnutých, odborné učilište pre zrakovo postihnutú mládež, osobitná škola pre žiakov s chybami reči, osobitná škola pre nehovoriacich, osobitná škola pre telesne postihnutých, pomocná škola pre telesne postihnutých, odborné učilište pre telesne postihnutú mládež.
§ 5
(1)
Pre chorých alebo zdravotne oslabených žiakov sa zriaďuje základná škola pri nemocnici, základná škola pri detskej liečebni, základná škola pri detskej kúpeľnej liečebni, základná škola pri detskej ozdravovni, prípadne pri iných zdravotníckych zariadeniach (ďalej len „základná škola pri zdravotníckom zariadení“).
(2)
Pre chorých alebo zdravotne oslabených žiakov, ktorí sú tiež mentálne postihnutí, zriaďuje sa osobitná škola pri nemocnici, osobitná škola pri detskej liečebni, osobitná škola pri detskej kúpeľnej liečebni, osobitná škola pri detskej ozdravovni, prípadne pri iných zdravotníckych zariadeniach (ďalej len „osobitná škola pri zdravotníckom zariadení“) a pomocná škola pri detskej psychiatrickej liečebni.
(3)
Pre ťažkovychovávateľných žiakov sa pri detskom výchovnom ústave a pri detskom diagnostickom ústave zriaďuje základná škola, pri výchovnom ústave pre mládež stredné odborné učilište a učilište.
(4)
Pre ťažkovychovávateľných žiakov, ktorí sú tiež mentálne postihnutí, sa pri detskom výchovnom ústave a pri detskom diagnostickom ústave zriaďuje osobitná škola, pri výchovnom ústave pre mládež odborné učilište.
(5)
Pre ťažkovychovávateľných žiakov sa pri ústavoch s výchovno-liečebným režimom zriaďuje základná škola, stredné odborné učilište, učilište, osobitná škola a odborné učilište.
Počty žiakov v triedach
§ 6
(1)
V triede základnej školy pre sluchovo postihnutých, základnej školy pre slabozrakých, základnej školy pre žiakov so zvyškami zraku, základnej školy pre nevidiacich, základnej školy pre žiakov s chybami reči, základnej školy pre nehovoriacich a základnej školy pre telesne postihnutých v prípravnom ročníku a v 1. až 3. ročníku môže byť najviac osem žiakov, v 4. až 9. ročníku môže byť najviac desať žiakov. V triede základnej školy pre telesne postihnutých, v ktorej sú ležiaci žiaci, môže byť najviac šesť žiakov.
(2)
V triede osobitnej školy v 1. ročníku môže byť najviac osem žiakov, v 2. až 5. ročníku môže byť najviac desať žiakov, v 6. až 9. ročníku môže byť najviac dvanásť žiakov. Triedy osobitnej školy rôznych ročníkov majú počet žiakov ustanovený podľa najnižšieho ročníka, ktorý sa v triede vyučuje.
(3)
V triede nižšieho stupňa pomocnej školy môže byť najviac osem žiakov, v triede stredného, vyššieho a pracovného stupňa môže byť najviac desať žiakov. V triede školy pre žiakov s viacerými chybami môže byť najviac šesť žiakov.
(4)
V triede základnej a osobitnej školy pri detskej psychiatrickej liečebni, psychiatrickom, neurologickom alebo foniatrickom oddelení môže byť najviac osem žiakov. V triede základnej a osobitnej školy pri ostatných zdravotníckych zariadeniach, v ktorých sú ležiaci pacienti, môže byť najviac desať žiakov. V triede základnej školy pri ostatných zdravotníckych zariadeniach, v ktorých sú chodiaci pacienti, môže byť najviac pätnásť žiakov. Počet žiakov v triede osobitnej školy pri ostatných zdravotníckych zariadeniach, v ktorých sú chodiaci pacienti, je zhodný s počtom žiakov v triede osobitnej školy.
(5)
Počet žiakov v triede základnej školy a osobitnej školy pri detskom výchovnom ústave, detskom diagnostickom ústave a pri ústave s výchovno-liečebným režimom je rovnaký ako počet chovancov vo výchovnej skupine, ktorý určuje osobitný predpis.2)
(6)
V triede pre žiakov so špecifickými vývinovými chybami učenia v základnej škole môže byť najviac dvanásť žiakov. V triede pre žiakov s vývinovými chybami správania v základnej škole môže byť najviac desať žiakov.
§ 7
(1)
V triede strednej školy pre zmyslovo postihnutú mládež môže byť najviac desať žiakov, v triede strednej školy pre telesne postihnutú mládež môže byť najviac dvanásť žiakov. V triede odborného učilišťa môže byť najviac štrnásť žiakov. V triede odborného učilišťa pre zmyslovo a telesne postihnutú mládež môže byť najviac osem žiakov.
(2)
Počet žiakov v triede v stredných odborných učilištiach, učilištiach a odborných učilištiach pri výchovných ústavoch pre mládež a ústavoch s výchovno-liečebným režimom je zhodný s počtom chovancov vo výchovnej skupine, ktorý určuje osobitný predpis.2)
(3)
Pri odbornom výcviku v strednom odbornom učilišti pre zmyslovo postihnutú mládež je v skupine najviac päť žiakov, v strednom odbornom učilišti pre telesne postihnutú mládež je v skupine najviac šesť žiakov, v odbornom učilišti pre zmyslovo a telesne postihnutú mládež sú v skupine najviac štyria žiaci. Počet žiakov v skupine pri odbornom výcviku v odborných učilištiach je uvedený v prílohe tejto vyhlášky.
Osobitosti organizácie a dĺžka štúdia na špeciálnych školách
§ 8
(1)
Základné školy pre sluchovo postihnutých, základné školy pre telesne postihnutých, osobitné školy pre sluchovo postihnutých, osobitné školy pre telesne postihnutých majú prípravný ročník a 9 ročníkov. Prípravný ročník a 1. až 4. ročník tvoria prvý stupeň, 5. až 9. ročník tvoria druhý stupeň školy.
(2)
Základné školy pre nehovoriacich a osobitné školy pre nehovoriacich majú prípravný ročník a 1. až 4. ročník. Žiaci, ktorí skončia posledný ročník takejto školy, pokračujú v plnení povinnej školskej dochádzky na základnej škole alebo špeciálnej škole so všetkými ročníkmi.
(3)
V špeciálnych základných školách sa môžu zriadiť triedy pre žiakov s viacerými chybami, ktorí nie sú mentálne postihnutí.
(4)
Pomocná škola má štyri stupne, a to nižší a stredný stupeň, ktoré sú trojročné, vyšší a pracovný stupeň, ktoré sú dvojročné.
(5)
V osobitných školách sa môžu zriaďovať triedy pomocnej školy.
(6)
Pri základných a osobitných školách pre zmyslovo a telesne postihnutých sa zriaďujú špeciálno-pedagogické poradne ako súčasti týchto škôl.3) Špeciálno-pedagogická poradňa zabezpečuje diagnostické, poradenské, psychoterapeutické a metodické činnosti pre zdravotne postihnuté deti predškolského a školského veku, ich rodičov a pedagógov ambulantne, v rodinách a v školách.
§ 9
(1)
Stredné školy pre zmyslovo a telesne postihnutú mládež organizujú pomaturitné a nadstavbové štúdium pre uchádzačov, ktorí získali úplné stredné vzdelanie.
(2)
V odborných učilištiach pri výchovných ústavoch pre mládež sa zriaďujú pracovno-výchovné skupiny, v ktorých sa žiaci pripravujú na výkon jednoduchých pracovných činností.
(3)
Odborné učilište má pracoviská pre odbornú prípravu, najmä pozemok, hospodárske objekty a strojové zariadenia.
§ 10
(1)
Triedy pre žiakov so špecifickými vývinovými chybami učenia a správania a špeciálne triedy pre zmyslovo, telesne a mentálne postihnutých žiakov alebo pre žiakov s chybami reči v základných školách a špeciálne triedy pre zmyslovo a telesne postihnutých žiakov v stredných školách patria do sústavy špeciálnych škôl.4)
(2)
Jednotlivé stupne a typy škôl pre žiakov rovnako postihnutých môže riadiť jeden riaditeľ.
(3)
Vyrovnávacie a špeciálne triedy sa v špeciálnych školách nezriaďujú.
(4)
Špeciálne školy poskytujú primerané priestory a vybavenie, na vyučovanie náboženstva.5)
§ 11
(1)
Skupinu na vyučovanie povinne voliteľných predmetov a skupinu na vyučovanie nepovinných predmetov možno zriadiť, ak sa na vyučovanie predmetu prihlásia aspoň štyria žiaci.
(2)
Skupina telesnej výchovy oslabených sa zriadi pri počte najmenej štyroch žiakov.
(3)
V skupine je najviac osem žiakov.
(4)
Na pracovnom vyučovaní v základných školách a osobitných školách pre telesne a zrakovo postihnutých sa žiaci od 5. ročníka vyučujú v skupinách, v ktorých je najviac šesť žiakov. V ostatných základných a osobitných školách je v skupine najviac osem žiakov. Skupiny možno vytvárať aj zo žiakov najbližších ročníkov. V pracovnom vyučovaní sa témy určené učebnými osnovami vyučujú oddelene pre chlapcov a dievčatá.
(5)
Telesná výchova vo všetkých ročníkoch druhého stupňa špeciálnych základných škôl, osobitných škôl, vyššieho a pracovného stupňa pomocných škôl sa vyučuje oddelene pre chlapcov a dievčatá; možno utvárať skupiny zo žiakov najbližších ročníkov.
§ 12
V študijních odboroch špeciálnych stredných škôl pre zmyslovo a telesne postihnutú mládež trvá štúdium najviac päť rokov, v učebných odboroch najviac štyri roky.
§ 13
Sústava učebných odborov v odborných učilištiach je uvedená v prílohe tejto vyhlášky.
Zaraďovanie a preraďovanie žiakov do špeciálnych škôl
§ 14
(1)
Do špeciálnych škôl sa zaraďujú a preraďujú zdravotne postihnutí žiaci, ktorí sa vzhľadom na zdravotné postihnutie nemôžu vzdelávať v základnej škole.
(2)
O zaradení a preradení žiaka do špeciálnej školy, do ktorej má byť žiak zaradený alebo preradený, rozhoduje riaditeľ školy,6) na základe návrhu odbornej komisie, ktorú zriaďuje z pedagogických pracovníkov školy, psychológa a odborného lekára. Pri zaraďovaní žiaka do špeciálnej triedy na základnej škole4) je členom odbornej komisie aj zástupca špeciálno-pedagogickej poradne alebo pedagogicko-psychologickej poradne. Predsedom komisie je riaditeľ školy. Zaradenie alebo preradenie žiaka prerokuje riaditeľ školy so zákonným zástupcom žiaka.
(3)
Návrh na zaradenie žiaka do špeciálnej školy môže riaditeľovi tejto školy podať zákonný zástupca žiaka, škola, ktorú žiak navštevuje, pedagogicko-psychologická poradňa, zdravotnícke zariadenie, orgány starostlivosti o rodinu a deti alebo špeciálno-pedagogická poradňa.
(4)
Pred rozhodnutím o zaradení alebo preradení žiaka do špeciálnej základnej školy a pomocnej školy možno žiakovi určiť diagnostický pobyt v škole, do ktorej má byť žiak zaradený. O diagnostickom pobyte rozhodne riaditeľ školy na základe návrhu odbornej komisie. O určenie diagnostického pobytu pre žiaka môže požiadať aj jeho zákonný zástupca.
(5)
Do špeciálnej školy pri zdravotníckom zariadení možno žiaka zaradiť len so súhlasom ošetrujúceho lekára; rozsah výučby pre tohto žiaka určí riaditeľ školy po dohode s ošetrujúcim lekárom.
(6)
Do špeciálnej školy pre telesne postihnutých možno zaradiť telesne postihnutého žiaka po posúdení jeho školskej zrelosti bez ohľadu na jeho fyzický vek.7)
§ 15
(1)
Ak nemožno umiestniť žiaka do špeciálnej školy, riaditeľ tejto školy informuje zákonného zástupcu žiaka a školskú správu príslušnú podľa trvalého pobytu žiaka. Školská správa určí školu, v ktorej bude žiak plniť povinnú školskú dochádzku, alebo zabezpečí inú formu jeho vzdelávania.8)
(2)
Ak žiak zaradený do špeciálnej školy pre telesne postihnutých žiada starostlivosť v ústave sociálnej starostlivosti pre telesne postihnutých, jeho umiestnenie v ústave prerokuje riaditeľ školy s orgánom štátnej správy, ktorý tento ústav spravuje.9)
(3)
Pri zaradení žiaka do špeciálnej školy alebo špeciálnej triedy škola založí pedagogickú dokumentáciu, ktorú vedie po celý čas jeho školskej dochádzky.
§ 16
(1)
Ak sa počas dochádzky žiaka do špeciálnej školy zmení charakter jeho postihnutia alebo zaradenie nezodpovedá charakteru postihnutia žiaka, riaditeľ špeciálnej školy po prerokovaní v odbornej komisii a so zákonným zástupcom žiaka podá návrh na preradenie žiaka do inej školy, prípadne rozhodne o oslobodení žiaka od povinnosti dochádzať do školy alebo od povinnej školskej dochádzky.10)
(2)
Žiaka, ktorý bol preradený zo základnej školy do špeciálnej školy, môže riaditeľ na návrh pedagogickej rady zaradiť do vyššieho ročníka.
§ 17
Prijímanie žiakov do špeciálnych stredných škôl
(1)
Na štúdium do špeciálnych stredných škôl možno prijímať žiakov, ktorí úspešne ukončili posledný ročník špeciálnej základnej školy. Do špeciálnych stredných škôl možno prijať aj žiakov základných škôl, ktorí pri prijímacom konaní predložia potvrdenie príslušného odborného lekára o charaktere postihnutia a rozhodnutie posudkovej komisie sociálneho zabezpečenia o zmenenej pracovnej schopnosti.
(2)
Charakter postihnutia žiaka musí zodpovedať typu školy, do ktorej sa žiak hlási.
§ 18
Prijímanie žiakov do odborných učilíšť
(1)
Do odborných učilíšť možno prijať žiakov, ktorí úspešne ukončili osobitnú školu a majú predpoklady zvládnuť prípravu v odbornom učilišti.
(2)
Prihlášku do odborného učilišťa podáva zákonný zástupca žiaka riaditeľovi osobitnej školy do 20. januára.
(3)
Riaditeľ osobitnej školy odošle prihlášku s vyjadrením odborného dorastového lekára o zdravotnej spôsobilosti žiaka spolu s pedagogickou dokumentáciou riaditeľovi odborného učilišťa, do ktorého sa žiak hlási, do 9. marca.
(4)
Žiaka do odborného učilišťa prijíma riaditeľ na základe návrhu prijímacej komisie. Riaditeľ zriaďuje prijímaciu komisiu na posúdenie predpokladov žiakov pre prípravu v odbornom učilišti. Prijímacia komisia je zložená z pedagogických pracovníkov učilišťa, psychológa a lekára. Predsedom komisie je riaditeľ alebo ním poverený člen komisie.
(5)
Neprijatie žiaka do učebného odboru, do ktorého sa hlási, alebo návrh na jeho prijatie do iného odboru prerokuje riaditeľ so zákonným zástupcom žiaka.
(6)
Proti rozhodnutiu o neprijatí žiaka môže zákonný zástupca podať odvolanie do ôsmich dní odo dňa jeho doručenia prostredníctvom riaditeľa odborného učilišťa na príslušnú školskú správu. Školská správa o odvolaní rozhodne do 14 dní po jeho doručení.
§ 19
Vyučovací čas
(1)
V prípravnom ročníku a prvom až štvrtom ročníku špeciálnych základných škôl, osobitných škôl a na všetkých stupňoch pomocných škôl môže byť v jednom slede najviac päť vyučovacích hodín, v piatom až deviatom ročníku najviac šesť vyučovacích hodín. V stredných špeciálnych školách a odborných učilištiach môže byť v jednom dni vrátane nepovinných predmetov v jednom slede najviac sedem vyučovacích hodín, bez poludňajšej prestávky najviac šesť vyučovacích hodín.
(2)
V špeciálnych školách trvá vyučovacia hodina štyridsaťpäť minút. Vyučovacia hodina praxe a vyučovacia hodina pri odbornom výcviku trvá šesťdesiat minút (u zrakovo postihnutých päťdesiat minút). Posledné dopoludňajšie a odpoludňajšie hodiny možno skrátiť na štyridsať minút. Ak to vyžaduje zdravotný stav žiakov, možno v školách pri zdravotníckych zariadeniach po dohode s lekárom skrátiť vyučovacie hodiny na štyridsať minút.
(3)
Pri odbornom výcviku žiakov je vyučovacou jednotkou vyučovací deň. Vyučovanie vo vyučovacom dni rozvrhne riaditeľ špeciálneho stredného odborného učilišťa alebo odborného učilišťa podľa fyzickej a psychickej náročnosti odborného výcviku v jednotlivých učebných odboroch. Žiaci do šestnásť rokov veku majú po dvoch hodinách odborného výcviku prestávku najmenej 10 minút alebo najneskôr po troch hodinách odborného výcviku prestávku pätnásť až tridsať minút. Žiaci nad šestnásť rokov veku, ktorí pracujú v prevádzkach, majú prestávky zhodné s prestávkámi ostatných pracovníkov prevádzky. Čas prestávok pri odbornom výcviku sa započítava do dĺžky vyučovacieho dňa.
(4)
Pre ležiacich žiakov v školách pri zdravotníckych zariadeniach a na lôžkových oddeleniach ústavov pre telesne postihnutých sa organizuje individuálne vyučovanie; jeho dĺžku dohodne riaditeľ školy s ošetrujúcim lekárom.
§ 20
Výchova mimo vyučovania
(1)
Účelom výchovy mimo vyučovania je podporovať výchovno-vzdelávacie, zdravotno-rehabilitačné, reedukačné a kompenzačné ciele špeciálnych škôl.
(2)
Na rozvíjanie záujmovej činnosti žiakov v špeciálnych školách zriaďuje riaditeľ školy záujmové útvary. Záujmový útvar možno zriadiť pri počte najmenej piatich žiakov.
(3)
Školskú družinu a školský klub možno zriadiť, ak sa prihlási na pravidelnú dochádzku najmenej osem žiakov. Školská družina a školský klub majú oddelenia; počet žiakov v oddelení je zhodný s počtom žiakov v triede.
(4)
Pedagogickí pracovníci špeciálnych škôl dbajú na to, aby účasť žiaka na činnosti v čase mimo vyučovania nebola na úkor jeho zdravia a plnenia školských povinností.
§ 21
Pravidlá hodnotenia a klasifikácie
(1)
Žiaci špeciálnych základných škôl, špeciálnych stredných škôl a odborných učilíšť sa hodnotia a klasifikujú podľa pravidiel hodnotenia a klasifikácie žiakov v základných a stredných školách, pričom sa zohľadňuje charakter ich postihnutia.
(2)
Prospech žiakov osobitných škôl v jednotlivých vyučovacích predmetoch sa klasifikuje týmito stupňami:
1 – výborný
2 – chválitebný
3 – dobrý
4 – dostatočný
5 – nedostatočný.
(3)
Správanie žiaka sa klasifikuje týmito stupňami:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – menej uspokojivé
4 – neuspokojivé.
(4)
Celkové hodnotenie na konci prvého a druhého polroka sa vyjadruje takto:
a)
v 2. až 4. ročníku
prospel
neprospel
b)
v 5. až 9. ročníku
prospel s pochvalou
prospel
neprospel
c)
priebežná a súhrnná klasifikácia žiaka prvého ročníka osobitnej školy sa vykonáva slovným hodnotením. Súhrnná klasifikácia sa vykonáva len na konci druhého polroka.
(5)
Žiak osobitnej školy neprospel a opakuje ročník, ak má na konci druhého polroka z niektorého vyučovacieho predmetu nedostatočný prospech, s výnimkou hudobnej výchovy, výtvarnej výchovy a telesnej výchovy.
§ 22
Internátna starostlivosť
(1)
Špeciálne školy možno zriadiť ako internátne školy.11) Na čiastočnú úhradu nákladov spojenú s pobytom žiakov, s výnimkou žiakov špeciálnych stredných odborných učilíšť a odborných učilíšť, prispievajú rodičia alebo iné osoby, ktoré majú voči žiakovi vyživovaciu povinnosť podľa osobitného predpisu.12)
(2)
Internát zabezpečuje výchovu mimo vyučovania a prípravu na vyučovanie tiež žiakom, ktorí sú v celodennej starostlivosti.
(3)
Riaditeľ školy po prerokovaní v pedagogickej rade vydáva vnútorný poriadok internátnej školy, ktorý obsahuje organizačné, hygienické a bezpečnostné pokyny o prevádzke školy. S vnútorným poriadkom internátnej školy oboznámi riaditeľ žiaka a jeho zákonného zástupcu pri nástupe do školy.
(4)
V internáte sú spravidla spoločne ubytovaní žiaci rôzneho pohlavia a veku. Pre jednotlivé vekové alebo vekovo zmiešané kategórie žiakov zriaďuje riaditeľ samostatné výchovné skupiny. Počty žiakov vo výchovných skupinách sú zhodné s počtami žiakov ustanovenými pre triedy jednotlivých typov špeciálnych škôl. Starostlivosť o žiakov, ktorí zostávajú v internáte počas školských prázdnin, zabezpečuje príslušná školská správa.
(5)
Internátne špeciálne školy zabezpečujú tiež výkon ústavnej výchovy podľa osobitného predpisu.2)
§ 23
Starostlivosť o zdravie a dozor nad žiakmi
Pri starostlivosti o zdravie a pri dozore nad žiakmi špeciálnych škôl postupujú školy podľa predpisov platných pre základné a stredné školy s týmito odchýlkami:
a)
pri kúpaní a pri plaveckom výcviku je v jednej skupine najviac päť žiakov,
b)
pri lyžiarskom výcviku má jeden inštruktor v skupine najviac desať žiakov; ak ide o žiakov slabozrakých, nepočujúcich a telesne postihnutých, najviac šesť žiakov a ak ide o žiakov nevidiacich a so zvyškami zraku, najviac jedného žiaka,
c)
ak presahuje počet žiakov pri školskom výlete počet žiakov v triede alebo vo výchovnej skupine príslušného typu špeciálnej školy, riaditeľ školy zabezpečí účasť ďalšej poučenej plnoletej osoby,
d)
v špeciálnych školách v rámci školskej zdravotníckej služby poskytuje liečebno-preventívnu starostlivosť aj príslušný odborný lekár. Internátna škola má na zabezpečenie liečebnej starostlivosti určeného svojho lekára.
Spoločné a záverečné ustanovenia
§ 24
Ak táto vyhláška neustanovuje inak, na špeciálne základné školy, osobitné školy a pomocné školy sa vzťahujú predpisy platné pre základné školy, na špeciálne stredné školy, odborné učilištia a učilištia sa vzťahujú predpisy platné pre stredné školy.4), 13)
§ 25
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 2/1987 Zb. o školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
§ 26
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
Príloha vyhlášky č. 212/1991 Zb.
Sústava učebných odborov v odborných učilištiach
Názov
a kód| Určené pre chlapcov - CH dievčatá - D| Stručný opis učebného odboru| Dĺžka prípravy| Počet žiakov v skupine praktického výcviku
---|---|---|---|---
a| b| c| d| e
Banský priemysel so zameraním na: banícke práce 01-55-2/01| CH| Jednoduché práce pri dobývaní uhlia, lupkov a rúd. Razenie prekopov, chodieb a prerážok. Dopravovanie ťaživa a materiálov. Údržba banských diel, stavba individuálnych výstuží, zabezpečovanie porubov posuvnou výstužou. Práca so zbíjačkami, banskými vŕtačkami, pomocné práce pri obsluhe dobývacích a raziacich kombajnov.| 3| 5-7
hlbinné dobývanie| CH| Jednoduché práce pri dobývaní uhlia a lupkov, pri razení a údržbe banských diel v hlbinných baniach. Práce spojené s banskou dopravou a banskými mechanizmami. Jednoduché zámočnícke a údržbárske práce v baniach.| 3| 5-7
Hutnícka výroba so zameraním na: neželezné kovy 02-53-2| CH| Ručné triedenie kusového odpadu neželezných kovov, jeho strihanie a viazanie, váženie vsádok pre taviace pece, obsluha dopravných zariadení, mlynov, prevíjanie a navíjanie drôtov a neželezných kovov.| 2| 4-5
valcovne 02-54-2| CH| Odstraňovanie okovín z odpadu na valcovacích tratiach, rovnanie profilov, plechov a rúrok včítane nastavenia rovnacieho zariadenia, triedenie valcovaného materiálu v úpravniach, riadenie expedície valcovaných výrobkov, vybrusovanie povrchových chýb ručnou brúskou, vypaľovanie chýb valcovaného materiálu plameňom, pomocné práce pri ohrievacích peciach na valcovacích tratiach a úpravniach.| 3| 4-5
Strojárska výroba so zameraním na:
sústruženie kovov 03-86-2/01| CH
D| Základné práce na bežných typoch sústruhov. Sústruženie podľa výkresov a náčrtov. Nastavovanie sústruhov, údržba, kontrola a meranie obrobkov. Ošetrovanie bežných pracovných nástrojov.| 3| 5-7
obrábanie kovov 03-86-2/02| CH
D| Základné práce na bežných typoch strojov. Obrábanie podľa výkresov a náčrtov. Jednoduché nastavovanie strojov, údržba, kontrola a meranie obrobkov. Ošetrovanie bežných pracovných nástrojov.| 3| 5-7
stavbu oceľových konštrukcií
03-36-2/03| CH| Dielenská výroba v sériách a zhotovovanie konštrukcií z valcovaných a tenkostenných profilov, plechov, pásovej a tyčovej ocele a ich osadzovanie podľa dielenských a montážnych výkresov. Opravy oceľových konštrukcií, príprava profilových materiálov, plechov a spojovacích súčastí. Povrchová úprava konštrukcií.| 3| 5-7
ručné spracovanie kovov 03-86-2/04| CH| Zostavovanie jednotlivých strojných súčiastok a celkov. Obsluha jednoduchých strojov v sériovej výrobe. Práce podľa výkresov a náčrtov, kontrola merania súčastí jednoduchých celkov.| 3| 5-7
kováčske práce 85-91-2| CH| Jednoduché práce pri strojovom a ručnom kovaní na lisoch a bucharoch v zápustkách, obsluha kováčskych pecí, vyhní a obstrihovacích lisov.| 3| 4-7
strojové formovanie
85-92-2| CH| Jednoduché a stredne zložité práce pri ručnej a strojovej výrobe foriem a jadier podľa rôznych druhov modelového zariadenia. Výber vhodného formovacieho materiálu na zhotovenie foriem pre železné a neželezné kovy. Ručná výroba foriem pomocou šablón a modelov, Strojová výroba foriem lisovaním, striasaním a vrhaním. Zhotovenie foriem na odlievanie ťažkých odliatkov a príprava foriem na špeciálne druhy odlievania.| 3| 5-7
Elektrotechnická výroba so zameraním na:
výrobu elektronických a elektromecha- nických zariadení 04-94-2/01| CH
D| Veľkosériová výroba elektronických a elektromechanických zariadeníso zvládnutím jednoduchých meracích a nástavovacích úkonov, rozpoznaním bežných pasívnych a aktívnych elektronických súčiastok, ich funkcií a zapojovania.| 3| 5-7
elektrotechnickú a strojársku montáž 04-94-2/02| CH
D| Jednoduché ručné a montážne práce v hromadnej elektrotechnickej a strojárskej výrobe. Zostavovanie jednoduchých strojových súčastí a celkov, mastenie strojov a zariadení.| 3| 5-7
Sklárska výroba so zameraním na:
výrobu lisovaného skla 05-87-2/01| CH| Lisovanie sklených výrobkov na ručných a poloautomatických lisoch. Príprava a čistenie kovových tvárnic. Zapaľovanie a rovnanie výliskov vrátane prvotnej rafinácie lisovaného a olovnatého skla.| 3| 5-7
dobrusovanie predlisovaného skla 05-87-2/02| CH
D| Zošlachťovanie ozdobných sklených výrobkov s predlisovaným alebo strojovo brúseným základným vzorom, ručným dobrusovaním hrubej a jemnej výplne. Odrážanie sklených výrobkov od sklárskej píšťaly, ich odnášanie a ukladanie. Dotvarovanie výrobkov a manipulácia so sklárskymi formami. Prvotná rafinácia sklených výrobkov (roztáčanie, fúkanie atď.). Ručné vytváranie krištáľových a opálových buniek.| 3| 5-7
výrobu dutého skla 05-87-2/03| CH| Naberanie skloviny na sklársku píšťalu alebo podávacie želiezko. Predtvarovanie skloviny, vyfukovanie banky, podávanie skloviny na ušká a stopky, obkladanie. Dotvarovanie výrobkov.| 3| 5-7
hutnícku výrobu 05-87-2/04| CH
D| Odrážanie sklených výrobkov od sklárskej píšťaly, ich odnášanie a ukladanie. Dotvarovanie výrobkov a manipulácia so sklárskymi formami. Prvotná rafinácia sklených výrobkov (roztáčanie, fúkanie atď.). Ručné vytváranie krišťáľových a opálových buniek.| 2| 5-7
zošľachťovanie skla 05-87-2/05| CH
D| Vymývanie sklárskych výrobkov, ukladanie do vypaľovacích pecí, čistenie po vypaľovaní. Manipulácia s výrobkami a ich ukladanie. Obsluha strojov na sieťotlač a ráfkovačiek. Nanášanie obtlačkov, rantlovanie skla.| 2| 5-7
strojovo brúsené výrobky
05-87-2/06| CH
D| Strojové brúsenie sklených kameňov na jednoúčelových brúsiacich strojoch. Príprava suroviny na natmelovanie, pretmelovanie, brúsenie a leštenie. Medzioperačná kontrola kvality brúsenia a leštenia. Povrchová úprava similizovaním. Základné triedenie výrobkov a polotovarov podľa druhov, veľkostí, farieb s vytriedením chybných výrobkov. Ukladanie a príprava hotových sklených výrobkov na pokovovanie na vákuovom zariadení.| 2| 5-7
Keramická výroba so zameraním na:
keramické výrobky 05-91-2/01| CH
D| Práce pri výrobe úžitkovej, zdravotníckej, ozdobnej a figurálnej keramiky a porcelánu, ako brúsenie, leštenie určených miest ručne na poloautomatoch včítane bežného nastavenia strojov, vytáčanie podložiek na poloautomatoch, ručné glazúrovanie výrobkov máčaním, polievaním a striekaním, zdobenie jednoduchšími dekoračnými technikami, t.j. pretlačou, striekaním a pečiatkovaním, prezeranie a triedenie, retušovanie malých výrobkov za surova, nakladanie a vyberanie výrobkov pri peciach a príprava pecí na vypaľovanie, odlievanie jednoduchých sadrových pracovných foriem na výrobu zátok, ťahadiel, podložiek a pod.| 3| 5-7
výrobky sanitnej keramiky
05-91-2/02| CH
D| Výroba foriem, tvarovanie, vylievanie, zlučovanie, retušovanie, glazovanie a vypaľavanie výrobkov úžitkovej, zdravotníckej, ozdobnej a figurálnej keramiky a porcelánu. Odlievanie sadrových foriem. Vytáčanie výrobkov na mechanických kruhoch, obsluha poloautomatu na vytáčanie alebo zatáčanie výrobkov. Dohotovovanie výrobkov vrátane povrchovej úpravy. Glazovanie máčaním, striekaním a obsluha striekacieho zariadenia. Vypaľovanie výrobkov v komorových,tunelových, zažíhacích, tunelových polomufľových a guľatých peciach.| 3| 5-7
Gumárenská a plastikárska výroba so zameraním na:
plastikársku výrobu 06-87-2/01| CH| Ručná a strojovo-ručná pracovná činnosť pri spracovaní plastických látok pri príprave surovín a polotovarov, obsluha bežných zariadení (osievačky chemikálií, dopravné mechanizačné prostriedky, drviace stroje, lisy, baliace stroje a pod.).| 2| 5-7
gumárenskú výrobu 06-87-2/02| CH
D| Jednoduché pomocné práce v gumárenskej a plastikárskej výrobe, príprava surovín, obsluha jednoduchého zariadenia a výroba jednoduchých výrobkov z kaučukových zmesí a plastov.| 2| 5-7
Papiernická výroba 06-88-2| CH| Ručné a strojovo-ručné práce spojené s obsluhou strojových zariadení pri doprave a príprave základných surovín, triedenie a balenie, obsluha výrobného zariadenia. Práce pri spracovaní surovín, papieroviny, papierov, kartónov a lepeniek.| 2| 5-7
Potravinárska výroba so zameraním na:
spracovanie mäsa 06-98-2/01| CH
D| Spracovanie mäsa a rýb na polotovary, mäsové výrobky, mäsové a rybie konzervy, tepelné spracovanie varením, sterilizáciou, pasterizáciou, údením a mrazením. Obsluha menej náročných technologických výrobných zariadení v jatočnej, mäsovej a rybnej výrobe a vo výrobe umelých čriev.| 3| 5-7
pekársku výrobu 06-98-2/02| CH
D| Jednoduché pomocné práce pri prevádzke v pekárňach, odoberanie hotových výrobkov, príprava zmesí, surovín a maniulácia s nimi v pekárskej výrobe.| 2| 5-7
výrobu cukroviniek 06-98-2/03| CH
D| Pracovné činnosti vyžadujúce základné vedomosti surovín, polotovarov a obalového materiálu. Technológia výroby a strojového zariadenia, práce vyžadujúce väčšiu telesnú námahu na rôznych pracoviskách pri výrobe a balení cukroviniek.| 2| 5-7
Textilná výroba so zameraním na:
pradiarne 07-90-2| CH
D| Príprava rozvláknenej suroviny podľa určených pomerov druhov textilných surovín, podľa dĺžky vlákien, jemnosti a farby suroviny, uhládzanie suroviny včítane predpísanej manipulácie, váženie a evidencia textilných odpadov a produkcie, parenie priamo v komorách a v kotloch.| 2| 5-7
tkáčovne
07-91-2| CH
D| Prevíjanie, navíjanie, odrezávanie, vybaľovanie, skladanie a vážanie tkanín, pletenín a netkaných textílií, podávanie osnovných nití pri navádzaní do brda a lúča, zakladanie osnov do tkáčskych krosien bez nastavenia. Čistenie strojov, lamelovanie, mastenie strojov, manipulácia s materiálom.| 2| 5-7
pletiarne
07-92-2| CH
D| Pletenie jednoduchých polotovarov (lemov, lemoviek, hladkých dlaní a pod.) na plochých, okrúhlych a lemových pletacích strojoch. Obracanie pančuchových výrobkov, preberanie,váženie,evidovaniehotovýchvýrobkovvčítane predpísanej manipulácie.| 2| 5-7
pradiarstvo
07-93-2| CH
D| Príprava pradiarskych cievok, príprava dutiniek, snímanie so spriadaním.| 2| 5-7
výrobu klobúkov 07-94-2| CH
D| Konečná ručná úprava a ručné žehlenie klobúkov. Čistenie králičích a zajačích kožiek a kefovanie morených kožiek na kefárskych strojoch.| 2| 5-7
výrobu baretov a fezov 07-95-2| CH
D| Vystrihovanie, kefovanie, leštenie a sušenie baretov, fezov a čapíc ručne alebo pomocou špeciálnych strojov. Upravovanie úpletov mokrou alebo suchou úpravou - praním, prepieraním, odsmolňovaním, tvarovanie a formovanie za vlhka a parou na strojoch.| 3| 5-7
úpravu plstí
07-96-2| CH
D| Konečná úprava plstených výrobkov tužením, sušením, lisovaním, brúsením na špeciálnych strojoch. Ručné vytrhávanie, štiepenie a skladanie rúna na výrobu plstených výrobkov, strojové rezanie pleteného odpadu určeného na rozvlákňovanie.| 2| 5-7
výrobu kobercov 07-97-2| CH
D| Rúčné viazanie kobercov všetkých druhov podľa technologického postupu s čítaním predpísanej vzornice, s rozoznávaním odtieňov farieb, vyväzovaním materiálu a schopnosťou odstraňovaťchyby, ktoré vznikli viazaním.| 3| 5-7
Výroba konfekcie so zameraním na:
šitie odevov v odevnej konfekcii 07-98-2| D| Práca v priemyselnej i zákazkovej výrobe odevov, obstrihovanie, obracanie a vymädlenie častí, kompletizácia (párovanie) rôznych dielov. Práce sa vykonávajú ručne i strojom. Základná odborná technika i technológia ručného šitia a na šijacích strojoch, konštrukcia a postúpy zhotovovania vrchných odevov včítane šitia a žehlenia.| 3| 6-7
šitie bielizne
07-99-2| D| Technika a technológia ručného a strojového šitia. Konštrukcia a postupy zhotovovania bielizne. Skladovanie a udržiavanie tkanín a hotových výrobkov. Kompletizácia výrobkov.| 2| 6-7
Spracovanie dreva so zameraním na:
drevársku prvovýrobu
08-90-2| CH| Ručné a mechanické opracovanie materiálov a polotovarov. Uskladňovanie výrobkov a polotovarov ručne alebo s použitímjednoduchých mechanizačných prostriedkov. Balenie a nakladanie výrobkov a polotovarov včítane ich zabezpečenia proti poškodeniu. Impregnácia polotovarov a výrobkov máčaním alebo natieraním a ich uskladňovanie. Nakladanie a skladanie reziva z dopravníkov.| 3| 5-7
stolársku výrobu 08-91-2| CH| Základné práce pri výrobe nábytku, priemyselných výrobkov z dreva, stavebnostolárskych výrobkov a konštrukcií. Spoluobsluha zariadení pri technologickej príprave konštrukčných materiálov vysúšaním, plastifikáciou, tvarovaním, pri príprave a spracovaní dýh po nalisovaní na nábytkové alebo stavebné dielce. Hobľovanie, frézovanie, vŕtanie, brúsenie na nastavených strojoch. Menej náročné práce pri montáži a povrchovej úprave morením, tmelením, nanášením náterových látok.| 3| 5-7
kefársku výrobu 08-92-2| CH
D| Základné práce pri výrobe kief, štetcov, štetiek, technických kief a kotúčov a drôtených kief spočívajúce najmä vmanipulačných prácach pri príprave kefárskeho materiálu roztriedením, rezaním, viazaním, v čiastkových montážach, orezávaní hlavičiek a povrchovej úprave kefárskych výrobkov.| 2| 5-7
drevársku druhovýrobu
08-93-2| CH| Niektoré montážne práce, glejenie, vsádzanie, drobné opravy polotovarov. Pomoc pri vkladaní výrobkov do lisov a pri odoberaní. Zbíjanie dielcov, vsádzanie debnenia, montáž geliet, malých a stredných škopkov a debien. Ručné brúsenie výrobkov. Povrchová úprava, balenie výrobkov, skladové a expedičné práce.| 3| 5-7
drobnú drevársku výrobu 08-94-2| CH
D| Základné práce v odbore drevárskej výroby, textilu a umelých látok spočívajúce najmä v spoluobsluhe zariadení pri technologickej úprave materiálu vysúšaním, v manipulácii v skladoch materiálu reziva, guľatiny a iných materiálov (drôtu, plechu, textilu, umelých látok a vlákien) potrebných na výrobu hračiek, v základných prácach pri povrchovej úprave tmelením, striekaním, v plnení a vyberaní dielcov z bubnov, máčaní sieťotlačou a ručným maľovaním, v polepovaní obrázkami a pretlačou, montáži hračiek glejením, zbíjaním a návlekom, v kompletizácii súprav výrobkov, adjustáži a expedícii.| 2| 5-7
čalúnenie nábytku 08-96-2| CH
D| Základné práce v odbore čalúnickej výroby pri zhotovovaní čalúneného nábytku, čalúnenie dopravných prostriedkov a dekoratérske práce spočívajúce v príprave - tzv. cepovanie čalúnických vypchávkových materiálov, strihanie alebo rezanie čalúnických materiálov a poťahových tkanín a koženiek strojovo a ručne. Popruhovanie, pribíjanie lepenkových alebo sololitových podkladov, výliskov na sedadlá stoličiek, perových pružín, perového plátna a paspúl. Lemovanie, šitie grádlov na šiajcom stroji, zváranie poťahov sedadiel, vystuženie rámčekov a rámov jutou alebo plátnom.| 3| 5-7
Košikárska výroba 08-95-2| CH
D| Rezanie, viazanie, vynášanie vŕbového prútia, triedenie podľa dĺžky a hrúbky prútia, ukladanie prútia do bazénu na umelé miazgovanie. Rezanie vŕbových sadeníc vo zväzkoch. Montáž košikárskych výrobkov, šitie vrchnákov, držadiel na dámske kabelky a ostatné košíkárske výrobky. Varenie vŕbového prútia a palíc v kotloch. Práca s umelými látkami a prírodnými pletivami.| 2| 5-7
Kožiarska výroba so zameraním na:
obuvnícku manipuláciu
08-97-2| CH
D| Práce v opracovacích dielňach v prúdovej výrobe dielov obuvi spočívajúce v zrezávaní, natieraní dielov lepidlom, pribíjanía pripevňovaní, triedení, ukladanía kompletizácii, vo vysekávaní malých dielov, naklepávaní a pod. Práce sa vykonávajú ručne alebo pomocou rôznych špeciálnych strojov, zariadení a pomôcok.| 2| 6-7
obuvnícku montáž 08-98-2| CH
D| Práce pri montáži (v konfekčnej výrobe) obuvi z vopred zhotovených dielov (polotovarov) ako apretovanie, farbenie, brúsenie, čistenie, zdrsňovanie, lepenie, natieranie, pribíjanie, zabezpečovanie, vyzúvanie, žehlenie a pod. Práce sa vykonávajú ručne alebo pomocou špeciálnych strojov, zariadení a pomôcok. Vykonávanie prác v opravárenskej dielni.| 3| 6-7
šitie obuvi 08-99-2| CH
D| Práce v obuvníckej dielni pri zhotovovaní zvrškov obuvi, hladenie okrajov, krúžkovanie, zrezávanie, nanášanie lepidla a natieranie dielov, našívanie, zošívanie, spojovanie, závorkovanie, zakončovanie a pod. Práce sa vykonávajú ručne alebo pomocou rôznych krúžkovacích, šijacích a ďalších strojov, zariadení a pomôcok.| 2| 6-7
výrobu remenárskeho tovaru 08-63-2/01| CH
D| Práce pri výrobe rukavíc, kufrov, remenárskeho tovaru a galantérie akozdrsňovanie, nitovanie, vsádzanie, zakladanie, zasekávanie a pod. Práce sa vykonávajú ručne alebo pomocou rôznych strojov, zariadení a pomôcok.| 3| 6-7
rukavičkársku výrobu 08-63-2/02| CH
D| Práce v konfekčnej výrobe rukavíc, ako je zakladanie, číslovanie, ohýbanie obruby, žehlenie rukavíc, šitie ochranných prstov, šitie pracovných, športových a technicky nenáročných typov vychádzkových rukavíc. Práce sa robia ručne alebo pomocou špeciálnych strojov, zariadení a pomôcok.| 2| 5-7
Výroba stavebných látok so zameraním na:
úpravu surovín
09-33-2| CH| Práce spojené s ručnou alebo strojovou prípravou, úpravou a spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov na rôznych pracoviskách v úpravniach úžitkových nerastov, prípadne rudných surovín (ťažené a drvené kameniny, íly, kaolíny, bentonity, kremence, lupky, živce, zvláštne piesky a pod.), ako obsluha strojových zariadení (drvičov, triedičov, dávkovacích a baliacich strojov, technologických zostáv - uzlov, drviarní, pracích zariadení, mlynov, sušiarní, homogenizačných zariadení a pod.).| 3| 5-7
výrobu cementu a vápna 09-34-2| CH| Práce podľa pokynov spojené prevažne s ručným presunom hmôt, polotovarov a výrobkov, upratovaním a čistením, obsluhou jednotlivých strojov a zariadení (dopravníkov, násypov, zásobníkov, triedičov a pod.) alebo s ručným spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov na rôznych pracoviskách vo výrobe cementu a vápna (ručné triedenie, plnenie mlynov, vreckovanie výrobkov a pod.).| 3| 5-7
stavebné dielce 09-35-2| CH| Práce spojené s ručnou alebo strojovou prípravou, úpravou a spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov na rôznych pracoviskách vo výrobe betónových výrobkov, pórobetónov a stavebných dielcov (obsluha lisov, drvičov, miešacích súprav, častí výrobných liniek, rezacích a hobľovacích strojov, sušiacich a preparovacích sústav, formovacích a odformovacích zariadení, ručná úprava výrobkov, triedenie, skladovanie a pod.).| 2| 5-7
stavebnú keramiku 05-36-2| CH
D| Práce spojené s ručnou alebo strojovou prípravou, úpravou a spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov na rôznych pracoviskách hrubej keramiky (stavebná keramika, hospodárska a kanalizačná kamenina, kremelina, ohňovzdorná výroba, výroba penošamotu, ultramarínu a perlitu), napr. zostavovanie mozaiky, triedenie výrobkov obsluha drvičov, mlynov a triedičov, častí výrobných liniek, lisov a formovacích strojov, sušiarní rôznych typov, dopravných tvarovaných a úpravárskych zariadení, zakladanie a vyberanie výrobkov (tunelové vozy a pece) a pod.| 2| 5-7
výrobu tehál
09-36-2| CH| Práce spojené s ručnou alebo strojovou prípravou, úpravou a spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov na rôznych pracoviskách vo výrobe tehliarskych výrobkov (obsluha tehliarskych lisov, drvičov, mlynov a prípravných liniek, umele vykurovaných sušiarní, zakladanie a vyberanie výrobkov na vozíky a z pecí, triedenie výrobkov, riadenie dopravných zariadení a pod.).| 2| 5-7
azbesto- cementársku výrobu 09-37-2| CH| Práce spojené s ručnou alebo strojovou prípravou, úpravou a spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov na rôznych pracoviskách v azbestocementárskej výrobe (ručné a strojové formovanie, lisovanie, príprava zmesí, obsluha mlynov, desintegrátorov, zvlákňovačov, nabaľovacích tŕňov, prekladačov a pod.).| 3| 5-7
výrobu izolácií
09-38-2| CH| Práce spojené s ručnou alebo strojovou prípravou, úpravou a spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov z rôznych izolačných hmôt na jednotlivých pracoviskách vo výrobe izolácií (obsluha lepiacich a strihacích zariadení, píl a nožníc a príprava surovín, zhotovovanie šablón a pod.).| 3| 5-7
kamenársku výrobu 09-43-2| CH| Práce spojené s ručnou alebo strojovou prípravou, úpravou a spracovaním výrobných surovín, polotovarov a výrobkov na rôznych pracoviskách v kamenárskej výrobe (lom aúprava kameňa, obsluha píl rôznych typov, povrchové úpravy kamenárskych výrobkov, spolupráca pri osádzaní výrobkov na stavbách a pod.).| 3| 5-7
Stavebná výroba so zameraním na:
murárske práce 09-90-2| CH| Bežné stavebné práce, ako murovanie nosných a výplňových múrov, priečok na rôznych pracoviskách stavebnej výroby spojené s prípravou zmesí (mált, betónov a pod.), jednoduché vnútorné i vonkajšie omietky, nákladné betonárske práce, obsluha rôznych stavebných strojov a zariadení pri komplexných prácach v čatách. Práca s drevom a osadzovaním výrobkov PSV (zárubne, konzoly, okná atď.).| 3| 5-7
stavebné práce 09-91-2| CH| Manipulácia a skladovanie stavebného materiálu, výroba maltovín a betónových zmesí (ručne, strojom), základné zemné ručné práce (rovnanie, plytké výkopy, prekopávky, násypy, zásypy a humusovanie a zatrávnenie), jednoduché stavebné práce ako betónovanie nízkych základov, robenie oplotenia a výpomoc pri remeslách, a to tak pri HSV, ako i PSV, základné figurantské pomocné práce, stavba pomocného nízkeho lešenia (kozové), rôznych nájazdov atď.| 2| 5-7
železnobetonársku výrobu 09-92-2| CH| Ručná a strojová výroba betónových zmesí, ich doprava, uloženie, hutnenie, povrchová úprava, ošetrenie, základné železiarske práce (rovnanie, strihanie, ohýbanie, viazanie a ukladanie armatúry), jednoduché debnenia, betónovanie, robenie betónových mazanín a poterov. Obsluha základných strojov nabetonárske aleboželeziarske práce (miešačka, vibrátor, rovnačka, ohýbačka).| 3| 5-7
stavebné zámočníctvo
09-93-2| CH| Dielenská výroba v sériách alebo zhotovenie kusových stavebných zámočníckych výrobkov a konštrukcií z valcovaných a tenkostenných profilov, plechov, páskovej a tyčovej ocele a ich osádzanie podľa dielenských a montážnych výkresov.| 3| 5-7
stavebné klampiarstvo
09-94-2| CH| Zhotovenia, montáž a opravy stavebných klampiarskych výrobkov, výber materiálov, spracovanie materiálov na klampiarskych strojoch i ručne, zostavovanie dielcov do montážnych celkov spájkovaním a nitovaním a osádzaním klampiarskych stavebných výrobkov (žľabov, odpadových rúr, kolien, potrubia, lemovanie a oplechovanie pod krytiny na strechách v rôznych sklonoch a tvaroch a pod.).| 3| 5-7
stavebné tesárstvo 09-95-2| CH| Strojové a ručné opracovanie dreva, zhotovenie, zostavenie a montáž rôznych druhov tesárskych výrobkov a konštrukcií stavby drevených lešení, robenie pevných i posuvných debnení stavebných dielcov a konštrukcií na ukladanie výstuže a betónovanie.| 3| 5-7
dláždenie 09-96-2| CH| Kladenie a opravy vonkajších dlažieb ciest a chodníkov z lomového kameňa, dlaždíc rôznych veľkostí alebo drevených klátikov do pieskového lôžka, betónu alebo asfaltu, dláždenie svahov alebo riečnych korýt lomovým kameňom, škárovanie dlažieb cementovou maltou, robenie pochov vozoviek a chodníkov obalenou drvinou alebo postrekmi živicou (asfaltové koberce rôznych druhov).| 2| 5-7
maliarske a natieračské práce 09-97-2| CH| Príprava povrchu pod maľby a nátery, vykonanie a opravy malieb a náterov bežnými technikami na rôznych podkladoch (omietkach, dreve, kovoch, skle) a v rôznom vyhotovení podľa návrhov. Miešanie a tónovanie farieb.| 3| 5-7
stavebné stolárstvo 09-98-2| CH| Zostavovanie a opravy stavebných stolárskych výrobkov (okná, dvere, steny, vstavný nábytok) a ich osádzanie v objektoch s úpravami a doplnkami na mieste montáže, zostavovanie dielcov do montážnych celkov s preskúšaním funkcie po montáži s úpravou (otváranie, tesnenie a pod.).| 3| 5-7
stavebné sklenárstvo
09-99-2| CH| Zasklievanie otvorových výplní (okná, dvere, priečky) a konštrukcií (strechy, fasády) rôznymi druhmi skla na stavbách, rezanie skla z tabúľ podľa výpisov na presné rozmery pre jednotlivé stavby, zasklievanie s tmelom a bez tmelu, osádzanie a dosklievanie celosklených konštrukcií vstupov, výkladov a pod.| 3| 5-7
pokrývačské práce 09-89-2| CH| Zhotovovanie a opravy mäkkých i tvrdých krytín striech a strešných konštrukcií z rôznych materiálov (hladké a drážkované škridlice, azbestocementové dosky z vlnovky, korky, dosky z prírodnej bridlice, asfalty a rôzne izolačné vložky) na debnenie, latovanie alebo na betónových podkladoch striech rôznych tvarov a sklonov s úpravami krytín na hrebeňoch, nárožiach, úžľabiach a odkvapoch podľa druhov krytiny, rozmeriavanie plôch na kladenie krytín, úprava krycieho materiálu obrysovaním, rezaním, dierkovaním a štiepením.| 3| 3-5
podlahárske práce 09-88-2| CH| Kladenie a opravy podláh z podlahových krytín, zhotovenie podložiek tlmiacich zvuk, kladenie podláh vylisovaných z PVC na drevenom alebo betónovom podklade s prípravou, triedením a úpravou kladeného materiálu (rezanie, strihanie, lepenie, brúsenie ručne i strojom, napúšťanie a leštenie), príprava a miešanie xylolitových zmesí, kladenie zmesí a spracovanie povrchu stiahnutím, špachtlovaním a nátermi s olištovaním alebo osadením soklov| 3| 5-7
Poľnohospodárska výroba so zameraním na:
chmeliarstvo
45-91-2| CH| Úprava chmeľu na uskladnenie, sledovanie akostí, balenie a expedícia chmeľu v špeciálnych obaloch. Stavba a opravy chmeľových konštrukcií bežných a vývojových typov. Rozmeranie pozemku podľa stavebných plánov pre chmeľové konštrukcie bežných typov.| 2| 6-7
záhradníctvo
45-92-2/01| CH
D| Kvetinár - zeleninár - ovocinár Odborné práce pri ošetrovaní základných druhov kvetín, zeleniny a ovocných drevín. Príprava semien, obsluha sejacích strojov, výsevy, vysádzanie, rozmnožovanie a ošetrovanie uvedených kultúr. Rez ovocných drevín, hnojenie a ochrana proti škodcom a chorobám, zberové práce a triedenie.| 3| 6-7
45-92-2/02| CH
D| Sadovník - kvetinár Práce pri úprave terénu pre zakladanie sadov, výsadba okrasných drevín, ošetrovanie sadov, výsadba a ošetrovanie kvetinových záhonov, zakladanie a ošetrovanie trávnikov. Zazimovanie okrasných drevín.| 2| 6-7
rastlinnú a živočíšnu výrobu 45-93-2| CH
D| Základné práce pri príprave osiva, sadby, obsluha sejacích strojov, sadenie, ošetrovanie plodín v čase vegetácie a pri zberových prácach. Obsluha jednoduchých závesných náradí, manipulačné a iné práce pri obsluhe mláťačiek, čističiek a iných poľnohospodárskych strojov. Ručné práce pri pestovaní a množení poľnohospodárskych plodín, vrátane technických, liečivých a aromatických rastlín. Pozberová úprava a skladovanie. Základné práce pri ošetrovaní hovädzieho dobytka, ošípaných a oviec. Obsluha mechanizačných zariadení a kŕmenie a napájanie. Príprava, úprava a dávkovanie krmív, podávanie kŕmnych doplnkov a prípravkov veterinárskej prevencie.| 3| 6-7
rastlinnú výrobu 45-94-2| CH
D| Príprava osiva a sadby, obsluha sejacích strojov a výsadba. Ošetrovanie plodín v čase vegetácie a pri zberových prácach. Obsluha jednoduchých závesných náradí a iných poľnohospodárskych strojov.| 2| 6-7
opravu poľnohospodár- skych strojov
45-95-2| CH
D| Jednoduché práce pri opravách poľnohospodárskych strojov. Demontáž poľnohospodárskych strojov a agregátov - smyky, valce, brány, pluhy. Obsluha vyváracích vaní. Výmena kosy a žacej lišty na žacích strojoch. Demontáž válnikov, výmena pneumatík a olejov. Demontáž jednoduchých nemotorových agregátov. Bežná údržba.| 3| 5-7
vinohradníctvo - ovocinárstvo
45-96-2| CH
D| Základné práce pri príprave osiva a sadby, obsluha sejacích strojov, vysádzanie, ošetrovanie plodín v čase vegetácie a pri zberových prácach. Obsluha jednoduchých závesných náradí, manipulačné a iné práce pri obsluhe, napr. čističiek a iných poľnohospodárskych strojov (lisov, filtrov a pod). Spracovanie hrozna. Pomocné práce pri pestovaní a rozmnožovaní viniča hroznorodého a ovocných drevín.| 3| 5-7
Zdravotníctvo so zameraním na:
zdravotnícke a sociálne zariadenia 55-91-2| D| V zdravotníckych zariadeniach a ústavoch sociálnej starostlivosti opravovanie pracovných a ochranných oblekov, posteľnej bielizne, príjem bielizne a odevov, triedenie podľa druhov a tkanín, značkovanie, sušenie, strojové a ručné žehlenie bielizne a odevov, voľba a dávkovanie pracích prostriedkov a pod., bežné i väčšie upratovanie na pracoviskách aj s použitím strojov, príprava a triedenie surovín na varenie, umývanie a triedenie použitého riadu a pod.| 2| 5-7
Obchodná prevádzka so zameraním na:
prácu pri príprave jedál 64-94-2| CH
D| Príprava a ošetrenie základných druhov surovín určených na výrobu jedál, výroba a expedícia teplých a studených nápojov, príloh a výrobkov teplej a studenej kuchyne. Umývanie riadu a upratovanie pracoviska.| 3| 5-7
Polygrafická výroba so zameraním na:
knihárne a kartonáž 64-95-2| CH
D| Práce v knihárni, glejenie, stužkovanie, zváranie, šitie, vŕtanie a pod. Ovládanie pracovných popisov, úpravy lepidiel a znalosť formátov a gramových váh papiera. Jednoduché a zložitejšie práce pri ručnom spracovaní papiera, zhotovovanie výrobkov z papierov i na strojovom zariadení. Znalosť používaných materiálov, ich základných vlastností a zásad technologického spracovania.| 3| 5-7
1)
§ 5 ods. 1 a § 6 ods. 3 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
2)
Vyhláška MŠ SSR č. 119/1980 Zb. o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach v znení vyhlášky č. 46/1982 Zb. a vyhlášky č. 56/1986 Zb.
3)
§ 45 ods. 1 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb.
4)
§ 3a vyhlášky MŠ SSR č. 143/1984 Zb. o základnej škole v znení vyhlášky č. 409/1990 Zb.
§ 4 ods. 8 vyhlášky MŠMŠ SR č. 80/1991 Zb. o stredných školách.
5)
§ 5 ods. 1 a § 7 ods. 2 zákona č. 29/1984 Zb.
6)
§ 16 ods. 1 zákona SNR č. 542/1990 Zb.
7)
§ 34 ods. 4 zákona č. 29/1984 Zb.
8)
§ 37 ods. 1 zákona č. 29/1984 Zb.
9)
§ 95 ods. 1 vyhlášky MZSV SSR č. 151/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení a zákon SNR o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky v sociálnom zabezpečení, v znení neskorších predpisov.
10)
§ 3 ods. 3 písm. b) a ods. 4 písm. c) zákona SNR č. 542/1990 Zb.
11)
§ 44 zákona č. 29/1984 Zb.
12)
Vyhláška č. 124/1967 Zb. o čiastočnej úhrade nákladov na starostlivosť poskytovanú v niektorých zariadeniach pre mládež.
13)
Vyhláška MŠMŠ SR č. 79/1991 Zb. o prijímaní na štúdium na stredných školách. |
Zákon č. 247/1991 Sb. | Zákon č. 247/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací
Vyhlášeno 14. 6. 1991, datum účinnosti 14. 6. 1991, částka 48/1991
* Čl. I - Zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 14. 6. 1991
247
ZÁKON
ze dne 31. května 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
Majetková práva dobrovolných organizací, která jim byla odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., se navracejí dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím, které uplatní své nároky u právního nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. do 31. prosince 1991.“.
2.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
Právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. je povinen s majetkovými právy až do jejich vydání Československé obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tato majetková práva převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání. Takové právní úkony jsou neplatné.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 248/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 248/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Vyhlášeno 14. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 48/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušuje se vyhláška č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vyhlášky č. 104/1982 Sb.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1991
248
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 30. května 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 16 odst. 1 písm. b) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 9 se za slovem „ministerstva“ vypouštějí slova „a na vozidla Lidových milicí Československé socialistické republiky“.
2.
V § 3 odst. 1 zní:
„(1)
Technickou způsobilost typů vozidel, která mají být hromadně podle typu vyráběna nebo hromadně podle typu dovážena, schvaluje na žádost výrobce nebo dovozce ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy České republiky5) nebo ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy Slovenské republiky6) (dále jen „příslušný orgán republiky“), a to podle konečného provedení prototypu nebo vozidla z ověřovací série nebo dovezených vzorkových vozidel a příslušné technické dokumentace. Podmínkou schválení typu je splnění podmínek stanovených v části druhé až páté této vyhlášky a zabezpečení náhradních dílů a servisu po dobu nejméně 10 let po dokončení výroby nebo dovozu vozidel schváleného typu. Hromadnou výrobou a hromadným dovozem se pro účely této vyhlášky rozumí výroba nebo dovoz více než 5 vozidel stejného typu a provedení celkem.“.
3.
V § 3 odst. 3 se vkládá nové písmeno n), které zní:
„n)
v případě dovozu doklad o shodnosti se schváleným typem vydaný výrobcem vozidla (osvědčení shody).“.
4.
V § 4 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Zařízení k pohonu silničního motorového vozidla poháněného zkapalněným plynem propan-butan musí být schváleno podle zvláštního předpisu.9a)“.
5.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Schvalování technické způsobilosti jednotlivého vozidla
(1)
Technickou způsobilost vozidla, které se neshoduje s typem vozidla schváleným podle § 3 této vyhlášky, schvaluje na žádost příslušný orgán státní správy.9b) K žádosti musí být přiloženo
a)
technický popis vozidla alespoň v rozsahu technického průkazu,
b)
doklad o technické prohlídce vozidla ve stanici technické kontroly v České a Slovenské Federativní Republice, od níž při podání žádosti neuplynula doba delší než tři měsíce,
c)
návod k údržbě a obsluze vozidla (k nahlédnutí).
Je-li to nutné pro posouzení technické způsobilosti vozidla, může orgán státní správy žádat předložení další dokumentace nebo dokladů nebo provedení jízdních zkoušek vozidla a stanovit pro tyto zkoušky podmínky.
(2)
Předpokladem schválení technické způsobilosti vozidla k provozu je
a)
řádný technický stav vozidla,
b)
splnění podmínek stanovených v části druhé až páté této vyhlášky s případnými odchylkami uvedenými v odstavcích 3 a 4.
(3)
U nových vozidel dovezených do České a Slovenské Federativní Republiky se připouštějí tyto odchylky:
a)
symboly ovladačů a sdělovačů nemusí odpovídat ustanovení § 21 odst. 3,
b)
nouzová zásoba paliva nemusí být signalizována kontrolním světlem podle § 35 odst. 7,
c)
koncová část výfukového potrubí může směřovat dolů k vozovce,
d)
elektrická instalace nemusí odpovídat příslušné ČSN podle § 42 odst. 1,
e)
nemusí být zásuvka pro přenosnou svítilnu podle § 42 odst. 2,
f)
nemusí být boční směrové světlo podle § 48 odst. 3,
g)
rozsvícení předních a zadních světel do mlhy je možné při zapnutých obrysových, potkávacích i dálkových světlech,
h)
výrobní štítek nemusí obsahovat všechny předepsané údaje podle § 76 odst. 1,
j)
homologační štítek nemusí mít vyznačeny všechny homologace podle § 76 odst. 4.
(4)
U ojetých vozidel se kromě odchylek uvedených v odstavci 3 připouštějí tyto další odchylky:
a)
zajištění dveří nemusí mít dvě jednoznačně rozlišitelné polohy podle § 33 odst. 3,
b)
šířka dveří do obytné nástavby vozidel nesmí být menší než 550 mm,
c)
nemusí být uzamykatelný uzávěr palivové nádrže podle § 35 odst. 4,
d)
výfukové potrubí vedené svisle vzhůru nad vozidlo může mít vyústění i v pravé polovině vozidla a nemusí přesahovat o více než 100 mm, přitom však musí být opatřeno klapkou nebo odvodňovacím ventilem v nejnižším místě a výfukový systém musí být těsný,
e)
u vozidel kategorie N1 nemusí být odpojovač elektrického zařízení podle § 42 odst. 4,
f)
osvětlení státní poznávací značky, zpětný světlomet a doplňková obrysová světla nemusí být homologována podle příslušného předpisu EHK a nemusí být označena homologační značkou podle § 43 odst. 1,
g)
nemusí být nastavování světlometů z místa řidiče a štítek se základním nastavením světlometů,
h)
nemusí být svítilna se zpětným světlem,
i)
přední světlomety do mlhy trvale zabudované do karoserie vozidla mohou mít žlutou barvu světla,
j)
nemusí být elektricky vyhřívané zadní sklo,
k)
větrák vytápěcího a větracího systému může být jednorychlostní,
l)
zakončení ovládací páky jednostopých motorových vozidel musí být zakončeno koulí o průměru větším než 15 mm,
m)
nemusí být homologační štítek podle § 76 odst. 4,
n)
ve výfukových plynech kontrolovaných při volnoběhu motoru nesmí objem oxidu uhelnatého (CO) překročit 3,5 % a od roku 1993 kromě toho objem nespálených uhlovodíků (HC) nesmí překročit 800 ppm.
(5)
Ojetým vozidlem se pro účely této vyhlášky rozumí vozidlo, které již bylo provozováno a evidováno v České a Slovenské Federativní Republice nebo v jiném státě.“.
6.
V § 7 odst. 1 se vypouští písmena c) a d).
7.
V § 7 odst. 2 se na konci připojuje věta: „Při schvalování změny stávajícího druhu pohonu na pohon zkapalněným plynem propan-butan se přiměřeně použijí příslušná ustanovení zvláštního předpisu o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem.12a)“.
8.
§ 8 se vypouští.
9.
V § 19 se doplňují odstavce 9 a 10, které zní:
„(9)
Zážehové benzinové motory vozidel vyrobených nebo dovezených po 1. 1. 1992 musí umožňovat trvalý provoz vozidla na bezolovnatý benzin.
(10)
Zážehové motory vozidel kategorie L5 s pohotovostní hmotností vyšší než 400 kg a vozidel kategorie M a N uvedených do provozu po nabytí účinnosti této vyhlášky nesmí být mazány na principu směsi paliva s mazacím olejem.“.
10.
V § 37 odst. 1 se vypouští poslední věta.
11.
§ 37 odst. 2 zní:
„(2)
Automobilové benziny a motorové nafty určené k pohonu spalovacích motorů silničních vozidel smí obsahovat nejvýše
a)
0,15 g olova v 1 litru olovnatého benzinu,
b)
0,005 g olova v 1 litru bezolovnatého benzinu,
c)
0,3 g síry v 1 kg motorové nafty.
V 1 litru olovnatého benzinu musí být nejméně 0,03 g olova.“.
12.
V § 39 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Vozidla se zážehovými benzinovými motory musí při schválení z hlediska emisí škodlivin výfukových plynů splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy.75) Množství oxidu uhelnatého (CO) a množství součtu nespálených uhlovodíků a oxidů dusíku (HC+NOx) ve výfukových plynech vozidel M1 a N1 se zážehovými motory, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. 10. 1992 nebo budou vyrobeny nebo dovezeny po 1. 10. 1993, nesmí být při schválení typu vyšší než 19 g/test CO a 5 g/test HC+NOx75a) a pro kontrolu shodnosti výroby vyšší než 22 g/test CO a 6 g/test HC+NOx.
(2)
Vozidla se vznětovými motory vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1976 musí z hlediska emisí škodlivin výfukových plynů splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy76) a musí být podle nich schválena. Vozidla kategorie M2, M3, N2 a N3 vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985 musí kromě toho splňovat další podmínky stanovené zvláštními předpisy76) a musí být podle nich schválena. Ve výfukových plynech vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 t, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. 10. 1992 a která budou vyráběna nebo dovážena po 1. 10. 1993, nesmí množství oxidu uhelnatého (CO) překročit 4,5 g/kWh, množství nespálených uhlovodíků (HC) 1,1 g/kWh, množství oxidů dusíku (NOx) 8,0 g/kWh; měrné množství pevných částic u těchto vozidel s motorem o výkonu do 85 kW nesmí překročit 0,63 g/kWh a u vozidel s motorem nad 85 kW nesmí překročit 0,35 g/kWh.“.
13.
V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Palivové vstřikovací čerpadlo smí seřizovat a opravovat jen opravna specializovaná na opravu palivových vstřikovacích čerpadel. Čerpadlo musí být plombováno proti neoprávněným zásahům.“.
Dosavadní odstavce 3, 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 4, 5, 6 a 7.
14.
V § 39 odst. 4 se na konec připojuje věta: „Před měřením kouřivosti musí být provedena kontrola a seřízení palivového zařízení vozidla podle dokumentace výrobce, popřípadě oprava a kontrola těsnosti a funkčnosti výfukového systému.“.
15.
V § 39 odst. 6 zní:
„(6)
Škodlivé složky ve výfukových plynech u vozidel se zážehovými motory se ověřují po záběhu motoru79) při volnoběhu. Koncentrace oxidu uhelnatého (CO) a nespálených uhlovodíků (HC) při tomto ověřování nesmí překročit hodnoty:
a)
6,0 % CO a 2000 ppm HC u vozidel vyrobených do konce roku 1972 včetně,
b)
4,5 % CO a 1200 ppm HC u vozidel vyrobených od roku 1973 do konce roku 1985 včetně,
c)
3,5 % CO a 800 ppm HC u vozidel vyrobených od roku 1986 včetně.
Před měřením koncentrace CO a HC musí být provedena kontrola a seřízení zapalovacího a palivového zařízení vozidla podle dokumentace výrobce, popřípadě i oprava a kontrola těsnosti a funkčnosti výfukového systému. Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahuje na vozidla kategorie L1, L2, L3, L4 a L5 s pohotovostní hmotností nižší než 400 kg. U motorů mazaných směsí paliva a mazacího oleje se HC nekontrolují.“.
16.
§ 39 se doplňuje odstavci 8 a 9, které zní:
„(8)
Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na zvláštní vozidla uvedená v § 67, 68, 69 a 70 se vznětovými motory, jejichž technická způsobilost bude schvalována po 1. 10. 1992 a na vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 10. 1994.
(9)
Počínaje rokem 1992 u motorových vozidel v provozu se v pravidelných intervalech ověřuje splnění přípustných limitů škodlivých exhalací ve výfukových plynech podle odstavců 4 a 6, s výjimkou složek nespálených uhlovodíků (HC) u vozidel se zážehovými motory, jejichž ověřování bude zavedeno počínaje rokem 1993. Toto ověření se provádí u vozidel používaných k hospodářské činnosti vždy po 12 měsících, u ostatních vozidel vždy po 18 měsících. U vozidel, která podléhají pravidelným technickým prohlídkám v kratším termínu je časový interval pro ověřování škodlivých exhalací určen intervalem jednotlivých technických prohlídek. Ověření se provádí na náklad provozovatele vozidla na pracovištích k tomu určených na základě předvolání podle zvláštního předpisu.80a)“.
17.
V § 40 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
Hladina vnějšího hluku silničních motorových vozidel kategorie M a N, jejichž technická způsobilost bude schvalována po 1. 10. 1993 nebo budou vyrobena nebo dovezena po 1. 10. 1994 nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.“.
18.
V § 58 odst. 4 se druhá věta vypouští.
19.
V § 82 se na konci připojuje tato věta: „Výjimky nelze udělit z části první a z § 14 až 18, § 39, 40 a 56.“.
20.
V § 84 odst. 2 bod 14 zní:
„14.
převyšuje-li objemový obsah oxidu uhelnatého (CO) nebo koncentrace nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech zážehového motoru nebo stupeň kouřivosti vznětového naftového motoru nebo vnější hluk vozidla povolenou hodnotu.“.
21.
V § 84 se vypouští odstavec 3.
22.
V příloze č. 1 vyhlášky č. 41/1984 Sb. v odstavci 5 ustanovení písmene a) zní:
„a)
hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého (CO) a množství nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech zážehových motorů;“.
23.
Vyhláška se doplňuje přílohou č. 3, která zní:
„Nejvyšší přípustné hodnoty hladin vnějšího hluku vozidel kategorie M a N, jejichž technická způsobilost bude schvalována po 1. říjnu 1993
Kategorie vozidel | Hladina
vnějšího hluku
dB (A)
---|---
M1| 74
M2, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 t | 77
M2 a M3, jejichž celková hmotnost převyšuje 3,5 t| 78
M2 a M3, jejichž výkon motoru je vyšší než 147 kW| 80
M2 a M3 určená pro městskou hromadnou dopravu osob| 80
N1, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 2 t | 76
N1, jejichž celková hmotnost převyšuje 2 t | 77
N2 a N3, jejichž motor nepřevyšuje výkon 75 kW | 77
N2 a N3, jejichž motor má výkon 75 kW a více, avšak nepřevyšuje 147 kW| 79
N2 a N3, jejichž motor převyšuje výkon 147 kW| 80.“.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vyhlášky č. 104/1982 Sb.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1991.
Ministr:
Ing. Nezval v. r.
5)
Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění dalších změn a doplňků (úplné znění č. 105/1991 Sb.).
6)
Zákon SNR č. 347/1990 Sb., o organizaci ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy Slovenské republiky.
9a)
Předpis EHK č. 67.
9b)
§ 74 odst. 2 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.), o provozu na silnicích.
12a)
Vyhláška FMD č. 10/1991 Sb., o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem.
75)
Předpis EHK č. 40, 47, 15 a 83. Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
75a)
Množství CO, HC a NOx se zjišťuje podle metodik předpisu EHK č. 83.
76)
Předpis EHK č. 24 a č. 49. Pokud vozidlo kategorie M1 a N1 se vznětovými motory není homologováno podle těchto předpisů, musí být homologováno podle předpisu EHK č. 83.
Prováděním homologačních zkoušek je pověřen ÚVMV.
80a)
§ 83 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.). |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 250/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 250/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky o zriadení pobočky Krajského súdu v Bratislave v Nitre
Vyhlášeno 14. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 48/1991
* § 1 - V obvode Krajského súdu v Bratislave sa zriaďuje jeho pobočka v Nitre.
* § 2 - (1) Pobočka Krajského súdu v Bratislave v Nitre
* § 3 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Aktuální znění od 18. 12. 1992 (621/1992 Sb.)
250
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
z 29. mája 1991
o zriadení pobočky Krajského súdu v Bratislave v Nitre
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky podľa § 3 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 597/1990 Zb. o sídlach a obvodoch okresných a krajských súdov Slovenskej republiky ustanovuje:
§ 1
V obvode Krajského súdu v Bratislave sa zriaďuje jeho pobočka v Nitre.
§ 2
(1)
Pobočka Krajského súdu v Bratislave v Nitre
a)
rozhoduje o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam vyneseným v trestnom konaní okresnými súdmi v Leviciach, Nitre a v Topoľčanoch,
b)
rozhoduje o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiam vyneseným v občianskoprávnom konaní okresnými súdmi v Leviciach a v Topoľčanoch, s výnimkou rozhodnutí v obchodných veciach,
c)
preskúmava rozhodnutia vo veciach dôchodkového zabezpečenia občanov, ktorí majú bydlisko v okresoch Levice, Nitra a Topoľčany,
d)
preskúmava v správnom súdnictve zákonnosť rozhodnutí orgánov verejnej správy na základe žalôb alebo opravných prostriedkov podaných účastníkmi, ktorých všeobecným miestne príslušným súdom je okresný súd v Leviciach alebo v Topoľčanoch.
(2)
Pobočka Krajského súdu v Bratislave v Nitre rozhoduje v rozsahu vymedzenom v odseku 1 aj ako nadriadený súd podľa osobitných zákonov.1)
§ 3
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Minister:
Doc. JUDr. Posluch CSc. v. r.
1)
Trestný poriadok.
Občiansky súdny poriadok. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 204/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Policajnom zbore Slovenskej republiky
Vyhlášeno 20. 6. 1991, datum účinnosti 20. 6. 1991, částka 41/1991
* Úvodné ustanovenia
* § 1 - (1) Policajný zbor Slovenskej republiky (ďalej len „policajný zbor“) je ozbrojeným bezpečnostným zborom, ktorý plní úlohy vo veciach vnútorného poriadku a bezpečnosti v rozsahu vymedzenom ústavou a zákonmi.
* § 2 - Policajný zbor pri plnení úloh vymedzených týmto zákonom spolupracuje so štátnymi a inými orgánmi, obcami, organizáciami, občianskymi združeniami a osobami.
* PRVÁ HLAVA - ÚLOHY A ORGANIZÁCIA POLICAJNÉHO ZBORU (§ 3 — § 6)
* DRUHÁ HLAVA - VYŠETROVATELIA POLICAJNÉHO ZBORU (§ 7 — § 7)
* TRETIA HLAVA - POVINNOSTI, OPRÁVNENIA A PROSTRIEDKY POLICAJTA (§ 8 — § 60)
* ŠTVRTÁ HLAVA - VZŤAHY POLICAJNÉHO ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, OBCIAM, ORGANIZÁCIÁM A OSOBÁM (§ 61 — § 66)
* PIATA HLAVA - NÁHRADA ŠKODY (§ 67 — § 67)
* ŠIESTA HLAVA - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 68 — § 77)
Aktuální znění od 1. 1. 1992 (564/1991 Sb.)
204
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 29. apríla 1991
o Policajnom zbore Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Úvodné ustanovenia
§ 1
(1)
Policajný zbor Slovenskej republiky (ďalej len „policajný zbor“) je ozbrojeným bezpečnostným zborom, ktorý plní úlohy vo veciach vnútorného poriadku a bezpečnosti v rozsahu vymedzenom ústavou a zákonmi.
(2)
Činnosť policajného zboru podlieha kontrole Slovenskej národnej rady a vlády Slovenskej republiky.
(3)
Policajný zbor pri plnení úloh spolupracuje s policajnými bezpečnostnými zbormi a bezpečnostnými službami Českej republiky a Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky; policajný zbor je oprávnený spolupracovať s policajnými zbormi iných štátov.
§ 2
Policajný zbor pri plnení úloh vymedzených týmto zákonom spolupracuje so štátnymi a inými orgánmi, obcami, organizáciami, občianskymi združeniami a osobami.
PRVÁ HLAVA
ÚLOHY A ORGANIZÁCIA POLICAJNÉHO ZBORU
§ 3
Úlohy policajného zboru
(1)
Policajný zbor plní tieto úlohy:
a)
chráni život a bezpečnosť osôb a majetok,
b)
zabezpečuje ochranu ústavných činiteľov Slovenskej republiky,
c)
získava, sústreďuje a vyhodnocuje informácie dôležité pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky,
d)
odhaľuje trestné činytrestné činy a zisťuje ich páchateľov,
e)
koná vyšetrovanie a vyhľadávanie o trestných činoch,1)
f)
spolupôsobí pri zabezpečovaní verejného poriadku a ak bol porušený, robí opatrenia na jeho obnovenie,
g)
dohliada na bezpečnosť a plynulosť cestnej premávky a spolupôsobí pri jej riadení,
h)
odhaľuje priestupky a ak tak ustanovuje osobitný zákon, priestupky objasňuje,2)
ch)
prejednáva priestupky, ak tak ustanovuje osobitný zákon,3)
i)
vedie príslušné evidencie a štatistiky potrebné na plnenie svojich úloh,
j)
vyhlasuje pátranie na území Slovenskej republiky.
(2)
Policajný zbor plní úlohy štátnej správy, ak tak ustanovuje osobitný zákon.4)
(3)
Policajný zbor plní aj iné úlohy podľa osobitných zákonov.5)
Organizácia a riadenie policajného zboru
§ 4
Organizácia policajného zboru
(1)
V policajnom zbore sa vytvára služba kriminálnej polície, služba poriadkovej polície, služba dopravnej polície a služba ochrany objektov.
(2)
Služby uvedené v odseku 1 pôsobia v rámci útvarov policajného zboru, ktoré sú organizované podľa správneho členenia Slovenskej republiky.6)
(3)
Osobitnými službami policajného zboru sú služba ochrany ekonomických záujmov a služba ochrany ústavných činiteľov.
(4)
Samostatnou organizačnou súčasťou policajného zboru sú úrady vyšetrovania. Úrady vyšetrovania sú organizované podľa správneho členenia Slovenskej republiky a organizácie súdov7) a prokuratúry.
§ 5
Riadenie policajného zboru
(1)
Policajný zbor je podriadený ministrovi vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(2)
Prezident policajného zboru riadi služby policajného zboru uvedené v § 4 ods. 1 a útvary policajného zboru uvedené v § 4 ods. 2.
(3)
Prezidenta policajného zboru vymenúva a odvoláva vláda Slovenskej republiky na návrh ministra.
(4)
Prezident policajného zboru je zodpovedný v rozsahu právomoci uvedenej v odseku 2 ministrovi.
§ 6
(1)
Vláda Slovenskej republiky určuje celkové početné stavy policajného zboru.
(2)
Minister zriaďuje útvary policajného zboru, úrady vyšetrovania policajného zboru a útvary osobitných služieb policajného zboru uvedené v § 4 ods. 3 a určuje ich vnútornú organizáciu.
(3)
Minister upraví riadenie úradov vyšetrovania a osobitných služieb policajného zboru uvedených v § 4 ods. 3.
DRUHÁ HLAVA
VYŠETROVATELIA POLICAJNÉHO ZBORU
§ 7
(1)
Vyšetrovateľa policajného zboru (ďalej len „vyšetrovateľ“) vymenúva minister.
(2)
Do funkcie vyšetrovateľa môže byť menovaný len policajt, ktorý dosiahol vek najmenej 24 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a úspešne ako vyšetrovatel - čakateľ vykonal záverečnú vyšetrovateľskú skúšku. Podrobnosti o záverečnej vyšetrovateľskej skúške ustanoví minister.
(3)
Minister môže výnimočne menovať za vyšetrovateľa policajta, ktorý inak spĺňa podmienky uvedené v odseku 2, ak má vysokoškolské vzdelanie iného než právnického smeru.
(4)
Dĺžka čakateľskej lehoty vyšetrovateľa - čakateľa je jeden rok. Výnimku z tejto lehoty môže udeliť minister len osobám s vysokoškolským právnickým vzdelaním.
(5)
Vyšetrovatelia sú vo veciach, ktoré vyšetrujú, procesne samostatní a sú viazaní iba zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi a v rozsahu ustanovenom Trestným poriadkom tiež pokynmi prokurátora a súdu.
(6)
Vyšetrovatelia sú v služobných veciach podriadení riaditeľovi úradu vyšetrovania.
(7)
Vyšetrovatelia sú vo veciach, ktoré vyšetrujú, oprávnení vyžadovať od služieb policajných zborov v súlade so zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi vykonanie úkonov nevyhnutných pre vyšetrovanie, ktoré vzhľadom na ich povahu nemôžu zabezpečiť sami.
TRETIA HLAVA
POVINNOSTI, OPRÁVNENIA A PROSTRIEDKY POLICAJTA
PRVÝ ODDIEL
POVINNOSTI POLICAJTA
Povinnosti pri služobných zákrokoch, služobných úkonoch a v ostatnej služobnej činnosti
§ 8
(1)
Pri vykonávaní služobných zákrokov, služobných úkonov, ako aj v ostatnej služobnej činnosti je policajt povinný dbať na česť, vážnosť a dôstojnosť osôb i svoju vlastnú a nepripustiť, aby osobám v súvislosti s touto činnosťou vznikla bezdôvodná ujma a prípadný zásah do ich práv a slobôd neprekročil mieru nevyhnutnú na dosiahnutie účelu sledovaného služobným zákrokom, služobným úkonom alebo ostatnou služobnou činnosťou.
(2)
Policajt je povinný pri vykonávaní služobného zákroku, služobného úkonu alebo v ostatnej služobnej činnosti spojenej so zásahom do práv alebo slobôd osôb poučiť ich, hneď ako je to možné, o ich právach a možnosti podať sťažnosť.
§ 9
(1)
Policajt v službe je povinný v medziach tohto zákona vykonať služobný zákrok, služobný úkon, prípadne urobiť iné opatrenia nevyhnutné na vykonanie služobného zákroku, najmä vyrozumieť najbližší útvar policajného zboru, ak je páchaný trestný čintrestný čin alebo priestupok alebo je dôvodné podozrenie z ich páchania.
(2)
Policajt aj v čase mimo služby je povinný v medziach tohto zákona vykonať služobný zákrok, prípadne vyrozumieť najbližší útvar policajného zboru, ak je páchaný trestný čintrestný čin alebo priestupok, ktorým je bezprostredne ohrozený život, zdravie alebo majetok a ak policajtovi vo vykonaní služobného zákroku nebránia dôvody uvedené v § 10.
§ 10
Policajt nie je povinný vykonať služobný zákrok, ak
a)
je pod vplyvom takých liekov alebo iných látok, ktoré vážne znižujú jeho schopnosť konať,
b)
na jeho vykonanie nebol odborne vyškolený alebo vycvičený,
c)
tomu bráni dôležitý záujem služby.
§ 11
(1)
Dôležitým záujmom služby sa rozumie, ak policajt vykonáva alebo zabezpečuje
a)
pátraciu činnosť pri bezprostrednom prenasledovaní páchateľa trestnej činnosti,
b)
operatívno-pátraciu činnosť a používa informačno-technické prostriedky,
c)
služobný zákrok pod jednotným velením,
d)
bezpečnosť chránených osôb,
e)
šifrovú alebo kuriérnu službu, pri ktorej by mohlo dôjsť k ohrozeniu včasného odovzdania šifrovaných správ alebo k ohrozeniu prepravovaných vecí,
f)
pyrotechnickú činnosť,
g)
služobný zákrok, ktorého nedokončenie by malo vážnejšie dôsledky, než nevykonanie nového zákroku alebo opatrenia nevyhnutného na odstránenie bezprostredného ohrozenia.
(2)
Pri plnení úloh podľa odseku 1 je však policajt povinný vykonať služobný zákrok alebo iné opatrenia nevyhnutné na odstránenie bezprostredného ohrozenia, ak
a)
je ohrozený život alebo hrozí značná škoda na majetku,
b)
je ohrozený vyšší záujem než ten, ktorý plní.
§ 12
(1)
Policajt je pri vykonávaní služobného zákroku povinný, ak to povaha a okolnosti dovoľujú, použiť zodpovedajúcu výzvu.
(2)
Ak to povaha služobného zákroku vyžaduje, použije policajt pred výzvou slová „V mene zákona“.
(3)
Každý je povinný poslúchnuť výzvu zakročujúceho policajta.
(4)
Kto neuposlúchne výzvu zakročujúceho policajta, môže byť postihnutý podľa osobitného zákona,8)
§ 13
(1)
Policajt je povinný pred služobným zákrokom preukázať svoju príslušnosť k policajnému zboru, ak to povaha a okolnosti služobného zákroku dovoľujú.
(2)
Príslušnosť k policajnému zboru preukazuje policajt služobnou rovnošatou s identifikačným číslom, služobným preukazom, odznakom služby kriminálnej polície alebo ústnym vyhlásením „Polícia“ (ďalej len „ústne vyhlásenie“).
(3)
Ústnym vyhlásením preukazuje policajt svoju príslušnosť k policajnému zboru iba vo výnimočných prípadoch, keď okolnosti služobného zákroku neumožňujú túto príslušnosť preukázať služobnou rovnošatou s identifikačným číslom, služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície. Služobnou rovnošatou s identifikačným číslom, služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície sa policajt preukáže ihneď, akonáhle to okolnosti služobného zákroku dovoľujú.
Preukazovanie príslušnosti k policajnému zboru
§ 14
(1)
Policajt, ktorý vykonáva svoju právomoc v služobnej rovnošate, preukazuje príslušnosť k policajnému zboru služobnou rovnošatou s identifikačným číslom a podľa okolností aj ústnym vyhlásením, okrem toho služobným preukazom
a)
pri vstupe do objektov organizácií, kde je vstup kontrolovaný členom závodnej stráže alebo inou oprávnenou osobou,
b)
ak je o to pri služobnom zákroku požiadaný.
(2)
Policajt uvedený v odseku 1 sa preukazuje len služobnou rovnošatou s identifikačným číslom a podľa okolností aj ústnym vyhlásením
a)
ak zakročuje pod jednotným velením,
b)
pri ochrane objektov alebo inej podobnej službe,
c)
pri služobnom zákroku proti osobám podnapitým, pristihnutým pri páchaní trestného činutrestného činu alebo priestupku, ozbrojeným zbraňou alebo iným predmetom spôsobilým vážne ohroziť život alebo zdravie osôb, ktoré ušli z výkonu trestu odňatia slobody alebo z väzby, predvedeným, zaisteným alebo zatknutým.
§ 15
(1)
Policajt, ktorý vykonáva svoju právomoc v občianskom odeve, povinne preukazuje príslušnosť k polícii pred začatím služobného zákroku ústnym vyhlásením a služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície.
(2)
V prípadoch uvedených v § 14 ods. 2 sa policajt vykonávajúci svoju právomoc v občianskom odeve preukazuje iba ústnym vyhlásením; služobným preukazom alebo odznakom služby kriminálnej polície v prípade, keď to okolnosti a podmienky služobného zákroku dovoľujú:
§ 16
Policajt pri výkone svojej právomoci nesmie služobný preukaz alebo odznak služby kriminálnej polície vydať z rúk; na požiadanie dá iba na nahliadnutie ich prednú stranu, prípadne oznámi ich evidenčné číslo. Pritom nie je povinný oznámiť svoje meno, priezvisko, hodnosť ani funkciu.
DRUHÝ ODDIEL
OPRÁVNENIA POLICAJTA
§ 17
Oprávnenie požadovať vysvetlenie
(1)
Policajt je oprávnený požadovať potrebné vysvetlenie od osoby, ktorá môže prispieť k objasneniu skutočností dôležitých pre odhalenie trestného činutrestného činu alebo priestupku a ich páchateľa, ako aj pre vypátranie hľadaných alebo nezvestných osôb a vecí, a v prípade potreby ju vyzvať, aby sa ihneď alebo v určenom čase dostavila na útvar policajného zboru na spísanie zápisnice o podaní vysvetlenia.
(2)
Osoba je povinná požiadavke alebo výzve podľa odseku 1 vyhovieť.
(3)
Vysvetlenie môže odmietnuť iba osoba, ktorá by ním sebe alebo blízkej osobe9) spôsobila nebezpečenstvo trestného stíhania, a ak ide o priestupok, nebezpečenstvo postihu za priestupok.
(4)
Vysvetlenie sa nesmie požadovať od osoby, ktorá upozornila, že by ním porušila zákonom uloženú povinnosť mlčanlivosti, iba ak by bola od tejto povinnosti oslobodená.
(5)
Policajt je povinný osobu poučiť o možnosti odoprieť vysvetlenie podľa odsekov 3 a 4.
(6)
Kto sa dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdavkov a na náhradu ušlého zárobku (ďalej len „náhrada“). Náhradu poskytuje policajný zbor. Nárok na náhradu nemá ten, kto sa dostavil len vo vlastnom záujme alebo pre svoje protiprávne konanie.
(7)
Nárok na náhradu podľa odseku 6 zaniká, ak ho oprávnená osoba neuplatní do 8 dní odo dňa, keď sa na výzvu podľa odseku 1 dostavila; táto osoba musí byť o tom poučená.
(8)
Ak osoba nevyhovie bez dostatočného ospravedlnenia alebo bez závažných dôvodov výzve podľa odseku 1, môže byť predvedená na útvar policajného zboru na spísanie zápisnice o podaní vysvetlenia.
(9)
Zápisnica o podaní vysvetlenia musí byť spísaná s osobou ihned po jej predvedení; po jej spísaní policajt osobu uvoľní.
(10)
O predvedení spíše policajt úradný záznam.
§ 18
Oprávnenie požadovat preukázanie totožnosti
(1)
Policajt je oprávnený vyzvať osobu
a)
pristihnutú pri spáchaní priestupku,
b)
od ktorej je požadované vysvetlenie podľa § 17 ods. 1,
c)
ktorá zodpovedá opisu hľadanej alebo nezvestnej osoby,
aby preukázala svoju totožnosť; osoba je povinná výzve vyhovieť.
(2)
Po zistení totožnosti osoby uvedenej v odseku 1 písm. a) policajt priestupok vybaví podľa osobitného zákona10) a osobu uvoľní.
(3)
Po zistení totožnosti osoby uvedenej v odseku 1 písm. b) policajt osobu po podaní vysvetlenia podľa § 17 ods. 1 uvoľní.
(4)
Po zistení totožnosti osoby uvedenej v odseku 1 písm. c) policajt osobu ihneď uvoľní, ak nejde o osobu hľadanú alebo nezvestnú. U nezvestnej osoby vyrozumie toho, kto nezvestnosť tejto osoby oznámil, prípadne ju odovzdá príslušnému orgánu alebo zákonnému zástupcovi.
(5)
Ak odmietne osoba uvedená v odseku 1 preukázať svoju totožnosť alebo ak ju nemôže preukázať ani po predcházajúcom poskytnutí potrebnej súčinnosti na preukázanie svojej totožnosti, je policajt oprávnený predviesť takúto osobu na útvar policajného zboru na vykonanie služobných úkonov za účelom zistenia jej totožnosti a riadneho odhalenia alebo objasnenia veci. Po zistení totožnosti postupuje policajt primerane podľa odsekov 2 až 4.
(6)
Ak nemôže policajt na základe oznámených údajov ani v evidenciách obyvateľov zistiť totožnosť osoby predvedenej podľa odseku 5, ktorá zodpovedá opisu hľadanej alebo nezvestnej osoby, je oprávnený informovať a vyzvať osobu, aby strpela vykonanie nevyhnutných služobných úkonov, akými je snímanie daktyloskopických odtlačkov, vyhotovenie obrazových záznamov, vonkajšie meranie tela a zisťovanie zvláštnych telesných znamení.
(7)
Ak nezistí policajt totožnosť osoby do 24 hodín od predvedenia, je povinný osobu uvolniť.
(8)
O predvedení a vykonaných služobných úkonoch spíše policajt úradný záznam.
§ 19
Zaistenie
(1)
Policajt je oprávnený za účelom vykonania služobných úkonov zaistiť osobu, ktorá
a)
svojím konaním bezprostredne ohrozuje svoj život alebo zdravie alebo život a zdravie iných osôb a majetok,
b)
sa dopúšťa devízového priestupku,11) ak je dôvodná obava, že v ňom bude pokračovať, alebo ak je to nevyhnutné pre riadne odhalenie alebo objasnenie veci.
(2)
Ak po vykonaní služobných úkonov policajt osobu neodovzdá orgánom činným v trestnom konaní alebo inému orgánu, je povinný ihneď ju prepustiť.
(3)
Zaistenie môže trvať najviac 24 hodín od okamihu obmedzenia osobnej slobody.
(4)
Zaistenej osobe podľa odseku 1 musí byť na útvare policajného zboru ihned po zaistení umožnené vyrozumieť o tejto skutočnosti niektorú z blízkych osôb.9) Ak ide o vojaka, vyrozumie policajt najbližšiu posádkovú správu alebo útvar a ak ide o osobu mladšiu ako 18 rokov, zákonného zástupcu tejto osoby.
(5)
O zaistení spíše policajt úradný záznam.
§ 20
Oprávnenie odňat zbraň
(1)
Policajt je oprávnený presvedčiť sa, či predvádzaná alebo zaistená osoba nemá pri sebe zbraň alebo vec, ktorou by mohla ohroziť život alebo zdravie, a odňať ju.
(2)
Odňatú zbraň alebo vec podľa odseku 1 je policajt povinný vrátiť proti podpisu pri prepustení predvedenej alebo zaistenej osoby. Ak bránia zákonné dôvody odňatú zbraň vrátiť, vystaví policajt osobe potvrdenie o odňatí zbrane.
(3)
Zbraňou podľa odseku 1 sa rozumie strelná, bodná, sečná, rezná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti. Zbraňou sa ďalej rozumie všetko, čím je možné urobiť útok proti telu dôraznejším.12)
§ 21
Oprávnenie na prehliadku dopravných prostriedkov
Pri prenasledovaní páchateľov niektorého z obzvlášť závažných trestných činov13) alebo iných úmyselných trestných činov, ktorých stíhanie upravuje medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, a pri pátraní po týchto páchateľoch a veciach pochádzajúcich alebo súvisiacich s uvedenými trestnými činmi je policajt oprávnený prehliadať dopravné prostriedky, či sa v nich títo páchatelia alebo veci nenachádzajú.
§ 22
Oprávnenia pri zaistovaní bezpečnosti chránených osôb
(1)
Pri zaisťovaní bezpečnosti chránených osôb, ktorým je podľa osobitných predpisov alebo medzinárodných zmlúv, ktorými je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, poskytovaná osobná ochrana, je policajt zaradený v službe ochrany ústavných činiteľov oprávnený vykonať prehliadku osôb, batožiny, dopravných prostriedkov a objektov nachádzajúcich sa v priestore, z ktorého by bolo možné ohroziť bezpečnosť chránenej osoby.
(2)
Prehliadku osôb je policajt oprávnený vykonať iba vtedy, ak tieto osoby na jeho výzvu uvedený priestor ihneď neopustia alebo ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania.
(3)
Prehliadka osôb, objektov, batožiny, vecí a dopravných prostriedkov nesmie sledovať iný záujem než zaistenie bezpečnosti chránenej osoby.
§ 23
Oprávnenie zakázať vstup na určené miesta
Ak to vyžaduje účinné zabezpečenie plnenia úloh uvedených v tomto zákone, je policajt oprávnený prikázať každému, aby na nevyhnutne potrebnú dobu nevstupoval na určené miesta alebo sa na nich nezdržoval.
§ 24
Oprávnenie otvoriť byt
(1)
Ak je dôvodná obava, že je ohrozený život alebo vážne ohrozené zdravie osoby, alebo ak hrozí závažná škoda na majetku a hrozí nebezpečenstvo z omeškania, je policajt oprávnený otvoriť byt, vstúpiť doňho a vykonať v súlade s týmto zákonom potrebné služobné zákroky alebo iné opatrenia na odvrátenie hroziaceho nebezpečenstva.
(2)
Oprávnenia uvedené v odseku 1 má policajt aj v prípade, ak vznikne dôvodné podozrenie, že sa v byte nachádza mŕtvola.
(3)
K vykonaniu služobných zákrokov alebo iných opatrení podľa odseku 1 je policajt povinný zabezpečiť prítomnosť nezúčastnenej osoby; nemusí tak urobiť, ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania a je bezprostredne ohrozený život alebo zdravie, alebo bezprostredne hrozí závažná škoda na majetku.
(4)
Po vykonaní služobného zárobku alebo iného opatrenia podľa odseku 1 policajt okamžite vyrozumie užívateľa bytu a zabezpečí uzavretie bytu, ak to nemôže vykonať užívateľ alebo iná oprávnená osoba.
(5)
Otvorenie bytu nesmie sledovať iný záujem než ochranu života a zdravia osôb alebo majetku.
(6)
O otvorení bytu a vykonaných opatreniach spíše policajt úradný záznam.
(7)
Ustanovenia odsekov 1 až 6 sa primerane vzťahujú aj na nebytové priestory.
§ 25
Oprávnenie na používanie výbušnín a výbušných predmetov
Policajt je oprávnený v súvislosti so zaisťovaním bezpečnosti osôb a ochrany majetku, najmä pri likvidácii nastražených výbušných systémov, pri likvidácii nálezu munície používať výbušniny a výbušné predmety.
Oprávnenie pri objasňovaní priestupkov
§ 26
(1)
Policajt je pri objasňovaní priestupkov oprávnený vyžadovať
a)
odpis z registra trestov v prípadoch, v ktorých by predchádzajúci trestný postih mohol viesť k posúdeniu skutku ako trestného činutrestného činu,
b)
odborné vyjadrenie od príslušných orgánov,
c)
lekárske vyšetrenie na zistenie množstva alkoholu alebo inej návykovej látky;14) ďalej je policajt oprávnený vykonávať ohliadku miesta priestupku, ohliadku veci majúcej vzťah k spáchanému priestupku a v súvislosti s tým zisťovať a zaisťovať stopy.
(2)
Úkonom uvedeným v odseku 1 písm. c) je osoba povinná sa podrobiť, iba ak to nie je spojené s ohrozením jej zdravia.
(3)
Odber krvi osoby podozrivej zo spáchania priestupku sa musí vykonať, ak o to táto osoba požiada.
§ 27
(1)
Policajt je oprávnený po predchádzajúcej márnej výzve na vydanie odňať vec, o ktorej sa možno dôvodne domnievať, že v konaní o priestupku môže byť vyslovené jej prepadnutie15) alebo môže byť zhabaná.16)
(2)
Nemožno odňať vec, ktorej hodnota je v nápadnom nepomere k povahe priestupku.
(3)
O odňatí veci spíše policajt úradný záznam. Osobe, ktorej bola vec odňatá, vystaví potvrdenie o odňatí veci a odovzdá ju príslušnému orgánu.
(4)
Ak vec, ktorá bola vydaná alebo odňatá, na ďalšie konanie už nie je potrebná a ak neprichádza do úvahy jej prepadnutie15) alebo zhabanie,16) vráti sa tomu, kto ju vydal alebo komu bola odňatá.
TRETÍ ODDIEL
OPRÁVNENIA SLUŽBY KRIMINÁLNEJ POLÍCIE A SLUŽBY OCHRANY EKONOMICKÝCH ZÁUJMOV
§ 28
Oprávnenie pri zaisťovaní ochrany ekonomických záujmov
(1)
Služba ochrany ekonomických záujmov je oprávnená zisťovať potrebné informácie od každého, kto môže prispieť k objasneniu skutočností dôležitých pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky; nikto nesmie byť k podaniu informácie nútený pod hrozbou fyzického alebo psychického nátlaku.
(2)
Skutočnosťami dôležitými pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky sú také skutočnosti, ktoré sú spôsobilé vážne ohroziť alebo poškodiť jej ekonomické záujmy, predovšetkým pri prechode na trhovú ekonomiku a jej fungovaní, v etape uskutočňovania privatizácie, ďalej v oblasti finančných operácií, priemyselnej a poľnohospodárskej výroby, nakladania s niektorými druhmi tovaru a technológií, obchodnej činnosti, vytvárania nelegálnych obchodných a akciových spoločností, ako aj skutočnosti spôsobilé vážne ohroziť alebo poškodiť životné prostredie.
§ 29
Oprávnenie na používanie prostriedkov operatívno-pátracej činnosti a informačno-technických prostriedkov
(1)
Pri odhaľovaní obzvlášť závažných trestných činov13) alebo iných úmyselných trestných činov, ktorých stíhanie upravuje medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, a zisťovaní ich páchateľov, je služba kriminálnej polície oprávnená používať prostriedky operativno-pátracej činnosti a informačno-technické prostriedky. Tieto prostriedky môžu byť využívané len za účelom získania informácií dôležitých na odhalenie uvedených trestných činov, zistenie ich páchateľov a na zabezpečenie nevyhnutných dôkazov pre trestné konanie.
(2)
Za účelom získania informácií dôležitých pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky je služba ochrany ekonomických záujmov oprávnená používať prostriedky operatívno-pátracej činnosti a informačno-technické prostriedky.
(3)
Služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov je povinná zabezpečiť ochranu prostriedkov operatívno-pátracej činnosti a informačno-technických prostriedkov pred vyzradením a zneužitím.
§ 30
Prostriedky operatívno-pátracej činnosti
Prostriedkami operatívno-pátracej činnosti sa pre účely tohto zákona rozumejú sledovanie osôb a vecí, používanie krycích preukazov, nástrahová a zabezpečovacia technika a využívanie osôb konajúcich v prospech služby kriminálnej polície alebo služby ochrany ekonomických záujmov.
§ 31
Informačno-technické prostriedky
Informačno-technickými prostriedkami sa pre účely tohto zákona rozumejú najmä elektrotechnické, rádiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a iné technické prostriedky a zariadenia alebo ich súbory používané utajovaným spôsobom pri
a)
vyhľadávaní, otváraní a skúmaní dopravovaných zásielok a ich vyhodnocovaní za využívania kriminalistických metód,
b)
odpočúvaní a zaznamenávaní telekomunikačnej a rádiokomunikačnej prevádzky,
c)
vyhotovovaní obrazových, zvukových alebo iných záznamov.
§ 32
Podmienky použitia informačno-technických prostriedkov
(1)
Služba kriminálnej polície môže použiť informačno-technické prostriedky len v prípadoch, keď odhaľovanie trestných činov uvedených v § 29 ods. 1, zisťovanie ich páchateľov a zabezpečovanie nevyhnutných dôkazov pre trestné konanie je iným spôsobom neúčinné alebo podstatne sťažené.
(2)
Služba ochrany ekonomických záujmov môže použiť informačno-technické prostriedky len v prípadoch, keď nie je možné informáciu dôležitú pre ochranu ekonomických záujmov Slovenskej republiky získať použitím prostriedkov operatívno-pátracej činnosti alebo iným spôsobom ustanoveným v tomto zákone.
(3)
Informačno-technické prostriedky možno použiť len na základe predchádzajúceho písomného rozhodnutia alebo súhlasu súdu a v prípravnom konaní prokurátora. Informačno-technické prostriedky možno používať len na nevyhnutný čas, najdlhšie však po dobu 6 mesiacov. Počítanie doby začína plynúť dňom vydania súhlasu.
(4)
Žiadosť na použitie informačno-technických prostriedkov sa predkladá písomne súdu alebo prokurátorovi a obsahuje údaje o osobe, ktorej sa použitie informačno-technického prostriedku týka, druh informačno-technického prostriedku, miesto, dobu trvania a dôvody jeho použitia.
(5)
Ten, kto udelil súhlas alebo vydal rozhodnutie na použitie informačno-technických prostriedkov, je povinný sústavne skúmať trvanie dôvodov ich použitia. Ak dôvody pominuli, je povinný bezodkladne rozhodnúť o ukončení ich používania.
§ 33
(1)
Služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov je povinná v priebehu používania informačno-technických prostriedkov, sústavne skúmať, či trvajú dôvody ich použitia. Ak tieto dôvody pominuli, je služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov povinná používanie informačno-technických prostriedkov skončiť.
(2)
O skončení používania informačno-technických prostriedkov podľa odseku 1 je služba kriminálnej polície a služba ochrany ekonomických záujmov povinná informovať prokurátora alebo súd, ktorý rozhodol o použití informačno-technických prostriedkov alebo udelil súhlas na ich použitie.
(3)
Informácie získané informačno-technickými prostriedkami môžu byť využité výlučne na dosiahnutie účelu uvedeného v § 29 ods. 1 a 2.
ŠTVRTÝ ODDIEL
KONTROLA SLUŽBY OCHRANY EKONOMICKÝCH ZÁUJMOV A POSKYTOVANIE INFORMÁCIÍ
§ 34
(1)
Za účelom vykonávania kontroly činnosti služby ochrany ekonomických záujmov zriaďuje Slovenská národná rada z poslancov osobitný kontrolný orgán.
(2)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) predkladá kontrolnému orgánu zriadenému podľa odseku 1 smernice, ktorými sa upravuje používanie prostriedkov operatívno-pátracej činnosti a informačno-technických prostriedkov službou ochrany ekonomických záujmov.
§ 35
Ministerstvo poskytuje Slovenskej národnej rade a vláde Slovenskej republiky informácie významné pre ich činnosť a rozhodovanie získané činnosťou služby ochrany ekonomických záujmov. Tieto informácie môže poskytnúť aj ďalším štátnym orgánom.
PIATY ODDIEL
CELY POLICAJNÉHO ZAISTENIA
§ 36
(1)
Policajt je oprávnený osobu zaistenú podľa § 19 umiestniť do cely policajného zaistenia (ďalej len „cela“) zriadenej na tento účel na útvare policajného zboru; ďalej je oprávnený umiestniť do cely osobu, ktorá sa
a)
pokúsila pri predvádzaní o útek a dôvodná obava z jej úteku trvá,
b)
správa na útvare policajného zboru agresívne voči iným osobám alebo policajtom alebo ničí zariadenie alebo iný majetok.
(2)
Policajt je ďalej oprávnený umiestniť do cely aj osobu, ktorá bola
a)
zadržaná17) podľa Trestnébo poriadku,
b)
zatknutá na základe príkazu na zatknutie18) podľa Trestného poriadku,
c)
policajtom prevzatá na vykonanie procesných úkonov z väzby vykonávanej vo väznici, alebo
d)
má byť dodaná do výkonu trestu odňatia slobody na základe príkazu predsedu senátu19) podľa Trestného poriadku.
§ 37
(1)
Pred umiestnením osoby do cely odoberie policajt, ktorý vykonáva ochranu cely, tejto osobe veci, ktorými by mohla ohroziť zdravie alebo život vlastný alebo inej osoby.
(2)
Policajt spíše o odobratých veciach zoznam, ktorý podpíše spolu s osobou umiestňovanou do cely. Pri prepustení osoby z cely jej odobraté veci vráti proti podpisu.
§ 38
(1)
Do cely sa vždy umiestňujú oddelene osoby
a)
rôzného pohlavia,
b)
mladšie ako 18 rokov a dospelé,
c)
zadržané podľa17) Trestného poriadku alebo zatknuté na základe príkazu na zatknutie18) podľa Trestného poriadku, u ktorých možno predpokladať, že proti nim bude vedené spoločné trestné konanie alebo ich trestné veci spolu súvisia.
(2)
Do cely nemožno umiestniť osobu, ktorá je zjavne pod vplyvom alkoholických nápojov, liekov alebo iných návykových látok.
(3)
Ak zistí policajt, že osoba, ktorá má byť umiestnená do cely, je zranená alebo osoba na svoju závažnú chorobu alebo zranenie upozorní, zariadi policajt jej lekárske ošetrenie a vyžiada vyjadrenie lekára, či osoba môže byť umiestnená v cele.
§ 39
(1)
Cely musia byť hygienicky nezávadné a zodpovedať účelu zaistenia osôb.
(2)
V celách nesmú byť také predmety, ktoré by mohli byť zneužité na ohrozenie života a zdravia umiestnených osôb alebo policajtov.
§ 40
Ak nemá osoba dostatočný odev alebo je odev hygienicky závadný, požičia jej odev útvar, na ktorom sú cely zriadené.
§ 41
Stravovanie osôb umiestnených v celách sa zabezpečuje podľa miestnych podmienok. Strava sa osobe poskytuje do šiestich hodín od umiestnenia do cely.
§ 42
(1)
Ak umiestnená osoba v cele ochorie, ublíži si na zdraví alebo sa pokúsi o samovraždu, urobí policajt, ktorý vykonáva ochranu cely, potrebné opatrenia smerujúce k ochrane jej zdravia a života; poskytne jej najmä prvú pomoc a privolá lekára.
(2)
O týchto prípadoch, ako aj o prípade úmrtia osoby umiestnenej v cele, bez meškania vyrozumie veliteľa útvaru, na ktorom sú cely zriadené. Veliteľ útvaru bez meškania o týchto prípadoch vyrozumie príslušného prokurátora a o úmrtí vyrozumie niektorú z blízkych osôb9) zomrelého.
§ 43
(1)
Osoby umiestnené v cele môžu podávať návrhy, podnety a sťažnosti. Písomné návrhy, podnety a sťažnosti sa odovzdávajú veliteľovi útvaru na ďalšie riešenie. Ústne podané návrhy, podnety a sťažnosti spíše policajt, ktorý vykonáva ochranu cely, a odovzdá ich taktiež tomuto veliteľovi na ďalšie riešenie.
(2)
Dozor prokurátora nad dodržiavaním zákonnosti pri vykonávaní zaistenia osôb v celách sa riadi osobitnými predpismi.
ŠIESTY ODDIEL
POUŽITIE DONUCOVACÍCH PROSTRIEDKOV POLICAJTOM
§ 44
Donucovacie prostriedky
(1)
Donucovacími prostriedkami sú
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy sebaobrany,
b)
slzotvorné prostriedky,
c)
obušok,
d)
putá,
e)
služobný pes,
f)
vytláčanie koňmi,
g)
technické prostriedky na zabránenie odjazdu vozidla,
h)
zastavovací pás a iné prostriedky na násilné zastavenie vozidla,
ch)
špeciálna vodná striekačka,
i)
zásahová výbuška,
j)
úder strelnou zbraňou,
k)
hrozba zbraňou,
l)
varovný výstrel do vzduchu,
m)
použitie zbrane.
(2)
Pred použitím donucovacích prostriedkov je policajt povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitý niektorý z donucovacích prostriedkov. Od výzvy a výstrahy môže upustiť iba v prípade, keď je sám napadnutý alebo je ohrozený život alebo zdravie inej osoby a vec neznesie odklad alebo tomu bránia iné okolnosti.
(3)
O tom, ktorý z donucovacích prostriedkov použije, rozhoduje policajt podľa konkrétnej situácie tak, aby osobe, proti ktorej zakročuje, nespôsobil neprimeranú ujmu.
§ 45
Použitie hmatov, chvatov, úderov a kopov sebaobrany, slzotvorných prostriedkov a obušku
(1)
Hmary, chvaty, údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky a obušok je policajt oprávnený použiť aby
a)
zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej pred protiprávnym útokom, ak sa po výzve od útoku neupustí, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
zabránil výtržnosti, ruvačke, úmyselnému poškodzovaniu majetku alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
predviedol, zaistil, zatkol, zadržal alebo dodal do výkonu trestu odňatia slobody osobu, ktorá kladie aktívny odpor,
d)
zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených alebo strážených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný.
(2)
Hmaty a chvaty je policajt oprávnený použiť, aby predviedol, zaistil, zatkol alebo zadržal osobu, ktorá kladie pasívny odpor.
§ 46
Použitie pút
Putá je policajt oprávnený použiť
a)
na spútanie zaistenej, zadržanej alebo zatknutej osoby alebo osoby, ktorá má byť dodaná do výkonu trestu odňatia slobody a kladie aktívny odpor alebo napadá iné osoby alebo policajta alebo poškodzuje majetok, po márnej výzve, aby od takého konania upustila,
b)
na vzájomné pripútanie dvoch alebo viacerých predvádzaných, zaistených, zadržaných alebo zatknutých osôb za podmienok uvedených v písmene a),
c)
pri vykonávaní služobných úkonov alebo procesných úkonov so zaistenými, zadržanými, zatknutými osobami alebo s osobami, ktoré sú vo väzbe alebo vo výkone trestu odňatia slobody, ak je dôvodná obava, že sa pokúsia o útek.
§ 47
Použitie služobného psa
(1)
Služobného psa je policajt oprávnený použiť,
a)
aby zaistil bezpečnosť inej osoby alebo vlastnej, ak sa po výzve neupustí od útoku, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
aby zabránil výtržnosti, ruvačke alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
c)
aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených alebo strážených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
d)
na prenasledovanie osoby na úteku, ak má byť zaistená, zadržaná, zatknutá alebo dodaná do výkonu trestu odňatia slobody,
e)
aby donútil ukrývajúcu sa osobu, ktorá má byť zaistená, zadržaná, zatknutá alebo dodaná do výkonu trestu odňatia slobody, opustiť úkryt,
f)
na stráženie zaistenej, zadržanej, zatknutej osoby alebo osoby, ktorá má byť dodaná do výkonu trestu odňatia slobody.
(2)
Policajt používa služobného psa s náhubkom. Ak to povaha a intenzita útoku, prípadne prekonanie odporu osoby vyžaduje, použije služobného psa bez náhubku.
§ 48
Vytláčanie koňmi
Vytláčať koňmi môžu policajti účastníkov zhromaždenia20) v prípade, ak
a)
dochádza k narušovaniu jeho pokojného priebehu a zvolávateľovi sa nepodarilo zabezpečiť nápravu,21)
b)
sa účastníci po skončení zhromaždenia pokojne nerozídu,22)
c)
účastníci zhromaždenia páchajú trestné činytrestné činy a nápravu sa nepodarilo zaistiť iným spôsobom, najmä zákrokom proti jednotlivým páchateľom.23)
§ 49
Použitie technických prostriedkov na zabránenie odjazdu vozidla
Technické prostriedky na zabránenie odjazdu vozidla je policajt oprávnený použiť v prípade, ak
a)
vozidlo stojí na mieste, kde je to zakázané24) a vodič sa v blízkosti vozidla nezdržuje,
b)
vodič vozidla odmieta aj po opakovanej výzve podrobiť sa služobným úkonom vykonávaným policajtom a z jeho konania je zrejmé, že chce s vozidlom z miesta odísť.
§ 50
Použitie zastavovacieho pásu a iných prostriedkov na násilné zastavenie vozidla
(1)
Zastavovací pás je policajt oprávnený použiť na násilné zastavenie vozidla, ktorého vodič na opakovanú výzvu alebo znamenie dané podľa osobitných predpisov24) nezastaví, ak
a)
je bezohľadnou jazdou vážne ohrozený život, zdravie alebo majetok,
b)
je dôvodné podozrenie, že sa vo vozidle prepravujú páchatelia niektorého z obzvlášť závažných trestných činov13) alebo iných úmyselných trestných činov, ktorých stíhanie upravuje medzinárodná zmluva, ktorou je Česká a Slovenská Federatívna Republika viazaná, alebo veci pochádzajúce z tejto trestnej činnosti.
(2)
Za podmienok uvedených v odseku 1 môže policajt použiť na zastavenie vozidla aj iné prostriedky, najmä služobné vozidlo, povoz, stavebné mechanizmy.
§ 51
Použitie špeciálnej vodnej striekačky
Špeciálnu vodnú striekačku môžu policajti použiť na rozptýlenie účastníkov zhromaždenia20) za podmienok uvedených v § 48.
§ 52
Použitie zásahovej výbušky
Zásahovú výbušku je policajt oprávnený použiť proti nebezpečnému páchateľovi v uzavretom priestore, ktorý sa na výzvu nevzdá alebo sa zdráha opustiť úkryt.
§ 53
Použitie úderu strelnou zbraňou
Úder strelnou zbraňou je policajt oprávnený použiť v sebaobrane, spravidla pri zápase s útočníkom, ak jeho odpor nemôže prekonať iným spôsobom.
§ 54
Použitie hrozby zbraňou
Hrozbu zbraňou je policajt oprávnený použiť, aby
a)
pri vykonávaní služobného zákroku alebo služobného úkonu zaistil bezpečnosť inej osoby alebo svojej vlastnej pred protiprávnym útokom, najmä ak sa po výzve od útoku neupustí, útok bezprostredne hrozí, trvá alebo podľa všetkých známok bude pokračovať,
b)
predviedol, zaistil, zatkol, zadržal alebo dodal do výkonu trestu odňatia slobody osobu, ktorá kladie aktívny odpor,
c)
zabránil výtržnosti, ruvačke alebo inému hrubému správaniu, ktorým je porušovaný verejný poriadok,
d)
zabránil násilnému vstupu nepovolaných osôb do chránených alebo strážených objektov alebo na miesta, kde je vstup zakázaný,
e)
zabránil úteku prenasledovanej alebo stráženej osoby, ak má byť zaistená, zadržaná, zatknutá alebo dodaná do výkonu trestu odňatia slobody,
f)
v sebaobrane v prípade bezprostredného stretu s nebezpečným páchateľom bol pripravený použiť zbraň.
§ 55
Použitie varovného výstrelu do vzduchu
Varovný výstrel do vzduchu je policajt oprávnený použiť iba v prípadoch, v ktorých je oprávnený použiť zbraň.
§ 56
Použitie zbrane policajtom
(1)
Použiť zbraň je policajt oprávnený iba v týchto prípadoch:
a)
aby v prípade nutnej obrany odvrátil priamo hroziaci alebo trvajúci útok vedený proti jeho osobe alebo útok na život inej osoby,
b)
keď sa nebezpečný páchateľ, proti ktorému zakročuje, na jeho výzvu nevzdá alebo sa zdráha opustiť úkryt,
c)
keď nemožno inak prekonať odpor smerujúci k zmareniu jeho závažného služobného zákroku,
d)
aby zamedzil útek nebezpečného páchateľa, ktorého nemôže iným spôsobom zadržať,
e)
keď osoba, proti ktorej boli použité donucovacie prostriedky hrozba zbraňou alebo varovný výstrel do vzduchu, neuposlúchne výzvu policajta smerujúcu k zaisteniu bezpečnosti inej osoby alebo jeho vlastnej,
f)
keď nemožno inak zadržať dopravný prostriedok, ktorého vodič bezohľadnou jazdou vážne ohrozuje život a zdravie osôb a na opakovanú výzvu alebo znamenie dané podľa osobitných predpisov24) nezastaví,
g)
aby odvrátil nebezpečný útok, ktorý ohrozuje strážený alebo chránený objekt alebo stanovište, po márnej výzve, aby sa upustilo od útoku,
h)
aby zneškodnil zviera ohrozujúce život alebo zdravie osôb.
(2)
Zbraňou sa podľa odseku 1 rozumie strelná a bodná zbraň a zbraň hromadnej účinnosti.
(3)
Pred použitím zbrane je policajt povinný vyzvať osobu, proti ktorej zakročuje, aby upustila od protiprávneho konania, s výstrahou, že bude použitá zbraň. Pred použitím strelnej zbrane je policajt povinný použiť tiež varovný výstrel. Od výstrahy a varovného výstrelu do vzduchu môže policajt upustiť len v prípade, keď je sám napadnutý alebo ak je ohrozený život alebo zdravie inej osoby a vec neznesie odklad.
(4)
Pri použití zbrane je policajt povinný dbať na potrebnú opatrnosť, najmä aby nebol ohrozený život iných osôb a čo najviac šetriť život osoby, proti ktorej zákrok smeruje.
SIEDMY ODDIEL
POVINNOSTI POLICAJTA PO POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTRIEDKOV
§ 57
(1)
Ak policajt zistí, že pri použití donucovacích prostriedkov došlo k zraneniu osoby, je povinný, ak to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť lekárske ošetrenie.
(2)
Po každom použití zbrane, pri ktorom došlo k zraneniu osoby, je policajt povinný ihneď, ak to okolnosti dovolia, poskytnúť zranenej osobe prvú pomoc a zabezpečiť lekárske ošetrenie. Ďalej je povinný urobiť všetky neodkladné úkony, aby mohla byť riadne objasnená oprávnenosť použitia zbrane.
§ 58
(1)
Každý služobný zákrok, pri ktorom boli použité donucovacie prostriedky, je policajt povinný neodkladne hlásiť svojmu nadriadenému.
(2)
Ak vzniknú pochybnosti o oprávnenosti alebo primeranosti použitia donucovacích prostriedkov alebo ak pri ich použití bola spôsobená smrť, ujma na zdraví alebo škoda na majetku, je nadriadený povinný zistiť, či boli použité v súlade so zákonom. O výsledku tohto zistenia spíše úradný záznam.
(3)
Ak použije policajt donucovacie prostriedky mimo miesta svojho služobného pôsobenia, ohlási ich použitie na najbližší útvar policajného zboru. Na ďalší postup sa primerane vzťahuje odsek 2.
§ 59
Osobitné obmedzenia
Pri služobnom zákroku proti tehotnej žene, osobe vysokého veku, osobe so zjavnou telesnou vadou alebo chorobou a osobe mladšej ako 15 rokov nesmie policajt použiť údery a kopy sebaobrany, slzotvorné prostriedky, obušok, služobného psa, úder strelnou zbraňou a zbraň okrem prípadov, keď útok týchto osôb bezprostredne ohrozuje životy a zdravie iných osôb alebo policajta alebo hrozí väčšia škoda na majetku a nebezpečenstvo nemožno odvrátiť inak.
§ 60
Služobné zákroky pod jednotným velením
(1)
Služobný zákrok pod jednotným velením sú policajti oprávnení vykonať na požiadanie zvolávateľa zhromaždenia, vyslaného zástupcu obceobce alebo v prípade, ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania i z vlastného rozhodnutia za podmienok uvedených v § 48.
(2)
Ak zakročujú policajti pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostriedkov za podmienok uvedených v tomto zákone veliteľ zakročujúcej jednotky. O použití donucovacích prostriedkov môže na mieste zákroku rozhodnúť aj nadriadený tohto veliteľa. Rozhodnutie veliteľa zakročujúcej jednotky a jeho nadriadeného o použití donucovacích prostriedkov musí byť uchované na zvukovom alebo písomnom zázname.
(3)
Na veliteľa zakročujúcej jednotky, ktorý rozhodol o použití donucovacích prostriedkov podľa odseku 1, prechádzajú povinnosti, ktoré majú inak po použití týchto prostriedkov policajti.
ŠTVRTÁ HLAVA
VZŤAHY POLICAJNÉHO ZBORU K ŠTÁTNYM A INÝM ORGÁNOM, OBCIAM, ORGANIZÁCIÁM A OSOBÁM
§ 61
Každý má právo obracať sa na policajtov a útvary palicajného zboru so žiadosťou o pomoc. Policajti a útvary policajného zboru sú povinné v rozsahu svojej pôsobnosti túto pomoc poskytnúť.
§ 62
Útvary policajného zboru poskytujú ochranu osobám povereným výkonom rozhodnutia súdu, iného štátneho orgánu alebo orgánu obceobce v prípadoch, ak nemôžu tieto osoby z dôvodu ohrozenia života alebo zdravia výkon rozhodnutia uskutočniť a ak požiadal príslušný orgán písomne o poskytnutie tejto ochrany.
§ 63
(1)
Ak nie je obecobec schopná zabezpečiť verejný poriadok v obciobci vlastnými silami a prostriedkami, môže požiadať o pomoc útvar policajného zboru. Útvar policajného zboru je povinný v rozsahu svojej pôsobnosti túto pomoc poskytnúť.
(2)
Policajný zbor a obecná polícia vo veciach verejného poriadku a v obecných veciach verejného poriadku25) spolupracujú.
§ 64
(1)
Ak vznikne bezprostredné nebezpečenstvo vážneho ohrozenia verejného poriadku, ktoré nemôže byť odstránené silami a prostriedkami príslušných orgánov, je policajný zbor povinný zúčastniť sa na odvrátení tohto nebezpečenstva. Činnosť policajného zboru sa v takomto prípade obmedzí na vykonanie nevyhnutných opatrení.
(2)
Ak nevyhnutné opatrenia podľa odseku 1 boli vykonané bez vedomia príslušného orgánu, je policajný zbor povinný okamžite vyrozumieť tento orgán o vykonaných nevyhnutných opatreniach.
§ 65
(1)
Útvary policajného zboru sú oprávnené pri plnení svojich úloh požadovať od štátnych a iných orgánov, obcíobcí, organizácií a osôb podklady a informácie.
(2)
Štátne a iné orgány, obceobce, organizácie a osoby sú povinné požadované podklady a informácie bezodkladne poskytnúť, pokiaľ im v tom nebránia dôvody ustanovené inými všeobecne záväznými právnymi predpismi.
(3)
Útvary policajného zboru upozorňujú štátne a iné orgány, obceobce, organizácie a osoby na skutočnosti, ktoré sa dotýkajú ich činnosti a môžu viesť k ohrozeniu alebo porušeniu verejného poriadku.
§ 66
Policajt je oprávnený v prípade nebezpečenstva bezprostredného ohrozenia života a zdravia alebo majetku požiadať každého o pomoc. Kto bol o túto pomoc požiadaný, je povinný ju poskytnúť; nemusí tak urobiť, ak by tým vystavil vážnemu ohrozeniu seba alebo blízke osoby9) alebo ak tomu bránia iné dôležité okolnosti.
PIATA HLAVA
NÁHRADA ŠKODY
§ 67
(1)
Štát zodpovedá za škodu osobe, ktorá poskytla pomoc policajnému zboru alebo policajtom na ich žiadosť alebo s ich vedomím (ďalej len „poškodený“). Štát sa tejto zodpovednosti môže zbaviť iba vtedy, ak si túto škodu spôsobil poškodený úmyselne.
(2)
Ak u poškodeného došlo k ujme na zdraví alebo smrti, postupuje sa podľa predpisov o odškodňovaní pracovných úrazov pracovníkov. Vláda Slovenskej republiky môže nariadením ustanoviť, v ktorých prípadoch a v akom rozsahu
a)
patrí poškodenému, popri nárokoch podľa pracovnoprávnych predpisov, jednorazové mimoriadne odškodnenie,
b)
sa zvyšuje jednorazové odškodnenie patriace podľa pracovnoprávnych predpisov pozostalým po poškodenom a kedy možno takéto odškodnenie priznať osobám, ktoré boli na poškodeného odkázané výživou.
(3)
Poškodenému sa hradí aj škoda na veciach, ktorá mu vznikla v súvislosti s poskytnutím pomoci. Pritom sa hradí skutočná škoda, a to uvedením do predošlého stavu; ak to nie je možné alebo účelné, hradí sa v peniazoch. Poškodenému môže byť priznaná aj úhrada nákladov spojených s obstaraním novej veci za poškodenú vec.
(4)
Štát hradí aj škodu, ktorú poškodený spôsobil v súvislosti s pomocou poskytnutou policajnému zboru alebo policajtom.
(5)
Štát zodpovedá aj za škody spôsobené policajným zborom alebo policajtami v súvislosti s plnením ich úloh ustanovených týmto zákonom; to neplatí, ak k spôsobeniu škody došlo v dôsledku protiprávneho konania poškodeného a oprávneného zákroku policajta.
(6)
Náhradu škody poskytuje v zastúpení štátu ministerstvo.
ŠIESTA HLAVA
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
Spoločné ustanovenia
§ 68
Minister môže povolať na plnenie úloh ministerstva policajtov policajného zboru.
§ 69
Povinnosť mlčanlivosti
(1)
Policajti sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, s ktorými sa oboznámili pri plnení úloh policajného zboru alebo v súvislosti s nimi a ktoré v záujme osôb a organizácií vyžadujú, aby zostali utajené pred nepovolanou osobou.
(2)
Pokiaľ je osoba poučená policajným zborom alebo policajtom o povinnosti zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach súvisiacich s činnosťou alebo plnením úloh policajného zboru, je povinná uloženú mlčanlivosť zachovávať. Povinnosť mlčanlivosti sa nevzťahuje na skutočnosti, ktoré musia občania uviesť pri uplatňovaní svojich práv.
(3)
Od povinnosti mlčanlivosti môže oslobodiť minister alebo prezident policajného zboru.
Prechodné ustanovenia
§ 70
Ak sa v iných zákonoch alebo všeobecne záväzných právnych predpisoch hovorí o Zbore národnej bezpečnosti, Verejnej bezpečnosti alebo o príslušníkoch zboru národnej bezpečnosti alebo verejnej bezpečnosti, rozumie sa tým policajný zbor alebo policajti.
§ 71
Služobný pomer policajtov sa riadi osobitným zákonom.26)
§ 72
Práva a povinnosti vyplývajúce pre Zbor národnej bezpečnosti z osobitných predpisov, ktoré nezanikli do dňa účinnosti tohto zákona, prechádzajú podľa povahy veci na ministerstvo alebo policajný zbor.
§ 73
(1)
Ak povaha úlohy Policajného zboru Českej republiky vyžaduje, aby sa plnila na území Slovenskej republiky, má policajt Policajného zboru Českej republiky pri plnení tejto úlohy rovnaké oprávnenia a povinnosti ako policajt policajného zboru.
(2)
O plnení úlohy podľa odseku 1 policajt Policajného zboru Českej republiky vopred informuje príslušný útvar policajného zboru. Ak hrozí nebezpečenstvo z omeškania, urobí tak dodatočne.
§ 76
Zrušovacie ustanovenie
(1)
Zrušujú sa:
1.
zákonné opatrenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 57/1991 Zb. o zriadení Policajného zboru Slovenskej republiky;
2.
nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 17/1975 Zb., ktorým sa podrobnejšie vymedzuje súčinnosť útvarov Verejnej bezpečnosti a národných výborov pri ochrane verejného poriadku.
(2)
Vo vzťahu k policajnému zboru a policajtom strácajú platnosť:
1.
zákon č. 40/1974 Zb. o Zbore národnej bezpečnosti v znení zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 84/1990 Zb. a čl. I zákona č. 385/1990 Zb.;
2.
vyhláška Federálneho ministerstva vnútra č. 12/1979 Zb. o preukazovaní príslušnosti k Zboru národnej bezpečnosti a oprávnenia na plnenie jeho úloh;
3.
vyhláška Federálneho ministerstva vnútra č. 3/1984 Zb. o Pomocnej stráži Verejnej bezpečnosti;
4.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 15/1974, ktorým sa upravuje spôsob a rozsah zákrokov alebo nevyhnutných opatrení príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti mimo služby a obmedzenia rozsahu oprávnení a povinností príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti (reg. v čiastke 6/1974 Zb.);
5.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 16/1974 o prostriedkoch, ktoré príslušníci Zboru národnej bezpečnosti používajú pri služobných zákrokoch (reg. v čiastke 6/1974 Zb.) v znení nariadenia ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 15/1983 (reg. v čiastke 74/1983 Zb.);
6.
nariadenie ministra vnútra Československej socialistickej republiky č. 3/1983 o povolávaní vojakov Československej ľudovej armády v aktívnej službe na plnenie úloh Zboru národnej bezpečnosti (reg. v čiastke 13/1983 Zb.).
§ 77
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Trestný poriadok.
2)
§ 58 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 524/1990 Zb.
3)
§ 52 písm. b) zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
4)
Napr. zákon č. 75/1957 Zb. o občianskych preukazoch, zákon č. 135/1982 Zb. o hlásení a evidencii pobytu občanov, zákon č. 147/1983 Zb. o zbraniach a strelive v znení zákona č. 49/1990 Zb.
5)
Napr. Trestný poriadok, Občiansky súdny poriadok.
6)
§ 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 517/1990 Zb. o územnom a správnom členení Slovenskej republiky.
7)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 597/1990 Zb. o sídlach a obvodoch okresných a krajských súdov.
8)
§ 47 ods. 1 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
9)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
10)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
11)
§ 43 písm. a) zákona č. 528/1990 Zb. devízový zákon.
12)
§ 89 ods. 5 Trestného zákona.
13)
§ 41 ods. 2 a § 62 Trestného zákona.
14)
§ 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 46/1989 Zb. o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami.
15)
§ 15 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
16)
§ 18 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.
17)
§ 75 alebo 76 Trestného poriadku.
18)
§ 69 Trestného poriadku.
19)
§ 321 ods. 3 Trestného poriadku.
20)
§ 1 zákona č. 84/1990 Zb. o zhromažďovacom práve.
21)
§ 6 ods. 6 zákona č. 84/1990 Zb.
22)
§ 12 ods. 1 až 5 zákona č. 84/1990 Zb.
23)
§ 12 ods. 6 zákona č. 84/1990 Zb.
24)
Vyhláška Federálneho ministerstva vnútra č. 99/1989 Zb. o pravidlách premávky na pozemných komunikáciách (pravidlá cestnej premávky) v znení vyhlášky č. 206/1989 Zb. a vyhlášky č. 24/1990 Zb.
25)
§ 19 ods. 3 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení.
26)
Zákon č. 100/1970 Zb. o služobnom pomere príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti v znení zákona č. 63/1983 Zb., zákona č. 74/1990 Zb., zákona č. 169/1990 Zb. a zákona č. 546/1990 Zb.
27)
§ 19 zákona Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. |
Zákon č. 239/1991 Sb. | Zákon č. 239/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči
Vyhlášeno 20. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 47/1991
* Čl. I - Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, jak vyplývá z tohoto zákona.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1991
239
ZÁKON
ze dne 23. května 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 před slovo „rozvoj“ se vkládají slova „výkon a“, před slovo „zvířat,“ se vkládají slova „chovaných i volně žijících“, za slovo „zvířat,“ se vkládají slova „ochrany životního prostředí,“ a slovo „velkovýroby“ se nahrazuje slovem „výroby“.
2.
V § 1 odst. 2 se slova „Orgány, organizace i občané jsou povinni“ nahrazují slovy „Právnické a fyzické osoby jsou povinny“.
3.
V § 1 odst. 2 se za slovo „zvířat,“ vkládají slova „pro ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy živočišné výroby“.
4.
V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovem „přepravy“ vkládá středník a vypouštějí se slova „jakož i“ a na konci se připojují slova „včetně celostátních ozdravovacích programů,“.
5.
V § 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Odbornou veterinární činností se rozumějí odborné veterinární úkony spojené s vykonáváním veterinární péče podle odstavce 1, které vyžadují zvláštní způsobilost pracovníků podle § 25 tohoto zákona.“.
6.
V § 3 se vypouštějí odstavce 2, 3 a 4 a označení odstavce 1.
7.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
㤠3a
Odborné veterinární činnosti vykonávají
a)
orgány veterinární péče za účelem výkonu státní správy,
b)
specializované organizace státní veterinární služby,
c)
právnické a fyzické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákony České národní rady a Slovenské národní rady.“.
8.
V § 4 se vypouští písmeno b) a dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
V písmenu b) se v prvním řádku za slovo „koordinuje“ vkládají slova „rozvoj vědy a techniky a“ a vypouští se text na konci za slovy „státního území“.
9.
V § 5 odst. 1 písm. a) se slovo " nejvyšší" nahrazuje slovem „přirozené“.
10.
V § 5 odst. 1 se připojuje nové písmeno d), které zní:
„d)
zajistit zdravotní kontrolu chovu zvířat podle druhu a úrovně chovu ve lhůtách a v rozsahu stanovených zvláštním předpisem.“.
11.
V § 5 odst. 3 se vypouští slovo „zdravé“.
12.
V § 7 odst. 2 se na konci připojují slova „, pokud v osvědčení podle odstavce 1 není uvedeno jinak.“.
13.
V § 8 se vypouští odstavec 3.
14.
V § 9 odst. 2 se slova „Chovatelská organizace je povinna“ nahrazují slovy „Chovatel je povinen“.
15.
V § 9 odst. 3 písm. b) se za slovo „nákazy“ vkládají slova „nebo jiného hromadného onemocnění“.
16.
V § 9 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Zjistí-li právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3a písm. c) při výkonu odborných veterinárních činností anebo dozví-li se jinak o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, je povinna neprodleně
a)
oznámit podezření orgánu veterinární péče,
b)
provést potřebná předběžná vyšetření a opatření nutná ke zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.“.
17.
V § 10 odst. 1 se připojuje nové písmeno c), které zní:
„c)
požádat před zahájením provozu příslušný orgán veterinární péče o vydání osvědčení o způsobilosti podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů.“.
18.
V § 12 odst. 2 se na konci připojují slova „nebo na jiných místech určených k tomuto účelu“.
19.
§ 14 se vypouští.
20.
V § 15 se vypouští odstavec 4.
21.
V § 16 se vypouští odstavec 6.
22.
V § 18 odst. 1 se odkaz 2) doplňuje takto:
„Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky č. 188/1989 Sb., o povolování výroby, dovozu, ověřování a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.“.
23.
V § 18 odst. 3 se slova „Organizace, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí“ nahrazují slovy „Kdo vyrábí, dováží a uvádí“ a slova „jsou povinny“ se nahrazují slovy „je povinen“.
24.
V § 18 se vypouští odstavec 5.
25.
V § 19 odst. 1 se připojuje nové písmeno d), které zní:
„d)
veterinární prosekturu.“.
26.
V § 19 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
27.
§ 20 zní:
㤠20
Kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, je povinen těla zvířat a živočišné produkty uvedené v § 19 písm. a) (dále jen„odpady živočišného původu“) se zřetelem na jejich druh a okolnosti vzniku třídit, ošetřovat a do jejich odvozu nebo zpracování bezpečně ukládat ve vhodných prostorech.“.
28.
§ 21 zní:
㤠21
(1)
Odpady živočišného původu se musí hospodárně zužitkovat k vhodnému účelu anebo neškodně odstranit, a to
a)
osobou uvedenou v § 20, nebo
b)
právnickými nebo fyzickými osobami na základě povolení příslušného orgánu veterinární péče (dále jen „asanační podnik“).
(2)
Příslušný orgán veterinární péče udělí povolení právnické nebo fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. b), jestliže
a)
odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou (§ 25),
b)
má k dispozici potřebná zařízení a přístroje,
c)
má podmínky k dodržování potřebných protinákazových a hygienických opatření.
Povolení může příslušný orgán veterinární péče změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo nejsou podmínky nezbytné pro jeho udělení.
(3)
Asanační podnik je povinen v určeném obvodě za úplatu zabezpečovat včasný svoz odpadů živočišného původu tak, aby nedocházelo k jejich škodlivému působení na prostředí.
(4)
V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je osoba uvedená v § 20 povinna neprodleně hlásit výskyt odpadů živočišného původu asanačnímu podniku.“.
29.
V § 22 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „a plněním ostatních úkolů veterinární asanace“.
30.
V § 22 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „vyžadujících zvláštní péči“.
31.
V § 22 odst. 1 se na konci připojují nová písmena h), i) a j), která znějí:
„h)
nad dodržováním zákazu týrání zvířat,
i)
nad výkonem odborných veterinárních činností osob uvedených v § 3a písm. c),
j)
nad tvorbou a ochranou životního prostředí před negativními vlivy pocházejícími ze zvířat ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) a ochranou potravin a surovin živočišného původu před kontaminací cizorodými látkami.“.
32.
V § 22 odst. 3 písm. a) a c) se slova „orgány, organizace a občané“ nahrazují slovy „právnické a fyzické osoby“.
33.
V § 22 odst. 3 písm. b) se vypouštějí slova za čárkou.
34.
V § 24 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo „organizací“.
35.
V § 25 se vypouští odstavec 3.
36.
V § 26 písm. a) se slovo „organizací“ v obou případech nahrazuje slovy „právnických a fyzických osob“ a za slovo „krmiva“ se vkládají slova „a veterinární léčiva a přípravky“.
37.
V § 26 písm. b) se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „osob“.
38.
V § 27 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 4., který zní:
„4.
při výrobě, dovozu a uvádění do oběhu veterinárních léčiv a přípravků,“.
39.
V § 27 odst. 1 a 2 se za slovem „Organizaci“ uvádí odkaz 2a), který zní:
„2a)
§ 1 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
40.
V § 27 odst. 1 se slova „může být uložena pokuta až do výše 50 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „se uloží pokuta až do výše 200 tisíc Kčs“.
41.
V § 27 odst. 2 se slova „může být uložena pokuta až do výše 100 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „se uloží pokuta až do výše 400 tisíc Kčs“.
42.
V § 27 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu České republiky nebo Slovenské republiky.“.
43.
§ 28 odst. 1 zní:
„(1)
Pokutu může orgán veterinární správy uložit do jednoho roku ode dne, kdy zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.“.
44.
V § 32 se vypouští odstavec 3.
45.
§ 33 zní:
㤠33
V odůvodněných případech může orgán veterinární péče uložit závazným pokynem podle § 22 odst. 3 písm. d) tomu, kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, vypracování
a)
pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích opatření nebo veterinárních hygienických opatření pro případ výskytu velmi nebezpečných nákaz zvířat,
b)
ozdravovacího plánu na zdolání stanovených nebezpečných nákaz, hospodářsky významných jiných hromadných onemocnění a poruch reprodukce zvířat,
c)
programu hygienických a sanitačních opatření.“.
46.
§ 35 zní:
㤠35
(1)
Ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem
a)
podrobnosti o udělení souhlasu vystavením veterinárního osvědčení při přemisťování zvířat se zřetelem na druh zvířat, způsob a účel jejich chovu, jakož i o veterinárních podmínkách pro konání svodu zvířat a povinnostech pořadatele při něm,
b)
podrobnosti o obecných a zvláštních veterinárních hygienických požadavcích na živočišné produkty, o veterinárním vyšetření jatečných a ostatních zvířat a živočišných produktů a o podmínkách a rozsahu povinného zabezpečení preventivních a léčebných úkonů v chovech zvířat,
c)
podrobnosti o zdravotní nezávadnosti a používání krmiv,
d)
veterinární podmínky pro povolení dovozu, vývozu a průvozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
e)
podrobnosti o
1.
veterinárních požadavcích na péči o zdraví zvířat, zejména na prostředí, ošetřování, výživu a jejich plemenitbu,
2.
předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání,
3.
tom, které nákazy se považují za velmi nebezpečné a která jsou jiná hromadná onemocnění zvířat,
4.
veterinární asanaci,
5.
veterinárních podmínkách prodeje živočišných produktů na tržištích, v tržnicích a prodeje potravin živočišného původu.
(2)
Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem povolování výroby, ověřování, uvádění do oběhu, používání a kontrolu veterinárních léčiv a přípravků, jakož i veterinární a zdravotní podmínky pro povolování jejich dovozu.
(3)
Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a sportu Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci a způsobu specializační přípravy veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních pracovníků.
(4)
Ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o poskytování podpor a náhrad k úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů vzniklých provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím zvířat v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.“.
47.
Slova „federální ministerstvo zemědělství a výživy“ se v zákoně (s výjimkou § 36) nahrazují slovy „federální ministerstvo hospodářství“, slova „Československá socialistická republika“, „Česká socialistická republika“ a „Slovenská socialistická republika“ se nahrazují slovy „Česká a Slovenská Federativní Republika“, „Česká republika“ a „Slovenská republika“, slova „národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“ a slova „Sbor národní bezpečnosti“ se nahrazují slovem „policie“.
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, jak vyplývá z tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 243/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 243/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky o zmene vyhlášky Ministerstva zdravotníctva č. 34/1965 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o regresných náhradách
Vyhlášeno 20. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 47/1991
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 34/1965 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o regresných náhradách, v znení vyhlášky č. 86/1966 Zb. a vyhlášky č. 38/1968 Zb. sa mení takto:
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Aktuální znění od 1. 7. 1991
243
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky
z 21. mája 1991
o zmene vyhlášky Ministerstva zdravotníctva č. 34/1965 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o regresných náhradách
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky po dohode s Konfederáciou odborových zväzov Slovenskej republiky, Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky a Ministerstvom financií Slovenskej republiky podľa § 11 zákona č. 33/1965 Zb. o úhrade nákladov vznikajúcich štátu z úrazov, chorôb z povolania a iných poškodení zdravia (o regresných náhradách) ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 34/1965 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o regresných náhradách, v znení vyhlášky č. 86/1966 Zb. a vyhlášky č. 38/1968 Zb. sa mení takto:
1.
§ 2 znie:
㤠2
O regresných náhradách rozhodujú obvodné úrady.1)“.
2.
Poznámka pod čiarou1) znie:
„1)
Položka 160 prílohy D zákona Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.“.
3.
§ 3 sa vypúšťa.
4.
V § 4 ods. 1 sa slová „a 3“ vypúšťajú.
5.
§ 5, 6 a 7 vrátane nadpisov sa vypúšťajú.
6.
§ 8 ods. 3 sa vypúšťa.
Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 3.
7.
V § 8 ods. 3 sa slová „Krajský národný výbor, prípadne Ministerstvo zdravotníctva môžu“ nahrádzajú slovami „Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“) môže“.
8.
V § 9 ods. 1 sa slová „sú miestne príslušné orgány národného výboru“ nahrádzajú slovami „je miestne príslušný obvodný úrad“.
9.
§ 9 ods. 2 sa vypúšťa.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
10.
V § 9 ods. 2 sa číslo „4“ nahrádza číslom „3“.
11.
§ 10 sa vypúšťa.
12.
V § 11 ods. 1 časť vety za zátvorkou sa vypúšťa.
13.
§ 11 ods. 2 sa vypúšťa.
Doterajší odsek 3 sa označuje ako odsek 2.
14.
V § 15 ods. 1 v poslednej vete sa slová „stálych odborných poradcov regresnej komisie a súčinnosť,“ vypúšťajú.
15.
V § 16 ods. 2 sa slová „Aj národné výbory“ nahrádzajú slovami „Orgány príslušné na rozhodovanie o regresných náhradách“.
16.
V § 17 sa slová „Regresné komisie“ nahrádzajú slovami „Okresné ústavy národného zdravia“.
17.
V § 19 tretia veta a v štvrtej vete slová „aj pomoc odborných poradcov podľa § 7 a“ sa vypúšťajú.
18.
§ 20 ods. 2 znie:
„(2)
V ostatných prípadoch po uplynutí lehoty na zaplatenie, prípadne po došetrení veci vzhľadom na oznámené námietky, predloží vec na rozhodnutie.“.
19.
§ 20 ods. 3 sa vypúšťa.
20.
§ 21 ods. 1 znie:
„(1)
V konaní o regresných náhradách je okresný ústav národného zdravia účastníkom.“.
21.
V § 24 ods. 6 sa prvá veta a časť druhej vety za bodkočiarkou vypúšťajú.
22.
§ 28 znie:
㤠28
Rozhodnutie o dôvode
Ak sa právoplatne rozhodlo o niektorej časti regresnej náhrady, je toto rozhodnutie čo do dôvodu záväzné aj pre rozhodovanie o ostatných častiach regresnej náhrady z udalosti, z ktorej sa táto náhrada odvodzuje.“.
23.
V § 30 sa slová „okresný národný výbor“ nahrádzajú slovami „obvodný úrad“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Minister:
Rakús v. r. |
Zákon č. 229/1991 Sb. | Zákon č. 229/1991 Sb.
Zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Vyhlášeno 24. 6. 1991, datum účinnosti 24. 6. 1991, částka 45/1991
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - § 4 (§ 4 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - § 17 (§ 17 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (481/2020 Sb.)
229
ZÁKON
ze dne 21. května 1991
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze
zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989,
dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a
upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí,
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Rozsah působnosti zákona
(1)
Zákon se vztahuje na
a)
půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,1) a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond,2) (dále jen „půda“),
b)
obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků,
c)
obytné a hospodářské budovy a stavby, sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně zastavěných pozemků,
d)
jiný zemědělský majetek uvedený v § 20.
(2)
Zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků, uživatelů a nájemců půdy, jakož i působnost státu při úpravě vlastnických a užívacích práv k pozemkům.
(3)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku uvedenému v odstavci 1 právními předpisy.
Základní ustanovení
§ 2
(1)
Kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem, není-li zákonem stanoveno jinak.
(2)
Pro účely tohoto zákona je vlastník pozemků vlastníkem porostů na něm vzešlých; tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských družstev k porostům na pozemcích jejich členů podle předpisů o zemědělském družstevnictví.3) U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak.
ČÁST DRUHÁ
§ 4
Oprávněné osoby
(1)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.
(2)
Zemřela-li osoba, jejíž nemovitostnemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a)
dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b)
dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitostinemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitostinemovitosti,
c)
děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobamioprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d)
rodiče osoby uvedené v odstavci 1,
e)
sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.
(3)
V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými osobamioprávněnými osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně.
(4)
V případě, že zemřela oprávněná osobaoprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.
§ 4a
(1)
Při prosazování nároku jsou dotčené orgány státní správy a právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, povinny poskytnout tomu, kdo tvrdí, že je oprávněnou osobouoprávněnou osobou, pomoc zejména tím, že jí poskytují výpisy z evidence a kopie listin, jakož i jiné prostředky, které mohou přispět k objasnění věci.
(2)
Nemůže-li osoba uvedená v odstavci 1 jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence, zapíše ji Státní pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“) jako domnělou oprávněnou osobuoprávněnou osobu.
(3)
Na základě žádosti domnělé oprávněné osobyoprávněné osoby pozemkový úřad svým rozhodnutím může uznat nárok k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba:
a)
předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence nemovitostínemovitostí,
b)
prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitostínemovitostí mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,
c)
prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.
(4)
Nárok podle odstavce 3 je možno uznat, neuplatnila-li nárok jiná oprávněná osobaoprávněná osoba, která pozbyla věci dříve, neprobíhá-li ve věci soudní řízení a domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba prokazuje nárok k pozemku, porostům nebo jinému majetku posledním dokladem o nároku svém nebo svého přímého předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.
(5)
Jestliže pozemkový úřad neuzná nárok podle odstavce 3, odkáže domnělou oprávněnou osobuoprávněnou osobu s jejím nárokem na soud. Řízení o tomto nároku a o tom, zda je domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba oprávněnou osobouoprávněnou osobou, soud spojí.
§ 4b
(1)
Domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba, kterou pozemkový úřad přede dnem 1. července 2012 odkázal podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může tento nárok uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě do 31. prosince 2012; neučiní-li tak v této lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká.
(2)
Domnělá oprávněná osobaoprávněná osoba, kterou pozemkový úřad po dni 1. července 2012 odkáže podle § 4a odst. 5 s jejím nárokem na soud, může tento nárok uplatnit u soudu ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, že je se svým nárokem odkázána na soud; neučiní-li tak v této lhůtě, právo obrátit se na soud zaniká.
§ 5
Povinné osoby
(1)
Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitostnemovitost drží, s výjimkou
a)
podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990,
b)
cizích států.
(2)
Osobou, která nemovitostnemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí:
a)
právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitostinemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání,
b)
u ostatních nemovitostínemovitostí jejich vlastník.
(3)
Povinná osoba je povinna s nemovitostminemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osoběoprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.
§ 6
Vydání nemovitosti
(1)
Oprávněným osobámOprávněným osobám budou vydány nemovitostinemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku
a)
výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízenítrestním řízení, případně v trestním řízenítrestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů,5)
b)
odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě,
c)
postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb.,
d)
odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů,
e)
odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů,
f)
prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení),
g)
toho, že občan zdržující se v cizině nemovitostnemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území,
h)
smlouvy o darování nemovitostínemovitostí uzavřené dárcem v tísni,
i)
dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávky státu,
j)
soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je oprávněnou osobouoprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti,
k)
kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek,
l)
odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni,
m)
vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitostnemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna,
n)
vyvlastnění bez vyplacení náhrady,
o)
znárodnění nebo zestátnění5a) vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady,
p)
převzetí nemovitostínemovitostí bez právního důvodu,
r)
politické persekuce6) nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody,7)
s)
odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů,8)
t)
přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby,
u)
převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.
(2)
Obdobně se postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů.9) Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů,9) je třeba považovat pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů.9a) Pokud tento majetek byl už před rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok těchto oprávněných osoboprávněných osob podle § 12.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna po vydání nemovitostinemovitosti zaplatit státu nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala; obdobně je povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitostinemovitosti vyplacena. Lhůtu k zaplacení určí pozemkový úřad. Výši nedoplatku přídělové ceny sdělí krajský úřad.
(4)
Pokud vázly na nemovitostinemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů, zajištěné na nemovitostinemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osobaoprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.
(5)
Jestliže nemovitostinemovitosti přešly do vlastnictví obceobce, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obciobci.
(6)
Vydá-li nemovitostnemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi nemovitostinemovitosti. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.
§ 7
(1)
Zmírnění některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů jen na území České republiky nebo Slovenské republiky upraví Česká národní rada nebo Slovenská národní rada zvláštním zákonem.
(2)
Česká národní rada se zmocňuje, aby zákonem upravila restituci majetku československých občanů, kteří ztratili majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinili se proti československému státu a nabyli zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.
§ 8
(1)
Na návrh oprávněné osobyoprávněné osoby soud rozhodne, že na ni přechází vlastnické právo k nemovitostinemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, a na kterou by se vztahovalo právo na vydání podle tohoto zákona, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitostinemovitosti buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo za cenu nižší než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostemnemovitostem.
(2)
Návrh podle odstavce 1 může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitostinemovitosti, jinak právo zanikne.
(3)
Fyzická osoba, jejíž vlastnické právo přešlo na oprávněnou osobuoprávněnou osobu podle odstavce 1, má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitostnemovitost. Nárok se uplatňuje u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky. Stát má v takovém případě vůči oprávněné osoběoprávněné osobě nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitostnemovitost, kterou uhradil fyzické osobě podle věty první.
(4)
V případě, že vlastník pozemku daroval v tísni své pozemky fyzické osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a jsou-li tyto pozemky ve vlastnictví osoby, jíž byly darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo ve vlastnictví osoby této osobě blízké, rozhodne soud na návrh oprávněné osobyoprávněné osoby:
a)
buď o zrušení smlouvy v té části, kterou byly pozemky darovány nebo bezúplatně převedeny fyzické osobě, nebo,
b)
že vlastník, jež nabyl pozemky tímto způsobem, popřípadě jeho dědic uhradí cenu darovaných pozemků; cena pozemku se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991 s tím, že při stanovení ceny se cena pozemku bude posuzovat podle druhu kultury v době darování.
Nesouhlasí-li vlastník pozemku s úhradou ceny podle písmene b), rozhodne soud o zrušení smlouvy podle písmene a).
(5)
V případě, že jsou tyto pozemky ve vlastnictví jiné osoby než osoby uvedené v odstavci 3, uhradí osoba, jíž byly pozemky darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo její dědic oprávněné osoběoprávněné osobě cenu, za kterou byly pozemky převedeny na třetí osobu.
§ 9
(1)
Nárok uplatní oprávněná osobaoprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitostinemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobouoprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitostinemovitosti.
(2)
Dohoda podléhá schválení pozemkovým úřadem formou rozhodnutí vydaného ve správním řízení.
(3)
Rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody přezkoumá na návrh účastníka soud. Jestliže ani soud dohodu neschválí, vrátí věc pozemkovému úřadu k rozhodnutí ve věci.
(4)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby k nemovitostinemovitosti pozemkový úřad.
(5)
Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitostinemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků.
(6)
Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat žalobu k soudu25).
(7)
V rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 musí být uvedena výše pohledávek podle § 6 odst. 3 a 4 a lhůta k jejich zaplacení. Toto rozhodnutí může pozemkový úřad vydat i dodatečně, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí dle odstavců 2 a 6.
(8)
Účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osobaoprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitostinemovitosti u pozemkového úřadu a povinná osoba.
(9)
Řízení podle odstavce 2 je zahájeno dnem doručení dohody uzavřené dle odstavce 1 pozemkovému úřadu. Řízení podle odstavce 4 je zahájeno uplynutím lhůty dle odstavce 1 nebo oznámením některého účastníka, že k dohodě nedojde.
§ 11
(1)
Pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že
a)
k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8,
b)
na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště,
c)
pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou,9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavbyZahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavbyzahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení,
d)
na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976,
e)
na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976,
f)
nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osoběoprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem10a).
(3)
V případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu11) nebo je určen pro těžbu nerostů12) nebo je na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem nebo má-li překážka bránící vydání pozemku dočasný charakter, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Pokud oprávněná osobaoprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku, postupuje se podle § 11a.
(4)
Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k původní zemědělské usedlosti, nelze vydat v případě, že zásadní přestavbou stavba ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby.
(6)
Pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitostnemovitost vydat, ke dni rozhodnutí pozemkového úřadu, rozhodne pozemkový úřad o vydání nemovitosti oprávněné osoběoprávněné osobě dle § 9 odst. 4.
(7)
Je-li na pozemku stavba ve vlastnictví povinné osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu a má-li oprávněná osobaoprávněná osoba vůči povinné osobě nebo státu nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb. ve výši nejméně 50 % ceny stavby, může rozhodnout pozemkový úřad na návrh oprávněné osobyoprávněné osoby o vydání pozemku i se stavbou. Povinná osoba nebo stát má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby13a) přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osobyoprávněné osoby.
§ 11a
Postup při převodu jiného zemědělského pozemku
(1)
Oprávněným osobámOprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osobyoprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osobyoprávněné osoby.
(2)
Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu26).
(3)
Ve veřejné nabídce se uvedou
a)
údaje o pozemcích podle katastrukatastru nemovitostí27),
b)
cena pozemků,
c)
lhůta, ve které mohou oprávněné osobyoprávněné osoby o pozemky písemně požádat, a
d)
adresa sídla organizační jednotky pozemkového úřadu, určené k převzetí žádosti.
(4)
Pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastrukatastru nemovitostí27) a o jejich ceně. První den vyvěšení je dnem vyhlášení nabídky.
(5)
Osoba, která žádá o převod pozemku, musí požádat pozemkový úřad o převod písemně do jednoho měsíce ode dne vyhlášení nabídky.
(6)
Po vyhlášení je možno stáhnout pozemek z nabídky pouze tehdy, jestliže by převod pozemku byl v rozporu se zákonem nebo jestliže k němu bylo uplatněno právo na převod podle zvláštních právních předpisů26). Stažení z nabídky zveřejňuje pozemkový úřad vyvěšením na své úřední desce.
(7)
Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné.
(8)
Oprávněné osoběOprávněné osobě, která o nabídnutý pozemek požádá, zašle bez zbytečného prodlení pozemkový úřad potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o bezúplatném převodu. Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o bezúplatném převodu do 14 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou oprávněnou osobouoprávněnou osobou. V případě porušení této povinnosti není pozemkový úřad povinen smlouvu o bezúplatném převodu uzavřít a vůči oprávněné osoběoprávněné osobě není předchozími návrhy vázán. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti.
(9)
Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osoboprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 14. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobámoprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osobaoprávněná osoba na dalším místě v pořadí.
(10)
Žádost o nabídnutý pozemek podle odstavce 7 mohou na základě veřejné nabídky podat i fyzické nebo právnické osoby, na které bylo právo na bezúplatný převod pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak než děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b) (dále jen „právní nástupce“). Pozemek z veřejné nabídky, který nebyl převeden na oprávněnou osobuoprávněnou osobu, převede pozemkový úřad bezúplatně do vlastnictví právního nástupce, který o něj na základě veřejné nabídky požádal. Požádalo-li o pozemek více právních nástupců, postupuje pozemkový úřad obdobně podle odstavce 9.
(11)
Je-li oprávněná osobaoprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby, která je nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek, na kterém je tato stavba umístěna, i pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na právního nástupce.
(12)
Je-li oprávněná osobaoprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na jejího právního nástupce.
(13)
Smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů26).
(14)
Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.
(15)
Cena trvalého porostu a oplocení uvedená ve veřejné nabídce nebo stanovená podle odstavce 14 pro převod pozemku mimo veřejnou nabídku se odečte od ceny pozemku převáděného na osobu, která prokáže, že je na svůj náklad zřídila, pokud k vypořádání nedošlo v souvislosti s ukončením nájmu pozemku podle § 24 odst. 2. Stejně se postupuje i v případě, že trvalý porost nebo oplocení zřídil na svůj náklad právní předchůdce nabyvatele.
(16)
Pozemek lze do veřejné nabídky zařadit nejvýše třikrát.
§ 11b
Nárok oprávněných osoboprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.
§ 12
Souběh nároků
Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osoboprávněných osob podle § 6 odst. 1, náleží právo na vydání původních nemovitostí té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osoboprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak. Ostatní oprávněné osobyoprávněné osoby mají v takovém případě právo na převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a, popřípadě na peněžitou náhradu.
§ 13
Lhůty k uplatnění nároku
(2)
Byla-li nemovitostnemovitost vydána podle § 9, mohly oprávněné osobyoprávněné osoby, které splňovaly všechny podmínky oprávněné osobyoprávněné osoby k 31. lednu 1993 nebo k 1. září 1993 a jejichž nároky uplatněné ve lhůtě podle odstavce 4 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitostnemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 4. Oprávněná osobaOprávněná osoba podle odstavce 5 může u soudu uplatnit nárok vůči osobám, kterým byla nemovitostnemovitost vydána podle § 9, do šesti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba může vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostínemovitostí a požádat o poskytnutí náhrad podle § 14 až 16 do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je povinnou osobou, nejpozději do pěti let ode dne 24. června 1991. Oprávněná osobaOprávněná osoba podle odstavce 5 může uplatnit nároky podle tohoto odstavce do 31. prosince 1996. Neuplatněním ve lhůtě tato práva zanikají.
(4)
Právo na vydání nemovitostinemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osobaoprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osobyoprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. ledna 1993, a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do 1. září 1993. Náhrady za živý a mrtvý inventář podle § 20 mohla oprávněná osobaoprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osobyoprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. března 1993. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(5)
Právo na vydání nemovitostinemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996 uplatnit oprávněná osobaoprávněná osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobouoprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osobaoprávněná osoba může uplatnit náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31. prosince 1998. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po 31. prosinci 1998.
(6)
Oprávněná osobaOprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu.
(7)
Po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká.
(8)
Odstavce 6 a 7 se nevztahují na
a)
oprávněnou osobuoprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice,
b)
příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby uvedené v písmenu a), která na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede.
Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně.
Náhrady
§ 14
(1)
Oprávněné osoběOprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osoběoprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.
(2)
Je-li obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba, která má být vydána, podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni účinnosti tohoto zákona převyšuje cenu budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda převezme budovu a uhradí povinné osobě rozdíl mezi cenami, nebo požádá o náhradu.
(3)
Je-li cena vydávané obytné budovy, hospodářské budovy nebo jiné stavby určená ke dni 24. června 1991 nižší než cena původní stavby, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo na poskytnutí náhrady ve výši rozdílu cen.
(4)
Pro účely tohoto zákona se za podstatné zhodnocení nepovažuje meliorační zařízení pod povrchem půdy. Oprávněná osobaOprávněná osoba, které byla vydána nemovitostnemovitost, na níž je umístěna meliorační stavba, je povinna meliorační stavbu udržovat.
(5)
Nestane-li se oprávněná osobaoprávněná osoba též vlastníkem meliorační stavby, je povinna umožnit kontrolu, údržbu a opravy právnické nebo fyzické osobě, která odpovídá za její stav a činnost.
(6)
Hlavním melioračním zařízením se podle odstavce 4 rozumí u odvodnění čerpací stanice, otevřené a zakryté kanály od světlosti 30 cm včetně, sběrné otevřené příkopy, stavební objekty na kanálech a příkopech, poldry a obtokové nádrže, u závlah odběrné objekty, nádrže, přivaděče kryté i otevřené s objekty na nich, čerpací stanice, výtlaky a trubní sítě až po hydrant, zpevněné manipulační plochy a cesty sloužící výhradně pro závlahový provoz.
(7)
Podle odstavce 2 se postupuje i v případech, kdy se obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba stala součástí jiné budovy nebo stavby.
(8)
V případě, že oprávněná osobaoprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu po 23. červnu 1945, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny; pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny, poskytne se náhrada ve výši 1,5 % z ceny nemovitosti stanovené podle § 28a.
§ 14a
Věc nelze vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně této věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. Oprávněná osobaOprávněná osoba podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která se poskytne podle § 18a odst. 2.
§ 15
(1)
Při vydání pozemku dle tohoto zákona přechází do vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby trvalé porosty a vše co tvoří jejich součásti a meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, s výjimkou hlavních melioračních zařízení dle § 14 odst. 5, které se na tomto pozemku nacházejí v okamžiku jeho vydání.
(2)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání cenově srovnatelný trvalý porost, náleží oprávněné osoběoprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(3)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání žádný trvalý porost, náleží oprávněné osoběoprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou.
(4)
Jestliže se na vydávaném lesním pozemku dle odstavce 3 nacházel les, je povinná osoba povinna zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena vysazeného a zajištěného trvalého porostu.
(5)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, nebyl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(6)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(7)
Jestliže je oprávněná osobaoprávněná osoba povinna při vydání pozemku dle § 9 poskytnout povinné osobě náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli oprávněné osobyoprávněné osoby, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o vydání jiného pozemku; v takovém případě se postupuje dle § 11a, nedohodnou-li se účastníci jinak.
(8)
Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(9)
Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.
§ 16
(1)
Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy
a)
oprávněné osoběoprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo
b)
osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.
(2)
Ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitostinemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitostnemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osobaoprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitostnemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny13a) v okamžiku přechodu na stát.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
(4)
Náhrada se poskytne oprávněné osoběoprávněné osobě do šesti měsíců ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní nebo k nimž měla právo hospodaření13d) ke dni 24. června 1991 popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostínemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se účastníci jinak.
(5)
Způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou osobouoprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osobyoprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu.
(6)
Nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu náhrady na návrh soud.
ČÁST TŘETÍ
§ 17
Pozemkové fondy
(1)
NemovitostiNemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen „pozemkové fondy“), s výjimkou pozemků,
a)
na nichž se nachází veřejné nebo neveřejné pohřebiště,
b)
které jsou určeny pro obranu státu,14)
c)
které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů,15)
d)
chráněných podle zvláštních předpisů.16)
(2)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují pozemkové fondy při převodu nemovitého majetku státu podle zvláštních předpisů.
(3)
NemovitostiNemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést
a)
na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu,
b)
do vlastnictví oprávněných osoboprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,
c)
v naléhavých případech na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu,
d)
směnou za jiné nemovitostinemovitosti,
e)
na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu, pokud pozemky uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byly z privatizačního projektu vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako pozemky náhradní.
(4)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje tento zákon, vydává vyjádření Ministerstvo zemědělství; soudní přezkum tohoto vyjádření je vyloučen.
§ 18
(1)
Pokud není znám vlastník nemovitosti, je pozemkový úřad oprávněn dát nemovitost do užívání vhodným zájemcům; úplata za toto užívání je příjmem státního rozpočtu do doby, než vlastník uplatní svá práva k této nemovitosti.
(2)
Uplatní-li vlastník svá práva k nemovitostinemovitosti, pozemkový úřad vypoví smlouvu s nájemcem k 1. říjnu běžného roku s jednoroční výpovědní lhůtou, nedohodne-li se s vlastníkem jinak.
§ 18a
(1)
Pozemkový úřad poskytuje náhrady oprávněným osobámoprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obecobec, kraj nebo stát. Poskytla-li náhradu obecobec před účinností tohoto zákona, poskytne této povinné osobě náhradu pozemkový úřad.
(2)
Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostínemovitostí, s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit, nebo v poskytnutí hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem,13c) popřípadě v cenných papírechcenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů.
§ 19
Pozemkové úpravy
(1)
Pozemkovými úpravamiPozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu.
(2)
O provedení pozemkových úpravpozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud.
(3)
Řízení o pozemkových úpraváchpozemkových úpravách upravují zákony národních rad.
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Náhrada živého a mrtvého inventáře
(1)
K zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby má původní vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty nebo jinak bezúplatně převedeny v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby další oprávněná osobaoprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2.
(2)
Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě 60 dnů, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení částky, kterou jako náhradu zaplatila, vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě 60 dnů od poskytnutí náhrady. Nelze-li zjistit právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího právního nástupce nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu dle odstavce 1 pozemkový úřad způsobem uvedeným v § 18a odst. 2.
(3)
Náhrada se poskytne ve věcech téhož nebo srovnatelného druhu, jakosti a v množství přiměřeném převzaté části nemovitostinemovitosti k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby; není-li to možné, poskytne se náhrada ve službách pro zabezpečení zemědělské nebo lesní výroby, případně podílem na jmění právnické osoby uvedené v odstavci 2, a to až do výše hodnoty odňatých věcí v cenách ke dni účinnosti tohoto zákona, případně náhrada v jiné formě. Od stanovené náhrady se odečte náhrada za živý a mrtvý inventář a za zásoby, vyplacená před účinností tohoto zákona. Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh soud.
(4)
V případě, že nemovitostinemovitosti nejsou v užívání právnické osoby podle odstavce 2, která má poskytnout náhradu podle odstavce 1, může oprávněná osobaoprávněná osoba žádat od této právnické osoby náhradu odňatého živého a mrtvého inventáře k zajištění zemědělské výroby bez omezení uvedených v odstavci 3.
(5)
Právo na náhradu zaniká, nebude-li uplatněno ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
(6)
Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví způsob výpočtu výše náhrad za věci uvedené v odstavci 1 pro případ, kdy nelze prokázat odnětí nebo vnesení těchto věcí nebo nelze určit jejich současnou hodnotu.
(7)
Rozhodnutí Ministerstva zemědělství o určení povinné osoby podle zákona č. 243/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., je uplatněním nároku podle tohoto zákona, na které se nevztahuje lhůta dle odstavce 5.
§ 21
Je-li oprávněných osoboprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní jen některé z nich, vydá se jim věc celá.
§ 21a
(1)
Správní poplatky související s vydáním a výměnou nemovitostinemovitosti a poskytnutím náhrad se nevyměřují.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků. Osvobozena od soudních poplatků je též osoba domáhající se svého práva podle § 8.
(3)
Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, které souvisejí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle tohoto zákona, hradí stát.
§ 22
Zánik některých užívacích práv
(1)
Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají tato práva k majetku uvedenému v § 1 odst. 1:
a)
právo družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří nejsou členy zemědělského družstva,18)
b)
právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby,19)
c)
právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa,20)
d)
právo bezplatného užívání rybníků,21)
e)
právo trvalého užívání nemovitostinemovitosti ve vlastnictví státu,22)
f)
právo hospodaření k nemovitostemnemovitostem ve vlastnictví státu.23)
(2)
Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem zemědělského pozemku k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byl pozemek podle části druhé tohoto zákona vydán, mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak. V případě, že oprávněné osoběoprávněné osobě mají být vydány také budovy a stavby nebo poskytnuty náhrady podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta u výpovědi dané nájemcem skončit dříve, než tyto nároky vypořádá. V roce 1991 až 1993 mohou vlastníci vypovědět nájemní vztah k 1. říjnu výpovědí doručenou nejpozději do jednoho měsíce před tímto dnem. Po nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání nemovitostinemovitosti nebo rozhodnutí o vlastnictví oprávněné osobyoprávněné osoby k nemovitostinemovitosti může vlastník vypovědět nájem k této nemovitostinemovitosti k 1. říjnu výpovědí doručenou nejpozději jeden měsíc před tímto dnem.
(3)
Je-li na pozemku na základě územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která existovala před 1. říjnem 1976, končí výpovědní lhůta dnem, kdy mělo skončit právo dočasného užívání pozemku. V případě trvalého užívání pozemku a dočasného užívání na dobu neurčitou, skončila výpovědní lhůta dnem 24. června 1991. Nájemce má právo na prodloužení nájmu o dalších 10 let, nejdéle však do roku 2001, nedohodnou-li se účastníci jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výše ročního nájemného u těchto pozemků činí 10 % z ceny pozemku, odvozené z bonitovaných půdně-ekologických jednotek, vydaných vyhláškou Ministerstva zemědělství pro účely daně z nemovitostí.
(4)
Nachází-li se na pozemku v užívání šlechtitelské stanice trvalé kultury patřící k nezbytnému rostlinnému genofondu nebo slouží-li pozemek v užívání šlechtitelské stanice výlučně k vypěstování nových šlechtěných odrůd,23a) nemůže výpovědní lhůta, u výpovědi podané vlastníkem, skončit dříve, než bude dosaženo účelu, k němuž byl pozemek užíván ke dni 1. února 1992.
(5)
Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 3 a 4 má právo do tří let požádat pozemkový fond o výměnu tohoto pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu. Vyměňovaný pozemek se poskytne v přiměřené výměře a kvalitě, jako byl pozemek původní, a to pokud možno v témže katastrálním územíkatastrálním území.
(6)
Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle předpisů o evidenci nemovitostínemovitostí. S užívanou nemovitostínemovitostí je povinen nakládat s péčí řádného hospodáře a po skončení nájmu vrátit budovy a stavby ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení.
(7)
Je-li na pozemku vlastníka stavba ve vlastnictví jiné právnické osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu, a má-li vlastník pozemku nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb., ve výši nejméně 50 % ceny stavby vůči vlastníkovi stavby, může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout soud o převodu stavby vlastníkovi pozemku. Vlastník budovy má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby13a) převyšuje nároky vlastníka pozemku. Pokud vlastník pozemku nevyužije tohoto práva,
a)
vymění pozemkový fond na návrh vlastníka jeho pozemek za jiný pozemek ve vlastnictví státu; v tomto případě uhradí vlastník stavby cenu pozemku pozemkovému fondu, nebo
b)
na návrh vlastníka prodá zastavěný pozemek vlastníku budovy nebo stavby, nebo
c)
na návrh vlastníka pronajme zastavěný pozemek vlastníku budovy nebo stavby bez možnosti výpovědi. Nájemce má předkupní právo k tomuto pozemku.
(8)
Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem nemovitostínemovitostí, s výjimkou zemědělské půdy, k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byla nemovitostnemovitost podle části druhé tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemní vztah, který lze kdykoliv vypovědět. Výpovědní lhůta je tři měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.
(9)
Lhůta podle odstavce 6 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Návrh podle odstavce 8 lze podat nejpozději do 31. prosince 1996 a může tak učinit oprávněná osobaoprávněná osoba uvedená v § 13 odst. 5.
§ 23
(1)
Právo na náhradu podle ustanovení § 14 a 16 má i vlastník obytné nebo hospodářské budovy, která byla odstraněna nebo znehodnocena v době užívání organizací podle zvláštních předpisů.24) V případě, že tuto budovu odstranila nebo znehodnotila jiná právnická osoba než stát, má vlastník právo na finanční náhradu vůči této právnické osobě, pokud se nedohodnou na jiném způsobu náhrady.
(2)
Povinnou osobou k poskytnutí náhrad je právnická osoba, která budovu užívá nebo ji naposledy užívala před jejím odstraněním, opuštěním nebo vrácením vlastníkovi.
(3)
V případě, že vlastník získal nemovitost přídělem od státu, je povinen uhradit státu nedoplatek přídělové ceny. Jeho výši stanoví krajský úřad. K přijetí nedoplatku se zmocňuje Ministerstvo zemědělství.
§ 24
Náhrady za trvalé porosty
(2)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době ukončení nájmu cenově srovnatelný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(3)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době ukončení nájmu žádný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání.
(4)
Jestliže se na lesním pozemku, na kterém má být ukončen nájem, nacházel ke dni vzniku práva užívání les, je nájemce povinen zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem 13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena zajištěné kultury.
(5)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, nebyl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době ukončení nájmu trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(6)
Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době ukončení nájmu cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(7)
Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(8)
Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.
Práva vlastníků a uživatelů budov a pozemků
§ 25
(1)
Vlastník vstupuje do práv a závazků pronajímatele, plynoucích z dohody o odevzdání a převzetí bytu, z nájmu pozemku nebo ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitostinemovitosti. Je-li smlouva uzavřena na dobu určitou, mění se změnou osoby pronajímatele na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.
(2)
Dosavadní uživatelé bytů, pozemků a nebytových prostor v převáděných nemovitostechnemovitostech, které slouží
a)
činnosti diplomatických a konzulárních misí,
b)
poskytování zdravotnických a sociálních služeb,
c)
školství,
d)
provozu kulturních a tělovýchovných zařízení,
e)
pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
mají nárok vůči vlastníkovi na uzavření dohody o užívání bytu, pozemku nebo nájmu nebytových prostor. V těchto případech může vlastník dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona, nedohodnou-li se účastníci jinak; tento závazek přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na pozemky školních statků, středních zemědělských škol a vysokých škol. V těchto případech může vlastník vypovědět dohodu o nájmu pozemků nejdříve k 1. říjnu 1995.
(4)
Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení vlastník s uživatelem bytu, pozemku nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, Magistrát hl. m. Prahy a magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně podle obecně platných cenových předpisů.
§ 25a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 26
(2)
Na návrh vlastníka obytné budovy patřící k zemědělské usedlosti uplatněný do tří let zruší příslušný orgán právo užívání k bytu nebo rozhodne o jeho vyklizení, jestliže jej vlastník potřebuje pro sebe a osoby blízké k provozování zemědělské výroby.
(3)
Lhůta podle odstavce 2 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona, a to pro oprávněné osobyoprávněné osoby uvedené v § 13 odst. 5.
§ 27
(1)
Uživatel bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt, nebytový prostor, budova nebo stavba zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, skončí-li mu právo jejich užívání.
(2)
Jestliže byt, nebytový prostor, budova nebo stavba jsou ke dni skončení práva užívání znehodnoceny více, než odpovídá běžnému opotřebení, je uživatel těchto prostor povinen uhradit vlastníkovi bytu, nebytových prostor, budovy nebo stavby náhradu za toto znehodnocení.
(3)
Náhrady se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni skončení práva užívání.
§ 28
Povinná osoba nemůže proti oprávněné osoběoprávněné osobě uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osobaoprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně.
§ 28a
Pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.
§ 28b
(1)
Pokud došlo k přechodu vlastnictví k nemovitostemnemovitostem podle zákonů o zemědělském družstevnictví a prováděcích předpisů nebo podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a tato změna nebyla zaevidována v pozemkových knihách nebo na Listu vlastnictví u příslušného střediska geodézie, je vlastníkem těchto nemovitostínemovitostí osoba, která byla k 24. červnu 1991 zapsána jako vlastník v katastru nemovitostínemovitostí.
(2)
Pokud nedošlo k přechodu vlastnictví na kupujícího proto, že nebyl udělen souhlas nebo dodatečný souhlas Ministerstvem zemědělství podle § 13 zákona č. 46/1948 Sb., považuje se za původního vlastníka kupující, pokud prokáže, že k uzavření kupní smlouvy došlo a že na jejím základě byla uhrazena kupní cena, a pokud nemovitosti nepřešly již na základě tohoto zákona na jiné oprávněné osobyoprávněné osoby.
§ 30
Pro postup podle části druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odst. 1 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván.
§ 31
Ustanovení části druhé a § 20 nelze použít pro případy, kdy byla věc získána v době nesvobody osobami státně nespolehlivými, nebo v důsledku rasové persekuce.
§ 32
Zvláštní ustanovení o pozemkových reformách
(1)
Ode dne účinnosti tohoto zákona se nepoužijí ustanovení zákona č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
(2)
Za okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. se považuje den faktického převzetí nemovitostínemovitostí státem nebo jinou právnickou osobou.
§ 33a
Vypořádání nároků
(1)
Veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona a nároky na vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. (dále jen „zákona“) jsou pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby (dále jen „pohledávky“). Nabyvatel má postavení oprávněné osobyoprávněné osoby podle tohoto zákona a podle zákona.
(2)
Povinná osoba podle tohoto zákona nebo její právní nástupce, s výjimkou státního podniku, transformované družstvo nebo právnická osoba vzniklá podle zákona (dále jen „dlužník“) je povinna vypracovat soupis všech věcí nebo souborů věcí v jejím vlastnictví s výjimkou nemovitostínemovitostí, na které byl uplatněn nárok na vydání podle tohoto zákona, včetně jejich ocenění v zůstatkových účetních cenách; u věcí s nulovou účetní hodnotou se cena stanoví ve výši 20 % z pořizovací ceny. Dále je povinna umožnit osobám oprávněným k poskytnutí náhrady podle tohoto zákona nebo oprávněným osobámoprávněným osobám, které mají právo na vydání podílu podle zákona, nebo osobám, na které tyto oprávněné osobyoprávněné osoby tyto nároky převedly (dále jen „věřitel“), přístup k tomuto seznamu.
(3)
Pohledávky téhož věřitele vůči dlužníkovi lze sčítat. Věřitelé mohou své pohledávky sdružovat.
§ 33b
Výbory oprávněných osob
Nedošlo-li do 30 dnů od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné osobyoprávněné osoby k dohodě o vypořádání pohledávek dlužníka, může se ustavit výbor pro jejich vypořádání (dále jen „výbor“). Členy výboru jsou věřitelé, u kterých nedošlo od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné osobyoprávněné osoby k vypořádání pohledávek, a oprávněné osobyoprávněné osoby s majetkovými vklady či podíly u dlužníka. Zastoupení obou skupin musí být stejné.
§ 33c
Řízení o vypořádání pohledávky
(1)
Výbor řeší jednotlivé případy vypořádání pohledávek buď na základě dohody, nebo v případě, že nelze dohody dosáhnout, pomocí dražby, jejímiž účastníky jsou věřitelé, kteří zajišťují zemědělskou výrobu, a dlužník (dále jen „dražba“). Způsob vyhlášení a provedení dražby stanoví vláda nařízením, které vydá do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona.
(2)
Jednotlivé případy vyřizuje výbor na základě došlých žádostí věřitelů. Podaná žádost musí být vyřízena do 30 dnů od jejího podání buď dohodou, nebo vyhlášením dražby.
§ 33d
Společné ustanovení
Pro účely tohoto zákona se užívacími vztahy rozumí nájem i pacht.
§ 34
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb. a zákona č. 114/1990 Sb.
2.
§ 12 až 19 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích,
3.
§ 4 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství,
4.
§ 50 odst. 2, 4 a 5 a § 51 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví,
5.
zákon SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů,
6.
zákon SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů.
§ 35
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
2)
§ 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
3)
§ 46 odst. 4 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.
5)
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
5a)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
6)
§ 2 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
7)
§ 2 odst. 3 věta první zákona č. 87/1991 Sb.
8)
Např. zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
9)
Např. nařízení Sboru pověřenců č. 26/1948 Sb. SNR, kterým se upravuje vynětí zemědělského majetku osob maďarské národnosti z konfiskace.
9a)
Nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
§ 119 občanského zákoníku.
9c)
§ 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
9d)
§ 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
9e)
§ 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
10)
§ 52 až 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
10a)
§ 2 odst. 10 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 8 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
12)
§ 6 a 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
13a)
Vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.
13b)
§ 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13c)
Například § 5 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 7 zákona č. 569/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Čl. II zákona č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb.
§ 20 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Čl. IV zákona č. 150/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
13d)
Zákon č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 8 zákona č. 169/1949 Sb.
15)
Zákon č. 44/1988 Sb.
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
16)
§ 2, 4 a 5 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
§ 2, 4 a 5 zákona SNR č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči.
§ 5 a 6 zákona č. 40/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 46 zákona č. 162/1990 Sb.
19)
§ 1 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 12 zákona č. 61/1977 Sb.
21)
§ 4 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství.
22)
§ 70 hospodářského zákoníku.
23)
§ 64 hospodářského zákoníku.
23a)
§ 6 odst. 1 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.
24)
Například zákon č. 123/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1977 Sb.
25)
§ 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb.
26)
Například § 7 nebo 10 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 20 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 8 zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 28. 6. 1991, částka 49/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 9)
* DRUHÁ ČASŤ - FOND NÁRODNÉHO MAJETKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY (§ 10 — § 22)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 23 — § 25)
Aktuální znění od 23. 1. 1992 (29/1992 Sb.)
253
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991
o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ USTANOVENIA
§ 1
Predmet úpravy
Tento zákon upravuje pôsobnosť orgánov Slovenskej republiky pri prevode majetku štátu na iné osoby,1) zriadenie Fondu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „fond“), jeho právne pomery, činnosť a spôsob použitia majetku fondu.
Pôsobnosť Ministerstva pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky
§ 2
Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) riadi činnosť fondu pri výkone jeho funkcie zakladateľa akciových alebo iných obchodných spoločností založených podľa privatizačných projektov a pri vykonávaní jeho ďalších činností.
§ 2a
Privatizačný projekt podniku na predaj privatizovaného majetku vo verejnej dražbe môže vypracovať tiež komisia pre privatizáciu národného majetku zriadená osobitným zákonom1a) (ďalej len „komisia“). Komisia predkladá privatizačný projekt spolu so stanoviskom podniku jeho zakladateľovi na další postup podľa § 3.
§ 3
(1)
Orgány štátnej správy Slovenskej republiky predkladajú všetky návrhy privatizačných projektov podniku,2) ktorého sú zakladateľom, prípadne zriaďovateľom (ďalej len „zakladateľ“) so svojím stanoviskom ministerstvu.3) Zakladatelia súčasne s predložením privatizačného projektu oznámia oprávneným osobám navrhnutý spôsob vyporiadania ich nárokov.4)
(2)
Zakladateľ predkladá podľa odseku 1 aj návrhy tých privatizačných projektov podniku, ktoré neodporúča uskutočniť s odôvodnením svojho stanoviska.5) V prípade, že ministerstvo schvaľuje privatizačný projekt v rozpore so stanoviskom zakladateľa, je povinné toto rozhodnutie zdôvodniť na rokovaní vlády Slovenskej republiky.
(3)
Zakladateľ je povinný zverejniť informáciu o predložení privatizačného projektu podniku v dennej tlači. Záujemcom o vypracovanie konkurenčného projektu je povinný poskytnúť údaje o podniku v rozsahu povinnej zákonnej osnovy privatizačného projektu.
§ 4
Zakladateľ, ktorý vykonáva práva štátu týkajúce sa majetkovej účasti na podnikaní právnických osôb, predkladá v lehote určenej vládou Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) so svojím stanoviskom návrhy privatizačných projektov tejto majetkovej účasti6) ministerstvu.
§ 5
(1)
Ministerstvo schvaľuje návrhy privatizačných projektov predložených podľa § 3 a 4 a zverejňuje ich do 30 dní vo vestníku ministerstva, pričom využíva aj iné formy zverejnenia.
(2)
Obsah a náležitosti privatizačného projektu podniku a privatizačného projektu majetkovej účasti štátu na podnikaní (ďalej len „privatizačný projekt účasti“) upravuje osobitný predpis.7)
§ 6
(1)
Ak je ministerstvo príslušné schváliť privatizačný projekt, je tiež orgánom, na ktorom sa uplatňujú nároky oprávnených osôb podľa osobitného predpisu.8) Obdobné platí aj v prípade, ak privatizačný projekt schvaľuje vláda.
(2)
Lehota na uplatnenie nárokov oprávnených osôb ustanovená osobitným predpisom9) sa považuje za zachovanú, ak oprávnená osoba včas uplatnila nárok uvedený v odseku 1 na orgáne Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky10) alebo na orgáne Českej republiky príslušnom schváliť privatizačný projekt,11) hoci mal byť uplatnený na ministerstve.
(3)
V prípade, že nárok podľa odseku 1 mal byť uplatnený na príslušnom orgáne Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky alebo na príslušnom orgáne Českej republiky, odstúpi ministerstvo žiadosť oprávnenej osoby tomuto orgánu.
§ 7
Ministerstvo po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej republiky udeľuje predchádzajúci súhlas na vznik obchodných spoločností založených za účelom použitia investičných kupónov podľa osobitných predpisov.12) Na udeľovanie súhlasu sa nevzťahuje zákon o správnom konaní.
Pôsobnosť vlády
§ 8
(1)
Vláda si môže vyhradiť schválenie privatizačného projektu podniku a privatizačného projektu účasti.
(2)
Schváleniu podľa odseku 1 podliehajú privatizačné projekty vždy, ak ide o priamy predaj mimo verejnej súťaže alebo verejnej dražby.13)
§ 9
(1)
Vláda za účelom privatizácie aj s použitím kupónov najneskoršie do 1. júla 1991 vydá zásady, na základe ktorých jej zakladatelia predložia na schválenie zoznamy podnikov a zoznamy majetkových účastí, ktoré budú zahrnuté do privatizácie.
(2)
Vláda určí lehoty na vypracovanie privatizačných projektov.14)
DRUHÁ ČASŤ
FOND NÁRODNÉHO MAJETKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY
§ 10
Zriadenie fondu
(1)
Zriaďuje sa Fond národného majetku Slovenskej republiky so sídlom v Bratislave. Fond je právnickou osobou a zapisuje sa do podnikového registra.
(2)
Fond uhrádza náklady spojené so svojou činnosťou zo svojho majetku, a to v rámci rozpočtu schváleného Slovenskou národnou radou.
(3)
Orgánmi fondu sú prezídium, výkonný výbor a dozorná rada.
(4)
Podrobnosti o organizačnom usporiadaní fondu a jeho činnosti upravuje štatút, ktorý schvaľuje vláda.
§ 11
Majetok fondu a jeho použitie
(1)
Majetok fondu tvoria
a)
privatizovaný majetok prevedený na fond za podmienok a v rozsahu ustnovenom osobitným predpisom,15)
b)
zisk z účasti fondu na podnikaní obchodných spoločností, ktorých podnikania sa zúčastňuje,
c)
čistý výnos z predaja investičných kupónov za podmienok ustanovených osobitným predpisom.16)
(2)
Majetkom fondu sa po zúčtovaní (§ 23) stávajú finančné prostriedky, ktoré sú podľa osobitných predpisov17) príjmom osobitného účtu ministerstva.
(3)
Majetok fondu nie je súčasťou štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Možno ho použiť len na tieto účely
a)
v súlade so schválenými privatizačnými projektmi k spôsobom privatizácie ustanoveným osobitným predpisom,18)
b)
na zvýšenie základného kapitálu obchodných spoločností, ktorých akcionárom alebo spoločníkom je fond,
c)
na úhradu nákladov spojených s činnosťou fondu v rámci schváleného rozpočtu (§ 10 ods. 2),
d)
na úhradu nákladov spojených s privatizáciou v rámci schváleného rozpočtu, vrátane nákladov na podporu privatizácie,
e)
na plnenie záväzkov podnikov a akciových spoločností, ak jediným účastníkom týchto spoločností je štát a ak ide o podniky a akciové spoločnosti určené na privatizáciu; rozsah a podmienky použitia majetku fondu určí ministerstvo.
f)
na posilnenie zdrojov bánk a sporiteľní určených na poskytovanie úverov,
g)
na úhrady na ťarchu osobitného účtu ministerstva na použitie podľa osobitného predpisu,19)
h)
na uspokojenie nárokov oprávnených osôb podľa osobitných predpisov,20)
ch)
na prevod prostriedkov do majetku obcíobcí v rozsahu 25% podielu na úhrnnom čistom výnose z predaja prevádzkových jednotiek podľa osobitných predpisov,21) ktoré boli v zakladateľskej (zriaďovateľskej) pôsobnosti obcíobcí a orgánov miestnej štátnej správy v jednotlivých okresoch Slovenskej republiky; tieto prostriedky sa rozdelia po 1. decembri 1992 medzi jednotlivé obceobce okresu v pomere podľa počtu obyvateľov,
i)
na prenájom majetku na dobu určitú do doby jeho použitia na privatizáciu,
j)
na poskytovanie finančnej náhrady subjektom, voči ktorým podnik mal zodpovednosť za vady, pokiaľ táto zodpovednosť neprešla na nadobúdateľa.
§ 12
Právne úkony fondu
(1)
Podľa schváleného privatizačného projektu uzaviera fond vo svojom mene zmluvy a robí iné právne úkony, a to najmä
a)
zakladá obchodné spoločnosti alebo sa zúčastňuje na ich zakladaní a vkladá do nich vklady, ku ktorým sa zaviazal,
b)
nadobúda akcie na základe svojej účasti na podnikaní akciových spoločností a vykonáva práva akcionára vrátane účasti na valných zhromaždeniach,
c)
vykonáva práva spoločníka vo svojej účasti na iných než akciových spoločnostiach,
d)
podieľa sa na hospodárskom výsledku obchodnej spoločnosti, ktorej podnikania sa zúčastňuje a znáša jeho dôsledky vo forme zisku a strát,
e)
predáva akcie alebo podiely na iných než akciových spoločnostiach,
f)
podieľa sa na likvidačnom zostatku spoločnosti v rozsahu svojej účasti na jej podnikaní, ak dôjde k jej zrušeniu,
g)
uzaviera zmluvy o predaji podnikov, ich organizačných častí a častí ich majetku, pritom môže využiť aj verejnú súťaž,
h)
predáva privatizovaný majetok vo verejných dražbách; verejné dražby môže organizovať a zabezpečovať prostredníctvom komisie, ktorá v týchto prípadoch koná v mene Fondu, na základe a v medziach jeho poverenia,
ch)
prevádza privatizovaný majetok na obceobce,
i)
prevádza privatizovaný majetok na účely nemocenského a sociálneho poistenia,
j)
prenajíma na dobu určitú tieto hodnoty do doby ich použitia pre privatizáciu.
(2)
Pri právnych úkonoch, ktoré robí fond podľa odseku 1 písm. a), g), h), ch), spolupracuje so zakladateľmi.
(3)
Fond vyporiadava tiež nároky oprávnených osôb, ak k odňatiu vlastníckeho práva k majetku došlo spôsobom uvedeným v § 2 ods. 3 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciach, a to podľa časového plánu uvedeného v schválenom privatizačnom projekte, najneskôr však do jedného roka od schválenia privatizačného projektu. Fond vyporiada tieto nároky len vtedy, ak ich oprávnené osoby uplatnia včas a ak uvedú názov a sídlo podniku, ktorý vec drží.
(4)
Na zmenu schváleného privatizačného projektu je fond povinný vyžiadať si súhlas ministerstva alebo vlády, ak si vyhradila schválenie privatizačného projektu.
§ 13
Pri uskutočňovaní činností uvedených v § 11 vznikajú fondu práva a záväzky. Fond je oprávnený domáhať sa splnenia svojich práv na súde alebo iných príslušných orgánoch a môže byť žalovaný za nesplnenie svojich záväzkov alebo iných povinností, za ktorých porušenie zodpovedá celým svojím majetkom.
ORGÁNY FONDU
§ 14
Prezídium
Najvyšším orgánom fondu je prezídium, ktoré sa skladá zo 7 členov. Predsedu, podpredsedu a členov prezídia volí na návrh vlády Slovenská národná rada na dobu 5 rokov. Predsedu, podpredsedu a ďalších členov prezídia môže Slovenská národná rada odvolať i pred uplynutím ich funkčného obdobia. Voľba a odvolanie sa vykoná tajným hlasovaním.
§ 15
Pôsobnosť prezídia
(1)
Do pôsobnosti prezídia patrí najmä
a)
vymenúvať a riadiť výkonný výbor a dozerať na jeho činnosť,
b)
schvaľovať odmeňovanie členov výkonného výboru a ostatných pracovníkov fondu,
c)
vypracúvať návrh rozpočtu fondu a predkladať ho na prerokovanie vláde,
d)
schvaľovať rokovací poriadok prezídia a výkonného výboru,
e)
prerokúvať ročnú účtovnú uzávierku fondu a predkladať ju na prerokovanie vláde,
f)
prerokovať najneskoršie do 30. apríla výročnú správu o činnosti fondu za predchádzajúci rok.
(2)
Návrh rozpočtu, ročnú účtovnú uzávierku a výročnú správu predkladá fond po prerokovaní vo vláde na schválenie Slovenskej národnej rade.
§ 16
Prijímanie rozhodnutí prezídia
(1)
Prezídium je schopné sa uznášať, ak sa jeho rokovania zúčastní nadpolovičná väčšina členov prezídia. Na rozhodnutie sa vyžaduje súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých členov. V prípade rovnosti hlasov rozhoduje predsedajúci.
(2)
V mene prezídia podpisuje dokumenty predseda a počas jeho neprítomnosti podpredseda.
VÝKONNÝ VÝBOR
§ 17
Pôsobnosť výkonného výboru
(1)
Činnosť fondu riadi výkonný výbor fondu (ďalej len „výbor“).
(2)
Výbor koná v mene fondu v rozsahu vymedzenom štatútom. V týchto prípadoch sa na platnosť písomných právnych úkonov vyžadujú podpisy dvoch členov výboru. Statút ďalej určí, kedy a v akom rozsahu členovia výboru konajú v mene fondu a udeľujú splnomocnenie konať v mene fondu. Členovia výboru oprávnení konať za fond sa zapisujú do podnikového registra.
(3)
Ustanovenie § 16 ods. 1 platí obdobne.
§ 18
Zloženie výboru
(1)
Výbor sa skladá z 9 členov vymenovaných prezídiom na dobu 5 rokov. Pred uplynutím tejto lehoty môže prezídium člena výboru odvolať, ak porušuje svoje povinnosti alebo nie je schopný riadne vykonávať svoju funkciu.
(2)
Členovia výboru volia zo svojho stredu predsedu a najviac dvoch podpredsedov.
(3)
Členovia výboru sú zamestnancami fondu.
DOZORNÁ RADA
§ 19
Pôsobnosť dozornej rady
(1)
Dozorná rada fondu (ďalej len „dozorná rada“) dozerá na činnosť a hospodárenie fondu, jeho prezídia a výboru. Podľa povahy veci upozorňuje dozorná rada prezídium, vládu, Slovenskú národnú radu, prípadne iné príslušné orgány na zistené nedostatky.
(2)
Návrh rozpočtu, ročnú účtovnú uzávierku a výročnú správu je prezídium povinné pred predložením vláde prerokovať v dozornej rade.
§ 20
Zloženie dozornej rady
(1)
Dozorná rada sa skladá z 5 členov volených Slovenskou národnou radou na dobu 5 rokov. Slovenská národná rada môže člena dozornej rady odvolať aj pred uplynutím jeho funkčného obdobia. Voľba aj odvolanie člena dozornej rady sa vykonáva tajným hlasovaním.
(2)
Dozorná rada volí zo svojho stredu predsedu a podpredsedu.
(3)
Členmi dozornej rady nemôžu byť zamestnanci fondu.
(4)
Ustanovenie § 16 ods. 1 platí obdobne.
§ 21
Nezlučiteľnost funkcií
(1)
Funkcie člena prezídia, výboru a dozornej rady sú navzájom nezlučiteľné.
(2)
Členom prezídia, výboru a dozornej rady nemôže byť člen vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, vlády Českej republiky a vlády Slovenskej republiky a poslanec Federálneho zhromaždenia, Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady.
(3)
Členovia prezídia, výboru, dozornej rady a zamestnanci fondu nemôžu vykonávať činnosť, ktorá by bola v rozpore so záujmami fondu, najmä nesmú byť členmi orgánov obchodných spoločností, na ktorých podnikaní má fond majetkovú účasť s výnimkou zamestnancov Fondu, ktorých Fond vymenuje do dozorných orgánov týchto obchodných spoločností. Členovia prezídia, výboru a dozornej rady nemôžu nadobudnúť majetok fondu, okrem akcií za investičné kupóny.22)
§ 22
Člen prezídia, výboru a dozornej rady sa môže pred uplynutím funkčného obdobia svojej funkcie vzdať písomným oznámení orgánu, ktorý ho do funkcie ustanovil.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 23
Medzi ministerstvom a fondom sa vykonáva pravidelné zúčtovanie príjmov podľa § 11 ods. 2 a výdavkov fondu podľa § 11 ods. 3 písm. e).
§ 24
Ukončenie činnosti fondu
O ukončení činnosti fondu, likvidácii fondu a o spôsobe použitia zostatku na účte fondu rozhodne Slovenská národná rada zákonom.
§ 25
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby.
1a)
§ 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodu vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
2)
§ 1 ods. 1 a 2 zákona č. 92/1991 Zb.
3)
§ 8 ods. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Zb.
4)
§ 47 ods. 1 zákona č. 92/1991 Zb.
5)
§ 8 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
6)
§ 9 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
7)
§ 6 a § 9 ods. 3 a 4 zákona č. 92/1991 Zb.
§ 19 zákona č. 63/1991 Zb. o ochrane hospodárskej súťaže.
8)
§ 47 zákona č. 92/1991 Zb.
9)
§ 47 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
10)
§ 10 ods. 1 písm. a) zákona č. 92/1991 Zb.
11)
§ 20 ods. 3 zákona Českej národnej rady č. 171/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Českej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Českej republiky.
12)
§ 25 ods. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Zb.
13)
§ 10 ods. 2 a 3 zákona č. 92/1991 Zb.
14)
§ 41 ods. 3 zákona č. 92/1991 Zb.
15)
§ 6 ods. 1 písm. a) a § 11 ods. 3, 4 a 8 a § 42 zákona č. 92/1991 Zb.
16)
§ 23 ods. 3 zákona č. 92/1991 Zb.
17)
§ 15 a § 16 ods. 1 zákona SNR č. 474/1990 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
§ 7 písm. b), § 10 ods. 3 a § 22 ods. 3 zákona č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení neskorších predpisov.
18)
§ 12 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
19)
§ 16 ods. 2 zákona SNR č. 474/1990 Zb.
20)
Zákon č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciach.
§ 47 zákona č. 92/1991 Zb.
21)
Zákon č. 427/1990 Zb. o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby.
Zákon SNR č. 474/1990 Zb.
22)
§ 25 ods. 1 písm. a) zákona č. 92/1991 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 254/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskej televízii
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKEJ TELEVÍZIE (§ 1 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - RIADENIE SLOVENSKEJ TELEVÍZIE (§ 7 — § 11)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 13 — § 19)
Aktuální znění od 26. 10. 1992 (482/1992 Sb.)
254
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991
o Slovenskej televízii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKEJ TELEVÍZIE
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Slovenská televízia so sídlom v Bratislave.
(2)
V rámci Slovenskej televízie pôsobí štúdio Bratislava, štúdio Banská Bystrica a štúdio Košice.
§ 2
(1)
Slovenská televízia je národná, nezávislá, verejnoprávna, informačná, kultúrna a vzdelávacia inštitúcia.
(2)
Slovenská televízia je právnická osoba.
(3)
Slovenská televízia je obdobne ako príspevková organizácia priamo zapojená finančnými vzťahmi na štátny rozpočet Slovenskej republiky, v ktorom má samostatnú rozpočtovú kapitolu.
(4)
Slovenská televízia sa zapisuje do podnikového registra.
§ 3
(1)
Poslaním Slovenskej televízie je slúžiť verejnosti tvorbou a šírením programov založených na zásadách demokracie, humanizmu, etiky, pravdivosti, nezávislosti, profesionality a zákonnosti.
(2)
Spravodajské a publicistické programy Slovenskej televízie zabezpečujú včasné a objektívne informovanie verejnosti; umelecké, vzdelávacie a zábavné programy slúžia na pozdvihnutie a šírenie národnej kultúry, vzdelanosti a na rozvoj duchovnej a mravnej úrovne spoločnosti.
(3)
Slovenská televízia zabezpečuje prostredníctvom televízneho vysielania v materinskej reči aj uplatňovanie záujmov národností a etnických skupín žijúcich v Slovenskej republike.
§ 4
(1)
Slovenská televízia okrem tvorby a šírenia vlastných programov plní úlohy aj preberaním a šírením programov vyrobených inými právnickými alebo fyzickými osobami.
(2)
Slovenská televízia je povinná dať k dispozícii potrebný vysielací čas štátnym orgánom pre výzvy v krízových situáciách a pre iné dôležité oznámenia určené verejnosti.
§ 5
Slovenská televízia je povinná uchovávať a archivovať programové, významné dokumentačné a iné fondy ako národné kultúrne hodnoty. Zásady archivovania televíznych národných kultúrnych hodnôt schvaľuje rada Slovenskej televízie (§ 7) na návrh ústredného riaditeľa Slovenskej televízie (§ 11) v súlade s príslušnými všeobecne záväznými právnymi predpismi.1)
§ 6
Slovenská televízia plní najmä tieto úlohy:
a)
zriaďuje televízne štúdiá, programové výrobné a výskumno-vývojové útvary; utvára sieť vlastných spravodajcov v tuzemsku i v zahraničí,
b)
utvára vlastné a po dohode s inými televíznymi organizáciami spoločné vysielacie okruhy a primerane sa podieľa na ich programovej skladbe,
c)
spolupracuje so štátnymi, politickými, spoločenskými, cirkevnými, vedeckovýskumnými, hospodárskymi, kultúrnymi, umeleckými, vzdelávacími a telovýchovnými ustanovizňami a občianskymi združeniami,
d)
uskutočňuje prenosy z verejných štátno-politických a spoločenských udalostí, kultúrnych, umeleckých, náboženských, telovýchovných vystúpení a podujatí,
e)
uskutočňuje prieskum programového trhu, predovšetkým z hľadiska názorov divákov na kvalitu televízneho programu,
f)
zúčastňuje sa v odbore svojej pôsobnosti na činnosti medzinárodných organizácií a uzatvára dohody so zahraničnými inštitúciami,
g)
získava, utvára, vysiela, spracúva a rozmnožuje zvukové, obrazové a zvukovoobrazové záznamy na pamäťové médiá a vykonáva obchodnú činnosť v tejto oblasti,
h)
usporadúva verejné predstavenia a produkcie, zriaďuje umelecké súbory pre televíznu programovú tvorbu,
i)
utvára a využíva komplexné banky údajov pre svoju činnosť a pre zabezpečenie pohotového informačného servisu v napojení na tuzemské i zahraničné informačné siete,
j)
prispieva televíznym vysielaním k rozvoju národnej kultúry a kultúr národností žijúcich v Slovenskej republike, ako aj k sprostredkúvaniu kultúrnych hodnôt iných národov.
DRUHÁ ČASŤ
RIADENIE SLOVENSKEJ TELEVÍZIE
§ 7
Rada Slovenskej televízie
Rada Slovenskej televízie (ďalej len „rada“) je orgánom Slovenskej televízie, ktorý zabezpečuje jej programovú objektívnosť a nezávislosť.
§ 8
(1)
Rada má deväť členov, ktorých na návrh príslušného výboru volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky; člena rady možno odvolať,
a)
ak sa bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe na zasadnutí rady, alebo
b)
ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin, alebo
c)
ak vzniknú dôvody podľa § 8 ods. 6.
(2)
Funkčné obdobie členov rady je šesťročné a začína prvým riadnym zasadnutím rady, ktoré zvolá predseda Národnej rady Slovenskej republiky alebo ním poverený poslanec Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní od ich zvolenia. Na tomto zasadnutí si rada zvolí svojho predsedu.
(3)
Po prvej voľbe členov rady sa na jej prvom riadnom zasadnutí určia žrebom mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po dvoch rokoch, a mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po štyroch rokoch.
(4)
Na miesta uprázdnené uplynutím funkčného obdobia sa volia noví členovia rady na obdobie šesť rokov. Na miesta uprázdnené z iného dôvodu sa volia noví členovia na zostávajúci čas do konca funkčného obdobia toho člena, ktorého miesto sa uprázdnilo. Národná rada Slovenskej republiky zvolí nového člena do 60 dní od uprázdnenia miesta člena rady.
(5)
Funkcia člena rady je čestnou funkciou; člen má nárok na náhradu cestovných výdavkov1) súvisiacich s jeho činnosťou v rade. Náklady spojené s činnosťou rady sa uhrádzajú z rozpočtu Slovenskej televízie.
(6)
Členom rady nemôže byť prezident republiky, poslanec zákonodarného zboru, člen vlády, vedúci ústredného orgánu štátnej správy, štátny tajomník, prokurátor, sudca, člen ozbrojeného zboru, funkcionár politickej strany alebo politického hnutia, ten, kto je v pracovnom alebo v obdobnom právnom vzťahu k právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje rozhlasové alebo televízne vysielanie, ten, kto podniká v oblasti reklamy, a podnikateľ, ak on alebo jemu blízke osoby podnikajú v oblasti rozhlasového alebo televízneho vysielania.
(7)
Rada si zriaďuje poradné a konzultačné orgány.
§ 10
Do pôsobnosti rady patrí
a)
schvaľovať dlhodobé plány a koncepcie, návrhy investičných programov a ich realizáciu, vrátane typovej vysielacej štruktúry,
b)
schváliť štatút Slovenskej televízie a štatút programových pracovníkov Slovenskej televízie,
c)
rozhodovať o poskytnutí vysielacieho času politickým stranám, hnutiam a občianskym združeniam, ako aj o obmedzeniach pre vysielanie obchodnej reklamy,
d)
schváliť programový kódex Slovenskej televízie, v ktorom sú formulované všeobecné zásady pre tvorbu, skladbu a koordináciu programov Slovenskej televízie,
e)
prerokúvať návrh rozpočtu Slovenskej televízie,
f)
štatúty a rokovacie poriadky poradných a konzultačných orgánov.
§ 11
Ústredný riaditeľ
(1)
Ústredného riaditeľa volí a odvoláva na návrh rady Národná rada Slovenskej republiky.
(2)
Ústredný riaditeľ je štatutárnym orgánom Slovenskej televízie; zastupuje Slovenskú televíziu navonok, riadi organizáciu práce a plní úlohy vedúceho organizácie podľa pracovnoprávnych predpisov.
(3)
Ústredný riaditeľ sa zúčastňuje na všetkých zasadnutiach rady.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 13
Usporiadatelia verejných zhromaždení, predstavení, produkcií a iných podujatí umožnia Slovenskej televízii, ak o to požiada, prenos a záznam na účely spravodajského vysielania. Prenos ani záznam nesmie v podstatnej miere narušiť priebeh podujatia. Práva autorov a výkonných umelcov podľa osobitných predpisov4) nie sú tým dotknuté.
§ 14
Slovenská televízia chráni a rešpektuje nezávislosť všetkých programových spolupracovníkov, ako aj slobodu výkonu povolania všetkých televíznych tvorcov pri plnení zverených úloh.
§ 15
(1)
Štatút Slovenskej televízie upravuje zásady vnútorného organizačného usporiadania a podrobnejšieho vymedzenia úloh Slovenskej televízie, ako aj znaky, symboly, názvy a zvučku.
(2)
Znaky, symboly, názvy a zvučka nesmú byť bez súhlasu Slovenskej televízie použité inou organizáciou alebo osobou.
(3)
Rada je povinná do 30 dní od svojho prvého zasadnutia (§ 8 ods. 2) predložiť na schválenie predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky návrh štatútu rady.
§ 16
(1)
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenskej televízie na Slovensku na Slovenskú televíziu.
(2)
Rozdelenie a prevod majetku a vyrovnanie iných právnych pomerov majetkovej povahy z Česko-slovenskej televízie na Slovenskú televíziu sa vykoná podľa osobitných predpisov5) do troch mesiacov od zriadenia Slovenskej televízie.
§ 18
Zrušujú sa:
1.
§ 5 ods. 3 prvá veta zákona č. 18/1964 Zb. o Československej televízii,
2.
§ 13 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky, ak sa týka Oblastného riaditeľstva Česko-slovenskej televízie na Slovensku a jeho oblastného riaditeľa.
§ 19
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon SNR č. 149/1975 Zb. o archívnictve.
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov.
3)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení neskorších predpisov.
4)
Zákon č. 35/1965 Zb. o literárnych, vedeckých a umeleckých dielach (autorský zákon) v znení zákona č. 89/1990 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 247/1990 Zb.).
5)
§ 4 zákona č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 255/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Slovenskom rozhlase
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* PRVÁ ČASŤ - ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKÉHO ROZHLASU (§ 1 — § 6)
* DRUHÁ ČASŤ - RIADENIE SLOVENSKÉHO ROZHLASU (§ 7 — § 8)
* TRETIA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 10 — § 15)
Aktuální znění od 26. 10. 1992 (483/1992 Sb.)
255
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991
o Slovenskom rozhlase
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZRIADENIE, POSTAVENIE A ÚLOHY SLOVENSKÉHO ROZHLASU
§ 1
(1)
Zriaďuje sa Slovenský rozhlas so sídlom v Bratislave.
(2)
V rámci Slovenského rozhlasu pôsobí štúdio Bratislava, štúdio Banská Bystrica a štúdio Košice.
§ 2
(1)
Slovenský rozhlas je národná, nezávislá, verejnoprávna, informačná, kultúrna a vzdelávacia inštitúcia.
(2)
Slovenský rozhlas je právnická osoba.
(3)
Slovenský rozhlas je obdobne ako príspevková organizácia priamo zapojený finančnými vzťahmi na štátny rozpočet Slovenskej republiky, v ktorom má samostatnú rozpočtovú kapitolu.
(4)
Slovenský rozhlas sa zapisuje do podnikového registra.
§ 3
(1)
Poslaním Slovenského rozhlasu je slúžiť verejnosti tvorbou a šírením programov založených na zásadách demokracie, humanizmu, etiky, pravdivosti, nezávislosti, profesionality a zákonnosti.
(2)
Spravodajské a publicistické programy Slovenského rozhlasu zabezpečujú včasné a objektívne informovanie verejnosti a utvárajú priestor pre dialóg; umelecké, vzdelávacie a zábavné programy slúžia na rozvoj a šírenie národnej kultúry, vzdelanosti a na pozdvihnutie duchovnej a mravnej úrovne spoločnosti.
(3)
Slovenský rozhlas, okrem tvorby a šírenia vlastných programov, plní svoje úlohy aj preberaním a šírením programov vyrobených inými právnickými alebo fyzickými osobami.
§ 4
Slovenský rozhlas je oprávnený
a)
vysielať na republikových a regionálnych vysielacích okruhoch pridelených mu ku dňu účinnosti tohto zákona, prípadne na ďalších okruhoch,
b)
vykonávať podnikateľskú činnosť.
§ 5
(1)
Slovenský rozhlas sa podieľa na zabezpečovaní dôležitých záujmov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v rozhlasovom vysielaní na celoštátnej úrovni, na zabezpečovaní domáceho spravodajstva celoštátneho významu, zahraničného vysielania a zahraničného spravodajstva, ako aj federálneho programového okruhu v rozsahu dohodnutom s inými rozhlasovými organizáciami na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(2)
Slovenský rozhlas zabezpečuje prostredníctvom rozhlasového vysielania v materinskej reči uplatnenie záujmov národností a etnických skupín žijúcich v Slovenskej republike.
(3)
Slovenský rozhlas šíri svoje programy cudzími, prípadne vlastnými technickými zariadeniami.
(4)
Slovenský rozhlas je povinný dať k dispozícii potrebný vysielací čas štátnym orgánom pre výzvy v krízových situáciách a pre iné dôležité oznámenia určené verejnosti.
§ 6
Slovenský rozhlas plní najmä tieto úlohy:
a)
utvára vlastný rozhlasový program a podieľa sa na federálnom vysielaní v dohodnutom rozsahu (§ 5 ods. 1),
b)
uskutočňuje prenosy a verejné nahrávky zo spoločensky významných udalostí politických, kultúrnych, náboženských, umeleckých, športových, telovýchovných a pod.,
c)
spolupracuje so štátnymi, politickými, cirkevnými, hospodárskymi, vedeckými, kultúrnymi, vzdelávacími, umeleckými a telovýchovnými ustanovizňami a občianskymi združeniami,
d)
prispieva rozhlasovým vysielaním k rozvoju národnej kultúry a kultúr národností žijúcich v Slovenskej republike, ako aj k sprostredkúvaniu kultúrnych hodnôt iných národov,
e)
utvára, spracúva, rozmnožuje a vysiela vlastné zvukové záznamy vrátane ich šírenia, požičiavania, predaja a ďalšieho zhodnocovania,
f)
uskutočňuje výmenu, nákup a predaj rozhlasových programov s tuzemskými i zahraničnými organizáciami a producentmi v rozsahu vydaných oprávnení i povolení,
g)
zúčastňuje sa v odbore svojej pôsobnosti na činnosti medzinárodných organizácií a uzaviera dohody so zahraničnými inštitúciami,
h)
utvára komplexné banky údajov pre zabezpečenie pohotového informačného servisu v napojení na tuzemskú i zahraničnú informačnú sieť,
i)
stará sa o zvukové, písomné a obrazové materiály trvalej dokumentárnej hodnoty dokladajúce vývoj rozhlasu a rozhlasovej tvorby,
j)
zriaďuje a riadí regionálne rozhlasové štúdia,
k)
utvára sieť vlastných stálych i osobitných spravodajcov v tuzemsku i v zahraničí a riadi ich činnosť,
l)
zriaďuje a riadi umelecké telesá a súbory, usporadúva ich verejné produkcie,
m)
uskutočňuje rozhlasový výskum, predovšetkým výskum názorov poslucháčov na rozhlasový program.
DRUHÁ ČASŤ
RIADENIE SLOVENSKÉHO ROZHLASU
§ 7
(1)
Orgánom Slovenského rozhlasu, ktorý zabezpečuje jeho programovú objektívnosť a nezávislosť, je Rozhlasová rada (ďalej len „rada“). Rada určuje základnú líniu rozhlasového vysielania, schvaľuje dlhodobé programové plány, programovú štruktúru, určuje koncepciu činnosti rozhlasu v programovej oblasti a navrhuje koncepciu v hospodárskej a technickej oblasti.
(2)
Rada má deväť členov, ktorých na návrh príslušného výboru volí a odvoláva Národná rada Slovenskej republiky; člena rady možno odvolať,
a)
ak sa bez ospravedlnenia nezúčastní trikrát po sebe na zasadnutí rady, alebo
b)
ak bol právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čintrestný čin, alebo
c)
ak vzniknú dôvody podľa § 7 ods. 7.
(3)
Funkčné obdobie členov rady je šesťročné a začína prvým riadnym zasadnutím rady, ktoré zvolá predseda Národnej rady Slovenskej republiky alebo ním poverený poslanec Národnej rady Slovenskej republiky do 15 dní od ich zvolenia. Na tomto zasadnutí si rada zvolí predsedu.
(4)
Po prvej voľbe členov rady sa na jej prvom riadnom zasadnutí určia žrebom mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po dvoch rokoch, a mená troch členov, ktorých funkčné obdobie sa skončí po štyroch rokoch.
(5)
Na miesta uprázdnené uplynutím funkčného obdobia sa volia noví členovia rady na obdobie šesť rokov. Na miesta uprázdnené z iného dôvodu sa volia noví členovia na zostávajúci čas do konca funkčného obdobia toho člena, ktorého miesto sa uprázdnilo. Národná rada Slovenskej republiky zvolí nového člena do 60 dní od uprázdnenia miesta člena rady.
(6)
Funkcia člena rady je čestnou funkciou; člen má nárok na náhradu cestovných výdavkov1) súvisiacich s jeho činnosťou v rade. Náklady spojené s činnosťou rady sa uhrádzajú z rozpočtu Slovenského rozhlasu.
(7)
Členom rady nemôže byť prezident republiky, poslanec zákonodarného zboru, člen vlády, vedúci ústredného orgánu štátnej správy, štátny tajomník, prokurátor, sudca, člen ozbrojeného zboru, funkcionár politickej strany alebo politického hnutia, ten, kto je v pracovnom alebo v obdobnom právnom vzťahu k právnickej alebo fyzickej osobe, ktorá prevádzkuje rozhlasové alebo televízne vysielanie, ten, kto podniká v oblasti reklamy, a podnikateľ, ak on alebo jemu blízke osoby podnikajú v oblasti rozhlasového alebo televízneho vysielania.
(8)
Rada si zriaďuje poradné a konzultačné orgány a schvaľuje ich štatúty a rokovacie poriadky.
§ 8
(1)
Ústredného riaditeľa volí a odvoláva na návrh rady Národná rada Slovenskej republiky.
(2)
Štatutárnym orgánom Slovenského rozhlasu je ústredný riaditeľ; zastupuje Slovenský rozhlas navonok, riadi organizáciu práce a plní úlohy vedúceho organizácie podľa pracovnoprávnych predpisov.
(3)
Ústredný riaditeľ sa zúčastňuje na všetkých zasadnutiach rady.
TRETIA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 10
Slovenský rozhlas chráni a rešpektuje nezávislosť všetkých programových spolupracovníkov, ako aj slobodu výkonu povolania všetkých rozhlasových tvorcov pri plnení zverených úloh.
§ 11
(1)
Štatút Slovenského rozhlasu upravuje zásady vnútorného organizačného usporiadania a podrobnejšieho vymedzenia úloh Slovenského rozhlasu, ako aj znaky, symboly, názvy a zvučku; štatút schvaľuje rada.
(2)
Rada je povinná do 30 dní od svojho prvého riadneho zasadnutia (§ 7 ods. 3) predložiť na schválenie predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky návrh štatútu rady.
§ 12
(1)
Práva a povinnosti z pracovnoprávnych vzťahov prechádzajú z Česko-slovenského rozhlasu na Slovensku na Slovenský rozhlas.
(2)
Rozdelenie a prevod majetku a vyrovnanie iných právnych pomerov majetkovej povahy z Česko-slovenského rozhlasu na Slovenský rozhlas sa vykoná podľa osobitných predpisov3) do troch mesiacov po zriadení Slovenského rozhlasu.
§ 14
Zrušujú sa:
1.
§ 6 zákona č. 17/1964 Zb. o Československom rozhlase,
2.
§ 13 zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky, ak sa týka Oblastného riaditeľstva Česko-slovenského rozhlasu na Slovensku a jeho oblastného riaditeľa.
§ 15
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 33/1984 Zb. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov.
1)
Zákon č. 119/1992 Zb. o cestovných náhradách.
2)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 57/1979 Zb. o náhradách za používanie cestných motorových vozidiel pri pracovných cestách v znení neskorších predpisov.
3)
§ 4 zákona č. 136/1991 Zb. o rozdelení pôsobnosti medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 256/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 256/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Aktuální znění od 1. 7. 1991
256
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 24. mája 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 110/1972 Zb. o plemenitbe hospodárskych zvierat sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 2 vrátane nadpisu znie:
㤠2
Základné ustanovenie
(1)
Hospodárskymi zvieratami podľa tohto zákona sú: hovädzí dobytok, ošípané, kone, ovce, kozy a hydina.
(2)
Chovateľmi podľa tohto zákona sú fyzické a právnické osoby, ktoré chovajú hospodárske zvieratá za účelom získania príjmov.“.
2.
V § 3 písm. d) sa vypúšťajú slová „a uplatňovaní“.
3.
V § 3 písm. e) sa na začiatku vkladajú slová „v ochrane genofondu hospodárskych zvierat a“.
4.
§ 4 znie:
㤠4
(1)
Štátnu starostlivosť o rozvoj plemenárstva ústredne riadi Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“). Určené úlohy štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva plnia štátny plemenársky ústav zriadený ministerstvom alebo na základe oprávnenia udeleného ministerstvom iné právnické osoby (ďalej len „plemenárske organizácie“) svojimi odbornými pracovníkmi. Za plnenie úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva plemenárskymi organizáciami sú zodpovední ich vedúci.
(2)
Pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva plemenárske orgánizácie spolupracujú s chovateľmi, ich zväzmi, obcami a obvodnými a okresnými úradmi, prípadne ďalšími organizáciami.
(3)
V oprávnení podľa odseku 1 sa určí jeho rozsah a podmienky, pričom vydávať osvedčenia a súhlasy na základe tohto zákona, viesť a vystavovať doklady pre hodnotenie hospodárskych zvierat a o ich výsledkoch, smie len štátny plemenársky ústav, ktorý na tento účel môže uznať predpísaným spôsobom získané poznatky iných plemenárskych organizácií alebo iné hodnoverné zistenia.
(4)
Základné šľachtiteľské ciele a smery zlepšovania úžitkových typov a zošľachťovanie plemien hospodárskych zvierat sa schvaľujú v dlhodobom programe, ktorý vychádza zo zámerov dlhodobého rozvoja poľnohospodárstva a výživy; na jeho zabezpečovaní sa podieľa štát. Návrh dlhodobého programu pripravujú plemenárske organizácie v spolupráci s vedeckovýskumnými organizáciami.
(5)
Ministerstvo kontroluje dodržiavanie zákona o plemenitbe hospodárskych zvierat a opatrení vydaných na jeho základe; na tento účel ustanovuje plemenársku inšpekciu. Ministerstvo môže zmeniť rozsah oprávnenia udeleného plemenárskym organizáciám; môže im oprávnenie aj odňať, ak tieto organizácie riadne neplnia úlohy štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva.“.
5.
§ 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
Za vyšľachtenie nového plemena alebo chovnej línie patrí pôvodcovi odmena; podmienky a spôsob priznávania odmien a ich výšku upraví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
6.
§ 9 vrátane nadpisu znie:
㤠9
Spôsob a zabezpečenie plemenitby
(1)
Rozmnožovanie hospodárskych zvierat sa vykonáva umelým osemeňovaním (ďalej len „inseminácia“), prirodzeným párením (ďalej len „párenie“), prenosom embryí, prípadne inou metódou schválenou ministerstvom (ďalej len „prenos embryí“).
(2)
Inseminácia, párenie a prenos embryí sa zabezpečujú podľa pripárovacích plánov. Pripárovacie plány určujú najmä podmienky pripárovania plemenníkov a plemenníc v pripárovacích obdobiach a obvodoch.
(3)
Insemináciu a prenos embryí môže vykonávať iba osoba, ktorá má osvedčenie o odbornej spôsobilosti alebo veterinárny lekár. Osvedčenie o spôsobilosti na inseminovanie a prenos embryí vydáva organizácia poverená ministerstvom.
(4)
Párenie koní zabezpečujú plemenárske organizácie, prípadne s ich súhlasom majitelia žrebcov.
(5)
Postup pri zostavovaní pripárovacích plánov, bližšie podmienky zabezpečovania inseminácie, prenos embryí a párenia, vrátane povinností chovateľov a inseminačných technikov určí ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
7.
§ 10 a 11 sa vypúšťajú.
8.
V § 12 ods. 3 sa slová „so súhlasom ministerstva“ nahrádzajú slovami „za podmienok určených ministerstvom“.
9.
V § 13 ods. 3 sa spojka „a“ nahrádza čiarkou a pred slovo „získané“ sa vkladajú slová „a osvedčenie na použitie embryí“.
10.
§ 15 sa vypúšťa.
11.
V § 17 ods. 1 časť vety pred bodkočiarkou znie: „Plemenárske organizácie dohodnú s chovateľmi, v ktorých chovoch hospodárskych zvierat sa bude vykonávať kontrola úžitkovosti (vrátane jej stupňa) a kontrola dedičnosti úžitkových vlastností“.
12.
V § 17 ods. 1 písm. b) sa vypúšťajú slová „a zverejňovať“.
13.
V § 17 ods. 3 sa bodka nahrádza bodkočiarkou a pripája sa tento text: „môže tiež určiť, ak je to odôvodnené potrebami plemenárstva, kedy a za akých podmienok možno výkon kontroly úžitkovosti a kontroly dedičnosti úžitkových vlastností nariadiť.“.
14.
V § 18 ods. 1 sa za slová „kontroly dedičnosti zdravia“ vkladajú slová „vykonávanej veterinárnymi organizáciami“.
15.
§ 19 sa vypúšťa.
16.
V § 20 ods. 2 v prvej vete sa slová „plemenárske organizácie určujú“ nahrádzajú slovami „ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom určí“.
17.
Za § 22 sa vkladá § 22a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠22a
Chránené chovy
Na návrh výberovej komisie môže ministerstvo v záujme zachovania genofondu uznať a vyhlásiť chránené chovy. Zároveň určí podmienky a požiadavky na chov a osobitné formy štátnej starostlivosti na dosiahnutie účelu chovu.“.
18.
§ 23 znie:
㤠23
(1)
Predávať a nakupovať plemenníky, spermu plemenníkov, plemennice, ebryá, násadové vajcia a športové kone môžu chovatelia medzi sebou alebo prostredníctvom inej právnickej alebo fyzickej osoby, spravidla na trhoch plemenných a chovných zvierat.
(2)
Obchodovanie s plemenníkmi, ich spermou a obchodovanie s embryami a poskytovanie služieb s tým spojených môže ministerstvo celkom alebo v určitom rozsahu vyhradiť plemenárskej organizácii, a to na určitý čas.“.
19.
V § 24 sa v prvej vete za slovo „sperma“ vkladá slovo „embryá,“.
20.
§ 25 vrátane nadpisu znie:
㤠25
Priestupky
(1)
Priestupku na úseku plemenitby hospodárskych zvierat sa dopustí ten, kto
a)
používa na plemenitbu plemenníky, spermu alebo embryá bez potrebného osvedčenia,
b)
porušením iných povinností podľa tohto zákona ohrozuje chovy iných chovateľov,
c)
marí alebo sťažuje kontrolu podľa § 4 ods. 5.
(2)
Za priestupok podľa odseku 1 písm. a) a b) možno uložiť pokutu až do 10 000 Kčs, za priestupok podľa písmena c) až do 5000 Kčs.“.
21.
Za § 25 sa vkladá nový § 25a, ktorý vrátane nadpisu znie:
㤠25a
Pokuty organizáciám
(1)
Organizácii,1) ktorá
a)
používa na plemenitbu plemenníky, spermu alebo embryá bez potrebného osvedčenia,
b)
porušením iných povinností podľa tohto zákona ohrozuje chovy iných chovateľov,
c)
marí alebo sťažuje kontrolu podľa § 4 ods. 5,
sa uloží pokuta do výšky 200 000 Kčs, a ak ide o opakované porušenie, až do výšky 400 000 Kčs.
(2)
Pokuty uvedené v odseku 1 ukladá ministerstvo. Pri určení výšky pokuty sa prihliada najmä na závažnosť, spôsob, čas trvania a následky protiprávneho konania.
(3)
Pokutu možno uložiť do jedného roka odo dňa, keď sa ministerstvo o porušení povinností dozvedelo, najdlhšie však do troch rokov, keď k takémuto porušeniu došlo.
(4)
Výnosy z pokút sú príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.“.
22.
V § 26 ods. 1 sa slová „okresné národné výbory“ nahrádzajú slovami „obvodné úrady“ a slová „po prerokovaní s okresnou poľnohospodárskou správou“ sa vypúšťajú.
23.
V § 26 ods. 2 v prvej vete sa za slová „na ďalší chov,“ vkladajú slová „zákaz predaja spermy a embryí,“.
24.
V § 27 ods. 2 znie:
„(2)
Proti opatreniam plemenárskych organizácií urobeným pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva môžu chovatelia, ktorých záujmov sa to týka, podať do 15 dní námietky výberovým alebo uznávacím komisiám, ktoré o nich rozhodnú s konečnou platnosťou do 60 dní.“.
25.
V § 28 sa vypúšťa slovo „plánu“.
26.
Za § 28 sa vkladá nový § 28a, ktorý znie:
㤠28a
Orgány a organizácie, ktoré riadia a vykonávajú úlohy štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva, spolupracujú so záujmovými združeniami, ktoré podľa osobitných predpisov2) vvtvárajú chovatelia, prípadne aj s inými právnickými a fyzickými osobami na podporu rozvoja chovu hospodárskych zvierat (chovateľské zväzy). Chovateľské zväzy sú zastúpené vo výberovej komisii a ministerstvo ich môže s ich súhlasom poveriť vykonom niektorých úkonov pri plnení úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva týkajúcich sa predmetu ich činnosti.“.
Čl. II
Ministerstvo do 3 mesiacov od účinnosti tohto zákona preskúma oprávnenia na plnenie úloh štátnej starostlivosti o rozvoj plemenárstva vydané podľa doterajších predpisov.
Čl. III
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 1 Hospodárskeho zákonníka.
2)
Napr. § 360a, 360b Hospodárskeho zákonníka. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb.
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 28. 6. 1991, částka 49/1991
* Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 6. 1991
257
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 13. června 1991,
kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb.
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu:
Čl. I
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb., se mění takto:
V § 4 odst. 1 se nahrazuje slovo „prvé“ slovem „druhé“ a číslo „9“ číslem „22“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Čalfa v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 261/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 261/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky, ktorou sa určujú podmienky uzatvárania hospodárskych zmlúv o dočasnom užívaní majetku stredných odborných učilíšť a stredísk praktického vyučovania štátnym podnikom, štátnou organizáciou alebo ich právnym nástupcom
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* § 1 - (1) Ústredný orgán štátnej správy (ďalej len „ústredný orgán“), na ktorý bolo prevedené právo hospodárenia s majetkom slúžiacim prevažne strednému odbornému učilišťu (ďalej len „učilište“) alebo stredisku praktického vyučovania (ďalej len „stredisko“) na p
* § 2 - (1) Majetok učilišťa alebo strediska, ktorý je predmetom zmluvy podľa § 1 ods. 1 tejto vyhlášky, podnik využíva tak, aby slúžil v celom rozsahu na prípravu žiakov na povolanie a odbornej činnosti žiakov.
* § 3 - (1) Právo podniku dočasne užívať majetok slúžiaci učilišťu alebo stredisku zanikne uplynutím určenej doby, výpoveďou alebo dohodou.
* Záverečné ustanovenia
* § 4 - Táto vyhláška sa vzťahuje aj na špeciálne stredné odborné učilištia, odborné učilištia a učilištia.
* § 5 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 7. 1991
261
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
zo 4. mája 1991,
ktorou sa určujú podmienky uzatvárania hospodárskych zmlúv o dočasnom užívaní majetku stredných odborných učilíšť a stredísk praktického vyučovania štátnym podnikom, štátnou organizáciou alebo ich právnym nástupcom
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 10 ods. 7 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov ustanovuje:
§ 1
(1)
Ústredný orgán štátnej správy (ďalej len „ústredný orgán“), na ktorý bolo prevedené právo hospodárenia s majetkom slúžiacim prevažne strednému odbornému učilišťu (ďalej len „učilište“) alebo stredisku praktického vyučovania (ďalej len „stredisko“) na prípravu mládeže na povolanie a odborné činnosti, prenechá hospodárskou zmluvou o dočasnom užívaní majetku bezplatne1) tento majetok štátnemu podniku, štátnej organizácii alebo ich právnemu nástupcovi (ďalej len „podnik“), ak o prenechanie tohto majetku podnik požiada. K žiadosti o prenechanie majetku do dočasného užívania podnik ústrednému orgánu predloží:
a)
hospodársky program podniku,
b)
program kvalifikačného rozvoja podniku,
c)
návrh zabezpečenia činnosti učilišťa alebo strediska,
d)
vyjadrenie rady školy2) a pracovníkov učilišťa alebo strediska.
(2)
Ústredný orgán v hospodárskej zmluve dohodne s podnikom rozsah majetku slúžiaceho učilišťu alebo stredisku, ktorý mu prenechá na dočasné užívanie, spôsob udržiavania a úpravy majetku a spôsob vysporiadania nákladov na ne vynaložených.3)
§ 2
(1)
Majetok učilišťa alebo strediska, ktorý je predmetom zmluvy podľa § 1 ods. 1 tejto vyhlášky, podnik využíva tak, aby slúžil v celom rozsahu na prípravu žiakov na povolanie a odbornej činnosti žiakov.
(2)
Ak podnik nevyužíva majetok učilišťa alebo strediska prenechaný do dočasného užívania v celom rozsahu na prípravu žiakov na povolanie a odborné činnosti, dohodne s príslušným orgánom štátnej správy v školstve spôsob využitia tohto majetku pre potreby výchovy a vzdelávania.
§ 3
(1)
Právo podniku dočasne užívať majetok slúžiaci učilišťu alebo stredisku zanikne uplynutím určenej doby, výpoveďou alebo dohodou.
(2)
Ak podnik neplní základné povinnosti voči učilišťu alebo stredisku dohodnuté v hospodárskej zmluve o prenechaní majetku slúžiaceho učilišťu alebo stredisku na dočasné užívanie, ústredný orgán zruší zmluvu s týmto podnikom s predchádzajúcou deväťmesačnou výpovednou lehotou tak, aby zmluva bola zrušená ku koncu školského roka.
(3)
Dôvodom pre zrušenie hospodárskej zmluvy o dočasnom užívaní majetku učilišťa alebo strediska výpoveďou zo strany podniku je najmä zánik podniku, zásadná zmena predmetu jeho činnosti, ak v dôsledku nej nemôže plniť záväzky voči učilišťu alebo stredisku, ktoré mu zo zmluvy vyplývajú.
Záverečné ustanovenia
§ 4
Táto vyhláška sa vzťahuje aj na špeciálne stredné odborné učilištia, odborné učilištia a učilištia.
§ 5
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
1)
§ 10 ods. 6 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb.
a zákona č. 522/1990 Zb.
2)
§ 7 ods. 6 zákona SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
3)
§ 348 Hospodárskeho zákonníka č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 262/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 262/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o postupe a úlohách orgánov a organizácií pri riadení a príprave mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania a o podmienkach pre ich zriaďovanie
Vyhlášeno 28. 6. 1991, datum účinnosti 1. 7. 1991, částka 49/1991
* § 1 - Úlohy ústredných orgánov štátnej správy pri riadení a príprave mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania
* § 2 - Úlohy družstiev pri riadení a príprave mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania
* § 3 - Úlohy organizácií pri zabezpečovaní prípravy mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania
* § 4 - Postup pri zriaďovaní stredného odborného učilišťa a strediska praktického vyučovania
* Záverečné a zrušovacie ustanovenia
* § 5 - Táto vyhláška sa vzťahuje aj na špeciálne stredné odborné učilištia, odborné učilištia a učilištia.
* § 6 - Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 449/1990 Zb., ktorou sa upravuje postup a úlohy ústredných orgánov, národných výborov a organizácií pri riadení a plánovaní prípravy mládeže na povolanie v stredných odborn
* § 7 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 7. 1991
262
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
zo 4. mája 1991
o postupe a úlohách orgánov a organizácií pri riadení a príprave mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania a o podmienkach pre ich zriaďovanie
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 11 ods. 6 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení neskorších predpisov ustanovuje:
§ 1
Úlohy ústredných orgánov štátnej správy pri riadení a príprave mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania
(1)
Ústredný orgán štátnej správy (ďalej len „ústredný orgán“) riadi v rozsahu svojej pôsobnosti prípravu mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach (ďalej len „učilište“) a strediskách praktického vyučovania (ďalej len „stredisko“).1) Ústredný orgán pritom
a)
spracúva v súlade so základným smerom hospodárskeho vývoja odvetvia a predpokladaného vývoja potreby pracovných síl a skladby zamestnaní odvetvovú koncepciu prípravy mládeže na povolanie; spolupracuje pritom s úradom práce,2)
b)
predkladá Ministerstvu školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) návrhy na zmeny v sústave študijných a učebných odborov,
c)
predkladá ministerstvu návrhy na určenie obsahu teoretického a praktického vyučovania študijných a učebných odborov,
d)
predkladá ministerstvu návrhy na ustanovenie do siete učilíšť a zaradenie do zoznamu stredísk, ako aj návrh na ich vyradenie zo siete a zo zoznamu a návrhy na obmedzenie ich činnosti,
e)
vydáva zoznam odporúčaného vybavenia učilíšť a stredísk,
f)
spolupracuje so školskou inšpekciou3) pri vykonávaní školskej inšpekcie.
(2)
Ústredný orgán vykonáva voči učilišťu alebo stredisku, ktoré zriadil, funkciu orgánu hospodárskeho riadenia za podmienok a v rozsahu ustanovenom osobitným predpisom.4)
(3)
Ústredný orgán, ktorý zriadil učilište alebo stredisko, vymenúva do funkcie a z funkcie odvoláva riaditeľa učilišťa a vedúceho strediska po vyjadrení príslušnej rady školy;5) pracovníka do funkcie riaditeľa učilišťa alebo vedúceho strediska vymenúva na základe výberového konania.
(4)
Ústredný orgán, ktorý rozhodol o zrušení štátneho podniku bez likvidácie za účelom vloženia jeho hmotného majetku ako celku do akciovej spoločnosti, alebo rozhodol o jeho zmluvnom prevode do vlastníctva inej právnickej alebo fyzickej osoby, zabezpečí prevzatie povinností zrušeného podniku voči žiakom učilišťa, ktorí sa pre štátny podnik pripravovali, na nadobúdateľa majetku zrušeného podniku. Obdobne postupuje pri zmluvnom prenechaní na dočasné užívanie alebo nájme hmotného majetku ako celku právnickej alebo fyzickej osobe.6)
(5)
Ústredný orgán, ktorý rozhodol o zrušení štátneho podniku s likvidáciou, zabezpečí, aby likvidátor prednostne vysporiadal finančné záväzky zrušeného podniku voči žiakom, ktorí sa pre tento podnik pripravovali.
§ 2
Úlohy družstiev pri riadení a príprave mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania
(1)
Družstvo, ktoré zriaďuje učilište alebo stredisko, plní vo svojej riadiacej činnosti v príprave mládeže na povolanie obdobné úlohy, ako sú ustanovené ústredným orgánom v § 1 tejto vyhlášky. Na plnenie týchto úloh si môže zriadiť záujmovú organizáciu,7) alebo ich plnením poveriť záujmovú organizáciu zriadenú pred účinnosťou tejto vyhlášky.
(2)
Ak družstvo zaniká, majetok slúžiaci učilišťu alebo stredisku prednostne ponúkne ústrednému orgánu. Ústredný orgán za prevzatý majetok uhradí družstvu náklady za tú časť majetku, ktorá bola nadobudnutá z prostriedkov družstva.
(3)
Družstvo môže ponúknuť majetok učilišťa alebo strediska aj inej právnickej alebo fyzickej osobe, ak budú majetok využívať na účely výchovy a vzdelávania.
§ 3
Úlohy organizácií pri zabezpečovaní prípravy mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania
(1)
Organizácia vytvára priaznivé podmienky na rozvíjanie schopností a iniciatívy žiakov a ich uplatnenie v praxi; na splnenie tejto úlohy uzatvára s učilišťom alebo strediskom zmluvu o poskytovaní vhodných pracovísk na vykonávanie praktického vyučovania žiakov v súlade s učebnými osnovami.
(2)
Ak je organizácia poverená ústredným orgánom riadením učilišťa alebo strediska, plní úlohy na tomto úseku činnosti v rozsahu, ktorý jej vymedzí ústredný orgán.
§ 4
Postup pri zriaďovaní stredného odborného učilišťa a strediska praktického vyučovania
(1)
Ústredný orgán, družstvo, prípadne družstevná záujmová organizácia z poverenia družstva, zriaďuje učilište a stredisko po ich zaradení do siete učilíšť alebo do zoznamu stredísk ministerstvom.
(2)
Návrh na zaradenie do siete učilíšť alebo do zoznamu stredísk obsahuje
a)
názov a adresu sídla učilišťa alebo strediska,
b)
zoznam študijných a učebných odborov, v ktorých sa budú žiaci pripravovať,
c)
predpokladané počty prijímaných žiakov podľa jednotlivých študijných a učebných odborov na obdobie piatich rokov,
d)
organizačné usporiadanie učilišťa alebo strediska vrátane ich odlúčených pracovísk,
e)
priestorové a materiálno-technické zabezpečenie učilišťa alebo strediska,
f)
personálne zabezpečenie učilišťa alebo strediska,
g)
vymedzenie majetku, ktorý bude slúžiť príprave mládeže na povolanie a odborné činnosti na základe hospodárskej zmluvy o dočasnom užívaní alebo zmluvy o nájme uzavretej medzi učilišťom a štátnym podnikom, štátnou organizáciou alebo ich právnym nástupcom,
h)
vymedzenie majetku slúžiaceho prevažne na prípravu mládeže na povolanie a odborné činnosti, ku ktorému prevádza ústredný orgán alebo družstvo právo hospodárenia na učilište alebo stredisko.
(3)
Návrh na zaradenie strediska do zoznamu obsahuje aj údaj o zabezpečení teoretického vyučovania žiakov v učilišti a návrh na zaradenie učilišťa, ktoré zabezpečuje iba teoretické vyučovanie do siete, obsahuje aj údaj o zabezpečení praktického vyučovania.
(4)
Návrh na úpravu siete učilíšť alebo zoznamu stredísk predkladá ich zriaďovateľ ministerstvu pre nasledujúci školský rok do 15. januára.
(5)
Návrh na vyradenie učilišťa zo siete alebo strediska zo zoznamu obsahuje
a)
dôvod vyradenia zo siete alebo zoznamu,
b)
organizáciu, ktorá prevezme práva a povinnosti k žiakom, ktorí sa doteraz v učilišti pripravovali.
Záverečné a zrušovacie ustanovenia
§ 5
Táto vyhláška sa vzťahuje aj na špeciálne stredné odborné učilištia, odborné učilištia a učilištia.
§ 6
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 449/1990 Zb., ktorou sa upravuje postup a úlohy ústredných orgánov, národných výborov a organizácií pri riadení a plánovaní prípravy mládeže na povolanie v stredných odborných učilištiach a strediskách praktického vyučovania.
§ 7
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
1)
§ 11 ods. 1 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a zákona č. 522/1990 Zb.
2)
Zákon SNR č. 444/1990 Zb. o zriadení úradov práce.
3)
§ 8 ods. 2 zákona SNR č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.
4)
§ 26a Hospodárskeho zákonníka č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov.
5)
§ 7 ods. 6 písm. b) zákona č. 542/1990 Zb.
6)
§ 348 Hospodárskeho zákonníka.
7)
§ 42 ods. 1 zákona č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve.
§ 35 ods. 1 zákona č. 176/1990 Zb. o bytovom, spotrebnom, výrobnom a inom družstevníctve. |
Zákon České národní rady č. 266/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 266/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách)
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách), se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušují se položky 60 až 62 přílohy I a položky 41 a 42 přílohy II k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
* Čl. III
Aktuální znění od 10. 7. 1991
266
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách), se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 odst. 1 za slova „v opilosti“ se na konci připojují tato slova: „anebo pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu1)“.
2.
V § 4 odst. 2 částka „10 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „20 000 Kčs“, částka „20 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „40 000 Kčs“ a za slova „v opilosti“ se vkládají slova „anebo pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu1)“.
3.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Podklady pro rozhodování o regresních náhradách připravují a o regresních náhradách rozhodují s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 okresní ústav národního zdraví, v hlavním městě Praze obvodní ústav národního zdraví (dále jen „ústav národního zdraví“) a v případě zániku ústavu národního zdraví zdravotnická organizace určená okresním úřadem, v hlavním městě Praze obvodním úřadem (dále jen „okresní úřad“).
(2)
Místně příslušné k přípravě podkladů a k rozhodování o regresních náhradách jsou ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, v jejichž obvodu došlo k poškození zdraví, které je důvodem povinnosti k regresní náhradě. U nemocí z povolání jsou místně příslušné ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, v jejichž obvodu poškozený naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká; tato organizace projedná regresní náhradu co do povinnosti všech zúčastněných organizací (§ 2 odst. 4).
(3)
Nelze-li místní příslušnost určit podle odstavce 2 nebo směřuje-li regresní náhrada proti místně příslušnému ústavu národního zdraví nebo proti místně příslušné určené zdravotnické organizaci nebo proti nadřízenému okresnímu úřadu, určí ministerstvo zdravotnictví České republiky, který ústav národního zdraví nebo která určená zdravotnická organizace regresní náhradu projednají; toto pověření nesmí být vzájemné.“.
4.
Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5d, které znějí:
㤠5a
(1)
Jestliže ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace při přípravě podkladů pro rozhodování o regresních náhradách zjistí podle výsledků provedeného šetření, že povinnost k regresní náhradě není dána, regresní náhradu neuplatní a věc odloží. Rozhodnutí se v odkládaných věcech nevydává.
(2)
Dospěje-li ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace podle výsledků šetření k názoru, že občan nebo organizace jsou povinni k regresní náhradě, oznámí jim to písemně s konkrétním odůvodněním této povinnosti a výše požadované regresní náhrady. Zároveň je vyzve, aby do 15 dnů regresní náhradu zaplatili, popřípadě povinnost uznali co do důvodu i výše, anebo aby v této lhůtě uplatnili námitky k požadavku a k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění.
(3)
Neshledají-li ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace po přešetření námitek důvody k odložení věci, rozhodnou ve věci samé.
(4)
Ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace vydají rozhodnutí o regresní náhradě také v případech, v nichž občan nebo organizace uznali povinnost k regresní náhradě písemně co do důvodu i výše, avšak regresní náhradu neplní.
§ 5b
(1)
O odvolání proti rozhodnutí ústavu národního zdraví nebo určené zdravotnické organizace rozhoduje regresní komise okresního úřadu.
(2)
Regresní komisi jako zvláštní orgán zřizuje přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze obvodní rada.
§ 5c
Ústav národního zdraví, určená zdravotnická organizace a regresní komise okresního úřadu rozhodují též o snížení a prominutí regresních náhrad a o ukládání povinností k úhradě nákladů řízení o regresních náhradách.
§ 5d
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při rozhodování o regresních náhradách podle správního řádu.2)“.
5.
V § 7 odst. 2 se slova „do jednoho roku“ nahrazují slovy „do tří let“.
6.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
S výjimkou regresních náhrad, které uplatňuje jiný orgán než ústav národního zdraví nebo určená zdravotnická organizace, platí se regresní náhrady okresnímu úřadu, jenž také spravuje jejich výnos.“.
7.
V § 8 odst. 3 se za slova „po slyšení“ vkládají slova „okresní správy sociálního zabezpečení“ a slova „a výrobního družstevnictví“ se vypouštějí.
8.
V § 10 odst. 1 se slova „ústavu národního zdraví“ vkládají slova „nebo určené zdravotnické organizaci“.
9.
V § 12 odst. 1 se na konci prvé věty připojují slova „a regresní náhrady z poškození zdraví příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky uplatňují orgány ministerstva spravedlnosti České republiky“ a na konci druhé věty se připojují slova „v jejichž obvodě má sídlo orgán federálního ministerstva obrany nebo ministerstva spravedlnosti České republiky nebo federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva vnitra České republiky, který je příslušný k uplatnění regresní náhrady.“.
10.
V § 12 odst. 2 se za slova „Ministerstvo národní obrany“ vkládají slova „ministerstvo spravedlnosti České republiky“.
11.
V § 12 odst. 3 se za slova „orgány ministerstev národní obrany“ vkládají slova „spravedlnosti České republiky“ a za slova „ministerstva národní obrany“ se vkládají slova „ministerstva spravedlnosti České republiky“.
12.
V § 12 odst. 4 se za slova „Ministerstvo národní obrany“ vkládají slova „ministerstvo spravedlnosti České republiky“.
13.
V textu zákona se nahrazují názvy „okresní národní výbor“ nebo „národní výbor“ názvem „okresní úřad“, název „Ústřední rada odborů“ názvem „příslušný ústřední odborový orgán“, název „orgány Revolučního odborového hnutí“ názvem „příslušné odborové orgány“, název „ministerstvo národní obrany“ názvem „federální ministerstvo obrany“, název „ministerstvo vnitra“ názvem „federální ministerstvo vnitra nebo ministerstvo vnitra České republiky“, název „Státní úřad sociálního zabezpečení“ názvem „ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky“, název „ministerstvo financí“ názvem „ministerstvo financí České republiky“.
14.
V textu zákona se slova „Socialistická“ a „socialistických“ vypouštějí.
Čl. II
Zrušují se položky 60 až 62 přílohy I a položky 41 a 42 přílohy II k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
§ 1 odst. 3 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). |
Zákon České národní rady č. 267/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 267/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 10. 7. 1991
267
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Poslankyni, která nevykonává svoji funkci z důvodu mateřské dovolené,3a) náleží plat podle § 1; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by poslanci vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.3b)“.
2.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
3a)
§ 157 odst. 1 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 189/1988 Sb.). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 268/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb.
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. sa dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
268
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991,
ktorým sa dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 133/1990 Zb. a zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 246/1990 Zb. sa dopĺňa takto:
1.
§ 29 sa dopĺňa o nový bod 5., ktorý znie:
„5.
vyšetrovacia komisia Slovenskej národnej rady (ďalej len „vyšetrovacia komisia“).“.
2.
Za § 55 sa vkladá nový § 55a, ktorý znie:
㤠55a
Vyšetrovacia komisia
(1)
Slovenská národná rada zo svojich poslancov môže zriadiť na objasnenie mimoriadne závažných skutočností verejného záujmu, ktoré patria do pôsobnosti Slovenskej národnej rady, a na zistenie okolností, za ktorých tieto skutočnosti nastali, vyšetrovaciu komisiu. Vyšetrovacia komisia zodpovedá za svoju činnosť Slovenskej národnej rade. Vyšetrovacia komisia plní úlohy, ktorými ju Slovenská národná rada poverí. Po splnení úlohy vyšetrovacia komisia zaniká.
(2)
Vyšetrovacia komisia môže vykonávať potrebné zisťovanie a vypočúvať svedkov. O povinnosti svedčiť, o predvolaní, predvedení, zákaze výsluchu, práve odoprieť výpoveď, výsluchu svedka a o nároku na svedočné platia primerane ustanovenia Trestného poriadku.1)
(3)
Vyšetrovacia komisia môže na svoje rokovania prizvať osoby uvedené v § 49 a požiadať ktorýkoľvek štátny orgán alebo organizáciu o odbornú pomoc alebo podklady, ktoré potrebuje pre svoju činnosť. Štátne orgány a organizácie sú povinné žiadosti vyšetrovacej komisie vyhovieť.
(4)
Vyšetrovacia komisia môže na objasnenie skutočností dôležitých pre jej činnosť pribrať znalca alebo tlmočníka. Na pribratie znalca alebo tlmočníka a na ich práva a povinnosti sa vzťahujú primerane ustanovenia Trestného poriadku.2)
(5)
Zápis o výsluchu svedka alebo znalca vyhotovuje člen vyšetrovacej komisie, ktorého tým vyšetrovacia komisia poverí.
(6)
Rokovanie vyšetrovacej komisie je neverejné. Na rokovaní vyšetrovacej komisie sa môžu zúčastniť len jej členovia, ak vyšetrovacia komisia nerozhodne inak.
(7)
Na platnosť uznesenia vyšetrovacej komisie je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny všetkých jej členov.
(8)
Členovia vyšetrovacej komisie sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli pri výkone svojej funkcie. Povinnosť zachovávať mlčanlivosť majú aj osoby, ktoré sa zúčastnili na rokovaní alebo inej činnosti vyšetrovacej komisie. Povinnosť zachovávať mlčanlivosť trvá aj po skončení výkonu funkcie člena vyšetrovacej komisie alebo činnosti osôb uvedených v odsekoch 3 a 4.
(9)
Členovia vyšetrovacej komisie a ďalšie osoby uvedené v odsekoch 3 a 4 môžu byť pozbavení povinnosti zachovávať mlčanlivosť len Slovenskou národnou radou.
(10)
Vyšetrovacia komisia predkladá výsledky svojho zistenia Slovenskej národnej rade s návrhom na zaujatie stanoviska.“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 97 až 104 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov.
2)
§ 105 až 111 a § 118 Trestného poriadku. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 269/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb.
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
269
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991,
ktorým sa mení zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb.
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. o štátnom rozpočte Slovenskej republiky na rok 1991 v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 198/1991 Zb. sa mení takto:
V prílohe č. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 593/1990 Zb. sa vypúšťa v texte prvej odrážky kapitoly Ministerstva kultúry Slovenskej republiky slovo „národných“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 270/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 270/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom fonde trhovej regulácie Slovenskej republiky v poľnohospodárstve
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* § 1 - Na podporu plynulého prispôsobovania sa výrobcov poľnohospodárskych výrobkov zmenám podmienok na trhu potravín a jeho primeranej rovnováhy prostredníctvom štátnych intervenčných nákupov vybraných poľnohospodárskych výrobkov za ceny určené podľa osobitného
* § 2 - (1) Správu fondu vykonáva Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky na ťarchu svojho rozpočtu. Za hospodárenie s prostriedkami fondu zodpovedá minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“), ktorý rozhodu
* § 3 - (1) Zdrojom fondu sú
* § 4 - (1) Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Príslušné štátne orgány a organizácie5) mu za týmto účelom poskytujú informácie.
* § 5 - Podrobnosti o organizácii, činnosti a úlohách fondu a Rady fondu upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
* § 6 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
270
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991
o Štátnom fonde trhovej regulácie Slovenskej republiky v poľnohospodárstve
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Na podporu plynulého prispôsobovania sa výrobcov poľnohospodárskych výrobkov zmenám podmienok na trhu potravín a jeho primeranej rovnováhy prostredníctvom štátnych intervenčných nákupov vybraných poľnohospodárskych výrobkov za ceny určené podľa osobitného predpisu1) (ďalej len „garantované ceny“) sa zriaďuje Štátny fond trhovej regulácie Slovenskej republiky v poľnohospodárstve (ďalej len „fond“).2)
§ 2
(1)
Správu fondu vykonáva Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky na ťarchu svojho rozpočtu. Za hospodárenie s prostriedkami fondu zodpovedá minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“), ktorý rozhoduje o použití prostriedkov. Na jeho rozhodovanie sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.3)
(2)
Fond je inou štátnou organizáciou;4) vo svojom mene môže nadobúdať práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
(4)
Minister zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
§ 3
(1)
Zdrojom fondu sú
a)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky,
b)
tržby z predaja výrobkov získaných štátnymi intervenčnými nákupmi,
c)
kladné rozdiely medzi cenou dovážaných výrobkov a ich predajnou cenou v tuzemsku,
d)
dohodnuté príspevky od účastníkov trhu,
e)
úroky z prostriedkov fondu uložených v peňažnom ústave,
f)
príjmy z peňažného postihu žiadateľov za neoprávnené použitie alebo zadržanie prostriedkov poskytnutých fondom,
g)
ďalšie zdroje v súlade s osobitnými predpismi.
(2)
Prostriedky fondu možno použiť na
a)
štátne intervenčné nákupy výrobkov za garantované ceny,
b)
náklady spojené s prepravou, skladovaním, úpravou, spracovaním a predajom výrobkov získaných zo štátnych intervenčných nákupov,
c)
náklady spojené s cenovou intervenciou pri vývoze,
d)
úroky z úverov.
(3)
Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
§ 4
(1)
Fond je povinný zisťovať všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Príslušné štátne orgány a organizácie5) mu za týmto účelom poskytujú informácie.
(2)
O použití prostriedkov fondu uzatvára fond zmluvy o intervenčných nákupoch. Prostriedky fondu možno použiť len na účely, ktoré boli dohodnuté v zmluve; nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(3)
Na uzavretie zmluvy o intervenčnom nákupe nie je právny nárok.
(4)
Ak žiadateľ neoprávnene použil alebo zadržal prostriedky fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a zároveň zaplatiť penále podľa osobitného predpisu.6)
§ 5
Podrobnosti o organizácii, činnosti a úlohách fondu a Rady fondu upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 6
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Zákon č. 526/1990 Zb. o cenách.
2)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
3)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
4)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
5)
§ 1 Hospodárskeho zákonníka.
6)
§ 16 zákona SNR č. 592/1990 Zb. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 271/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 271/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
271
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. júna 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 70/1986 Zb. o Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa vypúšťa slovo „krajské“.
2.
V § 1 ods. 2 v prvej vete sa vypúšťa slovo „riadi“ a v druhej vete sa vypúšťa slovo „krajského“.
3.
§ 1 ods. 3 znie:
„(3)
Sídla inšpektorátov a ich územnú pôsobnosť určí Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom.“.
4.
V § 3 ods. 1 písm. a) a b) sa vypúšťajú časti viet za bodkočiarkou.
5.
V § 3 ods. 1 písm. d) sa slovo „nadriadené“ nahrádza slovom „príslušné“.
6.
V § 4 ods. 1 písm. a) a b) sa vypúšťajú slová „nadriadených orgánov“.
7.
V § 4 ods. 1 písm. d) sa vypúšťajú slová „prípadne nadriadených orgánov“.
8.
V § 5 ods. 1 sa vypúšťajú slová „krajských“ a „krajského“.
9.
V § 6 ods. 1 sa vypúšťajú slová „nadriadené orgány“.
10.
V § 6 ods. 2 sa vypúšťajú slová „prípadne nadriadených orgánov“.
11.
V § 7 ods. 3 sa vypúšťa slovo „krajského“.
12.
§ 8 sa vypúšťa.
13.
V § 9 ods. 1 sa vypúšťajú slová „krajského“ a „pokarhanie alebo“.
14.
V § 9 ods. 2 sa suma „200 Kčs“ nahrádza sumou „1000 Kčs“.
15.
V § 9 ods. 3 sa vypúšťa slovo „krajského“.
16.
V § 9 ods. 4 a 5 sa vypúšťa slovo „pokarhanie“.
17.
V § 10 ods. 1 sa vypúšta slovo „krajského“.
18.
§ 10 ods. 1. sa dopĺňa písmenom d), ktoré znie:
„d)
závažným spôsobom porušuje predpisy o zdravotnej a hygienickej ochrane poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov.1)“.
19.
V § 11 ods. 2 sa vypúšťa slovo „pokarhania“.
20.
§ 12 ods. 1 znie:
„(1)
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia pri plnení svojich úloh spolupracuje so Slovenskou obchodnou inšpekciou a ďalšími príslušnými orgánmi štátnej správy, najmä štátneho skúšobníctva, štátnej zdravotníckej správy, odbornej štátnej kontroly rastlinnej výroby a veterinárnej starostlivosti. Tieto orgány poskytujú Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej inšpekcii potrebné podklady a údaje, a ak to vyžaduje povaha veci, tiež potrebnú odbornú pomoc.“.
21.
V § 12 sa vypúšťajú odseky 2 a 3. Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 2.
22.
§ 13 znie:
㤠13
Kontrolovanými organizáciami podľa tohto zákona sa rozumejú právnické a fyzické osoby, ktoré podnikateľsky vykonávajú činnosti uvedené v § 2 ods. 1.“.
23.
V § 14 sa vypúšťa slovo „pokarhania“.
Čl. II
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
Napr. zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 272/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 272/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa mení nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Zb. o vyhlásení časti Západných Tatier za súčasť Tatranského národného parku
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I
* Čl. II - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
272
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 7. mája 1991,
ktorým sa mení nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Zb. o vyhlásení časti Západných Tatier za súčasť Tatranského národného parku
Vláda Slovenskej republiky podľa § 1 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 11/1949 Zb. SNR o Tatranskom národnom parku a § 10 ods. 1 a § 11 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody nariaďuje:
Čl. I
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 12/1987 Zb. o vyhlásení časti Západných Tatier za súčasť Tatranského národného parku sa mení takto:
Ustanovenie § 4 sa vypúšťa.
Čl. II
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
J. Čarnogurský v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 273/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 273/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o vynimkách z § 45 zákona č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* § 1 - Štátne podniky, štátne peňažné ústavy, štátne poisťovne a iné štátne organizácie s výnimkou rozpočtových a príspevkových organizácií (ďalej len „podnik“) môžu mimo obvyklého hospodárenia uzavierať zmluvy o odplatnom prevode majetku štátu, ku ktorému majú p
* § 2 - Ministri a vedúci ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky posudzujú vo svojej pôsobnosti jednotlivé žiadosti o povolenie ďalších výnimiek k § 45 ods. 1 zákona a žiadosti, ktorým odporúčajú vyhovieť, predkladajú vláde Slovenskej rep
* § 3 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 7. 9. 1992 (430/1992 Sb.)
273
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
zo 4. júna 1991
o výnimkách z § 45 zákona č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby
Vláda Slovenskej republiky podľa § 45 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby (ďalej len „zákon“) nariaďuje:
§ 1
Štátne podniky, štátne peňažné ústavy, štátne poisťovne a iné štátne organizácie s výnimkou rozpočtových a príspevkových organizácií (ďalej len „podnik“) môžu mimo obvyklého hospodárenia uzavierať zmluvy o odplatnom prevode majetku štátu, ku ktorému majú právo hospodárenia, ak ide o:
a)
nepotrebné zásoby,
b)
predmet postupnej spotreby (do 5000 Kčs),
c)
základný prostriedok so zostatkovou hodnotou do 25 000 Kčs,
d)
osobný a nákladný automobil, autobus a dopravný prostriedok s nadstavbou pre stavebné, poľnohospodárske a lesné práce starší ako 5 rokov; prevod sa vykoná za cenu určenú znalcom,
e)
hnuteľné veci slúžiace na prevádzku činnosti, umiestnené v nehnuteľnosti vydávanej oprávneným osobám podľa osobitného predpisu,1) ako aj v prípadoch, ak orávnené osoby o zakúpenie týchto vecí neprejavia záujem,
f)
vec, ktorá je príslušenstvom alebo funkčne súvisí s nehnuteľnosťou vydávanou podľa osobitného predpisu,2)
g)
prevod bytov na ich nájomcov3) alebo bytového domu na nájomcov bytov v nich, a to za cenu určenú znalcom.
§ 2
Ministri a vedúci ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky posudzujú vo svojej pôsobnosti jednotlivé žiadosti o povolenie ďalších výnimiek k § 45 ods. 1 zákona a žiadosti, ktorým odporúčajú vyhovieť, predkladajú vláde Slovenskej republiky.
§ 3
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 13 zákona č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd (v znení neskorších predpisov).
2)
Zákon č. 403/1990 Zb.
3)
§ 14 zákona č. 52/1966 Zb. o osobnom vlastníctve bytov v znení zákona č. 30/1978 Zb.
Vyhláška Federálneho ministerstva financií, Ministerstva financií ČR, Ministerstva financií SR, Českého cenového úradu a Slovenského cenového úradu č. 47/1978 Zb. o predaji bytov z národného majetku občanom a o finančnej pomoci pri modernizácii zakúpených bytov v znení vyhlášky č. 2/1982 Zb., vyhlášky č. 160/1983 Z6. a vyhlášky Ministerstva financií SR č. 547/1991 Zb. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Ustanovení § 14 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 10. 7. 1991
274
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 14. června 1991,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (úplné znění č. 167/1991 Sb.):
Čl. I
Ustanovení § 14 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, zní:
㤠14
Směrný růst mezd pro rozpočtové a příspěvkové organizace na druhé čtvrtletí roku 1991 činí 22 %.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Ing. Měchura v. r.
náměstek |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 275/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 275/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 351/1990 Sb., o zákazu obchodního vývozu některých druhů zboží
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 351/1990 Sb., o zákazu obchodního vývozu některých druhů zboží, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 10. 7. 1991
275
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 30. května 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 351/1990 Sb., o zákazu obchodního vývozu některých druhů zboží
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 56 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 351/1990 Sb., o zákazu obchodního vývozu některých druhů zboží, se mění a doplňuje takto:
§ 1 zní:
㤠1
Vývoz automobilového benzínu, motorové nafty, lehkých a těžkých topných olejů je možné uskutečňovat jen po udělení souhlasu federálního ministerstva zahraničního obchodu.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Ing. Brabec v. r.
I. náměstek |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 277/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 277/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb., ktorou sa určujú bližšie podmienky poskytovania hmotného zabezpečenia uchádzačom o zamestnanie
Vyhlášeno 10. 7. 1991, datum účinnosti 10. 7. 1991, částka 50/1991
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb., ktorou sa určujú bližšie podmienky poskytovania hmotného zabezpečenia uchádzačom o zamestnanie, sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 10. 7. 1991
277
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 18. júna 1991,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb., ktorou sa určujú bližšie podmienky poskytovania hmotného zabezpečenia uchádzačom o zamestnanie
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 31 ods. 1 písm. a) a ods. 3 písm. a) zákona č. 1/1991 Zb. o zamestnanosti ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 50/1991 Zb., ktorou sa určujú bližšie podmienky poskytovania hmotného zabezpečenia uchádzačom o zamestnanie, sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 5 sa dopĺňa odsekom 3, ktorý znie:
„(3)
Celková doba poskytovania hmotného zabezpečenia podľa § 16 zákona 3) sa kráti o dobu, po ktorú sa uchádzačovi neposkytuje hmotné zabezpečenie, pretože bez vážnych dôvodov odmietol nastúpiť do vhodného zamestnania alebo na rekvalifikáciu pre nové vhodné zamestnanie alebo neplní po dlhší čas podstatné povinnosti pri rekvalifikácii alebo úmyselne marí súčinnosť s územným orgánom práce pri sprostredkovaní zamestnania.“.
2.
V § 7 ods. 2 sa na konci pripájajú tieto vety:
„Ak priemerný mesačný vymeriavací základ je nižší, ako je výška dôchodku, ktorý sa ako jediný zdroj príjmu poskytuje jednotlivcovi podľa predpisov o sociálnom zabezpečení,7) patrí hmotné zabezpečenie vo výške tohto dôchodku. V rovnakej výške sa poskytuje hmotné zabezpečenie aj uchádzačovi, ktorý ako samostatne zárobkovo činná osoba nebol sociálne zabezpečený.“.
3.
V § 7 ods. 3 sa na konci pripája táto veta:
„Uchádzačovi, ktorý za dobu zamestnania v cudzine nezaplatil poistné alebo ktorého priemerný mesačný vymeriavací základ je nižší, ako je výška dôchodku, ktorý sa ako jediný zdroj príjmu poskytuje jednotlivcovi podľa predpisov o sociálnom zabezpečení,7) poskytuje sa hmotné zabezpečenie vo výške tohto dôchodku.“.
4.
§ 7 ods. 5 znie:
„(5)
Uchádzačovi, ktorý výšku priemerného mesačného zárobku zo svojho posledného zamestnania v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike nepreukáže, poskytuje sa hmotné zabezpečenie ako preddavok vo výške dôchodku, ktorý sa ako jediný zdroj príjmu poskytuje jednotlivcovi podľa predpisov o sociálnom zabezpečení,7) najdlhšie po dobu šiestich mesiacov. Uchádzačovi, ktorý bez vlastného zavinenia nemôže preukázať túto výšku zárobku, poskytuje sa hmotné zabezpečenie vo výške dôchodku, ktorý sa ako jediný zdroj príjmu poskytuje jednotlivcovi podľa predpisov o sociálnom zabezpečení.7)“.
5.
§ 8 sa vypúšťa.
Čl. II
Hmotné zabezpečenie podľa tejto vyhlášky patrí pred dňom jej účinnosti počnúc 1. júnom 1991 aj tým uchádzačom, ktorým sa poskytlo odstupné podľa osobitných predpisov.8)
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
7)
§ 54 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
§ 3 zákona č. 46/1991 Zb. o zvyšovaní dôchodkov.
8)
Vyhláška Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 195/1989 Zb. o zabezpečení pracovníkov pri organizačných zmenách a občanov pred nástupom do zamestnania v znení zákona č. 162/1990 Zb. a vyhlášky č. 312/1990 Zb.
Zákon č. 195/1991 Zb. o odstupnom poskytovanom pri skončení pracovného pomeru. |
Zákon České národní rady č. 280/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 280/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb.
Vyhlášeno 15. 7. 1991, datum účinnosti 15. 7. 1991, částka 51/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 15. 7. 1991 (n54/1991 Sb.), po opravě
280
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 97/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
Byl-li návrh projednán ve výboru a byla-li vypracována písemná zpráva (§ 71 a násl.) obsahující změny návrhu, projednává Česká národní rada návrh ve znění této zprávy, pokud se Česká národní rada neusnese jinak.“.
2.
V § 26 v odstavci 2 se za větu první vkládá tato věta: „Hlasuje-li se podle předchozího odstavce odděleně, hlasuje se pouze o pozměňovacích návrzích týkajících se projednávané části návrhu, a to v pořadí, jak byly podány.“.
3.
V § 29 se doplňuje bod 6., který zní:
„6.
poslanecké kluby.“.
4.
V § 34 v odstavci 2 se připojuje tato další věta: „Poslanci České národní rady se mohou kdykoliv zúčastnit schůze předsednictva České národní rady.“.
5.
§ 48 odst. 1 zní:
„(1)
Výbor České národní rady je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.“.
6.
Za § 55a se vkládají § 55b, 55c, 55d, které včetně nadpisu znějí:
„Poslanecké kluby
§ 55b
(1)
Poslanci se podle politického zaměření mohou sdružovat v poslaneckých klubech. Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu.
(2)
K ustanovení poslaneckého klubu je třeba nejméně pěti poslanců. O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu.
(3)
Předseda poslaneckého klubu písemně oznámí předsedovi České národní rady ustavení klubu a jeho název. V oznámení dále uvede jména a příjmení členů klubu.
(4)
Jménem poslaneckého klubu jedná zpravidla jeho předseda (místopředseda).
§ 55c
(1)
Poslanecké kluby jsou oprávněny ke své činnosti používat místnosti v objektech České národní rady.
(2)
K úhradě nákladů poslaneckých klubů se z rozpočtu České národní rady poskytují příspěvky ve výši, kterou určuje pro každý kalendářní rok předsednictvo České národní rady s přihlédnutím k počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů.
(3)
Poslanecké kluby jsou povinny vést evidenci o použití příspěvků a jsou povinny použití příspěvků doložit.
§ 55d
(1)
Předsedové poslaneckých klubů tvoří politické grémium, které posuzuje zejména otázky politické povahy, aby se objasnila stanoviska poslaneckých klubů a dále program a organizace práce České národní rady.
(2)
Zasedání politického grémia svolává předseda České národní rady. Stanoviska politického grémia mají povahu doporučení.“.
7.
V § 72 se v odstavci 1 v první větě tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „kterou vypracují zpravodajové výborů nebo zmocnění členové výborů.“.
8.
V § 73 se doplňuje první věta těmito slovy: "tak, aby ji obdrželi nejpozději 24 hodin před zahájením schůze České národní rady, na které se bude návrh projednávat.". Dále se připojují další dvě věty tohoto znění: „Spolu se společnou zprávou se poslancům zpravidla předkládá zpráva obsahující text připomínek výborů, které nejsou zařazeny ve společné zprávě. Pokud se tak nestane, je zpravodaj povinen tuto skutečnost zdůvodnit.“.
Čl. II
Zrušuje se § 17 zákona České národní rady č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 281/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 281/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích
Vyhlášeno 15. 7. 1991, datum účinnosti 15. 7. 1991, částka 51/1991
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 7. 1991
281
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. června 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 písm. g) zákona se číslovka „300“ nahrazuje číslovkou „500“.
2.
V příloze zákona ve sloupci „Druh neperiodické publikace“ se pod písmenem A dosavadní označení druhu „Tiskoviny s výjimku plakátů a kalendářů“ mění takto: „Tiskoviny s výjimkou plakátů, kalendářů, vysokoškolských skript a vysokoškolských učebnic“.
3.
V témže sloupci se před označení druhu „Plakáty a kalendáře“ vkládá nové označení druhu „Vysokoškolská skripta a vysokoškolské učebnice“.
K tomuto označení druhu se ve sloupci „Oprávněný příjemce povinného výtisku“ jako příjemci uvedou:
„Národní knihovna v Praze
Matice Slovenská - Slovenská národní knihovna Martin
Základní knihovna - ÚVI ČSAV Praha
Ústřední knihovna SAV Bratislava
Státní vědecká knihovna Olomouc
Státní vědecká knihovna Brno
Státní vědecká knihovna Ostrava
Univerzitní knihovna Bratislava
Státní vědecká knihovna Košice“.
Ve sloupci „Počet kusů“ se u příjemce Národní knihovna v Praze uvede číslice „2“ a u každého z ostatních příjemců číslice „1“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Zákon České národní rady č. 282/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 282/1991 Sb.
Zákon České národní rady o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
Vyhlášeno 15. 7. 1991, datum účinnosti 15. 7. 1991, částka 51/1991
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - Působnost inspekce v ochraně lesa (§ 2 — § 8)
* § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
282
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. června 1991
o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
(1)
Zřizuje se Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) jako orgán státní správy, který je podřízen ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Inspekce se člení na ústředí a oblastní inspektoráty. V čele inspekce je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. V čele oblastního inspektorátu je vedoucí; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Inspekce je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(4)
Působnost inspekce v jednotlivých složkách životního prostředí stanoví tento zákon a další zákony.
(5)
Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů6) prokazují průkazem inspekce, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole7).
ČÁST DRUHÁ
Působnost inspekce v ochraně lesa
§ 2
Inspekce dozírá na dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkajících se funkcí lesů jako složky životního prostředí, právnickými a fyzickými osobami.
§ 3
(1)
Inspekce zjišťuje nedostatky a škody na funkcích lesa jako složce životního prostředí, jejich příčiny a osoby zodpovědné za jejich vznik nebo trvání.
(2)
Inspekce vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě.
(3)
Inspekce provádí kontrolu uložených opatření. Zjistí-li, že opatření nejsou splněna, je oprávněna stanovit k jejich splnění náhradní lhůtu.
(4)
Inspekce je oprávněna v případě hrozící škody nařídit omezení, popřípadě zastavení výroby nebo jiné činnosti až do doby odstranění nedostatků a jejich příčin.
§ 4
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně používají lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů,
b)
při zpracování lesního hospodářského plánu a jeho realizaci ohrozí životní prostředí, popřípadě způsobí jeho poškození,
c)
vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů,
d)
neplní opatření uložená orgány životního prostředí podle zvláštních zákonů1) a tohoto zákona,
e)
neplní povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem,1b)
a svým jednáním ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává inspekce.
§ 5
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
§ 6
(1)
O zahájení řízení o přestupku informuje inspekce současně příslušný orgán státní správy lesního hospodářství.2)
(2)
O odvolání proti rozhodnutí inspekce o přestupku rozhoduje ministerstvo.
§ 7
(1)
Inspektoři jsou oprávněni nosit při výkonu povinností vyplývajících z pracovního poměru lesnický stejnokroj se státním znakem a služebním označením.
(2)
Inspektoři jsou lesní stráží.4)
§ 8
Inspektor může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle tohoto zákona.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
1a)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).
2)
§ 47 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 24 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
6)
Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
7)
§ 4 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o výške finančnej náhrady vyplatenej v hotovosti pri mimosúdnych rehabilitáciách
Vyhlášeno 19. 7. 1991, datum účinnosti 19. 7. 1991, částka 53/1991
* § 1 - Výška finančnej náhrady vyplatenej v hotovosti podľa osobitného predpisu1) sa určuje sumou 10 000 Kčs. Ak podľa platných cenových predpisov bola určená nižšia finančná náhrada, vyplatí sa v hotovosti takto vypočítaná suma.
* § 2 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 19. 7. 1991
289
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 28. mája 1991
o výške finančnej náhrady vyplatenej v hotovosti pri mimosúdnych rehabilitáciách
Vláda Slovenskej republiky podľa § 13 ods. 5 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách nariaďuje:
§ 1
Výška finančnej náhrady vyplatenej v hotovosti podľa osobitného predpisu1) sa určuje sumou 10 000 Kčs. Ak podľa platných cenových predpisov bola určená nižšia finančná náhrada, vyplatí sa v hotovosti takto vypočítaná suma.
§ 2
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Čarnogurský v. r.
1)
§ 13 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 293/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 293/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o školskej inšpekcii
Vyhlášeno 19. 7. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 53/1991
* § 1 - Poslanie školskej inšpekcie
* Výkon školskej inšpekcie
* § 2 - Školská inšpekcia sa vykonáva
* § 3 - Školská inšpekcia v cirkevných školách kontroluje ich činnosť vo všeobecne pedagogických veciach a vo veciach povinnej školskej dochádzky.
* § 4 - Školská inšpekcia sa vykonáva najmä
* § 5 - (1) Ministerstvo škotstva vykonáva školskú inšpekciu prostredníctvom poverených školských inšpektorov. Na čele školskej inšpekcie je hlavný školský inšpektor, ktorého vymenúva, riadi a odvoláva minister.
* § 6 - Úlohy školskej inšpekcie
* § 7 - Práva a povinnosti školských inšpektorov
* § 8 - Povinnosti škôl, školských zariadení, orgánov a organizácií
* § 9 - Zrušovacie ustanovenie
* § 10 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 8. 1991
293
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 30. júna 1991
o školskej inšpekcii
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 6 ods. 4 písm. c) a § 8 ods. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve ustanovuje:
§ 1
Poslanie školskej inšpekcie
Poslaním školskej inšpekcie je priebežne získavať a spracúvať informácie o úrovni riadenia, organizácii a kvalite výchovno-vzdelávacieho procesu a o účinnosti opatrení a koncepčných zámerov Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“).
Výkon školskej inšpekcie
§ 2
Školská inšpekcia sa vykonáva
a)
v školách a školských zariadeniach v pôsobnosti ministerstva školstva,
b)
v školách a školských zariadeniach v pôsobnosti iných ústredných orgánov, organizácií a občanov v spolupráci s týmito orgánmi, organizáciami a občanmi.
§ 3
Školská inšpekcia v cirkevných školách kontroluje ich činnosť vo všeobecne pedagogických veciach a vo veciach povinnej školskej dochádzky.
§ 4
Školská inšpekcia sa vykonáva najmä
a)
hospitáciou, účasťou na prehliadkach žiackej tvorivosti a na súťažiach žiakov,
b)
overovaním schopností, vedomostí, zručností a návykov žiakov, a to ústnym skúšaním, tematickými a inšpekčnými testami, kontrolnými prácami a anketami,
c)
rozborom a hodnotením pedagogickej dokumentácie práce žiakov, audio-záznamov a video-záznamov z výchovno-vzdelávacej činnosti,
d)
účasťou na zasadaniach pedagogickej rady, predmetovej komisie, metodického združenia, umeleckej rady, poradného zboru, na poradách vedúcich pracovníkov školy a vedúcich pracovníkov školských správ.
§ 5
(1)
Ministerstvo škotstva vykonáva školskú inšpekciu prostredníctvom poverených školských inšpektorov. Na čele školskej inšpekcie je hlavný školský inšpektor, ktorého vymenúva, riadi a odvoláva minister.
(2)
Školský inšpektor môže na posúdenie špecifických otázok pri výkone inšpekcie pozývať expertov vybraných z radov skúsených pedagogických pracovníkov a odborníkov z praxe.
§ 6
Úlohy školskej inšpekcie
(1)
Školská inšpekcia kontroluje
a)
dodržiavanie právnych predpisov týkajúcich sa výchovno-vzdelávacej činnosti, pedagogických noriem a dokumentov; na ústredných orgánoch a v organizáciách a zariadeniach zodpovedných za výchovu a vzdelávanie aj uplatňovanie zásad určených ministerstvom školstva pre pedagogické riadenie škôl, úroveň a výsledky vyučovania všeobecnovzdelávacích predmetov a výchovu mimo vyučovania,
b)
výsledky výchovno-vzdelávacieho procesu, stav vzdelanosti, úroveň a účinnosť pedagogického a odborného riadenia škôl, školských zariadení a školských správ,
c)
vybavenie, účelnosť a efektívnosť využívania materiálnych, technických a didaktických prostriedkov vo výchovno-vzdelávacom procese,
d)
personálne podmienky pre výchovno-vzdelávaciu činnosť,
e)
zabezpečovanie práv a podmienok na vzdelávanie v materinskom jazyku a v úradnom jazyku a používanie úradného jazyka v činnosti škôl, školských zariadení a orgánov štátnej správy v školstve.1)
(2)
Školská inšpekcia ďalej
a)
upozorňuje príslušné ústredné orgány a organizácie na nedostatky a problémy zistené pri inšpekčnej činnosti v školách a školských zariadeniach v ich pôsobnosti a na potrebu ich riešenia,
b)
prešetruje sťažnosti, podnety, oznámenia a petície,2) týkajúce sa riadenia, personálnych vecí, obsahu a výsledkov výchovy a vzdelávania; neprešetruje hospodárske veci,
c)
podáva stanoviská a informácie príslušným orgánom štátnej správy v školstve v prípadoch sporu vo veciach výchovy, vzdelávania, riadenia, zriaďovania, zrušovania a premiestňovania škôl a školských zariadení, zmeny rozsahu a štruktúry činnosti škôl a školských zariadení, rozdelenia finančných prostriedkov na materiálno-technické zabezpečenie výchovno-vzdelávacej činnosti v školách a školských zariadeniach.
§ 7
Práva a povinnosti školských inšpektorov
(1)
Školský inšpektor je oprávnený
a)
kontrolovať úroveň a výsledky pedagogickej a odbornej práce riaditeľov a ďalších pedagogických pracovníkov škôl a školských zariadení, vyžadovať, aby mu v určenej lehote poskytli doklady, údaje, informácie alebo vysvetlenie potrebné pre výkon inšpekcie,
b)
vykonávať previerky úrovne vedomostí a zručností žiakov podľa určených požiadaviek a klasifikácie,
c)
zisťovať účinnosť opatrení usmerňujúcich činnosť orgánov štátnej správy v školstve v oblasti výchovy a vzdelávania a upozorňovať na vznikajúce nedostatky; vyjadrovať sa k objektívnosti správ týkajúcich sa výchovno-vzdelávacej činnosti škôl a školských zariadení,
d)
ukladať riaditeľom škôl a školských zariadení, prípadne orgánom štátnej správy v školstve záväzné pokyny a opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov a kontrolovať ich splnenie v určenej lehote.
(2)
Školský inšpektor je povinný
a)
spracúvať záznamy, protokoly a správy z inšpekcií,
b)
prerokúvať do 14 dní po skončení školskej inšpekcie jej výsledky s kontrolovaným pracovníkom a riaditeľom školy, školského zariadenia, riaditeľom príslušnej školskej správy, prípadne zástupcom zriaďovateľa školy alebo školského zariadenia,
c)
zastaviť nesprávne opatrenie učiteľa alebo iného pedagogického pracovníka a upovedomiť o tom riaditeľa školy alebo školského zariadenia; ak ide o nesprávne rozhodnutie riaditeľa školy alebo školského zariadenia, podať návrh na jeho zastavenie hlavnému školskému inšpektorovi; hlavný školský inšpektor rozhodne o návrhu do desiatich dní od dňa jeho podania.
(3)
Školský inšpektor sa pri výkone inšpekcie preukazuje poverením ministerstva školstva.
§ 8
Povinnosti škôl, školských zariadení, orgánov a organizácií
Orgány, organizácie, cirkvi a občania, v pôsobnosti ktorých sa zabezpečuje výchova a vzdelávanie, školy a školské zariadenia
a)
umožňujú školským inšpektorom prístup do kontrolovaných objektov a utvárajú vhodné podmienky pre výkon inšpekcie,
b)
spolupracujú so školským inšpektorom pri výkone školskej inšpekcie,
c)
robia vlastné opatrenia na plnenie záväzných pokynov uložených školským inšpektorom na odstránenie nedostatkov zistených pri výkone inšpekcie.
§ 9
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 72/1979 Zb. o inšpekcii výchovy a vzdelávania.
§ 10
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
Minister:
Pišut v. r.
1)
§ 3, 4 a 6 zákona Slovenskej národnej rady č. 428/1990 Zb. o úradnom jazyku v Slovenskej republike.
2)
Vyhláška 150/1958 Ú. l. o vybavovaní sťažností, podnetov a oznámení.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 85/1990 Zb. o petičnom práve občanov. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 294/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 294/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o určení ďalšieho orgánu príslušného na výplatu štátneho vyrovnávacieho príspevku
Vyhlášeno 19. 7. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 53/1991
* § 1 - Štátnym orgánom, ktorý je príslušný na výplatu štátneho vyrovnávacieho príspevku uchádzačovi o zamestnanie, je okresný úrad práce príslušný podľa miesta jeho trvalého pobytu.
* § 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
Aktuální znění od 1. 8. 1991
294
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 24. júna 1991
o určení ďalšieho orgánu príslušného na výplatu štátneho vyrovnávacieho príspevku
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 4 zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 222/1990 Zb. o určení štátneho orgánu, ktorý je príslušný na výplatu štátneho vyrovnávacieho príspevku ustanovuje:
§ 1
Štátnym orgánom, ktorý je príslušný na výplatu štátneho vyrovnávacieho príspevku uchádzačovi o zamestnanie, je okresný úrad práce príslušný podľa miesta jeho trvalého pobytu.
§ 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r. |
Zákon č. 297/1991 Sb. | Zákon č. 297/1991 Sb.
Zákon o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Vyhlášeno 31. 7. 1991, datum účinnosti 31. 7. 1991, částka 55/1991
* § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úr
* § 2 - (1) Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce a čl. II bod 7 zákona č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce.
* § 3 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto zákona přísluší od 1. července 1991.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.)
297
ZÁKON
ze dne 3. července 1991
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady zvyšuje o takto stanovená procenta:
a)
2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1989,
b)
5 % za kalendářní rok 1990,
c)
5 % za první pololetí 1991.
(2)
Náhrada podle odstavce 1 písm. a) nepřísluší pracovníku za dobu, za kterou mu na úpravu náhrady za ztrátu na výdělku
a)
vznikl nárok, popřípadě nepožádal o její určení podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
b)
vznikl nárok podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(3)
Úprava podle odstavce 1 se provede na žádost pracovníka i v případech, kdy po 31. prosinci 1971 mu náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce.
§ 2
(1)
Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce a čl. II bod 7 zákona č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce.
(2)
Ke zvýšení invalidního, popřípadě částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení se při úpravě náhrady za ztrátu na výdělku podle § 1 nepřihlíží.
(3)
Na úpravu náhrady za ztrátu na výdělku podle tohoto zákona se vztahuje zákoník práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 3
Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto zákona přísluší od 1. července 1991.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
§ 193 a 195 zákoníku práce.
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání.
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 298/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb.
Vyhlášeno 31. 7. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 55/1991
* Čl. I - Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - (1) Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi
* Čl. III
* Čl. IV - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
Aktuální znění od 1. 8. 1991
298
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 10. júla 1991,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 197/1991 Zb.
Slovenská národna rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení zákona SNR č. 197/1991 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 1 ods. 1 sa ustanovenie písm. a) vypúšťa. Doterajšie ustanovenia písm. b) až j) sa označujú ako písm. a) až i).
2.
V § 1 ods. 1 sa za ustanovenie písm. i) vkladá ustanovenie písm. j), ktoré znie:
„j)
Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky,“.
3.
§ 2 sa vypúšťa.
4.
V § 3 ods. 2 znie:
„(2)
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky na uskutočňovanie štátnej hospodárskej politiky a štrukturálnej politiky vo zverených odvetviach.“.
5.
V § 3 ods. 3 sa ustanovenia písm. g) a h) vypúšťajú. Doterajšie ustnovenie písm. ch) sa označuje ako písm. g).
6.
§ 3 sa dopĺňa o odsek 4, ktorý znie:
„(4)
Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky je podriadená Slovenská energetická inšpekcia.“.
7.
§ 12 znie:
㤠12
Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu
Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre vnútorný obchod, zahraničný obchod a cestovný ruch.“.
8.
Za § 12 sa vkladá § 12a, ktorý znie:
㤠12a
Ministerstvo dopravy a spojov
(1)
Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky je ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
a)
cestnú a mestskú dopravu, mestské dráhy a dráhy osobitného určenia, cestné hospodárstvo vrátane dialničného hospodárstva a automobilové opravárenstvo,
b)
vodnú dopravu, riadenie organizácií námornej dopravy,
e)
riadenie organizácií civilného letectva.
(2)
Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky je aj ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre organizovanie a riadenie spojov.“.
9.
V § 13 sa slová „pre rozvoj vedy“ nahrádzajú slovami „pre vedu a vedeckotechnický rozvoj“.
10.
V § 16 sa z ustanovenia písm. c) vypúšťajú slová „pre cestnú a mestskú dopravu, mestské dráhy a dráhy osobitného určenia, vnútroštátnu riečnu dopravu, automobilové opravárenstvo, cestné hospodárstvo“.
11.
V § 30 ods. 4 sa na konci pripájajú tieto slová: „; postupujú aj v súčinnosti s organizáciami zamestnávateľov.“.
12.
§ 34 sa vypúšťa.
Čl. II
(1)
Doterajšia pôsobnosť vymedzená zákonmi a inými všeobecne záväznými právnymi predpismi
a)
vo veciach štrukturálnej politiky prechádza z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky,
b)
vo veciach vedy a vedeckotechnického rozvoja prechádza z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky,
c)
vo veciach informatiky prechádza z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky,
d)
vo veciach dopravy a spojov prechádza z Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky a z Ministerstva vnútra Slovenskej republiky na Ministerstvo dopravy a spojov Slovenskej republiky.
(2)
V súvislosti s prechodom pôsobnosti podľa odseku 1 rovnako prechádzajú aj práva a povinnosti vyplývajúce z pracovnoprávnych a iných vzťahov. Podrobnosti o prechode týchto práv a povinností sa upravia dohodami, v ktorých sa vymedzí najmä druh a rozsah preberaného majektu a záväzkov a určí sa, ktorí pracovníci prechádzajú na ktoré ministerstvo do pracovného pomeru.
(3)
Majetkové práva a povinnosti, ako aj práva a povinnosti z pracovnoprávnych a iných vzťahov, na ktoré sa nevzťahujú odseky 1 a 2, prechádzajú z Ministerstva pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky na Úrad vlády Slovenskej republiky.
(4)
Pokiaľ zákony a iné všeobecne záväzné právne predpisy zverujú posôbnosť Federálnemu ministerstvu zahraničného obchodu, vykonáva túto pôsobnosť v rozsahu patriacom Slovenskej republike, Ministerstvo obchodu a cestovného ruchu Slovenskej republiky.
Čl. III
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa splnomocňuje, aby v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky, ako vyplýva z neskorších zákonov.
Čl. IV
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 299/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 299/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o vyhlásení a zrušení vyhlásenia niektorých národných kultúrnych pamiatok
Vyhlášeno 31. 7. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 55/1991
* § 1 - (1) Za národné kultúrne pamiatky sa vyhlasujú:
* § 2 - Zrušujú sa:
* § 3 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
* Príloha nariadenia vlády SR č. 299/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 8. 1991
299
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 11. júna 1991
o vyhlásení a zrušení vyhlásenia niektorých národných kultúrnych pamiatok
Vláda Slovenskej republiky podľa § 4 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti nariaďuje:
§ 1
(1)
Za národné kultúrne pamiatky sa vyhlasujú:
A)
Nehnuteľné kultúrne pamiatky:
a)
Stredoveké nástenné maľby,
b)
Kláštorný komplex pavlínov s pútnickým kostolom Panny Márie Sedembolestnej v Šaštíne,
c)
Súbor pamiatok černovskej masakry roku 1907 v Ružomberku - Černovej,
d)
Prvé slovenské patronátne gymnáziá v Revúcej, Martine a Kláštore pod Znievom,
e)
Lesná úvraťová železnica Chmúra - Tanečník.
B)
Hnuteľná kultúrna pamiatka:
Dielo Jána Szilassyho.
(2)
Umiestnenie a vymedzenie národných kultúrnych pamiatok je uvedené v prílohe tohto nariadenia.
§ 2
Zrušujú sa:
1.
Body 11., 12., 13., 14. a 15. uznesenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady z 27. februára 1961 č. 24 (reg. v čiastke 36/1962 Zb.), ktorým boli vyhlásené za národné kultúrne pamiatky
a)
Prešov - mestská radnica (bývalá budova MsNV),
b)
Krompachy - námestie pred bývalou správnou budovou závodu,
c)
Ľubochňa - Kollárov dom,
d)
Vrútky - budova tlačiarne a redakcie a bývalé ilegálne centrum komunistickej tlače,
e)
Banská Bystrica - robotnícky dom.
2.
Body 2 a 6 v časti A uznesenia vlády Slovenskej socialistickej republiky z 15. septembra 1982 č. 255 (reg. v čiastke 15/1983 Zb.), ktorými boli vyhlásené za národné kultúrne pamiatky
a)
Dom Československo-sovietskeho priateľstva - Pamätná budova, sídlo Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska počas Slovenského národného povstania (Banská Bystrica, ulica Februárového víťazstva č. 8),
b)
Národný dom - Pämatná budova zjednocovacieho zjazdu v roku 1944 (Banská Bystrica, ulica Februárového víťazstva č. 12).
§ 3
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
Čarnogurský v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 299/1991 Zb.
UMIESTNENIE A VYMEDZENIE NÁRODNÝCH KULTÚRNYCH PAMIATOK
A)
Nehnuteľné
a)
Stredoveké nástenné maľby v objektoch:
1.| Názov:| Rím.-kat. kostol Všetkých svätých
---|---|---
ObecObec:| Batizovce
Katastrálne územie:| Batizovce
Parcelné číslo:| 1/1, 1/2
Územno-technická jednotka:| Batizovce (802 174)
Súpisné číslo:| 176
2.| Názov:| Rím.-kat. kostol Všetkých svätých
ObecObec:| Bijacovce
Katastrálne územie:| Bijacovce
Parcelné číslo| 123
Územno-technická jednotka:| Bijacovce (802 930)
Súpisné číslo:| -
3.| Názov:| Kostol Kresť. ref. cirkvi
ObecObec:| Čečejovce
Katastrálne územie:| Čečejovce
Parcelné číslo:| 46/2
Územno-technická jednotka:| Čečejovce (809 004)
Súpisné číslo:| 365
4.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Martina
ObecObec:| Čerín
Katastrálne územie:| Čerín
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Čerín (809 284)
Súpisné číslo:| 48
5.| Názov:| Rím.-kat. kostol Všetkých svätých
ObecObec:| Dechtice
Katastrálne územie:| Dechtice
Parcelné číslo:| 3948
Územno-technická jednotka:| Dechtice (810 223)
Súpisné číslo:| -
6.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Alžbety
ObecObec:| Dravce
Katastrálne územie:| Dravce
Parcelné číslo:| 22
Územno-technická jednotka:| Dravce (812 803)
Súpisné číslo:| 26
7.| Názov:| Rím.-kat. kostol Zvestovania Panne Márii
ObecObec:| Chyžné
Katastrálne územie:| Chyžné
Parcelné číslo:| 237
Územno-technická jednotka:| Chyžné (821 110)
Súpisné číslo:| 115
8.| Názov:| Kostol ev. a. v.
ObecObec:| Koceľovce
Katastrálne územie:| Koceľovce
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Koceľovce (825 018)
Súpisné číslo:| 30
9.| Názov| Kostol ev. a. v.
ObecObec: | Kraskovo
Katastrálne územie:| Kraskovo
Parcelné číslo:| 1, 2
Územno-technická jednotka:| Kraskovo (828 378)
Súpisné číslo:| -
10.| Názov:| Kostol ev. a. v.
ObecObec:| Kyjatice
Katastrálne územie:| Kyjatice
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Kyjatice (830 232)
Súpisné číslo:| -
11.| Názov:| Kaplnka pri rím.-kat. kostole Nájdenia sv. Kríža
ObecObec:| Leles
Katastrálne územie:| Leles
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Leles (831 271)
Súpisné číslo:| -
12.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Ladislava a minoritský kláštor
ObecObec:| Levoča
Katastrálne územie:| Levoča
Parcelné číslo:| 317, 319
Územno-technická jednotka:| Levoča (831 859)
Súpisné číslo:| 555, 554
13.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Ondreja
ObecObec:| Liptovský Ondrej
Katastrálne územie:| Liptovský Ondrej
Parcelné číslo:| 67
Územno-technická jednotka:| Liptovský Ondrej (832 839)
Súpisné číslo:| 40
14.| Názov:| Rím.-kat. kostol Všetkých svätých
ObecObec:| Ludrová
Katastrálne územie:| Ludrová
Parcelné číslo:| 1040
Územno-technická jednotka| Ludrová (834 084)
Súpisné číslo:| 1
15.| Názov:| Kostol ev. a. v.
ObecObec:| Ľuboreč
Katastrálne územie:| Ľuboreč
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Ľuboreč (833 541)
Súpisné číslo:| -
16.| Názov:| Rím.-kat. sv. Martina
ObecObec:| Martin
Katastrálne územie:| Martin
Parcelné číslo:| 526
Územno-technická jednotka:| Martin (836 168)
Súpisné číslo:| 1061
17.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Ladislava
ObecObec:| Necpaly
Katastrálne územie:| Necpaly
Parcelné číslo:| 312
Územno-technická jednotka:| Necpaly (839 400)
Súpisné číslo:| 147
18.| Názov:| Kostol ev. a. v.
ObecObec:| Ochtiná
Katastrálne územie:| Ochtiná
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Ochtiná (843 261)
Súpisné číslo:| 151
19.| Názov:| Kostol Kresť. ref. cirkvi
ObecObec:| Plešivec
Katastrálne územie:| Plešivec
Parcelné číslo:| 3
Územno-technická jednotka:| Plešivec (846 929)
Súpisné číslo:| 480
20.| Názov:| Rím.-kat. kostol Nanebovzatia Panny Márie
ObecObec:| Podolínec
Katastrálne územie:| Podolínec
Parcelné číslo:| 8
Územno-technická jednotka:| Podolínec (847 674)
Súpisné číslo:| 1
21.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Františka Serafínskeho
ObecObec:| Poniky
Katastrálne územie:| Poniky
Parcelné číslo:| 8
Územno-technická jednotka:| Poniky (848 158)
Súpisné číslo:| -
22.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Mikuláša biskupa
ObecObec:| Poruba
Katastrálne územie:| Poruba
Parcelné číslo:| 269
Územno-technická jednotka| Poruba (848 638)
Súpisné číslo:| 282
23.| Názov:| Rím.-kat. kostol Najsv. Trojice
ObecObec:| Rákoš
Katastrálne územie:| Rákoš pri Jelšave
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Rákoš pri Jelšave (851 281)
Súpisné číslo:| 1
24.| Názov:| Kostol ev. a. v.
ObecObec:| Rimavská Baňa
Katastrálne územie:| Rimavská Baňa
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Rimavská Baňa (852 384)
Súpisné číslo:| -
25.| Názov:| Kostol ev. a. v.
ObecObec:| Rimavské Brezovo
Katastrálne územie:| Rimavské Brezovo
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Rimavské Brezovo (852 597)
Súpisné číslo:| 98
26.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Mikuláša biskupa
ObecObec:| Sazdice
Katastrálne územie:| Sazdice
Parcelné číslo:| 24
Územno-technická jednotka:| Sazdice (854 450)
Súpisné číslo:| 70
27.| Názov:| Rím.-kat. kostol očisťovania Panny Márie
ObecObec:| Smrečany
Katastrálne územie:| Smrečany
Parcelné číslo:| 129
Územno-technická jednotka:| Smrečany (856 886)
Súpisné číslo:| 39
28.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Juraja
ObecObec:| Stará Halič
Katastrálne územie:| Stará Halič
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Stará Halič (857 939)
Súpisné číslo:| -
29.| Názov:| Kostol Kresť. ref. cirkvi
ObecObec:| Svinice
Katastrálne územie:| Svinice
Parcelné číslo:| 1
Územno-technická jednotka:| Svinice (859 885)
Súpisné číslo:| -
30.| Názov:| Kostol Kresť. ref. cirkvi
ObecObec:| Šamorín
Katastrálne územie:| Šamorín I.
Parcelné číslo:| 534, 535, 536
Územno-technická jednotka:| Šamorín I. (860 387)
Súpisné číslo:| 497
31.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Margity
ObecObec:| Šivetice
Katastrálne územie:| Šivetice
Parcelné číslo:| 87
Územno-technická jednotka:| Šivetice (860 981)
Súpisné číslo| 82
32.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Filipa a Jakuba
ObecObec:| Švábovce
Katastrálne územie:| Švábovce
Parcelné číslo:| 31
Územno-technická jednotka:| Švábovce (862 371)
Súpisné číslo:| -
33.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Kataríny
ObecObec:| Veľká Lomnica
Katastrálne územie:| Veľká Lomnica
Parcelné číslo:| 1/1
Územno-technická jednotka:| Veľká Lomnica (867 837)
Súpisné číslo:| -
34.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Mateja apoštola
ObecObec:| Zolná
Katastrálne územie:| Zolná
Parcelné číslo:| 358
Územno-technická jednotka:| Zolná (873 594)
Súpisné číslo:| -
35.| Názov:| Rím.-kat. kostol sv. Jakuba
ObecObec:| Želiezovce
Katastrálne územie:| Želiezovce
Parcelné číslo:| 581/2
Územno-technická jednotka:| Želiezovce (874 272)
Súpisné číslo:| 267
b)
Kláštorný komplex pavlínov s pútnickým kostolom Panny Márie Sedembolestnej (rím.-kat. kostol, kláštor pavlínov, kaplnka Panny Márie, hospodárska budova, súsošie Piety, stĺp so súsoším Najsv. Trojice)
ObecObec:| Šaštín - Stráže
---|---
Katastrálne územie:| Šaštín
Parcelné číslo:| 79, 80
Územno-technická jednotka:| Šaštín (860 689)
Súpisné číslo:| 1294, kostol 14
c)
Súbor pamiatok černovskej masakry r. 1907 (rím.-kat. kostol Panny Márie Ružencovej, pamätné miesto černovskej masakry, náhrobok černovskej masakry)
ObecObec:| Ružomberok
---|---
Katastrálne územie:| Černová
Parcelné číslo:| 8001, 11992, 8494
Územno-technická jednotka:| Ružomberok (853 801)
Súpisné číslo:| 3
d)
Prvé slovenské patronátne gymnáziá v Revúcej, Martine a Kláštore pod Znievom
1.| Názov:| Kúria - pamätná budova prvého slovenského patronátneho gymnázia
---|---|---
ObecObec:| Revúca
Katastrálne územie:| Revúca
Parcelné číslo:| 144
Územno-technická jednotka:| Revúca (852 104)
Súpisné číslo:| 260
2.| Názov:| Slovenské evanjelické patronátne gymnázium
ObecObec:| Revúca
Katastrálne územie:| Revúca
Parcelné číslo:| 816
Územno-technická jednotka:| Revúca (852 104)
Súpisné číslo:| 27
3.| Názov:| Slovenské evanjelické patronátne gymnázium
ObecObec:| Martin
Katastrálne územie:| Martin
Parcelné číslo:| 746, 745, 744/2
Územno-technická jednotka:| Martin (836 168)
Súpisné číslo:| 4186
4.| Názov:| Slovenské katolícke patronátne gymnázium
ObecObec:| Kláštor pod Znievom
Katastrálne územie| Kláštor pod Znievom
Parcelné číslo:| 534, 535
Územno-technická jednotka:| Kláštor pod Znievom (824 089)
Súpisné číslo:| -
e)
Lesná úvraťová železnica Chmúra - Tanečník
ObecObec:| 1\\. Nová Bystrica
---|---
2\\. Zakamenné
3\\. Oravská Lesná
Katastrálne územie:| 1\\. Nová Bystrica
2\\. Zakamenné
3\\. Oravská Lesná
Parcelné číslo:| 1\\. 11 199 až 11 186
2\\. 12 885
3\\. 17 130
Územno-technická jednotka:| 1\\. Nová Bystrica (841 633)
2\\. Zakamenné (871 940)
3\\. Oravská Lesná (844 110)
B)
Hnuteľná
Dielo Jána Szilassyho
Rozsah diela:| 95 liturgických predmetov evidovaných v Ústrednom zozname kultúrnych pamiatok SR (32 kalichov, 31 monštrancií, 9 pacifikálov, 16 cibórií, 3 relikviáre, 2 navikuly, 1 pár procesiových koruniek, 1 kadidelnica)
---|---
Umiestnenie:| v kostoloch a farských úradoch na území Slovenskej republiky. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 300/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 300/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky o vyhlásení pamiatkovej rezervácie v meste Podolínec
Vyhlášeno 31. 7. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 55/1991
* § 1 - (1) Vyhlasuje sa pamiatková rezervácia v meste Podolínec (ďalej len „rezervácia“).
* § 2 - (1) Účelom vyhlásenia rezervácie je zabezpečiť ochranu a obnovu urbanistických, architektonických, výtvarných a kultúrno-spoločenských hodnôt mesta Podolínec.
* § 3 - Vyhlásením rezervácie nie sú dotknuté vlastnícke a užívacie vzťahy.
* § 4 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
* Príloha nariadenia vlády SR č. 300/1991 Zb.
Aktuální znění od 1. 8. 1991
300
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 11. júna 1991
o vyhlásení pamiatkovej rezervácie v meste Podolínec
Vláda Slovenskej republiky podľa § 5 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti nariaďuje:
§ 1
(1)
Vyhlasuje sa pamiatková rezervácia v meste Podolínec (ďalej len „rezervácia“).
(2)
Územie rezervácie je vymedzené v prílohe tohto nariadenia.
(3)
Územie rezervácie vyznačia orgány geodézie a kartografie v písomných a mapových operátoch evidencie nehnuteľností. Mapové podklady so zakresleným územím rezervácie sú uložené na Mestskom zastupiteľstve v Podolínci, Obvodnom úrade Stará Ľubovňa, na Okresnom úrade v Starej Ľubovni, Slovenskom ústave pamiatkovej starostlivosti v Bratislave a Ústave pamiatkovej starostlivosti v Prešove.
§ 2
(1)
Účelom vyhlásenia rezervácie je zabezpečiť ochranu a obnovu urbanistických, architektonických, výtvarných a kultúrno-spoločenských hodnôt mesta Podolínec.
(2)
Predmetom ochrany je historický pôdorys, hmotová a priestorová štruktúra zástavby, historická zeleň, objekty vyhlásené za kultúrne pamiatky a iné objekty dotvárajúce územie rezervácie.
§ 3
Vyhlásením rezervácie nie sú dotknuté vlastnícke a užívacie vzťahy.
§ 4
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. augustom 1991.
Čarnogurský v. r.
Príloha nariadenia vlády SR č. 300/1991 Zb.
Vymedzenie územia pamiatkovej rezervácie v meste Podolínec
Územie pamiatkovej rezervácie je vymedzené hranicou, ktorej východiskový bod je pri kaplnke sv. J. Nepomuckého, na rozhraní parciel č. 1069 a 1058. Hranica prechádza po ulici č. parcely 1058 smerom severovýchodným. Pri parcele č. 517 sa stáča smerom juhovýchodným po ceste - č. parcely 1062 a vyúsťuje na hlavnú komunikáciu - č. parcely 1096, po ktorej prechádza severovýchodným smerom až po komplex budov kostola a kĺáštora. Na rozhraní parciel č. 1096 a 1028 sa hranica stáča juhovýchodným smerom, pozdĺž oplotenia komplexu, k bývalému mlynskému náhonu - č. parcely 1030 a k rieke Poprad. Hranica pokračuje južným smerom pozdĺž rieky Poprad, pretína cestu č. parcely 1111 smerom do Lomničky. Ďalej pokračuje pozdĺž parku - č. parcely 86, popri oplotení parku - parcela č. 86, hranica pokračuje severovýchodným smerom, pretína mlynský náhon - parcela č. 1099/2 a po parcelách č. 1019 a 1079 pretína hlavnú komunikáciu - parcela č. 1096. Po ceste - č. parcely 1069, smeruje k východiskovému bodu hranice - ku kaplnke sv. J. Nepomuckého. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 301/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 301/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 329/1990 Sb.
Vyhlášeno 31. 7. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 55/1991
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 329/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1991
301
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 5. července 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 329/1990 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 58 písm. a), c) a e) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 144/1991 Sb., v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 271/1990 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 329/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Strávníci
Stravování se poskytuje
a)
svěřencům a obyvatelům ústavů sociální péče,
b)
starým občanům,
c)
těžce zdravotně postiženým občanům,
d)
dětem umístěným ve stanici pečovatelské služby pro děti,
e)
účastníkům rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních a jiných kursů,
f)
občanům vykonávajícím civilní službu,4)
g)
dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby,
h)
pracovníkům zařízení podle zvláštního předpisu,14)
i)
se souhlasem vedoucího zařízení dalším občanům.“.
2.
V § 3 odst. 2 se slova „§ 2 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 2 písm. h) a i)“.
3.
V § 5 poslední věta zní: „Případné rozdíly se vyúčtují k 31. prosinci kalendářního roku podle zvláštního předpisu.15)“.
4.
§ 6 odst. 2 zní:
„(2)
Odběr stravy z ústavů sociální péče (dále jen „ústav“)5) do jiného zařízení, popřípadě i do domácností strávníků uvedených v § 2 písm. b), c) a i) lze sjednat jen za předpokladu dostatečné kapacity a vybavenosti stravovacích provozů ústavů a nezhorší-li se tím úroveň stravování svěřenců a obyvatel ústavů.“.
5.
§ 8 a 9 včetně nadpisu znějí:
㤠8
(1)
Stravovací jednotky činí
a)
v ústavech pro tělesně postiženou mládež, v ústavech pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením, v ústavech pro tělesně postiženou mládež s více vadami, v ústavech pro mentálně postiženou mládež a v samostatných odděleních (ústavech) pro týdenní pobyt16) tělesně postižené mládeže, tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním postižením, tělesně postižené mládeže s více vadami nebo mentálně postižené mládeže
1\\. ve věku od 3 do 6 let| 22,50 Kčs až 25,30 Kčs,
---|---
2\\. ve věku od 6 do 12 let| 27,30 Kčs až 29,50 Kčs,
3\\. ve věku od 12 let| 29,70 Kčs až 33,00 Kčs,
pokud se poskytuje dietní strava, zvyšují se rozpětí stravovacích jednotek o 5 Kčs na osobu a den, u diety diabetické o 10 Kčs na osobu a den,
b)
v samostatných odděleních (ústavech) pro denní pobyt tělesně postižené mládeže, tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním postižením, tělesně postižené mládeže s více vadami, mentálně postižené mládeže a pro mládež docházející do ústavů pro tělesně postiženou mládež
1\\. ve věku od 3 do 6 let| 12,40 Kčs až 13,30 Kčs,
---|---
2\\. ve věku od 6 do 12 let| 15,00 Kčs až 16,30 Kčs,
3\\. ve věku od 12 let| 16,30 Kčs až 18,10 Kčs,
pokud se poskytuje dietní strava, zvyšují se rozpětí stravovacích jednotek o 3 Kčs na osobu a den, u diety diabetické o 6 Kčs na osobu a den,
c)
v domovech důchodců a v ostatních ústavech pro dospělé občany, včetně ústavů pro týdenní pobyt16)
1\\. strava normální| 29,70 Kčs až 33,00 Kčs,
---|---
2\\. strava dietní | 32,10 Kčs až 35,00 Kčs,
3\\. dieta diabetická,
bílkovinná a výživná| 41,00 Kčs až 43,00 Kčs,
d)
v samostatných odděleních (ústavech) pro denní pobyt dospělých občanů
1\\. strava normální| 16,30 Kčs až 18,10 Kčs,
---|---
2\\. strava dietní| 17,70 Kčs až 19,30 Kčs,
3\\. dieta diabetická,
bílkovinná a výživná| 20,50 Kčs až 21,50 Kčs.
(2)
Výši stravovací jednotky určí v rámci rozpětí, stanoveného v odstavci 1, příslušný orgán sociálního zabezpečení, který ústav spravuje.
(3)
Zajišťuje-li ústav stravování odběrem stravy z jiných organizací, určí příslušný orgán sociálního zabezpečení, který ústav spravuje, na návrh ústavu nebo okresního ústavu sociálních služeb stravovací jednotky odchylně.
(4)
Na zlepšení stravy o svátcích se dále zvyšují náklady na potraviny o 100 Kčs na osobu za kalendářní rok.
(5)
Při stravování v zotavovacích táborech, při rekreačních pobytech, zájezdech a sportovních hrách může příslušný orgán sociálního zabezpečení, který ústav spravuje, stanovit stravovací jednotku až do výše 52 Kčs; tuto částku může zvýšit o 20 Kčs při odběru stravy z jiných organizací.
§ 9
Úhrady za stravu
(1)
Obyvatelé a svěřenci ústavu hradí náklady na stravu v úhradách za ústavní sociální péči podle zvláštního předpisu.6)
(2)
Staří občané, občané těžce zdravotně postižení a dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, jimž se stravování zajišťuje z ústavů, hradí za stravu částky odpovídající pořizovací ceně surovin zvýšené o věcné a osobní náklady (dále jen „režie“) související s přípravou stravy ve výši 35 % pořizovací ceny surovin; částka režie se zaokrouhlí na desetihaléře. Pořizovací cenou surovin se rozumí náklady na potraviny spotřebované na přípravu jídel včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin.
(3)
Při stravě normální a dietní se počítá za snídani 15 %, za oběd 35 %, za večeři 30 % a za jedno vedlejší jídlo 10 % celodenní stravovací jednotky. Při stravě diabetické, bílkovinné a výživné se počítá za snídani 14 %, za oběd 32 %, za večeři 27 % a za jedno vedlejší jídlo 9 % celodenní stravovací jednotky.
(4)
Strávníci uvedení v § 2 písm. i) hradí za stravu částky určené podle odstavců 2 a 3; tuto úhradu lze zvýšit o přirážku až do výše 20 % pořizovací ceny surovin.
(5)
Při sportovních hrách zdravotně postižených, při zotavovacích táborech, rekreačních pobytech a zájezdech je doprovázejícím pracovníkům poskytováno stravování bezplatně, a to ve stejné hodnotě jako účastníkům sportovních her zdravotně postižených, zotavovacích táborů a rekreačních pobytů, jestliže se jim neposkytuje za příslušný den stravné podle předpisů o náhradách cestovních výdajů.7)“.
6.
§ 10 až 14 se vypouštějí.
7.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Úhrady za stravu
(1)
Obyvatelé penziónů, staří občané, občané těžce zdravotně postižení a dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, jimž se stravování zajišťuje z penziónu nebo jídelny, hradí za stravu částky určené podle § 9 odst. 2 a 3.
(2)
Rodiče dětí umístěných ve stanici nebo jiné osoby odpovědné za jejich výchovu hradí za stravu částky určené podle § 9 odst. 2 a 3.
(3)
Strávníci uvedení v § 2 písm. i) hradí za stravu poskytovanou v penziónu, jídelně nebo stanici částky určené podle § 9 odst. 2 a 3; tuto úhradu lze zvýšit o přirážku až do výše 20 % pořizovací ceny surovin.“.
8.
V § 18 odst. 1 se slova „až do výše 40 Kčs“ nahrazují slovy „až do výše 52 Kčs“.
9.
V § 18 odst. 2 se slova „15 Kčs“ nahrazují slovy „20 Kčs“.
10.
V § 18 odst. 3 se slova „§ 9 odst. 10“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 5“ a slova „§ 17 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 2 a 3“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r.
5)
§ 61 odst. 1 vyhlášky MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
14)
Nařízení vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.
15)
Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).
16)
§ 74 vyhlášky č. 182/1991 Sb. |
Zákon České národní rady č. 314/1991 Sb. | Zákon České národní rady č. 314/1991 Sb.
Zákon České národní rady o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity
Vyhlášeno 9. 8. 1991, datum účinnosti 28. 9. 1991, částka 57/1991
* § 1 - Zřizuje se:
* § 2 - Od Masarykovy univerzity v Brně se oddělují filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné a slučují se ve Slezskou univerzitu v Opavě.
* § 3 - (1) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se slučuje s Pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích.
* § 4 - Se Západočeskou univerzitou se slučují Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni a Pedagogická fakulta v Plzni.
* § 5 - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem.
* § 6 - Ostravská univerzita v Ostravě se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ostravě.
* § 7 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 28. září 1991.
Aktuální znění od 28. 9. 1991
314
ZÁKON
České národní rady
ze dne 9. července 1991
o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Zřizuje se:
a)
vysoká škola s názvem Slezská univerzita, se sídlem v Opavě,
b)
vysoká škola s názvem Jihočeská univerzita, se sídlem v Českých Budějovicích,
c)
vysoká škola s názvem Západočeská univerzita, se sídlem v Plzni,
d)
vysoká škola s názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, se sídlem v Ústí nad Labem,
e)
vysoká škola s názvem Ostravská univerzita, se sídlem v Ostravě.
§ 2
Od Masarykovy univerzity v Brně se oddělují filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné a slučují se ve Slezskou univerzitu v Opavě.
§ 3
(1)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se slučuje s Pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích.
(2)
Z vysoké školy zemědělské v Praze se odděluje fakulta agronomická v Českých Budějovicích a slučuje se s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.
§ 4
Se Západočeskou univerzitou se slučují Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni a Pedagogická fakulta v Plzni.
§ 5
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem.
§ 6
Ostravská univerzita v Ostravě se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ostravě.
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 28. září 1991.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 317/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 317/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o podminekach pre priznávanie štipendií študentom postgraduálneho štúdia
Vyhlášeno 9. 8. 1991, datum účinnosti 1. 9. 1991, částka 58/1991
* § 1 - Dekan fakulty môže na návrh študenta postgraduálneho štúdia (ďalej len „študent“) alebo z vlastného podnetu priznať študentovi
* § 2 - Štipendium podľa § 1 tejto vyhlášky možno priznať študentovi, ktorý
* § 3 - (1) Riadne štipendium možno priznať v rozpätí 2000 až 3200 Kčs mesačne, a to na čas trvania postgraduálneho štúdia určeného študijným programom pre príslušný študijný odbor.
* § 4 - Za vynikajúce a mimoriadne študijné, vedecké alebo umelecké výsledky v postgraduálnom štúdiu môže dekan okrem riadneho štipendia každoročne priznať študentovi jednorazové mimoriadne štipendium do výšky 3000 Kčs; pritom prihliada na hodnotenie školiteľa ale
* § 5 - (1) Štipendiá sa poskytujú
* § 6 - (1) Hranice rozpätia štipendia uvedené v § 3 tejto vyhlášky sa prispôsobujú vývoju životných nákladov k 1. januáru nasledujúceho roka o sumu 100 Kčs, ak životné náklady vzrastú o viac ako 10 % nad úroveň, ku ktorej bola vykonaná ich predchádzajúca úprava.
* § 7 - Na vysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, plní úlohy dekana podľa tejto vyhlášky rektor.
* § 8 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1991.
Aktuální znění od 1. 9. 1991
317
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 2. júla 1991
o podmienkach pre priznávanie štipendií študentom postgraduálneho štúdia
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 35 ods. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách ustanovuje:
§ 1
Dekan fakulty môže na návrh študenta postgraduálneho štúdia (ďalej len „študent“) alebo z vlastného podnetu priznať študentovi
a)
riadne štipendium,
b)
mimoriadne štipendium.
§ 2
Štipendium podľa § 1 tejto vyhlášky možno priznať študentovi, ktorý
a)
je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
b)
nie je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ale má povolenie na trvalý pobyt na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
§ 3
(1)
Riadne štipendium možno priznať v rozpätí 2000 až 3200 Kčs mesačne, a to na čas trvania postgraduálneho štúdia určeného študijným programom pre príslušný študijný odbor.
(2)
Pri určení výšky riadneho štipendia dekan zohľadňuje
a)
sociálne pomery študenta,
b)
dosiahnuté študijné výsledky študenta,
c)
dosiahnuté výsledky vedeckej alebo umeleckej činnosti študenta a jeho publikačnú činnosť,
d)
dĺžku odbornej praxe.
(3)
Ak sa zmenia okolnosti, na základe ktorých určil dekan výšku riadneho štipendia podľa odseku 2, môže dekan z vlastného podnetu upraviť výšku priznaného riadneho štipendia alebo toto štipendium celkom odňat.
§ 4
Za vynikajúce a mimoriadne študijné, vedecké alebo umelecké výsledky v postgraduálnom štúdiu môže dekan okrem riadneho štipendia každoročne priznať študentovi jednorazové mimoriadne štipendium do výšky 3000 Kčs; pritom prihliada na hodnotenie školiteľa alebo ním vymenového garanta pre príslušný študijný odbor postgraduálneho štúdia.
§ 5
(1)
Štipendiá sa poskytujú
a)
z prostriedkov rozpočtu vysokej školy alebo fakulty, účelovo určených na zabezpečenie ich vedeckovýskumnej činnosti,
b)
z mimorozpočtových zdrojov.
(2)
Ak sa štipendium uhrádza z mimorozpočtových zdrojov, na výšku riadneho a mimoriadneho štipendia sa nevzťahuje limit určený v § 3 ods. 1 a § 4 tejto vyhlášky.
§ 6
(1)
Hranice rozpätia štipendia uvedené v § 3 tejto vyhlášky sa prispôsobujú vývoju životných nákladov k 1. januáru nasledujúceho roka o sumu 100 Kčs, ak životné náklady vzrastú o viac ako 10 % nad úroveň, ku ktorej bola vykonaná ich predchádzajúca úprava.
(2)
Rast životných nákladov sa zisťuje podľa štatistických údajov Federálného štatistického úradu.
§ 7
Na vysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, plní úlohy dekana podľa tejto vyhlášky rektorrektor.
§ 8
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1991.
Minister:
Pišút v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 318/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom vodohospodárskom fonde Slovenskej republiky
Vyhlášeno 13. 8. 1991, datum účinnosti 13. 8. 1991, částka 59/1991
* § 1 - Zriaďuje sa Štátny vodohospodársky fond Slovenskej republiky (ďalej len „fond“).1)
* § 2 - (1) Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
* § 3 - Zdrojmi fondu sú:
* § 4 - (1) Prostriedky fondu možno použiť na krytie:
* § 5 - (1) O poskytnutí prostriedkov fondu rozhoduje minister.
* § 6 - Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
* § 7 - Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.5)
* § 8 - Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 8. 1991
318
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 9. júla 1991
o Štátnom vodohospodárskom fonde Slovenskej republiky
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Zriaďuje sa Štátny vodohospodársky fond Slovenskej republiky (ďalej len „fond“).1)
§ 2
(1)
Fond spravuje Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a za hospodárenie s jeho prostriedkami zodpovedá minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „minister“).
(2)
Fond je inou štátnou orgánizáciou;2) vo svojom mene môže nadobúdať práva a zaväzovať sa.
(3)
Na čele fondu je riaditeľ, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
(4)
Minister zriaďuje ako svoj poradný orgán Radu fondu.
(5)
Podrobnosti o organizácii fondu a jeho činnosti upraví štatút fondu, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
§ 3
Zdrojmi fondu sú:
a)
dotácie zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky na rozvojové investície, ako aj ďalšie potreby súvisiace s činnosťou podnikov vodného hospodárstva,
b)
úvery od peňažných ústavov,
c)
úroky z prostriedkov fondu,
d)
príjmy z činnosti fondu,
e)
príjmy zo sankčného postihu žiadateľov v prípadoch, ak sa nevyužili prostriedky fondu podľa určených podmienok,
f)
dary a príspevky od fyzických a právnických osôb,
g)
ďalšie zdroje ustanovené osobitnými predpismi.
§ 4
(1)
Prostriedky fondu možno použiť na krytie:
a)
menovitých rozvojových stavieb vodného hospodárstva, s výnimkou tých stavieb, na ktoré sa poskytujú prostriedky podľa osobitného predpisu,3)
b)
hydrogeologického prieskumu,
c)
následkov havárií na vodohospodárskych dielach a zariadeniach spôsobených prírodným činiteľom,
d)
negatívnych ekonomických dôsledkov z obmedzeného využívania zdrojov vody vyvolaného prírodným činiteľom, haváriami, racionalizačnými opatreniami a zmenami výrobného programu u odberateľov,
e)
úloh rozvoja vedy a techniky, ktorých výsledky sa budú uplatňovať v podnikoch vodného hospodárstva,
f)
ostatných potrieb súvisiacich s činnosťou fondu a s činnosťou podnikov vodného hospodárstva, ak nie sú kryté z iných zdrojov.
(2)
Prostriedky fondu možno použiť pre právnické osoby a podnikateľské subjekty.
(3)
Na poskytnutie prostriedkov fondu nie je právny nárok.
§ 5
(1)
O poskytnutí prostriedkov fondu rozhoduje minister.
(2)
Fond zisťuje všetky okolnosti potrebné pre rozhodnutie o efektívnom použití prostriedkov fondu. Žiadatelia o poskytnutie prostriedkov fondu a subjekty, ktoré tieto prostriedky použili, sú povinné poskytovať fondu a orgánom štátnej správy vodného hospodárstva potrebné informácie a umožňovať vstup do príslušných objektov.
(3)
Fond kontroluje použitie poskytnutých prostriedkov v súčinnosti s orgánmi štátnej správy vodného hospodárstva.
(4)
Prostriedky fondu možno použiť len na účel, na ktorý boli poskytnuté; nepoužité prostriedky je žiadateľ povinný vrátiť.
(5)
Ak žiadateľ použil prostriedky fondu v rozpore s určenými alebo dohodnutými podmienkami, je povinný ich fondu vrátiť a uhradiť penále podľa osobitného predpisu.4)
(6)
Podrobnosti o podmienkach poskytovania a používania prostriedkov fondu upraví ministerstvo všeobecne záväzným právnym predpisom.
§ 6
Zostatok peňažných prostriedkov fondu po finančnom zúčtovaní vzťahov k štátnemu rozpočtu Slovenskej republiky koncom roka neprepadá.
§ 7
Na rozhodovanie podľa § 5 ods. 1 sa nevzťahujú predpisy o správnom konaní.5)
§ 8
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 23 ods. 1 zákona SNR č. 592/1990 Zb. o rozpočtových pravidlách Slovenskej republiky.
2)
§ 62 písm. b) Hospodárskeho zákonníka.
3)
Zákon SNR č. 128/1991 Zb. o Štátnom fonde životného prostredia Slovenskej republiky.
4)
§ 16 zákona SNR č. 592/1990 Zb.
5)
Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií
Vyhlášeno 13. 8. 1991, datum účinnosti 13. 8. 1991, částka 59/1991
* § 1 - Predmet úpravy
* Osobitné dôvody odškodnenia
* § 2 - (1) Za násilné odvlečenie do Zväzu sovietskych socialistických republík a do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch v rokoch 1944 až 1953, sa oprávneným osobám poskytne peňažná náhrada za dobu odvlečenia a za
* § 3 - (1) Oprávnenou osobou je fyzická osoba, ktorá má na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt a ktorá bola násilne vysťahovaná zo svojho bydliska na základe výmeru alebo oznámenia národného výboru v rokoch 1948 až 1952 vydaného podľa os
* § 4 - Pôsobnosť ústredných orgánov
* § 5 - Postup pri posudzovaní žiadostí na poskytnutie finančnej náhrady
* § 6 - Súčinnosť iných orgánov
* § 7 - Uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie veci
* § 8 - Poskytovanie finančných a peňažných náhrad
* § 9 - Účinnosť
Aktuální znění od 27. 10. 1992 (492/1992 Sb.)
319
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 11. júla 1991
o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Predmet úpravy
Tento zákon upravuje
a)
zmiernenie niektorých majetkových a iných krívd, ktoré vznikli v dôsledku platnosti alebo osobitného použitia niektorých právnych predpisov alebo na základe iných dôvodov len na území Slovenskej republiky,1)
b)
podmienky uplatňovania nárokov, rozsah týchto nárokov a spôsob náhrady,
c)
pôsobnosť ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky (ďalej len „ústredný orgán“) v oblasti mimosúdnych rehabilitácií,
d)
postup pri uplatnení nároku Slovenskej republiky2) na veci, ak niet oprávnenej osoby alebo, ak si na vec v určenej lehote neuplatní nárok žiadna oprávnená osoba.
Osobitné dôvody odškodnenia
§ 2
(1)
Za násilné odvlečenie do Zväzu sovietskych socialistických republík a do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch v rokoch 1944 až 1953, sa oprávneným osobám poskytne peňažná náhrada za dobu odvlečenia a za smrť, ktorá nastala v dobe odvlečenia, v rozsahu obdobne podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii v znení zákona č. 47/1991 Zb.
(2)
Oprávnenou osobou je fyzická osoba, ktorá bola protiprávne násilne odvlečená jednotkami Ministerstva vnútra Zväzu sovietskych socialistických republík alebo Štátnou bezpečnosťou do Zväzu sovietskych socialistických republík alebo do táborov, ktoré mal Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch
a)
z terajšieho územia Slovenskej republiky, je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a má na jej území trvalý pobyt,
b)
pochádza z terajšieho územia Slovenskej republiky a žijú tu jej potomkovia (ďalej len „oprávnená osoba“).
(3)
Ak oprávnená osoba uvedená v odseku 2 zomrela, sú oprávnenými osobami, pokiaľ sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a majú trvalý pobyt na jej území, fyzické osoby v tomto poradí:
a)
deti a manžel oprávnenej osoby, všetci rovným dielom,
b)
rodičia oprávnenej osoby.
(4)
Práce vykonávané v dobe odvlečenia sa posudzujú ako zamestnanie v I. pracovnej kategórii.
(5)
Oprávnená osoba musí uplatniť svoj nárok na príslušnom ústrednom orgáne do dvoch rokov odo dňa účinnosti tohto zákona. V prípade odškodnenia nárokov v dôchodkovom zabezpečení musí uplatniť svoj nárok na Slovenskej správe sociálneho zabezpečenia.
(6)
Oprávneným osobám uvedeným v odseku 2 sa kúpeľná starostlivosť z nemocenského poistenia alebo z dôchodkového zabezpečenia poskytuje v rovnakom rozsahu a za rovnakých podmienok ako účastníkom odboja.3a)
§ 3
(1)
Oprávnenou osobou je fyzická osoba, ktorá má na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt a ktorá bola násilne vysťahovaná zo svojho bydliska na základe výmeru alebo oznámenia národného výboru v rokoch 1948 až 1952 vydaného podľa osobitného predpisu,4) alebo aj bez výmeru alebo oznámenia, ako aj rozhodnutí „zvláštnej komisie“ a orgánov komunistickej strany v rokoch 1952 a 1953. Oprávnenou osobou je aj manžel, manželka, druh, družka, deti, ako aj rodičia, ak žili v spoločnej domácnosti a majú na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky trvalý pobyt.
(2)
Oprávnená osoba má nárok na
a)
vydanie nehnuteľnosti alebo jej časti, ktorá bola v jej vlastníctve v čase násilného vysťahovania podľa osobitného predpisu,5)
b)
poskytnutie finančnej náhrady za násilné vysťahovanie a za hnuteľný majetok, ak bol v byte pri mobilnom vysťahovaní ponechaný alebo pri preprave poškodený alebo zničený, a to vo výške 60 000 Kčs na jednu domácnosť,5b)
c)
jednorazové finančné odškodnenie za vykonávanie nanútenej práce podľa rozhodnutia správneho orgánu vo výške 15 000 Kčs na jednu domácnosť5b) a ukončený celý rok, najviac vo výške 60 000 Kčs; ak je táto doba kratšia ako celý rok, ale najmenej šesť mesiacov, jednorazové finančné odškodnenie sa vyplatí v pomernej výške,
d)
posudzovanie nanútenej práce [písmeno c)] ako zamestnanie v I. pracovnej kategórii za preukázanú dobu,
e)
študijnú rehabilitáciu podľa osobitného predpisu.5a)
(3)
Na vydanie nehnuteľnosti alebo jej časti vyzve oprávnená osoba povinnú osobu do šiestich mesiacov odo dňa účinnosti tohto zákona, inak jej nárok zanikne.
(4)
Písomnú žiadosť o finančnú náhradu5c) podľa odseku 2 písm. b) a c) treba podať na príslušnom ústrednom orgáne najneskôr v lehote jedného roka odo dňa účinnosti tohto zákona, inak nárok zanikne.
§ 4
Pôsobnosť ústredných orgánov
(1)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky je príslušné
a)
na prijatie kúpnej ceny alebo náhrady, ktorú štát vyplatil pri odňatí vecí,6)
b)
na vrátenie kúpnej ceny,7)
c)
na vyplatenie finančnej náhrady8) v prípadoch podľa § 6 osobitného predpisu,3)
d)
na vyplatenie finančnej náhrady podľa § 20 ods. 1 a 2 osobitného predpisu.3)
e)
na vyplatenie finančnej náhrady podľa § 16 ods. 2 osobitného predpisu,3)
f)
na prijatie sumy za pohľadávky peňažných ústavov vyporiadané štátom podľa § 10 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(2)
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky je príslušné na vydanie pokynu pre študijnú rehabilitáciu podľa § 18 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(3)
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky je príslušné
a)
na poskytnutie peňažnej náhrady za pobyt v pracovnom útvare podľa nariadenia Slovenskej národnej rady č. 7/1948 Zb. SNR, ak o pobyte v pracovnom útvare rozhodol iný orgán než súd,
b)
na poskytnutie peňažnej náhrady za pobyt v tábore nútenej práce podľa zákona č. 247/1948 Zb., ak o pobyte v tomto tábore rozhodla trojčlenná komisia krajského národného výboru,
c)
na vydanie osvedčenia podľa § 22 ods. 5 písm. b) osobitného predpisu,3) ak ide o príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti,
d)
na posúdenie nárokov na sociálne dávky a na ustanovenie podrobností podľa § 30 osobitného predpisu,3)
e)
na poskytnutie finančnej náhrady podľa § 3 ods. 2 písm. b) a c),
f)
na poskytnutie náhrady podľa § 16 ods. 3 osobitného predpisu3) za väzbu a výkon trestu odňatia slobody9) presahujúce tri mesiace,
g)
na poskytnutie odškodnenia v prípadoch určených v § 18 ods. 2 osobitného predpisu.9a)
(4)
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky je príslušné
a)
na poskytnutie peňažnej náhrady za zaradenie podľa nariadenia Slovenskej národnej rady č. 7/1948 Zb. SNR, ak o zaradení do pracovného útvaru rozhodol súd,
b)
na poskytnutie peňažnej náhrady za zaradenie do tábora nútenej práce podľa zákona č. 247/1948 Zb., ak o zaradení rozhodol súd,
c)
na vydanie osvedčenia podľa § 22 ods. 5 písm. b) a c) osobitného predpisu,3)
d)
na poskytnutie peňažnej náhrady podľa § 2.
(5)
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky je príslušné na rozhodovanie o neplatnosti rozhodnutia podľa § 23 ods. 1 osobitného predpisu3) a na posúdenie toho, kto sa v týchto prípadoch považuje za umelca podľa § 23 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(6)
Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky je príslušné na určenie postupu orgánov sociálneho zabezpečenia v prípadoch odškodnenia nárokov v dôchodkovom zabezpečení podľa § 24 osobitného predpisu3) a osôb uvedených v § 2 a v § 3 ods. 1 a ods. 2 písm. d). O úprave dôchodkov týchto osôb rozhoduje Slovenská správa sociálneho zabezpečenia.9b)
(7)
Na rozhodovanie o nárokoch podľa § 2 ods. 3 osobitného predpisu3) v súlade s § 47 osobitného predpisu9c) je príslušné v rámci schvaľovania privatizačného projektu podniku alebo privatizačného projektu majetkovej účasti štátu na podnikaní právnických osôb Ministerstvo pre správu a privatizáciu národného majetku Slovenskej republiky alebo vláda Slovenskej republiky.9d)
(8)
Ak príslušnosť ústredného orgánu nevyplýva z predchádzajúcich ustanovení, postupuje sa podľa osobitného predpisu.10)
§ 5
Postup pri posudzovaní žiadostí na poskytnutie finančnej náhrady
(1)
Písomnú žiadosť na poskytnutie finančnej náhrady podľa § 4 ods. 1 podáva oprávnená osoba na príslušný ústredný orgán prostredníctvom okresného úradu, obvodného úradu v Bratislave (ďalej len „okresný úrad“), v ktorého územnom obvode sa nachádza vec, ktorá prešla na štát. Dňom podania písomnej žiadosti na okresný úrad začína plynúť lehota určená osobitným predpisom.11)
(2)
Okresný úrad žiadosť preskúma a podanie oprávnenej osoby s príslušnými dokladmi postúpi Správe pre veci majetkové v Bratislave. Neúplnú žiadosť vráti okresný úrad na doplnenie. Od doby vrátenia žiadosti do doby doručenia doplnenej žiadosti lehota určená osobitným predpisom11) neplynie.
(3)
Správa pre veci majetkové v Bratislave žiadosť doplní o svoje stanovisko a túto predloží ústrednému orgánu uvedenému v § 4 ods. 1. Finančnú náhradu vyplatí ústredný orgán.
(4)
Ak predmetom uplatneného nároku je finančná náhrada za nehnuteľnosť, oprávnený pripojí k žiadosti výpis z evidencie nehnuteľností, prípadne z pozemkovej knihy, znalecký posudok a doklad okresného úradu o odňatí veci alebo iný doklad, v ktorom je uvedený právny dôvod a meno osoby (osôb), ktorej vec bola odňatá. Nevyhnutné náklady maximálne do výšky 3000 Kčs spojené s vypracovaním znaleckého posudku uhradí v prípade priznania finančnej náhrady podľa § 13 ods. 1 a 2 osobitného predpisu3) Ministerstvo financií Slovenskej republiky v hotovosti.
(5)
Príslušný ústredný orgán podľa § 4 vráti neúplnú žiadosť oprávnenej osobe na doplnenie. Do doby doplnenia žiadosti oprávnenou osobou lehota podľa osobitného predpisu neplynie.11)
(6)
Na konanie uvedené v odsekoch 1 až 5 sa nevzťahujú všeobecné predpisy o správnom konaní.12)
§ 6
Súčinnosť iných orgánov
(1)
Orgány štátnej správy, súdy, štátne notárstvá, obceobce,13) strediská geodézie a archívy poskytujú potrebnú súčinnosť pri vybavovaní žiadostí o finančnú náhradu podľa osobitného predpisu.3)
(2)
Orgány uvedené v odseku 1 sú povinné vykonať požadované zistenia a predložiť spisy v lehote určenej v dožiadaniach orgánov príslušných na konanie podľa tohto zákona a osobitných predpisov.13a) Ak táto lehota nie je určená, tieto orgány sú povinné vyhovieť dožiadaniam do 30 dní od ich doručenia. Ak sa dožiadanie netýka pôsobnosti niektorého z orgánov uvedených v odseku 1, je tento orgán povinný postúpiť dožiadanie inému príslušnému orgánu, uvedenému v odseku 1 alebo vrátiť dožiadanie príslušnému orgánu do päť dní odo dňa jeho doručenia.
(3)
Vlastník alebo užívateľ veci, ktorá je predmetom uplatneného nároku na poskytnutie finančnej náhrady, je povinný umožniť jej prehliadku, aby vec mohla byť ocenená.
(4)
Ústredný orgán príslušný podľa § 4 ods. 1 tohto zákona je zastupovaný v súdnom spore okresným úradom, v obvode ktorého je sídlo príslušného súdu.
§ 7
Uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie veci
(1)
Pre uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie veci podľa § 34 osobitného predpisu3) je príslušný okresný úrad,14) v ktorého územnom obvode sa vec nachádza.
(2)
Povinnými osobami sú fyzické osoby podľa § 4 ods. 2 osobitného predpisu.3)
(3)
Postup pri uplatnení nároku Slovenskej republiky na vydanie veci ustanoví Ministerstvo financií Slovenskej republiky osobitnou vyhláškou.
(4)
Okresný úrad uplatní nárok Slovenskej republiky najskôr prvým dňom po uplynutí lehoty podľa osobitného predpisu.15)
(5)
Okresný úrad je povinný veci nadobudnuté podľa odseku 1 prednostne previesť odplatne na osoby uvedené v § 3 osobitného predpisu3) na základe ich žiadosti podanej do šesť mesiacov po nadobudnutí majetku Slovenskou republikou.
(6)
Postup podľa odsekov 1 až 4 platí aj pre uplatnenie nároku Slovenskej republiky na vydanie vecí podľa § 23a zákona č. 137/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení zákona č. 458/1990 Zb.
(7)
Ak obecobec vydala vec Slovenskej republike pred účinnosťou tohto zákona, sú okresné úrady povinné obciobci vec vrátiť alebo vydať kúpnu cenu, za ktorú vec previedli.
§ 8
Poskytovanie finančných a peňažných náhrad
(1)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky posúdi oprávnenosť uplatneného nároku a poskytne finančnú náhradu v hotovosti vo výške určenej osobitným predpisom.16) Ak sa finančná náhrada poskytuje aj vydaním cenných papierov, potvrdí nárok na ich vydanie a postúpi vec na ďalšie opatrenie Fondu národného majetku Slovenskej republiky,17) ktorý zabezpečí vydanie cenných papierov oprávnenej osobe; zároveň vyrozumie oprávnenú osobu o postúpení veci tomuto fondu.
(2)
Príslušné ústredné orgány posúdia oprávnenosť uplatneného nároku a poskytnú peňažnú náhradu podľa osobitného predpisu.18)
(3)
Ak príslušný ústredný orgán neuspokojí nárok oprávnenej osoby, môže sa oprávnená osoba domáhať jeho priznania na súde v lehote jedného roka od doručenia zamietavého stanoviska orgánu oprávneného uspokojiť nárok oprávnenej osoby, pokiaľ osobitný predpis19) neustanovuje inak.
§ 9
Účinnosť
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 32 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
2)
§ 34 zákona č. 87/1991 Zb.
Čl. 4 ods. 4 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o česko-slovenskej federácii v znení neskorších predpisov.
§ 23a zákona č. 137/1991 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 403/1990 Zb. o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd v znení zákona č. 458/1990 Zb.
3)
Zákon č. 87/1991 Zb.
3a)
§ 59 zákona č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení.
4)
Napr. zákon č. 138/1948 Zb. o hospodárení s bytmi.
5)
§ 5 až 7 zákona č. 87/1991 Zb.
5a)
§ 18 ods. 2 zákona č. 87/1991 Zb.
5b)
§ 115 Občianskeho zákonníka.
5c)
§ 13 ods. 5 zákona č. 87/1991 Zb.
§ 1 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Zb. o výške finančnej náhrady vyplatenej v hotovosti pri mimosúdnych rehabilitáciách.
6)
§ 10 ods. 4 zákona č. 87/1991 Zb.
7)
§ 11 zákona č. 87/1991 Zb.
8)
§ 13 zákona č. 87/1991 Zb.
9)
Zákon č. 88/1950 Zb. Trestný zákon správny.
Zákon č. 89/1950 Zb. o trestnom konaní správnom.
9a)
Zákon č. 87/1991 Zb. v znení zákona č. 267/1992 Zb.
9b)
§ 13 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
9c)
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby v znení zákona č. 92/1992 Zb.
9d)
§ 10 ods. 2 zákona č. 92/1991 Zb.
10)
§ 9 ods. 1 písm. b) zákona č. 58/1969 Zb. o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím orgánu štátu alebo jeho nesprávnym úradným postupom.
11)
§ 13 ods. 4 zákona č. 87/1991 Zb.
12)
Zákon č. 71/1967 Zb.
13)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 377/1990 Zb. o hlavnom meste Slovenskej republiky Bratislave v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 523/1990 Zb. a zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 130/1991 Zb.
13a)
Zákon č. 87/1991 Zb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 392/1991 Zb., ktorou sa ustanovuje postup podľa § 34 zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciách.
14)
Zákon Slovenskej národnej rady č. 472/1990 Zb. o organizácii miestnej štátnej správy.
15)
§ 5 ods. 2 zákona č. 87/1991 Zb.
16)
Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Zb. o výške finančnej náhrady v hotovosti poskytovanej podľa zákona č. 87/1991 Zb.
17)
§ 11 ods. 3 písm. f) zákona Slovenskej národnej rady č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veciach prevodov majetku štátu na iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky.
18)
Nariadenie vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky č. 532/1990 Zb. o vydaní štátnych dlhopisov na úhrady pohľadávok z priznaných odškodnení podľa zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 289/1991 Zb.
19)
§ 47 ods. 3 zákona č. 92/1991 Zb. v znení zákona č. 92/1992 Zb. |
Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 321/1991 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej republiky č. 321/1991 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej republiky, ktorým sa ustanovujú podmienky a spôsob navrátenia majetkových práv dobrovoľným telovýchovným organizáciám
Vyhlášeno 13. 8. 1991, datum účinnosti 13. 8. 1991, částka 59/1991
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Oprávnené organizácie
* § 3 - Povinné organizácie
* § 4 - Majetkové práva
* § 5 - Podmienky navrátenia majetkových práv
* § 6 - Spôsob navrátenia majetkových práv
* § 7 - Záverečné ustanovenie
* § 8 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 13. 8. 1991
321
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej republiky
z 9. júla 1991,
ktorým sa ustanovujú podmienky a spôsob navrátenia majetkových práv dobrovoľným telovýchovným organizáciám
Vláda Slovenskej republiky podľa § 3 zákona č. 173/1990 Zb., ktorým sa zrušuje zákon č. 68/1956 Zb. o organizáci telesnej výchovy a ktorým sa upravujú niektoré ďalšie vzťahy týkajúce sa dobrovoľných telovýchovných organizácií, nariaďuje:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Toto nariadenie upravuje podmienky a spôsob navrátenia majetkových práv podľa zákona č. 173/1990 Zb., ktorým sa zrušuje zákon č. 68/1956 Zb. o organizácii telesnej výchovy a ktorým sa upravujú niektoré ďalšie vzťahy týkajúce sa dobrovoľných telovýchovných organizácií, v znení zákona č. 247/1991 Zb.
§ 2
Oprávnené organizácie
Oprávnenými znovu vzniknutými telovýchovnými organizáciami, ktoré existovali ako samostatné právnické osoby k 31. marcu 1948, sú:
a)
Česko-Slovenská obecobec Sokolská a jej župy, telovýchovné jednoty, kluby a spolky,
b)
Slovenský orol,
c)
Klub slovenských turistov,
d)
ostatné znovu vzniknuté dobrovoľné telovýchovné organizácie.
§ 3
Povinné organizácie
Organizáciami, ktoré sú povinné na území Slovenskej republiky vrátiť majetkové práva, sú právni nástupcovia Česko-Slovenského zväzu telesnej výchovy, a to:
a)
Slovenské združenie telesnej kultúry,
b)
telovýchovné jednoty.
§ 4
Majetkové práva
(1)
Majetkovými právami pre účely tohto nariadenia sa rozumejú práva k hnuteľným veciam a nehnuteľným veciam.
(2)
Majetkové práva vyplývajúce z § 1 uplatní oprávnená organizácia u povinnej organizácie.1)
(3)
Majektové práva sa navracajú znovu vzniknutým oprávneným organizáciám.1)
§ 5
Podmienky navrátenia majetkových práv
(1)
Odňaté majetkové práva sa navracajú na základe písomnej žiadosti oprávnenej organizácie predloženej povinnej organizácii v lehote ustanovenej osobitným zákonom.1) K písomnej žiadosti oprávnená organizácia priloží
a)
doklad o registrácii,2)
b)
súpis hnuteľných a nehnuteľných vecí, ako aj majetkových práv, podľa stavu k 31. marcu 1948,
c)
pri nehnuteľnom majetku doklad o vlastníctve k 31. marcu 1948, a to výpis z pozemkovej knihy.
(2)
Majetkové práva k hnuteľným veciam sa navracajú len k jestvujúcim pôvodným veciam. Majetkové práva sa navracajú v stave ku dňu účinnosti tohto nariadenia.
§ 6
Spôsob navrátenia majetkových práv
(1)
Povinná organizácia uzavrie s oprávnenou organizáciou do 30 dní od doručenia písomnej žiadosti na navrátenie majetkových práv dohodu o spôsobe navrátenia majetkových práv.
(2)
Ak povinná organizácia uzavrela zmluvu o vykonaní stavebných prác, rekonštrukcie alebo modernizácie vydávanej nehnuteľnosti, prípadne inú zmluvu týkajúcu sa navrátených majetkových práv, musí byť v dohode o spôsobe navrátenia majetkových práv medzi oprávnenou a povinnou organizáciou obsiahnuté, v akom rozsahu preberá oprávnená organizácia práva a záväzky z tejto zmluvy.
(3)
Pozemok, na ktorom bola zriadená trvalá stavba po 31. marci 1948, zostáva v užívaní organizácie, ktorá zriadila stavbu; na úhradu za užívanie pozemku sa vzťahujú osobitné predpisy.3)
(4)
Stavby, ktoré zásadnou stavebnou úpravou stratili svoj pôvodný stavebno-technický charakter, sa nevydávajú.
(5)
Oprávnená organizácia predloží príslušnému stredisku geodézie a kartografie do 60 dní od uzavretia dohody o spôsobe navrátenia majetkových práv návrh na zápis tohto majetku do evidencie nehnuteľností.4)
§ 7
Záverečné ustanovenie
(1)
Povinná organizácia navráti oprávnenej organizácii jej majetkové práva najneskôr do 30 dní od platnosti dohody o spôsobe navrátenia majetkových práv.
(2)
Povinná organizácia zaobchádza s odňatými majetkovými právami so starostlivosťou riadneho hospodára až do navrátenia, majetkových práv oprávnenej organizácii.
§ 8
Toto nariadenie nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 2 zákona č. 173/1990 Zb., ktorým sa zrušuje zákon č. 68/1956 Zb. a ktorým sa upravujú niektoré ďalšie vzťahy týkajúce sa dobrovoľných telovýchovných organizácií, v znení zákona č. 247/1991 Zb.
2)
Zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení zákona č. 300/1990 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov.
3)
Vyhláška Ministerstva financií, cien a miezd Slovenskej socialistickej republiky č. 205/1988 Zb. o cenách stavieb, pozemkov, trvalých porastov, úhradách za zriadenie práva osobného užívania pozemkov a o náhradách za dočasné užívanie pozemkov v znení vyhlášky č. 289/1990 Zb. a vyhlášky č. 101/1991 Zb.
4)
Zákon č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 330/1991 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách
Vyhlášeno 19. 8. 1991, datum účinnosti 19. 8. 1991, částka 62/1991
* PRVÁ ČASŤ - POZEMKOVÉ ÚPRAVY (§ 1 — § 31)
* DRUHÁ ČASŤ - POZEMKOVÉ ÚRADY (§ 32 — § 33)
* TRETIA ČASŤ - SLOVENSKÝ POZEMKOVÝ FOND (§ 34 — § 36)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - OSOBITNÉ USTANOVENIA O ZMIERNENÍ NIEKTORÝCH MAJETKOVÝCH KRÍVD (§ 37 — § 39)
* PIATA ČASŤ - Pôsobnosť niektorých orgánov (§ 41 — § 41)
* ŠIESTA ČASŤ - SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 42 — § 45)
Aktuální znění od 1. 1. 1993 (323/1992 Sb.)
330
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 12. júla 1991
o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
Prvý oddiel
Základné ustanovenia
§ 1
Obsah pozemkových úprav
(1)
Obsahom pozemkových úprav1) je racionálne priestorové usporiadanie pozemkového vlastníctva v určitom území a ostatného nehnuteľného poľnohospodárskeho majetku s ním spojeného v súlade s požiadavkami a podmienkami ochrany životného prostredia a tvorby územného systému ekologickej stability, funkciami poľnohospodárskej krajiny a prevádzkovo-ekonomickými hľadiskami moderného poľnohospodárstva a lesného hospodárstva.
(2)
Pozemkové úpravy zahŕňajú
a)
zistenie vlastníckych a užívacích pomerov a nové rozdelenie pozemkov (scelenie, oddelenie alebo iné úpravy pozemkov),
b)
technické, biologické, ekologické, ekonomické a právne opatrenia súvisiace s novým usporiadaním právnych pomerov.
§ 2
Dôvody pozemkových úprav
Pozemkové úpravy sa vykonávajú najmä, ak
a)
je to potrebné na usporiadanie vlastníckych a užívacích pomerov a odstránenie prekážok ich výkonu vyvolaných historickým vývojom pred účinnosťou tohto zákona,
b)
dôjde k podstaným zmenám vo vlastníckych a užívacích pomeroch v obvode pozemkových úprav (§ 3),
c)
je to potrebné z dôvodu zmeny v štruktúre poľnohospodárskych podnikov,
d)
má dôjsť k zmene hraníc zastavaného územia obceobce alebo k investičnej výstavbe, ktorá podstatne ovplyvní hospodárenie na pôde alebo životné podmienky v obvode pozemkových úprav alebo jeho ucelenej časti,
e)
je to potrebné pre zriadenie verejnoprospešných zariadení (§ 12 ods. 4) alebo zariadení spoločne využívaných vlastníkmi alebo užívateľmi pozemkov,
f)
je to potrebné v záujme obnovenia alebo zlepšenia funkcií ekologickej stability v územnom systéme a celkového rázu poľnohospodárskej krajiny alebo hospodárenia na pôde,
g)
má dôjsť k obmedzeniu poľnohospodárskej výroby z dôvodu vyhlásenia ochranných pásiem, chránených území alebo z iných dôvodov,
h)
má dôjsť alebo došlo k podstatným zmenám medzi lesným a poľnohospodárskym pôdnym fondom.
§ 3
Obvod pozemkových úprav
(1)
Pozemkové úpravy sa vykonávajú spravidla naraz pre celé katastrálne územie, ktoré tvorí obvod pozemkových úprav.
(2)
Ak to nebráni účelu pozemkových úprav alebo ak je to v záujme jeho dosiahnutia, môže sa obvod pozemkových úprav určiť inak.
§ 4
Pozemky podliehajúce pozemkovým úpravám
(1)
Pozemkovým úpravám podliehajú všetky pozemky v obvode pozemkových úprav.
(2)
Ak sa tým nezmarí účel pozemkových úprav, môžu byť z pozemkových úprav niektoré pozemky vyňaté, najmä pozemky vyhradené pre obranu štátu, vodohospodárske diela, pásma hygienickej ochrany vodných zdrojov, diaľnice, cesty, železnice, cintoríny, stavebné pozemky, dobývacie územia výhradných ložísk, národné parky, štátne prírodné rezervácie a chránené náleziská, vybrané chránené územia, archeologické lokality a významné časti územného systému ekologickej stability.
§ 5
Štátna správa
(1)
Orgánmi štátnej správy pre pozemkové úpravy sú pozemkové úrady (§ 32 a 33), Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) a Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky.
(2)
Pozemkový úrad pri plnení svojich úloh spolupracuje s príslušnými orgánmi štátnej správy, ktoré chránia verejné záujmy v území podľa osobitných predpisov,2) ak môže byť dotknutá pozemkovými úpravami ich pôsobnosť, a s obcou.3)
§ 6
Účastníci pozemkových úprav
(1)
Účastníkmi pozemkových úprav (ďalej len „účastník“) sú
a)
vlastníci a užívatelia pozemkov podliehajúci pozemkovým úpravám,
b)
vlastníci ostatného nehnuteľného poľnohospodárskeho majetku nachádzajúceho sa v obvode pozemkových úprav,
c)
oprávnené osoby podľa osobitného predpisu4) a fyzické alebo právnické osoby, ktorých vlastnícke alebo iné práva môžu byť pozemkovými úpravami dotknuté,
d)
investor, ak ide o pozemkové úpravy z dôvodu uvedeného v § 2 písm. d), alebo iná fyzická alebo právnická osoba, v záujme ktorej sa pozemkové úpravy vykonávajú,
e)
Slovenský pozemkový fond5) (§ 34 až 36).
(2)
Ak sa nepreukáže opak, účastníkom je aj ten, kto o sebe tvrdí, že spĺňa predpoklady uvedené v odseku 1 písm. a) až d).
(3)
Účastníci pozemkových úprav utvárajú na obstarávanie svojich spoločných záležitostí združenie účastníkov pozemkových úprav (ďalej len „združenie účastníkov“) (§ 23 a 24). Ak je malý počet účastníkov a nie je to potrebné z iných dôvodov, možno od utvorenia združenia účastníkov upustiť.
(4)
Slovenský pozemkový fond (§ 34 až 36) v konaní vo veciach pozemkových úprav vykonáva práva vlastníka nehnuteľností vo vlastníctve štátu a zastupuje neznámych vlastníkov pozemkov alebo vlastníkov pozemkov, ktorých pobyt nie je známy, alebo tých, ktorí svoje práva neuplatnili (§ 17 ods. 1) a ak neprebieha konanie podľa § 16.
Druhý oddiel
Konanie o začatí pozemkových úprav
§ 7
(1)
Pozemkové úpravy možno začať na návrh účastníka alebo obceobce alebo z podnetu pozemkového úradu.
(2)
Pred nariadením pozemkových úprav alebo pred rozhodnutím o návrhu podanom podľa odseku 1 pozemkový úrad nariadi konanie o začatí pozemkových úprav (prípravné konanie) za účelom
a)
preverenia dôvodov, naliehavosti a hospodárskej účelnosti vykonania pozemkových úprav,
b)
určenia hraníc obvodu pozemkových úprav, určenia pozemkov, ktoré sú vyňaté z pozemkových úprav.
(3)
Nariadenie prípravného konania oznámi pozemkový úrad v dotknutých obciach (ich častiach) verejnou vyhláškou.6)
(4)
V prípravnom konaní pozemkový úrad najmä
a)
vykoná potrebné zisťovanie,
b)
prerokuje dôvody a predpoklady začatia pozemkových úprav s obcou,
c)
prerokuje s orgánom geodézie a kartografie potreby revízie údajov alebo obnovy operátov evidencie nehnuteľností,
d)
obstará si odborné posudky a vyjadrenia k možnostiam rozvoja v obvode pozemkových úprav.
§ 8
Rozhodnutie o povolení alebo nariadení pozemkových úprav
(1)
Po zhodnotení výsledkov prípravného konania, ak sa preukážu dôvody pozemkových úprav, pozemkový úrad rozhodne o povolení alebo nariadení pozemkových úprav. Rozhodnutie obsahuje aj
a)
určenie obvodu pozemkových úprav,
b)
určenie pozemkov vyňatých z pozemkových úprav,
c)
lehotu na uskutočnenie prvého zhromaždenia účastníkov pozemkových úprav,
d)
obmedzenia účastníkov, ak boli nariadené (§ 26).
Prílohou rozhodnutia je mapový podklad.
(2)
Rozhodnutie sa oznámi verejnou vyhláškou.6) Pozemkový úrad vo vyhláške vyzve účastníkov, aby sa v určenej lehote prihlásili o účasť v pozemkových úpravách.
(3)
Ak ide o pozemkové úpravy vykonávané z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a), pozemkový úrad prerokuje ich vykonanie aj s poľnohospodárskym podnikom. V oznámení podľa odseku 2 vyzve vlastníkov pozemkov, ktoré sú v užívaní poľnohospodárskeho podniku, aby podali tejto organizácii návrh na usporiadanie svojho pozemkového vlastníctva.
Tretí oddiel
Konanie o pozemkových úpravách
§ 9
Úvodné podklady
(1)
Po právoplatnosti rozhodnutia o povolení alebo nariadení pozemkových úprav pozemkový úrad
a)
začne práce na
1.
oceňovaní pozemkov v obvode pozemkových úprav,
2.
vyhotovovaní zoznamu vlastníkov a užívateľov pozemkov,
3.
obstarávaní ďalších potrebných úvodných podkladov,
4.
prevzatí písomností predložených oprávnenými osobami príslušným okresným úradom;
b)
predloží združeniu účastníkov, obciobci a orgánom uvedným v § 5 ods. 2 návrh všeobecných zásad funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav.
(2)
Všeobecné zásady funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav [odsek 1 písm. b)] sa vypracúvajú v rozsahu zodpovedajúcom dôvodom začatia pozemkových úprav a potrebám ďalšieho konania o pozemkových úpravách; všeobecné zásady zahŕňajú najmä
a)
dopravné pomery,
b)
územné vplyvy rozvoja nepoľnohospodárskych činností (napr. súčasná a budúca zástavba, verejnoprospešné zariadenia),
c)
rozhraničenie lesnej a poľnohospodárskej pôdy, najvhodnejšie spôsoby využitia poľnohospodárskej pôdy, zachovanie a zvyšovanie jej úrodnosti a produkčných schopností a ochranu pred znehodnotením,
d)
požiadavky na tvorbu územného systému ekologickej stability, požiadavky na ochranu prírody a jednotlivých prírodných zdrojov a pamiatkovej starostlivosti,
e)
potrebu úpravy vodného režimu,
f)
zmeny v štruktúre poľnohospodárskych podnikov,
g)
súvislosti so susednými katastrálnymi územiami alebo obvodmi pozemkových úprav.
(3)
Podľa ocenenia jednotlivých pozemkov a zoznamu vlastníkov pozemkový úrad zostaví register pôvodného stavu, ktorý sa skladá z geodetických a popisných údajov o pozemkoch a právnych vzťahoch k nim, a to ku dňu právoplatnosti rozhodnutia o povolení alebo nariadení pozemkových úprav (§ 8 ods. 1).
§ 10
Prerokúvanie úvodných podkladov
(1)
Pozemkový úrad zverejní register pôvodného stavu a všeobecné zásady funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav na vhodnom mieste v obciobci (jej časti) na 15 dní a doručí ich združeniu účastníkov. Zároveň doručí každému známemu účastníkovi, ktorého pobyt je známy, výpis z registra pôvodného stavu o jeho pozemkoch podliehajúcich pozemkovým úpravám vrátane výpisu spoluvlastníckych podielov a o ich cene.
(2)
Účastníci môžu podať proti písomnostiam uvedeným v odseku 1 pozemkovému úradu písomné námietky v lehote ním určenej.
(3)
Námietky proti všeobecným zásadám funkčného usporiadania územia v obvode pozemkových úprav pozemkový úrad prerokuje so združením účastníkov a podľa výsledkov prerokovania rozhodne o schválení týchto zásad.
(4)
Pri rozhodovaní o námietkach vlastníkov proti výpisu z registra pôvodného stavu sa postupuje podľa § 16 ods. 2 až 4. Ak sa námietky týkajú len ocenenia, rozhodne o nich pozemkový úrad. Po rozhodnutí o námietkach pozemkový úrad register pôvodného stavu schváli a vypočíta úhrnnú cenu pozemkového majetku každého vlastníka vrátane spoluvlastníckych podielov. Takto upravený register pôvodného stavu pozemkový úrad prerokuje s príslušným daňovým úradom.
§ 11
Vyrovnanie
(1)
Za pozemky podliehajúce pozemkovým úpravám vrátane spoluvlastníckych podielov patrí vlastníkom pozemkov vyrovnanie zodpovedajúce cene ich pozemkov (nárok na vyrovnanie); vyrovnanie patrí aj vlastníkom spoluvlastníckych podielov.
(2)
Vyrovnanie patrí v pozemkoch (náhradné pozemky). Pozemkový úrad pri výbere náhradných pozemkov prihliada na prevádzkovo-ekonomické pomery všetkých účastníkov a na okolnosti, ktoré podstatne ovplyvňujú využívanie, zhodnocovanie a výnos pozemkov. Prihliadne sa najmä na
a)
prírodné podmienky,
b)
vhodnú organizáciu pôdneho fondu jednotlivých poľnohospodárskych podnikov,
c)
pomer jednotlivých druhov pozemkov (kultúr)7) v obvode pozemkových úprav,
d)
vlastnosti jednotlivých pozemkov,
e)
záujmy ochrany životného prostredia.
Náhradné pozemky majú byť kultúrou, výmerou, bonitou a hospodárskym stavom primerané pôvodným pozemkom, pričom sa prihliada na výhody získané pozemkovou úpravou.
(3)
Ak s tým účastník súhlasí, môže dostať vyrovnanie aj v peniazoch, prípadne v cenných papieroch, a to sčasti alebo v celej výške nároku na vyrovnanie; to platí aj vtedy, ak ide o nepatrné rozdiely medzi vloženými a náhradnými pozemkami. Ak v dôsledku opatrení pozemkových úprav dôjde k zmenšeniu alebo k zväčšeniu obhospodarovanej plochy určenej na náhradné pozemky, vyrovnanie sa vykoná v peniazoch, prípadne cenných papieroch podľa pomeru nárokov na vyrovnanie; ak by tým došlo k tvrdostiam, možno sa od tejto zásady odchýliť. Vyrovnanie v peniazoch, prípadne v cenných papieroch sa vykoná medzi účastníkmi alebo vlastníkom pozemku a tým, v záujme koho došlo k zmenšeniu obhospodarovanej plochy, alebo tak, že povinné osoby uhradia prostriedky združeniu účastníkov, ktoré sumu, zodpovedajúcu nároku na vyrovnanie, uhradí oprávnenému účastníkovi.
(4)
Pozemkový úrad s každým účastníkom prerokuje jeho návrhy a požiadavky na určenie náhradných pozemkov. Podľa výsledkov prerokovania pravidiel uvedených v odseku 2 a podľa schválených všeobecných zásad usporiadania územia a miestnych podmienok pozemkový úrad dohodne so združením účastníkov zásady pre umiestnenie náhradných pozemkov.
(5)
Zásady pre umiestnenie náhradných pozemkov platia, ak s nimi vyslovia súhlas dve tretiny účastníkov.
§ 12
Projekt pozemkových úprav
(1)
Po schválení úvodných podkladov (§ 10) a dohodnutých zásad pre umiestnenie náhradných pozemkov (§ 11 ods. 4) pozemkový úrad zadá vypracovanie projektu pozemkových úprav.
(2)
Projekt pozemkových úprav sa skladá
a)
zo sprievodnej správy, ktorá obsahuje rekapituláciu konania o pozemkových úpravách; k sprievodnej správe sa prikladajú schválené úvodné podklady a dohodnuté zásady pre umiestnenie náhradných pozemkov,
b)
z návrhu nového usporiadania územia v obvode pozemkových úprav, ktorý obsahuje geodetické a popisné údaje v členení na
1.
plány verejných a spoločných zariadení a opatrení (odsek 4),
2.
umiestnenie náhradných pozemkov, ich pridelenie vlastníkom a zoznam vyrovnaní v peniazoch, prípadne cenných papieroch podľa nárokov na vyrovnanie (rozdeľovací plánrozdeľovací plán),
3.
lokálny územný systém ekologickej stability v obvode pozemkových úprav.
(3)
Pozemkový úrad po dohode s obcou v projekte pozemkových úprav vymedzí plochy na iné činnosti, ako je poľnohospodárska výroba, ak to vyžaduje súčasný stav alebo budúci rozvoj obceobce, a určí sa postup ich využitia.
(4)
Súčasťou projektu pozemkových úprav je plán využitia súčasných a zriaďovania nových zariadení a opatrení slúžiacich verejným alebo spoločným hospodárskym záujmom účastníkov a obciobci. Obsahuje najmä usporiadanie druhov pozemkov primerané prírodným podmienkam a funkčnej spätosti prírodných procesov v určitom krajinnom priestore, úpravu cestnej siete a úpravu vodohospodárskych pomerov, zúrodňovanie, zachovanie a tvorbu krajinnej zelene, ochranu archeologických nálezísk, podmienky pre poľovnú zver, spoločné pasienky a opatrenia potrebné na umožnenie obhospodarovania náhradných pozemkov, ich zveľadenie, ochranu pred škodlivými účinkami iných prírodných faktorov (napr. veternej a vodnej erózie) a civilizačných vplyvov, ako aj na ochranu životného prostredia pred škodlivými účinkami poľnohospodárskych technológií.
(5)
Potrebu pozemkov na spoločné a verejné zariadenia znášajú všetci účastníci, a to podľa pomeru ich nárokov na vyrovnanie k hodnote všetkých pozemkov v obvode pozemkových úprav (§ 11 ods. 3). Obdobne sa postupuje pri prírastku alebo úbytku plochy pozemkov v dôsledku nového merania.
(6)
Rozdeľovací plán sa zostavuje podľa registra pôvodného stavu (§ 9 ods. 3) a zásad pre umiestnenie náhradných pozemkov (§ 11 ods. 4).
(7)
Projekt pozemkových úprav sa spracúva tak, aby
a)
bol dostatočným podkladom pre prípravu projektovej dokumentácie spoločných zariadení,
b)
vyhovoval požiadavkám evidencie nehnuteľností.
§ 13
Schválenie projektu pozemkových úprav
(1)
Pozemkový úrad doručí projekt pozemkových úprav združeniu účastníkov a zverejní ho v obciobci (jej časti) na vhodnom mieste. Súčasne doručí každému účastníkovi, ktorého pobyt je známy, výpis z rozdeľovacieho plánu.
(2)
Účastníci a združenie účastníkov môžu podať pozemkovému úradu proti projektu pozemkových úprav a výpisu z rozdeľovacieho plánu námietky do 30 dní od ich zverejnenia alebo doručenia.
(3)
Ak nie sú podané námietky, pozemkový úrad projekt pozemkových úprav schváli.
(4)
Pozemkový úrad prerokuje podané námietky do 30 dní odo dňa ich doručenia so združením účastníkov a účastníkmi. Ak sa námietky pri prerokúvaní nevybavia, pozemkový úrad ich predloží na rozhodnutie ministerstvu, ktoré o nich rozhodne, a to tak, že námietkam nevyhovie a projekt schváli alebo vyhovie a vráti projekt pozemkových úprav pozemkovému úradu na prepracovanie.
(5)
Projekt pozemkových úprav sa môže schváliť po prerokovaní námietok, ak s ním vyslovia súhlas dve tretiny účastníkov.
(6)
Rozhodnutie o schválení projektu pozemkových úprav (odsek 3 a 4) je konečné a oznamuje sa verejnou vyhláškou.6)
(7)
Účastník môže podať návrh na preskúmanie schváleného projektu pozemkových úprav súdu podľa osobitných predpisov.8)
Štvrtý oddiel
Vykonanie projektu pozemkových úprav
§ 14
(1)
Po schválení projektu pozemkových úprav pozemkový úrad nariadi jeho vykonanie. K nariadeniu pripojí a spolu s ním zverejní so združením účastníkov dohodnutý postup prechodu na hospodárenie v novom usporiadaní.
(2)
Dňom právoplatnosti rozhodnutia o vykonaní projektu pozemkových úprav alebo neskorším dňom určeným v rozhodnutí sa nadobúda vlastníctvo pozemkov (§ 11 ods. 2)9) alebo právo na vyrovnanie v peniazoch, prípadne v cenných papieroch podľa rozdeľovacieho plánu. Rozdeľovací plán je listinou, na základe ktorej sa vykonajú zmeny v evidencii nehnuteľností vedenej podľa osobitných predpisov.10)
(3)
Pozemkový úrad zabezpečí, aby nové rozdelenie pozemkov bolo podľa potreby vytýčené v teréne. Ak sa pozemkový úrad s účastníkmi alebo účastníci medzi sebou nedohodnú inak, možno začať hospodáriť na náhradnom pozemku až po zbere úrody.
(4)
Projekt pozemkových úprav je záväzný pre
a)
všetkých účastníkov pozemkových úprav,
b)
rozhraničenie pozemkov medzi lesným a poľnohospodárskym pôdnym fondom,
c)
zmeny druhu pozemku (kultúry) poľnohospodárskej pôdy.
(5)
Projekt pozemkových úprav je záväzným podkladom pre územnoplánovaciu dokumentáciu. Pre výstavbu poľných ciest, zúrodňovanie pôdneho fondu a iné spoločné zariadenia, sady, chmeľnice a vinohrady zahrnuté do projetku pozemkových úprav možno upustiť od vydania územného rozhodnutia o umiestnení stavby a o využití územia.11)
(6)
Všetky rozhodnutia v konaní o pozemkových úpravách a schválený projekt pozemkových úprav spolu s ostatnými listinami, ktoré boli jeho podkladom, archivuje pozemkový úrad.
Piaty oddiel
Zjednodušené a zrýchlené postupy
§ 15
(1)
V záujme plynulého prechodu na hospodárenie v novom usporiadaní môže pozemkový úrad na žiadosť účastníka schváliť umiestnenie náhradných pozemkov a začatie hospodárenia na nich už po dohodnutí zásad pre umiestnenie náhradných pozemkov (§ 11 ods. 4), ak ide o vlastníka, ktorého nárok na vyrovnanie je nesporný alebo v jeho nespornej časti, pričom možnosť podať opravné prostriedky zostáva zachovaná. Schválenie sa oznámi verejnou vyhláškou.
(2)
Na návrh vlastníkov alebo oprávnených osôb, ktorým boli vydané pozemky podľa osobitných predpisov,12) a ktorí požiadali o vyčlenenie svojich pozemkov užívaných poľnohospodárskym podnikom podľa osobitných predpisov,13) pozemkový úrad nariadi urýchlené usporiadanie vlastníckych a užívacích pomerov na čas do schválenia projektu pozemkových úprav, ak ide o neprístupné pozemky alebo ak je to potrebné z iných dôvodov. O urýchlenom usporiadaní vlastníckych a užívacích pomerov sa vyhotoví zjednodušený rozdeľovací plánrozdeľovací plán spolu s plánom opatrení potrebných na umožnenie hospodárenia v novom usporiadaní pozemkov. Ak nie je možné z hospodárskych dôvodov vyčleniť vlastníkovi pozemky, ktoré sú v jeho vlastníctve, pridelia sa mu iné pozemky do bezplatného náhradného užívania. Tieto pozemky nie sú vyňaté z pozemkových úprav podľa predchádzajúcich ustanovení. Odvolanie proti rozhodnutiu podľa tohto odseku nemá odkladný účinok. Ustanovenia predchádzajúcich oddielov sa použijú primerane.
(3)
Ak nedôjde medzi vlastníkmi k dohode o výmene pozemkov14) v záujme vyrovnania ich hraníc alebo iného zlepšenia hospodárenia, pozemkový úrad môže na návrh ktoréhokoľvek z nich vykonať túto výmenu rozdeľovacím plánom, bez nariadenia konania podľa predchádzajúcich ustanovení.
Šiesty oddiel
Preukazovanie vlastníctva k pozemkom
§ 16
(1)
Vlastníctvo pozemkov sa zisťuje v súčinnosti pozemkového úradu s príslušnými orgánmi, združením účastníkov a účastníkmi z údajov evidencie nehnuteľností, pozemkovej knihy alebo iných verejných kníh, právnych listín alebo iných prostriedkov, ktorými možno objasniť skutočný stav veci.
(2)
Ak pri spracúvaní úvodných podkladov pozemkových úprav vykonávaných z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a) niekto o sebe tvrdí, že je vlastníkom pozemku alebo má k nemu iné právo a toto právo nemôže preukázať príslušnou listinou (ďalej len „domnelý vlastník“), pozemkový úrad ho odkáže na konanie pred súdom; obdobne sa postupuje pri spore o vlastníctvo k pozemkom. Ak do zostavenia registra pôvodného stavu súd nerozhodne, pozemkový úrad zapíše ako oprávneného domnelého vlastníka. Ak ide o spor, zapíše toho, komu svedčí posledný zápis v evidencii nehnuteľností alebo v pozemkovej knihe, alebo posledného užívateľa; pozemkový úrad zároveň v registri pôvodného stavu poznačí prebiehajúce súdne konanie.
(3)
Na základe žiadosti domnelého vlastníka pozemkový úrad pre potreby tohto zákona rozhodnutím môže uznať vlastníctvo pozemkov tejto osoby, ak
a)
predloží platnú zmluvu, doklad o zmluve alebo doklad o inom právnom úkone o nadobudnutí vlastníctva touto osobou alebo jej právnym predchodcom, ak k právne účinnému prevodu nedošlo len pre nedostatok zápisu do pozemkovej knihy,
b)
preukáže, že došlo k reálnej deľbe užívania nehnuteľností medzi spoluvlastníkmi alebo k výmene pozemkov a k prevodu vlastníctva nedošlo len preto, že nebol zachovaný predpísaný úradný postup,
c)
sa preukáže, že sama alebo jej právny predchodca mali pozemky v držbe a doklad o vlastníctve nemôže predložiť preto, lebo nebolo skončené vložkárske konanie, komasačné konanie, alebo že došlo k strate alebo poškodeniu či zničeniu katastrálnych alebo pozemkovo-knižných operátov.
(4)
Vlastníctvo podľa odseku 3 možno uznať, len ak vo veci neprebieha konanie na súde a ide o pozemok v užívaní domnelého vlastníka vrátane tých prípadov, keď domnelý vlastník alebo jeho právny predchodca združil pozemok do jednotného roľníckeho družstva alebo vzniklo k nemu poľnohospodárskemu podniku iné užívacie právo podľa osobitných predpisov.15)
(5)
Pri určovaní vlastníctva podľa odseku 3 pozemkový úrad vychádza z podkladov predložených žiadateľom. Ak ide o pozemky vo vlastníctve fyzických osôb v užívaní poľnohospodárskych podnikov, najmä bývalých výkonných roľníkov, prihliada aj na doklady o iných právnych úkonoch a opatrenia štátnych orgánov, dotýkajúcich sa majetkovoprávnych otázok. Pozemkový úrad rozhodne s prihliadnutím na všetky okolnosti. Ak nie je podmienkou na výkon pozemkového vlastníctva iné, pozemkový úrad určí vlastníctvo len ako výšku nároku na vyrovnanie; nároky na vyrovnanie takto určené tvoria osobitnú časť registra pôvodného stavu.
(6)
Na návrh toho, kto má na tom právny záujem, rozhodnutie pozemkového úradu podľa odseku 3 preskúmava súd.8)
(7)
Na spory o vlastnícke práva k nehnuteľnostiam je príslušný súd.
§ 17
(1)
Ak pri zostavovaní registra pôvodného stavu pozemkový úrad zistí pozemky, ktorých vlastník nie je známy alebo ktorého pobyt nie je známy, alebo ak vlastník svoje práva neuplatnil a neprebieha konanie podľa § 16, vykonáva práva vlastníka k týmto pozemkom namiesto neho v konaní o pozemkových úpravách pozemkový fond. Zoznam týchto pozemkov je osobitnou časťou registra pôvodného stavu.
(2)
Po potvrdení registra pôvodného stavu zostáva zoznam podľa odseku 1 prístupný na pozemkovom úrade a obecnom úrade na verejné nahliadnutie počas desať rokov.
Siedmy oddiel
Náklady pozemkových úprav
§ 18
(1)
Náklady na vypracovanie úvodných podkladov a projektu pozemkových úprav hradí štát. S výnimkou pozemkových úprav vykonávaných z dôvodov uvedených v § 2 písm. a) a f) prispieva na tieto náklady sumou ustanovenou všeobecne záväzným právnym predpisom združenie účastníkov, ktoré príspevok rozdelí na jednotlivých účastníkov podľa ceny náhradných pozemkov a výhod účastníkov z vykonania pozemkových úprav.
(2)
Za výpis z rozdeľovacieho plánu po jeho potvrdení uhradí každý účastník paušálnu náhradu.
(3)
Ak účastník porušením tohto zákona spôsobí zvýšenie nákladov na vypracovanie projektu pozemkových úprav, je povinný ich nahradiť.
(4)
Náklady na vytýčenie náhradných pozemkov pri pozemkových úpravách vykonávaných z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a) hradí štát.
(5)
Výšku nákladov a ich rozdelenie určí pozemkový úrad.
§ 19
(1)
Náklady na zriadenie, údržbu a prevádzku hospodárskych a iných zariadení a opatrení uhrádzajú vlastníci alebo užívatelia pozemkov na ochranu, využitie alebo zveľadenie ktorých slúžia, a to v pomere podľa kritérií uvedených v § 18 ods. 1 druhá veta, alebo združenie účastníkov.
(2)
Ak vzniká zo zriadenia a prevádzky zariadení uvedených v odseku 1 oceniteľný hmotný prospech aj tretím osobám (obecobec, majitelia rekreačných zariadení, priemyselné podniky a pod.), prispejú tieto osoby na náklady uvedené v odseku 1. Ak nedôjde k dohode o výške príspevku, pozemkový úrad určí na návrh osôb uvedených v odseku 1 výšku nákladov podľa § 18 ods. 5, a to po zistení ich stanovísk, s prihliadnutím na výšku príspevku podľa odseku 3.
(3)
Na náklady uvedené v odseku 1 prispieva štát z prostriedkov na podporu poľnohospodárstva, rozvoj oblastí a ochranu a tvorbu životného prostredia. V rámci takto určenej sumy môže štát prevziať záruku na úver poskytnutý osobám uvedených v odsekoch 1 a 2.
(4)
Pri posudzovaní požiadaviek na štátnu podporu opatrení na ochranu, využitie a zveľaďovanie pôdy z prostriedkov uvedených v odseku 3 sa posudzujú prednostne opatrenia, ktoré sa majú uskutočniť v katastrálnych územiach, kde je schválený projekt pozemkových úprav podľa tohto zákona, ak nie sú zreteľahodné dôvody pre iný postup.
§ 20
Náklady na pozemkové úpravy vyvolané potrebami uplatnenia iných hospodárskych záujmov, ako je hospodárenie na pôde, uhradí s výnimkou osobných a vecných nákladov štátnych orgánov ten, v záujme ktorého boli pozemkové úpravy vykonané.
§ 21
Ak je na dosiahnutie účelu pozemkových úprav nevyhnutné premiestniť hospodárske budovy alebo zničiť či znehodnotiť iné hospodárske hodnoty, nahradia sa zvýšené náklady alebo ujma ich vlastníkovi podľa § 19 a 20.
§ 22
Prevody vlastníctva k nehnuteľnostiam vykonané na základe tohto zákona sú oslobodené od poplatkov a daní inak s nimi spojených. Obdobne sú oslobodené úkony podľa tohto zákona od správnych poplatkov.
Ôsmy oddiel
Združenie účastníkov
§ 23
(1)
Združenie účastníkov je právnickou osobou. Združenie účastníkov najmä
a)
spolupracuje pri príprave a prerokúvaní úvodných podkladov, projektu pozemkových úprav a postupu jeho vykonania,
b)
v určenom rozsahu sa podiela na financovaní projektu pozemkových úprav,
c)
zabezpečuje zriadenie, údržbu a prevádzku spoločných zariadení (opatrení), ak to nie je prenechané jednotlivým účastníkom alebo iným osobám.
(2)
Výsledky hlasovania orgánov združenia účastníkov pri plnení jeho úloh neobmedzujú použitie opravných prostriedkov jednotlivých účastníkov v konaní o pozemkových úpravách.
(3)
Pred ustanovením združenia účastníkov môže pozemkový úrad a obecobec zvolať účastníkov na prerokovanie obvodu pozemkových úprav, pozemkov z nich vyňatých a dôvodov pozemkových úprav.
§ 24
(1)
Najvyšším orgánom združenia účastníkov je zhromaždenie účastníkov pozemkových úprav. Ustanovujúce zhromaždenie účastníkov zvoláva pozemkový úrad a obecobec po nariadení alebo povolení pozemkových úprav verejnou vyhláškou.6)
(2)
Výkonným orgánom združenia účastníkov je predstavenstvo, ktoré zastupuje združenie účastníkov v konaní o pozemkových úpravách. Členov predstavenstva volí zhromaždenie účastníkov. Zloženie predstavenstva musí zodpovedať zloženiu účastníkov. Predstavenstvo volí zo svojich členov predsedu predstavenstva, ktorého môže kedykoľvek odvolať.
(3)
Predstavenstvo môže na plnenie svojich úloh zriadovať odborné sekcie.
(4)
Funkcia člena predstavenstva a odborných sekcií je čestná. Člen predstavenstva a odbornej sekcie má voči združeniu účastníkov právo na náhradu nákladov, ktoré pri výkone jeho funkcie vzniknú, a právo na primeranú náhradu za stratu času.
(5)
Vnútorné pomery združenia účastníkov upravia stanovy, ktoré schvaľuje zhromaždenie účastníkov.
(6)
Združenie účastníkov zaniká uznesením zhromaždenia účastníkov.
Deviaty oddiel
Spoločné ustanovenia o pozemkových úpravách
§ 25
(1)
Technické práce pri príprave úvodných podkladov, projektu pozemkových úprav a ostatných úkonov v konaní o pozemkových úpravách vykonávajú na základe zmluvy s pozemkovým úradom fyzické a právnické osoby oprávnené na to podľa osobitných predpisov,16) ak majú oprávnenie ministerstva na projektové práce v odbore pozemkových úprav [§ 43 ods. 1 písm. e)].
(2)
Príslušné orgány a organizácie poskytujú bezplatne pozemkovému úradu a osobe oprávnenej podľa odseku 1 potrebné úradné podklady a informácie z oblasti evidencie nehnuteľností, hospodárstva, územného plánovania, ekológie a ďalšie. Potrebné podklady a informácie poskytujú aj účastníci pozemkových úprav. Pozemkový úrad si môže vyžiadať aj spracovanie znaleckého posudku alebo expertízy.
(3)
Pracovníci pozemkového úradu a osoby uvedené v odseku 1 a ich zamestnanci sú pri plnení úloh podľa tohto zákona oprávnení v potrebnom rozsahu vstupovať na pozemky v obvode pozemkových úprav, prípadne na pozemky s nimi súvisiace, vykonávať na nich potrebné práce a umiestňovať na nich geodetické značky.
§ 26
Po nariadení prípravného konania až do schválenia projektu pozemkových úprav možno rozhodnúť o obmedzení účastníkov pozemkových úprav, najmä meniť spôsob využitia pozemku, zriaďovať, meniť alebo zrušiť vodohospodárske zariadenia, stavby na dotknutých pozemkoch, vinice, chmeľnice, ovocné sady, stromovú zeleň v krajine, prevádzať pozemky z poľnohospodárskeho do lesného pôdneho fondu a robiť podobné zásahy do usporiadania pôdneho fondu len so súhlasom pozemkového úradu. Rozsah týchto obmedzení určí pozemkový úrad rozhodnutím.
§ 27
Ak nedôjde k inej dohode medzi účastníkmi, prevádzku a udržiavanie existujúcich spoločných zariadení zahrnutých do projektu pozemkových úprav zabezpečuje združenie účastníkov. To platí obdobne pre obstarávanie projektovej dokumentácie a budovanie nových spoločných zariadení.
§ 28
Pozemkový úrad nariadi do troch mesiacov od účinnosti tohto zákona prípravné konanie z dôvodu uvedeného v § 2 písm. a) v každom katastrálnom území v jeho územnom obvode.
§ 29
(1)
V konaní o pozemkových úpravách podľa § 28 pozemkový úrad rozhodne na návrh užívateľov pozemkov v záhradkových alebo chatových osadách zriadených podľa doterajších predpisov,17) ak sa užívatelia nedohodnú s vlastníkmi inak, že tieto pozemky prechádzajú do vlastníctva užívateľov za náhradu. Doterajším vlastníkom týchto pozemkov vzniká nárok na vyrovnanie podľa § 11 s výnimkou, ak ide o pozemky vo vlastníctve štátu, za ktoré patrí finančná náhrada.
(2)
Noví vlastníci podľa odseku 1 uhradia cenu pozemkov pozemkovému fondu.
§ 30
(1)
Ak nie je v tomto zákone ustanovené inak, platia pre konanie vo veciach pozemkových úprav všeobecné predpisy o správnom konaní.18)
(2)
Konanie o pozemkových úpravách musí byť z dôvodu účelnosti a hospodárnosti spojené s postupom orgánov geodézie a kartografie pri zakladaní a vedení evidencie nehnuteľností v súlade so skutočným stavom.19)
§ 31
Všeobecne záväzné právne predpisy o lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva20) zostávajú nedotknuté. Ak je to účelné na usporiadanie vlastníctva k lesným pozemkom, môže Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoviť, že až do vydania osobitnej právnej úpravy sa na tento účel primerane použijú ustanovenia tohto zákona.
DRUHÁ ČASŤ
POZEMKOVÉ ÚRADY
§ 32
(1)
Pozemkové úrady zabezpečujú úlohy štátu spojené s obnovením výkonu a usporiadaním pozemkového vlastníctva podľa tohto zákona a podľa iných všeobecne záväzných právnych predpisov, najmä
a)
organizujú vykonávanie pozemkových úprav a v rámci toho
1.
rozhodujú, v správnom konaní o pozemkových úpravách,
2.
objednávajú spracovanie návrhov projektov pozemkových úprav a zabezpečujú vytýčenie schváleného projektu pozemkových úprav so zameraním v teréne,
3.
plnia odborné úlohy súvisiace s pozemkovými úpravami,
4.
plnia úlohy štátu pri financovaní pozemkových úprav, vrátane kontroly použitia prostriedkov štátu;
b)
spolupracujú s orgánmi geodézie a kartografie najmä pri získavaní podkladov z evidencie nehnuteľností, pripravujú údaje o bonitovaných pôdno-ekologických jednotkách a predkladajú na zápis do evidencie nehnuteľností právoplatné rozdeľovacie plány;
c)
plnia úlohy pri vydávaní nehnuteľností oprávneným osobám podľa osobitného predpisu.21)
(2)
Pracovník pozemkového úradu nesmie za účelom získania peňažných príjmov vykonávať práce súvisiace s pozemkovými úpravami, ktoré pozemkový úrad objednáva podľa odseku 1 písm. a) bod 2.
§ 33
(1)
Pozemkové úrady sú osobitnými zložkami ministerstva. Minister poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky (ďalej len „minister“) zriaďuje ich sídla a územné obvody, ktoré sú totožné so sídlami a územnými obvodmi okresných úradov pôsobiacich v Slovenskej republike a s územím hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy a mesta Košíc. Ak je to potrebné na plnenie úloh, môže pozemkový úrad zriadiť svoje stále alebo dočasné pracovisko v sídle obvodného úradu alebo v inej obciobci. Pozemkový úrad sa člení na dve sekcie, a to na poľnohospodársku sekciu a lesnícku sekciu.
(2)
Na čele pozemkového úradu je prednosta, ktorého vymenúva a odvoláva minister.
TRETIA ČASŤ
SLOVENSKÝ POZEMKOVÝ FOND
§ 34
(1)
Zriaďuje sa Slovenský pozemkový fond (ďalej len „pozemkový fond“). Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje sa do podnikového registra.
(2)
Pozemkový fond spravuje poľnohospodárske nehnuteľnosti vo vlastníctve štátu ustanovené osobitným predpisom22) a pozemky nedoložené vlastníckym právom.
(3)
Na účely spravovania nehnuteľností podľa odseku 2 pozemkový fond za podmienok ustanovených osobitnými predpismi23) a týmto zákonom
a)
prevádza bezplatne do vlastníctva oprávnených osôb pozemky, ak im nemožno podľa týchto predpisov vydať pôvodné pozemky, uzatvára zmluvy o výmene pozemkov s vlastníkmi, na pozemkoch ktorých je zriadená záhradková alebo chatová osada, a poskytuje ďalšiu súčinnosť pri uplatňovaní práv oprávnených osôb; povinnosti právnických osôb, ktoré pozemok držia, nie sú tým dotknuté,
b)
do schválenia privatizačného projektu či v súlade s ním, prípadne, ak ide o pozemky podľa zásad schválených vládou Slovenskej republiky, prenajíma nehnuteľný majetok na poľnohospodárske využitie,
c)
je účastníkom pozemkových úprav ohľadne majetku uvedeného v odsekoch 2 a 4.
(4)
Pozemkový fond prenajíma podľa zásad uvedených v odseku 3 písm. b) aj nehnuteľnosti, ktorých vlastník nie je známy (§ 17).
§ 35
(1)
Orgánmi pozemkového fondu sú správna rada a dozorná rada.
(2)
Činnosť pozemkového fondu riadi správna rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra vymenúva na päť rokov a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky.
(3)
Činnosť a hospodárenie pozemkového fondu a jeho správnej rady kontroluje dozorná rada, ktorej predsedu, podpredsedu a ostatných členov na návrh ministra vymenúva na tri roky a z funkcie odvoláva vláda Slovenskej republiky. Dozorná rada upozorňuje správnu radu alebo iné príslušné orgány na zistené nedostatky.
(4)
Funkcie člena správnej rady a dozornej rady sú navzájom nezlučiteľné. Členmi dozornej rady nemôžu byť zamestnanci pozemkového fondu.
(5)
Pracovník pozemkového fondu nesmie vykonávať za účelom získania peňažných príjmov práce súvisiace s pozemkovými úpravami, ktoré pozemkový úrad objednáva podľa § 32 ods. 1 písm. a) bod 2.
§ 36
(1)
Pri plnení úloh podľa § 34 ods. 3 pozemkový fond spolupracuje s Fondom národného majetku Slovenskej republiky24) a so zakladateľmi. Ak nie je v tomto zákone ustanovené inak, platia na právne úkony pozemkového fondu a na nezlučiteľnosť funkcií primerane ustanovenia osobitných predpisov.24)
(2)
Podrobnosti o organizačnom usporiadaní a činnosti pozemkového fondu upravuje štatút, ktorý schvaľuje vláda Slovenskej republiky.
ŠTVRTÁ ČASŤ
OSOBITNÉ USTANOVENIA O ZMIERNENÍ NIEKTORÝCH MAJETKOVÝCH KRÍVD
§ 37
(1)
Spoluvlastníckymi podielmi, ktoré sa majú vydať podľa osobitného predpisu25) alebo ku ktorým zaniká užívacie právo,15) sa rozumejú aj užívacie podiely alebo iné práva na spoločných nehnuteľnostiach, na ktoré sa vzťahovali predpisy o úprave právnych pomerov pasienkového majetku bývalých urbárnikov, komposesorátov a podobných právnych útvarov.26) Ak nemožno výšku pôvodných podielov určiť, považujú sa ich podiely za rovnaké. Nie je prekážkou vydania pozemku, ak je zastavaný stavbou vo vlastníctve oprávnenej osoby; v týchto prípadoch na poskytnutie náhrady platia všeobecné predpisy.27)
(2)
Na uplatňovanie nároku na vydanie nehnuteľnosti a nárokov vyplývajúcich zo spoluvlastníctva v pozemkových úpravách určia oprávnené osoby (spoluvlastníci) spoločného zástupcu (spoločných zástupcov) a spôsob jeho konania; na to je potrebný súhlas majitelov väčšiny podielov.
(3)
Pozemky zo spoločných lesných nehnuteľností, ktoré prešli do obhospodarovania podľa osobitného predpisu28) a ktoré sa majú vydať29) vrátane pasienkov zo spoločného lesa, sa vydávajú postupom podľa predpisov o zániku niektorých užívacích práv.30) Odsek 2 platí obdobne.
§ 38
(1)
Nehnuteľnosti vyňaté z konfiškácie podľa osobitných predpisov31) sa vydajú,32) ak nárok nebol uspokojený podľa týchto predpisov, a to aj vtedy, ak boli pridelené po 28. februári 1948.
(2)
Z konfiškácie podľa osobitných predpisov33) sa vynímajú, ak sa tak nestalo už skôr,34) a vydajú sa35) rodinné domčeky s priľahlým dvorom a záhradou, ak pôvodný vlastník alebo iná oprávnená osoba36) v domčeku doteraz býva ako vo vlastnom; o vyňatí rozhodujú a úlohu pozemkového úradu pri vydávaní nehnuteľností oprávneným osobám plnia okresné úrady.
(3)
Z konfiškácie podľa osobitných predpisov33) sa vynímajú, ak nejde o prípady uvedené v odsekoch 1 a 2, a vydajú sa35) v rozsahu podľa odseku 1 nehnuteľnosti, ktoré boli skonfiškované na základe rozhodnutia konfiškačnej komisie alebo Zboru povereníkov vydaného po 25. februári 1948 s výnimkou prípadov, ak by išlo o osoby súdne postihnuté podľa osobitných predpisov.37) O vyňatí rozhodujú pozemkové úrady.
(4)
Ak nehnuteľnosti,38) ktoré prešli do vlastníctva štátu podľa osobitného predpisu39) a neboli použité na účely pozemkovej reformy do 25. februára 1948 a sú vo vlastníctve štátu, vydajú sa oprávneným osobám40) podľa odseku 1 s výnimkou prípadov, ak by išlo o osoby súdne postihnuté podľa osobitných predpisov.37)
§ 39
(1)
Osadníkom podľa osobitného predpisu41) alebo právnym nástupcom osôb, ktoré boli osadníkmi alebo nadobúdateľmi, sa prevedie bezplatne do vlastníctva pozemok vo vlastníctve štátu v časti zastavanej obytnými domami a vedľajšími stavbami vo vlastníctve týchto osôb vrátane domov, nádvorí a záhrad do výmery 0,10 ha.
(2)
Osobám uvedeným v odseku 1 sa prevedú bezplatne do vlastníctva poľnohospodárske pozemky vo vlastníctve štátu, ktoré užívajú a ku ktorým majú právo podľa osobitného predpisu uvedeného v odseku 1. Rozsah prevádzaného majetku sa určí v konaní o pozemkových úpravách podľa prvej časti tohto zákona.
PIATA ČASŤ
Pôsobnosť niektorých orgánov
§ 41
(1)
Na uplatňovanie zákona o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku21) je príslušné
a)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky na prijatie nedoplatku prídelovej ceny, za ktorú oprávnená osoba vec získala,43) kúpnej ceny alebo náhrady, ktorá bola oprávnenej osobe štátom vyplatená,43) náhrady za vyporiadanie pohľadávok peňažných ústavov;44)
b)
ministerstvo na
1.
uplatnenie vrátenia kúpnej ceny,45)
2.
uplatnenie vrátenia kúpnej ceny a na úhradu nákladov účelne vynaložených na nehnuteľnosť,46)
3.
uplatňovanie nárokov štátu voči pôvodnému vlastníkovi na náhradu nákladov, ktoré uhradilo fyzickej osobe podľa bodu 2.,46)
4.
úhradu nevyhnutných nákladov spojených s ocenením vecí, identifikáciou parciel a vymeraním pozemkov,47)
5.
náhradu za pozemky, ktoré sa podľa osobitného predpisu nevydávajú oprávneným osobám a za ktoré sa neposkytol iný pozemok,48)
6.
rozhodovanie v pochybnostiach o tom, či ide o nehnuteľnosti, na ktoré sa vzťahuje osobitný predpis,49)
7.
na uplatnenie nároku povinnej právnickej osoby na poskytnutie sumy uhradenej touto osobou štátu za živý a mŕtvy inventár a zásoby,50)
8.
poskytnutie náhrady hodnoty trvalých porastov;51)
c)
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky na úlohy uvedené v písmene b), ak ide o lesné nehnuteľnosti.
(2)
Podrobnejšiu úpravu postupu pri uplatňovaní nárokov podľa odseku 1 môže vydať vláda Slovenskej republiky nariadením; môže určiť úlohy pozemkového fondu v týchto veciach.
(3)
Orgány štátnej správy, súdy, obce, strediská geodézie a archívy poskytujú potrebnú súčinnosť pri vybavovaní žiadostí na uplatňovanie nárokov podľa osobitného predpisu.21)
ŠIESTA ČASŤ
SPOLOČNÉ, PRECHODNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 42
Ak nezaniklo právo náhradného užívania52) podľa osobitného predpisu53) alebo dohodou zúčastnených strán, zanikne na základe rozdeľovacieho plánu (§ 14 ods. 2 a § 15 ods. 3).
§ 43
(1)
Ministerstvo vydá všeobecne záväzné právne predpisy, ktorými po prerokovaní s príslušnými ústrednými orgánmi podrobnejšie ustanoví
a)
náležitosti návrhu na začatie konania (§ 7 ods. 1),
b)
spôsob vyhotovenia a náležitosti úvodných podkladov (§ 9),
c)
spôsob vyhotovenia a náležitosti projektu pozemkových úprav (§ 12),
d)
výšku príspevku združenia účastníkov (§ 18 ods. 1 a § 19 ods. 1),
e)
podmienky oprávnenia na projektové práce v odbore pozemkových úprav (§ 25 ods. 1); pre výber oprávnených osôb môže ministerstvo vyhlásiť verejnú súťaž.
(2)
Ministerstvo financií Slovenskej republiky po prerokovaní s ministerstvom a s Ministerstvom lesného a vodného hospodárstva Slovenskej republiky vydá všeobecne záväzný právny predpis, ktorým upraví spôsob oceňovania na účely pozemkových úprav [§ 9 ods. 1 písm. a) bod 1., § 9 ods. 3 a § 11].
(3)
Podmienky, výšku a spôsob príspevkov štátu na opatrenia uvedené v § 19 určuje vláda Slovenskej republiky.
§ 44
Zrušujú sa
1.
zákon č. 43/1930 Zb. a n., ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných v obdobiach 1930-1932 v znení nariadenia SNR č. 59/1947 Zb. SNR o úprave užívania niektorých pastvín v pastevných obdobiach rokov 1947-1951, ako aj predpisy podľa nich vydané, ich meniace a doplňujúce,
2.
nariadenie Sboru povereníkov č. 92/1949 Zb. SNR, ktorým sa vydávajú podrobné predpisy o rozhraničení (rozdelení) pasienkového majetku bývalých urbárnikov, komposesorátov a podobných právnych útvarov,
3.
vládne nariadenie č. 47/1955 Zb. o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov,
4.
vyhláška Povereníctva pôdohospodárstva č. 57/1955 Ú. v., ktorou sa upravuje hospodárenie na spoločných a spoločne užívaných pasienkoch uvedených v § 2 zákona č. 81/1949 Zb. SNR a ostatných pasienkoch,
5.
vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a lesného hospodárstva č. 27/1958 Ú. v., ktorou sa vydávajú vykonávacie predpisy k vládnemu nariadeniu o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov s platnosťou pre územie Slovenskej republiky.
§ 45
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
F. Mikloško v. r.
J. Čarnogurský v. r.
1)
§ 19 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb. o úprave vlastníckych vzťahov k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku.
2)
Napr. zákon SNR č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení neskorších predpisov.
§ 50 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu v znení zákona SNR č. 196/1990 Zb.
§ 22 zákona SNR č. 27/1987 Zb. o štátnej pamiatkovej starostlivosti.
Zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení zákona č. 103/1990 Zb.
3)
§ 1 zákona SNR č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení v znení zákona SNR č. 130/1991 Zb.
4)
§ 4 zákona č. 229/1991 Zb.
5)
§ 17 zákona č. 229/1991 Zb.
6)
§ 26 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok).
7)
§ 2 zákona č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností v znení zákona SNR č. 150/1983 Zb.
8)
§ 244 a nasl. Občianskeho súdneho poriadku.
§ 19 ods. 2 a 3 zákona č. 229/1991 Zb.
9)
§ 133, § 135 a § 489 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
10)
Zákon č. 22/1964 Zb.
11)
§ 32 a nasl. zákona č. 50/1976 Zb.
12)
Druhá časť zákona č. 229/1991 Zb.
13)
§ 22 ods. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Zb.
14)
§ 406 a § 489 ods. 1 Občianskeho zákonníka.
15)
§ 22 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb.
16)
Zákon č. 50/1976 Zb.
Vyhláška SÚGK č. 82/1973 Zb. o overovaní geometrických plánov a iných výsledkov geodetických prác.
17)
§ 52 až 58 vyhlášky FMTIR č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu v znení vyhlášky FMTIR č. 45/1979 Zb.
18)
Zákon č. 71/1967 Zb.
19)
§ 3 zákona č. 22/1964 Zb.
20)
Zákon č. 61/1977 Zb. o lesoch v znení zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon SNR č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva.
21)
Zákon č. 229/1991 Zb.
22)
§ 17 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb.
23)
§ 11, 17, 18 a § 22 ods. 4 zákona č. 229/1991 Zb.
Zákon č. 92/1991 Zb. o podmienkach prevodu majetku štátu na iné osoby.
24)
Zákon SNR č. 253/1991 Zb. o pôsobnosti vo veciach prevodov majetku štátu ná iné osoby a o Fonde národného majetku Slovenskej republiky.
25)
§ 6 ods. 1 písm. d) zákona č. 229/1991 Zb.
26)
Zákon SNR č. 81/1949 Zb. SNR o úprave právnych pomerov pasienkového majetku bývalých urbárnikov, komposesorátov a podobných právnych útvarov.
27)
Občiansky zákonník.
28)
Zákon SNR č. 2/1958 Zb. SNR o úprave pomerov a obhospodarovaní spoločne užívaných lesov bývalých urbarialistov, komposesorátov a podobných útvarov.
29)
§ 6 ods. 1 písm. e) zákona č. 229/1991 Zb.
30)
§ 22 zákona č. 229/1991 Zb.
31)
§ 1 ods. 11 nariadenia SNR č. 104/1945 Zb. SNR o konfiškovaní a urýchlenom rozdelení pôdohospodárskeho majetku Nemcov, Maďarov, ako aj zradcov a nepriateľov Slovenského národa v znení neskorších predpisov.
Nariadenie Sboru povereníkov č. 26/1948 Zb. SNR, ktorým sa upravuje vyňatie pôdohospodárskeho majetku osôb maďarskej národnosti z konfiškácie.
32)
§ 6 ods. 2 zákona č. 229/1991 Zb.
33)
§ 1 ods. 1 písm. a), b a c) nariadenia SNR č. 104/1945 Zb. SNR v znení neskorších predpisov.
34)
Napr. uznesenie Predsedníctva SNR z 23. januára 1965 č. 17.
35)
§ 6 zákona č. 229/1991 Zb.
36)
§ 4 zákona č. 229/1991 Zb.
37)
Nariadenie SNR č. 33/1945 Zb. SNR o potrestaní fašistických zločincov, okupantov, zradcov a kolaborantov a o zriadení ľudového súdnictva.
38)
§ 6 ods. 1 zákona č. 229/1991 Zb.
39)
Nariadenie SNR č. 52/1945 Zb. SNR, ktorým sa zrušujú nadobudnutia nehnuteľností, spadajúcich pod československú pozemkovú reformu, ktoré sa uskutočnili na území dočasne okupovanom maďarským štátom.
40)
Nariadenie SNR č. 52/1945 Zb. SNR.
§ 4 zákona č. 229/1991 Zb.
41)
Zákon č. 224/1925 Zb. a n. o úprave pomerov vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
42)
Napr. zákon č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku na zabezpečenie výroby v znení neskorších predpisov.
43)
§ 6 ods. 4 zákona č. 229/1991 Zb.
44)
§ 6 ods. 5 zákona č. 229/1991 Zb.
45)
§ 6 ods. 7 zákona č. 229/1991 Zb.
46)
§ 8 ods. 2 zákona č. 229/1991 Zb.
47)
§ 10 ods. 3 zákona č. 229/1991 Zb.
48)
§ 16 ods. 1 prvá veta zákona č. 229/1991 Zb.
49)
§ 17 ods. 4 zákona č. 229/1991 Zb.
50)
§ 20 ods. 2 zákona č. 229/1991 Zb.
51)
§ 24 ods. 3 zákona č. 229/1991 Zb.
52)
§ 9 vládneho nariadenia č. 47/1955 Zb. o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov.
53)
§ 22 ods. 1 písm. a) zákona č. 229/1991 Zb. v spojení s § 46 ods. 1 zákona č. 162/1990 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve. |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 332/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 332/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky, ktorou sa vydáva Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch Slovenskej republiky (Poriadok výkonu trestu)
Vyhlášeno 21. 8. 1991, datum účinnosti 21. 8. 1991, částka 63/1991
* PRVÁ HLAVA - PRVÝ ODDIEL (§ 1 — § 39)
* DRUHÁ HLAVA - PRVÝ ODDIEL (§ 40 — § 93)
* TRETIA HLAVA - PRVÝ ODDIEL (§ 94 — § 134)
* ŠTVRTÁ HLAVA - Záverečné a zrušovacie ustanovenia (§ 135 — § 138)
Aktuální znění od 21. 8. 1991
332
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky
zo 16. júla 1991,
ktorou sa vydáva Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch Slovenskej republiky (Poriadok výkonu trestu)
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky po dohode s generálnym prokurátorom Slovenskej republiky podľa § 72 zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov vydáva tento Poriadok výkonu trestu.
PRVÁ HLAVA
PRVÝ ODDIEL
Základné ustanovenia
§ 1
Táto vyhláška podrobnejšie upravuje výkon trestu odňatia slobody v súlade s jeho účelom podľa § 1 zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon“).
§ 2
Predmetom úpravy je organizácia, riadenie a výkon nápravnovýchovnej činnosti (§ 2 zákona) vo všeobecnosti a špecificky v rámci nápravnovýchovných skupín a pri jednotlivých kategóriách odsúdených v nápravnovýchovných ústavoch a v ústavoch pre výkon väzby (ďalej len „ústav“), v ktorých sa vykonáva trest odňatia slobody.
DRUHÝ ODDIEL
Nápravnovýchovná činnosť
§ 3
Účel nápravnovýchovnej činnosti
(1)
Účelom nápravnovýchovnej činnosti (zaobchádzania s odsúdenými) je podporovať a rozvíjať pozitívne vlastnosti osobnosti odsúdeného, úctu k iným, sebaúctu, pozitívny vzťah k rodine a zmysel pre zodpovednosť tak, aby sa u neho vytvárali osobnostné predpoklady pre zaradenie do občianskeho života, v ktorom by rešpektoval zákony a spoločenskú morálku. Nápravnovýchovnou činnosťou sa sleduje aj obmedzenie negatívnych vplyvov výkonu trestu odňatia slobody (ďalej len „výkon trestu“) na osobnosti odsúdeného.
(2)
V záujme splnenia účelu nápravnovýchovnej činnosti sa pre každého odsúdeného na základe psychologického vyšetrenia jeho osobnosti v stredisku psychodiagnostickej a konzultačnej činnosti vypracuje individuálny resocializačný program. Na jeho vypracovaní sa podieľa psychológ, pedagóg a sociálny pracovník. Jeho obsah a účel sa prerokujú s odsúdeným.
§ 4
Organizácia nápravnovýchovnej činnosti
(1)
Organizačným základom realizácie nápravnovýchovnej činnosti je komunitný systém, ktorý orientuje a integruje všetky zložky nápravnovýchovnej činnosti na dosahovanie vytýčených výchovných cieľov.
(2)
Komunitný systém je spôsob realizácie a organizácie nápravnovýchovnej činnosti, ktorý sa uskutočňuje na základe princípov aktívnej účasti odsúdených na procese organizácie a realizácie nápravnovýchovného zaobchádzania.
(3)
Základným organizačným článkom, v ktorom sa vykonáva nápravnovýchovná činnosť, je skupina, o ktorú sa stará príslušný pedagóg.
(4)
Najvyšší počet odsúdených pridelených do starostlivosti jednému pedagógovi je 20 osôb. Počas dočasného zastupovania pedagóga, najviac 6 mesačného, môže tento počet dosiahnuť dvojnásobok.
§ 5
Povinnosti príslušníkov Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky pri realizácii nápravnovýchovnej činnosti
(1)
Všetci príslušníci Zboru nápravnej výchovy Slovenskej republiky (ďalej len „Zboru“) sú v kontakte s odsúdenými povinní dodržiavať zásady pedagogického taktu.
(2)
Príslušníci Zboru, ktorí priamo uskutočňujú zaobchádzanie s odsúdenými (pedagógovia, psychológovia a sociálni pracovníci) musia byť pre túto prácu vyberaní na základe psychologického vyšetrenia s ohľadom na povahové a morálne vlastnosti a kvalifikačné predpoklady potrebné pre zaobchádzanie s odsúdenými.
(3)
Všetci príslušníci Zboru, ktorí uskutočňujú nápravnovýchovnú činnosť, musia do dvoch rokov od zaradenia na tento úsek byť zaradení do sociálneho výcviku.
§ 6
Poradný zbor
(1)
Poradný zbor je orgán náčelníka ústavu, ktorý prerokúva zásadné koncepčné a metodické problémy penitenciárnej teórie a praxe a odporúča uplatňovanie nových poznatkov, foriem a metód zaobchádzania s odsúdenými.
(2)
Členmi poradného zboru v ústave sú náčelník ústavu a jeho zástupcovia, vedúci penologického oddelenia a jeho zástupca, náčelník oddelenia ochrany a obrany, psychológ, pedagóg, sociálny pracovník a lekár. Podľa potreby môže náčelník ústavu prizvať ďalších pracovníkov ústavu a iné osoby z občianskeho života.
(3)
Poradný zbor zvoláva náčelník ústavu podľa potreby alebo na podnet najmenej jednej tretiny jeho členov.
§ 7
Osobitné postupy zaobchádzania s odsúdenými
(1)
Uplatňovaním osobitných postupov zaobchádzania sa sleduje eliminovanie subjektívnych príčin trestnej činnosti odsúdeného, najmä v postojovej, hodnotovej a emociálnej sfére osobnosti a špeciálne reedukačné výchovné a mentálno-hygienické postupy podľa jeho individuálnych resocializačných potrieb.
(2)
Osobitné výchovné postupy sú najmä:
a)
skupinové sociálno-výcvikové, poradenské a psychoterapeutické postupy,
b)
individuálne poradenské, psychoterapeutické a reedukačné postupy,
c)
špeciálno-pedagogické postupy.
§ 8
Ustanovený poriadok a disciplína (režim)
(1)
Ustanovený poriadok a disciplína (režim) je spôsob organizácie života odsúdených v ústave upravený všeobecne záväznými právnymi predpismi a ústavným poriadkom, podľa ktorých sa riadia vzťahy v ústave a určujú sa organizačné zásady života odsúdených z hľadiska ich práv, obmedzení a realizácie nápravnovýchovnej činnosti.
(2)
V ústavnom poriadku sa konkretizujú ustanovenia zákona a tejto vyhlášky, pokiaľ sa bezprostredne dotýkajú odsúdených, najmä spôsob uplatňovania ich práv a dodržiavania povinností.
(3)
Ústavný poriadok schvaľuje Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky.
(4)
Ústavný poriadok sa v ústavoch umiestni na miestach bežne prístupných odsúdeným.
TRETÍ ODDIEL
Kultúrno-osvetová práca a vzdelávanie odsúdených
Kultúrno-osvetová práca
§ 9
(1)
Kultúrno-osvetová práca sa realizuje na základe záujmu a dobrovoľnosti odsúdených a zahrňuje:
a)
právnu výchovu, najmä v oblasti ústavného, občianskeho, obchodného, rodinného, trestného, pracovného práva a práva sociálneho zabezpečenia,
b)
zdravotnú výchovu zameranú na zdravý spôsob života,
c)
osvetovú činnosť, najmä k problematike etickej, k manželskej a rodičovskej výchove, historickým témam, kultúrnym, ekologickým, ekonomickým a pod.,
d)
využívanie ústavnej knižnice, odber tlače a pod.,
e)
záujmovú a športovú činnosť odsúdených (záujmové krúžky),
f)
filmové predstavenia, sledovanie rozhlasových a televíznych relácií alebo video programov,
g)
vlastné kultúrne, vzdelávacie, zábavné podujatia a relácie odsúdených,
h)
ďalšie akcie prispievajúce k zvyšovaniu kultúrnej úrovne a všeobecného vzdelania odsúdených.
(2)
Obsah kultúrno-osvetovej práce s odsúdenými upravujú ponukové listy kultúrno-osvetových činností. V nich sú zahrnuté vybrané akcie, ktoré sú určené pre skupinu odsúdených, prípadne pre vybraných jednotlivcov. Tieto sa konajú v čase určenom časovým rozvrhom dňa pre kultúrno-osvetovú prácu alebo osobného voľna odsúdených.
(3)
Náčelník ústavu môže povoliť, aby si odsúdení vydávali vlastný časopis.
(4)
Odsúdeným sa umožňuje, aby v záujmových krúžkoch rozvíjali svoje tvorivé schopnosti, rozširovali svoje vedomosti, prípadne vyrábali drobné predmety. Podrobnosti upravuje osobitný predpis.1)
(5)
Odsúdeným sa umožňuje počúvanie rozhlasového a sledovanie televízneho vysielania. Okrem toho sa odsúdeným umožní najmenej raz za 2 týždne sledovať premietaný film alebo film z videokazety.
(6)
Odsúdení môžu so súhlasom náčelníka a na vlastné náklady pozývať rôzne kultúrne, estrádne telesá, hudobné skupiny a osobnosti verejného života.
§ 10
(1)
Právnu a zdravotnú výchovu, prednášky a besedy uskutočňujú pracovníci ústavu a externí spolupracovníci. Na uskutočňovaní týchto akcií sa podieľajú odborní pracovníci ústavu, sudcovia, prokurátori, pracovníci iných orgánov a organizácií a orgánov štátnej zdravotníckej správy. Ak je to vhodné, môže byť uskutočnením prednášky alebo besedy poverený aj odsúdený s potrebnou odbornou spôsobilosťou.
(2)
Na besedy môžu byť pozvaní tiež umelci, významní športovci alebo vedeckí pracovníci a duchovní. Obdobne možno pozvať osoby, ktoré už boli vo výkone trestu a po prepustení vedú riadny život občana.
§ 11
Vzdelávanie odsúdených
(1)
Odsúdenému, ktorý prejaví záujem o ďalšie vzdelávanie, sa umožní absolvovanie prijímacieho alebo iného konania podľa všeobecne záväzných právnych predpisov, pokiaľ to nie je v rozpore s účelom výkonu trestu.
(2)
Z odsúdených, ktorí splnili podmienky pre prijatie do niektorých z foriem vzdelávania uvedených v § 31 zákona, sa vytvárajú skupiny s upraveným režimom podporujúcim vzdelávací proces.
(3)
Takýmto odsúdeným ústav zabezpečí vybavenie primerané ich študijným potrebám.
(4)
Podľa konkrétnych podmienok jednotlivých ústavov sa študijné podmienky upravia v ústavných poriadkoch.
(5)
Z dokladov o vzdelaní odsúdených nesmie vyplývať, že boli získané vo výkone trestu.
ŠTVRTÝ ODDIEL
Zamestnávanie odsúdených a pracovná výchova
§ 12
(1)
Odsúdení vo výkone trestu pracujú, ak sú do práce zaradení rozhodnutím príslušnej komisie. Povinnost pracovať sa nevzťahuje na plne invalidné osoby a osoby spĺňajúce podmienky pre priznanie starobného dôchodku.
(2)
V prípade svojvoľného alebo neodôvodneného odmietnutia práce sa odsúdenému účtuje náhrada trov výkonu trestu za každý deň podľa § 65 ods. 1 zákona a odsúdený je povinný zdržiavať sa počas pracovného času v osobitne na to určených priestoroch, ktoré sú uzamknuté, a neumožňuje sa im žiadna záujmová činnosť. Ak sa vyskytnú viacerí takíto odsúdení, môžu byť v týchto priestoroch uzamknutí spoločne. Táto skutočnosť nezakladá dôvod pre disciplinárne konanie.
(3)
Odseky 1 a 2 sa nevzťahujú na pomocnú pracovnú činnosť odsúdených v ústave, ktorú vykonávajú podľa pokynov príslušníkov Zboru.
§ 13
Odsúdení sú povinní dodržiavať pracovnú disciplínu, najmä:
a)
svedomite a riadne pracovať podľa svojich síl, vedomostí a schopností, plniť príkazy a pokyny príslušníkov Zboru a zodpovedných pracovníkov, ktorí riadia a organizujú pracovnú činnosť,
b)
využívať pracovný čas a výrobné prostriedky na vykonanie zverenej práce, pracovné úlohy plniť včas, kvalitne a hospodárne,
c)
dodržiavať predpisy o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci,
d)
šetrne zaobchádzať so zverenými prostriedkami.
§ 14
(1)
Náčelník ústavu je oprávnený rozvrhnúť pracovný čas odsúdených a prípadne im nariadiť aj prácu v dňoch pracovného pokoja alebo prácu nadčas, a to v rovnakom rozsahu ako vedúci organizácie u ostatných pracovníkov. Je tiež oprávnený upraviť pracovný čas odsúdených tak, aby bol zhodný s pracovným časom pracovníkov organizácie, v ktorej sú odsúdení zaradení do práce.
(2)
Pri nariadení práce nadčas musí náčelník ústavu brať do úvahy dĺžku trestu, ktorú má odsúdený v kalendárnom roku vykonať. Prácu nadčas nemožno nariadiť odsúdeným, ktorí sú zaradení na rizikových pracoviskách, a mladistvým odsúdeným (§ 166 Zákonníka práce).
§ 15
(1)
Pred zaradením do práce musí byť odsúdený riadne a preukázateľne oboznámený so svojimi povinnosťami a právami a s predpismi o bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, ktoré musí pri svojej práci dodržiavať.
(2)
Ak to povaha práce vyžaduje, musia byť odsúdení zaškolení na výkon prác, ktoré im boli prikázané, pričom dĺžka a rozsah zaškolenia sú rovnaké ako u ostatných pracovníkov.
§ 16
(1)
Odsúdení zaradení do práce sa spravidla rozdeľujú do stálych pracovných skupín, a to brigád. Vedúcim brigády je brigadír. Do týchto funkcií sú náčelníkom alebo ním povereným pracovníkom ústavu menovaní odsúdení, u ktorých sú predpoklady, že budú svoju funkciu riadne vykonávať. Na pracoviskách sa brigadírom vytvárajú podmienky, aby mohli spoluzodpovedať za poriadok a disciplínu pri práci.
(2)
Zaraďovanie a preraďovanie odsúdených do brigád sa uskutočňuje najmä v súlade so záujmom na ich náprave. O preradení odsúdeného do inej brigády rozhoduje komisia.
§ 17
(1)
Pre odsúdených s požadovanými schopnosťami a predpokladmi sa organizuje odborné školenie zamerané na to, aby:
a)
odsúdení dosahovali v pridelenej práci vysokú produktivitu a kvalitu, zvyšovali si svoju odbornosť a získavali vyššiu kvalifikačnú triedu,
b)
odsúdení bez pracovnej kvalifikácie mohli pomocou odborného školenia získať výučný alebo záučný list a mohli sa úspešne zapojiť do práce po prepustení z výkonu trestu.
(2)
Školenie odsúdených podľa odseku 1 sa organizuje v spolupráci s pracovníkmi zmluvných organizácií, ako aj príslušníkmi Zboru, ktorí majú potrebnú pracovnú kvalifikáciu.
(3)
Odsúdeným s odbornou kvalifikáciou, ktorú nie je možné vo výkone trestu využiť, sa umožní, aby si po teoretickej stránke individuálne zvyšovali svoju kvalifikáciu.
(4)
Školiť odsúdených v zaobchádzaní s výbušninami, jedmi alebo psychotropnými látkami je zakázané.
PIATY ODDIEL
Účasť cirkevných organizácií, združení občanov, súdov, prokuratúry a ďalších orgánov a organizácií na nápravnovýchovnej činnosti odsúdených
Účasť cirkevných organizácií
§ 18
Na nápravnovýchovnej činnosti odsúdených sa zúčastňujú cirkevné organizácie pôsobiace v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi, a to najmä týmito formami:
a)
vykonávaním bohoslužieb pre záujemcov z radov odsúdených,
b)
individuálnymi rozhovormi, pastoračnými návštevami u odsúdených a umožnením spovede,
c)
vedením študijních skupín k výkladu Biblie (biblických hodín),
d)
zabezpečovaním náboženskej literatúry,
e)
vykonávaním prednášok a besied, najmä s etickou tematikou, prípadne koncertov kresťanských hudobných skupín a jednotlivcov,
f)
účasťou pri príprave odsúdeného na prepustenie na slobodu a na sociálnej práci s odsúdenými,
g)
ďalšími vhodnými formami prispievajúcimi k resocializácii odsúdených, na ktorých sa dohodnú s náčelníkom ústavu.
§ 19
(1)
Poverenie jednotlivých osôb duchovnou starostlivosťou v ústavoch dohodne vedenie príslušnej cirkvi s náčelníkom ústavu. Ústavy vytvárajú pre duchovnú starostlivosť o odsúdených zodpovedajúce podmienky.
(2)
Duchovná starostlivosť v ústavoch je uskutočňovaná zásadne v mimopracovnom čase odsúdených, a to spravidla v čase vymedzenom časovým rozvrhom dňa. V účasti sa odsúdenému nesmie priamo či nepriamo žiadnym spôsobom brániť. Tým nie sú dotknuté ustanovenia o povinnostiach odsúdených a ustanovenia o výkone disciplinárnych trestov.
§ 20
(1)
Ústav zabezpečí po dohode s duchovnými vhodné priestory pre bohoslužby, vhodné miestnosti pre osobné rozhovory duchovného s odsúdenými. Ústav je povinný zabezpečiť vhodné podmienky pre dôvernosť rozhovorov duchovného s odsúdenými a spovede.
(2)
Duchovný je oprávnený navštevovať odsúdených umiestnených na lôžkovom zdravotníckom zariadení. V prípadoch ustanovených všeobecne záväznými predpismi môže lekár takúto návštevu zakázať.
(3)
Duchovný je povinný rešpektovať právne predpisy upravujúce výkon trestu, ústavný poriadok a časový rozvrh dňa.
(4)
Odsúdení sú vhodným spôsobom informovaní o možnosti návštevy bohoslužieb, pastoračných návštev duchovných, možnosti individuálnych rozhovorov s duchovnými a spovede.
(5)
Ak odsúdený požiada o umožnenie rozhovoru s duchovným alebo o umožnenie spovede, informuje ústav o tejto žiadosti neodkladne zástupcu príslušnej cirkvi.
§ 21
(1)
Orgány a pracovníci ústavu nie sú oprávnení uskutočňovať akúkoľvek kontrolu činnosti duchovných, ktorá je uvedená v § 18, s výnimkou ustanovenia pod písmenom g).
(2)
Duchovný, ktorý má pastoračný vzťah k odsúdenému, je oprávnený požiadať ústav o podanie informácie o správaní a zdravotnom stave odsúdeného. Požiadavke ústav vyhovie len v prípade, že odsúdený s podáním takejto informácie súhlasí. Na požiadanie zašle ústav cirkevnej organizácii, ktorá má pastoračný vzťah k odsúdenému, oznámenie o nadchádzajúcom prepustení osoby z výkonu trestu.
(3)
V ústavnom poriadku je potrebné presne vymedziť čas, v ktorom sa oprávnenému zástupcovi cirkevnej organizácie umožní vykonávať pravidelné bohoslužby, pastoračné návštevy a účasť odsúdených na nich.
§ 22
Účasť záujmových združení občanov
(1)
Záujmové združenia občanov, ktoré pôsobia v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi, ktoré majú vzťah k odsúdenému, môžu po predchádzajúcej dohode s náčelníkom ústavu poveriť svojich zástupcov návštevami odsúdeného. Návštevy sa uskutočňujú v mimopracovnom čase v termíne ustanovenom náčelníkom ústavu.
(2)
Záujmové združenia občanov sa môžu v spolupráci s ústavom podielať na riešení sociálnych problémov odsúdených a vytváraní priaznivých podmienok pre ich život po prepustení z výkonu trestu.
(3)
Na spoluprácu záujmového združenia občanov s ústavom pri uskutočňovaní nápravnovýchovnej činnosti sa primerane použijú ustanovenia o účasti cirkevných organizácií na výkone trestu.
§ 23
Účasť súdov a prokuratúry
Okrem plnenia úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných právnych predpisov sa súdy a prokuratúra podieľajú na nápravnovýchovnej činnosti najmä:
a)
účasťou na prednáškach a besedách v rámci právnej výchovy odsúdených,
b)
spoluprácou, prípadne metodickou pomocou pri realizácii sociálnoprávneho poradenstva pre odsúdených,
c)
podielom na príprave odsúdených pre život na slobode (predprepúšťacie besedy - informácie o právach a povinnostiach po prepustení z výkonu trestu) a na pomoci pri riešení individuálnych právnych problémov odsúdených, ktorých vyriešenie by mohlo prispieť k úspešnému vstupu do občianskeho života na slobode,
d)
ďalšími vhodnými formami prispievajúcimi k resocializácii odsúdených po dohode s náčelníkom ústavu.
§ 24
Účasť orgánov štátnej správy, samosprávy obcí a ďalších organizácií
Orgány štátnej správy, orgány samosprávy obcíobcí (obecné zastupiteľstvá), prípadne iné organizácie, ako aj združenia občanov sa okrem úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných právnych predpisov môžu podieľať na nápravnovýchovnej činnosti akýmikoľvek formami prispievajúcimi k resocializácii odsúdených, a to po dohode s vedením ústavu alebo Správou Zboru.
ŠIESTY ODDIEL
Prijímanie, umiestňovanie a premiestňovanie odsúdených
§ 25
Odsúdení nastupujú na výkon trestu v určených ústavoch pre výkon väzby. Prijímanie odsúdených, ktorí sa sami dostavili na výkon trestu odňatia slobody, sa vykonáva v pracovných dňoch v čase od 08.00 do 15.00 hodiny.
§ 26
(1)
Odsúdený môže byť prijatý na výkon trestu len vtedy, ak je bezpečne preukázaná jeho totožnosť a je tu príslušné rozhodnutie súdu a nariadenie výkonu trestu odňatia slobody.
(2)
Pri prijímaní odsúdeného na výkon trestu uskutoční príslušník Zboru u neho dôkladnú osobnú prehliadku. Prehliadku vykonáva osoba toho istého pohlavia.
(3)
O odsúdenom sa založí osobný spis, ktorého obsah upravuje osobitný predpis.2)
(4)
Odsúdený si smie ponechať pri sebe rodinné fotografie, listy, celú dokumentáciu ohľadne trestného konania, ktoré bolo voči nemu vedené, vlastné knihy a časopisy v primeranom množstve, ktoré zodpovedá možnostiam ich uloženia. Odsúdený môže mať pri sebe vlastný batériový rádioprijímač a hodinky. O ponechaní iných vecí rozhoduje náčelník ústavu alebo ním poverený pracovník. Ostatné veci sa prevezmú do úschovy. Podrobnosti o úschove vecí upravuje osobitný predpis.3)
§ 27
Po dôkladnej osobnej prehliadke sa u odsúdeného zabezpečí vykonanie osobnej hygieny, hygienické a protiepidemiologické opatrenia. V prípade podozrenia na prenosné ochorenie zabezpečí lekár izoláciu do vykonania vstupnej lekárskej prehliadky. Odsúdení muži sa oholia a ostrihajú. Vlasy na zadnej časti temena hlavy nesmú byť nižšie než golier košele, bočné partie vlasov môžu byť do polovice ušných boltcov. Odsúdení si môžu ponechať fúzy do úrovne kútikov úst. Ustanovenie o strihaní a holení sa nevzťahuje na odsúdených, ktorým do ukončenia trestu zostáva doba neprevyšujúca 2 mesiace.
§ 28
Pri nástupe odsúdeného na výkon trestu sa vyplní anamnestický dotazník.
§ 29
O nastúpení odsúdeného na výkon trestu odošle ústav hlásenie súdu, ktorý vo veci rozhodoval v prvom stupni, orgánu polície príslušnéhmu podľa bydliska odsúdeného, Správe Zboru, u vojakov (aj v zálohe) a u mužov starších ako 17 rokov tiež príslušnej miestnej vojenskej správe, a ak ide o dôchodcu, tiež príslušnému orgánu sociálneho zabezpečenia.
§ 30
Podľa ustanovení o prijímaní odsúdených na výkon trestu sa postupuje aj u odsúdených, ktorí nastupujú výkon trestu priamo po predchádzajúcej väzbe.
§ 31
Zásady vnútornej diferenciácie
Základnou zásadou vnútornej diferenciácie je rozdeľovanie odsúdených do ústavov podľa § 8 zákona a výsledkov psychologického vyšetrenia.
Umiestňovanie odsúdených do ústavov
§ 32
Pri umiestňovaní odsúdeného do konkrétneho ústavu sa prihliada na možnosť užšieho kontaktu s osobami, organizáciami a ďalšími subjektmi, ktoré môžu pozitívne spolupôsobiť na jeho resocializácii.
§ 33
Pred umiestnením odsúdeného na výkon trestu do príslušného ústavu alebo oddelenia sa u každého odsúdeného vykoná psychologické vyšetrenie jeho osobnosti v stredisku psychodiagnostickej a konzultačnej činnosti, na základe ktorého Správa Zboru rozhodne o umiestnení odsúdeného do ústavov príslušnej nápravnovýchovnej skupiny v rámci vnútornej diferenciácie odsúdených. Psychologické vyšetrenie osobnosti odsúdeného je zamerané na zistenie konkrétnych potrieb jeho resocializácie, aby sa na základe jeho individuálnych osobitostí vymedzili najdôležitejšie vlastnosti a znaky jeho osobnosti z hľadiska možností jeho ovplyvnenia nápravnovýchovnou činnosťou a aby sa pre neho určil program nápravnovýchovného zaobchádzania.
§ 34
(1)
Pred umiestnením odsúdeného, ktorý nastupuje na výkon trestu priamo po predchádzajúcej väzbe, upovedomí ústav príslušníkov jeho rodiny o možnosti návštevy. Zároveň sa im oznámi, ktoré veci osobnej potreby môžu odsúdenému priniesť.
(2)
Rozhodnutie o umiestnení odsúdeného do príslušného ústavu sa vykoná čo najskôr po uskutočnení psychologického vyšetrenia osobnosti odsúdeného.
§ 35
Rozdeľovanie odsúdených v ústave
(1)
Odsúdení po umiestnení do určeného ústavu sa ubytujú oddelene od ostatných odsúdených. Odsúdeným sa umožní, aby sa vykúpali, ostrihali a oholili, navštívili ústavného lekára, nadviazali písomný kontakt so svojimi blízkymi a oboznámili sa so svojimi právami a povinnosťami, s účelom výkonu trestu, s ostatnými náležitosťami, ktoré súvisia s jeho pobytom v ústave. Ďalej sa im umožní, aby sa oboznámili s prostredím, kde budú trest vykonávať, s charakterom prác, ktoré sa v ústave alebo na pracoviskách vykonávajú, aby sa oboznámili s personálom ústavu, nadviazali kontakt so sociálnym pracovníkom, odbornými pracovníkmi ústavu, náčelníkom ústavu a pod. Počas plnenia týchto opatrení, ktoré zabezpečí náčelník ústavu prostredníctvom povereného pedagóga, odsúdení nepracujú.
(2)
Rozdeľovanie odsúdených v príslušnom ústave uskutoční prijímacia komisia, ktorej predsedom je vedúci penologického oddelenia. Jej členmi sú pedagóg, psychológ, lekár, sociálny pracovník, pracovník vnútorného, finančného a tylového oddelenia, prípadne ďalší pracovníci určení náčelníkom ústavu. Komisia overí totožnosť odsúdeného, preskúma údaje v jeho osobnom spise, vybavenie odsúdeného vecami osobnej potreby, najmä hygienickými a zisťuje jeho eventuálne žiadosti.
(3)
Po splnení požiadaviek uvedených v odseku 1 sa odsúdení spravidla do troch dní predvolajú pred prijímaciu komisiu a dohodne sa s nimi plnenie jednotlivých cieľov ich resocializačného programu. Komisia ich zaradí do práce a príslušnej skupiny. Odsúdených si prevezme ich príslušný pedagóg a uvedie ich do kolektívu.
(4)
Náčelník ústavu zabezpečí, aby o opatreniach o požiadavkách uvedených v § 35 bol vykonaný záznam v reedukačných listoch odsúdených.
Premiestňovanie odsúdených
§ 36
Odsúdený sa premiestni na prechodný čas do iného ústavu:
a)
na písomné dožiadanie vyšetrovateľa, ktorý koná v trestnej veci,
b)
na príkaz prokurátora alebo predsedu senátu, ktorý koná v trestnej veci,
c)
ak nie je možné v ústave, kde odsúdený vykonáva trest odňatia slobody, zabezpečiť uplatnenie primeraných obmedzení v zmysle § 10 ods. 2 zákona,
d)
na návrh lekára za účelom poskytnutia zdravotníckej starostlivosti,
e)
na návrh náčelníka ústavu za účelom preškolenia odsúdeného v odbornom kurze alebo z iných dôvodov hodných osobitného zreteľa,
f)
za účelom účasti na občianskoprávnom konaní pred súdom alebo na štátnom notárstve.
§ 37
Odsúdený sa premiestni do iného ústavu, ak:
a)
súd rozhodol, že odsúdený je preradený do inej nápravovýchovnej skupiny,
b)
Správa Zboru nariadila premiestnenie odsúdeného do iného ústavu tej istej nápravnovýchovnej skupiny na návrh náčelníka ústavu v rámci vnútornej diferenciácie za účelom prehĺbenia plnenia účelu výkonu trestu alebo do ústavu pre odsúdených vyžadujúcich osobitnú starostlivosť,
c)
Správa Zboru nariadila premiestnenie odsúdeného do iného ústavu tej istej nápravnovýchovnej skupiny z dôvodov hodných osobitného zreteľa v záujme zabezpečenia plnenia účelu výkonu trestu,
d)
Správa Zboru nariadila premiestnenie odsúdeného do iného ústavu tej istej nápravnovýchovnej skupiny na základe kladného rozhodnutia o žiadosti odsúdeného alebo jeho blízkych osôb.4) V takomto prípade môže byť odsúdený premiestnený do ústavu s rovnakým typom režimu, alebo do ústavu (oddelenia) so zmierneným režimom,
e)
ak to nariadi prokurátor poverený dozorom nad zachovaním zákonnosti v miestach, kde sa vykonáva trest.
§ 38
(1)
Žiadosť o premiestnenie do iného ústavu podáva odsúdený písomne náčelníkovi ústavu, v ktorom vykonáva trest.
(2)
Náčelník ústavu je povinný pripojiť k žiadosti svoje písomné vyjadrenie, v ktorom uvedie stanovisko k dôvodom, ktoré odsúdený vo svojej žiadosti o premiestnenie uvádza, zaradenie do nápravnovýchovnej skupiny, pracovnú spôsobilosť, zdravotnú klasifikáciu pre spôsobilosť na prácu, kvalifikáciu, hodnotenie pedagóga o jeho doterajšom správaní a návrh, ako by sa malo o žiadosti rozhodnúť. Žiadosť spolu s vyjadrením je povinný do 5 dní postúpiť k rozhodnutiu Správe Zboru. Ustanovenie o práve podávať sťažnosti nie je týmto dotknuté.
§ 39
O premiestnení odsúdeného na dobu dlhšiu ako 14 dní sa neodkladne informujú jeho blízke osoby, ako aj Správa Zboru.
DRUHÁ HLAVA
PRVÝ ODDIEL
Práva a povinnosti odsúdených
§ 40
Stravovanie, ubytovanie a vystrojovanie
(1)
Odsúdeným sa pripravuje a vydáva strava podľa noriem stravných dávok, ktoré určujú kvalitu, množstvo a peňažnú hodnotu potravín na osobu a deň tak, aby tieto dávky zodpovedali odporúčaným hodnotám výživy potrebným na udržanie zdravia a sily s prihliadnutím na obťažnosť vykonávanej práce a zdravotný stav odsúdeného. Medzi vydávaním hlavných jedál môže byť časový odstup najviac 7 hodín. Podrobnosti upravuje osobitný predpis.5)
(2)
Odsúdeným sa poskytujú odevy a iné súčiastky výstroja podľa určených vzorov a noriem a podľa klimatických podmienok; pridelené odevy sú povinní nosiť podľa pokynov a riadne sa o ne starať. Vlastný športový odev a športovú obuv môžu odsúdení používať len pri športovej činnosti. Odsúdení môžu používať tiež vlastnú spodnú bielizeň a ponožky. Podmienky a spôsob udržiavania vlastných výstrojných súčastí upravuje osobitný predpis.6)
(3)
O spôsobe úpravy izieb, lôžok a priestorov na uloženie osobných vecí odsúdených rozhoduje náčelník ústavu. Odsúdeným možno povoliť primeranú individuálnu estetickú úpravu ubytovacích priestorov.
(4)
Na uloženie osobných vecí sa každému odsúdenému poskytne skrinka, ktorú si môže uzamknúť. Odsúdený je povinný kedykoľvek umožniť príslušníkovi Zboru nahliadnutie do svojich osobných vecí.
(5)
Miestnosti, v ktorých sú odsúdení ubytovaní, musia byť prirodzene vetrateľné oknami, ktoré umožňujú osvetlenie denným svetlom tak, aby to zodpovedalo všeobecne platným predpisom. Umelé osvetlenie musí spĺňať príslušné hygienické normy.
(6)
Podrobnosti a podmienky stravovania, ubytovania a vystrojovania odsúdených určí náčelník Správy Zboru.
§ 41
Vychádzky, osobná hygiena, osobné voľno
(1)
Účelom vychádzok je zabezpečiť odsúdeným denne pobyt na čerstvom vzduchu a aktívny oddych po práci. Pre vychádzky odsúdených sa ustanoví čas ich konania v časovom rozvrhu dňa. Počas vychádzok odsúdení môžu vykonávať športovú činnosť. Odsúdení sa zúčastňujú vychádzok podľa záujmu.
(2)
Ústav je povinný vytvoriť podmienky pre udržiavanie osobnej hygieny odsúdených tak, aby im bolo zabezpečené denne umývanie, pravidelné holenie sa a dodržiavanie bežných hygienických úkonov. Sprchovanie sa odsúdeným umožní najmenej raz za 7 dní. Ak to vyžaduje pracovné zaradenie odsúdených alebo iné okolnosti, umožní sa im sprchovanie podľa potreby. Odsúdení sú podľa potreby bezplatne strihaní.
(3)
Počas osobného voľna, pre ktoré sa vymedzuje denne doba v časovom rozvrhu dňa, môže odsúdený vykonávať činnosti, ktoré nie sú v rozpore so všeobecne záväznými právnymi predpismi alebo ústavným poriadkom.
Návštevy
§ 42
(1)
Odsúdený môže prijímať návštevy blízkych osôb v rozsahu a za podmienok určených v ustanoveniach tejto vyhlášky, ktoré upravujú spôsob výkonu trestu v jednotlivých nápravnovýchovných skupinách, v termínoch ustanovených náčelníkom ústavu. Z naliehavých rodinných alebo osobných dôvodov môže náčelník ústavu povoliť návštevu častejšie aj mimo ustanoveného rozsahu a termínu. Ak je odsúdenému povolené prijať návštevu inej osoby (§ 12 ods. 2 zákona), nemôže to byť na úkor jeho práva prijať návštevu blízkych osôb.
(2)
Odsúdeného môžu zásadne súčasne navštíviť dve dospelé osoby a tri deti. Výnimku môže povoliť náčelník ústavu alebo ním poverená osoba.
(3)
Ak chcú odsúdeného navštíviť poverení zástupcovia cirkevných organizácií alebo záujmových združení občanov, náčelník ústavu takúto návštevu povolí. Takáto návšteva sa nezapočítava medzi bežné návštevy.
(4)
Náčelníci ústavov môžu po vzájomnej dohode povoliť návštevu medzi odsúdenými, ktorí sú si navzájom blízki.
(5)
Náčelník ústavu môže povoliť návštevu manžela, druha bez dozoru príslušníka Zboru, ktorá sa vykoná oddelene od ostatných návštev v určenom priestore.
§ 43
(1)
Návšteva sa uskutočňuje v určených dňoch, spravidla v dňoch pracovného voľna alebo pracovného pokoja a v dennom čase za podmienok určených v ústavnom poriadku.
(2)
Za priebeh návštev zodpovedá určený pracovník ústavu. Pred návštevou poučí odsúdených a návštevníkov o ustanovených pravidlách správania sa pri návšteve a odpovedá na ich prípadné otázky. Má právo rozhodovať o výnimkách z ustanovenia § 42 ods. 2, ako aj o predčasnom ukončení návštevy v prípade porušenia ustanovených pravidiel správania sa pri návšteve.
(3)
Pri návštevách sú odsúdení povinní správať sa slušne a ohľaduplne k ostatným osobám prítomným na návštevách. Nie je im dovolené akýmkoľvek spôsobom odovzdať alebo prijímať peniaze, listy alebo iné veci okrem drobných darčekov príbuzným a balíkov od príbuzných.
(4)
Pri návštevách, na požiadanie blízkych osôb odsúdeného, pracovník ústavu im poskytne ústnu informáciu o jeho osobe.
(5)
Návštevu odsúdených umiestnených v lôžkových častiach zdravotníckych zariadení môže lekár v prípadoch ustanovených všeobecne záväznými právnymi predpismi zakázať.
§ 44
Pre návštevníkov je zriadená čakáreň, ktorá musí byť vhodne vybavená. Zriaďuje sa pri nej aj kútik pre matky s deťmi. V čakárni sú k dispozícii zákon, táto vyhláška, ústavný poriadok a základné informácie, najmä o finančných a materiálnych záležitostiach odsúdených a o zdravotníckej starostlivosti.
§ 45
Prijatie, ako aj odmietnutie návštevy odsúdeným alebo osobou, ktorá ho mala navštíviť, sa eviduje.
§ 46
Korešpondencia odsúdených
(1)
Do listov došlých odsúdeným a nimi odosielaných môže nahliadnuť bez ich súhlasu len náčelník ústavu a ním určení pedagogickí pracovníci. Toto poverenie sa zverejní v ústavnom poriadku.
(2)
Pre listy napísané odsúdenými sa zriaďujú na prístupných miestach uzamykateľné schránky, do ktorých odsúdení môžu hodiť listy, ak ich neodovzdajú vychovávateľovi. Schránky vyberajú pedagógovia denne, a to v pracovných dňoch. Listy v ústave sa podávajú v nezalepených obálkach a musia sa bezodkladne odoslať.
(3)
V evidenčnej karte korešpondencie sa eviduje len korešpondencia odosielaná a prijímaná odsúdenými doporučene.
(4)
Listy došlé odsúdeným sa im po prípadnom nahliadnutí musia bezodkladne odovzdať.
(5)
Na množstvo korešpondencie, ktoré môže mať odsúdený pri sebe, sa primerane použije ustanovenie § 26 ods. 4. Odsúdený má právo požiadať o uloženie korešpondencie do svojich osobných vecí.
(6)
Ustanovenia tohto paragrafu sa nevzťahujú na korešpondenciu uvedenú v § 56 o korešpondencii doručenej odsúdenému od orgánov uvedených v § 12 ods. 1 zákona.
Prijímanie balíkov a peňazí
§ 47
(1)
Odsúdený má právo na prijatie balíka do hmotnosti 5 kg za podmienok ustanovených v tejto vyhláške. Balík možno odovzdať osobne pri návšteve alebo zaslať poštou.
(2)
Balík nesmie obsahovať cennosti, alkoholické nápoje (vrátane piva), drogy a omamné látky, potraviny podliehajúci rýchlej skaze, vrátane domácky vyrobených potravinových konzerv, tlačoviny alebo materiály progagujúce národnú, etnickú, rasovú alebo náboženskú neznášanlivosť, fašizmus a podobné hnutia, ako aj násilie a krutosť.
(3)
Balíky s potravinami a inými vecami osobnej potreby odovzdané pri návšteve sa odsúdeným vydávajú spravidla ihneď a to v prítomnosti návštevníka, pričom obsah balíka prezerá a kontroluje poverený pracovník Zboru. Neprevezmú sa veci nepovolené, ako aj také, ktoré by mohli ohroziť zdravie odsúdeného. Pokiaľ balík obsahuje lieky a liečivá, rozhodne o ich používaní a vydaní odsúdenému ústavný lekár.
§ 48
(1)
Balík prijatý poštou sa zapíše do knihy balíkov, v ktorej odsúdený potvrdí jeho prijatie vrátane neporušenosti obalu. V knihe sa uvedie hmotnosť balíka a eventuálne tiež nevydané veci. Nevydané veci sa odošlú späť na náklady odsúdeného alebo odosielateľa. Tieto skutočnosti odsúdený potvrdí svojím podpisom v knihe balíkov.
(2)
Do prípustnej hmotnosti balíka sa nezapočítavajú hygienické potreby, odev, vlastné knihy a časopisy odsúdených a ovocie a zelenina do hmotnosti 5 kg, pokiaľ sa balík odovzdáva pri návšteve.
§ 49
Ak boli odsúdenému doručené peniaze, prevedú sa s jeho súhlasom na jeho konto, inak sa peniaze vrátia odosielateľovi alebo sa zašlú tomu, koho určí odsúdený.
Nákup vecí osobnej potreby
§ 50
V ústave sa pre odsúdených zriaďujú predajne s potravinárskym, drogistickým a priemyselným tovarom. Sortiment tovaru určuje náčelník ústavu v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi a ústavným poriadkom. V predajniach si odsúdení kupujú tovar za vreckové, ktoré sa im vypláca v hotovosti.
§ 51
Predaj alkoholických nápojov je zakázaný.
§ 52
Odsúdeným sa na ich objednávku a náklady zabezpečuje odber dennej tlače a časopisov. Dennú tlač a časopisy môžu odsúdeným predplatiť alebo zasielať tiež príbuzní alebo iné osoby.
§ 53
Knižnice pre odsúdených
(1)
Knižnice pre odsúdených sú pravidelne dopĺňané beletriou a primeranou odbornou literatúrou. Do knižničného fondu sa podľa podmienok ústavu začlení aj literatúra vydávaná v jazykoch národnostných menšín.
(2)
Všetky knižnice sú v primeranom počte vybavené Ústavou, Trestným zákonom, Trestným poriadkom, zákonom o výkone trestu odňatia slobody, Poriadkom výkonu trestu odňatia slobody, Zákonom o rodine, Občianskym zákonníkom, Občianskym súdnym poriadkom, právnymi predpismi o petičnom práve, združovacom práve, všeobecne záväznými právnymi predpismi v oblasti sociálneho zabezpečenia a nemocenského poistenia, právnickou literatúrou s nimi súvisiacou, literatúrou o medzinárodných dokumentoch o ľudských právach a Zbierkou zákonov.
(3)
Do knižníc sa zakupuje populárnovedecká literatúra o histórii ČSFR a o dejinách sveta, literatúra bežnej zdravotníckej, psychologickej a pedagogickej osvety a ostatných oblastí spoločenských a prírodných vied, ako aj bežne dostupné učebnice pre základný a stredný stupeň vzdelania.
(4)
Knižnice sú vybavené náboženskou literatúrou, najmä Bibliou, modlitebnými knižkami, literatúrou o dejinách náboženstva v súlade s vierovyznaním odsúdených a ich požiadavkami na uspokojovanie ich duchovných potrieb.
§ 54
Nazeranie do osobných vecí a informovanie o iných záležitostiach
(1)
Odsúdený má právo nazrieť do písomností založených medzi jeho osobnými vecami, v osobnom spise, dostať informácie o stave jeho finančných a iných záležitostí, o ktorých má ústav informácie.
(2)
Odsúdený sa neodkladne vyrozumie o úmrtí alebo ťažkej chorobe blízkej osoby. V takých prípadoch, ak to okolnosti umožňujú, odsúdenému sa povolí návšteva s dozorom, ak nie je možné prerušiť výkon trestu.
(3)
Pokiaľ by sa návšteva alebo účasť na pohrebe uskutočnila s dozorom, vykoná sa na náklady odsúdeného, ktorých výšku určí Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky vyhláškou.
§ 55
Zdravotnícka starostlivosť
(1)
V ústave sa vytvoria podmienky, aby každý odsúdený, ktorý požiada o lekárske vyšetrenie, bol bezodkladne lekárom vyšetrený.
(2)
Kvantita, kvalita a hygienická nezávadnosť stravy a hygienické pomery v ústave sa pravidelne kontrolujú podľa príslušných hygienických noriem.
(3)
O vážnom ochorení alebo zranení odsúdeného musí ústav bezodkladne informovať blízke osoby odsúdeného.
(4)
Lekár je povinný podať náčelníkovi ústavu správu, ak zistí, že zdravie odsúdeného bolo alebo bude postihnuté trvajúcim výkonom trestu alebo niektorou z jeho podmienok.
(5)
Lieky sa vydávajú odsúdeným v ústavnej ambulancii.
§ 56
Ochrana práv odsúdených
(1)
V každom ústave sa na miestach bežne dostupných odsúdeným zriaďujú uzamykateľné schránky, do ktorých odsúdení vhadzujú svoje žiadosti a sťažnosti a návrhy adresované štátnym orgánom a korešpondenciu s advokátom (§ 12 ods. 1 zákona). Schránky vyberá (v pracovných dňoch) denne určený pracovník ústavu, ktorý neprichádza do priameho kontaktu s odsúdenými pri výkone služby. Konštrukcia schránok musí byť taká, aby bolo znemožnené zvonku manipulovať s ich obsahom a aby ich bolo možné pečatiť.
(2)
Určený pracovník po vybratí obsahu schránok zabezpečí do 24 hodín odoslanie všetkých sťažností a žiadostí adresátom.
(3)
Odsúdení podávajú svoje sťažnosti a žiadosti a návrhy v zalepených obálkach tak, aby mohli byť bez meškania odoslané adresátovi. Ak odsúdený neodosiela svoju žiadosť alebo sťažnosť doporučene, môže na zadnej strane obálky uviesť svoje meno a adresu za účelom evidencie žiadosti alebo sťažnosti v príslušnom protokole.
(4)
O rozhovor s osobami uvedenými v § 15 ods. 2 zákona môže odsúdený požiadať písomne alebo ústne. Takáto žiadosť musí byť odoslaná alebo tlmočená príslušnej osobe najneskôr v nasledujúci pracovný deň. Odsúdení musia byť informovaní o prítomnosti prokurátora, sudcu alebo orgánu vykonávajúceho kontrolu ústavu a musí im byť umožnené hovoriť s nimi bez prítomnosti tretej osoby.
(5)
V ústave sa zriadi osobitná miestnosť primerane vybavená na rozhovory odsúdených s ich advokátmi. Ak advokát neoznámi návštevu odsúdeného vopred, uskutoční sa návšteva v mimopracovnom čase odsúdeného.
(6)
AdvokátAdvokát sa musí vždy preukázať, že odsúdeného obhajuje alebo zastupuje. Advokátsky koncipient sa preukáže poverením od advokátaadvokáta.
(7)
Ak odsúdený požiada o rozhovor náčelníka ústavu, musí sa mu takýto rozhovor umožniť.
§ 57
Účasť na organizácii vlastného života odsúdených
(1)
Každý odsúdený má právo zúčastňovať sa riešenia otázok, ktoré súvisia so spôsobom a organizáciou života odsúdených v ústave, a to prostredníctvom účasti na spoločných stretnutiach odsúdených s pedagógom.
(2)
Každý odsúdený má právo voliť členov samosprávy odsúdených alebo byť volený za jej člena.
(3)
Samospráva odsúdených je povinná informovať o svojej činnosti odsúdených. Úlohy samospráva prijíma a ukladá na spoločných stretnutiach s pedagógom, oddielová samospráva na zhromaždení oddielu najmenej raz za mesiac a celoústavná samospráva na zhromaždení všetkých odsúdených (alebo ich zástupcov) najmenej raz za štvrťrok.
(4)
Členstvo v samospráve končí uplynutím funkčného obdobia, odvolaním člena samosprávy odsúdenými alebo jeho odchodom z ústavu.
(5)
Na regulérnosť tajných volieb členov samosprávy dohliada volebná komisia, ktorej členom je vždy aj príslušný pedagóg.
Základné povinnosti odsúdených
§ 58
(1)
Odsúdení sú povinní v styku s inými osobami dodržiavať zásady slušného správania zaužívané v bežnom spoločenskom styku, najmä:
a)
v styku s príslušníkom Zboru alebo pracovníkom štátneho orgánu odsúdení zdravia spôsobom zaužívaným v bežnom spoločenskom kontakte,
b)
odsúdení oslovujú všetky osoby slovami „pán“ alebo „pani“ s pripojením funkcie alebo mena a vykajú im,
c)
pri organizovanom presune skupiny odsúdených v uzavretom tvare zdraví spôsobom bežne zaužívaným v spoločenskom kontakte odsúdený, ktorý tvar vedie.
(2)
Odsúdení sú povinní správať sa slušne tiež k ostatným odsúdeným a oslovovať sa spôsobom bežne zaužívaným v spoločenskom kontakte.
(3)
V čase od večierky do budíčka sú odsúdení povinní dodržiavať nočný pokoj. V tomto čase sa im môže povoliť sledovanie televízie, počúvanie rozhlasu alebo zaoberanie sa individuálnou záujmovou činnosťou na oddiele, len ak nerušia ostatných odsúdených zo spánku.
§ 59
(1)
Vo všetkých priestoroch ústavu a v osobných veciach sú odsúdení povinní udržiavať poriadok a čistotu zodpovedajúcu hygienickému štandardu. Upratovanie, úpravu zariadenia slúžiaceho na zlepšenie prostredia a výpomocné práce pre kuchyňu odsúdených vykonávajú odsúdení v mimopracovnom čase bez nároku na pracovnú odmenu. Účasť na týchto prácach nesmie narúšať účasť odsúdených na organizácii vlastného života (stretnutia odsúdených s pedagógom). Počas osobného voľna odsúdených a vychádzok môžu vykonávať tieto práce len dobrovoľne.
(2)
Odsúdený smie fajčiť len na vyhradených miestach.
(3)
Odsúdenému je zakázané nadvädzovať kontakty s inými osobami za účelom prijímania a odosielania listov alebo predmetov alebo na získavanie iných výhod, ďalej je mu zakázané hrať hazardné alebo iné hry o peniaze alebo iné veci.
(4)
Hromadný pohyb odsúdených (nástupy do zamestnania, na previerky počtu odsúdených a podobne) sa vykonáva organizovane v zomknutých tvaroch bez používania vojenskej povelovej techniky.
(5)
Odsúdení sú povinní dodržiavať úpravu svojho zovňajška podľa § 27.
§ 60
Súčinnosť pri ochrane zdravia
(1)
Odsúdení sú povinní starať sa o svoje zdravie, dbať na osobnú hygienu a dodržiavať všeobecné hygienické a protiepidemické zásady.
(2)
Odsúdení sú povinní podrobiť sa, pokiaľ to vyžaduje ich zdravotný stav, prípadne zdravotná situácia v ústave, nariadeným zdravotníckym opatreniam, ako aj presne dodržiavať liečebné postupy určené lekárom.
(3)
Odsúdeným je zakázané predstierať ochorenie, spôsobovať si úmyselne telesnú alebo zdravotnú ujmu a požívať lieky a drogy lekárom nepredpísané alebo nepovolené alebo v inom množstve ako ich lekár predpísal a povolil.
§ 61
Oboznámenie sa s obsahom ústavného poriadku
V záujme nerušeného priebehu života odsúdených v ústave sú odsúdení povinní si čo najskôr dôkladne osvojiť všetky ustanovenia ústavného poriadku a správať sa podľa zásad určených v ústavnom poriadku.
DRUHÝ ODDIEL
Disciplinárne odmeny a tresty a zhabanie veci
Disciplinárne odmeny
§ 62
(1)
Disciplinárne odmeny majú právo udeľovať pedagóg, vedúci penologického oddelenia, náčelník ústavu a náčelník Správy Zboru.
(2)
Pedagóg má právo udeľovať tieto disciplinárne odmeny: pochvala, mimoriadne povolenie návštevy, mimoriadne povolenie balíčka, zvýšenie vreckového, peňažnú alebo vecnú odmenu do výšky 100,- Kčs.
(3)
Vedúci penologického oddelenia má právo udeľovať tieto disciplinárne odmeny: pochvala, mimoriadne povolenie návštevy, mimoriadne povolenie balíčka, zvýšenie vreckového, peňažnú alebo vecnú odmenu do výšky 300,- Kčs.
(4)
Náčelník ústavu má právo udeľovať disciplinárne odmeny v plnom rozsahu. Peňažnú alebo vecnú odmenu môže udeliť do výšky 500,- Kčs.
(5)
Náčelník Správy Zboru má právo udeľovať disciplinárne odmeny v plnom rozsahu. Výška peňažnej alebo vecnej odmeny nie je obmedzená.
§ 63
(1)
O udelení disciplinárnej odmeny odsúdenému vykoná záznam príslušný pracovník ústavu, ktorý založí do jeho osobného spisu. Udelenie disciplinárnej odmeny, jej druh a dôvod udelenia sa tiež zaznamená do osobnej karty odsúdeného.
(2)
Pochvala sa odsúdenému vysloví ústne, a to buď individuálne, alebo pred skupinou odsúdených.
(3)
Mimoriadne povolenie návštevy sa týka len jednej návštevy nad rámec práva odsúdeného na návštevu. Návšteva môže byť v rámci tejto disciplinárnej odmeny povolená nielen blízkym osobám, ale i inej osobe.
(4)
Mimoriadne povolenie balíčka sa môže týkať len jedného balíčka.
(5)
Vreckové možno zvýšiť uvoľnením takej sumy z úložného, aby jeho zostatok nebol nižší ako 2000 Kčs.
(6)
Peňažnú odmenu smie odsúdený použiť ako vreckové.
(7)
O návrhu na udelenie disciplinárnej odmeny je potrebné rozhodnúť najneskôr do piatich dní od jeho podania.
Disciplinárne tresty
§ 64
(1)
Disciplinárne tresty odsúdeným má právo uložiť pedagóg, vedúci penologického oddelenia, náčelník ústavu a náčelník Správy Zboru.
(2)
Pedagóg má právo uložiť disciplinárne tresty: pokarhanie, zákaz prijatia balíčka až na dobu troch mesiacov, zníženie vreckového najviac o jednu tretinu na dobu jedného mesiaca, umiestnenie do uzavretého oddelenia v mimopracovnom čase až na 20 dní.
(3)
Náčelník Správy Zboru, náčelník ústavu a vedúci penologického oddelenia má právo uložiť disciplinárne tresty v plnom rozsahu.
§ 65
(1)
O uložení disciplinárneho trestu je potrebné rozhodnúť najneskôr do piatich dní od vyšetrenia disciplinárneho priestupku. Odsúdenému sa uloženie disciplinárneho trestu oznámi skôr, než sa pristúpi k jeho výkonu.
(2)
Ak sa príslušný pracovník ústavu domnieva, že by odsúdenému mala byť udelená vyššia disciplinárna odmena, alebo prísnejší disciplinárný trest, než aké má právo udeliť, postúpi vec nadriadenému pracovníkovi ústavu s disciplinárnou právomocou nad odsúdeným.
(3)
O disciplinárnom priestupku odsúdeného sa spíše záznam na predpísanom tlačive. Zo záznamu musia byť zrejmé konkrétne údaje o konaní, ktoré sa označuje ako disciplinárny priestupok vrátane označenia miesta, času, spôsobu spáchania priestupku, okolností, za ktorých bol priestupok spáchaný, prípadne predpokladaná pohnútka takéhoto konania. Dôkazné prostriedky musia byť uvedené konkrétne, a to takým spôsobom, aby ich bolo možné overiť. Ak sú súčasťou dôkazných prostriedkov výpovede iných odsúdených, zaznamená sa ich stručný obsah, ktorý vlastnoručne podpíšu. Priznanie odsúdeného nezbavuje príslušného pracovníka ústavu povinnosti preskúmať a všetkými dostupnými prostriedkami preveriť všetky okolnosti skutku. Dôkazným prostriedkom je všetko, čo môže prispieť k objasneniu skutku, výpovede odsúdených, najmä vlastné zistenie pracovníka ústavu, výpovede iných osôb, veci a listiny a podobne.
(4)
Pred uložením disciplinárneho trestu musí byť odsúdenému umožnené, aby sa k veci vyjadril. Vyjadrenie odsúdeného sa písomne uvedie v zázname disciplinárneho priestupku a odsúdený ho podpíše s pripojením dátumu. Ak ho odsúdený odmietne podpísať, uvedie príslušný pracovník ústavu spolu s dôvodmi odmietnutia túto skutočnosť v hlásení a pripojí dátum a svoj podpis. Pri rozhodovaní o vine, prípadne o druhu a výške disciplinárneho trestu je pracovník ústavu povinný vziať do úvahy vyjadrenie odsúdeného. Disciplinárny trest možno uložiť len vtedy, ak vina odsúdeného bola nepochybne dokázaná. Disciplinárny priestupok možno riešiť tiež výchovným pohovorom bez uloženia disciplinárneho trestu. Túto skutočnosť je pracovník ústavu povinný v zázname o disciplinárnom priestupku vyznačiť. Rozhodnutie o uložení disciplinárneho trestu sa vydáva písomne a musí obsahovať poučenie o opravnom prostriedku. Odsúdený potvrdí oznámenie rozhodnutia svojím podpisom s pripojením dátumu, ak odmietne oznámenie podpísať, postupuje sa obdobne ako v prípade vyjadrenia odsúdeného.
§ 66
(1)
Sťažnost proti disciplinárnemu trestu má odsúdený právo podať do troch dní od oznámenia rozhodnutia o uložení disciplinárneho trestu písomne alebo ústne. Ak bola sťažnosť podaná písomne, vyznačí sa na nej dátum jej podania. O sťažnosti podanej ústne sa vykoná zápis do záznamu o disciplinárnom priestupku, v ňom sa uvedú podstatné dôvody stažnosti a dátum jej podania. Sťažnosť možno podať proti výroku o vine, druhu a výmere disciplinárneho trestu.
(2)
O sťažnosti proti disciplinárnemu trestu rozhoduje vždy najbližší nadriadený pracovník ústavu toho, kto disciplinárny trest uložil. Proti rozhodnutiu o sťažnosti nie je prípustný riadny opravný prostriedok.
§ 67
(1)
Ak je sťažnosť proti disciplinárnemu trestu podaná včas, je pracovník ústavu, ktorý má právomoc o sťažnosti rozhodnúť, povinný preskúmať, či je nepochybne preukázané, že bol spáchaný disciplinárny priestupok, či ho spáchal odsúdený, či disciplinárny trest je úmerný závažnosti disciplinárneho priestupku, okolnostiam, za ktorých bol priestupok spáchaný, a či bolo v dostatočnej miere prihliadnuté na doterajšie správanie odsúdeného a záujem na jeho náprave. Súčasne je povinný preskúmať, či nebola prekročená disciplinárna právomoc pracovníka, ktorý trest uložil.
(2)
Pracovník ústavu, ktorý má právomoc rozhodnúť o sťažnosti proti disciplinárnemu trestu:
a)
sťažnosť zamietne, ak bola podaná oneskorene,
b)
sťažnosť zamietne, ak je spáchanie disciplinárneho priestupku odsúdeným a jeho zavinenie nepochybne preukázané a uložený disciplinárny trest je úmerný závažnosti spáchaného priestupku a je v súlade s účelom výkonu trestu u odsúdeného,
c)
disciplinárny trest zruší alebo zmení, ak je spáchanie disciplinárneho priestupku odsúdeným nepochybne preukázané, ale uložený disciplinárny trest nie je úmerný závažnosti spáchaného priestupku. Ak zmení oprávnený pracovník ústavu druh alebo výšku uloženého disciplinárneho trestu, nesmie byť nový disciplinárny trest prísnejší ako disciplinárny trest, ktorý bol odsúdenému pôvodne uložený; pre posúdenie otázky, ktorý z disciplinárnych trestov je prísnejší, je rozhodujúce ich poradie v § 20 zákona,
d)
zruší uložený disciplinárny trest a vráti vec pracovníkovi, ktorý ho uložil k novému disciplinárnemu konaniu, ak neboli dostatočne objasnené všetky fakty, ktoré sú pre uloženie disciplinárneho trestu významné, alebo ak sú doterajšie dôkazy pre rozhodnutie nedostatočné. V rámci nového disciplinárneho konania nemožno uložiť odsúdenému disciplinárny trest prísnejší, ako bol disciplinárny trest uložený pôvodne. Proti novému disciplinárnemu trestu má odsúdený právo podať sťažnosť,
e)
zruší uložený disciplinárny trest, ak nebolo preukázané, že bol spáchaný disciplinárny priestupok, alebo že ho spáchal odsúdený.
(3)
Oprávnený pracovník, ktorý rozhodol o sťažnosti, odôvodní svoje rozhodnutie na predpísanom tlačive (§ 65 ods. 3).
§ 68
(1)
Pri zmene disciplinárneho trestu podľa § 67 ods. 2 písm. c) a d) sa skôr uložený disciplinárny trest, pokiaľ bol už čiastočne vykonaný, do novouloženého disciplinárneho trestu započíta, a ak by to nebolo možné, prihliadne sa na to pri ukladaní nového disciplinárneho trestu.
(2)
Ak by odsúdený výkonom zrušeného disciplinárneho trestu utrpel ujmu, rozhodne sa po jeho vypočutí o primeranom odškodnení.
Výkon disciplinárnych trestov
§ 69
(1)
Pokarhanie sa odsúdenému oznámi buď pred príslušnou skupinou odsúdených, alebo individuálne.
(2)
Vreckové možno znížiť o 10 %, 20 %, 25 % alebo o jednu tretinu, odsúdenému sa musí však ponechať vreckové aspoň vo výške 30,- Kčs mesačne. Suma, o ktorú sa vreckové znižuje uložením disciplinárneho trestu znížením vreckového, sa prevedie na úložné.
(3)
Vec, o ktorej prepadnutí bolo právoplatne rozhodnuté, sa spolu s odpisom rozhodnutia o prepadnutí veci odovzdá podľa charakteru veci príslušnému služobnému orgánu ústavu alebo finančnému orgánu územného orgánu štátnej správy.
§ 70
(1)
Uzavreté oddelenie je zriadené v osobitnej budove alebo vo vyčlenenom priestore ubytovní oddelenom od miestností ostatných odsúdených. Cely uzavretého oddelenia musia zodpovedať vzorovému projektu, ktorý upravuje osobitný predpis.7) V uzavretom oddelení nie je dovolené fajčiť. Disciplinárne tresty umiestnenia do uzavretého oddelenia v mimopracovnom čase, celodenného umiestnenia a samoväzby vykonávajú odsúdení v určenom odeve. Majú právo zúčastňovať sa vychádzok v rozsahu 1 hodiny, ktoré sa vykonávajú oddelene od ostatných odsúdených. Rozsah nápravnovýchovnej činnosti u odsúdeného umiestneného v uzavretom oddelení určuje príslušný pedagóg. Odsúdení v uzavretom oddelení sú povinní podrobovať sa dôkladnej osobnej prehliadke podľa pokynov príslušníkov Zboru. Odsúdeným sa odoberú všetky veci, ktoré by mohli použiť k úmyselnému spôsobeniu ujmy na zdraví.
(2)
Odsúdený, ktorému bol uložený disciplinárny trest umiestnenia do uzavretého oddelenia v mimopracovnom čase, je povinný nastúpiť do uzavretého oddelenia v pracovných dňoch ihneď po skončení pracovného času a zotrvať v ňom i v dňoch pracovného voľna a pracovného pokoja.
(3)
Ak dostane odsúdený, ktorý vykonáva disciplinárny trest celodenného umiestnenia do uzavretého oddelenia, balíček, na ktorý má nárok, vydá sa mu až po skončení tohto disciplinárneho trestu s výnimkou vecí podliehajúcich skaze. Na celu môže byť umiestnený odsúdený sám, ak sú pre to vážne bezpečnostné dôvody alebo ak nie sú vo výkone tohto disciplinárneho trestu súčasne aspoň dvaja odsúdení.
(4)
Disciplinárny trest umiestnenia do samoväzby sa vykonáva v cele na to určenej. Umiestňuje sa do nej len jeden odsúdený. Odsúdený umiestnený do samoväzby je podriadený tým istým obmedzeniam ako pri celodennom umiestnení do uzavretého oddelenia.
§ 71
Výkon disciplinárneho trestu umiestnenia do uzavretého oddelenia v mimopracovnom čase, celodenného umiestnenia do uzavretého oddelenia a umiestnenia do samoväzby sa odloží, prípadne preruší vždy na dobu dočasnej pracovnej neschopnosti odsúdeného a eskorty.
§ 72
Odpustenie disciplinárneho trestu a upustenie od výkonu zvyšku disciplinárneho trestu
(1)
Disciplinárny trest, ktorý bol odpustený, sa nevykoná. O odpustení disciplinárneho trestu urobí pracovník ústavu, ktorý o ňom rozhodol, zápis do záznamu o disciplinárnom konaní a do osobnej karty odsúdeného.
(2)
Disciplinárny trest je oprávnený odpustiť pedagóg skupiny, v ktorej je odsúdený zaradený, pokiaľ bol disciplinárny trest uložený pedagógom. Odpustiť trest je oprávnený aj nadriadený pracovníka ústavu, ktorý trest uložil, a generálny riaditeľ Zboru.
(3)
Pri upustení od zvyšku výkonu disciplinárneho trestu sa postupuje obdobne ako pri odpustení disciplinárneho trestu.
§ 73
Zahladenie disciplinárneho trestu
(1)
O zahladení disciplinárneho trestu je oprávnený rozhodnúť pracovník ústavu podľa zásad uvedených v § 72 ods. 2.
(2)
Zahladenie disciplinárneho trestu sa vyznačí v hlásení o disciplinárnom konaní, ktoré je založené v osobnom spise odsúdeného a v osobnej karte odsúdeného, vrátane údajov a dôvodu rozhodnutia o zahladení disciplinárneho trestu.
(3)
Disciplinárny trest, ktorý bol zahladený, sa nesmie uvádzať v hodnotení odsúdeného a nemožno naň prihliadať pri rozhodovaní o odsúdenom.
(4)
Na žiadosť odsúdeného možno rozhodnúť o zahladení disciplinárneho trestu, ak sa odsúdený po dobu 6 mesiacov od jeho výkonu nedopustil disciplinárneho priestupku a plnil si vzorne svoje povinnosti.
Disciplinárne vybavovanie priestupkov
§ 74
(1)
Ak sa odsúdený dopustí po dobu výkonu trestu priestupku v zmysle priestupkového zákona, vybaví sa priestupok disciplinárnym konaním.
(2)
Ak ide o priestupok spáchaný v čase pred výkonom trestu odňatia slobody, nemožno ho vybaviť uložením disciplinárneho trestu vo výkone trestu.
Zhabanie veci
§ 75
(1)
O zhabaní veci má právo rozhodnúť vedúci penologického oddelenia, náčelník ústavu a náčelník Správy Zboru.
(2)
O sťažnosti proti zhabaniu veci rozhoduje náčelník ústavu. Pokiaľ o zhabaní veci rozhodol náčelník ústavu, rozhoduje o sťažnosti náčelník Správy Zboru.
(3)
Rozhodnutie o zhabaní veci musí obsahovať najmä identifikáciu veci a stručné odôvodnenie, vrátane označenia páchateľa disciplinárneho priestupku, pokiaľ je známy, a osôb, ktorých sa toto rozhodnutie priamo týka, ak sú známe.
(4)
Vec, o ktorej zhabaní bolo právoplatne rozhodnuté, sa spolu s odpisom rozhodnutia o zhabaní veci odovzdá podľa charakteru veci príslušnému služobnému orgánu ústavu alebo finančnému orgánu územného orgánu štátnej správy.
TRETÍ ODDIEL
Podmienečné prepustenie a prerušenie výkonu trestu odňatia slobody
Podmienečné prepustenie
§ 76
(1)
Žiadosť odsúdeného o podmienečné prepustenie musí byť odoslaná so stručnými osobnými údajmi a údajmi uvedenými v rozsudku príslušnému súdu, a to do piatich dní po podaní. Do štrnástich dní po podaní žiadosti sa spracuje a odošle súdu hodnotenie odsúdeného. Ak náčelník ústavu podá vlastný návrh na podmienečné prepustenie, pripojí hodnotenie odsúdeného k tomuto návrhu. Hodnotenie odsúdeného sa vypracuje tiež na požiadanie súdu, ktorý koná o podmienečnom prepustení, a to do štrnástich dní od dožiadania.
(2)
Hodnotenie odsúdeného vypracúva príslušný pedagóg, ktorý má odsúdeného vo svojej skupine. Hodnotenie odsúdeného schvaľuje a podpisuje náčelník ústavu.
(3)
Hodnotenie odsúdeného musí byť výstižné a objektívne, nesmú v ňom byť uvedené dohady a domnienky. Musí byť zhodnotené správanie odsúdeného vo výkone trestu a jeho vzťah k práci po celú dobu výkonu trestu. Pri hodnotení osobných vlastností je potrebné využiť výsledky psychologického vyšetrenia. Hodnotenie obsahuje tiež údaje o rodinnom a sociálnom zázemí odsúdeného, ako i ďalšie okolnosti dôležité pre správne rozhodnutie súdu. Hodnotenie neobsahuje konkrétne odporučenie ako o žiadosti rozhodnúť (s výnimkou návrhu náčelníka ústavu na podmienečné prepustenie), ale v závere sa uvedie ako zapôsobil výkon trestu na odsúdeného z hľadiska účelu trestu.
(4)
Verejného zasadnutia konaného o podmienečnom prepustení z výkonu trestu sa zúčastní spravidla ten pedagóg, ktorý má odsúdeného vo svojej skupine.
§ 77
Obdobne ako pri vypracovaní hodnotenia odsúdeného na účely rozhodovania o podmienečnom prepustení (§ 76) sa postupuje pri vypracovaní hodnotenia odsúdeného na dožiadanie štátneho orgánu, najmä v konaní o žiadosti o milosť, alebo pri spracúvaní návrhu na zmenu spôsobu výkonu trestu.
§ 78
Odsúdený sa podmienečne prepustí na slobodu na písomné nariadenie súdu, ktoré sa založí do osobného spisu odsúdeného.
Prerušenie výkonu trestu
§ 79
(1)
Pri rozhodovaní o prerušení výkonu trestu podľa § 35 a § 36 ods. 1 zákona, náčelník ústavu prihliada na výsledky resocializačného procesu odsúdeného.
(2)
Návrh na prerušenie výkonu trestu podľa § 35 a § 36 ods. 1 zákona predkladá náčelníkovi ústavu pedagóg, ktorý má odsúdeného vo svojej skupine.
(3)
Ústav má právo podľa okolností vykonať dopyt na príslušný orgán sociálnej starostlivosti, prípadne iný orgán na rodinné pomery odsúdeného, prípadne ďalšie okolnosti dôležité pre rozhodnutie o prerušení výkonu trestu. Prípadné stanovisko týchto orgánov nie je pre rozhodnutie záväzné.
§ 80
V konaní súdu o prerušenie výkonu trestu zo zdravotných dôvodov pripojí náčelník ústavu k žiadosti odsúdeného, prípadne k vlastnému návrhu na prerušenie výkonu trestu správu lekára o zdravotnom stave odsúdeného.
§ 81
Naliehavými rodinnými dôvodmi pre prerušenie výkonu trestu sú skutočnosti, ktoré hlboko zasahujú do citového vzťahu odsúdeného k členom jeho rodiny alebo iným najbližším osobám, najmä narodenie, úmrtie blízkeho príbuzného, jeho ťažké ochorenie, uzavretie manželstva a podobne.
§ 82
(1)
O prerušení výkonu trestu sa vždy vopred vyrozumie orgán polície, v obvode ktorého sa bude odsúdený v dobe prerušenia výkonu trestu zdržiavať.
(2)
O prerušení výkonu trestu sa vždy vyrozumie tiež súd, ktorý vo veci rozhodoval v prvom stupni.
§ 83
(1)
Každé prerušenie výkonu trestu sa eviduje.
(2)
Na dobu prerušenia výkonu trestu môže byť odsúdenému uvoľnená primeraná suma z jeho konta ďalších finančných prostriedkov. V prípadoch, že odsúdený nemá zaevidované na konte ďalších finančných prostriedkov žiadne prostriedky, možno v osobitných prípadoch uvoľnit primeranú sumu z konta úložného s tým, že v prípade uvoľnenia tejto sumy z úložného neprevyšujúceho sumu 2000,- Kčs, toto bude o uvoľnenú sumu až do výšky 2000,- Kčs doplnené z ďalších finančných prostriedkov odsúdeného.
(3)
Ak sa odsúdený nevráti včas z prerušenia výkonu trestu, oznámi sa táto skutočnosť neodkladne súdu, ktorý výkon trestu prerušil. V prípade, že výkon trestu prerušil náčelník ústavu, oznámenie sa podá súdu, ktorý bol podľa § 82 ods. 2 o prerušení vyrozumený. Na to, aby bol odsúdený dodaný späť na výkon trestu, náčelník ústavu vykoná potrebné opatrenia.
(4)
Ak bol prerušený výkon trestu z dôvodu poskytnutia neodkladnej lekárskej starostlivosti, ktorú nie je možné zabezpečiť v zdravotníckom zariadení ústavu, v dôsledku toho, že si odsúdený spôsobil ujmu na zdraví úmyselne, oznámi sa táto okolnosť bez odkladu prokurátorovi vykonávajúcemu dozor nad zachovávaním zákonnosti v miestach, kde sa vykonáva trest.
§ 84
(1)
Po rozhodnutí o prerušení výkonu trestu podľa § 35 a § 36 ods. 1 zákona sa vždy vykoná poučenie odsúdeného o všetkých jeho povinnostiach v dobe prerušenia výkonu trestu a spravidla sa informujú rodinní príslušníci odsúdeného o jeho príchode a dobe prerušenia výkonu trestu.
(2)
Pri prerušení výkonu trestu podľa § 36 ods. 2 zákona sa odsúdený poučí o jeho povinnostiach počas prerušenia výkonu trestu.
ŠTVRTÝ ODDIEL
Ukončenie výkonu trestu a upustenie od výkonu zvyšku trestu
Prepustenie odsúdených na slobodu
§ 85
Odsúdený sa z ústavu prepustí na slobodu, ak:
a)
skončila doba trestu ustanovená vo vykonateľnom rozhodnutí súdu a nie je tu nariadenie súdu na výkon ďalšieho trestu,
b)
je tu písomné nariadenie súdu alebo prokurátora, aby odsúdený bol prepustený na slobodu,
c)
tak rozhodol prezident republiky pri udeľovaní milosti,
d)
je tu písomné nariadenie ministra spravodlivosti alebo generálneho prokurátora.
§ 86
(1)
Ak odsúdený ochorel nevyliečiteľnou životu nebezpečnou chorobou alebo nevyliečiteľnou duševnou chorobou, náčelník ústavu na základe návrhu ústavného lekára neodkladne predloží súdu návrh na upustenie od výkonu zvyšku trestu.
(2)
K návrhu podľa odseku 1 sa vždy pripojí správa o zdravotnom stave odsúdeného vypracovaná ústavným lekárom.
§ 87
Koncom mesiaca sa v ústave vyhotovuje zoznam odsúdených, ktorí majú byť do 2 mesiacov prepustení z výkonu trestu. Na základe tohto zoznamu sa spracuje na každého odsúdeného oznámenie o nadchádzajúcom prepustení, ktoré sa zašle príslušnému orgánu štátnej správy. Podrobnosti upraví osobitný predpis.
§ 88
(1)
Pred prepustením sa odsúdenému umožní aby sa osprchoval, oholil a vykoná sa u neho lekárska prehliadka.
(2)
Prepustenému odsúdenému sa vydajú jeho osobné veci. Postup pri výdaji, prípadne pri eventuálnej strate osobnej veci upravuje osobitný predpis.8)
(3)
Prepustenému odsúdenému sa usporiadajú finančné záležitosti podľa osobitného predpisu.9)
§ 89
(1)
Pred prepustením sa s každým odsúdeným urobí pohovor, v ktorom sa zdôrazní jeho povinnosť prevziať si na veliteľstve polície v mieste trvalého bydliska svoj občiansky preukaz a upozorní sa na zákonné podmienky zahladenia odsúdenia.
(2)
Pri pohovore sa odsúdený poučí tiež o tom, že je v jeho záujme dostaviť sa po prepustení na prerokovanie svojho pracovného uplatnenia k svojmu zamestnávateľovi alebo na úrad práce.
(3)
Po skončení pohovoru sa odsúdenému predloží na podpis vyhlásenie, že bol o skutočnostiach uvedených v predchádzajúcich odsekoch pri prepustení poučený a vydá sa mu potvrdenie o jeho prepustení.
§ 90
Prepustenie sa uskutočňuje v čase od 08.00 do 15.00 hodiny, a to aj u odsúdených, ktorým trest končí pred 08.00 hodinou nasledujúceho dňa.
Postup pri úmrtí odsúdeného
§ 91
Ak odsúdený zomrie vo výkone trestu, ústavný alebo iný lekár urobí obhliadku mŕtveho, a to podľa všeobecne záväzných právnych predpisov. U každého mŕtveho sa vždy vykoná súdna pitva.
§ 92
(1)
Ak je podozrenie, že smrť odsúdeného nebola prirodzená alebo nastala v súvislosti s trestným činom, upovedomí sa o úmrtí bezodkladne prokurátor.
(2)
O úmrtí odsúdeného sa bezodkladne upovedomia blízke osoby a so súhlasom orgánu činného v trestnom konaní sa im oznámi, kedy si môžu prevziať mŕtvolu na pochovanie. Zároveň sa podá správa tiež príslušnému obecnému úradu poverenému vedením matriky.
(3)
Ak žiadajú príbuzní o vydanie mŕtvoly na pohrebný obrad, hradia výdavky s tým spojené.
(4)
O skutočnosti, že mŕtvola bola vydaná príslušníkom jeho rodiny, vydá ústavu potvrdenie príslušný obecný úrad. Potvrdenie sa založí do osobného spisu odsúdeného.
§ 93
Pohreb zomretého, pokiaľ nebol urobený príslušníkmi jeho rodiny, zariaďuje ústav, kde odsúdený zomrel. Pochovávanie sa uskutočňuje spopolnením.10)
TRETIA HLAVA
PRVÝ ODDIEL
Výkon trestu v jednotlivých nápravnovýchovných skupinách a kategóriach odsúdených
§ 94
Všeobecné ustanovenia
(1)
Ak sa v tejto časti neustanovuje inak, použijú sa na výkon trestu v jednotlivých nápravnovýchovných skupinách predchádzajúce ustanovenia tejto vyhlášky.
(2)
V rámci vnútornej diferenciácie sa môžu vo všetkých nápravnovýchovných skupinách zriaďovať pri jednotlivých ústavoch na výkon trestu alebo väzby otvorené alebo polootvorené oddelenia, ktoré sú ich organizačnou súčasťou a sú nimi zabezpečované po administratívnej, materiálnej, finančnej a zdravotníckej stránke.
(3)
Otvorené oddelenie je penitenciárne zariadenie, v ktorom nie sú inštalované materiálne (ženijnotechnické) ani personálne (ozbrojené stráže) prostriedky na zabránenie úteku odsúdeného.
(4)
V polootvorenom oddelení nie sú inštalované materiálne (ženijnotechnické) prostriedky na zabránenie úteku odsúdených, ale kontrolou a dohľadom nad ich činnosťou sa poverujú referenti režimu.
(5)
Ak výkon trestu v tomto oddelení neplní u odsúdeného svoj účel, rozhodne o jeho premiestnení z otvoreného alebo polootvoreného oddelenia do uzavretého ústavu, na návrh vedúceho tohto oddelenia, komisia uvedená v § 35.
Výkon trestu v uzavretých ústavoch v I. nápravnovýchovnej skupine
§ 95
Do uzavretých ústavov v I. nápravnovýchovnej skupine sa umiestňujú odsúdení, u ktorých na základe psychologického vyšetrenia ich osobnosti sa konštatuje aktuálne vyššia rezistencia voči ovplyvňovaniu nápravnovýchovnou činnosťou alebo sa vyžadujú špeciálne zdravotnícke alebo pedagogické opatrenia.
§ 96
V dennej dobe (od budíčka do večierky) odsúdení nie sú uzatváraní v celách (izbách) ani v ubytovniach a majú povolený pohyb vo vymedzených priestoroch ústavu.
§ 97
Odsúdení pracujú spravidla na pracoviskách mimo ústavu, a to i na neoplotených.
§ 98
Odsúdeným v uzavretých ústavoch I. nápravnovýchovnej skupiny možno povoliť voľný pohyb mimo ústavu len výnimočne, a to len v súvislosti s plnením pracovných úloh pre potreby ústavu.
§ 99
Odsúdený môže prijímať návštevy blízkych osôb raz za 2 týždne. Návšteva sa spravidla uskutočňuje bez priameho dozoru príslušníka vo vymedzenom priestore ústavu alebo na voľnom priestranstve a umožní sa v rozsahu najmenej 2 hodiny. Odsúdenému sa môže povoliť použiť pri návšteve občiansky odev.
§ 100
Odsúdený má právo na prijatie balíka do hmotnosti 5 kg raz za 2 týždne.
§ 101
Výkon trestu v otvorených oddeleniach v I. nápravnovýchovnej skupine
(1)
Na základe vyšetrenia v stredisku psychodiagnostickej a konzultačnej činnosti sa do otvorených oddelení I. nápravnovýchovnej skupiny môžu umiestňovať odsúdení:
a)
za trestné činytrestné činy spáchané z nedbanlivosti, ak to nevylučuje psychologické vyšetrenie ich osobnosti,
b)
za ostatné trestné činytrestné činy, ak umiestnenie do tohto oddelenia je odôvodnené vzhľadom na súčasný stav ich osobnosti zistený psychologickým vyšetrením.
(2)
Do otvorených oddelení možno premiestniť odsúdeného na základe podnetu pedagóga rozhodnutím náčelníka ústavu alebo postupom podľa § 37 u odsúdených zaradených do I. nápravnovýchovnej skupiny v iných ústavoch, ak:
a)
sa počas výkonu trestu ukáže, že toto premiestnenie by bolo prínosom pre optimalizáciu nápravnovýchovného pôsobenia potrebného na dosiahnutie určených výchovných cieľov,
b)
po vykonaní časti trestu odňatia slobody sústavne dosahujú v procese resocializácie pozitívne výsledky,
c)
boli súdom preradení z II. do I. nápravnovýchovnej skupiny a boli predtým umiestnení v polootvorenom oddelení II. nápravnovýchovnej skupiny.
(3)
Nápravnovýchovná činnosť v otvorenom oddelení je zameraná na rozvoj a udržanie pozitívnych vlastností osobnosti odsúdených. Jej základom je komunitný systém organizácie nápravnovýchovnej činnosti.
(4)
Samospráva odsúdených prerokúva všetky otázky organizácie života odsúdených a zveruje sa jej organizácia a realizácia niektorých kultúrno-osvetových akcií. V otvorenom oddelení sa zriaďuje len jedna samospráva.
(5)
Obmedzenia odsúdených umiestnených v otvorenom oddelení I. nápravnovýchovnej skupiny sa zmierňujú takto:
a)
odsúdení pracujú spravidla na pracoviskách mimo oddelenia bez dozoru príslušníka Zboru, vydávajú sa im individuálne alebo hromadné priepustky s vyznačením priestoru, v ktorom sa môžu pohybovať,
b)
pohyb odsúdených v objekte oddelenia je bez obmedzenia, izby ani ubytovne sa neuzamykajú, izby si môžu počas svojej neprítomnosti zamykať odsúdení podľa svojho uváženia,
c)
odsúdení sú ubytovaní na izbách vybavených najmä lôžkom, stolom, stoličkou a skriňou určenou na uloženie osobných vecí odsúdeného, vrátane jeho občianskeho odevu,
d)
odsúdeným sa v mimopracovnom čase umožňuje voľný pohyb mimo otvoreného oddelenia za účelom účasti na akciách kultúrno-osvetového charakteru a športových akciách alebo zájazdov na základe povolenia vedúceho otvoreného oddelenia, ktorý rozhodne, či sa na akcii s odsúdenými zúčastní aj pedagóg, na čo sa im vydá priepustka,
e)
pracovný odev odsúdených sa neoznačuje pásmi, po pracovnom čase môžu odsúdení používať vlastný občianský odev,
f)
pri stravovaní na oddelení sa stolovanie zabezpečuje na úrovni závodných jedální,
g)
návštevy odsúdených sa uskutočňujú raz za týždeň, vedúci otvoreného oddelenia môže raz mesačne odsúdenému z výchovných dôvodov povoliť návštevu blízkych osôb mimo oddelenia na čas najviac 48 hodín, vedúci otvoreného oddelenia po dohode s odsúdeným určí miesto návštevy blízkych osôb, o povolení opustiť oddelenie sa odsúdenému vydá potvrdenie, z ktorého je zrejmé kde a aký čas sa bude zdržiavať. Návštevy na oddelení sa uskutočňujú bez priameho dozoru príslušníka Zboru vo vymedzenom priestore alebo na volnom priestranstve. Ich trvanie je totožné s dobou vymedzenou na návštevy. V čase návštev sú všetci odsúdení ustrojení v občianskom odeve.
§ 102
Výkon trestu v polootvorených oddeleniach v I. nápravnovýchovnej skupine
(1)
Do polootvoreného oddelenia sa môžu umiestňovať odsúdení priamo na návrh strediska psychodiagnostickej a konzultačnej činnosti, ak toto umiestnenie je odporúčané vo vstupnom psychologickom vyšetrení osobnosti odsúdeného, najmä v prípade prvotrestaných odsúdených.
(2)
Do polootvoreného oddelenia možno premiestniť na základe podnetu pedagóga rozhodnutím náčelníka ústavu alebo postupom podľa § 37 u odsúdených umiestnených v iných ústavoch, u ktorých sa po vykonaní časti trestu ukáže, že toto premiestnenie by bolo prínosom pre optimalizáciu nápravnovýchovného zaobchádzania potrebného na dosiahnutie vytýčených cieľov.
(3)
Do polootvoreného oddelenia sa vždy zaradia odsúdení súdom preradení z II. do I. nápravnovýchovnej skupiny, ak boli umiestnení v polootvorenom oddelení II. nápravnovýchovnej skupiny.
(4)
Nápravnovýchovná činnosť na polootvorenom oddelení je zameraná na rozvoj a udržanie pozitívnych vlastností osobnosti odsúdených. Jej základom je komunitný systém organizácie nápravnovýchovnej činnosti.
(5)
Samospráva odsúdených prerokúva všetky otázky organizácie života odsúdených a zveruje sa jej organizácia a realizácia niektorých kultúrno-osvetových akcií. V polootvorenom oddelení sa zriaďuje len jedna samospráva.
(6)
Obmedzenia odsúdených umiestnených v polootvorenom oddelení sa zmierňujú takto:
a)
odsúdení pracujú na pracoviskách bez priameho stráženia,
b)
pohyb odsúdených v objekte oddelenia je bez obmedzenia, izby si môžu zamykať odsúdení podľa svojho uváženia v čase svojej neprítomnosti,
c)
odsúdení sú ubytovaní na izbách vybavených najmä lôžkom, stolom, stoličkou a skriňou určenou na uloženie osobných vecí odsúdeného, vrátane jeho občianskeho odevu,
d)
v mimopracovnom čase možno organizovať aj akcie mimo oddelenia, pričom sa vyžaduje účasť pedagóga, prípadne iného pracovníka,
e)
pracovný odev odsúdených sa neoznačuje pásmi, v mimopracovnom čase môžu nosiť občiansky odev, v čase návštev a pri účasti na hromadných kultúrno-spoločenských akciách,
f)
pri stravovaní na oddelení sa stolovanie zabezpečuje na úrovni závodných jedální,
g)
návštevy odsúdených sa uskutočňujú raz za 14 dní, raz za mesiac môže vedúci polootvoreného oddelenia z výchovných dôvodov povoliť odsúdenému návštevu blízkych osôb mimo oddelenia na čas najviac 48 hodín, vedúci polootvoreného oddelenia po dohode s odsúdeným určí miesto návštevy blízkych osôb. O povolení opustiť oddelenie sa odsúdenému vydá potvrdenie, z ktorého je zrejmé kde a aký čas sa bude zdržiavať. Návštevy na oddelení sa uskutočňujú vo vymedzenom priestore alebo na voľnom priestranstve a ich trvanie je totožné s dobou vymedzenou na návštevy. V čase návštev sú všetci odsúdení ustrojení v občianskom odeve.
Výkon trestu odňatia slobody v uzavretých ústavoch v II. nápravnovýchovnej skupine
§ 103
Odsúdení sú uzatváraní v ubytovniach, alebo v ich oddelených častiach. Ich pohyb v ústave sa koná zásadne pod dozorom príslušníka Zboru.
§ 104
(1)
Odsúdení pracujú na pracoviskách vo vnútri ústavu alebo mimo ústavu, pracoviská mimo ústavu musia byť oplotené a odsúdení musia byť pod dozorom príslušníka Zboru.
(2)
Voľný pohyb mimo ústavu sa odsúdeným nepovoľuje.
§ 105
Odsúdeného môžu navštíviť blízke osoby raz za jeden mesiac. Návšteva sa vykoná spravidla za prítomnosti príslušníka Zboru a umožní sa v rozsahu najmenej dvoch hodín.
§ 106
Odsúdený má právo na prijatie balíka do hmotnosti 5 kg raz za jeden mesiac.
§ 107
Výkon trestu v polootvorenom oddelení v II. nápravnovýchovnej skupine
(1)
Do polootvoreného oddelenia sa môžu umiestniť odsúdení na základe návrhu strediska psychodiagnostickej a konzultačnej činnosti priamo, ak to nevylučuje vstupné psychologické vyšetrenie ich osobnosti, najmä v prípade prvotrestaných odsúdených.
(2)
Do polootvoreného oddelenia možno premiestniť odsúdených na základe podnetu pedagóga rozhodnutím náčelníka ústavu, alebo postupom podľa § 37 u odsúdených umiestnených v iných ústavoch, u ktorých sa na základe analýzy resocializačného procesu ukáže, že toto umiestnenie by bolo prínosom pre optimalizáciu nápravnovýchovného zaobchádzania potrebného na dosiahnutie vytýčených cieľov a nie je potrebné uplatnenie bezpečnostných opatrení zamedzujúcich úteku odsúdeného.
(3)
Do polootvoreného oddelenia II. nápravnovýchovnej skupiny sa vždy zaradí odsúdený, ktorý bol rozhodnutím súdu preradený z III. do II. nápravnovýchovnej skupiny a bol umiestnený v polootvorenom oddelení III. nápravnovýchovnej skupiny.
(4)
Nápravnovýchovná činnosť v polootvorenom oddelení je zameraná na rozvoj pozitívnych vlastností osobnosti odsúdených. Jej základom je komunitný systém organizácie nápravnovýchovnej činnosti.
(5)
V polootvorenom oddelení sa zriaďuje jedna samospráva odsúdených, ktorá sa podieľa na organizácii života odsúdených a môže aj samostatne realizovať niektoré akcie programu kultúrno-osvetovej práce.
(6)
Obmedzenia odsúdených umiestnených v polootvorenom oddelení sa zmierňujú takto:
a)
odsúdení pracujú na pracoviskách bez priameho stráženia,
b)
pohyb odsúdených v objektoch oddelenia je voľný, ubytovne odsúdených sa zamykajú len v čase nočného odpočinku,
c)
v mimopracovnom čase možno organizovať aj akcie mimo oddelenia, pričom sa vyžaduje účasť pedagóga, prípadne iného pracovníka,
d)
pracovný odev odsúdených sa neoznačuje pásmi, v mimopracovnom čase môžu na hromadných kultúrno-spoločenských akciách a návštevách nosiť svoj občiansky odev,
e)
odsúdení sú ubytovaní na izbách vybavených najmä lôžkom, stolom, stoličkou a skriňou určenou na uloženie osobných vecí odsúdeného, vrátane jeho občianskeho odevu,
f)
pri stravovaní na oddelení sa stolovanie zabezpečuje na úrovni závodných jedální,
g)
návštevy odsúdených sa uskutočňujú raz za mesiac, vedúci polootvoreného oddelenia môže z výchovných dôvodov odsúdenému povoliť návštevu blízkych osôb mimo oddelenia na čas najviac 24 hodín, vedúci polootvoreného oddelenia po dohode s odsúdeným určí miesto voľného pohybu, o povolení opustiť oddelenie sa odsúdenému vydá potvrdenie, z ktorého je zrejmé kde a aký čas sa bude zdržiavať. Návštevy na oddelení sa uskutočňujú vo vymedzenom priestore alebo na voľnom priestranstve a ich trvanie je obmedzené dobou vymedzenou na návštevy.
Výkon trestu v uzavretých ústavoch v III. nápravnovýchovnej skupine
§ 108
(1)
Izby, v ktorých sú odsúdení ubytovaní, môžu byť na základe rozhodnutia náčelníka ústavu zatvárané. Pohyb odsúdených mimo oddelenia sa koná pod dohľadom príslušníka Zboru.
(2)
Odsúdení pracujú na pracoviskách vo vnútri ústavu alebo mimo neho. Pracoviská mimo ústavu musia byť oplotené a odsúdení musia byť strážení.
(3)
Voľný pohyb odsúdených pri plnení pracovných úloh sa nepovoľuje.
§ 109
Odsúdeného môžu navštíviť blízke osoby raz za 6 týždňov. Návšteva sa uskutočňuje pod dohľadom príslušníka Zboru a umožní sa v rozsahu najmenej 2 hodín.
§ 110
Odsúdený má právo na prijatie balíka do hmotnosti 5 kg raz za 6 týždňov.
§ 111
Výkon trestu v polootvorenom oddelení v III. nápravnovýchovnej skupine
(1)
Do polootvoreného oddelenia sa môžu umiestňovať odsúdení na základe návrhu strediska psychodiagnostickej a konzultačnej činnosti priamo, ak to nevylučuje psychologické vyšetrenie ich osobnosti, najmä v prípade prvotrestaných odsúdených.
(2)
Do polootvoreného oddelenia možno premiestniť odsúdeného na podnet pedagóga rozhodnutím náčelníka ústavu alebo postupom podľa § 37 u odsúdených umiestnených v iných ústavoch, u ktorých sa na základe analýzy resocializačného procesu ukáže, že toto umiestnenie by bolo prínosom pre optimalizáciu nápravnovýchovného zaobchádzania potrebného na dosiahnutie vytýčených cieľov a nie je potrebné uplatnenie bezpečnostných opatrení zamedzujúcich úteku odsúdeného.
(3)
Nápravnovýchovná činnosť v polootvorenom oddelení je zameraná na rozvoj pozitívnych vlastností osobnosti odsúdeného. Jej základom je komunitný systém organizácie nápravnovýchovnej činnosti.
(4)
V polootvorenom oddelení sa zriaďuje jedna samospráva odsúdených, ktorá sa podieľa na organizácii života odsúdených a môže aj samostatne realizovať niektoré akcie z programu kultúrno-osvetovej práce.
(5)
Obmedzenia odsúdených umiestnených v polootvorenom oddelení sa zmierňujú takto:
a)
odsúdení pracujú na pracoviskách bez priameho stráženia,
b)
pohyb odsúdených v objektoch oddelenia je voľný, ubytovne odsúdených sa zamykajú len v čase nočného odpočinku,
c)
v mimopracovnom čase možno organizovať aj akcie mimo oddelenia, pričom sa vyžaduje účasť pedagóga, prípadne iného pracovníka,
d)
pracovný odev odsúdených sa neoznačuje pásmi, v mimopracovnom čase môžu na hromadných kultúrno-spoločenských akciách a návštevách nosiť svoj občiansky odev,
e)
odsúdení sú ubytovaní na izbách vybavených najmä lôžkom, stolom, stoličkou a skriňou určenou na uloženie osobných vecí odsúdeného, vrátane jeho občianskeho odevu,
f)
pri stravovaní na oddelení sa stravovanie zabezpečuje na úrovni závodných jedální,
g)
návštevy odsúdených sa uskutočňujú raz za 6 týždňov, vedúci polootvoreného oddelenia môže z výchovných dôvodov v súvislosti s návštevou odsúdenému povoliť voľný pohyb mimo oddelenia na čas najviac 24 hodín. Vedúci polootvoreného oddelenia po dohode s odsúdeným určí miesto voľného pohybu. O povolení voľného pohybu sa odsúdenému vydá potvrdenie, z ktorého je zrejmé, kde a ako dlho sa bude odsúdený zdržiavať. Návštevy sa na oddelení uskutočňujú vo vymedzenom priestore alebo na voľnom priestranstve a ich trvanie je obmedzené dobou vymedzenou na návštevy.
Výkon trestu u žien
§ 112
Ak sa v tejto časti neustanovuje inak, vzťahujú sa na výkon trestu u odsúdených žien predchádzajúce ustanovenia tejto vyhlášky. Pri výkone trestu u odsúdených žien sa prihliada na ich fyziologické a psychologické osobitosti.
§ 113
(1)
V ubytovniach odsúdených žien sa vytvoria podmienky pre pranie osobnej bielizne, vykonávanie drobných opráv osobných vecí a pre denné sprchovanie. Izby sa vybavia rovnako ako izby na polootvorených oddeleniach.
(2)
Pri úprave zovňajšku odsúdených žien sa umožní používanie vlastných kozmetických prípravkov. Úprava vlasov sa neobmedzuje. Na tento účel môžu odsúdené ženy mať pri sebe vlastné sušiče vlasov a natáčky.
Výkon trestu u mladistvých
§ 114
(1)
Ak sa v tejto časti neustanovuje inak, vzťahujú sa na výkon trestu u mladistvých ustanovenia tejto vyhlášky upravujúce výkon trestu v I. nápravnovýchovnej skupine.
(2)
Pri výkone trestu mladistvých sa s osobitným dôrazom uplatňujú také spôsoby zaobchádzania, ktoré minimalizujú negatívne účinky izolácie od spoločnosti. V tejto súvislosti sa výchova u mladistvých orientuje najmä na zvyšovanie vedomia zodpovednosti a samostatnosti, na získavanie kvalifikácie a pozitívneho vzťahu k práci, vzdelávanie a rozvíjanie spoločensky prospešnej záujmovej činnosti.
(3)
V nápravnovýchovnej činnosti s mladistvými sa rozsiahle využívajú možnosti organizovania kultúrno-osvetových akcií mimo ústavu rôznymi formami.
§ 115
Vnútorná diferenciácia mladistvých
(1)
Za účelom prehĺbenia výchovného pôsobenia na mladistvých sa títo rozdeľujú v ústave do diferenciačných skupín, v ktorých majú rozsah práv aj obmedzení rovnaký.
(2)
Do I. diferenciačnej skupiny sa zaraďujú mladiství mentálne vyspelejší, ktorí sa delia na podskupinu s priaznivou prognózou vychovávateľnosti a na podskupinu s nepriaznivou prognózou vychovávateľnosti.
(3)
Do II. diferenciačnej skupiny sa zaraďujú mladiství, intelektovo podpriemerní až defektní, ktorí sa delia na podskupinu s priaznivou prognózou vychovávateľnosti a na podskupinu s nepriaznivou prognózou vychovávateľnosti.
(4)
V oboch základných diferenciačných skupinách sa vytvárajú skupiny mladistvých, ktoré nesmú mať viac ako 10 osôb a len v prípade dočasného zastupovania príslušného pedagóga môže ich počet dosiahnuť dvojnásobok. Pri ich vytváraní sa zohľadňujú najmä kritériá vzdelania, úrovne pracovných schopností, povahových charakteristík a ďalších znakov. Pre každú takto vytvorenú skupinu sa vypracuje adekvátny nápravnovýchovný alebo liečebno-výchovný program (napr. toxikomani a iní, v závislosti na aktuálnej skladbe mladistvých). Každá skupina je pridelená do starostlivosti jednému pedagógovi.
§ 116
Návštevy
(1)
Trvanie návštevy blízkych osôb je výmedzené dobou návštevných hodín v ústave. Mladiství môžu byť počas trvania návštevy oblečení vo svojom občianskom odeve. Návšteva sa uskutočňuje spravidla bez priameho dozoru príslušníka Zboru vo vyhradenej miestnosti alebo na voľnom priestranstve.
(2)
Návštevníkom sa umožní účasť na kultúrnych a športových vystúpeniach mladistvých, prehliadka zariadenia ústavu, školy a pracoviska.
(3)
Na návrh pedagóga môže náčelník ústavu povoliť mladistvému v súvislosti s návštevou voľný pohyb mimo ústavu, a to najdlhšie na čas 12 hodín.
§ 117
Kultúrno-osvetová práca
(1)
Poslaním kultúrno-osvetovej práce mladistvých je zvyšovať ich kultúrnu a vzdelanostnú úroveň, právne vedomie, umožniť osvojovanie si mravných noriem a pozitívne formovať uvedomelé občianske postoje a morálku. Na dosiahnutie týchto cieľov sa využívajú formy kultúrno-osvetového pôsobenia, pričom sa kladie dôraz na aktivizujúce formy výchovy uskutočňované v skupinách.
(2)
Za účelom plnenia povinnej školskej dochádzky mladistvých ústav po dohode s orgánmi školskej správy zabezpečí denné vyučovanie alebo dennú dochádzku do školy. Ústav na vlastné náklady a vlastnými pracovníkmi zabezpečí alfabetizačné kurzy pre všetkých negramotných mladistvých.
(3)
Mladistvým sa po dohode so školskými orgánmi umožní pokračovať v štúdiu na školách poskytujúcich stredné alebo úplné stredné vzdelanie, ak je v jednotlivých prípadoch možná a vhodná individuálna príprava mladistvých bez dennej dochádzky do školy alebo na praktický výcvik.
(4)
Na základe odporučenia pedagóga možno po dohode so školskými orgánmi povoliť mladistvému dennú dochádzku do školy. V takomto prípade sa mladistvý nezaraďuje do práce.
(5)
Ústav v spolupráci so školskými a štátnymi orgánmi zabezpečuje pre mladistvých zaučenie v rôznych profesiách.
(6)
Pri kultúrno-osvetových akciách a návštevách školských zariadení môžu mladiství používať svoj občiansky odev.
§ 118
Záujmová činnosť
(1)
Záujmová činnosť mladistvých sa vykonáva podľa ich individuálnych predpokladov, záujmov a potrieb resocializačného procesu. Uskutočňuje sa individuálnou formou alebo účasťou na činnosti záujmových krúžkov, ktorých počet a obsahové zameranie je určované aktuálnym zložením mladistvých a štruktúrou ich záujmov.
(2)
Každý mladistvý má právo si slobodne vybrať, v ktorom záujmovom krúžku bude pracovať, pričom môže pracovať súbežne aj vo viacerých záujmových krúžkoch.
(3)
Spravidla raz za polrok sa koná prehliadka výsledkov záujmovej činnosti mladistvých.
§ 119
Príprava na prepustenie
(1)
Osobitná pozornosť sa venuje príprave mladistvého na prepustenie z výkonu trestu, a to najmä obsahovým zameraním skupinových výchovných postupov a individuálneho poradenstva, účasťou na spoločenských a kultúrnych podujatiach mimo ústavu v sprievode pedagóga a informatívnymi vychádzkami.
(2)
Na základe analýzy sociálnej situácie mladistvého po prepustení ústav dohodne s príslušným štátnym orgánom umiestnenie mladistvého do učebného alebo pracovného pomeru, prípadne aj s poskytnutím vhodného ubytovania.
(3)
Ak sa má mladistvý po skončení výkonu trestu dodať podľa nariadenia súdu do ochrannej alebo ústavnej výchovy, zašle ústav príslušnému výchovnému zariadeniu ozmámenie o nadchádzajúcom prepustení z výkonu trestu a výpis z jeho pedagogickej dokumentácie.
Výkon výnimočných trestov
§ 120
(1)
Odsúdení, ktorým bol uložený výnimočný trest odňatia slobody na doživotie, prípadne trest odňatia slobody na 15-25 rokov, sú spravidla umiestňovaní do určeného ústavu.
(2)
V rámci určeného ústavu sa títo odsúdení rozdeľujú do skupín, v ktorých spravidla spoločne pracujú a sú spoločne ubytovaní. Zaraďovanie do jednotlivých skupín sa vykonáva tak, aby boli oddelení výrazne narušení odsúdení so sklonmi k násilnému konaniu, prípadne odsúdení s výraznými psychopatickými prejavmi od ostatných odsúdených.
(3)
V ústavnom poriadku sa spravidla ustanovia podrobnejšie podmienky vnútornej diferenciácie odsúdených tak, aby počas výkonu trestu mal odsúdený možnosť byť ná základe slušného správania a úspešného priebehu resocializácie preradený do skupiny s väčším rozsahom práv a miernejším režimom.
§ 121
(1)
Odsúdení sú spravidla ubytovaní na izbe samostatne a je im v čase určenom ústavným poriadkom a časovým rozvrhom dňa umožnené navštevovať kultúrne a spoločenské miestnosti spoločne s ostatnými odsúdenými zaradenými v príslušnej skupine.
(2)
Na izbách sú odsúdení v nočnej dobe zásadne uzamknutí. O uzamknutí izieb cez deň rozhodne náčelník ústavu.
(3)
Izby sú vybavené oddeleným WC, umývadlom, prípadne sprchou, lôžkom, skrinkou a ďalším potrebným nábytkom (stolička, stôl), rozhlasom po drôte, prípadne rozhlasovým alebo televíznym prijímačom. Bližšie podmienky pre úpravu izieb ustanoví vzorový projekt, ktorý musí zodpovedať všeobecne platným hygienickým normám.
§ 122
(1)
Návštevy odsúdených uvedených v § 120 ods. 1 sa uskutočňujú oddelene od ostatných odsúdených za priameho dozoru pracovníka ústavu.
(2)
Náčelník ústavu môže povoliť, aby odsúdený prijal návštevu na izbe, prípadne v inej vhodnej miestnosti bez dozoru pracovníka ústavu.
§ 123
Disciplinárny tresť umiestnenia do uzavretého oddelenia a umiestnenia do samoväzby sa u týchto odsúdených vykonáva oddelene od ostatných odsúdených, ktorí vykonávajú ten istý druh disciplinárneho trestu.
§ 124
Odsúdení sa zaraďujú do práce na pracovisku vo vnútri ústavu, výnimočne môžu vykonávať pridelenú prácu na izbách.
§ 125
Odsúdeným uvedeným v § 120 ods. 1 je venovaná zvýšená individuálna starostlivosť psychológa, prípadne ďalších odborných pracovníkov (pedagóga, psychiatra).
Výkon trestu odsúdených vyžadujúcich osobitnú starostlivosť
Ochranné liečenie vo výkone trestu
§ 126
(1)
Ak je odsúdenému súčasne s trestom odňatia slobody uložené ochranné liečenie, je odsúdený zásadne zaradený na výkon trestu do ústavu, v ktorom sa takéto liečenie vykonáva, a jeho liečenie sa začne v čo najkratšej dobe po nástupe na výkon trestu.
(2)
Pokiaľ dĺžka výkonu trestu nepostačí na splnenie účelu ochranného liečenia, náčelník ústavu na základe podnetov príslušných odborných pracovníkov navrhne súdu, aby po skončení výkonu trestu liečba pokračovala inou ústavnou alebo ambulantnou formou.
(3)
Spôsob výkonu ochranného liečenia vo výkone trestu a súčinnosť s orgánmi štátnej zdravotníckej správy ustanovuje osobitný predpis.11)
Výkon trestu u odsúdených s psychopatickými poruchami
§ 127
Odsúdení, u ktorých boli na základe psychiatrického alebo psychologického vyšetrenia diagnostikované psychopatické poruchy, ktoré vyžadujú uplatňovanie osobitných výchovných postupov, môžu byť podľa charakteru diagnostikovania poruchy zaradení do:
a)
samostatného kolektívu v bežnom ústave,
b)
špeciálneho oddelenia v určenom ústave, v ktorom budú uplatňované osobitné liečebné postupy založené na princípoch skupinového ovplyvňovania,
c)
špecializovaného oddelenia v určenom ústave, v ktorom budú uplatňované prevažne individuálne psychoterapeutické metódy vychádzajúce z psychiatrických a psychologických prístupov.
§ 128
(1)
Odsúdení, u ktorých boli na základe psychiatrického alebo psychologického vyšetrenia diagnostikované menej výrazné psychopatické poruchy, sú v ústave podľa potreby zaraďovaní do samostatných kolektívov.
(2)
Odsúdení s obzvlášť výraznými psychopatickými poruchami, ktorí nie sú spôsobilí pre svoje špecifické odchylnosti plniť požiadavky bežného výkonu trestu, sú spravidla zaraďovaní do špecializovaného oddelenia v určenom ústave. U týchto odsúdených sú uplatňované osobitné liečebné a výchovné postupy založené na princípoch skupinového ovplyvňovania a sociálneho učenia. Tieto postupy zabezpečujú určení pracovníci pod vedením psychológa spolu so zdravotníckymi pracovníkmi pod vedením psychiatra.
(3)
Odsúdení (odsek 2), s ktorými nemožno resocializačne pracovať na báze skupinových metód a u ktorých je psychopatia sprevádzaná defektom intelektu, organickým poškodením centrálnej nervovej sústavy, či inými zmenami spôsobenými dlhodobou závislosťou na alkohole, toxických látkach a podobne, sú zaradení do špecializovaného oddelenia v určenom ústave. Proces zaobchádzania bude u týchto osôb založený na individuálnom prístupe s preferenciou psychoterapeutických prvkov.
(4)
S ohľadom na stav výkonu trestu a potrebu prehlbenia špecializovaného zaobchádzania možno odsúdených s psychopatickými poruchami premiestniť na odporučenie komisie zdravotníckych a pedagogických pracovníkov do iného ústavu, v ktorom je zriadené oddelenie s iným typom špecializovaného zaobchádzania.
(5)
Z hodnotenia a ďalších písomných materiálov zasielaných štátnym orgánom a zamestnávateľovi odsúdeného nesmie byť zrejmé, že vykonal trest v špecializovanom oddelení pre psychopatov.
Osobitný dohľad
§ 129
(1)
Odsúdení, u ktorých je na základe doterajšieho správania vo výkone trestu zjavné, že negatívne pôsobia na ostatných odsúdených, sa na návrh pedagóga rozhodnutím náčelníka ústavu zaradia do oddelenia pre odsúdených vyžadujúcich osobitný dohľad. Takéto oddelenie sa môže zriaďovať v ústavoch II. a III. nápravnovýchovnej skupiny.
(2)
Návrh pedagóga musí obsahovať okrem hodnotenia odsúdeného aj psychologické vyšetrenie. Z dokumemtácie musí vyplývať, že u odsúdeného nemožno toto opatrenie nahradiť iným spôsobom zaobchádzania.
§ 130
(1)
Odsúdení zaradení do oddelenia s osobitným dohľadom:
a)
sú ubytovaní oddelene od ostatných odsúdených, a to i v zdravotníckom zariadení, ak sú na to podmienky,
b)
pracujú na pracovisku osobitne na tento účel zriadenom, prípadne môžu pridelenú prácu vykonávať na izbách,
c)
sú spravidla pod priamym dohľadom príslušníka Zboru,
d)
na izbách sú uzamknutí,
e)
nemajú povolené organizovať si vlastné kultúrne a zábavné relácie, záujmovú činnosť môžu vykonávať na základe povolenia príslušného pracovníka ústavu, a to len na izbách,
f)
nie sú zaraďovaní do vyučovacích kurzov,
g)
môžu sledovať televízne relácie a filmové predstavenia len na základe povolenia príslušného pracovníka ústavu.
(2)
Disciplinárne tresty umiestnenie do uzavretého oddelenia a umiestnenie do samoväzby sa u odsúdených zaradených do oddelenia s osobitným dohľadom vykonávajú oddelene od ostatných odsúdených.
§ 131
(1)
Dôvodnosť zotrvania v oddelení s osobitným dohľadom preskúmava náčelník ústavu najmenej jedenkrát za tri mesiace, a to na základe hodnotenia správania odsúdeného a psychologického vyšetrenia, príp. psychiatrického vyšetrenia.
(2)
Rozhodnutie o zrušení zaradenia odsúdeného do tohto oddelenia vydáva náčelník ústavu.
Výkon trestu cudzích štátnych príslušníkov a osôb bez štátnej príslušnosti
§ 132
(1)
Odsúdení cudzí štátni príslušníci a osoby bez štátnej príslušnosti sa na výkon trestu umiestňujú spravidla do jedného ústavu.
(2)
Vo výkone trestu musia byť dodržiavané podmienky ustanovené pre príslušné nápravnovýchovné skupiny, do ktorých boli cudzinci na výkon trestu zaradení.
(3)
Nevyhnutné osobitosti výkonu trestu cudzincov upraví osobitný predpis.
Výkon trestu u odsúdených so zníženou pracovnou schopnosťou, prestarnutých a postihnutých vadami
§ 133
(1)
Do určených ústavov alebo do samostatného oddelenia ústavu sa sústreďujú odsúdení:
a)
muži starší ako 65 rokov veku a odsúdené ženy staršie ako 60 rokov veku,
b)
ktorí podľa posudku príslušného lekára sú trvale neschopní akejkoľvek pravidelnej práce alebo trpia dlhodobo závažnou chorobou, ktorá podstatne znižuje ich pracovnú schopnosť alebo vyžaduje sústavné liečebno-preventívne opatrenia.
(2)
Odsúdeným uvedeným v odseku 1 sa poskytuje mesačné vreckové podľa osobitného predpisu.9)
§ 134
(1)
Práva a obmedzenia, ktoré vyplývajú z nápravnovýchovnej skupiny, do ktorej boli odsúdení uvedení v § 133 zaradení, zostávajú nedotknutné.
(2)
Pri výkone trestu sa u týchto odsúdených uplatňujú tieto zásady:
a)
odsúdení sa umiestňujú na izby s prihliadnutím na ich zdravotný stav a na nápravnovýchovnú skupinu, do ktorej sú zaradení,
b)
na návrh ústavného lekára alebo na vlastnú žiadosť a so súhlasom lekára, môžu byť zaradení na vhodné pracoviská vo vnútri ústavu, výnimočne aj mimo ústavu,
c)
nemožno im uložiť disciplinárny trest umiestnenia do samoväzby. Pred uložením disciplinárnych trestov umiestnenia do uzavretého oddelenia v mimopracovnom čase a celodenného umiestnenia do uzavretého oddelenia je potrebné vyžiadať stanovisko ústavného lekára,
d)
previerka počtu odsúdených sa vykonáva raz denne priamo na izbách,
e)
záujmová telovýchova sa neorganizuje, podľa rozhodnutia a pokynov lekára sa vykonáva liečebno-preventívna a rehabilitačná starostlivosť,
f)
odsúdení sa môžu zúčastniť vychádzok, ak im to umožňuje ich zdravotný stav,
g)
odsúdeným sa umožní podľa záujmu účasť na kultúrno-osvetových a záujmových činnostiach.
ŠTVRTÁ HLAVA
Záverečné a zrušovacie ustanovenia
§ 135
Podrobnosti o organizácii práce a života odsúdených upraví náčelník Správy Zboru internými právnymi normami Zboru.
§ 136
Kde sa v tejto vyhláške hovorí o „náčelníkovi ústavu“ a „náčelníkovi Správy Zboru“ rozumie sa tým tiež „riaditeľ ústavu“ a „generálny riaditeľ Zboru“.
§ 137
Zrušujú sa:
1.
RMS č. 12/1973 Úplné znenie Poriadku výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch,
2.
RMS č. 11/1975, ktorým sa mení a dopĺňa Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch,
3.
RMS č. 4/1976, ktorým sa mení a dopľňa Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch,
4.
RMS č. 20/1989, ktorým sa mení RMS č. 12/1973 Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch,
5.
RMS č. 25/1989, ktorým sa dopĺňa RMS č. 12/1973 Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch,
6.
RMS č. 32/1989, ktorým sa mení a dopĺňa RMS č. 12/1973 Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch,
7.
RMS č. 2/1990, ktorým sa mení RMS č. 12/1973 Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch,
8.
RMS č. 11/1990, ktorým sa mení RMS č. 12/1973 Poriadok výkonu trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch.
§ 138
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Doc. JUDr. Posluch CSc. v. r.
1)
RNS č. 6/1987 o organizovaní záujmovej činnosti odsúdených.
2)
RMS č. 2/1974 Úplné znenie Inštrukcie o vedení administratívy a evidencie pri výkone väzby a trestu odňatia slobody v nápravnovýchovných ústavoch a väzniciach SSR v znení neskorších predpisov.
3)
RMS č. 10/1984 o vystrojovaní obvinených a odsúdených.
4)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
5)
RMS č. 16/1972 stravovanie v Zbore nápravnej výchovy väzniciach a nápravnovýchovných ústavoch v znení neskorších predpisov.
6)
RMS č. 10/1984 o vystrojovaní obvinených a odsúdených.
7)
RNS č. 4/1990 o hygienických a stavebno-technických podmienkach prevádzky ciel disciplinárnych trestov v nápravnovýchovných ústavoch.
8)
RMS č. 10/1984 o vystrojovaní obvinených a odsúdených.
9)
RNS č. 10/1988 o zrážkach z pracovných odmien odsúdených v znení RNS č. 23/1990.
10)
§ 13 ods. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1985 Zb. o postupe pri úmrtí a o pohrebníctve.
11)
RMS č. 31/1991 o protialkoholickom ochrannom liečení vykonávanom počas výkonu trestu odňatia slobody. |
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 11/1963 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, a vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky ministerstva financí České socialistické republiky č. 55/1979 Sb.
Vyhlášeno 27. 8. 1991, datum účinnosti 27. 8. 1991, částka 65/1991
* Čl. I - Ustanovení § 53 vyhlášky ministerstva financí České socialistické republiky č. 11/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, se vypouští.
* Čl. II - Ustanovení § 16 vyhlášky ministerstva financí České socialistické republiky č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, se vypouští.
* Čl. III - Ustanovení § 34 vyhlášky ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky č. 55/1979 Sb., se vypouští.
* Čl. IV
Aktuální znění od 27. 8. 1991
337
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České republiky
ze dne 19. července 1991,
kterou se mění vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 11/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, a vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky ministerstva financí České socialistické republiky č. 55/1979 Sb.
Ministerstvo financí České republiky podle § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví:
Čl. I
Ustanovení § 53 vyhlášky ministerstva financí České socialistické republiky č. 11/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, se vypouští.
Čl. II
Ustanovení § 16 vyhlášky ministerstva financí České socialistické republiky č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, se vypouští.
Čl. III
Ustanovení § 34 vyhlášky ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky č. 55/1979 Sb., se vypouští.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Špaček v. r. |
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb. | Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 341/1991 Sb.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb.
Vyhlášeno 27. 8. 1991, datum účinnosti 27. 8. 1991, částka 67/1991
* Čl. I - Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Repu
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 8. 1991
341
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 25. července 1991,
kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb.
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu:
Čl. I
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 139/1991 Sb. a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1991 Sb., se mění takto:
V § 4 odst. 1 se nahrazuje slovo „druhé“ slovem „třetí“ a číslo „22“ číslem „29“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Valeš v. r.
místopředseda vlády ČSFR |
Nařízení vlády České republiky č. 342/1991 Sb. | Nařízení vlády České republiky č. 342/1991 Sb.
Nařízení vlády České republiky, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích z užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb.
Vyhlášeno 27. 8. 1991, datum účinnosti 27. 8. 1991, částka 67/1991
* Čl. I - Vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích u
* Čl. II - Zrušuje se:
* Čl. III
Aktuální znění od 27. 8. 1991
342
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 10. července 1991,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb.
Vláda České republiky nařizuje podle § 35 odst. 3 a § 42 odst. 3 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon):
Čl. I
Vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Příjemci autorských odměn a odměn výkonných umělců odvádějí kulturním fondům, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3, příspěvek ve výši 2 % hrubé odměny.
(2)
Dědici autorských práv, dosáhnou-li ročních příjmů z autorských odměn více než 50 000 Kčs, odvádějí kulturním fondům příspěvek ve výši 3 %, dosáhnou-li více než 100 000 Kčs ročně, příspěvek ve výši 5 % celkových ročních příjmů.
(3)
Příspěvek podle odstavce 1 nebo 2 se neodvádí z odměn osvobozených od daně z příjmů z literární a umělecké činnosti1) a z odměn, které podléhají dani ze mzdy.
(4)
Příspěvky příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců příslušejí kulturním fondům.“.
2.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikatelské činnosti podle zvláštního předpisu2) vyplácející odměnu srazí příspěvek podle § 14 odst. 1 a v případech podle § 14 odst. 2 srazí zálohově příspěvek ve výši 2 %. Sražené částky vyúčtuje a odvede hromadně za kalendářní měsíc vždy do 20. dne následujícího měsíce organizaci příslušné pro vybírání příspěvků.
(2)
Příjemci autorských odměn, na jejichž odměny se vztahuje ustanovení § 14 odst. 2 o zvýšení příspěvku, jsou povinni poukázat příslušné vybírající organizaci rozdíl mezi příspěvkem zálohově zaplaceným srážkou a příspěvkem, k jehož úhradě jsou povinni, nejpozději do 31. ledna následujícího roku.
(3)
Příspěvky z odměn přijatých od občanů uhradí příjemce odměny přímo organizaci příslušné pro vybírání příspěvků nejpozději do 31. ledna následujícího roku.“.
3.
§ 16 odst. 4 zní:
„(4)
Příspěvky příjemců odměn výkonných umělců pro Český literární fond a pro Český hudební fond vybírá INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů se sídlem v Praze.“.
4.
§ 22 zní:
㤠22
(1)
Za vydání volného díla literárního, vědeckého nebo uměleckého ve formě neperiodické publikace odvádí nakladatel příspěvek ve výši 2,5 % z prodejní ceny jím prodaných výtisků.
(2)
Vydavatel periodického tisku odvádí za uveřejnění volného díla uvedeného v odstavci 1 příspěvek ve výši poloviny obvykle poskytované autorské odměny za shodný způsob užití obdobného díla, které není volné.
(3)
Příspěvkové povinnosti nepodléhají volná díla, jejichž rozmnoženiny jsou šířeny zdarma.“.
Čl. II
Zrušuje se:
1.
vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl, ve znění vyhlášky č. 142/1979 Sb. a vyhlášky č. 16/1987 Sb.,
2.
výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 10. září 1970 č. j. 12 469/70, jímž byly vydány směrnice o rozdělení příspěvků příjemců autorských odměn za díla užitá žurnalisticky (reg. v částce 30/1970 Sb.).
Čl. III
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Pithart v. r.
1)
§ 4 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb.
2)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 345/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 345/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků
Vyhlášeno 27. 8. 1991, datum účinnosti 27. 8. 1991, částka 67/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 8. 1991
345
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 31. července 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 1 písm. b) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 36 odst. 2 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, a § 32 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 6 se doplňuje odstavcem 9, který zní:
„(9)
Organizace mohou v roce 1991 odepsat až 40 % pořizovací ceny nových strojních základních prostředků vyrobených v tuzemsku, které byly objednány, dodány a zaplaceny v době od 1. července do 31. prosince 1991. Zbytek pořizovací ceny se odpisuje ročními odpisovými sazbami.“.
2.
V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „12 %“ nahrazují slovy „až 20 %“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. prom. mat. Rudlovčák CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 346/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 346/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb.
Vyhlášeno 27. 8. 1991, datum účinnosti 27. 8. 1991, částka 67/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Ustanovení § 1 se nevztahuje na zboží
* Čl. III
Aktuální znění od 27. 8. 1991
346
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 19. července 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 odst. 1 zní:
„(1)
Zboží a služby (dále jen „zboží“), jejichž seznam je uveden v přílohách 1, 2 a 3, mohou československé osoby, mající oprávnění k zahraničně obchodní činnosti (dále jen „žadatel“), dovážet do České a Slovenské Federativní Republiky nebo vyvážet z České a Slovenské Federativní Republiky jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v úředním povolení (dále jen „povolení“).“.
2.
Příloha 1 k vyhlášce č. 266/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., se doplňuje o následující položky:
číslo celního
sazebníku (HS)| název položky| měrná
jednotka
---|---|---
0102903| jatečný skot| tuna
0201, 0202| hovězí maso| tuna
0405001| máslo| tuna
2844109, 2844206| uran přírodní a obohacený| tuna
3.
Příloha 2 k vyhlášce č. 266/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., se doplňuje o následující položky:
číslo celního
sazebníku (HS)| název položky| měrná
jednotka
---|---|---
VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU A PŘÍBUZNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ VČETNĚ FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ
2935007| ftalazol| kg
2935007| sulfadimidin| kg
2939401| efedrin HCL| kg
2939703| xantinol nikotin.| kg
2940001| dextran 40| tuna
2940001| dextran 5| tuna
2940001| dextran 70| tuna
3003, 3004| léky| balení
BUNIČINA, PAPÍR A VÝROBKY Z NICH
4703219, 4703294,
4704215, 4704291| buničiny bělené| tis. tun
4.
Příloha 4 k vyhlášce č. 266/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb., se zrušuje.
Čl. II
Ustanovení § 1 se nevztahuje na zboží
a)
uvedené v článku I bod 3 této vyhlášky, pokud je předmětem smlouvy mezi československou osobou a zahraničním odběratelem, uzavřené v době od 1. 6. 1991 do dne nabytí účinnosti této vyhlášky; toto zboží však nesmí být vyvezeno, pokud československá osoba neoznámí 5 dnů před vývozem zboží, nejpozději však do 1 měsíce od nabytí účinnosti této vyhlášky, federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu jeho množství a druh včetně čísla celního sazebníku. Splnění této povinnosti je povinna celnici prokázat, bez tohoto průkazu celnice zboží nepropustí;
b)
uvedené v článku I bod 2 této vyhlášky, pokud je předmětem smlouvy mezi československou osobou a zahraničním dodavatelem, uzavřené nejpozději do dne nabytí účinnosti této vyhlášky; toto zboží však nesmí být dovezeno, pokud československá osoba neoznámí 5 dnů před dovozem tohoto zboží, nejpozději však do 1 měsíce od nabytí účinnosti této vyhlášky, federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu jeho množství a druh včetně čísla celního sazebníku. Splnění této povinnosti je povinna celnici prokázat, bez tohoto průkazu celnice zboží nepropustí.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
v z. Ing. Brabec v. r.
I. náměstek |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 348/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 348/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání
Vyhlášeno 27. 8. 1991, datum účinnosti 1. 9. 1991, částka 67/1991
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1991
348
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 24. července 1991,
kterou se doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 31 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, se doplňuje takto:
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
Uchazeči o zaměstnání, se kterým v jeho posledním zaměstnání byla sjednána kratší pracovní doba v důsledku dočasného snižování výroby (služeb) ve vybrané organizaci pro přechodné odbytové nebo finanční potíže způsobené neplněním mezinárodních hospodářských smluv a nepříznivými ekonocnickými dopady restrukturalizace,22) přestože tato vybraná organizace má perspektivní výrobní program, se poskytuje hmotné zabezpečení ve výši podle § 4, jako kdyby ke sjednání kratší pracovní doby nedošlo.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r.
22)
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČR č.347/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 349/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 349/1991 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce
Vyhlášeno 27. 8. 1991, datum účinnosti 1. 9. 1991, částka 67/1991
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1991
349
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 24. července 1991,
kterou se doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 5 odst. 5 zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce, se doplňuje takto:
V § 3 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže jde o nově zřízené pracovní místo pro absolventa10)
a)
vysoké školy (asistentské místo) nebo
b)
střední školy (praktikantské místo) nebo
c)
mladistvého, který ukončil povinnou školní docházku a nepokračuje v další přípravě na povolání,11)
může činit výše úhrady nákladů podle odstavce 1 pro zaměstnavatele, kteří provozují podnikatelskou činnost,12) až dvanáctinásobek důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení13) a pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, až dvanáctinásobek minimální mzdy.14)
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.
Ministr:
Ing. Horálek CSc. v. r.
10)
§ 9 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti.
11)
§ 9 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti.
12)
§ 2 hospodářského zákoníku, ve znění zákona č. 103/1990 Sb.
13)
§ 2 odst. 1 zákona č. 246/1991 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1991.
14)
Nařízení vlády ČSFR č. 99/1991 Sb., o stanovení minimální mzdy. |
Zákon č. 338/1991 Sb. | Zákon č. 338/1991 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
Vyhlášeno 30. 8. 1991, datum účinnosti 1. 8. 1991, částka 66/1991
* Čl. I - Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - V příloze č. 1 k zákonu č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého,
* Čl. III č. 3
Aktuální znění od 1. 8. 1991
338
ZÁKON
ze dne 18. července 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 se doplňuje o odstavce 3 a 4, které zní:
„(3)
Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 3 tohoto zákona se prohlašuje ke dni 1. srpna 1991 za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací.
(4)
Za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého se ke dni účinnosti tohoto zákona prohlašuje též movitý majetek, který byl ke dni 10. 4. 1950 umístěn v nemovitostech uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, pokud existuje a je známo, kde se uvedený movitý majetek nachází.“.
2.
Dosavadní text § 4 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2, 3 a 4, které zní:
„(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro nemovitý majetek uvedený v § 1 odst. 3, pokud slouží pro potřeby archivnictví.
(3)
O vyklizení nemovitého majetku uvedeného v § 1 uzavřou řeholní řády a kongregace s dosavadními uživateli nemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2, dohodu. Nedojde-li k této dohodě, vzniká řeholním řádům a kongregacím nárok na vyklizení nemovitostí uvedených v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 298/1990 Sb. a v příloze č. 3 tohoto zákona, které slouží k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, po uplynutí deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Uzavření dohody o užívání bytů a nebytových prostor se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Tento závazek přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(4)
Nedojde-li k dohodě o výši nájemného a podmínkách jeho placení mezi dosavadními uživateli nemovitostí, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto zákona, a řeholními řády, kongregacemi a arcibiskupstvím olomouckým, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.“.
Čl. II
V příloze č. 1 k zákonu č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého,
v části - Mužské kláštery ve Slovenské republice Společnost svatého Františka Saleského (salesiánů) - slovenská inspektorie
položka č. 44 Řeholní dům salesiánů Žilina první řádek zní:
„pozemky č. k. 4437/4 stavební plocha“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha č. 3
Mužské kláštery v České republice
Řád svatého Augustina - provincie Česká
1.
Augustiánský klášter Bělá pod Bezdězem
čp. 42 dům se stav. plochou 242
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Mladá Boleslav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV 72 pro obecobec a k. ú. Bělá pod Bezdězem
pozemek: č. k. 91/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severočeské papírny s. p. Štětí
Uživatel: Okresní bytový podnik Mladá Boleslav
Zapsáno u SG Mladá Boleslav na LV č. 261 pro obecobec a k. ú. Mladá Boleslav
2.
Augustiánský klášter Česká Lípa
čp. 297 se stavební plochou č. k. 944
pozemky č. k. 945 (kaple), 946 pastvina, 947 (kaple), 948 (ambit), 949 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní vlastivědné muzeum v Č. Lípě
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Česká Lípa na LV 711 pro obecobec a k. ú. Česká Lípa
3.
Augustiánský klášter Dolní Ročov
čp. 1 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 1/2 zast. plocha, č. k. 1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Louny
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Louny na LV 84 pro obecobec a k. ú. Dolní Ročov
4.
Augustiánský klášter Domažlice
čp. 119 dům se stav. plochou 61/1
pozemek č. k. 3/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Domažlice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Domažlice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Domažlice
5.
Augustiánský klášter Vrchlabí
čp. 213 dům se stav. plochou 165/2
pozemky č. k. 165/1 (kostel), 67 (zahrada)
Vlastník: čs. stát - správa Krkonošského národního parku
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 186 pro obecobec a k. ú. Vrchlabí
6.
Augustiánský klášter Svatá Dobrotivá - Zaječov
čp. 1 se stav. plochou 65
pozemky č. k. 402/1 pastvina, 412/2 ost. plocha, 413/3 zahrada, 413/4 zahrada, 414/1 díl 1, 2 a 3 a zahrada, 414/2 zahrada, 415 ost. plocha, 416 ost. plocha, 1182 ost. plocha, 1183/1 ost. plocha, 402/2 pastvina
Vlastník: čs. stát - Státní muzeum čsl. tělesné výchovy a sportu v Praze
Uživatel: čs. stát - Státní muzeum čsl. těl. vých. v Praze, JZD Buzuluk v Oseku, MNV Zaječov
Zapsáno u SG Beroun na LV 384 pro obecobec a k. ú. Zaječov
Řád svatého Augustina - opatství Staré Brno
7.
Augustiánský klášter Brno
čp. 907 se stav. plochou 9
Vlastník: čs. stát - Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 308 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemky č. k. 5/3 ost. plocha, 5/4 ost. plocha, 6 ost. plocha, 8 ost. plocha, 13 ost. plocha, 16/ 1 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - správa veřejného majetku Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 451 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemky č. k. 10 ost. plocha, 15 ost. plocha,
Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 352 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemek č. k. 12 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Moravské muzeum v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 249 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
pozemek č. k. 5/1 ost. plocha,
Vlastník: čs. stát - Městská správa komunikací Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 246 pro obecobec Brno a k. ú. Staré Brno
Řád svatého Benedikta - opatství Břevnov
8.
Klášter Benediktinů Břevnov
pozemek č. k. 4 stav. plocha
Vlastník: Sady, lesy a zahradnictví, s. p. Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 6 pro obecobec a k. ú. Břevnov
sýpka (bez č. p.) na stav. ploše 12/1 již vrácené
Vlastník: čs. stát, Zemědělský nákup a zásobování, koncern
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha 1 na LV 1537 pro obecobec a k. ú. Břevnov
hospodářské budovy na stav. ploše 12/2 již vrácené
Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 13 pro obecobec a k. ú. Břevnov
9.
Klášter Benediktinů Broumov
čp. 1 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 146 kolna, 276 vodárna, 49 ost. plocha, 140 ost. plocha, 730/2 zahrada, 730/4 ost. plocha, 141/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 888 pro obecobec a k. ú. Broumov
pozemky 285 stav. plocha se skleníkem, stav. plocha 286 s kolnou, stav. plocha 451 s domem 251/I, stav. plocha 452 s kolnou, stav. plocha 453 s domem 226/1, 723 zahrada, 724 zahrada, 725 zahrada, 726/1 zahrada, 726/2 zahrada, 727 zahrada, 728 zahrada,
Vlastník: čs. stát - Městský národní výbor Broumov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 1 pro obecobec a k. ú. Broumov
Řád cisterciácký - opatství Vyšší Brod
10.
Cisterciácký klášter Vyšší Brod
čp. 134 - část se stav. plochou 138/1, čp. 135 se stav. plochou 141, 215 stav. plocha s kolnou, 1404 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Barvy, laky s. p. Praha 9
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kaplice na LV 393 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
ost. plocha 1406
Vlastník: čs. stát - Ředitelství pošt Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kaplice na LV 1439 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
pozemky č. k. 136 stav. plocha s kolnou, 1408 zahrada, 1409 zahrada, 1413 ost. plocha, 1415 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Krajské středisko st. pam. péče a ochr. přírody Č. Budějovice
Zapsáno u SG Kaplice na LV 215 pro obecobec a k. ú. Vyšší Brod
Řád Bratří kazatelů - provincie česko-slovenská
11.
Dominikánský klášter Litoměřice
čp. 92 se stav. plochou 156, čp. 273 se stav. plochou 157, pozemky č. k. 161 zahrada, č. k. 162 zahrada
Vlastník: čs. stát - Státní statek v Litoměřicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Litoměřice na LV 102 pro obecobec a k. ú. Litoměřice
12.
Dominikánský klášter Olomouc
čp. 578 se stav. plochou 8, zahrada č. k. 6
Vlastník: čs. stát - Lidová škola umění v Olomouci
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV 276 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město
Řád Menších bratří - františkánů provincie sv. Václava
13.
Františkánský klášter Bechyně
čp. 39 se stav. plochou 266/2
pozemky č. k. 268 stav. plocha se sklepem, 269 stav. plocha, 265 stav. plocha s kolnou
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Tábor
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 1504 pro obecobec a k. ú. Bechyně
pozemek č. k. 267 zast. plocha
Vlastník: čs. stát - Domov mládeže Bechyně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 58 pro obecobec a k. ú. Bechyně
pozemek č. k. 277 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Bechyně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tábor na LV 1 pro obecobec a k. ú. Bechyně
14.
Františkánský klášter Dačice
čp. 21/III se stav. plochou 1641/1
pozemky č. k. 1645 ost. plocha, 1642/1 zahrada, 1642/2 zahrada, 1641/2 stav. plocha, 1641/3 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Dačice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Dačice
pozemky č. k. 1638 stav. plocha, 1639/1 zahrada, 1639/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Služby, s. p. Dačice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 376 pro obecobec a k. ú. Dačice
15.
Františkánský klášter Hejnice
čp. 1 se stav. plochou
pozemek č. k. 257/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severočeské muzeum Liberec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV 610 pro obecobec a k. ú. Hejnice
pozemek č. k. 257/2 zahrada
Vlastník: MěstNV v Hejnicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hejnice
16.
Františkánský klášter Hořovice
čp. 253 se stav. plochou 5
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hořovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hořovice
pozemek č. k. 6 zahrada
Vlastník: čs. stát - Technické služby Hořovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1698 pro obecobec a k. ú. Hořovice
17.
Františkánský klášter Hostinné
čp. 119 se stav. plochou 212
pozemky č. k. 169/3
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné
Uživatel: Muzeum Podkrkonoší Trutnov
Zapsáno u SG Trutnov na LV 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemky č. k. 178/1 zahrada, 178/2 zahrada a ost. plocha
Vlastník: čs. stát - KRPA s. p. Hostinné
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemek č. k. stav. plocha 211 s kostelem
Vlastník: čs. stát - Muzeum Podkrkonoší Trutnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV 438 pro obecobec a k. ú. Hostinné
18.
Františkánský klášter Cheb
čp. 32 se stav. plochou 231
pozemek č. k. 24 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Cheb
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Cheb na LV 2 pro obecobec a k. ú. Cheb
pozemek č. k. 230 stav. plocha s kostelem
Vlastník: čs. stát - Chebské muzeum v Chebu
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Cheb na LV 73 pro obecobec a k. ú. Cheb
19.
Františkánský klášter Jindřichův Hradec
čp. 98/II se stav. plochou 1721/1
pozemky 1719 zahrada, 1721/2 stav. plocha, 1721/3 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - KÚNZ České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3664 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec
pozemek č. k. 1722/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - Technické služby města Jindř. Hradec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV 3299 pro obecobec a k. ú. Jindř. Hradec
20.
Františkánský klášter Kadaň
čp. 474 se stav. plochou 1040, 1027 a kaplí
pozemky č. k. 1041 zahrada, 1042 zahrada, 1043 zahrada, 1044
ost. plocha, 1045 ost. plocha, 1028 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Kulturní správa ONV Chomutov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chomutov na LV 1406 pro obecobec a k. ú. Kadaň
pozemky č. k. 1029 zahrada, 1031 zahrada, 1030 zahrada, 1039 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra Praha
Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Ústí n. Labem a kult. správa Chomutov
Zapsáno u SG Chomutov na LV 69 pro obecobec a k. ú. Kadaň
21.
Františkánský klášter Slaný
čp. 221 se stav. plochou 408, kostel se stav. plochou 407
pozemky č. k. 180 zahrada, 189 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Slaný
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Slaný na LV 1 pro obecobec a k. ú. Slaný
22.
Františkánský klášter Turnov
čp. 65 se stav. plochou 521
pozemky č. k. 523/1 zahrada, 523/2 ost. plocha, 523/3 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Trutnov
Uživatel: jako vlastník a Potraviny Turnov
Zapsáno u SG Semily na LV 1 pro obecobec a k. ú. Turnov
23.
Františkánský klášter Votice
čp. 1 se stav. plochou 2/1 - klášter
pozemek č. k. 1 ost. plocha zahrada
Vlastník: čs. stát - Tesla, Investiční elektronika, koncern Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Benešov na LV 302 pro obecobec a k. ú. Votice
24.
Františkánský klášter Zásmuky
čp. 26 se stav. plochou 170
pozemky 16/1 ovocný sad, 16/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Zásmuky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV 1 pro obecobec a k. ú. Zásmuky
pozemek č. k. 171 stav. plocha se stavbou
Vlastník: čs. stát - Okresní podnik služeb Kolín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV 477 pro obecobec a k. ú. Zásmuky
Řád Menších bratří - kapucínů
25.
Kapucínský klášter Litoměřice
čp. 206 se stav. plochou 275/1
pozemky č. k. 276 zahrada, 277 zahrada, 2715 pastvina
Vlastník: čs. stát - MěstNV Litoměřice
Uživatel: Domov mládeže pedagogické školy a MěstNV Litoměřice
Zapsáno u SG Litoměřice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Litoměřice
26.
Kapucínský klášter Praha 1 - Hradčany
čp. 99 se stav. plochou 414/1
pozemky č. k. 411 ost. plocha, 415/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
pozemky č. k. 409 zahrada, 410 zahrada
Vlastník: čs. stát - Kancelář prezidenta republiky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 34 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
27.
Kapucínský klášter Třebíč
čp. 30 se stav. plochou 205
pozemky č. k. 160/3 ost. plocha, 155 zahrada, 157/1 ost. plocha, 157/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Stř. průmyslová škola strojnická v Třebíči
Uživatel: jako vlastník a MěstNV Třebíč
pozemky č. k. 160/1 zahrada, 160/2 ost. plocha, 207 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Třebíč
Uživatel: Stř. prům. škola stroj. Třebíč, ČSTV TJ Třebíč, MěstNV Třebíč
Zapsáno u SG Třebíč na LV 1 pro obecobec a k. ú. Třebíč
Řád Menších bratří - minoritů
28.
Minoritský klášter Český Krumlov
čp. 50 se stav. plochou 760
pozemek č. k. 919/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OPBH Český Krumlov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Čes. Krumlov na LV 57 pro obecobec a k. ú. Čes. Krumlov
29.
Minoritský klášter Krnov
čp. 85 se stav. plochou 188
pozemky č. k. 190 zahrada, 189 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Čedok s. p. Praha 1
Uživatel: Interhotel Imperiál Ostrava, OBP Bruntál
Zapsáno u SG Bruntál na LV 2474 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí
pozemek č. k. 193 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Bruntál
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV 127 pro obecobec Krnov a k. ú. Horní předměstí
Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou - křižovníci
30.
Řím.-kat. fara Klučenice
čp. 15 na stav. ploše 15/2
pozemek č. k. 38 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Příbram
Uživatel: Římskokatol. obecobec Klučenice
Zapsáno u SG Příbram na LV 2 pro obecobec a k. ú. Klučenice
pozemky č. k. 27 stavební plocha (budova), 28 stavební plocha (budova), 15/3 stavební plocha (budova), 15/4 stavební plocha (budova), 32 ostatní plocha, 33 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Klučenice
Uživatel: jako vlastník
JZD Orlík Klučenice
Zapsáno u SG Příbram na l. v. č. pro obecobec a k. ú. Klučenice
Suverénní maltézský rytířský řád (Maltézští rytíři)
31.
Velkopřevorství, Praha 1 - Malá Strana
čp. 287 se stav. plochou 241, čp. 485 se stav. plochou 248, čp. 488 se stav. plochou 252
pozemky č. k. 242 ost. plocha, 249 ost. plocha, 250 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Národní muzeum v Praze
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 22 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana
pozemek č. k. 251 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1
Užívatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 1 pro obecobec Praha a k. ú. Malá Strana
Hospitálský řád sv. Jana z Boha - Milosrdní bratří
32.
Řeholní domy Brno - Štýřice
čp. 225 na stav. ploše 428, čp. 333 na stav. ploše 417
Vlastník: čs. stát - Podnik bytového hospodářství ONV I Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV 10 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice
33.
Řeholní dům Letovice
čp. 208 na stav. ploše 1320
Vlastník: čs. stát - OPBH Blansko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Boskovice na LV 36 pro obecobec a k. ú. Letovice
34.
Klášter Milosrdných bratří Nové Město nad Metují
čp. 59 na stav. ploše 279/1
pozemky č. k. 278/2 stav. plocha, 280 stav. plocha, 353 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Tesla Rožnov pod Radhoštěm
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 269 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují
čp. 370 na stav. ploše 279/2
pozemky č. k. 1631 stav. plocha, 1666 stav. plocha
Vlastník: čs. stát - Učňovská škola Nové Měšto nad Metují
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Náchod na LV 1781 pro obecobec a k. ú. Nové Město nad Metují
35.
Kostel sv. Šimona a Judy - Praha 1 - Staré Město
kostel na stav. ploše 967
Vlastník: čs. stát - Symfonický orchestr hl. m. Prahy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 261 pro obecobec Praha a k. ú. Staré Město
36.
Řeholní dům Prostějov
čp. 2617 na stav. ploše 4738
pozemky č. k. 4723 ost. plocha, 4724 stav. plocha a jiná stavba, 4725 stav. plocha a jiná stavba, 4726/1 zahrada, 4726/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Bytový podnik města Prostějova
Uživatel: čs. stát - OÚNZ Prostějov a vlastník
Zapsáno u SG Prostějov na LV 24 pro obecobec a k. ú. Prostějov
Řád zbožných škol (piaristé) - provincie českomoravská
37.
Piaristická kolej Litomyšl
čp. 8 se stav. plochou 251
pozemky 462/2 zahrada, 462/3 zahrada
Vlastník: čs. stát - Střední pedagogická škola v Litomyšli
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Svitavy na LV 708 pro obecobec a k. ú. Litomyšl
pozemek č. k. 463 pastvina
Vlastník: čs. stát - KNV Hradec Králové, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody východočeského kraje se sídlem v Pardubicích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Svitavy na LV 14 pro obecobec a k. ú. Litomyšl
Řád premonstrátů - opatství Strahov
38.
Premonstrátský klášter Milevsko
čp. 558 se stav. plochou 539
Vlastník: čs. stát - Oseva, krajský semenářský podnik Tábor
Uživatel: JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na LV 26 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemek č. k. 1835/2 ost. plocha - veřejná zeleň
Vlastník: čs. stát - MěstNV Milevsko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV 1 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemky č. k. 1835/1 ost. plocha - veřejná zeleň, 1847 les - zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Písek
Uživatel: čs. stát - MěstNV Milevsko a čs. stát - Lesní závod Milevsko
Zapsáno u SG Písek na LV 2 pro obecobec a k. ú. Milevsko
pozemky č. k. 533/1 stav. plocha beze stavby, stavební plocha 533/2 beze stavby
Vlastník: čs. stát - ONV Písek
Uživatel: jako vlastník a JZD Sepekov
Zapsáno u SG Písek na evidenčních listech 1222 a 5020 pro obecobec a k. ú. Milevsko
39.
Řím.-kat. fara Sepekov
čp. 1 na stavební ploše 43/1
Vlastník: čs. stát - Státní židovské muzeum Praha 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Písek na LV 518 pro obecobec a k. ú. Sepekov
40.
Premonstrátský klášter Strahov
čp. 128 se stav. plochou 228
Vlastník: čs. stát - Památník národního písemnictví na Strahově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 101 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
Řád premonstrátů - opatství Teplá
41.
Premonstrátský klášter Teplá
stav. plocha 3/11 (jiná stavba), 4 ost. plocha - (veřejná zeleň), 5 ost. plocha - (veřejná zeleň), 6 zahrada, 10 ost. plocha - (manipulační plocha), 61/2 ost. plocha - (ost. veřejná zeleň), 562/2 ost. plocha - (ost. komunikace), 612/3 vodní nádrž umělá, 629 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Kraj. stř. státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Karlovy Vary na LV 104 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
čp. 14 na stav. ploše 6/1, čp. 15 na stav. ploše 5, čp. 16 na stav. ploše 43, stav. plocha 6/2 - (jiná stavba)
Vlastník: čs. stát - Agrokombinát Karlovy Vary
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG K. Vary na LV 22 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
stav. plocha 40 - (jiná stavba)
Vlastník: čs. stát - SEMPRA - Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG K. Vary na LV 98 pro obecobec Teplá a k. ú. Klášter Teplá
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé)
42.
Řeholní dům Frýdek
čp. 145 na stav. ploše 227, čp. 146 na stav. ploše 228 pozemky č. k. 226 ost. plocha, 229 zahrada, 230 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Frýdek-Místek
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Frýdek-Místek na LV 1084 pro obecobec Frýdek-Místek a k. ú. Frýdek
Salesiáni dona Bosca
43.
Salesiánský chlapecký domov Praha - Kobylisy
čp. 640 se stav. plochou 1/1
pozemky č. k. 2/1 ost. plocha, 2/2 stav. plocha, 3/1 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Středisko pro hosp. správu škol a školských zařízení NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 79 pro obecobec Praha a k. ú. Kobylisy
44.
Salesiánský ústav Pardubice
pozemky č. k. 2316/82 neplodná půda, 2316/87 neplodná půda
Vlastník: čs. stát - MěstNV Pardubice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pardubice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Pardubice
45.
Salesiánský ústav Don Bosco, Ostrava 1
čp. 1949 se stav. plochou 2920/4
pozemky č. k. 2906/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Ostrava na LV 340 pro obecobec Ostrava a k. ú. Mor. Ostrava
Společnost Božského Spasitele (Salvatoriáni)
46.
Kolej Salvatoriánů Krnov
čp. 712 se stav. plochou 1970
pozemek č. k. 1971 zahrada
Vlastník: čs. stát - Strojosvit s. p. Krnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV 117 pro obecobec a k. ú. Krnov
Řád služebníků Panny Marie - servité
47.
Klášter servitů Nové Hrady
čp. 2 na stav. ploše 43/1
pozemky č. k. 43/2 stav. plocha a jiná stavba, 45 stav. plocha a jiná stavba, 70 ost. plocha, 71 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Nové Hrady
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV 1 pro obecobec a k. ú. Nové Hrady
Kongregace Školských bratří (Bratři křesťanských škol)
48.
Řeholní dům Svatý Jan pod Skalou
čp. 1 se stav. plochou 18/1
pozemky č. k. 16 stav. plocha, č. k. 18/3 stav. plocha, 30 díl 1 ovocný sad, 30 díl 2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Federální ministerstvo vnitra Praha
Uživatel: čs. stát - Správa SNB hl. m. Prahy a Stř. kraje
Zapsáno u SG Beroun na LV 333 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
čp. 16 na stav. ploše 1
pozemky č. k. 109 stav. plocha s hospodářskou budovou, 110 stav. plocha s hosp. budovou, 51 ost. plocha, 61 louka, 62 pastvina, 63 zahrada, 759 ost. plocha, 992/1 ost. plocha, 992/2 ost. plocha
Vlastník: čs. stát - Ministerstvo vnitra ČR
Uživatel: čs. stát - MNV Loděnice
Zapsáno u SG Beroun na LV 176 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
pozemek č. k. 60 les
Vlastník: čs. stát - Operativní správa Potraviny
Uživatel: Lesní závod Nižbor - čs. stát - Severočeské st. lesy Benešov
Zapsáno u SG Beroun na LV 30 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
49.
Řím.-kat. fara Svatý Jan pod Skalou
čp. 2 se stav. plochou 26
pozemky č. k. 7/3 ost. plocha, 11 ost. plocha, 69/6 les
Vlastník: čs. stát - MěstNV Loděnice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Beroun na LV 1 pro obecobec Loděnice a k. ú. Svatý Jan pod Skalou
50.
Řeholní dům Praha 6 - Bubeneč
čp. 83 se stav. plochou 757
pozemek č. k. 758 zahrada
Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV v Praze 6
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 78 pro obecobec Praha a k. ú. Bubeneč
51.
Johaneum - dům sirotků a učňů, Praha 2 - Salmovská
čp. 1538 se stav. plochou 1889
Vlastník: čs. stát - OPBH Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV 11 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
Ženské kláštery v České republice
Řád sester Alžbětinek
1.
Klášter alžbětinek Praha
čp. 448 (klášter alžbětinek) se stavební plochou č. k. 1565 pozemek č. k. 1569/1 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Praha 2
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 254 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
2.
Řeholní dům Brno
čp. 207 (budova) se stavební plochou č. k. 762
pozemek č. k. 763 zahrada
Vlastník: čs. stát - Městská správa ústavu sociální péče Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 25 pro obecobec Brno a k. ú. Štýřice
3.
Konvent alžbětinek Jablunkov
čp. 395 (budova) se stavební plochou č. k. 1152
čp. 600 (budova) se stavební plochou č. k. 1153 a č. k. 1154
čp. 234 (budova) se stavební plochou č. k. 1158
pozemky č. k. 1151 zahrada, 1141 ostatní plocha, 1155 ostatní plocha, 1159 zahrada, 1157 ostatní plocha, 1165 ostatní plocha, 1167 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Frýdek-Místek
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třinec na LV 1586 pro obecobec a k. ú. Jablunkov
Institut Blahoslavené Panny Marie - anglické panny
4.
Řeholní domy Nýrsko
čp. 302 (budova) se stavební plochou č. k. 346
pozemek č. k. 1028/3
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 117 pro obecobec a k. ú. Nýrsko
čp. 314 (budova) se stavební plochou č. k. 360
pozemek č. k. 341 pastva
Vlastník: čs. stát - Drůbežnictví Xaverov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Klatovy na LV č. 642 pro obecobec a k. ú. Nýrsko
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
5.
Řeholní dům České Budějovice
čp. 193 (budova) se stavební plochou č. k. 318
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 525 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
6.
Provinční dům slezské provincie Město Albrechtice
čp. 171 (budova) se stavební plochou č. k. 1361
čp. 174 (budova) se stavební plochou č. k. 1362
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Bruntál
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 138 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice
čp. 8 (budova) se stavební plochou č. k. 1358
Vlastník: čs. stát - Severomoravské pekárny a cukrárny Ostrava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bruntál na LV č. 172 pro obecobec a k. ú. Město Albrechtice
7.
Řeholní domy Moravské Budějovice
čp. 656 (budova) se stavební plochou č. k. 867
čp. 907 (budova) se stavební plochou č. k. 1005
pozemky č. k. 1006 stavební plocha (ostatní budovy), 1833 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 1009 pro obecobec a k. ú. Moravské Budějovice
8.
Řeholní domy Praha 5 - Smíchov
čp. 102 a čp. 304 se stavebními plochami č. k. 3058 a č. k. 3060, ostatní plocha č. k. 3059 a č. k. 3061 - zahrada
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 235 pro obecobec Praha a k. ú. Smíchov
9.
Sirotčinec a domov mládeže Praha - Karlín
čp. 25 (budova) se stavební plochou č. k. 27
Vlastník: čs. stát - Školská správa ONV Praha 8
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 30 pro obecobec Praha a k. ú. Karlín
10.
Řeholní dům Prachatice
čp. 142 (budova) se stavební plochou č. k. 148/1
Vlastník: čs. stát - Domov důchodců Prachatice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prachatice na LV č. 1040 pro obecobec a k. ú. Prachatice
Řád cisterciácký - cisterciačky
11.
Klášter Porta Coeli Tišnov
pozemek č. k. 2/3 stavební plocha (kaple)
Vlastník: čs. stát MNV Tišnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 1 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
pozemek č. k. 11 ostatní plocha, 13 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Státní statek Brno-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 355 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
pozemek č. k. 2/4 stavební plocha (zvonice), 1 ovocný sad, 2/1 ostatní plocha, 6 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Brno
Uživatel: jako vlastník
Okresní muzeum Ivančice
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 383 pro obecobec Tišnov a k. ú. Předklášteří
Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje
12.
Řeholní domy Brno - Lerchova ul.
čp. 344 (budova) se stavební plochou č. k. 312
pozemek č. k. 313
Vlastník: čs. stát - Ekonomická správa školských a kulturních zařízení Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 700 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice
čp. 343 (budova) se stavební plochou č. k. 311
pozemek č. k. 310 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Hospodářská správa škol a školských zařízení Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 900 pro obecobec Brno a k. ú. Stránice
13.
Klášter sester Velehrad
pozemek č. k. 547/292
Vlastník: čs. stát - MNV Velehrad
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Velehrad
pozemek č. k. 547/158 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní správa ústavní sociální péče Uherské Hradiště
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Uherské Hradiště na LV č. 619 pro obecobec a k. ú. Velehrad
Kongregace Dcer Božské Lásky
14.
Mariánský ústav Brno, Lidická 24
čp. 1867 (budova) se stavební plochou č. k. 3675
Vlastník: čs. stát - Závody silnoproudé elektrotechniky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 1331 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole
15.
Řeholní dům Brno, Nábř. kpt. Jaroše 25
čp. 1940 (budova) se stavební plochou č. k. 3605
pozemek č. k. 3606 zahrada
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 1446 pro obecobec Brno a k. ú. Černé Pole
16.
Řeholní dům Perná
pozemky č. k. 241 stavební plocha (klášter), 245/1 stavební plocha (úřední budova)
Vlastník: čs. stát - MNV Perná
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Perná
Česká kongregace sester dominikánek - dominikánky
17.
Konvent dominikánek Brno
čp. 469 (budova) se stavební plochou č. k. 402
pozemek č. k. 403
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-město na LV č. 102 pro obecobec Brno II a k. ú. Veveří
18.
Řeholní domy Opava - předměstí
čp. 869 (budova) se stavební plochou č. k. 2611
čp. 1205 (budova) se stavební plochou č. k. 2609/1
čp. 878 (budova) se stavební plochou č. k. 2608/1
pozemky č. k. 2610 zahrada, 2609/2 ostatní plocha - zahrada, 2608/2 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1789 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
19.
Řeholní dům Podivice
čp. 100 (budova) se stavební plochou č. k. 143
pozemek č. k. 142 stavební plocha (stodola)
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 100 pro obecobec a k. ú. Podivice
20.
Klášter dominikánek Střelice u Brna
čp. 312 (budova) se stavební plochou č. k. 2581
čp. 311 (budova) se stavební plochou č. k. 2582
pozemky č. k. 2590 sad, 2595 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Brno-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno-venkov na LV č. 1079 pro obecobec a k. ú. Střelice
21.
Klášter dominikánek Vlaštovičky u Opavy
pozemky č. k. 32/1 zahrada, 32/3 zahrada, 19 stavební plocha, 35 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 1 pro obecobec Opava a k. ú. Vlaštovičky
Apoštolát františkánského sekulárního řádu
22.
Dům apoštolátu Hrusice
čp. 73 (budova) se stavební plochou č. k. 134
Vlastník: čs. stát - FMV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 669 pro obecobec a k. ú. Hrusice
pozemek č. k. 1728/1 zahrada
Vlastník. čs. stát - MNV Hrusice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha-východ na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hrusice
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Opavě
23.
Řeholní dům Hradec nad Mor.
pozemky č. k. 1429 louka, 1428 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - ONV Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Hradec nad Mor.
24.
Řeholní dům Kopeček u Olomouce
čp. 115 (budova) se stavební plochou 288
pozemky č. k. 290 zahrada, 291 zahrada, 292 zahrada
Vlastník: čs. stát - MNV Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček
25.
Řeholní dům Litovel
čp. 45 (budova) se stavební plochou č. k. 327/1
pozemky č. k. 328 stavební plocha (jiná stavba čp. 44), 558 stavební plocha (jiná stavba), 360/1 zahrada, 359/1 zahrada, 360/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Severomoravské státní lesy Krnov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 58 pro obecobec a k. ú. Litovel
26.
Franciscaneum Opava
pozemek č. k. 2290/3 zahrada
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
27.
Řeholní dům Opava
čp. 1751 (budova) se stavehní plochou č. k. 2290/27
pozemky č. k. 2290/24 stavební plocha (klášter), 2290/25 zahrada, 2290/22 stav. plocha s budovou
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 51 pro obecobec Opava a k. ú. Opava-předměstí
28.
Řeholní dům Tovačov
čp. 94 (budova) se stavební plochou č. k. 52/1
Vlastník: čs. stát - ONV Přerov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Přerov na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Tovačov
29.
Řeholní dům Zlín
čp. 3242 (budova) se stavební plochou č. k. 3738
Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Zlín na LV č. 1584 pro obecobec a k. ú. Zlín
pozemek č. k. 525/1 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Vysoké učení technické v Brně
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Zlín na LV č. 584 pro obecobec a k. ú. Zlín
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Brně
30.
Řeholní dům Velký Újezd
čp. 7 (budova) se stavební plochou č. k. 11
pozemky č. k. 12 stavební plocha (márnice), 13 (chlévy), 18/1 (orná plocha), 18/2 zahrada, 18/3 ostatní plocha, 18/4 ostatní plocha, 18/5 ostatní plocha, 18/6 ostatní plocha, 18/7 ostatní plocha, 18/8 ostatní plocha, 18/9 zahrada, 18/10 zahrada, 18/11 ostatní plocha, 18/12 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Třebíč
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Třebíč na LV č. 27 pro obecobec Kojatice a k. ú. Velký Újezd
31.
Řeholní dům Žernůvka
čp. 12 (budova) se stavební plochou č. k. 15
čp. 2 (budova) se stavební plochou č. k. 9
pozemky č. k. 35 orná plocha, 7/1 ovocný sad - ostatní plocha, 12 ovocný sad - ostatní plocha, 15/1 pastvina, 15/2 pastvina, 41/1 pastvina, 46/1 pastvina, 4/2 ostatní plocha, 7/2 ostatní plocha, 31 ostatní plocha, 41/2 ostatní plocha, 41/3 ostatní plocha, 143 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociální péče Kouřim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Tišnov na LV č. 14 pro obecobec Nelepeč a k. ú. Žernůvka
Kongregace školských sester sv. Františka
32.
Dům (dříve dívčí gymnázium) Chrudim
čp. 291/IV (budova) se stavební plochou č. k. 1025
pozemek č. k. 1193/2 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Chrudim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chrudim
33.
Mateřinec školských sester Praha 6
čp. 33 na stavební ploše č. k. 633
pozemek 636 (garáže)
Vlastník: čs. stát - Okresní kulturní dům v Praze 6
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 76 pro obecobec a k. ú. Břevnov
čp. 139 na stavební ploše č. k. 641
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 5
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 1685 pro obecobec a k. ú. Břevnov
pozemek č. k. 625 stavební plocha (se stavbou)
Vlastník: čs. stát - Sady, lesy a zahradnictví Praha
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 6 pro obecobec Praha a k. ú. Břevnov
34.
Řeholní domy Praha - Vinohrady
čp. 585 na stavební ploše č. k. 117
čp. 586 na stavební ploše č. k. 116
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 133 pro obecobec Praha a k. ú. Vinohrady
35.
Klášter školských sester Rokytnice v Orlických horách
čp. 107 na stavební ploše č. k. 251
pozemek č. k. 743/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Rychnov nad Kněžnou
Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Kvasiny
Zapsáno u SG Rychnov n/Kn. na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Rokytnice
36.
Klášter školských sester Slatiňany
čp. 153 na stavební ploše 165
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Chrudim
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Chrudim na LV č. 355 pro obecobec a k. ú. Slatiňany
37.
Klášter školských sester Šlapanice
čp. 1 B na stavební ploše č. k. 58
čp. 22 B na stavební ploše č. k. 43
čp. 32 na stavební ploše č. k. 62
čp. 33 B na stavební ploše č. k. 56
čp. 34 B na stavební ploše č. k. 44
pozemky č. k. stavební plocha č. k. 41 zahrada, 105 dřevník, 47 zahrada, 53/1 sad, 54/2 ostatní plocha, 54/1 sad, 61 rybník, 79/1 sad, 79/2 zahrada, 85 sad, 86 zahrada, 87/1 sad
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Kladno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Slaný na LV č. 154 pro obecobec a k. ú. Šlapanice
Řád Bosých karmelitek
38.
Klášter Bosých karmelitek Praha - Hradčany
čp. 184 na stavební ploše č. k. 124
pozemek č. k. 125 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV v Praze 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 1 pro obecobec Praha a k. ú. Hradčany
Kongregace školských sester De Notre Dame
39.
Řeholní dům sv. Josefa - České Budějovice
čp. 2034 na stavební ploše č. k. 4709
čp. 2035 na stavební ploše č. k. 4710
čp. 106 (staré) na stavební ploše č. k. 4708
pozemek č. k. 4693 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 487 a záznam změn 17/80 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
40.
Klášter sester Hradec Králové
čp. 813 na stavební ploše č. k. 942
pozemek č. k. 239/16
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Hradec Králové
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Hradec Králové na LV č. 635 pro obecobec a k. ú. Hradec Králové
41.
Řeholní dům Kardašova Řečice
čp. 1 stavební plocha č. k. 1
čp. 121 stavební plocha č. k. 4
pozemky 1/1 ostatní plocha, 1/2 ostatní plocha, 3 ostatní plocha, 5 ostatní plocha, 6 ostatní plocha, 7/1 zahrada, 4253 ostatní plocha, 4270 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - OÚNZ - Ústav sociálních služeb Jindř. Hradec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Jindř. Hradec na LV č. 65 pro obecobec a k. ú. Kard. Řečice
42.
Řeholní dům Kašperské Hory
čp. 7 na stavební ploše č. k. 60
pozemek č. k. 41 zahrada
Vlastník: čs. stát - ONV Klatovy
Uživatel: MěstNV Kašperské Hory
Zapsáno u SG Sušice na LV č. 2 pro obecobec a k. ú. Kašperské Hory
43.
Řeholní dům Praha 2 - Nové Město
čp. 530 na stavební ploše č. k. 2167
pozemek č. k. 2166 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 174 pro obecobec Praha a k. ú. Nové Město
44.
Klášter sester Praha 4
pozemky č. k. 2030/1 ostatní plocha, 2030/2 ostatní plocha, 2033/2 zahrada, 2033/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Školská správa NVP
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha na LV č. 787 pro obecobec Praha a k. ú. Krč
Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame - slavkovské
45.
Mateřinec sester Slavkov u Brna
čp. 129 na stavební ploše 1698
pozemek č. k. 1699 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krajský institut výchovy a vzdělávání v zemědělství a výživě Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Vyškov na LV č. 2671 pro obecobec a k. ú. Slavkov u Brna
Kongregace Sester Premonstrátek - českomoravská provincie
46.
Řeholní domy Humpolec
čp. 147 a čp. 681 na stavební ploše č. k. 774
pozemky č. k. 214 ostatní plocha, 725 stavební plocha, 1219 stavební plocha, 2008 stavební plocha, 2009 stavební plocha, 2271 stavební plocha (garáž)
Vlastník: čs. stát - Agrozet, k. p. Humpolec
Uživatel: Agrozet Pelhřimov
Zapsáno u SG Pelhřimov na LV č. 7 pro obecobec a k. ú. Humpolec
47.
Řeholní dům Olšany, okr. Šumperk
čp. 105 na stavební ploše č. k. 135
čp. 117 na stavební ploše č. k. 149
pozemky č. k. 151/1 zahrada, 386 pastva
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb v Šumperku
Uživatel: jako vlastník a Tesla Brno
Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 202 pro obecobec a k. ú. Olšany
kaple na stavební ploše č. k. 148
Vlastník: čs. stát - MNV Olšany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Šumperk na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olšany
48.
Mateřinec a exerciční dům Kopeček u Olomouce
čp. 152 na stavební ploše č. k. 34
pozemky č. k. 35 stavební plocha, 36 zahrada
Vlastník: čs. stát - Fakultní nemocnice v Olomouci - Dětský ústav pro nápravu vad sluchu Kopeček u Olomouce
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 14 pro obecobec Olomouc a k. ú. Kopeček u Olomouce
Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti
49.
Mateřinec České Budějovice
čp. 1978 na stavební ploše č. k. 4618
pozemek č. k. 4623 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV České Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
čp. 1979 na stavební ploše č. k. 4620
pozemek č. k. 4624/1 ostatní plocha - veřejná zeleň
Vlastník: čs. stát - Okresní dům pionýrů a mládeže Č. Budějovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG České Budějovice na LV č. 1658 pro obecobec a k. ú. České Budějovice
Kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jerusalemské
50.
Mateřinec Opava
čp. 235 na stavební ploše č. k. 231
pozemky č. k. 230 zahrada, 232/4 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Okr. ústav sociálních služeb Opava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Opava na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Opava-město
Kongregace sester sv. Hedviky
51.
Mateřinec Břežany, okr. Znojmo
čp. 1 se stavební plochou č. k. 112
pozemek č. k. 1280 sad, 1174/1 ostatní plocha - veřejná zeleň, 1300 parcela, 1312 parcela
Vlastník: čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Znojmo
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Znojmo na LV č. 97 pro obecobec a k. ú. Břežany
Kongregace milosrdných sester svatého Kříže - Choryně
52.
Provinční dům Kroměříž
stavební plocha č. k. 2644 s hospodářskou budovou
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Kroměříž
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kroměříž na LV č. 541 pro obecobec a k. ú. Kroměříž
Kongregace Těšitelek Božského Srdce Ježíšova
53.
Řeholní dům Břeclav
čp. 2129 na stavební ploše č. k. 1862
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Břeclav na LV č. 433 pro obecobec a k. ú. Břeclav
54.
Řeholní dům Kolín
čp. 28/III na stavební ploše č. k. 315/1
pozemek 79/1 nepl. půda
Vlastník: čs. stát - MěstNV Kolín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kolín na LV č. 5277 pro obecobec a k. ú. Kolín
55.
Řeholní dům Pardubice - Zelené předměstí
čp. 1788 na stavební ploše č. k. 3210
pozemek 2404/42 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pardubice na LV č. 904 pro obecobec a k. ú. Pardubice
56.
Řeholní dům Velké Meziříčí
čp. 946 na stavební ploše č. k. 841
pozemky č. k. 842 stavební plocha, 843/2 ostatní plocha, 843/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MV ČR
Uživatel: čs. stát - Krajská správa SNB Brno
Zapsáno u SG Žďár nad Sázavou na LV č. 1564 pro obecobec a k. ú. Velké Meziříčí
Řád sester Navštívení Panny Marie
57.
Klášterní konvent „Navštívení Panny Marie“ Chotěšov
čp. 168 se stavební plochou č. k. 4/2
čp. 1 se stavební plochou č. k. 4/6
pozemky č. k. 5 stavební plocha se západní věží, 6 stavební plocha s východní věží, 17 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Restaurace Liberec, s. p.
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 910 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
čp. 114 se stavební plochou č. k. 151/1
Vlastník: čs. stát - OPBH Plzeň-jih se sídlem v Dobřanech
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 231 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
čp. 69 se stavební plochou č. k. 7
pozemky č. k. 151/2 dvůr, 92/2 zahrada
Vlastník: čs. stát - Oblastní služby Stod
Uživatel: Okresní podnik služeb a OPBH Dobřany
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 114 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
pozemek č. k. 742/2 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MNV Chotěšov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Plzeň na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Chotěšov
Řád svaté Voršily Římské unie
58.
Klášter voršilek Brno
čp. 516 na stavební ploše č. k. 236
Vlastník: čs. stát - Technické muzeum Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Brno na LV č. 137 pro obecobec a k. ú. Brno-město
59.
Klášter voršilek Hostinné
čp. 228 se stavební plochou č. k. 240
pozemek č. k. 815/6 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Hostinné
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Hostinné
pozemky č. k. 239/3 stavební plocha, 815/1 ostatní plocha, 815/3 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Krkonošské papírny, s. p. Hostinné
Uživatel: MěstNV Hostinné
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 102 pro obecobec a k. ú. Hostinné
čp. 229 na stavební ploše č. k. 403
pozemky č. k. 815/4 ostatní plocha, 815/5 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - Zvláštní odborné učiliště v Hostinném
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trutnov na LV č. 511 pro obecobec a k. ú. Hostinné
60.
Klášter Voršilek Kutná Hora
čp. 288 na stavební ploše č. k. 1236/1
pozemky č. k. 1239/1 ovocný sad, 1238 stavební plocha, 1239/2 zahrada, 1239/4 ostatní plocha, 1236/2 ostatní veřejná zeleň, 1240 ostatní plocha
Vlastník: čs. stát - MěstNV Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
čp. 290 se stavební plochou č. k. 1244
Vlastník: čs. stát - Státní statek, s. p. Čáslav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 178 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
čp. 289 na stavební ploše č. k. 1248
Vlastník: čs. stát - Agropodnik Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 1310 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
pozemek č. k. 1247 zahrada
Vlastník: čs. stát - Okresní bytový podnik Kutná Hora
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Kutná Hora na LV č. 2754 pro obecobec a k. ú. Kutná Hora
61.
Klášter voršilek Liberec
čp. 117/V na stavební ploše č. k. 2592
Vlastník: čs. stát - OÚNZ Liberec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Liberec na LV č. 173 pro obecobec a k. ú. Liberec
62.
Řeholní dům - škola Olomouc
čp. 707 na stavební ploše č. k. 952
Vlastník: čs. stát - MěstNV Olomouc
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Olomouc na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Olomouc-město
Mužské kláštery ve Slovenské republice
Řehole sv. Bazila Velikého
1.
Klášter baziliánů Trebišov
čp. 1145 (budova) se stavební plochou 3653
Vlastník: čs. stát - Restaurace Trebišov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trebišov na LV č. 790 pro obecobec a k. ú. Trebišov
Řád sv. Benedikta
2.
Klášter benediktinů Komárno
čp. 1067 (dům, dvůr) se stavební plochou 2058
čp. 1066 (dům, dvůr) se stavební plochou 2961
pozemky č. k. 2059 stavební plocha, 2062 stavební plocha, 2060 stavební plocha
Vlastník: čs. stát - Závody těžkého strojírenství Komárno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Komárno na LV č. 2557 pro obecobec a k. ú. Komárno
Řád bratří menších - františkáni
3.
Klášter františkánů Bratislava
čp. 408 (budova) se stavební plochou 64
Vlastník: čs. stát - ONV Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec Bratislava I a k. ú. Staré Město
4.
Klášter františkánů Hlohovec
čp. 212 (dům) se stavební plochou 530
Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Hlohovec
čp. 213 (dům) se stavební plochou 528
pozemky č.k. 529 ostatní plocha, 526/1 stavební plocha, 526/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Hlohovec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 2896 pro obecobec a k.ú. Hlohovec
5.
Klášter františkánů Nitra
čp. 4 (budova) se stavební plochou č.k. 87
pozemek č.k. 84 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské muzeum v Nitře
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra a EL č. 5700 pro obecobec a k.ú. Nitra
6.
Klášter františkánů Prešov
pozemky č.k. 580 stavební plocha (klášter)
579/1 ovocný sad, 576 stavební plocha, 578 ostatní plocha, 579/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Domov mládeže v Prešově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prešov na LV č. 944 pro obecobec a k.ú. Prešov
7.
Klášter františkánů Trnava
čp. 57 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 120
pozemek č.k. 119 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na EL č. 510 a č. 141 pro obecobec a k.ú. Trnava
Řád bratří kazatelů - dominikánů
8.
Dominikánský klášter - Košice
čp. 7595 (budova) se stavební plochou č.k. 557
Vlastník: Čs. stát - Potraviny Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 190 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
pozemky č.k. 558 zahrada, 560/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Východoslovenské pivovary a sodovkárny Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1107 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
pozemek č.k. 1453 stavební plocha (drobná stavba)
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever
pozemky č.k. 1482 zahrada (školka), 1449 zel. v zast., 1451 zel. v zast., 1430 zel. v zast., 1431 zel. v zast., 1434 komunikace, 1429 zahrada (skleník), 1428 zel. v zast., 1427 zahrada (skleník), 1423 zahrada (skleník), 1424 zahrada (školka), 1453 školská kult., 1452 zel. v zast.
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-sever
čp. 590 (budova) se stavební plochou č.k. 555
pozemek č.k. 556 zahrada
Vlastník: Čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 7549 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
čp. 427 (budova) se stavební plochou č.k. 560/1
Vlastník: Čs. stát - Školská správa Národního výboru města Košic
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k.ú. Košice-střed
Tovaryšstvo Ježíšovo - jezuité
9.
Kaple Bratislava - Staré Město
čp. 85 (budova) se stavební plochou č.k. 305
čp. 85 se stavební plochou č.k. 306
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město
10.
Řeholní dům Ivanka pri Dunaji
pozemky č.k. 189 stavební plocha (dům č.p. 31), 190 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Ivanka pri Dunaji
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-venkov, na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji
11.
Řeholní domy Ivanka pri Dunaji
čp. 42 (budova) se stavební plochou č.k. 1/2
pozemek č.k. 4/6 zahrada
Vlastník: Čs. stát - SAV - Ústav experimentální fytopatologie a entomologie
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-venkov na LV č. 302 pro obecobec a k.ú. Ivanka pri Dunaji
Řád bratří menších - kapucíni
12.
Klášter kapucínů Bratislava
pozemek č.k. 706/1 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Městská správa komunikací
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 255 pro obecobec Bratislava I a k.ú. Staré Město
pozemek č.k. 706/5 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Výstavba hl. města SR Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 1656 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Misijní společnost sv. Vincenta de Paul - lazaristi
13.
Klášter lazaristů Banská Bystrica
pozemek č.k. 3337 stavební plocha (budova)
Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na LV č. 2662 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
pozemky č.k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3336 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Střední průmyslová škola Jozefa Murgaša Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
pozemek č.k. 5542 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Banská Bystrica
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 209 pro obecobec a k.ú. Banská Bystrica
Řád bratří menších - minoritů
14.
Klášter minoritů Levoča
čp. 66 (dům, dvůr) se stavební plochou 1048
pozemky č.k. 1047 stavební plocha, 1046 zahrada, 1044 stavební plocha (sklad), 1045 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1363 pro obecobec a k.ú. Levoča
15.
Klášter minoritů Spišský Štvrtok
čp. 257 (dům, dvůr) se stavební plochou č.k. 2
pozemky č.k. 88 louka, 86 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1683 pro obecobec a k.ú. Spišský Štvrtok
Řád zbožných škol - piaristé
16.
Klášter piaristů Trenčín
čp. 7 (dům) se stavební plochou č.k. 2/2
pozemky 20/1 stavební plocha, 20/2 stavební plocha, 21 stavební plocha, 22 stavební plocha a část pozemku 3242 (připojená z původních č.k. 19, 2/1, 20/1, 20/2)
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Galerie M. A. Bazovského Trenčín
Městský bytový podnik Trenčín
Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 6, 30, 566 pro obecobec a k.ú. Trenčín
čp. 7 (budova) se stavební plochou č.k. 2/1 a 2/3
Vlastník: Čs. stát - Galerie M. A. Bazovského Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 45 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemek č.k. 2/4 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemky č.k. 2/2 stavební plocha (tělocvična), 20/2 stavební plocha, 20/1 stavební plocha, 21 stavební plocha (dvůr), 22 stavební plocha (domy původně čp. 568 a 570,
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Galerie M. A. Bazovského
Městský bytový podnik Trenčín
Zapsáno u SG Trenčín na EL č. 30, 566, 6, 5 pro obecobec a k.ú. Trenčín
17.
Klášter piaristů Nitra
pozemky č.k. 1183 stavební plocha (budova), 1184/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Pedagogická fakulta Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 3163 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemky č.k. 1179 stavební plocha (klášter), 1177 stavební plocha, 1176 stavební plocha, 1180 stavební plocha (dům)
Vlastník: ONV Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na EL č. 35 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemky č.k. 1184/1, 1181 a 1182, stavební plochy
Vlastník: MNV Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 143 pro obecobec a k.ú. Nitra
18.
Klášter piaristů Jur pri Bratislave
čp. 1 (budova) se stavební plochou č.k. 2 a parcely č. 376/1 a č. 376/2, stavební plochy
Vlastník: Čs. stát - KNV Bratislava-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pezinok na LV 1843 pro obecobec a k.ú. Jur pri Bratislave
19.
Klášter piaristů Prievidza
čp. 10460 (budova) se stavební plochou č.k. 2132/1
Vlastník: Čs. stát - Střední ekonomická škola Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 4898 pro obecobec a k.ú. Prievidza
stavební plocha č.k. 2140
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 58 pro obecobec a k.ú. Prievidza
Řád premonstrátů
20.
Opatství Jasov
čp. 97 (budova) se stavební plochou č.k. 1
pozemky č.k. 2 ostatní plocha, 3 stavební plocha, 4 zahrada, 5 ostatní plocha, 6 stavební plocha (jiná stavba), 13/1 zahrada, 13/2 stavební plocha, 14 stavební plocha (dům), 16 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Košice-venkov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice-venkov na LV č. 610 pro obecobec a k.ú. Jasov
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristé
21.
Klášter redemptoristů Podolínec
čp. 108 (budova) se stavební plochou č.k. 1029/1
pozemky č.k. 1029/2 zahrada, 1030 pastvina, 1029/4 zahrada, 1029/3 zahrada, 1029/5 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Zvláštní internátní škola Podolínec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Stará Lubovňa na LV č. 213 pro obecobec a k.ú. Podolínec
Společnost sv. Františka Sáleského - salesiáni
22.
Řeholní dům salesiánů Topoľčany
pozemky č.k. 1612 stavební plocha, 1613 stavební plocha, 1614 stavební plocha, 1615 ostatní plocha, 1638 stavební plocha, 1639 stavební plocha, 1616 ostatní plocha, 1636 ostatní plocha, 1637 stavební plocha, 1641 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Svazarm Topoľčany
TJ Topoľčany
MNV Topoľčany
Zapsáno u SG Topoľčany na EL č. 2023, 14, 1636 pro obecobec a k.ú. Topoľčany
Kongregace školských bratří
23.
Řeholní dům Bojná
pozemek č.k. 510/2, část pozemku č.k. 510/1 a část pozemku č.k. 1389/15 vše bez budov - tyto jsou identické s původními pozemky č.k. 510 a č.k. 512 zapsanými v pozemkové knize Bojná vl.č. 269
Vlastník: Čs. stát - ONV Topoľčany odbor školství
Uživatel: jako vlastník
Zapsané u SG Topoľčany
pozemky č.k. 508/1 stavební plocha, 509/1 stavební plocha 509/2 stavební plocha, 509/3 stavební plocha, 513/1 ostatní plocha, 513/2 ostatní plocha (vše bez staveb)
Vlastník: Čs. stát - MNV Bojná
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Topoľčany pro obecobec a k.ú. Bojná
Kongregace bratří těšitelů z Gethseman
24.
Řeholní dům Bratislava
pozemek č.k. 11355/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Zemědělský projektový ústav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 521 pro obecobec Bratislava a k.ú. Nové Město
25.
Pavlínský klášter Marianka
pozemky č.k. 3 stavební plocha (budova), 4/1 stavební plocha, 799/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Marianka
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Marianka
Společnost Božího slova - verbisti
26.
Misijní dům Nitra - Kalvária
čp. 715 (budova) se stavební plochou č.k. 3692
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 2478 pro obecobec a k.ú. Nitra
pozemek č.k. 3689/3 stavební plocha (učebna)
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola zemědělská Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na EL č. 6 pro obecobec a k.ú. Nitra
Řád milosrdných bratří
27.
Klášter milosrdných bratří s nemocnicí v Bratislavě
č.p. 2146 (dům) se stavební plochou č.k. 8446
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 3676 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemek č.k. 8449 - zastavěná plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Obchodní dům Kamzík
Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2025 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemky č.k. 8445 a 8447 - zastavěné plochy (předtím domy čp. p. II. 253 a II. 733)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Bytový podnik Bratislava I
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 20 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
pozemek č.k. 8444 - zastavěná plocha (předtím dům č.p. 252)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OÚNZ Bratislava, SNP 9
Zapsáno na SG Bratislava EL č. 2024 pro obecobec Bratislava, k.ú. Bratislava
Řád menších bratří - františkánů
28.
Řeholní dům v Trstené
č.p. 437 (staré č.p. 322) dům se stavební plochou 559
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Restaurace s.p. Dolní Kubín
Zapsané u SG Dolní Kubín na LV č. 117 pro obecobec a k.ú. Trstená
Ženské kláštery ve Slovenské republice
Školské sestry de Notre Dame
1.
Římsko-katolická škola a řeholní dům Trenčín
čp. 168 se stavební plochou č.k. 314
pozemky č.k. 324 zast. plocha, 325 nepl. plocha
Vlastník: Čs. stát - gymnázium J. A. Gagarina Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV 941 pro obecobec a k.ú. Trenčín
pozemek č.k. 335/1 ost. plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Trenčín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 2 pro obecobec a k.ú. Trenčín
2.
Řeholní dům - studijní středisko sester a čekatelek Bratislava
čp. 3097 dům a hospodářská budova se stavební plochou č.k. 7373
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
3.
Klášter a bývalá škola Nové Mesto nad Váhom
čp. 87 dům se stavební plochou č.k. 4010
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1107 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom
čp. 86 dům, se stavební plochou 4011
Vlastník: Čs. stát - MNV Nové Mesto nad Váhom
Uživatel: Zemědělské odborné učiliště
Zapsáno u SG Trenčín na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Nové Mesto nad Váhom
4.
Kongregační dům Spišská Nová Ves
čp. 1087 dům, dvůr se stavební plochou 2818
Vlastník: Čs. stát - MNV Spišská Nová Ves
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves
5.
Řeholní dům Topoľčany
čp. 1091 škola, dům se stavební plochou č.k. 288
pozemek č.k. 286 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - KÚNZ
Uživatel: Střední zdravotnická škola
Zapsáno u SG Topoľčany na LV č. 1743 pro obecobec a k.ú. Topoľčany
Kongregace sester Božského Vykupitele
6.
Řeholní dům Nižné Raslavice
čp. 33 dům, dvůr se stavební plochou 12
čp. 32 dům, dvůr se stavební plochou 14/3
pozemek č.k. 20/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Raslavice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bardejov na LV č. 15 pro obecobec a k.ú. Nižné Raslavice
7.
Řeholní dům Spišská Nová Ves
čp. 201, dům, dvůr se stavební plochou 2604
Vlastník: Čs. stát - Střední odborné učiliště zemědělské - Levoča
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Spišská Nová Ves na LV č. 527 pro obecobec a k.ú. Spišská Nová Ves
8.
Řeholní domy Nové Zámky
čp. 100 dům se stavební plochou 815
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Nové Zámky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nové Zámky na EL č. 5737 pro obecobec a k.ú. Nové Zámky
Kongregace Dcer Nejsvětějšího Spasitele
9.
Klášter, dvůr, zahrada Pruské
čp. 294 dům, dvůr se stavební plochou 251/1
pozemky č.k. 248 nepl. plocha park, 249/1 stavební plocha dvůr, 249/2 zahrada, 251/2 stavební plocha dvůr, 250 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Zemědělské odborné učiliště Pruské
Severoslovenské vodárny a kanalizace Žilina
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Považská Bystrica na EL 254 a 1088 pro obecobec a k.ú. Pruské
10.
Řeholní dům Horní Orešany
pozemek č.k. 256 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4 pro obecobec a k.ú. Horné Orešany
11.
Řeholní dům Suchá nad Parnou
pozemky č.k. 1617 stavební plocha s domem původně č. 21, 1618 stavební plocha, 1619 stavební plocha původně s domem č. 20 a 1620 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV 161 pro obecobec a k.ú. Sucha nad Parnou
Sestry Premonstrátky
12.
Řeholní dům Trnava
čp. 467 dům, dvůr se stavební plochou 517
pozemek č.k. 518 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Západoslovenské drůbežářské závody, s.p. Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4200 pro obecobec a k.ú. Trnava
13.
Řeholní dům Vrbové
čp. 667 dům a dvůr se stavební plochou 1567
pozemek č.k. 1568 ostat. plochy
Vlastník: Čs. stát - MsNV Vrbové
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany pro obecobec a k.ú. Vrbové
Kongregace sester Dominikánek
14.
Řeholní dům a zahrada Košice
čp. I. 512 dům se stavební plochou 285/2
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola technická Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 23 pro obecobec a k.ú. Košice
Kongregace školských sester řádu sv. Františka
15.
Řeholní dům a zahrada Žilina
čp. 327 dům se stavební plochou 1272
Vlastník: Čs. stát - Vysoká škola dopravy a spojů Žilina
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Žilina na LV č. 111 pro obecobec a k.ú. Žilina
Misijní kongregace služebnic Ducha Svatého
16.
Řeholní dům Ivanka pri Nitre
čp. 129 se stavební plochou 299
čp. 130 se stavební plochou 306/1
pozemky č.k. 295/1 ostatní plocha, 259/2 ostatní plocha, 298/1 zahrada, 300 zahrada, 301 zastavěná plocha, 306/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Nitra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Nitra na LV č. 905 pro obecobec Nitra a k.ú. Ivanka pri Nitre
Dcery Božské lásky
17.
Řeholní dům Trnava
čp. 413 dům, dvůr se stavební plochou č.k. 544
pozemek č.k. 545 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - FMNO
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1313 pro obecobec a k.ú. Trnava
18.
Řeholní dům Trnava
čp. 4941 dům se stavební plochou č.k. 6433
pozemek č.k. 6434 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav národního zdraví Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV 2467 pro obecobec a k.ú. Trnava
19.
Řeholní dům Michalovce
čp. 15 se stavební plochou č.k. 98
čp. 16 se stavební plochou č.k. 97
pozemky č.k. 95 ostatní plocha, 99 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Michalovce
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Michalovce na EL č. 2505 pro obecobec a k.ú. Michalovce
20.
Řeholní dům Prievidza
čp. 10024 se stavební plochou č.k. 2233
pozemek č.k. 2234
Vlastník: Čs. stát - MNV Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Prievidza
čp. 10022 dům se stavební plochou 2231/1
Vlastník: Čs. stát - Žákovský domov Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na LV č. 5231 pro obecobec a k.ú. Prievidza
21.
Řeholní dům Velké Leváre
čp. 13 dům se stavební plochou 475
pozemky č.k. 474 zahrada, 473 orná plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Velké Leváre
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Senica na EL 520 pro obecobec a k.ú. Velké Leváre
22.
Řeholní dům Dolná Krupá
čp. 556 dům, dvůr se stavební plochou 411
pozemek č.k. 405/2 ostatní veřejná zeleň
Vlastník: Integra, výrobní podnik svazu invalidů Banská Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 988 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá
pozemek č.k. 404/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Dolná Krupá
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Dolná Krupá
Kongregace dcer sv. Františka z Assisi
23.
Klášter Bratislava - Prievoz
pozemky č.k. 2886/1 stavební plocha (klášter), 2887/1 zahrada, 2887/2 stavební plocha, 2888 zahrada, 2889/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Městský ústav národního zdraví Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na EL 29 pro obecobec Bratislava a k.ú. Ružinov
Kongregace sester sv. Cyrila a Metoda
24.
Řeholní dům Turzovka
čp. 219 (budova) se stavební plochou č.k. 86
Vlastník: Čs. stát - ONV Čadca
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Čadca na LV č. 1812 pro obecobec a k.ú. Turzovka
Institut dcer Panny Marie Pomocnice - salesiánky
25.
Řeholní dům Dolný Kubín
čp. 1647 dům se stavební plochou 190/1
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních věcí Dolný Kubín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Dolný Kubín na LV 3278 pro obecobec a k.ú. Dolný Kubín
Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže
26.
Řeholní dům Podunajské Biskupice
pozemek č.k. 31 zastavěná plocha (komplex budov nemocnice)
Vlastník: Čs. stát - Ústav tuberkulózy a respiračních chorob v Podunajských Biskupcích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava-město na LV č. 723 pro obecobec Bratislava a k.ú. Podunajské Biskupice
27.
Řeholní dům Trnava
pozemek č.k. 7244 stavební plocha (dům dříve čp. 296)
pozemek č.k. 7243 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Trnava
28.
Řeholní dům Haniska
pozemek č.k. 314/1 stavební plocha (budova dříve čp. 107)
pozemek č.k. 314/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Haniska
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1 pro obecobec a k.ú. Haniska
29.
Řeholní dům Bratislava
pozemek č.k. 7678 stavební plocha (dům dříve čp. 81)
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Institut IBMV (Anglické panny)
30.
Řeholní objekt Prešov
pozemky č.k. 3354 stavební plocha (dům), 3555 zahrada, 3556/1 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Okresní pedagogická psychologická poradna Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 3091 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 583/1 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - gymnázium Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1530 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 582/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ONV Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 674 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemky č.k. 4149 ovocný sad, 4150 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro mládež Prešov
Uživatel: jako vlastník
zapsáno u SG Solivar na LV č. 1244 pro obecobec a k.ú. Prešov
pozemek č.k. 3557 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Krajský pedagogický ústav v Prešově
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 1281 pro obecobec a k.ú. Prešov
31.
Řeholní dům Prešov
pozemky č.k. 15392 stavební plocha (dům), 15391 nepl. plocha
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Prešov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Solivar na LV č. 5055 pro obecobec a k.ú. Prešov
Řehole sv. Alžběty
32.
Klášter a nemocnice Bratislava
čp. 2157 (budova) se stavební plochou 8539
čp. 1015 (budova) se stavební plochou 8540/1
čp. 2189 (budova) se stavební plochou 8545
pozemky č.k. 8538 stavební plocha, 8541 stavební plocha, 8542 stavební plocha, 8544 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Ústav klinické onkologie v Bratislavě
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 955 pro obecobec Bratislava a k.ú. Staré Město
Milosrdné sestry Satmarky
33.
Řeholní domy Rožňava
pozemek č.k. 235 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k.ú. Rožňava
34.
Klášter a školní budova Rožňava
pozemek č. k. 232/1 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na LV č. 1516 pro obecobec a k. ú. Rožňava
pozemek č. k. 232/2 stavební plocha (budovy)
Vlastník: Čs. stát - ONV Rožňava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Rožňava na EL č. 7 pro obecobec a k. ú. Rožňava
35.
Řeholní domy Levice
pozemek č. k. 5889 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Západoslovenský KNV Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Levice na EL č. 5882 pro obecobec a k. ú. Levice
pozemek č. k. 5890 stavební plocha (dům)
Vlastník: Čs. stát - Stavební podnik, s. p. Levice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Levice na LV č. 1762 pro obecobec a k. ú. Levice
Společnost dcer křesťanské lásky sv. Vincenta de Paul
36.
Řeholní dům Malacky
čp. 907 (budova) se stavební plochou 2846
pozemek č. k. 2613 zahrada
Vlastník: Čs. stát - MNV Malacky
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Malacky na EL 928 pro obecobec a k. ú. Malacky
37.
Řeholní dům Ladce
čp. 335 (budova) se stavební plochou 561
pozemky č. k. 558 stavební plocha, 557 zahrada, 556 zahrada, 555 stavební plocha, 554 stavební plocha, 553 stavební plocha, 560 zahrada, 562 nepl. plocha, 563 nepl. plocha - park, 564 zahrada a 552/2 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Středoslovenský KNV Banská Bystrica
Uživatel: Čs. stát - Zvláštní internátní učňovská škola
Zapsáno u SG Považská Bystrica na LV č. 228 pro obecobec a k. ú. Ladce
38.
Řeholní domy Banská Bystrica
pozemky č. k. 3340 zahrada, 3339 zahrada, 3338 stavební plocha (dům), 5542 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - SPŠ Jozefa Murgaša
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Banská Bystrica na EL č. 398 pro obecobec a k. ú. Banská Bystrica
39.
Řeholní dům Nitrianske Pravno
pozemek č. k. 2054/1 stavební plocha (dům, dvůr - dříve čp. 500)
Vlastník: Čs. stát - ONV Prievidza
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Prievidza na EL č. 719 pro obecobec a k. ú. Nitrianske Pravno
40.
Řeholní dům Košice
pozemek č. k. 1662/1 stavební plocha (škola)
Vlastník: Čs. stát - ONV Košice IV
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 9385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih
pozemek č. k. 1662/2 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - Stavoinvesta Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10385 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-jih
Kongregace Uršulinek
41.
Řeholní dům Suchá nad Parnou
čp. 552 (budova) se stavební plochou 1570/3
pozemky č. k. 1570/1 vinice, 1570/1 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou
čp. 31 (dům, dvůr) se stavební plochou 1569
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 500 pro obecobec a k. ú. Suchá nad Parnou
42.
Řeholní domy Bratislava
čp. 1079 budova se stavební plochou 2839
čp. 1078 budova se stavební plochou 2841
pozemky 2838/1 - díl 1 zahrada, 2838/1 díl 2 ostatní plocha, 2838/2 ostatní plocha, 2838/3 zahrada, 2840 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Bratislava I
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 10 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
43.
Řeholní dům Bratislava
čp. 40 (dům) se stavební plochou č. k. 70
Vlastník: Čs. stát - Národní výbor hl. města SR Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na EL č. 2 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
44.
Řeholní domy Bratislava
čp. 1450 (dům) se stavební plochou č. k. 71
pozemky č. k. 72 stavební plocha, 73 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - ÚNZ města Bratislavy
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Bratislava na LV č. 288 pro obecobec Bratislava a k. ú. Staré Město
45.
Klášter, řeholní dům, gymnázium Trnava
čp. 231 budova se stavební plochou č. k. 690
pozemek č. k. 686 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Slovenská vysoká škola technická Bratislava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava
čp. 442 (dům, dvůr) se stavební plochou 687
čp. 229 (dům, dvůr) se stavební plochou 688
Vlastník: Čs. stát - MNV Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Trnava na LV č. 4447 pro obecobec a k. ú. Trnava
46.
Řeholní domy Košice
čp. 2752 (budova) se stavební plochou 251/1
pozemek č. k. 251/2
Vlastník: Čs. stát - Rektorát Univerzity P. J. Šafárika Košice
Zapsáno u SG Košice na LV č. 1167 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-sever
čp. 449 (budova) se stavební plochou 575
čp. 554 (budova) se stavební plochou 576
Vlastník: Čs. stát - Bytové hospodářství, s. p. Košice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 20 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed
čp. 447 (budova) se stavební plochou 62
čp. 36 (budova) se stavební plochou 63
pozemek č. k. 65 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Národní výbor města Košic
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec Košice a k. ú. Košice-střed
47.
Řeholní domy Modra
pozemky č. k. 23/1 stavební plocha (klášter čp. 11), 23/2
stavební plocha (dívčí škola), 24 zahrada, 25 zahrada, 26 stavební plocha (klášter čp. 11)
Vlastník: Čs. stát - MNV Modra
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Pezinok na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Modra
48.
Řeholní dům Batizovce
čp. 25 (budova) se stavební plochou 286/1
pozemky č. k. 285 stavební plocha, 287/1 zahrada, 286/2 stavební plocha, 286/3 stavební plocha, 286/4 stavební plocha, 286/5 stavební plocha, 287/2 stavební plocha - zahrada, 287/3 stavební plocha, 287/4 stavební plocha
Vlastník: Čs. stát - Ústav sociální péče pro dospělé v Batizovcích
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Poprad na LV č. 291 pro obecobec a k. ú. Batizovce
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
49.
Řeholní domy Piešťany
čp. 1134 (dům, dvůr) se stavební plochou 1919/1
čp. 1032 (dům, dvůr) se stavební plochou 1920/3
pozemek č.k. 1920/2 dvůr
Vlastník: Čs. stát - OÚNZ Trnava
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 2434 pro obecobec a k. ú. Piešťany
čp. 1133 (dům) se stavební plochou 1920/6
pozemky č.k. 1919/5 ostatní plocha, 1919/6 ostatní plocha
Vlastník: Čs. stát - MNV Piešťany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 1 pro obecobec a k. ú. Piešťany
pozemky č. k. 1921/1 zahrada, 1920/5 zast. plocha, 1920/4 zast. plocha, 1921/3 zast. plocha, 1919/2 zahrada
Vlastník: Čs. stát - Technické služby města Piešťany
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Piešťany na LV č. 120 pro obecobec a k. ú. Piešťany
Kongregace dcer Nejsvětějšího Spasitele
50.
Řeholní dům v Bratislavě
pozemky č. k. 9001 - zastavěná plocha a č. k. 9003 - zastavěná plocha (předtím dům č. p. III-806)
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Městská správa školských a kulturních zařízení
Zapsané na SG Bratislava na EL č. 32 pro obecobec a k. ú. Bratislava
Kongregace sester dominikánek
51.
Řeholní dům se zahradou v Košicích
čp. 513 dům se stavební plochou 284, č. p. 970 dům se stavební plochou 280/1, pozemky č. k. 285/1 a 280/3 zastavěné plochy
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Školská správa Národního výboru města Košic
Zapsané u SG Košice na LV č. 10071 pro obecobec a k. ú. Košice-město
Společnost Dcer křestanské lásky sv. Vincenta de Paul
52.
Řeholní domy Beluša
čp. 138 (budova) se stavební plochou 4457
čp. 139 (budova) se stavební plochou 1762, 3171 nepl. plocha, 3172 louka, 3173 vodní plocha, 3174 louka
Vlastník: Čs. stát - Restaurace Pov. Bystrica
Uživatel: jako vlastník
Zapsané u SG Považská Bystrica na LV č. 234 pro obecobec a k. ú. Beluša |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 355/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 355/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 88/1991 Zb. o postupe pri vytváraní spoločensky účelných pracovných miest a organizovaní verejnoprospešných prác
Vyhlášeno 30. 8. 1991, datum účinnosti 30. 8. 1991, částka 68/1991
* Čl. I
* Čl. II - Prechodné ustanovenie
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 8. 1991
355
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 13. augusta 1991,
ktorou sa mení vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 88/1991 Zb. o postupe pri vytváraní spoločensky účelných pracovných miest a organizovaní verejnoprospešných prác
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 3 ods. 5 zákona Slovenskej národnej rady č. 83/1991 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky pri zabezpečovaní politiky zamestnanosti ustanovuje:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 88/1991 Zb. o postupe pri vytváraní spoločensky účelných pracovných miest a organizovaní verejnoprospešných prác sa mení takto:
§ 5 ods. 2 znie:
„(2)
Finančné prostriedky na úhradu nákladov podľa odseku 1 na každé vytvorené pracovné miesto môže úrad práce poskytnúť až do výšky dvanásťnásobku priemerného mesačného hmotného zabezpečenia, ktoré sa vyplatilo uchádzačom o zamestnanie v Slovenskej republike v predchádzajúcom kalendárnom štvrťroku.“.
Čl. II
Prechodné ustanovenie
Finančné prostriedky na úhradu nákladov podľa tejto vyhlášky možno poskytnúť aj zamestnávateľom, ktorí uzavreli s úradom práce písomnú dohodu o vytvorení spoločensky účelného pracovného miesta už v júli 1991.
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 356/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 356/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky o kontrole dodržiavania liečebného režimu
Vyhlášeno 30. 8. 1991, datum účinnosti 30. 8. 1991, částka 68/1991
* Všeobecné ustanovenia
* § 1 - Táto vyhláška upravuje spôsob kontroly dodržiavania liečebného režimu práceneschopnými so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie1) (ďalej len „kontrola“).
* § 2 - (1) Kontrolu, ako súčasť posudkovej činnosti sociálneho zabezpečenia,2) vykonáva okresná správa sociálneho zabezpečenia3) príslušná podľa miesta výkonu práce ošetrujúceho lekára. Ak sa práceneschopný zdržiava mimo miesta výkonu práce ošetrujúceho lekára, k
* § 3 - Úlohy pracovníkov kontroly
* § 4 - Podnet na kontrolu
* Výkon kontroly
* § 5 - (1) Kontrola sa vykonáva najmä v byte práceneschopného7) s jeho súhlasom alebo na miestach, kde je predpoklad, že sa práceneschopný zdržuje.
* § 6 - (1) Pracovníci kontroly pri vykonávaní kontroly
* § 7 - (1) Pri podozrení z porušenia liečebného režimu pracovník kontroly zistí všetky potrebné skutočnosti, najmä u ošetrujúceho lekára. Takto overený a objektivizovaný prípad predloží posudkovému lekárovi.
* § 8 - Zrušovacie ustanovenie
* § 9 - Účinnosť
* Príloha č. 1 vyhlášky MPSV SR č. 356/1991 Zb.
* Príloha č. 2 vyhlášky MPSV SR č. 356/1991 Zb.
* Príloha č. 3 vyhlášky MPSV SR č. 356/1991 Zb.
Aktuální znění od 30. 8. 1991
356
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky
z 26. júla 1991
o kontrole dodržiavania liečebného režimu
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky podľa § 39 písm. i) č. 3 zákona Slovenskej národnej rady č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej republiky ustanovuje:
Všeobecné ustanovenia
§ 1
Táto vyhláška upravuje spôsob kontroly dodržiavania liečebného režimu práceneschopnými so zreteľom na účelné vynakladanie prostriedkov na sociálne zabezpečenie1) (ďalej len „kontrola“).
§ 2
(1)
Kontrolu, ako súčasť posudkovej činnosti sociálneho zabezpečenia,2) vykonáva okresná správa sociálneho zabezpečenia3) príslušná podľa miesta výkonu práce ošetrujúceho lekára. Ak sa práceneschopný zdržiava mimo miesta výkonu práce ošetrujúceho lekára, kontrolu vykonáva okresná správa sociálneho zabezpečenia, v územnom obvode ktorej sa práceneschopný zdržiava.
(2)
Kontrolu vykonávajú odborní pracovníci kontroly dodržiavania liečebného režimu (ďalej len „pracovníci kontroly“); kontrolu organizuje, riadi a zabezpečuje posudkový lekár okresnej správy sociálneho zabezpečenia (ďalej len „posudkový lekár“).
§ 3
Úlohy pracovníkov kontroly
Pracovníci kontroly plnia najmä tieto úlohy:
a)
v súčinnosti s posudkovým lekárom a s ošetrujúcim lekárom vykonávajú výber práceneschopných, u ktorých sa má uskutočniť kontrola so zreteľom na diagnostické a terapeutické postupy, choroby a úrazy, na dĺžku trvania pracovnej neschopnosti a iné závažné skutočnosti; u týchto práceneschopných vykonávajú kontrolu,4)
b)
usmerňujú práceneschopného a informujú ho o jeho právach a povinnostiach v súvislosti s dávkami sociálneho zabezpečenia,
c)
oznamujú práceneschopnému vykonanie kontroly na tlačive, ktorého vzor je uvedený v prílohe č. 1 tejto vyhlášky, ak nejde o prípady uvedené v § 6 ods. 1 písm. b),
d)
predkladajú posudkovému lekárovi denný zoznam vykonaných kontrol a hlásenie o podozrení z porušenia liečebného režimu na tlačive, ktorého vzor je uvedený v prílohe č. 2 tejto vyhlášky; toto hlásenie predkladajú aj ošetrujúcemu lekárovi,
e)
navrhujú opatrenia na ďalšie konanie a rozhodnutie5) pri podozrení z porušenia liečebného režimu6) alebo zneužitia dávky sociálneho zabezpečenia,
f)
vedú evidenciu o vykonaných kontrolách, o hláseniach o podozrení z porušenia liečebného režimu, o prijatých a vykonaných opatreniach.
§ 4
Podnet na kontrolu
Podnet na vykonanie kontroly dáva najmä:
a)
posudkový lekár,
b)
ošetrujúci lekár,
c)
organizácia, ktorá vypláca dávku sociálneho zabezpečenia podmienenú pracovnou neschopnosťou, alebo orgán, ktorý o tejto dávke rozhoduje.
Výkon kontroly
§ 5
(1)
Kontrola sa vykonáva najmä v byte práceneschopného7) s jeho súhlasom alebo na miestach, kde je predpoklad, že sa práceneschopný zdržuje.
(2)
Kontrola sa vykonáva aj počas dní pracovného voľna a pracovného pokoja.
§ 6
(1)
Pracovníci kontroly pri vykonávaní kontroly
a)
preukazujú oprávnenie na vykonanie kontroly preukazom okresnej správy sociálneho zabezpečenia, ktorého vzor je uvedený v prílohe č. 3 tejto vyhlášky,
b)
uvedú na potvrdení pracovnej neschopnosti,8) kedy a kde vykonali kontrolu, a údaje potvrdia svojím podpisom.
(2)
Pracovníci kontroly zachovávajú mlčanlivosť o skutočnostiach, ktoré sa dozvedali v súvislosti s vykonávaním kontroly.
§ 7
(1)
Pri podozrení z porušenia liečebného režimu pracovník kontroly zistí všetky potrebné skutočnosti, najmä u ošetrujúceho lekára. Takto overený a objektivizovaný prípad predloží posudkovému lekárovi.
(2)
Posudkový lekár každé podozrenie z porušenia liečebného režimu preskúma a sporné prípady prešetrí.
§ 8
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa § 30a smerníc Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. Z-7709/1970-B/1 z 15. mája 1970 o posudzovaní zdravotnej spôsobilosti na prácu (registrované v čiastke 24/1970 Zb.) - smernice č. 17/1970 Vestníka Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky, v znení smerníc Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialictickej republiky z 15. decembra 1971 č. Z-10 839/1971-B/1 (registrované v čiastke 13/1972 Zb.) - smernice č. 8/1972 Vestníka Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky.
§ 9
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Ministerka:
PhDr. Woleková CSc. v. r.
Príloha č. 1 vyhlášky MPSV SR č. 356/1991 Zb.
36kB
Príloha č. 2 vyhlášky MPSV SR č. 356/1991 Zb.
39kB
Príloha č. 3 vyhlášky MPSV SR č. 356/1991 Zb.
32kB
1)
§ 1 ods. 4 zákona SNR č. 543/1990 Zb. o štátnej správe sociálneho zabezpečenia.
§ 51 ods. 3 písm. c) zákona č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení zákona č. 180/1990 Zb. o zmenách predpisov v nemocenskom a sociálnom zabezpečení a materskom príspevku a niektorých ďalších predpisov.
§ 15 ods. 3 zákona č. 103/1964 Zb. o zabezpečení družstevných roľníkov v chorobe a o zabezpečení matky a dieťaťa.
2)
§ 1 ods. 4 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
3)
§ 15 písm. g) č. 3 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
4)
§ 46 ods. 1 vyhlášky MZ č. 42/1966 Zb. o poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
§ 47 ods. 1 zákona č. 54/1956 Zb. v znení zákona č. 180/1990 Zb.
§ 15 ods. 3 zákona č. 103/1964 Zb.
5)
§ 15 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
§ 47 ods. 2 zákona č. 54/1956 Zb.
§ 15 ods. 3 zákona č. 103/1964 Zb.
6)
§ 46 vyhlášky MZ č. 42/1966 Zb.
7)
§ 37 ods. 4 zákona SNR č. 543/1990 Zb.
8)
I. časť tlačiva ŠEVT 14 506 |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 357/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky č. 357/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o finančnom a hmotnom zabezpečení študentov vysokých škôl počas štúdia v zahraničí
Vyhlášeno 30. 8. 1991, datum účinnosti 30. 8. 1991, částka 68/1991
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* Štipendium a príplatok k štipendiu
* § 2 - (1) Študentom poskytne vysielajúca organizácia štipendium na úhradu zvýšených životných nákladov
* § 3 - Študentom, ktorým poskytuje štát štúdia štipendium vo výške nedostačujúcej na úhradu životných nákladov, možno poskytnúť príplatok k štipendiu za podmienok uvedených v § 2 ods 1.
* § 4 - (1) Štipendium a príplatok k štipendiu sa vypláca v mene štátu štúdia, prípadne v plnej výške alebo čiastočne v inej mene.
* § 5 - (1) Študentom môže vysielajúca organizácia za vynikajúce študijné a vedecké výsledky na základe odporúčania príslušného česko-slovenského zastupiteľského úradu poskytnúť jednorazové mimoriadne štipendium v školskom roku do výšky 3000 Kčs.
* § 6 - Náhrady cestovných výdavkov
* § 7 - Sociálne zabezpečenie, nemocenské poistenie a lekárska starostlivosť o študentov počas štúdia v zahraničí a ich hmotné a finančné zabezpečenie pri plnení študijných povinností v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike upravujú osobitné predpisy.1)
* § 8 - Ministerstvo môže niektorými úlohami vysielajúcej organizácie poveriť Dom zahraničných stykov Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky alebo vysokú školu s výnimkou úloh vyplývajúcich z výkonu štátnej správy.
* § 9 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 30. 8. 1991
357
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky
z 8. augusta 1991
o finančnom a hmotnom zabezpečení študentov vysokých škôl počas štúdia v zahraničí
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 39 ods. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách ustanovuje:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Táto vyhláška sa vzťahuje na študentov vysokých škôl v pôsobnosti Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“), ktorí sú vysielaní ministerstvom alebo vysokými školami (ďalej len „vysielajúca organizácia“) na základe medzivládnych dohôd na vysokoškolské štúdium alebo jeho časť (ďalej len „štúdium“) do zahraničia a sú štátnymi občanmi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
Štipendium a príplatok k štipendiu
§ 2
(1)
Študentom poskytne vysielajúca organizácia štipendium na úhradu zvýšených životných nákladov
a)
počas plnenia študijných povinností v zahraničí ustanovených predpismi štátu štúdia; po ukončení štúdia, ak študent zostáva v štáte štúdia, môže dostať štipendium ešte do 30 dní po jeho ukončení,
b)
počas pobytu mimo štátu štúdia v priebehu školského roku, ak trvá nepretržite najviac 30 dní,
c)
počas choroby a liečenia v štáte štúdia, ku ktorým došlo pred ukončením štúdia a ktoré netrvajú dlhšie ako 30 dní,
d)
počas choroby a liečenia v štáte štúdia, ktoré presahuje 30 dní, ak nastali do 30 dní po ukončení štúdia a zdravotný stav nedovoľuje návrat do Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
(2)
Štipendium podľa odseku 1 sa neposkytuje študentom
a)
vysielaným na štúdium do zahraničia na základe dohôd o priamej spolupráci medzi vysokými školami,
b)
poberajúcim štipendium od štátu štúdia,
c)
ktorých rodičia dlhodobo pôsobia v krajine štúdia,
d)
v čase prerušenia štúdia,
e)
v čase, ktorý sa po prestupe, prerušení štúdia alebo novom prijatí na vysokú školu, po zanechaní štúdia kryje s časom, za ktorý v predchádzajúcom štúdiu štipendium dostal.
§ 3
Študentom, ktorým poskytuje štát štúdia štipendium vo výške nedostačujúcej na úhradu životných nákladov, možno poskytnúť príplatok k štipendiu za podmienok uvedených v § 2 ods 1.
§ 4
(1)
Štipendium a príplatok k štipendiu sa vypláca v mene štátu štúdia, prípadne v plnej výške alebo čiastočne v inej mene.
(2)
Výšku štipendia alebo príplatok k štipendiu a druh meny, v ktorej sa bude vyplácať, určuje ministerstvo po vyjadrení príslušného česko-slovenského zastupiteľského úradu s prihliadnutím k životných nákladom v štáte štúdia a za podmienok dohodnutých v medzivládnych dohodách.
(3)
Študentom možno pred odchodom do zahraničia poskytnúť primeraný preddavok na štipendium alebo časť príplatku k štipendiu.
(4)
Neoprávnene vyplatené štipendium alebo príplatok k štipendiu je študent povinný vrátiť.
§ 5
(1)
Študentom môže vysielajúca organizácia za vynikajúce študijné a vedecké výsledky na základe odporúčania príslušného česko-slovenského zastupiteľského úradu poskytnúť jednorazové mimoriadne štipendium v školskom roku do výšky 3000 Kčs.
(2)
Vysielajúca organizácia môže vo výnimočných prípadoch poskytnúť mimoriadne štipendium na preklenutie finančnej tiesne v štáte štúdia aj v inej mene.
§ 6
Náhrady cestovných výdavkov
(1)
Vysielajúca organizácia poskytuje študentom náhradu preukázaných cestovných výdavkov za dopravný prostriedok, ktorý určila na dopravu z miesta bydliska do miesta štúdia a späť,
a)
na začiatku a na konci štúdia,
b)
z vážnych rodinných, zdravotných alebo iných zreteľa hodných dôvodov.
(2)
Náhradu preukázaných cestovných výdavkov na začiatku a na konci školského roku poskytuje vysielajúca organizácia študentom, ktorí boli vyslaní na štúdium do zahraničia na základe medzivládnych dohôd do 15. októbra 1990.
§ 7
Sociálne zabezpečenie, nemocenské poistenie a lekárska starostlivosť o študentov počas štúdia v zahraničí a ich hmotné a finančné zabezpečenie pri plnení študijných povinností v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike upravujú osobitné predpisy.1)
§ 8
Ministerstvo môže niektorými úlohami vysielajúcej organizácie poveriť Dom zahraničných stykov Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky alebo vysokú školu s výnimkou úloh vyplývajúcich z výkonu štátnej správy.
§ 9
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Pišut v. r.
1)
Zákon č. 54/1956 Zb. o nemocenskom poistení zamestnancov v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti v znení neskorších predpisov.
Zákon č. 100/1988 Zb. o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
Vyhláška FMPSV č. 149/1988 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o sociálnom zabezpečení v znení neskorších predpisov.
Vyhláška ÚRO č. 165/1967 Zb. o nemocenskom poistení niektorých pracovníkov a poskytovaní nemocenského poistenia.
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
Vyhláška MŠMŠ SR č. 326/1990 Zb. o poskytovaní štipendií študentom vysokých škôl.
Úprava MŠ SSR z 11. 8. 1982 č. 5 836/1982 - 31 o študentských domovoch vysokých škôl, reg. v čiastke 25/1982 Zb.
Úprava MŠ SSR z 11. 8. 1982 č. 5 463/1982 - 31 o zriaďovaní, zrušovaní a prevádzke študentských jedální a bufetov vysokych škôl, reg. v čiastke 25/1982 Zb.
Pokyn MPSV SR z 2. 7. 1991 č. 32 440/1991 o právnom postavení česko-slovenských občanov po dobu ich štúdia v zahraniční. |
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej repuliky č. 358/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej repuliky č. 358/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o finančnom a hmotnom zabezpečení cudzincov študujúcich v Slovenskej republike
Vyhlášeno 30. 8. 1991, datum účinnosti 30. 8. 1991, částka 68/1991
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Finančné zabezpečenie
* § 3 - Hmotné zabezpečenie
* § 4 - Štúdium na vlastné náklady
* § 5 - Účinnosť
Aktuální znění od 30. 8. 1991
358
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej repuliky
z 8. augusta 1991
o finančnom a hmotnom zabezpečení cudzincov študujúcich v Slovenskej republike
Ministerstvo školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky podľa § 24 ods. 3 zákona č. 29/1984 Zb. o sústave základných a stredných škôl (školský zákon) v znení zákona č. 171/1990 Zb. a § 35 ods. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Zb. o vysokých školách ustanovuje:
§ 1
Základné ustanovenie
(1)
Vyhláška upravuje finančné a hmotné zabezpečenie cudzincov prijatých na štúdium na stredné odborné školy, gymnáziá a vysoké školy v pôsobnosti Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“) a v pôsobnosti Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“) na základe medzivládnych dohôd, mimo medzivládnych dohôd a hmotné zabezpečenie cudzincov prijatých na štúdium na vlastné náklady.
(2)
Na základe medzivládnych dohôd sú cudzinci prijatí na štúdium
a)
na štipendium ministerstva školstva alebo ministerstva zdravotníctva,
b)
na recipročné štipendium,
c)
na náklady vysielajúcej strany,
d)
bez štipendia ministerstva školstva alebo ministerstva zdravotníctva.
(3)
Vyhláška sa nevzťahuje na cudzincov, ktorí majú trvalý pobyt na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.
§ 2
Finančné zabezpečenie
(1)
Ministerstvo školstva a ministerstvo zdravotníctva poskytujú finančné zabezpečenie cudzincom prijatým na štúdium podľa § 1 ods. 2 písm. a) počas 12 mesiacov roku formou štipendia takto:
a)
žiakom a študentom najmenej vo výške 1500 Kčs mesačne,
b)
študentom postgraduálneho štúdia najmenej vo výške 1800 Kčs mesačne.
(2)
Ministerstvá štipendium neposkytujú
a)
počas neprítomnosti študenta vysokej školy a študenta postgraduálneho štúdia (ďalej len „študent“) a žiaka v Slovenskej republike, ak trvá dlhšie ako 30 kalendárnych dní,
b)
počas prerušenia štúdia; ak bolo štúdium prerušené zo zdravotných dôvodov, štipendium sa poskytuje aj v čase prerušenia štúdia, kým nepominú dôvody jeho prerušenia,
c)
po zanechaní štúdia alebo vylúčení zo štúdia.
(3)
Po ukončení štúdia poskytnú ministerstvá žiakovi alebo študentovi jednomesačné štipendium.
§ 3
Hmotné zabezpečenie
(1)
Žiakom a študentom prijatým na štúdium podľa § 1 ods. 2 písm. a), b), c) sa poskytuje ubytovanie v domovoch mládeže a v študentských domovoch a stravovanie podľa osobitných predpisov.1)
(2)
Žiakom a študentom prijatým na štúdium podľa § 1 ods. 2 písm. d) sa neposkytuje ubytovanie; stravovanie sa im poskytuje ako žiakom a študentom uvedeným v odseku 1.
(3)
Ak nie je v medzivládnych dohodách určené inak, náklady na cestovné žiakom a študentom uhrádza vysielajúca strana.
§ 4
Štúdium na vlastné náklady
(1)
Štúdiom na vlastné náklady sa rozumie štúdium, ktoré hradí vysokým školám, stredným odborným školám a gymnáziám fyzická alebo právnická osoba cudzieho štátu vo volne zameniteľných menách.
(2)
Vysoké školy, stredné odborné školy a gymnáziá môžu zabezpečovať štúdium cudzincov na vlastné náklady v rámci hospodárskej činnosti, vrátane ich jazykovej a odbornej prípravy.2)
(3)
Vysoké školy, stredné odborné školy a gymnáziá uzatvárajú dohodu o výške poplatkov za štúdium na vlastné náklady, za ubytovanie a stravovanie s fyzickou alebo právnickou osobou cudzieho štátu.
§ 5
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Pišut v. r.
1)
Úprava MŠ SSR a MZ SSR z 8. 2. 1983 č. 1 734/1983-412 o školskom stravovaní, reg. v čiastke 13/7983 Zb.
Úprava MŠ SSR z 30. 7. 1979 č. 6 954/1979-212 o domovoch mládeže v znení úpravy z 8. 2. 1983 č. 1 734/1983-412 o školskom stravovaní, reg. v čiastke 19/1979 Zb. a v čiastke 13/1983 Zb.
2)
Úprava MŠ SSR z 11. 8. 1982 č. 5 836/1982-31 o študentských domovoch vysokých škôl, reg v čiastke 25/1982 Zb.
Úprava MŠ SSR z 11. 8. 1982 č. 5 463/1982-31 o zriaďovaní, zrušovaní a prevádzke študentských jedální a bufetov vysokých škôl, reg. v čiastke 25/1982 Zb.
Vyhláška FMZO č. 533/1990 Zb. o udeľovaní povolenia na zahraničnoobchodnú činnosť, o vykonávaní zahraničnoobchodnej činnosti bez registrácie alebo povolenia a o vykonávaní zahraničnoobchodnej činnosti zahraničnými osobami v znení vyhlášky č. 27/1991 Zb.
Vyhláška MF SR č. 126/1991 Zb. o hospodárení s prostriedkami štátneho rozpočtu Slovenskej republiky a o hospodárení rozpočtových a príspevkových organizácií. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb.
Vyhlášeno 13. 9. 1991, datum účinnosti 13. 9. 1991, částka 70/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 13. 9. 1991
359
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 16. srpna 1991,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (úplné znění č. 167/1991 Sb.):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 274/1991 Sb., se mění takto:
1.
§ 6 odst. 1 zní:
„(1)
Rozpočtová organizace překročí stanovený směrný růst mezd nebo limit, jestliže mzdy, náhrady mzdy, ostatní odměny za práci a obdobná plnění4) zúčtované za hodnocené období k výplatě a částky refundované za hodnocené období k úhradě těchto plnění jiným organizacím (dále jen „skutečný objem mzdových prostředků“) snížené o mzdy, náhrady mzdy, ostatní odměny za práci a obdobná plnění, zúčtované za hodnocené období k výplatě z prostředků získaných další hospodářskou, obchodní a obdobnou činností,5) jsou vyšší než přípustný objem mzdových prostředků. Rozdíl je překročením mzdových prostředků (dále jen „překročení“).“.
2.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Fond odměn vytvořený podle odstavce 1 si rozpočtová organizace doplňuje o prostředky přijaté od jiných rozpočtových a příspěvkových organizací.“.
3.
§ 14 zní:
㤠14
Směrný růst mezd pro rozpočtové a příspěvkové organizace ve třetím čtvrtletí roku 1991 činí 29 %.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Miller v. r. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 364/1991 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky č. 364/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky, ktorou sa zrušujú vyhlášky upravujúce poistné podmienky zmluvného poistenia
Vyhlášeno 13. 9. 1991, datum účinnosti 1. 11. 1991, částka 70/1991
* § 1 - Zrušujú sa
* § 2 - Právne vzťahy zo zmluvných poistení, ktoré vznikli podľa predpisov uvedených v § 1 pred účinnosťou tejto vyhlášky, sa posudzujú podľa doterajších predpisov, pokiaľ sa zmluvné strany nedohodnú inak.
* § 3 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1991.
Aktuální znění od 1. 11. 1991
364
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej republiky
z 12. augusta 1991,
ktorou sa zrušujú vyhlášky upravujúce poistné podmienky zmluvného poistenia
Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa § 508 ods. 1 Občianskeho zákonníka č. 40/1964 Zb. v znení neskorších predpisov a podľa § 391 ods. 2 Hospodárskeho zákonníka č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov ustanovuje:
§ 1
Zrušujú sa
1.
vyhláška Ministerstva financí č. 49/1964 Zb. o poistných podmienkach pre poistenie osôb v znení vyhlášky Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 56/1979 Zb.,
2.
vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 13/1983 Zb. o poistných podmienkach pre poistenie majetku,
3.
vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 14/1983 Zb. o poistných podmienkach pre poistenie zodpovednosti za škody,
4.
s platnosťou pre územie Slovenskej republiky vyhláška Federálneho ministerstva financií č. 179/1982 Zb. o rozsahu a podmienkach zmluvného poistenia socialistických organizácií.
§ 2
Právne vzťahy zo zmluvných poistení, ktoré vznikli podľa predpisov uvedených v § 1 pred účinnosťou tejto vyhlášky, sa posudzujú podľa doterajších predpisov, pokiaľ sa zmluvné strany nedohodnú inak.
§ 3
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. novembrom 1991.
Minister:
Doc. Ing. Dančo CSc. v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 367/1991 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 367/1991 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
Vyhlášeno 20. 9. 1991, datum účinnosti 20. 9. 1991, částka 71/1991
* Čl. I - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, se s platností pro příslušníky Policie České republiky a příslušníky Sboru nápravné výchovy České republiky mění takto:
* Čl. II - Dovolená podle tohoto zákonného opatření přísluší ve výměře uvedené v čl. I již za kalendářní rok 1991.
* Čl. III
Aktuální znění od 20. 9. 1991
367
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 22. srpna 1991,
kterým se mění zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, se s platností pro příslušníky Policie České republiky a příslušníky Sboru nápravné výchovy České republiky mění takto:
V § 39 odst. 1 věta první zní: „Základní výměra dovolené činí 37 kalendářních dnů.“.
Čl. II
Dovolená podle tohoto zákonného opatření přísluší ve výměře uvedené v čl. I již za kalendářní rok 1991.
Čl. III
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 375/1991 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 375/1991 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb. a vyhlášky č. 346/1991 Sb.
Vyhlášeno 23. 9. 1991, datum účinnosti 23. 9. 1991, částka 72/1991
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb. a vyhlášky č. 346/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Ustanovení § 1 se nevztahuje na zboží uvedené v čl. I této vyhlášky, pokud překročí státní hranici České a Slovenské Federativní Republiky nejpozději dne 3. října 1991 a je předmětem smlouvy mezi československou osobou a zahraničním dodavatelem, uzavřené n
* Čl. III
Aktuální znění od 23. 9. 1991
375
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 9. září 1991,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb. a vyhlášky č. 346/1991 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 266/1990 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb. a vyhlášky č. 346/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
Příloha 1 k vyhlášce č. 266/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 8/1991 Sb. a vyhlášky č. 346/1991 Sb., se na konci doplňuje tímto textem:
číslo celního
sazebníku (HS)| název položky| množství
na rok 1991
---|---|---
0701| Brambory| 120 tis. tun
1108| Škrob a inulin| 1 tis. tun
1205| Semena řepky| 25 tis. tun
1514| Řepkový olej| 11 tis. tun
1517| Margariny| 5 tis. tun
170 23 01| Glukóza a gluk. sirupy| 1,5 tis. tun
1703| Melasa| 60 tis. tun
2204| Víno z čerstvých hroznů | 80 tis. hl
Údaje uvedené ve sloupci „množství na rok 1991“ vyjadřují množství, které nejvýše může být dovezeno za celý rok 1991; započtou se tedy do něho i objemy dodávek realizovaných před účinností této vyhlášky.
Čl. II
Ustanovení § 1 se nevztahuje na zboží uvedené v čl. I této vyhlášky, pokud překročí státní hranici České a Slovenské Federativní Republiky nejpozději dne 3. října 1991 a je předmětem smlouvy mezi československou osobou a zahraničním dodavatelem, uzavřené nejpozději dne 22. září 1991 a československá osoba nejpozději dne 7. října 1991 doručí federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu písemné oznámení o množství dováženého zboží a jeho druhu včetně čísla celního sazebníku. Splnění této povinnosti je povinna celnici prokázat písemným potvrzením federálního ministerstva zahraničního obchodu; bez tohoto průkazu celnice zboží nepropustí do volného oběhu.1)
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 23. září 1991.
Ministr:
Ing. Bakšay v. r.
1)
Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.